{"celex_id": "32019R1156", "reference": "12.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 188/55\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1156\nze dne 20. června 2019\no usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOdlišné přístupy v oblasti regulace a dohledu týkající se přeshraniční distribuce alternativních investičních fondů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (3), včetně evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 (4), evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 (5) a evropských fondů dlouhodobých investic (ELTIF) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 (6) a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (7), vedou k roztříštěnosti a překážkám u přeshraničního nabízení a přístupu alternativních investičních fondů a SKIPCP, což by mohlo bránit jejich nabízení v jiných členských státech. SKIPCP mohou být v závislosti na své právní formě spravovány externě nebo interně. Jakékoli ustanovení tohoto nařízení týkající se správcovských společností SKIPCP by se mělo vztahovat jak na společnosti, jejichž předmětem podnikatelské činnosti je správa SKIPCP, tak na SKIPCP, které nestanovily správcovskou společnost SKIPCP.\n(2)\nPro posílení regulačního rámce pro subjekty kolektivního investování a lepší ochranu investorů by propagační sdělení určená investorům do alternativních investičních fondů a SKIPCP měla být rozpoznatelná jako taková a měla by stejně zřetelně popisovat rizika i přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu nebo SKIPCP. Veškeré informace obsažené v propagačních sděleních určených investorům by kromě toho měly být předloženy nestranně, jasně a nezavádějícím způsobem. K zajištění ochrany investorů a rovných podmínek mezi alternativními investičními fondy a SKIPCP by se standardy pro propagační sdělení měly použít na propagační sdělení týkající se alternativních investičních fondů a SKIPCP.\n(3)\nPropagační sdělení určená investorům do alternativních investičních fondů a SKIPCP by měla uvádět, kde, jak a v jakém jazyce mohou investoři získat shrnutí informací o právech investorů a měla by také jasně uvádět, že správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA, správce fondu EuSEF nebo správcovská společnost SKIPCP (dále společně jen „správci subjektů kolektivního investování“) mají právo zrušit opatření přijatá za účelem nabízení.\n(4)\nZa účelem zvýšení transparentnosti a ochrany investorů a usnadnění přístupu k informacím o vnitrostátních právních a správních předpisech týkajících se propagačních sdělení by příslušné orgány měly tyto texty zveřejnit na svých internetových stránkách alespoň v některém jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, včetně jejich neoficiálních souhrnů, které by umožnily správcům subjektů kolektivního investování vytvořit si o těchto právních a správních předpisech obecný přehled. Zveřejněné znění by mělo být pouze pro informační účely a nemělo by zakládat právní povinnosti. Ze stejných důvodů by měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8) (dále jen „orgán ESMA“) vytvořit centrální databázi s přehledy požadavků jednotlivých členských států týkajících se propagačních sdělení a hypertextovými odkazy na informace zveřejněné na internetových stránkách příslušných orgánů.\n(5)\nZa účelem podpory osvědčených postupů v oblasti ochrany investorů, které jsou zakotveny ve vnitrostátních požadavcích na nestranná a jasná propagační sdělení, včetně online aspektů těchto propagačních sdělení, by měl orgán ESMA vydat pokyny pro uplatňování těchto požadavků na propagační sdělení.\n(6)\nPříslušné orgány by měly mít možnost vyžadovat předběžné oznamování propagačních sdělení pro účely ex-ante ověřování souladu těchto sdělení s tímto nařízením a jinými použitelnými požadavky, jako například zda jsou propagační sdělení rozpoznatelná jako taková, zda popisují rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek SKIPCP, a pokud členský stát dovoluje nabízet alternativní investiční fondy neprofesionálním investorům, i rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu stejně zřetelným způsobem a zda všechny informace v propagačních sděleních jsou prezentována způsobem, který je nestranný, jasný a nezavádějící. Toto ověření by mělo být provedeno ve stanoveném časovém rámci. Skutečnost, že příslušné orgány vyžadují předběžné oznamování, by neměla bránit v ex-post ověřování propagačních sdělení.\n(7)\nPříslušné orgány by měly informovat orgán ESMA o výsledcích tohoto ověřování, požadavcích na změny a jakýchkoli sankcích uložených správcům subjektů kolektivního investování. S cílem zvýšit informovanost o pravidlech pro propagační sdělení a jejich transparentnost na jedné straně a zajistit ochranu investorů na straně druhé by měl orgán ESMA jednou za dva roky vypracovat a zaslat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o těchto pravidlech a jejich praktickém používání na základě ex-ante a ex-post ověřování propagačních sdělení příslušnými orgány.\n(8)\nPro zajištění rovného zacházení se správci subjektů kolektivního investování a usnadnění jejich rozhodování o tom, zda mají zahájit přeshraniční distribuci investičních fondů, je důležité, aby poplatky vybírané a náklady účtované příslušnými orgány za dohled nad přeshraničními činnostmi byly přiměřené prováděným dohledovým úkolům a veřejně přístupné a aby tyto poplatky a náklady byly v zájmu zvýšení transparentnosti zveřejněny na jejich internetových stránkách. Ze stejného důvodu by hypertextové odkazy na informace zveřejňované na internetových stránkách příslušných orgánů ve vztahu k poplatkům a nákladům měly být zveřejněny na internetových stránkách orgánu ESMA, aby existovalo jedno ústřední informační místo. Internetové stránky orgánu ESMA by také měly zahrnovat interaktivní nástroj umožňující orientační výpočet těchto poplatků vybíraných a nákladů účtovaných příslušnými orgány.\n(9)\nPro zajištění lepšího výběru poplatků a nákladů a pro zvýšení transparentnosti a přehlednosti struktury poplatků a nákladů by v případě, kdy jsou tyto poplatky vybírány a náklady účtovány příslušnými orgány, měli správci subjektů kolektivního investování obdržet fakturu, individuální vyúčtování nebo pokyn k úhradě jasně stanovující výši splatných poplatků a nákladů a způsob úhrady.\n(10)\nJelikož by měl orgán ESMA v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, je vhodné a nezbytné zvýšit úroveň znalostí orgánu ESMA rozšířením stávajících databází orgánu ESMA tak, aby obsahovaly seznam centrální databáze uvádějící všechny alternativní investiční fondy a SKIPCP, které jsou nabízeny přeshraničně, správce těchto subjektů kolektivního investování a členské státy, v nichž jsou nabízeny. Za tímto účelem, a aby mohl orgán ESMA vést centrální databázi obsahující aktualizované informace, by měly příslušné orgány předávat orgánu ESMA informace o oznámeních a oznamovacích dopisech a informace, které obdržely podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU v souvislosti s přeshraničními činnostmi nabízení, jakož i informace o jakékoli změně těchto informací, která by se měla projevit v uvedené databázi. V této souvislosti by měl orgán ESMA vytvořit oznamovací portál, na který by měly příslušné orgány nahrávat veškeré dokumenty týkající se přeshraniční distribuce SKIPCP a alternativních investičních fondů.\n(11)\nK zajištění rovných podmínek mezi kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu ve smyslu nařízení (EU) č. 345/2013 nebo kvalifikovanými fondy sociálního podnikání ve smyslu nařízení (EU) č. 346/2013 na jedné straně a ostatními alternativními investičními fondy na straně druhé je nezbytné zahrnout do uvedených nařízení pravidla pro předběžné nabízení, která jsou totožná s pravidly pro předběžné nabízení stanovenými ve směrnici 2011/61/EU. Tato pravidla by měla umožnit správcům registrovaným v souladu s uvedenými nařízeními, aby se zaměřili na investory ověřováním jejich zájmu, pokud jde o nadcházející investiční příležitosti nebo strategie, prostřednictvím kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.\n(12)\nV souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (9) jsou určité společnosti a osoby uvedené v článku 32 zmíněného nařízení osvobozeny od povinností v něm uvedených do 31. prosince 2019. Uvedené nařízení také stanoví, že Komise provede do 31. prosince 2018 jeho přezkum s cílem posoudit mimo jiné to, zda by toto přechodné osvobození mělo být prodlouženo, nebo pokud dojde ke zjištění jakýchkoli nezbytných úprav, zda by ustanovení o klíčových informacích pro investory ve směrnici 2009/65/ES měla být nahrazena ustanoveními o sdělení klíčových informací podle uvedeného nařízení nebo považována za rovnocenná těmto ustanovením.\n(13)\nAby Komise mohla provést přezkum v souladu s nařízením (EU) č. 1286/2014 tak, jak původně stanovily Evropský parlament a Rada, měla by být lhůta pro tento přezkum prodloužena o 12 měsíců. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl podpořit proces přezkumu vedeného Komisí tím, že uspořádá slyšení k této problematice se zúčastněnými stranami zastupujícími zájmy odvětví a spotřebitelů.\n(14)\nAby investoři nedostávali dva rozdílné dokumenty předcházející zveřejnění, a sice sdělení klíčových informací pro investory vyžadované podle směrnice 2009/65/ES a sdělení klíčových informací vyžadované podle nařízení (EU) č. 1286/2014, pro stejný subjekt kolektivního investování, zatímco jsou přijímány a prováděny legislativní akty vyplývající z přezkumu provedeného Komisí v souladu s uvedeným nařízením, mělo by být přechodné osvobození od povinností podle uvedeného nařízení prodlouženo o 24 měsíců. Aniž je dotčeno toto prodloužení, měly by všechny dotčené instituce a orgány dohledu usilovat o co nejrychlejší kroky, aby se usnadnilo ukončení tohoto přechodného osvobození.\n(15)\nKomisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro zveřejňování a oznamování vnitrostátních právních a správních předpisů a jejich shrnutí týkajících se požadavků na nabízení platných na jejich území ze strany příslušných orgánů, výši poplatků vybíraných nebo nákladů účtovaných těmito orgány za přeshraniční činnosti a případně relevantní metody výpočtu. Pro zlepšení předávání informací orgánu ESMA by prováděcí technické normy měly být přijaty rovněž pro oznámení, oznamovací dopisy a informace ohledně přeshraničních činností nabízení, které jsou vyžadovány směrnicemi 2009/65/ES a 2011/61/EU a technické podmínky nezbytné pro fungování oznamovacího portálu zřízeného orgánem ESMA. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n(16)\nJe nezbytné upřesnit, které informace mají být každé čtvrtletí předávány orgánu ESMA za účelem aktualizace databází všech subjektů kolektivního investování a jejich správců.\n(17)\nZpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10) a výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (11).\n(18)\nAby mohly příslušné vnitrostátní orgány vykonávat pravomoci svěřené jim tímto nařízením, měly by členské státy zajistit, aby měly tyto orgány veškeré nezbytné dohledové a vyšetřovací pravomoci.\n(19)\nDo 2. srpna 2024 by Komise měla provést hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Hodnocení by mělo zohlednit vývoj na trhu a posoudit, zda zavedená opatření zlepšila přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování.\n(20)\nDo 2. srpna 2021 by Komise měla zveřejnit zprávu ve věci rozhodnutí investovat z vlastního podnětu a na žádost investora z vlastního podnětu, která specifikuje rozsah tohoto způsobu upisování fondů, jeho zeměpisné rozložení, včetně třetích zemí, a jeho dopad na pasový režim.\n(21)\nV zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné sladit dny použitelnosti vnitrostátních právních a správních předpisů provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 (12) a tohoto nařízení, pokud jde o ustanovení o propagačních sděleních a předběžném nabízení.\n(22)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení efektivnosti trhu a zároveň vytvoření unie kapitálových trhů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví jednotná pravidla pro zveřejňování vnitrostátních ustanovení týkajících se požadavků na nabízení pro subjekty kolektivního investování a jednotná pravidla pro propagační sdělení určená investorům, jakož i společné zásady týkající se poplatků vybíraných nebo nákladů účtovaných správci subjektů kolektivního investování za své přeshraniční činnosti. Stanoví rovněž zřízení centrální databáze pro přeshraniční nabízení subjektů kolektivního investování.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na:\na)\nsprávce alternativních investičních fondů;\nb)\nsprávcovské společnosti SKIPCP, včetně SKIPCP, které nestanovily správcovskou společnost SKIPCP;\nc)\nsprávce fondů EuVECA; a\nd)\nsprávce fondů EuSEF.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„alternativními investičními fondy“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, jež zahrnují fondy EuVECA, EuSEF a ELTIF;\nb)\n„správci alternativních investičních fondů“ správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU, jimž bylo uděleno povolení podle článku 6 uvedené směrnice;\nc)\n„správcem evropského fondu rizikového kapitálu“ nebo „správcem fondu EuVECA“ správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ve smyslu čl. 3 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 345/2013 registrovaný v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení;\nd)\n„správcem evropského fondu sociálního podnikání“ nebo „správce fondu EuSEF“ správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 346/2013 registrovaný v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení;\ne)\n„příslušnými orgány“ příslušné orgány ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2009/65/ES, čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 2011/61/EU nebo příslušné orgány unijního alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. h) směrnice 2011/61/EU;\nf)\n„domovským členským státem“ členský stát, v němž má sídlo správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA, správce fondu EuSEF nebo správcovská společnost SKIPCP;\ng)\n„SKIPCP“ subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů povolený podle článku 5 směrnice 2009/65/ES;\nh)\n„správcovskou společností SKIPCP“ správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES.\nČlánek 4\nPožadavky na propagační sdělení\n1.   Správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA, správci fondů EuSEF a správcovské společnosti SKIPCP musejí zajistit, aby veškerá propagační sdělení určená investorům byla identifikovatelná jako taková a popisovala rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu nebo jednotek SKIPCP stejně zřetelným způsobem a aby veškeré informace obsažené v propagačních sděleních byly nestranné, jasné a nezavádějící.\n2.   Správcovské společnosti SKIPCP zajistí, aby propagační sdělení obsahující konkrétní informace o SKIPCP nebyla v rozporu s informacemi obsaženými v prospektu podle článku 68 směrnice 2009/65/ES nebo s klíčovými informacemi pro investory podle článku 78 uvedené směrnice ani, aby nesnižovala význam těchto informací. Správcovské společnosti SKIPCP zajistí, aby ve všech propagačních sděleních bylo uvedeno, že existuje prospekt a že jsou k dispozici klíčové informace pro investory. Taková propagační sdělení musí uvádět, kde, jak a v jakém jazyce mohou investoři nebo potenciální investoři získat prospekt a klíčové informace pro investory, a musí obsahovat hypertextové odkazy na tyto dokumenty nebo jejich internetové stránky.\n3.   Propagační sdělení uvedená v odstavci 2 musí uvádět, jakým způsobem a v jakém jazyce mohou investoři nebo potenciální investoři získat přehled práv investorů, a musí obsahovat hypertextový odkaz na tento přehled, který v případě potřeby zahrnuje informace o dostupnosti mechanismu hromadné žaloby na unijní a vnitrostátní úrovni v případě sporu.\nTato propagační sdělení musí také obsahovat jasné informace o tom, že správce nebo správcovská společnost podle odstavce 1 tohoto článku se mohou rozhodnout zrušit opatření přijatá za účelem nabízení svých subjektů kolektivního investování v souladu s článkem 93a směrnice 2009/65/ES a článkem 32a směrnice 2011/61/EU.\n4.   Správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA a správci fondů EuSEF zajistí, aby propagační sdělení obsahující výzvu k nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu, která obsahují konkrétní informace o alternativním investičním fondu, nebyla v rozporu s informacemi, které mají být zpřístupněny investorům podle článku 23 směrnice 2011/61/EU, článku 13 nařízení (EU) č. 345/2013 nebo článku 14 nařízení (EU) č. 346/2013, ani nesnižovalo význam těchto informací.\n5.   Odstavec 2 tohoto článku se použije obdobně na alternativní investiční fondy, které uveřejňují prospekt v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (13) nebo v souladu s vnitrostátním právem nebo uplatňují pravidla týkající se formátu a obsahu klíčových informací pro investory podle článku 78 směrnice 2009/65/ES.\n6.   Orgán ESMA do 2. srpna 2021 vydá a poté pravidelně aktualizuje pokyny pro uplatňování požadavků na propagační sdělení uvedená v odstavci 1 s přihlédnutím k online aspektům u těchto propagačních sdělení.\nČlánek 5\nZveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na nabízení\n1.   Příslušné orgány zveřejní a dále povedou na svých internetových stránkách aktualizované a úplné informace o použitelných vnitrostátních právních a správních předpisech upravujících požadavky na nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP a shrnutí těchto předpisů alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.\n2.   Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny.\nPříslušné orgány bez zbytečného odkladu oznámí orgánu ESMA každou změnu v informacích poskytnutých podle prvního pododstavce tohoto odstavce.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro zveřejňování a oznamování podle tohoto článku.\nOrgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do 2. února 2021.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 6\nCentrální databáze orgánu ESMA s vnitrostátními předpisy pro požadavky na nabízení\nOrgán ESMA do 2. února 2022 na svých internetových stránkách zveřejní a dále povede centrální databázi obsahující shrnutí podle čl. 5 odst. 1 a hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů podle čl. 5 odst. 2.\nČlánek 7\nOvěření propagačních sdělení ex ante\n1.   Pouze pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s vnitrostátními předpisy týkajícími se požadavků na nabízení mohou příslušné orgány požadovat předběžné oznamování propagačních sdělení, která správcovské společnosti SKIPCP hodlají přímo či nepřímo použít ve vztazích s investory.\nPožadavek předběžného oznamování uvedený v prvním pododstavci nesmí představovat předběžnou podmínku pro nabízení podílových jednotek SKIPCP a nesmí být součástí oznamovacího postupu podle článku 93 směrnice 2009/65/ES.\nV případě, že příslušné orgány požadují předběžné oznamování podle prvního pododstavce, informují do deseti pracovních dnů od obdržení propagačních sdělení, správcovskou společnost SKIPCP o jakékoli žádosti o změnu jejích propagačních sdělení.\nPředběžné oznamování podle prvního pododstavce může být požadováno soustavně nebo v souladu s jakýmikoli jinými postupy ověřování, aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci za účelem ověřování propagačních sdělení ex post.\n2.   Příslušné orgány, které vyžadují předběžné oznamování propagačních sdělení, musí zavést, uplatňovat a zveřejňovat na svých internetových stránkách postupy pro takové předběžné oznamování. Vnitřní pravidla a postupy musí zajistit transparentní a nediskriminační zacházení se všemi SKIPCP bez ohledu na členský stát, v němž je SKIPCP povolen.\n3.   Pokud správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA nebo správci fondů EuSEF nabízí neprofesionálním investorům podílové jednotky nebo akcie svých alternativních investičních fondů, použijí se na tyto správce obdobně odstavce 1 a 2.\nČlánek 8\nZpráva orgánu ESMA o propagačních sděleních\n1.   Do 31. března 2021 a poté každé dva roky podají příslušné orgány orgánu ESMA zprávu obsahující tyto informace:\na)\npočet žádostí o změnu propagačních sdělení na základě ověření ex ante v příslušných případech;\nb)\npočet žádostí o změnu a rozhodnutí přijatých na základě ověření ex post, a to s jasným rozlišením nejčastějších porušení pravidel, včetně popisu a povahy těchto porušení;\nc)\npopis nejčastějších porušení požadavků uvedených v článku 4; a\nd)\njeden příklad pro každé porušení pravidel uvedených v písmenech b) a c).\n2.   Do 30. června 2021 a poté každé dva roky předloží orgán ESMA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu obsahující přehled marketingových požadavků uvedených v čl. 5 odst. 1 ve všech členských státech a analyzující dopady vnitrostátních právních a správních předpisů pro propagační sdělení vycházející také z informací obdržených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.\nČlánek 9\nSpolečné zásady týkající se poplatků nebo nákladů\n1.   Pokud jsou poplatky vybírány nebo náklady účtovány příslušnými orgány, které plní své povinnosti ve vztahu k přeshraničním činnostem správců alternativních investičních fondů, správců fondů EuVECA, správců fondů EuSEF a správcovských společností SKIPCP, tyto poplatky nebo náklady musí být v souladu s celkovými náklady souvisejícími s výkonem funkcí příslušného orgánu.\n2.   U poplatků nebo nákladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku příslušné orgány zasílají fakturu, individuální vyúčtování nebo pokyn k úhradě, které jasně stanoví způsob úhrady a datum splatnosti, na adresu uvedenou v čl. 93 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2009/65/ES nebo v příloze IV bodu i) směrnice 2011/61/EU.\nČlánek 10\nZveřejnění vnitrostátních předpisů týkajících se poplatků a nákladů\n1.   Do 2. února 2020 zveřejní příslušné orgány na svých internetových stránkách a průběžně aktualizují informace s výčtem poplatků nebo nákladů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo případně metody výpočtu těchto poplatků nebo nákladů, a to alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.\n2.   Příslušné orgány sdělí orgánu ESMA hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro zveřejnění a oznamování podle tohoto článku.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích norem Komisi do 2. února 2021.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 11\nZveřejnění orgánu ESMA týkající se poplatků a nákladů\n1.   Do 2. února 2022 zveřejní orgán ESMA na svých internetových stránkách hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů uvedených v čl. 10 odst. 2. Tyto hypertextové odkazy jsou pravidelně aktualizovány.\n2.   Do 2. února 2022 orgán ESMA na svých internetových stránkách vytvoří a zpřístupní interaktivní nástroj veřejně dostupný alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí s uvedením orientačního výpočtu poplatků nebo nákladů uvedených v čl. 9 odst. 1. Tento nástroj pravidelně aktualizuje.\nČlánek 12\nCentrální databáze orgánu ESMA o přeshraničním nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP\n1.   Do 2. února 2022 orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní centrální databázi o přeshraničním nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP veřejně dostupnou v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, s výčtem:\na)\nvšech alternativních investičních fondů, které jsou nabízeny v jiném členském státě, než je domovský členský stát, jejich správců, správců fondů EuSEF nebo správců fondů EuVECA a členských států, v nichž jsou nabízeny; a\nb)\nvšech SKIPCP, které jsou nabízeny v jiném členském státě, než je domovský členský stát SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/65/ES, jejich správcovské společnosti SKIPCP a členských států, v nichž jsou nabízeny.\nTuto centrální databázi průběžně aktualizuje.\n2.   Povinnostmi uvedenými v tomto článku a v článku 13 souvisejícími s databází podle odstavce 1 tohoto článku nejsou dotčeny povinnosti související se seznamem podle čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/65/ES, s centrálním veřejným rejstříkem podle čl. 7 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2011/61/EU, s centrální databází podle článku 17 nařízení (EU) č. 345/2013 a s centrální databází podle článku 18 nařízení (EU) č. 346/2013.\nČlánek 13\nStandardizace oznámení orgánu ESMA\n1.   Příslušné orgány domovského členského státu čtvrtletně předávají orgánu ESMA informace, které jsou nezbytné pro vytvoření a vedení centrální databáze uvedené v článku 12 tohoto nařízení, pokud jde o každé oznámení, oznamovací dopis nebo informace podle čl. 93 odst. 1 a čl. 93a odst. 2 směrnice 2009/65/ES a čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 2 a čl. 32a odst. 2 směrnice 2011/61/EU a veškeré změny těchto informací, pokud by tyto změny vedly ke změně informací v uvedené centrální databázi.\n2.   Orgán ESMA zřídí oznamovací portál, do nějž každý příslušný orgán vloží veškeré dokumenty uvedené v odstavci 1.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem, jimiž se upřesní informace, které mají být sděleny, a také formuláře, šablony a postupy pro sdělování informací příslušnými orgány pro účely odstavce 1 a technické podmínky nezbytné pro fungování oznamovacího portálu uvedeného v odstavci 2.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 2. února 2021.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 14\nPravomoci příslušných orgánů\n1.   Příslušné orgány mají veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.\n2.   Pravomoci svěřené příslušným orgánům podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU a nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) 2015/760, včetně pravomocí týkajících se ukládání sankcí nebo dalších opatření, musí být rovněž vykonávány s ohledem na správce uvedené v článku 4 tohoto nařízení.\nČlánek 15\nZměny nařízení (EU) č. 345/2013\nNařízení (EU) č. 345/2013 se mění takto:\n1)\nV článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„o)\n„předběžným nabízením“ poskytování informací nebo sdělení, přímo či nepřímo, o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo jeho jménem potenciálním investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii s cílem prověřit jejich zájem o kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který nebyl dosud zřízen, nebo o kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který je zřízen, avšak pro jehož nabízení dosud nebylo předloženo oznámení podle článku 15 v členském státě, v němž mají potenciální investoři bydliště nebo své sídlo, a který v každém případě nepředstavuje nabídku ani umístění pro potenciálního investora s cílem investovat do podílových jednotek nebo akcií daného kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.“;\n2)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 4a\n1.   Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu může vykonávat předběžné nabízení v Unii kromě případů, kdy informace předložené potenciálním investorům:\na)\njsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílových jednotek nebo akcií konkrétního kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;\nb)\npředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě; nebo\nc)\npředstavují zakládací dokumenty, prospekt nebo dokumenty související s nabízením kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který dosud nebyl zřízen, v konečné podobě.\nJe-li poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením, nesmí tyto dokumenty obsahovat informace dostatečné k tomu, aby investorům umožnily učinit investiční rozhodnutí, a zároveň musí jasně stanovit, že:\na)\nnepředstavují nabídku nebo výzvu k upisování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu; a\nb)\nnelze na informace uvedené v daných dokumentech spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.\n2.   Příslušné orgány nesmí požadovat po správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, aby oznámil svůj záměr vykonávat předběžné nabízení, ani aby před vykonáním předběžného nabízení splňoval jakékoli jiné podmínky nebo požadavky, než jsou ty stanovené v tomto článku.\n3.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu zajistí, aby investoři nezískávali podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v tomto kvalifikovaném fondu rizikového kapitálu pouze v rámci nabízení povoleného podle článku 15.\nZa výsledek nabízení, který podléhá příslušným oznamovacím postupům uvedeným v článku 15, se považuje každé upsání podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uvedeného v informaci poskytnuté v souvislosti s předběžným nabízením, nebo kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který je zřízen na základě předběžného nabízení, ze strany profesionálních investorů ve lhůtě 18 měsíců poté, co správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zahájil předběžné nabízení.\n4.   Do dvou týdnů od zahájení předběžného nabízení správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zašle neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu. V tomto dopise uvede členské státy, v nichž je nebo bylo vykonáváno předběžné nabízení a po jakou dobu, stručný popis předběžného nabízení včetně informací o předložených investičních strategiích, a případně i seznam kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu vykonává nebo vykonával předběžné nabízení. Příslušné orgány členského státu, v němž předběžné nabízení je nebo bylo vykonáváno, mohou požádat příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu o poskytnutí dalších informací o předběžném nabízení, které je nebo bylo vykonáváno na jeho území.\n5.   Třetí osoba smí vykonávat předběžné nabízení jménem povoleného správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, pouze pokud má povolení vykonávat činnost jako investiční podnik v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*1), jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*2), jako správcovská společnost SKIPCP v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jako správce alternativního investičního fondu v souladu se směrnicí 2011/61/EU, nebo jedná jako vázaný zástupce v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Tato třetí osoba musí splňovat veškeré podmínky stanovené v tomto článku.\n6.   Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zajistí, aby bylo předběžné nabízení náležitě zdokumentováno.\n(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\"\n(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).“\"\nČlánek 16\nZměny nařízení (EU) č. 346/2013\nNařízení (EU) č. 346/2013 se mění takto:\n1)\nV článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„o)\n„předběžným nabízením“ poskytování informací nebo sdělení, přímo či nepřímo, o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nebo jeho jménem potenciálním investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii s cílem prověřit jejich zájem o kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který nebyl dosud zřízen, nebo o kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který je zřízen, avšak pro jehož nabízení dosud nebylo předloženo oznámení podle článku 16 v členském státě, v němž mají potenciální investoři bydliště nebo své sídlo, a který v každém případě nepředstavuje nabídku ani umístění pro potenciálního investora s cílem investovat do podílových jednotek nebo akcií daného kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.“;\n2)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 4a\n1.   Správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání může vykonávat předběžné nabízení v Unii kromě případů, kdy informace předložené potenciálním investorům:\na)\njsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílových jednotek nebo akcií konkrétního kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;\nb)\npředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě; nebo\nc)\npředstavují zakládací dokumenty, prospekt nebo dokumenty související s nabízením kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, který dosud nebyl zřízen, v konečné podobě.\nJe-li poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením, nesmí tyto dokumenty obsahovat informace dostatečné k tomu, aby investorům umožnily učinit investiční rozhodnutí, a zároveň musí jasně stanovit, že:\na)\nnepředstavují nabídku nebo výzvu k upisování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání; a\nb)\nnelze na informace uvedené v daných dokumentech spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.\n2.   Příslušné orgány nesmí požadovat po správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, aby oznámil příslušným orgánům obsah nebo adresy předběžného nabízení, ani aby před vykonáním předběžného nabízení splňoval jakékoli jiné podmínky nebo požadavky, než jsou ty stanovené v tomto článku.\n3.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zajistí, aby investoři nezískávali podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v tomto kvalifikovaném fondu sociálního podnikání pouze v rámci nabízení povoleného podle článku 16.\nZa výsledek nabízení, který podléhá příslušným oznamovacím postupům uvedeným v článku 16, se považuje každé upsání podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání uvedeného v informaci poskytnuté v souvislosti s předběžným nabízením, nebo kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, který je zřízen na základě předběžného nabízení, ze strany profesionálních investorů ve lhůtě 18 měsíců poté, co správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zahájil předběžné nabízení.\n4.   Do dvou týdnů od zahájení předběžného nabízení správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zašle neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu. V tomto dopise uvede členské státy, v nichž je nebo bylo vykonáváno předběžné nabízení a po jakou dobu, stručný popis předběžného nabízení včetně informací o předložených investičních strategiích, a případně i seznam kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vykonává nebo vykonával předběžné nabízení. Příslušné orgány členského státu, v němž je nebo bylo předběžné nabízení vykonáváno, mohou požádat příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání o poskytnutí dalších informací o předběžném nabízení, které je nebo bylo vykonáváno na území tohoto státu.\n5.   Třetí osoba smí vykonávat předběžné nabízení jménem povoleného správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, pouze pokud má povolení vykonávat činnost jako investiční podnik v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*3), jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*4), jako správcovská společnost SKIPCP v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jako správce alternativního investičního fondu v souladu se směrnicí 2011/61/EU, nebo jedná jako vázaný zástupce v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Tato třetí osoba podléhá veškerým podmínkám stanoveným v tomto článku.\n6.   Správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zajistí, aby bylo předběžné nabízení náležitě zdokumentováno.\n(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\"\n(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).“\"\nČlánek 17\nZměny nařízení (EU) č. 1286/2014\nNařízení (EU) č. 1286/2014 se mění takto:\n1)\nV čl. 32 odst. 1 se datum „31. prosince 2019“ nahrazuje datem „31. prosince 2021“.\n2)\nČlánek 33 se mění takto:\na)\nv odst. 1 prvním pododstavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“;\nb)\nv odst. 2 prvním pododstavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“;\nc)\nv odst. 4 prvním pododstavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“.\nČlánek 18\nHodnocení\nDo 2. srpna 2024 Komise na základě veřejné konzultace a v návaznosti na jednání s orgánem ESMA a příslušnými orgány provede hodnocení uplatňování tohoto nařízení.\nDo 2. srpna 2021 Komise na základě konzultace s příslušnými orgány, orgánem ESMA a dalšími důležitými zúčastněnými stranami předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu ve věci rozhodnutí investovat z vlastního podnětu a na žádost investora z vlastního podnětu, která specifikuje rozsah tohoto způsobu upisování fondů, jeho zeměpisné rozložení, včetně třetích zemí, a jeho dopad na pasový režim. Tato zpráva obsahuje také přezkum toho, zda nemá být oznamovací portál zřízený v souladu s čl. 13 odst. 2 vyvinut tak, aby k veškerému předávání těchto dokumentů mezi příslušnými orgány docházelo jeho prostřednictvím.\nČlánek 19\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 1. srpna 2019.\nUstanovení čl. 4 odst. 1 až 5, čl. 5 odst. 1 a 2, články 15 a 16 se však použijí od 2. srpna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci fondů kolektivního investování (vviz strana 106 v ttomto čísle Úředního věstníku).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).", "summary": "Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování\nPřeshraniční distribuce fondů kolektivního investování\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1156 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje jednotná pravidla pro vnitrostátní předpisy týkající se požadavků na nabízení pro subjekty kolektivního investování (neboli „investiční fondy“) a jednotná pravidla pro propagační sdělení určená investorům, s cílem zvýšení efektivnosti trhu jako součást vytvoření unie kapitálových trhů EU.\nTaké stanovuje společný postup u poplatků vybíraných a nákladů účtovaných správcům investičních fondů za jejich přeshraniční činnosti a navrhuje vytvoření centrální databáze pro přeshraniční nabízení subjektů kolektivního investování.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení se vztahuje na:správce* alternativních investičních fondů (AIF)*, správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)*, včetně jakýchkoliv SKIPCP, které nestanovily správcovskou společnost SKIPCP, správce evropského fondu rizikového kapitálu (EuVECA)* a správce Evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF)* .Propagační sděleníSprávci fondů AIF, EuVECA, EuSEF a SKIPCP i správcovské společnosti SKIPCP musí zajistit, aby byla veškerá propagační sdělení určená investorům rozpoznatelná jako taková a měla by stejně zřetelně popisovat rizika i přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií AIF nebo SKIPCP. Propagační sdělení by měla:nestranná, jasná a nezávádějící,uvádět, že existuje prospekt a že jsou k dispozici klíčové informace pro investory a uvádět, kde, jak a v jakém jazyce mohou investoři získat prospekt a klíčové informace,uvádět kde, jakým způsobem a v jakém jazyce mohou investoři získat přehled práv investorů, který v případě potřeby zahrnuje informace o dostupnosti mechanismu hromadné žaloby na unijní a vnitrostátní úrovni v případě sporu,obsahovat jasné informace o tom, že správce nebo správcovská společnost se mohou rozhodnout ukončit nabízení svého investičního fondu. Příslušné orgány musí na svých internetových stránkách uvádět aktualizované a úplné informace o použitelných vnitrostátních právních a správních předpisech upravujících požadavky na nabízení AIF a SKIPCP a shrnutí těchto předpisů v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s vnitrostátními předpisy týkajícími se požadavků na nabízení mohou příslušné orgány požadovat předběžné oznamování propagačních sdělení, která správcovské společnosti SKIPCP hodlají přímo či nepřímo použít ve vztazích s investory.Poplatky a nákladySpolečné zásady týkající se poplatků vybíraných nebo nákladů účtovaných příslušnými orgány správcům subjektů kolektivního investování za jejich přeshraniční činnosti musí být v souladu s celkovými náklady souvisejícími s výkonem funkcí příslušného orgánu. Do 2. února 2022 zveřejní Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA) na svých internetových stránkách interaktivní nástroj, který umožní orientační výpočet těchto poplatků a nákladů.Centrální databáze\nNařízení také zavádí centrální databázi týkající se mezinárodního nabízení fondů AIF a SKIPCP v EU. Orgán ESMA musí tuto databázi zveřejnit na své internetové stránce do 2. února 2022 v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.\nPředběžné nabízení*\nNařízení zavádí pravidla pro předběžné nabízení fondů EuVECA a EuSEF od 2. srpna 2021 v souladu s těmi, které jsou stanoveny pro alternativní investiční fondy ve směrnici (EU) 2019/1160. Pravidla mají za cíl umožnit správcům, aby se zaměřili na investory ověřováním jejich zájmu, pokud jde o nadcházející investiční příležitosti nebo strategie, prostřednictvím kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.\nPodávání zpráv\nPříslušné orgány musí podat informace o propagačních sděleních orgánu ESMA do 31. března 2021 a pak každé 2 roky, s uvedením počtu žádostí o změnu propagačních sdělení, kde budou jasně rozlišena nejčastější porušení pravidel a příklady.\nHodnocení\nDo 2. srpna 2024 provede Evropská komise hodnocení uplatňování tohoto nařízení prostřednictvím veřejné konzultace a diskuze s orgánem ESMA a příslušnými orgány.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne čtvrtek 1. srpna 2019. Článek 4 odst. 1 až 5 o propagačním informací, článek 5 odst.1 a 2 o internetových stránkách příslušných orgánů a články 15 a 16 o změnách předchozích právních předpisů týkajících se předběžného nabízení fondů EuVECA a EuSEF se použijí od 2. srpna 2021.\nKONTEXT\nViz také:Investiční fondy (Evropská komise) SKIPCP – Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (Evropská komise) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSprávce alternativního investičního fondu (správce AIF): právnická osoba, jejímž předmětem činnosti je správa jednoho nebo více fondů AIF.\nAlternativní investiční fond (AIF): subjekt kolektivního investování (investiční fond), který získává kapitál od řady investorů s cílem ho investovat v souladu se stanovenou investiční politikou ve prospěch těchto investorů, a který nevyžaduje povolení podle článku 5 směrnice o SKIPCP 2009/65/ES. Patří mezi ně fondy EuVECA, EuSEF a ELTIF*.\nSubjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP): subjekt kolektivního investování (neboli „investiční fond“), který investuje do cenných papírů, tzn. akcií, obligací, akcií a obligací, krátkodobých nástrojů státních pokladen a hotových peněz.\nEvropský fond rizikového kapitálu (EuVECA): označení zavedené v nařízení (EU) č. 345/2013, které umožňuje správcům vytvářet a nabízet své fondy v EU za použití jednotného souboru pravidel.\nEvropský fond sociálního podnikání (EuSEF): označení zavedené v nařízení (EU) č. 346/2013, které má pomoci rozpoznat fondy zaměřující se na evropské sociální podnikání, což jim usnadňuje přitahovat investice.\nPředběžné nabízení: poskytování informací nebo sdělení o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu potenciálním investorům v EU s cílem prověřit jejich zájem o kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který nebyl dosud zřízen.\nEvropský fond dlouhodobých investic (ELTIF): zavedený v nařízení (EU) 2015/760 a určený pro správce investičních fondů, kteří chtějí poskytovat dlouhodobé investice investorům z řad institucí a soukromých investorů v Evropě. Zaměřují se na zvláštní typy projektů, které pro svůj úspěšný rozvoj vyžadují dlouhodobé investice, ale nemají dostatek vlastních finančních prostředků.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 55–66)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů— Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů (COM(2015) 468 final, 30.9.2015)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98–121)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1–23)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 1286/2014 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Plán investic pro Evropu (COM(2014) 903 final, 26.11.2014)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18–38)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1–17)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1–73)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84–119)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32–96)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 06.12.2019"}
{"celex_id": "32019R1020", "reference": "25.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 169/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1020\nze dne 20. června 2019\no dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPro zaručení volného pohybu výrobků v Unii je nezbytné zajistit, aby byly v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, a tudíž splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a ochrana jakýchkoli jiných veřejných zájmů chráněných těmito právními předpisy. Důrazné vymáhání těchto požadavků je nezbytné, aby mohly být tyto zájmy řádně chráněny a aby se vytvořily podmínky, díky nimž se bude dařit spravedlivé hospodářské soutěži na trhu Unie se zbožím. Jsou proto nezbytná pravidla k zajištění tohoto vymáhání bez ohledu na to, zda jsou výrobky uváděny na trh off-line nebo on-line prostředky, a bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v Unii, či nikoli.\n(2)\nHarmonizační právní předpisy Unie pokrývají velkou část vyráběných výrobků. Nevyhovující a nebezpečné výrobky ohrožují občany a mohou narušovat hospodářskou soutěž s hospodářskými subjekty, které v Unii prodávají vyhovující výrobky.\n(3)\nPosílení jednotného trhu se zbožím dalším prohloubením snahy o zajištění toho, aby na trh Unie nebyly uváděny nevyhovující výrobky, bylo označeno za prioritu ve sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“. Toho by se mělo dosáhnout posílením dozoru nad trhem, poskytováním jasných, transparentních a komplexních pravidel hospodářským subjektům, zesílením kontrol souladu s předpisy a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány, a to i prostřednictvím spolupráce s celními orgány.\n(4)\nRámec pro dozor nad trhem zavedený tímto nařízením by měl doplňovat a posilovat stávající ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se zajišťování souladu výrobků s předpisy a rámce pro spolupráci s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty a konečné uživatele, dozor nad trhem s výrobky a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie. Avšak v souladu se zásadou lex specialis by se toto nařízení mělo použít pouze tehdy, pokud v harmonizačních právních předpisech Unie neexistují zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem. Odpovídající ustanovení tohoto nařízení by se proto neměla vztahovat na oblasti upravené takovými zvláštními ustanoveními, například ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 (3), (EU) 2017/745 (4) a (EU) 2017/746 (5), včetně používání Evropské databanky zdravotnických prostředků (EUDAMED), a nařízení (EU) 2018/858 (6).\n(5)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (7) stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny spotřební výrobky a zvláštní povinnosti a pravomoci členských států v souvislosti s nebezpečnými výrobky a upravuje výměnu informací za tímto účelem prostřednictvím systému pro rychlou výměnu informací (dále jen „systém RAPEX“). Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost přijímat konkrétnější opatření, která mají podle uvedené směrnice k dispozici. Aby se dosáhlo vyšší úrovně bezpečnosti u spotřebních výrobků, je nutné zefektivnit mechanismy pro výměnu informací a pro situace vyžadující rychlý zásah stanovené ve směrnici 2001/95/ES.\n(6)\nUstanovení tohoto nařízení o dozoru nad trhem by měla pokrývat výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I týkající se jiných vyráběných výrobků než potravin, krmiv, humánních a veterinárních léčivých přípravků, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí. Tím se zajistí jednotný rámec pro dozor nad trhem s těmito výrobky na úrovni Unie a napomůže ke zvýšení důvěry spotřebitelů a ostatních konečných uživatelů ve výrobky uváděné na trh Unie. Budou-li v budoucnu přijaty nové harmonizační právní předpisy Unie, budou muset stanovit, zda se na ně toto nařízení vztahuje.\n(7)\nČlánky 15 až 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (8), kterými se stanoví rámec Společenství pro dozor nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Společenství, by měly být zrušeny a odpovídající ustanovení nahrazena tímto nařízením. Uvedený rámec zahrnuje také ustanovení o kontrolách výrobků vstupujících na trh Společenství obsažená v článcích 27, 28 a 29nařízení (ES) č. 765/2008, která se uplatňují nejen na výrobky, na něž se vztahuje rámec pro dozor nad trhem, ale na všechny produkty, pokud jiné právní předpisy Unie neobsahují konkrétní ustanovení týkající se organizace kontrol výrobků vstupujících na trh Unie. Je proto nezbytné oblast působnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se výrobků vstupujících na trh Unie rozšířit na veškeré výrobky.\n(8)\nAby se celkový legislativní rámec zracionalizoval a zjednodušil při současné snaze o zdokonalení tvorby právních předpisů, měla by být pravidla kontroly výrobků vstupujících na trh Unie revidována a včleněna do jediného legislativního rámce pro kontroly výrobků na vnějších hranicích Unie.\n(9)\nOdpovědnost za vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie by měla spočívat na členských státech a jejich orgány dozoru nad trhem by měly být povinny zajistit, aby se tyto předpisy plně dodržovaly. Členské státy by proto měly zavést systematické přístupy, které zajistí účinnost dozoru nad trhem a dalších činností k vymáhání práva. V této souvislosti by měly být ve všech členských státech dále harmonizovány metodika a kritéria pro posuzování rizik, aby se zajistily rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty.\n(10)\nS cílem pomoci orgánům dozoru nad trhem posílit důslednost jejich činností, pokud jde o uplatňování tohoto nařízení, měl by být zřízen účinný systém vzájemného hodnocení pro ty orgány dozoru nad trhem, které se do něj budou chtít zapojit.\n(11)\nNěkteré definice v současnosti stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 by měly být uvedeny do souladu s definicemi stanovenými v jiných právních aktech Unie a případně by měly odrážet strukturu moderních dodavatelských řetězců. Definice „výrobce“ v tomto nařízení by neměla výrobce zprošťovat žádných povinností, které pro ně mohou vyplývat z harmonizačních právních předpisů Unie, jež používají specifické definice výrobce, které mohou zahrnovat jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, a uvede jej na trh, nebo jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která na trh uvede výrobek pod svým jménem nebo ochrannou známkou.\n(12)\nOd hospodářských subjektů v celém dodavatelském řetězci by se mělo očekávat, že budou jednat zodpovědně a v plném souladu s právními požadavky platnými při uvádění nebo dodávání výrobků na trh, aby se zajistil soulad s harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků. Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti, které odpovídají úloze každého hospodářského subjektu v procesu dodávek a distribuce podle zvláštních ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie, a konečná odpovědnost za soulad výrobku s požadavky harmonizačních právních předpisů Unie by měla i nadále spočívat na výrobci.\n(13)\nVýzvy na globálním trhu a stále komplexnější dodavatelský řetězec, jakož i nárůst počtu výrobků nabízených konečným uživatelům v rámci Unie k prodeji on-line, vyžadují posílení donucovacích opatření, aby se zajistila bezpečnost spotřebitelů. Praktické zkušenosti s dozorem nad trhem dále ukázaly, že dodavatelský řetězec někdy zahrnuje hospodářské subjekty, jejichž novátorská forma znamená, že snadno nezapadají do tradičních dodavatelských řetězců v souladu se stávajícím právním rámcem. To platí zejména pro poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek (fulfilment service providers), kteří vykonávají řadu stejných funkcí jako dovozci, nemusí však vždy odpovídat tradiční definici dovozce v právních předpisech Unie. Aby se zajistilo, že orgány dozoru nad trhem budou moci účinně vykonávat své povinnosti, a zabránilo se mezeře v systému vymáhání, je vhodné zahrnout poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek na seznam hospodářských subjektů, vůči kterým mohou orgány dozoru nad trhem přijmout donucovací opatření. Tím, že budou do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnuti i poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek, budou orgány dozoru nad trhem moci lépe řešit nové formy hospodářské činnosti, a zajišťovat tak bezpečnost spotřebitelů i hladké fungování vnitřního trhu, a to i v případech, kdy hospodářský subjekt jedná zároveň jako dovozce, pro určité výrobky a jako poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek na jiné výrobky.\n(14)\nModerní dodavatelské řetězce zahrnují širokou škálu hospodářských subjektů, které by všechny měly podléhat vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie, přičemž je nutno náležitě zohlednit jejich úlohu v dodavatelském řetězci a rozsah, v jakém se podílejí na dodávání výrobků na trh Unie. Proto je nezbytné použít toto nařízení na hospodářské subjekty, kterých se přímo týkají harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I tohoto nařízení, jako jsou výrobce předmětu a následný uživatel ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (10), dodavatel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU (11), dodavatel ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 (12) nebo obchodník ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (13).\n(15)\nPokud je výrobek nabízen k prodeji on-line nebo jinými prostředky dálkového prodeje, měl by být považován za dodávaný na trh, pokud je nabídka prodeje zaměřena na konečné uživatele v Unii. V souladu s platnými pravidly Unie o mezinárodním právu soukromém by ke stanovení toho, zda je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii, měla být provedena analýza každého jednotlivého případu. Nabídka prodeje by měla být považována za zaměřenou na konečné uživatele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu. Při analýze jednotlivých případů je třeba zohledňovat relevantní faktory, jako jsou zeměpisné oblasti, kam je možné zboží zaslat, dostupné jazyky použité v nabídce nebo při objednávce, nebo prostředky platby. V případě prodeje on-line nestačí pouhá skutečnost, že jsou internetové stránky hospodářských subjektů nebo zprostředkovatelů přístupné v členském státě, v němž je konečný uživatel usazen nebo tam má bydliště.\n(16)\nRozvoj elektronického obchodování je také z velké části způsoben rozrůstáním se poskytovatelů služeb informační společnosti, obvykle prostřednictvím platforem a za úplatu, kteří nabízejí zprostředkovatelské služby spočívající v ukládání obsahu třetích stran, avšak přitom nemají nad takovým obsahem žádnou kontrolu, a proto nejednají jménem dotyčného hospodářského subjektu. Odstraněním obsahu týkajícího se nevyhovujících výrobků nebo – pokud toto nelze prakticky provést – omezením přístupu k nevyhovujícím výrobkům nabízeným prostřednictvím jejich služeb by neměla být dotčena pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (14). Zejména by se na poskytovatele služeb informační společnosti neměla vztahovat žádná obecná povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani by jim neměla být uložena obecná povinnost aktivně hledat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonnou činnost. Kromě toho by poskytovatelé hostingových služeb neměli nést odpovědnost, pokud si nejsou protiprávní činnosti nebo informací skutečně vědomi a nejsou si vědomi skutečností nebo okolností, z nichž by byly protiprávní činnost nebo informace zjevné.\n(17)\nAčkoli toto nařízení neupravuje ochranu práv duševního vlastnictví, je třeba mít na zřeteli, že padělané výrobky často nesplňují požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie, představují riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů, narušují hospodářskou soutěž, ohrožují veřejné zájmy a napomáhají dalším protiprávním činnostem. Členské státy by proto měly i nadále přijímat účinná opatření, která zabrání padělaným výrobkům vstoupit na trh Unie, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (15).\n(18)\nSpravedlivější jednotný trh by měl zajistit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž všem hospodářským subjektům a ochranu před nekalou soutěží. Za tímto účelem je nutné posílit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Dobrá spolupráce mezi výrobci a orgány dozoru nad trhem je klíčovým prvkem, který umožňuje okamžitý zásah a nápravné opatření ve vztahu k danému výrobku. Je důležité, že by pro některé výrobky měl existovat hospodářský subjekt usazený v Unii, aby orgány dozoru nad trhem měly někoho, komu mohou adresovat své požadavky, včetně žádostí o informace o souladu výrobku s harmonizačními právními předpisy Unie, a kdo může s orgány dozoru nad trhem spolupracovat a zajistit, aby byla v případech nesouladu s předpisy okamžitě přijata nápravná opatření. Hospodářskými subjekty, které by měly tyto úkoly provádět, jsou výrobce, nebo pokud není výrobce usazen v Unii, tedy dovozce nebo zplnomocněný zástupce, kterého za tímto účelem pověřil výrobce, nebo poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v Unii v případě výrobků, které tento poskytovatel zpracovává, pokud v Unii není usazen žádný jiný hospodářský subjekt.\n(19)\nRozvoj elektronického obchodování klade před orgány dozoru nad trhem určité výzvy, pokud jde o zajišťování souladu výrobků nabízených k prodeji on-line s předpisy a účinné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie. Počet hospodářských subjektů, které elektronickými prostředky nabízejí výrobky přímo spotřebitelům, se zvyšuje. Proto mají hospodářské subjekty, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, zásadní úlohu v tom, že pro orgány dozoru nad trhem představují partnera usazeného v Unii a včas plní konkrétní úkoly, aby se zajistilo, že výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, z čehož mají prospěch spotřebitelé, jiní koneční uživatelé i podniky v Unii.\n(20)\nPovinnostmi hospodářského subjektu, jenž má určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, by neměly být dotčeny stávající povinnosti a odpovědnost výrobce, dovozce a zplnomocněného zástupce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.\n(21)\nPovinnosti vyplývající z tohoto nařízení, jež vyžadují, aby byl hospodářský subjekt usazen v Unii, pokud chce na trh Unie uvádět výrobky, by se měly vztahovat pouze na oblasti, v nichž byla zjištěna potřeba existence hospodářského subjektu, který bude sloužit jako styčný bod pro kontakt s orgány dozoru nad trhem, s přihlédnutím k přístupu založenému na posouzení rizik, zásadě proporcionality a vysoké úrovni ochrany konečných uživatelů v Unii.\n(22)\nTyto povinnosti by dále neměly platit v případě, kdy zvláštní požadavky stanovené v některých právních aktech týkajících se výrobků dosahují stejného výsledného účinku, jmenovitě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 (16), nařízení (ES) č. 1223/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 (17), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU (19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (20), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 (21), nařízení (EU) 2017/745, nařízení (EU) 2017/746, nařízení (EU) 2017/1369 a nařízení (EU) 2018/858.\nDále je také třeba zohlednit situace, kdy jsou potenciální rizika nebo počty případů nesouladu s předpisy nízké, nebo kdy se s výrobky obchoduje zejména prostřednictvím tradičních dodavatelských řetězců, jako je tomu například u směrnice 2014/33/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424/EU (22) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU (23).\n(23)\nKontaktní informace hospodářských subjektů, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, by měly být uvedeny na výrobku, aby se usnadnily kontroly v celém dodavatelském řetězci.\n(24)\nHospodářské subjekty by měly plně spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány, aby se zajistil bezproblémový výkon dozoru nad trhem a aby tyto orgány mohly plnit své úkoly. K tomu patří, pokud to orgány požadují, poskytování kontaktních informací hospodářských subjektů, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, pokud tyto informace mají.\n(25)\nHospodářské subjekty by měly mít snadný přístup k vysoce kvalitním a komplexním informacím. Vzhledem k tomu, že jednotná digitální brána zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (24) poskytuje jednotný on-line přístupový bod k informacím, je možné ji použít k poskytování příslušných informací o harmonizačních právních předpisech Unie hospodářským subjektům. Členské státy by však přesto měly zavést postupy k zajištění přístupu ke kontaktním místům pro výrobky zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 (25), aby hospodářským subjektům pomohly řádně vyřizovat žádosti o informace. Pokyny k otázkám týkajícím se technických specifikací nebo harmonizovaných norem či designu by neměly být součástí povinností členských států při poskytování takových informací.\n(26)\nOrgány dozoru nad trhem mohou provádět společné činnosti s jinými orgány nebo s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo konečné uživatele s cílem podporovat soulad s předpisy, zjišťovat nesoulad s předpisy, zvyšovat informovanost a poskytovat poradenství k harmonizačním právním předpisům Unie a ke konkrétním kategoriím výrobků, včetně těch, které jsou nabízeny k prodeji on-line.\n(27)\nČlenské státy by měly určit své vlastní orgány dozoru nad trhem. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit, aby si samy zvolily příslušné orgány, které budou plnit úkoly v oblasti dozoru nad trhem. S cílem usnadnit správní pomoc a spolupráci by měly členské státy rovněž určit ústřední styčný úřad. Ústřední styčné úřady by měly zastupovat alespoň koordinovaný postoj orgánů dozoru nad trhem a orgánů pověřených kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie.\n(28)\nElektronický obchod přináší orgánům dozoru nad trhem určité výzvy, pokud jde o ochranu zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů v případě nevyhovujících výrobků. Proto by členské státy měly zajistit, aby byl jejich dozor nad trhem organizován stejně účinně u výrobků dodávaných on-line jako u výrobků dodávaných off-line.\n(29)\nPři výkonu dozoru nad trhem s výrobky nabízenými k prodeji on-line se orgány dozoru nad trhem potýkají s řadou obtíží, například při zpětném sledování výrobků nabízených k prodeji on-line, určování odpovědných hospodářských subjektů, posuzování rizik nebo provádění zkoušek, neboť nemají k výrobkům fyzický přístup. Vedle požadavků, které zavádí toto nařízení, jsou členské státy vybízeny k tomu, aby v oblasti dozoru nad trhem a komunikace s podniky a spotřebiteli používaly doplňkové pokyny a osvědčené postupy.\n(30)\nZvláštní pozornost by se měla věnovat nově vznikajícím technologiím vzhledem k tomu, že spotřebitelé ve svém každodenním životě stále častěji využívají propojená zařízení. Regulační rámec Unie by tedy měl tato nová rizika řešit s cílem zajistit ochranu konečných uživatelů.\n(31)\nV době soustavného rozvoje digitálních technologií je třeba hledat nová řešení, která by mohla přispět k účinnému dozoru nad trhem v Unii.\n(32)\nDozor nad trhem by měl být důkladný a účinný, aby bylo zajištěno správné uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Jelikož kontroly mohou představovat zátěž pro hospodářské subjekty, měly by orgány dozoru nad trhem organizovat a provádět inspekční činnosti vycházející z přístupu založeného na rizicích s přihlédnutím k zájmům těchto hospodářských subjektů, a omezit zmíněnou zátěž na míru, která je nezbytná pro výkon účelných a účinných kontrol. Kromě toho by příslušné orgány členského státu měly vykonávat dozor nad trhem stejně pečlivě bez ohledu na to, zda je nesoulad daného výrobku s předpisy relevantní na území uvedeného členského státu, nebo zda je pravděpodobné, že bude mít dopad na trh jiného členského státu. Je vhodné, aby Komise stanovila jednotné podmínky pro některé inspekční činnosti prováděné orgány dozoru nad trhem, pokud výrobky nebo kategorie výrobků představují zvláštní riziko nebo závažně porušují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.\n(33)\nOrgány dozoru nad trhem čelí při provádění svých povinností různým nedostatkům, pokud jde o zdroje, koordinační mechanismy i pravomoci v souvislosti s nevyhovujícími výrobky. Takové rozdíly vedou k nejednotnému vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a k tomu, že dozor nad trhem je v některých členských státech důslednější než v jiných, což by mohlo ohrozit rovné podmínky mezi podniky a případně vést k nestejné úrovni bezpečnosti výrobků v Unii.\n(34)\nAby se zajistilo správné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, měly by mít orgány dozoru nad trhem společný soubor vyšetřovacích a donucovacích pravomocí umožňující lepší spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a účinnější odrazující efekt na hospodářské subjekty, které vědomě porušují harmonizační právní předpisy Unie. Tyto pravomoci by měly být dostatečně robustní, aby mohly řešit výzvy spojené s vymáháním harmonizačních právních předpisů Unie společně s problémy elektronického obchodování a digitálního prostředí a aby hospodářským subjektům zabránily využívat mezery v systému vymáhání práva přesunem do členských států, jejichž orgány dozoru nad trhem nejsou k řešení protiprávních praktik vybaveny. Zejména by tyto pravomoci měly umožnit výměnu informací a důkazů mezi příslušnými orgány, aby bylo možno vymáhat právo ve všech členských státech stejně.\n(35)\nTímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států libovolně si zvolit systém vymáhání práva, který považují za vhodný. Členské státy by měly mít možnost volby, zda mohou jejich orgány dozoru nad trhem provádět šetření a vymáhání práva přímo v rámci svých vlastních pravomocí, prostřednictvím jiných veřejných orgánů, nebo předložením věci příslušným soudům.\n(36)\nOrgány dozoru nad trhem by měly mít možnost zahájit šetření z vlastního podnětu, pokud zjistí, že jsou na trh uváděny nevyhovující výrobky.\n(37)\nOrgány dozoru nad trhem by měly mít přístup ke všem nezbytným důkazům, údajům a informacím týkajícím se předmětu šetření, aby mohly zjistit, zda byly porušeny příslušné harmonizační právní předpisy Unie, a zejména aby určily odpovědný hospodářský subjekt, bez ohledu na to, kdo má dotyčné důkazy, údaje nebo informace v držení, kde se tyto nacházejí a v jakém jsou formátu. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požádat hospodářské subjekty, včetně těch v digitálním hodnotovém řetězci, o poskytnutí veškerých potřebných důkazů, údajů a informací.\n(38)\nOrgány dozoru nad trhem by měly mít možnost provádět nezbytné kontroly na místě a měly by mít pravomoc vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání.\n(39)\nOrgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požadovat od kteréhokoli zástupce nebo příslušného pracovníka dotyčného hospodářského subjektu, aby poskytl vysvětlení, informace či dokumenty nebo sdělil skutečnosti týkající se předmětu kontroly na místě, a měly by mít možnost odpovědi poskytnuté tímto zástupcem nebo pracovníkem zaznamenat.\n(40)\nOrgány dozoru nad trhem by měly mít možnost kontrolovat soulad výrobků, které mají být dodány na trh, s harmonizačními právními předpisy Unie a získávat důkazy o nesouladu s předpisy. Měly by mít proto pravomoc výrobky pořídit, a pokud nelze získat důkazy jinými prostředky, nakupovat výrobky pod krycí identitou.\n(41)\nZejména v digitálním prostředí by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost rychle a účinně ukončit nesoulad s předpisy, zejména pokud hospodářský subjekt, který výrobek prodává, skrývá svou totožnost nebo přesídlí v rámci Unie nebo do třetí země, aby se vyhnul donucovacím opatřením. V případech, kdy existuje riziko vážného a nenapravitelného poškození konečných uživatelů z důvodu nesouladu s předpisy, by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost přijímat opatření, pokud je to řádně odůvodněné a přiměřené a pokud neexistují jiné prostředky, jak takové újmě předejít nebo ji zmírnit, a to včetně žádosti o odstranění obsahu z on-line rozhraní nebo o zobrazení varovného upozornění, je-li to nezbytné. Pokud tento požadavek není splněn, měl by mít příslušný orgán pravomoc vyžadovat od poskytovatelů služeb informační společnosti, aby k tomuto on-line rozhraní omezili přístup. Tato opatření by měla být přijímána v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2000/31/ES.\n(42)\nProvádění tohoto nařízení a výkon pravomocí při jeho uplatňování by rovněž měly být v souladu s ostatními unijními a vnitrostátními právními předpisy, například se směrnicí 2000/31/ES, i s platnými procesními zárukami a zásadami základních práv. Provádění a výkon pravomocí by také měly být přiměřené a odpovídat povaze a celkové skutečné nebo možné újmě způsobené porušením předpisů. Příslušné orgány by měly zohlednit veškeré skutečnosti a okolnosti případu a měly by zvolit nejvhodnější opatření, totiž ta, která jsou zásadní pro vyřešení porušení předpisů stanovených tímto nařízením. Tato opatření by měla být přiměřená, účinná a odrazující. Členské státy by měly mít i nadále možnost stanovovat podmínky a hranice pro výkon těchto pravomocí a plnění povinností ve vnitrostátním právu. Pokud je například v souladu s vnitrostátním právem při vstupu do prostor fyzických osob a právnických osob vyžadováno předchozí povolení justičního orgánu dotčeného členského státu, mělo by být možné pravomoc ke vstupu do takovýchto prostor uplatnit teprve po obdržení takového předchozího povolení.\n(43)\nOrgány dozoru nad trhem jednají v zájmu hospodářských subjektů, konečných uživatelů a veřejnosti s cílem zajistit důslednou ochranu veřejných zájmů, na něž se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků, pomocí vhodných donucovacích opatření a zajistit dodržování těchto právních předpisů v celém dodavatelském řetězci vhodnými kontrolami, se zohledněním skutečnosti, že pouhé správní kontroly nemohou v řadě případů nahradit fyzické a laboratorní kontroly při ověřování souladu výrobků s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie. Orgány dozoru nad trhem by tudíž měly při výkonu svých činností zajistit vysokou úroveň transparentnosti a měly by veřejnosti zpřístupňovat veškeré informace, které považují za důležité pro ochranu zájmů konečných uživatelů v Unii.\n(44)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno fungování systému RAPEX v souladu se směrnicí 2001/95/ES.\n(45)\nTímto nařízením by neměl být dotčen postup podle ochranných ustanovení stanovený harmonizačními právními předpisy Unie pro jednotlivá odvětví podle čl. 114 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistila stejná úroveň ochrany v celé Unii, jsou členské státy oprávněny přijímat opatření týkající se výrobků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost nebo pro jiné aspekty ochrany veřejného zájmu. Jsou rovněž povinny oznamovat tato opatření ostatním členským státům a Komisi a umožnit Komisi, aby se vyjádřila k tomu, zda jsou vnitrostátní opatření, která omezují volný pohyb výrobků s cílem zajistit fungování vnitřního trhu, důvodná.\n(46)\nVýměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a používání důkazů a zjištění z šetření by měly dodržovat zásadu důvěrnosti. S informacemi je nutno zacházet v souladu s platným vnitrostátním právem, aby se zajistilo, že nebudou ohrožena šetření a že nebude poškozena pověst hospodářského subjektu.\n(47)\nPokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Případné zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (27), podle okolností.\n(48)\nAby byla v rámci dozoru nad trhem zajištěna účinnost a jednotnost zkoušení v celé Unii ve vztahu k určitým výrobkům nebo určité kategorii nebo skupině výrobků či ve vztahu k určitým rizikům souvisejícím s určitou kategorií nebo skupinou výrobků, měla by mít Komise možnost určit vlastní zkušební zařízení nebo veřejné zkušební zařízení členského státu jako zkušební zařízení Unie. Všechna zkušební zařízení Unie by měla být akreditována v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 765/2008. Aby se zabránilo střetům zájmů, měla by zkušební zařízení Unie poskytovat služby pouze orgánům dozoru nad trhem, Komisi, síti Unie pro soulad výrobků s předpisy (dále jen „síť“) a jiným vládním nebo mezivládním subjektům.\n(49)\nČlenské státy by měly zajistit, že budou vždy k dispozici dostatečné finanční zdroje, aby orgány dozoru nad trhem měly náležité personální zajištění a vybavení. Účinný dozor nad trhem je náročný na zdroje, a je proto nezbytné poskytovat stabilní zdroje na úrovni, která v jakémkoli daném okamžiku odpovídá potřebám vymáhání práva. Členské státy by měly mít možnost doplnit veřejné financování vymáháním nákladů vznikajících při výkonu dozoru nad trhem ve vztahu k výrobkům, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s předpisy, od příslušných hospodářských subjektů.\n(50)\nJe třeba zřídit mechanismy pro vzájemnou pomoc, jelikož pro trh Unie se zbožím je nezbytné, aby orgány dozoru nad trhem členských států účinně spolupracovaly. Orgány by měly jednat v dobré víře a žádosti o vzájemnou pomoc obecně přijímat, zejména ty, které se týkají přístupu k EU prohlášení o shodě, k prohlášení o vlastnostech a k technické dokumentaci.\n(51)\nJe vhodné, aby členské státy určily orgány odpovědné za uplatňování celních právních předpisů a jakékoli další orgány odpovědné podle vnitrostátního práva za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.\n(52)\nÚčinným způsobem, jak zajistit, aby se na trh Unie nedostávaly nebezpečné nebo nevyhovující výrobky, by bylo odhalit takové výrobky před jejich propuštěním do volného oběhu. Orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie mají úplný přehled o obchodních tocích přes vnější hranice Unie, a proto by měly mít povinnost provádět vhodné kontroly na základě posouzení rizik, aby tak přispěly k vyšší bezpečnosti trhu, čímž se zajistí vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů. Je na členských státech, aby určily konkrétní orgány, které mají odpovídat za příslušné kontroly dokladů a v případě nutnosti i za fyzické nebo laboratorní kontroly výrobků předtím, než jsou propuštěny do volného oběhu. Jednotného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků lze dosáhnout pouze systematickou spoluprací a výměnou informací mezi orgány dozoru nad trhem a ostatními orgány určenými jakožto orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie. Tyto orgány by měly od orgánů dozoru nad trhem v dostatečném předstihu dostávat všechny nezbytné informace týkající se nevyhovujících výrobků nebo informace o hospodářských subjektech, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy. Orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na celní území Unie by zase měly včas poskytnout orgánům dozoru nad trhem ty informace o propuštění výrobků do volného oběhu a o výsledcích kontrol, které jsou důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Kromě toho, pokud se Komise dozví o vážném riziku, které představuje dovážený výrobek, měla by o tomto riziku informovat členské státy, aby se zajistily koordinované a účinnější kontroly dodržování a vymáhání předpisů v prvních místech vstupu do Unie.\n(53)\nDovozcům je třeba připomenout, že články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (28) stanoví, že výrobky vstupující na trh Unie, které vyžadují další zpracování k tomu, aby se dostaly do souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, musí být propuštěny do použitelného celního režimu, který takové zpracování ze strany dovozce umožní. Propuštění výrobků do volného oběhu by obecně nemělo být považováno za doklad o souladu s právem Unie, jelikož nemusí nezbytně zahrnovat úplnou kontrolu souladu s předpisy.\n(54)\nS cílem používat jednotný portál EU v celní oblasti, a tím optimalizovat a usnadnit přenos dat mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nezbytné vytvořit elektronická rozhraní umožňující automatický přenos dat. Celní orgány a orgány dozoru nad trhem by se měly zapojit do určování toho, jaká data mají být přenášena. Je třeba omezit dodatečnou zátěž pro celní orgány a dosáhnout toho, aby rozhraní byla vysoce automatizovaná a snadno se používala.\n(55)\nJe třeba zřídit síť, kterou by zajišťovala Komise, zaměřenou na strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a na zefektivňování postupů dozoru nad trhem v Unii, jež usnadňují provádění společných činností členských států v oblasti prosazování práva, jako jsou společná šetření. Tato struktura správní podpory by měla umožnit sdružování zdrojů a udržovat komunikační a informační systém mezi členskými státy a Komisí, a tím přispět k posílení vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a odrazovat od porušování práva. Zapojení skupin pro správní spolupráci (ADCO) do této sítě by nemělo bránit zapojení dalších podobných skupin zapojených do správní spolupráce. Komise by síti měla poskytovat nezbytnou správní a finanční podporu.\n(56)\nMělo by docházet k účinné, rychlé a přesné výměně informací mezi členskými státy a Komisí. Řada stávajících nástrojů, jako jsou informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) a systém RAPEX, umožňuje koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem v Unii. Tyto nástroje spolu s rozhraním umožňujícím přenos dat z ICSMS do systému RAPEX by měly být zachovány a dále rozvíjeny s cílem využít jejich plný potenciál a pomoci zvýšit úroveň spolupráce a výměnu informací mezi členskými státy a Komisí.\n(57)\nV této souvislosti by měl být ICSMS za účelem shromažďování informací ohledně vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků modernizován a zpřístupněn Komisi, ústředním styčným úřadům, celním orgánům a orgánům dozoru nad trhem. Dále by mělo být vytvořeno elektronické rozhraní, které umožní účinnou výměnu informací mezi vnitrostátními celními systémy a orgány dozoru nad trhem. Pokud jde o případy žádostí o vzájemnou pomoc, měly by ústřední styčné úřady poskytovat veškerou podporu, která je pro spolupráci mezi příslušnými orgány nezbytná. ICSMS by tedy měl poskytovat funkce umožňující ústřednímu styčnému úřadu automaticky hlásit případy nedodržování lhůt. Pokud odvětvové právní předpisy již stanoví elektronické systémy pro spolupráci a výměnu dat, jako je tomu například v případě systému EUDAMED u zdravotnických prostředků, měly by být tyto systémy i nadále využívány, pokud je to vhodné.\n(58)\nICSMS by měl být obecně využíván k výměně informací považovaných za užitečné pro ostatní orgány dozoru nad trhem. To by mohlo zahrnovat kontroly prováděné v rámci projektů dozoru nad trhem, a to bez ohledu na výsledky zkoušek. Do ICSMS, by se mělo vkládat takové množství dat, aby se dosáhlo rovnováhy mezi přílišnou zátěží, kdy by úsilí nezbytné pro vložení dat přesahovalo úsilí vložené do samotných kontrol, a dostatečnou komplexností na podporu větší účinnosti a účelnosti činností orgánů. Data vkládaná do ICSMS by tedy měla zahrnovat i jednodušší kontroly než jen laboratorní zkoušky. Nemělo by však být třeba do něj zadávat pouhé krátké vizuální kontroly. Jako vodítko by mělo platit, že kontroly, které jsou zdokumentovány individuálně, by také měly být vloženy do ICSMS.\n(59)\nČlenské státy jsou vybízeny k tomu, aby ICSMS používaly ke komunikaci mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem jako alternativu k vnitrostátním systémům. Neměl by však nahradit systém Společenství pro řízení rizik (CRMS) používaný celními orgány. Tyto dva systémy by mohly fungovat souběžně, jelikož plní odlišné, vzájemně se doplňující úlohy, kdy ICSMS usnadňuje komunikaci mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem a umožňuje tak hladké zpracovávání celních prohlášení, která spadají do působnosti rámce pro bezpečnost výrobků a jejich soulad s předpisy, zatímco systém CRMS je určený pro společné řízení rizik a kontroly celními orgány.\n(60)\nZranění způsobená nevyhovujícími výrobky představují pro orgány dozoru nad trhem důležité informace. ICSMS by tedy měl poskytovat související datová pole, do nichž orgány dozoru nad trhem mohou zadávat snadno dostupné zprávy získané v průběhu jejich šetření, čímž se usnadní pozdější statistická hodnocení.\n(61)\nKomise by měla mít možnost vyměňovat si informace ohledně dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi na základě rámcových dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, aby se zajistil soulad výrobků s předpisy před jejich vývozem na trh Unie.\n(62)\nAby se dosáhlo vysoké úrovně souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků a zároveň bylo zajištěno účelné přidělování zdrojů a nákladově účinná kontrola výrobků vstupujících na trh Unie, měla by mít Komise možnost schvalovat konkrétní systémy pro předvývozní kontroly. Výrobky, na něž se takovéto schválené systémy vztahují, by mohly v rámci posuzování rizik prováděného orgány pověřenými kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie, požívat vyšší úrovně důvěry než srovnatelné výrobky, které předvývozní kontrolou neprošly.\n(63)\nKomise by měla provádět hodnocení tohoto nařízení vzhledem k cílům, které sleduje, a přitom zohledňovat nový technologický, hospodářský, obchodní a právní vývoj. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (29) by hodnocení založené na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě mělo sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků, zejména pokud jde o oblast působnosti tohoto nařízení, uplatňování a prosazování ustanovení týkajících se úkolů hospodářských subjektů, které dodávají výrobky na trh, a systém předvývozních kontrol souvisejících s výrobky.\n(64)\nFinanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a tam, kde je to vhodné, ukládání správních a finančních sankcí.\n(65)\nRozmanitost sankcí v celé Unii je jedním z hlavních důvodů nedostatečného odrazování a nerovnoměrné ochrany. Pravidla pro stanovování sankcí, včetně peněžitých sankcí, spadají do pravomoci členských států, a měla by být tudíž určena vnitrostátním právem.\n(66)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení jednotných podmínek kontrol, kritérií pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie; o postupy pro určování zkušebních zařízení Unie; o stanovení referenčních hodnot pro kontroly a technik kontroly na základě společné analýzy rizik na úrovni Unie; o upřesnění podrobností ohledně statistických údajů týkajících se kontrol prováděných určenými orgány u výrobků podléhajících právu Unie; o upřesnění podrobností prováděcích opatření ohledně informačního a komunikačního systému a o vymezení údajů týkajících se propouštění výrobků do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ předávaných celními orgány; a o schvalování zvláštních systémů předvývozních kontrol týkajících se výrobků a o odnímání takových schválení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (30).\n(67)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit fungování vnitřního trhu posílením dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu potřeby velmi vysokého stupně spolupráce, interakce a soudržného jednání všech příslušných orgánů ve všech členských státech, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(68)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a přítomné v ústavních tradicích členských států. Proto by mělo být toto nařízení vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami, včetně práv a zásad týkajících se svobody a plurality sdělovacích prostředků. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování ochrany spotřebitele, svobody podnikání, svobody projevu a informací, práva na vlastnictví a ochrany osobních údajů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu posílením dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v článku 2, aby se zajistilo, že na trh Unie jsou dodávány pouze ty výrobky, které jsou v souladu s předpisy a splňují požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a jakékoli jiné veřejné zájmy chráněné uvedenými právními předpisy.\n2.   Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro hospodářské subjekty, pokud jde o výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, a vytváří rámec pro spolupráci s hospodářskými subjekty.\n3.   Toto nařízení také poskytuje rámec pro kontroly výrobků vstupujících na trh Unie.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I (dále jen „harmonizační právní předpisy Unie“), pokud tyto předpisy neobsahují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, která upravují jednotlivé aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva konkrétněji.\n2.   Články 25 až 28 se použijí na výrobky, na které se vztahuje právo Unie, v rozsahu, ve kterém v právu Unie neexistují zvláštní ustanovení o organizaci kontrol výrobků vstupujících na trh Unie.\n3.   Použití tohoto nařízení nebrání orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijímaly zvláštní opatření podle směrnice 2001/95/ES.\n4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;\n2)\n„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;\n3)\n„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů dozoru nad trhem, které mají zajistit, aby byly výrobky v souladu s požadavky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, a zajistit ochranu veřejného zájmu, kterého se uvedené právní předpisy týkají;\n4)\n„orgánem dozoru nad trhem“ orgán určený členským státem podle článku 10 jako orgán odpovědný za výkon dozoru nad trhem na území tohoto členského státu;\n5)\n„dožadujícím orgánem“ orgán dozoru nad trhem, který žádá o vzájemnou pomoc;\n6)\n„dožádaným orgánem“ orgán dozoru nad trhem, který obdrží žádost o vzájemnou pomoc;\n7)\n„nesouladem s předpisy“ nesplnění kteréhokoli požadavku podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo tohoto nařízení;\n8)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;\n9)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;\n10)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;\n11)\n„poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti nabízí alespoň dvě z těchto služeb: skladování, balení, adresování a rozesílání, aniž by byla vlastníkem dotčených výrobků, s vyloučením poštovních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (31), služeb dodávání balíků ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 (32) a jakýchkoli jiných poštovních služeb nebo služeb nákladní dopravy;\n(12)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle požadavků tohoto nařízení;\n13)\n„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, která má povinnosti v souvislosti s výrobou výrobků, jejich dodáváním na trh nebo uváděním do provozu v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie;\n14)\n„poskytovatelem služeb informační společnosti“ poskytovatel služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (33);\n15)\n„on-line rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetové stránky, části internetové stránky či aplikace, provozovaný hospodářským subjektem nebo jeho jménem a sloužící k tomu, aby umožňoval konečným uživatelům přístup k výrobkům tohoto hospodářského subjektu;\n16)\n„nápravným opatřením“ jakékoli opatření přijaté hospodářským subjektem k ukončení případného nesouladu s předpisy na vyžádání orgánu dozoru nad trhem nebo z vlastního podnětu;\n17)\n„dobrovolným opatřením“ nápravné opatření, které nepožaduje orgán dozoru nad trhem;\n18)\n„rizikem“ kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečí způsobujícího újmu a stupně závažnosti této újmy;\n19)\n„výrobkem představujícím riziko“ výrobek, který by mohl nepříznivě ovlivnit zdraví a bezpečnost osob obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochranu spotřebitelů, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a jiné veřejné zájmy chráněné příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie nad míru považovanou za důvodnou a přijatelnou vzhledem k jeho určenému účelu nebo za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití dotčeného výrobku, včetně životnosti a případně požadavků na jeho uvedení do provozu, instalaci a údržbu;\n20)\n„výrobkem představujícím vážné riziko“ výrobek představující riziko, u kterého se na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k běžnému a předvídatelnému používání výrobku má za to, že kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečí způsobujícího újmu a stupně závažnosti této újmy vyžaduje rychlý zásah orgánů dozoru nad trhem, a to i v případě, že účinky daného rizika nejsou okamžité\n21)\n„konečným uživatelem“ fyzická osoba s bydlištěm v Unii nebo právnická osoba usazená v Unii, jíž byl výrobek dodán buď jako spotřebiteli, mimo jakoukoli obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání, nebo jako profesionálnímu konečnému uživateli v rámci jeho podnikatelských nebo profesionálních činností;\n22)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení výrobku, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli;\n23)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;\n24)\n„celními orgány“ celní orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;\n25)\n„propuštěním do volného oběhu“ režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;\n26)\n„výrobky vstupujícími na trh Unie“ výrobky ze třetích zemí určené k uvedení na trh Unie nebo určené k soukromému použití či spotřebě na celním území Unie a propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“.\nKAPITOLA II\nÚKOLY HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ\nČlánek 4\nÚkoly hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie\n1.   Bez ohledu na jakékoli povinnosti stanovené v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie lze výrobek, na který se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 5, uvést na trh pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v Unii, který ve vztahu k tomuto výrobku odpovídá za plnění úkolů stanovených v odstavci 3.\n2.   Pro účely tohoto článku se hospodářským subjektem uvedeným v odstavci 1 rozumí:\na)\nvýrobce usazený v Unii;\nb)\ndovozce, pokud není výrobce usazen v Unii;\nc)\nzplnomocněný zástupce, kterého výrobce písemně pověřil, aby jeho jménem plnil úkoly uvedené v odstavci 3;\nd)\nposkytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v Unii u výrobků, se kterými nakládá, jestliže žádný jiný hospodářský subjekt uvedený v písmenech a), b) a c) není usazen v Unii.\n3.   Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, plní hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 následující úkoly:\na)\npokud harmonizační právní předpisy Unie, které se na výrobek vztahují, vyžadují EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci, ověřuje, že EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technická dokumentace byly vypracovány, uchovává toto prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech, aby byly k dispozici orgánům dozoru nad trhem po dobu stanovenou uvedenými právními předpisy, a zajistí, aby mohla být technická dokumentace zpřístupněna těmto orgánům na jejich žádost;\nb)\nna základě odůvodněné žádosti orgánu dozoru nad trhem poskytuje tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, kterému tento orgán může snadno rozumět;\nc)\npokud má důvod se domnívat, že určitý výrobek představuje riziko, informuje o tom orgány dozoru nad trhem;\nd)\nspolupracuje s orgány dozoru nad trhem, mimo jiné na základě odůvodněné žádosti se ujistí, že jsou přijata okamžitá nezbytná nápravná opatření k nápravě jakéhokoli případu neplnění požadavků stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie vztahujících se na daný výrobek, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která daný výrobek představuje, a to na vyžádání orgánů dozoru nad trhem nebo z vlastního podnětu, pokud se hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 domnívá, nebo má důvod se domnívat, že daný výrobek představuje riziko.\n4.   Aniž jsou dotčeny příslušné povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, musí být na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku či v průvodním dokladu uvedeny jméno hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy.\n5.   Tento článek se použije pouze na výrobky, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (34), (EU) 2016/425 (35) a (EU) 2016/426 (36) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES (37), 2006/42/ES (38), 2009/48/ES (39), 2009/125/ES (40), 2011/65/EU (41), 2013/29/EU (42), 2013/53/EU (43), 2014/29/EU (44), 2014/30/EU (45), 2014/31/EU (46), 2014/32/EU (47), 2014/34/EU (48), 2014/35/EU (49), 2014/53/EU (50) a 2014/68/EU (51).\nČlánek 5\nZplnomocněný zástupce\n1.   Pro účely čl. 4 odst. 2 písm. c) musí být zplnomocněný zástupce pověřen výrobcem k plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 3, bez ohledu na jakékoli jiné úkoly, jimiž je pověřen podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.\n2.   Zplnomocněný zástupce vykonává úkoly stanovené v pověření. Kopii pověření poskytne na požádání orgánům dozoru nad trhem v jazyce Unie, který určí dotyčný orgán dozoru nad trhem.\n3.   Zplnomocnění zástupci musí mít k dispozici vhodné prostředky k plnění svých úkolů.\nČlánek 6\nDálkový prodej\nVýrobky nabízené k prodeji on-line nebo jinými prostředky dálkového prodeje se považují za dodávané na trh, pokud je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii. Nabídka k prodeji je považována za zaměřenou na konečné uživatele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu.\nČlánek 7\nPovinnost spolupracovat\n1.   Hospodářské subjekty spolupracují s orgány dozoru nad trhem na opatřeních, která by mohla vyloučit nebo zmírnit rizika, která představují výrobky, jež tyto subjekty dodávají na trh.\n2.   Poskytovatelé služeb informační společnosti spolupracují s orgány dozoru nad trhem, na žádost orgánů dozoru a v konkrétních případech, na usnadnění jakýchkoli přijatých opatření k vyloučení, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která představuje výrobek, který je nebo byl nabízen k prodeji on-line prostřednictvím jejich služeb.\nKAPITOLA III\nPOMOC HOSPODÁŘSKÝM SUBJEKTŮM A SPOLUPRÁCE S NIMI\nČlánek 8\nInformování hospodářských subjektů\n1.   Komise v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 zajistí, aby portál Vaše Evropa poskytoval uživatelům snadný on-line přístup k informacím o požadavcích na výrobky a o právech, povinnostech a pravidlech vyplývajících z harmonizačních právních předpisů Unie.\n2.   Členské státy zavedou postupy, kterými budou hospodářským subjektům na jejich žádost a bezplatně poskytovat informace o provedení harmonizačních právních předpisů Unie, které se vztahují na výrobky, ve vnitrostátním právu a o jejich uplatňování. Pro tento účel se použijí čl. 9 odst. 1, 4 a 5 nařízení (EU) 2019/515.\nČlánek 9\nSpolečné činnosti na podporu souladu s předpisy\n1.   Orgány dozoru nad trhem se mohou dohodnout s dalšími relevantními orgány nebo s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo konečné uživatele na provádění společných činností za účelem podpory souladu s předpisy, zjišťování případů nesouladu s předpisy, zvyšování povědomí a poskytování pokynů v souvislosti s harmonizačními právními předpisy Unie s ohledem na určité kategorie výrobků, zejména kategorie výrobků, u nichž je často shledáno, že představují závažné riziko, včetně výrobků nabízených k prodeji on-line.\n2.   Dotčený orgán dozoru nad trhem a strany uvedené v odstavci 1 zajistí, aby dohoda o společných činnostech nevedla k nekalé soutěži mezi hospodářskými subjekty a nenarušovala objektivitu, nezávislost a nestrannost stran.\n3.   Orgán dozoru nad trhem může použít jakékoli informace vyplývající ze společných činností prováděných v rámci jakéhokoli jeho šetření nesouladu s předpisy.\n4.   Dotčený orgán dozoru nad trhem zpřístupní veřejnosti dohodu o společných činnostech, včetně jmen stran dohody, a zanese ji do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Při vypracovávání dohody o společných činnostech pomáhá na žádost členského státu síť zřízená podle článku 29.\nKAPITOLA IV\nORGANIZACE, ČINNOSTI A POVINNOSTI ORGÁNŮ DOZORU NAD TRHEM A ÚSTŘEDNÍ STYČNÝ ÚŘAD\nČlánek 10\nUrčení orgánů dozoru nad trhem a ústředního styčného úřadu\n1.   Členské státy organizují a provádějí dozor nad trhem, jak je stanoveno v tomto nařízení.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku určí každý členský stát na svém území jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem. Každý členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům své orgány dozoru nad trhem a působnost každého z nich, přičemž využije informační a komunikační systém uvedený v článku 34.\n3.   Každý členský stát určí ústřední styčný úřad.\n4.   Úlohou ústředního styčného úřadu členského státu je přinejmenším reprezentovat koordinovaný postoj orgánů dozoru nad trhem a orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 a sdělovat vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13. Pomáhá také při spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem v různých členských státech, jak je stanoveno v kapitole VI.\n5.   S cílem vykonávat dozor nad trhem u výrobků prodávaných on-line a off-line stejně účinně ve všech distribučních kanálech členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru nad trhem a ústřední styčný úřad měly potřebné zdroje, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, jako jsou dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, odborné znalosti, postupy a další opatření pro řádné plnění jejich povinností.\n6.   Pokud na jeho území existuje více orgánů dozoru nad trhem, členský stát zajistí, aby byly povinnosti těchto orgánů jasně vymezeny a aby byly zavedeny vhodné mechanismy komunikace a koordinace, které jim umožní úzce spolupracovat a účinně plnit své povinnosti.\nČlánek 11\nČinnosti orgánů dozoru nad trhem\n1.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své činnosti, aby zajistily:\na)\núčinný dozor nad trhem na svém území u výrobků prodávaných on-line a off-line, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie;\nb)\npřijímání vhodných a přiměřených nápravných opatření hospodářskými subjekty v souvislosti s dodržováním uvedených předpisů a tohoto nařízení;\nc)\npřijímání vhodných a přiměřených opatření v případě, že hospodářský subjekt nepřijme nápravné opatření.\n2.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci a plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.\n3.   Orgány dozoru nad trhem provádějí v rámci svých činností stanovených v odstavci 1 tohoto článku v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků, přičemž stanoví priority svých zdrojů a činností k zajištění účinného dozoru nad trhem a mají na zřeteli vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13.\nPři rozhodování o tom, jaké kontroly provádět, u jakých typů výrobků a v jakém rozsahu, uplatňují orgány dozoru nad trhem přístup založený na rizicích s přihlédnutím k těmto faktorům:\na)\nmožná nebezpečí a případy nesouladu s předpisy spojené s danými výrobky, a je-li to dostupné, jejich výskyt na trhu;\nb)\nčinnosti a operace pod kontrolou hospodářského subjektu;\nc)\ndosavadní případy nesouladu hospodářského subjektu s předpisy;\nd)\nvytváření rizikového profilu prováděné orgány určenými podle čl. 25 odst. 1, je-li to relevantní;\ne)\nstížnosti spotřebitelů a jiné informace obdržené od jiných orgánů, hospodářských subjektů, sdělovacích prostředků a z jiných zdrojů, které by mohly svědčit o nesouladu s předpisy.\n4.   Komise může po konzultaci se sítí přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky kontrol, kritéria pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti či jiných veřejných zájmů chráněných uvedenými předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\n5.   Pokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení shody jejich výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie, vydané subjektem posuzování shody akreditovaným podle nařízení (ES) č. 765/2008, orgány dozoru nad trhem je řádně zohlední.\n6.   Důkazy, které použije orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě, lze bez dalších formálních požadavků použít při šetření k ověření souladu výrobků s předpisy prováděném orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě.\n7.   Orgány dozoru nad trhem zavedou v souvislosti s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, tyto postupy:\na)\npostupy pro přijímání opatření na základě stížností nebo zpráv o otázkách týkajících se rizik nebo nesouladu s předpisy;\nb)\npostupy pro ověření toho, že hospodářské subjekty skutečně přijaly požadovaná nápravná opatření.\n8.   Orgány dozoru nad trhem se za účelem zajištění komunikace a koordinace se svými protějšky v jiných členských státech aktivně účastní práce správních skupin pro správní spolupráci uvedených v čl. 30 odst. 2.\n9.   Aniž je dotčen ochranný postup Unie podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, považuje orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě výrobky, které byly prohlášeny za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, rovněž za nevyhovující, pokud nedospěl na základě vlastního šetření a se zřetelem k případným podkladům, které mu poskytl hospodářský subjekt, k opačnému závěru.\nČlánek 12\nVzájemná hodnocení\n1.   S cílem posílit jednotnost činností dozoru nad trhem v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jsou organizována vzájemná hodnocení pro ty orgány dozoru nad trhem, které se do nich chtějí zapojit.\n2.   Síť vypracuje metodiku a průběžný plán pro vzájemná hodnocení mezi zúčastněnými orgány dozoru nad trhem. Při jejich vypracovávání zohlední přinejmenším počet a velikost orgánů dozoru nad trhem v členských státech, počet pracovníků, kteří jsou k dispozici, další zdroje k provedení vzájemného hodnocení a další relevantní kritéria.\n3.   Vzájemná hodnocení se týkají osvědčených postupů vytvořených některými orgány dozoru nad trhem, které mohou být přínosné pro jiné orgány dozoru nad trhem, a dalších relevantních hledisek souvisejících s účinností činností dozoru nad trhem.\n4.   Výsledek vzájemných hodnocení se oznamuje síti.\nČlánek 13\nVnitrostátní strategie dozoru nad trhem\n1.   Nejméně každé čtyři roky vypracuje každý členský stát zastřešující vnitrostátní strategii dozoru nad trhem. Každý členský stát vypracuje takovou strategii poprvé do 16. července 2022. Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí podporovat ucelený, komplexní a integrovaný přístup k dozoru nad trhem a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na území dotyčného členského státu. Při jejím vypracovávání se zohlední všechna odvětví, na která se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, a všechny stupně dodavatelského řetězce výrobku včetně dovozu a digitálních dodavatelských řetězců. Mohou být také zohledněny priority stanovené v pracovním programu sítě.\n2.   Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí obsahovat alespoň tyto prvky, pokud neohrožují výkon dozoru nad trhem:\na)\ndostupné informace o výskytu nevyhovujících výrobků, zejména s ohledem na kontroly podle čl. 11 odst. 3 a čl. 25 odst. 3, a v relevantních případech o trendech na trhu, které mohou ovlivnit míru výskytu nesouladu s předpisy u jednotlivých kategorií výrobků, a možných hrozbách a rizicích souvisejících s nově vznikajícími technologiemi;\nb)\noblasti označené členskými státy jako prioritní pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie;\nc)\nplánované činnosti v oblasti vymáhání práva s cílem snížit výskyt nesouladu s předpisy v oblastech označených za prioritní, včetně případných minimálních úrovní kontrol předpokládaných u kategorií výrobků s významnou mírou nesouladu s předpisy;\nd)\nposouzení spolupráce s orgány dozoru nad trhem v jiných členských státech ve smyslu čl. 11 odst. 8 a kapitoly VI.\n3.   Členské státy sdělují svou vnitrostátní strategii dozoru nad trhem Komisi a dalším členským státům prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Každý členský stát zveřejní shrnutí své strategie.\nKAPITOLA V\nPRAVOMOCI A OPATŘENÍ V OBLASTI DOZORU NAD TRHEM\nČlánek 14\nPravomoci orgánů dozoru nad trhem\n1.   Členské státy udělí svým orgánům dozoru nad trhem pravomoci k dozoru nad trhem, vyšetřování a vymáhání práva nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie.\n2.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci stanovené v tomto článku efektivně a účinně a v souladu se zásadou proporcionality, v rozsahu, který odpovídá předmětu, účelu opatření a povaze a celkové skutečné nebo potenciální újmě způsobené nesouladem s předpisy. Pravomoci musí být udělovány a vykonávány v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně zásad Listiny základních práv Evropské unie, a také se zásadami vnitrostátního práva týkajícími se svobody projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků, s použitelnými procesními zárukami a s pravidly Unie o ochraně údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679.\n3.   Při udělování pravomocí podle odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že pravomoc lze v příslušných případech vykonávat jedním z těchto způsobů:\na)\npřímo orgány dozoru nad trhem v rámci jejich vlastních pravomocí;\nb)\nv součinnosti s jinými veřejnými orgány v souladu s rozdělením pravomocí a institucionálním a správním uspořádáním daného členského státu;\nc)\npředložením věci soudům příslušným k přijetí rozhodnutí, jež je nezbytné pro schválení výkonu dané pravomoci, včetně případně podáním opravných prostředků, není-li návrhu na přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.\n4.   Pravomoci udělené orgánům dozoru nad trhem podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto pravomoci:\na)\npravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní dokumenty, technické specifikace, údaje nebo informace o souladu výrobku s předpisy a jeho technických aspektech, včetně přístupu k vestavěnému softwaru, pokud je takový přístup nutný pro posouzení souladu výrobku s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, a to v jakékoli formě nebo formátu a bez ohledu na jejich paměťové médium nebo místo, kde jsou tyto dokumenty, specifikace, údaje nebo informace uloženy, a pořizovat nebo získávat jejich kopie;\nb)\npravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní informace o dodavatelském řetězci, o podrobnostech distribuční sítě, o množstvích výrobků na trhu a o jiných modelech výrobku, které mají stejné technické vlastnosti jako dotyčný výrobek, pokud jsou relevantní z hlediska souladu s platnými požadavky podle harmonizačních právních předpisů Unie;\nc)\npravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní informace potřebné ke zjištění vlastnictví webových stránek, pokud tyto informace souvisejí s předmětem šetření;\nd)\npravomoc provádět bez předchozího ohlášení inspekce na místě a fyzické kontroly výrobků;\ne)\npravomoc vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které dotyčný hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání, za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získání důkazů;\nf)\npravomoc zahájit šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit případy nesouladu s předpisy a ukončit je;\ng)\npravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby učinily vhodné kroky k ukončení nesouladu s předpisy nebo vyloučení rizika;\nh)\npravomoc přijmout vhodná opatření, pokud hospodářský subjekt nepřijme vhodná nápravná opatření nebo pokud stav nesouladu s předpisy nebo dané riziko přetrvává, včetně pravomoci zakázat nebo omezit dodávání určitého výrobku na trh nebo nařídit jeho stažení z trhu nebo z oběhu;\ni)\npravomoc ukládat sankce podle článku 41;\nj)\npravomoc získávat vzorky výrobků, a to i pod krycí identitou, a provádět kontrolu a zpětnou analýzu těchto vzorků za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získávání důkazů;\nk)\njestliže neexistují žádné jiné dostupné účinné prostředky, jak vyloučit vážné riziko, pravomoc:\ni)\npožadovat odstranění obsahu odkazujícího na související výrobky z on-line rozhraní nebo explicitní zobrazení varovného upozornění konečným uživatelům v okamžiku jejich přístupu do on-line rozhraní, nebo\nii)\npokud požadavek stanovený v bodě i) nebyl splněn, požadovat od poskytovatelů služeb informační společnosti, aby k tomuto on-line rozhraní omezili přístup, a to i požádáním třetí strany, aby učinila takováto opatření.\n5.   Orgány dozoru nad trhem mohou pro účely svých šetření použít jako důkaz jakoukoli informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakékoli poznatky bez ohledu na formát a médium, na kterém jsou uloženy.\nČlánek 15\nÚhrada nákladů orgánů dozoru nad trhem\n1.   Členské státy mohou povolit svým orgánům dozoru nad trhem vymáhat od příslušného hospodářského subjektu úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu s předpisy.\n2.   Náklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou zahrnovat náklady na provedení zkoušek, náklady na přijetí opatření podle čl. 28 odst. 1 a 2, náklady za skladování a náklady na činnosti týkající se výrobků, u nichž se zjistilo, že jsou nevyhovující, a jež podléhají nápravným opatřením před svým propuštěním do volného oběhu nebo uvedením na trh.\nČlánek 16\nOpatření dozoru nad trhem\n1.   Orgány dozoru nad trhem přijmou vhodná opatření, pokud výrobek, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, je-li používán v souladu se svým zamýšleným účelem nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, a je-li řádně instalován a udržován:\na)\nmůže ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů, nebo\nb)\nnení v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie.\n2.   Pokud orgány dozoru nad trhem učiní zjištění uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b), neprodleně požádají příslušný hospodářský subjekt, aby přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření s cílem ukončit daný nesoulad s předpisy nebo vyloučit dané riziko ve lhůtě, kterou stanoví.\n3.   Pro účely odstavce 2 mohou být nápravnými opatřeními, která má hospodářský subjekt přijmout, mimo jiné:\na)\nuvedení výrobku do souladu s předpisy, včetně nápravy formálního nesouladu s předpisy vymezeného příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, nebo zajištění toho, aby daný výrobek již nadále nepředstavoval riziko;\nb)\nzabránění dodání výrobku na trh;\nc)\nokamžité stažení výrobku z trhu nebo z oběhu a varování veřejnosti před rizikem, které představuje;\nd)\nzničení výrobku nebo jiné jeho znehodnocení;\ne)\nopatření výrobku vhodným, jasně formulovaným, snadno srozumitelným varováním před riziky, která může představovat, v jazyce nebo v jazycích, které určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh;\nf)\nstanovení předběžných podmínek pro dodávání dotčeného výrobku na trh;\ng)\nvarování ohrožených konečných uživatelů, a to neprodleně a vhodným způsobem, mimo jiné zveřejněním zvláštních varování v jazyce nebo jazycích, které určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh.\n4.   Nápravná opatření uvedená v čl. 3 písm. e), f) a g) mohou být vyžadována pouze v případech, kdy výrobek může představovat riziko pouze za určitých podmínek nebo pouze pro určité konečné uživatele.\n5.   Pokud hospodářský subjekt nepřijme nápravná opatření uvedená v odstavci 3 nebo nadále trvá nesoulad s předpisy nebo riziko uvedené v odstavci 1, zajistí orgány dozoru nad trhem, aby byl výrobek stažen z oběhu nebo z trhu nebo bylo zakázáno či omezeno jeho dodávání na trh a aby o tom byly informovány veřejnost, Komise a ostatní členské státy.\n6.   Informace podle odstavce 5 tohoto článku jsou Komisi a ostatním členským státům sdělovány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Má se za to, že tímto sdělováním informací se splňuje rovněž oznamovací povinnost pro účely příslušných ochranných postupů harmonizačních právních předpisů Unie.\n7.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné v souladu s příslušným ochranným postupem nebo žádný orgán dozoru nad trhem jiného členského státu nedospěl k opačnému závěru, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 9, přijmou příslušné orgány dozoru nad trhem v ostatních členských státech nezbytná opatření ve věci nevyhovujícího výrobku a zadají příslušné informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.\nČlánek 17\nPoužívání informací, služební a obchodní tajemství\nOrgány dozoru nad trhem vykonávají svou činnost s vysokou úrovní transparentnosti a zpřístupňují veřejnosti veškeré informace, o nichž se domnívají, že jsou důležité pro ochranu zájmů konečných uživatelů. Orgány dozoru nad trhem se řídí zásadou důvěrnosti a zásadou služebního a obchodního tajemství a chrání osobní údaje v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.\nČlánek 18\nProcesní práva hospodářských subjektů\n1.   Jakékoli opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijaté nebo učiněné orgány dozoru nad trhem podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle tohoto nařízení musí uvádět přesné důvody, na kterých se zakládá.\n2.   Jakékoli takové opatření, rozhodnutí nebo nařízení se neprodleně oznámí příslušnému hospodářskému subjektu spolu s informací o prostředcích právní ochrany, jež má k dispozici podle práva dotčeného členského státu, a o lhůtách pro jejich podání.\n3.   Před přijetím nebo učiněním opatření, rozhodnutí nebo nařízení uvedeného v odstavci 1 dostane dotyčný hospodářský subjekt příležitost, aby se v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než deset pracovních dnů, vyjádřil, ledaže mu takovou příležitost nelze poskytnout kvůli naléhavosti opatření, rozhodnutí nebo nařízení na základě zdravotních nebo bezpečnostních požadavků nebo jiných důvodů týkajících se veřejných zájmů, na které se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.\nPokud je opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijato nebo učiněno, aniž hospodářský subjekt dostal příležitost se vyjádřit, je mu tato možnost co nejdříve poskytnuta dodatečně a orgán dozoru nad trhem dotyčné opatření, rozhodnutí nebo nařízení okamžitě přezkoumá.\nČlánek 19\nVýrobky, které představují vážné riziko\n1.   Orgány dozoru nad trhem zajišťují, aby výrobky, které představují vážné riziko, byly staženy z trhu nebo z oběhu, pokud nejsou k dispozici jiné účinné prostředky k vyloučení tohoto vážného rizika, nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na trh. Orgány dozoru nad trhem tento krok neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20.\n2.   Rozhodnutí, zda výrobek představuje vážné riziko, vychází z náležitého posouzení rizik, které zohledňuje povahu rizika a pravděpodobnost jeho výskytu. Možnost dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti ani dostupnost jiných výrobků, které představují nižší míru rizika, nejsou důvody k tomu, aby se mělo za to, že výrobek představuje vážné riziko.\nČlánek 20\nSystém pro rychlou výměnu informací\n1.   Pokud orgán dozoru nad trhem přijme opatření podle článku 19 nebo se chystá je přijmout a má za to, že důvody, které k přijetí opatření vedly, nebo účinky opatření přesahují území jeho členského státu, okamžitě toto opatření oznámí Komisi v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. Orgán dozoru nad trhem rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.\n2.   Pokud byl výrobek představující vážné riziko dodán na trh, orgány dozoru nad trhem okamžitě oznámí Komisi každé dobrovolné opatření, které hospodářský subjekt přijal a sdělil orgánu dozoru nad trhem.\n3.   Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, rizika souvisejícího s výrobkem, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.\n4.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se použije systém pro rychlou výměnu informací (dále jen „systém RAPEX“) stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Ustanovení čl. 12 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice se použijí obdobně.\n5.   Komise poskytuje a udržuje datové rozhraní mezi systémem RAPEX a informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34, aby údaje nebyly vkládány dvakrát.\nČlánek 21\nZkušební zařízení Unie\n1.   Účelem zkušebních zařízení Unie je přispět k posílení laboratorní kapacity a k zajištění spolehlivého a důsledného zkoušení pro účely dozoru nad trhem v rámci Unie.\n2.   Pro účely ustanovení odstavce 1 může Komise veřejné zkušební zařízení členského státu určit jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků nebo pro určitá rizika související s kategorií výrobků.\nKomise může rovněž jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků, pro určitá rizika související s kategorií výrobků nebo pro výrobky, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná, určit některé ze svých vlastních zkušebních zařízení.\n3.   Zkušební zařízení Unie musí být akreditována v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.\n4.   Určením zkušebních zařízení Unie není dotčeno právo orgánů dozoru nad trhem, sítě a Komise zvolit si zkušební zařízení pro účely své činnosti.\n5.   Určená zkušební zařízení Unie poskytují své služby pouze orgánům dozoru nad trhem, síti, Komisi a ostatním vládním nebo mezivládním subjektům.\n6.   Zkušební zařízení Unie v oblasti své působnosti vykonávají tyto činnosti:\na)\nprovádějí zkoušení výrobků na žádost orgánů dozoru nad trhem, sítě nebo Komise;\nb)\nposkytují nezávislé technické nebo vědecké poradenství na žádost sítě;\nc)\nvyvíjejí nové techniky a metody analýzy.\n7.   Činnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku jsou prováděny za úplatu, přičemž tyto činnosti mohou být financovány Unií v souladu s čl. 36 odst. 2.\n8.   Zkušební zařízení Unie mohou obdržet finanční prostředky od Unie v souladu s čl. 36 odst. 2 za účelem rozšíření své nové zkušební kapacity nebo vytvoření nové zkušební kapacity pro určité kategorie výrobků nebo určitá rizika související s kategorií výrobků, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná.\n9.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví postupy pro určování zkušebních zařízení Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nKAPITOLA VI\nPŘESHRANIČNÍ VZÁJEMNÁ POMOC\nČlánek 22\nVzájemná pomoc\n1.   Mezi orgány dozoru nad trhem v členských státech a mezi orgány dozoru nad trhem, Komisí a příslušnými agenturami Unie musí probíhat účinná spolupráce a výměna informací.\n2.   Pokud orgán dozoru nad trhem není schopen své šetření dokončit, protože nemá přístup k určitým informacím, i když vyvinul veškeré potřebné úsilí o jejich získání, může podat odůvodněnou žádost orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, v němž lze přístup k těmto informacím vynutit. V takovém případě dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, veškeré informace, které dožádaný orgán považuje za relevantní pro zjištění nesouladu výrobku s předpisy.\n3.   Dožádaný orgán provede vhodná šetření nebo přijme jakákoli jiná opatření, která jsou vhodná ke shromáždění požadovaných informací. V případě potřeby se tato šetření provádějí za pomoci dalších orgánů dozoru nad trhem.\n4.   Dožadující orgán zůstane příslušný pro každé jím zahájené šetření, ledaže dožádaný orgán souhlasí s převzetím příslušnosti.\n5.   V řádně odůvodněných případech může dožádaný orgán odmítnout vyhovět žádosti o informace podle odstavce 2, pokud:\na)\ndožadující orgán dostatečně neodůvodnil, že jsou požadované informace nezbytné pro zjištění nesouladu s předpisy;\nb)\ndožádaný orgán hodnověrně prokáže, že by vyhovění žádosti podstatně narušilo výkon jeho činností.\nČlánek 23\nŽádosti o donucovací opatření\n1.   Pokud ukončení nesouladu výrobku s předpisy vyžaduje opatření v pravomoci jiného členského státu a pokud taková opatření nevyplývají z požadavků čl. 16. odst. 7, může dožadující orgán podat řádně odůvodněnou žádost o donucovací opatření u dožádaného orgánu v tomto jiném členském státě.\n2.   Dožádaný orgán přijme neprodleně veškerá vhodná a nezbytná donucovací opatření s využitím pravomocí, které mu byly uděleny tímto nařízením, aby byl nesoulad s předpisy ukončen, a využije k tomu pravomoci stanovené v článku 14, jakož i jakékoli další pravomoci, které mu přiznává vnitrostátní právo.\n3.   Dožádaný orgán informuje dožadující orgán o opatřeních podle odstavce 2, která přijal nebo zamýšlí přijmout.\nDožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o uplatnění donucovacích opatření v kterékoli z následujících situací:\na)\ndožádaný orgán dojde k závěru, že dožadující orgán neposkytl dostatečné informace;\nb)\ndožádaný orgán má za to, že žádost je v rozporu s harmonizačními právními předpisy Unie;\nc)\ndožádaný orgán hodnověrně prokáže, že by vyhovění žádosti podstatně narušilo výkon jeho činností.\nČlánek 24\nPostup žádosti o vzájemnou pomoc\n1.   Před podáním žádosti podle článku 22 nebo 23 se dožadující orgán pokusí provést veškerá rozumně možná šetření.\n2.   Při podání žádosti podle článku 22 nebo 23 poskytne dožadující orgán veškeré dostupné informace, které umožní dožádanému orgánu žádosti vyhovět, včetně jakýchkoli nezbytných důkazů, které lze získat pouze v členském státě dožadujícího orgánu.\n3.   Žádosti podle článků 22 a 23 se podávají a veškerá s nimi související komunikace probíhá za použití elektronických standardních formulářů prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.\n4.   Komunikace probíhá buď přímo mezi zúčastněnými orgány dozoru nad trhem, nebo prostřednictvím ústředních styčných úřadů dotčených členských států.\n5.   Na jazycích, které se mají používat pro žádosti podle článků 22 a 23 a pro veškerou s nimi související komunikaci, se dohodnou dotčené orgány dozoru nad trhem.\n6.   Pokud nelze mezi dotčenými příslušnými orgány dozoru nad trhem dosáhnout dohody na jazycích, které se mají používat, zasílají se žádosti podle článků 22 a 23 v úředním jazyce členského státu dožadujícího orgánu a odpovědi na tyto žádosti v úředním jazyce členského státu dožádaného orgánu. V takovém případě dožadující orgán a dožádaný orgán zajistí překlad žádostí, odpovědí nebo jiných dokumentů, které od druhého orgánu obdrží.\n7.   Informační a komunikační systém uvedený v článku 34 poskytuje zapojenému ústřednímu styčnému úřadu strukturované informace o případech vzájemné pomoci. Za použití těchto informací ústřední styčný úřad poskytuje veškerou potřebnou podporu s cílem pomoc usnadnit.\nKAPITOLA VII\nVÝROBKY VSTUPUJÍCÍ NA TRH UNIE\nČlánek 25\nKontroly výrobků vstupujících na trh Unie\n1.   Členské státy určí celní orgány, jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný orgán na svém území jako orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.\nProstřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 vyrozumí každý členský stát Komisi a ostatní členské státy o orgánech určených podle prvního pododstavce a o jejich oblastech působnosti.\n2.   Orgány určené podle odstavce 1 musí mít nezbytné pravomoci a zdroje pro řádné plnění svých úkolů stanovených v uvedeném odstavci.\n3.   Výrobky podléhající právu Unie, které mají být propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“, podléhají kontrolám prováděným orgány určenými podle odstavce 1 tohoto článku. Ty provádějí uvedené kontroly na základě analýzy rizik v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013 a případně i pomocí přístupu založeného na rizicích uvedeného v čl. 11 odst. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení.\n4.   Informace týkající se rizik se vyměňují mezi:\na)\norgány určenými podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 a\nb)\ncelními orgány podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013.\nPokud se celní orgány na prvním místě vstupu mají důvod domnívat, že výrobky podléhající právu Unie, které se buď nacházejí v dočasném uskladnění, nebo jsou propuštěny do jiného celního režimu než „propuštění do volného oběhu“, nevyhovují platnému právu Unie nebo představují riziko, předají veškeré relevantní informace příslušnému celnímu úřadu určení.\n5.   Orgány dozoru nad trhem poskytují orgánům určeným podle odstavce 1 informace o kategoriích výrobků nebo o totožnosti hospodářských subjektů, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy.\n6.   Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi podrobné statistické údaje o kontrolách výrobků podléhajících právu Unie, které v průběhu předchozího kalendářního roku provedly orgány určené podle odstavce 1. Tyto statistické údaje zahrnují počet zásahů v oblasti kontroly takových výrobků ve vztahu k bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.\nKomise vypracuje do 30. června každého roku zprávu obsahující informace poskytnuté členskými státy za předchozí kalendářní rok a analýzu předložených údajů. Zpráva se zveřejní v informačním a komunikačním systému uvedeném v článku 34.\n7.   Pokud se Komise dozví o vážném riziku, které představují výrobky podléhající právu Unie dovážené ze třetí země, doporučí dotyčnému členskému státu, aby přijal vhodná opatření dozoru nad trhem.\n8.   Komise po konzultaci se sítí může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví referenční hodnoty a techniky pro kontroly na základě společné analýzy rizik na úrovni Unie s cílem zajistit důsledné vymáhání práva Unie, posílit kontroly výrobků vstupujících na trh Unie a zajistit účinnou a jednotnou úroveň těchto kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\n9.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti ohledně údajů, jež mají být předloženy podle odstavce 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nČlánek 26\nPozastavení propuštění do volného oběhu\n1.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 pozastaví propuštění výrobku do volného oběhu, pokud se v průběhu kontrol podle čl. 25 odst. 3 zjistí, že:\na)\nvýrobek nedoprovází dokumentace vyžadovaná právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo existují důvodné pochybnosti ohledně pravosti, přesnosti či úplnosti této dokumentace;\nb)\nvýrobek není označen v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují;\nc)\nvýrobek nese označení CE nebo jiné označení požadované právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, připojené nesprávným nebo zavádějícím způsobem;\nd)\njméno hospodářského subjektu odpovědného za výrobek podléhající určitým harmonizačním právním předpisům Unie, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy, jež jsou vyžadovány podle čl. 4 odst. 4, nejsou uvedeny nebo nejsou zjistitelné, nebo\ne)\nz jakéhokoli jiného důvodu existuje důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že představuje závažné riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí či jakýkoli jiný veřejný zájem uvedený v článku 1.\n2.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 neprodleně oznámí orgánům dozoru nad trhem každé pozastavení propuštění podle odstavce 1 tohoto článku.\n3.   Pokud mají orgány dozoru nad trhem rozumné důvody se domnívat, že výrobek není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že představuje vážné riziko, požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o pozastavení jeho propuštění do volného oběhu.\n4.   Oznámení podle odstavce 2 tohoto článku a žádosti podle odstavce 3 tohoto článku mohou být podány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, mimo jiné za použití elektronického rozhraní mezi tímto systémem a systémy používanými celními orgány, je-li dostupné.\nČlánek 27\nPropuštění do volného oběhu\nPokud bylo propuštění výrobku do volného oběhu v souladu s článkem 26 pozastaveno, výrobek se propustí do volného oběhu v případě, že jsou splněny všechny ostatní požadavky a formality týkající se takového propuštění, a je-li splněna jedna z těchto podmínek:\na)\norgány dozoru nad trhem nepožádaly do čtyř pracovních dnů od pozastavení orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o to, aby pozastavení zůstalo v platnosti;\nb)\norgány dozoru nad trhem informovaly orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o tom, že povolují propuštění výrobku do volného oběhu.\nPropuštění výrobku do volného oběhu se nepovažuje za prokázání shody s právem Unie.\nČlánek 28\nOdmítnutí propustit do volného oběhu\n1.   Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek představuje vážné riziko, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu uvedly tuto poznámku:\n„Nebezpečný výrobek – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) 2019/1020“.\nOrgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.\n2.   Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek nesmí být uveden na trh, jelikož není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu uvedly tuto poznámku:\n„Výrobek není ve shodě – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) 2019/1020“.\nOrgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.\n3.   Je-li výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2 následně navržen v celním prohlášení na jiný celní režim než propuštění do volného oběhu a nemají-li orgány dozoru nad trhem námitky, uvede se poznámka požadovaná podle odstavce 1 nebo 2 za stejných podmínek, jaké požaduje odstavec 1 nebo 2, rovněž v dokumentech použitých v souvislosti s tímto režimem.\n4.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 mohou zničit nebo jinak znehodnotit výrobek, který představuje riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů, pokud to považují za nezbytné a přiměřené. Náklady na takové opatření nese fyzická nebo právnická osoba, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu\nČlánky 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí přiměřeně.\nKAPITOLA VIII\nKOORDINOVANÉ VYMÁHÁNÍ PRÁVA A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE\nČlánek 29\nSíť Unie pro soulad výrobků s předpisy\n1.   Zřizuje se síť Unie pro soulad výrobků s předpisy.\n2.   Síť slouží jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a racionalizuje postupy dozoru nad trhem v rámci Unie, čímž se zvýší účinnost dozoru nad trhem.\nČlánek 30\nSložení a fungování sítě\n1.   Síť tvoří zástupci z každého členského státu, včetně jednoho zástupce každého ústředního styčného úřadu podle článku 10 a případně vnitrostátního odborníka, předsedové skupin pro správní spolupráci a zástupci Komise.\n2.   Zřizují se samostatné či společné skupiny pro správní spolupráci za účelem jednotného uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie. Skupiny pro správní spolupráci se skládají ze zástupců vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a případně i ze zástupců ústředních styčných úřadů.\nSchůze skupin pro správní spolupráci jsou určeny pouze pro zástupce orgánů dozoru nad trhem a Komisi.\nPříslušné zúčastněné strany, jako jsou organizace zastupující zájmy průmyslu, malých a středních podniků, spotřebitelů, zkušebních laboratoří normalizačních orgánů a subjektů posuzování shody na úrovni Unie, mohou být přizvány k účasti na schůzích skupiny pro správní spolupráci v závislosti na předmětu diskuse.\n3.   Komise podporuje a podněcuje spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem prostřednictvím sítě a účastní se jejích jednání, jednání jejích podskupin a skupin pro správní spolupráci.\n4.   Síť se schází pravidelně a v případě nutnosti se sejde na základě odůvodněné žádosti Komise nebo členského státu.\n5.   Síť může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.\n6.   Síť může na svá zasedání zvát jako pozorovatele odborníky nebo jiné třetí strany, včetně organizací zastupujících zájmy průmyslu, malých a středních podniků, spotřebitelů, zkušebních laboratoří, normalizačních orgánů a subjektů posuzování shody na úrovni Unie, a případně je požádat o písemné příspěvky.\n7.   Síť vynaloží maximální úsilí k dosažení konsenzu. Rozhodnutí přijatá sítí jsou právně nezávaznými doporučeními.\n8.   Síť přijme svůj jednací řád.\nČlánek 31\nÚloha a úkoly sítě\n1.   Při plnění úkolů vymezených v odstavci 2 se síť zabývá obecnými horizontálními otázkami dozoru nad trhem s cílem usnadnit spolupráci mezi ústředními styčnými úřady, jakož i spolupráci s Komisí.\n2.   Síť má tyto úkoly:\na)\nvypracovat a přijmout pracovní program a sledovat jeho provádění;\nb)\nusnadňovat určování společných priorit v oblasti dozoru nad trhem a meziodvětvovou výměnu informací o hodnocení výrobků, včetně posouzení rizik, zkušebních metodách a výsledcích, nedávném vědeckém pokroku a nových technologiích, nově vznikajících rizicích a jiných záležitostech významných pro kontrolní činnosti, a o provádění vnitrostátních strategií a činností v rámci dozoru nad trhem;\nc)\nkoordinovat skupiny pro správní spolupráci a jejich činnost;\nd)\norganizovat meziodvětvové projekty společného dozoru nad trhem a zkušební projekty a vymezovat jejich priority;\ne)\nzajišťovat výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů, zejména pokud jde o provádění vnitrostátních strategií dozoru nad trhem;\nf)\nnapomáhat organizování programů odborné přípravy a výměn pracovníků;\ng)\norganizovat ve spolupráci s Komisí informační kampaně a dobrovolné programy vzájemných návštěv mezi orgány dozoru nad trhem;\nh)\nprojednávat otázky vznikající v souvislosti s mechanismy přeshraniční vzájemné pomoci;\ni)\npřispívat k tvorbě pokynů pro zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto nařízení;\nj)\nnavrhovat financování činností uvedených v článku 36;\nk)\npřispívat k jednotné správní praxi, pokud jde o dozor nad trhem v členských státech;\nl)\nposkytovat Komisi poradenství a pomáhat jí v záležitostech týkajících se dalšího rozvoje systému RAPEX a informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34;\nm)\npodporovat spolupráci a výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontroly na vnějších hranicích Unie;\nn)\npodporovat a usnadňovat spolupráci s dalšími příslušnými sítěmi a skupinami s cílem zkoumat možnosti použití nových technologií pro účely dozoru nad trhem a sledovatelnosti výrobků;\no)\npravidelně vyhodnocovat vnitrostátní strategie dozoru nad trhem, přičemž první takové hodnocení se uskuteční do 16. července 2024;\np)\nvěnovat se jakýmkoli jiným činnostem v rámci působnosti sítě s cílem přispět k účinnému fungování dozoru nad trhem v Unii.\nČlánek 32\nÚloha a úkoly skupin pro správní spolupráci\n1.   Při plnění úkolů stanovených v odstavci 2 se skupiny pro správní spolupráci zabývají specifickými otázkami týkajícími se dozoru nad trhem a otázkami týkajícími se jednotlivých odvětví.\n2.   Úkoly skupin pro správní spolupráci jsou následující:\na)\nusnadňovat jednotné uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie v oblasti své působnosti s cílem posilovat účinnost dozoru nad trhem na celém vnitřním trhu;\nb)\npodporovat komunikaci mezi orgány dozoru nad trhem a sítí a prohlubovat vzájemnou důvěru mezi orgány dozoru nad trhem;\nc)\nzavést a koordinovat společné projekty, jako jsou přeshraniční činnosti v oblasti dozoru nad trhem;\nd)\nvypracovat společné postupy a metodiky pro účinný dozor nad trhem;\ne)\nvzájemně se informovat o vnitrostátních metodách a činnostech v oblasti dozoru nad trhem a vypracovávat a podporovat osvědčené postupy;\nf)\nurčovat otázky společného zájmu týkající se dozoru nad trhem a navrhovat společné přístupy, které je třeba zaujmout;\ng)\nusnadňovat odvětvově zaměřená hodnocení výrobků, včetně posouzení rizik, zkušebních metod a výsledků, nejnovějšího vědeckého pokroku a ostatních hledisek významných pro kontrolní činnosti.\nČlánek 33\nÚloha a úkoly Komise\nKomise má tyto úkoly:\na)\nposkytovat pomoc síti, jejím podskupinám a skupinám pro správní spolupráci prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu;\nb)\nvést aktualizovaný seznam předsedů skupin pro správní spolupráci včetně jejich kontaktních údajů a zpřístupnit jej ústředním styčným úřadům a předsedům skupin pro správní spolupráci;\nc)\nposkytovat pomoc síti při přípravě jejího pracovního programu a při jeho sledování;\nd)\npodporovat fungování kontaktních míst pro výrobky, která byla členskými státy pověřena úkoly ve vztahu k harmonizačním právním předpisům Unie;\ne)\nstanovit po konzultaci se sítí, zda je třeba dodatečná zkušební kapacita, a navrhovat řešení za tímto účelem v souladu s článkem 21;\nf)\nuplatňovat nástroje mezinárodní spolupráce uvedené v článku 35;\ng)\nposkytovat podporu vytváření samostatných nebo společných skupin pro správní spolupráci;\nh)\nvybudovat a udržovat informační a komunikační systém uvedený v článku 34, včetně rozhraní uvedeného v čl. 34 odst. 7, jakož i rozhraní s databázemi vnitrostátního dozoru nad trhem, a informovat veřejnost prostřednictvím uvedeného systému;\ni)\npomáhat síti při vykonávání přípravných či doplňkových prací v souvislosti s prováděním činností v oblasti dozoru nad trhem týkajících se uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy a programy návštěv, výměny pracovníků, výzkumné práce, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody;\nj)\npřipravovat kampaně Unie v oblasti dozoru nad trhem a podobné činnosti a pomáhat při jejich provádění;\nk)\norganizovat společné projekty dozoru nad trhem, zkušební projekty a společné programy odborné přípravy, usnadňovat výměnu pracovníků mezi orgány dozoru nad trhem a případně s orgány dozoru nad trhem ze třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi a organizovat informační kampaně a dobrovolné programy vzájemných návštěv mezi orgány dozoru nad trhem;\nl)\nprovádět činnosti v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;\nm)\nzprostředkovávat technické nebo vědecké odborné znalosti za účelem provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;\nn)\nzkoumat na žádost sítě nebo z vlastního podnětu veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydávat pokyny, doporučení a osvědčené postupy s cílem podporovat důsledné uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 34\nInformační a komunikační systém\n1.   Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje informační a komunikační systém pro shromažďování, zpracovávání a uchovávání strukturovaných informací o otázkách vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie s cílem zlepšit způsob sdílení údajů mezi členskými státy, mimo jiné i v případě žádostí o informace, čímž se docílí komplexního přehledu o činnostech, výsledcích a vývoji v oblasti dozoru nad trhem. K tomuto systému mají přístup Komise, orgány dozoru nad trhem, ústřední styčné úřady a orgány určené podle čl. 25 odst. 1. Komise vytvoří a udržuje veřejné rozhraní tohoto systému pro uživatele, v němž jsou poskytovány klíčové informace pro konečné uživatele o dozoru nad trhem.\n2.   Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje elektronická rozhraní mezi systémem uvedeným v odstavci 1 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.\n3.   Ústřední styčné úřady zadávají do informačního a komunikačního systému tyto informace:\na)\ntotožnost orgánů dozoru nad trhem v jejich členském státě a oblasti působnosti těchto orgánů podle čl. 10 odst. 2;\nb)\ntotožnost orgánů určených podle čl. 25 odst. 1;\nc)\nvnitrostátní strategii dozoru nad trhem vytvořenou jejich členským státem podle článku 13 a výsledky přezkumu a posouzení této strategie.\n4.   Orgány dozoru nad trhem zadávají do informačního a komunikačního systému v souvislosti s výrobky dodanými na trh na jejich území, u nichž byla provedena důkladná kontrola souladu s předpisy, aniž je dotčen článek 12 směrnice 2001/95/ES a článek 20 tohoto nařízení, a tam, kde je to relevantní, i v souvislosti s výrobky vstupujícími na trh Unie na jejich území, u nichž bylo propuštění do volného oběhu pozastaveno podle článku 26 tohoto nařízení, informace o:\na)\nopatřeních podle čl. 16 odst. 5 přijatých příslušným orgánem dozoru nad trhem;\nb)\nprotokolech o zkouškách, které tyto orgány provedly;\nc)\nnápravných opatřeních přijatých příslušnými hospodářskými subjekty;\nd)\nsnadno dostupných zprávách o zranění způsobených dotyčným výrobkem;\ne)\npřípadných námitkách vznesených členským státem v souladu s použitelným ochranným postupem stanoveným v harmonizačních právních předpisech Unie, které se vztahují na daný výrobek, a o veškerých následných opatřeních;\nf)\npřípadech, kdy zplnomocnění zástupci neplní čl. 5 odst. 2, jsou-li tyto informace dostupné;\ng)\npřípadech, kdy výrobce neplní čl. 5 odst. 1, jsou-li tyto informace dostupné.\n5.   Mají-li to orgány dozoru nad trhem za užitečné, mohou do informačního a komunikačního systému vložit jakékoli dodatečné informace týkající se jimi prováděných zkoušek a výsledků zkoušek, které byly provedeny jimi samými či na jejich žádost.\n6.   Pokud je to důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a za účelem minimalizace rizik, získají celní orgány z vnitrostátních celních systémů údaje týkající se výrobků propuštěných do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ a související s vymáháním harmonizačních právních předpisů Unie a předají je do informačního a komunikačního systému.\n7.   Komise vytvoří elektronické rozhraní, aby umožnila přenos údajů mezi vnitrostátními celními systémy a informačním a komunikačním systémem. Toto rozhraní bude zavedeno do čtyř let ode dne přijetí příslušného prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8.\n8.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti prováděcích opatření k odstavcům 1 až 7 tohoto článku, zejména ve vztahu ke zpracování údajů, které se uplatní na údaje shromážděné podle odstavce 1 tohoto článku, a vymezí údaje, které se mají předávat v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nČlánek 35\nMezinárodní spolupráce\n1.   V zájmu zlepšení účinnosti dozoru nad trhem v Unii si může Komise vyměňovat informace týkající se dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi a spolupracovat s nimi v rámci dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Veškeré takové dohody se musí zakládat na vzájemnosti, musí obsahovat ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením platným v Unii a zajistit, aby jakákoli výměna informací probíhala v souladu s platným právem Unie.\n2.   Spolupráce nebo výměna informací se může týkat mimo jiné těchto oblastí:\na)\npoužitých metod posuzování rizik a výsledků zkoušení výrobků;\nb)\nkoordinovaného stahování výrobků z oběhu nebo jiných podobných opatření;\nc)\nopatření přijatých orgány dozoru nad trhem podle článku 16.\n3.   Komise může schválit zvláštní systém předvývozní kontroly týkající se výrobků prováděné třetí zemí u výrobků bezprostředně před jejich vývozem do Unie, aby se ověřilo, zda tyto výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, které se na ně vztahují. Schválení může být uděleno pro jeden nebo více výrobků, pro jednu nebo více kategorií výrobků nebo pro výrobky či kategorie výrobků vyráběné určitými výrobci.\n4.   Komise vypracuje a vede seznam výrobků nebo kategorií výrobků, pro něž bylo uděleno schválení podle odstavce 3, a tento seznam zpřístupní veřejnosti.\n5.   Schválení podle odstavce 3 lze třetí zemi udělit po splnění těchto podmínek:\na)\ntřetí země disponuje účinným systémem ověřování souladu výrobků vyvážených do Unie s předpisy a kontroly prováděné v uvedené třetí zemi jsou dostatečně účinné a účelné pro to, aby jimi mohly být kontroly dovozu nahrazeny či s ohledem na ně omezeny;\nb)\naudity provedené v Unii nebo případně v třetí zemi prokáží, že výrobky vyvážené do Unie z této třetí země vyhovují požadavkům stanoveným v harmonizačních právních předpisech Unie.\n6.   Pokud bylo schválení podle odstavce 3 uděleno, musí posouzení rizik uplatněné na dovozní kontroly u dotčených výrobků nebo kategorií výrobků vstupujících na trh Unie zahrnovat udělené schválení.\nOrgány určené podle čl. 25 odst. 1 však mohou provádět kontroly těchto výrobků nebo kategorií výrobků, které vstupují na trh Unie, mimo jiné aby se zajistilo, že předvývozní kontroly prováděné třetí zemí jsou účinným prostředkem pro zjištění souladu s harmonizačními právními předpisy Unie.\n7.   Ve schválení podle odstavce 3 se uvede příslušný orgán třetí země, který odpovídá za provádění předvývozních kontrol, a tento příslušný orgán je protějškem pro všechny kontakty s Unií.\n8.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 7 zajistí úřední ověření výrobků před jejich vstupem do Unie.\n9.   Pokud kontroly výrobků vstupujících na trh Unie podle odstavce 3 tohoto článku odhalí závažný nesoulad s předpisy, orgány dozoru nad trhem okamžitě vyrozumí Komisi prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 a přizpůsobí úroveň kontrol těchto výrobků.\n10.   Komise přijme prováděcí akty ke schválení každého zvláštního systému předvývozních kontrol týkajících se výrobků podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\n11.   Komise pravidelně sleduje správné fungování schválení uděleného podle odstavce 3 tohoto článku. Komise přijme prováděcí akty, jimiž toto schválení odejme, pokud se zjistí, že výrobky vstupující na trh Unie ve významném počtu případů nejsou v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2. Komise o tom neprodleně informuje dotčenou třetí zemi.\n12.   Systém předvývozních kontrol týkajících se výrobků je hodnocen v souladu s čl. 42 odst. 4.\nKAPITOLA IX\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 36\nFinancování činností\n1.   Plnění úkolů sítě uvedených v článku 31 a vzájemná hodnocení uvedená ve článku 12 financuje Unie.\n2.   V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:\na)\nfungování kontaktních míst pro výrobky;\nb)\nzřízení a provoz zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 21;\nc)\nvývoj nástrojů mezinárodní spolupráce uvedených v článku 35;\nd)\nvypracovávání a aktualizaci příspěvků k pokynům pro dozor nad trhem;\ne)\nzpřístupnění technických nebo vědeckých odborných znalostí Komisi za účelem pomoci jí při provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;\nf)\nprovádění vnitrostátních strategií dozoru nad trhem uvedených v článku 13;\ng)\nkampaně členských států a Unie v oblasti dozoru nad trhem a související činnosti včetně zdrojů a vybavení, nástrojů IT a odborné přípravy;\nh)\nvykonávání přípravných či doplňkových prací v souvislosti dozorem nad trhem týkajícím se uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy a programy návštěv, výměny pracovníků, výzkumné práce, činnosti odborné přípravy, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody;\ni)\nčinnosti prováděné v rámci programů poskytování technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.\n3.   Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 7 včetně vývoje informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, jenž umožní přijímat automatické toky elektronických údajů z vnitrostátních celních systémů.\n4.   Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 2 umožňující výměnu údajů mezi informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.\n5.   Finanční pomoc Unie určená na činnosti podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (52), a to buď přímo, nebo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) zmíněného nařízení.\n6.   Prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.\n7.   Prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje spojené s přípravnými pracemi, sledováním, kontrolou, audity a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a pro dosažení jejich cílů. Tyto výdaje zahrnují náklady na studie, pořádání schůzí odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli činností v oblasti dozoru nad trhem, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné související výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží.\nČlánek 37\nOchrana finančních zájmů Unie\n1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.\n2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, audit na základě kontroly dokladů i inspekcí na místě.\n3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (53) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (54) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nKAPITOLA X\nZMĚNY\nČlánek 38\nZměny směrnice 2004/42/ES\nČlánky 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES (55) se zrušují.\nČlánek 39\nZměny nařízení (ES) č. 765/2008\n1.   Nařízení (ES) č. 765/2008 se mění takto:\n1)\nnázev se nahrazuje tímto:\n„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93“;\n2)\nv článku 1 se zrušují odstavce 2 a 3;\n3)\nv článku 2 se zrušují body 1, 2, 14, 15, 17, 18 a 19;\n4)\nkapitola III, obsahující články 15 až 29, se zrušuje;\n5)\nv článku 32 se odstavec 1 mění takto:\na)\npísmeno c) se nahrazuje tímto:\n„c)\nvypracování a aktualizace příspěvků k pokynům v oblasti akreditace, oznamování subjektů posuzování shody Komisi a posuzování shody;“\nb)\npísmena d) a e) se zrušují;\nc)\npísmena f) a g) se nahrazují tímto:\n„f)\nprovádění přípravných či doplňkových prací pro provádění posuzování shody, metrologii a akreditačních činností související s prováděním právních předpisů Společenství, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy, výzkumná práce, vytváření a údržba databází, činnosti odborného vzdělávání, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody;\ng)\nčinnosti prováděné v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení evropských politik a systémů pro posuzování shody a akreditačních politik a systémů mezi zúčastněnými stranami ve Společenství a na mezinárodní úrovni.“\n2.   Odkazy na zrušená ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008 se považují za odkazy na ustanovení tohoto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III tohoto nařízení.\nČlánek 40\nZměny nařízení (EU) č. 305/2011\nV čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) č. 305/2011 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že stavební výrobek, na nějž se vztahuje harmonizovaná norma nebo pro nějž bylo vydáno evropské technické posouzení, nesplňuje vlastnosti uvedené v prohlášení a představuje riziko pro splnění základních požadavků na stavby, na něž se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení toho, zda dotčený výrobek splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty spolupracují v nezbytné míře s orgány dozoru nad trhem.“\nKAPITOLA XI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 41\nSankce\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze II, které ukládají hospodářským subjektům povinnosti, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování v souladu s vnitrostátním právem.\n2.   Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n3.   Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi, pokud jí je neoznámily dříve, do 16. října 2021 a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny\nČlánek 42\nHodnocení, přezkum a pokyny\n1.   Do 31. prosince 2026 a poté každých pět let provede Komise hodnocení tohoto nařízení s ohledem na cíle, které sleduje, a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.\n2.   Zpráva posoudí, zda toto nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud se jedná o snížení počtu nevyhovujících výrobků na trhu Unie, zajištění účinného a účelného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na jejím území, zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány a posílení kontrol výrobků vstupujících na trh Unie, s přihlédnutím k dopadům na podnikání, a zejména na malé a střední podniky. Hodnocení navíc posoudí oblast působnosti tohoto nařízení, účinnost systému vzájemného hodnocení a činností v oblasti dozoru nad trhem, které Unie financuje, a to s ohledem na požadavky politik a práva Unie a možnosti dalšího zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány.\n3.   Do 16. července 2023 vypracuje Komise hodnotící zprávu o uplatňování článku 4. Tato zpráva zejména vyhodnotí rozsah uplatňování uvedeného článku a jeho účinky, náklady a přínosy. V případě potřeby ji provází legislativní návrh.\n4.   Do čtyř let po prvním schválení zvláštního systému předvývozní kontroly týkající se výrobků uvedeného v čl. 35 odst. 3 provede Komise hodnocení jeho účinků a nákladové efektivnosti.\n5.   Za účelem usnadnění uplatňování tohoto nařízení vypracuje Komise pokyny týkající se praktického uplatňování článku 4 pro účely orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů.\nČlánek 43\nPostup projednávání ve výborech\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt s ohledem na prováděcí pravomoci uvedené ve čl. 11 odst. 4, čl. 21 odst. 9, čl. 25 odst. 8 a čl. 35 odst. 10 a 11 tohoto nařízení nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 44\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 16. července 2021. Články 29, 30, 31, 32, 33 a 36 se však použijí ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12 2006, s. 1);\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22. 12. 2009, s. 46).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19.března 2019 o vzájemném uznávání zboží zákonně uvedeného na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(29)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 19).\n(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).\n(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51).\n(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).\n(37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1).\n(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).\n(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1).\n(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).\n(41)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).\n(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění) (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27).\n(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90).\n(44)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45).\n(45)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).\n(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).\n(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).\n(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309).\n(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).\n(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).\n(51)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164).\n(52)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(53)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(54)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(55)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87).\nPŘÍLOHA I\nSeznam harmonizačních právních předpisů Unie\n1.\nSměrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla (Úř. věst. L 326, 29.12.1969, s. 36)\n2.\nSměrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16)\n3.\nSměrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14)\n4.\nSměrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40)\n5.\nSměrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1)\n6.\nSměrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40)\n7.\nSměrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17)\n8.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 37)\n9.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10)\n10.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58)\n11.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1)\n12.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1)\n13.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34)\n14.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1)\n15.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1)\n16.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7)\n17.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87)\n18.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10)\n19.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24)\n20.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12)\n21.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1)\n22.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1)\n23.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1)\n24.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17)\n25.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1)\n26.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu, o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 2003/102/ES a 2005/66/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 1)\n27.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 32)\n28.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (Úř. věst. L 106, 28.4.2009, s. 7)\n29.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1)\n30.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1)\n31.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1)\n32.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10)\n33.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1)\n34.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46)\n35.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59)\n36.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1)\n37.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1)\n38.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5)\n39.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88)\n40.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1)\n41.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1)\n42.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38)\n43.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1)\n44.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52)\n45.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27)\n46.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90)\n47.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1)\n48.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45)\n49.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79)\n50.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107)\n51.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149)\n52.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251)\n53.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309)\n54.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357)\n55.\nSměrnice 2014/40/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1)\n56.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62)\n57.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164)\n58.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146)\n59.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195)\n60.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131)\n61.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1)\n62.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51)\n63.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99)\n64.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53)\n65.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1)\n66.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176)\n67.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1)\n68.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1)\n69.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1)\n70.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1), pokud návrh, výroba a uvádění na trh letadel uvedených v jeho čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), pokud se týká bezpilotních vzdušných prostředků a jde-li o jejich motory, vrtule, součástky a zařízení na jejich dálkové řízení.\nPŘÍLOHA II\nSeznam harmonizačních právních předpisů Unie bez ustanovení o sankcích\n1.\nSměrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla (Úř. věst. L 326, 29.12.1969, s. 36)\n2.\nSměrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16)\n3.\nSměrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14)\n4.\nSměrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40)\n5.\nsměrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1)\n6.\nSměrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17)\n7.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 37)\n8.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10)\n9.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1)\n10.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34)\n11.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10)\n12.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12)\n13.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17)\n14.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46)\n15.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1)\n16.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5)\n17.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1)\n18.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146)\n19.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131)\nPŘÍLOHA III\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 765/2008\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 2\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 3\nČl. 2 bod 1\nČl. 3 bod 1\nČl. 2 bod 2\nČl. 3 bod 2\nČl. 2 bod 14\nČl. 3 bod 22\nČl. 2 bod 15\nČl. 3 bod 23\nČl. 2 bod 17\nČl. 3 bod 3\nČl. 2 bod 18\nČl. 3 bod 4\nČl. 2 bod 19\nČl. 3 bod 25\nČl. 15 odst. 1 a 2\nČl. 2 odst. 1\nČl. 15 odst. 3\nČl. 2 odst. 3\nČl. 15 odst. 4\n—\nČl. 15 odst. 5\nČl. 2 odst. 2\nČl. 16 odst. 1\nČl. 10 odst. 1\nČl. 16 odst. 2\nČl. 16 odst. 5\nČl. 16 odst. 3\n—\nČl. 16 odst. 4\n—\nČl. 17 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČl. 17 odst. 2\nČl. 34 odst. 1 poslední věta a odst. 3 písm. a)-\nČl. 18 odst. 1\nČl. 10 odst. 6\nČl. 18 odst. 2 písm. a)\nČl. 11 odst. 7 písm. a)\nČl. 18 odst. 2 písm. b)\n—\nČl. 18 odst. 2 písm. c)\nČl. 11 odst. 7 písm. b)\nČl. 18 odst. 2 písm. d)\n—\nČl. 18 odst. 3\nČl. 10 odst. 5 a čl. 14 odst. 1\nČl. 18 odst. 4\nČl. 14 odst. 2\nČl. 18 odst. 5\nČlánek 13\nČl. 18 odst. 6\nČl. 31 odst. 2 písm. o)-\nČl. 19 odst. 1 první pododstavec\nČl. 11 odst. 3\nČl. 19 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 4 písm. a), b) e) a j)\nČl. 19 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 5\nČl. 19 odst. 2\nČl. 16 odst. 3 písm. g)\nČl. 19 odst. 3\nČl. 18 odst. 2\nČl. 19 odst. 4\nČl. 11 odst. 2\nČl. 19 odst. 5\nČlánek 17\nČl. 20 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 20 odst. 2\nČl. 19 odst. 2\nČl. 21 odst. 1\nČl. 18 odst. 1\nČl. 21 odst. 2\nČl. 18 odst. 2\nČl. 21 odst. 3\nČl. 18 odst. 3\nČl. 21 odst. 4\n—\nČl. 22 odst. 1\nČl. 20 odst. 1\nČl. 22 odst. 2\nČl. 20 odst. 2\nČl. 22 odst. 3\nČl. 20 odst. 3\nČl. 22 odst. 4\nČl. 20 odst. 4\nČl. 23 odst. 1 a 3\nČl. 34 odst. 1\nČl. 23 odst. 2\nČl. 34 odst. 4\nČl. 24 odst. 1\nČl. 22 odst. 1\nČl. 24 odst. 2\nČl. 22 odst. 2 až 5\nČl. 24 odst. 3\n—\nČl. 24 odst. 4\n—\nČl. 25 odst. 1\n—\nČl. 25 odst. 2 písm. a)\nČl. 31 odst. 2 písm. f) a čl. 33 odst. 1 písm. i) a k)\nČl. 25 odst. 2 písm. b)\nČl. 31 odst. 2 písm. g) a m) a čl. 33 odst. 1 písm. i) a k)\nČl. 25 odst. 3\n—\nČlánek 26\n—\nČl. 27 odst. 1 první věta\nČl. 25 odst. 2\nČl. 27 odst. 1 druhá věta\nČl. 25 odst. 3\nČl. 27 odst. 2\nČl. 25 odst. 4\nČl. 27 odst. 3 první pododstavec\nČl. 26 odst. 1\nČl. 27 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 26 odst. 2\nČl. 27 odst. 4\n—\nČl. 27 odst. 5\n—\nČl. 28 odst. 1\nČl. 27 první pododstavec písm. a)\nČl. 28 odst. 2\nČl. 27 první pododstavec písm. b)\nČl. 29 odst. 1\nČl. 28 odst. 1\nČl. 29 odst. 2\nČl. 28 odst. 2\nČl. 29 odst. 3\nČl. 28 odst. 3\nČl. 29 odst. 4\nČl. 28 odst. 4\nČl. 29 odst. 5\nČl. 25 odst. 5\nČl. 32 odst. 1 písm. d)\n—\nČl. 32 odst. 1 písm. e)\nČl. 36 odst. 2 písm. e)", "summary": "Dozor nad trhem a soulad výrobků\nDozor nad trhem a soulad výrobků\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1020 – dozor nad trhem a soulad výrobků\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zlepšit způsob fungování zásady volného pohybu zboží tím, že posiluje dozor nad trhem* u výrobků, na které se vztahují harmonizační právní předpisy EU. Ten musí zajistit vysokou míru ochrany zdraví a bezpečnosti obecně a na pracovišti a ochranu spotřebitelů, životního prostředí, veřejné bezpečnosti a jiných veřejných zájmů. Stanovuje pravidla a postupy pro hospodářské subjekty* a zavádí systém pro jejich spolupráci s orgány dozoru. Zavádí kontroly výrobků dovážených do EU. Zrušuje a nahrazuje články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 (viz shrnutí Akreditace a dozor nad trhem) a mění směrnici 2004/42/ES a nařízení (EU) č. 305/2011 (viz shrnutí Stavební výrobky).\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení se uplatňuje na výrobky:na které se vztahují harmonizační právní předpisy (a podle přílohy I), které se dovážejí do EU a nevztahují se na ně zvláštní právní předpisy.Některé výrobky nesmí být nabízeny k prodeji spotřebitelům EU bez hospodářského subjektu usazeného v EU:který má prohlášení EU o shodě a prohlášení o vlastnostech a který tato prohlášení a technickou dokumentaci na žádost předkládá orgánům, který informuje orgány, domnívá-li se, že výrobek představuje riziko, který, je-li požádán, spolupracuje s orgány dozoru nad trhem tím, že okamžitě přijme nápravná opatření – od odstranění závady až po stažení výrobku z oběhu nebo zničení výrobku – v případě, že je výrobek pokládán za nevyhovující, a pomáhá odstraňovat nebo zmírňovat rizika, jehož jméno a kontaktní údaje jsou na výrobku, na obalu nebo v průvodním dokladu.Orgány dozoru nad trhem:vykonávají účinný dozor nad výrobky prodávanými on-line a off-line, provádění příslušné kontroly dokladů a fyzické a laboratorní kontroly výrobků s ohledem na možná rizika, konají, pokud výrobek, který je správně nainstalován, udržován a používán ke svému zamýšlenému účelu:by mohl poškodit zdraví a bezpečnost uživatelů,není v souladu s právními předpisy EU, zajišťují, aby hospodářské subjekty přijímaly nápravná opatření dle pokynů, a konají, pokud hospodářské subjekty tak neučiní, zavádějí postupy pro návaznou kontrolu stížností a zpráv a ověření, zda hospodářské subjekty přijaly nápravná opatření, uplatňují vysokou míru transparentnosti a zpřístupňují veřejnosti jakékoli informace, které pokládají za významné pro ochranu zájmů konečných uživatelů, sdělují hospodářským subjektům důvody svých rozhodnutí, aby jim daly příležitost zareagovat, uvědomí Evropskou komisi a ostatní země EU okamžitě o jakýchkoli opatřeních, která přijmou, pokud by mohla mít dopad na ostatní země EU, mohou požádat kolegy kdekoli v EU o pomoc s šetřením a vymáháním a účastní se vzájemných hodnocení pro účely zlepšení celkové účinnosti systému, mají pravomoc:zahájit šetření z vlastního podnětu,požádat hospodářské subjekty o předložení relevantních dokumentů, údajů a informací o dodavatelských řetězcích, distribučních sítích, modelech výrobků a vlastnictví internetových stránek,provádět bez předchozího ohlášení inspekce na místě a fyzické kontroly,vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které dotyčný hospodářský subjekt používá,získávat vzorky výrobků pod krycí identitou,nařídit hospodářským subjektům, aby přijaly opatření k ukončení nesouladu nebo odstranění rizika,zakázat nebo omezit dostupnost výrobku a nařídit jeho stažení z trhu nebo stažení z oběhu,v případě vážného rizika trvat na tom, aby informace o výrobku byly odstraněny z internetových stránek, nebo požadovat, aby byly doplněny o varování,přijímat opatření, včetně sankcí, proti hospodářským subjektům, které nekonají.Země EU:určí jeden nebo více orgánů s pravomocí vykonávat dozor nad trhem, šetření a vymáhání, jmenují ústřední styčný úřad, který zastupuje orgány dozoru a sděluje vnitrostátní strategii země, zajišťují, aby orgány a styčný úřad měly dostatečné rozpočtové a další zdroje, mohou povolit orgánům dozoru vymáhat od příslušného hospodářského subjektu úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu s předpisy, jednou za čtyři roky od 16. července 2022 vypracují zastřešující vnitrostátní strategii dozoru nad trhem s cílem podporovat ucelený, komplexní a integrovaný přístup k dozoru nad trhem – součástí musí být:údaje o nevyhovujících výrobcích,prioritní oblasti pro vymáhání právních předpisů EU,činnosti k vymáhání práva s cílem omezit nesoulad,hodnocení spolupráce mezi orgány v jiných zemích EU, poskytují hospodářským subjektům na jejich žádost a zdarma informace o vnitrostátním provádění právních předpisů EU pro harmonizaci výrobků, zavedou účinné, přiměřené a odrazující tresty a Komisi je oznámí do 16. října 2021.Komise:zajišťuje, aby portál Vaše Evropa poskytoval uživatelům snadný přístup on-line k informacím o požadavcích na výrobky a o právech, povinnostech a pravidlech EU, přijímá prováděcí akty, je nápomocna síti EU pro soulad výrobků s předpisy (viz níže) při všech jejích činnostech, udržuje počítačový systém k ukládání a zpracování všech shromážděných údajů, do 31. prosince 2026 a poté jednou za pět let podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění tohoto nařízení.Na dovážené výrobky se vztahují zvláštní pravidla:země EU určí orgány s nezbytnými pravomocemi kontrolovat dovozy, orgány dozoru nad trhem jim poskytují informace o výrobcích a hospodářských subjektech, u nichž bylo zjištěno vysoké riziko nesouladu, orgány mohou zabavit výrobek, pokud chybí potřebná dokumentace nebo panují obavy, že představuje vážné riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí nebo veřejný zájem, a mohou ho propustit do volného oběhu, pouze když jsou splněny určité podmínky.Nařízení:zakládá síť EU pro soulad výrobků s předpisy – ta:rozvíjí spolupráci mezi orgány dozoru a Komisí,zahrnuje zástupce a odborníky jednotlivých zemí a Komise,organizuje širokou škálu činností vedoucích ke zlepšení dozoru nad trhem napříč EU.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 16. července 2021. Články 29, 30, 31, 32, 33 (o síti EU pro soulad výrobků s předpisy) a 36 (o finančních činnostech) se uplatňují od 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Dozor nad trhem u výrobků (Evropská komise)\nKLÍČOVÉ POJMY\nDozor nad trhem: opatření k zajištění souladu výrobků s právními předpisy EU a k ochraně veřejného zájmu.\nHospodářský subjekt: výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1–44)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5–43)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 305/2011 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30–47)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87–96)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 30.08.2019"}
{"celex_id": "32019L0789", "reference": "17.5.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 130/82\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/789\nze dne 17. dubna 2019,\nkterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nS cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu je nezbytné stanovit v členských státech plošnější šíření televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států ve prospěch uživatelů v celé Unii tím, že se usnadní udělování licencí k autorskému právu a právům s ním souvisejícím k dílům a dalším předmětům ochrany, jež jsou ve vysílání některých druhů televizních a rozhlasových programů obsaženy. Televizní a rozhlasové programy jsou důležitým nástrojem k prosazování kulturní a jazykové rozmanitosti, sociální soudržnosti a širšího přístupu k informacím.\n(2)\nRozvoj digitálních technologií a internetu změnil způsob distribuce televizních a rozhlasových programů i přístupu k nim. Uživatelé stále více očekávají, že budou mít přístup jak k živému vysílání televizních a rozhlasových programů, tak k jejich vysílání na vyžádání, a to tradičními kanály, jako jsou družice nebo kabel, i prostřednictvím online služeb. Vysílací organizace proto čím dál častěji kromě vlastního vysílání televizních a rozhlasových programů nabízejí i online služby, které jsou doplňkové k takovému vysílání, jako je služba souběžného vysílání nebo zpětného zhlédnutí. Provozovatelé služeb převzatého vysílání, kteří slučují vysílání televizních a rozhlasových programů do balíčků a poskytují je uživatelům souběžně s původním vysíláním v úplné a nezměněné podobě, využívají k převzatému vysílání různou techniku, jako jsou kabelové, družicové, zemské digitální a mobilní sítě nebo sítě s uzavřeným okruhem založené na internetovém protokolu, jakož i otevřený internet. Provozovatelé, kteří distribuují televizní a rozhlasové programy uživatelům, mají navíc jiné možnosti, jak získat programové signály vysílacích organizací, včetně přímého dodání signálu. Na straně uživatelů roste poptávka po přístupu k vysílání televizních a rozhlasových programů, jež pocházejí z jejich členského státu, ale i těch, jež pocházejí z jiných členských států. Mezi těmito uživateli jsou příslušníci jazykových menšin v Unii, jakož i osoby, které žijí v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě.\n(3)\nVysílací organizace denně odvysílají mnoho hodin televizních a rozhlasových programů. Tyto programy zahrnují rozličný obsah, například audiovizuální, hudební, literární nebo grafická díla, který je chráněn autorským právem nebo právy s ním souvisejícími podle práva Unie. Výsledkem je složitý proces vypořádávání práv s celou řadou nositelů práv k různým kategoriím děl a jiných předmětů ochrany. Práva je často nutno vypořádat v krátkém časovém rámci, zejména při přípravě programů, jako jsou zpravodajské pořady nebo pořady o aktuálních událostech. Aby vysílací organizace mohly své online služby zpřístupňovat i přes hranice států, musí vlastnit požadovaná práva k dílům a jiným předmětům ochrany pro všechna příslušná území, což vypořádání těchto práv dále komplikuje.\n(4)\nProvozovatelé služeb převzatého vysílání obvykle nabízejí mnoho různých programů s výskytem celé řady děl a jiných předmětů ochrany a mají na získání potřebných licencí velmi krátkou lhůtu, takže vypořádání práv pro ně představuje značnou zátěž. Zároveň hrozí, že díla a jiné předměty ochrany autorů, výrobců a dalších nositelů práv budou využívány bez licence nebo vyplacení příslušné odměny. K zajištění rozmanité nabídky obsahu, což je i v zájmu spotřebitelů, je důležité zajistit tuto odměnu za převzaté vysílání jejich děl a jiných předmětů ochrany.\n(5)\nPráva k dílům a jiným předmětům ochrany jsou harmonizována mimo jiné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (3) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES (4), které stanoví vysokou úroveň ochrany nositelů práv.\n(6)\nSměrnice Rady 93/83/EHS (5) usnadňuje přeshraniční družicové vysílání a kabelový přenos převzatého vysílání televizních a rozhlasových programů z jiných členských států. Ustanovení uvedené směrnice o přenosech vysílacích organizací se však omezují pouze na družicové vysílání, a tudíž se nevztahují na online služby, které jsou k vysílání doplňkové. Kromě toho se ustanovení o převzatém vysílání televizních a rozhlasových programů z jiných členských států omezují na současný, úplný a nezměněný přenos kabelem nebo mikrovlnným systémem a nevztahují se na přenos prostřednictvím jiných technologií.\n(7)\nPřeshraniční poskytování online služeb, které jsou doplňkové k vysílání, a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států by proto měly být usnadněny přizpůsobením právního rámce pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají pro tyto činnosti význam. Toto přizpůsobení by mělo proběhnout s přihlédnutím k financování a produkci tvůrčího obsahu a zejména audiovizuálních děl.\n(8)\nTato směrnice by se měla vztahovat na doplňkové online služby nabízené vysílací organizací, které mají jednoznačný a podřadný vztah k vysílání vysílací organizace. Mezi tyto služby patří služby umožňující přísně lineární přístup k televizním a rozhlasovým programům souběžně s vysíláním a služby, které během vymezeného období po odvysílání umožňují přístup k televizním a rozhlasovým programům, jež vysílací organizace již odvysílala, tzv. služby zpětného zhlédnutí. Kromě toho doplňkové online služby, na něž se vztahuje tato směrnice, zahrnují služby, které umožňují přístup k materiálům obohacujícím nebo jinak rozšiřujícím televizní a rozhlasové programy, jež vysílací organizace vysílá, mimo jiné prostřednictvím upoutávek na obsah příslušného programu a jeho rozšíření, doplnění nebo recenzí. Tato směrnice by se měla vztahovat na doplňkové online služby, které uživatelům poskytují vysílací organizace spolu s vysílací službou. Měla by se rovněž vztahovat na doplňkové online služby, které mohou uživatelé využívat odděleně od vysílacích služeb, přestože jsou vůči vysílání v jasně podřízeném vztahu, aniž by byli uživatelé povinni získat přístup k dané vysílací službě například prostřednictvím předplatného. Tím není dotčena svoboda vysílacích organizací nabízet tyto doplňkové online služby bezplatně či za úplatu. Poskytování přístupu k jednotlivým dílům nebo jiným předmětům ochrany, které byly začleněny do televizního nebo rozhlasového programu, nebo k dílům či jiným předmětům ochrany, které nemají vztah k žádnému programu vysílanému vysílací organizací, jako jsou služby umožňující přístup k jednotlivým hudebním nebo audiovizuálním dílům, hudebním albům nebo videím, například prostřednictvím služeb videa na vyžádání, by nemělo spadat do oblasti služeb, na něž se vztahuje tato směrnice.\n(9)\nAby bylo usnadněno vypořádání práv k přeshraničnímu poskytování doplňkových online služeb, je nezbytné stanovit zavedení zásady země původu, pokud jde o výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají význam pro úkony, k nimž dochází během poskytování příslušné doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejího využívání. Tato zásada by se měla vztahovat na vypořádání všech práv, která musí mít vysílací organizace, aby mohla při poskytování doplňkových online služeb sdělovat nebo zpřístupňovat veřejnosti své programy, mimo jiné na vypořádání veškerých autorských práv a práv s nimi souvisejících k dílům nebo jiným předmětům ochrany používaným v programech, například práv ke zvukovým záznamům a uměleckým výkonům. Uvedená zásada země původu by měla být uplatňována výlučně na vztah mezi nositeli práv nebo subjekty zastupujícími nositele práv, jako jsou organizace kolektivní správy, a vysílacími organizacemi, a to výlučně pro účely poskytování příslušné doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejího využívání. Zásada země původu by neměla být uplatňována na jakékoli následné sdělování nebo zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti, po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k nim má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, nebo na jakékoli následné rozmnožování děl či jiných předmětů ochrany, které zahrnuje tato doplňková online služba.\n(10)\nVzhledem ke specifickému charakteru financování některých audiovizuálních děl a udělování licencí k nim, které je často založeno na udělování výlučných územně omezených licencí, je v případě televizních programů vhodné omezit působnost zásady země původu stanovené v této směrnici na určité typy programů. Mezi tyto typy programů by měly patřit zpravodajské pořady a pořady o aktuálních událostech, jakož i vlastní produkce vysílacích organizací, které jsou výlučně financovány jimi samými, a to včetně případů, kdy finanční prostředky, které tyto organizace používají k financování své produkce, pocházejí z veřejných zdrojů. Pro účely této směrnice by se za vlastní produkci vysílacích organizací měla považovat produkce, kterou vyrobily tyto vysílací organizace s využitím svých vlastních finančních zdrojů, vyjma produkce, již si vysílací organizace zadávají u výrobců, kteří jsou na těchto organizacích nezávislí, a koprodukčních pořadů. Ze stejného důvodu by se zásada země původu neměla vztahovat na televizní vysílání sportovních událostí podle této směrnice. Zásada země původu by se měla uplatňovat pouze v případě, že vysílací organizace využívají programy v rámci svých vlastních doplňkových online služeb. Neměla by se vztahovat na udělování licencí na vlastní produkci vysílací organizace třetím osobám, včetně udělování licencí jiným vysílacím organizacím. Zásada země původu by neměla mít vliv na svobodu nositelů práv a vysílacích organizací dohodnout se v souladu s právem Unie na omezeném využívání svých práv, včetně zeměpisných omezení.\n(11)\nZ uplatňování zásady země původu stanovené v této směrnici by neměla vyplývat vysílacím organizacím povinnost, aby v rámci svých doplňkových online služeb sdělovaly nebo zpřístupňovaly programy veřejnosti nebo aby tyto doplňkové online služby poskytovaly v jiném členském státě než v členském státě, v němž mají své ústředí.\n(12)\nJelikož se má za to, že k poskytování doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání podle této směrnice dochází výlučně v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí, přestože doplňkovou online službu lze de facto poskytovat přes hranice do jiných členských států, je nutné zajistit, aby strany při stanovení výše platby poskytované za dotyčná práva přihlížely ke všem aspektům této doplňkové online služby, jako jsou její charakteristiky, včetně trvání online dostupnosti programů poskytovaných touto službou, diváci a posluchači, včetně diváků a posluchačů v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí, a v dalších členských státech, v nichž je k této doplňkové online službě přistupováno a je využívána, a nabízené jazykové verze. Mělo by nicméně zůstat možné využívat zvláštní metody pro výpočet výše platby poskytované za práva, na něž se vztahuje zásada země původu, jako jsou metody založené na příjmech vysílací organizace z online služby, které používají zejména rozhlasové vysílací organizace.\n(13)\nS ohledem na zásadu smluvní svobody bude nadále možné omezovat využívání práv, jichž se týká zásada země původu stanovená v této směrnici, a to za předpokladu, že dané omezení je v souladu s právem Unie.\n(14)\nProvozovatelé služeb převzatého vysílání mohou využívat nejrůznější technologie, pokud přenášejí současně, v úplné a nezměněné podobě a za účelem příjmu veřejností původní vysílání televizních nebo rozhlasových programů z jiného členského státu. Programové signály mohou provozovatelé služeb převzatého vysílání získávat od vysílacích organizací, které je samy vysílají pro veřejnost, nejrůznějším způsobem, například zachycováním signálů vysílaných vysílacími organizacemi nebo získáváním těchto signálů přímo od nich prostřednictvím technického procesu přímého dodání. Takové služby mohou provozovatelé nabízet prostřednictvím družicové, digitální zemské či mobilní sítě nebo sítě s uzavřeným okruhem založené na internetovém protokolu a podobných sítí či prostřednictvím služeb přístupu k internetu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (6). Na provozovatele služeb převzatého vysílání využívající ke svému převzatému vysílání tyto technologie by se z tohoto důvodu měla vztahovat tato směrnice a tito provozovatelé by měli využívat výhod mechanismu zavádějícího povinnou kolektivní správu práv. Aby byly zajištěny dostatečné záruky proti neoprávněnému užití děl a jiných předmětů ochrany, což je obzvláště důležité v případě placených služeb, měla by se na služby převzatého vysílání nabízené prostřednictvím služeb přístupu k internetu vztahovat tato směrnice pouze v případě, že jsou poskytovány v prostředí, kde mohou mít přístup k převzatému vysílání pouze oprávnění uživatelé, a v němž je úroveň zabezpečení obsahu srovnatelná s úrovní zabezpečení obsahu přenášeného prostřednictvím spravovaných sítí, jako například kabelových sítí nebo sítí s uzavřeným okruhem založených na internetovém protokolu, v nichž je přenášený obsah zakódován. Tyto požadavky by měly být proveditelné a přiměřené.\n(15)\nK převzetí původního vysílání televizních a rozhlasových programů musejí provozovatelé služeb převzatého vysílání získat licenci od nositelů výlučného práva na sdělování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti. V zájmu zajištění právní jistoty pro provozovatele služeb převzatého vysílání a za účelem odstranění rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech, které takové služby převzatého vysílání upravují, by se měla použít obdobná pravidla, jaká se vztahují na kabelový přenos ve smyslu směrnice 93/83/EHS. Mezi pravidla podle uvedené směrnice patří povinnost, aby právo udělit nebo odmítnout udělit licenci provozovateli služeb převzatého vysílání bylo vykonáváno prostřednictvím organizace kolektivní správy. Podle těchto pravidel zůstává právo udělit nebo odmítnout udělit licenci jako takové nedotčeno, přičemž je pouze do určité míry upraven jeho výkon. Nositelé práv by měli získat za převzaté vysílání svých děl a jiných předmětů ochrany přiměřenou odměnu. Při stanovování přiměřených licenčních podmínek pro převzaté vysílání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU (7), včetně licenčního poplatku, je nutné přihlížet mimo jiné k hospodářské hodnotě obchodního využívání práv v dané oblasti, například k hodnotě přidělené prostředkům využívaným k převzatému vysílání. Tím by neměl být dotčen kolektivní výkon práva výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů na zaplacení jediné spravedlivé odměny za sdělení komerčních zvukových záznamů veřejnosti, jak stanoví čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115/ES, ani směrnice 2014/26/EU, zejména její ustanovení týkající se práv nositelů práv, pokud jde o volbu organizace kolektivní správy.\n(16)\nTato směrnice by měla umožňovat, aby působnost smluv uzavíraných mezi organizací kolektivní správy a provozovateli služeb převzatého vysílání, pokud jde o práva, na která se vztahuje povinná kolektivní správa práv podle této směrnice, byla rozšířena i na práva nositelů práv, které daná organizace kolektivní správy nezastupuje, aniž by tito nositelé práv mohli vyloučit svá díla a jiné předměty ochrany z působnosti tohoto mechanismu. V případě, že práva příslušné kategorie spravuje na území daného členského státu více než jedna organizace kolektivní správy, měl by být členský stát, pro jehož území provozovatel služby převzatého vysílání o vypořádání práv k převzatému vysílání žádá, oprávněn rozhodnout, která organizace nebo které organizace kolektivní správy mají právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání.\n(17)\nŽádná práva vysílacích organizací k jejich vysílání, a to ani práva k obsahu programů, by neměla podléhat povinné kolektivní správě práv uplatňované na převzatá vysílání. Provozovatelé služeb převzatého vysílání a vysílací organizace mají obvykle trvalé obchodní vztahy, v důsledku čehož je totožnost vysílacích organizací provozovatelům služeb převzatého vysílání známa. Proto je pro tyto provozovatele poměrně jednoduché vypořádat práva s vysílacími organizacemi. V této souvislosti získání potřebných licencí od vysílacích organizací pro provozovatele služeb převzatého vysílání nepředstavuje stejnou zátěž, jíž jsou vystaveni při získávání licencí od nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou součástí televizních a rozhlasových programů, jejichž vysílání přebírají. Zjednodušovat postup udělování licencí s ohledem na práva vysílacích organizací není proto nutné. Je nicméně nutné zajistit, aby v případě, že vysílací organizace a provozovatelé služeb převzatého vysílání zahájí jednání o udělení licence k právům na převzaté vysílání podle této směrnice, byla jednání vedena v dobré víře. Směrnice 2014/26/EU stanoví podobná pravidla platná pro organizace kolektivní správy.\n(18)\nPravidla stanovená v této směrnici týkající se práv k převzatému vysílání vykonávaných vysílacími organizacemi, pokud jde o jejich vlastní vysílání, by neměla omezovat volbu nositelů práv převést svá práva buď na vysílací organizaci, nebo na organizaci kolektivní správy, a získat tak přímý podíl na odměně vyplácené provozovatelem služby převzatého vysílání.\n(19)\nČlenské státy by měly mít možnost uplatňovat pravidla pro převzaté vysílání stanovená touto směrnicí a směrnicí 93/83/EHS v situacích, kdy na jejich území dochází jak k původnímu vysílání, tak i k převzatému vysílání.\n(20)\nV zájmu zajištění právní jistoty a zachování vysoké úrovně ochrany nositelů práv je vhodné stanovit, že pokud vysílací organizace přenášejí své programové signály přímým dodáním pouze distributorům signálu, aniž by přímo přenášely své programy veřejnosti, a distributoři signálu tyto programové signály posílají svým uživatelům, kteří tak mohou tyto programy sledovat nebo poslouchat, má se za to, že dochází pouze k jedinému úkonu sdělování veřejnosti, na němž se společně podílejí svým příslušným přispěním jak vysílací organizace, tak distributoři signálu. Vysílací organizace a distributoři signálu by proto měli získat licenci od nositelů práv pro svůj konkrétní příspěvek k tomuto jedinému úkonu sdělování veřejnosti. Podíl vysílací organizace a distributora signálu na uvedeném jediném úkonu sdělování veřejnosti by neměl zakládat společnou odpovědnost vysílací organizace a distributora signálu za daný úkon sdělování veřejnosti. Členské státy by měly mít i nadále možnost stanovit na vnitrostátní úrovni podmínky pro získání licence pro takový jediný úkon sdělování veřejnosti, a to i pokud jde o příslušné platby dotčeným nositelům práv, s přihlédnutím k užívání děl a jiných předmětů ochrany vysílací organizací a distributorem signálu v souvislosti s jediným úkonem sdělováním veřejnosti. Distributoři signálu, podobně jako provozovatelé služeb převzatého vysílání, čelí značné zátěži v souvislosti s vypořádáním práv, s výjimkou práv vysílacích organizací. Členské státy by proto měly být oprávněny stanovit, aby distributoři signálu rovněž využívali mechanismus povinné kolektivní správy práv na své přenosy stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako provozovatelé služeb převzatého vysílání pro převzatá vysílání, na něž se vztahuje směrnice 93/83/EHS a tato směrnice. V případech, kdy distributoři signálu pouze poskytují vysílacím organizacím technické prostředky ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie, aby zajistily příjem vysílání nebo zlepšily příjem tohoto vysílání, neměli by být distributoři signálu považováni za účastníky úkonu sdělování veřejnosti.\n(21)\nPokud vysílací organizace přenášejí své programové signály přímo veřejnosti, a tím provádějí původní vysílání, a současně přenášejí tyto signály jiným organizacím prostřednictvím technického procesu přímého dodání, například za účelem zajištění kvality signálů pro účely převzatého vysílání, představují přenosy uskutečňované těmito jinými organizacemi samostatný úkon sdělování veřejnosti, oddělený od úkonu sdělování veřejnosti prováděného vysílací organizací. V těchto situacích by se měla použít pravidla pro převzatá vysílání stanovená v této směrnici a ve směrnici 93/83/EHS ve znění této směrnice.\n(22)\nV zájmu zajištění účinné kolektivní správy práv a přesného rozdělování příjmů z výkonu povinné kolektivní správy, jejíž mechanismus tato směrnice zavádí, je důležité, aby organizace kolektivní správy vedly v souladu s povinností transparentnosti podle směrnice 2014/26/EU řádné záznamy o členství, licencích a užití děl a jiných předmětů ochrany.\n(23)\nAby se zabránilo obcházení uplatňování zásady země původu prodloužením platnosti stávajících dohod týkajících se výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež jsou relevantní pro poskytování doplňkové online služby, jakož i pro přístup k této službě nebo její využívání, je nutné uplatnit zásadu země původu i na stávající dohody, avšak s přechodným obdobím. Během tohoto přechodného období by se tato zásada neměla na stávající dohody uplatňovat a tím by byl poskytnut čas na jejich případné nezbytné přizpůsobení této směrnici. Je rovněž nezbytné stanovit přechodné období, které vysílacím organizacím, distributorům signálu a nositelům práv umožní přizpůsobit se novým pravidlům o užívání děl a jiných předmětů ochrany prostřednictvím přímého dodání signálu, která stanoví ustanovení této směrnice o vysílání programů prostřednictvím přímého dodání signálu.\n(24)\nV souladu se zásadami zlepšování právní úpravy by měl být poté, co bude tato směrnice v platnosti po určité období, proveden její přezkum, a to včetně jejích ustanovení o přímém dodání signálu, aby bylo možné posoudit mimo jiné její přínosy pro spotřebitele v Unii, její dopad na kreativní odvětví v Unii a míru investic do nového obsahu, a tím přínosy pro větší kulturní rozmanitost v Unii.\n(25)\nTato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie. Jelikož tato směrnice může zasahovat do výkonu práv nositelů práv v tom smyslu, že při výkonu práva na sdělování děl a jiných předmětů ochrany veřejnosti se s ohledem na služby převzatého vysílání vyžaduje povinná kolektivní správa, je třeba uplatňování takové povinné kolektivní správy stanovit cíleně a omezit ji na konkrétní služby.\n(26)\nJelikož cílů této směrnice, totiž podpořit přeshraniční poskytování doplňkových online služeb pro určité typy programů a usnadnit převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Pokud jde o přeshraniční poskytování doplňkových online služeb, tato směrnice nezavazuje vysílací organizace k přeshraničnímu poskytování těchto služeb. Dále tato směrnice neukládá provozovatelům služeb převzatého vysílání, aby do svých služeb zahrnuli televizní nebo rozhlasové programy pocházející z jiných členských států. Tato směrnice se týká pouze výkonu některých práv k převzatému vysílání v míře, jež je nezbytná k zajištění jednoduššího udělování licencí k autorskému právu a právům s ním souvisejícím k těmto službám, a pokud jde o televizní a rozhlasové programy pocházející z jiných členských států.\n(27)\nČlenské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanovuje pravidla, jejichž cílem je posílit přeshraniční přístup k vyššímu počtu televizních a rozhlasových programů tím, že se usnadní vypořádávání práv k poskytování online služeb, jež jsou doplňkové k vysílání některých typů televizních a rozhlasových programů, a k převzatému vysílání televizních a rozhlasových programů. Stanovuje rovněž pravidla pro vysílání televizních a rozhlasových programů prostřednictvím přímého dodání signálu.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„doplňkovou online službou“ online služba, spočívající v poskytování televizních nebo rozhlasových programů veřejnosti vysílací organizací nebo pod kontrolou a na odpovědnost vysílací organizace současně s vysíláním těchto programů vysílací organizací nebo po vymezené období po jejich odvysílání vysílací organizací, jakož i jakýchkoli materiálů, které jsou doplňkové k takovému vysílání;\n2)\n„převzatým vysíláním“ současný, úplný a nezměněný přenos převzatého vysílání, jiný než kabelový přenos ve smyslu směrnice 93/83/EHS, který je určen pro příjem původního vysílání televizních a rozhlasových programů z jiného členského státu veřejností, přičemž se toto původní vysílání uskutečňuje po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí družice, avšak nejedná se o online vysílání, pokud:\na)\npřevzaté vysílání uskutečňuje jiná strana než vysílací organizace, která uskutečnila původní vysílání nebo pod jejíž kontrolou a na jejíž odpovědnost bylo toto původní vysílání uskutečněno, bez ohledu na způsob, jakým strana provádějící převzaté vysílání získává programové signály od vysílací organizace pro účel převzatého vysílání; a\nb)\npřevzaté vysílání, které je uskutečňováno prostřednictvím služby přístupu k internetu ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (EU) 2015/2120, probíhá v řízeném prostředí;\n3)\n„řízeným prostředím“ prostředí, v němž provozovatel služby převzatého vysílání poskytuje zabezpečené převzaté vysílání oprávněným uživatelům;\n4)\n„přímým dodáním signálu“ technický proces, v jehož rámci vysílací organizace přenáší své programové signály jiné organizaci než vysílací organizaci takovým způsobem, že programové signály nejsou během tohoto přenosu přístupné veřejnosti.\nKAPITOLA II\nDoplňkové online služby vysílacích organizací\nČlánek 3\nUplatnění zásady „země původu“ na doplňkové online služby\n1.   Má se za to, že k úkonu sdělování a zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k dílům nebo k jiným předmětům ochrany má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, k nimž dochází při poskytování:\na)\nrozhlasových programů a\nb)\ntelevizních programů, které jsou\ni)\nzpravodajskými pořady a pořady o aktuálních událostech nebo\nii)\nplně financovanou vlastní produkcí vysílací organizace,\nveřejnosti v rámci doplňkové online služby vysílací organizace nebo pod její kontrolou a na její odpovědnost, jakož i k rozmnožování těchto děl či jiných předmětů ochrany, které je nezbytné k poskytování této doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání pro stejné programy, pro účely výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají pro tento úkon význam, dochází výlučně v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí.\nPrvní pododstavec písm. b) se nepoužije na vysílání sportovních událostí a děl a jiných předmětů ochrany, které jsou jejich součástí.\n2.   Členské státy zajistí, aby při stanovení výše platby poskytované za práva, na něž se vztahuje zásada země původu podle odstavce 1, vzaly strany v úvahu všechny aspekty doplňkové online služby, jako jsou její charakteristiky, včetně trvání online dostupnosti programů poskytovaných touto službou, diváci a posluchači a nabízené jazykové verze.\nPrvním pododstavcem není vyloučena možnost výpočtu platby na základě příjmů vysílací organizace.\n3.   Zásadou země původu stanovenou v odstavci 1 není dotčena smluvní svoboda nositelů práv a vysílacích organizací, aby se v souladu s právem Unie dohodli na omezení využívání těchto práv, včetně práv podle směrnice 2001/29/ES.\nKAPITOLA III\nPřevzaté vysílání televizních a rozhlasových programů\nČlánek 4\nVýkon práv k převzatému vysílání jinými nositeli práv než vysílacími organizacemi\n1.   K převzatému vysílání programů se vyžaduje licence udělená nositeli výlučného práva na sdělování veřejnosti.\nČlenské státy zajistí, aby nositelé práv mohli své právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání vykonávat pouze prostřednictvím organizace kolektivní správy.\n2.   Pokud nositel práv nepřevedl správu práva uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci na organizaci kolektivní správy, má se za to, že organizace kolektivní správy, která spravuje práva stejné kategorie na území členského státu, pro které provozovatel služby převzatého vysílání žádá o vypořádání práv k převzatému vysílání, má právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání za tohoto nositele práv.\nPokud však práva dané kategorie spravuje na území daného členského státu více než jedna organizace kolektivní správy, členský stát, pro jehož území provozovatel služby převzatého vysílání žádá o vypořádání práv k převzatému vysílání, rozhodne o tom, která nebo které organizace kolektivní správy mají právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání.\n3.   Členské státy zajistí, aby nositel práv měl stejná práva a povinnosti vyplývající z dohody mezi provozovatelem služby převzatého vysílání a organizací nebo organizacemi kolektivní správy, které jednají podle odstavce 2, jako nositelé práv, kteří tuto organizaci nebo tyto organizace kolektivní správy správou svých práv pověřili. Členské státy rovněž zajistí, aby nositel práv mohl uplatňovat tato práva po dobu, kterou stanoví dotyčný členský stát a která není kratší než tři roky ode dne převzatému vysílání, jehož je jeho dílo nebo jiný předmět ochrany součástí.\nČlánek 5\nVýkon práv k převzatému vysílání vysílacími organizacemi\n1.   Členské státy zajistí, aby se článek 4 nevztahoval na práva k převzatému vysílání vykonávaná vysílací organizací ve vztahu k jejímu vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jsou dotčená práva její vlastní nebo zda jí byla postoupena jinými nositeli práv.\n2.   Členské státy stanoví, že pokud vysílací organizace a provozovatelé služeb převzatého vysílání zahájí jednání o udělení licence k převzatému vysílání podle této směrnice, tato jednání mají být vedena v dobré víře.\nČlánek 6\nZprostředkování\nČlenské státy zajistí, aby bylo možné obrátit se na jednoho nebo více zprostředkovatelů podle článku 11 směrnice 93/83/EHS v případě, kdy mezi organizací kolektivní správy a provozovatelem služby převzatého vysílání nebo mezi provozovatelem služby převzatého vysílání a vysílací organizací nebyla uzavřena smlouva o udělení licence k převzatému vysílání.\nČlánek 7\nPřevzetí původního vysílání pocházejícího z téhož členského státu\nČlenské státy mohou stanovit, že pravidla této kapitoly a kapitoly III směrnice 93/83/EHS se použijí na situace, kdy jak k původnímu vysílání, tak i k převzatému vysílání dochází na jejich území.\nKAPITOLA IV\nPřenos programů prostřednictvím přímého dodání signálu\nČlánek 8\nPřenos programů prostřednictvím přímého dodání signálu\n1.   Pokud vysílací organizace přenáší své programové signály distributorovi signálu přímým dodáním signálu, aniž by sama současně přenášela tyto programové signály přímo veřejnosti, a distributor signálu tyto programové signály přenáší veřejnosti, má se za to, že vysílací organizace a distributor signálu se společně podílejí na jediném úkonu sdělování veřejnosti, k němuž musí získat licenci od nositelů práv. Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž lze licenci od nositelů práv získat.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že se články 4, 5 a 6 této směrnice použijí obdobně na výkon práva nositele práv udělit nebo odmítnout udělit licenci distributorům signálu k přenosu podle odstavce 1 uskutečněnému jedním z technických prostředků uvedených v čl. 1 odst. 3 směrnice 93/83/EHS nebo v čl. 2 bodě 2 této směrnice.\nKAPITOLA V\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 9\nZměna směrnice 93/83/EHS\nV článku 1 směrnice 93/83/EHS se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Pro účely této směrnice se „kabelovým přenosem“ rozumí současný, úplný a nezměněný přenos převzatého vysílání kabelem nebo mikrovlnným systémem pro příjem veřejností původního vysílání z jiného členského státu, po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí družice, televizních nebo rozhlasových programů určených pro příjem veřejností, a to bez ohledu na způsob, jakým poskytovatel služby kabelového přenosu získává pro tyto účely programové signály od vysílací organizace.“\nČlánek 10\nPřezkum\n1.   Do 7. června 2025 Komise provede přezkum této směrnice a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní a zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách Komise.\n2.   K vypracování zprávy uvedené v odstavci 1 poskytnou členské státy Komisi včas relevantní a potřebné informace.\nČlánek 11\nPřechodné ustanovení\nNa smlouvy o výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají význam pro sdělování a zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti, po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k dílům nebo k jiným předmětům ochrany má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, k nimž dochází při poskytování doplňkové online služby, jakož i pro rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany, jež jsou nezbytné k poskytování této doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání, které jsou platné ke dni 7. června 2021, se použije článek 3 ode dne 7. června 2023, pokud jejich platnost končí až po tomto dni.\nNa licence získané pro sdělování veřejnosti spadající do oblasti působnosti článku 8, které jsou platné ke dni 7. června 2021, se použije článek 8 ode dne 7. června 2025, pokud jejich platnost skončí až po uvedeném dni.\nČlánek 12\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 7. června 2021. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 14\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nVe Štrasburku dne 17. dubna 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. dubna 2019.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).\n(5)  Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72).\n(8)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.", "summary": "Autorské právo — vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů\nAutorské právo — vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/789 — pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nMá za cíl zlepšit přeshraniční dostupnost televizních a rozhlasových programů na jednotném trhu EU tím, že zjednoduší vypořádávání autorského práva a s ním související práva* pro určité online služby vysílacích organizací a převzatá vysílání* televizních a rozhlasových programů jiným způsobem než kabelovým přenosem. Také obsahuje pravidla pro programy vysílané prostřednictvím přímého dodání* signálu.\nKLÍČOVÉ BODY\nZásada „země původu“* pro určité online služby poskytované vysílacími organizacemiKromě tradičních forem vysílání čím dál častěji vysílací organizace nabízejí souběžné přenášení přes internet (souběžné vysílání) a možnost sledovat nebo poslouchat program později online po určité vymezené období (služby zpětného zhlédnutí). Směrnice stanoví, že aby mohli vysílací organizace zahrnout určité programy ve svých online službách dostupných přes hranice států, budou muset pouze získat licenci od držitelů práv na díla a jiné předměty v těchto programech obsažených pro zemi EU, kde mají své ústředí. Tato zásada „země původu“ (už využívaná u družicového vysílání ve směrnici 93/83/EHS) se vztahuje na všechny rozhlasové programy a na určité druhy televizních programů:zpravodajské pořady a pořady o aktuálních událostech (kromě vysílání sportovních událostí a předmětů ochrany, které jsou jejich součástí) aprogramy, které jsou produkované a plně financované samotnou vysílací organizací. Stávající smlouvy zůstávají nedotčeny po dobu 4 let od vstupu této směrnice v platnost (do 7. června 2023).Povinná kolektivní správa práv pro přenosy rozhlasových a televizních programů jiným způsobem než kabelovým přenosemSměrnice také zjednodušuje získávání licence od držitelů autorského práva a práv s ním souvisejících k převzatému vysílání televizních a rozhlasových programů z jiných zemí EU. Držitelé práv mohou využít své právo udělit nebo odmítnout udělit licenci pro takové převzaté vysílání pouze prostřednictvím organizace kolektivní správy*, s výjimkou práv, která již dotčené vysílací organizace mají. To se vztahuje na současný, úplný a nezměněný přenos převzatého vysílání jiný než kabelový přenos. včetně otevřeného internetu (ale pouze pokud přenos převzatého vysílání přes otevřený internet probíhá v bezpečném prostředí a pro skupinu oprávněných uživatelů). Na kabelový přenos převzatého vysílání se vztahuje směrnice 93/83/EHS. Země EU musí zajistit, aby bylo dostupné zprostředkování, které stranám pomůže v uzavírání smluv k licencím na služby převzatého vysílání. Zemím EU je také výslovně povoleno použít pravidla popsaná výše, pokud se vysílání a převzatá vysílání odehrávají na jejich území.Přímé dodáníSměrnice stanovuje pravidla, která řídí použití chráněných děl a jiných předmětů prostřednictvím „přímého dodání“, tedy techniky, kterou vysílací organizace přenáší své signály k distributorům prostřednictvím soukromé linky – způsobem, kdy tyto signály nemůže během přenosu přijmout široká veřejnost – a následně distributor nabízí příslušné programy veřejnosti. V případě přímého dodání a ve chvíli, kdy neprobíhá současný přenos stejných programů samotnou vysílací organizací, se má za to, že vysílací organizace a distributor signálu se podílí na jediném úkonu sdělování veřejnosti. To znamená, že obě strany musí získat licenci pro své podílení se na této činnosti. Stávající smlouvy zůstávají nedotčené po dobu 6 let od vstupu této směrnice v platnost (do 7. června 2025).\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nJe v platnosti od 6. června 2019 a má nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 7. června 2021.\nKONTEXT\nViz také:Modernizace pravidel autorského práva v EU (Evropská komise) EU posílí přeshraniční přístup k online obsahu — tisková zpráva (Rada Evropské unie).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSouvisející práva: práva udělená umělcům, výrobcům a vysílacím organizacím (místo autorského práva nebo práv autorů), která umožňují nositeli práva kontrolovat použití svých děl a dalšího chráněného materiálu a být za jejich použití odměněni.\nPřevzaté vysílání: v kontextu směrnice (EU) 2019/789 jde udělování práv v situaci, kdy jsou rozhlasové a televizní programy převzaty a vysílány jinými rozhlasovými nebo televizními kanály ale také přes internet (paralelní přenosy / služba souběžného vysílání nebo zpětného zhlédnutí, kdy spotřebitelé mohou sledovat/poslouchat programy v pozdějším čase, než byly původně vysílány).\nPřímé dodání: technický proces, v jehož rámci vysílací organizace přenáší své signály distributorovi takovým způsobem, že signály nejsou během tohoto přenosu přístupné veřejnosti.\nZásada země původu: aby mohli zveřejnit rozhlasová vysílání, televizní zpravodajské pořady a pořady o aktuálních událostech i plně financované vlastní produkce online ve všech zemích EU, musí vysílací organizace vypořádat autorské právo pouze v zemi EU, kde mají své ústředí (tzn. zemi původu).\nOrganizace kolektivní správy: organizace, které vybírají, spravují a rozdělují příjmy z využívání práv, čímž je pověřili nositelé práv.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82–91)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15–21)\nPostupné změny směrnice 93/83/EHS byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 21.10.2019"}
{"celex_id": "32019R0515", "reference": "29.3.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 91/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/515\nze dne 19. března 2019\no vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží v souladu se Smlouvami. Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Tento zákaz se týká všech vnitrostátních opatření, která mohou přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně bránit obchodu se zbožím uvnitř Unie. Volný pohyb zboží je na vnitřním trhu zajištěn harmonizací pravidel na úrovni Unie stanovujících společné požadavky pro uvádění určitého zboží na trh, nebo u zboží či aspektů zboží, na které se harmonizační pravidla nevztahují vyčerpávajícím způsobem, uplatňováním zásady vzájemného uznávání, jak ji vymezil Soudní dvůr Evropské unie.\n(2)\nDobře fungující zásada vzájemného uznávání je nezbytným doplňkem harmonizace pravidel na úrovni Unie, zejména s ohledem na skutečnost, že mnohé zboží obsahuje harmonizované i neharmonizované aspekty.\n(3)\nPřekážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy mohou být protiprávně vytvářeny, pokud při neexistenci harmonizačních pravidel Unie týkajících se zboží nebo určitého aspektu zboží příslušný orgán členského státu uplatňuje vnitrostátní pravidla na zboží uvedené v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a vyžaduje, aby zboží splňovalo určité technické požadavky, například požadavky na název, tvar, velikost, hmotnost, složení, obchodní úpravu, označování nebo balení. Uplatňování takových pravidel na zboží uvedené v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě by mohlo být v rozporu s články 34 a 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), i když se tato pravidla vztahují na veškeré zboží bez rozdílu.\n(4)\nZásada vzájemného uznávání je odvozena z judikatury Soudního dvora Evropské unie. Podle této zásady členské státy nesmějí zakázat na svém území prodej zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, a to ani v případě, že zboží, včetně zboží, které není výsledkem výrobního procesu, bylo vyprodukováno podle odlišných technických pravidel. Zásada vzájemného uznávání však není absolutní. Členské státy mohou omezit uvádění na trh zboží, jež bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, jestliže jsou tato omezení opodstatněná na základě důvodů stanovených v článku 36 Smlouvy o fungování EU nebo na základě jiných naléhavých důvodů obecného zájmu uznaných judikaturou Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k volnému pohybu zboží a jestliže jsou tato omezení přiměřená sledovanému cíli. Toto nařízení ukládá povinnost jednoznačně odůvodnit, proč byl přístup na trh omezen nebo odepřen.\n(5)\nPojem naléhavých důvodů obecného zájmu je pojem, který se vyvíjí a byl zaveden judikaturou Soudního dvora Evropské unie v souvislosti s články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU. Pokud mezi jednotlivými členskými státy existují legitimní rozdíly, může být těmito naléhavými důvody opodstatněno použití vnitrostátních technických pravidel příslušnými orgány. Je však třeba, aby správní rozhodnutí byla vždy řádně odůvodněná, opodstatněná a vhodná, aby dodržovala zásadu proporcionality a aby příslušný orgán přijal co nejméně omezující rozhodnutí. Ke zlepšení fungování vnitřního trhu se zbožím by vnitrostátní technická pravidla měla plnit svůj účel a neměla by vytvářet nepřiměřené netarifní překážky. Kromě toho se správní rozhodnutí o odepření nebo omezení přístupu na trh pro zboží, které již bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, nesmí zakládat na pouhé skutečnosti, že zboží, které je předmětem posouzení, splňuje legitimní veřejný cíl sledovaný členským státem odlišným způsobem, než jak tento cíl splňuje domácí zboží v tomto členském státě. Komise by na pomoc členským státům měla vypracovat nezávazné pokyny týkající se judikatury Soudního dvora Evropské unie o pojmu naléhavých důvodů veřejného zájmu a o tom, jak uplatňovat zásadu vzájemného uznávání. Příslušným orgánům by měla být dána příležitost, aby se na tvorbě těchto pokynů mohly podílet a poskytovat zpětnou vazbu.\n(6)\nV závěrech o politice jednotného trhu z prosince 2013 Rada pro konkurenceschopnost konstatovala, že ke zlepšení rámcových podmínek pro podniky a spotřebitele na jednotném trhu by se měly řádně využívat všechny příslušné nástroje včetně vzájemného uznávání. Rada vyzvala Komisi, aby informovala o případech, kdy je fungování zásady vzájemného uznávání stále nedostatečné nebo problematické. Ve svých závěrech o politice jednotného trhu z února 2015 Rada pro konkurenceschopnost důrazně vyzvala Komisi, aby přijala opatření k zajištění efektivního fungování zásady vzájemného uznávání a aby předložila za tímto účelem příslušné návrhy.\n(7)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 (3) bylo přijato s cílem usnadnit uplatňování zásady vzájemného uznávání stanovením postupů minimalizujících možnost vytváření protiprávních překážek bránících volnému pohybu zboží, které již bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě. Navzdory přijetí tohoto nařízení stále existuje mnoho problémů týkajících se uplatňování zásady vzájemného uznávání. Z hodnocení prováděného v letech 2014 až 2016 vyplynulo, že tato zásada nefunguje tak, jak by měla, a nařízení (ES) č. 764/2008 usnadňuje její uplatňování pouze omezeně. Nástroje a procesní záruky zavedené uvedeným nařízením nedosáhly svého cíle zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání. Například síť kontaktních míst pro výrobky, která byla zavedena za účelem poskytování informací hospodářským subjektům o platných vnitrostátních pravidlech a o uplatňování zásady vzájemného uznávání, hospodářské subjekty téměř neznají nebo nepoužívají. Vnitrostátní orgány v rámci této sítě dostatečně nespolupracují. Požadavek oznámit správní rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh je splněn jen zřídka. V důsledku toho přetrvávají překážky bránící volnému pohybu zboží na vnitřním trhu.\n(8)\nNařízení (ES) č. 764/2008 má několik nedostatků, a proto by mělo být revidováno a posíleno. V zájmu přehlednosti by mělo být nahrazeno tímto nařízením. Toto nařízení by mělo stanovit jasné postupy, které zajistí volný pohyb zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a které zajistí, aby členské státy mohly omezit volný pohyb jen tehdy, pokud k tomu mají důvody legitimního veřejného zájmu a pokud je takové omezení odůvodněné a přiměřené. Toto nařízení by rovněž mělo zajistit, aby hospodářské subjekty i vnitrostátní orgány dodržovaly stávající práva a povinnosti vyplývající ze zásady vzájemného uznávání.\n(9)\nTímto nařízením by neměla být dotčena další případná harmonizace podmínek pro uvádění zboží na trh s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu.\n(10)\nPřekážky obchodu mohou rovněž vyplývat z jiných druhů opatření spadajících do působnosti článků 34 a 36 Smlouvy o fungování EU. Mezi tato opatření patří například technické specifikace vypracované pro zadávací řízení u veřejných zakázek nebo požadavky používat v členských státech úřední jazyky. Taková opatření by však neměla představovat vnitrostátní technická pravidla ve smyslu tohoto nařízení a neměla by spadat do oblasti jeho působnosti.\n(11)\nVnitrostátní technická pravidla se někdy v členském státě uplatňují v rámci postupu předchozího schvalování, v souladu s nímž musí příslušný orgán vydat formální schválení před tím, než může být zboží uvedeno na trh tohoto státu. Existence postupu předchozího schvalování sama o sobě omezuje volný pohyb zboží. Proto, aby byl takový postup odůvodněný s ohledem na základní zásadu volného pohybu zboží na vnitřním trhu, musí sledovat cíle veřejného zájmu uznané právem Unie a musí být přiměřený a nediskriminační. Soulad takového postupu s právem Unie se posuzuje s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Proto by měla být správní rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh výhradně z důvodu, že zboží nemá platné předchozí schválení, vyloučena z oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud je však žádost o povinné předchozí schválení zboží podána, mělo by být jakékoli správní rozhodnutí o odmítnutí žádosti na základě vnitrostátního technického pravidla použitelného v tomto členském státě pouze v souladu s tímto nařízením tak, aby žadatel mohl využít procesní ochrany, již toto nařízení poskytuje. Totéž platí pro případné dobrovolné předchozí schvalování.\n(12)\nJe důležité vyjasnit, že mezi druhy zboží, na něž se toto nařízení vztahuje, patří i zemědělské produkty. Pojem „zemědělské produkty“ zahrnuje produkty rybolovu podle čl. 38 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. S cílem usnadnit určování toho, jaké druhy zboží podléhají tomuto nařízení, by Komise měla posoudit proveditelnost a přínosy dalšího doplňování orientačního seznamu výrobků pro vzájemné uznávání.\n(13)\nJe rovněž důležité vyjasnit, že pojem „výrobce“ zahrnuje nejen výrobce zboží, ale také osobu, která produkuje zboží, které není výsledkem výrobního procesu, včetně zemědělských produktů, a osobu, která se prezentuje jako výrobce zboží.\n(14)\nRozhodnutí vnitrostátních soudů posuzující zákonnost v případech, kdy z důvodu uplatňování určitého vnitrostátního technického pravidla není zboží uvedenému v souladu s právními předpisy na trh v jednom členském státě umožněn přístup na trh v jiném členském státě, a rozhodnutí vnitrostátních soudů, jimiž se ukládají sankce, by měla být vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení.\n(15)\nAby se na zboží vztahovala zásada vzájemného uznávání, musí být uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě. Je třeba vyjasnit, že pokud se má zboží považovat za uvedené v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, musí splňovat příslušná pravidla použitelná v daném členském státě a musí být dodáváno konečným uživatelům v tomto členském státě.\n(16)\nZa účelem posílení povědomí vnitrostátních orgánů a hospodářských subjektů o zásadě vzájemného uznávání by měly členské státy zvážit zavedení srozumitelných a jednoznačných „doložek jednotného trhu“ do svých vnitrostátních technických pravidel s cílem usnadnit uplatňování této zásady.\n(17)\nDůkazy potřebné k prokázání toho, že zboží je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší. To způsobuje hospodářským subjektům zbytečnou zátěž, zpoždění a dodatečné náklady a vnitrostátním orgánům brání získávat informace nezbytné k včasnému posouzení zboží. To může bránit uplatňování zásady vzájemného uznávání. Je proto nezbytné usnadnit hospodářským subjektům prokazování toho, že jejich zboží je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě. Hospodářské subjekty by měly mít možnost vydat vlastní prohlášení, které poskytuje příslušným orgánům veškeré potřebné informace o zboží a o jeho souladu s pravidly použitelnými v daném členském státě. Použití dobrovolných prohlášení by nemělo bránit vnitrostátním orgánům přijmout správní rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh za předpokladu, že tato rozhodnutí jsou přiměřená, odůvodněná, respektují zásadu vzájemného uznávání a jsou v souladu s tímto nařízením.\n(18)\nVýrobce, dovozce nebo distributor by měli mít možnost vypracovat prohlášení o uvedení zboží na trh v souladu s právními předpisy pro účely vzájemného uznávání (dále jen „prohlášení pro vzájemné uznávání“). K poskytnutí informací v prohlášení pro vzájemné uznávání má nejlepší předpoklady výrobce, protože zná zboží nejlépe a má k dispozici důkazy nezbytné k ověření informací obsažených v prohlášení pro vzájemné uznávání. Výrobce by měl mít možnost pověřit svého zplnomocněného zástupce, aby vypracoval tato prohlášení jeho jménem a na jeho odpovědnost. Pokud je však hospodářský subjekt schopen v prohlášení poskytnout pouze informaci o tom, že uvádění zboží na trh je v souladu s právními předpisy, měl by mít jiný hospodářský subjekt možnost poskytnout informaci, že zboží je dodáváno konečným uživatelům v dotčeném členském státě, za předpokladu, že tento hospodářský subjekt převezme odpovědnost za informace poskytnuté v prohlášení pro vzájemné uznávání a je schopen předložit důkazy nezbytné k jejich ověření.\n(19)\nProhlášení pro vzájemné uznávání by mělo vždy obsahovat přesné a úplné informace o zboží. Proto by mělo být aktuální tak, aby odráželo změny, například změny relevantních vnitrostátních technických pravidel.\n(20)\nZa účelem zajištění úplnosti informací uvedených v prohlášení pro vzájemné uznávání by se měla pro taková prohlášení stanovit harmonizovaná struktura, již by hospodářské subjekty, které chtějí takové prohlášení učinit, používaly.\n(21)\nJe důležité zajistit pravdivé a přesné vyplňování prohlášení pro vzájemné uznávání. Je proto nezbytné vyžadovat, aby hospodářské subjekty odpovídaly za informace, jež v prohlášení pro vzájemné uznávání uvedou.\n(22)\nZa účelem zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti podniků působících na trhu se zbožím, na něž se nevztahují harmonizační právní předpisy Unie, by se mělo umožnit využívání nových informačních technologií, které mohou poskytování prohlášení pro vzájemné uznávání usnadnit. Hospodářské subjekty by proto měly mít možnost zpřístupnit svá prohlášení pro vzájemné uznávání veřejně online, pokud bude toto prohlášení snadno dostupné a ve spolehlivém formátu.\n(23)\nKomise by měla zajistit, aby šablona prohlášení pro vzájemné uznávání a pokyny pro jeho vyplnění byly zpřístupněny na jednotné digitální bráně ve všech úředních jazycích Unie.\n(24)\nToto nařízení by se mělo vztahovat také na zboží, u něhož se harmonizační právní předpisy Unie vztahují jen na některé jeho aspekty. Pokud harmonizační právní předpisy Unie ukládají hospodářskému subjektu povinnost vypracovat EU prohlášení o shodě za účelem prokázání souladu s uvedenými právními předpisy, mělo by být tomuto hospodářskému subjektu umožněno, aby k EU prohlášení o shodě připojil prohlášení pro vzájemné uznávání podle tohoto nařízení.\n(25)\nPokud se hospodářské subjekty rozhodnou nevyužít možnosti vypracovat prohlášení pro vzájemné uznávání, mělo by být věcí příslušných orgánů členského státu určení vyžádat si konkrétní a jasně vymezené informace, které považují za nezbytné pro posouzení zboží, při dodržení zásady proporcionality.\n(26)\nHospodářskému subjektu by měla být poskytnuta dostatečná doba na předložení dokumentů či jakýchkoli dalších informací, které požaduje příslušný orgán členského státu určení, nebo na vznesení jakýchkoli námitek či připomínek v souvislosti s posuzováním dotčeného zboží.\n(27)\nPodle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (4) mají členské státy oznámit Komisi a ostatním členským státům jakýkoli návrh vnitrostátního technického předpisu týkajícího se jakéhokoli výrobku, včetně jakéhokoli zemědělského produktu nebo produktu rybolovu, jakož i důvody, pro které je nezbytné takový technický předpis přijmout. Je však nutné zajistit, aby po přijetí takového vnitrostátního technického předpisu byla u konkrétního zboží v jednotlivých případech správně uplatňována zásada vzájemného uznávání. Toto nařízení by mělo stanovit postupy pro uplatňování zásady vzájemného uznávání v jednotlivých případech například tak, že bude od členských států vyžadovat uvedení vnitrostátních technických pravidel, ze kterých správní rozhodnutí vychází, a důvodů legitimního veřejného zájmu, jež odůvodňují uplatňování daného vnitrostátního technického pravidla na zboží, které bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě. Proporcionalita vnitrostátního technického pravidla je základem k prokázání proporcionality správního rozhodnutí, jež z tohoto pravidla vychází. Způsoby prokazování proporcionality správního rozhodnutí by nicméně měly být určeny v každém jednotlivém případě.\n(28)\nSprávní rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh pro zboží, které již bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, by měla být výjimkou ze základní zásady volného pohybu zboží, a proto je nezbytné zajistit, aby tato rozhodnutí dodržovala stávající povinnosti vyplývající ze zásady vzájemného uznávání. Je proto vhodné stanovit jasný postup s cílem určit, zda toto zboží je uvedeno na trh v souladu s právními předpisy v daném jiném členském státě, a pokud ano, zda jsou v souladu s článkem 36 Smlouvy o fungování EU a judikaturou Soudního dvora Evropské unie odpovídajícím způsobem chráněny legitimní veřejné zájmy, na něž se vztahuje platné vnitrostátní technické pravidlo členského státu určení. Tento postup by měl zaručit, aby byla jakákoli přijatá správní rozhodnutí přiměřená, aby respektovala zásadu vzájemného uznávání a aby byla v souladu s tímto nařízením.\n(29)\nPříslušný orgán by při posuzování zboží před přijetím rozhodnutí o tom, zda omezí nebo odepře jeho přístup na trh, neměl mít možnost přijmout rozhodnutí o pozastavení přístupu na trh s výjimkou případů, kdy je třeba rychle zasáhnout s cílem zabránit narušení bezpečnosti nebo poškození zdraví osob, zabránit škodě na životním prostředí nebo zamezit dodání zboží, pokud je dodávání takového zboží obecně zakázáno z důvodů veřejné mravnosti nebo veřejné bezpečnosti, včetně například předcházení trestné činnosti.\n(30)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (5) zřizuje systém akreditace, který zajistí vzájemné uznávání úrovně odborné způsobilosti subjektů posuzování shody. Příslušné orgány členských států by proto neměly odmítat protokoly o zkouškách a osvědčení, jež vydaly akreditované subjekty posuzování shody, z důvodu nedostatečné odborné způsobilosti uvedeného subjektu. Aby se co nejvíce předešlo zdvojování zkoušek a postupů, které byly provedeny již v jiném členském státě, neměly by navíc členské státy odmítat protokoly o zkouškách a osvědčení, jež v souladu s právem Unie vydaly jiné subjekty posuzování shody. Příslušné orgány by měly náležitě přihlédnout k obsahu předložených protokolů o zkouškách nebo osvědčení.\n(31)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (6) stanoví, že se na trh smějí uvádět pouze bezpečné výrobky, a vymezuje povinnosti výrobců a distributorů, pokud jde o bezpečnost výrobků. Opravňuje příslušné orgány, aby s okamžitým účinkem zakázaly jakýkoli nebezpečný výrobek, nebo aby na dobu nezbytnou pro různá hodnocení bezpečnosti, zkoušky a kontroly dočasně zakázaly výrobek, který by mohl být nebezpečný. Uvedená směrnice popisuje také postup, jímž mají příslušné orgány uplatňovat vhodná opatření v případě výrobků představujících riziko, například ta, která jsou uvedena v čl. 8 odst. 1 písm. b) až f) zmíněné směrnice, a rovněž stanoví povinnost členských států oznámit tato opatření Komisi a ostatním členským státům. Proto by příslušné orgány měly mít možnost nadále uplatňovat uvedenou směrnici, a zejména její čl. 8 odst. 1 písm. b) až f) a odst. 3.\n(32)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (7) zřizuje mimo jiné systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Uvedené nařízení vyžaduje od členských států, aby prostřednictvím systému včasné výměny informací neprodleně oznámily Komisi všechna opatření, která přijmou s cílem omezit uvádění potravin nebo krmiv na trh nebo stáhnout potraviny nebo krmiva z trhu nebo z oběhu za účelem ochrany lidského zdraví před rizikem a která vyžadují rychlé jednání. Příslušné orgány by měly mít možnost nadále uplatňovat uvedené nařízení, a zejména jeho čl. 50 odst. 3 a článek 54.\n(33)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (8) stanoví harmonizovaný rámec Unie pro organizaci úředních kontrol a jiných úředních činností v celém zemědělsko-potravinářském řetězci, s přihlédnutím k pravidlům pro úřední kontroly stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (9) a v příslušných odvětvových právních předpisech Unie. Nařízení (EU) 2017/625 stanoví zvláštní postup s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty zjednaly nápravu situace v případě nesouladu s potravinovým a krmivovým právem a pravidly týkajícími se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Příslušné orgány by měly mít možnost nadále uplatňovat nařízení (EU) 2017/625, a zejména článek 138 uvedeného nařízení.\n(34)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (10) stanoví harmonizovaný rámec Unie pro provádění kontrol povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (11) v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 882/2004 a uvádí, že členské státy mají zajistit, aby hospodářské subjekty, jež tyto povinnosti splňují, měly nárok na zahrnutí do systému kontrol. Příslušné orgány by měly mít možnost nadále uplatňovat nařízení (EU) č. 1306/2013, a zejména článek 90 uvedeného nařízení.\n(35)\nJakékoli správní rozhodnutí přijaté příslušnými orgány členských států podle tohoto nařízení by mělo uvádět právní prostředky ochrany dostupné hospodářským subjektům tak, aby se mohly v souladu s vnitrostátním právem proti rozhodnutí odvolat nebo je napadnout u příslušného vnitrostátního soudu. Správní rozhodnutí by mělo rovněž odkazovat na možnost hospodářských subjektů využít sítě pro řešení problémů na vnitřním trhu (dále jen „síť SOLVIT“) a na postup řešení problémů stanovené tímto nařízením.\n(36)\nPro hospodářské subjekty, které si přejí podnikatelsky příznivou alternativu při napadnutí správních rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh, jsou nezbytná účinná řešení k zajištění správného a důsledného uplatňování zásady vzájemného uznávání. S cílem zaručit taková řešení a zamezit soudním nákladům, a to zejména pro malé a střední podniky, by měl být hospodářským subjektům k dispozici mimosoudní postup řešení problémů.\n(37)\nSíť SOLVIT je služba poskytovaná vnitrostátní správou v každém členském státě, jejímž cílem je nalézt řešení pro jednotlivce a podniky, pokud orgány veřejné moci v jiném členském státě porušily jejich práva. Zásady, jimiž se řídí fungování sítě SOLVIT, jsou stanoveny v doporučení Komise 2013/461/EU (12), podle něhož má každý členský stát poskytnout centru sítě SOLVIT odpovídající lidské a finanční zdroje, aby bylo zajištěno, že se dotyčné centrum sítě SOLVIT bude na této síti podílet. Komise by měla posílit povědomí o tom, že toto centrum sítě SOLVIT existuje a jaké výhody přináší, a to zejména mezi podnikateli.\n(38)\nSíť SOLVIT je účinným mimosoudním mechanismem řešení problémů, který je k dispozici zdarma. Pracuje v krátkých lhůtách a poskytuje praktická řešení jednotlivcům a podnikům potýkajícím se s obtížemi při uznávání jejich unijních práv orgány veřejné moci. Pokud se jak hospodářský subjekt, tak i příslušné centrum sítě SOLVIT a zúčastněné členské státy shodnou na vhodném výsledku, žádná další akce by neměla být zapotřebí.\n(39)\nJestliže však neformální přístup sítě SOLVIT nevede k požadovanému výsledku a přetrvávají pochybnosti ohledně slučitelnosti správního rozhodnutí se zásadou vzájemného uznávání, Komise by měla být oprávněna se na žádost kteréhokoli z dotčených center sítě SOLVIT touto otázkou zabývat. Komise by měla na základě svého posouzení vydat stanovisko, které by mělo být sděleno prostřednictvím příslušného centra sítě SOLVIT dotčenému hospodářskému subjektu a příslušným orgánům a vzato v úvahu během postupu v rámci sítě SOLVIT. Zásah Komise by měl mít stanovenou lhůtu 45 pracovních dnů, jež by nezahrnovala čas nutný k tomu, aby Komise obdržela dodatečné informace a dokumenty, které považuje za nezbytné. Pokud je případ během této doby vyřešen, neměla by Komise stanovisko vydávat. Tyto případy v rámci sítě SOLVIT by měly být předmětem samostatného postupu v databázi sítě SOLVIT a neměly by se zahrnovat do pravidelných statistik sítě SOLVIT.\n(40)\nStanovisko Komise ohledně správního rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh by se mělo zabývat pouze otázkami, zda je správní rozhodnutí slučitelné se zásadou vzájemného uznávání a zda splňuje požadavky tohoto nařízení. Tím nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU ani povinnost členských států dodržovat právo Unie při řešení systémových problémů, které byly zjištěny při uplatňování zásady vzájemného uznávání.\n(41)\nPro vnitřní trh se zbožím je důležité, aby podniky, zejména malé a střední, mohly získávat spolehlivé a konkrétní informace o platném právu v daném členském státě. Kontaktní místa pro výrobky by měla hrát důležitou úlohu při usnadňování komunikace mezi vnitrostátními orgány a hospodářskými subjekty šířením informací o pravidlech platných pro konkrétní výrobek a způsobech uplatňování zásady vzájemného uznávání na území jejich členského státu. Proto je nutné posílit úlohu kontaktních míst pro výrobky jako hlavních poskytovatelů informací o všech pravidlech týkajících se výrobků, včetně vnitrostátních technických pravidel, na která se vztahuje vzájemné uznávání.\n(42)\nZa účelem usnadnění volného pohybu zboží by měla kontaktní místa pro výrobky poskytovat v přiměřené míře bezplatné informace o svých vnitrostátních technických pravidlech a uplatňování zásady vzájemného uznávání. Kontaktní místa pro výrobky by měla mít náležité vybavení a zdroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (13) by měla tato místa poskytovat tyto informace prostřednictvím internetových stránek a měla by splňovat kritéria kvality stanovená uvedeným nařízením. Kontaktní místa pro výrobky by měla plnit své úkoly související s poskytováním jakýchkoli takových informací, včetně elektronických kopií vnitrostátních technických pravidel nebo online přístupu k nim, aniž by byla dotčena vnitrostátní pravidla upravující šíření vnitrostátních technických pravidel. Kromě toho by kontaktní místa pro výrobky neměla být povinna poskytovat kopie norem nebo online přístup k normám, které jsou předmětem práv duševního vlastnictví normalizačních orgánů nebo organizací.\n(43)\nPro řádné fungování zásady vzájemného uznávání a pro vytvoření kultury vzájemného uznávání je nezbytná spolupráce mezi příslušnými orgány. Kontaktní místa pro výrobky a příslušné vnitrostátní orgány by proto měly spolupracovat a vyměňovat si informace a odborné znalosti za účelem zajištění správného a důsledného uplatňování zásady vzájemného uznávání a tohoto nařízení.\n(44)\nPro účely oznamování správních rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu na trh, umožnění komunikace mezi kontaktními místy pro výrobky a zajištění správní spolupráce je nezbytné poskytnout členským státům přístup k informačnímu a komunikačnímu systému.\n(45)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).\n(46)\nPokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, měly by se zpracovávat v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů. Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (15) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (16).\n(47)\nMěly by se zavést spolehlivé a účinné mechanismy sledování pro poskytování informací o uplatňování tohoto nařízení a o jeho vlivu na volný pohyb zboží. Tyto mechanismy by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.\n(48)\nPro účely zvyšování povědomí o zásadě vzájemného uznávání a zajištění správného a důsledného uplatňování tohoto nařízení by se mělo stanovit unijní financování kampaní za účelem zvyšování povědomí, odborné přípravy a výměny úředníků a jiných souvisejících činností zaměřených na posílení a podporu vzájemné důvěry a spolupráce mezi příslušnými orgány, kontaktními místy pro výrobky a hospodářskými subjekty.\n(49)\nZa účelem nápravy nedostatku přesných údajů ohledně fungování zásady vzájemného uznávání a jejích dopadů na jednotný trh se zbožím by Unie měla financovat shromažďování takových údajů.\n(50)\nFinanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních a finančních sankcí.\n(51)\nUplatňování tohoto nařízení je vhodné odložit, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty měly dostatek času přizpůsobit se požadavkům v něm stanoveným.\n(52)\nKomise by měla provádět hodnocení tohoto nařízení z hlediska jím sledovaných cílů. Pro účely hodnocení tohoto nařízení by měla Komise využívat shromážděné údaje o fungování zásady vzájemného uznávání a jejího dopadu na jednotný trh se zbožím, jakož i informace dostupné v informačním a komunikačním systému. Komise by měla mít možnost vyžádat si od členských států poskytnutí dalších informací nezbytných pro své hodnocení. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (17) by mělo být hodnocení tohoto nařízení provedeno na základě jeho účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty a mělo by poskytnout základ k posouzení dopadů budoucích možných opatření.\n(53)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění řádného, důsledného a správného uplatňování zásady vzájemného uznávání, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinku, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Cílem tohoto nařízení je posílit fungování vnitřního trhu zlepšením uplatňování zásady vzájemného uznávání a odstraněním neodůvodněných překážek obchodu.\n2.   Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy v jednotlivých případech ve vztahu ke zboží, na které se vztahuje článek 34 Smlouvy o fungování EU a které je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, s ohledem na článek 36 Smlouvy o fungování EU a judikaturu Soudního dvora Evropské unie.\n3.   Toto nařízení rovněž stanoví zřízení a provoz kontaktních míst pro výrobky v členských státech, jakož i spolupráci a výměnu informací v souvislosti se zásadou vzájemného uznávání.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na zboží jakéhokoli druhu, včetně zemědělských produktů ve smyslu čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, a na správní rozhodnutí, která přijal nebo má přijmout příslušný orgán členského státu určení ve vztahu k jakémukoli takovému zboží, které bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, pokud dané správní rozhodnutí splňuje obě tato kritéria:\na)\njeho základem je vnitrostátní technické pravidlo použitelné v členském státě určení a\nb)\njeho přímým nebo nepřímým účinkem je omezení nebo odepření přístupu na trh v členském státě určení.\nSprávní rozhodnutí zahrnují veškeré správní úkony, které jsou založeny na vnitrostátním technickém pravidle a mají stejné nebo v podstatě stejné právní účinky, jako jsou účinky uvedené v prvním pododstavci písm. b).\n2.   Pro účely tohoto nařízení se za vnitrostátní technické pravidlo považuje jakékoli ustanovení právního nebo správního předpisu členského státu, které má tyto vlastnosti:\na)\nvztahuje se na určité zboží nebo určité aspekty zboží, které nejsou předmětem harmonizace na úrovni Unie;\nb)\nbuď zakazuje dodání určitého zboží, nebo zboží určitého druhu, na trh v daném členském státě, nebo jinak zavádí faktickou nebo právní povinnost, aby určité zboží, nebo zboží určitého druhu, splňovalo podmínky uvedeného ustanovení, kdykoli je dodáváno na tento trh;\nc)\nzahrnuje alespoň jedno z těchto opatření:\ni)\nstanoví požadované vlastnosti určitého zboží, nebo zboží určitého druhu, jako jsou úrovně jakosti, fungování, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na toto zboží, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, značení nebo označování, a postupy posuzování shody;\nii)\nza účelem ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí stanoví pro určité zboží, nebo zboží určitého druhu, další požadavky, které mají vliv na spotřební cyklus zboží po jeho dodání na trh v tomto členském státě, například podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo odstraňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu tohoto zboží nebo jeho dodání na trh v tomto členském státě.\n3.   Ustanovení odst. 2 písm. c) bodu i) tohoto článku se vztahuje rovněž na výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU nebo s výrobky určenými k lidské spotřebě nebo k výživě zvířat, jakož i na výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich vlastnosti.\n4.   Postup předchozího schvalování sám o sobě nepředstavuje vnitrostátní technické pravidlo pro účely tohoto nařízení, avšak rozhodnutí o odmítnutí předchozího schválení na základě vnitrostátního technického pravidla se považuje za správní rozhodnutí, na které se toto nařízení vztahuje, pokud splňuje ostatní požadavky odst. 1 prvního pododstavce.\n5.   Toto nařízení se nevztahuje na rozhodnutí soudní povahy přijatá:\na)\nvnitrostátními soudy;\nb)\ndonucovacími orgány při vyšetřování nebo stíhání trestného činu, pokud jde o pojmy, symboly nebo jakékoli věcné odkazy na protiústavní nebo zločinné organizace nebo trestné činy související s rasismem, diskriminací či xenofobií.\n6.   Články 5 a 6 není dotčeno uplatňování těchto ustanovení:\na)\nčl. 8 odst. 1 písm. b) až f) a odst. 3 směrnice 2001/95/ES;\nb)\nčl. 50 odst. 3 písm. a) a článku 54 nařízení (ES) č. 178/2002;\nc)\nčlánku 90 nařízení (EU) č. 1306/2013 a\nd)\nčlánku 138 nařízení (EU) 2017/625.\n7.   Tímto nařízením není dotčena povinnost podle směrnice (EU) 2015/1535 oznámit Komisi a členským státům návrh vnitrostátních technických pravidel před jejich přijetím.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„uvedením v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě“ skutečnost, že určité zboží, nebo zboží určitého druhu, splňuje příslušná pravidla použitelná v daném členském státě, nebo se na ně žádná taková pravidla nevztahují, a že je dodáváno konečným uživatelům v daném členském státě;\n2)\n„dodáním na trh“ dodání zboží k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu na území členského státu určení v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;\n3)\n„omezením přístupu na trh“ uložení podmínek, které musí být splněny před dodáním zboží na trh v členském státě určení, nebo podmínek pro ponechání zboží na tomto trhu, což v obou případech vyžaduje změnu jedné nebo více vlastností tohoto zboží podle čl. 2 odst. 2 písm. c) bodu i) nebo provedení další zkoušky;\n4)\n„odepřením přístupu na trh“ kterákoli z těchto situací:\na)\nzákaz dodávání zboží na trh v členském státě určení nebo zákaz jeho dalšího nabízení na tomto trhu, nebo\nb)\npožadavek stažení zboží z tohoto trhu nebo z oběhu na tomto trhu;\n5)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby bylo zboží, které se nachází v dodavatelském řetězci, dodáváno na trh;\n6)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení zboží, které již bylo zpřístupněno konečnému uživateli;\n7)\n„postupem předchozího schvalování“ správní postup podle práva členského státu, kdy se od příslušného orgánu tohoto členského státu vyžaduje, aby na žádost hospodářského subjektu vydal formální schválení před tím, než může být zboží dodáno na trh v tomto členském státě;\n8)\n„výrobcem“:\na)\nfyzická nebo právnická osoba, která vyrábí zboží nebo dává zboží navrhnout či vyrobit, nebo která produkuje zboží, které není výsledkem výrobního procesu, včetně zemědělských produktů, a toto zboží uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;\nb)\nfyzická nebo právnická osoba, která pozměňuje zboží, které již bylo uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v některém členském státě, takovým způsobem, že by mohlo být ovlivněno dodržení příslušných pravidel použitelných v daném členském státě, nebo\nc)\njakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, která se uvedením svého jména, ochranné známky nebo jiného rozlišovacího znaku na zboží nebo v dokumentech toto zboží provázejících označuje za jeho výrobce;\n9)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při dodávání zboží na daný trh;\n10)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která poprvé dodává na trh Unie zboží ze třetí země;\n11)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává zboží na trh v některém členském státě;\n12)\n„hospodářským subjektem“ kterákoli z těchto osob ve vztahu ke zboží: výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor;\n13)\n„konečným uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která má bydliště nebo je usazena v Unii a které bylo zboží dodáno nebo je dodáváno buď jako spotřebiteli mimo rámec jakékoli jeho obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, nebo jako profesionálnímu konečnému uživateli v rámci jeho podnikatelské či profesionální činnosti;\n14)\n„důvodem legitimního veřejného zájmu“ kterýkoli z důvodů uvedených v článku 36 Smlouvy o fungování EU nebo jakýkoli jiný naléhavý důvod obecného zájmu;\n15)\n„subjektem posuzováním shody“ subjekt posuzování shody ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 765/2008.\nKAPITOLA II\nPOSTUPY TÝKAJÍCÍ SE UPLATŇOVÁNÍ ZÁSADY VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH PŘÍPADECH\nČlánek 4\nProhlášení pro vzájemné uznávání\n1.   Výrobce určitého zboží, nebo zboží určitého druhu, které se dodává nebo má dodávat na trh v členském státě určení, může vypracovat dobrovolné prohlášení o uvedení zboží na trh v souladu s právními předpisy pro účely vzájemného uznávání (dále jen „prohlášení pro vzájemné uznávání“) s cílem prokázat příslušným orgánům členského státu určení, že dané zboží nebo zboží daného druhu je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě.\nVýrobce může pověřit svého zplnomocněného zástupce, aby vypracoval toto prohlášení jeho jménem.\nProhlášení pro vzájemné uznávání musí zachovávat strukturu stanovenou v částech I a II přílohy a obsahovat všechny informace v nich uvedené.\nVýrobce nebo jeho zástupce, je-li k tomu zmocněn, má také možnost do prohlášení pro vzájemné uznávání vyplnit pouze informace uvedené v části I přílohy. Informace uvedené v části II přílohy v tomto případě vyplní dovozce nebo distributor.\nAlternativně může obě části prohlášení pro vzájemné uznávání vypracovat dovozce nebo distributor, pokud může podepsaný předložit důkazy uvedené v čl. 5 odst. 4 písm. a).\nProhlášení pro vzájemné uznávání se vypracovává v jednom z úředních jazyků Unie. Pokud tento jazyk není jazykem požadovaným členským státem určení, přeloží je hospodářské subjekty do jazyka požadovaného tímto členským státem.\n2.   Hospodářské subjekty, které podepisují prohlášení pro vzájemné uznávání nebo jeho část, zodpovídají za obsah a přesnost informací, které v prohlášení pro vzájemné uznávání uvádějí, včetně správnosti jimi přeložených informací. Pro účely tohoto odstavce se odpovědnost hospodářských subjektů řídí vnitrostátním právem.\n3.   Hospodářské subjekty zajistí, aby prohlášení pro vzájemné uznávání bylo průběžně aktualizováno tak, aby odráželo veškeré změny informací, jež v něm uvedly.\n4.   Prohlášení pro vzájemné uznávání lze předložit příslušnému orgánu členského státu určení pro účely posouzení prováděného podle článku 5. Lze je buď předložit v papírové podobě nebo elektronickými prostředky, anebo zpřístupnit online v souladu s požadavky členského státu určení.\n5.   Pokud hospodářské subjekty zpřístupní prohlášení pro vzájemné uznávání online, musí být splněny tyto podmínky:\na)\ndruh nebo série zboží, na které se prohlášení vztahuje, lze snadno identifikovat;\nb)\npoužité technické prostředky zajišťují snadné vyhledávání a jsou vysledovatelné tak, aby se zajistila dostupnost prohlášení a přístup k němu.\n6.   Pokud se na zboží, pro něž se prohlášení pro vzájemné uznávání předkládá, vztahuje také akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, může být prohlášení pro vzájemné uznávání připojeno k EU prohlášení o shodě.\nČlánek 5\nPosuzování zboží\n1.   Pokud má příslušný orgán členského státu určení v úmyslu posoudit zboží podléhající tomuto nařízení, aby zjistil, zda je dané zboží, nebo zboží daného druhu, uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, a pokud ano, zda jsou legitimní veřejné zájmy, na něž se vztahuje platné vnitrostátní technické pravidlo členského státu určení, náležitě chráněny s ohledem na vlastnosti daného zboží, neprodleně kontaktuje dotčený hospodářský subjekt.\n2.   V případě, že příslušný orgán členského státu určení kontaktuje dotčený hospodářský subjekt, informuje ho o posouzení, přičemž uvede zboží, které tomuto posouzení podléhá, a platné vnitrostátní technické pravidlo nebo postup předchozího schvalování. Příslušný orgán členského státu určení rovněž hospodářský subjekt informuje o možnosti předložit prohlášení pro vzájemné uznávání pro účely tohoto posouzení v souladu s článkem 4.\n3.   Hospodářský subjekt může dodávat zboží na trh v členském státě určení během doby, kdy příslušný orgán provádí posuzování podle odstavce 1 tohoto článku, a může v tom pokračovat, pokud neobdrží správní rozhodnutí o omezení nebo odepření přístupu dotčeného zboží na trh. Tento odstavec se nepoužije, pokud je posouzení prováděno v rámci postupu předchozího schvalování nebo pokud příslušný orgán dočasně pozastaví dodávání posuzovaného zboží na trh v souladu s článkem 6.\n4.   Pokud je prohlášení pro vzájemné uznávání předloženo příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s článkem 4, pak pro účely posouzení podle odstavce 1 tohoto článku příslušný orgán:\na)\nuzná prohlášení, společně s podpůrnými důkazy nezbytnými k ověření informací v něm obsažených předloženými na jeho žádost, jako dostatečný důkaz k prokázání toho, že zboží je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, a\nb)\nnepožaduje žádné další informace nebo dokumenty od žádného hospodářského subjektu k prokázání, že zboží je uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě.\n5.   Pokud není prohlášení pro vzájemné uznávání předloženo příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s článkem 4, může příslušný orgán pro účely posouzení podle odstavce 1 tohoto článku požádat dotčené hospodářské subjekty o poskytnutí dokumentace a informací, jež jsou pro uvedené posouzení nezbytné a jež se týkají:\na)\nvlastností daného zboží nebo druhu zboží a\nb)\nuvedení zboží v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě.\n6.   Dotčenému hospodářskému subjektu je po obdržení žádosti příslušného orgánu členského státu určení poskytnuto nejméně patnáct pracovních dnů pro předložení dokumentů a informací uvedených v odst. 4 písm. a) nebo v odstavci 5 nebo pro předložení jakýchkoli případných námitek či připomínek.\n7.   Příslušný orgán členského státu určení může pro účely posouzení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku v souladu s čl. 10 odst. 3 kontaktovat příslušné orgány nebo kontaktní místa pro výrobky členského státu, na jehož trh hospodářský subjekt podle svého tvrzení uvedl v souladu s právními předpisy své zboží, jestliže potřebuje ověřit jakékoli informace, jež hospodářský subjekt poskytl.\n8.   Při posuzování podle odstavce 1 vezmou příslušné orgány členských států určení v úvahu obsah protokolů o zkouškách nebo osvědčení vydaných subjektem posuzování shody, které předložil jakýkoli hospodářský subjekt v rámci posouzení. Příslušné orgány členských států určení nesmějí odmítnout protokoly o zkouškách nebo osvědčení, které vydal subjekt posuzování shody akreditovaný pro příslušnou oblast posuzování shody podle nařízení (ES) č. 765/2008, z důvodu nedostatečné odborné způsobilosti uvedeného subjektu.\n9.   Pokud po dokončení posouzení podle odstavce 1 tohoto článku příslušný orgán členského státu určení přijme správní rozhodnutí týkající se zboží, které posoudil, oznámí toto správní rozhodnutí neprodleně hospodářskému subjektu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku. Příslušný orgán oznámí své správní rozhodnutí do dvaceti pracovních dnů od jeho přijetí rovněž Komisi a ostatním členským státům. K tomuto účelu použije systém uvedený v článku 11.\n10.   Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 9 stanoví důvody pro rozhodnutí způsobem, který je dostatečně podrobný a odůvodněný, aby usnadnil provedení posouzení slučitelnosti rozhodnutí se zásadou vzájemného uznávání a s požadavky tohoto nařízení.\n11.   Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 9 musí obsahovat zejména tyto informace:\na)\nvnitrostátní technické pravidlo, ze kterého správní rozhodnutí vychází;\nb)\ndůvody legitimního veřejného zájmu, jež opodstatňují uplatňování vnitrostátního technického pravidla, ze kterého dané správní rozhodnutí vychází;\nc)\ntechnické nebo vědecké důkazy, ke kterým příslušný orgán členského státu určení přihlédl, včetně případně jakýchkoli relevantních změn stavu techniky, k nimž došlo od vstupu vnitrostátního technického pravidla v platnost;\nd)\nshrnutí případných argumentů předložených dotčeným hospodářským subjektem, které jsou relevantní pro posuzování podle odstavce 1;\ne)\ndůkazy toho, že správní rozhodnutí je vhodné pro dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro jeho dosažení.\n12.   Ve správním rozhodnutí uvedeném v odstavci 9 tohoto článku se uvedou možné právní prostředky ochrany dostupné podle vnitrostátního práva členského státu určení a lhůty pro jejich podání. Uvede se rovněž odkaz na možnost hospodářských subjektů využít síť SOLVIT a postup podle článku 8.\n13.   Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 9 nesmí nabýt účinnosti dříve, než je oznámeno dotčenému hospodářskému subjektu podle uvedeného odstavce.\nČlánek 6\nDočasné pozastavení přístupu na trh\n1.   Příslušný orgán členského státu může během posuzování zboží podle článku 5 dočasně pozastavit jeho dodávání na trh v tomto členském státě, avšak pouze pokud:\na)\nza obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití představuje toto zboží vážné riziko pro bezpečnost nebo zdraví osob nebo pro životní prostředí, a to i v případech, kdy účinky nejsou okamžité, a toto riziko vyžaduje rychlý zásah příslušného orgánu, nebo\nb)\ndodávání daného zboží, nebo zboží daného druhu, na trh tohoto členského státu je v tomto členském státě obecně zakázáno z důvodu veřejné mravnosti nebo veřejné bezpečnosti.\n2.   Příslušný orgán členského státu neprodleně oznámí dotčenému hospodářskému subjektu, Komisi a ostatním členským státům jakékoli dočasné pozastavení podle odstavce 1 tohoto článku. Oznámení Komisi a ostatním členským státům se provádí prostřednictvím systému uvedeného v článku 11. V případech, na které se vztahuje odst. 1 písm. a) tohoto článku, musí být k oznámení přiloženo podrobné technické nebo vědecké zdůvodnění prokazující, proč daný případ spadá do působnosti uvedeného písmene.\nČlánek 7\nOznámení prostřednictvím systému RAPEX nebo RASFF\nJe-li správní rozhodnutí podle článku 5 nebo dočasné pozastavení podle článku 6 rovněž opatřením, které se má oznamovat prostřednictvím systému pro rychlou výměnu informací (RAPEX) podle směrnice 2001/95/ES nebo prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) podle nařízení (ES) č. 178/2002, samostatné oznámení Komisi a ostatním členským státům podle tohoto nařízení se nevyžaduje, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nv oznámení v systému RAPEX nebo RASFF se uvádí, že se oznámení dotčeného opatření považuje také za oznámení podle tohoto nařízení, a\nb)\noznámení v systému RAPEX nebo RASFF obsahuje podpůrné důkazy vyžadované pro správní rozhodnutí podle článku 5 nebo pro dočasné pozastavení podle článku 6.\nČlánek 8\nPostup řešení problémů\n1.   Pokud hospodářský subjekt dotčený správním rozhodnutím postoupil toto rozhodnutí do sítě SOLVIT a pokud během postupu v rámci sítě SOLVIT žádá domácí centrum nebo vedoucí centrum Komisi, aby vydala stanovisko a pomohla tak při řešení případu, poskytnou domácí centrum a vedoucí centrum Komisi všechny relevantní dokumenty týkající se tohoto správního rozhodnutí.\n2.   Po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 Komise posoudí, zda je správní rozhodnutí slučitelné se zásadou vzájemného uznávání a s požadavky tohoto nařízení.\n3.   Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku přihlíží Komise ke správním rozhodnutím oznámeným v souladu s čl. 5 odst. 9 a k dokumentům a informacím poskytnutým během postupu v rámci sítě SOLVIT. Jsou-li pro účely posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku nezbytné dodatečné informace nebo dokumenty, Komise bez zbytečného prodlení požádá příslušné centrum sítě SOLVIT, aby zahájilo komunikaci s dotčeným hospodářským subjektem nebo s příslušnými orgány, které přijaly správní rozhodnutí, za účelem obdržení těchto dodatečných informací nebo dokumentů.\n4.   Komise dokončí posuzování a vydá stanovisko do 45 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1. Je-li to vhodné, upozorní Komise ve stanovisku na jakékoliv skutečnosti, které by měly být řešeny v rámci případu postoupeného síti SOLVIT, nebo vydá doporučení, které by mohlo pomoci vyřešení případu. Lhůta 45 pracovních dnů nezahrnuje čas nezbytný k tomu, aby Komise obdržela dodatečné informace a dokumenty podle odstavce 3.\n5.   Je-li Komise v průběhu posouzení uvedeného v odstavci 2 informována, že případ je vyřešen, nemusí stanovisko vydávat.\n6.   Stanovisko Komise se sděluje prostřednictvím příslušného centra sítě SOLVIT dotčenému hospodářskému subjektu a relevantním příslušným orgánům. Komise je oznámí všem členským státům prostřednictvím systému uvedeného v článku 11. K tomuto stanovisku se přihlédne během postupu v rámci sítě SOLVIT uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.\nKAPITOLA III\nSPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE, MONITOROVÁNÍ A KOMUNIKACE\nČlánek 9\nPovinnosti kontaktních míst pro výrobky\n1.   Členské státy zřídí a provozují kontaktní místa pro výrobky na svém území a zajistí, aby měla dostatečné pravomoci a odpovídající zdroje k řádnému plnění svých úkolů. Rovněž zajistí, aby kontaktní místa pro výrobky poskytovala své služby v souladu s nařízením (EU) 2018/1724.\n2.   Kontaktní místa pro výrobky poskytují online tyto informace:\na)\ninformace o zásadě vzájemného uznávání a uplatňování tohoto nařízení na území svého členského státu, včetně informací o postupu stanoveném v článku 5;\nb)\nkontaktní údaje, s jejichž pomocí lze kontaktovat příslušné orgány v daném členském státě přímo, včetně podrobností o orgánech dohlížejících nad prováděním vnitrostátních technických pravidel použitelných na území jejich členského státu;\nc)\nprávní prostředky a postupy ochrany na území svého členského státu v případě sporu mezi příslušným orgánem a hospodářským subjektem, včetně postupu stanoveného v článku 8.\n3.   Pokud je nutné doplnit informace poskytnuté online podle odstavce 2, kontaktní místa pro výrobky poskytnou na žádost hospodářského subjektu nebo příslušného orgánu jiného členského státu veškeré užitečné informace, například elektronické kopie vnitrostátních technických pravidel a vnitrostátních správních postupů vztahujících se na určité zboží, nebo na zboží určitého druhu, na území, v němž se kontaktní místo pro výrobky nachází, nebo online přístup k nim, nebo informace, zda toto zboží nebo zboží tohoto druhu podléhá podle vnitrostátního práva postupu předchozího schvalování.\n4.   Kontaktní místa pro výrobky odpovědí na žádosti uvedené v odstavci 3 do patnácti pracovních dnů od jejich obdržení.\n5.   Kontaktní místa pro výrobky nevybírají za poskytování informací podle odstavce 3 žádné poplatky.\nČlánek 10\nSprávní spolupráce\n1.   Komise stanoví a zajistí účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány a kontaktními místy pro výrobky jednotlivých členských států tím, že:\na)\nusnadňuje a koordinuje výměnu a shromažďování informací a osvědčených postupů týkajících se uplatňování zásady vzájemného uznávání;\nb)\npodporuje fungování kontaktních míst pro výrobky a rozvíjí jejich přeshraniční spolupráci;\nc)\nusnadňuje a koordinuje výměnu úředníků mezi členskými státy a organizaci společných programů odborné přípravy a zvyšování povědomí pro orgány a podniky.\n2.   Členské státy zajistí, aby se jejich příslušné orgány a kontaktní místa pro výrobky účastnily činností uvedených v odstavci 1.\n3.   Příslušné orgány v členském státě určení, na jehož trh hospodářský subjekt podle svého tvrzení uvedl v souladu s právními předpisy své zboží, poskytnou příslušnému orgánu členského státu určení na jeho žádost podle čl. 5 odst. 7 do patnácti pracovních dnů veškeré informace relevantní pro ověření údajů a dokumentů doložených hospodářským subjektem během posuzování tohoto zboží podle článku 5. Kontaktní místa pro výrobky mohou být využita pro usnadnění kontaktů mezi relevantními příslušnými orgány ve lhůtě pro poskytnutí požadovaných informací stanovené v čl. 9 odst. 4.\nČlánek 11\nInformační a komunikační systém\n1.   Pro účely článků 5, 6 a 10 tohoto nařízení se použije informační a komunikační systém zřízený článkem 23 nařízení (ES) č. 765/2008, s výjimkou situace stanovené v článku 7 tohoto nařízení.\n2.   Komise přijme pro účely tohoto nařízení prováděcí akty, kterými stanoví podrobnosti a funkce systému uvedeného v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2.\nKAPITOLA IV\nFINANCOVÁNÍ\nČlánek 12\nFinancování činností na podporu tohoto nařízení\n1.   Na podporu tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:\na)\nkampaně ke zvyšování povědomí;\nb)\nvzdělávání a odbornou přípravu;\nc)\nvýměnu úředníků a osvědčených postupů;\nd)\nspolupráci mezi kontaktními místy pro výrobky a příslušnými orgány a technickou a logistickou podporu této spolupráce;\ne)\nshromažďování údajů v souvislosti s fungováním zásady vzájemného uznávání a jejími dopady na jednotný trh se zbožím.\n2.   Finanční pomoc Unie týkající se činností na podporu tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (18), a to buď přímo, nebo svěřením úkolů souvisejících s plněním rozpočtu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.\n3.   Prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.\nČlánek 13\nOchrana finančních zájmů Unie\n1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.\n2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů, poskytovatelů, zhotovitelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, audit na základě kontroly dokladů i inspekcí na místě.\n3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nKAPITOLA V\nHODNOCENÍ A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU\nČlánek 14\nHodnocení\n1.   Komise do 20. dubna 2025 a následně každé čtyři roky provede hodnocení tohoto nařízení z hlediska jím sledovaných cílů a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku použije Komise informace dostupné v systému uvedeném v článku 11 a veškeré údaje shromážděné během činností podle čl. 12 odst. 1 písm. e). Komise může rovněž požádat členské státy o předložení veškerých relevantních informací pro vyhodnocení volného pohybu zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a pro vyhodnocení účinnosti tohoto nařízení, jakož i pro posouzení fungování kontaktních míst pro výrobky.\nČlánek 15\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 16\nZrušení\nNařízení (ES) č. 764/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 19. dubna 2020.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 17\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 19. dubna 2020.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 19. března 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2019.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, p. 671).\n(12)  Doporučení Komise 2013/461/EU ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2013, s. 10).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(17)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\nPŘÍLOHA\nProhlášení pro vzájemné uznávání pro účely článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 (1)\nČást I\n1.   Jedinečný kód pro zboží nebo druh zboží: … [Poznámka: vložte identifikační číslo zboží nebo jinou referenční značku, která jednoznačně identifikuje zboží nebo druh zboží]\n2.   Jméno a adresa hospodářského subjektu: … [Poznámka: vložte jméno a adresu osoby podepisující část I prohlášení pro vzájemné uznávání: výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce nebo dovozce nebo distributora]\n3.   Popis zboží nebo druhu zboží, které je předmětem prohlášení pro vzájemné uznávání: … [Poznámka: popis by měl postačovat k tomu, aby umožnil identifikaci zboží z důvodů sledovatelnosti. Ve vhodných případech k němu může být přiložena fotografie]\n4.   Prohlášení a informace o tom, že uvedení daného zboží nebo zboží daného druhu na trh je v souladu s právními předpisy\n4.1.   Zboží nebo druh zboží popsané výše, včetně svých vlastností, jsou v souladu s následujícími pravidly použitelnými v … [Poznámka: uveďte členský stát, v němž je dané zboží nebo zboží daného druhu podle tvrzení hospodářského subjektu uvedeno na trh v souladu s právními předpisy]: … [Poznámka: vložte název a odkaz na úřední vyhlášení, a to ve všech případech, u příslušných pravidel použitelných v daném členském státě, a odkaz na rozhodnutí o schválení, pokud dané zboží podléhalo postupu předchozího schvalování],\nnebo\nna výše popsané zboží nebo druh zboží se nevztahují v … [Poznámka: uveďte členský stát, v němž bylo dané zboží nebo zboží daného druhu podle tvrzení hospodářského subjektu uvedeno na trh v souladu s právními předpisy] žádná příslušná pravidla.\n4.2.   Odkaz na postup posuzování shody vztahující se na dané zboží nebo zboží daného druhu nebo odkaz na protokoly o jakýchkoli zkouškách provedených subjektem posuzování shody, včetně jména a adresy uvedeného subjektu (byl-li takový postup proveden nebo byly-li takové zkoušky provedeny): …\n5.   Jakékoli další informace považované za relevantní k posouzení toho, zda je dané zboží nebo zboží daného druhu uvedeno v souladu s právními předpisy na trh v členském státě uvedeném v bodě 4.1: …\n6.   Tato část prohlášení pro vzájemné uznávání se byla vypracována na výhradní odpovědnost hospodářského subjektu uvedeného v bodě 2.\nPodepsáno za a jménem:\n(místo a datum):\n(jméno, funkce) (podpis):\nČást II\n7.   Prohlášení a informace o uvedení daného zboží nebo zboží daného druhu na trh\n7.1.   Dané zboží nebo zboží daného druhu uvedené v části I je dodáváno konečným uživatelům na trhu v členském státě uvedeném v bodě 4.1.\n7.2.   Informace o tom, že je dané zboží nebo zboží daného druhu dodáváno konečným uživatelům v členském státě uvedeném v bodě 4.1, včetně podrobností o datu, kdy bylo zboží konečným uživatelům na trhu v uvedeném členském státě dodáno poprvé: …\n8.   Jakékoli další informace považované za relevantní k posouzení toho, zda je dané zboží nebo zboží daného druhu uvedeno na trh v souladu s právními předpisy v členském státě uvedeném v bodě 4.1: …\n9.   Tato část prohlášení pro vzájemné uznávání byla vypracována na výhradní odpovědnost … [Poznámka: vložit jméno a adresu osoby podepisující část II prohlášení pro vzájemné uznávání: výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce nebo dovozce nebo distributora].\nPodepsáno za a jménem:\n(místo a datum):\n(jméno, funkce) (podpis):\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1).", "summary": "Vzájemné uznávání zboží\nVzájemné uznávání zboží\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/515 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiné zemi EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem nařízení je posílit vnitřní trh zlepšením uplatňování zásady vzájemného uznávání* zboží a odstranit neodůvodněné překážky obchodu. Tohoto cíle se dosahuje:vymezením práv a povinností vnitrostátních orgánů a podniků podle této zásady, pokud se zboží prodává v jiné zemi EU, poskytnutím záruk, pokud by vzájemné uznávání bylo v jednotlivých případech odepřeno, posílením úlohy kontaktních míst pro výrobky jakožto poskytovatelů informací a míst pro komunikaci mezi vnitrostátními orgány a společnostmi.Tento právní předpis nahrazuje nařízení (ES) č. 764/2008.\nKLÍČOVÉ BODY\nZásada vzájemného uznávání zajišťuje přístup na trh v případě zboží, na které se (alespoň částečně) nevztahují harmonizační právní předpisy EU.\nNařízení se vztahuje na:všechny druhy zboží, které se v souladu s právními předpisy uvádějí na trh v jiné zemi EU, včetně zemědělských produktů a produktů rybolovu, a to bez ohledu na způsob výroby nebo zpracování, vnitrostátní správní rozhodnutí, která omezují nebo odpírají přístup daného zboží na trh dané země.Pokud příslušný orgán v zemi dovozu hodlá posuzovat dané zboží, mohou podniky použít dobrovolné prohlášení pro vzájemné uznávání, a prokázat tak, že zboží je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jiné zemi EU.\nVnitrostátní orgány posuzující dovážené zboží, na které se vztahuje zásada vzájemného uznávání, musejí:neprodleně kontaktovat dotčený podnik s vysvětlením plánovaného posuzování, umožnit distribuci a prodej zboží, zatímco provádějí posuzování (ledaže pro dané zboží v jejich zemi existuje postup předchozího schvalování nebo pokud dočasně pozastaví přístup na trh), přijmout prohlášení pro vzájemné uznávání spolu s podpůrnými důkazy nezbytnými k ověření informací v nich uvedených jako dostatečné k prokázání, že zboží je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jiné zemi EU. Pokud není prohlášení předloženo, může příslušný orgán požádat dotčený podnik o poskytnutí dokumentace a informací, jež se týkají jak vlastností daného zboží nebo druhu zboží, tak uvedení zboží v souladu s právními předpisy na trh v jiné zemi EU, vzít v úvahu obsah protokolů o zkouškách nebo osvědčení vydaných subjektem posuzování shody, které předložil jakýkoli podnik v rámci posouzení, neprodleně oznámit své správní rozhodnutí danému podniku – a do 20 pracovních dnů Evropské komisi a ostatním členským státům –, pokud se rozhodne odepřít nebo omezit přístup daného zboží na trh, v případě negativního správního rozhodnutí dostatečně podrobně odůvodnit, proč omezuje nebo odpírá přístup na trh, včetně:vnitrostátního technického pravidla, ze kterého rozhodnutí vychází,důvodů legitimního veřejného zájmu, jež opodstatňují uplatňování vnitrostátního technického pravidla,vědeckých a technických důkazů, ke kterým bylo přihlédnuto,shrnutí případných argumentů předložených dotčeným podnikem,důkazů toho, že rozhodnutí je přiměřené,různých vnitrostátních právních prostředků ochrany, které má podnik k dispozici, a lhůt pro učinění podání, včetně možnosti využít bezplatně síť SOLVIT (což může vést k tomu, že Komise vydá stanovisko).Vnitrostátní orgány provádějící posuzování zboží mohou dočasně pozastavit jeho prodej a distribuci, o čemž neprodleně informují daný podnik, Komisi a země EU, pokud:za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití představuje toto zboží vážné riziko pro bezpečnost nebo zdraví osob nebo pro životní prostředí, a to i v případech, kdy účinky nejsou okamžité, a toto riziko vyžaduje rychlý zásah příslušného orgánu, nebo dodávání daného zboží, nebo zboží daného druhu, na trh této země EU je v tomto členském státě obecně zakázáno z důvodu veřejné mravnosti nebo veřejné bezpečnosti.Pokud centra sítě SOLVIT nejsou schopna nalézt vhodné řešení v dané věci prostřednictvím postupu v rámci sítě SOLVIT, může pomoci při řešení dané věci Komise prostřednictvím vydání stanoviska, a to na žádost kteréhokoliv dotčeného centra sítě SOLVIT. Za tímto účelem Komise:musí posoudit, zda je rozhodnutí vnitrostátního orgánu slučitelné se zásadou vzájemného uznávání a s požadavky tohoto nařízení, jsou-li nezbytné dodatečné informace nebo dokumenty, musí požádat příslušné centrum sítě SOLVIT, aby se obrátilo na dotčený podnik nebo příslušný orgán za účelem obdržení těchto dodatečných informací nebo dokumentů, musí do 45 dnů vydat stanovisko, stanovisko se sděluje prostřednictvím příslušného centra sítě SOLVIT dotčenému podniku a vnitrostátním orgánům. Komise musí stanovisko oznámit zemím EU, je-li to vhodné, musí Komise ve svém stanovisku upozornit na jakékoliv skutečnosti, které by měly být řešeny v rámci případu sítě SOLVIT, nebo musí vydat doporučení, které by mohlo pomoci k vyřešení případu.Každá země EU musí na svém území zřídit a provozovat kontaktní místa pro výrobky a zajistit, aby tato místa měla dostatečné pravomoci a odpovídající zdroje. Kontaktní místa pro výrobky musejí:poskytovat on-line informace ozásadě vzájemného uznávání a uplatňování tohoto nařízení na území své země,kontaktních údajích příslušných vnitrostátních orgánů, včetně podrobností o orgánech zodpovědných za dohled nad prováděním vnitrostátních technických pravidel použitelných v jejich zemi,právních prostředcích a postupech ochrany na území své země v případě sporu, včetně postupu v rámci sítě SOLVIT stanoveného v nařízení, odpovědět bezplatně na žádosti o další informace od podniků nebo vnitrostátních orgánů do 15 pracovních dnů, v případě potřeba pomoci navázat kontakt mezi vnitrostátními orgány v souvislosti s postupem posuzování podle tohoto nařízení.Na podporu tohoto nařízení může EU financovat tyto činnosti:kampaně ke zvyšování povědomí, vzdělávání a odbornou přípravu, spolupráci mezi kontaktními místy pro výrobky a příslušnými orgány a technickou a logistickou podporu této spolupráce, shromažďování údajů v souvislosti s fungováním zásady vzájemného uznávání a jejími dopady na jednotný trh EU se zbožím, výměnu úředníků a osvědčených postupů.Komise musí provést hodnocení nařízení do 20. dubna 2025 a následně každé čtyři roky a musí předložit zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.\nProváděcí akt\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1668 stanovuje podrobnosti nezbytné k přijetí informačního a komunikačního systému pro dozor nad trhem (ICSMS) pro účely vzájemného uznávání.\nProváděcí nařízení zavádí použití ICSMS pro:oznamování správních rozhodnutí (článek 5), oznamování dočasných pozastavení (článek 6), oznamování stanovisek Komise všem zemím EU (článek 8), výměnu informací mezi příslušnými orgány zemí EU majících na starost ověřování údajů a dokumentů poskytovaných podniky k posouzení (článek 10).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 19. dubna 2020.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Vzájemné uznávání zboží (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nZásada vzájemného uznávání: zásada práva EU, podle které země EU nesmějí zakázat na svém území prodej zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jiné zemi EU. Jedinou výjimkou je případ, kdy země EU mají důvody legitimního veřejného zájmu pro odepření nebo omezení přístupu na trh a toto omezení je odůvodněné a přiměřené.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1–18)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1–44)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1–38)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1–142)\nPostupné změny nařízení (EU) 2017/625 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1–15)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549–607)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30–47)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1–24)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4–17)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 27.11.2020"}
{"celex_id": "32019R0517", "reference": "29.3.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 91/25\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/517\nze dne 19. března 2019\no provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a zrušení nařízení Komise (ES) č. 874/2004\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDoména nejvyšší úrovně (Top Level Domain, dále jen „TLD“) .eu byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 (3) a nařízením Komise (ES) č. 874/2004 (4). Od přijetí těchto nařízení se značně změnil politický a právní rámec v Unii, online prostředí i trh.\n(2)\nRychlý rozvoj trhu s TLD a dynamické digitální prostředí vyžadují pružné regulační prostředí, které obstojí i v budoucnosti. TLD .eu je jednou z největších národních TLD (country code TLD). TLD .eu používají orgány, agentury a instituce Unie, a to i pro evropské projekty a iniciativy. Účelem TLD .eu je díky dobrému řízení pomoci posilovat identitu Unie, napomáhat šíření jejích hodnot, jako je mnohojazyčnost, respektování soukromí a bezpečnosti uživatelů a dodržování lidských práv, v online prostředí a prosazovat specifické priority Unie v této oblasti.\n(3)\nTLD jsou nedílnou součástí hierarchické struktury systému doménových jmen (domain name system, DNS), který zajišťuje interoperabilní celosvětově dostupný systém jednoznačných identifikátorů pro každou aplikaci a síť.\n(4)\nTLD .eu by měla v souladu s články 170 a 171 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) podporovat používání internetových sítí a přístup k nim tím, že bude nabízet možnost registrace jako doplněk stávajících národních TLD a všeobecně použitelných TLD (generic TLD).\n(5)\nTLD .eu, která je jasně a snadno rozpoznatelnou značkou, by měla být jasně identifikovaným pojítkem s Unií a s evropským trhem. Podnikům, organizacím a fyzickým osobám v Unii by měla umožnit registraci doménového jména v TLD .eu. Existence tohoto doménového jména je důležitá pro posílení identity Unie v online prostředí. Nařízení (ES) č. 733/2002 by proto mělo být změněno, aby občané Unie měli od 19. října 2019 možnost zaregistrovat doménové jméno v TLD .eu nezávisle na místě svého pobytu.\n(6)\nDoménová jména v TLD .eu by měla být přidělována způsobilým stranám v závislosti na dostupnosti.\n(7)\nKomise by měla podporovat spolupráci mezi registrem, Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví a jinými agenturami Unie s cílem bránit spekulativním a zneužívajícím registracím doménových jmen včetně doménového squattingu (cybersquatting) a měla by stanovovat jednoduché administrativní postupy, zejména pro malé a střední podniky.\n(8)\nK zajištění lepší ochrany práv stran smlouvy mezi registrem a registrátory by spory týkající se registrace doménových jmen v TLD .eu měly řešit subjekty se sídlem v Unii uplatňující příslušné právní předpisy členských států, aniž by byla dotčena práva a povinnosti uznané členskými státy nebo Unií, jež vyplývají z mezinárodních nástrojů.\n(9)\nKomise by měla na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení a se zohledněním nákladové efektivnosti a správní jednoduchosti určit registr pro TLD .eu. Za účelem podpory digitálního jednotného trhu, vytváření evropské identity v online prostředí a podpory online činností by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria způsobilosti a výběru a postup pro určení registru. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(10)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijímat seznamy doménových jmen zarezervovaných a zablokovaných členskými státy, stanovit zásady, které musí být obsaženy ve smlouvě mezi Komisí a registrem, a určit registr z řádně odůvodněných závažných a naléhavých důvodů, zejména z důvodu zajištění kontinuity služby. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). Tyto seznamy by měly být vytvářeny s výhradou dostupnosti doménových jmen a při zohlednění doménových jmen druhé úrovně, která již byla členskými státy zarezervována či zaregistrována.\n(11)\nS určeným registrem by měla Komise uzavřít smlouvu, která by měla obsahovat podrobné zásady a postupy, jimiž se tento registr řídí při organizaci a správě TLD .eu. Tato smlouva by měla být uzavřena na dobu určitou a mělo by být možné ji jednou prodloužit bez nového výběrového řízení.\n(12)\nZásady a postupy fungování TLD .eu by měly být uvedeny v příloze smlouvy mezi Komisí a určeným registrem.\n(13)\nTímto nařízením není dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 101 a 102 Smlouvy o EU.\n(14)\nRegistr by měl dodržovat zásady nediskriminace a transparentnosti a měl by zavést opatření k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, jež musí být předem schválena Komisí, zejména pokud registr poskytuje služby podnikům, s nimiž soutěží na navazujících trzích.\n(15)\nInternetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, ICANN) v současné době odpovídá za koordinaci přidělování kódů, které pro registry představují národní TLD. Registr by měl s ICANN uzavřít příslušnou smlouvu o přidělení kódu národní TLD .eu s ohledem na příslušné zásady přijaté Vládním poradním výborem (Governmental Advisory Committee, GAC).\n(16)\nRegistr by měl uzavřít vhodnou podmíněnou dohodu (escrow), aby zabezpečil kontinuitu služeb, a zejména aby zajistil, že v případě opětovného přidělení nebo jiných nepředvídaných okolností bude možné s co nejmenším narušením pokračovat v poskytování služeb místní internetové komunitě. Registr by měl příslušnému správci každý den předávat elektronickou kopii aktuálního obsahu databáze TLD .eu.\n(17)\nPostupy alternativního řešení sporů by měly být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (7) a zohledňovat osvědčené mezinárodní postupy v této oblasti, a zejména doporučení Světové organizace duševního vlastnictví, aby se v nejvyšší možné míře zabránilo spekulativním a zneužívajícím registracím. Tyto postupy alternativního řešení sporů by měly dodržovat jednotná procesní pravidla odpovídající pravidlům stanoveným v rámci jednotného postupu řešení sporů o doménová jména (Uniform Domain-Name Dispute-Resolution Policy), který uplatňuje ICANN.\n(18)\nStrategie proti zneužívajícím registracím doménových jmen .eu by měla registru umožnit, aby ověřoval obdržené údaje, zejména pokud jde o totožnost žadatelů o registraci, a rovněž rušil doménová jména a znemožňoval registraci doménových jmen, která jsou pravomocným rozhodnutím soudu členského státu považována za hanlivá, rasistická nebo jinak odporující právnímu řádu členského státu. Registr by měl vynaložit co největší úsilí, aby zajistil správnost údajů, které získává a uchovává. Před odebráním doménového jména by měl mít jeho držitel přiměřenou možnost obnovit soulad s kritérii způsobilosti a podmínkami registrace nebo uhradit případný dluh.\n(19)\nPokud je doménové jméno totožné se jménem, k němuž se vztahuje právo stanovené právem Unie nebo vnitrostátním právem, nebo je takovému jménu zavádějícím způsobem podobné a jeho držitel je zaregistroval, aniž by měl na toto jméno právo nebo měl na tomto jménu oprávněný zájem, mělo by být toto doménové jméno zpravidla odebráno a případně přiděleno oprávněnému držiteli. Ukáže-li se, že toto doménové jméno bylo používáno ve zlé víře, mělo by být vždy odebráno.\n(20)\nRegistr by měl stanovit jasné postupy pro včasné zjišťování zneužívajících registrací doménového jména a měl by v nutných případech spolupracovat s příslušnými orgány a jinými veřejnými subjekty v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací, které se specificky zabývají těmito zneužívajícími registracemi, jako jsou například vnitrostátní skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT).\n(21)\nRegistr by měl podporovat donucovací orgány v boji proti kriminalitě prováděním technických a organizačních opatření, jejichž smyslem je umožnit příslušným orgánům přístup k údajům v registru pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání trestné činnosti v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.\n(22)\nToto nařízení by mělo být prováděno v souladu se zásadami ochrany soukromí a osobních údajů. Registr by měl fungovat v souladu s příslušnými pravidly, zásadami a pokyny Unie pro ochranu údajů, zejména s příslušnými bezpečnostními požadavky, zásadami nutnosti, proporcionality, účelového omezení a přiměřené doby uchovávání údajů. Součástí všech vytvořených nebo spravovaných systémů a databází zpracovávání osobních údajů by měla být rovněž záměrná a standardní ochrana osobních údajů.\n(23)\nV zájmu zajištění účinného pravidelného dohledu by měl být registr na vlastní náklady podroben alespoň jednou za dva roky auditu prováděnému nezávislým subjektem, jehož cílem by bylo potvrdit formou zprávy o posouzení shody, že registr funguje v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Registr by měl předkládat tuto zprávu Komisi v souladu se svou smlouvou s Komisí.\n(24)\nSmlouva mezi Komisí a registrem by měla stanovit postupy pro optimalizaci činností registru spojených s vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu v souladu s pokyny Komise plynoucími z činností Komise v oblasti dohledu, jež stanoví toto nařízení.\n(25)\nRada ve svých závěrech ze dne 27. listopadu 2014 o správě internetu potvrdila závazek Unie prosazovat struktury správy, do nichž je zapojeno více zúčastněných stran a jež jsou založeny na soudržném souboru celosvětových zásad správy internetu. Inkluzivní správou internetu se rozumí rozvíjení a provádění sdílených zásad, norem, pravidel, rozhodovacích postupů a programů, které formují vývoj a používání internetu, vládami, soukromým sektorem, občanskou společností, mezinárodními organizacemi a odbornou obcí, přičemž každý z těchto aktérů má příslušnou úlohu.\n(26)\nMěla by být ustavena mnohostranná poradní skupina pro doménu .eu, jež by poskytovala poradenství Komisi s cílem posílit a rozšířit vstupy nutné pro řádnou správu registru. Skupina by měla naplňovat model správy internetu se zapojením více zúčastněných stran a její členové, kromě zástupců orgánů členských států a mezinárodních organizací, by měli být jmenováni Komisí na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního výběrového řízení. Zástupci orgánů členských států by měli být jmenováni na základě rotačního systému zajišťujícího dostatečnou kontinuitu účasti ve skupině.\n(27)\nKomise by měla provádět hodnocení účinnosti a fungování TLD .eu. Hodnocení by se mělo týkat pracovních postupů určeného registru a relevantnosti jeho úkolů. Komise by měla rovněž pravidelně předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování TLD .eu.\n(28)\nTato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jak jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, především ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací a ochranu spotřebitele. Ve snaze o to, aby vnitrostátní právní předpisy týkající se tohoto nařízení byly v souladu s právem Unie, a zejména s Listinou, je třeba uplatňovat vhodné postupy Unie. Pokud vyvstanou pochybnosti ohledně souladu s právem Unie, měl by registr požádat Komisi o pokyny.\n(29)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž provádění celoevropské TLD, jež by fungovala vedle národních TLD, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(30)\nToto nařízení ukládá přechodná ustanovení s cílem omezit riziko narušení služeb TLD .eu při přechodu na nový regulační rámec.\n(31)\nNařízení (ES) č. 733/2002 by proto mělo být změněno a zrušeno a nařízení (ES) č. 874/2004 by mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a cíle\n1.   Tímto nařízením se provádí národní doména nejvyšší úrovně (dále jen „TLD“) „.eu“ a její dostupné varianty v jiných abecedách s cílem podpořit jednotný digitální trh, vytvořit online identitu Unie a podporovat přeshraniční online činnost. Stanoví rovněž podmínky pro její provádění, včetně ustanovení a charakteristik registru. Toto nařízení rovněž stanoví právní a obecný politický rámec, v němž má ustanovený registr fungovat.\n2.   Tímto nařízením není dotčena úprava národních TLD platná v členských státech.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„registrem“ subjekt pověřený vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu, včetně správy příslušných databází a s tím spojených veřejných informačních služeb, registrace doménových jmen, provozování registru doménových jmen, provozování serverů adresářových služeb registru pro TLD a distribuce zónových souborů TLD v serverech adresářových služeb;\n2)\n„registrátorem“ fyzická nebo právnická osoba poskytující žadatelům služby registrace doménových jmen na základě smlouvy s registrem;\n3)\n„doménovými jmény se znaky národních abeced“ normy a protokoly, které podporují používání doménových jmen ve znacích, které nejsou znaky amerického normalizovaného kódu pro výměnu informací (ASCII);\n4)\n„databází WHOIS“ soubor dat obsahující informace o technických a správních aspektech registrací TLD .eu;\n5)\n„zásadami a postupy fungování TLD .eu“ podrobná pravidla pro fungování a správu TLD .eu;\n6)\n„registrací“ posloupnost úkonů a procesních kroků provedených od zahájení registrace do jejího ukončení na žádost fyzické nebo právnické osoby registrátorem nebo registrem za účelem provedení registrace doménového jména na dobu určitou.\nKAPITOLA II\nPROVÁDĚNÍ TLD .eu\nODDÍL 1\nObecné zásady\nČlánek 3\nKritéria způsobilosti\nO registraci jednoho nebo více doménových jmen v TLD .eu může požádat kterýkoli z těchto subjektů:\na)\nobčan Unie, bez ohledu na své bydliště;\nb)\nfyzická osoba, která není občanem Unie a která má bydliště v členském státě;\nc)\npodnik usazený v Unii a\nd)\norganizace usazená v Unii, aniž je dotčeno použití vnitrostátního práva.\nČlánek 4\nRegistrace a odebírání doménových jmen\n1.   Doménové jméno se přidělí způsobilé straně, jejíž žádost registr obdržel jako první technicky správným způsobem, jak stanoví postupy pro žádosti o registraci podle čl. 11 písm. b).\n2.   Zaregistrované doménové jméno není dostupné pro další registraci až do uplynutí doby registrace, pokud registrace není obnovena, nebo do odebrání doménového jména.\n3.   Registr může odebrat doménové jméno z vlastního podnětu, aniž by použil postup mimosoudního řešení sporů nebo se obrátil na soud, z těchto důvodů:\na)\nregistr neobdržel dlužné platby;\nb)\ndržitel doménového jména nesplňuje obecná kritéria způsobilosti podle článku 3;\nc)\ndržitel doménového jména nedodržel požadavky kladené na žádost o registraci stanovené v čl. 11 písm. b) a c).\n4.   Na základě vhodného alternativního řešení sporů nebo soudního řízení a v souladu se zásadami a postupy pro fungování TLD .eu stanovenými podle článku 11 může být doménové jméno rovněž odebráno a případně přiděleno jiné straně, pokud je totožné se jménem, k němuž se vztahuje právo stanovené právem Unie nebo vnitrostátním právem, nebo je takovému jménu zavádějícím způsobem podobné a pokud toto doménové jméno:\na)\njeho držitel zaregistroval, aniž by na ně měl právo nebo na něm měl oprávněný zájem, nebo\nb)\nbylo zaregistrováno nebo užíváno ve zlé víře.\n5.   Doménová jména označená rozhodnutím soudu členského státu za hanlivá, rasistická nebo odporující veřejnému pořádku nebo veřejné bezpečnosti podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, registr po oznámení soudního rozhodnutí zablokuje a po oznámení konečného soudního rozhodnutí odebere. Registr blokuje pro budoucí registraci doménová jména, která byla předmětem uvedeného soudního rozhodnutí, po dobu platnosti uvedeného rozhodnutí.\n6.   Doménová jména zaregistrovaná pod TLD .eu lze převést pouze na strany způsobilé k registraci jmen TLD .eu.\nČlánek 5\nJazyky, rozhodné právo a soudní příslušnost\n1.   Registrace doménových jmen se provádí ve všech znacích úředních jazyků orgánů Evropské unie v souladu s dostupnými mezinárodními normami, jak připouštějí příslušné protokoly doménových jmen se znaky národních abeced.\n2.   Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (8) a práva a povinnosti uznávané členskými státy nebo Unií, jež vyplývají z mezinárodních nástrojů, nesmějí smlouvy mezi registrem a registrátory a smlouvy mezi registrátory a žadateli o registraci doménových jmen určit jako rozhodné právo jiné právo než právo jednoho z členských států ani určit jako orgán příslušný pro řešení sporů soud nebo rozhodčí soud nebo jiný subjekt se sídlem mimo Unii.\nČlánek 6\nRezervace doménových jmen\n1.   Registr může v případě potřeby rezervovat nebo zaregistrovat určitý počet doménových jmen pro svůj provoz na základě smlouvy uvedené v čl. 8 odst. 4.\n2.   Komise může registru uložit, aby v TLD .eu přímo rezervoval nebo zaregistroval určité doménové jméno pro potřeby orgánů a institucí Unie.\n3.   Aniž jsou dotčena již rezervovaná nebo registrovaná doménová jména, mohou členské státy oznámit Komisi seznam doménových jmen, která:\na)\nnesmějí být zaregistrována podle vnitrostátního práva, nebo\nb)\nmohou být členskými státy zaregistrována nebo rezervována pouze v doméně druhého stupně.\nPokud jde o první pododstavec písm. b), jsou taková doménová jména omezena na obecně uznávané zeměpisné nebo geopolitické pojmy týkající se politického nebo územního uspořádání členského státu.\n4.   Komise přijme seznamy oznámené členskými státy prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.\nČlánek 7\nRegistrátoři\n1.   Akreditaci registrátorů provádí registr v souladu s přiměřenými, transparentními a nediskriminačními postupy, které byly předem schváleny Komisí. Akreditační postupy registr veřejně zpřístupní ve snadno dostupné formě.\n2.   Vůči akreditovaným registrátorům domény .eu, kteří poskytují rovnocenné služby, uplatňuje registr rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností. Registr poskytuje těmto registrátorům služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě jako v případě svých vlastních rovnocenných služeb.\nODDÍL 2\nRegistr\nČlánek 8\nUrčení registru\n1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, jimiž doplní toto nařízení o kritéria a postupy pro určení registru.\n2.   Komise prováděcími akty stanoví zásady, které budou obsaženy ve smlouvě mezi Komisí a registrem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.\n3.   Po dokončení postupu uvedeného v odstavcích 1 a 2 určí Komise subjekt, který bude působit jako registr.\n4.   S určeným registrem uzavře Komise smlouvu. Ve smlouvě jsou upřesněna pravidla, zásady a postupy poskytování služeb registrem a podmínky, za nichž má Komise provádět dohled nad činnostmi registru spojenými s vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou a je možné ji jednou prodloužit bez nového výběrového řízení. Smlouva stanoví povinnosti registru a obsahuje zásady a postupy fungování TLD .eu stanovené podle článků 10 a 11.\n5.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 může Komise ze závažných naléhavých důvodů registr určit okamžitě použitelnými prováděcími akty přijatými postupem podle čl. 17 odst. 3.\nČlánek 9\nVlastnosti registru\n1.   Registr je neziskovou organizací. Má své sídlo, správní ústředí a hlavní provozovnu na území Unie.\n2.   Registr může ukládat poplatky. Tyto poplatky musí přímo souviset se vzniklými náklady.\nČlánek 10\nPovinnosti registru\nRegistr má povinnost:\na)\npropagovat TLD .eu v celé Unii a ve třetích zemích;\nb)\ndodržovat pravidla, zásady a postupy stanovené tímto nařízením a smlouvou uvedenou v čl. 8 odst. 4, zejména právo Unie v oblasti ochrany údajů;\nc)\nvytvářet, přidělovat a spravovat TLD .eu ve veřejném zájmu a ve všech aspektech správy a řízení TLD .eu zajišťovat vysokou kvalitu, transparentnost, bezpečnost, stabilitu, předvídatelnost, spolehlivost, přístupnost, efektivitu, nediskriminaci, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a ochranu spotřebitele;\nd)\nuzavřít vhodnou smlouvu o přidělení kódu TLD .eu, s výhradou předchozího souhlasu Komise;\ne)\nna základě žádosti kterékoli ze způsobilých stran uvedených v článku 3 provádět registraci doménových jmen v TLD .eu;\nf)\naniž jsou dotčena případná soudní řízení a s výhradou náležitých procesních záruk dotčeným stranám, zajišťovat, aby registrátoři a žadatelé o registraci mohli vyřešit libovolný smluvní spor prostřednictvím alternativního řešení sporů;\ng)\nzajišťovat dostupnost a celistvost databází doménových jmen;\nh)\nna vlastní náklady a se souhlasem Komise uzavřít dohodu s důvěryhodným svěřenským nebo jiným správcem usazeným na území Unie, přičemž označí Komisi jako příjemce podmíněné dohody, a příslušnému správci každý den předá aktuální elektronickou kopii obsahu databáze TLD .eu;\ni)\nvést seznamy uvedené v čl. 6 odst. 3;\nj)\npodporovat cíle Unie v oblasti správy internetu, mimo jiné prostřednictvím zapojení do mezinárodních fór;\nk)\nzveřejňovat zásady a postupy fungování TLD .eu stanovené podle článku 11 ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie;\nl)\nalespoň každé dva roky nechat na vlastní náklady provést audit nezávislým subjektem s cílem osvědčit dodržování tohoto nařízení a zaslat jeho výsledky Komisi;\nm)\nna žádost Komise podílet se na činnosti Mnohostranné poradní skupiny pro doménu .eu a spolupracovat s Komisí na zlepšení fungování a správy TLD .eu.\nČlánek 11\nZásady a postupy fungování TLD .eu\nSmlouva uzavřená mezi Komisí a určeným registrem podle čl. 8 odst. 4 musí obsahovat zásady a postupy fungování TLD .eu v souladu s tímto nařízením, včetně:\na)\nzpůsobu alternativního řešení sporů;\nb)\npožadavků a postupů pro žádosti o registraci, způsobu ověřování kritérií pro registraci, způsobu ověřování údajů žadatelů o registraci a způsobu zamezení spekulativním registracím doménových jmen;\nc)\nstrategie proti zneužívajícím registracím doménových jmen a strategie pro včasné zjištění doménových jmen, která byla registrována a používána ve zlé víře ve smyslu článku 4;\nd)\nstrategie odebírání doménových jmen;\ne)\nnakládání s právy duševního vlastnictví;\nf)\nopatření k zajištění přístupu příslušných orgánů k údajům v registru pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání trestné činnosti v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, které je v souladu s právem Unie, pod podmínkou, že existují přiměřené kontroly a protiváhy;\ng)\npodrobných postupů pro změnu smlouvy.\nČlánek 12\nDatabáze WHOIS\n1.   Registr s náležitou péčí zřídí a spravuje databázi WHOIS za účelem zajištění bezpečnosti, stability a odolnosti TLD .eu tím, že zajišťuje přesné a aktuální informace o registraci doménových jmen v TLD .eu.\n2.   Databáze WHOIS obsahuje relevantní informace o kontaktních místech spravujících doménová jména v TLD .eu a informace o držitelích doménových jmen. Informace obsažené v databázi WHOIS musí být přiměřené účelu databáze. Registr dodržuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9).\nODDÍL 3\nDohled nad registrem\nČlánek 13\nDohled\n1.   Komise sleduje činnosti registru spojené s vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu a dohlíží na ně.\n2.   Komise ověřuje, zda registr uplatňuje řádné finanční řízení a zda dodržuje toto nařízení a zásady a postupy fungování TLD .eu uvedené v článku 11. Pro tyto účely si může Komise vyžádat od registru informace.\n3.   V rámci své dohledové činnosti může Komise dát registru konkrétní pokyny k nápravě nebo zlepšení činností spojených s vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu.\n4.   Komise může případně konzultovat s Mnohostrannou poradní skupinou pro doménu .eu a s dalšími zúčastněnými stranami a vyžádat si odborná doporučení, pokud jde o výsledky dohledové činnosti podle tohoto článku a o způsoby, jakými by registr mohl činnost spojenou s vytvářením, přidělováním a správou TLD .eu zlepšit.\nČlánek 14\nMnohostranná poradní skupina pro doménu .eu\n1.   Komisí zřídí Mnohostrannou poradní skupinu pro doménu .eu. Tato skupina plní tyto úkoly:\na)\nposkytuje Komisi poradenství při provádění tohoto nařízení;\nb)\nposkytuje Komisi stanoviska ke strategickým otázkám správy, vytváření a přidělování TLD .eu, včetně otázek týkajících se kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů;\nc)\nposkytuje Komisi poradenství v otázkách sledování činnosti registru a dohledu nad ním, zejména s ohledem na audit uvedený v čl. 10 písm. l).\nd)\nposkytuje Komisi poradenství ohledně osvědčených postupů v oblasti strategií a opatření proti zneužívajícím registracím doménových jmen, zejména registrací bez práv nebo oprávněných zájmů a registrací užívaných ve zlé víře.\n2.   Při provádění všech aspektů tohoto nařízení Komise přihlíží k příspěvku Mnohostranné poradní skupiny pro doménu .eu.\n3.   Mnohostranná poradní skupina pro doménu .eu je tvořena zástupci zúčastněných stran usazených v Unii. Tito zástupci pocházejí ze soukromého sektoru, odborné veřejnosti, občanské společnosti a akademické obce a zahrnují rovněž zástupce orgánů členských států a mezinárodních organizací. Zástupce jiné než zástupce orgánů členských států a mezinárodních organizací jmenuje Komise na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního výběrového řízení, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední zásadu rovnosti pohlaví.\n4.   Bez ohledu na odstavec 3 může být členem Mnohostranné poradní skupiny pro doménu .eu jeden zástupce zúčastněných stran usazených mimo Unii.\n5.   Předsedou Mnohostranné poradní skupiny pro doménu .eu je zástupce Komise nebo osoba jmenovaná Komisí. Sekretariát Mnohostranné poradní skupiny pro doménu .eu zajišťuje Komise.\nKAPITOLA III\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 15\nVýhrada práv\nUnie si vyhrazuje veškerá práva týkající se TLD .eu, zejména práva duševního vlastnictví nebo jiná práva k databázím registru, jež jsou potřebná pro provádění tohoto nařízení, jakož i právo určit jiný registr.\nČlánek 16\nHodnocení a přezkum\n1.   Do 13. října 2027 a poté každé tři roky Komise posoudí provádění, účinnost a fungování TLD .eu, především na základě informací poskytnutých registrem podle čl. 10 písm. l).\n2.   Do 30. června 2020 Komise s přihlédnutím k současné praxi posoudí, zda a jak má registr spolupracovat s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví a jinými agenturami Unie s cílem bránit spekulativním a zneužívajícím registracím doménových jmen včetně a zda a jak je třeba stanovit jednoduché administrativní postupy, zejména pro malé a střední podniky. Bude-li to nezbytné, může Komise navrhnout další opatření v tomto ohledu.\n3.   Do 13. října 2024 posoudí Komise možnost rozšíření kritérií uvedených v článku 9 a případně předloží legislativní návrh.\n4.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích posouzení uvedených v odstavcích 1 a 2.\nČlánek 17\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor, zřízený směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (10). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nČlánek 18\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 18. dubna 2019. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 19\nPřechodná ustanovení\n1.   Držitelé doménových jmen zaregistrovaných podle čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 733/2002 si ponechají práva ke stávajícím registrovaným doménovým jménům.\n2.   Do 12. října 2021 přijme Komise nezbytná opatření k určení registru a uzavření smlouvy s ním podle tohoto nařízení. Smlouva nabude účinku dnem 13. října 2022.\n3.   Smlouva uzavřená mezi Komisí a registrem podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 733/2002 je účinná do dne 12. října 2022.\nČlánek 20\nZměna nařízení (ES) č. 733/2002\nV čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 733/2002 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\nprostřednictvím kteréhokoli akreditovaného registrátora registruje jména domény v TLD .eu na základě žádosti, kterou podá:\ni)\nobčan Unie, bez ohledu na své bydliště;\nii)\nfyzická osoba, která není občanem Unie a která má bydliště v členském státě;\niii)\npodnik usazený v Unii, nebo\niv)\norganizace usazená v Unii, aniž je dotčeno použití vnitrostátního práva;“.\nČlánek 21\nZrušení\nNařízení (ES) č. 733/2000 a (ES) č. 874/2004 se zrušují s účinkem ode dne 13. října 2022.\nČlánek 22\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 13. října 2022.\nAvšak článek 20 se použije ode dne 19. října 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 19. března 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 112.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. února 2019.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (Úř. věst. L 113, 30.4.2002, s. 1).\n(4)  Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 40).\n(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).", "summary": "Doména nejvyšší úrovně .eu\nDoména nejvyšší úrovně .eu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 2019/517 o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení aktualizuje pravidla o doméně nejvyšší úrovně .eu (TLD) jako součást nové strategie EU pro digitální jednotný trh. Jeho cílem je posílit on-line identitu EU a podpořit přeshraniční on-line činnosti. Kvůli rychlému rozvoji trhu s TLD (například zavedení nových koncovek doménových jmen jako .com a o.org) a proměnlivosti dynamického digitálního prostředí bylo nařízením zavedeno modernizované, pružnější a udržitelnější regulační prostředí pro TLD .eu, které nahradilo starý právní rámec odlehčenějším, účinnějším právním nástrojem, který je založený na zásadách a obstojí i v budoucnosti. Toto nařízení vytváří novou strukturu správy, jejíž součástí je subjekt, v němž je zapojeno více zúčastněných stran, s cílem posílit a rozšířit vstup pro výkonnost TLD .eu. Zavádí nová kritéria způsobilosti, která umožní občanům EU/EHS zaregistrovat si doménu .eu, nezávisle na tom, kde žijí.\nKLÍČOVÉ BODY\nPodpora a ochrana hodnot EU\nDoména .eu, jako jasně a snadno rozpoznatelná značka, má přispívat k posilování profilu EU a k podpoře jejích hodnot on-line, jako je mnohojazyčnost, respektování soukromí a bezpečnosti uživatele a respektování lidských práv.\nZpůsobilost pro registraci názvu domény\nO doménu .eu mohou požádat:občané EU a EHS, ať už žijí kdekoli, občané třetích zemí pobývající v některé zemi EU, podniky se sídlem v EU, a jiné organizace sídlící v EU, povoluje-li to příslušné vnitrostátní právo.Pravidla odebrání registrace doménového jména\nRegistr* může odebrat doménové jméno z vlastního podnětu nebo z následujících důvodů:registr neobdržel dlužné platby, držitel doménového jména nesplňuje kritéria způsobilosti, držitel doménového jména nedodržel požadavky kladené na žádost o registraci z následujících důvodů:doménové jméno pokládané za hanlivé, rasistické nebo odporující veřejnému pořádku nebo veřejné bezpečnosti by mělo být na základě soudního rozhodnutí zablokováno,doménové jméno, které je totožné se jménem, k němuž se vztahuje právo stanovené právem EU nebo vnitrostátním právem, nebo je takovému jménu zavádějícím způsobem podobné a jeho držitel je zaregistroval, aniž by měl na toto jméno právo nebo měl na tomto jménu oprávněný zájem, by mělo být zpravidla odebráno a případně přiděleno oprávněnému držiteli,pokud takové doménové jméno bylo používáno ve zlé víře, mělo by být vždy odebráno.Registr\nUrčený registr je nezisková organizace, která může ukládat poplatky za vzniklé náklady, a bude:propagovat TLD .eu v EU a celém světě, dodržovat pravidla, politiky a postupy v tomto nařízení a své smlouvě s Evropskou komisí a zejména v právních předpisech EU o ochraně údajů, vytvářet, přidělovat a spravovat TLD .eu ve veřejném zájmu a zajišťovat vysokou kvalitu, transparentnost, bezpečnost, stabilitu, předvídatelnost, spolehlivost, přístupnost, efektivitu, nediskriminaci, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a ochranu spotřebitele, zajišťovat rychlou identifikaci zneužívajících doménových jmen, spolupracovat s příslušnými orgány a jinými veřejnými subjekty v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací, např. s vnitrostátními skupinami pro reakci na počítačové hrozby.Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/857 zavádí body, které mají být zahrnuty ve smlouvě mezi Komisí a registrem kvůli vytváření, přidělování a správě TLD .eu. Patří mezi ně:zásady řádné správy a dobrého řízení, aspekty bezpečnosti a ochraně spotřebitele, podporování cílů EU v oblasti správy internetu, stanovení zásad a postupů pro aktivní boj se spekulativními a zneužívajícími registracemi doménových jmen v TLD .eu.Databáze WHOIS*\nRegistr odpovídá za zřízení a správu databáze WHOIS poskytující přesné a aktuální informace o registraci o doménových jménech včetně informací o správním kontaktním místě a držitelích doménových jmen.\nMnohostranná poradní skupina pro doménu .euTato skupina slouží jako poradní orgán Komise v oblasti:provádění tohoto nařízení,strategických otázek správy, vytváření a přidělování TLD .eu, včetně otázek týkajících se kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů,osvědčených postupů v oblasti boje proti zneužívajícím registracím doménových jmen. Poradní skupina je složená ze zástupců zúčastněných stran usazených v EU a zástupce zúčastněných stran usazených mimo EU a předsedá jí zástupce Komise nebo osoba jmenovaná Komisí.Hodnocení a přezkumDo 13. října 2027 a každé tři roky hodnotí Komise účinnost a fungování TLD .eu. Nejpozději do června 2020 by měla Komise zhodnotit spolupráci mezi registrem pro domény .eu a Úřadem EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) a dalšími agenturami EU v oblasti boje proti spekulativním a zneužívajícím registracím doménových jmen a ohledně zjednodušení správního řízení, zejména pro malé a střední podniky.Zrušení\nNařízení zrušuje ode dne 12. října 2022 nařízení (ES) č. 733/2002 a nařízení (ES) č. 874/2004.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 13. října 2022. Upravené kritérium způsobilosti doménových jmen se uplatňuje od 19. října 2019.\nKONTEXT\nDalší informace naleznete zde:doména nejvyšší úrovně .eu (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nRegistr: subjekt, který vytváří, přiděluje a spravuje TLD .eu, včetně správy příslušných databází a s tím spojených veřejných informačních služeb, registrace doménových jmen, provozování registru doménových jmen, provozování serverů adresářových služeb registru pro TLD.\nDatabáze WHOIS: soubor dat obsahující informace o technických a správních aspektech registrací TLD .eu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 ze dne 19. března 2019 o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a zrušení nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 25–35)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/857 ze dne 17. června 2020, kterým se stanoví zásady, které budou obsaženy ve smlouvě mezi Evropskou komisí a registrem pro doménu nejvyšší úrovně .eu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 (Úř. věst. L 195, 19.6.2020, s. 52–56)\nNařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 40–50)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 874/2004 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (Úř. věst. L 113, 30.4.2002, s. 1–5)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 07.08.2020"}
{"celex_id": "32021R1153", "reference": "14.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 249/38\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1153\nze dne 7. července 2021,\nkterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 194 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nAby bylo možné dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie ve svých odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví moderní, multimodální a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích ostrovů a regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, okrajových, horských a řídce osídlených regionů. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.\n(2)\nCílem Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „CEF“) je urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru a současně zvýšit právní jistotu a dodržovat zásadu technologické neutrality. CEF by měl umožnit plné využívání synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím, a tím zvýšit účinnost akcí Unie a umožnit minimalizaci nákladů na provádění.\n(3)\nCEF by měl rovněž přispět k akcím Unie proti změně klimatu a podpořit environmentálně a sociálně udržitelné projekty včetně, je-li to vhodné, akce ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zejména by mělo být posíleno přispění CEF k dosahování cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), jakož i cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.\n(4)\nCEF by měl zaručit vysokou míru transparentnosti a zajistit veřejnou konzultaci v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem.\n(5)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % těchto výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Z celkového finančního krytí CEF by prostřednictvím jeho akcí mělo být 60 % vynaloženo na dosahování cílů v oblasti klimatu, mimo jiné na základě těchto koeficientů: i) 100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, dobíjecí infrastrukturu, alternativní a udržitelná paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu, pokud umožňuje větší využívání vodíku nebo bioplynu z obnovitelných zdrojů. Použité podrobné koeficienty sledování výdajů na oblast klimatu by měly být v relevantních případech v souladu s koeficienty stanovenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). Během přípravy a provádění CEF budou identifikovány relevantní akce, které budou znovu posouzeny v kontextu procesů příslušných hodnocení a přezkumů. Aby infrastruktura nebyla zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu a s cílem zajistit, aby náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byly zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měla by se u projektů podporovaných z CEF v relevantních případech provádět identifikace a minimalizace rizik z hlediska změny klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla vypracovat soudržně s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie.\n(6)\nPodle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Genderová rovnost, jakož i rovná práva a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů by měly být zohledněny a podporovány po celou dobu posuzování, přípravy, provádění a monitorování CEF.\n(7)\nS cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (6), by měly být sledovány výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle uvedené směrnice.\n(8)\nDůležitým cílem CEF je zajistit větší synergie a doplňkovost mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím. Za tímto účelem by měl CEF stanovit přijetí pracovních programů, které by se mohly zabývat specifickými intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo udržitelná alternativní paliva. Umožnění digitální komunikace by mohlo tvořit nedílnou součást projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Kromě toho by měl CEF v rámci každého odvětví dát možnost považovat za způsobilé některé synergické prvky související s jiným odvětvím, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos dané investice. Synergie mezi odvětvími by měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělování grantů určených pro výběr akcí, jakož i prostřednictvím zvýšeného spolufinancování.\n(9)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (7) jsou stanoveny hlavní směry pro transevropskou dopravní síť (TEN-T) (dále jen „hlavní směry pro TEN-T“), jež identifikují infrastrukturu TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví opatření pro její provádění. Hlavní směry pro TEN-T zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury a zásadní modernizaci a rekonstrukci stávající infrastruktury nezbytné pro zajištění spojitosti sítě.\n(10)\nZa účelem zajištění propojení v celé Unii by akce přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím CEF, měly vycházet z komplementarity všech druhů dopravy s cílem zajistit efektivní, vzájemně propojené a multimodální sítě. To by mělo zahrnovat i silnice v těch členských státech, ve kterých jsou stále třeba značné investice na dokončení jejich hlavní silniční sítě TEN-T.\n(11)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce 2021–2027, aby byly za způsobilé od 1. ledna 2021 považovány i náklady v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení, které již byly zahájeny, i pokud vznikly před podáním žádosti o grant.\n(12)\nS cílem dosáhnout cílů uvedených v hlavních směrech pro TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty TEN-T, jakož i přeshraniční a chybějící spojení, a v relevantních případech zajistit, aby byly podpořené akce v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.\n(13)\nZejména v zájmu plného zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) na hlavní síti do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1315/2013, je nutno zvýšit podporu na úrovni Unie a podnítit účast soukromých investorů.\n(14)\nMimoto je důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení hlavní sítě TEN-T a pro zajištění účinné intermodality napojení letišť na hlavní síť TEN-T. Pokud tedy tato napojení chybí, je nezbytné se na ně přednostně zaměřit.\n(15)\nPro provádění přeshraničních akcí je nezbytný vysoký stupeň integrace plánování a provádění. Tuto integraci by bylo možné prokázat prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, společného podniku, dvoustranného právního rámce, rámce založeného na prováděcím aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo jakékoli jiné formy spolupráce, aniž by byla kterémukoli z uvedených příkladů přikládána priorita. Mělo by být podporováno vytváření integrovaných řídicích struktur, včetně společných podniků, a to i vyšší mírou spolufinancování.\n(16)\nZefektivnění opatření na podporu realizace TEN-T, která jsou v současnosti vypracovávána, by mělo podpořit efektivnější provádění projektů společného zájmu v oblasti dopravy.\n(17)\nS cílem zohlednit nárůst objemu dopravy a vývoj TEN-T by mělo být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy koridorů hlavní sítě by neměly ovlivnit dokončení hlavní sítě do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území členských států koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje a koordinace koridorů. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Ve vhodnou dobu by při slaďování koridorů hlavní sítě měly být zohledněny výsledky přezkumu realizace hlavní sítě, který je stanoven v nařízení (EU) č. 1315/2013. Přezkum by měl zohlednit regionální přeshraniční železniční spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována, jakož i další změny v globální síti a dopad vystoupení Spojeného království z Unie.\n(18)\nJe třeba podporovat veřejné a soukromé investice do všech druhů dopravy za účelem podpory inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility po celé Unii. Ve svém sdělení ze dne 31. května 2017 nazvaném „Evropa v pohybu: agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ představila Komise rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Uvedené iniciativy by měly být v relevantních případech provázeny finanční podporou Unie prostřednictvím CEF.\n(19)\nV hlavních směrech pro TEN-T se v souvislosti s novými technologiemi a inovacemi vyžaduje, aby TEN-T umožňovala dekarbonizaci u všech druhů dopravy podněcováním energetické účinnosti a používáním alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (9) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima. Uvedená směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou k dispozici veřejně přístupné dobíjecí nebo plnicí stanice. Jak Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 8. listopadu 2017 nazvaném „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.\n(20)\nV souvislosti se svým sdělením ze dne 17. května 2018 nazvaným „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ Komise zdůraznila, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES (10).\n(21)\nNa podporu dokončení dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti, upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (11), přesunout do CEF na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti. Výše prostředků přidělených na projekty způsobilé pro financování by měla v počáteční fázi, která se týká 70 % převáděného finančního krytí, respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Zbývajících 30 % převáděného finančního krytí by mělo být přiděleno formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, přičemž by přednost měla být dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. S členskými státy by se mělo zacházet rovnocenným způsobem a měla by být řádně zohledněna znevýhodnění vyplývající ze stálých nepříznivých zeměpisných faktorů. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti v jejich úsilí o vytvoření vhodného souboru způsobilých projektů, zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.\n(22)\nEvropská rada se ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 dohodla, že v širším kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 bude na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi zeměmi politiky soudržnosti na podporu fungování vnitřního trhu použita částka 1 384 000 000 EUR (v cenách roku 2018) z CEF a že se na tuto částku mají vztahovat pravidla pro spolufinancování převodu z Fondu soudržnosti do CEF.\n(23)\nV návaznosti na společné sdělení ze dne 10. listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ bylo ve společném sdělení ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě zdůrazněno, že politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a k potenciálním přínosům pro civilní ochranu. V souladu s akčním plánem o vojenské mobilitě Rada v roce 2018 posoudila a potvrdila vojenské požadavky na dopravní infrastrukturu a útvary Komise v roce 2019 určily části TEN-T, jež jsou vhodné pro dvojí užití, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na projekty dvojího užití by měly být vynakládány prostřednictvím CEF na základě pracovních programů, s přihlédnutím k platným požadavkům stanoveným v rámci akčního plánu o vojenské mobilitě, a jakéhokoliv dalšího orientačního seznamu prioritních projektů, jež členské státy v souladu s uvedeným plánem určí.\n(24)\nV hlavních směrech pro TEN-T se uznává, že globální síť zajišťuje dostupnost a propojenost všech ostrovů a regionů v Unii, včetně odlehlých a nejvzdálenějších regionů. Ve svém sdělení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ Komise dále zdůraznila specifické potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a nutnost poskytnout odpovídající unijní financování na pokrytí uvedených potřeb, a to i prostřednictvím CEF při uplatňování míry spolufinancování až do maximální výše 70 %.\n(25)\nS ohledem na potřebu významného objemu investic, kterou je zapotřebí pokrýt v zájmu dosažení pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), dokončení globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027), je vhodné co nejefektivněji využívat jednotlivé finanční programy a nástroje Unie a maximalizovat tím přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Toho by se dosáhlo zjednodušením investičního procesu, které by zajistilo větší zviditelnění připravovaných dopravních projektů a konzistentnost mezi relevantními programy Unie, zejména CEF, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Fondem soudržnosti a programem InvestEU. V relevantních případech by měly být zohledněny zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060.\n(26)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (12) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné naplnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou k naplnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření týkající se udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční podpory Unie. Určení projektů společného zájmu v souladu s uvedeným nařízením se bude i nadále řídit zásadou „energetická účinnost v první řadě“, a to tak, že se projekty posoudí na základě scénářů poptávky po energii, které jsou plně v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.\n(27)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (13) zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie s výslovným odkazem na akce na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.\n(28)\nAčkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v zájmu dosažení rozvoje využívání energie z obnovitelných zdrojů, začlenění přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť, odráží přístup, přijatý v rámci balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.\n(29)\nVzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní systémy v oblasti energetiky a mobility a zlepšují zabezpečení dodávek, současně s úsilím o větší energetickou nezávislost Unie. Ve svém sdělení ze dne 23. listopadu 2017 nazvaném „Posílení evropských energetických sítí“ Komise zejména zdůraznila, že vzhledem k tomu, že energie z obnovitelných zdrojů má v roce 2030 představovat polovinu objemu výroby elektřiny, bude úloha elektřiny stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako jsou doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do středu zájmu politiky v oblasti transevropské energetické infrastruktury musí dostat investice do propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projektů inteligentních sítí a plynárenské infrastruktury. Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Cílem Komise bude zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí a inovativního skladování, jakož i přepravy CO2, které mají být podporovány v rámci CEF.\n(30)\nPřeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mají umožnit nákladově efektivním způsobem zavádět obnovitelné zdroje energie v Unii a splnit závazný cíl Unie, jímž je dosáhnout v roce 2030 alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, a mají přispět ke strategickému využívání inovativních technologií týkajících se obnovitelných zdrojů. Mezi názorné příklady způsobilých technologií patří výroba energie z obnovitelných zdrojů ve formě větrné energie na pevnině i na moři, solární energie, udržitelné biomasy, přílivové energie, geotermální energie nebo jejich kombinace, jejich připojení k síti a další prvky, jako jsou zařízení na skladování nebo na přeměnu energie. Způsobilé akce se neomezují na odvětví elektřiny a mohou se vztahovat i na jiné nosiče energie a potenciální propojení odvětví například s vytápěním a chlazením, technologiemi přeměny elektřiny na plyn, skladováním a přepravou. Jde pouze o demonstrativní výčet, aby byla zachována flexibilita s ohledem na technologický pokrok a vývoj. Tyto projekty nemusí nutně zahrnovat fyzické propojení mezi spolupracujícími členskými státy. Mohou být realizovány na území pouze jednoho ze zapojených členských států pod podmínkou, že jsou splněna obecná kritéria stanovená v části IV přílohy tohoto nařízení.\n(31)\nV zájmu podpory přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uplatnění projektů na trhu by Komise měla usnadnit rozvoj přeshraničních projektů v této oblasti. V odvětví energetiky by při nedostatečném využití přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu měly být nevyužité rozpočtové prostředky pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů využity ke splnění cílů transevropských energetických sítí pro akce týkající se projektů společného zájmu uvedených v nařízení (EU) č. 347/2013, před zvážením případného využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14).\n(32)\nJe nezbytné podporovat projekty inteligentních sítí, které integrují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu, využívají systém řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Podpora z CEF pro tyto projekty by měla rovněž odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a měla by pomáhat překonat mezery ve financování, které v současné době brzdí investice do rozsáhlého zavádění technologií inteligentních sítí.\n(33)\nV kontextu podpory Unie by měla být zvláštní pozornost věnována přeshraničním propojením energetických soustav, včetně těch, jež jsou nezbytná pro splnění cíle zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav, stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999. Zavádění elektrických propojovacích vedení má zásadní význam pro integraci trhů a ukončení energetické izolace umožněním vstupu většího podílu obnovitelných zdrojů energie do soustavy, a tím využívání výhod vyplývajících z jejich rozdílných portfolií poptávky a nabídky energie z obnovitelných zdrojů, jakož i ze sítí pro využití větrné energie na moři a inteligentních sítí, a zapojení všech zemí do likvidního a konkurenceschopného trhu s energií.\n(34)\nDosažení jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace unijního průmyslu a modernizace odvětví, jako jsou doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým a cenově dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence CEF v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, které jsou zapotřebí k tomu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (15).\n(35)\nVe svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (dále jen „strategie pro gigabitovou společnost“) Komise stanovila strategické cíle do roku 2025 se zřetelem k optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (16) je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které podněcuje soukromé investice do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí nadále nebude v řadě oblastí po celé Unii komerčně životaschopné kvůli různým faktorům, jako jsou odlehlost, územní nebo geografická specifika a malá hustota obyvatelstva, a kvůli různým socioekonomickým faktorům, a tudíž naléhavě vyžaduje více pozornosti. CEF by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těch strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost, jež mají přispět k rovnováze mezi rozvojem venkovských a městských oblastí, a aby doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z EFRR, Fondu soudržnosti a programu InvestEU.\n(36)\nAčkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou ze své podstaty transevropské, což je zejména důsledkem fungování aplikací a služeb, které umožňují, priorita pro podporu prostřednictvím CEF by měla být dána akcím s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím jejich sladění s cíli strategie pro gigabitovou společnost, jakož i na digitální transformaci hospodářství a společnosti, přičemž je třeba brát ohled na zjištěné překážky v provádění a selhání trhu.\n(37)\nŠkoly, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní střediska, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti socioekonomického vývoje v oblastech, kde se nacházejí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito socioekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli domácnostem, podnikům a místním společenstvím v Unii zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím. CEF by měl podporovat přístup uvedených socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení schopných poskytovat gigabitové připojení, s cílem maximalizovat jejich pozitivní působení na širší ekonomiku a společnost v jejich oblastech, a to i vytvářením větší poptávky po připojení a službách.\n(38)\nNepřipojená území v celé Unii představují úzká místa a nevyužitý potenciál pro jednotný digitální trh. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování, jelikož snižuje náklady na dodávání zboží a poskytování služeb a částečně kompenzuje odlehlost. Vysoce kvalitní internetové připojení je nezbytné pro nové ekonomické příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. CEF by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech domácností v Unii, venkovských i městských, a zaměřit se na takové zavádění, u něhož byla zaznamenána určitá míra selhání trhu, jež lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. Je třeba maximalizovat synergie akcí podporovaných z CEF, přičemž by měla být náležitá pozornost věnována míře koncentrace socioekonomických aktérů v dané oblasti a míře financování potřebné k zajištění pokrytí. Cílem CEF by navíc mělo být dosažení komplexního pokrytí domácností a území, neboť je nehospodárné řešit v pozdější fázi nedostatky v oblasti, která již byla pokryta.\n(39)\nCEF by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by i nadále podporovat poskytování bezplatného, bezpečného, vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, jakož i venkovních prostor dostupných široké veřejnosti, s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních společenstvích.\n(40)\nDigitální infrastruktura je důležitým odrazovým můstkem pro inovace. S cílem maximalizovat svůj dopad by se měl CEF zaměřit na financování digitální infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívají umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti CEF a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných vhodných nástrojů, jako je program Digitální Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17). Je rovněž důležité maximalizovat synergie mezi různými programy.\n(41)\nŽivotaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako jsou služby a aplikace v oblasti internetu věcí, které mají přinést významné výhody v různých odvětvích a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí systémy 5G, zejména s cílem umožnit, aby uživatelé a objekty mohli zůstat připojeni i v pohybu. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility budou silniční koridory a vlaková spojení, které proto budou představovat zásadně důležité přeshraniční projekty pro financování v rámci CEF.\n(42)\nJe zapotřebí zavádět páteřní sítě elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů, které spojují evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojují evropské ostrovy, nejvzdálenější regiony nebo zámořské země a území, a to i přes teritoriální vody Unie a výlučné ekonomické zóny členských států, s cílem zajistit nezbytnou záložní kapacitu pro tuto zásadní infrastrukturu, zvýšit kapacitu a odolnost digitálních sítí v Unii a přispět k územní soudržnosti. Tyto projekty však často nejsou bez veřejné podpory komerčně životaschopné. Kromě toho by měla být k dispozici podpora s cílem doplnit evropské zdroje v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky odpovídajícími připojeními s terabitovou kapacitou.\n(43)\nAkce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by měly zavádět nejlepší dostupné technologie, které jsou pro daný konkrétní projekt nejvhodnější a přitom nabízejí nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti. Zavádění těchto sítí mělo být upřednostněno prostřednictvím pracovních programů, přičemž by se mělo přihlížet ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů zahrnovat pasivní infrastrukturu. Konečně, při stanovování priority akcí by se měly zohlednit potenciální pozitivní vedlejší účinky z hlediska konektivity, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, jež dosud pokryty nejsou.\n(44)\nUnie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (programy Galileo a EGNOS) a vlastní program pro pozorování a monitorování Země (Copernicus). Programy Galileo, EGNOS i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí veřejným i soukromým uživatelům značné ekonomické výhody. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z CEF, která využívá služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země, měla být s uvedenými programy technicky kompatibilní.\n(45)\nPozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním vyhlášené v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily relevantnost a přidanou hodnotu využití grantů Unie ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo pomoci přilákat soukromé investice a poskytnout pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. CEF by proto měl i nadále podporovat akce, které lze financovat kombinací grantů Unie s jinými zdroji financování.\n(46)\nV oblasti dopravy by operace kombinování zdrojů neměly přesáhnout 10 % částky v okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tyto operace by mělo být možné využívat například pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou.\n(47)\nPolitické cíle CEF mají být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky programu InvestEU. Akce v rámci CEF by se měly přiměřeným způsobem využívat k podpoře investic nápravou selhání trhu nebo řešením nepříznivých investičních situací, aniž by docházelo k duplikaci nebo vytěsňování soukromého financování, zejména pokud akce nejsou komerčně životaschopné, ale mají jasnou přidanou hodnotu Unie.\n(48)\nS cílem upřednostnit integrovaný rozvoj inovačního cyklu je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativními řešeními zaváděnými s podporou z CEF. Za tímto účelem mají synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (18), zajistit, aby se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví v Unii určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají navíc zajistit, aby CEF podporoval rozsáhlé zavádění a využívání inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají dále zajistit, aby byla usnadněna výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a CEF, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou tržní připraveností, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím CEF.\n(49)\nDoba trvání CEF by měla být sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce. Toto nařízení by mělo na celé období 2021–2027 stanovit finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (19).\n(50)\nNa úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, v němž jsou určovány vnitrostátní priority reforem států a sledováno jejich provádění. Členské státy vytvářejí na podporu plnění těchto reformních priorit vlastní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak stanovit a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních, unijních nebo obojích finančních prostředků. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby byly finanční prostředky Unie využívány soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z EFRR a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, programu InvestEU a v relevantních případech z CEF. V relevantních případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.\n(51)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(52)\nTypy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při výběru těchto možností by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(53)\nPrávní subjekty usazené v Unii by měly pokud možno moci účastnit se na základě vzájemnosti na rovnocenných programech třetích zemí, které se účastní CEF.\n(54)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20) (dále jen „Dohoda o EHP“), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(55)\nFinanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. S cílem zohlednit specifičnost akcí, které CEF podporuje, a zajistilo se jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se CEF vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Při výběru akcí a jejich financování by mělo být nutné dodržovat pouze podmínky stanovené v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Aniž je dotčeno finančního nařízení, mělo by být možné stanovit v pracovních programech zjednodušené postupy.\n(56)\nV souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu stanovena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a relevantnost projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na evropskou propojenost, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby.\n(57)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(58)\nPodle rozhodnutí Rady (EU) 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé pro financování s výhradou pravidel a cílů CEF a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná zámořská země nebo území spojeno.\n(59)\nUnie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením Komise ze dne 6. února 2018 nazvaném „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“.\n(60)\nPokud se do akcí přispívajících k projektům společného zájmu nebo k přeshraničním projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční podpora poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů uvedených projektů. Pokud jde o přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měla by spolupráce mezi jedním či více členskými státy a třetí zemí (včetně v rámci Energetického společenství) splňovat podmínky stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001 ohledně nezbytnosti fyzického propojení s Unií.\n(61)\nVe svém sdělení Komise ze dne 3. října 2017 nazvaném „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ Komise uvádí, že Unie je nejotevřenějším trhem pro zadávání veřejných zakázek na světě, ale přístup pro unijní společnosti v jiných zemích není vždy na základě vzájemnosti. Příjemci podpory z CEF by proto měli plně využívat možností strategického zadávání veřejných zakázek, které nabízí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (27).\n(62)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (28) by měl být CEF hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování, jako je sledování výdajů na klimatická opatření, a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má CEF účinky v praxi. Komise by za účelem posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle CEF měla provést hodnocení a sdělit jeho výsledky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy.\n(63)\nMěla by být zavedena transparentní, odpovědná a přiměřená opatření pro monitorování a podávání zpráv, včetně měřitelných ukazatelů, s cílem posoudit a vykázat pokrok CEF směrem k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v tomto nařízení. Tato opatření by měla rovněž zajistit, aby byly uznány výsledky CEF. Tento systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo, a aby byly tyto údaje a výsledky shromažďovány účinně, účelně a včas. Ke shromáždění relevantních údajů pro účely CEF je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n(64)\nCEF by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Do 15 října 2021 [tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] by měla Komise přijmout první víceleté pracovní programy, které by měly obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu.\n(65)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních pravidel pro spolufinancování součástí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, v případě potřeby stanovení požadavků na infrastrukturu použitelných pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití; přijímání pracovních programů a udělování finanční podpory Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).\n(66)\nS cílem upravit v případě potřeby ukazatele používané k monitorování CEF, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené na jednotlivé specifické cíle v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(67)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(68)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (30) a nařízení (EU) č. 283/2014 by proto měla být zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (31), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.\n(69)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy (CEF) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nStanoví se jím cíle CEF, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení:\na)\n„akcí“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu;\nb)\n„alternativními palivy“ se rozumějí alternativní paliva pro všechny druhy dopravy vymezená v čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/94/EU;\nc)\n„příjemcem“ se rozumí subjekt s právní subjektivitou, s nímž byla podepsána grantová dohoda;\nd)\n„operací kombinování zdrojů“ se rozumějí akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\ne)\n„globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura určená v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;\nf)\n„hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vytyčená v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013;\ng)\n„koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroje usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013, jejichž seznam je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení;\nh)\n„přeshraničním spojením“ se v odvětví dopravy rozumí projekt společného zájmu, který zajišťuje spojitost TEN-T mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí;\ni)\n„chybějícím spojením“ se u všech druhů dopravy rozumí chybějící úsek TEN-T nebo dopravní úsek zabezpečující propojení hlavní nebo globální sítě s koridory TEN-T, který narušuje spojitost TEN-T nebo obsahuje jedno či více úzkých míst, která nepříznivě ovlivňují spojitost TEN-T;\nj)\n„infrastrukturou dvojího užití“ se rozumí infrastruktura dopravní sítě, která slouží civilním i obranným potřebám;\nk)\n„přeshraničním projektem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí projekt vybraný nebo k vybrání způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, vymezených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001 při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení;\nl)\n„energetickou účinností v první řadě“ se rozumí energetická účinnost v první řadě vymezená v čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;\nm)\n„infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení a páteřní sítě, jakož i operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou;\nn)\n„systémy 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat a velmi vysoká kapacita, komunikace s nízkým zpožděním, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení;\no)\n„koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako jsou propojená a automatizovaná mobilita, podobné služby inteligentní mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;\np)\n„operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumějí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií fungující prostřednictvím komunikační infrastruktury, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů o dopravní, energetické nebo obojí infrastruktuře;\nq)\n„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, v nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení;\nr)\n„studiemi“ se rozumějí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné a mapovací studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i v podobě softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně akcí předcházejících definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky dotčených ploch a příprava finančního balíčku;\ns)\n„socioekonomickými aktéry“ se rozumějí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství nacházející se v jejich okolí nebo v jejich oblasti vlivu;\nt)\n„třetí zemí“ se rozumí země, která není členských státem Unie;\nu)\n„sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou vymezené v čl. 2 bodě 2 směrnice (EU) 2018/1972;\nv)\n„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu.\nČlánek 3\nCíle\n1.   Obecnými cíli CEF je budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace a cílům zvyšování evropské konkurenceschopnosti, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, územní, sociální a hospodářské soudržnosti a přístupu na vnitřní trh a jeho integrace, s důrazem na usnadnění synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím.\n2.   CEF má tyto specifické cíle:\na)\nv odvětví dopravy:\ni)\npřispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se efektivních, vzájemně propojených a multimodálních sítí a infrastruktury pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu v souladu s cíli nařízení (EU) č. 1315/2013 a\nii)\npřizpůsobit části TEN-T dvojímu užití dopravní infrastruktury s cílem zlepšit civilní i vojenskou mobilitu;\nb)\nv odvětví energetiky:\ni)\npřispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, interoperability sítí přes hranice a napříč odvětvími, usnadnění dekarbonizace ekonomiky, podpory energetické účinnosti a zajištění bezpečnosti dodávek a\nii)\nusnadňovat přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky, včetně energie z obnovitelných zdrojů;\nc)\nv digitálním odvětví: přispívat k rozvoji projektů společného zájmu, které se týkají zavádění a zpřístupňování bezpečných a zabezpečených sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, zvyšování odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na územích Unie jejich propojením se sousedními územími a digitalizace dopravních a energetických sítí.\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění CEF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 33 710 000 000 EUR (32) v běžných cenách.\nV souladu s cílem Unie začlenit akce v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a fondů Unie CEF prostřednictvím svých akcí přispívá 60 % svého celkového finančního krytí na dosahování cílů v oblasti klimatu.\n2.   Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:\na)\n25 807 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:\ni)\n12 830 000 000 EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, evropské strategické investice;\nii)\n11 286 000 000 EUR převedených z Fondu soudržnosti k vynaložení v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti;\niii)\n1 691 000 000 EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);\nb)\n5 838 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož v závislosti na uplatnění na trhu až 15 % na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a v případě dosažení 15 % prahu zvýší Komise tento limit až na 20 % v závislosti na uplatnění na trhu;\nc)\n2 065 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c).\n3.   Komise se neodchýlí od částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii).\n4.   Až 1 % z částky uvedené v odstavci 1 lze použít k financování technické a správní pomoci určené k provádění CEF a pokynů pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Uvedenou částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů, a zejména na poskytování poradenských služeb navrhovatelům projektů v oblasti možností financování s cílem pomoci jim při strukturování jejich projektového financování.\n5.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po dobu dvou či více let.\n6.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, s ohledem na zpožděný vstup tohoto nařízení v platnost a s cílem zajistit kontinuitu, mohou být po omezenou dobu náklady vzniklé v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení považovány za způsobilé od 1. ledna 2021 i v případě, že vznikly před podáním žádosti o grant.\n7.   Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8 tohoto článku a aniž je dotčen čl. 15 odst. 2 písm. c).\n8.   Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, 30 % těchto částek se okamžitě zpřístupní formou soutěže všem členským státům, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti, na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením, přičemž přednost je dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti s ohledem na 70 % převedených zdrojů. Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do CEF, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem členským státům způsobilým k čerpání z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.\n9.   U členských států, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27, je 70 % částky, kterou tyto členské státy převedly do CEF, zaručeno do 31. prosince 2024.\n10.   Do 31. prosince 2025 celková částka přidělená z částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) na akce v členském státě způsobilém pro financování z Fondu soudržnosti nepřesáhne 170 % podílu tohoto členského státu na celkové částce převedené z Fondu soudržnosti.\n11.   S cílem podpořit členské státy, které jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti a které se mohou potýkat s problémy při přípravě projektů, tak aby byly dostatečně připravené, kvalitní nebo obojí a měly dostatečnou přidanou hodnotu Unie, se zvláštní pozornost věnuje technické pomoci, jejímž cílem je posílit institucionální kapacitu a efektivitu veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v tomto nařízení.\nKomise učiní vše, co je v jejích silách, aby členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti umožnila do konce období 2021–2027 dosáhnout nejvyšší možné míry čerpání prostředků převedených do CFF, a to i prostřednictvím vyhlášení dodatečných výzev.\nZvláštní pozornost a podpora se mimoto věnuje těm členským státům, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27.\n12.   Částka převedená z Fondu soudržnosti nesmí být využita k financování meziodvětvových pracovních programů a operací kombinování zdrojů.\n13.   Do CEF mohou být na žádost dotčeného členského státu převedeny zdroje, jež mu byly přiděleny ve sdíleném řízení, za podmínek stanovených v článku 21 nařízení (EU) 2021/1060. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\n14.   Aniž je dotčen odstavec 13 tohoto článku, mohou být v digitálním odvětví zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení na jejich žádost převedeny do CEF, a to i za účelem doplnění financování způsobilých akcí podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení, až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž jsou dotčeny zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a pravidla pro státní podporu. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.\nČlánek 5\nTřetí země přidružené k CEF\n1.   CEF je otevřen účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na CEF, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;\nv)\nstanoví vzájemnost v přístupu k podobným programům ve třetí zemi účastnící se programů Unie.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n2.   Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 1315/2013, třetí země uvedené v odstavci 1 tohoto článku a subjekty v těchto zemích usazené nesmějí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu nebo projektu podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, a podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení.\nČlánek 6\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   CEF provádějí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením nebo v nepřímém řízení subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.\n2.   CEF může poskytovat financování ve formě grantů a veřejných zakázek, jak je stanoveno ve finančním nařízení. Může rovněž přispívat na operace kombinování zdrojů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (33) a hlavou X finančního nařízení. Příspěvek Unie na operace kombinování zdrojů v odvětví dopravy nepřesáhne 10 % rozpočtové částky uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení. V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.\n3.   Komise může prováděním části CEF pověřit výkonné agentury v souladu s článkem 69 finančního nařízení s ohledem na plnění požadavků optimálního řízení a efektivity stanovených v CEF v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví.\n4.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 33 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.\nČlánek 7\nPřeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přispívají k dekarbonizaci, k dokončení vnitřního trhu s energií a ke zvýšení bezpečnosti dodávek. Musí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, stanovených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001. Uvedené projekty musí splňovat cíle, obecná kritéria a postup stanovené v části IV přílohy tohoto nařízení.\n2.   Komise do 31. prosince 2021 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž stanoví, aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, specifická výběrová kritéria a podrobné náležitosti procesu výběru projektů. Komise zveřejní metodiky posuzování příspěvku projektu ke splnění obecných kritérií a metodiky vypracování analýzy nákladů a přínosů uvedené v části IV přílohy.\n3.   Studie zaměřené na vypracování a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.\n4.   Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování Unií na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:\na)\nanalýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle části IV bodu 3 přílohy je pro všechny podporované projekty povinná a bere v potaz veškeré příjmy vyplývající z podpůrných programů, je provedena transparentním, komplexním a úplným způsobem a prokazuje významné úspory nákladů, přínosy, či obojí z hlediska integrace systémů, environmentální udržitelnosti, bezpečnosti dodávek energie nebo inovací, a\nb)\nžadatel prokáže, že projekt by se bez grantu neuskutečnil nebo že bez něj nemůže být komerčně životaschopný.\n5.   Výše grantu na práce:\na)\nmusí být úměrná úsporám nákladů nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy, nebo oběma;\nb)\nnesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným, a\nc)\nmusí být v souladu s čl. 15 odst. 3.\n6.   CEF stanoví možnost koordinovaného financování pomocí podpůrného rámce pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a spolufinancování pomocí mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 33 nařízení (EU) 2018/1999.\n7.   Komise pravidelně posuzuje využívání finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vzhledem k referenční částce stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. V návaznosti na uvedené posouzení se při nedostatečném uplatnění finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu nevyužité rozpočtové prostředky určené na tyto projekty použijí ke splnění cílů transevropských energetických sítí stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto nařízení pro způsobilé akce uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a od roku 2024 mohou být použity také ke spolufinancování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle nařízení (EU) 2018/1999.\n8.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví zvláštní pravidla spolufinancování jednotlivých částí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednak z CEF a jednak z mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení.\nČlánek 8\nProjekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu\n1.   Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou projekty, které významně přispívají ke strategickým cílům Unie v oblasti konektivity nebo poskytují síťovou infrastrukturu podporující digitální transformaci hospodářství a společnosti, jakož i unijní jednotný digitální trh.\n2.   Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí splňovat tato kritéria:\na)\nprojekt přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) a\nb)\nprojekt zavádí nejlepší dostupnou a nejvhodnější technologii pro daný konkrétní projekt, která nabízí nejlepší možnou rovnováhu z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti.\n3.   Studie zaměřené na vypracování a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.\n4.   Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, určuje se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:\na)\nu akcí přispívajících k zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, v souladu se strategickými cíli Unie týkajícími se konektivity v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři, se priorita určuje s přihlédnutím k potřebám těchto oblastí v oblasti konektivity a ke vzniklé dodatečné oblasti pokrytí, včetně pro domácnosti, v souladu s částí V bodem 1 přílohy; samostatné zavádění sítí pro socioekonomické aktéry je způsobilé pro financování, je-li ekonomicky přiměřené a fyzicky proveditelné;\nb)\nu akcí přispívajících k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních společenstvích se priorita určuje v souladu s částí V bodem 2 přílohy;\nc)\nu akcí přispívajících k zavádění koridorů 5G podél hlavních dopravních cest, a to i v rámci TEN-T, jako jsou ty uvedené v části V bodě 3 přílohy, se priorita určuje s cílem zajistit pokrytí podél uvedených hlavních dopravních cest za účelem umožnění nepřerušovaného poskytování synergických digitálních služeb, s přihlédnutím k socioekonomické relevantnosti ve vztahu k veškerým již nainstalovaným technologickým řešením v rámci progresivního přístupu;\nd)\nu projektů společného zájmu, které jsou zaměřeny na zavádění nebo výraznou modernizaci přeshraničních páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a na upevnění vazeb mezi sítěmi elektronických komunikací na území Unie, včetně podmořských kabelů, se priorita určuje v závislosti na míře, v níž významně přispívají ke zvýšení výkonnosti, odolnosti a velmi vysoké kapacity těchto sítí elektronických komunikací;\ne)\nu projektů společného zájmu zavádějících operační digitální platformy se upřednostňují akce založené na nejmodernějších technologiích, s přihlédnutím k aspektům, jako jsou interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů.\nKAPITOLA II\nZPŮSOBILOST\nČlánek 9\nZpůsobilé akce\n1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce, které přispívají ke splnění cílů uvedených v článku 3, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace. Patří k nim studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění CEF a hlavních směrů pro konkrétní odvětví. Studie jsou způsobilé, pouze pokud se týkají projektů způsobilých v rámci CEF.\n2.   V odvětví dopravy jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:\na)\nakce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí v zájmu rozvoje železniční, silniční a námořní infrastruktury a infrastruktury vnitrozemských vodních cest;\ni)\nakce provádějící hlavní síť v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se přeshraničních a chybějících spojení, jako jsou spojení uvedená v části III přílohy tohoto nařízení, jakož i městských uzlů, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy a propojení s letišti v rámci hlavní sítě, vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013; akce provádějící hlavní síť mohou zahrnovat související prvky nacházející se na globální síti, pokud je to nutné k optimalizaci investice a v souladu s podmínkami stanovenými v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení;\nii)\nakce týkající se přeshraničních spojení v rámci globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, jako jsou opatření uvedená v části III bodě 2 přílohy tohoto nařízení, akce uvedené v části III bodě 3 přílohy tohoto nařízení, akce týkající se studií pro rozvoj globální sítě a akce týkající se námořních a vnitrozemských přístavů globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;\niii)\nakce za účelem rekonstrukce chybějících regionálních přeshraničních železničních spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována;\niv)\nakce provádějící úseky globální sítě nacházející se v nejvzdálenějších regionech v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se relevantních městských uzlů, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy, propojení s letišti a multimodálních logistických platforem v rámci globální sítě vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013;\nv)\nakce na podporu projektů společného zájmu s cílem propojit transevropskou síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí vymezených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013;\nb)\nakce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility:\ni)\nakce na podporu mořských dálnic stanovená v článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013 se zaměřením na přeshraniční pobřežní námořní dopravu;\nii)\nakce na podporu systémů telematických aplikací v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013 pro jednotlivé druhy dopravy, mimo jiné zejména:\n—\npro železnici: evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS),\n—\npro vnitrozemské vodní cesty: říční informační služby (RIS),\n—\npro silniční dopravu: inteligentní dopravní systémy (ITS),\n—\npro námořní dopravu: kontrolní a informační systémy pro provoz plavidel (VTMIS) a služby e-Maritime, včetně služeb jednotného portálu, jako je jednotný námořní portál, přístavních systémů a příslušných celních informačních systémů,\n—\npro leteckou dopravu: systémy uspořádání letového provozu, zejména ty, které vyplývají ze systému Single European Sky ATM Research (SESAR);\niii)\nakce na podporu udržitelných služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013 a akce ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy;\niv)\nakce na podporu nových technologií a inovací, včetně automatizace, zlepšených dopravních služeb, modální integrace a infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty pro všechny druhy dopravy v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1315/2013;\nv)\nakce na odstranění překážek v interoperabilitě, jak je vymezena v čl. 3 písm. o) nařízení (EU) č. 1315/2013, zejména překážek při dosahování koridorových nebo síťových účinků, včetně akcí na podporu zvýšení objemu železniční nákladní dopravy a zařízení pro automatickou změnu rozchodu;\nvi)\nakce na odstranění překážek v interoperabilitě, zejména v rámci městských uzlů vymezených v článku 30 nařízení (EU) č. 1315/2013;\nvii)\nakce na zavedení bezpečné a zabezpečené infrastruktury a mobility, včetně silniční bezpečnosti, v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;\nviii)\nakce na zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury, zejména její odolnosti vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a vůči hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnost;\nix)\nakce na zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury pro všechny druhy dopravy a všechny uživatele, zejména pro uživatele s omezenou schopností pohybu a orientace, v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013;\nx)\nakce na zlepšení přístupnosti a dostupnosti dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní ochrany a akce pro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie s cílem usnadnit dopravní toky;\nc)\npodle specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) a v souladu s článkem 12 akce nebo specifické činnosti v rámci akcí, které podporují nové nebo stávající části TEN-T vhodné pro vojenskou přepravu, za účelem jejího přizpůsobení požadavkům na infrastrukturu dvojího užití.\n3.   V odvětví energetiky jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:\na)\nakce týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013;\nb)\nakce na podporu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně inovativních řešení, jakož i skladování energie z obnovitelných zdrojů, a jejich příprava, vymezených v části IV přílohy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7.\n4.   V digitálním odvětví jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:\na)\nakce na podporu zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, schopných poskytnout gigabitové připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři;\nb)\nakce na podporu poskytování bezplatného místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních společenstvích bez diskriminačních podmínek;\nc)\nakce zavádějící nepřerušené pokrytí všech hlavních dopravních cest, včetně TEN-T, systémy 5G, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy;\nd)\nakce na podporu zavádění nových nebo modernizaci stávajících páteřních sítí včetně podmořských kabelů v členských státech, mezi nimi a mezi Unií a třetími zeměmi, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy a jiné akce podporující zavádění páteřních sítí uvedených ve zmíněném bodě;\ne)\nakce provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky, podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou, či obojí.\nČlánek 10\nSynergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím\n1.   Akce přispívající současně k dosažení jednoho nebo více cílů nejméně ve dvou odvětvích, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c), jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení a využít vyšší míru spolufinancování v souladu s článkem 15. Tyto akce se provádějí prostřednictvím pracovních programů zaměřených nejméně na dvě odvětví, které obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu, a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.\n2.   Pokud jde o odvětví dopravy nebo energetiky nebo o digitální odvětví, mohou v každém z nich akce způsobilé podle článku 9 zahrnovat synergické prvky, které souvisejí s kterýmkoli dalším z těchto odvětví a které se netýkají způsobilých akcí stanovených v čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:\na)\nnáklady na synergické prvky nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů akce;\nb)\nsynergické prvky se vztahují k odvětví dopravy nebo energetiky nebo k digitálnímu odvětví a\nc)\nsynergické prvky umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy dané akce.\nČlánek 11\nZpůsobilé subjekty\n1.   Na subjekty se vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.\n2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:\na)\nprávnické osoby usazené:\ni)\nv některém členském státu, včetně společných podniků;\nii)\nve třetí zemi přidružené k CEF; nebo\niii)\nv zámořské zemi nebo území;\nb)\nprávnické osoby zřízené podle práva Unie a, je-li tak stanoveno v pracovních programech, mezinárodní organizace.\n3.   Fyzické osoby nejsou způsobilé.\n4.   Pracovní programy mohou stanovit, že právnické osoby usazené ve třetích zemích přidružených k CEF v souladu s článkem 5 a právnické osoby usazené v Unii, avšak přímo či nepřímo kontrolované třetími zeměmi nebo státními příslušníky třetích zemí nebo subjekty usazenými ve třetích zemích, nejsou z řádně opodstatněných bezpečnostních důvodů způsobilé pro účast na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. c). V těchto případech se výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a přímo či nepřímo řízené členskými státy nebo státními příslušníky členských států.\n5.   Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k CEF není přidružena, jsou výjimečně způsobilé získat finanční podporu Unie v rámci CEF, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví nebo přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.\n6.   Aby byly návrhy způsobilé, musí je podat:\na)\njeden nebo více členských států; nebo\nb)\nse souhlasem dotčených členských států mezinárodní organizace, společné podniky nebo veřejné či soukromé podniky nebo subjekty, včetně regionálních nebo místních orgánů.\nPokud dotčený členský stát s podáním návrhu podle prvního pododstavce písm. b) nesouhlasí, sdělí tuto informaci odpovídajícím způsobem.\nČlenský stát může rozhodnout, že u určitého pracovního programu nebo u určitých kategorií žádostí lze návrhy podávat i bez jeho souhlasu. V takovém případě se tato skutečnost na žádost dotčeného členského státu uvede v příslušném pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů.\nČlánek 12\nSpecifická pravidla způsobilosti akcí souvisejících s přizpůsobením TEN-T k civilně-obrannému dvojí užití\n1.   Na akce přispívající k přizpůsobení hlavní nebo globální sítě TEN-T, vymezených v nařízení (EU) č. 1315/2013, s cílem umožnit civilně-obranné dvojí užití infrastruktury se vztahují tato další pravidla způsobilosti:\na)\nnávrhy musí podat jeden nebo více členských států nebo, se souhlasem dotčených členských států, právní subjekty usazené v členských státech;\nb)\nakce se musí týkat úseků nebo uzlů identifikovaných členskými státy v přílohách k Vojenským požadavkům pro vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo ni, přijatým Radou dne 20. listopadu 2018, nebo v jakémkoli následném seznamu přijatém později a v jakémkoli dalším orientačním seznamu prioritních projektů, které členské státy určí v souladu s akčním plánem pro vojenskou mobilitu;\nc)\nakce se mohou týkat jak modernizace stávajících součástí infrastruktury, tak výstavby nových součástí infrastruktury, přičemž se zohlední požadavky na infrastrukturu uvedené v odstavci 2 tohoto článku;\nd)\nakce ke splnění požadavku na úroveň infrastruktury, která jde nad rámec úrovně požadované pro účely dvojího užití, jsou způsobilé, avšak náklady na ně jsou způsobilé pouze do úrovně nákladů odpovídající úrovni požadavků nezbytné pro účely dvojího užití; akce týkající se infrastruktury využívané pouze k vojenským účelům nejsou způsobilé;\ne)\nakce podle tohoto článku se financují pouze z částky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.\n2.   Komise přijme prováděcí akt, který v případě potřeby stanoví požadavky na infrastrukturu použitelné pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.\n3.   Po průběžném hodnocení CEF podle čl. 23 odst. 2 může Komise rozpočtovému orgánu navrhnout, aby převedl nepřidělené prostředky z čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) do čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i).\nKAPITOLA III\nGRANTY\nČlánek 13\nGranty\nGranty v rámci CEF se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\nČlánek 14\nKritéria pro udělení grantu\n1.   Transparentní kritéria pro udělení grantu jsou stanovena v pracovních programech uvedených v článku 20 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu zohledňují pouze tyto prvky:\na)\nhospodářský, sociální a environmentální dopad, včetně dopadu na klima (přínosy a náklady životního cyklu projektu), spolehlivost, komplexnost a transparentnost analýzy;\nb)\naspekty týkající se inovací a digitalizace, bezpečnosti, interoperability a přístupnosti, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením;\nc)\npřeshraniční rozměr, propojení sítí a územní dostupnost, a to i pro evropské ostrovy a nejvzdálenější regiony;\nd)\npřidanou hodnotu Unie;\ne)\nsynergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím;\nf)\npřipravenost akce z hlediska vývoje projektu;\ng)\nspolehlivost strategie údržby navrhované pro projekt po dokončení;\nh)\nracionalitu navrhovaného prováděcího plánu;\ni)\nkatalytický účinek finanční podpory Unie na investici;\nj)\nnutnost překonat finanční překážky, jako jsou překážky způsobené nedostatečnou obchodní životaschopností, vysokými počátečními náklady nebo nedostatkem tržního financování;\nk)\nmožnost dvojího užití v kontextu vojenské mobility;\nl)\nsoulad s unijními a vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“.\n2.   V posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu se v relevantních případech zohlední odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to pomocí posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně relevantních adaptačních opatření.\n3.   Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu zajistí, aby v relevantních případech uvedených v pracovních programech byly akce podpořené z CEF, které zahrnují technologie navigace, určování polohy a času, technicky slučitelné s programy Galileo, EGNOS a Copernicus.\n4.   Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu v příslušných případech zajistí, aby navrhované akce v odvětví dopravy byly v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovaly poradní stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení. Při posuzování se musí zvážit také to, zda provádění akcí financovaných z CEF s sebou nenese riziko, že by mohlo dojít k narušení přepravy zboží a osob po úseku tratě, kterého se projekt týká, a zda došlo ke zmírnění tohoto rizika.\n5.   Pokud jde o akce týkající se přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kritéria pro udělení grantu zohlední podmínky stanovené v čl. 7 odst. 4.\n6.   Pokud jde o akce týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitální konektivity, kritéria pro udělení grantu uvedená v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední kritéria stanovená v čl. 8 odst. 4.\nČlánek 15\nMíry spolufinancování\n1.   U studií nepřekročí částka finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. c).\n2.   U prací v odvětví dopravy se použijí tyto maximální míry spolufinancování:\na)\nv případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů; míry spolufinancování však lze zvýšit až na 50 % v případě akcí:\ni)\ntýkajících se přeshraničních spojení za podmínek uvedených v písmeni e) tohoto odstavce;\nii)\nna podporu systémů telematických aplikací;\niii)\nna podporu vnitrozemských vodních cest nebo interoperability železnic;\niv)\nna podporu nových technologií a inovací;\nv)\nna podporu zlepšení infrastruktury za účelem zajištění bezpečnosti; a\nvi)\npro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie v souladu s příslušným právem Unie;\nb)\nv případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) nepřekročí výše finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů; pokud jsou však nezbytné zdroje převedeny do CEF podle čl. 4 odst. 13, lze míry spolufinancování zvýšit až na 85 %;\nc)\nv případě částek převedených z Fondu soudržnosti nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů;\nd)\nv případě částek z okruhu evropské strategické investice ve výši 1 559 800 000 EUR, jak je uvedeno v části II prvním odstavci první odrážce přílohy, nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;\ne)\nv případě akcí týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální míry spolufinancování uvedené v písmenech a), c) a d) tohoto odstavce mohou vztahovat pouze na ty, jejichž plánování a provádění vykazuje vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. c), například zřízením jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury nebo dvoustranného právního rámce nebo existencí prováděcí aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013; míru spolufinancování použitelnou v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. a) na projekty prováděné integrovanými řídícími strukturami, včetně společných podniků, lze navíc zvýšit o 5 %.\n3.   U prací v odvětví energetiky se použijí tyto maximální míry spolufinancování:\na)\nv případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů;\nb)\nv případě akcí přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, které na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo nabízejí vysoce inovativní řešení, lze míry spolufinancování zvýšit až na 75 % celkových způsobilých nákladů.\n4.   U prací v digitálním odvětví se použijí následující maximální míry spolufinancování: u prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů.\nMíru spolufinancování lze zvýšit:\na)\nv případě akcí s výrazným přeshraničním rozměrem, jako jsou nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, až na 50 % a\nb)\nv případě akcí, kterými se provádí gigabitové připojení socioekonomických aktérů, až na 75 %.\nJsou-li akce pro poskytování místního bezdrátového připojení v místních společenstvích realizovány prostřednictvím grantů nízké hodnoty, mohou být financovány z finanční podpory Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.\n5.   Maximální míra spolufinancování platná pro akce uvedené v čl. 10 odst. 1 je nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví. Míra spolufinancování použitelná na uvedené akce může být navíc zvýšena o 10 %.\n6.   Na práce prováděné v nejvzdálenějších regionech v odvětví dopravy, odvětví energetiky i digitálním odvětví se použije specifická maximální míra spolufinancování ve výši 70 %.\nČlánek 16\nZpůsobilé náklady\nVedle kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:\na)\nzpůsobilé jsou pouze výdaje vzniklé v členských státech, ledaže projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje i území jedné či více třetích zemí uvedených v článku 5 nebo čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a že daná akce je nezbytně nutná k dosažení jeho cílů;\nb)\nnáklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, jsou způsobilé až do plné výše;\nc)\nvýdaje související s nákupem pozemků nejsou způsobilými náklady, s výjimkou finančních prostředků převedených z Fondu soudržnosti v odvětví dopravy v souladu s článkem 64 nařízení (EU) 2021/1060;\nd)\nzpůsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty.\nČlánek 17\nKombinace grantů s jinými zdroji financování\n1.   Granty lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.\n2.   Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze provést prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.\nČlánek 18\nSnížení výše grantu nebo jeho ukončení\n1.   Vedle důvodů uvedených v čl. 131 odst. 4 finančního nařízení může být výše grantu, s výjimkou řádně odůvodněných případů, snížena z těchto důvodů:\na)\nakce spočívající ve studiích nebyla zahájena do jednoho roku ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;\nb)\nakce spočívající v pracích nebyla zahájena do dvou let ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;\nc)\npři přezkumu pokroku dosaženého při provádění akce bylo zjištěno, že v tomto provádění došlo k tak významnému zpoždění, že cílů akce pravděpodobně nebude dosaženo.\n2.   Grantová dohoda může být změněna nebo ukončena z důvodů uvedených v odstavci 1.\n3.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o snížení výše grantu nebo jeho ukončení se případ komplexně přezkoumá a dotčení příjemci dostanou možnost, aby v přiměřené lhůtě předložili své připomínky.\n4.   Dostupné prostředky na závazky plynoucí z uplatnění odstavců 1 nebo 2 tohoto článku se přidělí na jiné pracovní programy navržené v rámci odpovídajícího finančního krytí stanoveného v čl. 4 odst. 2.\nČlánek 19\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci CEF, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n2.   „Pečeť excelence“ lze udělit akcím, které splňují všechny tyto podmínky:\na)\nbyla posouzena ve výzvě k podávání návrhů podle CEF;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;\nc)\nnemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\nAkce, které obdržely „pečeť excelence“ v souladu s prvním pododstavcem, mohou obdržet podporu z EFRR v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 nebo z Fondu soudržnosti bez dalšího posouzení, pokud jsou v souladu s cíli a pravidly dotčeného fondu.\nKAPITOLA IV\nTVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 20\nPracovní programy\n1.   CEF se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.\n2.   Aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost a aby došlo ke zvýšení kvality projektů, přijme Komise první víceleté pracovní programy do 15 října 2021. Ty musí obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec vztahující se na celé období programu.\n3.   Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.\n4.   Při přijímání pracovních programu v odvětví energetiky věnuje Komise zvláštní pozornost projektům společného zájmu a souvisejícím akcím za účelem dosažení větší integrace vnitřního trhu s energií, ukončení energetické izolace a odstranění úzkých míst na propojeních mezi elektrizačními soustavami s důrazem na projekty přispívající k dosažení cíle, jímž je zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení, a na projekty přispívající k synchronizaci elektrizačních soustav se sítěmi Unie.\n5.   V souladu s čl. 200 odst. 2 finančního nařízení může schvalující osoba tam, kde je to vhodné, organizovat dvoufázové výběrové řízení takto:\na)\nžadatelé předloží zjednodušenou dokumentaci obsahující poměrně stručné informace, aby bylo možné předběžně vybrat projekty na základě omezeného počtu kritérií;\nb)\nžadatelé, kteří byli předběžně vybráni, předloží po ukončení první fáze úplnou dokumentaci.\nČlánek 21\nPoskytování finanční podpory Unie\n1.   Po každé výzvě k podávání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 20 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví výši finanční podpory, která má být poskytnuta na vybrané projekty nebo jejich části, a upřesní podmínky a způsoby jejich provádění. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.\n2.   V průběhu plnění grantových dohod informuje Komise příjemce a příslušné členské státy o změnách ve výši grantu a o konečných vyplacených částkách.\n3.   Příjemci předkládají, bez předchozího schválení členských států, zprávy vymezené v příslušných grantových dohodách. Komise zajistí členským státům přístup ke zprávám, pokud jde o akce realizované na jejich území.\nČlánek 22\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku CEF při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku CEF dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění část I přílohy pokud jde o ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku, mimo jiné pro sledování výdajů na klimatická opatření, a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n4.   Komise zdokonalí specializovanou internetovou stránku tím, že na ní v reálném čase zveřejňuje mapu s prováděnými projekty spolu s relevantními informacemi, včetně posouzení dopadu, hodnoty, příjemce, prováděcího subjektu a stavu provádění projektu. Komise rovněž každé dva roky předkládá zprávu o pokroku. Tyto zprávy obsahují informace o provádění CEF v souladu s jeho obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3, přičemž upřesní, zda jednotlivá odvětví postupují podle plánu, zda je celkový rozpočtový závazek v souladu s celkovou přidělenou částkou, zda jsou probíhající projekty dostatečně úplné a zda je stále proveditelné a vhodné je dokončit.\nČlánek 23\nHodnocení\n1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout jejich výsledky do rozhodovacího procesu.\n2.   Průběžné hodnocení CEF se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku jeho provádění.\n3.   Na konci provádění CEF, avšak nejpozději čtyři roky po ukončení období upřesněného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení CEF.\n4.   Komise předloží závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 24\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy, který může zasedat v různých složeních v závislosti na příslušném tématu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 25\nAkty v přenesené pravomoci\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:\na)\nvytvoří rámec pro monitorování a hodnocení na základě ukazatelů stanovených v části I přílohy;\nb)\nstanoví pravidla výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které doplní projekty uvedené v části IV přílohy, a stanoví a aktualizují seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.\n2.   S výhradou čl. 172 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení, kterými se mění:\na)\nčást III přílohy, pokud jde o definice koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky v globální síti;\nb)\nčást V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení.\nČlánek 26\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 2 a článku 25 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 27\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se CEF, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na CEF rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\n3.   V souladu s platným právem Unie a členských států se zajistí transparentnost a veřejné konzultace.\nČlánek 28\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se CEF na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nKAPITOLA V\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 29\nZrušení a přechodná ustanovení\n1.   Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, není tímto nařízením dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.\n3.   Finanční krytí CEF může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi CEF a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1316/2013.\n4.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5, aby bylo možné řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 30\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 7. července 2021.\nZa Evropský parliament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA. LOGAR\n(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 191.\n(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 173.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 884) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizují Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti (Úř. věst. L 231,30.6.2021, s. 60).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021 kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(20)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(26)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(28)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).\n(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).\n(32)  Finanční krytí CEF na období 2021–2027 ve stálých cenách roku 2018 činí 29 896 000 000 EUR a je rozděleno takto: a) doprava: 22 884 000 000 EUR, z toho i) 11 384 000 000 EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, evropské strategické investice; ii) 10 000 000 000 EUR převedených z Fondu soudržnosti; iii) 1 500 000 000 EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, obrana; b) energetika: 5 180 000 000 EUR; c) digitální oblast: 1 832 000 000 EUR.\n(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107. 26.3.2021, s. 30).\nPŘÍLOHA\nČÁST I\nUKAZATELE\nCEF bude pečlivě monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů CEF, a s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:\nOdvětví\nSpecifické cíle\nKlíčové ukazatele\nDoprava\nEfektivní, propojené a multimodální sítě a infrastruktura pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu\nPočet přeshraničních a chybějících spojení řešených s podporou z CEF (včetně akcí týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní sítě a globální sítě TEN-T)\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění systémů ERTMS, RIS, ITS, VTMIS/služeb e-Maritime a systému SESAR\nPočet čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva, které byly vybudovány nebo modernizovány s podporou z CEF\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k bezpečnosti dopravy\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k dostupnosti dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy\nUzpůsobení dopravní infrastruktury k dvojímu užití\nPočet součástí dopravní infrastruktury uzpůsobených tak, aby vyhovovaly požadavkům na dvojí užití\nEnergetika\nPřínos k propojenosti a integraci trhů\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím propojení sítí členských států a odstranění vnitřních omezení\nBezpečnost dodávek\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím odolnou plynárenskou síť\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke zvýšení inteligence a digitalizace sítí a zvýšení kapacity pro skladování energie\nUdržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům umožňujícím zvýšení penetrace energie z obnovitelných zdrojů do energetických soustav\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů\nDigitální odvětví\nPřínos k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Unii\nNová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro sociálně-ekonomické aktéry a vysoce kvalitní připojení pro místní společenství\nPočet akcí podpořených z CEF, které zajišťují pokrytí 5G podél hlavních dopravních cest\nPočet akcí podpořených z CEF, které umožňují nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou\nPočet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci odvětví energetiky a dopravy\nČÁST II:\nORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY\nRozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) se přidělují takto:\n—\n60 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“, z čehož 1 559 800 000 EUR (1) má být přiděleno přednostně a formou soutěže na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;\n—\n40 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.\nRozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě ii) se přidělují takto:\n—\n85 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“;\n—\n15 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.\nU akcí uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) by 85 % rozpočtových zdrojů mělo být přiděleno na akce na hlavní síti a 15 % na akce na globální síti.\nČÁST III:\nKORIDORY HLAVNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ A PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ NA GLOBÁLNÍ SÍTI\n1.\nKoridory hlavní sítě a orientační seznam předem určených přeshraničních a chybějících spojení\nAtlantický koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nGijón – León – Valladolid\nA Coruña – Vigo – Orense – León\nZaragoza – Pamplona/Logroño – Bilbao\nTenerife/Gran Canaria – Huelva/Sanlúcar de Barrameda – Sevilla – Córdoba\nAlgeciras – Bobadilla – Madrid\nSines/Lisboa – Madrid – Valladolid\nLisboa – Aveiro – Leixões/Porto – řeka Douro\nSionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Le Havre – Rouen – Paris\nAveiro – Valladolid – Vitoria-Gasteiz – Bergara – Bilbao/Bordeaux – Toulouse/Tours – Paris – Metz – Mannheim/Strasbourg\nSionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Saint Nazaire – Nantes – Tours – Dijon\nPřeshraniční spojení\nÉvora – Mérida\nželeznice\nVitoria-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux\nAveiro – Salamanca\nŘeka Douro (Via Navegável do Douro)\nvnitrozemské vodní cesty\nChybějící spojení\nTratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC\nželeznice\nBaltsko-jaderský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nGdynia – Gdańsk – Katowice/Sławków\nGdańsk – Warszawa – Katowice/Kraków\nKatowice – Ostrava – Brno – Wien\nSzczecin/Świnoujście – Poznań – Wrocław – Ostrava\nKatowice – Bielsko-Biała – Žilina – Bratislava – Wien\nWien – Graz– Villach – Udine – Trieste\nUdine – Venezia – Padova – Bologna – Ravenna – Ancona\nGraz – Maribor – Ljubljana – Koper/Trieste\nPřeshraniční\nspojení\nKatowice/Opole – Ostrava – Brno\nKatowice – Žilina\nBratislava – Wien\nGraz – Maribor\nVenezia – Trieste – Divača – Ljubljana\nželeznice\nKatowice – Žilina\nBrno – Wien\nsilnice\nChybějící spojení\nGloggnitz – Mürzzuschlag: Semmeringský patní tunel\nGraz – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel\nKoper – Divača\nželeznice\nStředomořský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nAlgeciras – Bobadilla – Madrid – Zaragoza – Tarragona\nMadrid – Valencia – Sagunto – Teruel – Zaragoza\nSevilla – Bobadilla – Murcia\nCartagena – Murcia – Valencia – Tarragona/Palma de Mallorca – Barcelona\nTarragona – Barcelona – Perpignan – Narbonne – Toulouse/Marseille – Genova/Lyon – La Spezia/Torino – Novara – Milano – Bologna/Verona – Padova – Venezia – Ravenna/Trieste/Koper – Ljubljana – Budapest\nLjubljana/Rijeka – Zagreb – Budapest – hranice UA\nPřeshraniční spojení\nBarcelona – Perpignan\nželeznice\nLyon – Torino: patní tunel a přístupové cesty\nNice – Ventimiglia\nVenezia – Trieste – Divača – Ljubljana\nLjubljana – Zagreb\nZagreb – Budapest\nBudapest – Miskolc – hranice UA\nLendava – Letenye\nsilnice\nVásárosnamény – hranice UA\nChybějící spojení\nAlmería – Murcia\nželeznice\nTratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC\nPerpignan – Montpellier\nKoper – Divača\nRijeka – Zagreb\nMilano – Cremona – Mantova – Porto Levante/Venezia – Ravenna/Trieste\nvnitrozemské vodní cesty\nSeveromořsko-baltský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nLuleå – Helsinki – Tallinn – Rīga\nVentspils – Rīga\nRīga – Kaunas\nKlaipėda – Kaunas – Vilnius\nKaunas – Warszawa\nHranice BY – Warszawa – Łódź/Poznań – Frankfurt (Oder) – Berlin – Hamburg – Kiel\nŁódź – Katowice/Wrocław\nHranice UA – Rzeszów – Katowice – Wrocław – Falkenberg – Magdeburg\nSzczecin/Świnoujście – Berlin – Magdeburg – Braunschweig – Hannover\nHannover – Bremen – Bremerhaven/Wilhelmshaven\nHannover – Osnabrück – Hengelo – Almelo – Deventer – Utrecht\nUtrecht – Amsterdam\nUtrecht – Rotterdam – Antwerpen\nHannover/Osnabrück – Köln – Antwerpen\nPřeshraniční spojení\nTallinn – Rīga – Kaunas – Warszawa: Nová trať v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC\nželeznice\nŚwinoujście/Szczecin – Berlin\nželeznice a vnitrozemské vodní cesty\nKoridor Via Baltica EE-LV-LT-PL\nsilnice\nChybějící spojení\nKaunas – Vilnius: část nové tratě v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC\nželeznice\nWarszawa/Idzikowice – Poznań/Wrocław, včetně připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel\nNord-Ostsee-Kanal\nvnitrozemské vodní cesty\nBerlin – Magdeburg – Hannover; Mittellandkanal; západoněmecké průplavy\nRýn, Waal\nNoordzeekanaal, IJssel, Twentekanaal\nSeveromořsko-středomořský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nHranice UK – Baile Átha Cliath nebo Dublin – Sionainn Faing nebo Shannon Foynes/Corcaigh nebo Cork\nSionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Le Havre/Calais/Dunkerque/Zeebrugge/Terneuzen/Gent/Antwerpen/Rotterdam/Amsterdam\nHranice UK – Lille – Brussel nebo Bruxelles\nAmsterdam – Rotterdam – Antwerpen – Brussel nebo Bruxelles – Luxembourg\nLuxembourg – Metz – Dijon – Mâcon – Lyon – Marseille\nLuxembourg – Metz – Strasbourg – Basel\nAntwerpen/Zeebrugge – Gent – Calais/Dunkerque/Lille – Paris – Rouen – Le Havre\nPřeshraniční spojení\nBrussel nebo Bruxelles – Luxembourg – Strasbourg\nželeznice\nTerneuzen – Gent\nvnitrozemské vodní cesty\nSíť Seina – Šelda a související povodí řek Seina, Šelda a Máza\nKoridor Rýn – Šelda\nChybějící spojení\nAlbertkanaal/Canal Albert a Kanaal Bocholt-Herentals\nvnitrozemské vodní cesty\nVýchodní a východostředomořský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nHamburg – Berlin\nRostock – Berlin – Dresden\nBremerhaven/Wilhelmshaven – Magdeburg – Dresden\nDresden – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Lysá nad Labem/Poříčany – Kolín\nKolín – Pardubice – Brno – Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Timişoara – Craiova – Calafat – Vidin – Sofia\nSofia –hranice RS/MK\nSofia – Plovdiv – Burgas/hranice TR\nHranice TR– Alexandroupoli – Kavala – Thessaloniki – Ioannina – Kakavia/Igoumenitsa\nHranice MK – Thessaloniki\nSofie – Thessaloniki – Athina – Piraeus/Ikonio – Irakleio – Lemesos (Vasiliko) – Lefkosia/Larnaka\nAthina – Patra/Igoumenitsa\nPřeshraniční spojení\nDresden – Praha/Kolín\nželeznice\nWien/Bratislava – Budapest\nBékéscsaba – Arad – Timişoara\nCraiova – Calafat – Vidin – Sofia – Thessaloniki\nSofia – hranice RS/NMK\nHranice TR– Alexandroupoli\nHranice NMK – Thessaloniki\nIoannina – Kakavia (hranice AL)\nsilnice\nDrobeta Turnu Severin/Craiova – Vidin – Montana\nSofia – hranice RS\nHamburg – Dresden – Praha – Pardubice\nvnitrozemské vodní cesty\nChybějící spojení\nIgoumenitsa – Ioannina\nPraha – Brno\nThessaloniki – Kavala – Alexandroupoli\nTimişoara – Craiova\nželeznice\nRýnsko-alpský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nGenova – Milano – Lugano – Basel\nGenova – Novara – Brig – Bern – Basel – Karlsruhe – Mannheim – Mainz – Koblenz – Köln\nKöln – Düsseldorf – Duisburg – Nijmegen/Arnhem – Utrecht – Amsterdam\nNijmegen – Rotterdam – Vlissingen\nKöln – Liège – Brussel nebo Bruxelles – Gent\nLiège – Antwerpen – Gent – Zeebrugge\nPřeshraniční\nspojení\nZevenaar – Emmerich – Oberhausen\nželeznice\nKarlsruhe – Basel\nMilano/Novara – hranice CH\nBasel – Antwerpen/Rotterdam – Amsterdam\nvnitrozemské vodní cesty\nChybějící spojení\nGenova – Tortona/Novi Ligure\nželeznice\nZeebrugge – Gent\nRýnsko-dunajský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nStrasbourg – Stuttgart – München – Wels/Linz\nStrasbourg – Mannheim – Frankfurt am Main – Würzburg – Nürnberg – Regensburg – Passau – Wels/Linz\nMünchen/Nürnberg – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – hranice UA\nWels/Linz – Wien – Bratislava – Budapest – Vukovar\nWien/Bratislava – Budapest – Arad – Moravita/Brașov/Craiova – București – Giurgiu/Constanta – Sulina\nPřeshraniční spojení\nMünchen – Praha\nželeznice\nNürnberg – Plzeň\nMünchen – Mühldorf – Freilassing – Salzburg\nStrasbourg – Kehl Appenweier\nHranice – Žilina\nKošice – hranice UA\nWien – Bratislava/Budapest\nBratislava – Budapest\nBékéscsaba – Arad – Timişoara – hranice RS\nBucurești – Giurgiu – Rousse\nDunaj (Kehlheim – Constanța/Midia/Sulina) a související povodí řek Váh, Sava a Tisa\nvnitrozemské vodní cesty\nZlín – Žilina\nsilnice\nTimişoara – hranice RS\nChybějící spojení\nStuttgart – Ulm\nželeznice\nSalzburg – Linz\nCraiova – București\nArad – Sighişoara – Brașov – Predeal\nSkandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě\nVytyčení trasy\nHranice RU – Hamina/Kotka – Helsinki – Turku/Naantali – Stockholm – Örebro(Hallsberg)/Linköping – Malmö\nNarvik/Oulu – Luleå – Umeå – Stockholm/Örebro (Hallsberg)\nOslo – Göteborg – Malmö – Trelleborg\nMalmö – København – Fredericia – Aarhus – Aalborg – Hirtshals/Frederikshavn\nKøbenhavn – Kolding/Lübeck – Hamburg – Hannover\nBremerhaven – Bremen – Hannover – Nürnberg\nRostock – Berlin – Halle/Leipzig – Erfurt – München\nNürnberg – München – Innsbruck – Verona – Bologna – Ancona/Firenze\nLivorno/La Spezia – Firenze – Roma – Napoli – Bari – Taranto – Valletta/Marsaxlokk\nCagliari – Napoli – Gioia Tauro – Palermo/Augusta – Valletta/Marsaxlokk\nPřeshraniční spojení\nHranice RU – Helsinki\nželeznice\nKøbenhavn – Hamburg: Přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny\nMünchen – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty\nGöteborg – Oslo\nKøbenhavn – Hamburg: Fixní spojení Fehmarnovy úžiny\nsilnice/železnice\n2.\nOrientační seznam předem stanovených přeshraničních spojení na globální síti\nK přeshraničním úsekům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) patří zejména následující úseky:\nBaile Átha Cliath nebo Dublin/Letterkenny – hranice UK\nsilnice\nPau – Huesca\nželeznice\nLyon – hranice CH\nželeznice\nAthus – Mont-Saint-Martin\nželeznice\nBreda – Venlo – Viersen – Duisburg\nželeznice\nAntwerpen – Duisburg\nželeznice\nMons – Valenciennes\nželeznice\nGent – Terneuzen\nželeznice\nHeerlen – Aachen\nželeznice\nGroningen – Bremen\nželeznice\nStuttgart –hranice CH\nželeznice\nGallarate/Sesto Calende – hranice CH\nželeznice\nBerlin – Rzepin/Horka – Wrocław\nželeznice\nPraha – Linz\nželeznice\nVillach – Ljubljana\nželeznice\nPivka – Rijeka\nželeznice\nPlzeň – České Budějovice – Wien\nželeznice\nWien – Győr\nželeznice\nGraz – Celldömölk – Győr\nželeznice\nNeumarkt-Kallham – Mühldorf\nželeznice\nJantarový koridor PL–SK–HU\nželeznice\nKoridor Via Carpathia hranice BY/UA–PL–SK–HU–RO\nsilnice\nFocșani – hranice MD\nsilnice\nBudapest – Osijek – Svilaj (hranice BA)\nsilnice\nFaro – Huelva\nželeznice\nPorto – Vigo\nželeznice\nGiurgiu – Varna\nželeznice\nSvilengrad – Pithio\nželeznice\n3.\nSoučásti globální sítě nacházející se v členských státech, které nemají pozemní hranici s jiným členským státem.\nČÁST IV:\nVÝBĚR PŘESHRANIČNÍCH ÚSEKŮ V OBLASTI ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ\n1.\nCíle přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů\nPřeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, rozvoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie a napomáhají jejich integraci prostřednictvím zařízení na skladování energie s cílem přispět k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti dekarbonizace.\n2.\nObecná kritéria\nAby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, musí splňovat všechna následující kritéria:\na)\nmusí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001;\nb)\nmusí umožňovat úspory nákladů při zavádění energie z obnovitelných zdrojů, přínosy pro integraci soustav, zabezpečení dodávek nebo inovace, případně obojí, ve srovnání s obdobným projektem nebo projektem v oblasti obnovitelných zdrojů energie prováděným jedním ze zúčastněných členských států samotným;\nc)\npodle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 této části a při použití metodik uvedených v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení převažují potenciální celkové přínosy spolupráce i v dlouhodobějším horizontu nad jejími náklady.\n3.\nAnalýza nákladů a přínosů\na)\nnáklady na výrobu energie;\nb)\nnáklady na integraci soustav;\nc)\nnáklady na podporu;\nd)\nemise skleníkových plynů;\ne)\nzabezpečení dodávek;\nf)\nznečištění ovzduší a jiné místní znečištění, jako například vlivy na místní přírodu a životní prostředí;\ng)\ninovace.\n4.\nPostup\na)\nPředkladatelé projektu, který je potenciálně způsobilý pro výběr jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu ujednání mezi dvěma nebo více členskými státy, anebo mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001, a který usiluje o získání statusu přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, podají Komisi žádost o výběr jako přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; předkladateli mohou být i členské státy. Žádost musí obsahovat relevantní informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií stanovených v bodech 2 a 3 této části v souladu s metodikami uvedenými v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nKomise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nejméně jednou za rok.\nb)\nKomise vytvoří skupinu pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která je složena z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise, a této skupině předsedá. Skupina přijme svůj jednací řád.\nc)\nAlespoň jednou za rok zorganizuje Komise proces výběru přeshraničních projektů. Po vyhodnocení projektů předloží Komise skupině uvedené v písmeni b) tohoto bodu seznam způsobilých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které splňují kritéria stanovená v článku 7 a v písmeni d) tohoto bodu.\nd)\nSkupině uvedené v písmeni b) se poskytují relevantní informace, s výjimkou citlivých obchodních informací, o způsobilých projektech, které jsou uvedeny na seznamu předloženém Komisí, pokud jde o tato kritéria:\ni)\npotvrzení o souladu s kritérii způsobilosti a výběrovými kritérii u všech projektů;\nii)\ninformace o mechanismu spolupráce, jehož se projekt týká, a informace o tom, do jaké míry má projekt podporu jednoho či několika členských států;\niii)\npopis cíle projektu, včetně odhadované kapacity (v kW), a je-li k dispozici, objemu výroby energie z obnovitelných zdrojů (v kWh za rok), jakož i jeho celkové projektové náklady a způsobilé náklady uvedené v eurech;\niv)\ninformace o předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. b) této části a o předpokládaných nákladech a přínosech a předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. c) této části.\ne)\nSkupina může na svá jednání případně přizvat předkladatele způsobilých projektů, zástupce třetích zemí zapojených do těchto projektů a jakékoli jiné relevantní zúčastněné strany.\nf)\nNa základě výsledků hodnocení se skupina dohodne na předběžném seznamu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který mají být přijaty v souladu s písmenem g).\ng)\nKomise přijme na základě předběžného seznamu uvedeného v písmeni f) a s přihlédnutím k písmenu i) prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci konečný seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise rovněž zveřejní na svých internetových stránkách seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tento seznam přezkoumává podle potřeby a nejméně každé dva roky.\nh)\nSkupina monitoruje provádění projektů z konečného seznamu a poskytuje doporučení, jak překonat případná zpoždění při tomto provádění. Předkladatelé vybraných projektů poskytují za tímto účelem informace o provádění svých projektů.\ni)\nKomise při výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů usiluje o to, aby zajistila vhodnou geografickou vyváženost. Pro výběr projektů se mohou využít regionální seskupení.\nj)\nProjekt nesmí být vybrán jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nebo je-li vybrán, musí mu být tento status odebrán, pokud informace, jež byly rozhodujícím faktorem hodnocení, byly nesprávné nebo pokud projekt není v souladu s právem Unie.\nČÁST V\nPROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU\n1.\nGigabitové připojení sociálně-ekonomických aktérů, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení\nAkce se seřadí podle priorit s ohledem na funkci sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základní konektivity a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství, včetně pokrytí dalších oblastí co do domácností. Dostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.\nPrioritu mají akce přispívající ke gigabitovému připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, pro:\na)\nnemocnice a zdravotní střediska v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blahobytu občanů Unie a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče;\nb)\nvzdělávací a výzkumná centra v souvislosti se snahou usnadnit mimo jiné používání vysoce výkonné výpočetní techniky, cloudových aplikací a dat velkého objemu, překlenout digitální propast a inovovat vzdělávací systémy, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a zvyšovat efektivnost;\nc)\nnepřerušované bezdrátové širokopásmové pokrytí všech městských oblastí sítí 5G do roku 2025.\n2.\nBezdrátové připojení v místních společenstvích\nAkce zaměřené na poskytování místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních společenství, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:\na)\nprovádí je subjekt veřejného sektoru ve smyslu druhého pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let;\nb)\nopírají se o digitální sítě s velmi vysokou kapacitou umožňující zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které:\ni)\nje bezplatné a bez diskriminujících podmínek, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejlepší dostupné zařízení a je schopné poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení; a\nii)\npodporuje široký a nediskriminační přístup k inovativním digitálním službám;\nc)\npoužívají společnou vizuální identitu, kterou poskytne Komise, a jsou spojena se souvisejícími vícejazyčnými internetovými nástroji;\nd)\ns cílem zajistit synergické působení, zvýšit kapacitu a zlepšit zkušenosti uživatelů umožňují zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem pro připojení G5 vymezených ve směrnici (EU) 2018/1972; a\ne)\nzavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž.\nFinanční podpora Unie je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (2), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem bezplatné místní bezdrátové připojení bez diskriminujících podmínek prostřednictvím instalace místních bezdrátových přístupových bodů.\nFinancované akce nesmějí duplikovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.\nDostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.\nV relevantních případech bude zajištěna koordinace a soudržnost s akcemi podporovanými z CEF, které prosazují přístup socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou schopným poskytovat gigabitové připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení.\n3.\nOrientační seznam koridorů 5G a páteřních přeshraničních spojení způsobilých k získání finančních prostředků\nV souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G, zahrnují akce na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok akce na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti propojené a automatizované mobility (CAM) a jako druhý krok akce na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak se uvádí v tabulce níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory (3).\nMimoto je podpora podle čl. 9 odst. 4 písm. d) poskytována rovněž na akce, které podporují zavádění páteřních sítí, včetně podmořských kabelů, v členských státech a mezi Unií a třetími zeměmi nebo spojujících evropské ostrovy, aby se zajistila nezbytná záložní kapacita pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii.\nAtlantický koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nPorto – Vigo\nMérida – Évora\nParis – Amsterdam – Frankfurt am Main\nAveiro – Salamanca\nSan Sebastián – Biarritz\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nMetz – Paris – Bordeaux – Bilbao – Vigo – Porto – Lisboa\nBilbao – Madrid – Lisboa\nMadrid – Mérida – Sevilla – Tarifa\nZavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů\nAçores/souostroví Madeira – Lisboa\nBaltsko-jaderský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nGdańsk – Warszawa – Brno – Wien – Graz – Ljubljana – Koper/Trieste\nStředomořský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nBudapest – Zagreb – Ljubljana – Rijeka – Split – Dubrovnik\nLjubljana – Zagreb – Slavonski Brod – Bajakovo (hranice RS)\nSlavonski Brod – Dakovo – Osijek\nMontpellier – Narbonne – Perpignan – Barcelona – Valencia – Málaga – Tarifa s prodloužením do Narbonne – Toulouse\nZavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů\nSítě podmořských kabelů Lisboa – Marseille – Milano\nSeveromořsko-baltský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nWarszawa – Kaunas – Vilnius\nKaunas – Klaipėda\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nTallinn – Rīga – Kaunas – hranice LT/PL – Warszawa\nHranice BY/LT – Vilnius – Kaunas – Klaipėda\nVia Carpathia:\nKlaipėda – Kaunas – Ełk – Białystok – Lublin – Rzeszów – Barwinek – Košice\nSeveromořsko-středomořský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nMetz – Merzig – Luxembourg\nRotterdam – Antwerpen – Eindhoven\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nAmsterdam – Rotterdam – Breda – Lille – Paris\nBrussel nebo Bruxelles – Metz – Basel\nMulhouse – Lyon – Marseille\nVýchodní a východostředomořský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nSofia – Thessaloniki – Beograd\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nBerlin – Praha – Brno – Bratislava – Timișoara – Sofia – hranice TR\nBratislava – Košice\nSofia – Thessaloniki – Athina\nRýnsko-alpský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nBologna – Innsbruck – München (Brennerský koridor)\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nRotterdam – Oberhausen – Frankfurt am Main\nBasel – Milano – Genova\nRýnsko-dunajský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nFrankfurt am Main – Passau – Wien – Bratislava – Budapest – Osijek – Vukovar – București – Constanța\nBucurești – Iași\nKarlsruhe – München – Salzburg – Wels\nFrankfurt am Main – Strasbourg\nSkandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě\nPřeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM\nOulu – Tromsø\nOslo – Stockholm – Helsinki\nDelší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM\nTurku – Helsinki – hranice RU\nOslo – Malmö – København – Hamburg – Würzburg - Nürnberg – München – Rosenheim – Verona – Bologna – Napoli – Catania – Palermo\nStockholm – Malmö\nNapoli – Bari – Taranto\nAarhus – Esbjerg – Padborg\n(1)  1 384 000 000 EUR v cenách roku 2018.\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).\n(3)  Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.", "summary": "Nástroj pro propojení Evropy (2021–2027)\nNástroj pro propojení Evropy (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1153, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNa období víceletého finančního rámce (VFR) 2021–2027 nařízení:zřizuje Nástroj pro propojení Evropy na období 2021–2027 (CEF 2.0), stanoví jeho cíle a rozpočet a popisuje formy financování z prostředků Evropské unie (EU) a pravidla způsobilosti.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nNástroj CEF 2.0 má podobné cíle jako CEF 1.0 (který se vztahoval na období 2014–2020), ale větší důraz klade na:udržitelnost, dekarbonizaci a nižší emise, komplementaritu druhů dopravy (a také synergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím), zlepšení vojenské mobility v celé EU.Obecným cílem nástroje CEF 2.0 je budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit mezinárodní spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména přispíváním do těchto tří oblastí.\nDopravaEfektivní, propojené a multimodální transevropské dopravní sítě (TEN-T) a projekty infrastruktury pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu Přizpůsobení části infrastruktury TEN-T s cílem zlepšit civilní i vojenskou mobilitu (podléhá zvláštním pravidlům způsobilosti).EnergetikaUsnadňování přeshraniční spolupráce v oblasti energetiky, včetně energie z obnovitelných zdrojů. Rozvoj projektů společného zájmu týkajících se další integrace vnitřního trhu s energií, interoperability sítí přes hranice a napříč odvětvími, usnadnění dekarbonizace ekonomiky, podpory energetické účinnosti a zajištění bezpečnosti dodávek.Digitální odvětvíZavádění a zpřístupňování bezpečných a zabezpečených sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, poskytujících gigabitové připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři. Nepřerušené pokrytí hlavních dopravních cest, včetně TEN-T, systémy 5G. Zvýšená odolnost a kapacita digitálních páteřních sítí EU propojením se sousedními územími. Digitalizace dopravní a energetické sítě.Rozpočet (v cenách z roku 2021)Doprava: 25,81 miliardy EUR (včetně 11,29 miliardy EUR převedených z Fondu soudržnosti). Energetika: 5,84 miliardy EUR. Digitální odvětví: 2,07 miliardy EUR.Nástroj CEF poskytuje finanční prostředky ve formě grantů a veřejných zakázek.\nNávrhy předkládají jeden nebo více členských států EU nebo, se souhlasem dotčených členských států, mezinárodní organizace, společné podniky nebo veřejné či soukromé podniky nebo subjekty, včetně regionálních či místních orgánů.\nZpůsobilost země mimo EU\nTyto země mimo EU se mohou za určitých podmínek účastnit nástroje CEF:členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou také členy Evropského hospodářského prostoru, přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, země evropské politiky sousedství, jiné země mimo EU, podle zvláštní dohody.Spolufinancování\nU většiny dopravních projektů nepřesáhne finanční podpora EU 30 % celkových způsobilých nákladů, u studií se zvyšuje až na 50 %, u prioritnějších akcí a akcí v oblasti civilně-obranného dvojího užití až na 85 % u projektů, kde jsou finanční prostředky převedeny z Fondu soudržnosti.\nU energetických projektů nepřesáhne finanční podpora EU 50 % celkových způsobilých nákladů, u projektů, které poskytují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu EU nebo nabízejí vysoce inovativní řešení, se zvyšuje až na 75 %.\nU digitálních projektů nepřesáhne finanční podpora EU 30 % celkových způsobilých nákladů, u akcí s výrazným přeshraničním rozměrem se zvyšuje až na 50 % a u gigabitového připojení pro socioekonomické aktéry až na 75 %.\nNa práce prováděné v nejvzdálenějších regionech v odvětví dopravy, odvětví energetiky i digitálním odvětví se použije specifická maximální míra spolufinancování ve výši 70 %.\nNa podporu synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím mohou akce zaměřené na splnění cílů v alespoň dvou z těchto odvětví získat vyšší míru spolufinancování v souladu s pracovním programem, který se zaměřuje na alespoň dvě z těchto odvětví.\nNařízení zrušuje nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nViz také:Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (Evropská komise) Strategie pro mobilitu (Evropská komise) Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast (Europa).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38–81)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159–706)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1–34)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209)\nPostupné změny směrnice (EU) 2018/2001 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)\nViz konsolidované znění.\nSpolečné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii (JOIN(2017) 41 final, 10.11.2017)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa v pohybu: Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny (COM(2017) 283 final, 31.5.2017)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1–128)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39–75)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 17.09.2021"}
{"celex_id": "32021R0784", "reference": "17.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 172/79\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/784\nze dne 29. dubna 2021\no potírání šíření teroristického obsahu online\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem tohoto nařízení je zajistit řádné fungování jednotného digitálního trhu v otevřené a demokratické společnosti tím, že se zaměřuje na boj proti zneužívání hostingových služeb pro teroristické účely a přispívá k veřejné bezpečnosti v celé Unii. V zájmu lepšího fungování jednotného digitálního trhu je třeba zvyšovat právní jistotu poskytovatelů hostingových služeb a důvěru uživatelů v internetové prostředí, jakož i posilovat záruky svobody projevu, včetně svobody přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti, a svobody a plurality sdělovacích prostředků.\n(2)\nRegulační opatření zaměřená na potírání šíření teroristického obsahu online by měly doplňovat strategie členských států zaměřené na boj proti terorismu, zahrnující posilování mediální gramotnosti a kritického myšlení, vytváření alternativní argumentace a protiargumentace, a další iniciativy ke snížení dopadu teroristického obsahu online a zvýšení odolnosti vůči němu, jakož i investice do sociální práce, iniciativ zaměřených na deradikalizaci a spolupráce s dotčenými komunitami s cílem dosáhnout trvalé prevence radikalizace ve společnosti.\n(3)\nPotírání teroristickému obsahu online, který je součástí širšího problému nezákonného obsahu online, vyžaduje kombinaci legislativních, nelegislativních a dobrovolných opatření založených na spolupráci mezi orgány a poskytovateli hostingových služeb při plném dodržování základních práv.\n(4)\nAktivní poskytovatelé hostingových služeb na internetu hrají v digitální ekonomice důležitou úlohu, protože zajišťují spojení mezi podniky a občany, zprostředkovávají veřejnou diskuzi, šíření a přijímání informací, názorů a myšlenek a tím významně přispívají k inovacím, ekonomickému růstu a tvorbě pracovních míst v Unii. Avšak služby poskytovatelů hostingových služeb jsou v některých případech zneužívány třetími stranami k provádění nezákonné činnosti online. Velké znepokojení vzbuzuje zneužívání těchto služeb teroristickými skupinami a jejich příznivci k šíření teroristického obsahu online za účelem šíření jejich myšlenek, radikalizace a náboru stoupenců a napomáhání a řízení teroristické činnosti.\n(5)\nAčkoli přítomnost teroristického obsahu online není jediným faktorem, ukázala se být katalyzátorem radikalizace jednotlivců, jež může vést k teroristickým činům, a má proto závažné negativní dopady na uživatele, občany a celou společnost, ale také na poskytovatele internetových služeb, na jejichž platformách se takový obsah nachází, neboť se tím narušuje důvěra jejich uživatelů a dochází k poškozování jejich obchodních modelů. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé hostingových služeb zastávají ústřední úlohu a mají k dispozici technologické prostředky a kapacity související s poskytovanými službami, mají ve vztahu ke společnosti zvláštní odpovědnost chránit své poskytované služby před zneužitím teroristy a účastnit se potírání teroristického obsahu, který je prostřednictvím jejich služeb online šířen, přičemž musejí zohlednit zásadní význam svobody projevu, včetně svobody přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti.\n(6)\nÚsilí v potírání teroristického obsahu online bylo na úrovni Unie započato v roce 2015 v rámci dobrovolné spolupráce mezi členskými státy a poskytovateli hostingových služeb. Má-li být dostupnost teroristického obsahu online dále snižována a má-li být tento rychle narůstající problém náležitě vyřešen, je třeba toto úsilí doplnit o jasný legislativní rámec. Tento legislativní rámec navazuje na dobrovolné úsilí, které bylo podpořeno doporučením Komise (EU) 2018/334 (3), a reaguje na výzvy Evropského parlamentu, aby byla posílena opatření zaměřená na boj proti nezákonnému a škodlivému obsahu online, v souladu s horizontálním rámcem zavedeným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (4) a Evropskou radou, v zájmu účinnějšího identifikování a odstraňování obsahu online, jenž podněcuje k teroristickým činům.\n(7)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES. Především by pak opatření přijatá poskytovatelem hostingových služeb v souladu s tímto nařízením, a to včetně jakýchkoli zvláštních opatření, neměla sama o sobě vést k tomu, že se na poskytovatele hostingových služeb přestane vztahovat výjimka z odpovědnosti stanovená uvedenou směrnicí. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů a soudů stanovit odpovědnost poskytovatelů hostingových služeb v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro výjimku z odpovědnosti podle uvedené směrnice.\n(8)\nV případě rozporu mezi tímto nařízením a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (5), pokud jde o ustanovení upravující audiovizuální mediální služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice, by měla mít přednost směrnice 2010/13/EU. Tím by neměly být dotčeny povinnosti podle tohoto nařízení, a to zejména pokud jde o poskytovatele platforem pro sdílení videonahrávek.\n(9)\nToto nařízení by mělo stanovit pravidla týkající se boje proti zneužívání hostingových služeb k šíření teroristického obsahu online, jež mají zaručit hladké fungování vnitřního trhu. Tato pravidla by měla plně respektovat základní práva chráněná v Unii, a zejména práva zaručená Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).\n(10)\nÚčelem tohoto nařízení je přispět k ochraně veřejné bezpečnosti a současně stanovit náležité a účinné záruky k zajištění ochrany základních práv včetně práva na respektování soukromého života, práva na ochranu osobních údajů, práva na svobodu projevu, a to včetně práva přijímat a rozšiřovat informace, práva na svobodu podnikání a práva na účinnou právní ochranu. Rovněž je zakázána jakákoliv diskriminace. Příslušné orgány a poskytovatelé hostingových služeb by měli přijímat pouze opatření, která jsou nutná, vhodná a přiměřená v demokratické společnosti, a to s ohledem na zvláštní význam svobody projevu a informací a svobody a plurality sdělovacích prostředků, které představují základní pilíře pluralitní a demokratické společnosti a zároveň jsou hodnotami, na kterých je Unie založena. Opatření, která se týkají svobody projevu a informací, by měla být cíleně zaměřená, aby sloužila k potírání šíření teroristického obsahu online, avšak zároveň ctila právo legálně přijímat a rozšiřovat informace, a přitom zohledňovala ústřední úlohu, kterou poskytovatelé hostingových služeb zastávají při zprostředkování veřejné diskuse a šíření a přijímání faktů, názorů a myšlenek v souladu se zákonem. Účinná opatření online proti teroristickému obsahu online a ochrana svobody projevu a informací nejsou protichůdnými cíli, nýbrž cíli, které se vzájemně doplňují a posilují.\n(11)\nAby se vyjasnilo, jaká opatření mají poskytovatelé hostingových služeb a příslušné orgány přijmout proti šíření teroristického obsahu online, mělo by toto nařízení stanovit definici „teroristického obsahu“ pro preventivní účely, která bude v souladu s definicemi příslušných trestných činů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (6). Jelikož je třeba bojovat proti nejškodlivější teroristické propagandě online, měla by tato definice zahrnovat materiál, který podněcuje nebo získává jiné osoby ke spáchání nebo přispění ke spáchání teroristických trestných činů, získává jiné osoby k účasti na činnostech teroristické skupiny nebo glorifikuje teroristické činnosti, mimo jiné i šířením materiálu zobrazujícího teroristický útok. Tato definice by měla rovněž zahrnovat materiál, který poskytuje návod k výrobě nebo použití výbušnin, palných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, jakož i chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN) látek, nebo k jiným specifickým metodám či technikám, včetně výběru cílů, za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání teroristických trestných činů. Takový materiál zahrnuje text, obrazy, zvukové nahrávky a videa, jakož i živý přenos teroristických trestných činů, jež vyvolávají nebezpečí, že mohou být spáchány další takové trestné činy. Při posuzování, zda je materiál teroristickým obsahem ve smyslu tohoto nařízení, by příslušné orgány a poskytovatelé hostingových služeb měli zohlednit faktory, jakými jsou povaha a znění výroků či projevů, kontext, ve kterém byly učiněny, a jejich potenciál přivodit škodlivé důsledky, pokud jde o bezpečnost a ochranu osob. Skutečnost, že byl materiál vytvořen osobou, skupinou či subjektem zařazenými na unijní seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických trestných činů, na které se vztahují omezující opatření, lze jej osobě, skupině nebo subjektu přičítat nebo je šířen jejich jménem, by mělo být při posouzení důležitým faktorem.\n(12)\nZa teroristický obsah by neměl být považován materiál šířený pro vzdělávací, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely nebo pro osvětové účely namířené proti teroristické činnosti. Při určování toho, zda je materiál poskytnutý poskytovatelem obsahu „teroristickým obsahem“ ve smyslu tohoto nařízení, by mělo být zohledněno zejména právo na svobodu projevu a informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků, a svoboda umění a věd. Zejména v případech, kdy poskytovatel obsahu nese redakční odpovědnost, by každé rozhodnutí týkající se odstranění šířeného materiálu mělo zohledňovat standardy novinářské práce stanovené v předpisech upravujících oblast tisku nebo sdělovacích prostředků v souladu s právem Unie včetně Listiny. Navíc by nemělo být za teroristický obsah považováno vyjadřování radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi o citlivých politických otázkách.\n(13)\nV zájmu účinného potírání šíření teroristického obsahu online a zároveň v zájmu zajištění respektování soukromého života jednotlivců by se toto nařízení mělo vztahovat na poskytovatele služeb informační společnosti, kteří na žádost uživatele služby uchovávají a veřejně šíří jím poskytnutý materiál nebo informace, bez ohledu na to, zda je uchovávání a veřejné šíření těchto informací a materiálu pouze technické, automatické nebo pasivní povahy. Pojmem „uchovávání“ by se mělo rozumět držení dat uložených v paměti fyzického nebo virtuálního serveru. Poskytovatelé služeb „prostého přenosu“ a služeb ukládání do vyrovnávací paměti (tzv. „caching“), jakož i jiných služeb poskytovaných v jiných vrstvách internetové infrastruktury, které uchovávání nezahrnují, jako jsou registry a registrátoři, poskytovatelé systémů doménových jmen (DNS), platební služby nebo služby ochrany před distribuovaným odepřením služby (DDoS), by proto do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměli.\n(14)\nPojem „veřejné šíření“ by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, kdy je uživatelům obecně umožněn snadný přístup k informacím, aniž by byl ze strany poskytovatele obsahu požadován jakýkoliv další krok, a to bez ohledu na to, zda tyto osoby přístup k daným informacím skutečně využijí. Proto pokud přístup k informacím vyžaduje registraci nebo přijetí do určité skupiny uživatelů, měly by se tyto informace považovat za veřejně šířené pouze v případě, že k registraci uživatelů usilujících o přístup k informacím nebo k jejich přijetí do skupiny dochází automaticky, aniž by proběhlo lidské rozhodnutí nebo výběr osob, jimž se přístup udělí. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (7), jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv. Informace by měly být považovány za uchovávané a veřejně šířené ve smyslu tohoto nařízení, pouze pokud jsou tyto činnosti vykonávány na základě přímé žádosti poskytovatele obsahu. Proto by se toto nařízení nemělo vztahovat na poskytovatele služeb, jako je cloudová infrastruktura, které jsou poskytovány na žádost jiných stran než poskytovatelů obsahu a ze kterých mají poskytovatelé obsahu pouze nepřímý prospěch. Toto nařízení by se mělo vztahovat například na poskytovatele služeb sociálních médií, služeb sdílení videa, obrazového a zvukového materiálu, jakož i služeb sdílení souborů a jiných cloudových služeb, pokud jsou tyto služby využívány k veřejnému zpřístupnění uchovávaných informací na přímou žádost poskytovatele obsahu. Pokud poskytovatel hostingových služeb nabízí více služeb, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na služby, které spadají do jeho oblasti působnosti.\n(15)\nTeroristický obsah je často veřejně šířen prostřednictvím služeb poskytovaných poskytovateli hostingových služeb usazenými ve třetích zemích. Aby byli uživatelé v Unii chráněni a aby bylo zajištěno, že se na všechny poskytovatele hostingových služeb působící na jednotném digitálním trhu vztahují stejné požadavky, mělo by se toto nařízení použít na všechny poskytovatele příslušných služeb nabízených v Unii bez ohledu na zemi, kde mají hlavní provozovnu. Mělo by se mít za to, že poskytovatel hostingových služeb nabízí služby v Unii, pokud umožňuje fyzickým nebo právnickým osobám v jednom či více členských státech využívat své služby a má-li s tímto členským státem nebo s těmito členskými státy podstatné spojení.\n(16)\nPodstatné spojení s Unií by mělo existovat, pokud má poskytovatel hostingových služeb provozovnu v Unii, jeho služeb využívá významný počet uživatelů v jednom nebo více členských státech nebo jsou jeho činnosti zaměřeny na jeden nebo více členských států. Zaměření činností na jeden nebo více členských států by mělo být určeno na základě všech relevantních okolností, včetně takových faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v dotyčném členském státě nebo možnost objednání zboží či služeb z tohoto členského státu. Uvedené zaměření by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od používání místních reklam nebo reklam v jazyce obecně používaném v dotyčném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, jako je poskytování zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by mělo být předpokládáno i v případě, že poskytovatel hostingových služeb zaměřuje svoje činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (8). Pouhá dostupnost internetové stránky, e-mailové adresy nebo jiných kontaktních údajů poskytovatele hostingových služeb v jednom nebo více členských státech by sama o sobě neměla být dostatečná k tomu, aby zakládala podstatné spojení. Kromě toho by poskytování služby s cílem pouhého souladu se zákazem diskriminace, jak jej stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 (9), nemělo být považováno za to, že zakládá podstatné spojení s Unií.\n(17)\nJe třeba harmonizovat postup a povinnosti vyplývající z příkazů k odstranění, kterými se po posouzení příslušnými orgány poskytovatelům hostingových služeb ukládá, aby odstranili teroristický obsah nebo znemožnili přístup k němu. S ohledem na rychlost šíření teroristického obsahu napříč online službami by měla být poskytovatelům hostingových služeb uložena povinnost zajistit, aby byl teroristický obsah určený v příkazu k odstranění odstraněn nebo přístup k němu znemožněn ve všech členských státech do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění. Vyjma řádně odůvodněných naléhavých případů by měl příslušný orgán poskytnout poskytovateli hostingových služeb informace o postupech a platných lhůtách alespoň dvanáct hodin před vydáním prvního příkazu k odstranění vůči tomuto poskytovateli hostingových služeb. Takovéto řádně odůvodněné naléhavé případy nastanou, pokud by odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu později než jednu hodinu od obdržení příkazu k odstranění způsobilo vážnou újmu, například v situacích bezprostředního ohrožení života nebo fyzické integrity osoby, nebo pokud by tento obsah zobrazoval právě probíhající události, které působí újmu na životě nebo fyzické integritě osoby. Příslušný orgán by měl určit, zda se jedná o naléhavý případ, a své rozhodnutí v příkazu k odstranění řádně odůvodnit. Pokud poskytovatel hostingových služeb nemůže příkaz k odstranění splnit do jedné hodiny od jeho přijetí z důvodu vyšší moci nebo faktické nemožnosti, včetně objektivně opodstatněných technických nebo provozních důvodů, měl by o tom co nejdříve informovat vydávající příslušný orgán a příkaz k odstranění splnit, jakmile se situace vyřeší.\n(18)\nPříkaz k odstranění by měl obsahovat odůvodnění pro označení materiálu, který má být odstraněn nebo k němuž má být znemožněn přístup, za teroristický obsah a poskytovat informace dostatečné pro lokalizaci tohoto obsahu s uvedením přesné adresy URL a v případě potřeby veškerých dalších doplňujících informací, jako je například snímek obrazovky zachycující daný obsah. Odůvodnění by mělo poskytovateli hostingových služeb a v konečném důsledku i poskytovateli obsahu umožnit účinně vykonat své právo na soudní nápravu. Poskytnutí odůvodnění by nemělo zahrnovat zveřejnění citlivých informací, které by mohly ohrozit probíhající vyšetřování.\n(19)\nPříslušný orgán by měl příkaz k odstranění předložit přímo kontaktnímu místu určenému nebo zřízenému poskytovatelem hostingových služeb pro účely tohoto nařízení elektronickými prostředky umožňujícími vytvoření písemného záznamu za podmínek, jež poskytovateli hostingových služeb umožňují ověřit pravost příkazu, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu, například zabezpečenou e-mailovou poštou nebo platformou nebo jinými zabezpečenými kanály, včetně těch, které dá k dispozici poskytovatel hostingových služeb, a to v souladu s právními předpisy Unie na ochranu osobních údajů. Tento požadavek by mělo být možné splnit například s využitím kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (10). Má-li poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo právního zástupce s bydlištěm nebo usazeného v jiném členském státě, než je členský stát vydávajícího příslušného orgánu, měla by být kopie příkazu k odstranění současně zaslána příslušnému orgánu tohoto členského státu.\n(20)\nPříslušný orgán členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právní zástupce bydliště nebo je usazen, by měl mít možnost příkaz k odstranění vydaný příslušnými orgány jiného členského státu přezkoumat s cílem určit, zda závažně nebo zjevně neporušuje toto nařízení nebo základní práva zakotvená v Listině. Poskytovatel obsahu i poskytovatel hostingových služeb by měli mít právo požádat o takový přezkum příslušným orgánem v členském státě, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právní zástupce bydliště nebo je usazen. Pokud je taková žádost podána, měl by daný příslušný orgán přijmout rozhodnutí, zda u příkazu k odstranění došlo k takovým porušením. Pokud uvedené rozhodnutí taková porušení konstatuje, měl by příkaz k odstranění pozbýt právních účinků. Přezkum by měl být proveden urychleně, aby bylo zajištěno co nejrychlejší obnovení chybně odstraněného obsahu nebo obsahu, ke kterému byl znemožněn přístup.\n(21)\nPoskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu by měli do svých podmínek, pokud je stanovili, zařadit ustanovení týkající se boje proti zneužívání jejich služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu. Měli by tato ustanovení uplatňovat s řádnou péčí, transparentně, přiměřeně a nediskriminačně.\n(22)\nS ohledem na rozsah problému a rychlost, jíž je k efektivnímu identifikování a odstraňování teroristického obsahu zapotřebí, představují zásadní prvek v potírání šíření teroristickému obsahu online účinná a přiměřená zvláštní opatření. Poskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu by měli za účelem omezení dostupnosti teroristického obsahu v rámci svých služeb zavést zvláštní opatření, přičemž by měli zohlednit rizika a míru vystavení teroristickému obsahu, jakož i dopady na práva třetích stran a informace ve veřejném zájmu. Poskytovatelé hostingových služeb by měli určit, jaká vhodná, účinná a přiměřená zvláštní opatření by měla být zavedena s cílem identifikovat a odstraňovat teroristický obsah. Zvláštní opatření by mohla zahrnovat vhodná technická nebo provozní opatření nebo kapacity, jako například personální obsazení nebo technické prostředky pro identifikaci a rychlé odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, mechanismy umožňující uživatelům oznamovat nebo označovat domnělý teroristický obsah nebo jakákoli jiná opatření, která poskytovatel hostingových služeb považuje za vhodná a účinná pro řešení problému dostupnosti teroristického obsahu v rámci svých služeb.\n(23)\nPři zavádění zvláštních opatření by měli poskytovatelé hostingových služeb zajistit, aby bylo zachováno právo uživatelů na svobodu projevu a informací, jakož i svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, jak jsou chráněny Listinou. Kromě požadavků stanovených právními předpisy, včetně právních předpisů na ochranu osobních údajů, by měli poskytovatelé hostingových služeb jednat s náležitou péčí a v příslušných případech zavést záruky, ve vhodných případech včetně lidského dohledu a ověřování, s cílem vyhnout se neúmyslným a chybným rozhodnutím vedoucím k odstranění obsahu, který není teroristickým obsahem, nebo ke znemožnění přístupu k němu.\n(24)\nPoskytovatel hostingových služeb by měl příslušnému orgánu oznamovat zavedená zvláštní opatření, aby mohl tento orgán určit, zda jsou opatření účinná a přiměřená a zda, jsou-li využívány automatizované prostředky, má poskytovatel hostingových služeb k dispozici nezbytné kapacity lidského dohledu a ověřování. Při posuzování účinnosti a přiměřenosti opatření by příslušné orgány měly zohlednit relevantní parametry včetně počtu příkazů k odstranění obsahu vydaných vůči poskytovateli hostingových služeb, velikosti a ekonomických možností poskytovatele hostingových služeb a dopadů jeho služeb z hlediska šíření teroristického obsahu, například podle počtu uživatelů v Unii, jakož i záruky zavedené proti zneužívání jeho služeb k šíření teroristického obsahu online.\n(25)\nPovažuje-li příslušný orgán zavedená zvláštní opatření za nedostatečná k řešení rizik, měl by mít možnost požadovat přijetí dodatečných vhodných, účinných a přiměřených zvláštních opatření. Požadavek na provedení takových dodatečných zvláštních opatření by neměl vést k obecné povinnosti dohledu nebo povinnosti aktivně vyhledávat skutečnosti ve smyslu čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES, ani k povinnosti používat automatizované nástroje. Nicméně poskytovatelé hostingových služeb by měli mít možnost používat automatizované nástroje, pokud to považují za vhodné a nezbytné k účinnému řešení zneužívání svých služeb k šíření teroristického obsahu.\n(26)\nPovinnost poskytovatelů hostingových služeb zachovávat odstraněný obsah a související údaje by měla být uložena pro konkrétní účely a časově omezena na nezbytnou dobu. Požadavek na zachovávání je třeba rozšířit na související údaje v rozsahu, ve kterém by jinak v důsledku odstranění dotyčného teroristického obsahu došlo ke ztrátě takových údajů. Související údaje mohou mimo jiné obsahovat údaje o účastníkovi, zejména údaje týkající se totožnosti poskytovatele obsahu, či údaje o přístupu, například údaje o datu a času použití poskytovatelem obsahu a přihlášení ke službě či odhlášení z ní, společně s IP adresou přidělenou poskytovateli obsahu poskytovatelem služby přístupu na internet.\n(27)\nPovinnost zachovávat obsah pro účely správního či soudního přezkumného řízení je nutná a důvodná, mají-li být zajištěny účinné prostředky nápravy pro poskytovatele obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němu byl znemožněn přístup, a má-li být zajištěno obnovení daného obsahu v závislosti na výsledku uvedených řízení. Povinnost zachovávat materiál pro účely vyšetřování nebo stíhání je důvodná a nutná s ohledem na hodnotu, kterou by mohl tento materiál mít pro účely narušení či prevence teroristické činnosti. Proto by zachovávání odstraněného teroristického obsahu pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů mělo být rovněž považováno za důvodné. Teroristický obsah a s ním spojené údaje měly být zachovávány pouze po nezbytnou dobu umožňující donucovacím orgánům teroristický obsah zkontrolovat a rozhodnout, zda ho bude pro uvedené účely zapotřebí. Pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů by vyžadované zachovávání mělo být omezeno na údaje, které jsou pravděpodobně spojeny s teroristickými trestnými činy, a mohly by tudíž přispět ke stíhání teroristických trestných činů nebo prevenci závažných rizik pro veřejnou bezpečnost. Pokud poskytovatelé hostingových služeb odstraní materiál nebo znemožní přístup k němu zejména prostřednictvím svých zvláštních opatření, měli by neprodleně informovat příslušné orgány o obsahu, který zahrnuje informace ohledně bezprostředního ohrožení života nebo podezření na teroristický trestný čin.\n(28)\nV zajištění přiměřenosti by lhůta pro zachovávání měla být omezena na šest měsíců, aby měli poskytovatelé obsahu dostatečný čas na zahájení příslušného správního či soudního přezkumného řízení nebo aby byl donucovacím orgánům umožněn přístup k relevantním údajům pro účely vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů. Tuto lhůtu by ovšem mělo být možné na žádost příslušného orgánu nebo soudu prodloužit na nezbytnou dobu, pokud jsou zmíněná řízení zahájena, ale nejsou v uvedené šestiměsíční lhůtě ukončena. Doba zachovávání by měla být dostatečná, aby umožnila donucovacím orgánům zachovat nezbytný materiál související s vyšetřováním a stíháním a současně zajistila rovnováhu ve vztahu k základním právům.\n(29)\nTímto nařízením by neměly být dotčeny procesní záruky ani procesní vyšetřovací opatření vztahující se k přístupu k obsahu a souvisejícím údajům zachovávaným pro účely vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů, jak jsou upraveny právem Unie nebo vnitrostátním právem.\n(30)\nPro posílení odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb vůči uživatelům a pro posílení důvěry občanů v jednotný digitální trh je zásadní, aby politiky těchto poskytovatelů týkající se teroristického obsahu byly transparentní. Poskytovatelé hostingových služeb, kteří v daném kalendářním roce přijali, nebo se od nich požadovalo, aby přijali kroky podle tohoto nařízení, by měli zveřejňovat výroční zprávy o transparentnosti obsahující informace o krocích přijatých v souvislosti s identifikací a odstraňováním teroristického obsahu.\n(31)\nPříslušné orgány by měly zveřejňovat výroční zprávy o transparentnosti obsahující informace o počtu příkazů k odstranění, počtu případů, kdy příkaz nebyl proveden, počtu rozhodnutí o zvláštních opatřeních, počtu případů podléhajících správnímu nebo soudnímu přezkumnému řízení a počtu rozhodnutí o uložení sankcí.\n(32)\nPrávo na účinnou právní ochranu je zakotveno v článku 19 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 47 Listiny. Každá fyzická nebo právnická osoba má právo na účinnou právní ochranu u příslušného vnitrostátního soudu, pokud jde o opatření přijatá na základě tohoto nařízení, která se mohou nepříznivě dotknout práv této osoby. Uvedené právo by mělo zahrnovat zejména možnost pro poskytovatele hostingových služeb a poskytovatele obsahu účinně napadnout příkazy k odstranění nebo rozhodnutí vyplývajícím z přezkumu příkazů k odstranění podle tohoto nařízení u soudu členského státu, jehož příslušné orgány vydaly příkaz k odstranění nebo přijaly rozhodnutí, jakož i možnost pro poskytovatele hostingových služeb účinně napadnout rozhodnutí týkající se zvláštních opatření či sankcí u soudu členského státu, jehož příslušný orgán takové rozhodnutí přijal.\n(33)\nPostupy řešení stížností představují nezbytné záruky proti chybnému odstranění obsahu online nebo znemožnění přístupu k němu, pokud je tento obsah chráněn na základě svobody projevu a informací. Poskytovatelé hostingových služeb by proto měli zavést uživatelsky vstřícné mechanismy pro podávání stížností a zajistit, aby byly stížnosti řešeny urychleně a zcela transparentně ve vztahu k poskytovateli obsahu. Požadavkem, aby poskytovatelé hostingových služeb obnovili obsah, který byl chybně odstraněn nebo k němuž byl chybně znemožněn přístup, by neměla být dotčena možnost, aby poskytovatelé hostingových služeb prosazovali vlastní podmínky.\n(34)\nÚčinná právní ochrana v souladu s článkem 19 Smlouvy o EU a článkem 47 Listiny vyžaduje, aby byli poskytovatelé obsahu schopni zjistit důvody, na základě kterých byl jimi poskytnutý obsah odstraněn nebo k němu byl znemožněn přístup. Pro tento účel by měl poskytovatel hostingových služeb poskytovateli obsahu zpřístupnit informace umožňující jeho odstranění nebo znemožnění přístupu k němu napadnout. V závislosti na okolnostech by poskytovatelé hostingových služeb mohli nahradit obsah, který byl odstraněn nebo ke kterému byl znemožněn přístup, sdělením o tom, že obsah byl odstraněn nebo k němu byl znemožněn přístup v souladu s tímto nařízením. Další informace o důvodech odstranění nebo znemožnění přístupu a prostředcích nápravy v případě takového odstranění nebo znemožnění přístupu by měly být poskytnuty na žádost poskytovatele obsahu. Rozhodnou-li se příslušné orgány, že z důvodu veřejné bezpečnosti, a to i v kontextu vyšetřování, je nevhodné či kontraproduktivní informovat o odstranění obsahu nebo znemožnění přístupu k němu přímo poskytovatele obsahu, měli by odpovídajícím způsobem informovat poskytovatele hostingových služeb.\n(35)\nPro účely tohoto nařízení by měly členské státy určit příslušné orgány. To by nemělo nutně znamenat zřízení nového orgánu a funkcemi stanovenými tímto nařízením by mělo být možné pověřit i některý stávající orgán. Toto nařízení by mělo vyžadovat, aby byly určeny orgány příslušné pro vydávání příkazů k odstranění, přezkum příkazů k odstranění, dohled nad zvláštními opatřeními a ukládání sankcí, přičemž by každý členský stát měl mít možnost rozhodnout o počtu jím určených příslušných orgánů a o tom, zda se bude jednat o orgány správní, donucovací či soudní. Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány plnily své úkoly objektivně a nediskriminačně a aby v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto nařízení nevyžadovaly ani nepřijímaly pokyny od žádného jiného subjektu. To by nemělo bránit dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Členské státy by měly Komisi oznámit příslušné orgány určené podle tohoto nařízení Komisi a ta by měla zveřejnit online rejstřík příslušných orgánů. Tento online rejstřík by měl být snadno dostupný, aby poskytovatelům hostingových služeb usnadnil rychlé ověření pravosti příkazů k odstranění.\n(36)\nAby se zabránilo zdvojování úsilí a možným zásahům do vyšetřování a minimalizovala se zátěž dotčených poskytovatelů hostingových služeb, měly by si příslušné orgány před vydáním příkazů k odstranění vyměňovat informace, koordinovat činnosti a spolupracovat mezi sebou a případně také s Europolem. Při rozhodování o vydání příkazu k odstranění by měl příslušný orgán náležitě zohlednit jakékoli upozornění na zásah do zájmů vyšetřování („sladění činností“). Je-li příslušný orgán informován příslušným orgánem jiného členského státu o existujícím příkazu k odstranění, neměl by být vydán příkaz k odstranění týkající se téže věci. Při provádění ustanovení tohoto nařízení by Europol mohl poskytovat podporu v souladu se svým mandátem a stávajícím právním rámcem.\n(37)\nZa účelem zajištění účinného a dostatečně soudržného provádění zvláštních opatření přijatých poskytovateli hostingových služeb by příslušné orgány měly koordinovat činnosti a vzájemně spolupracovat, pokud jde o komunikaci s poskytovateli hostingových služeb ohledně příkazů k odstranění a identifikace, provádění a hodnocení zvláštních opatření. Koordinace a spolupráce jsou nutné také ve vztahu k ostatním opatřením pro provádění tohoto nařízení, včetně přijímání a ukládání sankcí. Komise by měla tuto koordinaci a spolupráci usnadňovat.\n(38)\nJe nezbytné, aby byl příslušný orgán členského států zodpovědný za ukládání sankcí v plném rozsahu informován o vydávání příkazů k odstranění a následné komunikaci mezi poskytovatelem hostingových služeb a příslušnými orgány jiných členských států. Pro tento účel by měly členské státy zajistit vhodné a bezpečné komunikační cesty a mechanismy, které umožní včasné sdílení relevantních informací.\n(39)\nZa účelem zprostředkování rychlé komunikace mezi příslušnými orgány a s poskytovateli hostingových služeb a zabránění zdvojování úsilí by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby využívaly specializované nástroje vyvinuté Europolem, jako stávající aplikaci pro správu hlášení obsahu na internetu (Internet Referral Management application) nebo nástroje, které ji nahradí.\n(40)\nJakožto účinný a rychlý způsob, jak zvyšovat informovanost poskytovatelů hostingových služeb o konkrétním obsahu dostupném v rámci jejich služeb a umožnit jim urychleně jednat, se osvědčila hlášení ze strany členských států a Europolu. Tato hlášení, která tvoří mechanismus upozorňování poskytovatelů hostingových služeb na informace, jež by mohly být považovány za teroristický obsah, umožňující poskytovateli hostingových služeb, aby sám dobrovolně posoudil soulad tohoto obsahu s jeho vlastními podmínkami, by měla zůstat k dispozici jako doplněk příkazů k odstranění. Konečné rozhodnutí, zda obsah odstranit, protože není v souladu s podmínkami poskytovatele hostingových služeb, je i nadále na poskytovateli hostingových služeb. Tímto nařízením by neměl být dotčen mandát Europolu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (11). Žádné ustanovení tohoto nařízení by proto nemělo být chápáno tak, že členským státům a Europolu brání používat hlášení jako nástroj pro potírání teroristického obsahu online.\n(41)\nS ohledem na obzvláště závažné důsledky některého teroristického obsahu online by poskytovatelé hostingových služeb měli neprodleně informovat relevantní orgány v dotčeném členském státě nebo příslušné orgány členského státu, kde jsou usazeni nebo mají právního zástupce, o teroristickém obsahu, který obnáší bezprostřední ohrožení života nebo podezření na teroristický trestný čin. Za účelem zajištění proporcionality by se tato povinnost měla omezovat na teroristické trestné činy vymezené v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2017/541. Z této povinnosti informovat by neměla vyplývat povinnost poskytovatelů hostingových služeb aktivně vyhledávat důkazy takového bezprostředního ohrožení života nebo podezření na teroristický trestný čin. Za dotčený členský stát by měl být považován členský stát, který je příslušný pro vyšetřování a stíhání uvedených teroristických trestných činů na základě státní příslušnosti pachatele nebo potenciální oběti trestného činu nebo cílového místa teroristického činu. V případě pochybností by měli poskytovatelé hostingových služeb předat informace Europolu, který by měl podniknout příslušné kroky v souladu se svým mandátem, což obnáší i předání informace relevantním vnitrostátním orgánům. Příslušné orgány členských států by měly mít možnost využívat takové informace k přijetí vyšetřovacích opatření dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.\n(42)\nPoskytovatelé hostingových služeb by měli určit nebo zřídit kontaktní místa, která umožní rychlé zpracování příkazů k odstranění obsahu. Kontaktní místo by mělo sloužit pouze k provozním účelům. Kontaktní místo by mělo sestávat z vyhrazeného prostředku, interního nebo externího, který umožní elektronické podávání příkazů k odstranění, a z technických nebo personálních prostředků umožňujících jejich rychlé zpracování. Není nutné, aby se kontaktní místo nacházelo v Unii. Poskytovatel hostingových služeb by měl mít možnost využít stávající kontaktní místo i pro účely tohoto nařízení, pokud je takové kontaktní místo schopno plnit funkce stanovené tímto nařízením. K zajištění toho, aby byl teroristický obsah odstraněn nebo byl k němu znemožněn přístup do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění, mělo by být kontaktní místo poskytovatelů hostingových služeb vystavených teroristickému obsahu nepřetržitě dostupné. Informace o kontaktním místě by měly zahrnovat informace o jazyce, ve kterém se lze na kontaktní místo obracet. Za účelem umožnění komunikace mezi poskytovateli hostingových služeb a příslušnými orgány jsou poskytovatelé hostingových služeb vybízeni k tomu, aby umožnili komunikaci v jednom z úředních jazyků orgánů Unie, ve kterém jsou dostupné jejich podmínky.\n(43)\nProtože neexistuje obecný požadavek, aby poskytovatelé hostingových služeb zajistili fyzickou přítomnost na území Unie, je nutné jednoznačně určit členský stát, do jehož jurisdikce poskytovatel hostingových služeb nabízející služby v Unii spadá. Obecně platí, že poskytovatel hostingových služeb spadá do příslušnosti členského státu, v němž má hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právní zástupce bydliště či je usazen. Tím by neměla být dotčena pravidla týkající se příslušnosti pro účely příkazů k odstranění a rozhodnutí vyplývajících z přezkumu příkazů k odstranění podle tohoto nařízení. Pokud však jde o poskytovatele hostingových služeb, který nemá v Unii žádnou provozovnu ani neurčil právního zástupce, měl by mít jurisdikci, a tedy možnost ukládat sankce kterýkoliv členský stát, a to za předpokladu, že je respektována zásada ne bis in idem.\n(44)\nPoskytovatelé hostingových služeb, kteří nemají provozovnu v Unii, by měli písemně určit právního zástupce, aby zajistili plnění povinností stanovených tímto nařízením a jejich vymáhání. Poskytovatelé hostingových služeb by měli mít možnost určit pro účely tohoto nařízení právního zástupce, který je již určen i pro jiné účely, a to za předpokladu, že tento právní zástupce je schopen plnit funkce stanovené v tomto nařízení. Právní zástupce by měl být zmocněn jednat jménem poskytovatele hostingových služeb.\n(45)\nSankce jsou nezbytné k zajištění účinného provádění tohoto nařízení poskytovateli hostingových služeb. Členské státy by měly přijmout pravidla pro sankce, jež mohou být správní či trestní povahy, a v příslušných případech i vodítka pro ukládání pokut. Neplnění povinností v jednotlivých případech by mohlo podléhat sankcím při zohlednění zásady ne bis in idem a zásady proporcionality a při zajištění toho, že takové sankce zohledňují soustavná selhání. Sankce by mohly mít různou formu, včetně formálních upozornění v případě méně závažných porušení nebo finančních postihů v souvislosti se závažnějšími nebo soustavnými porušeními. Obzvláště přísné sankce by měly být ukládány v případě, že poskytovatel hostingových služeb soustavně neplní povinnost odstraňovat teroristický obsah či znemožňovat přístup k němu do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění. Za účelem zajištění právní jistoty by mělo toto nařízení stanovit, která porušení podléhají sankcím a jaké okolnosti jsou významné pro posouzení druhu a výše takové sankce. Při stanovování, zda uložit finanční postih, je třeba náležitým způsobem zohlednit finanční situaci poskytovatele hostingových služeb. Příslušný orgán by navíc měl vzít v úvahu, zda je poskytovatel hostingových služeb začínajícím podnikem (start-up) nebo mikropodnikem či malým a středním podnikem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (12). Měly by se rovněž zohlednit další okolnosti, jako například to, zda bylo jednání poskytovatele hostingových služeb objektivně neuvážené nebo zavrženíhodné či zda k porušení došlo z nedbalosti, nebo úmyslně. Členské státy by měly zajistit, aby sankce uložené za porušení tohoto nařízení nemotivovaly k odstraňování materiálu, který není teroristickým obsahem.\n(46)\nSpolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a poskytovateli hostingových služeb usnadňuje používání standardizovaných vzorů a umožňuje jim rychlejší a účelnější komunikaci. Obzvláště důležité je zajistit po přijetí příkazů k odstranění rychlé provedení opatření. Vzory snižují náklady na překlad a přispívají k vyššímu standardu daného postupu. Vzory pro odpovědi umožňují standardizovanou výměnu informací a jsou obzvláště důležité v případech, kdy nejsou poskytovatelé hostingových služeb schopni splnit příkaz k odstranění. Ověřené kanály pro předkládání dokumentů mohou zaručit autentičnost příkazů k odstranění obsahu, a to včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu.\n(47)\nZa účelem provádění nezbytných rychlých změn obsahu vzorů, které mají být používány pro účely tohoto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Za účelem možnosti zohlednění technologického rozvoje a vývoje souvisejícího právního rámce by na Komisi měla být rovněž přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, s cílem doplnit toto nařízení o technické požadavky na elektronické prostředky využívané příslušnými orgány k předávání příkazů k odstranění. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(48)\nČlenské státy by měly shromažďovat informace o provádění tohoto nařízení. Členské státy by měly mít možnost využívat zprávy o transparentnosti poskytovatelů hostingových služeb a v případě potřeby je doplnit o podrobnější informace, jako jsou jejich vlastní zprávy o transparentnosti podle tohoto nařízení. Za účelem získání informací pro hodnocení provádění tohoto nařízení by měl být stanoven podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení.\n(49)\nNa základě zjištění a závěrů zprávy o provádění a výsledku monitorování by měla Komise provést hodnocení tohoto nařízení, a to do tří let od jeho vstupu v platnost. Hodnocení by mělo být založeno na kritériích účelnosti, nezbytnosti, účinnosti, proporcionality, relevantnosti, soudržnosti a přidané hodnoty Unie. Mělo by posoudit fungování různých provozních a technických opatření stanovených tímto nařízením, a to včetně účinnosti opatření pro zlepšení odhalování, identifikace a odstraňování teroristického obsahu online, účinnosti záruk a dopadů na potenciálně dotčená základní práva, jako jsou svoboda projevu a informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků, svobody podnikání a práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Komise by měla rovněž posoudit dopad na potenciálně dotčené zájmy třetích stran.\n(50)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění hladkého fungování jednotného digitálního trhu zaměřením se na potírání šíření teroristického obsahu online, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nODDÍL I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se boje proti zneužívání hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online, zejména pokud jde o:\na)\nopodstatněné a přiměřené povinnosti náležité péče, které mají poskytovatelé hostingových služeb uplatňovat s cílem potírat veřejné šíření teroristického obsahu prostřednictvím jejich služeb a v případě potřeby zajistit rychlé odstranění tohoto obsahu nebo znemožnění přístupu k němu;\nb)\nopatření, která mají členské státy zavést v souladu s právem Unie a s výhradou vhodných záruk na ochranu základních práv, zejména svobodu projevu a informací v otevřené a demokratické společnosti, s cílem:\ni)\nidentifikovat teroristický obsah a zajistit jeho rychlé odstranění poskytovateli hostingových služeb a\nii)\nusnadnit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, poskytovateli hostingových služeb a případně Europolem.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na poskytovatele hostingových služeb nabízející služby v Unii, pokud veřejně šíří informace, bez ohledu na místo, kde mají svou hlavní provozovnu.\n3.   Veřejně šířený materiál pro vzdělávací, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely nebo pro účely předcházení terorismu nebo boje proti němu, včetně materiálu, který je vyjádřením polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskusi, se za teroristický obsah nepovažuje. Skutečný účel šíření a to, zda je veřejně šířen materiál k uvedeným účelům, se určí posouzením.\n4.   Tímto nařízením není dotčena povinnost ctít práva, svobody a zásady uvedené v článku 6 Smlouvy o EU a uplatňuje se, aniž jsou dotčeny základní zásady týkající se svobody projevu a informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků.\n5.   Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice 2000/31/ES a 2010/13/EU. Ve vztahu k audiovizuálním mediálním službám ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2010/13/EU má přednost směrnice 2010/13/EU.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„poskytovatelem hostingových služeb“ poskytovatel služeb vymezených v čl. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (14) a spočívajících v uchovávání informací poskytovaných poskytovatelem obsahu a na jeho žádost;\n2)\n„poskytovatelem obsahu“ uživatel, který poskytl informace, které jsou nebo byly poskytovatelem hostingových služeb uloženy a veřejně šířeny;\n3)\n„veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost poskytovatele obsahu potenciálně neomezenému počtu osob;\n4)\n„nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služeb poskytovatele hostingových služeb, který má významné spojení s tímto členským státem nebo těmito členskými státy;\n5)\n„významným spojením“ spojení poskytovatele hostingových služeb s jedním nebo více členskými státy vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních kritérií, jakými jsou:\na)\nvýznamný počet uživatelů jeho služeb v jednom nebo více členských státech; nebo\nb)\nzaměření jeho činností na jeden nebo více členských států;\n6)\n„teroristickými trestnými činy“ trestné činy vymezené v článku 3 směrnice (EU) 2017/541;\n7)\n„teroristickým obsahem“ jeden nebo více z těchto druhů materiálu, totiž materiál, který:\na)\npodněcuje ke spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až i) směrnice (EU) 2017/541, pokud takový materiál přímo či nepřímo, například formou glorifikace teroristických činů, obhajuje páchání teroristických trestných činů, a vyvolává tím nebezpečí, že může být jeden či více takových trestných činů spáchán;\nb)\nzískává osobu nebo skupinu osob ke spáchání nebo přispění ke spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až i) směrnice (EU) 2017/541;\nc)\nzískává osobu nebo skupinu osob k účasti na činnostech teroristické skupiny ve smyslu čl. 4 písm. b) směrnice (EU) 2017/541;\nd)\nposkytuje návod k výrobě nebo použití výbušnin, palných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, nebo k jiným specifickým metodám či technikám za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až i) směrnice (EU) 2017/541;\ne)\nvyhrožuje spácháním některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až i) směrnice (EU) 2017/541;\n8)\n„podmínkami“ všechny podmínky a ustanovení bez ohledu na jejich název nebo formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem hostingových služeb a jeho uživateli;\n9)\n„hlavní provozovnou“ ústředí nebo sídlo poskytovatele hostingových služeb, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.\nODDÍL II\nOPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA POTÍRÁNÍ ŠÍŘENÍ TERORISTICKÉHO OBSAHU ONLINE\nČlánek 3\nPříkazy k odstranění\n1.   Příslušný orgán každého členského státu je oprávněn vydat příkaz k odstranění, kterým se od poskytovatelů hostingových služeb požaduje, aby odstranili teroristický obsah nebo znemožnili přístup k teroristickému obsahu ve všech členských státech.\n2.   Pokud příslušný orgán již dříve nevydal poskytovateli hostingové služby příkaz k odstranění, poskytne tomuto poskytovateli hostingových služeb alespoň dvanáct hodin před vydáním příkazu k odstranění informace o platných postupech a lhůtách.\nPrvní pododstavec se nepoužije v řádně odůvodněných naléhavých případech.\n3.   Poskytovatelé hostingových služeb odstraní teroristický obsah nebo znemožní přístup k teroristickému obsahu ve všech členských státech co nejdříve a v každém případě do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění.\n4.   Příslušné orgány použijí k vydávání příkazů k odstranění vzor uvedený v příloze I. Příkazy k odstranění obsahují tyto prvky:\na)\nidentifikační údaje příslušného orgánu, který vydává příkaz k odstranění, a autentizaci příkazu k odstranění ze strany tohoto příslušného orgánu;\nb)\ndostatečně podrobné odůvodnění, proč je obsah považován za teroristický obsah, a odkaz na příslušný druh materiálu podle čl. 2 bodu 7;\nc)\npřesný jednotný lokátor zdroje (URL) a v případě potřeby další informace k identifikaci teroristického obsahu;\nd)\nodkaz na toto nařízení jako právní základ pro příkaz k odstranění;\ne)\ndatum, razítko s časem vydání a elektronický podpis příslušného orgánu vydávajícího příkaz k odstranění;\nf)\nsnadno srozumitelné informace o prostředcích nápravy, které jsou poskytovateli hostingových služeb a poskytovateli obsahu k dispozici, včetně informací o prostředcích nápravy u příslušného orgánu, možnosti obrátit se na soud a lhůt pro odvolání;\ng)\nje-li to nezbytné a přiměřené, rozhodnutí nezveřejnit informace o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu v souladu s čl. 11 odst. 3.\n5.   Příslušný orgán zašle příkazy k odstranění do hlavní provozovny poskytovatele hostingových služeb nebo jeho právnímu zástupci určenému v souladu s článkem 17.\nPříslušný orgán předá příkaz k odstranění kontaktnímu místu uvedenému v čl. 15 odst. 1, a to elektronickými prostředky, které dovolují vytvořit písemný záznam za podmínek umožňujících autentizaci odesílatele, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu.\n6.   Poskytovatel hostingových služeb bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k teroristickému obsahu ve všech členských státech a uvede zejména čas, kdy bylo odstranění nebo znemožnění přístupu provedeno, přičemž použije vzor uvedený v příloze II.\n7.   Pokud poskytovatel hostingových služeb nemůže příkaz k odstranění splnit z důvodu vyšší moci nebo faktické nemožnosti, za kterou poskytovatel hostingových služeb neodpovídá, včetně objektivně opodstatněných technických nebo provozních důvodů, informuje bez zbytečného odkladu o tomto důvodu příslušný orgán, který vydal příkaz k odstranění, přičemž použije vzor uvedený v příloze III.\nLhůta stanovená v odstavci 3 začíná běžet, jakmile pomine důvod uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce.\n8.   Pokud poskytovatel hostingových služeb nemůže příkaz k odstranění splnit, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace pro jeho provedení, informuje o tom bez zbytečného odkladu příslušný orgán, který příkaz k odstranění vydal, a požádá o nezbytné vysvětlení, přičemž použije vzor uvedený v příloze III.\nLhůta uvedená v odstavci 3 začíná běžet, jakmile poskytoval hostingových služeb obdrží nezbytné vysvětlení.\n9.   Příkaz k odstranění se stane pravomocným po uplynutí lhůty pro odvolání, pokud nebylo podáno žádné odvolání v souladu s vnitrostátním právem, nebo po jeho potvrzení v případě odvolání.\nJakmile se příkaz k odstranění stane pravomocným, příslušný orgán, který tento příkaz k odstranění vydal, o tom informuje příslušný orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. c) členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.\nČlánek 4\nPostup u přeshraničních příkazů k odstranění\n1.   S výhradou článku 3, pokud poskytovatel hostingových služeb nemá hlavní provozovnu nebo právního zástupce v členském státě příslušného orgánu, který vydal příkaz k odstranění, předá tento orgán současně kopii příkazu k odstranění příslušnému orgánu členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.\n2.   Pokud poskytovatel hostingových služeb obdrží příkaz k odstranění podle tohoto článku, přijme opatření uvedená v článku 3 a učiní nezbytné kroky k tomu, aby byl schopen obsah obnovit nebo k němu znovu umožnit přístup v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.\n3.   Příslušný orgán členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, může z vlastního podnětu do 72 hodin od obdržení kopie příkazu k odstranění podle odstavce 1 tento příkaz k odstranění přezkoumat s cílem určit, zda závažně nebo zjevně neporušuje toto nařízení nebo základní práva a svobody zaručené Listinou.\nPokud takové porušení zjistí, přijme v téže lhůtě odpovídající odůvodněné rozhodnutí.\n4.   Poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé obsahu jsou oprávněni do 48 hodin od obdržení příkazu k odstranění, nebo informace podle čl. 11 odst. 2, podat příslušnému orgánu členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, odůvodněnou žádost o přezkum příkazu k odstranění podle odstavce 3 prvního pododstavce tohoto článku.\nPo provedení přezkumu příkazu k odstranění přijme příslušný orgán do 72 hodin od obdržení žádosti odůvodněné rozhodnutí, v němž uvede, zda podle jeho zjištění k porušení došlo.\n5.   Příslušný orgán před přijetím rozhodnutí podle odst. 3 druhého pododstavce nebo rozhodnutí o porušení podle odst. 4 druhého pododstavce informuje příslušný orgán, který vydal příkaz k odstranění, o svém záměru přijmout rozhodnutí a o důvodech, které jej k tomu vedou.\n6.   Pokud příslušný orgán členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, přijme odůvodněné rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 nebo 4 tohoto článku, neprodleně toto rozhodnutí sdělí příslušnému orgánu, který vydal příkaz k odstranění, poskytovateli hostingových služeb, poskytovateli obsahu, který požádal o přezkum podle odstavce 4 tohoto článku, a v souladu s článkem 14 Europolu. Pokud rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku konstatuje porušení, pozbývá příkaz k odstranění právních účinků.\n7.   Poté, co dotčený poskytovatel hostingových služeb obdrží v souladu s odstavcem 6 rozhodnutí konstatující porušení, okamžitě obnoví obsah nebo k němu znovu umožní přístup, aniž je dotčena možnost, aby vymáhal své podmínky v souladu s unijním a vnitrostátním právem.\nČlánek 5\nZvláštní opatření\n1.   Poskytovatel hostingových služeb vystavený teroristickému obsahu podle odstavce 4 v příslušných případech zahrne do svých podmínek ustanovení týkající se zneužívání jeho služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu a tato ustanovení uplatňuje.\nUčiní tak řádným, přiměřeným a nediskriminačním způsobem a za všech okolností s patřičným ohledem na základní práva uživatelů a vezme přitom v úvahu zejména zásadní význam svobody projevu a informací v otevřené a demokratické společnosti, s cílem vyhnout se odstranění jiného než teroristického obsahu.\n2.   Poskytovatel hostingových služeb vystavený teroristickému obsahu podle odstavce 4 přijme zvláštní opatření na ochranu svých služeb proti veřejnému šíření teroristického obsahu.\nO zvláštních opatřeních rozhoduje poskytovatel hostingových služeb. Takováto opatření mohou zahrnovat jedno nebo více z těchto opatření:\na)\nvhodná technická a provozní opatření nebo kapacity, jako například odpovídající personál nebo technické prostředky pro identifikaci a rychlé odstraňování teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu;\nb)\nsnadno dostupné a uživatelsky vstřícné mechanismy, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé poskytovateli hostingových služeb oznamovat nebo označovat domnělý teroristický obsah;\nc)\njakékoli jiné mechanismy ke zvýšení informovanosti o teroristickém obsahu v rámci jeho služeb, jako jsou mechanismy uživatelského moderování;\nd)\njakékoli jiné opatření, které poskytovatel hostingových služeb považuje za vhodné pro potírání dostupnosti teroristického obsahu v rámci svých služeb.\n3.   Zvláštní opatření musí splňovat všechny tyto požadavky:\na)\njsou účinná při zmírňování míry vystavení služeb poskytovatele hostingových služeb teroristickému obsahu;\nb)\njsou cílená a přiměřená, zejména se zohledněním závažnosti míry vystavení služeb poskytovatele hostingových služeb teroristickému obsahu, jakož i technických a provozních kapacit, finanční síly, počtu uživatelů služeb poskytovatele hostingových služeb a objemu jimi poskytovaného obsahu;\nc)\njsou uplatňována způsobem, při němž se plně zohledňují práva a oprávněné zájmy uživatelů, zejména základní práva uživatelů na svobodu projevu a informací, na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů;\nd)\njsou uplatňována s řádnou péčí a nediskriminačně.\nPokud zvláštní opatření zahrnují použití technických opatření, zavedou se vhodné a účinné záruky, které zajistí přesnost a zabrání odstranění materiálu, který není teroristickým obsahem, zejména prostřednictvím lidského dohledu a ověřování.\n4.   Poskytovatel hostingových služeb je vystaven teroristickému obsahu, pokud příslušný orgán členského státu, v němž má tento poskytovatel hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce,\na)\npřijal rozhodnutí založené na objektivních faktorech, například na skutečnosti, že poskytovatel hostingových služeb v předchozích dvanácti měsících obdržel dva nebo více pravomocných příkazů k odstranění, kterým konstatuje, že poskytovatel hostingových služeb je vystaven teroristickému obsahu a\nb)\noznámil rozhodnutí uvedené v písmenu a) poskytovateli hostingových služeb.\n5.   Po obdržení rozhodnutí uvedeného v odstavci 4 nebo případně v odstavci 6 oznámí poskytovatel hostingových služeb příslušnému orgánu zvláštní opatření, která přijal a která hodlá přijmout k zajištění souladu s odstavci 2 a 3. Učiní tak do tří měsíců od obdržení rozhodnutí a poté každý rok. Tato povinnost zaniká, jakmile příslušný orgán v návaznosti na žádost podle odstavce 7 rozhodne, že poskytovatel hostingových služeb již není vystaven teroristickému obsahu.\n6.   Pokud se příslušný orgán na základě oznámení uvedených v odstavci 5 a případně jakýchkoli jiných objektivních faktorů domnívá, že přijatá zvláštní opatření nejsou v souladu s odstavci 2 a 3, zašle poskytovateli hostingových služeb rozhodnutí, jímž mu uloží, aby přijal nezbytná opatření k zajištění souladu s odstavci 2 a 3.\nPoskytovatel hostingových služeb může sám rozhodnout o druhu zvláštních opatření, která přijme.\n7.   Poskytovatel hostingových služeb může příslušný orgán kdykoli požádat, aby rozhodnutí podle odstavců 4 nebo 6 přezkoumal a případně změnil nebo zrušil.\nPříslušný orgán do tří měsíců od obdržení žádosti přijme ohledně této žádosti odůvodněné rozhodnutí založené na objektivních faktorech a oznámí je poskytovateli hostingových služeb.\n8.   Žádným požadavkem na přijetí zvláštních opatření není dotčen čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES a nevyplývá z něj ani obecná povinnost poskytovatelů hostingových služeb dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace, ani obecná povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na protiprávní činnost.\nŽádný požadavek na přijetí zvláštních opatření nezahrnuje povinnost poskytovatele hostingových služeb používat automatizované nástroje.\nČlánek 6\nZachovávání obsahu a souvisejících údajů\n1.   Poskytovatelé hostingových služeb zachovávají teroristický obsah, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup v důsledku příkazu k odstranění podle článku 3 nebo zvláštních opatření podle článku 5, jakož i související údaje, jež byly odstraněny v důsledku odstranění teroristického obsahu, jež jsou nutné pro účely:\na)\nprávního či soudního přezkumného řízení nebo vyřizování stížností podle článku 10 proti rozhodnutím o odstranění teroristického obsahu a souvisejících údajů nebo znemožnění přístupu k nim; nebo\nb)\nprevence, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristických trestných činů.\n2.   Teroristický obsah a související údaje uvedené v odstavci 1 se zachovávají po dobu šesti měsíců od jejich odstranění nebo znemožnění přístupu k nim. Teroristický obsah se na žádost příslušného orgánu nebo soudu zachovává po další stanovenou dobu, pouze pokud je to nezbytné pro účely probíhajících správních či soudních přezkumných řízení uvedených v odst. 1 písm. a).\n3.   Poskytovatelé hostingových služeb zajistí, aby se na teroristický obsah a související údaje zachovávané podle odstavce 1 vztahovaly vhodné technické a organizační záruky.\nTyto technické a organizační záruky zajistí, aby byly zachovávaný teroristický obsah a související údaje zpřístupněny a zpracovány pouze pro účely uvedené v odstavci 1 a aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti dotčených osobních údajů. Poskytovatelé hostingových služeb tato ochranná opatření v případě potřeby přezkoumají a aktualizují.\nODDÍL III\nOCHRANNÁ OPATŘENÍ A ODPOVĚDNOST\nČlánek 7\nPovinnosti poskytovatelů hostingových služeb týkající se transparentnosti\n1.   Poskytovatelé hostingových služeb ve svých podmínkách jasně vymezí svou politiku zaměřenou na potírání šíření teroristického obsahu, přičemž v příslušných případech mimo jiné věcně vysvětlí fungování zvláštních opatření, včetně případného používání automatizovaných nástrojů.\n2.   Poskytovatel hostingových služeb, který v daném kalendářním roce přijal opatření proti šíření teroristického obsahu, nebo se od něj požadovalo, aby přijal opatření podle tohoto nařízení, zveřejní za daný rok zprávu o transparentnosti týkající se těchto opatření. Tuto zprávu zveřejní do 1. března následujícího roku.\n3.   Zprávy o transparentnosti obsahují alespoň tyto údaje:\na)\ninformace o opatřeních poskytovatele hostingových služeb v souvislosti s identifikací a odstraňováním teroristického obsahu nebo znemožňováním přístupu k němu;\nb)\ninformace o opatřeních poskytovatele hostingových služeb proti opětovnému online výskytu materiálu, který byl již dříve odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup, protože byl považován za teroristický obsah, zejména při použití automatizovaných nástrojů;\nc)\npočet položek teroristického obsahu, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup na základě příkazů k odstranění či zvláštních opatření, a počet příkazů k odstranění, kdy obsah nebyl odstraněn nebo přístup k němu nebyl znemožněn v souladu s čl. 3 odst. 7 prvním pododstavcem a čl. 3 odst. 8 prvním pododstavcem, společně s odůvodněním;\nd)\npočet a výsledky stížností vyřízených poskytovatelem hostingových služeb v souladu s článkem 10;\ne)\npočet a výsledky správních či soudních přezkumných řízení iniciovaných poskytovatelem hostingových služeb;\nf)\npočet případů, kdy poskytovatel hostingových služeb musel v důsledku správního či soudního přezkumného řízení obnovit obsah nebo k němu znovu umožnit přístup;\ng)\npočet případů, kdy poskytovatel hostingových služeb obnovil obsah nebo k němu znovu umožnil přístup na základě stížnosti poskytovatele obsahu.\nČlánek 8\nZprávy o transparentnosti příslušných orgánů\n1.   Příslušné orgány zveřejňují výroční zprávy o transparentnosti týkající se jejich činností podle tohoto nařízení. Tyto zprávy obsahují za daný kalendářní rok přinejmenším tyto informace:\na)\npočet příkazů k odstranění vydaných podle článku 3, s uvedením počtu příkazů k odstranění podle čl. 4 odst. 1, počet příkazů k odstranění přezkoumaných podle článku 4 a informace o provádění daných příkazů k odstranění dotčenými poskytovateli hostingových služeb, včetně počtu případů, kdy byl teroristický obsah odstraněn nebo přístup k němu znemožněn, a počtu případů, kdy teroristický obsah nebyl odstraněn nebo přístup k němu nebyl znemožněn;\nb)\npočet rozhodnutí přijatých v souladu s čl. 5 odst. 4, 6 nebo 7 a informace o provádění těchto rozhodnutí poskytovateli hostingových služeb, včetně popisu zvláštních opatření;\nc)\npočet případů, kdy byly příkazy k odstranění a rozhodnutí přijatá v souladu s čl. 5 odst. 4 a 6 předmětem správního či soudního přezkumného řízení, a informace o výsledku příslušných řízení;\nd)\npočet rozhodnutí ukládajících sankce podle článku 18 a popis druhu uložené sankce.\n2.   Výroční zprávy o transparentnosti uvedené v odstavci 1 neobsahují informace, jež by mohly ovlivnit probíhající činnosti v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání teroristických trestných činů nebo zájmy národní bezpečnosti.\nČlánek 9\nProstředky nápravy\n1.   Poskytovatelé hostingových služeb, kteří obdrželi příkaz k odstranění vydaný podle čl. 3 odst. 1 nebo rozhodnutí podle čl. 4 odst. 4 nebo podle čl. 5 odst. 4, 6 nebo 7, mají právo na účinnou právní ochranu. Toto právo zahrnuje právo napadnout daný příkaz k odstranění u soudů členského státu příslušného orgánu, který příkaz k odstranění vydal, a právo napadnout rozhodnutí podle čl. 4 odst. 4 nebo podle čl. 5 odst. 4, 6 nebo 7 u soudů členského státu příslušného orgánu, který toto rozhodnutí přijal.\n2.   Poskytovatelé obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup na základě příkazu k odstranění, mají právo na účinnou právní ochranu. Toto právo zahrnuje právo napadnout příkaz k odstranění vydaný podle čl. 3 odst. 1 u soudů členského státu příslušného orgánu, který příkaz k odstranění vydal, a právo napadnout rozhodnutí podle čl. 4 odst. 4 nebo podle čl. 5 odst. 4, 6 nebo 7 u soudů členského státu příslušného orgánu, který toto rozhodnutí přijal.\n3.   Členské státy zavedou účinné postupy pro výkon práv uvedených v tomto článku.\nČlánek 10\nMechanismy pro podávání stížností\n1.   Každý poskytovatel hostingových služeb zavede účinný a přístupný mechanismus umožňující poskytovatelům obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup v důsledku zvláštních opatření podle článku 5, podat stížnost týkající se odstranění obsahu nebo znemožnění přístupu k němu s žádostí o jeho obnovení nebo znovuumožnění přístupu k němu.\n2.   Každý poskytovatel hostingových služeb urychleně prošetří všechny stížnosti, které obdrží prostřednictvím mechanismu uvedeného v odstavci 1, a bez zbytečného odkladu odstraněný obsah obnoví nebo k němu znovu umožní přístup v případech, kdy jeho odstranění či znemožnění přístupu k němu bylo neoprávněné. O výsledku šetření informuje stěžovatele do dvou týdnů od přijetí stížnosti.\nPokud je stížnost zamítnuta, musí o tom poskytovatel hostingových služeb uvědomit stěžovatele a své rozhodnutí odůvodní\nObnovení obsahu nebo znovuumožnění přístupu k němu nevylučuje možnost napadnout rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb nebo příslušného orgánu ve správním či soudním přezkumném řízení.\nČlánek 11\nInformace pro poskytovatele obsahu\n1.   Jestliže poskytovatel hostingových služeb odstraní teroristický obsah nebo k němu znemožní přístup, poskytnout informaci o tomto odstranění či znemožnění přístupu poskytovateli obsahu.\n2.   Na žádost poskytovatele obsahu jej poskytovatel hostingových služeb buď informuje o důvodech odstranění nebo znemožnění přístupu a o jeho právu napadnout příkaz k odstranění, nebo mu poskytne kopii příkazu k odstranění.\n3.   Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na případy, kdy příslušný orgán vydávající příkaz k odstranění rozhodne, že je nezbytné a přiměřené, aby z důvodu veřejné bezpečnosti, jako je prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání teroristických trestných činů, nebyla daná informace zveřejněna, a to po dobu nezbytně nutnou, avšak ne delší než šest týdnů od uvedeného rozhodnutí. V takovém případě poskytovatel hostingových služeb nezveřejní žádné informace o odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu.\nUvedený příslušný orgán může lhůtu prodloužit o dalších šest týdnů, pokud je takové neuveřejňování nadále opodstatněné.\nODDÍL IV\nPŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A SPOLUPRÁCE\nČlánek 12\nUrčení příslušných orgánů\n1.   Každý členský stát určí orgán nebo orgány příslušné k:\na)\nvydávání příkazů k odstranění podle článku 3;\nb)\npřezkumu příkazů k odstranění podle článku 4;\nc)\ndohledu nad prováděním zvláštních opatření podle článku 5;\nd)\nukládání sankcí podle článku 18.\n2.   Každý členský stát zajistí, aby bylo v rámci příslušného orgánu uvedeného v odst. 1 písm. a) určeno nebo zřízeno kontaktní místo pro vyřizování žádostí o vysvětlení a zpětnou vazbu týkající se příkazů k odstranění vydaných tímto příslušným orgánem.\nČlenské státy zajistí, aby informace o kontaktním místě byly veřejně dostupné.\n3.   Členské státy oznámí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1 a jejich případné změny do 7. června 2022. Komise oznámení a veškeré jejich změny zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n4.   Do 7. června 2022 zřídí Komise online rejstřík příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 a kontaktních míst určených nebo zřízených podle odstavce 2 pro každý příslušný orgán. Veškeré změny rejstříku Komise pravidelně zveřejňuje.\nČlánek 13\nPříslušné orgány\n1.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly nezbytné pravomoci a dostatečné zdroje k dosažení cílů tohoto nařízení a plnění svých povinností, které z něj vyplývají.\n2.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány plnily své úkoly podle tohoto nařízení objektivně a nediskriminačně a při plném dodržování základních práv. Příslušné orgány si v souvislosti s plněním funkcí uvedených v čl. 12 odst. 1 nevyžádají ani nepřijmou pokyny od žádného jiného subjektu.\nPrvní pododstavec nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem.\nČlánek 14\nSpolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb, příslušnými orgány a Europolem\n1.   Příslušné orgány si ve věci příkazů k odstranění vyměňují informace, koordinují svoji činnost, spolupracují mezi sebou a případně také s Europolem, zejména aby se zabránilo zdvojování úsilí, posílila se koordinace a zabránilo se zásahům do vyšetřování v různých členských státech.\n2.   Příslušné orgány členských států si ve věci zvláštních opatření přijatých podle článku 5 a sankcí uložených podle článku 18 vyměňují informace s příslušnými orgány uvedenými v čl. 12 odst. 1 písm. c) a d), koordinují s nimi činnost a spolupracují s nimi. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. c) a d) měly k dispozici veškeré důležité informace.\n3.   Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí vhodné a bezpečné komunikační cesty nebo mechanismy, aby mohly být důležité informace vyměňovány včas.\n4.   V zájmu účinného provádění tohoto nařízení a zabránění zdvojování úsilí mohou členské státy a poskytovatelé hostingových služeb využívat specializované nástroje, včetně nástrojů zavedených Europolem, a to zejména k usnadnění:\na)\nzpracování a zpětné vazby, jež se týkají příkazů k odstranění podle článku 3; a\nb)\nspolupráce, jejímž cílem je určit a provádět zvláštní opatření podle článku 5.\n5.   Pokud se poskytovatelé hostingových služeb dozvědí o teroristickém obsahu, jenž obnáší bezprostřední ohrožení života, neprodleně uvědomí orgány příslušné k vyšetřování a stíhání trestných činů v dotčených členských státech. Není-li možné dotčené členské státy určit, poskytovatelé hostingových služeb uvědomí kontaktní místo podle čl. 12 odst. 2 v členském státě, v němž mají hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jejich právní zástupce, a předají informace o teroristickém obsahu Europolu za účelem přijetí vhodných následných opatření.\n6.   Příslušné orgány se vybízejí, aby Europolu zasílaly kopie příkazů k odstranění, které mu umožní předkládat výroční zprávu obsahující analýzy druhů teroristického obsahu, na které se příkazy k odstranění nebo znemožnění přístupu podle tohoto nařízení vztahují.\nČlánek 15\nKontaktní místa poskytovatelů hostingových služeb\n1.   Každý poskytovatel hostingových služeb určí nebo zřídí kontaktní místo k přijímání příkazů k odstranění elektronickou cestou a jejich urychlenému zpracování podle článků 3 a 4. Poskytovatel hostingových služeb zajistí, aby informace o kontaktním místě byly veřejně dostupné.\n2.   V informacích uvedených v odstavci 1 tohoto článku se upřesní úřední jazyky orgánů podle nařízení č. 1/58 (15), v nichž je možné se obrátit na kontaktní místo a ve kterých se mají uskutečnit další výměny informací o příkazech k odstranění podle článku 3. Tyto jazyky zahrnují alespoň jeden z úředních jazyků členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.\nODDÍL V\nPROVÁDĚNÍ A VYMÁHÁNÍ\nČlánek 16\nPříslušnost\n1.   Členský stát, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu, je příslušný pro účely článků 5, 18 a 21. Pokud poskytovatel hostingových služeb nemá hlavní provozovnu v Unii, má se za to, že spadá do příslušnosti členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.\n2.   Pokud poskytovatel hostingových služeb, který nemá hlavní provozovnu v Unii, neurčí svého právního zástupce, jsou příslušné všechny členské státy.\n3.   Pokud příslušný orgán členského státu vykonává svou příslušnost podle odstavce 2, uvědomí o tom příslušné orgány všech ostatních členských států.\nČlánek 17\nPrávní zástupce\n1.   Poskytovatel hostingových služeb, který nemá hlavní provozovnu v Unii, určí písemně fyzickou, nebo právnickou osobu, která je jeho právním zástupcem v Unii pro účely přijímání, dodržování a vymáhání příkazů k odstranění a rozhodnutí vydaných příslušnými orgány.\n2.   Poskytovatel hostingových služeb poskytne svému právnímu zástupci nezbytné pravomoci a zdroje pro plnění těchto příkazů k odstranění a rozhodnutí a pro spolupráci s příslušnými orgány.\nPrávní zástupce má bydliště nebo je usazen v některém z členských států, v nichž poskytovatel hostingových služeb nabízí své služby.\n3.   Právní zástupce může nést odpovědnost za porušení tohoto nařízení, aniž je tím dotčena odpovědnost poskytovatele hostingových služeb nebo právní kroky vůči němu.\n4.   Poskytovatel hostingových služeb určení oznámí příslušnému orgánu uvedenému v čl. 12 odst. 1 písm. d) členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.\nPoskytovatel hostingových služeb informace o právním zástupci zveřejní.\nODDÍL VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 18\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce se omezují na porušení čl. 3 odst. 3 a 6, čl. 4 odst. 2 a 7, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 5 a 6, článků 6, 7, 10 a 11, čl. 14 odst. 5, čl. 15 odst. 1 a článku 17.\nSankce uvedené v prvním pododstavci musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tato pravidla a opatření oznámí Komisi do 7. června 2022 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.\n2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při rozhodování o tom, zda uloží sankci, a při určování druhu a výše sankce zohledňovaly všechny významné okolnosti, mimo jiné:\na)\npovahu, závažnost a dobu trvání porušení;\nb)\nzda došlo k porušení úmyslně, nebo z nedbalosti;\nc)\npředchozí porušení ze strany poskytovatele hostingových služeb;\nd)\nfinanční sílu poskytovatele hostingových služeb;\ne)\nmíru spolupráce poskytovatele hostingových služeb s příslušnými orgány;\nf)\npovahu a velikost poskytovatele hostingových služeb, zejména v případě mikropodniků a malých a středních podniků;\ng)\nmíru pochybení poskytovatele hostingových služeb, se zřetelem k technickým a organizačním opatřením, jež poskytovatel hostingových služeb přijal v zájmu dodržování tohoto nařízení.\n3.   Členské státy zajistí, aby soustavné či přetrvávající porušování povinností podle čl. 3 odst. 3 podléhalo finančním sankcím ve výši až 4 % celosvětového obratu poskytovatele hostingových služeb v předcházejícím hospodářském roce.\nČlánek 19\nTechnické požadavky a změny příloh\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o nezbytné technické požadavky na elektronické prostředky, které mají příslušné orgány používat při předávání příkazů k odstranění.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci za účelem změn příloh, s cílem účinně řešit možnou potřebu zlepšení obsahu vzoru příkazu k odstranění a vzoru pro poskytnutí informace o nemožnosti provést příkaz k odstranění.\nČlánek 20\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 19 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 7. června 2022.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky určenými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 19 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 21\nMonitorování\n1.   Členské státy shromažďují od svých příslušných orgánů a poskytovatelů hostingových služeb, kteří spadají do jejich jurisdikce, informace o opatřeních, která příslušné orgány a poskytovatelé hostingových služeb přijali v předchozím kalendářním roce v souladu s tímto nařízením, a tyto informace každoročně do 31. března zasílají Komisi. Tyto informace zahrnují:\na)\npočet vydaných příkazů k odstranění a počet položek teroristického obsahu, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup, a rychlost jeho odstranění nebo znemožnění přístupu k němu;\nb)\nzvláštní opatření přijatá podle článku 5, včetně počtu položek teroristického obsahu, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup, a rychlosti jeho odstranění nebo znemožnění přístupu k němu;\nc)\npočet žádostí o přístup vydaných příslušnými orgány ve vztahu k obsahu zachovávanému poskytovateli hostingových služeb podle článku 6;\nd)\npočet zahájených postupů pro podávání stížností a opatření přijatá poskytovateli hostingových služeb podle článku 10;\ne)\npočet zahájených správních nebo soudních přezkumných řízení a rozhodnutí přijatá příslušným orgánem v souladu s vnitrostátním právem.\n2.   Do 7. června 2023 zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. Program monitorování stanoví ukazatele, prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Stanoví opatření, která má Komise a členské státy přijmout při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů za účelem monitorování výsledků a hodnocení tohoto nařízení podle článku 23.\nČlánek 22\nZpráva o provádění\nDo 7. června 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva obsahuje informace o monitorování podle článku 21 a informace vyplývající z povinností týkajících se transparentnosti podle článku 8. Členské státy poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování této zprávy nezbytné.\nČlánek 23\nHodnocení\nDo 7. června 2024 Komise provede hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, včetně:\na)\nfungování a účinnosti ochranných mechanismů, zejména těch, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 3 a v článcích 7 až 11;\nb)\ndopadů uplatňování tohoto nařízení na základní práva, zejména svobodu projevu a informací, respektování soukromého života a ochranu osobních údajů; a\nc)\npřispění tohoto nařízení k ochraně veřejné bezpečnosti.\nKe zprávě se případně připojí legislativní návrhy.\nČlenské státy poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování této zprávy nezbytné.\nKomise rovněž posoudí, zda je nezbytné a proveditelné, aby byla v zájmu usnadnění komunikace a spolupráce podle tohoto nařízení zřízena evropská platforma pro teroristický obsah online.\nČlánek 24\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 7. června 2022.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 29. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA.P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 67.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (Úř. věst. C 135, 16.4.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 50).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60 I, 2.3.2018, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(12)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(15)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\nPŘÍLOHA I\nPŘÍKAZ K ODSTRANĚNÍ\n(článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784)\nPodle článku 3 nařízení (EU) 2021/784 (dále jen „nařízení“) musí adresát tohoto příkazu k odstranění odstranit teroristický obsah nebo znemožnit přístup k teroristickému obsahu ve všech členských státech, a to co nejdříve a v každém případě do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění.\nPodle článku 6 nařízení musí adresát zachovat obsah i související údaje, které byly odstraněny nebo k nimž byl znemožněn přístup, po dobu nejméně šesti měsíců, nebo na žádost příslušných orgánů nebo soudů po dobu delší.\nPodle čl. 15 odst. 2 nařízení je tento příkaz k odstranění zasílán v jednom z jazyků určených adresátem.\nODDÍL A:\nČlenský stát vydávajícího příslušného orgánu:\n……\nPozn.: Údaje o vydávajícím příslušném orgánu se uvádějí v oddílech E a F.\nAdresát a případně jeho právní zástupce:\n……\nKontaktní místo:\n……\nČlenský stát, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce:\n……\nČas a datum vydání příkazu k odstranění:\n……\nReferenční číslo příkazu k odstranění:\n……\nODDÍL B: Teroristický obsah, který má být odstraněn nebo k němuž má být znemožněn přístup ve všech členských státech, a to co nejdříve a v každém případě do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění:\nURL a jakékoli další informace umožňující identifikaci a přesnou lokalizaci teroristického obsahu:\n……\nOdůvodnění, proč je materiál považován za teroristický obsah ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení.\nMateriál (zaškrtněte příslušná pole):\npodněcuje jiné ke spáchání teroristických trestných činů, například formou glorifikace teroristických činů, nebo obhajuje páchání takových činů (čl. 2 bod 7 písm. a) nařízení)\nzískává jiné ke spáchání nebo přispění ke spáchání teroristických trestných činů (čl. 2 bod 7 písm. b) nařízení)\nzískává jiné k účasti na činnostech teroristické skupiny (čl. 2 bod 7 písm. c) nařízení)\nposkytuje návod k výrobě nebo použití výbušnin, palných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, nebo k jiným specifickým metodám či technikám za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání teroristických trestných činů (čl. 2 bod 7 písm. d) nařízení)\nvyhrožuje spácháním některého z teroristických trestných činů (čl. 2 bod 7 písm. e) nařízení).\nDalší informace o důvodech, proč je materiál považován za teroristický obsah:\n……\n……\n……\nODDÍL C: Informace pro poskytovatele obsahu\nUpozorňujeme vás, že (v příslušném případě zaškrtněte příslušné pole):\nz důvodů veřejné bezpečnosti adresát nesmí informovat poskytovatele obsahu o odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu.\nPokud se toto příslušné pole nepoužije, viz oddíl G pro podrobné informace o možnosti napadnout příkaz k odstranění v členském státě vydávajícího příslušného orgánu podle vnitrostátního práva (kopie příkazu k odstranění musí být na žádost předána poskytovateli obsahu).\nODDÍL D: Informace příslušnému orgánu členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právní zástupce bydliště nebo je usazen\n(Zaškrtněte příslušné pole)\nČlenský stát, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právního zástupce bydliště nebo je usazen, je jiný než členský stát vydávajícího příslušného orgánu\nKopie příkazu k odstranění se zasílá příslušnému orgánu členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má jeho právní zástupce bydliště nebo je usazen\nODDÍL E: Údaje o vydávajícím příslušném orgánu\nDruh orgánu (zaškrtněte příslušné pole):\nsoudce, soud nebo vyšetřující soudce\ndonucovací orgán\njiný příslušný orgán\n   vyplňte také oddíl F\nÚdaje o vydávajícím příslušném orgánu nebo jeho zástupci, jenž osvědčuje přesnost a správnost příkazu k odstranění:\nNázev vydávajícího příslušného orgánu:\n……\nJméno jeho zástupce a pracovní pozice (titul a funkce):\n……\nSpis číslo:\n……\nAdresa:\n……\nTelefon (mezinárodní předvolba) (místní předčíslí):\n……\nFax (mezinárodní předvolba) (místní předčíslí):\n……\nE-mailová adresa…\nDatum…\nÚřední razítko (je-li k dispozici) a podpis (1):\n……\nODDÍL F: Kontaktní údaje pro následná opatření\nKontaktní údaje vydávajícího příslušného orgánu pro účely zaslání zpětné vazby ohledně času odstranění obsahu či znemožnění přístupu k němu, nebo pro poskytnutí dalších vysvětlení:\n……\nKontaktní údaje příslušného orgánu členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce:\n……\nODDÍL G: Informace o možných prostředcích nápravy\nInformace o příslušném orgánu či soudu, lhůtách a postupech pro napadení příkazu k odstranění:\nPříslušný orgán nebo soud, u kterého lze příkaz k odstranění napadnout:\n……\nLhůta pro napadení příkazu k odstranění (dnů/měsíců počínaje od):\n……\nOdkaz na ustanovení vnitrostátních právních předpisů:\n……\n(1)  Podpis není nutný v případě odeslání příkazu k odstranění ověřenými kanály pro předkládání dokumentů, které mohou zaručit autentičnost příkazu k odstranění obsahu.\nPŘÍLOHA II\nZPĚTNÁ VAZBA PO ODSTRANĚNÍ TERORISTICKÉHO OBSAHU ČI ZNEMOŽNĚNÍ PŘÍSTUPU K NĚMU\n(čl. 3 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784)\nODDÍL A:\nAdresát příkazu k odstranění:\n……\nPříslušný orgán, který vydal příkaz k odstranění:\n……\nReferenční číslo spisu příslušného orgánu, který vydal příkaz k odstranění:\n……\nReferenční číslo spisu adresáta:\n……\nČas a datum přijetí příkazu k odstranění:\n……\nODDÍL B:\nOpatření přijatá pro splnění příkazu k odstranění (zaškrtněte příslušné pole):\nteroristický obsah byl odstraněn\npřístup k teroristickému obsahu byl znemožněn ve všech členských státech\nČas a datum přijetí opatření\n……\nODDÍL C: Údaje o adresátovi\nNázev poskytovatele hostingových služeb\n……\nNEBO\njméno/název právního zástupce poskytovatele hostingových služeb:\n……\nČlenský stát, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu\n……\nNEBO\nčlenský stát, v němž má bydliště nebo je usazen právní zástupce poskytovatele hostingových služeb:\n……\nJméno oprávněné osoby:\n……\nE-mailová adresa kontaktního místa:\n……\nDatum:\n……\nPŘÍLOHA III\nINFORMACE O NEMOŽNOSTI PROVÉST PŘÍKAZ K ODSTRANĚNÍ\n(čl. 3 odst. 7 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784)\nODDÍL A:\nAdresát příkazu k odstranění:\n……\nPříslušný orgán, který vydal příkaz k odstranění:\n……\nReferenční číslo spisu příslušného orgánu, který vydal příkaz k odstranění:\n……\nReferenční číslo spisu adresáta:\n……\nČas a datum přijetí příkazu k odstranění:\n……\nODDÍL B: Neprovedení\n1)\nPříkaz k odstranění nelze provést ve lhůtě z následujících důvodů (zaškrtněte příslušná pole):\nvyšší moc nebo faktická nemožnost, za kterou poskytovatel hostingových služeb neodpovídá, včetně objektivně opodstatněných technických nebo provozních důvodů\npříkaz k odstranění obsahuje zjevné chyby\npříkaz k odstranění neobsahuje dostatečné informace\n2)\nUveďte další informace týkající se důvodů k neprovedení:\n……\n3)\nJestliže příkaz k odstranění obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace, upřesněte, o jaké chyby se jedná a jaké další informace či vysvětlení jsou nezbytné:\n……\nODDÍL C: Údaje o poskytovateli hostingových služeb nebo jeho právním zástupci\nNázev poskytovatele hostingových služeb\n……\nNEBO\njméno/název právního zástupce poskytovatele hostingových služeb:\n……\nJméno oprávněné osoby:\n……\nKontaktní údaje (e-mailová adresa):\n……\nPodpis:\n……\nČas a datum:\n……", "summary": "Boj proti terorismu – šíření obsahu online\nBoj proti terorismu – šíření obsahu online\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je rychlé odstranění teroristického obsahu* online a za tímto účelem nařízení stanoví pravidla platná pro celou Evropskou unii (EU).\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení stanoví pravidla platná pro celou EU, která řeší zneužívání hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online. Tato pravidla zahrnují:opodstatněné a přiměřené povinnosti náležité péče, které mají poskytovatelé hostingových služeb* uplatňovat s cílem potírat veřejné šíření teroristického obsahu prostřednictvím jejich služeb a v případě potřeby zajistit, aby byl tento obsah odstraněn nebo aby byl znemožněn přístup k němu, opatření, která mají členské státy EU zavést, a to v souladu s právem Unie a podle záruk základních práv, s cílem:identifikovat teroristický obsah a zajistit jeho rychlé odstranění poskytovateli hostingových služeb ausnadnit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, poskytovateli hostingových služeb a případně Europolem.Nařízení se vztahuje na poskytovatele hostingových služeb nabízejících služby v EU bez ohledu na to, zda mají hlavní sídlo v členském státě.\nZa teroristický obsah nebude považován materiál šířený veřejně pro vzdělávací, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely nebo pro účely předcházení či potírání terorismu.\nTeroristické trestné činy jsou definovány ve směrnici (EU) 2017/541 – viz shrnutí.\nOpatření\nNařízení stanoví řadu opatření, která řeší veřejné šíření teroristického obsahu online, včetně:příkazů k odstranění – poskytovatelé hostingových služeb, jimž bude příkaz vydán, by museli takový obsah odstranit nebo zablokovat do jedné hodiny, postupů u přeshraničních příkazů k odstranění – tedy v případech, kdy poskytovatel hostingových služeb nemá sídlo ve stejném členském státě jako vnitrostátní orgán, který příkaz vydává, zvláštních opatření, která mají přijmout poskytovatelé hostingových služeb vystaveni tomuto obsahu, zachovávání tohoto obsahu ze strany poskytovatele hostingových služeb pro správní či soudní účely.Ochranná opatření a odpovědnost\nNařízení obsahuje řadu opatření, která zajišťují transparentnost a zákonná práva. Ta zahrnují pravidla vztahující se na:povinnosti poskytovatelů hostingových služeb týkající se transparentnosti, zprávy o transparentnosti ze strany vnitrostátních orgánů, opravné prostředky pro poskytovatele hostingových služeb a poskytovatele obsahu*, mechanismy pro podávání stížností, informace pro poskytovatele obsahu.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 7. června 2022.\nKONTEXT\nTeroristický obsah online (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nTeroristický obsah: materiál, který podněcuje nebo získává jednotlivce či skupiny osob ke spáchání teroristického činu nebo který poskytuje návod k výrobě zbraní či jiným metodám nebo technikám, které lze využít při teroristickém útoku.\nPoskytovatel hostingových služeb: uchovává informace poskytované poskytovatelem obsahu a na jeho žádost.\nPoskytovatel obsahu: uživatel, který poskytl informace, které jsou nebo byly poskytovatelem hostingových služeb uloženy a veřejně šířeny.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79–109)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Protiteroristická agenda pro EU: předvídání, prevence, ochrana a reakce (COM(2020) 795 final, 9.12.2020)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020) 605 final, 24.7.2020)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36–214)\nPostupné změny směrnice (EU) 2018/1972 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1–15)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73–114)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1–32)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1–24)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1–16)\nPoslední aktualizace 30.08.2021"}
{"celex_id": "32021R0695", "reference": "12.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 170/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/695\nze dne 28. dubna 2021,\nkterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu vytvořením evropského výzkumného prostoru (EVP), ve kterém se výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a motivovat ke zvyšování konkurenceschopnosti, mimo jiné i v oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit Unie, které v konečném důsledku směřují k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.\n(2)\nPro dosažení vědeckého, technologického, ekonomického, environmentálního a společenského dopadu při plnění tohoto obecného cíle a pro maximalizaci přidané hodnoty unijních investic v oblasti výzkumu a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2021–2027 (dále jen „program“). Program by měl podpořit vytváření, lepší rozšiřování a předávání vysoce kvalitních a excelentních znalostí a vysoce kvalitních technologií v Unii, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispět k plnému zapojení talentového potenciálu Unie, usnadnit kooperativní vazby a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podpořit a posílit zavádění a využívání inovativních a udržitelných řešení v hospodářství Unie, zejména v malých a středních podnicích, jakož i ve společnosti, zabývat se globálními výzvami, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, vytvářet pracovní místa, stimulovat hospodářský růst, podporovat konkurenceschopnost průmyslu a zvyšovat atraktivitu Unie na poli výzkumu a inovací. Program by měl stimulovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a uvádění inovativních řešení na trh, jakož i optimalizovat přínos těchto investic v zájmu zvyšování dopadu v rámci posíleného EVP.\n(3)\nProgram by měl být zaveden na období odpovídající době trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4), aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v nařízení Rady (EU) 2020/2094 (5).\n(4)\nProgram by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací v členských státech, a pomoci tak k dosažení cíle, aby do výzkumu a vývoje směřovaly celkové investice ve výši nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. K naplnění tohoto cíle bude nezbytné, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními posílenými investicemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.\n(5)\nZa účelem dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se program měl zaměřit mimo jiné na posilování kooperativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací.\n(6)\nV zájmu dosažení politických cílů Unie by činnosti v rámci tohoto programu měly ve vhodných případech a v souladu se zásadou inovace využívat právních předpisů podporujících inovace a podněcovat jejich vytváření se záměrem rychleji a intenzivněji promítnout širokou znalostní základnu Unie do inovací.\n(7)\nKoncepty otevřené vědy, otevřených inovací a otevřenosti světu by měly zajistit excelenci a dopad unijních investic do výzkumu a inovací a současně chránit zájmy Unie.\n(8)\nOtevřená věda, včetně otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a výzkumným datům, jakož i optimální šíření a využívání poznatků mají potenciál zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy. Mají rovněž potenciál urychlit vědecký pokrok, neboť zvyšují jejich spolehlivost, účinnost a přesnost a přispívají k jejich větší srozumitelnosti pro společnost a schopnosti reagovat na společenské výzvy. Měla by být přijata ustanovení, která zajistí, že příjemci budou poskytovat otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím. Stejně tak by mělo být zajištěno, aby příjemci podle zásady „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“ poskytovali otevřený přístup k výzkumným datům a aby byla zajištěna možnost výjimek zohledňujících oprávněné zájmy příjemců. Větší důraz by měl být kladen zejména na odpovědné nakládání s výzkumnými údaji, které by mělo být v souladu se zásadami „dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti“ (‘Findability’, ‘Accessibility’, ‘Interoperability’ and ‘Reusability’, dále společně jen „zásady FAIR“), a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy dat. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) a evropská datová infrastruktura, a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. Reciprocita v otevřené vědě by měla být podporována ve všech dohodách o přidružení a spolupráci se třetími zeměmi.\n(9)\nPříjemci programu, zejména malé a střední podniky, se vyzývají, aby využívali příslušných stávajících nástrojů Unie, jako je evropská asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví, která podporuje malé a střední podniky a další účastníky programu při ochraně a prosazování svých práv duševního vlastnictví.\n(10)\nTvorba a koncepce programu by měly odrážet potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností, a to v celé Unii za současné podpory zapojení všech členských států založeného na excelenci a prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (6) (dále jen „Pařížská dohoda\"). Realizací programu by se mělo posílit sledování těchto cílů a závazek Unie a jejích členských států provádět Agendu 2030 s cílem dosáhnout jejích tří rozměrů, a sice ekonomického, sociálního a environmentálního, soudržným a integrovaným způsobem.\n(11)\nČinnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a mezinárodních závazků Unie.\n(12)\nProgram by měl těžit z doplňkovosti se stávajícími příslušnými evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací a případně s významnými projekty společného evropského zájmu za předpokladu, že ve strategickém plánování programu budou určeny související potřeby v oblasti výzkumu a inovací.\n(13)\nProgram by měl zajistit transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.\n(14)\nProgram by měl podporovat výzkumné a inovační činnosti v oblasti společenských a humanitních věd. To znamená podporovat v této oblasti nejen prohlubování vědeckých poznatků, ale také využívání těchto poznatků a příslušného pokroku k většímu ekonomickému a společenskému dopadu programu. V rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by měly být společenské a humanitní vědy plně zapojeny do všech klastrů. Vedle prosazování společenských a humanitních věd v projektech by ve vhodných případech měla být podporována také integrace společenských a humanitních věd zastoupením nezávislých externích odborníků z těchto oborů v expertních výborech a v hodnotících panelech a včasným monitorováním společenských a humanitních věd a informováním o jejich zastoupení ve financovaných výzkumných akcích. Monitorování napříč programem by se mělo zaměřit na zapojování společenských a humanitních věd.\n(15)\nProgram by měl zachovávat vyvážený přístup mezi výzkumem na jedné straně a inovacemi na straně druhé, jakož i mezi financováním zdola (vycházejícím od badatele či inovátora) a financováním shora (stanoveným strategicky definovanými prioritami), a to v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních komunit napříč Unií, typech a účelu prováděných činností a na zamýšlených dopadech. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu pro příslušné části programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecným a specifickým cílům programu.\n(16)\nCelkový rozpočet na složku „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ v rámci části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu a měly by z něj těžit především právní subjekty usazené v zemích rozšiřování účasti.\n(17)\n„Iniciativy excelence“ by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně školení na podporu zlepšení manažerských dovedností v oblasti výzkumu a inovací, pokud jde o udílení cen, posilování inovačních ekosystémů, jakož i vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných Unií. Žadatelé by měli jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a inovací, aby byli způsobilí žádat o financování v rámci složky „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu.\n(18)\nMělo by být možné uplatňovat zrychlený postup pro výzkum a inovace, při němž by lhůta pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců, a tím umožnit rychlejší přístup zdola k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia, jež akce zajišťují od základního výzkumu až po uplatnění na trhu.\n(19)\nProgram by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kolaborativních projektů, případně také u misí a evropských partnerství. Základní výzkum je stěžejním východiskem a důležitým předpokladem pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát globálním centrem excelence. V rámci programu by měla být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst i tvorba pracovních míst.\n(20)\nJe prokázáno, že klíčem k excelentní vědě je přijímání rozmanitosti ve všech jejích projevech, neboť z rozmanitosti věda těží. Rozmanitost a inkluzivnost přispívají k excelenci v kolaborativním výzkumu a inovacích, jelikož spolupráce napříč obory, odvětvími a EVP přispívá ke zlepšování výzkumu a zvyšování kvality návrhů projektů, může vést k vyšší míře společenského přijetí a podpořit přínosy inovací, a tím i pokrok Evropy.\n(21)\nZa účelem zajištění co největšího dopadu programu je třeba zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou klíčové součásti zásadního vědeckého pokroku.\n(22)\nVýzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „Excelentní věda“ by měly být vymezeny podle potřeb a možností vědy a měly by prosazovat vědeckou excelenci. Výzkumný program by měl být stanoven v úzké součinnosti s vědeckou obcí a měl by mimo jiné zahrnovat důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací a začínajících výzkumných pracovníků, a současně posilovat EVP, zamezit „odlivu mozků“ a podporovat mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků.\n(23)\nProgram by měl Unii a jejím členským státům pomoci při získávání těch nejlepších talentů a dovedností s přihlédnutím k realitě velmi intenzivní mezinárodní konkurence.\n(24)\nPilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by měl být realizován prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušnými tematickými oblastmi při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu na Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Tento pilíř by mohl podporovat přeshraniční spolupráci mezi obory, odvětvími a oblastmi politiky v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN v návaznosti na zásady Agendy 2030, na Pařížskou dohodu a konkurenceschopnost odvětví Unie. Stanovení vysoce ambiciózních a velkoplošných iniciativ v podobě výzkumných a inovačních misí by mohlo programu umožnit dosáhnout transformačního a systémového dopadu pro společnost při podpoře cílů udržitelného rozvoje, a to i prostřednictvím mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie. Činnosti v rámci uvedeného pilíře by měly pokrývat celou škálu výzkumných a inovačních činností, aby se zajistilo, že Unie zůstane na špici strategicky definovaných priorit.\n(25)\nKlastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ by měl významně přispívat k výzkumu v kulturních a kreativních odvětvích, včetně výzkumu týkajícího se kulturního dědictví Unie, a zejména by měl umožnit vytvoření prostoru pro spolupráci v oblasti evropského kulturního dědictví.\n(26)\nPlné a včasné zapojení všech odvětví průmyslu do programu, od jednotlivých podnikatelů a malých a středních podniků až po velké podniky by mohlo podstatně přispět k realizaci cílů programu a zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu v Unii. Takové zapojení průmyslu by se mělo vztahovat na podporované akce, které odpovídají přinejmenším úrovni akcí podporovaných v rámci rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7) (dále jen „Horizont 2020“).\n(27)\nAkce v rámci programu by mohly představovat významný příspěvek k uvolnění potenciálu strategických odvětví Unie, včetně klíčových základních technologií odrážejících cíle strategie Unie v oblasti průmyslové politiky.\n(28)\nMnohostranné konzultace, mimo jiné i s občanskou společností a průmyslem by měly přispívat k výhledům a prioritám stanoveným prostřednictvím strategického plánování. Výsledkem by měly být periodické strategické plány v oblasti výzkumu a inovací přijaté prostřednictvím prováděcích aktů za účelem přípravy obsahu pracovních programů.\n(29)\nPracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována.\n(30)\nJe důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a klimatické neutrality, zejména prostřednictvím investic do klíčových základních technologií, na nichž podnikání budoucnosti bude stavět. Akce programu by měly přiměřeně a transparentně řešit případy selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a posilovat investice, aniž by zdvojovaly nebo vytlačovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost akcí programu a pravidel Unie pro státní podporu s cílem podnítit inovace a zabránit nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.\n(31)\nProgram by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem a dodržovat při tom všechna příslušná ustanovení v rámci Světové obchodní organizace. Koncept výzkumu, zahrnující experimentální vývoj, by se měl používat v souladu s manuálem Frascati vypracovaným Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zatímco koncept inovace je třeba používat v souladu s manuálem Oslo vypracovaným OECD a Eurostatem na základě širokého přístupu zahrnujícího i sociální inovace. Definice OECD týkající se úrovně technologické připravenosti (TRL) by stejně jako v Horizontu 2020 měly být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, jakož i při vymezování typů akcí dostupných ve výzvách k podávání návrhů. Granty by neměly být udělovány na akce, jejichž činnosti jdou nad rámec TRL 8. V rámci pracovního programu by mělo být možné pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ povolit granty pro validaci produktů ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.\n(32)\nProgram by měl přispět k cílům v oblasti vesmíru na úrovni výdajů, které alespoň proporcionálně odpovídají výdajům v rámci Horizontu 2020.\n(33)\nSdělení Komise ze dne 11. ledna 2018 nazvané \"Průběžné hodnocení Horizontu 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU\", usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 o posouzení provádění Horizontu 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (8) a závěry Rady ze dne 1. prosince 2017 nazvané „Od průběžného hodnocení Horizontu 2020 k devátému rámcovému programu“ poskytly soubor doporučení pro program, včetně pravidel pro účast na programu a šíření jeho výsledků. Uvedená doporučení vycházejí ze zkušeností získaných v rámci Horizontu 2020 i z příspěvků od orgánů Unie a zainteresovaných subjektů. Uvedená doporučení zahrnují návrhy opatření na podporu mobility výzkumných pracovníků a otevřenosti sítí v oblasti výzkumu a inovací za účelem ambicióznějšího investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plného, uvědomělého a včasného zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat unijní strukturu financování za účelem plného využití potenciálu výzkumu a investic včetně výzkumných infrastruktur napříč Unií, mimo jiné modernizací rozsahu iniciativ evropských partnerství a režimů spolufinancování; rozvíjet více a konkretizovat synergie mezi různými finančními nástroji Unie, zejména překonáváním úskalí intervenční logiky bez komplementární vazby a složitosti různých druhů financování a jiných nařízení, a rovněž s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; posilovat mezinárodní spolupráci a otevřenost vůči účasti třetích zemí; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušeností z provádění Horizontu 2020.\n(34)\nVzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost koordinaci a doplňkovosti různých politik Unie, měl by program usilovat o synergické působení s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování až po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Pokud jde o financování činností v oblasti výzkumu a investic, měly by tyto synergie v největší možné míře umožňovat harmonizaci pravidel, včetně pravidel způsobilosti nákladů. Aby se zabránilo zdvojování činností a překrývání a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, mělo by být možné podporovat synergie zejména alternativním, kombinovaným, kumulativním financováním a převody zdrojů.\n(35)\nV souladu s nařízením (EU) 2020/2094 a v mezích dostupných zdrojů, které jsou tamtéž přiděleny, by se v rámci programu měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti za účelem řešení bezprecedentních důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094. Tyto dodatečné zdroje by měly být přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků.\n(36)\nAby financování Unie mělo co největší možný účinek a co nejefektivněji přispívalo k dosažení cílů a závazků politiky Unie, měla by mít Unie možnost vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, malé a střední podniky, univerzity, výzkumné organizace, zainteresované strany v oblasti výzkumu a inovací, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, jako jsou nadace a nevládní organizace, které podporují nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze efektivněji dosáhnout v rámci partnerství než Unií samotnou.\n(37)\nMělo by být možné, aby v závislosti na rozhodnutí členského státu byly příspěvky z programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropského partnerství v rámci programu. Uvedenou možností by však neměla být dotčena potřeba dodržovat všechna ustanovení vztahující se na uvedené příspěvky, jak je stanoveno v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027“) a v nařízeních týkajících se jednotlivých fondů.\n(38)\nProgram by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům a podnikům, a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech.\n(39)\nStěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií (FET) se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států jsou pro společnost přínosem. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Grafen, Projekt lidského mozku a Kvantová technologie – podporované Horizontem 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části Horizontu 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro strategické plánování v rámci programu a poskytnout podněty pro práci na misích, společně financovaných či společně programovaných evropských partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.\n(40)\nSpolečné výzkumné středisko (JRC) by politikám Unie mělo poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu vycházející z iniciativy klientů, a to v průběhu celého politického cyklu. Přímé akce JRC by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem s přihlédnutím k politickým potřebám Unie a příslušným potřebám uživatelů JRC, a to se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. JRC by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.\n(41)\nPilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro poskytování integrované podpory reagující na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat strategickou autonomii Unie při zachování otevřené ekonomiky. Měl by přinést „jednotné kontaktní místo“ s cílem přilákat a podpořit všechny druhy inovátorů a inovativních společností, jako jsou malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malých společností se střední tržní kapitalizací, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na unijní a mezinárodní úrovni. Tento pilíř by měl nabízet rychlé, pružné granty a možnosti společného investování, mimo jiné i se soukromými investory. Uvedené cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek, zejména prostřednictvím evropských partnerství s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.\n(42)\nPro účely tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, by se \"začínajícím podnikem\" měl rozumět malý a střední podnik v počáteční fázi svého životního cyklu (včetně start-upů odštěpených od univerzitních výzkumných činností), jehož cílem jsou inovativní řešení a škálovatelný podnikatelský model a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (9); „společností se střední tržní kapitalizací“ by se měl rozumět podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má 250 až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy uvedeného doporučení; a „malou společností se střední tržní kapitalizací“ by se měla rozumět společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců.\n(43)\nPolitické cíle programu mají být rovněž naplňovány prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky Programu InvestEU, čímž se podpoří synergie mezi oběma programy.\n(44)\nERI by spolu s dalšími složkami programu měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a přelomové inovace zacílené zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti. ERI by se prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové a přelomové inovace a na špičkové inovace, které mají potenciál vytvářet tržní příležitosti. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce odpovídající jejím cílům, zejména pokud jde o akce v oblasti tržního využití.\n(45)\nNástroj Accelerator má pomoci překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, fází předcházející hromadnému uvádění výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Nástroj Accelerator poskytne podporu operacím s vysokým potenciálem, které představují taková technologická nebo vědecká, finanční, řídicí nebo tržní rizika, že ještě nejsou považovány za financovatelné z komerčních úvěrů, a nemohou tudíž významně zvýšit objem investic z trhu, a doplňovat tak Program InvestEU.\n(46)\nV úzké součinnosti s Programem InvestEU by měl nástroj Accelerator, podporou ve formě kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat projekty malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty malých společností se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy, nejsou dosud ziskové, nebo nejsou dosud schopny přilákat investice postačující k plnému provádění podnikatelského záměru příslušných projektů. Tyto způsobilé subjekty by měly být považovány za nefinancovatelné z komerčních úvěrů, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Nástroj Accelerator má tímto způsobem pomoci překonat selhání trhu a financovat slibné subjekty, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející tržní příležitosti, ale zatím nejsou financovatelné z komerčních úvěrů. Jakmile se uvedené projekty stanou financovatelnými z komerčních úvěrů, mohly by být financovány z Programu InvestEU.\n(47)\nJakkoli by rozpočet nástroje Accelerator pro účely článku 48 měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, měla by čistě grantová podpora v rámci nástroje Accelerator poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci Horizontu 2020.\n(48)\nEIT by se primárně prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství a rozšířením svého regionálního inovačního programu měl zaměřit na posílení inovačních ekosystémů, které řeší globální výzvy. Toho by mělo být dosaženo podporou začleňování inovací, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském inovačním a technologickém institutu (dále jen \"nařízení o EIT\") a svým strategickým inovačním programem uvedeným v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém inovačním programu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027 by EIT měl prostřednictvím svých činností rozvíjet inovace a významným způsobem zvýšit svoji podporu začleňování vysokoškolského vzdělávání do inovačního ekosystému, a to zejména podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné mimooborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím a určením výhledových dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, včetně pokročilých digitálních a inovačních dovedností. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít zjednodušený, a tudíž rychlejší přístup k akcím ERI. Třebaže by EIT měl svým zaměřením na inovační ekosystémy přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také v případě potřeby podporovat ostatní pilíře. Je třeba se vyvarovat zbytečného překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o jiná evropská partnerství.\n(49)\nU všech druhů inovací, včetně průlomových, přelomových a inkrementálních inovací, by měly být zajištěny a chráněny rovné podmínky pro podniky, které na daném trhu soutěží, neboť tyto požadavky jsou klíčové pro rozvoj všech těchto druhů inovací, což zejména umožní značnému počtu malých a středních inovátorů vybudovat svou kapacitu v oblasti výzkumu a inovací, sklízet plody svých investic a získat tržní podíl.\n(50)\nProgram by měl prosazovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě zájmů Unie, oboustranných přínosů, mezinárodních závazků, vědecké diplomacie a v nejvyšší možné míře vzájemnosti. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací, její přitažlivosti, schopnosti udržet nejlepší talenty a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, na řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, a to dodržováním zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a na podporu vnějších politik Unie. Měl by být dodržován přístup obecné otevřenosti vůči mezinárodní účasti a akcím cílené mezinárodní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím odpovídající způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy. Unie by měla usilovat o uzavření mezinárodních dohod o spolupráci v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí, zejména u kolaborativních částí programu, a to v souladu s dohodami o přidružení a se zaměřením na přidanou hodnotu pro Unii. Při přidělování finančních příspěvků přidružených zemí na program by Komise měla vzít v úvahu míru účasti právních subjektů uvedených třetích zemí na různých částech programu.\n(51)\nS cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit všechny společenské aktéry, například občany a organizace občanské společnosti, do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu a v celém průběhu procesů, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Mělo by tak být učiněno napříč celým programem i prostřednictvím specializovaných činností v části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“. Zapojování občanů a občanské společnosti do výzkumu a inovací by mělo být doprovázeno veřejnou osvětovou činností s cílem získat a udržet veřejnou podporu programu. Program by měl rovněž usilovat o odstranění překážek a zvýšení synergií mezi vědou, technologií, kulturou a uměním s cílem získat novou kvalitu udržitelných inovací. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti do podporovaných projektů by měla být monitorována.\n(52)\nVe vhodných případech by program měl zohlednit zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada uvítala.\n(53)\nČinnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění genderových stereotypů a nerovností mezi ženami a muži, zlepšovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a podporovat rovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací, včetně zásady stejného odměňování bez diskriminace na základě pohlaví v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 8 a 157 Smlouvy o fungování EU. Genderové hledisko by mělo být začleněno do obsahu výzkumu a inovací a dodržováno ve všech fázích výzkumu. Činnosti vyvíjené v rámci programu by dále měly usilovat o odstranění nerovností a o prosazování rovnosti a rozmanitosti ve výzkumu a inovacích po všech stránkách s ohledem na věk, zdravotní postižení, rasu a etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a sexuální orientaci.\n(54)\nS ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (10) (dále jen „Evropský obranný fond“), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Činnosti, které mají být prováděny v rámci Evropského obranného fondu, by měly být zaměřeny výhradně na výzkum a vývoj v oblasti obrany, zatímco činnosti prováděné v rámci zvláštního programu zavedeného rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (11) (dále jen „zvláštní program“) a EIT by měly být zaměřeny výhradně na civilní využití. Mělo by se zabránit zbytečnému zdvojování.\n(55)\nToto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (12). Uvedené finanční krytí zahrnuje částku 580 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program zavedený rozhodnutím (EU) 2021/764 a pro EIT v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů (13) .\n(56)\nNa tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(57)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, jímž by mohly být dotčeny zájmy Unie, mělo by být možné stanovit v rozhodnutí o financování na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 na omezenou dobu a pouze v řádně odůvodněných případech, že jsou určité činnosti a náklady způsobilé od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\n(58)\nV rámci celého programu je třeba setrvale usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže pro příjemce. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby pro příjemce představovaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů.\n(59)\nDokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa by měl k uvedenému úsilí přispět významným zvýšením výdajů na hlavní činnosti digitálního výzkumu a inovací ve srovnání s Horizontem 2020 (15). To by mělo zajistit, aby Evropa zůstala v čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.\n(60)\nMěl by být upřednostněn kvantový výzkum v klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v rámci pilíře II vzhledem k jeho zásadní úloze v digitální transformaci, konkrétně rozšířením evropského vedoucího postavení v oblasti vědy a excelence, pokud jde o kvantové technologie, což umožní dosáhnout plánovaného rozpočtu stanoveného v roce 2018.\n(61)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.\nZejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(62)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (21), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(63)\nPodle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná ZZÚ spojena.\n(64)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) by měl být tento program vyhodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na podávání zpráv a monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy a příjemce programu. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.\n(65)\nZa účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy V ohledně ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a ohledně stanovení referenčních úrovní a cílů, jakož i doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(66)\nSoudržnost a synergie mezi tímto programem a kosmickým programem Unie zajistí, že bude podporováno globálně konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; zvyšována samostatnost Evropy, pokud jde o přístup do kosmu a jeho využívání, v zabezpečeném a chráněném prostředí; a posilována úloha Evropy jakožto globálního aktéra. Data a služby poskytované kosmickým programem Unie budou podporovat excelenci ve výzkumu, průlomová řešení a následné uživatele v rámci programu.\n(67)\nSoudržnost a synergie mezi tímto programem a programem Erasmus+ přispějí k využívání výsledků výzkumu prostřednictvím odborné přípravy a k šíření inovativnosti ve vzdělávacím systému a budou zajišťovat, aby činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vycházely z těch nejaktuálnějších výzkumných a inovačních činností. V návaznosti na pilotní akce zahájené v rámci programu Erasmus+ 2014–2020 na evropských univerzitách tak tento program bude v příslušných případech synergickým způsobem doplňovat podporu poskytovanou evropským univerzitám programem Erasmus+.\n(68)\nV zájmu zvýšení dopadu programu při řešení priorit Unie je třeba podporovat synergie s programy a nástroji, jejichž cílem je reagovat na vznikající potřeby Unie, a to i s mechanismem pro spravedlivou transformaci, Nástrojem pro oživení a odolnost a programem „EU pro zdraví“, a o takové synergie usilovat.\n(69)\nPravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k obavám a doporučením vyjádřeným různými zainteresovanými subjekty, jakož i při průběžném hodnocení Horizontu 2020 prováděném za pomoci nezávislých externích odborníků.\n(70)\nSpolečná pravidla pro program jako celek by měla zajistit ucelený rámec, který usnadní účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako jsou EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účast v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, avšak takové výjimky by měly být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.\n(71)\nAkce, které spadají do působnosti programu, by měly respektovat základní práva a být v souladu se zásadami, jak jsou uznány zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Tyto akce by měly být v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013 (24), jakož i s etickými zásadami, včetně zamezení jakémukoli porušení integrity výzkumu. Tam, kde je to vhodné, by měla být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s tím, že konečným cílem je jejich používání nahradit.\n(72)\nV zájmu zaručení vědecké excelence a v souladu s článkem 13 Listiny by měl program ve všech zemích, které využívají jeho finanční prostředky, prosazovat úctu k akademické svobodě.\n(73)\nV souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by měla být prosazována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací založená na vzájemném prospěchu a zájmech Unie. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, mělo by být možné, aby byla účast na konkrétních akcích v rámci programu omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. Jakékoli vyloučení právních subjektů usazených v Unii nebo v přidružených zemích přímo či nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí by mělo na jedné straně zohlednit rizika, která by představovalo zahrnutí těchto subjektů, a na druhé straně prospěch, který by jejich účast přinesla.\n(74)\nProgram uznává, že změna klimatu je jednou z největších celosvětových a společenských výzev, a zohledňuje význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje. Program by měl tudíž přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Začleňování klimatických hledisek by mělo být odpovídajícím způsobem zahrnuto do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.\n(75)\nV kontextu dopadů v oblasti klimatu by měla Komise podávat zprávy o výsledcích, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou z hlediska klimatu relevantní, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Při provádění této analýzy by Komise měla zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady i přínosy činností v rámci programu pro občany Unie, včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost, jakož i čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek, včetně kvality ovzduší, půdy a vody. Výsledky uvedené analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Unie a měly by být využity v rámci následného strategického plánování a budoucích pracovních programů.\n(76)\nS ohledem na význam řešení dramatického úbytku biologické rozmanitosti by výzkumné a inovační činnosti v rámci programu měly přispívat k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a k dosažení celkové ambice, tedy poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají, v souladu s Interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.\n(77)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(78)\nVyužívání citlivých podkladových informací nebo přístup neoprávněných osob k citlivým výsledkům může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se tudíž mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (25).\n(79)\nJe třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla, kdy by konsorcium mělo zahrnovat alespoň jeden právní subjekt z členského státu, a s ohledem na specifika konkrétního typu akcí v rámci programu.\n(80)\nJe nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou podpory v rámci tohoto programu by měly být granty. V zájmu dalšího zjednodušení by měly být realizovány s přihlédnutím ke všem formám příspěvků stanoveným ve finančním nařízení, včetně jednorázových částek, paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů. V grantové dohodě je třeba stanovit práva a povinnosti příjemců, včetně případné úlohy a úkolů koordinátora. Při vypracovávání vzorových grantových dohod a jejich jakékoli podstatné změně, mimo jiné za účelem dalšího zjednodušení pro příjemce, by měla být zajištěna úzká spolupráce s odborníky členských států.\n(81)\nMíry financování v tomto nařízení jsou uváděny jako maxima, aby byla splněna zásada spolufinancování.\n(82)\nV souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby, mimo jiné u velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu Horizontu 2020. Všichni příjemci by měli mít možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady. V tomto ohledu by příjemci měli být oprávněni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování do těchto jednotkových nákladů pro interně fakturované zboží a služby.\n(83)\nStávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen použitím přístupu odměňování na základě projektu, vyvinutého v rámci Horizontu 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků Unie zapojených do programu.\n(84)\nZáruční fond pro účastníky zřízený v rámci Horizontu 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro účastníky, přejmenovaný na „Vzájemný pojišťovací mechanismus“ (dále jen „mechanismus“), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by mělo být možné rozšířit i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise by měla na základě důkladného sledování možných negativních výnosů z investic uskutečněných v rámci mechanismu přijmout vhodná zmírňující opatření, aby mechanismus pokračoval ve svých intervencích na ochranu finančních zájmů Unie a vrátil příjemcům příspěvek při výplatě zůstatku.\n(85)\nPravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání uvedených výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v rámci Unie. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování EVP.\n(86)\nKlíčové prvky výběru návrhu a systému hodnocení u Horizontu 2020 se zvláštním zaměřením na excelenci a případně na dopad programu a kvalitu a účinnost jeho realizace by měly být zachovány. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých externích odborníků. Proces hodnocení by měl být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Měla by být zohledněna možnost dvoufázového postupu předkládání a v první fázi hodnocení by mohly být případně vyhodnoceny anonymizované návrhy. Komise by v příslušných případech měla do procesu hodnocení nadále zapojovat nezávislé pozorovatele. Pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, misí a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu, je možné zohlednit nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů, pokud návrhy dosáhly příslušné prahové hodnoty. Příslušné cíle a postupy by měly být předem zveřejněny. V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení by žadatelé měli obdržet zpětnou vazbu ohledně hodnocení jejich návrhu, mimo jiné zejména důvody pro zamítnutí.\n(87)\nU všech částí programu by se v souladu s články 126 a 127 finančního nařízení mělo pokud možno uplatňovat systematické křížové spoléhání na hodnocení a audity s cílem snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by mělo být výslovně stanoveno tím, že se zvažují i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a postupů.\n(88)\nSpecifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím udílení cen, případně i prostřednictvím společných či sdílených cen, organizovaného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem spolu s dalšími orgány Unie, přidruženými zeměmi, jinými třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Ceny by měly podporovat dosažení cílů programu.\n(89)\nDruhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nesouladu. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.\n(90)\nS cílem zajištění kontinuity při poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.\n(91)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž přinášet vědecký, technologický, ekonomický, environmentální a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací, plnit strategické priority Unie a přispět k naplnění cílů a politik Unie a přispívat k řešení globálních výzev a posilovat EVP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu vyhnutí se zdvojování činností, dosažení kritického množství v klíčových oblastech a maximalizace přidané hodnoty Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(92)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (26) a nařízení (EU) č. 1291/2013 by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Tímto nařízením se na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zavádí program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“), stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků, pokud jde o nepřímé akce v rámci programu, a rovněž stanoví rámec, jímž se po stejnou dobu řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.\nToto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\n2.   Program se provádí prostřednictvím:\na)\nzvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764;\nb)\nfinančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut zřízený nařízením o EIT;\nc)\nzvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program pro obranný výzkum uvedený v odst. 2 písm. c) tohoto článku, s výjimkou článků 1 a 5, čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 1.\n4.   Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program uvedený v odst. 2 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.\n5.   EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém inovačním programu, přičemž zohlední strategické plánování podle článku 6 a zvláštního programu uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech, včetně souvisejících lidských zdrojů, hlavního vybavení nebo souborů nástrojů; zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů; počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací; podle okolností mohou být používány pro jiné účely, než je výzkum, například pro poskytování vzdělávání nebo veřejných služeb;\n2)\n„strategií pro inteligentní specializaci“ celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí; strategie pro inteligentní specializaci může mít podobu celostátního nebo regionálního strategického politického rámce pro výzkum a inovace nebo mohou být do něj zahrnuty, která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027;\n3)\n„evropským partnerstvím“ iniciativa připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými nebo veřejnými partnery (jako jsou průmyslová odvětví, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu, v oblasti regulace či politik;\n4)\n„otevřeným přístupem“ online přístup umožňující koncovému uživateli bezplatný přístup k výstupům výzkumu, jež jsou výsledky akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 14 a čl. 39 odst. 3;\n5)\n„otevřenou vědou“ přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, který zahrnuje prvky uvedené v článku 14.\n6)\n„misí“ portfolio činností excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími, určené k těmto účelům: i) dosáhnout ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí, ii) mít dopad na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky a iii) být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva a pro široké spektrum evropských občanů;\n7)\n„zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;\n8)\n„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako prvotní zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a může zahrnovat zkoušku shody;\n9)\n„přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;\n10)\n„stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, a to hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k dané akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;\n11)\n„šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků, včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;\n12)\n„využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných, než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh, vytváření a poskytování služby, nebo při normalizačních činnostech;\n13)\n„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;\n14)\n„financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;\n15)\n„mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;\n16)\n„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n17)\n„zeměmi rozšiřování účasti“ nebo „zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací“ země, v nichž musí být právní subjekty zřízeny pro to, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu. Z členských států jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu; pro přidružené země se seznam způsobilých zemí sestaví na základě stanoveného ukazatele a zveřejní v pracovním programu. Jako koordinátoři v rámci této složky budou rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;\n18)\n„neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;\n19)\n„malým a středním podnikem“ mikropodnik nebo malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (27);\n20)\n„malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem a který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES;\n21)\n„výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky dané akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;\n22)\n„výstupy výzkumu“ výsledky generované danou akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výsledků a postupů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické poznámky;\n23)\n„pečetí excelence“ značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, ale nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů v rámci pracovního programu a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;\n24)\n„strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ prováděcí akt, který v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let a blíže upřesní priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity;\n25)\n„pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 14 rozhodnutí (EU) 2021/764, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;\n26)\n„smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí akce v oblasti inovací a tržního využití podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo kombinovaným financováním ERI;\n27)\n„vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinovaného financování ERI odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je však přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou příjemce Unii zpětně uhradí za podmínek stanovených ve smlouvě;\n28)\n„utajovanými informacemi“ utajované informace Evropské unie, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohodu o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohodu o bezpečnosti informací;\n29)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akce v rámci nástrojů nebo platforem kombinujících zdroje financování podle článku 2 finančního nařízení, které kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\n30)\n„kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ finanční podpora programu k provedení akce v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;\n31)\n„kombinovaným financováním ERI“ přímá finanční podpora poskytnutá v rámci ERI na akci v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;“\n32)\n„akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování, demonstrace a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí.\n33)\n„inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlého ověřování produktů a tržní replikace;\n34)\n„akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu“ výzkumná akce vedená hlavními vědeckými pracovníky, včetně programu ERV „Ověřování koncepce“, která je prováděna v rámci kapacit jednoho nebo více příjemců financovaných Evropskou radou pro výzkum (ERV);\n35)\n„akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;\n36)\n„akcí na spolufinancování programu“ akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného nebo prováděného právními subjekty, které řídí nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie; tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a akce v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání výsledků a poskytovat veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny a zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou provádět tyto právní subjekty přímo nebo třetí strany jejich jménem;\n37)\n„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejímž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;\n38)\n„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;\n39)\n„koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností, vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“; a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z Unie, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit EVP;\n40)\n„motivačním oceněním“ ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru;\n41)\n„cenou uznání“ cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení;\n42)\n„akcí v oblasti inovací a tržního využití“ akce zahrnující inovační a jiné akce nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI;\n43)\n„nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;\n44)\n„přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím JRC;\n45)\n„zadáváním veřejných zakázek“ zadání veřejných zakázek ve smyslu čl. 2 bodu 49 finančního nařízení;\n46)\n„přidruženým subjektem“ subjekt vymezený v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;\n47)\n„inovačním ekosystémem“ ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a celostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování;\n48)\nodměňováním na základě projektu\" odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik Unie a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat EVP. Program tak bude maximalizovat přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměří na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.\n2.   Program má tyto specifické cíle:\na)\nrozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci programu;\nb)\nvytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje;\nc)\npodporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;\nd)\noptimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity EVP, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.\nČlánek 4\nStruktura programu\n1.   Pro účely zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT je program rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:\na)\nPilíř I „Excelentní věda“ obsahující tyto složky:\ni)\nERV;\nii)\nAkce „Marie Curie-Skłodowska“;\niii)\nvýzkumné infrastruktury.\nb)\nPilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky, přičemž se zohlední to, že společenské vědy a humanitní obory hrají důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:\ni)\nklastr „Zdraví“;\nii)\nklastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;\niii)\nklastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;\niv)\nklastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;\nv)\nklastr „Klima, energetika a mobilita“;\nvi)\nklastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;\nvii)\nnejaderné přímé akce JRC.\nc)\nPilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto složky:\ni)\nERI;\nii)\nEvropské inovační ekosystémy;\niii)\nEIT.\nd)\nČást „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ obsahující tyto složky:\ni)\nrozšiřování účasti a šíření excelence;\nii)\nreformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.\n2.   Hlavní rysy činností programu jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.\nČlánek 5\nVýzkum a vývoj v oblasti obrany\nČinnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c) a jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/697, se zaměří výhradně na výzkum a v oblasti obrany, s cíli a hlavními rysy činností, jež sledují zvýšení konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity evropské obranné, technologické a průmyslové základny.\nČlánek 6\nStrategické plánování a provádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Program se provádí v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení financujícími subjekty.\n2.   Financování v rámci programu může být poskytováno prostřednictvím nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, přičemž granty jsou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Financování v rámci programu může být rovněž poskytováno prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje Accelerator.\n3.   Pravidla pro účast a šíření výsledků stanovená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.\n4.   Hlavní typy akcí, jež mají být v rámci programu používané, jsou vymezeny v článku 2. Formy financování uvedené v odstavci 2 tohoto článku se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.\n5.   Program rovněž podporuje přímé akce. V případech, kdy uvedené přímé akce přispívají k iniciativám založeným podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.\n6.   Provádění zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a), zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“.\nKomise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.\nStrategické plánování zajistí soulad s dalšími příslušnými programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky Unie a vyšší doplňkovost a synergie s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze VI se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.\n7.   Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k podávání návrhů zaměřených na výběr výzkumných a inovačních akcí nebo inovačních akcí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a nástroje Pathfinder „Evropské rady pro inovace“ zrychlený postup pro výzkum a inovace (dále jen \"postup FTRI\").\nVýzva k podávání návrhů v rámci postupu FTRI musí splňovat všechny tyto charakteristiky:\n(a)\nvýzvy k podávání návrhů na principu zdola nahoru;\n(b)\nkratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje šest měsíců;\n(c)\npodpora poskytovaná pouze malým kolaborativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými a nezávislými způsobilými právními subjekty;\n(d)\nmaximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR.\nV pracovním programu se uvedou výzvy k podávání návrhů, které využívají postup FTRI.\n8.   Činnosti v rámci programu jsou primárně plněny na základě otevřených a soutěžních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství.\nČlánek 7\nZásady programu\n1.   Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2) písm. a) a v rámci EIT jsou zaměřeny výhradně na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. c) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.\n2.   Program zajistí víceoborový přístup a v příslušných případech rovněž začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev k podávání návrhů týkajících se společenských a humanitních témat.\n3.   Kolaborativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.\n4.   Program zajistí účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů Unie, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.\n5.   Program pomáhá zemím rozšiřování účasti zvýšit v něm svou účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových kooperativních vazeb a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 24 odst. 2 a čl. 50 odst. 5. Toto úsilí musí být zohledněno v přiměřených opatřeních členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. Aniž by byla podkopávána kritéria excelence, musí být zvláštní pozornost věnována v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou například správní rady a skupiny odborníků.\n6.   Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění všeobecného začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v samotném obsahu výzkumu a inovací. Usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.\n7.   Program je prováděn v synergickém působení s dalšími programy Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Příkladný seznam programů Unie, s nimiž má být zajištěno synergické působení, je uveden v příloze IV.\n8.   Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomáhá tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje.\n9.   Komise při provádění programu průběžně usiluje o administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.\n10.   V rámci celkového cíle Unie začleňování opatření v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a do fondů Unie musí akce v rámci programu dosáhnout příspěvku alespoň 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Klimatická hlediska musí být odpovídajícím způsobem začleňována do samotného obsahu výzkumu a inovací.\n11.   Program podporuje společné vytváření a společné navrhování prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti.\n12.   Program zajistí transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.\n13.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, a zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.\nČlánek 8\nMise\n1.   Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat akce prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.\n2.   Mise se stanovují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 29.\n3.   V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k podávání návrhů na provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývajících letech programu je možné uvedený procentní podíl zvýšit pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise. Komise informuje o celkovém podílu rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.\n4.   Mise musí:\na)\nmít, s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění, jasný obsah výzkumu a inovací a jasnou přidanou hodnotu Unie a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu uvedených v článku 3;\nb)\npokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů, a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;\nc)\nbýt odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;\nd)\nukazovat jasný směr a jasné cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasné rozpočtové krytí;\ne)\nbýt vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a maximalizací dopadu motivované, přitom však realistické cíle a na výzkumné, vývojové a inovační činnosti;\nf)\nmít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných k dosažení výsledků;\ng)\nstimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd) a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti;\nh)\nbýt otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro jejich dosažení.\ni)\ntransparentním způsobem využívat synergického působení s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v příslušných případech s regionálními inovačními ekosystémy.\n5.   Komise monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 50 a 52 a přílohou V, včetně pokroku vedoucího ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení se zveřejní a musí obsahovat mimo jiné analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.\nČlánek 9\nEvropská rada pro inovace\n1.   Komise zřídí ERI jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění akcí v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se zaměří především na průlomové a přelomové inovace, bude cílit zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních.\nERI se řídí těmito zásadami:\na)\njasná přidaná hodnota Unie,\nb)\nautonomie,\nc)\nschopnost přijímat rizika,\nd)\núčinnost,\ne)\núčelnost,\nf)\ntransparentnost\ng)\nodpovědnost.\n2.   ERI je otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech i malé společnosti se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní začínající podniky a malé a střední podniky musí být vyčleněno nejméně 70 % rozpočtu ERI.\n3.   Rada ERI a způsob řízení ERI jsou popsány v rozhodnutí (EU) 2021/764.\nČlánek 10\nEvropská partnerství\n1.   Části programu mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít některou z těchto forem:\na)\núčast v evropských partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 bodu 3, kterými se stanoví cíle evropského partnerství, související závazky Komise a ostatních partnerů týkající se jejich finančních nebo věcných příspěvků, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výsledky, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);\nb)\núčast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výsledků, kterých je třeba dosáhnout, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);\nc)\núčast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, jako jsou společné podniky, nebo znalostními a inovačními společenstvími EIT v souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 (institucionalizovaná evropská partnerství).\nInstitucionalizovaná evropská partnerství se zřídí pouze v případě, že jiné části programu, jakož i jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Evropská partnerství v souladu s článkem 185 nebo článkem 187 Smlouvy o fungování EU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení všech finančních příspěvků se příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytují na základě financování požadovaného v návrzích od právních subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny zúčastněné státy jinak.\nPravidla institucionalizovaných evropských partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výsledky, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních nebo věcných příspěvků partnerů.\n2.   Evropská partnerství:\na)\nse za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou dosahovat cílů programu efektivněji, než by bylo možné pouze samotnou Unií a ve srovnání s jinými formami podpory z programu; na akce programu, které jsou prováděny v rámci evropských partnerství, se přidělí přiměřený podíl rozpočtu z programu; většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;\nb)\nmusí být v souladu se zásadami přidané hodnoty Unie, transparentnosti a otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými evropskými partnerstvími a misemi;\nc)\nmají přístup jasně zohledňující jejich životní cyklus, jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování z programu.\n3.   Evropská partnerství podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku budou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou zařazena do pracovních programů.\n4.   Ustanovení a kritéria pro výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování evropských partnerství jsou stanovena v příloze III.\nČlánek 11\nPřezkum oblastí pro mise a partnerství\nDo 31. prosince 2023 Komise provede přezkum přílohy VI tohoto nařízení v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství zřízených na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, a Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o hlavních výsledcích.\nČlánek 12\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 86 123 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT a 7 953 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c).\n2.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT je následující:\na)\n23 546 000 000 EUR na pilíř I „Excelentní věda“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:\ni)\n15 027 000 000 EUR pro ERV;\nii)\n6 333 000 000 EUR na akce „Marie Curie-Skłodowska“;\niii)\n2 186 000 000 EUR na výzkumné infrastruktury;\nb)\n47 428 000 000 EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:\ni)\n6 893 000 000 EUR na klastr „Zdraví“;\nii)\n1 386 000 000 EUR na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;\niii)\n1 303 000 000 EUR na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;\niv)\n13 462 000 000 EUR na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;\nv)\n13 462 000 000 EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“;\nvi)\n8 952 000 000 EUR na klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;\nvii)\n1 970 000 000 EUR na nejaderné přímé akce JRC;\nc)\n11 937 000 000 EUR na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:\ni)\n8 752 000 000 EUR pro ERI;\nii)\n459 000 000 EUR na evropské inovační ekosystémy;\niii)\n2 726 000 000 EUR pro EIT;\nd)\n3 212 000 000 EUR na část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:\ni)\n2 842 000 000 EUR na „rozšiřování účasti a šíření excelence“;\nii)\n370 000 000 EUR na „reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací“.\n3.   V důsledku úpravy specifické pro určitý program stanovené v článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a pro EIT zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 3 000 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.\n4.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:\na)\n1 286 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř I „Excelentní věda“, z čehož je určeno:\ni)\n857 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro ERV;\nii)\n236 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na akce „Marie Curie-Skłodowska“;\niii)\n193 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na výzkumné infrastruktury;\nb)\n1 286 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, z čehož je určeno:\ni)\n686 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;\nii)\n257 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;\niii)\n171 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;\niv)\n171 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Klima, energetika a mobilita“;\nc)\n270 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:\ni)\n60 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro evropské inovační ekosystémy;\nii)\n210 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro EIT;\nd)\n159 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ na období 2021–2027, z čehož je určeno\ni)\n99 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na „rozšiřování účasti a šíření excelence“;\nii)\n60 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na „reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací“.\n5.   Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Žádné takovéto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu vii) a v případě celkové částky stanovené pro část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ v odstavci 2.\n6.   Částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na nepřímé akce v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT. Kromě toho může částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT pokrývat rovněž:\na)\nvýdaje na studie, setkání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu,\nb)\nvýdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.\n7.   S cílem umožnit řízení akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odstavci 6.\n8.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do ročních splátek po dobu několika let.\n9.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\nČlánek 13\nZdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení\n1.   S výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení Rady (EU) 2020/2094 se opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení v rámci programu provádějí částkami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení.\n2.   Částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení (EU) 2020/2094 představují vnější účelově vázané příjmy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto dodatečné částky jsou přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků. Prioritu mají inovativní malé a střední podniky a zvláštní pozornost je třeba věnovat jejich začlenění do kolaborativních projektů v rámci pilíře II.\n3.   Orientační rozdělení částek uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení Rady (EU) 2020/2094 je následující:\na)\n25 % na klastr „Zdraví“;\nb)\n25 % na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;\nc)\n25 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“;\nd)\n25 % na ERI.\nČlánek 14\nOtevřená věda\n1.   Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito prvky, které budou zajištěny v souladu s čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení:\na)\notevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;\nb)\notevřený přístup k výzkumným datům, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace, v souladu se zásadou „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“.\n2.   Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.\n3.   Zajistí se odpovědná správa výzkummných dat v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání těchto dat.\n4.   Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.\nČlánek 15\nAlternativní, kombinované a kumulativní financování a převody zdrojů\n1.   Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie v souladu se zásadou stanovenou v čl. 7 odst. 7.\n2.   Výzvám k podávání návrhů uvedeným v pracovním programu se uděluje „pečeť excelence“. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a příslušnými ustanoveními nařízení o strategických plánech SZP mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu+ (ESF+) nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV):\na)\nspolufinancované akce vybrané v rámci programu; a\nb)\nakce, kterým byla udělena „pečeť excelence“, pokud splnily všechny tyto podmínky:\ni)\nbyly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;\nii)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů; a\niii)\nnebyly financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů výhradně z důvodu rozpočtových omezení.\n3.   Finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV mohou být považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropských partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení, za předpokladu, že je to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a nařízení týkajících se jednotlivých fondů.\n4.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady Pro příspěvek na akci z příslušného programu Unie se použijí pravidla dotyčného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n5.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\n6.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.\nČlánek 16\nTřetí země přidružené k programu\n1.   Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí (dále jen \"přidružené země\"):\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ntřetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:\ni)\nmají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací;\nii)\npřijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;\niii)\naktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.\n2.   Přidružení každé z třetích zemí podle odst. 1 písm. d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda:\na)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;\nb)\nstanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy, a jejich správní náklady.;\nc)\nnesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc v souvislosti s programem Unie;\nd)\nzaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. b) představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n3.   Rozsah přidružení každé třetí země k programu zohlední analýzu přínosů pro Unii a cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty.\n4.   Dohoda o přidružení musí v co největší míře umožnit reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených programech.\n5.   Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí pravidelnou automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty usazené v příslušné zemi dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. Při přidělování finančních příspěvků se zohlední míra účasti právních subjektů přidružených zemí v každé části programu.\nHLAVA II\nPRAVIDLA PRO ÚČAST A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ\nKapitola I\nObecná ustanovení\nČlánek 17\nFinancující subjekty a přímé akce JRC\n1.   Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné JRC.\n2.   V řádně odůvodněných případech se financující subjekty mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 18, 19 a 20, pokud:\na)\nje takové odchýlení stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo\nb)\nv případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je takové odchýlení stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby nebo povaha akce.\nČlánek 18\nZpůsobilé akce a etické zásady\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou pro financování způsobilé pouze akce určené k provádění cílů uvedených v článku 3.\nNefinancují se tyto oblasti výzkumu:\na)\nčinnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;\nb)\nčinnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičné (28);\nc)\nčinnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.\n2.   Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci Unie ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě nemůže být financována výzkumná činnost, která je v něm zakázána.\nČlánek 19\nEtické otázky\n1.   Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými ustanoveními unijního, vnitrostátního a mezinárodního práva, včetně Listiny a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích dodatkových protokolů.\nZvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.\n2.   Právní subjekty účastnící se akce poskytnou:\na)\netické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;\nb)\npotvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;\nc)\npro činnosti prováděné mimo Unii potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a\nd)\npro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.\n3.   Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit akce, které vyvolávají složité nebo závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, není-li svěřeno financujícímu subjektu. Všechny akce, které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, musí být předmětem etického posouzení. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu těchto postupů.\n4.   Právní subjekty účastnící se akcí obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických komisí nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu.\n5.   V případě potřeby provedou Komise nebo příslušný financující subjekt etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou etické kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.\nEtické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.\n6.   Akce, které nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4 a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelné, jsou zamítnuty nebo ukončeny, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelné.\nČlánek 20\nBezpečnost\n1.   Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly na ochranu utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se má výzkum provádět.\n2.   Tam, kde je to vhodné, musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení zajišťujícího jejich soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.\n3.   Tam, kde je to vhodné, provede Komise nebo příslušný financující subjekt bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.\n4.   Tam, kde je to vhodné, musí být akce v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.\n5.   Právní subjekty účastnící se akce zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity nebo které v rámci akce vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.\n6.   Pokud musí s utajovanými informacemi pracovat nezávislí externí odborníci, vyžaduje se před jmenováním těchto odborníků příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce.\n7.   Tam, kde je to vhodné, může Komise nebo příslušný financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.\n8.   Akce, které nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuty nebo kdykoli ukončeny.\nKapitola II\nGranty\nČlánek 21\nGranty\nNení-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\nČlánek 22\nPrávní subjekty způsobilé k účasti\n1.   Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodních organizací, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.\n2.   Pokud pracovní program nestanoví jinak a je-li to řádně odůvodněno, jsou právní subjekty tvořící konsorcium způsobilé k účasti na akcích v rámci programu, pokud je toto konsorcium tvořeno:\na)\nalespoň jedním nezávislým právním subjektem usazeným v některém členském státě,\nb)\nalespoň dalšími dvěma nezávislými právními subjekty usazenými v různých členských státech nebo přidružených zemích.\n3.   Akce ERV v oblasti hraničního výzkumu, akce ERI, akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programu mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, pokud je alespoň jeden z nich usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 16.\n4.   Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo ve výjimečných případech v jiné třetí zemi.\n5.   Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena na právní subjekty usazené pouze v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. Jakékoli omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích, které jsou členy EHP, musí být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. V řádně odůvodněných a výjimečných případech a s cílem zaručit ochranu strategických zájmů Unie a jejích členských států může pracovní program z jednotlivých výzev k podávání návrhů rovněž vyloučit účast právních subjektů, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích, přímo nebo nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí, nebo jejich účast podřídit podmínkám stanoveným v pracovním programu.\n6.   Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2 až 5 s ohledem na specifické požadavky politiky nebo povahu a cíle akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.\n7.   Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 15 odst. 5, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, není-li s tímto řídícím orgánem dohodnuto jinak.\n8.   Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit JRC.\n9.   JRC, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.\n10.   Pokud jde o akce ERV v oblasti hraničního výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. Pokud jde o jiné části programu, považují se mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace za usazené v nepřidružené třetí zemi.\nČlánek 23\nPrávní subjekty způsobilé pro financování\n1.   Právní subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. Pro financování z částek určených pro akce podle čl. 15 odst. 5 jsou způsobilé pouze právní subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, nebylo-li s tímto řídícím subjektem dohodnuto jinak.\n2.   Právní subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi nesou náklady na svou účast. Pro financování jsou však v rámci akce způsobilé právní subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích s nízkými až středními příjmy a výjimečně v jiných nepřidružených třetích zemích, pokud:\na)\nje tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí; nebo\nb)\nKomise nebo příslušný financující subjekt má za to, že účast dotyčného právního subjektu je pro provedení akce nezbytná.\n3.   Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí.\n4.   Komise pravidelně zpřístupňuje Evropskému parlamentu a Radě informace o výši finančních příspěvků Unie poskytnutých právním subjektům usazeným v přidružených a nepřidružených třetích zemích. Pokud jde o přidružené země, zahrnují uvedené informace rovněž informace o jejich finanční rovnováze.\nČlánek 24\nVýzvy k podávání návrhů\n1.   Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.\n2.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy k podávání návrhů ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu stanovena možnost pro právní subjekty ze zemí s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným kolaborativním akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto zemí se těchto činností již neúčastní.\n3.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programu, které:\na)\nmají být provedeny JRC nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu;\nb)\nnespadají podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů.\n4.   Pracovní program upřesní výzvy k podávání návrhů, za něž mohou být uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.\nČlánek 25\nSpolečné výzvy k podávání návrhů\nKomise nebo příslušný financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:\na)\ntřetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;\nb)\nmezinárodními organizacemi;\nc)\nneziskovými právními subjekty.\nV případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle článku 22 a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.\nČlánek 26\nZadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení\n1.   Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedena příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (29) a 2014/25/EU (30).\n2.   Zadávací řízení:\na)\nmusí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality;\nb)\nmohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů) a\nc)\nstanoví, že bude veřejná zakázka zadána nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.\nV případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může být zadávací řízení tam, kde je to vhodné, a aniž jsou dotčeny zásady uvedené v písmenu a), zjednodušeno nebo zrychleno a může stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění činností, které jsou předmětem zakázky, na území členských států a přidružených zemí;\n3.   Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci veřejné zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.\nČlánek 27\nFinanční způsobilost žadatelů\n1.   Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě žadatele nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů, i když je požadované financování pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.\n3.   Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita tohoto právního subjektu.\n4.   Pokud je finanční kapacita žadatele nedostatečná, mohou Komise nebo financující subjekt účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.\n5.   Příspěvek do mechanismu uvedeného v článku 37 tohoto nařízení se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani od nich nesmí být požadovány žádné další záruky nebo zajištění.\nČlánek 28\nKritéria pro udělení a výběr grantu\n1.   Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:\na)\nexcelence,\nb)\ndopad,\nc)\nkvalita a efektivnost provádění.\n2.   Na návrhy u akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).\n3.   Pracovní program stanoví další podrobnosti ohledně uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko a zeměpisná rozmanitost.\n4.   Komise a další subjekty poskytující finance zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a hodnocení a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.\nČlánek 29\nHodnocení\n1.   Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z nezávislých externích odborníků.\nPokud jde o činnosti ERI, mise a řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může se hodnotící výbor skládat částečně nebo, pokud jde o koordinační a podpůrné akce, částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.\nNa proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.\n2.   Je-li to relevantní, stanoví hodnotící výbor pořadí návrhů, které dosáhly příslušných prahových hodnot, podle:\na)\nvýsledků hodnocení,\nb)\njejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje Pathfinder, mise a jiné řádně odůvodněné případy, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí.\nPokud jde o činnosti ERI, mise a jiné řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může hodnotící výbor také navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou tyto úpravy potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.\n3.   Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnotících kritérií a metody určování výsledků hodnocení.\n4.   V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li žádost zamítnuta, musí jim být sděleny důvody pro zamítnutí.\n5.   Právní subjekty usazené v zemích s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o své účasti, který může být přiložen k návrhům v kolaborativních částech programu, které koordinují.\nČlánek 30\nPostup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti\n1.   Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit (31).\n2.   Předmětem žádosti o přezkum hodnocení mohou být pouze procesní aspekty hodnocení. Předmětem tohoto přezkumu nemůže být hodnocení kvalit návrhu.\n3.   Žádost o přezkum hodnocení musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.\nVýbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů hodnocení a jeho předsedou a členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor pro přezkum hodnocení může doporučit jeden z těchto postupů:\na)\npřehodnocení návrhu, které provedou především hodnotitelé, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení, nebo\nb)\npotvrzení původního hodnocení.\n4.   Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem tohoto přezkumu.\n5.   Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.\nČlánek 31\nLhůta pro udělení grantu\n1.   Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:\na)\npro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: maximálně pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;\nb)\npro podpis grantových dohod s žadateli: maximálně osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.\n2.   Pracovní program může stanovit kratší lhůty než lhůty stanovené v odstavci 1.\n3.   Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému posouzení nebo bezpečnostní kontrole.\nČlánek 32\nProvádění grantu\n1.   Pokud některý příjemce neplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, musí být tyto povinnosti plněny ostatními příjemci bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se mechanismu.\n2.   Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud nejsou milníky dosaženy, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.\n3.   Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s nezávislými externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.\nČlánek 33\nGrantové dohody\n1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mimo jiné ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise tuto vzorovou grantovou dohodu v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.\n2.   Grantové dohody stanoví v souladu s tímto nařízením práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora.\nČlánek 34\nMíry financování\n1.   Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.\n2.   Z programu může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:\na)\ninovačních akcí, u nichž může být uhrazeno až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, u nichž může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů;\nb)\nakcí spolufinancování programu, u nichž může být uhrazeno alespoň 30 % a ve stanovených a řádně odůvodněných případech až 70 % celkových způsobilých nákladů.\n3.   Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou dobu trvání akce nebo její část.\nČlánek 35\nNepřímé náklady\n1.   Nepřímé způsobilé náklady mohou dosahovat 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.\nTam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v prvním pododstavci, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 lze nepřímé náklady, pokud je to uvedeno v pracovním programu, vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.\nČlánek 36\nZpůsobilé náklady\n1.   Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.\n2.   Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.\n3.   Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.\n4.   Příjemci mohou v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklých v souvislosti s určitou akcí při splnění veškerých podmínek stanovených v grantové dohodě.\n5.   Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.\nOsvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.\n6.   Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek Unie pro akce „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, volnem z důvodu nemoci, zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo změnou rodinného stavu výzkumného pracovníka po dobu trvání grantové dohody.\n7.   Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy dat jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.\nČlánek 37\nVzájemný pojišťovací mechanismus\n1.   Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahrazuje fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stává se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které příjemci dluží:\na)\nKomisi podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (32),\nb)\nKomisi a institucím Unie v rámci „Horizontu 2020“,\nc)\nKomisi a financujícím subjektům v rámci programu.\nKrytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.\n2.   Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu.\n3.   Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců. Uvedený příspěvek nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby.\n4.   Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.\n5.   Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo příslušný financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.\n6.   Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, nerozhodne-li legislativní orgán jinak.\n7.   Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme podmínky pro účast příjemců jiných programů.\nČlánek 38\nVlastnictví a ochrana výsledků\n1.   Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců stanovenými v grantové dohodě.\nVýsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:\na)\nje společně vytvořili a\nb)\nnelze:\ni)\nurčit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích, nebo\nii)\nje oddělit při podání žádosti o jejich ochranu, při jejím získání nebo uplatňování.\nSpoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.\n2.   Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci rovněž zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci dané akce.\nČlánek 39\nVyužívání a šíření výsledků\n1.   Každý příjemce, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může být prováděno přímo příjemci nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 40.\nPracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.\nPokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití výsledků ve lhůtě stanovené v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zainteresované strany, které by tyto výsledky využily. Od této povinnosti se může na žádost příjemce upustit, je-li to odůvodněno.\n2.   Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodů ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů.\nPracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.\n3.   Příjemci zajistí, že bude zaručen otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví k tomu, aby mohly být splněny požadavky na otevřený přístup.\nOtevřený přístup k výzkumným datům je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, nepřístupné jen v nezbytné míře“, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, zájmy Unie na ochraně hospodářské soutěže, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.\nPracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti týkající se dodržování postupů otevřené vědy.\n4.   Příjemci spravují veškeré výzkumná data získaná při určité akci v rámci programu na základě zásad FAIR a v souladu s grantovou dohodou a stanoví plán pro správu dat.\nPracovní program může v odůvodněných případech stanovit jako další povinnost používat pro ukládání výzkumných dat a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.\n5.   Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že šíření těchto výsledků by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření těchto výsledků dojít, dokud nebudou podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.\n6.   Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití výsledků zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh produktu či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití výsledků především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, do jaké míry, může být takovéto využití ještě považováno za využití v zájmu Unie.\nPříjemci plán pro využívání a šíření výsledků v průběhu akce a po jejím skončení aktualizují v souladu s grantovou dohodou.\n7.   Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo příslušného financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 40\nPřevod vlastnictví a udělování licencí\n1.   Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.\n2.   Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle příslušného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.\nNení-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu vlastnictví k výsledkům jiným příjemcem námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.\n3.   Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.\n4.   V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:\na)\npříjemci, kteří vytvořili výsledky, obdrželi financování z prostředků Unie;\nb)\nse jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi; a\nc)\npřevod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.\nPokud je stanoveno v grantové dohodě právo na vznesení námitky, musí příjemce předem podat oznámení o svém záměru převést vlastnictví výsledků nebo udělit výhradní licenci k výsledkům. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.\nČlánek 41\nPřístupová práva\n1.   Žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.\n2.   Není-li se subjektem, který udělil přístupová práva, dohodnuto jinak, nezahrnují přístupová práva právo udělovat sublicence;\n3.   Před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem.\n4.   Pokud se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup.\n5.   Pokud příjemce neplní své povinnosti, mohou se příjemci dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.\n6.   Příjemci udělí přístup ke:\na)\nsvým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;\nb)\nsvým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odstavci 3; tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;\nc)\nsvým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.\n7.   Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:\na)\nje usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;\nb)\nje pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce; a\nc)\npotřebuje tento přístup pro využití výsledků náležících tomuto příjemci, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití.\nPřístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.\n8.   Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.\n9.   Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití.\nTato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.\nV případě akcí v rámci klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato přístupová práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podají oznámení o této žádosti všem členským státům.\n10.   Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.\nČlánek 42\nZvláštní ustanovení\n1.   Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programu a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.\n2.   Zvláštní ustanovení podle odstavce 1 se stanoví v grantové dohodě a nemohou jimi být měněny zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.\nČlánek 43\nCeny\n1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, motivační ocenění a ceny uznání v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.\n2.   Není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže stanoveno jinak, může se soutěže zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení.\n3.   Komise nebo příslušný financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat soutěže o cenu s:\na)\nostatními orgány Unie;\nb)\ntřetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;\nc)\nmezinárodními organizacemi nebo\nd)\nneziskovými právními subjekty.\n4.   Pracovní programy nebo pravidla soutěže stanoví povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.\nKapitola III\nZadávání veřejných zakázek\nČlánek 44\nZadávání veřejných zakázek\n1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, zadávají se veřejné zakázky v rámci programu v souladu s hlavou VII finančního nařízení.\n2.   Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V těchto případech se použijí pravidla stanovená v článku 26.\nKapitola IV\nOperace kombinování zdrojů a kombinované financování\nČlánek 45\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 46\nKombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI\n1.   Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se použijí články 34 až 37.\n2.   Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 48 tohoto nařízení. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2 uvedeného článku, a zejména v písmenech a) a d) uvedeného odstavce.\n3.   Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na akce spolufinancující program, umožňuje-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 15, 23, 24, 27, 28 a 29. Podmínky provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa musí být v souladu s článkem 32 a obdobně s čl. 48 odst. 10 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami stanovenými v pracovním programu.\n4.   Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.\n5.   Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.\nČlánek 47\nNástroj Pathfinder\n1.   Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo špičkového výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.\nPathfinder bude prováděn hlavně prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících špičkové technologické a razantní myšlení.\n2.   Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder napomáhají všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodních aktivit v Unii, jako například demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podporují vytváření osamostatněných podniků a začínajících podniků.\nZahájení a obsah výzev k podávání návrhů týkajících se přechodových činnosti v rámci nástroje Pathfinder:se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí.\nDalší granty na pevnou částku nepřesahující 50 000 EUR mohou být prostřednictvím výzvy k podávání návrhů poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder, popřípadě přechodových činností v rámci nástroje Pathfinder, s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například formou posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený podle zvláštního programu musí být o těchto případech informován.\n3.   Na nástroj Pathfinder se uplatní kritéria pro udělení uvedená v článku 28.\nČlánek 48\nNástroj Accelerator\n1.   Cílem nástroje Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu či pouze ve formě kapitálu.\nNástroj Accelerator poskytuje tyto druhy podpor:\na)\npodporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry.\nb)\npodporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně začínajících podniků, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následný růst;\nc)\npodporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.\nPodpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator se poskytuje, pouze jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:\na)\nprojekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;\nb)\npříjemcem může být pouze začínající podnik nebo malý a střední podnik;\nc)\npodporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator lze poskytnout příjemci pouze jednou během doby provádění programu, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR.\n2.   Příjemcem v rámci nástroje Accelerator musí být právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se hodlá rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce, nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.\n3.   Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.\n4.   Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí externí odborníci a výběr návrhů způsobilých pro financování musí být výsledkem otevřené výzvy k podávání návrhů s datem uzávěrky na základě článků 27, 28 a 29 v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.\n5.   Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:\na)\nexcelence,\nb)\ndopad,\nc)\nmíra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie.\n6.   Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež se podílejí na provádění programu (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle kritéria pro udělení uvedeného v odst. 5 písm. c) návrh akce v oblasti inovací a tržního využití, který již splňuje kritéria uvedená v odst. 5 písm. a) a b), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\ntento návrh vychází z jiné akce financované z Horizontu 2020, z programu nebo na základě prvotní fáze pilotního projektu zahájeného v rámci prvního pracovního programu, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém schématu. Podrobná ustanovení se stanoví ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a);\nb)\nnávrh je založen na předchozím zhodnocení projektu, které bylo provedeno během dvou předchozích let, jež posuzuje excelenci a dopad návrhu a podléhá podmínkám a postupům, které jsou dále upřesněny v pracovním programu.\n7.   Pečeť excelence lze udělit, jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:\na)\npříjemcem je začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,\nb)\nnávrh byl způsobilý a dosáhl použitelných prahových hodnot u kritérií pro udělení uvedených v odst. 5 písm. a) a b),\nc)\njedná se o činnost, která by byla způsobilá v rámci inovační akce.\n8.   Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí externí odborníci na základě souvisejícího rizika a rovněž zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje Accelerator.\nKomise může návrh vybraný nezávislými externími odborníky z opodstatněných důvodů, včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie, zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech takového zamítnutí informován.\n9.   Složka podpory v rámci nástroje Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.\n10.   Podmínky pro provádění složek podpory v rámci nástroje Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou jsou stanoveny v rozhodnutí (EU) 2021/764.\n11.   Ve smlouvě pro vybranou akci se stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje Accelerator.\nV případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.\n12.   V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky dosaženy. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného tržního využití zejména v Unii.\nVe výjimečných případech a na doporučení rady ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.\nKapitola V\nOdborníci\nČlánek 49\nJmenování nezávislých externích odborníků\n1.   Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k projevení zájmu pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.\nOdchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.\nTito odborníci musí vydat prohlášení o své nezávislosti a schopnosti podporovat cíle programu.\n2.   V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni. Náklady na tyto odměny jsou hrazeny z výdajů programu.\n3.   Kromě informací podle čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují alespoň jednou ročně jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (33).\n4.   Komise nebo příslušný financující subjekt přijmou vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.\nKomise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotil, ani v ní neposkytoval poradenství či pomoc.\n5.   Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, především v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.\n6.   Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých externích odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.\n7.   O výši odměny všech nezávislých externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány.\nHLAVA III\nMONITOROVÁNÍ PROGRAMU, KOMUNIKACE, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 50\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Komise trvale sleduje řízení a provádění programu a zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů jsou také veřejně dostupné a přístupné na internetových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací.\nZejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze. Tato databáze obsahuje:\na)\nčasové ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu uvedených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V;\nb)\ninformace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižším a vyšším stupněm technologické připravenosti v kolaborativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí rozšiřování účasti, zeměpisném složení konsorcií v kolaborativních projektech, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoustupňového procesu předkládání a hodnocení návrhů projektů, opatřeních zaměřených na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění klimatických hledisek a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropských partnerstvích a míře spolufinancování, doplňkovém a kumulativním financování z ostatních programů Unie, výzkumných infrastrukturách, době pro udělení grantu, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;\nc)\nvýše výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;\nd)\núrovně převisu podávaných návrhů, zejména počet návrhů a počet podaných návrhů do jednotlivých výzev, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V, pokud jde o ukazatele dosahování dopadu, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie a je-li to vhodné, i pro členské státy, včetně úrovně výzkumných pracovníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu.\n4.   Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.\n5.   Opatření zaměřená na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích se monitorují a přezkoumávají v rámci pracovních programů.\nČlánek 51\nInformace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, činností uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zainteresované subjekty musí mít k dispozici služby, které budou na základě dat ověřených analýzami a síťováním zprostředkovávat kontakty s cílem vytvořit konsorcia pro kolaborativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů.\n3.   Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu.\n4.   Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci sdělování politických priorit Unie, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\nČlánek 52\nHodnocení programu\n1.   Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného rámcového programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.\n2.   Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu nebo změnu zaměření programu. U programu posoudí účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.\n3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.\n4.   Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 53\nAudity\n1.   Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu musí být jasná, jednotná a soudržná v celém programu.\n2.   Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž musí být pokryty všechny dotčené programy a příslušná pravidla pro tyto programy.\n3.   Komise nebo příslušný financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na audity systémů a procesů na úrovni příjemců. Uvedené k audity jsou dobrovolné pro určité druhy příjemců a spočívají v přezkumu systémů a procesů příjemců, který je doplněn o audit operací. Audity se provádějí příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (34). Komise nebo financující subjekt mohou použít audity systémů a procesů ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.\n4.   V souladu s článkem 127 finančního nařízení mohou Komise nebo příslušný financující subjekt vycházet z auditů týkajících se použití příspěvků Unie prováděných jinými nezávislými kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.\n5.   Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.\n6.   Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu po celou dobu trvání programu.\nČlánek 54\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 55\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 50 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 50 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 50 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nHLAVA IV\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 56\nZrušení\nNařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 57\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a nařízení (EU) č. 1291/2013, která se použijí na tyto akce až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1291/2013.\nČlánek 58\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 28. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33, a Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 124.\n(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne …(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11\n).\n(5)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).\n(6)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).\n(8)  Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 30.\n(9)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (viz strana 149 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(11)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a zrušuje rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. LI věst. 167, 12.5.2021, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(13)  Úř. věst. C 444I, 22.12.2020, s 1.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(15)  Ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ se uvádí částka 13 miliard EUR vyčleněná na hlavní digitální činnosti v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(17)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(18)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(19)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(21)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(22)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(23)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(24)  Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.\n(25)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).\n(27)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(28)  Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(31)  Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.\n(32)  Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).\n(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).\nPŘÍLOHA I\nHLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ\nObecné a specifické cíle uvedené v článku 3 tohoto nařízení jsou plněny v celém programu prostřednictvím oblastí působnosti a hlavních rysů činností popsaných v této příloze a příloze II tohoto nařízení, jakož i v příloze I rozhodnutí (EU) 2021/764.\n1)   \nPilíř I „Excelentní věda“\nV souladu s článkem 4 podporuje tento pilíř prostřednictvím následujících činností vědeckou excelenci, přitahuje do Evropy nejtalentovanější pracovníky, poskytuje vhodnou podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporuje tvorbu a šíření vědecké excelence, vysoce kvalitních znalostí, metodik a dovedností, technologií a řešení celosvětových sociálních problémů, problémů v oblasti životního prostředí a ekonomických výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu uvedených v článku 3.\na)\nERV: Poskytne atraktivní a flexibilní financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, s důrazem na začínající výzkumné pracovníky, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest v neprobádaných oblastech vědy, bez ohledu na jejich státní příslušnost a zemi původu a na základě soutěže v rámci celé Unie založené výlučně na kritériu excelence.\nOblast působnosti: hraniční věda.\nb)\nAkce „Marie Curie-Skłodowska“: umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory, posílí systémy pro odbornou přípravu a profesní rozvoj a rovněž poskytnou strukturovaný a optimalizovaný institucionální a vnitrostátní nábor, při zohlednění Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků; akce „Marie Curie-Skłodowska“ takto přispějí k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispějí k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.\nOblasti působnosti: rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím excelentní odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci EVP; zlepšení a usnadnění synergií; podpora informování veřejnosti.\nc)\nVýzkumné infrastruktury: Zajistí, aby Evropa disponovala udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně, které jsou otevřené a přístupné pro nejlepší výzkumné pracovníky z Evropy i mimo ni. Podporuje využívání stávajících výzkumných infrastruktur, včetně těch, jež jsou financovány z fondů unijní politiky soudržnosti. Vedle činností v příbuzných oblastech politiky Unie a mezinárodní spolupráce tak bude posílen potenciál výzkumné infrastruktury podporující vědecký pokrok a inovace a umožňující otevřenou a excelentní vědu, a to v souladu se zásadami FAIR.\nOblasti působnosti: konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur; otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur; inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy; posílení politiky evropských výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce.\n2)   \nPilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“\nProstřednictvím následujících činností podpoří tento pilíř v souladu s článkem 4 vytváření a lepší šíření vysoce kvalitních nových znalostí, technologií a udržitelných řešení, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podpoří zavádění inovativních řešení v průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a začínajících podnicích a ve společnosti při řešení globálních výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu uvedených v článku 3.\nSpolečenské vědy a humanitní obory budou plně začleněny do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností.\nAby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergické působení, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. V pilíři II programu budou zahrnuty činnosti ze širokého rozsahu úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti.\nKaždý klastr přispívá k několika cílům udržitelného rozvoje, přičemž řada cílů udržitelného rozvoje čerpá podporu z více než jednoho klastru.\nČinnosti v oblasti výzkumu a inovací jsou prováděny v rámci těchto klastrů:\na)\nKlastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů všech věkových kategorií vytvářením nových znalostí, vypracováváním inovativních řešení a zajištěním začlenění genderového hlediska ve vhodných případech k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a rozvoji technologií v oblasti zdraví; snižování zdravotních rizik; ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel, a to i na pracovišti; zajištění efektivnějších, spravedlivých a udržitelných veřejných systémů zdravotní péče; boj s nemocemi souvisejícími s chudobou a jejich předcházení; a podpora a umožnění účasti a samostatné péče pacientům.\nOblasti působnosti: zdraví v průběhu celého života; environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví; nepřenositelná a vzácná onemocnění; infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí; nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče, včetně personalizované medicíny; systémy zdravotní péče.\nb)\nKlastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“: Posilování demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv; zachování našeho kulturního dědictví; zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, včetně řízení migrace a integrace migrantů.\nOblasti působnosti: demokracie a správa věcí veřejných; kultura, kulturní dědictví a tvorba; sociální a ekonomická transformace.\nc)\nKlastr „Civilní bezpečnost pro společnost“: reakce na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.\nOblasti působnosti: společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost.\nd)\nKlastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“: Posílení kapacit a zajištění evropské svrchovanosti v oblasti klíčových základních technologií pro digitalizaci a výrobu a v oblasti vesmírných technologií, a to v celém hodnotovém řetězci; vytvořit konkurenceschopný, digitální, nízkouhlíkový a oběhový průmysl; zajištění udržitelných dodávek surovin; vývoj pokročilých materiálů a vytvoření základu pro pokrok a inovace u všech celosvětových společenských výzev.\nOblasti působnosti: výrobní technologie; klíčové digitální technologie, včetně kvantových technologií; vznikající umožňující technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír, včetně pozorování Země.\ne)\nKlastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadům a příležitostem, prostřednictvím opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější, podpoří využívání obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost, zlepší odolnost Unie vůči vnějším otřesům a přizpůsobí sociální chování s ohledem na cíle udržitelného rozvoje.\nOblasti působnosti: věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita; inteligentní mobilita; ukládání energie.\nf)\nKlastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“: Ochrana životního prostředí, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vnitrozemských vodních a mořských zdrojů s cílem zastavit narušování biologické rozmanitosti a řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy pro všechny a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a udržitelné biohospodářství.\nOblasti působnosti: pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní zdroje; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství Unie; oběhové systémy.\ng)\nNejaderné přímé akce JRC: Vytváření vysoce kvalitních vědeckých důkazů pro efektivní a dostupné dobré veřejné politiky. Nové iniciativy a návrhy právních aktů Unie potřebují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, aby byly citlivě navržené, a provádění politik vyžaduje měření a sledování důkazů. JRC zajistí politikám Unie nezávislé vědecké poznatky a technickou podporu v průběhu celého politického cyklu. JRC zaměří svůj výzkum na priority politik Unie.\nOblasti působnosti: posilování spolehlivé znalostní základny pro tvorbu politik; globální výzvy (zdraví; kultura, kreativita a inkluzivní společnost; civilní bezpečnost pro společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí); inovace, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost; excelence ve vědě; rozvoj a podpora členských států a regionů.\n3)   \nPilíř III „Inovativní Evropa“\nProstřednictvím následujících činností posiluje tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků včetně začínajících podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí, a dále posiluje uvádění inovativních řešení. Přispívá také k dosažení jiných specifických cílů programu uvedených v článku 3. ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou nástrojů: nástroje Pathfinder, prováděného především prostřednictvím kolaborativního výzkumu, a nástroje Accelerator.\na)\nERI: soustřeďuje se zejména na průlomové a přelomové inovace, zaměřené zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti, a zároveň bude také podporovat všechny typy inovací včetně těch inkrementálních.\nOblasti působnosti: nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum, podpora budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo špičkových technologií; nástroj Accelerator, umožňující překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; další činnosti ERI, jako jsou ceny a stipendia a podnikatelské služby s přidanou hodnotou.\nb)\nEvropské inovační ekosystémy\nOblasti působnosti: činnosti zahrnující především propojení, případně ve spolupráci s EIT, s národními a regionálními aktéry v oblasti inovací, a podporu provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států, regionů a přidružených zemí, v rozsahu od výměny praktických postupů a znalostí o inovační regulaci až po podporu sociálních dovedností pro inovace ve prospěch činností v oblasti výzkumu a inovací, včetně otevřených inovací a inovací zaměřených na uživatele, s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. To by mělo být provedeno v součinnosti mimo jiné s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.\nc)\nEvropský inovační a technologický institut:\nOblasti působnosti (vymezené v příloze II): udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě; inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit institucí vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě; nová řešení pro trhy za účelem zvládání celosvětových výzev; synergie a přidaná hodnota v rámci programu.\n4)   \nČást „Rozšiřování účasti a posilování EVP“\nProstřednictvím následujících činností by tato část měla sledovat konkrétní cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. d). Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentů, posilování cirkulace kvalifikovaných pracovníků a předcházení odlivu mozků, Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, jakož i podpoře nadnárodní spolupráce, a tím napomůže k optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího EVP, v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikovaná pracovní síla, v němž jsou výsledky výzkumu a inovací v široké míře šířeny a těší se porozumění a důvěře ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika Unie, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.\nTato část rovněž podpoří činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností národních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření sítí, jakož i činnosti zaměřené na podporu právních subjektů ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se připojily k již vybraným kolaborativním projektům, jichž se právní subjekty z takových zemí neúčastní.\nOblasti působnosti: rozšiřování účasti a šíření excelence i prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce (teaming), vytváření partnerství (twinning), „ERA Chairs“, iniciativ Evropské spolupráce v oblasti vědy a technologií (COST), iniciativ excellence a činností na posílení cirkulace kvalifikovaných pracovníků; reformování a posílení evropského systému výzkumu a inovací, včetně například prostřednictvím podpory reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, zajištění atraktivního pracovního prostředí a podpory rovnosti žen a mužů a občanské vědy.\nPŘÍLOHA II\nEVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT (EIT)\nPři provádění činností programu týkajících se EIT se uplatní následující:\n1.\nZdůvodnění\nJak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů Unie pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských vysokoškolských institucí, které mají stimulovat podnikání, stírat hranice mezi obory a institucionalizovat silnou mezioborovou spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa založení u evropských zakladatelů začínajících podniků. Příležitosti pro vzdělávání a odbornou přípravu podnikatelů a rozvoj tvůrčích dovedností hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni Unie, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé Unii, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé Unie.\nEIT je současný největší evropský integrovaný inovační ekosystém spojující partnery z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. EIT i nadále podporuje svá znalostní a inovační společenství, což jsou rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními globálními výzvami, a posiluje inovační ekosystémy kolem těchto společenství. Postupuje cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikatelů a podporou vytváření inovativních podniků včetně synergie a doplňkovosti s ERI.\nNadále je v rámci celé Evropy třeba vyvíjet úsilí o rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy totiž stále nefungují optimálně, a to z řady důvodů, například:\na)\ninterakci mezi inovačními subjekty stále brání organizační, regulační a kulturní překážky mezi nimi;\nb)\nsnahy posílit inovační ekosystémy musí těžit z koordinace a jasného zaměření na konkrétní cíle a dopad.\nAby bylo možno reagovat na budoucí společenské výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu šetrnému k životnímu prostředí, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: posilováním stávajících a podporou vytváření nových prostředí příznivých pro spolupráci a inovace; posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru; podporou nové generace podnikatelsky založených lidí; stimulací vzniku a rozvoje inovativních podniků, jakož i zviditelňováním a uznáváním výzkumných a inovačních činností financovaných Unií, zejména financování EIT, u širší veřejnosti.\nPovaha a rozsah inovačních výzev si žádá vzájemné propojení a mobilizaci subjektů a zdrojů v evropském měřítku, a to podporou přeshraniční spolupráce. Je nezbytné odstranit hranice mezi disciplínami a podél hodnotových řetězců a podporovat vytváření příznivého prostředí pro účinnou výměnu znalostí a know-how a pro vývoj a přilákání podnikatelských talentů. Strategický inovační program EIT zajistí soudržnost s výzvami programu, jakož i doplňkovost k ERI.\n2.\nOblasti působnosti\n2.1.\nUdržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě\nV souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 a strategickým inovačním programem EIT hraje EIT důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů reagujících na příslušné výzvy v celé Evropě. EIT zejména působí především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství, což jsou rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. I nadále posiluje inovační ekosystémy okolo nich, a to jejich otevíráním a podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT kromě toho posiluje inovační ekosystémy v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (RIS). EIT pracuje s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a očekávaného dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.\nHlavní rysy\na)\nposilování účinnosti a otevřenosti pro nové partnery stávajících znalostních a inovačních společenství, umožnění přechodu k dlouhodobé soběstačnosti a analyzování potřeb na zřízení nových znalostních a inovačních společenství za účelem řešení globálních výzev. Konkrétní tematické oblasti jsou stanoveny ve strategickém inovačním programu EIT zohledňujícím strategické plánování;\nb)\nurychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou uvedeny ve strategickém inovačním programu v úzké spolupráci se strukturálními fondy a případně dalšími vhodnými unijními programy.\n2.2.\nInovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě\nVzdělávací činnosti EIT se posílí, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím účelného vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu vychází z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace, kreativitu a podnikání, zejména v souladu se strategií Unie pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT také podporuje modernizaci vysokoškolských institucí v celé Evropě a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.\nHlavní rysy\na)\nrozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby společnosti, průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na inovace a podnikání, jako jsou „high tech“ dovednosti související s digitálními a udržitelnými klíčovými základními technologiemi;\nb)\nposilování a rozšiřování značky EIT, aby se zvýšila viditelnost a uznání vzdělávacích programů EIT na základě partnerství mezi různými vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a společnostmi, za současného zvyšování jejich celkové kvality poskytnutím vzdělávacích programů typu učení praxí a účelného podnikatelského vzdělávání, jakož i mezinárodní mobilita a mobilita mezi organizacemi a mezi odvětvími;\nc)\nvývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání;\nd)\nposílení úlohy společenství absolventů EIT jako vzoru pro nové studenty a silného nástroje pro sdělování dopadu EIT.\n2.3.\nNová řešení pro trhy za účelem zvládání celosvětových výzev\nEIT podporuje, posiluje a oceňuje podnikatele, inovátory, výzkumné pracovníky, pedagogy, studenty a další inovační subjekty, přičemž zajistí, že bude zohledňováno hledisko rovnosti žen a mužů, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na inkrementální a přelomové inovace. Činnosti jsou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (například předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k absolventům se zvláštní kvalifikací, předním uživatelům, začínajícím podnikům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).\nHlavní rysy\na)\npodpora vývoje nových produktů, služeb a tržních příležitostí, kde subjekty znalostního trojúhelníku spolupracují na přípravě řešení globálních problémů;\nb)\nplná integrace celého inovačního hodnotového řetězce: od studenta po podnikatele, od myšlenky k produktu, z laboratoře k zákazníkovi. To zahrnuje podporu začínajících a rostoucích podniků;\nc)\nposkytování služeb a podpory na vysoké úrovni inovativním podnikům, a to včetně technické pomoci pro doladění produktů nebo služeb, substantivního mentorování, podpory pro zajištění cílových zákazníků a získání kapitálu, aby tyto podniky rychle získaly přístup na trh a zrychlily proces svého růstu.\n2.4.\nSynergie a přidaná hodnota v rámci programu\nEIT znásobí své úsilí ve snaze využít synergií a doplňkovosti mezi stávajícími znalostními a inovačními společenstvími a s různými subjekty a iniciativami na úrovni Unie i na celosvětové úrovni a rozšiřovat svou síť spolupracujících organizací na strategické i operační úrovni a vyhnout se přitom zdvojování činností.\nHlavní rysy\na)\núzká spolupráce s ERI a Programem Investoru při racionalizaci podpory (totiž financování a služeb) nabízené inovačním podnikům ve fázích začínajících podniků a rozšiřování kapacity, a to zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství;\nb)\nplánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat synergie a doplňkovost s dalšími částmi programu;\nc)\npráce s členskými státy na vnitrostátní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby bylo možné synergické působení s národními a regionálními iniciativami, včetně strategií pro inteligentní specializaci, uvažované rovněž prostřednictvím evropských inovačních ekosystémů, za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků;\nd)\nsdílení a šíření inovativních postupů a poznatků po celé Evropě i mimo ni s cílem přispět k inovační politice v Evropě v koordinaci s dalšími částmi programu;\ne)\nposkytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k návrhu a realizaci politických priorit Unie, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Komise, jinými programy Unie a jejich zainteresovanými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky;\nf)\nvyužívání synergií s jinými programy Unie, včetně programů, které podporují rozvoj lidského kapitálu a inovace (jako jsou například COST, ESF+, EFRR, Erasmus+, Kreativní Evropa a COSME Plus/jednotný trh nebo Program Investoru);\ng)\nbudování strategických aliancí s klíčovými aktéry v oblasti inovací na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni a podpora znalostních a inovačních společenství při rozvoji spolupráce a vazeb s klíčovými partnery z třetích zemí v rámci znalostního trojúhelníku, a to s cílem otevřít nové trhy pro řešení podporovaná znalostními a inovačními společenstvími a přilákat financování a talenty ze zahraničí. Je podporována účast třetích zemí se zohledněním zásady reciprocity a vzájemných přínosů.\nPŘÍLOHA III\nEVROPSKÁ PARTNERSTVÍ\nEvropská partnerství budou vybrána a prováděna, monitorována, hodnocena, postupně ukončena nebo obnovena na základě těchto kritérií:\n1.\nVýběr\nProkázání toho, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu prostřednictvím zapojení a závazku partnerů, zejména při zajišťování jasných výsledků pro Unii a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, při zajišťování konkurenceschopnosti Unie, udržitelnosti a přispívání k posilování EVP a případně mezinárodních závazků.\nV případě institucionalizovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU je povinná účast nejméně 40 % členských států:\na)\nsoudržnost a synergie evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí Unie podle pravidel programu v co nejširším rozsahu;\nb)\ntransparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů ve vztahu k očekávaným výsledkům a dopadům a pokud jde o zapojení partnerů a zainteresovaných subjektů z celého hodnotového řetězce, z různých odvětví, prostředí a oborů, včetně v případě potřeby mezinárodních partnerů a zainteresovaných subjektů, při zachování evropské konkurenceschopnosti; jasné podmínky podpory účasti malých a středních podniků a šíření a využívání výsledků, zejména malými a středními podniky, a to i prostřednictvím zprostředkujících organizací;\nc)\npředchozí doložení doplňkovosti a zaměření evropského partnerství, včetně společné strategické vize o smyslu evropského partnerství. Tato vize zahrnuje zejména:\ni)\nidentifikaci měřitelných očekávaných výstupů, výsledků a dopadů v konkrétních časových rámcích, včetně klíčové hospodářské nebo společenské hodnoty pro Unii;\nii)\nprokázání očekávaných kvalitativních a významných kvantitativních pákových efektů, včetně metody měření klíčových ukazatelů výkonnosti;\niii)\npřístupy zajišťující flexibilitu provádění a přizpůsobení se měnícím se politickým nebo společenským potřebám nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku s cílem zvýšit soudržnost politiky mezi regionální, národní a unijní úrovní;\niv)\nústupovou strategii a opatření na postupné ukončení programu;\nd)\npředchozí prokázání dlouhodobého závazku partnerů, včetně minimálního podílu veřejných nebo soukromých investic.\nV případě institucionalizovaných evropských partnerství zřízených v souladu s článkem 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU činí finanční nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé takové institucionalizované evropské partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků. U jiných partnerů, než je Unie a zúčastněné státy, by se měly finanční příspěvky zaměřit především na pokrytí administrativních nákladů a nákladů na koordinaci a podporu a nákladů týkajících se dalších nesoutěžních činností.\n2.\nProvádění:\na)\nsystémový přístup, který zajistí aktivní a včasné zapojení členských států a dosažení očekávaných dopadů evropského partnerství prostřednictvím flexibilního provádění společných akcí s velkou přidanou hodnotou Unie, které jdou rovněž nad rámec společných výzev k předkládání výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které se týkají absorpce tržních, regulačních a politických opatření;\nb)\nvhodná opatření zajišťující kontinuální otevřenost iniciativy a transparentnost v průběhu provádění, zejména pokud jde o stanovení priorit a účast ve výzvách k podávání návrhů, informování o fungování řízení, viditelnost Unie, komunikační a informační opatření, šíření a využívání výsledků, včetně jasné otevřené přístupové/uživatelské strategie v rámci hodnotového řetězce; vhodná opatření na informování malých a středních podniků a podporu jejich účasti.\nc)\nkoordinace nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit optimální míru jejich vzájemného propojení a efektivní synergické působení, rovněž za účelem překonání případných překážek provádění na národní úrovni a zvýšení využitelnosti nákladů;\nd)\nzávazky, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky od jednotlivých partnerů v souladu s vnitrostátními ustanoveními po celou dobu trvání iniciativy;\ne)\nv případě institucionalizovaných evropských partnerství přístup Komise k výsledkům a jiným informacím, jež s akcí souvisejí, pro účely rozvoje, provádění a monitorování politik nebo programů Unie.\n3.\nMonitorování:\na)\nsystém monitorování v souladu s požadavky stanovenými článkem 50 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů, pokroku a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření;\nb)\npravidelné zvláštní zprávy o kvantitativních a kvalitativních pákových efektech, včetně vyčleněných a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvků, viditelnosti a umístění v mezinárodním kontextu a dopadu na rizika investic ze soukromého sektoru určených na výzkum a inovace;\nc)\npodrobné informace o procesu hodnocení a výsledcích ze všech výzev k podávání návrhů v rámci evropských partnerství, jež mají být poskytnuty včas a mají být přístupné ve společné elektronické databázi.\n4.\nHodnocení, postupné ukončení a obnovení:\na)\nhodnocení dopadů dosažených na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o stanovené cíle a klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou podkladem pro hodnocení programu uvedené v článku 52, a to včetně posouzení nejúčinnějšího způsobu politických zásahů pro veškeré budoucí akce; umístění každého případného obnovení evropského partnerství v celkovém prostředí evropských partnerství a jeho politických priorit;\nb)\nnedojde-li k obnově, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení financování programu v souladu s podmínkami a lhůtami dohodnutými předtím s legálně zapojenými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty.\nPŘÍLOHA IV\nSYNERGIE S JINÝMI UNIJNÍMI PROGRAMY\nSynergie s jinými unijními programy je založena na doplňkovosti mezi koncepcí a cíli programů a na kompatibilitě finančních pravidel a procesů na úrovni provádění.\nFinancování z programu se použije pouze na financování výzkumných a inovačních činností. Strategické plánování zajistí sladění priorit pro jednotlivé unijní programy a zajistí konzistentní možnosti financování v různých fázích cyklu výzkumu a inovací. Synergie s dalšími unijními programy a politikami je mimo jiné přínosná v případě misí a evropských partnerství.\nVyužití výsledků výzkumu a inovativních řešení vytvořených v programu je usnadněno s podporou dalších unijních programů, zejména prostřednictvím strategií šíření a využívání výsledků, předávání znalostí, doplňkových a kumulativních zdrojů financování a doprovodných opatření. Financování výzkumných a inovačních činností využívá harmonizovaných pravidel, která mají zajistit přidanou hodnotu Unie, zabránit překrývání s různými programy Unie a usilovat o maximální účinnost a administrativní zjednodušení.\nNíže uvedené odstavce podrobněji stanoví, jak se tato synergie uplatňuje mezi rámcovým programem a různými programy Unie:\n1.\nSynergie s Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP) zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby zemědělského odvětví a venkovských oblastí v Unii byly zjišťovány například v rámci evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ a zohledňovány v rámci strategického plánování programu a pracovních programů;\nb)\nSZP co nejlépe využívala výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovativních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovými programy pro výzkum a inovace a z evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ a z příslušných znalostních a inovačních společenství EIT;\nc)\nEZFRV podporoval zavádění a šíření znalostí a řešení vzešlých z výsledků programu, jež vedou k dosažení dynamičtějšího zemědělského odvětví a novým příležitostem rozvoje venkovských oblastí.\n2.\nSynergie s Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF) zajistí, aby:\na)\nrámcový program a ENRAF byly úzce propojeny, jelikož se unijní výzkumné a inovační potřeby v oblasti mořské a integrované námořní politiky budou naplňovat prostřednictvím strategického plánování programu;\nb)\nENRAF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a integrované námořní politiky; ENRAF rovněž podporoval shromažďování, zpracování a monitorování údajů z terénu a šířil příslušné akce podpořené rámcovým programem, čímž se přispívá k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky Unie, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků.\n3.\nSynergie s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) zajistí, aby:\na)\nopatření v rámci alternativního a kumulativního financování z EFRR a rámcového programu podporovala činnosti vytvářející propojení zejména mezi strategiemi pro inteligentní specializaci a excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních a nadnárodních programů a panevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit EVP a přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje;\nb)\nEFRR se mimo jiné zaměřoval na rozvoj a posílení regionálních a místních výzkumných a inovačních ekosystémů, sítí a průmyslovou transformaci, včetně podpory budování výzkumných a inovačních kapacit i využívání výsledků a zavádění nových technologií a inovativních a klimaticky šetrných řešení vzešlých z rámcových programů pro výzkum a inovace prostřednictvím EFRR.\n4.\nSynergie s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:\na)\nESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované programem prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních programů, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro vyvíjející se požadavky trhu práce;\nb)\nopatření týkající se alternativního a kombinovaného financování z ESF+ mohla být využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit EVP;\nc)\nESF+ začlenil inovativní technologie a nové modely podnikání a řešení, zejména ty vzešlé z programu, a přispěl tak k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a evropským občanům usnadnil přístup k lepší a bezpečnější zdravotní péči.\n5.\nSynergie s programem „EU pro zdraví“ zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby Unie v oblasti zdraví byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;\nb)\nprogram „EU pro zdraví“ přispěl k zajištění co nejlepšího využití výsledků výzkumu, zejména těch, které vzešly z programu.\n6.\nSynergie s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby v odvětví dopravy, energetiky a digitálních technologií v Unii byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;\nb)\nNástroj pro propojení Evropy podpořil rozsáhlé zavádění nových inovativních technologií a řešení v oblastech dopravy, energetiky a digitálních fyzických infrastruktur, a to zejména těch, které vzešly z rámcových programů pro výzkum a inovace;\nc)\nse usnadnila výměna informací a údajů mezi programem a projekty Nástroje pro propojení Evropy, např. upozorněním na technologie z programu s vysokou tržní připraveností, jež by díky Nástroji pro propojení Evropy mohly najít další uplatnění.\n7.\nSynergie s programem Digitální Evropa zajistí, aby:\na)\npřes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;\nb)\nvýzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu; k tomu patří například výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologií distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé kombinují digitální technologie s fyzickými) a podpora digitálních výzkumných infrastruktur;\nc)\nse program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur, a to například v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologií distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění napříč Unií stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v unijním rámci v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Unii, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;\nd)\nkapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa byly k dispozici výzkumné a inovační komunitě, včetně činností podporovaných v rámci programu, mj. testování, zkoušení a předvádění napříč všemi odvětvími a obory;\ne)\nv rámci programu Digitální Evropa byly postupně využity a zaváděny nové digitální technologie vyvinuté díky programu;\nf)\niniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v rámci příslušných znalostních a inovačních společenství EIT byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;\ng)\nvznikly silné koordinační mechanismy pro strategické plánování, operační postupy a struktury řízení v případě obou programů.\n8.\nSynergie s programem pro jednotný trh zajistí, aby:\na)\nprogram pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se dotýkají malých a středních podniků, a podporoval podnikání a zakládání a růst podniků a aby mezi programem pro jednotný trh a akcemi EIT i ERI zaměřenými na inovativní podniky existovala doplňkovost, stejně jako v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky, a to zejména tam, kde trh nenabízí udržitelné financování;\nb)\nsíť Enterprise Europe Network spolu s dalšími stávajícími strukturami na podporu malých a středních podniků (např. národní kontaktní místa agentury pro inovace, centra pro digitální inovace, odborná střediska, inkubátory) nabízely v rámci programu, včetně ERI, podpůrné služby.\n9.\nSynergie s programem LIFE – programem pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby s cílem čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci Unie byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;\nb)\nprogram LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušné politiky a právních předpisů v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu, a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální a regionální úrovni, kde může pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo přechodu na čistou energii; program LIFE bude i nadále podněcovat synergie zejména s programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu;\nc)\nstandardní akční projekty LIFE podporovaly vývoj, testování nebo demonstrace vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně programu. Jak EIT, tak ERI mohou podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.\n10.\nSynergie s programem Erasmus+ zajistí, aby:\na)\nkombinované zdroje z programu, mimo jiné z EIT, a programu Erasmus+ byly využity na podporu činností zaměřených na posílení, modernizaci a transformaci evropských vysokoškolských institucí. Program doplní podporu programu Erasmus+ pro iniciativu Evropské univerzity, a to její výzkumný rozměr, tam, kde je to vhodné, a sice jako součást rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností. Činnosti EIT by mohly doplňovat strategie, které mají být prováděny v rámci iniciativy Evropské univerzity;\nb)\nprogram a program Erasmus+ podpořily integraci vzdělávání a výzkumu tím, že vysokoškolským institucím pomohou při formulaci a zavádění společných vzdělávacích, výzkumných a inovačních strategií a sítí, obohacování vzdělávacích systémů, vyučujících a školitelů nejnovějšími poznatky a zkušenostmi z výzkumu s cílem zprostředkovat aktivní zkušenost s výzkumem všem studentům a vysokoškolským pracovníkům, zejména výzkumným pracovníkům, a podpořit i další činnosti sloužící integraci vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a inovací.\n11.\nSynergie s kosmickým programem Unie zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby kosmického programu Unie a předcházejícího a navazujícího kosmického odvětví v rámci Unie byly zjišťovány a stanovovány jako součást strategického plánování programu. Akce pro výzkum vesmíru prováděné prostřednictvím programu jsou prováděny dle vhodnosti s ohledem na zadávání veřejných zakázek a způsobilost právních subjektů v souladu s kosmickým programem Unie;\nb)\nse družicová data a služby zpřístupněné veřejnosti kosmickým programem Unie využívaly k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, mimo jiné v programu, zejména pokud jde o udržitelnost potravin a přírodních zdrojů, sledování klimatu, atmosféru, půdu, pobřežní a mořské prostředí, chytrá města, propojenou a automatizovanou mobilitu, bezpečnost a zvládání katastrof;\nc)\nslužby přístupu k datům a informacím z programu Copernicus přispívaly k evropskému cloudu pro otevřenou vědu a usnadňovaly tak výzkumným pracovníkům, vědcům a inovátorům přístup k datům programu Copernicus; výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ představovaly zásadní prvky pozorovací infrastruktury in situ umožňující činnost služeb programu Copernicus a aby ony mohly využívat informací vytvořených službami programu Copernicus.\n12.\nSynergie s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástrojem předvstupní pomoci (IPA III) zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby v oblastech působnosti nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a NPP III byly zjišťovány prostřednictvím strategického plánování programu v souladu s cíli udržitelného rozvoje;\nb)\nvýzkumné a inovační činnosti programu za účasti třetích zemí a cílené akce mezinárodní spolupráce usilovaly o harmonizaci a soudržnost se souběžnými akcemi zaměřenými na zavádění a budování kapacit v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a NPP III, a to na základě společného stanovení potřeb a oblastí intervence.\n13.\nSynergie s Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro správu hranic v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zajistí, aby:\na)\nvýzkumné a inovační potřeby v oblasti bezpečnosti a integrované správy hranic byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;\nb)\nFond pro vnitřní bezpečnost a Fond pro integrovanou správu hranic podpořily zavedení nových inovativních technologií a řešení, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnostního výzkumu.\n14.\nSynergie s Programem InvestEU zajistí, aby:\na)\nprogram poskytoval kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI pro inovátory, pro něž je typická vysoká míra rizika a pro něž trh neposkytuje dostatečné a udržitelné financování a aby program zároveň podpořil účinné poskytování a řízení soukromé části kombinovaného financování prostřednictvím fondů a zprostředkovatelů podporovaných v rámci Programu InvestEU a dalších;\nb)\nfinanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci Programu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky, čímž by přispěl k plnění cílů obou programů, jakož i k vytvoření silných doplňujících vazeb mezi oběma programy;\nc)\nprogram poskytoval vhodnou podporu tak, aby bylo případně možné pomoci přesměrovat projekty financovatelné komerčními úvěry, nevhodné pro financování z prostředků ERI, do Programu InvestEU.\n15.\nSynergie s inovačním fondem v rámci systému obchodování s emisemi (dále jen „inovační fond“) zajistí, aby:\na)\nse inovační fond zaměřil zejména na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také na produkty nahrazující produkty náročné na uhlík, a aby pomohl podpořit koncipování a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, jakož i na inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků;\nb)\nprogram financoval vývoj a demonstrace technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení unijních cílů v oblasti klimatické neutrality, energetiky a transformace průmyslu, zejména prostřednictvím činností v pilíři II a pilíři III;\nc)\ns výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl inovační fond podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů, které mohly obdržet podporu z programu, přičemž se mezi oběma programy vytvoří silné doplňující vazby.\n16.\nSynergie s mechanismem pro spravedlivou transformaci zajistí, aby:\na)\nbyly prostřednictvím strategického plánování programu zjišťovány potřeby výzkumu a inovací s cílem podpořit řádnou a spravedlivou transformaci na klimatickou neutralitu;\nb)\nbylo prosazováno zavádění a rozšiřování inovativních a klimaticky šetrných řešení, zejména těch, která vzešla z programu.\n17.\nSynergie s programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zajistí, aby:\na)\nprogram a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vypracovaly široce pojaté akce na podporu vzdělávání a odborné přípravy (včetně akcí „Marie Skłodowska-Curie“) s cílem zachovat a rozvíjet v Evropě potřebné dovednosti;\nb)\nprogram a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vypracovaly společné výzkumné akce s důrazem na průřezové aspekty bezpečného a zabezpečeného využívání neenergetických aplikací ionizujícího záření v sektorech, jako jsou lékařství, průmysl, zemědělství, kosmické odvětví, změna klimatu, bezpečnost a připravenost na mimořádné události, jakož i příspěvek k jaderné vědě.\n18.\nPotenciální synergie s Evropským obranným fondem je přínosem pro civilní a obranný výzkum s cílem zamezit zbytečnému zdvojování činností a je v souladu s článkem 5 a čl. 7 odst. 1.\n19.\nSynergie s programem Kreativní Evropa bude posílena zjišťováním výzkumných a inovačních potřeb v oblasti kulturních a kreativních politik ve strategickém plánování programu.\n20.\nSynergie s Nástrojem pro oživení a odolnost zajistí, aby:\na)\nbyly prostřednictvím strategického plánování programu zjišťovány výzkumné a inovační potřeby na podporu zvýšení odolnosti ekonomik a společnosti členských států a jejich lepší připravenosti na budoucnost;\nb)\nbylo podporováno zavádění a rozšiřování inovativních řešení, zejména těch, která vzešla z programu.\nPŘĺLOHA V\nKLÍČOVÉ UKAZATELE ZPŮSOBŮ DOSAHOVÁNÍ DOPADŮ\nZpůsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování pokroku programu při dosahování jeho cílů, jak stanoví článek 3. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase a odrážejí tři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecký, společenský a technologicko-ekonomický dopad. U každé z těchto kategorií dopadů se uplatňují zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, zahrnující i období po ukončení programu, s možností příslušného rozčlenění, včetně rozčlenění podle členských států a přidružených zemí. Tyto ukazatele se sestaví za použití kvantitativních a kvalitativních metodik. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.\nMikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů jsou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni podrobnosti dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.\nKromě toho a nad rámec klíčových ukazatelů způsobů dosahování dopadů jsou jako součást údajů o řízení a provádění podle článku 50 téměř v reálném čase shromažďovány a vykazovány údaje o optimalizovaném provádění programu na posílení EVP, podporující účast všech členských států založenou na excelenci v programu a rovněž usnadňující kooperativní vazby v evropském výzkumu a inovacích. To zahrnuje sledování kooperativních vazeb, analýzu sítí, údaje o návrzích, žádostech, účasti a projektech, údaje o žadatelích a účastnících, včetně údajů o typu organizace (jako jsou organizace občanské společnosti, malé a střední podniky a soukromý sektor), země (členěno konkrétně podle skupin zemí, jako jsou členské státy, přidružené země a třetí země), pohlaví, úlohy v projektu, vědního oboru/odvětví, včetně společenských věd a humanitních oborů) a sledování míry začleňování klimatických hledisek a související výdaje.\nUkazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy\nOčekává se, že dopady programu v oblasti vědy budou nové vysoce kvalitní znalosti, posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací a podpora šíření znalostí a otevřené vědy. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.\ntabulka 1\nVědeckédopady\nKrátkodobé\nStřednědobé\nDlouhodobé\nVytváření nových vysoce kvalitních znalostí\nPublikace –\npočet recenzovaných vědeckých publikací programu, jež jsou výsledkem programu\nCitace –\nvážený citační index recenzovaných vědeckých publikací programu v daném oboru, jež jsou výsledkem programu\nVěda světové úrovně –\npočet a podíl recenzovaných publikací, jež jsou výsledkem projektů financovaných z programu, jež představují zásadní příspěvek k jednotlivým vědeckým oborům\nPosílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací\nDovednosti –\nPočet výzkumných pracovníků zapojených do činností v rámci projektů programu ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, předávání zkušeností / poradenství, mobilita a přístup k výzkumným a inovačním infrastrukturám) financovaných z programu\nKariéra –\npočet a podíl výzkumných pracovníků zapojených do programu, kterým se během programu zvýšila kvalifikace a kteří dosáhli většího individuálního vlivu ve svém oboru v oblasti výzkumu a inovací\nPracovní podmínky –\npočet a podíl výzkumných pracovníků zapojených do programu, kterým se během programu zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky, včetně mezd\nPodpora šíření znalostí a otevřené vědy\nSdílené znalosti –\npodíl výzkumných výstupů, jež jsou výsledkem programu (veřejně přístupná data, publikace, software atd.) sdílených prostřednictvím infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti\nŠíření znalostí –\npodíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výzkumným výstupům, jež jsou výsledkem programu\nNové způsoby spolupráce –\npodíl příjemců programu, kteří vytvořili nové nadoborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výzkumných výstupů, jež jsou výsledkem programu\nUkazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti\nOčekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit Unie a globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, v návaznosti na zásady Agendy 2030 a cíle Pařížské dohody, prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků díky misím v oblasti výzkumu a inovací a evropským partnerstvím a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, jež budou v konečném důsledku přispívat k lidskému blahobytu. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadu.\ntabulka 2\nDopady ve společnosti\nKrátkodobé\nStřednědobé\nDlouhodobé\nŘešení politických priorit Unie a globálních výzev prostřednictvím výzkumu a inovací\nVýsledky –\npočet a podíl výsledků zaměřených na řešení konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nVčetně: počtu a podílu výsledků s významem pro klima zaměřených na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody\nŘešení –\npočet a podíl inovací a výstupů výzkumu na řešení konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nVčetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody\nPřínosy –\nodhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků financovaných programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje), včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nVčetně: odhadovaného souhrnného dopadu v důsledku využití výsledků financovaných programem s významem pro klima na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy)\nPřínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací\nVýsledky misí v oblasti výzkumu a inovací –\nvýsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací\nMise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nVýstupy misí v oblasti výzkumu a inovací –\nvýstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací\nMise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nDosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací –\ndosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací\n(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)\nPosílení zavádění výzkumu a inovací ve společnosti\nSpolečná tvorba –\npočet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané Unie a koncoví uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací\nZapojení –\nPočet a podíl zúčastněných právních subjektů disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu financovaného programem\nZavádění výzkumu a inovací ve společnosti –\nzavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení dosažených v rámci programu\nUkazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti technologií a hospodářství\nOčekávané dopady tohoto programu v oblasti technologií a hospodářství, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků včetně začínajících podniků, povedou k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadu.\ntabulka 3\nTechnologický a hospodářský dopad\nKrátkodobé\nStřednědobé\nDlouhodobé\nVytváření růstu založeného na inovacích\nVýsledky v podobě inovací –\npočet inovativních produktů, postupů nebo metod, jež jsou výsledkem programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví\nInovace –\npočet inovací, jež jsou výsledkem projektů financovaných programem (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví\nHospodářský růst –\nvznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace v rámci programu\nVytvoření více a kvalitnějších pracovních míst\nPodporovaná pracovní místa –\npočet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u zúčastněných právních subjektů za účelem provedení projektu financovaného v rámci programu (podle druhu pracovní činnosti)\nZachovaná pracovní místa –\nnavýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u zúčastněných právních subjektů po ukončení projektu financovaného v rámci programu (podle druhu pracovní činnosti)\nCelkový počet pracovních míst –\npočet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků programu (podle druhu pracovní činnosti)\nPosílení investic v oblasti výzkumu a inovací\nSpolečné investice –\nvýše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím v rámci programu\nRozšíření –\nvýše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití nebo rozšíření výsledků programu (včetně přímých zahraničních investic)\nPříspěvek k plnění cíle 3 % –\npokrok Unie směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení programu\nPŘÍLOHA VI\nOBLASTI PRO ZAVEDENÍ MOŽNÝCH MISÍ A MOŽNÝCH INSTITUCIONÁLNÍCH EVROPSKÝCH PARTNERSTVÍ PODLE ČLÁNKU 185 NEBO 187 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU\nV souladu s články 8 a 12 tohoto nařízení jsou v této příloze stanoveny oblasti pro zavedení možných misí a možných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU.\nI.\nOblasti pro zavedení možných misí\n—\nOblast pro mise 1: Přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace\n—\nOblast pro mise 2: Rakovina\n—\nOblast pro mise 3: Zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody\n—\nOblast pro mise 4: Chytrá a klimaticky neutrální města\n—\nOblast pro mise 5: Zdravá půda a potraviny\nKaždá mise se řídí zásadami stanovenými v čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení.\nII.\nOblasti pro zavedení možných institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU\n—\nOblast pro partnerství 1: Rychlejší rozvoj a bezpečnější využití inovací v oblasti zdraví pro evropské pacienty a globální zdraví\n—\nOblast pro partnerství 2: Rozvoj klíčových digitálních a základních technologií a jejich využití, mimo jiné včetně nových technologií, jako jsou umělá inteligence, fotonika a kvantové technologie\n—\nOblast pro partnerství 3: Vedoucí postavení Evropy v oblasti metrologie, včetně integrovaného metrologického systému\n—\nOblast pro partnerství 4: Urychlení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti letového provozu a letecké a železniční dopravy v Unii\n—\nOblast pro partnerství 5: Udržitelná, inkluzivní a oběhová řešení založená na biotechnologiích\n—\nOblast pro partnerství 6: Vodík a udržitelné technologie skladování energie s nižší environmentální stopou a méně energeticky náročnou výrobou\n—\nOblast pro partnerství 7: Čistá, propojená, kooperativní, autonomní a automatizovaná řešení pro budoucí nároky na mobilitu osob a zboží\n—\nOblast pro partnerství 8: Inovativní a na výzkum a vývoj zaměřené malé a střední podniky.\nProces posuzování potřeby zavedení institucionalizovaného evropského partnerství v jedné z výše zmíněných oblastí pro partnerství může vést v souladu s právem podnětu Komise k předložení legislativního návrhu. Kromě toho může příslušná oblast pro evropské partnerství také spadat do partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto nařízení nebo být provedena prostřednictvím jiných výzev k podávání návrhů v rámci tohoto programu.\nJelikož možné oblasti pro institucionalizovaná evropská partnerství pokrývají široké tematické oblasti, lze je v závislosti na posouzených potřebách provést prostřednictvím více než jednoho evropského partnerství.", "summary": "Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků\nHorizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/695, kterým se zavádí Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021–2027 a stanovuje pravidla pro účast a šíření výsledků. Nařízení:stanovuje rámec, jímž se řídí podpora Evropské unie (EU) pro výzkum a inovace, pokud jde o vědecké a technologické cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné priority, uvádí hlavní rysy těchto činností a stanovuje maximální celkovou částku a podrobná pravidla pro finanční účast EU v rámcovém programu a příslušné podíly na jednotlivých stanovených činnostech, stanovuje pravidla pro účast podniků, výzkumných center a vysokých škol a pravidla pro šíření výsledků výzkumu.\nKLÍČOVÉ BODY\nProvedení\nProgram se provádí prostřednictvím:zvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764 (viz shrnutí); finančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut (EIT) zřízený nařízením 2021/819, zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697 (viz shrnutí).Cíle\nObecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic EU v oblasti výzkumu a inovací s cílem:posílit vědecké a technické základny EU a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech EU, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority EU, a přispět k naplnění jejích cílů a politik, řešit globální výzvy, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, posilovat evropský výzkumný prostor (EVP).Program tak maximalizuje přidanou hodnotu EU, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.\nProgram má tyto specifické cíle:rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu EU do akcí podporovaných v rámci programu, vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik EU a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje, podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení, optimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity evropského výzkumného prostoru, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.Struktura a rozpočet\nProgram má následující strukturu a celkový rozpočet 95,5 miliardy eur v běžných cenách (včetně 5,4 miliardy eur z programu NextGenerationEU).\nPilíř I – Excelentní věda\nS těmito složkami:Evropská rada pro výzkum Akce „Marie Curie-Skłodowska“ výzkumné infrastruktury.Pilíř II – Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu\nS těmito složkami:klastr „Zdraví“, klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“, klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“, klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“, klastr „Klima, energetika a mobilita“, klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“, nejaderné přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem Evropské komise.Pilíř III – Inovativní Evropa\nS těmito složkami:Evropská rada pro inovace (ERI), Evropské inovační ekosystémy Evropský inovační a technologický institut (EIT).Část – Rozšiřování účasti a posilování evropského výzkumného prostoru\nS těmito složkami:rozšiřování účasti a šíření excelence, reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.Mise\nMise jsou portfolia činností excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími, určené k těmto účelům:dosáhnout ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí, mít dopad na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky, být relevantní pro významnou část obyvatelstva EU a pro široké spektrum občanů EU.V tomto právním aktu je vymezeno pět oblastí pro zavedení možných misí:přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace, rakovina, zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody, chytrá a klimaticky neutrální města, zdravá půda a potraviny.Každá oblast pro mise má zvláštní radu pro misi, která Komisi radí při určování, navrhování a provádění konkrétních misí.\nEvropská partnerství\nBylo vytvořeno zefektivněné prostředí tří forem evropských partnerství (společně financované, společně programované a institucionalizované), v němž se EU, vnitrostátní orgány a soukromý sektor zavazují podporovat výzkumné a inovační úsilí.\nEvropská rada pro inovace\nERI byla vytvořena jako centrálně řízené jednotné kontaktní místo pro provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, která se ERI týkají. ERI se zaměřuje především na průlomové a přelomové inovace a cílí zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních.\nZapojení zemí mimo EU\nProgram Horizont Evropa je otevřen účasti právnických osob odkudkoli na světě za podmínek stanovených v pravidlech a případně spolu s dalšími podmínkami na úrovni pracovního programu / výzvy.\nProgramu ve formě přidružení zemí mimo EU se mohou zúčastnit:země Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, země evropské politiky sousedství, země mimo EU s dostatečnou kapacitou v oblasti vědy, technologií a inovací a se závazkem k otevřenému tržnímu hospodářství založenému na pravidlech.Pravidla pro účast\nNařízení stanovuje různá pravidla, například pro způsobilost k účasti a financování, etická pravidla a zásady a bezpečnost, která se vztahují na nepřímé akce financované v rámci programu. Jejich příkladem jsou:každý právní subjekt se může zúčastnit a získat finanční prostředky, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle pravidel programu Horizont Evropa spolu s dalšími dodatečnými podmínkami v pracovním programu / výzvě, obsah výzev k předkládání návrhů musí být zahrnut do pracovního programu, Komise nebo financující subjekt může vyhlásit společnou výzvu k předkládání návrhů se zeměmi mimo EU, včetně jejich vědeckých a technologických organizací nebo agentur, mezinárodních organizací a neziskových právních subjektů, zadávací řízení musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality, pravidla týkající se kontroly finanční způsobilosti, proces hodnocení návrhů, včetně kritérií pro výběr a udělení grantu – návrhy hodnotí nezávislý odborný výbor na základě excelence, dopadu, kvality a účinnosti provádění, žadatelé mohou požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívají, že hodnotící postup nebyl správně použit, povinnosti týkající se využívání a šíření výsledků, včetně povinností týkajících se otevřené vědy.Hodnocení, posouzení dopadů a monitorování programu\nKomise hodnotí a monitoruje program Horizont Evropa, aby posoudila pokrok při dosahování jeho cílů.\nProgram doplňuje program pro výzkum a odbornou přípravu Evropského společenství pro atomovou energii na období 2021–2025.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nNařízení zrušuje nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013.\nViz také:Horizont Evropa (Evropská komise) Horizont Evropa: Program EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 (Evropská komise) Evropský výzkumný prostor (EVP) (Evropská komise) Nový EVP pro výzkum a inovace (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/819 ze dne 20. května 2021 o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění) (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 61–90)\nRozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10.°května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 1–80)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149–177)\nNařízení Rady (Euratom) č. 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 81–100)\nNařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27)\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11–22)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nPoslední aktualizace 02.07.2021"}
{"celex_id": "32021R0696", "reference": "12.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 170/69\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/696\nze dne 28. dubna 2021,\nkterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nKosmické technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Nástup nových aktérů a rozvoj nových technologií však od základů mění tradiční průmyslové modely. Aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, je proto zásadní, aby podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu odvětví kosmického průmyslu v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovativních podniků.\n(2)\nMožnosti, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by měly být využívány, jak je uvedeno zejména v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, přičemž by měl být zachován civilní charakter kosmického programu Unie (dále jen „program”) a respektována případná ustanovení o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvená v ústavním právu členských států. Historicky je rozvoj kosmického odvětví spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví, jakož i kosmická data a služby, jsou v mnoha případech dvojího užití. Bezpečnostní a obranná politika Unie je nicméně stanovena v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „Smlouva o EU”).\n(3)\nUnie rozvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které jsou odpovědí na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Měla by být zajištěna kontinuita uvedených iniciativ a programů a zdokonaleny služby, které poskytují, aby odpovídaly novým potřebám uživatelů, zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií a byly schopny naplňovat politické priority, jako jsou změna klimatu, včetně monitorování změn v polární oblasti, doprava, bezpečnost a obrana.\n(4)\nJe nezbytné využít synergií mezi odvětvím dopravy a kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší využívání nových technologií, jako jsou e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení a bezpilotní dopravní prostředky a drony a uspokojit potřeby zabezpečené a plynulé konektivity, spolehlivějšího určování polohy, intermodality a interoperability. Takové využívání synergií by zvýšilo konkurenceschopnost dopravních služeb a odvětví dopravy.\n(5)\nAby ve všech členských státech mohli všichni jejich občané požívat co nejvíce výhod tohoto programu, je rovněž zásadní podporovat využívání a zavádění poskytovaných dat, informací a služeb a rozvoj navazujících aplikací na základě těchto dat, informací a služeb. Za tímto účelem by členské státy, Komise a odpovědné subjekty mohly pravidelně pořádat zejména informační kampaně týkající se přínosu programu.\n(6)\nPro dosažení cílů svobody jednání, nezávislosti a bezpečnosti má zásadní význam to, aby Unie měla autonomní přístup do vesmíru a byla jej schopna bezpečně využívat. Proto je nezbytné, aby Unie podporovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i pro potřebu jiných subjektů na základě jejich žádosti, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”). Pro zachování konkurenceschopnosti na rychle se rozvíjejícím trhu je rovněž zásadní, aby Unie měla i nadále přístup k moderním, efektivním a flexibilním zařízením infrastruktury pro vypouštění do vesmíru a aby mohla využívat odpovídající systémy pro vypouštění do vesmíru. Program by proto, aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy nebo Evropskou kosmickou agenturou (ESA), měl umožnit podporu úprav pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu, a úprav, včetně vývoje technologií, systémů pro vypouštění do vesmíru, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů, za účelem provádění složek programu. Tyto činnosti by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení”) a s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Vzhledem k tomu, že nebude k dispozici zvláštní rozpočet, činnostmi na podporu přístupu do vesmíru by nemělo být dotčeno provádění složek programu.\n(7)\nZa účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a zvýšení kapacity v oblasti navrhování, budování a provozu vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako jsou kosmická centra spolupráce, která propojují kosmické, digitální a další odvětví, jakož i uživatele. Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v rámci Unie chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a podporou poptávky, známé jako přístup první smlouvy.\n(8)\nKosmický hodnotový řetězec je zpravidla rozčleněn mezi základní činnosti a navazující činnosti. Základní činnosti zahrnují činnosti vedoucí k provoznímu kosmickému systému, včetně vývojových a výrobních činností a činností v oblasti vypouštění do vesmíru a provozu tohoto systému. Navazující činnosti zahrnují poskytování služeb a produktů souvisejících s vesmírem uživatelům. Důležitým prvkem podporujícím rozvoj kosmického odvětví jsou také digitální platformy. Ty umožňují přístup k datům a produktům, ale i k souborům nástrojů a úložným a výpočetním zařízením.\n(9)\nV oblasti vesmíru vykonává Unie své pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Komise by měla zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.\n(10)\nI když má řada členských států tradici aktivních odvětví v oblasti vesmíru, měla by být uznána potřeba rozvíjet odvětví v oblasti vesmíru a dosáhnout jejich vyspělosti v členských státech s rozvíjejícími se schopnostmi a potřeba reagovat na výzvy, jimž čelí tradiční odvětví v oblasti vesmíru v souvislosti s nástupem soukromých subjektů v oblasti vesmíru (tzv. „New Space“). Měla by být podporována opatření přispívající k rozvoji kapacity kosmického průmyslu v celé Unii a k usnadnění spolupráce podniků působících v kosmickém průmyslu ve všech členských státech.\n(11)\nOpatření v rámci programu by měla vycházet z vnitrostátních a evropských kapacit,, které existují v době, kdy je dané opatření prováděno, a patřičně je využívat.\n(12)\nDíky záběru programu a jeho potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev mají činnosti ve vesmíru značný mezinárodní rozměr. V úzké koordinaci s členskými státy a s jejich souhlasem se mohou příslušné subjekty programu účastnit záležitostí souvisejících s programem a mezinárodní spolupráce a podílet se na činnosti příslušných odvětvových orgánů Organizace spojených národů (dále jen „OSN”). Pokud jde o záležitosti týkající se programu, Komise by mohla jménem Unie a v oblasti své působnosti koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především proto, aby hájila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů souvisejících s programem, aniž je dotčena pravomoc členských států v této oblasti. Pro Unii je obzvláště důležité, aby, zastoupena Komisí, spolupracovala v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat.\n(13)\nMezinárodní spolupráce má prvořadý význam při prosazování úlohy Unie coby globálního aktéra v kosmickém odvětví a při propagování unijních technologií a průmyslu, podporujíc spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni, se zřetelem k potřebě zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran, a při podporování spolupráce v oblasti odborné přípravy. Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 26. října 2016. Komise by měla využít programu k tomu, aby prostřednictvím iniciativ přispěla k mezinárodnímu úsilí a zároveň z tohoto úsilí měla prospěch, aby v mezinárodním měřítku propagovala evropské technologie a průmysl, např. formou dvoustranných dialogů, pracovních setkání zástupců odvětví, a podpory pro internacionalizaci malých a středních podniků, a usnadňovala přístup na mezinárodní trhy, podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž a současně využila potenciálu iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti kosmické diplomacie by měly být v plném souladu se stávajícími politikami, prioritami a nástroji Unie a plně vzájemně doplňkové, přičemž Unii náleží spolu s členskými státy klíčová úloha v tom, aby si udržela přední místo na mezinárodní scéně.\n(14)\nAniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise by měla spolu s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a v úzké koordinaci s členskými státy podporovat při provádění programu odpovědné chování ve vesmíru, včetně omezení šíření kosmické tříště. Komise by měla rovněž prověřit možnost Unie převzít práva a povinnosti stanovené v příslušných smlouvách a úmluvách OSN a v případě potřeby předložit vhodné návrhy.\n(15)\nProgram sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)2021/695 (3) (dále jen „program Horizont Evropa”), Programem InvestEU zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rad (EU) 2021/523 (4), Evropským obranným fondem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rad (EU) 2021/697 (5) a fondy podle nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nařízení o společných ustanoveních”). Proto by mělo být stanoveno kumulativní financování z uvedených programů za podmínky, že se nevztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím opatření pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně opatření pro společné financování akcí, umožňujících pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy a finančními nástroji Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Komise by rovněž měla zajistit synergie a soudržnost mezi řešeními vyvinutými v rámci těchto programů, zejména programu Horizont Evropa, a řešeními vyvinutými v rámci programu.\n(16)\nV souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát.\n(17)\nCíle politiky tohoto programu by byly rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky Programu InvestEU, zejména v rámci jeho oblastí politiky oken pro politiku týkající se udržitelné infrastruktury a oblasti politiky týkající se výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.\n(18)\nSoudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem by měly podpořit konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví, posílit autonomii Evropy, pokud jde o přístup do kosmu a jeho využívání, v zabezpečeném a chráněném prostředí, a posílit úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa by byla podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumnému a inovačnímu společenství.\n(19)\nPro co nejvyšší socioekonomickou návratnost tohoto programu je zcela nezbytné udržet systémy co nejmodernější, aktualizovat je, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů, a zajistit, aby v navazujícím odvětví aplikací využívajícím možností vesmíru docházelo k novému vývoji. Unie by měla podporovat činnosti týkající se výzkumu a technologického rozvoje nebo rané fáze vývoje souvisejícího s infrastrukturou budovanou v rámci programu, jakož i činnosti v oblasti výzkumu a vývoje týkající se aplikací a služeb na základě systémů vytvořených v rámci programu, a tím stimulovat základní i navazující hospodářské činnosti. Vhodným nástrojem na úrovni Unie pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací je Horizont Evropa. Nicméně velmi specifická část činností v oblasti vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na složky Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, zejména pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které by usnadnily rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit zavádění nebo využívání infrastruktur zřízených podle programu.\n(20)\nPro zajištění konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu v budoucnu by měl tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a prosazovat rovné příležitosti, včetně rovnosti žen a mužů, s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.\n(21)\nInfrastruktura vyhrazená pro tento program by mohla vyžadovat další výzkum a inovace, které by mohly být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi ESA v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit určení výzkumných a inovačních potřeb kosmického odvětví a jejich začlenění do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, by byly využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, a to i v rámci programu Horizont Evropa, na podporu politických priorit Unie. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa by určil výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, by představovaly základní prvky pozorovací infrastruktury in situ, která umožňuje služby složky Copernicus.\n(22)\nJe důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořený nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého programu financuje. S cílem zajistit plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, měla by být uzavřena se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tyto prostředky zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila.\n(23)\nAby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, bylo by vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právně závazných ustanovení.\n(24)\nKomise by měla mít při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně, a je-li to nezbytné, možnost využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc by měly mít při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, možnost využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.\n(25)\nToto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6)\n(26)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7) a se závazkem plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispět k zohledňování oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby bylo vynaloženo nejméně 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce by měly být určeny během přípravy a provádění programu a znovu posouzeny v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Evropský parlament, Rada a Komise budou spolupracovat na účinné, transparentní a komplexní metodice, kterou má stanovit Komise, za účelem posuzování výdajů v rámci všech programů víceletého finančního rámce v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlednění stávající překrývání cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.\n(27)\nPříjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie s cílem částečně kompenzovat své předchozí investice a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře dosažení cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.\n(28)\nNa tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení , finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(29)\nVzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu na činnosti financované z programu splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Finanční nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie. V příslušné dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodě o přiznání příspěvku je třeba vymezit konkrétní nezbytné úpravy těchto systémů a postupů, jakož i ujednání o prodloužení platnosti stávajících smluv.\n(30)\nProgram využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zejména s cílem umožnit účast malých a středních podniků a začínajících podniků. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.\n(31)\nV zájmu podpory veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru by program měl prosazovat využívání svých dat, informací a služeb k podpoře vývoje individuálně uzpůsobených řešení ze strany průmyslu a malých a středních podniků na regionální a místní úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s vesmírem, jak jsou uvedena v bodě 7 přílohy I finančního nařízení, což umožní, aby byly pokryty všechny etapy od vývoje až po zavádění do praxe a zadávání zakázek na individuálně uzpůsobená interoperabilní kosmická řešení pro veřejné služby.\n(32)\nZa účelem splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu by měla být stanovena možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou o fungování EU a finančním nařízením a společná zadávací řízení.\n(33)\nKonkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě programu zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví.\n(34)\nFormy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(35)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (8) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích či územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(36)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(37)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(38)\nČlenové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, jakož i země evropské politiky sousedství, se mohou v souladu se svými příslušnými dohodami účastnit programu, s výjimkou složek Galileo, EGNOS, GOVSATCOM a dílčí složky SST. Programu, s výjimkou složek Galileo, EGNOS, GOVSATCOM a dílčí složky SST, se mohou na základě dohody, která bude uzavřena v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, účastnit i další třetí země. Složky Galileo a EGNOS by měly být otevřeny účasti členům Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (14). Ostatní třetí země se mohou složek Galileo a EGNOS účastnit na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU. Složka GOVSATCOM by měla být otevřena jakékoli třetí zemi pouze na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.\n(39)\nToto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístupu příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(40)\nOd mezinárodních organizací, které nemají ústředí v Unii a chtějí mít přístup ke službám SST, které nejsou veřejně přístupné, by se mělo vyžadovat, aby měly uzavřenou dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Mezinárodní organizace, které mají ústředí v Unii a jsou veřejnými vlastníky a provozovateli celistvého kosmického objektu, by měly být považovány za hlavní uživatele SST.\n(41)\nVeřejně dostupnými informacemi pro služby SST by se měly rozumět jakékoli informace, které slouží uživateli jako přiměřený základ pro to, aby mohly být shledány legálně přístupnými. Služby SST pro předcházení kolizím, návrat do atmosféry a fragmentaci jsou založeny na externích veřejně přístupných informacích ohledně SST, které jsou k dispozici po podání žádosti o přístup. V důsledku toho by měly být služby SST pro předcházení kolizím, návrat do atmosféry a fragmentaci chápány jako veřejně přístupné služby a neměly by vyžadovat dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Přístup k nim by měl být k dispozici na základě žádosti potenciálních uživatelů.\n(42)\nŘádná veřejná správa programu vyžaduje jasné rozdělení odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři veřejné správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.\n(43)\nČlenské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu významně přispět, zejména k jeho provádění. S Unií mohou spolupracovat na podpoře služeb a aplikací programu. Komise by mohla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (15).\n(44)\nKomise je jakožto prosazovatel obecného zájmu Unie odpovědná za provádění programu, nese celkovou odpovědnost a propaguje jeho využití. V zájmu optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít v řádně odůvodněných případech možnost svěřit určité úkoly jiným subjektům. Jelikož má Komise za program celkovou odpovědnost, měla by stanovit hlavní technické a provozní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. Měla by tak učinit po konzultaci s odborníky z členských států, uživateli a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. A konečně, vzhledem k tomu, že v oblasti vesmíru výkon pravomoci Unií nebrání členským státům ve výkonu jejich pravomocí v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU), měla by Komise zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.\n(45)\nPosláním Agentury Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (16) a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnostní akreditaci, jakož i rozvoj trhu a navazujících aplikací. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře rozšiřování základny uživatelů složek Galileo a EGNOS a jejich využívání ze strany trhu měly být rovněž svěřeny činnosti zaměřené na rozšiřování základny uživatelů, co se týče složek programu jiných než Galileo a EGNOS, a činnosti týkající se rozvoje navazujících aplikací pro všechny složky programu. To by agentuře umožnilo využít úspor z rozsahu a poskytlo by to příležitost pro rozvoj aplikací na základě několika složek programu (integrované aplikace). Těmito činnostmi by však neměly být dotčeny činnosti týkající se služeb a rozšiřování uživatelské základny, které Komise svěřila pověřeným subjektům složky Copernicus. Pověření agentury rozvojem navazujících aplikací by nemělo bránit v rozvoji navazujících aplikací jiným pověřeným subjektům. Dále by agentura měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku na základě dohody o finančním rámcovém partnerství, které se vztahují na další konkrétní úkoly související s programem. V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje.\n(46)\nV určitých řádně odůvodněných situacích by agentura měla mít možnost svěřit členským státům nebo skupině členských států konkrétní úkoly. Svěření konkrétních úkolů by se mělo omezit na činnosti, které agentura není schopna vykonávat sama, a neměla by jím být dotčena správa programu a přidělování úkolů vymezené v tomto nařízení\n(47)\nGalileo a EGNOS jsou komplexní systémy, které vyžadují intenzivní koordinaci. Vzhledem k tomu, že jsou složkami programu, tato koordinace by měla být prováděna orgánem nebo institucí Unie. Vzhledem k odborným znalostem, které agentura v minulých letech shromáždila, představuje právě ona nejvhodnější subjekt, který by měl koordinovat všechny provozní úkoly týkající se využívání těchto systémů, vyjma mezinárodní spolupráce. Řízení využívání systémů EGNOS a Galileo by proto mělo být svěřeno agentuře. To však neznamená, že by agentura měla všechny úkoly týkající se využívání těchto systémů vykonávat sama. Opřít by mohla i o odborné znalosti jiných subjektů, zejména ESA. To by se mělo týkat činností v souvislosti s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, které by měly být svěřeny ESA. Přidělení úkolů jiným subjektům se řídí pravomocemi těchto subjektů a mělo by zamezit zdvojování práce.\n(48)\nESA je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu (dále jen „rámcová dohoda z roku 2004”) (17). Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením by Komise měla uzavřít s ESA a agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a ESA a zajistí jejich jednotnost, a měla by se řídit rámcovou dohodou z roku 2004, zejména článkem 2 a 5 uvedené dohody. Jelikož však ESA není subjektem Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je nezbytné, aby ESA přijala vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a pokud jde o plnění rozpočtu, aby úkoly jí svěřené byly v souladu s rozhodnutími, která přijala Komise. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.\n(49)\nFungování Satelitního střediska Evropské unie (dále jen „SATCEN“) jako evropské autonomní kapacity poskytující přístup k informacím a službám, které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, již bylo uznáno v rámci provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 541/2014/EU (18).\n(50)\nZa účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb a požadavků uživatelů napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou mohou příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „Frontex“), Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, zastávat koordinační úlohu pro zvláštní společenství uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla koordinovat uživatelské aspekty pro společenství civilních uživatelů a dále může monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.\n(51)\nVzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.\n(52)\nAniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/698 (19).\n(53)\nVzhledem ke specifickým odborným znalostem Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) a k jejím pravidelným kontaktům s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi může být ESVČ Komisi nápomocna při provádění některých jejích úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (20).\n(54)\nAniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, a právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, s cílem předejít střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, měly by být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí, subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu by měla vycházet ze zkušeností nabytých v minulých letech při provádění programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise, měla by určit, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, obecné bezpečnostní požadavky použitelné na každou jednotlivou složku programu.\n(55)\nKybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, a to na zemi i ve vesmíru, je klíčem k zajištění kontinuity provozu systémů a kontinuity služeb. Při stanovování bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systémy a jejich služby před kybernetickými útoky, včetně využívání nových technologií.\n(56)\nPo provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise případně měla určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Touto strukturou pro monitorování bezpečnosti by měl být subjekt reagující na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698. V případě složky Galileo by se mělo jednat o bezpečnostní středisko systému Galileo. Pokud jde o provádění rozhodnutí (SZBP) 2021/698, měla by se úloha Komise pro bezpečnostní akreditaci omezit na poskytování vstupů souvisejících s bezpečnostní akreditací systému Radě nebo vysokému představiteli.\n(57)\nS ohledem na jedinečnost a komplexnost programu a jeho sepětí s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států způsobem usilujícím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.\n(58)\nS utajovanými informacemi EU se zachází v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (21) a v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22) . V souladu s rozhodnutím 2013/488/EU musí členské státy dodržovat zásady a minimální standardy v něm stanovené s cílem zajistit pro utajované informace EU rovnocennou ochranu.\n(59)\nAby se zajistila bezpečná výměna informací, měly by být uzavřeny vhodné dohody, které zajistí ochranu utajovaných informací EU poskytovaných třetím zemím a mezinárodním organizacím v rámci programu.\n(60)\nDůležitým cílem programu je zajistit bezpečnost a posílit strategickou autonomii Unie napříč klíčovými technologiemi a hodnotovými řetězci při zachování otevřené ekonomiky, včetně volného a spravedlivého obchodu, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje v konkrétních případech stanovení požadovaných podmínek způsobilosti a účasti, aby byla zajištěna ochrana integrity, bezpečnosti a odolnosti provozních systémů Unie. To by nemělo ohrozit potřebu konkurenceschopnosti a nákladové efektivnosti. Při hodnocení právních subjektů, které podléhají kontrole třetí země nebo subjektu třetí země, by Komise měla zohlednit zásady a kritéria stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (23).\n(61)\nV souvislosti s programem existují některé informace, které sice nejsou utajované, ale je třeba s nimi zacházet v souladu s již platnými právními akty Unie nebo vnitrostátním právem, pravidly a předpisy, a to i prostřednictvím omezení jejich šíření.\n(62)\nPřibývá klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, která čím v dál tím větší míře využívají systémy družicové navigace a pozorování Země. Program by měl využívat synergií mezi těmito odvětvími a současně přihlížet k přínosu, který mají pro tato odvětví kosmické technologie, podporovat vývoj vzájemně slučitelných zařízení a prosazovat vypracování příslušných norem a osvědčení. Přibývá také synergií mezi kosmickými činnostmi a činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola nad družicovou navigací by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.\n(63)\nCílem složky Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému Galileo by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou.\n(64)\nCílem složky EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vysílaných systémem Galileo. Služby poskytované složkou EGNOS by měly přednostně pokrýt území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026. V oblasti letectví by výhod systému EGNOS měla všechna uvedená území využívat pro účely letových navigačních služeb, a to pro všechny úrovně výkonnosti, které systém EGNOS podporuje. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (24) a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vysílané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, a to ve všech fázích letu a prostřednictvím nezbytného rozšiřujícího systému, včetně regionální, místní a palubní avioniky, uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) mohou být v Evropě tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. Služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS by měla být poskytována v souladu s platnými normami Mezinárodní organizací pro civilní letectví (dále jen „normy ICAO”).\n(65)\nJe nezbytně nutné zajistit udržitelnost systémů Galileo a EGNOS a kontinuitu, dostupnost, přesnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů, včetně vývoje souvisejícího kosmického a pozemního segmentu.\n(66)\nPojem „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (25) již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj byly v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2017/224 (26) určeny dvě samostatné služby, totiž vysoce přesná služba a služba ověření pravosti.\n(67)\nZa účelem optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou, a to i na uživatelské úrovni, a pokud možno s jinými systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita stanovena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie.\n(68)\nS ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a k dopadu této infrastruktury na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu, do kterého by ve vhodných případech mohla být zapojena agentura, a to na základě oblasti její působnosti.\n(69)\nZa účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS a za současného přispění ke strategické autonomii Unie, zejména v citlivých odvětvích a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, by se využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie mělo podporovat také regulačními prostředky, je-li to odůvodněné a přínosné. Důležitou součástí procesu jsou rovněž opatření na podporu využívání těchto služeb ve všech členských státech.\n(70)\nSložky programu by měly stimulovat uplatňování digitálních technologií v kosmických systémech, distribuci dat a služeb a v navazujícím vývoji. V této souvislosti by měla být zvláštní pozornost věnována iniciativám a opatřením, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Akční plán 5G pro Evropu“.\n(71)\nSložka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by podpořila Unii v tom, aby docílila nezávislého rozhodování a jednání, mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, zemědělství a rozvoje venkova, zachování kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování území a monitorování infrastruktury, bezpečnosti a digitální ekonomiky.\n(72)\nSložka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (27), kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 (28), kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy a posílit je s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie, jak Komise uvedla ve své bílé knize o umělé inteligenci ze dne 19. února 2020 nazvané „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře” a ve svém sdělení ze dne 19. února 2020 nazvaném „Evropská strategie pro data”. Pokud jde o vývoj nových prostředků, Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy, ESA, Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné kosmické prostředky a prostředky in situ. V co největší možné míře by složka Copernicus měla využívat kapacity pro pozorování Země z vesmíru členských států, ESA, organizace EUMETSAT, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Unii, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by složka Copernicus také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (29). Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.\n(73)\nSložka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (30), kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení.\n(74)\nPlný potenciál složky Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být zcela uvolněn nad rámec přímých příjemců prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být využívány i neodborníky, čímž by došlo ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí.\n(75)\nSložka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejná či soukromá společenství uživatelů. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.\n(76)\nSystém Copernicus je již v provozu. Je proto důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se potřeby uživatelů, tržní prostředí, zejména na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru a sociálně-politický vývoj vyžadující rychlou odezvu. To vyžaduje rozvoj funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým společenstvím uživatelů a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti týkající se rozšiřování uživatelské základny, využívání ze strany trhu a budování kapacit, zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa by určil výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat.\n(77)\nPokud jde o získávání dat, činnosti v rámci složky Copernicus by měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených zejména na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu, jako je monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů. Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace v zemědělství, řízení lesních, vodních a mořských zdrojů a v oblasti kulturního dědictví, jako například za účelem monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů. Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020), včetně investic členských států, ESA a organizace EUMETSAT, a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely za účelem dalšího doplnění svých kapacit. Složka Copernicus by mohla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, s cílem reagovat na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.\n(78)\nV rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další rozvoj svých služeb poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na evropské, celostátní, místní, ale i na celosvětové úrovni přinášet informace o složení atmosféry a kvalitě ovzduší; informace o stavu a dynamice oceánů; informace na podporu monitorování pevniny a ledovců přispívající k provádění unijních, celostátních a místních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.\n(79)\nPři provádění služeb složky Copernicus by se Komise měla opírat o příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo o kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý uzavřít dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí. V souladu s čl. 154 odst. 2 finančního nařízení jsou osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie povinny dodržovat zásadu nediskriminace vůči všem členským státům. Dodržování této zásady by mělo být zajištěno prostřednictvím příslušných dohod o přiznání příspěvku týkajících se poskytování služeb složky Copernicus.\n(80)\nProvádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s hlavními společenstvími uživatelů složky Copernicus v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly spolupracovat při vývoji složky in situ programu Copernicus a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.\n(81)\nPolitika bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům uplatňovaná programem Copernicus byla vyhodnocena jako jeden z nejúspěšnějších prvků provádění tohoto programu a napomohla vytvořit silnou poptávku po jejích datech a informacích, čímž se systém Copernicus stal jedním z největších poskytovatelů dat pozorování Země na světě. Existuje jasná potřeba zaručit dlouhodobou a bezpečnou kontinuitu bezplatného, plného a otevřeného poskytování dat a měl by být zachován přístup k těmto datům s cílem uskutečnit ambiciózní cíle stanovené v kosmické strategii pro Evropu . Data složky Copernicus jsou vytvářena v prvé řadě ku prospěchu evropským občanům a tím, že jsou tato data volně dostupná, se pro podniky a akademické pracovníky v Unii celosvětově maximalizují příležitosti ke spolupráci, které spoluvytvářejí účinný evropský kosmický ekosystém. Pokud by měl být přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus jakkoli omezen, mělo by to být v souladu s politikou složky Copernicus v oblasti dat stanovenou v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 (31).\n(82)\nData a informace získané v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Toto poskytnutí by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni Unie, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Komise by proto měla přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby data složky Copernicus a informace složky Copernicus byly snadno a účinně dostupné a použitelné, zejména tím, že budou propagovány služby přístupu k datům a informacím (DIAS) v členských státech, a pokud možno tím, že bude podporována interoperabilita mezi stávajícími evropskými infrastrukturami v oblasti dat pozorování Země, s cílem vytvářet synergie s těmito prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat složky Copernicus a informací složky Copernicus ze strany trhu.\n(83)\nKomise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetí strany s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetí strany. Jelikož některá data složky Copernicus a některé její informace, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jejichž cílem je řešit, jimž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.\n(84)\nZa účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany vnitrostátních, regionálních a místních, orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány, jako např. Copernicus Relays a Copernicus Academies. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami s cílem podpořit poptávku po komerčních aplikacích a službách a aby podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech složky Copernicus a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.\n(85)\nV mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země , Výboru pro družice k pozorování Země , konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 1992, dosažení cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Komise by měla navázat nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací.\n(86)\nKomise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o ESA, pro účely rozvoje, koordinace, provádění a vývoje kosmických složek a případně přístupu k datům třetích stran, a pokud to již neprovádějí jiné subjekty, i provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí nebo jejich částí a případně pro účely přístupu k datům z přispěvatelských misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem.\n(87)\nV oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Frontex, SATCEN, jakož i mezivládním Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí a z evropských investic, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti by se mělo společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (dále jen „JRC“) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a dílčí složku kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014 řídí JRC službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území, přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel dat a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu.\n(88)\nV návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmická tříšť se stala závažnou hrozbou pro ochranu, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Dílčí složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmické tříště dílčí složka SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným cílem, a jeho využití. V této souvislosti by dílčí složka SST rovněž mohla podpořit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země.\n(89)\nVýkonnost a autonomie kapacit dílčí složky SST by měla být dále rozvíjena. Za tímto účelem by měla dílčí složka SST směřovat k vytvoření autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. V případě potřeby by Unie mohla zvážit, zda některá svá data zpřístupní pro komerční, nekomerční a výzkumné účely. Dílčí složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že služby SST vychází z potřeb uživatelů, měly by být zavedeny vhodné mechanismy pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému a přitom respektovat vnitrostátní bezpečnostní politiky.\n(90)\nPoskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím ESA nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování dat, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti členských států účastnících se dílčí složky SST.\n(91)\nČlenské státy s vlastnictvím odpovídajících kapacit, jež jsou k dispozici v rámci dílčí složky SST, nebo s přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU mají odpovídající kapacity, jež jsou k dispozici v rámci dílčí složky SST, nebo přístup k nim.. Členské státy, které si přeji účastnit se služeb SST, by měly předložit jeden společný návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. Pro výběr a organizaci těchto členských států by měla být stanovena vhodná pravidla.\n(92)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí podrobných postupů a prvků k zahájení účasti členských států na poskytování služeb SST. Pokud členské státy, které si přejí účastnit se služeb SST, nepředloží žádný společný návrh nebo pokud se Komise domnívá, že tento návrh není v souladu se stanovenými kritérii, může Komise zahájit druhý krok pro účast členských států na poskytování služeb SST. Postupy a prvky pro tento druhý krok by měly definovat oběžné dráhy, které mají být pokryty, a zohlednit potřebu maximalizovat účast členských států na poskytování služeb SST. Pokud tyto postupy a prvky stanoví možnost, aby Komise vybrala několik návrhů na pokrytí všech oběžných drah, měly by být rovněž poskytnuty vhodné koordinační mechanismy mezi skupinami členských států a účinné řešení pro pokrytí všech služeb SST. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (32).\n(93)\nJakmile bude dílčí složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Dílčí složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Nadbytečné kapacity by měly zajistit kontinuitu, kvalitu a spolehlivost služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit.\n(94)\nNavíc by dílčí složka SST měla rovněž usnadňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmické tříšti vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností v kosmickém prostoru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by dílčí složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmické tříšti a opatření pro jeho neutralizaci. Dílčí složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.\n(95)\nČinnosti v rámci dílčích složek SST, kosmické počasí a blízkozemní tělesa by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmické tříšti a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles.\n(96)\nBezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být členskými státy, které se účastní dílčí složky SST, vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik.\n(97)\nMimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena dílčí složka kosmické počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb dílčí složky kosmické počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států poskytovat službu dílčí složky kosmické počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být provozní služby dílčí složky kosmické počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb dílčí složky kosmické počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, evropských a mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru.\n(98)\nBílá kniha Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU ze dne 25. března 2017 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že Unie hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany.\n(99)\nV závěrech Evropské rady z 19.–20. prosince 2013 byly uvítány přípravy na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (dále jen „GOVSATCOM“) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a ESA. GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby a poskytovat podporu námořní bezpečnostní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.\n(100)\nGOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití služeb složky GOVSATCOM lze rozdělit podle relevantních činitelů do tří hlavních skupin: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu, jako jsou datová centra a servery, kritické infrastruktury, jakou jsou energie, doprava a vodní bariéry, jako jsou přehrady, a kosmické infrastruktury.\n(101)\nKapacity a služby složky GOVSATCOM by měly být využity pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto je nezbytná vhodná míra nezávislosti na třetích stranách (třetích zemích a subjektech ze třetích zemí), která by se vztahovala na všechny prvky složky GOVSATCOM, jako jsou kosmické a pozemní technologie na úrovni součástí, subsystémů a systémů, zpracovatelský průmysl, vlastníci a provozovatelé kosmických systémů a fyzické umístění součástí pozemních systémů.\n(102)\nDružicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou ze strany uživatelů složky GOVSATCOM a nabídkou poskytovanou v rámci smluv na kapacity a služby složky GOVSATCOM. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb složky GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita.\n(103)\nProvozní požadavky by měly vycházet z analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby složky GOVSATCOM. S cílem zachovat co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky by se portfolio služeb složky GOVSATCOM mělo pravidelně aktualizovat.\n(104)\nV první fázi složky GOVSATCOM, přibližně do roku 2025, by měla být využívána stávající kapacita. V této souvislosti by Komise měla pořídit kapacity pro složku GOVSATCOM od členských států, které mají vnitrostátní systémy a kosmické kapacity, a od komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie. V této první fázi by měly být služby složky GOVSATCOM zaváděny postupně. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, mělo by být možné přijmout rozhodnutí přejít do druhé fáze a vytvořit na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s unijními provozovateli družic.\n(105)\nS cílem optimalizovat dostupné zdroje družicové komunikace, zaručit přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistit provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků je zapotřebí nezbytný pozemní segment, jakou jsou centra složky GOVSATCOM a potenciální jiné pozemní prvky. Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik může centrum složky GOVSATCOM tvořit několik fyzických míst. Potřebné mohou být i jiné prvky pozemního segmentu, například základnové stanice.\n(106)\nPro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším provozním rozhraním. Přístup ke složce GOVSATCOM by měl uživatelům umožňovat i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby složky GOVSATCOM.\n(107)\nUživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj.\n(108)\nNa úrovni provádění by úkoly a odpovědnosti měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, ESA, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů.\n(109)\nPříslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu spočívající v monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, jež v rámci složky GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení ovlivňujícího složku GOVSATCOM.\n(110)\nČlenské státy, Rada, Komise a ESVČ by měly mít možnost stát se účastníky GOVSATCOM, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům složky GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostory nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby rozhodly o tom, zda udělí oprávnění uživatelům složky GOVSATCOM nebo poskytnou kapacity, prostory nebo zařízení, neměly by být členské státy povinny stát se účastníky GOVSATCOM nebo hostit infrastrukturu složky GOVSATCOM. Složkou GOVSATCOM by proto nemělo být dotčeno právo členských států neúčastnit se GOVSATCOM, včetně případů dodržení svých vnitrostátních právních předpisů nebo ústavních požadavků v souvislosti s politikami týkajícími se neutrality a neúčasti ve vojenských aliancích.\n(111)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM a portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(112)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí podrobných pravidel pro sdílení a prioritizaci, pokud jde pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace složky GOVSATCOM. Při vymezování podrobných pravidel pro sdílení a prioritizaci by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků složky GOVSATCOM. Ačkoli by služby složky GOVSATCOM měly být jejím uživatelům poskytovány v zásadě bezplatně, pokud tato analýza dojde k závěru, že existuje nedostatek kapacit, a má-li se zamezit narušení trhu, může být v rámci těchto podrobných pravidel sdílení a prioritizaci vytvořena cenová politika. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(113)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. Při výběru tohoto umístění by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(114)\nNařízením (EU) č. 912/2010 byla zřízena agentura Unie nazvaná Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů programů družicové navigace Galileo a EGNOS. Toto nařízení pověřuje Agenturu pro evropský GNSS novými úkoly, zejména bezpečnostní akreditací, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.\n(115)\nV souladu s rozhodnutím 2010/803/EU (33) se sídlo agentury nachází v Praze. Pokud jde o plnění úkolů agentury, mohou se zaměstnanci agentury nacházet v jednom z pozemních středisek programů Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 (34) pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě. Pokud má agentura působit co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, mohl by být místním úřadům v jednom nebo více členských státech přidělen omezený počet zaměstnanců. Přidělení zaměstnanců mimo sídlo agentury nebo pozemní střediska využívaná programy Galileo a EGNOS by nemělo vést k přesunu těžiště hlavní činnosti agentury do těchto místních kanceláří.\n(116)\nVzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež by se již neomezovala pouze na složky Galileo a EGNOS, by jméno Agentury pro evropský GNSS mělo být od nynějška změněno. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.\n(117)\nS ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně.\n(118)\nAniž jsou dotčeny pravomoci Komise, měli by být správní rada, Komise pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednat ve veřejném zájmu.\n(119)\nJe možné a dokonce pravděpodobné, že některé složky programu by byly založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě by z důvodů národní bezpečnosti bylo nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Ve správní radě se hlasování účastní pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Jednací řád správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci by měl stanovit situace, v nichž se tento postup má použít.\n(120)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.\n(121)\nVyužívání služeb programu Copernicus a systému Galileo má podle prognóz velký dopad na evropské hospodářství obecně. Zdá se však, že dnešní situaci určují převážně statistická hodnocení ad hoc a případové studie. Komise (Eurostat) by měla definovat příslušná statistická hodnocení a ukazatele, jež by tvořily základ pro systematické a směrodatné monitorování dopadu činností Unie v oblasti vesmíru.\n(122)\nEvropský parlament a Rada by měly být neprodleně informovány o pracovních programech.\n(123)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přerozdělení prostředků mezi výdajovými kategoriemi rozpočtu programu, přijetí rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku, určení technických a provozních požadavků, jež jsou nutné k provádění a rozvoji složek programu a služeb, jež poskytují, rozhodování o dohodě o finančním rámcovém partnerství, přijetí opatření nezbytných k hladkému fungování systémů Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhu, přijetí podrobných ustanovení, jež se týkají přístupu ke službám SST a příslušných postupů, přijetí víceletého plánu a klíčových ukazatelů výkonnosti pro rozvoj unijních služeb SST, přijetí podrobných pravidel týkajících se fungování organizačního rámce účasti členských států v dílčí složce SST, výběru služeb dílčí složky kosmické počasí a přijímání pracovních programů.. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komisi by měl být nápomocen výbor pro program, který by se měl scházet ve zvláštním složení.\n(124)\nVzhledem k tomu, že složky programu vycházejí z potřeb uživatelů, vyžadují při svém provádění a rozvoji nepřetržité a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků kladených na služby. Za účelem zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru a členských států, případně od mezinárodních organizací. Za tímto účelem by mělo být zřízeno fórum uživatelů, které bude programovému výboru nápomocno při určování uživatelských požadavků a ověřování souladu služeb i při identifikaci nedostatků v rámci poskytovaných služeb. Jednací řád výboru pro program by měl stanovit organizaci fóra uživatelů tak, aby zohledňovala zvláštnosti každé jednotlivé složky programu a každé služby v rámci složek. Je-li to možné, měly by členské státy přispívat k fóru uživatelů na základě systematických a koordinovaných konzultací s uživateli na vnitrostátní úrovni.\n(125)\nVzhledem k tomu, že řádná veřejná správa vyžaduje jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, mohli by mít zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem možnost podílet se na činnostech výboru pro program zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru pro program, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií mezinárodní dohodu týkající se programu, jeho složek či dílčích složek. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru pro program. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výboru pro program.\n(126)\nPro účely zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění ustanovení týkajících se dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, jež se mají poskytovat uživatelům složky Copernicus, o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k těmto údajům a informacím a jejich využití, a pokud jde o změnu přílohy tohoto nařízení týkající se ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(127)\nJelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, , ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků akce, která přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(128)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení bezpečnostních požadavků programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program zasedající ve zvláštním složení pro bezpečnost. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda výboru pro program měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor pro program nevydá žádné stanovisko.\n(129)\nProgram by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021– 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (36) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”). Na Agenturu, která plní své vlastní úkoly, by se toto časové omezení nemělo vztahovat.\n(130)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.\n(131)\nNařízení (EU) č.- 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí Unijní Kosmický program (dále jen „program“) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jakož i pravidla pro provádění programu.\nTímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, a jsou jím stanovena pravidla pro provoz agentury.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„celistvým kosmickým objektem“ objekt nacházející se na oběžné dráze určený k vykonávání konkrétní funkce nebo poslání, jako je komunikace, navigace nebo pozorování Země, včetně družic, horních stupňů nosných raket a návratových modulů ,celistvý kosmický objekt, který již nemůže plnit své zamýšlené poslání, se považuje za nefunkční. Celistvý kosmický objekt v rezervním nebo pohotovostním režimu čekající na možnou reaktivaci je považován za funkční;\n2)\n„kosmickým objektem“ jakýkoli člověkem vytvořený objekt v kosmickém prostoru;\n3)\n„blízkozemními tělesy“ přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi;\n4)\n„kosmickou tříští“ jakýkoli kosmický objekt včetně celistvého kosmického objektu nebo jeho částí či prvků, jenž se nachází na oběžné dráze Země nebo jenž vstoupil zpět do atmosféry Země a jenž je nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí nosných raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;\n5)\n„jevy kosmického počasí“ přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí poblíž Slunce a kolem Země, včetně slunečních erupcí, slunečních energeticky nabitých částic, variací slunečního větru, výronů koronální hmoty, geomagnetických bouří a dynamiky, radiačních bouří a ionosférických poruch s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu;\n6)\n„získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ neboli „SSA“ holistický přístup, včetně komplexní znalosti hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi kosmickými objekty, fragmentaci a vstup kosmických objektů zpět do atmosféry, jevy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim;\n7)\n„systémem pozorování a sledování vesmíru” neboli „systémem SST“ síť pozemních a kosmických senzorů, které jsou schopné provádět průzkum a sledování kosmických objektů , jakož i zpracovatelské kapacity, jejichž cílem je poskytovat údaje, informace a služby týkající se kosmických objektů, které jsou na oběžné dráze kolem Země;\n8)\n„senzorem SST“ zařízení nebo kombinace zařízení, jako jsou pozemní nebo kosmické radary, lasery a teleskopy, které je schopno provádět pozorování nebo sledování vesmíru a může měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;\n9)\n„daty SST“ fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmické tříště, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním pomocí senzorů SST v rámci dílčí složky SST“;\n10)\n„informacemi SST“ zpracovaná data SST, která mají pro příjemce bezprostřední vypovídací hodnotu;\n11)\n„zpětným spojením“ funkční kapacita služby pátrání a záchrany systému Galileo (SAR); služba pátrání a záchrany systému Galileo bude přispívat ke globální službě monitorování letadel, jak ji definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO);\n12)\n„družicemi Sentinel složky Copernicus“ specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečný náklad celistvých kosmických objektů sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus;\n13)\n„daty složky Copernicus“ data poskytovaná družicemi Copernicus Sentinel, včetně jejich metadat;\n14)\n„daty a informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ prostorová data a informace licencované nebo zpřístupněné k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Copernicus Sentinel;\n15)\n„daty in situ složky Copernicus“ data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus;\n16)\n„informacemi složky Copernicus“ informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat;\n17)\n„státy účastnícími se složky Copernicus“ třetí země, které finančně přispívají na složku Copernicus a účastní se jí podle podmínek mezinárodní dohody uzavřené s Unií.\n18)\n„hlavními uživateli složky Copernicus“ orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či státech účastnících se složky Copernicus, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, jako jsou environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a politiky v oblasti zabezpečení, kteří využívají data složky Copernicus a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky,;\n19)\n„dalšími uživateli složky Copernicus“ výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace, která využívají data složky Copernicu a informace složky Copernicus.\n20)\n„uživateli složky Copernicus” hlavní uživatelé složky Copernicus a další uživatelé složky Copernicus;\n21)\n„službami složky Copernicus“ služby obecného zájmu s přidanou hodnotou pro Unii a členské státy, které jsou financovány z programu a které transformují data pozorování Země, data in situ složky Copernicus a jiná pomocná data na zpracované, agregované a interpretované informace, jež jsou přizpůsobeny potřebám uživatelů složky Copernicus;\n22)\n„uživatelem složky GOVSATCOM“ orgán veřejné moci, subjekt pověřený výkonem veřejné moci, mezinárodní organizace nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením;\n23)\n„centrem složky GOVSATCOM“ provozní středisko, jehož hlavní funkcí je zajišťovat bezpečné spojení mezi uživateli složky GOVSATCOM a poskytovateli kapacit a služeb složky GOVSATCOM, a tím neustále optimalizovat nabídku a poptávku.\n24)\n„případem použití služeb složky GOVSATCOM“ provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém se vyžadují služby složky GOVSATCOM;\n25)\n„utajovanými informacemi EU“ jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států;\n26)\n„citlivými neutajovanými informacemi“ neutajované informace ve smyslu článku 9 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 (37), podle kterého se povinnost chránit citlivé neutajované informace vztahuje výhradně na Komisi a na agentury a subjekty Unie, které jsou na základě právních předpisů povinny uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise;\n27)\n„operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\n28)\n„právním subjektem“ jakákoli fyzická osoba, nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení.\n29)\n„svěřenským subjektem“ právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení těchto dat a nakládání s nimi;\nČlánek 3\nSložky programu\n1.   Program se skládá z těchto složek:\na)\n„Galileo”, autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, který sestává z konstelace družic, středisku a globální síti pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky;\nb)\n„Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací“ (EGNOS), civilní regionální družicový navigační systém pod civilní kontrolou, který se skládá ze středisek a pozemních stanic a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který rozšiřuje a koriguje otevřené signály vysílané systémem Galileo a jinými GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a jiných dopravních systémů;\nc)\n„Copernicus”, funkční, autonomní, z potřeb uživatelů vycházející systém pro civilní pozorování Země, který podléhá civilní kontrole a využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity, poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, je založen na základě politiky bezplatného a otevřeného přístupu k datům, a v příslušných případech plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky ;\nd)\n„systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru” nebo „SSA”, který zahrnuje následující dílčí složky:\ni)\n„dílčí složku SST”, systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají okolo Země;\nii)\n„dílčí složku kosmické počasí”, pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí; a\niii)\n„dílčí složku blízkozemní tělesa”, rizika sledování blízkozemních těles blížících se k Zemi;\ne)\n„GOVSATCOM”, služba družicové komunikace pod civilní a vládní kontrolou, která umožňuje poskytování služeb a kapacit družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti.\n2.   Program zahrnuje dodatečná opatření, která mají za cíl zajistit efektivní a autonomní přístup do vesmíru pro účely programu, podpořit inovativní a konkurenceschopné evropské kosmického odvětví, a to základní i navazujícího, posílit vesmírný ekosystém Unie a upevnit postavení Unie jako globálního hráče.\nČlánek 4\nCíle\n1.   Program má tyto obecné cíle:\na)\nposkytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, kdykoli je to možné a na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny podpořit politické priority Unie a související přijímání nezávislých rozhodnutí podložených důkazy, mj. pokud jde o změnu klimatu, dopravu a bezpečnost;\nb)\nmaximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením rozvoje inovativních a konkurenceschopných evropských odvětví, a to základních i navazujících, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího přijímání a využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni, při zajištění synergií a doplňkovosti s činnostmi Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prováděnými podle nařízení (EU) 2021/695;\nc)\nzvyšovat bezpečnost a zabezpečení Unie a jejích členských států a posilovat autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;\nd)\nprosazovat úlohu Unie jakožto globálního aktéra v kosmickém odvětví, podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat evropskou diplomacii v oblasti vesmíru, mimo jiné podporou zásad reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže, a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy, a to i s ohledem na udržitelný rozvoj, a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva;\ne)\nzvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností v kosmickém prostoru týkajících se kosmických objektů a šíření kosmické tříště, jakož i kosmického prostředí, prováděním vhodných opatření, včetně vývoje a zavádění technologií pro odstraňování celistvých kosmických objektů na konci jejich životnosti a pro odstraňování kosmické tříště.\n2.   Program má tyto specifické cíle:\na)\npokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb;\nb)\npokud jde o Copernicus: poskytovat přesná a spolehlivá data, informace a služby týkající se pozorování Země zahrnující jiné zdroje dat, a to na dlouhodobém a udržitelném základě, na podporu formulování, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů;\nc)\npokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA): zlepšovat kapacity, monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a kosmickou tříšť s cílem dále zvyšovat výkonnost a autonomii kapacit v rámci dílčí složky SST na úrovni Unie, poskytovat služby v rámci dílčí složky kosmického počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v rámci dílčí složky blízkozemní tělesa;\nd)\npokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele složky GOVSATCOM;\ne)\npodporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k podstatným bezpečnostním zájmům Unie;\nf)\nnapomáhat rozvoji silné kosmické ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a budováním kapacit ve všech členských státech a regionech Unie, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky či fyzické a právnické osoby z Unie, které působí nebo by chtěly působit v tomto odvětví.\nČlánek 5\nPřístup do vesmíru\n1.   Program podporuje zadávání a shromažďování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu a shromažďování služeb pro členské státy a mezinárodní organizace na jejich žádost.\n2.   V rámci synergie s jinými programy Unie a programy financování, a aniž jsou dotčeny činnosti ESA v oblasti přístupu do vesmíru, může program podporovat:\na)\núpravy, včetně vývoje technologií, systémů pro vypouštění do vesmíru, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů pro přístup do vesmíru, a pro provádění složek programu;\nb)\núpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provádění programu.\nČlánek 6\nOpatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie\n1.   Program podporuje budování kapacit v rámci Unie podporou:\na)\ninovačních činností za účelem co nejlepšího využití kosmických technologií, infrastruktury nebo služeb a opatření usnadňujících zavádění inovativních řešení, která jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností, a pro podporu rozvoje navazujícího odvětví, zejména prostřednictvím synergií s jinými programy Unie a finančními nástroji, včetně Programu Invest EU;\nb)\nčinností zaměřených na podporu veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru s cílem plně využít potenciál veřejných služeb pro občany a podniky;\nc)\npodnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I, i využitím strategie „přístup první smlouvy“;\nd)\nvzniku kosmického ekosystému vstřícného k podnikům prostřednictvím spolupráce mezi podniky ve formě sítě kosmických center, která\ni)\nna vnitrostátní a regionální úrovni propojuje subjekty z kosmického, digitálního i jiného odvětví, jakož i uživatele; a\nii)\nmají za cíl poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem za účelem podpory podnikání a dovedností a posílení synergií v navazujícím odvětví a podpory spolupráce s centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (38);\ne)\nposkytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zvláště pro odborníky, podnikatele, absolventy a studenty, zejména prostřednictvím synergií s iniciativami na vnitrostátní a regionální úrovni, za účelem rozvoje vyspělých dovedností;\nf)\npřístupu ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele;\ng)\ncertifikační a normalizační činnosti;\nh)\nposílení evropských dodavatelských řetězců v celé Unii prostřednictvím široké účasti podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, ve všech složkách programu, zejména prostřednictvím článku 14, a posílení opatření na podporu konkurenceschopnosti uvedených podniků na celosvětové úrovni.\n2.   Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se podporuje potřeba rozvíjet kapacitu v členských státech s vznikajícím kosmickým průmyslem s cílem poskytnout všem členským státům stejné příležitosti k účasti na kosmickém programu.\nČlánek 7\nÚčast třetích zemí a mezinárodních organizací na programu\n1.   Galileo, EGNOS a Copernicus, jakož i dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa, s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti členů Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.\nCopernicus a dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa, s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti těchto třetích zemí:\na)\npřistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi nimi a Unií;\nb)\nzemě evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi.\n2.   V souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě, uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, která upravuje účast třetí země nebo mezinárodní organizace v některém programu Unie jsou:\na)\nsložky Galileo a EGNOS otevřeny účasti třetích zemí uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b);\nb)\nsložka GOVSATCOM je otevřena účasti členů ESVO, kteří jsou členy EHP, jakož i třetích zemí uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b); a\nc)\nsložky Galileo, EGNOS, Copernicus, GOVSATCOM, jakož i dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa , s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti jiných třetích zemí, než jsou třetí země, na něž se vztahuje odstavec 1, a mezinárodních organizací.\nZvláštní dohoda uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce:\na)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země nebo mezinárodní organizace, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nb)\nstanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady.\nc)\nnesvěřuje dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\nd)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v písm. b) druhého pododstavce tohoto odstavce představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;\n3.   Účast na složkách nebo dílčích složkách programu, s výjimkou dílčí složky SST, je otevřena pouze třetím zemím a mezinárodním organizacím v souladu s tímto článkem za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států, a to i pokud jde o ochranu utajovaných informací podle článku 43.\nČlánek 8\nPřístup třetích zemí a mezinárodních organizací ke službám SST, složky GOVSATCOM a veřejně regulované službě složky Galileo\n1.   Třetí země a mezinárodní organizace mohou mít přístup ke službám složky GOVSATCOM, pokud\na)\nuzavřou dohodu v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, která stanoví podmínky přístupu ke službám složky GOVSATCOM; a\nb)\nsplňují článek 43 tohoto nařízení.\n2.   Třetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. d), pokud\na)\nv souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU uzavřou dohodu, která stanoví podmínky přístupu k těmto službám SST; a\nb)\nsplňují článek 43 tohoto nařízení.\n3.   Dohoda podle článku 218 Smlouvy o fungování EU se pro veřejně dostupné služby SST uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a), b) a c) nevyžaduje. Přístup k těmto službám se uskutečňuje na základě žádosti potenciálních uživatelů v souladu s článkem 56.\n4.   Přístup třetích zemí a mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (39).\nČlánek 9\nVlastnictví a využívání prostředků\n1.   Kromě výjimky stanovené podle odstavce 2 je Unie vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu Komise zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující, že tyto prostředky jsou ve vlastnictví Unie.\n2.   Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:\na)\njsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií;\nb)\nnejsou zcela financovány Unií nebo\nc)\nse vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů.\n3.   Komise zajistí, aby smlouvy, dohody a jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písm. c) odst. 2 tohoto článku, aby Unie mohla používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím č. 1104/2011/EU.\n4.   Komise usiluje o uzavření smluv, dohod nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:\na)\ndříve existující vlastnická práva k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu;\nb)\nnabytí vlastnictví nebo licenčních práv k jiným hmotným a nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu.\n5.   Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.\n6.   Pokud tyto prostředky uvedené v odstavci 1 a 2 sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k:\na)\npotřebě chránit a zhodnocovat prostředky;\nb)\noprávněným zájmům všech dotčených stran;\nc)\npotřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií; a\nd)\npotřebě kontinuity služeb poskytovaných složkami programu.\nKomise zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva duševního vlastnictví na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám, včetně původce duševního vlastnictví, a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.\nDohoda o finančním rámcovém partnerství stanovená v čl. 28 odst. 4 nebo dohody o přiznání příspěvku uvedené v čl. 32 odst. 1 obsahují příslušná ustanovení umožňující využití těchto práv duševního vlastnictví uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce ESA a dalšími pověřenými subjekty, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a podmínek pro toto použití.\nČlánek 10\nZáruka\n1.   Aniž by tím byly dotčeny povinnosti určené právně závaznými ustanoveními, jsou služby, data a informace poskytované složkami programu poskytovány bez záruky, ať už výslovné nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel.\n2.   Komise zajistí, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli řádným způsobem informováni o odstavci 1.\nHLAVA II\nROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY\nČlánek 11\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 a pro krytí souvisejících rizik, činí 14,880 miliardy EUR v běžných cenách.\nČástka uvedená v prvním pododstavci se rozdělí mezi tyto kategorie výdajů:\na)\npokud jde o Galileo a EGNOS: 9,017 miliardy EUR;\nb)\npokud jde o Copernicus: 5,421 miliardy EUR;\nc)\npokud jde o SSA a GOVSATCOM: 0,442 miliardy EUR.\n2.   Komise může přerozdělit finanční prostředky mezi kategorie výdajů uvedené v odstavci 1 tohoto článku až do výše 7,5 % kategorie výdajů, která dostává finanční prostředky, nebo kategorie, která poskytuje finanční prostředky. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přerozdělit finanční prostředky mezi kategoriemi výdajů uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, pokud toto přidělení převyšuje souhrnnou částku o více než 7,5 % částky přidělené kategorii výdajů, která dostává finanční prostředky, nebo kategorie, která poskytuje finanční prostředky. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n3.   Dodatečná opatření podle čl. 3 odst. 2, totiž činnosti uvedené v článcích 5 a 6, jsou financovány v rámci složek programu.\n4.   Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, které jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:\na)\nstudie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu;\nb)\ninformační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie;\nc)\nsítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a opatření správního řízení, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí;\nd)\ntechnickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně institucionálních systémů informačních technologií.\n5.   Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.\n6.   Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.\n7.   Do programu mohou být převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené dotčeným členským státům v rámci sdíleného řízení podle podmínek stanovených v článku 26 nařízení o společných ustanoveních. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\nČlánek 12\nÚčelově vázané příjmy\n1.   Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.\n2.   Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek pro účely financování dalších prvků za podmínky, že tyto další prvky nevytvářejí finanční ani technickou zátěž a že nezpůsobují u dotčené složky prodlení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o tom, zda byly uvedené podmínky splněny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 rozhodne.\n3.   Dodatečný finanční příspěvek podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 2 finančního nařízení.\nČlánek 13\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.\n2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.\n3.   Je-li rozpočet složky Copernicus prováděn v rámci nepřímého řízení, uplatní se v míře umožněné články 62 a 154 finančního nařízení pravidla subjektů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, která upravují zadávání veřejných zakázek. Zvláštní úpravy nezbytné pro pravidla zadávání veřejných zakázek stanoví příslušné dohody o přiznání příspěvku.\nHLAVA III\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nZadávání veřejných zakázek\nČlánek 14\nZásady zadávání veřejných zakázek\n1.   V průběhu zadávacího řízení pro účely programu jedná veřejný zadavatel v souladu s těmito zásadami s cílem:\na)\nprosazovat ve všech členských státech, v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů, a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků, včetně případů, kdy uchazeči zadávají subdodávky;\nb)\nzajišťovat účinnou hospodářskou soutěž a vyvarovat se, je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, při současném přihlédnutí k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb;\nc)\nodchylně od článku 167 finančního nařízení využívat, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek s cílem zajistit lepší celkovou kontrolu nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy;\nd)\ndodržovat zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce prostřednictvím nabídkových řízení založených na poskytování transparentních a včasných informací a jasném sdělování platných pravidel a postupů pro zadávání veřejných zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky pro všechny potenciální uchazeče, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků;\ne)\nposilovat autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;\nf)\nsplňovat požadavky na bezpečnost složek programu a přispívat k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států;\ng)\npodporovat kontinuitu služeb a spolehlivost;\nh)\nsplňovat odpovídající sociální a environmentální kritéria.\n2.   Výbor pro zadávání veřejných zakázek kontroluje v rámci Komise proces zadávání veřejných zakázek, který se týká všech složek programu, a sleduje smluvní plnění rozpočtu Unie, které je delegováno na pověřené subjekty. V případě potřeby se přizve zástupce každého pověřeného subjektu.\nČlánek 15\nZakázky rozdělené na podmíněné části\n1.   Pokud jde o činnosti specifické pro provoz a infrastrukturu, může veřejný zadavatel v souladu s tímto článkem zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.\n2.   Zadávací dokumentace v případě zadávání formou zakázky rozdělené na podmíněné části uvádí zvláštní náležitosti zakázky rozdělené na podmíněné části. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, uskutečnění dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech .\n3.   Zakázka rozdělená na podmíněné části zahrnuje:\na)\npevnou část, z níž plyne pevný závazek zhotovit dílo, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část; a\nb)\njednu nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění.\n4.   Povinnosti v rámci pevné části a povinnosti v rámci každé podmíněné části musí tvořit součásti jednoho soudržného celku s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších nebo následných částí.\n5.   Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.\nČlánek 16\nZakázky s nákladově stanovenou cenou\n1.   Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.\n2.   Cenu, která má být zaplacena za zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, tvoří náhrada:\na)\nvšech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky;\nb)\nnepřímých nákladů;\nc)\na pevného zisku; a\nd)\nvhodného motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.\n3.   Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:\na)\nse zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo\nb)\nčinnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné přesně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.\n4.   V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena. Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zmůže být změněna v souladu s článkem 172 finančního nařízení.\nČlánek 17\nSubdodavatelé\n1.   Aby veřejný zadavatel podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a jejich přeshraniční účast a aby nabídl co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně autonomie Unie, požaduje po uchazeči, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.\n2.   Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.\n3.   U zakázek, jejichž hodnota přesahuje 10 milionů EUR, se veřejný zadavatel snaží zajistit, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních subdodávek společnostem mimo skupinu hlavního uchazeče, zejména s cílem umožnit přeshraniční účast malých a středních podniků. Komise informuje výbor pro program uvedený v čl. 107 odst. 1 o splnění tohoto cíle, pokud jde o smlouvy podepsané po vstupu tohoto nařízení v platnost.\nKAPITOLA II\nGranty, ceny a operace kombinování zdrojů\nČlánek 18\nGranty a ceny\n1.   Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.\n2.   Odchylně od čl. 181 odst. 6 finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů akce.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.\n4.   Odchylně od článku 204 finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.\nČlánek 19\nSpolečné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu\n1.   Komise nebo pověřený subjekt v rámci programu může vydat společnou výzvu k podávání návrhů se subjekty, orgány nebo osobami uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.\n2.   V případě společné výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku:\na)\nse uplatní pravidla uvedená v hlavě VIII finančního nařízení;\nb)\nhodnotící postupy zahrnují vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou; a\nc)\nhodnotící výbory jednají v souladu s článkem 150 finančního nařízení.\n3.   V grantové dohodě se upřesní způsob, jakým jsou upravena práva duševního vlastnictví.\nČlánek 20\nGranty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení\n1.   Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (40), 2014/25/EU (41) a 2009/81/ES (42).\n2.   Zadávací řízení pro zakázky na inovativní řešení:\na)\nmusí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže;\nb)\nv případě veřejných zakázek v předobchodní fázi se mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a třetích zemí účastnících se programu;\nc)\nmohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a\nd)\nmusí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů.\n3.   Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň práva duševního vlastnictví spojená s výsledky. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.\nČlánek 21\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů rozhodnuté v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nKAPITOLA III\nDalší finanční ustanovení\nČlánek 22\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci tohoto programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n2.   Opatření, která v rámci tohoto programu obdržela značku Pečeť excelence, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních, pokud splňují následující kumulativní podmínky:\na)\nbyla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;\nc)\nnemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\nČlánek 23\nSpolečné zadávání veřejných zakázek\n1.   Komise nebo agentura mohou provádět společná zadávací řízení nejen jak je stanoveno v článku 165 finančního nařízení, ale i s ESA nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.\n2.   Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek podle článku 165 finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány Unie.\nČlánek 24\nPodmínky způsobilosti a účasti pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních systémů Unie\n1.   Komise stanoví podmínky způsobilosti a účasti stanovené v odstavci 2 pro zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny podle této hlavy, pokud to považuje za nezbytné a vhodné pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních systémů Unie, přičemž zohlední cíl podporovat strategickou autonomii Unie, zejména pokud jde o technologie napříč klíčovými technologiemi a hodnotovými řetězci při současném zachování otevřené ekonomiky.\nPřed použitím podmínek způsobilosti a účasti v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, Komise informuje výbor pro program uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) a v co největší míře zohlední názory členských států na oblast působnosti a odůvodnění těchto podmínek způsobilosti a účasti.\n2.   Podmínky způsobilosti a účasti jsou tyto:\na)\nzpůsobilý právní subjekt je usazen v členském státě a jeho struktury výkonného vedení jsou usazeny v tomto členském státě,\nb)\nzpůsobilý právní subjekt se zavazuje k vykonávání veškerých relevantních činností v jednom nebo více členských státech; a\nc)\nzpůsobilý právní subjekt nepodléhá kontrole třetí země nebo subjektu třetí země.\nPro účely toho článku se „kontrolou“ rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů.\nPro účely tohoto článku se „strukturou výkonného vedení“ rozumí orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli nebo jakékoli jiné osobě se srovnatelnou rozhodovací pravomocí, která je oprávněna určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej.\n3.   Komise může u konkrétního právního subjektu upustit od podmínek podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nebo b) na základě hodnocení založeného na těchto kumulativních kritériích:\na)\nu specifických technologií, zboží nebo služeb potřebných pro činnosti uvedené v odstavci 1 nejsou v členských státech snadno dostupné žádné alternativy,\nb)\nprávní subjekt je usazen v zemi, která je členem EHP nebo ESVO a která uzavřela mezinárodní dohodu s Unií podle článku 7, její struktury výkonného vedení jsou v této zemi usazeny, a v této zemi nebo v jedné či více takových zemí jsou prováděny činnosti spojené se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou, a\nc)\njsou zavedena dostatečná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací EU podle článku 43 a k zajištění integrity, bezpečnosti a odolnosti složek programu, jejich fungování a jejich služeb.\nOdchylně od písmene b) prvního pododstavce tohoto odstavce může Komise upustit od podmínek podle písm. a) nebo b) prvního pododstavce druhého odstavce pro právní subjekt usazený ve třetí zemi, která není členem EHP nebo ESVO, nejsou-li v zemích, které jsou členy EHP nebo ESVO, snadno dostupné žádné alternativy a pokud jsou splněna kritéria uvedená v písm. a) a c) prvního pododstavce.\n4.   Komise může upustit od podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. c), pokud právní subjekt usazený ve členském státě poskytne tyto záruky:\na)\nkontrola nad právním subjektem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost:\ni)\nprovádět zadávací řízení, grant nebo cenu; a\nii)\ndosahovat výsledků, zejména prostřednictvím ohlašovacích povinností;\nb)\ntřetí země nebo subjekt třetí země provádějící kontrolu se zaváže, že se zdrží výkonu jakýchkoli práv vyplývajících ze směrnice, pokud jde o ohlašovací povinnosti ze strany právního subjektu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou, nebo se na tyto povinnosti nebude odvolávat a\nc)\nprávní subjekt splňuje požadavky čl. 34 odst. 7.\n5.   Příslušné orgány členského státu, v němž je právní subjekt usazen, posoudí, zda daný právní subjekt splňuje kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) a záruky uvedené v odstavci 4. Komise se tímto posouzením řídí.\n6.   Komise poskytne výboru pro program uvedenému v čl. 107 odst. 1 písm. e) tyto informace:\na)\noblast působnosti podmínek způsobilosti a účasti uvedených v odstavci 1 tohoto článku;\nb)\npodrobnosti a odůvodnění výjimek udělených v souladu s tímto článkem a\nc)\nhodnocení, které bylo základem pro udělení výjimky podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, aniž by byly vyzrazeny obchodně citlivé informace.\n7.   Podmínky stanovené v odstavci 2, kritéria stanovená v odstavci 3 a záruky stanovené v odstavci 4 jsou součástí dokumentů týkajících se zadání veřejné zakázky, případně grantu nebo ceny, a v případě zadání veřejné zakázky se použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.\n8.   Tímto článkem není dotčeno rozhodnutí č. 1104/2011/EU a rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15.9.2015 (43), nařízení (EU) 2019/452, rozhodnutí 2013/488/EU a rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 ani bezpečnostní prověrky prováděné členskými státy, pokud jde o právní subjekty zapojené do činností vyžadujících přístup k utajovaným informacím EU v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.\nPodléhají-li smlouvy uzavřené na základě tohoto článku stupni utajení, nesmějí být podmínkami způsobilosti a účasti uplatňovanými Komisí v souladu s odstavcem 1 dotčeny pravomoci vnitrostátních bezpečnostních orgánů.\nTento článek nesmí zasahovat do žádného stávajícího postupu pro udělení bezpečnostní prověrky zařízení a personálu v rámci členského státu, měnit jej ani ho rozporovat.\nČlánek 25\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nHLAVA IV\nSPRÁVA PROGRAMU\nČlánek 26\nZásady správy\nSpráva programu je založena na těchto zásadách:\na)\njasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění každé jednotlivé složky a jednotlivého opatření programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a ESA a EUMETSAT, na základě pravomocí jednotlivých organizací a s cílem vyhnout se překrývání úkolů a odpovědnosti;\nb)\nvhodnost řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé jednotlivé složky a jednotlivého opatření programu;\nc)\npevná kontrola nad programem, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné úlohy a úkolů podle tohoto nařízení;\nd)\ntransparentní a nákladově efektivní řízení;\ne)\nnepřetržitost služeb a nezbytná kontinuita infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami;\nf)\nsystematické a strukturované posuzování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje;\ng)\nkonstantní úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.\nČlánek 27\nÚloha členských států\n1.   Členské státy se mohou účastnit programu. Členské státy, které se účastní programu, přispívají svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, nebo, je-li to vhodné a možné, tak, že Unii zpřístupní data, informace, služby a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ složky Copernicus a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ složky Copernicus, které program potřebuje, s ohledem na příslušné licence a povinnosti.\n2.   Komise může dohodou o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem. Komise přijme rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty jsou přijaty v souladu s poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.\n3.   V některých řádně odůvodněných případech může agentura u úkolů uvedených v článku 29 prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem.\n4.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu, a to i přispíváním ke vhodné ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.\n5.   Členské státy a Komise mohou spolupracovat s cílem rozšířit využívání dat, informací a služeb poskytovaných v rámci složek programu.\n6.   Je-li to možné, příspěvek členských států k fóru uživatelů podle čl. 107 odst. 6 je založen na systematické a koordinované konzultaci se společenstvími koncových uživatelů na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o složky Galileo, EGNOS a Copernicus.\n7.   Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ složky Copernicus a služeb pozemní kalibrace, které jsou potřebné pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ složky Copernicus a referenčních dat, přičemž vycházejí ze stávajících kapacit.\n8.   V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 6.\nČlánek 28\nÚloha Komise\n1.   Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý rozvoj programu v souladu s požadavky uživatelů a dohlíží na jeho provádění, aniž jsou dotčeny jiné politiky Unie.\n2.   Komise řídí každou složku nebo dílčí složku programu, které nejsou svěřeny jinému subjektu, zejména GOVSATCOM, dílčí složku blízkozemní tělesa, dílčí složku kosmické počasí a činnosti uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. d).\n3.   Komise zajistí jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. Komise rovněž zajistí, aby všechny pověřené subjekty zapojené do provádění programu chránily zájmy Unie, zaručily řádnou správu finančních prostředků Unie a dodržovaly finanční nařízení a toto nařízení.\n4.   Komise s agenturou a ESA uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, jak stanoví článek 130 finančního nařízení, přičemž vezme v potaz rámcovou dohodu z roku 2004.\n5.   Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a dalšími zúčastněnými stranami, jakož i v rámci fóra uživatelů uvedeného v čl. 107 odst. 6, stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní požadavky nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavky na zpětnou slučitelnost.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n6.   Aniž jsou dotčeny úkoly agentury nebo dalších pověřených subjektů, Komise zajišťuje, aby rozšiřování a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu bylo ve veřejném i soukromém sektoru podporováno a maximalizováno, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb, uživatelsky vstřícných rozhraní a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje náležité synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, jednotnost, synergie a provázanost mezi programem a jinými opatřeními a programy Unie.\n7.   Ve vhodných případech Komise zajistí soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem s činnostmi v oblasti vesmíru na unijní, národní nebo mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a v případě, že je to relevantní pro program, usnadňuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v oblasti vesmíru. Za tímto účelem Komise v případě potřeby a v rámci příslušných oblastí svých pravomocí spolupracuje s agenturou a ESA.\n8.   Komise informuje výbor pro program uvedený v článku 107 o průběžných a konečných výsledcích posouzení zadávacích řízení a o všech smlouvách, včetně subdodávek, s veřejnými a soukromými subjekty.\nČlánek 29\nÚloha agentury\n1.   Agentura má tyto vlastní úkoly:\na)\nprostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II;\nb)\nvykonává úkoly uvedené v čl. 34 odst. 3 a 5;\nc)\nvykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace týkající se služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS, zejména činnosti týkající se využívání ze strany trhu a koordinace potřeb uživatelů;\nd)\nvykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace, pokud jde o data, informace a služby, které nabízí složka Copernicus, aniž jsou dotčeny činnosti prováděné jinými pověřenými subjekty a Komisí;\ne)\nposkytuje poradenství Komisi, včetně přípravy priorit v oblasti navazujícího výzkumu souvisejícího s vesmírem.\n2.   Komise agenturu pověří těmito úkoly:\na)\nřízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 44;\nb)\nústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s členskými státy, příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a dalšími subjekty u misí a operací k řešení krizí;\nc)\nprováděním činností týkajících se vývoje návazných aplikací založených na složkách programu, a základních prvků a integrovaných aplikací založených na datech a službách poskytovaných složkami Galileo, EGNOS a Copernicus, a to i v případech, kdy byly pro tyto činnosti poskytnuty finanční prostředky v souvislosti s programem Horizont Evropa, nebo v případě, že je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b);\nd)\nprováděním činností zaměřených na rozšiřování základny uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu jinými než Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčeny činnosti v rámci složky Copernicus a služby složky Copernicus svěřené jiným subjektům;\ne)\nspecifickými opatřeními uvedenými v článku 6.\n3.   Komise může na základě hodnocení uvedených v čl. 102 odst. 5 svěřit agentuře další úkoly za předpokladu, že nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a za předpokladu, že jejich účelem je zvýšit účinnost provádění činností programu.\n4.   Pokud jsou činnosti svěřeny agentuře, je třeba zajistit odpovídající finanční, lidské a administrativní zdroje na jejich uskutečnění.\n5.   Odchylně od čl. 62 odst. 1 finančního nařízení a s výhradou posouzení Komise týkajícího se ochrany zájmů Unie může agentura prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných pravomocí a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi.\nČlánek 30\nÚloha ESA\n1.   Za předpokladu, že jsou zájmy Unie chráněny, ESA se pověří těmito úkoly:\na)\npokud jde o Copernicus:\ni)\nkoordinací kosmické složky a prováděním kosmické složky programu a jejím rozvojem;\nii)\nprojektováním, vývojem a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury a s tím spojeným zadáváním veřejných zakázek, kromě případů, kdy tyto činnosti vykonávají jiné subjekty; a\niii)\npřípadně poskytováním přístupu k datům třetích stran;\nb)\npokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů a projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, včetně testování a validace;\nc)\npokud jde o všechny složky programu, základními činnostmi výzkumu a vývoje v oblastech odbornosti ESA.\n2.   Na základě posouzení Komise může být ESA pověřena dalšími úkoly vycházejícími z potřeb programu, a to za předpokladu, že tyto úkoly nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a že je jejich cílem zvýšit účinnost provádění činností programu.\n3.   Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství stanovená v článku 31, Komise nebo agentura mohou požádat ESA, aby jim za vzájemně dohodnutých podmínek poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, které jim byly na základě tohoto nařízení svěřeny.\nČlánek 31\nDohoda o finančním rámcovém partnerství\n1.   Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 28 odst. 4:\na)\njasně vymezuje úlohy, odpovědnost a povinnosti Komise, agentury a ESA v souvislosti s každou jednotlivou složkou programu a potřebnými mechanismy koordinace a kontroly;\nb)\nvyžaduje, aby ESA uplatňovala bezpečnostní pravidla Unie stanovená v dohodách o bezpečnosti uzavřených mezi Unií, jejími orgány a agenturami s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací;\nc)\nstanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených ESA, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, a to i pokud jde o uplatňování pravidel Unie pro zadávání zakázek, když jsou zadávány jménem Unie, nebo uplatňování pravidel pověřeného subjektu v souladu s článkem 154 finančního nařízení, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavami III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením;\nd)\nvyžaduje, aby se v případě, že agentura nebo ESA zřídí výbor pro hodnocení nabídek pro veřejné zakázky zadávané v souladu s dohodou o finančním rámcovém partnerství, účastnili jako členové zasedání tohoto výboru odborníci z Komise a v případě potřeby i z dalšího pověřeného subjektu. Touto účastí není dotčena technická nezávislost výboru pro hodnocení nabídek;\ne)\nzavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména:\ni)\nsystém předběžného odhadu nákladů;\nii)\nsystematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu; a\niii)\nv případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu;\nf)\nstanoví zásady odměňování ESA pro každou jednotlivou složku programu, které je úměrné podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, je založeno na výkonnosti; odměňování zahrnuje pouze obecné režijní náklady, které jsou spojeny s činnostmi svěřenými ESA Unií;\ng)\nstanoví, že ESA přijme vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a dodržování rozhodnutí, která přijme Komise pro každou jednotlivou složku programu při uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Komise rozhodne o dohodě o finančním rámcovém partnerství prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3. Evropský parlament a Rada jsou s dostatečným předstihem plně informovány o dohodě o finančním rámcovém partnerství, jež má být uzavřena, a o jejím provádění.\n3.   V rámci dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 1 tohoto článku jsou úkoly uvedené v čl. 29 odst. 2 a 3 svěřeny agentuře a úkoly uvedené v čl. 30 odst. 1 jsou svěřeny ESA prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Evropský parlament a Rada jsou s dostatečným předstihem plně informovány o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny, a o jejich provádění.\nČlánek 32\nÚloha EUMETSAT a dalších subjektů\n1.   Dohodami o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit subjekty jiné než uvedené v článcích 29 a 30 prováděním následujících úkolů:\na)\nmodernizací, přípravou provozu a provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí a v případě potřeby řízením přístupu k datům z přispěvatelských misí, jež mohou být svěřeny EUMETSAT;\nb)\nprováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí, jež mohou být svěřeny příslušným agenturám, subjektům nebo organizacím, jako je Evropská agentura pro životní prostředí Frontex, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, SATCEN a Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí; úkoly svěřené těmto agenturám, subjektům nebo organizacím se provádějí na místech nacházejících se v Unii a agentura, subjekt nebo organizace, která již přemisťuje své svěřené úkoly do Unie, může pokračovat v plnění těchto úkolů v místě mimo Unii po omezenou dobu, která skončí nejpozději 31. prosince 2023.\n2.   Kritéria pro výběr takových pověřených subjektů odrážejí zejména schopnost těchto subjektů zajistit kontinuitu a případně bezpečnost provozu s nulovým narušením činností programu.\n3.   Podmínky dohod o přiznání příspěvku uvedených v prvním odstavci tohoto článku musí být vždy, kdy je to možné, v souladu s podmínkami dohody o finančním rámcovém partnerství uvedenými v čl. 31 odst. 1.\n4.   Výbor pro program je ve věci rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Výbor pro program je s předstihem informován o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny mezi Unií, zastoupenou Komisí, a subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.\nHLAVA V\nBEZPEČNOST PROGRAMU\nKAPITOLA I\nBezpečnost programu\nČlánek 33\nZásady bezpečnosti\nBezpečnost programu je založena na těchto zásadách:\na)\nzohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy;\nb)\nvyužití bezpečnostních pravidel Rady a Komise, která mimo jiné stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací.\nČlánek 34\nSpráva bezpečnosti\n1.   Komise v oblasti své působnosti a za podpory agentury zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:\na)\nochranu pozemní i kosmické infrastruktury a poskytování služeb, zejména před fyzickými nebo kybernetickými útoky, včetně zásahů do datových toků;\nb)\nkontrolu a řízení převodů technologií;\nc)\nrozvoj získaných kompetencí a know-how a jejich udržení v Unii;\nd)\nochranu citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy stanoví do konce roku 2023 prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce, a zohlední rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nPo vstupu tohoto nařízení v platnost Komise oznámí orientační seznam prováděcích aktů, které budou předloženy k projednání výboru pro program ve složení zabývajícím se složkou bezpečnosti. K tomuto seznamu bude přiložen orientační harmonogram pro předložení těchto prováděcích aktů.\n3.   Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za provozní bezpečnost dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje soulad uvedených nezbytných činností s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. V případě složek Galileo a EGNOS je tímto subjektem podle článku 29 agentura.\n4.   Na základě analýzy rizik a hrozeb Komise případně určí strukturu za účelem monitorování bezpečnosti a dodržování pokynů vypracovaných v rámci oblasti působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698. Provoz této struktury se řídí bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 2. V případě složky Galileo je touto strukturou bezpečnostní středisko systému Galileo.\n5.   Agentura:\na)\nzajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s kapitolou II této hlavy, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států;\nb)\nzajišťuje provoz bezpečnostního střediska systému Galileo v souladu s požadavky odstavce 2 tohoto článku a pokyny vypracovanými v rámci oblasti působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698;\nc)\nplní úkoly, jimiž byla pověřena rozhodnutím č. 1104/2011/EU;\nd)\nposkytuje Komisi svoje technické znalosti a získává veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.\n6.   Za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěn na jejich území, členské státy:\na)\npřijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná pro:\ni)\nochranu evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES (44); a\nii)\nochranu jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur;\nb)\nprovádějí úkoly bezpečnostní akreditace uvedené v článku 42 tohoto nařízení.\n7.   Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá nezbytná opatření, též s ohledem na problémy zjištěné v analýze rizik, k zajištění bezpečnosti programu.\nČlánek 35\nBezpečnost systémů a zavedených služeb\nV případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené rozhodnutím (SZBP) 2021/698.\nKAPITOLA II\nBezpečnostní akreditace\nČlánek 36\nOrgán pro bezpečnostní akreditaci\nOrgánem pro bezpečnostní akreditaci všech složek programu je Komise pro bezpečnostní akreditaci zřízená v rámci agentury.\nČlánek 37\nObecné zásady bezpečnostní akreditace\nČinnosti bezpečnostní akreditace pro všechny složky programu probíhají v souladu s těmito zásadami:\na)\nčinnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;\nb)\nusiluje se o to, aby rozhodnutí v rámci Komise pro bezpečnostní akreditaci byla přijímána na základě konsensu;\nc)\nčinnosti v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí s využitím přístupu hodnocení a řízení rizik, přičemž se zvažují rizika pro bezpečnost dotčené složky, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnížit obecnou úroveň bezpečnosti této složky;\nd)\nrozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci připravují a přijímají odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;\ne)\nusiluje se o to, aby byly konzultovány všechny relevantní strany zainteresované na bezpečnostních otázkách dotčené složky;\nf)\nčinnosti v oblasti bezpečnostní akreditace provádějí v souladu se strategií bezpečnostní akreditace všechny příslušné zúčastněné strany zapojené do dotčené složky, aniž je dotčena úloha Komise;\ng)\nrozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s postupem uvedeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace definované zmíněnou Komisí z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci;\nh)\nsoustavným, transparentním a plně srozumitelným postupem monitorování se zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika dotčené složky, aby byla definována bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování složky a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s koncepcí hloubkové ochrany. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento postup týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik se provádí jako iterativní proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do dotčené složky;\ni)\nKomise pro bezpečnostní akreditaci přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci striktně nezávisle, a to i na Komisi a na jiných subjektech odpovědných za provádění dotčené složky a za poskytování souvisejících služeb, jakož i na výkonném řediteli a na správní radě agentury;\nj)\nčinnosti bezpečnostní akreditace se provádějí s náležitým ohledem na nezbytnost adekvátní koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních pravidel;\nk)\nbezpečnostní akreditací složky EGNOS prováděnou Komisí pro bezpečnostní akreditaci nejsou dotčeny činnosti akreditace pro oblast letectví prováděné Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví.\nČlánek 38\nÚkoly Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Komise pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž je dotčena odpovědnost Komise nebo odpovědnost svěřená ostatním orgánům agentury, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.\n2.   Komise pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:\na)\ndefinuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, která stanoví:\ni)\nrozsah činností nezbytných k provádění a udržování akreditace složek programu nebo částí těchto složek a veškerých propojení mezi nimi a jinými systémy nebo složkami;\nii)\npostup bezpečnostní akreditace složek programu nebo částí těchto složek s úrovní podrobnosti odpovídající požadované úrovni jistoty a jasně uvádějící podmínky akreditace;\niii)\núlohu příslušných zúčastněných stran zapojených do postupu akreditace;\niv)\nharmonogram akreditace, který je v souladu s fázemi složek programu, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a vývoj;\nv)\nzásady bezpečnostní akreditace pro sítě připojené k systémům zřízeným v rámci složek programu nebo pro části těchto složek a pro zařízení připojená k systémům zřízeným těmito složkami, kterou provádí vnitrostátní subjekty členských států příslušné pro bezpečnostní otázky;\nb)\npřijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů zřízených v rámci složek programu nebo prvků těchto složek v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby, které poskytují, až po signál ve vesmíru, a včetně něj, a povolení k provozu pozemních stanic.\nc)\npřijímá rozhodnutí, která se týkají sítí a zařízení připojených k PRS podle článku 45 nebo připojených k jakékoli jiné zabezpečené službě pocházející ze složek programu, přičemž rozhoduje pouze o povolení pro subjekty vyvíjet nebo vyrábět citlivé technologie PRS, přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS nebo jiné technologie nebo zařízení, jež musí být zkontrolováno z hlediska obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2, přičemž bere v potaz doporučení vnitrostátních subjektů příslušných pro otázky bezpečnosti a obecná bezpečnostní rizika;\nd)\npřezkoumává a s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace;\ne)\nposkytuje v oblasti své působnosti Komisi poradenství k vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství k zavádění bezpečnostních provozních postupů, a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem;\nf)\npřezkoumává a schvaluje posouzení bezpečnostních rizik vypracované v souladu s postupem monitorování podle čl. 37 písm. h) tohoto nařízení, s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v písmeni c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU a spolupracuje s Komisí na definování opatření ke snížení rizik;\ng)\nkontroluje provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací složek programu prováděním nebo finančním zaštítěním bezpečnostních posouzení, inspekcí, auditů či přezkumů v souladu s čl. 42 odst. 2 tohoto nařízení;\nh)\npotvrzuje výběr schválených produktů a opatření, jež chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických produktů používaných k zajištění bezpečnosti pro složky programu;\ni)\nschvaluje nebo se případně spolu s relevantními subjekty příslušnými pro otázky bezpečnosti účastní společného schvalování propojení mezi systémy zřízenými v rámci složek programu nebo částí těchto složek a jinými systémy;\nj)\ndomlouvá s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 42 odst. 4;\nk)\npřipravuje zprávy o rizicích a informuje Komisi, správní radu a výkonného ředitele o svém posouzení rizik a radí jim ohledně možností řešení zbytkového rizika v souvislosti s konkrétním rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci;\nl)\nv úzké součinnosti s Komisí je nápomocna Radě a vysokému představiteli při provádění rozhodnutí (CZBP) 2021/698, pokud o to Rada nebo vysoký představitel konkrétně požádají;\nm)\nprovádí konzultace, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů;\nn)\npřijme svůj jednací řád a zveřejní jej.\n3.   Aniž jsou dotčeny pravomoci a odpovědnosti členských států, pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci se zřídí zvláštní podřízený subjekt zastupující členské státy, který provádí zejména tyto úkoly:\na)\nmanagement letových kryptografických klíčů programu;\nb)\nověření, monitorování a posouzení toho, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro evidenci klíčů Galileo PRS , bezpečné zacházení s nimi, jejich uložení, distribuci a likvidaci.\nČlánek 39\nSložení Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Komise pro bezpečnostní akreditaci je složena ze zástupce z každého členského státu, zástupce Komise a zástupce vysokého představitele. Funkční období členů Komise pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování.\n2.   Účast na zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci vychází ze zásady „vědět jen to nejnutnější“. Jako pozorovatelé mohou být na zasedání Komise pro bezpečnostní akreditaci v případě potřeby přizváni zástupci ESA a zástupci agentury, kteří nejsou do bezpečnostní akreditace zapojeni. K účasti na zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem Komise pro bezpečnostní akreditaci.\nČlánek 40\nPravidla hlasování v Komisi pro bezpečnostní akreditaci\nNelze-li dosáhnout konsenzu podle obecných zásad uvedených v čl. 37 písm. b tohoto nařízení, přijme Komise pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí na základě hlasování kvalifikovanou většinou v souladu s článkem 16 Smlouvy o EU. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem Komise pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která Komise pro bezpečnostní akreditaci přijme.\nČlánek 41\nKomunikace a dopad rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.\n2.   Komise průběžně informuje Komisi pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu a na provádění plánů řešení zbytkového rizika. Komise pro bezpečnostní akreditaci všechny tyto informace obdržené od Komise zohlední.\n3.   Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijetí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu. Pokud se Komise domnívá, že by rozhodnutí přijaté Komisí pro bezpečnostní akreditaci mohlo mít významný dopad na řádný chod těchto složek, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.\n4.   Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce Komise pro bezpečnostní akreditaci.\n5.   Pracovní harmonogram Komise pro bezpečnostní akreditaci nesmí být v rozporu s harmonogramem činností pracovního programu podle článku 100.\nČlánek 42\nÚloha členských států při bezpečnostní akreditaci\n1.   Členské státy předávají Komisi pro bezpečnostní akreditaci veškeré informace, které považují za relevantní pro účely bezpečnostní akreditace.\n2.   Členské státy umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány Komisí pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí nebo míst, která souvisejí s bezpečností systémů spadajících do pravomoci členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních inspekcí, auditů a testů, o nichž rozhodla Komise pro bezpečnostní akreditaci, a pro potřeby postupu monitorování bezpečnostních rizik podle čl. 37 písm. h). Tento přístup bude umožněn bez jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti občanů členských států.\n3.   Tyto audity a testy uvedené v odstavci 2 se provádí v souladu s těmito zásadami:\na)\ndůraz je kladen na význam bezpečnosti a účinného řízení rizik u kontrolovaných subjektů;\nb)\ndoporučena jsou protiopatření za účelem zmírnění specifických dopadů způsobených pozbytím důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajovaných informací.\n4.   Každý členský stát odpovídá za přípravu modelu pro kontrolu přístupu, jenž obsahuje přehled nebo seznam oblastí nebo míst, které mají být akreditovány. Na modelu pro kontrolu přístupu se předem dohodnou členské státy a Komise pro bezpečnostní akreditaci, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy poskytují stejnou úroveň kontroly přístupu.\n5.   Členské státy odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek programu, a podávají o tom zprávu Komisi pro bezpečnostní akreditaci.\nKAPITOLA III\nOchrana utajovaných informací\nČlánek 43\nOchrana utajovaných informací\n1.   Výměna utajovaných informací souvisejících s programem je předmětem mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací nebo případně ujednání mezi příslušným orgánem nebo subjektem Unie a příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací a vztahují se na ni podmínky stanovené v této dohodě nebo ujednaní.\n2.   Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU.\n3.   Aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii.\nHLAVA VI\nGalileo a EGNOS\nČlánek 44\nZpůsobilá opatření\nVyužívání systémů Galileo a EGNOS zahrnuje tato způsobilá opatření:\na)\nřízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, rozvoj a ochranu kosmické infrastruktury, včetně modernizací a řízení zastarávání;\nb)\nřízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, rozvoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména pozemních středisek a stanic, na něž odkazuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1406 (45), sítí, včetně modernizací a managementu zastarávání;\nc)\nvývoj budoucích generací systémů a rozvoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, včetně zohlednění potřeb příslušných zúčastněných subjektů, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie;\nd)\npodporu vývoje návazných aplikací složek Galileo a EGNOS a vývoje a rozvoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro Galileo;\ne)\npodporu certifikačních a normalizačních činností souvisejících se složkami Galileo a EGNOS, zejména v odvětví dopravy;\nf)\nnepřetržité zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a v rámci doplňkovosti s členskými státy a iniciativami soukromého sektoru rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b);\ng)\nspolupráce s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy, a to i za účelem usnadnění slučitelnosti a interoperability;\nh)\nprvky pro monitorování spolehlivosti systémů a jejich využívání a poskytování služeb;\ni)\nčinnosti související s poskytováním služeb a s koordinací rozšíření jejich pokrytí.\nČlánek 45\nSlužby poskytované složkou Galileo\n1.   Služby poskytované složkou Galileo zahrnují:\na)\notevřenou službu Galileo (GOS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;\nb)\nvysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje vysoce přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;\nc)\nslužbu ověření pravosti signálu (SAS), která je založena na šifrovaných kódech obsažených v signálech a která je určena zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;\nd)\nveřejně regulovanou službu (PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity služby, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany, která využívá silné, šifrované signály; tato služba bude bezplatně poskytována členským státům, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení; přístup k PRS je regulován v souladu s rozhodnutím č. 1104/2011/EU;\ne)\ntísňovou službu (ES), která je pro uživatele bezplatná a vysílá prostřednictvím signálů varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných nouzových situací v konkrétních oblastech; tato služba je případně poskytována ve spolupráci s vnitrostátními orgány členských států v oblasti civilní ochrany;\nf)\nčasoměrnou službu (TS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje přesný a spolehlivý referenční čas, jakož i koordinovaný světový čas, a která usnadňuje vývoj časoměrných aplikací založených na systému Galileo a použití v kritických aplikacích.\n2.   Složka Galileo rovněž přispívá:\na)\nke službě pátrání a záchrany (SAR) systému COSPAS-SARSAT detekcí tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv prostřednictvím zpětného spojení;\nb)\nk službám monitorování integrity normalizovaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni určeným k využití aplikacemi pro zajištění bezpečnosti života na základě signálů otevřené služby Galileo a v kombinaci se systémem EGNOS a jinými družicovými navigačními systémy;\nc)\nk službám v oblasti informací o kosmickém počasí prostřednictvím střediska služeb GNSS, jak je uvedeno v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/413, a včasného varování poskytovaným prostřednictvím pozemní infrastruktury systému Galileo, které jsou určeny zejména ke snížení potenciálních rizik pro uživatele služeb souvisejících s vesmírem poskytovaných systémem Galileo a jinými globálními družicovými navigačními systémy.\nČlánek 46\nSlužby poskytované složkou EGNOS\n1.   Služby poskytované složkou EGNOS zahrnují:\na)\notevřenou službu EGNOS (EOS), která je pro přímého uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;\nb)\nslužbu přístupu k datům EGNOS (EDAS), která je pro přímého uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS;\nc)\nslužbu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a časové synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které EGNOS v oblasti pokrytí rozšiřuje, nebo na signály s překročeným limitem vysílané systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb v souladu s normami ICAO nebo dalších odvětví dopravy.\n2.   Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území všech členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026.\n3.   Zeměpisné pokrytí systémem EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v čl. 34 odst. 2, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod.\n4.   Náklady rozšíření zeměpisného pokrytí systémem EGNOS podle odstavce 3 tohoto článku, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Komise pro účely financování takovýchto opatření zváží i jiné programy nebo nástroje. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 tohoto článku na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.\nČlánek 47\nProváděcí opatření pro Galileo a EGNOS\nPro zajištění hladkého fungování složek Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhů Komise prostřednictvím prováděcích aktů v případě potřeby stanoví nezbytná opatření, která jsou potřebná k:\na)\nřízení a snižování rizik spojených s provozem systémů Galileo a EGNOS, zejména s cílem zajistit kontinuitu služeb;\nb)\nurčení hlavních rozhodovacích fází pro monitorování a hodnocení provádění složek Galileo a EGNOS;\nc)\nurčení, v souladu s bezpečnostními požadavky a otevřeným a transparentním postupem, umístění středisek náležejících k pozemní infrastruktuře systémů Galileo a EGNOS, a zajištění jejich provozu;\nd)\nstanovení technických a provozních specifikací týkajících se služeb uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. c), e) a f) a v čl. 45 odst. 2 písm. c).\nUvedené prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 48\nSlučitelnost, interoperabilita a standardizace\n1.   Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být z technického hlediska slučitelné a interoperabilní, a to i na uživatelské úrovni.\n2.   Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s jinými systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky a podmínky ohledně slučitelnosti a interoperability.\nHLAVA VII\nCOPERNICUS\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 49\nOblast působnosti složky Copernicus\n1.   Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice, včetně investic zúčastněných stran, jako je ESA a EUMETSAT, a ve vhodných a nákladově efektivních případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu, přičemž současně maximalizuje příležitosti evropských uživatelů.\n2.   Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z potřeb uživatelů této složky a z politiky bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům.\n3.   Složka Copernicus podporuje formulování, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, atmosféry, zemědělství a rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování infrastruktury, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitálního hospodářství s cílem dalšího omezení administrativní zátěže.\n4.   Složka Copernicus sestává z následujících prvků:\na)\nzískávání dat, což zahrnuje:\ni)\nvývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus;\nii)\npřístup k datům třetích stran získaným při pozorování Země z vesmíru;\niii)\npřístup k datům in situ a k pomocným datům;\nb)\nzpracování dat a informací prostřednictvím služeb složky Copernicus, což zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti;\nc)\npřístup k datům a jejich distribuce, což zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky vstřícného způsobu vyhledávání, prohlížení a dlouhodobého archivování dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuce a využívání;\nd)\nrozšiřování uživatelské základny, rozvoj trhu a budování kapacity podle čl. 28 odst. 5, což zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, dat složky Copernicus a služeb složky Copernicus i souvisejících navazujících aplikací a jejich rozvoje na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1, jakož i shromažďování údajů o potřebách uživatelů složky Copernicus a jejich analýzu.\n5.   Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a s tím související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje mezinárodní dohody a koordinační postupy.\nKAPITOLA II\nZpůsobilá opatření\nČlánek 50\nZpůsobilá opatření pro získávání dat\nZpůsobilá opatření v rámci složky Copernicus zahrnují:\na)\nopatření pro poskytnutí posílené kontinuity stávajících misí Copernicus Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provoz dalších družic Copernicus Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují zejména pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, které umožní monitorování polárních oblastí, a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví, správy vodních a mořských zdrojů a kulturního dědictví;\nb)\nopatření k zajištění přístupu k datům a informacím třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie a v případě, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, ze strany celostátních nebo regionálních veřejných subjektů;\nc)\nopatření k poskytnutí a koordinaci přístupu k datům in situ složky Copernicus a jiným pomocným datům potřebným k vytváření, kalibraci a validaci dat a informací složky Copernicus, včetně tam, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, využití stávajících národních kapacit a zamezení zdvojování.\nČlánek 51\nZpůsobilá opatření pro služby složky Copernicus\n1.   Způsobilá opatření pro služby složky Copernicus zahrnují:\na)\nslužby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující:\ni)\nmonitorování atmosféry na celosvětové úrovni za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší, zejména se zvláštním zaměřením na evropskou úroveň, a složení atmosféry;\nii)\nmonitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice ekosystémů oceánů a moří a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů a využití;\niii)\nmonitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, památkách kulturního dědictví, zemském pohybu, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře;\niv)\nmonitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích a absorpcích CO2 a dalších skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýz klimatu, sezónních předpovědí, klimatických předpovědí a přisuzování, informací o změnách v polárních oblastech a Arktidě, jakož i ukazatelů v příslušných časových a prostorových měřítcích;\nb)\nslužby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou a v koordinaci s těmito orgány, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a odezvy na mimořádné události (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof;\nc)\nbezpečnostní služby na podporu ostrahy v Unii a na jejích vnějších hranicích, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky.\n2.   Komise s případnou podporou externího nezávislého poradenství zajišťuje relevantnost služeb Copernicus tím, že:\na)\nověřuje technickou proveditelnost požadavků vznesených společenstvími uživatelů a jejich vhodnost pro daný účel;\nb)\nposuzuje prostředky a řešení, které byly navrženy nebo realizovány, s cílem splnit požadavky společenství uživatelů a cíle programu.\nČlánek 52\nZpůsobilá opatření pro přístup k datům a informacím a jejich distribuci\n1.   Složka Copernicus zahrnuje opatření k poskytování lepšího přístupu k veškerým datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a případně k poskytování další infrastruktury a služeb na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání.\n2.   V případě, že jsou ve smyslu článků 12 až 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 data Copernicus a informace složky Copernicus považovány z bezpečnostního hlediska za citlivé, může Komise svěřit pořizování uvedených dat a informací a dohled nad jejich získáváním, přístup k nim a jejich distribuci jednomu nebo více svěřenským subjektům. Tyto subjekty vytvoří a udržují rejstřík akreditovaných uživatelů a udělují přístup k vyhrazeným datům odděleným postupem.\nKAPITOLA III\nPolitika v oblasti dat složky Copernicus\nČlánek 53\nPolitika v oblasti dat složky Copernicus a informací složky Copernicus\n1.   Data složky Copernicus a informace složky Copernicus se poskytují uživatelům složky Copernicus na základě politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům:\na)\nuživatelé složky Copernicus smí bezplatně a po celém světě reprodukovat, distribuovat, zveřejňovat, přizpůsobovat a upravovat všechna data složky Copernicus a informace složky Copernicus a kombinovat je s jinými daty a informacemi;\nb)\npolitika plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům zahrnuje tato omezení:\ni)\nformáty, včasnost a vlastnosti šíření dat složky Copernicus a informací složky Copernicus musí být předem definovány;\nii)\nv příslušných případech musí být dodržovány licenční podmínky týkající se dat a informací třetích stran složky Copernicus použitých při tvorbě informací složky Copernicus;\niii)\nbezpečnostní omezení vyplývající z obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2;\niv)\nmusí být zajištěna ochrana proti riziku narušení systému, který vytváří nebo zpřístupňuje data složky Copernicus a informace složky Copernicus, i samotných dat;\nv)\nmusí být zajištěna ochrana spolehlivého přístupu k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus pro evropské uživatele.\n2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 k doplnění zvláštních ustanovení stanovených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a jejich využívání.\n3.   Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 106.\n4.   Komise vydává licence a oznámení pro přístup a využívání dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, včetně přidělovacích ustanovení, v souladu s datovou politikou složky Copernicus definovanou v tomto nařízení a v použitelných aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2.\nHLAVA VIII\nOSTATNÍ SLOŽKY PROGRAMU\nKAPITOLA I\nSSA\nOddíl 1\nDílčí složka SST\nČlánek 54\nOblast působnosti dílčí složky SST\n1.   Dílčí složka SST podporuje tyto činnosti:\na)\nvytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních nebo kosmických senzorů SST členských států, včetně senzorů vyvinutých ESA nebo soukromým sektorem Unie a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování kosmických objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů;\nb)\nzpracování a analýzu dat SST na vnitrostátní úrovni za účelem vytváření informací SST a služeb SST podle čl. 55 odst. 1;\nc)\nposkytování služeb SST podle čl. 55 odst. 1 uživatelům SST uvedeným v článku 56;\nd)\nsledování iniciativ zaměřených na podporu rozvoje a zavádění technologií pro odstraňování celistvých kosmických objektů na konci jejich životnosti, technologických systémů na předcházení vzniku kosmické tříště a její odstraňování a mezinárodních iniciativ v oblasti řízení kosmické dopravy, jakož i usilování o součinnost s takovými iniciativami.\n2.   Dílčí složka SST poskytuje rovněž technickou a administrativní podporu k zajištění přechodu mezi programem a rámcem pro podporu SST zřízeným rozhodnutím č. 541/2014/EU.\nČlánek 55\nSlužby SST\n1.   Služby SST zahrnují:\na)\nposuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickou tříští a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise;\nb)\ndetekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;\nc)\nposuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmickou tříští zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu;\nd)\nrozvoj činností v rámci přípravy:\ni)\nsnižování množství kosmické tříště s cílem omezovat její vznik; a\nii)\nřešení problému kosmické tříště prostřednictvím nakládání se stávající kosmickou tříští.\n2.   Služby SST jsou bezplatné a jsou kdykoli nepřetržitě k dispozici a jsou přizpůsobovány potřebám uživatelů uvedených v článku 56.\n3.   Členské státy účastnící se dílčí složky SST, Komise a v příslušných případech ani kontaktní místo SST uvedené v čl. 58 odst. 1 nejsou odpovědné za:\na)\nškody způsobené neposkytnutím služeb SST nebo jejich přerušením;\nb)\nzpožděné poskytnutí služeb SST;\nc)\nposkytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST,\nd)\nopatření přijatá v reakci na poskytnuté služby SST.\nČlánek 56\nUživatelé SST\n1.   Mezi uživatele SST z Unie patří:\na)\nhlavní uživatelé SST: členské státy, ESVČ, Komise, Rada, agentura, jakož i veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé celistvých kosmických objektů usazení v Unii;\nb)\njiní než hlavní uživatelé SST: další veřejné a soukromé subjekty usazené v Unii.\nHlavní uživatelé SST mají přístup ke všem službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1.\nJiní než hlavní uživatelé SST mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. b) c) a d).\n2.   Mezinárodní uživatelé SST zahrnují třetí země, mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, a soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii. Přístup ke službách SST podle čl. 55 odst. 1 písm. d) mají za těchto podmínek:\na)\ntřetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST podle čl. 8 odst. 2;\nb)\nsoukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, mohou mít přístup ke službám SST na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií v souladu s čl. 8 odst. 2 se třetí zemí, v níž jsou usazeny, jež jim tento přístup umožní.\nŽádná mezinárodní dohoda se nevyžaduje pro přístup ke službám SST, které jsou veřejně přístupné a které jsou uvedeny v čl. 55 odst. 1 písm. a), b). a c).\n3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se přístupu ke službám SST a příslušných postupů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 57\nÚčast členských států v dílčí složce SST\n1.   Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 55 pokrývajících všechny oběžné dráhy, musí Komisi předložit jeden společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:\na)\nvlastnictví buď vhodných senzorů SST, které jsou k dispozici pro dílčí složku SST, a lidské zdroje pro jejich provozování, anebo vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat zvláště navržených pro SST a k dispozici pro dílčí složku SST, nebo přístup k jednomu nebo druhému;\nb)\npočáteční posouzení bezpečnostních rizik každého prostředku SST provedené a validované příslušným členským státem;\nc)\nakční plán zohledňující plán koordinace přijatý podle článku 6 rozhodnutí č. 541/2014/EU pro provádění činností uvedených v článku 54 tohoto nařízení;\nd)\nrozdělení různých činností mezi členy odborných týmů určených podle článku 58 tohoto nařízení;\ne)\npravidla pro sdílení dat nezbytných k dosažení cílů uvedených v článku 4 tohoto nařízení.\nPokud jde o kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) a b) , každý členský stát, který si přeje účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií zvlášť.\nPokud jde o kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. c) až e), všechny členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií souhrnně.\n2.   Kritéria uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku se považují za splněná členskými státy účastnícími se dílčí složky SST, jejichž určené národní subjekty jsou členy konsorcia vytvořeného v souladu čl. 7 odst. 3 rozhodnutí č. 541/2014/EU ke dni 12. května 2021.\n3.   Pokud nebyl předložen žádný společný návrh v souladu s odstavcem 1 nebo pokud Komise usoudí, že předložený návrh není v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, může nejméně pět členských států podat Komisi nový společný návrh a prokázat, že splňuje kritéria stanovená v odstavci 1.\n4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se postupů a prvků uvedených v odst. 1 až 3 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 58\nOrganizační rámec účasti členských států v dílčí složce SST\n1.   Každý členský stát, který předložil společný návrh, u kterého Komise zjistila, že je v souladu s čl. 57 odst. 1, nebo který byl Komisí vybrán postupem podle čl. 57 odst. 3, určí ustavující národní subjekt usazený na jejich území, aby je zastupoval. Určený ustavující národní subjekt je orgán veřejné správy členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné správy.\n2.   Ustavující národní subjekty určené podle odstavce 1 tohoto článku uzavřou dohodu, která vytváří partnerství SST (dále jen „dohoda o partnerství SST”) a stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění činností podle článku 54. Dohoda o partnerství SST musí zejména obsahovat prvky zmíněné v čl. 57 odst. 1 písm. c) d) a e) a vytvoření struktury řízení rizik, aby bylo zajištěno provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně dat SST a informací SST.\n3.   Ustavující národní subjekty vyvíjejí unijní služby SST vysoké kvality v souladu s víceletým plánem, příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti a uživatelskými požadavky, na základě činností odborných týmů podle odstavce 6 tohoto článku. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout víceletý plán a klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto prováděcí akty jsou přijaty v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3\n4.   Ustavující národní subjekty vytvoří síť stávajících a potenciálních budoucích senzorů pro jejich koordinované a optimalizované provozování za účelem vytvoření a aktualizace společného evropského katalogu, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti.\n5.   Členské státy účastnící se dílčí složky SST provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2.\n6.   Členské státy, které se účastní dílčí složky SST, určí odborné týmy, které budou mít na starosti konkrétní otázky týkající se různých činností SST. Odborné týmy jsou stálé, řízené a personálně obsazené ustavujícími národními subjekty členských států, které je určily, a mohou zahrnovat odborníky z každého ustavujícího národního subjektu.\n7.   Ustavující národní subjekty a odborné týmy zajistí ochranu dat SST, informací SST a služeb SST.\n8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na dílčí složce SST. Tato pravidla se vztahují také na zapojení některého členského státu do dohody o partnerství SST v pozdější fází v důsledku toho, že se stal stranou dohody o partnerství SST podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 59\nKontaktní místo SST\n1.   Komise s přihlédnutím k doporučením ustavujících národních subjektů vybere kontaktní místo SST na základě nejlepších odborných znalostí v otázkách bezpečnosti a poskytování služeb. Kontaktní místo SST:\na)\nposkytuje nezbytná bezpečná rozhraní k centralizaci, uchovávání a zpřístupňování informací SST uživatelům SST, jak je uvedeno v článku 56, přičemž musí být zajištěno vhodné nakládání s nimi a sledovatelnost;\nb)\nzajišťuje podávání zpráv o výkonnosti služeb SST partnerství SST, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 a Komisi;\nc)\nzískává nezbytnou zpětnou vazbu pro partnerství SST, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2, aby bylo zajištěno požadované sladění služeb SST s očekáváními uživatelů;\nd)\npodporuje a propaguje služby SST a podněcuje k jejich využívání.\n2.   Ustavující národní subjekty v takovém případě uzavřou s kontaktním místem SST potřebná prováděcí ujednání.\nOddíl Ii\nDílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa\nČlánek 60\nČinnosti v rámci dílčí složky kosmické počasí\n1.   Dílčí složka kosmické počasí může podporovat tyto činnosti:\na)\nposouzení a identifikaci potřeb uživatelů v odvětvích uvedených v odst. 2 písm. b) za účelem stanovení služeb v oblasti kosmického počasí, které mají být poskytovány;\nb)\nposkytování služeb dílčí složky kosmické počasí uživatelům této dílčí složky, podle zjištěných potřeb a technických požadavků těchto uživatelů.\n2.   Služby dílčí složky kosmické počasí musí být k dispozici kdykoli a nepřetržitě. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vybere tyto služby podle následujících pravidel:\na)\nKomise stanoví prioritu služeb dílčí složky kosmické počasí, které mají být poskytovány na úrovni Unie, podle potřeb uživatelů, technologické připravenosti služeb a výsledku posouzení rizik;\nb)\nslužby dílčí složky kosmické počasí mohou přispívat k činnostem civilní ochrany a k ochraně široké škály odvětví, jako jsou kosmické odvětví, doprava, globální družicové navigační systémy, elektrické rozvodné sítě a komunikace.\nTyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.\n3.   Veřejné nebo soukromé subjekty, které budou poskytovat služby dílčí složky kosmické počasí, se vybírají prostřednictvím výzev k podávání nabídek.\nČlánek 61\nČinnosti v rámci dílčí složky blízkozemní tělesa\n1.   Dílčí složka blízkozemní tělesa může podporovat tyto činnosti:\na)\nmapování kapacit členských států pro odhalování a monitorování blízkozemních těles;\nb)\npodporu vytváření sítí zařízení a výzkumných středisek členských států;\nc)\nvývoj služby uvedené v odstavci 2;\nd)\nvývoj rutinní služby rychlé reakce schopné charakterizovat nově objevená blízkozemní tělesa;\ne)\nvytvoření evropského katalogu blízkozemních těles.\n2.   Komise může ve své oblasti působnosti zavést postupy s cílem koordinovat při zapojení vhodných subjektů OSN opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi.\nKAPITOLA II\nGOVSATCOM\nČlánek 62\nOblast působnosti složky GOVSATCOM\nV rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka zahrnuje:\na)\nvývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu podle článku 67 a případně kosmické infrastruktury uvedené v čl. 102 odst. 2;\nb)\npořízení vládních a komerčních kapacit a služeb družicové komunikace a uživatelského zařízení nezbytného pro poskytování služeb složky GOVSATCOM;\nc)\nopatření nezbytná pro další interoperabilitu a normalizaci uživatelského zařízení GOVSATCOM.\nČlánek 63\nKapacity a služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM\n1.   Poskytování kapacit a služeb složky GOVSATCOM je stanoveno v portfoliu služeb uvedeném v odstavci 3 tohoto článku a v souladu s provozními požadavky uvedenými v odstavci 2 tohoto článku, specifickými bezpečnostními požadavky na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 2 a v mezích pravidel pro sdílení a prioritizaci podle článku 66.\nPřístup ke kapacitám a službám složky GOVSATCOM je pro institucionální a vládní uživatele složky GOVSATCOM bezplatný, pokud Komise nevymezí v souladu s čl. 66 odst. 2 cenovou politiku.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby složky GOVSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití složky GOVSATCOM týkající se zejména krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů složky GOVSATCOM a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby složky GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Portfolio služeb zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Tyto prováděcí akty musí být pravidelně aktualizovány, musí být založeny na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 tohoto článku a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům podle jejich relevantnosti a úrovně kritičnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n4.   Uživatelé složky GOVSATCOM mají přístup ke kapacitám a službám složky GOVSATCOM uvedeným v portfoliu služeb uvedeným v odstavci 3 tohoto článku. Tento přístup se poskytuje prostřednictvím center složky GOVSATCOM podle čl. 67 odst. 1.\nČlánek 64\nPoskytovatelé kapacit a služeb družicové komunikace\nKapacity a služby družicové komunikace v rámci složky GOVSATCOM mohou poskytovat tyto subjekty:\na)\núčastníci GOVSATCOM uvedení ve článku 68; a\nb)\nprávnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování kapacit nebo služeb družicové komunikace v souladu s postupem bezpečnostní akreditace, uvedené v článku 37 na základě obecných bezpečnostních požadavků pro složku GOVSATCOM, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 2.\nČlánek 65\nUživatelé složky GOVSATCOM\n1.   Uživateli složky GOVSATCOM mohou být následující subjekty, pokud jim jsou svěřeny úkoly týkající se dohledu nad mimořádnými událostmi a misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou klíčové z hlediska bezpečnosti, a jejich řízení:\na)\norgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci;\nb)\nfyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a)tohoto odstavce a pod jeho kontrolou.\n2.   K používání kapacit a služeb složky GOVSATCOM musí být uživatelé složky GOVSATCOM řádně oprávněni účastníkem podle článku 67 a musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 34 odst. 2, které jsou stanoveny pro GOVSATCOM.\nČlánek 66\nSdílení a prioritizace\n1.   Sdružené kapacity, služby a uživatelské zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM uvedenými v článku 68 na základě analýzy bezpečnostních rizik uživatelů. Tato analýza zohlední stávající komunikační infrastrukturu a dostupnost stávajících schopností, jakož i jejich zeměpisné pokrytí na unijní a vnitrostátní úrovni. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé složky GOVSATCOM podle své relevantnosti a úrovně kritičnosti.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelských zařízení satelitní komunikace, přičemž zohlední očekávanou poptávku po různých případech použití a analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy použití a případně nákladovou efektivitu.\nStanovením cenové politiky v těchto pravidlech Komise zajistí, aby poskytování kapacit a služeb složky GOVSATCOM nenarušovalo trh, a aby kapacity složky GOVSATCOM byly dostatečné.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n3.   Sdílení a prioritizaci kapacit a služeb družicové komunikace mezi uživateli GOVSATCOM, kteří jsou oprávněni stejným účastníkem GOVSATCOM, určuje a provádí uvedený účastník GOVSATCOM.\nČlánek 67\nInfrastruktura a provoz pozemního segmentu\n1.   Pozemní segment zahrnuje infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby bylo umožněno poskytování služeb uživatelům složky GOVSATCOM v souladu s článkem 66, zejména pokud jde o centra složky GOVSATCOM, která jsou v rámci této složky pořízena k propojení uživatelů složky GOVSATCOM s poskytovateli kapacit a služeb družicové komunikace. Pozemní segment a jeho provoz musí být v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v čl. 34 odst. 2stanoveným pro složku GOVSATCOM.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví umístění infrastruktury pozemního segmentu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 a není jimi dotčeno právo členského státu rozhodnout, že nepřijme žádnou takovou infrastrukturu.\nČlánek 68\nÚčastníci GOVSATCOM a příslušné orgány\n1.   Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky GOVSATCOM, pokud opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové komunikace, či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.\nPokud Rada, Komise nebo ESVČ opravňují uživatele složky GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové komunikace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu na území členského státu, nesmí být toto oprávnění nebo poskytování v rozporu s ustanoveními o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvenými v ústavním právu tohoto členského státu.\n2.   Agentury Unie se mohou stát účastníky GOVSATCOM pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a v souladu s podrobnými pravidly stanovenými správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie provádějícím dozor nad ní.\n3.   Třetí země a mezinárodní organizace se mohou stát účastníky GOVSATCOM v souladu s článkem 7.\n4.   Každý účastník GOVSATCOM určí jeden příslušný orgán GOVSATCOM.\n5.   Příslušný orgán GOVSATCOM zajistí, aby:\na)\npoužívání služeb bylo v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky;\nb)\nbyla určena a spravována přístupová práva pro uživatele složky GOVSATCOM;\nc)\nuživatelská zařízení a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s platnými bezpečnostními požadavky;\nd)\nbylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivého elektromagnetického rušení ovlivňujícího služby v rámci této složky.\nČlánek 69\nMonitorování nabídky a poptávky týkající se GOVSATCOM\nZa účelem optimalizace rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou týkající se služeb složky GOVSATCOM, Komise nepřetržitě monitoruje vývoj nabídky, včetně stávajících kapacit složky GOVSATCOM na oběžné dráze pro sdílení a sdružování, a poptávky týkající se kapacit a služeb složky GOVSATCOM, přičemž zohledňuje nová rizika a hrozby, jakož i nový vývoj technologií.\nHLAVA IX\nAGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení týkající se agentury\nČlánek 70\nPrávní postavení agentury\n1.   Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.\n2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.\n3.   Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.\nČlánek 71\nSídlo a místní kanceláře agentury\n1.   Agentura sídlí v Praze (Česko).\n2.   Zaměstnanci agentury mohou být umístěni v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě.\n3.   S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní kanceláře ve členských státech v souladu s postupem stanoveným v čl. 79 odst. 2.\nKAPITOLA II\nOrganizace agentury\nČlánek 72\nSprávní a řídicí struktura\n1.   Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:\na)\nsprávní rada;\nb)\nvýkonný ředitel;\nc)\nKomise pro bezpečnostní akreditaci.\n2.   Správní rada, výkonný ředitel a Komise pro bezpečnostní akreditaci vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád Komise pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, prováděcí pravidla služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pravidla pro přístup k dokumentům.\nČlánek 73\nSprávní rada\n1.   Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena určeného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva.\n2.   Předseda nebo místopředseda Komise pro bezpečnostní akreditaci, zástupce Rady, zástupce vysokého představitele a zástupce ESA jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé pro záležitosti, jež se jich přímo dotýkají, za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.\n3.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.\n4.   Každý členský stát jmenuje člena správní rady a jeho náhradníka s ohledem na jejich znalosti v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. S cílem zajistit kontinuitu činnosti správní rady Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě.. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.\n5.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté a je obnovitelné.\n6.   Je-li to vhodné, stanoví se účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti v dohodách podle článku 98 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady. Tito zástupci nemají hlasovací právo.\nČlánek 74\nPředseda správní rady\n1.   Správní rada zvolí ze svých členů s volebním právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.\n2.   Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Funkční období vždy skončí v případě, že uvedená osoba přestane být členem správní rady.\n3.   Správní rada má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.\nČlánek 75\nZasedání správní rady\n1.   Zasedání správní rady svolává předseda.\n2.   Výkonný ředitel agentury se účastní jednání správní rady, pokud předseda nerozhodne jinak. Výkonný ředitel agentury nemá hlasovací právo.\n3.   Řádná zasedání správní rady se konají pravidelně, alespoň dvakrát do roka. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu jejího předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny jejích členů.\n4.   Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.\n5.   Pokud se diskuse týká využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, jednání správní rady a hlasování se smí účastnit zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Hlasují nicméně pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupci Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Jednací řád správní rady stanoví situace, v nichž se tento postup může použít.\n6.   Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.\nČlánek 76\nPravidla hlasování ve správní radě\n1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.\nDvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady a pro přijímání rozpočtu, pracovních programů a schvalování ujednání uvedených v čl. 98 odst. 2, bezpečnostních pravidel agentury, přijetí jednacího řádu, zřízení místních kanceláří a schvalování dohod o umístění uvedených v článku 92.\n2.   Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Rozhodnutí podle čl. 77 odst. 2 písm. a) nebo čl. 77 odst. 5, kromě záležitostí podle kapitoly II hlavy V, se přijmou pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasují kladně.\n3.   Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem, jakož i jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.\nČlánek 77\nÚkoly správní rady\n1.   Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí. Tím nejsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly II hlavy V, které byly svěřeny Komisi pro bezpečnostní akreditaci.\n2.   Správní rada rovněž:\na)\npřijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b);\nb)\npřijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování EU po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období daného víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) tohoto nařízení vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je konzultován ohledně tohoto víceletého pracovního programu za předpokladu, že účelem této konzultace je výměna názorů a výsledek není pro agenturu závazný;\nc)\nplní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 84 odst. 5, 6, 10 a 11;\nd)\ndohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 5 písm. b);\ne)\npřijímá v souladu s článkem 94 tohoto nařízení ujednání, kterými se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (46);\nf)\npoté, co konzultovala Komisi pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení ujednání týkajících se bezpečnostní akreditace, schvaluje ujednání podle článku 98;\ng)\npřijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů;\nh)\npřijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 80 písm. c), a každoročně ji předává do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;\ni)\nzajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 102, jakož i z vyšetřování prováděného OLAFem a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů;\nj)\nje výkonným ředitelem konzultována ohledně dohody o finančním rámcovém partnerství uvedené v článku 31a a dohod o přiznání příspěvku uvedených v čl. 27 odst. 2a a čl. 29 odst. 5 před jejich podpisem;\nk)\npřijímá bezpečnostní pravidla agentury podle článku 96;\nl)\nschvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům;\nm)\npodle potřeby a na návrh výkonného ředitele schvaluje organizační struktury uvedené v čl. 79 odst. 1 písm. l);\nn)\njmenuje účetního, který může být účetním Komise,:\ni)\nna něhož se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád”) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád”) stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (47); a\nii)\nkterý je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;\no)\npřijme svůj jednací řád a zveřejní jej.\n3.   Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného k uzavírání pracovních smluv ve smyslu služebního řádu a pracovního řádu (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).\nSprávní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.\nPři uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.\nOdchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi Komise pro bezpečnostní akreditaci.\nPostupem podle článku 110 služebního řádu přijme správní rada prováděcí pravidla ke služebnímu řádu úředníků Unie a pracovnímu řádu. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V tohoto nařízení, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání příslušných disciplinárních opatření vůči těmto zaměstnancům konzultuje správní rada nejdříve Komisi pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.\nSprávní rada přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje správní rada Komisi pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.\n4.   Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit podle článku 89.\n5.   S výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly II hlavy V, správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k plnění jeho úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury,.\nČlánek 78\nVýkonný ředitel\n1.   Agenturu řídí její výkonný ředitel. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.\nTímto odstavcem není dotčena samostatnost ani nezávislost Komise pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanců agentury pod jejím dohledem v souladu s článkem 82 ani pravomoci svěřené Komise pro bezpečnostní akreditaci podle článku 38 a jejímu předsedovi podle článku 81.\n2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu.\nČlánek 79\nÚkoly výkonného ředitele\n1.   Výkonný ředitel plní tyto úkoly:\na)\nzastupuje agenturu a podepisuje dohody podle čl. 27 odst. 3, čl. 29 odst. 5 a článku 31;\nb)\npřipravuje činnost správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou čl. 75 odst. 2;\nc)\nprovádí rozhodnutí správní rady;\nd)\npřipravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých Komisí pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. a) a b);\ne)\nprovádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci;\nf)\nvypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci;\ng)\npřipravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech, s výjimkou části připravené a schválené Komisí pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. c), která se týká činností podle hlavy V, a předkládá ji správní radě ke schválení;\nh)\nzajišťuje každodenní správu agentury a přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení;\ni)\nsestavuje návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 84 a plní rozpočet v souladu s článkem 85;\nj)\nzajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě rozhodnutí (SZBP) 2021/698 a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí č. 1104/2011/EU;\nk)\nzajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, v rámci struktury agentury podle čl. 72 odst. 1;\nl)\nv úzké spolupráci s předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V určuje organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě. Uvedené struktury odrážejí specifické vlastnosti různých složek programu;\nm)\nvykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle čl. 77 odst. 3 prvního pododstavce v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci v souladu s čl. 77 odst. 3 druhým pododstavcem;\nn)\nzajišťuje, že jsou Komisi pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 38 odst. 3 a čl. 82 odst. 3 a předsedovi Komise pro bezpečnostní akreditaci poskytovány služby sekretariátu a všechny zdroje potřebné pro jejich řádné fungování;\no)\ns výjimkou části akčního plánu týkající se činností podle kapitoly II hlavy V, vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k přijetí opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z hodnocení podle článku 102, a dvakrát ročně předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci, přičemž tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě;\np)\npřijímá tato opatření na ochranu finančních zájmů Unie:\ni)\npreventivní opatření proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti, přičemž uplatňuje účinná dohledová opatření;\nii)\npři zjištění nesrovnalostí vymáhá neoprávněně vyplacené částky a případně ukládá účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce;\nq)\nvypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAFu, a předkládá ji správní radě ke schválení;\nr)\nje-li k tomu vyzván, podává o plnění svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby podal zprávu o plnění jeho povinností.\n2.   Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Je-li to možné, zahrne se do návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 84 odst. 6 dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet.\nČlánek 80\nŘídící úkoly Komise pro bezpečnostní akreditaci\nKromě úkolů uvedených v článku 38 Komise pro bezpečnostní akreditaci v rámci řízení agentury:\na)\npřipravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu;\nb)\npřipravuje a schvaluje část ročního pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu;\nc)\npřipravuje a schvaluje část výroční zprávy, která se týká činností agentury a výhledů podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy.\nČlánek 81\nPředseda Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Komise pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Pokud po dvou zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci není dosaženo dvoutřetinové většiny, je vyžadována prostá většina.\n2.   Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.\n3.   Komise pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.\n4.   Funkční období předsedy a místopředsedy Komise pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Každé funkční období končí v okamžiku, kdy příslušná osoba přestane být členem Komise pro bezpečnostní akreditaci.\nČlánek 82\nOrganizační hlediska Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Komise pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné k nezávislému plnění jejích úkolů. Má přístup k veškerým informacím, které jsou pro plnění jejích úkolů užitečné a které jsou v držení jiných subjektů agentury, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 37 písm. i).\n2.   Komise pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, vykonávají svou činnost způsobem, který v souladu s cíli různých složek programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Zaměstnance agentury pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci nelze zároveň přidělit na jiné úkoly v rámci agentury.\nZa tímto účelem se v rámci agentury zajistí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle kapitoly II hlavy V od ostatních zaměstnanců agentury. Komise pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení přijme Komise příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.\n3.   Komise pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní podřízené subjekty, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti Komise pro bezpečnostní akreditaci zejména zřídí panel, který provádí přezkumy bezpečnostních analýz a testy a vypracovává příslušné zprávy o riziku s cílem napomoci jí při přípravě jejích rozhodnutí. Komise pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.\nČlánek 83\nÚkoly předsedy Komise pro bezpečnostní akreditaci\n1.   Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci zajistí, aby tato komise vykonávala své činnosti bezpečnostní akreditace nezávisle, a plní tyto úkoly:\na)\npod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci řídí bezpečnostní akreditaci;\nb)\npod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci provádí příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury podle kapitoly II hlavy V;\nc)\nspolupracuje s výkonným ředitelem a pomáhá mu s vypracováním návrhu plánu pracovních míst podle čl. 84 odst. 4 a organizačních struktur agentury;\nd)\npřipravuje část zprávy o pokroku, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji Komisi pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku;\ne)\npřipravuje část výroční zprávy a akčního plánu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji včas výkonnému řediteli;\nf)\nzastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle kapitoly II hlavy V;\ng)\nvykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle kapitoly II hlavy V, pravomoci uvedené v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 77 odst. 3 čtvrtým pododstavcem.\n2.   Pokud jde o činnosti podle kapitoly II hlavy V, Evropský parlament a Rada mohou předsedu Komise pro bezpečnostní akreditaci vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.\nKAPITOLA III\nFinanční ustanovení týkající se agentury\nČlánek 84\nRozpočet agentury\n1.   Aniž jsou dotčeny další zdroje a příspěvky, zahrnují příjmy agentury příspěvek Unie, jenž je zapsán do rozpočtu Unie, s cílem zajistit rovnováhu mezi příjmy a výdaji. Agentura může získat granty ad hoc z rozpočtu Unie.\n2.   Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností Komisí pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 38 odst. 3 a čl. 82 odst. 3, a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.\n3.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.\n4.   Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly II hlavy V návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu výkazu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a prvky souvisejícími s ostatními činnostmi agentury. Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh výkazu odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a Komisi pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.\n5.   Každoročně sestaví správní rada na základě návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly II hlavy V úzké spolupráci s Komisí pro bezpečnostní akreditaci odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.\n6.   Každoročně do 31. ledna předá správní rada návrh jednotného programového dokumentu, včetně mimo jiné výkazu odhadu, návrhu plánu pracovních míst a předběžného ročního pracovního programu, Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými agentura uzavřela ujednání v souladu s článkem 98.\n7.   Komise předá výkaz odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.\n8.   Na základě tohoto výkazu odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie. Komise předloží návrh souhrnného rozpočtu rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.\n9.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.\n10.   Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se rozpočet odpovídajícím způsobem upraví.\n11.   Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.\n12.   Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.\nČlánek 85\nPlnění rozpočtu agentury\n1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.\n2.   Výkonný ředitel každoročně sdělí rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jeho hodnotících povinností.\nČlánek 86\nPředložení účetní závěrky a absolutorium\nPředložení předběžné a konečné účetní závěrky agentury a udělení absolutoria se řídí pravidly a harmonogramem finančního nařízení a rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v článku 70 finančního nařízení.\nČlánek 87\nFinanční ustanovení týkající se agentury\nSprávní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná pro agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v článku 70 finančního nařízení pouze tehdy, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování agentury, a s předchozím souhlasem Komise.\nKAPITOLA V\nLidské zdroje agentury\nČlánek 88\nZaměstnanci agentury\n1.   Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád, pracovní řád a prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu společně přijatá orgány Evropské unie.\n2.   Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.\n3.   Vnitřní předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád Komise pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, pravidla provádějící služební řád a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 37 písm. i).\nČlánek 89\nJmenování výkonného ředitele a jeho funkční období\n1.   Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\nVýkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.\nKandidát vybraný správní radou na pozici výkonného ředitele může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.\nPro účely uzavření smluv s výkonným ředitelem zastupuje agenturu předseda správní rady.\nSprávní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.\n2.   Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na konci uvedeného období provede Komise hodnocení výsledků výkonného ředitele, v němž zohlední budoucí úkoly a výzvy agentury.\nNa návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let.\nRozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.\nVýkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.\nSprávní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jejich poslanců.\n3.   Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.\n4.   Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V.\nČlánek 90\nVysílání národních odborníků do agentury\nAgentura může zaměstnávat národní odborníky z členských států, jakož i podle článku 98 odst. 2 národní odborníky ze třetích zemí a mezinárodních organizací, které se účastní činností agentury. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají, podle čl. 43 odst. 2. Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád.\nKAPITOLA VI\nJiná ustanovení\nČlánek 91\nVýsady a imunity\nNa agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 92\nDohoda o sídle a dohody o umístění místních kanceláří\n1.   Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě, v němž se nachází sídlo agentury, a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle. Dohoda o sídle se uzavře mezi agenturou a dotčeným členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.\n2.   Pokud je to pro provoz místní kanceláře agentury, zřízené podle čl. 79 odst. 2, nezbytné, uzavře se po obdržení schválení správní radou dohoda o umístění místní kanceláře mezi agenturou a dotčeným členským státem, kde se kancelář nachází\n3.   Hostitelské členské státy agentury zajistí co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.\nČlánek 93\nÚprava používání jazyků pro agenturu\n1.   Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1 (48).\n2.   Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 94\nPolitika přístupu k dokumentům, které má agentura v držení\n1.   Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.   Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.\n3.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 95\nPředcházení podvodům agenturou\n1.   Za účelem usnadnění boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí agentura do šesti měsíců od svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (49) a s použitím vzorového rozhodnutí stanoveného v příloze k uvedené dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.\n2.   Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.\n4.   Dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, obsahují ustanovení, která Evropský účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Tím nejsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3.\nČlánek 96\nOchrana utajovaných informací EU nebo citlivých neutajovaných informací agenturou\nAgentura po předchozí konzultaci s Komisí přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací EU a citlivých neutajovaných informací, včetně pravidel týkajících se výměny, zpracovávání a uchovávání takových informací v souladu s rozhodnutími (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.\nČlánek 97\nOdpovědnost agentury\n1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.\n2.   Soudní dvůr Evropské unie má soudní pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.\n3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich povinností.\n4.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.\n5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.\nČlánek 98\nSpolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi\n1.   Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem mezinárodní dohody.\n2.   Podle příslušných ustanovení dohod podle odstavce 1 tohoto článku a v článku 43 se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí a mezinárodních organizací na činnostech agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které agentura provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem. V případě potřeby zahrnují rovněž ustanovení o výměně utajovaných informací se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a jejich ochraně. Tato ustanovení podléhají předchozímu schválení Komisí.\n3.   Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury, a to v rámci pro mezinárodní dohody uvedeném v odstavci 1.\n4.   Komise zajistí, aby agentura v rámci svých vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi jednala v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem agentury uzavře příslušné pracovní ujednání.\nČlánek 99\nStřet zájmů\n1.   Členové správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být:\na)\nsprávná a úplná;\nb)\nučiněná písemně při nástupu dotčených osob do funkce;\nc)\nkaždoročně obnovována; a\nd)\npodle potřeby aktualizována, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob.\n2.   Členové správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání a pokud některý z členů takový zájem má, zdrží se tento člen v takových bodech účasti na jednání a hlasování.\n3.   Správní rada a Komise pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde o prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení střetům zájmů a jejich řešení.\nHLAVA X\nTVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 100\nPracovní program\nProgram se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení, které jsou specifické a zcela samostatné pracovní programy pro jednotlivé složky programu. V pracovních programech se stanoví akce spolu se souvisejícím rozpočtem, které jsou nutné pro dosažení cílů programu, a případně i celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.\nKomise přijme pracovní programy prováděcími akty. Uvedené prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 101\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 4 jsou uvedeny v příloze.\n2.   Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 105 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění ukazatelé v příloze, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 106.\n4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.\nZa tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné i pro členské státy, stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n5.   Pro účely odstavce 1 platí, že příjemci finančních prostředků Unie poskytují odpovídající informace. Údaje nezbytné k ověření výkonnosti by měly být shromažďovány účinně, efektivně a včas.\nČlánek 102\nHodnocení\n1.   Komise provádí hodnocení programu včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Do 30. června 2024 a následně každé čtyři roky Komise vyhodnotí provádění programu. Toto hodnocení se týká všech složek a akcí programu. V hodnocení se posuzuje:\na)\nvýkonnost služeb poskytovaných v rámci programu;\nb)\nvývoj potřeb uživatelů programu; a\nc)\npři hodnocení provádění p složek SSA a GOVSATCOM vývoj kapacit dostupných pro sdílení a sdružování, nebo při hodnocení provádění složek Galileo, Copernicus a EGNOS vývoj dat a služeb nabízených konkurenty.\nU každé složky programu hodnocení rovněž na základě analýzy nákladů a přínosů posoudí dopad vývoje uvedeného v prvním pododstavci písm. c), včetně potřeby změn cenové politiky nebo potřeby další kosmické nebo pozemní infrastruktury.\nV případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.\n3.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\n4.   Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi data a informace nezbytné k hodnocení podle odstavce 1.\n5.   Do 30. června 2024 a poté každé čtyři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát a úkoly. Hodnocení vychází z analýzy nákladů a přínosů. Toto hodnocení se týká zejména případné potřeby změnit mandát agentury a finančních dopadů takové změny a zakládá se na analýze nákladů a přínosů. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost Komise pro bezpečnostní akreditaci. Komise může rovněž hodnotit výkonnost agentury za účelem posouzení možnosti svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s čl. 29 odst. 3. V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.\nPokud Komise usoudí, že s ohledem na cíle, mandát a úkoly agentury již neexistují důvody, aby agentura v provádění svých činností pokračovala, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno.\nZprávu o hodnocení agentury a jeho závěry předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a Komisi pro bezpečnostní akreditaci agentury. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.\nČlánek 103\nAudity\nAudity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně auditů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 104\nOchrana osobních údajů a soukromí\n1.   Všechny osobní údaje, s nimiž je nakládáno v souvislosti s plněním úkolů a činností stanovených tímto nařízením, též agenturou , jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (50) a (EU) 2018/1725 (51).\n2.   Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.\nHLAVA XI\nPŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ\nČlánek 105\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 53 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 53 a 101 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 53 a 101 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 106\nPostup pro naléhavé případy\n1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.\n2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 105 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.\nČlánek 107\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor pro program. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\nVýbor pro program zasedá v následujících různých specifických složeních:\na)\nGalileo a EGNOS;\nb)\nCopernicus;\nc)\nSSA;\nd)\nGOVSATCOM;\ne)\nve složení pro bezpečnost: všechny bezpečnostní aspekty programu, aniž je dotčena úloha Komise pro bezpečnostní akreditaci. Zástupci ESA a agentury mohou být přizváni k účasti jako pozorovatelé. K účasti je přizvána rovněž ESVČ;\nf)\nhorizontální složení: strategický dohled nad prováděním programu, soudržnost různých složek programu, průřezová opatření a přerozdělování rozpočtových prostředků podle článku 11.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Pokud výbor pro program nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu uvedeného v čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n5.   V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou být zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací přizváni jako pozorovatelé na zasedání výboru pro program za podmínek stanovených jednacím řádem tohoto výboru s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.\n6.   Výbor pro program v souladu se svým jednacím řádem zřídí fórum uživatelů jakožto pracovní skupinu, která poskytuje výboru pro program poradenství ohledně otázky uživatelských požadavků, vývoje služeb a rozšiřování uživatelské základny. Cílem fóra uživatelů je zajistit nepřetržité a účinné zapojení uživatelů, přičemž se schází ve specifických složeních pro každou složku programu.\nHLAVA XII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 108\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účelné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků.\nFinanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.\n3.   Agentura může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného plnění úkolů uvedených v článku 29. Uvedené komunikační činnosti se provádějí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.\nČlánek 109\nZrušení\n1.   Nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\n2.   Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 110\nPřechodná ustanovení a kontinuita služeb po roce 2027\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) 1285/2013 a (EU) 377/2014 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Zejména konsorcium zřízené podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí č. 541/2014/EU poskytuje služby SST tří měsíce po podpisu dohody o vytvoření partnerství SST podle článku 58 tohoto nařízení ustavujícími národními subjekty.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce programu, jakož i výdaje pokrývající kriticky důležité provozní činnosti a poskytování služeb, mimo jiné prostřednictvím dohody o finančním rámcovém partnerství a dohod o přiznání příspěvku.\nČlánek 111\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 28. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 19. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rad (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zřizuje Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (viz strana 149 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(6)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(7)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(8)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(12)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(14)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(15)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11).\n(17)  Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 64.\n(18)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. EU L 158, 27.5.2014, s. 227).\n(19)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 ze dne 30. dubna 2021 o bezpečnosti systémů a služeb zavedených, provozovaných nebo využívaných v rámci Kosmického programu, které mohou mít dopad na bezpečnost Evropské unie, a o zrušení rozhodnutí 2014/496/SZBP (viz strana 178 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(20)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).\n(21)  Rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (2013/488/EU) (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\n(22)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).\n(26)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/224 ze dne 8. února 2017, kterým se stanoví technické a provozní specifikace, jež umožňují, aby obchodní služba poskytovaná systémem vytvořeným v rámci programu Galileo odpovídala funkci podle čl. 2 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 36).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).\n(31)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) stanovením registračních a licenčních podmínek pro uživatele GMES a určením kritérií pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES (Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(33)  Rozhodnutí 2010/803/EU, přijaté vzájemnou dohodou mezi zástupci vlád členských států ze dne 10. prosince 2010 o umístění sídla Agentury pro evropský GNSS (Úř. věst. L 342, 28.12.2010, s. 15).\n(34)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 ze dne 18. března 2016 o určení lokalizace pozemní infrastruktury systému vytvořeného v rámci programu Galileo, o stanovení opatření nezbytných pro její fungování a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/117/EU (Úř. věst. L 74, 19.3.2016, s. 45).\n(35)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(36)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(37)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).\n(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje nařízení (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).\n(39)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).\n(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).\n(41)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).\n(43)  Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15. září 2015, kterým se doplňuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU, pokud jde o společné minimální standardy, které musí splňovat příslušné orgány PRS C(2015) 6123.\n(44)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).\n(45)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1406 ze dne 31. července 2017, kterým se určuje umístění pozemní infrastruktury systému EGNOS (Úř. věst. L 200, 1.8.2017, s. 4).\n(46)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(47)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(48)  Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\n(49)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(50)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. EU L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(51)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\nPŘÍLOHA\nKLÍČOVÉ UKAZATELE\nKlíčové ukazatele strukturují monitorování výkonnosti programu s ohledem na jeho cíle uvedené v článku 4 s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady.\n1.\nZa tímto účelem se pro každoroční podávání zpráv shromažďují údaje týkající se následujícího souboru klíčových ukazatelů, pro něž jsou v dohodách uzavřených s pověřenými subjekty stanoveny podrobnosti provádění, jako jsou metriky, číselné údaje a související nominální hodnoty a prahové hodnoty, včetně kvantitativních údajů a kvalitativních případových studií, podle platných požadavků na mise a očekávané výkonnosti.\n1.1.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a)\nUkazatel 1: Přesnost navigačních a časoměrných služeb poskytovaných zvlášť systémem Galileo a zvlášť systémem EGNOS\nUkazatel 2: Dostupnost a kontinuita služeb poskytovaných zvlášť systémem Galileo a zvlášť systémem EGNOS\nUkazatel 3: Geografické pokrytí službami EGNOS a počet zveřejněných postupů EGNOS (APV-I i LPV-200)\nUkazatel 4: Spokojenost uživatelů v Unii, pokud jde o služby složek Galileo a EGNOS\nUkazatel 5: Podíl přijímačů využívajících systémy Galileo a EGNOS v celosvětovém měřítku a na trhu s přijímači globálního družicového navigačního systému / družicového rozšiřujícího systému (GNSS/SBAS) EU\n1.2.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b)\nUkazatel 1: Počet uživatelů služeb složky Copernicus, dat složky Copernicus a služeb přístupu k datům a informacím (DIAS) z Unie, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů\nUkazatel 2: Případně počet žádostí o aktivaci služeb složky Copernicus nebo provedených aktivací\nUkazatel 3: Spokojenost uživatelů z Unie se službami složky Copernicus a službami DIAS\nUkazatel 4: Spolehlivost, dostupnost a kontinuita služeb a datového toku složky Copernicus\nUkazatel 5: Počet nových informačních produktů poskytovaných v portfoliu každé služby složky Copernicus\nUkazatel 6: Objem dat generovaných družicemi Sentinel\n1.3.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c)\nUkazatel 1: Počet uživatelů složky SSA, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů\nUkazatel 2: Dostupnost služeb\n1.4.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. d)\nUkazatel 1: Počet uživatelů složky GOVSATCOM , včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů\nUkazatel 2: Dostupnost služeb\n1.5.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. e)\nUkazatel 1: Počet vypuštění v rámci programu (včetně počtů podle typu nosných raket)\n1.6.   \nSpecifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. f)\nUkazatel 1: Počet a umístění kosmických center v Unii\nUkazatel 2: Podíl malých a středních podniků usazených v Unii na celkové hodnotě smluv v rámci programu\n2.\nHodnocení uvedené v článku 102 zohlední další prvky, jako jsou:\n2.1.\nvýkonnost konkurentů v oblasti navigace a pozorování Země;\n2.2.\nrozšiřování uživatelské základny služeb složek Galileo a EGNOS;\n2.3.\nintegrita služeb složky EGNOS;\n2.4.\nvyužívání služeb složky Copernicus jeho hlavními uživateli;\n2.5.\npočet politik Unie nebo členských států využívajících složku Copernicus;\n2.6.\nanalýza samostatnosti dílčí složky SST a úrovně nezávislosti Unie v této oblasti;\n2.7.\naktuálnost sítí pro činnosti v oblasti dílčí složky NEO;\n2.8.\nposouzení kapacit složky GOVSATCOM, pokud jde o uživatelské potřeby uvedené v článcích 69 a 102;\n2.9.\nspokojenost uživatelů se službami složek SSA a GOVSATCOM;\n2.10.\npodíl startů raket Ariane a Vega na celkovém trhu na základě veřejně dostupných údajů;\n2.11.\nrozvoj navazujícího odvětví měřený počtem nových společností využívajících unijní kosmická data, informace a služby, počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států, jsou-li k dispozici, za použití průzkumů Komise (Eurostatu), jsou-li k dispozici;\n2.12.\nrozvoj unijního základního kosmického odvětví měřený počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států a celkovým podílem evropského kosmického průmyslu na celosvětovém trhu, jsou-li k dispozici, s využitím průzkumů Komise (Eurostatu), jsou-li k dispozici.", "summary": "Kosmický program EU (2021–2027) – Agentura Evropské unie pro Kosmický program\nKosmický program EU (2021–2027) – Agentura Evropské unie pro Kosmický program\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2021/696, kterým se zavádí Kosmický program EU a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program\nRozhodnutí (SZBP) 2021/698 o bezpečnosti systémů a služeb zavedených, provozovaných a využívaných v rámci Kosmického programu Unie, které mohou mít dopad na bezpečnost EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ?\nNařízení (EU) 2021/696 zavádí Evropský kosmický program na období 2021–2027 a zřizuje Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA). Cílem programu je zachovat vedoucí postavení Evropské unie (EU) v oblasti vesmíru, zajistit, aby EU byla v nové kosmické ekonomice nadále konkurenceschopná, a řešit některé z nejnaléhavějších výzev současnosti, jako je boj proti změně klimatu a stimulace technologických inovací. Rozhodnutí (SZBP) 2021/698 stanovuje povinnosti Rady Evropské unie a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v souvislosti s hrozbami pro bezpečnost EU vyplývajícími ze systémů a služeb zřízených v rámci kosmického programu EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nHlavní cíle kosmického programu EU jsou:poskytovat nebo přispívat k poskytování nepřerušovaných, vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, které mohou splnit současné i budoucí potřeby a podporovat politické priority EU, maximalizovat socioekonomické přínosy s cílem umožnit růst a vytváření pracovních míst a prosazovat co nejširší přijímání a využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu jak uvnitř EU, tak mimo ni, při zajištění synergií a doplňkovosti s programem Horizont Evropa (nařízení (EU) 2021/695 – viz shrnutí), zvyšovat bezpečnost a zabezpečení EU a členských států EU a posilovat autonomii EU, zejména z technologického hlediska, prosazovat úlohu EU jakožto globálního aktéra v kosmickém odvětví, podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat diplomacii EU v oblasti vesmíru a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva, zvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností v kosmickém prostoru týkajících se vesmírných objektů a šíření kosmické tříště, jakož i kosmického prostředí.Nařízení také stanovuje řadu specifických cílů, včetně následujících:dlouhodobě poskytovat nejmodernější a zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb prostřednictvím programu Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), poskytovat přesná a spolehlivá data, informace a služby týkající se pozorování Země zahrnující jiné zdroje dat, a to na dlouhodobém a udržitelném základě prostřednictvím programu Copernicus, na podporu formulování, provádění a monitorování politik EU a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů, zlepšovat kapacity, monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a kosmickou tříšť prostřednictvím sledování vesmíru a poznatků o vesmíru, včetně tří dílčích složek – pozorování a sledování vesmírných objektů, jevů kosmického počasí a blízkozemních těles, zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele programu EU pro družicovou komunikaci v rámci státní správy (GOVSATCOM), podporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k podstatným bezpečnostním zájmům EU, napomáhat rozvoji silné kosmické ekonomiky EU, mimo jiné posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a budování kapacit ve všech členských státech a regionech EU, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky.Správa\nNařízení zřizuje Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA), která nahrazuje a rozšiřuje Agenturu pro evropský globální navigační družicový systém. Rovněž zefektivňuje správu tím, že přiděluje jasné úkoly různým aktérům:Evropské komisi, orgánu, který je za program obzvláště odpovědný, agentuře EUSPA (provozní správce systémů Galileo, EGNOS a bezpečnost a vývoj navazujících aplikací pro všechny složky kosmického programu) a Evropské kosmické agentuře (výzkum a vývoj).FinancováníProgram běží v období víceletého finančního rámce 2021–2027. Jeho rozpočet činí 14,8 miliardy EUR. Nařízení stanovuje formy financování z prostředků EU, pravidla pro poskytování tohoto financování a pravidla pro provádění programu.\nODKDY NAŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ PLATÍ?\nNařízení a rozhodnutí platí od 1.°ledna 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Politika Evropské unie pro oblast vesmíru (Evropská komise) Kosmický program EU (Evropská komise) Copernicus (internetové stránky) Copernicus (Evropská komise) Galileo (shrnutí) Galileo (Evropská komise) Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) (Evropská komise) Program EU pro družicovou komunikaci v rámci státní správy (GOVSATCOM) (Evropská komise)\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69–148).\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 ze dne 30. dubna 2021 o bezpečnosti systémů a služeb zavedených, provozovaných a využívaných v rámci Kosmického programu Unie, které mohou mít dopad na bezpečnost Unie, a o zrušení rozhodnutí 2014/496/SZBPP (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 178–182).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68).\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11–22).\nPoslední aktualizace 20.10.2021"}
{"celex_id": "32021R0694", "reference": "11.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 166/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/694\nze dne 29. dubna 2021,\nkterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nToto nařízení stanoví finanční krytí pro program Digitální Evropa (dále jen „program“) na období 2021–2027, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4).\n(2)\nProgram by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 (5) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027“).\n(3)\nNa program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(4)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.\n(5)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (8), (Euratom, ES) č. 2185/96 (9) a (EU) 2017/1939 (10) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (11).\nV souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(6)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (12) by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. Účinnost jejich účasti v programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena Komisí.\n(7)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování, jež odpovídají stávajícím potřebám a jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), a zároveň by se mělo zamezit nadměrné regulaci, zejména pro členské státy, a administrativní zátěži a současně zohlednit stávající rámce pro měření a referenční srovnávání v digitální oblasti. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.\n(8)\nProgram by měl zajistit maximální transparentnost a odpovědnost inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají prostředky z rozpočtu Unie, pokud jde o jejich přínos k plnění cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků.\n(9)\nTallinský summit k digitální problematice ze září 2017 a závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017 naznačily, že Unie musí investovat do digitalizace svých hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a inovace, kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití uvedených příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili některé z výzev plynoucích z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.\n(10)\nEvropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy, včetně otázek jako umělá inteligence a technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, digitálních práv, základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by Unii umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu jejího průmyslu.\n(11)\nK budování silné evropské digitální ekonomiky a společnosti by přispělo řádné provádění Nástroje pro propojení Evropy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady a evropského kodexu pro elektronické komunikace stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (15).\n(12)\nVe svém sdělení ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ Komise s přihlédnutím k možnostem nového víceletého finančního rámce nastiňuje program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost. Program by měl usilovat o zabezpečení vedoucí úlohy Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by významný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii s cílem zajistit, aby občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací.\n(13)\nSdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 nazvané „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ pojednává o nových opatřeních, která mají být přijata, jako o klíčovém kroku ke společnému datovému prostoru v Unii – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech.\n(14)\nObecnými cíli programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch občanů a podniků v celé Unii, včetně jejích nejvzdálenějších regionů a ekonomicky znevýhodněných regionů. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, totiž vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a důvěra, pokročilé digitální dovednosti a zavádění a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. Pro všechny tyto klíčové oblasti politiky by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější synergie. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství.\n(15)\nKaždý z pěti specifických cílů je odlišný, ale všechny jsou navzájem provázány. Například umělá inteligence potřebuje ke své důvěryhodnosti kybernetickou bezpečnost, vysoce výkonná výpočetní technika má klíčový význam pro podporu učení v kontextu umělé inteligence a všechny tři kapacity se zase neobejdou bez pokročilých digitálních dovedností. Ačkoliv se jednotlivé akce v rámci programu vztahují k jednomu specifickému cíli, neměly by být cíle vnímány izolovaně, nýbrž spíše jako součást uceleného souboru.\n(16)\nJe nutné podporovat malé a střední podniky, které zamýšlejí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Taková podpora by malým a středním podnikům umožnila přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů.\n(17)\nÚstřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, a to zejména malými a středními podniky a jinými subjekty zaměstnávajícími až 3 000 osob, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Aby byl jasný rozdíl mezi centry pro digitální inovace, která splňují kritéria způsobilosti podle programu, a centry pro digitální inovace zřízenými v návaznosti na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu - Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ a financovanými z jiných zdrojů, měla by se centra financovaná v rámci programu nazývat evropská centra pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by měla sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v laboratořích pro spolupráci akademické, vědecké a průmyslové komunity (tzv. citylabs). Evropská centra pro digitální inovace by měla fungovat jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a měla by propagovat otevřené inovace. Měla by rovněž poskytovat podporu v oblasti pokročilých digitálních dovedností, například koordinací s poskytovateli vzdělávání za účelem poskytování krátkodobé odborné přípravy pro pracovníky a stáží pro studenty. Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.\n(18)\nBěhem prvního roku provádění programu by měla být ze subjektů jmenovaných členskými státy na základě otevřeného a soutěžního řízení vytvořena výchozí síť evropských center pro digitální inovace. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost navrhnout kandidáty v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami. Komise by měla v maximální míře zohlednit stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Členské státy by měly mít možnost na základě otevřeného a soutěžního řízení jmenovat jako kandidáty také subjekty, které již slouží jako centra pro digitální inovace v rámci iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Komise by měla mít možnost do výběrového řízení zapojit nezávislé externí odborníky. Komise a členské státy by měly zamezit zbytečnému zdvojování působnosti a funkcí na unijní a vnitrostátní úrovni. Při jmenování center a při rozhodování o jejich činnostech a složení by se proto mělo postupovat s odpovídající flexibilitou. S cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a zároveň rovnoměrné pokrytí z hlediska technologií a odvětví by mohla být síť na základě dalšího otevřeného a soutěžního procesu dále rozšiřována.\n(19)\nEvropská centra pro digitální inovace by měla rozvíjet vhodné synergie s příslušnými akcemi financovanými z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16) (dále jen „Horizont Evropa“), či jiných programů pro výzkum a inovace, s Evropským inovačním a technologickým institutem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, a zejména s jeho znalostními a inovačními společenstvími, a také se zavedenými sítěmi, jako jsou Enterprise Europe Network nebo poradní centrum InvestEU zřízené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (17).\n(20)\nEvropská centra pro digitální inovace by měla působit jako platforma propojující průmyslová odvětví, podniky a orgány veřejné správy, které potřebují nová technologická řešení, s podniky, zejména start-upy a malými a středními podniky, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.\n(21)\nV souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení lze jako evropská centra pro digitální inovace vybrat konsorcium právních subjektů, jenž umožňuje subjektům, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, účastnit se výzev k podávání návrhů, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem uvedených subjektů a že uvedené subjekty poskytují rovnocennou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby.\n(22)\nEvropská centra pro digitální inovace by měla mít možnost získávat příspěvky od členských států a zúčastněných třetích zemí, včetně orgánů veřejné moci členských států a uvedených třetích zemí, od mezinárodních subjektů nebo institucí a od soukromého sektoru, zejména od členů, akcionářů nebo partnerů evropských center pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by také měla mít možnost získávat výnosy ze svých aktiv a činností, odkazy, dary a příspěvky fyzických osob a financování z programu a jiných programů Unie, a to i ve formě grantů.\n(23)\nProgram by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat spolufinancování s členskými státy a v případě potřeby se soukromým sektorem. Míra spolufinancování by měla být stanovena v pracovním programu. Odchylně od obecného pravidla by financováním Unie mělo být možné pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. K takovému financování by zejména mělo být zapotřebí dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií.\n(24)\nPolitické cíle programu by měly být řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci programu InvestEU zřízeného nařízením (EU) 2021/523.\n(25)\nAkce v rámci programu by měly být využity k dalšímu zlepšování digitálních kapacit Unie a k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášely jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovaly nebo vytěsňovaly soukromé financování.\n(26)\nAby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se synergie mezi jeho složkami, mělo by být možné každý ze specifických cílů provádět pomocí kteréhokoli z nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. Aby bylo navíc možné reagovat zejména na nový vývoj a nové potřeby, například nové technologie, může Komise v rámci ročního rozpočtového procesu a v souladu s finančním nařízením navrhnout odchýlení od orientačních částek stanovených v tomto nařízení.\n(27)\nAby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků z rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech akcí a činností prováděných v rámci programu a jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a synergie s programy financování podporujícími úzce propojené oblasti politik. Ačkoli u přímo i nepřímo řízených akcí poskytují nástroj pro zajištění souladu příslušné pracovní programy, je třeba navázat spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi přímo nebo nepřímo řízenými fondy a fondy, na které se vztahuje sdílené řízení, a to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“).\n(28)\nKapacity vysoce výkonné výpočetní techniky a související zpracování dat v Unii by měly zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí pro společnost v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i pro konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Pořízení superpočítačů světové třídy by zabezpečilo systém dodávek Unie a pomohlo zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace při současném zajištění toho, že systémy vysoce výkonné výpočetní techniky budou v souladu s hodnotami a zásadami Unie.\n(29)\nPodporu intervenci Unie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky vyjádřil Evropský parlament i Rada. Kromě toho podepsalo v letech 2017 a 2018 dvacet dva členských států evropské prohlášení o vysoce výkonné výpočetní technice, což je dohoda mezi vládami, v níž se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.\n(30)\nJak zdůraznilo posouzení dopadů provázející návrh Komise pro nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, ke splnění specifického cíle „Vysoce výkonná výpočetní technika“ se za nejvhodnější prostředek provádění považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat unijní a vnitrostátní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkum a vývoj, spojit prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie. Vnitrostátní odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, jak jsou vymezena v nařízení Rady (EU) 2018/1488 (18), kromě toho poskytují služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, včetně malých a středních podniků a start-upů, akademické obci a orgánům veřejné správy.\n(31)\nRozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je klíčovou hnací silou digitální transformace průmyslu, služeb a veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. V zájmu zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytné, aby Evropa spojila síly na všech úrovních. Členské státy tuto skutečnost uznaly prostřednictvím konkrétních závazků spolupráce v rámci koordinovaného akčního plánu.\n(32)\nKnihovny algoritmů mohou zahrnovat velký soubor algoritmů včetně jednoduchých řešení, jako jsou klasifikační algoritmy, algoritmy neuronových sítí nebo plánovací či rozhodovací algoritmy. Mohou rovněž zahrnovat složitějších řešení, jako jsou algoritmy pro rozpoznávání řeči, navigační algoritmy v autonomních zařízeních, například v dronech nebo autonomních vozidlech a algoritmy umělé inteligence v robotech, které umožňují jejich interakci s okolním prostředím a adaptaci na toto prostředí. Knihovny algoritmů by měly být snadno přístupné všem za podmínek, jež budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.\n(33)\nVe svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat či systémy pro dialog a odpovídání na otázky.\n(34)\nVýrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, měly by být standardně v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména ohledně kvality výrobků a služeb.\n(35)\nDostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií.\n(36)\nVe svém usnesení o digitalizaci evropského průmyslu zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost. Označil kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců evropských a vnitrostátních politik v oblasti průmyslu a bezpečnosti stejně jako uplatňování zásady ochrany bezpečnosti a soukromí již od fáze návrhu a jejího standartního nastavení.\n(37)\nKybernetická bezpečnost je výzvou pro celou Unii, jež nemůže být řešena pouze vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu občanů, orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Této ochrany by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti, zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v rámci celé ekonomiky, včetně projektů, služeb, kompetencí a aplikací v oblasti dvojího užití, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.\n(38)\nV září 2017 Komise předložila balíček iniciativ, který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. Uvedený balíček zahrnuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 (19).\n(39)\nDůvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jako jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i podniky.\n(40)\nEvropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti.\n(41)\nEvropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností, společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn. Mediální gramotnost zahrnuje základní kompetence (znalosti, dovednosti a postoje), které občanům umožňují účinně vstupovat do dialogu s médii a dalšími poskytovateli informací a rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k celoživotnímu učení v zájmu socializace a aktivního občanství.\n(42)\nVzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti.\n(43)\nEvropský parlament ve svém usnesení o digitalizaci evropského průmyslu uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko vyváženého zastoupení žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se genderovými rozdíly v odvětví informačních a komunikačních technologií, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy.\n(44)\nPokročilé digitální technologie podporované programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, takže mohou opustit výzkumný prostor a lze je zavádět, používat a rozvíjet na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr pokročilých digitálních dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech, včetně kompetencí v oblasti ochrany údajů, je nutné v celé Unii rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Akce podporované programem doplňují akce podporované z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), a z programu Erasmus+, z nichž každý byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rad, a z Horizontu Evropa. Uvedené akce se budou zaměřovat na pracovní sílu v soukromém i veřejném sektoru v Unii, zejména na odborníky z oblasti informačních a komunikačních technologií a další související odborníky, jakož i na studenty, školené osoby a školitele. Pojmem „pracovní síla“ se označuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, které aktivně vykonávají výdělečnou činnost, i nezaměstnané.\n(45)\nModernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže podniků, včetně malých a středních podniků, i občanů obecně, a to díky tomu, že jim umožňují rychlejší, pohodlnější a méně nákladnou interakci s orgány veřejné moci a zvyšují účinnost, transparentnost a kvalitu služeb poskytovaných občanům a podnikům, zatímco zároveň zvyšují účinnosti veřejných výdajů. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k vysoce kvalitním a pokud možno vícejazyčným digitálním službám měli občané a podniky v celé Unii. Kromě toho se předpokládá, že podpora Unie v této oblasti bude podnětem k opakovanému použití informací veřejného sektoru.\n(46)\nDigitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny, včetně starších osob, osob s omezenou schopností pohybu nebo se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech.\n(47)\nDigitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče, mobilita, spravedlnost, monitorování země nebo životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura, vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Koordinací infrastruktur digitálních služeb na základě tohoto nařízení lze nejlépe dosáhnout potenciálu synergií.\n(48)\nKlíčový význam pro využití přínosů digitální transformace má zavedení potřebných digitálních technologií, zejména technologií v rámci specifických cílů „Vysoce výkonná výpočetní technika“, „Umělá inteligence“ a „Kybernetická bezpečnost a důvěra“, přičemž tyto technologie by mohly být doplněny o další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain).\n(49)\nDigitální transformace by měla umožnit občanům bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo, kde se oni nebo jejich údaje nacházejí.\n(50)\nV Tallinském prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ze dne 6. října 2017 dospěli ministři členských států a zemí, jež jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, pověření elektronickou veřejnou správou a koordinací, k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství a zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně, a že je jejich povinností tyto úkoly předvídat a zvládat, aby byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků.\n(51)\nModernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace jednotného digitálního trhu. Hodnocení strategie pro jednotný digitální trh v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám.\n(52)\nRoční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017, ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitních pracovních míst. Za účelem podpory hospodářského růstu a zajištění vysoce kvalitních služeb pro občany a podniky jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.\n(53)\nInteroperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, celostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci, prosazování evropských norem a úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových a upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. S cílem odstranit roztříštěnost evropských veřejných služeb a podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v Unii by měl být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. V rámci takového přístupu je interoperabilitu nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní oblasti, včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro dlouhodobou celkovou interoperabilitu. Program by měl rovněž usnadňovat vzájemné obohacování různých vnitrostátních iniciativ, a vést tak k rozvoji digitální společnosti.\n(54)\nProgram by měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. Takový přístup bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů.\n(55)\nRozpočet přidělený na konkrétní akce věnované provádění rámce interoperability a interoperabilitě vyvinutých řešení bude pravděpodobně činit 194 miliony EUR.\n(56)\nUsnesení Evropského parlamentu o digitalizaci evropského průmyslu zdůraznilo, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu.\n(57)\nDne 19. dubna 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích.\n(58)\nEvropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“.\n(59)\nDosažení vytyčených cílů může vyžadovat využití potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu, které považuje „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ za zásadní složku digitalizace průmyslu.\n(60)\nNařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy a posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců jakožto dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Všechny akce prováděné v rámci programu, jež zahrnují zpracování osobních údajů, by proto měly přispívat k hladkému provádění uvedeného nařízení, například v oblasti umělé inteligence a technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain). Uvedené akce by měly podporovat rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi standardní ochrany osobních údajů od fáze vývoje.\n(61)\nProgram by se měl provádět zcela v souladu s unijním a mezinárodním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.\n(62)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Tyto nástroje by měly mít možnost stanovit částečné přidružení, zejména přidružení k omezenému počtu specifických cílů sledovaných v rámci programu. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(63)\nSubjekty pověřené prováděním programu by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. U specifického cíle „Kybernetická bezpečnost a důvěra“ může být z bezpečnostních důvodů zapotřebí vyloučit z výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek v rámci programu právní subjekty kontrolované ze třetích zemí. Ve výjimečných případech může být takové vyloučení zapotřebí u specifických cílů „Vysoce výkonná výpočetní technika“ a „Umělá inteligence“. Bezpečnostní důvody pro takové vyloučení by měly být přiměřené a měly by být řádně opodstatněné s odkazem na rizika, jež by zahrnutí těchto subjektů představovalo.\n(64)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (21) a cílům Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu a vést k dosažení obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Příslušné akce by měly být určovány v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.\n(65)\nJelikož je program nový, je vhodné uvést v příloze technický popis předpokládaného rozsahu akcí v rámci programu. Komise by tento technický popis uvedený v dané příloze měla vzít v úvahu při přípravě pracovních programů, přičemž tyto pracovní programy by měly být v souladu se specifickými cíli stanovenými v tomto nařízení.\n(66)\nPracovní programy by měly být v zásadě přijímány jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – jako roční pracovní programy. Formy financování Unií a způsoby provádění programu by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů akcí a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. Uvedená volba by měla zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(67)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za účelem změn přílohy I tohoto nařízení tak, aby odrážela technologické změny a vývoj na trhu, pokud jde o akce v ní stanovené, v souladu s cíli tohoto nařízení; za účelem změn jeho přílohy II, pokud jde o měřitelné ukazatele, je-li to považováno za nezbytné; jakož i za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(68)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o výběr subjektů tvořících počáteční a další evropská centra pro digitální inovace a pokud jde o přijímání pracovních programů pro specifické cíle 2, 4 a 5 a možné další akce v rámci přímého řízení pro specifické cíle 1 a 3, aby bylo dosaženo cílů programu v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). V případě akcí podléhajících nepřímému řízení jsou pracovní programy přijímány v souladu s pravidly správních rad subjektů pověřených prováděním programu.\n(69)\nToto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména zásady týkající se ochrany osobních údajů, svobody projevu a informací, svobody podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péče, ochrany spotřebitelů a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s uvedenými právy a zásadami v souladu.\n(70)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, a nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(71)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž podporovat a urychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti, s cílem přinášet její výhody občanům, orgánům veřejné správy a podnikům v celé Unii, zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(72)\nAby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.\n(73)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 (23) by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení zavádí program Digitální Evropa (dále jen „program“) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027.\nToto nařízení stanoví cíle programu, jeho rozpočet na období 2021-2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástroje nebo platformy kombinování zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\n2)\n„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle práva Unie, vnitrostátního práva nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n3)\n„přidruženou zemí“ třetí země, jež je stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku 10;\n4)\n„mezinárodní organizací evropského zájmu“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo jejíž sídlo se nachází v členském státě;\n5)\n„evropským centrem pro digitální inovace“ právní subjekt zvolený v souladu s článkem 16, aby plnil úkoly v rámci programu, zejména aby přímo poskytoval nebo zajišťoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu, a aby také usnadňoval přístup k finančním prostředkům, a otevřený podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, podnikům se střední tržní kapitalizací, rychle se rozvíjejícím podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii;\n6)\n„pokročilými digitálními dovednostmi“ dovednosti a odborné kompetence, jež vyžadují znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncipování, vývoj, řízení, testování, zavádění, používání a údržbu technologií, produktů a služeb podporovaných programem podle článku 7;\n7)\n„evropským partnerstvím“ iniciativa vymezená v čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2021/695;\n8)\n„malým a středním podnikem“ mikropodnik nebo malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (24);\n9)\n„kybernetickou bezpečností“ činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, uživatelů těchto systémů a jiných osob dotčených kybernetickými hrozbami;\n10)\n„infrastrukturami digitálních služeb“ infrastruktury, které umožňují poskytování síťových služeb elektronickou cestou, obvykle přes internet;\n11)\n„pečetí excelence“ značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v souvislosti s výzvou k podávání návrhů v rámci programu splnil všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k předkládání návrhů v rámci pracovního programu, a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;\n12)\n„exa-kapacitními“, v souvislosti s výpočetními systémy, umožňující provádět 1018 (deset na osmnáctou) operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Obecné cíle programu jsou podporovat a urychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti, přinášet její výhody občanům, orgánům veřejné správy a podnikům v celé Unii a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie prostřednictvím ucelené meziodvětvové přeshraniční podpory a výraznějšího příspěvku Unie.\nProgram je prováděn v úzké spolupráci s dalšími příslušnými programy Unie a zaměřuje se:\na)\nna posilování a podporu kapacit Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění,\nb)\nv soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu na zvětšení rozsahu šíření a využívání klíčových digitálních technologií Evropy, prosazování digitální transformace a přístup k digitálním technologiím.\n2.   Program má pět vzájemně souvisejících specifických cílů:\na)\nspecifický cíl č. 1: Vysoce výkonná výpočetní technika,\nb)\nspecifický cíl č. 2: Umělá inteligence,\nc)\nspecifický cíl č. 3: Kybernetická bezpečnost a důvěra,\nd)\nspecifický cíl č. 4: Pokročilé digitální dovednosti,\ne)\nspecifický cíl č. 5: Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.\nČlánek 4\nSpecifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika\n1.   Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika sleduje tyto operační cíle:\na)\nzavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat integrovanou infrastrukturu exakapacitních superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně zaměřenou na poptávku a orientovanou na využití, jež bude snadno dostupná veřejným i soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí, a snadno dostupná pro účely výzkumu, a to v souladu s nařízením (EU) 2018/1488;\nb)\nzavést hotovou funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný unijní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jež zahrnuje různé aspekty ve vědeckých a průmyslových segmentech hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností, s vysokou úrovní bezpečnosti a ochrany údajů;\nc)\nzavést a provozovat post-exakapacitní infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi a výzkumnými infrastrukturami pro výpočetní vědu a povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění.\n2.   Akce v rámci specifického cíle č. 1 jsou prováděny především prostřednictvím evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného nařízením (EU) 2018/1488.\nČlánek 5\nSpecifický cíl č. 2 – Umělá inteligence\n1.   Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 2 – Umělá inteligence sleduje tyto operační cíle:\na)\nvybudovat a posílit základní kapacity a znalosti v oblasti umělé inteligence v Unii, včetně vybudování a posílení kvalitních datových zdrojů a odpovídajících mechanismů výměny, a knihoven algoritmů, přičemž bude zaručen na člověka zaměřený a inkluzivní přístup respektující hodnoty Unie;\nb)\nzpřístupnit kapacity uvedené v písmenu a) podnikům, zejména malým a středním podnikům a start-upům, jakož i občanské společnosti, neziskovým organizacím, výzkumným institucím, univerzitám a orgánům veřejné správy, s cílem maximalizovat jejich přínos pro evropskou společnost a ekonomiku;\nc)\nposílit a spojit do sítě zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech;\nd)\nvyvinout a posílit komerční aplikace a produkční systémy s cílem usnadňovat začleňování technologií do hodnotových řetězců a rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracovat časové prodlevy mezi inovací a komerčním využitím a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti.\nŘešení založená na umělé inteligenci a poskytnuté údaje musí dodržovat zásadu ochrany soukromí a bezpečnosti již od fáze návrhu a musí být v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů.\n2.   Komise v souladu s právem Unie a mezinárodním právem, včetně Listiny a mimo jiné s ohledem na doporučení vydaná odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci stanoví etické požadavky v pracovních programech v rámci specifického cíle č. 2. Výzvy k podávání návrhů, zadávací řízení a grantové dohody musí obsahovat příslušné požadavky stanovené v uvedených pracovních programech.\nKomise ve vhodných případech provádí kontroly k zajištění souladu s uvedenými etickými požadavky. Financování akcí, které nejsou v souladu s etickými požadavky, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.\n3.   Akce v rámci specifického cíle č. 2 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.\nEtické a právní požadavky uvedené v tomto článku se vztahují na všechny akce specifického cíle č. 2, bez ohledu na způsob provádění.\nČlánek 6\nSpecifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra\n1.   Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra sleduje tyto operační cíle:\na)\npodporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost a zvyšování jejich objemu s cílem dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti Unie;\nb)\npodporovat vytváření a co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností a sdílení a začleňování osvědčených postupů;\nc)\nzajišťovat široké zavedení účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé evropské ekonomice se zvláštním zaměřením na orgány veřejné moci a malé a střední podniky;\nd)\nposilovat schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148, (25), a to i prostřednictvím opatření na podporu využívání osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti;\ne)\nzlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, přispívat ke zvyšování povědomí o rizicích a znalostí o základních postupech v oblasti kybernetické bezpečnosti, podporovat veřejné a soukromé organizace při dosahování základních úrovní kybernetické bezpečnosti, například zaváděním šifrování dat mezi koncovými body a aktualizací softwaru;\nf)\nposilovat spolupráci mezi civilní a obrannou sférou, pokud jde o projekty, služby, kompetence a aplikace dvojího užití v oblasti kybernetické bezpečnosti, v souladu s nařízením, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (dále jen „nařízení o centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost“).\n2.   Akce v rámci specifického cíle č. 3 jsou prováděny především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center v souladu s nařízením o centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.\nČlánek 7\nSpecifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti\n1.   Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti podporuje rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech působnosti programu s cílem přispívat ke zvýšení talentového potenciálu Evropy, překlenout digitální propasti a podporovat větší profesionalitu, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku a cloud computing, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), kvantové technologie, robotiku a umělou inteligenci, s přihlédnutím k vyváženému zastoupení žen a mužů. S cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podpořit specializaci v oblasti digitálních technologií a aplikací sleduje finanční příspěvek tyto operační cíle:\na)\npodporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty a pracovníky, včetně smíšeného učení;\nb)\npodporovat koncipování a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru;\nc)\npodporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti a pracovní stáže a stáže pro studenty a pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru.\n2.   Akce v rámci specifického cíle č. 4 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.\nČlánek 8\nSpecifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita\n1.   Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita sleduje při současném překlenování digitální propasti tyto operační cíle:\na)\npodporovat veřejný sektor a oblasti veřejného zájmu, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, celní oblast, doprava, mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, včetně příslušných podniků usazených v Unii, aby mohly účinně zavést nejmodernější digitální technologie, například vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup;\nb)\nzavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii, včetně služeb souvisejících, vzájemně se doplňujících s celostátními a regionálními opatřeními;\nc)\npodporovat začleňování a využívání transevropských infrastruktur digitálních služeb a dohodnutých evropských digitálních norem ve veřejném sektoru a oblastech veřejných zájmů s cílem usnadnit nákladově efektivní provádění a interoperabilitu;\nd)\nusnadňovat vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability;\ne)\nnabídnout veřejnému sektoru a průmyslovým odvětvím Unie, zejména malým a středním podnikům, snadný přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií a k jejich širšímu využití, včetně jejich přeshraničního využívání;\nf)\npodporovat využívání ze strany veřejného sektoru a průmyslových odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a start-upů, pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain);\ng)\npodporovat koncepci, testování, provádění, zavádění a údržbu interoperabilních digitálních řešení, včetně řešení digitální veřejné správy, pro veřejné služby na úrovni Unie, které jsou poskytované prostřednictvím platformy založené na datech a opětovně využitelných řešeních zaměřených na podporu inovací a na zavedení společných rámců za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro občany a podniky;\nh)\nzajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů;\ni)\npodporovat spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury pro sdílení údajů a digitální infrastruktury využívající mimo jiné služeb a aplikací technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění unijních přeshraničních aplikací na základě zabezpečení a ochrany soukromí již od fáze návrhu, a to při dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitelů a údajů;\nj)\nvybudovat a upevnit evropská centra pro digitální inovace a jejich síť.\n2.   Akce v rámci specifického cíle č. 5 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.\nČlánek 9\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 7 588 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:\na)\n2 226 914 000 EUR pro specifický cíl č. 1 Vysoce výkonná výpočetní technika;\nb)\n2 061 956 000 EUR pro specifický cíl č. 2 Umělá inteligence;\nc)\n1 649 566 000 EUR pro specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra;\nd)\n577 347 000 EUR pro specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti;\ne)\n1 072 217 000 EUR pro specifický cíl č. 5 Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.\n3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně využívání systémů informačních technologií na úrovni organizace.\n4.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.\n5.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušném ustanovení nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení, a to též pro účely doplnění grantů udělených na akci až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů tam, kde je to možné, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a v pravidlech pro státní podporu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\n6.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném ustanovení nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.\n7.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování o po omezenou dobu považovat akce podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.\nČlánek 10\nTřetí země přidružené k programu\n1.   V souladu s cíli stanovenými v článku 3 je program otevřen prostřednictvím přidružení nebo částečného přidružení účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni,\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů,\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie,\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n2.   Přidružením nebo částečným přidružením třetích zemí k programu není dotčen čl. 12 odst. 5.\nČlánek 11\nMezinárodní spolupráce\n1.   Unie může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v článku 10, s jinými třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi či subjekty zřízenými v těchto zemích, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západního Balkánu a černomořské oblasti. Aniž je dotčen článek 18, program nehradí související vzniklé náklady.\n2.   Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 tohoto článku, týkající se specifických cílů č. 1, 2 a 3, podléhá článku 12.\nČlánek 12\nBezpečnost\n1.   Akce prováděné v rámci programu jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly, včetně práva Unie a vnitrostátního práva, a to zejména pokud jde o ochranu utajovaných informací před neoprávněným vyzrazením. Akce prováděné mimo Unii, při kterých jsou využívány nebo vytvářeny utajované informace, podléhají nejen výše uvedeným požadavkům, ale i bezpečnostní dohodě uzavřené mezi Unií a třetí zemí, ve které se činnost provádí.\n2.   Ve vhodných případech zahrnují návrhy a nabídky podávané žadateli vlastní posouzení bezpečnosti, které identifikuje veškeré bezpečnostní problémy a popisuje, jak budou tyto problémy řešeny, aby bylo dodrženo právo Unie a vnitrostátní právo.\n3.   Ve vhodných případech Komise nebo subjekt pověřený prováděním programu provedou bezpečnostní přezkum návrhů na financování předložených žadateli, které vzbuzují otázky v oblasti bezpečnosti.\n4.   Akce prováděné v rámci programu jsou v příslušných případech v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (26) a s pravidly, která toto rozhodnutí provádějí.\n5.   Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí nejsou z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezí na právní subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy nebo státními příslušníky členských států.\n6.   Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí mohou být z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů č. 1 a 2, pouze pokud splňují požadavky, jež jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky stanoví pracovní program.\n7.   Komise nebo subjekt pověřený prováděním programu provádějí v příslušných případech bezpečnostní kontroly. Financování akcí, které nesplňují bezpečnostní požadavky uvedené v tomto článku, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.\nČlánek 13\nSynergie s jinými programy Unie\n1.   Program umožňuje synergie s jinými programy Unie, jak je popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, pokud to umožňují řízení. Financování z jiných programů může být poskytováno postupně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování finančních prostředků, včetně společného financování akcí. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy programu ve vztahu k jiným programům Unie nebylo narušeno dosažení specifických cílů.\n2.   Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie. Komise za tímto účelem usnadní vytvoření vhodných mechanismů koordinace mezi příslušnými orgány a mezi těmito orgány a Komisí a zavede vhodné monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními unijními nástroji financování. Ujednání uvedená v odstavci 1 přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci pozitivního dopadu výdajů.\nČlánek 14\nProvádění a formy unijního financování\n1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení, kdy jsou plněním některých úkolů souvisejících s prováděním rozpočtu pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, a to v souladu s články 4 až 8 tohoto nařízení. Subjekty pověřené prováděním programu se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v právním aktu zřizujícím tyto subjekty nebo pověřujícím je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě subjektů podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha akce to vyžadují.\n2.   Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen.\nPokud dosažení cíle akce vyžaduje zadávání zakázek na inovační zboží a služby, mohou být granty uděleny pouze příjemcům, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jak jsou vymezeni ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (27) a 2014/25/EU (28).\nPokud je pro dosažení cílů akce nezbytné dodání inovačního zboží nebo služeb, které dosud nejsou ve velkém rozsahu dostupné na trhu, veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou schválit zadání několika zakázek v rámci jednoho zadávacího řízení.\nV řádně odůvodněných případech týkajících se veřejné bezpečnosti může veřejný zadavatel nebo zadavatel vyžadovat, aby se místo plnění smlouvy nacházelo na území Unie.\nProgram může zároveň poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.\n3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužených příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se článek 37 nařízení (EU) 2021/695.\nČlánek 15\nEvropská partnerství\nProgram se může provádět prostřednictvím evropských partnerství a v rámci strategického plánování mezi Komisí a členskými státy, jak je uvedeno v článku 6 nařízení (EU) 2021/695. Toto provádění může zahrnovat příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení uvedeného nařízení týkající se evropských partnerství.\nČlánek 16\nEvropská centra pro digitální inovace\n1.   Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace. Uvedená výchozí síť je tvořena alespoň jedním centrem v každém členském státě, ledaže v daném členském státě neexistuje kandidát, který může být jmenován a vybrán v souladu s odstavci 2 a 3.\n2.   Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 tohoto článku jmenuje každý členský stát v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami kandidátské subjekty na základě otevřeného a soutěžního procesu podle těchto kritérií:\na)\nvhodné kompetence související s činnostmi evropských center pro digitální inovace uvedenými v odstavci 6 tohoto článku a kompetence v jedné či více oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2;\nb)\nvhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury nezbytná pro výkon činností uvedených v odstavci 6 tohoto článku;\nc)\nprovozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie; a\nd)\nodpovídající finanční životaschopnost v souladu s výší prostředků Unie, jejichž správa bude od nich vyžadována, prokázaná v příslušných případech prostřednictvím záruk poskytnutých pokud možno orgánem veřejné moci.\n3.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2. Komise v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území.\nKomise vybere uvedené subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku a těchto doplňujících kritérií:\na)\ndostupný rozpočet na financování výchozí sítě; a\nb)\nschopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí, jež zlepší sbližování mezi členskými státy přijímajícími podporu z Fondu soudržnosti na období 2021 - 2027 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady a ostatními členskými státy například tím, že ze zeměpisného hlediska překlene digitální propast.\n4.   V případě potřeby Komise na základě otevřeného a soutěžního řízení přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o výběru subjektů tvořících další evropská centra pro digitální inovace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nKomise v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem dalšího evropského centra pro digitální inovace na jeho území.\nKomise při výběru dalších evropských center pro digitální inovace dbá na zajištění širokého zeměpisného pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě v dostatečné míře odpovídá poptávce po službách centra v daných členských státech. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony Unie, mohou být navrženy zvláštní subjekty, které jejich potřeby pokryjí.\n5.   Evropská centra pro digitální inovace mají značnou celkovou nezávislost při stanovování své organizace, struktury a pracovních postupů.\n6.   Pokud jde o provádění programu, evropská centra pro digitální inovace vykonávají ve prospěch výrobních odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i veřejného sektoru tyto činnosti:\na)\nzvyšování informovanosti a poskytování odborných poznatků, know-how a služeb digitální transformace, včetně zkušebních a experimentálních zařízení, nebo zajišťování přístupu k nim;\nb)\npomoc podnikům, zejména malým a středním podnikům a start-upům, a organizacím a orgánům veřejné správy při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje;\nc)\nusnadňování přenosu odborných poznatků a know-how mezi regiony, zejména propojováním malých a středních podniků, start-upů a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s evropskými centry pro digitální inovace usazenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzování výměny dovedností a znalostí, společných iniciativ a osvědčených postupů;\nd)\nposkytováních tematických služeb, zejména služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, organizacím veřejného sektoru, malým a středním podnikům nebo podnikům se střední tržní kapitalizací, nebo zajišťování přístupu k těmto službám;\ne)\nposkytování finanční podpory třetím stranám v rámci specifického cíle č. 4.\nPro účely prvního pododstavce písm. d) se mohou evropská centra pro digitální inovace specializovat na konkrétní tematické služby a nemusí poskytovat všechny tematické služby ani poskytovat tyto služby všem kategoriím subjektů uvedeným v tomto odstavci.\n7.   Pokud evropské centrum pro digitální inovace obdrží financování v rámci programu, je toto financování poskytnuto formou grantů.\nKAPITOLA II\nZPŮSOBILOST\nČlánek 17\nZpůsobilé akce\n1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce přispívající k dosažení cílů stanovených v článcích 3 až 8.\n2.   Kritéria způsobilosti pro akce prováděné v rámci programu jsou stanovena v pracovních programech.\nČlánek 18\nZpůsobilé právní subjekty\n1.   K účasti na programu jsou způsobilé tyto právní subjekty:\na)\nprávní subjekty usazené v:\ni)\nčlenském státě nebo zámořské zemi nebo území spojených s členským státem;\nii)\ntřetí zemi přidružené k programu v souladu s články 10 a 12;\nb)\njiné právní subjekty založené podle práva Unie a mezinárodní organizace evropského zájmu.\n2.   Odchylně od odstavce 1 jsou právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, způsobilé k účasti na konkrétních akcích, pokud je jejich účast nezbytná k dosažení cílů programu. Takové subjekty nesou náklady své účasti, není-li v pracovních programech stanoveno jinak.\n3.   Fyzické osoby nejsou způsobilé k účasti na programu, s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4.\n4.   Pracovní program uvedený v článku 24 může stanovit, že účast je z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou nezávislostí Unie omezena na příjemce usazené pouze v členských státech, nebo na příjemce usazené v členských státech a určených přidružených zemích nebo jiných třetích zemích. Veškerá omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích musí splňovat podmínky příslušné dohody.\nKAPITOLA III\nGRANTY\nČlánek 19\nGranty\nGranty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení. Tyto granty se udělují a spravují, jak je stanoveno pro každý specifický cíl.\nČlánek 20\nKritéria pro udělení grantu\n1.   Kritéria pro udělení grantu jsou vymezena v pracovních programech a ve výzvách k podávání návrhů se zohledněním alespoň těchto prvků:\na)\npřipravenost akce z hlediska vývoje projektu;\nb)\nracionalita navrhovaného prováděcího plánu;\nc)\nnutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek tržního financování.\n2.   Ve vhodných případech kritéria pro udělení grantu zohlední tyto prvky:\na)\nstimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice;\nb)\nočekávaný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí;\nc)\ndostupnost jednotlivých služeb a snadný přístup k nim;\nd)\ntransevropský rozměr;\ne)\nvyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně překlenutí zeměpisné digitální propasti, a to i ve vztahu k nejvzdálenějším regionům;\nf)\nexistence dlouhodobého plánu udržitelnosti;\ng)\nmožnost opakovaně využívat a přizpůsobovat výsledky projektů;\nh)\nsynergie a doplňkovost s jinými programy Unie.\nČlánek 21\nHodnocení\nV souladu s článkem 150 finančního nařízení hodnotí žádosti o granty hodnotící komise, která může být zcela či částečně složena z externích nezávislých odborníků.\nKAPITOLA IV\nOPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ A JINÉ KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ\nČlánek 22\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 23\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci tohoto programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n2.   Aby mohla být akcím v rámci programu udělena značka „pečeť excelence“, musí splňovat všechny tyto podmínky:\na)\nbyly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;\nc)\nnemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,\nV souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 může EFRR nebo ESF+ podporovat návrhy předložené v rámci výzvy k předkládání návrhů v rámci programu, kterým byla v souladu s programem udělena pečeť excelence.\nKAPITOLA V\nPROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 24\nPracovní programy\n1.   Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.\n2.   Pracovní programy se v zásadě přijímají jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, a zahrnují obecné cíle programu i jeden nebo více specifických cílů. Je-li to odůvodněno specifickými potřebami provádění, mohou být rovněž přijaty jako roční programy.\n3.   Pracovní programy jsou v souladu se specifickými cíli programu stanovenými v článcích 4 až 8 a zohledňují rovněž oblasti a druhy činností stanovené v příloze I. Pracovní programy zajistí, aby akce podporované jejich prostřednictvím nevytlačovaly soukromé financování.\n4.   Aby se zohlednily technologické změny a vývoj na trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I, pokud jde o činnosti v ní uvedené, a to způsobem, který je v souladu se specifickými cíli programu stanovenými v článcích 4 až 8.\n5.   V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.\n6.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy pro specifické cíle 2, 4 a 5 a pro možné další akce v rámci přímého řízení pro specifické cíle 1 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nČlánek 25\nMonitorování a vykazování\n1.   Měřitelné ukazatele monitorování provádění programu a pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze II.\n2.   Komise stanoví metodiku pro zajištění ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1.\n3.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do měřitelných ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aby byly výsledky vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a zaznamenaných obtíží.\nZa tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n5.   V maximální možné míře se jako kontextové ukazatele využijí oficiální statistiky EU jako například pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Komise konzultuje národní statistické instituty a spolu s Eurostatem je zapojí do prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci.\nČlánek 26\nHodnocení programu\n1.   Hodnocení programu se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Obsahují kvalitativní posouzení pokroku při plnění obecných cílů programu stanovených v článku 3.\n2.   Kromě pravidelného monitorování programu provede Komise průběžné hodnocení programu, které se uskuteční, jakmile bude k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení je základem pro případné úpravy provádění programu, a to rovněž se zohledněním nového relevantního technologického vývoje.\n3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.\nZávěrečné hodnocení posoudí dlouhodobější dopady programu a jeho udržitelnost.\n4.   Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly příjemci finančních prostředků Unie shromažďovány účinně, efektivně, včas a na vhodné úrovni granularity.\n5.   Komise předloží průběžné hodnocení uvedené v odstavci 2 a závěrečné hodnocení uvedené v odstavci 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 27\nAudity\n1.   Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi či jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\n2.   Kontrolní systém zajistí náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních.\n3.   Audity výdajů se provádějí důsledně v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.\n4.   Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založena na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.\n5.   Audit akcí, které získávají kumulativní financování z různých programů Unie, se provádí pouze jednou a pokrývá všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.\nČlánek 28\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 29\nInformace, komunikace, publicita, politická podpora a šíření\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Komise zajistí rovněž poskytování integrovaných informací a to, aby se tyto informace dostaly k potenciálním žadatelům o financování z prostředků Unie v digitálním odvětví.\nFinanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\n3.   Program poskytuje podporu rozvoji politiky, informační činnosti, zvyšování povědomí a šíření akcí týkajících se programu a podporuje spolupráci a výměnu zkušeností v oblastech uvedených v článcích 4 až 8.\nKAPITOLA VI\nAKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ AKTY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 30\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 31\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen koordinační výbor programu Digitální Evropa. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 32\nZrušení\nRozhodnutí (EU) 2015/2240 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 33\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (29) a rozhodnutí (EU) 2015/2240, které se použijí na uvedené akce až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí (EU) 2015/2240.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie po 31. prosinci 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 9 odst. 4 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce trvání programu.\nČlánek 34\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu 29. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (Úř. věst. C 124, 9.4.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(5)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(8)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(10)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(12)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19,12,2013, s. 1).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušuje nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(18)  Nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).\n(20)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(21)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(23)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru (Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1).\n(24)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).\n(26)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).\n(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).\nPŘÍLOHA I\nAKCE\nTechnický popis programu: rozsah akcí\nPočáteční a případně následné akce v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu:\nSpecifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika\nProstřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celistvý unijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést mezi lety 2022 a 2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a mezi lety 2026 a 2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití.\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:\n1.\nRámec pro společné zadávání veřejných zakázek umožňující přístup založený na společném vytváření koncepce a zaměřený na pořízení integrované sítě vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Tato síť bude snadno dostupná veřejným a soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí, a pro výzkumné účely v souladu s nařízením (EU) 2018/1488.\n2.\nRámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro pořízení post-exakapacitní superpočítačové infrastruktury, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi.\n3.\nKoordinaci a odpovídající finanční prostředky na úrovni Unie na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury.\n4.\nVytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou.\n5.\nVytváření sítí národních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, z nichž se v každém členském státě bude nacházet alespoň jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku, s cílem poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, zejména malým a středním podnikům, akademické obci a orgánům veřejné správy.\n6.\nZavedení hotové funkční technologie, zejména superpočítačů coby služby vzešlé z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).\nSpecifický cíl č. 2 – Umělá inteligence\nProgram vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem orgánům veřejné správy a podnikům, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími a nově zřízenými zkušebními experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech.\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:\n1.\nVytvoření společných evropských datových prostorů, v nichž se zpřístupňují data z celé Evropy včetně informací shromážděných z opakovaného použití informací veřejného sektoru a které se stanou zdrojem vstupních dat pro řešení v oblasti umělé inteligence. Tyto prostory by měly být otevřené veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by v případě dat v těchto jednotlivých prostorech měla být zajištěna interoperabilita, zejména prostřednictvím datových formátů, jež by byly otevřené, strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak při interakci mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i v rámci jednotlivých sektorů a mezi nimi (sémantická interoperabilita).\n2.\nRozvoj společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, které je činí snadno přístupnými všem potenciálním evropským uživatelům na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Podniky a veřejný sektor mají být schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám.\n3.\nSpolečné investování s členskými státy do referenčních zařízení světové úrovně pro testování a experimenty v reálných podmínkách, se zaměřením na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, doprava a mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Uvedená zařízení mají být přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť evropských center pro digitální inovace. Mají být vybavena nebo propojena s velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně rozvíjejících se oborů, jako je mimo jiné neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika.\nSpecifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra\nProgram podpoří posilování, budování a pořizování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v Unii tím, že bude prohlubovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit občany a podniky před kybernetickými hrozbami, a to též podporou provádění směrnice (EU) 2016/1148.\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:\n1.\nSpolečné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež jsou zásadní pro ochranu klíčových infrastruktur a jednotného digitálního trhu jako takového. Toto společné investování by mohl zahrnovat investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru a další nástroje, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě.\n2.\nRozšiřování stávajících technologických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech a zajištění toho, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu.\n3.\nŠiroké zavádění účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. Toto zavádění zahrnuje posílení bezpečnosti produktů již od fáze jejich návrhu až po jejich uvedení na trh.\n4.\nPodpora odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializované odborné přípravě.\nSpecifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti\nProgram bude podporovat přístup k pokročilým digitálním dovednostem, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti pro současnou a budoucí pracovní sílu, a vzdělávací příležitosti ohledně těchto dovedností tím způsobem, že bude například studentům, čerstvým absolventům, stávajícím pracovníkům a občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, ať už se nacházejí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet.\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:\n1.\nPřístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a podnicích zavádějících vyspělé digitální technologie.\n2.\nPřístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet vysokoškolské instituce, výzkumné instituty a profesní certifikační orgány v oblasti průmyslu, ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou dle očekávání zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie).\n3.\nÚčast na předem certifikované krátkodobé specializované odborné přípravě, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.\nIntervence se zaměří na pokročilé digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi.\nEvropská centra pro digitální inovace uvedená v článku 16 působí jako zprostředkovatelé při zajišťování příležitostí k odborné přípravě, přičemž spolupracují s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy.\nSpecifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita\nProjekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu.\nI.\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:\n1.\nModernizace veřejné správy\n1.1.\nPodpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření nezbytných registrů a jejich propojování zcela v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n1.2.\nPodpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby, vývoje a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.\n1.3.\nPodpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem, jakož i vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi.\n1.4.\nSpolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury případně využívající služeb a aplikací technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací Unie.\n2.\nZdravotnictví\n2.1.\nZajistit, aby občané měli kontrolu nad svými osobními údaji a aby měli přístup k osobním zdravotním údajům, mohli je sdílet, využívat a spravovat bezpečně a bez ohledu na hranice států takovým způsobem, který zaručuje jejich soukromí, ať už se občané nebo jejich data nachází kdekoliv, v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI), rozšířit ji o nové digitální služby související s prevencí nemocí, zdravím a zdravotní péčí a podporovat zavádění takových služeb na základě široké podpory v podobě činností Unie a podpory ze strany členských států, zejména v rámci sítě elektronického zdravotnictví (eHealth) podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (1).\n2.2.\nZpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevence nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory, včetně ukládání dat a výpočetní techniky, know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populaci o velikosti alespoň 10 milionů občanů.\n2.3.\nZpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativních a osvědčených postupů v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky.\n3.\nSoudnictví\nUmožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a dalšími příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a právním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky interoperabilních propojení databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a příslušníky právnické profese založených mimo jiné na řešeních v oblasti umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).\n4.\nDoprava, mobilita, energetika a životní prostředí\nZavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojený automatizovaný silniční provoz, bezpilotní vzdušné prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a to v koordinaci s akcemi pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy.\n5.\nVzdělávání, kultura a sdělovací prostředky\nPoskytnout evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využívat evropské kulturní dědictví, včetně knihovny Europeana, k podpoře vzdělávání a výzkumu a k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropské společnosti. Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání, jakož i v soukromých a veřejně financových kulturních institucích.\n6.\nDalší akce na podporu jednotného digitálního trhu\nPodpora akcí, jakými je zvyšování počítačové a mediální gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, boj proti internetové šikaně a šíření dětské pornografie na internetu, a to na základě podpory celoevropské sítě center pro bezpečnější internet; podpora opatření zaměřených na odhalování záměrného šíření dezinformací a boj proti němu, čímž se zvýší celková odolnost Unie; podpora střediska Unie pro sledování ekonomiky digitálních platforem, jakož i studií a informační činnosti.\nAkce uvedené v bodech 1 až 6 mohou být částečně podporovány evropskými centry pro digitální inovace prostřednictvím týchž kapacit, jež jsou budovány na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II).\nII\nPočáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace průmyslu zahrnují:\nPřispívat ke zkvalitňování sítě evropských center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední podniky, z kteréhokoliv regionu v Unii, měly přístup k digitálním kapacitám. Tento příspěvek zahrnuje:\n1.\nPřístup ke společnému evropskému datovému prostoru a platformám umělé inteligence a k evropským zařízením v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky pro účely datových analýz a výpočetně náročných aplikací\n2.\nPřístup k zařízením pro rozsáhlé testování umělé inteligence a k vyspělým nástrojům kybernetické bezpečnosti\n3.\nPřístup k pokročilým digitálním dovednostem\nAkce uvedené v prvním pododstavci budou koordinovány s inovačními akcemi v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do evropských center pro digitální inovace podporovanými z EFRR a budou je doplňovat. Z programu lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude zajištěna pomocí finančních nástrojů využívajících program InvestEU.\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).\nPŘÍLOHA II\nMĚŘITELNÉ UKAZATELE MONITOROVÁNÍ PROVÁDĚNÍ PROGRAMU A PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POKROKU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ\nSpecifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika\n1.1.\nPočet infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky pořízených na základě společné veřejné zakázky\n1.2.\nPoužívání exa-kapacitních a post-exakapacitních počítačů celkem a různými skupinami zúčastněných stran (univerzitami, malými a středními podniky apod.)\nSpecifický cíl č. 2 – Umělá inteligence\n2.1.\nCelková částka společně investovaná do zkušebních a experimentálních zařízení\n2.2.\nPoužívání společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, používání společných evropských datových prostorů a využívání zkušebních a experimentálních zařízení v souvislosti s akcemi v rámci tohoto nařízení\n2.3.\nPočet případů, kdy se organizace rozhodnou v návaznosti na tento program integrovat umělou inteligenci do svých produktů, procesů nebo služeb\nSpecifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra\n3.1.\nPočet infrastruktur nebo nástrojů kybernetické bezpečnosti pořízených na základě společné veřejné zakázky (1)\n3.2.\nPočet uživatelů a uživatelských skupin s přístupem k evropským zařízením kybernetické bezpečnosti\nSpecifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti\n4.1.\nPočet osob, jež absolvovaly odbornou přípravu podporovanou z programu v zájmu nabytí pokročilých digitálních dovedností\n4.2.\nPočet podniků, zejména malých a střední podniků, majících problémy získat specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií\n4.3.\nPočet osob, které po skončení odborné přípravy podporované z programu hlásí lepší situaci v oblasti zaměstnání\nSpecifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita\n5.1.\nZavádění veřejných digitálních služeb\n5.2.\nPodniky intenzivně využívající digitální kapacity\n5.3.\nMíra sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability\n5.4.\nPočet podniků a subjektů veřejné správy a veřejných organizací, jež využily služeb evropských center pro digitální inovace\n(1)  „Infrastrukturou“ se typicky rozumí infrastruktura určená pro výzkum či experimenty, jako je zkušební prostředí, kybernetické polygony nebo vybavení pro výpočetní či komunikační techniku. Může se jednat pouze o data nebo software, ale může se jednat i o fyzické vybavení.\n„Nástrojem“ se typicky rozumí fyzické zařízení nebo software či algoritmus, jež jsou použity pro posílení bezpečnosti systémů informačních a komunikačních technologií. Jako příklady lze uvést software pro detekci narušení nebo zdroje dat, na jejichž základě lze získávat poznatky o situaci kritických infrastruktur.\nNařízení o centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost umožňuje celou řadu typů zadávání zakázek, nikoli pouze společné zadávání: ze strany Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost coby subjektu Unie; ze strany ostatních za pomoci unijního grantu; nebo zadávání několika stranami.\nPŘÍLOHA III\nSYNERGIE S JINÝMI PROGRAMY UNIE\n1.   \nSynergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:\na)\ni když se několik tematických oblastí, jimiž se zabývá tento program a program Horizont Evropa, navzájem přibližuje, druhy akcí, která mají být podporovány, jejich očekávané výstupy a intervenční logika se od sebe budou lišit a navzájem se doplňovat;\nb)\nprogram Horizont Evropa poskytne rozsáhlou podporu pro výzkum, technický vývoj, demonstrace, pilotní projekty, ověření koncepce, testování a inovace inovativních digitálních technologií, včetně jejich zavádění v předkomerční fázi, a to zejména prostřednictvím:\ni)\nzvláštního rozpočtu pro klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ určeného na vývoj základních technologií (umělé inteligence a robotiky, internetu nové generace, vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu a klíčových digitálních technologií, které kombinují digitální technologie s jinými technologiemi),\nii)\npodpory výzkumných infrastruktur v rámci pilíře „Excelentní věda“,\niii)\nzačlenění digitální oblasti do všech Globálních výzev (zdraví, bezpečnost, energetika a mobilita, klima atd.) a\niv)\npodpory rozšiřování průlomových inovací v rámci pilíře „Inovativní Evropa“ (z nichž mnohé budou kombinovat digitální a fyzické technologie);\nc)\nprogram bude investovat do:\ni)\nbudování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a\nii)\nzavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce Unie na celostátní, regionální a místní úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků);\nd)\nkapacity a infrastruktury programu budou k dispozici výzkumné a inovační komunitě, též pro akce podporované z programu Horizont Evropa, jako je testování, experimenty a demonstrace napříč všemi sektory a disciplínami;\ne)\njak bude díky programu Horizont Evropa dozrávat vývoj nových digitálních technologií, program je postupně převezme a zajistí jejich zavádění;\nf)\niniciativy programu Horizont Evropa na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti dovedností a schopností, včetně těch, které se realizují v centrech společného umístění v rámci znalostního a inovačního společenství při Evropském inovačním a technologickém institutu, budou doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností podporovaným z programu;\ng)\nbudou zavedeny účinné koordinační mechanismy pro programování a provádění, které v co možná největším rozsahu sladí všechny postupy u obou programů. Do jejich řídicích struktur budou zapojeny všechny příslušné útvary Komise.\n2.   \nSynergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně EFRR, ESF+, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, zajistí, že:\na)\nmechanismy doplňkového financování z programů Unie v rámci sdíleného řízení a tohoto programu budou využívány na podporu akcí, které propojují inteligentní specializace s podporou digitální transformace evropského hospodářství a společnosti;\nb)\nEFRR bude přispívat k rozvoji a posilování místních a regionálních inovačních ekosystémů, průmyslové transformace a digitální transformace společnosti a veřejné správy, čímž bude stimulovat rovněž provádění Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě. To zahrnuje podporu digitální transformace průmyslu a zavádění výsledků, jakož i nasazování nových technologií a inovativních řešení. Program bude doplňovat a podporovat vytváření nadnárodních sítí a mapování digitálních kapacit tak, aby tyto sítě a kapacity byly přístupné malým a středním podnikům a aby interoperabilní řešení v oblasti informačních technologií byla přístupná všem regionům Unie.\n3.   \nSynergie s Nástrojem pro propojení Evropy zajistí, že:\na)\nprogram se zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností, přičemž cílem je v celé Evropě v široké míře na základě rámce Unie zavádět a využívat kritická stávající nebo vyzkoušená inovativní digitální řešení v oblastech veřejného zájmu nebo selhání trhu. Program se provádí zejména prostřednictvím koordinovaných a strategických investic s členskými státy, zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, do digitálních kapacit, které budou sdíleny v celé Evropě, a do celounijních akcí, které v rámci rozvoje jednotného digitálního trhu podpoří interoperabilitu a standardizaci;\nb)\nkapacity a infrastruktury programu budou k dispozici pro zavádění inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy. Nástroj pro propojení Evropy bude podporovat zavádění a nasazování inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy;\nc)\nbudou zřízeny mechanismy koordinace, zejména prostřednictvím vhodných řídicích struktur.\n4.   \nSynergie s programem InvestEU zajistí, že:\na)\npodpora prostřednictvím tržního financování, včetně sledování cílů politiky v rámci programu, bude poskytována na základě nařízení (EU) 2021/523 ; toto tržní financování by mohlo být spojeno s grantovou podporou;\nb)\npodpora poskytovaná prostřednictvím evropských center pro digitální inovace usnadní podnikům přístup k finančním nástrojům.\n5.   \nSynergie s programem Erasmus+ zajistí, že:\na)\nprogram bude podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností potřebných k zavádění špičkových technologií, jako je umělá inteligence nebo vysoce výkonná výpočetní technika, ve spolupráci s příslušnými odvětvími;\nb)\nta část programu Erasmus+, která se týká pokročilých dovedností, bude doplňovat intervence programu a zabývat se získáváním dovedností prostřednictvím mobility ve všech oborech a na všech úrovních.\n6.   \nSynergie s programem Kreativní Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady zajistí, že:\na)\nsložka MEDIA programu Kreativní Evropa bude podporovat iniciativy, které mohou zajišťovat reálný dopad pro kulturní a kreativní odvětví v celé Evropě, a napomáhat tak jejich přizpůsobení se digitální transformaci;\nb)\nprogram bude mimo jiné poskytovat evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku.\n7.\nBude zajištěna synergie s dalšími programy a iniciativami Unie, jež se týkají kompetencí nebo dovedností.", "summary": "Program Digitální Evropa (2021–2027)\nProgram Digitální Evropa (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/694, kterým se zavádí program Digitální Evropa\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nProgram Digitální Evropa je program financování Evropské unie (EU), jehož cílem je zpřístupnit digitální technologie podnikům, občanům a veřejné správě. Jeho cílem je:zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice, přispívat k překlenutí digitální propasti v celé EU a posilovat její strategickou autonomii, posilovat a podporovat kapacity Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění.\nKLÍČOVÉ BODY\nProgram běží ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, tedy po dobu platnosti víceletého finančního rámce. Je podpořen orientační alokací ve výši více než 7,5 miliardy eur v cenách roku 2021 a je prováděn převážně v rámci přímého řízení Evropskou komisí. Nařízení stanovuje 5 specifických cílů, jejichž cílem je rozšířit kapacity Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu.Vysoce výkonná výpočetní technika (2 226 914 000 EUR)\nOperační cíle jsou prováděny především prostřednictvím evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, který byl zřízen na základě nařízení (EU) 2018/1488:snadno dostupná infrastruktura exakapacitních* superpočítačů a datová infrastruktura světové úrovně pro veřejné i soukromé uživatele – zejména malé a střední podniky (MSP), snadno dostupná pro výzkum v souladu s nařízením (EU) 2018/1488, celounijní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jež zahrnuje vědu a průmysl, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností, post-exakapacitní infrastruktura, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi a výzkumnými infrastrukturami pro výpočetní vědu a povzbuzování nezbytného vývoje hardwaru a softwaru.Umělá inteligence (UI) (2 061 956 000 EUR)\nPodporuje následující operační cíle:základní kapacity a znalosti v oblasti umělé inteligence, včetně kvalitnějších datových zdrojů a mechanismů výměny a knihoven algoritmů, které budou přístupné podnikům – zejména MSP a start-upům – i občanům, neziskovým organizacím, výzkumným institucím, univerzitám a orgánům veřejné správy, zkušební a experimentální zařízení EU pro komerční aplikace a výrobní systémy, aby bylo možné lépe začleňovat technologie do hodnotových řetězců.Kybernetická bezpečnost a důvěra (1 649 566 000 EUR)\nPodporuje následující operační cíle:pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost společně s členskými státy EU, znalosti, kapacity a dovednosti související s kybernetickou bezpečností, včetně osvědčených postupů, schopnosti členských států a soukromého sektoru na podporu směrnice o kybernetické bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice (EU) 2016/1148), odolnost, povědomí o rizicích a alespoň základní úroveň kybernetické bezpečnosti, lepší koordinace mezi civilní a obrannou sférou kybernetické bezpečnosti.Pokročilé digitální dovednosti (577 347 000 EUR)\nProgram podporuje rozvoj pokročilých digitálních dovedností s cílem:přispívat ke zvýšení talentového potenciálu Evropy, překlenout digitální propasti a podporovat větší profesionalitu, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku a cloud computing, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), kvantové technologie, robotiku a umělou inteligenci.Mezi operační cíle patří vysoce kvalitní krátkodobá a dlouhodobá odborná příprava a kurzy, profesní příprava a pracovní stáže (podle potřeby) pro studenty a pracovníky, zejména v MSP a ve veřejném sektoru.\nZavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita (1 072 217 000 EUR)\nPodporuje tyto cíle:účinné zavádění nejmodernějších digitálních technologií, například vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, subjekty ve veřejném sektoru a v oblastech veřejného zájmu, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, celní oblast, doprava, mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, zavádění a využívání integrovaných a interoperabilních transevropských infrastruktur a dohodnutých digitálních norem ve veřejném sektoru, využívání řešení a rámců veřejnou správou, podniky a občany, a to včetně řešení s otevřeným zdrojovým kódem, snadný přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií pro veřejný sektor a průmysl EU, zejména pro MSP, podporovat využívání pokročilých digitálních technologií zahrnujících vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a blockchain, a to zejména ze strany MSP a start-upů, zajistit trvalou kapacitu na úrovni EU k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení osvědčených postupů, vybudovat evropský ekosystém pro důvěryhodné infrastruktury pro sdílení údajů a digitální infrastruktury.Síť evropských center pro digitální inovace poskytne podnikům, zejména MSP, a veřejné správě přístup k technologickým znalostem. Tato centra budou sdružovat průmysl, podniky a správní orgány, které potřebují nová technologická řešení, a společnosti, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.\nProgram zahrnuje spolufinancování ze strany členských států a v případě potřeby i ze strany soukromého sektoru. Granty v rámci programu mohou pokrýt až 100 % způsobilých nákladů.\nProgramu se mohou prostřednictvím přidružení nebo částečného přidružení účastnit i následující země mimo EU:členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou také členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), kandidátské země a potenciální kandidátské země, země evropské politiky sousedství, jiné země mimo EU podle dohody.Program Digitální Evropa doplňuje další programy na podporu digitální transformace, jako je program Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, a digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nViz také:Program Digitální Evropa (Evropská komise) Vysoce výkonná výpočetní technika (Evropská komise) Evropský přístup k umělé inteligenci (Evropská komise) Kybernetická bezpečnost v programu Digitální Evropa (Evropská komise) Iniciativy v oblasti digitálních dovedností (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nExakapacitní: výpočetní systémy nové generace schopné provádět 1018 (deset na osmnáctou) operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1–34)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68)\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11–22)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA (Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15–69)\nNařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488 (Úř. věst. L 256, 19.7.2021, s. 3–51)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1–30)\nPoslední aktualizace 24.09.2021"}
{"celex_id": "32021R0690", "reference": "3.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 153/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/690\nze dne 28. dubna 2021,\nkterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114, čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 173 a 338 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a měl by i nadále přinášet prospěch všem občanům i podnikům. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro unijní podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu. Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny. Nadále je hnací silou pro budování integrovanějšího trhu a silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě a klíčovým prvkem při dosahování zelené a digitální transformace v přechodu na udržitelné hospodářství, mimo jiné i coby reakce na zvyšující se tlak změny klimatu.\n(2)\nVnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a jednotlivcům, vytváří nové výrobky, služby, procesy a obchodní modely, jakož i možnosti pro účinnou tvorbu vysoce kvalitních statistik. Zároveň představuje výzvu pro regulaci, prosazování práva a ochranu a bezpečnost spotřebitele.\n(3)\nFungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor práva Unie. Ten se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, vzájemného uznávání, posuzování shody, ochrany spotřebitele a dozoru nad trhem. Zahrnuje také pravidla upravující hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce, oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv, tvorby evropských statistik a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže. Tento soubor práva Unie vytváří rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu ve prospěch spotřebitelů a podniků nezbytné.\n(4)\nŘádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí v cestě diskriminační, neopodstatněné nebo nepřiměřené překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale stejně tak důležité je zajistit jejich fungování. Současné výzvy týkající se prosazování stávajících pravidel, překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb a nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek omezují možnosti podniků a občanů. Řešení těchto překážek je v konečném důsledku otázkou důvěry občanů v Unii, jakož i v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem.\n(5)\nDříve existovaly samostatné programy pro opatření Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Některé další činnosti byly financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Nyní je nutné zefektivnit synergické působení mezi různými opatřeními, využívat jí a stanovit flexibilnější, transparentnější, jednodušší a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného fungování udržitelného vnitřního trhu. Proto by měl být zaveden nový program, který spojuje činnosti, jež byly dříve financovány v rámci uvedených jiných programů a jiných příslušných rozpočtových položek. Uvedený program by měl také zahrnovat nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, ale zároveň by se neměl překrývat se souvisejícími programy a činnostmi Unie.\n(6)\nVývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) byly předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (5). V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahoval předchozí evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení (ES) č. 223/2009. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistiku, o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie. Nezbytným předpokladem pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je profesionální nezávislost.\n(7)\nJe proto vhodné zavést program pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, pro normalizaci, dozor nad trhem a ochranu spotřebitele pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh, dále jen „program“). Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6).\n(8)\nProgram by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu, což zahrnuje podniky, občany včetně spotřebitelů a zaměstnanců, zástupce občanské společnosti a veřejné orgány. Za tímto účelem by program měl usilovat o podporu konkurenceschopnosti, budování kapacity a udržitelnosti podniků, a zejména malých a středních podniků, včetně těch působících v odvětví cestovního ruchu. Udržitelnost podniků je důležitá pro zachování jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti a přispívá k přechodu k hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelnější Unii, což by mělo jít ruku v ruce s digitalizací a zapojením do udržitelných podnikatelských praktik. Program by měl rovněž podporovat prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele. Měl by rovněž zvyšovat informovanost podniků a jednotlivců o jejich právech tím, že jim poskytne správné nástroje, vhodné informace a pomoc, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména prostřednictvím programů odborné přípravy, výměnou osvědčených postupů a budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních unijních a mezinárodních norem a pravidel, jež jsou základem pro provádění právních předpisů Unie, a to i prostřednictvím širokého zapojení zúčastněných subjektů.\nTo by mělo zahrnovat oblast účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které zajišťují vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin, ochranu blahobytu občanů a dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnost potravin a krmiv při současném dodržování zásad udržitelného rozvoje a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Dále by měl program podporovat tvorbu vysoce kvalitní evropské statistiky v souladu se statistickými zásadami, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 223/2009 a dále rozpracovány v Kodexu evropské statistiky.\n(9)\nModerní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti, transparentnosti a vzájemné důvěry, podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci unijním podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program přispět k lepšímu sledování vývoje na vnitřním trhu, jakož i k identifikaci a odstranění zbývajících diskriminačních, neopodstatněných nebo nepřiměřených překážek, a zajistit, aby regulační rámec dokázal zohlednit všechny formy inovací, včetně nového technologického vývoje a procesů, obchodních modelů pro inovace služeb, modelů ekonomiky sdílení a sociální ekonomiky, sociálních inovací a netechnologických inovací.\n(10)\nRegulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel, a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, se použije zásada vzájemného uznávání, v jejímž důsledku zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě. Pokud dotyčný členský stát oprávněně nesouhlasí s prodejem daného zboží, může uložit omezení za předpokladu, že toto omezení je nediskriminační, ospravedlňují je legitimní cíle veřejného zájmu podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo je uznáno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie jako naléhavý důvod obecného zájmu a je úměrné sledovanému cíli. Nedostatečné uplatňování zásady vzájemného uznávání, spočívající například v ukládání neopodstatněných nebo neúměrných omezení, komplikuje situaci podniků, které usilují o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Očekává se, že přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 (7) posílí ekonomické přínosy v této oblasti. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, a realizovat její plný potenciál. Měl by se zaměřovat na snižování množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh, cíleným zvyšováním povědomí a cílenou odbornou přípravou, podporou kontaktních míst pro výrobky podle nařízení (EU) 2019/515 a lepší spoluprací mezi orgány příslušnými pro vzájemné uznávání.\n(11)\nExistují nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů související s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce a týkající se takových otázek, jako jsou kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a soukromí, internet věcí nebo umělá inteligence a související etické normy. Přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a jasnost v otázce odpovědnosti jsou zásadní pro zajištění toho, aby občané Unie, včetně spotřebitelů a podniků, mohli používat vhodné ochrany v případě škody. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a lepšímu prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace a zároveň zajišťuje bezpečnost a ochranu uživatelů.\n(12)\nUvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, včetně výrobků dovážených ze třetích zemí, na trh vystavuje občany Unie, včetně spotřebitelů, jakož i další koncové uživatele riziku. Hospodářské subjekty, které prodávají vyhovující výrobky tradičními nebo elektronickými prostředky, čelí narušení hospodářské soutěže ze strany subjektů, které pravidla nedodržují z důvodu neznalosti, záměrně za účelem získání konkurenční výhody nebo v důsledku roztříštěnosti dozoru nad trhem v celé Unii. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, aby určily totožnost odpovědných hospodářských subjektů v rámci své jurisdikce.\nZ důvodu nedostatečného fyzického přístupu k výrobkům se rovněž potýkají s velkými potížemi při provádění posouzení rizik a zkoušek. Program by proto měl usilovat o posílení souladu výrobků zvyšováním povědomí o platných pravidlech Unie v oblasti bezpečnosti výrobků, zintenzivněním kontrol souladu výrobků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (8) a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem. Měl by tak činit zejména tím, že zajistí přísné vymáhání nových požadavků zavedených nařízením (EU) 2019/1020, aby se zabránilo prodeji nevyhovujících výrobků spotřebitelům a jiným koncovým uživatelům. Program by proto měl posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem v celé Unii, přispět k vyššímu stupni homogenity při prosazování pravidel mezi členskými státy a umožnit jim stejný prospěch z vnitřního trhu, pokud jde o hospodářský růst a udržitelnost.\n(13)\nAčkoli program nezahrnuje cíle a opatření na podporu ochrany práv duševního vlastnictví, je přesto třeba mít na zřeteli, že padělané výrobky často nesplňují požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitele a představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zejména pokud jsou tyto výrobky zakoupeny on-line. Program by proto měl zvýšit synergické působení s dalšími programy Unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, zejména s Nástrojem pro vybavení pro celní kontroly, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.\n(14)\nV zájmu snazšího plnění požadavků u kategorií harmonizovaných produktů s vyšším přirozeným rizikem zavedla Unie systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Je nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní, neboť ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím, než jsou uvedeny na trh. Nyní je hlavní výzvou zajistit, aby akreditační systém nadále představoval nejnovější stav techniky a byl používán stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž podporovat opatření, jimiž se zajistí, aby subjekty posuzování shody nadále splňovaly své regulatorní požadavky, například na nestrannost a nezávislost, zejména využíváním akreditace. Program by měl také podporovat opatření na zdokonalení evropského akreditačního systému, zejména v nových oblastech politiky, podporou Evropské spolupráce v akreditaci uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (9).\n(15)\nJelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat stejné vysoké úrovně ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích, a to i při jejich prodeji on-line. Proto by mělo být možné, aby program v případě potřeby podporoval spolupráce s příslušnými subjekty nacházejícími se ve třetích zemích, například pokud jde o výměnu informací o nevyhovujících výrobcích.\n(16)\nVeřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily efektivní vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. To zahrnuje uplatňování hodnotících kritérií, která při zadávání zakázek podle nejlepšího poměru ceny a kvality určují nejen ekonomicky nejvýhodnější nabídku, ale také nejvýhodnější nabídku s nejvyšší veřejnou hodnotou. Je-li to v souladu s platnými právními předpisy Unie, měly by být zohledněny environmentální a sociální aspekty a aspekty spravedlivého obchodu a u velkých infrastrukturních projektů by mělo být podporováno rozdělení zakázek na části. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (10), 2014/24/EU (11) a 2014/25/EU (12) poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Náležitě uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou klíčovým nástrojem pro posilování vnitřního trhu a posilování růstu podniků Unie a jejích pracovních míst. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace zadavatelů veřejných zakázek, k usnadnění a zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami, především prostřednictvím poradenských služeb a odborné přípravy, větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, jakož i k zajištění podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, odkazů na evropské a mezinárodní normy, poskytování pokynů, uzavírání výhodných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů.\n(17)\nAby bylo možné naplnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele, které budou ve stále větší míře digitalizované a plně přístupné. Rovněž je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti elektronické správy a elektronické veřejné správy a zároveň zajistit náležitou ochranu údajů a soukromí. Z toho vyplývá, že orgány veřejné správy se budou muset zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb spolu s občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje dostupnost aktuálních, přesných a snadno pochopitelných informací o právech podniků a občanů. To znamená zpřístupňování zjednodušených informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Veřejné orgány by dále měly být k dosažení těchto cílů podporovány například jednoduchým a účinným propojením vnitrostátních správních orgánů, jakož i poskytováním informací a usnadňováním výměny poznatků o tom, jak vnitřní trh funguje v praxi. Stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu již v tomto ohledu hrají důležitou úlohu a je třeba dále zvýšit jejich kvalitu, viditelnost, transparentnost a spolehlivost. Program by tedy měl podporovat tyto stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by se měl stát páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu.\n(18)\nProgram by měl podporovat rozvoj regulačního rámce Unie v oblastech práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům, zejména pak malým a středním podnikům, větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným subjektům dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné subjekty, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise na podporu jasného a dobře uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku a inovace založené na datech. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní povinnosti, zejména s ohledem na odpovědnost, bezpečnost, etiku a soukromí v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, neboť to bude rozhodující pro výkonnost hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži.\n(19)\nProgram by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.\n(20)\nCíl spočívající v provádění a rozvoji vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné subjekty. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a kvalitních statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.\n(21)\nSmlouva o fungování EU zahrnuje systém pravidel, která zajišťují, aby nebyla narušována hospodářská soutěž na vnitřním trhu. Program by měl přispívat k politice Unie v oblasti hospodářské soutěže, a to i zlepšováním a posilováním spolupráce se sítěmi a s vnitrostátními orgány a soudy, posilováním mezinárodní spolupráce i zajišťováním oslovení širší skupiny zúčastněných subjektů v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl rovněž pomoci zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu, mimo jiné využíváním odvětvových šetření a dalších nástrojů šetření trhu, jakož i systematičtějším sdílením informací a osvědčených postupů v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. To by mělo přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži a rovným podmínkám, a to i na globální úrovni, a posílit postavení podniků, zejména malých a středních podniků, a spotřebitelů, aby mohli využívat výhod vnitřního trhu.\n(22)\nJe třeba, aby se program především zabýval radikálními důsledky, které pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu plynou z probíhající zelené a digitální transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, zejména prostřednictvím exponenciálního nárůstu množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence, algoritmů pro data velkého objemu a dalších nástrojů IT a odborných znalostí ze strany společností. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a širší a hlubší spolupráci s členskými státy a jejich orgány a soudy, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku chování narušujícího hospodářskou soutěž za hranicemi Unie by program měl v příslušných případech podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. To by mělo podpořit úsilí o lepší prokázání přínosů politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže pro občany Unie, mimo jiné prostřednictvím spolupráce se zástupci skupin občanské společnosti a příslušnými zúčastněnými subjekty. Předpokládá se, že při provádění části programu týkající se hospodářské soutěže bude nezbytná flexibilita, aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby, které jsou ovlivněny dynamickým a rychlým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jejichž tempo a rozsah je obtížné odhadnout. Tento vývoj se týká zejména digitalizace, umělé inteligence, algoritmů, dat velkého objemu, kybernetické bezpečnosti a forenzních technologií.\n(23)\nPosilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti unijních podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem hospodářství Unie. Tvoří 99,8 % všech podniků v Unii, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích s regionálním a místním rozměrem, a tudíž k tvorbě sociální soudržnosti. Malé a střední podniky napomáhají při modernizaci průmyslu a při zelené a digitální transformaci hospodářství, včetně dosažení klimatické neutrality. Program by proto měl rovněž podporovat jejich úsilí o zvýšení účinného využívání zdrojů a vývoj vysoce kvalitních výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí. Tím by měl program rovněž přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na světovém trhu.\n(24)\nMalé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy. K těmto společným problémům patří získávání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přístup na globální trhy a k hodnotovým řetězcům za účelem rozvoje činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Program by měl rovněž zohlednit zvláštní potřeby konkrétních typů malých a středních podniků, jako jsou mikropodniky a malé a střední podniky poskytující služby, malé a střední podniky zabývající se řemeslnou činností, jakož i malé a střední podniky tvořené osobami samostatně výdělečně činnými, příslušníky svobodných povolání a podniky sociální ekonomiky. Podniky sociální ekonomiky v Unii zahrnují různé typy podniků a subjektů spadajících do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení, nadace, sociální podniky a další formy podniků. Vzhledem k tomu, že se zaměřují především na vytváření společné hodnoty a sociálního dopadu pro občany spíše než na dosahování zisku, mohou působit jako motor sociálních inovací, transparentní správy a solidarity a reinvestovat většinu svých zisků nebo přebytků do svých cílů. Pozornost by měla být rovněž věnována zvláštním potřebám potenciálních nových podnikatelů, jako jsou mladí podnikatelé, podnikatelky, starší lidé a osoby se zdravotním postižením.\n(25)\nProgram by měl brát v úvahu malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (13). Při uplatňování tohoto nařízení na malé a střední podniky by Komise měla vést konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně veřejných a soukromých organizací zastupujících malé a střední podniky a organizací členských států zabývajících se podporou obchodu.\n(26)\nProgram by měl podporovat a prosazovat kulturu inovací, rozvíjet průmyslové ekosystémy schopné napomáhat zrodu a růstu malých a středních podniků, se zaměřením na všechny malé a střední podniky schopné zvládat výzvy zelené a digitální transformace a stále konkurenčnějšího a zrychleného prostředí. Měl by usilovat o podporu procesu zavádění inovací prosazováním nových obchodních modelů založených na spolupráci, vytváření sítí a sdílení znalostí a zdrojů, a to i v rámci evropských partnerství klastrů a organizací podnikatelských sítí.\n(27)\nPři stanovování pracovních programů pro poskytování podpory malým a středním podnikům by měla být zohledněna strategická ustanovení strategie pro malé a střední podniky a iniciativy „Small Business Act“, jakož i kontext, v němž malé a střední podniky působí a který je zachycen v přezkumu výkonnosti malých a středních podniků. Pozornost by měla být rovněž věnována síti zmocněnců pro malé a střední podniky.\n(28)\nMnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování. Důvodem těchto obtíží je, že se tyto podniky potýkají s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečná aktiva jako zajištění pro věřitele (tj. kolaterál/záruky) nebo že nemají povědomí o mechanismech na podporu svých činností, které již existují na unijní, celostátní či místní úrovni. Další problémy spojené s financováním vyplývají z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost mimo jiné tím, že se zapojí do zavádění inovací, digitalizace a internacionalizace, jakož i do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků.\n(29)\nNedostatečné dovednosti jsou významnou překážkou růstu podniků v Unii. S cílem posílit podnikání v Unii a podpořit růst malých a středních podniků a jejich digitální a zelenou transformaci by měl program podporovat a usnadňovat přístup malých a středních podniků k dovednostem a mentorským programům, a zejména rozvoj technologických, podnikatelských a manažerských dovedností. Komise by přitom měla koordinovat svou činnost s iniciativami prováděnými v rámci jiných unijních, celostátních a regionálních programů, aby se zvýšilo synergické působení a zabránilo se zdvojování činností.\n(30)\nAby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, aby malé a střední podniky, včetně začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, i nadále hrály svou úlohu coby základ konkurenceschopnosti hospodářství Unie, je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu v podobě dluhových a kapitálových nástrojů zřízených v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (14). Nástroj pro úvěrové záruky zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (15) má prokazatelně přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosný minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Více pozornosti by mohlo být věnováno zvýšení informovanosti potencionálních příjemců o dostupnosti Programu InvestEU pro malé a střední podniky.\n(31)\nOpatření v rámci programu by měla usilovat o dosahování jeho politických cílů nejen formou grantů, ale rovněž usnadňováním přístupu k finančním nástrojům a rozpočtovým zárukám zřízeným v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, a měla by posilovat synergické působení s dalšími programy Unie. Všechna opatření by měla mít jasnou unijní přidanou hodnotu.\n(32)\nProgram by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu, poskytovat jim pomoc počínaje pomocí malým a středním podnikům při hledání partnerů pro společné projekty přes komercializaci a přístup na trh až po budování kapacit a podněcování spolupráce v rámci klastrů a organizací podnikatelských sítí. Měl by rovněž podporovat zelenou a digitální transformaci malých a středních podniků a vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a z dlouholetých zkušeností s prací s unijními, celostátními a regionálními zúčastněnými subjekty. Tato podpora by měla vycházet ze zkušeností sítě Enterprise Europe Network (EEN) jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na vnitřním trhu i na jiných trzích. Tato síť nadále poskytuje služby jménem jiných programů Unie, především programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), za použití finančních zdrojů těchto programů. Měla by také usnadňovat větší zapojení malých a středních podniků do rozvoje iniciativ týkajících se politiky vnitřního trhu, jako je zadávání veřejných zakázek a procesy normalizace. Síť EEN by měla zlepšit spolupráci s evropskými centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17), a s Poradenským centrem InvestEU. Navíc úspěšný mentorský program Erasmus pro mladé podnikatele by měl zůstat nástrojem, který nabídne novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské a manažerské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž posílí jejich podnikatelský talent. Program by měl rozšířit svou zeměpisnou působnost a nabízet podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie.\n(33)\nJe třeba vyvinout další úsilí ke snížení administrativní zátěže a zlepšení přístupnosti iniciativ programu snížením nákladů malých a středních podniků plynoucích ze složitých procesů podávání žádostí a požadavků na účast. V této souvislosti by síť EEN měla být hlavním informačním místem pro malé a střední podniky, které mají zájem mít přístup k financování Unie, přičemž by měla fungovat jako jednotné kontaktní místo a poskytovat jim uzpůsobené pokyny. Je důležité vycházet ze zkušeností se stávajícími opatřeními na podporu malých a středních podniků, ale rovněž zůstat otevřený jejich přizpůsobení měnícím se podmínkám pro malé a střední podniky na vnitřním trhu, zejména pokud jde o digitalizaci a regulační zátěž.\n(34)\nKlastry nabízejí příznivé a odolné podnikatelské prostředí, a proto jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků. Mohou usnadnit zelenou a digitální transformaci průmyslu, včetně služeb, a posílit hospodářský rozvoj regionů vytvářením růstu a pracovních míst. Je důležité, aby společné klastrové iniciativy dosáhly kritického množství, neboť to urychlí růst malých a středních podniků. Propojením specializovaných průmyslových ekosystémů vytvářejí klastry nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do unijních a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních a meziregionálních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry a jejím Evropským znalostním střediskem pro účinné využívání zdrojů. Podpora by měla zahrnovat pomoc malým a středním podnikům, aby spolupracovaly i s malými a středními podniky ze třetích zemí. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení, řešení účinně využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Do této přímé podpory malých a středních podniků by měly být zapojeny další specializované subjekty na podporu těchto podniků s cílem usnadnit průmyslovou transformaci a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k propojení s inovačními centry Unie, zejména jejími centry digitální inovace, a s investicemi prováděnými v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, a tato propojení vytvářet. Lze také prozkoumat synergické působení s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (18).\n(35)\nTento program by měl přispět k posílení vztahu mezi podniky, zejména pak malými a středními podniky, a vysokými školami, výzkumnými středisky a dalšími institucemi, které jsou zapojeny do vytváření a šíření znalostí. Tento vztah by mohl pomoci zlepšit schopnost podniků řešit strategické výzvy, které před ně staví nový mezinárodní kontext.\n(36)\nMalé a střední podniky se vzhledem ke své menší velikosti potýkají se specifickými překážkami růstu. Je pro ně zvláště obtížné růst a rozšířit část své podnikatelské činnosti. Na základě úspěchu nástroje pro malé a střední podniky a klastrových projektů Unie pro nové průmyslové hodnotové řetězce v rámci programu Horizont 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (19), a z nich plynoucích získaných poznatků a zkušeností by měl program poskytovat podporu pro rozšiřování činnosti malých a středních podniků ve všech klíčových fázích jejich rozvoje, včetně podpory internacionalizace, zavádění inovací a komercializace. Tato podpora by doplňovala podporu ze strany Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont Evropa, která se soustředí především na průlomové a přelomové inovace, a tudíž na inovativní malé a střední podniky, se zaměřením zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti, a zároveň podpořila všechny druhy inovací včetně postupných.\n(37)\nKreativita a všechny formy inovací, včetně inovací pro účinnější využívání zdrojů a energetickou účinnost, mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců v Unii. Představují katalyzátor modernizace obchodního a průmyslového odvětví a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, s cílem umožnit malým a středním podnikům zvládnout zelenou a digitální transformaci v celých průmyslových hodnotových řetězcích a ekosystémech.\n(38)\nEvropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Evropské normy jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí za účelem usnadnění zelené a digitální transformace, jako jsou energetika, změna klimatu a ochrana životního prostředí, informační a komunikační technologie, udržitelné využívání a recyklace zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek. Zkušenosti však ukázaly, že normy je v zájmu maximalizace jejich přínosu třeba vypracovávat rychleji a včasněji a je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zapojit všechny relevantní zúčastněné subjekty, včetně těch, které zastupují spotřebitele.\n(39)\nČinnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (20) a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení a v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.\n(40)\nPro vnitřní trh, účinné fungování finančních trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu bankovní unie a unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví a vykazování nefinančních informací.\n(41)\nPodle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (21) mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (22), a odpovídala evropskému veřejnému zájmu. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit v rámci programu vhodné mechanismy financování nadace IFRS.\n(42)\nS přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví, a proto přispěla na její financování prostřednictvím programu. Odborná práce Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by měla být zaměřena na poskytování odborného poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat koncept „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. To poskytuje fórum, na němž mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti. Na základě této práce by Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví měla rovněž přispět k vypracování standardů pro vykazování nefinančních informací.\n(43)\nPokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou Rady pro dozor nad veřejnými zájmy je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti Mezinárodní federace účetních v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány patřičným, náležitým a transparentním způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (23). S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam Rady pro dozor nad veřejnými zájmy pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zavést v programu vhodné mechanismy financování Rady pro dozor nad veřejnými zájmy.\n(44)\nUnie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Je rovněž nutné, aby Unie zajistila řádné a jednotné prosazování právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje.\n(45)\nProgram by měl usilovat o zvýšení povědomí spotřebitelů, podniků, zástupců občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti. Měl by rovněž posílit postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Měl by tak činit zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a tím této organizaci umožnit dosahování většího synergického působení s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Měl by tak také činit zejména podporou Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Přitom je třeba věnovat zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby, zaměřením se zejména na opatření k boji proti praktikám plánovaného zastarávání, které jsou klamavé, a dalším klamavým praktikám, jako jsou nepravdivá environmentální tvrzení, tím, že spotřebitelé budou lépe informováni o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků. Zvláštní pozornost by také měla být věnována předcházení zranitelnostem a řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky, například v souvislosti s propojenými výrobky, internetem věcí, umělou inteligencí a používáním algoritmů, a z rozvoje nových spotřebních návyků a obchodních modelů. Program by měl podporovat opatření pro shromažďování příslušných informací o trzích, včetně zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie.\n(46)\nProgram by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány, včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (24) a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o postupu, jak se připojit k žalobám o zjednání nápravy.\n(47)\nProgram by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center, která pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v Evropském hospodářském prostoru, a to jak on-line, tak při cestování. Tato síť, která zahrnuje 29 center a je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již přes patnáct let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 120 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa, jež nabízejí poradenství o aspektech práva vnitřního trhu, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (25). Z hodnocení vyplynulo, že je důležité, aby tato centra zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Existují rovněž plány na uzavření dohod o vzájemnosti mezi sítí a podobnými subjekty ve třetích zemích.\n(48)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES (26), 2005/29/ES (27), 2011/83/EU (28), (EU) 2019/2161 (29) a (EU) 2020/1828 (30) byly přijaty s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o přeshraniční otázky, jako je prodej nevyhovujících výrobků v odvětví motorových vozidel, dvojí standard kvality výrobků nebo problémy, s nimiž se cestující setkávají v případě zrušení letu nebo významného zpoždění letu. Jejich cílem je rovněž posílit kapacity členských států pro vymáhání práva, zvýšit bezpečnost výrobků a posílit mezinárodní spolupráci a nové možnosti zjednání nápravy, zejména prostřednictvím zástupných žalob podaných oprávněnými subjekty. Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva Unie, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat dosažení nápravy v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. S ohledem na tuto kontrolu účelnosti by proto měla být podpora plného provádění těchto směrnic a opatření a jejich přeshraničního prosazování prioritou.\n(49)\nObčané jsou obzvlášť dotčeni fungováním finančních trhů, a měli by proto obdržet další informace o relevantních právech, rizicích a přínosech. Finanční trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Program by měl přispět ke zlepšení schopnosti spotřebitelů a dalších koncových uživatelů finančních služeb podílet se na tvorbě politiky, a to i prostřednictvím vytváření a šíření jasných, úplných a uživatelsky vstřícných informací o produktech nabízených na finančních trzích.\n(50)\nProgram by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 (31); program navazoval na pilotní projekt a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné k zajištění toho, aby si tvůrci politik byli vědomi názorů jiných zúčastněných stran než odborníků z finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. V zájmu vymezení problematických bodů relevantních pro tvorbu politik Unie a pro zajištění ochrany zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb by měl program průběžně rozvíjet svou metodiku a osvědčené postupy ohledně toho, jak zvýšit zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb. To by mělo zlepšit politiky v oblasti finančních služeb, zejména ty, jejichž cílem je zvyšovat porozumění veřejnosti pro otázky, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a finanční gramotnost.\n(51)\nV rámci pilotního projektu a přípravné akce v letech 2012–2017 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by však mělo být předmětem důkladného hodnocení z hlediska dosažené účinnosti a účinků ve vztahu k dosahování sledovaných cílů. V tomto ohledu, pokud se objeví další potenciální příjemci, mezi jejichž hlavní cíle a činnosti patří zastupování zájmů spotřebitelů a koncových uživatelů na úrovni Unie a kteří mají prostřednictvím své členské základny širokou zeměpisnou působnost a širokou škálu zájmů, měla by jim být výzva k podávání návrhů otevřena.\n(52)\nZa účelem ochrany spotřebitelů a k tomu, aby mohl vnitřní trh účinně fungovat, je nutné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Bezpečný a udržitelný potravinový řetězec je nutným předpokladem pro fungování společnosti i vnitřního trhu. Je nanejvýš důležité předcházet přeshraničním zdravotním krizím a skandálům s potravinami, neboť narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu a spotřebu. Program by proto měl podporovat konkrétní akce, jako například zavedení mimořádných opatření v případě krizových situací, které mají dopad na zdraví zvířat a rostlin.\n(53)\nObecným cílem práva Unie v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv je zaručit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, a to i za účelem zachování biologické rozmanitosti a s přihlédnutím k situacím, které v členských státech vyvolávají potenciální dopady změny klimatu, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv a přispívat k potravinovému zabezpečení a dostupným cenám, omezit plýtvání potravinami, zpřísňovat normy kvality v celé Unii a posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a tvorbu pracovních míst, a to i stimulací výzkumu a inovací.\n(54)\nS ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. Jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (32) (dále jen „finanční nařízení“) by způsobilé měly být, vzhledem ke své naléhavé a nepředvídatelné povaze, zejména náklady na mimořádná opatření, včetně nákladů, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a oznámen Komisi. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na dozorová, preventivní a ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření přijímaná či jiné relevantní činnosti prováděné na podporu fytosanitárního statusu Unie.\n(55)\nS ohledem na rostoucí globalizaci v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv jsou úřední kontroly prováděné členskými státy zásadním nástrojem k ověření a monitorování toho, že jsou příslušné požadavky Unie uplatňovány, dodržovány a prosazovány, a to i v souvislosti s dovozem. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti v potravinovém řetězci i pro důvěru spotřebitelů, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být zejména k dispozici referenčním laboratořím Evropské unie s cílem pomoci jim nést náklady vyplývající z provádění pracovních programů schválených Komisí a může být k dispozici národním referenčním laboratořím pro zdraví rostlin a zvířat, které mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (33) využívat odpovídající finanční zdroje poskytnuté členskými státy, za podmínky, že lze jasně prokázat, že provedená opatření představují přidanou hodnotu na úrovni Unie, a že jsou v rámci programu k dispozici dostatečné finanční prostředky na podporu těchto opatření. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány.\n(56)\nRostoucím zdravotním problémem v Unii i po celém světě je antimikrobiální rezistence. Proto by mělo být možné spolufinancovat v rámci programu opatření na podporu boje proti antimikrobiální rezistenci.\n(57)\nPro podložené rozhodování je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v rámci programu podle nařízení (ES) č. 223/2009. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie uvedených ve Smlouvě o fungování EU, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.\n(58)\nEvropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena s uplatněním celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podnikům i občanům bylo umožněno přijímat informovaná rozhodnutí.\n(59)\nRámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu nařízení (ES) č. 223/2009 podléhá vzhledem ke své horizontální povaze zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení, s ohledem na respektování statistických zásad, jakož i fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi (Eurostatu), sestavování a provádění programů statistických činností.\n(60)\nNávrh části programu týkající se rámce pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky byl předložen k předběžnému přezkoumání Výboru pro Evropský statistický systém v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.\n(61)\nUnie a členské státy jsou odhodlány jít úspěšně příkladem při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že budou Unie a členské státy k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že vytvoří rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje a že za tím účelem poskytne jasný a viditelný závazek k systematickému začleňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.\n(62)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj je účelem programu přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné činnosti by měly být určeny během přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. V této souvislosti by program měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a které by významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (34).\n(63)\nToto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (35).\n(64)\nDohoda o Evropském hospodářském prostoru (36) stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (EHP), na straně druhé. Mělo by být rovněž možné otevřít program účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství a dalších třetích zemí. V oblasti evropské statistiky by navíc program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (37).\n(65)\nTřetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(66)\nNa tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(67)\nOpatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci programu mají za cíl zejména posílit dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti a ochrany spotřebitele či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, například specifických činností v oblasti normalizace, dozoru nad trhem, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky.\n(68)\nJe nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.\n(69)\nVzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti a digitalizaci světového hospodářství by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty.\n(70)\nJe nezbytné určit konkrétní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů. Jelikož pro některé specifické cíle může být nutné financovat způsobilé náklady v plné výši, mělo by být umožněno odchýlit se od článku 190 finančního nařízení.\n(71)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoli náklady vzniklé před podáním žádosti o grant v zásadě nejsou způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na opožděný vstup tohoto programu v platnost a s cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie. Proto by tam, kde je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti a po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027, měly být náklady na akci, která již začala, způsobilé pro financování Unií od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejného důvodu a za stejných podmínek by odchylně od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení měly být náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé v případě provozních grantů.\n(72)\nV souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.\n(73)\nProgram by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“.\n(74)\nProgram by měl podporovat synergie se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci programu by měla doplňovat opatření programu Clo, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (38), a programu Fiscalis zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, jež též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu.\n(75)\nProgram by měl podporovat synergii, doplňkovost a adicionalitu s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti. Oblast politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky. Program by měl rovněž usilovat o synergické působení s kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (39), pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci uvedeného programu.\n(76)\nProgram by měl podporovat synergické působení s programem Horizont Evropa, jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky, zejména prostřednictvím sítě EEN.\n(77)\nProgram by měl podporovat synergické působení a doplňkovost s programem Digitální Evropa, jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství Unie a veřejného sektoru a zároveň zvýšení kybernetické bezpečnosti.\n(78)\nProgram by měl navíc usilovat o synergické působení s programem Spravedlnost, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 (40), který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví, jelikož to je rozhodujícím činitelem pro vytvoření spravedlivého a nákladově efektivního unijního hospodářství.\n(79)\nProgram by měl podporovat synergické působení s programem Erasmus+, s Evropským sborem solidarity, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (41), a Evropským sociálním fondem plus, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus, v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.\n(80)\nPokud jde o opatření, jako jsou například veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin, mohla by být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky.\n(81)\nOpatření prováděná v rámci programu by měla představovat jasnou unijní přidanou hodnotu a přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování.\n(82)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (42). Pro přijímání pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k posílení postavení spotřebitelů, by se měl použít poradní postup. Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se opatření přispívajících ke konkurenceschopnosti malých a středních podniků, pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro stanovení nižších měr spolufinancování, pokud je to nezbytné pro mimořádná veterinární a fytosanitární opatření a pro opatření týkající se ročních a víceletých vnitrostátních veterinárních a fytosanitárních programů, jakož i pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů určených k provádění opatření přispívajících k bezpečnosti potravin a krmiv, by se měl použít přezkumný postup.\n(83)\nPokud však lze mezi specifickými cíli programu dosáhnout synergie, mohla by být nezbytná ustanovení provedena ve společném pracovním programu.\n(84)\nFormy financování z prostředků Unie a způsoby provádění programu by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k přidané hodnotě na úrovni Unie, nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(85)\nAby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv o dosaženém pokroku a o účinnosti a efektivnosti programu, měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích, které měří účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.\n(86)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (43) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Komise by měla vypracovat průběžnou hodnotící zprávu o míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu, o výsledcích a účincích, efektivitě využívání zdrojů a o přidané hodnotě na úrovni Unie, jakož i závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším účinku, výsledcích a udržitelnosti opatření a synergie s jinými programy.\n(87)\nK monitorování podpory malých a středních podniků by měl program používat měřitelné ukazatele výkonnosti. S výhradou dostupnosti informací a v příslušných případech by tyto ukazatele měly měřit výsledky a účinek dosažené programem ve vztahu k jeho specifickým cílům a konkrétním cílovým skupinám (například ženy, mladé lidi a starší osoby). Zejména je při monitorování důležité měřit podporu zelené a digitální transformace, internacionalizace a inovací. Kromě toho by monitorování mělo brát v úvahu kontextové ukazatele, které neměří výkonnost programu, ale poskytují přehled o prostředí, v němž malé a střední podniky působí.\n(88)\nDemonstrativní seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování v rámci mimořádných opatření a pro financování v rámci programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (44) a (ES) č. 2160/2003 (45), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (46) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (47).\n(89)\nS cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. V zájmu zohlednění budoucího vývoje týkajícího se subjektů, kterým může být v rámci programu udělen grant v souvislosti se zastupováním spotřebitelů na úrovni Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu těchto subjektů. Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů používaných k měření dosažení specifických cílů, je-li to nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení zřízením rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konzultace by měly probíhat i se zúčastněnými stranami a se sdruženími spotřebitelů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(90)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (48) jsou fyzické osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(91)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (49) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (50), (Euratom, ES) č. 2185/96 (51) a (EU) 2017/1939 (52) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (53). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(92)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(93)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (54) upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (55) upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725.\n(94)\nNařízení (ES) č. 223/2009 stanoví pravidla pro vypracovávání statistiky v souladu se zásadou statistické důvěrnosti a uvádí, že národní statistické úřady, jiné vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) mají přijmout všechna nezbytná opatření, aby zajistily sjednocení zásad a pokynů týkajících se fyzické a logické ochrany důvěrných údajů.\n(95)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a pro ochranu spotřebitele, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro rámec pro plánování a financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021-2027, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jej z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(96)\nProgram by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi občany Unie, podniky a správními orgány.\n(97)\nVzhledem k tomu, že pozměňující ustanovení právních aktů vyčerpala své účinky v okamžiku svého vstupu v platnost a změny, které uvedená ustanovení zavedla v jiných právních aktech, se ke stejnému okamžiku staly součástí těchto právních aktů, nemá zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (56) žádný dopad na změny, které již byly zavedeny jeho pozměňujícími ustanoveními v jiných právních aktech, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (57) a ve směrnici Rady 2008/90/ES (58), pokud jde o zřízení Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, jenž nadále existuje bez ohledu na zrušení nařízení (EU) č. 652/2014.\n(98)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory mezi programy pro období 2014–2020 v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 (59), nařízením (EU) 2017/826, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 (60), nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů, a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021. Od 1. ledna 2028 by měly prostředky na technickou a administrativní pomoc v případě potřeby pokrývat výdaje týkající se řízení akcí, které nebudou dokončeny do konce platnosti programu.\n(99)\nV důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost není pro členské státy možné dodržet lhůty pro přijetí pracovních programů v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro předložení veterinárních a rostlinolékařských programů na roky 2021 a 2022 a pro Komisi není možné dodržet lhůty pro schválení těchto programů. Za účelem zajištění řádného provádění opatření v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv v letech 2021 a 2022 by se tyto lhůty neměly pro roky 2021 a 2022 použít.\n(100)\nNařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 by proto měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování vnitřního trhu, pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, pro ochranu spotřebitele, pro správu výdajů v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro rámec pro plánování a financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (Program pro jednotný trh, dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání programu je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce.\nToto nařízení stanoví cíle programu, způsobilé akce určené k provádění těchto cílů, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování a systém správy a řízení programu.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„operací kombinování zdrojů“ opatření podporované z rozpočtu Unie, včetně opatření odpovídajícího definici nástroje nebo platformy kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\n2)\n„evropskou statistikou“ statistika, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009;\n3)\n„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, anebo subjekt bez právní subjektivity uvedený v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n4)\n„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES;\n5)\n„klastry a organizacemi podnikatelských sítí“ struktury nebo organizované skupiny nezávislých stran ve formě organizací, které podporují posilování spolupráce, vytváření sítí a učení skupin podniků a které jsou určeny k poskytování nebo zprostředkování specializovaných a individualizovaných služeb na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikům, s cílem stimulovat mimo jiné činnosti v oblasti inovací a internacionalizace, a to i podporou sdílení zařízení a výměny poznatků a odborných znalostí.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Obecné cíle programu jsou tyto:\na)\nzlepšit fungování vnitřního trhu, a zejména chránit občany, spotřebitele a podniky, především malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh, stanovováním norem a podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat při dodržování zásad udržitelného rozvoje a zajišťováním vysoké úrovně ochrany spotřebitele, jakož i posílením spolupráce mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie;\nb)\nvyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní, srovnatelnou, včasnou a spolehlivou evropskou statistiku, o niž se může opřít tvorba, monitorování a hodnocení všech politik Unie a která pomáhá občanům, tvůrcům politik, orgánům, podnikům, akademické obci a médiím činit informovaná rozhodnutí a aktivně se zapojovat do demokratického procesu.\n2.   Specifické cíle programu jsou tyto:\na)\nzefektivňovat vnitřní trh, mimo jiné s ohledem na digitální transformaci:\ni)\nusnadňováním prevence a odstraňování diskriminačních, neoprávněných nebo nepřiměřených překážek a podporou tvorby, provádění a prosazování práva Unie v oblasti vnitřního trhu se zbožím a službami, mimo jiné zlepšováním provádění zásady vzájemného uznávání, pravidel zadávání veřejných zakázek, práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, pravidel boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu a finančních služeb a pravidel hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy zaměřených na uživatele;\nii)\npodporou účinného dozoru nad trhem v celé Unii s cílem zajistit, aby na trh Unie byly dodávány pouze bezpečné a vyhovující výrobky, které nabízejí vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a dalších koncových uživatelů, a to i jsou-li prodávány on-line, jakož i s cílem dosáhnout větší homogenity mezi orgány dozoru nad trhem v celé Unii a zvýšení jejich kapacity;\nb)\nposilovat konkurenceschopnost a udržitelnost malých a středních podniků a dosáhnout na úrovni Unie adicionalitu opatřeními, která:\ni)\nposkytují různé formy podpory malým a středním podnikům, klastrům a organizacím podnikatelských sítí, včetně odvětví cestovního ruchu, a tím podporují růst, rozšiřování a zakládání malých a středních podniků;\nii)\nusnadňují přístup malých a středních podniků na trhy včetně jejich internacionalizací;\niii)\npodporují podnikání a osvojování podnikatelských dovedností;\niv)\npodporují příznivé podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky, včetně podniků sociální ekonomiky a podniků s inovativními obchodními modely, podporují jejich digitální transformaci a prosazují nové obchodní příležitosti pro ně;\nv)\npodporují konkurenceschopnost průmyslových ekosystémů a odvětví, jakož i rozvoj průmyslových hodnotových řetězců;\nvi)\npodporují modernizaci průmyslu a přispívají k zelenému, digitálnímu a odolnému hospodářství;\nc)\nzajistit efektivní fungování vnitřního trhu pomocí normalizačních procesů, které:\ni)\numožňují financování evropské normalizace a zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů do tvorby evropských norem;\nii)\npodporují tvorbu vysoce kvalitních mezinárodních norem účetního výkaznictví a vykazování nefinančních informací a auditorských standardů, usnadňují jejich začlenění do práva Unie a podporují inovace a rozvoj osvědčených postupů v oblasti podnikového výkaznictví;\nd)\npodporovat zájmy spotřebitelů a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků tím, že:\ni)\nve vztahu ke spotřebitelům:\n—\nposílí postavení spotřebitelů, podniků a zástupců občanské společnosti, zejména pokud jde o práva spotřebitelů podle práva Unie, a poskytne jim pomoc a vzdělávání,\n—\nzajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, udržitelnou spotřebu a bezpečnost výrobků, zejména pro nejzranitelnější spotřebitele, s cílem posílit spravedlnost a transparentnost vnitřního trhu a důvěru v něj,\n—\nzajistí, aby byly náležitě zohledněny zájmy spotřebitelů v digitálním světě,\n—\npodpoří příslušné donucovací orgány a organizace zastupující spotřebitele a opatření, jež posilují spolupráci mezi příslušnými orgány, se zvláštním důrazem na otázky, které vyvstávají v souvislosti se stávajícími i nově nastupujícími technologiemi,\n—\npřispěje ke zlepšování kvality a dostupnosti norem v celé Unii a efektivně řeší nekalé obchodní praktiky,\n—\nzajistí, aby měli všichni spotřebitelé přístup k účinným nápravným mechanismům a obdrželi přiměřené informace o trzích a o svých právech, a podpoří udržitelnou spotřebu, zejména prostřednictvím zvyšování informovanosti o zvláštních vlastnostech a dopadu zboží a služeb na životní prostředí;\nii)\nve vztahu ke spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům finančních služeb\n—\nposílí účast spotřebitelů, dalších koncových uživatelů finančních služeb a zástupců občanské společnosti na tvorbě politik v oblasti finančních služeb,\n—\npodpoří lepší porozumění finančnímu sektoru a různým kategoriím finančních produktů uváděných na trh,\n—\nzajistí ochranu zájmů spotřebitelů v oblasti retailových finančních služeb;\ne)\npřispívat k vysoké úrovni zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin v oblastech rostlin, zvířat, potravin a krmiv, mimo jiné prevencí, odhalováním a eradikací nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin, a to i prostřednictvím mimořádných opatření přijímaných v případě rozsáhlých krizových situací a nepředvídatelných událostí ovlivňujících zdraví zvířat nebo rostlin, a podporou zlepšení životních podmínek zvířat, boje proti antimikrobiální rezistenci a rozvoje udržitelné produkce a spotřeby potravin, jakož i podněcováním výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými subjekty v těchto oblastech;\nf)\nvyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní evropskou statistiku v souladu s kritérii kvality stanovenými v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 včasným, nestranným a nákladově efektivním způsobem prostřednictvím posíleného Evropského statistického systému uvedeného v článku 4 nařízení (ES) č. 223/2009 a posílených partnerství v rámci uvedeného systému a se všemi relevantními vnějšími stranami za používání více různých zdrojů údajů, pokročilých analytických metod, inteligentních systémů a digitálních technologií a poskytování celostátního a tam, kde je to možné, regionálního členění.\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 4 208 041 000 EUR v běžných cenách.\n2.   V mezích částky uvedené v odstavci 1 se přidělují tyto orientační částky na tyto cíle:\na)\n451 569 500 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i);\nb)\n105 461 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);\nc)\n1 000 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b);\nd)\n220 510 500 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c);\ne)\n198 500 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d);\nf)\n1 680 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e);\ng)\n552 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. f).\n3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, využívání sítí informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací a využívání a vývoj nástrojů informačních technologií na úrovni organizace. S cílem zajistit maximální dostupnost programu pro financování opatření, která směřují k plnění cílů programu, nesmějí celkové náklady na administrativní a technickou podporu překročit 5 % hodnoty finančního krytí uvedeného v odstavci 1.\n4.   Rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po několik let.\n5.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení přijme Komise rozpočtový závazek na grant udělený na mimořádná veterinární a fytosanitární opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy.\n6.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\n7.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v přímém nebo nepřímém řízení ve vztahu ke zdrojům převedeným v souladu s odstavcem 6 tohoto článku, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje za podmínek stanovených v článku 26 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 na žádost členského státu převedeny zpět do fondu, ze kterého byly původně převedeny.\nČlánek 5\nTřetí země přidružené k programu\nProgram je otevřen účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nČlánek 6\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Program je prováděn v přímém řízení v souladu s finančním nařízením nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.\n2.   Program může poskytnout finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.\n3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.\nKAPITOLA II\nGRANTY\nČlánek 7\nGranty\nGranty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\nČlánek 8\nZpůsobilá opatření\n1.   Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.\n2.   Pro financování jsou způsobilá především tato opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3:\na)\nvytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech aktérů na vnitřním trhu, včetně podniků, občanů, spotřebitelů, zástupců občanské společnosti a veřejných orgánů, pomocí transparentní výměny informací a kampaní pro zvýšení povědomí, zejména pokud jde o platná pravidla Unie a práva podniků, občanů a spotřebitelů, jakož i pomocí výměny a šíření osvědčených postupů, odborných znalostí, poznatků a inovativních řešení, mimo jiné pomocí opatření prováděných prostřednictvím sítě SOLVIT a sítě evropských spotřebitelských center;\nb)\nposkytování mechanismů pro občany, spotřebitele, koncové uživatele a zástupce občanské společnosti, včetně zástupců sociálních partnerů a zástupců podniků z Unie, zejména malých a středních podniků, aby mohli přispívat k politickým diskusím, tvorbě politik a rozhodovacímu procesu, zejména pomocí podpory fungování zastupujících organizací na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;\nc)\nbudování kapacit, usnadňování a koordinace společných opatření mezi členskými státy, mezi příslušnými orgány členských států i mezi příslušnými orgány členských států a Komisí, decentralizovanými agenturami Unie a orgány třetích zemí, včetně společných opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti výrobků;\nd)\npodpora účinného prosazování a modernizace právního rámce Unie a jeho rychlého přizpůsobování s cílem umožnit Unii účinně čelit globální konkurenci a dále podpora úsilí o řešení otázek souvisejících s digitalizací, včetně podpory pomocí:\ni)\nshromažďování údajů a analýz;\nii)\nvýzkumu fungování vnitřního trhu, studií, hodnocení a politických doporučení;\niii)\npořádání ukázek činností a pilotních projektů;\niv)\nkomunikačních činností;\nv)\nvývoje specializovaných nástrojů IT pro zajištění transparentního a účinného fungování vnitřního trhu, boj proti podvodným praktikám na internetu a jejich předcházení.\n3.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení a spočívající v činnostech uvedených v článku 36 nařízení (EU) 2019/1020, zejména ve vztahu:\na)\nke koordinaci a spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány členských států, zejména prostřednictvím sítě Unie pro soulad výrobků s předpisy;\nb)\nk podpoře rozvoje společných opatření a testování v oblasti souladu s předpisy, a to i pokud jde o propojené výrobky a výrobky prodávané on-line;\nc)\nk podpoře strategií dozoru nad trhem, shromažďování znalostí a informací, zkušebních kapacit a zařízení, vzájemného hodnocení, vzdělávacích programů, technické pomoci a budování kapacit orgánů dozoru nad trhem.\n4.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b), zejména ve vztahu k:\na)\nzajišťování různých druhů podpory pro malé a střední podniky, včetně poskytování informací, mentorování, odborné přípravy, vzdělávání, mobility, přeshraniční spolupráce nebo poradenských služeb;\nb)\nusnadňování, v koordinaci s členskými státy, přístupu malých a středních podniků, klastrů a organizací podnikatelských sítí na trhy uvnitř Unie i mimo ni, jejich podpora při řešení celosvětových environmentálních, ekonomických a společenských výzev a internacionalizaci podnikání v průběhu celého jejich životního cyklu a posilování vedoucího postavení Unie v podnikání a průmyslu v globálních hodnotových řetězcích;\nc)\npodpoře práce sítě Enterprise Europe Network (EEN) při poskytování integrovaných služeb na podporu podnikání malým a středním podnikům v Unii, včetně pomoci těmto podnikům při hledání obchodních partnerů a financování, zejména z Programu InvestEU a programu Horizont Evropa a Digitální Evropa, usnadňování zavádění inovací malými a středními podniky a jejich internacionalizace a zelená a digitální transformace a pomoci těmto podnikům v přístupu k odborným znalostem v oblasti digitalizace, životního prostředí, klimatu, energetiky a účinného využívání zdrojů, aby mohly snadněji zkoumat příležitosti na vnitřním trhu a ve třetích zemích, přičemž se pomocí úzké koordinace s členskými státy v souladu se zásadou subsidiarity zabrání zdvojování činností a zohlední skutečnost, že síť EEN je využívána k poskytování služeb v rámci jiných programů Unie, včetně poradenských služeb nebo služeb v oblasti budování kapacit, které z nich mají být financovány;\nd)\nřešení překážek na trhu a administrativní zátěže a vytváření příznivého podnikatelského prostředí za účelem posílení postavení malých a středních podniků, aby mohly využívat výhod vnitřního trhu;\ne)\nusnadňování rozvoje a růstu podniků, mimo jiné podporou technických, digitálních a podnikatelských dovedností, udržitelného řízení podniků a vývoje produktů a procesů s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci napříč průmyslovými ekosystémy a v rámci hodnotových řetězců výrobního odvětví a odvětví služeb;\nf)\npodpoře konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků a celých hospodářských odvětví i podpoře využívání kreativních řešení a zavádění všech forem inovací malými a středními podniky, posilování sociální odpovědnosti podniků, přijímání nových obchodních modelů a spolupráce v hodnotovém řetězci prostřednictvím strategického propojování ekosystémů a klastrů, včetně společných klastrových iniciativ;\ng)\npodpoře podnikatelského prostředí a podnikatelské kultury, mimo jiné pomocí mentorských programů a programů mobility s cílem zlepšit know-how, dovednosti, technologickou kapacitu a řízení podniků, jakož i podpoře začínajících podniků („start-ups“), udržitelnosti podniků a rychle se rozvíjejících podniků v konkrétních projektech, na základě tržních příležitostí a se zvláštním zohledněním konkrétních potřeb potenciálních nových podnikatelů a nedostatečně zastoupených skupin.\n5.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení spočívající v činnostech uvedených v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.\n6.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) poskytující podporu na činnosti zaměřené na rozvoj, uplatňování, hodnocení a monitorování mezinárodních standardů v oblasti účetního výkaznictví, vykazování nefinančních informací a provádění auditů a dohledu nad jejich normalizačními procesy.\n7.   Pro financování jsou způsobilá zejména tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i):\na)\nzlepšení informovanosti, digitální gramotnosti a celoživotního vzdělávání spotřebitelů o jejich právech, včetně otázek souvisejících s technologickým rozvojem a digitalizací, včetně řešení zvláštních potřeb zranitelných spotřebitelů;\nb)\nusnadňování přístupu spotřebitelů a obchodníků ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a k informacím o možnostech dosažení nápravy;\nc)\npodpora důslednějšího prosazování spotřebitelského práva příslušnými orgány, a to i v situacích, kdy jsou obchodníci usazeni ve třetích zemích, zejména prostřednictvím účinné spolupráce a společných opatření;\nd)\npodpora udržitelné spotřeby, zejména zvyšováním informovanosti spotřebitelů o vlivu výrobků na životní prostředí, jako jsou trvanlivost a prvky ekodesignu, jakož i podporou uplatňování práv spotřebitelů a možností dosažení nápravy v souvislosti s klamavými praktikami.\n8.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovená v příloze I.\n9.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II.\nČlánek 9\nZpůsobilé subjekty\n1.   Vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.\n2.   Splňují-li podmínky způsobilosti stanovené v odstavcích 3 až 7, jsou v rámci programu způsobilé tyto subjekty:\na)\nprávní subjekty usazené:\ni)\nv členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném, nebo\nii)\nve třetí zemi přidružené k programu v souladu s článkem 5;\nb)\nprávní subjekty založené podle práva Unie nebo mezinárodní organizace;\nc)\nvýjimečně právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená k programu, pokud účast těchto právních subjektů na opatření spadá mezi cíle programu a činnosti mimo území Unie přispívají k účinnosti zásahů prováděných na územích členských států, na něž se vztahují Smlouvy.\n3.   Právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, se mohou podílet na těchto činnostech:\na)\nopatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b);\nb)\nopatření na podporu ochrany spotřebitele určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i).\nSubjekty účastnící se činností uvedených v prvním pododstavci nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie s výjimkou případů, kdy je jejich účast pro program zásadní, zejména z hlediska zlepšování konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy nebo z hlediska ochrany spotřebitelů s bydlištěm v Unii. Tato výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty.\n4.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení jsou způsobilé subjekty uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.\n5.   Každý členský stát a každá třetí země, která je členem EHP, transparentním postupem určí subjekt způsobilý pro opatření, která podporují ochranu spotřebitele prováděním specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) a souvisejí se sítí evropských spotřebitelských center. Tímto subjektem může být:\na)\nneziskový subjekt;\nb)\nveřejný subjekt.\n6.   Třetí země jsou způsobilé pro tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):\na)\nochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III nebo škodlivých organismů rostlin uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 16 na území třetí země nebo členského státu;\nb)\nochranná opatření nebo jiné vhodné činnosti na podporu fytosanitárního statusu Unie.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha III, je-li to nutné k zohlednění výskytu nových nákaz zvířat a zoonóz, na něž se nevztahují právní akty Unie uvedené ve zmíněné příloze.\nS výjimkou případů nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin, které mají na Unii zásadní dopad, by třetí země, které nejsou přidruženy k programu, zpravidla měly samy nést náklady své účasti na opatřeních uvedených v prvním pododstavci.\n7.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) jsou způsobilé tyto právní subjekty:\na)\nnárodní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009;\nb)\nv případě opatření podporujících sítě spolupráce uvedené v článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009 subjekty působící v oblasti statistiky jiné než orgány uvedené v písmeni a) tohoto odstavce;\nc)\nsubjekty, které jsou neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních, podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejichž hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu evropské statistiky uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 223/2009 nebo zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie.\nČlánek 10\nUrčení příjemci\n1.   Grant z programu lze bez výzvy k podávání návrhů udělit těmto subjektům:\na)\nv případě opatření v oblasti akreditace určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení subjektu uznanému podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008 k provádění činností uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 765/2008;\nb)\nv případě opatření v oblasti dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení orgánům dozoru nad trhem členských států uvedeným v článku 17 nařízení (ES) č. 765/2008 a článku 10 nařízení (EU) 2019/1020;\nc)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení subjektům uvedeným v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012;\nd)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadaci pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví a Radě pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB);\ne)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) týkajících se zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie Evropské organizaci spotřebitelů (BEUC) a Evropské asociaci pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC) za předpokladu, že nejsou ve střetu zájmů a že každá z nich prostřednictvím svých členů zastupuje zájmy spotřebitelů Unie alespoň ve dvou třetinách členských států;\nf)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii), organizacím Finance Watch a Better Finance, pokud splňují tyto podmínky, které se posuzují každoročně:\ni)\njsou nadále nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslu, obchodu či podnikání;\nii)\nnejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb;\ng)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení:\ni)\npříslušným orgánům členských států a jejich přidruženým subjektům, referenčním laboratořím Evropské unie podle článku 92 nařízení (EU) 2017/625, referenčním střediskům Evropské unie podle článků 95 a 97 nařízení (EU) 2017/625 a referenčním centrům Evropské unie podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (61) a příslušným mezinárodním organizacím, jakož i národním referenčním laboratořím pro zdraví rostlin a národním referenčním laboratořím pro zdraví zvířat, aniž je dotčena povinnost členských států poskytovat v souladu s nařízením (EU) 2017/625 pro tyto národní referenční laboratoře odpovídající finanční zdroje, a za podmínky, že lze jednoznačně prokázat, že opatření na podporu výkonu úředních kontrol a jiných úředních činností těmito národními referenčními laboratořemi ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2017/625 představují přidanou hodnotu na úrovni Unie a že jsou v rámci programu k dispozici dostatečné finanční prostředky na jejich podporu;\nii)\nv případě opatření popsaných v čl. 9 odst. 6 písm. a) a b) tohoto nařízení, příslušným orgánům třetích zemí;\nh)\nv případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění odst. 1 písm. e) tohoto článku, pokud jde o subjekty, kterým může být udělen grant v rámci programu.\nČlánek 11\nHodnocení návrhu a kritéria pro udělení grantu\n1.   Práce hodnotících komisí je založena na obecných zásadách pro granty stanovených v článku 188 finančního nařízení, a zejména na zásadách rovného zacházení a transparentnosti, jakož i na zásadě nediskriminace.\n2.   Hodnotící komise vyhodnocují návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, jako jsou význam navrhovaných akcí s ohledem na sledované cíle, kvalita navrhovaných akcí, účinek včetně hospodářského, sociálního a environmentálního účinku, rozpočet a nákladová efektivnost.\nČlánek 12\nPravidla pro spolufinancování\n1.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů orgánů dozoru nad trhem členských států a třetích zemí přidružených k programu a zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 21 nařízení (EU) 2019/1020.\n2.   U grantů na opatření finanční podpory v souvislosti se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na finanční podporu třetím stranám a až 90 % způsobilých nákladů u ostatních kategorií nákladů. U opatření sítě EEN v souvislosti se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na dodatečné náklady na koordinaci a vytváření sítí a až 60 % způsobilých nákladů u ostatních kategorií nákladů. Kromě toho se způsobilé nepřímé náklady stanoví paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.\n3.   Pokud v případě grantů udělených Radě pro dozor nad veřejnými zájmy určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) přesáhne financování od Mezinárodní federace účetních (IFAC) v určitém roce více než dvě třetiny celkového ročního financování, je roční příspěvek na tento rok omezen na maximální částku stanovenou v pracovním programu uvedenou v čl. 16 odst. 1.\n4.   V případě grantů udělených Evropské asociaci pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci podle čl. 10 odst. 1 písm. e) lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů.\n5.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů.\nV případě opatření uvedených v příloze I bodech 1 a 2 činí použitá míra spolufinancování 50 % způsobilých nákladů, s těmito výjimkami:\na)\nmíra spolufinancování činí 75 % způsobilých nákladů v případě:\ni)\npřeshraničních činností prováděných společně dvěma či více členskými státy za účelem ochrany a prevence proti škodlivým organismům rostlin či nákazám zvířat nebo jejich eradikace;\nii)\nčlenských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů Eurostatu nižší než 90 % průměru Unie;\nb)\nodchylně od článku 190 finančního nařízení činí míra spolufinancování 100 % způsobilých nákladů, pokud se činnosti využívající příspěvek Unie týkají prevence a kontroly vážných rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin v Unii a:\ni)\njsou navrženy tak, aby zabránily ztrátám na životech nebo závažnému narušení ekonomiky v celé Unii;\nii)\npředstavují zvláštní úkoly, jež jsou pro celou Unii nezbytné, jak stanoví Komise v pracovním programu uvedeném v čl. 16 odst. 4, nebo\niii)\njsou vykonávány ve třetích zemích;\nc)\npokud je to nezbytné z důvodu nedostatku finančních prostředků, nedostatečného provádění programu nebo mimořádného opatření nebo postupného ukončování spolufinancování opatření proti nákazám zvířat nebo škodlivým organismům rostlin, jsou míry spolufinancování nižší.\nPro účely druhého pododstavce písm. c) tohoto odstavce musí snížení míry spolufinancování odrážet význam důvodů pro nižší sazbu. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nižší míry spolufinancování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 6.\n6.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů na opatření podporující sítě spolupráce podle článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 13\nZpůsobilé náklady spojené s programy a mimořádnými opatřeními\n1.   V případě provádění mimořádných opatření uvedených v příloze I bodech 1.4.1 a 1.4.2 určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení platí vedle kritérií způsobilosti nákladů stanovených v článku 186 finančního nařízení, že náklady vzniklé v této souvislosti členským státům:\na)\njsou způsobilé přede dnem podání žádosti o grant podle čl. 193 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) finančního nařízení;\nb)\nmohou být způsobilé ode dne podezření na výskyt nákazy zvířat nebo přítomnosti škodlivého organismu rostlin, pokud tento výskyt nebo tato přítomnost jsou následně potvrzeny.\nPřed podáním žádosti o grant musí být Komisi předloženo hlášení o výskytu nákazy zvířat v souladu s článkem 19 nebo 20 a pravidly přijatými na základě článku 23 nařízení (EU) 2016/429 nebo o přítomnosti karanténního škodlivého organismu pro Unii v souladu s článkem 9, 10 nebo 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (62).\n2.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení mohou být způsobilé náklady uvedené v příloze I bodech 2.2.1 a 2.2.2, pokud jde o provádění programů, způsobilé pro granty, pokud splňují kritéria stanovená v článku 186 finančního nařízení.\nČlánek 14\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci tohoto programu, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n2.   Opatření, která v rámci tohoto programu obdržela značku „pečeť excelence“, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:\na)\nbyla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;\nc)\nnemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\n3.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více programů Unie. Stane-li se tak, nesmějí být výdaje vykázané v žádosti o platbu vykázány v žádosti o platbu z jiného programu.\n4.   Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu lze pro každý program vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.\nKAPITOLA III\nOPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ\nČlánek 15\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci programu, se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nKAPITOLA IV\nPROVÁDĚNÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA\nČlánek 16\nProvádění programu\n1.   Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.\nPracovní programy provádějí specifické cíle stanovené v článku 3 a způsobilá opatření stanovená v článku 8. Upřesňují:\na)\nindikativní částku přidělenou na každé opatření a tam, kde je to relevantní, celkovou indikativní částku na všechna opatření, jakož i orientační harmonogram provádění;\nb)\nzákladní kritéria pro výběr grantů v souladu s článkem 11 a maximální míru spolufinancování v souladu s článkem 12.\nV pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.\n2.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5.\n3.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 21 odst. 4.\n4.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) prostřednictvím opatření stanovených v čl. 8 odst. 8 a příloze I přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů do 30. dubna roku, který předchází jejich provedení, za předpokladu, že byl přijat návrh rozpočtu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 6.\n5.   Opatření stanovená v příloze II tohoto nařízení určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení se provádějí v souladu s články 13, 14 a 17 nařízení (ES) č. 223/2009, včetně iniciativ týkajících se přezkumu priorit, a prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce v rámci Evropského statistického systému.\nČlánek 17\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů tohoto programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze IV.\n2.   Při podávání zpráv o pokroku při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) předloží Komise spolu s ukazateli uvedenými v odstavci 1 relevantní kontextové ukazatele získané z přezkumu výkonnosti malých a středních podniků, z informačních přehledů Small Business Act a z jakýchkoli jiných relevantních zdrojů.\n3.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha IV co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.\nZa tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 18\nHodnocení\n1.   Hodnocení se provádějí včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.\n2.   Průběžné hodnocení programu se provede do čtyř let od zahájení provádění programu. Komise vypracuje průběžnou hodnotící zprávu s cílem posoudit výkonnost programu, včetně aspektů, jako jsou účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie uvnitř programu a přidaná hodnota Unie.\n3.   Ve vztahu k opatřením určeným k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) vypracuje Komise výroční zprávu o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví týkající se vývoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví a obecně o činnosti Rady pro dozor nad veřejnými zájmy a Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.\n4.   Na konci provádění programu a v každém případě čtyři roky po skončení období uvedeného v článku 1 vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu s cílem posoudit výkonnost programu, včetně aspektů, jako jsou účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie uvnitř programu a přidaná hodnota Unie.\n5.   Komise předloží průběžnou a závěrečnou hodnotící zprávu spolu se svými závěry a doporučeními Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je. V případě potřeby k nim připojí návrhy na návazná opatření.\n6.   V souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 223/2009 Komise konzultuje s Výborem pro Evropský statistický systém ty části průběžné a závěrečné hodnotící zprávy, které se týkají opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, před přijetím těchto zpráv a jejich předložením Evropskému parlamentu a Radě.\nKomise konzultuje s Evropským statistickým poradním výborem tu část závěrečné hodnotící zprávy, která se týká opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, před přijetím této zprávy a jejím předložením Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 19\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 20\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 1. ledna 2021. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 6 druhého pododstavce, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 21\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 16 odst. 3 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) tohoto nařízení, nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 12 odst. 5 druhém pododstavci a čl. 16 odst. 4 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení, nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n6.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nMá-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.\nKAPITOLA V\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 22\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise uživatelský vstřícným způsobem provádí informační a komunikační činnosti za účelem zvýšení povědomí spotřebitelů, občanů, podniků, zejména malých a středních podniků, a orgánů veřejné správy o finančních prostředcích poskytovaných prostřednictvím programu, o příslušných opatřeních a jejich výsledcích.\n3.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\n4.   Komise (Eurostat) provádí informační a komunikační činnosti týkající se provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, včetně opatření a výsledků týkajících se vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky, v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 23\nZrušení\nNařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 24\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826, která se použijí na tato opatření až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci předchozích programů na základě právních aktů uvedených v odstavci 1.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.\n4.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze náklady vzniklé před podáním žádosti o grant ve vztahu k již zahájeným akcím považovat za způsobilé, pokud je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti po omezenou dobu.\nOdchylně od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení jsou náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé v případě provozních grantů, pokud je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti v období od 1. ledna 2021 do vstupu tohoto programu v platnost.\n5.   Lhůty stanovené v čl. 16 odst. 4 a v příloze I bodě 2.1 se nepoužijí na programy, které se vztahují k rokům 2021 a 2022.\nČlánek 25\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 28. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 40.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 259.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 13. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).\n(6)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(13)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L ..., 12.5.2021).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L ..., 11.5.2021).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX ze dne XXX, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).\n(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).\n(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 ze dne 17. května 2017, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 17).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).\n(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).\n(35)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(36)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(37)  Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.\n(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).\n(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L ..., 12.5.2021).\n(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L ..., 5.5.2021 ).\n(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX ze dne XXX, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(43)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).\n(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst L 325, 12.12.2003, s. 1).\n(46)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).\n(47)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).\n(48)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(50)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(51)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(52)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(53)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(54)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(55)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(56)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).\n(57)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(58)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (přepracované znění) (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).\n(59)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42).\n(60)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1).\n(61)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).\n(62)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).\nPŘÍLOHA I\nZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ URČENÁ K PROVÁDĚNÍ SPECIFICKÉHO CÍLE UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. E) TÝKAJÍCÍ SE OBLASTI ROSTLIN, ZVÍŘAT, POTRAVIN A KRMIV\nPro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):\n1.\nProvádění mimořádných veterinárních a fytosanitárních opatření\n1.1.\nMimořádná veterinární a fytosanitární opatření, která mají být přijata na základě úředního potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III nebo úředního potvrzení přítomnosti škodlivých organismů rostlin nebo v případě přímé hrozby pro status Unie z hlediska zdraví lidí, zvířat či rostlin.\nOpatření uvedená v prvním odstavci musí být provedena okamžitě a musí být uplatňována v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.\n1.2.\nOpatření v souvislosti s mimořádnými fytosanitárními situacemi přijatá členskými státy proti výskytu škodlivých organismů v určité oblasti:\na)\nopatření k eradikaci a prevenci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu podle článku 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo podle opatření Unie přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 nebo 3 uvedeného nařízení;\nb)\nopatření přijatá příslušným orgánem členského státu podle čl. 29 odst. 1 nebo čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 k eradikaci a prevenci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, ale který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném nařízení;\nc)\ndodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci a prevenci uvedená v písmenech a) a b) tohoto bodu, jsou-li nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.\n1.3.\nFinancování z prostředků Unie může být rovněž poskytnuto na následující opatření:\n1.3.1.\nochranná nebo preventivní opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III na území třetí země, členského státu nebo zámořské země nebo území, jakož i ochranná opatření či jiné relevantní činnosti přijaté na podporu fytosanitárního statusu Unie;\n1.3.2.\nopatření uvedená v této příloze prováděná dvěma či více členskými státy, které úzce spolupracují na tlumení nákazy zvířat nebo výskytu škodlivého organismu rostlin;\n1.3.3.\nvytvoření zásob biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III, pokud Komise na žádost některého členského státu shledá, že je tyto zásoby v daném členském státě nutné vytvořit;\n1.3.4.\nvytvoření zásob biopreparátů nebo získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii;\n1.3.5.\nposílené kontroly a monitorování na území Unie a v případě potřeby na jejích vnějších hranicích při podezření na propuknutí nákazy zvířat nebo výskyt škodlivých organismů rostlin;\n1.3.6.\nopatření k monitorování výskytu známých i nových, dosud neznámých nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin.\n1.4.\nZpůsobilé náklady\n1.4.1.\nMimořádná veterinární opatření\nPro financování mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vzniknou při provádění mimořádných veterinárních opatření:\na)\nnáklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat do výše tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;\nb)\nnáklady na porážku nebo utracení zvířat a související náklady na přepravu;\nc)\nnáklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu do výše tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;\nd)\nnáklady na čištění, dezinfekci a dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu;\ne)\nnáklady na přepravu a zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, pokud je nelze vydezinfikovat;\nf)\nnáklady na nákup, skladování, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek a návnad, jakož i náklady na vlastní očkování, pokud o nich rozhodne nebo je schválí Komise;\ng)\nnáklady na přepravu a likvidaci jatečně upravených těl;\nh)\nve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady na sérologická a virologická vyšetření pro účely dozoru a vyšetření před přesunem v uzavřených pásmech a veškeré další náklady nutné pro eradikaci nákazy.\n1.4.2.\nMimořádná fytosanitární opatření\nPro granty mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vzniknou při provádění mimořádných opatření v oblasti zdraví rostlin:\na)\nnáklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;\nb)\nnáklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;\nc)\nnáklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;\nd)\nnáklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 17, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, do výše tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a\ne)\nve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až d).\nOdškodnění hospodářských subjektů nebo vlastníků uvedené v písmeni c) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.\n2.\nProvádění ročních a víceletých vnitrostátních programů ve veterinární a fytosanitární oblasti\n2.1.\nRoční a víceleté vnitrostátní programy ve veterinární a fytosanitární oblasti zaměřené na eradikaci, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III a škodlivých organismů rostlin musí být prováděny v souladu s relevantními právními předpisy Unie.\nPodmínky způsobilosti opatření pro financování stanoví pracovní program uvedený v článku 16.\nVnitrostátní programy musí být Komisi předloženy do 31. května roku předcházejícího plánovanému období provádění.\nDo 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:\na)\nseznam vnitrostátních programů, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;\nb)\npředběžnou částku vyčleněnou na každý program;\nc)\npředběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a\nd)\npředběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.\nKomise schválí vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím grantové dohody ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům.\nPoté, co příjemci do 31. srpna roku provádění předloží předběžné finanční zprávy, může Komise v případě potřeby změnit grantové dohody ve vztahu k celému období způsobilosti.\n2.2.\nZpůsobilé náklady\n2.2.1.\nPro spolufinancování z prostředků Unie mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů ve veterinární oblasti:\na)\nnáklady na odběr vzorků od zvířat;\nb)\nnáklady na testy, pokud jsou omezeny na:\ni)\nnáklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;\nii)\nnáklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;\nc)\nnáklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat do výše tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;\nd)\nnáklady na utracení nebo porážku zvířat;\ne)\nnáklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu do výše tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;\nf)\nnáklady na nákup, skladování, podávání, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek nebo očkovacích látek a návnad, jež jsou použity v rámci programů;\ng)\nnáklady na čištění, dezinfekci, dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu a\nh)\nve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g).\nPro účely písmene c) se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota zvířat.\nPro účely písmene d) se od odškodnění odečte zbytková hodnota tepelně ošetřených neinkubovaných vajec.\n2.2.2.\nPro spolufinancování z prostředků Unie mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů ve fytosanitární oblasti:\na)\nnáklady na odběr vzorků;\nb)\nnáklady na vizuální prohlídky;\nc)\nnáklady na testy, pokud jsou omezeny na:\ni)\nnáklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;\nii)\nnáklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;\nd)\nnáklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;\ne)\nnáklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;\nf)\nnáklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;\ng)\nnáklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 17, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, do výše tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a\nh)\nve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g).\nOdškodnění hospodářských subjektů a vlastníků uvedené v písmeni f) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.\n2.3.\nPokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie a je třeba chránit Unii před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz, nebo pokud je nutné přijmout ochranná opatření na podporu fytosanitárního statusu Unie, mohou členské státy zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí. Alternativně lze financování z prostředků Unie za stejných okolností a na stejný cíl poskytnout přímo příslušným orgánům třetích zemí.\n2.4.\nCo se týče programů ve fytosanitární oblasti, může být financování z prostředků Unie poskytnuto členským státům na tato opatření:\na)\nprůzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň:\n—\nvýskyt jakéhokoli karanténního škodlivého organismu pro Unii a známky výskytu jakéhokoli škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření podle článku 29 nařízení (EU) 2016/2031 nebo opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení, podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení nebo případně podle článků 47 až 77 nařízení (EU) 2017/625,\n—\nvýskyt prioritních škodlivých organismů podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;\nb)\nprůzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli jiného škodlivého organismu než organismu uvedeného v písmeni a), který by mohl představovat nové riziko pro Unii a jehož proniknutí nebo šíření by mohlo mít významný dopad na území Unie;\nc)\nopatření k eradikaci a prevenci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu podle článku 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo podle opatření Unie přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 nebo 3 uvedeného nařízení;\nd)\nopatření přijatá příslušným orgánem členského státu podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 k eradikaci a prevenci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném nařízení;\ne)\ndodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci a prevenci uvedená v písmenech c) a d) tohoto bodu a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni f) tohoto bodu, jsou-li nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu;\nf)\nopatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 nebo čl. 30 odst. 3 uvedeného nařízení, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.\nSeznam škodlivých organismů rostlin, na které se mají uvedená opatření vztahovat, stanoví pracovní programy uvedené v čl. 16 odst. 4.\n3.\nProvádění programů ve fytosanitární oblasti za účelem ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie uvedených v čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, které jsou vyloučeny ze zeměpisné působnosti nařízení (EU) 2016/2031, v souladu s cíli uvedenými v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (1) Uvedené programy se týkají činností nezbytných k tomu, aby bylo v uvedených regionech zajištěno řádné uplatňování platných pravidel, ať již unijních, či vnitrostátních, o ochraně proti škodlivým organismům.\n4.\nČinnosti na podporu zlepšování dobrých životních podmínek zvířat, včetně opatření, která mají zaručit dodržování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a sledovatelnosti, a to i během přepravy zvířat.\n5.\nPodpora pro referenční laboratoře Evropské unie uvedená v článku 92 nařízení (EU) 2017/625, referenční střediska Evropské unie uvedená v článcích 95 a 97 nařízení (EU) 2017/625 a referenční centra Evropské unie uvedená v článku 29 nařízení (EU) 2016/1012.\n6.\nPo dobu až tří let po určení referenční laboratoře Evropské unie pro danou oblast, ve vhodných případech a v souladu s čl. 10 odst. 1, získání akreditace týkající se zkušebních a diagnostických metod ve vnitrostátních referenčních laboratořích pro zdraví rostlin a vnitrostátních referenčních laboratořích pro zdraví zvířat.\n7.\nProvádění koordinovaných programů kontrol a organizace shromažďování údajů a informací uvedené v článku 112 nařízení (EU) 2017/625.\n8.\nČinnosti v oblasti prevence plýtvání potravinami a boje proti podvodům v potravinářství.\n9.\nČinnosti na podporu udržitelné výroby a spotřeby potravin, včetně krátkých dodavatelských řetězců.\n10.\nVývoj databází a počítačových systémů pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné provádění právních předpisů souvisejících se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. e) a které mají prokázanou přidanou hodnotu pro Unii jako celek, jakož i zavádění nových technologií ke zlepšení sledovatelnosti výrobků.\n11.\nŠkolení pracovníků příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly a dalších subjektů zapojených do řízení nebo prevence nákazy zvířat a škodlivých organismů rostlin uvedená v článku 130 nařízení (EU) 2017/625.\n12.\nNáhrada cestovních výdajů, nákladů na ubytování a diet odborníků členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 116 odst. 4 a čl. 120 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625.\n13.\nProvádění technických a vědeckých prací, které je nezbytné k zajištění řádného uplatňování právních předpisů s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) a přizpůsobení těchto právních předpisů vědeckému, technologickému a společenskému vývoji, včetně studií a koordinačních činností nezbytných k předcházení výskytu nových škodlivých organismů rostlin a nákaz zvířat.\n14.\nČinnosti členských států nebo mezinárodních organizací, které sledují specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e), na podporu vypracování a uplatňování pravidel souvisejících s tímto cílem.\n15.\nProvádění projektů organizovaných jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) používáním inovativních technik a protokolů.\n16.\nProvádění iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, předpisům vyhovující a udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, včetně činností v oblasti prevence plýtvání potravinami, které přispívají k oběhovému hospodářství, a prevence boje proti podvodům v potravinářství, jakož i dalších iniciativ přispívajících k vysoké úrovni zdraví rostlin a zvířat a k bezpečnosti potravin a krmiv, při uplatňování pravidel v oblasti specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e).\n17.\nProvádění opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat týkajících se zvířat, živočišných produktů, rostlin, rostlinných produktů a jiných relevantních předmětů přivážených ze třetích zemí na hranice Unie.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).\nPŘÍLOHA II\nZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ URČENÁ K PROVÁDĚNÍ SPECIFICKÉHO CÍLE UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. F) TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉ STATISTIKY\nProvádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské, sociální a územní situaci a o stavu životního prostředí v Unii. Evropská statistika rovněž evropským občanům umožňuje porozumět demokratickému procesu a zapojit se do něj, jakož i diskutovat o přítomnosti a budoucnosti Unie.\nSpolečně s nařízením (ES) č. 223/2009, a zejména s odkazem na profesionální nezávislost statistických úřadů a ostatní statistické zásady stanovené v článku 2 uvedeného nařízení, má program poskytovat obecný rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021–2027. Evropská statistika má být vyvíjena, vypracovávána a šířena podle tohoto rámce a v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky. Uvedený rámec by měl respektovat kritéria kvality podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce napříč Evropským statistickým systémem.\nEvropská statistika vyvíjená, vypracovávaná a šířená v tomto rámci bude přispívat k provádění politik Unie, jak jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování EU, a dále se promítat do strategických priorit Komise.\nEvropský statistický systém bude usilovat prostřednictvím programu o zachování a zvýšení úrovně excelence v oblasti statistiky. Také roční pracovní programy budou zaměřeny na dosažení co nejlepších výsledků, přičemž budou zohledňovat dostupné zdroje na regionální, celostátní i unijní úrovni.\nZa klíčové hnací síly v oblasti modernizace evropské statistiky a zlepšování její kvality se považuje nepřetržitý výzkum a inovace. Investice prostřednictvím víceletého pracovního programu by se proto měly zaměřit na rozvoj nových metod a metodik, jakož i na zkoumání nových zdrojů údajů pro tvorbu statistiky.\nPři provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) se provádějí tato opatření:\nHospodářská a měnová unie, globalizace a obchod\n1)\nposkytování vysoce kvalitní statistiky jako podkladu pro postup při nadměrném schodku, a kde je to proveditelné, pro Nástroj pro oživení a odolnost a Nástroj pro technickou podporu, jakož i podpora ročního cyklu monitorování a řízení hospodářské politiky Unie;\n2)\nposkytování a v případě potřeby posílení hlavních evropských hospodářských ukazatelů;\n3)\nposkytování statistiky a metodických pokynů ke statistickému zpracování investičních a rozpočtových nástrojů s cílem podporovat hospodářskou konvergenci, finanční stabilitu a vytváření pracovních míst;\n4)\nposkytování statistiky pro účely vlastních zdrojů a pro účely odměňování a důchodů zaměstnanců Unie;\n5)\nlepší měření obchodu se zbožím a se službami, přímých zahraničních investic, globálních hodnotových řetězců a dopadu globalizace na hospodářství Unie.\nVnitřní trh, inovace a digitální transformace\n1)\nposkytování vysoce kvalitní a spolehlivé statistiky pro vnitřní trh a klíčové oblasti inovací a výzkumu;\n2)\nposkytování četnější a včasnější statistiky o kolaborativní ekonomice a dopadu digitalizace na podniky a občany Unie;\n3)\nposkytování statistiky na podporu evropské obranné politiky, na základě studií proveditelnosti a při náležitém zohlednění citlivosti statistických údajů.\nSociální rozměr Evropy\n1)\nposkytování vysoce kvalitní, včasné a spolehlivé statistiky na podporu evropského pilíře sociálních práv a politiky Unie v oblasti dovedností, včetně statistiky trhu práce, zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, příjmů, životních podmínek, chudoby, nerovnosti, sociální ochrany, genderově podmíněného násilí, nehlášené práce a satelitních účtů dovedností.\nJe-li nezbytné vyvinout novou statistiku, je třeba v rámci Evropského statistického systému podrobněji prozkoumat dostupnost údajů a proveditelnost vypracování statistik u satelitních účtů dovedností a nehlášené práce;\n2)\nposkytování statistiky související s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;\n3)\ndoplňování statistiky o migraci, především o situaci a integraci migrantů a o vzdělávacích potřebách a úrovni kvalifikace žadatelů o azyl;\n4)\nvývoj modernizovaných programů sčítání lidu, domů a bytů a statistik obyvatelstva na období po roce 2021;\n5)\nposkytování a pravidelná aktualizace prognóz a členění obyvatelstva Unie.\nUdržitelný rozvoj, přírodní zdroje a životní prostředí\n1)\nmonitorování pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje;\n2)\nposkytování vysoce kvalitní statistiky, o niž se opírá Zelená dohoda pro Evropu, včetně dalšího vývoje statistiky na podporu energetické strategie, oběhového hospodářství, statistik týkajících se klimatu a strategie pro plasty.\nJe-li pro tato témata nezbytné vyvinout nové statistiky a ukazatele, v rámci Evropského statistického systému se podrobněji prozkoumá dostupnost údajů a proveditelnost vypracování statistiky a ukazatelů;\n3)\nposkytování klíčové statistiky a ukazatelů v oblasti životního prostředí, týkajících se mimo jiné odpadů, vody, biologické rozmanitosti, lesů, využívání půdy a krajinného pokryvu, jakož i environmentálních hospodářských účtů;\n4)\nposkytování statistiky nákladní a osobní dopravy na podporu politik Unie;\n5)\nvývoj dalších ukazatelů k monitorování kombinované dopravy a přechodu na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí;\n6)\nposkytování včasných a relevantních údajů pro potřeby společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politik týkajících se životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat.\nHospodářská, sociální a územní soudržnost\n1)\nposkytování včasných a komplexních statistických ukazatelů o regionech, včetně nejvzdálenějších regionů Unie, měst a venkovských oblastí, s cílem monitorovat a hodnotit účinnost politik územního rozvoje a posoudit územní dopady odvětvových politik;\n2)\nvětší používání geoprostorových údajů a systematické začleňování a široké uplatňování řízení geoprostorových informací při tvorbě statistiky;\n3)\nv rámci Evropského statistického systému přezkoumání, zda je možné poskytovat a z hlediska rozvoje podporovat:\na)\nukazatele v oblasti boje proti praní peněz;\nb)\nukazatele v oblasti boje proti financování terorismu;\nc)\npolicejní a bezpečnostní statistiky.\nLepší komunikace týkající se evropské statistiky a jejích hodnot prostřednictvím její propagace jakožto důvěryhodného zdroje v boji proti dezinformacím\n1)\nsystematická propagace evropské statistiky jako důvěryhodného zdroje důkazů a usnadňování boje proti dezinformacím pro osoby ověřující faktickou správnost údajů, výzkumné pracovníky a veřejné orgány jejím využíváním;\n2)\nposílení stávajícího dialogu s tvůrci a uživateli evropské statistiky s cílem zlepšit a podpořit její využívání stanovením a prováděním opatření ke zvýšení statistické gramotnosti ve prospěch občanů Unie, včetně podnikatelů;\n3)\nusnadnění přístupu uživatelů ke statistice a její pochopení, mimo jiné poskytováním atraktivních a interaktivních vizualizací, lépe uzpůsobených služeb, jako jsou data na vyžádání a samoobslužné analýzy;\n4)\ndalší rozvoj a monitorování rámce pro zajišťování kvality evropské statistiky, mimo jiné pomocí vzájemných hodnocení dodržování Kodexu evropské statistiky členskými státy;\n5)\nposkytování přístupu k mikrodatům pro účely výzkumu v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 223/2009 při zabezpečení nejvyšších standardů ochrany údajů a statistické důvěrnosti.\nVyužívání výhod datové revoluce a přechod k důvěryhodné inteligentní statistice\n1)\nintenzivnější využívání nových digitálních zdrojů údajů ve vícezdrojovém prostředí za účelem vytváření nové inteligentní statistiky v téměř reálném čase za použití důvěryhodných algoritmů, které jsou vhodné pro daný účel;\n2)\nvývoj nových přístupů k používání údajů, jež jsou v držení soukromých subjektů, za použití výpočetních metod zachovávajících soukromí a metod bezpečného zpracování na více zařízeních;\n3)\npodpora špičkového výzkumu a inovací v oblasti oficiální statistiky, včetně využívání sítí spolupráce a nabídky evropských programů odborné přípravy v oblasti statistiky.\nRozšířená partnerství a statistická spolupráce\n1)\nposilování partnerství Evropského statistického systému a spolupráce s Evropským systémem centrálních bank;\n2)\nprohlubování partnerství mezi veřejnými a soukromými držiteli údajů a odvětvím technologií s cílem zjednodušit přístup k údajům pro statistické účely, začleňování údajů z více zdrojů a používání nejnovějších technologií;\n3)\nposilování spolupráce s výzkumnou a akademickou obcí, zejména v souvislosti s používáním nových zdrojů údajů, analýzou dat a podporou statistické gramotnosti;\n4)\npokračování spolupráce s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi ve prospěch světové oficiální statistiky.\nPŘÍLOHA III\nSEZNAM NÁKAZ ZVÍŘAT A ZOONÓZ\n1)\nNákazy zvířat uvedené v čl. 5 odst. 1, čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) a článku 28 nařízení (EU) 2016/429\n2)\nZoonózy a jejich původci uvedení v nařízení (ES) č. 2160/2003 a ve směrnici 2003/99/ES\n3)\nPřenosné spongiformní encefalopatie uvedené v nařízení (ES) č. 999/2001\nPŘÍLOHA IV\nUKAZATELE\nCíl\nUkazatel\nCíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a)\n1.\nPočet nových stížností v oblasti volného pohybu zboží a služeb i právních předpisů Unie o zadávání veřejných zakázek\n2.\nIndex STRI (Services Trade Restrictiveness Index)\n3.\nPočet návštěv portálu Vaše Evropa\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii)\n1.\nPočet případů nedodržení požadavků v oblasti zboží, včetně prodeje on-line\n2.\nPočet společných kampaní v oblasti dozoru nad trhem\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)\n1.\nPočet malých a středních podniků, klastrů a organizací podnikatelských sítí, jakož i organizací na podporu podnikání, které získávají podporu z programu, zejména v oblasti internacionalizace, digitalizace a udržitelnosti\n2.\nPočet podporovaných společností, které uzavřely obchodní partnerství\n3.\nPočet podnikatelů, kteří využívají programy v oblasti poradenství a mobility, včetně podnikatelek a mladých a nových podnikatelů, jakož i dalších konkrétních cílových skupin\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i)\n1.\nPodíl evropských norem prováděných členskými státy jako vnitrostátní normy na celkovém počtu platných evropských norem\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii)\n1.\nProcento mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů schválených Unií\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i)\n1.\nIndex podmínek pro spotřebitele\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii)\n1.\nPočet stanovisek a reakcí příjemců na veřejné konzultace v oblasti finančních služeb\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. e)\n1.\nPočet úspěšně provedených vnitrostátních veterinárních a rostlinolékařských programů, včetně počtu úspěšně provedených mimořádných opatření týkajících se škodlivých organismů rostlin a nákaz zvířat\nCíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. f)\n1.\nVliv statistiky zveřejněné na internetu: počet zmínek na internetu a pozitivních a negativních reakcí", "summary": "Program pro jednotný trh\nProgram pro jednotný trh\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/690, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví cíle, rozpočet, pravidla řízení a financování prvního integrovaného programu pro jednotný vnitřní trh. Program sdružuje činnosti, které byly dříve financovány v rámci šesti samostatných programů. Běží od roku 2021 do roku 2027.\nKLÍČOVÉ BODY\nObecné cíle programu jsou:zlepšit fungování vnitřního trhu, zejména chránit veřejnost, spotřebitele a podniky, především malé a střední podniky, a posílit jejich postaveníprosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh a stanovováním norem,podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat,dodržováním udržitelného rozvoje a zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitele,posílením spolupráce mezi vnitrostátními orgány, Evropskou komisí a decentralizovanými agenturami EU, vyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní, srovnatelnou, včasnou a spolehlivou evropskou statistiku, kterápodpoří tvorbu, monitorování a hodnocení všech politik EU,pomůže veřejnosti, tvůrcům politik, orgánům, podnikům, akademické obci a médiím činit informovaná rozhodnutí,výše uvedeným skupinám pomůže aktivně se zapojovat do demokratického procesu.Tyto obecné cíle jsou plněny prostřednictvím těchto konkrétních cílů:zefektivnění vnitřního trhu, zejména digitální transformací, předcházením nelegálním překážkám (452 milionů EUR během sedmiletého období) a jejich odstraněním a zajištěním toho, že k prodeji budou moci být nabízeny pouze bezpečné a vyhovující výrobky (106 milionů EUR), posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti malých a středních podniků, včetně různých forem podpory, prosazováním nových obchodních příležitostí a rozvoje průmyslových hodnotových řetězců (1 miliarda EUR), zajištění účinného fungování vnitřního trhu prostřednictvím vysoce kvalitních evropských a mezinárodních norem (221 milionů EUR), podpora zájmů spotřebitelů a vysoké úrovně ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně finančních služeb (200 milionů EUR), přispívání k vysoké úrovni zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém řetězci, včetně eradikace nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin, boje proti antimikrobiální rezistenci a rozvoje udržitelné produkce a spotřeby potravin (1,7 miliardy EUR), vyvíjení, vypracovávání a šíření vysoce kvalitní evropské statistiky (552 milionů EUR).Sedmiletý rozpočet na provádění programu činí 4 208 041 000 EUR (v současných cenách). Až 5 % rozpočtu lze použít na různé technické a administrativní účely, jako je příprava, monitorování, kontrola, audit, hodnocení a využívání sítí informačních technologií.\nZemě mimo EU se programu mohou účastnit za určitých podmínek. Patří mezi ně právo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem chránit finance EU.\nČlánek 8 a přílohy I (rostliny, zvířata, potraviny a krmiva) a II (evropská statistika) stanoví mnoho činností způsobilých pro financování v rámci obecných a specifických cílů programu.\nPrávní subjekty* jsou způsobilé pro financování, pokud:mají sídlo v členském státě EU nebo zámořské zemi či území s ním spojeném nebo v zemi mimo EU přidružené k programu, jsou založeny podle práva Unie nebo jsou mezinárodní organizací, mají sídlo v zemi mimo EU, která není přidružena k programu, avšak její činnosti jsou v souladu s jeho cíli.Článek 10 stanoví subjekty, které mohou obdržet grant bez výzvy k podávání návrhů. Patří mezi ně vnitrostátní orgány dozoru nad trhem, Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví a Evropská organizace spotřebitelů.\nPravidla pro spolufinancování stanoví, že:za určitých podmínek může program pokrýt až 100 % způsobilých nákladů. Jinde se rozpětí pohybuje mezi 50 % a 95 %, na činnosti lze získat finanční prostředky z programu pro jednotný trh a jiných fondů EU za předpokladu, že příspěvky nepokrývají stejné náklady.Komise:stanoví pracovní programy na následující rok do 30. dubna, sleduje pokrok programu při plnění jeho konkrétních cílů a podává o něm zprávy za použití ukazatelů v příloze IV, připravuje pro Evropský parlament a Radu výroční zprávu o činnosti Nadace mezinárodních standardů účetního výkaznictví, poskytuje průběžné hodnocení programu nejpozději čtyři roky po jeho začátku a závěrečné hodnocení v době jeho dokončení, tato dvě hodnocení předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je, při přípravě hodnocení konzultuje Výbor pro Evropský statistický systém a Evropský statistický poradní výbor, provádí uživatelsky vstřícným způsobem informační a komunikační činnosti s cílem zvýšit povědomí veřejnosti, podniků a orgánů veřejné správy o finančních prostředcích dostupných v rámci programu, může přijímat různé prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci.Právním předpisem se ruší nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 od 31. prosince 2020.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nJednotný trh je páteří hospodářství EU. Přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a zároveň přináší spotřebitelům větší výběr a nižší ceny.\nCílem programu je umožnit veřejnosti, spotřebitelům, podnikům a veřejným orgánům v celé EU plně využít nabízených příležitostí.\nDalší informace viz:Program pro jednotný trh (Evropská komise), První finanční program na podporu jednotného trhu je připraven ke spuštění – tisková zpráva (Evropská komise), Jednotný trh v letech 2021–2027 – informativní přehled (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nPrávní subjekt: fyzická osoba, společnost nebo organizace, která má zákonná práva a povinnosti.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1–47)\nPoslední aktualizace 22.07.2021"}
{"celex_id": "32021L0555", "reference": "6.4.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 115/1\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/555\nze dne 24. března 2021\no kontrole nabývání a držení zbraní\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 114 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Rady 91/477/EHS (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.\n(2)\nSměrnice 91/477/EHS zavedla doprovodné opatření k vnitřnímu trhu. Vytvořila rovnováhu mezi závazkem zajistit určitou volnost pohybu pro některé palné zbraně a jejich hlavní části v Unii na jedné straně a nutností kontroly této volnosti prostřednictvím určitých bezpečnostních záruk vhodných pro tyto výrobky na straně druhé.\n(3)\nPoznatky policejních zpravodajských služeb ukazují nárůst používání zbraní uschopněných ke střelbě v Unii. Je proto nutné zajistit, aby byly zbraně, které lze uschopnit ke střelbě, pro účely této směrnice zahrnuty do definice palné zbraně.\n(4)\nČinnosti podnikatele v oboru zbraní zahrnují nejen výrobu, ale i úpravy nebo přeměnu palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva, jako je například zkrácení kompletní palné zbraně, které vedou ke změně jejich kategorie nebo podkategorie. Ryze soukromé, nekomerční činnosti, jako například individuální výroba a přebíjení střeliva z komponentů střeliva pro vlastní potřebu nebo úpravy palných zbraní nebo jejich hlavních částí vlastněných dotčenou osobou, jako jsou změny pažby či mířidel nebo údržba kvůli opotřebení hlavních částí, by se neměly považovat za činnosti, k jejichž provedení by měl být oprávněn pouze podnikatel v oboru zbraní.\n(5)\nPro účely této směrnice by se měla definice zprostředkovatele vztahovat na jakoukoli fyzickou či právnickou osobu, včetně partnerství, a pojem „dodávka“ by měl být chápán tak, že zahrnuje zapůjčení a leasing. Jelikož zprostředkovatelé poskytují služby podobné těm, které poskytují podnikatelé v oboru zbraní, měla by se na ně tato směrnice rovněž vztahovat, pokud jde o povinnosti podnikatelů v oboru zbraní, které se týkají činností zprostředkovatelů, a to v míře, do níž jsou schopni tyto povinnosti plnit, a pokud pro stejnou transakci neplní tyto povinnosti podnikatel v oboru zbraní.\n(6)\nJe vhodné určit kategorie palných zbraní, jejichž nabývání a držení soukromými osobami by mělo být zakázáno nebo by mělo podléhat povolení či ohlášení.\n(7)\nPovolení nabývat a držet palnou zbraň by mělo být pokud možno uděleno v jediném správním řízení.\n(8)\nJsou-li palné zbraně zákonně nabyty a drženy v souladu s touto směrnicí, měly by se použít vnitrostátní předpisy týkající se nošení zbraní, lovu nebo sportovní střelby.\n(9)\nTato směrnice se nedotýká práva členských států přijmout opatření k předcházení nedovolenému obchodu se zbraněmi.\n(10)\nJe nezbytné, aby členské státy vedly počítačový systém evidence údajů, centralizovaný nebo decentralizovaný, který oprávněným orgánům zajistí přístup k systémům evidence údajů, v nichž jsou uvedeny potřebné informace o každé palné zbrani. Přístup policie, justičních orgánů a dalších oprávněných orgánů k informacím obsaženým v počítačovém systému evidence údajů musí být v souladu s článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.\n(11)\nAby byla zvýšena sledovatelnost všech palných zbraní a jejich hlavních částí a aby byl usnadněn jejich volný pohyb, měly by nést všechny palné zbraně a jejich hlavní části jasné, trvalé a jedinečné označení a být registrovány v systémech evidence údajů členských států.\n(12)\nZáznamy vedené v systémech evidence údajů by měly obsahovat veškeré informace umožňující přiřadit palnou zbraň k jejímu vlastníkovi a měly by obsahovat jméno výrobce nebo značku, zemi nebo místo výroby, druh, značku výrobce, model, ráži a sériové číslo palné zbraně a jakékoli jedinečné označení na rámu nebo pouzdru závěru palné zbraně. Hlavní části jiné než rám nebo pouzdro závěru by měly být zaznamenány v systémech evidence údajů v rámci záznamu týkajícího se palné zbraně, k níž patří.\n(13)\nZa účelem jednoduššího sledování zbraní je nutné používat alfanumerické kódy a začlenit do označení také rok výroby zbraně, pokud tento rok není součástí sériového čísla.\n(14)\nAby se zabránilo snadnému odstranění označení a aby se objasnilo, které hlavní části by měly být označením opatřeny, jsou nezbytná společná pravidla Unie týkající se označování. Tato pravidla by měla platit pouze pro palné zbraně nebo jejich hlavní části, vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později, a to při uvádění na trh, zatímco na palné zbraně a součásti vyrobené nebo dovezené do Unie před tímto datem by se měly nadále vztahovat požadavky na označování a registraci podle směrnice 91/477/EHS, které platily do uvedeného data.\n(15)\nVzhledem ke zvláštní povaze činnosti podnikatelů v oboru zbraní a zprostředkovatelů je nezbytné, aby členské státy tuto činnost přísně kontrolovaly, a to zejména ověřováním profesní bezúhonnosti a způsobilosti těchto podnikatelů a zprostředkovatelů.\n(16)\nVzhledem k nebezpečné povaze a odolnosti palných zbraní a jejich hlavních částí a s cílem zajistit, aby byly příslušné orgány schopny sledovat palné zbraně a jejich hlavní části pro účely správního a trestního řízení, a vzhledem k vnitrostátním procesním právním předpisům je nezbytné, aby byly záznamy v systémech evidence údajů uchovávány po dobu třiceti let od zničení příslušných palných zbraní a jejich hlavních částí. Přístup k těmto záznamům a všem souvisejícím osobním údajům by měly mít pouze příslušné orgány a měl by být povolen pouze po dobu nejvýše deseti let po zničení příslušné palné zbraně nebo jejích hlavních částí pro účely udělení nebo odnětí povolení nebo pro celní řízení, včetně možného uložení správních sankcí, a po dobu nejvýše třiceti let po zničení příslušné palné zbraně nebo jejích hlavních částí, pokud je přístup nutný pro vymáhání trestního práva.\n(17)\nEfektivní sdílení informací mezi podnikateli v oboru zbraní a zprostředkovateli na jedné straně a příslušnými vnitrostátními orgány na straně druhé je důležité pro účinné fungování systémů evidence údajů. Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by proto měli bez zbytečného odkladu podávat informace příslušným vnitrostátním orgánům. S cílem usnadnit podávání informací by měly příslušné vnitrostátní orgány zavést elektronické spojení přístupné pro podnikatele v oboru zbraní a zprostředkovatele, které může zahrnovat podání uvedených informací prostřednictvím e-mailu nebo přímo prostřednictvím databáze nebo jiného registru.\n(18)\nNabývání palných braní osobami, které byly v minulosti pravomocně odsouzeny za určité závažné trestné činy, by mělo být zakázáno.\n(19)\nČlenské státy by měly mít zaveden monitorovací systém, aby bylo zajištěno plnění podmínek pro povolení týkající se palných zbraní po celou dobu jeho trvání. Členské státy by měly rozhodnout, zda má posouzení zahrnovat předchozí zdravotní či psychologické vyšetření.\n(20)\nAniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy upravující profesní odpovědnost, mělo by se předpokládat, že posouzení příslušných lékařských nebo psychologických údajů odborným lékařským personálem nebo jinými osobami, které poskytují tyto informace, pro ně nezakládá žádnou odpovědnost v případě zneužití palných zbraní držených v souladu s touto směrnicí.\n(21)\nPokud nejsou palné zbraně a střelivo bezprostředně pod dohledem, měly by být skladovány bezpečným způsobem. Jsou-li palné zbraně a střelivo skladovány jinde než v trezoru, měly by být skladovány odděleně. Mají-li být palná zbraň a střelivo předány dopravci k přepravě, měl by být za řádný dohled a skladování odpovědný tento dopravce. Kritéria pro náležité skladování a pro bezpečnou přepravu by měla být vymezena vnitrostátním právem, s přihlédnutím k množství a kategorii dotčených palných zbraní a střeliva.\n(22)\nTato směrnice by neměla mít vliv na pravidla členských států, která povolují, aby zákonné transakce týkající se palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva probíhaly prostřednictvím zásilkového prodeje, internetu nebo smluv uzavřených na dálku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (5), například formou aukčních katalogů on-line nebo inzerátů, telefonu nebo e-mailu. Je však nezbytné, aby bylo možné ověřovat totožnost účastníků takových transakcí a jejich zákonné oprávnění tyto transakce provádět a aby toto ověřování skutečně probíhalo. V případě kupujících je proto vhodné zajistit, aby jejich totožnost a případně skutečnost, že mají povolení nabývat palnou zbraň, její hlavní části nebo střelivo, ověřil před dodáním nebo nejpozději v okamžiku dodání podnikatel v oboru zbraní či zprostředkovatel s licencí či povolením nebo orgán veřejné moci či zástupce tohoto orgánu.\n(23)\nPro nejnebezpečnější palné zbraně by měla být v této směrnici stanovena přísná pravidla, aby kromě některých omezených a náležitě odůvodněných výjimek nebylo možné tyto palné zbraně nabývat, držet ani s nimi obchodovat. Členské státy by měly v případě porušení těchto pravidel přijmout vhodná opatření, která by mohla zahrnovat zabavení uvedených palných zbraní.\n(24)\nČlenské státy by však měly mít možnost povolovat nabývání a držení palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva zařazených do kategorie A, pokud je to nutné ke vzdělávacím a kulturním účelům, včetně filmu a divadla, a i k výzkumným nebo historickým účelům. Takové povolení mohou mimo jiné získat zbrojíři, zkušebny palných zbraní, výrobci, certifikovaní odborníci, forenzní vědečtí pracovníci a v některých případech osoby podílející se na výrobě filmových nebo televizních záznamů. Členské státy by měly mít rovněž možnost povolit jednotlivcům nabývat a držet palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A za účelem národní obrany, jako například v rámci dobrovolného vojenského výcviku poskytovaného podle vnitrostátního práva.\n(25)\nČlenské státy by měly mít možnost udělovat v případě potřeby povolení nabývat a držet palné zbraně, jejich hlavních části a střelivo zařazené do kategorie A uznaným muzeím a sběratelům pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely, jestliže tato muzea a tito sběratelé před udělením povolení prokáží, že přijali potřebná opatření, aby zabránili riziku pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek, mimo jiné prostřednictvím náležitého skladování. Každé takové povolení by mělo zohledňovat a odrážet konkrétní situaci, včetně povahy sbírky a jejího účelu, a členské státy by měly mít zaveden systém pro monitorování sběratelů a sbírek.\n(26)\nPodnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům by nemělo být bráněno v nakládání s palnými zbraněmi, jejich hlavními částmi a střelivem zařazenými do kategorie A, pokud je nabytí a držení těchto palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva výjimečně povoleno, v případech, kdy je takové nakládání nutné pro účely znehodnocení nebo přeměny, nebo v jiných případech povolených v souladu s touto směrnicí. Podnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům by nemělo rovněž být bráněno v nakládání s těmito zbraněmi, jejich hlavními částmi a střelivem v případech, které tato směrnice neupravuje, jako jsou palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo určené k vývozu mimo Unii nebo zbraně určené ozbrojeným silám, policii nebo orgánům veřejné moci.\n(27)\nPodnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by měli mít možnost odmítnout provést jakoukoli podezřelou transakci, jejímž účelem je nabytí kompletních nábojů nebo komponentů střeliva se zalaborovanou zápalkou. Transakce by mohla být považována za podezřelou, pokud by se například jednalo o neobvyklé množství pro zamýšlené soukromé použití, kupující zjevně není obeznámen s používáním střeliva nebo trvá na úhradě v hotovosti, přičemž není ochoten prokázat svou totožnost. Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by měli mít také možnost ohlásit takové podezřelé transakce příslušným orgánům.\n(28)\nRiziko přeměny akustických zbraní a dalších druhů zbraní určených ke střelbě nábojkami nebo cvičnými náboji na skutečné palné zbraně je vysoké. Proto je nezbytné řešit problém, kdy jsou při páchání trestných činů využívány takto přeměněné palné zbraně. Aby se navíc zabránilo riziku, že poplašné a signalizační zbraně budou vyráběny způsobem, který umožňuje jejich přeměnu na zbraně k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, měla by Komise přijmout technické specifikace, aby bylo zajištěno, že je nelze tímto způsobem přeměnit.\n(29)\nVzhledem k vysokému riziku uschopnění nesprávně znehodnocených palných zbraní ke střelbě a v zájmu zvýšení bezpečnosti v celé Unii, měla by se tato směrnice vztahovat i na takové palné zbraně. Definice znehodnocených palných zbraní by měla odrážet obecné zásady znehodnocování palných zbraní stanovené v Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který je připojen k rozhodnutí Rady 2014/164/EU (6), jímž se tento protokol provádí do právního rámce Unie.\n(30)\nEvropský zbrojní pas by měl být považován za hlavní doklad, který potřebují sportovní střelci a jiné osoby, jimž bylo uděleno povolení v souladu s touto směrnicí, při držení palné zbraně během cestování do jiného členského státu. Členské státy by neměly uznávání evropského zbrojního pasu podmiňovat uhrazením jakéhokoli poplatku nebo platby.\n(31)\nUstanovení této směrnice týkající se evropského zbrojního pasu by měla rovněž odkazovat na palné zbraně zařazené do kategorie A, aniž je dotčeno právo členských států uplatňovat přísnější pravidla.\n(32)\nZa účelem snadnějšího sledování palných zbraní a účinného boje proti nedovolenému obchodování a výrobě palných zbraní, jejich součástí a střeliva je nezbytná výměna informací mezi členskými státy.\n(33)\nPalné zbraně, jež jsou určené pro vojenské použití, jako například AK47 a M16, a jež umožňují volitelný režim střelby a mohou být ručně přepínány na samočinný nebo samonabíjecí režim palby, by měly být zařazeny jako zbraně kategorie A, a proto by měly být pro civilní použití zakázány. V případě jejich přeměny na samonabíjecí zbraně by měly být zařazeny do kategorie A bodu 6.\n(34)\nNěkteré samonabíjecí palné zbraně mohou být snadno přeměněny na samočinné palné zbraně, čímž představují hrozbu pro bezpečnost. Dokonce i bez takové přeměny by mohly být některé samonabíjecí palné zbraně velmi nebezpečné, mají-li vysokou kapacitu co do počtu nábojů. Samonabíjecí palné zbraně s neodnímatelným zásobovacím ústrojím umožňujícím střelbu vysokého počtu nábojů a samonabíjecí palné zbraně v kombinaci s vysokokapacitním odnímatelným zásobovacím ústrojím by proto měly být pro civilní použití zakázány. Pouhá možnost nasazení zásobovacího ústrojí s kapacitou více než deseti nábojů do dlouhých palných zbraní a dvaceti nábojů do krátkých palných zbraní by neměla být určující pro kategorizaci palné zbraně do určité kategorie.\n(35)\nAniž je dotčeno obnovení povolení v souladu s touto směrnicí, samonabíjecí palné zbraně, které využívají okrajový zápal, včetně zbraní ráže 22 nebo menší, by neměly být zařazeny do kategorie A, pokud nebyly přeměněny ze samočinných palných zbraní.\n(36)\nNa předměty, které mají vzhled palné zbraně (repliky), avšak jsou vyrobeny tak, aby nemohly být přeměněny k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, by se tato směrnice neměla vztahovat.\n(37)\nPokud mají členské státy vnitrostátní právní předpisy upravující historické zbraně, tato směrnice by se na tyto zbraně vztahovat neměla. S reprodukcemi historických zbraní se však nepojí stejný historický význam nebo zájem a mohou být vyrobeny za použití moderních postupů, které mohou zlepšit jejich odolnost a přesnost. Na tyto reprodukce by se proto tato směrnice měla vztahovat. Tato směrnice by se neměla použít na jiné předměty, jako jsou airsoftové zbraně, které neodpovídají definici palné zbraně a nejsou proto upraveny touto směrnicí.\n(38)\nV zájmu zlepšení fungování výměny informací mezi členskými státy by bylo užitečné, kdyby Komise posoudila nezbytné prvky systému na podporu takové výměny informací obsažených v počítačových systémech evidence údajů, které jsou v členských státech zavedeny, včetně toho, zda lze přístup k takovému systému umožnit všem členským státům. Tento systém by mohl využívat modul systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (7), zvláště uzpůsobený pro palné zbraně. Taková výměna informací mezi členskými státy by měla probíhat v souladu s pravidly ochrany údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8). Pokud příslušný orgán potřebuje přístup k záznamům v rejstříku trestů osoby žádající o povolení nabývat nebo držet palnou zbraň, měl by mít tento orgán možnost získat uvedené informace podle rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV (9). Posouzení Komise by mohlo být případně doprovázeno legislativním návrhem zohledňujícím stávající nástroje pro výměnu informací.\n(39)\nZa účelem zajištění náležité výměny informací elektronickými prostředky mezi členskými státy, pokud jde o udělená povolení na převod palných zbraní do jiného členského státu a o zamítnutí udělení povolení nabývat nebo držet palné zbraně, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení předpisů, které členským státům umožní vytvořit takový systém výměny informací. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(40)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).\n(41)\nTato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.\n(42)\nNa zpracování osobních údajů v rámci této směrnice by se mělo použít nařízení (EU) 2016/679. Pokud jsou osobní údaje shromažďované podle této směrnice zpracovávány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, měly by orgány, jež tyto údaje zpracovávají, dodržovat pravidla přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (12).\n(43)\nJelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(44)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí tato směrnice ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí Rady 1999/437/ES (14).\n(45)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí tato směrnice ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (15), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (16).\n(46)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí tato směrnice ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (17), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (18).\n(47)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v příloze III části B,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA 1\nOBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 1\n1.   Pro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„palnou zbraní“ jakákoli ruční zbraň s hlavní, která vystřeluje nebo je konstruována či může být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie, není-li z této definice vyloučena z některého z důvodů uvedených v části III přílohy I. Palné zbraně jsou zařazeny do kategorií podle části II přílohy I.\nZbraň lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže:\na)\nmá vzhled palné zbraně, a\nb)\nv důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyrobena, může být uschopněna ke střelbě;\n2)\n„hlavní částí“ hlaveň, rám, pouzdro závěru, ať již horní či dolní pouzdro závěru podle příslušného případu, závěr, nábojový válec revolveru, závorník nebo závěrový blok, které se, jako oddělené předměty, zahrnují do kategorie těch palných zbraní, kterých jsou nebo mají být součástí;\n3)\n„střelivem“ kompletní náboj nebo jeho komponenty, jako jsou nábojnice, zápalky, výmetné náplně nebo projektily, které se používají v palných zbraních, za podmínky, že tyto komponenty samotné podléhají v dotčeném členském státě povolení;\n4)\n„poplašnými a signalizačními zbraněmi“ prostředky s nábojovou komorou, které jsou určeny pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů a nemohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie;\n5)\n„salutními a akustickými zbraněmi“ palné zbraně zvlášť přeměněné ke střelbě pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, pro použití například při divadelních představeních, fotografování, při filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách, sportovních akcích a výcviku;\n6)\n„znehodnocenými palnými zbraněmi“ palné zbraně, které byly učiněny trvale nepoužitelnými, přičemž je zajištěno, že všechny hlavní části palné zbraně jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být palná zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě;\n7)\n„muzeem“ stálá instituce působící v zájmu společnosti a jejího rozvoje, přístupná veřejnosti, která nabývá, konzervuje, zkoumá a vystavuje palné zbraně, jejich hlavní části nebo střelivo pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací, památkové a rekreační účely a která byla jako taková uznána dotčeným členským státem;\n8)\n„sběratelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která se věnuje shromažďování a konzervaci palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely a byla jako taková uznána dotčeným členským státem;\n9)\n„podnikatelem v oboru zbraní“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti tvoří kterákoli z těchto činností:\na)\nvýroba palných zbraní nebo jejich hlavních částí, obchodování s nimi, jejich výměna, půjčování, opravy, úpravy nebo přeměna;\nb)\nvýroba střeliva, obchodování s ním, jeho výměna, úprava nebo přeměna;\n10)\n„zprostředkovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba kromě podnikatele v oboru zbraní, jejíž obchodní a podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti tvoří kterákoli z těchto činností:\na)\nsjednávání nebo organizace transakcí týkajících se nákupu, prodeje nebo dodávek palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva;\nb)\norganizace převodu palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva uvnitř členského státu nebo z jednoho členského státu do jiného členského státu, z členského státu do třetí země nebo ze třetí země do členského státu;\n11)\n„nedovolenou výrobou“ výroba nebo montáž palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva:\na)\nz jakékoli hlavní části těchto palných zbraní, které jsou předmětem nedovoleného obchodování;\nb)\nbez povolení vydaného v souladu s článkem 4 příslušným orgánem členského státu, ve kterém výroba nebo montáž probíhá, nebo\nc)\nbez označení palných zbraní v okamžiku jejich výroby v souladu s článkem 4;\n12)\n„nedovoleným obchodováním“ nabývání, prodej, dodávání, přeprava nebo převod palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva z území jednoho členského státu nebo přes jeho území na území jiného členského státu, pokud to některý z dotčených členských států nepovoluje v souladu s touto směrnicí nebo pokud palné zbraně, jejich hlavní části nebo střelivo nejsou označeny v souladu s článkem 4;\n13)\n„sledováním“ systematické sledování palných zbraní a tam, kde je to možné, jejich hlavních částí a střeliva od výrobce ke kupujícímu za účelem pomoci příslušným orgánům členských států zjistit, vyšetřit a analyzovat nedovolenou výrobu a nedovolené obchodování.\n2.   Pro účely této směrnice se má za to, že osoba má bydliště v té zemi, která je uvedena v adrese zapsané v úředním dokladu prokazujícím bydliště, zejména v cestovním pasu nebo vnitrostátním průkazu totožnosti, který se při kontrole nabývání nebo držení zbraně předkládá příslušným orgánům členského státu nebo podnikateli v oboru zbraní či zprostředkovateli. Pokud není adresa osoby uvedena v jejím cestovním pasu či vnitrostátním průkazu totožnosti, země bydliště se určí na základě jiného úředního dokladu o bydlišti uznávaného dotčeným členským státem.\n3.   „Evropský zbrojní pas“ je doklad, který vydávají příslušné orgány členského státu na žádost osoby, která se v souladu se zákonem stane držitelem a uživatelem palné zbraně. Doba jeho platnosti je nejvýše pět let a může být prodloužena a evropský zbrojní pas obsahuje informace stanovené v příloze II. Evropský zbrojní pas je nepřenosný doklad, v němž je uvedena palná zbraň nebo palné zbraně, které držitel zbrojního pasu drží a užívá. Uživatel palné zbraně musí mít evropský zbrojní pas stále ve svém držení a v tomto pasu se vyznačuje jakákoliv změna ohledně držení nebo charakteristiky palné zbraně, jakož i jakákoliv ztráta nebo krádež palné zbraně.\nČlánek 2\n1.   Touto směrnicí není dotčeno použití vnitrostátních předpisů týkajících se nošení zbraní, lovu nebo sportovní střelby za použití zbraní zákonně nabytých a držených v souladu s touto směrnicí.\n2.   Tato směrnice se nevztahuje na nabývání nebo držení palných zbraní a střeliva v souladu s vnitrostátními právními předpisy ozbrojenými silami, policií nebo orgány veřejné moci. Rovněž se nevztahuje na transfery, které upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (19).\nČlánek 3\nČlenské státy mohou ve svých právních předpisech přijmout přísnější pravidla, než stanoví tato směrnice, s výhradou práv udělených osobám s bydlištěm ve členských státech podle čl. 17 odst. 2.\nKAPITOLA 2\nHARMONIZACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ O PALNÝCH ZBRANÍCH\nČlánek 4\n1.   Pokud jde o palné zbraně vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později, členské státy zajistí, aby veškeré palné zbraně nebo hlavní části, které jsou uváděny na trh, byly:\na)\nneprodleně po vyrobení a nejpozději před uvedením na trh nebo neprodleně po dovozu do Unie opatřeny jasným, trvalým a jedinečným označením, a\nb)\nneprodleně po vyrobení a nejpozději před uvedením na trh, nebo neprodleně po dovozu do Unie registrovány v souladu s touto směrnicí.\n2.   Jedinečné označení uvedené v odst. 1 písm. a) obsahuje jméno výrobce nebo značku, zemi nebo místo výroby, sériové číslo a rok výroby, pokud není součástí sériového čísla, a případně model. Tím není dotčeno připojení obchodní značky výrobce. Je-li hlavní část příliš malá na to, aby byla označena v souladu s tímto článkem, označí se alespoň výrobním číslem nebo alfanumerickým nebo digitálním kódem.\nPožadavky týkající se označování palných zbraní nebo jejich hlavních částí, které mají zvláštní historický význam, se stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy.\nČlenské státy zajistí, aby každé jednotlivé základní balení kompletního střeliva bylo označeno tak, aby označení uvádělo jméno výrobce, identifikační číslo série nebo šarže, ráži a druh střeliva.\nPro účely odstavce 1 a tohoto odstavce se mohou členské státy rozhodnout uplatnit ustanovení Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní ze dne 1. července 1969 (dále jen „úmluva z roku 1969“).\nČlenské státy dále zajistí, aby v okamžiku převodu palných zbraní nebo jejich hlavních částí z vládních zásob na trvalé civilní použití nesly zbraně jednoznačné označení, jak je stanoveno v odstavci 1, aby bylo možno zjistit subjekt provádějící tento převod.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace pro označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.\n4.   Každý členský stát zavede systém regulace činnosti podnikatelů v oboru zbraní a zprostředkovatelů. Takové systémy musí zahrnovat alespoň tato opatření:\na)\nregistraci podnikatelů v oboru zbraní a zprostředkovatelů působících na území dotčeného členského státu;\nb)\nudělování licencí nebo povolení k provozování činnosti podnikatele v oboru zbraní a zprostředkovatele na území dotčeného členského státu, a\nc)\nkontrolu osobní a odborné bezúhonnosti a příslušné způsobilosti dotčeného podnikatele v oboru zbraní nebo zprostředkovatele. Jedná-li se o právnickou osobu, provede se kontrola této právnické osoby a osob, které podnik řídí.\n5.   Členské státy zajistí zřízení a údržbu počítačového systému evidence údajů, centralizovaného nebo decentralizovaného, který oprávněným orgánům zajistí přístup k systémům evidence údajů, v nichž je zaznamenána každá palná zbraň v působnosti této směrnice. V tomto systému evidence údajů se zaznamenávají veškeré informace týkající se palných zbraní, které jsou nezbytné ke sledování a identifikaci těchto palných zbraní, včetně informací o:\na)\ndruhu, značce výrobce, modelu, ráži a sériovém čísle každé palné zbraně a označení na rámu nebo pouzdru závěru jako jedinečném označení v souladu s odstavcem 1, které slouží jako jedinečný identifikátor každé palné zbraně;\nb)\nsériovém čísle nebo jedinečném označení vyznačeném na hlavních částech, pokud se liší od označení na rámu nebo pouzdru závěru palné zbraně;\nc)\njménech a adresách dodavatelů a osob nabývajících nebo držících palnou zbraň, spolu s příslušným datem nebo daty, a\nd)\nveškerých přeměnách nebo úpravách palné zbraně vedoucích ke změně její kategorie či podkategorie, včetně jejího oficiálně osvědčeného znehodnocení či zničení a příslušném datu nebo datech.\nČlenské státy zajistí, aby záznam o palných zbraních a jejich hlavních částech včetně souvisejících osobních údajů byl uchováván příslušnými orgány v systémech evidence údajů po dobu třiceti let od zničení dotčených palných zbraní nebo jejich hlavních částí.\nZáznamy o palných zbraních a jejich hlavních částech uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a příslušné osobní údaje jsou přístupné:\na)\norgánům příslušným pro udělování či odnětí povolení podle článku 9 nebo 10 nebo orgánům příslušným pro celní řízení, a to po dobu deseti let od zničení dotčené palné zbraně nebo jejích hlavních částí, a\nb)\norgánům příslušným pro prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů, a to po dobu třiceti let od zničení dotčené palné zbraně nebo jejích hlavních částí.\nČlenské státy zajistí, aby byly osobní údaje po uplynutí lhůt stanovených ve druhém a třetím pododstavci ze systémů evidence údajů vymazány. Tím nejsou dotčeny případy, kdy byly konkrétní osobní údaje předány orgánu příslušnému pro prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů a jsou užívány v tomto specifickém kontextu nebo jiným orgánům příslušným ke srovnatelnému účelu podle vnitrostátního práva. V těchto případech se zpracování takových údajů příslušnými orgány řídí vnitrostátním právem dotčeného členského státu v plném souladu s právem Unie, zejména pokud jde o ochranu údajů.\nPodnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé musí po celou dobu své činnosti vést evidenci, v níž je zaznamenána každá palná zbraň a každá hlavní část, na niž se vztahuje tato směrnice, které přijali nebo vydali, spolu s údaji, které umožní identifikaci a sledování dotčené palné zbraně nebo její hlavní části, zejména druh, značka výrobce, model, ráže a sériové číslo a jména a adresy dodavatelů a osob, které ji nabývají.\nPo ukončení činnosti předají podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé tuto evidenci vnitrostátním orgánům příslušným pro systémy evidence údajů stanovené v prvním pododstavci.\nČlenské státy zajistí, aby podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé, kteří jsou usazeni na jejich území, předložili bez zbytečného prodlení hlášení o transakcích zahrnujících palné zbraně nebo jejich hlavní části příslušným vnitrostátním orgánům, aby podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé měli elektronické spojení s těmito orgány pro tyto ohlašovací účely a aby aktualizace systémů evidence údajů proběhla okamžitě po obdržení informací o takových transakcích.\n6.   Členské státy zajistí, aby všechny palné zbraně mohly být kdykoliv přiřazeny ke svému vlastníkovi.\nČlánek 5\nAniž je dotčen článek 3, povolí členské státy nabývání a držení palných zbraní pouze osobám, kterým byla udělena licence nebo, v případě palných zbraní zařazených do kategorie C, osobám, které mají k nabývání a držení takových palných zbraní zvláštní oprávnění v souladu s vnitrostátním právem.\nČlánek 6\n1.   Aniž je dotčen článek 3, povolí členské státy nabývání a držení palných zbraní pouze osobám, které pro to mají řádný důvod a které:\na)\ndosáhly věku 18 let, s výjimkou nabývání palných zbraní jinak než koupí a jejich držení k loveckým účelům nebo pro sportovní střelbu za předpokladu, že v tomto případě má osoba mladší 18 let povolení rodičů nebo je pod jejich vedením či pod vedením zletilé osoby s platnou licencí k držení palné zbraně či licencí k lovu nebo provádí střelbu v rámci licencovaného či jinak schváleného tréninkového střediska a že rodič nebo zletilá osoba s platnou licencí k držení palné zbraně či licencí k lovu přebírá odpovědnost za náležité skladování podle článku 7, a\nb)\nnepředstavují nebezpečí pro sebe ani pro jiné osoby, veřejný pořádek ani veřejnou bezpečnost. Odsouzení za úmyslný násilný trestný čin se považuje za příznak, že takové nebezpečí existuje.\n2.   Členské státy mají zaveden monitorovací systém, který mohou provozovat na průběžném nebo jiném než průběžném základě, s cílem zajistit, aby byly po celou dobu trvání povolení plněny podmínky pro povolení stanovené vnitrostátním právem a aby byly mimo jiné zhodnoceny příslušné lékařské a psychologické informace. Konkrétní opatření se stanoví v souladu s vnitrostátním právem.\nPokud již není některá z uvedených podmínek splněna, členské státy příslušné povolení odejmou.\nČlenské státy mohou osobám s bydlištěm na jejich území zakázat držení palné zbraně nabyté v jiném členském státě, pouze pokud zakazují nabytí stejného druhu palné zbraně na svém území.\n3.   Členské státy zajistí, aby bylo povolení nabývat a povolení držet palnou zbraň zařazenou do kategorie B odňato, pokud se zjistí, že osoba, které bylo povolení uděleno, má v držení zásobovací ústrojí, které lze nasadit na samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem a které:\na)\nmůže pojmout více než 20 nábojů, nebo\nb)\nv případě dlouhých palných zbraní může pojmout více než 10 nábojů,\nledaže bylo této osobě uděleno povolení podle článku 9 nebo povolení, které bylo potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 10 odst. 5.\nČlánek 7\nS cílem minimalizovat riziko, že by k palným zbraním nebo střelivu získaly přístup neoprávněné osoby, stanoví členské státy pravidla pro řádný dohled nad palnými zbraněmi a střelivem a pravidla pro jejich řádné a bezpečné skladování. Palné zbraně a střelivo pro tyto palné zbraně nesmí být snadno společně přístupné. Řádný dohled znamená, že osoba, která má palnou zbraň nebo střelivo v zákonném držení, má nad nimi kontrolu během jejich přepravy a používání. Míra kontroly opatření pro náležité skladování odpovídá množství a kategorii dotčených palných zbraní a střeliva.\nČlánek 8\nČlenské státy zajistí, aby v případech, kdy k nabývání a prodeji palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva zařazených do kategorie A, B nebo C dochází prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU, byla před dodáním nebo nejpozději v okamžiku dodání ověřena totožnost kupce palné zbraně, její hlavní části nebo střeliva, a je-li to vyžadováno, zda má povolení, a to prostřednictvím:\na)\npodnikatele v oboru zbraní nebo zprostředkovatele s licencí či povolením, nebo\nb)\norgánu veřejné moci či jeho zástupce.\nČlánek 9\n1.   Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2, členské státy přijmou veškerá vhodná opatření vedoucí k zákazu nabývání a držení palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva zařazených do kategorie A. Členské státy zajistí, aby tyto palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo, které byly drženy protiprávně v rozporu s tímto zákazem, byly zabaveny.\n2.   V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.\n3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že v jednotlivých zvláštních případech, výjimečně a s náležitým odůvodněním udělí sběratelům povolení nabývat a držet palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A, a to za přísných bezpečnostních podmínek, včetně prokázání příslušným vnitrostátním orgánům, že jsou zavedena opatření k zamezení veškerým rizikům pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek a že dané palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo jsou skladovány při zajištění úrovně bezpečnosti přiměřené rizikům spojeným s přístupem neoprávněné osoby k takovým předmětům.\nČlenské státy zajistí, aby byli sběratelé, kterým bylo uděleno povolení podle prvního pododstavce tohoto odstavce identifikovatelní v rámci systémů evidence údajů uvedených v článku 4. Sběratelé, kterým bylo takové povolení uděleno, jsou povinni vést evidenci veškerých palných zbraní zařazených do kategorie A ve svém držení, k níž mají příslušné vnitrostátní orgány přístup. Členské státy zavedou náležitý systém monitorování sběratelů, kterým bylo takové povolení uděleno, a zohlední přitom veškeré relevantní faktory.\n4.   Členské státy mohou povolit podnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům, aby za přísných bezpečnostních podmínek v rámci své profesní činnosti nabývali, vyráběli, znehodnocovali, opravovali, dodávali, převáděli a drželi palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A.\n5.   Členské státy mohou povolit muzeím, aby za přísných bezpečnostních podmínek nabývala a držela palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A.\n6.   Členské státy mohou povolit sportovním střelcům nabývat a držet samonabíjecí palné zbraně zařazené do kategorie A bodů 6 nebo 7, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nuspokojivé posouzení příslušných informací vyplývajících z uplatňování čl. 6 odst. 2;\nb)\npředložení dokladu, že dotčený sportovní střelec aktivně trénuje nebo se účastní soutěží ve střelbě uznaných úředně uznanou sportovně střeleckou organizací dotčeného členského státu nebo mezinárodním úředně uznaným sportovně střeleckých svazem, a\nc)\npředložení osvědčení vydaného úředně uznanou sportovně střeleckou organizací, v němž se potvrzuje, že:\ni)\ndotčený sportovní střelec je členem střeleckého klubu a během posledních 12 měsíců v něm sportovní střelbu pravidelně trénoval a\nii)\ndotčená palná zbraň splňuje specifikace požadované pro střeleckou disciplínu uznanou mezinárodním úředně uznaným sportovně střeleckým svazem.\nČlenské státy, které mají vojenský systém založený na branné povinnosti a které po dobu posledních 50 let uplatňovaly systém převodu vojenských palných zbraní osobám opouštějícím vojsko poté, co vykonaly vojenskou službu, mohou těmto osobám jakožto sportovním střelcům, pokud jde o palné zbraně zařazené do kategorie A bodu 6, udělit povolení k tomu, aby si ponechaly jednu palnou zbraň, kterou používaly během povinné vojenské služby. Odpovědný orgán veřejné moci přemění tyto palné zbraně na samonabíjecí palné zbraně a pravidelně kontroluje, že osoby používající tyto palné zbraně nepředstavují riziko pro veřejnou bezpečnost. Použijí se ustanovení prvního pododstavce písm. a), b) a c).\n7.   Povolení udělená podle tohoto článku se pravidelně přezkoumávají v intervalech nepřesahujících pět let.\nČlánek 10\n1.   Palná zbraň kategorie B nemůže být na území členského státu nabyta bez povolení, které udělí tento členský stát nabyvateli.\nToto povolení nemůže být uděleno osobě s bydlištěm v jiném členském státě bez předchozího souhlasu tohoto členského státu.\n2.   Palná zbraň kategorie B nemůže být na území členského státu držena bez povolení, které udělí tento členský stát držiteli. Má-li držitel zbraně bydliště v jiném členském státě, je dotyčný členský stát o udělení povolení uvědomen.\n3.   Povolení nabývat a povolení držet palnou zbraň kategorie B může být uděleno jediným správním rozhodnutím.\n4.   Členské státy mohou zvážit udělení víceleté licence pro nabývání a držení veškerých palných zbraní podléhajících povolení osobě, která splňuje podmínky pro udělení povolení pro palné zbraně, aniž jsou dotčeny:\na)\npovinnost oznámit převody příslušným úřadům;\nb)\npravidelné ověřování, že tato osoba nadále splňuje podmínky, a\nc)\nmaximální limity pro držení zbraní stanovené vnitrostátním právem.\nPovolení k držení palné zbraně se pravidelně přezkoumává v intervalech nepřesahujících pět let. Povolení může být obnoveno nebo prodlouženo, jsou-li nadále splněny podmínky, na jejichž základě bylo uděleno.\n5.   Členské státy mohou potvrdit, obnovit nebo prodloužit povolení pro samonabíjecí palné zbraně zařazené do kategorie A bodů 6, 7 nebo 8 v případě palné zbraně, která byla zařazena do kategorie B a byla zákonně nabyta a registrována před 13. červnem 2017, pokud jsou splněny další podmínky stanovené v této směrnici. Členské státy mohou dále povolit, aby tyto palné zbraně byly nabyty jinými osobami, jimž členské státy udělily povolení v souladu s touto směrnicí.\n6.   Členské státy stanoví pravidla k zajištění toho, aby osoby, které jsou ke dni 28. července 2008 držiteli povolení pro palné zbraně kategorie B podle vnitrostátního práva, nemusely žádat o licenci nebo povolení pro palné zbraně, které drží v kategoriích C nebo D před tímto datem. Avšak jakýkoli další převod palných zbraní kategorie C nebo D je podmíněn tím, že nabyvatel získá či vlastní licenci nebo má zvláštní oprávnění tyto palné zbraně vlastnit v souladu s vnitrostátním právem.\nČlánek 11\n1.   Palnou zbraň kategorie C není možné držet, pokud ji držitel neohlásí orgánům členského státu, ve kterém je tato zbraň držena.\nČlenské státy mohou v případě palných zbraní nabytých před 14. zářím 2018 pozastavit uplatňování požadavku na ohlašování palných zbraní zařazených do kategorie C bodů 5, 6 nebo 7 do 14. března 2021.\n2.   Každý prodejce, podnikatel v oboru zbraní nebo soukromá osoba uvědomí orgány členského státu o každém převodu nebo předání palné zbraně kategorie C a upřesní identifikační prvky nabyvatele a palné zbraně. Má-li nabyvatel bydliště v jiném členském státě, je tento členský stát o nabytí informován členským státem, ve kterém k nabytí došlo, a nabyvatelem.\n3.   Jestliže členský stát zakáže na svém území nabývání a držení určité palné zbraně zařazené do kategorie B nebo C nebo je podmíní udělením povolení, uvědomí o tom ostatní členské státy, které poznámku o tom výslovně zaznamenají do veškerých evropských zbrojních pasů, které pro takovou palnou zbraň vydají, podle čl. 17 odst. 2.\nČlánek 12\n1.   Předání palné zbraně kategorie A, B nebo C osobě, která nemá bydliště v dotyčném členském státě, je za podmínky dodržení povinností stanovených v článcích 9, 10 a 11 povoleno, pokud:\na)\nnabyvatel získal v souladu s článkem 16 povolení uskutečnit osobně přepravu do země, v níž má bydliště;\nb)\nnabyvatel předloží písemné prohlášení uvádějící a osvědčující jeho úmysl palnou zbraň držet v členském státě, v němž ji nabyl, za podmínky, že splňuje zákonné podmínky jejího držení v tomto státě.\n2.   Členské státy mohou povolit dočasné předání palných zbraní a určí jeho postup.\nČlánek 13\n1.   Úprava nabývání a držení střeliva je shodná s úpravou držení palných zbraní, pro které je toto střelivo určeno.\nNabývat zásobovací ústrojí pro samonabíjecí palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem, které mohou pojmout více než 20 nábojů nebo více než 10 nábojů v případě dlouhých palných zbraní, smí pouze osoby, jimž je uděleno povolení podle článku 9 nebo povolení, které bylo potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 10 odst. 5.\n2.   Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé mohou odmítnout provést jakoukoli transakci spočívající v nabytí kompletních nábojů nebo komponentů střeliva, kterou důvodně považují za podezřelou vzhledem k její povaze či rozsahu, a jakýkoli takový pokus o transakci oznámí příslušným orgánům.\nČlánek 14\n1.   Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby prostředky s nábojovou komorou, které jsou určeny pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů nemohly být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie.\n2.   Členské státy klasifikují jako palné zbraně prostředky s nábojovou komorou, které jsou určeny pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů a mohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace pro poplašné a signalizační zbraně vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později, aby bylo zajištěno, že nemohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.\nČlánek 15\n1.   Členské státy přijmou opatření k tomu, aby znehodnocení palných zbraní zkontroloval příslušný orgán, a bylo tak zajištěno, že v důsledku úprav provedených na palné zbrani jsou všechny její hlavní části trvale nefunkční a nelze je odstranit, nahradit nebo upravit způsobem, který by jakkoli umožnil uschopnění palné zbraně ke střelbě. Členské státy v rámci uvedené kontroly zajistí vydání osvědčení a pořízení záznamu, které potvrzují znehodnocení palné zbraně, a umístění zřetelného odpovídajícího označení na palnou zbraň.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví normy a techniky znehodnocování, aby bylo zajištěno, že všechny hlavní části palné zbraně jsou trvale nefunkční a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit způsobem, který by jakkoli umožnil uschopnění palné zbraně ke střelbě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.\n3.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se nevztahují na palné zbraně znehodnocené před datem použitelnosti uvedených prováděcích aktů, ledaže jsou tyto palné zbraně po tomto datu převáděny do jiného členského státu nebo uváděny na trh.\n4.   Členské státy mohou do dvou měsíců po 13. červnu 2017 oznámit Komisi své vnitrostátní normy a techniky znehodnocování, které uplatňovaly přede dnem 8. dubna 2016, a zdůvodnit, proč je stupeň bezpečnosti zajištěný těmito normami a technikami znehodnocování rovnocenný stupni zajištěnému technickými specifikacemi znehodnocování palných zbraní uvedenými v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2403 (20), které se použije ode dne 8. dubna 2016.\n5.   Pokud členské státy učiní oznámení Komisi podle odstavce 4, Komise přijme do 12 měsíců od daného oznámení prováděcí akty, v nichž rozhodne, zda oznámené vnitrostátní normy a techniky znehodnocování zajistily, že palné zbraně byly znehodnoceny v takovém stupni bezpečnosti, který je rovnocenný stupni zajištěnému technickými specifikacemi znehodnocování palných zbraní uvedenými v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403, které se použije ode dne 8. dubna 2016. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.\n6.   Až do data použitelnosti prováděcích aktů uvedených v odstavci 5 musí každá palná zbraň znehodnocená v souladu s vnitrostátními normami a technikami znehodnocování platnými přede dnem 8. dubna 2016 převáděná do jiného členského státu nebo uváděná na trh odpovídat technickým specifikacím znehodnocování palných zbraní uvedeným v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403.\n7.   Palné zbraně znehodnocené v souladu s vnitrostátními normami a technikami znehodnocování přede dnem 8. dubna 2016, které byly uznány za zajišťující rovnocenný stupeň bezpečnosti jako technické specifikace pro znehodnocování palných zbraní uvedené v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403, které se použije ode dne 8. dubna 2016, jsou považovány za znehodnocené palné zbraně i v případě, že jsou po dni použitelnosti prováděcích aktů uvedených v odstavci 5 převáděny do jiného členského státu nebo uváděny na trh.\nKAPITOLA 3\nFORMALITY POŽADOVANÉ PRO POHYB ZBRANÍ UVNITŘ UNIE\nČlánek 16\n1.   Aniž je dotčen článek 17, mohou být palné zbraně převáděny z jednoho členského státu do druhého pouze postupem stanoveným v tomto článku. Tento postup se rovněž vztahuje na převody palných zbraní při prodeji prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU.\n2.   Pokud jde o přepravu palných zbraní do jiného členského státu, sdělí zúčastněná osoba před zahájením přepravy členskému státu, ve kterém se tyto zbraně nachází:\na)\njméno a adresu prodávajícího nebo převodce a jméno a adresu kupujícího nebo nabyvatele a popřípadě vlastníka;\nb)\nadresu místa, na které budou tyto zbraně zaslány nebo dopraveny;\nc)\npočet zbraní, které jsou zasílány nebo dopravovány;\nd)\núdaje umožňující identifikaci každé zbraně a rovněž oznámení, že palná zbraň byla předmětem kontroly v souladu s úmluvou z roku 1969;\ne)\npřepravní prostředky;\nf)\nden odeslání a předpokládaný den převzetí.\nÚdaje uvedené v písm. e) a f) se nemusí sdělovat v případě přepravy mezi podnikateli v oboru zbraní.\nČlenský stát přezkoumá podmínky, za nichž dojde k přepravě palné zbraně, zejména s ohledem na bezpečnost.\nJestliže členský stát tuto přepravu povolí, vydá licenci, která bude obsahovat všechny údaje uvedené v prvním pododstavci. Tato licence musí doprovázet palné zbraně až do místa jejich určení; musí být předložen, kdykoli o to orgány členských států požádají.\n3.   Pro přepravu palných zbraní jiných než vojenských, které jsou vyňaty z oblasti působnosti této směrnice na základě čl. 2 odst. 2, může každý členský stát udělit podnikatelům v oboru zbraní právo přepravovat palné zbraně ze svého území k podnikateli v oboru zbraní, který působí v jiném členském státu, bez předchozího povolení podle odstavce 2 tohoto článku. Členský stát vydá k tomuto účelu souhlas platný po dobu nejvýše tří let, který může být kdykoli odůvodněným rozhodnutím pozastaven nebo zrušen. Doklad s odkazem na tento souhlas musí doprovázet palné zbraně až do místa jejich určení. Tento doklad musí být předložen, kdykoli o to orgány členských států požádají.\nPřede dnem převodu sdělí podnikatel v oboru zbraní orgánům členského státu, ze kterého se má palná zbraň převést, všechny údaje uvedené v odst. 2 prvním pododstavci. Tyto orgány provedou kontroly, v případě potřeby na místě, za účelem ověření souladu mezi informacemi sdělovanými podnikatelem v oboru zbraní a skutečnou povahou převodu. Podnikatel v oboru zbraní sdělí tyto informace ve lhůtě poskytující dostatek času.\n4.   Každý členský stát předá ostatním členským státům seznam palných zbraní, pro které může být vydán souhlas k přepravě na jeho území bez předchozího povolení.\nTyto seznamy palných zbraní budou sděleny podnikatelům v oboru zbraní, kteří obdrželi souhlas pro přepravu palných zbraní bez předchozího povolení postupem podle odstavce 3.\nČlánek 17\n1.   Nedodrží-li se postup podle článku 16, povoluje se držení palné zbraně během cesty přes dva nebo více členských států pouze, pokud zúčastněná osoba získá povolení každého z těchto členských států.\nČlenské státy mohou udělit takové povolení pro jednu nebo více cest na dobu nejvýše jednoho roku s možností obnovení. Tato povolení budou zapsána do Evropského zbrojního pasu, který cestující musí předložit, kdykoli o to orgány členských států požádají.\n2.   Bez ohledu na odstavec l mohou lovci a inscenátoři rekonstrukcí historických událostí v případě palných zbraní zařazených do kategorie C a sportovní střelci v případě palných zbraní zařazených do kategorií B nebo C a palných zbraní zařazených do kategorie A, pro které bylo uděleno povolení podle čl. 9 odst. 6 nebo pro které bylo povolení potvrzeno, obnoveno či prodlouženo podle čl. 10 odst. 5 držet bez předchozího povolení uvedeného v čl. 16 odst. 2 jednu nebo více palných zbraní během cesty přes dva nebo více členských států s cílem vykonávat svou činnost, pokud:\n(a)\njsou držiteli evropského zbrojního pasu, ve kterém je uvedena konkrétní palná zbraň či zbraně, a\n(b)\nmohou uvést důvody své cesty, zejména předložením pozvání nebo jiného důkazu jejich lovecké nebo sportovně střelecké činnosti nebo činnosti při rekonstrukci historické události v cílovém členském státě.\nČlenské státy nesmějí uznávání evropského zbrojního pasu podmiňovat uhrazením jakéhokoli poplatku nebo platby.\nVýjimka podle prvního pododstavce tohoto odstavce se však nevztahuje na cesty do členského státu, který na základě čl. 11 odst. 3 zakazuje nabývání a držení dané palné zbraně nebo je podmiňuje udělením povolení. V takovém případě je poznámka o tom výslovně zaznamenána do evropského zbrojního pasu. Členské státy mohou rovněž zamítnout použití této výjimky v případě palných zbraní zařazených do kategorie A, pro které bylo uděleno povolení podle čl. 9 odst. 6 nebo pro které bylo povolení potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 10 odst. 5.\nV souvislosti se zprávou uvedenou v článku 24 Komise rovněž přezkoumá po konzultaci členských států výsledky uplatňování třetího pododstavce, zejména pokud jde o jeho dopady na veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost.\n3.   V dohodách o vzájemném uznávání vnitrostátních dokladů mohou dva nebo více členských států stanovit pro pohyb s palnou zbraní na svém území pružnější úpravu, než která je uvedena v tomto článku.\nČlánek 18\n1.   Každý členský stát sdělí všechny užitečné informace, které má k dispozici o konečné přepravě palných zbraní, členskému státu, na jehož území budou přepraveny.\n2.   Veškeré informace, jež členské státy obdrží na základě postupů podle článku 16 o přepravě palných zbraní, podle čl. 10 odst. 2 a podle čl. 11 odst. 2 o nabývání a držení palných zbraní osobami bez bydliště v daném státě, sdělí nejpozději během přepravy členskému státu určení a popřípadě nejpozději během přepravy členským státům tranzitu.\n3.   Pro účely účinného uplatňování této směrnice si členské státy pravidelně vyměňují informace v rámci kontaktní skupiny zřízené na základě čl. 13 odst. 3 směrnice 91/477/EHS. Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi, které vnitrostátní orgány jsou pověřeny předávat a získávat informace a plnit povinnosti uvedené v čl. 16 odst. 4 této směrnice.\n4.   Příslušné orgány členských států si elektronickými prostředky vyměňují informace o udělených povoleních pro převod palných zbraní do jiného členského státu a informace týkající se zamítnutí udělení povolení podle článků 9 a 10 z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby.\n5.   Komise zajistí systém výměny informací uvedených v tomto článku.\nKomise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, které doplní tuto směrnici stanovením podrobných opatření pro systematickou výměnu informací elektronickými prostředky.\nČlánek 19\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 13. června 2017.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 20\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 21\nČlenské státy přijmou veškeré předpisy zakazující na jejich území dovoz\na)\npalné zbraně mimo případy uvedené v článcích 16 a 17 a s výhradou dodržení podmínek stanovených v uvedených článcích;\nb)\nzbraně jiné než palné s výhradou, že to povolují vnitrostátní předpisy dotyčného členského státu.\nKAPITOLA 4\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 22\n1.   Členské státy zesílí kontroly držení zbraní na vnějších hranicích Unie. Zejména dbají, aby cestující z třetích zemí, kteří zamýšlí cestovat do jiného členského státu, dodrželi článek 17.\n2.   Tato směrnice nebrání kontrolám prováděným členskými státy nebo přepravcem během nastupování do dopravního prostředku.\n3.   Členské státy informují Komisi o způsobech, kterými se provádějí kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2. Komise shromáždí tyto informace a dá je k dispozici všem členským státům.\n4.   Členské státy sdělí Komisi své vnitrostátní předpisy včetně změn týkajících se nabývání a držení zbraní, pokud jsou vnitrostátní právní předpisy přísnější než základní norma, kterou mají přijmout. Komise předá tyto informace ostatním členským státům.\nČlánek 23\nČlenské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 24\nDo 14. září 2020 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, včetně kontroly účinnosti jejích ustanovení, případně doprovázenou legislativními návrhy týkajícími se zejména kategorií palných zbraní uvedených v příloze I a otázek uplatňování systému pro evropský zbrojní pas, označování a dopadů nových technologií, jako je 3D tisk, využívání kódu pro rychlou odpověď (QR) a využívání radiofrekvenční identifikace (RFID).\nČlánek 25\nČlenské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 26\nSměrnice 91/477/EHS ve znění směrnic uvedených v části A přílohy III této směrnice se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy III této směrnice ve vnitrostátním právu.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV této směrnice.\nČlánek 27\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 28\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 24. března 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 52.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. února 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. března 2021.\n(3)  Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51).\n(4)  Viz příloha III část A.\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2014/164/EU ze dne 11. února 2014 o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Úř. věst. L 89, 25.3.2014, s. 7).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(9)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23).\n(10)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(13)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(14)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(15)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(16)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(17)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(18)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).\n(20)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 62).\nPŘÍLOHA I\nI.\nPro účely této směrnice se „zbraněmi“ rozumí:\n—\npalné zbraně ve smyslu článku 1;\n—\nzbraně jiné než palné ve smyslu vnitrostátních právních předpisů.\nII.\nPro účely této směrnice jsou palné zbraně zařazeny do těchto kategorií:\nKategorie A – Zakázané palné zbraně\n1.\nVýbušné vojenské střely a odpalovací zařízení.\n2.\nSamočinné palné zbraně.\n3.\nPalné zbraně maskované jako jiné předměty.\n4.\nStřelivo s průbojnými, výbušnými nebo zápalnými střelami, jakož i střely pro takové střelivo.\n5.\nStřelivo pro pistole a revolvery s expanzními střelami, jakož i střely pro takové střelivo, s výjimkou zbraní určených k lovu nebo ke sportovní střelbě pro osoby oprávněné užívat tyto zbraně.\n6.\nSamočinné palné zbraně, které byly přeměněny na samonabíjecí palné zbraně, aniž je dotčen čl. 10 odst. 5.\n7.\nJakékoli z těchto samonabíjecích palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem:\na)\nkrátké palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 21 nábojů bez opětovného nabití, pokud:\ni)\nje součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů, nebo\nii)\nje do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů;\nb)\ndlouhé palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 11 nábojů bez opětovného nabití, pokud:\ni)\nje součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů, nebo\nii)\nje do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů.\n8.\nDlouhé samonabíjecí palné zbraně, tedy palné zbraně původně určené ke střelbě z ramene, které mohou být zkráceny na délku kratší než 60 cm, aniž by pozbyly funkčnost, prostřednictvím skládací nebo teleskopické ramenní opěry nebo ramenní opěry, kterou lze odstranit bez použití nástrojů.\n9.\nJakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.\nKategorie B – Palné zbraně podléhající povolení\n1.\nKrátké opakovací palné zbraně.\n2.\nKrátké jednoranové palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem.\n3.\nKrátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 28 cm.\n4.\nDlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje v případě palných zbraní pro střelivo s okrajovým zápalem a více než tři náboje, avšak méně než dvanáct nábojů v případě palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem.\n5.\nKrátké samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A bodě 7 písm. a).\n6.\nDlouhé samonabíjecí palné zbraně uvedené v kategorii A bodě 7 písm. b), jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje, pokud je jejich zásobovací ústrojí odnímatelné nebo pokud není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžnými nástroji na zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje.\n7.\nDlouhé opakovací a samonabíjecí palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, která nepřesahuje délku 60 cm.\n8.\nJakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.\n9.\nSamonabíjecí palné zbraně pro civilní použití, které mají vzhled zbraní se samočinným mechanismem, jiné než uvedené v kategorii A bodě 6, 7 nebo 8.\nKategorie C – Palné zbraně a jiné zbraně podléhající ohlášení\n1.\nDlouhé opakovací palné zbraně jiné než uvedené v kategorii B bodě 7.\n2.\nDlouhé jednoranové palné zbraně s drážkovavým vývrtem hlavně nebo hlavní.\n3.\nDlouhé samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A nebo B.\n4.\nKrátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka není menší než 28 cm.\n5.\nJakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.\n6.\nPalné zbraně zařazené do kategorie A nebo B nebo do této kategorie, které byly znehodnoceny v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2015/2403.\n7.\nDlouhé jednoranové palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně nebo hlavní uvedené na trh dne 14. září 2018 nebo později.\nIII.\nPro účely této přílohy se do definice palné zbraně nezahrnují předměty, které odpovídají definici, ale:\na)\nslouží jako poplašné nebo signalizační zbraně nebo jsou určeny k záchraně života, porážce zvířat, rybolovu harpunou nebo k průmyslovému či technickému využití za podmínky, že mohou být použity pouze pro stanovený účel;\nb)\npovažují se za historické zbraně, pokud tyto zbraně nebyly zařazeny do kategorií stanovených v části II a podléhají vnitrostátním právním předpisům.\nDo dosažení koordinace na úrovni Unie mohou členské státy pro palné zbraně uvedené v této části uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy.\nIV.\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„krátkou palnou zbraní“ palná zbraň s hlavní nepřesahující 30 centimetrů nebo jejíž celková délka nepřesahuje 60 centimetrů;\nb)\n„dlouhou palnou zbraní“ jakákoli jiná palná zbraň než krátká palná zbraň;\nc)\n„samočinnou zbraní“ palná zbraň, jež se automaticky znovu nabíjí pokaždé, když je vystřelen náboj, a může jedním stiskem spouště vystřelit dávku více nábojů;\nd)\n„samonabíjecí zbraní“ palná zbraň, jež se automaticky znovu nabije pokaždé, když je vystřelen náboj, a může jedním stiskem spouště vystřelit pouze jeden náboj;\ne)\n„opakovací zbraní“ palná zbraň, která je po každém vystřeleném náboji ručně znovu nabita tak, že se do hlavně zavede náboj vyjmutý ze zásobníku a přemístěný pomocí mechanismu;\nf)\n„jednoranovou zbraní“ palná zbraň bez zásobníku, která se nabíjí před každým výstřelem ručním zavedením náboje do nábojové komory nebo do prostoru k tomu určenému při ústí hlavně;\ng)\n„střelivem s průbojnými střelami“ střelivo pro vojenské účely, s plášťovou střelou a průbojným tvrdým jádrem;\nh)\n„střelivem s výbušnými střelami“ střelivo pro vojenské účely se střelou obsahující výbušninu, která po nárazu vybuchne;\ni)\n„střelivem se zápalnými střelami“ střelivo k vojenským účelům se střelou obsahující chemickou směs, která se při styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí.\nPŘÍLOHA II\nEVROPSKÝ ZBROJNÍ PAS\nPas obsahuje tyto části:\na)\nidentifikaci držitele;\nb)\nidentifikaci zbraně nebo palné zbraně, včetně poznámky o kategorii podle této směrnice;\nc)\ndobu platnosti pasu;\nd)\nčást vyhrazenou záznamům členského státu, který pas vydal (druh a odkazy povolení, atd.);\ne)\nčást vyhrazenou pro záznamy ostatních členských států (povolení vstupu, atd.);\nf)\npoznámky:\n„Právo cestovat do jiného členského státu s jednou nebo více palnými zbraněmi zařazenými do kategorie A, B nebo C uvedenými v tomto pasu podléhá jednomu nebo několika předchozím odpovídajícím povolením navštíveného členského státu. Tato povolení mohou být zaznamenána v pasu.\nVýše uvedené předchozí povolení není v zásadě nezbytné pro cesty s palnou zbraní zařazenou do kategorie C za účelem lovu nebo rekonstrukcí historických událostí nebo s palnou zbraní zařazenou do kategorie A, B nebo C za účelem sportovní střelby za podmínky, že je cestující držitelem zbrojního pasu a může prokázat důvod cesty.\nV případě, kdy členský stát uvědomil ostatní členské státy v souladu s čl. 11 odst. 3, že držení některých palných zbraní zařazených do kategorií B nebo C je zakázáno nebo podléhá povolení, doplní se jedna z těchto poznámek:\n„Cesta do… (dotčený stát/dotčené státy) s palnou zbraní… (identifikace palné zbraně) je zakázána.“\n„Cesta do… (dotčený stát/dotčené státy) s palnou zbraní… (identifikace palné zbraně) podléhá povolení.“\nPŘÍLOHA III\nČÁST A\nZrušená směrnice a její následné změny\n(uvedené v článku 26)\nSměrnice Rady 91/477/EHS\n(Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES\n(Úř. věst. L 179, 8.7.2008, s. 5)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853\n(Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 22)\nČÁST B\nLhůty pro provedení ve vnitrostátním právu\n(uvedené v článku 26)\nSměrnice\nLhůta pro provedení\n91/477/EHS\n31. prosince 1992\n2008/51/ES\n28. července 2010\n(EU) 2017/853\n14. září 2018 (1)\n(1)  Podle čl. 2 odst. 2 směrnice (EU) 2017/853 však, “Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 3 a 4 směrnice 91/477/EHS ve znění této směrnice do 14. prosince 2019.“\nPŘÍLOHA IV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 91/477/EHS\nTato směrnice\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČl. 4 odst. 1 a 2\nČl. 4 odst. 1 a 2\nČl. 4 odst. 2 písm. a)\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 5\nČl. 4 odst. 5\nČl. 4 odst. 6\nČlánek 4a\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 5a\nČlánek 7\nČlánek 5b\nČlánek 8\nČlánek 6\nČlánek 9\nČl. 7 odst. 1 až 4\nČl. 10 odst. 1 až 4\nČl. 7 odst. 4a\nČl. 10 odst. 5\nČl. 7 odst. 5\nČl. 10 odst. 6\nČl. 8 odst. 1 první pododstavec\nČl. 11 odst. 1 první pododstavec\nČl. 8 odst. 1 druhý pododstavec\n–\n–\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 2 a 3\nČl. 11 odst. 2 a 3\nČl. 9 odst. 1 návětí\nČl. 12 odst. 1 návětí\nČl. 9 odst. 1 první odrážka\nČl. 12 odst. 1 písm. a)\nČl. 9 odst. 1 druhá odrážka\nČl. 12 odst. 1 písm. b)\nČl. 9 odst. 2\nČl. 12 odst. 2\nČlánek 10\nČlánek 13\nČlánek 10a\nČlánek 14\nČlánek 10b\nČlánek 15\nČl. 11 odst. 1\nČl. 16 odst. 1\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, návětí\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec návětí\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, první odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, druhá odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. b)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, třetí odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. c)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, čtvrtá odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. d)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, pátá odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. e)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec, šestá odrážka\nČl. 16 odst. 2 první pododstavec písm. f)\nČl. 11 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\nČl. 16 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\nČl. 11 odst. 3 a 4\nČl. 16 odst. 3 a 4\nČlánek 12\nČlánek 17\nČlánek 13\nČlánek 18\nČlánek 13a\nČlánek 19\nČlánek 13b\nČlánek 20\nČl. 14 návětí\nČl. 21 návětí\nČl. 14 první odrážka\nČl. 21 písm. a)\nČl. 14 druhá odrážka\nČl. 21 písm. b)\nČlánek 15\nČlánek 22\nČlánek 16\nČlánek 23\nČlánek 17\nČlánek 24\nČlánek 18\n–\n–\nČlánek 25, 26 a 27\nČlánek 19\nČlánek 28\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\n–\nPříloha III\n–\nPříloha IV", "summary": "Kontrola nákupu a držení zbraní\nKontrola nákupu a držení zbraní\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2021/555 o kontrole nabývání a držení zbraní\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nStanovuje společné minimální standardy týkající se nabývání, držení a obchodní výměny zbraní pro civilní použití (např. zbraní používaných pro sportovní střelbu a lov) v Evropské unii (EU). Napomáhá vyvážit cíle vnitřního trhu (tj. přeshraniční pohyb zbraní) a cíle bezpečnostní politiky (tj. vysoká úroveň bezpečnosti a ochrany před trestnými činy a nedovoleným obchodováním) v EU. Směrnice 2004/10/EU kodifikuje a zrušuje směrnici 91/477/EHS a její následné změny.\nKLÍČOVÉ BODY\nSměrnice stanovuje kategorie zbraní, jejichž nabývání a držení soukromými osobami bude muset buď:být zakázáno (kategorie A), nebo podléhat povolení (kategorie B), nebo podléhat ohlášení (kategorie C).Pokud jsou palné zbraně legálně nabyty a drženy v souladu s touto směrnicí, měla by se na ně vztahovat vnitrostátní pravidla pro nošení, lov nebo střelbu.\nOznačení a registrace\nČlenské státy EU musí:zajistit, aby všechny palné zbraně vyrobené nebo dovezené do EU ke 14. září 2018 nebo později nesly zřetelné, trvalé a jedinečné označení a aby byly registrovány v evidenčních systémech členských států, provádět přísné kontroly činností obchodníků a zprostředkovatelů, zavést počítačový, centralizovaný nebo decentralizovaný systém evidence údajů zaručující autorizovaný přístup k evidenčním systémům, zajistit, aby údaje související s palnými zbraněmi, včetně souvisejících osobních údajů (spravovaných v souladu s nařízením (EU) 2016/679 (viz shrnutí)) byly v evidenčních systémech příslušných orgánů uchovávány po dobu 30 let od zničení dotčených palných zbraní nebo jejich hlavních částí. Prováděcí směrnice (EU) 2019/68 stanovuje technické specifikace označování palných zbraní a jejich hlavních součástí v souladu se směrnicí Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.Sledování\nProdejci a zprostředkovatelé zbraní musí vést rejstřík včetně:záznamů všech vstupů a výstupů v souvislosti s každou palnou zbraní, údajů umožňujících identifikaci a sledování palné zbraně.Prodejci a zprostředkovatelé zbraní sídlící v členském státě jsou povinni transakce zahrnující palné zbraně bezodkladně ohlašovat příslušným vnitrostátním orgánům.\nNabývání a držení zbraníČlenské státy mohou povolit nabývání a držení palných zbraní pouze osobám, kterým byla vydána licence, nebo v případě palných zbraní kategorie C osobám, které mají zvláštní povolení nabývat nebo držet tyto zbraně v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Nabývání a držení palných zbraní je povoleno pouze osobám, které:k tomu mají platný důvod a dosáhly věku 18 let (s výjimkou lovu a sportovní střelby, kde je vyžadováno povolení rodičů), nebonepředstavují nebezpečí pro sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost. Členské státy mohou udělit povolení kategorie A střelcům a sportovcům pro některé zakázané poloautomatické střelné zbraně, jakož i uznaným muzeím a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech také sběratelům, v souladu s přísnými bezpečnostními opatřeními. Povolení musí být revidována nejméně jednou za pět let.ZnehodnoceníSměrnice zahrnuje také znehodnocené palné zbraně, protože existuje vysoké riziko opětovné aktivace nesprávně znehodnocených střelných zbraní. Znehodnocené palné zbraně jsou zařazeny do kategorie C. Znehodnocení palných zbraní musí být zkontrolováno příslušným orgánem. Prováděcí nařízení (EU) 2015/2403 stanovuje společné pokyny pro normy a techniky znehodnocování, aby se zajistilo, že znehodnocené palné zbraně budou nevratně nefunkční.Zbraně uschopněné ke střelbě\nVzhledem k vysokému riziku přeměny na smrtící střelné zbraně se směrnice vztahuje také na:salutní a akustické zbraně (palné zbraně speciálně upravené výhradně pro střelbu slepými náboji, dráždivými látkami, jinými účinnými látkami nebo pyrotechnickými střelami), poplašné a signální zbraně (zbraně, které jsou určeny pouze ke střelbě slepými náboji, dráždivými látkami, jinými účinnými látkami nebo pyrotechnickými signálními střelami, které však mohou být upraveny na skutečné střelné zbraně).Prováděcí směrnice (EU) 2019/69 stanovuje technické specifikace pro poplašné a signální zbraně.\nPoloautomatické zbraně\nPalné zbraně určené pro vojenské použití, jako jsou AK47 a M16, u nichž lze ručně nastavit automatický a poloautomatický režim střelby, jsou klasifikovány jako palné zbraně kategorie A, a proto jsou pro civilní použití zakázány.\nNěkteré poloautomatické palné zbraně jsou nyní rovněž zařazeny do kategorie A:poloautomatické krátké palné zbraně, které pojmou více než 20 nábojů, poloautomatické dlouhé palné zbraně, které pojmou více než 10 nábojů, poloautomatické dlouhé palné zbraně, které lze pomocí sklopné nebo teleskopické pažby zkrátit na délku menší než 60 cm, aniž by byla omezena jejich funkčnost.Výměna informacíSměrnice o palných zbraních rovněž vyžaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci týkající se zřízení elektronického systému pro výměnu informací mezi členskými státy. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/686 stanovuje podrobná opatření pro systematickou elektronickou výměnu informací týkajících se převodu střelných zbraní v rámci EU. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 stanovuje podrobná opatření pro systematickou elektronickou výměnu informací týkajících se zamítnutí povolení nabývat nebo držet určité střelné zbraně.Přeshraniční převodOsoba, která chce převézt palnou zbraň z jednoho členského státu do druhého, může získat povolení od země, ve které se zbraň nachází. Střelci na terč a další osoby oprávněné k držení palné zbraně mohou při cestě se zbraní do jiného členského státu požádat o vydání evropského zbrojního pasu. Evropský zbrojní pas by měl mít platnost maximálně 5 let, kterou lze následně prodloužit.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPlatí ode dne 26. dubna 2021.\nKONTEXT\nProtokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi je přílohou rozhodnutí Rady 2014/164/EU.\nDalší informace viz:Směrnice o palných zbraních (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění) (Úř. věst. L 115, 6.4.2021, s. 1–25)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nPostupné změny nařízení (EU) 2016/679 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nRozhodnutí Rady 2014/164/EU ze dne 11. února 2014 o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Úř. věst. L 89, 25.3.2014, s. 7–9)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 23.09.2021"}
{"celex_id": "32019R1239", "reference": "25.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 198/64\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1239\nze dne 20. června 2019,\nkterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU (3) od členských států požaduje, aby přijímaly plnění ohlašovacích povinností lodí, připlouvajících do přístavů Unie a odplouvajících z nich, v elektronickém formátu a zajistily přenos hlášení prostřednictvím jednotného portálu s cílem usnadnit a urychlit námořní dopravu.\n(2)\nNámořní doprava je základem obchodu a komunikací v rámci jednotného trhu i mimo něj. Pro usnadnění námořní dopravy a v zájmu dalšího snížení administrativní zátěže pro lodní společnosti by měly být dále zjednodušeny a harmonizovány postupy informování pro plnění ohlašovacích povinností, které jsou lodním společnostem uloženy v právních aktech Unie, mezinárodních právních aktech a vnitrostátních právních předpisech členských států, a měly by být technologicky neutrální a podporovat v oblasti ohlašování taková řešení, jež obstojí v budoucnosti.\n(3)\nEvropský parlament i Rada často vyzývaly k zajištění větší interoperability a ucelenějších a uživatelsky vstřícnějších komunikačních a informačních toků s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu a plnit potřeby občanů a podniků.\n(4)\nHlavním cílem tohoto nařízení je stanovit harmonizovaná pravidla pro poskytování informací vyžadovaných pro účely zastávky v přístavu, a to zejména zajištěním toho, aby bylo možné ohlašovat do všech jednotlivých vnitrostátních jednotných námořních portálů tytéž soubory údajů stejným způsobem. Toto nařízení si rovněž klade za cíl usnadnit předávání informací mezi deklaranty, relevantními orgány a poskytovateli přístavních služeb zajišťujícími danou zastávku v přístavu, jakož i dalšími členskými státy. Uplatňováním tohoto nařízení by se neměly změnit časové rámce ani podstata ohlašovacích povinností a nemělo by být dotčeno následné ukládání a zpracovávání informací na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.\n(5)\nExistující vnitrostátní jednotný námořní portál v každém členském státě by se měl zachovat jako základ pro technologicky neutrální a interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu. Vnitrostátní jednotný námořní portál by měl představovat komplexní vstupní bod pro podávání zpráv provozovatelů námořní dopravy, který plní funkce sběru údajů od deklarantů a rozesílání údajů všem odpovídajícím příslušným orgánům a poskytovatelům přístavních služeb.\n(6)\nV zájmu lepší účinnosti vnitrostátních jednotných námořních portálů a přípravy na budoucí vývoj by mělo být členským státům umožněno zachovat stávající nebo zavést nová opatření s cílem využívat vnitrostátní jednotné námořní portály pro ohlašování podobných informací pro jiné druhy dopravy.\n(7)\nUživatelská rozhraní těchto vnitrostátních jednotných námořních portálů by se měla ze strany deklarantů harmonizovat na úrovni Unie, aby se usnadnilo podávání zpráv a dále snížila administrativní zátěž. Této harmonizace by mělo být dosaženo tím, že se v každém vnitrostátním jednotném námořním portálu bude používat společný software rozhraní pro výměnu informací mezi systémy vyvinutý na úrovni Unie. Členské státy by měly odpovídat za integraci a správu tohoto modulu rozhraní a za pravidelnou a včasnou aktualizaci softwaru, jakmile Komise poskytne nové verze. Komise by měla tento modul vyvinout a zajišťovat jeho potřebné aktualizace, neboť digitální technologie se vyvíjejí rychle a jakékoli technologické řešení by v důsledku nového technologického vývoje mohlo během krátké doby zastarat.\n(8)\nJiné ohlašovací kanály zajišťované členskými státy a poskytovateli služeb, jako například společné přístavní systémy, by bylo možné zachovat jakožto volitelné vstupní body pro ohlašování a měly by být schopny plnit funkci poskytovatelů datových služeb.\n(9)\nAby se vnitrozemským členským státům, které nedisponují námořními přístavy, neukládala nepřiměřená administrativní zátěž, měly by být tyto členské státy osvobozeny od povinnosti vyvinout, zřídit, provozovat a zpřístupnit vnitrostátní jednotný námořní portál. To znamená, že od členských států, které této výjimky využívají, by se nemělo vyžadovat plnění povinností, jež jsou s vyvinutím, zřízením, provozováním a zpřístupněním vnitrostátního jednotného námořního portálu spojeny.\n(10)\nSoučástí vnitrostátních jednotných námořních portálů by mělo být snadno ovladatelné grafické uživatelské rozhraní se společnými funkcemi umožňující deklarantům manuální ohlašování informací. Členské státy by měly nabízet grafické uživatelské rozhraní pro manuální vkládání údajů deklaranty také prostřednictvím vkládání harmonizovaných digitálních tabulek. Komise a členské státy by vedle zajištění společných funkcí měly také koordinovat své úsilí s cílem zajistit, aby uživatelská zkušenost s grafickým uživatelským rozhraním byla co nejpodobnější.\n(11)\nNové digitální technologie představují stále větší příležitost ke zvýšení efektivnosti odvětví námořní dopravy a snížení administrativní zátěže. Aby se přínosy těchto nových technologií projevily co nejdříve, měla by být Komisi svěřena pravomoc měnit prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy harmonizovaného prostředí pro podávání zpráv. To by mělo účastníkům trhu ponechat dostatečnou flexibilitu na rozvoj nových digitálních technologií a nové technologie by měly být zohledňovány rovněž při přezkumu tohoto nařízení.\n(12)\nOdpovídající podpora a informace o postupech a technických požadavcích týkajících se používání vnitrostátního jednotného námořního portálu by měla být deklarantům poskytnuta prostřednictvím snadno dostupných a uživatelsky vstřícných vnitrostátních internetových stránek se společnými normami pro vzhled programu („look and feel“).\n(13)\nÚmluva o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (úmluva FAL) (4) stanoví, že veřejné orgány musí ve všech případech vyžadovat ohlašování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu. Místní podmínky mohou nicméně vyžadovat specifické informace v zájmu zajištění bezpečnosti plavby.\n(14)\nAby evropské prostředí jednotného námořního portálu mohlo fungovat, je třeba vytvořit komplexní soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu s veškerými prvky informací, jež by mohly vnitrostátní orgány nebo provozovatelé přístavů požadovat pro administrativní a provozní účely, když loď dělá zastávku v přístavu. Při tvorbě souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu by Komise měla zohlednit relevantní práci vykonanou na mezinárodní úrovni. Jelikož se rozsah ohlašovacích povinností v členských státech liší, měl by být vnitrostátní jednotný námořní portál v daném členském státě nastaven tak, aby soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu přijímal bez jakýchkoli změn a nepřihlížel k informacím, které nejsou pro daný stát relevantní.\n(15)\nKaždý členský stát by měl mít za výjimečných okolností možnost vyžadovat od deklarantů doplňující prvky údajů. Tyto výjimečné okolnosti mohou nastat například tehdy, pokud vznikne naléhavá potřeba zajistit ochranu vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo řešit závažné ohrožení zdraví osob či zvířat nebo životního prostředí. Pojem výjimečných okolností by měl být vykládán restriktivně.\n(16)\nPříslušné ohlašovací povinnosti obsažené v unijních a mezinárodních právních aktech by měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení. Tyto ohlašovací povinnosti by měly poskytovat základ pro vytvoření komplexního souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu. Příloha by měla také obsahovat odkaz na příslušné kategorie ohlašovacích povinností na vnitrostátní úrovni a členské státy by měly mít možnost požádat Komisi o změnu souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě ohlašovacích povinností obsažených v jejich vnitrostátních právních předpisech a požadavcích. Právní akt Unie, kterým se mění soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě ohlašovací povinnosti obsažené ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích, by měl zahrnovat výslovný odkaz na tyto vnitrostátní právní předpisy a požadavky.\n(17)\nKdykoli se informace z vnitrostátního jednotného námořního portálu rozesílají příslušným orgánům, měly by se při přenosu dodržet společné požadavky na údaje, formáty a kódy pro ohlašovací povinnosti a formality stanovené v právních aktech Unie, které jsou uvedeny v příloze, a přenos by se měl uskutečnit prostřednictvím systémů IT stanovených v těchto právních předpisech, například elektronickým zpracováním dat uvedeným v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (5).\n(18)\nPři provádění tohoto nařízení by měly být zohledněny systémy SafeSeaNet vytvořené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, které by měly i nadále usnadňovat výměnu a rozesílání informací obdržených prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu mezi členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (6).\n(19)\nPřístavy nejsou konečným místem určení zboží. Efektivnost zastávek lodí v přístavech má vliv na celý logistický řetězec přepravy nákladu a cestujících do přístavů a z nich. Aby byla zajištěna interoperabilita, multimodálnost a plynulé začlenění námořní dopravy do celkového logistického řetězce a usnadněny jiné druhy dopravy, měly by mít vnitrostátní jednotné námořní portály možnost vyměňovat si příslušné informace, například doby připlutí a odplutí, s podobnými rámci pro jiné druhy dopravy.\n(20)\nS cílem zlepšit efektivnost námořní dopravy a omezit duplicitu těch informací, které se musí předkládat pro provozní účely při zastávce lodě v přístavu, by informace poskytované deklarantem pro vnitrostátní jednotný námořní portál měly sdíleny také s některými dalšími subjekty, jako jsou provozovatelé přístavů nebo terminálů, jsou-li k tomu tyto subjekty oprávněny deklarantem, a při zohlednění potřeby dodržovat důvěrnost, citlivost obchodních informací a právní omezení. Cílem tohoto nařízení je zlepšit při plnění ohlašovacích povinností zpracování údajů na základě zásady „pouze jednou“.\n(21)\nNařízení (EU) č. 952/2013 stanoví, že na zboží dovezené na celní území Unie se musí vztahovat vstupní souhrnné prohlášení, které se musí celním orgánům předložit elektronicky. Vzhledem k důležitosti informací vstupního souhrnného prohlášení pro řízení bezpečnostních a finančních rizik se v současné době vyvíjí zvláštní elektronický systém pro předkládání a správu vstupních souhrnných prohlášení na celním území Unie. Vstupní souhrnné prohlášení proto nebude možné předložit prostřednictvím modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv. Avšak vzhledem k tomu, že určité prvky údajů předkládaných se vstupním souhrnným prohlášením jsou potřebné rovněž k plnění dalších celních formalit a ohlašovacích povinností v námořní dopravě při zastávce lodě v přístavu Unie, evropské prostředí jednotného námořního portálu by mělo být schopné zpracovávat prvky údajů vstupního souhrnného prohlášení. Mělo by se počítat i s možností, že by vnitrostátní jednotný námořní portál vyhledával příslušné informace, které už byly předloženy prostřednictvím vstupního souhrnného prohlášení.\n(22)\nV zájmu úplné harmonizace požadavků na ohlašování by celní, námořní a další příslušné orgány měly spolupracovat na vnitrostátní i unijní úrovni. Ke zlepšené účinnosti této spolupráce a k bezproblémovému fungování vnitrostátních jednotných námořních portálů by měli přispívat národní koordinátoři pověření specifickými povinnostmi.\n(23)\nAby se mohly opakovaně používat informace poskytnuté prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů a usnadnilo se předkládání informací deklaranty, je třeba zavést společné databáze. Měla by být zřízena lodní databáze evropského prostředí jednotného námořního portálu, obsahující referenční seznam údajů o lodi a výjimkách z hlášení, které pro ni platí, jak byly nahlášeny do příslušného vnitrostátního jednotného námořního portálu. Aby se usnadnilo předkládání informací deklaranty, měla by být zřízena společná databáze míst, obsahující referenční seznam kódů míst, který zahrnuje kód OSN pro lokality obchodu a dopravy (UN/LOCODE), specifické kódy SafeSeaNet a kódy přístavních zařízení registrovaných v Globálním integrovaném námořním informačním systému (GISIS) Mezinárodní námořní organizace (IMO). Dále by měla být zřízena společná databáze nebezpečného zboží, obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat do vnitrostátního jednotného námořního portálu v souladu se směrnicí 2002/59/ES a dokumentem IMO FAL č. 7, s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.\n(24)\nPříslušné orgány by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měly dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7). Komise by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měla dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8).\n(25)\nEvropské prostředí jednotného námořního portálu a vnitrostátní jednotné námořní portály by neměly zavdávat další důvody k jakémukoli zpracovávání osobních údajů kromě těch, které jsou nutné k jejich fungování, a neměly by se používat k udělování nových přístupových práv k osobním údajům.\n(26)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením a změnami souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a určením definic, kategorií a specifikací údajů pro prvky údajů; a pokud jde o změny přílohy s cílem začlenit ohlašovací povinnosti zavedené na vnitrostátní úrovni, jakož i zohlednit veškeré nové ohlašovací povinnosti přijaté v právních aktech Unie. Komise by měla zajistit dodržování společných požadavků na údaje, formáty a kódy stanovených v právních aktech Unie a mezinárodních právních aktech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni,a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada zejména veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(27)\nKomise by při přípravě aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, aby byly konzultace s odborníky a podnikatelskou sférou členských států vedeny transparentně a s řádným předstihem.\n(28)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(29)\nKomisi by měly být svěřeny především prováděcí pravomoci ke stanovení funkčních a technických specifikací, mechanismů kontroly kvality a postupů pro zavedení, udržování a využívání modulu harmonizovaného rozhraní a souvisejících harmonizovaných prvků vnitrostátních jednotných námořních portálů. Komisi by měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení technických specifikací, norem a postupů pro společné služby evropského prostředí jednotného námořního portálu.\n(30)\nToto nařízení by mělo vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (11), které stanoví podmínky, za nichž členské státy uznávají určité prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob, které spadají do oznámeného systému elektronické identifikace jiného členského státu. Nařízení (EU) č. 910/2014 stanoví podmínky, za nichž uživatelé mohou používat prostředky pro elektronickou identifikaci a autentizaci za účelem přístupu k on-line veřejným službám v přeshraničních situacích.\n(31)\nKomise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Pro účely tohoto hodnocení by se měly shromažďovat informace, aby bylo možné posoudit, nakolik fungování tohoto nařízení plní vytčené cíle. Komise by rovněž vedle jiných možností měla vyhodnotit přidanou hodnotu vytvoření centralizovaného a harmonizovaného evropského ohlašovacího systému, například centrálního rozhraní pro podávání zpráv.\n(32)\nSměrnice 2010/65/EU by proto měla být zrušena s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.\n(33)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nToto nařízení stanoví rámec pro technologicky neutrální a interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu s harmonizovanými rozhraními, aby se usnadnil elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro lodě připlouvající do přístavu Unie, pobývající v něm a vyplouvající z něj.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„evropským prostředím jednotného námořního portálu“ právní a technický rámec pro elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro zastávky v přístavech Unie, který se skládá ze sítě vnitrostátních jednotných námořních portálů s harmonizovanými rozhraními pro podávání zpráv a zahrnuje výměnu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a dalších relevantních systémů, jakož i společné služby pro registraci uživatelů a správu přístupu, adresování, identifikaci lodí, kódy lokalit a informace o nebezpečném a znečišťujícím zboží a o zdraví;\n2)\n„lodí“ jakékoli námořní plavidlo či plavidlo provozované v mořském prostředí, na něž se vztahuje konkrétní ohlašovací povinnost uvedená v příloze;\n3)\n„vnitrostátním jednotným námořním portálem“ technická platforma zřízená a provozovaná na vnitrostátní úrovni pro elektronické přijímání, výměnu a předávání informací za účelem plnění ohlašovacích povinností, která zahrnuje společně vymezenou správu přístupových práv, modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a grafické uživatelské rozhraní pro komunikaci s deklaranty, jakož i propojení se systémy a databázemi relevantních orgánů na vnitrostátní a unijní úrovni, která umožňuje sdělovat deklarantům zprávy či potvrzení zahrnující širokou škálu rozhodnutí přijímaných všemi zúčastněnými relevantními orgány a která by mohla rovněž případně umožňovat propojení s jinými prostředky pro podávání zpráv;\n4)\n„modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv“ middlewarová součást vnitrostátního jednotného námořního portálu, jejímž prostřednictvím lze vyměňovat informace mezi informačním systémem používaným deklarantem a příslušným vnitrostátním jednotným námořním portálem;\n5)\n„ohlašovací povinností“ informace požadované v unijních a mezinárodních právních aktech uvedených v příloze, jakož i ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích, na něž příloha odkazuje, které musí být poskytnuty v souvislosti se zastávkou v přístavu;\n6)\n„zastávkou v přístavu“ připlutí lodě do námořního přístavu v členském státě, pobyt v něm a vyplutí z něj;\n7)\n„prvkem údajů“ nejmenší jednotka informací, která má jedinečnou definici a přesné technické charakteristiky, jako je formát, délka a typ znaků;\n8)\n„souborem údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu“ úplný seznam prvků údajů vyplývající z ohlašovacích povinností;\n9)\n„grafickým uživatelským rozhraním“ webové rozhraní pro vkládání údajů do vnitrostátního jednotného námořního portálu umožňující dvousměrnou webovou výměnu mezi uživatelem a systémem, v němž může deklarant vkládat údaje manuálně, například prostřednictvím harmonizovaných digitálních tabulek a funkcí, díky nimž lze ohlašované prvky údajů z těchto tabulek získat, a které obsahuje společné funkce a prvky zajišťující deklarantům běžný navigační tok a nahrávání údajů;\n10)\n„společnou adresovací službou“ doplňková dobrovolná služba pro deklaranty určená k navázání přímého mezisystémového datového spojení mezi systémem deklaranta a modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv příslušného vnitrostátního jednotného námořního portálu;\n11)\n„deklarantem“ jakákoli fyzická či právnická osoba, která podléhá ohlašovacím povinnostem, nebo jakákoli řádně zmocněná fyzická nebo právnická osoba jednající jménem uvedené osoby v mezích příslušné ohlašovací povinnosti;\n12)\n„celními orgány“ orgány definované v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013;\n13)\n„poskytovatelem datových služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje služby informačních a komunikačních technologií deklarantovi v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi;\n14)\n„elektronickým přenosem informací“ proces přenosu digitálně kódovaných informací za použití upravitelného strukturovaného formátu, který lze přímo používat k ukládání údajů a jejich zpracování počítači;\n15)\n„poskytovatelem přístavních služeb“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba poskytující jednu nebo více kategorií přístavních služeb uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (13).\nKAPITOLA II\nSOUBOR ÚDAJŮ EVROPSKÉHO PROSTŘEDÍ JEDNOTNÉHO NÁMOŘNÍHO PORTÁLU\nČlánek 3\nStanovení souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu\n1.   Komise stanoví a mění soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu podle odstavce 3 tohoto článku.\n2.   Do 15. února 2020 oznámí členské státy Komisi ohlašovací povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů a požadavků a prvky údajů, jež mají být zahrnuty do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu. Členské státy přesně určí tyto prvky údajů.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem změnit přílohu tohoto nařízení za účelem vložení, výmazu nebo úpravy odkazů na vnitrostátní právní předpisy nebo požadavky, unijní či mezinárodní právní akty a s cílem stanovit a změnit soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu.\nPrvní z těchto aktů v přenesené pravomoci se přijme do 15. srpna 2021.\nPodle článku 4 může členský stát Komisi požádat, aby v souladu s ohlašovacími povinnostmi obsaženými ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích vložila do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu prvky údajů nebo je v něm změnila. Komise při posuzování toho, zda mají být prvky údajů zahrnuty do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, zohlední bezpečnostní aspekty, jakož i zásady úmluvy FAL, totiž zásadu vyžadovat ohlašování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu.\nKomise do tří měsíců od podání žádosti rozhodne, zda prvky údajů do souboru údajů prostředí jednotného evropského námořního portálu vloží. Komise své rozhodnutí odůvodní.\nAkt v přenesené pravomoci, kterým se do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu vkládá nebo kterým se mění prvek údajů, obsahuje výslovný odkaz na vnitrostátní právní předpisy a požadavky uvedené ve třetím pododstavci.\nPokud Komise rozhodne, že požadovaný prvek údajů nebude vložen, své zamítnutí řádně odůvodní s odkazem na bezpečnost plavby a zásady úmluvy FAL\nČlánek 4\nZměny souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu\n1.   Pokud členský stát hodlá změnit ohlašovací povinnost podle svých vnitrostátních právních předpisů a požadavků, což by zahrnovalo poskytování jiných informací než těch, které jsou obsaženy v souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, neprodleně to oznámí Komisi. Členský stát ve svém oznámení přesně určí informace nezahrnuté do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a uvede plánovanou dobu uplatňování předmětné ohlašovací povinnosti.\n2.   Členský stát nezavede nové ohlašovací povinnosti, ledaže toto zavedení schválila Komise postupem uvedeným v článku 3 a odpovídající informace byly začleněny do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a použity v rámci harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv.\n3.   Komise posoudí potřebu změnit soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu v souladu s čl. 3 odst. 3. Změny souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu se provádí pouze jednou ročně s výjimkou řádně odůvodněných případů.\n4.   Za výjimečných okolností může členský stát vyžadovat od deklarantů poskytování doplňujících prvků údajů bez schválení ze strany Komise, a to po dobu nejdéle tří měsíců. Členský stát neprodleně oznámí tyto prvky údajů Komisi. Pokud výjimečné okolnosti přetrvávají, může Komise členskému státu dovolit, aby vyžadoval doplňující prvky údajů po dobu dalších dvou tříměsíčních období.\nNejpozději jeden měsíc před koncem posledního tříměsíčního období uvedeného v prvním pododstavci může členský stát požádat Komisi, aby se doplňující prvky údajů staly součástí souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu v souladu s čl. 3 odst. 3. Členský stát může od deklarantů nadále vyžadovat, aby tyto doplňující prvky údajů poskytovali, dokud Komise nepřijme rozhodnutí, a v případě kladného rozhodnutí, dokud není zaveden změněný soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu.\nKAPITOLA III\nPOSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ\nČlánek 5\nVnitrostátní jednotný námořní portál\n1.   Každý členský stát zřídí vnitrostátní jednotný námořní portál, jehož prostřednictvím v souladu s tímto nařízením, a aniž jsou dotčeny články 7 a 11, se jednou poskytnou veškeré informace potřebné ke splnění ohlašovacích povinností, a to prostřednictvím souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a v souladu s ním a za použití modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a grafického uživatelského rozhraní uvedených v článku 6, případně jiných prostředků podávání zpráv podle článku 7, za účelem zpřístupnění těchto informací relevantním orgánům členských států v rozsahu nezbytném k plnění jejich funkcí.\nČlenské státy odpovídají za provoz svých vnitrostátních jednotných námořních portálů.\nČlenské státy mohou vnitrostátní jednotný námořní portál zřídit společně s jedním nebo několika dalšími členskými státy. Tyto členské státy určí dotčený jednotný námořní portál za svůj vnitrostátní jednotný námořní portál a ponechají si odpovědnost za jeho provoz v souladu s tímto nařízením.\n2.   Členské státy, jež nemají námořní přístavy, jsou od povinnosti vyvinout, zřídit, provozovat a zpřístupnit vnitrostátní jednotný námořní portál podle odstavce 1 osvobozeny.\n3.   Členské státy zajistí:\na)\nslučitelnost vnitrostátního jednotného námořního portálu s modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a to, aby grafické uživatelské rozhraní jejich vnitrostátního jednotného námořního portálu plnilo společné funkce v souladu s čl. 6 odst. 2;\nb)\nvčasné začlenění harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv v souladu s lhůtami pro provedení stanovenými v prováděcím aktu uvedeném v článku 6 a všech následných aktualizací v souladu s termíny dohodnutými ve víceletém prováděcím plánu;\nc)\nspojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů, aby se umožnil přenos údajů, které se mají prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu oznamovat uvedeným orgánům a těmto systémům v souladu s prvními akty Unie a vnitrostátními právními předpisy a požadavky a technickými specifikacemi těchto systémů;\nd)\nposkytování asistenční služby během prvních 12 měsíců od 15. srpna 2025 a internetové stránky pro online podporu jejich vnitrostátního jednotného námořního portálu uvádějící jasné instrukce v úředním jazyce či jazycích daného členského státu a v příslušných případech v mezinárodně používaném jazyce;\ne)\nposkytování odpovídající nezbytné odborné přípravy pro pracovníky přímo zapojené do provozu vnitrostátního jednotného námořního portálu.\n4.   Členské státy zajistí, aby se požadované informace dostaly k orgánům, které jsou pověřeny uplatňováním daných právních předpisů, a aby byly omezeny na potřeby každého z těchto orgánů. Členské státy přitom zajistí dodržování právních požadavků týkajících se přenosu informací, stanovených v právních aktech Unie uvedených v příloze, a případně používání metod elektronického zpracovávání údajů uvedených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. Členské státy rovněž zajistí interoperabilitu s informačními systémy, které používají tyto orgány.\n5.   Vnitrostátní jednotné námořní portály deklarantům technicky umožní, aby mohli poskytovatelům přístavních služeb v přístavu určení odděleně zpřístupnit dílčí soubor prvků údajů předem vymezený na vnitrostátní úrovni.\n6.   Pokud členský stát nevyžaduje k plnění ohlašovacích povinností všechny prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, vnitrostátní jednotný námořní portál přijímá podání, která jsou omezena na prvky údajů vyžadované tímto členským státem. Vnitrostátní jednotný námořní portál přijímá rovněž podání deklarantů obsahující doplňující prvků souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu; tyto doplňující prvky však nemusí zpracovávat a uchovávat.\n7.   Členské státy uchovávají informace předložené jejich vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu pouze po dobu potřebnou k zajištění splnění požadavků stanovených tímto nařízením a k zajištění souladu s unijními, mezinárodními a vnitrostátními právními akty uvedenými v příloze. Členské státy poté tyto informace neprodleně vymažou.\n8.   Členské státy v elektronickém formátu harmonizovaném na úrovni Unie veřejně zpřístupní doby odhadovaného a skutečného připlutí a vyplutí lodí založené na údajích předložených deklaranty do vnitrostátního jednotného námořního portálu. Tato povinnost se netýká se lodí přepravujících citlivý náklad, kde by zveřejnění těchto informací prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu mohlo představovat bezpečnostní hrozbu.\n9.   Vnitrostátní jednotné námořní portály mají jednotnou internetovou adresu.\n10.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví harmonizovanou strukturu internetové stránky podpory uvedené v odst. 3 písm. d), technické specifikace zpřístupnění doby připlutí a vyplutí podle odstavce 8 a jednotný formát pro internetové adresy podle odstavce 9. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\nČlánek 6\nHarmonizovaná rozhraní pro podávání zpráv\n1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijme prováděcí akty, jimiž stanoví funkční a technické specifikace modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv pro vnitrostátní jednotné námořní portály. Cílem funkčních a technických specifikací je usnadnit interoperabilitu s různými technologiemi a ohlašovacími systémy uživatelů.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\n2.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 15. srpna 2022 vyvine a poté aktualizuje modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv pro vnitrostátní jednotné námořní portály v souladu se specifikacemi uvedenými v odstavcích 1 a 5 tohoto článku.\n3.   Komise poskytne členským státům modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a veškeré relevantní informace pro účely začlenění do jejich vnitrostátních jednotných námořních portálů.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví společné funkce grafického uživatelského rozhraní a vzory harmonizovaných digitálních tabulek uvedených v čl. 2 bodu 9.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž změní technické specifikace, normy a postupy s cílem zajistit, aby byla harmonizovaná rozhraní pro podávání zpráv otevřená budoucím technologiím.\n6.   Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nČlánek 7\nJiné způsoby podávání zpráv\n1.   Členské státy umožní deklarantům dobrovolně vkládat informace do vnitrostátního jednotného námořního portálu prostřednictvím poskytovatelů datových služeb, kteří splňují požadavky modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv.\n2.   Členské státy mohou deklarantům povolit, aby informace poskytovali prostřednictvím jiných komunikačních kanálů, pokud jsou tyto kanály pro deklaranty dobrovolné. V takovém případě členské státy zajistí, aby tyto jiné kanály zpřístupnily příslušné informace vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu.\n3.   Členské státy mohou používat alternativní prostředky poskytování informací v případě dočasného selhání kteréhokoli z elektronických systémů uvedených v článcích 5 a 6 a v článcích 12 až 17.\nČlánek 8\nZásada „pouze jednou“\n1.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1 a pokud právo Unie nestanoví jiný požadavek, členské státy zajistí, aby byli deklaranti žádáni o poskytnutí informací podle tohoto nařízení pouze jednou za každou zastávku v přístavu a aby příslušné prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu byly zpřístupněny a opakovaně použity v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.\n2.   Komise zajistí, aby informace a podrobné údaje o identifikaci lodě, jakož i výjimky týkající se dané lodě, které jsou poskytované prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu, byly zaznamenány v databázi lodě evropského prostředí jednotného námořního portálu uvedené v článku 14 a zpřístupněny při dalších zastávkách v přístavech v rámci Unie.\n3.   Členské státy zajistí, aby prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu poskytované při vyplutí z přístavu v Unii byly deklarantům zpřístupněny za účelem splnění ohlašovacích povinností při vplutí do dalšího přístavu v Unii, pokud loď neměla během dané plavby zastávku v přístavu mimo Unii. Tento odstavec se nevztahuje na informace obdržené podle nařízení (EU) č. 952/2013, ledaže uvedené nařízení stanoví možnost zpřístupnění takových informací pro tento účel.\n4.   Všechny relevantní prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu obdržené v souladu s tímto nařízením se zpřístupní jiným vnitrostátním jednotným námořním portálům prostřednictvím systému SafeSeaNet.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví seznam relevantních prvků údajů uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nČlánek 9\nOdpovědnost za předávané informace\nDeklarant odpovídá za zajištění předložení prvků údajů v souladu s platnými právními a technickými požadavky. Deklarant i nadále odpovídá za údaje a za aktualizaci veškerých informací, u nichž po jejich předložení vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu došlo ke změně.\nČlánek 10\nOchrana údajů a důvěrnost\n1.   Příslušné orgány při zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení dodržují nařízení (EU) 2016/679.\n2.   Komise při zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení dodržuje nařízení (EU) 2018/1725.\n3.   Členské státy a Komise přijmou v souladu s platnými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti obchodních a jiných citlivých informací vyměňovaných podle tohoto nařízení.\nČlánek 11\nDodatečná ustanovení pro celní orgány\n1.   Toto nařízení nebrání výměně informací mezi celními orgány členských států nebo mezi celními orgány a hospodářskými subjekty za použití elektronického zpracování dat podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.\n2.   Příslušné informace vstupního souhrnného celního prohlášení uvedeného v článku 127 nařízení (EU) č. 952/2013 se, je-li to slučitelné s celními předpisy Unie, zpřístupní vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu pro informaci a případně se opakovaně použijí pro jiné ohlašovací povinnosti uvedené v příloze.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví seznam příslušných informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\nKAPITOLA IV\nSPOLEČNÉ SLUŽBY\nČlánek 12\nSystém registrace uživatelů evropského prostředí jednotného námořního portálu a správy přístupu k němu\n1.   Pro případy, kdy se vyžaduje autentizace, Komise zavede společný systém registrace uživatelů a správy přístupu k němu pro deklaranty a poskytovatele datových služeb, kteří používají vnitrostátní jednotný námořní portál, a také pro vnitrostátní orgány, které mají přístup k vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu, a zajistí jeho dostupnost. Tento společný systém registrace uživatelů a správy přístupu k němu zajistí jednotnou registraci uživatelů pomocí některého stávajícího unijního rejstříku, která bude uznána na úrovni Unie, jakož i společnou správu uživatelů a monitorování uživatelů na úrovni Unie.\n2.   Každý členský stát určí vnitrostátní orgán, který má být odpovědný za identifikaci a registraci nových uživatelů a za změny a ukončení platnosti existujících účtů prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 1.\n3.   Pro účely přístupu k vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu v různých členských státech se deklarant nebo poskytovatel datových služeb registrovaný v systému registrace uživatelů evropského prostředí jednotného námořního portálu a správy přístupu k němu považuje za registrovaného na vnitrostátním jednotném námořním portálu ve všech členských státech a působí v mezích přístupových práv udělených jednotlivými členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními pravidly.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společného systému registrace uživatelů uvedeného v odstavci 1, a správy přístupu k němu, včetně funkcí uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní z těchto prováděcích aktů se přijme do 15. srpna 2021.\nČlánek 13\nSpolečná adresovací služba\n1.   Pokud byl v plném rozsahu proveden modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv v souladu s článkem 6, vytvoří Komise v úzké spolupráci s členskými státy doplňkovou dobrovolnou společnou adresovací službu.\n2.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijme prováděcí akty, jimiž stanoví funkční a technické specifikace, mechanismy kontroly kvality a postupy pro zavedení, údržbu a používání společné adresovací služby. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní z těchto prováděcích aktů se přijme do 15. srpna 2024.\nČlánek 14\nDatabáze lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu\n1.   V souladu s čl. 8 odst. 2 Komise zřídí databázi lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu obsahující seznam informací a podrobných údajů o identifikaci lodí a také záznamy o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají.\n2.   Členské státy zajistí poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 do databáze lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě údajů předložených deklaranty do vnitrostátního jednotného námořního portálu.\n3.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje z databáze lodí dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání, aktualizaci a poskytování informací a podrobných údajů o identifikaci lodí, jakož i záznamů o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\nČlánek 15\nSpolečná databáze míst\n1.   Komise vytvoří společnou databázi míst obsahující referenční seznam kódů míst (14) a kódů přístavních zařízení registrovaných v databázi GISIS Mezinárodní námořní organizace (IMO).\n2.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje z databáze míst dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.\n3.   Členské státy zpřístupní informace z databáze míst na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze míst uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání, aktualizace a poskytování kódů míst a přístavních zařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\nČlánek 16\nSpolečná databáze nebezpečného zboží\n1.   Komise vytvoří společnou databázi nebezpečného zboží obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat v souladu se směrnicí 2002/59/ES a dokumentem FAL IMO č. 7 s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.\n2.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje ze společné databáze nebezpečného zboží dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.\n3.   Databáze se propojí s příslušnými záznamy v databázi MAR-CIS vytvořené Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA), pokud jde o informace o souvisejícím nebezpečí a rizicích nebezpečného a znečišťujícího zboží.\n4.   Databáze se použije na vnitrostátní a unijní úrovni jako referenční i ověřovací nástroj během postupu podávání zpráv prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.\n5.   Členské státy zpřístupní informace ze společné databáze nebezpečného zboží na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze nebezpečného zboží uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání a poskytování referenčních informací o nebezpečném zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nPrvní takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.\nČlánek 17\nSpolečná databáze o hygienických podmínkách na lodích\n1.   Komise zpřístupní společnou databázi o hygienických podmínkách na lodích, ve které je možné přijímat a ukládat údaje v souvislosti s námořním zdravotním prohlášením podle článku 37 Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 (MZP). Osobní údaje nemocných osob na palubě lodí nesmějí být v této databázi ukládány.\nK databázi mají přístup příslušné zdravotnické orgány členských států za účelem přijímání a výměny údajů.\n2.   Členské státy, které databázi o hygienických podmínkách na lodích používají, oznámí Komisi svůj vnitrostátní orgán odpovědný za správu uživatelů této databáze, včetně registrace nových uživatelů, jakož i změn a ukončení platnosti účtů.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nKAPITOLA V\nKOORDINACE ČINNOSTÍ EVROPSKÉHO PROSTŘEDÍ JEDNOTNÉHO NÁMOŘNÍHO PORTÁLU\nČlánek 18\nNárodní koordinátoři\nKaždý členský stát určí příslušný vnitrostátní orgán s jasným právním mandátem působit jako národní koordinátor pro evropské prostředí jednotného námořního portálu. Národní koordinátor:\na)\njedná jako vnitrostátní kontaktní místo pro uživatele a Komisi pro všechny záležitosti související s prováděním tohoto nařízení;\nb)\nkoordinuje uplatňování tohoto nařízení příslušnými vnitrostátními orgány v rámci členského státu a jejich spolupráci;\nc)\nkoordinuje činnosti, jejichž cílem je zajistit distribuci údajů a spojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů podle ustanovení čl. 5 odst. 3 písm. c).\nČlánek 19\nVíceletý prováděcí plán\nAby se usnadnilo včasné provádění tohoto nařízení a byly stanoveny mechanismy kontroly kvality a postupy pro zavedení, údržbu a aktualizaci modulu harmonizovaného rozhraní a souvisejících harmonizovaných prvků evropského prostředí jednotného námořního portálu, Komise po náležitých konzultacích s odborníky z členských států přijme a každoročně reviduje víceletý prováděcí plán, který stanoví:\na)\nplán pro vytvoření a aktualizaci harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv a souvisejících harmonizovaných prvků evropského prostředí jednotného námořního portálu pro následujících 18 měsíců;\nb)\nplán pro vytvoření společné adresovací služby do 15. srpna 2024;\nc)\norientační termíny konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami;\nd)\norientační lhůty pro členské státy týkající se následného začlenění harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv do vnitrostátních jednotných námořních portálů;\ne)\norientační lhůty, v nichž Komise vytvoří společnou adresovací službu poté, co dojde k provedení modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv;\nf)\nobdobí, během nichž mají členské státy a deklaranti testovat svá spojení se všemi novými verzemi harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv;\ng)\nobdobí pro testování společné adresovací služby;\nh)\norientační lhůty, během nichž mají členské státy a deklaranti postupně vyřazovat starší verze harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 20\nNáklady\nZe souhrnného rozpočtu Evropské unie se kryjí náklady na:\na)\nvývoj a údržbu nástrojů IKT podporujících provádění tohoto nařízení na úrovni Unie, které vzniknou Komisi a agentuře EMSA;\nb)\npropagaci evropského prostředí jednotného námořního portálu na úrovni Unie, mimo jiné mezi příslušnými zúčastněnými stranami, a na úrovni příslušných mezinárodních organizací.\nČlánek 21\nSpolupráce s jinými systémy nebo službami pro usnadňování obchodu a dopravy\nPokud byly jinými právními akty Unie vytvořeny systémy nebo služby pro usnadňování obchodu a dopravy, Komise koordinuje činnosti související s těmito systémy nebo službami s cílem dosáhnout součinnosti a zamezit duplicitě.\nČlánek 22\nPřezkum a zpráva\nČlenské státy sledují uplatňování evropského prostředí jednotného námořního portálu a o svých zjištěních podají zprávu Komisi. Zpráva obsahuje tyto ukazatele:\na)\npoužívání modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv;\nb)\npoužívání grafického uživatelského rozhraní;\nc)\npoužívání jiných prostředků pro podávání zpráv podle článku 7.\nČlenské státy předkládají tuto zprávu každoročně Komisi za použití vzoru, který stanoví Komise.\nDo 15. srpna 2027 Komise přezkoumá uplatňování tohoto nařízení a Evropskému parlamentu a Radě předloží hodnotící zprávu o fungování evropského prostředí jednotného námořního portálu, zpracovanou na základě shromážděných údajů a statistik. Hodnotící zpráva v případě potřeby obsahuje hodnocení vznikajících technologií, které by mohly vést k změnám nebo nahrazení modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv.\nČlánek 23\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 3 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 14. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku proti takovému prodloužení nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 24\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro usnadňování digitální dopravy a obchodu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 25\nZrušení směrnice 2010/65/EU\nSměrnice 2010/65/EU se zrušuje ode dne 15. srpna 2025.\nOdkazy na směrnici 2010/65/EU se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 26\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 15. srpna 2025.\n3.   Funkce uvedené v čl. 11 odst. 2 a funkce týkající se celních ohlašovacích povinností specifikovaných v bodě 7 části A přílohy se použijí, jakmile budou v provozu elektronické systémy podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013, které jsou potřebné k uplatňování těchto ohlašovacích povinností, v souladu s pracovním programem stanoveným Komisí podle článků 280 a 281 nařízení (EU) č. 952/2013. Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, k němuž jsou podmínky tohoto odstavce splněny.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 265.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1).\n(4)  Úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (úmluva FAL) přijatá dne 9. dubna 1965 a změněná 8. dubna 2016, norma 1.1.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).\n(14)  „Kód OSN pro lokality obchodu a dopravy“.\nPŘÍLOHA\nOHLAŠOVACÍ POVINNOSTI\nA.   Ohlašovací povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie\nTato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s těmito ustanoveními:\n1.\nOznámení pro lodě připlouvající do přístavů členských států a odplouvající z nich\nČlánek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).\n2.\nHraniční kontroly osob\nČlánek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).\n3.\nOznámení o nebezpečném nebo znečišťujícím zboží přepravovaném na lodi\nČlánek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).\n4.\nOznámení o odpadu a zbytcích lodního nákladu\nČlánek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).\n5.\nOznámení bezpečnostních informací\nČlánek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).\nPro zjišťování prvků údajů požadovaných podle článku 6 nařízení (ES) č. 725/2004 se používá formulář uvedený v dodatku k této příloze.\n6.\nInformace o osobách na palubě\nUstanovení čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35).\n7.\nCelní formality\na)\nFormality při připlutí:\n—\noznámení připlutí (článek 133 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\npředkládání zboží celnímu úřadu (článek 139 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\nprohlášení pro dočasné uskladnění zboží (článek 145 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\ncelní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\nelektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013).\nb)\nFormality při odplutí:\n—\ncelní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\nelektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\noznámení o výstupu (článek 267 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\nvýstupní souhrnné celní prohlášení (články 271 a 272 nařízení (EU) č. 952/2013);\n—\noznámení o zpětném vývozu (články 274 a 275 nařízení (EU) č. 952/2013).\n8.\nBezpečná nakládka a vykládka lodí přepravujících hromadné náklady\nČlánek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9).\n9.\nStátní přístavní inspekce\nČlánek 9 a čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).\n10.\nStatistické údaje o námořní dopravě\nČlánek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/42/ES ze dne 6. května 2009 o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 29).\nB.   Dokumenty FAL a ohlašovací povinnosti vyplývající z mezinárodních právních nástrojů\nTato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s úmluvou FAL a jinými příslušnými mezinárodními právními nástroji.\n1.\nDokument FAL č. 1: všeobecná deklarace\n2.\nDokument FAL č. 2: deklarace nákladu\n3.\nDokument FAL č. 3: deklarace lodních zásob\n4.\nDokument FAL č. 4: deklarace osobního majetku posádky\n5.\nDokument FAL č. 5: seznam posádky\n6.\nDokument FAL č. 6: seznam cestujících\n7.\nDokument FAL č. 7: nebezpečné zboží\n8.\nNámořní zdravotní prohlášení\nC.   Ohlašovací povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů a požadavků\nDODATEK\nINFORMAČNÍ FORMULÁŘ TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTNÍ OCHRANY LODĚ PŘED PŘIPLUTÍM DO PŘÍSTAVU TÝKAJÍCÍ SE VŠECH LODÍ, KTERÉ PŘIPLOUVAJÍ DO PŘÍSTAVU ČLENSKÉHO STÁTU EU\n(Pravidlo 9 hlavy XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS) z roku 1974 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 725/2004)\nText obrazu\nPodrobnosti o lodi a kontaktní údaje\nČíslo IMO\nNázev lodě\nDomovský přístav\nStát vlajky\nTyp lodě\nVolací značka\nHrubá prostornost\nVolací čísla Inmarsat (pokud jsou k dispozici)\nNázev společnosti a identifikační číslo společnosti\nJméno bezpečnostního technika a nepřetržitý kontakt na něj\nPřístav připlutí\nZařízení přístavu připlutí (pokud jsou známé)\nInformace o přístavu a přístavních zařízeních\nPředpokládaný den a čas připlutí lodě do přístavu (ETA)\nHlavní účel vplutí do přístavu\nInformace požadované podle pravidla 9.2.1 hlavy XI-2 úmluvy SOLAS\nMá loď platné mezinárodní osvědčení o bezpečnosti lodě (ISSC)?\nANO\nISSC\nNE – proč ne?\nVydal (název orgánu nebo uznané bezpečnostní organizace)\nPlatný do (dd/mm/rrrr)\nMá loď na palubě schválený plán bezpečnosti lodě?\nANO\nNE\nÚroveň bezpečnosti, na níž je v současnosti loď provozována?\nBezpečnost Úroveň 1\nBezpečnost Úroveň 2\nBezpečnost Úroveň 3\nPoloha lodě v době podání této zprávy\nUveďte deset posledních zastávek v přístavních zařízeních v chronologickém pořadí (začněte od posledního):\nČ.\nDatum od (dd/mm/rrrr)\nDatum do (dd/mm/rrrr)\nPřístav\nZemě\nUN/LOCODE (je-li k dispozici)\nPřístavní zařízení\nÚroveň bezpečnosti\n1\nÚB =\n2\nÚB =\n3\nÚB =\n4\nÚB =\n5\nÚB =\nText obrazu\nČ.\nDatum od (dd/mm/rrrr)\nDatum do (dd/mm/rrrr)\nPřístav\nZemě\nUN/LOCODE (je-li k dispozici)\nPřístavní zařízení\nÚroveň bezpečnosti\n6\nÚB =\n7\nÚB =\n8\nÚB =\n9\nÚB =\n10\nÚB =\nByla na lodi provedena zvláštní nebo dodatečná bezpečnostní opatření kromě těch, která jsou obsažena ve schváleném plánu bezpečnostní ochrany lodě?\nPokud ANO, uveďte, jaká zvláštní nebo dodatečná bezpečnostní opatření byla na lodi provedena.\nANO\nNE\nČ. (viz výše)\nZvláštní nebo dodatečná bezpečnostní opatření, která byla na lodi provedena\n1\n2\n3\n4\n5\n6\n7\n8\n9\n10\nUveďte v chronologickém pořadí (začněte posledními) všechny činnosti z lodě na loď vykonané během období posledních deseti zastávek v přístavních zařízeních uvedených výše. V případě potřeby rozšiřte níže uvedenou tabulku nebo pokračujte na samostatné straně – uveďte celkový počet činností z lodě na loď:\nText obrazu\nByly lodní bezpečnostní postupy uvedené ve schváleném plánu bezpečnosti lodě zachovány během každé činnosti z lodě na loď?\nPokud NE, uveďte podrobnosti alternativně uplatněných bezpečnostních opatření v posledním sloupci.\nANO\nNE\nČ.\nDatum od (dd/mm/rrrr)\nDatum do (dd/mm/rrrr)\nPoloha nebo zeměpisná délka a šířka\nČinnost z lodě na loď\nAlternativně uplatněná bezpečnostní opatření\n1\n2\n3\n4\n5\n6\n7\n8\n9\n10\nVšeobecný popis nákladu na palubě lodě\nJsou součástí nákladu lodě nebezpečné látky patřící do některé z tříd 1, 2.1, 2.3, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 6.2, 7 nebo 8 Mezinárodního předpisu o námořní přepravě nebezpečných věcí?\nANO\nNE\nPokud ANO, potvrďte, že je k dokumentu připojeno prohlášení o nebezpečném zboží (nebo příslušný výpis)\nPotvrďte, že je k dokumentu připojena kopie seznamu posádky lodě\nANO\nPotvrďte, že je k dokumentu připojená kopie seznamu cestujících na lodi\nANO\nJiné informace související s bezpečností\nExistuje nějaká věc týkající se bezpečnosti, o které chcete informovat?\nANO\nUveďte podrobnosti:\nNE\nZástupce lodě v plánovaném přístavu připlutí\nJméno:\nKontaktní údaje (tel. č.):\nIdentifikace osoby poskytující informace\nHodnost nebo funkce (nehodící se škrtněte):\nKapitán/bezpečnostní technik lodě/bezpečnostní technik lodní společnosti/lodní agent (viz výše)\nJméno:\nPodpis:\nDatum/čas/místo vypracování zprávy", "summary": "Evropské prostředí jednotného námořního portálu\nEvropské prostředí jednotného námořního portálu \n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1239, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZavádí interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu s harmonizovaným rozhraním* ke zjednodušení ohlašovacích povinností* pro lodi připlouvající do přístavů EU, pobývající v nich a vyplouvající z nich. Jeho cílem je zlepšit konkurenceschopnost a efektivnost evropského odvětví námořní dopravy tím, že snižuje administrativní zátěž, zavádí zjednodušený digitální informační systém pro harmonizaci stávajících vnitrostátních systémů a snižuje nutnost administrativy.\nKLÍČOVÉ BODY\nEvropské prostředí jednotného námořního portálu je právní a technický rámec pro elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro zastávky lodí v přístavech EU. Je to síť vnitrostátních jednotných námořních portálů* s harmonizovanými rozhraními pro podávání zpráv a zahrnuje výměnu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a dalších systémů, jakož i služby pro:registraci uživatelů a správu přístupu, společnou službu adresování, lodní databázi evropského prostředí jednotného námořního portálu, společnou databázi míst, společnou databázi nebezpečného zboží („hazmat“), a databázi o hygienických podmínkách na lodích.Stanovení společného souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu\nNařízení zachovává stávající vnitrostátní jednotný námořní portál v každé zemi EU jako základ pro technologicky neutrální a interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu.\nEvropské komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit nový společný soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, začleňující a upravující nejrelevantnější požadavky do stávajících vnitrostátních nebo unijních právních předpisů. Země EU musí Komisi oznámit ohlašovací povinnosti a požadavky vyplývající z vnitrostátních právních předpisů a prvky údajů, jež chtějí zahrnout do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu.\nHarmonizované rozhraní pro podávání zpráv\nKomise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví funkční a technické specifikace modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv pro vnitrostátní jednotné námořní portály. Cílem těchto specifikací je usnadnit interoperabilitu s různými technologiemi a ohlašovacími systémy uživatelů.\nZásada „pouze jednou“\nÚmluva o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (úmluva FAL) stanoví, že veřejné orgány musí ve všech případech vyžadovat ohlašování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu. Podle nařízení musí země EU zajistit, aby byli provozovatelé lodí žádáni o poskytnutí požadovaných informací pouze jednou za každou zastávku v přístavu a aby příslušné údaje byly uchovávány pro opakované použití.\nSpolečné služby\nJako součásti evropského prostředí jednotného námořního portálu Komise zavádí:pro případy, kdy se vyžaduje autentizace, společný systém registrace uživatelů a správy přístupu k němu pro deklaranty a poskytovatele datových služeb a také pro vnitrostátní orgány, které mají přístup k vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu, doplňkovou dobrovolnou společnou adresovací službu, pokud byl v plném rozsahu proveden modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv, databázi lodí obsahující seznam informací a podrobných údajů o identifikaci lodí a také záznamy o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají, společnou databázi míst obsahující referenční seznam kódů míst a kódů přístavních zařízení registrovaných v databázi Globálního integrovaného námořního informačního systému (GISIS) Mezinárodní námořní organizace, společnou databázi nebezpečného zboží obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat, společnou databázi o hygienických podmínkách na lodích, ve které je možné přijímat a ukládat údaje v souvislosti s námořním zdravotním prohlášením. Ta neobsahuje osobní údaje o nemocných cestujících nebo členech posádky, víceletý prováděcí plán, který je každý rok revidován.Každá země EU určí příslušný vnitrostátní orgán s právním mandátem působit jako národní koordinátor pro evropské prostředí jednotného námořního portálu.\nNařízení neovlivňuje výměnu informací mezi celními orgány nebo mezi celními orgány a podniky za použití technik elektronického zpracování dat uvedených v nařízení (EU) č. 952/2013 (viz přehled dokumentu).\nZrušení\nKe dni 15. srpna 2025 zrušuje nařízení (EU) 2019/1239 směrnici 2010/65/EU (viz přehled dokumentu).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne pondělí pátek 15. srpna 2025.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Evropské prostředí jednotného námořního portálu (Evropská komise) Evropský jednotný námořní portál (Evropská agentura pro námořní bezpečnost).\nKLÍČOVÉ POJMY\nModul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv: middlewarová (softwarová) součást vnitrostátního jednotného námořního portálu, jejímž prostřednictvím lze vyměňovat informace mezi informačním systémem používaným deklarantem a příslušným vnitrostátním jednotným námořním portálem.\nOhlašovací povinnosti: informace požadované unijními, mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy a požadavky (uvedenými v příloze), které musí být poskytnuty v souvislosti se zastávkou v přístavu.\nVnitrostátní jednotný námořní portál: technická platforma zřízená a provozovaná na vnitrostátní úrovni pro elektronické přijímání, výměnu a předávání informací za účelem plnění ohlašovacích povinností, která zahrnuje správu přístupových práv, modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a grafické uživatelské rozhraní, jakož i propojení se systémy a databázemi relevantních orgánů na vnitrostátní a unijní úrovni.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64–87)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73–114)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 910/2014 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1–101)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1–10)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 12.01.2020"}
{"celex_id": "32019L0520", "reference": "29.3.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 91/45\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/520\nze dne 19. března 2019\no interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES (4) byla podstatně změněna. Vzhledem k potřebě provést další změn by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.\n(2)\nV členských státech a sousedních zemích je žádoucí dosáhnout v co nejširším měřítku zavedení elektronických systémů pro výběr mýtného a mít k dispozici co nejvíce spolehlivé, uživatelky přívětivé a nákladově efektivní systémy, které vyhoví budoucímu vývoji politiky zpoplatňování silnic na úrovni Unie a budoucímu technickému rozvoji. Je proto nezbytné, aby se systémy pro výběr mýtného staly interoperabilními s cílem snížit náklady a zatížení spojené s placením mýtného v rámci Unie.\n(3)\nInteroperabilní elektronické systémy pro výběr mýtného přispívají k dosažení cílů stanovených v právních předpisech Unie upravujících výběr mýtného.\n(4)\nNedostatečná interoperabilita je u elektronických systémů pro výběr mýtného značným problémem, pokud výše silničního poplatku závisí na vzdálenosti ujeté vozidlem (mýtné za ujetou vzdálenost) nebo na průjezdu vozidla určitým bodem (například zpoplatnění vjezdu). Ustanovení týkající se interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného by se proto měla vztahovat pouze na tyto systémy, a nikoliv na systémy, u nichž výše silničního poplatku závisí na době strávené vozidlem na zpoplatněné infrastruktuře (například časové poplatky, jako jsou známky).\n(5)\nPřeshraniční vymáhání povinnosti zaplatit silniční poplatky v Unii činí značný problém ve všech druzích systémů, ať již za ujetou vzdálenost, za vjezd, nebo za časový úsek, elektronických či manuálních. Za účelem řešení problému přeshraničního vymáhání povinnosti v případě nezaplacení silničního poplatku by se proto ustanovení týkající se přeshraniční výměny informací měla vztahovat na všechny tyto systémy.\n(6)\nPodle vnitrostátního práva lze skutek spočívající v nezaplacení silničního poplatku kvalifikovat jako správní delikt nebo jako trestný čin. Tato směrnice by se měla uplatňovat bez ohledu na kvalifikaci daného skutku.\n(7)\nVzhledem k tomu, že poplatky za parkování nejsou v rámci Unie jednotně klasifikovány a s používáním infrastruktury souvisí nepřímo, měly by zůstat mimo oblast působnosti této směrnice.\n(8)\nInteroperabilita elektronických systémů pro výběr mýtného vyžaduje harmonizaci použité technologie a rozhraní mezi prvky interoperability.\n(9)\nHarmonizace technologií a rozhraní by měla být podporována vývojem a údržbou vhodných otevřených a veřejných norem, které budou dostupné všem dodavatelům systému na nediskriminačním základě.\n(10)\nZa účelem pokrytí požadovaných komunikačních technologií jejich palubními zařízeními by poskytovatelům evropské služby elektronického mýtného (dále jen „EETS“) mělo být umožněno používat jiné hardwarové a softwarové systémy, které se již ve vozidle nacházejí, jako jsou družicové navigační systémy nebo přenosná zařízení, a napojit se na ně.\n(11)\nMěly by být zohledněny specifické vlastnosti elektronických systémů pro výběr mýtného, které jsou v současnosti používány u lehkých osobních či užitkových vozidel. Vzhledem k tomu, že žádný z těchto elektronických systémů pro výběr mýtného v současné době nevyužívá družicové určování polohy nebo mobilní komunikace, mělo by být poskytovatelům EETS umožněno, aby po omezenou dobu vybavovali uživatele lehkých osobních či užitkových vozidel palubními zařízeními, která mohou využívat mikrovlnnou technologii výhradně v pásmu 5,8 GHz. Touto výjimkou by nemělo být dotčeno právo členských států zavést družicový systém pro výběr mýtného pro lehká osobní či užitková vozidla.\n(12)\nSystémy pro výběr mýtného založené na technologii automatického rozpoznávání poznávacích značek (ANPR) vyžadují více manuálních kontrol transakcí mýtného v obslužném oddělení než systémy využívající palubní zařízení. Systémy s palubními zařízeními jsou účinnější pro rozsáhlejší oblasti výběru elektronického mýtného, kdežto systémy využívající technologii ANPR jsou vhodnější pro malé oblasti, jako je městské mýtné, kde by používání palubního zařízení vedlo k neúměrným nákladům nebo administrativní zátěži. Technologie ANPR může být užitečná v kombinaci s jinými technologiemi.\n(13)\nVzhledem k technickému vývoji v oblasti řešení založených na technologii ANPR by měly být normalizační subjekty vybídnuty, aby stanovily nezbytné technické normy.\n(14)\nKonkrétní práva a povinnosti poskytovatelů EETS by se měly vztahovat na subjekty, které prokáží, že splnily určité požadavky a získaly registraci jako poskytovatelé EETS v členských státech, v nichž jsou usazeny.\n(15)\nPráva a povinnosti hlavních aktérů EETS, totiž poskytovatelů EETS, subjektů pro výběr mýtného a uživatelů EETS, by měly být jasně vymezeny, aby se zajistilo spravedlivé a účinné fungování trhu.\n(16)\nJe zejména důležité ochránit určitá práva poskytovatelů EETS, jako je právo na ochranu obchodně citlivých údajů, aniž by se to negativně odrazilo na kvalitě služeb poskytovaných subjektům pro výběr mýtného a uživatelům EETS. Subjekt pro výběr mýtného by měl mít povinnost neposkytovat obchodně citlivé údaje žádnému konkurentovi poskytovatele EETS. Množství a druh údajů, které poskytovatelé EETS sdělují subjektům pro výběr mýtného pro účely výpočtu a účtování mýtného nebo ověření výpočtu mýtného účtovaného vozidlům uživatelů EETS ze strany poskytovatelů EETS, by měly být omezeny na přísné minimum.\n(17)\nPoskytovatelé EETS by při vymáhání mýtného měli mít povinnost plně spolupracovat se subjekty pro výběr mýtného, aby se zvýšila celková účinnost elektronických systémů pro výběr mýtného. Proto by mělo být subjektům pro výběr mýtného umožněno požadovat po poskytovateli EETS, aby v případě podezření z nezaplacení silničního poplatku poskytl údaje týkající se vozidla a jeho vlastníka či držitele, který je zákazníkem poskytovatele EETS, za předpokladu, že tyto údaje nebudou použity pro jakýkoli jiný účel, než je vymáhání mýtného.\n(18)\nAby poskytovatelé EETS mohli soutěžit nediskriminačním způsobem o všechny zákazníky v dané oblasti EETS, je důležité umožnit jim akreditovat se pro tuto oblast s dostatečným předstihem, aby mohli nabízet své služby uživatelům od prvního dne provozu systému pro výběr mýtného.\n(19)\nSubjekty pro výběr mýtného by měly poskytnout poskytovatelům EETS přístup do své oblasti EETS na nediskriminačním základě.\n(20)\nZa účelem zajištění transparentnosti a nediskriminačního přístupu ke všem oblastem EETS pro všechny poskytovatele EETS by subjekty pro výběr mýtného měly v přehledu o oblasti EETS zveřejnit veškeré potřebné informace týkající se přístupových práv.\n(21)\nVeškeré rabaty nebo slevy na mýtném, které uživatelům palubního zařízení poskytuje členský stát nebo subjekt pro výběr mýtného, by měly být transparentní, veřejně oznamované a dostupné za stejných podmínek zákazníkům poskytovatelů EETS.\n(22)\nPoskytovatelé EETS by měli mít nárok na spravedlivou odměnu vypočítanou na základě transparentní, nediskriminační a jednotné metodiky.\n(23)\nSubjektům pro výběr mýtného by mělo být umožněno odečíst od odměny pro poskytovatele EETS přiměřené náklady, které jim vznikly při poskytování, provozu a údržbě prvků elektronického systému pro výběr mýtného souvisejících s EETS.\n(24)\nPoskytovatelé EETS by měli zaplatit subjektu pro výběr mýtného veškeré mýtné, které mají zaplatit jejich zákazníci. Poskytovatelé EETS by však neměli nést odpovědnost za mýtné, které jejich zákazníci nezaplatili, pokud jsou tito zákazníci vybaveni palubním zařízením, o němž bylo subjektu pro výběr mýtného ohlášeno, že bylo zneplatněno.\n(25)\nPokud právní subjekt, který je poskytovatelem služby mýtného, plní také další úkoly v rámci elektronického systému pro výběr mýtného nebo vykonává další činnosti, které s elektronickým výběrem mýtného přímo nesouvisejí, měl by mít povinnost vést účetní záznamy, které umožňují jasně odlišovat náklady a příjmy související s poskytováním služeb mýtného od nákladů a příjmů souvisejících s jinými činnostmi, a poskytovat na žádost příslušnému smírčímu nebo soudnímu orgánu informace o nákladech a příjmech, které souvisejí s poskytováním služeb mýtného. Křížové dotace mezi činnostmi prováděnými ve funkci poskytovatele služby mýtného a jinými činnostmi by neměly být povoleny.\n(26)\nUživatelé by měli mít možnost stát se účastníky EETS prostřednictvím kteréhokoli poskytovatele EETS bez ohledu na jejich státní příslušnost, členský stát pobytu nebo členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno.\n(27)\nZa účelem zamezení dvojí úhradě a zajištění právní jistoty pro uživatele by měla být platba mýtného poskytovateli EETS považována za splnění povinností uživatele vůči příslušnému subjektu pro výběr mýtného.\n(28)\nSmluvní vztah mezi subjektem pro výběr mýtného a poskytovatelem EETS by měl mimo jiné zajistit, aby bylo mýtné řádně uhrazeno.\n(29)\nJe třeba zavést postup mediace pro řešení sporů mezi subjekty pro výběr mýtného a poskytovateli EETS při sjednávání smluv a v rámci jejich smluvních jednání. Subjekty pro výběr mýtného a poskytovatelé EETS usilující o vyřešení sporu souvisejícího s právem na přístup k oblastem EETS bez diskriminace by měli konzultovat vnitrostátní smírčí orgány.\n(30)\nSmírčí orgány by měly být zmocněny k ověření toho, zda smluvní podmínky, které se vztahují na jakéhokoli poskytovatele EETS, jsou nediskriminační povahy. Zejména by měly být zmocněny k ověření toho, zda jsou odměny nabízené poskytovatelům EETS subjektem pro výběr mýtného v souladu se zásadami stanovenými v této směrnici.\n(31)\nDopravní údaje o uživatelích EETS představují zásadní příspěvek pro zdokonalování dopravních politik členských států. Členské státy by proto měly mít možnost si takové údaje od poskytovatelů služby mýtného, včetně poskytovatelů EETS, vyžádat pro účely tvorby dopravních politik a zdokonalení řízení dopravy nebo pro jiné nekomerční využití daným státem, a to při dodržení příslušných pravidel pro ochranu osobních údajů.\n(32)\nJe potřeba zavést rámec, který stanoví postupy pro akreditaci poskytovatelů EETS pro oblast EETS a který zajistí spravedlivý přístup na trh, přičemž zaručí patřičnou úroveň služeb. V přehledu o oblasti EETS by měl být podrobně uveden postup pro akreditaci poskytovatele EETS pro oblast EETS, a zejména postup pro kontrolu souladu se specifikacemi a vhodností pro použití prvků interoperability. Tento postup by měl být stejný pro všechny poskytovatele EETS.\n(33)\nV zájmu zajištění snadného přístupu k informacím ze strany účastníků trhu EETS by měly být členské státy povinny shromažďovat a zveřejňovat veškeré významné údaje týkající se EETS ve veřejně přístupných národních rejstřících.\n(34)\nMá-li se otevřít cesta technickému pokroku, je důležité, aby subjekty pro výběr mýtného měly možnost zkoušet nové technologie nebo koncepty pro výběr mýtného. Takové zkoušky by však měly být omezené a poskytovatelé EETS by neměli být povinni se jich zúčastnit. Komise by měla mít možnost zkoušky nepovolit, jestliže by mohly mít dopad na řádné fungování běžných elektronických systémů pro výběr mýtného nebo EETS.\n(35)\nVelké rozdíly mezi technickými specifikacemi elektronických systémů pro výběr mýtného by mohly ztížit dosažení celounijní interoperability těchto systémů, a tím i přispět k trvání současné situace, kdy uživatelé potřebují několik palubních zařízení, aby uhradili mýtné v Unii. Tento stav negativně ovlivňuje účinnost dopravních činností, nákladovou efektivnost systémů pro výběr mýtného a dosahování cílů dopravní politiky. Je proto zapotřebí řešit příčiny tohoto stavu.\n(36)\nZatímco se přeshraniční interoperabilita v rámci Unie posiluje, je střednědobým až dlouhodobým cílem umožnit dopravu přes celou Unii za použití jediného palubního zařízení. Za účelem zamezení vzniku administrativní zátěže a nákladů pro uživatele silnic je proto důležité, aby Komise vypracovala plán pro dosažení tohoto cíle a aby se usnadnil volný pohyb osob a zboží v Unii, aniž by to negativně ovlivnilo soutěž na trhu.\n(37)\nEETS je služba založená na tržních pravidlech, a proto by neměli být poskytovatelé EETS povinni poskytovat tuto službu v celé Unii. V zájmu uživatelů by však poskytovatelé EETS měli mít povinnost pokrývat všechny oblasti EETS v kterémkoli členském státě, v němž se rozhodnou své služby poskytovat. Komise by měla kromě toho posoudit, zda flexibilita pro poskytovatele EETS nevede k vyloučení malých či okrajových oblastí EETS z EETS, a pokud k takovému zjištění dospěje, měla by případně zasáhnout.\n(38)\nV přehledu o oblasti EETS je třeba podrobně uvést rámcové obchodní podmínky pro činnosti poskytovatelů EETS v příslušné oblasti EETS. Zejména je v něm třeba popsat metodiku použitou pro výpočet odměny pro poskytovatele EETS.\n(39)\nSpouští-li se nový elektronický systém pro výběr mýtného nebo upravuje-li se podstatně stávající systém, měl by subjekt pro výběr mýtného zveřejnit nové či aktualizované přehledy o oblasti EETS v dostatečném předstihu, aby poskytovatelé EETS mohli být akreditováni nebo opětovně akreditováni pro systém, a to nejpozději jeden měsíc přede dnem zahájení provozu systému. Subjekt pro výběr mýtného by měl vypracovat a dodržovat postup pro akreditaci či opětovnou akreditaci poskytovatelů EETS tak, aby tento postup mohl být dokončen nejpozději měsíc před zahájením provozu nového nebo podstatně upraveného systému. Subjekty pro výběr mýtného by měly mít povinnost dodržovat svou část plánovaného postupu, jak je stanoveno v přehledu o oblasti EETS.\n(40)\nSubjekty pro výběr mýtného by neměly po poskytovatelích EETS požadovat žádná konkrétní technická řešení, jež by mohla ohrozit interoperabilitu s ostatními oblastmi EETS a se stávajícími prvky interoperability poskytovatele EETS.\n(41)\nEETS má potenciál výrazně snížit administrativní náklady a zátěž pro provozovatele mezinárodní silniční dopravy a řidiče.\n(42)\nPoskytovatelé EETS by měli mít možnost vystavovat uživatelům EETS faktury. Subjekty pro výběr mýtného by však měly mít možnost žádat, aby faktury byly vystavovány jejich jménem, neboť vystavování faktur přímo jménem poskytovatele EETS může v určitých oblastech EETS vést k negativním důsledkům v administrativní a daňové oblasti.\n(43)\nKaždý členský stát s alespoň dvěma oblastmi EETS by měl určit kontaktní kancelář, na niž se budou moci obrátit poskytovatelé EETS, kteří chtějí poskytovat EETS na jeho území, s cílem usnadnit jejich kontakty se subjekty pro výběr mýtného.\n(44)\nElektronické mýtné a jiné služby, například spolupracující aplikace ITS (C-ITS), používají podobné technologie a sousedící kmitočtová pásma pro komunikaci s krátkým dosahem mezi vozidly navzájem a mezi vozidly a infrastrukturou. Po důkladném posouzení nákladů, přínosů, technických překážek a jejich možných řešení by bylo vhodné, aby byl v budoucnu prozkoumán potenciál pro zavedení dalších nových technologií pro elektronický systém pro výběr mýtného. Je důležité zavést opatření na ochranu stávajících investic do mikrovlnné technologie v pásmu 5,8 GHz před vlivem jiných technologií.\n(45)\nAniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti státní podpory či hospodářské soutěže, mělo by být členským státům umožněno navrhnout opatření na podporu elektronického výběru mýtného a fakturace.\n(46)\nPři přezkumu norem týkajících se EETS normalizačními organizacemi by měla platit přiměřená přechodná opatření k zajištění kontinuity EETS a kompatibility prvků interoperability, které jsou v době revize norem již používány, se systémy pro výběr mýtného.\n(47)\nEETS by měl umožnit rozvoj intermodality při dodržení zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“.\n(48)\nProblémy s určováním totožnosti pachatelů nerezidentů v souvislosti s elektronickými systémy pro výběr mýtného brání dalšímu rozvoji těchto systémů a širšímu uplatnění zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ na silnicích Unie, a je proto zapotřebí nalézt způsob jak určit totožnost těchto osob a zpracovávat jejich osobní údaje.\n(49)\nZ důvodů soudržnosti a účinného využívání zdrojů by systém pro výměnu informací o osobách, které nezaplatí silniční poplatek, a o jejich vozidlech měl používat stejné nástroje jako systém používaný pro výměnu informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 (5).\n(50)\nV některých členských státech je nezaplacení silničního poplatku konstatováno až poté, co byla uživateli oznámena povinnost silniční poplatek uhradit. Vzhledem k tomu, že tato směrnice neharmonizuje v tomto ohledu vnitrostátní právní předpisy, měly by členské státy mít možnost použít tuto směrnici k určení totožnosti uživatelů a vozidel pro účely oznámení uvedené povinnosti. Takové rozšířené použití by však mělo být povoleno, pouze pokud jsou splněny určité podmínky.\n(51)\nPostupy zahájené v návaznosti na nezaplacení silničního poplatku nejsou v Unii harmonizovány. Uživateli silnic, jehož totožnost byla zjištěna, je často dána možnost uhradit nezaplacený silniční poplatek či pevnou částku jako náhradu přímo subjektu odpovědnému za výběr silničního poplatku před tím, než orgány členského státu zahájí následné správní nebo trestní řízení. Je zapotřebí, aby byl za obdobných podmínek všem uživatelům silnic k dispozici účinný postup, jehož cílem bude ukončení závadného stavu spočívajícího v nezaplacení silničního poplatku. Za tímto účelem by členským státům mělo být umožněno poskytnout subjektu odpovědnému za výběr silničního poplatku údaje nezbytné k určení vozidla, k němuž se váže nezaplacení silničního poplatku, jakož i ke zjištění totožnosti jeho vlastníka či držitele, a to za předpokladu, že bude zajištěna řádná ochrana osobních údajů. V této souvislosti by členské státy měly zajistit, aby vyhověním platebnímu rozkazu, jenž vydal dotyčný subjekt, řízení o nezaplacení silničního poplatku skončilo.\n(52)\nV některých členských státech se nepřítomnost palubního zařízení ve vozidle či jeho nefunkčnost považují za nezaplacení silničního poplatku, pokud tento poplatek může být uhrazen pouze prostřednictvím palubního zařízení.\n(53)\nČlenské státy by měly poskytovat Komisi informace a údaje nezbytné pro posouzení účinnosti a efektivity systému pro výměnu informací o osobách, které nezaplatí silniční poplatek. Komise by měla obdržené údaje a informace posoudit a v případě potřeby navrhnout změny této směrnice.\n(54)\nPři přezkoumávání možných opatření k dalšímu usnadnění přeshraničního vymáhání povinnosti zaplatit silniční poplatek v Unii by Komise měla rovněž ve své zprávě posoudit, zda je zapotřebí vzájemné pomoci mezi členskými státy.\n(55)\nVymáhání povinnosti zaplatit silniční poplatek, určení vozidla a totožnosti vlastníka nebo držitele vozidla, u nějž bylo konstatováno nezaplacení silničního poplatku, a shromažďování informací o uživateli za účelem zajištění splnění povinností ze strany subjektu pro výběr mýtného vůči daňovým orgánům zahrnují zpracovávání osobních údajů. Toto zpracování údajů je třeba provádět v souladu s pravidly Unie, která jsou mimo jiné stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (8). Právo na ochranu osobních údajů je výslovně uznáno článkem 8 Listiny základních práv Evropské unie.\n(56)\nTouto směrnicí není dotčena svoboda členských států stanovit pravidla upravující zpoplatnění silniční infrastruktury a daňové záležitosti.\n(57)\nZa účelem usnadnění přeshraniční výměny informací o vozidlech a o vlastnících nebo držitelích vozidel, u nichž došlo k nezaplacení silničních poplatků, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změnu přílohy I v souvislosti s jejím přizpůsobením změnám v právu Unie. Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na Komisi rovněž tehdy, pokud jde o stanovení podrobných prvků klasifikace vozidel pro účely zřízení platného tarifního režimu, v němž budou dále vymezeny povinnosti uživatelů EETS týkající se poskytování údajů poskytovateli EETS a užívání a nakládání s palubním zařízením, stanoveny požadavky pro prvky interoperability ve vztahu k bezpečnosti a zdraví, spolehlivosti a dostupnosti, ochrany životního prostředí, technické slučitelnosti, zabezpečení, ochrany soukromí, provozu a řízení a rovněž vymezeny obecné požadavky na infrastrukturu, které se týkají prvků interoperability, stejně jako minimální kritéria způsobilosti pro oznámené subjekty. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(58)\nProvedení této směrnice vyžaduje, aby v členských státech byly jednotné podmínky pro uplatňování technických a administrativních specifikací pro zavedení postupů pro aktéry EETS a rozhraní mezi nimi s cílem usnadnit interoperabilitu a zajistit, aby se vnitrostátní trhy výběru mýtného řídily rovnocennými pravidly. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice a vymezení těchto technických a administrativních specifikací by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(59)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze III části B ve vnitrostátním právu.\n(60)\nTato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, především ochranu osobních údajů.\n(61)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11),\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tato směrnice stanoví podmínky nezbytné pro tyto účely:\na)\nzajištění interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného na celé unijní městské a meziměstské silniční síti, na dálnicích, hlavních a vedlejších silnicích a na různých stavbách, jako jsou tunely nebo mosty a trajekty, a\nb)\nusnadnění přeshraniční výměny údajů o registraci vozidel, které se týkají vozidel a vlastníků nebo držitelů vozidel, u nichž došlo k nezaplacení jakýchkoli silničních poplatků v Unii.\nZa účelem dodržování zásady subsidiarity se tato směrnice použije, aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá členskými státy za účelem výběru silničních poplatků z určitých typů vozidel, určení výše těchto poplatků a stanovení účelu, za kterým jsou tyto poplatky vybírány.\n2.   Články 3 až 22 se nevztahují na:\na)\nsystémy pro výběr mýtného, které nejsou elektronické ve smyslu čl. 2 bodu 10;\nb)\nmalé, čistě místní systémy pro výběr mýtného, pro které by byly náklady na splnění požadavků článků 3 až 22 nepřiměřené dosaženým přínosům.\n3.   Tato směrnice se nevztahuje na poplatky za parkování.\n4.   Cíle interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného v Unii se dosáhne prostřednictvím evropské služby elektronického mýtného (EETS), která doplňuje vnitrostátní služby elektronického mýtného členských států.\n5.   Pokud vnitrostátní právo vyžaduje, aby uživateli byla oznámena povinnost zaplatit silniční poplatek předtím, než lze konstatovat jeho nezaplacení, mohou členské státy tuto směrnici rovněž použít pro účely určení totožnosti vlastníka nebo držitele vozidla a vozidla samotného pouze pro účely oznámení uvedené povinnosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nneexistuje jiný způsob, jak určit totožnost vlastníka nebo držitele vozidla, a\nb)\noznámení určené vlastníku nebo držiteli vozidla o povinnosti zaplatit silniční poplatek je podle vnitrostátního práva povinnou součástí postupu pro zaplacení silničního poplatku.\n6.   Pokud členský stát použije odstavec 5, přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby jakékoli následné řízení v souvislosti s povinností zaplatit silniční poplatek bylo prováděno veřejnými orgány. Odkazy na nezaplacení silničního poplatku v této směrnici zahrnují případy podle odstavce 5, pokud členský stát, v němž k nezaplacení silničního poplatku došlo, uvedený odstavec použije.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„službou mýtného“ služba, která umožňuje uživatelům používat vozidlo v jedné nebo více oblastech EETS na základě jediné smlouvy, a v nezbytných případech s jednou sadou palubního zařízení, a která zahrnuje:\na)\nje-li to nutné, poskytování palubního zařízení upraveného podle potřeby uživatelům a udržování jeho funkčnosti;\nb)\nzáruky, že uživatel zaplatí subjektu pro výběr mýtného příslušné mýtné;\nc)\nposkytnutí prostředků pro zaplacení uživateli nebo přijetí již existujícího prostředku;\nd)\nvýběr mýtného od uživatele;\ne)\nobstarání zákaznických vztahů s uživatelem, a\nf)\nprovádění a dodržování bezpečnostní politiky a politiky ochrany soukromí u systémů pro výběr mýtného;\n2)\n„poskytovatelem služby mýtného“ právní subjekt poskytující služby mýtného v jedné či více oblastech EETS u jedné či více tříd vozidel;\n3)\n„subjektem pro výběr mýtného“ veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který vybírá mýtné za pohyb vozidel v oblasti EETS;\n4)\n„určeným subjektem pro výběr mýtného“ veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který byl jmenován jako subjekt pro výběr mýtného v budoucí oblasti EETS;\n5)\n„evropskou službou elektronického mýtného (EETS)“ služba mýtného, kterou poskytovatel EETS poskytuje uživateli EETS na základě smlouvy týkající se jedné nebo více oblastí EETS;\n6)\n„poskytovatelem EETS“ subjekt, který uživateli EETS na základě samostatné smlouvy uděluje přístup k EETS, převádí mýtné příslušnému subjektu pro výběr mýtného a je registrován členským státem, v němž je usazen;\n7)\n„uživatelem EETS“ fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela smlouvu s poskytovatelem EETS, aby získala přístup k EETS;\n8)\n„oblastí EETS“ silnice, silniční síť, stavba jako most nebo tunel, nebo trajekt, kde se vybírá mýtné prostřednictvím elektronického systému pro výběr mýtného;\n9)\n„systémem splňujícím požadavky EETS“ soubor prvků elektronického systému pro výběr mýtného, které jsou zvláště zapotřebí pro začlenění poskytovatelů EETS do systému a pro provoz EETS;\n10)\n„elektronickým systémem pro výběr mýtného“ systém pro výběr mýtného, v němž je povinnost uživatele zaplatit mýtné aktivována výlučně automatickým zjištěním přítomnosti vozidla v určité oblasti prostřednictvím dálkové komunikace s palubním zařízením umístěným ve vozidle nebo automatickým rozpoznáním poznávací značky a je s tímto zjištěním spojena;\n11)\n„palubním zařízením“ úplný soubor částí hardwarového a softwarového vybavení k použití v rámci služby mýtného, který je nainstalován nebo se nachází na palubě vozidla za účelem shromažďování, ukládání, zpracování a příjmu či předávání údajů na dálku, a to buď jako samostatné zařízení, nebo zařízení zabudované ve vozidle;\n12)\n„hlavním poskytovatelem služby“ poskytovatel služby mýtného se zvláštními povinnostmi, jako je povinnost uzavírat smlouvy se všemi zainteresovanými uživateli, nebo se zvláštními právy, jako je zvláštní odměna či garantovaná dlouhodobá smlouva, které se liší od práv a povinností jiných poskytovatelů služby;\n13)\n„prvkem interoperability“ jakákoliv základní konstrukční část, skupina konstrukčních částí, podsestava nebo úplná sestava zařízení, která jsou nebo mají být zahrnuty do EETS a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita služby, včetně hmotných předmětů i nehmotných předmětů, jako je programové vybavení;\n14)\n„vhodností pro použití“ schopnost prvku interoperability reprezentativně zabudovaného do EETS v souvislosti se systémem subjektu pro výběr mýtného dosáhnout určené výkonnosti při provozu a tuto výkonnost udržet;\n15)\n„kontextovými údaji mýtného“ informace stanovené odpovědným subjektem pro výběr mýtného, které jsou nezbytné pro stanovení výše mýtného, jež má být uhrazeno za pohyb vozidla v určité oblasti výběru mýtného, a k ukončení mýtné transakce;\n16)\n„výkazem o mýtném“ prohlášení určené subjektu pro výběr mýtného, které potvrzuje přítomnost vozidla v oblasti EETS ve formátu dohodnutém mezi poskytovatelem služby mýtného a subjektem pro výběr mýtného;\n17)\n„parametry klasifikace vozidel“ informace týkající se vozidla, podle nichž se na základě kontextových údajů mýtného vypočítává mýtné;\n18)\n„obslužným oddělením“ centrální elektronický systém používaný subjektem pro výběr mýtného, skupinou subjektů pro výběr mýtného, které vytvořily ústřední bod pro interoperabilitu, či poskytovatelem EETS ke shromažďování, zpracování a zasílání informací v rámci elektronického systému pro výběr mýtného;\n19)\n„podstatně upraveným systémem“ stávající elektronický systém pro výběr mýtného, jenž prošel nebo prochází změnou, která od poskytovatelů EETS vyžaduje provedení změn u prvků interoperability, které jsou v provozu, například přeprogramování nebo přizpůsobení rozhraní jejich obslužného oddělení, a to v takovém rozsahu, že je vyžadována opětovná akreditace;\n20)\n„akreditací“ postup vymezený a řízený subjektem pro výběr mýtného, jejž musí poskytovatel EETS podstoupit, aby získal povolení k poskytování EETS v oblasti EETS;\n21)\n„mýtným“ nebo „silničním poplatkem“ poplatek, který musí uživatel silnic zaplatit za pohyb po dané silnici, silniční síti, stavbě jako například mostu či tunelu, nebo trajektu;\n22)\n„nezaplacením silničního poplatku“ delikt spočívající v nezaplacení silničního poplatku uživatelem silnice v členském státě, jak je vymezen v příslušných právních předpisech dotyčného členského státu;\n23)\n„členským státem registrace“ členský stát, v němž je registrováno vozidlo, na které se vztahuje povinnost zaplatit silniční poplatek;\n24)\n„národním kontaktním místem“ určený příslušný orgán členského státu pro přeshraniční výměnu údajů o registraci vozidel;\n25)\n„automatizovaným vyhledáváním“ on-line přístup za účelem nahlédnutí do databází jednoho, více než jednoho nebo všech členských států;\n26)\n„vozidlem“ motorové vozidlo nebo jízdní souprava, které jsou určeny nebo používány pro přepravu osob nebo zboží po silnici;\n27)\n„držitelem vozidla“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno, jak vymezují právní předpisy členského státu registrace;\n28)\n„těžkým osobním či užitkovým vozidlem“ vozidlo s maximální přípustnou hmotností přesahující 3,5 tuny;\n29)\n„lehkým osobním či užitkovým vozidlem“ vozidlo s maximální přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 tuny.\nČlánek 3\nTechnologická řešení\n1.   Všechny nové elektronické systémy pro výběr mýtného, které vyžadují instalaci nebo použití palubních zařízení, musí užívat pro provádění transakcí elektronického mýtného jednu nebo více z těchto technologií:\na)\ndružicové určování polohy;\nb)\nmobilní komunikace;\nc)\nmikrovlnnou techniku na 5,8 GHz.\nStávající elektronické systémy pro výběr mýtného, které vyžadují instalaci nebo použití palubního zařízení a používají jiné technologie, musí splňovat požadavky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce, pokud jsou provedena jejich podstatná technologická zlepšení.\n2.   Postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (12) požádá Komise příslušné normalizační subjekty, aby s ohledem na technologie uvedené v odst. 1 prvním pododstavci a technologie systémů automatického rozpoznávání poznávacích značek urychleně přijaly normy použitelné pro elektronické systémy pro výběr mýtného a v případě potřeby je aktualizovaly. Komise požádá, aby normalizační orgány zajistily soustavnou kompatibilitu prvků interoperability.\n3.   Palubní zařízení, které užívá technologii družicového určování polohy a je uvedeno na trh po 19. říjnu 2021, musí být kompatibilní se službami určování polohy, které poskytují systémy Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací).\n4.   Aniž je dotčen odstavec 6, provozovatelé EETS poskytnou uživatelům EETS palubní zařízení, která jsou vhodná pro užívání a jsou interoperabilní a schopná komunikace s příslušnými elektronickými systémy pro výběr mýtného, které jsou v provozu v členských státech a užívají technologie uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.\n5.   Palubní zařízení může používat vlastní hardware a software, prvky jiného hardwaru a softwaru nacházející se ve vozidle nebo obojí. Za účelem komunikace s jinými hardwarovými systémy nacházejícími se ve vozidle může palubní zařízení používat jiné technologie než technologie uvedené v odst. 1 prvním pododstavci za předpokladu, že je zajištěna bezpečnost, kvalita služeb a ochrana soukromí.\nPalubní zařízení EETS může usnadňovat i jiné služby než je výběr mýtného za předpokladu, že provozování takových služeb nenarušuje služby mýtného v některé z oblastí EETS.\n6.   Aniž je dotčeno právo členských států zavést elektronické systémy pro výběr mýtného pro lehká osobní či užitková vozidla založené na družicovém určování polohy nebo mobilní komunikaci, mohou poskytovatelé EETS uživatelům lehkých osobních či užitkových vozidel poskytovat do 31. prosince 2027 palubní zařízení, která mohou využívat výhradně mikrovlnnou techniku na 5,8 GHz, k použití v oblastech EETS, které nevyžadují technologie družicového určování polohy nebo mobilních komunikací.\nKAPITOLA II\nOBECNÉ ZÁSADY EETS\nČlánek 4\nRegistrace poskytovatelů EETS\nKaždý členský stát stanoví postup pro registraci poskytovatelů EETS. Uděluje registraci subjektům, které jsou usazeny na jeho území, požádají o registraci a mohou prokázat, že splňují tyto požadavky:\na)\nmají certifikaci podle normy EN ISO 9001 nebo rovnocennou certifikaci;\nb)\nmají k dispozici technické vybavení a prohlášení ES či osvědčení ES dokládající, že prvky interoperability splňují specifikace;\nc)\njsou způsobilé pro poskytování služeb elektronického mýtného nebo v jiných příslušných oblastech;\nd)\njsou finančně způsobilé;\ne)\nudržují celkový plán řízení rizik, který nejméně každé dva roky podléhá auditu, a\nf)\nmají dobrou pověst.\nČlánek 5\nPráva a povinnosti poskytovatelů EETS\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, kterým udělily registraci, uzavřeli smlouvy EETS pokrývající všechny oblasti EETS na území alespoň čtyř členských států do 36 měsíců od jejich registrace v souladu s článkem 4. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby tito poskytovatelé EETS uzavřeli smlouvy pokrývající všechny oblasti EETS v daném členském státě do 24 měsíců od uzavření první smlouvy v tomto členském státě, s výjimkou těch oblastí EETS, v nichž odpovědné subjekty pro výběr mýtného nedodržují čl. 6 odst. 3.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby poskytovatelé EETS, jimž udělily registraci, zajistili nepřetržité pokrytí všech oblastí EETS od okamžiku uzavření smluv o tomto pokrytí. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby pokud není poskytovatel EETS schopen zachovat nepřetržité pokrytí některé oblasti EETS, jelikož subjekt pro výběr mýtného nedodržuje tuto směrnici, bylo toto pokrytí dotyčné oblasti co nejrychleji obnoveno.\n3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, jimž udělily registraci, zveřejnili informace o jejich pokrytí oblastí EETS a o veškerých změnách tohoto pokrytí, jakož i, do jednoho měsíce ode dne registrace, podrobné plány týkající se případného rozšíření jejich služby na další oblasti EETS a tyto údaje každoročně aktualizovali.\n4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, jimž udělily registraci nebo kteří poskytují EETS na jejich území, poskytli v nezbytných případech uživatelům EETS palubní zařízení, které splňuje požadavky stanovené v této směrnici a ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (13) a 2014/30/EU (14). Od dotyčných poskytovatelů EETS mohou požadovat důkaz o tom, že jsou tyto požadavky splněny.\n5.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, kteří poskytují EETS na jejich území, vedli seznamy zneplatněných palubních zařízení týkající se jejich smluv EETS s uživateli EETS. Přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby takové seznamy byly vedeny za důsledného dodržování pravidel Unie o ochraně osobních údajů, jak jsou stanoveny mimo jiné v nařízení (EU) 2016/679 a ve směrnici 2002/58/ES.\n6.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, jimž udělily registraci, zveřejnili svou smluvní politiku ve vztahu k uživatelům EETS.\n7.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, kteří poskytují EETS na jejich území, poskytli subjektům pro výběr mýtného informace potřebné pro výpočet a uplatňování mýtného na vozidla uživatelů EETS nebo poskytli subjektům pro výběr mýtného veškeré nezbytné informace, které jim umožní ověření výpočtu mýtného uplatněného na vozidla uživatelů EETS poskytovateli EETS.\n8.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS, kteří poskytují EETS na jejich území, spolupracovali se subjekty pro výběr mýtného při jejich úsilí o určení totožnosti podezřelých. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby existuje-li podezření, že nebyl zaplacen silniční poplatek, byl subjekt pro výběr mýtného schopen získat od poskytovatele EETS údaje o vozidle, jež bylo zapojeno do údajného nezaplacení silničního poplatku, a o vlastníkovi či držiteli tohoto vozidla, jenž je zákazníkem tohoto poskytovatele EETS. Takové údaje poskytovatel EETS zpřístupní okamžitě.\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekt pro výběr mýtného takové údaje neposkytoval žádnému jinému poskytovateli služby mýtného. Přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, kdy je subjekt pro výběr mýtného spojen s poskytovatelem služby mýtného v jednom subjektu, se tyto údaje používaly pouze k určení totožnosti podezřelých, nebo v souladu s čl. 27 odst. 3.\n9.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekt pro výběr mýtného odpovědný za oblast EETS na jejich území byl schopen od poskytovatele EETS získat údaje týkající se všech vozidel vlastněných nebo držených zákazníky poskytovatele EETS, která byla v daném období používána k jízdě v oblasti EETS, za niž je subjekt pro výběr mýtného odpovědný, jakož i údaje týkající se vlastníků nebo držitelů těchto vozidel, pokud subjekt pro výběr mýtného tyto údaje potřebuje, aby splnil své povinnosti vůči daňovým orgánům. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatel EETS poskytl požadované údaje nejpozději dva dny po obdržení žádosti. Přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekt pro výběr mýtného takové údaje neposkytoval žádnému jinému poskytovateli služby mýtného. Přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, kdy je subjekt pro výběr mýtného spojen s poskytovatelem služby mýtného v jednom subjektu, se tyto údaje používaly pouze ke splnění povinností subjektu pro výběr mýtného vůči daňovým orgánům.\n10.   Údaje, které poskytovatelé EETS poskytli subjektům pro výběr mýtného, musí být zpracovávány v souladu s pravidly Unie o ochraně osobních údajů, jak jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/679, jakož i s vnitrostátními právními a správními předpisy, jimiž se provádějí směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680.\n11.   Komise přijme do 19. října 2019 prováděcí akty, kterými podrobně vymezí povinnosti poskytovatelů EETS, pokud jde o:\na)\nsledování plnění jejich úrovně služeb a spolupráce se subjekty pro výběr mýtného při ověřovacích auditech;\nb)\nspolupráci se subjekty pro výběr mýtného při provádění zkoušek systémů subjektů pro výběr mýtného;\nc)\nslužby a technickou podporu pro uživatele EETS a personalizaci palubního zařízení;\nd)\nfakturaci uživatelům EETS;\ne)\ninformace, které musí poskytovatelé EETS poskytovat subjektům pro výběr mýtného a na něž se odkazuje v odstavci 7, a\nf)\ninformování uživatele EETS o zjištěném nevykázání mýtného.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nČlánek 6\nPráva a povinnosti subjektů pro výběr mýtného\n1.   Nesplňuje-li oblast EETS technické a procedurální podmínky pro interoperabilitu EETS stanovené touto směrnicí, přijme členský stát, na jehož území se tato oblast EETS nachází, opatření nezbytná k zajištění toho, aby odpovědný subjekt pro výběr mýtného posoudil problém s dotčenými zúčastněnými stranami, a spadá-li tento problém do jeho oblasti působnosti, přijal nápravná opatření s cílem zajistit interoperabilitu EETS se systémem výběru mýtného. Dotyčný členský stát v případě potřeby aktualizuje rejstřík uvedený v čl. 21 odst. 1, pokud jde o informace uvedené v písmenu a) uvedeného odstavce.\n2.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby každý subjekt pro výběr mýtného odpovědný za oblast EETS na území tohoto členského státu vypracoval a udržoval aktuální přehled o oblasti EETS stanovující obecné podmínky pro poskytovatele EETS pro přístup do jejich oblastí EETS, v souladu s provádějícími akty uvedenými v odstavci 9.\nPokud je na území některého členského státu zaveden nový elektronický systém pro výběr mýtného, přijme tento členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby určený subjekt pro výběr mýtného odpovědný za tento systém zveřejnil přehled o oblasti EETS v dostatečném předstihu a umožnil tak zainteresovaným poskytovatelům EETS získat akreditaci nejpozději jeden měsíc před zahájením provozu nového systému, přičemž je třeba řádně zohlednit délku postupu posuzování shody prvků interoperability podle čl. 15 odst. 1 se specifikacemi a jejich vhodnosti pro použití.\nJe-li elektronický systém pro výběr mýtného na území některého členského státu podstatně upraven, přijme tento členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekt pro výběr mýtného odpovědný za tento systém zveřejnil aktualizovaný přehled o oblasti EETS v dostatečném předstihu a umožnil tak již akreditovaným poskytovatelům EETS přizpůsobit jejich prvky interoperability novým požadavkům a opětovně získat akreditaci nejpozději jeden měsíc před zahájením provozu upraveného systému, přičemž je třeba řádně zohlednit délku postupu posuzování shody prvků interoperability podle čl. 15 odst. 1 se specifikacemi a jejich vhodnosti pro použití.\n3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty pro výběr mýtného odpovědné za oblasti EETS na svém území akceptovaly na nediskriminačním základě jakéhokoli poskytovatele EETS žádajícího o poskytování EETS v uvedených oblastech EETS.\nAkceptace poskytovatele EETS v určité oblasti EETS je podmíněna splněním povinností a obecných podmínek stanovených v přehledu o oblasti EETS tímto poskytovatelem.\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty pro výběr mýtného od poskytovatelů EETS nevyžadovaly používání zvláštních technických řešení nebo postupů, které brání interoperabilitě prvků interoperability určitého poskytovatele EETS s elektronickými systémy pro výběr mýtného v jiných oblastech EETS.\nNemohou-li subjekt pro výběr mýtného a poskytovatel EETS dosáhnout dohody, může být věc postoupena smírčímu orgánu odpovědnému za příslušnou oblast výběru mýtného.\n4.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby smlouvy mezi subjektem pro výběr mýtného a poskytovatelem EETS týkající se poskytování EETS na území daného členského státu dovolovaly poskytovateli EETS vystavit fakturu za mýtné přímo uživateli EETS.\nSubjekt pro výběr mýtného může žádat, aby poskytovatel EETS uživateli vystavoval faktury jeho jménem a na jeho účet, a poskytovatel EETS této žádosti vyhoví.\n5.   Mýtné účtované subjekty pro výběr mýtného uživatelům EETS nesmí překročit odpovídající celostátní nebo místní mýtné. Tím není dotčeno právo členských států zavést rabaty nebo slevy na podporu využívání elektronických plateb mýtného. Veškeré rabaty a slevy uživatelů palubního zařízení z mýtného, které jim poskytuje členský stát nebo subjekt pro výběr mýtného, musí být transparentní, veřejně oznamované a za stejných podmínek dostupné zákazníkům poskytovatelů EETS.\n6.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty pro výběr mýtného přijaly ve svých oblastech EETS jakékoli funkční palubní zařízení od poskytovatelů EETS, s nimiž mají smluvní vztah, které získalo osvědčení v souladu s postupem vymezeným v prováděcích aktech podle čl. 15 odst. 7 a které není uvedeno na seznamu zneplatněných palubních zařízení podle čl. 5 odst. 5.\n7.   V případě poruchy EETS, kterou lze přičíst subjektu pro výběr mýtného, zajistí subjekt pro výběr mýtného poskytování služby za zhoršených podmínek, umožňující vozidlům se zařízením uvedeným v odstavci 6 bezpečný pohyb s minimální prodlevou a bez toho, aby byli vlastník nebo držitel vozidla podezřelí z toho, že nezaplatily silniční poplatek.\n8.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty pro výběr mýtného spolupracovaly nediskriminačním způsobem s poskytovateli EETS, výrobci nebo oznámenými subjekty s cílem posoudit vhodnost prvků interoperability pro použití v jejich oblastech EETS.\n9.   Komise přijme do 19. října 2019 prováděcí akty, kterými stanoví minimální obsah přehledu o oblasti EETS, včetně:\na)\npožadavků na poskytovatele EETS;\nb)\nprocedurálních podmínek, včetně obchodních podmínek;\nc)\npostupu akreditace poskytovatelů EETS, a\nd)\nkontextových údajů mýtného.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nČlánek 7\nOdměna\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé EETS měli nárok na odměnu od subjektu pro výběr mýtného.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby metodika pro vymezení odměny poskytovatelů EETS byla transparentní, nediskriminační a jednotná pro všechny poskytovatele EETS s akreditací pro danou oblast EETS. Přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla metodika zveřejněna jako součást obchodních podmínek v přehledu o oblasti EETS.\n3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby se v oblastech EETS s hlavním poskytovatelem služby metodika pro výpočet odměny poskytovatelů EETS řídila touž strukturou jako odměna srovnatelných služeb stanovená hlavním poskytovatelem služby. Výše odměny poskytovatelů EETS se může lišit od odměny hlavního poskytovatele služby, je-li odůvodněna:\na)\nnáklady vyplývajícími ze specifických požadavků a povinností hlavního poskytovatele služby, které neplatí pro poskytovatele EETS, a\nb)\npotřebou odečíst od odměny poskytovatelů EETS pevné poplatky uložené subjektem pro výběr mýtného na základě nákladů, jež tomuto subjektu vznikají při poskytování, provozování a údržbě systému splňujícího požadavky EETS v jeho oblasti výběru mýtného, včetně nákladů na akreditaci, pokud nejsou takové náklady zahrnuty do mýtného.\nČlánek 8\nMýtné\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, kdy ke stanovení tarifu mýtného platného pro určité vozidlo používá poskytovatel EETS odlišnou klasifikaci vozidla než subjekt pro výběr mýtného, platila klasifikace používaná subjektem pro výběr mýtného, ledaže lze prokázat chybu.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl subjekt pro výběr mýtného oprávněn požadovat od poskytovatele EETS platbu za veškeré doložené výkazy o mýtném a za veškeré doložené nevykázání mýtného ve vztahu k jakémukoli uživatelskému účtu EETS, který tento poskytovatel EETS spravuje.\n3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatel EETS nenesl odpovědnost za jakékoli další mýtné vzniklé v důsledku použití zneplatněného palubního zařízení v případě, že zaslal subjektu pro výběr mýtného seznam těchto zneplatněných palubních zařízení uvedený v čl. 5 odst. 5. Počet záznamů v seznamu zneplatněných palubních zařízení, formát tohoto seznamu a frekvence jeho aktualizací jsou dohodnuty mezi subjekty pro výběr mýtného a poskytovateli EETS.\n4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty pro výběr mýtného v systémech pro výběr mýtného založených na mikrovlnné technologii předaly poskytovatelům EETS doložené výkazy o mýtném, které vzniklo jejich uživatelům EETS.\n5.   Komise přijme do 19. října 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými stanoví podrobnosti pro klasifikaci vozidel pro účely stanovení platných tarifních režimů, včetně veškerých postupů nezbytných pro stanovení takových režimů. Tento soubor parametrů klasifikace vozidel podporovaný EETS nesmí omezovat volbu tarifních režimů subjekty pro výběr mýtného. Komise zajistí dostatečnou flexibilitu s cílem umožnit, aby se tento soubor parametrů klasifikace podporovaný EETS rozvíjel podle předvídatelných budoucích potřeb. Těmito akty není dotčena definice parametrů, na jejichž základě se mění mýtné, obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES (15).\nČlánek 9\nÚčetnictví\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právní subjekty, které poskytují služby mýtného, vedly účetní záznamy, které umožňují jasně odlišovat náklady a výnosy vztahující se k poskytování služby mýtného od nákladů a výnosů vztahujících se k jiným činnostem. Informace o nákladech a výnosech vztahujících se k poskytování služby mýtného se na žádost poskytnou příslušnému smírčímu orgánu nebo soudnímu orgánu. Členské státy rovněž přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby nebyly povoleny křížové dotace mezi činnostmi prováděnými ve funkci poskytovatele služby mýtného a jinými činnostmi.\nČlánek 10\nPráva a povinnosti uživatelů EETS\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se uživatelé EETS mohli stát účastníky EETS prostřednictvím kteréhokoli poskytovatele EETS, bez ohledu na jejich státní příslušnost, členský stát pobytu nebo členský stát, v němž je vozidlo registrováno. Při uzavírání smlouvy musí být uživatelé EETS řádně informováni o přípustných platebních prostředcích a v souladu s nařízením (EU) 2016/679 rovněž o zpracování svých osobních údajů a o právech vyplývajících z platných právních předpisů o ochraně osobních údajů.\n2.   Platba mýtného uživatelem EETS poskytovateli EETS je považována za plnění platebních povinností uživatele EETS vůči příslušnému subjektu pro výběr mýtného.\nPokud jsou ve vozidle nainstalovány nebo přepravovány dvě nebo více palubních zařízení, je za použití nebo aktivaci příslušného palubního zařízení pro konkrétní oblast EETS odpovědný uživatel EETS.\n3.   Komise přijme do 19. října 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými podrobně vymezí povinnosti uživatelů EETS, pokud jde o:\na)\nposkytování údajů poskytovateli EETS, a\nb)\npoužívání a obsluhu palubního zařízení.\nKAPITOLA III\nSMÍRČÍ ORGÁN\nČlánek 11\nZřízení a pravomoci\n1.   Každý členský stát s nejméně jednou oblastí EETS určí nebo zřídí smírčí orgán, aby usnadnil mediaci mezi subjekty pro výběr mýtného s oblastí EETS nacházející se na jeho území a poskytovateli EETS, kteří mají s těmito subjekty pro výběr mýtného uzavřeny smlouvy či s nimi vedou smluvní jednání.\n2.   Smírčí orgán má zejména pravomoc ověřovat, zda smluvní podmínky uložené subjektem pro výběr mýtného poskytovatelům EETS nejsou diskriminační. Dále má pravomoc ověřovat, zda jsou poskytovatelé EETS odměňováni v souladu se zásadami stanovenými v článku 7.\n3.   Členské státy uvedené v odstavci 1 přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl jejich smírčí orgán nezávislý ve své organizaci a právní struktuře na obchodních zájmech subjektů pro výběr mýtného a poskytovatelů služby mýtného.\nČlánek 12\nPostup mediace\n1.   Každý členský stát s nejméně jednou oblastí EETS stanoví postup mediace, aby subjekt pro výběr mýtného nebo poskytovatel EETS měli možnost požádat příslušný smírčí orgán, aby vstoupil do sporu týkajícího se jejich smluvních vztahů nebo jednání.\n2.   Postup mediace uvedený v odstavci 1 vyžaduje, aby smírčí orgán ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení žádosti o vstup do sporu uvedl, zda má k dispozici všechny dokumenty nezbytné pro mediaci.\n3.   Postup mediace uvedený v odstavci 1 vyžaduje, aby smírčí orgán vydal stanovisko ke sporu nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti o vstup do něj.\n4.   Za účelem usnadnění výkonu úkolů smírčího orgánu jej členské orgány zmocní k tomu, aby si od subjektů pro výběr mýtného, poskytovatelů EETS a případných třetích stran aktivně se podílejících na poskytování EETS v dotčeném členském státě mohl vyžádat příslušné informace.\n5.   Členské státy s nejméně jednou oblastí EETS a Komise přijmou nezbytná opatření k zajištění výměny informací mezi smírčími orgány týkajících se jejich práce a zásad a postupů, jimiž se řídí.\nKAPITOLA IV\nTECHNICKÁ USTANOVENÍ\nČlánek 13\nJediná nepřetržitá služba\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla EETS poskytována uživatelům EETS jako jediná nepřetržitá služba.\nTím se rozumí, že:\na)\njakmile jsou parametry klasifikace vozidel, včetně proměnných parametrů, uloženy nebo ohlášeny, není během jízdy nutný žádný další zásah člověka ve vozidle, nedojde-li ke změně vlastností vozidla, a\nb)\ninterakce člověka s konkrétním palubním zařízením je ve všech oblastech EETS stejná.\nČlánek 14\nDalší prvky týkající se EETS\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla interakce uživatelů EETS se subjekty pro výběr mýtného v rámci EETS v příslušných případech omezena na fakturaci v souladu s čl. 6 odst. 4 a na postup vymáhání. Interakce mezi uživateli EETS a poskytovateli EETS nebo jejich palubním zařízením mohou být pro každého poskytovatele EETS specifické, aniž by byla ohrožena interoperabilita EETS.\n2.   Členské státy mohou vyžadovat, aby poskytovatelé služby mýtného, včetně poskytovatelů EETS, na žádost orgánů členských států poskytli dopravní údaje týkající se jejich zákazníků, s výhradou dodržení platných pravidel pro ochranu údajů. Členské státy mohou tyto údaje použít pouze pro účely dopravních politik a zdokonalení řízení dopravy a tyto údaje nesmějí být použity k určení totožnosti zákazníků.\n3.   Komise přijme do 19. října 2019 prováděcí akty, kterými stanoví specifikace elektronických rozhraní mezi prvky interoperability subjektů pro výběr mýtného, poskytovatelů EETS a uživatelů EETS, včetně obsahu případných zpráv, které si zúčastněné strany prostřednictvím těchto rozhraní vyměňují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nČlánek 15\nPrvky interoperability\n1.   Pokud je na území některého členského státu zaveden nový elektronický systém pro výběr mýtného, přijme tento členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby určený subjekt pro výběr mýtného odpovědný za tento systém stanovil a zveřejnil v přehledu o oblasti EETS podrobný plán postupu posuzování shody prvků interoperability se specifikacemi a vhodnosti těchto prvků pro použití, a umožnil tak zainteresovaným poskytovatelům EETS získat akreditaci nejpozději jeden měsíc před zahájením provozu nového systému.\nJe-li elektronický systém pro výběr mýtného na území některého členského státu podstatně upraven, přijme tento členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekt pro výběr mýtného odpovědný za tento systém stanovil a zveřejnil v přehledu o oblasti EETS kromě prvků uvedených v prvním pododstavci také podrobný plán opětovného posuzování shody prvků interoperability se specifikacemi a vhodnosti těchto prvků pro použití v případě poskytovatelů EETS, kteří již pro tento systém byly akreditováni před jeho podstatnou úpravou. Tento plán umožní dotyčným poskytovatelům EETS opětovně získat akreditaci nejpozději jeden měsíc před zahájením provozu upraveného systému.\nSubjekt pro výběr mýtného musí tento plán dodržovat.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby každý subjekt pro výběr mýtného odpovědný za některou oblast EETS na území tohoto členského státu vytvořil zkušební prostředí, v němž poskytovatel EETS nebo jeho pověření zástupci mohou ověřit, zda je jeho palubní zařízení vhodné pro použití v oblasti EETS subjektu pro výběr mýtného, a získat certifikaci o úspěšném dokončení příslušných zkoušek. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby subjektům pro výběr mýtného umožnily zavést jediné zkušební prostředí pro více než jednu oblast EETS a aby jednomu pověřenému zástupci umožnily ověřit vhodnost pro použití jednoho druhu palubního zařízení jménem více než jednoho poskytovatele EETS.\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby subjektům pro výběr mýtného bylo umožněno požadovat od poskytovatelů EETS nebo jejich pověřených zástupců úhradu nákladů na příslušné zkoušky.\n3.   Členské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění prvků interoperability pro použití v EETS na trh, pokud nesou označení CE nebo pro ně bylo vydáno prohlášení o shodě se specifikacemi nebo prohlášení o vhodnosti pro použití. Členské státy nesmějí zejména vyžadovat kontroly, které již byly provedeny v rámci postupu ověření shody se specifikacemi nebo vhodnosti pro použití.\n4.   Komise přijme do 19. října 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými stanoví požadavky pro prvky interoperability týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, spolehlivosti a dostupnosti, ochrany životního prostředí, technické slučitelnosti, zabezpečení, ochrany soukromí, provozu a řízení.\n5.   Komise přijme do 19. října 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými stanoví obecné požadavky na infrastrukturu, pokud jde o:\na)\npřesnost údajů výkazu o mýtném s cílem zajistit rovné zacházení s uživateli EETS ohledně mýtného a poplatků;\nb)\nurčení totožnosti příslušného poskytovatele EETS prostřednictvím palubního zařízení;\nc)\nvyužívání otevřených standardů pro prvky interoperability zařízení EETS;\nd)\nzačlenění palubního zařízení ve vozidle a\ne)\nsignalizaci, která řidiče informuje o povinnosti zaplatit silniční poplatek.\n6.   Komise přijme do 19. října 2019 prováděcí akty, kterými stanoví tyto specifické požadavky na infrastrukturu:\na)\npožadavky na společné komunikační protokoly mezi zařízením subjektů pro výběr mýtného a poskytovatelů EETS;\nb)\npožadavky na mechanismy umožňující subjektům pro výběr mýtného zjistit, zda je vozidlo pohybující se v jejich oblasti EETS vybaveno platným a funkčním palubním zařízením;\nc)\npožadavky na rozhraní člověk-stroj v palubním zařízení;\nd)\npožadavky týkající se konkrétně prvků interoperability u systémů pro výběr mýtného založených na mikrovlnné technologii a\ne)\nkonkrétní požadavky na systémy pro výběr mýtného založené na globálním družicovém navigačním systému (GNSS).\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\n7.   Komise přijme do 19. října 2019 prováděcí akty, kterými stanoví postup, jež mají členské státy používat pro posuzování shody prvků interoperability se specifikacemi a jejich vhodnosti pro použití, včetně obsahu a formátu prohlášení ES. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.\nKAPITOLA V\nOCHRANNÉ DOLOŽKY\nČlánek 16\nOchranný postup\n1.   Pokud má některý členský stát důvod domnívat se, že prvky interoperability, které nesou označení CE a byly uvedeny na trh, při používání v souladu se svým určením pravděpodobně nesplňují příslušné požadavky, přijme veškerá nezbytná opatření, aby omezil jejich oblast použití, jejich používání zakázal nebo je stáhl z trhu. Tento členský stát o přijatých opatřeních neprodleně informuje Komisi a uvede důvody pro své rozhodnutí, zejména zda je nedodržení shody důsledkem:\na)\nnesprávného použití technických specifikací, nebo\nb)\nnepřiměřenosti technických specifikací.\n2.   Komise co nejdříve konzultuje s dotyčným členským státem, výrobcem, poskytovatelem EETS nebo jejich pověřenými zástupci usazenými v Unii. Pokud po této konzultaci Komise zjistí, že je dané opatření odůvodněné, neprodleně o tom informuje dotyčný členský stát i ostatní členské státy. Zjistí-li však Komise po této konzultaci, že je dané opatření nedůvodné, neprodleně o tom informuje dotyčný členský stát, jakož i výrobce nebo jeho pověřeného zástupce usazeného v Unii a ostatní členské státy.\n3.   Pokud prvky interoperability s označením CE nesplňují požadavky na interoperabilitu, příslušný členský stát požádá výrobce nebo jeho pověřeného zástupce usazeného v Unii, aby za podmínek stanovených tímto členským státem tento prvek interoperability opětovně uvedl do shody se specifikacemi nebo do stavu vhodnosti pro použití, a informuje o tom Komisi a ostatní členské státy.\nČlánek 17\nTransparentnost posuzování\nKaždé rozhodnutí přijaté některým členským státem nebo subjektem pro výběr mýtného týkající se posuzování shody prvků interoperability se specifikacemi nebo jejich vhodnosti pro použití a každé rozhodnutí přijaté podle článku 16 musí podrobně uvádět důvody, na nichž je založeno. Oznámí se co nejdříve dotčenému výrobci, poskytovateli EETS nebo jejich pověřeným zástupcům, přičemž se uvede, jaké opravné prostředky lze uplatnit podle platných právních předpisů dotyčného členského státu, a uvedou se lhůty pro výkon práva podat tyto opravné prostředky.\nKAPITOLA VI\nSPRÁVNÍ OPATŘENÍ\nČlánek 18\nJednotné kontaktní místo\nKaždý členský stát s nejméně dvěma oblastmi EETS na svém území určí jednotné kontaktní místo pro poskytovatele EETS. Členský stát zveřejní kontaktní údaje tohoto místa a na žádost je poskytne zainteresovaným poskytovatelům EETS. Členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby kontaktní místo na žádost poskytovatele EETS usnadňovalo a koordinovalo počáteční administrativní kontakty mezi poskytovatelem EETS a subjekty pro výběr mýtného odpovědnými za oblasti EETS na území daného členského státu. Kontaktním místem může být fyzická osoba nebo veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt.\nČlánek 19\nOznámené subjekty\n1.   Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům veškeré subjekty, jež jsou oprávněny provádět postup pro posuzování shody se specifikacemi nebo vhodnosti pro použití uvedený v prováděcích aktech podle čl. 15 odst. 7 nebo na tento postup dohlížet, přičemž u každého subjektu uvedou oblast jeho působnosti a identifikační čísla, která předem obdržely od Komise. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam subjektů, jejich identifikační čísla a oblasti jejich působnosti a tento seznam pravidelně aktualizuje.\n2.   Členské státy uplatňují k posuzování subjektů, které mají být oznámeny, kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 5 tohoto článku. Subjekty, které splňují kritéria pro posuzování stanovená v příslušných evropských normách, jsou považovány za subjekty splňující uvedená kritéria.\n3.   Členský stát odejme schválení subjektu, který již nesplňuje kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 5 tohoto článku. Neprodleně o tom informuje Komisi a ostatní členské státy.\n4.   Pokud se některý členský stát nebo Komise domnívají, že subjekt oznámený jiným členským státem nesplňuje kritéria stanovená v aktu uvedeném v odstavci 5 tohoto článku, postoupí tuto věc Výboru pro elektronické mýtné uvedenému v čl. 31 odst. 1, který do tří měsíců vydá stanovisko. Komise s ohledem na stanovisko výboru informuje členský stát, který dotyčný subjekt oznámil, o veškerých změnách nezbytných k tomu, aby si tento oznámený subjekt mohl zachovat udělený status.\n5.   Komise přijme do 19. října 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými stanoví minimální kritéria způsobilosti pro oznámené subjekty.\nČlánek 20\nKoordinační skupina\nZřizuje se koordinační skupina subjektů oznámených podle čl. 19 odst. 1 (dále jen „koordinační skupina“) jako pracovní skupina Výboru pro elektronické mýtné uvedeného v čl. 31 odst. 1 v souladu s jednacím řádem tohoto výboru.\nČlánek 21\nRejstříky\n1.   Pro účely provádění této směrnice vede každý členský stát národní elektronický rejstřík těchto údajů:\na)\noblastí EETS na svém území, včetně informací týkajících se:\ni)\npříslušných subjektů pro výběr mýtného,\nii)\npoužitých technologií pro výběr mýtného,\niii)\nkontextových údajů mýtného,\niv)\npřehledu o oblasti EETS a\nv)\nposkytovatelů EETS, kteří mají se subjekty pro výběr mýtného působícími na území daného členského státu uzavřeny smlouvy na EETS;\nb)\nposkytovatelů EETS, kterým udělil registraci v souladu s článkem 4, a\nc)\npodrobných údajů o jediném kontaktním místě pro EETS podle článku 18, včetně kontaktní elektronické adresy a telefonního čísla.\nNení-li stanoveno jinak, členské státy nejméně jednou ročně ověří, zda jsou nadále splněny požadavky stanovené v čl. 4 písm. a), d), e) a f), a odpovídajícím způsobem rejstřík aktualizují. Rejstřík obsahuje rovněž závěry auditu stanoveného v čl. 4 písm. e). Členský stát nenese odpovědnost za činnost poskytovatelů EETS uvedených v jeho rejstříku.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby všechny údaje obsažené v národním elektronickém rejstříku byly aktuální a přesné.\n3.   Rejstříky jsou elektronicky přístupné veřejnosti.\n4.   Rejstříky se zpřístupní od 19. října 2021.\n5.   Na konci každého kalendářního roku sdělí orgány členských států pověřené vedením rejstříků elektronicky Komisi registry oblastí EETS a poskytovatelů EETS. Komise tyto informace zpřístupní ostatním členským státům. Na jakékoli nesrovnalosti se situací v určitém členském státu jsou upozorněny členský stát registrace a Komise.\nKAPITOLA VII\nPILOTNÍ SYSTÉMY\nČlánek 22\nPilotní systémy pro výběr mýtného\n1.   Za účelem umožnění technického rozvoje EETS mohou členské státy dočasně povolit v omezených částech své oblasti výběru mýtného a souběžně se systémem splňujícím požadavky EETS pilotní systémy pro výběr mýtného se zabudovanými novými technologiemi nebo koncepcemi, které nesplňují jedno čí více ustanovení této směrnice.\n2.   Poskytovatelé EETS se pilotních systémů pro výběr mýtného účastnit nemusí.\n3.   Než dotyčný členský stát zahájí pilotní systém pro výběr mýtného, požádá Komisi o povolení. Komise povolení vydá, nebo odmítne vydat formou rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy obdržela žádost. Komise může vydání povolení odmítnout, pokud by pilotní systém výběru mýtného mohl narušit správné fungování běžného elektronického systému pro výběr mýtného nebo fungování EETS. Počáteční doba platnosti tohoto povolení nepřesáhne tři roky.\nKAPITOLA VIII\nVÝMĚNA INFORMACÍ O NEZAPLACENÍ SILNIČNÍCH POPLATKŮ\nČlánek 23\nPostup pro výměnu informací mezi členskými státy\n1.   Za účelem umožnit určení vozidla a totožnosti vlastníka nebo držitele tohoto vozidla, u něhož bylo konstatováno nezaplacení silničního poplatku, udělí každý členský stát národním kontaktním místům jiných členských států přístup pouze k těmto vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání:\na)\núdajům o vozidlech a\nb)\núdajům o vlastníkovi nebo držiteli vozidla.\nÚdaje uvedené v písmenech a) a b), jichž je zapotřebí k provedení automatizovaného vyhledávání, musí být v souladu s přílohou I.\n2.   Pro účely výměny údajů podle odstavce 1 určí každý členský stát své národní kontaktní místo. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby výměna informací mezi členskými státy probíhala pouze v rámci těchto národních kontaktních míst. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platnými právními předpisy dotyčného členského státu. V rámci tohoto postupu výměny údajů je třeba věnovat zvláštní pozornost náležité ochraně osobních údajů.\n3.   Při automatizovaném vyhledávání formou odchozích žádostí používá národní kontaktní místo členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, úplné registrační číslo.\nTato automatizovaná vyhledávání jsou prováděna v souladu s postupy uvedenými v kapitole 3 bodech 2 a 3 přílohy rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (16) a v souladu s požadavky přílohy I této směrnice.\nČlenské státy, na jejichž území došlo k nezaplacení silničního poplatku, používají získané údaje za účelem zjištění osoby odpovědné za nezaplacení uvedeného poplatku.\n4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby se výměna informací prováděla za použití softwarové aplikace Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris) a aktualizovaných verzí tohoto softwaru, v souladu s přílohou I této směrnice a kapitolou 3 body 2 a 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV.\n5.   Každý členský stát nese své vlastní náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarových aplikací uvedených v odstavci 4.\nČlánek 24\nInformační dopis o nezaplacení silničního poplatku\n1.   Členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, se rozhodne, zda zahájí následné řízení ve vztahu k nezaplacení silničního poplatku.\nPokud se členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, rozhodne takové řízení zahájit, informuje v souladu se svým vnitrostátním právem vlastníka vozidla, držitele vozidla či jinak zjištěnou osobu podezřelou z nezaplacení silničního poplatku.\nTyto informace v souladu s vnitrostátním právem zahrnují právní důsledky, které má nezaplacení silničního poplatku na území členského státu, v němž k tomuto porušení jeho právních předpisů došlo.\n2.   Členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, sdělí v informačním dopise vlastníku vozidla, držiteli vozidla či jinak zjištěné osobě podezřelé z nezaplacení silničního poplatku v souladu se svým vnitrostátním právem veškeré relevantní informace, zejména povahu nezaplacení silničního poplatku, místo, den a čas nezaplacení silničního poplatku, název porušeného vnitrostátního právního předpisu, právo vznést námitku a mít přístup k informacím a příslušnou sankci, a případně i údaje o zařízení, jehož bylo ke zjištění nezaplacení silničního poplatku použito. Za tímto účelem vychází v tomto informačním dopise členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, z formuláře uvedeného v příloze II.\n3.   Pokud se členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, rozhodne zahájit v souvislosti s nezaplacením silničního poplatku následné řízení, zašle s ohledem na zajištění dodržování základních práv informační dopis v jazyce dokladu o registraci vozidla, je-li k dispozici, nebo v jednom z úředních jazyků členského státu registrace.\nČlánek 25\nNásledná řízení vedená subjekty vybírajícími poplatky\n1.   Členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, může subjektu odpovědnému za výběr silničního poplatku poskytnout údaje získané postupem podle čl. 23 odst. 1 jen tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\njsou předávány jen ty údaje, které tento subjekt potřebuje k vybrání nezaplaceného silničního poplatku;\nb)\npostup pro vybrání nezaplaceného silničního poplatku je v souladu s postupem stanoveným v článku 24;\nc)\ndotčený subjekt je odpovědný za provedení tohoto postupu a\nd)\nsplněním povinnosti uložené v platebním rozkazu, jenž vydal subjekt přijímající údaje, řízení o nezaplacení silničního poplatku končí.\n2.   Členské státy zajistí, aby byly údaje poskytnuté odpovědnému subjektu použity pouze k vybrání nezaplaceného silničního poplatku a aby byly neprodleně vymazány, jakmile bude tento silniční poplatek zaplacen, nebo trvá-li toto nezaplacení, v přiměřené lhůtě po jejich předání, kterou stanoví dotyčný členský stát.\nČlánek 26\nPodávání zpráv členskými státy Komisi\nKaždý členský stát zašle Komisi do 19. dubna 2023 a poté každé tři roky souhrnnou zprávu.\nV souhrnné zprávě se uvede počet automatizovaných vyhledávání provedených členským státem, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku, a směřovaných na národní kontaktní místo členského státu registrace v návaznosti na případy nezaplacení silničního poplatku, k nimž došlo na jeho území, spolu s počtem nevyřízených žádostí.\nSouhrnná zpráva rovněž obsahuje popis situace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o následné kroky týkající se případů nezaplacení silničního poplatku, založený na podílu těchto případů nezaplacení silničního poplatku, na které bylo reagováno informačními dopisy.\nČlánek 27\nOchrana údajů\n1.   Na osobní údaje zpracovávané podle této směrnice se použijí nařízení (EU) 2016/679 a vnitrostátní právní a správní předpisy, kterými se provádějí směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680.\n2.   Členské státy přijmou v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů opatření nezbytná k zajištění toho, aby:\na)\nzpracování osobních údajů pro účely článků 23, 24 a 25 bylo omezeno na ty druhy údajů, které jsou uvedeny v příloze I této směrnice;\nb)\nosobní údaje byly přesné a aktuální a aby žádosti o opravu nebo výmaz údajů byly vyřizovány bez zbytečného prodlení a\nc)\nbyla stanovena lhůta pro uchovávání osobních údajů.\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osobní údaje zpracovávané podle této směrnice byly používány pouze pro účely:\na)\nurčení totožnosti podezřelých s ohledem na povinnost platit silniční poplatky v oblasti působnosti čl. 5 odst. 8;\nb)\nzajištění plnění povinností, které mají subjekty pro výběr mýtného vůči daňovým orgánům v oblasti působnosti čl. 5 odst. 9, a\nc)\nurčení vozidla a totožnosti vlastníka nebo držitele vozidla, u něhož bylo konstatováno nezaplacení silničního poplatku v oblasti působnosti článků 23 a 24.\nČlenské státy rovněž přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby subjekty údajů měly stejná práva na informace, na přístup, na opravu, výmaz a omezení zpracování, na podání stížnosti u dozorového úřadu pro ochranu údajů, na náhradu újmy a na účinnou soudní ochranu, jako stanoví nařízení (EU) 2016/679 či případně směrnice (EU) 2016/680.\n3.   Tímto článkem není dotčena možnost, aby členské státy omezily rozsah povinností a práv stanovených některými ustanoveními nařízení (EU) 2016/679 v souladu s článkem 23 uvedeného nařízení pro účely uvedené v odstavci 1 uvedeného článku.\n4.   Každá dotčená osoba má právo obdržet bez zbytečného prodlení informace o tom, jaké osobní údaje zaznamenané v členském státě registrace byly předány členskému státu, v němž došlo k nezaplacení silničního poplatku, včetně informací o datu podání žádosti a o příslušném orgánu členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku.\nKAPITOLA IX\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 28\nPodávání zpráv\n1.   Komise předloží do 19. dubna 2023 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, zejména pokud jde o rozvoj a zavádění EETS a účinnost a efektivnost mechanismu pro výměnu údajů v rámci šetření případů nezaplacení silničních poplatků.\nVe zprávě se analyzuje zejména:\na)\ndopad čl. 5 odst. 1 a 2 na zavádění EETS s důrazem zejména na dostupnost služby v malých či okrajových oblastech EETS;\nb)\núčinnost článků 23, 24 a 25, pokud jde o snížení počtu případů nezaplacení silničních poplatků v Unii, a\nc)\npokrok, jehož bylo dosaženo u aspektů interoperability mezi elektronickými systémy pro výběr mýtného využívajícími družicového určování polohy a mikrovlnnou techniku na 5,8 GHz.\n2.   Ke zprávě se v případě potřeby připojí návrh na další změnu této směrnice Evropskému parlamentu a Radě, zejména pokud jde o tyto prvky:\na)\ndalší opatření, která zajistí dostupnost EETS ve všech oblastech EETS, včetně malých a okrajových oblastí;\nb)\nopatření pro další usnadnění přeshraničního vymáhání povinnosti zaplatit silniční poplatky v Unii, včetně mechanismu vzájemné pomoci, a\nc)\nrozšíření ustanovení usnadňujících přeshraniční vymáhání na nízkoemisní zóny, zóny s omezeným přístupem či další režimy regulace vjezdu vozidel do měst.\nČlánek 29\nAkty v přenesené pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými se aktualizuje příloha I s cílem zohlednit příslušné změny provedené v rozhodnutích Rady 2008/615/SVV (17) a 2008/616/SVV nebo pokud je to vyžadováno jinými relevantními právními akty Unie.\nČlánek 30\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 3, čl. 15 odst. 4 a 5, čl. 19 odst. 5 a v článku 29 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 18. dubna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 3, čl. 15 odst. 4 a 5, čl. 19 odst. 5 a v článku 29 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 3, čl. 15 odst. 4 a 5, čl. 19 odst. 5 a článku 29 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 31\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro elektronické mýtné.\nTento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 32\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy do 19. října 2021 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 27 a přílohami I a II. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\nPoužijí tyto předpisy ode dne 19. října 2021.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 33\nZrušení\nSměrnice 2004/52/ES se zrušuje s účinkem od 20. října 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze III části B ve vnitrostátním právu.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.\nČlánek 34\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 35\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 19. března 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 181.\n(2)  Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 66.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. března 2019.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).\n(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).\n(16)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nÚdaje potřebné k provedení automatizovaného vyhledávání podle čl. 23 odst. 1\nPoložka\nP/N (1)\nPoznámky\nÚdaje týkající se vozidla\nP\nČlenský stát registrace\nP\nRegistrační číslo vozidla\nP\n(A (2))\nÚdaje o nezaplacení silničního poplatku\nP\nČlenský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku\nP\nReferenční datum události\nP\nReferenční čas události\nP\nÚdaje poskytované jako výsledek automatizovaného vyhledávání provedeného podle čl. 23 odst. 1\nČást I.   Údaje týkající se vozidla\nPoložka\nP/N (3)\nPoznámky\nRegistrační číslo vozidla\nP\nČíslo podvozku/VIN\nP\nČlenský stát registrace\nP\nTovární značka\nP\n(D.1 (4)) např. Ford, Opel, Renault\nObchodní typ vozidla\nP\n(D.3) např. Focus, Astra, Megane\nKód kategorie EU\nP\n(J) např. mopedy, motocykly, automobily\nEmisní třída EURO\nP\nnapř. Euro 4, Euro 6\nČást II.   Údaje o vlastníkovi či držiteli vozidla\nPoložka\nP/N (5)\nPoznámky\nÚdaje o držiteli vozidla\n(C.1 (6))\nÚdaje se týkají držitele konkrétního osvědčení o registraci.\nPříjmení držitele registrace (případně název společnosti)\nP\n(C.1.1)\nPro příjmení, dodatky za jménem, tituly atd. se použijí samostatné kolonky a příjmení bude uvedeno v tisknutelném formátu.\nJméno\nP\n(C.1.2)\nPro jméno či jména a iniciály se použijí samostatné kolonky a jméno bude uvedeno v tisknutelném formátu.\nAdresa\nP\n(C.1.3)\nPro ulici, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště (sídla), zemi bydliště (sídla) atd. se použijí samostatné kolonky a adresa bude uvedena v tisknutelném formátu.\nPohlaví\nN\nMuž, žena\nDatum narození\nP\nPrávní subjekt\nP\nFyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.\nMísto narození\nN\nIdentifikační číslo\nN\nIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem určuje osobu nebo společnost.\nÚdaje týkající se vlastníka vozidla\n(C.2) Údaje týkající se vlastníka vozidla.\nPříjmení vlastníka (případně název společnosti)\nP\n(C.2.1)\nJméno\nP\n(C.2.2)\nAdresa\nP\n(C.2.3)\nPohlaví\nN\nMuž, žena\nDatum narození\nP\nPrávní subjekt\nP\nFyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.\nMísto narození\nN\nIdentifikační číslo\nN\nIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem určuje osobu nebo společnost.\nV případě sešrotovaných vozidel, odcizených vozidel nebo registračních značek nebo v případě propadlé registrace vozidla nebudou poskytnuty žádné informace o vlastníkovi či držiteli vozidla. Namísto nich se vrátí zpráva „Tuto informaci nelze poskytnout“.\n(1)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru, N = nepovinné.\n(2)  Harmonizovaný kód Unie, viz směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).\n(3)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru, N = nepovinné.\n(4)  Harmonizovaný kód Unie, viz směrnice 1999/37/ES.\n(5)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru, N = nepovinné.\n(6)  Harmonizovaný kód Unie, viz směrnice 1999/37/ES.\nPŘÍLOHA II\nVZOR INFORMAČNÍHO DOPISU\npodle článku 24\n[Titulní strana]\n…\n…\n[Název, adresa a telefonní číslo odesílatele]\n…\n…\n[Jméno (název) a adresa adresáta]\nINFORMAČNÍ DOPIS\ntýkající se nezaplacení silničního poplatku, k němuž došlo v …\n[název členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku]\nStrana 2\nDne … bylo zjištěno nezaplacení silničního poplatku u vozidla s registračním\n[datum]\nčíslem … tovární značky … typu …\norgánem …\n[název příslušného orgánu]\n[Varianta 1] (1)\nJste registrován/a jako držitel/ka osvědčení o registraci výše uvedeného vozidla.\n[Varianta 2] (1)\nDržitel/ka osvědčení o registraci výše uvedeného vozidla uvedl/a, že jste v době, kdy došlo k nezaplacení silničního poplatku, řídil/a uvedené vozidlo.\nPříslušné údaje o nezaplacení silničního poplatku jsou uvedeny dále na straně 3.\nVýše pokuty za nezaplacení silničního poplatku činí … EUR/národní měny. (1)\nVýše nezaplaceného silničního poplatku činí … EUR/národní měny. (1)\nPokuta je splatná do …\nNeuhradíte-li tuto pokutu (1)/silniční poplatek (1), doporučujeme Vám vyplnit připojený formulář odpovědi (strana 4) a zaslat jej na uvedenou adresu.\nTento dopis se vyřizuje podle vnitrostátních právních předpisů …\n[název členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku].\nStrana 3\nPříslušné údaje o nezaplacení silničního poplatku\na)\nÚdaje o vozidle, za které nebyl zaplacen silniční poplatek:\nRegistrační číslo: …\nČlenský stát registrace: …\nTovární značka a typ: .…\nb)\nÚdaje o nezaplacení silničního poplatku:\nMísto, datum a čas nezaplacení silničního poplatku:\n…\n…\n…\n…\nPovaha a právní kvalifikace nezaplacení silničního poplatku:\n…\n…\n…\n…\nPodrobný popis nezaplacení silničního poplatku:\n…\n…\nOdkaz na příslušný právní předpis (předpisy):\n…\n…\nPopis důkazů týkajících se nezaplacení silničního poplatku nebo odkaz na ně:\n…\n…\nc)\nÚdaje o zařízení, které bylo použito ke zjištění nezaplacení silničního poplatku (2):\nSpecifikace zařízení:\n…\n…\nIdentifikační číslo zařízení:\n…\n…\nPoslední kalibrace je platná do:\n…\n…\n(1)\nNehodící se škrtněte.\n(2)\nNeuvede se, pokud žádné zařízení nebylo použito.\nStrana 4\nFormulář odpovědi\n(vyplňte prosím velkým tiskacím písmem)\nA.\nTotožnost řidiče:\n—\nPříjmení a jméno:\n…\n…\n—\nMísto a datum narození:\n…\n—\nČíslo řidičského průkazu: … vydaného (datum): … v (místo): …\n—\nAdresa: …\n…\n…\n…\nB.\nSeznam otázek:\n1.\nJe vozidlo tovární značky … a s registračním číslem … registrováno na Vaše jméno? … ano/ne (1)\nPokud ne, držitelem osvědčení o registraci je:\n…\n(příjmení, jméno (případně název), adresa)\n2.\nPřiznáváte, že jste nezaplatil/a silniční poplatek? ano/ne (1)\n3.\nPokud to nepřiznáváte, vysvětlete prosím proč:\n…\n…\nZašlete prosím vyplněný formulář do 60 dnů od data tohoto informačního dopisu tomuto orgánu či subjektu: …\nna tuto adresu: …\nINFORMACE\n(V případě, že je informační dopis zasílán subjektem odpovědným za výběr silničního poplatku podle článku 25):\nPokud nebude nezaplacený silniční poplatek uhrazen ve lhůtě stanovené v tomto informačním dopise, bude tento případ předán k posouzení příslušnému orgánu …\n[název členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku].\nNebude-li tento případ dále řešen, budete o tom informován/a do 60 dnů od obdržení formuláře odpovědi nebo dokladu o zaplacení. (1)\n/\n(V případě, že je informační dopis zasílán příslušným orgánem členského státu):\nTento případ posoudí příslušný orgán …\n[název členského státu, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku].\nNebude-li tento případ dále řešen, budete o tom informován/a do 60 dnů od obdržení formuláře odpovědi nebo dokladu o zaplacení. (1)\n(1)\nNehodící se škrtněte.\nBude-li tento případ dále řešen, použije se tento postup:\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n…\n[vyplní členský stát, na jehož území došlo k nezaplacení silničního poplatku – jaký bude další postup, včetně údajů o možnosti a postupu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí případ stíhat. Uvedené údaje v každém případě zahrnují: název a adresu orgánu či subjektu odpovědného za stíhání případu, lhůtu splatnosti, název a adresu příslušného odvolacího orgánu, lhůtu pro podání opravného prostředku].\nTento dopis samotný nemá žádné právní důsledky.\nProhlášení o ochraně údajů\n[Pokud se použije nařízení (EU) 2016/679:\nV souladu s nařízením (EU) 2016/679 máte právo požadovat přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz anebo omezení zpracování, nebo vznést námitku proti jejich zpracování, jakož i právo na přenositelnost údajů. Máte také právo podat stížnost u [název a adresa příslušného dozorového úřadu].]\n[Pokud se použije směrnice (EU) 2016/680:\nV souladu s [název právního předpisu členského státu, kterým se provádí směrnice (EU) 2016/680] máte právo požadovat od správce přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz anebo omezení zpracování. Máte také právo podat stížnost u [název a adresa příslušného dozorového úřadu].]\nPŘÍLOHA III\nČÁST A\nZrušená směrnice a její změna\n(uvedená v článku 33)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES\nÚř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009\nÚř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109.\nČÁST B\nLhůta pro provedení ve vnitrostátním právu\n(uvedená v článku 33)\nSměrnice\nLhůta pro provedení\nSměrnice 2004/52/ES\n20. listopadu 2005\nPŘÍLOHA IV\nSrovnávací tabulka\nSměrnice 2004/52/ES\nTato směrnice\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1 první pododstavec písm. a)\n—\nČl. 1 odst. 1 první pododstavec písm. b)\nČl. 3 odst. 2, první věta\nČl. 1 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 1 odst. 2 návětí\nČl. 1 odst. 2 návětí\nČl. 1 odst. 2 písm. a)\nČl. 1 odst. 2 písm. a)\nČl. 1 odst. 2 písm. b)\n—\nČl. 1 odst. 2 písm. c)\nČl. 1 odst. 2 písm. b)\n—\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 4\n—\nČl. 1 odst. 5\n—\nČl. 1 odst. 6\n—\nČlánek 2\nČl. 2 odst. 1\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec\n—\nČl. 3 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 2 odst. 2 první věta\n—\nČl. 4 odst. 7\nČl. 3 odst. 2\n—\nČl. 3 odst. 3\nČl. 2 odst. 2 druhá a třetí věta\nČl. 3 odst. 4\nČl. 2 odst. 2 čtvrtá věta\n—\n—\nČl. 3 odst. 5\n—\nČl. 3 odst. 6\nČl. 2 odst. 3\n—\nČl. 2 odst. 4\n—\nČl. 2 odst. 5.\n—\nČl. 2 odst. 6.\n—\nČl. 2 odst. 7.\nČlánek 27\nČl. 3 odst. 1\n—\nČl. 3 odst. 2 první věta\nČl. 1 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 2 druhá věta\n—\nČl. 3 odst. 2 třetí věta\nČl. 3 odst. 3\nČl. 3 odst. 4\n—\nČl. 4 odst. 1\nČl. 4 odst. 2.\n—\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\n—\nČl. 4 odst. 5\n—\nČl. 4 odst. 7\nČl. 3 odst. 2\nČl. 4 odst. 8\nČl. 5 odst. 4\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\n—\nČlánek 26\nČl. 2 odst. 7\nČlánek 27\n—\nČlánek 28\n—\nČlánek 29\n—\nČlánek 30\nČlánek 5\nČlánek 31\nČlánek 6\nČl. 32 odst. 1\n—\nČl. 32 odst. 2\n—\nČlánek 33\nČlánek 7\nČlánek 34\nČlánek 8\nČlánek 35\nPříloha\n—\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II\n—\nPříloha III\n—\nPříloha IV", "summary": "Elektronické mýtné systémy – interoperabilita vnitrostátních systémů\nElektronické mýtné systémy – interoperabilita vnitrostátních systémů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/520 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v EU\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nCílem směrnice je zefektivnit pravidla EU pro elektronické systémy pro výběr mýtného:zlepšením interoperability systémů, v rámci nichž fungují;  stanovením právního základu pro přeshraniční výměnu informací o vozidlech a jejich vlastnících či provozovatelích, kteří nezaplatili silniční poplatky v EU.  Směrnice zrušuje směrnici 2004/52/ES ode dne 20. října 2021.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nSměrnice se nevztahuje na:neelektronické systémy pro výběr mýtného,  malé, čistě místní systémy pro výběr mýtného, pro které by byly náklady nepřiměřené dosaženým přínosům.  Evropská služba elektronického mýtného (EETS)EETS je způsobem, jak dosáhnout interoperabilního systému pro výběr mýtného.  Uživatelům silničních komunikací umožňuje uzavřít jedinou smlouvu a používat palubní zařízení* za účelem platby mýtného v celé EU.  Systém doplňuje vnitrostátní systémy výběru mýtného.  Směrnice stanovuje pravidla pro EETS včetně:obecných zásad včetně registrace poskytovatelů EETS a práv a povinností poskytovatelů EETS a výběrčích mýtného;  role smírčího orgánu ustaveného za účelem mediace mezi výběrčími mýtného a poskytovateli EETS;  zajištění jediné soustavné služby, tj. jakmile jsou údaje o vozidle zadány do systému, není zapotřebí žádného dalšího zadávání bez ohledu na to, oblastí kterého poskytovatele EETS vozidlo projíždí;  stanovení jediného kontaktního místa, pokud země EU spadá do více než jedné oblasti EETS.  Přeshraniční výměna informací\nSměrnice stanovuje pravidla výměny informací týkajících se nezaplacení silničního poplatku včetně:postupu výměny informací mezi zeměmi EU;  informačního dopisu o nezaplacení silničního poplatku;  poskytnutí informací výběrčímu orgánu ze strany země EU.  \nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPlatí ode dne 19. října 2019 a musí nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 19. října 2021.\nSměrnice však rovněž stanovuje řadu konkrétních lhůt:19. října 2019 – týkající se smírčího orgánu, prováděcích aktů Evropské komise o specifikacích elektronických rozhraní, prvcích interoperability a delegovaných aktech Komise ohledně oznámených subjektů;  19 října 2021 – dostupnost vnitrostátních elektronických registrů;  19. dubna 2023 – hlášení zemí EU Komisi a hlášení Komise Evropskému parlamentu a Radě;  17. dubna 2024 – pravomoc Komise přijímat akty v přenesené pravomoci.  \nKONTEXT\nEU rovněž stanovila pravidla pro sdílení informací mezi zeměmi EU o dopravních přestupcích.\nKLÍČOVÉ POJMY\nPalubní zařízení: úplný soubor částí hardwarového a softwarového vybavení k použití v rámci služby mýtného, který je nainstalován nebo se nachází na palubě vozidla za účelem shromažďování, ukládání, zpracování a příjmu či předávání údajů na dálku, a to buď jako samostatné zařízení, nebo zařízení zabudované ve vozidle.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 45–76)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9–25)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62–106)\nPostupné změny směrnice 2014/53/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (přepracované znění) (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79–106)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 21.06.2019"}
{"celex_id": "32019R1240", "reference": "25.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 198/88\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1240\nze dne 20. června 2019\no vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví\n(přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74 a čl. 79 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 377/2004 (2) bylo podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.\n(2)\nPrudký nárůst migračních toků v letech 2015 a 2016 vystavil migrační a azylové systémy i systémy správy hranic tlaku. Unie a členské státy tak stojí před náročným úkolem: posílit politiku Unie v oblasti migrace s cílem dosáhnout koordinované a účinné evropské reakce.\n(3)\nCílem politiky Unie v oblasti migrace je nahradit neoprávněné a nekontrolované toky migrace bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, jehož cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků v souladu s hlavou V kapitolou 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(4)\nDodržování lidských práv je základní zásadou politiky Unie. Unie je odhodlána chránit lidská práva a základní svobody všech migrantů, bez ohledu na jejich migrační status, a to zcela v souladu s mezinárodním právem. Opatření přijímaná styčnými úředníky pro přistěhovalectví při provádění tohoto nařízení, zejména v případech týkajících se zranitelných osob, by měla dodržovat základní práva v souladu s příslušným mezinárodním právem a právem Unie, včetně článků 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Listiny základních práv Evropské unie.\n(5)\nK zajištění účinného provádění přistěhovalecké politiky Unie ve všech jejích aspektech je třeba vést soustavný dialog a rozvíjet spolupráci s klíčovými třetími zeměmi původu a tranzitu migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu. V souladu s komplexním přístupem stanoveným v Evropském programu pro migraci by měla tato spolupráce zajistit lepší řízení přistěhovalectví, včetně opuštění území a navrácení, zvyšovat schopnost shromažďovat a sdílet informace, mimo jiné informace o přístupu žadatelů k mezinárodní ochraně a, pokud je to možné a relevantní, o jejich opětovném začlenění v zemi původu, a předcházet a bránit nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.\n(6)\nNástroje na ochranu zahrnují opatření uvedená v globálním přístupu k migraci a mobilitě. Strategie a trasy legálního přistěhovalectví mezi Unií a třetími zeměmi by měly rovněž zahrnovat migraci za prací, studentská víza a sloučení rodiny, aniž jsou tím dotčeny pravomoci členských států.\n(7)\nS ohledem na zvyšující se poptávku po analýzách i jiných informacích, jež mají podpořit tvorbu politik založenou na důkazech a operativní reakce, je zapotřebí, aby styční úředníci pro přistěhovalectví zajistili, že jejich porozumění a znalosti plně přispějí k vytváření komplexního situačního obrazu o třetích zemích.\n(8)\nInformace o složení migračních toků by měly, je-li to možné a relevantní, obsahovat také informace o udaném věku, pohlaví a rodině migrantů a o nezletilých osobách bez doprovodu.\n(9)\nVyslání stávajících evropských styčných úředníků pro přistěhovalectví do klíčových třetích zemí původu a tranzitu, jak k němu vyzvaly závěry zvláštního zasedání hlav států nebo předsedů vlád dne 23. dubna 2015, bylo prvním krokem na cestě k většímu zapojení třetích zemí do otázek souvisejících s migrací a ke zlepšení spolupráce se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými členskými státy. Na základě těchto zkušenosti by se na dlouhodobá vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí do třetích zemí mělo nahlížet tak, že podporují rozvoj, provádění a maximalizaci dopadu činnosti Unie v oblasti migrace.\n(10)\nCílem tohoto nařízení je zajistit lepší koordinaci a optimalizovat využívání sítě styčných úředníků vyslaných do třetích zemí příslušnými orgány členských států, mimo jiné případně i donucovacími orgány těchto států, jakož i Komisí a agenturami Unie s cílem účinněji reagovat na priority Unie, jimiž je předcházení nedovolenému přistěhovalectví a související přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a boj proti nim, usnadňování důstojného a účinného navracení, zpětného přebírání a opětovného začleňování, přispívání k integrované správě vnějších hranic Unie a k podpoře řízení legálního přistěhovalectví, a to rovněž v oblasti mezinárodní ochrany, znovuusídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem členskými státy a Unií. Uvedená koordinace by měla být plně v souladu se stávající linií velení a hierarchickými vztahy mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a orgány, které je vyslaly, a mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví navzájem.\n(11)\nV návaznosti na nařízení (ES) č. 377/2004 je cílem tohoto nařízení zajistit, aby styční úředníci pro přistěhovalectví lépe přispívali k fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví především tím, že vytváří mechanismus, prostřednictvím kterého členské státy, Komise a agentury Unie mohou systematičtěji koordinovat úkoly a role svých styčných úředníků vyslaných do třetích zemí.\n(12)\nVzhledem k tomu, že styční úředníci zabývající se otázkami migrace jsou vysíláni různými příslušnými orgány a že jejich pravomoci a úkoly se mohou překrývat, je třeba vynaložit úsilí ke zlepšení spolupráce mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví působícími ve stejné třetí zemi nebo regionu. Jestliže jsou styční úředníci pro přistěhovalectví vysláni Komisí nebo agenturami Unie do diplomatických misí Unie ve třetích zemích, měli by napomáhat fungování sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a podporovat jejich činnost. Ve vhodných případech mohou být tyto sítě rozšířeny na styčné úředníky vyslané zeměmi jinými než členskými státy.\n(13)\nVytvoření spolehlivého mechanismu, který zajistí lepší koordinaci a spolupráci všech styčných úředníků zabývajících se otázkami přistěhovalectví v rámci svých povinností, je zcela zásadní, má-li být minimalizován problém neúplnosti informací a zdvojování práce a mají-li být maximalizovány operativní schopnosti a účinnost. Měl by být zřízen řídící výbor, který by při zohlednění vnějších vztahů Unie poskytoval vedení v souladu s politickými prioritami Unie a byl vybaven nezbytnými pravomocemi, zejména k přijímání dvouletých pracovních programů pro činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, k dosahování shody ohledně ad hoc opatření určených styčným úředníkům pro přistěhovalectví, jež jsou přizpůsobeny řešení priorit a nově vznikajících potřeb, které již nejsou zahrnuty ve dvouletém pracovním programu, a k přidělování zdrojů na schválené činnosti, a který by odpovídal za provádění těchto činností. Úkoly řídícího výboru ani úkoly zprostředkovatelů sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví by neměly mít vliv na pravomoc vysílajících orgánů stanovovat úkoly svých styčných úředníků pro přistěhovalectví. Při plnění svých úkolů by měl řídící výbor přihlížet k rozmanitosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a k názorům nejvíce dotčených členských států, pokud jde o vztahy s příslušnými třetími zeměmi.\n(14)\nŘídící výbor by proto měl vyhotovit seznam styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí a pravidelně jej aktualizovat. Seznam by měl obsahovat informace o umístění, složení a činnostech různých sítí a rovněž kontaktní údaje a souhrn povinností vyslaných styčných úředníků pro přistěhovalectví.\n(15)\nMělo by být podporováno společné vysílání styčných úředníků s cílem posílit operativní spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, jakož i reagování na potřeby na úrovni Unie, jak budou vymezeny řídícím výborem. Z fondů Unie by mělo být podporováno společné vysílání nejméně dvěma členskými státy, vybízející k zapojení a přinášející přidanou hodnotu pro všechny členské státy.\n(16)\nMěla by být přijata zvláštní ustanovení pro obecnější opatření Unie v oblasti budování kapacit určená styčným úředníkům pro přistěhovalectví. Takové budování kapacit by mělo zahrnovat rozvoj společných hlavních osnov a kurzy odborné přípravy před vysláním, a to i v oblasti základních práv, ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie a posílení operativní kapacity sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví. Tyto osnovy by neměly být povinné a měly by doplňovat vnitrostátní osnovy stanovené vysílajícími orgány.\n(17)\nSítě styčných úředníků pro přistěhovalectví by měly zamezit zdvojování činnosti agentur Unie a jiných nástrojů nebo struktur Unie, včetně činnosti místních skupin pro schengenskou spolupráci, a měly by přinést přidanou hodnotu k již dosaženým výsledkům, pokud jde o shromažďování a výměnu informací v oblasti přistěhovalectví, a to zejména zaměřením se na operativní aspekty. Tyto sítě by měly působit jako zprostředkovatelé a poskytovatelé informací ze třetích zemí s cílem podporovat činnost agentur Unie při výkonu jejich pravomocí a úkolů, a to zejména tam, kde agentury Unie dosud nenavázaly spolupráci s třetími zeměmi. Za tímto účelem by měla být navázána užší spolupráce mezi sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a příslušnými agenturami Unie. Styční úředníci pro přistěhovalectví by si měli být neustále vědomi toho, že jejich činnost může mít důsledky pro provoz a pověst místních a regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, a měli by podle toho jednat při plnění svých úkolů.\n(18)\nOrgány členských států by měly ve vhodných případech a v souladu s unijním a vnitrostátním právem zajistit, aby se informace získané styčnými úředníky vyslanými do jiných členských států a strategické a operativní analýzy agentur Unie týkající se nedovoleného přistěhovalectví, důstojného a účinného navracení a opětovného začleňování, přeshraniční trestné činnosti nebo mezinárodní ochrany a znovuusídlování účinně dostávaly ke styčným úředníkům pro přistěhovalectví ve třetích zemích a aby byly informace poskytované styčnými úředníky pro přistěhovalectví sdíleny s příslušnými agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (dále jen „EASO“) v rámci působnosti jejich příslušných právních rámců.\n(19)\nZa účelem zajištění nejúčelnějšího využití informací shromážděných sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví by tyto informace měly být k dispozici prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů.\n(20)\nInformace shromážděné styčnými úředníky pro přistěhovalectví by měly napomáhat při provádění technické a operativní evropské integrované správy hranic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (3) a přispívat k rozvoji a provozování vnitrostátních systémů ostrahy hranic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (4).\n(21)\nNa podporu činnosti evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a na společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví členskými státy by mělo být možné používat dostupné zdroje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5).\n(22)\nVeškeré zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení včetně jejich předávání by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6). Komise a agentury Unie by při zpracování osobních údajů měly uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7).\n(23)\nKe zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení by mělo docházet pro účely poskytování podpory navracejícím se státním příslušníkům třetích zemí a usnadňování znovuusídlení osob potřebujících mezinárodní ochranu a provádění unijních a vnitrostátních opatření týkajících se přijímání pro účely legální migrace a předcházení nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. Je proto nezbytný právní rámec uznávající roli styčných úředníků pro přistěhovalectví v tomto kontextu.\n(24)\nStyční úředníci pro přistěhovalectví potřebují zpracovávat osobní údaje, aby zajistili řádný průběh řízení o navrácení, úspěšný výkon rozhodnutí o navrácení, a je-li to možné a relevantní, opětovné začlenění. Na třetí země návratu se často nevztahují rozhodnutí o odpovídající ochraně přijímaná Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 a tyto země často neuzavřely či nezamýšlejí uzavřít s Unií dohodu o zpětném přebírání osob nebo jinak stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 46 nařízení (EU) 2016/679. Navzdory značnému úsilí Unie při spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, pro které platí povinnost návratu, není vždy možné zajistit, aby takové třetí země systematicky plnily povinnost stanovenou mezinárodním právem přebírat své státní příslušníky zpět. Dohody o zpětném přebírání osob, které sjednaly nebo právě sjednávají Unie nebo členské státy a které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů do třetích zemí podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679, se vztahují jen na omezený počet takových třetích zemí. Pokud takové dohody neexistují, měly by být osobní údaje předávány styčnými úředníky pro přistěhovalectví pro účely provádění návratových operací Unie v souladu s podmínkami stanovenými v článku 49 nařízení (EU) 2016/679.\n(25)\nOdchylně od požadavku na rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo na stanovení vhodných záruk by předávání osobních údajů orgánům třetích zemí podle tohoto nařízení mělo být povoleno pouze k provádění politiky navracení Unie. Proto by mělo být možné, aby styční úředníci pro přistěhovalectví uplatňovali výjimku podle čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 pro účely tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku, totiž důstojné a účinné navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo nadále nesplňují podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (8).\n(26)\nV zájmu dotčených osob by styční úředníci pro přistěhovalectví měli být schopni zpracovávat osobní údaje osob potřebujících mezinárodní ochranu, kterých se týká znovuusídlení, nebo osob přejících si legálně migrovat do Unie za účelem potvrzení jejich totožnosti a státní příslušnosti. Styční úředníci pro přistěhovalectví působí v prostředí, v němž je pravděpodobné, že získají vhled do činnosti zločineckých organizací zapojených do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Mělo by jim proto být umožněno sdílet osobní údaje, které zpracovávají při výkonu svých povinností, s donucovacími orgány a v rámci sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, jestliže je daných osobních údajů zapotřebí k předcházení a potírání neoprávněné migrace nebo k předcházení, šetření, odhalování a stíhání převaděčství migrantů nebo obchodování s lidmi.\n(27)\nCílem tohoto nařízení je optimalizace využívaní sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných členskými státy, Komisí a agenturami Unie do třetích zemí za účelem účinnějšího provádění priorit Unie, přičemž je zapotřebí respektovat pravomoci členských států. Mezi tyto priority Unie patří zajištění účinnějšího řízení migrace za účelem nahrazení neoprávněných toků migrace bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, který bude řešit všechny aspekty přistěhovalectví, včetně předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a nedovolenému přistěhovalectví a boje proti nim. Dalšími prioritami Unie je usnadnit důstojné a účinné navracení, zpětné přebírání a opětovné začleňování a přispívat rovněž k integrované správě vnějších hranic Unie, jakož i k podpoře řízení legálního přistěhovalství nebo režimů mezinárodní ochrany. Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(28)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10).\n(29)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (12).\n(30)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14).\n(31)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(32)\nDne 1. října 2018 v souladu s čl. 5 odst. 2 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, Spojené království oznámilo Radě své přání neúčastnit se přijímání tohoto nařízení. V souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného protokolu Komise dne 31. ledna 2019 předložila návrh rozhodnutí Rady týkajícího se oznámení Spojeného království, že si již nepřeje účastnit se některých ustanovení schengenského acquis obsažených v nařízení (ES) č. 377/2004. Na tomto základě Rada dne 18. února 2019 (15) rozhodla, že počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost se rozhodnutí Rady 2000/365/ES (16) a bod 6 přílohy I rozhodnutí Rady 2004/926/ES (17) přestává vztahovat na Spojené království ve vztahu k nařízení (ES) č. 377/2004 a jeho veškerým pozdějším změnám.\n(33)\nIrsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (18).\n(34)\nÚčast Irska na tomto nařízení v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí 2002/192/ES se týká pravomoci Unie k přijímání opatření k rozvoji schengenského acquis proti organizování nedovoleného přistěhovalectví, jichž se Irsko účastní.\n(35)\nToto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPůsobnost\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro zlepšení spolupráce a koordinace mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí členskými státy, Komisí a agenturami Unie prostřednictvím vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví.\n2.   Tímto nařízením není dotčena pravomoc orgánů členských států, Komise ani agentur Unie vymezit působnost a přidělení úkolů a hierarchické vztahy mezi jejich příslušnými styčnými úředníky pro přistěhovalectví, jakož i úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v rámci jejich povinností podle unijního a vnitrostátního práva, politik nebo postupů nebo podle zvláštních dohod sjednaných s hostitelskou zemí nebo mezinárodními organizacemi.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník určený a vyslaný do zahraničí příslušnými orgány členského státu, Komisí nebo agenturou Unie v souladu s příslušným právním základem, aby se zabýval otázkami souvisejícími s přistěhovalectvím, bez ohledu na to, zda se jedná jen o část jeho povinností.\n2)\n„vysláním do zahraničí“ vyslání do třetí země na přiměřenou dobu, kterou určí příslušný orgán, do:\na)\ndiplomatických misí členského státu;\nb)\npříslušných orgánů třetí země;\nc)\nmezinárodních organizací;\nd)\ndiplomatických misí Unie;\n3)\n„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;\n4)\n„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;\nČlánek 3\nÚkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví\n1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v rámci svých povinností stanovených vysílajícími orgány a v souladu s ustanoveními obsaženými v unijních a vnitrostátních právních předpisech a dohodách či ujednáních sjednaných se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, včetně ustanovení o ochraně osobních údajů.\n2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v souladu se základními právy a obecnými zásadami unijního práva, jakož i mezinárodního práva, včetně závazků v oblasti dodržování lidských práv. Berou zvláštní ohled na zranitelné osoby a zohledňují genderový rozměr migračních toků.\n3.   Každý vysílající orgán zajistí, aby styční úředníci pro přistěhovalectví navazovali a udržovali přímé styky s příslušnými orgány třetích zemí, a je-li to vhodné, i s místními orgány, a příslušnými organizacemi působícími v třetí zemi, včetně mezinárodních organizací, zejména s cílem provádět toto nařízení.\n4.   Styční úředníci pro přistěhovalectví shromažďují informace pro použití na operativní úrovni, na strategické úrovni nebo na obou úrovních. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, musí být informace podle tohoto odstavce shromažďovány v souladu s čl. 1 odst. 2 a nesmí obsahovat osobní údaje. Tyto informace se týkají zejména:\na)\nevropské integrované správy vnějších hranic v zájmu účinného řízení migrace;\nb)\nmigračních toků pocházejících z určité třetí země nebo touto třetí zemí procházejících, a je-li to možné a relevantní, i složení těchto migračních toků a zamýšlené cílové destinace migrantů;\nc)\ntras využívaných migračními toky pocházejícími z určité třetí země nebo touto třetí zemí procházejícími za účelem dosažení území členských států;\nd)\nexistence, činnosti a způsobů práce zločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi na migračních trasách;\ne)\npřípadů a událostí, které jsou nebo mohou být příčinou nového vývoje, pokud jde o migrační toky;\nf)\nmetod používaných pro padělání nebo pozměňování dokladů totožnosti a cestovních dokladů;\ng)\nzpůsobů a prostředků pomoci orgánům v třetích zemích při předcházení tomu, aby toky nedovoleného přistěhovalectví vznikaly na jejich území nebo těmito územími procházely;\nh)\nopatření před odjezdem dostupných přistěhovalcům v zemi původu nebo v hostitelských třetích zemích, jež podporují úspěšnou integraci po legálním příjezdu do členských států;\ni)\nzpůsobů a navracení, zpětného přebírání a opětovného začleňování;\nj)\núčinného přístupu k ochraně zavedené třetí zemí, a to i ve prospěch zranitelných osob;\nk)\nstávajících a možných budoucích strategií legálního přistěhovalectví a tras mezi Unií a třetími zeměmi s přihlédnutím k poptávaným dovednostem a potřebám trhu práce v členských státech, jakož i k znovuusídlování a dalším nástrojům ochrany;\nl)\nkapacit, schopností, politických strategií, právních předpisů a právní praxe třetích zemí a zúčastněných stran, včetně, pokud je to možné a relevantní, informací o přijímacích a zajišťovacích zařízeních a podmínkách v nich panujících, nakolik jsou relevantní z hlediska otázek uvedených v písm. a) až k).\n5.   Styční úředníci pro přistěhovalectví koordinují navzájem a s příslušnými zúčastněnými stranami poskytování svých činností v oblasti budování kapacit pro orgány a jiné zúčastněné strany v třetích zemích.\n6.   Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou poskytovat pomoc s ohledem na své odborné znalosti a odbornou přípravu při:\na)\nurčování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí, usnadňování jejich navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES a poskytování součinnosti při jejich opětovném začleňování, je-li to možné a relevantní.\nb)\npotvrzování totožnosti osob, které potřebují mezinárodní ochranu pro účely usnadnění znovuusídlení v Unii, mimo jiné i tím, že jim budou případně poskytnuty vhodné informace a podpora před odjezdem;\nc)\npotvrzování totožnosti a usnadňování provádění unijních a vnitrostátních opatření v souvislosti s přijímáním legálních přistěhovalců.\nd)\nsdílení informací získaných při plnění jejich úkolů v rámci sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a při spolupráci s příslušnými orgány členských států, včetně donucovacích orgánů, s cílem předcházet nedovolenému přistěhovalectví a odhalovat je a bojovat proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.\nČlánek 4\nOznámení o vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví\n1.   Členské státy, Komise a agentury Unie informují řídící výbor zřízený článkem 7 o svých plánech na vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví a o jejich skutečném vyslání, včetně popisu jejich povinností a době trvání jejich vyslání.\nZprávy o činnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. c) obsahují přehled vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní na zabezpečené internetové platformě pro výměnu informací stanovené v článku 9.\nČlánek 5\nVytvoření místních nebo regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví\n1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do stejných zemí nebo regionů vytvářejí místní nebo regionální sítě pro spolupráci a spolupracují podle potřeby, se styčnými úředníky, kteří jsou vysláni jinými zeměmi než členskými státy. V rámci těchto sítí vykonávají styční úředníci pro přistěhovalectví v souladu s čl. 1 odst. 2 zejména tyto činnosti:\na)\nsetkávají se pravidelně a kdykoli je to potřebné;\nb)\nvyměňují si informace a praktické zkušenosti, zejména na zasedáních a prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací stanovené v článku 9;\nc)\nvyměňují si podle potřeby informace o zkušenostech ohledně přístupu k mezinárodní ochraně;\nd)\npodle potřeby koordinují postoje, které je třeba zaujmout při stycích s komerčními dopravci;\ne)\npodle potřeby absolvují společná specializovaná školení, mimo jiné v oblasti základních práv, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, podvodů s doklady nebo přístupu k mezinárodní ochraně ve třetích zemích;\nf)\nv případě potřeby organizují informační setkání a školení pro pracovníky diplomatického a konzulárního sboru misí členských států ve třetí zemi;\ng)\npřijímají společné postupy týkající se metod shromažďování a hlášení strategicky důležitých informací, včetně analýz rizik;\nh)\npodle potřeby navazují pravidelné styky s obdobnými sítěmi ve třetí zemi a v sousedních třetích zemích.\n2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní Komisí napomáhají vytváření sítí stanovených v odstavci 1 a podporují jejich činnost. V místech, kam Komise nevysílá styčné úředníky pro přistěhovalectví, napomáhají vytváření sítí stanovených v odstavci 1 a podporují jejich činnost styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní agenturami Unie. V místech, kam ani Komise ani agentury Unie nevysílají styčné úředníky pro přistěhovalectví, pomáhá při vytváření sítě styčný úředník pro přistěhovalectví, na němž se dohodnou členové sítě.\n3.   Řídící výbor je informován bez zbytečného odkladu o jmenování určeného zprostředkovatele sítě nebo o tom, že zprostředkovatel nebyl určen.\nČlánek 6\nSpolečné vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví\n1.   Členské státy mohou uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu o tom, že styční úředníci pro přistěhovalectví, kteří jsou členským státem vysláni do třetí země nebo mezinárodní organizace, budou též zastupovat zájmy jednoho nebo více dalších členských států.\n2.   Členské státy se mohou též dohodnout, že si styční úředníci pro přistěhovalectví mezi sebou některé úkoly rozdělí na základě jejich odbornosti a odborné přípravy.\n3.   Jestliže vyšlou společně styčného úředníka pro přistěhovalectví dva nebo více členských států, mohou tyto členské státy obdržet finanční podporu Unie podle nařízení (EU) č. 515/2014.\nČlánek 7\nŘídící výbor\n1.   Zřizuje se řídící výbor pro evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví.\n2.   Řídící výbor tvoří jeden zástupce z každého členského státu, dva zástupci Komise, jeden zástupce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jeden zástupce Europolu a jeden zástupce EASO. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena řídícího výboru a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Členové řídícího výboru jsou jmenováni zejména na základě svých příslušných zkušeností a odborných znalostí s řízením sítě styčných úředníků.\n3.   Země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se účastní v řídícím výboru, přičemž každá taková země jmenuje jednoho svého zástupce jakožto člena bez hlasovacího práva. Těmto členům je dovoleno vyjádřit svůj názor na všechny projednávané otázky a na rozhodnutí přijatá řídícím výborem.\nPři rozhodování ve věcech, které se týkají styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných zeměmi, jež jsou přidruženy k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, vezme řídící výbor náležitě v úvahu názory vyjádřené zástupci těchto zemí.\n4.   Odborníci, zástupci vnitrostátních orgánů, mezinárodních organizací a příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, kteří nejsou členy řídícího výboru, může řídící výbor přizvat k účasti na jeho zasedání jako pozorovatele.\n5.   Řídící výbor může organizovat společná zasedání s jinými sítěmi nebo organizacemi.\n6.   Řídícímu výboru předsedá zástupce Komise. Předseda:\na)\nzajišťuje kontinuitu a organizuje práci řídícího výboru, mimo jiné podporováním přípravy dvouletého pracovního programu a dvouletých zpráv o činnosti;\nb)\nposkytuje poradenství řídícímu výboru tím, že zajišťuje, aby schválené kolektivní činnosti byly soudržné a koordinované s příslušnými nástroji a strukturami Unie a odrážely priority Unie v oblasti migrace;\nc)\nsvolává zasedání řídícího výboru.\nK dosahování cílů řídícího výboru je předsedovi nápomocen sekretariát.\n7.   Řídící výbor zasedá nejméně dvakrát ročně.\n8.   Řídící výbor přijímá svá rozhodnutí absolutní většinou svých členů s hlasovacím právem.\n9.   Rozhodnutí přijatá řídícím výborem oznámí příslušným styčným úředníkům pro přistěhovalectví orgány, které je vyslaly.\nČlánek 8\nÚkoly řídícího výboru\n1.   Řídící výbor přijme do tří měsíců od svého prvního zasedání na návrh předsedy vlastní jednací řád. Jednací řád stanoví podrobná pravidla hlasování. Jednací řád stanoví zejména podmínky pro jednání jednoho člena jménem člena jiného a případné požadavky na usnášeníschopnost.\n2.   Při zohlednění priorit Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení a v souladu s čl. 1 odst. 2, řídící výbor provádí tyto činnosti na základě komplexního posouzení situace a analýz poskytnutých příslušnými agenturami Unie:\na)\nstanovuje priority a plánuje činnosti přijetím dvouletého pracovního programu uvádějícího zdroje potřebné na podporu této práce;\nb)\npravidelně přezkoumává provádění svých činností s cílem navrhnout ve vhodných případech změny dvouletého pracovního programu, a pokud jde o jmenování zprostředkovatelů sítě a pokrok dosažený sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví ve spolupráci s příslušnými orgány v třetích zemích;\nc)\npřijímá dvouletou zprávu o činnosti zahrnující přehled uvedený v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci, kterou vypracuje předseda řídícího výboru;\nd)\naktualizuje seznam vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví před každým zasedáním řídícího výboru;\ne)\nidentifikuje nedostatky týkající se vyslání a nastíní možnosti pro vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví.\nŘídící výbor předloží dokumenty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto odstavce Evropskému parlamentu.\n3.   Při zohlednění operativních potřeb Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení a v souladu s čl. 1 odst. 2, řídící výbor provádí tyto činnosti:\na)\ndosahuje shody ohledně ad hoc opatření pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví;\nb)\nmonitoruje dostupnost informací mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a agenturami Unie a činí doporučení pro nezbytná opatření, jsou-li potřeba;\nc)\npodporuje rozvoj schopností styčných úředníků pro přistěhovalectví, mimo jiné vypracováním doplňujících a nepovinných společných hlavních osnov, pomocí odborné přípravy před vysláním, pokynů k dodržování základních práv při jejich činnostech se zvláštním zřetelem ke zranitelným osobám a organizováním společných seminářů týkajících se témat uvedených v čl. 3 odst. 4 s přihlédnutím ke vzdělávacím nástrojům vytvořeným příslušnými agenturami Unie nebo jinými mezinárodními organizacemi;\nd)\nzajišťuje, aby se informace vyměňovaly prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, jak je stanoveno v článku 9.\n4.   Na provádění činností uvedených v odstavcích 2 a 3 mohou členské státy obdržet finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU) č. 515/2014.\nČlánek 9\nPlatforma pro výměnu informací\n1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví, členové řídícího výboru a zprostředkovatelé sítě podle čl. 5 odst. 2 pro účely plnění svých příslušných úkolů zajistí, aby byly veškeré relevantní informace a statistika umísťovány na zabezpečenou internetovou platformu pro výměnu informací a jejím prostřednictvím vyměňovány. Tuto platformu vytvoří Komise po dohodě s řídícím výborem a zajišťuje její správu.\nProstřednictvím této zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací nesmí být vyměňovány žádné operativní informace týkající se vymáhání práva, které jsou přísně důvěrné povahy.\n2.   Mezi informace, které mají být vyměňovány prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, náležejí alespoň tyto prvky:\na)\npříslušné dokumenty, zprávy a analytické produkty podle dohody řídícího výboru v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3;\nb)\ndvouleté pracovní programy, dvouleté zprávy o činnosti a výsledky činností a ad hoc úkolů sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví podle čl. 8 odst. 2 a 3;\nc)\naktualizace seznamu členů řídícího výboru;\nd)\naktualizace seznamu, který obsahuje kontaktní údaje styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí, včetně jejich jmen, míst vyslání a regionu příslušnosti, telefonních čísel a emailových adres;\ne)\njiné relevantní dokumenty týkající se činností a rozhodnutí řídícího výboru.\n3.   S výjimkou údajů uvedených v odst. 2 písm. c) a d) neobsahují informace vyměňované prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací osobní údaje nebo žádné odkazy, jejichž prostřednictvím lze tyto osobní údaje přímo či nepřímo získat. Přístup k údajům uvedeným v odst. 2 písm. c) a d) je pro účely provádění tohoto nařízení omezen na styčné úředníky pro přistěhovalectví, členy řídícího výboru a řádně pověřené pracovníky.\n4.   Evropský parlament má přístup do některých částí zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, jak určí řídící výbor ve svém jednacím řádu a v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními pravidly a právními předpisy.\nČlánek 10\nZpracování osobních údajů\n1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu osobních údajů, jakož i pravidly obsaženými v mezinárodních dohodách sjednaných se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.\n2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou zpracovávat osobní údaje pro účely úkolů uvedených v čl. 3 odst. 6. Tyto osobní údaje se vymažou, nejsou-li již nadále nezbytné k účelům, pro něž byly shromážděny nebo jinak zpracovány v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n3.   Osobní údaje zpracované podle odstavce 2 mohou zahrnovat:\na)\nbiometrické nebo biografické údaje, jestliže jsou nezbytné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely navrácení, včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za důkaz prima facie státní příslušnosti;\nb)\nseznamy cestujících pro zpáteční lety nebo navracení jinými dopravními prostředky do třetích zemí;\nc)\nbiometrické nebo biografické údaje k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely přijetí v rámci legální migrace;\nd)\nbiometrické nebo biografické údaje k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely znovuusídlování státních příslušníků třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu;\ne)\nbiometrické nebo biografické údaje, a další osobní údaje potřebné k určení totožnosti jednotlivce a nezbytné pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim, jakož i osobní údaje související se způsobem fungování zločineckých sítí, používanými dopravními prostředky, zapojením prostředníků a finančními toky.\nÚdaje podle prvního pododstavce písm. e) tohoto odstavce se zpracovávají výlučně za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 3 odst. 6 písm. d).\n4.   Veškeré výměny osobních údajů jsou striktně omezeny na údaje nezbytné pro účely tohoto nařízení.\n5.   Předávání osobních údajů styčnými úředníky pro přistěhovalectví do třetích zemí a mezinárodním organizacím podle tohoto článku se provádí v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679.\nČlánek 11\nKonzulární spolupráce\nTímto nařízením nejsou dotčena ustanovení o konzulární spolupráci na místní úrovni obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (19).\nČlánek 12\nZpráva\n1.   Do pěti let ode dne přijetí tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Členské státy a příslušné agentury Unie poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zprávy o uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 13\nZrušení\nNařízení (ES) č. 377/2004 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(10)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(11)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(12)  Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).\n(13)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(14)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, zejména pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(15)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/304 ze dne 18. února 2019 o oznámení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, že si již nepřeje účastnit se některých ustanovení schengenského acquis obsažených v nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 51, 22.2.2019, s. 7).\n(16)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70).\n(18)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nZrušené nařízení a jeho následná změna\nnařízení Rady (ES) č. 377/2004\n(Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 493/2011\n(Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 13)\nPŘÍLOHA II\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 377/2004\nToto nařízení\n—\nČl. 1 odst. 1\n—\nČlánek 2 návětí\nČl. 1 odst. 1\nČl. 2 bod 1\nČl. 1 odst. 2\nČl. 2 bod 1 závěrečná část\nČl. 1 odst. 3\nČl. 2 bod 2\nČl. 1 odst. 4\nČl. 1 odst. 2\nČl. 2 odst. 1\nČl. 3 odst. 3\nČl. 2 odst. 2 návětí\nČl. 3 odst. 4 návětí\nČl. 2 odst. 2 první odrážka\nČl. 3 odst. 4 písm. b)\nČl. 2 odst. 2 druhá odrážka\nČl. 3 odst. 4 písm. c)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 4 odst. 1 první pododstavec\nČl. 4 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 1 a 2\nČl. 6 odst. 1 a 2\nČlánek 7\nČlánek 11\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Síť styčných úředníků pro přistěhovalectví\nSíť styčných úředníků pro přistěhovalectví\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1240 – vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem migrační politiky EU je nahradit neoprávněnou a nekontrolovanou migraci bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, jehož cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migrace.\nNařízení stanovuje pravidla, jejichž cílem je zajistit dobrou spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví* vyslanými do zemí mimo EU zeměmi EU, Evropskou komisí a agenturami EU prostřednictvím Evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízením se vytváří evropská síť styčných úředníků pro přistěhovalectví, která má napomoci lepšímu řízení migrace za účelem provádění následujících priorit EU:předcházení nedovolenému přistěhovalectví a související přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, provádění důstojného a účinného navracení*, zpětného přebírání* a opětovného začleňování*, řízení legálního přistěhovalectví, včetně mezinárodní ochrany, znovuusídlování, postupů přijímání a integračních opatřeních přijímaných před odjezdem zeměmi EU a EU.Místní nebo regionální sítě styčných úředníků pro imigraci\nStyční úředníci pro imigraci vystaní do stejných zemí nebo regionů tvoří místní nebo regionální spolupracující sítě. V případě potřeby nebo vhodnosti, budou:sdílet informace nebo praktické zkušenosti i prostřednictvím pravidelných zasedání a zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, sdílet informace týkající se přístupu k mezinárodní ochraně, koordinovat své postoje ohledně styků s komerčními dopravci, absolvovat společná specializovaná školení, mimo jiné v oblasti základních práv, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, podvodů s doklady nebo přístupu k mezinárodní ochraně v zemích mimo EU, organizovat informační setkání a školení pro pracovníky diplomatického a konzulárního sboru misí v zemích mimo EU, přijímat společné postupy týkající se metod shromažďování a hlášení strategicky důležitých informací, včetně analýz rizik, navazovat pravidelné styky s obdobnými sítěmi v dané zemi mimo EU a v sousedních zemích.Úkoly styčných úředníků pro imigraci\nStyční úředníci na provozní nebo strategické úrovni nebo na obou těchto úrovních shromažďují informace o:migračních trasách, existenci zločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi na migračních trasách, metodách používaných pro padělání nebo falšování dokladů totožnosti, způsobech pro usnadnění návratu, zpětného přebírání a opětovného začleňování, opatřeních k zajištění účinného přístupu k ochraně zavedeného zemí mimo EU, a to i ve prospěch zranitelných osob, stávajících a možných budoucích strategiích legálního přistěhovalectví a tras mezi EU a zeměmi mimo EU.Styční úředníci mohou také poskytovat součinnost orgánům a dalším lidem se zájmy v zemích mimo EU v následujících oblastech:určování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků zemí mimo EU, usnadňování jejich navrácení a pomoc při jejich opětovném začleňování, potvrzování totožnosti osob, které potřebují mezinárodní ochranu pro účely usnadnění znovuusídlení v EU, zejména tím, že jim budou případně poskytnuty informace a podpora před odjezdem, potvrzování totožnosti legálních přistěhovalců a usnadňování provádění vnitrostátních opatření a opatření EU v souvislosti s jejich přijímáním, sdílení informací získaných v rámci sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a při spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány EU, včetně donucovacích orgánů, s cílem předcházet nedovolenému přistěhovalectví a odhalovat je a bojovat proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.Opatření přijímaná styčnými úředníky pro přistěhovalectví, zejména v případech se zranitelnými osobami, by měla respektovat základní práva v souladu s právními předpisy EU i mezinárodními právními předpisy, včetně článku 2 a článku 6 Smlouvy o Evropské unii a Listiny základních práv Evropské unie.\nŘídící výborŘídící výbor na úrovni EU je stanoven za účelem posílení řízení této sítě a koordinace styčných úředníků, což má být současně plně v souladu se stávající linií velení a hierarchickými vztahy mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a orgány, které je vyslaly, a mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví navzájem. Řídící výbor se sestává z jednoho zástupce z každé země EU, dvou z Komise a jednoho z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (také známé jako Frontex), Europolu a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Země přidružené k Schengenu jmenují jednoho svého zástupce jakožto člena bez hlasovacího práva.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 14. srpna 2019. Nařízení (EU) 2019/1240 upravilo a nahradilo nařízení (ES) č. 377/2004 a jeho následné změny.\nKONTEXT\nEvropský program pro migraci – Přehledy (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nStyčný úředník pro přistěhovalectví: určený úředník vyslaný do země mimo EU příslušnými orgány země EU, Komisí nebo agenturou EU v souladu s příslušným právním základem, aby se zabýval otázkami souvisejícími s přistěhovalectvím, bez ohledu na to, zda se jedná jen o část jeho povinností.\nNavracení: pohyb osoby z hostitelského země zpět do země původu, země státní příslušnosti nebo obvyklého bydliště obvykle po strávení významné doby v hostitelské zemi, ať už dobrovolně či vynuceně, s pomocí nebo spontánně.\nZpětné přebírání: úkon země, která přijímá opětovný vstup jednotlivce (vlastního státního příslušníka nebo státního příslušníka jiné země nebo osoby bez státního občanství).\nOpětovné začleňování: opětovné zařazení nebo začlenění osoby do souboru nebo procesu, např. migranta do společnosti jeho země návratu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88–104)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1–76)\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/1624 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nKonsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava I – Společná ustanovení – Článek 2 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 17)\nKonsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava I – Společná ustanovení – Článek 6 (bývalý článek 6 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 19)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský program pro migraci (COM(2015) 240 final, 13.5.2015)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11–26)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60–95)\nViz konsolidované znění.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Globální přístup k migraci a mobilitě (COM(2011) 743 v konečném znění, 18. 11. 2011)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98–107)\nNařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1–4)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 17.01.2020"}
{"celex_id": "32019R1157", "reference": "12.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 188/67\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1157\nze dne 20. června 2019\no posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSmlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má za cíl usnadnit volný pohyb osob a zároveň zajišťovat bezpečnost a ochranu národů Evropy vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(2)\nObčanství Unie přiznává každému občanu Unie právo volného pohybu s výhradou určitých omezení a podmínek. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES se toto právo provádí (3). Článek 45 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) rovněž stanoví volný pohyb a pobyt. Volný pohyb zahrnuje právo opustit území členského státu a vstoupit na něj s platným průkazem totožnosti nebo cestovním pasem.\n(3)\nNa základě směrnice 2004/38/ES mají členské státy v souladu se svými právními předpisy vydávat a obnovovat svým státním příslušníkům průkazy totožnosti nebo cestovní pasy. Uvedená směrnice dále stanoví, že členské státy mohou po občanech Unie požadovat, aby se zaregistrovali u příslušných orgánů. Členské státy mají povinnost občanům Unie vydat osvědčení o registraci podle podmínek v ní stanovených. Podle uvedené směrnice mají členské státy rovněž povinnost vydávat pobytové karty rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a na žádost mohou vydávat doklady osvědčující trvalý pobyt a karty trvalého pobytu.\n(4)\nSměrnice 2004/38/ES stanoví, že členské státy mohou přijmout potřebná opatření k odepření, pozastavení nebo odnětí jakéhokoliv práva přiznaného uvedenou směrnicí v případě zneužití práv nebo podvodu. Jako typické případy podvodu podle uvedené směrnice se uvádí padělání dokladů nebo nepravdivé doložení hmotněprávních skutečností týkajících se podmínek spojených s právem pobytu.\n(5)\nV úrovni zabezpečení vnitrostátních průkazů totožnosti vydávaných členskými státy a povolení k pobytu pro občany Unie, kteří pobývají v jiném členském státě, a pro jejich rodinné příslušníky existují značné rozdíly. Tyto rozdíly zvyšují riziko padělání dokladů a podvodů s nimi a rovněž způsobují praktické obtíže občanům, kteří chtějí uplatnit právo na volný pohyb. Ze statistik Evropské sítě pro analýzu rizik podvodů s doklady vyplývá, že počet případů padělání průkazů totožnosti se postupně zvyšuje.\n(6)\nKomise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Posilování bezpečnosti ve světě mobility: Zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice“ zdůraznila, že zabezpečené cestovní doklady a doklady totožnosti jsou zásadní ve všech případech, kdy je třeba s určitostí stanovit totožnost osoby, a oznámila, že předloží akční plán k řešení podvodů s cestovními doklady. Podle uvedeného sdělení musí být zdokonalený přístup založen na spolehlivých systémech, jež pomohou předcházet zneužívání a vzniku hrozeb pro vnitřní bezpečnost v souvislosti s nedostatky v zabezpečení dokladů, zejména pokud jde o terorismus a přeshraniční trestnou činnost.\n(7)\nPodle akčního plánu ze dne 8. prosince 2016 Komise pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady (dále jen „akční plán na rok 2016“) je nejméně ve třech čtvrtinách padělaných dokladů zjištěných na vnějších hranicích, ale také v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, uvedeno, že byly vystaveny členskými státy a zeměmi přidruženými k Schengenu. Méně zabezpečené národní průkazy totožnosti vydané členskými státy jsou nejčastěji odhalovanými padělanými doklady používanými pro cestování v rámci schengenského prostoru.\n(8)\nZa účelem odradit od podvodného zneužívání totožnosti by členské státy měly zajistit, že padělání nebo pozměňování identifikačních dokladů a použití těchto padělaných nebo pozměněných dokladů bude přiměřeně postihováno podle vnitrostátního práva.\n(9)\nV prosinci 2016 zveřejnila Komise akční plán, který se zabýval riziky vyplývajícími z padělaných průkazů totožnosti a povolení k pobytu. Komise se v akčním plánu pro rok 2016 a ve zprávě o občanství EU pro rok 2017 zavázala, že bude analyzovat politické možnosti, jak zabezpečení těchto dokladů posílit.\n(10)\nPodle akčního plánu z roku 2016 vyžaduje vydávání pravých a zabezpečených průkazů totožnosti spolehlivý proces registrace totožnosti a zabezpečené dokumenty, které jsou předkládány spolu s žádostmi o vydání dokladů totožnosti. Komise, členské státy a příslušné agentury Unie by měly nadále vzájemně spolupracovat s cílem snížit riziko, že se tyto dokumenty budou stávat předmětem podvodů, protože právě ony jsou padělány čím dál častěji.\n(11)\nToto nařízení po členských státech nepožaduje, aby zavedly průkazy totožnosti nebo povolení k pobytu, pokud nejsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, ani se nedotýká pravomoci členských států vydávat jiná povolení k pobytu podle vnitrostátního práva mimo oblast působnosti práva Unie, například pobytové karty vydané všem rezidentům na území daného státu bez ohledu na jejich státní příslušnost.\n(12)\nToto nařízení nebrání členským státům akceptovat pro účely prokázání totožnosti jiné doklady než cestovní doklady, například řidičské průkazy, a to nediskriminačním způsobem.\n(13)\nDo oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat doklady totožnosti vydávané občanům, jejichž právo na volný pohyb bylo omezeno v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem, pokud je v těchto dokladech výslovně uvedeno, že nesmějí být použity jako cestovní doklady.\n(14)\nDo oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat cestovní doklady, které splňují požadavky části 5 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303 (sedmé vydání, 2015) (dále jen „dokument ICAO 9303“), které ve vydávajícím členském státě neslouží k prokázání totožnosti, jako jsou například doklady typu „passport card“ vydávané v Irsku.\n(15)\nToto nařízení se nedotýká použití průkazů totožnosti a povolení k pobytu s funkcí elektronické identifikace členskými státy pro jiné účely ani pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (4), kterým se stanoví vzájemné uznávání elektronické identifikace v přístupu k veřejným službám na území Unie a které občanům přemísťujícím se do jiného členského států pomáhá tím, že vyžaduje, aby byly prostředky elektronické identifikace za určitých podmínek vzájemně uznány. Zdokonalené průkazy totožnosti by měly zajistit jednodušší identifikaci a přispět k lepšímu přístupu ke službám.\n(16)\nŘádné ověřování průkazů totožnosti a povolení k pobytu vyžaduje, aby členské státy používaly správný název pro každý druh dokladu, na který se vztahuje toto nařízení. Za účelem usnadnění kontroly dokladů, na které se vztahuje toto nařízení, by v jiných členských státech měl být název dokladu také uveden alespoň v jednom dalším úředním jazyce orgánů Unie. Pokud členské státy tradičně používají pro průkazy totožnosti ve svých úředních jazycích jiná označení než název „průkaz totožnosti“, měly by mít možnost tato označení používat i nadále. V budoucnosti by však neměla být zaváděna žádná nová označení.\n(17)\nBezpečnostní prvky jsou nezbytné pro ověření pravosti dokladu a pro zjištění totožnosti osoby. Zavedení minimálních bezpečnostních norem a začlenění biometrických údajů do průkazů totožnosti a pobytových karet rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, je důležitým krokem k zajištění větší bezpečnosti jejich používání v Unii. Zahrnutí takových biometrických identifikátorů by občanům Unie mělo umožnit plně využívat jejich práva volného pohybu.\n(18)\nUchovávání zobrazení obličeje a dvou otisků prstů (dále jen „biometrické údaje“) v průkazech totožnosti a pobytových kartách, jak je již stanoveno u biometrických pasů a povolení k pobytu státních příslušníků třetích zemí, představuje vhodnou kombinaci spolehlivé identifikace a ověření pravosti s nižším rizikem podvodu v zájmu lepšího zabezpečení průkazů totožnosti a pobytových karet.\n(19)\nČlenské státy by měly při ověřování pravosti dokladu a totožnosti jeho držitele jako standardní postup primárně ověřovat zobrazení obličeje, a pokud je nutné potvrdit pravost dokladu a totožnost držitele nad veškerou pochybnost, měly by rovněž ověřovat otisky prstů.\n(20)\nČlenské státy by měly zajistit, aby v případech, kdy ověření biometrických údajů nepotvrdí pravost dokladu nebo totožnost jeho držitele, platila povinnost provést manuální kontrolu kvalifikovaným pracovníkem.\n(21)\nToto nařízení nevytváří právní základ pro zřízení či provoz databází na vnitrostátní úrovni pro uchovávání biometrických údajů v členských státech, což je záležitost vnitrostátního práva, jež musí být v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů. Toto nařízení rovněž neposkytuje právní základ pro zřízení či provoz centralizované databáze na úrovni Unie.\n(22)\nBiometrické identifikátory by měly být shromažďovány a uchovávány na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu pro účely ověřování pravosti dokladů a totožnosti jejich držitele. Toto ověřování by měl provádět pouze řádně zmocněný pracovník v případech, kdy právní předpis stanoví povinnost předložit doklad totožnosti. Biometrické údaje uchovávané pro účely personalizace průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu by měly být uchovávány vysoce zabezpečeným způsobem a pouze do dne převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne jeho vydání. Po uplynutí této lhůty by měly být biometrické údaje okamžitě vymazány nebo zničeny. Tím by nemělo být dotčeno další zpracování těchto údajů v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů.\n(23)\nPro účely tohoto nařízení by měly být zohledněny specifikace dokumentu ICAO 9303, které zajišťují globální interoperabilitu, mimo jiné pokud jde o strojové čtení a využití vizuální kontroly.\n(24)\nČlenské by měly být oprávněny rozhodnout o tom, zda by doklad, na nějž se vztahuje toto nařízení, měl uvádět pohlaví držitele. Pokud členský stát uvede v takovém dokladu pohlaví, měly by být používány specifikace dokumentu ICAO 9303 „F“, „M“ nebo „X“ nebo odpovídající písmeno používané v jazyce nebo jazycích tohoto členského státu.\n(25)\nProváděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi za účelem zajištění toho, aby ve vhodných případech byly řádně zohledněny budoucí bezpečnostní normy a technické normy průkazů totožnosti a pobytových karet přijaté podle nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 (5). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. (6) Pro tyto účely by Komisi měl být nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 1683/95 (7). Pokud je to nutné, mělo by být možné, aby přijaté prováděcí akty byly tajné a bylo tak zamezeno riziku padělání a pozměňování dokladů.\n(26)\nČlenské státy by měly zajistit zavedení vhodných a účinných postupů pro odebírání biometrických identifikátorů, a soulad těchto postupů s právy a zásadami stanovenými v Listině, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte. Členské státy by měly zajistit, aby během postupu odebírání biologických identifikátorů stál na prvním místě nejlepší zájem dítěte. Kvalifikovaní pracovníci by proto měli být vhodně proškoleni o postupech při odebírání biometrických identifikátorů, které berou ohled na potřeby dětí\n(27)\nPokud se členské státy při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi, zajistí, aby existovaly vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby. Proto je třeba zohlednit genderové aspekty a specifické potřeby dětí a zranitelných osob.\n(28)\nZavedení minimálních norem zabezpečení a formátu průkazů totožnosti by mělo členským státům poskytnout dostatečnou jistotu ohledně pravosti těchto dokladů, když občané Unie vykonávají své právo volného pohybu. Zavedení přísnějších bezpečnostních norem by mělo veřejnoprávním orgánům a soukromoprávním subjektům poskytnout dostatečné záruky, aby se mohly spolehnout na pravost průkazů totožnosti, jimiž občané Unie prokazují svoji totožnost.\n(29)\nSpolečný rozlišovací znak, který má podobu kódu země tvořeného dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěného inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami, usnadní vizuální kontrolu dokladu, zejména pokud jeho držitel vykonává své právo na volný pohyb.\n(30)\nI když je možnost stanovit dodatečné vnitrostátní prvky zachována, měly by členské státy zajistit, aby tyto prvky nesnižovaly účinnost společných bezpečnostních prvků a neměly negativní vliv na přeshraniční kompatibilitu průkazů totožnosti, například pokud jde o možnost, aby byly průkazy totožnosti strojově čitelné přístroji v členských státech, které nejsou státem vydání průkazů totožnosti.\n(31)\nZavedení bezpečnostních norem pro průkazy totožnosti a pobytové karty rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, nesmí vést k neúměrnému zvýšení poplatků pro občany Unie a státní příslušníky třetích zemí. Členské státy by měly vzít tuto zásadu v potaz při vyhlašování výběrových řízení.\n(32)\nČlenské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k tomu, aby biometrické údaje správně identifikovaly osobu, jíž je průkaz totožnosti vydán. Za tím účelem členské státy zváží odebírání biometrických identifikátorů, zejména zobrazení obličeje, přímo na místě vnitrostátními orgány vydávajícími průkazy totožnosti.\n(33)\nČlenské státy by si měly vzájemně vyměňovat informace, které jsou nezbytné k přístupu, ověření pravosti a ověření informací obsažených na zabezpečeném paměťovém médiu. Formáty používané pro zabezpečené paměťové médium by měly být interoperabilní, a to i ve vztahu k automatizovaným hraničním přechodům.\n(34)\nSměrnice 2004/38/ES se týká situace, kdy je třeba občanům Unie nebo rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a kteří nemají potřebné cestovní doklady, poskytnout veškeré vhodné možnosti, aby prokázali jinými prostředky to, že se na ně vztahuje právo volného pohybu. K takovým prostředkům mohou patřit dočasné doklady totožnosti a pobytové karty vydané těmto rodinným příslušníkům.\n(35)\nToto nařízení respektuje povinnosti stanovené v Listině a Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Členské státy jsou proto vybízeny ke spolupráci s Komisí na začlenění dodatečných prvků, které činí průkazy totožnosti přístupnější a uživatelsky vstřícnější pro osoby se zdravotním postižením, například osoby se zrakovým postižením. Členské státy mají prozkoumat využití řešení, jako jsou mobilní registrační zařízení, pro vydávání průkazů totožnosti osobám, které nejsou schopny navštívit orgány odpovědné za vydávání průkazů totožnosti.\n(36)\nPovolení k pobytu vydávaná občanům Unie by měla obsahovat konkrétní informace, díky nimž budou jako taková identifikována ve všech členských státech. To by mělo usnadnit uznávání využívání práva volného pohybu občanů Unie a práv s ním spojených, ale harmonizace by neměla překročit rámec toho, co je vhodné pro řešení nedostatků stávajících dokladů. Členské státy si mohou zvolit formát, v němž jsou tyto doklady vydávány, a měly by mít možnost je vydávat ve formátu, který je v souladu se specifikacemi dokumentu ICAO 9303.\n(37)\nPokud jde o povolení k pobytu vydávaná rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, je vhodné využít stejný vzor a bezpečnostní prvky jako ty, které jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 (8). Kromě toho, že slouží jako důkaz o právu pobytu, tyto dokumenty rovněž osvobozují držitele, kteří jinak podléhají vízové povinnosti, od požadavku získat vízum, když doprovázejí nebo následují občana Unie na území Unie.\n(38)\nSměrnice 2004/38/ES stanoví, že doklady vydávané rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, se mají nazývat „Pobytová karta rodinného příslušníka občana Unie“. K usnadnění jejich identifikace by měla být pobytová karta rodinného příslušníka občana Unie označena standardizovaným názvem a kódem.\n(39)\nS ohledem na bezpečnostní riziko a na náklady vynaložené členskými státy by měly být průkazy totožnosti, jakož i pobytové karty rodinného příslušníka občana Unie s nedostatečnými bezpečnostními normami postupně vyřazeny. K zajištění rovnováhy mezi četností, s jakou se doklady obvykle nahrazují, a nutností napravit současné bezpečnostní nedostatky v Unii by mělo k postupnému vyřazování obecně postačovat desetileté období u průkazů totožnosti a pětileté období u pobytových karet. Nicméně u průkazů, které nemají důležité bezpečnostní prvky, nebo nejsou strojově čitelné, je z bezpečnostních důvodů nutné kratší období pro vyřazení.\n(40)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9) se použije s ohledem na zpracovávané osobní údaje v souvislosti s použitím tohoto nařízení. Je nutné dále specifikovat ochranná opatření vztahující se na zpracovávané osobní údaje, a zejména na citlivé údaje, jako jsou například biometrické identifikátory. Subjekty údajů by měly být dobře obeznámeny s existencí paměťového média v jejich dokladech, které obsahuje jejich biometrické údaje, včetně jejich bezkontaktní dostupnosti, jakož i o všech případech, kdy jsou údaje obsažené v jejich průkazech totožnosti a povoleních k pobytu použity. V každém případě by subjekty údajů měly mít přístup k osobním údajům, které jsou zpracovávány v jejich průkazech totožnosti a povoleních k pobytu, a měly by mít právo na jejich opravu prostřednictvím vydání nového dokladu, pokud jsou tyto údaje chybné nebo neúplné. Paměťové médium by mělo být vysoce zabezpečené a účinně chránit na něm uchovávané osobní údaje před neoprávněným přístupem.\n(41)\nČlenské státy by měly odpovídat za řádné zpracování biometrických údajů od jejich odebrání až po jejich uložení na vysoce zabezpečeném paměťovém médiu v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n(42)\nČlenské státy by měly zachovávat zvláštní obezřetnost při spolupráci s externím poskytovatelem služeb. Tato spolupráce by neměla vylučovat odpovědnost členských států vyplývající z unijního a vnitrostátního práva v případě porušení povinností týkajících se osobních údajů.\n(43)\nV tomto nařízení je nutné specifikovat základ pro shromažďování a uchovávání údajů na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu. Členské státy by v souladu s unijním a vnitrostátním právem a při respektování zásad nezbytnosti a proporcionality měly být schopny na paměťovém médiu uchovávat další údaje pro elektronické služby nebo pro jiné účely související s průkazem totožnosti nebo povolením k pobytu. Zpracování takových údajů včetně jejich shromažďování a účelů, pro které mohou být použity, by mělo být povoleno unijním nebo vnitrostátním právem. Všechny vnitrostátní údaje by měly být fyzicky nebo logicky odděleny od biometrických údajů uvedených v tomto nařízení a měly by být zpracovávány v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n(44)\nČlenské státy by měly použít toto nařízení nejpozději 24 měsíců ode dne jeho vstupu v platnost. Členské státy by ode dne použitelnosti tohoto nařízení měly vydávat pouze doklady, které splňují požadavky tohoto nařízení.\n(45)\nPo dvou a jedenácti letech ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise podat zprávu o jeho provádění, zahrnující informace o vhodnosti úrovně zabezpečení s přihlédnutím k jeho dopadu na základní práva a zásady ochrany údajů. V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (10) by Komise měla šest let ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každých šest let provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních ujednání týkajících se sledování, aby se tak posoudily skutečné účinky tohoto nařízení, jakož i potřeba dalších opatření. Pro účely sledování by členské státy měly shromažďovat statistiky o počtu vydaných průkazů totožnosti a povolení k pobytu.\n(46)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a zjednodušení výkonu práva na volný pohyb občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(47)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou, včetně lidské důstojnosti, práva na nedotknutelnost lidské osobnosti, zákazu nelidského či ponižujícího zacházení, práva na rovnost před zákonem a zákazu diskriminace, práv dítěte, práv starších osob, práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů, práva volného pohybu a práva na účinnou právní ochranu, a členské státy by měly při provádění tohoto nařízení Listinu dodržovat.\n(48)\nByl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 10. srpna 2018 vydal stanovisko (11) a Agentura Evropské unie pro základní práva, která dne 5. září 2018 vydala své stanovisko (12),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení posiluje bezpečnostní normy vztahující se na průkazy totožnosti, které vydávají členské státy svým státním příslušníkům, a na povolení k pobytu, která vydávají členské státy občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům při výkonu jejich práva volného pohybu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na:\na)\nprůkazy totožnosti vydávané členskými státy jejich státním příslušníkům, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/38/ES;\nToto nařízení se nevztahuje na dočasné doklady totožnosti, jejichž doba platnosti je kratší než šest měsíců;\nb)\nosvědčení o registraci vydávaná v souladu s článkem 8 směrnice 2004/38/ES občanům Unie pobývajícím v hostitelském členském státě déle než tři měsíce a doklady osvědčující trvalý pobyt vydávané v souladu s článkem 19 směrnice 2004/38/ES na požádání občanům Unie;\nc)\npobytové karty vydávané v souladu s článkem 10 směrnice 2004/38/ES rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a karty trvalého pobytu vydávané v souladu s článkem 20 směrnice 2004/38/ES rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu.\nKAPITOLA II\nVNITROSTÁTNÍ PRŮKAZY TOTOŽNOSTI\nČlánek 3\nBezpečnostní normy / vzor / specifikace\n1.   Průkazy totožnosti vydávané členskými státy se vyhotovují ve formátu ID-1 a obsahují strojově čitelnou zónu. Tyto průkazy totožnosti vycházejí ze specifikací a minimálních bezpečnostních norem stanovených v dokumentu ICAO 9303 a musí splňovat požadavky stanovené v písmenech c), d), f) a g) přílohy nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954.\n2.   Prvky údajů obsažené v průkazech totožnosti musí být v souladu se specifikacemi uvedenými v části 5 dokumentu ICAO 9303.\nOdchylně od prvního pododstavce lze číslo dokladu vložit do zóny I a označení pohlaví osoby není povinné.\n3.   Na dokladu je uveden název „průkaz totožnosti“ nebo jiné zavedené vnitrostátní označení v úředním jazyce nebo úředních jazycích vydávajícího členského státu a slova „průkaz totožnosti“ alespoň v jednom z dalších úředních jazyků orgánů Unie.\n4.   Na přední straně průkazu totožnosti je uveden kód země tvořený dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami.\n5.   Průkazy totožnosti zahrnují vysoce zabezpečené paměťové médium, které obsahuje zobrazení obličeje držitele průkazu a dva otisky prstů v interoperabilních digitálních formátech. Pro získání biometrických identifikátorů členské státy použijí technické normy stanovené prováděcím rozhodnutím Komise C(2018)7767 (13).\n6.   Paměťové médium musí mít dostatečnou kapacitu a schopnost zaručit integritu, pravost a důvěrnost údajů. Uchovávané údaje jsou dostupné bezkontaktně a jsou zabezpečené v souladu s prováděcím rozhodnutím C(2018)7767. Členské státy si vymění informace nezbytné k ověření pravosti paměťového média a k přístupu k biometrickým údajům uvedeným v odstavci 5 a k jejich ověření.\n7.   Děti mladší dvanácti let mohou být od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.\nDěti mladší šesti let jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.\nOsoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.\n8.   Je-li to nezbytné a přiměřené cíli, jehož má být dosaženo, členské státy mohou uvést podrobnosti a poznámky pro vnitrostátní užití požadované s ohledem na vnitrostátní právo. V důsledku toho však nesmí být snížena účinnost minimálních bezpečnostních norem ani omezena přeshraniční kompatibilita průkazů totožnosti.\n9.   Pokud členské státy do průkazů totožnosti začlení dvojí rozhraní nebo samostatné paměťové médium, další paměťové médium musí splňovat příslušné normy ISO a nesmí docházet k interferenci s paměťovým médiem uvedeným v odstavci 5.\n10.   Pokud členské státy v průkazech totožnosti uchovávají údaje pro elektronické služby, jako je například elektronická veřejná správa a elektronické podnikání, tyto vnitrostátní údaje se fyzicky nebo logicky oddělí od biometrických údajů uvedených v odstavci 5.\n11.   Pokud členské státy do průkazů totožnosti přidají další bezpečnostní prvky, nesmí být v důsledku toho omezena přeshraniční kompatibilita těchto průkazů totožnosti a snížena účinnost minimálních bezpečnostních norem.\nČlánek 4\nDoba platnosti\n1.   Doba platnosti průkazů totožnosti je minimálně pět let a maximálně deset let.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit dobu platnosti:\na)\nkratší než pět let u průkazů totožnosti vydaných nezletilým osobám;\nb)\nve výjimečných případech kratší než pět let u průkazů totožnosti vydaných osobám za zvláštních a omezených okolností, kdy je doba jejich platnosti omezena v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem;\nc)\ndelší než deset let u průkazů totožnosti vydaných osobám ve věku 70 let a více.\n3.   Členské státy vydají průkaz totožnosti s platností dvanáct měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat jakýkoli z otisků prstů žadatele.\nČlánek 5\nPostupné vyřazování\n1.   Průkazy totožnosti, které nesplňují požadavky stanovené v článku 3, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po 3. srpnu 2031, podle toho, co nastane dříve.\n2.   Odchylně od odstavce 1:\na)\nprůkazy totožnosti, které nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu ve smyslu odstavce 3, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po 3. srpnu 2026, podle toho, co nastane dříve;\nb)\nprůkazy totožnosti osob, které ke dni 2. srpna 2021 dosáhly věku 70 let, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti, pokud splňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 a mají funkční strojově čitelnou zónu ve smyslu odstavce 3.\n3.   Pro účely odstavce 2 se funkční strojově čitelnou zónou rozumí:\na)\nstrojově čitelná zóna splňující požadavky části 3 dokumentu ICAO 9303; nebo\nb)\njiná strojově čitelná zóna, pro niž vydávající členský stát oznámí pravidla pro čtení a zobrazování informací v ní obsažených, ledaže některý z členských států oznámí do 2. srpna 2021 Komisi, že není schopen tyto informace číst a zobrazovat.\nPo obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci písm. b) Komise informuje dotčený členský stát a Radu.\nKAPITOLA III\nPOVOLENÍ K POBYTU OBČANŮ UNIE\nČlánek 6\nMinimální informace, které mají být uvedeny\nPovolení k pobytu vydávané členskými státy občanům Unie uvádí alespoň tyto údaje:\na)\nnázev dokumentu v úředním jazyce nebo úředních jazycích dotyčného členského státu a alespoň v jednom z dalších úředních jazyků orgánů Unie;\nb)\njasný odkaz, že je doklad vydán občanu Unie v souladu se směrnicí 2004/38/ES;\nc)\nčíslo dokladu;\nd)\njméno (příjmení a jméno nebo jména) držitele;\ne)\ndatum narození držitele;\nf)\ninformace, které mají být uvedeny na osvědčeních o registraci vydaných podle článku 8 směrnice 2004/38/ES a na dokladech osvědčujících trvalý pobyt vydaných podle článku 19 uvedené směrnice;\ng)\nvydávající orgán;\nh)\nna přední straně kód země tvořený dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami.\nPokud se členský stát rozhodne odebrat otisky prstů, použije se čl. 3 odst. 7.\nOsoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.\nKAPITOLA IV\nPOBYTOVÉ KARTY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ, KTEŘÍ NEJSOU STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY ŽÁDNÉHO ČLENSKÉHO STÁTU\nČlánek 7\nJednotný vzor\n1.   Při vydávání pobytových karet rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, použijí členské státy stejný vzor, jaký stanoví nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954, a jak bylo provedeno prováděcím rozhodnutím C(2018)7767.\n2.   Odchylně od odstavce 1 je na kartě uveden název „Pobytová karta“ nebo „Karta trvalého pobytu“ . Členské státy uvedou, že tyto doklady byly vydány rodinnému příslušníkovi občana Unie v souladu se směrnicí 2004/38/ES. Pro tyto účely používají členské státy standardizovaný kód „Rodinný příslušník EU čl. 10 SMĚRNICE 2004/38/ES“ nebo „Rodinný příslušník EU čl. 20 SMĚRNICE 2004/38/ES“ v datovém poli [10] podle přílohy nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954.\n3.   Členské státy mohou zadat údaje pro vnitrostátní použití v souladu s vnitrostátním právem. Při zadávání a uchovávání takových údajů dodržují členské státy požadavky, které stanoví čl. 4 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954.\nČlánek 8\nPostupné vyřazování stávajících pobytových karet\n1.   Pokud pobytové karty rodinných příslušníků občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, nesplňují požadavky článku 7, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po 3. srpnu 2026, podle toho, co nastane dříve.\n2.   Odchylně od odstavce 1, pozbývají pobytové karty rodinných příslušníků občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, které nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303, nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu splňující požadavky části 3 dokumentu ICAO 9303, platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po 3. srpnu 2023, podle toho, co nastane dříve.\nKAPITOLA V\nSPOLEČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 9\nKontaktní místo\n1.   Každý členský stát určí alespoň jeden ústřední orgán jako kontaktní místo pro provádění tohoto nařízení. Pokud členský stát určil více než jeden ústřední orgán, stanoví, který z těchto orgánů bude kontaktním místem pro účely provádění tohoto nařízení. Název tohoto orgánu sdělí Komisi a ostatním členským státům. Pokud členský stát změní svůj určený orgán, uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.\n2.   Členské státy zajistí, aby si kontaktní místa byla vědoma existence příslušných informačních a asistenčních služeb na úrovni Unie, mimo jiné v rámci jednotné digitální brány zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (14), a dokázala s nimi spolupracovat.\nČlánek 10\nOdebírání biometrických identifikátorů\n1.   Biometrické identifikátory jsou odebírány výlučně kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky, které určí orgány příslušné pro vydávání průkazů totožnosti nebo pobytových karet, za účelem jejich uložení na vysoce zabezpečeném paměťovém médiu podle čl. 3 odst. 5 v případě průkazů totožnosti a čl. 7 odst. 1 v případě pobytových karet. Odchylně od první věty smějí být otisky prstů odebírány výlučně kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky těchto orgánů, s výjimkou případů, kdy byla žádost podána diplomatickému nebo konzulárnímu úřadu členského státu.\nV zájmu zajištění shody biometrických identifikátorů s totožností žadatele se žadatel dostaví alespoň jednou během procesu vydávání každého dokladu osobně.\n2.   Členské státy zajistí, že budou zavedeny vhodné a účinné postupy pro odebírání biometrických identifikátorů a že tyto postupy budou v souladu s právy a zásadami stanovenými v Listině, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.\nPokud se členské státy při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi, zajistí, aby byly zavedeny vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby.\n3.   Pokud to není nutné pro zpracovávání údajů v souladu s unijním a vnitrostátním právem, biometrické identifikátory uchovávané pro účely personalizace průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu by měly být uchovávány vysoce zabezpečeným způsobem a pouze do dne převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne vydání dokladu. Po uplynutí této lhůty musí být biometrické identifikátory okamžitě vymazány nebo zničeny.\nČlánek 11\nOchrana osobních údajů a odpovědnost\n1.   Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, integritu, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se orgány příslušné pro vydávání průkazů totožnosti a povolení k pobytu považují za správce ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 a odpovídají za zpracování osobních údajů.\n3.   Členské státy zajistí, aby dozorové úřady mohly plně vykonávat své úkoly podle nařízení (EU) 2016/679 a měly mimo jiné přístup ke všem osobním údajům a ke všem nezbytným informacím a do všech prostor příslušných orgánů a k jejich veškerým zařízením pro zpracování údajů.\n4.   Spolupráce s externími poskytovateli služeb nevylučuje odpovědnost členského státu, která mu může vzniknout podle unijního nebo vnitrostátního práva v případě porušení povinností ohledně osobních údajů.\n5.   Informace ve strojově čitelné podobě jsou do průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu vkládány výhradně v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem vydávajícího členského státu.\n6.   Biometrické údaje uchovávané na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu jsou používány pouze v souladu s unijním a vnitrostátním právem řádně zmocněnými pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů a agentur Unie pro účely ověření:\na)\npravosti průkazu totožnosti nebo povolení k pobytu;\nb)\ntotožnosti držitele prostřednictvím přímo dostupných porovnatelných prvků v případech, kdy právní předpis stanoví povinnost průkaz totožnosti nebo povolení k pobytu předložit.\n7.   Členské státy vedou seznam příslušných orgánů, které mají přístup k biometrickým údajům uloženým na paměťovém médiu uvedeném v čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení, a každoročně jej předkládají Komisi. Komise zveřejňuje souhrn těchto vnitrostátních seznamů na internetu.\nČlánek 12\nSledování\nKomise do 2. srpna 2020 stanoví podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení, včetně jeho dopadu na základní práva.\nProgram sledování stanoví, jakými prostředky a v jakých intervalech se mají údaje a další potřebné důkazy shromažďovat. Stanoví opatření, která mají přijmout Komise a členské státy při shromažďování a analyzování údajů a dalších důkazů.\nČlenské státy poskytnou Komisi údaje a další důkazy, které jsou pro toto sledování nezbytné.\nČlánek 13\nPodávání zpráv a hodnocení\n1.   Dva roky a poté jedenáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení podá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o jeho provádění, zejména pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů.\n2.   Šest let ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každých šest let provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních. Zpráva se zaměří zejména na:\na)\ndopad tohoto nařízení na základní práva;\nb)\nmobilitu občanů Unie;\nc)\núčinnost biometrického ověřování pro zabezpečení cestovních dokladů;\nd)\nmožnost použít pobytové karty jako cestovní doklady;\ne)\nmožnost další harmonizace vizuální podoby průkazů totožnosti;\nf)\nnutnost zavést společné bezpečnostní prvky pro dočasné doklady totožnosti, aby je bylo možné lépe rozpoznat.\n3.   Členské státy a příslušné agentury Unie poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování těchto zpráv nezbytné.\nČlánek 14\nDalší technické podmínky\n1.   K zajištění toho, aby průkazy totožnosti a povolení k pobytu uvedené v čl. 2 písm. a) a c) splňovaly budoucí minimální bezpečnostní normy, Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů další technické podmínky týkající se:\na)\ndalších bezpečnostních prvků a požadavků včetně zdokonalených norem proti padělání, napodobování a pozměňování;\nb)\ntechnických norem média pro uchovávání biometrických prvků uvedených v čl. 3 odst. 5 a jejich zabezpečení, včetně zabránění neoprávněnému přístupu a snazšího ověřování;\nc)\npožadavků na kvalitu a společných technických norem pro zobrazení obličeje a otisky prstů.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.\n2.   Postupem podle čl. 15 odst. 2 lze rozhodnout, že podmínky uvedené v tomto článku mají být tajné a nemají se zveřejnit. V takovém případě se sdělují pouze subjektům určeným členskými státy pro tisk a osobám řádně zmocněným členským státem nebo Komisí.\n3.   Každý členský stát určí jeden subjekt odpovědný za tisk průkazů totožnosti a jeden subjekt odpovědný za tisk pobytových karet rodinných příslušníků občanů Unie a sdělí názvy těchto subjektů Komisi a ostatním členským státům. Každý členský stát je oprávněn změnit tyto určené subjekty a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.\nČlenské státy se mohou rovněž rozhodnout určit jediný subjekt odpovědný za tisk jak průkazů totožnosti, tak pobytových karet rodinných příslušníků občanů Unie a název tohoto subjektu sdělí Komisi a ostatním členským státům.\nDva nebo více členských států se mohou rovněž rozhodnout určit pro tyto účely jediný subjekt a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.\nČlánek 15\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení (ES) č. 1683/95. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 16\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 2. srpna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 78.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2019.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 286, 1.11.2017, s. 9).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5. 2016, s. 1).\n(10)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(11)  Úř. věst. C 338, 21.9.2018, s. 22.\n(12)  Dosud nezveřejněno.\n(13)  Prováděcí rozhodnutí Komise C(2018)7767 ze dne 30. listopadu 2018, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a zrušuje rozhodnutí C(2002)3069.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).", "summary": "Zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu\nZabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1157 – posílení zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu vydávaných občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nPosiluje zabezpečení průkazů totožnosti, které země EU vydávají vlastním státním příslušníkům, a povolení k pobytu, které poskytují jiným občanům EU a jejich rodinným příslušníkům. Zavádí minimální normy pro informace uvedené v průkazech a pro bezpečnostní prvky, které všechny země EU, jež vydávají tyto doklady, musí používat.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení se vztahuje na:průkazy totožnosti, které země EU vydávají vlastním státním příslušníkům, kromě dočasných dokladů, jejichž doba platnosti je kratší než šest měsíců, osvědčení o registraci pro občany Unie pobývající v jiné zemi EU déle než tři měsíce a povolení k pobytu pro ty, kteří zde pobývají trvale, pobytové karty a karty trvalého pobytu pro rodinné příslušníky občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky EU.Průkazy totožnostiPrůkazy totožnosti se musí vyhotovovat ve formátu ID-1, obsahovat strojově čitelnou zónu (MRZ) a splňovat určité specifikace a bezpečnostní normy včetně:požadavků na rozměry, rozvržení a obsah (jméno, pohlaví, státní občanství, datum narození, volitelné osobní charakteristiky, číslo dokumentu a datum konce platnosti) stanovených v dokumentu 9303 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO),názvu „průkaz totožnosti“ nebo jiného zavedeného vnitrostátního označení v úředním jazyce vydávající země EU a slov „průkaz totožnosti“ alespoň v jednom dalším úředním jazyce EU,dvoupísmenného kódu vydávající země EU uvnitř vlajky EU na přední straně,vysoce zabezpečeného paměťového média obsahujícího zobrazení obličeje držitele průkazu a dva otisky prstů,děti do šesti let věku jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny aděti ve věku od šesti do dvanácti let mohou být od této povinnosti osvobozeny,dalších podrobností a poznámek požadovaných s ohledem na vnitrostátní právo. Doba platnosti průkazů je minimálně pět let a maximálně deset let. Země EU:mohou tuto dobu ve výjimečných případech a u nezletilých osob omezit na méně než pět let,mohou tuto dobu prodloužit na více než deset let u osob ve věku 70 let a starších,musejí omezit platnost na dvanáct měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat otisky prstů žadatele. V současnosti užívané doklady přestávají platit v den skončení jejich platnosti:nebo nejpozději po 3. srpnu 2031, pokud nesplňují nové požadavky,nebo nejpozději po 3. srpnu 2026, pokud nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 nebo pokud neobsahují funkční strojově čitelnou zónu,pokud jsou vydány osobám ve věku 70 let a vyšším a splňují bezpečnostní požadavky ICAO a požadavky na strojově čitelnou zónu.Povolení k pobytu vydávané občanům EU musí uvádět alespoň tyto údaje:název dokumentu v úředním jazyce (úředních jazycích) dotyčné země EU, jasný odkaz, že je doklad vydán v souladu se směrnicí 2004/38/ES (viz shrnutí týkající se Volného pohybu a pobytu v EU), číslo dokladu, jméno a příjmení držitele, datum narození držitele, informace, které mají být uvedeny na osvědčeních o registraci a na dokladech osvědčujících trvalý pobyt, vydávající orgán, na přední straně dvoupísmenný kód vydávající země EU uvnitř vlajky EU.Pobytové karty rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky EU:musí používat jednotný vzor stanovený nařízením Rady (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954, a prováděcím rozhodnutím C(2018)7767 a uvádět název „Pobytová karta“ nebo „Karta trvalého pobytu“ v souladu se směrnicí 2004/38/ES a standardizovaný kód „Rodinný příslušník EU čl. 10 SMĚRNICE 2004/38/ES“ nebo „Rodinný příslušník EU čl. 20 SMĚRNICE 2004/38/ES“, v současnosti užívané doklady přestávají platit v den skončení jejich platnosti, nebo po 3. srpnu 2026, podle toho, co nastane dříve. Karty, které nesplňují minimální bezpečnostní normy nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu, přestávají platit dnem skončení jejich platnosti, nebo po 3. srpnu 2023, podle toho, co nastane dříve.Země EU:určí alespoň jeden ústřední orgán jako kontaktní místo pro provádění tohoto předpisu, zavedou vhodné a účinné postupy pro odebírání biometrických identifikátorů kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky. Tito pracovníci musejí dodržovat Listinu základních práv EU, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte, zajistí vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby, pokud se při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi, zajistí bezpečnost, integritu, pravost a důvěrnost shromážděných a uchovávaných údajů, jsou odpovědné za vymazání či zničení biometrických identifikátorů, jakmile došlo k převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne jeho vydání.Evropská komise:do 2. srpna 2020 stanoví podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů tohoto právního předpisu, včetně jeho dopadu na základní práva, podává dva roky a poté jedenáct let ode dne použitelnosti předpisu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) zprávu o dopadu právního předpisu, zejména pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů, hodnotí uplatňování nařízení pro Evropský parlament, Radu a EHSV šest let ode dne použitelnosti a poté v šestiletých intervalech. Zaměřuje se přitom na:dopad na základní práva,mobilitu občanů EU,účinnost biometrického ověřování pro zabezpečení cestovních dokladů,možnost použít pobytové karty jako cestovní doklady,možnost další harmonizace vizuální podoby průkazů totožnosti,nutnost zavést společné bezpečnostní prvky pro dočasné doklady totožnosti, přijímá prováděcí akty týkající se dalších technických podmínek stanovených nařízením.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne pondělí 2. srpna 2021. Od tohoto dne musejí veškeré nové průkazy totožnosti a povolení k pobytu splňovat nová kritéria.\nKONTEXT\nNárůst cestování v kombinaci s roztříštěnými právními předpisy činí ze zabezpečení dokladů totožnosti klíčový prvek v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a krádeži totožnosti. Nařízení je součástí akčního plánu Komise z roku 2016 na boj proti podvodům s cestovními doklady. Tento akční plán vyzýval k přijetí opatření ke zlepšení zabezpečení dokladů, jako jsou průkazy totožnosti a pobytové karty, zejména s ohledem na nedávné teroristické útoky. Nařízení neukládá zemím EU povinnost zavádět průkazy totožnosti nebo stanovit povinnost mít průkaz totožnosti. Nebrání jim ani v používání jiných dokladů, jako jsou řidičské průkazy, pro účely vnitrostátní identifikace.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 67–78)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí rozhodnutí Komise ze dne 30. listopadu 2018, kterým se stanoví technické specifikace pro zajištění jednotného vzoru povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a zrušuje rozhodnutí C(2002)3069\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady (COM(2016) 790 final, 8.12.2016)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/679 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73–114)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77–123)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1–7)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1–4)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 21.10.2019"}
{"celex_id": "32019R0816", "reference": "22.5.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 135/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/816\nze dne 17. dubna 2019,\nkterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726\nEVROPSKÝ PARLAENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie si stanovila za cíl poskytnout svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mimo jiné vhodnými opatřeními pro předcházení trestné činnosti, včetně organizované trestné činnosti a terorismu, a pro její potírání.\n(2)\nTento cíl vyžaduje, aby informace týkající se odsouzení vydaných v členských státech byly zohledňovány i mimo odsuzující členský stát jak při novém trestním řízení, jak stanoví rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV (2), tak za účelem předcházení dalším trestným činům.\n(3)\nPředpokladem tohoto cíle je výměna informací z rejstříků trestů mezi příslušnými orgány členských států. Taková výměna informací je organizována a usnadňována podle pravidel stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 2009/315/SVV (3) a prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/316/SVV (4).\n(4)\nStávající právní rámec ECRIS však dostatečně nezohledňuje zvláštní aspekty žádostí týkajících se státních příslušníků třetích zemí. Ačkoli je již možné vyměňovat si informace o státních příslušnících třetích zemí prostřednictvím ECRIS, neexistuje společný unijní postup či mechanismus, jak tuto výměnu účinně, rychle a přesně provádět.\n(5)\nInformace o státních příslušnících třetích zemí se v Unii neshromažďují stejně jako u státních příslušníků členských států, totiž v členském státě jejich státní příslušnosti, ale uchovávají se pouze v členských státech, kde bylo vydáno odsouzení. Celkový přehled o trestní minulosti určitého státního příslušníka třetí země lze proto zjistit pouze tak, že se o tyto informace požádají všechny členské státy.\n(6)\nTakové plošné žádosti však představují nepřiměřenou administrativní zátěž pro všechny členské státy, včetně těch, které o dotčeném státním příslušníku třetí země nemají žádné informace. V praxi tato zátěž členské státy odrazuje od toho, aby žádaly jiné členské státy o informace o státních příslušnících třetích zemí, což výměnu informací mezi nimi vážně ztěžuje, neboť to omezuje jejich přístup k informacím z rejstříků trestů na informace uložené v jejich vnitrostátním rejstříku. Proto stoupá riziko, že výměna informací mezi členskými státy je neefektivní a neúplná, což se odráží na úrovni bezpečnosti a ochrany občanů a osob s bydlištěm v Unii.\n(7)\nAby se situace zlepšila, měl by být zřízen systém, jehož prostřednictvím by ústřední orgán členského státu mohl neprodleně a účinně zjistit, které jiné členské státy uchovávají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země (ECRIS-TCN). K vyžádání informací z rejstříku trestů od těchto členských států by mohl být v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV použit stávající rámec ECRIS.\n(8)\nToto nařízení by proto mělo stanovit pravidla zavádějící centralizovaný systém na úrovni Unie, který obsahuje osobní údaje, a pravidla pro rozdělení povinností mezi členský stát a organizaci odpovědnou za vývoj a údržbu tohoto centralizovaného systému, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně údajů potřebná k doplnění stávající úpravy ochrany údajů a zajištění odpovídající celkové úrovně ochrany a zabezpečení údajů a ochrany základních práv dotčených osob.\n(9)\nCíl poskytnout občanům Unie prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, také vyžaduje, aby byly uchovávány úplné informace o odsouzení občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky některé třetí země. Vzhledem k tomu, že by se tyto osoby mohly vykazovat více než jednou státní příslušností a že v odsuzujícím členském státě nebo v členském státě jejich státní příslušnosti by se mohla uchovávat různá odsouzení, je třeba začlenit do oblasti působnosti tohoto nařízení i občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země. Vyloučení těchto osob by vedlo k tomu, že by informace uchovávané v ECRIS-TCN byly neúplné. To by ohrozilo spolehlivost tohoto systému. Jelikož však tyto osoby mají občanství Unie, měly by být podmínky, za nichž mohou být údaje o jejich otiscích prstů zahrnuty do ECRIS-TCN, srovnatelné s podmínkami, za nichž jsou mezi členskými státy v rámci ECRIS, zavedeného rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a rozhodnutím 2009/316/SVV, vyměňovány údaje o otiscích prstů občanů Unie. Proto by údaje o otiscích prstů týkající se občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, měly být zahrnuty do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud byly pořízeny v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení, přičemž se rozumí, že pro takové zahrnutí by mělo být členským státům umožněno používat údaje o otiscích prstů pořízených pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva.\n(10)\nECRIS-TCN by měl umožňovat zpracovávat údaje o otiscích prstů za účelem identifikace členských států, které mají v rejstříku trestů informace o určitém státním příslušníku třetí země. Měl by rovněž umožňovat zpracovávání zobrazení obličeje za účelem potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země. Je zásadní, aby vkládání a použití údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje nepřekročilo rozsah nezbytný k tomu, aby bylo dosaženo stanoveného cíle, respektovalo základní práva, jakož i nejlepší zájem dítěte, a bylo v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.\n(11)\nVývojem a provozováním ECRIS-TCN by měla být pověřena Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (5), vzhledem k jejím zkušenostem s řízením jiných rozsáhlých systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Její mandát by se měl změnit, aby tyto nové úkoly odrážel.\n(12)\nPro výkon povinností podle tohoto nařízení by měly být agentuře eu-LISA poskytnuty odpovídající finanční a personální zdroje.\n(13)\nVzhledem k potřebě vytvořit těsná technická spojení mezi ECRIS-TCN a ECRIS by agentuře eu-LISA měl být rovněž uložen úkol zajišťovat další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS a její mandát by se měl změnit, aby tuto skutečnost odrážel.\n(14)\nČtyři členské státy vyvinuly vlastní vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s rozhodnutím 2009/316/SVV, přičemž tento software používají pro výměnu informací z rejstříků trestů namísto referenčního provedení ECRIS. S ohledem na specifické prvky, které tyto členské státy zavedly do svých systémů pro vnitrostátní užití, a na investice, které vynaložily, by jim mělo být umožněno používat pro účely ECRIS-TCN rovněž jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.\n(15)\nECRIS-TCN by měl obsahovat pouze informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Unii. Tyto informace o totožnosti by měly zahrnovat alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů. Mělo by být rovněž možné, aby byla zahrnuta zobrazení obličeje, pokud právo členského státu, v němž je vydáno rozhodnutí o odsouzení, umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzeného.\n(16)\nAlfanumerické údaje, které mají členské státy vložit do centrálního systému, by měly zahrnovat příjmení a jména odsouzené osoby, jakož i její pseudonymy nebo přezdívky, má-li ústřední orgán tuto informaci. Pokud jsou dotčenému členskému státu známy odlišné osobní údaje, jako je například jiný způsob psaní jména v jiné abecedě, mělo by být možné vložit tyto údaje do centrálního systému jakožto doplňující informace.\n(17)\nAlfanumerické údaje by měly jako doplňující informace rovněž obsahovat identifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu, má-li ústřední orgán tyto informace. Před vložením příslušných informací do centrálního systému by měl členský stát ověřit pravost dokladů totožnosti. Vzhledem k tomu, že tyto informace by mohly být nespolehlivé, mělo by se s nimi v každém případě zacházet obezřetně.\n(18)\nÚstřední orgány by měly používat ECRIS-TCN k identifikaci členských států, které mají v rejstříku trestů informace o státním příslušníku třetí země, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení proti této osobě nebo pro účely uvedené v tomto nařízení. Zatímco ECRIS-TCN by měl být v zásadě používán ve všech těchto případech, měl by orgán příslušný pro vedení trestního řízení moci rozhodnout, že ECRIS-TCN by se neměl použít, pokud by to za okolností daného případu nebylo vhodné, například v některých případech zkráceného trestního řízení, v případech tranzitu, pokud byly informace z rejstříku trestů získány prostřednictvím ECRIS v nedávné době, nebo pokud jde o méně závažné delikty, zejména méně závažné dopravní delikty, méně závažné delikty proti obecně závazným právním předpisům obcí a méně závažné delikty proti veřejnému pořádku.\n(19)\nČlenské státy by rovněž měly mít možnost používat ECRIS-TCN pro jakékoliv jiné účely než účely stanovené v tomto nařízení, pokud jsou stanoveny vnitrostátním právem a jsou s ním v souladu. S cílem zvýšit transparentnost při používání ECRIS-TCN by však členské státy měly tyto účely oznámit Komisi, která by měla zajistit zveřejnění všech těchto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.\n(20)\nMělo by být rovněž možné, aby další orgány žádající o informace z rejstříku trestů rozhodly, že použití ECRIS-TCN by vzhledem k okolnostem daného případu nebylo vhodné, například v případě, že je třeba provést určité standardní správní kontroly týkající se odborné kvalifikace určité osoby, zejména pokud je známo, že o informace z rejstříku trestů nebudou žádat jiné členské státy, a to bez ohledu na výsledek vyhledávání v ECRIS-TCN. ECRIS-TCN by se však měl použít vždy v případě, kdy žádost o informace z rejstříku trestů iniciovala osoba, která žádá o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV, nebo byla-li žádost podána s cílem získat informace z rejstříku trestů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (6).\n(21)\nStátní příslušníci třetích zemí by měli mít právo získat písemné informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů v souladu s právem členského státu, v němž žádají o poskytnutí těchto informací, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV. Dříve než dotčený členský stát tyto informace státnímu příslušníku třetí země poskytne, měl by provést vyhledávání v ECRIS-TCN.\n(22)\nObčané Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, budou zahrnuti do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud je příslušným orgánům známo, že tyto osoby mají státní příslušnost třetí země. Skutečnost, že příslušným orgánům není známo, že občané Unie jsou zároveň státními příslušníky třetí země, však nevylučuje, že tyto osoby již byly dříve odsouzeny jako státní příslušníci třetí země. S cílem zajistit, aby příslušné orgány měly ucelený přehled o rejstřících trestů, by mělo být možné vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem ověření, zda v případě občana Unie má některý z členských států informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země.\n(23)\nV případě shody mezi údaji zaznamenanými v centrálním systému a údaji použitými členským státem pro vyhledávání (pozitivní nález) by se informace o totožnosti, u nichž byl pozitivní nález zaznamenán, měly poskytnout spolu s pozitivním nálezem. Výsledek vyhledávání by měly používat ústřední orgány pouze za účelem podání žádosti prostřednictvím ECRIS, nebo Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (7), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8), a Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9), pouze za účelem podání žádosti o informace o odsouzeních podle tohoto nařízení.\n(24)\nV počáteční fázi by zobrazení obličeje vložená do ECRIS-TCN měla být používána pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních tohoto státního příslušníka třetí země. V budoucnosti by mělo být možné, aby se zobrazení obličeje používalo pro automatické porovnávání biometrických údajů, pokud budou splněny technické a politické požadavky na toto porovnávání. Komise by s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje měla vyhodnotit dostupnost a připravenost požadované technologie dříve, než přijme akt v přenesené pravomoci týkající se využívání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních týkajících se těchto osob.\n(25)\nPoužívání biometrických údajů je nezbytné, protože představují nejspolehlivější metodu zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států, kteří často nemají dokumenty nebo jiné prostředky pro zjištění totožnosti, a umožňují spolehlivější porovnání shody údajů o státních příslušnících třetích zemí.\n(26)\nČlenské státy by měly do centrálního systému vkládat údaje o otiscích prstů odsouzených státních příslušníků třetích zemí, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení. Aby v centrálním systému byly k dispozici co nejúplnější identifikační informace, měly by mít členské státy možnost do něho rovněž vkládat údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud jsou tyto údaje o otiscích prstů v souladu s vnitrostátním právem k dispozici pro použití v trestním řízení.\n(27)\nToto nařízení by mělo stanovit minimální kritéria, pokud jde o údaje o otiscích prstů, které by členské státy měly vkládat do centrálního systému. Členské státy by měly mít možnost volby: vložit buď údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kterým byl uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šesti měsíců, nebo údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni za trestný čin, za nějž lze podle práva dotčeného členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců.\n(28)\nČlenské státy by měly v ECRIS-TCN pořizovat záznamy týkající se odsouzených státních příslušníků třetích zemí. Tam, kde je to možné, by tyto záznamy měly být pořizovány automaticky a bez zbytečného prodlení poté, co je informace o jejich odsouzení vložena do vnitrostátního rejstříku trestů. Členské státy by měly v souladu s tímto nařízením vkládat do centrálního systému alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů související s odsouzeními vydanými po dni zahájení vkládání údajů do ECRIS-TCN. Od téhož dne a kdykoliv později by členské státy měly mít možnost vkládat do centrálního systému zobrazení obličeje.\n(29)\nAby se zajistila maximální efektivnost systému, měly by členské státy v souladu s tímto nařízením pořizovat v ECRIS-TCN také záznamy týkající se státních příslušníků třetích zemí odsouzených ještě přede dnem zahájení vkládání údajů. Členské státy by však neměly být povinny získávat za tímto účelem informace, které přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s tímto nařízením ještě nebyly v jejich rejstříku trestů. Údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí sejmutých v souvislosti s těmito předchozími odsouzeními by měly být zahrnuty pouze v případě, že otisky byly sejmuty během trestního řízení, a v případě, kdy se dotčený členský stát domnívá, že je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů.\n(30)\nZlepšení výměny informací o odsouzeních by mělo členským státům pomoci v provádění rámcového rozhodnutí 2008/675/SVV, které členským státům ukládá, aby během nových trestních řízení zohledňovaly předchozí odsouzení vydaná v jiných členských státech v rozsahu, v jakém se předchozí vnitrostátní odsouzení zohledňují podle vnitrostátního práva.\n(31)\nPozitivní nález zjištěný ECRIS-TCN by neměl sám o sobě znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl ve zjištěných členských státech odsouzen. Existence předchozích odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů příslušných členských států.\n(32)\nAniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a vnitrostátních databází otisků prstů a s prováděním, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání ECRIS-TCN, včetně připojení těchto databází k vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému místu.\n(33)\nDo ECRIS-TCN by za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, měly mít přístup Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, aby se podpořilo plnění jejich úkolů uložených právními předpisy. Eurojust by měl mít přímý přístup do ECRIS-TCN i za účelem plnění svého úkolu podle tohoto nařízení, totiž jednat jako kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace, aniž je dotčeno uplatňování zásad justiční spolupráce v trestních věcech, včetně pravidel vzájemné právní pomoci. Zatímco je třeba brát v úvahu postoj členských států, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, neměl by být tomuto úřadu odepřen přístup k informacím o odsouzeních pouze proto, že se dotčený členský stát uvedené posílené spolupráce neúčastní.\n(34)\nToto nařízení stanoví přísná pravidla přístupu k ECRIS-TCN a nezbytná ochranná opatření, včetně odpovědnosti členských států v souvislosti se shromažďováním a využíváním údajů. Stanoví rovněž, jakým způsobem mohou fyzické osoby uplatňovat své právo na náhradu újmy, na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na účinnou právní ochranu, jakož i dozor nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávanými nezávislými orgány veřejné moci. Respektuje tudíž základní práva a svobody zakotvené především v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace. V této souvislosti rovněž zohledňuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další závazky v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva.\n(35)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (10) by se měla vztahovat na zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) by se mělo vztahovat na zpracování osobních údajů vnitrostátními orgány, pokud takové zpracování nespadá do oblasti působnosti směrnice (EU) 2016/680. Koordinovaný dozor by měl být zajištěn v souladu s nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 (12), jež by se mělo vztahovat i na zpracovávání osobních údajů agenturou eu-LISA.\n(36)\nPokud jde o předchozí odsouzení, měly by ústřední orgány vložit alfanumerické údaje do konce období pro vkládání údajů podle tohoto nařízení a údaje o otiscích prstů do dvou let po dni zahájení provozu ECRIS-TCN. Za podmínky, že budou tyto lhůty dodrženy, by členské státy měly mít možnost vložit všechny údaje současně.\n(37)\nMěla by být stanovena pravidla týkající se odpovědnosti členských států, Eurojustu, Europolu, Úřadu evropského veřejného žalobce a agentury eu-LISA za újmu, která vznikne na základě jakéhokoli porušení tohoto nařízení.\n(38)\nZa účelem zlepšení identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o doplnění tohoto nařízení ustanovením o používání zobrazení obličeje ke zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(39)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek pro zřízení a provozní řízení ECRIS-TCN by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).\n(40)\nČlenské státy by měly co nejdříve přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, aby bylo možné zajistit řádné fungování ECRIS-TCN, s přihlédnutím k době, kterou agentura eu-LISA potřebuje pro vývoj a zavedení ECRIS-TCN. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(41)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnění rychlé a účinné výměny přesných informací z rejstříku trestů týkajících se státních příslušníků třetích zemí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být zavedením společných pravidel lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(42)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(43)\nV souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(44)\nV souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(45)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a dne 12. prosince 2017 vydal stanovisko (16),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se:\na)\nzřizuje systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN);\nb)\nstanovují podmínky, za nichž ústřední orgány používají ECRIS-TCN, aby získaly informace o takových předchozích odsouzeních prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen rozhodnutím 2009/316/SVV, jakož i podmínky, za kterých ECRIS-TCN používají Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, za účelem identifikace členských států, v nichž byla tato odsouzení vydána. S výjimkou čl. 5 odst. 1 písm. b) bodu ii) se ustanovení tohoto nařízení, která se vztahují na státní příslušníky třetích zemí, vztahují rovněž na občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země a kteří byli odsouzeni v členských státech.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„odsouzením“ jakékoli konečné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího členského státu;\n2)\n„trestním řízením“ přípravné řízení, řízení před soudem a výkon odsouzení;\n3)\n„rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení;\n4)\n„odsuzujícím členským státem“ členský stát, v němž je vydáno odsouzení;\n5)\n„ústředním orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV;\n6)\n„příslušnými orgány“ ústřední orgány a Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, které jsou příslušné k přístupu do ECRIS-TCN a k vyhledávání v něm v souladu s tímto nařízením;\n7)\n„státním příslušníkem třetí země“ osoba, jež není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, osoba bez státní příslušnosti nebo osoba, jejíž státní příslušnost není známa;\n8)\n„centrálním systémem“ jedna nebo více databází, které obsahují informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, vyvíjené a udržované agenturou eu-LISA;\n9)\n„softwarem rozhraní“ software používaný příslušnými orgány, který jim umožňuje přístup do centrálního systému prostřednictvím komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d);\n10)\n„informacemi o totožnosti“ alfanumerické údaje, údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje, které jsou použity ke zjištění spojitosti mezi těmito údaji a fyzickou osobou;\n11)\n„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky;\n12)\n„údaji o otiscích prstů“ údaje o plochých a valených otiscích každého prstu dané osoby;\n13)\n„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje dané osoby;\n14)\n„pozitivním nálezem“ shoda nebo shody zjištěné srovnáním informací o totožnosti zaznamenaných v centrálním systému s informacemi o totožnosti použitými pro vyhledávání;\n15)\n„vnitrostátním ústředním přístupovým místem“ vnitrostátní místo připojení ke komunikační infrastruktuře uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d);\n16)\n„referenčním provedením ECRIS“ software vyvinutý Komisí a zpřístupněný členským státům pro výměnu informací z rejstříku trestů prostřednictvím ECRIS;\n17)\n„vnitrostátním dozorovým orgánem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený ve členském státě podle použitelných pravidel Unie pro ochranu údajů;\n18)\n„dozorovými orgány“ evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové orgány.\nČlánek 4\nTechnická architektura ECRIS-TCN\n1.   ECRIS-TCN se skládá z:\na)\ncentrálního systému, v němž jsou uloženy informace o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí;\nb)\nvnitrostátního ústředního přístupového místa v každém členském státě;\nc)\nsoftwaru rozhraní umožňujícího připojení příslušných orgánů k centrálnímu systému přes vnitrostátní ústřední přístupová místa a komunikační infrastrukturu uvedenou v písmeni d);\nd)\nkomunikační infrastruktury mezi centrálním systémem a vnitrostátními ústředními přístupovými místy.\n2.   Centrální systém je provozován v technických prostorách agentury eu-LISA.\n3.   Software rozhraní je začleněn do referenčního provedení ECRIS. Členské státy používají referenční provedení ECRIS, nebo v situaci a za podmínek stanovených v odstavcích 4 až 8 vnitrostátní software pro provedení ECRIS, k vyhledávání v ECRIS-TCN a k zasílání následných žádostí o informace z rejstříku trestů.\n4.   Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, odpovídají za zajištění toho, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS umožňoval jejich vnitrostátním orgánům, které vedou rejstříky trestů, používat ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní, v souladu s tímto nařízením. Přede dnem zahájení provozu ECRIS-TCN v souladu s čl. 35 odst. 4 tyto členské státy za tímto účelem zajistí, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS fungoval v souladu s protokoly a technickými specifikacemi stanovenými v prováděcích aktech podle článku 10 a v souladu s veškerými dalšími technickými požadavky stanovenými agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech.\n5.   Pokud nepoužívají referenční provedení ECRIS, zajistí členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, rovněž bez zbytečného odkladu provedení veškerých dalších technických úprav svého vnitrostátního softwaru provedení ECRIS nezbytných v důsledku jakýchkoliv změn technických specifikací stanovených prováděcími akty uvedenými v článku 10 nebo v důsledku změn jakýchkoli dalších technických požadavků stanovených agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech.\n6.   Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, nesou veškeré náklady spojené s prováděním, údržbou a dalším vývojem tohoto softwaru a jeho propojení s ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní.\n7.   Pokud členský stát používající svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS není schopen plnit své povinnosti podle tohoto článku, je k využívání ECRIS-TCN povinen používat referenční provedení ECRIS, včetně integrovaného softwaru rozhraní.\n8.   Pro účely posouzení, které má být provedeno Komisí podle čl. 36 odst. 10 písm. b), poskytnou dotčené členské státy Komisi veškeré nezbytné informace.\nKAPITOLA II\nVkládání a používání údajů ústředními orgány\nČlánek 5\nVkládání údajů do ECRIS-TCN\n1.   V případě každého odsouzeného státního příslušníka třetí země ústřední orgán odsuzujícího členského státu pořídí datový záznam v centrálním systému. Datový záznam musí zahrnovat:\na)\npokud jde o alfanumerické údaje:\ni)\ninformace, které je třeba vložit s výjimkou jednotlivých případů, kdy tyto informace nejsou ústřednímu orgánu známy (povinné informace):\n—\npříjmení,\n—\njméno (jména),\n—\ndatum narození,\n—\nmísto narození (obec a země),\n—\nstátní příslušnost (příslušnosti),\n—\npohlaví,\n—\npřípadná předchozí jméno (jména) nebo příjmení,\n—\nkód odsuzujícího členského státu;\nii)\ninformace, které je třeba vložit, pokud jsou uvedeny v rejstříku trestů (nepovinné informace):\n—\njména rodičů;\niii)\ninformace, které je třeba vložit, pokud je má ústřední orgán k dispozici (další informace):\n—\nidentifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu,\n—\npseudonymy nebo přezdívky;\nb)\npokud jde o údaje o otiscích prstů:\ni)\núdaje o otiscích prstů, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení;\nii)\nalespoň údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty na základě jednoho z těchto kritérií:\n—\npokud byl státnímu příslušníku třetí země uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šest měsíců,\nnebo\n—\npokud byl státní příslušník třetí země odsouzen za trestný čin, za který lze podle práva členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců.\n2.   Údaje o otiscích prstů uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku musí splňovat technické specifikace týkající se kvality, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů stanovené v prováděcím aktu uvedeném v čl. 10 odst. 1 písm. b). Referenční číslo údajů o otiscích prstů odsouzeného zahrnuje kód odsuzujícího členského státu.\n3.   Datový záznam může obsahovat také zobrazení obličeje odsouzeného státního příslušníka třetí země, pokud právo odsuzujícího členského státu umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzených.\n4.   Odsuzující členský stát pořídí datový záznam automaticky, pokud je to možné, a bez zbytečného odkladu po zaznamenání odsouzení do rejstříku trestů.\n5.   Odsuzující členský stát pořídí datové záznamy i o odsouzeních vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s čl. 35 odst. 1 v takovém rozsahu, v jakém se tyto údaje týkající se odsouzených uchovávají v jejich vnitrostátních databázích. V těchto případech by údaje o otiscích prstů měly být zahrnuty, pouze pokud byly sejmuty v rámci trestního řízení v souladu s vnitrostátním právem a pokud je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů.\n6.   Za účelem splnění povinností stanovených v odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) a v odstavci 5 mohou členské státy použít údaje o otiscích prstů sejmutých pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva.\nČlánek 6\nZobrazení obličeje\n1.   Dokud nevstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci podle odstavce 2, lze zobrazení obličeje používat pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země, jehož totožnost byla zjištěna pomocí alfanumerického vyhledávání nebo vyhledávání s použitím údajů o otiscích prstů.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 doplňující toto nařízení, pokud jde o používání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních těchto osob, až to bude technicky možné. Před výkonem této pravomoci Komise s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje, posoudí dostupnost a připravenost potřebné technologie.\nČlánek 7\nPoužívání ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů\n1.   Ústřední orgány používají ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, s cílem získat informace o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení vedeného proti této osobě, nebo za některým z následujících účelů, je-li stanoven vnitrostátním právem a je s ním v souladu:\n—\nkontrola záznamů v rejstříku trestů týkajících se určité osoby na její žádost,\n—\nbezpečnostní prověrka,\n—\nzískání licence nebo povolení,\n—\nprověření pro potřeby zaměstnavatele,\n—\nprověření pro účely dobrovolných činností, jejichž součástí jsou přímé a pravidelné kontakty s dětmi nebo zranitelnými osobami,\n—\npostupy související s vízy, získáním občanství a migrací, včetně azylových řízení, a\n—\nkontroly související s veřejnými zakázkami a veřejným výběrovým řízením.\nNicméně v určitých případech jiných než těch, kdy státní příslušník třetí země žádá ústřední orgán o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, nebo kdy je žádost podána za účelem získání informací z rejstříku trestů podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/93/EU, může orgán žádající o informace z rejstříku trestů rozhodnout, že takové použití ECRIS-TCN není vhodné.\n2.   Kterýkoliv členský stát, který se rozhodne, pokud je to stanoveno vnitrostátním právem a je to s ním v souladu, používat ECRIS-TCN pro jiné účely, než které jsou stanoveny v odstavci 1, k získání informací o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, oznámí tyto jiné účely a veškeré jejich změny Komisi do dne zahájení provozu podle čl. 35 odst. 4, nebo kdykoliv poté. Komise tato oznámení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 30 dnů od jejich obdržení.\n3.   Eurojust, Europol, a Úřad evropského veřejného žalobce mají právo vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, v souladu s články 14 až 18. Nevkládají však do ECRIS-TCN žádné údaje ani je neopravují ani nevymazávají.\n4.   Pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 mohou příslušné orgány rovněž vyhledávat v ECRIS-TCN s cílem ověřit, zda má o určité osobě, která je občanem Unie, kterýkoli členský stát informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země.\n5.   Při vyhledávání v ECRIS-TCN mohou příslušné orgány využít všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo pouze některé z nich. Minimální soubor údajů nezbytných pro vyhledávání v systému se stanoví v prováděcím aktu přijatém podle čl. 10 odst. 1 písm. g).\n6.   Příslušné orgány mohou v ECRIS-TCN vyhledávat rovněž s použitím zobrazení obličeje, pokud byla tato funkce zavedena v souladu s čl. 6 odst. 2.\n7.   V případě pozitivního nálezu poskytne centrální systém příslušnému orgánu automaticky informace o členských státech, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, spolu se souvisejícími referenčními čísly a odpovídajícími informacemi o totožnosti. Tyto informace o totožnosti se použijí pouze za účelem ověření totožnosti dotyčného státního příslušníka třetí země. Výsledek vyhledávání v centrálním systému lze využít pouze pro účely podání žádosti podle článku 6 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV nebo žádosti podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení.\n8.   Nevyskytne-li se pozitivní nález, centrální systém o tom automaticky informuje příslušný orgán.\nKAPITOLA III\nUchovávání a pozměňování údajů\nČlánek 8\nDoba uchování uložených údajů\n1.   Každý datový záznam se uchovává v centrálním systému, dokud jsou údaje o odsouzeních dotyčné osoby uloženy v rejstříku trestů.\n2.   Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 ústřední orgán odsuzujícího členského státu datový záznam z centrálního systému vymaže, včetně případných údajů o otiscích prstů nebo zobrazení obličeje. Výmaz se provádí pokud možno automaticky a v každém případě nejpozději jeden měsíc po uplynutí doby uchovávání.\nČlánek 9\nPozměňování a výmaz údajů\n1.   Členské státy mohou změnit nebo vymazat údaje, které do ECRIS-TCN vložily.\n2.   Jakákoli změna informací v rejstříku trestů, které vedly k pořízení datového záznamu v souladu s článkem 5, zahrnuje stejnou změnu informací uložených v tomto datovém záznamu v centrálním systému, již odsuzující členský stát provede bez zbytečného odkladu.\n3.   Má-li odsuzující členský stát důvod se domnívat, že údaje, které zaznamenal do centrálního systému, nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením:\na)\nokamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotyčných údajů nebo zákonnosti jejich zpracování;\nb)\nv případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému.\n4.   Pokud má členský stát jiný než odsuzující členský stát, který údaje vložil, důvod se domnívat, že údaje zaznamenané v centrálním systému nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením, bez zbytečného odkladu kontaktuje ústřední orgán odsuzujícího členského státu.\nOdsuzující členský stát:\na)\nokamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování;\nb)\nv případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému;\nc)\nbez zbytečného odkladu informuje dotyčný jiný členský stát, že údaje byly opraveny nebo vymazány, nebo mu sdělí důvody, proč se tak nestalo.\nKAPITOLA IV\nVývoj, provoz a povinnosti\nČlánek 10\nProváděcí akty přijaté Komisí\n1.   Komise co nejdříve přijme prováděcí akty nezbytné pro technický vývoj a provedení ECRIS-TCN, a zejména akty týkající se:\na)\ntechnických specifikací pro zpracování alfanumerických údajů;\nb)\ntechnických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů;\nc)\ntechnických specifikací softwaru rozhraní;\nd)\ntechnických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování zobrazení obličeje pro účely uvedené v článku 6 a v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku;\ne)\nkvality údajů, včetně mechanismu a postupů pro provádění kontrol kvality údajů;\nf)\nvkládání údajů podle článku 5;\ng)\npřístupu k ECRIS-TCN a vyhledávání v tomto systému podle článku 7;\nh)\npozměňování a výmazu údajů podle článků 8 a 9;\ni)\nvedení protokolů a přístupu k nim podle článku 31;\nj)\nfungování centrálního úložiště a pravidla platná pro zabezpečení a ochranu údajů týkající se tohoto úložiště podle článku 32;\nk)\nposkytování statistik podle článku 32;\nl)\npožadavků na výkonnost a dostupnost ECRIS-TCN, včetně minimálních specifikací a požadavků týkajících se biometrického ověřování v ECRIS-TCN, zejména pokud jde o požadovanou míru falešných pozitivních identifikací a míru falešných negativních identifikací.\n2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.\nČlánek 11\nVývoj a provozní řízení ECRIS-TCN\n1.   Za vývoj ECRIS-TCN odpovídá agentura eu-LISA v souladu se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů. Agentura eu-LISA kromě toho odpovídá za provozní řízení ECRIS-TCN. Vývoj sestává z vypracování a provedení technických specifikací, testování a celkové projektové koordinace.\n2.   Agentura eu-LISA odpovídá i za další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS.\n3.   Agentura eu-LISA navrhne fyzickou architekturu ECRIS-TCN, včetně jeho technických specifikací a vývoje, pokud jde o centrální systém, vnitrostátní ústřední přístupové místo a software rozhraní. Tento návrh přijme správní rada s výhradou příznivého stanoviska Komise.\n4.   Agentura eu-LISA vyvine a zavede ECRIS-TCN co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté, co Komise přijme prováděcí akty uvedené v článku 10.\n5.   Správní rada agentury eu-LISA ustaví před fází návrhu a vývoje ECRIS-TCN radu pro řízení programu složenou z deseti členů.\nTato rada pro řízení programu se skládá z osmi členů jmenovaných správní radou, předsedy poradní skupiny uvedené v článku 39 a jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní správní radou se volí pouze z těch členských států, které jsou plně vázány právními nástroji podle práva Unie upravujícími ECRIS a které budou zapojeny do ECRIS-TCN. Správní rada zajistí, aby členové, jež jmenuje do rady pro řízení programu, měli potřebné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti vývoje a řízení informačních systémů využívaných justičními orgány a orgány, jež vedou rejstříky trestů.\nAgentura eu-LISA se podílí na činnosti rady pro řízení programu. Za tím účelem se její zástupci účastní zasedání rady pro řízení programu s cílem podávat zprávy o práci související s návrhem a vývojem ECRIS-TCN a o jakékoliv další související práci a činnostech.\nRada pro řízení programu se schází nejméně jednou za tři měsíce a v případě potřeby častěji. Zajišťuje přiměřené řízení fáze návrhu a vývoje ECRIS-TCN a soudržnost mezi centrálními a vnitrostátními projekty ECRIS-TCN a s vnitrostátním softwarem pro provedení ECRIS. Rada pro řízení programu předkládá pravidelně, a pokud možno každý měsíc, správní radě eu-LISA písemné zprávy o pokroku projektu. Rada pro řízení programu nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady.\n6.   Rada pro řízení programu stanoví svůj jednací řád, který zahrnuje zejména pravidla pro:\na)\npředsednictví;\nb)\nmísta zasedání;\nc)\npřípravu jednání;\nd)\npřizvání odborníků na zasedání;\ne)\nkomunikační plány zajišťující plné informování nezúčastněných členů správní rady.\n7.   Radě pro řízení programu předsedá některý z členských států, který je podle práva Unie v plné míře vázán legislativními nástroji upravujícími ECRIS a legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou eu-LISA.\n8.   Všechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou členům rady pro řízení programu, hradí agentura eu-LISA. Článek 10 jednacího řádu agentury eu-LISA se použije obdobně. Sekretariát rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA.\n9.   Poradní skupina uvedená v článku 39 se během fáze návrhu a vývoje skládá z národních projektových manažerů ECRIS-TCN a předsedá jí agentura eu-LISA. V průběhu fáze návrhu a vývoje se schází pravidelně, pokud možno alespoň jednou za měsíc, až do zahájení provozu ECRIS-TCN. Po každém zasedání podává zprávu radě pro řízení programu. Poskytuje odborné znalosti na podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.\n10.   Za účelem nepřetržitého zajištění důvěrnosti a integrity údajů uchovávaných v ECRIS-TCN zajišťuje agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy vhodná technická a organizační opatření se zohledněním aktuálního stavu techniky, nákladů na provedení a rizik spojených se zpracováním.\n11.   Agentura eu-LISA odpovídá za tyto úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d):\na)\ndozor;\nb)\nbezpečnost;\nc)\nkoordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem komunikační infrastruktury.\n12.   Komise odpovídá za všechny ostatní úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), zejména za:\na)\núkoly související s plněním rozpočtu;\nb)\npořizování a obnovu;\nc)\nsmluvní záležitosti.\n13.   Agentura eu-LISA vyvine a spravuje mechanismus a postupy pro provádění kontrol kvality údajů uchovávaných v ECRIS-TCN a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Agentura eu-LISA pravidelně předkládá Komisi zprávy o zjištěných problémech a o tom, kterých členských států se týkají.\n14.   Provozní řízení ECRIS-TCN sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje, potřebných k tomu, aby ECRIS-TCN fungoval na uspokojivé úrovni v souladu s technickými specifikacemi.\n15.   Agentura eu-LISA plní úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenční provedení ECRIS.\n16.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (17), uplatňuje agentura eu-LISA na všechny své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji uloženými v centrálním systému, vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovávání důvěrnosti. Tato povinnost trvá i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.\nČlánek 12\nPovinnosti členských států\n1.   Každý členský stát odpovídá za:\na)\nzajištění bezpečného spojení mezi svými vnitrostátními rejstříky trestů a databázemi otisků prstů a vnitrostátním ústředním přístupovým místem;\nb)\nvývoj, provoz a údržbu spojení uvedeného v písmeni a);\nc)\nzajištění spojení mezi svými vnitrostátními systémy a referenčním provedením ECRIS;\nd)\nřízení a pravidla přístupu pro řádně zmocněné pracovníky ústředních orgánů do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a profilů uvedených v čl. 19 odst. 3 písm. g).\n2.   Každý členský stát poskytne pracovníkům svého ústředního orgánu, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, vhodnou odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, pravidel pro ochranu údajů a souvisejících základních práv.\nČlánek 13\nOdpovědnost za používání údajů\n1.   V souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů každý členský stát zajistí, aby se údaje zaznamenané v ECRIS-TCN zpracovávaly zákonným způsobem, a zejména aby:\na)\npřístup k údajům měli pouze řádně zmocnění pracovníci za účelem plnění svých úkolů;\nb)\nse údaje shromažďovaly zákonným způsobem, který plně respektuje lidskou důstojnost a základní práva státního příslušníka třetí země;\nc)\nse údaje vkládaly do ECRIS-TCN zákonným způsobem;\nd)\nbyly údaje při vkládání do ECRIS-TCN přesné a aktuální.\n2.   Agentura eu-LISA zajistí, aby se ECRIS-TCN provozoval v souladu s tímto nařízením, aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 6 odst. 2 a prováděcími akty uvedenými v článku 10, jakož i v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření k zajištění zabezpečení centrálního systému a komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), aniž jsou dotčeny povinnosti jednotlivých členských států.\n3.   Agentura eu-LISA informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a evropského inspektora ochrany údajů co nejdříve o opatřeních, jež přijala podle odstavce 2 za účelem zahájení provozu ECRIS-TCN.\n4.   Komise poskytuje informace uvedené v odstavci 3 členským státům a veřejnosti prostřednictvím pravidelně aktualizovaných veřejných internetových stránek.\nČlánek 14\nPřístup Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce\n1.   Eurojust má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem uplatňování článku 17 a plnění svých úkolů podle článku 2 nařízení (EU) 2018/1727 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.\n2.   Europol má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až e) a h) nařízení (EU) 2016/794 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.\n3.   Úřad evropského veřejného žalobce má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle článku 4 nařízení (EU) 2017/1939 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.\n4.   Vyskytne-li se pozitivní nález poukazující na členské státy, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, mohou Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce využít své kontakty s vnitrostátními orgány těchto členských států a získat od nich způsobem stanoveným jejich zřizovacím aktem informace z rejstříku trestů.\nČlánek 15\nPřístup oprávněných pracovníků Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce\nEurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce odpovídají za řízení a pravidla přístupu řádně zmocněných pracovníků do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a za vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů.\nČlánek 16\nPovinnosti Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce\nEurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce:\na)\nzajišťují technické prostředky pro připojení k ECRIS-TCN a odpovídají za údržbu tohoto připojení;\nb)\nposkytují svým pracovníkům, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, odbornou přípravu týkající se zejména pravidel pro zabezpečení a ochranu údajů a souvisejících základních práv;\nc)\nzajišťují, aby osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení, byly chráněny v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.\nČlánek 17\nKontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace\n1.   Třetí země a mezinárodní organizace mohou pro účely trestního řízení své žádosti o informaci o tom, které případné členské státy mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, podat Eurojustu. Použijí k tomu standardní formulář, který je obsažen v příloze tohoto nařízení.\n2.   Obdrží-li Eurojust žádost uvedenou v odstavci 1, použije ECRIS-TCN pro identifikaci případných členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o dotyčném státním příslušníku třetí země.\n3.   Vyskytne-li se pozitivní nález, Eurojust se dotáže členského státu, který má o dotčeném státním příslušníku třetí země informace z rejstříku trestů, zda souhlasí s tím, aby Eurojust informoval třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, o který dotčený členský stát se jedná. Pokud s tím tento členský stát souhlasí, informuje Eurojust třetí zemi nebo mezinárodní organizaci o tomto členském státě a o způsobu, jak mohou v tomto členském státě podat v souladu s platnými postupy žádost o výpisy z rejstříků trestů.\n4.   Pokud se pozitivní nález nevyskytne nebo Eurojust nemůže žádosti podané podle tohoto článku zodpovědět způsobem uvedeným v odstavci 3, informuje dotčenou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, že vyřizování žádosti ukončil, aniž by jakkoliv naznačil, zda má některý členský stát informace z rejstříku trestů týkající se dotčené osoby.\nČlánek 18\nPoskytování informací třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu\nEurojust, Europol, Úřad evropského veřejného žalobce ani žádný ústřední orgán nesmí třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu předat nebo zpřístupnit informace získané z ECRIS-TCN a týkající se státního příslušníka třetí země. Tímto článkem není dotčen čl. 17 odst. 3.\nČlánek 19\nZabezpečení údajů\n1.   Agentura eu-LISA přijme nezbytná opatření, aby zajistila zabezpečení ECRIS-TCN, aniž jsou dotčeny povinnosti každého členského státu, přičemž zohlední bezpečnostní opatření uvedená v odstavci 3.\n2.   Pokud jde o provoz ECRIS-TCN, přijme agentura eu-LISA opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 3, včetně přijetí bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, a k zajištění toho, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny.\n3.   Členské státy zajistí bezpečnost údajů před jejich přenosem do a z vnitrostátního ústředního přístupového místa a během něj. Každý členský stát je povinen zejména:\na)\núdaje fyzicky chránit, mimo jiné vypracováním plánů pro nepředvídané situace, za účelem ochrany infrastruktury;\nb)\nodepřít neoprávněným osobám přístup do vnitrostátních zařízení, v nichž členský stát vykonává činnosti související s ECRIS-TCN;\nc)\nzabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či odstraňování nosičů údajů;\nd)\nzabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo výmazu uložených osobních údajů;\ne)\nzabránit neoprávněnému zpracovávání údajů v ECRIS-TCN a jakémukoli neoprávněnému pozměňování nebo výmazu údajů zpracovávaných v ECRIS-TCN;\nf)\nzajistit, aby osoby oprávněné k přístupu do ECRIS-TCN měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze prostřednictvím individuálního uživatelského hesla a chráněných režimů přístupu k informacím;\ng)\nzajistit, aby všechny orgány s právem přístupu do ECRIS-TCN vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny údaje vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet nebo vyhledávat, a aby tyto profily bez zbytečného odkladu zpřístupnily vnitrostátním dozorovým orgánům, pokud o ně požádají;\nh)\nzajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým institucím a jiným subjektům Unie lze osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;\ni)\nzajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány v ECRIS-TCN, kdy, kým a pro jaký účel;\nj)\nzabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů při jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj nebo při přepravě nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování;\nk)\nsledovat účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijímat nezbytná organizační opatření související s vlastní kontrolou a dozorem s cílem zajistit soulad s tímto nařízením.\n4.   Agentura eu-LISA a členské státy spolupracují s cílem zajistit soudržný přístup k zabezpečení údajů založený na postupu řízení bezpečnostních rizik, který zahrnuje celý ECRIS-TCN.\nČlánek 20\nOdpovědnost\n1.   Každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla hmotná či nehmotná újma v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od:\na)\nčlenského státu, který za ni odpovídá, nebo\nb)\nagentury eu-LISA v případě, že nesplnila povinnosti stanovené tímto nařízením nebo nařízením (EU) 2018/1725.\nČlenský stát odpovědný za vzniklou újmu nebo případně agentura eu-LISA jsou zcela nebo zčásti zproštěny odpovědnosti, pokud prokáží, že za událost vedoucí ke vzniku újmy nenesou odpovědnost.\n2.   Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce podle tohoto nařízení způsobí ECRIS-TCN újmu, odpovídají za ni tento členský stát, Eurojust, Europol nebo Úřad evropského veřejného žalobce, ledaže by agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se ECRIS-TCN opomenuly přijmout přiměřená opatření pro zabránění vzniku újmy nebo zmírnění jejích následků.\n3.   Uplatnění nároku vůči členskému státu na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí právem žalovaného členského státu. Uplatnění nároku vůči agentuře eu-LISA, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí podmínkami stanovenými v jejich zřizovacích aktech.\nČlánek 21\nVlastní kontrola\nČlenské státy zajistí, aby každý ústřední orgán přijal opatření nezbytná pro dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracoval s dozorovými orgány.\nČlánek 22\nSankce\nZa jakékoli zneužití údajů vložených do ECRIS-TCN se v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie uloží účinné, přiměřené a odrazující sankce nebo disciplinární opatření.\nKAPITOLA V\nPráva a dozor v oblasti ochrany údajů\nČlánek 23\nSprávci a zpracovatelé údajů\n1.   Každý ústřední orgán je považován za správce v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů, pokud jde o zpracovávání osobních údajů členským státem daného ústředního orgánu podle tohoto nařízení.\n2.   Agentura eu-LISA je považována za zpracovatele údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, pokud jde o osobní údaje, které členské státy vložily do centrálního systému.\nČlánek 24\nÚčel zpracování osobních údajů\n1.   Údaje vložené do centrálního systému se zpracovávají pouze za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí.\n2.   S výjimkou řádně zmocněných pracovníků Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, kteří mají přístup do ECRIS-TCN pro účely tohoto nařízení, je přístup do ECRIS-TCN výlučně vyhrazen řádně zmocněným pracovníkům ústředních orgánů. Přístup je omezen na rozsah nezbytný pro plnění úkolů v souladu s účelem uvedeným v odstavci 1 a na to, co je nezbytné a přiměřené s ohledem na sledované cíle.\nČlánek 25\nPrávo na přístup k osobním údajům, jejich opravu a vymazání a omezení jejich zpracování\n1.   Žádosti státních příslušníků třetích zemí týkající se práv na přístup k osobním údajům, na jejich opravu a vymazání a na omezení jejich zpracování, jež jsou stanovena v platných pravidlech Unie pro ochranu údajů, mohou být podány ústřednímu orgánu kteréhokoli členského státu.\n2.   Je-li žádost podána jinému než odsuzujícímu členskému státu, postoupí ji tento členský stát bez zbytečného odkladu a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení odsuzujícímu členskému státu. Po obdržení žádosti odsuzující členský stát:\na)\nokamžitě zahájí postup kontroly přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování v ECRIS-TCN a\nb)\nbez zbytečného odkladu odpoví členskému státu, který mu žádost postoupil.\n3.   V případě, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo byly zpracovány nezákonným způsobem, odsuzující členský stát je v souladu s článkem 9 opraví nebo vymaže. Odsuzující členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, dotčené osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že byla přijata opatření za účelem opravy nebo vymazání údajů, které se jí týkají. Odsuzující členský stát rovněž bez zbytečného odkladu informuje o přijatých opatřeních všechny další členské státy, které obdržely informace o odsouzení získané na základě vyhledávání v ECRIS-TCN.\n4.   Pokud odsuzující členský stát nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo že byly zpracovány nezákonným způsobem, přijme správní nebo soudní rozhodnutí a písemně informuje dotčenou osobu, proč nehodlá opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají. Je-li to vhodné, může být o těchto případech informován vnitrostátní dozorový orgán.\n5.   Členský stát, který přijal rozhodnutí podle odstavce 4, také dotčenou osobu informuje o krocích, které může učinit, pokud pro ni odůvodnění poskytnuté podle odstavce 4 není přijatelné. To zahrnuje informace o postupu podání žaloby nebo stížnosti příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a o veškeré pomoci dostupné v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu, včetně pomoci vnitrostátních dozorových orgánů.\n6.   Jakákoli žádost podaná podle odstavce 1 musí obsahovat informace nezbytné pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Tyto informace se použijí výhradně za účelem umožnění výkonu práv uvedených v odstavci 1 a ihned poté se vymaží.\n7.   Pokud se použije odstavec 2, ústřední orgán, kterému byla žádost podána, uchová písemný záznam o jejím podání, o způsobu jejího řešení a o orgánu, kterému byla postoupena. Ústřední orgán tento záznam neprodleně zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu, pokud o to požádá. Ústřední orgán a vnitrostátní dozorový orgán tyto záznamy vymaží po uplynutí tří let od jejich pořízení.\nČlánek 26\nSpolupráce k zajištění dodržování práv v oblasti ochrany údajů\n1.   Ústřední orgány vzájemně spolupracují za účelem zajištění dodržování práv stanovených v článku 25.\n2.   Vnitrostátní dozorový orgán v každém členském státě na požádání informuje dotčenou osobu o tom, jak má uplatnit své právo na opravu nebo výmaz údajů, které se jí týkají, v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.\n3.   Vnitrostátní dozorový orgán členského státu, který údaje předal, a vnitrostátní dozorové orgán členského státu, kterému byla žádost podána, vzájemně spolupracují pro účely tohoto článku.\nČlánek 27\nPrávní ochrana\nKaždá osoba má právo podat stížnost a právo na právní ochranu v odsuzujícím členském státě, který odepřel právo na přístup k údajům, které se jí týkají, uvedeným v článku 25, nebo právo na jejich opravu nebo výmaz, v souladu s vnitrostátním právem či právem Unie.\nČlánek 28\nDozor vykonávaný vnitrostátními dozorovými orgány\n1.   Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány určené podle platných pravidel Unie pro ochranu údajů dohlížely na zákonnost zpracování osobních údajů podle článků 5 a 6 dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj.\n2.   Vnitrostátní dozorový orgán zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN proveden podle příslušných mezinárodních auditorských standardů audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním rejstříku trestů a databázích otisků prstů týkajících se výměny údajů mezi těmito systémy a ECRIS-TCN.\n3.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní dozorové orgány měly dostatek zdrojů k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá.\n4.   Každý členský stát poskytne veškeré informace, které si jeho vnitrostátní dozorové orgány vyžádají, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s články 12, 13 a 19. Každý členský stát poskytne svým vnitrostátním dozorovým orgánům přístup ke svým záznamům podle čl. 25 odst. 7 a ke svým protokolům podle čl. 31 odst. 6 a umožní jim kdykoliv přístup do všech prostor souvisejících s jeho ECRIS-TCN.\nČlánek 29\nDozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů sleduje, zda jsou činnosti agentury eu-LISA související se zpracováním osobních údajů v ECRIS-TCN prováděny v souladu s tímto nařízením.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury eu-LISA souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře eu-LISA a dozorovým orgánům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávě před jejím přijetím vyjádřit.\n3.   Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, a poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům pořízeným podle článku 31 a nepřetržitý přístup do všech svých prostor.\nČlánek 30\nSpolupráce vnitrostátních dozorových orgánů s evropským inspektorem ochrany údajů\nKoordinovaný dozor nad ECRIS-TCN je zajišťován v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725.\nČlánek 31\nVedení protokolů\n1.   Agentura eu-LISA a příslušné orgány, každý ve své působnosti, zajistí, aby všechny operace zpracování údajů v ECRIS-TCN byly zaprotokolovány v souladu s odstavcem 2 pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování integrity a zabezpečení údajů a zákonnosti zpracování údajů, jakož i pro účely vlastní kontroly.\n2.   Protokol musí obsahovat:\na)\núčel žádosti o přístup k údajům ECRIS-TCN;\nb)\npředané údaje podle článku 5;\nc)\nodkaz na vnitrostátní spis;\nd)\ndatum a přesný čas operace;\ne)\núdaje použité pro dotaz;\nf)\nidentifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl.\n3.   Protokol o operacích nahlížení do systému a poskytování údajů umožní určit důvody těchto operací.\n4.   Protokoly se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 36 smějí být použity pouze protokoly obsahující jiné než osobní údaje. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí tří let, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.\n5.   Na požádání zpřístupní agentura eu-LISA protokoly o svých operacích zpracování údajů bez zbytečného odkladu ústředním orgánům.\n6.   Příslušné vnitrostátní dozorové orgány odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k protokolům za účelem plnění svých povinností. Ústřední orgány na požádání zpřístupní příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům bez zbytečného odkladu protokoly o svých operacích zpracování údajů.\nKAPITOLA VI\nVizávěrečná ustanovení\nČlánek 32\nPoužívání údajů pro účely hlášení a statistik\n1.   Řádně zmocnění pracovníci agentury eu-LISA, příslušných orgánů a Komise mají přístup k údajům zpracovávaným v rámci ECRIS-TCN výlučně pro účely hlášení a statistik bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob.\n2.   Pro účely odstavce 1 agentura eu-LISA zřídí, realizuje a provozuje ve svých technických zařízeních centrální úložiště obsahující údaje uvedené v odstavci 1, které by umožnilo získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob. Přístup do centrálního úložiště je umožněn přes zabezpečený přístup s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik.\n3.   Postupy zavedené agenturou eu-LISA ke sledování fungování ECRIS-TCN uvedené v článku 36, jakož i referenčního provedení ECRIS zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky za účelem tohoto sledování.\nAgentura eu-LISA předkládá Komisi každý měsíc statistiky zaznamenávání, uchovávání a výměny informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Agentura eu-LISA zajistí, aby na základě těchto statistik nebylo možné zjistit totožnost jednotlivých osob. Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky o konkrétních aspektech týkajících se provádění tohoto nařízení.\n4.   Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA statistiky, které potřebuje k plnění svých povinností uvedených v tomto článku. Komisi poskytnou statistiky o počtu odsouzených státních příslušníků třetích zemí na jejich území, jakož i o počtu odsouzení státních příslušníků třetích zemí vydaných na jejich území.\nČlánek 33\nNáklady\n1.   Náklady spojené se zřízením a provozem centrálního systému, komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), softwaru rozhraní a referenčního provedení ECRIS jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.\n2.   Náklady připojení Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce k ECRIS-TCN jsou hrazeny z jejich rozpočtů.\n3.   Ostatní náklady hradí členské státy, zejména náklady vzniklé připojením stávajících vnitrostátních rejstříků trestů, databází otisků prstů a ústředních orgánů k ECRIS-TCN, jakož i náklady na umístění referenčního provedení ECRIS.\nČlánek 34\nOznámení\n1.   Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA svůj ústřední orgán nebo orgány, které jsou oprávněny vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet či vyhledávat údaje, jakož i veškeré změny, k nimž v tomto ohledu dojde.\n2.   Agentura eu-LISA zajistí zveřejnění seznamu ústředních orgánů oznámených členskými státy v Úředním věstníku Evropské unie i na svých internetových stránkách. Když agentura eu-LISA obdrží oznámení o změně ústředního orgánu členského státu, bez zbytečného odkladu seznam aktualizuje.\nČlánek 35\nVkládání údajů a zahájení činnosti\n1.   Komise stanoví den, od kterého členské státy začnou do ECRIS-TCN vkládat údaje uvedené v článku 5, jakmile se ujistí, že jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyly přijaty relevantní prováděcí akty uvedené v článku 10;\nb)\nčlenské státy potvrdily, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření pro shromažďování údajů uvedených v článku 5 a jejich předávání do ECRIS-TCN, a oznámily tato opatření Komisi;\nc)\nagentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy provedla souhrnný test ECRIS-TCN s použitím anonymních testovacích údajů.\n2.   Jakmile Komise stanoví den zahájení vkládání údajů v souladu s odstavcem 1, sdělí jej členským státům. Do dvou měsíců od tohoto dne členské státy vloží do ECRIS-TCN údaje uvedené v článku 5, přičemž zohlední čl. 41 odst. 2.\n3.   Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 provede agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy závěrečný test ECRIS-TCN.\n4.   Pokud bude test uvedený v odstavci 3 úspěšně dokončen a agentura eu-LISA se domnívá, že ECRIS-TCN je připraven na zahájení provozu, oznámí to Komisi. Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledcích testu a rozhodne o dni zahájení provozu ECRIS-TCN.\n5.   Rozhodnutí Komise o dni zahájení provozu ECRIS-TCN podle odstavce 4 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n6.   Členské státy začnou používat ECRIS-TCN ode dne stanoveného Komisí v souladu s odstavcem 4.\n7.   Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku může Komise stanovit různé dny pro zahájení vkládání alfanumerických údajů a údajů o otiscích prstů, které jsou uvedeny v článku 5, do ECRIS-TCN a pro zahájení provozu v souvislosti s těmito různými kategoriemi údajů.\nČlánek 36\nSledování a hodnocení\n1.   Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou sledovat vývoj ECRIS-TCN, pokud jde o cíle v oblasti plánování a nákladů, a dále budou sledovat fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, pokud jde o cíle v oblasti technických výstupů, nákladové efektivnosti, zabezpečení a kvality služeb.\n2.   S cílem sledovat fungování ECRIS-TCN a jeho technickou údržbu má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím týkajícím se operací zpracování údajů prováděných v ECRIS-TCN a v referenčním provedení ECRIS.\n3.   Do 12. prosince 2019 a poté každých šest měsíců během fáze návrhu a vývoje předloží agentura eu-LISA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu návrhu a vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.\n4.   Zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje přehled aktuálních nákladů a průběhu projektu, posouzení finančních dopadů a informace o jakýchkoli technických problémech a rizicích, které by mohly ovlivnit celkové náklady na ECRIS-TCN hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie podle článku 33.\n5.   V případě podstatných prodlev v procesu vývoje informuje agentura eu-LISA Evropský parlament a Radu co nejdříve o důvodech těchto prodlev a jejich časových a finančních dopadech.\n6.   Po ukončení vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vysvětlí, jak byly splněny cíle, zejména cíle v oblasti plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky.\n7.   V případě technické aktualizace ECRIS-TCN, jež by mohla znamenat podstatné náklady, o tom agentura eu-LISA informuje Evropský parlament a Radu.\n8.   Dva roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Komisi zprávu o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, včetně jejich zabezpečení, vycházející především ze statistik o fungování a používání ECRIS-TCN a o výměně informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím referenčního provedení ECRIS.\n9.   Čtyři roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé čtyři roky provede Komise celkové hodnocení ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Zpráva o celkovém hodnocení vypracovaná na tomto základě zahrne posouzení uplatňování tohoto nařízení, přezkum dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a posouzení dopadu na základní práva. Zpráva rovněž zahrne posouzení skutečnosti, zda je výchozí princip fungování ECRIS-TCN nadále platný, posouzení přiměřenosti používání biometrických údajů pro účely ECRIS-TCN a posouzení zabezpečení ECRIS-TCN a všech bezpečnostních faktorů, jež mohou mít dopad na budoucí operace. Hodnocení zahrnuje veškerá nezbytná doporučení. Komise uvedenou zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.\n10.   První celkové hodnocení podle odstavce 9 kromě toho obsahuje posouzení:\na)\nmíry, v jaké zahrnutí informací o totožnosti občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, do ECRIS-TCN přispělo k dosažení cílů tohoto nařízení, a to na základě relevantních statistických údajů a dalších informací od členských států;\nb)\nmožnosti, aby některé členské státy nadále používaly vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s článkem 4;\nc)\nvložení údajů o otiscích prstů do ECRIS-TCN, a zejména pak použití minimálních kritérií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodě ii);\nd)\ndopadu ECRIS a ECRIS-TCN na ochranu osobních údajů.\nK posouzení lze v případě potřeby připojit legislativní návrhy. Následná celková hodnocení mohou obsahovat posouzení kteréhokoli či všech těchto aspektů.\n11.   Členské státy, Eurojust a Europol a Úřad evropského veřejného žalobce poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3, 8 a 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.\n12.   V relevantních případech poskytnou dozorové orgány agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavci 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování.\n13.   Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 9.\nČlánek 37\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 11. června 2019.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 38\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 39\nPoradní skupina\nAgentura eu-LISA zřídí poradní skupinu, aby získala odborné poznatky související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti. Během fáze návrhu a vývoje se použije čl. 11 odst. 9.\nČlánek 40\nZměny nařízení (EU) 2018/1726\nNařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:\n1)\nV článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Agentura odpovídá za přípravu, vývoj nebo provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES), sítě DubliNet, evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.“\n2)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 8a\nÚkoly související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS\nV souvislosti se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS agentura plní:\na)\núkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (*1)\nb)\núkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.\n(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).“\"\n3)\nV článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„1.   Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, EES, ETIAS, sítě DubliNet, ECRIS-TCN a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 5.“\n4)\nV článku 19 se odstavec 1 mění takto:\na)\npísmeno ee) se nahrazuje tímto:\n„ee)\npřijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a zprávy o vývoji ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2019/816;“\nb)\npísmeno ff) se nahrazuje tímto:\n„ff)\npřijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, o technickém fungování EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, o technickém fungování ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240 a o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 8 nařízení (EU) 2019/816;“\nc)\npísmeno hh) se nahrazuje tímto:\n„hh)\npřijímá oficiální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech provedených podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, článku 67 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“\nd)\nvkládá se nové písmeno, které zní:\n„lla)\npředkládá Komisi statistiky týkající se ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 32 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/816;“\ne)\npísmeno mm) se nahrazuje tímto:\n„mm)\nzajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (úřady N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV, jakož i se seznamem příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, seznamem příslušných orgánů podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a seznamem ústředních orgánů podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816;“.\n5)\nV čl. 22 odst. 4 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:\n„Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce se mohou také účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se ECRIS-TCN ve vztahu k uplatňování nařízení (EU) 2019/816.“\n6)\nV čl. 24 odst. 3 se písmeno p) nahrazuje tímto:\n„p)\naniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanovení požadavků na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 11 odst. 16 nařízení (EU) 2019/816;“.\n7)\nV čl. 27 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:\n„da)\nporadní skupina pro ECRIS-TCN;“.\nČlánek 41\nProvádění a přechodná ustanovení\n1.   Členské státy přijmou co nejdříve opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto nařízením s cílem zajistit řádné fungování ECRIS-TCN.\n2.   U odsouzení vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů určeným podle čl. 35 odst. 1 pořídí ústřední orgány jednotlivé datové záznamy v centrálním systému takto:\na)\nalfanumerické údaje vloží do centrálního systému do konce období uvedeného v čl. 35 odst. 2;\nb)\núdaje o otiscích prstů vloží do centrálního systému do dvou let po zahájení provozu v souladu s čl. 35 odst. 4.\nČlánek 42\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 17. dubna 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2019.\n(2)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení (Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32).\n(3)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23).\n(4)  Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 33).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(9)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(16)  Úř. věst. C 55, 14.2.2018, s. 4.\n(17)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\nPŘÍLOHA\nSTANDARDNÍ FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O INFORMACE PODLE ČL. 17 ODST. 1 NAŘÍZENÍ (EU) 2019/816 S CÍLEM ZÍSKAT INFORMACE, KTERÝ ČLENSKÝ STÁT PŘÍPADNĚ MÁ INFORMACE Z REJSTŘÍKU TRESTŮ O STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKU TŘETÍ ZEMĚ\nText obrazu\nTento formulář, který je k dispozici na internetových stránkách www.eurojust.europa.eu ve všech 24 úředních jazycích orgánů Unie, by měl být vyplněn v jednom z těchto jazyků a zaslán na adresu ECRIS-TCN@eurojust.europa.eu\nDožadující stát nebo mezinárodní organizace:\nNázev státu nebo mezinárodní organizace:\nOrgán podávající žádost:\nOsoba, která tento orgán zastupuje (její jméno):\nTitul:\nAdresa:\nTelefonní číslo:\nE-mail:\nTrestní řízení, pro jehož účely jsou informace požadovány:\nVnitrostátní číslo jednací:\nPříslušný orgán:\nDruh trestných činů, které jsou předmětem vyšetřování (uveďte prosím příslušná ustanovení trestního zákoníku):\nDalší relevantní informace (např. naléhavost žádosti):\nInformace o totožnosti osoby, která je státním příslušníkem třetí země a ohledně níž jsou požadovány informace týkající se odsuzujícího členského státu:\nPozn.: uveďte prosím co nejvíce informací, jež jsou k dispozici.\nPříjmení:\nJméno (jména):\nDatum narození:\nMísto narození (obec a země):\nStátní příslušnost (příslušnosti):\nPohlaví:\nPřípadné předchozí jméno (jména) nebo příjmení:\nJména rodičů:\nIdentifikační číslo:\nDruh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti osoby:\nOrgán, který doklad (doklady) vydal:\nPseudonymy nebo přezdívky:\nJsou-li k dispozici údaje o otiscích prstů, poskytněte je prosím.\nJedná-li se o více osob, uveďte prosím každou zvlášť\nRozbalovací panel umožní vkládání nových subjektů:\nMísto\nDatum\n(Elektronický) podpis a razítko:", "summary": "Evropský informační systém rejstříků trestů – informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN)\nEvropský informační systém rejstříků trestů – informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN)\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nTímto nařízením se:zřizuje systém s názvem Evropský informační systém rejstříků trestů – státní příslušníci třetích zemí (ECRIS-TCN) s cílem určit členské státy EU, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků „třetí země“ (tj. mimo EU),stanovují podmínky, za nichž vnitrostátní orgány mají přístup do systému ECRIS-TCN, aby získaly informace o předchozích odsouzeních prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) (rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV – viz shrnutí), a také podmínky, za nichž Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) mohou tento systém používat,stanovují podmínky, podle kterých ECRIS-TCN pomáhá usnadnit správnou identifikaci osob registrovaných v ECRIS-TCN a přispět k ní. Nařízení bylo třikrát pozměněno:nařízením (EU) 2019/818, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace (viz shrnutí),nařízením (EU) 2021/1133, kterým se stanovují podmínky, podle kterých Vízový informační systém, zřízený v rámci nařízení (ES) č. 767/2008 (viz shrnutí), konzultuje údaje uložené v systému ECRIS-TCN,nařízením (EU) 2021/1151, kterým se stanovují podmínky, podle kterých Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), zřízený v rámci nařízení (EU) 2018/1240 (viz shrnutí), konzultuje údaje uložené v systému ECRIS-TCN.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení se vztahuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli dříve odsouzeni* v jednom z členských států, za účelem identifikace členského státu, v němž byla tato odsouzení vydána. Vztahuje se rovněž na občany EU, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země. Informace o samotném odsouzení je možné získat pouze od odsuzujícího členského státu.\nTechnická architektura ECRIS-TCN se skládá z:centrálního systému, který provozuje Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), vnitrostátního ústředního přístupového místa v každém členském státě, softwaru rozhraní umožňujícího připojení příslušných orgánů k centrálnímu systému, komunikační infrastruktury mezi centrálním systémem a vnitrostátními ústředními přístupovými místy.Vnitrostátní ústřední orgány* vytváří záznamy údajů v ECRIS-TCN pro každého státního příslušníka třetí země, kterého odsoudí, nejrychleji, jak je to možné. To zahrnuje:příjmení a jména, datum a místo narození, národnost(i), pohlaví, případná předchozí jména nebo kód odsuzujícího členského státu, jména rodičů, podrobnosti o identifikačních průkazech, pseudonymech a přezdívkách jednotlivce, jsou-li k dispozici, údaje o otiscích prstů shromážděné podle vnitrostátního práva a uspokojivé podle jistých technických specifikací, zobrazení obličeje, pokud to umožňuje vnitrostátní právo odsuzujícího členského státu.Vnitrostátní ústřední orgány používají ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, s cílem následně získat informace o předchozích odsouzeních této osoby prostřednictvím systému ECRIS, pokud jsou tyto informace požadovány pro účely trestního řízení vedeného proti této osobě nebo pro účely:kontroly záznamů v rejstříku trestů týkajících se určité osoby na její žádost, získání bezpečnostní prověrky, získání licence nebo povolení, prověření pro potřeby zaměstnavatele, dobrovolných činností, jejichž součástí jsou přímé a pravidelné kontakty s dětmi nebo zranitelnými osobami, postupů souvisejících s vízy, získáním občanství, migrací a azylovými řízeními, kontrol souvisejících s veřejnými zakázkami a veřejným výběrovým řízením.EPPO, Eurojust a Europol:mají přímý přístup k ECRIS-TCN za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, nemohou do ECRIS-TCN vkládat žádné údaje ani je neopravují ani nevymazávají, si mohou vyžádat informace z rejstříku trestů dotčeného členského státu, když se objeví pozitivní nález* prostřednictvím jejich vlastních kanálů, jsou odpovědní za své technické připojení k ECRIS-TCN, musí poskytnout pracovníkům vhodnou odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, ochrany údajů a základních práv.Třetí země a mezinárodní organizace mohou Eurojust požádat o informace o tom, které členské státy mohou mít informace z rejstříku trestů o dotčeném státním příslušníku třetí země, pouze pro účely trestního řízení. Vyskytne-li se pozitivní nález a dotčený členský stát dá souhlas, Eurojust informuje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, o který členský stát se jedná, aby mohly požádat tento členský stát o příslušné výtahy z rejstříku trestů.\nÚdaje:se uchovávají v centrálním systému po dobu, po kterou jsou uloženy ve vnitrostátním rejstříku trestů, vymazávají vnitrostátní orgány, jakmile uplyne doba uchovávání v dané zemi, můžou měnit nebo vymazávat členské státy, které je do centrálního systému vložily, mohou být zpracovávány pouze za účelem identifikace členských států, které mají v rejstříku trestů informace o státních příslušnících třetí země.Agentura eu-LISA nese zodpovědnost za:vývoj a provozní řízení ECRIS-TCN a údržbu referenčního provedení ECRIS*, dozor nad komunikační infrastrukturou včetně jejího zabezpečení, zajišťování postupů pro provádění kontrol kvality údajů uložených v ECRIS-TCN a sledování jeho fungování a technické údržby, pravidelné předkládání zpráv Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie a Evropské komisi, poskytování nezbytné odborné přípravy, uplatňování vhodných pravidel týkajících se služebního tajemství a důvěrnosti, přijímání nezbytných opatření k zajištění zabezpečení ECRIS-TCN, zaprotokolování všech operací zpracování údajů v ECRIS-TCN, poskytování měsíčních statistik zaznamenávání, uchovávání a výměny informací Komisi, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.Členské státy jsou odpovědné za:zajištění bezpečného spojení mezi svými vnitrostátními rejstříky trestů, databázemi otisků prstů a vnitrostátním ústředním přístupovým místem, řízení řádně zmocněných pracovníků ústředních orgánů a jejich odbornou přípravu, zákonné zpracovávání údajů zaznamenaných v ECRIS-TCN, zejména toho, aby:přístup k údajům měli pouze oprávnění pracovníci,se údaje shromažďovaly a vkládaly do ECRIS-TCN zákonným způsobem, který respektuje lidskou důstojnost a základní práva státních příslušníků třetích zemí,byly údaje při vkládání do ECRIS-TCN přesné a aktuální, to, že každý ústřední orgán přijímá nezbytná opatření za účelem souladu s právními předpisy, to, že vnitrostátní dozorové orgány dohlíží na zákonnost zpracovávání osobních údajů.Jednotlivec nebo členský stát, kterému vznikne újma v důsledku chování, které se neslučuje s tímto nařízením, může obdržet náhradu od:členského státu, který za újmu odpovídá, agentury eu-LISA v případě, že nesplnila své povinnosti.Státní příslušníci třetích zemí mohou kontaktovat ústřední orgán členského státu a požádat o přístup ke svým osobním údajů, o jejich opravu, výmaz nebo omezení jejich používání.\nSankce nebo disciplinární opatření se použijí s ohledem na jakékoliv zneužití údajů vložených do ECRIS-TCN.\nEvropský inspektor ochrany údajů sleduje činnosti zpracovávání osobních údajů agentury eu-LISA a provádí audit pro Evropský parlament, Radu a Komisi nejméně každé tři roky.\nPozměňující právní předpisy, které stanovují podmínky pro přístup k údajům v systému ECRIS-TCN:pozměňující nařízení (EU) 2021/1133 stanovuje podmínky, za nichž lze konzultovat údaje obsažené v ECRIS-TCN a používat je pro účely Vízového informačního systému, pozměňující nařízení (EU) 2021/1151 stanovuje podmínky, za nichž ústřední jednotka ETIAS může používat údaje obsažené v ECRIS-TCN s cílem umožnit důkladné posouzení bezpečnostních rizik u žadatelů před jejich příjezdem na hraniční přechody na vnějších hranicích.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 11. června 2019.\nČlenské státy přijmou co nejdříve opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto nařízením s cílem zajistit řádné fungování ECRIS-TCN. Komise musí být spokojena se splněním jistých podmínek před tím, než stanoví den, od kterého může členský stát začít do ECRIS-TCN vkládat údaje. Po závěrečných technických testech provedených agenturou eu-LISA Komise rozhodne, kdy systém zahájí provoz.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nOdsouzení: jakékoli konečné rozhodnutí trestního soudu proti jednotlivci zaznamenané v rejstříku trestů.\nÚstřední orgán: vnitrostátní orgán pro rejstřík trestů určený v souladu s čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.\nPozitivní nález: shoda mezi údaji o totožnosti zaznamenanými v centrálním systému a údaji použitými pro vyhledávání.\nReferenční provedení ECRIS: software vyvinutý Komisí a zpřístupněný členským státům pro výměnu informací z rejstříku trestů prostřednictvím ECRIS.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1–26)\nNásledné změny nařízení (EU) 2019/816 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1133 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 603/2013, (EU) 2016/794, (EU) 2018/1862, (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup k jiným informačním systémům EU pro účely Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 1–10)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85–135)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1–71)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131)\nViz konsolidované znění.\nRámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23–32)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60–81)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 08.09.2021"}
{"celex_id": "32019R0817", "reference": "22.5.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 135/27\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/817\nze dne 20. května 2019,\nkterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2, článek 74 a čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nKomise ve svém sdělení ze dne 6. dubna 2016 nazvaném Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost zdůraznila potřebu zlepšit unijní architekturu správy údajů pro správu hranic a bezpečnost. Toto sdělení zahájilo proces směřující k dosažení interoperability mezi informačními systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace s cílem vyřešit strukturální nedostatky související s těmito systémy, které ztěžují práci vnitrostátních orgánů, a zajistit, aby příslušníci pohraniční stráže, celní úřady, policisté a justiční orgány měli k dispozici nezbytné informace.\n(2)\nVe svém Plánu na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ze dne 6. dubna 2016 Rada určila různé právní, technické a provozní problémy týkající se interoperability informačních systémů EU a vyzvala k hledání řešení.\n(3)\nVe svém usnesení ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pro pracovní program Komise na rok 2017 (3) požadoval Evropský parlament návrhy na zdokonalení a rozvoj stávajících informačních systémů EU, vyřešení mezer v informacích a pokrok směrem k interoperabilitě těchto systémů, jakož i návrhy na závazné sdílení informací na úrovni EU doprovázené nezbytnými zárukami v oblasti ochrany údajů.\n(4)\nVe svých závěrech ze dne 15. prosince 2016 Evropská rada vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU.\n(5)\nVe své závěrečné zprávě ze dne 11. května 2017 dospěla expertní skupina na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu k závěru, že je nezbytné a technicky proveditelné vypracovat praktická řešení pro interoperabilitu, a že interoperabilita by mohla v zásadě mít operativní přínosy a současně být vytvořena v souladu s požadavky na ochranu údajů.\n(6)\nVe svém sdělení ze dne 16. května 2017 nazvaném Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii Komise v souladu se svým sdělením ze dne 6. dubna 2016 a na základě zjištění a doporučení expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu stanovila nový přístup ke správě údajů pro ochranu hranic, bezpečnost a migraci, v němž jsou všechny informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace interoperabilní, a to při plném dodržování základních práv.\n(7)\nVe svých závěrech ze dne 9. června 2017 o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU vyzvala Rada Komisi, aby usilovala o řešení interoperability tak, jak je navrhla expertní skupina na vysoké úrovni.\n(8)\nVe svých závěrech ze dne 23. června 2017 Evropská rada zdůraznila potřebu zlepšovat interoperabilitu mezi databázemi a vyzvala Komisi, aby na základě návrhů předložených expertní skupinou na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu vypracovala co nejdříve návrh právního předpisu.\n(9)\nAby bylo možné zlepšit efektivitu a účinnost kontrol na vnějších hranicích, přispět k prevenci a potírání nedovoleného přistěhovalectví a přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v oblasti svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti na území členských států, zlepšit provádění společné vízové politiky, pomáhat při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, přispět k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, usnadnit zjišťování totožnosti neznámých osob, které nejsou schopny samy prokázat svou totožnost, nebo identifikaci lidských pozůstatků v případě přírodní katastrofy, nehody nebo teroristického útoku a zachovat důvěru veřejnosti v migrační a azylový systém Unie, bezpečnostní opatření Unie a v její schopnost spravovat vnější hranice, je třeba zajistit interoperabilitu mezi informačními systémy EU, zejména Systému vstupu/výstupu (systém EES), Vízového informačního systému (VIS), Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), systému Eurodac (Eurodac), Schengenského informačního systému (SIS) a Evropského informačního systému rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN), tak aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje navzájem doplňovaly, a to při současném dodržení základních práv jednotlivců, zejména práva na ochranu osobních údajů. V zájmu dosažení uvedeného cíle by se měl zřídit Evropský vyhledávací portál (ESP), sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společné úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektor vícenásobné totožnosti (MID) jako složky interoperability.\n(10)\nInteroperabilita mezi informačními systémy EU by měla umožnit, aby se uvedené systémy navzájem doplňovaly s cílem usnadnit správné zjištění totožnosti osob, včetně totožnosti neznámých osob, které nejsou schopny samy prokázat svou totožnost, nebo identifikaci lidských pozůstatků, přispět k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšit a harmonizovat požadavky na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadnit technické a provozní provádění informačních systémů EU členskými státy, posílit záruky pro zabezpečení a ochranu údajů vztahující se na příslušné informační systémy EU, zjednodušit přístup pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů k EES, VIS, ETIAS a Eurodac a podpořit účely EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN.\n(11)\nSložky interoperability by měly pokrývat EES, VIS, ETIAS, Eurodac, SIS a ECRIS-TCN. Rovněž by měly pokrývat údaje Europolu, ale pouze v takovém rozsahu, aby se umožnilo souběžné vyhledávání v údajích Europolu a v uvedených informačních systémech EU.\n(12)\nSložky interoperability by měly zpracovávat osobní údaje osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v základních informačních systémech EU a Europolem.\n(13)\nESP by měl být zřízen s cílem technicky usnadnit rychlý, plynulý, účinný, systematický a řízený přístup orgánů členských států a agentur Unie k informačním systémům EU, k údajům Europolu a k databázím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpolu), a to v rozsahu, který v souladu se svými přístupovými právy potřebují k plnění svých úkolů. ESP by měl být rovněž zřízen s cílem podpořit účely EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS, ECRIS-TCN a údajů Europolu. Tím, že umožní souběžné vyhledávání ve všech příslušných informačních systémech EU, údajích Europolu a databázích Interpolu, měl by ESP fungovat jako jednotný portál nebo „zprostředkovatel zpráv“ pro vyhledávání v různých centrálních systémech, přičemž by plynule při plném dodržování požadavků na kontrolu přístupu a ochranu údajů základních systémů získával nezbytné informace.\n(14)\nArchitektura ESP by měla zaručit, aby při vyhledávání v databázích Interpolu nebyly údaje používané uživatelem ESP k zahájení vyhledávání sdíleny s majiteli údajů Interpolu. Architektura ESP by měla rovněž zaručit, aby bylo vyhledávání v databázích Interpolu prováděno pouze v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem.\n(15)\nDatabáze odcizených a ztracených cestovních dokladů vedená Interpolem (dále jen „databáze SLTD“) umožňuje zmocněným pracovníkům v členských státech odpovědným za prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, včetně imigračních úředníků a úředníků hraniční kontroly, zjišťovat platnost určitého cestovního dokladu. ETIAS vyhledává v databázi SLTD a databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících vedené Interpolem (dále jen „databáze TDAWN“) v souvislosti s posuzováním, zda je pravděpodobné, že by se osoba žádající o cestovní povolení mohla dopustit nedovolené migrace nebo by mohla představovat bezpečnostní hrozbu. ESP by měl umožnit vyhledávání v databázích SLTD a TDAWN s použitím údajů o totožnosti určité osoby nebo údajů o cestovním dokladu. Pokud jsou osobní údaje prostřednictvím ESP předány Unií Interpolu, měla by se použít ustanovení o mezinárodním předávání v kapitole V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (4), nebo vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí kapitola V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (5). Tím by neměla být dotčena zvláštní pravidla stanovená společným postojem Rady 2005/69/SVV (6) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV (7).\n(16)\nESP by měl být vyvinut a nastaven tak, aby umožňoval pouze vyhledávání, které je prováděno za použití údajů týkajících se osob nebo cestovních dokladů obsažených v některém informačním systému EU, v údajích Europolu nebo v databázi Interpolu.\n(17)\nAby se zajistilo systematické využívání příslušných informačních systémů EU, měl by se ESP používat pro vyhledávání v CIR, EES, VIS, ETIAS, Eurodacu a ECRIS-TCN. Vnitrostátní spojení s jednotlivými informačními systémy EU by však mělo zůstat zachováno, aby se zajistilo technické záložní řešení. ESP by také měly využívat agentury Unie k vyhledávání v centrálním SIS v souladu se svými přístupovými právy a za účelem plnění svých úkolů. ESP by měl být dalším prostředkem pro vyhledávání v centrálním SIS, údajích Europolu a databázích Interpolu, čímž doplní stávající vyhrazená rozhraní.\n(18)\nBiometrické údaje, jako jsou otisky prstů a zobrazení obličeje, jsou jedinečné, a pro účely zjištění totožnosti osob tedy mnohem spolehlivější než alfanumerické údaje. Sdílená BMS by měla představovat technický nástroj, který posílí a zjednoduší fungování příslušných informačních systémů EU a ostatních složek interoperability. Hlavním účelem sdílené BMS by mělo být usnadnění zjištění totožnosti osob, které jsou registrovány v několika databázích, s využitím jediné technické složky k porovnání biometrických údajů dané osoby v různých systémech, namísto několika složek. Sdílená BMS by měla přispět k bezpečnosti a rovněž přinést výhody v oblasti financí, údržby a provozu. Všechny systémy automatizované identifikace otisků prstů včetně těch, které se v současnosti používají pro Eurodac, VIS a SIS, využívají biometrické šablony složené z údajů odvozených extrakcí rysů ze skutečných biometrických vzorků. Sdílená BMS by měla všechny tyto biometrické šablony – logicky oddělené podle informačního systému, z něhož údaje pocházejí – seskupit a uložit na jediném místě, čímž se usnadní porovnávání mezi systémy na základě biometrických šablon a umožní značné úspory z rozsahu při vývoji a údržbě centrálních systémů Unie.\n(19)\nBiometrické šablony uložené ve sdílené BMS by měly být složeny z údajů odvozených na základě extrakce rysů ze skutečných biometrických vzorků a získávány způsobem, který neumožňuje zpětný proces extrakce. Biometrické šablony by měly být získávány z biometrických údajů, avšak nemělo by být možné získat tytéž biometrické údaje z biometrických šablon. Vzhledem k tomu, že údaje o otiscích dlaní a profily DNA jsou ukládány pouze v SIS a nemohou být používány k vzájemnému porovnávání s údaji uchovávanými v jiných informačních systémech podle zásady nezbytnosti a proporcionality, neměla by sdílená BMS uchovávat profily DNA nebo biometrické šablony získané z otisků dlaní.\n(20)\nBiometrické údaje představují citlivé osobní údaje. Toto nařízení by mělo stanovit základy a záruky pro zpracování takových údajů pro účely zjištění jediné totožnosti dotčených osob.\n(21)\nEES, VIS, ETIAS, Eurodac a ECRIS-TCN vyžadují přesné zjištění totožnosti osob, jejichž osobní údaje jsou v nich uloženy. CIR by tedy mělo usnadnit správné zjišťování totožnosti osob registrovaných v těchto systémech.\n(22)\nOsobní údaje uložené v těchto informačních systémech EU se mohou vztahovat k týmž osobám, ale k jejich různým nebo neúplně uvedeným totožnostem. Členské státy mají k dispozici účinné způsoby ke zjištění totožnosti svých občanů nebo registrovaných osob s povolením k trvalému pobytu na jejich území. Interoperabilita mezi informačními systémy EU by měla přispět ke správnému zjištění totožnosti osob vyskytujících se v těchto systémech. CIR by mělo ukládat osobní údaje, které jsou nezbytné pro umožnění přesnějšího zjištění totožnosti těchto osob, jejichž údaje jsou uloženy v těchto systémech, včetně údajů o jejich totožnosti, údajů o cestovním dokladu a biometrických údajů, bez ohledu na to, v jakém systému byly údaje původně shromážděny. V CIR by se měly zaznamenávat pouze ty osobní údaje, které jsou k provedení přesné kontroly totožnosti nezbytně nutné. Osobní údaje zaznamenané v CIR by neměly být uchovávány déle, než je nezbytně nutné pro účely základních systémů, a měly by se automaticky vymazat, když se údaje vymaží v základním systému, a to v souladu s jejich logickým oddělením.\n(23)\nTento nový postup zpracování, sestávající z ukládání takových údajů do CIR, namísto jejich ukládání v jednotlivých oddělených systémech, je nezbytný, má-li se zvýšit přesnost zjišťování totožnosti díky automatizovanému porovnávání a zjišťování shod těchto údajů. Skutečnost, že údaje o totožnosti, údaje o cestovním dokladu a biometrické údaje jsou ukládány do CIR, by nijak neměla zpomalit zpracování údajů pro účely EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN, jelikož CIR by mělo být novou sdílenou složkou těchto základních systémů.\n(24)\nJe proto nezbytné v CIR vytvořit pro každou osobu, která je registrována v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN, individuální soubor, aby bylo možné splnit účel správného zjištění totožnosti osob v schengenském prostoru a podpořit MID s dvojím cílem, kterým je usnadnění kontrol totožnosti cestujících v dobré víře a potírání podvodného zneužívání totožnosti. Individuální soubor by měl všechny informace o totožnosti spojené s určitou osobou uložit na jediném místě a zpřístupnit je řádně zmocněným koncovým uživatelům.\n(25)\nCIR by tedy mělo usnadnit a urychlit přístup orgánů odpovědných za prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů k informačním systémům EU, které nejsou zřízeny výlučně pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování závažné trestné činnosti.\n(26)\nCIR by mělo zahrnovat sdílenou schránku pro údaje o totožnosti, údaje o cestovních dokladech a biometrické údaje osob registrovaných v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu a ECRIS-TCN. Mělo by tvořit součást technické architektury těchto systémů a sloužit jako sdílená složka mezi těmito systémy pro účely ukládání a vyhledávání údajů o totožnosti, údajů o cestovních dokladech a biometrických údajů, které zpracovávají.\n(27)\nVšechny záznamy v CIR by měly být logicky odděleny prostřednictvím automatizovaného označování každého záznamu uvádějícího název základního systému, který je jeho vlastníkem. Toto označení by se mělo používat při kontrole přístupu do CIR za účelem určení, zda umožnit přístup k danému záznamu.\n(28)\nPokud policejní orgán členského státu není schopen zjistit totožnost osoby, protože tato osoba nemá cestovní doklad ani jiný důvěryhodný doklad totožnosti, nebo pokud existují pochybnosti o údajích o totožnosti poskytnutých touto osobou nebo o pravosti cestovního dokladu a totožnosti jeho držitele, nebo pokud tato osoba není schopna nebo odmítá spolupracovat, měl by mít tento policejní orgán pravomoc vyhledávat údaje v CIR za účelem zjištění totožnosti této osoby. Za tímto účelem by policejní orgány měly snímat otisky prstů za použití technik pro přímé skenování otisků prstů, za předpokladu, že tento postup je zahájen za přítomnosti této osoby. Takovéto vyhledávání v CIR by nemělo být povoleno pro účely zjištění totožnosti nezletilých osob mladších dvanácti let, ledaže je to v nejlepším zájmu dítěte.\n(29)\nPokud nelze biometrické údaje osoby použít nebo pokud vyhledávání na základě těchto údajů není úspěšné, měly by se pro vyhledávání použít údaje o totožnosti dané osoby ve spojení s údaji o cestovním dokladu. Pokud vyhledávání ukáže, že údaje o této osobě jsou uložené v CIR, měly by mít orgány členského státu přístup do CIR za účelem nahlížení do údajů o totožnosti a údajů o cestovním dokladu této osoby, aniž by bylo v CIR jakkoli uvedeno, do kterého informačního systému EU tyto údaje patří.\n(30)\nČlenské státy by měly přijmout vnitrostátní legislativní opatření, kterými určí orgány příslušné pro provádění kontrol totožnosti s využitím CIR a stanoví postupy, podmínky a kritéria těchto kontrol, které budou v souladu se zásadou proporcionality. Vnitrostátní právo by mělo zejména stanovit pravomoc, která zaměstnancům těchto orgánů umožní shromažďovat biometrické údaje při kontrole totožnosti osoby za její přítomnosti.\n(31)\nToto nařízení by mělo také zavést novou možnost jednoduššího přístupu orgánů odpovědných za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů určených členskými státy a Europolu k jiným údajům, než jsou údaje o totožnosti nebo údaje o cestovním dokladu, uloženým v EES, VIS, ETIAS nebo Eurodacu. Tyto údaje mohou být v konkrétních případech nezbytné pro prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že přístup k nim přispěje k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, zejména existuje-li podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu je osobou, jejíž údaje jsou uloženy v EES, VIS, ETIAS nebo Eurodacu.\n(32)\nPlný přístup, který je nezbytný pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, k potřebným údajům obsaženým v EES, VIS, ETIAS nebo Eurodacu jiným, než jsou příslušné údaje o totožnosti nebo údaje o cestovním dokladu obsažené v CIR, by měl být i nadále upraven příslušnými právními nástroji. Určené orgány odpovědné za prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů a Europol předem nevědí, který informační systém EU obsahuje údaje o osobě, kterou potřebují vyhledat. Výsledkem jsou prodlevy a nedostatečná efektivita při plnění úkolů. Koncový uživatel zmocněný určeným orgánem by tedy měl mít právo vidět, ve kterém z těchto informačních systémů EU jsou údaje odpovídající výsledku vyhledávání zaznamenány. Dotčený systém by se tak označil na základě automatizovaného ověření výskytu shody v systému (tzv. funkce označení shody).\n(33)\nV této souvislosti by odpověď CIR neměla být vykládána ani použita jakožto podklad nebo odůvodnění pro to, aby byly vyvozeny závěry nebo přijata opatření vůči dané osobě, nýbrž by měla sloužit pouze pro účel podání žádosti o přístup k základním informačním systémům EU, a to za podmínek a na základě postupů stanovených v příslušných právních nástrojích upravujících tento přístup. Na jakoukoli žádost o přístup by se měla vztahovat kapitola VII tohoto nařízení a případně nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8).\n(34)\nZpravidla by v případě, kdy označená shoda ukáže, že jsou údaje zaznamenány v EES, VIS, ETIAS nebo Eurodacu, měly určené orgány nebo Europol požádat o plný přístup do nejméně jednoho z dotyčných informačních systémů EU. Pokud není ve výjimečných případech plný přístup požadován, například proto, že určené orgány nebo Europol již údaje získaly jiným způsobem, nebo získání těchto údajů není již podle vnitrostátního práva povoleno, měl by být proveden záznam odůvodnění, proč o přístup nebylo požádáno.\n(35)\nZ protokolů o vyhledávání v CIR by měl vyplývat účel vyhledávání. Pokud bylo takové vyhledávání provedeno s využitím dvoufázového postupu pro nahlížení do údajů, měly by protokoly obsahovat odkaz na vnitrostátní vyšetřovací spis nebo řízení, čímž by se označilo, že vyhledávání bylo zahájeno pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.\n(36)\nVyhledávání v CIR prováděné určenými orgány a Europolem s cílem obdržet odpověď s označením shody a uvedením informace, že údaje jsou zaznamenány v EES, VIS, ETIAS nebo Eurodacu, vyžaduje automatizované zpracovávání osobních údajů. Označení shody by nemělo odhalit osobní údaje dotčené osoby, pouze by mělo ukázat, že některé z jejích údajů jsou uložené v jednom ze systémů. Oprávněný koncový uživatel by neměl přijmout žádné nepříznivé rozhodnutí v souvislosti s dotčenou osobou pouze na základě prostého označení shody. Přístup koncového uživatele k označení shody bude tedy znamenat velmi omezené narušení práva na ochranu osobních údajů dotčené osoby, i když bude určeným orgánům a Europolu umožněno, aby mohly účinněji žádat o přístup k osobním údajům.\n(37)\nMID by měl být zřízen s cílem podpořit fungování CIR a účely EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN. K zajištění toho, aby všechny uvedené informační systémy EU mohly účinně plnit příslušné cíle, je nezbytné přesné zjištění totožnosti osob, jejichž osobní údaje jsou v nich uloženy.\n(38)\nK lepšímu dosažení cílů informačních systémů EU by orgány využívající tyto systémy měly mít možnost dostatečně spolehlivě ověřit totožnost osob, jejichž údaje jsou uloženy v různých systémech. Soubor údajů o totožnosti nebo údajů o cestovním dokladu uložený v jednom konkrétním systému může být nesprávný, neúplný nebo podvodný, přičemž tyto nesprávné, neúplné nebo podvodné údaje o totožnosti nebo údaje o cestovním dokladu není možné v současnosti odhalit porovnáním s údaji uloženými v jiném systému. Pro nápravu této situace je zapotřebí zavést technický nástroj na úrovni Unie, který umožní přesné zjištění totožnosti osob pro tyto účely.\n(39)\nMID by měl vytvářet a uchovávat propojení mezi údaji v různých informačních systémech EU pro účely odhalování vícenásobných totožností, a to s dvojím účelem, kterým je usnadnění kontrol totožnosti cestujících v dobré víře a potírání podvodného zneužívání totožnosti. MID by měl obsahovat pouze propojení mezi údaji jednotlivců, kteří se vyskytují ve více než jednom informačním systému EU. Propojené údaje by měly být přísně omezeny na údaje nutné k ověření, zda je daná osoba zaznamenána pod různými totožnostmi v různých systémech oprávněně nebo neoprávněně, nebo k určení, zda dvě osoby s podobnými údaji o totožnosti nemohou být touž osobou. Zpracování údajů prostřednictvím ESP a sdílené BMS za účelem propojení individuálních souborů v různých systémech by mělo zůstat naprosto minimální, a omezí se tedy na zjištění vícenásobných totožností v okamžiku, kdy se do jednoho ze systémů, který má údaje uložené v CIR nebo doplněné do SIS, doplní nové údaje. MID by měl obsahovat záruky proti možné diskriminaci nebo nepříznivým rozhodnutím pro osoby s vícenásobnými zákonnými totožnostmi.\n(40)\nToto nařízení stanoví nové postupy zpracování údajů zaměřené na správné zjištění totožnosti dotčených osob. To přináší narušení jejich základních práv chráněných články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie. Jelikož účinné zavedení informačních systémů EU závisí na správném zjištění totožnosti dotčených jednotlivců, je toto narušení odůvodněno stejnými cíli, pro které byly jednotlivé systémy zřízeny, a sice účinnou správou hranic Unie, vnitřní bezpečností Unie a účinným prováděním azylové a vízové politiky Unie.\n(41)\nESP a sdílená BMS by měly porovnávat údaje o osobách v CIR a SIS, jestliže vnitrostátní orgán nebo agentura Unie vytvoří nebo nahrají nové záznamy. Toto porovnávání by mělo být automatizované. CIR a SIS by měly využívat sdílené BMS k zjištění možných propojení na základě biometrických údajů. CIR a SIS by měly využívat ESP k zjištění možných propojení na základě alfanumerických údajů. CIR a SIS by měly být schopny identifikovat stejné nebo podobné údaje o dané osobě uložené v několika systémech. V takovém případě by se mělo vytvořit propojení signalizující, že jde o tutéž osobu. CIR a SIS by měly být nastaveny tak, aby byly odhalovány drobné chyby v přepisu nebo pravopisu, aniž by tím vytvářely nedůvodná omezení pro dotčenou osobu.\n(42)\nVnitrostátní orgán nebo agentura Unie, které údaj zaznamenaly do příslušného informačního systému EU, by měly tato propojení potvrdit nebo změnit. Takový vnitrostátní orgán nebo agentura Unie by měly mít přístup k údajům uloženým v CIR nebo SIS a v MID pro účely manuálního ověření různých totožností.\n(43)\nManuální ověření různých totožností by mělo být zajištěno orgánem, který vytváří nebo aktualizuje údaje, jež vedly ke shodě a následně k propojení s údaji, které jsou již uloženy v jiném informačním systému EU. Orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností by měl posoudit, zda existují vícenásobné totožnosti oprávněně nebo neoprávněně odkazující k téže osobě. Takové posouzení by mělo proběhnout pokud možno za přítomnosti dotčené osoby a, je-li to nutné, mělo by se požadovat další vysvětlení nebo doplňující informace. Toto posouzení by mělo proběhnout neprodleně, v souladu s právními požadavky na přesnost informací podle unijního a vnitrostátního práva. Pohyb dotčených osob, a to zejména pohyb přes hranice, bude po dobu ověřování omezen, přičemž tato doba by neměla trvat neomezeně. Existence žlutého propojení v MID by sama o sobě neměla být důvodem pro odepření vstupu a každé rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu by se mělo výlučně zakládat na příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (9).\n(44)\nU propojení získaných přes SIS týkajících se záznamů o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání, o pohřešovaných nebo zranitelných osobách, o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení nebo záznamů o osobách pořízených pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol, by měla být orgánem odpovědným za manuální ověření různých totožností centrála SIRENE členského státu, který záznam vytvořil. Tyto kategorie záznamů v SIS jsou citlivé a neměly by se nezbytně sdílet s orgány, které vytvářejí nebo aktualizují údaje s nimi propojené v jednom z dalších informačních systémů EU. Vytvoření propojení s údaji SIS by mělo proběhnout bez ohledu na činnosti, které je nutno vykonat v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 (10), (EU) 2018/1861 (11) a (EU) 2018/1862 (12).\n(45)\nVytvoření těchto propojení vyžaduje transparentnost ve vztahu k dotčeným osobám. S cílem usnadnit provádění nezbytných záruk v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů by osoby, v jejichž případě vzniklo po manuálním ověření různých totožností červené nebo bílé propojení, měly být písemně informovány, aniž by byla dotčena omezení z důvodu ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku, prevence trestné činnosti a zaručení řádného průběhu vnitrostátních vyšetřování. Tyto osoby by měly obdržet jediné identifikační číslo, jež jim umožní určit orgán, na který by se měly obrátit za účelem vykonání svých práv.\n(46)\nJe-li vytvořeno žluté propojení, orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností by měl mít přístup k MID. Existuje-li červené propojení, orgány členského státu a agentury Unie, které mají přístup alespoň do jednoho informačního systému EU zapojeného do CIR nebo do SIS, by měly mít přístup k MID. Červené propojení by mělo signalizovat, že daná osoba používá neoprávněně různé totožnosti nebo že daná osoba používá totožnost někoho jiného.\n(47)\nExistuje-li bílé nebo zelené propojení mezi údaji ze dvou informačních systémů EU, orgány členských států a agentury Unie by měly mít přístup k MID, pokud má dotčený orgán nebo agentura přístup k oběma informačním systémům. Tento přístup by měl být udělen za jediným účelem, a sice aby mohl uvedený orgán nebo agentura odhalit potenciální případy, kdy byly údaje propojeny nesprávně nebo zpracovány v MID, CIR a SIS v rozporu s tímto nařízením, a aby mohl přijmout opatření k nápravě této situace a propojení aktualizovat nebo vymazat.\n(48)\nAgentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“) by měla zavést automatizované mechanismy kontroly kvality údajů a společné ukazatele kvality údajů. Agentura eu-LISA by měla odpovídat za vývoj centrální monitorovací kapacity kvality údajů a pravidelně vypracovávat zprávy o analýze údajů s cílem zlepšit kontrolu nad prováděním a uplatňováním informačních systémů EU členskými státy. Společné ukazatele kvality údajů by měly zahrnovat minimální normy kvality pro uchovávání údajů v informačních systémech EU nebo ve složkách interoperability. Cílem takových norem kvality údajů by mělo být, aby informační systémy EU a složky interoperability automaticky zjišťovaly zjevně nesprávné nebo nekonzistentní předložené údaje tak, aby členský stát původu mohl údaje ověřit a provést veškeré nezbytné kroky k nápravě.\n(49)\nKomise by měla vyhodnotit zprávy o kvalitě předkládané agenturou eu-LISA a ve vhodných případech vydat doporučení pro členské státy. Členské státy by měly být odpovědné za přípravu akčního plánu, který popíše kroky směřující k nápravě jakýchkoli nedostatků v kvalitě údajů, a měly by pravidelně podávat zprávy o jeho pokroku.\n(50)\nUniverzální formát pro zprávy (UMF) by měl sloužit jako norma strukturované přeshraniční výměny informací mezi informačními systémy, orgány nebo organizacemi v oblasti justice a vnitřních věcí. Aby se usnadnila interoperabilita, měl by UMF definovat společný slovník a logické struktury pro běžně vyměňované informace tím, že umožní vytvoření a přečtení obsahu výměny jednotným a sémanticky odpovídajícím způsobem.\n(51)\nZavedení normy UMF může být zváženo v případě VIS, SIS a v jakýchkoli jiných stávajících nebo nových modelech pro přeshraniční výměnu informací a v informačních systémech v oblasti justice a vnitřních věcí, které vyvíjejí členské státy.\n(52)\nMělo by být zřízeno centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) s cílem vytvářet mezisystémové statistické údaje a analytické zprávy pro účely politiky, provozu a kvality údajů, a to v souladu s příslušnými právními nástroji. Agentura eu-LISA by měla zřídit, provést a ve svých technických prostorách provozovat CRRS. CRRS by mělo obsahovat anonymizované statistické údaje z informačních systémů EU, CIR, MID a sdílené BMS. Údaje obsažené v CRRS by neměly umožnit zjištění totožnosti jednotlivců. Agentura eu-LISA by měla zajistit automatizovanou anonymizaci údajů a anonymizované údaje zaznamenat do CRRS Anonymizace údajů by měla probíhat automatizovaně a pracovníkům agentury eu-LISA by neměl být udělen přímý přístup k žádným osobním údajům uloženým v informačních systémech EU nebo ve složkách interoperability.\n(53)\nNa zpracování osobních údajů vnitrostátními orgány pro účely interoperability podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/679, pokud je neprovádějí určené orgány nebo ústřední přístupové body členských států pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.\n(54)\nPokud je zpracování osobních údajů členskými státy za účelem interoperability podle tohoto nařízení prováděno příslušnými orgány pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, použije se směrnice (EU) 2016/680.\n(55)\nNařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 nebo případně směrnice (EU) 2016/680 by se měly vztahovat na veškeré předávání osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, které je prováděno podle tohoto nařízení. Aniž jsou dotčeny důvody pro předání podle kapitoly V nařízení (EU) 2016/679 nebo případně podle směrnice (EU) 2016/680, mělo by být jakékoli rozhodnutí soudu a jakékoli rozhodnutí správního orgánu třetí země požadující, aby správce nebo zpracovatel předal nebo zveřejnil osobní údaje, uznáno nebo jakýmkoli způsobem vymáháno pouze tehdy, zakládá-li se na platné mezinárodní dohodě mezi žádající třetí zemí a Unií nebo členským státem.\n(56)\nZvláštní ustanovení o ochraně údajů nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (13), (ES) č. 767/2008 (14) a (EU) 2018/1240 (15) a nařízení (EU) 2018/1861 by se měla použít pro zpracování osobních údajů v systémech, které se řídí uvedenými nařízeními.\n(57)\nNařízení (EU) 2018/1725 se vztahuje na zpracování osobních údajů agenturou eu-LISA a dalšími orgány a institucemi Unie při plnění jejich povinností podle tohoto nařízení, aniž je tím dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (16), které se vztahuje na zpracování osobních údajů Europolem.\n(58)\nVnitrostátní dozorové úřady uvedené v nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnici (EU) 2016/680 by měly monitorovat zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy. Evropský inspektor ochrany údajů by měl monitorovat činnost orgánů a institucí Unie související se zpracováním osobních údajů. Evropský inspektor ochrany údajů a dozorové úřady by měly při monitorování zpracovávání osobních údajů složkami interoperability vzájemně spolupracovat. Evropskému inspektorovi ochrany údajů je nutno k tomu, aby mohl plnit úkoly jemu svěřené podle tohoto nařízení, přidělit dostatečné zdroje, a to jak lidské, tak finanční.\n(59)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (17)16. dubna 2018 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 16. dubna 2018 (18).\n(60)\nPracovní skupina pro ochranu údajů podle článku 29 vydala dne 11. dubna 2018 své stanovisko.\n(61)\nČlenské státy i agentura eu-LISA by měly mít bezpečnostní plány s cílem usnadnit provádění bezpečnostních povinností a měly by navzájem spolupracovat na řešení bezpečnostních otázek. Agentura eu-LISA by také měla zajistit průběžné využívání nejnovějšího technologického vývoje pro zajištění integrity údajů, pokud jde o vývoj, návrh a správu složek interoperability. K povinnostem agentury eu-LISA by v tomto ohledu mělo patřit přijímání opatření nezbytných k tomu, aby se neoprávněným osobám, jako jsou externí poskytovatelé služeb, zabránilo v přístupu k osobním údajům zpracovávaným s využitím složek interoperability. Při zadávání zakázek na poskytování služeb by členské státy a agentura eu-LISA měly zvažovat veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů a soukromí jednotlivců nebo ochrany základních bezpečnostních zájmů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (19) a platných mezinárodních úmluv. Při vývoji složek interoperability by agentura eu-LISA měla uplatňovat zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů.\n(62)\nZavádění složek interoperability stanovených v tomto nařízení bude mít dopad na způsob provádění kontrol na hraničních přechodech. Tento dopad bude výsledkem kombinovaného uplatňování stávajících pravidel stanovených v nařízení (EU) 2016/399 a pravidel týkajících se interoperability, která stanoví toto nařízení.\n(63)\nV důsledku tohoto kombinovaného uplatňování pravidel by ESP měl být hlavním přístupovým bodem pro povinné systematické vyhledávání ohledně osob v databázích na hraničních přechodech, jak stanoví nařízení (EU) 2016/399. Kromě toho musí příslušníci pohraniční stráže pro účely posuzování toho, zda osoba splňuje či nesplňuje podmínky pro vstup vymezené v nařízení (EU) 2016/399, vzít v úvahu údaje o totožnosti nebo údaje o cestovním dokladu, na jejichž základě bylo propojení v MID označeno jako červené propojení. Výskyt červeného propojení by však sám o sobě neměl představovat důvod pro odepření vstupu, a stávající důvody pro odepření vstupu uvedené v nařízení (EU) 2016/399 by tedy neměly být změněny.\n(64)\nBylo by vhodné aktualizovat Praktickou příručku pro příslušníky pohraniční stráže, aby tato objasnění byla jednoznačná.\n(65)\nPokud je výsledkem vyhledávání v MID prostřednictvím ESP žluté propojení nebo je zjištěno červené propojení, měl by příslušník pohraniční stráže nahlédnout do CIR nebo do SIS nebo do obou z nich s cílem posoudit informace o kontrolované osobě, manuálně ověřit její údaje o totožnosti a v případě potřeby upravit barvu propojení.\n(66)\nNa podporu účelů statistik a podávání zpráv je nutné udělit přístup zmocněným pracovníkům příslušných orgánů, institucí a agentur Unie uvedených v tomto nařízení k nahlížení do určitých údajů v souvislosti s určitými složkami interoperability bez umožnění zjištění totožnosti osob.\n(67)\nAby se orgány členských států a agentury Unie mohly přizpůsobit novým požadavkům kladeným na používání ESP, je nutné stanovit přechodné období. Obdobně pak, aby se zajistilo soudržné a optimální fungování MID, je nutné stanovit přechodná opatření pro spuštění jeho provozu.\n(68)\nJelikož cíle této směrnice, totiž zřízení rámce pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(69)\nZbývající částka v rozpočtu vyčleněná pro inteligentní hranice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (20) by měla být přerozdělena na toto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014, aby se pokryly náklady na vývoj složek interoperability.\n(70)\nZa účelem doplnění určitých podrobných technických aspektů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o“\n—\nprodloužení přechodného období pro používání ESP,\n—\nprodloužení přechodného období pro odhalování vícenásobné totožnosti ústřední jednotkou ETIAS,\n—\npostupy při určování případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné,\n—\npravidla pro provoz CRRS, včetně zvláštních záruk pro zpracování osobních údajů a bezpečnostních pravidel týkajících se úložiště a\n—\npodrobná pravidla pro fungování internetového portálu.\nJe obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(71)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby stanovila data, od nichž bude zahájen provoz ESP, sdílené BMS, CIR, MID a CRRS.\n(72)\nProváděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, pokud jde o přijetí podrobných pravidel pro: technické detaily profilů uživatelů ESP; specifikace technického řešení umožňující vyhledávání v informačních systémech EU, údajích Europolu a databázích Interpolu prostřednictvím ESP a pro formát odpovědí ESP; technická pravidla pro vytvoření propojení v MID mezi údaji z různých informačních systémů EU; obsah a formu formuláře a způsoby informování daného subjektu údajů v případě, kdy je vytvořeno červené propojení; požadavky na výkonnost a sledování výkonnosti sdílené BMS; mechanismy a postupy automatizované kontroly kvality a ukazatele kontroly kvality; vývoj normy UMF; postup spolupráce v případě bezpečnostních incidentů; a specifikace technického řešení pro členské státy, aby mohly vyřizovat žádosti uživatelů o přístup. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).\n(73)\nVzhledem k tomu, že složky interoperability budou zahrnovat zpracování velkého množství citlivých osobních údajů, je důležité, aby osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány prostřednictvím těchto složek, mohly účinně vykonávat svá práva jako subjekty údajů podle nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (ES) 2018/1725. Tyto subjekty údajů by měly mít k dispozici internetový portál, který jim usnadňuje výkon jejich práv na přístup k jejich osobním údajům, na jejich opravu, výmaz a omezení jejich zpracování. Takový internetový portál by měla zřídit a provozovat agentura eu-LISA.\n(74)\nJednou ze základních zásad ochrany údajů je minimalizace údajů. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 musí být zpracování osobních údajů přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Z tohoto důvodu by složky interoperability neměly umožňovat ukládání jakýchkoli nových osobních údajů s výjimkou propojení, která budou uložena v MID a která představují minimum nezbytné pro účely tohoto nařízení.\n(75)\nToto nařízení by mělo obsahovat jasná ustanovení týkající se odpovědnosti a práva na náhradu újmy za nezákonné zpracování osobních údajů nebo jakýkoli čin neslučitelný s tímto nařízením. Tato ustanovení by se neměla dotýkat práva na náhradu újmy správcem nebo zpracovatelem a jejich odpovědnosti podle nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2018/1725. Agentura eu-LISA by měla odpovídat za jakoukoli újmu, kterou způsobí jakožto zpracovatel údajů, pokud nesplnila povinnosti, jež jí byly zvláště uloženy tímto nařízením, nebo pokud jednala nad rámec zákonných pokynů členského státu, který je správcem údajů, nebo v rozporu s nimi.\n(76)\nTímto nařízením není dotčeno použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (23).\n(77)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců po rozhodnutí Rady o tomto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(78)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (24); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(79)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (25); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(80)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (26), která spadají do oblasti působnosti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (27).\n(81)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (28), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B, C a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (29).\n(82)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (30), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B, C a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (31).\n(83)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a mělo by být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.\n(84)\nAby bylo toto nařízení v souladu se stávajícím právním rámcem, měla by být odpovídajícím způsobem změněna nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES (32) a 2008/633/SVV (33),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení zřizuje společně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 (34) rámec, který má zajistit interoperabilitu mezi Systémem vstupu/výstupu (EES), Vízovým informačním systémem (VIS), Evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS), systémem Eurodac (Eurodac), Schengenským informačním systémem (SIS) a Evropským informačním systémem rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN).\n2.   Tento rámec zahrnuje tyto složky interoperability:\na)\nEvropský vyhledávací portál (ESP);\nb)\nsdílenou službu pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS);\nc)\nspolečné úložiště údajů o totožnosti (CIR);\nd)\ndetektor vícenásobné totožnosti (MID).\n3.   Toto nařízení dále upravuje požadavky na kvalitu údajů, univerzální formát pro zprávy (UMF), centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) a povinnosti členských států a Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) s ohledem na návrh, vývoj a provoz složek interoperability.\n4.   Toto nařízení rovněž upravuje postupy a podmínky pro přístup určených orgánů a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) k EES, VIS, ETIAS a Eurodacu pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.\n5.   Toto nařízení dále stanoví rámec pro ověřování a zjišťování totožnosti osob.\nČlánek 2\nCíle\n1.   Zajištěním interoperability sleduje toto nařízení tyto cíle:\na)\nzlepšit účinnost a účelnost hraničních kontrol na vnějších hranicích;\nb)\npomáhat při prevenci a potírání nedovoleného přistěhovalectví;\nc)\npřispívat k vysoké úrovni bezpečnosti v oblasti svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti na území členských států;\nd)\nzlepšit provádění společné vízové politiky;\ne)\npomáhat při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu;\nf)\npřispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů;\ng)\nusnadňovat zjišťování totožnosti neznámých osob, které nejsou schopny samy prokázat svou totožnost, nebo identifikaci lidských pozůstatků v případě přírodní katastrofy, nehody nebo teroristického útoku.\n2.   Cílů uvedených v odstavci 1 se dosahuje těmito kroky:\na)\nzajištěním správného zjištění totožnosti osob;\nb)\npřispíváním k potírání podvodného zneužívání totožnosti;\nc)\nzlepšováním kvality údajů uložených v informačních systémech EU a slaďováním požadavků na kvalitu těchto údajů při dodržení požadavků na zpracování údajů stanovených právními nástroji upravujícími jednotlivé systémy a se standardy a zásadami ochrany údajů;\nd)\nusnadněním a podporou technického a provozního zavádění informačních systémů EU členskými státy;\ne)\nzpřísněním, zjednodušením a sjednocením podmínek pro zabezpečení a ochranu údajů, kterými se řídí jednotlivé informační systémy EU, aniž jsou dotčena zvláštní ochranná opatření a záruky vyžadované u některých kategorií údajů;\nf)\nzjednodušováním podmínek pro přístup určených orgánů k EES, VIS, ETIAS a Eurodacu při zajištění nezbytných a přiměřených podmínek tohoto přístupu;\ng)\npodporou účelů EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN.\nČlánek 3\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na EES, VIS, ETIAS a SIS.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na osoby, jejichž osobní údaje mohou být zpracovávány v informačních systémech EU uvedených v odstavci 1 tohoto článku a jejichž údaje jsou shromažďovány za účelem stanoveným v článcích 1 a 2 nařízení (ES) č. 767/2008, článku 1 nařízení (EU) 2017/2226, článcích 1 a 4 nařízení (EU) 2018/1240, článku 1 nařízení (EU) 2018/1860 a článku 1 nařízení (EU) 2018/1861.\nČlánek 4\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399;\n2)\n„hraničními kontrolami“ hraniční kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;\n3)\n„pohraničním orgánem“ pohraniční stráž, která je v souladu s vnitrostátním právem pověřena prováděním hraničních kontrol;\n4)\n„dozorovými úřady“ dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a dozorový úřad uvedený v čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680;\n5)\n„ověřením“ proces porovnání souborů údajů, jehož účelem je zjistit, zda je deklarovaná totožnost správná (kontrola porovnáním dvou údajů);\n6)\n„zjištěním totožnosti“ proces určení totožnosti osoby pomocí prohledávání databáze podle vícenásobných souborů údajů (kontrola porovnáním více údajů);\n7)\n„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky;\n8)\n„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 27 odst. 3 písm. a) až e);\n9)\n„údaji o otiscích prstů“ zobrazení otisků prstů a zobrazení latentních otisků prstů, které vzhledem ke své jedinečné povaze a charakteristickým znakům umožňují přesné a průkazné porovnání týkající se totožnosti osoby;\n10)\n„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;\n11)\n„biometrickými údaji“ údaje o otiscích prstů nebo zobrazení obličeje nebo obojí;\n12)\n„biometrickou šablonou“ matematické vyjádření získané extrakcí rysů z biometrických údajů omezených na charakteristiky, které jsou nezbytné pro zjištění totožnosti a ověření;\n13)\n„cestovním dokladem“ pas nebo jiný rovnocenný doklad, který držitele opravňuje překračovat vnější hranice a do kterého lze vyznačit vízum;\n14)\n„údaji o cestovním dokladu“ druh, číslo a země vydání cestovního dokladu, datum konce platnosti cestovního dokladu a trojmístný kód země, která cestovní doklad vydala;\n15)\n„informačními systémy EU“ EES, VIS, ETIAS, Eurodac, SIS a ECRIS-TCN;\n16)\n„údaji Europolu“ osobní údaje, které zpracovává Europol pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/794;\n17)\n„databázemi Interpolu“ databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů vedená Interpolem (databáze SLTD) a databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících vedená Interpolem (databáze TDAWN);\n18)\n„shodou“ existence odpovídajícího údaje zjištěná automatizovaným porovnáním osobních údajů, které jsou zaznamenány v informačním systému či databázi nebo jejichž záznam právě probíhá;\n19)\n„policejním orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/680;\n20)\n„určenými orgány“ určené orgány členského státu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) 2017/2226, čl. 2 odst. 1 písm. e) rozhodnutí 2008/633/SVV a čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) 2018/1240;\n21)\n„teroristickým trestným činem“ trestný čin, který odpovídá nebo je rovnocenný jednomu z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (35);\n22)\n„závažným trestným činem“ trestný čin, který odpovídá nebo je rovnocenný jednomu z trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (36), pokud za něj lze podle vnitrostátního práva uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranné opatření spojené s omezením svobody ve stejné délce;\n23)\n„Systémem vstupu/výstupu“ nebo „EES“ Systém vstupu/výstupu zřízený nařízením (EU) 2017/2226;\n24)\n„Vízovým informačním systémem“ nebo „VIS“ Vízový informační systém zřízený nařízením (ES) č. 767/2008;\n25)\n„Evropským systémem pro cestovní informace a povolení“ nebo „ETIAS“ Evropský systém pro cestovní informace a povolení zřízený nařízením (EU) 2018/1240;\n26)\n„Eurodacem“ systém Eurodac zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (37);\n27)\n„Schengenským informačním systémem“ nebo „SIS“ Schengenský informační systém zřízený nařízeními (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862;\n28)\n„ECRIS-TCN“ centralizovaný systém identifikace členských států, které mají informace o odsouzení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (38).\nČlánek 5\nZákaz diskriminace a základní práva\nZpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení nesmí vést k diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Musí plně respektovat lidskou důstojnost a integritu a základní práva, včetně práva na respektování soukromého života a práva na ochranu osobních údajů. Zvláštní pozornost se musí věnovat dětem, starším osobám, osobám se zdravotním postižením a osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.\nKAPITOLA II\nEvropský vyhledávací portál\nČlánek 6\nEvropský vyhledávací portál\n1.   Zřizuje se Evropský vyhledávací portál (ESP), jehož účelem je usnadnit rychlý, plynulý, účinný, systematický a řízený přístup orgánů členských států a agentur Unie, v souladu s jejich přístupovými právy, k informačním systémům EU, k údajům Europolu a k databázím Interpolu, který potřebují k plnění svých úkolů, v souladu s cíli a účely EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN.\n2.   ESP se skládá:\na)\nz centrální infrastruktury včetně vyhledávacího portálu, který umožňuje souběžné vyhledávání v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN a rovněž v údajích Europolu a databázích Interpolu;\nb)\nze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ESP, členskými státy a agenturami Unie, které jsou oprávněny využívat ESP;\nc)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ESP a EES, VIS, ETIAS, Eurodacem, centrálním SIS, ECRIS-TCN, údaji Europolu a databázemi Interpolu, jakož i mezi ESP a centrálními infrastrukturami CIR a MID.\n3.   ESP vyvine a jeho technickou správu zajištuje agentura eu-LISA.\nČlánek 7\nPoužívání Evropského vyhledávacího portálu\n1.   Používání ESP je vyhrazeno orgánům členských států a agenturám Unie s přístupem alespoň do jednoho z informačních systémů EU v souladu s právními nástroji upravujícími tyto informační systémy EU, do CIR a MID v souladu s tímto nařízením, k údajům Europolu v souladu s nařízením (EU) 2016/794 nebo k databázím Interpolu v souladu s unijním či vnitrostátním právem upravujícím takový přístup.\nTyto orgány členských států a agentury Unie mohou využívat ESP a údaje, které poskytuje, pouze pro cíle a účely stanovené v právních nástrojích upravujících informační systémy EU, v nařízení (EU) 2016/794 a v tomto nařízení.\n2.   Orgány členských států a agentury Unie uvedené v odstavci 1 využívají ESP k vyhledávání údajů souvisejících s osobami nebo jejich cestovními doklady v centrálních systémech EES, VIS a ETIAS v souladu se svými přístupovými právy uvedenými v právních nástrojích, jimiž se řídí tyto informační systémy EU, a ve vnitrostátním právu. Využívají ESP také k vyhledávání v CIR v souladu se svými přístupovými právy podle tohoto nařízení pro účely uvedené v článcích 20, 21 a 22.\n3.   Orgány členských států uvedené v odstavci 1 mohou využívat ESP k vyhledávání údajů souvisejících s osobami nebo jejich cestovními doklady v centrálním SIS uvedeném v nařízeních (EU) 2018/1860 a (EU) 2018/1861.\n4.   Stanoví-li tak unijní právo, využívají agentury Unie uvedené v odstavci 1 ESP k vyhledávání údajů týkajících se osob nebo jejich cestovních dokladů v centrálním SIS.\n5.   Orgány členských států a agentury Unie uvedené v odstavci 1 mohou využívat ESP k vyhledávání údajů týkajících cestovních dokladů v databázích Interpolu, a stanoví-li tak unijní a vnitrostátní právo, v souladu se svými přístupovými právy podle tohoto práva.\nČlánek 8\nProfily uživatelů Evropského vyhledávacího portálu\n1.   Aby umožnila používání ESP, vytvoří agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy profil každé kategorie uživatelů ESP a pro účely jejich vyhledávání v souladu s technickými podrobnostmi a přístupovými právy uvedenými v odstavci 2. Každý profil obsahuje v souladu s unijním a vnitrostátním právem tyto informace:\na)\ndatová pole používaná při vyhledávání;\nb)\nty informační systémy EU, údaje Europolu a databáze Interpolu, v nichž se má vyhledávat, ty, v nichž lze vyhledávat, a ty, které mají uživateli poskytnout odpověď;\nc)\nkonkrétní údaje v informačních systémech EU, údaje Europolu a databáze Interpolu, v nichž lze vyhledávat;\nd)\nkategorie údajů, které mohou být uvedeny v každé odpovědi.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické podrobnosti profilů uvedených v odstavci 1 v souladu s přístupovými právy uživatelů ESP podle právních nástrojů upravujících informační systémy EU a podle vnitrostátního práva. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\n3.   Agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy pravidelně a nejméně jednou ročně přezkoumává profily uvedené v odstavci 1 a v případě potřeby je aktualizuje.\nČlánek 9\nVyhledávání\n1.   Uživatelé ESP zahájí vyhledávání tak, že do něj zadají alfanumerické, nebo biometrické údaje. Po zahájení vyhledávání začne ESP na základě údajů zadaných uživatelem a v souladu s profilem uživatele prohledávat souběžně EES, ETIAS, VIS, SIS, Eurodac, ECRIS-TCN, CIR, údaje Europolu a databáze Interpolu.\n2.   Kategorie údajů použitých k zahájení vyhledávání prostřednictvím ESP musí odpovídat kategoriím údajů týkajících se osob nebo cestovních dokladů, které lze používat pro vyhledávání v různých informačních systémech EU, údajích Europolu a databázích Interpolu v souladu s právními nástroji upravujícími tyto systémy.\n3.   Agentura eu-LISA zavede ve spolupráci s členskými státy pro účely ESP dokument pro ovládání rozhraní založený na UMF uvedeném v článku 38.\n4.   Při zahájení vyhledávání uživatelem ESP poskytnou EES, ETIAS, VIS, SIS, Eurodac, ECRIS-TCN, CIR, MID, údaje Europolu a databáze Interpolu jako odpověď na vyhledávání relevantní údaje, které mají.\nAniž je dotčen článek 20, uvede se v odpovědi od ESP, do kterého informačního systému EU nebo do které databáze daný údaj patří.\nESP neposkytuje žádné informace o údajích v informačních systémech EU, údajích Europolu a databázích Interpolu, k nimž uživatel nemá podle unijního ani vnitrostátního práva přístup.\n5.   Veškeré vyhledávání v databázích Interpolu zahájené prostřednictvím ESP se provádí tak, aby majiteli záznamu Interpolu nebyly odhaleny žádné informace.\n6.   ESP uživateli odpoví, jakmile má k dispozici údaje z jednoho z informačních systémů EU, údajů Europolu nebo databází Interpolu. Tato odpověď obsahuje pouze údaje, k nimž má uživatel přístup podle unijního a vnitrostátního práva.\n7.   Komise přijme prováděcí akt, jímž stanoví technický postup pro ESP při vyhledávání v informačních systémech EU, údajích Europolu a databázích Interpolu a formát odpovědí ESP. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 10\nVedení a uchovávání protokolů\n1.   Aniž je dotčen článek 46 nařízení (EU) 2017/2226, článek 34 nařízení (ES) č. 767/2008, článek 69 nařízení (EU) 2018/1240 a články 12 a 18 nařízení (EU) 2018/1861, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích při zpracování údajů v rámci ESP. V těchto protokolech se uvádí:\na)\nčlenský stát nebo agentura Unie, které zahájily vyhledávání, a použitý profil ESP;\nb)\ndatum a čas vyhledávání;\nc)\ninformační systémy EU a databáze Interpolu, v nichž vyhledávání proběhlo.\n2.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání ESP. Každá agentura Unie vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí její řádně zmocnění pracovníci.\n3.   Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti žádostí a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro zahájené monitorovací postupy, vymaží se v okamžiku, kdy již pro ně nebudou zapotřebí.\nČlánek 11\nZáložní postupy pro případ technické nemožnosti použít Evropský vyhledávací portál\n1.   Pokud je technicky nemožné použít ESP k vyhledávání v jednom či více informačních systémech EU nebo CIR z důvodu selhání ESP, agentura eu-LISA o tom automaticky uvědomí uživatele ESP.\n2.   Pokud je technicky nemožné použít ESP k vyhledávání v jednom či více informačních systémech EU nebo v CIR z důvodu selhání vnitrostátní infrastruktury v členském státě, členský stát o této skutečnosti automaticky uvědomí agenturu eu-LISA a Komisi.\n3.   V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku a až do vyřešení technického selhání se neuplatní povinnost uvedená v čl. 7 odst. 2 a 4 a členské státy získají v případě, že tak musí podle unijního nebo vnitrostátního práva učinit, přímý přístup k informačním systémům EU nebo CIR.\n4.   Pokud je technicky nemožné použít ESP k vyhledávání v jednom či více informačních systémech EU nebo v CIR z důvodu selhání infrastruktury některé agentury Unie, tato agentura o tom automaticky uvědomí agenturu eu-LISA a Komisi.\nKAPITOLA III\nSdílená služba pro porovnávání biometrických údajů\nČlánek 12\nSdílená služba pro porovnávání biometrických údajů\n1.   Na podporu CIR a MID a cílů EES, VIS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN se zřizuje sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), která ukládá biometrické šablony získané na základě biometrických údajů uvedených v článku 13, které jsou uchovávány v CIR a SIS, a umožňuje vyhledávání s využitím biometrických údajů v několika informačních systémech EU.\n2.   Sdílenou BMS tvoří:\na)\ncentrální infrastruktura, která nahrazuje příslušné centrální systémy EES, VIS, SIS, Eurodacu a ECRIS-TCN v takovém rozsahu, v jakém uchovává biometrické šablony a umožňuje vyhledávat s využitím biometrických údajů;\nb)\nzabezpečená komunikační infrastruktura mezi sdílenou BMS, centrálním SIS a CIR.\n3.   Sdílenou BMS vyvine a její technickou správu zajištuje agentura eu-LISA.\nČlánek 13\nUkládání biometrických šablon ve sdílené službě pro porovnávání biometrických údajů\n1.   Sdílená BMS ukládá biometrické šablony, které získá z těchto biometrických údajů:\na)\núdajů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. d), čl. 17 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2017/2226;\nb)\núdajů uvedených v čl. 9 bodě 6 nařízení (ES) č. 767/2008;\nc)\núdajů uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. w) a x) nařízení (EU) 2018/1861, kromě údajů o otiscích dlaní;\nd)\núdajů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. u) a v) nařízení (EU) 2018/1860, kromě údajů o otiscích dlaní.\nBiometrické šablony se ukládají ve sdílené BMS logicky odděleně podle informačního systému EU, z něhož údaje pocházejí.\n2.   Pro každý soubor údajů uvedený v odstavci 1 obsahuje sdílená BMS v každé biometrické šabloně odkaz na informační systémy EU, v nichž jsou odpovídající biometrické údaje uloženy, a odkaz na vlastní záznamy v těchto informačních systémech EU.\n3.   Biometrické šablony lze zadávat do sdílené BMS pouze po automatizované kontrole kvality biometrických údajů přidaných do jednoho z informačních systémů EU, kterou sdílená BMS provede, aby se ověřilo, zda jsou splněny minimální normy kvality údajů.\n4.   Ukládání údajů uvedených v odstavci 1 musí splňovat normy kvality uvedené v čl. 37 odst. 2.\n5.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu požadavky na výkonnost a praktické postupy při sledování výkonnosti sdílené BMS, aby bylo zajištěno, že účinnost biometrického vyhledávání odpovídá naléhavosti postupů, jako jsou hraniční kontroly a identifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 14\nVyhledávání biometrických údajů s využitím sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů\nCIR a SIS používají k vyhledání biometrických údajů v nich uložených biometrické šablony uložené ve sdílené BMS. Vyhledávání na základě biometrických údajů probíhá v souladu s účely stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.\nČlánek 15\nUchovávání údajů ve sdílené službě pro porovnávání biometrických údajů\nÚdaje uvedené v čl. 13 odst. 1 a 2 jsou ve sdílené BMS uloženy jen tak dlouho, dokud jsou odpovídající biometrické údaje uloženy v CIR nebo SIS. Vymaží se ze sdílené BMS automaticky.\nČlánek 16\nVedení a uchovávání protokolů\n1.   Aniž jsou dotčeny článek 46 nařízení (EU) 2017/2226, článek 34 nařízení (ES) č. 767/2008 a články 12 a 18 nařízení (EU) 2018/1861, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích při zpracovávání údajů ve sdílené BMS. V těchto protokolech se uvádí:\na)\nčlenský stát nebo agentura Unie, která zahájila vyhledávání;\nb)\nhistorie vytváření a ukládání biometrických šablon;\nc)\ninformační systémy EU, v nichž se vyhledává s použitím biometrických šablon uložených ve sdílené BMS;\nd)\ndatum a čas vyhledávání;\ne)\ndruh biometrických údajů použitých k zahájení vyhledávání;\nf)\nvýsledky vyhledávání a datum a čas výsledku.\n2.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání sdílené BMS. Každá agentura Unie vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí její řádně zmocnění pracovníci.\n3.   Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti žádostí a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro zahájené monitorovací postupy, vymaží se v okamžiku, kdy již pro ně nebudou zapotřebí.\nKAPITOLA IV\nSpolečné úložiště údajů o totožnosti\nČlánek 17\nSpolečné úložiště údajů o totožnosti\n1.   Zřizuje se společné úložiště údajů o totožnosti (CIR), které vytváří samostatný soubor pro každou osobu zaznamenanou v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN a obsahuje údaje uvedené v článku 18, s cílem usnadnit v souladu s článkem 20 správné zjištění totožnosti osob registrovaných v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu a ECRIS-TCN a napomáhat k němu, podpořit v souladu s článkem 21 fungování MID a v souladu s článkem 22 usnadnit a zjednodušit přístup určených orgánů a Europolu k EES, VIS, ETIAS a Eurodacu, pokud je to nezbytné k prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.\n2.   CIR se skládá:\na)\nz centrální infrastruktury, která nahrazuje příslušné centrální systémy EES, VIS, ETIAS, Eurodacu a ECRIS-TCN v takovém rozsahu, v jakém uchovává údaje uvedené v článku 18;\nb)\nze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi CIR, členskými státy a agenturami Unie, které jsou oprávněny používat CIR v souladu s unijním a vnitrostátním právem;\nc)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi CIR a EES, VIS, ETIAS, Eurodacem a ECRIS-TCN, jakož i centrálními infrastrukturami ESP, sdílené BMS a MID.\n3.   CIR vyvine a jeho technickou správu zajištuje agentura eu-LISA.\n4.   Pokud je z důvodu selhání CIR technicky nemožné v něm vyhledávat pro účely zjištění totožnosti určité osoby podle článku 20, pro odhalování vícenásobné totožnosti podle článku 21 nebo pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů podle článku 22, agentura eu-LISA o tom automaticky uvědomí uživatele CIR.\n5.   Agentura eu-LISA zavede ve spolupráci s členskými státy pro účely CIR dokument pro ovládání rozhraní založený na UMF uvedeném v článku 38.\nČlánek 18\nÚdaje společného úložiště údajů o totožnosti\n1.   CIR ukládá následující údaje logicky odděleně podle informačního systému, z něhož pocházejí:\na)\núdaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a) až d), čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/2226;\nb)\núdaje uvedené v čl. 9 bodě 4 písm. a) až c) a bodech 5 a 6 nařízení (ES) č. 767/2008;\nc)\núdaje uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a) až e) nařízení (ES) 2018/1240;\n2.   Pro každý soubor údajů uvedený v odstavci 1 obsahuje CIR odkaz na informační systémy EU, do kterých údaje patří.\n3.   Orgány vstupující do CIR tak činí v souladu se svými přístupovými právy podle právních nástrojů upravujících informační systémy EU a podle vnitrostátního práva a pro účely uvedené v článcích 20, 21 a 22 v souladu se svými přístupovými právy podle tohoto nařízení.\n4.   Pro každý soubor údajů uvedený v odstavci 1 obsahuje CIR odkaz na vlastní záznam v informačních systémech EU, do nichž údaje patří.\n5.   Ukládání údajů uvedených v odstavci 1 musí splňovat normy kvality uvedené v čl. 37 odst. 2.\nČlánek 19\nDoplnění, změna a výmaz údajů ve společném úložišti údajů o totožnosti\n1.   Pokud jsou údaje v EES, VIS a ETIAS doplněny, změněny nebo vymazány, automaticky se odpovídajícím způsobem doplní, změní nebo vymaží údaje uvedené v článku 18 uložené v individuálním souboru CIR.\n2.   Pokud je v MID vytvořeno v souladu s článkem 32 nebo 33 bílé nebo červené propojení mezi údaji dvou nebo více informačních systémů EU, z nichž se CIR skládá, CIR namísto vytvoření nového individuálního souboru doplní nové údaje do individuálního souboru propojených údajů.\nČlánek 20\nPřístup do společného úložiště údajů o totožnosti pro účely zjištění totožnosti\n1.   Policejní orgán provede vyhledávání v CIR v souladu s odstavci 2 a 5 pouze za těchto okolností:\na)\npokud policejní orgán není schopen zjistit totožnost osoby, protože tato osoba nemá cestovní doklad ani jiný důvěryhodný doklad prokazující její totožnost;\nb)\npokud existují pochybnosti o údajích o totožnosti poskytnutých určitou osobou;\nc)\npokud existují pochybnosti o pravosti cestovního dokladu nebo jiného důvěryhodného dokladu poskytnutého určitou osobou;\nd)\npokud existují pochybnosti o totožnosti držitele cestovního dokladu nebo jiného věrohodného dokladu, nebo\ne)\npokud určitá osoba není schopna nebo odmítá spolupracovat.\nToto vyhledávání není povoleno v případě nezletilých osob mladších 12 let, ledaže je to v nejlepším zájmu dítěte.\n2.   Pokud nastane jedna z okolností uvedených v odstavci 1 a policejní orgán je k tomu zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními uvedenými v odstavci 5, může výhradně pro účely zjištění totožnosti osoby vyhledávat v CIR s využitím biometrických údajů této osoby, které získal přímo během kontroly totožnosti, za podmínky, že daný postup byl zahájen v přítomnosti této osoby.\n3.   Pokud vyhledávání ukáže, že údaje o určité osobě jsou uloženy v CIR, má policejní orgán přístup k údajům uvedeným v čl. 18 odst. 1.\nPokud nelze biometrické údaje osoby použít nebo pokud vyhledávání na základě těchto údajů není úspěšné, měly by se pro vyhledávání použít údaje o totožnosti této osoby ve spojení s údaji o cestovním dokladu nebo s použitím údajů o totožnosti poskytnutých touto osobou.\n4.   Pokud je k tomu policejní orgán zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními uvedenými v odstavci 6, může v případě přírodní katastrofy, nehody nebo teroristického útoku vyhledávat v CIR s využitím biometrických údajů, a to výhradně pro účely zjištění totožnosti neznámých osob, které nejsou schopny samy svou totožnost prokázat, nebo identifikaci lidských pozůstatků.\n5.   Členské státy, které si přejí využít možnost stanovenou v odstavci 2, přijmou příslušná vnitrostátní legislativní opatření. Členské státy přitom zohlední potřebu zamezit jakékoli diskriminaci státních příslušníků třetích zemí. Taková legislativní opatření vymezí přesné účely zjištění totožnosti v rámci účelů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c). Členské státy určí příslušné policejní orgány a stanoví postupy, podmínky a kritéria takových kontrol.\n6.   Členské státy, které si přejí využít možnost stanovenou v odstavci 4, přijmou vnitrostátní legislativní opatření stanovující postupy, podmínky a kritéria.\nČlánek 21\nPřístup do společného úložiště údajů o totožnosti pro odhalování vícenásobných totožností\n1.   Pokud je výsledkem vyhledávání v CIR žluté propojení v souladu s čl. 28 odst. 4, orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností v souladu s článkem 29 má výhradně pro účely takového ověření přístup k údajům uvedeným ve čl. 18 odst. 1 a 2, které jsou uloženy v CIR a spojeny žlutým propojením.\n2.   Pokud je výsledkem vyhledávání v CIR červené propojení v souladu s článkem 32, mají orgány uvedené v čl. 26 odst. 2 výhradně pro účely boje proti podvodnému zneužívání totožnosti přístup k údajům uvedeným ve čl. 18 odst. 1 a 2, které jsou uloženy v CIR a spojeny červeným propojením.\nČlánek 22\nVyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů\n1.   Ve zvláštním případě, kdy existují oprávněné důvody se domnívat, že nahlédnutí do informačních systémů EU přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, zejména pokud existuje důvodné podezření, že podezřelý, pachatel nebo oběť teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu je osobou, jejíž údaje jsou uloženy v EES, VIS nebo ETIAS, určené orgány členských států a Europol mohou nahlédnout do CIR za účelem získání informací o tom, zda se údaje týkající se konkrétní osoby vyskytují v EES, VIS nebo ETIAS.\n2.   Pokud CIR v odpovědi na vyhledávání uvede, že se údaje o dané osobě vyskytují v EES, VIS nebo ETIAS, poskytne určeným orgánům a Europolu odpověď v podobě odkazu podle čl. 18 odst. 2 uvádějícího, který z těchto informačních systémů EU obsahuje odpovídající údaje. CIR odpoví takovým způsobem, aby nebylo narušeno zabezpečení těchto údajů.\nOdpověď, že se v některém z informačních systémů EU uvedených v odstavci 1 vyskytují údaje o dané osobě, lze použít pouze pro podání žádosti o plný přístup v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v příslušných právních nástrojích upravujících takový přístup.\nV případě shody nebo více shod požádá určený orgán nebo Europol o plný přístup do nejméně jednoho z informačních systémů, které shodu nahlásily.\nPokud není ve výjimečných případech plný přístup požadován, určené orgány zaznamenají odůvodnění, proč o plný přístup nepožádaly, které musí být dohledatelné ve vnitrostátním spisu. Europol zaznamená odůvodnění do příslušného spisu.\n3.   Plný přístup k údajům obsaženým v EES, VIS nebo ETIAS pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů nadále podléhá podmínkám a postupům stanoveným v příslušných právních nástrojích upravujících takový přístup.\nČlánek 23\nUchovávání údajů ve společném úložišti údajů o totožnosti\n1.   Údaje uvedené v čl. 18 odst. 1, 2 a 4 se z CIR automaticky vymaží v souladu s příslušnými ustanoveními o uchovávání údajů nařízení (EU) 2017/2226, (ES) č. 767/2008 a (EU) 2018/1240.\n2.   Individuální soubor je v CIR uložen jen tak dlouho, dokud jsou odpovídající údaje uloženy alespoň v jednom z informačních systémů EU, jejichž údaje jsou obsaženy v CIR. Vytvoření propojení nemá vliv na dobu uchovávání jednotlivých položek propojených údajů.\nČlánek 24\nVedení a uchovávání protokolů\n1.   Aniž jsou dotčeny článek 46 nařízení (EU) 2017/2226, článek 34 nařízení (ES) č. 767/2008 a článek 69 nařízení (EU) 2018/1240, agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v rámci CIR v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.\n2.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů podle článku 20 v rámci CIR. V těchto protokolech se uvádí:\na)\nčlenský stát nebo agentura Unie, která zahájila vyhledávání;\nb)\núčel přístupu uživatele, který vyhledává prostřednictvím CIR;\nc)\ndatum a čas vyhledávání;\nd)\ndruh údajů použitých k zahájení vyhledávání;\ne)\nvýsledky vyhledávání.\n3.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů podle článku 21 v rámci CIR. V těchto protokolech se uvádí:\na)\nčlenský stát nebo agentura Unie, která zahájila vyhledávání;\nb)\núčel přístupu uživatele, který vyhledává prostřednictvím CIR;\nc)\ndatum a čas vyhledávání;\nd)\núdaje použité k zahájení vyhledávání, pokud je vytvořeno propojení, a výsledky vyhledávání uvádějící informační systém EU, ze kterého údaje pocházejí.\n4.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů podle článku 22 v CIR. V těchto protokolech se uvádí:\na)\ndatum a čas vyhledávání;\nb)\núdaje použité k zahájení vyhledávání;\nc)\nvýsledky vyhledávání;\nd)\nčlenský stát nebo agentura Unie vyhledávající v CIR.\nProtokoly o takovém přístupu pravidelně ověřuje příslušný dozorový úřad v souladu s článkem 41 směrnice (EU) 2016/680 nebo evropský inspektor ochrany údajů v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2016/794, a to s odstupy nepřekračujícími šest měsíců, s cílem ověřit, zda jsou dodržovány postupy a podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.\n5.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání CIR podle článků 20, 21 a 22. Každá agentura Unie vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí její řádně zmocnění pracovníci podle článků 21 a 22.\nKromě toho v souvislosti s jakýmkoli přístupem do CIR podle článku 22 každý členský stát vede a uchovává protokoly, v nichž se uvádí:\na)\nodkaz na vnitrostátní spis;\nb)\núčel přístupu;\nc)\nv souladu s vnitrostátními pravidly jedinečný identifikátor pracovníka, který provedl vyhledání, a pracovníka, který vyhledání nařídil.\n6.   V souladu s nařízením (EU) 2016/794 Europol vede a uchovává pro jakýkoli přístup do CIR podle článku 22 tohoto nařízení protokoly s jedinečným identifikátorem pracovníka, který vyhledání provedl, a pracovníka, který vyhledání nařídil.\n7.   Protokoly uvedené v odstavcích 2 až 6 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro zahájené monitorovací postupy, vymaží se v okamžiku, kdy již pro ně nebudou zapotřebí.\n8.   Agentura eu-LISA ukládá protokoly související s historií údajů do individuálních souborů. Automaticky je vymaže, jakmile jsou vymazány údaje.\nKAPITOLA V\nDetektor vícenásobné totožnosti\nČlánek 25\nDetektor vícenásobné totožnosti\n1.   Na podporu fungování CIR a cílů EES, VIS, ETIAS, Eurodacu, SIS a ECRIS-TCN se zřizuje detektor vícenásobné totožnosti (MID), který vytváří a ukládá soubory údajů souvisejících s potvrzením totožnosti uvedené v článku 34 obsahující propojení mezi údaji v informačních systémech EU zahrnutých v CIR a v SIS a umožňující odhalení vícenásobné totožnosti s dvojím účelem, kterým je usnadnění kontrol totožnosti a potírání podvodného zneužívání totožnosti.\n2.   MID se skládá:\na)\nz centrální infrastruktury, která ukládá propojení a odkazy na informační systémy EU;\nb)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury k propojení MID se SIS a centrálními infrastrukturami ESP a CIR.\n3.   MID vyvine a jeho technickou správu zajištuje agentura eu-LISA.\nČlánek 26\nPřístup k detektoru vícenásobné totožnosti\n1.   Pro účely manuálního ověření různých totožností uvedeného v článku 29 se přístup k údajům uvedeným v článku 34 uloženým v MID udělí:\na)\npříslušným orgánům určeným v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) 2017/2226 při vytváření nebo aktualizaci individuálního souboru v EES v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení;\nb)\nvízovým orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008 při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti ve VIS v souladu s uvedeným nařízením;\nc)\nústřední jednotce ETIAS a národním jednotkám ETIAS při zpracovávání uvedeném v článcích 22 a 26 nařízení (EU) 2018/1240;\nd)\ncentrále SIRENE členského státu, která vytváří nebo aktualizuje záznam v SIS v souladu s nařízeními (EU) 2018/1860 a (EU) 2018/1861.\n2.   Orgány členských států a agentury Unie s přístupem alespoň do jednoho informačního systému EU, který je součástí CIR, nebo do SIS mají přístup k údajům uvedeným v čl. 34 písm. a) a b), pokud jde o červená propojení uvedená v článku 32.\n3.   Orgány členských států a agentury Unie mají přístup k bílým propojením uvedeným ve článku 33, pokud mají přístup k těm dvěma informačním systémům EU obsahujícím údaje, mezi nimiž bylo bílé propojení vytvořeno.\n4.   Orgány členských států a agentury Unie mají přístup k zeleným propojením uvedeným ve článku 31, pokud mají přístup k těm dvěma informačním systémům EU obsahujícím údaje, mezi nimiž bylo zelené propojení vytvořeno, a vyhledávání v těchto informačních systémech odhalilo shodu se dvěma soubory propojených údajů.\nČlánek 27\nOdhalování vícenásobné totožnosti\n1.   Odhalování vícenásobné totožnosti v CIR a v SIS je zahájeno, je-li:\na)\nv EES v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2017/2226 vytvořen nebo aktualizován individuální soubor;\nb)\nve VIS v souladu s nařízením (ES) č. 767/2008 vytvořen nebo aktualizován soubor žádosti;\nc)\nv ETIAS v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2018/1240 vytvořen nebo aktualizován soubor žádosti;\nd)\nv SIS vytvořen nebo aktualizován záznam o určité osobě v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2018/1860 a kapitolou V nařízení (EU) 2018/1861.\n2.   Pokud údaje obsažené v informačním systému EU uvedeném v odstavci 1 obsahují biometrické údaje, CIR a centrální SIS použijí sdílenou BMS, aby odhalily vícenásobnou totožnost. Sdílená BMS porovnává biometrické šablony získané ze všech nových biometrických údajů s biometrickými šablonami již obsaženými ve sdílené BMS, aby se ověřilo, zda údaje patřící téže osobě jsou již uloženy v CIR nebo v centrálním SIS.\n3.   Vedle postupu uvedeného v odstavci 2 CIR a centrální SIS využívají ESP k vyhledání údajů uložených v centrálním SIS nebo případně v CIR s využitím následujících údajů:\na)\npříjmení, jméno nebo jména, datum narození, státní příslušnost nebo příslušnosti, a pohlaví uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226;\nb)\npříjmení, jméno (jména), datum narození, pohlaví, místo a země narození, a státní příslušnosti uvedené v čl. 9 bodě 4 písm. a) a aa) nařízení (ES) č. 767/2008;\nc)\npříjmení, jméno (jména), rodné příjmení, přezdívka (přezdívky), datum narození, místo narození, pohlaví a současná státní příslušnost uvedené v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240;\nd)\npříjmení, jméno (jména), rodné (rodná) příjmení, dříve užívaná jména a alias, místo narození, datum narození, pohlaví a veškeré státní příslušnosti dotčené osoby uvedené v čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861;\ne)\npříjmení, jméno (jména), rodné (rodná) příjmení, dříve užívaná jména a alias, místo narození, datum narození, pohlaví a veškeré státní příslušnosti dotčené osoby uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2018/1860.\n4.   Vedle postupu uvedeného v odstavcích 2 a 3 CIR a centrální SIS využívají ESP k vyhledání údajů uložených v centrálním SIS a v CIR s využitím údajů o cestovních dokladech.\n5.   Odhalování vícenásobné totožnosti lze zahájit pouze za účelem porovnání údajů dostupných v jednom informačním systému EU s údaji dostupnými v jiných informačních systémech EU.\nČlánek 28\nVýsledky odhalení vícenásobné totožnosti\n1.   Pokud vyhledávání uvedené v čl. 27 odst. 2, 3 a 4 nevykáže žádnou shodu, pokračují postupy uvedené v čl. 27 odst. 1 v souladu s právními nástroji, které je upravují.\n2.   Pokud vyhledávání uvedené v čl. 27 odst. 2, 3 a 4 vykáže jednu či více shod, CIR a tam, kde je to relevantní, i SIS vytvoří propojení mezi údaji použitými k zahájení vyhledávání a údaji, které vedly ke shodě.\nPokud je vykázáno více shod, vytvoří se propojení mezi všemi údaji, které ke shodě vedly. Pokud propojení mezi údaji již bylo vytvořeno, stávající propojení se rozšíří i na údaje použité k zahájení vyhledávání.\n3.   Pokud vyhledávání uvedené v čl. 27 odst. 2, 3 a 4 vykáže jednu či více shod a údaje o totožnosti v propojených souborech jsou stejné nebo podobné, vytvoří se v souladu s článkem 33 bílé propojení.\n4.   Pokud vyhledávání uvedené v čl. 27 odst. 2, 3 a 4 vykáže jednu či více shod a údaje o totožnosti v propojených souborech nelze považovat za podobné, vytvoří se v souladu s článkem 30 žluté propojení a použije se postup uvedený v článku 29.\n5.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterými stanoví postupy pro určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné.\n6.   Propojení se ukládají v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti uvedeném v článku 34.\n7.   Komise stanoví ve spolupráci s agenturou eu-LISA technická pravidla pro vytváření propojení mezi údaji z různých informačních systémů EU prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 29\nManuální ověření různých totožností a odpovědné orgány\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2, jsou orgány odpovědnými za manuální ověření různých totožností:\na)\npříslušný orgán určený v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) 2017/2226 v případě shod, které se vyskytnou při vytváření nebo aktualizaci individuálního souboru v EES v souladu s uvedeným nařízením;\nb)\nvízové orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008 v případě shod, které se vyskytnou při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti ve VIS v souladu s uvedeným nařízením;\nc)\nústřední jednotka ETIAS a národní jednotky ETIAS v případě shod, které se vyskytnou při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti v souladu s nařízením (EU) 2018/1240;\nd)\ncentrála SIRENE členského státu v případě shod, které se vyskytnou při vytváření nebo aktualizaci záznamu v SIS v souladu s nařízeními (EU) 2018/1860 a (EU) 2018/1861.\nMID označí orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti.\n2.   Orgánem odpovědným za manuální ověření různých totožností v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti je centrála SIRENE členského státu, který vytvořil záznam, v němž je vytvořeno propojení s údaji obsaženými v záznamu:\na)\no osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání uvedeném v článku 26 nařízení (EU) 2018/1862;\nb)\no pohřešovaných nebo zranitelných osobách uvedeném v článku 32 nařízení (EU) 2018/1862;\nc)\no osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení uvedeném v článku 34 nařízení (EU) 2018/1862;\nd)\no osobách pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol uvedeném v článku 36 nařízení (EU) 2018/1862.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, má orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností přístup k propojeným údajům obsaženým v příslušném souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti a k údajům o totožnosti spojeným v CIR a případně v SIS. Bezodkladně posuzuje různé totožnosti. Jakmile je toto posouzení dokončeno, v souladu s články 31, 32 a 33 aktualizuje propojení a neprodleně je doplní do souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti.\n4.   Pokud je orgánem odpovědným za manuální ověření různých totožností v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti příslušný orgán určený v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, který v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení vytváří nebo aktualizuje individuální soubor v EES, a pokud je vytvořeno žluté propojení, provede tento orgán dodatečné ověření. Pouze pro tyto účely má přístup k souvisejícím údajům obsaženým v příslušném souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti. Posoudí různé totožnosti, v souladu s články 31, 32 a 33 tohoto nařízení aktualizuje propojení a neprodleně je doplní do souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti.\nToto manuální ověření různých totožností se zahajuje za přítomnosti dotyčné osoby, které musí být poskytnuta příležitost okolnosti vysvětlit odpovědnému orgánu, který toto vysvětlení vezme v úvahu.\nManuální ověření různých totožností prováděné na hranicích proběhne pokud možno do 12 hodin od vytvoření žlutého propojení podle čl. 28 odst. 4.\n5.   Pokud je vytvořeno více než jedno propojení, posoudí orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností každé propojení zvlášť.\n6.   Pokud již byly údaje vykazující shodu propojeny, orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností stávající propojení zohlední při posuzování potřeby vytvořit nová propojení.\nČlánek 30\nŽluté propojení\n1.   Neproběhlo-li ještě manuální ověření různých totožností, propojení údajů ze dvou či více informačních systémů EU se označí jako žluté ve všech těchto případech:\na)\npropojené údaje sdílejí stejné biometrické údaje, ale mají podobné nebo odlišné údaje o totožnosti;\nb)\npropojené údaje mají odlišné údaje o totožnosti, ale sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu, a alespoň jeden z informačních systémů EU neobsahuje biometrické údaje o dotčené osobě;\nc)\npropojené údaje sdílejí stejné údaje o totožnosti, ale mají odlišné biometrické údaje;\nd)\npropojené údaje mají podobné nebo odlišné údaje o totožnosti a sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu, ale mají odlišné biometrické údaje.\n2.   Pokud se propojení označí v souladu s odstavcem 1 jako žluté, použije se postup stanovený v článku 29.\nČlánek 31\nZelené propojení\n1.   Propojení mezi údaji ze dvou či více informačních systémů EU se označí jako zelené, pokud:\na)\npropojené údaje mají odlišné biometrické údaje, ale sdílejí stejné údaje o totožnosti a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje odkazují na dvě různé osoby;\nb)\npropojené údaje mají odlišné biometrické údaje, mají podobné nebo odlišné údaje o totožnosti, sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje odkazují na dvě různé osoby;\nc)\npropojené údaje mají odlišné údaje o totožnosti, ale sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu, alespoň jeden z informačních systémů EU neobsahuje biometrické údaje o dotčené osobě a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje odkazují na dvě různé osoby.\n2.   Pokud se vyhledávání uskuteční v CIR nebo v SIS a pokud existuje zelené propojení mezi údaji ve dvou či více informačních systémech EU, uvede MID, že údaje o totožnosti propojených údajů neodpovídají téže osobě.\n3.   Pokud má orgán členského státu důkazy, z nichž vyplývá, že zelené propojení bylo v MID zaznamenáno nesprávně, není aktuální nebo že údaje byly v MID nebo v informačních systémech EU zpracovány v rozporu s tímto nařízením, zkontroluje příslušné údaje uložené v CIR a v SIS a v případě potřeby propojení v MID neprodleně opraví nebo vymaže. Orgán členského státu neprodleně uvědomí členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností.\nČlánek 32\nČervené propojení\n1.   Propojení mezi údaji ze dvou či více informačních systémů EU se označí jako červené ve všech těchto případech:\na)\npropojené údaje sdílejí stejné biometrické údaje, ale mají podobné nebo odlišné údaje o totožnosti a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje neoprávněně odkazují na tutéž osobu;\nb)\npropojené údaje mají stejné, podobné nebo odlišné údaje o totožnosti a sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu, ale mají odlišné biometrické údaje a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje odkazují na dvě odlišné osoby a alespoň jedna z nich používá stejný cestovní doklad neoprávněně;\nc)\npropojené údaje sdílejí stejné údaje o totožnosti, ale mají odlišné biometrické údaje, mají odlišné nebo nemají žádné údaje o cestovním dokladu a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje neoprávněně odkazují na dvě různé osoby;\nd)\npropojené údaje mají odlišné údaje o totožnosti, ale sdílejí stejné údaje o cestovním dokladu, alespoň jeden z informačních systémů EU neobsahuje biometrické údaje o dotčené osobě a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje neoprávněně odkazují na tutéž osobu.\n2.   Pokud se vyhledávání uskuteční v CIR nebo v SIS a pokud existuje červené propojení mezi údaji ve dvou či více informačních systémech EU, uvede MID údaje uvedené v článku 34. Opatření v návaznosti na červené propojení se provádějí v souladu s unijním a vnitrostátním právem a jakékoli právní důsledky pro dotčenou osobu se zakládají jen na údajích pro ni relevantních. Pro dotčenou osobu nevyplývají z pouhé existence červeného propojení žádné právní důsledky.\n3.   Pokud se vytvoří červené propojení mezi údaji v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN, individuální soubor uložený v CIR se aktualizuje v souladu s čl. 19 odst. 2.\n4.   Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 o zpracování záznamů v SIS a aniž jsou dotčena omezení nutná z důvodu ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku, prevence trestné činnosti a zaručení řádného průběhu vnitrostátních vyšetřování, pokud se vytvoří červené propojení, informuje orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dotčenou osobu o existenci údajů o nezákonné vícenásobné totožnosti a poskytne jí jediné identifikační číslo uvedené ve čl. 34 písm. c) tohoto nařízení, odkaz na orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností uvedený ve čl. 34 písm. d) tohoto nařízení a internetovou adresu internetového portálu zřízeného v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.\n5.   Informace uvedené v odstavci 4 poskytne orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností písemně prostřednictvím standardního formuláře. Komise stanoví obsah a formu tohoto formuláře prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\n6.   Pokud se vytvoří červené propojení, oznámí to MID automaticky orgánům odpovědným za propojené údaje.\n7.   Mají-li orgán členského státu nebo agentura Unie s přístupem k CIR nebo SIS důkaz nasvědčující tomu, že červené propojení bylo v MID zaznamenáno nesprávně nebo že údaje byly zpracovány v MID, CIR nebo SIS v rozporu s tímto nařízením, zkontroluje relevantní údaje uložené v CIR a SIS a:\na)\ninformují okamžitě příslušnou centrálu SIRENE členského státu, který záznam v SIS vytvořil, pokud se propojení týká jednoho ze záznamů v SIS uvedených ve čl. 29 odst. 2;\nb)\nve všech ostatních případech propojení v MID okamžitě opraví či vymaží.\nJe-li kontaktována centrála SIRENE podle prvního pododstavce písm. a), ověří důkazy poskytnuté orgánem členského státu nebo agenturou Unie a v případě potřeby okamžitě propojení v MID opraví nebo vymaže.\nOrgán členského státu, který získá uvedený důkaz, neprodleně informuje orgán členského státu odpovědný za manuální ověření různých totožností o jakýchkoli relevantních opravách nebo výmazech červeného propojení.\nČlánek 33\nBílé propojení\n1.   Propojení údajů ze dvou či více informačních systémů EU se označí jako bílé ve všech těchto případech:\na)\npropojené údaje sdílejí stejné biometrické údaje a stejné nebo podobné údaje o totožnosti;\nb)\npropojené údaje sdílejí stejné nebo podobné údaje o totožnosti a stejné údaje o cestovním dokladu a alespoň jeden z informačních systémů EU neobsahuje biometrické údaje o dané osobě;\nc)\npropojené údaje sdílejí stejné biometrické údaje a stejné údaje o cestovním dokladu a mají podobné údaje o totožnosti;\nd)\npropojené údaje sdílejí stejné biometrické údaje, ale mají podobné nebo odlišné údaje o totožnosti a orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dospěl k závěru, že tyto propojené údaje oprávněně odkazují na tutéž osobu.\n2.   Pokud se vyhledávání uskuteční v CIR nebo v SIS a pokud existuje bílé propojení mezi údaji ve dvou či více informačních systémech EU, uvede MID, že údaje o totožnosti propojených údajů odpovídají téže osobě. Prohledávané informační systémy EU v relevantních případech v odpovědi uvedou veškeré propojené údaje o dané osobě, což povede ke shodě na základě údajů, které jsou propojeny bílým propojením, jestliže má orgán, který vyhledávání zahájil, podle unijního nebo vnitrostátního práva k propojeným údajům přístup.\n3.   Pokud se vytvoří bílé propojení mezi údaji v EES, VIS, ETIAS, Eurodacu nebo ECRIS-TCN, individuální soubor uložený v CIR se aktualizuje v souladu s čl. 19 odst. 2.\n4.   Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 o zpracování záznamů v SIS a aniž jsou dotčena omezení nutná z důvodu ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku, prevence trestné činnosti a zaručení řádného průběhu vnitrostátních vyšetřování, pokud se po manuálním ověření různých totožností vytvoří bílé propojení, informuje orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností dotčenou osobu o podobných nebo odlišných údajích o totožnosti a poskytne jí jediné identifikační číslo uvedené ve čl. 34 písm. c) tohoto nařízení, odkaz na orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností uvedený ve čl. 34 písm. d) tohoto nařízení a internetovou adresu internetového portálu zřízeného v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.\n5.   Pokud má orgán členského státu důkazy, z nichž vyplývá, že bílé propojení bylo v MID zaznamenáno nesprávně, že není aktuální nebo že údaje byly v MID nebo v informačních systémech EU zpracovány v rozporu s tímto nařízením, zkontroluje relevantní údaje uložené v CIR a v SIS a v případě potřeby propojení v MID neprodleně opraví nebo vymaže. Orgán členského státu neprodleně uvědomí členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností.\n6.   Informace uvedené v odstavci 4 poskytne orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností písemně prostřednictvím standardního formuláře. Komise stanoví obsah a formu tohoto formuláře prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 34\nSoubor údajů souvisejících s potvrzením totožnosti\nSoubor údajů souvisejících s potvrzením totožnosti obsahuje tyto údaje:\na)\npropojení uvedená v článcích 30 až 33;\nb)\nodkaz na informační systémy EU, v nichž jsou uchovávány propojené údaje;\nc)\njediné identifikační číslo umožňující získat propojené údaje z odpovídajících informačních systémů EU;\nd)\norgán odpovědný za manuální ověření různých totožností;\ne)\ndatum vytvoření nebo aktualizace propojení.\nČlánek 35\nUchovávání údajů v detektoru vícenásobné totožnosti\nSoubory údajů souvisejících s potvrzením totožnosti a údaje v nich, včetně propojení, jsou v MID uloženy jen tak dlouho, dokud jsou propojené údaje uloženy ve dvou či více informačních systémech EU. Vymaží se z MID automaticky.\nČlánek 36\nVedení a uchovávání protokolů\n1.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v MID. V těchto protokolech se uvádí:\na)\nčlenský stát, který zahájil vyhledávání;\nb)\núčel přístupu uživatele;\nc)\ndatum a čas vyhledávání;\nd)\ndruh údajů použitých k zahájení vyhledávání;\ne)\nodkaz na propojené údaje;\nf)\nhistorie souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti.\n2.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání MID. Každá agentura Unie vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí její řádně zmocnění pracovníci.\n3.   Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro zahájené monitorovací postupy, vymaží se v okamžiku, kdy již pro ně nebudou zapotřebí.\nKAPITOLA VI\nOpatření na podporu interoperability\nČlánek 37\nKvalita údajů\n1.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států za kvalitu údajů vkládaných do systémů, zavede agentura eu-LISA mechanismy a postupy pro automatizovanou kontrolu kvality údajů, jež se budou vztahovat na údaje uložené v EES, VIS, ETIAS, SIS, sdílené BMS a CIR.\n2.   Agentura eu-LISA zavede mechanismy pro hodnocení přesnosti sdílené BMS, společné ukazatele kvality údajů a minimální normy kvality pro ukládání údajů v EES, VIS, ETIAS, SIS, sdílené BMS a CIR.\nDo EES, VIS, ETIAS, SIS, sdílené BMS, CIR a MID mohou být vkládány pouze údaje, které splňují minimální normy kvality.\n3.   Agentura eu-LISA pravidelně předkládá členským státům zprávy o mechanismech a postupech pro automatizovanou kontrolu kvality údajů a o společných ukazatelích kvality údajů. Agentura eu-LISA rovněž pravidelně předkládá Komisi zprávu o vzniklých problémech a dotčených členských státech. Tuto zprávu na požádání předloží rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy předkládané podle tohoto odstavce nesmějí obsahovat osobní údaje.\n4.   Podrobnosti o mechanismech a postupech pro automatizovanou kontrolu kvality údajů, společných ukazatelích kvality údajů a minimálních normách kvality pro ukládání údajů v EES, VIS, ETIAS, SIS, sdílené BMS a CIR, zejména v souvislosti s biometrickými údaji, se stanoví v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\n5.   Po uplynutí jednoho roku od zavedení mechanismů a postupů pro automatizovanou kontrolu kvality údajů, společných ukazatelů kvality údajů a minimálních standardů kvality údajů a poté každý rok Komise vyhodnotí zavádění kvality údajů členskými státy a učiní nezbytná doporučení. Členské státy poskytnou Komisi akční plán na nápravu nedostatků zjištěných v hodnotící zprávě, a zejména problémů s kvalitou údajů plynoucích z výskytu chybných údajů v informačních systémech EU. Členské státy podávají pravidelně zprávu o pokroku v plnění tohoto akčního plánu až do jeho plného provedení.\nKomise předá hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva, zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (39).\nČlánek 38\nUniverzální formát pro zprávy\n1.   Zavádí se norma univerzálního formátu pro zprávy (UMF). UMF vymezuje standardy pro určité prvky obsahu přeshraniční výměny informací mezi informačními systémy, orgány nebo organizacemi v oblasti justice a vnitřních věcí.\n2.   Norma UMF se použije při vývoji EES, ETIAS, ESP, CIR, MID a případně, je-li to vhodné, při vývoji nových modelů pro výměnu informací a informačních systémů v oblasti justice a vnitřních věcí agenturou eu-LISA nebo jakoukoli jinou agenturou Unie.\n3.   Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví a vypracuje normu UMF uvedenou v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 39\nCentrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky\n1.   Zřizuje se centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) na podporu cílů EES, VIS, ETIAS a SIS, v souladu s příslušnými právními nástroji upravujícími tyto systémy, a poskytování mezisystémových statistických údajů a analytických zpráv pro politické a provozní účely a pro účely kvality údajů.\n2.   Agentura eu-LISA zřídí, provede a provozuje ve svých technických prostorách CRRS obsahující údaje a statistiky uvedené v článku 63 nařízení (EU) 2017/2226, článku 17 nařízení (ES) č. 767/2008, článku 84 nařízení (EU) 2018/1240, článku 60 nařízení (EU) 2018/1861 a článku 16 nařízení (EU) 2018/1860, které jsou logicky odděleny podle informačního systému EU. Přístup k CRRS je poskytován pomocí kontrolovaného zabezpečeného přístupu se specifickými uživatelskými profily, a to výlučně pro podávání zpráv a statistiky, orgánům uvedeným v článku 63 nařízení (EU) 2017/2226, článku 17 nařízení (ES) č. 767/2008, článku 84 nařízení (EU) 2018/1240 a článku 60 nařízení (EU) 2018/1861.\n3.   Agentura eu-LISA údaje anonymizuje a tyto anonymizované údaje zaznamená v CRRS. Anonymizace údajů je automatizovaná.\nÚdaje obsažené v CRRS nesmějí umožnit zjištění totožnosti jednotlivců.\n4.   CRRS se skládá:\na)\nz nástrojů sloužících k anonymizaci údajů;\nb)\nz centrální infrastruktury, kterou tvoří úložiště anonymizovaných údajů;\nc)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury pro připojení CRRS k EES, VIS, ETIAS a SIS, jakož i k centrálním infrastrukturám sdílené BMS, CIR a MID.\n5.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterým stanoví podrobná pravidla pro fungování CRRS, včetně ochranných opatření pro zpracovávání osobních údajů podle odstavců 2 a 3 tohoto článku a bezpečnostních pravidel týkajících se úložiště.\nKAPITOLA VII\nOchrana údajů\nČlánek 40\nSprávce údajů\n1.   V souvislosti se zpracováním údajů ve sdílené BMS jsou orgány členských států, které jsou správci pro EES, VIS a SIS, správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 bodu 8 směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o biometrické šablony získané z údajů uvedených v článku 13 tohoto nařízení, které zadávají do základních systémů, a odpovídají za zpracování biometrických šablon ve sdílené BMS.\n2.   V souvislosti se zpracováním údajů v CIR jsou orgány členských států, které jsou správci pro EES, VIS a ETIAS, správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o údaje uvedené v článku 18 tohoto nařízení, které zadávají do základních systémů, a odpovídají za zpracování těchto osobních údajů v CIR.\n3.   V souvislosti se zpracováním údajů v MID:\na)\nEvropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž je správcem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (ES) 2018/1725 ve vztahu ke zpracování osobních údajů ústřední jednotkou ETIAS.\nb)\norgány členského státu, které doplňují nebo mění údaje v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti, jsou správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 bodu 8 směrnice (EU) 2016/680 a odpovídají za zpracování osobních údajů v MID.\n4.   Pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům uvedeným v článcích 10, 16, 24 a 36 za účelem vlastní kontroly podle článku 44.\nČlánek 41\nZpracovatel údajů\nV souvislosti se zpracováním osobních údajů ve sdílené BMS, v CIR a MID je zpracovatelem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 12 písm. a) nařízení (EU) 2018/1725 agentura eu-LISA.\nČlánek 42\nBezpečnost zpracování\n1.   Agentura eu-LISA, ústřední jednotka ETIAS, Europol a orgány členských států zajistí bezpečnost zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souladu s tímto nařízením. Spolupracují rovněž na úkolech týkajících se bezpečnosti údajů.\n2.   Aniž je dotčen článek 33 nařízení (EU) 2018/1725, přijme agentura eu-LISA nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti složek interoperability a jejich související komunikační infrastruktury.\n3.   Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, aby:\na)\núdaje fyzicky chránila, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;\nb)\nzabránila neoprávněným osobám v přístupu k zařízení a instalacím pro zpracování údajů;\nc)\nzabránila neoprávněnému čtení, kopírování, změnám či odstranění nosičů dat;\nd)\nzabránila neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání zaznamenaných osobních údajů;\ne)\nzabránila neoprávněnému zpracovávání údajů a jakémukoli neoprávněnému kopírování, změnám nebo vymazávání údajů;\nf)\nzabránila neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů;\ng)\nzajistila, aby osoby oprávněné k přístupu ke složkám interoperability měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze na základě jedinečných totožností uživatelů a chráněných režimů přístupu k informacím;\nh)\nzajistila, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;\ni)\nzajistila, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány složkami interoperability, kdy, kým a pro jaký účel;\nj)\nzabránila neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu do složek interoperability a z nich nebo během přepravy nosičů dat, zejména pomocí vhodných technik šifrování;\nk)\nzajistila, aby v případě přerušení bylo možné obnovit běžný provoz nainstalovaných systémů;\nl)\nzajistila spolehlivost tím, že zaručí, aby veškeré závady fungování složek interoperability byly řádně nahlášeny;\nm)\nsledovala účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijala nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění dodržování tohoto nařízení a vyhodnocení bezpečnostních opatření s ohledem na nový technický vývoj.\n4.   Členské státy, Europol a ústřední jednotka ETIAS přijmou bezpečnostní opatření rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 3, pokud jde o zpracování osobních údajů orgány s oprávněným přístupem k jakýmkoli složkám interoperability.\nČlánek 43\nBezpečnostní incidenty\n1.   Každá událost, která má nebo může mít dopad na zabezpečení složek interoperability a může poškodit údaje v nich uchovávané nebo způsobit jejich ztrátu, je považována za bezpečnostní incident, zejména v případě, kdy mohlo dojít k neoprávněnému přístupu k údajům nebo pokud byla či mohla být ohrožena dostupnost, integrita a důvěrnost údajů.\n2.   Bezpečnostní incidenty musí být řešeny tak, aby byla zajištěna rychlá, účinná a náležitá odezva.\n3.   Aniž je dotčeno ohlašování a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článku 33 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 30 směrnice (EU) 2016/680 či podle obou ustanovení, ohlásí členské státy veškeré bezpečnostní incidenty neprodleně Komisi, agentuře eu-LISA, příslušným dozorovým úřadům a evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nAniž jsou dotčeny články 34 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 a článek 34 nařízení (EU) 2016/794, ohlásí ústřední jednotka ETIAS a Europol jakékoli bezpečnostní incidenty neprodleně Komisi, agentuře eu-LISA a evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nJakékoli bezpečnostní incidenty v souvislosti s centrální infrastrukturou složek interoperability ohlásí agentura eu-LISA neprodleně Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů.\n4.   Informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz složek interoperability nebo na dostupnost, integritu a důvěrnost údajů, se neprodleně poskytnou členským státům, ústřední jednotce ETIAS a Europolu a nahlásí v souladu s plánem pro řešení incidentů poskytnutým agenturou eu-LISA.\n5.   V případě bezpečnostního incidentu dotyčné členské státy, ústřední jednotka ETIAS, Europol a agentura eu-LISA spolupracují. Komise stanoví parametry tohoto procesu spolupráce prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 44\nVlastní kontrola\nČlenské státy a příslušné agentury Unie zajistí, aby každý orgán, který má právo na přístup ke složkám interoperability, přijal opatření nezbytná pro monitorování dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracoval s dozorovým úřadem.\nSprávci údajů uvedení v článku 40 přijmou nezbytná opatření pro monitorování zpracování údajů v souladu s tímto nařízením, včetně časté kontroly protokolů uvedených v článcích 10, 16, 24 a 36, a spolupracují podle potřeby s dozorovými úřady a s evropským inspektorem ochrany údajů.\nČlánek 45\nSankce\nČlenské státy zajistí, aby jakékoli zneužití údajů či jakékoli zpracování údajů nebo jejich výměna v rozporu s tímto nařízením byly trestné podle vnitrostátního práva. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 46\nOdpovědnost\n1.   Aniž je dotčeno právo na náhradu újmy správcem nebo zpracovatelem a jejich odpovědnost podle nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2018/1725:\na)\nkaždá osoba nebo členský stát, jimž vznikla majetková či nemajetková újma v důsledku nezákonného zpracování osobních údajů nebo jiného činu některého členského státu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od tohoto členského státu;\nb)\nkaždá osoba nebo členský stát, jimž vznikla majetková či nemajetková újma v důsledku jakéhokoli činu Europolu, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž nebo agentury eu-LISA neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od dotyčné agentury.\nDotčený členský stát, Europol nebo Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž jsou zcela nebo zčásti zproštěny odpovědnosti podle prvního pododstavce, pokud prokáží, že nenesou odpovědnost za událost vedoucí ke vzniku újmy.\n2.   Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu podle tohoto nařízení způsobí složkám interoperability újmu, odpovídá za ni tento členský stát, ledaže agentura eu-LISA nebo jiný členský stát, který je vázán tímto nařízením, opomenuly přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku újmy nebo zmírnění jejích následků.\n3.   Uplatnění nároku na náhradu újmy uvedené v odstavcích 1 a 2 vůči členskému státu se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu. Uplatnění nároku na náhradu újmy uvedené v odstavcích 1 a 2 vůči správci nebo agentuře eu-LISA podléhá podmínkám stanoveným ve Smlouvách.\nČlánek 47\nPrávo na informace\n1.   Orgán shromažďující osobní údaje, jež mají být uloženy ve sdílené BMS, v CIR nebo v MID, poskytne osobám, jejichž údaje byly shromážděny, informace požadované podle článků 13 a 14 nařízení (EU) 2016/679, článků 12 a 13 směrnice (EU) 2016/680 a článků 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725. Učiní tak v době, kdy jsou tyto údaje shromažďovány.\n2.   Veškeré informace se zpřístupní s použitím jasných a jednoduchých formulací v jazykové verzi, které dotčená osoba rozumí nebo lze důvodně předpokládat, že jí rozumí. To zahrnuje poskytnutí informací způsobem, který je přiměřený věku nezletilých subjektů údajů.\n3.   Osoby, jejichž údaje jsou zaznamenány v EES, VIS nebo ETIAS, musí být informovány o zpracovávání osobních údajů pro účely tohoto nařízení v souladu s odstavcem 1, pokud je:\na)\nv EES v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2017/2226 vytvořen nebo aktualizován individuální soubor;\nb)\nve VIS v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 767/2008 vytvořen nebo aktualizován soubor žádosti;\nc)\nv ETIAS v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2018/1240 vytvořen nebo aktualizován soubor žádosti.\nČlánek 48\nPrávo na přístup k osobním údajům uloženým v MID, na jejich opravu a výmaz a na omezení jejich zpracování\n1.   Za účelem výkonu svých práv podle článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679, článků 17 až 20 nařízení (EU) 2018/1725 a článků 14, 15 a 16 směrnice (EU) 2016/680 má každá osoba právo obrátit se na příslušný orgán členského státu, který žádost prověří a odpoví na ni.\n2.   Členský stát, který žádost prověřuje, na ni odpoví bez zbytečného prodlení, v každém případě do 45 dnů od obdržení žádosti. Tuto lhůtu lze v případě potřeby prodloužit o dalších 15 dní s ohledem na složitost a počet žádostí. Členský stát, který žádost prověřuje, informuje subjekt údajů o každém takovém prodloužení a o důvodech pro ně do 45 dnů od obdržení žádosti. Členské státy mohou rozhodnout, že tyto odpovědi mají poskytovat ústřední úřady.\n3.   Pokud je žádost o opravu nebo výmaz osobních údajů podána jinému členskému státu, než je členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností, obrátí se členský stát, kterému byla žádost podána, na orgány členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností do sedmi dnů. Členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností zkontroluje přesnost údajů a zákonnost zpracování údajů bez zbytečného odkladu a v každém případě do 30 dní ode dne, kdy se na něj jiný členský stát obrátil. Tuto lhůtu lze v případě potřeby prodloužit o dalších 15 dní s ohledem na složitost a počet žádostí. Členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností uvědomí členský stát, který se na něj obrátil, o každém takovém prodloužení a o důvodech pro ně. Členský stát, který se obrátil na orgán členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností, informuje dotčenou osobu o dalším postupu.\n4.   Pokud je žádost o opravu nebo výmaz osobních údajů podána členskému státu, kde byla za manuální ověření různých totožností odpovědná ústřední jednotka ETIAS, obrátí se členský stát, jemuž byla žádost podána, do sedmi dnů na ústřední jednotku ETIAS se žádostí o stanovisko. Ústřední jednotka ETIAS vydá své stanovisko bez zbytečného odkladu a v každém případě do 30 dní ode dne, kdy se na ni členský stát obrátil. Tuto lhůtu lze v případě potřeby prodloužit o dalších 15 dní s ohledem na složitost a počet žádostí. Členský stát, který se na ústřední jednotku ETIAS obrátil, informuje dotčenou osobu o dalším postupu.\n5.   Pokud je po prověření zjištěno, že údaje uložené v MID jsou nepřesné nebo že byly zaznamenány nezákonně, členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností nebo, pokud za manuální ověření různých totožností nebyl odpovědný žádný členský stát či za ně byla odpovědná ústřední jednotka ETIAS, členský stát, kterému byla žádost podána, tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže. Dotčená osoba je o tom, že její údaje byly opraveny nebo vymazány, informována písemně.\n6.   Pokud jsou údaje uložené v MID členským státem během doby jejich uchovávání pozměněny, provede tento členský stát zpracování stanovené v článku 27 a tam, kde je to relevantní, v článku 29, aby se určilo, zda se pozměněné údaje mají propojit. Pokud zpracování nevykáže žádnou shodu, vymaže tento členský stát údaje ze souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti. Pokud automatizované zpracování vykáže jednu či více shod, vytvoří tento členský stát odpovídající propojení nebo je aktualizuje v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.\n7.   Pokud se členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, domnívá, že údaje uložené v MID nejsou nepřesné, ani nebyly zaznamenány nezákonně, neprodleně přijme správní rozhodnutí a písemně vyrozumí dotčenou osobu, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají.\n8.   V rozhodnutí uvedeném v odstavci 7 se dotčené osobě poskytnou rovněž informace o tom, že má možnost napadnout rozhodnutí přijaté ve vztahu k žádosti o přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování, a případně informace o tom, jakým způsobem podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů a o veškeré pomoci, kterou má k dispozici, včetně pomoci od dozorových úřadů.\n9.   Každá žádost o přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování musí obsahovat nezbytné informace pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Tyto informace se použijí výhradně k umožnění výkonu práv uvedených v tomto článku a ihned poté se vymaží.\n10.   Členský stát odpovědný za manuální ověření různých totožností nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, uchová písemný záznam o podání žádosti o přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování a o způsobu, jakým byla vyřešena, a neprodleně tento záznam zpřístupní dozorovým úřadům.\n11.   Tímto článkem nejsou dotčena omezení práv uvedených v tomto článku podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680.\nČlánek 49\nInternetový portál\n1.   Zřizuje se internetový portál pro usnadnění výkonu práv na přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování.\n2.   Internetový portál obsahuje informace o právech a postupech uvedených v článcích 47 a 48 a uživatelské rozhraní, jehož prostřednictvím mohou osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány v MID a které byly informovány o výskytu červeného propojení v souladu s čl. 32 odst. 4, obdržet kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností.\n3.   Pro získání kontaktních údajů příslušného orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností by měla osoba, jejíž údaje jsou zpracovávány v MID, zadat odkaz na orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností uvedený v čl. 34 písm. d). Internetový portál pomocí tohoto odkazu získá kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností. Internetový portál rovněž obsahuje šablonu e-mailu pro usnadnění komunikace mezi uživatelem portálu a příslušným orgánem členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností. Tento e-mail obsahuje pole pro jediné identifikační číslo uvedené v čl. 34 písm. c), které příslušnému orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností umožní určit údaje, o které se jedná.\n4.   Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA kontaktní údaje všech orgánů příslušných k prověřování a zodpovídání žádostí uvedených v článcích 47 a 48 a pravidelně ověřují, zda jsou aktuální.\n5.   Internetový portál vyvine a jeho technickou správu zajišťuje agentura eu-LISA.\n6.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, který stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu, včetně uživatelského rozhraní, jazyků, v nichž je internetový portál k dispozici, a šablony e-mailu.\nČlánek 50\nPředávání osobních údajů třetím zemím, mezinárodním organizacím a soukromým subjektům\nAniž jsou dotčeny článek 65 nařízení (EU) 2018/1240, články 25 a 26 nařízení (EU) 2016/794, článek 41 nařízení (EU) 2017/2226, článek 31 nařízení (ES) č. 767/2008 a vyhledávání v databázích Interpolu prostřednictvím ESP v souladu s čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení, které dodržují kapitolu V nařízení (EU) 2018/1725 a kapitolu V nařízení (EU) 2016/679, nesmějí být osobní údaje uložené ve složkách interoperability nebo jimi zpracovávané nebo přístupné jejich prostřednictvím předány ani zpřístupněny žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu.\nČlánek 51\nDohled dozorových úřadů\n1.   Každý členský stát zajistí, aby dozorové úřady nezávisle dohlížely na zákonnost zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do složek interoperability a ze složek operability.\n2.   Každý členský stát zajistí, aby byly vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté podle směrnice (EU) 2016/680 použitelné, je-li to relevantní, také na přístup policejních orgánů a určených orgánů do složek interoperability, a to i ve vztahu k právům osob, k jejichž údajům je takto umožněn přístup.\n3.   Dozorové úřady zajistí, aby byl alespoň jednou za čtyři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit operací zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány pro účely tohoto nařízení.\nDozorové úřady každoročně zveřejní informace o počtu žádostí o opravu či výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracovávání, následně přijatých opatřeních a o počtu oprav či výmazů osobních údajů nebo omezení jejich zpracovávání provedených v reakci na žádosti dotčených osob.\n4.   Členské státy zajistí, aby jejich dozorové úřady měly dostatek zdrojů a odborných znalostí k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá.\n5.   Členské státy poskytnou veškeré informace, které si vyžádá dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a zejména mu poskytnou informace o činnostech prováděných v souladu s jejich povinnostmi podle tohoto nařízení. Členské státy poskytnou dozorovým úřadům uvedeným v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 přístup ke svým protokolům uvedeným v článcích 10, 16, 24 a 36 tohoto nařízení a k odůvodněním uvedeným v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení a umožní jim kdykoli přístup do všech svých prostor využívaných pro účely interoperability.\nČlánek 52\nAudity prováděné evropským inspektorem ochrany údajů\nEvropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za čtyři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit operací zpracování osobních údajů agenturou eu-LISA, ústřední jednotkou ETIAS a Europolem pro účely tohoto nařízení. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, agentuře eu-LISA, Komisi, členským státům a dotčené agentuře Unie. Agentura eu-LISA, ústřední jednotka ETIAS a Europol mají možnost se ke zprávám před jejich přijetím vyjádřit.\nAgentura eu-LISA, ústřední jednotka ETIAS a Europol poskytují evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, udělují mu přístup ke všem dokumentům, o které požádá, a ke svým protokolům podle článků 10, 16, 24 a 36 a umožňují mu nepřetržitý přístup do všech svých prostor.\nČlánek 53\nSpolupráce dozorových úřadů s evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dohled nad používáním složek interoperability a uplatňováním dalších ustanovení tohoto nařízení, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů nebo dozorový úřad zjistí značné nesrovnalosti mezi postupy členských států nebo potenciálně nezákonné předávání údajů komunikačními kanály složek interoperability.\n2.   V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725.\n3.   Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zašle Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Europolu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a agentuře eu-LISA do 12. června 2021 a poté každé dva roky společnou zprávu o svých činnostech podle tohoto článku. V uvedené zprávě je každému členskému státu věnována jedna kapitola, kterou vypracuje dozorový úřad daného členského státu.\nKAPITOLA VIII\nPovinnosti\nČlánek 54\nPovinnosti agentury eu-LISA během fáze návrhu a vývoje\n1.   Agentura eu-LISA zajistí, aby centrální infrastruktury složek interoperability byly provozovány v souladu s tímto nařízením.\n2.   Složky interoperability jsou provozovány v technických prostorách agentury eu-LISA a zajišťují funkce stanovené tímto nařízením v souladu s podmínkami bezpečnosti, dostupnosti, kvality a výkonu uvedenými v čl. 55 odst. 1.\n3.   Agentura eu-LISA odpovídá za vývoj složek interoperability a za veškeré změny nezbytné k zajištění interoperability mezi centrálními systémy EES, VIS, ETIAS, SIS, Eurodacu a ECRIS-TCN a ESP, sdílenou BMS, CIR, MID a CRRS.\nAniž je dotčen článek 66, nemá agentura eu-LISA přístup k osobním údajům zpracovávaným prostřednictvím ESP, sdílené BMS, CIR nebo MID.\nAgentura eu-LISA navrhne fyzickou architekturu složek interoperability, včetně jejich komunikačních infrastruktur, jakož i technické specifikace a jejich vývoj s ohledem na centrální infrastrukturu a zabezpečenou komunikační infrastrukturu, které přijme správní rada po obdržení kladného stanoviska Komise. Agentura eu-LISA rovněž provede veškeré nezbytné úpravy EES, VIS, ETIAS nebo SIS vyplývající ze zavedení interoperability a stanovené tímto nařízením.\nAgentura eu-LISA vyvine a realizuje složky interoperability co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté, co Komise přijme opatření stanovená v čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 7, čl. 28 odst. 5 a 7, čl. 37 odst. 4, čl. 38 odst. 3, čl. 39 odst. 5, čl. 43 odst. 5 a čl. 78 odst. 10.\nVývoj sestává z vypracování a realizace technických specifikací, testování a celkové projektové správy a koordinace.\n4.   Během fáze návrhu a vývoje se ustaví rada pro řízení programu složená nejvýše z deseti členů. Skládá se ze sedmi členů jmenovaných správní radou agentury eu-LISA, vybraných z jejích členů nebo náhradníků, dále z předsedy Poradní skupiny pro interoperabilitu uvedené v článku 75, z jednoho člena zastupujícího agenturu eu-LISA jmenovaného jejím výkonným ředitelem a z jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní správní radou agentury eu-LISA jsou voleni pouze z těch členských států, které jsou podle práva Unie v plné míře vázány právními nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání všech informačních systémů EU a které budou zapojeny do složek interoperability.\n5.   Rada pro řízení programu se schází pravidelně a nejméně třikrát za čtvrtletí. Zajistí přiměřené řízení fáze návrhu a vývoje složek interoperability.\nRada pro řízení programu předkládá správní radě agentury eu-LISA každý měsíc písemné zprávy o pokroku projektu. Nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady agentury eu-LISA.\n6.   Správní rada agentury eu-LISA stanoví jednací řád rady pro řízení programu, který zahrnuje zejména pravidla pro:\na)\npředsednictví;\nb)\nmísta zasedání;\nc)\npřípravu jednání;\nd)\npřizvání odborníků na zasedání;\ne)\nkomunikační plány zajišťující plné informování nezúčastněných členů správní rady.\nRadě předsedá některý z členských států, který je podle práva Unie v plné míře vázán právními nástroji upravujícími vývoj, zřizování, provoz a používání všech informačních systémů EU a který bude zapojen do složek interoperability.\nVšechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt členů rady pro řízení programu hradí agentura eu-LISA a článek 10 jednacího řádu agentury eu-LISA se použije obdobně. Sekretariát rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA.\nPoradní skupina pro interoperabilitu uvedená v článku 75 se schází pravidelně až do zahájení provozu složek interoperability. Po každé schůzi podává zprávu radě pro řízení programu. Zajišťuje odborné znalosti pro podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.\nČlánek 55\nPovinnosti agentury eu-LISA po zahájení provozu\n1.   Po zahájení provozu každé ze složek interoperability odpovídá agentura eu-LISA za technickou správu centrální infrastruktury složek interoperability, včetně jejich údržby a technického vývoje. Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby byla používána nejlepší dostupná technologie určená na základě analýzy nákladů a přínosů. Agentura eu-LISA rovněž odpovídá za technickou správu komunikační infrastruktury uvedené v článcích 6, 12, 17, 25 a 39.\nTechnická správa složek interoperability sestává ze všech úkolů a technických řešení nezbytných pro zachování funkčnosti složek interoperability a poskytování nepřetržité služby členským státům a agenturám Unie, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, v souladu s tímto nařízením. To zahrnuje údržbu a technický rozvoj nezbytný k tomu, aby složky fungovaly na uspokojivé úrovni technické kvality, zejména co se týče doby odezvy na dotazování v centrálních databázích v souladu s technickými specifikacemi.\nVšechny složky interoperability musí být vytvořeny a spravovány tak, aby zajišťovaly rychlý, bezproblémový, účinný a řízený přístup, plnou, nepřetržitou dostupnost složek a údajů uložených v MID, sdílené BMS a CIR a takovou dobu odezvy, která odpovídá provozním potřebám orgánů členských států a agentur Unie.\n2.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, použije agentura eu-LISA na své pracovníky, u nichž je vyžadováno, aby pracovali s údaji uloženými ve složkách interoperability, vhodná pravidla zachování služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost platí i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.\nAniž je dotčen článek 66, nemá agentura eu-LISA přístup k osobním údajům zpracovávaným prostřednictvím ESP, sdílené BMS, CIR a MID.\n3.   Agentura eu-LISA vyvine a spravuje mechanismus a postupy pro provádění kontrol kvality údajů uložených ve sdílené BMS a CIR v souladu s článkem 37.\n4.   Agentura eu-LISA plní rovněž úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání složek interoperability.\nČlánek 56\nPovinnosti členských států\n1.   Každý členský stát zajistí:\na)\npřipojení ke komunikační infrastruktuře ESP a CIR;\nb)\nzačlenění stávajících vnitrostátních systémů a infrastruktur do ESP, CIR a MID;\nc)\norganizaci, správu, provoz a údržbu své stávající vnitrostátní infrastruktury a jejího propojení se složkami interoperability;\nd)\nsprávu a úpravu přístupu pro řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do ESP, CIR a MID v souladu s tímto nařízením a vypracovávání a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů;\ne)\npřijetí legislativních opatření uvedených v čl. 20 odst. 5 a 6, aby byl zajištěn přístup do CIR pro účely zjištění totožnosti;\nf)\nmanuální ověření různých totožností uvedené v článku 29;\ng)\nsoulad s požadavky na kvalitu údajů stanovenými na základě práva Unie;\nh)\ndodržování pravidel jednotlivých informačních systémů EU pro zajištění bezpečnosti a integrity osobních údajů;\ni)\nnápravu veškerých nedostatků zjištěných v hodnotící zprávě Komise o kvalitě údajů uvedené v čl. 37 odst. 5.\n2.   Každý členský stát propojí své určené orgány s CIR.\nČlánek 57\nPovinnosti ústřední jednotky ETIAS\nÚstřední jednotka ETIAS zajistí:\na)\nmanuální ověření různých totožností v souladu s článkem 29;\nb)\nodhalování vícenásobných totožností mezi údaji uloženými v EES, VIS, Eurodacu a SIS uvedené v článku 69.\nKAPITOLA IX\nZměny jiných nástrojů Unie\nČlánek 58\nZměny nařízení (ES) č. 767/2008\nNařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:\n1)\nV článku 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Ukládáním údajů o totožnosti, údajů o cestovních dokladech a biometrických údajů do společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) zřízeného čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*1) VIS přispívá k usnadnění a podpoře správného zjištění totožnosti osob registrovaných ve VIS za podmínek a pro účely článku 20 uvedeného nařízení.\n(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).“;\"\n2)\nV článku 4 se doplňují nové body, které znějí:\n„12)\n„údaji VIS“ všechny údaje uložené v ústředním systému VIS a v CIR v souladu s články 9 až 14;\n13)\n„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) a aa);\n14)\n„údaji o otiscích prstů“ údaje týkající se pěti otisků ukazováčku, prostředníčku, prsteníčku, malíčku a palce pravé ruky, nechybějí-li, a levé ruky;“;\n3)\nV článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   CIR obsahuje údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až c ) a odst. 5 a 6. Zbývající údaje VIS se ukládají v ústředním systému VIS.“\n4)\nV článku 6 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:\n„2.   Přístup do VIS k nahlížení do údajů je vyhrazen výlučně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 15 až 22, a řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a agentur Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20 a 21 nařízení (EU) 2019/817. Tento přístup je omezen rozsahem, v jakém jsou tyto údaje nezbytné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.“\n5)\nV čl. 9 bodě 4 se písmena a) až c) nahrazují tímto:\n„a)\npříjmení, jméno (jména), datum narození, pohlaví;\naa)\nrodné příjmení (dřívější příjmení), místo a země narození, současná státní příslušnost a státní příslušnost při narození;\nb)\ndruh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad nebo doklady;\nc)\ndatum skončení platnosti cestovního dokladu nebo dokladů;\nca)\norgán, který cestovní doklad vydal, a datum jeho vydání;“.\nČlánek 59\nZměny nařízení (EU) 2016/399\nV článku 8 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„4a.   Pokud je při vstupu nebo výstupu výsledkem nahlížení do příslušných databází včetně detektoru vícenásobné totožnosti prostřednictvím evropského vyhledávacího portálu zřízeného čl. 25 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/817 (*2) žluté propojení nebo pokud je zjištěno červené propojení, příslušníci pohraniční stráže provedou vyhledávání v detektoru vícenásobné totožnosti zřízeném podle čl. 17 odst. 1 uvedeného nařízení nebo v SIS nebo v obou nástrojích, aby posoudili rozdíly v údajích o totožnosti nebo údajích o cestovních dokladech. Příslušníci pohraniční stráže provedou jakékoli další ověření nezbytné pro přijetí rozhodnutí o statusu a barvě propojení.\nV souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817 se tento odstavec použije ode dne zahájení provozu detektoru vícenásobné totožnosti podle čl. 72 odst. 4 uvedeného nařízení.\nČlánek 60\nZměny nařízení (EU) 2017/2226\nNařízení (EU) 2017/2226 se mění takto:\n1)\nV článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„3.   Ukládáním údajů o totožnosti, údajů o cestovních dokladech a biometrických údajů do společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) zřízeného čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*3) systém EES přispívá k usnadnění a podpoře správného zjištění totožnosti osob registrovaných v systému EES za podmínek a pro účely článku 20 uvedeného nařízení.\n(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).“\"\n2)\nV článku 3 se odstavec 1 mění takto:\na)\nbod 22 se nahrazuje tímto:\n„22)\n„údaji EES“ všechny údaje uložené v ústředním systému EES a v CIR v souladu s články 15 až 20;“\nb)\nvkládá se nový bod, který zní:\n„22a)\n„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a) a příslušné údaje uvedené v čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1;“\nc)\ndoplňují se nové body, které znějí:\n„32)\n„ESP“ evropský vyhledávací portál zřízený čl. 6 odst. 1 nařízení 2019/817;\n33)\n„CIR“ společné úložiště údajů o totožnosti zřízené čl. 17 odst. 1 nařízení 2019/817“\n3)\nV čl. 6 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„j)\nzajistit správné zjištění totožnosti osob.“\n4)\nČlánek 7 se mění takto:\na)\nodstavec 1 se mění takto:\ni)\nvkládá se nové písmeno, které zní:\n„aa)\nz centrální infrastruktury CIR uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/817;“\nii)\npísmeno f) se nahrazuje tímto:\n„f)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a centrálními infrastrukturami EPS a CIR.“;\nb)\nvkládá se nový odstavec, který zní:\n„1a.   CIR obsahuje údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a) až d), čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 18 odst. 1 a 2. Zbývající údaje EES se ukládají v ústředním systému EES.“\n5)\nV článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„4.   Přístup k údajům EES uloženým v CIR je vyhrazen výlučně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a řádně zmocněným pracovníkům agentur Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20 a 21 nařízení (EU) 2019/817. Tento přístup je omezen rozsahem, v jakém jsou tyto údaje potřebné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.“\n6)\nČlánek 21 se mění takto:\na)\nodstavec 1 se nahrazuje tímto:\n„1.   Pokud je vkládání údajů do ústředního systému EES nebo CIR technicky nemožné nebo pokud dojde k selhání ústředního systému EES nebo CIR, uloží se údaje uvedené v článcích 16 až 20 dočasně v národním jednotném rozhraní. Není-li to možné, údaje se dočasně uloží lokálně v elektronické podobě. V obou případech se údaje do ústředního systému EES nebo CIR vloží okamžitě, jakmile se technický problém či selhání systému vyřeší. Členské státy přijmou vhodná opatření a zapojí potřebnou infrastrukturu, vybavení a zdroje, aby zajistily, že toto dočasné lokální ukládání může být provedeno kdykoli a pro kterýkoli z jejich hraničních přechodů.“;\nb)\nv odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„2.   Aniž je dotčena povinnost provádět hraniční kontroly podle nařízení (EU) 2016/399, uloží pohraniční orgán ve výjimečných situacích, kdy je technicky nemožné vložit údaje buď do ústředního systému EES a CIR, nebo do národního jednotného rozhraní, a navíc je technicky nemožné údaje dočasně uložit v elektronické podobě, údaje o vstupu/výstupu uvedené v článcích 16 až 20 tohoto nařízení ručně, s výjimkou biometrických údajů, a cestovní doklad státního příslušníka třetí země opatří vstupním nebo výstupním razítkem. Tyto údaje se do ústředního systému EES a CIR vloží, jakmile to je technicky možné.“\n7)\nČlánek 23 se mění takto:\na)\nvkládá se nový odstavec, který zní:\n„2a.   Pro účely ověření podle odstavce 1 tohoto článku zahájí pohraniční orgán vyhledávání pomocí ESP s cílem porovnat údaje o státním příslušníkovi třetí země s relevantními údaji v systému EES a ve VIS.“;\nb)\nv odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„4.   Pokud vyhledávání pomocí alfanumerických údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku ukáže, že údaje o státním příslušníkovi třetí země nejsou zaznamenány v systému EES, je pohraničním orgánům v případech, kdy ověření státního příslušníka třetí země podle odstavce 2 tohoto článku nevede k výsledku nebo vzniknou pochybnosti o totožnosti státního příslušníka třetí země, umožněn přístup k údajům pro účely zjišťování totožnosti podle článku 27 s cílem vytvořit nebo aktualizovat individuální soubor v souladu s článkem 14.“\n8)\nV článku 32 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy určené orgány zahájily vyhledávání v CIR v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817, mohou nahlížet do systému EES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 ukáže, že údaje jsou uloženy v systému EES.“\n9)\nV článku 33 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy Europol zahájil vyhledávání v CIR v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817, může nahlížet do systému EES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 ukáže, že údaje jsou uloženy v systému EES.“\n10)\nČlánek 34 se mění takto:\na)\nv odstavcích 1 a 2 se slova „v ústředním systému EES“ nahrazují slovy „v CIR a v ústředním systému EES“;\nb)\nv odstavci 5 se slova „z ústředního systému EES“ nahrazují slovy „z ústředního systému EES a z CIR.“\n11)\nV článku 35 se odstavec 7 nahrazuje tímto:\n„7.   Ústřední systém EES a CIR neprodleně informují všechny členské státy o vymazání údajů EES nebo údajů CIR a případně je odstraní ze seznamu identifikovaných osob uvedeného v čl. 12 odst. 3.“\n12)\nV článku 36 se slova „ústředního systému EES“ nahrazují slovy „ústředního systému EES a CIR“.\n13)\nČlánek 37 se mění takto:\na)\nprvní pododstavec odstavce 1 se nahrazuje tímto:\n„1.   Za vývoj ústředního systému EES a CIR, národních jednotných rozhraní, komunikační infrastruktury a zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS je odpovědná agentura eu-LISA. Agentura eu-LISA odpovídá rovněž za vývoj internetové služby uvedené v článku 13 a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2 v souladu s podrobnými pravidly uvedenými v čl. 13 odst. 7 a specifikacemi a podmínkami přijatými podle čl. 36 prvního pododstavce písm. h) a j) a za vývoj úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2.“;\nb)\nv odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„3.   Agentura eu-LISA odpovídá za provozní řízení ústředního systému EES a CIR, národních jednotných rozhraní a zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS. Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby se pro ústřední systém EES a CIR, národní jednotná rozhraní, komunikační infrastrukturu, zabezpečený komunikační kanál mezi ústředním systémem EES a ústředním systémem VIS, internetovou službu uvedenou v článku 13 a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2 vždy využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů. Agentura eu-LISA je rovněž odpovědná za provozní řízení komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem EES a národními jednotnými rozhraními, za internetovou službu uvedenou v článku 13 a úložiště údajů uvedené v čl. 63 odst. 2.“\n14)\nV čl. 46 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„f)\nodkaz na použití ESP za účelem vyhledávání v systému EES, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817.“\n15)\nČlánek 63 se mění tímto:\na)\nodstavec 2 se nahrazuje tímto:\n„2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku ukládá agentura eu-LISA údaje podle uvedeného odstavce v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky uvedeném v článku 39 nařízení (EU) 2019/817.“;\nb)\nv odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Denní statistiky se ukládají do centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky.“\nČlánek 61\nZměny nařízení (EU) 2018/1240\nNařízení (EU) 2018/1240 se mění takto:\n1)\nV článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„3.   Ukládáním údajů o totožnosti a údajů o cestovních dokladech do společného úložiště údajů o totožnosti (CIR), zřízeného čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*4), ETIAS přispívá k usnadnění a podpoře správného zjištění totožnosti osob registrovaných v ETIAS za podmínek a pro účely článku 20 uvedeného nařízení.\n(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).“\"\n2)\nV čl. 3 odst. 1 se doplňují nové body, které znějí:\n„23)\n„CIR“ společné úložiště údajů o totožnosti zřízené čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817;\n24)\n„ESP“ Evropský vyhledávací portál zřízený čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817;\n25)\n„ústředním systémem ETIAS“ ústřední systém uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. a) společně s CIR v rozsahu, v jakém CIR obsahuje údaje uvedené v čl. 6 odst. 2a;\n26)\n„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a), b) a c);\n27)\n„údaji o cestovním dokladu“ údaje uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. d) a e) a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad uvedený v čl. 19 odst. 3 písm. c);“.\n3)\nV článku 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„g)\npřispívá ke správnému zjištění totožnosti osob;“.\n4)\nČlánek 6 se mění takto:\na)\nodstavec 2 se mění takto:\ni)\nbod a) se nahrazuje tímto:\n„a)\nústředního systému ETIAS, včetně seznamu zájmových osob ETIAS uvedeného v článku 34;“\nii)\nvkládá nové písmeno, které zní:\n„aa)\nCIR;“\niii)\npísmeno d) se nahrazuje tímto:\n„d)\nzabezpečené komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a centrálními infrastrukturami ESP a CIR;“\nb)\nvkládá nový odstavec, který zní:\n„2a.   CIR obsahuje údaje o totožnosti a údaje o cestovních dokladech. Zbývající údaje se ukládají v ústředním systému.“\n5)\nČlánek 13 se mění takto:\na)\nvkládá se nový odstavec, který zní:\n„4a.   Přístup k údajům ETIAS týkajícím se totožnosti a cestovního dokladu uloženým v CIR je rovněž vyhrazen výlučně řádně pověřeným pracovníkům vnitrostátních orgánů každého členského státu a řádně pověřeným pracovníkům agentur Unie, které jsou příslušné pro účely stanovené v článcích 20 a 21 nařízení (EU) 2019/817. Tento přístup je omezen rozsahem, v jakém jsou tyto údaje potřebné k plnění jejich úkolů pro tyto účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.“;\nb)\nodstavec 5 se nahrazuje tímto:\n„5.   Každý členský stát určí příslušné vnitrostátní orgány uvedené v odstavcích 1, 2, 4 a 4a tohoto článku a neprodleně sdělí seznam těchto orgánů agentuře eu-LISA v souladu s čl. 87 odst. 2. V tomto seznamu se uvede, za jakým účelem mají řádně pověření pracovníci jednotlivých orgánů přístup k údajům v informačním systému ETIAS v souladu s odstavci 1, 2, 4 a 4a tohoto článku.“\n6)\nV článku 17 se odstavec 2 mění takto:\na)\npísmeno a) se nahrazuje tímto:\n„a)\npříjmení, jméno (jména), rodné příjmení, datum narození, místo narození, pohlaví, současná státní příslušnost;“;\nb)\nvkládá se nové písmeno, které zní:\n„aa)\nzemě narození, jméno (jména) rodičů žadatele;“.\n7)\nV čl. 19 odst. 4 se slova „čl. 17 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 17 odst. 2 písm. a) a aa)“.\n8)\nČlánek 20 se mění takto:\na)\nv odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„2.   Ústřední systém ETIAS zahájí vyhledávání pomocí ESP, aby porovnal příslušné údaje uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a), aa), b), c), d), f), g), j), k) a m) a v čl. 17 odst. 8 s údaji uvedenými v záznamu nebo souboru registrovaném v souboru žádosti, jenž je uchováván v ústředním systému ETIAS, SIS, EES, VIS, Eurodacu, v údajích Europolu a v databázích SLTD a TDAWN Interpolu.“\nb)\nv odstavci 4 se slova „čl. 17 odst. 2 písm. a), b), c), d), f), g), j), k), m)“ nahrazují slovy „čl. 17 odst. 2 písm. a), aa), b), c), d), f), g), j), k) a m)“;\nc)\nv odstavci 5 se slova „čl. 17 odst. 2 písm. a), c), f), h) a i)“ nahrazují slovy „čl. 17 odst. 2 písm. a), aa), c), f), h) a i)“.\n9)\nV článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„1.   Ústřední systém ETIAS zahájí vyhledávání pomocí ESP s cílem porovnat relevantní údaje uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a), aa), b) a d) s údaji zaznamenanými v SIS, aby mohl určit, zda nebyl v souvislosti se žadatelem pořízen některý z těchto záznamů:\na)\nzáznam o pohřešovaných osobách;\nb)\nzáznam o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení;\nc)\nzáznam o osobách pořízený pro účely skrytých nebo zvláštních kontrol.“\n10)\nV článku 52 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy určené orgány zahájily vyhledávání v CIR v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817, mohou nahlížet do souborů žádostí uchovávaných v ústředním systému ETIAS v souladu s tímto článkem, pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 ukáže, že údaje jsou uloženy v těchto souborech.“\n11)\nV článku 53 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy Europol zahájil vyhledávání v CIR v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817, může nahlížet do souborů žádostí uchovávaných v ústředním systému ETIAS v souladu s tímto článkem, pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 ukáže, že údaje jsou uloženy v těchto souborech.“\n12)\nV čl. 65 odst. 3 pátém pododstavci se slova „čl. 17 odst. 2 písm. a), b), d), e) a f)“ nahrazují slovy „čl. 17 odst. 2 písm. a), aa), b), d), e) a f)“.\n13)\nV čl. 69 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:\n„ca)\nv příslušných případech odkaz na použití ESP za účelem vyhledávání v ústředním systému ETIAS, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817;“.\n14)\nV čl. 73 odst. 2 se slova „centrálního úložiště údajů“ nahrazují slovy „centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky uvedené v článku 39 nařízení (EU) 2019/817 v rozsahu, v jakém obsahuje údaje získané z ústředního systému ETIAS v souladu s článkem 84 tohoto nařízení.“\n15)\nV čl. 74 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„1.   Po zprovoznění ETIAS agentura eu-LISA odpovídá za technickou správu ústředního systému ETIAS a národních jednotných rozhraní. Odpovídá také za veškeré technické testování požadované pro zavedení a aktualizaci prověřovacích pravidel ETIAS. Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby se vždy využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů. Agentura eu-LISA rovněž odpovídá za technickou správu komunikační infrastruktury zajišťující kontakt mezi ústředním systémem ETIAS a národními jednotnými rozhraními a za veřejné internetové stránky, aplikaci pro mobilní zařízení, e-mailovou službu, zabezpečený uživatelský účet, ověřovací nástroj pro žadatele, nástroj umožňující žadatelům udělit souhlas, nástroj hodnocení pro seznam zájmových osob ETIAS, bránu pro dopravce, internetovou službu a software pro zpracovávání žádostí.“\n16)\nV čl. 84 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku ukládá agentura eu-LISA údaje uvedené v odstavci 1 do centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky uvedeného v článku 39 nařízení (EU) 2019/817. V souladu s čl. 39 odst. 1 uvedeného nařízení poskytování mezisystémových statistických údajů a analytických zpráv umožní orgánům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky za účelem podpory provádění prověřovacích pravidel ETIAS uvedených v článku 33, zlepšení posuzování bezpečnostního rizika, rizika nedovoleného přistěhovalectví a vysokého epidemického rizika, zvýšení účinnosti hraničních kontrol a pomoci ústřední jednotce ETIAS a národním jednotkám ETIAS při zpracovávání žádostí o cestovní povolení.“\n17)\nV čl. 84 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Denní statistiky se ukládají do centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky uvedeného v článku 39 nařízení (EU) 2019/817.“\nČlánek 62\nZměny nařízení (EU) 2018/1726\nNařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:\n1)\nČlánek 12 se nahrazuje tímto:\n„Článek 12\nKvalita údajů\n1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v souvislosti s údaji zadávanými do systémů, za jejichž provoz agentura odpovídá, zavede agentura za intenzivní účasti svých poradních skupin automatizované mechanismy a postupy pro kontrolu kvality údajů a společné ukazatele kvality údajů a minimální normy kvality pro uchovávání údajů pro všechny systémy, za jejichž provoz odpovídá, v souladu s příslušnými ustanoveními právních nástrojů upravujících tyto informační systémy a článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*5) a (EU) 2019/818 (*6).\n2.   Agentura zřídí centrální úložiště obsahující pouze anonymizované údaje pro podávání zpráv a statistiky v souladu s článkem 39 nařízení (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818, s výhradou zvláštních ustanovení právních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou.\n(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).\"\n(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).“\"\n2)\nV článku 19 se odstavec 1 mění takto:\na)\nvkládá se nové písmeno, které zní:\n„eea)\npřijímá zprávy o aktuálním stavu vývoje složek interoperability podle čl. 78 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817“ a čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818“\nb)\npísmeno ff) se nahrazuje tímto:\n„ff)\npřijímá zprávy o technickém fungování SIS podle čl. 60 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 (*7) a čl. 74 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 (*8), o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, o technickém fungování EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, o technickém fungování ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240, o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (*9) a o technickém fungování složek interoperability podle čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) 2019/817 a čl. 74 odst. 3 nařízení (EU) 2019/818;\n(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14).\"\n(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).\"\n(*9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).“;\"\nc)\npísmeno hh) se nahrazuje tímto:\n„hh)\npřijímá formální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, článku 67 nařízení (EU) 2018/1240, čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816 a článku 52 nařízení (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“\nd)\npísmeno mm) se nahrazuje tímto:\n„mm)\nzajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS podle čl. 41 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1861 a čl. 56 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1862, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS (N.SIS) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1861 a čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1862, seznamem příslušných orgánů podle č. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, seznamem příslušných orgánů podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240, seznamem ústředních orgánů podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816 a seznamem orgánů podle čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817 a čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818.“\n3)\nV článku 22 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV.\nEvropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelka, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2016/1624.\nEuropol se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se Eurodacu v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013.\nEuropol se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se EES v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2017/2226 nebo otázky týkající se ETIAS související s nařízením (EU) 2018/1240.\nEvropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelka, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se ETIAS v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2018/1240.\nEurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se nařízení (EU) 2019/816.\nEuropol, Eurojust a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se nařízení (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818.\nSprávní rada může na zasedání jako pozorovatele pozvat jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu.“\n4)\nV čl. 24 odst. 3 se písmeno p) nahrazuje tímto:\n„p)\naniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, stanovení požadavků na zachování důvěrnosti údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240, čl. 11 odst. 16 nařízení (EU) 2019/816 a čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818;“.\n5)\nČlánek 27 se mění takto:\na)\nv odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:\n„da)\nPoradní skupina pro interoperabilitu;“\nb)\nodstavec 3 se nahrazuje tímto:\n„3.   Europol, Eurojust a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II.\nEuropol může také jmenovat svého zástupce do poradních skupin pro VIS a Eurodac a EES-ETIAS.\nEvropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž může také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro EES-ETIAS.\nEurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro ECRIS-TCN.\nEuropol, Eurojust a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž mohou každý jmenovat svého zástupce do Poradní skupiny pro interoperabilitu.“\nČlánek 63\nZměny nařízení (EU) 2018/1861\nNařízení (EU) 2018/1861 se mění takto:\n1)\nV článku 3 se doplňují nové body, které znějí:\n„22)\n„ESP“ Evropský vyhledávací portál zřízený čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*10)\n23)\n„sdílenou BMS“ sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů zřízená čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817.\n24)\n„CIR“ společné úložiště údajů o totožnosti zřízené čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817;\n25)\n„MID“ detektor vícenásobné totožnosti zřízený čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817.\n(*10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).“\"\n2)\nČlánek 4 se mění takto:\na)\nv odstavci 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:\n„b)\nvnitrostátního systému (dále jen „N.SIS“) v každém členském státě, sestávajícího z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s centrálním SIS, včetně alespoň jednoho vnitrostátního nebo sdíleného záložního N.SIS;\nc)\nkomunikační infrastruktury mezi CS-SIS, záložní CS-SIS a NI-SIS (dále jen „komunikační infrastruktura“), která poskytuje šifrovanou virtuální síť vyhrazenou pro údaje SIS a výměnu údajů mezi centrálami SIRENE uvedenými v čl. 7 odst. 2, a\nd)\nzabezpečené komunikační infrastruktury mezi CS-SIS a centrálními infrastrukturami ESP, sdílené BMS a MID.“;\nb)\ndoplňují se nové odstavce, které znějí:\n„8.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, lze údaje SIS vyhledávat rovněž prostřednictvím ESP.\n9.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, lze údaje SIS předávat rovněž prostřednictvím zabezpečené komunikační infrastruktury uvedené v odst. 1 písm. d). Tato předávání se omezí na rozsah, v jakém jsou údaje nezbytné pro účely nařízení (EU) 2019/817.“\n3)\nV článku 7 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„2a.   Centrály SIRENE rovněž zajistí manuální ověření různých totožností v souladu s článkem 29 nařízení (EU) 2019/817. V rozsahu nezbytném pro plnění tohoto úkolu mají centrály SIRENE přístup k údajům uloženým v CIR a MID pro účely stanovené v článcích 21 a 26 nařízení (EU) 2019/817.“;\n4)\nV článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„1.   Členské státy zajistí, aby každý přístup k osobním údajům a všechny výměny osobních údajů v rámci CS-SIS byly zaprotokolovány v jejich N.SIS za účelem kontroly, zda je vyhledávání zákonné, za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů, pro vlastní kontrolu, pro zajištění řádného fungování N.SIS a pro integritu údajů a jejich zabezpečení. Tento požadavek se nepoužije na automatizované postupy uvedené v čl. 4 odst. 6 písm. a), b) a c).\nČlenské státy zajistí, aby byl za účelem kontroly, zda je vyhledávání zákonné, za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů, pro vlastní kontrolu a pro integritu údajů a jejich zabezpečení zaprotokolován rovněž každý přístup k osobním údajům prostřednictvím ESP.“\n5)\nV čl. 34 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„g)\nověření různých totožností a potírání podvodného zneužívání totožnosti v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2019/817.“\n6)\nV článku 60 se odstavec 6 nahrazuje tímto:\n„6.   Pro účely čl. 15 odst. 4 a odstavců 3, 4 a 5 tohoto článku agentura eu-LISA ukládá údaje uvedené v čl. 15 odst. 4 a v odstavci 3 tohoto článku, které neumožňují individuální identifikaci, v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky uvedeném v článku 39 nařízení (EU) 2019/817.\nAgentura eu-LISA umožní Komisi a subjektům uvedeným v odstavci 5 tohoto článku získat zmíněné zprávy a statistiky. Na žádost udělí členským státům, Komisi, Europolu a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž přístup do centrálního úložiště pro zprávy a statistiky v souladu s článkem 39 nařízení (EU) 2019/817.“\nČlánek 64\nZměny rozhodnutí Rady 2004/512/ES\nV článku 1 rozhodnutí Rady 2004/512/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:\n„2.   Vízový informační systém je založen na centralizované architektuře a skládá se:\na)\nz centrální infrastruktury společného úložiště údajů o totožnosti uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*11);\nb)\nz ústředního informačního systému (dále jen „Ústřední vízový informační systém“, CS-VIS);\nc)\nz uživatelského rozhraní v každém členském státě (dále jen „národní uživatelské rozhraní“, NI-VIS), které umožní připojení příslušného ústředního vnitrostátního orgánu daného členského státu;\nd)\nz komunikační infrastruktury mezi Ústředním vízovým informačním systémem a národními uživatelskými rozhraními;\ne)\nze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem EES a CS-VIS;\nf)\nze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a centrální infrastrukturou Evropského vyhledávacího portálu zřízeného čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817 a společného úložiště údajů zřízeného čl. 17 odst. 1 uvedeného nařízení.\nČlánek 65\nZměny rozhodnutí 2008/633/SVV\nRozhodnutí 2008/633/SVV se mění takto:\n1)\nV článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy určené orgány zahájily vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti (CIR) v souladu s článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (*12) a kdy jsou splněny podmínky přístupu stanovené v tomto článku, mohou nahlížet do VIS, pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 zmíněného nařízení ukáže, že údaje jsou uloženy ve VIS.\n(*12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).“;\"\n2)\nV článku 7 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   V případech, kdy Europol zahájil vyhledávání v CIR v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817 a kdy jsou splněny podmínky přístupu stanovené v tomto článku, může nahlížet do VIS, pokud přijatá odpověď uvedená v čl. 22 odst. 2 uvedeného nařízení ukáže, že údaje jsou uloženy ve VIS.“\nKAPITOLA X\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 66\nPodávání zpráv a statistiky\n1.   Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise a agentury eu-LISA přístup k těmto údajům souvisejícím s ESP:\na)\npočet vyhledávání na uživatele profilu ESP;\nb)\npočet vyhledávání v jednotlivých databázích Interpolu.\nZ těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.\n2.   Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise a agentury eu-LISA přístup k těmto údajům souvisejícím s CIR:\na)\npočet vyhledávání pro účely článků 20, 21 a 22;\nb)\nstátní příslušnost, pohlaví a rok narození osoby;\nc)\ndruh cestovního dokladu a třípísmenný kód země, která jej vydala;\nd)\npočet vyhledávání provedených s biometrickými údaji a bez nich.\nZ těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.\n3.   Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise a agentury eu-LISA přístup k těmto údajům souvisejícím s MID:\na)\npočet vyhledávání provedených s biometrickými údaji a bez nich;\nb)\npočet jednotlivých typů propojení a informačních systémů EU obsahujících propojené údaje;\nc)\ndoba, po kterou zůstalo žluté a červené propojení v systému.\nZ těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.\n4.   Řádně zmocnění pracovníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž mají přístup k údajům uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku pro účely provádění analýz rizik a hodnocení zranitelnosti podle článků 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (40).\n5.   Řádně zmocnění pracovníci Europolu mají přístup k údajům uvedeným v odstavcích 2 a 3 tohoto článku pro účely provádění strategických, tematických a operačních analýz podle čl. 18 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/794.\n6.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 ukládá agentura eu-LISA údaje uvedené ve zmíněných odstavcích do CRRS. Z údajů v CRRS nesmí být možné identifikovat jednotlivce, ale tyto údaje musí umožnit orgánům uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3 získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky s cílem zvýšit účinnost hraničních kontrol, usnadnit orgánům zpracovávání žádostí o víza a podpořit vytváření fakticky podložených politik Unie v oblasti migrace a bezpečnosti.\n7.   Komise zpřístupní Agentuře Evropské unie pro základní práva na její žádost relevantní informace za účelem vyhodnocení dopadu tohoto nařízení na základní práva.\nČlánek 67\nPřechodné období pro používání Evropského vyhledávacího portálu\n1.   Po dobu dvou let ode dne zahájení provozu ESP se neuplatní povinnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 a 4 a používání ESP je nepovinné.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterým změní toto nařízení tak, že se jednou prodlouží doba uvedená v odstavci 1 tohoto článku o nejvýše jeden rok, jestliže z posouzení uplatňování ESP vyplyne, že toto prodloužení je nezbytné, zejména s ohledem na dopad, který by mělo uvedení ESP do provozu na organizaci a délku hraničních kontrol.\nČlánek 68\nPřechodné období pro přístup ke společnému úložišti údajů o totožnosti pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů\nČlánek 22, čl. 60 body 8 a 9, čl. 61 body 10 a 11 a článek 65 se použijí ode dne zahájení provozu CIR uvedeného v čl. 72 odst. 3.\nČlánek 69\nPřechodné období pro odhalování vícenásobné totožnosti\n1.   Po dobu jednoho roku poté, co agentura eu-LISA oznámí dokončení testu MID uvedeného v čl. 72 odst. 4 písm. b), a před zahájením provozu MID odpovídá za zjišťování vícenásobné totožnosti s použitím údajů uložených v EES, VIS, Eurodacu a SIS ústřední jednotka ETIAS. Odhalování vícenásobné totožnosti se provádí pouze s použitím biometrických údajů.\n2.   Pokud vyhledávání vykáže jednu či více shod a údaje o totožnosti v propojených souborech jsou stejné nebo podobné, vytvoří se v souladu s článkem 33 bílé propojení.\nPokud vyhledávání vykáže jednu či více shod a údaje o totožnosti v propojených souborech nelze považovat za podobné, vytvoří se v souladu s článkem 30 žluté propojení a použije se postup uvedený v článku 29.\nPokud je vykázáno více shod, vytvoří se propojení mezi všemi údaji, které vedly ke shodě.\n3.   Pokud se vytvoří žluté propojení, MID udělí přístup k údajům o totožnosti vyskytujícím se v různých informačních systémech EU ústřední jednotce ETIAS.\n4.   Pokud se vytvoří propojení se záznamem v SIS, který je jiný než záznam vytvořený podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1860, článků 24 a 25 nařízení (EU) 2018/1861 a článku 38 nařízení (EU) 2018/1862, MID udělí přístup k údajům o totožnosti vyskytujícím se v různých informačních systémech centrále SIRENE členského státu, který záznam vytvořil.\n5.   Ústřední jednotka ETIAS nebo v případech uvedených v odstavci 4 tohoto článku centrála SIRENE členského státu, který záznam vytvořil, má přístup k údajům obsaženým v souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti, posuzuje různé totožnosti, aktualizuje propojení v souladu s články 31, 32 a 33 a doplní ho do souboru údajů souvisejících s potvrzením totožnosti.\n6.   Ústřední jednotka ETIAS učiní oznámení Komisi v souladu s čl. 71 odst. 3 poté, co byla všechna žlutá propojení manuálně ověřena a jejich status aktualizován na zelená, bílá nebo červená propojení.\n7.   Při odhalování vícenásobné totožnosti uvedené podle tohoto článku jsou ústřední jednotce ETIAS podle potřeby nápomocny členské státy.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterým změní toto nařízení tak, že se prodlouží doba uvedená v odstavci 1 tohoto článku o šest měsíců, přičemž ji lze prodloužit dvakrát, pokaždé o šest měsíců. Toto prodloužení smí být povoleno pouze na základě posouzení odhadované doby k dokončení odhalování vícenásobné totožnosti podle tohoto článku, které ukazuje, že odhalování vícenásobné totožnosti nebude možné dokončit před dobou zbývající podle odstavce 1 tohoto článku nebo během probíhajícího prodloužení z důvodu nezávislých na ústřední jednotce ETIAS a že nelze uplatnit žádná nápravná opatření. Posouzení se provede nejpozději tři měsíce před uplynutím této doby nebo probíhajícího prodloužení.\nČlánek 70\nNáklady\n1.   Náklady vzniklé ve spojení se zřízením a provozem ESP, sdílené BMS, CIR a MID jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.\n2.   Náklady vzniklé v souvislosti s integrací stávajících vnitrostátních infrastruktur a jejich připojením k vnitrostátním jednotným rozhraním, jakož i náklady vzniklé v souvislosti s provozováním vnitrostátních jednotných rozhraní, jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.\nVyloučeny jsou tyto náklady:\na)\nprojektové řízení v členských státech (schůze, služební cesty, kanceláře);\nb)\nnáklady na provozování vnitrostátních informačních systémů (prostory, instalace, elektřina, chlazení);\nc)\nprovoz vnitrostátních informačních systémů (smlouvy s operátory a technickou podporou);\nd)\nnávrh, vývoj, realizace, provoz a údržba vnitrostátních komunikačních sítí.\n3.   Aniž je dotčeno poskytnutí dalších finančních prostředků na tento účel z jiných zdrojů souhrnného rozpočtu Unie, uvolňuje se z krytí ve výši 791 000 000 EUR přiděleného podle čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 na pokrytí nákladů provádění tohoto nařízení podle odstavců 1 a 2 tohoto článku částka ve výši 32 077 000 EUR.\n4.   Z krytí uvedeného v odstavci 3 se přidělí 22 861 000 EUR agentuře eu-LISA, 9 072 000 EUR Europolu a 144 000 EUR Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) na podporu plnění úkolů těchto agentur podle tohoto nařízení. Toto financování je plněno v nepřímém řízení.\n5.   Náklady na určené orgány hradí jednotlivé určující členské státy. Náklady na připojení každého určeného orgánu k CIR hradí příslušný členský stát.\nEuropol hradí své vlastní náklady, včetně nákladů na připojení k CIR.\nČlánek 71\nOznámení\n1.   Členské státy oznámí agentuře eu-LISA orgány uvedené v článcích 7, 20, 21 a 26, které mohou využívat ESP, CIR a MID nebo k nim mít přístup.\nKonsolidovaný seznam uvedených orgánů se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne zahájení provozu jednotlivých složek interoperability v souladu s článkem 72. V případě změn v tomto seznamu zveřejní agentura eu-LISA jednou za rok aktualizovaný konsolidovaný seznam.\n2.   Agentura eu-LISA oznámí Komisi úspěšné dokončení testů uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b) a odst. 6 písm. b).\n3.   Ústřední jednotka ETIAS oznámí Komisi úspěšné dokončení přechodného období stanoveného v článku 69.\n4.   Komise zpřístupní členským státům a veřejnosti informace oznámené podle odstavce 1 na nepřetržitě aktualizované veřejné internetové stránce.\nČlánek 72\nZahájení provozu\n1.   Komise stanoví datum zahájení provozu ESP prostřednictvím prováděcího aktu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 7 a čl. 43 odst. 5;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu ESP, který provedla ve spolupráci s orgány členských států a agenturami Unie, které mohou ESP používat;\nc)\nagentura eu-LISA potvrdila, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v čl. 8 odst. 1, a oznámila je Komisi.\nESP smí vyhledávat v databázích Interpolu, jakmile technická opatření umožňují soulad s čl. 9 odst. 5. Není-li možné dodržet čl. 9 odst. 5, má to za následek, že ESP nevyhledává v databázích Interpolu, ale zahájení provozu ESP tím není odloženo.\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n2.   Komise stanoví datum zahájení provozu sdílené BMS prostřednictvím prováděcího aktu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 13 odst. 5 a čl. 43 odst. 5;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu sdílené BSM, který provedla ve spolupráci s orgány členských států;\nc)\nagentura eu-LISA potvrdila, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v článku 13, a oznámila je Komisi;\nd)\nagentura eu-LISA oznámila Komisi úspěšné dokončení testu uvedeného v odst. 5 písm. b).\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n3.   Komise stanoví datum zahájení provozu CIR prostřednictvím prováděcího aktu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 43 odst. 5 a čl. 78 odst. 10;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu CIR, který provedla ve spolupráci s orgány členských států;\nc)\nagentura eu-LISA potvrdila, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v článku 18, a oznámila je Komisi;\nd)\nagentura eu-LISA oznámila Komisi úspěšné dokončení testu uvedeného v odst. 5 písm. b).\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n4.   Komise stanoví datum zahájení provozu CIR prostřednictvím prováděcího aktu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 28 odst. 5 a 7, čl. 32 odst. 5, čl. 33 odst. 6, čl. 43 odst. 5 a čl. 49 odst. 6;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu MID, který provedla ve spolupráci s orgány členských států a ústřední jednotkou ETIAS;\nc)\nagentura eu-LISA potvrdila, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v článku 34, a oznámila je Komisi;\nd)\nústřední jednotka ETIAS učinila oznámení Komisi v souladu s čl. 71 odst. 3;\ne)\nagentura eu-LISA oznámila Komisi úspěšné dokončení testu uvedeného v odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) a odst. 5 písm. b) tohoto článku.\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n5.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů datum, od něhož se použijí automatizované mechanismy a postup kontroly kvality údajů, společné ukazatele kvality údajů a minimální normy kvality údajů, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 37 odst. 4;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu mechanismů a postupů automatizované kontroly kvality údajů, společných ukazatelů kvality údajů a minimálních norem kvality údajů, který provedla ve spolupráci s orgány členských států.\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n6.   Komise stanoví datum zahájení provozu CRRS prostřednictvím prováděcího aktu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:\na)\nbyla přijata opatření uvedená v čl. 39 odst. 5 a čl. 43 odst. 5;\nb)\nagentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu CRRS, který provedla ve spolupráci s orgány členských států;\nc)\nagentura eu-LISA potvrdila, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření týkající se shromažďování a předávání údajů uvedených v článku 39, a oznámila je Komisi.\nKomise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby spadalo do 30 dnů od přijetí prováděcího aktu.\n7.   Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky testů provedených v souladu s odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b) a odst. 6 písm. b).\n8.   Členské státy, ústřední jednotka ETIAS a Europol začnou používat každou ze složek interoperability ode dne stanoveného Komisí v souladu s odstavci 1, 2, 3 a 4.\nČlánek 73\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 28 odst. 5, čl. 39 odst. 5, čl. 49 odst. 6, čl. 67 odst. 2 a čl. 69 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. června 2019. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 28 odst. 5, čl. 39 odst. 5, čl. 49 odst. 6, čl. 67 odst. 2 a čl. 69 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 28 odst. 5, čl. 39 odst. 5, čl. 49 odst. 6, čl. 67 odst. 2 a čl. 69 odst. 8 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 74\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 75\nPoradní skupina\nAgentura eu-LISA zřídí Poradní skupinu pro interoperabilitu. Během fáze návrhu a vývoje složek interoperability se použije čl. 54 odst. 4, 5 a 6.\nČlánek 76\nOdborná příprava\nAgentura eu-LISA plní úkoly související s poskytováním odborné přípravy zaměřené na technické aspekty používání složek interoperability podle nařízení (EU) 2018/1726.\nOrgány členských států a agentury Unie organizují pro své pracovníky zmocněné ke zpracovávání údajů za použití složek interoperability vhodné vzdělávací programy v oblasti bezpečnosti údajů, kvality údajů, pravidel pro ochranu údajů, postupů použitelných pro zpracovávání údajů a povinností poskytovat informace podle čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 4 a článku 47.\nVe vhodných případech jsou na úrovni Unie pořádány společné vzdělávací kurzy věnované těmto tématům s cílem prohloubit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi pracovníky orgánů členských států a agentur Unie, kteří jsou zmocnění ke zpracovávání údajů za použití složek interoperability. Zvláštní pozornost je věnována procesu odhalování vícenásobné totožnosti včetně manuálního ověření různých totožností a s tím související nutnosti zachovat vhodné záruky základních práv.\nČlánek 77\nPraktická příručka\nKomise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou eu-LISA a dalšími příslušnými agenturami Unie vypracuje praktickou příručku pro provádění a řízení složek interoperability. Praktická příručka poskytne technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Komise ji přijme formou doporučení.\nČlánek 78\nSledování a hodnocení\n1.   Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů ke sledování vývoje složek interoperability a jejich připojení k vnitrostátnímu jednotnému rozhraní vzhledem k cílům v oblasti plánování a nákladů a ke sledování fungování složek interoperability, pokud jde o porovnání jejich technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.\n2.   Do 12. prosince 2019 a poté každých šest měsíců během fáze vývoje složek interoperability předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu vývoje složek interoperability a jejich připojení k vnitrostátnímu jednotnému rozhraní. Po ukončení vývoje předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které podrobně vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky.\n3.   Čtyři roky po zahájení provozu jednotlivých složek interoperability v souladu s článkem 72 a poté každé čtyři roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování složek interoperability, včetně jejich zabezpečení.\n4.   Dále pak po uplynutí jednoho roku od jednotlivých zpráv agentury eu-LISA vytvoří Komise celkové hodnocení složek interoperability, které obsahují:\na)\nposouzení uplatňování tohoto nařízení;\nb)\nposouzení dosažených výsledků ve vztahu k cílům tohoto nařízení a jeho dopadu na základní práva, včetně zejména posouzení dopadu složek interoperability na právo na nediskriminaci;\nc)\nposouzení fungování internetového portálu včetně údajů o jeho používání a počet žádostí, které byly vyřízeny;\nd)\nposouzení trvající platnosti důvodu pro vznik složek interoperability;\ne)\nposouzení zabezpečení složek interoperability;\nf)\nposouzení využívání CIR ke zjišťování totožnosti;\ng)\nposouzení využívání CIR k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;\nh)\nposouzení všech důsledků, včetně případných nepřiměřených dopadů na plynulost provozu na hraničních přechodech a faktorů majících dopady na souhrnný rozpočet Unie;\ni)\nhodnocení vyhledávání v databázích Interpolu prostřednictvím ESP, včetně informací o počtu shod v databázích Interpolu a informací o veškerých problémech, které se vyskytly.\nCelkové hodnocení podle prvního pododstavce tohoto odstavce zahrnuje případná nezbytná doporučení. Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.\n5.   Do 12. června 2020 a poté každý rok až do přijetí prováděcích aktů Komise uvedených v článku 72 předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o aktuálním stavu příprav na provedení tohoto nařízení v plném rozsahu. Tato zpráva obsahuje rovněž podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o rizicích, která mohou mít dopad na celkové náklady.\n6.   Do dvou let ode dne zahájení provozu MID v souladu s čl. 72 odst. 4 vypracuje Komise posouzení dopadu MID na právo na nediskriminaci. Po první zprávě se posouzení dopadu MID na právo na nediskriminaci stává součástí posouzení uvedeného v odst. 4 písm. b) tohoto článku.\n7.   Členské státy a Europol poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3 až 6. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.\n8.   Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4.\n9.   Každý členský stát a Europol vypracují, při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací a aniž jsou dotčena omezení nutná z důvodu ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku, prevence trestné činnosti a zaručení řádného průběhu vnitrostátních vyšetřování, výroční zprávu o účinnosti přístupu k údajům uloženým v CIR pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů; tato zpráva obsahuje informace a statistiky o:\na)\npřesných účelech nahlížení do údajů, včetně typů teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů,\nb)\noprávněných důvodech pro důvodné podezření, že se na podezřelou osobu, pachatele nebo oběť vztahuje nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (ES) č. 767/2008 nebo nařízení (EU) 2018/1240;\nc)\npočtu žádostí o přístup do CIR pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;\nd)\npočtu a typech případů, které byly završeny úspěšným zjištěním totožnosti;\ne)\npotřebě a využití postupů pro výjimečně naléhavé případy včetně případů, kdy ústřední přístupový bod při následném ověření výjimečnou naléhavost neuznal.\nVýroční zprávy vypracované členskými státy a Europolem se předají Komisi do 30. června následujícího roku.\n10.   Členským státům je poskytnuto technické řešení k řízení žádostí uživatelů o přístup podle článku 22 a k usnadnění shromažďování informací podle odstavců 7 a 9 tohoto článku pro účely vytváření zpráv a statistik uvedených ve zmíněných odstavcích. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví specifikace tohoto technického řešení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 2.\nČlánek 79\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se ESP se použijí ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 72 odst. 1.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se sdílené BMS se použijí ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 72 odst. 2.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se CIR se použijí ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 72 odst. 3.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se MID se použijí ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 72 odst. 4.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se automatizovaných mechanismů a postupů kontroly kvality údajů, společných ukazatelů kvality údajů a minimálních norem kvality údajů se použijí ode dnů stanovených Komisí v souladu s čl. 72 odst. 5.\nUstanovení tohoto nařízení týkající se CRRS se použijí ode dne stanoveného Komisí v souladu s čl. 72 odst. 6.\nČlánky 6, 12, 17, 25, 38, 42, 54, 56, 57, 70, 71, 73, 74, 75, 77 a 78 odst. 1 se použijí ode dne 11. června 2019.\nToto nařízení se použije na Eurodac ode dne použitelnosti přepracovaného znění nařízení (EU) č. 603/2013.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 20. května 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 48.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019. (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.\n(3)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 116.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(6)  Společný postoj Rady 2005/69/SVV ze dne 24. ledna 2005 o výměně některých údajů s Interpolem (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 61).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, S. 53).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(18)  Úř. věst. C 233, 4.7.2018, s. 12.\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).\n(21)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).\n(24)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(25)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(26)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(27)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(28)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(29)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(30)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(31)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(32)  Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).\n(33)  Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).\n(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (viz strana 85 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).\n(36)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).\n(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).\n(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(39)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).\n(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).", "summary": "Interoperabilita mezi informačními systémy EU v prostoru svobody, justice a bezpečnosti\nInteroperabilita mezi informačními systémy EU v prostoru svobody, justice a bezpečnosti\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2019/817, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz\nNařízení (EU) 2019/818, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nCílem nařízení je zlepšit kontroly na vnějších hranicích EU, umožnit lepší odhalování bezpečnostních hrozeb a podvodného zneužívání totožnosti a pomáhat s prevencí nelegální imigrace a v boji s ní.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nTato dvě nařízení týkající se interoperability pokrývají:tři stávající centralizované informační systémy EU pro hranice a bezpečnost – Schengenský informační systém (SIS), vízový informační systém (VIS) a Evropský systém pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl (Eurodac), tři centralizované informační systémy EU ve vývoji – Systém vstupu/výstupu (EES), Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a Evropský informační systém rejstříků trestů – státní příslušníci třetích zemí, údaje z Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).Informační systémy EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva spravuje Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.\nSložky\nNařízení stanovují následující složky interoperability:Evropský vyhledávací portál umožňující příslušným orgánům prohledávat několik informačních systémů současně za využití biografických a biometrických údajů, sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů umožňující vyhledávání a porovnávání biometrických údajů (otisků prstů a snímků obličejů) z několika informačních systémů EU, společné úložiště údajů o totožnosti obsahující biografické a biometrické údaje osob, které nejsou občany EU, v několika informačních systémech EU, detektor vícenásobné totožnosti umožňující odhalení vícenásobných totožností napříč různými informačními systémy EU.PřístupNařízení nemění přístupová práva k jednotlivým informačním systémům EU, ale usnadňují a zlepšují sdílení informací. Poskytují nový dvoufázový postup udělování přístupu orgánů do systémů EES, VIS, ETIAS a Eurodac:prvotní hledání by mělo zobrazovat pouze informaci, že „byly/nebyly nalezeny výsledky“;v případě „shodného výsledku“ by orgány v souladu s příslušnými pravidly a bezpečnostními opatřeními získaly přístup k potřebným informacím.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJÍ?\nPoužije se ode dne 11. června 2019.\nKONTEXT\nNařízení (EU) 2019/817 pozměňuje nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV. Nařízení (EU) 2019/818 pozměňuje nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.Další informace viz:IT systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Rada Evropské unie).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27–84)\nNásledné změny nařízení (EU) 2019/817 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85–135)\nViz konsolidované znění.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1133 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 603/2013, (EU) 2016/794, (EU) 2018/1862, (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup k jiným informačním systémům EU pro účely Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 1–10)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11–87)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1–26)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56–106)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1–71)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20–82)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60–81)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129–136)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5–7)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 26.08.2021"}
{"celex_id": "32018L2001", "reference": "21.12.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 328/82\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001\nze dne 11. prosince 2018\no podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (4) byla několikrát podstatně změněna (5). Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.\n(2)\nV souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je podpora obnovitelných zdrojů energie jedním z cílů politiky Unie v oblasti energetiky. Uvedený cíl sleduje i tato směrnice. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie podle Pařížské dohody o změně klimatu přijatého v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „pařížská dohoda“) a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle Unie snížit do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Závazný cíl Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a příspěvky členských států k tomuto cíli, včetně jejich základních podílů ve vztahu k jejich celkovým národním cílům pro rok 2020, patří mezi prvky s ústředním významem pro energetickou politiku Unie a politiku Unie v oblasti životního prostředí. Další takové prvky s ústředním významem jsou obsaženy v rámci stanoveném touto směrnicí, například pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a pro rozvoj paliv z obnovitelných zdrojů používaných v odvětví dopravy.\n(3)\nVětší využívání energie z obnovitelných zdrojů má rovněž zásadní význam při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování environmentálních, sociálních a zdravotních přínosů a při poskytování významných příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech, v regionech nebo v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva nebo tam, kde dochází k částečné deindustrializaci.\n(4)\nZejména snížení spotřeby energií, intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektroenergetiky, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti a pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.\n(5)\nSměrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné cíle členských států, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v odvětví dopravy, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebovávané v Unii, by měl činit alespoň 27 %. Tento návrh potvrdila Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 23. a 24. října 2014, ve kterých je uvedeno, že členské státy by měly mít možnost stanovit vlastní, ambicióznější cíle, aby splnily své plánované příspěvky k cíli Unie pro rok 2030 a překonaly je.\n(6)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 nazvaném „Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030“ a ze dne 23. června 2016 nazvaném „Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ zašel dále než návrh Komise nebo závěry Evropské rady a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo žádoucí mít výrazně vyšší ambice.\n(7)\nJe tedy třeba přihlížet k ambiciózním cílům stanoveným v Pařížské dohodě, jakož i k technologickému rozvoji, včetně snížení nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.\n(8)\nJe proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Komise by měla mimoto posoudit, zda by tento cíl měl být s ohledem na zásadní snížení nákladů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, mezinárodní závazky Unie v oblasti dekarbonizace nebo v případě výrazného snížení spotřeby energie v Unii zvýšen. Členské státy by měly stanovit svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle procesu správy stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (6).\n(9)\nStanovení závazného unijního cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 by nadále motivovalo k rozvoji technologií sloužících k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.\n(10)\nZa účelem zajištění konsolidace výsledků dosažených v rámci směrnice 2009/28/ES by měly cíle stanovené pro členské státy pro rok 2020 představovat minimální příspěvek členských států k novému rámci do roku 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku. V opačném případě by měly příslušné členské státy přijmout vhodná opatření stanovená v nařízení (EU) 2018/1999 s cílem zajistit, aby byl tento základní podíl zachován. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl v období 12 měsíců, měl by do 12 měsíců od konce tohoto období přijmout dodatečná opatření pro dosažení svého základního podílu. Pokud členský stát tato dodatečná opatření skutečně přijal a splnil svou povinnost dosáhnout základního podílu, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního podílu plnil po celé období, a to jak podle této směrnice, tak podle nařízení (EU) 2018/1999. Nelze proto mít za to, že dotčený členský stát nesplnil svou povinnost dodržet svůj základní podíl po dobu, kdy k dané odchylce došlo. Rámce pro roky 2020 i 2030 slouží cílům politiky Unie v oblasti životního prostředí a v oblasti energetiky.\n(11)\nPokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 32 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Podle nařízení (EU) 2018/1999 může Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle, pokud zjistí nedostatečnou míru ambicí. Pokud Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy uplatnit opatření stanovená v nařízení (EU) 2018/1999 s cílem vyrovnání této odchylky.\n(12)\nZa účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění unijního cíle by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to včetně využití finančních nástrojů.\n(13)\nKomise by se měla při přidělování finančních prostředků zaměřit na snížení kapitálových nákladů u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, neboť tyto náklady mají podstatný dopad na náklady těchto projektů a jejich konkurenceschopnost, jakož i na rozvoj základní infrastruktury pro posílené technicky proveditelné a ekonomicky dostupné využívání energie z obnovitelných zdrojů, jako je infrastruktura přenosových, přepravních a distribučních soustav, inteligentní sítě a propojení.\n(14)\nKomise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými celostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání, s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise by měla rovněž podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a zavést odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.\n(15)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES (8), 2003/30/ES (9) a směrnice 2009/28/ES stanovily definice pro různé druhy energie z obnovitelných zdrojů. Unijní pravidla pro vnitřní trh s energií stanoví obecné definice pro odvětví elektroenergetiky. V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné používat v této směrnici uvedené definice.\n(16)\nJako účinný způsob podpory zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být tato podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, a zavádí tržní systémy pro stanovení nezbytné úrovně podpory. Společně s kroky připravujícími trh na rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů představuje tato podpora klíčový prvek pro zvýšení začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu při současném zohlednění rozdílných schopností malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.\n(17)\nMalá zařízení mohou představovat velký přínos pro lepší přijetí u veřejnosti a k zajištění realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména na místní úrovni. Za účelem zajištění účasti malých zařízení mohou být v souladu s právem Unie týkající se trhu s elektřinou stále nezbytné zvláštní podmínky, včetně tarifů výkupních cen, aby byl zajištěn příznivý poměr mezi náklady a přínosy. Definice malého zařízení pro účely získání podpory je důležitá k tomu, aby byla investorům poskytnuta právní jistota. Pravidla státní podpory definice malého zařízení obsahují.\n(18)\nPodle článku 108 Smlouvy o fungování EU má Komise výlučnou pravomoc při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory, která mohou členské státy zavést za účelem využití energie z obnovitelných zdrojů, s vnitřním trhem. Toto posuzování se provádí na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v souladu s veškerými příslušnými předpisy a pokyny, které může Komise za tímto účelem přijmout. Touto směrnicí není výlučná pravomoc udělená Komisi Smlouvou o fungování EU dotčena.\n(19)\nElektřina z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění v rámci procesu dekarbonizace směřujícího k cíli pro rok 2050, kterým je nízkouhlíková ekonomika. Tržní mechanismy, jako jsou výběrová řízení v rámci veřejné soutěže, v mnoha případech prokázaly schopnost efektivně snižovat náklady na podporu na konkurenčních trzích. Za určitých podmínek však výběrové řízení v rámci veřejné soutěže nemusí nezbytně vést k účinnému určení ceny. Proto se pro zajištění nákladové efektivnosti a pro minimalizaci celkových nákladů na podporu může ukázat jako potřebné zvážit možnost vyvážených výjimek. Členským státům by zejména mělo být povoleno z výběrových řízení a přímého prodeje na trhu vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aby se zohlednily jejich omezenější kapacity. Jelikož Komise posuzuje slučitelnost podpory obnovitelných zdrojů energie s vnitřním trhem jednotlivě případ od případu, tyto výjimky by měly splňovat příslušné minimální hodnoty uvedené v aktuálních pokynech Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. V těchto pokynech na období 2014 až 2020 jsou tyto minimální hodnoty stanoveny na 1 MW (resp. 6 MW nebo 6 výrobních jednotek u větrné energie) v případě výjimek z výběrových řízení a 500 kW (resp. 3 MW nebo 3 výrobní jednotky u větrné energie) v případě výjimek pro přímý prodej na trhu. V zájmu zvýšení účinnosti výběrových řízení za účelem minimalizace celkových nákladů na podporu by výběrová řízení měla v zásadě být nediskriminačním způsobem přístupná všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při koncipování režimů podpory mohou členské státy omezit výběrová řízení na konkrétní technologie, je-li to nezbytné k tomu, aby se zamezilo suboptimálním výsledkům, pokud jde o omezení soustavy a stabilitu sítě, náklady na integraci systému a potřebu dosáhnout diverzifikace skladby zdrojů energie a o dlouhodobý potenciál technologií.\n(20)\nVe svých závěrech ze dne 23. a 24. října 2014 ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ Evropská rada poukázala na to, že je důležitý propojenější vnitřní trh s energií a že je nutné zajistit dostatečnou podporu s cílem začleňovat stále větší množství variabilní energie z obnovitelných zdrojů, a umožnit tak Unii dostát svým ambicím vedoucího aktéra v rámci energetického přechodu. Proto je důležité a urgentní zvýšit míru propojení a dosáhnout pokroku při plnění cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.\n(21)\nPři koncipování režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie by členské státy měly zvážit dostupné udržitelné dodávky biomasy a vzít náležitě v potaz zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (10), aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu.\n(22)\nČlenské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají odlišné režimy podpory. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je nezbytné, aby členské státy nadále mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory v souladu s jejich odlišnými potenciály. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajištění řádného fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly vypracovat účinná vnitrostátní opatření pro jejich příslušný příspěvek k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro jakékoli cíle, které si pro sebe samy stanovily. Tato směrnice by měla usnadnit poskytování přeshraniční podpory energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tím byly neúměrně dotčeny vnitrostátní režimy podpory.\n(23)\nZpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů podporující konvergenci a spolupráci za účelem přispět k závaznému cíli Unie. Je proto vhodné podporovat členské státy, aby postupně a částečně zpřístupnily podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné zpřístupnění provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování EU, včetně článků 30, 34 a 110 této Smlouvy. Protože toky elektřiny nelze vysledovat, je vhodné spojit zpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti s podíly, které představují úsilí směřující ke skutečným úrovním fyzických propojení, a umožnit členským státům, aby omezily své otevřené režimy podpory na členské státy, se kterými mají přímé síťové spojení, což představuje praktický ukazatel pro prokázání existence fyzických toků mezi členskými státy. To by však v žádném případě nemělo mít vliv na mezioblastní nebo přeshraniční fungování trhů s elektřinou.\n(24)\nV zájmu zajištění toho, aby zpřístupnění režimů podpory bylo vzájemné a přinášelo oboustranný prospěch, by měla být mezi zúčastněnými členskými státy podepsána dohoda o spolupráci. Členské státy by si měly ponechat kontrolu nad tempem, jímž jsou na jejich území zaváděny kapacity pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, zejména aby zohlednily související náklady na integraci a požadované investice do sítí. Členským státům by proto mělo být povoleno omezit účast zařízení umístěných na jejich území na výběrových řízeních, které jim zpřístupnily jiné členské státy. Tyto dohody o spolupráci by měly dostatečným způsobem odrážet všechny příslušné aspekty, například to, jak jsou započítávány náklady týkající se projektů, které jsou budovány jedním státem na území jiného státu, včetně výdajů spojených s posilováním sítí, přenosy energie, skladovacími a záložními kapacitami, jakož i možnými přetíženími sítě. Členské státy by v těchto dohodách měly rovněž řádně zvážit všechna opatření, která mohou umožnit nákladově efektivní začlenění takové dodatečné kapacity elektřiny z obnovitelných zdrojů, ať už jsou regulativní povahy (například související s uspořádáním trhu), nebo umožňují dodatečné investice do různých zdrojů flexibility (například propojení, skladování, reakce na poptávku nebo flexibilní výroba).\n(25)\nČlenské státy by měly zamezit rušivým situacím způsobeným nadměrným dovozem zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba zvážit využití přístupu založeného na životním cyklu a podporovat jej.\n(26)\nČlenské státy by měly zajistit, aby se společenství pro obnovitelné zdroje mohla účastnit dostupných režimů podpory za stejných podmínek jako velcí účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům povoleno přijmout opatření ve prospěch společenství pro obnovitelné zdroje, například poskytovat jim informace a technickou a finanční podporu, snížit administrativní požadavky, včetně kritérií pro výběrová řízení zaměřená na společenství, vytvořit pro ně individuálně uzpůsobená nabídková okna nebo jim umožnit, aby byla odměňována prostřednictvím přímé podpory, pokud dodrží požadavky pro malá zařízení.\n(27)\nPři plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by měly být brány v potaz politiky týkající se účasti těch, kdo jsou projekty dotčeni, zejména místního obyvatelstva.\n(28)\nSpotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, včetně informací o energetické náročnosti systémů vytápění a chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.\n(29)\nAniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů předvídatelné a stabilní a měly by být bez častých nebo retroaktivních změn. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost. Mimoto by měl být zveřejněn dlouhodobý orientační harmonogram zahrnující hlavní aspekty očekávané podpory, aniž by byla dotčena schopnost členských států rozhodnout o přidělení rozpočtu v letech, na které se harmonogram vztahuje.\n(30)\nPovinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, zajištění přehlednosti pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení (EU) 2018/1999 uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené tímto nařízením.\n(31)\nJe třeba umožnit stanovení transparentních a jednoznačných pravidel pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů.\n(32)\nPři výpočtu přínosu vodní a větrné energie pro účely této směrnice by se měly následky klimatických výkyvů vyrovnat použitím normalizačního vzorce. Navíc by elektřina vyrobená v přečerpávacích elektrárnách z vody, která byla nejprve vypumpována vzhůru, neměla být považována za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.\n(33)\nTepelná čerpadla, která umožňují využití energie z okolního prostředí a geotermální energie na využitelné teplotní úrovni, nebo systémy poskytující chlazení potřebují k fungování elektřinu nebo jinou dodatečnou energii. Energie použitá pro pohon těchto systémů by proto měla být odečtena od celkové využitelné energie nebo energie odstraněné z dané oblasti. Mělo by se přihlédnout pouze k takovým systémům vytápění a chlazení, u nichž výstup nebo energie odstraněná z oblasti významně převyšuje primární energii nezbytnou k jejich pohonu. Systémy chlazení přispívají k využívání energie ve členských státech, a je proto vhodné, aby metody výpočtu zohlednily podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v takových systémech ve všech odvětvích koncového využití.\n(34)\nPasivní energetické systémy využívají konstrukci budov k zužitkování energie. To je považováno za úsporu energie. Aby se vyloučilo dvojí započtení, energie zužitkovaná tímto způsobem by neměla být pro účely této směrnice brána v úvahu.\n(35)\nNěkteré členské státy mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl letecké dopravy. Vzhledem ke stávajícím technologickým a regulačním omezením, která brání komerčnímu používání biopaliv v letecké dopravě, je proto vhodné stanovit pro tyto členské státy při výpočtu jejich hrubé konečné spotřeby energie ve vnitrostátní letecké dopravě částečnou výjimku v tom, že se do výpočtu nezahrne množství, o které překročí 1,5 násobek průměru hrubé konečné spotřeby energie Unie v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 6,18 %. Kypr a Malta, vzhledem ke svému ostrovnímu a okrajovému rázu, spoléhají zejména na letectví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich občany a hospodářství. V důsledku toho mají Kypr a Malta ve své hrubé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměru Unie v roce 2005. Stávající technologická a regulační omezení tak na ně působí nepřiměřeně. Je tudíž vhodné, aby mohly využít výjimky, pro množství překračující průměr hrubé konečné spotřeby energie Unie v letecké dopravě v roce 2005 stanovený Eurostatem, tj. 4,12 %.\n(36)\nVe sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ byl zdůrazněn mimořádný střednědobý význam pokročilých biopaliv a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu pro odvětví letectví.\n(37)\nV zájmu zajištění toho, aby seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv jiných biopaliv a bioplynu obsažený v příloze IX této směrnice zohlednil zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zvážit zahrnutí dalších surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.\n(38)\nZa účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíle Unie stanoveného touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu energie z obnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu by Komise měla zavést platformu Unie pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „URDP“), která umožní obchodování s podíly energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy, a to navíc k dvoustranným smlouvám o spolupráci. Cílem URDP je doplnit dobrovolné zpřístupnění režimů podpory projektům umístěným v jiných státech. Tyto dohody mezi členskými státy zahrnují statistické převody, společné projekty členských států nebo společné režimy podpory.\n(39)\nČlenské státy by měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí a v informování občanů o výhodách plynoucích z využívání mechanismů spolupráce. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílového podílu energie z obnovitelných zdrojů a jeho plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou statistické převody mezi členskými státy, ať zavedené dvoustranně či prostřednictvím URDP, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměny informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv zavedené nařízením (EU) 2018/1999, nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.\n(40)\nDo podílů energie z obnovitelných zdrojů členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení energie z neobnovitelných zdrojů energií z obnovitelných zdrojů bude mít v Unii a ve třetích zemích přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství (11) vztahují na smluvní strany uvedené smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.\n(41)\nV případě realizace společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dané třetí zemi nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie.\n(42)\nTato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale přispívá rovněž k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových a dalších partnerských zemích za plného dodržování mezinárodního práva a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů.\n(43)\nPostup používaný pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měl být při uplatňování pravidel na konkrétní projekty objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený. Zejména je třeba zamezit veškerým zbytečným nákladům, které by mohly vzniknout v důsledku zařazení projektů, jimiž se zavádí energie z obnovitelných zdrojů, mezi zařízení, která představují zvýšené zdravotní riziko.\n(44)\nZa účelem rychlého rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a s ohledem na jejich celkově vysokou kvalitu, pokud jde o udržitelnost a přínos pro životní prostředí, by členské státy měly při uplatňování správních postupů nebo plánovacích nástrojů a právních předpisů týkajících se udělování povolení zařízením, pokud jde o snižování znečištění a kontrolu průmyslových zařízení, boj se znečištěním ovzduší nebo prevenci nebo minimalizaci vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí, přihlédnout k příspěvku obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, zejména ve srovnání se zařízeními vyrábějícími energii z neobnovitelných zdrojů.\n(45)\nJe třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právem Unie v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů.\n(46)\nGeotermální energie je důležitým místním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů, který má zpravidla nižší emise než fosilní paliva, a některé druhy geotermálních elektráren produkují téměř nulové emise. V závislosti na geologických rysech dané oblasti se však při výrobě geotermální energie mohou rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí. Proto by Komise měla usnadňovat pouze zavádění využívání geotermální energie s nízkým dopadem na životní prostředí, které ve srovnání s neobnovitelnými zdroji povede ke snížení emisí skleníkových plynů.\n(47)\nNa celostátní, regionální a případně místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány energeticky účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními zaměřenými na úsporu energie a zvyšování energetické účinnosti.\n(48)\nZa účelem usnadnění a urychlení procesu stanovování minimálních úrovní pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách by měl výpočet uvedených minimálních úrovní v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, poskytnout dostatečný základ pro posouzení, zda je začlenění minimálních úrovní obnovitelných zdrojů energie technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy by mimo jiné měly v zájmu splnění těchto požadavků umožnit využití účinného dálkového vytápění a chlazení nebo další energetické infrastruktury, nejsou-li systémy dálkového vytápění a chlazení dostupné.\n(49)\nV zájmu zajištění toho, aby vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházela z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a aby zajišťují větší začlenění energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a z odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o obnovitelné zdroje energie a využívání odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení, zejména s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v zařízeních pro vytápění a chlazení a podporovat konkurenceschopné a účinné dálkové vytápění a chlazení. V zájmu zajištění konzistentnosti s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (12).\n(50)\nUkázalo se, že neexistence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poskytování poradenství žadatelům během celého řízení o jejich žádosti o správní povolení a udělení tohoto povolení prostřednictvím administrativního kontaktního místa by mělo snížit složitost pro zhotovitele projektů a zvýšit efektivitu i transparentnost, a to i pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje. Toto poradenství by mělo být poskytováno na vhodné úrovni správy, a to při zohlednění specifických rysů členských států. Jednotná kontaktní místa by měla žadatele v rámci celého správního postupu vést a být mu nápomocna, tak aby žadatel nemusel kontaktovat jiné správní orgány za účelem dokončení povolovacího postupu, ledaže by tomu žadatel dal přednost.\n(51)\nZdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení správních povolovacích postupů a jasná lhůta pro přijetí rozhodnutí ze strany příslušných orgánů s pravomocí vydat povolení pro zařízení na výrobu elektřiny na základě vyplněné žádosti by mělo podnítit účinnější řešení postupů, a tím i snížit administrativní náklady. Měla by být dána k dispozici příručka postupů za účelem snazšího pochopení těchto postupů zhotoviteli projektů a občany, kteří si přejí investovat do obnovitelných zdrojů energie. S cílem podpořit využívání obnovitelných zdrojů mikropodniky, malými a středními podniky a jednotlivými občany v souladu s cíli stanovenými v této směrnici by v případě malých projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných, jako jsou střešní solární zařízení, měly být zavedeny postupy pro oznamování připojení k síti na základě prostého oznámení příslušnému orgánu. S cílem reagovat na vzrůstající potřebu modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měly být stanoveny zjednodušené povolovací postupy. Touto směrnicí, zejména ustanoveními o organizaci a trvání správního povolovacího postupu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně předpisů na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mohou být počáteční lhůty prodlouženy až o jeden rok.\n(52)\nJe potřeba odstranit nedostatky v informování a odborné přípravě, zejména v odvětví vytápění a chlazení, s cílem podpořit využívání energie z obnovitelných zdrojů.\n(53)\nPokud je přístup k povolání spočívajícímu v provádění instalace nebo jeho výkon regulovaným povoláním, jsou podmínky pro uznání odborných kvalifikací stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (13). Tato směrnice se proto použije, aniž by byla dotčena směrnice 2005/36/ES.\n(54)\nAčkoli směrnice 2005/36/ES stanoví požadavky na vzájemné uznávání odborných kvalifikací, včetně architektů, je rovněž zapotřebí zajistit, aby projektanti a architekti brali ve svých plánech a projektech řádně v úvahu optimální kombinaci obnovitelných zdrojů energie a vysoce účinných technologií. Za tím účelem by členské státy měly poskytnout jasné pokyny. Tím nejsou dotčena ustanovení uvedené směrnice, zejména její články 46 a 49.\n(55)\nJediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. V zájmu zajištění toho, aby informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, by však záruky původu neměly být započítávány a vykazovány dvakrát. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů vykázána nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.\n(56)\nJe vhodné umožnit, aby spotřebitelský trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů přispěl k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly požadovat, aby dodavatelé elektřiny oznamující konečným spotřebitelům svou skladbu zdrojů energie podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo uvádějící energii pro spotřebitele na trh s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů použili záruky původu ze zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů.\n(57)\nJe důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele. Ke zvýšení kvality těchto informací poskytovaných spotřebitelům by členské státy měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů, s výjimkou případů, kdy se rozhodnou nevydávat záruky původu výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory. Pokud se členské státy v takovém případě rozhodnou vydávat záruky původu, výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory, nebo se rozhodnou nevydávat záruky původu přímo výrobcům, měly by mít možnost si zvolit, jakými prostředky a mechanismy zohlední tržní hodnotu těchto záruk původu. Pokud výrobci energie z obnovitelných zdrojů rovněž obdrží finanční podporu, tržní hodnota záruk původu pro stejnou výrobu by měla být zohledněna odpovídajícím způsobem v příslušném režimu podpory.\n(58)\nSměrnice 2012/27/EU stanoví záruky původu, které dokládají původ elektřiny vyrobené ve vysoce účinných zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Využití těchto záruk původu však není specifikováno, takže může být rovněž umožněno při poskytování informací o použití energie z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.\n(59)\nZáruky původu, jež jsou v současnosti zavedeny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, by měly být rozšířeny i na plyn z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly mít možnost rozšířit systém záruk původu na neobnovitelné zdroje energie. To by zajistilo konzistentní prostředek prokázání původu plynů z obnovitelných zdrojů, jako je biometan, vůči konečným zákazníkům, a usnadnilo by to rozsáhlejší přeshraniční obchod s takovými plyny. Umožnilo by se tím také vytvoření záruk původu pro jiné plyny z obnovitelných zdrojů, například vodík.\n(60)\nJe třeba podporovat začleňování energie z obnovitelných zdrojů do přenosové a distribuční sítě a používání systémů skladování energie pro integrovanou variabilní výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o pravidla upravující dispečink a přístup k síti. Rámec pro začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanoven v jiném právu Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou. Tento rámec však neobsahuje ustanovení o začlenění plynu z obnovitelných zdrojů do plynovodní sítě. Je proto nezbytné je zahrnout do této směrnice.\n(61)\nUznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na celostátní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a zlepšit poskytování technické pomoci a programů odborné přípravy s cílem posílit regulační, technické a finanční odborné znalosti a zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků Unie, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.\n(62)\nRegionální a místní orgány si pro obnovitelné zdroje energie často stanoví ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo iniciativy pro inteligentní města nebo inteligentní obce, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Tyto sítě jsou zásadní a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované inovativní regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států spolupracovat a zajišťovat společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty. Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.\n(63)\nV rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.\n(64)\nČlánek 349 Smlouvy o fungování EU uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní obnovitelné zdroje energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál energie z obnovitelných zdrojů a potřeby veřejné podpory. Měla by být stanovena odchylka, pokud jde o omezený místní dopad, která umožní členským státům přijmout zvláštní kritéria v zájmu zajištění způsobilosti k finanční podpoře pro spotřebu některých paliv z biomasy. Členské státy by měly mít možnost přijmout taková zvláštní kritéria pro zařízení využívající paliva z biomasy a umístěná v nejvzdálenějších regionech, jak jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jakož i pro biomasu, která se používá jako palivo v uvedených zařízeních a která nevyhovuje harmonizovaným kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici. Taková zvláštní kritéria pro paliva z biomasy by měla platit bez ohledu na místo původu dané biomasy v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi. Jakákoli zvláštní kritéria by navíc měla být objektivně odůvodněna energetickou nezávislostí dotčeného nejvzdálenějšího regionu a zajištěním hladkého přechodu ke kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici v daném nejvzdálenějším regionu.\nVzhledem k tomu, že skladbu zdrojů energie k výrobě elektřiny pro nejvzdálenější regiony tvoří v podstatě do značné míry topný olej, je nutné umožnit, aby byla v těchto regionech řádně zohledněna kritéria úspor emisí skleníkových plynů. Bylo by proto vhodné zavést pro elektřinu vyráběnou v nejvzdálenějších regionech zvláštní nástroj referenčního fosilního paliva. Členské státy by měly zajistit účinný soulad se svými zvláštními kritérii. V neposlední řadě, a aniž by tím byla dotčena podpora poskytnutá v souladu s režimy podpory v souladu s touto směrnicí, by členské státy neměly z důvodu jiných udržitelných hledisek odmítnout zohlednění biopaliv a biokapalin získaných v souladu s touto směrnicí. Cílem tohoto zákazu je zajistit, aby biopaliva a biokapaliny, které jsou v souladu s harmonizovanými kritérii stanovenými touto směrnicí, i nadále využívaly cílů usnadnění obchodu, o něž usiluje tato směrnice, včetně s ohledem na dotčené nejvzdálenější regiony.\n(65)\nJe vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.\n(66)\nS rostoucím významem samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů je třeba definovat samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednající samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rovněž je nezbytné zavést regulační rámec, jenž by samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnil vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat elektřinu bez nepřiměřené zátěže. Občané, kteří bydlí v bytech, by například měli být schopni využívat uvedených spotřebitelských možností ve stejné míře jako domácnosti v rodinných domech. Členské státy by však měly mít povoleno rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů vzhledem k jejich rozdílným znakům v rozsahu, v němž je takové rozdílné zacházení úměrné a řádně zdůvodněné.\n(67)\nPosílení postavení společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů rovněž poskytuje společenstvím pro obnovitelné zdroje příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly vhodným způsobem využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.\n(68)\nSamospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů by se neměli potýkat s diskriminačními či neúměrnými břemeny a náklady a neměly by jim být ukládány neoprávněné poplatky. Měl by být zohledněn jejich příspěvek k dosažení cíle v oblasti klimatu a energetiky a náklady a přínosy, kterými přispívají v rámci širšího energetického systému. Členské státy by proto obecně neměly ukládat poplatky za elektřinu, kterou vyrobili a spotřebovali v týchž prostorách samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů. Členské státy by nicméně měly mít povoleno uložit nediskriminační a úměrné poplatky za tuto elektřinu, je-li to nutné k zajištění finanční udržitelnosti elektrizační soustavy, k omezení podpory na objektivně nezbytnou a k účinnému využívání svých systémů podpory. Zároveň by členské státy měly zajistit, aby samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů přispívali vyváženým a přiměřeným způsobem k celkovému systému sdílení nákladů na výrobu, distribuci a spotřebu elektřiny, když je elektřina dodána do sítě.\n(69)\nZa tímto účelem by členské státy obecně neměly elektřinu individuálně vyrobenou a spotřebovanou v týchž prostorách samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů zpoplatňovat. Aby však tato pobídka neměla dopad na finanční stabilitu režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie, mělo by být možné ji omezit na malá zařízení o výkonu nejvýše 30 kW. V určitých případech by členské státy měly mít povoleno uložit poplatky samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů za elektřinu, kterou sami spotřebují, pokud tyto členské státy účinně využívají své režimy podpory a uplatňují nediskriminační a efektivní přístup ke svým režimům podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost použít částečná osvobození od poplatků či dávek nebo kombinace tohoto osvobození a podpory, až po úroveň nezbytnou k zajištění ekonomické životaschopnosti takových projektů.\n(70)\nÚčast místních občanů a místních orgánů na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím společenství pro obnovitelné zdroje vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což vede k místním investicím, větší možnosti volby pro spotřebitele a větší účasti občanů na energetickém přechodu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů. Opatření umožňující společenstvím pro obnovitelné zdroje soutěžit za rovnocenných podmínek s jinými výrobci mají za cíl rovněž zvýšit účast místních občanů na projektech energie z obnovitelných zdrojů, a tudíž zvýšit akceptaci energií z obnovitelných zdrojů.\n(71)\nSpecifické charakteristiky místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžila s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Proto by mělo být možné, aby si členské státy pro společenství pro obnovitelné zdroje zvolily jakoukoli formu právního subjektu, bude-li takový subjekt oprávněn vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti. Aby nedocházelo ke zneužívání a byla zajištěna široká účast, měla by mít společenství pro obnovitelné zdroje možnost zůstat nezávislá na jednotlivých členech a dalších tradičních aktérech trhu, kteří se na společenství podílejí jako členové či podílníci, nebo kteří spolupracují jinými prostředky, jako jsou investice. Účast na projektech energie z obnovitelných zdrojů by měla být dostupná všem potenciálním místním členům na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií. Mezi opatření kompenzující nevýhody plynoucí ze specifických charakteristik místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, patří to, že se společenstvím pro obnovitelné zdroje umožní působit v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace. Společenství pro obnovitelné zdroje by měla mít možnost vzájemně mezi sebou sdílet energii, která je vyrobena zařízeními jimi vlastněnými. Členové společenství by však neměli být osvobozeni od příslušných nákladů, poplatků, dávek a daní, které by v podobné situaci museli nést koneční spotřebitelé nebo výrobci, kteří nejsou členy daného společenství, nebo je-li pro tyto přenosy použita veřejná síťová infrastruktura.\n(72)\nSpotřebitelé v domácnostech a společenství, již jsou samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů, by si měli zachovat svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na uzavření smlouvy s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.\n(73)\nOdvětví vytápění a chlazení, které představuje přibližně polovinu konečné spotřeby energie v Unii, je považováno za klíčový sektor, pokud jde o zrychlení dekarbonizace energetického systému. Jedná se rovněž o strategické odvětví z hlediska energetické bezpečnosti, jelikož podle projekcí by do roku 2030 mělo okolo 40 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pocházet z vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů. V důsledku neexistence harmonizované strategie na úrovni Unie, nedostatečné internalizace externích nákladů a roztříštěnosti trhů s vytápěním a chlazením však došlo v tomto odvětví dosud k relativně malému pokroku.\n(74)\nNěkolik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020. Nicméně při neexistenci závazných cílů členských států na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky postačovat k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050. Za účelem dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů v celé Unii, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí nebo nevedlo k nepřiměřeným celkovým nákladům. Za účelem minimalizace tohoto rizika by se při navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení měla zohlednit situace těch členských států, kde tento podíl je již velmi vysoký, nebo v nichž odpadní teplo a chlad nejsou používány, například Kypru či Malty.\n(75)\nDálkové vytápění a chlazení v současnosti představuje přibližně 10 % poptávky po teplu v Unii, ovšem s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Strategie Komise pro vytápění a chlazení uznala potenciál, který má dálkové vytápění pro dekarbonizaci díky vyšší energetické účinnosti a zavádění energie z obnovitelných zdrojů.\n(76)\nStrategie pro energetickou unii rovněž uznala roli, kterou v transformaci energetiky mají občané tím, že přijmou odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu.\n(77)\nMěl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (14) a směrnice 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.\n(78)\nV oblasti dálkového vytápění je proto nezbytné umožnit přechod na energii z obnovitelných zdrojů a zabránit fixaci na určité regulační postupy a technologie a blokování určitých technologií, a to posílením práv výrobců energie z obnovitelných zdrojů a konečných spotřebitelů, a poskytnout konečným spotřebitelům nástroje, jež jim usnadní výběr energeticky nejúčinnějších řešení, která zohledňují budoucí potřeby v oblasti vytápění a chlazení v souladu s očekávanými kritérii energetické náročnosti budov. Koneční spotřebitelé by měli obdržet transparentní a spolehlivé informace o účinnosti soustav dálkového vytápění a chlazení a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých konkrétních dodávkách tepla nebo chladu.\n(79)\nAby byli spotřebitelé využívající soustavy dálkového vytápění a chlazení, které nejsou účinnými soustavami dálkového vytápění a chlazení, chráněni a měli možnost zajišťovat si vlastní vytápění či chlazení z obnovitelných zdrojů a s výrazně vyšší energetickou účinností, měli by mít právo se odpojit, a přestat tak využívat služeb vytápění nebo chlazení z neúčinných soustav dálkového vytápění a chlazení na úrovni celé budovy ukončením své smlouvy nebo případně, pokud se smlouva týká více budov, změnou smlouvy s provozovatelem soustavy dálkového vytápění nebo chlazení.\n(80)\nPro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů přímé a nepřímé změny ve využívání půdy je vhodné omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využití těchto biopaliv a biokapalin. Zavedení limitu na úrovni Unie by nemělo členským státům bránit v tom, aby stanovily nižší limity pro množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat na vnitrostátní úrovni do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využívaní těchto biopaliv a biokapalin.\n(81)\nSměrnice 2009/28/ES zavedla soubor kritérií udržitelnosti včetně kritérií chránících půdu s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdu s velkou zásobou uhlíku, ale nezahrnula otázku nepřímé změny ve využívání půdy. K nepřímé změně ve využívání půdy dojde, pokud pěstování plodin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nahradí tradiční pěstování plodin pro potravinářské nebo krmné účely. Tato dodatečná poptávka může zvýšit tlak na půdu a vést k rozšíření zemědělské půdy do oblastí s velkou zásobou uhlíku, jako jsou lesy, mokřady a rašeliniště, což zapříčiní další emise skleníkových plynů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 (15) konstatovala, že rozsah nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s emisemi skleníkových plynů by mohl částečně či zcela anulovat úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Existují sice rizika plynoucí z nepřímé změny ve využívání půdy, ovšem výzkum ukazuje, že míra účinku závisí na mnoha faktorech, včetně druhu suroviny použité pro výrobu paliva, úrovně dodatečné poptávky po surovině, která je vyvolána používáním biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, jakož i míry, do jaké je půda s velkou zásobou uhlíku po celém světě chráněna.\nTřebaže v současnosti nelze jednoznačně stanovit úroveň emisí skleníkových plynů způsobenou nepřímou změnou ve využívání půdy s mírou přesnosti vyžadovanou pro zahrnutí do metodiky výpočtu emisí skleníkových plynů, nejvyšší rizika nepřímé změny ve využívání půdy byla identifikována pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze surovin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku. Je proto obecně vhodné omezit biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin, které tato směrnice podporuje, a navíc požadovat, aby členské státy stanovily konkrétní a postupně se snižující limit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z potravinářských a krmných plodin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku. Na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy by se tento konkrétní a postupně se snižující limit neměl vztahovat.\n(82)\nNepřímou změnu ve využívání půdy může zmírnit zvýšení výnosů v zemědělských odvětvích prostřednictvím zdokonalených zemědělských postupů, investic do lepších strojních zařízení a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů podpory produktivity pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování plodin na plochách, které dříve nebyly k pěstování těchto plodin využívány. Existují-li důkazy o tom, že taková opatření vedla ke zvýšení produkce nad rámec očekávaného nárůstu produktivity, měly by být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z této dodatečné suroviny považovány za biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. V tomto procesu by měly být zohledněny roční výkyvy ve výnosech.\n(83)\nSměrnice (EU) 2015/1513 vyzvala Komisi, aby neprodleně předložila ucelený návrh nákladově efektivní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a s hlavním cílem, kterým je dekarbonizace odvětví dopravy. Povinnost členských států požadovat po dodavatelích paliv, aby dodávali určitý celkový podíl paliv z obnovitelných zdrojů, může poskytnout jistotu investorům a podpořit kontinuální rozvoj alternativních paliv z obnovitelných zdrojů používaných v odvětví dopravy včetně pokročilých biopaliv, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů používané v odvětví dopravy. Protože alternativní paliva z obnovitelných zdrojů nemusí být dostupná či nákladově efektivní pro všechny dodavatele paliv, je vhodné umožnit členským státům, aby mezi dodavateli paliv rozlišovaly a vyňaly z této povinnosti, je-li to třeba, určité typy dodavatelů paliv. Jelikož se s palivy používanými v odvětví dopravy snadno obchoduje, měli by být dodavatelé paliv v členských státech s nízkým množstvím příslušných zdrojů pravděpodobně schopni snadno získat paliva z obnovitelných zdrojů odjinud.\n(84)\nZa účelem zajištění transparentnosti a sledovatelnosti paliv z obnovitelných zdrojů by měla být zřízena unijní databáze. I když by členským státům mělo být povoleno nadále využívat nebo zřídit vnitrostátní databáze, měly by tyto vnitrostátní databáze být propojeny s evropskou databází, aby bylo zajištěno okamžité předávání údajů a harmonizace toků údajů.\n(85)\nPokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze surovin uvedených v příloze této směrnice, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a elektřina z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Cílem povinnosti členských států požadovat po dodavatelích paliv zajištění minimálního podílu pokročilých biopaliv a některých bioplynů je podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv. Je důležité zajistit, aby tato povinnost rovněž podporovala zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.\n(86)\nV oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektromobility v silniční dopravě, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy.\n(87)\nPředpokládá se, že elektromobilita bude do roku 2030 představovat podstatnou část energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Měly by být poskytnuty další pobídky s ohledem na rychlý rozvoj elektromobility a potenciál tohoto odvětví pro Unii, pokud jde o růst a zaměstnanost. Pro podporu využívání elektřiny v odvětví dopravy a za účelem snížení komparativní nevýhody v energetické statistice by měly být využívány multiplikační koeficienty pro elektřinu z obnovitelných zdrojů dodanou pro odvětví dopravy. Jelikož není možné do statistik započítat prostřednictvím speciálního měření (například dobíjení doma) veškerou elektřinu dodanou pro silniční vozidla, měly by být pro zajištění řádného započítání pozitivních dopadů elektrifikované dopravy založené na energii z obnovitelných zdrojů použity multiplikační koeficienty. Měly by být prozkoumány možnosti, jak zajistit, aby byla nová poptávka po elektřině v odvětví dopravy uspokojena prostřednictvím dodatečných kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.\n(88)\nS ohledem na klimatická omezení, která omezují možnost spotřebovávat určité druhy biopaliv z technických důvodů, z důvodu obav o zdraví a životní prostředí a z důvodu velikosti a struktury trhu s palivy je vhodné, aby Kypr a Malta měly pro účely prokázání souladu s vnitrostátními povinnostmi ohledně energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou uloženy dodavatelům paliv, povoleno tato inherentní omezení zohlednit.\n(89)\nPodpora recyklovaných uhlíkových paliv může rovněž přispět k politickým cílům diverzifikace dodávek energie a dekarbonizace odvětví dopravy, pokud splňují příslušné minimální prahové hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti uložené dodavatelům paliv, přičemž členským státům by měla být dána možnost nezahrnout tato paliva do této povinnosti, pokud si to nepřejí. Jelikož zdroje uvedených paliv jsou neobnovitelné, neměla by se uvedená paliva započítávat do celkového cíle Unie pro energii z obnovitelných zdrojů.\n(90)\nKapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy jsou důležitá pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích, u nichž se očekává, že se budou dlouhodobě spoléhat na kapalná paliva. V zájmu zajištění toho, aby paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu přispívala ke snížení skleníkových plynů, by měla elektřina spotřebovávaná k výrobě paliv být obnovitelného původu. Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vypracovat spolehlivou unijní metodiku používanou v případě, kdy je tato elektřina odebírána ze sítě. Tato metodika by měla zajistit, aby mezi výrobní jednotkou elektřiny, se kterou má producent dvoustrannou smlouvu o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, a výrobou paliv existovala časová a zeměpisná korelace. Například paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu nelze započítat jako paliva z plně obnovitelných zdrojů, jsou-li vyrobena v době, kdy smluvně zajištěná jednotka pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nevyrábí elektřinu. Jiným příkladem je přetížení elektrizační soustavy, kdy mohou být paliva započítána jako paliva z plně obnovitelných zdrojů pouze tehdy, jestliže se výroba elektřiny a výrobny paliv nacházejí na stejné straně přetížení. Navíc by měl být přítomen prvek adicionality v tom smyslu, že výrobce paliv přispívá k zavádění nebo k financování obnovitelných zdrojů energie.\n(91)\nSuroviny, jež mají při využití pro biopaliva nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména suroviny pro pokročilá biopaliva a bioplyn pro dopravu, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. V zájmu zajištění toho, aby tato příloha byla aktualizována v souladu s posledním technologickým vývojem, a současného zamezení nezamýšleným negativním účinkům by Komise měla tuto přílohu podrobit přezkumu a vyhodnotit, zda ji doplnit o nové suroviny.\n(92)\nNáklady na připojení nových výrobců plynu z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě by měly být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě přinášejí vnoření místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.\n(93)\nZa účelem využití veškerého potenciálu biomasy – s výjimkou rašeliny či materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo přeměněných na fosilní materiály – k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.\n(94)\nBiopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používané k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly povinně splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Harmonizace těchto kritérií pro biopaliva a biokapaliny je základem pro dosažení cílů energetické politiky Unie, jak jsou uvedeny v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tato harmonizace zajišťuje fungování vnitřního trhu s energií, a tím, zejména s ohledem na povinnost členského státu neodmítnout na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti biopaliva a biokapaliny získané v souladu s touto směrnicí, usnadňuje obchod mezi členskými státy s biopalivy a biokapalinami, které příslušná kritéria splňují. Pozitivní účinky harmonizace výše uvedených kritérií na hladké fungování vnitřního trhu s energií a na zabránění narušení hospodářské soutěže v Unii nelze popřít. V případě paliv z biomasy by členské státy měly mít povoleno stanovit dodatečná kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.\n(95)\nV souvislosti s touto směrnicí by měla Unie přijmout vhodná opatření, včetně propagace kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.\n(96)\nProdukce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky podle této směrnice na podporu jejich používání by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za všeobecnou hodnotu, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům.\n(97)\nLesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. S cílem stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými údaji a příslušnými mezinárodními normami by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci.\n(98)\nPůda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporou emisí skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, by se neměla přeměnit na půdu zamýšlenou pro výrobu zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany hospodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásobami uhlíku, která by se ukázala jako nevhodná pro pěstování zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím více než 30 %.\n(99)\nV rámci společné zemědělské politiky by zemědělci Unie za účelem získání přímé podpory měli dodržet komplexní soubor environmentálních požadavků. Dodržení uvedených požadavků lze nejúčinněji ověřit v kontextu zemědělské politiky. Zahrnutí uvedených požadavků do režimu udržitelnosti není vhodné, jelikož kritéria udržitelnosti pro bioenergii by měla stanovit objektivní a globálně použitelná pravidla. Ověřování souladu podle této směrnice by s sebou rovněž neslo riziko nadbytečné administrativní zátěže.\n(100)\nZemědělské suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být vyráběny za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě. Kvalita půdy a uhlík v půdě by proto měly být zahrnuty do sledovacích systémů provozovatelů či vnitrostátních orgánů.\n(101)\nJe vhodné zavést v celé Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využít potenciálu svých zdrojů za účelem zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a své energetické nezávislosti.\n(102)\nV zájmu zajištění toho, aby i přes rostoucí poptávku po lesní biomase byla těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, aby byla zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, aby byly zachovány zdroje biologické rozmanitosti a aby byly sledovány zásoby uhlíku, by měly dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, a prováděnými vnitrostátními právními předpisy nebo osvědčenými postupy řízení na úrovni oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.\n(103)\nTěžba v lesích pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k nárůstu produkce těchto materiálů v rámci Unie. Mělo by být zajištěno, aby těžba byla udržitelná.\n(104)\nV zájmu minimalizace administrativní zátěže by se kritéria Unie pro udržitelnost a úsporu emisí skleníkových plynů měla použít pouze na elektřinu a vytápění z paliv z biomasy vyráběné v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW.\n(105)\nPaliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory emisí skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy.\n(106)\nMěla by se zvýšit minimální hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a bioplyn pro dopravu vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a odradilo se od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tento nárůst poskytuje záruky pro investice do výrobních kapacit pro biopaliva, biokapaliny a bioplyn pro dopravu.\n(107)\nNa základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.\n(108)\nJe v zájmu Unie podporovat vznik dobrovolných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů stanovujících normy pro výrobu udržitelných biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a osvědčujících, že výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy tyto normy splňuje. Z tohoto důvodu by se mělo stanovit, že se uznává, že uvedené režimy poskytují spolehlivá zjištění a údaje, pokud splňují příslušné normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. V zájmu spolehlivého a harmonizovaného zajištění ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména s cílem zamezit podvodům, by Komise měla být zmocněna stanovit podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních standardů spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, která se uplatní na dobrovolné režimy.\n(109)\nDobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o fungování dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.\n(110)\nV zájmu usnadnění fungování vnitřního trhu by měly důkazy týkající se kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro energii z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, jež byly získány v souladu s režimem, který Komise uznala, přijímat všechny členské státy. Členské státy by měly přispívat k zajištění správné implementace zásad certifikace dobrovolných režimů tím, že budou dohlížet na činnosti certifikačních orgánů akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem, a tím, že budou dobrovolné režimy informovat o příslušných zjištěních.\n(111)\nS cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardizovaných hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardizovaná hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání svého souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise skleníkových plynů z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardizovaných hodnot.\n(112)\nJe nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.\n(113)\nV souladu s aktuálními technickými a vědeckými poznatky by metodika evidence emisí skleníkových plynů měla zohledňovat přeměnu paliv z pevné a plynné biomasy na konečnou energii, aby byla konzistentní s výpočtem energie z obnovitelných zdrojů pro účely započítávání do cíle Unie stanoveného touto směrnicí. Přidělování emisí skleníkových plynů druhotným produktům, na rozdíl od odpadů a zbytků, by se rovněž mělo přezkoumat v případech, kdy se elektřina nebo vytápění a chlazení vyrábí v kogeneračních nebo multigeneračních zařízeních.\n(114)\nJe-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vegetaci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, část uloženého uhlíku zpravidla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhličitého (CO2). Výsledný negativní dopad skleníkových plynů může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy na skleníkové plyny, v některých případech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.\n(115)\nPři výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly mít hospodářské subjekty možnost uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardizované hodnoty. Metodika Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC) představuje pro tyto standardizované hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla zrevidovat své pokyny ze dne 10. června 2010 pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely pravidel výpočtu dopadu biopaliv, biokapalin a jejich referenčních fosilních paliv na skleníkové plyny, jež jsou stanovena v příloze V této směrnice, a zároveň zajistit konzistentnost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (16).\n(116)\nPři výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být započítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek paliv používaných v odvětví dopravy. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná a předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.\n(117)\nDruhotné produkty se od zbytků a zemědělských zbytků liší tím, že jsou primárním cílem výrobního procesu. Je proto vhodné vyjasnit, že zbytky zemědělských plodin představují zbytky, a nikoli druhotné produkty. To nemá žádný dopad na stávající metodiku, ale vyjasňují se tím stávající předpisy.\n(118)\nZavedená metoda používající přidělování energie jako pravidla pro rozdělování emisí skleníkových plynů mezi druhotné produkty funguje dobře a měla by pokračovat. Je vhodné sladit metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů pocházejících z kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud je tato výroba využívána při zpracování biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, s metodikou uplatňovanou na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako konečné použití.\n(119)\nMetodika zohledňuje snížené emise skleníkových plynů vyplývající z použití kombinované výroby tepla a elektřiny ve srovnání s použitím zařízení pouze na výrobu elektřiny či tepla díky tomu, že bere v úvahu užitek z tepla ve srovnání s elektřinou a užitek z tepla za různých teplot. Z toho vyplývá, že vyšší teplota by měla nést větší část celkových emisí skleníkových plynů než teplo za nízké teploty, je-li vyráběno společně s elektřinou. Metodika zohledňuje celou cestu ke konečné energii, včetně přeměny na teplo nebo elektřinu.\n(120)\nJe vhodné, aby údaje používané pro výpočet těchto standardizovaných hodnot byly získávány z nezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizovány v závislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi z pěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími z pěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů, a vědeckým příspěvkem výrobců z Unie i třetích zemí a občanské společnosti.\n(121)\nCelosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pravděpodobně pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.\n(122)\nZa účelem zajištění harmonizovaného provádění metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů a sladění nejnovějších vědeckých důkazů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem přizpůsobit metodické zásady a hodnoty nezbytné k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria pro úspory emisí skleníkových plynů, a rozhodnout, že zprávy předložené členskými státy a třetími zeměmi obsahují přesné údaje o emisích z pěstování surovin.\n(123)\nEvropské plynárenské sítě se stávají integrovanějšími. Podpora výroby a využívání biometanu, jeho dodávání do plynárenské soustavy a přeshraniční obchod s ním s sebou nesou nutnost zajistit podmínky pro řádné započítávání energie z obnovitelných zdrojů a vyhnout se dvojím pobídkám vyplývajícím z jednotlivých režimů podpory v různých členských státech. K řešení těchto otázek by měl sloužit systém hmotnostní bilance související s ověřováním udržitelnosti bioenergie a nová unijní databáze.\n(124)\nMá-li být cílů této směrnice dosaženo, je třeba, aby Unie a členské státy věnovaly značné finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti technologií pro energie z obnovitelných zdrojů. Tento výzkum a vývoj by měl být vysokou prioritou zejména pro Evropský inovační a technologický institut.\n(125)\nPři provádění této směrnice by ve vhodných případech měla být zohledněna Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a to zejména v rozsahu jejího provedení směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (17).\n(126)\nZa účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů použité na chlazení a dálkové chlazení a změnu metodiky pro výpočet energie z tepelných pump, zavedení URDP a stanovení podmínek pro finalizaci transakcí statistického převodu mezi členskými státy prostřednictvím URDP, stanovení vhodných minimálních prahových hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů v případě recyklovaných uhlíkových paliv, přijetí a případně změny kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, jakož i pro určení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku a postupné snižování jejich příspěvku k cílům stanoveným v této směrnici, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, stanovení unijní metodiky pro stanovení pravidel, podle kterých mají hospodářské subjekty splnit požadavky, aby byla elektřina používaná pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy či odebíraná ze sítě započtena jako energie z plně obnovitelných zdrojů; stanovení metodiky pro určení podílu biopaliva a bioplynu pro dopravu vzniklých z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu a metodiky pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných uhlíkových paliv s cílem zajistit, aby nebyl udělen žádný kredit za zabránění vzniku emisí oxidu uhličitého; pozměnění seznamu surovin pro výrobu pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu doplněním položek, nikoliv jejich odebráním; a doplnění či nahrazení pravidel pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a jejich referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.\n(127)\nOpatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).\n(128)\nJelikož cíle této směrnice, totiž dosažení nejméně 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(129)\nČlenské státy se v souladu se společným politickým prohlášením ze dne 28. září 2011 členských států a Komise o informativních dokumentech (20) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.\n(130)\nPovinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2009/28/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené směrnice.\n(131)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice Rady 2013/18/EU (21) a směrnice (EU) 2015/1513 ve vnitrostátním právu,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla finanční podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, samospotřeby této elektřiny a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a odborné přípravy. Stanoví rovněž kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (22).\nDále se rozumí:\n1)\n„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;\n2)\n„energií okolního prostředí“ přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách;\n3)\n„geotermální energií“ energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;\n4)\n„hrubou konečnou spotřebou energie“ energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu;\n5)\n„režimem podpory“ jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;\n6)\n„povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;\n7)\n„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (23);\n8)\n„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (24);\n9)\n„odpadním teplem a chladem“ teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;\n10)\n„modernizací“ obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;\n11)\n„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl. 2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (25);\n12)\n„zárukou původu“ elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů;\n13)\n„zbytkovým energetickým mixem“ celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;\n14)\n„samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů“ konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že u samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;\n15)\n„společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů“ skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu s více bytovými jednotkami;\n16)\n„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ právní subjekt:\na)\nkterý je v souladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené a dobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;\nb)\njehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;\nc)\njehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;\n17)\n„smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;\n18)\n„přímým obchodováním“ s energií z obnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy s předem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;\n19)\n„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;\n20)\n„účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;\n21)\n„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;\n22)\n„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.\n23)\n„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;\n24)\n„biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;\n25)\n„zemědělskou biomasou“ biomasa vyrobená v zemědělství;\n26)\n„lesní biomasou“ biomasa vyrobená v lesnictví;\n27)\n„palivy z biomasy“ plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;\n28)\n„bioplynem“ plynná paliva vyrobená z biomasy;\n29)\n„biologickým odpadem“ biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;\n30)\n„oblastí získávání surovin“ zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;\n31)\n„obnovou lesa“ obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;\n32)\n„biokapalinou“ kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;\n33)\n„biopalivem“ kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;\n34)\n„pokročilými biopalivy“ biopaliva vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX části A;\n35)\n„recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních;\n36)\n„kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ kapalná či plynná paliva používaná v odvětví dopravy jiná než biopaliva nebo bioplyn, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;\n37)\n„biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy“ biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin v oblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy stanovenými v článku 29;\n38)\n„dodavatelem paliva“ subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva v místě placení spotřební daně, nebo v případě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo v jiných řádně odůvodněných případech;\n39)\n„plodinami bohatými na škrob“ plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení; hlízy a okopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy; jakož i plodiny s oddenkovými hlízami, například kolokázie a xantosoma;\n40)\n„potravinářskými a krmnými plodinami“ plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;\n41)\n„lignocelulózovou vláknovinou“ vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;\n42)\n„nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;\n43)\n„zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;\n44)\n„zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;\n45)\n„skutečnou hodnotou“ úspory emisí skleníkových plynů v některém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy nebo v celém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C nebo v příloze VI části B;\n46)\n„typizovanou hodnotou“ odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;\n47)\n„standardizovanou hodnotou“ hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.\nČlánek 3\nZávazný celkový cíl Unie pro rok 2030\n1.   Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 32 %. Komise tento cíl posoudí s cílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na jeho zvýšení, pokud budou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie v Unii.\n2.   Členské státy stanoví své příspěvky ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie stanoveného v odstavci 1 tohoto článku v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 14 nařízení (EU) 2018/1999. Při vypracovávání návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy zvážit použití vzorce uvedeného v příloze II zmíněného nařízení.\nPokud Komise na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 dojde k závěru, že příspěvky členských států nestačí ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie, použijí postup podle článků 9 a 31 uvedeného nařízení.\n3.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky, které zahrnují povinnosti vyplývající z článků 25 až 28 této směrnice, a režimy podpory byly koncipovány s řádným přihlédnutím k hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES, aby se zamezilo nežádoucím narušujícím účinkům na trzích se surovinami. Členské státy neposkytnou podporu energii z obnovitelných zdrojů vyrobené při spalování odpadu, jestliže nebyly dodrženy povinnosti v oblasti tříděného sběru stanovené v uvedené směrnici.\n4.   Od 1. ledna 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v jednotlivých členských státech nižší než základní podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A této směrnice. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto základním podílem. Nezachová-li některý členský stát svůj základní podíl měřený v průběhu kteréhokoli jednoročního období, použijí se čl. 32 odst. 4 první a druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/1999.\n5.   Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, včetně dodatečných prostředků k usnadnění řádného přechodu uhlíkově náročných regionů na vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména finančních nástrojů, obzvláště pro tyto účely:\na)\nsnížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;\nb)\npříprava projektů a programů pro začlenění obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, zvýšení její spolehlivosti, udržení stability sítě a řízení přetížení sítě;\nc)\nrozvoj infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, inteligentních sítí, skladovacích zařízení a propojení s cílem dosáhnout do roku 2030 cíle 15 % propojení elektrizačních soustav v zájmu zvýšení technicky a ekonomicky dostupné úrovně energie z obnovitelných zdrojů v elektrizační soustavě;\nd)\nzvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.\n6.   Komise zřídí podpůrnou platformu na podporu členských států, které využívají mechanismy spolupráce, aby přispěly k závaznému celkovému cíli Unie stanovenému v odstavci 1.\nČlánek 4\nRežimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů\n1.   V zájmu dosažení či překonání cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a příslušných příspěvků členských států k tomuto cíli stanovených na vnitrostátní úrovni pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů mohou členské státy uplatňovat režimy podpory.\n2.   Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytují pobídky k začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou způsobem, jenž je založen na trhu a reaguje na něj, přičemž se zamezí zbytečnému narušení trhů s elektřinou a rovněž se zohlední možné náklady na integraci systému a stabilita sítě.\n3.   Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou koncipovány tak, aby maximalizovaly začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou a zajistily, aby výrobci energie z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.\nZa tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná.\nČlenské státy mohou z tohoto odstavce vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aniž je dotčeno použitelné právo Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.\n4.   Členské státy zajistí, aby podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.\nČlenské státy mohou z výběrových řízení vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty.\nČlenské státy mohou rovněž zvážit zřízení mechanismů k zajištění regionální diverzifikace při zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zejména zajištění nákladově efektivní integrace systému.\n5.   Členské státy mohou výběrová řízení omezit na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění režimů podpory všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů vedlo k suboptimálnímu výsledku s ohledem na:\na)\ndlouhodobý potenciál konkrétní technologie;\nb)\nnezbytnost docílit diverzifikace;\nc)\nnáklady na integraci do sítě;\nd)\nomezení soustavy a stabilitu sítě;\ne)\npotřebu zamezit deformaci trhů se surovinami v případě biomasy.\n6.   Pokud je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím výběrových řízení, členské státy s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů:\na)\nzavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní kritéria pro způsobilost účastnit se výběrových řízení a stanoví jasná data a pravidla pro realizaci projektu;\nb)\nzveřejní informace o předchozích výběrových řízeních, včetně měr realizace projektů.\n7.   Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit režimy finanční podpory pro projekty v těchto regionech s cílem zohlednit výrobní náklady spojené s jejich specifickými podmínkami spočívajícími v izolaci a vnější závislosti.\n8.   Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o účinnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytnuté prostřednictvím výběrových řízení v Unii a analyzuje zejména způsobilost výběrových řízení:\na)\ndosahovat snížení nákladů;\nb)\ndosahovat technologického zlepšení;\nc)\ndosahovat vysoké míry realizace;\nd)\nzajistit účast malých aktérů a případně místních orgánů za nediskriminačních podmínek;\ne)\nomezovat dopady na životní prostředí;\nf)\nzajistit lokální akceptovatelnost;\ng)\nzaručit bezpečnost dodávek a integraci sítě.\n9.   Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 5\nZpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů\n1.   Členské státy mají v souladu s články 7 až 13 této směrnice právo rozhodnout o rozsahu, v jakém podpoří elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě. Členské státy nicméně mohou účast na režimech podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnit výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, za podmínek stanovených v tomto článku.\nPři zpřístupňování režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou členské státy stanovit, aby podpora pro orientační podíl nově podporované kapacity nebo rozpočtu, který je na ni vyčleněn, byla v každém roce přístupná výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.\nTyto orientační podíly mohou každoročně dosáhnout alespoň 5 % v letech 2023 až 2026 a alespoň 10 % v letech 2027 až 2030 nebo úrovně propojení elektrizační soustavy dotčeného členského státu v kterémkoli daném roce, je-li nižší.\nZa účelem získání dalších zkušeností s prováděním mohou členské státy uspořádat jeden nebo více pilotních režimů, v jejichž rámci se podpora zpřístupní výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.\n2.   Členské státy mohou vyžadovat důkaz fyzického dovozu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem mohou členské státy účast na svých režimech podpory omezit na výrobce, kteří se nacházejí v členských státech, s nimiž díky propojovacímu vedení existuje přímé propojení. Členské státy však nemění ani jiným způsobem neovlivňují mezioblastní programy a přidělené kapacity kvůli výrobcům zúčastněným na přeshraničních režimech podpory. Přeshraniční přenos elektřiny se určuje výhradně na základě výsledku přidělování kapacity podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.\n3.   Pokud se členský stát rozhodne zpřístupnit režimy podpory výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, dohodnou se příslušné členské státy na zásadách této účasti. Tyto dohody obsahují přinejmenším zásady přidělování elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je předmětem přeshraniční podpory.\n4.   Komise je příslušným členským státům na jejich žádost během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci nápomocna s tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních i kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a o přínosech spolupráce, jakož i poradenství a odborné znalosti. Komise může podporovat nebo usnadňovat výměnu osvědčených postupů a může vytvářet vzory dohod o spolupráci s cílem vyjednávací proces usnadnit. Komise do roku 2025 posoudí náklady a přínosy zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii podle tohoto článku.\n5.   Komise do roku 2023 provede hodnocení provádění tohoto článku. Toto hodnocení posoudí potřebu zavést pro členské státy povinnost částečně zpřístupnit své režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, s cílem zajistit do roku 2025 zpřístupnění v rozsahu 5 % a do roku 2030 zpřístupnění v rozsahu 10 %.\nČlánek 6\nStabilita finanční podpory\n1.   Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro soulad s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zajistí členské státy, aby úroveň podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani s tím spojené podmínky nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a podrýval ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů.\n2.   Členské státy mohou upravit úroveň podpory v souladu s objektivními kritérii, jsou-li taková kritéria stanovena v původní koncepci režimu podpory.\n3.   Členské státy zveřejní referenční dlouhodobý harmonogram s předpokládaným přidělením podpory, který pokrývá nejméně pět následujících let, nebo tři roky v případě omezení vyplývajících z rozpočtového plánování, včetně orientačního časového plánu, případně četnosti výběrových řízení, očekávané kapacity a rozpočtu nebo maximální podpory, která má být podle předpokladů přidělena na jednotku, a ve vhodných případech i předpokládaných způsobilých technologií. Tento harmonogram se aktualizuje jednou ročně, nebo kdykoli je třeba zohlednit nejnovější vývoj na trhu či předpokládané přidělení podpory.\n4.   Členské státy alespoň jednou za pět let posoudí účinnost svých režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejich hlavní distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů a na investice. Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory. Výsledky tohoto posouzení se zohlední v orientačním dlouhodobém plánování, kterým se řídí rozhodnutí o podpoře a koncepce nové podpory. Členské státy začlení toto posouzení do aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku a v souladu s nařízením (EU) 2018/1999.\nČlánek 7\nVýpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:\na)\nhrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;\nb)\nhrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a\nc)\nkonečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.\nS ohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c) se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou.\nS výhradou čl. 29 odst. 1 druhého pododstavce se nezohlední biopaliva, biokapaliny ani paliva z biomasy, které nesplňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.\n2.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektřiny samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvími pro obnovitelné zdroje a s vyloučením výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.\nV hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.\nElektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.\n3.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro dálkové vytápění a chlazení vyrobené ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.\nV hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se podíl každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.\nPro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení, pokud konečný výkon významně převyšuje primární příkon potřebný k pohonu tepelných čerpadel. Množství tepla nebo chladu, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII a zohlední se při tom využití energie ve všech odvětvích konečné spotřeby.\nTepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nezohledňuje.\nDo 31. prosince 2021 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením, metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení a změní přílohu VII.\nTato metodika zahrne minimální sezónní výkonnostní faktory pro tepelná čerpadla fungující v opačném režimu.\n4.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) se použijí tyto požadavky:\na)\nKonečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů.\nb)\nPro účely výpočtu konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy Evropské organizace pro normalizaci (ESO). Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).\n5.   Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte jako procentně vyjádřený podíl hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a hrubé konečné spotřeby energie ze všech zdrojů.\nSoučet uvedený v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce upraví v souladu s články 8, 10, 12 a 13.\nPři výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení toho, jak dodržuje cíle a orientační plán stanovené v této směrnici, se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států.\n6.   Při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů se použijí metodika a definice stanovené v nařízení (ES) č. 1099/2008.\nČlenské státy zajistí konzistentnost statistických informací použitých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle uvedeného nařízení.\nČlánek 8\nPlatforma Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a statistické převody mezi členskými státy\n1.   Členské státy se mohou dohodnout na statistickém převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:\na)\nodečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů převádějícího členského státu pro účely této směrnice, a\nb)\npřičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.\n2.   V zájmu snazšího dosažení cíle Unie uvedeného v čl. 3 odst. 1 této směrnice a příspěvku každého členského státu k tomuto cíli v souladu s čl. 3 odst. 2 této směrnice a v zájmu usnadnění statistických převodů v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zřídí Komise Platformu Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (dále jen „URDP“). Členské státy mohou této platformě dobrovolně předkládat roční údaje o svých příspěvcích k cíli Unie nebo jakýkoli soubor ukazatelů stanovený pro sledování pokroku v provádění nařízení (EU) 2018/1999, včetně výše očekávaného nesplnění nebo překročení jejich příspěvku a uvedení ceny, za jakou jsou ochotny akceptovat převod případné nadprodukce energie z obnovitelných zdrojů z jiného členského státu nebo do něho. Cena těchto převodů se stanoví v jednotlivých případech na základě mechanismu URDP pro přiřazování poptávky k nabídce.\n3.   Komise zajistí, aby URDP byla schopna přiřazovat poptávku po množstvích energie z obnovitelných zdrojů k nabídce těchto množství, jež jsou zohledňována při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členských států založeném na cenách nebo jiných kritériích upřesněných členským státem, do něhož je energie převáděna.\nKomise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici zřízením URDP a stanovením podmínek finalizace převodů, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku.\n4.   Ujednání uvedená v odstavci 1 a 2 mohou být v platnosti po dobu jednoho kalendářního roku nebo více let. Taková ujednání mezi členskými státy musí být oznámena Komisi nebo finalizována na URDP nejpozději 12 měsíců po skončení každého roku, ve kterém jsou v účinnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie. V případě převodů finalizovaných na URDP se zúčastněné strany a informace o konkrétním převodu zveřejní.\n5.   Převody nabývají účinku poté, co všechny zúčastněné členské státy oznámí převod Komisi, nebo poté, co jsou splněny zúčtovací podmínky na ERDP\nČlánek 9\nSpolečné projekty členských států\n1.   Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty.\n2.   Členské státy oznámí Komisi podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na jejich území, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu pro účely této směrnice.\n3.   V oznámení uvedeném v odstavci 2 musí být:\na)\npopsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;\nb)\nuveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu;\nc)\nuveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a\nd)\nuvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž mají být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení z obnovitelných zdrojů považovány za započitatelné do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu.\n4.   Doba trvání společného projektu uvedeného v tomto článku může přesahovat rok 2030.\n5.   Oznámení podle tohoto článku nesmí být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a členským státem určeným v souladu s odst. 3 písm. c).\n6.   Na žádost dotčených členských států Komise usnadňuje zavádění společných projektů členských států, zejména prostřednictvím specializované technické podpory a podpory projektového rozvoje.\nČlánek 10\nÚčinky společných projektů členských států\n1.   Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. d), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 9, oficiální oznámení, ve kterém uvede:\na)\ncelkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 9, a\nb)\nmnožství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu v souladu s oznámením.\n2.   Oznamující členský stát předloží oficiální oznámení členskému státu, v jehož prospěch bylo oznámení učiněno, a Komisi.\n3.   Pro účely této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b):\na)\nodečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a\nb)\npřipočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.\nČlánek 11\nSpolečné projekty členských států a třetích zemí\n1.   Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.\n2.   Elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená ve třetí zemi se zohlední pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nelektřina je spotřebována v Unii, což se považuje za splněné, pokud:\ni)\nk přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosové soustavy v zemi původu, v zemi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přiděleno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,\nii)\nv systému bilance bylo příslušným provozovatelem přenosové soustavy na straně Unie, pokud jde o propojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a\niii)\njmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle písmene b) se vztahují ke stejnému období;\nb)\nelektřina je vyrobena zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1;\nc)\nmnožství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční pomoc poskytnutá danému zařízení, a\nd)\nelektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem ve třetí zemi, která je signatářem Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod či jiných mezinárodních úmluv nebo smluv o lidských právech.\n3.   Pro účely odstavce 4 mohou členské státy požádat Komisi, aby byla zohledněna elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená a spotřebovaná ve třetí zemi v souvislosti s vybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dokončení mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nstavba propojovacího vedení začne do 31. prosince 2026;\nb)\npropojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu do 31. prosince 2030;\nc)\npropojovací vedení může být uvedeno do provozu do 31. prosince 2032;\nd)\npo svém uvedení do provozu bude propojovací vedení používáno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů do Unie v souladu s odstavcem 2;\ne)\nžádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, jakož i k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.\n4.   Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoli zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jednoho nebo více členských států pro účely této směrnice, se oznámí Komisi. Je-li dotčen více než jeden členský stát, rozdělení tohoto podílu nebo množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nesmí překročit podíl nebo množství skutečně vyvezené do Unie a v ní spotřebované, musí odpovídat podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto článku a musí splňovat podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.\n5.   V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:\na)\npopsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;\nb)\nuveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti;\nc)\nuvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a\nd)\nzahrnuto písemné potvrzení písmen b) a c) třetí zemí, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a uvedeny podíl nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které budou využity přímo danou třetí zemí.\n6.   Doba trvání společného projektu uvedeného v tomto článku může přesahovat rok 2030.\n7.   Oznámení podle tohoto článku lze změnit nebo stáhnout pouze v případě, že bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a třetí zemí, která potvrdila společný projekt v souladu s odst. 5 písm. d).\n8.   Členské státy a Unie vyzvou příslušné orgány zřízené Smlouvou o energetickém společenství, aby v souladu s uvedenou smlouvou přijaly opatření nezbytná k tomu, aby smluvní strany mohly uplatňovat ustanovení této směrnice o spolupráci mezi členskými státy.\nČlánek 12\nÚčinky společných projektů členských států a třetích zemí\n1.   Do 12 měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 11 odst. 5 písm. c), vydá oznamující členský stát oficiální oznámení, ve kterém uvede:\na)\ncelkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 11;\nb)\nmnožství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s oznámením podle článku 11, a\nc)\ndoklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2.\n2.   Členský stát uvedený v odstavci 1 předloží oficiální oznámení Komisi a třetí zemi, která potvrdila projekt podle čl. 11 odst. 5 písm. d).\n3.   Pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které se zohledňuje při výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení.\nČlánek 13\nSpolečné režimy podpory\n1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného zúčastněného členského státu za podmínky, že dotčené členské státy:\na)\nprovedou statistický převod konkrétních množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 8, nebo\nb)\nstanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými členskými státy, podle něhož se množství energie z obnovitelných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy.\nDistribuční pravidlo uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.\n2.   Do tří měsíců od konce každého roku každý členský stát, který učinil oznámení podle odst. 1 druhého pododstavce, vydá oficiální oznámení uvádějící celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které bylo vyrobeno během daného roku a na které se vztahuje distribuční pravidlo.\n3.   Pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.\n4.   Komise šíří pokyny a osvědčené postupy a na žádost dotčených členských států usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy.\nČlánek 14\nZvýšení kapacity\nPro účely čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 písm. b) se s jednotkami energie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity zařízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.\nČlánek 15\nSprávní postupy, nařízení a kodexy\n1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, která se uplatňují na zařízení a související přenosové a distribuční sítě na výrobu a přenos elektřiny, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů, a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, byla přiměřená a nezbytná a aby přispěla k provádění zásady „energetická účinnost v první řadě“.\nČlenské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:\na)\nsprávní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné správní úrovni, a aby byly stanoveny předvídatelné časové rámce pro postupy uvedené v prvním pododstavci;\nb)\npravidla schvalování, vydávání osvědčení a povolení byla objektivní, transparentní a přiměřená, nediskriminovala mezi žadateli a plně zohledňovala zvláštní rysy jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;\nc)\nsprávní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavitelé a osoby zajišťující instalaci a dodávky vybavení a systémů, byly transparentní a odpovídaly nákladům a\nd)\npro decentralizovaná zařízení a pro výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně postupu na základě prostého oznámení.\n2.   Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí splňovat vybavení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby mohly využít režimy podpory. Pokud existují evropské normy, včetně ekoznaček, energetických štítků a jiných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace odkazem na tyto normy. Tyto technické specifikace nesmějí předepisovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné vybavení a systémy osvědčení, a bránit řádnému fungování vnitřního trhu.\n3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni při plánování, včetně územního plánování v rané fázi, projektování, výstavbě a renovaci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury, včetně sítí pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva, zahrnuly ustanovení v zájmu začleňování a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje, a využití nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla a chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje a konzultovali s provozovateli sítě zohlednění dopadu programů energetické účinnosti a reakce na poptávku, jakož i zvláštních předpisů o samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvích pro obnovitelné zdroje, na plány rozvoje infrastruktury provozovatelů.\n4.   Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví.\nPři zavádění těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy případně zohlednit případná vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, místního skladování energie a energetické účinnosti týkající se kombinované výroby tepla a elektřiny a energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.\nČlenské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU, a pokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Členské státy umožní, aby bylo těchto minimálních množství energie dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu.\nPožadavky stanovené v prvním pododstavci se vztahují na ozbrojené síly pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.\n5.   Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou renovací na celostátní, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním předpisů pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice 2010/31/EU, nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví má využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.\n6.   Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a vybavení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě výměny původních systémů vytápění s cílem podpořit jejich častější výměnu a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí 2010/31/EU.\n7.   Členské státy posoudí svůj potenciál co do energie z obnovitelných zdrojů a co do využití odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení. Toto posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení a tam, kde je to vhodné, bude zahrnovat prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti.\n8.   Členské státy posoudí regulační a administrativní překážky pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, odstraní neodůvodněné překážky a usnadní přijímání těchto dohod. Členské státy zajistí, aby se na tyto dohody nevztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační postupy nebo poplatky.\nČlenské státy popíší politiky a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.\nČlánek 16\nOrganizace a trvání povolovacího řízení\n1.   Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Tato kontaktní místa na žádost žadatele poskytnou vedení a usnadní celé řízení o žádosti o správní povolení a udělení tohoto povolení. Žadatel nebude muset kontaktovat více než jedno kontaktní místo pro celé řízení. Povolovací řízení pokryje příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a nezbytné vybavení pro jejich připojení k síti. Povolovací řízení zahrnuje všechny postupy od potvrzení obdržení žádosti po předání výstupu řízení, jak je uvedeno v odstavci 2.\n2.   Kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede řízením o žádosti o udělení správního povolení až do vydání jednoho nebo několika rozhodnutí příslušnými orgány na konci řízení, poskytne mu veškeré nezbytné informace a popřípadě zapojí další správní orgány. Žadatelé musí mít povoleno předložit relevantní dokumenty rovněž v digitální podobě.\n3.   Kontaktní místo zpřístupní manuál postupů pro zhotovitele projektů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a poskytne tyto informace rovněž na internetu, přičemž se zřetelně věnuje rovněž malým projektům a projektům samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů. Informace na internetu žadatele rovněž informují o kontaktním místě relevantním pro jeho žádost. Pokud má členský stát více než jedno kontaktní místo, uvede informace zveřejněná na internetu kontaktní místo, které je pro žádost daného žadatele relevantní.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 7, nepřekročí délka povolovacího řízení uvedeného v odstavci 1 dva roky pro elektrárny, včetně všech relevantních řízení u příslušných orgánů. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato dvouletá lhůta prodloužena až o jeden rok.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 7, nepřesáhne délka povolovacího řízení pro zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150 kW jeden rok. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.\nČlenské státy zajistí, aby žadatelé měli přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajícím se povolovacího řízení a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.\n6.   Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího řízení. Délka tohoto řízení nepřekročí jeden rok.\nJe-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnosti, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody, pokud má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.\n7.   Lhůty stanovené v tomto článku platí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platného práva Unie v oblasti životního prostředí, prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudy a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně řízení o stížnostech a mimosoudních prostředků nápravy, a je možné je prodloužit o dobu trvání takových řízení.\n8.   Členské státy mohou v případě projektů modernizace stanovit pro připojení k síti postup na základě prostého oznámení podle čl. 17 odst. 1. Pokud tak členské státy učiní, je modernizace povolena po podání oznámení příslušnému orgánu, není-li očekáván významný negativní environmentální nebo sociální dopad. Tento orgán rozhodne o tom, zda to stačí, do šesti měsíců od obdržení oznámení.\nRozhodne-li příslušný orgán, že oznámení stačí, udělí povolení automaticky. Rozhodne-li tento orgán, že oznámení nestačí, je nezbytné požádat o nové povolení a použijí se lhůty uvedené v odstavci 6.\nČlánek 17\nPostupy pro připojení k síti na základě prostého oznámení\n1.   Členské státy zavedou postup pro připojení k síti na základě prostého oznámení, kterým se zařízení nebo sdružené produkční jednotky samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a pilotní projekty s elektrickým výkonem nepřesahujícím 10,8 kW, nebo rovnocennou v případě jiného než třífázového připojení, mají zapojit do sítě po oznámení provozovateli distribuční soustavy.\nProvozovatel distribuční soustavy se může během omezeného období od oznámení rozhodnout, že odmítne požadovaný bod připojení k síti nebo navrhne alternativu z důvodu opodstatněných obav z hlediska bezpečnosti nebo technické neslučitelnosti prvků systému. Zařízení nebo sdružená výrobní jednotka mohou být připojeny, pokud provozovatel distribuční soustavy rozhodne kladně nebo nerozhodne do jednoho měsíce od oznámení.\n2.   Členské státy mohou povolit využití postupů na základě prostého oznámení zařízením nebo sdruženým výrobním jednotkám s elektrickým výkonem vyšším než 10,8 kW a nepřesahujícím 50 kW, je-li zachována stabilita, spolehlivost a bezpečnost sítě.\nČlánek 18\nInformování a odborná příprava\n1.   Členské státy zajistí, aby informace o jednotlivých formách podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, včetně nízkopříjmových zranitelných spotřebitelů, samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, společenstvím pro obnovitelné zdroje, stavitelům, osobám provádějícím instalaci, architektům, dodavatelům vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny, dodavatelům vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů, a dodavatelům inteligentních dopravních systémů.\n2.   Členské státy zajistí, aby dodavatelé vybavení nebo systémů nebo příslušné orgány zpřístupnili informace o čistém zisku, nákladech a energetické účinnosti vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.\n3.   Členské státy zajistí, aby existovaly systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace pro osoby provádějící instalaci malých kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel. Tyto systémy musí vycházet z kritérií stanovených v příloze IV a mohou podle potřeby zohlednit stávající systémy a struktury. Každý členský stát uzná osvědčení, které vydal jiný členský stát v souladu s těmito kritérii.\n4.   Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž veřejnosti zpřístupnit seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení v souladu s odstavcem 3.\n5.   Členské státy zajistí pokyny pro všechny relevantní aktéry, zejména pro projektanty a architekty, aby mohli při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a dálkového vytápění a chlazení.\n6.   Členské státy, ve vhodných případech za účasti místních a regionálních orgánů, vypracují vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo v rámci společenství pro obnovitelné zdroje.\nČlánek 19\nZáruky původu energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatele a na energii dodávané zákazníkům na základě smluv nabízených s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů mohl být původ energie z obnovitelných zdrojů zaručen ve smyslu této směrnice v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.\n2.   Za účelem uvedeným v odstavci 1 členské státy zajistí, aby byla na žádost výrobce energie z obnovitelných zdrojů vydána záruka původu, ledaže se členské státy rozhodnou pro účely započtení tržní hodnoty záruky původu nevydat záruku původu výrobci, který je příjemcem finanční podpory z režimu podpory. Členské státy mohou stanovit, že záruky původu budou vydávány i na energii z neobnovitelných zdrojů. Na vydávání záruk původu se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu má standardní objem 1 MWh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.\nČlenské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.\nČlenské státy zajistí, aby byla tržní hodnota záruk původu náležitě zohledněna v příslušném režimu podpory, pokud výrobce přijímá finanční podporu z režimu podpory.\nPředpokládá se, že tržní hodnota záruk původu byla náležitě zohledněna, pokud:\na)\nje finanční podpora poskytnuta na základě výběrového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;\nb)\nje tržní hodnota záruk původu administrativně zohledněna v míře finanční podpory, nebo\nc)\nnejsou záruky původu vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.\nAby byla tržní hodnota záruk původu zohledněna, mohou se členské státy mimo jiné rozhodnout, že vydají výrobci záruku původu a okamžitě ji zruší.\nZáruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým přenosem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem dodržení článku 3 či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 7.\n3.   Pro účely odstavce 1 platí záruky původu po dobu 12 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Členské státy zajistí, aby všechny záruky původu, které nebyly zrušeny, skončily nejpozději 18 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Záruky původu, jejichž platnost skončila, zahrnou členské státy do výpočtu svého zbytkového energetického mixu.\n4.   Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické společnosti záruky původu zrušily nejpozději šest měsíců po skončení jejich platnosti.\n5.   Na vydání, převod a zrušení záruk původu dohlížejí členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní působnost určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být nezávislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.\n6.   Členské státy nebo určené příslušné orgány zavedou vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Členské státy a určené příslušné orgány zajistí, aby požadavky, které ukládají, splňovaly normu CEN – EN 16325.\n7.   V záruce původu musí být uvedeny alespoň:\na)\nzdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;\nb)\nzda se záruka původu vztahuje na:\ni)\nelektřinu,\nii)\nplyn, včetně vodíku, nebo\niii)\nvytápění nebo chlazení;\nc)\nzákladní údaje, umístění, typ a kapacita zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;\nd)\nzda zařízení využilo investiční podporu a zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;\ne)\ndatum uvedení zařízení do provozu a\nf)\ndatum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.\nNa zárukách původu ze zařízení s výkonem nižším než 50 kW mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.\n8.   Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 9 písm. a) směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu, s výjimkou:\na)\npodílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu, nebo\nb)\npřípadů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.\nPokud se členské státy dohodly používat záruky původu i pro jiné druhy energie, použijí dodavatelé oznámení stejného druhu záruky původu jako dodané energie. Podobně mohou být záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použity ke splnění požadavku na prokázání množství elektřiny vyrobené z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro účely odstavce 2 tohoto článku, pokud je elektřina vyrobena za použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedeny obě vlastnosti.\n9.   Členské státy uznají záruky původu vydané jinými členskými státy v souladu s touto směrnicí výhradně k doložení údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 a v odst. 7 prvním pododstavci písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky původu pouze v případě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění oznámí členský stát Komisi.\n10.   Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky původu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.\n11.   Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Unie s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené třetí zemi, a pouze dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie.\n12.   Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria pro používání záruk původu v souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 3 odst. 9 směrnice 2009/72/ES.\n13.   Komise přijme zprávu posuzující možnosti zavedení ekologického označení platného pro celou Unii s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů pocházející z nových zařízení. Dodavatelé využívají informace obsažené v zárukách původu s cílem prokázat splnění požadavků takového označení.\nČlánek 20\nPřístup k distribučním soustavám a jejich provoz\n1.   Členské státy tam, kde je to relevantní, posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské soustavy s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů.\n2.   Členské státy tam, kde je to relevantní, vyžadují od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy nacházejících se na jejich území, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 8 směrnice 2009/73/ES, zejména pokud jde o pravidla pro připojení k soustavě zahrnující požadavky na kvalitu plynu, jeho odorizaci a tlak. Členské státy od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy rovněž vyžadují, aby zveřejnili sazby za připojení pro plyn z obnovitelných zdrojů založené na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích.\n3.   Členské státy tam, kde je to relevantní a kde to vyplyne z jejich posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2018/1999, učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení s cílem napomoci rozvoji vytápění a chlazení z velkých zařízení využívajících energii biomasy, energii slunečního záření, energii okolního prostředí, geotermální energii a energii z odpadního tepla a chladu.\nČlánek 21\nSamospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů\n1.   Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Členské státy zajistí, aby byli samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů, individuálně nebo prostřednictvím agregátorů, oprávněni:\na)\nvyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, včetně výroby pro vlastní spotřebu, skladovat a prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, dodavatelů elektřiny a ujednání o přímém obchodování, aniž by se na ně vztahovaly:\ni)\ndiskriminační nebo nepřiměřené postupy a poplatky a síťové poplatky neodrážející náklady v souvislosti s elektřinou, kterou z distribuční soustavy odebírají nebo do ní dodávají;\nii)\ndiskriminační nebo nepřiměřené postupy a jakékoli poplatky nebo platby v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách;\nb)\ninstalovat a provozovat systémy skladování elektřiny v kombinaci se zařízeními na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli dvojí poplatky, včetně síťových poplatků, za uskladněnou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách;\nc)\nzachovat si práva a povinnosti jako koneční spotřebitelé;\nd)\nobdržet odměnu, a to případně i prostřednictvím režimů podpory, za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, jež odráží tržní hodnotu této elektřiny a jež může zohlednit její dlouhodobou hodnotu pro distribuční soustavu, životní prostředí a společnosti.\n3.   Členské státy mohou uplatnit nediskriminační a přiměřené poplatky a platby na samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách, v jednom nebo více z těchto případů:\na)\nje-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, účinně podporována prostřednictvím režimů podpory, a to pouze v rozsahu, který neohrožuje ekonomickou životaschopnost projektu a pobídkový účinek takové podpory;\nb)\nod 1. prosince 2026, překročí-li celkový podíl zařízení pro samospotřebu 8 % celkového instalovaného výkonu elektřiny členského státu, je-li prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů provedené národním regulačním orgánem uvedeného členského státu otevřeným, transparentním a účastnickým postupem, prokázáno, že ustanovení. 2 písm. a) bodu ii) buď vedlo ke značně nepřiměřené zátěži pro dlouhodobou finanční udržitelnost elektrizační soustavy, nebo vytváří pobídku, jež překračuje objektivní potřebu k dosažení nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a že tato zátěž nebo pobídka nemohou být minimalizovány přijetím jiných přiměřených opatření; nebo\nc)\nje-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, vyráběna v zařízeních s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 30 kW.\n4.   Členské státy zajistí, aby samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů nacházející se v téže budově, včetně budov s více bytovými jednotkami, byli oprávněni se společně zapojit do činností stanovených v odstavci 2 a bylo jim umožněno sdílet energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jejich prostorách nebo v prostorách mezi nimi, aniž jsou dotčeny síťové a jiné příslušné poplatky, odvody a daně vztahující se na každého dotčeného samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jakékoli takové rozlišení musí být přiměřené a řádně odůvodněné.\n5.   Zařízení samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů může vlastnit nebo spravovat třetí strana, pokud jde o instalaci, provoz, včetně měření, a údržbu, za předpokladu, že se na tuto třetí stranu i nadále vztahují pokyny pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů.\n6.   Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na základě posouzení stávajícího potenciálu a neodůvodněných překážek samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na svých územích a ve svých elektrizačních soustavách. Tento rámec musí mimo jiné:\na)\nřešit otázku přístupnosti samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů pro všechny konečné zákazníky, včetně zákazníků v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;\nb)\nřešit otázku neodůvodněných překážek pro financování projektů na trhu a opatření k usnadnění přístupu k financování;\nc)\nřešit otázky jiných neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce;\nd)\nřešit otázky pobídek pro majitele budov, aby vytvářeli příležitosti k samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně příležitostí pro nájemce;\ne)\nudělit samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a dodávají do distribuční soustavy, nediskriminační přístup k relevantním stávajícím režimům podpory, jakož i ke všem segmentům trhů s elektřinou;\nf)\nzajistit, aby se samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídajícím a vyváženým způsobem podíleli na sdílení celkových nákladů na soustavu, je-li elektřina dodávána do distribuční soustavy.\nČlenské státy zahrnou souhrn politik a opatření tohoto rámce a posouzení jejich provádění do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a do navazujících zpráv o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.\n7.   Tímto článkem nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 22\nSpolečenství pro obnovitelné zdroje\n1.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se do společenství pro obnovitelné zdroje a přitom si zachovali svá práva či povinnosti jako koneční zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné nebo diskriminační podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje, za podmínky, že v případě soukromých podniků taková účast nepředstavuje jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost.\n2.   Členské státy zajistí, aby společenství pro obnovitelné zdroje byla oprávněna:\na)\nvyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů;\nb)\nsdílet ve svém rámci energii z obnovitelných zdrojů, která je vyrobena výrobními jednotkami vlastněnými tímto společenstvím, při splnění ostatních požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinností členů společenství pro obnovitelné zdroje jako zákazníků;\nc)\nvstupovat bez diskriminace na všechny vhodné trhy s elektřinou jak přímo, tak prostřednictvím agregace.\n3.   Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje společenství pro obnovitelné zdroje na svém území.\n4.   Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj společenství pro obnovitelné zdroje. Tento rámec zajišťuje především, aby:\na)\nbyly odstraněny neodůvodněné regulační a administrativní překážky omezující společenství pro obnovitelné zdroje;\nb)\nse na společenství pro obnovitelné zdroje, která dodávají energii nebo poskytují služby agregace či jiné obchodní energetické služby, vztahovaly příslušné předpisy pro tyto činnosti;\nc)\npříslušný provozovatel distribuční soustavy spolupracoval se společenstvími pro obnovitelné zdroje za účelem usnadnění přenosu energie v rámci těchto společenství;\nd)\nse na společenství pro obnovitelné zdroje vztahovaly spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy, včetně postupů pro registraci a udělování licencí, a síťové poplatky odrážející náklady, jakož i příslušné poplatky, odvody a daně, čímž se zajistí, aby tato společenství přiměřeným a vyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na systém v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušnými orgány členských států;\ne)\nspolečenství pro obnovitelné zdroje podléhala nediskriminačnímu zacházení s ohledem na své činnosti, práva a povinnosti jako konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů, provozovatelů distribučních soustav nebo jiných účastníků trhu;\nf)\núčast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;\ng)\nbyly k dispozici nástroje pro usnadnění přístupu k financování a k informacím;\nh)\nse veřejným orgánům dostávalo regulační podpory a podpory v oblasti budování kapacit, pokud jde o podporu a zřizování společenství pro obnovitelné zdroje a pokud jde o přímou účast těchto orgánů ve společenstvích;\ni)\nexistovala pravidla k zajištění rovného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří se účastní společenství pro obnovitelné zdroje.\n5.   Hlavní prvky podpůrného rámce uvedeného v odstavci 4 a jeho provádění musí být součástí aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu členských států a zpráv o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.\n6.   Členské státy mohou stanovit, že společenství pro obnovitelné zdroje jsou přístupná přeshraniční účasti.\n7.   Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zohlední členské státy zvláštnosti společenství pro obnovitelné zdroje při vypracovávání režimů podpory, aby jim umožnily soutěžit o podporu za stejných podmínek jako ostatním účastníkům trhu.\nČlánek 23\nVšeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení\n1.   V zájmu podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení usiluje každý členský stát o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v tomto odvětví o indikativních 1,3 procentních bodů jako ročního průměru vypočítaného za období let 2021 až 2025 a 2026 až 2030, počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeným jako podíl na konečné spotřebě energie v členském státě a vypočteným podle metodiky uvedené v článku 7, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tento nárůst je omezen na indikativních 1,1 procentních bodů pro členské státy, v nichž se odpadní teplo a chlad nevyužívá. Členské státy ve vhodných případech upřednostňují nejlepší dostupné technologie.\n2.   Pro účely odstavce 1 může každý členský stát při výpočtu svého podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a jeho průměrného ročního nárůstu podle uvedeného odstavce:\na)\nzapočítat odpadní teplo a chlad, a to až do výše 40 % průměrného ročního nárůstu;\nb)\npřesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení 60 %, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst, a\nc)\npřesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení 50 %, ale nikoli 60 %, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující polovinu průměrného ročního nárůstu.\nČlenské státy mohou při rozhodování o opatřeních na zavádění energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení zohlednit nákladovou efektivnost s ohledem na strukturální překážky vyplývající z vysokého podílu zemního plynu nebo chlazení nebo z rozptýlené struktury osídlení s nízkou hustotou obyvatelstva.\nPokud by tato opatření vedla k nižšímu průměrnému ročnímu zvýšení, než jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, členské státy je zveřejní například prostřednictvím svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 20 nařízení (EU) 2018/1999 a poskytnou Komisi odůvodněním včetně důvodů pro výběr opatření uvedených ve druhém pododstavci tohoto odstavce.\n3.   Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií sestavit a zveřejnit seznam opatření a určit a zveřejnit provádějící subjekty, například dodavatele paliv, veřejné subjekty či profesní sdružení, které mají přispívat k průměrnému ročnímu nárůstu uvedenému v odstavci 1.\n4.   Členské státy mohou dosáhnout průměrného ročního nárůstu uvedeného v odstavci 1 mimo jiné prostřednictvím jednoho nebo více z těchto opatření:\na)\nfyzickým začleněním energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;\nb)\npřímými zmírňujícími opatřeními, jako jsou instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;\nc)\nnepřímými zmírňujícími opatřeními, na která se vztahují obchodovatelné certifikáty dokazující splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako jsou nezávislý instalátor technologií obnovitelných zdrojů nebo společnost energetických služeb poskytující služby pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;\nd)\ndalšími politickými opatřeními s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout průměrného ročního nárůstu stanoveného v odstavci 1, včetně fiskálních opatření nebo jiných finančních pobídek.\nPři přijímání a uplatňování opatření uvedených v prvním pododstavci se členské státy zaměří na zajištění přístupnosti opatření pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.\n5.   Členské státy mohou k provádění a sledování opatření podle odstavce 3 tohoto článku využít struktury zavedené v rámci vnitrostátních povinných úspor energie uvedených v článku 7 směrnice 2012/27/EU.\n6.   Jsou-li určeny subjekty podle odstavce 3, členské státy zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný a aby tyto subjekty každoročně podávaly zprávy o:\na)\ncelkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení;\nb)\ncelkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodané pro vytápění a chlazení;\nc)\nmnožství odpadního tepla a chladu dodaných pro vytápění a chlazení;\nd)\npodílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu na celkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení a\ne)\ndruhu obnovitelného zdroje energie.\nČlánek 24\nDálkové vytápění a chlazení\n1.   Členské státy zajistí, aby byly informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v jejich soustavách dálkového vytápění a chlazení konečným spotřebitelům poskytovány snadno přístupným způsobem, například na internetových stránkách dodavatelů, na ročním vyúčtování nebo na žádost.\n2.   Členské státy stanoví nezbytná opatření a podmínky, které umožní zákazníkům těch soustav dálkového vytápění nebo chlazení, které nepředstavují účinné dálkové vytápění a chlazení nebo se takovými soustavami nestanou do 31. prosince 2025 na základě plánu schváleného příslušným orgánem, odpojit se ukončením nebo změnou jejich smlouvy s cílem vyrábět si sami teplo nebo chlad z obnovitelných zdrojů.\nJe-li ukončení smlouvy spojeno s fyzickým odpojením, může být podmíněno náhradou za náklady přímo vzniklé v důsledku fyzického odpojení a za neodepsaný podíl aktiv potřebných k poskytování tepla nebo chladu tomuto zákazníkovi.\n3.   Členské státy mohou omezit právo na odpojení ukončením nebo změnou smlouvy v souladu s odstavcem 2 na zákazníky, kteří mohou prokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít významně lepší energetickou náročnost. Posouzení energetické náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti.\n4.   Členské státy stanoví nezbytná opatření pro zajištění toho, aby soustavy dálkového vytápění a chlazení přispívaly ke zvýšení uvedenému v čl. 23 odst. 1 této směrnice provedením nejméně jedné z těchto dvou možností:\na)\nusilováním o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení nejméně o jeden procentní bod jakožto roční průměr vypočítaný za období let 2021 až 2025 a 2026 až 2030 počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeno v podobě podílu konečné spotřeby energie v dálkovém vytápění a chlazení, provedením opatření, u nichž se očekává, že spustí tento roční průměrný nárůst v letech s normálními klimatickými podmínkami.\nČlenské státy, jejichž podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení přesahuje 60 %, mohou započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst uvedený v prvním pododstavci tohoto písmene.\nČlenské státy stanoví nezbytná opatření pro provedení průměrného ročního nárůstu uvedeného v prvním pododstavci tohoto písmene ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení (EU) 2018/1999;\nb)\nzajištěním toho, aby byli provozovatelé soustav dálkového vytápění a chlazení povinni připojit dodavatele energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, nebo povinni nabídnout, že připojí dodavatele, kteří jsou třetími stranami, a nakoupí od nich teplo a chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, na základě nediskriminačních kritérií stanovených příslušným orgánem dotčeného členského státu, pokud potřebují učinit jeden či více z těchto kroků:\ni)\nuspokojit poptávku nových zákazníků;\nii)\nnahradit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu a\niii)\nrozšířit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu.\n5.   Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení odmítnout připojit dodavatele, který je třetí stranou, a nakupovat od něj teplo nebo chlad, pokud:\na)\ndaná soustava postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla a chladu, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů nebo tepla nebo chladu vyrobených vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny;\nb)\nteplo nebo chlad od dodavatele, který je třetí stranou, nesplňují technické požadavky nezbytné pro připojení a zajištění spolehlivého a bezpečného provozu soustavy dálkového vytápění a chlazení, nebo\nc)\nprovozovatel může prokázat, že by poskytnutí přístupu vedlo k nadměrnému zvýšení nákladů na teplo nebo chlad pro konečné zákazníky ve srovnání s náklady na využívání hlavního místního zdroje tepla nebo chladu, jemuž by teplo a chlad z obnovitelných zdrojů nebo odpadní teplo a chlad konkurovaly.\nČlenské státy zajistí, aby provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, pokud odmítá připojit určitého dodavatele vytápění nebo chlazení podle prvního pododstavce, informoval příslušný orgán podle odstavce 9 o důvodech odmítnutí, jakož i o podmínkách, které musí být splněny, a o opatřeních, která musí být v soustavě přijata, aby připojení bylo umožněno.\n6.   Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může vyjmout z uplatňování uvedeného písmene provozovatele těchto soustav dálkového vytápění a chlazení:\na)\núčinné dálkové vytápění a chlazení;\nb)\núčinné dálkové vytápění a chlazení využívající vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;\nc)\ndálkové vytápění nebo chlazení, jež se na základě plánu schváleného příslušným orgánem stane účinným dálkovým vytápěním nebo chlazením k 31. prosinci 2025;\nd)\ndálkové vytápění a chlazení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem pod 20 MW.\n7.   Právo odpojit se ukončením nebo změnou smlouvy v souladu s odstavcem 2 mohou uplatnit jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze toto odpojení provést pouze na úrovni celé budovy v souladu s použitelným právem v oblasti bydlení.\n8.   Členské státy vyžadují, aby provozovatelé elektroenergetických distribučních soustav nejméně každé čtyři roky posoudili ve spolupráci s provozovateli soustav dálkového vytápění nebo chlazení ve své oblasti potenciál soustav dálkového vytápění nebo chlazení poskytovat zajištění výkonové rovnováhy a další systémové služby, včetně reakce na poptávku a ukládání přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější než alternativní řešení.\n9.   Členské státy zajistí, aby byla práva spotřebitelů a pravidla pro provoz soustav dálkového vytápění a chlazení v souladu s tímto článkem jasně definována a vymáhána příslušným orgánem.\n10.   Od členského státu se nevyžaduje uplatňování odstavce 2 až 9 tohoto článku, pokud:\na)\njeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení není vyšší než 2 % celkové spotřeby energie ve vytápění a chlazení ke dni 24. prosince 2018;\nb)\njeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení je zvýšen nad 2 % rozvojem nových účinných soustav dálkového vytápění a chlazení, na základě jeho integrovaných vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení (EU) 2018/1999 nebo posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 7 této směrnice; nebo\nc)\njeho podíl soustav uvedených v odstavci 6 tohoto článku tvoří více než 90 % celkového prodeje jeho dálkového vytápění a chlazení.\nČlánek 25\nVšeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy\n1.   V zájmu všeobecného rozšíření využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy uloží každý členský stát dodavatelům paliv povinnost zajistit, aby nejpozději v roce 2030 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy alespoň 14 % (minimální podíl), v souladu s orientační trajektorií stanovenou členským státem vypočtenou v souladu s metodikou stanovenou v tomto článku a v článcích 26 a 27. Komise tuto povinnost posoudí s cílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na její zpřísnění, pokud budou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie v Unii.\nČlenské státy ukládající dodavatelům paliv tuto povinnost z ní mohou některé dodavatele paliv vyjmout nebo mezi různými dodavateli paliv a různými přepravci energie rozlišovat, aby zajistily, že bude brán zřetel na rozdíly ve vyspělosti a nákladnosti různých technologií.\nPro výpočet minimálního podílu uvedeného v prvním pododstavce členské státy:\na)\nzohlední kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy v případě, že jsou využívána jako meziprodukt pro výrobu neobnovitelných paliv, a\nb)\nmohou zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.\nV rámci minimálního podílu uvedeného v prvním pododstavci musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části A vyjádřený jako podíl na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy představovat v roce 2022 alespoň 0,2 %, v roce 2025 alespoň 1 % a v roce 2030 alespoň 3,5 %.\nČlenské státy mohou osvobodit dodavatele paliv, kteří dodávají palivo v podobě elektřiny nebo kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, od plnění povinnosti, aby tato paliva obsahovala minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze surovin uvedených v příloze IX části A.\nČlenské státy mohou povinnost podle prvního a čtvrtého pododstavce s cílem zajistit dosažení podílu, jenž je v nich stanoven, uložit mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na objemy, energetický obsah nebo emise skleníkových plynů, je-li dosažení minimálních podílů podle prvního a čtvrtého pododstavce prokázáno.\n2.   Úspory emisí skleníkových plynů plynoucí z použití kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy činí ode dne 1. ledna 2021 alespoň 70 %.\nDo 1. ledna 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jímž doplní tuto směrnici stanovením vhodných minimálních hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku prostřednictvím posouzení životního cyklu, při němž budou zohledněny zvláštní rysy každého z paliv.\nČlánek 26\nZvláštní pravidla pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z potravinářských a krmných plodin\n1.   Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a minimálního podílu stanoveného v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci nesmí být podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských a krmných plodin, vyšší než o jeden procentní bod, než je podíl těchto paliv na konečné spotřebě energie v odvětvích silniční a železniční dopravy v daném členském státě v roce 2020 s tím, že podíl konečné spotřeby energie v těchto odvětvích v tomto členském státě představuje nejvýše 7 %.\nJe-li tento podíl v členském státě nižší než 1 %, může být zvýšen na nejvýše 2 % konečné spotřeby energie v odvětvích silniční a železniční dopravy.\nČlenské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat pro účely čl. 29 odst. 1 mezi různými biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy vyrobenými z potravinářských a krmných plodin při zohlednění nejlepších dostupných důkazů o dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy. Členské státy mohou například stanovit nižší limit pro podíl z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyráběných z olejnin.\nJe-li v některém členském státě podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě vyrobených z potravinářských a krmných plodin omezen na méně než 7 % nebo se některý členský stát rozhodne omezit tento podíl ještě více, může odpovídajícím způsobem snížit minimální podíl uvedený v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci o nejvýše 7 procentních bodů.\n2.   Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a minimálního podílu stanoveného v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci nesmí být podíl biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, spojených s riziky nepřímé změny ve využívání půdy vyšší než úroveň spotřeby v roce 2019 v daném členském státě, nejsou-li certifikována jako biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy podle tohoto odstavce.\nOd 31. prosince 2023 nejpozději do 31. prosince 2030 tato mezní hodnota postupně klesne na 0 %.\nDo 1. února 2019 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu rozšíření celosvětové produkce relevantních potravinářských a krmných plodin.\nDo 1. února 2019 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapaliny a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy a pro stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku. Tato zpráva a doprovodný akt v přenesené pravomoci musí vycházet z nejlepších dostupných vědeckých údajů.\nDo 1. září 2023 Komise provede přezkum kritérií stanovených akty v přenesené pravomoci uvedenými ve čtvrtém pododstavci na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů a přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem pozměnit případně tato kritéria a zahrnout plán na postupné snížení příspěvku k cílům Unie stanoveným v čl. 3 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 a k minimálnímu podílu uvedenému v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci ohledně biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběných ze surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku.\nČlánek 27\nPravidla výpočtu s ohledem minimální podíly energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy\n1.   Pro výpočet minimálních podílů uvedených v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci se použijí tato ustanovení:\na)\npro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzin, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina dodávaná do odvětví silniční a železniční dopravy;\nb)\npro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v odvětví dopravy, se pro účely čl. 25 odst. 1 prvního pododstavce zohledňuje energetický obsah všech druhů energie z obnovitelných zdrojů dodávané do všech odvětví dopravy, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví silniční a železniční dopravy. Členské státy mohou rovněž zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.\nPro účely výpočtu čitatele se podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části B, s výjimkou Kypru a Malty, omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu. Členské státy mohou tato omezení na základě řádného zdůvodnění změnit s přihlédnutím k dostupnosti surovin. Všechny tyto změny podléhají schválení Komisí.;\nc)\npro účely výpočtu čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy ESO. Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy ISO. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž změní tuto směrnici tím, že přizpůsobí energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III v souladu s vědeckotechnickým pokrokem.\n2.   K prokázání toho, že bylo dosaženo minimálních podílů uvedených v čl. 25 odst. 1:\na)\nmůže být podíl biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX započítáván jako dvojnásobek jejich energetického obsahu;\nb)\npodíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se započítává jako čtyřnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána silničním vozidlům, a může být započítáván jako jedenapůlnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána železniční dopravě;\nc)\ns výjimkou paliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin se podíl paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy započítává jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.\n3.   K výpočtu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na elektřině dodané silničním a železničním vozidlům pro účely odstavce 1 tohoto článku členský stát použije období dvou let před rokem, kdy je tato elektřina dodána na jeho území.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se při stanovování podílu elektřiny pro účely odstavce 1 tohoto článku v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a dodávané silničním vozidlům tato elektřina započítává jako pocházející z plně obnovitelných zdrojů.\nS cílem zajistit, aby byl očekávaný nárůst poptávky po elektřině v odvětví dopravy nad rámec stávající základní úrovně dosažen pomocí dodatečných kapacit výroby energie z obnovitelných zdrojů, Komise vypracuje rámec pro doplňkovost v odvětví dopravy a rozvine možnosti s cílem stanovit základní úroveň pro členské státy a pro měření této doplňkovosti.\nPro účely tohoto odstavce, je-li pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, použije se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem.\nElektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů lze však plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, pokud je používána pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, za předpokladu, že toto zařízení:\na)\nvstupuje do provozu ve stejné době jako zařízení vyrábějící kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy nebo později a\nb)\nnení připojeno k distribuční soustavě, nebo k distribuční soustavě připojeno je, avšak lze prokázat, že dotčená elektřina byla dodána, aniž by byla elektřina z distribuční soustavy odebírána.\nKromě toho elektřina, která byla odebírána z distribuční soustavy, může být započítána jako elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů, je-li vyrobena výhradně z obnovitelných zdrojů a byly prokázány obnovitelné vlastnosti a jiná odpovídající kritéria, čímž se zajistí, aby obnovitelné vlastnosti této elektřiny byly uplatněny pouze jednou a v jediné oblasti konečné spotřeby.\nDo 31. prosince 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem doplnit tuto směrnici tím, že stanoví unijní metodiku, v níž budou vymezena podrobná pravidla, podle kterých mají hospodářské subjekty dosáhnout souladu s požadavky stanovenými v pátém a šestém pododstavci.\nČlánek 28\nDalší ustanovení týkající se energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy\n1.   S cílem minimalizovat riziko toho, že by jedna dodávka v Unii byla vykázána více než jednou, posílí členské státy a Komise spolupráci mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy, nepovinnými režimy a ověřovateli zřízenými podle článku 30, která bude případně zahrnovat i výměnu údajů. Pokud má příslušný orgán členského státu podezření, že došlo k podvodu, nebo pokud podvod odhalí, informuje o tom ostatní členské státy.\n2.   Komise zajistí, aby byla vytvořena databáze Unie umožňující sledování kapalných a plynných paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b) nebo která jsou zohledněna pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti těchto paliv do této databáze, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh. Členský stát může zřídit vnitrostátní databázi propojenou s databází Unie, čímž zajistí, aby byly zadané informace neprodleně předávány mezi těmito databázemi.\nDodavatelé paliv zadávají do příslušné databáze informace nezbytné pro ověření souladu s požadavky stanovenými v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci.\n3.   Do 31. prosince 2021 členské státy přijmou opatření k zajištění dostupnosti paliv z obnovitelných zdrojů pro odvětví dopravy, včetně veřejně dostupných vysoce výkonných dobíjecích stanic a další infrastruktury plnicích stanic, jak jsou předpokládány ve vnitrostátních rámcích politiky v souladu se směrnicí 2014/94/EU.\n4.   Členské státy mají k databázi Unie uvedené v odstavci 2 tohoto článku přístup. Přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty zadávaly do příslušné databáze přesné informace. Komise vyžaduje, aby režimy, jež jsou předmětem rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 této směrnice, ověřovaly dodržení tohoto požadavku během kontrol souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Komise každé dva roky zveřejní souhrnné informace z databáze Unie podle přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1999.\n5.   Do 31. prosince 2021 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem doplnit tuto směrnici tím, že specifikuje metodiku pro určení podílu biopaliva a bioplynu pro dopravu vzniklých zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy a metodiku pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, čímž se zajistí, že nebude udělen žádný kredit za zabránění vzniku emisí CO2, za jehož zachycování byl již získán emisní kredit na základě jiných právních předpisů.\n6.   Do 25. června 2019 a poté každé dva roky Komise vyhodnotí seznam surovin v příloze IX částech A a B za účelem doplnění surovin do seznamu v souladu se zásadami stanovenými v třetím pododstavci.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž změní seznam surovin v příloze IX částech A a B doplněním surovin, nikoli však jejich odstraněním. Suroviny, které mohou být zpracovány pouze pokročilými technologiemi, se doplní do přílohy IX části A. Suroviny, které mohou být zpracovány na biopaliva nebo bioplyn pro dopravu vyspělými technologiemi, se doplní do přílohy IX části B.\nTyto akty v přenesené pravomoci vycházejí z analýzy potenciálu suroviny jakožto suroviny pro výrobu biopaliv nebo bioplynu pro dopravu zohledňující všechny tyto body:\na)\nzásady oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady zavedené směrnicí 2008/98/ES;\nb)\nunijní kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7;\nc)\npotřebu zabránit účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky;\nd)\nmožnost, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě posouzení životního cyklu emisí;\ne)\npotřebu zabránit nepříznivému ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti;\nf)\npotřebu zabránit vytváření dodatečné poptávky po půdě.\n7.   Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999 posoudí, zda povinnost týkající se pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobeného ze surovin uvedených v příloze IX části A stanovená v čl. 25 odst. 1 čtvrtém pododstavci účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy. Komise v tomto posouzení rovněž provede analýzu, zda uplatňování tohoto článku účinně zabraňuje dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů.\nKomise případně předloží návrh na změnu povinnosti týkající se pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobeného ze surovin uvedených v příloze IX části A stanovené v čl. 25 odst. 1 čtvrtém pododstavci.\nČlánek 29\nKritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy\n1.   Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto pododstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10:\na)\npříspěvek ke splnění cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a podíl energie z obnovitelných zdrojů v členských státech;\nb)\nposuzování plnění povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně povinnosti stanovené v článku 25;\nc)\nzpůsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.\nAby však mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c), musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 10. Tento pododstavec se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.\nElektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v odstavci 10.\nPokud jsou paliva z biomasy použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě pevných paliv a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě plynných paliv z biomasy, musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem.\nKritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.\n2.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi odpadů a zbytků nikoli z lesnictví, nýbrž ze zemědělské půdy, se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, pokud provozovatelé nebo vnitrostátní orgány mají zavedeno sledování nebo plány řízení s cílem řešit dopady na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o tom, jak jsou dopady sledovány a jak je s nimi nakládáno, se podávají podle čl. 30 odst. 3.\n3.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, tj. z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoli:\na)\npůvodní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;\nb)\nvysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;\nc)\noblasti určené:\ni)\nzákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo\nii)\nk ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem,\nledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;\nd)\nvysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:\ni)\npůvodní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy; nebo\nii)\ntravní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.\nKomise může přijmout prováděcí akty, v nichž dále upřesní kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje první pododstavec písm. d) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\n4.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, tj. půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:\na)\nmokřady, tj. půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;\nb)\nsouvisle zalesněné oblasti, tj. půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;\nc)\npůda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze V části C je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 10 tohoto článku.\nTento odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.\n5.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.\n6.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující kritéria, aby se minimalizovalo riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby:\na)\nzemě, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní nebo nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují:\ni)\nlegalitu provádění těžby;\nii)\nobnovu lesa ve vytěžených oblastech;\niii)\nochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;\niv)\ntěžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a\nv)\ntěžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;\nb)\nnejsou-li důkazy podle písm. a) tohoto odstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují:\ni)\nlegalitu provádění těžby;\nii)\nobnovu lesa ve vytěžených oblastech;\niii)\nochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť, ledaže jsou poskytnuty důkazy, že těžba dané suroviny není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody;\niv)\nže se těžba provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady, a\nv)\nže těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.\n7.   Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF):\na)\nzemě nebo organizace regionální hospodářské integrace původu lesní biomasy:\ni)\nje smluvní stranou Pařížské dohody;\nii)\npředložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku; nebo\niii)\nmá na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytne důkaz o tom, že vykazované emise odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení;\nb)\nnejsou-li důkazy podle písmene a) k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.\n8.   Do 31. ledna 2021 Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví operativní pokyny ohledně důkazů pro prokázání souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\n9.   Komise do 31. prosince 2026 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 6 a 7 účinně minimalizují riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby a řeší kritéria LULUCF.\nKomise případně předloží legislativní návrh na změnu kritérií stanovených v odstavcích 6 a 7 na období po roce 2030.\n10.   Úspora emisí skleníkových plynů z využití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit:\na)\nalespoň 50 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;\nb)\nalespoň 60 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 6. října 2015 do 31. prosince 2020;\nc)\nalespoň 65 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021;\nd)\nalespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2026.\nMá se za to, že zařízení je uvedeno do provozu, když začala fyzická výroba biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy a biokapalin a fyzická výroba vytápění, chlazení a elektřiny z paliv z biomasy.\nÚspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy, biokapalin a paliv z biomasy používaných v zařízeních produkujících vytápění, chlazení a elektřinu se vypočítá postupem podle čl. 31 odst. 1.\n11.   Elektřina z paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, splňuje-li jeden nebo více z následujících požadavků:\na)\nvyrábí se v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW;\nb)\npro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW se vyrábí za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo pro zařízení vyrábějící výhradně elektřinu splňující úrovně energetické účinnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEEL) ve smyslu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 (26);\nc)\npro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 100 MW se vyrábí buď za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo pro zařízení vyrábějících výhradně elektřinu dosahuje čistá elektrická účinnost nejméně 36 %;\nd)\nvyrábí se použitím zachycování a ukládání CO2 z biomasy.\nPro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto článku se zohlední zařízení vyrábějící výhradně elektřinu, nepoužívá-li fosilní paliva jako hlavní palivo, a pouze tehdy, neexistuje-li nákladově efektivní potenciál využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě posouzení provedeného v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.\nPro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku se tento odstavec použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen nebo jež budou převedena na používání paliva z biomasy po 25. prosinci 2021. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku není tímto odstavcem dotčena podpora poskytnutá v rámci režimů podpory v souladu s čl. 4 schválených do 25. prosince 2021.\nČlenské státy mohou na zařízení s nižším jmenovitým tepelným příkonem uplatnit vyšší požadavky na energetickou účinnost než ty uvedené v prvním pododstavci.\nPrvní pododstavec se nepoužije na elektřinu ze zařízení, jež jsou předmětem zvláštního oznámení členského státu Komisi na základě řádně odůvodněné existence rizik pro bezpečnost dodávek elektřiny. Po posouzení uvedeného oznámení Komise přijme rozhodnutí, jež zohlední informace v oznámení obsažené.\n12.   Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku a aniž jsou dotčeny články 25 a 26, členské státy na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti neodmítnou zohlednit biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem. Tímto odstavcem není dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů podpory schválených do dne 24. prosince 2018.\n13.   Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku se členské státy mohou na omezenou dobu odchýlit od kritérií stanovených v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku přijetím jiných kritérií vztahujících se na:\na)\nzařízení umístěná v nejvzdálenějším regionu v souladu s článkem 349 Smlouva o fungování EU, pokud tato zařízení vyrábějí elektřinu nebo vytápění nebo chlazení z paliva z biomasy, a\nb)\npaliva z biomasy využívaná v zařízeních podle písmene a) tohoto pododstavce bez ohledu na původ této biomasy, pokud jsou tato kritéria objektivně odůvodněná s cílem zajistit v daném nejvzdálenějším regionu hladký přechod na kritéria stanovená v odstavcích 2 až 7, 10 a11 tohoto článku, a tím podpořit přechod od fosilních paliv k udržitelným palivům z biomasy.\nOdlišná kritéria uvedená v tomto odstavci musí být předmětem zvláštního oznámení příslušného členského státu Komisi.\n14.   Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.\nDo 31. prosince 2026 Komise posoudí dopad, jejž mohou tato doplňující kritéria mít na vnitřní trh, a v případě potřeby předloží návrh na zajištění jejich harmonizace.\nČlánek 30\nOvěřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů\n1.   Mají-li být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiná paliva, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1, zohledněny v článcích 23 a 25 a v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10. Pro tyto účely od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:\na)\numožňuje mísení dodávek surovin nebo paliv s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;\nb)\numožňuje, aby byly dodávky surovin s různým energetickým obsahem míseny pro účely dalšího zpracování, pod podmínkou, že je velikost dodávek upravena podle jejich energetického obsahu;\nc)\npožaduje informace ohledně parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a objemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a\nd)\nstanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi, a vyžaduje, aby bylo této rovnováhy dosaženo v náležité lhůtě.\nSystém hmotnostní bilance zajišťuje, aby byla každá dodávka pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohledněna v rámci čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) nebo c) jen jednou a aby obsahovala informace o tom, zda byla na výrobu této dodávky poskytnuta podpora, a pokud ano, o jaký druh režimu podpory se jednalo.\n2.   Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:\na)\nje-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu;\nb)\nje-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.\n3.   Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 25 odst. 2 a přijatými podle uvedeného ustanovení a s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a aby hospodářské subjekty na žádost příslušného členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Za účelem dosažení souladu s čl. 29 odst. 6 písm. a) a odst. 7 písm. a) lze až do prvního bodu shromažďování lesní biomasy použít audit první nebo druhou stranou. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.\nPovinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku bez ohledu na to, zda byly v Unii vyrobeny, nebo zda byly do Unie dovezeny. Informace o zeměpisném původu a druhu surovin biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy podle dodavatele paliva jsou k dispozici spotřebitelům na internetových stránkách provozovatelů, dodavatelů nebo příslušných orgánů a aktualizují se každý rok.\nČlenské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi. Komise je zveřejní v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv podle článku 28 nařízení (EU) 2018/1999 v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.\n4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy nebo jiných paliv, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele stanoveného v čl. 27 odst. 1 písm. b), poskytují přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 25 odst. 2 a čl. 29 odst. 10, prokazují dodržení čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 2 a 4, nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 29 odst. 2 až 7. Při prokazování toho, že kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 jsou splněna, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni oblasti získávání surovin. Komise může uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů nebo druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné nebo ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 29 odst. 3 prvního pododstavce písm. c) bodu ii).\nKomise může rozhodnout, že uvedené režimy obsahují přesné informace o opatřeních přijatých pro ochranu půdy, vody a ovzduší, obnovu znehodnocené půdy, zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.\n5.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.\nKomise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil každoročně do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z bodů stanovených v příloze IX nařízení (EU) 2018/1999. Zpráva se týká předchozího kalendářního roku. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.\nKomise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro elektronické podávání zpráv uvedené v článku 28 nařízení (EU) 2018/1999.\n6.   Členské státy mohou zavést vnitrostátní režimy, v nichž je soulad s kritérii udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, která jsou stanovena v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10, a s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku stanovenými v čl. 25 odst. 2 a přijatými podle uvedeného ustanovení a v souladu s čl.28 odst. 5, ověřován v celém dodavatelském řetězci se zapojením příslušných vnitrostátních orgánů.\nČlenský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů pro jiná paliva, která lze započítat do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b). Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\nPokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a odst. 10 a s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 25 odst. 2 a přijatými podle uvedeného ustanovení.\n7.   Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku, pouze pokud daný režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a poskytuje dostatečné záruky, že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. V případě režimů k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být tyto režimy rovněž v souladu s metodickými požadavky stanovené v příloze V nebo VI. V případě oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) musí seznamy takových oblastí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.\nNepovinné režimy uvedené v odstavci 4 pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.\n8.   S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, jakož i s předpisy o biopalivech, biokapalinách a palivech z biomasy s nízkým nebo vysokým rizikem přímé či nepřímé změny ve využívání půdy, a zejména s cílem předcházet podvodům, Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, a požaduje, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\nV těchto prováděcích aktech věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Tyto prováděcí akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy podle odstavce 4 v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud některý členský stát vyjádří obavy, že nepovinný režim nefunguje v souladu s normami spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, jež jsou základem pro rozhodnutí podle odstavce 4, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření.\n9.   V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady nebo údaje získané v souladu s režimem, jenž byl předmětem rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6 tohoto článku, nevyžaduje členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, aby dodavatel poskytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 96 odst. 2 až 7 a 10.\nPříslušné orgány členských států provádějí dohled nad činností certifikačních orgánů, které v rámci nepovinného režimu provádějí nezávislý audit. Na žádost příslušných orgánů předloží certifikační orgány veškeré relevantní informace, jež jsou nezbytné pro dohled nad činností, včetně přesného data, času a místa auditů. Zjistí-li členské státy případy nesouladu, informují neprodleně dotčený nepovinný režim a akreditační orgán.\n10.   Na žádost členského státu, jež se může zakládat na žádosti hospodářského subjektu, Komise na základě dostupných důkazů posoudí, zda byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10, pokud jde o zdroje biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, a minimální hodnoty úspor emisí skleníkových plynů stanovené v čl. 25 odst. 2 a přijaté podle uvedeného ustanovení.\nBěhem šesti měsíců od obdržení takové žádosti a v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 34 odst. 3 Komise rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, zda může dotčený členský stát buď:\na)\npro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) zohlednit biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy a jiná paliva způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b) z daného zdroje, nebo\nb)\nodchylně od odstavce 9 tohoto článku žádat od dodavatele biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy a jiných paliv způsobilých pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b), aby předložil další důkazy o splnění těchto kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a těchto minimálních hodnot úspor emisí skleníkových plynů.\nČlánek 31\nVýpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy\n1.   Pro účely čl. 29 odst. 10 se úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vypočte tímto způsobem:\na)\npokud je standardizovaná hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, rovná-li se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 nule nebo je nižší než nula, použitím této standardizované hodnoty;\nb)\npoužitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy;\nc)\npoužitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C, nebo\nd)\npoužitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze VI části C a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.\n2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které spadají do úrovně 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo do nižší úrovně NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (27). K těmto zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.\n3.   V případě území mimo Unii lze Komisi předložit zprávy, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a jsou předloženy příslušnými orgány.\n4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním surovin pro zemědělskou biomasu vyráběnou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 29 odst. 10. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\nTyto údaje lze podle tohoto rozhodnutí použít namísto rozložených standardizovaných hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.\n5.   Komise průběžně provádí přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v příloze V části C a v příloze VI části B.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž podle potřeby změní přílohy V a VI doplněním nebo opravením standardizovaných hodnot nebo změnou metodiky.\nV případě jakékoli úpravy seznamu standardizovaných hodnot v přílohách V a VI nebo jeho doplnění:\na)\npokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý, je-li změna v omezeném rozsahu, nebo jestliže náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, stanoví se standardizované hodnoty jako typizované pro běžné výrobní procesy;\nb)\nve všech ostatních případech se standardizované hodnoty stanoví jako umírněný odhad oproti běžným výrobním procesům.\n6.   Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování přílohy V části C a přílohy VI části B, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace včetně definic, konverzních faktorů, výpočtu ročních emisí z pěstování nebo úspor emisí způsobených změnami v nadzemních a podzemních zásobách CO2 na již obdělávané půdě, výpočtu úspor emisí ze zachycování CO2, náhrady CO2 a geologického ukládání CO2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\nČlánek 32\nProváděcí akty\nV prováděcích aktech uvedených v čl. 29 odst. 3 druhém pododstavci a odst. 8, čl. 30 odst. 6 druhém pododstavci a odst. 8 prvním pododstavci a v čl. 31 odst. 4 prvním pododstavci a odst. 6 této směrnice se řádně zohlední ustanovení týkající se snížení emisí skleníkových plynů v souladu s článkem 7a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (28).\nČlánek 33\nSledování ze strany Komise\n1.   Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu členských států a jejich odpovídajících zpráv o pokroku požadovaných podle článků 3, 17 a 20 nařízení (EU) 2018/1999 a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na potravinovou bezpečnost.\n2.   Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a spotřebitelskými organizacemi a občanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. V tomto rámci věnuje zvláštní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy mohla mít na ceny potravin.\n3.   V roce 2026 Komise případně předloží legislativní návrh týkající se regulačního rámce pro podporu energie z obnovitelných zdrojů pro období po roce 2030.\nTento návrh přihlédne ke zkušenostem s prováděním této směrnice, včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.\n4.   V roce 2032 Komise zveřejní hodnotící zprávu o uplatňování této směrnice.\nČlánek 34\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro energetickou unii zřízený článkem 44 nařízení (EU) 2018/1999.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, v záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 35\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 25 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém a pátém pododstavci, čl. 27 odst. 1 písm. c) a odst. 3 sedmém pododstavci, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhém pododstavci a čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 24. prosince 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 3 pátém pododstavci je Komisi svěřena na dobu dvou let ode dne 24. prosince 2018.\n4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3 pátém pododstavci, čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 25 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém a pátém pododstavci, čl. 27 odst. 1 písm. c) a odst. 3 sedmém pododstavci, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhém pododstavci a čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm uvedené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 pátého pododstavce, čl. 8 odst. 3 druhého pododstavce, čl. 25 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 26 odst. 2 čtvrtého a pátého pododstavce, čl. 27 odst. 1 písm. c) a odst. 3 sedmého pododstavce, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhého pododstavce a čl. 31 odst. 5 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 36\nProvedení\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 13, 15 až 31 a 37 a přílohami II, III a V až IX do 30. června 2021. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\n3.   Touto směrnicí není dotčeno uplatňování výjimek podle práva Unie týkajícího se vnitřního trhu s elektřinou.\nČlánek 37\nZrušení\nSměrnice 2009/28/ES ve znění směrnic uvedených v příloze X části A se zrušuje s účinkem ode dne 1. července 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze X části B ve vnitrostátním právu a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v roce 2020, stanovené v čl. 3 odst. 1 a v příloze I části A směrnice 2009/28/ES.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze XII.\nČlánek 38\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 39\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nVe Štrasburku dne 11. prosince 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nJ. BOGNER-STRAUSS\n(1)  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 55.\n(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2018.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).\n(5)  Viz příloha XI část A.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).\n(11)  Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).\n(18)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(20)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(21)  Směrnice Rady 2013/18/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 230).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(24)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(26)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (Úř. věst. L 212, 17.8.2017, s. 1).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).\n(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).\nPŘÍLOHA I\nCELKOVÉ CÍLE ČLENSKÝCH STÁTŮ URČUJÍCÍ PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA HRUBÉ KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V ROCE 2020 (1)\nA.   Celkové cíle členských států\nPodíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S2005)\nCíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S2020)\nBelgie\n2,2 %\n13 %\nBulharsko\n9,4 %\n16 %\nČesko\n6,1 %\n13 %\nDánsko\n17,0 %\n30 %\nNěmecko\n5,8 %\n18 %\nEstonsko\n18,0 %\n25 %\nIrsko\n3,1 %\n16 %\nŘecko\n6,9 %\n18 %\nŠpanělsko\n8,7 %\n20 %\nFrancie\n10,3 %\n23 %\nChorvatsko\n12,6 %\n20 %\nItálie\n5,2 %\n17 %\nKypr\n2,9 %\n13 %\nLotyšsko\n32,6 %\n40 %\nLitva\n15,0 %\n23 %\nLucembursko\n0,9 %\n11 %\nMaďarsko\n4,3 %\n13 %\nMalta\n0,0 %\n10 %\nNizozemsko\n2,4 %\n14 %\nRakousko\n23,3 %\n34 %\nPolsko\n7,2 %\n15 %\nPortugalsko\n20,5 %\n31 %\nRumunsko\n17,8 %\n24 %\nSlovinsko\n16,0 %\n25 %\nSlovenská republika\n6,7 %\n14 %\nFinsko\n28,5 %\n38 %\nŠvédsko\n39,8 %\n49 %\nSpojené království\n1,3 %\n15 %\n(1)  Aby bylo možné splnit cíle členských států stanovené v této příloze, zdůrazňuje se, že Pokyny pro státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí uznávají trvalou potřebu vnitrostátních mechanismů na podporu energie z obnovitelných zdrojů.\nPŘÍLOHA II\nNORMALIZAČNÍ VZOREC PRO ZOHLEDNĚNÍ ELEKTŘINY VYROBENÉ Z VODNÍ A VĚTRNÉ ENERGIE\nPro zohlednění elektřiny vyrobené z vodní energie v daném členském státě se použije tento vzorec:\n(QN(norm))(CN[(/(i)( N 14))(QiCi)] 15), kde:\nN\n=\nreferenční rok;\nQN(norm)\n=\nje pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech vodních elektrárnách členského státu v roce N;\nQi\n=\nmnožství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech vodních elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh, kromě elektřiny vyrobené v přečerpávacích elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím vypumpovaly;\nCi\n=\ncelkový instalovaný výkon všech vodních elektráren členského státu, bez přečerpávacích elektráren, na konci roku i, vyjádřený v MW.\nPro zohlednění elektřiny vyrobené z větrné energie na pevnině v daném členském státě se použije tento vzorec:\n(QN(norm))((CN CN 12)((/(i)(Nn))Qi(/(j)(Nn))(Cj Cj 12))), kde:\nN\n=\nreferenční rok;\nQN(norm)\n=\nnormalizované množství elektřiny vyrobené pro účely výpočtu ve všech pevninských větrných elektrárnách členského státu v roce N;\nQi\n=\nmnožství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech pevninských větrných elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh;\nCj\n=\ncelkový instalovaný výkon všech pevninských větrných elektráren členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW;\nn\n=\n4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší.\nPro zohlednění elektřiny vyrobené z větrné energie na moři v daném členském státě se použije tento vzorec:\n(QN(norm))((CN CN 12)((/(i)(Nn))Qi(/(j)(Nn))(Cj Cj 12))), kde:\nN\n=\nreferenční rok;\nQN(norm)\n=\nnormalizované množství elektřiny vyrobené pro účely výpočtu ve všech větrných elektrárnách na moři členského státu v roce N;\nQi\n=\nmnožství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech větrných elektrárnách na moři členského státu, vyjádřené v GWh;\nCj\n=\ncelkový instalovaný výkon všech větrných elektráren na moři členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW;\nn\n=\n4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší.\nPŘÍLOHA III\nENERGETICKÝ OBSAH PALIV\nPalivo\nEnergetický obsah v hmotnostní jednotce (spodní výhřevnost v MJ/kg)\nEnergetický obsah v objemové jednotce (spodní výhřevnost v MJ/l)\nPALIVO Z BIOMASY NEBO OPERACÍ ZPRACOVÁNÍ BIOMASY\nbiopropan\n46\n24\nčistý rostlinný olej (olej vyrobený z olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, ale chemicky neupravený)\n37\n34\nbionafta – methylestery mastných kyselin (methylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy)\n37\n33\nbionafta – ethylestery mastných kyselin (ethylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy)\n38\n34\nbioplyn, který je možné vyčistit na kvalitu zemního plynu\n50\n–\nhydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu\n44\n34\nhydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za benzin\n45\n30\nhydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo\n44\n34\nhydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn\n46\n24\nspolečně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu\n43\n36\nspolečně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za benzín\n44\n32\nspolečně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo\n43\n33\nspolečně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn\n46\n23\nPALIVA, KTERÁ JE MOŽNÉ VYROBIT Z RŮZNÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VČETNĚ BIOMASY\nmetanol z obnovitelných zdrojů\n20\n16\netanol z obnovitelných zdrojů\n27\n21\npropanol z obnovitelných zdrojů\n31\n25\nbutanol z obnovitelných zdrojů\n33\n27\nnafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za naftu)\n44\n34\nbenzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za benzín)\n44\n33\ntryskové palivo vyrobené Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo)\n44\n33\nzkapalněný ropný plyn vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn)\n46\n24\ndimethylether (DME)\n28\n19\nvodík z obnovitelných zdrojů\n120\n–\nETBE (terc-butyl(ethyl)ether vyrobený z etanolu)\n36 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)\n27 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)\nMTBE (terc-butyl(methyl)ether vyrobený z metanolu)\n35 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)\n26 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)\nTAEE (terc-amyl-ethyl-ether vyrobený z etanolu)\n38 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)\n29 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)\nTAME (terc-amyl(methyl)ether vyrobený z metanolu)\n36 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů)\n28 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů)\nTHxEE (terc-hexyl(ethyl)ether vyrobený z etanolu)\n38 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů)\n30 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů)\nTHxME (terc-hexyl(methyl)ether vyrobený z metanolu)\n38 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů)\n30 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů)\nFOSILNÍ PALIVA\nBenzin\n43\n32\nNafta\n43\n36\nPŘÍLOHA IV\nVYDÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ OSOBÁM PROVÁDĚJÍCÍM INSTALACI\nSystémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 vycházejí z těchto kritérií:\n1.\nPostup vydávání osvědčení nebo získávání kvalifikace musí být transparentní a jasně definovaný členským státem nebo jím pověřeným správním orgánem.\n2.\nOsobám provádějícím instalaci zařízení na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních a solárních fotovoltaických a solárních tepelných zařízení se udělí osvědčení na základě absolvování akreditovaného programu odborné přípravy nebo jej udělí akreditovaný poskytovatel takového programu.\n3.\nAkreditaci programu odborné přípravy nebo jeho poskytovatele provádí členský stát nebo jím pověřený správní orgán. Akreditační orgán musí zajistit, aby měl program odborné přípravy organizovaný příslušným poskytovatelem zaručenu kontinuitu a regionální nebo celostátní působnost. Poskytovatel programu odborné přípravy musí mít k dispozici odpovídající technické vybavení nezbytné pro praktický výcvik, včetně určitého laboratorního vybavení nebo odpovídajícího zařízení pro praktický výcvik. Kromě základní odborné přípravy musí poskytovatel také organizovat kratší opakovací kurzy zabývající se aktuálními otázkami včetně nových technologií, aby mohl zajistit celoživotní doškolování osob provádějících instalaci. Poskytovatelem odborné přípravy může být výrobce vybavení nebo systémů, instituce nebo sdružení.\n4.\nOdborná příprava, jejímž výsledkem je získání osvědčení nebo kvalifikace osobou provádějící instalaci, musí zahrnovat teoretický výklad i praktický výcvik. Na konci odborné přípravy musí mít osoba provádějící instalaci dovednosti potřebné k instalaci příslušného vybavení a systémů tak, aby byla schopna splnit požadavky zákazníka kladené na výkon a spolehlivost, prokazovat řemeslnou zručnost a musí být schopna dodržovat všechny příslušné předpisy a normy včetně předpisů o energetickém a ekologickém značení.\n5.\nKurz odborné přípravy musí být ukončen závěrečnou zkouškou podmiňující udělení příslušného osvědčení nebo kvalifikace. Zkouška musí zahrnovat praktické vyhodnocení úspěšné instalace kotlů nebo kamen na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních zařízení, solárních fotovoltaických nebo solárních tepelných systémů.\n6.\nSystémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 náležitým způsobem zohlední tyto zásady:\na)\nakreditované programy odborné přípravy by se měly nabízet osobám provádějícím instalaci, které mají praktické zkušenosti a které absolvovaly nebo právě absolvují následující typy odborné přípravy:\ni)\nv případě osob instalujících kotle a kamna na biomasu: povinně vyučen jako instalatér, potrubář, mechanik tepelných zařízení nebo mechanik sanitárních, tepelných nebo chladících zařízení;\nii)\nv případě osob instalujících tepelná čerpadla: povinně vyučen jako instalatér nebo technik chladicích zařízení se základními elektrikářskými a instalatérskými dovednostmi (řezání, svařování a lepení trubek, tepelná izolace potrubí, těsnění, zkoušky těsnosti potrubí a instalace tepelných nebo chladicích zařízení);\niii)\nv případě osob instalujících solární fotovoltaické nebo solární tepelné systémy: povinně vyučen jako instalatér nebo elektrikář s instalatérskou, elektrikářskou a pokrývačskou praxí včetně praxe v oboru sváření a lepení trubek, v oboru těsnění, zkoušek těsnosti potrubí, schopnosti v oboru připojování elektrických přívodů, znalost základních pokrývačských materiálů, znalost oplechování/olemování a těsnících postupů; nebo\niv)\nodborná příprava, kterou osoba získá dovednosti odpovídající tříletému vzdělání v oblastech vyjmenovaných v písmenech a), b) nebo c), včetně teoretického výkladu a praktického výcviku;\nb)\nteoretická část odborné přípravy osob provádějících instalaci kotlů a kamen na biomasu by měla poskytnout přehled situace na trhu s biomasou a zahrnovat ekologické aspekty, paliva vyráběná z biomasy, logistiku, protipožární ochranu, příslušné dotace, techniky spalování, systémy zapalování, optimální hydraulická řešení, porovnání nákladů a ziskovosti, jakož i konstrukci, instalaci a údržbu kotlů a kamen na biomasu. Příprava by měla rovněž poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných v oblasti technologie a paliv vyráběných z biomasy, například pelet, jakož i znalost vnitrostátního práva a práva Unie vztahujícího se na biomasu;\nc)\nteoretická část odborné přípravy osob instalujících tepelná čerpadla by měla poskytnout přehled situace na trhu tepelných čerpadel a zahrnovat témata geotermálních zdrojů a teplot povrchových tepelných zdrojů v různých oblastech, identifikaci půd a podloží z hlediska tepelné vodivosti, dále předpisy týkající se využívání geotermálních zdrojů, využitelnost tepelných čerpadel v budovách a určení nejvhodnějšího systému tepelných čerpadel, dále znalosti o technických požadavcích jednotlivých tepelných čerpadel, jejich bezpečnosti, filtraci vzduchu, propojení se zdrojem tepla a dispozičním řešení systému. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných pro tepelná čerpadla, příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:\ni)\nzákladní pochopení fyzikálních a provozních principů tepelného čerpadla, včetně charakteristik jeho tepelného cyklu: souvislost mezi dolními teplotami tepelné jímky, horními teplotami tepelného zdroje a účinností celého systému, stanovení topného faktoru a faktoru sezónní účinnosti;\nii)\npochopení významu jednotlivých prvků a jejich funkce v rámci tepelného cyklu čerpadla, včetně kompresoru, expanzního ventilu, výparníku, kondenzátoru, armatur a spojovacích prvků, mazacího oleje, chladiva, možného přehřátí, ochlazení a podchlazení tepelného čerpadla a\niii)\nschopnost zvolit typ a velikost komponent pro typické instalace, včetně stanovení typizovaných hodnot tepelného zatížení různých budov a hodnot pro přípravu horké vody na základě údajů o spotřebě energie, stanovení potřebného výkonu tepelného čerpadla pro tento účel podle tepelné kapacity budovy a podle přerušitelné dodávky proudu, stanovení prvků a objemu vyrovnávací nádrže a integrace doplňkového (bivalentního) topného systému;\nd)\nteoretická část odborné přípravy osob instalujících solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla poskytnout přehled situace na trhu solárních prvků a porovnání nákladů a ziskovosti a měla by zahrnovat ekologické aspekty, komponenty, charakteristiky a dimenzování solárních systémů, výběr přesných systémů a určení rozměrů jednotlivých komponent, stanovení tepelných požadavků, protipožární předpisy, příslušné dotace a konstrukci, instalaci a údržbu solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobré znalosti případných evropských norem platných pro danou technologii, jakož i certifikačních zásad, například Solar Keymark, stejně jako odpovídající znalost vnitrostátního práva a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:\ni)\nschopnost bezpečně pracovat s požadovanými nástroji a požadovaným vybavením při dodržování bezpečnostních předpisů a norem a schopnost identifikovat nebezpečí spojená s instalatérskou, elektrikářskou a další činností při instalaci solárních zařízení;\nii)\nschopnost identifikovat systémy a jejich prvky specifické pro aktivní a pasivní systémy, včetně jejich mechanické konstrukce, a schopnost rozhodnout o umístění komponent i rozvržení a konfiguraci systému;\niii)\nschopnost určit požadovanou plochu instalace, orientaci a náklon solárních fotovoltaických prvků a prvků pro solární ohřev vody s přihlédnutím k možnému zastínění, oslunění, strukturální integritě a vhodnosti instalace pro danou budovu nebo dané klima a schopnost určit různé metody instalace vhodné pro rozmanité typy střech a vyváženost systémového vybavení požadovaného pro instalaci a\niv)\nspecificky ve spojení s instalací solárních fotovoltaických systémů schopnost přizpůsobit schéma elektrického zapojení včetně stanovení proudů, výměru vhodných typů vodičů a charakteristiky elektrických obvodů, stanovení vhodné velikosti, jmenovitého výkonu a umístění veškerého souvisejícího vybavení a subsystémů a výběru vhodného propojovacího místa;\ne)\nosvědčení vydané osobě provádějící instalaci by mělo být časově omezeno tak, že k jeho prodloužení bude nezbytný opakovací seminář nebo kurz.\nPŘÍLOHA V\nPRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z BIOPALIV, BIOKAPALIN A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV\nA.   TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PLATNÉ PRO BIOPALIVA, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY\nZpůsob výroby biopaliva\nÚspory emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n67 %\n59 %\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n77 %\n73 %\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n73 %\n68 %\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n79 %\n76 %\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n58 %\n47 %\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n71 %\n64 %\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n48 %\n40 %\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n55 %\n48 %\nEtanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n40 %\n28 %\nEtanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n69 %\n68 %\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n47 %\n38 %\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n53 %\n46 %\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n37 %\n24 %\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))\n67 %\n67 %\nEtanol z cukrové třtiny\n70 %\n70 %\nPodíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE)\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE)\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n52 %\n47 %\nBionafta ze slunečnice\n57 %\n52 %\nBionafta ze sójových bobů\n55 %\n50 %\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n32 %\n19 %\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n51 %\n45 %\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n88 %\n84 %\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (**)\n84 %\n78 %\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n51 %\n47 %\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n58 %\n54 %\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n55 %\n51 %\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n34 %\n22 %\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n53 %\n49 %\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n87 %\n83 %\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**)\n83 %\n77 %\nČistý rostlinný olej z řepky\n59 %\n57 %\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n65 %\n64 %\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n63 %\n61 %\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n40 %\n30 %\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n59 %\n57 %\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n98 %\n98 %\n(*)\nStandardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.\n(**)\nTýká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (1), pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\nB.   ODHADOVANÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ BIOPALIVA, KTERÁ NEBYLA V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLA NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ, BYLA-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY\nZpůsob výroby biopaliva\nÚspor emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota\nÚspor emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota\nEtanol z pšeničné slámy\n85 %\n83 %\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n85 %\n85 %\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n82 %\n82 %\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n85 %\n85 %\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n82 %\n82 %\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n86 %\n86 %\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n83 %\n83 %\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n86 %\n86 %\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n83 %\n83 %\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n89 %\n89 %\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n89 %\n89 %\nDimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n89 %\n89 %\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n89 %\n89 %\nPodíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(methyl)etheru (MTBE)\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nC.   METODIKA\n1.\nEmise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin používaných v odvětví dopravy se vypočítají takto:\na)\nEmise skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv se vypočítají z tohoto vzorce:\nE = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,\nkde\nE\n=\ncelkové emise z používání daného paliva;\neec\n=\nemise z těžby nebo pěstování surovin;\nel\n=\nanualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;\nep\n=\nemise ze zpracování;\netd\n=\nemise z přepravy a distribuce;\neu\n=\nemise z používání daného paliva;\nesca\n=\núspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;\neccs\n=\núspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a\neccr\n=\núspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2.\nEmise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu.\nb)\nEmise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají ze vzorce pro biopaliva (E), který však musí být rozšířen o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení, takto:\ni)\nzařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:\nii)\nzařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:\nkde\nEC h,el\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;\nE\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;\nηel\n=\nelektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;\nηh\n=\núčinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;\niii)\nv případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:\niv)\nv případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:\nkde\nEC h,el\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;\nE\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;\nηel\n=\nelektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;\nηh\n=\núčinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;\nCel\n=\npodíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1).\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).\nÚčinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:\nkde\nTh\n=\nteplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;\nT0\n=\nteplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).\nJe-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.\nPro účely tohoto výpočtu se rozumí:\na)\n„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;\nb)\n„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění a chlazení;\nc)\n„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.\n2.\nEmise skleníkových plynů z bioplynů a biokapalin se vyjádří takto:\na)\nemise skleníkových plynů z biopaliv, E, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva: g CO2eq/MJ.\nb)\nemise skleníkových plynů z biokapalin, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny): g CO2eq/MJ.\nJe-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. b)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení (2).\nPokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto (3):\nkde\nemise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:\n3.\nÚspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:\na)\núspory emisí skleníkových plynů z biopaliv:\nÚSPORY = (E F(t) – E B )/E F(t),\nkde\nEB\n=\ncelkové emise z biopaliva a\nEF(t)\n=\ncelkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro dopravu;\nb)\núspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z biokapalin:\nÚSPORY = (ECF(h&c,el,) – ECB(h&c,el)/ECF (h&c,el),\nkde\nECB(h&c,el)\n=\ncelkové emise z tepla nebo elektřiny; a\nECF(h&c,el)\n=\ncelkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.\n4.\nSkleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:\nCO2\n:\n1\nN2O\n:\n298\nCH4\n:\n25\n5.\nEmise pocházející z těžby nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z používaných regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.\n6.\nPro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě lepšího řízení zemědělství esca, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů (4).\n7.\nAnualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:\nel = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, (5)\nkde\nel\n=\nanualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). „Orná půda“ (6) a „trvalé kultury“ (7) se považují za jeden způsob využívání půdy;\nCSR\n=\nzásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;\nCSA\n=\nzásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;\nP\n=\nproduktivita plodiny (vyjádřená jako energie biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a\neB\n=\nbonus ve výši 29 g CO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.\n8.\nBonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:\na)\nnebyla v lednu 2008 využívána k zemědělským nebo ani žádným jiným činnostem; a\nb)\nje závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.\nBonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).\n9.\n„Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.\n10.\nKomise do 31. prosince 2020 přezkoumá pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě (8) vycházející z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – svazku 4 a v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (9). Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely této směrnice.\n11.\nEmise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.\nPři zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.\nEmise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.\n12.\nEmise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.\n13.\nEmise z použitého paliva, eu, se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.\nEmise skleníkových plynů jiných než CO2 (N2O a CH4) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu pro biokapaliny.\n14.\nÚspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (10).\n15.\nÚspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.\n16.\nPokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:\nkde\nTh\n=\nteplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;\nT0\n=\nteplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).\nJe-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.\nPro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.\nPro účely tohoto výpočtu se rozumí:\na)\n„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;\nb)\n„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;\nc)\n„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.\n17.\nV případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.\n18.\nPro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.\nV případě biopaliv a biokapalin musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.\nEmise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.\nV případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.\n19.\nV případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva EF(t) = 94 g CO2eq/MJ.\nV případě biokapalin používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(e) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ.\nV případě biokapalin používaných k výrobě užitečného tepla a k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva ECF(h&c) 80 g CO2eq/MJ.\nD.   ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BIOPALIVA A BIOKAPALINY\nRozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec“ ve smyslu části C této přílohy, včetně emisí N2O z půdy\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové\n9,6\n9,6\nEtanol z kukuřice\n25,5\n25,5\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice\n27,0\n27,0\nEtanol z cukrové třtiny\n17,1\n17,1\nPodíl z obnovitelných zdrojů u ETBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u TAEE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n32,0\n32,0\nBionafta ze slunečnice\n26,1\n26,1\nBionafta ze sójových bobů\n21,2\n21,2\nBionafta z palmového oleje\n26,2\n26,2\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (**)\n0\n0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n33,4\n33,4\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n26,9\n26,9\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n22,1\n22,1\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje\n27,4\n27,4\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**)\n0\n0\nČistý rostlinný olej z řepky\n33,4\n33,4\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n27,2\n27,2\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n22,2\n22,2\nČistý rostlinný olej z palmového oleje\n27,1\n27,1\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nRozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec“ – pouze pro emise N2O z půdy (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise z pěstování v tabulce pro „eec“)\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové\n4,9\n4,9\nEtanol z kukuřice\n13,7\n13,7\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice\n14,1\n14,1\nEtanol z cukrové třtiny\n2,1\n2,1\nPodíl z obnovitelných zdrojů u ETBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u TAEE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n17,6\n17,6\nBionafta ze slunečnice\n12,2\n12,2\nBionafta ze sójových bobů\n13,4\n13,4\nBionafta z palmového oleje\n16,5\n16,5\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (**)\n0\n0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n18,0\n18,0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n12,5\n12,5\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n13,7\n13,7\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje\n16,9\n16,9\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**)\n0\n0\nČistý rostlinný olej z řepky\n17,6\n17,6\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n12,2\n12,2\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n13,4\n13,4\nČistý rostlinný olej z palmového oleje\n16,5\n16,5\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nRozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep“ ve smyslu části C této přílohy\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n18,8\n26,3\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n9,7\n13,6\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n13,2\n18,5\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n7,6\n10,6\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n27,4\n38,3\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n15,7\n22,0\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n20,8\n29,1\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n14,8\n20,8\nEtanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n28,6\n40,1\nEtanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n1,8\n2,6\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n21,0\n29,3\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n15,1\n21,1\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n30,3\n42,5\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))\n1,5\n2,2\nEtanol z cukrové třtiny\n1,3\n1,8\nPodíl z obnovitelných zdrojů u ETBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u TAEE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n11,7\n16,3\nBionafta ze slunečnice\n11,8\n16,5\nBionafta ze sójových bobů\n12,1\n16,9\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n30,4\n42,6\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n13,2\n18,5\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n9,3\n13,0\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (*2)\n13,6\n19,1\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n10,7\n15,0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n10,5\n14,7\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n10,9\n15,2\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n27,8\n38,9\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n9,7\n13,6\nHydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje\n10,2\n14,3\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2)\n14,5\n20,3\nČistý rostlinný olej z řepky\n3,7\n5,2\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n3,8\n5,4\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n4,2\n5,9\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n22,6\n31,7\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n4,7\n6,5\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n0,6\n0,8\nRozložené standardizované hodnoty pouze pro extrakci oleje (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise ze zpracování v tabulce pro „ep“)\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nBionafta z řepky\n3,0\n4,2\nBionafta ze slunečnice\n2,9\n4,0\nBionafta ze sójových bobů\n3,2\n4,4\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n20,9\n29,2\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n3,7\n5,1\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (**)\n4,3\n6,1\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n3,1\n4,4\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n3,0\n4,1\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n3,3\n4,6\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n21,9\n30,7\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n3,8\n5,4\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**)\n4,3\n6,0\nČistý rostlinný olej z řepky\n3,1\n4,4\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n3,0\n4,2\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n3,4\n4,7\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n21,8\n30,5\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n3,8\n5,3\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n0\n0\nRozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“ ve smyslu části C této přílohy\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n2,3\n2,3\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n2,3\n2,3\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,3\n2,3\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,3\n2,3\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,3\n2,3\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,3\n2,3\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n2,2\n2,2\nEtanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n2,2\n2,2\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*3))\n2,2\n2,2\nEtanol z cukrové třtiny\n9,7\n9,7\nPodíl z obnovitelných zdrojů u ETBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u TAEE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n1,8\n1,8\nBionafta ze slunečnice\n2,1\n2,1\nBionafta ze sójových bobů\n8,9\n8,9\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n6,9\n6,9\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n6,9\n6,9\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n1,9\n1,9\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (*4)\n1,7\n1,7\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n1,7\n1,7\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n2,0\n2,0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n9,2\n9,2\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n7,0\n7,0\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n7,0\n7,0\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n1,7\n1,7\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*4)\n1,5\n1,5\nČistý rostlinný olej z řepky\n1,4\n1,4\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n1,7\n1,7\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n8,8\n8,8\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n6,7\n6,7\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n6,7\n6,7\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n1,4\n1,4\nRozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n1,6\n1,6\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n1,6\n1,6\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n1,6\n1,6\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n1,6\n1,6\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*5))\n1,6\n1,6\nEtanol z cukrové třtiny\n6,0\n6,0\nPodíl terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE) z etanolu z obnovitelných zdrojů\nBudou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl terc-amyl(ethyl)etheru (TAEE) z etanolu z obnovitelných zdrojů\nBudou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n1,3\n1,3\nBionafta ze slunečnice\n1,3\n1,3\nBionafta ze sójových bobů\n1,3\n1,3\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n1,3\n1,3\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n1,3\n1,3\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n1,3\n1,3\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (*6)\n1,3\n1,3\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n1,2\n1,2\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*6)\n1,2\n1,2\nČistý rostlinný olej z řepky\n0,8\n0,8\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n0,8\n0,8\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n0,8\n0,8\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n0,8\n0,8\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n0,8\n0,8\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n0,8\n0,8\nSouhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n30,7\n38,2\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n21,6\n25,5\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n25,1\n30,4\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n19,5\n22,5\nEtanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n39,3\n50,2\nEtanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n27,6\n33,9\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n48,5\n56,8\nEtanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n42,5\n48,5\nEtanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n56,3\n67,8\nEtanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n29,5\n30,3\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\n50,2\n58,5\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n44,3\n50,3\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n59,5\n71,7\nEtanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*7))\n30,7\n31,4\nEtanol z cukrové třtiny\n28,1\n28,6\nPodíl z obnovitelných zdrojů u ETBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nPodíl z obnovitelných zdrojů u TAEE\nStejné jako u použitého způsobu výroby etanolu\nBionafta z řepky\n45,5\n50,1\nBionafta ze slunečnice\n40,0\n44,7\nBionafta ze sójových bobů\n42,2\n47,0\nBionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n63,5\n75,7\nBionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n46,3\n51,6\nBionafta z použitého kuchyňského oleje\n11,2\n14,9\nŽivočišné tuky získané z produkce bionafty (*8)\n15,3\n20,8\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\n45,8\n50,1\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\n39,4\n43,6\nHydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\n42,2\n46,5\nHydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n62,2\n73,3\nHydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n44,1\n48,0\nHydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\n11,9\n16,0\nHydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*8)\n16,0\n21,8\nČistý rostlinný olej z řepky\n38,5\n40,0\nČistý rostlinný olej ze slunečnic\n32,7\n34,3\nČistý rostlinný olej ze sójových bobů\n35,2\n36,9\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\n56,3\n65,4\nČistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\n38,4\n57,2\nČistý olej z použitého kuchyňského oleje\n2,0\n2,2\nE.   ODHADOVANÉ ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ PALIVA A BIOKAPALINY, KTERÉ NEBYLY V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLY NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ\nRozložené standardní hodnoty pro pěstování: „eec“ podle definice v části C této přílohy, včetně emisí N2O (včetně štěpkování odpadního dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických dřevin)\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n1,8\n1,8\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n3,3\n3,3\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n8,2\n8,2\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n8,2\n8,2\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n12,4\n12,4\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n3,1\n3,1\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n7,6\n7,6\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n3,1\n3,1\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n7,6\n7,6\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,5\n2,5\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,5\n2,5\nDimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,5\n2,5\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,5\n2,5\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nRozložené standardizované hodnoty pro emise N2O z půdy (zahrnuté do rozložených standardních hodnot pro emise z pěstování v tabulce „eec“)\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n0\n0\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0\n0\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n4,4\n4,4\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0\n0\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n4,4\n4,4\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n4,1\n4,1\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n4,1\n4,1\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nDimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nRozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep“ ve smyslu části C této přílohy\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n4,8\n6,8\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0,1\n0,1\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0,1\n0,1\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0,1\n0,1\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n0,1\n0,1\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n0\n0\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nDimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n0\n0\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nRozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“ ve smyslu části C této přílohy\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n7,1\n7,1\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n10,3\n10,3\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n8,4\n8,4\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n10,3\n10,3\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n8,4\n8,4\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n10,4\n10,4\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n8,6\n8,6\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n10,4\n10,4\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n8,6\n8,6\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n7,7\n7,7\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n7,9\n7,9\nDME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n7,7\n7,7\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n7,9\n7,9\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nRozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n1,6\n1,6\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n1,2\n1,2\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n1,2\n1,2\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n1,2\n1,2\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n1,2\n1,2\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n2,0\n2,0\nDME z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n2,0\n2,0\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n2,0\n2,0\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n2,0\n2,0\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,0\n2,0\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,0\n2,0\nDME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,0\n2,0\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n2,0\n2,0\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\nSouhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci\nZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEtanol z pšeničné slámy\n13,7\n15,7\nNafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n13,7\n13,7\nMotorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n16,7\n16,7\nBenzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n13,7\n13,7\nBenzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\n16,7\n16,7\nDimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n13,5\n13,5\nDimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n16,2\n16,2\nMetanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\n13,5\n13,5\nMetanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\n16,2\n16,2\nMotorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n10,2\n10,2\nBenzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n10,4\n10,4\nDimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n10,2\n10,2\nMetanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\n10,4\n10,4\nPodíl z obnovitelných zdrojů u MTBE\nStejné jako u použitého způsobu výroby metanolu\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).\n(2)  Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Proto je vhodné vypočítat pouze emise související s vyrobeným teplem, vyjádřené v MJ tepla, bez ohledu na to, zda je konečným použitím tepla skutečné vytápění, nebo chlazení pomocí absorpčních chladičů.\n(3)  Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.\n(4)  Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.\n(5)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.\n(6)  Orná půda, jak je vymezena IPCC.\n(7)  Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.\n(8)  Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (Úř. věst. L 151, 17.6.2010, s. 19).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).\n(**)  Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(**)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(*1)  Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.\n(*2)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(**)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(*3)  Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.\n(*4)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(*5)  Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.\n(*6)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\n(*7)  Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.\n(*8)  \nPoznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.\nPŘÍLOHA VI\nPRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PALIV Z BIOMASY A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV\nA.   Typizované a standardizované hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku ze změny ve využívání půdy\nDŘEVNÍ ŠTĚPKA\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nTeplo\nElektřina\nTeplo\nElektřina\nDřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\n1 až 500 km\n93 %\n89 %\n91 %\n87 %\n500 až 2 500  km\n89 %\n84 %\n87 %\n81 %\n2 500  až 10 000  km\n82 %\n73 %\n78 %\n67 %\nNad 10 000  km\n67 %\n51 %\n60 %\n41 %\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\n2 500  až 10 000  km\n77 %\n65 %\n73 %\n60 %\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\n1 až 500 km\n89 %\n83 %\n87 %\n81 %\n500 až 2 500  km\n85 %\n78 %\n84 %\n76 %\n2 500  až 10 000  km\n78 %\n67 %\n74 %\n62 %\nNad 10 000  km\n63 %\n45 %\n57 %\n35 %\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\n1 až 500 km\n91 %\n87 %\n90 %\n85 %\n500 až 2 500  km\n88 %\n82 %\n86 %\n79 %\n2 500  až 10 000  km\n80 %\n70 %\n77 %\n65 %\nNad 10 000  km\n65 %\n48 %\n59 %\n39 %\nDřevní štěpka z kmenoviny\n1 až 500 km\n93 %\n89 %\n92 %\n88 %\n500 až 2 500  km\n90 %\n85 %\n88 %\n82 %\n2 500  až 10 000  km\n82 %\n73 %\n79 %\n68 %\nNad 10 000  km\n67 %\n51 %\n61 %\n42 %\nDřevní štěpka z průmyslových zbytků\n1 až 500 km\n94 %\n92 %\n93 %\n90 %\n500 až 2 500  km\n91 %\n87 %\n90 %\n85 %\n2 500  až 10 000  km\n83 %\n75 %\n80 %\n71 %\nNad 10 000  km\n69 %\n54 %\n63 %\n44 %\nDŘEVĚNÉ PELETY (*1)\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nTeplo\nElektřina\nTeplo\nElektřina\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví\nSituace 1\n1 až 500 km\n58 %\n37 %\n49 %\n24 %\n500 až 2 500  km\n58 %\n37 %\n49 %\n25 %\n2 500  až 10 000  km\n55 %\n34 %\n47 %\n21 %\nNad 10 000  km\n50 %\n26 %\n40 %\n11 %\nSituace 2a\n1 až 500 km\n77 %\n66 %\n72 %\n59 %\n500 až 2 500  km\n77 %\n66 %\n72 %\n59 %\n2 500  až 10 000  km\n75 %\n62 %\n70 %\n55 %\nNad 10 000  km\n69 %\n54 %\n63 %\n45 %\nSituace 3a\n1 až 500 km\n92 %\n88 %\n90 %\n85 %\n500 až 2 500  km\n92 %\n88 %\n90 %\n86 %\n2 500  až 10 000  km\n90 %\n85 %\n88 %\n81 %\nNad 10 000  km\n84 %\n76 %\n81 %\n72 %\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\nSituace 1\n2 500  až 10 000  km\n52 %\n28 %\n43 %\n15 %\nSituace 2a\n2 500  až 10 000  km\n70 %\n56 %\n66 %\n49 %\nSituace 3a\n2 500  až 10 000  km\n85 %\n78 %\n83 %\n75 %\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\nSituace 1\n1 až 500 km\n54 %\n32 %\n46 %\n20 %\n500 až 10 000  km\n52 %\n29 %\n44 %\n16 %\nNad 10 000  km\n47 %\n21 %\n37 %\n7 %\nSituace 2a\n1 až 500 km\n73 %\n60 %\n69 %\n54 %\n500 až 10 000  km\n71 %\n57 %\n67 %\n50 %\nNad 10 000  km\n66 %\n49 %\n60 %\n41 %\nSituace 3a\n1 až 500 km\n88 %\n82 %\n87 %\n81 %\n500 až 10 000  km\n86 %\n79 %\n84 %\n77 %\nNad 10 000  km\n80 %\n71 %\n78 %\n67 %\nDřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení)\nSituace 1\n1 až 500 km\n56 %\n35 %\n48 %\n23 %\n500 až 10 000  km\n54 %\n32 %\n46 %\n20 %\nNad 10 000  km\n49 %\n24 %\n40 %\n10 %\nSituace 2a\n1 až 500 km\n76 %\n64 %\n72 %\n58 %\n500 až 10 000  km\n74 %\n61 %\n69 %\n54 %\nNad 10 000  km\n68 %\n53 %\n63 %\n45 %\nSituace 3a\n1 až 500 km\n91 %\n86 %\n90 %\n85 %\n500 až 10 000  km\n89 %\n83 %\n87 %\n81 %\nNad 10 000  km\n83 %\n75 %\n81 %\n71 %\nKmenovina\nSituace 1\n1 až 500 km\n57 %\n37 %\n49 %\n24 %\n500 až 2 500  km\n58 %\n37 %\n49 %\n25 %\n2 500  až 10 000  km\n55 %\n34 %\n47 %\n21 %\nNad 10 000  km\n50 %\n26 %\n40 %\n11 %\nSituace 2a\n1 až 500 km\n77 %\n66 %\n73 %\n60 %\n500 až 2 500  km\n77 %\n66 %\n73 %\n60 %\n2 500  až 10 000  km\n75 %\n63 %\n70 %\n56 %\nNad 10 000  km\n70 %\n55 %\n64 %\n46 %\nSituace 3a\n1 až 500 km\n92 %\n88 %\n91 %\n86 %\n500 až 2 500  km\n92 %\n88 %\n91 %\n87 %\n2 500  až 10 000  km\n90 %\n85 %\n88 %\n83 %\nNad 10 000  km\n84 %\n77 %\n82 %\n73 %\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu\nSituace 1\n1 až 500 km\n75 %\n62 %\n69 %\n55 %\n500 až 2 500  km\n75 %\n62 %\n70 %\n55 %\n2 500  až 10 000  km\n72 %\n59 %\n67 %\n51 %\nNad 10 000  km\n67 %\n51 %\n61 %\n42 %\nSituace 2a\n1 až 500 km\n87 %\n80 %\n84 %\n76 %\n500 až 2 500  km\n87 %\n80 %\n84 %\n77 %\n2 500  až 10 000  km\n85 %\n77 %\n82 %\n73 %\nNad 10 000  km\n79 %\n69 %\n75 %\n63 %\nSituace 3a\n1 až 500 km\n95 %\n93 %\n94 %\n91 %\n500 až 2 500  km\n95 %\n93 %\n94 %\n92 %\n2 500  až 10 000  km\n93 %\n90 %\n92 %\n88 %\nNad 10 000  km\n88 %\n82 %\n85 %\n78 %\nZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nTeplo\nElektřina\nTeplo\nElektřina\nZemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3\n (*2)\n1 až 500 km\n95 %\n92 %\n93 %\n90 %\n500 až 2 500  km\n89 %\n83 %\n86 %\n80 %\n2 500  až 10 000  km\n77 %\n66 %\n73 %\n60 %\nNad 10 000  km\n57 %\n36 %\n48 %\n23 %\nZemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3\n (*3)\n1 až 500 km\n95 %\n92 %\n93 %\n90 %\n500 až 2 500  km\n93 %\n89 %\n92 %\n87 %\n2 500  až 10 000  km\n88 %\n82 %\n85 %\n78 %\nNad 10 000  km\n78 %\n68 %\n74 %\n61 %\nSlámové pelety\n1 až 500 km\n88 %\n82 %\n85 %\n78 %\n500 až 10 000  km\n86 %\n79 %\n83 %\n74 %\nNad 10 000  km\n80 %\n70 %\n76 %\n64 %\nBrikety z bagasy\n500 až 10 000  km\n93 %\n89 %\n91 %\n87 %\nNad 10 000  km\n87 %\n81 %\n85 %\n77 %\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\nNad 10 000  km\n20 %\n-18 %\n11 %\n- 33 %\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\nNad 10 000  km\n46 %\n20 %\n42 %\n14 %\nBIOPLYN NA ELEKTŘINU (*4)\nSystém výroby bioplynu\nTechnologické řešení\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nVlhká mrva (1)\nSituace 1\nOtevřený digestát (2)\n146 %\n94 %\nUzavřený digestát (3)\n246 %\n240 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n136 %\n85 %\nUzavřený digestát\n227 %\n219 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n142 %\n86 %\nUzavřený digestát\n243 %\n235 %\nCelá rostlina kukuřice (4)\nSituace 1\nOtevřený digestát\n36 %\n21 %\nUzavřený digestát\n59 %\n53 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n34 %\n18 %\nUzavřený digestát\n55 %\n47 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n28 %\n10 %\nUzavřený digestát\n52 %\n43 %\nBiologický odpad\nSituace 1\nOtevřený digestát\n47 %\n26 %\nUzavřený digestát\n84 %\n78 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n43 %\n21 %\nUzavřený digestát\n77 %\n68 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n38 %\n14 %\nUzavřený digestát\n76 %\n66 %\nBIOPLYN NA ELEKTŘINU – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE\nSystém výroby bioplynu\nTechnologické řešení\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nMrva – kukuřice\n80 % – 20 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n72 %\n45 %\nUzavřený digestát\n120 %\n114 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n67 %\n40 %\nUzavřený digestát\n111 %\n103 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n65 %\n35 %\nUzavřený digestát\n114 %\n106 %\nMrva – kukuřice\n70 % – 30 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n60 %\n37 %\nUzavřený digestát\n100 %\n94 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n57 %\n32 %\nUzavřený digestát\n93 %\n85 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n53 %\n27 %\nUzavřený digestát\n94 %\n85 %\nMrva – kukuřice\n60 % – 40 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n53 %\n32 %\nUzavřený digestát\n88 %\n82 %\nSituace 2\nOtevřený digestát\n50 %\n28 %\nUzavřený digestát\n82 %\n73 %\nSituace 3\nOtevřený digestát\n46 %\n22 %\nUzavřený digestát\n81 %\n72 %\nBIOMETAN PRO PŘEPRAVU (*5)\nSystém výroby biometanu\nTechnologické řešení\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nVlhká mrva\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n117 %\n72 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n133 %\n94 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n190 %\n179 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n206 %\n202 %\nCelá rostlina kukuřice\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n35 %\n17 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n51 %\n39 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n52 %\n41 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n68 %\n63 %\nBiologický odpad\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n43 %\n20 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n59 %\n42 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n70 %\n58 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n86 %\n80 %\nBIOMETAN – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE (*6)\nSystém výroby biometanu\nTechnologické řešení\nÚspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota\nÚspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\nMrva – kukuřice\n80 % – 20 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (5)\n62 %\n35 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů (6)\n78 %\n57 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n97 %\n86 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n113 %\n108 %\nMrva – kukuřice\n70 % – 30 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n53 %\n29 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n69 %\n51 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n83 %\n71 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n99 %\n94 %\nMrva – kukuřice\n60 % – 40 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n48 %\n25 %\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n64 %\n48 %\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n74 %\n62 %\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n90 %\n84 %\nB.   METODIKA\n1.\nEmise skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se vypočítají takto:\na)\nemise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení se vypočítají z tohoto vzorce:\nE = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,\nkde:\nE\n=\ncelkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;\neec\n=\nemise z těžby nebo pěstování surovin;\nel\n=\nanualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;\nep\n=\nemise ze zpracování;\netd\n=\nemise z přepravy a distribuce;\neu\n=\nemise z používání daného paliva;\nesca\n=\núspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;\neccs\n=\núspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a\neccr\n=\núspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.\nEmise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;\nb)\nv případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se typizované a standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů vypočítají z tohoto vzorce:\nkde\nE\n=\nemise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;\nSn\n=\npodíl suroviny n na energetickém obsahu;\nEn\n=\nemise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*)\nkde\nPn\n=\nenergetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);\nWn\n=\nváhový faktor substrátu n, který je definován takto:\nkde\nIn\n=\nroční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]\nAMn\n=\nprůměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty]\nSMn\n=\nstandardní vlhkost substrátu n (***).\n(*)\nU chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.\n(**)\nPro výpočet typizovaných a standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:\nP (kukuřice): 4,16 [MJ bioplynu/kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti]\nP (mrva): 0,50 [MJ bioplynu/kg vlhké kukuřice při 90 % vlhkosti]\nP (biologický odpad) 3,41 [MJ bioplynu/kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti]\n(***)\nPoužijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:\nSM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty]\nSM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty]\nSM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty]\nc)\nV případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu vypočtou z tohoto vzorce:\nkde\nE\n=\ncelkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;\nSn\n=\npodíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;\neec,n\n=\nemise z těžby nebo pěstování suroviny n;\netd, suroviny,n\n=\nemise z přepravy suroviny n do reaktoru;\nel,n\n=\nanualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;\nesca\n=\núspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);\nep\n=\nemise ze zpracování;\netd,produkt\n=\nemise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu;\neu\n=\nemise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;\neccs\n=\núspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a\neccr\n=\núspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.\n(*)\nPro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.\nd)\nemise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, se vypočítají takto:\ni)\nu zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:\nii)\nzařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:\nkde\nECh,el\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;\nE\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;\nηel\n=\nelektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;\nηh\n=\núčinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;\niii)\nv případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:\niv)\nv případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:\nkde\nEC h,el\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;\nE\n=\ncelkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;\nηel\n=\nelektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;\nηh\n=\núčinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;\nCel\n=\npodíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).\nÚčinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:\nkde\nTh\n=\nteplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;\nT0\n=\nteplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).\nJe-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.\nPro účely tohoto výpočtu se rozumí:\ni)\n„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;\nii)\n„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;\niii)\n„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.\n2.\nEmise skleníkových plynů z paliv z biomasy se vyjádří tímto způsobem:\na)\nemise skleníkových plynů z paliv biomasy E se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy, g CO2eq/MJ;\nb)\nemise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny), g CO2eq/MJ.\nJe-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo je skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. (7)\nPokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/ t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto (8):\nkde\nemise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:\n3.\nÚspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy se vypočtou takto:\na)\núspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy:\nÚSPORY = (E F(t) – E B)/E F(t),\nkde\nEB\n=\ncelkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a\nEF(t)\n=\ncelkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;\nb)\núspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy:\nÚSPORY = (ECF(h&c,el) – ECB(h&c,el))/ECF (h&c,el),\nkde\nECB(h&c,el)\n=\ncelkové emise z tepla nebo elektřiny;\nECF(h&c,el)\n=\ncelkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.\n4.\nSkleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:\nCO2: 1\nN2O: 298\nCH4: 25\n5.\nEmise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 této směrnice nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.\nJako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.\n6.\nPro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství esca, jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů (9).\n7.\nAnualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:\nel = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, (10)\nkde\nel\n=\nanualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ (11) a „trvalé kultury“ (12) se považují za jeden způsob využívání půdy;\nCSR\n=\nzásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;\nCSA\n=\nzásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;\nP\n=\nproduktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a\neB\n=\nbonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.\n8.\nBonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:\na)\nnebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a\nb)\nje závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.\nBonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).\n9.\n„Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.\n10.\nV souladu s přílohou V částí C bodem 10 této směrnice slouží jako základ pro výpočet uhlíku rozhodnutí Komise 2010/335/EU (13), které stanoví pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě ve vztahu k této směrnici vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů – svazku 4, a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841.\n11.\nEmise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.\nPři zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.\nEmise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.\n12.\nEmise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.\n13.\nEmise CO2 z použitého paliva, eu, se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.\n14.\nÚspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.\n15.\nÚspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.\n16.\nPokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:\nkde\nTh\n=\nteplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;\nT0\n=\nteplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).\nJe-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:\nCh\n=\núčinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.\nPro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.\nPro účely tohoto výpočtu se rozumí:\na)\n„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;\nb)\n„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;\nc)\n„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.\n17.\nV případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.\n18.\nPro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.\nV případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.\nEmise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.\nV případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.\n19.\nV případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.\nV případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.\nV případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.\nV případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.\nC.   ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY\nDřevěné brikety nebo pelety\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nPěstování\nZpracování\nPřeprava\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nPěstování\nZpracování\nPřeprava\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nDřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\n1 až 500 km\n0,0\n1,6\n3,0\n0,4\n0,0\n1,9\n3,6\n0,5\n500 až 2 500  km\n0,0\n1,6\n5,2\n0,4\n0,0\n1,9\n6,2\n0,5\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n1,6\n10,5\n0,4\n0,0\n1,9\n12,6\n0,5\nNad 10 000  km\n0,0\n1,6\n20,5\n0,4\n0,0\n1,9\n24,6\n0,5\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\n2 500  až 10 000  km\n4,4\n0,0\n11,0\n0,4\n4,4\n0,0\n13,2\n0,5\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\n1 až 500 km\n3,9\n0,0\n3,5\n0,4\n3,9\n0,0\n4,2\n0,5\n500 až 2 500  km\n3,9\n0,0\n5,6\n0,4\n3,9\n0,0\n6,8\n0,5\n2 500  až 10 000  km\n3,9\n0,0\n11,0\n0,4\n3,9\n0,0\n13,2\n0,5\nNad 10 000  km\n3,9\n0,0\n21,0\n0,4\n3,9\n0,0\n25,2\n0,5\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\n1 až 500 km\n2,2\n0,0\n3,5\n0,4\n2,2\n0,0\n4,2\n0,5\n500 až 2 500  km\n2,2\n0,0\n5,6\n0,4\n2,2\n0,0\n6,8\n0,5\n2 500  až 10 000  km\n2,2\n0,0\n11,0\n0,4\n2,2\n0,0\n13,2\n0,5\nNad 10 000  km\n2,2\n0,0\n21,0\n0,4\n2,2\n0,0\n25,2\n0,5\nDřevní štěpka z kmenoviny\n1 až 500 km\n1,1\n0,3\n3,0\n0,4\n1,1\n0,4\n3,6\n0,5\n500 až 2 500  km\n1,1\n0,3\n5,2\n0,4\n1,1\n0,4\n6,2\n0,5\n2 500  až 10 000  km\n1,1\n0,3\n10,5\n0,4\n1,1\n0,4\n12,6\n0,5\nNad 10 000  km\n1,1\n0,3\n20,5\n0,4\n1,1\n0,4\n24,6\n0,5\nDřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu\n1 až 500 km\n0,0\n0,3\n3,0\n0,4\n0,0\n0,4\n3,6\n0,5\n500 až 2 500  km\n0,0\n0,3\n5,2\n0,4\n0,0\n0,4\n6,2\n0,5\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n0,3\n10,5\n0,4\n0,0\n0,4\n12,6\n0,5\nNad 10 000  km\n0,0\n0,3\n20,5\n0,4\n0,0\n0,4\n24,6\n0,5\nDřevěné brikety nebo pelety\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nPěstování\nZpracování\nPřeprava a distribuce\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nPěstování\nZpracování\nPřeprava a distribuce\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)\n1 až 500 km\n0,0\n25,8\n2,9\n0,3\n0,0\n30,9\n3,5\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n25,8\n2,8\n0,3\n0,0\n30,9\n3,3\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n25,8\n4,3\n0,3\n0,0\n30,9\n5,2\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n25,8\n7,9\n0,3\n0,0\n30,9\n9,5\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)\n1 až 500 km\n0,0\n12,5\n3,0\n0,3\n0,0\n15,0\n3,6\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n12,5\n2,9\n0,3\n0,0\n15,0\n3,5\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n12,5\n4,4\n0,3\n0,0\n15,0\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n12,5\n8,1\n0,3\n0,0\n15,0\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)\n1 až 500 km\n0,0\n2,4\n3,0\n0,3\n0,0\n2,8\n3,6\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n2,4\n2,9\n0,3\n0,0\n2,8\n3,5\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n2,4\n4,4\n0,3\n0,0\n2,8\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n2,4\n8,2\n0,3\n0,0\n2,8\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(eukalyptus – situace 1)\n2 500  až 10 000  km\n3,9\n24,5\n4,3\n0,3\n3,9\n29,4\n5,2\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(eukalyptus – situace 2)\n2 500  až 10 000  km\n5,0\n10,6\n4,4\n0,3\n5,0\n12,7\n5,3\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(eukalyptus – situace 3a)\n2 500  až 10 000  km\n5,3\n0,3\n4,4\n0,3\n5,3\n0,4\n5,3\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – s hnojením – situace 1)\n1 až 500 km\n3,4\n24,5\n2,9\n0,3\n3,4\n29,4\n3,5\n0,3\n500 až 10 000  km\n3,4\n24,5\n4,3\n0,3\n3,4\n29,4\n5,2\n0,3\nNad 10 000  km\n3,4\n24,5\n7,9\n0,3\n3,4\n29,4\n9,5\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – s hnojením – situace 2a)\n1 až 500 km\n4,4\n10,6\n3,0\n0,3\n4,4\n12,7\n3,6\n0,3\n500 až 10 000  km\n4,4\n10,6\n4,4\n0,3\n4,4\n12,7\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n4,4\n10,6\n8,1\n0,3\n4,4\n12,7\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – s hnojením – situace 3a)\n1 až 500 km\n4,6\n0,3\n3,0\n0,3\n4,6\n0,4\n3,6\n0,3\n500 až 10 000  km\n4,6\n0,3\n4,4\n0,3\n4,6\n0,4\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n4,6\n0,3\n8,2\n0,3\n4,6\n0,4\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – bez hnojení – situace 1)\n1 až 500 km\n2,0\n24,5\n2,9\n0,3\n2,0\n29,4\n3,5\n0,3\n500 až 2 500  km\n2,0\n24,5\n4,3\n0,3\n2,0\n29,4\n5,2\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n2,0\n24,5\n7,9\n0,3\n2,0\n29,4\n9,5\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – bez hnojení – situace 2a)\n1 až 500 km\n2,5\n10,6\n3,0\n0,3\n2,5\n12,7\n3,6\n0,3\n500 až 10 000  km\n2,5\n10,6\n4,4\n0,3\n2,5\n12,7\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n2,5\n10,6\n8,1\n0,3\n2,5\n12,7\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích\n(topol – bez hnojení – situace 3a)\n1 až 500 km\n2,6\n0,3\n3,0\n0,3\n2,6\n0,4\n3,6\n0,3\n500 až 10 000  km\n2,6\n0,3\n4,4\n0,3\n2,6\n0,4\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n2,6\n0,3\n8,2\n0,3\n2,6\n0,4\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)\n1 až 500 km\n1,1\n24,8\n2,9\n0,3\n1,1\n29,8\n3,5\n0,3\n500 až 2 500  km\n1,1\n24,8\n2,8\n0,3\n1,1\n29,8\n3,3\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n1,1\n24,8\n4,3\n0,3\n1,1\n29,8\n5,2\n0,3\nNad 10 000  km\n1,1\n24,8\n7,9\n0,3\n1,1\n29,8\n9,5\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)\n1 až 500 km\n1,4\n11,0\n3,0\n0,3\n1,4\n13,2\n3,6\n0,3\n500 až 2 500  km\n1,4\n11,0\n2,9\n0,3\n1,4\n13,2\n3,5\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n1,4\n11,0\n4,4\n0,3\n1,4\n13,2\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n1,4\n11,0\n8,1\n0,3\n1,4\n13,2\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)\n1 až 500 km\n1,4\n0,8\n3,0\n0,3\n1,4\n0,9\n3,6\n0,3\n500 až 2 500  km\n1,4\n0,8\n2,9\n0,3\n1,4\n0,9\n3,5\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n1,4\n0,8\n4,4\n0,3\n1,4\n0,9\n5,3\n0,3\nNad 10 000  km\n1,4\n0,8\n8,2\n0,3\n1,4\n0,9\n9,8\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)\n1 až 500 km\n0,0\n14,3\n2,8\n0,3\n0,0\n17,2\n3,3\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n14,3\n2,7\n0,3\n0,0\n17,2\n3,2\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n14,3\n4,2\n0,3\n0,0\n17,2\n5,0\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n14,3\n7,7\n0,3\n0,0\n17,2\n9,2\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)\n1 až 500 km\n0,0\n6,0\n2,8\n0,3\n0,0\n7,2\n3,4\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n6,0\n2,7\n0,3\n0,0\n7,2\n3,3\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n6,0\n4,2\n0,3\n0,0\n7,2\n5,1\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n6,0\n7,8\n0,3\n0,0\n7,2\n9,3\n0,3\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)\n1 až 500 km\n0,0\n0,2\n2,8\n0,3\n0,0\n0,3\n3,4\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n0,2\n2,7\n0,3\n0,0\n0,3\n3,3\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n0,2\n4,2\n0,3\n0,0\n0,3\n5,1\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n0,2\n7,8\n0,3\n0,0\n0,3\n9,3\n0,3\nZemědělské postupy\nVýroba paliva z biomasy Systém\nPřepravní vzdálenost\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nPěstování\nZpracování\nPřeprava a distribuce\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nPěstování\nZpracování\nPřeprava a distribuce\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nZemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3\n1 až 500 km\n0,0\n0,9\n2,6\n0,2\n0,0\n1,1\n3,1\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n0,9\n6,5\n0,2\n0,0\n1,1\n7,8\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n0,9\n14,2\n0,2\n0,0\n1,1\n17,0\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n0,9\n28,3\n0,2\n0,0\n1,1\n34,0\n0,3\nZemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3\n1 až 500 km\n0,0\n0,9\n2,6\n0,2\n0,0\n1,1\n3,1\n0,3\n500 až 2 500  km\n0,0\n0,9\n3,6\n0,2\n0,0\n1,1\n4,4\n0,3\n2 500  až 10 000  km\n0,0\n0,9\n7,1\n0,2\n0,0\n1,1\n8,5\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n0,9\n13,6\n0,2\n0,0\n1,1\n16,3\n0,3\nSlámové pelety\n1 až 500 km\n0,0\n5,0\n3,0\n0,2\n0,0\n6,0\n3,6\n0,3\n500 až 10 000  km\n0,0\n5,0\n4,6\n0,2\n0,0\n6,0\n5,5\n0,3\nNad 10 000  km\n0,0\n5,0\n8,3\n0,2\n0,0\n6,0\n10,0\n0,3\nBrikety z bagasy\n500 až 10 000  km\n0,0\n0,3\n4,3\n0,4\n0,0\n0,4\n5,2\n0,5\nNad 10 000  km\n0,0\n0,3\n8,0\n0,4\n0,0\n0,4\n9,5\n0,5\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\nNad 10 000  km\n21,6\n21,1\n11,2\n0,2\n21,6\n25,4\n13,5\n0,3\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\nNad 10 000  km\n21,6\n3,5\n11,2\n0,2\n21,6\n4,2\n13,5\n0,3\nRozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny\nSystém výroby paliva z biomasy\nTechnologie\nTYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]\nSTANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]\nPěstování\nZpracování\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nPřeprava\nKredity na mrvu\nPěstování\nZpracování\nJiné emise než emise CO2 z použitého paliva\nPřeprava\nKredity na mrvu\nVlhká mrva (14)\nSituace 1\nOtevřený digestát\n0,0\n69,6\n8,9\n0,8\n– 107,3\n0,0\n97,4\n12,5\n0,8\n– 107,3\nUzavřený digestát\n0,0\n0,0\n8,9\n0,8\n– 97,6\n0,0\n0,0\n12,5\n0,8\n– 97,6\nSituace 2\nOtevřený digestát\n0,0\n74,1\n8,9\n0,8\n– 107,3\n0,0\n103,7\n12,5\n0,8\n– 107,3\nUzavřený digestát\n0,0\n4,2\n8,9\n0,8\n– 97,6\n0,0\n5,9\n12,5\n0,8\n– 97,6\nSituace 3\nOtevřený digestát\n0,0\n83,2\n8,9\n0,9\n– 120,7\n0,0\n116,4\n12,5\n0,9\n– 120,7\nUzavřený digestát\n0,0\n4,6\n8,9\n0,8\n– 108,5\n0,0\n6,4\n12,5\n0,8\n– 108,5\nCelá rostlina kukuřice (15)\nSituace 1\nOtevřený digestát\n15,6\n13,5\n8,9\n0.0 (16)\n—\n15,6\n18,9\n12,5\n0,0\n—\nUzavřený digestát\n15,2\n0,0\n8,9\n0,0\n—\n15,2\n0,0\n12,5\n0,0\n—\nSituace 2\nOtevřený digestát\n15,6\n18,8\n8,9\n0,0\n—\n15,6\n26,3\n12,5\n0,0\n—\nUzavřený digestát\n15,2\n5,2\n8,9\n0,0\n—\n15,2\n7,2\n12,5\n0,0\n—\nSituace 3\nOtevřený digestát\n17,5\n21,0\n8,9\n0,0\n—\n17,5\n29,3\n12,5\n0,0\n—\nUzavřený digestát\n17,1\n5,7\n8,9\n0,0\n—\n17,1\n7,9\n12,5\n0,0\n—\nBiologický odpad\nSituace 1\nOtevřený digestát\n0,0\n21,8\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n30,6\n12,5\n0,5\n—\nUzavřený digestát\n0,0\n0,0\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n0,0\n12,5\n0,5\n—\nSituace 2\nOtevřený digestát\n0,0\n27,9\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n39,0\n12,5\n0,5\n—\nUzavřený digestát\n0,0\n5,9\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n8,3\n12,5\n0,5\n—\nSituace 3\nOtevřený digestát\n0,0\n31,2\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n43,7\n12,5\n0,5\n—\nUzavřený digestát\n0,0\n6,5\n8,9\n0,5\n—\n0,0\n9,1\n12,5\n0,5\n—\nRozložené standardizované hodnoty pro biometan\nSystém výroby biometanu\nTechnologické řešení\nTYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]\nSTANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]\nPěstování\nZpracování\nÚprava\nPřeprava\nKomprese na čerpací stanici\nKredity na mrvu\nPěstování\nZpracování\nÚprava\nPřeprava\nKomprese na čerpací stanici\nKredity na mrvu\nVlhká mrva\nOtevřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n0,0\n84,2\n19,5\n1,0\n3,3\n– 124,4\n0,0\n117,9\n27,3\n1,0\n4,6\n– 124,4\nSpalování odpadních plynů\n0,0\n84,2\n4,5\n1,0\n3,3\n– 124,4\n0,0\n117,9\n6,3\n1,0\n4,6\n– 124,4\nUzavřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n0,0\n3,2\n19,5\n0,9\n3,3\n– 111,9\n0,0\n4,4\n27,3\n0,9\n4,6\n– 111,9\nSpalování odpadních plynů\n0,0\n3,2\n4,5\n0,9\n3,3\n– 111,9\n0,0\n4,4\n6,3\n0,9\n4,6\n– 111,9\nCelá rostlina kukuřice\nOtevřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n18,1\n20,1\n19,5\n0,0\n3,3\n–\n18,1\n28,1\n27,3\n0,0\n4,6\n–\nSpalování odpadních plynů\n18,1\n20,1\n4,5\n0,0\n3,3\n–\n18,1\n28,1\n6,3\n0,0\n4,6\n–\nUzavřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n17,6\n4,3\n19,5\n0,0\n3,3\n–\n17,6\n6,0\n27,3\n0,0\n4,6\n–\nSpalování odpadních plynů\n17,6\n4,3\n4,5\n0,0\n3,3\n–\n17,6\n6,0\n6,3\n0,0\n4,6\n–\nBiologický odpad\nOtevřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n0,0\n30,6\n19,5\n0,6\n3,3\n–\n0,0\n42,8\n27,3\n0,6\n4,6\n–\nSpalování odpadních plynů\n0,0\n30,6\n4,5\n0,6\n3,3\n–\n0,0\n42,8\n6,3\n0,6\n4,6\n–\nUzavřený digestát\nBez spalování odpadních plynů\n0,0\n5,1\n19,5\n0,5\n3,3\n–\n0,0\n7,2\n27,3\n0,5\n4,6\n–\nSpalování odpadních plynů\n0,0\n5,1\n4,5\n0,5\n3,3\n–\n0,0\n7,2\n6,3\n0,5\n4,6\n–\nD.   CELKOVÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nDřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\n1 až 500 km\n5\n6\n500 až 2 500  km\n7\n9\n2 500  až 10 000  km\n12\n15\nNad 10 000  km\n22\n27\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\n2 500  až 10 000  km\n16\n18\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\n1 až 500 km\n8\n9\n500 až 2 500  km\n10\n11\n2 500  až 10 000  km\n15\n18\nNad 10 000  km\n25\n30\nDřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\n1 až 500 km\n6\n7\n500 až 2 500  km\n8\n10\n2 500  až 10 000  km\n14\n16\nNad 10 000  km\n24\n28\nDřevní štěpka z kmenoviny\n1 až 500 km\n5\n6\n500 až 2 500  km\n7\n8\n2 500  až 10 000  km\n12\n15\nNad 10 000  km\n22\n27\nDřevní štěpka z průmyslových zbytků\n1 až 500 km\n4\n5\n500 až 2 500  km\n6\n7\n2 500  až 10 000  km\n11\n13\nNad 10 000  km\n21\n25\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)\n1 až 500 km\n29\n35\n500 až 2 500  km\n29\n35\n2 500  až 10 000  km\n30\n36\nNad 10 000  km\n34\n41\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)\n1 až 500 km\n16\n19\n500 až 2 500  km\n16\n19\n2 500  až 10 000  km\n17\n21\nNad 10 000  km\n21\n25\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)\n1 až 500 km\n6\n7\n500 až 2 500  km\n6\n7\n2 500  až 10 000  km\n7\n8\nNad 10 000  km\n11\n13\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)\n2 500  až 10 000  km\n33\n39\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a)\n2 500  až 10 000  km\n20\n23\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)\n2 500  až 10 000  km\n10\n11\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)\n1 až 500 km\n31\n37\n500 až 10 000  km\n32\n38\nNad 10 000  km\n36\n43\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)\n1 až 500 km\n18\n21\n500 až 10 000  km\n20\n23\nNad 10 000  km\n23\n27\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)\n1 až 500 km\n8\n9\n500 až 10 000  km\n10\n11\nNad 10 000  km\n13\n15\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)\n1 až 500 km\n30\n35\n500 až 10 000  km\n31\n37\nNad 10 000  km\n35\n41\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)\n1 až 500 km\n16\n19\n500 až 10 000  km\n18\n21\nNad 10 000  km\n21\n25\nDřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a)\n1 až 500 km\n6\n7\n500 až 10 000  km\n8\n9\nNad 10 000  km\n11\n13\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)\n1 až 500 km\n29\n35\n500 až 2 500  km\n29\n34\n2 500  až 10 000  km\n30\n36\nNad 10 000  km\n34\n41\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)\n1 až 500 km\n16\n18\n500 až 2 500  km\n15\n18\n2 500  až 10 000  km\n17\n20\nNad 10 000  km\n21\n25\nDřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)\n1 až 500 km\n5\n6\n500 až 2 500  km\n5\n6\n2 500  až 10 000  km\n7\n8\nNad 10 000  km\n11\n12\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)\n1 až 500 km\n17\n21\n500 až 2 500  km\n17\n21\n2 500  až 10 000  km\n19\n23\nNad 10 000  km\n22\n27\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)\n1 až 500 km\n9\n11\n500 až 2 500  km\n9\n11\n2 500  až 10 000  km\n10\n13\nNad 10 000  km\n14\n17\nDřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)\n1 až 500 km\n3\n4\n500 až 2 500  km\n3\n4\n2 500  až 10 000  km\n5\n6\nNad 10 000  km\n8\n10\nSituace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.\nSituace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.\nSituace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.\nSystém výroby paliva z biomasy\nPřepravní vzdálenost\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)\nZemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3\n (17)\n1 až 500 km\n4\n4\n500 až 2 500  km\n8\n9\n2 500  až 10 000  km\n15\n18\nNad 10 000  km\n29\n35\nZemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3\n (18)\n1 až 500 km\n4\n4\n500 až 2 500  km\n5\n6\n2 500  až 10 000  km\n8\n10\nNad 10 000  km\n15\n18\nSlámové pelety\n1 až 500 km\n8\n10\n500 až 10 000  km\n10\n12\nNad 10 000  km\n14\n16\nBrikety z bagasy\n500 až 10 000  km\n5\n6\nNad 10 000  km\n9\n10\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\nNad 10 000  km\n54\n61\nPalmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\nNad 10 000  km\n37\n40\nTypizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu\nSystém výroby bioplynu\nTechnologické řešení\nTypizovaná hodnota\nStandardizovaná hodnota\nEmise skleníkových plynů\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů\n(g CO2eq/MJ)\nBioplyn na elektřinu z vlhké mrvy\nSituace 1\nOtevřený digestát (19)\n– 28\n3\nUzavřený digestát (20)\n– 88\n– 84\nSituace 2\nOtevřený digestát\n– 23\n10\nUzavřený digestát\n– 84\n– 78\nSituace 3\nOtevřený digestát\n– 28\n9\nUzavřený digestát\n– 94\n– 89\nBioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřice\nSituace 1\nOtevřený digestát\n38\n47\nUzavřený digestát\n24\n28\nSituace 2\nOtevřený digestát\n43\n54\nUzavřený digestát\n29\n35\nSituace 3\nOtevřený digestát\n47\n59\nUzavřený digestát\n32\n38\nBioplyn na elektřinu z biologického odpadu\nSituace 1\nOtevřený digestát\n31\n44\nUzavřený digestát\n9\n13\nSituace 2\nOtevřený digestát\n37\n52\nUzavřený digestát\n15\n21\nSituace 3\nOtevřený digestát\n41\n57\nUzavřený digestát\n16\n22\nTypizované a standardizované hodnoty pro biometan\nSystém výroby biometanu\nTechnologické řešení\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nBiometan z vlhké mrvy\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (21)\n-20\n22\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů (22)\n-35\n1\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n-88\n-79\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n-103\n-100\nBiometan z celé rostliny kukuřice\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n58\n73\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n43\n52\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n41\n51\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n26\n30\nBiometan z biologického odpadu\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n51\n71\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n36\n50\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n25\n35\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n10\n14\nTypizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti\nSystém výroby bioplynu\nTechnologické řešení\nEmise skleníkových plynů – typizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\nMrva – kukuřice\n80 % – 20 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n17\n33\nUzavřený digestát\n– 12\n– 9\nSituace 2\nOtevřený digestát\n22\n40\nUzavřený digestát\n– 7\n– 2\nSituace 3\nOtevřený digestát\n23\n43\nUzavřený digestát\n– 9\n– 4\nMrva – kukuřice\n70 % – 30 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n24\n37\nUzavřený digestát\n0\n3\nSituace 2\nOtevřený digestát\n29\n45\nUzavřený digestát\n4\n10\nSituace 3\nOtevřený digestát\n31\n48\nUzavřený digestát\n4\n10\nMrva – kukuřice\n60 % – 40 %\nSituace 1\nOtevřený digestát\n28\n40\nUzavřený digestát\n7\n11\nSituace 2\nOtevřený digestát\n33\n47\nUzavřený digestát\n12\n18\nSituace 3\nOtevřený digestát\n36\n52\nUzavřený digestát\n12\n18\nPoznámky\nSituace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.\nSituace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.\nSituace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).\nTypizované a standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti\nSystém výroby biometanu\nTechnologické řešení\nTypizovaná hodnota\nStandardizovaná hodnota\n(g CO2eq/MJ)\n(g CO2eq/MJ)\nMrva – kukuřice\n80 % – 20 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n32\n57\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n17\n36\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n– 1\n9\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n– 16\n– 12\nMrva – kukuřice\n70 % – 30 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n41\n62\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n26\n41\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n13\n22\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n– 2\n1\nMrva – kukuřice\n60 % – 40 %\nOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n46\n66\nOtevřený digestát, spalování odpadních plynů\n31\n45\nUzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\n22\n31\nUzavřený digestát, spalování odpadních plynů\n7\n10\nV případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst k typizovaným hodnotám hodnotu 3,3 g CO2eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.\n(*1)  Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.\nSituace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.\nSituace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka, která je zásobována předsušenou štěpkou.\n(*2)  Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).\n(*3)  Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).\n(*4)  Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.\nSituace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.\nSituace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).\n(1)  Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná – 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.\n(2)  Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce.\n(3)  Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů.\n(4)  Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.\n(*5)  Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ.\n(*6)  Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ.\n(5)  Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.\n(6)  Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).\n(7)  Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.\n(8)  Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.\n(9)  Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.\n(10)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.\n(11)  Orná půda, jak je vymezena IPCC.\n(12)  Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.\n(13)  Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (Úř. věst. L 151, 17.6.2010, s. 19).\n(14)  Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.\n(15)  Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.\n(16)  Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu.\n(17)  Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).\n(18)  Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).\n(19)  Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4 / MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4 / MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4 / MJ bioplynu u biologického odpadu.\n(20)  Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu.\n(21)  Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4 / MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.\n(22)  Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).\nPŘÍLOHA VII\nZAPOČTENÍ ENERGIE Z TEPELNÝCH ČERPADEL\nPodíl aerotermální, geotermální nebo hydrotermální energie využité tepelnými čerpadly, jež se považuje za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, ERES, se vypočítá podle tohoto vzorce:\nERES = Qusable * (1 – 1/SPF)\nkde\n—\n=\nQusable\n=\nodhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η,\n—\n=\nSPF\n=\nodhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti u těchto tepelných čerpadel,\n—\n=\nη\n=\npoměr mezi celkovou hrubou výrobou elektřiny a primární spotřebou energie pro výrobu elektřiny, a vypočítá se jako průměr EU založený na údajích Eurostatu.\nPŘÍLOHA VIII\nČÁST A.   PŘEDBĚŽNÉ ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY U SUROVIN PRO VÝROBU BIOPALIV, BIOKAPALIN A PALIV Z BIOMASY (g CO2eq/MJ) (1)\nSkupina surovin\nPrůměr (2)\nPercentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (3)\nObiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob\n12\n8 až 16\nCukry\n13\n4 až 17\nOlejniny\n55\n33 až 66\nČÁST B.   BIOPALIVA, BIOKAPALINY A PALIVA Z BIOMASY, U NICHŽ SE ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY POVAŽUJÍ ZA NULOVÉ\nU biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z následujících kategorií surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:\n1.\nsuroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;\n2.\nsuroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC – lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy – na zemědělskou půdu nebo na trvalé kultury (4). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle přílohy V části C bodu 7.\n(1)  Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.\n(2)  Uvedené průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot surovin.\n(3)  Uvedené rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a devadesátého pátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 g CO2eq/MJ). Devadesátý pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 g CO2eq/MJ).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/…\nPŘÍLOHA IX\nČást A. Suroviny pro výrobu bioplynu pro dopravu a pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k minimálním podílům uvedeným v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci lze považovat za dvojnásobek jejich energetického obsahu:\na)\nřasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;\nb)\npodíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;\nc)\nbiologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;\nd)\npodíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne suroviny uvedené v části B této přílohy;\ne)\nsláma;\nf)\nchlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod;\ng)\nodpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;\nh)\ndehet z tálového oleje;\ni)\nsurový glycerin;\nj)\nbagasa;\nk)\nmatoliny a vinné kaly;\nl)\nořechové skořápky;\nm)\nplevy;\nn)\nkukuřičné klasy zbavené zrn;\no)\npodíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej;\np)\ndalší nepotravinářské celulózové vláknoviny;\nq)\ndalší lignocelulózové vláknoviny, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.\nČást B. Suroviny pro výrobu biopaliv a bioplynu pro dopravu, jejichž příspěvek k minimálnímu podílu stanovenému v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci je omezen a lze jej považovat za dvojnásobek jejich energetického obsahu:\na)\npoužitý kuchyňský olej;\nb)\nživočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1069/2009.\nPŘÍLOHA X\nČÁST A\nZrušená směrnice a její následné změny (uvedené v článku 37)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES\n(Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16)\nSměrnice Rady 2013/18/EU\n(Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 230)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513\n(Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1)\nPouze článek 2\nČÁST B\nLhůty pro provedení ve vnitrostátním právu\n(uvedené v článku 36)\nSměrnice\nLhůta pro provedení\n2009/28/ES\n25. června 2009\n2013/18/EU\n1. července 2013\n(EU) 2015/1513\n10. září 2017\nPŘÍLOHA XI\nSrovnávací tabulka\nSměrnice 2009/28/ES\nTato směrnice\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 první pododstavec\nČl. 2 první pododstavec\nČl. 2 druhý pododstavec návětí\nČl. 2 druhý pododstavec návětí\nČl. 2 druhý pododstavec písm. a)\nČl. 2 druhý pododstavec bod 1\nČl. 2 druhý pododstavec písm. b)\n—\n—\nČl. 2 druhý pododstavec bod 2\nČl. 2 druhý pododstavec písm. c)\nČl. 2 druhý pododstavec bod 3\nČl. 2 druhý pododstavec písm. d)\n—\nČl. 2 druhý pododstavec písm. e), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o), p), q), r), s), t), u), v) a w)\nČl. 2 druhý pododstavec body 24, 4, 19, 32, 33, 12, 5, 6, 45, 46, 47, 23, 39, 41, 42, 43, 36, 44 a 37\n—\nČl. 2 druhý pododstavec body 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 34, 35, 38 a 40\nČlánek 3\n—\n—\nČlánek 3\nČlánek 4\n—\n—\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\nČl. 5odst. 1\nČl. 7odst. 1\nČl. 5 odst. 2\n—\nČl. 5 odst. 3\nČl. 7 odst. 2\nČl. 5 odst. 4 první, druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\nČl. 7 odst. 3 první, druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\n—\nČl. 7 odst. 3 pátý a šestý pododstavec\n—\nČl. 7 odst. 4\nČl. 5 odst. 5\nČl. 27 odst. 1 první pododstavec písm. c)\nČl. 5 odst. 6 a 7\nČl. 7 odst. 5 a 6\nČl. 6 odst. 1\nČl. 8 odst. 1\n—\nČl. 8 odst. 2 a 3\nČl. 6 odst. 2 a 3\nČl. 8 odst. 4 a 5\nČl. 7 odst. 1, 2, 3, 4 a 5\nČl. 9 odst. 1, 2, 3, 4 a 5\n—\nČl. 9 odst. 6\nČlánek 8\nČlánek 10\nČl. 9 odst. 1\nČl. 11 odst. 1\nČlánek 9 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c)\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c)\n—\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. d)\nČlánek 10\nČlánek 12\nČl. 11 odst. 1, 2 a 3\nČl. 13 odst. 1, 2 a 3\n—\nČl. 13 odst. 4\nČlánek 12\nČlánek 14\nČl. 13 odst. 1 první pododstavec\nČl. 15 odst. 1 první pododstavec\nČl. 13 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 15 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a b)\n—\nČl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. c), d), e) a f)\nČl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a), b), c) a d)\nČl. 13 odst. 2, 3, 4 a 5\nČl. 15 odst. 2, 3, 4 a 5\nČl. 13 odst. 6 první pododstavec\nČl. 15 odst. 6 první pododstavec\nČl. 13 odst. 6 druhý, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec\n—\n—\nČl. 15 odst. 7 a 8\n—\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\nČlánek 14\nČlánek 18\nČl. 15 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 15 odst. 2, první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 19 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec\n—\nČl. 19 odst. 2, čtvrtý a pátý pododstavec\nČl. 15 odst. 2, čtvrtý pododstavec\nČl. 19 odst. 2 šestý pododstavec\nČl. 15 odst. 3\n—\n—\nČl. 19 odst. 3 a 4\nČl. 15 odst. 4 a 5\nČl. 19 odst. 5 a 6\nČl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. a)\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. a)\nČl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod i)\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod i)\n—\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod ii)\nČl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod ii)\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod iii)\nČl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. c), d), e) a f)\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. c), d), e) a f)\n—\nČl. 19 odst. 7 druhý pododstavec\nČl. 15 odst. 7\nČl. 19 odst. 8\nČl. 15 odst. 8\n—\nČl. 15 odst. 9 a 10\nČl. 19 odst. 9 a 10\n—\nČl. 19 odst. 11\nČl. 15 odst. 11\nČl. 19 odst. 12\nČl. 15 odst. 12\n—\n—\nČl. 19 odst. 13\nČl. 16 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8\n—\nČl. 16 odst. 9, 10 a 11\nČl. 20 odst. 1, 2 a 3\n—\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\n—\nČlánek 25\n—\nČlánek 26\n—\nČlánek 27\n—\nČlánek 28\nČl. 17 odst. 1 první a druhý pododstavec\nČl. 29 odst. 1 první a druhý pododstavec\n—\nČl. 29 odst. 1 třetí, čtvrtý a pátý pododstavec\n—\nČl. 29 odst. 2\nČl. 17 odst. 2 první a druhý pododstavec\n—\nČl. 17 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 29 odst. 10, třetí pododstavec\nČl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. a)\nČl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. a)\n—\nČl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. b)\nČl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c)\nČl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. c) a d)\n—\nČl. 29 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 17 odst. 4\nČl. 29 odst. 4\nČl. 17 odst. 5\nČl. 29 odst. 5\nČl. 17 odst. 6 a 7\n—\n—\nČl. 29 odst. 6, 7, 8, 9, 10 a 11\nČl. 17 odst. 8\nČl. 29 odst. 12\nČl. 17 odst. 9\n—\n—\nČl. 29 odst. 13 a 14\nČl. 18 odst. 1 první pododstavec\nČl. 30 odst. 1 první pododstavec\nČl. 18 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c)\nČl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. a), c) a d)\n—\nČl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. b)\n—\nČl. 30 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 2\n—\n—\nČl. 30 odst. 2\nČl. 18 odst. 3 první pododstavec\nČl. 30 odst. 3 první pododstavec\nČl. 18 odst. 3 druhý a třetí pododstavec\n—\nČl. 18 odst. 3 čtvrtý a pátý pododstavec\nČl. 30 odst. 3 druhý a třetí pododstavec\nČl. 18 odst. 4 první pododstavec\n—\nČl. 18 odst. 4 druhý a třetí pododstavec\nČl. 30 odst. 4 první a druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 4 čtvrtý pododstavec\n—\nČl. 18 odst. 5 první a druhý pododstavec\nČl. 30 odst. 7 první a druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 5 třetí pododstavec\nČl. 30 odst. 8 první a druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 5 čtvrtý pododstavec\nČl. 30 odst. 5 třetí pododstavec\n—\nČl. 30 odst. 6 první pododstavec\nČl. 18 odst. 5 pátý pododstavec\nČl. 30 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 6 první a druhý pododstavec\nČl. 30 odst. 5 první a druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 6 třetí pododstavec\n—\nČl. 18 odst. 6 čtvrtý pododstavec\nČl. 30 odst. 6 třetí pododstavec\n—\nČl. 30 odst. 6 čtvrtý pododstavec\nČl. 18 odst. 6 pátý pododstavec\nČl. 30 odst. 6 pátý pododstavec\nČl. 18 odst. 7\nČl. 30 odst. 9 první pododstavec\n—\nČl. 30 odst. 9 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 8 a 9\n—\n—\nČl. 30 odst. 10\nČl. 19 odst. 1 první pododstavec\nČl. 31 odst. 1 první pododstavec\nČl. 19 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c)\nČl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c)\n—\nČl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. d)\nČl. 19 odst. 2, 3 a 4\nČl. 31 odst. 2, 3 a 4\nČl. 19 odst. 5\n—\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec\nČl. 31 odst. 5 první pododstavec\nČl. 19 odst. 7 první pododstavec první, druhá třetí a čtvrtá odrážka\n—\nČl. 19 odst. 7 druhý a třetí pododstavec\nČl. 31 odst. 5 druhý a třetí pododstavec\nČl. 19 odst. 8\nČl. 31 odst. 6\nČlánek 20\nČlánek 32\nČlánek 22\n—\nČl. 23 odst. 1 a 2\nČl. 33 odst. 1 a 2\nČl. 23 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a 8\n—\nČl. 23 odst. 9\nČl. 33 odst. 3\nČl. 23 odst. 10\nČl. 33 odst. 4\nČlánek 24\n—\nČl. 25 odst. 1\nČl. 34 odst. 1\nČl. 25 odst. 2\nČl. 34 odst. 2\nČl. 25 odst. 3\nČl. 34 odst. 3\nČl. 25a odst. 1\nČl. 35 odst. 1\nČl. 25a odst. 2\nČl. 35 odst. 2 a 3\nČl. 25a odst. 3\nČl. 35 odst. 4\n—\nČl. 35 odst. 5\nČl. 25a odst. 4 a 5\nČl. 35 odst. 6 a 7\nČlánek 26\n—\nČlánek 27\nČlánek 36\n—\nČlánek 37\nČlánek 28\nČlánek 38\nČlánek 29\nČlánek 39\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\nPříloha III\nPříloha III\nPříloha IV\nPříloha IV\nPříloha V\nPříloha V\nPříloha VI\n—\n—\nPříloha VI\nPříloha VII\nPříloha VII\nPříloha VIII\nPříloha VIII\nPříloha IX\nPříloha IX\n—\nPříloha X\n—\nPříloha XI", "summary": "Obnovitelná energie\nObnovitelná energie\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nSměrnice přepracovává a zrušuje předchozí právní předpisy (směrnice 2009/28/ES, směrnice (EU) 2015/1513 a směrnice Rady 2013/18/EU).Stanoví společný systém pro podporu energie z obnovitelných zdrojů* napříč různými odvětvími. Zejména má za cíl: stanovit závazný cíl EU pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie v roce 2030,vůbec poprvé regulovat samospotřebu azavést společný soubor pravidel pro využití obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a dopravě v EU.Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů bude hrát klíčovou roli v boji proti změně klimatu, při ochraně našeho životního prostředí a snížení naší energetické závislosti a také přispěje k vedoucí pozici EU v oblasti technologií a průmyslu a k tvorbě pracovních míst a k hospodářskému růstu, a to i ve venkovských a izolovaných oblastech.\nKLÍČOVÉ BODY\nPodpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů je důležitou součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 a Rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030).\nTato přepracovaná směrnice společně s revidovanou směrnicí o energetické účinnosti a nařízením o správě je součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, který má za cíl poskytnout nová, komplexní pravidla pro regulaci energetiky v následujícím desetiletí.\nSměrnice:zajišťuje, že je závazného cíle EU dosaženo nákladově efektivním způsobem,stanoví stabilní evropský tržně orientovaný přístup k elektřině z obnovitelných zdrojů,poskytuje dlouhodobou jistotu investorům a urychluje řízení pro získávání povolení k výstavbě,umožňuje spotřebitelům, aby se účastnili transformace energetiky, a udílí jim právo k výrobě vlastní energie z obnovitelných zdrojů,zvyšuje využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení a v odvětví dopravy,posiluje kritéria udržitelnosti EU týkající se bioenergie.Směrnice obsahuje:celkový závazný cíl EU ve výši alespoň 32% podílu energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030,pravidla pro nákladově efektivní a tržně orientovanou finanční podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů,ochranu režimů podpory před změnami, které vystavují stávající projekty riziku,mechanismy spolupráce mezi zeměmi EU a mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU,zjednodušení administrativních postupů v případě projektů týkajících se obnovitelných zdrojů energie (včetně jednotných kontaktních míst, lhůt a digitalizace),vylepšený systém záruky původu rozšířený tak, aby se vztahoval na všechny obnovitelné zdroje energie,pravidla, která umožňují spotřebitelům vyrábět vlastní elektřinu, ať už samostatně, nebo jako součást společenství pro obnovitelné zdroje, a to bez zbytečných omezení,v odvětví vytápění a chlazení: roční zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v tomto odvětví o 1,3 procentního boduprávo spotřebitele odpojit se od neúčinných systémů dálkového vytápění a chlazení apřístup třetích stran pro dodavatele energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chlazení do sítí dálkového vytápění a chlazení,v odvětví dopravy: závazný cíl ve výši 14 % sespecifickým dílčím cílem pro pokročilá biopaliva ve výši 3,5 % ahorní hranicí pro tradiční biopaliva a biopaliva s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy*,posílená kritéria udržitelnosti EU pro bioenergii díky rozšíření jejich působnosti tak, aby se týkala všech paliv vyráběných z biomasy bez ohledu na konečné využití energie.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPlatí ode dne 24. prosince 2018 a musí nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 30. června 2021.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Obnovitelná energie (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nEnergie z obnovitelných zdrojů: energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, jako jsou energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), aerotermální, geotermální, hydrotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.\nRiziko nepřímé změny ve využívání půdy: změny ve využívání půdy jsou způsobeny pěstováním více plodin na výrobu etanolu nebo bionafty v reakci na větší celosvětovou poptávku po biopalivech. Může dojít k nezamýšleným důsledkům, včetně uvolnění většího množství emisí uhlíku.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210–230)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16–62)\nPoslední aktualizace 31.01.2019"}
{"celex_id": "32018L1972", "reference": "17.12.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 321/36\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1972\nze dne 11. prosince 2018,\nkterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (4), 2002/20/ES (5), 2002/21/ES (6) a 2002/22/ES (7) byly podstatně změněny. Vzhledem k novým změnám by uvedené směrnice měly být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracovány.\n(2)\nFungování pěti směrnic, jež jsou součástí platného předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, tedy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES a 2002/58/ES (8), je Komisí pravidelně přezkoumáváno, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.\n(3)\nVe svém sdělení ze dne 6. května 2015 o strategii pro jednotný digitální trh pro Evropu Komise uvedla, že se její přezkum telekomunikačního rámce zaměří na opatření, jejichž cílem je stimulace investic do vysokorychlostních širokopásmových sítí, konzistentnější přístup k politice a správě rádiového spektra založený na vnitřním trhu, zajištění podmínek pro skutečný vnitřní trh tím, že se odstraní roztříštěnost předpisů, zabezpečení účinné ochrany spotřebitelů, nastolení rovných podmínek pro všechny účastníky trhu, jednotné uplatňování pravidel a zavedení účinnějšího regulačního institucionálního rámce.\n(4)\nTato směrnice je součástí procesu zaměřeného na zvyšování účelnosti právních předpisů (tzv. REFIT), jehož rozsah zahrnuje čtyři směrnice, totiž 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 (9). Každá z uvedených směrnic v současné době obsahuje ustanovení použitelná na poskytovatele sítí elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací, což je v souladu s regulační historií odvětví, kdy byly podniky vertikálně integrovány, tedy působily jak v oblasti zajišťování sítí, tak v oblasti poskytování služeb. Přezkum nabízí příležitost uvedené čtyři směrnice přepracovat, aby se současná struktura zjednodušila, a tím se posílila její soudržnost a přístupnost ve vztahu k cíli programu REFIT. Rovněž nabízí příležitost přizpůsobit strukturu nové realitě na trhu, kdy poskytování komunikačních služeb již není nutně svázáno se zajišťováním sítě. Jak stanoví interinstitucionální dohoda ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (10), přepracování spočívá v přijetí nového právního aktu, který v jednotném textu slučuje jak podstatné změny dosavadního aktu, tak i nezměněná ustanovení uvedeného aktu. Návrh na přepracování pojednává o podstatných změnách, k nimž dochází v dosavadním aktu, a kromě toho zahrnuje kodifikaci nezměněných ustanovení dosavadního aktu a těchto podstatných změn.\n(5)\nTato směrnice vytváří právní rámec pro volné zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, podléhající pouze podmínkám stanoveným v této směrnici a omezením v souladu s čl. 52 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména opatřením týkajícím se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, a v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).\n(6)\nTouto směrnicí není dotčena možnost členských států přijímat nezbytná opatření k zajištění ochrany svých zásadních bezpečnostních zájmů, ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a umožňovat vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, s přihlédnutím k tomu, že jakékoli omezení uplatňování práv a svobod uznaných Listinou, a to zejména v jejích článcích 7, 8 a 11, jako jsou omezení týkající se zpracování údajů, mají být stanovena zákonem, respektovat podstatu těchto práv a svobod a podléhat zásadě proporcionality v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny.\n(7)\nKonvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologií znamená, že všechny sítě a služby elektronických komunikací by měly být v co největší míře předmětem jediného evropského kodexu pro elektronické komunikace stanoveného v jediné směrnici, s výjimkou otázek, které je vhodnější upravit přímo použitelnými pravidly stanovenými formou nařízení. Je nezbytné oddělit regulaci sítí a služeb elektronických komunikací od regulace obsahu. Tato směrnice se proto nezabývá obsahem služeb, který je poskytován po sítích elektronických komunikací prostřednictvím služeb elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finanční služby a některé služby informační společnosti, a nejsou jí dotčena opatření týkající se takových služeb přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Unie, s cílem podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost a zajistit ochranu mediální plurality. Obsahem televizních programů se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (11). Záměrem regulace audiovizuální politiky a obsahu je dosažení cílů obecného zájmu, jako jsou svoboda projevu, mediální pluralita, nestrannost, kulturní a jazyková rozmanitost, sociální začleňování, ochrana spotřebitele a ochrana nezletilých osob. Oddělením regulace elektronických komunikací od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. V mezích svých pravomocí by příslušné orgány měly přispívat k provádění politik zaměřených na podporu těchto cílů.\n(8)\nTato směrnice se nedotýká uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (12) na rádiová zařízení, vztahuje se však na automobilové rádiové přijímače, na rádiové přijímače určené pro spotřebitele a na zařízení digitální televize určená pro spotřebitele.\n(9)\nAby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mohly plnit cíle stanovené v této směrnici, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by se působnost směrnice vztahovat i na některé aspekty rádiových zařízení, jak jsou definována ve směrnici 2014/53/EU, jakož i na zařízení využívaná pro digitální televizi určená pro spotřebitele, aby se usnadnil přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Je důležité, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány vyzývaly operátory sítí a výrobce zařízení k tomu, aby spolupracovali v zájmu usnadnění přístupu koncových uživatelů se zdravotním postižením ke službám elektronických komunikací. Předmětem působnosti této směrnice by mělo být i nevýhradní užívání rádiového spektra za účelem používání rádiových koncových zařízení pro vlastní potřebu, i když není spojeno s hospodářskou činností, aby byl zaručen koordinovaný přístup s ohledem na příslušný režim udělování oprávnění.\n(10)\nNěkteré služby elektronických komunikací podle této směrnice by mohly rovněž spadat pod definici „služby informační společnosti“ stanovené v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (13). Ustanovení uvedené směrnice upravující služby informační společnosti se na takové služby elektronických komunikací použijí, pokud tato směrnice nebo jiné právní akty Unie neobsahují zvláštní ustanovení použitelná na služby elektronických komunikací. Tato směrnice se nicméně vztahuje na služby elektronických komunikací, jako jsou hlasové telefonní služby, služby zasílání zpráv a služby elektronické pošty. Týž podnik, například poskytovatel služby internetu, může nabízet jak služby elektronických komunikací, jako je například přístup k internetu, tak služby, na které se tato směrnice nevztahuje, jako je poskytování webového obsahu nesouvisejícího s komunikacemi.\n(11)\nTýž podnik, například operátor kabelové sítě, může nabízet jak službu elektronických komunikací, jako je přenos televizních signálů, tak služby, na které se tato směrnice nevztahuje, jako je komercializace nabídky služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání, a tudíž lze tomuto podniku ukládat další povinnosti v souvislosti s jeho činností poskytovatele nebo distributora obsahu v souladu s ustanoveními jiných právních předpisů než této směrnice, aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v příloze této směrnice.\n(12)\nRegulační rámec by se měl vztahovat na užívání rádiového spektra všemi sítěmi elektronických komunikací, včetně nově se objevujícího využívání rádiového spektra pro vlastní potřebu novými typy sítí, jež sestávají výhradně z autonomních systémů mobilních rádiových zařízení, která jsou bezdrátově propojena bez centrálního řízení či centralizovaného operátora sítě, přičemž toto užívání nemusí nutně zahrnovat výkon konkrétní hospodářské činnosti. Při vývoji páté generace prostředí bezdrátových komunikací se takové sítě budou pravděpodobně rozvíjet zejména mimo budovy a podél silnic, jakož i v oblasti dopravy, energetiky, výzkumu a vývoje, elektronického zdravotnictví, ochrany veřejnosti a odstraňování následků katastrof, internetu věcí, komunikace mezi stroji a propojených automobilů. V důsledku toho by členské státy při uplatňování dodatečných vnitrostátních požadavků na základě článku 7 směrnice 2014/53/EU týkajících se uvádění do provozu nebo používání takových rádiových zařízení s ohledem na účelné a účinné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivým rušením měly respektovat zásady vnitřního trhu.\n(13)\nPožadavky na schopnosti sítí elektronických komunikací se neustále zvyšují. Zatímco v minulosti se pozornost soustředila především na zvětšování šířky pásma dostupné jak celkově, tak jednotlivým uživatelům, nyní roste význam dalších parametrů, jako jsou latence, dostupnost a spolehlivost. Současnou odpovědí na tuto poptávku je přibližování optických vláken uživateli a budoucí „sítě s velmi vysokou kapacitou“ budou vyžadovat výkonnostní parametry ekvivalentní tomu, co je schopna poskytnout síť založená na optických prvcích přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě. V případě pevného připojení to odpovídá takové výkonnosti sítě, která je rovnocenná tomu, čeho lze dosáhnout zavedením optického vlákna až do budovy s více bytovými jednotkami, jež se považuje za obslužné místo. V případě bezdrátového připojení to odpovídá výkonnosti sítě podobné tomu, čeho lze dosáhnout přivedením optického vlákna až k základnové stanici, jež se považuje za obslužné místo. Pro účely stanovení, zda lze bezdrátovou síť považovat za síť poskytující podobnou výkonnost sítě, by neměly být brány v úvahu rozdíly ve zkušenosti koncových uživatelů způsobené odlišnými vlastnostmi média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě. V souladu se zásadou technologické neutrality by neměly být vyloučeny jiné technologie a přenosová média, pokud jsou jejich schopnosti srovnatelné s tímto základním scénářem. Zaváděním těchto „sítí s velmi vysokou kapacitou“ se zřejmě dále zvýší schopnosti sítí a připraví se půda pro zavádění budoucích generací bezdrátových sítí založených na vylepšených rádiových rozhraních a hustší architektuře sítě.\n(14)\nDefinice je třeba upravit a zajistit tak, že jsou v souladu se zásadou technologické neutrality a udržují krok s technologickým vývojem, včetně nových forem správy sítě například prostřednictvím softwarové emulace nebo softwarově definovaných sítí. Díky vývoji technologií a trhu sítě stále více přecházejí k technologii na bázi internetového protokolu (IP) a koncoví uživatelé si mohou vybírat z řady poskytovatelů hlasových služeb, kteří si konkurují. Pojem „veřejně dostupná telefonní služba“, který se ve směrnici 2002/22/ES výhradně používá a obecně je chápán tak, že se jím rozumí tradiční analogové telefonní služby, by proto měl být nahrazen aktuálnějším a technologicky neutrálním pojmem „hlasová komunikační služba“. Měly by být odděleny podmínky pro poskytování služby od skutečných prvků definice hlasové komunikační služby, tedy veřejně dostupné služby elektronických komunikací pro přímé nebo zprostředkované uskutečňování a přijímání vnitrostátních anebo vnitrostátních a mezinárodních volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu bez ohledu na to, zda tato služba využívá technologii komutace okruhů nebo komutace paketů. Tato služba je svou podstatou obousměrná a oběma stranám umožňuje vzájemnou komunikaci. Služba, která některou z těchto podmínek nesplňuje, jako je například funkce automatického přesměrování na internetových stránkách pro poskytování služeb zákazníkům, není takovou službou. Hlasové komunikační služby zahrnují rovněž zvláštní prostředky komunikace určené koncovým uživatelům se zdravotním postižením za použití služeb přenosu textu či úplné konverzace.\n(15)\nSlužby používané pro účely komunikace a technické prostředky pro jejich poskytování prošly značným vývojem. Koncoví uživatelé ve stále větší míře nahrazují tradiční hlasové telefonní služby, textové zprávy (SMS) a služby přenosu elektronické pošty funkčně rovnocennými on-line službami, jako jsou VoIP, služby přenosu zpráv a webové e-mailové služby. Aby byla zajištěna účinná a rovnocenná ochrana koncových uživatelů a jejich práv při používání funkčně rovnocenných služeb, nemělo by vymezení služeb elektronických komunikací orientované na budoucnost vycházet čistě z technických parametrů, ale spíše stavět na funkčním přístupu. Oblast působnosti nezbytné regulace by měla být přiměřená, aby bylo dosaženo jejích cílů obecného zájmu. I když „přenos signálů“ zůstává důležitým parametrem pro určení služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, definice by se měla vztahovat i na jiné služby, které umožňují komunikaci. Z pohledu koncového uživatele není relevantní, zda poskytovatel zajišťuje přenos signálů sám, nebo zda je komunikace zajišťována prostřednictvím služby přístupu k internetu. Definice služeb elektronických komunikací by proto měla obsahovat tři typy služeb, které se mohou částečně překrývat, tedy služby přístupu k internetu podle definice v čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (14), interpersonální komunikační služby podle definice v této směrnici a služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů. Definice služby elektronických komunikací by měla odstranit nejednoznačnosti zjištěné při uplatňování definice existující před přijetím této směrnice a umožnit přesné uplatňování práv a povinností obsažených v jednotlivých ustanoveních předpisového rámce na různé typy služeb. Zpracování osobních údajů službami elektronických komunikací, též za úplatu, by mělo být v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (15).\n(16)\nAby se na určitou službu vztahovala definice služby elektronických komunikací, musí být dotčená služba poskytována zpravidla za úplatu. V digitální ekonomice účastníci trhu stále častěji považují informace o uživatelích za něco, co má peněžní hodnotu. Služby elektronických komunikací jsou koncovému uživateli často poskytovány nejen za peníze, ale v rostoucí míře zejména i za poskytnutí osobních nebo jiných údajů. Pojem úplaty by proto měl zahrnovat situace, kdy poskytovatel služby požaduje osobní údaje ve smyslu nařízení (EU) č. 2016/679 nebo jiné údaje a koncový uživatel je poskytovateli vědomě přímo či nepřímo poskytne. Rovněž by měl zahrnovat situace, kdy koncový uživatel umožní přístup k informacím, například k osobním údajům, včetně IP adresy, nebo jiným automaticky generovaným informacím, jako jsou informace shromažďované a přenášené prostřednictvím souborů cookie, aniž by je aktivně poskytl. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (Soudní dvůr) k článku 57 Smlouvy o fungování EU (16) úplata ve smyslu Smlouvy o fungování EU existuje i v případě, že je poskytovatel služby placen třetí stranou, a nikoli příjemcem služby. Pojem úplaty by proto měl zahrnovat rovněž situace, kdy je získání přístupu ke službě podmíněno vystavením koncového uživatele reklamám, nebo situace, kdy poskytovatel služby zpeněžuje osobní údaje, které shromáždil v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n(17)\nInterpersonální komunikační služby jsou služby, které umožňují interaktivní výměnu informací mezi osobami, a patří mezi ně služby, jako jsou tradiční hlasová volání mezi dvěma jednotlivci, ale také všechny druhy elektronické pošty, služby zasílání zpráv nebo skupinové diskuse. Interpersonální komunikační služby zahrnují pouze komunikaci mezi konečným, tedy nikoli potenciálně neomezeným, počtem fyzických osob, který je určen odesílatelem komunikace. Komunikace, jíž se účastní právnické osoby, by do této definice měla spadat, jestliže jménem těchto právnických osob jednají nebo se této komunikace alespoň na jedné straně účastní fyzické osoby. Interaktivní komunikace znamená, že služba umožňuje příjemci informace odpovídat. Služby, jež tyto požadavky nesplňují, například lineární rozhlasové a televizní vysílání, video na vyžádání, internetové stránky, sociální sítě, blogy nebo výměna informací mezi stroji, by se za interpersonální komunikační služby považovat neměly. Za výjimečných okolností by se služba neměla považovat za interpersonální komunikační službu, pokud je nástroj pro interpersonální a interaktivní komunikaci nepodstatnou a pouze pomocnou funkcí jiné služby, z objektivních technických důvodů jej nelze používat bez této hlavní služby a jeho integrace není prostředkem k obcházení použitelnosti pravidel upravujících služby elektronických komunikací. Jako prvky výjimky z definice je třeba pojmy „nepodstatná“ a „pouze pomocná“ vykládat úzce a z objektivní perspektivy koncového uživatele. Funkci interpersonální komunikace by bylo možné považovat za nepodstatnou, pokud je její objektivní užitečnost pro koncového uživatele velice omezená a pokud ji ve skutečnosti koncoví uživatelé téměř vůbec nevyužívají. Příkladem funkce, která by mohla být považována za spadající mimo definici interpersonálních komunikačních služeb, by v zásadě mohl být komunikační kanál v on-line hrách, a to v závislosti na funkcích komunikačního nástroje dané služby.\n(18)\nInterpersonální komunikační služby založené na číslech z národního a mezinárodního číslovacího plánu jsou propojeny s veřejně přidělenými číslovacími zdroji. Tyto interpersonální komunikační služby založené na číslech zahrnují jak služby, v rámci nichž jsou čísla koncových uživatelů přidělována pro účely zajištění spojení mezi koncovými body, tak služby, které umožňují koncovým uživatelům spojit se s osobami, jimž byla taková čísla přidělena. Pouhé použití čísla jako identifikátoru by se nemělo považovat za rovnocenné s použitím čísla pro spojení s veřejně přidělenými čísly, a proto by samo o sobě nemělo být považováno za postačující ke kvalifikaci služby jako interpersonální komunikační služby založené na číslech. Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech by měly podléhat povinnostem, pouze pokud veřejný zájem vyžaduje uplatňování zvláštních regulačních povinností na všechny typy interpersonálních komunikačních služeb bez ohledu na to, zda k poskytování svých služeb využívají čísla. Je odůvodněné zacházet s interpersonálními komunikačními službami založenými na číslech odlišně, neboť se účastní veřejně zajišťovaného interoperabilního ekosystému, a tudíž z něj také mají prospěch.\n(19)\nKoncový bod sítě představuje pro účely regulace hranici mezi předpisovým rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací a mezi předpisy pro telekomunikační koncová zařízení. Za vymezení polohy koncového bodu sítě je odpovědný vnitrostátní regulační orgán. S ohledem na praxi vnitrostátních regulačních orgánů a vzhledem k různorodosti pevných a bezdrátových topologií by Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) mělo v úzké spolupráci s Komisí přijmout pokyny ke společným přístupům k identifikaci koncového bodu sítě v souladu s touto směrnicí v různých konkrétních situacích.\n(20)\nTechnický vývoj umožňuje koncovým uživatelům přístup k tísňovým službám nejen prostřednictvím hlasových volání, ale také prostřednictvím jiných interpersonálních komunikačních služeb. Pojem tísňové komunikace by proto měl zahrnovat všechny interpersonální komunikační služby, které umožňují přístup k tísňovým službám. Vychází z prvků tísňového systému, které jsou již zakotveny v právních předpisech Unie, konkrétně z pojmů „centra tísňového volání“ (PSAP) a „nejvhodnějšího PSAP“, jak jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/758 (17), a z pojmu „tísňových služeb“, jak je vymezen v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 305/2013 (18).\n(21)\nVnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány by měly sledovat harmonizovaný soubor cílů a zásad pro podepření své činnosti a měly by v případě nutnosti koordinovat opatření s orgány jiných členských států a s BEREC při plnění svých úkolů podle tohoto předpisového rámce.\n(22)\nÚkoly svěřené touto směrnicí příslušným orgánům přispívají k naplňování cílů širších politik v oblasti kultury, zaměstnanosti, životního prostředí, sociální soudržnosti a územního plánování.\n(23)\nPředpisový rámec by vedle stávajících tří hlavních cílů, kterými je podpora hospodářské soutěže, vnitřního trhu a zájmů koncových uživatelů, měl sledovat rovněž další cíl týkající se připojení, vyjádřený v podobě výsledků: obecný přístup k sítím s velmi vysokou kapacitou a jejich využívání pro všechny občany a podniky Unie na základě přiměřených cen a možností volby, účinné a korektní hospodářské soutěže, otevřených inovací, účinného využívání rádiového spektra, společných pravidel a předvídatelných regulačních přístupů na vnitřním trhu a potřebných odvětvových pravidel na ochranu zájmů občanů Unie. Pro členské státy, vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány a zúčastněné strany tento cíl týkající se připojení na jedné straně znamená usilovat o sítě a služby s nejvyšší kapacitou, jaká je v dané oblasti ekonomicky udržitelná, a na druhé straně usilovat o územní soudržnost ve smyslu sbližování kapacity dostupné v různých oblastech.\n(24)\nPokrok při dosahování obecných cílů této směrnice by se měl opírat o spolehlivý systém soustavného hodnocení a referenčního srovnávání členských států Komisí v oblasti dostupnosti sítí s velmi vysokou kapacitou v případě všech významných sociálně ekonomických faktorů, jako jsou školy, dopravní uzly, významní poskytovatelé veřejných služeb a vysoce digitalizované podniky, dostupnosti plošného pokrytí sítěmi 5G v městských oblastech a podél hlavních pozemních komunikací a dostupnosti sítí elektronických komunikací, které jsou schopny zajistit připojení alespoň o rychlosti 100 Mb/s a umožňují jeho snadné navýšení na gigabitové rychlosti, pro všechny domácností v každém členském státě. Za tímto účelem by Komise měla nadále sledovat výsledky členských států, a to například i indexy, které shrnují relevantní ukazatele týkající se výsledků dosahovaných v Unii v digitální oblasti a podávají přehled o vývoji v oblasti digitální konkurenceschopnosti v členských státech, jako je index digitální ekonomiky a společnosti, a v případě potřeby zavést nové metody a nová objektivní, konkrétní a kvantifikovatelná kritéria pro referenční srovnávání efektivity členských států.\n(25)\nZásada, že členské státy by měly uplatňovat právní předpisy Unie technologicky neutrálně, tedy že by vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán neměl ukládat ani zvýhodňovat použití konkrétního druhu technologie, nevylučuje přijetí přiměřených kroků na podporu určitých zvláštních služeb v případech, kdy je to odůvodněné dosažením cílů předpisového rámce, například u digitální televize jako prostředku ke zvýšení účinnosti využití rádiového spektra. Dále tato zásada nevylučuje zohlednění toho, že některá přenosová média mají fyzické vlastnosti a prvky architektury, které mohou být lepší z hlediska kvality služeb, kapacity, nákladů na údržbu, energetické účinnosti, flexibility řízení, spolehlivosti, robustnosti a škálovatelnosti a v konečném důsledku výkonnosti, což se může odrazit v opatřeních přijatých k dosažení různých cílů regulace.\n(26)\nMěly by být současně podporovány účinné investice i hospodářská soutěž, s cílem zvýšit ekonomický růst, inovace a možnost výběru pro spotřebitele.\n(27)\nHospodářskou soutěž lze nejlépe podporovat prostřednictvím hospodářsky účinné míry investic do nové a stávající infrastruktury, doplněných v případě potřeby regulací, jejímž cílem je dosáhnout účinné hospodářské soutěže v oblasti maloobchodních služeb. Účinná úroveň hospodářské soutěže založené na infrastruktuře je rozsah zdvojení infrastruktury, při němž investoři mohou oprávněně očekávat spravedlivou návratnost založenou na přiměřených očekáváních ohledně vývoje podílů na trhu.\n(28)\nJe nutné poskytovat přiměřené investiční pobídky do nových sítí s velmi vysokou kapacitou, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Unii. Je proto nezbytné podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a současně prostřednictvím předvídatelné a jednotné regulace zajišťovat hospodářskou soutěž, protože na úrovni infrastruktury existují i nadále místa s nedostatečnou kapacitou a překážky bránící přístupu k ní, a zvyšovat možnost výběru pro spotřebitele.\n(29)\nCílem této směrnice je v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trzích postupně omezovat pro odvětví specifická pravidla ex ante a nakonec dosáhnout toho, aby se elektronické komunikace řídily pouze právem hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech výraznou dynamiku v oblasti hospodářské soutěže, je důležité, aby regulační povinnosti ex ante byly ukládány, pouze pokud na dotčených trzích neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž. Konečným cílem regulačního zásahu ex ante je přinést prospěch koncovým uživatelům tím, že se na maloobchodních trzích na udržitelném základě zavede účinná hospodářská soutěž. Povinnosti na úrovni velkoobchodních trhů by se měly uložit v případě, že na jednom nebo více maloobchodních trzích by bez těchto povinností pravděpodobně nedošlo k účinnému fungování hospodářské soutěže. Je pravděpodobné, že vnitrostátní regulační orgány jsou postupně schopny na základě procesu analýzy trhu konstatovat, že maloobchodní trhy jsou konkurenceschopné, a to i bez uplatnění velkoobchodní regulace, zejména s ohledem na očekávaná zlepšení v oblasti inovací a hospodářské soutěže. V tomto případě by měl vnitrostátní regulační orgán vyvodit závěr, že regulace na velkoobchodní úrovni již není potřebná, a posoudit odpovídající relevantní velkoobchodní trh s ohledem na zrušení regulace ex ante. S cílem zajistit na maloobchodní úrovni dlouhodobou hospodářskou soutěž by přitom měl vnitrostátní regulační orgán přihlédnout ke všem případům pákového efektu mezi velkoobchodními a souvisejícími maloobchodními trhy, které by mohly vyžadovat odstranění překážek bránících vstupu na úrovni infrastruktury.\n(30)\nElektronické komunikace se stávají nezbytností pro stále více odvětví. Internet věcí je příkladem, jak se přenos rádiových signálů, který je základem elektronických komunikací, nadále vyvíjí a utváří realitu ve společnosti i podnikatelské sféře. Aby se tento vývoj co nejlépe využil, je nutné zavést nové bezdrátové komunikační technologie a aplikace v oblasti správy rádiového spektra a brát je v potaz. Vzhledem k tomu, že roste poptávka i po jiných technologiích a aplikacích, které využívají rádiové spektrum a které lze vylepšit tím, že se do nich začlení nebo s nimi zkombinují elektronické komunikace, měl by se při správě rádiového spektra v příslušných případech používat meziodvětvový přístup s cílem zlepšit účinnost využívání rádiového spektra.\n(31)\nStrategické plánování, koordinace a případná harmonizace na úrovni Unie může pomoci zajistit, aby uživatelé rádiového spektra plně využívali výhod vnitřního trhu a aby bylo možno v celosvětovém měřítku účinně hájit zájmy Unie. Za tímto účelem by mělo být ve vhodných případech možné přijímat víceleté programy politiky rádiového spektra. První takový program byl stanoven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (19), přičemž vymezil politické směry a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v Unii. Tyto politické směry a cíle se mohou týkat dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra potřebných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v souladu s touto směrnicí.\n(32)\nStátní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí pro uživatele rádiového spektra a zpomaluje inovace na úkor řádného fungování vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství.\n(33)\nUstanovení této směrnice o správě rádiového spektra by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací zabývajících se správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby tak byla zajištěna účinná správa a harmonizace využití rádiového spektra v celé Unii a mezi členskými státy a ostatními členy ITU.\n(34)\nV souladu se zásadou oddělení regulačních a provozních funkcí by měly členské státy zaručit nezávislost vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, aby byla zajištěna nestrannost jejich rozhodnutí. Tímto požadavkem na nezávislost nejsou dotčeny institucionální autonomie a ústavní povinnosti členských států nebo zásada neutrality s ohledem na úpravu vlastnictví jednotlivých členských států, jak je stanovena v článku 345 Smlouvy o fungování EU. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány by měly mít přístupné všechny nezbytné zdroje, tj. pracovníky, odborné znalosti a finanční prostředky, k plnění svých úkolů.\n(35)\nNěkteré úkoly podle této směrnice, jako je regulace trhu ex ante, včetně uložení povinností souvisejících s přístupem a propojením a řešení sporů mezi podniky, jsou úkoly, jež by měly plnit pouze vnitrostátní regulační orgány, tedy orgány, které jsou nezávislé jak na příslušném odvětví, tak i na jakémkoli vnějším zásahu spočívajícím v politickém nátlaku. Není-li stanoveno jinak, měly by mít členské státy možnost svěřit vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům další regulační úkoly stanovené v této směrnici. Při provedení ve vnitrostátním právu by členské státy měly podporovat stabilitu pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o přidělení úkolů, které vyplynuly z provedení unijního předpisového rámce pro elektronické komunikace ve znění z roku 2009 ve vnitrostátním právu, a to zejména těch, které se týkají hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh. Pokud jsou úkoly svěřeny jiným příslušným orgánům, měly by tyto orgány před přijetím rozhodnutí usilovat o konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány. Podle zásady řádné spolupráce by si vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány měly vyměňovat informace pro účely plnění svých úkolů.\n(36)\nTato směrnice neobsahuje hmotněprávní ustanovení o přístupu k otevřenému internetu ani o roamingu a není jí dotčeno přidělení pravomocí vnitrostátním regulačním orgánům podle nařízení (EU) č. 531/2012 (20) a (EU) 2015/2120. Tato směrnice však kromě toho stanoví, že vnitrostátní regulační orgány mají být příslušné k posuzování a pečlivému sledování otázek týkajících se přístupu na trh a hospodářské soutěže, jimiž mohou být dotčena práva koncových uživatelů na přístup k otevřenému internetu.\n(37)\nV rámci přezkumu předpisového rámce pro elektronické komunikace, dokončeného v roce 2009, byla posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila se jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem muselo být do vnitrostátních právních předpisů začleněno výslovné ustanovení, které zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán při plnění svých úkolů chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu v rámci předpisového rámce. Za tímto účelem musela být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby byly rozptýleny jakékoli důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho neovlivnitelnosti vnějšími faktory. Aby se zabránilo svévolným odvoláním, měl by mít odvolaný člen právo požádat, aby příslušné soudy ověřily existenci platného důvodu odvolání z těch, které stanoví tato směrnice. Odvolání by mělo souviset pouze s osobní nebo odbornou kvalifikací ředitele nebo člena. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění transparentnosti by měl být tento rozpočet každoročně zveřejňován. V mezích svého rozpočtu by měly mít možnost samostatně řídit své lidské a finanční zdroje. Aby byla zajištěna nestrannost, členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví nebo pod svou kontrolou podniky přispívající do rozpočtu vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů prostřednictvím správních poplatků, by měly zajistit, aby činnosti spojené s výkonem vlastnictví nebo kontroly byly účinně strukturálně odděleny od výkonu kontroly nad rozpočtem.\n(38)\nJe třeba dále posílit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby byla zajištěna neovlivnitelnost jejich ředitele a členů vnějšími tlaky, a to stanovením minimálních kvalifikačních kritérií pro jmenování a minimální délky jejich mandátu. V zájmu řešení rizika regulačního zajetí, jakož i v zájmu zajištění kontinuity a posílení nezávislosti by členské státy navíc měly zvážit omezení možnosti obnovení mandátu ředitele nebo členů správní rady a stanovit pro správní radu a vrcholné vedení vhodný rotační systém. Ten by bylo možné zajistit například tím, že by první členové kolektivního orgánu byli jmenováni na různá období, aby jejich mandáty ani mandáty jejich nástupců neskončily v tentýž okamžik.\n(39)\nVnitrostátní regulační orgány by měly být odpovědné za to, jak vykonávají své úkoly, a měly by mít povinnost o tom podávat zprávy. Tato povinnost by měla obvykle spočívat v povinnosti předkládat výroční zprávu, a nikoli v nahodilých žádostech o podávání zpráv, které by, pokud by byly nepřiměřené, mohly omezit jejich nezávislost nebo jim bránit ve výkonu jejich úkolů. I podle judikatury Soudního dvora (21) mohou široké nebo bezpodmínečné povinnosti podávání zpráv nepřímo ovlivnit nezávislost orgánu.\n(40)\nČlenské státy by měly Komisi oznámit totožnost vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů. V případě orgánů příslušných pro udělování práv k omezování vlastnických práv třetích osob by mělo být možné splnit oznamovací povinnost odkazem na jednotné informační místo zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU (22).\n(41)\nPro zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací by měl být použit co nejméně zatěžující systém oprávnění s cílem podnítit rozvoj nových komunikačních služeb a celoevropských komunikačních sítí a služeb a dát poskytovatelům služeb a spotřebitelům možnost využívat výhod úspor z rozsahu dosahovaných na vnitřním trhu.\n(42)\nPřínosů vnitřního trhu pro poskytovatele služeb a koncové uživatele lze nejlépe dosáhnout všeobecným oprávněním pro sítě elektronických komunikací a pro služby elektronických komunikací jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které od vnitrostátního regulačního orgánu nevyžaduje přijetí žádného výslovného rozhodnutí nebo správního aktu, a tím, že se jakékoli procesní požadavky omezí na pouhé deklaratorní oznámení. Pokud členské státy vyžadují od poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací oznámení o zahájení činnosti, nemělo by být toto oznámení spojeno s žádnými správními náklady pro poskytovatele a mohlo by být zpřístupněno prostřednictvím vstupního bodu na internetových stránkách příslušných orgánů. V zájmu podpory efektivní přeshraniční koordinace, a to zejména v případě celoevropských operátorů, by BEREC mělo zřídit a vést databázi takových oznámení. Příslušné orgány by měly BEREC předávat pouze úplná oznámení. Členské státy by neměly žádným způsobem bránit zajišťování sítí nebo poskytování služeb, a to ani z důvodu neúplnosti oznámení.\n(43)\nOznámení by měla zahrnovat pouze prohlášení poskytovatele o úmyslu zahájit zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Poskytovatel by měl mít povinnost doplnit dané prohlášení pouze informacemi stanovené v této směrnici. Členské státy by neměly ukládat žádné další nebo samostatné požadavky na oznamování.\n(44)\nInterpersonální komunikační služby nezávislé na číslech oproti jiným kategoriím sítí a služeb elektronických komunikací definovaným v této směrnici nemají prospěch z využívání veřejných číslovacích zdrojů a nejsou účastníky veřejně zajišťovaného interoperabilního ekosystému. Není proto vhodné, aby tyto typy služeb podléhaly režimu všeobecného oprávnění.\n(45)\nPři udělování práv na užívání rádiového spektra, číslovacích zdrojů nebo práv na instalování zařízení by příslušné orgány měly informovat podniky, kterým taková práva udělují, o příslušných podmínkách. Členské státy by měly mít možnost stanovit tyto podmínky pro užívání rádiového spektra v rámci individuálních práv na užívání nebo v rámci všeobecného oprávnění.\n(46)\nVšeobecná oprávnění by měla obsahovat pouze podmínky, které jsou zvláštní pro odvětví elektronických komunikací. Neměla by být vázána na podmínky, které jsou již použitelné podle jiných stávajících vnitrostátních právních předpisů, zejména ohledně ochrany spotřebitele, které nejsou zvláštní pro odvětví komunikací. Příslušné orgány by například měly mít možnost informovat podniky o použitelných požadavcích, pokud jde o životní prostředí a územní plánování. Podmínkami uloženými v rámci všeobecného oprávnění není dotčeno určení rozhodného práva podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 593/2008 (23).\n(47)\nMezi podmínkami, které by mohly být spojeny s všeobecnými oprávněními, by měly být zvláštní podmínky týkající se dostupnosti pro koncové uživatele se zdravotním postižením a povinností veřejných orgánů a poskytovatelů tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení.\n(48)\nDo takových oprávnění je nezbytné výslovně zahrnout práva a povinnosti podniků podle všeobecných oprávnění, aby byly zajištěny stejné podmínky v celé Unii a aby byla usnadněna přeshraniční jednání o vzájemném propojení veřejných sítí elektronických komunikací.\n(49)\nVšeobecná oprávnění opravňují podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací veřejnosti, aby sjednávaly propojení podle podmínek této směrnice. Podniky, které své sítě a služby elektronických komunikací neposkytují veřejnosti, mohou sjednávat propojení za komerčních podmínek.\n(50)\nPříslušné orgány by v případě, že k všeobecnému oprávnění připojují podmínky a uplatňují správní poplatky, měly brát náležitě v potaz situace, kdy sítě nebo služby elektronických komunikací poskytují fyzické osoby na neziskovém základě. U sítí a služeb elektronických komunikací, které nejsou poskytovány veřejnosti, je potřebné podmínek ukládat méně, pokud vůbec nějaké, a zmírnit je oproti podmínkám, které jsou odůvodněné u sítí a služeb elektronických komunikací, které jsou poskytovány veřejnosti.\n(51)\nZvláštní povinnosti ukládané podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie na základě jejich označení jako podniky s významnou tržní sílou, jak je definována v této směrnici, by se měly ukládat odděleně od obecných práv a povinností podle všeobecného oprávnění.\n(52)\nPodniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací mohou potřebovat potvrzení svých práv podle všeobecného oprávnění vzhledem k propojení a právům na omezení vlastnických práv třetích osob, zejména pro usnadnění jednání s jinými, regionálními nebo místními, úrovněmi státní správy nebo s poskytovateli služeb v jiných členských státech. Za tímto účelem by měly příslušné orgány poskytovat podnikům prohlášení, buď na žádost, nebo jako automatickou odpověď na oznámení podle všeobecného oprávnění. Taková prohlášení by sama o sobě neměla zakládat nároky na práva a na prohlášení by neměla být vázána ani žádná práva podle všeobecného oprávnění, práva na užívání ani výkon takových práv.\n(53)\nPodnikům poskytujícím služby elektronických komunikací by mělo být možné uložit správní poplatky, z nichž jsou financovány činnosti vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů spojené s řízením systému všeobecných oprávnění a udělováním práv na užívání. Takové poplatky by se měly omezovat jen na pokrytí skutečných správních nákladů na tyto činnosti. Za tímto účelem by měla být zajištěna průhlednost příjmů a výdajů vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů prostřednictvím každoročního zveřejnění celkové částky vybraných poplatků a vzniklých správních nákladů, aby si podniky mohly ověřit, zda jsou v rovnováze.\n(54)\nSystémy správních poplatků by neměly narušovat hospodářskou soutěž ani vytvářet překážky vstupu na trh. V systému všeobecného oprávnění již není možné ukládat úhradu správních nákladů, a tedy ani poplatků, jednotlivým podnikům, s výjimkou udělování práv na užívání číslovacích zdrojů, rádiového spektra a práv na instalování zařízení. Jakékoli použitelné správní poplatky by měly odpovídat zásadám systému všeobecného oprávnění. Příkladem spravedlivé, jednoduché a transparentní alternativy k těmto kritériím ukládání poplatků může být rozdělovací klíč založený na obratu. Pokud jsou správní poplatky velmi nízké, mohly by být rovněž vhodné paušální poplatky nebo poplatky skládající se z paušálu a složky závisející na obratu. Pokud se systém všeobecného oprávnění vztahuje i na podniky s velmi malým podílem na trhu, jako jsou komunitní poskytovatelé sítí, nebo na poskytovatele služeb, jejichž obchodní model generuje velmi omezené výnosy i v případě významného proniknutí na trh co do objemu, měly by členské státy posoudit možnost stanovit pro ukládání správních poplatků vhodnou prahovou hodnotu de minimis.\n(55)\nČlenské státy mohou mít potřebu měnit práva, podmínky, postupy a poplatky týkající se všeobecného oprávnění a práv na užívání, pokud jsou k tomu objektivní důvody. Takové navrhované změny by měly být náležitě oznámeny všem zainteresovaným stranám s dostatečným předstihem, aby jim byla dána odpovídající příležitost vyjádřit své názory. Je třeba se vyhnout zbytečným řízením v případě menších změn stávajících práv na instalování zařízení či práv na užívání spektra nebo číslovacích zdrojů, pokud tyto změny nemají dopad na zájmy třetích stran. Menšími změnami práv a povinností jsou změny, které jsou převážně administrativního rázu, nemění věcnou podstatu všeobecných oprávnění a individuálních práv na užívání, a nemohou tedy vytvářet konkurenční výhodu vůči jiným podnikům.\n(56)\nVzhledem k důležitosti zajištění právní jistoty a v zájmu podpory předvídatelnosti regulace za účelem poskytnutí bezpečného prostředí pro investice, a to zejména pro nové bezdrátové širokopásmové komunikace, by veškerá omezení nebo odnětí jakýchkoli stávajících práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů či práv na instalování zařízení měla probíhat na základě předvídatelných a transparentních odůvodnění a postupů. Proto by zejména v případech, kdy byla práva na užívání udělena na základě konkurenčních nebo srovnávacích řízení, a v případě harmonizovaných pásem rádiového spektra, která se mají využívat pro služby bezdrátových širokopásmových elektronických komunikací (dále jen „bezdrátové širokopásmové služby“), mohly být uloženy přísnější požadavky nebo mechanismus oznamování. Odůvodnění odkazující na efektivní a účinné užívání rádiového spektra a technologický vývoj by často mohla vycházet zejména z technických prováděcích opatření přijatých podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES (24). Pokud je zapotřebí všeobecná oprávnění nebo individuální práva na užívání rádiového spektra omezit, zrušit nebo pozměnit bez souladu držitele práv, je s výjimkou případů, kdy jsou navrhované změny pouze drobné, navíc možné tak učinit po konzultaci se zainteresovanými stranami. Vzhledem k tomu, že omezení nebo zrušení všeobecných oprávnění nebo práv mohou mít pro jejich držitele závažné důsledky, měly by příslušné orgány při přijímání těchto opatření postupovat velmi obezřetně a před jejich přijetím posoudit potenciální škody, které by mohly v důsledku těchto opatření vzniknout.\n(57)\nVnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC potřebují shromažďovat informace od účastníků trhu, aby mohly účinně plnit své úkoly, včetně posouzení souladu všeobecných podmínek s touto směrnicí, aniž by byla během posuzování pozastavena jejich platnost. Ve výjimečných případech může být rovněž nezbytné shromažďovat informace od jiných podniků působících v odvětvích, jež s odvětvím služeb elektronických komunikací úzce souvisejí, jako jsou například poskytovatelé obsahu, které disponují informacemi, jež by mohly být nezbytné k tomu, aby mohly plnit své úkoly vyplývající z práva Unie. Takové informace může být potřebné shromažďovat i jménem Komise, aby mohly plnit své příslušné povinnosti vyplývající z práva Unie. Žádosti o informace by měly být přiměřené a neměly by neúnosně zatěžovat podniky. Informace shromážděné vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány by měly být veřejně dostupné, s výjimkou případů, kdy jsou důvěrné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu veřejnosti k informacím a kdy podléhají unijním a vnitrostátním pravidlům o obchodním tajemství.\n(58)\nZa účelem zajištění, aby vnitrostátní regulační orgány plnily své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích souvisejících s velkoobchodními trhy, na nichž působí podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit plnění podmínek spojených s právy na užívání a možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám. Informace o plnění povinností pokrytí spojených s právy na užívání rádiového spektra jsou klíčové pro zajištění úplnosti zeměpisného mapování zavedení sítí. V tomto ohledu by příslušný orgán měl mít možnost požadovat poskytování rozčleněných informací na místní úrovni s takovou granularitou, jaká je přiměřená k provádění zeměpisného mapování sítí.\n(59)\nZa účelem zmírnění zátěže tvořené povinnostmi podávat zprávy a poskytovat informace pro poskytovatele sítí a služeb a pro dotčený příslušný orgán by takové povinnosti měly být přiměřené, objektivně odůvodněné a měly by se omezovat jen na to, co je nezbytně nutné. Zejména by se mělo zamezit duplicitním žádostem o informace ze strany příslušného orgánu a BEREC a požadavku, aby bylo systematicky a pravidelně prokazováno dodržování všech podmínek podle všeobecného oprávnění nebo práva na užívání. Podniky by si měly být vědomy zamýšleného použití požadovaných informací. Poskytování informací by nemělo být podmínkou přístupu na trh. Pro statistické účely může být požadováno oznámení od podniků zajišťujících sítě nebo poskytujících služby elektronických komunikací, jestliže ukončí činnost.\n(60)\nNeměly by být dotčeny povinnosti členských států poskytovat informace k ochraně zájmů Unie podle mezinárodních dohod ani povinnosti podávat zprávy vyplývající z právních předpisů, které nejsou zvláštní pro odvětví elektronických komunikací, jako například právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.\n(61)\nInformace, které příslušný orgán považuje podle unijních a vnitrostátních pravidel o obchodním tajemství a ochraně osobních údajů za důvěrné, by mělo být možné vyměňovat s Komisí, BEREC a jakýmikoli jinými orgány, pokud je taková výměna nutná pro uplatňování vnitrostátních právních předpisů provádějících tuto směrnici. Vyměňované informace by se měly omezovat na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny.\n(62)\nŠirokopásmové sítě elektronických komunikací se stále více různí, pokud jde o technologii, topologii, použité médium a vlastnictví. Regulační zásah se proto musí opírat o podrobné informace ohledně zavádění sítí, aby byl účinný a dotkl se oblastí, v nichž je zapotřebí. Tyto informace jsou vrcholně důležité pro podporu investic, zvyšování připojení v celé Unii a poskytování informací všem příslušným orgánům a občanům. Měly by zahrnovat průzkumy týkající se jak zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, tak i významných modernizací nebo rozšíření stávajících kovových či jiných sítí, které nemusí ve všech ohledech odpovídat výkonnostním parametrům sítí s velmi vysokou kapacitou, jako je zavádění technologie FTTC (fibre to the cabinet) ve spojení s aktivními technologiemi, jako je vektoring. Relevantní prognózy by se měly týkat období o délce až tří let. Úroveň podrobností a územní granularita informací, které by příslušné orgány měly shromažďovat, by se měly řídit konkrétním cílem regulace a měly by být přiměřené účelům regulace, kterým slouží. V závislosti na potřebách regulace v konkrétní vnitrostátní situaci a na dostupnosti místních údajů se proto v různých členských státech bude také lišit velikost územní jednotky. Úroveň 3 v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) ve většině situací pravděpodobně nebude dostatečně malou územní jednotkou. Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány by se měly řídit pokyny BEREC o osvědčených postupech, jak k takovému úkolu přistupovat, a tyto pokyny budou moci vycházet ze stávajících zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů nebo jiných příslušných orgánů s prováděním zeměpisného mapování zavádění sítí. Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se zachování obchodní důvěrnosti, příslušné orgány by v případě, že informace ještě nejsou na trhu k dispozici, měly údaje přímo zpřístupnit v otevřeném formátu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (25) a bez omezení týkajících se opakovaného použití informací shromážděných v rámci tohoto mapování a měly by koncovým uživatelům zpřístupnit nástroje, pokud jde o kvalitu služeb, aby zlepšily jejich informovanost o dostupných službách připojení. Při shromažďování těchto informací by všechny příslušné orgány měly dodržovat zásadu zachování jejich důvěrnosti a zabránit tomu, aby podnikům vznikla konkurenční nevýhoda.\n(63)\nAby měli všichni občané Unie přístup k nejmodernějšímu internetovému připojení a digitálním službám, je nutné překonat digitální propast. Za tímto účelem by v případě konkrétních a řádně vymezených oblastí měly mít příslušné orgány možnost vyzvat podniky a veřejné orgány, aby oznámily svůj záměr zavést v těchto oblastech sítě s velmi vysokou kapacitou, a současně jim umožnit dostatečně dlouhou dobu na poskytnutí důkladně uvážené reakce. Informace zahrnuté do prognóz by měly zohledňovat hospodářské vyhlídky v odvětví sítí elektronických komunikací a investiční záměry podniků v době shromažďování údajů, aby bylo možné určit dostupné připojení v různých oblastech. Jestliže podnik nebo veřejný orgán oznámí záměr zavést v určité oblasti síť, vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán by měl mít možnost od jiných podniků a veřejných orgánů požadovat, aby oznámily, zda v této oblasti hodlají zavést síť s velmi vysokou kapacitou nebo svoji síť významně zmodernizovat či rozšířit na výkonnost o rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s. Tento postup zajistí transparentnost pro podniky a veřejné orgány, které vyjádřily zájem o zavedení sítě v této oblasti, a při koncipování svých podnikatelských plánů tak budou moci posoudit, jaké konkurenci ze strany jiných sítí budou pravděpodobně čelit. Pozitivní účinek této transparentnosti závisí na tom, zda účastníci trhu odpoví pravdivě a v dobré víře.\n(64)\nÚčastníci trhu mohou sice své plány zavedení sítě z nepředvídatelných, objektivních a opodstatněných důvodů změnit, příslušné orgány by však měly zasáhnout, a to i v případě, že je dotčeno veřejné financování, a ve vhodných případech uložit pokutu, jestliže jim byly vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti ze strany podniku nebo veřejného orgánu poskytnuty zavádějící, chybné nebo neúplné informace. Pro účely příslušného ustanovení týkajícího se pokut by se hrubou nedbalostí měla rozumět situace, kdy podnik nebo veřejný orgán poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace v důsledku svého chování nebo vnitřní organizace, které zdaleka nedosahuje náležité péče ohledně poskytovaných informací. Nezbytnou podmínkou hrubé nedbalosti by neměla být skutečnost, že podnik nebo veřejný orgán si je vědom toho, že poskytované informace jsou zavádějící, chybné nebo neúplné, ale skutečnost, že by si toho vědom byl, pokud by jednal či byl organizován s náležitou péčí. Je důležité, aby s ohledem na negativní dopad na hospodářskou soutěž a na veřejně financované projekty byly pokuty dostatečně odrazující. Ustanoveními týkajícími se pokut by neměla být dotčena žádná práva na náhradu škody v souladu s vnitrostátními právními předpisy.\n(65)\nV zájmu předvídatelnosti investičních podmínek by příslušné orgány měly mít možnost s podniky a veřejnými orgány, které vyjádří zájem na zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou, sdílet informace o tom, zda se v dotčené oblasti provádí nebo plánují jiné typy modernizací sítí, též s rychlostí stahování dat nižší než 100 Mb/s.\n(66)\nJe důležité, aby vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány konzultovaly navrhovaná rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami, poskytly jim s ohledem na složitost dané věci dostatek času k poskytnutí připomínek a zohledňovaly jejich připomínky před přijetím konečného rozhodnutí. S cílem zajistit, aby rozhodnutí na vnitrostátní úrovni neměla nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu nebo jiné cíle Smlouvy o fungování EU, by vnitrostátní regulační orgány měly oznamovat určité návrhy rozhodnutí Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a poskytnout jim tak možnost vznést připomínky. Je vhodné, aby v případech vymezených touto směrnicí příslušné orgány konzultovaly se zainteresovanými stranami všechny návrhy opatření, která mají vliv na obchod mezi členskými státy.\n(67)\nV rámci konkurenčního prostředí by měly být zohledňovány názory zainteresovaných stran, včetně uživatelů a spotřebitelů. Za účelem řádné ochrany zájmů občanů by členské státy měly přijmout vhodný mechanismus konzultací. Takový mechanismus by mohl mít podobu subjektu, který by nezávisle na vnitrostátním regulačním orgánu a poskytovatelích služeb prováděl průzkum spotřebitelské problematiky, jako je chování spotřebitelů a mechanismus změny dodavatelů, který by pracoval transparentně a přispíval ke stávajícím mechanismům konzultací se zúčastněnými stranami. Kromě toho by mohl být zřízen mechanismus, jehož účelem by bylo umožnit vhodnou spolupráci na tématech týkajících se zákonného obsahu. Žádné postupy spolupráce dohodnuté v rámci takového mechanismu by však neměly umožňovat systematické sledování využívání internetu.\n(68)\nRychlým a nákladově efektivním způsobem, jak mohou koncoví uživatelé prosazovat svá práva, mohou být postupy mimosoudního řešení sporů, a to zejména v případě spotřebitelů a mikropodniků a malých podniků ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (26). Členské státy by měly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným orgánům odpovědným za práva koncových uživatelů či alespoň jednomu nezávislému subjektu s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti řešení problematiky těchto práv umožnit, aby působily jako subjekt alternativního řešení sporů. Pokud jde o toto řešení sporů, orgány by neměly podléhat žádným pokynům. Vzhledem k tomu, že mnoho členských států zavedlo postupy řešení sporů i pro koncové uživatele, kteří nejsou spotřebiteli a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (27) se na ně nevztahuje, je přiměřené tento odvětvový postup řešení sporů zachovat jak pro spotřebitele, tak v případech, kdy jej členské státy rozšíří, i pro jiné koncové uživatele, zejména mikropodniky a malé podniky. Pokud jde o mimosoudní řešení sporů, členské státy by v zájmu zajištění vyšší úrovně ochrany spotřebitelů měly mít možnost ponechat v platnosti pravidla jdoucí nad rámec pravidel stanovených směrnicí 2013/11/EU nebo tato pravidla zavést.\n(69)\nV případě sporu mezi podniky v tomtéž členském státě v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice, například sporu týkajícího se povinností přístupu a propojení nebo prostředků pro předávání seznamů koncových uživatelů, by měla mít poškozená strana, která vyjednávala v dobré víře, ale nepodařilo se jí dosáhnout uzavření dohody, možnost obrátit se na vnitrostátní regulační orgán, aby spor vyřešil. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost stranám sporu nařídit řešení. Zásah vnitrostátního regulačního orgánu do řešení sporu mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo přiřazených zařízení v členském státě, by měl směřovat k tomu, aby bylo zajištěno dodržování povinností vyplývajících z této směrnice.\n(70)\nKromě práv na podání opravných prostředků podle práva Unie nebo vnitrostátního práva je zapotřebí zavést jednoduché řízení, které může být zahájeno na žádost kterékoli strany sporu, k řešení přeshraničních sporů mezi podniky, které poskytují nebo jsou oprávněny poskytovat sítě nebo služby elektronických komunikací v různých členských státech.\n(71)\nJedním z důležitých úkolů BEREC je vydávat ve vhodných případech stanoviska k přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech plně zohledňovat stanovisko BEREC ve svých opatřeních, kterými ukládají povinnost určitému podniku nebo jiným způsobem spor řeší.\n(72)\nNedostatečná koordinace mezi členskými státy při organizaci využívání rádiového spektra na jejich území může v případě, že není vyřešena prostřednictvím dvoustranných jednání mezi členskými státy, vést k rozsáhlým problémům s rušením se závažným dopadem na rozvoj jednotného digitálního trhu. Členské státy by měly přijmout všechna potřebná opatření, aby zamezily přeshraničnímu a škodlivému rušení, k němuž by mezi nimi mohlo dojít. Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG), zřízená rozhodnutím Komise 2002/622/ES (28), by měla být pověřena tím, aby podporovala nezbytnou přeshraniční koordinaci a byla fórem určeným k řešení sporů mezi členskými státy týkajících se přeshraničních problémů. V návaznosti na řešení navržené Skupinou pro politiku rádiového spektra může být v některých situacích nezbytné prováděcí opatření, kterým se definitivně vyřeší přeshraniční rušení nebo se podle práva Unie prosadí koordinované řešení dohodnuté dvěma nebo několika členskými státy ve dvoustranných jednáních. K rozsáhlým problémům s rušením může vést rovněž nedostatečná koordinace mezi členskými státy a zeměmi sousedícími s Unií. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zamezily přeshraničnímu a škodlivému rušení se zeměmi sousedícími s Unií, a navzájem za tímto účelem spolupracovat. Na žádost členských států dotčených přeshraničním rušením ze strany třetích zemí by Unie měla poskytnout těmto členským státům plnou podporu.\n(73)\nRSPG je poradní skupina Komise na vysoké úrovni, která byla zřízena rozhodnutím Komise 2002/622/ES, aby přispěla k rozvoji vnitřního trhu a podpořila rozvoj politiky rádiového spektra na úrovni Unie při zohlednění ekonomických, politických, kulturních, strategických, zdravotních a sociálních hledisek i technických parametrů. Měla by být složena z předsedů orgánů, které mají celkovou politickou odpovědnost za strategickou politiku rádiového spektra. Měla by poskytovat pomoc a poradenství Komisi v oblasti politiky rádiového spektra. Tím by se měla dále zviditelnit politika rádiového spektra v různých oblastech politiky Unie a lépe zajistit meziodvětvová soudržnost na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Rovněž by měla poskytovat poradenství Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost. Skupina by rovněž měla být fórem pro koordinaci provádění povinností týkajících se rádiového spektra podle této směrnice ze strany členských států a hrát centrální úlohu v oblastech se zásadním významem pro vnitřní trh, jako jsou přeshraniční koordinace nebo normalizace. Mohly by být rovněž vytvořeny technické nebo odborné pracovní skupiny, které by byly nápomocny při plenárních zasedáních, na nichž vysocí představitelé členských států a Komise utvářejí rámec strategické politiky. Komise dala najevo záměr změnit do šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost rozhodnutí 2002/622/ES s cílem zohlednit nové úkoly, jež tato směrnice RSPG svěřuje.\n(74)\nPříslušné orgány by měly sledovat a zajišťovat dodržování podmínek všeobecného oprávnění a práv na užívání, a zejména zajistit účinné a efektivní využívání rádiového spektra a dodržování povinností pokrytí a kvality služeb, a to prostřednictvím správních sankcí včetně pokut a zákazů a odnětí práv na užívání v případě, že dojde k porušení těchto podmínek. Podniky by měly příslušným orgánům poskytovat co možná nejpřesnější a nejúplnější informace, aby tyto orgány mohly plnit své úkoly v oblasti dohledu.\n(75)\nPodmínky, které mohou být spojeny s všeobecnými oprávněními a s individuálními právy na užívání, by se měly omezovat pouze na to, co je nezbytně nutné pro zajištění dodržování požadavků a povinností podle vnitrostátních právních předpisů a práva Unie.\n(76)\nKaždá strana, která podléhá rozhodnutí příslušného orgánu, by měla mít právo se odvolat k subjektu, který je nezávislý na zúčastněných stranách a jakýchkoli vnějších zásazích nebo politickém tlaku, jež by mohly ohrozit jeho nezávislost při posuzování záležitostí, které jsou mu předkládány. Tímto subjektem může být soud. Mimo to by každý podnik, který se domnívá, že jeho žádosti o udělení práv na instalování zařízení nebyly vyřízeny v souladu se zásadami, které stanoví tato směrnice, měl mít právo odvolat se proti takovým rozhodnutím. Tímto odvolacím řízením by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí v rámci vnitrostátních soudních systémů ani práva právnických nebo fyzických osob podle vnitrostátního práva. V každém případě by členské státy měly umožnit účinný soudní přezkum takových rozhodnutí.\n(77)\nZa účelem zajištění právní jistoty pro účastníky na trhu by subjekty rozhodující o opravném prostředku měly své funkce plnit efektivně. Zejména by řízení o opravném prostředku nemělo být nadměrně dlouhé. Předběžná opatření pozastavující platnost rozhodnutí příslušného orgánu by měla být povolena pouze v naléhavých případech s cílem předejít vážnému a nenapravitelnému poškození strany, která o tato opatření požádala, a vyžaduje-li to vyváženost zájmů.\n(78)\nSubjekty rozhodující o opravném prostředku uplatňují předběžná opatření, kterými se pozastavuje platnost rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů nebo jiných příslušných orgánů, nejrůznějšími způsoby. Za účelem jednotnějšího přístupu by se měly uplatňovat společné standardy v souladu s judikaturou Soudního dvora. Subjekty rozhodující o opravném prostředku by rovněž měly být oprávněny požadovat dostupné informace zveřejněné BEREC. Vzhledem k významu řízení o opravném prostředku pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ve všech členských státech ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o těchto řízeních a o rozhodnutích, kterými se pozastavuje platnost rozhodnutí přijatých příslušnými orgány, a předávat tyto informace Komisi a BEREC. Tento mechanismus by měl zaručit, že Komise nebo BEREC mohou od členských států získat znění rozhodnutí a rozsudků s cílem vytvořit databázi.\n(79)\nV zájmu občanů a zúčastněných stran a s cílem umožnit dotčeným stranám vyjádřit svá stanoviska je nutné zvýšit transparentnost při uplatňování unijního mechanismu na upevnění vnitřního trhu s elektronickými komunikacemi, mimo jiné tím, že by vnitrostátní regulační orgány musely zveřejnit každý návrh opatření ve stejnou dobu, kdy je o něm informována Komise, BEREC a vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech. Každý takový návrh opatření by měl být odůvodněný a měl by obsahovat podrobnou analýzu.\n(80)\nKomise by poté, co v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko BEREC, měla mít možnost požadovat od vnitrostátního regulačního orgánu, aby vzal zpět návrh opatření, pokud se týká vymezení relevantních trhů nebo označení podniků jako podniků s významnou tržní silou, a pokud by taková rozhodnutí vytvářela překážky pro vnitřní trh nebo by byla neslučitelná s právem Unie, a zejména s cíli politiky, které by měly vnitrostátní regulační orgány sledovat. Tímto postupem není dotčen oznamovací postup stanovený ve směrnici (EU) 2015/1535 a právo Komise podle Smlouvy o fungování EU v souvislosti s porušováním práva Unie.\n(81)\nVnitrostátní konzultace se zainteresovanými stranami by měla proběhnout před konzultací na úrovni Unie za účelem upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací a v rámci postupu jednotného uplatňování nápravných opatření tak, aby bylo možné v rámci konzultací na úrovni Unie zohlednit stanoviska zainteresovaných stran. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Unie, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.\n(82)\nJe důležité, aby byl předpisový rámec proveden včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět navržené opatření, by měl tento orgán předložit Komisi opatření v revidované podobě. Měla by být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku doby, po kterou bude trh analyzován, a zvýšila se právní jistota.\n(83)\nMechanismus Unie umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány vzaly zpět plánovaná opatření týkající se vymezení trhu a označení podniků za podniky s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex ante a za nichž podniky této regulaci podléhají. Zkušenosti s postupy podle článků 7 a 7a směrnice 2002/21/ES ukazují, že nejednotnost při uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány v případě obdobných podmínek na trhu oslabuje vnitřní trh elektronických komunikací. Komise a BEREC by se proto v rámci svých příslušných odpovědností měly podílet na zajištění větší jednoty při používání nápravných opatření týkajících se návrhů opatření předložených vnitrostátními regulačními orgány. Kromě toho by v případě návrhů opatření týkajících se rozšíření povinností za první soustřeďovací nebo rozvodný bod, je-li to nezbytné k řešení značných a nikoli dočasných ekonomických či fyzických překážek replikace, pro podniky bez ohledu na to, zda jsou označeny jako podniky s významnou tržní silou, nebo týkajících se nových prvků sítí s velmi vysokou kapacitou, pokud BEREC sdílí obavy Komise, měla mít Komise možnost požadovat od vnitrostátního regulačního orgánu, aby návrh opatření vzal zpět. Aby mohly být využity odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů týkající se analýzy trhu, měla by Komise před přijetím rozhodnutí nebo doporučení konzultovat BEREC.\n(84)\nVzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací na úrovni Unie by měla být Komise zmocněna k přijímání doporučení nebo pokynů za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, například v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření. Komise by rovněž měla být zmocněna ke schvalování udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.\n(85)\nVnitrostátní regulační orgány by měly transparentním způsobem spolupracovat mezi sebou, se BEREC a s Komisí, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice ve všech členských státech.\n(86)\nVolnost, kterou mají při rozhodování vnitrostátní regulační orgány, je třeba uvést v soulad s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a BEREC týkající se vnitřního trhu.\n(87)\nOpatřeními, která by mohla nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy, se rozumějí opatření, která by mohla přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně ovlivnit charakter obchodování mezi členskými státy způsobem, který by mohl vytvářet překážky pro jednotný trh. Jedná se o opatření, která mají výrazný dopad na podniky nebo uživatele v jiných členských státech, která zahrnují: opatření ovlivňující ceny pro uživatele v jiných členských státech; opatření ovlivňující schopnost podniku usazeného v jiném členském státě poskytovat služby elektronických komunikací, a zejména opatření ovlivňující schopnost nabízet služby v nadnárodním měřítku; opatření ovlivňující strukturu trhu nebo přístup na něj a dopadající na podniky v jiných členských státech.\n(88)\nK jednotnějšímu používání a vymezování prvků výběrových řízení a podmínek spojených s právy na užívání rádiového spektra, které mají významný dopad na podmínky na trhu a situaci v oblasti hospodářské soutěže, včetně podmínek pro vstup na trh a rozšiřování, by přispěl koordinační mechanismus, v jehož rámci by RSPG na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu, nebo ve výjimečných případech z vlastního podnětu, svolala za účelem výměny osvědčených postupů fórum pro vzájemné hodnocení, aby návrhy opatření přezkoumalo dříve, než daný členský stát udělí práva na užívání. Fórum pro vzájemné hodnocení je nástrojem vzájemného učení. Mělo by přispívat k lepší výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a zvýšit transparentnost konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení. Proces vzájemného hodnocení by neměl být formální podmínkou vnitrostátních postupů pro udělování oprávnění. Výměna názorů by měla vycházet z informací poskytnutých vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánem, který o svolání fóra pro vzájemné hodnocení požádá, a měla by být pouze částí širšího vnitrostátního opatření, které může šířeji upravovat udělování, prodej a pronájem, dobu trvání, obnovování nebo změny práv na užívání. Vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán by tudíž měl mít rovněž možnost poskytnout informace o jiných návrzích vnitrostátních opatření souvisejících s příslušným výběrovým řízením, jimiž se omezují práva na užívání rádiového spektra a na něž se nevztahuje mechanismus vzájemného hodnocení, nebo o aspektech těchto návrhů. V zájmu snížení administrativní zátěže by měl mít vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán možnost předložit tyto informace za použití jednotného formátu, je-li k dispozici, pro účely jejich předání členům RSPG.\n(89)\nPokud bylo na úrovni Unie dohodnuto harmonizované přidělování rádiového spektra jednotlivým podnikům, měly by členské státy takové dohody důsledně provádět při udělování práv na užívání rádiového spektra z národního plánu přidělování kmitočtů.\n(90)\nČlenské státy by měly mít možnost při udělování práv na užívání v případech, kdy očekávané užívání zahrnuje přeshraniční situace, zvážit možnost společných autorizačních postupů.\n(91)\nKaždé rozhodnutí Komise k zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice by mělo být omezeno na regulační zásady, přístupy a metody. Aby se zamezilo pochybnostem, nemělo by stanovovat takové podrobnosti, které jsou obvykle potřebné k zohledněné vnitrostátních okolností, a nemělo by zakazovat alternativní přístupy, od nichž lze oprávněně očekávat, že budou mít obdobný účinek. Uvedené rozhodnutí by mělo být přiměřené a nemělo by mít vliv na rozhodnutí přijatá vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány, která nepředstavují překážku pro vnitřní trh.\n(92)\nUnie a členské státy přijaly závazky týkající se norem a předpisového rámce pro telekomunikační sítě a služby v rámci Světové obchodní organizace.\n(93)\nNormalizace by měla především zůstat procesem, který se řídí potřebami trhu. Mohou však vzniknout situace, kdy je pro zlepšení interoperability, rozšíření možností výběru pro uživatele a podporu vzájemného propojení na vnitřním trhu vhodné vyžadovat dodržování určitých norem na úrovni Unie. Na vnitrostátní úrovni podléhají členské státy směrnici (EU) 2015/1535. Postupy normalizace podle této směrnice nejsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (29) a 2014/35/EU (30) a směrnice 2014/53/EU.\n(94)\nPoskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací by měli mít povinnost přijímat opatření k zajištění bezpečnosti svých sítí a služeb a k zabránění incidentům ohrožujícím bezpečnost nebo k minimalizaci jejich dopadu. S ohledem na současné technické možnosti by tato opatření měla zajišťovat takovou úroveň bezpečnosti sítí a služeb, která odpovídá hrozícím rizikům. Bezpečnostní opatření by měla zohledňovat přinejmenším všechny relevantní aspekty následujících prvků: pokud jde o bezpečnost sítí a zařízení: fyzickou a environmentální bezpečnost, bezpečnost dodávek, kontrolu přístupu k sítím a integritu sítí; pokud jde o řešení bezpečnostních incidentů: postupy řešení, schopnosti odhalování bezpečnostních incidentů, hlášení bezpečnostních incidentů a komunikaci ohledně nich; pokud jde o řízení kontinuity provozu: strategii a krizové plány pro zajištění kontinuity služeb, schopnosti obnovy provozu po mimořádné události; pokud jde o monitorování, audit a testování: politiky monitorování a protokolování, procvičování krizových plánů, testování sítí a služeb, posuzování bezpečnosti a sledování souladu s předpisy; a soulad s mezinárodními normami.\n(95)\nVzhledem k rostoucímu významu interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech je nutné zajistit, aby i tyto služby podléhaly odpovídajícím bezpečnostním požadavkům v souladu s jejich zvláštní povahou a ekonomickým významem. Poskytovatelé těchto služeb by tedy měli rovněž zajistit takovou úroveň bezpečnosti, jež je přiměřená hrozícímu riziku. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech obvykle nevykonávají skutečnou kontrolu nad přenosem signálů v sítích, lze míru rizika pro tyto služby v některých ohledech považovat za nižší než v případě tradičních služeb elektronických komunikací. Opatření přijatá interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech by tudíž měla být méně přísná, pokud je to odůvodněno na základě skutečného posouzení hrozících bezpečnostních rizik. Tentýž přístup by se měl obdobně použít pro interpersonální komunikační služby, které využívají čísla a nevykonávají skutečnou kontrolu nad přenosem signálu.\n(96)\nPoskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací by měli uživatele informovat o konkrétních a závažných bezpečnostních hrozbách a o opatřeních, která mohou přijmout, aby chránili bezpečnost své komunikace, například použitím specifických druhů softwaru nebo šifrovacích technologií. Požadavek na informování uživatelů o těchto hrozbách by poskytovatele služeb neměl zbavovat povinnosti přijmout na své vlastní náklady přiměřená a okamžitá opatření s cílem odstranit jakékoli bezpečnostní hrozby a obnovit běžnou úroveň bezpečnosti služby. Tyto informace o bezpečnostních hrozbách by měly být uživateli poskytovány zdarma.\n(97)\nZa účelem zajištění bezpečnosti sítí a služeb, a aniž by byly dotčeny pravomoci členských států zajistit ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů a veřejné bezpečnosti, jakož i s cílem umožnit vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů by se mělo podporovat používání šifrování, například ve vhodných případech mezi koncovými body, a v nezbytných případech by šifrování mělo být povinné podle zásad ochrany údajů a ochrany soukromí již ve fázi návrhu.\n(98)\nPříslušné orgány by měly zajistit zachování integrity a dostupnosti veřejných sítí elektronických komunikací. Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by měla přispět k lepší úrovni bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu osvědčených postupů. Příslušné orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné k plnění svých povinností, včetně pravomoci požadovat informace nezbytné k posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb. Rovněž by měly mít pravomoc požadovat úplné a spolehlivé údaje o skutečných bezpečnostních incidentech, které měly významný dopad na provoz sítí nebo služeb. V případě potřeby by jim měly být nápomocny bezpečnostní týmy typu CSIRT (Computer Security Incident Response Team; dále jen „tým CSIRT“) ustavené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (31). Týmy CSIRT mohou mít zejména povinnost poskytovat příslušným orgánům informace týkající se rizik a bezpečnostních incidentů ovlivňujících veřejné sítě elektronických komunikací a veřejně dostupné služby elektronických komunikací a doporučovat způsoby, jak je řešit.\n(99)\nV případech, kdy poskytování elektronických komunikací závisí na veřejných zdrojích, jejichž užívání je předmětem zvláštního oprávnění, měly by mít členské státy v souladu s postupy stanovenými v této směrnici možnost udělit orgánu příslušnému pro vydávání těchto oprávnění právo ukládat poplatky za účelem zajištění optimálního využívání těchto zdrojů. Podle judikatury Soudního dvora nemohou členské státy v souvislosti se zajišťováním sítí a poskytováním služeb elektronických komunikací vybírat jiné poplatky než ty, které jsou stanoveny v této směrnici. V tomto ohledu by členské státy měly při stanovování těchto poplatků postupovat jednotně, aby v souvislosti s režimem všeobecného oprávnění nebo právy na užívání nevznikala poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací nadměrná finanční zátěž.\n(100)\nZa účelem zajištění optimálního využití zdrojů by poplatky měly odrážet hospodářskou a technickou situaci na dotčeném trhu, jakož i veškeré další významné faktory určující jejich výši. Současně by poplatky měly být stanovovány způsobem, který zajišťuje účinné přidělování a užívání rádiového spektra. Touto směrnicí není dotčen účel, pro který se poplatky za práva na užívání a práva na instalování zařízení zavádí. Takové poplatky by mělo být například možné použít k financování činností vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, které nelze pokrýt správními poplatky. Pokud se v případě konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení jedná u poplatků za práva na užívání rádiového spektra zcela nebo zčásti o jednorázovou částku, měly by platební podmínky zajišťovat, aby takové poplatky v praxi nevedly k výběru na základě kritérií, která nesouvisejí s cílem zajistit optimální využití rádiového spektra. Komise by měla mít možnost pravidelně zveřejňovat srovnávací studie a případně další pokyny, pokud jde o nejlepší praxi pro přidělování rádiového spektra, přidělování číslovacích zdrojů a udělování práva omezit vlastnická práva třetích osob.\n(101)\nPoplatky uložené podnikům v souvislosti s právy na užívání rádiového spektra mohou ovlivnit rozhodnutí o tom, zda o taková práva usilovat a zdroje rádiového spektra využít. V zájmu zajištění optimálního využití rádiového spektra by proto měly členské státy vyvolávací ceny stanovit způsobem, který povede k efektivnímu přidělování práv, bez ohledu na použitý typ výběrového řízení. Členské státy by mohly vzít v potaz také možné náklady spojené s plněním podmínek oprávnění uložených na podporu cílů politiky. Přitom by se měla rovněž zohlednit situace v oblasti hospodářské soutěže na dotčeném trhu, včetně možných alternativních způsobů využití zdrojů.\n(102)\nOptimální využití zdrojů rádiového spektra závisí na dostupnosti příslušných sítí a přiřazených zařízení. V tomto směru by členské státy měly usilovat o zajištění toho, aby v případě, že vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány uloží poplatky za práva na užívání rádiového spektra a práva na instalování zařízení, zohlední potřebu podporovat neustálý rozvoj infrastruktury s cílem dosáhnout co nejúčinnějšího využití zdrojů. Členské státy by proto měly usilovat o zajištění toho, aby platební podmínky pro poplatky za práva na užívání rádiového spektra spojené se skutečnou dostupností daného zdroje byly v maximální možné míře používány tak, aby podpořily investice nezbytné na podporu tohoto rozvoje infrastruktury a poskytování souvisejících služeb. Platební podmínky by měly být stanoveny objektivním, transparentním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem před zahájením řízení o udělení práv na užívání rádiového spektra.\n(103)\nJe třeba zajistit, aby byly přístupné včasné, nediskriminační a transparentní postupy pro udělování práv na instalování zařízení, aby byly zaručeny podmínky pro korektní a účinnou hospodářskou soutěž. Touto směrnicí nejsou dotčeny ani vnitrostátní právní předpisy, jimiž se řídí vyvlastnění nebo užívání nemovitého majetku, běžný výkon vlastnických práv a běžné užívání veřejných statků, ani zásada neutrality ve vztahu k úpravě vlastnictví v členských státech.\n(104)\nPovolení vydaná poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů při omezování vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Omezování vlastnických práv třetích osob ve prospěch oprávněných podniků by proto mělo být zjednodušeno. Příslušné orgány by měly mít možnost omezování vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.\n(105)\nJe třeba posílit pravomoci členských států vůči osobám, v jejichž prospěch bylo vlastnické právo třetí osoby omezeno, s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Lepší způsob sdílení zařízení může snížit náklady na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska životního prostředí a sloužit cílům v oblasti veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a územního plánování. Příslušné orgány by po uplynutí příslušného období pro veřejné konzultace, během něhož by měly všechny zainteresované strany příležitost vyjádřit své stanovisko, měly mít pravomoc požadovat, aby podniky, které měly prospěch z práv na instalaci zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, taková zařízení nebo majetek sdíleli (včetně fyzického společného umístění), a to v konkrétních oblastech, kde je z uvedených důvodů obecného zájmu takové sdílení nutné. Například může jít o situace, kdy je značně zaplněno podzemí nebo je třeba překonat přírodní překážku. Příslušné orgány by zejména měly mít možnost požadovat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, budovy nebo vstupy do budov, a lepší koordinaci stavebních prací, je-li to odůvodněno ochranou životního prostředí nebo jinými důvody veřejné politiky. Naopak by mělo být na vnitrostátních regulačních orgánech, aby stanovily pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a zajistily, aby existovala vhodná náhrada za rizika pro dotčené podniky. S ohledem na povinnosti stanovené směrnicí 2014/61/EU by příslušné orgány, zejména místní orgány, rovněž měly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vypracovat odpovídající koordinační postupy týkající se veřejných staveb a jiných odpovídajících veřejných zařízení nebo majetku, které by mohly zahrnovat postupy, jež zajistí, aby zainteresované strany měly informace týkající se vhodných veřejných zařízení nebo majetku a stávajících nebo plánovaných veřejných staveb, aby byly oznámeny včas a aby bylo v největší možné míře usnadněno sdílení.\n(106)\nPokud se od mobilních operátorů požaduje, aby sdíleli věže nebo stožáry z důvodů ochrany životního prostředí, mohlo by takové nařízené sdílení vést ke snížení maximálních úrovní vysílacího výkonu povoleného pro jednotlivé operátory z důvodů veřejného zdraví, což by na druhé straně mohlo vyžadovat na operátorech, aby instalovali více vysílacích míst s cílem zajistit celoplošné pokrytí. Příslušné orgány by měly usilovat o sladění příslušných hledisek životního prostředí a veřejného zdraví a přitom řádně zohlednit přístup předběžné opatrnosti stanovený v doporučení Rady 1999/519/ES (32).\n(107)\nRádiové spektrum je nedostatkovým veřejným zdrojem s významnou veřejnou a tržní hodnotou. Je základním předpokladem pro rádiové sítě a služby elektronických komunikací, a spektrum související s takovými sítěmi a službami by proto mělo být účinně přidělováno vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány v souladu s harmonizovanými cíli a zásadami, jimiž se řídí jejich činnost, jakož i podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií, která zohledňují demokratické, sociální, jazykové a kulturní zájmy týkající se využití rádiového spektra. Rozhodnutí č. 676/2002/ES stanoví rámec pro harmonizaci rádiového spektra.\n(108)\nČinnostmi v oblasti politiky rádiového spektra v Unii by neměla být dotčena opatření přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Unie se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, zejména s ohledem na sítě pro účely veřejné správy a obrany, které se týkají zejména regulace obsahu a audiovizuální a mediální politiky, a právo členských států spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany.\n(109)\nZajištění široce dostupného připojení v každém členském státě je zásadní pro hospodářský a sociální rozvoj, účast na veřejném životě a sociální a územní soudržnost. Vzhledem k tomu, že se připojení a používání elektronické komunikace stávají nedílnou součástí evropské společnosti a blahobytu, měly by členské státy usilovat o zajištění pokrytí bezdrátovým širokopásmovým připojením v celé Unii. Takového pokrytí by mělo být dosaženo tím, že členské státy stanoví pro pokrytí odpovídající požadavky, které by měly být přizpůsobeny každé oblasti a neměly by být nadměrně zatěžující, aby nebránily poskytovatelům služeb v zavádění sítí. Vzhledem k zásadní úloze, kterou systémy jako rádiové místní sítě (RLAN) plní při zajišťování vysokorychlostního bezdrátového širokopásmového připojení uvnitř budov, by opatření měla směřovat k tomu, aby bylo zajištěno uvolnění dostatečného rádiového spektra v pásmech, která jsou zvlášť cennými aktivy pro nákladově efektivní zavádění bezdrátových sítí se všeobecným pokrytím, a to zejména uvnitř budov. V této souvislosti by navíc soudržná a koordinovaná opatření k realizaci vysoce kvalitního pozemního bezdrátového pokrytí po celé Unii, která jsou založena na osvědčených vnitrostátních postupech ohledně povinností operátorů plynoucích z práv, měla směřovat k naplnění cíle programu politiky rádiového spektra, aby všichni občané Unie měli do roku 2020 přístup k nejrychlejšímu širokopásmovému připojení s minimální rychlostí 30 Mbps, uvnitř i vně budov, a měla by rovněž směřovat k naplnění ambiciózní vize gigabitové společnosti v Unii. Tato opatření podpoří inovativní digitální služby a zajistí dlouhodobé socioekonomické přínosy. Souvislé pokrytí území a rovněž připojení napříč členskými státy by měly být co nejvyšší a měly by být spolehlivé, aby podporovaly vnitrostátní i přeshraniční služby a aplikace, jako jsou propojené automobily a elektronické zdravotnictví.\n(110)\nJe nezbytně nutné, aby občané nebyli vystaveni působení elektromagnetických polí v míře škodlivé pro veřejné zdraví. Členské státy by měly v celé Unii usilovat o konsistentní způsob řešení této otázky, se zvláštním ohledem na zásadu předběžné opatrnosti, z níž se vychází v doporučení 1999/519/ES, a vyvíjet tak v oblasti zavádění sítí činnost směřující k zajištění jednotnějších podmínek. Členské státy by měly v relevantních případech uplatňovat postup stanovený ve směrnici (EU) 2015/1535, aby byla zajištěna transparentnost pro zúčastněné strany a aby členské státy a Komise měly možnost reagovat.\n(111)\nHarmonizace a koordinace rádiového spektra a regulace zařízení, jež se opírá o normalizaci, jsou vzájemně se doplňující potřeby, které pro to, aby mohly účinně plnit své společné cíle, musí být těsně koordinovány s podporou Skupiny pro politiku rádiového spektra. Koordinace mezi obsahem a načasováním mandátů pro CEPT podle rozhodnutí č. 676/2002/ES a požadavků na normalizaci pro normalizační orgány, jako je Evropský ústav pro telekomunikační normy, v souvislosti mimo jiné s parametry rádiových přijímačů, by měla usnadnit zavádění budoucích systémů, podpořit příležitosti sdílení rádiového spektra a zajistit efektivní správu rádiového spektra.\n(112)\nPoptávka po harmonizovaném rádiovém spektru není ve všech částech Unie stejná. V případech nedostatečné poptávky po celém harmonizovaném pásmu nebo jeho části na regionální nebo celostátní úrovni by členské státy mohly výjimečně povolit alternativní užívání pásma, například za účelem pokrytí nedostatečné nabídky na trhu pro některé způsoby využití, dokud tato nedostatečná poptávka trvá, a za předpokladu, že alternativním užíváním není dotčeno harmonizované užívání daného pásma jinými členskými státy a že v případě vzniku poptávky po harmonizovaném užívání bude toto alternativní užívání ukončeno.\n(113)\nPružnost správy rádiového spektra a přístupu k rádiovému spektru byla zavedena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, která jeho uživatelům umožní vybírat nejlepší technologie a služby pro pásma rádiového spektra dostupná pro služby elektronických komunikací stanovená v příslušných národních plánech pro přidělování kmitočtových pásem v souladu s právem Unie (dále jen „zásada technologické neutrality a zásada neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by mělo být prováděno pouze tehdy, jedná-li se o cíle obecného zájmu, a mělo by být jasně zdůvodněno a podrobeno pravidelnému přezkumu.\n(114)\nOmezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou předejít škodlivému rušení, například stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, potřebou zajistit řádné fungování služeb prostřednictvím odpovídající úrovně technické kvality služeb, aniž se nutně vyloučí možnost užívání více než jedné služby v témže pásmu rádiového spektra, řádné sdílení rádiového spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze všeobecnému oprávnění, nebo potřebou zajistit účinné využití rádiového spektra nebo plnit cíl obecného zájmu v souladu s právními předpisy Unie.\n(115)\nUživatelé rádiového spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím rádiového spektra nabízet. Na druhé straně opatření, která vyžadují, aby poskytování konkrétní služby splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či zamezení neúčinného využívání rádiového spektra, by měla být v nezbytných případech a v přiměřeném počtu povolena. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená členskými státy v souladu s právními předpisy Unie. Až na nezbytné případy, jako je ochrana života a zdraví nebo výjimečně jiné cíle obecného zájmu vymezené členskými státy v souladu s právními předpisy Unie, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu rádiového spektra mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie. Je v kompetenci členských států vymezit rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.\n(116)\nVzhledem k tomu, že přidělení rádiového spektra konkrétním technologiím nebo službám představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení transparentní a měla by k němu proběhnout veřejná konzultace.\n(117)\nPokud se členské státy výjimečně rozhodnou omezit volnost v poskytování sítí a služeb elektronických komunikací na základě důvodů souvisejících s veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou veřejného zdraví, měly by vysvětlit důvody pro takové omezení.\n(118)\nSpráva rádiového spektra by měla být prováděna způsobem zajišťujícím předcházení škodlivému rušení. Základní pojem škodlivého rušení je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se tomuto rušení předešlo, rovněž s ohledem na to, že je potřeba vzít v úvahu pokročilé metody pro ochranu proti škodlivému rušení s cílem uplatňovat tyto technologie a metody správy rádiového spektra, aby se v maximální možné míře zabránilo uplatňování zásady nerušeného a nechráněného základu. Odvětví dopravy má silný přeshraniční rozměr a jeho digitalizace je náročný úkol. Vozidla (například metro, autobus, automobily, nákladní automobily, vlaky) jsou čím dál více autonomní a častěji připojené k internetu. Na vnitřním trhu vozidla snáze překračují vnitrostátní hranice. Pro bezpečný a řádný provoz vozidel a jejich palubních komunikačních systémů mají spolehlivé komunikace a předcházení škodlivému rušení zásadní význam.\n(119)\nS rostoucí poptávkou po rádiovém spektru a novými rozličnými aplikacemi a technologiemi, které vyžadují flexibilnější přístup a využívání rádiového spektra, by členské státy měly podporovat sdílené využívání rádiového spektra prostřednictvím stanovení nejvhodnějších režimů oprávnění pro každý případ a vhodných a transparentních pravidel a podmínek. Sdílené využívání rádiového spektra stále častěji zajišťuje jeho efektivní a účelné využívání tím, že umožňuje pro vícero nezávislých uživatelů nebo zařízení přístup k témuž pásmu rádiového spektra na základě různých typů právních režimů za účelem zajištění dostupnosti dalších zdrojů rádiového spektra, zvýšení efektivity využívání a usnadnění přístupu k rádiovému spektru pro nové uživatele. Sdílené využívání může probíhat na základě všeobecných oprávnění nebo bezlicenčního využívání a může umožňovat, za specifických podmínek sdílení, přístup a využívání téhož rádiového spektra vícero uživatelům v různých zeměpisných oblastech nebo v různých časových okamžicích. Rovněž může probíhat na základě individuálních práv na užívání a vycházet z ujednání, jako je licencovaný sdílený přístup, kdy se všichni uživatelé (stávající uživatel a noví uživatelé) dohodnou na podmínkách sdíleného přístupu pod dohledem příslušných orgánů tak, aby byla zajištěna minimální zaručená kvalita přenosu rádiového signálu. Pokud členské státy povolují sdílené využívání na základě různých režimů oprávnění, neměly by stanovovat příliš rozdílné doby trvání tohoto využívání na základě různých režimů oprávnění.\n(120)\nVšeobecná oprávnění k využívání rádiového spektra mohou umožňovat nejúčinnější využívání rádiového spektra a v některých případech podporovat inovace, přičemž též přispívají k hospodářské soutěži, zatímco za určitých specifických okolností mohou nejvhodnějším režimem oprávnění být individuální práva na užívání rádiového spektra. Udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra by se mělo zvážit například v případě, kdy vzhledem k příznivým vlastnostem šíření rádiového spektra nebo plánované hladině výkonu přenosu nemohou s ohledem na požadovanou kvalitu služeb všeobecná oprávnění řešit problémy s rušením. Technická opatření, jako jsou řešení ke zlepšení odolnosti přijímače, by mohla umožnit použití všeobecných oprávnění nebo sdílení rádiového spektra a jejich prostřednictvím by mohlo být možné se vyhnout systematickému uplatňování zásad neinterferenčního a nechráněného základu.\n(121)\nAby byla zajištěna předvídatelnost a zachována právní jistota a stabilita investic, měly by členské státy předem vymezit vhodná kritéria určení souladu s cílem efektivního využívání rádiového spektra ze strany držitelů práv při provádění podmínek spojených s individuálními právy na užívání a všeobecnými oprávněními. Zainteresované strany by se měly na vymezení těchto podmínek podílet a měly by být transparentním způsobem informovány o tom, jak bude plnění jejich povinností posuzováno.\n(122)\nAby se zamezilo vytváření překážek pro vstup na trh, zejména v důsledku hromadění rádiového spektra představujícího protisoutěžní chování, mělo by být zajištěno účinné prosazování podmínek spojených s právy k rádiovému spektru členskými státy a v nezbytných případech by se na něm měly podílet všechny příslušné orgány. Podmínky prosazování by měly zahrnovat uplatňování doložky „nevyužívané prostředky budou odebrány“. Aby byla zajištěna právní jistota, pokud jde o možné vystavení se případným sankcím za nevyužívání rádiového spektra, měly by být předem stanoveny prahové hodnoty užívání, mimo jiné co do času, objemu či identity rádiového spektra. Mělo by se uvážit obchodování s rádiovým spektrem a pronájem rádiového spektra jakožto metody, které zajišťují účinné využívání původním držitelem práv.\n(123)\nPokud jsou harmonizované podmínky pro pásmo rádiového spektra stanoveny rozhodnutím č. 676/2002/ES, mají příslušné orgány rozhodnout o nejvhodnějším režimu oprávnění, jenž má být v daném pásmu nebo jeho částech uplatňován. Pokud je pravděpodobné, že všechny členské státy budou čelit podobným problémům, jejichž odlišná řešení by mohla způsobit roztříštěnost vnitřního trhu se zařízeními, a zpozdit tím zavedení systémů 5G, může být nezbytné, aby Komise při nejvyšším zohlednění stanoviska RSPG doporučila společná řešení a zohlednila přitom platná technická harmonizační opatření. Tento postup by mohl členským státům poskytnout společný soubor nástrojů, k němuž by mohly přihlížet při určování vhodných konzistentních režimů oprávnění, jež mají být uplatňovány ve vztahu k pásmu nebo jeho části, a to v závislosti na faktorech, jako je hustota osídlení, vlastnosti pásem z hlediska šíření, rozdíly ve způsobech využití mezi městskými a venkovskými oblastmi, možná potřeba chránit stávající služby a výsledné důsledky pro úspory z rozsahu ve výrobním odvětví.\n(124)\nSdílení infrastruktury sítí a v některých případech sdílení rádiového spektra může umožňovat efektivnější a účinnější užívání rádiového spektra a zajistit rychlé zavádění sítí, zejména v oblastech s nižší hustotou osídlení. Příslušné orgány by při vymezování podmínek spojených s právy na užívání rádiového spektra měly zvážit rovněž povolení forem sdílení nebo koordinace mezi podniky v zájmu zajištění účinného a účelného využívání rádiového spektra nebo dodržování povinností pokrytí, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.\n(125)\nPožadavek dodržování zásad technologické neutrality a neutrality služeb při udělování práv na užívání spolu s možností převádění práv mezi podniky podporují svobodu a způsoby poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, a usnadňují tak rovněž plnění cílů obecného zájmu. Tato směrnice nijak nepředjímá, zda je rádiové spektrum přidělováno přímo podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací, nebo subjektům, které tyto sítě nebo služby využívají. Takovými subjekty mohou být poskytovatelé obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání. Odpovědnost za dodržování podmínek spojených s právem na užívání rádiového spektra a příslušných podmínek spojených s všeobecným oprávněním by vždy měl nést podnik, kterému bylo uděleno právo na užívání rádiového spektra. Určité povinnosti uložené provozovatelům rádiového a televizního vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií a postupů pro udělování práv na užívání rádiového spektra za účelem splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Unie. Postup udělení takového práva by však měl být za všech okolností objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený.\n(126)\nJudikatura Soudního dvora vyžaduje, aby jakákoli vnitrostátní omezení práv, která zaručuje článek 56 Smlouvy o fungování EU, byla objektivně odůvodněná a přiměřená a aby nepřekračovala to, co je nezbytné k dosažení jejich cílů. Rádiové spektrum přidělené bez otevřeného řízení by navíc nemělo být využíváno pro jiné účely, než je cíl obecného zájmu, pro který bylo uděleno. V takovém případě by zainteresované strany měly dostat příležitost vznést v přiměřené lhůtě připomínky. V rámci postupu pro předkládání žádostí o udělení práv by členské státy měly ověřit, zda bude žadatel schopen plnit podmínky, jež budou spojené s takovými právy. Tyto podmínky by se měly odrážet v kritériích způsobilosti stanovených na objektivním, transparentním, přiměřeném a nediskriminačním základě před zahájením jakéhokoliv výběrového řízení na základě soutěže. Za účelem uplatnění těchto kritérií může být od žadatele požadováno, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že je schopen tyto podmínky splnit. Pokud nebudou takové informace poskytnuty, může být žádost o právo na užívání rádiového spektra zamítnuta.\n(127)\nČlenské státy by měly před udělením práva vyžadovat ověřování pouze těch prvků, které může žadatel vykonávající běžnou péči rozumně prokázat, s náležitým ohledem na význam veřejné a tržní hodnoty rádiového spektra jakožto omezeného veřejného zdroje. Tím není dotčena možnost provádět následná ověření plnění kritérií způsobilosti, například prostřednictvím průběžných dílčích cílů v případech, kdy kritéria nemohla být rozumně splněna již na počátku. V zájmu zachování účinného a efektivního využívání rádiového spektra by členské státy neměly práva udělit, pokud se na základě jejich přezkoumání ukáže, že uchazeč není schopen podmínky splnit, aniž je dotčena možnost umožnit experimentální využívání na omezenou dobu. Dostatečně dlouhá doba trvání oprávnění k využívání rádiového spektra by měla zvýšit předvídatelnost pro investice, které přispějí k rychlejšímu zavádění sítí a lepším službám, a rovněž stabilitu, která podpoří obchodování s rádiovým spektrem a jeho pronájem. Pokud není oprávnění k využívání rádiového spektra uděleno na dobu neurčitou, měla by doba trvání oprávnění na jedné straně zohledňovat sledované cíle, a na straně druhé by měla být dostatečná k tomu, aby umožňovala navrácení uskutečněných investic. Ačkoli delší doba trvání může zajistit předvídatelnost investic, opatření, která zajistí účinné a efektivní využívání rádiového spektra, jako je pravomoc příslušného orgánu právo změnit nebo odejmout v případě nedodržování podmínek spojených s právy na užívání, nebo povolení obchodovatelnosti a pronajímání rádiového spektra, zabrání nepatřičnému hromadění rádiového spektra a podpoří větší flexibilitu při distribuci zdrojů rádiového spektra. Dalším prostředkem zajištění průběžného posuzování využívání rádiového spektra držitelem práva je častější využívání přepočtu poplatků na roční hodnoty.\n(128)\nVzhledem k významu technických inovací by členské státy měly být schopny zajistit práva na užívání rádiového spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.\n(129)\nPři rozhodování, zda obnovit již udělená práva na využívání harmonizovaného rádiového spektra, by příslušné orgány měly vzít v úvahu, do jaké míry by prodloužení napomohlo dosažení cílů předpisového rámce a dalších cílů podle vnitrostátního práva a práva Unie. Každé takové rozhodnutí by mělo být přijato na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu a vycházet z přezkoumání, jak byly plněny podmínky spojené s dotčenými právy. Při posuzování potřeby obnovit práva na užívání by členské státy měly zvážit dopad obnovení přidělených práv z hlediska hospodářské soutěže oproti podpoření efektivnějšího využívání nebo inovativních nových způsobů využívání, které by mohly být výsledkem otevření pásma novým uživatelům. Příslušné orgány by měly mít možnost se v tomto ohledu rozhodnout, že povolí pouze omezené trvání obnovení, aby se zabránilo závažnému narušení zavedeného užívání. Rozhodnutí, zda obnovit práva přidělená před datem použitelnosti této směrnice, by měla respektovat veškeré již platné předpisy, členské státy by však měly rovněž zajistit, aby jimi nebyly dotčeny cíle této směrnice.\n(130)\nPři obnovování stávajících práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra by členské státy kromě posouzení potřeby dané právo obnovit měly přezkoumat také poplatky s ním spojené s cílem zajistit, aby tyto poplatky nadále podporovaly optimální využívání, přičemž by se měl mimo jiné zohlednit vývoj trhu a technologický vývoj. Z důvodů právní jistoty je vhodné, aby jakékoliv úpravy stávajících poplatků vycházely ze stejných zásad jako přidělování nových práv na užívání.\n(131)\nÚčinnou správu rádiového spektra lze zajistit tak, že se umožní pokračování efektivní využívání rádiového spektra, které již bylo přiděleno. Za účelem zajištění právní jistoty pro držitele práv by možnost obnovení práv na užívání měla být posouzena v dostatečném předstihu před vypršením dotčených práv, například alespoň dva roky před vypršením práv, pokud byla tato práva přidělena na 15 či více let, ledaže byla při udělování práv možnost obnovení výslovně vyloučena. V zájmu kontinuální správy zdrojů by příslušné orgány měly mít možnost provést takové posouzení jak z vlastní iniciativy, tak na žádost držitelů. Právo na užívání by nemělo být obnoveno proti vůli držitele.\n(132)\nÚčinným prostředkem pro zvyšování účinnosti využívání spektra může být převod práv na užívání rádiového spektra. V zájmu pružnosti a účinnosti a s cílem umožnit oceňování rádiového spektra trhem by členské státy měly standardně povolovat, aby si uživatelé rádiového spektra svá práva na užívání převáděli nebo je pronajímali třetím stranám na základě jednoduchého postupu a s výhradou podmínek spojených s těmito právy a pravidel hospodářské soutěže, pod dozorem odpovědných vnitrostátních regulačních orgánů. Za účelem usnadnění takových převodů nebo pronajímání, při dodržení technických prováděcích opatření přijatých podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, by členské státy měly také posoudit žádosti o oddělení nebo rozdělení práv na užívání rádiového spektra a o přezkoumání podmínek jeho využívání.\n(133)\nO opatřeních přijímaných specificky na podporu hospodářské soutěže při udělování nebo obnovování práv na užívání rádiového spektra by měly rozhodovat vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, které mají potřebné hospodářské a technické znalosti a znalosti o trhu. Podmínky přidělování rádiového spektra mohou ovlivnit situaci v oblasti hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací a podmínky pro vstup na trh. Omezený přístup k rádiovému spektru, zejména v případě nedostatkovosti rádiového spektra, může vytvořit překážku pro vstup na trh nebo bránit investicím, zavádění sítí, poskytování nových služeb nebo aplikací, inovacím a hospodářské soutěži. Stávající hospodářskou soutěž mohou ovlivnit rovněž nová práva na užívání, včetně práv získaných prostřednictvím převodu nebo pronajmutí, a zavedení nových pružných kritérií pro užívání rádiového spektra. Při nevhodném uplatňování mohou mít některé podmínky používané za účelem podpory hospodářské soutěže jiné účinky; například limity pro využívání rádiového spektra a rezervace rádiového spektra mohou vytvořit umělý nedostatek, povinnosti velkoobchodního přístupu mohou při absenci tržní síly nepřiměřeně omezovat obchodní modely a omezení pro převody mohou znemožnit rozvoj sekundárních trhů. Proto je nezbytné a mělo by se důsledně provádět konzistentní a objektivní testování uložení takových podmínek z hlediska hospodářské soutěže. Užití takových opatření by se proto mělo zakládat na důkladném a objektivním posouzení trhu a podmínek hospodářské soutěže na trhu prováděném vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány. Příslušné vnitrostátní orgány by však měly vždy zajistit účinné a účelné využívání rádiového spektra a zabránit narušování hospodářské soutěže na základě hromadění představujícího protisoutěžní chování.\n(134)\nV návaznosti na stanoviska RSPG může být přijetí společné lhůty pro povolení užívání pásma rádiového spektra, které bylo harmonizováno podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, nezbytné k tomu, aby se zabránilo přeshraničnímu rušení, a zároveň prospěšné tím, že zajistí možnost plně využívat přínosů souvisejících technických harmonizačních opatření pro trhy se zařízeními a pro zavádění sítí a služeb s velmi vysokou kapacitou. Povolení užívání pásma rádiového spektra zahrnuje přidělení rádiového spektra na základě režimu všeobecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání s cílem povolit užívání rádiového spektra, jakmile je dokončen postup přidělování. Aby bylo možné přidělit pásma rádiového spektra, může být nezbytné uvolnit pásmo obsazené jinými uživateli a odškodnit je. Uplatňování jednotné lhůty pro povolení užívání harmonizovaných pásem pro služby elektronických komunikací, a to i pro sítě 5G, by však mohlo být v konkrétním členském státě dotčeno problémy souvisejícími s nevyřešenými otázkami týkajícími se přeshraniční koordinace mezi členskými státy nebo se třetími zeměmi, složitostí zajištění technického přechodu stávajících uživatelů pásma, omezením využití pásma na základě cíle obecného zájmu, zajištěním národní bezpečnosti a obrany nebo vyšší mocí. V každém případě by měly členské státy přijmout veškerá opatření s cílem minimalizovat jakékoli prodlevy z hlediska zeměpisného pokrytí, načasování a rozsahu rádiového spektra. Členské státy by navíc měly mít možnost v případech, kdy je to s ohledem na jimi provedené posouzení relevantních okolností považováno za vhodné, požádat Unii o poskytnutí právní, politické a technické podpory při řešení otázek týkajících se koordinace rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí, a to tak, aby dotčené členské státy mohly dostát svým závazkům podle práva Unie.\n(135)\nAby se do roku 2020 zajistila zvýšená koordinovaná dostupnost rádiového spektra v zájmu dosažení pevných a bezdrátových sítí s velmi vysokou rychlostí v kontextu 5G, RSPG identifikovala jako prioritní pásma vhodná pro splnění cílů akčního plánu pro 5G do roku 2020 pásma 3,4-3,8 GHz a 24,25-27,5 GHz. Za účelem dalších studií byla identifikována rovněž pásma 40,5-43,5 GHz a 66-71 GHz. Jako doplnění rozhodnutí (EU) 2017/899 Evropského parlamentu a Rady (33) je proto nezbytné zajistit, aby do dne 31. prosince 2020 byla pro pozemní systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby za harmonizovaných podmínek stanovených technickými prováděcími opatřeními přijatými v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES k dispozici pásma 3,4-3,8 GHz a 24,25-27,5 GHz nebo jejich části, jelikož tato pásma mají specifické vlastnosti z hlediska pokrytí a datové kapacity, které umožňují jejich vhodnou kombinaci pro splnění požadavků na sítě 5G. Členské státy by však mohly být dotčeny rušením, jež pravděpodobně vznikne ze strany třetích zemí, které v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU identifikovaly tato pásma pro jiné služby, než jsou mezinárodní mobilní telekomunikace. To by mohlo mít vliv na povinnost dodržet společnou lhůtu pro provedení. Budoucí využívání pásma 26 GHz pro pozemní bezdrátové služby 5G bude zřejmě mimo jiné zaměřeno na městské a příměstské oblasti s přístupovými body, přičemž určitou míru zavedení těchto služeb lze předpokládat podél hlavních komunikací a železničních tratí ve venkovských oblastech. Nabízí se tak příležitost, aby mimo tyto zeměpisné oblasti bylo pásmo 26 GHz využíváno pro jiné služby než bezdrátové služby 5G, například pro komunikaci určenou specificky pro podniky nebo pro využití uvnitř budov, a aby tedy členské státy toto pásmo vymezily a zpřístupnily jej na základě nevýhradního užívání.\n(136)\nPokud poptávka po pásmu rádiového spektra převyšuje jeho dostupnost a členský stát následně dospěje k závěru, že práva na užívání rádiového spektra mají být omezena, měly by být uplatněny vhodné a transparentní postupy pro udělování takových práv s cílem zabránit jakékoliv diskriminaci a optimalizovat využití tohoto omezeného zdroje. Takové omezení by mělo být odůvodněné a přiměřené a mělo by mu předcházet důkladné posouzení tržních podmínek, při němž budou náležitě zohledněny celkové přínosy pro uživatele a cíle vnitrostátního a vnitřního trhu. Cíle jakýchkoliv omezení by měly být předem jasně vymezené. Při rozhodování o nejvhodnějším způsobu výběrového řízení by členské státy měly v souladu s koordinačními opatřeními přijatými na úrovni Unie včas a transparentním způsobem konzultovat se všemi zainteresovanými stranami odůvodnění, cíle a podmínky výběrového řízení. Členské státy by měly mít možnost mimo jiné využívat konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení pro přidělení rádiového spektra nebo pro číslovací zdroje s mimořádnou hospodářskou hodnotou. Při správě takových systémů by měly příslušné orgány zohledňovat cíle této směrnice. Pokud členský stát zjistí, že by v pásmu mohla být zpřístupněna další práva, měl by zahájit příslušný postup.\n(137)\nMasivní růst poptávky po rádiovém spektru a poptávky koncových uživatelů po kapacitě bezdrátového širokopásmového připojení vyžaduje alternativní, doplňková řešení pro přístup zajišťující účinné využívání spektra, včetně bezdrátových přístupových systémů s nízkým výkonem a malým dosahem, jako jsou rádiové místní sítě (RLAN) a sítě buňkových přístupových bodů malého rozměru s malým výkonem. Takové doplňkové systémy bezdrátového přístupu, zejména veřejně přístupné přístupové body sítí RLAN, zvyšují přístup k internetu pro koncové uživatele a snižují zátěž mobilního provozu pro mobilní operátory. Sítě RLAN používají harmonizované rádiové spektrum bez nutnosti individuálního oprávnění nebo práva na užívání rádiového spektra. Většinu přístupových bodů sítí RLAN zatím využívají soukromí uživatelé jako místní bezdrátové prodloužení svého pevného širokopásmového připojení. Koncovým uživatelům by nemělo být bráněno v tom, aby v rámci svého internetového předplatného sdíleli přístup ke své síti RLAN s jinými uživateli, s cílem zvýšit počet dostupných přístupových míst, zejména v hustě osídlených oblastech, maximalizovat bezdrátovou datovou kapacitu prostřednictvím opětovného využívání rádiového spektra a vytvořit nákladově efektivní doplňkovou bezdrátovou širokopásmovou infrastrukturu přístupnou dalším koncovým uživatelům. Proto by měla být rovněž odstraněna zbytečná omezení pro zavádění a propojování přístupových bodů sítí RLAN.\n(138)\nVeřejné orgány nebo poskytovatelé veřejných služeb, kteří používají sítě RLAN ve svých prostorách pro svůj personál, návštěvníky nebo klienty, aby jim například umožnili přístup ke službám elektronické veřejné správy (eGovernment) nebo k informacím o veřejné dopravě nebo řízení silniční dopravy, by mohly poskytovat přístup k těmto přístupovým bodům rovněž široké veřejnosti jako doplňkovou službu ke službám, které veřejnosti ve svých prostorách nabízejí, v rozsahu, který umožňují pravidla hospodářské soutěže a veřejných nabídkových řízení. Poskytování takového lokálního přístupu k sítím elektronických komunikací v rámci soukromého majetku nebo v omezeném veřejném prostoru nebo v jejich okolí na nekomerčním základě nebo jako doplňkové služby k jiné aktivitě, která na tomto přístupu nezávisí (například přístupové body k sítím RLAN zpřístupněné zákazníkům jiných obchodních aktivit nebo široké veřejnosti v daném prostoru), navíc může být podmíněno dodržováním podmínek a požadavků všeobecných oprávnění pro práva užívání rádiového spektra, avšak na jeho poskytovatele by se neměly vztahovat žádné podmínky ani požadavky všeobecných oprávnění vztahující se na poskytovatele veřejných sítí nebo služeb elektronických komunikací ani povinnosti související s koncovými uživateli nebo s propojením. Pro tyto poskytovatele by však měla nadále platit pravidla týkající se odpovědnosti stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (34). Objevují se další technologie, například LiFi, které doplní stávající možnosti sítí RLAN a bezdrátových přístupových bodů v oblasti rádiového spektra o optické viditelné světelné přístupové body a povedou ke vzniku hybridních místních sítí umožňujících optickou bezdrátovou komunikaci.\n(139)\nJelikož bezdrátové přístupové body s nízkým výkonem a s malým dosahem, jako jsou femtobuňky, pikobuňky, metrobuňky či mikrobuňky, mohou být velmi malé a využívají nenápadná zařízení podobná směrovačům pro domácí sítě RLAN, které nevyžadují žádná povolení nad rámec toho, co je pro užívání rádiového spektra nezbytné, a jelikož mají tyto přístupové body příznivý dopad na užívání rádiového spektra a na rozvoj bezdrátových komunikací, jakékoli omezení týkající se jejich zavádění by mělo být v maximální možné míře omezeno. Aby se usnadnilo zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem a aniž je tím dotčen jakýkoli použitelný požadavek týkající se správy rádiového spektra, členské státy by v důsledku výše uvedeného neměly zavádění těchto zařízení na budovách, které nejsou úředně chráněny jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, podmiňovat udělením individuálních povolení, s výjimkou případů, kdy je to odůvodněno veřejnou bezpečností. Za tímto účelem by jejich vlastnosti – například maximální velikost, hmotnost a emisní vlastnosti – měly být specifikovány na úrovni Unie tak, aby byly přiměřené pro zavádění v daném místě a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví, jak je stanoveno v doporučení 1999/519/ES. V případě provozu bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem by se měl používat článek 7 směrnice 2014/53/EU. Tím nejsou dotčena práva soukromého vlastnictví stanovená v unijním nebo vnitrostátním právu. Postup pro zvažování žádostí o povolení by měl být zjednodušen a neměly by jím být dotčeny žádné obchodní dohody a veškeré související správní poplatky by měly být omezeny na správní náklady spojené se zpracováním žádosti. Postup posuzování žádosti o povolení by měl trvat co nejkratší dobu a v zásadě nejvýše čtyři měsíce.\n(140)\nVeřejné budovy a další veřejnou infrastrukturu denně navštěvuje a využívá značný počet koncových uživatelů, kteří potřebují připojení za účelem využívání služeb elektronické správy, elektronické dopravy a dalších služeb. Další veřejná infrastruktura, jako například pouliční osvětlení či světelná dopravní signalizace, představuje mimo jiné i díky svému hustému výskytu cenná místa pro zavedení buňkových přístupových bodů malého rozměru. Aniž je dotčena možnost, aby příslušné orgány podmínily zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem udělením individuálních povolení vydaných předem, operátoři by měli mít právo na přístup k těmto veřejným místům, aby mohli odpovídajícím způsobem pokrýt poptávku. Členské státy by proto měly zajistit, aby tyto veřejné budovy a další veřejná infrastruktura byly zpřístupňovány za přiměřených podmínek pro zavádění buňkových přístupových bodů malého rozměru, a to s cílem doplnit směrnici 2014/61/EU, a aniž jsou dotčeny zásady stanovené v této směrnici. Směrnice 2014/61/EU uplatňuje funkční přístup a ukládá povinnosti přístupu k fyzické infrastruktuře pouze v případě, že se jedná o součást sítě nebo pokud ji vlastní nebo používá některý provozovatel sítě, takže řada budov vlastněných nebo používaných orgány veřejné správy je ponechána mimo oblast její působnosti. Naproti tomu stanovení specifické povinnosti není nutné v případě fyzické infrastruktury, jako jsou kabelovody nebo stožáry, používané pro inteligentní dopravní systémy, které jsou ve vlastnictví provozovatelů sítě (poskytovatelů dopravních služeb nebo poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací), a částí sloužících k uložení prvků sítě, které tak spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/61/EU.\n(141)\nUstanovení této směrnice týkající se přístupu a propojení se vztahují na veřejné sítě elektronických komunikací. Na poskytovatele jiných než veřejných sítí elektronických komunikací se povinnosti podle této směrnice týkající se přístupu nebo propojení nevztahují s výjimkou případů, kdy při využívání přístupu k veřejným sítím mohou podléhat podmínkám stanoveným členskými státy.\n(142)\nPojem „přístup“ má mnoho významů, a je proto nutné přesně vymezit, v jakém smyslu se tento pojem používá v této směrnici, aniž je dotčeno jeho používání v ostatních právních aktech Unie. Operátor může vlastnit základní síť nebo zařízení, nebo si může některé z nich nebo všechny pronajmout.\n(143)\nNa otevřeném a konkurenčním trhu by neměla existovat žádná omezení bránící podnikům ve sjednávání dohod o přístupu a propojování, zejména přeshraničních dohod, s výhradou pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o fungování EU. V rámci úsilí o dosažení účinnějšího, skutečně celoevropského trhu s účinnou hospodářskou soutěží, s větším výběrem a konkurenčními službami pro koncové uživatele by měly podniky, které přijímají žádosti o přístup nebo propojení od jiných podniků, které musí dodržovat požadavky všeobecného oprávnění, aby mohly poskytovat sítě nebo služby elektronických komunikací pro veřejnost, v zásadě uzavírat takové dohody na komerčním základě a vyjednávat v dobré víře.\n(144)\nNa trzích, na nichž přetrvávají velké rozdíly ve vyjednávacích pozicích mezi podniky a kde některé podniky jsou odkázány při dodávce svých služeb na infrastrukturu provozovanou jinými subjekty, je vhodné vytvořit předpisový rámec pro zajištění účinného fungování trhu. Pokud nejsou obchodní jednání úspěšná, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc zajistit přístup, propojení a interoperabilitu služeb v zájmu koncových uživatelů za přiměřených podmínek. Mohou zejména zajistit spojení mezi koncovými body tím, že uloží přiměřené povinnosti podnikům, na které se vztahují požadavky všeobecného oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům. Kontrola přístupových prostředků může zahrnovat vlastnictví nebo kontrolu fyzického připojení (pevného nebo mobilního) ke koncovému uživateli nebo možnost změnit nebo zrušit státní číslo nebo čísla potřebná pro přístup ke koncovému bodu sítě koncového uživatele. O takový případ by šlo například tehdy, pokud by operátoři sítí nepřiměřeně omezovali koncovým uživatelům volbu přístupu k internetovým portálům a službám.\n(145)\nS ohledem na zásadu nediskriminace by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost a obchodní model, a ať již jsou vertikálně integrované, nebo oddělené, mohly využívat propojení za rozumných podmínek, s cílem poskytovat spojení mezi koncovými body a přístup k internetu.\n(146)\nVnitrostátní právní nebo správní opatření, která vážou podmínky pro přístup nebo propojení na činnosti strany, která žádá o propojení, zejména na rozsah jejích investic do infrastruktury sítě, a nikoli na vzájemné propojení nebo na poskytované služby přístupu, mohou způsobit narušení trhu, a mohou proto být neslučitelná s pravidly hospodářské soutěže.\n(147)\nOperátoři sítí, kteří kontrolují přístup ke svým vlastním zákazníkům, tak činí na základě jednoznačně vyčleněných čísel nebo adres ze zveřejněného rozsahu čísel nebo adres. Ostatní operátoři sítí mají mít možnost zajišťovat provoz pro tyto zákazníky, a stejně tak mají mít možnost se přímo či nepřímo vzájemně propojovat. Je proto vhodné stanovit práva a povinnosti pro sjednávání propojení.\n(148)\nInteroperabilita je přínosem pro koncové uživatele a je důležitým cílem tohoto předpisového rámce. Podpora interoperability je jedním z cílů vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, jak je stanoví uvedený rámec. Zmíněný rámec rovněž ukládá Komisi zveřejňovat seznam norem nebo specifikací týkajících se poskytování služeb, technických rozhraní nebo síťových funkcí jako základ pro podporu harmonizace v elektronických komunikacích. Členské státy by měly podporovat používání zveřejněných norem nebo specifikací v míře, která je bezpodmínečně nezbytná k zajištění interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele.\n(149)\nV současné době jak spojení mezi koncovými body, tak přístup k tísňovým službám závisí na tom, zda koncoví uživatelé používají interpersonální komunikační služby založené na číslech. Budoucí technologický vývoj nebo zvýšené využívání interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech by mohl vést k nedostatečné interoperabilitě mezi komunikačními službami. Důsledkem může být vznik závažných překážek pro vstup na trh a pro další inovace, což může vážně ohrozit účinné spojení mezi koncovými body koncových uživatelů.\n(150)\nV případě výskytu takových problémů s interoperabilitou by Komise měla mít možnost požádat BEREC o zprávu, která by měla poskytnout faktické hodnocení situace na trhu na úrovni Unie i na úrovni členských států. Při maximálním zohlednění zprávy BEREC a dalších zjištěných skutečností a s přihlédnutím k dopadům na vnitřní trh by Komise měla rozhodnout, zda je nutný regulační zásah ze strany vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů. Pokud se Komise domnívá, že by vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány měly takový regulační zásah zvážit, měla by mít možnost přijmout prováděcí opatření upřesňující povahu a rozsah případných regulačních zásahů ze strany vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů, zejména včetně povinností zveřejnit relevantní informace a umožnit jejich používání, změny a další šíření danými orgány a jinými poskytovateli, a opatření s cílem uložit povinné používání norem nebo specifikací všem nebo určitým poskytovatelům.\n(151)\nVnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány by měly s ohledem na specifické vnitrostátní okolnosti posoudit, zda je případný zásah nutný a odůvodněný za účelem zajištění spojení mezi koncovými body, a pokud ano, uložit v souladu s prováděcími opatřeními Komise přiměřené povinnosti poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se značnou mírou pokrytí a využívání ze strany uživatelů. Pojem „značnou“ je třeba vykládat v tom smyslu, že zeměpisné pokrytí a počet koncových uživatelů v případě dotčeného poskytovatele představují kritické množství s ohledem na dosažení cíle spočívajícího v zajištění spojení mezi koncovými body u koncových uživatelů. Na poskytovatele s omezeným počtem koncových uživatelů nebo omezeným zeměpisným pokrytím, kteří by k dosažení tohoto cíle přispěli pouze nepatrně, by se obvykle tyto povinnosti týkající se interoperability vztahovat neměly.\n(152)\nV situacích, kdy podniky nemají přístup ke schůdným alternativám k nereplikovatelnému elektrickému vedení, kabelům a přiřazeným zařízením uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, a za účelem podpory dosahování konkurenceschopných výsledků v zájmu koncových uživatelů by vnitrostátní regulační orgány měly mít pravomoc uložit povinnosti přístupu všem podnikům bez ohledu na to, zda jsou označeny jako podniky s významnou tržní silou. V této souvislosti by vnitrostátní regulační orgány měly zohlednit veškeré technické a ekonomické překážky pro budoucí replikaci sítí. Avšak vzhledem k tomu, že takové povinnosti mohou v některých případech působit rušivě, oslabovat investiční pobídky a mít za následek posílení postavení dominantních aktérů, měly by být ukládány pouze v případě, že jsou oprávněné a přiměřené jako prostředek k dosažení udržitelné hospodářské soutěže na relevantních trzích. Pouhý fakt, že již existuje více než jedna taková infrastruktura, by neměl být nutně vykládán tak, jako že její aktiva jsou replikovatelná. V nezbytných případech by podniky měly mít možnost opřít se v kombinaci s těmito povinnostmi přístupu rovněž o povinnosti poskytnout přístup k fyzické infrastruktuře podle směrnice 2014/61/EU. Veškeré povinnosti uložené vnitrostátním regulačním orgánem na základě této směrnice a rozhodnutí přijatá jinými příslušnými orgány podle směrnice 2014/61/EU k zajištění přístupu k fyzické infrastruktuře nebo k fyzické infrastruktuře až po přístupový bod by měly být v souladu.\n(153)\nVnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost ukládat podnikům v nezbytné míře povinnosti poskytnout přístup k zařízením uvedeným v příloze této směrnice, a to zejména k rozhraním pro aplikační programy (API) a elektronickým programovým průvodcům (EPG), s cílem zajistit pro koncové uživatele přístupnost nejen ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání, ale i k souvisejícím přiřazeným službám. Tyto přiřazené služby by mohly zahrnovat služby týkající se programu, jež jsou koncipovány se specifickým cílem zlepšit přístupnost pro koncové uživatele se zdravotním postižením, a televizní služby s internetem týkající se programu.\n(154)\nJe důležité, aby vnitrostátní regulační orgány při posuzování soustřeďovacího nebo rozvodného bodu, po který hodlají uložit povinnosti přístupu, zvolily bod v souladu s pokyny BEREC. Výběr bodu blíže koncovým uživatelům bude prospěšnější pro hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Tímto způsobem by vnitrostátní regulační orgán měl nejprve zvážit možnost výběru bodu nacházejícího se uvnitř budovy nebo v její těsné blízkosti. Může být odůvodněné rozšířit povinnosti přístupu k elektrickému vedení a kabelům i za první soustřeďovací nebo rozvodný bod, avšak omezit tyto povinnosti na body co nejbližší koncovým uživatelům, které jsou schopny hostit dostatečný počet koncových uživatelů, je-li prokázáno, že replikace čelí značným a nikoli dočasným fyzickým nebo ekonomickým překážkám, což vede k významným problémům v oblasti hospodářské soutěže nebo k tržním selháním na maloobchodní úrovni na úkor koncových uživatelů. K posouzení replikovatelnosti síťových prvků je zapotřebí přezkum trhu, který je odlišný od analýzy posuzující významnou tržní sílu, a vnitrostátní regulační orgán tak k uložení těchto povinností nemusí určit významnou tržní sílu. Na druhou stranu tento přezkum vyžaduje dostatečné ekonomické posouzení tržních podmínek s cílem zjistit, zda jsou splněna kritéria nezbytná pro uložení povinností za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem. Je pravděpodobnější, že takové rozšířené povinnosti přístupu budou nezbytné v zeměpisných oblastech, kde je z ekonomického hlediska zavedení alternativní infrastruktury riskantnější, například z důvodu nízké hustoty osídlení nebo omezeného počtu budov s více obytnými jednotkami. Vysoká koncentrace domácností může být naopak známkou toho, že uložení těchto povinností je zbytečné. Vnitrostátní regulační orgány by měly rovněž zvážit, zda tyto povinnosti mohou posílit postavení podniků označených jako podniky s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost uložit povinnosti přístupu k aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům využívaným k poskytování služeb v rámci této infrastruktury, pokud by přístup k pasivním prvkům byl ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelný a pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že při absenci takového zásahu by byl účel povinnosti přístupu obcházen. S cílem zlepšit jednotnou regulační praxi v celé Unii by měla mít Komise možnost požádat vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět své návrhy opatření rozšiřující povinnosti přístupu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem, jestliže BEREC sdílí závažné pochybnosti Komise ohledně slučitelnosti návrhu opatření s právem Unie, a zejména s regulačními cíli stanovenými v této směrnici.\n(155)\nV takových případech může být za účelem dodržení zásady proporcionality vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány osvobodily od povinností přístupu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem, který by měly tyto orgány určit, některé kategorie vlastníků nebo podniků s odůvodněním, že povinnost přístupu, která není podložena označením podniku jako podniku s významnou tržní silou, by mohla ohrozit jejich ekonomickou opodstatněnost, pokud jde o nedávno zavedené síťové prvky, a to zejména u malých místních projektů. Na podniky působící výhradně na velkoobchodním trhu by se takové povinnosti přístupu vztahovat neměly, pokud nabízejí účinný alternativní přístup k síti s velmi vysokou kapacitou na komerčním základě za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek, a to i pokud jde o cenu. Tuto výjimku by mělo být možné za stejných podmínek rozšířit i na další poskytovatele. Výjimka nemusí být vhodná v případě poskytovatelů, kteří jsou příjemci veřejného financování.\n(156)\nSdílení pasivní infrastruktury využívané při poskytování služeb bezdrátových elektronických komunikací v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže může být obzvláště užitečné pro maximalizaci připojení s velmi vysokou kapacitou v Unii, zejména v řidčeji osídlených oblastech, kde nelze provést replikaci a existuje riziko, že koncoví uživatelé nebudou mít k takovému připojení přístup. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány by měly mít výjimečně možnost v souladu s právními předpisy Unie uložit takové sdílení nebo zajištění lokalizovaného přístupu k roamingu, pokud je tato možnost jasně uvedena v původních podmínkách pro udělení práva na užívání spektra a pokud prokáží přínosy takového sdílení z hlediska překonání velmi závažných ekonomických nebo fyzických překážek, což se odráží ve velmi nedostatečném nebo neexistujícím přístupu k sítím nebo službám, a pokud přitom zohlední určité aspekty, zejména nutnost zajistit pokrytí podél hlavních dopravních komunikací, možnost výběru a vyšší kvalitu služeb pro koncové uživatele a také nutnost zachovat pobídky pro zavádění infrastruktury. V situaci, kdy koncoví uživatelé nemají příslušný přístup a sdílení pasivní infrastruktury samo o sobě k vyřešení této situace nepostačuje, by měly mít vnitrostátní regulační orgány možnost uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány si při tom zachovávají flexibilitu zvolit nejvhodnější povinnost sdílení nebo přístupu, která by měla být přiměřená a odůvodněná s ohledem na povahu zjištěného problému.\n(157)\nPřestože je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení mezi koncovými body sítě a interoperabilita služeb, povinnosti podnikům bez ohledu na jejich označení ve vztahu k významné tržní síle, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem, a zejména s jeho oznamovacími postupy. Tyto povinnosti by měly být ukládány pouze v případě, že je to odůvodněno v zájmu dosažení cílů této směrnice a že jsou objektivně odůvodněné, transparentní, přiměřené a nediskriminační za účelem podpory účinnosti, udržitelné hospodářské soutěže, účinných investic a inovací, poskytují koncovým uživatelům maximální přínosy a jsou uloženy v souladu s příslušnými oznamovacími postupy.\n(158)\nV zájmu překonání velmi závažných ekonomických nebo fyzických překážek bránících tomu, aby byly koncovým uživatelům poskytovány služby nebo sítě využívající rádiové spektrum, a tam, kde přetrvávají mezery v pokrytí mobilními službami, může být k odstranění těchto mezer zapotřebí přístup k pasivní infrastruktuře a její sdílení nebo v případech, kdy je to nedostačující, i sdílení aktivní infrastruktury nebo mohou být zapotřebí dohody o lokalizovaném přístupu k roamingu. Aniž jsou dotčeny povinnosti sdílení spojené s právy na užívání na základě jiných ustanovení této směrnice, a zejména opatření na podporu hospodářské soutěže, pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány hodlají přijmout opatření s cílem uložit povinnosti sdílení pasivní infrastruktury nebo v případě, že pasivní přístup a sdílení nejsou dostačující, i povinnosti sdílení aktivní infrastruktury nebo uzavření dohod o lokalizovaném přístupu k roamingu, mohou však být rovněž vyzvány, aby zvážily možné riziko pro účastníky trhu v oblastech, kde služby nejsou poskytovány v dostatečné míře.\n(159)\nPravidla hospodářské soutěže nemusí sama o sobě vždy stačit k zajištění kulturní rozmanitosti a mediální plurality v oblasti digitální televize. Vývoj technologií a trhu si vynucuje pravidelné přezkoumávání povinností poskytovat podmíněný přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek členským státem na jeho vnitrostátním trhu, zejména s cílem určit, zda je odůvodněné rozšířit povinnosti na elektronické programové průvodce (EPG) nebo rozhraní pro aplikační programy (API), v rozsahu, který je nezbytný pro zabezpečení přístupnosti koncovým uživatelům k určitým službám digitálního vysílání. Členské státy by měly mít možnost stanovit služby digitálního vysílání, ke kterým má být zajištěn koncovému uživateli přístup tím, že přijmou veškerá právní nebo správní opatření, která považují za nezbytná.\n(160)\nČlenské státy by rovněž měly mít možnost povolit svým vnitrostátním regulačním orgánům, aby přezkoumaly povinnosti týkající se podmíněného přístupu ke službám digitálního vysílání s cílem vyhodnotit na základě analýzy trhu, zda zrušit nebo změnit podmínky pro podniky, které nemají významnou tržní sílu na relevantním trhu. Takové zrušení nebo změna by neměly mít nepříznivý vliv na přístup koncových uživatelů k takovým službám nebo na perspektivy účinné hospodářské soutěže.\n(161)\nZa jistých okolností jsou zapotřebí povinnosti ex ante, aby byl zajištěn rozvoj konkurenčního trhu, na němž panují podmínky podporující zavádění a využívání sítí a služeb s velmi vysokou kapacitou a maximalizaci výhod pro koncové uživatele. Definice významné tržní síly použitá v této směrnici je ekvivalentní pojmu dominantního postavení, jak je definován v judikatuře Soudního dvora.\n(162)\nDominantní postavení mohou společně zaujímat dva nebo více podniků nejen tehdy, když existují strukturální nebo jiné vazby mezi nimi, ale i tehdy, když struktura relevantního trhu vede ke koordinačním účinkům, tj. podporuje souběžné nebo spojené protisoutěžní chování na trhu.\n(163)\nV zájmu zajištění udržitelné hospodářské soutěže je nezbytné, aby byly regulační povinnosti ex ante ukládány pouze na velkoobchodním trhu, na němž se nachází jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření podle unijního či vnitrostátního práva hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Komise vypracovala v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže pokyny na úrovni Unie, kterými se budou řídit vnitrostátní regulační orgány při hodnocení účinnosti hospodářské soutěže na daném trhu a při posuzování významné tržní síly. Vnitrostátní regulační orgány by měly analyzovat, zda je trh určitého produktu nebo služby účinně konkurenční v dané zeměpisné oblasti, která může zahrnovat celé území dotyčného členského státu nebo jeho část nebo přilehlé části území členských států posuzovaných jako celek. Analýza účinné hospodářské soutěže by měla obsahovat analýzu toho, zda je trh perspektivně konkurenční, a tedy zda je případný nedostatek účinné hospodářské soutěže trvalým jevem. Pokyny by se měly zabývat i otázkou nově vznikajících trhů, na nichž by fakticky účastník s vedoucím postavením na trhu mohl mít značný podíl na trhu, ale nemohly by mu být ukládány nepřiměřené povinnosti. Komise by měla pokyny pravidelně přezkoumávat, zejména při příležitosti revize stávajících právních předpisů, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, ekonomickému myšlení a aktuálním zkušenostem s trhem, aby zajistila, že zůstanou na rychle se rozvíjejícím trhu aktuální. Vnitrostátní regulační orgány budou muset vzájemně spolupracovat, pokud se zjistí, že relevantní trh je nadnárodní.\n(164)\nPři určování toho, zda má podnik významnou tržní sílu na určitém trhu, by měly vnitrostátní regulační orgány postupovat v souladu s právem Unie a v co nejvyšší míře zohledňovat pokyny Komise pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly.\n(165)\nVnitrostátní regulační orgány by měly vymezit relevantní zeměpisné trhy na svém území a měly by při tom v maximální míře zohlednit doporučení Komise o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“) přijaté na základě této směrnice a rovněž přihlédnout k vnitrostátním a místním podmínkám. Proto by vnitrostátní regulační orgány měly provést alespoň analýzu trhů, které jsou uvedeny ve zmíněném doporučení, včetně těch, které již v daném národním nebo místním prostředí nejsou regulovány. Vnitrostátní regulační orgány by měly provést rovněž analýzu těch trhů, které ve zmíněném doporučení uvedeny nejsou, ale jsou regulovány v rámci území spadajícího do jejich pravomoci na základě dřívějších analýz, nebo analýzu dalších trhů, mají-li dostatečný důvod se domnívat, že mohou být splněna tři kritéria stanovená v této směrnici.\n(166)\nJe-li to odůvodněné na základě vymezení zeměpisného trhu, lze vymezit rovněž nadnárodní trhy s přihlédnutím ke všem faktorům na straně nabídky i na straně poptávky v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže. Nejvhodnějším subjektem pro provedení takové analýzy je BEREC, které může čerpat z rozsáhlých kolektivních zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů s vymezováním trhů na vnitrostátní úrovni. Při provádění analýzy potenciálních nadnárodních trhů by měly být zohledněny vnitrostátní okolnosti. Pokud jsou nadnárodní trhy vymezeny a vyžadují regulační zásah, měly by dotčené vnitrostátní regulační orgány spolupracovat na určení vhodného regulačního opatření, a to i během postupu oznamování Komisi. Stejným způsobem mohou spolupracovat i tehdy, pokud nadnárodní trhy vymezeny nejsou, avšak tržní podmínky na jejich území jsou dostatečně homogenní, aby se vyplatil koordinovaný regulační přístup, například z hlediska obdobných nákladů, tržních struktur nebo operátorů či v případě poptávky ze strany nadnárodních koncových uživatelů nebo srovnatelné poptávky.\n(167)\nV některých případech jsou zeměpisné trhy vymezeny na národním nebo nižším než národním základě, například z důvodu národní nebo místní povahy zavádění sítí, která určuje hranice potenciální tržní síly podniků z hlediska velkoobchodní nabídky, avšak přesto existuje významná nadnárodní poptávka ze strany jedné nebo více kategorií koncových uživatelů. To může být zejména případ poptávky ze strany koncových uživatelů, jimiž jsou podniky s provozovnami na vícero místech v různých členských státech. Pokud není taková nadnárodní poptávka dostatečně pokryta ze strany dodavatelů, například pokud jsou rozptýleni podél národní hranice nebo místně, znamená to potenciální překážku pro vnitřní trh. Proto by BEREC mělo mít pravomoc udílet vnitrostátním regulačním orgánům pokyny ohledně společných regulačních přístupů, aby se zajistilo uspokojivé pokrytí nadnárodní poptávky, aby byl vytvořen základ pro interoperabilitu velkoobchodních přístupových produktů v celé Unii a aby byla umožněna větší účelnost a úspory z rozsahu navzdory roztříštěné nabídce. Pokyny BEREC by měly působit na rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů při sledování cíle vnitřního trhu, když tyto orgány ukládají regulační povinnosti podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou na vnitrostátní úrovni, a poskytovat pokyny pro harmonizaci technických specifikací velkoobchodních přístupových produktů schopných uspokojit uvedenou určenou nadnárodní poptávku v zájmu vnitřního trhu.\n(168)\nCílem jakéhokoliv regulačního zásahu ex ante je prostřednictvím zajištění účinné a udržitelné hospodářské soutěže na maloobchodních trzích v konečném důsledku zajistit výhody pro koncové uživatele z hlediska ceny, kvality a možnosti výběru. Je pravděpodobné, že vnitrostátní regulační orgány budou postupně moci považovat maloobchodní trhy za konkurenceschopné i bez uplatnění velkoobchodní regulace, a to zejména s ohledem na očekávaná zlepšení v oblasti inovací a hospodářské soutěže.\n(169)\nPro vnitrostátní regulační orgány je výchozím bodem pro vymezení velkoobchodních trhů, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante, analýza odpovídajících maloobchodních trhů. Analýza účinné hospodářské soutěže na maloobchodní a velkoobchodní úrovni se provádí se zaměřením do budoucna v určitém časovém horizontu a na základě práva hospodářské soutěže, případně včetně příslušné judikatury Soudního dvora. Dojde-li se k závěru, že by určitý maloobchodní trh byl účinně konkurenční i při neuplatnění velkoobchodní regulace ex ante na odpovídajícím relevantním trhu nebo trzích, měl by vnitrostátní regulační orgán vyvodit závěr, že regulace na relevantní velkoobchodní úrovni již není potřebná.\n(170)\nBěhem postupného přechodu na deregulované trhy budou stále běžnější obchodní dohody mezi operátory, včetně dohod o společných investicích a přístupu, a pokud budou udržitelné a budou zlepšovat dynamiku hospodářské soutěže, mohou podpořit závěr, že příslušný velkoobchodní trh nevyžaduje regulaci ex ante. Podobná logika by platila i naopak, v případě neočekávaného ukončení obchodních dohod na deregulovaném trhu. Analýza takových dohod by měla zohledňovat skutečnost, že perspektiva možné regulace může vlastníky sítí motivovat k uzavírání obchodních dohod. Aby bylo zajištěno, že při určování, zda daný trh vyžaduje regulaci ex ante, bude odpovídajícím způsobem zohledněn dopad regulace na souvisejících trzích, měly by vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby analýza trhů byla prováděna koherentním způsobem a pokud možno ve stejném okamžiku, nebo alespoň co nejblíže po sobě.\n(171)\nPři zvažování velkoobchodní regulace za účelem řešení problémů na maloobchodní úrovni by vnitrostátní regulační orgány měly zohlednit skutečnost, že velkoobchodní vstupy pro určitý maloobchodní trh může poskytovat více předcházejících velkoobchodních trhů a naopak, že jeden velkoobchodní trh může poskytovat velkoobchodní vstupy pro různé maloobchodní trhy. Kromě toho může být dynamika hospodářské soutěže na určitém trhu ovlivněna působením trhů, které jsou přilehlé, ale nejsou ve vertikálním vztahu, jako tomu může být například mezi některými trhy pevných a mobilních sítí. Vnitrostátní regulační orgány by takové posouzení měly provádět zvlášť pro každý z velkoobchodních trhů, u nichž se zvažuje regulace, a začít s nápravnými opatřeními pro přístup k civilní infrastruktuře, neboť taková nápravná opatření obvykle vedou k udržitelnější hospodářské soutěži, včetně hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a poté provést analýzu všech velkoobchodních trhů, u nichž připadá v úvahu regulace ex ante, za účelem posouzení, zda je pravděpodobné, že opatření bude vhodné k řešení problémů zjištěných v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodní úrovni. Při rozhodování o konkrétním nápravném opatření, které má být uloženo, by vnitrostátní regulační orgány měly posoudit jeho technickou proveditelnost a provést analýzu nákladů a přínosů, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry je vhodné k řešení problémů zjištěných v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodní úrovni, a umožnit hospodářskou soutěž na základě diferenciace a technologické neutrality. Vnitrostátní regulační orgány by měly zvážit dopady uložení takových nápravných opatření, která, jsou-li proveditelná pouze u některých síťových topologií, by mohla odrazovat od zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou v zájmu koncových uživatelů.\n(172)\nAniž je dotčena zásada technologické neutrality, vnitrostátní regulační orgány by měly prostřednictvím uložených nápravných opatření poskytovat, pokud možno ještě před zavedením infrastruktury, pobídky motivující k budování flexibilní a otevřené síťové struktury, která by postupem času umožnila v pozdější fázi zmenšit zátěž, již uložená nápravná opatření představují, a omezit jejich složitost. V každém stadiu posuzování by vnitrostátní regulační orgán předtím, než určí, zda by mělo být podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou uloženo další, více zatěžující nápravné opatření, měl určit, zda dotčený maloobchodní trh bude účinně konkurenční, a to rovněž se zohledněním jakýchkoli relevantních obchodních dohod nebo jiných okolností na velkoobchodním trhu, včetně dalších typů již platné regulace, jako jsou například povinnosti obecného přístupu k nereplikovatelným aktivům nebo povinnosti uložené podle směrnice 2014/61/EU, a regulačních opatření, která vnitrostátní regulační orgán již pokládá pro podnik označený jako podnik s významnou tržní silou za vhodné. Toto posuzování, jehož cílem je zajistit uložení pouze těch nejvhodnějších nápravných opatření, která jsou nezbytná k účinnému řešení případných problémů zjištěných v rámci analýzy trhu, nevylučuje možnost, že vnitrostátní regulační orgány zjistí, že nejméně rušivým způsobem řešení problémů je kombinace nápravných opatření, byť s různou intenzitou, a to v souladu se zásadou proporcionality. I když takové rozdíly nevedou k vymezení odlišných zeměpisných trhů, mohly by ospravedlnit diferenciaci vhodných nápravných opatření ukládaných s ohledem na odlišnou míru omezení hospodářské soutěže.\n(173)\nRegulace ex ante uložená na velkoobchodní úrovni, která je v zásadě méně intervenční než regulace na maloobchodní úrovni, se považuje za dostačující pro řešení potenciálních problémů hospodářské soutěže na souvisejícím navazujícím maloobchodním trhu nebo trzích. Pokroky ve fungování hospodářské soutěže od zavedení regulačního rámce pro elektronické komunikace dokládá postupná deregulace maloobchodních trhů v celé Unii. Pravidla pro ukládání nápravných opatření ex ante podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou by měla být dále zjednodušena a měla by být pokud možno předvídatelnější. Proto by mělo převládat ukládání regulačních kontrol ex ante na základě označení podniku jako podniku s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích.\n(174)\nPokud vnitrostátní regulační orgán zruší velkoobchodní regulaci, měl by stanovit přiměřenou oznamovací lhůtu, aby zajistil udržitelný přechod na deregulovaný trh. Při stanovování takového období by měl vnitrostátní regulační orgán přihlédnout ke stávajícím dohodám mezi poskytovateli přístupu a zájemci o přístup, které byly uzavřeny na základě uložených regulačních povinností. Tyto dohody konkrétně mohou poskytovat po stanovenou dobu smluvní právní ochranu pro zájemce o přístup. Vnitrostátní regulační orgán by měl rovněž zohlednit faktickou možnost účastníků trhu využívat jakékoliv nabídky týkající se komerčního velkoobchodního přístupu nebo společného investování, které mohou být na trhu k dispozici, a potřebu vyhnout se delšímu období případné regulatorní arbitráže. Přechodná opatření stanovená vnitrostátním regulačním orgánem by měla brát v potaz rozsah a načasování regulačního dohledu stávajících dohod po začátku oznamovací lhůty.\n(175)\nAby měli účastníci trhu jistotu, pokud jde o podmínky regulace, je nezbytné stanovit lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci této lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení povinností se nemusí dostavit včas. Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl mít případně možnost požádat BEREC o pomoc při provádění analýzy trhu. Tato pomoc by mohla mít například formu zvláštní pracovní skupiny složené ze zástupců ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.\n(176)\nKvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací je třeba na úrovni Unie rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku na vnitřním trhu.\n(177)\nV zájmu větší stability a předvídatelnosti regulačních opatření by však maximální období povolené mezi jednotlivými analýzami trhu mělo být prodlouženo ze tří na pět let za předpokladu, že změny na trhu v mezidobí nevyžadují novou analýzu. Při určování toho, zda vnitrostátní regulační orgán splnil svoji povinnost provést analýzu trhů a oznámil příslušný návrh opatření alespoň každých pět let, bude bráno jako začátek nového pětiletého cyklu pouze oznámení obsahující nové posouzení vymezení trhu a významné tržní síly. Pouhé oznámení nových nebo pozměněných regulačních nápravných opatření uložených na základě dřívější a neaktualizované analýzy trhu za splnění uvedené povinnosti považováno nebude. Samotná skutečnost, že vnitrostátní regulační orgán neplní povinnost provádět analýzu trhu v pravidelných intervalech stanovených touto směrnicí, by neměla být považována za důvod pro neplatnost nebo nepoužitelnost existujících povinností, které tento vnitrostátní regulační orgán na daném trhu uložil.\n(178)\nUložení zvláštní povinnosti podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou nevyžaduje další analýzu trhu, vyžaduje však odůvodnění, že daná povinnost je vhodná a přiměřená s ohledem na povahu zjištěného problému na daném trhu a na souvisejícím maloobchodním trhu.\n(179)\nPři posuzování přiměřenosti ukládaných povinností a podmínek zohlední vnitrostátní regulační orgány členského státu rozdílnou situaci hospodářské soutěže v různých částech tohoto členského státu, přičemž přihlédnou zejména k výsledkům zeměpisného mapování provedeného v souladu s touto směrnicí.\n(180)\nPři posuzování, zda stanovit nápravná opatření v oblasti kontroly cen, a pokud ano, v jaké formě, by se měly vnitrostátní regulační orgány snažit umožnit spravedlivou návratnost investic pro investory, zejména u nových investičních projektů. Mohou se objevit především rizika související s investičními projekty specifickými pro nové přístupy k síti, které podporují produkty, po nichž je v době provedení investice nejistá poptávka.\n(181)\nPřezkum povinností uložených podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou provedený v rámci analýzy trhu by měl vnitrostátním regulačním orgánům umožnit zohlednit dopad posledního vývoje na podmínky hospodářské soutěže, například dopad dobrovolných dohod nově uzavřených mezi podniky, jako jsou dohody o přístupu a o společných investicích, a umožnit tak flexibilitu, která je potřebná zvláště v souvislosti s delšími regulačními cykly. Podobná logika by měla platit i v případě neočekávaného porušení nebo ukončení obchodních dohod nebo v případě, že se jejich účinky takových dohod odchylují od analýzy trhu. Pokud k ukončení stávající dohody dojde na deregulovaném trhu, může být nutné provést novou analýzu trhu. Jestliže na trhu nedošlo k jediné významné změně, avšak trhy jsou dynamické, může být nezbytné provést analýzu trhu častěji než jednou za pět let, například nikoli dříve než každé tři roky, jak tomu bylo před dnem použitelnosti této směrnice. Trhy by měly být považovány za dynamické, jestliže je pravděpodobné, že se technologický vývoj a struktura poptávky koncových uživatelů budou vyvíjet takovým způsobem, že závěry analýzy přestanou být ve střednědobém časovém horizontu platné u významné skupiny zeměpisných oblastí nebo koncových uživatelů v rámci zeměpisného a výrobkového trhu, které vymezil vnitrostátní regulační orgán.\n(182)\nTransparentnost podmínek pro přístup a propojení, včetně cen, slouží k urychlení jednání, zabránění sporům a k přesvědčení účastníků trhu o tom, že se služba neposkytuje za diskriminačních podmínek. Otevřenost a transparentnost technických rozhraní může být zvláště důležitá při zajišťování interoperability. Pokud vnitrostátní regulační orgán ukládá povinnosti zveřejnit informace, měl by mít možnost upřesnit i způsob, jakým se mají informace zpřístupnit, a stanovit, zda se poskytují bezplatně, přičemž zohlední povahu a účel dotyčných informací.\n(183)\nVzhledem k různorodosti síťových topologií, přístupových produktů a okolností na trhu, které se objevily od roku 2002, může být cílů přílohy II směrnice 2002/19/ES týkajících se zpřístupnění účastnického vedení a přístupových produktů pro poskytovatele digitálních televizních a rozhlasových služeb lépe a flexibilněji dosaženo prostřednictvím pokynů pro minimální kritéria pro referenční nabídku, které vypracuje BEREC a bude je pravidelně aktualizovat. Zmíněná příloha by proto měla být zrušena.\n(184)\nZásada nediskriminace zajišťuje, aby podniky s významnou tržní silou nenarušovaly hospodářskou soutěž, zejména pokud se jedná o vertikálně integrované podniky, které poskytují služby podnikům, s nimiž soutěží na navazujících trzích.\n(185)\nPro potírání diskriminačního jednání nesouvisejícího s cenami a předcházení takovému jednání je rovnocennost vstupů v zásadě nejjistějším způsobem, jak dosáhnout účinné ochrany proti diskriminaci. Na druhou stranu poskytování regulovaných velkoobchodních vstupů na základě rovnocennosti vstupů pravděpodobně přinese vyšší náklady na plnění povinností než jiné formy povinností nediskriminace. Tyto vyšší náklady na plnění povinností by měly být posuzovány podle přínosů silnější hospodářské soutěže na navazujících trzích a podle relevantnosti záruk nediskriminace v situacích, kdy podnik označený jako podnik s významnou tržní silou nepodléhá přímé regulaci cen. Vnitrostátní regulační orgány mohou zejména vzít v úvahu, že poskytování velkoobchodních vstupů prostřednictvím nových systémů na základě rovnocennosti vstupů pravděpodobněji povede k dostatečným čistým přínosům, a proto bude přiměřené, a to vzhledem k poměrně nižším přírůstkovým nákladům na plnění povinností za účelem zajištění toho, že nově budované systémy budou splňovat zásadu rovnocennosti vstupů. Na druhou stranu by vnitrostátní regulační orgány měly rovněž zvážit, zda jsou povinnosti pro dotčené podniky přiměřené, a za tímto účelem zohlednit například náklady na realizaci a možné odrazující účinky na zavádění nových systémů ve srovnání s jejich postupnou modernizací v případě, že by se na toto zavádění vztahovaly přísnější regulační povinnosti. V členských státech s velkým počtem malých podniků označených jako podniky s významnou tržní silou může být uložení rovnocennosti vstupů pro všechny tyto podniky nepřiměřené.\n(186)\nOddělené účetnictví umožňuje zviditelnění interních převodů cen a umožňuje vnitrostátním regulačním orgánům prověřovat v případě potřeby plnění povinností týkajících se nediskriminace. V tomto ohledu zveřejnila Komise doporučení 2005/698/ES (35).\n(187)\nInženýrské sítě, které mohou být hostitelem sítě elektronických komunikací, jsou klíčové pro úspěšné zavádění nových sítí kvůli vysokým nákladům na jejich zdvojování a významným úsporám, kterých je možno dosáhnout při opakovaném využití těchto sítí. Proto je kromě pravidel pro fyzickou infrastrukturu stanovených ve směrnici 2014/61/EU v situacích, kdy inženýrské sítě vlastní podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, zapotřebí stanovit zvláštní nápravné opatření. Pokud inženýrské sítě existují a je možné je opakovaně využít, má dosažení účinného přístupu k těmto sítím vysoce pozitivní účinky na zavádění konkurenční infrastruktury, a proto je nutné zajistit, aby přístup k těmto aktivům bylo možné použít jako samostatné nápravné opatření pro zlepšení dynamiky hospodářské soutěže a dynamiky zavádění na jakémkoliv navazujícím trhu, které je třeba vzít v úvahu před tím, než se začne posuzovat potřeba uložit jakákoliv jiná potenciální nápravná opatření, a ne pouze jako doplňkové nápravné opatření pro jiné velkoobchodní produkty nebo služby nebo jako nápravné opatření omezené na podniky, které samy tyto jiné velkoobchodní produkty nebo služby využívají. Vnitrostátní regulační orgány by měly oceňovat starší opakovaně využitelné inženýrské sítě na základě regulační účetní hodnoty snížené o kumulované odpisy v okamžiku výpočtu, indexované vhodným cenovým indexem, například indexem maloobchodních cen, a s vyloučením aktiv, který byl zcela odepsán za dobu nejméně 40 let, avšak stále se užívá.\n(188)\nPři stanovování povinností souvisejících s přístupem do nových a rozvinutějších infrastruktur by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby podmínky přístupu odrážely okolnosti přijímání odpovídajících investičních rozhodnutí a zohledňovaly mimo jiné zaváděcí náklady, očekávanou míru využívání nových produktů a služeb i předpokládané maloobchodní ceny. Vnitrostátní regulační orgány by navíc pro zajištění jistoty plánování pro investory měly být schopny případně stanovit podmínky pro přístup, které zůstanou po dobu příslušných období přezkumu beze změn. V případě, že je považováno za vhodné regulovat ceny, tyto podmínky mohou zahrnovat i ustanovení o cenách, které závisí na objemu nebo délce uzavřených smluv v souladu s právními předpisy Unie za předpokladu, že nemají diskriminační účinky. Jakékoli stanovené podmínky přístupu by měly zohledňovat potřebu zachování účinné hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb spotřebitelům a podnikům.\n(189)\nPovinnost poskytnout přístup k infrastruktuře sítě lze odůvodnit jako prostředek k posilování hospodářské soutěže, ale vnitrostátní regulační orgány musí nalézt rovnováhu mezi právy vlastníka infrastruktury využívat svou infrastrukturu ve svůj vlastní prospěch a právy ostatních poskytovatelů služeb na přístup k zařízením nezbytným pro poskytování konkurenčních služeb.\n(190)\nNa trzích, kde lze do budoucna očekávat vyšší počet přístupových sítí, budou koncoví uživatelé moci využívat výhod zlepšení kvality sítě díky hospodářské soutěži založené na infrastruktuře s větší pravděpodobností než na trzích, kde je k dispozici stále pouze jedna síť. Přiměřenost hospodářské soutěže, co se týče dalších parametrů, jako je cena a možnost výběru, bude pravděpodobně záviset na vnitrostátních a místních podmínkách hospodářské soutěže. Při posuzování přiměřenosti konkurence podle uvedených parametrů a při posuzování potřeby regulačního zásahu by vnitrostátní regulační orgány měly rovněž zvážit, zda je velkoobchodní přístup dostupný všem zájemcům z řad podniků za přiměřených obchodních podmínek umožňujících udržitelné konkurenceschopné výsledky pro koncové uživatele na maloobchodním trhu. Uplatňování obecných pravidel pro hospodářskou soutěž by na trzích, které se vyznačují udržitelnou a účinnou hospodářskou soutěží založenou na infrastruktuře, mělo být dostačující.\n(191)\nPokud jsou podnikům uloženy povinnosti, které od nich vyžadují, aby vyhověly přiměřeným žádostem o poskytnutí přístupu k prvkům sítě a přiřazeným zařízením a umožnily jejich využívání, mohou být takové žádosti zamítnuty pouze na základě objektivních kritérií, jako je technická proveditelnost nebo nutnost zachovat integritu sítě. Pokud je přístup zamítnut, měla by mít poškozená strana možnost zahájit v dané věci postup řešení sporu podle této směrnice. Od podniku, kterému byl uložen nařízený přístup, nelze požadovat, aby poskytoval druhy přístupu, jejichž poskytování není v jeho možnostech. Uložení nařízeného přístupu vnitrostátními regulačními orgány, které posiluje hospodářskou soutěž krátkodobě, by nemělo oslabit motivaci konkurentů investovat do alternativních zařízení, která dlouhodobě zajistí udržitelnější hospodářskou soutěž nebo vyšší výkonnost a větší přínos pro koncové uživatele. Například při výběru nejméně rušivého regulačního zásahu a v souladu se zásadou proporcionality by se mohly vnitrostátní regulační orgány rozhodnut, že povinnosti uložené podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou přezkoumají a že jakékoli předchozí rozhodnutí pozmění, mimo jiné tím, že zruší povinnosti nebo uloží či neuloží nové povinnosti přístupu, je-li to v zájmu uživatelů a udržitelné hospodářské soutěže v oblasti služeb. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost ukládat technické a provozní podmínky poskytovatelům nebo příjemcům nařízeného přístupu v souladu s právem Unie. Zejména ukládání povinnosti plnit technické normy by mělo být v souladu se směrnicí (EU) 2015/1535.\n(192)\nRegulace cen může být nezbytná, jestliže analýza trhu ukáže, že hospodářská soutěž na určitém trhu je neúčinná. Zejména podniky označené jako podniky s významnou tržní silou by se měly vyvarovat stlačování cen, v jehož důsledku rozdíl mezi jejich cenami pro koncové uživatele a cenami za propojení nebo přístup účtovanými konkurentům poskytujícím podobné služby pro koncové uživatele není odpovídající pro zajištění udržitelnosti hospodářské soutěže. Když vnitrostátní regulační orgán provádí kalkulaci nákladů na zavedení služby nařízené podle této směrnice, je žádoucí umožnit přiměřenou návratnost vloženého kapitálu, včetně přiměřených nákladů na pracovní sílu a nákladů na výstavbu, přičemž se upraví hodnota kapitálu tam, kde je to nezbytné pro zohlednění průběžného ocenění aktiv a účinnost provozu. Metoda úhrady nákladů by měla být přizpůsobena okolnostem a zohledňovat potřebu zvyšovat účinnost a podporovat udržitelnou hospodářskou soutěž a zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, a maximalizovat tak výhody pro koncového uživatele, a měla by zohledňovat potřebu předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen, z čehož budou těžit všichni operátoři, kteří hodlají zavádět nové a zdokonalené sítě v souladu s doporučením Komise 2013/466/EU (36).\n(193)\nVzhledem k nejistotě ohledně toho, jak velká skutečně bude poptávka po poskytování širokopásmových služeb nové generace, je pro účely podpory účinných investic a inovací důležité povolit operátorům, kteří investují do nových nebo zmodernizovaných sítí, určitou míru cenové flexibility. Jsou-li zavedena dostatečná opatření na ochranu hospodářské soutěže, měly by mít vnitrostátní regulační orgány možnost se rozhodnout nezachovat nebo neuložit regulované velkoobchodní ceny za přístup k sítím příští generace. Konkrétněji, s cílem předejít neúměrně vysokým cenám na trzích, kde působí podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, by cenovou flexibilitu měla doprovázet další opatření na ochranu hospodářské soutěže a zájmů koncových uživatelů, například striktní povinnosti nediskriminace, opatření pro zajištění technické a ekonomické replikovatelnosti navazujících produktů a prokazatelné omezení maloobchodních cen jako výsledek hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, nebo ukotvení cen vyplývající z jiných regulovaných přístupových produktů, nebo obojí. Těmito opatřeními na ochranu hospodářské soutěže není dotčeno určení dalších okolností ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, za nichž by bylo vhodné neukládat regulované přístupové ceny za některé velkoobchodní vstupy, například pokud by kvůli vysoké cenové elasticitě poptávky koncových uživatelů nebylo pro podniky označené jako podniky s významnou tržní silou ziskové účtovat ceny výrazně převyšující konkurenční úroveň, nebo pokud nižší hustota osídlení snižuje pobídky pro rozvoj sítí s velmi vysokou kapacitou a vnitrostátní regulační orgán zjistí, že účinný a nediskriminační přístup je zajištěn prostřednictvím povinností uložených v souladu s touto směrnicí.\n(194)\nV případě, že vnitrostátní regulační orgán uloží povinnost zavést systém nákladového účetnictví s cílem podpořit regulaci cen, měl by mít možnost za předpokladu, že k tomu má nezbytné kvalifikované pracovníky, provést roční audit k zajištění dodržování systému nákladového účetnictví, nebo požádat o provedení takového auditu jiným kvalifikovaným subjektem, nezávislým na dotyčném podniku.\n(195)\nSystém velkoobchodního účtování ukončení hlasových volání v Unii je založen na tom, že úhradu provádí síť volající strany. Z analýzy nahraditelnosti na straně poptávky a nabídky vyplývá, že v současnosti zatím nejsou ani v blízké budoucnosti nebudou na velkoobchodní úrovni žádné alternativy, které by mohly omezit stanovování poplatků za ukončení volání v dané síti. Vzhledem k obousměrnosti přístupu, která existuje na trzích s ukončením volání, patří mezi další případné problémy v oblasti hospodářské soutěže křížové subvencování mezi operátory. Tyto případné problémy v oblasti hospodářské soutěže jsou společné jak pro trhy s ukončením volání v pevných sítích, tak pro trhy s ukončením volání v mobilních sítích. Proto tedy s ohledem na možnosti a pobídky k výraznému zvýšení cen nad úroveň nákladů, jež operátoři provádějící ukončení mají, se za nejvhodnější zásah při řešení této záležitosti ve střednědobém horizontu považuje nákladová orientace. Dynamiku těchto trhů může budoucí tržní vývoj ovlivnit do takové míry, že regulace již nebude zapotřebí.\n(196)\nS cílem snížit regulační zátěž při řešení problémů hospodářské soutěže v souvislosti s velkoobchodními službami ukončení hlasových volání jednotně v celé Unii by Komise měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci stanovit jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilních sítích a jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevných sítích, jež budou platné pro celou Unii.\n(197)\nTato směrnice by měla stanovit podrobná kritéria a parametry, na jejichž základě budou hodnoty sazeb za ukončení hlasových volání stanovovány. V celé Unii dochází k neustálému poklesu sazeb za ukončení volání, přičemž se očekává, že sazby budou klesat i nadále. Pokud Komise stanoví maximální sazby za ukončení volání v prvním aktu v přenesené pravomoci, který přijme podle této směrnice, neměla by přihlížet k žádným bezdůvodným výjimečným odchylkám od tohoto trendu v jednotlivých členských státech.\n(198)\nVzhledem k současné nejistotě ohledně toho, jak velká skutečně bude poptávka po širokopásmových službách s velmi vysokou kapacitou, a rovněž k obecným úsporám z rozsahu a hustoty nabízejí dohody o společných investicích významné výhody ve formě sdílení nákladů a rizik a umožňují menším podnikům investovat za ekonomicky rozumných podmínek, a tím podporují udržitelnou dlouhodobou hospodářskou soutěž, a to i v oblastech, kde hospodářská soutěž založená na infrastruktuře nemusí být účinná. Tyto společné investice se mohou uskutečňovat v různých formách včetně spoluvlastnictví aktiv sítě nebo dlouhodobého sdílení rizik prostřednictvím spolufinancování či dohod o nákupu. Dohody o nákupu, které představující společnou investici, v tomto kontextu obnášejí nabytí specifických práv na kapacitu strukturální povahy, zahrnují určitou míru spolurozhodování a umožňují spoluinvestorům, aby v dlouhodobém horizontu účinně a udržitelně soutěžili na navazujících trzích, na nichž působí podnik označený jako podnik s významnou tržní silou. Oproti tomu pouhé obchodní dohody o přístupu, které jsou omezeny na pronájem kapacity, uvedeným právům vzniknout nedávají, a neměly by tudíž být považovány za společné investice.\n(199)\nJestliže podnik označený jako podnik s významnou tržní silou učiní za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek nabídku společné investice do sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků a s dosahem až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, čímž poskytne různě velkým podnikům s různou finanční kapacitou příležitost stát se spoluinvestory do infrastruktury, měl by mít vnitrostátní regulační orgán možnost neuložit ve vztahu k dané nové síti s velmi vysokou kapacitou povinnosti podle této směrnice, pokud s daným podnikem uzavřel alespoň jeden potenciální spoluinvestor dohodu o společných investicích. Rozhodne-li se vnitrostátní regulační orgán, že určitou nabídku na společnou investici, která dosud nevyústila v dohodu, učiní závaznou a že neuloží další regulační povinnosti, může tak učinit za podmínky, že daná dohoda bude uzavřena dříve, než dané deregulační opatření nabude účinku. V případech, kdy je z technického hlediska prakticky nemožné zavést optické prvky až do prostor koncových uživatelů, měla by tatáž regulační úprava pokrývat i sítě s velmi vysokou kapacitou sestávající z optických prvků zavedených až do bezprostřední blízkosti těchto prostor, tedy až k jejich vnější struktuře.\n(200)\nRozhodne-li se vnitrostátní regulační orgán neuložit povinnosti, měl by tyto kroky učinit poté, co zajistí, že nabídky společné investice jsou v souladu s nezbytnými kritérii a byly učiněny v dobré víře. Diferencovaný regulační přístup k novým sítím s velmi vysokou kapacitou by měl být v rámci následných analýz trhu podrobován přezkumu, na jehož základě může být zejména po uplynutí určité doby zapotřebí regulační přístup upravit. Za řádně odůvodněných okolností by vnitrostátní regulační orgány měly mít možnost ohledně těchto nových síťových prvků uložit povinnosti, dospějí-li k závěru, že bez regulačního zásahu by některé trhy čelily významným problémům v oblasti hospodářské soutěže. Zejména v případě, že existuje více navazujících trhů, z nichž ne všechny nezbytně dosáhly téže úrovně hospodářské soutěže, by vnitrostátní regulační orgány mohly na podporu účinné hospodářské soutěže vyžadovat specifická asymetrická nápravná opatření, mimo jiné například na úzce specializovaných maloobchodních trzích, jako jsou produkty elektronických komunikací pro koncové uživatele z řad podniků. V zájmu zachování konkurenceschopnosti trhů by vnitrostátní regulační orgány měly rovněž zabezpečit práva zájemců o přístup, kteří se dané společné investice neúčastní. Tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím zachování stávajících přístupových produktů, nebo budou-li starší síťové prvky časem odstraněny, prostřednictvím zavedení přístupových produktů s funkcemi a kvalitou, jež budou přinejmenším srovnatelné s prvky dříve dostupnými ve starší infrastruktuře, a to v obou případech na základě vhodného přizpůsobitelného mechanismu, jenž by byl vnitrostátním regulačním orgánem ověřen a nenarušoval by pobídky pro spoluinvestory.\n(201)\nV zájmu posílení konsistentní regulační praxe v celé Unii by v případě, že vnitrostátní regulační orgány dojdou k závěru, že byly splněny podmínky pro společnou investici, měla Komise mít možnost vyžadovat, aby daný vnitrostátní regulační orgán vzal zpět své návrhy opatření, na jejichž základě buď neukládá povinnosti, nebo zasahuje regulačními povinnostmi s cílem řešit významné problémy v oblasti hospodářské soutěže, sdílí-li BEREC s Komisí závažné pochybnosti ohledně kompatibility návrhu opatření s právem Unie, a zejména s regulačními cíli stanovenými v této směrnici. V zájmu efektivity by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost předložit Komisi jediné oznámení o návrhu opatření, jež se vztahuje k programu společných investic splňujícímu příslušné podmínky. Neuplatní-li Komise svou pravomoc požadovat zrušení návrhu opatření, bylo by nepřiměřené, aby za nezměněných okolností podléhala jejímu rozhodnutí požadujícímu zrušení i následná zjednodušená oznámení o jednotlivých návrzích rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu na základě téhož programu, a to včetně dokladů o faktickém uzavření dohody přinejmenším s jedním spoluinvestorem. Kromě toho se nadále uplatňují povinnosti uložené podnikům bez ohledu na jejich označení jako podniků s významnou tržní silou podle této směrnice nebo podle směrnice 2014/61/EU. Povinnostmi souvisejícími s dohodami o společných investicích není dotčeno uplatňování práva Unie.\n(202)\nÚčelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného podniku požaduje vytvoření hospodářsky oddělených jednotek, je zajistit, aby všichni operátoři na nižší úrovni distribučního řetězce, včetně divizí vertikálně integrovaného operátora na této nižší úrovni distribučního řetězce, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. Ve výjimečných případech by mělo být možné funkční oddělení využít jako odůvodněné nápravné opatření, pokud se trvale nedaří dosáhnout skutečné nediskriminace na několika dotčených trzích a existuje-li malá nebo žádná naděje, že se v oblasti infrastruktury vytvoří hospodářská soutěž v přiměřeném časovém období po uplatnění jednoho či několika nápravných opatření dříve považovaných za vhodná. Je však velmi důležité zajistit, aby uložení funkčního oddělení nadále motivovalo dotyčný podnik k investicím do své sítě a nevedlo k možným negativním dopadům na spotřebitele. Uložení funkčního oddělení vyžaduje koordinovanou analýzu všech různých relevantních trhů souvisejících s přístupovou sítí v souladu s postupem pro analýzu trhu. Při provádění analýzy trhu a navrhování jednotlivých rysů tohoto nápravného opatření by vnitrostátní regulační orgány měly věnovat zvláštní pozornost produktům, jež budou spravovány oddělenými hospodářskými jednotkami, a přihlédnout k rozsahu vybudované sítě a stupni technologického pokroku, který by mohl ovlivnit zastupitelnost pevných a bezdrátových sítí. Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.\n(203)\nProvádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými hospodářskými jednotkami, které zajišťují, aby byla práva mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením chráněna.\n(204)\nPokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést podstatnou nebo celou část aktiv tvořících místní přístupovou síť nebo její podstatnou část tím, že ji prodá jiné právnické osobě s odlišnou vlastnickou strukturou nebo že vytvoří oddělenou hospodářskou jednotku zabývající se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce, včetně jakýkoli závazků týkajících se přístupu nabídnutých tímto podnikem, na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému podniku uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání s touto směrnicí. Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.\n(205)\nNa některých trzích je již dnes možné, že podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou v rámci analýzy trhu nabídnout závazky, jejichž cílem bude řešit problémy v oblasti hospodářské soutěže identifikované vnitrostátním regulačním orgánem a jež vnitrostátní regulační orgán následně zohlední při rozhodování o vhodných regulačních povinnostech. Při rozhodování o nejvhodnějších nápravných opatřeních by měl být brán zřetel na jakýkoli nový vývoj na trhu. Povahou nabízených závazků jako takovou však, aniž jsou dotčena ustanovení o regulační úpravě společných investic, není omezena rozhodovací pravomoc udělená vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, pokud jde o ukládání nápravných prostředků podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou. V zájmu zvýšení transparentnosti a zabezpečení právní jistoty v Unii by měl být v této směrnici stanoven postup, podle něhož by podniky nabízely závazky a vnitrostátní regulační orgány by je hodnotily, přičemž by braly zřetel na názory účastníků trhu získané prostřednictvím tržního testu a ve vhodných případech by je pro podnik nabízející závazky učinily závaznými, jakož i vymahatelnými vnitrostátním regulačním orgánem. Pokud vnitrostátní regulační orgán neučinil závazky společných investic závaznými a nerozhodl se neuložit povinnosti, není uvedeným postupem dotčeno uplatňování postupu pro analýzu trhu a povinnost zavést vhodná a přiměřená nápravná opatření pro řešení identifikovaných selhání trhu.\n(206)\nVnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost učinit závazky zcela nebo částečně závaznými na určité období, jež by nemělo být delší než období, pro něž jsou nabídnuty, a to po provedení tržního testu prostřednictvím veřejné konzultace zainteresovaných stran. Byly-li závazky učiněny závaznými, měl by vnitrostátní regulační orgán ve své analýze trhu zvážit důsledky tohoto rozhodnutí a zohlednit je při volbě jednoho či více nejvhodnějších regulačních opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly učiněné závazky posoudit z hlediska udržitelnosti do budoucna, zejména při určování délky období, po něž je učiní závaznými, a měly by brát v potaz, jakou hodnotu přikládaly zúčastněné strany při veřejné konzultaci stabilním a předvídatelným podmínkám na trhu. Závazné závazky související s dobrovolným rozdělením ze strany vertikálně integrovaného podniku, který byl označen jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích, mohou zvýšit předvídatelnost a transparentnost daného procesu tím, že stanoví postup provedení plánovaného rozdělení, například poskytnutím prováděcího plánu s jasnými dílčími cíli a předvídatelnými důsledky, pokud některé dílčí cíle nebudou dodrženy.\n(207)\nSoučástí závazků může být jmenování správce provádějícího dohled, jehož totožnost a mandát by měl schválit vnitrostátní regulační orgán, a povinnost podniku, který tyto závazky nabízí, předkládat pravidelné zprávy o provádění.\n(208)\nVlastníci sítí, jejichž obchodní model je omezen na poskytování velkoobchodních služeb jiným subjektům, mohou přispívat k formování prosperujícího velkoobchodního trhu s příznivými dopady na hospodářskou soutěž na navazujícím maloobchodním trhu. Jejich obchodní model může být navíc přitažlivý pro potenciální finanční investory investující do stabilnějších aktiv infrastruktury s dlouhodobějšími vyhlídkami na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Přítomnost podniku působícího pouze na velkoobchodním trhu však nutně nemusí vést k efektivní hospodářské soutěži na maloobchodních trzích a podniky působící pouze na velkoobchodním trhu mohou být označeny jako podniky s významnou tržní silou na trzích určitých produktů a na určitých zeměpisných trzích. Některá rizika pro hospodářskou soutěž vyplývající z chování podniků využívajících pouze velkoobchodní obchodní modely mohou být nižší než u vertikálně integrovaných podniků, jedná-li se o skutečný velkoobchodní model a neexistují-li žádné pobídky k rozlišování mezi navazujícími poskytovateli. Regulační opatření by tudíž měla být s ohledem na tuto skutečnost méně intervenční, avšak měla by zachovávat zejména možnost zavést povinnosti týkající se spravedlivého a přiměřeného stanovení cen. Na druhou stranu by vnitrostátní regulační orgány měly být schopny zasáhnout, pokud vznikly problémy týkající se hospodářské soutěže, které poškozují koncové uživatele. Podnik působící na velkoobchodním trhu, jenž poskytuje maloobchodní služby pouze uživatelům z řad podniků větším, než jsou malé a střední podniky, by měl být považován za podnik působící výhradně na velkoobchodním trhu.\n(209)\nS cílem usnadnit migraci ze starších kovových sítí na sítě nové generace, která je v zájmu koncových uživatelů, by vnitrostátní orgány měly být schopny monitorovat vlastní iniciativy síťových operátorů v tomto ohledu a v nutných případech určit podmínky pro vhodný postup migrace, například prostřednictvím předchozího oznámení, transparentnosti a dostupnosti alternativního přístupového produktu přinejmenším srovnatelné kvality, jakmile dá vlastník sítě najevo, že zamýšlí a je připraven na modernizované sítě přejít. Aby se předešlo neodůvodněným zpožděním migrace, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc zrušit přístupové povinnosti spojené s kovovou sítí poté, co byl stanoven vhodný postup migrace a bylo zajištěno dodržování podmínek a proces migrace ze starší infrastruktury. Vlastníci sítí by nicméně měli mít možnost vyřadit starší sítě z provozu. Zájemci o přístup, kteří migrují z přístupového produktu založeného na starší infrastruktuře na přístupový produkt založený na pokročilejší technologii nebo médiu, by měli mít možnost zmodernizovat svůj přístup k jakémukoli regulovanému produktu s vyšší kapacitou, nemělo by se to však od nich vyžadovat. V případě modernizace by zájemci o přístup měli dodržovat regulační podmínky pro přístup k přístupovému produktu s vyšší kapacitou, jak ve své analýze trhu stanovil vnitrostátní regulační orgán.\n(210)\nLiberalizace odvětví telekomunikací a rostoucí hospodářská soutěž a rozšiřování možností výběru komunikačních služeb probíhají ruku v ruce se souběžnými opatřeními k vytvoření harmonizovaného předpisového rámce, který zajišťuje poskytování univerzální služby. Koncepce univerzální služby by se měla postupně vyvíjet tak, aby se v ní promítal technologický pokrok, vývoj trhu a změny v uživatelské poptávce.\n(211)\nPodle článku 169 Smlouvy o fungování EU má Unie přispívat k ochraně spotřebitelů.\n(212)\nUniverzální služba je „záchrannou sítí“, která má zajišťovat, aby přinejmenším určité minimální služby byly dostupné všem koncovým uživatelům a za cenu dostupnou pro spotřebitele, pokud absence takové dostupnosti znamená riziko sociálního vyloučení a neumožňuje občanům plné sociální a ekonomické zapojení do společnosti.\n(213)\nZákladní širokopásmové internetové připojení je v podstatě univerzálně dostupné v celé Unii a hojně využívané pro širokou škálu aktivit. Celková míra využívání je však nižší než dostupnost, jelikož stále existují ti, kdo nejsou připojeni z důvodů souvisejících s informovaností, náklady a dovednostmi a z vlastního rozhodnutí. Cenově dostupný přiměřený bezdrátový přístup k internetu získal zásadní význam pro společnost i pro širší ekonomiku. Je základem pro účast na digitální ekonomice a společnosti prostřednictvím základních on-line služeb.\n(214)\nZákladním požadavkem univerzální služby je zajistit, aby všichni spotřebitelé měli za dostupnou cenu přístup ke službám dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a k hlasovým komunikačním službám v pevném místě. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit cenovou dostupnost služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb poskytovaných občanům na cestách jiným způsobem než v pevném místě, pokud to považují za nutné pro plné zapojení spotřebitelů do společnosti a ekonomiky. V této souvislosti je třeba zvláště dbát na to, aby byl zajištěn rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Neměla by existovat žádná omezení týkající se technických prostředků, které umožňují použití drátových nebo bezdrátových technologií, jimiž se spojení zajišťuje, ani žádná další omezení týkající se kategorie poskytovatelů, kteří poskytují část povinností nebo všechny povinnosti univerzální služby.\n(215)\nRychlost přístupu k internetu, kterou má daný uživatel, závisí na řadě faktorů, mimo jiné na poskytovateli (poskytovatelích) internetového připojení i na dané aplikaci, pro kterou se přípojka využívá. Je na členských státech, aby se zohledněním zprávy BEREC o osvědčených postupech vymezily přiměřený širokopásmový přístup k internetu s ohledem na vnitrostátní podmínky a minimální šířku pásma využívanou většinou spotřebitelů v rámci území daného členského státu, a to s cílem umožnit na svém území odpovídající míru sociálního začlenění a zapojení do digitální ekonomiky a společnosti. Služba cenově dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu by měla vykazovat dostatečnou šířku pásma na podporu přístupu alespoň k minimálnímu souboru základních služeb, jež zohledňují služby využívané většinou koncových uživatelů, a na podporu jejich využívání. Za tímto účelem by Komise měla monitorovat vývoj ve využívání internetu s cílem identifikovat uvedené online služby využívané většinou koncových uživatelů v celé Unii a nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti, přičemž by měla jejich seznam odpovídajícím způsobem aktualizovat. Na jakoukoli službu přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu by se měly vztahovat požadavky práva Unie na přístup k otevřenému internetu, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2120.\n(216)\nSpotřebitelé by neměli být nuceni mít přístup ke službám, které nechtějí, a způsobilí spotřebitelé by proto měli mít možnost cenově dostupnou univerzální službu na základě žádosti omezit pouze na hlasové komunikační služby.\n(217)\nČlenské státy by měly mít možnost rozšířit opatření týkající se cenové dostupnosti a opatření týkající se kontroly výdajů na mikropodniky, malé a střední podniky a na neziskové organizace, splňují-li tyto subjekty příslušné podmínky.\n(218)\nVnitrostátní regulační orgány by měly být v koordinaci s jinými příslušnými orgány schopny sledovat vývoj a úroveň cen na trzích pro koncové uživatele u služeb, které spadají do povinností univerzální služby. Sledování mělo být prováděno způsobem, který nepředstavuje přílišnou administrativní zátěž ani pro vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány, ani pro poskytovatele uvedených služeb.\n(219)\nDostupnou cenou se rozumí cena stanovená členskými státy na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím ke zvláštním vnitrostátním podmínkám. Zjistí-li členské státy, že maloobchodní ceny za služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a za hlasové komunikační služby nejsou dostupné pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami včetně starších osob, koncových uživatelů se zdravotním postižením a spotřebitelů žijících ve venkovských či zeměpisně izolovaných oblastech, měly by přijmout patřičná opatření. Za tímto účelem by členské státy mohly dotčeným spotřebitelům poskytnout pro účely komunikace přímou podporu, jež by mohla být zahrnuta do dávek sociálního zabezpečení nebo mít například formu poukázek či přímých plateb určených uvedeným spotřebitelům. S ohledem na nutnost minimalizovat narušení trhu se může jednat o vhodnou alternativu. Místo toho nebo navíc by členské státy mohly požadovat od poskytovatelů těchto služeb, aby uvedeným spotřebitelům poskytli základní sazby nebo balíčky.\n(220)\nZajištění cenové dostupnosti může zahrnovat zvláštní sazby nebo balíčky pro uspokojování potřeb uživatelů s nízkými příjmy nebo uživatelů se zvláštními sociálními potřebami. Tyto nabídky by měly obsahovat pouze základní prvky, aby se předešlo narušení fungování trhu. Cenová dostupnost pro jednotlivé spotřebitele by měla být založena na jejich právu uzavřít smlouvu s poskytovatelem, dostupnosti čísla, stálém připojení ke službě a jejich schopnosti sledovat a ovlivňovat své výdaje.\n(221)\nVyžaduje-li členský stát od poskytovatelů, aby spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami poskytli sazby nebo balíčky, jež se liší od sazeb a balíčků poskytovaných za běžných obchodních podmínek, měli by tyto sazby nebo balíčky poskytovat všichni poskytovatelé služeb přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb. V souladu se zásadou proporcionality by v důsledku požadavku, aby všichni poskytovatelé služeb přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb nabízeli sazby a balíčky, neměla těmto poskytovatelům ani členským státům vzniknout nadměrná administrativní či finanční zátěž. Prokáže-li členský stát na základě objektivního posouzení takovou nadměrnou administrativní nebo finanční zátěž, může výjimečně rozhodnout, že povinnost poskytnout zvláštní sazby či balíčky uloží pouze označeným poskytovatelům. V uvedeném objektivním posouzení by měl být brán ohled také na výhody, jež plynou spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami z možnosti zvolit si poskytovatele, jakož i na výhody pro všechny poskytovatele, kteří jsou schopni využívat výhod plynoucích ze statusu poskytovatele univerzální služby. Pokud se členský stát ve výjimečných případech rozhodne, že povinnost poskytnout zvláštní sazby či balíčky uloží pouze označeným poskytovatelům, měl by zajistit, aby spotřebitelé s nízkými příjmy nebo se zvláštními potřebami měli možnost volby mezi poskytovateli nabízejícími sociální sazby. V určitých situacích však může dojít k tomu, že členské státy nebudou s to možnost volby mezi poskytovateli zaručit, například pokud v místě bydliště příjemce poskytuje služby pouze jediný podnik nebo pokud by poskytnutí možnosti volby znamenalo pro členský stát nadměrnou dodatečnou zátěž organizační a finanční povahy.\n(222)\nCenová dostupnost by již neměla být faktorem bránícím spotřebitelům v přístupu k minimálnímu souboru služeb v oblasti připojení. Právo uzavřít smlouvu s poskytovatelem by mělo znamenat, že by spotřebitelé, kterým by mohly být služby odepřeny, zejména spotřebitelé s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami, měli mít možnost uzavřít smlouvu o poskytování služby cenově dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb alespoň v pevném místě s jakýmkoliv poskytovatelem takových služeb v dané lokalitě nebo s označeným poskytovatelem, pokud se členský stát výjimečně rozhodl označit jednoho či více poskytovatelů, kteří mají dané sazby nebo balíčky poskytovat. Aby se minimalizovala finanční rizika, jako je neplacení účtů, měli by mít poskytovatelé možnost poskytovat tyto služby formou předplatného, na základě cenově dostupných individuálních předplacených jednotek.\n(223)\nS cílem zajistit, aby občané byli dostupní prostřednictvím hlasových komunikačních služeb, by členské státy měly zajistit dostupnost čísla na přiměřenou dobu i během období, kdy hlasové komunikační služby nejsou využívány. Poskytovatelé by měli být schopni zavést mechanismy s cílem ověřit, zda mají spotřebitelé nadále zájem o zachování přístupu k tomuto číslu.\n(224)\nNáhrady poskytovatelům poskytujícím takové služby za takových okolností nemusí vést k narušení hospodářské soutěže za předpokladu, že budou těmto poskytovatelům uhrazovány vzniklé zvláštní čisté náklady, a za předpokladu, že čisté náklady budou uhrazeny konkurenčně neutrálním způsobem.\n(225)\nAby bylo možné posoudit, zda jsou nutná opatření k zajištění cenové dostupnosti, vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány by měly být schopny sledovat vývoj a podrobnosti sazeb nebo balíčků pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami.\n(226)\nČlenské státy by měly zavést opatření, kterými podpoří vznik trhu pro cenově dostupné produkty a služby upravené pro spotřebitele se zdravotním postižením včetně zařízení vybavených pomocnými technologiemi. Toho lze dosáhnout mimo jiné odkazem na evropské normy nebo podporou plnění požadavků podle práva Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Členské státy by měly zavést vhodná opatření podle vnitrostátních okolností, což by členským státům poskytlo flexibilitu v přijímání zvláštních opatření, například pokud trh nenabízí cenově dostupné produkty a služby upravené pro spotřebitele se zdravotním postižením za běžných hospodářských podmínek. Mezi tato opatření by mohla patřit přímá finanční podpora určená koncovým uživatelům. Náklady pro spotřebitele se zdravotním postižením v případě přenosových služeb by měly být rovnocenné průměrné ceně hlasových komunikačních služeb podle článku 83.\n(227)\nPřenosovými službami se rozumí služby, které umožňují obousměrnou komunikaci mezi vzdálenými koncovými uživateli různých způsobů komunikace (např. text, znaky, řeč) zajištěním konverze mezi těmito způsoby komunikace, obvykle prostřednictvím lidského operátora. Text v reálném čase je vymezen v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb a označuje formu textové konverzace v situacích z bodu do bodu nebo v rámci vícebodových konferencí, kdy je zadávaný text přenášen tak, že uživateli se komunikace jeví jako plynulá písmeno za písmenem.\n(228)\nV případě datových komunikačních služeb s dostatečnou rychlostí přenosu dat umožňující přiměřený širokopásmový přístup k internetu jsou pevná připojení téměř všude dostupná a používá je většina občanů Unie. Pokrytí standardním pevným širokopásmovým připojením v Unii bylo v roce 2015 dostupné pro 97 % domácností s průměrnou mírou využívání 72 %, přičemž služby založené na bezdrátových technologiích mají ještě větší dosah. Mezi jednotlivými členskými státy však existují rozdíly v přístupnosti a cenové dostupnosti pevného širokopásmového připojení v městských a venkovských oblastech.\n(229)\nVedoucí úlohu při zajišťování dostupnosti širokopásmového přístupu k internetu se stále větší kapacitou musí hrát trh. V oblastech, kde by jej trh nezajistil, budou zřejmě jiné nástroje veřejné politiky na podporu dostupnosti přiměřeného širokopásmového přístupu k internetovému připojení v zásadě nákladově efektivnější a budou narušovat trh méně než povinnosti univerzální služby, například využívání finančních nástrojů, jako jsou nástroje dostupné v rámci fondu Evropského fondu pro strategické investice a Nástroje pro propojení Evropy, využívání veřejného financování z evropských strukturálních a investičních fondů, udělování práv na užívání rádiového spektra podmíněné povinností zajistit pokrytí s cílem podpořit zavádění širokopásmových sítí v méně obydlených oblastech a veřejné investice v souladu s pravidly Unie pro státní podporu.\n(230)\nPokud po řádném posouzení a zohlednění výsledků zeměpisného mapování budování sítí, který provede příslušný orgán, nebo nejnovějších informací dostupných členským státům před tím, než budou výsledky prvního zeměpisného mapování k dispozici, vyjde najevo, že v některých oblastech pravděpodobně ani trh ani mechanismy veřejného zásahu nezajistí pro koncové uživatele připojení umožňující poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu, jak je vymezena členskými státy, a hlasových komunikačních služeb v pevném místě, měly by mít členské státy možnost výjimečně určit různé poskytovatele nebo skupiny poskytovatelů těchto služeb v jednotlivých relevantních částech svého území. Kromě zeměpisného mapování by členské státy měly mít možnost použít v nezbytných případech jakékoli další podklady, aby zjistily, v jaké míře jsou v určitém pevném místě dostupné služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasové komunikační služby. Tyto další podklady by mohly zahrnovat údaje dostupné vnitrostátním regulačním orgánům na základě analýzy trhu a údaje shromážděné od uživatelů. Členské státy by měly mít možnost povinnosti univerzální služby na podporu dostupnosti služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu omezit na hlavní sídlo nebo bydliště koncového uživatele. Neměla by existovat žádná omezení týkající se technických prostředků, čímž by se umožnilo využití drátových nebo bezdrátových technologií, jimiž se zajišťují služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasové komunikační služby v pevném místě, ani žádná další omezení týkající se části povinností nebo všech povinností univerzální služby ukládaných podnikům.\n(231)\nV souladu se zásadou subsidiarity je na členských státech, aby podle objektivních kritérií rozhodly, které podniky budou určeni k poskytování univerzální služby, přičemž se případně zohlední způsobilost a ochota podniků převzít všechny povinnosti univerzální služby nebo jen jejich část. To však nevylučuje možnost, aby členské státy v rámci postupu určování stanovily z důvodu účinnosti zvláštní podmínky, zahrnující mimo jiné sdružování zeměpisných oblastí či komponentů nebo stanovení minimálních lhůt pro určení.\n(232)\nNáklady na zajištění dostupnosti připojení umožňujícího poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu, jak je určena v souladu s touto směrnicí, a hlasové komunikační služby v pevném místě za dostupnou cenu v rámci povinností univerzální služby by se měly odhadovat zejména na základě posouzení očekávané finanční zátěže pro poskytovatele a uživatele v odvětví elektronických komunikací.\n(233)\nPožadavky na zajištění celostátního územního pokrytí uložené v rámci postupu určování poskytovatelů spíše některým podnikům v podávání žádostí o určení k poskytování univerzální služby předem zabrání nebo je od něj odradí. Určování poskytovatelů s povinností univerzální služby na příliš dlouhé nebo neomezené období by mohlo rovněž vést k tomu, že někteří poskytovatelé budou předem vyloučeni. Rozhodne-li se členský stát určit pro účely cenové dostupnosti jednoho či více poskytovatelů, mělo by být možné, aby se jednalo o jiné poskytovatele, než kteří byli určeni pro účely dostupnosti univerzální služby.\n(234)\nPokud se poskytovatel, který je výjimečně určen, aby poskytoval sazby nebo balíčky odlišné od těch, jež jsou poskytovány za běžných obchodních podmínek zjištěných v souladu s touto směrnicí, nebo aby v určitém pevném místě zajistil dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu nebo hlasových komunikačních služeb v souladu s touto směrnicí, rozhodne veškerá svá aktiva tvořící místní přístupovou síť na území daného členského státu nebo jejich podstatnou část (z hlediska jeho povinnosti spojené s univerzální službou) odprodat samostatné právnické osobě náležející jinému vlastníkovi, měl by příslušný orgán posoudit dopad této transakce, aby zajistil nepřetržité plnění povinností univerzální služby na celém území daného státu nebo v jeho částech. Za tímto účelem by příslušný orgán, jenž povinnosti univerzální služby uložil, měl být poskytovatelem o tomto převodu informován předem. Posouzení příslušného orgánu by nemělo ovlivnit provedení transakce.\n(235)\nS cílem zajistit stabilitu a podpořit postupný přechod by členské státy měly mít možnost pokračovat na svém území v zajišťování poskytování univerzálních služeb, jiných než služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasové komunikační služby, které na základě směrnice 2002/22/ES patří ke dni vstupu této směrnice v platnost mezi jejich povinnosti univerzální služby, a to za předpokladu, že takové nebo srovnatelné služby nejsou za běžných obchodních podmínek dostupné. Možnost pokračovat v poskytování veřejných telefonních automatů používajících mince, kreditní či debetní karty nebo předplacené karty včetně karet pro použití s kódy volby, účastnické seznamy a informační služby k účastnickým číslům v rámci univerzální služby, dokud se bude jevit, že jsou potřebné, by členským státům poskytla nezbytnou flexibilitu k řádnému zohlednění různých vnitrostátních podmínek. Může se jednat mimo jiné o zajištění veřejných telefonních automatů v hlavních místech vstupu do země, jako jsou letiště či vlaková a autobusová nádraží, a také na místech využívaných v nouzových situacích, jako jsou nemocnice, policejní stanice a nouzová dálniční stání, aby bylo možné uspokojit přiměřené potřeby koncových uživatelů, zejména koncových uživatelů se zdravotním postižením.\n(236)\nČlenské státy by měly sledovat situaci spotřebitelů z hlediska jejich využívání služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb, a zejména z hlediska cenové dostupnosti. Cenová dostupnost služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb souvisí s informacemi, které obdrží uživatelé ohledně výdajů za používání, jakož i relativních nákladů na používání v porovnání s jinými službami, a rovněž souvisí s jejich schopností kontrolovat výdaje. Cenovou dostupností se tedy rozumí poskytnutí práv spotřebitelům prostřednictvím povinností uložených poskytovatelům. Tyto povinnosti zahrnují určitou úroveň podrobného rozpisu účtů a možnost, aby spotřebitelé selektivně blokovali určitá volání (jako jsou volání s vysokou cenou za služby se zvýšenou sazbou), aby kontrolovali výdaje formou předplatného a aby započetli počáteční poplatky za připojení. Taková opatření si mohou vyžádat přezkum a změnu s ohledem na vývoj trhu. Podrobné rozpisy účtů týkajících se využívání přístupu k internetu by měly obsahovat pouze údaje o čase, trvání a objemu spotřeby během připojení, avšak nikoli o internetových stránkách nebo internetových koncových bodech, s nimiž bylo během připojení navázáno spojení.\n(237)\nS výjimkou případů soustavného opožděného placení nebo neplacení účtů by měli být spotřebitelé, kteří mají nárok na cenově dostupné sazby, chráněni před okamžitým odpojením od sítě z důvodů nezaplacení účtu, a zejména v případě sporů o výši účtů za služby se zvýšenou sazbou by měli mít až do vyřešení sporu nadále přístup k základním hlasovým komunikačním službám a k minimální úrovni služby přístupu k internetu, kterou vymezí členské státy. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že takový přístup může být nadále poskytován pouze v případě, že účastník nadále platí poplatky za pronájem účastnického vedení nebo poplatky za základní přístup k internetu.\n(238)\nPokud poskytování služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb nebo poskytování jiných služeb v souladu s touto směrnicí vede při náležitém zohlednění nákladů a příjmů a rovněž nehmotných výhod plynoucích z poskytování těchto služeb k nespravedlivé zátěži pro poskytovatele, lze tuto nespravedlivou zátěž započítat do výpočtu čistých nákladů spojených s povinnostmi univerzální služby.\n(239)\nČlenské státy by měly v případě potřeby zavést mechanismy pro financování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v těch případech, kdy je prokázáno, že tyto povinnosti lze plnit pouze se ztrátou nebo za čisté náklady, které spadají mimo běžné obchodní standardy. Je důležité zajistit, aby se výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby prováděl řádně a aby jakékoli financování bylo prováděno s minimálními rušivými dopady na trh a podniky, a bylo slučitelné s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.\n(240)\nKaždý výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby by měl náležitě zohlednit náklady a výnosy, jakož i nehmotné výhody plynoucí z poskytování univerzální služby, ale neměl by bránit obecnému cíli zajistit, aby struktury cenových relací odrážely náklady. Jakékoli čisté náklady na povinnosti univerzální služby by se měly vypočítávat na základě transparentních postupů.\n(241)\nZohledněním nehmotných výhod se rozumí, že odhadované nepřímé peněžní výhody, které má podnik v důsledku svého postavení poskytovatele univerzální služby, by měly být odečteny od přímých čistých nákladů na povinnosti univerzální služby s cílem určit celkové náklady.\n(242)\nJestliže nějaká povinnost univerzální služby představuje nespravedlivou zátěž pro poskytovatele, je vhodné umožnit členským státům zavedení mechanismů pro účinnou úhradu čistých nákladů. Jednu z metod úhrady čistých nákladů na povinnosti univerzální služby představuje úhrada prostřednictvím veřejných finančních prostředků. Další metodou je rozdělení čistých nákladů na povinnosti univerzální služby mezi poskytovatele sítí a služeb elektronických komunikací. Členské státy by měly mít možnost financovat čisté náklady na různé prvky univerzální služby prostřednictvím různých mechanismů, nebo financovat čisté náklady na některé nebo všechny prvky z jednoho z uvedených mechanismů nebo kombinací obou. Přiměřený širokopásmový přístup k internetu představuje přínos nejen pro odvětví elektronických komunikací, ale rovněž pro digitální ekonomiku v širším slova smyslu a společnost jako celek. Poskytování připojení, které podporuje vysokou rychlost širokopásmového připojení, narůstajícímu počtu koncových uživatelů umožňuje těmto uživatelům využívat služby on-line, a aktivně se tak zapojit do digitální společnosti. Zajištění takových připojení na základě povinností univerzální služby slouží jak veřejnému zájmu, tak i zájmům poskytovatelů elektronických komunikací. Při výběru a koncipování mechanismů pro úhradu čistých nákladů by měly členské státy brát na uvedené skutečnosti zřetel.\n(243)\nV případě úhrady nákladů na základě rozdělení čistých nákladů na povinnost univerzální služby mezi poskytovatele sítí a služeb elektronických komunikací by měly členské státy zajistit, aby byla metoda přidělování mezi poskytovateli založena na objektivních a nediskriminačních kritériích a aby byla v souladu se zásadou proporcionality. Tato zásada nebrání členským státům, aby udělovaly výjimky novým účastníkům trhu, kteří nedosáhli významné tržní účasti. Každý mechanismus financování by měl zajistit, aby účastníci trhu přispívali pouze na financování povinností univerzální služby, a nikoli na jiné činnosti, které nejsou s plněním povinností univerzální služby přímo spojeny. Mechanismy hrazení by měly respektovat zásady práva Unie, a zejména v případě mechanismů rozdělování zásady nediskriminace a proporcionality. Každý mechanismus financování by měl zajišťovat, aby uživatelé v jednom členském státě nepřispívali na náklady poskytování univerzální služby v jiném členském státě. Čisté náklady na povinnosti univerzální služby by mělo být možné rozdělit mezi všechny nebo některé specifikované skupiny poskytovatelů. Členské státy by měly zajistit, aby mechanismy rozdělování respektovaly zásady transparentnosti, co nejmenšího narušení trhu, nediskriminace a proporcionality. Co nejmenším narušením trhu se rozumí, že by se měly příspěvky uhrazovat způsobem, který co nejvíce minimalizuje dopad finanční zátěže na koncové uživatele, například co nejširším rozložením příspěvků.\n(244)\nPoskytovatelé, kteří využívají výhod financování univerzální služby, by měli vnitrostátním regulačním orgánům poskytovat dostatečně podrobné údaje o zvláštních faktorech vyžadujících takové financování, aby byla jejich žádost odůvodněna. Systémy členských států pro výpočet nákladů a financování povinností univerzální služby by měly být oznámeny Komisi, aby ověřila slučitelnost se Smlouvou o fungování EU. Členské státy by měly zajistit skutečnou transparentnost a kontrolu nad částkami účtovanými k financování povinností univerzální služby. Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby by měl být založen na objektivní a transparentní metodice, aby bylo zajištěno nákladově nejefektivnější poskytování univerzální služby a podpořeny rovné podmínky pro účastníky trhu. K větší transparentnosti by mohlo přispět, kdyby byla metodika, která má být použita pro výpočet čistých nákladů na jednotlivé prvky univerzální služby, oznámena předem ještě před provedením výpočtu.\n(245)\nČlenským státům není dovoleno ukládat účastníkům trhu finanční příspěvky související s opatřeními, která nejsou součástí povinností univerzální služby. Jednotlivé členské státy mohou nadále libovolně ukládat zvláštní opatření (mimo rámec obsahu povinností univerzální služby) a financovat je v souladu s právem Unie, ale nikoli formou příspěvků od účastníků trhu.\n(246)\nZa účelem účinné podpory volného pohybu zboží, služeb a osob v Unii by mělo být možné využívat některé vnitrostátní číslovací zdroje, zejména některá nezeměpisná čísla, exteritoriálním způsobem, tedy mimo území členského státu, kterým bylo číslo přiděleno. S ohledem na značné riziko podvodů v souvislosti s interpersonální komunikací by toto exteritoriální využívání mělo být povoleno pouze pro účely poskytování jiných služeb elektronických komunikací, než jsou interpersonální komunikační služby. Členské státy by měly zajistit prosazování příslušných vnitrostátních právních předpisů, zejména pravidel ochrany spotřebitelů a dalších pravidel týkajících se užívání číslovacích zdrojů, bez ohledu na to, kde byla práva na užívání udělena a kde jsou v rámci Unie číslovací zdroje užívány. Členské státy mají i nadále pravomoc uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy na číslovací zdroje užívané na jejich vlastním území, a to i v případě, že byla práva udělena v jiném členském státě.\n(247)\nVnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány členských států, v nichž jsou užívány číslovací zdroje z jiného členského státu, nemají nad těmito číslovacími zdroji kontrolu. Z tohoto důvodu je vrcholně důležité, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány členského státu, které udělují práva na exteritoriálního užívání, rovněž zajistily účinnou ochranu koncových uživatelů v členských státech, kde jsou daná čísla využívána. V zájmu zajištění účinné ochrany by vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány, které udělují práva na exteritoriální užívání, měly připojit podmínky v souladu touto směrnicí ohledně dodržování pravidel ochrany spotřebitele a dalších pravidel týkajících se používání číslovacích zdrojů v členských státech, kde budou dané zdroje užívány, ze strany poskytovatele.\n(248)\nVnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány členských států, v nichž jsou číslovací zdroje užívány, by měly mít možnost požádat vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány, které udělily práva na užívání číslovacích zdrojů, o pomoc při vymáhání svých pravidel. Opatření na vymáhání pravidel přijatá vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány, které udělily práva na užívání, by měla zahrnovat odrazující sankce, v případě závažného porušení konkrétně pak v podobě odnětí práva na exteritoriální užívání číslovacích zdrojů, jež byla dotčenému podniku udělena. Požadavky na exteritoriální užívání není dotčena pravomoc členských států zablokovat v individuálních případech přístup k číslům nebo službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním. Exteritoriálním užíváním číslovacích zdrojů by neměla být dotčena pravidla Unie spojená s poskytováním roamingových služeb, včetně těch, která souvisejí s předcházením nezvyklému využívání nebo zneužívání roamingových služeb, jež podléhají regulaci maloobchodních cen a jež využívají regulovaných velkoobchodních roamingových sazeb. Členské státy by měly mít i nadále možnost uzavírat zvláštní dohody o exteritoriálním využívání číslovacích zdrojů se třetími zeměmi.\n(249)\nČlenské státy by měly prosazovat bezdrátové poskytování číslovacích zdrojů metodou OTA (over-the-air) pro usnadnění změny poskytovatele elektronických komunikací. Poskytování číslovacích zdrojů metodou OTA umožňuje přeprogramovat identifikátory komunikačních zařízení bez fyzického přístupu k těmto zařízením. Tato funkce se týká zejména služeb mezi stroji, to znamená služeb, které zahrnují automatizovaný přenos dat a informací mezi zařízeními nebo aplikacemi založenými na softwaru s omezenou lidskou interakcí nebo zcela automatizovanými. Poskytovatelé takových služeb mezi stroji nemusejí mít fyzický přístup ke svým zařízením z důvodu jejich využívání na odlehlých místech, nebo z důvodu velkého počtu zavedených zařízení nebo způsobu jejich využívání. S ohledem na rozvíjející se trh služeb mezi stroji a nových technologií by členské státy při prosazování poskytování metodou OTA měly usilovat o zajištění technologické neutrality.\n(250)\nPro podniky je nezbytný přístup k číslovacím zdrojům na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, aby si mohly konkurovat v odvětví elektronických komunikací. Členské státy by měly mít možnost udělovat práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací s ohledem na rostoucí význam čísel pro různé služby internetu věcí. Všechny prvky národních číslovacích plánů by měly být spravovány vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány, včetně kódů uzlů používaných při síťovém adresování. Pokud je třeba harmonizovat číslovací zdroje v Unii na podporu rozvoje celoevropských služeb nebo přeshraničních služeb, zejména nových služeb mezi stroji, jako jsou například propojené automobily, a pokud by nebylo možné uspokojit poptávku na základě stávajících číslovacích zdrojů, může Komise přijmout prováděcí opatření za pomoci BEREC.\n(251)\nPožadavek zveřejňovat rozhodnutí o udělení práv na užívání číslovacích zdrojů by mělo být možné splnit tím, že se tato rozhodnutí veřejně zpřístupní na internetových stránkách.\n(252)\nVzhledem ke zvláštním aspektům podávání zpráv o pohřešovaných dětech by členské státy měly nadále dodržovat závazek týkající se zajištění toho, aby dobře fungující služba pro podávání zpráv o pohřešovaných dětech byla na jejich území skutečně dostupná pod číslem „116000“. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit dosažení dostatečné úrovně kvality služeb provozovaných pod číslem „116000“.\n(253)\nSouběžně s číslem tísňové linky pro pohřešované děti „116000“ zajišťuje řada členských států pro děti rovněž přístup ke službě provozující poradenskou linku uzpůsobenou dětem, která na čísle „116111“ poskytuje pomoc dětem, které potřebují péči a ochranu. Tyto členské státy a Komise by měly zajistit, aby byli občané o existenci linky „116111“ informováni, zejména pak děti a vnitrostátní systémy ochrany dětí.\n(254)\nVnitřní trh má za následek, že koncoví uživatelé mají přístup ke všem číslům uvedeným v národních číslovacích plánech jiných členských států a přístup ke službám pomocí nezeměpisných čísel včetně služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou v rámci Unie, pokud se volaný koncový uživatel z ekonomických důvodů nerozhodl omezit přístup z určitých zeměpisných oblastí. Koncoví uživatelé by rovněž měli mít přístup k univerzálním mezinárodním bezplatným telefonním číslům (UIFN). Kromě objektivně odůvodněných případů, například při potírání podvodů nebo zneužití (například v souvislosti s některými službami se zvýšenou sazbou), kdy je číslo definováno pouze jako národní (například zkrácený národní kód), nebo kdy je to ekonomicky neuskutečnitelné, by přeshraniční přístup k číslovacím zdrojům a souvisejícím službám neměl být znemožněn. Sazby účtované stranám volajícím z oblasti mimo dotčený členský stát nemusí být stejné jako u těch stran, které volají z tohoto členského státu. Uživatelé by měli být předem úplně a jasně informováni o všech poplatcích spojených se službou bezplatného volání, například o poplatcích za mezinárodní volání u čísel dostupných přes standardní mezinárodní předvolby. Pokud poskytovatelé služeb elektronických komunikací zadržují výnosy z propojení či dalších služeb z důvodu podvodu nebo zneužívání, měly by členské státy zajistit, aby byly zadržené výnosy ze služeb pokud možno vráceny koncovým uživatelům, kteří byli příslušným podvodem nebo zneužíváním dotčeni.\n(255)\nV souladu se zásadou proporcionality by se řada ustanovení této směrnice týkajících se práv koncových uživatelů neměla vztahovat na mikropodniky, které poskytují pouze interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech. Podle judikatury Soudního dvora je definici malého a středního podniku, která zahrnuje i mikropodniky, nutno vykládat restriktivně. K tomu, aby byly zahrnuty pouze podniky, které jsou skutečně nezávislými mikropodniky, je nezbytné posoudit strukturu mikropodniků, které tvoří hospodářskou skupinu, jejíž tržní síla je větší než tržní síla mikropodniku, a zajistit, aby definice mikropodniků nebyla obcházena čistě formálními prostředky.\n(256)\nK dokončení jednotného trhu elektronických komunikací je rovněž potřeba odstranit překážky, které koncovým uživatelům brání v přeshraničním přístupu ke službám elektronických komunikací v celé Unii. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost by neměli koncovým uživatelům odmítat přístup k těmto službám nebo jej omezovat nebo je diskriminovat na základě státní příslušnosti nebo členského státu pobytu či usazení. Na základě objektivně odůvodnitelných rozdílů v nákladech a rizicích by však měla být možná diferenciace, která se neomezuje na opatření stanovená v nařízení (EU) č. 531/2012, pokud jde o zneužívání nebo nezvyklé využívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb.\n(257)\nRozdílné provádění pravidel ochrany koncových uživatelů vytvořilo značné překážky pro vnitřní trh, které mají dopad jak na poskytovatele služeb elektronických komunikací, tak na konečné uživatele. Tyto překážky by měly být omezeny tím, že bude možné používat stejná pravidla zajišťující jednotnou úroveň ochrany v celé Unii. Přesná a úplná harmonizace práv koncových uživatelů zahrnutých do působnosti této směrnice by měla výrazně zvýšit právní jistotu koncových uživatelů i poskytovatelů služeb elektronických komunikací a měla by značně snížit překážky pro vstup na trh a zbytečné zatížení související s dodržováním pravidel v důsledku jejich roztříštěnosti. Úplná harmonizace napomůže překonání překážek fungování vnitřního trhu, které jsou důsledkem takových vnitrostátních ustanovení týkajících se práv koncových uživatelů, jež zároveň chrání vnitrostátní poskytovatele služeb před konkurencí z jiných členských států. Aby bylo dosaženo vysoké jednotné úrovně ochrany, mělo by být několik ustanovení týkajících se práv koncových uživatelů v této směrnici na základě osvědčených postupů v členských státech přiměřeným způsobem posíleno. Úplná harmonizace práv koncových uživatelů zvýší jejich důvěru ve vnitřní trh, jelikož budou při užívání služeb elektronických komunikací využívat výhod plynoucích ze stejně vysoké míry ochrany nejen ve svém členském státě, ale rovněž během pobytu, zaměstnání či cestování v jiných členských státech. Úplná harmonizace by se měla týkat pouze záležitostí, na které se vztahují ustanovení této směrnice o právech koncových uživatelů. Neměly by jí tudíž být dotčeny vnitrostátní právní předpisy upravující ty aspekty ochrany koncových uživatelů včetně některých aspektů opatření pro transparentnost, na něž se tato ustanovení nevztahují. Například opatření související s povinnostmi v oblasti transparentnosti, na něž se tato směrnice nevztahuje, by měla být považována za slučitelná se zásadou úplné harmonizace, zatímco dodatečné požadavky týkající se otázek transparentnosti, na něž se tato směrnice vztahuje, jako je například zveřejňování informací, by měly být požadovány za neslučitelné. Kromě toho by členské státy měly mít možnost zachovat v platnosti či zavést vnitrostátní ustanovení týkající se aspektů, jež tato směrnice výslovně neupravuje, a to zejména za účelem řešení nově se objevujících otázek.\n(258)\nSmlouvy jsou pro koncové uživatele důležitým nástrojem k zajištění transparentnosti informací a právní jistoty. Většina poskytovatelů služeb v konkurenčním prostředí bude uzavírat smlouvy se svými zákazníky z důvodů obchodní potřebnosti. Kromě této směrnice se na transakce se spotřebitelem, které se týkají sítí a služeb elektronických komunikací, použijí požadavky stávajících právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele vztahující se na smlouvy, zejména směrnice Rady 93/13/EHS (37) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (38). To, že jsou do této směrnice zahrnuty požadavky na informace, které mohou být požadovány také podle směrnice 2011/83/EU, by nemělo vést k duplicitnímu uvádění informací v rámci předsmluvních a smluvních dokumentů. Mělo by se mít za to, že poskytováním příslušných informací podle této směrnice, včetně případných preskriptivnějších či podrobnějších požadavků na informace, jsou splněny rovněž odpovídající požadavky podle směrnice 2011/83/EU.\n(259)\nNěkterá z ustanovení o ochraně konečného uživatele, která se vztahují a priori pouze na spotřebitele, tedy ustanovení o smluvních informacích, o maximální délce trvání smlouvy a o balíčcích, by měla být prospěšná nejen pro spotřebitele, nýbrž i pro mikropodniky a malé podniky a pro neziskové organizace, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu. Vyjednávací pozice těchto kategorií podniků a organizací je srovnatelná s pozicí spotřebitelů, a tyto podniky by proto měly požívat stejné úrovně ochrany, ledaže se těchto práv výslovně zřeknou. Povinnosti týkající se smluvních informací stanovené touto směrnicí, včetně povinností stanovených směrnicí 2011/83/EU, na něž se v této směrnici odkazuje, by měly platit bez ohledu na to, zda je provedena jakákoli platba, a bez ohledu na výši platby, kterou má zákazník provést. Povinnosti týkající se smluvních informací, včetně povinností stanovených ve směrnici 2011/83/EU, by se měly automaticky vztahovat na mikropodniky, malé podniky a neziskové organizace, ledaže tyto podniky a organizace upřednostňují vyjednání individuálních smluvních podmínek s poskytovateli služeb elektronických komunikací. Na rozdíl od mikropodniků, malých podniků a neziskových organizací mají větší podniky obvykle větší vyjednávací sílu, a proto nejsou odkázány na stejné požadavky na smluvní informace jako spotřebitelé. Další ustanovení, například ustanovení o přenositelnosti čísla, která jsou důležitá rovněž pro větší podniky, by měla i nadále platit pro všechny koncové uživatele. Neziskové organizace jsou právnické osoby, které pro své vlastníky či členy nevytvářejí zisk. Neziskovými organizacemi jsou obvykle charitativní organizace nebo jiné typy organizací veřejného zájmu. Vzhledem ke srovnatelné situaci je legitimní přistupovat k těmto organizacím v rámci této směrnice stejným způsobem jako k mikropodnikům a malým podnikům, pokud jde o práva koncových uživatelů.\n(260)\nSpecifika odvětví elektronických komunikací vyžadují kromě horizontálních smluvních pravidel i omezený počet dodatečných ustanovení na ochranu koncových uživatelů. Koncoví uživatelé by měli být informováni mimo jiné o veškerých nabízených úrovních kvality služeb, podmínkách propagačních akcí a ukončení smlouvy, platných plánech sazeb a sazbách za služby, na které se vztahují zvláštní cenové podmínky. Tyto informace jsou relevantní pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji. Aniž jsou dotčena platná pravidla o ochraně osobních údajů, poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací by neměli podléhat povinnostem týkajícím se požadavků na informace v případě smluv, pokud daný poskytovatel a přidružené společnosti nebo osoby nedostávají žádnou odměnu přímo nebo nepřímo spojenou s poskytováním služeb elektronických komunikací, jako je tomu v případě vysoké školy poskytující návštěvníkům bezplatný přístup ke své síti Wi-Fi ve svých prostorách bez nároku na odměnu, a to ani ve formě platby od uživatelů, ani prostřednictvím zisků z reklamy.\n(261)\nAby koncoví uživatelé mohli učinit informovanou volbu, je zásadně důležité, aby požadované příslušné informace byly poskytnuty před uzavřením smlouvy, aby byly jasně a srozumitelně formulovány a aby byly obsaženy na trvalém nosiči, nebo není-li to možné a aniž je dotčena definice trvalého nosiče stanovená ve směrnici 2011/83/EU, v dokumentu, jejž poskytovatel zpřístupní a informuje o něm uživatele a jejž lze snadno stáhnout, otevřít a přečíst na zařízeních, která spotřebitelé běžně používají. V zájmu usnadnění volby by poskytovatelé také měli předkládat shrnutí základních smluvních podmínek. Pro lepší srovnatelnost a v zájmu snížení nákladů na dodržování povinností by měla Komise po konzultaci se BEREC přijmout vzor tohoto shrnutí smlouvy. Předsmluvně poskytované informace a shrnutí smlouvy za využití uvedeného vzoru by měly být nedílnou součástí konečné smlouvy. Shrnutí smlouvy by mělo být stručné a snadno čitelné a rozsahem by v ideálním případě nemělo přesahovat délku jedné strany formátu A4 nebo v případě, že součástí balíčku v rámci jedné smlouvy je více různých služeb, délku nejvýše tří stran formátu A4.\n(262)\nPo přijetí nařízení (EU) 2015/2120 se ustanovení této směrnice, která se týkají podmínek omezování přístupu ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, jakož i informací o formování provozu („traffic shaping“), stala bezpředmětnými a měla by být zrušena.\n(263)\nPokud jde o koncová zařízení, ve smlouvě se zákazníkem by měly být uvedeny informace o veškerých podmínkách, které poskytovatel klade na užívání těchto zařízení, jako je zablokování SIM karty u mobilních přístrojů, pokud takové podmínky nejsou vnitrostátním právem zakázány, a o veškerých poplatcích při ukončení smlouvy před nebo po uplynutí sjednané doby platnosti, včetně nákladů v případě, že si zákazník přeje zařízení ponechat. Pokud se koncový uživatel rozhodne ponechat si koncové zařízení, které bylo v okamžiku uzavření smlouvy součástí balíčku, případná náhrada by neměla překročit hodnotu tohoto zařízení pro rata temporis vyčíslenou na základě jeho hodnoty v okamžiku uzavření smlouvy nebo části poplatků za služby, kterou zbývá do ukončení smlouvy uhradit, podle toho, která z těchto dvou částek je nižší. Členské státy by měly mít možnost zvolit jiné metody výpočtu výše náhrady, je-li tato výše stejná nebo nižší než náhrada vypočítaná uvedeným způsobem. Poskytovatel by měl nejpozději v okamžiku vyplacení této náhrady bezplatně odstranit jakékoli omezení týkající se využívání koncového zařízení v jiných sítích.\n(264)\nAniž by byla dotčena základní povinnost poskytovatele týkající se bezpečnosti vyplývající z této směrnice, ve smlouvě by mělo být uvedeno, jaký typ opatření by poskytovatel učinil v případě bezpečnostního incidentu nebo při zjištění hrozby nebo zranitelnosti. Kromě toho by ve smlouvě měla být upřesněna veškerá ujednání o odškodnění a úhradě, která jsou k dispozici v případě, že poskytovatel na bezpečnostní incident nereaguje odpovídajícím způsobem, což zahrnuje i případ bezpečnostního incidentu oznámeného poskytovali, ke kterému dojde v důsledku známých bezpečnostních slabin softwaru či hardwaru, pro něž výrobce či vývojář vydal bezpečnostní opravu, kterou však poskytovatel služeb nepoužil, ani pro ně nepřijal žádné jiné vhodné protiopatření.\n(265)\nKlíčovým prvkem na konkurenčních trzích s několika poskytovateli nabízejícími služby je pro spotřebitele dostupnost transparentních, aktuálních a srovnatelných informací o nabídkách a službách. Koncoví uživatelé by měli mít možnost snadného porovnání cen různých služeb nabízených na trhu na základě informací o cenách zveřejňovaných ve snadno dostupné formě. Aby bylo koncovým uživatelům umožněno ceny a služby snadno porovnávat, měly by příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mít možnost požadovat od poskytovatelů služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb větší transparentnost ohledně informací (včetně sazeb, kvality služeb, podmínek týkajících se dodaných koncových nařízení a dalších vhodných údajů). Jakékoli takové požadavky by měly náležitě zohledňovat charakteristiky těchto sítí nebo služeb. Měly by rovněž zajistit, aby třetí osoby měly právo bezplatně využívat veřejně dostupné informace zveřejňované těmito podniky za účelem poskytování srovnávacích nástrojů.\n(266)\nKoncoví uživatelé si často nejsou vědomi nákladů svého spotřebitelského chování nebo mají problémy s odhadem spotřebovaného objemu času nebo dat při využívání služeb elektronických komunikací. Je důležité poskytnout koncovým uživatelům možnost včas sledovat svou spotřebu, aby se zvýšila transparentnost a aby koncoví uživatelé měli nad svým rozpočtem v oblasti komunikací lepší kontrolu. Kromě toho by členské státy měly mít možnost zachovat nebo zavést ustanovení o omezeních spotřeby, která chrání koncové uživatele před neočekávanou výší fakturované částky, a to i pokud jde o služby se zvýšenou sazbou a další služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky. Příslušné orgány tak mohou vyžadovat, aby informace o těchto cenách byly poskytovány dříve než služby samotné, aniž by současně byla dotčena možnost, že členské státy v zájmu zajištění účinné ochrany koncových uživatelů zachovají či zavedou obecné povinnosti týkající se služeb se zvýšenou sazbou.\n(267)\nNezávislé srovnávací nástroje, jako jsou internetové stránky, jsou pro koncové uživatele účinným prostředkem k posouzení výhod různých poskytovatelů služeb přístupu k internetu a interpersonálních komunikačních služeb v případech, kdy jsou tyto služby poskytovány za přímou peněžní platbu, ať již opakovanou, nebo založenou na spotřebě, a k získání nestranných informací, zejména srovnáním cen, sazeb a parametrů kvality na jednom místě. Tyto nástroje by měly být na poskytovatelích služeb z provozního hlediska nezávislé a neměly by žádného poskytovatele služeb upřednostňovat ve výsledcích vyhledávání. Tyto nástroje by měly usilovat o to, aby jimi poskytované informace byly jasné a stručné a zároveň úplné a komplexní. Měly by rovněž mít za cíl zahrnovat co nejširší možnou škálu nabídek, aby poskytovaly reprezentativní přehled a pokryly významnou část trhu. Informace prezentované na takových nástrojích by měly být důvěryhodné, nestranné a transparentní. Koncoví uživatelé by měli být o dostupnosti takových nástrojů informováni. Členské státy by měly zajistit, aby koncoví uživatelé měli bezplatný přístup nejméně k jednomu takovému nástroji na svém příslušném území. Existuje-li v členském státě pouze jeden nástroj a tento nástroj ukončí provoz nebo přestane splňovat kritéria kvality, měl by členský stát zajistit, aby koncoví uživatelé měli na vnitrostátní úrovni v přiměřené době přístup k jinému srovnávacímu nástroji.\n(268)\nNezávislé srovnávací nástroje mohou být provozovány soukromými podniky nebo příslušnými orgány nebo v jejich zastoupení, měly by nicméně fungovat v souladu s vymezenými kritérii kvality, včetně požadavku poskytovat podrobné informace o jejich majitelích, poskytovat přesné a aktuální informace, uvádět čas poslední aktualizace, stanovit jasná, objektivní kritéria, z nichž bude srovnání vycházet, a zahrnovat širokou škálu nabídek, které pokrývají významnou část trhu. Členské státy by měly mít možnost stanovit, jak často musí provést přezkum srovnávacích nástrojů a aktualizovat informace, které koncovým uživatelům poskytují, přičemž je třeba zohlednit, jak často poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb obecně aktualizují své informace o sazbách a o kvalitě.\n(269)\nAby bylo možné řešit otázky veřejného zájmu v souvislosti s používáním služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech a zároveň podporovat ochranu práv a svobod jiných osob, členské státy by měly mít možnost vypracovávat a šířit informace ve veřejném zájmu týkající se užívání takových služeb nebo šíření těchto informací zajišťovat s pomocí poskytovatelů uvedených služeb. Mělo by být možné, aby součástí těchto informací byly informace ve veřejném zájmu týkající se nejběžnějšího porušování práv a jeho právních důsledků, například porušování autorských práv, jiných nedovolených způsobů použití a šíření škodlivého obsahu a informace o způsobech ochrany před ohrožením osobní bezpečnosti, například v důsledku zveřejnění osobních informací za určitých okolností, a před ohrožením soukromí a osobních údajů, a dostupnost uživatelsky přívětivého a konfigurovatelného softwaru nebo softwarových možností umožňujících ochranu dětí nebo zranitelných osob. Poskytování těchto informací lze koordinovat postupem spolupráce podle této směrnice. Tyto informace ve veřejném zájmu by měly být aktualizovány, kdykoli to bude nutné, a měly by být poskytovány snadno srozumitelnou formou, podle rozhodnutí jednotlivých členských států, a měly by být dostupné na internetových stránkách vnitrostátních orgánů. Členské státy by měly mít možnost poskytovatelům služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech uložit, aby tyto standardizované informace šířili mezi všemi svými zákazníky způsobem, jejž vnitrostátní veřejné orgány považují za vhodný. Šíření těchto informací by však nemělo pro poskytovatele představovat nadměrné zatížení. Pokud tomu tak je, členské státy by měly vyžadovat, aby se šíření těchto informací uskutečňovalo prostředky, které poskytovatelé využívají při komunikaci s koncovými uživateli v rámci běžného obchodního styku.\n(270)\nPokud v právních předpisech Unie chybí příslušná pravidla, posuzuje se zákonnost nebo škodlivost obsahu, aplikací a služeb podle vnitrostátního hmotného a procesního práva. Rozhodovat v souladu s náležitým postupem o tom, zda obsah, aplikace nebo služby jsou zákonné či škodlivé, je úkolem členských států, a nikoli poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací. Touto směrnicí a směrnicí 2002/58/ES není dotčena směrnice 2000/31/ES, která mimo jiné obsahuje pravidlo „prostého přenosu“ vztahující se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jejichž definice je v ní obsažena.\n(271)\nVnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány, nebo případně jiné příslušné orgány v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány by měly být zmocněny sledovat kvalitu služeb a systematicky shromažďovat informace o kvalitě služeb nabízených poskytovateli služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, pokud jsou tito poskytovatelé s to nabízet minimální úrovně kvality služeb, a to buď prostřednictvím kontroly přinejmenším některých prvků sítě, nebo na základě dohody o úrovni služeb uzavřené za tímto účelem, včetně kvality služeb poskytovaných koncovým uživatelům se zdravotním postižením. Tyto informace by měly být shromažďovány podle kritérií, která umožňují srovnávání mezi poskytovateli služeb a mezi členskými státy. Lze předpokládat, že poskytovatelé těchto služeb elektronických komunikací působící v konkurenčním prostředí zpřístupňují veřejnosti z důvodů obchodních výhod o svých službách přiměřené a aktuální informace. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány, nebo případně jiné příslušné orgány v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány by měly být přesto schopny vyžadovat zveřejňování takových informací, pokud se ukáže, že takové informace nejsou ve skutečnosti veřejnosti dostupné. Závisí-li kvalita veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb na jakýchkoli vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti, vnitrostátní regulační orgány by v koordinaci s jinými příslušnými orgány měly mít možnost požadovat od poskytovatelů daných služeb, aby o této skutečnosti informovali své spotřebitele.\n(272)\nVnitrostátní regulační orgány by v koordinaci s jinými příslušnými orgány měly rovněž stanovit metody měření, které mají poskytovatelé služeb používat pro lepší srovnatelnost poskytovaných údajů. Pro lepší srovnatelnost v celé Unii a snížení nákladů na dodržování povinností by BEREC mělo přijmout pokyny k příslušným parametrům kvality služeb, které by vnitrostátní regulační orgány měly v koordinaci s jinými příslušnými orgány v nejvyšší možné míře zohlednit.\n(273)\nAby bylo možno plně využívat výhod konkurenčního prostředí, měli by spotřebitelé mít při výběru k dispozici všechny informace a možnost měnit poskytovatele, pokud je to v jejich nejlepším zájmu. Je nezbytné zajistit, aby tak mohli činit bez právních, technických či praktických překážek, jež mohou zahrnovat smluvní podmínky, postupy či poplatky. To nevylučuje možnost, aby poskytovatelé ve spotřebitelských smlouvách stanovily přiměřenou minimální dobu platnosti smlouvy v délce až 24 měsíců. Členské státy by nicméně měly mít možnost zachovat nebo zavést ustanovení stanovující kratší maximální dobu a umožnit spotřebitelům změnit své plány sazeb nebo ukončit smlouvu v průběhu smluvního období, aniž by jim vznikly dodatečné náklady, a to s ohledem na vnitrostátní podmínky, jako je například úroveň hospodářské soutěže a stabilita investic do sítí. Nezávisle na smlouvě o službách elektronických komunikací mohou spotřebitelé upřednostnit prodloužení lhůty pro úhradu fyzického připojení a využívat ji. Tyto závazky spotřebitelů mohou být důležitým faktorem pro usnadnění zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou až do prostor koncových uživatelů nebo v jejich blízkosti, a to i prostřednictvím systémů agregace poptávky, které umožní investorům snížit počáteční rizika při jejich zavádění. Práva spotřebitelů měnit poskytovatele služeb elektronických komunikací, jak stanoví tato směrnice, by však neměla být omezena lhůtami pro úhradu obsaženými ve smlouvách o fyzickém připojení a tyto smlouvy by neměly zahrnovat koncová zařízení nebo zařízení pro přístup k internetu, jako jsou telefony, routery a modemy. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení se subjekty, včetně operátorů, které financují zavedení fyzického připojení s velmi vysokou kapacitou do prostor koncového uživatele, a to i v případech, kdy je toto financování realizováno prostřednictvím splátkové smlouvy.\n(274)\nSmlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací mohou být rovněž automaticky prodlužovány. V takových případech by koncoví uživatelé měli mít možnost svou smlouvu ukončit po vypršení doby trvání smlouvy, aniž by jim vznikly jakékoli náklady.\n(275)\nJakékoli změny smluvních podmínek navržené poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jež nejsou ve prospěch koncových uživatelů, například v souvislosti s poplatky, sazbami, omezením objemu dat, rychlostí přenosu dat, pokrytím nebo zpracováním osobních údajů, by měly být považovány za oprávněný důvod k ukončení smlouvy ze strany koncového uživatele, aniž by mu vznikly jakékoli náklady, a to i v případě, že jsou tyto změny spojeny s určitými přínosy. Jakákoli změna smluvních podmínek ze strany poskytovatele by tudíž měla koncového uživatele opravňovat k ukončení smlouvy, ledaže je každá taková změna pro koncového uživatele sama o sobě přínosná nebo se jedná o změny čistě administrativní povahy (například změna adresy poskytovatele) a nemají na koncového uživatele žádný negativní dopad nebo jsou změny vyžadovány výlučně v důsledku legislativních či regulačních změn, jako jsou například nové požadavky na smluvní informace uložené unijními či vnitrostátními právními předpisy. O tom, zda je určitá změna pro uživatele pouze přínosná, by se mělo rozhodovat na základě objektivních kritérií. Právo na ukončení smlouvy by koncovému uživateli nemělo být přiznáno pouze za předpokladu, že je poskytovatel s to prokázat, že veškeré změny smlouvy jsou pro koncového uživatele pouze přínosné nebo že se jedná o změny čistě administrativní povahy, které nemají na koncového uživatele žádný negativní dopad.\n(276)\nJakékoli změny smluvních podmínek by měly být koncovým uživatelům oznámeny na trvalém nosiči. Jiní koncoví uživatelé než spotřebitelé, mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace by práv na ukončení smlouvy v případě její změny neměli požívat, pokud se jedná o přenosové služby používané pro služby komunikace mezi stroji. Členské státy by měly mít možnost ve věci ukončení smlouvy stanovit zvláštní ochranná opatření pro koncové uživatele, pokud koncoví uživatelé změní místo svého pobytu. Ustanoveními o ukončení smlouvy by neměla být dotčena jiná ustanovení unijních či vnitrostátních právních předpisů týkající se důvodů, na jejichž základě může poskytovatel služby nebo koncový uživatel smlouvu ukončit nebo změnit smluvní podmínky.\n(277)\nMožnost měnit poskytovatele je klíčovým předpokladem účinné hospodářské soutěže v konkurenčním prostředí. Dostupnost transparentních, přesných a včasných informací týkajících se změny by měla zvýšit důvěru koncových uživatelů ve změnu a vybídnout je k tomu, aby se stali aktivními účastníky hospodářské soutěže. Poskytovatelé služeb by měli zajistit kontinuitu služeb tak, aby koncoví uživatelé měli možnost změnit poskytovatele, aniž by jim hrozilo přerušení služby, a je-li to z technického hlediska proveditelné, umožnit změnu k datu, o které koncoví uživatelé požádají.\n(278)\nPřenositelnost čísel je klíčovým faktorem usnadňujícím možnost výběru spotřebitelů a účinnou hospodářskou soutěž na konkurenčních trzích elektronických komunikací. Koncový uživatel, který o ni požádá, by měl mít možnost ponechat si svá čísla bez ohledu na poskytovatele služby a po omezenou dobu, kdy přechází od jednoho poskytovatele služby k druhému. Na poskytování této přenositelnosti mezi přípojkami k veřejné telefonní síti v pevných nebo jiných než pevných místech se tato směrnice nevztahuje. Členské státy by však měly mít možnost uplatňovat ustanovení pro přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevných místech a mobilními sítěmi.\n(279)\nDopad přenositelnosti čísel je značně posílen, pokud existují transparentní informace o sazbách, a to jak pro koncové uživatele, kteří přenášejí svá čísla, tak i pro koncové uživatele, kteří volají účastníky, kteří svá čísla přenesli. Vnitrostátní regulační orgány by, je-li to proveditelné, měly usnadnit odpovídající transparentnost sazeb jako součást zavádění přenositelnosti čísel.\n(280)\nPři zabezpečení nákladově orientovaného stanovování cen za propojení související s přenositelností čísel by vnitrostátní regulační orgány měly mít také možnost brát v úvahu ceny na srovnatelných trzích.\n(281)\nPřenositelnost čísla zásadně usnadňuje volbu na straně spotřebitelů a efektivní hospodářskou soutěž na konkurenčních trzích elektronických komunikací a měla by být prováděna v nejkratší možné lhůtě tak, aby bylo telefonní číslo aktivováno a funkční do jednoho pracovního dne a koncový uživatel neztratil službu s číslem spojenou na déle než na jeden pracovní den od dohodnutého data. Právo na přenos čísla by mělo být přiznáno koncovému uživateli, který má s poskytovatelem příslušnou smlouvu (předplacenou nebo tarifní). V zájmu poskytování všech služeb na jednom místě, což by koncovému uživateli umožnilo zajištění hladkého přechodu od jednoho poskytovatele k jinému, by postup změny měl provést přejímající poskytovatel služeb elektronických komunikací pro veřejnost. Vnitrostátní regulační orgány nebo případně jiné příslušné orgány by měly mít možnost stanovit globální postup pro změnu poskytovatele a pro přenesení čísel, a to s přihlédnutím k vnitrostátním předpisům týkajícím se smluv a k technické proveditelnosti. Je-li to možné, měl by tento postup zahrnovat požadavek, aby byl převod dokončen metodou OTA („over-the-air“), ledaže si to koncový uživatel nepřeje. Zkušenost v některých členských státech prokázala, že existuje riziko, že koncoví uživatelé mohou být přepojeni, aniž by k tomu dali svůj souhlas. Ačkoli by tuto záležitost měly v prvé řadě řešit donucovací orgány, měly by být členské státy oprávněny zavést pro proces přepojení minimální přiměřená opatření, která jsou nezbytná pro minimalizaci takových rizik a k zajištění ochrany koncových uživatelů během celého procesu přepojení, a to včetně přiměřených sankcí. Tato opatření by však neměla snížit atraktivitu tohoto procesu pro koncové uživatele. Smluvní podmínky by neměly právo na přenos čísel omezovat.\n(282)\nAby bylo zajištěno, že změna poskytovatele a přenos čísla proběhnou ve lhůtách stanovených touto směrnicí, měly by členské státy upravit jednoduché a včasné odškodnění pro koncové uživatele ze stran poskytovatelů v případě nedodržení dohody mezi poskytovatelem a koncovým uživatelem. Tato opatření by měla být úměrná délce prodlení, s nímž byly podmínky dohody splněny. Koncoví uživatelé by měli být odškodněni přinejmenším za prodlení v aktivaci služby či přenosu čísla nebo za ztrátu služby, přesahuje-li takové prodlení či ztráta služby délku jednoho pracovního dne, a dále v případech, kdy poskytovatelé nedodrží dojednané termíny pro realizaci servisu či instalace. Doplňující odškodnění by mohlo probíhat rovněž ve formě automatického snížení úhrady v případě, kdy předávající poskytovatel musí nadále poskytovat své služby až do doby, kdy jsou aktivovány služby přijímajícího poskytovatele.\n(283)\nStále rozšířenější jsou balíčky zahrnující alespoň službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech a další službu, jako jsou veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, lineární rozhlasové a televizní vysílání a služby komunikace mezi stroji nebo koncová zařízení, a staly se důležitým prvkem hospodářské soutěže. Pro účely této směrnice se má za to, že balíček existuje v situacích, kdy jsou jednotlivé prvky balíčku poskytovány či prodávány týmž poskytovatelem v rámci jedné smlouvy nebo na základě úzce související nebo spojené smlouvy. Ačkoli balíčky často poskytují spotřebitelům výhody, mohou přinášet komplikace či náklady při změně poskytovatele a zvyšují riziko smluvních závazků znemožňujících změnu poskytovatele. Pokud se na různé služby a koncová zařízení v rámci balíčku vztahují odlišná pravidla pro ukončení smlouvy a změnu poskytovatele nebo pro smluvní závazky ohledně získání koncových zařízení, je spotřebitelům prakticky bráněno ve změně na konkurenční nabídku, ať už pro celý balíček, nebo jeho část, čímž jsou omezována jejich práva stanovená touto směrnicí. Některá zásadní ustanovení této směrnice, která se týkají informací ve shrnutí smlouvy, transparentnosti, trvání a ukončení smlouvy a změny poskytovatele, by proto měla platit pro všechny prvky balíčku včetně koncových zařízení, dalších služeb, jako jsou digitální obsah nebo digitální služby, a služeb elektronických komunikací, které oblast působnosti uvedených ustanovení přímo nezahrnuje. Veškeré povinnosti koncových uživatelů vztahující se podle této směrnice na určitou službu elektronických komunikací poskytovanou či prodávanou samostatně by se na tuto službu měly vztahovat rovněž v případě, že je součástí balíčku přinejmenším spolu se službou přístupu k internetu nebo s veřejně dostupnou interpersonální komunikační službou založenou na číslech. Další smluvní záležitosti, jako jsou nápravná opatření v případě nesouladu se smlouvou, by se měly řídit pravidly platnými pro příslušné prvky balíčku, například pravidly pro smlouvy na prodej zboží nebo poskytování digitálního obsahu. Z práva na ukončení jakéhokoli prvku balíčku, jenž obsahuje přinejmenším službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službou založenou na číslech, před dohodnutou smluvní lhůtou z důvodu nesouladu nebo nedodání by však mělo pro spotřebitele vyplývat právo na ukončení všech prvků daného balíčku. V zájmu zachování jejich možnosti snadno změnit poskytovatele by spotřebitelé neměli být nuceni setrvat u jednoho poskytovatele tím, že se původní doba trvání smlouvy de facto smluvně prodlouží.\n(284)\nPoskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech mají povinnost zajistit přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Za výjimečných okolností, konkrétně v důsledku technické neproveditelnosti, nemusejí být schopni poskytovat přístup k tísňovým službám nebo informacím o místě, kde se volající nachází, nebo ani jednu z těchto služeb. V takových případech by své zákazníky měli náležitě informovat ve smlouvě. Tito poskytovatelé by svým zákazníkům měli v první smlouvě a při jakýchkoli změnách v poskytování přístupu k tísňovým službám poskytnout srozumitelné a transparentní informace, například na fakturách, a aktualizovat je. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o jakýchkoli omezeních týkajících se územního pokrytí, vyplývající z plánovaných technických parametrů provozu komunikační služby a dostupné infrastruktury. Pokud služba není poskytována prostřednictvím připojení, které je spravováno tak, aby zaručilo určitou kvalitu služeb, měly by být sdělovány rovněž údaje o míře spolehlivosti přístupu a spolehlivosti informací o místě, kde se volající nachází, v porovnání se službou, která je poskytována prostřednictvím takového připojení, s ohledem na současné technické normy a normy kvality a na parametry kvality služby stanovené podle této směrnice.\n(285)\nKoncoví uživatelé by měli mít přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace bezplatně a bez použití jakýchkoli platebních prostředků, z libovolného zařízení, které umožňuje interpersonální komunikační služby založené na číslech, a to i v případě využívání roamingových služeb v členském státě. Tísňové komunikace jsou prostředky komunikace, které nezahrnují pouze hlasové komunikační služby, ale rovněž textové zprávy, přenos zpráv, videohovory a jiné typy komunikace, například text v reálném čase, totální konverzační služby a přenosové služby. Členské státy by měly mít možnost s přihlédnutím ke kapacitám a technickému vybavení center tísňové komunikace (PSAP) rozhodnout, které interpersonální komunikační služby založené na číslech jsou vhodné pro tísňové služby, včetně možnosti zúžit tyto varianty na hlasové komunikační služby a jejich ekvivalent pro koncové uživatele se zdravotním postižením, nebo na základě dohody s vnitrostátními centry PSAP doplnit další varianty. Tísňová komunikace může být aktivována v zastoupení osoby prostřednictvím palubního systému tísňového volání eCall, jak je vymezen nařízením (EU) 2015/758.\n(286)\nČlenské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytovali spolehlivý a přesný přístup k tísňovým službám, při zohlednění vnitrostátních specifikací a kritérií a kapacit vnitrostátních center PSAP. Členské státy by měly zvážit schopnost center PSAP zajišťovat tísňovou komunikaci ve více než jednom jazyce. Pokud interpersonální komunikační služba založená na číslech není poskytována prostřednictvím připojení, které je spravováno tak, aby zaručilo určitou kvalitu služeb, nemusí být poskytovatel služby schopen zajistit, aby tísňová volání uskutečňovaná prostřednictvím jeho služby bylo směrováno do nejvhodnějšího centra PSAP se stejnou spolehlivostí. Pro takové poskytovatele nezávislé na sítích, tedy poskytovatele, kteří nejsou integrováni s poskytovatelem veřejné sítě elektronických komunikací, nemusí být poskytování informací o místě, kde se volající nachází, vždy technicky proveditelné. Členské státy by měly zajistit, aby normy zajišťující přesné a spolehlivé směrování na služby tísňového volání a spojení s nimi byly provedeny co nejdříve, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří jsou nezávislí na sítích, mohli plnit své povinnosti související s přístupem k tísňovým službám a informacím o místě, kde se volající nachází, na úrovni srovnatelné s úrovní vyžadovanou od jiných poskytovatelů takových komunikačních služeb. Pokud tyto normy a související systémy PSAP nejsou dosud zavedeny, mělo by být od interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, které jsou nezávislé na sítích, vyžadováno, aby poskytovaly přístup k tísňovým službám pouze způsobem, které je technicky proveditelný či hospodářsky únosný. Členský stát může například pověřit přijímáním tísňové komunikace jedno ústřední centrum PSAP. Tito poskytovatelé by měli nicméně koncové uživatele informovat, pokud není podporován přístup k jednotnému evropskému tísňovému číslu 112 nebo k informacím o místě, kde se volající nachází.\n(287)\nV zájmu zlepšení podávání zpráv a měření výkonnosti ze strany členských států, pokud jde o přijímání a vyřizování tísňových volání, by Komise měla každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o účinnosti provádění jednotného evropského tísňového čísla 112.\n(288)\nČlenské státy by měly přijmout zvláštní opatření a zajistit, aby služby tísňového volání včetně jednotného evropského tísňového čísla 112 byly stejně dostupné i pro koncové uživatele se zdravotním postižením, zejména pro uživatele neslyšící, s poruchou sluchu, s poruchou řeči a hluchoslepé, a aby byly v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Tato opatření by mohla zahrnovat poskytnutí zvláštních koncových zařízení pro koncové uživatele se zdravotním postižením, pokud pro ně jiné způsoby komunikace nejsou vhodné.\n(289)\nJe důležité zvýšit informovanost o jednotném evropském tísňovém čísle 112, aby se zlepšila úroveň ochrany a bezpečnosti občanů cestujících po Unii. Občané, kteří cestují do jiného členského státu, by proto měli být zejména prostřednictvím upozornění na mezinárodních autobusových nádražích, vlakových nádražích, v přístavech a na letištích a dále v telefonních seznamech, v informačních materiálech a vyúčtování pro koncové uživatele informováni o tom, že jednotné evropské tísňové číslo 112 mohou používat jako jednotné číslo tísňového volání v celé Unii. Ačkoli je poskytování těchto informací v prvé řadě povinností členských států, Komise by měla nadále podporovat a doplňovat iniciativy členských států na zvýšení informovanosti veřejnosti o jednotném evropském tísňovém čísle 112 a její míru pravidelně hodnotit.\n(290)\nInformace o tom, kde se volající nachází, vztahující se na všechny tísňové komunikace zvyšují úroveň ochrany a bezpečnosti koncových uživatelů a napomáhají tísňovým službám při plnění jejich povinností za předpokladu, že vnitrostátní systém center PSAP zaručí předání tísňové komunikace a s ní spojených údajů dotyčným tísňovým službám. Přijetí a využití informací o místě, kde se volající nachází, mezi něž patří informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě sítě, a jsou-li dostupné, rovněž podrobnější informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě telefonního přístroje, by mělo být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie pro zpracování osobních údajů a bezpečnostními opatřeními. Podniky, které poskytují lokalizaci na základě sítí, by měly tísňovým službám poskytovat informace o tom, kde se volající nachází, okamžitě po přepojení tohoto volání příslušné službě a bez ohledu na použitou technologii. Technologie lokalizace pomocí telefonu se však ukázaly být značně přesnější a nákladově efektivnější díky dostupnosti údajů poskytovaných evropskou službou pro pokrytí geostacionární navigací a družicovým systémem Galileo a dalšími globálními navigačními družicovými systémy, jakož i údajů o sítích Wi-Fi. Informace o tom, kde se volající nachází, získané na základě telefonu by proto měly doplňovat informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě sítí i v případě, že je lokalizace pomocí telefonu být dostupná až po zahájení tísňové komunikace. Členské státy by měly zajistit, aby informace o tom, kde se volající nachází, získané na základě telefonu byly v případě, že jsou dostupné, zpřístupněny nejvhodnějšímu centru PSAP. To nemusí být vždy proveditelné, například není-li místo, kde se volající nachází, dohledatelné pomocí telefonu nebo prostřednictvím použité interpersonální komunikační služby nebo nelze-li potřebné informace získat z technických důvodů. Členské státy by měly dále zajistit, aby v případě, že je to proveditelné, mohla centra PSAP informace o tom, kde se volající nachází, získat a spravovat. Zjištění a přenos informací o místě, kde se volající nachází, by mělo být bezplatné jak pro koncového uživatele, tak pro orgán vedoucí tísňovou komunikaci bez ohledu na způsob zjištění, například prostřednictvím telefonu nebo sítě, a bez ohledu na způsob přenosu například hlasovým kanálem, prostřednictvím textových zpráv nebo na základě internetového protokolu.\n(291)\nAby bylo možné reagovat na technologický vývoj, pokud jde o přesné informace o tom, kde se volající nachází, rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování volání do nejvhodnějšího centra PSAP, měla by Komise být zmocněna přijímat prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci opatření nutná k zajištění kompatibility, interoperability, kvality, spolehlivosti a kontinuity tísňových komunikací v Unii, jako jsou ustanovení o působnosti vymezující úlohu různých stran v rámci komunikačního řetězce, například poskytovatelů interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, operátorů sítí a center PSAP, jakož i technických ustanovení stanovujících technické prostředky ke splnění těchto působnostních ustanovení. Těmito opatřeními by neměla být dotčena organizace tísňových služeb členských států.\n(292)\nPotřebuje-li občan nacházející se v určitém členském státě kontaktovat tísňové služby v jiném členském státě, nemůže tak učinit, protože je možné, že tísňové služby nedisponují kontaktními informacemi ohledně tísňových služeb v jiných členských státech. Měla by proto být zavedena celounijní zabezpečená databáze čísel hlavní tísňové služby jednotlivých zemí. Za tímto účelem by BEREC měl vést zabezpečenou databázi čísel tísňových služeb členských států ve formátu E.164, nevede-li již takovou databázi jiná organizace, s cílem zajistit, aby tísňové služby v určitém členském státu mohly být kontaktovány tísňovými službami v jiném členském státě.\n(293)\nV souvislosti s předáváním veřejných výstrah ohledně bezprostředních nebo vyvíjejících se závažných mimořádných situací a katastrof prostřednictvím služeb elektronických komunikací se vyvinuly navzájem odlišné vnitrostátní právní předpisy. V zájmu sblížení právních předpisů v uvedené oblasti by proto měla tato směrnice stanovit, že pokud jsou zavedeny systémy veřejné výstrahy, měli by poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech předávat veřejné výstrahy všem dotčeným koncovým uživatelům. Za dotčené koncové uživatele by měli být považováni koncoví uživatelé, kteří se nacházejí v zeměpisných oblastech, jež by během doby, na niž se výstraha vztahuje, mohly být bezprostředními nebo vyvíjejícími se závažnými mimořádnými situacemi a katastrofami dotčeny, podle určení příslušných orgánů.\n(294)\nJe-li zajištěna účinná dosažitelnost všech dotčených koncových uživatelů bez ohledu na jejich místo či členský stát pobytu a splňuje-li nejvyšší úroveň zabezpečení údajů, měly by mít členské státy možnost stanovit předávání veřejných výstrah prostřednictvím jiných veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, než jsou mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech a jiné přenosové služby využívané pro vysílání, nebo prostřednictvím mobilních aplikací přenášených službami přístupu k internetu. S cílem informovat koncové uživatele vstupující do některého z členských států o existenci těchto dostupných systémů veřejné výstrahy by měl daný členský stát zajistit, aby uvedení koncoví uživatelé automaticky prostřednictvím textové zprávy, bez zbytečného prodlení a bezplatně obdrželi snadno pochopitelné informace o tom, jak obdržet veřejné výstrahy, a to i prostřednictvím mobilního koncového zařízení, na němž není aktivováno využívání služeb přístupu k internetu. Veřejné výstrahy, které nejsou předávány za využití mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, by měly být koncovým uživatelům předávány způsobem umožňujícím snadné přijetí. Pokud systém veřejných výstrah využívá aplikaci, nemělo by být nutné, aby se koncoví uživatelé přihlašovali nebo registrovali u orgánů nebo u poskytovatele dané aplikace. Lokalizační údaje o koncových uživatelích by měly být používány v souladu se směrnicí 2002/58/ES. Předávání veřejných výstrah by mělo být pro koncové uživatele bezplatné. V rámci svého přezkumu provádění této směrnice by Komise mohla rovněž posoudit, zda je možné v souladu s právem Unie a proveditelné zřídit jednotný celounijní systém veřejných výstrah s cílem upozornit veřejnost v případě bezprostředně hrozící nebo šířící se katastrofy nebo závažné mimořádné události napříč různými členskými státy.\n(295)\nČlenské státy by měly mít možnost určit, zda návrhy jiných systémů, než jsou systémy provozované prostřednictvím mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, jsou těmto službám skutečně rovnocenné, přičemž by měly v maximální míře zohlednit související pokyny BEREC. Tyto pokyny by měly být vypracovány po konzultaci s vnitrostátními orgány odpovědnými za centra PSAP, aby bylo zajištěno, že se na jejich vypracování budou podílet odborníci na řešení mimořádných situací a že orgány odpovědné za centra PSAP z různých členských států budou sdílet pojetí toho, co je zapotřebí pro zajištění úplného provedení těchto systémů veřejné výstrahy v rámci členských států, při současném zajištění účinné ochrany občanů Unie, kteří cestují do jiného členského státu.\n(296)\nV souladu s cíli Listiny a s povinnostmi zakotvenými v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit všem koncovým uživatelům, včetně koncových uživatelů se zdravotním postižením, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, snadný a rovnocenný přístup k vysoce kvalitním, cenově dostupným službám bez ohledu na to, kde v Unii mají místo pobytu. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Unie mají při vytváření opatření stanovených v článku 114 Smlouvy o fungování EU zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením.\n(297)\nK zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením mohli podobně jako většina ostatních koncových uživatelů využívat výhod hospodářské soutěže a možnosti výběru poskytovatelů služeb, měly by příslušné orgány ve vhodných případech s ohledem na vnitrostátní podmínky a po konzultaci s koncovými uživateli se zdravotním postižením stanovit požadavky na ochranu spotřebitelů, pokud jde o koncové uživatele se zdravotním postižením, které musí poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací splnit. Může se mimo jiné jednat o požadavky ukládající poskytovatelům, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením mohli jejich služeb využívat za rovnocenných podmínek, včetně cen, sazeb a kvality, jaké jsou nabízeny ostatním koncovým uživatelům, bez ohledu na případné dodatečné náklady pro tyto poskytovatele. Další požadavky se mohou týkat velkoobchodních ujednání mezi poskytovateli. Aby se zabránilo nadměrnému zatížení pro poskytovatele služeb, měly by příslušné orgány ověřit, zda nelze cílů rovnocenného přístupu a možnosti volby dosáhnout bez takových opatření.\n(298)\nTato směrnice stanoví nové posílené požadavky k zajištění cenové dostupnosti a přístupnosti týkající se souvisejících koncových zařízení a specifických zařízení a specifických služeb pro koncové uživatele se zdravotním postižením, čímž doplňuje právo Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Příslušná povinnost členských států prosazovat dostupnost koncových zařízení pro uživatele se zdravotním postižením stanovená směrnicí 2002/22/ES je tedy bezpředmětná a měla by být zrušena.\n(299)\nÚčinná hospodářská soutěž se rozvinula v oblasti poskytování účastnických seznamů a informačních služeb o účastnických číslech mimo jiné podle článku 5 směrnice Komise 2002/77/ES (39). V zájmu zachování této účinné hospodářské soutěže by všichni poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří svým koncovým uživatelům přidělují čísla z číslovacího plánu, měli mít i nadále povinnost zpřístupnit příslušné informace spravedlivým, nákladově orientovaným a nediskriminačním způsobem.\n(300)\nKoncoví uživatelé by měli být informováni o svém právu rozhodnout o tom, zda chtějí být vedeni v účastnickém seznamu. Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech by při zpřístupňování údajů poskytovatelům informačních služeb o účastnických číslech měli rozhodnutí koncových uživatelů respektovat. Článek 12 směrnice 2002/58/ES zaručuje koncovým uživatelům právo na soukromí s ohledem na uvádění jejich osobních údajů ve veřejném účastnickém seznamu.\n(301)\nOpatření na velkoobchodní úrovni zajišťující zahrnutí údajů koncových uživatelů do databází by měla být v souladu s opatřeními na ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a článku 12 směrnice 2002/58/ES. Mělo by být zavedeno nákladově orientované poskytování těchto údajů poskytovatelům služeb tak, aby členské státy mohly vytvořit centralizovaný mechanismus pro poskytování komplexních souhrnných informací poskytovatelům informačních služeb o účastnických číslech, a také by měl být poskytován přístup k síti za rozumných a transparentních podmínek, s cílem zajistit, aby koncoví uživatelé mohli plně využívat výhod hospodářské soutěže, která do velké míry umožnila odstranění regulace maloobchodu z těchto služeb a poskytovat informační služby o účastnických číslech za přiměřených a transparentních podmínek.\n(302)\nPo zrušení povinnosti poskytování univerzální služby pro služby o účastnických číslech a vzhledem k existenci fungujícího trhu pro tyto služby není již právo na přístup k informačním službám o účastnických číslech nutné. Vnitrostátní regulační orgány by však měly mít i nadále možnost uložit podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti a stanovit podmínky s cílem zachovat tento přístup a hospodářskou soutěž na tomto trhu.\n(303)\nKoncoví uživatelé by měli mít zaručenu interoperabilitu u všech zařízení, která se prodávají v Unii a která slouží k příjmu rozhlasového vysílání v nových vozidlech kategorie M a k příjmu digitální televize. Členské státy by měly být schopny stanovit minimum harmonizovaných norem pro taková zařízení. Takové normy by mohly být občas přizpůsobeny podle vývoje technologií a trhu.\n(304)\nRozhodnou-li se členské státy přijmout v souladu se směrnicí (EU) 2015/1535 opatření týkající se interoperability rádiových přijímačů určených pro spotřebitele, tyto přijímače by v zájmu zachování interoperability měly být schopny přijímat a reprodukovat rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemního rozhlasového vysílání nebo sítí IP. Tímto způsobem může být rovněž zvýšena veřejná bezpečnost, neboť uživatelé budou moci využívat širší soubor technologií pro přístup k informacím o mimořádných událostech v členských státech a pro jejich získávání.\n(305)\nJe žádoucí umožnit spotřebitelům dosáhnout u digitálních televizních přijímačů co nejširších možností připojení. Interoperabilita je rozvíjející se koncepce na dynamických trzích. Normalizační orgány by měly učinit vše pro to, aby bylo zajištěno, že se příslušné normy budou vyvíjet souběžně s dotyčnými technologiemi. Podobně je důležité zajistit, aby na digitálních televizních přijímačích byly konektory, které umožní přenos veškerých nezbytných prvků digitálního signálu, včetně zvukových a obrazových toků, informací o podmíněném přístupu, informací o službách, informací o rozhraních pro aplikační programy (API) a informací o ochraně před kopírováním. Tato směrnice by proto měla zajistit, aby operátoři sítí, poskytovatelé služeb nebo výrobci zařízení neomezovali funkčnost spojenou s konektory nebo do nich zabudovanou a aby se tato funkčnost nadále rozvíjela paralelně s technologickým vývojem. Pro zobrazení a prezentaci televizních služeb s internetem se vytváření společné normy prostřednictvím tržního mechanismu považuje za výhodu pro spotřebitele. Členské státy a Komise by měly mít možnost v souladu se Smlouvami přicházet s politickými iniciativami podporujícími tento vývoj.\n(306)\nUstanovení týkající se interoperability rozhlasových a televizních zařízení určených pro spotřebitele nebrání tomu, aby automobilové rádiové přijímače v nových vozidlech kategorie M byla schopna přijímat a reprodukovat rovněž rozhlasové služby poskytované prostřednictvím analogového pozemního rozhlasového vysílání a uvedená ustanovení rovněž nebrání členským státům v tom, aby zavedly povinnosti, kterými zajistí, aby digitální rádiové přijímače byly schopny přijímat a reprodukovat analogové pozemní rozhlasové vysílání.\n(307)\nAniž je dotčeno právo Unie, tato směrnice nebrání členským státům v přijímání technických předpisů týkajících se pozemních zařízení digitální televize s cílem připravit přechod spotřebitelů na nové normy pozemního vysílání a zabránit dodávkám zařízení, která nejsou v souladu s normami, jež mají být zavedeny.\n(308)\nS ohledem na oprávněný veřejný zájem by měly členské státy být schopny stanovit přiměřené povinnosti ve veřejném zájmu podnikům, které podléhají jejich příslušnosti, ale takové povinnosti se mají ukládat pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených členskými státy v souladu s právem Unie; musí být přiměřené a transparentní. Povinnosti ve veřejném zájmu by mělo být možné uplatnit na stanovené kanály rozhlasového a televizního vysílání a přiřazené služby, které poskytuje konkrétní poskytovatel mediálních služeb. Povinnosti uložené členskými státy musí být přijatelné, tj. přiměřené a transparentní z hlediska jasně vymezených cílů obecného zájmu. Členské státy by měly povinnosti ve veřejném zájmu, které ve svých vnitrostátních právních předpisech ukládají, objektivně zdůvodnit tak, aby tyto povinnosti byly transparentní, přiměřené a jasně vymezené. Povinnosti by měly být formulovány tak, aby dostatečně motivovaly k účinným investicím do infrastruktury.\n(309)\nPovinnosti ve veřejném zájmu by měly být pravidelně, tj. alespoň jednou za pět let podrobeny přezkumu, aby odpovídaly aktuálnímu vývoji technologií a trhu a aby bylo zajištěno, že budou i nadále přiměřené cílům, jichž má být dosaženo. Tyto povinnosti s sebou mohou případně nést ustanovení o přiměřené úhradě, jež by měla být stanovena ve vnitrostátních právních předpisech. V takovém případě by měly vnitrostátní právní předpisy rovněž stanovit metodiku použitelnou pro výpočet patřičné úhrady. Tato metodika by měla zabránit nekonzistentnosti s nápravnými opatřeními týkajícími se přístupu, jež mohou vnitrostátní regulační orgány uložit poskytovatelům přenosových služeb používaných pro vysílání, kteří byli označeni jako poskytovatelé s významnou tržní silou V případech, kdy je ve smlouvě na dobu určitou podepsané před 20. prosincem 2018 stanovena jiná metodika, by však mělo být možné takovou metodiku po dobu trvání smlouvy nadále používat. Neexistují-li vnitrostátní ustanovení upravující úhradu, poskytovatelé rozhlasových a televizních vysílacích kanálů a poskytovatelé sítí elektronických komunikací používaných pro přenos těchto rozhlasových a televizních vysílacích kanálů by měli mít možnost dohodnout se na přiměřené úhradě smluvní cestou.\n(310)\nSítě a služby elektronických komunikací používané pro šíření rozhlasového nebo televizního vysílání pro veřejnost zahrnují kabelové, IPTV, družicové a zemské vysílací sítě. Mohou zahrnovat i jiné sítě, pokud jsou používány v takovém rozsahu, že jsou hlavním prostředkem pro příjem rozhlasového a televizního vysílání pro početně významnou skupinu koncových uživatelů. Povinnosti ve veřejném zájmu týkající se analogového přenosu televizního vysílání by měly být brány v úvahu pouze v případě, že by neexistencí těchto povinností vznikaly závažná narušení pro značný počet koncových uživatelů, nebo pokud pro určité televizní vysílací kanály neexistují žádné jiné možnosti přenosu. Povinnosti ve veřejném zájmu mohou zahrnovat přenos služeb určených zejména k tomu, aby umožnily rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Přiřazené služby tudíž zahrnují služby určené na zlepšení dostupnosti pro koncové uživatele se zdravotním postižením, například videotext, titulkování pro neslyšící či nedoslýchavé koncové uživatele, zvukový popis, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, a mohly by v nezbytných případech zahrnovat přístup k souvisejícím nezpracovaným datům. Vzhledem k tomu, že jsou ve stále větší míře poskytovány a využívány televizní služby s internetem a že elektronické programové průvodce pro volbu přenosu ze strany koncových uživatelů neztrácejí na významu, může být mezi povinnosti ve veřejném zájmu zahrnut přenos údajů týkajících se programu, které jsou nezbytné pro podporu funkcí televizní služby s internetem a elektronického programového průvodce. Mělo by být možné, aby takovéto údaje týkající se programu obsahovaly informace o obsahu programu a o způsobu přístupu k němu, avšak nikoli obsah daného programu jako takový.\n(311)\nZařízení pro identifikaci volajícího jsou na moderních telefonních ústřednách běžně přístupné, a služby s nimi spojené mohou být proto ve stále větším měřítku poskytovány s malými nebo nulovými náklady. Od členských států se nevyžaduje, aby ukládaly povinnosti poskytovat taková zařízení, jsou-li tato zařízení již přístupná. Směrnice 2002/58/ES chrání soukromí uživatelů z hlediska podrobného rozpisu účtů tím, že jim dává prostředky na ochranu jejich práva na soukromí, jestliže je zavedena identifikace volajícího. Rozvoj těchto služeb na celoevropském základě by byl prospěšný pro spotřebitele a je touto směrnicí podporován. Běžnou praxí poskytovatelů služeb přístupu k internetu je poskytnout zákazníkům e-mailovou adresu užívající jejich obchodní název nebo ochrannou známku. S cílem zajistit, aby koncoví uživatelé nebyli zablokováni v důsledku rizika, že při změně služeb přístupu k internetu ztratí přístup k e-mailům, by členské státy měly mít možnost uložit poskytovatelům těchto služeb povinnost, aby na žádost buď poskytli koncovým uživatelům přístup k jejich e-mailům nebo aby jejich e-maily zasílané na dotčenou e-mailovou adresu či adresy přeposílali jinam. Tato služba by měla být poskytována bezplatně a po dobu, kterou vnitrostátní regulační orgán považuje za vhodnou.\n(312)\nČlenské státy zveřejňováním informací zajistí, aby účastníci trhu a potenciální noví účastníci trhu znali svá práva a povinnosti a aby věděli, kde naleznou příslušné podrobné informace. Zveřejňování v úředním věstníku členského státu pomáhá zainteresovaným stranám v ostatních členských státech nalézt příslušné informace.\n(313)\nS cílem zajistit účinnost a výkonnost celoevropského trhu elektronických komunikací by měla Komise sledovat a zveřejňovat informace o poplatcích, které mají vliv na stanovení cen pro koncové uživatele.\n(314)\nPro posouzení, zda je řádně uplatňováno právo Unie, potřebuje Komise vědět, které podniky byly označeny jako podniky s významnou tržní silou a jaké povinnosti uložily vnitrostátní regulační orgány účastníkům trhu. Kromě zveřejňování těchto informací na vnitrostátní úrovni je proto nezbytné, aby členské státy předkládaly tyto informace i Komisi. Pokud je od členských států požadováno, aby zasílaly informace Komisi, měly by mít možnost tak činit elektronickými prostředky, pokud byly dohodnuty odpovídající ověřovací postupy.\n(315)\nV zájmu zohlednění vývoje trhu a sociálního a technologického vývoje včetně vývoje technických norem, v zájmu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb a za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasových volání na trzích pevných a mobilních sítí, přijetí opatření spojených s tísňovými komunikacemi v Unii a úpravu příloh této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (40). Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracování aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají soustavně přístup na schůze odborných skupin Komise zabývajících se přípravou aktů v přenesené pravomoci.\n(316)\nPro zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí týkajících se řešení škodlivého přeshraničního rušení mezi členskými státy; určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení nekonzistentního uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací, jakož i otázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám prostřednictvím evropského tísňového čísla 112; stanovení povinnosti provádět normy nebo specifikace nebo odstranění norem nebo specifikací z povinné části seznamu norem; přijetí technických a organizačních opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb, jakož i okolností, formátu a postupů týkajících se oznamování bezpečnostních incidentů; stanovení příslušných podrobností týkající se obchodovatelných individuálních práv veřejně dostupných ve standardizovaném elektronickém formátu v době vytvoření uvedených práv; upřesnění fyzických a technických vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem; zmocnění vnitrostátního regulačního orgánu k uložení některých povinností přístupu či propojení podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou nebo zabránění těmto orgánům v jejich uložení; harmonizace zvláštních čísel nebo skupin čísel k vyřešení neuspokojené přeshraniční nebo celoevropské poptávky po číslovacích zdrojích; a stanovení šablony pro shrnutí smlouvy poskytované zákazníkům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (41).\n(317)\nKomise by měla mít možnost podle potřeby a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC přijímat doporučení týkající se vymezení příslušných trhů produktů a služeb, oznámení v rámci postupu upevňování vnitřního trhu a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce.\n(318)\nKomise by měla pravidelně přezkoumávat fungování této směrnice, zejména s ohledem na určování nutnosti změn zohledňujících měnící se technologické podmínky nebo podmínky na trhu.\n(319)\nPři provádění přezkumu fungování této směrnice by měla Komise vyhodnotit, zda jsou s ohledem na vývoj trhu a s ohledem na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele i nadále nezbytná ustanovení o zvláštní regulaci ex ante, nebo zda je nutné uvedená ustanovení změnit nebo zrušit. Jelikož se touto směrnicí zavádějí nové přístupy k regulaci odvětví elektronických komunikací, jako je možnost rozšířit uplatňování symetrických povinností za první soustřeďovací nebo rozvodný bod a regulační úprava společných investic, měla by být posouzení fungování těchto přístupů věnována zvláštní pozornost.\n(320)\nDosažení cílů této směrnice týkajících se práv koncových uživatelů může být ohroženo budoucím technologickým vývojem a vývojem na trhu, zejména změnami ve využívání různých služeb elektronických komunikací a ve schopnosti těchto služeb zajistit účinný přístup k tísňovým službám. BEREC by tudíž mělo tento vývoj v členských státech sledovat a pravidelně vydávat stanovisko zahrnující posouzení dopadu uvedeného vývoje na praktické uplatňování ustanovení této směrnice, která se týkají koncových uživatelů. Komise by s maximálním přihlédnutím ke stanovisku BEREC měla zveřejnit zprávu a předložit legislativní návrh, pokud to považuje za nezbytné v zájmu dosažení cílů této směrnice.\n(321)\nSměrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES a článek 5 rozhodnutí č. 243/2012/EU by měly být zrušeny.\n(322)\nKomise by měla sledovat přechod ze stávajícího rámce na rámec nový.\n(323)\nJelikož cíle této směrnice, totiž zavedení harmonizovaného a zjednodušeného rámce pro regulaci sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a přiřazených služeb, podmínek udělování oprávnění pro sítě a služby, užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů, přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a jejich vzájemného propojení a ochrany koncových uživatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, avšak z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(324)\nČlenské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (42) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.\n(325)\nPovinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s rušenými směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z rušených směrnic.\n(326)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátních právních předpisech a jejich použitelnosti podle přílohy XII části B,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČÁST I\nRÁMEC (OBECNÁ PRAVIDLA PRO ORGANIZACI ODVĚTVÍ)\nHLAVA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI, CÍLE, DEFINICE\nKAPITOLA I\nPředmět, cíl a definice\nČlánek 1\nPředmět, oblast působnosti a cíle\n1.   Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a přiřazených služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a případně jiných příslušných orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celé Unii.\n2.   Tato směrnice má tyto cíle:\na)\nzavést vnitřní trh v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, který vede k zavedení a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou, dosažení udržitelné hospodářské soutěže, interoperability služeb elektronických komunikací, přístupnosti a bezpečnosti sítí a služeb a k výhodám pro koncové uživatele; a\nb)\nzajistit poskytování cenově dostupných, veřejně dostupných služeb v dobré kvalitě v celé Unii prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru, řešit okolnosti, za nichž trh nenaplňuje uspokojivě potřeby koncových uživatelů, včetně osob se zdravotním postižením, aby měly přístup ke službám za stejných podmínek jako ostatní, a stanovit nezbytná práva koncových uživatelů.\n3.   Touto směrnicí nejsou dotčeny:\na)\npovinnosti uložené vnitrostátním právem na základě práva Unie nebo právem Unie, které se týkají služeb poskytovaných prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací;\nb)\nopatření přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Unie se záměrem prosazovat cíle veřejného zájmu, zejména s ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí, regulaci obsahu a audiovizuální politiku;\nc)\nopatření přijatá členskými státy za účelem zajištění veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, jakož i za účelem obrany;\nd)\nnařízení (EU) č. 531/2012 a (EU) 2015/2120 a směrnice 2014/53/EU.\n4.   Komise, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a příslušné orgány zajistí při zpracování osobních údajů soulad s pravidly Unie v oblasti ochrany údajů.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy, ať jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo centralizované správní kapacitě, či nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;\n2)\n„sítí s velmi vysokou kapacitou“ buď síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě;\n3)\n„nadnárodními trhy“ trhy určené v souladu s článkem 65, které pokrývají Unii nebo její podstatnou část a které se nacházejí ve více než jednom členském státě;\n4)\n„službou elektronických komunikací“ služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb:\na)\n„službu přístupu k internetu“ ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (EU) 2015/2120;\nb)\n„interpersonální komunikační službu“;\nc)\nslužby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro vysílání;\n5)\n„interpersonální komunikační službou“ služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují jejího/její příjemce a která nezahrnuje služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou;\n6)\n„interpersonální komunikační službou založenou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která je spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;\n7)\n„interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která není spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;\n8)\n„veřejnou sítí elektronických komunikací“ síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;\n9)\n„koncovým bodem sítě“ fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné síti elektronických komunikací a který je v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování určen určitou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem koncového uživatele;\n10)\n„přiřazenými zařízeními“ ty přiřazené služby, fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;\n11)\n„přiřazenou službou“ služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti;\n12)\n„systémem podmíněného přístupu“ každé technické opatření, ověřovací systém nebo ujednání zajišťující přístup ke chráněné službě rozhlasového nebo televizního vysílání ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění;\n13)\n„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací;\n14)\n„koncovým uživatelem“ uživatel, který nezajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací ani neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací;\n15)\n„spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely nespadající do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti;\n16)\n„zajišťováním sítě elektronických komunikací“ zřízení takové sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění;\n17)\n„zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize“ přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb;\n18)\n„rozhraním pro aplikační programy“ neboli „API“ softwarová rozhraní mezi aplikacemi, poskytovaná provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízení rozšiřující vlastnosti digitální televize, určená pro digitální televizní a rozhlasové služby;\n19)\n„přidělením rádiového spektra“ určení daného pásma rádiového spektra pro využití jedním, popřípadě více druhy radiokomunikačních služeb podle stanovených podmínek;\n20)\n„škodlivým rušením“ rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;\n21)\n„bezpečností sítí a služeb“ schopnost sítí a služeb elektronických komunikací odolávat s určitou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost těchto sítí a služeb, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tyto sítě nebo služby elektronických komunikací nabízejí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné;\n22)\n„všeobecným oprávněním“ právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací;\n23)\n„bezdrátovým přístupovým bodem s malým dosahem“ zařízení pro bezdrátový přístup k síti malých rozměrů, s nízkým výkonem a malého dosahu, využívající licencované rádiové spektrum či bezlicenční rádiové spektrum nebo jejich kombinaci, které může být používáno jako součást veřejné sítě elektronických komunikací, které může být vybaveno jednou nebo více anténami s minimálním vizuálním dopadem a které umožňuje uživatelům bezdrátový přístup k sítím elektronických komunikací bez ohledu na použitou topologii sítě, ať už mobilní nebo pevnou;\n24)\n„rádiovou místní sítí“ neboli „RLAN“ bezdrátový přístupový systém s nízkým výkonem a malým dosahem a s nízkým rizikem rušení s jinými podobnými systémy umístěnými v bezprostřední blízkosti jinými uživateli, který funguje na základě nevýhradního využívání harmonizovaného rádiového spektra;\n25)\n„harmonizovaným rádiovým spektrem“ rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;\n26)\n„sdíleným využíváním rádiového spektra“ přístup dvou či více uživatelů k využívání týchž pásem rádiového spektra na základě stanoveného mechanismu sdílení, které je oprávněno na základě všeobecného oprávnění, individuálních práv na užívání rádiového spektra nebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupů jako např. licencovaného sdíleného přístupu, který má usnadnit sdílené využívání pásma rádiového spektra, přičemž tento přístup podléhá závazné dohodě všech zúčastněných stran v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými v jejich právech na užívání rádiového spektra, aby byly pro všechny uživatele zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže;\n27)\n„přístupem“ zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k informačním systémům nebo databázím pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby a přístup ke službám virtuálních sítí;\n28)\n„propojením“ zvláštní druh přístupu zřízeného mezi operátory veřejných sítí prostřednictvím fyzického a logického spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podniku s uživateli téhož nebo jiného podniku, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti;\n29)\n„operátorem“ podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou síť elektronických komunikací nebo přiřazený prostředek;\n30)\n„účastnickým vedením“ fyzické spojení využívané signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné síti elektronických komunikací;\n31)\n„voláním“ spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci;\n32)\n„hlasovou komunikační službou“ veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo či nepřímo, vnitrostátních nebo vnitrostátních a mezinárodních volání prostřednictvím jednoho či více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu;\n33)\n„zeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, u kterého část číselné struktury obsahuje zeměpisný údaj používaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu sítě;\n34)\n„nezeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, které není zeměpisným číslem, např. čísla mobilních telefonů, služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou;\n35)\n„službami úplné konverzace“ služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu v reálném čase mezi uživateli na dvou nebo více místech;\n36)\n„centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ fyzické místo, kde je v rámci odpovědnosti veřejného orgánu nebo soukromé organizace uznané členským státem jako první přijata tísňová komunikace;\n37)\n„nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ cPSAP zřízené odpovědnými orgány, které má vyřizovat tísňové komunikace z určité oblasti nebo tísňové komunikace určitého typu;\n38)\n„tísňovou komunikací“ komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech;\n39)\n„tísňovou službou“ služba uznaná jako taková členským státem, která v souladu s vnitrostátním právem poskytuje bezprostřední a rychlou pomoc v situacích, kdy je zejména přímo ohrožen život nebo zdraví, je přímo ohroženo zdraví nebo bezpečnost jednotlivce či veřejnosti, je přímo ohrožen soukromý nebo veřejný majetek či životní prostředí;\n40)\n„informací o místě, kde se volající nachází“ v případě veřejné mobilní sítě zpracovaná data ať už pocházející ze síťové infrastruktury nebo z telefonního přístroje, která uvádějí zeměpisnou polohu mobilního koncového zařízení koncového uživatele, nebo v případě veřejné pevné sítě data uvádějící fyzickou adresu koncového bodu sítě;\n41)\n„koncovým zařízením“ koncové zařízení ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice Komise 2008/63/ES (43);\n42)\n„bezpečnostním incidentem“ událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.\nKAPITOLA II\nCíle\nČlánek 3\nObecné cíle\n1.   Členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů uvedených v této směrnici přijímaly vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány veškerá přiměřená opatření, která jsou nezbytná a přiměřená k dosažení cílů stanovených v odstavci 2. Členské státy, Komise, Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) a BEREC rovněž přispívají k dosažení těchto cílů.\nVnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány v rámci svých pravomocí přispívají k provádění politik zaměřených na podporu svobody projevu a informací, kulturní a jazykové rozmanitosti, jakož i mediální plurality.\n2.   Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, jakož i BEREC, Komise a členské státy sledují v rámci této směrnice každý z těchto obecných cílů, které mají stejnou důležitost:\na)\npodporují připojení a přístup všech občanů a podniků Unie k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí a jejich využívání;\nb)\npodporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, včetně účinné hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a při poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených služeb;\nc)\npřispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že odstraňují zbývající překážky při investicích do sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb a jejich zajišťování a poskytování v celé Unii a usnadňují k tomu konvergentní podmínky, že vytvářejí společná pravidla a předvídatelné regulační přístupy, že upřednostňují účinné, efektivní a koordinované využívání radiového spektra, otevřené inovace, zřizování a rozvoj transevropských sítí, zajišťování, dostupnost a interoperabilitu celoevropských služeb a spojení mezi koncovými body;\nd)\nprosazují zájmy občanů Unie tím, že zajišťují připojení a širokou dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí a služeb elektronických komunikací; že na základě účinné hospodářské soutěže umožňují co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu, že zachovávají bezpečnost sítí a služeb; že zajišťují vysokou a jednotnou úroveň ochrany koncových uživatelů prostřednictvím potřebných odvětvových pravidel a že řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména koncových uživatelů se zdravotním postižením, starších koncových uživatelů nebo koncových uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, například pokud jde o cenovou dostupnost a volbu a rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením.\n3.   Pokud Komise stanoví referenční úrovně a podává zprávy o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle odstavce 2, jsou Komisi v případě potřeby nápomocny členské státy, vnitrostátní regulační orgány, BEREC a RSPG.\n4.   Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při sledování cílů politik uvedených v odstavci 2 a upřesněných v tomto odstavci mimo jiné:\na)\nprosazují předvídatelnost regulace zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu a prostřednictvím vzájemné spolupráce, spolupráce s BEREC, s RSPG a s Komisí;\nb)\nzajišťují, aby za podobných okolností nedocházelo k diskriminaci v přístupu k poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací;\nc)\nuplatňují právo Unie technologicky neutrálním způsobem, nakolik je to v souladu s dosažením cílů stanovených v odstavci 2;\nd)\npodporují efektivní investice a inovace do nové a rozvinutější infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost přístupu řádně zohlednila rizika, která nese investující podnik, a umožňují různé dohody o spolupráci mezi investory a stranami, které usilují o přístup, aby se investiční rizika diverzifikovala, a přitom zajišťují, že je zachována hospodářská soutěž na trhu a dodržována zásada nediskriminace;\ne)\nnáležitě zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, okolností koncových uživatelů, a zejména spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech v rámci členského státu, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk;\nf)\nukládají regulační povinnosti ex ante pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění účinné a udržitelné hospodářské soutěže v zájmu koncových uživatelů, a tyto povinnosti zmírní nebo zruší, jakmile je tato podmínka splněna.\nČlenské státy dbají na to, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány jednaly nestranným, objektivním, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem.\nČlánek 4\nStrategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra\n1.   Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Unii v souladu s politikami Unie pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Unie z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivému rušení.\n2.   Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Unii a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.\n3.   Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Unii členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou, a to formou:\na)\nvypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem za účelem provádění této směrnice;\nb)\nusnadňování koordinace mezi členskými státy za účelem provádění této směrnice a jiných právních předpisů Unie a za účelem přispívání k rozvoji vnitřního trhu;\nc)\nkoordinování svých přístupů k přidělování rádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání a formou zveřejňování zpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem.\nBEREC se účastní v záležitostech týkajících jeho pravomocí, souvisejících s regulací trhu a hospodářskou soutěží ve vztahu k rádiovému spektru.\n4.   Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy za účelem vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, které stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice, a rovněž za účelem uvolnění harmonizovaného rádiového spektra pro sdílené užívání nebo pro užívání bez individuálních práv, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko RSPG.\nHLAVA II\nINSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ A SPRÁVA\nKAPITOLA I\nVnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány\nČlánek 5\nVnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány\n1.   Členské státy zajistí, aby každý z úkolů, který je stanoven v této směrnici, byl plněn příslušným orgánem.\nV rámci oblasti působnosti této směrnice jsou vnitrostátní regulační orgány odpovědné přinejmenším za tyto úkoly:\na)\nprovádění regulace trhu ex ante, včetně uložení povinností v souvislosti s přístupem a propojením;\nb)\nzajišťování řešení sporů mezi podniky;\nc)\nprovádění správy rádiového spektra nebo rozhodování či, pokud jsou tyto úkoly svěřeny jiným příslušným orgánům, poskytování poradenství ohledně prvků formujících trh a prvků souvisejících s hospodářskou soutěží v rámci vnitrostátních postupů souvisejících s právy na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací;\nd)\npřispívání k ochraně práv koncových uživatelů v odvětví elektronických komunikací v případné koordinaci s jinými příslušnými orgány;\ne)\npečlivé posuzování a sledování otázek formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu;\nf)\nposuzování nespravedlivé zátěže a výpočet čistých nákladů poskytování univerzální služby;\ng)\nzajišťování přenositelnosti čísel mezi poskytovateli;\nh)\nvýkon každého jiného úkolu, jenž je podle této směrnice vyhrazen vnitrostátním regulačním orgánům.\nČlenské státy mohou vnitrostátním regulačním orgánům uložit jiné úkoly stanovené touto směrnicí a jinými právními předpisy Unie, zejména úkoly týkající se hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh, jako je udělování všeobecného oprávnění, a úkoly související s jakoukoli úlohou svěřenou BEREC. Pokud jsou tyto úkoly týkající se hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh uloženy jiným příslušným orgánům, usilují tyto orgány před přijetím rozhodnutí o konzultaci vnitrostátní regulační orgán. Za účelem přispění k plnění úkolů BEREC jsou vnitrostátní regulační orgány oprávněny shromažďovat nezbytné údaje a jiné informace od účastníků trhu.\nČlenské státy mohou vnitrostátním regulačním orgánům uložit další úkoly také na základě vnitrostátního práva, včetně vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie.\nPři provádění této směrnice do vnitrostátního práva podporují členské státy zejména stabilitu pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o přidělení úkolů vyplývajících z unijního regulačního rámce pro elektronické komunikace pozměněného v roce 2009.\n2.   Za účelem podpory regulační spolupráce uzavírají vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány téhož členského státu nebo různých členských států v případě potřeby vzájemné dohody o spolupráci.\n3.   Členské státy zveřejní úkoly, které mají plnit vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, ve snadno přístupné formě, zejména pokud jsou úkoly uloženy několika subjektům. Členské státy popřípadě zajistí, aby ve věcech společného zájmu probíhaly konzultace a uskutečňovala se spolupráce mezi těmito orgány, a mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže nebo právních předpisů na ochranu spotřebitele. Jestliže je k řešení takových záležitostí zmocněno více orgánů, zajistí členské státy, aby příslušné úkoly každého orgánu byly zveřejněny ve snadno přístupné formě.\n4.   Členské státy oznámí Komisi všechny vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, kterým byly svěřeny úkoly podle této směrnice, a jejich odpovídající povinnosti, jakož i jejich případné změny.\nČlánek 6\nNezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů\n1.   Členské státy zaručí nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů tím, že zajistí, aby byly právně odlišeny a funkčně nezávislé na všech fyzických a právnických osobách, které zajišťují či poskytují sítě, zařízení nebo služby elektronických komunikací. Členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví podniky zajišťující sítě či poskytující nebo služby elektronických komunikací nebo kontrolu nad nimi, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.\n2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby uvedené orgány měly k provádění svěřených úkolů odpovídající technické, finanční a lidské zdroje.\nČlánek 7\nJmenování a odvolání členů vnitrostátních regulačních orgánů\n1.   Ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci, jsou jmenováni na funkční období nejméně tří let z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi na základě zásluh, schopností a zkušeností a v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení. Členské státy zajistí kontinuitu při rozhodování.\n2.   Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci mohli být v průběhu funkčního období odvoláni pouze tehdy, pokud již nesplňují podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, jež byly stanoveny vnitrostátními právními předpisy před jejich jmenováním.\n3.   Rozhodnutí o odvolání ředitele dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členů kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, se zveřejňuje v okamžiku odvolání. Odvolaný ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, obdrží odůvodnění rozhodnutí. Není-li odůvodnění zveřejněno, zveřejní se na žádost dané osoby. Členské státy zajistí, aby uvedené rozhodnutí z hlediska skutkových i právních okolností podléhalo soudnímu přezkumu.\nČlánek 8\nPolitická nezávislost a odpovědnost vnitrostátních regulačních orgánů\n1.   Aniž je dotčen článek 10, jednají vnitrostátní regulační orgány nezávisle a objektivně, a to i při vypracování vnitřních postupů a organizování zaměstnanců, fungují transparentně a odpovědně v souladu s právem Unie a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 31.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány každoročně mimo jiné podávají zprávu o trhu elektronických komunikací, o rozhodnutích, která vydají, o svých lidských a finančních zdrojích a jejich přidělování, jakož i o budoucích plánech. Jejich zprávy se zveřejňují.\nČlánek 9\nRegulační způsobilost vnitrostátních regulačních orgánů\n1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly samostatné roční rozpočty a autonomii při nakládání s přiděleným rozpočtem. Tyto rozpočty se zveřejňují.\n2.   Aniž je dotčena povinnost zajistit, aby měly vnitrostátní regulační orgány k provádění svěřených úkolů odpovídající finanční a lidské zdroje, finanční autonomie nebrání dohledu či kontrole v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Každá kontrola rozpočtu vnitrostátních regulačních orgánů se provádí transparentně a zveřejňuje se.\n3.   Členské státy rovněž zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly odpovídající finanční a lidské zdroje, jež jim umožní aktivně se účastnit a přispívat k činnosti BEREC.\nČlánek 10\nÚčast vnitrostátních regulačních orgánů v BEREC\n1.   Členské státy zajistí, aby cíle BEREC spočívající v podpoře větší koordinace a soudržnosti v oblasti regulace byly aktivně podporovány příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.\n2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání svých vlastních rozhodnutí pro své vnitrostátní trhy v nejvyšší míře zohlednily pokyny, stanoviska, doporučení, společné postoje, osvědčené postupy a metodiky přijaté BEREC.\nČlánek 11\nSpolupráce s vnitrostátními orgány\nVnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány podle této směrnice a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují informace nezbytné pro uplatňování této směrnice. V souvislosti s výměnou informací se uplatňují předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a přijímající orgán zajistí stejnou úroveň důvěrnosti jako orgán, který informaci poskytl.\nKAPITOLA II\nVšeobecné oprávnění\nOddíl 1\nObecná část\nČlánek 12\nVšeobecné oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací\n1.   Členské státy zajistí volnost v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací s výhradou podmínek stanovených v této směrnici. Za tímto účelem nesmějí členské státy bránit podnikům v zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné z důvodů stanovených v čl. 52 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Každé takové omezení volnosti v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací musí být řádně odůvodněno a oznámeno Komisi.\n2.   Zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech může podléhat pouze všeobecnému oprávnění, aniž jsou dotčeny zvláštní povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 2 nebo práva na užívání uvedená v článcích 46 a 94.\n3.   Pokud se členský stát domnívá, že požadavek na oznamování je odůvodněný v případě podniků podléhajících všeobecnému oprávnění, může daný stát od těchto podniků požadovat pouze předložení oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu. Členský stát nesmí od těchto podniků požadovat získání výslovného rozhodnutí nebo jakéhokoliv jiného správního aktu vydaného takovým orgánem nebo jakýmkoli jiným orgánem před uplatněním práv vyplývajících z všeobecného oprávnění.\nPo oznámení, je-li požadováno, může podnik zahájit činnost, v případě potřeby s výhradou ustanovení o právech na užívání podle této směrnice.\n4.   Oznámení uvedené v odstavci 3 znamená pouze prohlášení fyzické nebo právnické osoby o úmyslu zahájit zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací učiněné vůči vnitrostátnímu regulačnímu nebo jinému příslušnému orgánu a předložení minimálních informací, které jsou nezbytné k tomu, aby umožnily BEREC a zmíněnému orgánu vést rejstřík nebo seznam poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací. Tyto informace jsou omezeny na:\na)\nnázev poskytovatele;\nb)\nprávní postavení, právní formu a registrační číslo poskytovatele, je-li registrován v obchodním rejstříku nebo jiném podobném veřejném rejstříku v Unii;\nc)\nzeměpisnou adresu hlavního sídla poskytovatele v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli vedlejší pobočky v některém členském státě;\nd)\nadresu internetových stránek poskytovatele spojených se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud takové stránky existují;\ne)\nkontaktní osobu a kontaktní údaje;\nf)\nstručný popis sítí či služeb, jejichž zajišťování či poskytování je zamýšleno;\ng)\ndotyčný členský stát a\nh)\npředpokládaný termín zahájení činnosti.\nČlenské státy nesmí ukládat žádné dodatečné nebo oddělené požadavky na oznamování.\nS cílem sblížit požadavky na oznamování zveřejní BEREC pokyny týkající se vzoru pro oznámení a vede unijní databázi oznámení předaných příslušným orgánům. Za tímto účelem příslušné orgány bez zbytečného odkladu předají BEREC elektronickými prostředky každé obdržené oznámení. Oznámení předložená příslušným orgánům před 21. prosincem 2020 se BEREC předají do 21. prosince 2021.\nČlánek 13\nPodmínky spojené s všeobecným oprávněním a s právy na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a zvláštní povinnosti\n1.   Všeobecné oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a práva na užívání rádiového spektra a práva na užívání číslovacích zdrojů mohou podléhat pouze podmínkám uvedeným v příloze I. Tyto podmínky musí být nediskriminační, přiměřené a transparentní. V případě práv na užívání rádiového spektra musí tyto podmínky zajišťovat jeho efektivní a účelné využívání a musí být v souladu s články 45 a 51 a v případě práv na užívání číslovacích zdrojů musí být v souladu s článkem 94.\n2.   Zvláštní povinnosti, které lze uložit podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací podle čl. 61 odst. 1 a 5 a článků 62, 68 a 83 nebo těm, které jsou určeny k poskytování univerzální služby podle této směrnice, se právně oddělí od práv a povinností stanovených všeobecným oprávněním. V zájmu dosažení transparentnosti se kritéria a postupy pro ukládání takových zvláštních povinností jednotlivým podnikům uvádějí ve všeobecném oprávnění.\n3.   Všeobecné oprávnění obsahuje pouze podmínky, které jsou zvláštní pro dané odvětví a jsou stanoveny v částech A, B a C přílohy I, a neukládá opakovaně podmínky, které se vztahují na podniky na základě jiných vnitrostátních právních předpisů.\n4.   Členské státy neukládají opakovaně podmínky všeobecného oprávnění, pokud udělují právo na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů.\nČlánek 14\nProhlášení pro usnadnění výkonu práv na instalování zařízení a práv na propojení\nNa žádost podniku vydají příslušné orgány do jednoho týdne standardizovaná prohlášení, která v případě potřeby potvrdí, že podnik předložil oznámení podle čl. 12 odst. 3. Uvedená prohlášení podrobně uvedou, za jakých okolností má jakýkoli podnik, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, právo požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikům. Taková prohlášení lze popřípadě vydat i jako automatickou odpověď na předložené oznámení uvedené v čl. 12 odst. 3.\nOddíl 2\nPráva a povinnosti týkající se všeobecného oprávnění\nČlánek 15\nMinimální seznam práv vyplývajících z všeobecného oprávnění\n1.   Podniky, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění podle článku 12, mají právo:\na)\nzajišťovat sítě a poskytovat služby elektronických komunikací;\nb)\ndomáhat se toho, aby jejich žádost o udělení nezbytných práv na instalování zařízení byla posouzena podle článku 43;\nc)\nvyužívat rádiové spektrum v souvislosti se sítěmi a službami elektronických komunikací, s výhradou článků 13, 46 a 55;\nd)\ndomáhat se toho, aby jejich žádost o udělení nezbytných práv na užívání číslovacích zdrojů byla posouzena podle článku 94.\n2.   Jestliže takové podniky zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací veřejnosti, dává jim všeobecné oprávnění právo:\na)\njednat o propojení s ostatními poskytovateli a popřípadě získat přístup k jiným poskytovatelům nebo propojení s jinými poskytovateli veřejných sítí elektronických komunikací a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které jsou v Unii předmětem všeobecného oprávnění v souladu s touto směrnicí;\nb)\ndostat příležitost být označeny za podniky poskytující různé prvky univerzální služby nebo pokrytí různých částí území státu podle článku 86 nebo 87.\nČlánek 16\nSprávní poplatky\n1.   Jakékoli správní poplatky ukládané podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací na základě všeobecného oprávnění nebo kterým bylo uděleno právo na užívání:\na)\nsouhrnně pokrývají jen ty správní náklady, které vzniknou při řízení, kontrole a prosazování systému všeobecného oprávnění, práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2, které mohou zahrnovat náklady na mezinárodní spolupráci, harmonizaci a normalizaci, analýzu trhu, sledování plnění a na další kontrolu trhu, jakož i na regulační činnost zahrnující přípravu a prosazování sekundárního práva a správních rozhodnutí, jako jsou rozhodnutí o přístupu a propojení; a\nb)\njsou ukládány jednotlivým podnikům objektivním, transparentním a přiměřeným způsobem, který minimalizuje dodatečné správní náklady a související poplatky.\nČlenské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat správní poplatky na podniky, jejichž obrat je pod určitou prahovou hodnotou nebo které z hlediska svých činností nedosahují minimálního tržního podílu nebo mají jen velmi omezenou územní působnost.\n2.   Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány ukládají správní poplatky, zveřejní každoročně přehled svých správních nákladů a celkovou částku vybraných poplatků. Dojde-li k rozdílu mezi celkovou částkou poplatků a správními náklady, provedou se odpovídající úpravy.\nČlánek 17\nOddělené účetnictví a finanční zprávy\n1.   Členské státy požadují od podniků zajišťujících veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které mají zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v tomtéž nebo jiném členském státě, aby:\na)\nvedly oddělené účetnictví pro činnosti spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací v míře, která by byla vyžadována, pokud by tyto činnosti byly prováděny právně nezávislými subjekty, tak aby byly určeny všechny položky nákladů a výnosů se základem pro jejich výpočet a s použitím podrobných metod přiřazování, které jsou spojené s takovými činnostmi, včetně podrobného rozpisu investičního majetku a strukturálních nákladů, nebo\nb)\nměly strukturálně oddělené činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.\nČlenské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky uvedené v prvním pododstavci na podniky, jejichž roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se sítěmi nebo službami elektronických komunikací v Unii, je nižší než 50 milionů EUR.\n2.   Pokud podniky zajišťující veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací nepodléhají požadavkům práva společností a nesplňují kritéria stanovená účetními pravidly podle práva Unie pro malé a střední podniky, vypracovávají své finanční zprávy, předkládají je k nezávislému auditu a zveřejňují je. Audit se provádí v souladu s příslušnými pravidly jednotlivých členských států a Unie.\nPrvní pododstavec tohoto odstavce se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a).\nOddíl 3\nZměna a odnětí\nČlánek 18\nZměna práv a povinností\n1.   Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se všeobecných oprávnění, práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů.\n2.   Kromě případů, kdy jsou navrhovány pouze drobné změny, s nimiž držitel práv nebo všeobecného oprávnění souhlasil, se oznámení o záměru učinit takové změny podává odpovídajícím způsobem. Zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, je poskytnuta dostatečná doba k vyjádření názorů na navrhované změny. Tato doba činí nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.\nZměny se zveřejňují včetně odůvodnění.\nČlánek 19\nOmezení nebo odnětí práv\n1.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5 a 6, členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů podle odstavce 2 tohoto článku a případně v souladu s přílohou I a podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se odškodnění za odejmutí práv.\n2.   V souladu s potřebou zajistit účinné a hospodárné využívání rádiového spektra či provádění technických prováděcích opatření přijatých podle článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES mohou členské státy umožnit omezení nebo odnětí práv na užívání rádiového spektra, včetně práv uvedených v článku 49 této směrnice, na základě předem stanovených a jasně definovaných postupů, a to v souladu se zásadami proporcionality a nediskriminace. V takových případech mohou být držitelé práv ve vhodných případech a v souladu s právem Unie a s příslušnými vnitrostátními předpisy odpovídajícím způsobem odškodněni.\n3.   Změna ve využívání rádiového spektra v důsledku uplatnění čl. 45 odst. 4 nebo 5 sama o sobě odnětí práva na užívání rádiového spektra neospravedlňuje.\n4.   Případný záměr omezit nebo odejmout práva na základě všeobecného oprávnění nebo individuální práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů bez souhlasu držitele práv podléhá konzultaci zúčastněných stran podle článku 23.\nKAPITOLA III\nPoskytování informací, mapování a mechanismus konzultací\nČlánek 20\nŽádost o informace určená podnikům\n1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací, přiřazené prostředky nebo přiřazené služby poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC zajistily shodu s ustanoveními této směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 (44) nebo s rozhodnutími či stanovisky přijatými na jejich základě. Vnitrostátní regulační orgány a případně i jiné příslušné orgány, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů, jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurentům, jakož i informace o sítích elektronických komunikací a přiřazených prostředcích, které jsou rozčleněny na místní úrovni a jsou dostatečně podrobné, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provádět zeměpisné mapování a určovat oblasti v souladu s článkem 22.\nPokud informace shromážděné v souladu s prvním pododstavcem nepostačují k tomu, aby mohly vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC vykonávat své regulační úkoly podle práva Unie, mohou být o tyto informace požádány jiné příslušné podniky působící v odvětví elektronických komunikací nebo odvětvích, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisejí.\nOd podniků označených jako podniky s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž vyžadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.\nVnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mohou požadovat informace od jednotných informačních míst zřízených podle směrnice 2014/61/EU.\nKaždá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněná.\nPodniky poskytnou požadované informace neprodleně a dodrží požadované lhůty a požadovanou míru podrobností.\n2.   Členské státy zajistí, aby po předložení odůvodněné žádosti vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány poskytovaly Komisi, po předložení odůvodněné žádosti, informace, které jsou pro ni nezbytné k plnění úkolů podle Smlouvy o fungování EU. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění těchto úkolů. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost uvedeného orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány. Komise zpřístupní poskytnuté informace v nezbytném rozsahu jinému takovému orgánu v jiném členském státě, ledaže ji orgán, který informace poskytuje, výslovně a odůvodněně požádá, aby tak nečinila.\nS výhradou požadavků uvedených v odstavci 3 zajistí členské státy, aby informace předložené jednomu orgánu mohly být zpřístupněny jinému takovému orgánu v tomtéž nebo jiném členském státě a BEREC na základě odůvodněné žádosti v případě, že je nezbytné umožnit oběma orgánům nebo BEREC, aby mohly plnit své povinnosti podle práva Unie.\n3.   Pokud vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán považuje informace shromážděné podle odstavce 1, včetně informací shromážděných v souvislosti se zeměpisným mapováním, za důvěrné podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o obchodním tajemství, zajistí Komise, BEREC a jakékoli jiné dotčené orgány zachování takové důvěrnosti. Zachovávání této důvěrnosti nesmí bránit včasné výměně informací mezi příslušným orgánem, Komisí, BEREC a jakýmikoli jinými dotčenými příslušnými orgány pro účely přezkumu a sledování uplatňování této směrnice a dohledu nad ním.\n4.   Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy o veřejném přístupu k informacím a při dodržení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o obchodním tajemství a ochraně osobních údajů vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejňovaly informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu.\n5.   Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejní podmínky veřejného přístupu k informacím uvedeného v odstavci 4, včetně postupů pro získání takového přístupu.\nČlánek 21\nPožadované informace ve vztahu k všeobecnému oprávnění, právům na užívání a zvláštním povinnostem\n1.   Aniž jsou dotčeny jakékoli informace požadované podle článku 20 a povinnosti poskytovat informace a podávat zprávy podle vnitrostátních právních předpisů jiných než těch, které se týkají všeobecného oprávnění, mohou vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány od podniků požadovat poskytování informací ve vztahu k všeobecnému oprávnění, právům na užívání nebo zvláštním povinnostem uvedeným v čl. 13 odst. 2, které jsou přiměřené a objektivně odůvodněné, zejména pro účely:\na)\nsystematicky nebo případ od případu prováděného ověřování plnění podmínky 1 části A, podmínek 2 a 6 části D a podmínek 2 a 7 části E přílohy I a plnění povinností uvedených v čl. 13 odst. 2;\nb)\npřípad od případu prováděného ověřování plnění podmínek uvedených v příloze I při obdržení stížnosti nebo pokud má příslušný orgán jiné důvody domnívat se, že podmínka není splněna, nebo v případě šetření příslušného orgánu z vlastního podnětu;\nc)\npředkládání žádostí o udělení práv na užívání a posuzování těchto žádostí;\nd)\nzveřejňování srovnávacích přehledů kvality a ceny služeb ve prospěch spotřebitelů;\ne)\nsestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv či studií;\nf)\nprovádění analýz trhu pro účely této směrnice, včetně údajů o navazujících nebo maloobchodních trzích přidružených k trhům, které jsou předmětem analýzy trhu, nebo s nimi souvisejících;\ng)\nzabezpečení efektivního využívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a jejich účelnou správu;\nh)\nposuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle článku 22;\ni)\nprovádění zeměpisných mapování;\nj)\nodpovědi na odůvodněné žádosti BEREC o informace.\nInformace uvedené v prvním pododstavci v písmenech a), b) a d) až j) nesmějí být požadovány před vstupem na trh, ani nesmějí být požadovány jako podmínka pro vstup na trh.\nBEREC může vypracovat vzory žádostí o informace, je-li to potřebné pro usnadnění konsolidované prezentace a analýzy získaných informací.\n2.   Pokud jde o práva na užívání rádiového spektra, týkají se informace uvedené v odstavci 1 především účinného a efektivního využívání rádiového spektra, jakož i na dodržování jakýchkoli povinností týkajících se pokrytí a kvality služby spojených s právy na užívání rádiového spektra a jejich ověřování.\n3.   Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány požadují od podniků poskytování informací uvedených v odstavci 1, informují je o konkrétním účelu, ke kterému budou informace použity.\n4.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány nepodávají opakovaně žádosti o informace, které již podalo BEREC podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1971, pokud BEREC obdržené informace těmto orgánům zpřístupnilo.\nČlánek 22\nZeměpisná mapování budování sítí\n1.   Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány provedou zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování širokopásmového připojení (dále jen „širokopásmové sítě“) do 21. prosince 2023 a poté jej alespoň každé tři roky aktualizují.\nZeměpisné mapování sestává z mapování stávajícího zeměpisného dosahu širokopásmových sítí na jejich území, nutného pro plnění úkolů vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů podle této směrnice a pro provádění průzkumů požadovaných pro uplatňování pravidel státní podpory.\nZeměpisné mapování může rovněž zahrnovat prognózu na období stanovené příslušným orgánem týkající se dosahu širokopásmových sítí včetně sítí s velmi vysokou kapacitou na jejich území.\nTato prognóza obsahuje veškeré příslušné informace, včetně informací o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou a o významných modernizacích či rozšířeních sítí na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, které plánují podniky či veřejné orgány. Za tímto účelem požadují vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány od podniků a veřejných orgánů, aby jim poskytovaly tyto informace v míře, v níž jsou dostupné a lze je poskytnout s přiměřeným úsilím.\nPokud jde o úkoly konkrétně přidělené touto směrnicí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, rozhodne tento orgán, do jaké míry je vhodné spoléhat se zcela nebo zčásti na informace shromážděné v souvislosti s uvedenou prognózou\nPokud zeměpisné mapování neprovádí vnitrostátní regulační orgán, provede se ve spolupráci s ním v rozsahu, v jakém to může být relevantní pro plnění jeho úkolů.\nInformace shromážděné v rámci zeměpisného mapování musí obsahovat podrobnosti odpovídající místní úrovni a zahrnovat dostatečné informace o kvalitě služby a jejích parametrech a je s nimi nakládáno v souladu s čl. 20 odst. 3.\n2.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou určit oblast s jasnými územními hranicemi, pro niž je na základě informací shromážděných podle odstavce 1 a na základě jakékoli prognózy vypracované podle téhož odstavce určeno, že po dobu trvání příslušné prognózy žádný podnik ani veřejný orgán nezavedl ani neplánuje zavést síť s velmi vysokou kapacitou, ani neplánuje významně modernizovat či rozšířit svoji síť na výkonnost o rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s. Určené oblasti vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zveřejní.\n3.   V určené oblasti mohou příslušné orgány vyzvat podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budování sítí s velmi vysokou kapacitou během doby trvání příslušné prognózy. Pokud na základě této výzvy některý podnik nebo veřejný orgán takový záměr oznámí, příslušný orgán může požádat ostatní podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budovat v určené oblasti sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat či rozšířit své sítě na výkonnost o rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s. Příslušný orgán upřesní, jaké informace musí být v těchto podáních uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je přinejmenším obdobná zvažované úrovni z každé prognózy podle odstavce 1. Na základě informací shromážděných podle odstavce 1 rovněž daný orgán informuje každý podnik nebo veřejný orgán, který o dané budování projeví zájem, zda určená oblast je či pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.\n4.   Opatření podle odstavce 3 se přijímají účinným, objektivním, transparentním a nediskriminačním postupem, ze kterého není žádný podnik předem vyloučen.\n5.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány a místní, regionální a celostátní orgány odpovědné za přidělování veřejných prostředků na budování sítí elektronických komunikací, za navrhování vnitrostátních plánů na širokopásmové připojení, za vymezení povinností týkajících se pokrytí spojených s právy na užívání rádiového spektra a za ověřování dostupnosti služeb spadajících do povinnosti univerzální služby na jejich území zohlednily výsledky zeměpisného mapování a všech určených oblastí v souladu s odstavci 1, 2 a 3.\nČlenské státy zajistí, aby orgány, které zeměpisné mapování provádějí, poskytly uvedené výsledky s výhradou, že přijímající orgán zajistí stejnou úroveň důvěrnosti a ochrany obchodního tajemství jako orgán, který informaci poskytl, a informují strany, jež dané informace poskytly. Uvedené výsledky jsou na požádání a za stejných podmínek rovněž zpřístupněny BEREC a Komisi.\n6.   Pokud nejsou relevantní informace dostupné na trhu, příslušné orgány zajistí, aby údaje ze zeměpisných mapování, které nepodléhají obchodnímu tajemství, byly přímo dostupné v souladu se směrnicí 2003/98/ES, aby bylo možné je opakovaně použít. Uvedené orgány rovněž zpřístupní informační nástroje, které umožní koncovým uživatelům určit dostupnost připojení v různých oblastech, a to v té míře, v jaké to koncovým uživatelům pomůže při výběru operátora nebo poskytovatele služeb, pokud takové nástroje nejsou na trhu dostupné.\n7.   S cílem přispět k jednotnému uplatňování zeměpisných mapování a prognóz vydá BEREC, po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány, do 21. června 2020 pokyny, jež by měly vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům pomoci s jednotným plněním jejich povinností podle tohoto článku.\nČlánek 23\nMechanismus konzultací a transparentnosti\n1.   S výjimkou případů, na které se vztahují články 26 nebo 27 nebo čl. 32 odst. 10, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 45 odst. 4 a 5, která mají výrazný dopad na relevantní trh, byla zainteresovaným stranám poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky, a to s ohledem na složitost problematiky a v každém případě – s výjimkou mimořádných okolností – ve lhůtě, která není kratší než 30 dnů.\n2.   Pro účely článku 35 informují příslušné orgány RSPG v okamžiku zveřejnění o jakémkoli návrhu opatření, který spadá do oblasti působnosti srovnávacího výběrového řízení nebo výběrového řízení na základě soutěže podle čl. 55 odst. 2 a souvisí s využitím rádiového spektra, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho použití pro bezdrátové sítě a služby elektronických komunikací umožňující širokopásmové připojení (dále jen „bezdrátové širokopásmové sítě a služby“).\n3.   Vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.\nČlenské státy zajistí zřízení jednotného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.\n4.   Výsledky konzultačního postupu se veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle unijních a vnitrostátních pravidel týkajících se obchodních tajemství.\nČlánek 24\nKonzultace se zainteresovanými stranami\n1.   Členské státy ve vhodných případech zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zohledňovaly názory koncových uživatelů, zejména spotřebitelů a koncových uživatelů se zdravotním postižením, výrobců a podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací, v záležitostech týkajících se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením, zejména pokud tyto služby mají výrazný dopad na trh.\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvořily konzultační mechanismus přístupný koncovým uživatelům se zdravotním postižením, který zajistí, že při jejich rozhodování o otázkách týkajících se práv koncových uživatelů a spotřebitelů v souvislosti s veřejně dostupnými službami elektronických komunikací budou náležitě zohledněny zájmy spotřebitelů v oblasti elektronických komunikací.\n2.   Zainteresované strany mohou podle pokynů vydaných příslušnými orgány v případné v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvářet mechanismy zahrnující spotřebitele, skupiny uživatelů a poskytovatele služeb, aby zlepšily obecnou kvalitu poskytování služeb, mimo jiné vyvíjením a sledováním kodexů chování a provozních norem.\n3.   Aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla, jež jsou v souladu s právními předpisy Unie prosazujícími cíle kulturní a mediální politiky, jako například kulturní a jazykovou rozmanitost a pluralitu médií, příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohou podporovat spolupráci mezi podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací a odvětvími, jež mají zájem na podpoře zákonného obsahu v sítích a službách elektronických komunikací. Tato spolupráce může rovněž zahrnovat koordinaci informací ve veřejném zájmu poskytnutých podle čl. 103 odst. 4.\nČlánek 25\nMimosoudní řešení sporů\n1.   Členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán, který je odpovědný za uplatňování článků 102 až 107 a článku 115 této směrnice, nebo alespoň jeden nezávislý subjekt s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti uplatňování těchto článků, uveden na seznamu jako subjekt alternativního řešení sporů v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU s cílem řešit spory mezi poskytovateli a spotřebiteli, které vyplynou z této směrnice a které se týkají plnění smluv. Členské státy mohou přístup k postupům alternativního řešení sporů zajišťovaným tímto orgánem či subjektem rozšířit na jiné koncové uživatele, než jsou spotřebitelé, zejména na mikropodniky a malé podniky.\n2.   Aniž je dotčena směrnice 2013/11/EU, pokud se takové spory týkají účastníků sporů v různých členských státech, koordinují členské státy své úsilí s cílem vyřešit spor.\nČlánek 26\nŘešení sporů mezi podniky\n1.   V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle této směrnice mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení, nebo mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě a poskytovateli přiřazených prostředků, vydá dotčený vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž je dotčen odstavec 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu na základě jasných a účinných postupů, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců. Dotčený členský stát požaduje po všech stranách, aby plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že vnitrostátní regulační orgány odmítnou řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s cíli stanovenými v článku 3. Vnitrostátní regulační orgán o tom strany neprodleně informuje. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší a pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, vydá vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí s cílem vyřešit spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců.\n3.   Při řešení sporu přijme vnitrostátní regulační orgán rozhodnutí směřující k dosažení cílů stanovených v článku 3. Jakékoli povinnosti, které uloží vnitrostátní regulační orgán podnikům při řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí.\n4.   Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpřístupní veřejnosti, a to s přihlédnutím k požadavkům na zachování obchodního tajemství. Vnitrostátní regulační orgán poskytne dotčeným stranám úplné odůvodnění rozhodnutí.\n5.   Postup uvedený v odstavcích 1, 3 a 4 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.\nČlánek 27\nŘešení přeshraničních sporů\n1.   V případě sporu v oblasti působnosti této směrnice mezi podniky z různých členských států se použijí odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku. Uvedená ustanovení se nepoužijí na spory, které se týkají koordinace rádiového spektra podle článku 28.\n2.   Každá strana může předložit spor příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Má-li spor vliv na obchod mezi členskými státy, příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo vnitrostátní regulační orgány oznámí spor BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 3.\n3.   Pokud bylo takové oznámení učiněno, BEREC vydá stanovisko, v němž vyzve dotčený vnitrostátní regulační orgán nebo dotčené vnitrostátní regulační orgány, aby podnikly konkrétní kroky k řešení sporu nebo se zdržely jednání, a to v nejkratším možném termínu, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců.\n4.   Předtím, než podniknou jakékoli kroky k řešení sporu, vyčkají příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány stanoviska BEREC. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba jednat, může jakýkoli příslušný vnitrostátní regulační orgán na žádost zúčastněných stran nebo z vlastní iniciativy přijmout předběžná opatření.\n5.   Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán uloží podniku v rámci řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí, musí v nejvyšší míře zohledňovat stanovisko vydané BEREC a musí být přijaty do jednoho měsíce od vydání tohoto stanoviska.\n6.   Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.\nČlánek 28\nKoordinace rádiového spektra mezi členskými státy\n1.   Členské státy a jejich příslušné orgány zajistí, aby bylo využívání rádiového spektra na jejich území spravováno tak, aby žádnému jinému členskému státu nebylo, především z důvodu přeshraničního škodlivého rušení mezi členskými státy, bráněno v tom, aby na svém území umožnil využívání harmonizovaného rádiového spektra v souladu s právem Unie.\nČlenské státy za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření, aniž jsou dotčeny jejich povinnosti podle mezinárodního práva a příslušných mezinárodních dohod, například Radiokomunikačního řádu ITU a regionálních dohod ITU o rádiovém vysílání.\n2.   Členské státy mezi sebou a případně i prostřednictvím RSPG spolupracují při přeshraniční koordinaci využívání rádiového spektra za účelem:\na)\nzajištění souladu s odstavcem 1;\nb)\nřešení případného problému či sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací či přeshraničním škodlivým rušením mezi členskými státy, jakož i se třetími zeměmi, které členským státům brání ve využívání harmonizovaného rádiového spektra na jejich území.\n3.   Každý dotčený členský stát může s cílem zajistit dodržování odstavce 1 požádat RSPG, aby v zájmu vyřešení jakéhokoli problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraničním škodlivým rušením využila svého systému poradenství. RSPG může ve vhodných případech vydat stanovisko s návrhem koordinovaného řešení takového problému nebo sporu.\n4.   Pokud opatření uvedená v odstavcích 2 a 3 daný problém nebo spor nevyřešila, může Komise na žádost kteréhokoli dotčeného členského státu přijímat formou prováděcího aktu určeného členským státům dotčeným nevyřešenou otázkou škodlivého rušení rozhodnutí k vyřešení přeshraničního škodlivého rušení mezi dvěma či více členskými státy, které jim brání ve využívání harmonizovaného rádiového spektra na jejich území, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední každé stanovisko RSPG doporučující koordinované řešení podle odstavce 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\n5.   Unie poskytne na žádost kteréhokoli dotčeného členského státu právní, politickou a technickou podporu při řešení potíží s koordinací rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí, a to tak, aby dotčené členské státy mohly dostát svým závazkům podle práva Unie. Při poskytování takové pomoci podporuje Unie provádění politik Unie.\nHLAVA III\nPROVÁDĚNÍ\nČlánek 29\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí, v nezbytných případech včetně pokut a předem stanovených nebo periodických sankcí jiné než trestněprávní povahy, za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice nebo jakéhokoli závazného rozhodnutí přijatého Komisí, vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány jsou oprávněny tyto sankce ukládat v mezích vnitrostátního práva. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   V souvislosti s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 stanoví členské státy sankce pouze v případě, že podnik nebo veřejný orgán vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.\nPři stanovování výše pokut nebo periodických sankcí uložených podniku nebo veřejnému orgánu za to, že vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytly v souvislosti s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 zavádějící, chybné nebo neúplné informace, se zohlední mimo jiné skutečnost, zda jednání podniku nebo veřejného orgánu mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací daný podnik nebo veřejný orgán vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.\nČlánek 30\nPlnění podmínek všeobecného oprávnění nebo podmínek práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a dodržování zvláštních povinností\n1.   Členské státy zajistí, aby jejich dotčené příslušné orgány sledovaly plnění podmínek všeobecného oprávnění nebo práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů, zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2, jakož i povinnosti využívat rádiového spektra účinně a efektivně v souladu s článkem 4, čl. 45 odst. 1 a článkem 47, a na toto dodržování dohlížely.\nPříslušné orgány mají pravomoc požadovat od podniků, na které se vztahuje všeobecné oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, aby v souladu s článkem 21 poskytly veškeré informace nutné pro ověření plnění podmínek všeobecného oprávnění, podmínek práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo článku 47.\n2.   Pokud příslušný orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek všeobecného oprávnění nebo práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštní povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 2 neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu možnost vyjádřit se v přiměřené lhůtě.\n3.   Příslušný orgán musí mít pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 2 buď okamžitě, nebo v rámci přiměřené časové lhůty ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.\nV tomto ohledu členské státy zmocní příslušné orgány k tomu, aby ukládaly:\na)\nve vhodných případech odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce se zpětným účinkem; a\nb)\npříkazy k ukončení nebo odložení poskytování služby nebo balíčku služeb, které by vedly k značnému narušení hospodářské soutěže, do dosažení souladu s přístupovými povinnostmi uloženými na základě analýzy trhu podle článku 67.\nPříslušné orgány sdělí opatření a jejich odůvodnění dotyčnému podniku neprodleně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž má podnik opatření splnit.\n4.   Bez ohledu na odstavce 2 a 3 tohoto článku členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 21 odst. 1 prvního podstavce písm. a) nebo b) a článku 69 v přiměřené lhůtě, kterou stanovil příslušný orgán.\n5.   V případě závažného porušení nebo opakovaných porušení podmínek všeobecného oprávnění, práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo čl. 47 odst. 1 nebo 2, ve kterém opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavci 3 tohoto článku, nejsou úspěšná, členské státy zmocní vnitrostátní regulační orgány, aby zabránily podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo aby pozastavily či odejmuly daná práva na užívání. Členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ukládal účinné, přiměřené a odrazující sankce. Tyto sankce lze uložit za dobu, po kterou porušení podmínek trvalo, i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.\n6.   Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 5 tohoto článku může příslušný orgán přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace před přijetím konečného rozhodnutí, pokud má důkaz o porušení podmínek všeobecného oprávnění nebo podmínek práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo čl. 47 odst. 1 a 2, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo dalším uživatelům rádiového spektra. Příslušný orgán poskytne dotčenému podniku přiměřenou možnost vyjádřit se a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit, pokud však nebyly ukončeny postupy pro vymáhání plnění podmínek, mohou být tato opatření prodloužena až o další tři měsíce.\n7.   Podniky mají právo podat opravný prostředek proti opatřením přijatým podle tohoto článku v souladu s postupem uvedeným v článku 31.\nČlánek 31\nPrávo na opravný prostředek\n1.   Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací či přiřazené prostředky, který je dotčen rozhodnutím příslušného orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách a je chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena.\nPokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí příslušného orgánu.\n2.   Pokud subjekt rozhodující o opravném prostředku uvedený v odstavci 1 nemá charakter soudu, odůvodní vždy své rozhodnutí písemně. Navíc v takovém případě podléhá jeho rozhodnutí soudnímu přezkumu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování EU.\nČlenské státy zajistí účinnost mechanismu pro opravné prostředky.\n3.   Členské státy shromažďují informace o hlavním předmětu opravných prostředků, počtu žádostí o opravný prostředek, délce řízení o opravném prostředku a o počtu rozhodnutí, kterými se povolují předběžná opatření. Členské státy tyto informace, jakož i rozhodnutí nebo rozsudky poskytnou na odůvodněnou žádost Komisi a BEREC.\nHLAVA IV\nPOSTUPY TÝKAJÍCÍ SE VNITŘNÍHO TRHU\nKAPITOLA I\nČlánek 32\nUpevnění vnitřního trhu elektronických komunikací\n1.   Při plnění svých úkolů podle této směrnice vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle stanovené v článku 3.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování této směrnice ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a s BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatření, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.\n3.   Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 34 jinak, a pokud již v nezbytných případech proběhla veřejná konzultace podle článku 23, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:\na)\nspadá do oblasti působnosti článků 61, 64, 67, 68 nebo 83; a\nb)\nkteré by mělo vliv na obchod mezi členskými státy,\nzveřejní návrh opatření a sdělí jej současně Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech spolu s odůvodněním v souladu s čl. 20 odst. 3. Vnitrostátní regulační orgány, BEREC a Komise mohou k návrhu opatření vznést do jednoho měsíce své připomínky. Tuto jednoměsíční lhůtu nelze prodloužit.\n4.   Návrh opatření uvedený v odstavci 3 tohoto článku se nepřijme po dobu dalších dvou měsíců, pokud je cílem daného opatření:\na)\nvymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení uvedeném v čl. 64 odst. 1; nebo\nb)\noznačit podnik za podnik mající buď samostatně nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 67 odst. 3 nebo 4;\na pokud by toto opatření mělo vliv na obchod mezi členskými státy a Komise sdělila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro vnitřní trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Unie, a zejména s cíli uvedenými v článku 3. Tuto dvouměsíční lhůtu nelze prodloužit. V takovém případě Komise informuje BEREC a vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách a tyto výhrady současně zveřejní.\n5.   BEREC vydá stanovisko k výhradám Komise uvedeným v odstavci 4, v němž uvede, zda se domnívá, že by návrh opatření měl být ponechán beze změny, změněn nebo vzat zpět, a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy.\n6.   Ve dvouměsíční lhůtě uvedené v odstavci 4 může Komise buď:\na)\npřijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, nebo\nb)\npřijmout rozhodnutí o stažení výhrad uvedených v odstavci 4.\nPřed přijetím rozhodnutí zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC.\nK rozhodnutí uvedenému v prvním pododstavci písm. a) se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na jeho změnu.\n7.   Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odst. 6 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět do šesti měsíců ode dne rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s článkem 23 a pozměněný návrh opatření oznámí Komisi v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.\n8.   Dotčený vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 6 prvního pododstavce písm. a) může výsledný návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.\n9.   Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod odst. 3 písm. a) a b).\n10.   Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že za účelem zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4, může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá odstavcům 3 a 4.\n11.   Vnitrostátní regulační orgán může vzít návrh opatření kdykoli zpět.\nČlánek 33\nPostup jednotného uplatňování nápravných opatření\n1.   Pokud má zamýšlené opatření podle čl. 32 odst. 3 za cíl uložit podniku povinnost podle článků 61 nebo 67 ve spojení s články 69 až 76 a článkem 83 nebo takovou povinnost změnit či zrušit, může Komise v jednoměsíční lhůtě uvedené v čl. 32 odst. 3 oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BEREC důvody, proč se domnívá, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo proč má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Unie. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.\nPokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.\n2.   V tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise, BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 3, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.\n3.   Do šesti týdnů od začátku tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 vydá BEREC stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět, a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.\n4.   Pokud ve svém stanovisku BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před uplynutím tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán buď:\na)\nzměnit nebo vzít zpět svůj návrh opatření, přičemž v nejvyšší míře zohlední oznámení Komise uvedené v odstavci 1 a stanovisko BEREC; nebo\nb)\nponechat návrh opatření beze změny.\n5.   Komise může do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 a poté, co v nejvyšší míře zohlední případné stanovisko BEREC:\na)\nvydat doporučení, v němž požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo vzal zpět návrh opatření, včetně příslušných konkrétních návrhů a s uvedením důvodů tohoto doporučení, zejména tehdy, pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise;\nb)\npřijmout rozhodnutí o stažení svých výhrad učiněných v souladu s odstavcem 1; nebo\nc)\nv případě návrhů opatření podle čl. 61 odst. 3 druhého pododstavce nebo čl. 76 odst. 2 přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, pokud BEREC sdílí vážné obavy Komise, přičemž k rozhodnutí připojí podrobnou a objektivní analýzu, proč má Komise za to, že by navržené opatření nemělo být přijato, a konkrétní návrhy na změnu navrženého opatření, a to s výhradou postupu podle čl. 32 odst. 7, který se použije obdobně.\n6.   Do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b) oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán Komisi a BEREC konečné opatření, které přijal.\nUvedenou lhůtu lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejnou konzultaci v souladu s článkem 23.\n7.   Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že navržené opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a) nezmění ani nevezme zpět, toto své rozhodnutí odůvodní.\n8.   Vnitrostátní regulační orgán může vzít zpět návrh opatření v jakékoli fázi uvedeného postupu.\nČlánek 34\nProváděcí ustanovení\nPo veřejné konzultaci a po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC může Komise v souvislosti s článkem 32 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 32 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.\nKAPITOLA II\nKonzistentní přidělování rádiového spektra\nČlánek 35\nProces vzájemného hodnocení\n1.   Pokud má vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán v úmyslu provést výběrové řízení podle čl. 55 odst. 2 v souvislosti s rádiovým spektrem, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho využití pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, informuje v souladu s článkem 23 RSPG o každém návrhu opatření, které spadá do oblasti působnosti srovnávacího výběrového řízení nebo výběrového řízení na základě soutěže podle čl. 55 odst. 2, a uvede, zda požaduje, aby RSPG svolala fórum pro vzájemné hodnocení, případně v jakém termínu.\nJe-li o to požádána, uspořádá RSPG fórum pro vzájemné hodnocení za účelem projednání předložených návrhů opatření a související výměny názorů a usnadní výměnu zkušeností a osvědčených postupů ohledně těchto návrhů opatření.\nFórum pro vzájemné hodnocení tvoří členové RSPG a pořádá ho zástupce RSPG, který mu také předsedá.\n2.   Nejpozději během veřejné konzultace vedené podle článku 23 může RSPG svolat fórum pro vzájemné hodnocení výjimečně z vlastní iniciativy při dodržení pravidel pro jeho uspořádání, a to za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů v souvislosti s návrhem opatření, které se týká výběrového řízení, jestliže se domnívá, že daný návrh opatření by významným způsobem narušil schopnost vnitrostátního regulačního orgánu nebo jiného příslušného orgánu dosáhnout cílů stanovených v článcích 3, 45, 46 a 47.\n3.   RSPG předem vymezí a zveřejní objektivní kritéria pro výjimečné svolání fóra pro vzájemné hodnocení.\n4.   V průběhu fóra pro vzájemné hodnocení poskytne vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán vysvětlení, jakým způsobem navrhované opatření:\na)\npodporuje rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž a maximalizuje výhody pro spotřebitele a celkově dosahuje cílů stanovených v článcích 3, 45, 46 a 47 této směrnice, jakož i v rozhodnutích č. 676/2002/ES a č. 243/2012/EU;\nb)\nzajišťuje účinné a efektivní využívání rádiového spektra; a\nc)\nzajišťuje stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální uživatele rádiového spektra při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru.\n5.   Fórum pro vzájemné hodnocení je otevřeno dobrovolné účasti odborníků z jiných příslušných orgánů a z BEREC.\n6.   Fórum pro vzájemné hodnocení se svolává pouze jednou během celého postupu přípravy a konzultací na vnitrostátní úrovni v rámci jednoho výběrového řízení týkajícího se jednoho nebo více pásem rádiového spektra, nepožádá-li vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán o jeho další svolání.\n7.   Na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu, který o svolání fóra požádal, může RSPG přijmout zprávu o způsobu, jakým návrh opatření dosahuje cílů stanovených v odstavci 4, která zohlední názory vyjádřené na zasedání fóra pro vzájemné hodnocení.\n8.   RSPG zveřejní v únoru každého roku zprávu o návrzích opatření projednaných v souladu s odstavci 1 a 2. Zpráva uvede zaznamenané zkušenosti a osvědčené postupy.\n9.   V návaznosti na fórum pro vzájemné hodnocení a na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu, který o svolání fóra požádal, může RSPG k příslušnému návrhu opatření přijmout stanovisko.\nČlánek 36\nHarmonizované přidělování rádiového spektra\nPokud bylo užívání rádiového spektra harmonizováno, byly dohodnuty přístupové podmínky a postupy a v souladu s mezinárodními dohodami a pravidly Unie byly vybrány podniky, kterým má být přiděleno rádiové spektrum, udělí členské státy právo na užívání takového rádiového spektra v souladu s výše uvedenými dohodami a pravidly. Za předpokladu, že jsou dodrženy všechny vnitrostátní podmínky spojené s právem na užívání dotyčného rádiového spektra v případě společného výběrového řízení, nestanoví členské státy žádné další podmínky, dodatečná kritéria nebo postupy, které by omezovaly, měnily nebo opožďovaly správné provedení společného přidělování tohoto rádiového spektra.\nČlánek 37\nSpolečný autorizační postup udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra\nDva nebo více členských států mohou spolupracovat navzájem a s RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného účastníky trhu tím, že stanoví společné aspekty autorizačního postupu a případně rovněž společně povedou výběrové řízení na udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra.\nPři vypracovávání společného autorizačního potupu mohou členské státy brát v úvahu následující kritéria:\na)\njednotlivé vnitrostátní autorizační postupy jsou příslušnými orgány zahajovány a prováděny podle společně dohodnutého harmonogramu;\nb)\nv postupu jsou případně stanoveny společné podmínky a postupy pro výběr a udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra mezi dotčenými členskými státy;\nc)\nv postupu jsou případně stanoveny společné nebo srovnatelné podmínky, jež mají být spojeny s individuálními právy na užívání rádiového spektra mezi dotčenými členskými státy, díky nimž je mimo jiné možné uživatelům přidělovat obdobné bloky rádiového spektra;\nd)\npostup zůstává bez časového omezení otevřen dalším členským státům, dokud nebude proveden.\nPokud navzdory zájmu vyjádřenému účastníky trhu nejednají členské státy společně, podají účastníkům trhu odůvodnění, v němž své rozhodnutí vysvětlí.\nKAPITOLA III\nHarmonizační postupy\nČlánek 38\nHarmonizační postupy\n1.   Pokud Komise zjistí, že by rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány mohlo vytvářet překážku pro vnitřní trh, může přijmout doporučení nebo s výhradou odstavce 3 tohoto článku přijmout formou prováděcího aktu rozhodnutí k zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice a ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 3, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC nebo v relevantních případech stanovisko RSPG.\n2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při plnění svých úkolů v nejvyšší míře zohlednily doporučení uvedená v odstavci 1. Pokud se vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.\n3.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 zahrnují pouze určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:\na)\nnekonzistentní uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací při uplatňování článků 64 a 67, jehož výsledkem jsou překážky bránící vnitřnímu trhu; tato rozhodnutí se nevztahují na konkrétní oznámení vydaná vnitrostátními regulačními orgány na základě článku 32; v takovém případě Komise předloží návrh rozhodnutí pouze:\ni)\nnejdříve dva roky po přijetí doporučení Komise, které se týká stejné problematiky, a\nii)\ns maximálním ohledem na stanovisko BEREC k důvodům pro přijetí takového rozhodnutí, které BEREC poskytne do tří měsíců od podání žádosti Komise;\nb)\notázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám prostřednictvím evropského tísňového čísla 112.\n4.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\n5.   BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.\n6.   Pokud Komise nepřijme doporučení ani rozhodnutí do jednoho roku ode dne, kdy BEREC přijalo stanovisko, podle něhož vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány plní regulační úkoly uvedené v této směrnici rozdílně a tyto rozdíly by mohly vytvořit překážky na vnitřním trhu, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.\nPokud Komise přijala doporučení podle odstavce 1, avšak nejednotné plnění úkolů vytvářející překážky na vnitřním trhu přetrvává i dva roky poté, Komise s výhradou odstavce 3 přijme rozhodnutí formou prováděcího aktu v souladu s odstavcem 4.\nPokud Komise nepřijme rozhodnutí během dalšího roku od přijetí doporučení na základě druhého pododstavce, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.\nČlánek 39\nNormalizace\n1.   Komise vypracuje a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam nezávazných norem nebo specifikací sloužících jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků a přiřazených služeb. V případě potřeby může Komise po konzultaci s výborem zřízeným směrnicí (EU) 2015/1535 požádat o to, aby byly evropskými normalizačními organizacemi (Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) a Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI)) vypracovány normy.\n2.   Členské státy podporují používání norem nebo specifikací podle odstavce 1 pro poskytování služeb, technických rozhraní nebo síťových funkcí v míře nezbytně nutné k zajištění interoperability služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a identifikátorů a k rozšíření možností výběru pro uživatele.\nV případě, že nejsou normy nebo specifikace zveřejněny podle odstavce 1, podporují členské státy používání norem nebo specifikací přijatých evropskými normalizačními organizacemi.\nPokud takové normy nebo specifikace neexistují, podpoří členské státy uplatňování mezinárodních norem nebo doporučení přijatých Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).\nV případě, že mezinárodní normy již existují, podporují členské státy evropské normalizační organizace v tom, aby tyto normy nebo jejich příslušné části používaly jako základ pro normy, které vypracovávají, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo jejich příslušné části byly neúčinné.\nPokud je to proveditelné, nesmí normy nebo specifikace uvedené v odstavci 1 nebo v tomto odstavci bránit v přístupu, který může být požadován podle této směrnice.\n3.   Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly odpovídajícím způsobem provedeny, v důsledku čehož není možno zajistit interoperabilitu služeb v jednom nebo ve více členských státech, lze použití takových norem nebo specifikací učinit povinným podle postupu stanoveného v odstavci 4, v míře nezbytně nutné k zajištění takové interoperability a k rozšíření možností výběru pro uživatele.\n4.   Pokud má Komise v úmyslu učinit uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným, zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a vyzve všechny dotčené strany k předložení připomínek. Komise učiní uplatňování příslušných norem povinným prostřednictvím prováděcích aktů, a to tak, že je uvede jako závazné normy v seznamu norem nebo specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.\n5.   Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 1 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme je ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.\n6.   Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 4 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme tyto normy nebo specifikace prostřednictvím prováděcích aktů ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.\n7.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 4 a 6 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\n8.   Tento článek se nevztahuje na žádné základní požadavky, specifikace rozhraní nebo harmonizované normy, na které se vztahuje směrnice 2014/53/EU.\nHLAVA V\nBEZPEČNOST\nČlánek 40\nBezpečnost sítí a služeb\n1.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací přijali vhodná a přiměřená technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření, případně i včetně šifrování, s cílem předejít dopadu bezpečnostních incidentů na uživatele a na jiné sítě a služby nebo tento dopad minimalizovat.\nAgentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) usnadní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 (45) koordinaci členských států s cílem zabránit rozdílným vnitrostátním požadavkům, jež mohou vytvářet bezpečnostní rizika a překážky pro vnitřní trh.\n2.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací oznámili bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu jakýkoliv bezpečnostní incident s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.\nPři posuzování významnosti dopadu bezpečnostního incidentu se v případě, že jsou k dispozici, zohlední zejména tyto parametry:\na)\npočet uživatelů ovlivněných bezpečnostním incidentem;\nb)\ndoba trvání bezpečnostního incidentu;\nc)\nzeměpisný rozsah oblasti ovlivněné bezpečnostním incidentem;\nd)\nrozsah, v němž je ovlivněno fungování sítě nebo služby;\ne)\nrozsah dopadu na hospodářské a společenské činnosti.\nJe-li to vhodné, informuje dotčený příslušný orgán příslušné orgány v jiných členských státech a ENISA. Dotčený příslušný orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak poskytovatelé učinili, rozhodne-li, že zveřejnění bezpečnostního incidentu je ve veřejném zájmu.\nJednou za rok dotčený příslušný orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.\n3.   Členské státy zajistí, aby v případě zvláštní a významné hrozby bezpečnostního incidentu v rámci veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovatelé těchto sítí nebo služeb informovali své uživatele, kteří jsou touto hrozbou potenciálně dotčeni, o veškerých možných ochranných nebo nápravných opatřeních, jež mohou uživatelé učinit. Ve vhodných případech by poskytovatelé měli své uživatele informovat i o hrozbě samotné.\n4.   Tímto článkem nejsou dotčeny nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých budou podrobně popsána technická a organizační opatření uvedená v odstavci 1, jakož i okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení podle odstavce 2, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko ENISA. Vycházejí v největším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků za účelem plnění cílů stanovených v odstavci 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\nČlánek 41\nProvádění a prosazování\n1.   Za účelem provedení článku 40 členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vydat pro poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se opatření nezbytných pro nápravu bezpečnostního incidentu nebo pro zabránění jeho vzniku v případě, že byla identifikována významná hrozba, včetně lhůt pro provádění.\n2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžadovat od poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aby:\na)\nposkytli informace potřebné k posouzení bezpečnosti jejich sítí a služeb, včetně podkladů k bezpečnostní politice; a\nb)\npodrobili se bezpečnostnímu auditu provedenému kvalifikovaným nezávislým orgánem nebo příslušným orgánem a jeho výsledky poskytli příslušnému orgánu. Náklady na audit uhradí příslušný poskytovatel.\n3.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost sítí a služeb.\n4.   Členské státy zajistí, aby za účelem provedení článku 40 měly příslušné orgány oprávnění získat pomoc od bezpečnostního týmu typu CSIRT (Computer Security Incident Response Team; dále jen „tým CSIRT“), určeného podle článku 9 směrnice (EU) 2016/1148 v souvislosti se záležitostmi, které spadají mezi úkoly týmů CSIRT podle přílohy I bodu 2 uvedené směrnice.\n5.   Příslušné orgány ve vhodných případech a v souladu s vnitrostátními právními předpisy konzultují vnitrostátní donucovací orgány, příslušné orgány ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2016/1148 a vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a spolupracují s nimi.\nČÁST II\nSÍTĚ\nHLAVA I\nVSTUP NA TRH A BUDOVÁNÍ\nKAPITOLA I\nPoplatky\nČlánek 42\nPoplatky za práva na užívání rádiového spektra a za práva na instalování zařízení\n1.   Členské státy mohou povolit příslušnému orgánu ukládat poplatky za práva na užívání rádiového spektra nebo za práva na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, přes něj nebo pod ním, která se využívají k zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků, což zajišťuje optimální využití těchto zdrojů. Členské státy zajistí, aby takové poplatky byly objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu, a vezmou v úvahu obecné cíle této směrnice.\n2.   Pokud jde o práva na užívání rádiového spektra, členské státy usilují o zajištění toho, aby příslušné poplatky byly stanoveny na úrovni zajišťující účinné přidělování a užívání rádiového spektra, a to mimo jiné i tím, že:\na)\nstanoví rezervní ceny jakožto minimální poplatky za práva na užívání rádiového spektra na základě zohlednění hodnoty těchto práv v případě jejich využití k alternativním účelům;\nb)\nzohlední náklady související s podmínkami, jimiž jsou tato práva podmíněna, a\nc)\nv nejvyšší možné míře uplatní způsoby plateb, které přímo navazují na dostupnost rádiového spektra k užívání.\nKAPITOLA II\nPřístup k pozemkům\nČlánek 43\nOmezení vlastnických práv třetích osob\n1.   Členské státy zajistí, aby příslušný orgán při posuzování žádosti o udělení práv:\n—\nna instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, nebo\n—\nna instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat neveřejné sítě elektronických komunikací,\npostupoval takto:\na)\njednal na základě jednoduchých, účinných, transparentních a veřejně dostupných postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně a v každém případě přijal rozhodnutí do šesti měsíců od podání žádosti, s výjimkou případů vyvlastnění, a\nb)\ndodržoval zásady transparentnosti a nediskriminace při spojování podmínek s jakýmikoli takovými právy.\nPostupy uvedené v písmenech a) a b) se mohou lišit podle toho, zda žadatel zajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací, či nikoli.\n2.   Členské státy zajistí, aby v případě, kdy si orgány veřejné moci nebo místní orgány ponechávají vlastnictví v podnicích, které zajišťují veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytují veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad nimi, existovalo účinné strukturální oddělení funkcí odpovědných za udílení práv uvedených v odstavci 1 od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.\nČlánek 44\nSpolečné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených prostředků poskytovatelů sítí elektronických komunikací\n1.   Pokud operátor na základě vnitrostátního práva vykonal právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo využil výhod postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, příslušné orgány mohou za účelem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování uložit povinnost společného umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených prostředků instalovaných na tomto základě.\nSpolečné umístění a sdílení instalovaných síťových prvků a zařízení a sdílení majetku lze uložit pouze po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zainteresovaným stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a pouze ve specifických oblastech, v nichž je toto sdílení považováno za nezbytné s ohledem na plnění cílů stanovených v prvním pododstavci. Příslušné orgány mohou uložit sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně pozemků, budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, sloupů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní, nebo opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu. Je-li to nezbytné, členský stát může určit vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán pro jeden či více z těchto úkolů:\na)\nkoordinování postupu podle tohoto článku,\nb)\npůsobení jako jednotné informační místo,\nc)\nstanovení pravidel pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a na koordinaci stavebních prací.\n2.   Opatření přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Je-li to nutné, jsou tato opatření prováděna v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány.\nKAPITOLA III\nPřístup k rádiovému spektru\nOddíl 1\nOprávnění\nČlánek 45\nSpráva rádiového spektra\n1.   Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové spektrum je veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu s články 3 a 4. Zajistí, aby se při přidělování rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací a vydávání všeobecných oprávnění nebo udělování individuálních práv na užívání takového rádiového spektra příslušnými orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií příznivých pro hospodářskou soutěž.\nPři uplatňování tohoto článku jednají členské státy v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů ITU o rádiovém vysílání a jiných dohod přijatých v rámci ITU použitelných pro rádiové spektrum, jako je dohoda dosažená na regionální radiokomunikační konferenci z roku 2006, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky.\n2.   Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiového spektra pro účely sítí a služeb elektronických komunikací v celé Unii v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou hospodářská soutěž, úspory z rozsahu a interoperabilita sítí a služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 4 této směrnice a s rozhodnutím č. 676/2002/ES, mimo jiné:\na)\nzaváděním pokrytí svého vnitrostátního území a obyvatelstva bezdrátovým širokopásmovým připojením vysoké kvality a rychlosti, jakož i pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (46);\nb)\nusnadněním rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to na místě;\nc)\nzajištěním předvídatelnosti a konzistentnosti způsobu udílení, obnovení, změny, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice;\nd)\nzajištěním prevence proti škodlivému rušení působícímu přeshraničně nebo v rámci státu v souladu s článkem 28, respektive 46, a přijetím preventivních a nápravných opatření za tímto účelem;\ne)\npodporováním sdíleného využívání rádiového spektra mezi podobnými nebo rozdílnými druhy užívání rádiového spektra v souladu s právními předpisy o hospodářské soutěži;\nf)\nuplatněním co nejvhodnějšího a nejméně zatěžujícího systému oprávnění v souladu s článkem 46 v zájmu maximalizace flexibility, sdílení a efektivity užívání rádiového spektra;\ng)\nuplatňováním pravidel pro udělení, převod, obnovení, změnu a odejmutí práv na užívání rádiového spektra, která jsou jasně a transparentně stanovena s cílem zaručit jistotu, konzistentnost a předvídatelnost regulace;\nh)\nusilováním o jednotnost a předvídatelnost v celé Unii, pokud jde o způsob, jakým je povolováno využívání rádiového spektra s ohledem na ochranu veřejného zdraví, při zohlednění doporučení 1999/519/ES.\nPro účely prvního pododstavce může Komise v rámci vypracovávání technických prováděcích opatření pro pásmo rádiového spektra podle rozhodnutí č. 676/2002/ES požádat RSPG, aby vydala stanovisko, v němž doporučí nejvhodnější režim nebo režimy udělování oprávnění pro užívání rádiového spektra v uvedeném pásmu nebo jeho částech. Komise případně může, při zohlednění uvedeného stanoviska v nejvyšší možné míře, přijmout doporučení s cílem podpořit soudržný přístup v Unii s ohledem na režim nebo režimy udělování oprávnění pro užívání tohoto pásma.\nPokud Komise zvažuje přijetí opatření v souladu s čl. 39 odst. 1, 4, 5 a 6, může RSPG požádat o stanovisko ohledně důsledků takových standardů či specifikací pro koordinaci, harmonizaci a dostupnost rádiového spektra. Komise při přijímání veškerých následných kroků v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko RSPG.\n3.   V případě nedostatečné tržní poptávky po užívání pásma rádiového spektra mohou členské státy povolit alternativní užívání celého uvedeného pásma nebo jeho části, včetně stávajícího užívání, v souladu s odstavci 4 a 5 tohoto článku, pokud:\na)\nje zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma založeno na veřejné konzultaci v souladu s článkem 23, včetně posouzení budoucí tržní poptávky;\nb)\ntoto alternativní užívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a\nc)\ndotčený členský stát náležitě zohlední dlouhodobou dostupnost nebo užívání takového pásma v Unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z užívání harmonizovaného rádiového spektra v Unii.\nJakékoli rozhodnutí výjimečně umožnit alternativní užívání podléhá pravidelnému přezkumu a v každém případě je bezodkladně přezkoumáno na základě řádně odůvodněné žádosti potenciálního uživatele o užívání pásma podané příslušnému orgánu v souladu s technickým prováděcím opatřením. Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o přijatém rozhodnutí, spolu s jeho odůvodněním, a o výsledku veškerých přezkumů.\n4.   Aniž je dotčen druhý pododstavec, členské státy zajistí, aby v rádiovém spektru, které je v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie, mohly být využity všechny typy technologií pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.\nČlenské státy však mohou na typy technologií pro rádiové sítě a bezdrátový přístup používané pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nezbytné:\na)\nzabránit škodlivému rušení;\nb)\nochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES;\nc)\nzajistit technickou kvalitu služby;\nd)\nzajistit maximální sdílení rádiového spektra;\ne)\nzajistit účinné využití rádiového spektra; nebo\nf)\nplnit cíl obecného zájmu v souladu s odstavcem 5.\n5.   Aniž je dotčen druhý pododstavec, členské státy zajistí, aby v rádiovém spektru, které je v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případech zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z Radiokomunikačního řádu ITU.\nOpatření, jež vyžadují, aby služba elektronických komunikací byla poskytována v konkrétním pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací, musí být odůvodněna plněním cíle obecného zájmu, jak je stanoven členskými státy v souladu s právem Unie, jímž může být mimo jiné například:\na)\nochrana života a zdraví;\nb)\npodpora sociální, regionální a územní soudržnosti;\nc)\npředcházení neefektivnímu využívání rádiového spektra; nebo\nd)\npodpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytováním služeb rozhlasového a televizního vysílání.\nOpatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou stanoveny členskými státy v souladu s právem Unie.\n6.   Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 4 a 5 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.\n7.   Omezení zavedená před 25. květnem 2011 musí být k 20. prosinci 2018 v souladu s odstavci 4 a 5.\nČlánek 46\nOprávnění k využívání rádiového spektra\n1.   Členské státy usnadní využívání rádiového spektra, včetně sdíleného užívání, v rámci všeobecných oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra omezí na situace, kde jsou taková práva nezbytná pro maximalizaci efektivního užívání vzhledem k poptávce, se zohledněním kritérií uvedených ve druhém pododstavci. Ve všech ostatních případech stanoví podmínky pro užívání rádiového spektra ve všeobecném oprávnění.\nZa tímto účelem členské státy rozhodnou o nejvhodnějším režimu pro povolování užívání rádiového spektra, přičemž zohlední:\na)\nspecifické vlastnosti dotčeného rádiového spektra;\nb)\npotřebu ochrany proti škodlivému rušení;\nc)\npřípadné vypracování spolehlivých podmínek pro sdílení rádiového spektra;\nd)\npotřebu zajistit technickou kvalitu komunikací nebo služby;\ne)\ncíle obecného zájmu, jak jsou stanoveny členskými státy v souladu s právem Unie;\nf)\npotřebu zajistit účinné využití rádiového spektra.\nPři zvažování, zda vydat všeobecná oprávnění, nebo udělit individuální práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra s ohledem na technická prováděcí opatření přijatá v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES, členské státy usilují o minimalizaci problémů škodlivého rušení, mimo jiné v případech sdíleného využívání rádiového spektra na základě kombinace všeobecného oprávnění a individuálních práv na užívání.\nVe vhodných případech členské státy zváží možnost povolit užíváni rádiového spektra na základě kombinace všeobecného oprávnění a individuálních práv na užívání, a to s ohledem na pravděpodobné účinky různých kombinací všeobecných oprávnění a individuálních práv na užívání a postupných transferů od jedné kategorie k jiné na hospodářskou soutěž, inovace a vstup na trh.\nČlenské státy se snaží minimalizovat omezení spojená s využíváním rádiového spektra tím, že vhodným způsobem zohledňují technická řešení na řízení škodlivého rušení tak, aby byl režim udělování oprávnění co nejméně zatěžující.\n2.   Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 s cílem usnadnit sdílené využívání rádiového spektra příslušné orgány zajistí, aby podmínky pro sdílené využívání rádiového spektra byly jasně specifikovány. Tyto podmínky usnadní účinné užívání rádiového spektra, hospodářskou soutěž a inovace.\nČlánek 47\nPodmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiového spektra\n1.   Příslušné orgány stanoví podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiového spektra v souladu s čl. 13 odst. 1 způsobem, který zajistí optimální, nejúčinnější a nejefektivnější užívání rádiového spektra. Jakékoli takové podmínky jasně stanoví před přidělením nebo obnovením uvedených práv, včetně požadované úrovně užívání a možnosti splnit tento požadavek prostřednictvím obchodování nebo pronájmu, aby bylo zajištěno plnění uvedených podmínek v souladu s článkem 30. Podmínky spojené s obnovením práva na užívání rádiového spektra nesmí poskytovat nepřiměřené výhody stávajícím držitelům uvedených práv.\nTyto podmínky upřesňují veškeré použitelné parametry, včetně lhůty pro výkon práv na užívání, při jejichž nesplnění by byl příslušný orgán oprávněn odejmout právo na užívání nebo uložit jiná opatření.\nPříslušné orgány včas a transparentním způsobem konzultují a informují zainteresované strany ohledně podmínek spojených s individuálními právy na užívání předtím, než tyto podmínky uloží. Předem určí kritéria pro posouzení toho, zda byly tyto podmínky splněny, a zainteresované strany o nich transparentně informují.\n2.   Příslušné orgány mohou při stanovení podmínek spojených s individuálními právy na užívání rádiového spektra stanovit, zejména v zájmu zajištění účinného a efektivního užívání rádiového spektra nebo podpory pokrytí, následující možnosti:\na)\nsdílení pasivní nebo aktivní infrastruktury, která závisí na rádiovém spektru, nebo rádiového spektra;\nb)\nobchodní dohody o přístupu k roamingu;\nc)\nspolečné zavádění infrastruktur pro poskytování sítí nebo služeb využívajících rádiové spektrum.\nPříslušné orgány nesmí v podmínkách spojených s právy na užívání rádiového spektra sdílení rádiového spektra bránit. Na plnění podmínek spojených s užíváním stanovených podle tohoto odstavce ze strany podniků se nadále vztahuje právo hospodářské soutěže.\nOddíl 2\nPráva na užívání\nČlánek 48\nUdělení individuálních práv na užívání rádiového spektra\n1.   Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiového spektra, členské státy na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací v rámci všeobecného oprávnění uvedeného v článku 12, s výhradou článku 13, čl. 21 odst. 1 písm. c) a článku 55 a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu s touto směrnicí.\n2.   Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria a postupy stanovené členskými státy pro udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právem Unie, individuální práva na užívání rádiového spektra se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů a v souladu s článkem 45.\n3.   Výjimku z požadavku na otevřené postupy je možné použít v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu, jak je stanoven členskými státy v souladu s právem Unie.\n4.   Příslušné orgány posuzují žádosti o individuální práva na užívání rádiového spektra v rámci výběrových řízení vedených na základě objektivních, transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií způsobilosti, která jsou stanovena předem a odrážejí podmínky, které mají být s těmito právy spojeny. Příslušné orgány mají možnost vyžádat si od žadatelů veškeré nezbytné informace, aby na základě uvedených kritérií posoudily schopnost žadatelů dané podmínky splnit. Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že žadatel požadovanou schopnost nemá, vydá o tom řádně odůvodněné rozhodnutí.\n5.   Při udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět nebo pronajímat. Použijí se články 45 a 51.\n6.   Příslušný orgán rozhodnutí o udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra přijme, sdělí a zveřejní co nejdříve po obdržení úplné žádosti a v případě rádiového spektra prohlášeného za dostupné službám elektronických komunikací v jejich národním plánu přidělení kmitočtových pásem do šesti týdnů. Touto lhůtou není dotčen čl. 55 odst. 7 ani žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiového spektra nebo orbitálních poloh.\nČlánek 49\nDoba platnosti práv\n1.   Pokud členské státy povolí užívání rádiového spektra prostřednictvím individuálních práv na užívání na omezenou dobu, zajistí, aby bylo právo na užívání uděleno na dobu, jež je přiměřená z hlediska sledovaných cílů v souladu s čl. 55 odst. 2, přičemž se řádně zohlední potřeba zajistit hospodářskou soutěž, jakož i zejména účinné a efektivní užívání rádiového spektra a podporovat inovace a efektivní investice, mimo jiné poskytnutím přiměřené doby na amortizaci investice.\n2.   Pokud členské státy udělují individuální práva na užívání rádiového spektra, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho využívání pro služby bezdrátové širokopásmové elektronické komunikace (dále jen „bezdrátové širokopásmové služby“), na omezenou dobu, zajistí pro držitele práv předvídatelnost regulace na alespoň na 20 let s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, jež je závislá na využívání takového rádiového spektra, a to při zohlednění požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tento článek podléhá v příslušných případech změně podmínek spojených s uvedenými právy na užívání v souladu s článkem 18.\nČlenské státy za tímto účelem zajistí, aby byla uvedená práva platná po dobu alespoň 15 let a aby v případě potřeby v zájmu souladu s prvním pododstavcem zahrnovala možnost přiměřeného prodloužení této doby v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci.\nČlenské státy zpřístupní obecná kritéria pro prodloužení doby trvání práv na užívání transparentním způsobem všem zainteresovaným stranám ještě před udělením práv na užívání, a to v rámci podmínek stanovených v čl. 55 odst. 3 a 6. Tato obecná kritéria se vztahují k:\na)\npotřebě zajistit účinné a efektivní užívání dotyčného rádiového spektra, cílům stanoveným v čl. 45 odst. 2 písm. a) a b) nebo k potřebě plnit cíle obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany; nebo\nb)\npotřebě zajistit nenarušenou hospodářskou soutěž.\nNejpozději dva roky před uplynutím původní doby platnosti individuálního práva na užívání provede příslušný orgán objektivní a do budoucna zaměřené posouzení obecných kritérií stanovených pro prodloužení platnosti uvedeného práva na užívání s ohledem na čl. 45 odst. 2 písm. c). Pokud příslušný orgán nezahájil kontrolní akci pro nedodržení podmínek práv na užívání podle článku 30, platnost práva na užívání prodlouží, ledaže usoudí, že by toto prodloužení nebylo v souladu s obecnými kritérii stanovenými v písmenech a) a b) třetího pododstavce tohoto odstavce.\nNa základě uvedeného posouzení oznámí příslušný orgán držiteli práva, zda platnost jeho práva na užívání bude prodloužena.\nPokud platnost prodloužena nebude, příslušný orgán uplatní článek 48 pro udělení práv na užívání daného konkrétního pásma rádiového spektra.\nVeškerá opatření podle tohoto odstavce musí být přiměřená, nediskriminační, transparentní a odůvodněná.\nOdchylně od článku 23 mají zainteresované strany příležitost vznést připomínky ke každému navrhovanému opatření podle tohoto odstavce třetího a čtvrtého pododstavce po dobu alespoň tří měsíců.\nTímto odstavcem není dotčeno uplatňování článků 19 a 30.\nPři stanovování poplatků za práva na užívání přihlédnou členské státy k mechanismu uvedenému v tomto odstavci.\n3.   Členské státy se mohou odchýlit od odstavce 2 tohoto článku, je-li to řádně odůvodněné, v případě:\na)\nomezených zeměpisných oblastí, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím velmi nedostatečný nebo neexistující, a je-li to nezbytné ke splnění cílů čl. 45 odst. 2;\nb)\nkonkrétních krátkodobých projektů;\nc)\nexperimentálního využívání;\nd)\nvyužití rádiového spektra, které se může v souladu s čl. 45 odst. 4 a 5 uplatnit zároveň s bezdrátovými širokopásmovými službami; nebo\ne)\nalternativního užívání rádiového spektra podle čl. 45 odst. 3.\n4.   Členské státy mohou upravit dobu platnosti práv na užívání stanovenou v tomto článku, aby zajistily, že doba platnosti práv v jednom nebo několika pásmech skončí současně.\nČlánek 50\nObnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra\n1.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou rozhodnutí o obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra včas před skončením platnosti uvedených práv s výjimkou případů, kdy byla možnost obnovení výslovně vyloučena v okamžiku přidělení. Uvedené orgány za tímto účelem posuzují potřebu obnovení buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost držitele práva a ve druhém jmenovaném případě ne dříve než pět let před skončením platnosti dotčených práv. Tím nejsou dotčena ustanovení o obnovení použitelná na stávající práva.\n2.   Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku zváží příslušné orgány mimo jiné tyto aspekty:\na)\nsplnění cílů článku 3, čl. 45 odst. 2 a čl. 48 odst. 2, jakož i cílů veřejného pořádku podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;\nb)\nprovedení technického prováděcího opatření přijatého v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;\nc)\npřezkum řádného plnění podmínek spojených s dotčeným právem;\nd)\npotřebu podporovat hospodářskou soutěž, případně předcházet jejímu narušení, v souladu s článkem 52;\ne)\npotřebu zefektivnit využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj;\nf)\npotřebu zabránit závažnému narušení služeb.\n3.   Při posuzování možného obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra, pro něž je počet práv na užívání omezený, podle odstavce 2 tohoto článku, příslušné orgány postupují otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a mimo jiné:\na)\nposkytnou všem zainteresovaným stranám příležitost vyjádřit své názory prostřednictvím veřejné konzultace v souladu s článkem 23 a\nb)\njasně uvedou důvody pro takové možné obnovení.\nPři rozhodování, zda obnovit práva na užívání nebo uspořádat nové výběrové řízení za účelem udělení práv na užívání podle článku 55, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zohlední jakékoli důkazy vyplývající z konzultace podle tohoto odstavce prvního pododstavce, které dokládají tržní poptávku ze strany podniků jiných než těch, které jsou držiteli práv na užívání rádiového spektra v dotčeném pásmu.\n4.   Rozhodnutí o obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra může být spojeno s přezkumem s nimi spojených poplatků a ostatních podmínek. Je-li to na místě, mohou vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány poplatky za práva na užívání upravit v souladu s článkem 42.\nČlánek 51\nPřevod či pronájem individuálních práv na užívání rádiového spektra\n1.   Členské státy zajistí, aby podniky mohly převádět na jiné podniky nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiového spektra.\nČlenské státy mohou určit, že se tento odstavec nepoužije v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiového spektra bylo původně uděleno bezplatně nebo přiřazeno za účelem vysílání.\n2.   Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést nebo pronajmout práva na užívání rádiového spektra a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému orgánu a zveřejněny. V případě harmonizovaného rádiového spektra musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.\n3.   Členské státy umožní převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra, pokud jsou zachovány původní podmínky spojené s právy na užívání. Aniž je dotčena potřeba zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména v souladu s článkem 52, členské státy:\na)\nuplatní na převody a pronájmy co nejméně zatěžující postup;\nb)\nneodmítnou pronájem práv na užívání rádiového spektra, pokud se pronajímatel zaváže, že bude nadále ručit za splnění původních podmínek spojených s právy na užívání;\nc)\nneodmítnou převod práv na užívání rádiového spektra, pokud neexistuje zřejmé riziko, že nový držitel není schopen splnit původní podmínky práva na užívání.\nJakékoli správní poplatky uložené podnikům v souvislosti se zpracováním žádosti o převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra musí být v souladu s článkem 16.\nUstanoveními prvního pododstavce písm. a), b) a c) není dotčena pravomoc členských států kdykoli vynucovat splnění podmínek spojených s právem na užívání vůči pronajímateli i nájemci v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.\nPříslušné orgány převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra usnadňují tím, že včas posoudí veškeré žádosti o úpravu podmínek spojených s danými právy a tím, že zajistí, aby tato práva nebo příslušné rádiové spektrum byly v nejvyšší možné míře odděleny nebo rozděleny.\nS ohledem na veškeré převody nebo pronájmy práv na užívání rádiového spektra příslušné orgány zveřejní příslušné podrobnosti týkající se obchodovatelných individuálních práv veřejně dostupných ve standardizovaném elektronickém formátu v době vytvoření uvedených práv a uvedené údaje uchovávají po celou dobu existence práv.\nKomise může přijmout prováděcí akty, jimiž upřesní zmíněné příslušné podrobnosti.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\nČlánek 52\nHospodářská soutěž\n1.   Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při rozhodování o udělení, změně nebo obnovení práv na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu s touto směrnicí prosazují účinnou hospodářskou soutěž a předcházejí narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.\n2.   Když členské státy udělují, mění nebo obnovují práva na užívání rádiového spektra, mohou jejich vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány na doporučení vnitrostátního regulačního orgánu přijmout vhodná opatření, mezi něž patří:\na)\nomezení množství pásem rádiového spektra, k nimž jsou jakémukoli podniku udělována práva na užívání, nebo za odůvodněných okolností spojení tohoto práva na užívání s podmínkami, jako je poskytování velkoobchodního přístupu či vnitrostátního nebo regionálního roamingu v některých pásmech nebo v některých skupinách pásem s podobnými vlastnostmi;\nb)\nvyhrazení určité části pásma či skupiny pásem rádiového spektra pro přidělení novým subjektům, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na konkrétní situaci na vnitrostátním trhu;\nc)\nodmítnutí udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže jakýmkoli přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání;\nd)\nzahrnutí podmínek zakazujících převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí na úrovni Unie ani členského státu, nebo uložení podmínek pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže;\ne)\nzměna stávajících práv v souladu s touto směrnicí, pokud je to nezbytné za účelem nápravy ex post narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra.\nVnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány zohledňují tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a ve svém rozhodnutí vycházejí z objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu, z posouzení toho, zda jsou taková opatření nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, a pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice účastníků trhu, zejména v případě zavádění sítí. Zohlední přitom přístup k analýze trhu stanovený v čl. 67 odst. 2.\n3.   Při uplatňování odstavce 2 tohoto článku vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány jednají v souladu s postupy stanovenými v článcích 18, 19, 23 a 35.\nOddíl 3\nPostupy\nČlánek 53\nKoordinované načasování přidělení\n1.   Členské státy spolupracují za účelem koordinace využívání harmonizovaného rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v Unii s náležitým zohledněním různých situací na vnitrostátních trzích. Součástí této spolupráce může být stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.\n2.   Pokud byly technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES stanoveny harmonizované podmínky s cílem umožnit využívání rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, umožní členské státy užívání tohoto rádiového spektra co nejdříve a nejpozději do 30 měsíců po přijetí daného opatření, nebo co nejdříve po zrušení jakéhokoli rozhodnutí umožnit výjimečně alternativní užívání podle čl. 45 odst. 3 této směrnice. Tímto ustanovením není dotčeno rozhodnutí (EU) 2017/899 ani právo Komise navrhovat z vlastní iniciativy legislativní akty.\n3.   Členský stát může prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 2 tohoto článku u konkrétního pásma za těchto okolností:\na)\nv rozsahu odůvodněném omezením využívání daného pásma na základě cíle obecného zájmu uvedeného v čl. 45 odst. 5 písm. a) nebo d);\nb)\nv případě nevyřešených otázek týkajících se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení se třetími zeměmi, pokud dotčený členský stát požádal o případnou pomoc Unie podle čl. 28 odst. 5;\nc)\nzajištění národní bezpečnosti a obrany; nebo\nd)\nzásah vyšší moci.\nČlenský stát provede přezkum prodloužení lhůty nejméně každé dva roky.\n4.   Členský stát může prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 2 u určitého pásma v nezbytném rozsahu a až o 30 měsíců v případě:\na)\nnevyřešených otázek týkajících se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení mezi členskými státy, pokud dotčený členský stát včas přijme všechna nezbytná opatření podle čl. 28 odst. 3 a 4;\nb)\npotřeby zajistit technický přechod stávajících uživatelů daného pásma, přičemž tento přechod bude složitý.\n5.   V případě prodloužení lhůty podle odstavců 3 a 4 dotčený členský stát včas informuje ostatní členské státy a Komisi s uvedením důvodů.\nČlánek 54\nKoordinované načasování přidělení konkrétních pásem 5G\n1.   Pokud jde o pozemní systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby, členské státy do 31. prosince 2020 přijmou, pokud je to nezbytné k usnadnění zavádění sítí 5G, veškerá vhodná opatření s cílem:\na)\nnově uspořádat pásmo 3,4–3,8 GHz a umožnit využívání dostatečně širokých úseků tohoto pásma;\nb)\numožnit užívání alespoň 1 GHz v pásmu 24,25–27,5 GHz, pokud je jasně prokázána tržní poptávka a absence závažných překážek, které by bránily přechodu stávajících uživatelů pásma nebo uvolnění pásma.\n2.   Členské státy mohou nicméně v odůvodněných případech prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku v souladu s čl. 45 odst. 3 nebo čl. 53 odst. 2, 3 nebo 4.\n3.   Opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku musí vyhovovat harmonizovaným podmínkám stanoveným technickými prováděcími opatřeními v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.\nČlánek 55\nPostup pro omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro užívání rádiového spektra\n1.   Aniž je dotčen článek 53, pokud členský stát dospěje k závěru, že právo na využívání rádiového spektra nelze upravit všeobecným oprávněním, a pokud zvažuje omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro rádiové spektrum, tento stát mimo jiné:\na)\njasně uvede důvody pro omezení práv na užívání, zejména vezme náležitě v úvahu potřebu maximalizovat výhody pro uživatele a usnadnit rozvoj hospodářské soutěže a dané omezení případně pravidelně nebo na základě důvodné žádosti dotčených podniků přezkoumá;\nb)\nposkytne všem zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, příležitost vyjádřit své názory na jakékoli omezení prostřednictvím veřejné konzultace v souladu s článkem 23.\n2.   Pokud členský stát dojde k závěru, že počet práv na užívání je třeba omezit, jasně stanoví a odůvodní cíle sledované v rámci konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení podle tohoto článku, a je-li to možné, tyto cíle kvantifikuje, přičemž náležitě zohlední potřebu plnit cíle vnitrostátního a vnitřního trhu. Cíle definující konkrétní výběrové řízení, které může členský stát stanovit, se kromě podpory hospodářské soutěže omezují na jednu nebo několik těchto položek:\na)\npodpora pokrytí;\nb)\nzajištění požadované kvality služeb;\nc)\npodpora efektivního využívání rádiového spektra, mimo jiné zohledněním podmínek spojených s právem na užívání a výše poplatků;\nd)\npodpora inovací a rozvoje podnikání.\nVnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán jasně vymezí a odůvodní volbu výběrového řízení, včetně případné předběžné fáze pro přístup k výběrovému řízení. Rovněž jasně sdělí výsledek případného souvisejícího posouzení soutěžní, technické a hospodářské situace na trhu a uvede důvody pro možné použití a výběr opatření podle článku 35.\n3.   Členské státy zveřejní každé rozhodnutí o zvoleném výběrovém řízení a související pravidla s jasným uvedením důvodů. Rovněž zveřejní podmínky, jež mají být spojeny s právem na užívání.\n4.   Po stanovení výběrového řízení členský stát vyzve k předkládání žádostí o udělení práv na užívání.\n5.   Pokud členský stát dospěje k závěru, že lze udělit další práva na užívání rádiového spektra nebo kombinaci všeobecného oprávnění a individuálních práv k užívání, zveřejní tento závěr a zahájí proces udělení takových práv.\n6.   Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiového spektra, udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií a výběrového řízení, jež musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřené. Tato výběrová kritéria berou náležitě v úvahu cíle a požadavky článků 3, 4, 28 a 45.\n7.   Pokud mají být použita konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu šesti týdnů uvedenou v čl. 48 odst. 6 o dobu, která bude nutná pro zajištění spravedlivých, přiměřených, otevřených a transparentních postupů pro všechny zainteresované strany, nejdéle však o osm měsíců a při dodržení případného konkrétního harmonogramu stanoveného podle článku 53.\nTěmito lhůtami nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiového spektra a koordinace družic.\n8.   Tímto článkem není dotčen převod práv na užívání rádiového spektra podle článku 51.\nKAPITOLA IV\nZavádění a užívání zařízení pro bezdrátové sítě\nČlánek 56\nPřístup k rádiovým místním sítím\n1.   Příslušné orgány umožní poskytování přístupu k veřejné síti elektronických komunikací prostřednictvím rádiových místních sítí, jakož i užívání harmonizovaného rádiového spektra pro toto poskytování, a to pouze na základě použitelných podmínek všeobecného oprávnění týkajících se užívání rádiového spektra, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 1.\nPokud toto poskytování není součástí hospodářské činnosti nebo má doplňkovou povahu ve vztahu k hospodářské činnosti nebo veřejné službě, které nejsou závislé na přenosu signálů na uvedených sítích, nepodléhá žádný podnik, veřejný orgán nebo koncový uživatel, kteří takový přístup poskytují, žádnému všeobecnému oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací podle článku 12, povinnostem souvisejícím s právy koncových uživatelů podle hlavy II části III ani povinnostem propojovat své sítě podle čl. 61 odst. 1.\n2.   Použije se článek 12 směrnice 2000/31/ES.\n3.   Příslušné orgány nebrání poskytovatelům veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v poskytování přístupu veřejnosti k jejich sítím prostřednictvím rádiových místních sítí, které mohou být umístěny v prostorách koncových uživatelů, pokud jsou dodrženy použitelné podmínky pro všeobecné oprávnění a byl poskytnut předchozí informovaný souhlas koncového uživatele.\n4.   Příslušné orgány v souladu zejména s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120 zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jednostranně neomezovali koncové uživatele ani jim nebránili v:\na)\npřistupování k rádiovým místním sítím poskytovaným třetími stranami podle svého výběru; nebo\nb)\numožňování recipročního nebo širšího přístupu jiným koncovým uživatelům k sítím těchto poskytovatelů prostřednictvím rádiových místních sítí, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou agregovány a veřejně zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů.\n5.   Příslušné orgány neomezují koncové uživatele v umožňování přístupu jiným koncovým uživatelům, ať již recipročně či jinak, k jejich rádiovým místním sítím, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou tyto rádiové místní sítě různých koncových uživatelů agregovány a veřejně zpřístupňovány, ani jim v tom nebrání.\n6.   Příslušné orgány nepatřičně neomezují poskytování přístupu k rádiovým místním sítím veřejnosti:\na)\nsubjekty veřejného sektoru nebo ve veřejných prostorách v blízkosti prostor obsazených těmito subjekty veřejného sektoru nebo v jejich bezprostřední blízkosti, pokud má toto poskytování doplňkovou povahu k veřejným službám poskytovaným v uvedených prostorách;\nb)\niniciativami nevládních organizací nebo subjektů veřejné moci, v jejichž rámci jsou agregovány a recipročně nebo šířeji zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů, mimo jiné rádiové místní sítě zpřístupňované veřejnosti v souladu s písmenem a), je-li to na místě.\nČlánek 57\nZavádění a provoz bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem\n1.   Příslušné orgány nepatřičně neomezují zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem. Členské státy se snaží zajistit, aby veškerá pravidla, jimiž se řídí zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem, byla vnitrostátně slučitelná. Taková pravidla se zveřejňují ještě před jejich uplatněním.\nPříslušné orgány zejména nepodmíní zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem splňujících vlastnosti stanovené podle odstavce 2 jakémukoli zvláštnímu povolení pro územní plánování nebo jinému zvláštnímu předchozímu povolení.\nOdchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce mohou příslušné orgány požadovat povolení k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem na budovách nebo místech architektonické, historické nebo přírodní hodnoty chráněných podle vnitrostátního práva nebo případně z důvodu veřejné bezpečnosti. Na udělování těchto povolení se vztahuje článek 7 směrnice 2014/61/EU.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů specifikuje fyzické a technické vlastnosti jako maximální velikost, hmotnost a případně výkon bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\nPrvní takový akt se přijme do 30. června 2020.\n3.   Tímto článkem nejsou dotčeny základní požadavky stanovené ve směrnici 2014/53/EU ani použitelný režim udělování oprávnění pro užívání příslušného rádiového spektra.\n4.   Členské státy v příslušných případech uplatňováním postupů přijatých v souladu se směrnicí 2014/61/EU zajistí, aby provozovatelé měli právo na přístup k veškeré fyzické infrastruktuře spravované celostátními, regionálními nebo místními veřejnými orgány, která je technicky způsobilá k tomu, aby mohla být hostitelem bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra. Veřejné orgány vyhoví každé přiměřené žádosti o přístup za spravedlivých, přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek, které jsou zveřejněny na jednotném informačním místě.\n5.   Aniž jsou dotčeny jakékoli obchodní dohody, nepodléhá zavedení bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem žádným poplatkům nebo platbám přesahujícím správní poplatky v souladu s článkem 16.\nČlánek 58\nTechnické předpisy týkající se elektromagnetických polí\nNa veškeré návrhy opatření členských států, která by ve vztahu k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem zaváděla jiné požadavky v oblasti elektromagnetických polí, než jsou požadavky podle doporučení 1999/519/ES, se použijí postupy stanovené směrnicí (EU) 2015/1535.\nHLAVA II\nPŘÍSTUP\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení, zásady přístupu\nČlánek 59\nObecný rámec pro přístup a propojení\n1.   Členské státy zajistí, aby neexistovala žádná omezení, která by bránila podnikům v jednom členském státě nebo v různých členských státech ve vzájemném sjednávání dohod týkajících se technických a obchodních ujednání ohledně přístupu nebo propojení v souladu s právem Unie. Podnik žádající o přístup nebo propojení nemusí mít oprávnění k vykonávání činnosti v členském státě, v němž se přístup či propojení požaduje, jestliže neposkytuje služby a neprovozuje síť v daném členském státě.\n2.   Aniž je dotčen článek 114, nezachovávají členské státy právní nebo správní opatření, která zavazují podniky, aby při poskytování přístupu nebo propojení nabízeli odlišné podmínky pro různé podniky za rovnocenné služby, nebo opatření, která ukládají povinnosti, které nesouvisí se skutečně poskytovanými službami přístupu a propojení, aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v příloze I.\nČlánek 60\nPráva a povinnosti podniků\n1.   Operátoři veřejných sítí elektronických komunikací mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 15, i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celé Unii. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 61, 62 a 68.\n2.   Aniž je dotčen článek 21, vyžadují členské státy, aby podniky, které získají informace od jiných podniků před sjednáním dohod o přístupu nebo propojení, v průběhu jejich sjednávání nebo poté, využívaly tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovaly důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací. Získané informace nesmějí uvedené podniky sdělit žádné jiné straně, zejména jiným oddělením, dceřiným podnikům nebo obchodním partnerům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu.\n3.   Členské státy mohou stanovit, že jednání musí být vedena prostřednictvím neutrálních zprostředkovatelů, pokud to vyžadují podmínky hospodářské soutěže.\nKAPITOLA II\nPřístup a propojení\nČlánek 61\nPravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů ve vztahu k přístupu a propojení\n1.   Při uskutečňování cílů stanovených v článku 3 vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány v případě odst. 2 prvního pododstavce písm. b) a c) tohoto článku podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s touto směrnicí odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly způsobem, který podporuje efektivitu, udržitelnou hospodářskou soutěž, zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, efektivní investice a inovace a koncovým uživatelům přináší co nejvyšší výhody.\nPoskytují pokyny a zveřejňují postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.\n2.   Aniž jsou dotčena opatření, která mohou být přijata vůči podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou v souladu s článkem 68, vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány v případě písmen b) a c) tohoto pododstavce mají zejména možnost uložit:\na)\nv míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body, povinnosti těm podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech rovněž povinnost propojovat jejich sítě, kde tomu tak ještě není;\nb)\nv odůvodněných případech a v nezbytné míře povinnosti podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;\nc)\nv odůvodněných případech, pokud je vzhledem k absenci interoperability mezi interpersonálními komunikačními službami ohroženo spojení mezi koncovými body koncových uživatelů a v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body koncových uživatelů, povinnosti příslušným poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se značnou mírou pokrytí a využívání ze strany uživatelů, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;\nd)\nv míře, která je nezbytná k zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám stanoveným členským státem, povinnosti operátorům povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k dalším zařízením uvedeným v příloze II části II.\nPovinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. c) lze uložit pouze:\ni)\nv míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací orgány a dalšími poskytovateli nebo používat a provádět normy nebo specifikace uvedené v čl. 39 odst. 1 nebo jakékoli jiné relevantní evropské nebo mezinárodní normy,\nii)\npokud Komise po konzultaci s BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Unii nebo v alespoň třech členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.\nProváděcí opatření uvedená ve druhém pododstavci bodu ii) se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, vnitrostátní regulační orgány mohou na základě oprávněné žádosti zejména uložit povinnosti poskytnout přístup k elektrickému vedení, kabelům a přiřazeným prostředkům uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, jak určí vnitrostátní regulační orgán, pokud je tento bod umístěn mimo budovu. V případech odůvodněných tím, že replikace těchto síťových prvků by byla ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelná, mohou být tyto povinnosti uloženy poskytovatelům sítí elektronických komunikací nebo majitelům elektrického vedení a kabelů, pokud tito vlastníci nejsou sami poskytovateli sítí elektronických komunikací. Uložené podmínky přístupu mohou zahrnovat specifická pravidla ohledně přístupu k takovým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a přiřazeným službám, transparentnosti a nediskriminace a ohledně rozdělení nákladů na přístup, jež se v případě potřeby upraví, aby zohledňovaly rizikové faktory.\nPokud vnitrostátní regulační orgán s případným přihlédnutím k povinnostem vyplývajícím z jakékoli relevantní analýzy trhu dojde k závěru, že povinnosti uložené v souladu s prvním pododstavcem dostatečným způsobem neřeší značné a nikoli dočasné ekonomické nebo fyzické překážky replikace, z nichž vyplývá stávající nebo nově vznikající tržní situace, která významným způsobem omezuje přínosy hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může rozšířit uložení takových přístupových povinností za spravedlivých a přiměřených podmínek za první soustřeďovací nebo rozvodný bod až po bod, který určí za nejbližší ke koncovým uživatelům a který je schopen hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný. Při určování rozsahu rozšíření za první soustřeďovací nebo rozvodný bod vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny BEREC. Je-li to odůvodněné z technického či ekonomického hlediska, mohou vnitrostátní regulační orgány uložit aktivní nebo virtuální přístupové povinnosti.\nVnitrostátní regulační orgány neuloží poskytovatelům sítí elektronických komunikací povinnosti v souladu s druhým pododstavcem, pokud rozhodnou, že:\na)\nposkytovatel má vlastnosti uvedené v čl. 80 odst. 1 a dává jakémukoli podniku za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek k dispozici schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou. Vnitrostátní regulační orgány mohou tuto výjimku rozšířit na další poskytovatele, kteří za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek nabízejí přístup k síti s velmi vysokou kapacitou; nebo\nb)\nuložení povinností by narušilo ekonomickou nebo finanční schůdnost zavedení nových sítí, zejména menšími místními projekty.\nOdchylně od třetího pododstavce písm. a) mohou vnitrostátní regulační orgány poskytovatelům sítí elektronických komunikací, kteří splňují kritéria stanovená v uvedeném písmeni, uložit povinnosti, pokud je dotčená síť financována z veřejných prostředků.\nDo 21. prosince 2020 BEREC v zájmu podpory jednotného uplatňování tohoto odstavce zveřejní pokyny, v nichž stanoví příslušná kritéria pro určení:\na)\nprvního soustřeďovacího nebo rozvodného bodu;\nb)\nbodu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem schopného hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů s cílem umožnit efektivnímu podniku překonat zjištěné závažné překážky pro replikaci;\nc)\ntoho, které budování sítě lze považovat za nové;\nd)\ntoho, které projekty lze považovat za malé; a\ne)\ntoho, které ekonomické nebo fyzické překážky replikace jsou značné a nikoli dočasné.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc v souladu s právem Unie a za předpokladu, že žádnému podniku nejsou zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, uložit podnikům, které zajišťují nebo jsou oprávněny zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu, a to v obou případech za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum. Příslušné orgány mohou uvedené povinnosti uložit za předpokladu, že tato možnost byla jednoznačně stanovena při udělování práv na užívání rádiového spektra, a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované budování infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, mohou vnitrostátní regulační orgány uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.\nPříslušné orgány zohlední:\na)\npotřebu maximalizovat připojení v celé Unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele;\nb)\nzajištění účinného využití rádiového spektra;\nc)\ntechnickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek;\nd)\nstav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb;\ne)\ntechnologické inovace;\nf)\npřevažující potřebu podporovat pobídku hostitele, aby infrastrukturu vůbec zavedl.\nV případě řešení sporů mohou příslušné orgány tomu, kdo má prospěch z povinnosti sdílení nebo přístupu, mimo jiné uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s poskytovatelem infrastruktury v příslušné oblasti.\n5.   Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavci 1 až 4 tohoto článku musí být objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, které takové povinnosti a podmínky uložily, posoudí jejich výsledky do pěti let od přijetí předchozího opatření přijatého ve vztahu k týmž podnikům a posoudí, zda by bylo vhodné je s ohledem na vývoj podmínek zrušit nebo změnit. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33.\n6.   Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zajistí členské státy, aby byl vnitrostátní regulační orgán zmocněn k provedení zásahu z vlastního podnětu, je-li to odůvodněné pro zajištění politických cílů podle článku 3, v souladu s touto směrnicí a zejména s postupy podle článků 23 a 32.\n7.   S cílem přispět k jednotné definici umístění koncových bodů sítě ze strany vnitrostátních regulačních orgánů BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 přijme pokyny ke společným přístupům k identifikaci koncového bodu sítě v různých topologiích sítí. Vnitrostátní regulační orgány uvedené pokyny při definování umístění koncových bodů sítě v nejvyšší možné míře zohledňují.\nČlánek 62\nSystémy podmíněného přístupu a jiná zařízení\n1.   Členské státy zajistí, aby se ve vztahu k podmíněnému přístupu uplatňovaly na služby digitální televize a rozhlasu vysílané pro diváky a posluchače v Unii bez ohledu na prostředky přenosu podmínky stanovené v části I přílohy II.\n2.   Zjistí-li vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu provedené v souladu s čl. 67 odst. 1, že jeden nebo více podniků nemá na relevantním trhu významnou tržní sílu, může změnit nebo zrušit podmínky pro tyto podniky v souladu s postupy podle článků 23 a 32, avšak pouze do té míry, aby:\na)\ntaková změna nebo zrušení nepříznivě neovlivnily dostupnost pro koncové uživatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání a vysílání kanálů a služeb určených v souladu s článkem 114 a\nb)\ntakovou změnou nebo zrušením podmínek nebyly nepříznivě ovlivněny vyhlídky na účinnou hospodářskou soutěž na trzích:\ni)\nslužeb digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele a\nii)\nsystémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.\nStrany dotčené takovou změnou nebo zrušením podmínek jsou vyrozuměny s dostatečným předstihem.\n3.   Podmínkami uplatňovanými podle tohoto článku není dotčena pravomoc členských států ukládat povinnosti týkající se způsobu prezentace elektronických programových průvodců a podobných seznamů a orientačních pomůcek.\n4.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy umožnit svému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, aby co nejdříve po 20. prosinci 2018 a poté pravidelně prováděl přezkum podmínek uplatňovaných v souladu s tímto článkem provedením analýzy trhu v souladu s čl. 67 odst. 1 s cílem posoudit, zda zachovat, změnit nebo zrušit uplatňované podmínky.\nKAPITOLA III\nAnalýza trhu a významná tržní síla\nČlánek 63\nPodniky s významnou tržní silou\n1.   V případě, že tato směrnice vyžaduje od vnitrostátních regulačních orgánů, aby určily v souladu s postupem podle článku 67, zda podniky disponují významnou tržní silou, použije se odstavec 2 tohoto článku.\n2.   Podnik je považován za podnik s významnou tržní silou, pokud má buď samostatně nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tedy postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurentech, zákaznících a v konečném důsledku i na spotřebitelích.\nZejména při posuzování, zda jsou dva nebo více podniků ve společném dominantním postavení na trhu, postupují vnitrostátní regulační orgány v souladu s právem Unie a v nejvyšší míře zohledňují pokyny pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly, které Komise zveřejňuje podle článku 64.\n3.   Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu, lze jej rovněž označit jako podnik s významnou tržní silou na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi oběma trhy umožňují přenesení tržní síly z určitého trhu na úzce související trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. V důsledku toho je možno v souladu s články 69, 70, 71 a 74 na úzce souvisejícím trhu použít nápravná opatření, která tomuto přenesení tržní síly zabrání.\nČlánek 64\nPostup pro určení a vymezení trhů\n1.   Po veřejné konzultaci zahrnující i vnitrostátní regulační orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC přijme Komise doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení určí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností stanovených touto směrnicí, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.\nKomise zahrne trhy produktů a služeb do doporučení, pokud na základě pozorování celkových trendů v Unii zjistí, že je splněno každé ze tří kritérií uvedených v čl. 67 odst. 1.\nKomise provede přezkum doporučení do 21. prosince 2020 a poté v pravidelných intervalech.\n2.   Po konzultaci s BEREC Komise zveřejní pokyny pro analýzu trhu a hodnocení významné tržní síly (dále jen „pokyny k VTS“), které jsou v souladu s příslušnými zásadami práva hospodářské soutěže. Pokyny k VTS zahrnují pokyny pro vnitrostátní regulační orgány ohledně použití konceptu významné tržní síly za specifických okolností regulace trhů elektronických komunikací ex ante, a to s přihlédnutím ke třem kritériím uvedeným v čl. 67 odst. 1.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže a mimo jiné se zohledněním míry hospodářské soutěže v rámci infrastruktury v těchto oblastech, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny k VTS. Vnitrostátní regulační orgány v příslušných případech zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného v souladu s čl. 22 odst. 1. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí postupy uvedené v článcích 23 a 32.\nČlánek 65\nPostup pro určení nadnárodních trhů\n1.   Jestliže Komise nebo alespoň dva dotčené vnitrostátní regulační orgány předloží odůvodněnou žádost včetně podpůrných důkazů, BEREC provede analýzu potenciálního nadnárodního trhu. Po konzultaci se zúčastněnými stranami a poté, co v nejvyšší možné míře zohlední analýzu provedenou BEREC, může Komise přijmout rozhodnutí určující v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže nadnárodní trhy, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední doporučení a pokyny k VTS přijaté v souladu s článkem 64.\n2.   V případě nadnárodních trhů, které jsou určeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, provedou dotčené vnitrostátní regulační orgány společně analýzu trhu, přičemž v nejvyšší míře zohlední pokyny k VTS a rozhodnou společným postupem o uložení, ponechání v platnosti, změně nebo zrušení regulačních povinností uvedených v čl. 67 odst. 4. Dotčené vnitrostátní regulační orgány společně oznámí Komisi návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností podle článků 32 a 33.\nDva nebo více vnitrostátních regulačních orgánů mohou společně oznámit návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky v jejich příslušných jurisdikcích jsou dostatečně homogenní.\nČlánek 66\nPostup pro určení nadnárodní poptávky\n1.   BEREC provede analýzu nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení, pokud od Komise nebo od alespoň dvou dotčených vnitrostátních regulačních orgánů obdrží odůvodněnou žádost s doklady, v níž se uvádí, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. BEREC může tuto analýzu provést také v případě, že od účastníků trhu obdrží odůvodněnou žádost s dostatečnými doklady a že se domnívá, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou BEREC nejsou dotčena případná zjištění nadnárodních trhů v souladu s čl. 65 odst. 1 ani případná zjištění zeměpisných trhů na vnitrostátním nebo nižším než celostátním základě učiněná vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 64 odst. 3.\nUvedená analýza nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů může zahrnovat produkty a služby dodávané na trzích produktů nebo služeb, jež byly jedním nebo více vnitrostátními regulačními orgány určeny rozdílným způsobem při zohlednění vnitrostátních okolností, pokud jsou uvedené produkty a služby zaměnitelné s produkty a službami dodávanými na jednom z trhů uvedených v doporučení.\n2.   Dospěje-li BEREC k závěru, že existuje nadnárodní poptávka ze strany koncových uživatelů, že je významná a není dostatečně uspokojena dodávkami poskytovanými na komerčním nebo regulovaném základě, pak po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí vydá pro vnitrostátní regulační orgány pokyny ke společným přístupům za účelem uspokojení určené nadnárodní poptávky, včetně případů, kdy ukládají nápravná opatření v souladu s článkem 68, je-li to na místě. Vnitrostátní regulační orgány při výkonu svých regulačních úkolů ve své jurisdikci v nejvyšší míře zohledňují tyto pokyny. Tyto pokyny mohou poskytnout základ pro interoperabilitu velkoobchodních přístupových produktů v celé Unii a mohou zahrnovat pokyny pro harmonizaci technických specifikací velkoobchodních přístupových produktů schopných uspokojit uvedenou určenou nadnárodní poptávku.\nČlánek 67\nPostup pro analýzu trhu\n1.   Vnitrostátní regulační orgány rozhodnou, zda určitý relevantní trh definovaný v souladu s čl. 64 odst. 3 odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v této směrnici. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže. Vnitrostátní regulační orgány při provádění uvedené analýzy v nejvyšší možné míře zohledňují pokyny k VTS a dodržují postupy uvedené v článcích 23 a 32.\nLze mít za to, že trh odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v této směrnici, pokud jsou splněna všechna následující kritéria:\na)\njsou přítomny značné a nikoli dočasné strukturální, právní nebo regulační překážky vstupu;\nb)\nexistuje struktura trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu;\nc)\nprávo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.\nPokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu, která je zahrnuta v doporučení, má za to, že podmínky druhého pododstavce písm. a), b) a c) jsou splněny, ledaže vnitrostátní regulační orgán určí, že jedno nebo více uvedených kritérií ve specifických vnitrostátních okolnostech splněno není.\n2.   Pokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu požadovanou podle odstavce 1, zvažuje vývoj z perspektivy zaměřené do budoucna za absence regulace uložené na uvedeném relevantním trhu podle tohoto článku a zohlední všechny následující aspekty:\na)\ntržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost směřování daného relevantního trhu k účinné hospodářské soutěži;\nb)\nveškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i na maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu;\nc)\njiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených v souladu s články 44, 60 a 61;\nd)\nregulaci uloženou na jiných relevantních trzích na základě tohoto článku.\n3.   Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že určitý relevantní trh neodůvodňuje uložení regulačních povinností v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, nebo pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku, neuloží nebo nezachová žádné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 68. V případech, kdy jsou zvláštní regulační povinnosti pro odvětví již uloženy v souladu s článkem 68, orgán takové povinnosti ukládané podnikům na relevantním trhu zruší.\nVnitrostátní regulační orgány zajistí, aby strany dotčené tímto zrušením povinností o něm byly předem vyrozuměny v přiměřené době vymezené rovnováhou mezi potřebou zajistit udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele, výběr koncových uživatelů a skutečnost, že regulace nebude pokračovat déle, než je nutné. Při stanovení uvedené doby mohou vnitrostátní regulační orgány určit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.\n4.   Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že je na relevantním trhu odůvodněno uložení regulačních povinností v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, určí podle článku 63 veškeré podniky, které mají samostatně nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu na daném relevantním trhu. Vnitrostátní regulační orgán těmto podnikům uloží vhodné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 68, nebo pokud tyto povinnosti již existují, ponechá je v platnosti nebo je změní, pokud má za to, že by za absence uvedených povinností nebyl výsledek pro koncové uživatele účinně konkurenční.\n5.   Opatření přijatá podle odstavců 3 a 4 tohoto článku podléhají postupům uvedeným v článcích 23 a 32. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu a informují o příslušném návrhu opatření v souladu s článkem 32:\na)\ndo pěti let od přijetí předchozího opatření, pokud vnitrostátní regulační orgán definoval relevantní trh a určil, které podniky mají významnou tržní sílu; tuto pětiletou lhůtu je možno výjimečně prodloužit až o jeden rok, oznámí-li vnitrostátní regulační orgán Komisi nejpozději čtyři měsíce před skončením daného pětiletého období prodloužení této lhůty s odůvodněním a Komise do jednoho měsíce od oznámení tohoto prodloužení proti němu nevznese námitky;\nb)\ndo tří let od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi; nebo\nc)\ndo tří let od přistoupení v případě členských států, které nově přistoupily k Unii.\n6.   Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu určeného v doporučení ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku nebo pokud se domnívá, že ji v této lhůtě neprovede, poskytne BEREC na žádost o pomoc dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pomoc při dokončení analýzy konkrétního trhu a konkrétních povinností, které je třeba uložit. S touto pomocí oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření Komisi v souladu s článkem 32 do šesti měsíců od lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku.\nKAPITOLA IV\nNápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou\nČlánek 68\nUkládání, změna nebo rušení povinností\n1.   Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátní regulační orgány zmocněny ukládat povinnosti stanovené v článcích 69 až 74 a 76 až 81.\n2.   Pokud je podnik na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 67 označen jako podnik s významnou tržní silou na určitém trhu, vnitrostátní regulační orgány mu podle potřeby uloží jakékoli z povinností uvedených v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80. V souladu se zásadou proporcionality zvolí vnitrostátní regulační orgán nejméně rušivý způsob řešení problémů určených v rámci analýzy trhu.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány uloží povinnosti uvedené v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80 pouze podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, aniž jsou dotčeny:\na)\nčlánky 61 a 62,\nb)\nčlánky 44 a 17 této směrnice, podmínka 7 v části D přílohy I, jak je uplatněna na základě čl. 13 odst. 1 této směrnice, články 97 a 106 této směrnice a příslušná ustanovení směrnice 2002/58/ES obsahující povinnosti pro podniky jiné než podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, nebo\nc)\npotřeba dodržet mezinárodní závazky.\nZa výjimečných okolností, pokud vnitrostátní regulační orgán hodlá uložit podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení než ty, které jsou stanoveny v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80, předloží žádost Komisi.\nKomise v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC a přijme formou prováděcího aktu rozhodnutí, kterým zmocní vnitrostátní regulační orgán k přijetí takových opatření nebo v přijetí takových opatření vnitrostátnímu regulačnímu orgánu zabrání.\nTyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 118 odst. 3.\n4.   Povinnosti uložené v souladu s tímto článkem:\na)\nvycházejí z povahy problému zjištěného vnitrostátním regulačním orgánem v rámci analýzy trhu, a je-li to na místě, s ohledem na to, že byla podle článku 66 identifikována nadnárodní poptávka;\nb)\njsou přiměřené, pokud možno s ohledem na náklady a přínosy;\nc)\njsou odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 3 a\nd)\nukládají se po konzultaci v souladu s články 23 a 32.\n5.   V souvislosti s potřebou dodržet mezinárodní závazky, uvedenou v odstavci 3 tohoto článku, oznámí vnitrostátní regulační orgány Komisi rozhodnutí uložit, změnit nebo zrušit povinnosti podniků v souladu s postupem podle článku 32.\n6.   Vnitrostátní regulační orgány zváží dopad nového vývoje na trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám včetně dohod o společných investicích.\nPokud tento vývoj není dostatečně významný pro to, aby bylo nutno provést novou analýzu trhu v souladu s článkem 67, vnitrostátní regulační orgán neprodleně posoudí, zda je nezbytné provést přezkum povinností uložených podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou a pozměnit některé z předchozích rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých povinností nebo uložením povinností nových, s cílem zajistit, aby tyto povinnosti i nadále splňovaly podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku. Takové změny jsou uloženy pouze po konzultacích v souladu s články 23 a 32.\nČlánek 69\nPovinnost transparentnosti\n1.   Vnitrostátní regulační orgány mohou v souladu s článkem 68 uložit v souvislosti s propojením nebo přístupem povinnosti týkající se transparentnosti vyžadující, aby podniky zveřejnily určité informace, jako jsou účetní informace, ceny, technické specifikace, charakteristiky sítě a jejich očekávaný vývoj, jakož i smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně veškerých podmínek pozměňujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, především co se týče migrace ze starší infrastruktury, pokud jsou tyto podmínky členskými státy povoleny v souladu s právem Unie.\n2.   Zejména pokud má podnik povinnosti nediskriminace, mohou vnitrostátní regulační orgány po tomto podniku požadovat, aby zveřejnil referenční nabídku, která je dostatečně členěná tak, aby zajistila, že se od podniků nepožaduje platit za zařízení, která nejsou nezbytná pro požadovanou službu. Nabídka obsahuje popis příslušných nabídek rozdělených na složky podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Vnitrostátní regulační orgán může mimo jiné nařídit změny v referenčních nabídkách s cílem prosadit povinnosti uložené touto směrnicí.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány mohou přesně vymezit informace, které mají být zpřístupněny, požadovanou úroveň jejich podrobnosti a způsob zveřejnění.\n4.   S cílem přispět k jednotnému uplatňování povinností v oblasti transparentnosti vydá BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. prosince 2019 pokyny k minimálním kritériím pro referenční nabídku a přezkoumá je, kdykoli to bude nezbytné v zájmu jejich přizpůsobení vývoji technologií a trhu. Při stanovení těchto minimálních kritérií BEREC sleduje cíle uvedené v článku 3 a zohledňuje potřeby příjemců povinností přístupu a koncových uživatelů, kteří jsou aktivní ve více než jednom členském státě, jakož i veškeré pokyny BEREC, v nichž je určena nadnárodní poptávka v souladu s článkem 66, a jakékoli související rozhodnutí Komise.\nPokud má podnik povinnosti podle článku 72 nebo 73 ohledně velkoobchodního přístupu k síťové infrastruktuře, zajistí vnitrostátní regulační orgány bez ohledu na odstavec 3 tohoto článku zveřejnění referenční nabídky, která v nejvyšší možné míře zohledňuje pokyny BEREC obsahující minimální kritéria pro referenční nabídku, v příslušných případech stanoví klíčové ukazatele výkonnosti spolu s odpovídajícími úrovněmi služeb a bedlivě sledují a zajišťují jejich dodržování. Kromě toho mohou vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby předem stanovit související finanční sankce v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.\nČlánek 70\nPovinnosti nediskriminace\n1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti nediskriminace ve vztahu k propojení nebo přístupu.\n2.   Povinnosti nediskriminace zejména zajistí, aby podnik uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností vůči ostatním poskytovatelům, kteří poskytují rovnocenné služby, a aby poskytoval služby a informace ostatním za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro své vlastní služby nebo pro služby svého dceřiného podniku nebo partnerů. Vnitrostátní regulační orgány mohou tomuto podniku uložit povinnosti dodávat přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně tohoto podniku samotného, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů, aby byla zajištěna rovnocennost přístupu.\nČlánek 71\nPovinnost odděleného účetnictví\n1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti vedení odděleného účetnictví ve vztahu k určitým činnostem týkajícím se propojení nebo přístupu.\nZejména může vnitrostátní regulační orgán od vertikálně integrovaného podniku požadovat, aby zajistil transparentnost svých velkoobchodních cen a interních převodních cen mimo jiné proto, aby bylo zajištěno dodržování povinnosti nediskriminace podle článku 70, nebo aby bylo v případě potřeby zabráněno nekalému křížovému financování. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat.\n2.   Aniž je dotčen článek 20, jsou s cílem usnadnit ověření dodržování povinností transparentnosti a nediskriminace vnitrostátní regulační orgány oprávněny požadovat, aby byly na jejich žádost předkládány účetní záznamy, včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Vnitrostátní regulační orgány mohou zveřejnit informace, které by přispěly k rozvoji otevřeného a konkurenčního trhu při dodržení unijních a vnitrostátních pravidel pro obchodní tajemství.\nČlánek 72\nPřístup k inženýrským stavbám\n1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, mimo jiné včetně budov nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně elektrického vedení, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, v situacích, kdy vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány mohou podniku uložit povinnost poskytnout přístup v souladu s tímto článkem bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu, pokud je tato povinnost nezbytná a přiměřená pro splnění cílů článku 3.\nČlánek 73\nPovinnosti přístupu k určitým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a jejich využívání\n1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a o jejich využívání, pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního trhu na maloobchodní úrovni a nebyly by v zájmu koncového uživatele.\nVnitrostátní regulační orgány mohou od podniků mimo jiné požadovat, aby:\na)\nposkytovaly třetím stranám patřičný přístup k určitým fyzickým síťovým prvkům a k přiřazeným prostředkům a aby třetím stranám umožnily jejich využívání, včetně ničím nezatíženého přístupu k účastnickému vedení a jeho úseku;\nb)\nposkytovaly třetím stranám přístup k určitým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám;\nc)\nvyjednávaly v dobré víře s podniky, které žádají o přístup;\nd)\ndodatečně nerušily již poskytnutý přístup k zařízením;\ne)\nurčité služby poskytovaly za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami;\nf)\nposkytovaly otevřený přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí;\ng)\nposkytovaly společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků;\nh)\nposkytovaly určité služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými uživateli nebo roamingu v mobilních sítích;\ni)\nposkytovaly přístup systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění korektní hospodářské soutěže při poskytování služeb;\nj)\npropojovaly sítě nebo zařízení sítě;\nk)\nposkytovaly přístup k přiřazeným službám, například ke službám určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.\nVnitrostátní regulační orgány mohou tyto povinnosti ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.\n2.   Při zvažování vhodnosti uložení některé z možných zvláštních povinností uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a zejména při hodnocení, v souladu se zásadou proporcionality, zda a jak tyto povinnosti mají být uloženy, vnitrostátní regulační orgány posoudí, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle článku 61 nebo stávající či plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům podle tohoto článku. Vnitrostátní regulační orgány zváží zejména tyto faktory:\na)\ntechnickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na tempo vývoje trhu s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení nebo přístupu, včetně životaschopnosti dalších přístupových produktů poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce, jako například přístup ke kabelovodům;\nb)\nočekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě;\nc)\npotřebu zajistit technologickou neutralitu, která stranám umožní koncipovat a spravovat své vlastní sítě;\nd)\nproveditelnost poskytování nabízeného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu;\ne)\npočáteční investice majitele zařízení s přihlédnutím ke všem veřejným investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi;\nf)\npotřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zvláštním zřetelem na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a na inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž, jako například modely založené na společných investicích do sítí;\ng)\npřípadně veškerá příslušná práva duševního vlastnictví;\nh)\nposkytování celoevropských služeb.\nZvažuje-li vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 68 uložení povinností na základě článku 72 nebo na základě tohoto článku, posoudí, zda by z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů nebylo přiměřeným prostředkem uložení povinností pouze podle článku 72.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány mohou při ukládání povinnosti podniku poskytovat přístup v souladu s tímto článkem stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu nebo příjemci takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti dodržovat určité technické normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s článkem 39.\nČlánek 74\nRegulace cen a povinnost nákladového účetnictví\n1.   V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný podnik udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu.\nPři určování toho, zda by byly vhodné povinnosti regulace cen, vnitrostátní regulační orgány zohledňují potřebu podporovat hospodářskou soutěž a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním sítí příští generace, a především sítí s velmi vysokou kapacitou. Zejména za účelem podpory investic podniku, a to i do sítí nové generace, přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím provedeným podnikem. Pokud vnitrostátní regulační orgány považují povinnost regulace cen za vhodnou, umožní podniku přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem nových sítí.\nVnitrostátní regulační orgány zváží možnost neuložit nebo nezachovat povinnosti podle tohoto článku, pokud určí, že existuje prokazatelné omezení maloobchodních cen a že všechny povinnosti uložené v souladu s články 69 až 73, zejména včetně případného testu ekonomické replikovatelnosti uloženého v souladu s článkem 70, zajišťují účinný a nediskriminační přístup.\nPokládají-li vnitrostátní regulační orgány za vhodné uložit na přístup ke stávajícím síťovým prvkům povinnost regulace cen, zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu na trh a dostatečných pobídek pro všechny podniky, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby jakýkoli mechanismus pro úhradu nákladů nebo nařízená cenová metodika sloužily k podpoře zavádění nových a zdokonalených sítí, účinnosti a udržitelné hospodářské soutěže a maximalizaci udržitelných výhod pro koncové uživatele. V této souvislosti mohou vnitrostátní regulační orgány přihlédnout rovněž ke stávajícím cenám na srovnatelných konkurenčních trzích.\n3.   Pokud má podnik povinnost nákladově orientovat své ceny, spočívá důkazní břemeno toho, že ceny odrážejí skutečné náklady, včetně přiměřené míry návratnosti investic, na dotyčném podniku. Za účelem výpočtu nákladů na účinné poskytování služeb mohou vnitrostátní regulační orgány použít metody nákladového účetnictví, které nejsou závislé na metodách používaných podnikem. Vnitrostátní regulační orgány mohou od podniku požadovat, aby poskytl úplné odůvodnění svých cen, a popřípadě mohou požadovat úpravu cen.\n4.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, kdy je nařízen systém nákladového účetnictví na podporu cenové regulace, byl zveřejněn popis systému nákladového účetnictví, který uvádí alespoň hlavní kategorie, podle kterých se seskupují náklady, a pravidla používaná pro rozdělení nákladů. Dodržování systému nákladového účetnictví ověřuje kvalifikovaný nezávislý subjekt, který každoročně zveřejní prohlášení o dodržování systému.\nČlánek 75\nSazby za ukončení volání\n1.   Do 31. prosince 2020 Komise, s přihlédnutím v nejvyšší možné míře ke stanovisku BEREC, přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jímž se doplňuje tato směrnice stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (společně dále jen „celounijní sazby za ukončení hlasového volání“), které se uloží každému poskytovateli služeb v oblasti ukončení hlasového volání v mobilní síti a v pevné síti v kterémkoli členském státě.\nZa tímto účelem Komise:\na)\ndodržuje zásady, kritéria a parametry stanovené v příloze III;\nb)\npři prvním stanovení celounijních sazeb za ukončení hlasového volání vezme v úvahu vážený průměr efektivních nákladů v pevných a mobilních sítích stanovený v souladu se zásadami uvedenými v příloze III, uplatňovanými v celé Unii. Celounijní sazby za ukončení hlasového volání stanovené v prvním aktu v přenesené pravomoci nesmí být vyšší než nejvyšší ze sazeb platných ve všech členských státech šest měsíců před přijetím daného aktu v přenesené pravomoci, po veškerých nezbytných úpravách zohledňujících výjimečné vnitrostátní okolnosti;\nc)\nvezme v úvahu celkový počet koncových uživatelů v každém členském státě, aby zajistila správné vážení maximálních sazeb za ukončení hlasového volání, jakož i vnitrostátní okolnosti, které mají za následek výrazné rozdíly mezi členskými státy;\nd)\nzohlední tržní informace poskytnuté BEREC, vnitrostátními regulačními orgány nebo přímo podniky zajišťujícími sítě a poskytujícími služby elektronických komunikací; a\ne)\nzváží, zda není zapotřebí umožnit přechodné období v délce nejvýše 12 měsíců, jež by umožnilo v členských státech provést přizpůsobení, je-li to nezbytné na základě dříve stanovených sazeb.\n2.   S přihlédnutím v nejvyšší možné míře ke stanovisku BEREC Komise provede každých pět let přezkum aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku a při každé této příležitosti na základě kritérií uvedených v čl. 67 odst. 1 zváží, zda je stanovení celounijních sazeb za ukončení hlasového volání i nadále nezbytné. Rozhodne-li se Komise na základě přezkumu podle tohoto odstavce nestanovit maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti nebo maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti nebo žádnou z těchto sazeb, mohou vnitrostátní regulační orgány provést analýzy trhu na trzích s ukončením hlasového volání v souladu s článkem 67 s cílem posoudit, zda je nezbytné stanovit regulační povinnosti. Stanoví-li některý vnitrostátní regulační orgán na základě uvedené analýzy na relevantním trhu nákladově orientované sazby za ukončení volání, dodržuje při tom zásady, kritéria a parametry stanovené v příloze III a jeho návrh opatření podléhá postupům uvedeným v článcích 23, 32 a 33.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány bedlivě sledují uplatňování celounijních sazeb za ukončení hlasového volání a zajišťují jejich dodržování ze strany poskytovatelů služeb v oblasti ukončení hlasových volání. Vnitrostátní regulační orgány mohou kdykoli požadovat, aby poskytovatel služeb v oblasti ukončení hlasových volání změnil svou sazbu uplatňovanou ve vztahu k jiným podnikům, pokud tato sazba není v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 1. O uplatňování tohoto článku vnitrostátní regulační orgány každoročně podávají zprávu Komisi a BEREC.\nČlánek 76\nRegulační zacházení s novými síťovými prvky sítí s velmi vysokou kapacitou\n1.   Podniky, které byly označeny jako podniky s významnou tržní silou v rámci jednoho nebo několika příslušných trhů v souladu s článkem 67 této směrnice, mohou nabídnout závazky v souladu s postupem podle článku 79 a s výhradou druhého pododstavce tohoto odstavce s cílem otevřít zavedení nové sítě s velmi vysokou kapacitou, sestávající z optických prvků a s dosahem až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, společným investicím, například nabídkou spoluvlastnictví nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování či dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.\nPři posuzování těchto závazků vnitrostátní regulační orgán zejména určí, zda nabídka společných investic splňuje všechny tyto podmínky:\na)\nje otevřená kdykoli během doby životnosti sítě jakémukoli poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací;\nb)\numožnila by dalším spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, aby se účinným a udržitelným způsobem dlouhodobě účastnili hospodářské soutěže v rámci navazujících trhů, v nichž je aktivní podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, na základě podmínek, které zahrnují:\ni)\nspravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky umožňující přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, který je předmětem společných investic;\nii)\nflexibilitu, pokud jde o hodnotu a načasování účasti každého spoluinvestora;\niii)\nmožnost takovou účast v budoucnosti zvýšit; a\niv)\nreciproční práva udělená spoluinvestory po zavedení infrastruktury, která byla předmětem společných investic;\nc)\nje podnikem zveřejněna v dostatečném předstihu, a pokud podnik nemá vlastnosti uvedené v čl. 80 odst. 1, alespoň 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být s ohledem na vnitrostátní okolnosti prodlouženo;\nd)\nzájemcům o přístup, kteří se společných investic neúčastní, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncových uživatelů, jaké byly dostupné před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stádiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích;\ne)\nsplňuje přinejmenším kritéria stanovená v příloze IV a je učiněna v dobré víře.\n2.   Jestliže vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že s přihlédnutím k výsledkům tržního testu provedeného v souladu s čl. 79 odst. 2 splňuje nabízený závazek ke společné investici podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, učiní závazek závazným v souladu s čl. 79 odst. 3 a neuloží žádné další povinnosti podle článku 68, pokud jde o prvky nové sítě s velmi vysokou kapacitou, které jsou předmětem tohoto závazku, pokud alespoň jeden potenciální spoluinvestor uzavřel dohodu o společné investici s podnikem označeným jako podnik s významnou tržní silou.\nPrvním pododstavcem není dotčena regulační úprava okolností, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím k výsledkům jakéhokoli tržního testu provedeného v souladu s čl. 79 odst. 2, avšak mají dopad na hospodářskou soutěž a jsou zohledněny pro účely článků 67 a 68.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může vnitrostátní regulační orgán za řádně odůvodněných okolností uložit, zachovat nebo upravit nápravná opatření v souladu s články 68 až 74, pokud jde o nové sítě s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit významné problémy v oblasti hospodářské soutěže na konkrétních trzích, pokud vnitrostátní regulační orgán stanoví, že vzhledem k specifickým vlastnostem těchto trhů by tyto problémy s hospodářskou soutěží nebyly jinak řešeny.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány průběžně sledují dodržování podmínek stanovených v odstavci 1 a mohou požadovat, aby jim podnik označený jako podnik s významnou tržní silou poskytoval každoroční prohlášení o dodržování požadavků.\nTímto článkem není dotčena pravomoc vnitrostátního regulačního orgánu přijmout rozhodnutí podle čl. 26 odst. 1 v případě vzniku sporu mezi podniky v souvislosti s dohodou o společné investici, kterou tento orgán pokládá za dohodu splňující podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.\n4.   BEREC po konzultaci zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Komisí zveřejní pokyny s cílem podpořit jednotné uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 a kritéria stanovená v příloze IV ze strany vnitrostátních regulačních orgánů.\nČlánek 77\nFunkční oddělení\n1.   Dojde-li vnitrostátní regulační orgán k závěru, že odpovídajícími povinnostmi uloženými podle článků 69 až 74 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že existují významné a přetrvávající problémy či tržní selhání v souvislosti s velkoobchodním poskytováním některých přístupových produktů na trh, může mimořádně v souladu s čl. 68 odst. 3 druhým pododstavcem uložit vertikálně integrovaným podnikům povinnost svěřit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním přístupových produktů nezávisle provozované hospodářské jednotce.\nTato hospodářská jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších hospodářských jednotek v rámci mateřského podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.\n2.   V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi žádost, která obsahuje:\na)\nzjištění potvrzující závěry vnitrostátního regulačního orgánu podle odstavce 1;\nb)\nodůvodněné posouzení, z kterého vyplývá, že je jen malá nebo žádná vyhlídka, že bude v přiměřené době nastolena účinná a udržitelná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury;\nc)\nanalýzu očekávaného dopadu na vnitrostátní regulační orgán, na podnik, obzvláště na zaměstnance odděleného podniku, na celé odvětví elektronických komunikací a na motivaci investovat do něj, zejména pokud jde o potřebu zajistit sociální a územní soudržnost, jakož i dopadu na další zúčastněné subjekty, zejména očekávaného dopadu na hospodářskou soutěž a možných výsledných dopadů na spotřebitele;\nd)\nanalýzu důvodů prokazujících, že tato povinnost by byla nejlepším způsobem zvýšení účinnosti nápravných opatření zaměřených na řešení zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže nebo selhávání trhů.\n3.   Návrh opatření musí obsahovat následující prvky:\na)\npřesnou povahu a úroveň oddělení, uvádějící zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky;\nb)\núdaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat;\nc)\nujednání o řízení, která zajišťují nezávislost zaměstnanců oddělené hospodářské jednotky, a odpovídající motivační strukturu;\nd)\npravidla pro zajištění dodržování povinností;\ne)\npravidla pro zajištění transparentnosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším zúčastněným stranám;\nf)\nprogram sledování pro zajištění dodržování povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.\nPoté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 68 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 67. Na základě této analýzy vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s postupy uvedenými v článcích 23 a 32 této směrnice.\n4.   Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 69 až 74 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen jako podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 67, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 68 odst. 3.\nČlánek 78\nDobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku\n1.   Pokud mají podniky označené jako podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 67 v úmyslu převést svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jejich podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informují o tom vnitrostátní regulační orgán nejméně tři měsíce předem.\nTyto podniky také informují vnitrostátní regulační orgán o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.\nUvedené podniky mohou rovněž nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se mají uplatňovat na jejich síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka závazků musí být dostatečně podrobná, a to včetně načasování realizace a doby trvání, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provést své úkoly v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto závazky mohou trvat nad rámec maximálního období pro přezkum trhu stanoveného v čl. 67 odst. 5.\n2.   Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce, případně společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti podle této směrnice.\nZa tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 67.\nVnitrostátní regulační orgán zohlední případné závazky nabídnuté podnikem, zejména s ohledem na cíle stanovené v článku 3. Přitom vnitrostátní regulační orgán konzultuje třetí strany v souladu s článkem 23; zejména ty třetí strany, které jsou zamýšlenou transakcí přímo dotčeny.\nNa základě své analýzy vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s postupy uvedenými v článcích 23 a 32, a je-li to na místě, uplatní článek 80. Ve svém rozhodnutí může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že dané závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Odchylně od čl. 67 odst. 5 může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že dané závazky jsou zcela nebo zčásti závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.\n3.   Aniž je dotčen článek 80, právně nebo provozně oddělená hospodářská jednotka, která je označena jako podnik s významnou tržní silou na určitém trhu v souladu s článkem 67, může podle případu podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 69 až 74 nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 68 odst. 3, pokud jsou nabízené závazky nedostatečné pro splnění cílů stanovených v článku 3.\n4.   Vnitrostátní regulační orgán sleduje provádění závazků nabídnutých podniky, jejichž závaznost stanovil v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, zváží jejich prodloužení.\nČlánek 79\nPostup týkající se závazků\n1.   Podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nabídnout závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s:\na)\ndohodami o spolupráci relevantními pro posouzení vhodných a přiměřených povinností podle článku 68;\nb)\nspolečnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle článku 76; nebo\nc)\núčinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle článku 78, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení ze strany vertikálně integrovaného podniku, tak po provedení navrhované formy oddělení.\nNabídka závazků musí být dostatečně podrobná, a to rovněž pokud jde o načasování a rozsah jejich provádění a dobu jejich trvání, aby vnitrostátnímu regulačnímu orgánu umožnil provést hodnocení v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto závazky mohou přesahovat období pro provedení analýzy trhu stanovené v čl. 67 odst. 5.\n2.   V zájmu posouzení případných závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní regulační orgán kromě případů, kdy takové závazky zjevně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, provede tržní test, týkající se zejména nabízených podmínek, provedením veřejné konzultace zainteresovaných stran, zejména třetích stran, jež jsou přímo dotčeny. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory o souladu nabízených závazků s podmínkami stanovenými v článcích 68, 76 nebo případně 78 a mohou navrhnout změny.\nPokud jde o závazky nabízené podle tohoto článku, vnitrostátní regulační orgán bere při posuzování povinností podle čl. 68 odst. 4 ohled zejména na:\na)\ndůkazy týkající se spravedlivé a přiměřené povahy nabízených závazků,\nb)\notevřenost závazků pro všechny účastníky trhu,\nc)\nvčasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím s velmi vysokou kapacitou, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb, a\nd)\ncelkovou přiměřenost nabízených závazků co do umožnění udržitelné hospodářské soutěže v rámci navazujících trhů a usnadnění kooperativního zavádění a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou v zájmu koncových uživatelů.\nS přihlédnutím ke všem názorům vyjádřeným v rámci konzultace a do té míry, do jaké tyto názory reprezentují různé zúčastněné strany, sdělí vnitrostátní regulační orgán podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou své předběžné závěry ohledně toho, zda nabízené závazky splňují cíle, kritéria a postupy stanovené v tomto článku a v článcích 68, 76 nebo případně 78, a dále sdělí, za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může svoji počáteční nabídku přehodnotit s cílem zohlednit předběžné závěry vnitrostátního regulačního orgánu a v zájmu splnění kritérií stanovených v tomto článku a v článcích 68, 76 nebo případně 78.\n3.   Aniž je dotčen čl. 76 odst. 2 první pododstavec, může vnitrostátní regulační orgán vydat rozhodnutí, na základě něhož se závazky stanou zcela nebo zčásti závaznými.\nOdchylně od čl. 67 odst. 5 může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými podle čl. 76 odst. 2 prvního pododstavce, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň sedmi let.\nS výhradou článku 76 není tímto článkem dotčeno uplatňování postupu pro analýzu trhu podle článku 67 a ukládání povinností podle článku 68.\nPokud vnitrostátní regulační orgán stanovil závaznost závazků podle tohoto článku, posoudí podle článku 68 důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které uložil podle uvedeného článku nebo článků 69 až 74 nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle článku 68 v souladu s článkem 32 připojí vnitrostátní regulační orgán k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.\n4.   Vnitrostátní regulační orgán sleduje dodržování závazků, jejichž závaznost stanovil v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, dohlíží na ně a zajišťuje soulad s nimi stejným způsobem, jakým činí v případě povinností uložených podle článku 68, a po uplynutí počáteční doby závaznosti těchto závazků zváží její prodloužení. Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že podnik nedodržel závazky, jejichž závaznost byla stanovena v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může takovému podniku uložit sankce v souladu s článkem 29. Aniž je dotčen postup pro zajištění souladu pro zvláštní povinnosti podle článku 30, vnitrostátní regulační orgán může znovu posoudit povinnosti uložené v souladu s čl. 68 odst. 6.\nČlánek 80\nPodniky působící výhradně na velkoobchodním trhu\n1.   Vnitrostátní regulační orgán, jenž podnik, který není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, označí v souladu s článkem 67 jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích, zváží, zda má uvedený podnik tyto vlastnosti:\na)\nvšechny společnosti a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným konečným vlastníkem, a každý akcionář, který je s to podnik kontrolovat, mají činnosti – stávající a plánované do budoucna – pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Unii;\nb)\ndaný podnik není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.\n2.   Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny, může uvedenému podniku uložit pouze povinnosti podle článků 70 a 73 nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou.\n3.   Vnitrostátní regulační orgán provede kdykoli přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, dojde-li k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku již nejsou splněny, a podle potřeby uplatní články 67 až 74. Podniky bez zbytečného prodlení informují vnitrostátní regulační orgán o každé změně okolností týkajících se odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.\n4.   Vnitrostátní regulační orgán rovněž provede přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, tento orgán dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností stanovených v článcích 69, 71, 72 nebo 74 nebo změnu povinností uložených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.\n5.   Uložení povinností a jejich přezkum v souladu s tímto článkem probíhá v souladu s postupy uvedenými v článcích 23, 32 a 33.\nČlánek 81\nMigrace ze starší infrastruktury\n1.   Podniky, jež byly označeny jako podniky s významnou tržní silou na jednom nebo několika relevantních trzích v souladu s článkem 67, oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu předem a včas, kdy plánují vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují povinnosti podle článků 68 až 80, včetně starší infrastruktury nezbytné k provozu kovové sítě nebo tyto části nahradit novou infrastrukturou.\n2.   Vnitrostátní regulační orgán zajistí, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, včetně vhodné výpovědní doby pro účely přechodu, a stanoví dostupnost alternativních produktů přinejmenším srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře zastupující nahrazené prvky, je-li to nezbytné k ochraně hospodářské soutěže a práv koncových uživatelů.\nPokud jde o aktiva navržená k vyřazení z provozu nebo k nahrazení, může vnitrostátní regulační orgán dané povinnosti zrušit poté, co se přesvědčí o tom, že poskytovatel přístupu:\na)\nvytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu přinejmenším srovnatelné kvality umožňujícího žadatelům o přístup pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a\nb)\ndodržel podmínky a proces, které oznámil vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v souladu s tímto článkem.\nToto zrušení se provádí v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33.\n3.   Tímto článkem není dotčena dostupnost regulovaných produktů, které vnitrostátní regulační orgán ukládá použít u modernizované síťové infrastruktury v souladu s postupy podle článků 67 a 68.\nČlánek 82\nPokyny BEREC pro sítě s velmi vysokou kapacitou\nBEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. prosince 2020 vydá pokyny týkající se kritérií, jež musí síť splňovat, aby byla považována za síť s velmi vysokou kapacitou, zejména pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Vnitrostátní regulační orgány tyto pokyny v co nejvyšší míře zohledňují. BEREC tyto pokyny nejpozději ke dni 31. prosince 2025 aktualizuje a poté je aktualizuje pravidelně.\nKAPITOLA V\nRegulatorní kontrola služeb pro koncové uživatele\nČlánek 83\nRegulatorní kontrola služeb pro koncové uživatele\n1.   Členské státy mohou zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány uložily podnikům určeným jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu pro koncové uživatele v souladu s článkem 63 odpovídající regulační povinnosti, pokud:\na)\nna základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 67 vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že daný trh pro koncové uživatele určený v souladu s článkem 64 není účinně konkurenční, a\nb)\nvnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že povinnosti uložené podle článků 69 až 74 by nevedly k dosažení cílů stanovených v článku 3.\n2.   Povinnosti uložené podle odstavce 1 tohoto článku vycházejí z povahy identifikovaného problému a jsou přiměřené a odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 3. Uložené povinnosti mohou zahrnovat požadavky, aby určené podniky neúčtovaly neúměrně vysoké ceny, nebránily vstupu na trh ani neomezovaly hospodářskou soutěž stanovením dravých cen, neoprávněně neupřednostňovaly určité koncové uživatele ani neodůvodněně nevázaly služby. Na ochranu zájmů koncových uživatelů při současné podpoře účinné hospodářské soutěže mohou vnitrostátní regulační orgány u takových podniků uplatňovat odpovídající opatření na dodržování horních cenových rozsahů pro koncové uživatele, opatření na kontrolu jednotlivých sazeb nebo opatření s ohledem na orientaci sazeb podle nákladů nebo cen na srovnatelných trzích.\n3.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, že podnik podléhá regulaci sazeb pro koncové uživatele nebo jiným příslušným kontrolám pro koncové uživatele, byly zavedeny nezbytné a vhodné systémy nákladového účetnictví. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat. Dodržování systému nákladového účetnictví je ověřováno kvalifikovaným nezávislým subjektem. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby bylo každoročně zveřejňováno prohlášení o dodržování.\n4.   Aniž jsou dotčeny články 85 a 88, nepoužijí vnitrostátní regulační orgány u zeměpisného trhu nebo trhu koncových uživatelů mechanismy regulace trhu pro koncové uživatele podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou přesvědčeny, že existuje účinná hospodářská soutěž.\nČÁST III\nSLUŽBY\nHLAVA I\nPOVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY\nČlánek 84\nCenově dostupná univerzální služba\n1.   Členské státy zajistí, aby všichni spotřebitelé na jejich území měli s ohledem na specifické vnitrostátní podmínky přístup k cenově dostupné službě přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a k cenově dostupným hlasovým komunikačním službám v kvalitě specifikované na jejich území, včetně připojení potřebného pro dané služby, a to v pevném místě.\n2.   Členské státy kromě toho mohou zajistit rovněž cenovou dostupnost služeb podle odstavce 1, které nejsou poskytovány v pevném místě, pokud to považují za nutné pro zajištění plného sociálního a ekonomického zapojení spotřebitelů do společnosti.\n3.   Každý členský stát s ohledem na vnitrostátní podmínky a minimální šířku pásma využívanou většinou spotřebitelů v rámci území daného členského státu a s přihlédnutím ke zprávě BEREC o osvědčených postupech vymezí službu přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu pro účely odstavce 1 s cílem zajistit šířku pásma nezbytnou pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti. Služba přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu musí být schopna poskytovat nezbytné širokopásmové připojení na podporu přinejmenším minimálního souboru služeb stanoveného v příloze V.\nS cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto článku BEREC do 21. června 2020 vypracuje po konzultaci zúčastněných stran, v úzké spolupráci s Komisí a s přihlédnutím k dostupným údajům Komise (Eurostatu) zprávu o osvědčených postupech členských států, aby podpořilo vymezení služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu podle prvního pododstavce. Tato zpráva je pravidelně aktualizována s ohledem na technický pokrok a změny způsobu, jakým spotřebitelé služby využívají.\n4.   Na žádost spotřebitele může být připojení uvedené v odstavci 1 a případně v odstavci 2 omezeno tak, aby podporovalo pouze služby hlasových komunikací.\n5.   Členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto článku na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele.\nČlánek 85\nPoskytování cenově dostupné univerzální služby\n1.   Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány sledují zejména s ohledem na vnitrostátní ceny a příjmy spotřebitelů vývoj a úroveň maloobchodních cen u služeb uvedených v čl. 84 odst. 1, které jsou dostupné na trhu.\n2.   Jestliže členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám stanoví, že maloobchodní ceny za služby uvedené v čl. 84 odst. 1 nejsou dostupné, neboť brání spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami v přístupu k těmto službám, přijmou opatření, aby zajistily cenovou dostupnost služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a služeb hlasových komunikací pro tyto spotřebitele alespoň v pevném místě.\nZa tímto účelem členské státy mohou buď zajistit, aby byla takovým spotřebitelům poskytována podpora pro účely komunikace, nebo mohou vyžadovat, aby poskytovatelé těchto služeb nabízeli uvedeným spotřebitelům sazby nebo balíčky odlišné od těch, jež jsou poskytovány za běžných obchodních podmínek, nebo mohou přijmout obě tato opatření. Za tím účelem mohou členské státy vyžadovat, aby takoví poskytovatelé uplatňovali jednotné sazby, včetně zeměpisného zprůměrování, na celém území.\nZa výjimečných okolností, a to zejména v případě, že by uložení povinností podle druhého pododstavce tohoto odstavce všem poskytovatelům vedlo k prokazatelné nadměrné administrativní nebo finanční zátěži pro poskytovatele nebo členský stát, může členský stát výjimečně rozhodnout, že povinnost nabízet tyto zvláštní sazby a balíčky omezí pouze na určené podniky. Na tato určení se obdobně použije článek 86. Pokud členský stát určuje podniky, zajistí, aby všichni spotřebitelé s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami mohli využívat výhod vyplývajících z možnosti výběru mezi podniky nabízejícími sazby, které řeší jejich potřeby, ledaže je zajištění takové možnosti výběru nemožné nebo by vytvářelo nadměrnou další organizační nebo finanční zátěž.\nČlenské státy zajistí, aby spotřebitelé, kteří mají na takovéto sazby nebo balíčky nárok, měli právo uzavřít smlouvu buď s poskytovatelem služeb uvedených v čl. 84 odst. 1, nebo s podnikem určeným v souladu s tímto odstavcem, a aby jim po přiměřenou dobu zůstalo k dispozici jejich číslo a aby se zamezilo bezdůvodnému odpojení služby.\n3.   Členské státy zajistí, aby podniky poskytující spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami zvláštní sazby nebo balíčky podle odstavce 2 průběžně poskytovaly vnitrostátním regulačním orgánům a jiným příslušným orgánům podrobné informace o těchto nabídkách. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány zajistí, aby podmínky, za nichž podniky poskytují zvláštní sazby nebo balíčky podle odstavce 2, byly zcela transparentní a byly zveřejňovány a uplatňovány v souladu se zásadou nediskriminace. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou požadovat, aby takové zvláštní sazby nebo balíčky byly změněny nebo zrušeny.\n4.   Členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám zajistí, aby byla spotřebitelům se zdravotním postižením poskytována podpora a byla případně přijata jiná zvláštní opatření, s cílem zajistit cenovou i všeobecnou dostupnost souvisejících koncových zařízení a zvláštního vybavení a zvláštních služeb, které zlepšují rovnocenný přístup, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a přenosových služeb.\n5.   Při uplatňování tohoto článku usilují členské státy o minimalizaci narušení trhu.\n6.   Členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto článku na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele,\nČlánek 86\nDostupnost univerzální služby\n1.   Pokud členský stát s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování provedeného v souladu s čl. 22 odst. 1, jsou-li k dispozici, a v případě potřeby k jakýmkoli dalším důkazům zjistil, že nelze zajistit dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě za běžných obchodních podmínek ani prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky na celém území státu nebo v jeho různých částech, může uložit příslušné povinnosti univerzální služby s cílem uspokojit veškeré přiměřené žádosti koncových uživatelů o přístup k těmto službám v relevantních částech svého území.\n2.   Členské státy stanoví nejúčinnější a nejvhodnější přístup, kterým zajistí dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě, přičemž respektují zásady objektivity, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. Členské státy usilují o minimalizaci narušení trhu, zejména o minimalizaci poskytování služeb za takové ceny nebo za takových podmínek, které se liší od běžných obchodních podmínek, a současně chrání veřejný zájem.\n3.   Pokud se členské státy rozhodnou uložit povinnosti, aby pro koncové uživatele zajistily dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby, mohou určit jeden nebo více podniků, které zaručí tuto dostupnost na celém území státu. Členské státy mohou k poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v pevném místě nebo k pokrytí různých částí území státu určit různé podniky nebo skupiny podniků.\n4.   Pokud členské státy určí podniky k zajištění dostupnosti služeb v souladu s odstavcem 3 tohoto článku na celém území státu nebo jeho části, učiní tak prostřednictvím účinného, objektivního, transparentního a nediskriminačního mechanismu určování, přičemž žádný podnik není předem zbaven možnosti být určen. Takovéto metody určování zajistí, aby služba přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasové komunikační služby v pevném místě byly poskytovány nákladově efektivním způsobem, a mohou být využívány jako prostředek k určování čistých nákladů na povinnost univerzální služby v souladu s článkem 89.\n5.   Hodlá-li podnik určený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku převést všechna svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, předem a včas informuje vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán, aby tento orgán mohl posoudit vliv zamýšlené transakce na poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě. Vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán může uložit, změnit nebo zrušit konkrétní povinnosti v souladu s čl. 13 odst. 2.\nČlánek 87\nStatus stávajících univerzálních služeb\nČlenské státy mohou nadále zajišťovat všeobecnou a cenovou dostupnost služeb jiných než služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě, které byly v platnosti před 20. prosincem 2018, jestliže je s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám zjištěna potřebnost takovýchto služeb. Jestliže členské státy určují na celém území státu nebo jeho části podniky, které mají tyto služby poskytovat, použije se článek 86. Financování těchto povinností musí být v souladu s článkem 90.\nČlenské státy provedou přezkum povinností uložených podle tohoto článku do 21. prosince 2021 a poté vždy po třech letech.\nČlánek 88\nKontrola výdajů\n1.   Členské státy zajistí, aby při poskytování doplňkových zařízení a služeb překračujících rámec těch, které jsou uvedeny v článku 84, stanovovali poskytovatelé služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v souladu s články 84 až 87 smluvní podmínky takovým způsobem, aby koncový uživatel nebyl povinen platit za doplňková zařízení nebo služby, které pro požadovanou službu nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány.\n2.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb uvedených v článku 84, kteří poskytují služby podle článku 85, nabízeli příslušná zvláštní zařízení a služby stanovené v příloze VI části A s cílem umožnit spotřebitelům sledovat a kontrolovat výdaje. Členské státy zajistí, aby tito poskytovatelé zavedli systém s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení hlasových komunikačních služeb nebo služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu u spotřebitelů, jak je uvedeno v článku 85, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá.\nČlenské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto odstavce na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele.\n3.   Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán nemusel trvat na uplatňování požadavků odstavce 2 na celém území členského státu nebo jeho části, pokud je tento orgán přesvědčen, že tyto doplňkové služby jsou široce dostupné.\nČlánek 89\nNáklady na povinnosti univerzální služby\n1.   Pokud mají vnitrostátní regulační orgány za to, že poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby podle článků 84, 85 a 86 nebo pokračování stávajících univerzálních služeb podle článku 87 může pro poskytovatele těchto služeb, kteří požadují náhradu, představovat nespravedlivou zátěž, vypočítají čisté náklady takového poskytování.\nZa tímto účelem vnitrostátní regulační orgány:\na)\nvypočítají čisté náklady na povinnost univerzální služby, přičemž zohlední jakoukoli tržní výhodu, která vyplyne pro poskytovatele služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby podle článků 84, 85 a 86 nebo pokračování stávajících univerzálních služeb podle článku 87, v souladu s přílohou VII; nebo\nb)\npoužijí čisté náklady na poskytování univerzální služby, které byly zjištěny v rámci mechanismu určování podle čl. 86 odst. 4.\n2.   Audit nebo ověření účetnictví nebo jiných informací sloužících jako základ pro výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle odst. 1 druhého pododstavce písm. a) provádí vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nezávislý na zúčastněných stranách a schvaluje vnitrostátní regulační orgán. Výsledky výpočtu nákladů a závěry auditu musí být veřejně přístupné.\nČlánek 90\nFinancování povinností univerzální služby\n1.   Pokud vnitrostátní regulační orgány na základě výpočtu čistých nákladů podle článku 89 zjistí, že poskytovatel je zatížen nespravedlivou zátěží, rozhodnou členské státy na žádost dotčeného poskytovatele o provedení jednoho nebo obou následujících opatření:\na)\nzavedení mechanismu náhrady zjištěných čistých nákladů takovému poskytovateli z veřejných prostředků za transparentních podmínek;\nb)\nrozdělení čistých nákladů na povinnosti univerzální služby mezi poskytovatele sítí a služeb elektronických komunikací.\n2.   Pokud jsou čisté náklady rozdělovány podle odst. 1 písm. b) tohoto článku, zavedou členské státy mechanismus rozdělování spravovaný vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem nezávislým na příjemcích, který je pod dohledem vnitrostátního regulačního orgánu. Financovány mohou být pouze čisté náklady zjištěné podle článku 89, které se vztahují k povinnostem stanoveným v článcích 84 až 87.\nMechanismus rozdělování respektuje zásady transparentnosti, minimálního narušení trhu, nediskriminace a proporcionality v souladu se zásadami stanovenými v příloze VII části B. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat příspěvky od podniků, jejichž obrat na vnitrostátním trhu nedosahuje stanoveného limitu.\nVeškeré poplatky související s rozdělováním nákladů na povinnosti univerzální služby musí být rozčleněny a určeny pro každý podnik samostatně. Podnikům, které neposkytují služby na území členského státu, který zavedl mechanismus rozdělování, nemohou být takové poplatky ukládány ani od nich nesmějí být vybírány.\nČlánek 91\nTransparentnost\n1.   Pokud mají být vypočteny čisté náklady na povinnosti univerzální služby podle článku 89, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby byly zásady pro výpočet čistých nákladů, včetně podrobných údajů o metodice, která má být použita, veřejně dostupné.\nPokud je zaveden mechanismus rozdělování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle čl. 90 odst. 2, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby zásady rozdělování nákladů a náhrad čistých nákladů byly veřejně dostupné.\n2.   S výhradou unijních a vnitrostátních pravidel o obchodním tajemství vnitrostátní regulační orgány zveřejňují výroční zprávu, ve které jsou uvedeny podrobnosti o vypočítaných nákladech na povinnosti univerzální služby a určeny příspěvky všech zapojených podniků, včetně veškerých případných tržních výhod, které mohly vzniknout podnikům na základě povinností univerzální služby stanovených v článcích 84 až 87.\nČlánek 92\nPovinné doplňkové služby\nČlenské státy mohou rozhodnout o veřejné dostupnosti služeb, které doplňují služby zahrnuté do povinností univerzální služby podle článků 84 až 87, na svém území. V takovém případě nesmí být předepsán mechanismus náhrad, na kterém by se podílely určité podniky.\nHLAVA II\nČÍSLOVACÍ ZDROJE\nČlánek 93\nČíslovací zdroje\n1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány řídily udělování práv na užívání všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů a aby poskytly odpovídající číslovací zdroje pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání národních číslovacích zdrojů.\n2.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou rovněž udělit práva na užívání číslovacích zdrojů z národních číslovacích plánů pro poskytování zvláštních služeb podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, jestliže jsou k dispozici odpovídající číslovací zdroje k uspokojení poptávky v současnosti i v dohledné budoucnosti. Tyto podniky prokáží svou schopnost spravovat číslovací zdroje a plnit jakékoli relevantní požadavky stanovené podle článku 94. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou pozastavit další udělování práv na užívání číslovacích zdrojů takovýmto podnikům, jestliže se prokáže, že existuje riziko vyčerpání číslovacích zdrojů.\nS cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto odstavce přijme BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 pokyny ke společným kritériím pro posuzování schopnosti spravovat číslovací zdroje a rizika vyčerpání číslovacích zdrojů.\n3.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zajistí, aby byly národní číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který všem poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a podnikům způsobilým v souladu s odstavcem 2 zaručí rovné zacházení. Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž bylo uděleno právo na užívání číslovacích zdrojů, nediskriminoval jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o číslovací zdroje používané pro přístup k jejich službám.\n4.   Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány daly k dispozici skupinu nezeměpisných čísel, které se mohou využívat pro poskytování služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby, a to na celém území Unie, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 531/2012 a čl. 97 odst. 2 této směrnice. Pokud byla v souladu s odstavcem 2 tohoto článku udělena práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, použije se tento odstavec na zvláštní služby, k jejichž poskytování byla daná práva udělena.\nVnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zajistí, aby podmínky uvedené v příloze I části E, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů využívaných pro poskytování služeb mimo členský stát, jemuž patří daný kód země, a jejich vymáhání byly stejně přísné jako podmínky a jejich vymáhání platné pro služby poskytované v rámci členského státu, jemuž patří daný kód země, v souladu s touto směrnicí. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány rovněž zajistí v souladu s čl. 94 odst. 6, aby poskytovatelé využívající číslovací zdroje s daným kódem země v jiných členských státech dodržovali vnitrostátní pravidla pro ochranu spotřebitele a další vnitrostátní pravidla týkající se užívání číslovacích zdrojů, která jsou platná v těch členských státech, kde jsou dané číslovací zdroje využívány. Touto povinností nejsou dotčeny donucovací pravomoci příslušných orgánů těchto členských států.\nVnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou BEREC požádat o pomoc při koordinaci svých činností tak, aby se zajistila účinná správa číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie.\nS cílem usnadnit vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům monitorování dodržování požadavků tohoto odstavce zřídí BEREC databázi týkající se číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie. Za tímto účelem předají vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány příslušné informace BEREC. Pokud vnitrostátní regulační orgán nepřidělí číslovací zdroje s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie, příslušný orgán odpovědný za jejich přidělení nebo správu konzultuje vnitrostátní regulační orgán.\n5.   Členské státy zajistí, aby kód 00 byl standardním přístupovým kódem pro mezinárodní spojení. Pro užívání interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech mezi sousedícími přeshraničními lokalitami členských států může být vytvořen nebo zachován zvláštní režim.\nČlenské státy se mohou dohodnout na sdílení společného číslovacího plánu pro všechny nebo pro konkrétní kategorie čísel.\nKoncoví uživatelé dotčení takovými režimy nebo dohodami musí být plně informováni.\n6.   Aniž je dotčen článek 106, členské státy v případech, kdy je to technicky proveditelné, podporují poskytování metodou OTA („over-the-air“), aby usnadnily změnu poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací koncovými uživateli, zejména pokud jde o poskytovatele a koncové uživatele služeb komunikace mezi stroji.\n7.   Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny národní číslovací plány a všechny následné dodatky nebo změny k nim, přičemž výjimky jsou možné pouze z důvodů národní bezpečnosti.\n8.   Členské státy podporují harmonizaci zvláštních čísel nebo skupin čísel v rámci Unie, jestliže to podporuje jak fungování vnitřního trhu, tak rozvoj celoevropských služeb. Je-li to nezbytné k vyřešení neuspokojené přeshraniční nebo celoevropské poptávky po číslech, Komise při maximálním zohlednění stanoviska BEREC přijme prováděcí akty harmonizující zvláštní čísla nebo číselné rozsahy.\nUvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\nČlánek 94\nPostup pro udělování práv na užívání číslovacích zdrojů\n1.   Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání číslovacích zdrojů, vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění uvedené v článku 12, s výhradou článku 13 a čl. 21 odst. 1 písm. c) a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto číslovacích zdrojů v souladu s touto směrnicí.\n2.   Práva na užívání číslovacích zdrojů se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů.\nPři udělování práv na užívání číslovacích zdrojů stanoví vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět.\nPokud vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány udělí práva na užívání číslovacích zdrojů na omezenou dobu, délka této doby je přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice.\n3.   Vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán přijme rozhodnutí o udělení práv na užívání číslovacích zdrojů co nejdříve po obdržení úplné žádosti, a u číslovacích zdrojů, jež byly přiděleny pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, do tří týdnů. Tato rozhodnutí se zveřejní.\n4.   Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány po konzultaci se zainteresovanými stranami v souladu s článkem 23 rozhodnou, že se mají práva na užívání číslovacích zdrojů mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány prodloužit lhůtu tří týdnů uvedenou v odstavci 3 tohoto článku až o další tři týdny.\n5.   Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány neomezí počet individuálních práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití číslovacích zdrojů.\n6.   Pokud práva na užívání číslovacích zdrojů zahrnují jejich extrateritoriální využívání v rámci Unie v souladu s čl. 93 odst. 4, připojí vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán k těmto právům na užívání zvláštní podmínky tak, aby zajistil dodržování všech příslušných vnitrostátních pravidel na ochranu spotřebitele a vnitrostátních právních předpisů týkajících se užívání číslovacích zdrojů, které jsou platné v členských státech, kde jsou číslovací zdroje využívány.\nNa žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu členského státu, kde jsou číslovací zdroje využívány, poukazující na porušení příslušných pravidel na ochranu spotřebitele nebo vnitrostátních právních předpisů týkajících se využívání číslovacích zdrojů daného členského státu, vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán toho členského státu, v němž byla práva na užívání číslovacích zdrojů udělena, vymáhá splnění podmínek připojených podle prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s článkem 30, ve vážných případech mimo jiné i odebráním práv na extrateritoriální užívání číslovacích zdrojů udělených dotyčnému podniku.\nBEREC usnadňuje a koordinuje výměnu informací mezi příslušnými orgány jednotlivých dotčených členských států a zajišťuje vhodnou koordinaci práce mezi nimi.\n7.   Tento článek se použije rovněž v případě, že vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán udělí v souladu s čl. 93 odst. 2 práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací.\nČlánek 95\nPoplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů\nČlenské státy mohou vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům povolit ukládat poplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů tak, aby odrážely potřebu zajistit optimální využití těchto zdrojů. Členské státy zajistí, aby takové poplatky byly objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu, a vezmou v úvahu cíle stanovené v článku 3.\nČlánek 96\nTísňová linka pro pohřešované děti a poradenská tísňová linka pro děti\n1.   Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé měli bezplatný přístup k službě provozující tísňovou linku pro oznamování případů pohřešovaných dětí. Tato tísňová linka je dostupná na čísle 116000.\n2.   Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli v maximální možné míře přístup ke službám poskytovaným na čísle 116000. Opatření přijatá v zájmu usnadnění přístupu koncových uživatelů se zdravotním postižením k těmto službám při cestách do jiných členských států vycházejí z příslušných norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39.\n3.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby orgán nebo podnik, jemuž bylo číslo 116000 přiděleno, vyčlenil na provozování tísňové linky nezbytné zdroje.\n4.   Členské státy a Komise zajistí, aby koncoví uživatelé byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání služeb poskytovaných na číslech 116000 a případně 116111.\nČlánek 97\nPřístup k číslům a službám\n1.   Členské státy zajistí, že v případě, kdy je to ekonomicky proveditelné, kromě případů, kdy se volaný koncový uživatel rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí ve vymezených zeměpisných oblastech, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou veškerá potřebná opatření k zaručení toho, aby koncoví uživatelé měli:\na)\npřístup ke službám s využitím nezeměpisných čísel v Unii a mohli tyto služby využívat a\nb)\npřístup ke všem číslům poskytovaným v Unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států a univerzálních mezinárodních bezplatných čísel (UIFN).\n2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohly v individuálních případech od poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vyžadovat zablokování přístupu k číslům či službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním, a aby v takových případech mohly od poskytovatelů služeb elektronických komunikací vyžadovat zadržení výnosů z příslušného propojení či dalších služeb.\nHLAVA III\nPRÁVA KONCOVÝCH UŽIVATELŮ\nČlánek 98\nVýjimka pro některé mikropodniky\nTato hlava se s výjimkou článků 99 a 100 nepoužije na mikropodniky poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytují i jiné služby elektronických komunikací.\nČlenské státy zajistí, aby byli koncoví uživatelé o výjimce podle prvního pododstavce informováni dříve, než s mikropodnikem, na který se takový výjimka vztahuje, uzavřou smlouvu.\nČlánek 99\nNediskriminace\nPoskytovatelé sítí či služeb elektronických komunikací neuplatní vůči koncovým uživatelům žádné odlišné požadavky ani všeobecné podmínky pro přístup k těmto sítím či službám nebo pro jejich užívání, jež by byly založeny na důvodech souvisejících se státní příslušností koncového uživatele, s jeho místem pobytu nebo s jeho místem usazení, pokud takové odlišné zacházení není objektivně opodstatněné.\nČlánek 100\nZáruky ochrany základních práv\n1.   Vnitrostátní opatření týkající se přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací respektují Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a obecné zásady práva Unie.\n2.   Jakékoliv opatření, které se týká přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací a které by mohlo vést k omezení uplatňování práv a svobod uznávaných Listinou, může být přijato pouze v případě, že je stanoveno zákonem a respektuje tato práva a svobody, je přiměřené a nezbytné a skutečně odpovídá cílům obecného zájmu, které uznává právo Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a s obecnými zásadami práva Unie, včetně práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Tato opatření tak mohou být přijata pouze při náležitém zohlednění zásady presumpce neviny a práva na soukromí. Uvedeným opatřením musí předcházet spravedlivé a nestranné řízení, zahrnující právo dotyčné osoby nebo dotyčných osob být vyslechnuta nebo vyslechnuty, s výhradou potřeby příslušných podmínek a procesních opatření ve skutečně naléhavých případech v souladu s Listinou.\nČlánek 101\nÚroveň harmonizace\n1.   Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů, která by se odchylovala od článků 102 až 115, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany, není-li v této hlavě stanoveno jinak.\n2.   Do 21. prosince 2021 mohou členské státy nadále používat přísnější vnitrostátní ustanovení na ochranu spotřebitele, která se odchylují od ustanovení uvedených v článcích 102 až 115, pokud byla tato ustanovení v platnosti k 20. prosinci 2018 a pokud jsou případná omezení fungování vnitřního trhu, která z nich vyplývají, přiměřená cíli ochrany spotřebitele.\nČlenské státy do 21. prosince 2019 oznámí Komisi všechna vnitrostátní ustanovení, jež mají být uplatňována na základě tohoto odstavce.\nČlánek 102\nPožadavky na informace u smluv\n1.   Předtím, než spotřebitel začne být vázán smlouvou či jakoukoli obdobnou nabídkou, poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou přenosové služby v sítích používaných pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytnou informace uvedené v článcích 5 a 6 směrnice 2011/83/EU, a navíc informace stanovené v příloze VIII této směrnice v rozsahu, v jakém se vztahují k jimi poskytované službě.\nInformace se poskytují jednoduchým a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2011/83/EU, nebo ve formě dokumentu zpřístupněného poskytovatelem, který lze snadno stáhnout, není-li poskytnutí na trvalém nosiči možné. Poskytovatel koncového uživatele výslovně upozorní na to, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.\nInformace se na žádost poskytují ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb.\n2.   Informace uvedené v odstavcích 1, 3 a 5 se poskytují též koncovým uživatelům, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže se výslovně zřekly nároku na uplatnění všech nebo některých těchto ustanovení.\n3.   Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, poskytnou spotřebitelům stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy. Toto shrnutí uvádí hlavní prvky požadavků na informace v souladu s odstavcem 1. Tyto hlavní prvky zahrnují alespoň:\na)\nnázev, adresu a kontaktní údaje poskytovatele, a v případě, že se liší, kontaktní informace pro podávání stížností;\nb)\nhlavní charakteristiky každé poskytované služby;\nc)\npříslušné ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a za jakékoli pravidelné platby či poplatky související s používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu;\nd)\ndélku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a ukončení smlouvy;\ne)\nrozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením;\nf)\npokud jde o služby přístupu k internetu, přehled informací požadovaných podle čl. 4 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2015/2120.\nDo 21. prosince 2019 Komise po konzultaci s BEREC přijme prováděcí akty, jimiž stanoví šablonu pro shrnutí smlouvy, kterou mají poskytovatelé použít ke splnění svých povinností podle tohoto odstavce.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.\nPoskytovatelé podléhající povinnostem podle odstavců 1 až 4 do této šablony pro shrnutí smlouvy řádně vyplní požadované informace a poskytnou shrnutí smlouvy zdarma spotřebitelům, před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných na dálku. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytnuto neprodleně poté a smlouva vstupuje v platnost poté, co koncový uživatel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas.\n4.   Informace uvedené v odst. 1 a 3 tvoří nedílnou součást smlouvy a bez výslovného souhlasu smluvních stran je nelze měnit.\n5.   Jsou-li služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby účtovány na základě času či objemu spotřeby, jejich poskytovatelé nabízejí spotřebitelům funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatelé zejména upozorní spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovily příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány a který je zahrnut v jejich plánu sazeb, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jejich plánu sazeb.\n6.   Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech zachovat nebo do nich zavést ustanovení vyžadující od poskytovatelů, aby poskytovali dodatečné informace o úrovni spotřeby a dočasně zabránili dalšímu využívání příslušných služeb, pokud je přesažen finanční nebo objemový limit stanovený příslušným orgánem.\n7.   Členské státy mohou zachovat či zavést vnitrostátní právní předpisy týkající se aspektů, jež tento článek neupravuje, a to zejména za účelem řešení nově se objevujících záležitostí.\nČlánek 103\nTransparentnost, srovnávání nabídek a zveřejňování informací\n1.   Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zajistí, že v případě, kdy poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb spojují poskytování těchto služeb s určitými podmínkami, zveřejní všichni takoví poskytovatelé nebo samotný příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem informace uvedené v příloze IX, a to přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány. Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohou stanovit další požadavky týkající se toho, v jaké formě se tyto informace mají zveřejňovat. Tyto informace se na žádost poskytují před jejich zveřejněním příslušnému orgánu a případně vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.\n2.   Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zajistí, aby koncoví uživatelé měli bezplatný přístup nejméně k jednomu nezávislému nástroji srovnání, který jim umožní porovnávat a posuzovat různé služby přístupu k internetu a veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech a případně veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech z hlediska:\na)\ncen a sazeb služeb poskytovaných za opakované nebo s používáním související přímé peněžní platby, a\nb)\nkvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li podnik povinen takové informace zveřejnit podle článku 104.\n3.   Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 2 musí:\na)\nbýt provozně nezávislý na poskytovatelích daných služeb, čímž se zajistí, že se těmto poskytovatelům dostane ve výsledcích vyhledávání rovného zacházení;\nb)\njasně uvádět majitele a provozovatele srovnávacího nástroje;\nc)\nstanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet;\nd)\npoužívat jednoduché a jednoznačné formulace;\ne)\nposkytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;\nf)\nbýt otevřený jakémukoli poskytovali služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, obsahovat zřetelné prohlášení v tomto smyslu předtím, než se zobrazí výsledky;\ng)\nnabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací;\nh)\nobsahovat možnost srovnání cen, sazeb a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a – požadují-li to členské státy – mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.\nSrovnávací nástroje, které splňují požadavky písmen a) až h), jsou na žádost poskytovatele nástroje certifikovány příslušnými orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány.\nTřetí osoby mají právo bezplatně a v otevřených datových formátech využívat informace zveřejněné poskytovateli služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech za účelem zpřístupnění těchto nezávislých srovnávacích nástrojů.\n4.   Členské státy mohou vyžadovat, aby poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, nebo obou druhů služeb, ve vhodných případech bezplatně předávali stávajícím i novým koncovým uživatelům informace ve veřejném zájmu, a to s využitím týchž prostředků, jež běžně používají pro komunikaci s koncovými uživateli. V takovém případě jsou tyto informace poskytovány příslušnými veřejnými orgány ve standardizovaném formátu a obsahují mimo jiné tyto prvky:\na)\nnejobvyklejší způsoby, jimiž jsou služby přístupu k internetu a veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech využívány k účasti na protiprávní činnosti nebo k šíření škodlivého obsahu, zejména pokud může dojít k poškození práv a svobod jiných osob, včetně porušení práv na ochranu údajů, autorských a souvisejících práv, a jejich právní důsledky; a\nb)\nzpůsoby ochrany před ohrožením osobní bezpečnosti, soukromí a osobních údajů při užívání služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech.\nČlánek 104\nKvalita služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb\n1.   Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou od poskytovatelů služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb požadovat, aby zveřejňovali úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb, pokud řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou rovněž požadovat, aby poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb informovali spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytují, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti.\nTyto informace se na žádost poskytují před jejich zveřejněním vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a případně jiným příslušným orgánům.\nOpatření zaměřená na zajištění kvality služeb musí splňovat nařízení (EU) 2015/2120.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány a při maximálním zohlednění pokynů BEREC stanoví parametry kvality služby, které mají být měřeny, a příslušné metody měření, jakož i obsah a formu informací, které mají být zveřejněny, a způsob, jakým mají být informace zveřejněny, a to včetně případných mechanismů pro certifikaci kvality. Popřípadě se použijí parametry, definice a metody měření uvedené v příloze X.\nS cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto odstavce a přílohy X přijme BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 pokyny s podrobnými údaji o významných parametrech kvality služeb, včetně parametrů významných pro koncové uživatele se zdravotním postižením, k příslušným metodám měření, k obsahu a formátu zveřejňování informací a k mechanismům pro certifikaci kvality.\nČlánek 105\nDélka trvání smluv a jejich ukončování\n1.   Členské státy zajistí, aby podmínky a postupy ukončování smluv neodrazovaly od změny poskytovatele služeb a aby smlouvy uzavírané mezi spotřebiteli a poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nestanovily smluvní období přesahující 24 měsíců. Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení, která nařizují kratší maximální délku trvání smluvních závazků.\nTento odstavec se nepoužije na dobu délky trvání smluv o splátkách, kde spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Splátkové smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům ve výkonu jejich práv na základě tohoto článku.\n2.   Odstavec 1 se použije rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zříkají nároku na uplatnění těchto ustanovení.\n3.   Jestliže smlouva nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví automatické prodlužování smlouvy na dobu určitou na služby elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé měli po takovémto prodloužení smlouvy právo tuto smlouvu kdykoli ukončit s nejvýše jednoměsíční výpovědní lhůtou, stanovenou členskými státy, aniž by těmto uživatelům vznikly jakékoli náklady kromě poplatků za využívání služby v průběhu výpovědní lhůty. Předtím, než se smlouva automaticky prodlouží, informují poskytovatelé koncové uživatele důrazným způsobem a včas a na trvalém nosiči o konci smluvního závazku a o způsobech, jak lze smlouvu vypovědět. Kromě toho poskytovatelé koncovým uživatelům současně podají radu ohledně nejlepších sazeb za jejich služby. Radu ohledně nejlepších sazeb dávají poskytovatelé koncovým uživatelům alespoň jednou ročně.\n4.   Koncoví uživatelé mají právo ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, když jsou vyrozuměni o změnách smluvních podmínek navrhovaných poskytovatelem veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, nejsou-li navrhované změny výhradně přínosné pro koncové uživatele, nejsou-li čistě správní povahy a s neutrálními dopady na koncového uživatele, nebo nejsou-li přímo uložené právem Unie či vnitrostátním právem.\nPoskytovatelé vyrozumí koncové uživatele o veškerých změnách smluvních podmínek nejméně jeden měsíc předem a zároveň je informují o jejich právu ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo ukončit smlouvu je možné uplatnit do jednoho měsíce po oznámení. Členské státy mohou tuto lhůtu prodloužit až o tři měsíce. Členské státy zajistí, aby oznámení bylo provedeno jasným a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči.\n5.   Za základ pro použití prostředků nápravy, které má spotřebitel k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů, včetně práva ukončit smlouvu bez jakýchkoli nákladů, se považuje jakákoli významná trvající či často se opakující odchylka skutečného plnění služby elektronických komunikací, jiné než služba přístupu k internetu a interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, od plnění uvedeného ve smlouvě.\n6.   V případě, kdy má v souladu s touto směrnicí, jinými ustanoveními práva Unie či vnitrostátního práva koncový uživatel právo ukončit smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, před koncem dohodnutého smluvního období, neukládá se koncovému uživateli žádná náhrada, kromě náhrady za dotované koncové zařízení, které si ponechá.\nPokud se koncový uživatel rozhodne ponechat si koncové zařízení, které bylo součástí smlouvy v okamžiku jejího uzavření, výše jakékoli náhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy nebo části poplatků za služby, kterou zbývá uhradit do ukončení smlouvy, podle toho, která z těchto dvou částek je nižší.\nČlenské státy mohou předepsat jiné metody výpočtu výše odškodnění, pokud podle těchto metod výše odškodnění nepřesáhne odškodnění vypočtené v souladu s druhým pododstavcem.\nPoskytovatel v okamžiku, který stanoví členské státy, nejpozději však po vyplacení odškodnění bezplatně odstraní jakoukoli podmínku omezující využívání koncového zařízení v jiných sítích.\n7.   Pokud jde o přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, mohou práva uvedená v odstavcích 4 a 6 požívat pouze koncoví uživatelé, kteří jsou spotřebiteli, mikropodniky, malými podniky nebo neziskovými organizacemi.\nČlánek 106\nZměna poskytovatele a přenositelnost čísel\n1.   V případě, že koncový uživatel mění poskytovatele služeb přístupu k internetu, poskytnou mu dotčení poskytovatelé před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace a zajistí kontinuitu služeb přístupu k internetu, není-li to technicky nemožné. Přijímající poskytovatel zajistí, aby k aktivaci služby přístupu k internetu došlo v nejkratší možné době k datu a ve lhůtě výslovně dohodnuté s koncovým uživatelem. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby přístupu k internetu za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přístupu k internetu přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele nepřesáhne jeden pracovní den.\nVnitrostátní regulační orgány zajistí efektivnost a jednoduchost změny poskytovatele pro koncového uživatele.\n2.   Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé s čísly z národního číslovacího plánu měli právo si na žádost v souladu s přílohou VI částí C ponechat svá čísla nezávisle na podniku, který službu poskytuje.\n3.   Ukončí-li koncový uživatel smlouvu, členské státy zajistí, aby si koncový uživatel mohl ponechat právo na přenesení čísla národního číslovacího plánu k jinému poskytovateli po dobu nejméně jednoho měsíce po ukončení smlouvy, ledaže se koncový uživatel tohoto práva vzdá.\n4.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby stanovování cen mezi poskytovateli v souvislosti s poskytováním přenositelnosti čísel bylo nákladově orientované a aby se koncových uživatelů netýkalo žádné přímé zpoplatnění.\n5.   Přenesení čísel a jejich následná aktivace se provedou v nejkratší možné lhůtě k datu výslovně dohodnutému s koncovým uživatelem. Koncoví uživatelé, kteří uzavřeli smlouvu o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do jednoho pracovního dne od data dohodnutého s koncovým uživatelem. V případě, že je postup přenesení čísla neúspěšný, předávající poskytovatel reaktivuje číslo a související služby koncového uživatele, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele a přenesení čísla v žádném případě nepřesáhne jeden pracovní den. Operátoři, jejichž přístupové sítě nebo zařízení používá buď předávající, nebo přijímající poskytovatel, případně oba, zajistí, že nedojde k přerušení poskytování služby, jímž by se postup změny poskytovatele a přenesení čísla zdržel.\n6.   Postup změny poskytovatele a přenesení čísla stanovený v odstavcích 1 a 5 vede přijímající poskytovatel a přijímající i předávající poskytovatel spolupracují v dobré víře. Postupy změny poskytovatele a přenesení čísla nezdrží ani nezneužijí, ani neuskuteční přenesení čísla či změnu poskytovatele bez výslovného souhlasu koncových uživatelů. Smlouvy koncových uživatelů s předávajícím poskytovatelem se s ukončením postupu změny poskytovatele automaticky ukončí.\nVnitrostátní regulační orgány mohou stanovit podrobnosti postupu pro změnu poskytovatele a přenesení čísel, a to s přihlédnutím k vnitrostátním předpisům týkajícím se smluv, k technickému rozvoji a k tomu, že je třeba zachovat kontinuitu služby pro koncové uživatele. Je-li to technicky proveditelné, tyto podrobnosti zahrnují požadavek, aby byl převod dokončen metodou OTA („over-the-air“), nepožádá-li koncový uživatel o jinou metodu. Vnitrostátní regulační orgány rovněž přijmou příslušná opatření zajišťující, aby byli koncoví uživatelé v průběhu celého postupu změny poskytovatele a přenesení čísla přiměřeně informováni a chráněni a aby nedocházelo k převedení k jinému poskytovateli proti jejich vůli.\nPředávající poskytovatelé vrátí spotřebitelům využívajícím předplacených služeb na jejich žádost veškerý zůstatek. Za proplacení zůstatku může být požadován poplatek pouze tehdy, stanoví-li tak smlouva. Tento případný poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům, které předávajícímu poskytovateli vznikly při proplácení zůstatku.\n7.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce pro případ nedodržení povinností poskytovatelů stanovených tímto článkem, včetně zpoždění nebo zneužití přenesení čísla ze strany poskytovatelů či jejich jménem.\n8.   Členské státy stanoví pravidla pro snadné a včasné odškodnění koncových uživatelů ze strany poskytovatelů pro případ nedodržení povinností poskytovatelů stanovených tímto článkem, jakož i pro případy zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla a změny poskytovatele a nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace.\n9.   Navíc k informacím vyžadovaným podle přílohy VIII členské státy zajistí, aby byli koncoví uživatelé odpovídajícím způsobem informování o právu na odškodnění podle odstavců 7 a 8.\nČlánek 107\nNabídka balíčku služeb\n1.   Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje alespoň službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se čl. 102 odst. 3, čl. 103 odst. 1, článek 105 a čl. 106 odst. 1 na všechny složky balíčku, a to s nezbytnými úpravami i na ty složky, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.\n2.   Pokud má spotřebitel podle práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie právo ukončit kteroukoli složku balíčku uvedenou v odstavci 1 před dohodnutou smluvní lhůtou z důvodu nesouladu se smlouvou nebo neplnění smluvních závazků, členské státy stanoví, že spotřebitel má právo ukončit smlouvu ve vztahu ke všem složkám daného balíčku.\n3.   Případné uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje či distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby či koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.\n4.   Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zcela nebo částečně zříkají nároku na uplatnění těchto ustanovení.\n5.   Členské státy mohou rovněž uplatnit odstavec 1 ve vztahu k jiným ustanovením této hlavy.\nČlánek 108\nDostupnost služeb\nČlenské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění co možná nejlepší dostupnosti hlasových komunikačních služeb a služeb přístupu k internetu poskytovaných prostřednictvím veřejných sítí elektronických komunikací v případě katastrofického selhání sítě nebo v případech zásahu vyšší moci. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé hlasových komunikačních služeb přijali veškerá nezbytná opatření k zajištění nepřetržitého přístupu k tísňovým službám a nepřetržitého přenosu varování pro veřejnost.\nČlánek 109\nTísňová komunikace a jednotné evropské tísňové číslo\n1.   Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé služeb uvedených v odstavci 2, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, měli bezplatně a bez nutnosti použít jakékoli platební prostředky přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s použitím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i jakéhokoli vnitrostátního tísňového čísla určeného členskými státy.\nČlenské státy podporují přístup k tísňovým službám prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112 ze sítí elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné, ale umožňují volání do veřejných sítí, zejména pokud podnik odpovědný za danou síť neposkytuje jiný, snadný přístup k tísňové službě.\n2.   Členské státy po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a tísňovými službami a poskytovateli služeb elektronických komunikací zajistí, aby poskytovatelé veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech, pokud tyto služby umožňují koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu, poskytovaly přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s nejvhodnějším centrem PSAP.\n3.   Členské státy zajistí, aby veškerá tísňová komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 byla přiměřeně zodpovězena a vyřízena způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systémů. Tato tísňová komunikace je přijímána a vyřizována alespoň tak rychle a účinně jako tísňová komunikace na národní číslo či čísla tísňových služeb, pokud se tato čísla stále používají.\n4.   Do 21. prosince 2020 a poté každé dva roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti používání jednotného evropského tísňového čísla 112.\n5.   Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli k tísňovým službám přístup dostupný prostřednictvím tísňové komunikace, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním koncovým uživatelům, v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Komise a vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli při cestách v jiném členském státě přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace. Účelem těchto opatření je zajistit interoperabilitu mezi všemi členskými státy a v nejvyšší možné míře vychází z evropských norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39. Tato opatření nebrání členským státům v přijetí dalších požadavků směřujících k plnění cílů stanovených tímto článkem.\n6.   Členské státy zajistí, aby informace o tom, kde se volající nachází, byly zpřístupněny nejvhodnějšímu centru PSAP neprodleně po zahájení tísňové komunikace. Tyto informace zahrnují informace o místě, kde se volající nachází, získané ze sítě, a jsou-li dostupné, také informace o tom, kde se volající nachází, získané z telefonního přístroje. Členské státy zajistí, aby zjištění a předání informací o místě, kde se volající nachází, bylo pro koncového uživatele i pro centrum PSAP bezplatné, a to pro veškerou tísňovou komunikaci na jednotné evropské tísňové číslo 112. Členské státy mohou tuto povinnost rozšířit rovněž na tísňovou komunikaci na další národní tísňová čísla. Příslušné regulační orgány stanoví v případě potřeby a po konzultaci s BEREC kritéria přesnosti a spolehlivosti poskytovaných informací o tom, kde se volající nachází.\n7.   Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání jednotného evropského tísňového čísla 112 a jeho vlastnostech zajišťujících dostupnost, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy, a na koncové uživatele se zdravotním postižením. Tyto informace jsou poskytovány v přístupných formátech, které zohledňují problém různých druhů zdravotního postižení. Komise opatření členských států podporuje a doplňuje.\n8.   Za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na jednotném evropském tísňovém čísle 112 v členských státech přijme Komise po konzultaci s BEREC akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž se doplňují odstavce 2, 5 a 6 tohoto článku ohledně opatření nezbytných pro zajištění slučitelnosti, interoperability, kvality, spolehlivosti a kontinuity tísňové komunikace v Unii, pokud jde o řešení týkající se informací o místě, kde se volající nachází, přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum PSAP. První z těchto aktů v přenesené pravomoci se přijme do 21. prosince 2022.\nPřijetím těchto aktů v přenesené pravomoci není dotčena ani ovlivněna organizace tísňových služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.\nBEREC vede databázi čísel E.164 tísňových služeb členských států s cílem zajistit, aby tyto služby byly schopny vzájemně se kontaktovat mezi členskými státy, pokud tuto databázi nevede jiná organizace.\nČlánek 110\nSystém veřejné výstrahy\n1.   Do 21. června 2022 členské státy zajistí, aby v případě, že jsou zavedeny systémy veřejné výstrahy ohledně bezprostředních nebo vyvíjejících se závažných mimořádných situací a katastrof, poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech předávali veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy stanovit, že veřejné výstrahy se předávají prostřednictvím veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které nejsou službami uvedenými v odstavci 1 ani službami rozhlasového nebo televizního vysílání, nebo prostřednictvím mobilní aplikace využívající služby přístupu k internetu za podmínky, že daný systém veřejné výstrahy je stejně účinný, pokud jde o pokrytí a schopnost dosáhnout koncové uživatele včetně těch, kteří jsou v dotčené oblasti přítomni pouze dočasně, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlednění pokyny BEREC. Veřejné výstrahy musí být pro koncové uživatele snadné obdržet.\nDo 21. června 2020 a po konzultaci orgánů odpovědných za centra PSAP vydá BEREC pokyny, jak posoudit, zda jsou systémy veřejné výstrahy podle tohoto odstavce rovnocenné účinnosti systémů uvedených v odstavci 1.\nČlánek 111\nRovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením\n1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány stanovily požadavky, které mají poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zajistit v zájmu toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením:\na)\nměli přístup ke službám elektronických komunikací, včetně souvisejících smluvních informací poskytovaných podle článku 102, který je rovnocenný přístupu většiny koncových uživatelů, a\nb)\nměli stejnou možnost výběru mezi podniky a službami, jakou má většina koncových uživatelů.\n2.   Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 členské státy podporují dodržování příslušných norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39.\nČlánek 112\nInformační služba o účastnických číslech\n1.   Členské státy zajistí, aby všichni poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří přidělují čísla z číslovacího plánu, vyhověli všem oprávněným žádostem o zpřístupnění příslušných informací ve smluveném formátu a za podmínek, které jsou spravedlivé, objektivní, nákladově orientované a nediskriminační, s cílem poskytovat veřejně dostupné informační služby o účastnických číslech a poskytovat účastnické seznamy.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc podnikům, které kontrolují přístup koncových uživatelů k informačním službám o účastnických číslech, ukládat povinnosti a podmínky v souladu s článkem 61. Tyto povinnosti a podmínky jsou objektivní, spravedlivé, nediskriminační a transparentní.\n3.   Členské státy neponechají v platnosti žádná regulační omezení, která by bránila koncovým uživatelům v jednom členském státě v přímém přístupu k informační službě o účastnických číslech v druhém členském státě prostřednictvím hlasového volání či textové zprávy, a přijmou opatření k zajištění tohoto přístupu v souladu s článkem 97.\n4.   Tento článek se použije s výhradou požadavků právních předpisů Unie o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména článku 12 směrnice 2002/58/ES.\nČlánek 113\nInteroperabilita automobilových rádiových přijímačů, rádiových přijímačů určených pro spotřebitele a zařízení digitální televize určených pro spotřebitele\n1.   Členské státy zajistí interoperabilitu automobilových rádiových přijímačů a zařízení digitální televize určených pro spotřebitele v souladu s přílohou XI.\n2.   Členské státy mohou přijmout opatření s cílem zajistit interoperabilitu jiných rádiových přijímačů určených pro spotřebitele, přičemž omezí dopad na trh přijímačů rádiového vysílání nízké hodnoty a zajistí, aby se tato opatření nevztahovala na výrobky, u nichž je rádiový přijímač čistě doplňkové povahy, jako jsou například chytré telefony, a na zařízení používaná radioamatéry.\n3.   Členské státy vyzývají poskytovatele digitálních televizních služeb, aby ve vhodných případech zajistili, že zařízení digitální televize, jež svým koncovým uživatelům poskytují, jsou interoperabilní, tak aby v případech, kdy je to technicky proveditelné, bylo možné zařízení digitální televize použít i u jiných poskytovatelů digitálních televizních služeb.\nAniž je dotčen čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (47), členské státy zajistí, aby při ukončení své smlouvy měli koncoví uživatelé možnost prostřednictvím bezplatného a snadného postupu zařízení digitální televize vrátit, ledaže poskytovatel prokáže, že dané zařízení je plně interoperabilní s digitálními televizními službami jiných poskytovatelů včetně těch, k nimž daný koncový uživatel přešel.\nU zařízení digitální televize, která jsou v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo s jejich částmi, se má za to, že splňují požadavek interoperability stanovený v druhém pododstavci, na který se uvedené normy nebo jejich části vztahují.\nČlánek 114\nPovinnosti ve veřejném zájmu\n1.   Členské státy mohou uložit přiměřené povinnosti ve veřejném zájmu ohledně přenosu určeného rozhlasového a televizního vysílání a souvisejících doplňkových služeb, zejména služeb v oblasti dostupnosti, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením, a v oblasti dat na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců; tyto povinnosti mohou uložit podnikům ve své příslušnosti, které zajišťují sítě elektronických komunikací a poskytují služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání. Uvedené povinnosti se ukládají pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených každým členským státem, a musí být přiměřené a transparentní.\n2.   Do 21. prosince 2019 a poté každých pět let členské státy přezkoumají povinnosti uvedené v odstavci 1, ledaže takový přezkum provedly během předchozích čtyř let.\n3.   Pravomoc členských států stanovit odpovídající případné úhrady, pokud jde o opatření přijatá v souladu s tímto článkem, není dotčena ani odstavcem 1 tohoto článku ani čl. 59 odst. 2, přičemž musí být současně zajištěno, aby za obdobných okolností neexistovala žádná diskriminace ve vztahu k poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací. Pokud je stanoveno poskytnutí úhrady, členské státy zajistí, aby tato povinnost byla jasně vymezena ve vnitrostátním právu, případně včetně kritérií výpočtu této úhrady. Členské státy rovněž zajistí, aby byla úhrada poskytována přiměřeným a transparentním způsobem.\nČlánek 115\nPoskytování doplňkových služeb\n1.   Aniž je dotčen čl. 88 odst. 2, členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány měly možnost vyžadovat od všech poskytovatelů služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, aby bezplatně zpřístupnili všechny nebo některé doplňkové služby uvedené v příloze VI části B, pokud je to technicky proveditelné, a všechny nebo některé doplňkové služby uvedené v příloze VI části A.\n2.   Při uplatňování odstavce 1 mohou členské státy jít nad rámec seznamu doplňkových služeb v částech A a B přílohy VI, s cílem zajistit vyšší míru ochrany spotřebitele.\n3.   Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat na celém svém území nebo jeho části odstavec 1, pokud po zohlednění názorů zainteresovaných stran dospěje k názoru, že přístup k těmto službám je dostatečný.\nČlánek 116\nÚprava příloh\nKomise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž se mění přílohy V, VI, IX, X a XI s cílem přizpůsobit je technickému a společenskému vývoji nebo změnám v poptávce na trhu.\nČÁST IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 117\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 75, 109 a 116 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. prosince 2018. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 75, 109 a 116 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 75, 109 a 116 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 118\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen výbor (Komunikační výbor). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   V případě prováděcích aktů uvedených v čl. 28 odst. 4 druhém pododstavci je Komisi nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nMá-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá člen výboru. V tomto případě předseda svolá v přiměřené lhůtě zasedání výboru.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na článek 8 uvedeného nařízení.\nMá-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá člen výboru. V tomto případě předseda svolá v přiměřené lhůtě zasedání výboru.\nČlánek 119\nVýměna informací\n1.   Komise poskytne Komunikačnímu výboru veškeré příslušné informace o výsledku pravidelných konzultací se zástupci operátorů sítí, poskytovatelů služeb, uživatelů, spotřebitelů, výrobců a odborů, jakož i s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.\n2.   Komunikační výbor, s ohledem na politiku Unie v oblasti elektronických komunikací, podporuje výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.\nČlánek 120\nZveřejňování informací\n1.   Členské státy zajistí, aby byly veřejně zpřístupněny aktuální informace týkající se provádění této směrnice takovým způsobem, který všem zainteresovaným stranám zajistí snadný přístup k daným informacím. Členské státy zveřejní ve vnitrostátním úředním věstníku oznámení, v němž uvedou, jak a kde jsou informace zveřejňovány. První takové oznámení se zveřejní do 21. prosince 2020 a poté se oznámení zveřejňuje při každé změně informací, které jsou v něm obsaženy.\n2.   Členské státy předloží Komisi kopii všech takových oznámení ke dni jejich zveřejnění. Komise případně předá tyto informace Komunikačnímu výboru.\n3.   Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se všeobecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zainteresovaným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.\n4.   Pokud jsou informace uvedené v odstavci 3, zejména informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na instalování zařízení, spravovány na různých úrovních státní správy, příslušný orgán při zohlednění nákladů s tím spojených vynaloží veškeré přiměřené úsilí v zájmu vytvoření uživatelsky vstřícného přehledu veškerých takových informací, včetně informací o příslušných úrovních státní správy a příslušných orgánech, s cílem usnadnit předkládání žádostí o udělení práva na instalování zařízení.\n5.   Členské státy zajistí zveřejňování určitých povinností uložených podnikům podle této směrnice spolu s určením trhů produktů a služeb a zeměpisných trhů. S výhradou potřeby ochrany obchodního tajemství zajistí, aby aktuální informace byly veřejně dostupné tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím.\n6.   Členské státy poskytují Komisi informace, které zveřejňují podle odstavce 5. Komise zpřístupní tyto informace ve snadno přístupné formě a popřípadě předá informace Komunikačnímu výboru.\nČlánek 121\nOznamování a sledování\n1.   Do 21. prosince 2020 a poté při každé změně oznámí vnitrostátní regulační orgány Komisi názvy podniků určených jako podniky mající povinnosti univerzální služby podle čl. 85 odst. 2, článku 86 nebo 87.\n2.   Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi názvy podniků označených jako podniky s významnou tržní silou pro účely této směrnice a povinnosti uložené těmto podnikům podle této směrnice. Jakékoli změny ovlivňující povinnosti uložené podnikům nebo týkající se podniků dotčených touto směrnicí se neprodleně oznamují Komisi.\nČlánek 122\nPostupy pro přezkum\n1.   Do 21. prosince 2025 a poté každých pět let Komise přezkoumá fungování této směrnice a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.\nV těchto přezkumech se vyhodnotí zejména dopady čl. 61 odst. 3 a článků 76, 78 a 79 na trh a otázka, zda pravomoc k zásahu ex ante a jiné pravomoci k zásahu podle této směrnice postačují k tomu, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožňovaly reagovat na nekonkurenční oligopolní tržní struktury a zajistit, aby i nadále na trzích elektronických komunikací probíhala hospodářská soutěž ku prospěchu koncových uživatelů.\nZa tímto účelem může Komise požadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.\n2.   Do 21. prosince 2025 a poté každých pět let Komise přezkoumá rozsah univerzální služby, zejména s cílem předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu nebo nové vymezení rozsahu.\nPři tomto přezkumu se přihlédne k sociálnímu, hospodářskému a technologickému vývoji a zohlední se mimo jiné mobilita a rychlost přenosu dat s ohledem na převládající technologie používané většinou koncových uživatelů. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu.\n3.   Do 21. prosince 2021 a poté každé tři roky BEREC vydá stanovisko k vnitrostátnímu uplatňování a fungování všeobecného oprávnění a o jejich dopadu na fungování vnitřního trhu.\nKomise může při maximálním zohlednění stanoviska BEREC vydat zprávu o uplatňování části I kapitoly II hlavy II a přílohy I a může předložit legislativní návrh na změnu uvedených ustanovení, pokud to považuje za nutné v zájmu odstranění překážek, které brání řádnému fungování vnitřního trhu.\nČlánek 123\nZvláštní přezkumný postup týkající se práv koncových uživatelů\n1.   BEREC sleduje vývoj trhu a technologický vývoj ohledně jednotlivých druhů služeb elektronických komunikací a do 21. prosince 2021 a poté každé tři roky, nebo na základě odůvodněné žádosti alespoň dvou členských států ze svých členů vydá stanovisko k tomuto vývoji a k jeho dopadu na uplatňování části III hlavy III.\nV uvedeném stanovisku BEREC posoudí, do jaké míry část III hlava III splňuje cíle stanovené v článku 3. Stanovisko vezme v potaz zejména oblast působnosti části III hlavy III, pokud jde o dotčené druhy služeb elektronických komunikací. Za účelem vypracování stanoviska zanalyzuje BEREC zejména tyto aspekty:\na)\ndo jaké míry mají koncoví uživatelé všech služeb elektronických komunikací možnost činit svobodná a informovaná rozhodnutí, a to i na základě úplných smluvních informací, a mají možnost snadno změnit svého poskytovatele služeb elektronických komunikací;\nb)\ndo jaké míry případný nedostatek možností uvedených v písmenu a) vedl k narušením trhu nebo způsobil koncovým uživatelům újmu;\nc)\ndo jaké míry je účinný přístup k tísňovým službám znatelně ohrožen nedostatečnou interoperabilitou nebo nepostačujícím technologickým vývojem, zejména v důsledku zvýšeného využívání interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech;\nd)\npravděpodobné náklady na jakékoli potenciální úpravy povinností uvedených v části III hlavě III nebo dopad na inovace pro poskytovatele služeb elektronických komunikací.\n2.   Komise s maximálním přihlédnutím ke stanovisku BEREC zveřejní zprávu o uplatňování části III hlavy III a předloží legislativní návrh na změnu uvedené hlavy, pokud to považuje za nezbytné k zajištění toho, aby byly cíle stanovené v článku 3 nadále plněny.\nČlánek 124\nProvedení\n1.   Členské státy přijmou a zveřejní do 21. prosince 2020 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\nČlenské státy budou tyto předpisy používat od 21. prosince 2020.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se čl. 53 odst. 2, 3 a 4 této směrnice použijí od 20. prosince 2018, pokud byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit užívání rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby. Ve vztahu k pásmům rádiového spektra, pro něž nebyly harmonizované podmínky stanoveny do 20. prosince 2018, se čl. 53 odst. 2, 3 a 4 této směrnice použije ode dne přijetí technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.\nOdchylně od odstavce 1 tohoto článku uplatňují členské státy opatření nezbytná k dosažení souladu s článkem 54 od 31. prosince 2020.\n3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 125\nZrušovací ustanovení\nSměrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES uvedené v příloze XII části A se zrušují s účinkem od 21. prosince 2020, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnosti uvedených v příloze XII části B.\nČlánek 5 rozhodnutí č. 243/2012/EU se zrušuje s účinkem od 21. prosince 2020.\nOdkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.\nČlánek 126\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 127\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nVe Štrasburku dne 11. prosince 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nJ. BOGNER-STRAUSS\n(1)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 56.\n(2)  Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 87.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2018.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1).\n(10)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(16)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. dubna 1988, Bond van Adverteerders a další v. Nizozemský stát, C-352/85, ECLI: EU:C:1988:196.\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77).\n(18)  Nařízení Komise (EU) č. 305/2013 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii (Úř. věst. L 91, 3.4.2013, s. 1).\n(19)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10).\n(21)  Zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 16. října 2012, Evropská komise v. Rakouská republika, věc C-164/10, ECLI:EU:C:2012:631.\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).\n(24)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).\n(26)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).\n(28)  Rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).\n(32)  Doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59).\n(33)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (Úř. věst. 138, 25.5.2017, s. 131).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(35)  Doporučení Komise 2005/698/ES ze dne 19. září 2005 o odděleném účetnictví a systémech nákladového účetnictví podle předpisového rámce pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 266, 11.10.2005, s. 64).\n(36)  Doporučení Komise 2013/466/EU ze dne 11. září 2013 o konzistentních povinnostech nediskriminace a metodikách výpočtu nákladů s cílem podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit podmínky pro investice do širokopásmového připojení (Úř. věst. L 251, 21.9.2013, s. 13).\n(37)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).\n(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 04, 22.11.2011, s. 64).\n(39)  Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací (Úř. věst. L 249, 17.9.2002, s. 21).\n(40)  Úř. věst L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(42)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(43)  Směrnice Komise 2008/63/ES ze dne 20. června 2008 o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 20).\n(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).\n(46)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).\n(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).\nPŘÍLOHA I\nSEZNAM PODMÍNEK, KTERÉ MOHOU BÝT SPOJENY S VŠEOBECNÝMI OPRÁVNĚNÍMI, S PRÁVY NA UŽÍVÁNÍ RÁDIOVÉHO SPEKTRA A S PRÁVY NA UŽÍVÁNÍ ČÍSLOVACÍCH ZDROJŮ\nTato příloha stanoví maximální seznam podmínek, které mohou být spojeny s všeobecnými oprávněními pro sítě a služby elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech (část A), pro sítě elektronických komunikací (část B) a pro služby elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech (část C), s právy na užívání rádiového spektra (část D) a s právy na užívání číslovacích zdrojů (část E).\nA.   Obecné podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním\n1.\nSprávní poplatky v souladu s článkem 16.\n2.\nOchrana osobních údajů a soukromí specifická pro odvětví elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/58/ES.\n3.\nInformace poskytované v rámci oznamovacího postupu podle článku 12 a pro jiné účely uvedené v článku 21.\n4.\nUmožnění zákonného odposlechu příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a se směrnicí 2002/58/ES.\n5.\nPodmínky používání komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof.\n6.\nPodmínky používání během velkých katastrof nebo mimořádných vnitrostátních situací za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady.\n7.\nPovinnosti poskytnout přístup, jiné než uvedené v článku 13, vztahující se na podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací.\n8.\nOpatření pro zajištění souladu s normami nebo specifikacemi uvedenými v článku 39.\n9.\nPovinnost transparentnosti vztahující se na poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body v souladu s cíli a zásadami stanovenými v článku 3 a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti.\nB.   Zvláštní podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním pro zajišťování sítí elektronických komunikací\n1.\nPropojení sítí v souladu s touto směrnicí.\n2.\nPovinnosti ve veřejném zájmu („must carry“) v souladu s touto směrnicí.\n3.\nOpatření v souladu s právem Unie na ochranu veřejného zdraví před elektromagnetickými poli způsobenými sítěmi elektronických komunikací, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES.\n4.\nZachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací v souladu s touto směrnicí včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2014/30/EU.\n5.\nZabezpečení veřejných sítí proti neoprávněnému přístupu podle směrnice 2002/58/ES.\n6.\nPodmínky pro užívání rádiového spektra v souladu s čl. 7 odst. 2 směrnice 2014/53/EU, pokud takové užívání nepodléhá udělování individuálních práv na užívání v souladu s čl. 46 odst. 1 a článkem 48 této směrnice.\nC.   Zvláštní podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním pro poskytování služeb elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech\n1.\nInteroperabilita služeb v souladu s touto směrnicí.\n2.\nDostupnost čísel z národního číslovacího plánu, univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, z číslovacích plánů ostatních členských států pro koncové uživatele a podmínky v souladu s touto směrnicí.\n3.\nPravidla ochrany spotřebitelů specifická pro odvětví elektronických komunikací.\n4.\nOmezení týkající se vysílání nedovoleného obsahu v souladu se směrnicí 2000/31/ES a omezení týkající se vysílání škodlivého obsahu v souladu se směrnicí 2010/13/EU.\nD.   Podmínky, které mohou být spojeny s právy na užívání rádiového spektra\n1.\nPovinnost poskytovat službu nebo používat druh technologie v rámci omezení podle článku 45, případně včetně požadavků na pokrytí a kvalitu služby.\n2.\nEfektivní a účinné užívání rádiového spektra v souladu s touto směrnicí.\n3.\nTechnické a provozní podmínky nutné proto, aby bylo zabráněno škodlivému rušení a bylo chráněno veřejné zdraví před elektromagnetickými poli, pokud se takové podmínky liší od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES.\n4.\nMaximální trvání v souladu s článkem 49, s výhradou veškerých změn v národním plánu přidělování kmitočtů.\n5.\nPřevod nebo pronájem práv z podnětu držitele práv a podmínky pro takový převod v souladu s touto směrnicí.\n6.\nPoplatky za práva na užívání v souladu s článkem 42.\n7.\nJakékoliv závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v rámci postupu udělení nebo obnovy oprávnění před tím, než bylo oprávnění uděleno, nebo v příslušných případech před výzvou k podání žádosti o práva na užívání.\n8.\nPovinnosti týkající se sdružování nebo sdílení rádiového spektra nebo umožnění přístupu k rádiovému spektru ostatním uživatelům ve zvláštních regionech nebo na vnitrostátní úrovni.\n9.\nPovinnosti v rámci příslušných mezinárodních dohod týkajících se užívání pásem rádiového spektra.\n10.\nZvláštní povinnosti pro experimentální využívání pásem rádiového spektra.\nE.   Podmínky, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů\n1.\nOznačení služby, pro kterou bude číslo užíváno, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, a aby se předešlo pochybnostem, zásady stanovování sazeb a maximálních cen, které je možno použít pro určitou skupinu čísel s cílem zajistit ochranu spotřebitelů v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. d).\n2.\nEfektivní a účinné užívání číslovacích zdrojů v souladu s touto směrnicí.\n3.\nPožadavky na přenositelnost čísel v souladu s touto směrnicí.\n4.\nPovinnost poskytovat informace o veřejných seznamech koncových uživatelů pro účely článku 112.\n5.\nMaximální trvání v souladu s článkem 94, s výhradou veškerých změn v národním číslovacím plánu.\n6.\nPřevod práv z podnětu držitele práv a podmínky pro takový převod v souladu s touto směrnicí, včetně jakékoli podmínky, že právo na užívání čísla je závazné pro všechny podniky, na něž jsou práva převedena.\n7.\nPoplatky za práva na užívání v souladu s článkem 95.\n8.\nJakékoli závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení.\n9.\nPovinnosti v rámci příslušných mezinárodních dohod týkajících se užívání čísel.\n10.\nPovinnosti týkající se extrateritoriálního užívání čísel v rámci Unie, jejichž cílem je zajistit dodržování pravidel na ochranu spotřebitele a jiných pravidel týkajících se čísel v jiných členských státech, než je členský stát s daným kódem země.\nPŘÍLOHA II\nPODMÍNKY PRO PŘÍSTUP KE SLUŽBÁM DIGITÁLNÍ TELEVIZE A ROZHLASU VYSÍLANÝM PRO DIVÁKY A POSLUCHAČE V UNII\nČást I\nPodmínky pro systémy podmíněného přístupu uplatňované v souladu s čl. 62 odst. 1\nV souvislosti s podmíněným přístupem ke službám digitální televize a rozhlasu vysílaným pro diváky a posluchače v Unii, nezávisle na přenosových prostředcích, musí členské státy zajistit v souladu s článkem 62, aby se uplatnily tyto podmínky:\na)\nvšechny podniky poskytující služby s podmíněným přístupem, nezávisle na přenosových prostředcích, které poskytují služby přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám a na jejichž službách přístupu jsou závislí provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání při pokrytí všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, mají:\n—\nnabízet všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě, který je slučitelný s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže, technické služby, které umožňují příjem digitálně přenášených služeb provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání divákům nebo posluchačům, kteří k tomu jsou oprávněni prostřednictvím dekodérů, které spravují operátoři služeb, a dodržovat právo Unie v oblasti hospodářské soutěže,\n—\nvést oddělené účetnictví, které se týká jejich činnosti jakožto poskytovatelů služeb s podmíněným přístupem;\nb)\npři udělování licencí výrobcům zařízení určených pro spotřebitele mají držitelé práv z průmyslového vlastnictví týkajících se produktů a systémů podmíněného přístupu zajistit spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky. S přihlédnutím k technickým a obchodním faktorům nemají držitelé práv vázat udílení licencí na podmínky, které zakazují, zabraňují či odrazují zahrnout do téhož produktu:\n—\nspolečné rozhraní, které umožňuje připojení k několika dalším přístupovým systémům, nebo\n—\nprostředky specifické pro jiný přístupový systém za předpokladu, že držitel licence dodržuje příslušné a přiměřené podmínky, které mu zajišťují bezpečnost transakcí operátorů systémů podmíněného přístupu.\nČást II\nDalší zařízení, na která mohou být uplatněny podmínky podle čl. 61 odst. 2 písm. d)\na)\npřístup k API;\nb)\npřístup k EPG.\nPŘÍLOHA III\nKRITÉRIA PRO STANOVENÍ VELKOOBCHODNÍCH SAZEB ZA UKONČENÍ HLASOVÉHO VOLÁNÍ\nZásady, kritéria a parametry pro stanovení sazeb na velkoobchodních trzích s ukončením hlasového volání v pevných a mobilních sítích podle čl. 75 odst. 1:\na)\nsazby vycházejí z náhrady nákladů, které vzniknou efektivnímu operátorovi; ocenění efektivních nákladů vychází z hodnot běžných nákladů; metodika účtování nákladů pro výpočet efektivních nákladů vychází z modelování založeného na přístupu zdola nahoru s použitím dlouhodobých s provozem souvisejících přírůstkových nákladů na poskytování velkoobchodní služby ukončení hlasových volání třetím stranám;\nb)\npříslušné přírůstkové náklady na velkoobchodní službu ukončení hlasového volání jsou dány rozdílem mezi celkovými dlouhodobými náklady operátora, který poskytuje celou paletu svých služeb, a celkovými dlouhodobými náklady tohoto operátora, jenž třetím stranám neposkytuje velkoobchodní službu ukončení hlasového volání;\nc)\nk příslušnému přírůstku za ukončení hlasového volání se z nákladů souvisejících s provozem přiřadí pouze ty náklady, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení hlasového volání nebyla poskytována;\nd)\nnáklady související s dodatečnou kapacitou sítě se zahrnou pouze v rozsahu, v němž jsou vynuceny potřebou zvýšit kapacitu za účelem přenosu dodatečného provozu souvisejícího s velkoobchodním ukončením hlasového volání;\ne)\nz přírůstku za ukončení hlasového volání v mobilních sítích jsou vyloučeny poplatky za rádiové spektrum;\nf)\nzahrnou se pouze ty velkoobchodní komerční náklady, které přímo souvisí s poskytováním velkoobchodní služby ukončení hlasového volání třetím stranám;\ng)\nu všech operátorů pevných sítí bez ohledu na jejich velikost se má za to, že poskytují služby ukončení hlasového volání při stejných jednotkových nákladech jako efektivní operátor;\nh)\nu operátorů mobilních sítí se minimální efektivní rozsah stanoví jako tržní podíl činící alespoň 20 %;\ni)\npříslušným způsobem odepisování aktiv jsou ekonomické odpisy a\nj)\nvolba technologie modelovaných sítí je zaměřena do budoucna, zakládá se na páteřní síti na bázi protokolu IP a zohledňuje různé technologie, které se v období platnosti maximální sazby pravděpodobně budou používat; v případě pevných sítí se u volání uvažuje výhradně komutace paketů.\nPŘÍLOHA IV\nKRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ NABÍDEK NA SPOLEČNÉ INVESTICE\nPři posuzování nabídky na společnou investici podle čl. 76 odst. 1 vnitrostátní regulační orgán ověří, zda jsou splněna přinejmenším níže uvedená kritéria. Vnitrostátní regulační orgány mohou zvážit doplnění dalších kritérií, pokud jsou s ohledem na specifické místní podmínky a strukturu trhu potřebná k zajištění přístupnosti potenciálních investorů pro účely společných investic:\na)\nNabídka na společnou investici je po dobu životnosti sítě vybudované na základě nabídky na společnou investici otevřena jakémukoli podniku na nediskriminačním základě. Podnik určený jako podnik s významnou tržní silou může do nabídky zahrnout přiměřené podmínky týkající se finanční způsobilosti podniku, takže potenciální spoluinvestoři například musí prokázat schopnost postupného splácení, podle nějž se plánuje zavádění, nebo přijetí strategického plánu, na jehož základě se vypracovávají střednědobé plány zavádění, atd.\nb)\nNabídka na společnou investici je transparentní:\n—\nnabídka je dostupná a snadno identifikovatelná na webových stránkách podniku určeného jako podnik s významnou tržní silou,\n—\npodmínky se všemi podrobnostmi, včetně právní formy dohody o společné investici a v příslušných případech hlavních bodů pravidel řízení nástroje pro společnou investici, jsou zpřístupněny bez zbytečného odkladu všem potenciálním uchazečům, kteří projevili zájem, a\n—\nproces, například plán pro vytvoření a rozvoj projektu společné investice, je stanoven předem, je jasně a písemně vysvětlen každému potenciálnímu spoluinvestorovi a všechny významné dílčí cíle jsou jasně sdělovány všem podnikům bez jakékoli diskriminace.\nc)\nNabídka na společnou investici obsahuje takové podmínky pro potenciální spoluinvestory, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž v dlouhodobém horizontu, zejména:\n—\nvšem podnikům jsou nabídnuty spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky pro účast na dohodě o společné investici s ohledem na okamžik, kdy se připojí, včetně požadovaného finančního protiplnění za získání zvláštních práv, ochrany poskytované spoluinvestorům prostřednictvím těchto práv jak ve fázi výstavby, tak ve fázi využívání, například udělením nezcizitelných práv na užívání po očekávanou dobu životnosti sítě financované ze společné investice, a podmínek pro připojení se k dohodě o společné investici a její případné ukončení. Nediskriminační podmínky v této souvislosti neznamenají, že všem potenciálním spoluinvestorům musí být nabídnuty přesně stejné podmínky včetně finančních, ale že všechny rozdíly v nabízených podmínkách jsou odůvodněny týmiž objektivními, transparentními, nediskriminačními a předvídatelnými kritérii, jako je počet přípojek koncových uživatelů, který je předmětem závazku,\n—\nnabídka umožňuje flexibilitu, pokud jde o hodnotu a časový plán závazků poskytnutých jednotlivými spoluinvestory, například formou dohodnutého a potenciálně rostoucího procentního podílu z celkového počtu přípojek koncových uživatelů v dané oblasti, k nimž se spoluinvestoři mohou postupně zavázat a jejichž jednotkový objem se stanoví tak, aby menší spoluinvestoři s omezenými zdroji mohli vstoupit do společné investice v přiměřeném, minimálním rozsahu a postupně zvyšovat svou účast, ale byly zaručeny přiměřené úrovně počátečního závazku. Při stanovení finančních protiplnění požadovaných od jednotlivých spoluinvestorů se musí zohlednit skutečnost, že investoři v časnější fázi podstupují vyšší riziko a dříve vynakládají kapitál,\n—\npříplatek, který se časem zvyšuje, je třeba považovat za odůvodněný v případě závazků učiněných v pozdějších fázích a pro nové spoluinvestory, kteří do společné investice vstupují až po zahájení projektu, aby se zohlednilo klesající riziko a předešlo motivaci k zadržování kapitálu v raných fázích,\n—\ndohoda o společné investici umožňuje spoluinvestorům převést nabytá práva na jiné spoluinvestory nebo třetí strany ochotné připojit se k dohodě o společné investici, s výhradou toho, že podnik, na nějž jsou práva převáděna, musí splnit všechny původní povinnosti převodce podle dohody o společné investici,\n—\nspoluinvestoři si za spravedlivých a přiměřených podmínek navzájem udělují práva přístupu k infrastruktuře, jež je předmětem společné investice, pro účely poskytování navazujících služeb, též koncovým uživatelům, a to na základě transparentních podmínek, které jsou transparentně uvedeny v nabídce na společnou investici a v následné dohodě, zejména pokud jsou spoluinvestoři individuálně a odděleně odpovědní za zavedení konkrétních částí sítě. Je-li vytvořen nástroj pro společnou investici, poskytuje přímo či nepřímo přístup k síti všem spoluinvestorům na základě rovnocennosti vstupů a za spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně finančních podmínek odrážejících různé úrovně rizika podstupovaného jednotlivými spoluinvestory.\nd)\nNabídka na společnou investici musí zaručit udržitelnou investici, která pravděpodobně splní budoucí potřeby, a to zaváděním nových síťových prvků, které významně přispívají k zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.\nPŘÍLOHA V\nMINIMÁLNÍ SOUBOR SLUŽEB, KTERÉ V SOULADU S ČL. 84 ODST. 3 MUSÍ BÝT SCHOPNA PODPOROVAT SLUŽBA PŘIMĚŘENÉHO ŠIROKOPÁSMOVÉHO PŘÍSTUPU K INTERNETU\n1)\nE-mail\n2)\nVyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací\n3)\nZákladní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání\n4)\nOn-line noviny nebo zprávy\n5)\nOn-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb\n6)\nHledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání\n7)\nNavazování profesních kontaktů\n8)\nInternetové bankovnictví\n9)\nVyužívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment)\n10)\nSociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging)\n11)\nVolání a videohovory (ve standardní kvalitě)\nPŘÍLOHA VI\nPOPIS DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB A SLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNKU 88 (KONTROLA VÝDAJŮ), ČLÁNKU 115 (DOPLŇKOVÉ SLUŽBY) A ČLÁNKU 106 (ZMĚNA POSKYTOVATELE A PŘENOSITELNOST ČÍSEL)\nČást A\nDoplňkové služby a služby uvedené v článcích 88 a 115\nUplatňuje-li se část A na základě článku 88, je použitelná na spotřebitele a jiné kategorie koncových uživatelů, pokud členské státy rozšířily skupinu příjemců čl. 88 odst. 2.\nUplatňuje-li se část A na základě článku 115, je použitelná na kategorie koncových uživatelů stanovené členskými státy, s výjimkou písmen c), d) a g) této části, které jsou použitelné pouze na spotřebitele.\na)\nPodrobný rozpis účtů\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány, s výhradou požadavků příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů a soukromí, mohly stanovit základní úroveň podrobného rozpisu účtů, které mají být koncovým uživatelům bezplatně nabízeny poskytovateli, aby koncoví uživatelé mohli:\ni)\nověřovat a kontrolovat ceny za využívání služeb přístupu k internetu nebo hlasových komunikačních služeb, resp. za interpersonální komunikační služby založené na číslech v případě článku 115, a\nii)\nodpovídajícím způsobem sledovat toto používání a výdaje a mít tak přiměřený stupeň kontroly nad svými účty.\nPopřípadě lze koncovým uživatelům nabízet ještě podrobnější rozpis účtů za přiměřenou cenu nebo bezplatně.\nTento podrobný rozpis účtů výslovně uvádí totožnost dodavatele a dobu poskytování služeb se zvýšenou sazbou, ledaže koncový uživatel požádal o to, aby tyto informace nebyly uvedeny.\nVolání, za něž volající koncový uživatel neplatí, včetně volání na poradenské linky, nemusí být uvedena v podrobném rozpisu účtů volajícího koncového uživatele.\nVnitrostátní regulační orgány mohou uložit operátorům, aby bezplatně poskytovali identifikaci volajícího.\nb)\nBezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou\nJedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím může koncový uživatel, který o to požádá poskytovatele hlasové komunikační služby, resp. interpersonální komunikační služby založené na číslech v případě článku 115, bezplatně blokovat určené druhy odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv nebo jiné podobné aplikace se zvýšenou sazbou nebo volání na určené druhy čísel.\nc)\nSystémy předplatného\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohly od poskytovatelů požadovat, aby nabízeli spotřebitelům službu umožňující předplacení přístupu k veřejné síti elektronických komunikací a využívání hlasových komunikačních služeb, nebo služeb přístupu k internetu nebo interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech v případě článku 115.\nd)\nPostupné splácení poplatků za připojení\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohly od poskytovatelů požadovat, aby umožnili spotřebitelům postupné splácení poplatků za připojení k veřejné síti elektronických komunikací.\ne)\nNeplacení účtů\nČlenské státy povolí zvláštní opatření, která řeší problematiku neplacení účtů vystavených poskytovateli; tato opatření musí být přiměřená, nediskriminační a musí být zveřejněna. Tato opatření mají zajistit, aby koncoví uživatelé byli předem řádně upozorněni na všechny důsledky neplacení účtu, tj. na přerušení služby nebo odpojení. S výjimkou případů podvodu, soustavného opožděného placení nebo neplacení mají tato opatření zajistit, pokud je to technicky proveditelné, aby se jakékoli přerušení služby týkalo pouze dotyčné služby. Odpojení z důvodu neplacení účtů by mělo následovat až po řádném upozornění koncového uživatele. Členské státy mohou umožnit, aby úplnému odpojení předcházelo období omezení služeb, během něhož jsou povolena pouze ta volání, která nejsou pro koncového uživatele zpoplatněna (například volání na číslo 112), a minimální úroveň služby přístupu k internetu, kterou vymezí členské státy s ohledem na vnitrostátní podmínky.\nf)\nPoradenství ohledně sazeb\nJedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím mohou koncoví uživatelé požádat poskytovatele o sdělení informací o případných alternativních levnějších sazbách.\ng)\nKontrola nákladů\nJedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím nabízejí poskytovatelé, považují-li to příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány za náležité, další způsoby kontroly nákladů spojených s hlasovými komunikačními službami nebo službami přístupu k internetu, resp. interpersonálními komunikačními službami založenými na číslech v případě článku 115, včetně bezplatných upozornění spotřebitelů v případě neobvyklé spotřeby.\nh)\nDeaktivace vyúčtování třetích stran\nJedná se o doplňkovou službu, s jejíž pomocí mohou koncoví uživatelé deaktivovat možnost, aby třetí strany, které jsou poskytovateli služeb, využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné interpersonální komunikační služby k vyúčtování svých produktů nebo služeb.\nČást B\nDoplňkové služby uvedené v článku 115\na)\nIdentifikace volajícího\nVolanému se zobrazuje číslo volajícího ještě před přijetím hovoru.\nTato doplňková služba je poskytována v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména se směrnicí 2002/58/ES.\nV mezích technické proveditelnosti by měli operátoři poskytovat údaje a signály k usnadnění nabídky služby určení totožnosti volajícího a tónové volby i za hranicemi členského státu.\nb)\nPřeposílání e-mailů nebo přístup k e-mailům po ukončení smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu\nJedná se o doplňkovou službu, díky níž mohou koncoví uživatelé, kteří ukončí smlouvu s určitým poskytovatelem služby přístupu k internetu, na žádost a bezplatně po období, které vnitrostátní regulační orgán považuje za potřebné a přiměřené, mít přístup ke svým e-mailům doručeným na e-mailovou adresu či adresy využívající obchodní název nebo ochrannou známku bývalého poskytovatele, nebo mít e-maily zasílané na danou adresu či adresy přeposílány po uvedené období na novou emailovou adresu, kterou si koncový uživatel určí.\nČást C\nUplatňování ustanovení o přenositelnosti čísla podle článku 106\nPožadavek, aby si všichni koncoví uživatelé s čísly z národního číslovacího plánu, kteří o to požádají, mohli ponechat své číslo (svá čísla) nezávisle na podniku, který službu poskytuje, se vztahuje\na)\nv případě zeměpisných čísel na konkrétní místo a\nb)\nv případě nezeměpisných čísel na každé místo.\nTato část se nevztahuje na přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevném místě a mobilními sítěmi.\nPŘÍLOHA VII\nVÝPOČET PŘÍPADNÝCH ČISTÝCH NÁKLADŮ NA POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY A VYTVOŘENÍ MECHANISMŮ NÁHRADY NEBO ROZDĚLOVÁNÍ V SOULADU S ČLÁNKY 89 A 90\nČást A\nVýpočet čistých nákladů\nPovinnostmi univerzální služby se rozumějí povinnosti týkající se poskytování univerzální služby podle článků 84 až 87, které členský stát uložil podniku.\nVnitrostátní regulační orgány zváží všechny prostředky k zajištění potřebné motivace podniků (určených nebo neurčených) k plnění povinností univerzální služby s ohledem na rentabilitu. Při provádění výpočtu se mají čisté náklady na povinnosti univerzální služby vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady kteréhokoli podniku na provoz při dodržování povinností univerzální služby a na provoz bez povinnosti univerzální služby. Důkladnou pozornost je třeba věnovat přesnému vyčíslení nákladů, kterým by se podnik vyhnul, kdyby neměl povinnosti univerzální služby. Výpočet čistých nákladů zohlední výhody, včetně nehmotných výhod, které má poskytovatel univerzální služby.\nVýpočet má vycházet z nákladů připadajících na:\ni)\nprvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.\nTato kategorie může zahrnovat prvky služeb, jako je přístup k tísňovým telefonním službám, poskytování některých veřejných telefonních automatů, poskytování některých služeb nebo zařízení pro koncové uživatele se zdravotním postižením atd.;\nii)\nurčité koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým lze při zohlednění nákladů na zajišťování zmíněné sítě a poskytování zmíněné služby, získaných výnosů a zeměpisného zprůměrování cen uloženého členským státem poskytovat službu pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.\nTato kategorie zahrnuje koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým by nebyla poskytnuta služba komerčním poskytovatelem, který neměl povinnost poskytovat univerzální službu.\nVýpočet čistých nákladů určitých aspektů povinností univerzální služby se provádí odděleně tak, aby se zabránilo dvojímu zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých výhod a nákladů. Celkové čisté náklady na povinnosti univerzální služby podniku se vypočítávají jako souhrn čistých nákladů vzniklých z jednotlivých součástí povinností univerzální služby při zohlednění veškerých nehmotných výhod. Vnitrostátní regulační orgán je odpovědný za ověření čistých nákladů.\nČást B\nNáhrada čistých nákladů na povinnosti univerzální služby\nÚhrada nebo financování čistých nákladů na povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby může vyžadovat, aby byla podnikům, které mají povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby, poskytnuta náhrada za služby, které poskytují za nekomerčních podmínek. Protože taková náhrada zahrnuje finanční převody, členské státy zajistí, aby tyto probíhaly objektivním, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem. To znamená, aby převody co nejméně narušovaly hospodářskou soutěž a uživatelskou poptávku.\nV souladu s čl. 90 odst. 3 musí mechanismus rozdělování, který se opírá o fond, používat při vybírání příspěvků transparentní a neutrální prostředky, čímž se zabrání nebezpečí dvojího uložení příspěvků, které se vztahují jak na výstupy, tak na vstupy podniků.\nZa vybírání příspěvků od podniků, kterým je vyměřena povinnost platit příspěvky na krytí čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v dotyčném členském státě, je odpovědný nezávislý subjekt, který spravuje fond a má dohlížet na převod dlužných částek nebo správních poplatků podnikům, které jsou oprávněny k příjmu plateb z fondu.\nPŘÍLOHA VIII\nPOŽADAVKY NA INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT POSKYTNUTY V SOULADU S ČLÁNKEM 102 (POŽADAVKY NA INFORMACE U SMLUV)\nA.\nPožadavky na informace pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji\nPoskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji poskytnou tyto informace:\n1)\nv rámci hlavních charakteristik každé poskytované služby jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, a u služeb jiných, než jsou služby přístupu k internetu, konkrétní zajištěné parametry kvality.\nNejsou-li nabízeny žádné minimální úrovně kvality služeb, učiní se o této skutečnosti prohlášení,\n2)\nv rámci informací o ceně případně příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv poplatky, ať pravidelné nebo související se spotřebou,\n3)\nv rámci informací o délce trvání smlouvy a podmínkách pro obnovení a ukončení smlouvy, včetně případných poplatků za ukončení, v míře, v níž se takové podmínky použijí:\ni)\njakékoli podmínky týkající se minimálního využívání nebo minimální doby, které jsou vyžadovány, aby bylo možné využívat výhod z propagačních akcí;\nii)\njakékoliv poplatky související se změnou poskytovatele a ujednání o odškodnění a náhradě za zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele, jakož i informace o příslušných postupech,\niii)\ninformace o právu spotřebitelů využívajících předplacené služby na to, aby jim byl v případě změny poskytovatele na žádost proplacen veškerý zůstatek v souladu s čl. 106 odst. 6,\niv)\njakékoli poplatky při předčasném ukončení smlouvy, včetně informací o odblokování koncového zařízení a případné úhradě nákladů v souvislosti s koncovým zařízením,\n4)\njakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, včetně případného výslovného odkazu na práva spotřebitelů, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě nebo pokud poskytovatel nereaguje odpovídajícím způsobem na bezpečnostní incident, hrozbu nebo zranitelnost,\n5)\ndruh opatření, jež může poskytovatel přijmout v reakci na bezpečnostní incidenty nebo při zjištění hrozby či zranitelnosti.\nB.\nPožadavky na informace pro poskytovatele služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb\nI.\nVedle požadavků stanovených v části A poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou tyto informace:\n1)\nv rámci hlavních charakteristik každé poskytované služby:\ni)\njakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, a při nejvyšším možném zohlednění pokynů BEREC přijatých v souladu s čl. 104 odst. 2, a to pokud jde o tyto prvky:\n—\nu služeb přístupu k internetu: alespoň latenci, kolísání kvality přenosu, ztrátovost paketů,\n—\nu veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, poskytovatelé, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti: alespoň dobu pro navázání spojení, pravděpodobnost selhání, zpoždění signalizace volání v souladu s přílohou X, a\nii)\naniž je dotčeno právo koncových uživatelů na využívání koncového zařízení podle vlastního výběru v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120, jakékoliv podmínky, včetně poplatků, stanovené poskytovatelem pro využívání poskytnutého koncového zařízení,\n2)\nv rámci informací o ceně případně příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv poplatky ať pravidelné nebo související se spotřebou:\ni)\npodrobné informace o konkrétním plánu nebo plánech sazeb podle smlouvy, u každého takového plánu sazeb s uvedením typu nabízených služeb, případně objemu komunikace (například MB, minuty, zprávy) zahrnutého v zúčtovacím období, a ceny dodatečných jednotek komunikace,\nii)\nv případě plánu či plánů sazeb s předem stanoveným objemem komunikace možnost převedení spotřebitelem nevyužitého objemu z předchozího do následujícího zúčtovacího období, je-li tato možnost uvedena ve smlouvě,\niii)\nnástroje k zaručení transparentnosti vyúčtování a sledování úrovně spotřeby,\niv)\ninformace o sazbách platných pro veškerá čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky; u některých kategorií služeb mohou příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány navíc požadovat, aby tyto informace byly poskytovány bezprostředně před spojením hovoru nebo připojením k poskytovateli služby,\nv)\nu balíčků služeb a balíčků, které zahrnují služby i koncové zařízení, cenu jednotlivých složek balíčku, pokud jsou nabízeny též samostatně,\nvi)\npodrobné informace a podmínky, včetně poplatků, ohledně veškerých poprodejních služeb, údržby a asistenční služby pro zákazníky a\nvii)\nprostředky, jimiž lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a poplatcích za provoz a údržbu;\n3)\nv rámci informací o délce trvání smlouvy u balíčků služeb a podmínkách pro obnovení a ukončení smlouvy případně podmínky ukončení balíčku nebo jeho složek;\n4)\naniž je dotčen článek 13 nařízení (EU) 2016/679, informace o tom, jaké osobní údaje jsou podávány před zahájením plnění služby nebo jsou shromažďovány v souvislosti s poskytováním služby;\n5)\npodrobné informace o produktech a službách určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením a o tom, jak lze získat aktuální informace o nich;\n6)\nzpůsob zahájení řízení o řešení sporů, včetně sporů vnitrostátních a přeshraničních, v souladu s článkem 25.\nII.\nVedle požadavků stanovených v části A a v bodě I poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou tyto informace:\n1)\njakákoli omezení přístupu k tísňovým službám nebo informacím o tom, kde se volající nachází, z důvodu technické neproveditelnosti, pokud služba umožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat volání na číslo národního nebo mezinárodního telefonního číslovacího plánu;\n2)\nprávo koncových uživatelů rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní údaje uvedeny v účastnickém seznamu, a to, o jaké druhy údajů se jedná, v souladu s článkem 12 směrnice 2002/58/ES.\nIII.\nVedle požadavků stanovených v části A a v bodě I poskytovatelé služeb přístupu k internetu rovněž poskytnou informace požadované podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120.\nPŘÍLOHA IX\nINFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZVEŘEJNĚNY V SOULADU S ČLÁNKEM 103 (TRANSPARENTNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ)\nPříslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem odpovídá za zajištění toho, aby informace uvedené v této příloze byly zveřejněny v souladu s článkem 103. Příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem rozhodne o tom, které důležité informace zveřejní poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb a které informace zveřejní samotný příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem, aby bylo zajištěno, že všichni koncoví uživatelé mají při výběru k dispozici potřebné informace. Před uložením jakékoli povinnosti mohou příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány, pokud je to vhodné, podporovat samoregulační nebo spoluregulační opatření.\n1.\nKontaktní údaje podniku\n2.\nPopis nabízených služeb.\n2.1.\nRozsah nabízených služeb a hlavní charakteristiky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem.\n2.2.\nSazby za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (např. datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních plánů sazeb a o použitelných sazbách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, poplatcích za přístup a údržbu, všech druzích poplatků za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších poplatcích a nákladech souvisejících s koncovým zařízením.\n2.3.\nNabízené poprodejní služby, služby údržby a asistenční služby pro zákazníky a jejich kontaktní údaje.\n2.4.\nStandardní smluvní podmínky, popřípadě včetně doby trvání smlouvy, poplatků při předčasném ukončení smlouvy, práv souvisejících s ukončením balíčků nebo jejich částí a postupů a přímých poplatků za přenositelnost čísel a jiných identifikátorů.\n2.5.\nJe-li podnik poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, informace o přístupu k tísňovým službám a informace o místě volajícího nebo jakákoliv omezení těchto informací. Je-li podnik poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován či nikoliv.\n2.6.\nPodrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb.\n3.\nMechanismy řešení sporů včetně těch, které vypracovaly podniky.\nPŘÍLOHA X\nPARAMETRY KVALITY SLUŽBY\nParametry, definice a metody měření kvality služby uvedené v článku 104\nPro poskytovatele přístupu k veřejné síti elektronických komunikací\nPARAMETR\n(poznámka 1)\nDEFINICE\nMETODA MĚŘENÍ\nDodací lhůta pro počáteční připojení\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nČetnost poruch na jeden přístupový okruh\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nDoba odstranění poruchového stavu\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nPro poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti\nPARAMETR\n(poznámka 2)\nDEFINICE\nMETODA MĚŘENÍ\nDoba potřebná pro sestavení spojení\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nReklamace správnosti vyúčtování\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nKvalita hlasového spojení\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nPodíl předčasně přerušených spojení\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nPodíl neúspěšných pokusů o spojení\n(poznámka 2)\nETSI EG 202 057\nETSI EG 202 057\nPravděpodobnost selhání\nZpoždění signalizace volání\nČíslo verze ETSI EG 202 057-1 v. 1.3.1. (červenec 2008).\nPro poskytovatele služeb přístupu k internetu:\nPARAMETR\nDEFINICE\nMETODA MĚŘENÍ\nLatence (prodleva)\nITU-T Y.2617\nITU-T Y.2617\nKolísání kvality přenosu\nITU-T Y.2617\nITU-T Y.2617\nZtrátovost paketů\nITU-T Y.2617\nITU-T Y.2617\nPoznámka 1\nParametry umožňují analýzu výkonnosti na regionální úrovni (tedy minimálně na úrovni 2 v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) vytvořené Eurostatem).\nPoznámka 2\nČlenské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat uchovávání aktuálních informací o výkonnosti u těchto dvou parametrů, pokud je možné prokázat, že výkonnost v těchto dvou oblastech je uspokojivá.\nPŘÍLOHA XI\nINTEROPERABILITA AUTOMOBILOVÝCH RÁDIOVÝCH PŘIJÍMAČŮ A ZAŘÍZENÍ DIGITÁLNÍ TELEVIZE URČENÝCH PRO SPOTŘEBITELE PODLE ČLÁNKU 113\n1.   \nSpolečný kódovací algoritmus a příjem volně vysílaných programů\nVeškerá zařízení pro spotřebitele určená pro příjem digitálních televizních signálů (tedy vysílání prostřednictvím pozemního, kabelového či družicového přenosu), která jsou prodávána, pronajímána nebo jinak poskytována v Unii a jsou schopna dekódovat digitální televizní signály, musí být schopna:\na)\numožňovat dekódování takových signálů podle některého společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznanou evropskou normalizační organizací (v současnosti ETSI),\nb)\nreprodukovat signály, které byly volně přeneseny, pokud v případě, že je takové zařízení pronajato, nájemce jedná v souladu s příslušnou nájemní smlouvou.\n2.   \nInteroperabilita pro digitální televizní přijímače\nKaždý digitální televizní přijímač se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm, který je uveden v Unii na trh za účelem prodeje nebo pronájmu, musí být vybaven nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním (buď normalizovanou nebo vyhovující normě přijaté uznanou evropskou normalizační organizací nebo vyhovující specifikacím používaným v celém odvětví), která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může přenášet všechny relevantní prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem.\n3.   \nInteroperabilita pro automobilové rádiové přijímače\nJakýkoli automobilový rádiový přijímač zabudovaný do nového vozidla kategorie M, které je uvedeno v Unii na trh za účelem prodeje nebo pronájmu od 21. prosince 2020, obsahuje přijímač, který je schopen přijímat a reprodukovat přinejmenším rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemního rozhlasového vysílání. U přijímačů, které jsou v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo s jejich částmi se má za to, že splňují požadavek, na který se uvedené normy nebo jejich části vztahují.\nPŘÍLOHA XII\nČást A\nZrušené směrnice se seznamem jejich následných změn\n(uvedené v článku 125)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES\n(Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES\n(Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)\nČlánek 1\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009\n(Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 12)\nČlánek 2\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007\n(Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32)\nČlánek 10\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES\n(Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES\n(Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)\nČlánek 3 a příloha\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES\n(Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES\n(Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)\nČlánek 2\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES\n(Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES\n(Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11)\nČlánek 1 a příloha I\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120\n(Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1)\nČlánek 8\nČást B\nLhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a data použitelnosti\n(uvedené v článku 125)\nSměrnice\nLhůta pro provedení\nDatum použitelnosti\n2002/19/EC\n24. července 2003\n25. července 2003\n2002/20/EC\n24. července 2003\n25. července 2003\n2002/21/EC\n24. července 2003\n25. července 2003\n2002/22/EC\n24. července 2003\n25. července 2003\nPŘÍLOHA XIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 2002/21/ES\nSměrnice 2002/20/ES\nSměrnice 2002/19/ES\nSměrnice 2002/22/ES\nTato směrnice\nČl. 1 odst. 1, 2 a 3\nČl. 1 odst. 1, 2 a 3\nČl. 1 odst. 3a\nČl. 1 odst. 4\nČlánek 1 odst. 4 a 5\nČlánek 1 odst. 5 a 6\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 1)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 2)\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod 3)\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 bod 4)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 5)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 6)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 7)\nČl. 2 písm. d)\nČl. 2 bod 8)\nČl. 2 písm. da)\nČl. 2bod 9)\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod 10)\nČl. 2 písm. ea)\nČl. 2 bod 11)\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod 12)\nČl. 2 písm. g)\n—\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 bod 13)\nČl. 2 písm. i)\nČl. 2 bod 14)\nČl. 2 písm. j)\n—\nČl. 2 písm. k)\n—\nČl. 2 písm. l)\n—\nČl. 2 písm. m)\nČl. 2 bod 15)\nČl. 2 písm. n)\nČl. 2 bod 16)\nČl. 2 písm. o)\nČl. 2 bod 17)\nČl. 2 písm. p)\nČl. 2 bod 18)\nČl. 2 písm. q)\nČl. 2 bod 19)\nČl. 2 písm. r)\nČl. 2 bod 20)\nČl. 2 písm. s)\nČl. 2 bod 21)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 22)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\n—\n—\n—\n—\nČl. 5 odst. 2\nČl. 3 odst. 2\nČl. 6 odst. 1\nČl. 3 odst. 3\nČl. 6 odst. 2\nČl. 3 odst. 3a první pododstavec\nČl. 8 odst. 1\n—\n—\n—\n—\nČl. 8 odst. 2\n—\n—\n—\n—\nČl. 7 odst. 1\nČl. 3 odst. 3a druhý pododstavec\nČlánek 7 odst. 2 a 3\nČl. 3 odst. 3a třetí pododstavec\nČlánek 9 odst. 1 a 3\n—\n—\n—\n—\nČl. 9 odst. 2\nČl. 3 odst. 3b\nČl. 10 odst. 1\nČl. 3 odst. 3c\nČl. 10 odst. 2\nČl. 3 odst. 4\nČl. 5 odst. 3\nČl. 3 odst. 5\nČlánek 11\nČl. 3 odst. 6\nČl. 5 odst. 4\nČlánek 4\nČlánek 31\nČlánek 5\nČlánek 20\n—\n—\n—\n—\nČlánek 22\nČlánek 6\nČlánek 23\nČlánek 7\nČlánek 32\nČlánek 7a\nČlánek 33\n—\n—\n—\n—\nČl. 33 odst. 5 písm. c)\nČlánek 8 odst. 1 a 2\nČlánek 3 odst. 1 a 2\nČl. 8 odst. 5\nČl. 3 odst. 3\nČlánek 8a odst. 1 a 2\nČlánek 4 odst. 1 a 2\n—\n—\n—\n—\nČl. 4 odst. 3\nČl. 8a odst. 3\nČl. 4 odst. 4\n—\n—\n—\n—\nČlánek 29\nČlánek 9 odst. 1 a 2\nČlánek 45 odst. 1 a 2\n—\n—\n—\n—\nČl. 45 odst. 3\nČl. 9 odst. 3\nČl. 45 odst. 4\nČlánek 9 odst. 4 a 5\nČlánek 45 odst. 5 a 6\nČlánek 9 odst. 6 a 7\n—\nČlánek 9a\n—\nČlánek 9b odst. 1 a 2\nČlánek 51 odst. 1 a 2\nČlánek 9b odst. 3\nČl. 51 odst. 4\n—\n—\n—\n—\nČl. 51 odst. 3\nČl. 10 odst. 1\nČl. 95 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČl. 95 odst. 3\n—\n—\n—\n—\nČl. 95 odst. 2\n—\n—\n—\n—\nČl. 95 odst. 4\n—\n—\n—\n—\nČl. 95 odst. 5\n—\n—\n—\n—\nČl. 95 odst. 6\nČl. 10 odst. 3\nČl. 95 odst. 7\nČl. 10 odst. 4\nČl. 95 odst. 8\nČl. 10 odst. 5\n—\nČlánek 11\nČlánek 43\nČl. 12 odst. 1\nČl. 44 odst. 1\nČl. 12 odst. 2\n—\nČl. 12 odst. 3\nČl. 61 odst. 2\nČl. 12 odst. 4\n—\nČl. 12 odst. 5\nČl. 44 odst. 2\nČlánek 13\nČlánek 17\nČl. 13a odst. 1, 2 a 3\nČl. 40 odst. 1, 2 a 3\nČl. 13a odst. 4\n—\n—\nČl. 40 odst. 5\n—\n—\n—\n—\nČl. 40 odst. 4\nČl. 13b odst. 1, 2 a 3\nČl. 41 odst. 1, 2 a 3\n—\n—\n—\n—\nČl. 41 odst. 4\nČl. 13b odst. 4\nČl. 41 odst. 7\n—\n—\n—\n—\nČl. 41 odst. 5\n—\n—\n—\n—\nČl. 41 odst. 6\nČlánek 14\nČlánek 63\nČl. 15 odst. 1, 2 a 3\nČl. 64 odst. 1, 2, 3\nČl. 15 odst. 4\n—\n—\n—\n—\n—\nČlánek 66\nČlánek 16\nČlánek 67\nČlánek 17\nČlánek 39\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\nČlánek 38\nČlánek 20\nČlánek 26\nČl. 21 odst. 1\nČl. 27 odst. 1\nČl. 21 odst. 2 první a druhý pododstavec\nČl. 27 odst. 2\nČl. 21 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 27 odst. 3\nČl. 21 odst. 2 čtvrtý a pátý pododstavec\nČl. 27 odst. 4\n—\nČl. 27 odst. 5\nČl. 21 odst. 3\n—\nČl. 21 odst. 4\nČl. 27 odst. 6\nČlánek 21a\nČlánek 29\nČl. 22 odst. 1\nČl. 118 odst. 1\nČl. 22 odst. 2\nČl. 118 odst. 3\nČl. 22 odst. 3\nČl. 118 odst. 4\n—\n—\n—\n—\nČl. 11 odst. 2\n—\n—\n—\n—\nČl. 118 odst. 5\n—\n—\n—\n—\nČlánek 117\nČlánek 23\nČlánek 119\nČlánek 24\nČl. 120 odst. 1 a 2\nČlánek 25\nČl. 122 odst. 1\nČlánek 26\nČlánek 125\nČlánek 28\nČlánek 124\nČlánek 29\nČlánek 127\nČlánek 30\nČlánek 128\nPříloha II\n—\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 2 bod 1)\n—\nČl. 2 bod 2)\nČl. 2 bod 22)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 23)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 24)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 25)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 26)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 12 odst. 1\nČl. 3 odst. 2 první věta\nČl. 12 odst. 2\nČl. 3 odst. 2 druhá, třetí a čtvrtá věta\nČl. 12 odst. 3\nČl. 3 odst. 3\nČl. 12 odst. 4\n—\n—\n—\n—\nČlánek 4\nČlánek 15\nČl. 5 odst. 1\nČl. 46 odst. 1\n—\n—\n—\n—\nČl. 46 odst. 2 a 3\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec\nČl. 48 odst. 1\nČl. 5 odst. 2 druhý pododstavec první věta\nČl. 48 odst. 2\nČl. 5 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 48 odst. 5\nČl. 5 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta\nČl. 48 odst. 3\n—\n—\n—\n—\nČl. 48 odst. 4\nČl. 5 odst. 3\nČl. 48 odst. 6\nČlánek 5 odst. 4 a 5\nČl. 93 odst. 4 a 5\nČl. 5 odst. 6\nČlánek 52\n—\n—\n—\n—\nČlánek 93\nČl. 6 odst. 1, 2, 3 a 4\nČlánek 13\n—\n—\n—\n—\nČlánek 47\nČlánek 7\n—\n—\nČlánek 55\nČlánek 8\nČlánek 36\nČlánek 9\nČlánek 14\nČlánek 10\nČlánek 30\n—\n—\n—\n—\nČlánek 11\nČlánek 21\nČlánek 12\nČlánek 16\nČlánek 13\nČlánek 42\n—\n—\n—\n—\nČlánek 94\nČl. 14 odst. 1\nČlánek 18\nČl. 14 odst. 2\nČlánek 19\nČlánek 15\nČl. 120 odst. 3 a 4\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nPříloha\nPříloha I\nČl. 1 odst. 1 a 2\nČl. 1 odst. 2 a 3\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 27)\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod 28)\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 bod 29)\nČl. 2 písm. d)\n—\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod 30)\nČlánek 3\nČlánek 59\nČlánek 4\nČlánek 60\nČlánek 5\nČlánek 61\nČlánek 6\nČlánek 62\n—\nČlánek 8\nČlánek 68\nČlánek 9\nČlánek 69\nČlánek 10\nČlánek 70\nČlánek 11\nČlánek 71\n—\n—\n—\n—\nČlánek 72\nČlánek 12\nČlánek 73\nČlánek 13\nČlánek 74\n—\n—\n—\n—\nČlánek 75\n—\n—\n—\n—\nČlánek 76\nČlánek 13a\nČlánek 77\nČlánek 13b\nČlánek 78\n—\n—\n—\n—\nČlánek 80\n—\n—\n—\n—\nČlánek 81\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\nČl. 120 odst. 5\nČl. 16 odst. 1\n—\nČl. 16 odst. 2\nČl. 121 odst. 4\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\n—\n—\n—\n—\n—\nPříloha III\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 4 a 5\nČl. 2 písm. a)\n—\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 bod 32)\nČl. 2 písm. d)\nČl. 2 bod 33)\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod 34)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 35)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 37)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 38)\n—\n—\n—\n—\nČl. 2 bod 39)\n—\n—\n—\n—\nČlánek 84\n—\n—\n—\n—\nČlánek 85\nČlánek 3\nČl. 86 odst. 1 a 2\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\nČl. 8 odst. 1\nČl. 86 odst. 3\nČl. 8 odst. 2\nČl. 86 odst. 4\nČl. 8 odst. 3\nČl. 86 odst. 5\nČlánek 9\n—\n—\n—\n—\n—\nČlánek 87\nČlánek 10\nČlánek 88\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\nČlánek 89\nČlánek 13\nČlánek 90\nČlánek 14\nČlánek 91\nČlánek 15\nČl. 122 odst. 2 a 3\nČlánek 17\n—\n—\n—\n—\n—\nČlánek 99\n—\n—\n—\n—\nČlánek 101\nČl. 20 odst. 1\nČlánek 102\nČl. 20 odst. 2\nČl. 105 odst. 3\nČlánek 21\nČlánek 103\nČlánek 22\nČlánek 104\nČlánek 23\nČlánek 108\nČlánek 13a\nČlánek 111\nČlánek 24\nČlánek 113\nČlánek 25\nČlánek 112\nČlánek 26\nČlánek 109\nČlánek 27\n—\nČlánek 27a\nČlánek 96\nČlánek 28\nČlánek 97\nČlánek 29\nČlánek 115\nČl. 30 odst. 1\nČl. 106 odst. 2\nČl. 30 odst. 2\nČl. 106 odst. 4\nČl. 30 odst. 3\nČl. 106 odst. 4\nČl. 30 odst. 4\nČl. 106 odst. 5\nČl. 30 odst. 5\nČl. 105 odst. 1\nČlánek 31\nČlánek 114\nČlánek 32\nČlánek 92\nČlánek 33\nČlánek 24\nČlánek 34\nČlánek 25\nČlánek 35\nČlánek 116\nČlánek 36\nČlánek 121\nČlánek 37\n—\nČlánek 38\n—\nČlánek 39\n—\nČlánek 40\n—\nPříloha I\nPříloha V\nPříloha II\nPříloha VII\nPříloha III\nPříloha IX\nPříloha IV\nPříloha VI\nPříloha V\n—\nPříloha VI\nPříloha X\nPříloha IV", "summary": "Evropský kodex pro elektronické komunikace\nEvropský kodex pro elektronické komunikace\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nSměrnice:stanoví soubor aktualizovaných pravidel pro regulaci sítí elektronických komunikací (telekomunikací), služeb telekomunikací a přiřazených zařízení a služeb,  stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování regulačního rámce v celé EU,  má za cíl podnítit hospodářskou soutěž a navýšit investice od sítí 5G* a sítí s velmi vysokou kapacitou, aby každý občan a podnik v EU mohl využívat vysoce kvalitní připojení, požíval vysoké úrovně ochrany spotřebitele a mohl těžit z větší nabídky inovativních digitálních služeb.  \nKLÍČOVÉ BODY\nSměrnicí se zřizuje evropský kodex pro elektronické komunikace, což je komplexní soubor nových nebo revidovaných pravidel pro odvětví telekomunikací, který je součástí balíčku právních předpisů v oblasti telekomunikací, jehož součástí je i nařízení (EU) 2018/1971 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC).  Směrnice nahrazuje a ruší směrnici 2002/19/ES, 2002/20/ES a 2002/21/ES, ale také článek 5 rozhodnutí č. 243/2012/EU. Přezkum směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) se provádí odděleně.  Obecné cílepodporovat připojení a přístup všech občanů a podniků Unie k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí, a jejich využívání,  prosazovat zájmy občanů EU tím, že:na základě účinné hospodářské soutěže umožňují co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu,zachovávají bezpečnost sítí a služeb,zajišťují ochranu spotřebitelů prostřednictvím zvláštních pravidel ařeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména lidí se zdravotním postižením, starších lidí nebo lidí se zvláštními sociálními potřebami,  usnadňovat vstup na trh a podporovat hospodářskou soutěž v oblasti poskytování telekomunikačních sítí a přiřazených zařízení,  přispívat k rozvoji vnitřního trhu v oblasti telekomunikačních sítí a služeb v EU prostřednictvím vypracování společných pravidel a předvídatelné regulace, která zahrnuje:účinné, efektivní a koordinované využívání radiového spektra,otevřené inovace,rozvoj transevropských sítí,dostupnost a interoperabilitu celoevropských služeb aspojení mezi koncovými body.  Povinnosti zemí EUspolupracovat spolu navzájem a s Evropskou komisí v rámci politiky strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra prostřednictvím Skupiny pro politiku rádiového spektra,  zajistit, aby úkoly, které jsou stanoveny v této směrnici, byly plněny příslušným orgánem,  zaručit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů na výrobcích telekomunikačního zařízení a poskytovatelích služeb,  zajistit, aby vnitrostátní regulační orgánybyly při plnění svých úkolů chráněny před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jejich o nezávislé posuzování záležitostí aměly autonomii při rozhodování o rozpočtu a dostatečné finanční a lidské zdroje pro plnění úkolů, které jim byly svěřeny.  Nové cíle a úkoly\nKromě nahrazení a zrušení stávajících právních předpisů zavádí tato směrnice řadu nových cílů a úkolů:Posílená pravidla týkající se spotřebitelů mají usnadnit změnu poskytovatele služeb a nabídnout lepší ochranu, například lidem, kteří si předplácí balíček služeb. Spotřebitelé budou mít zajištěnu podobnou, vyšší úroveň ochrany v celé EU.  Telekomunikační služby nyní zahrnují služby poskytované prostřednictvím internetu, jejichž podstatou není vytáčení čísel, například aplikace pro zasílání zpráv a e-mail. Cílem mechanismu přezkumu je zajistit, aby byla práva spotřebitelů i nadále solidní a aktuální s tím, jak se mění modely podnikání a chování spotřebitelů.  Cenově dostupný a přiměřený širokopásmový přístup k internetu musí být k dispozici všem spotřebitelům bez ohledu na místo, kde se nachází, nebo na výši jejich příjmu.  Lidé se zdravotním postižením by měli mít rovnocenný přístup k telekomunikačním službám.  Země EU zřídí systém veřejné výstrahy, který bude rozesílat varování občanům na mobilní telefon v případě přírodní katastrofy nebo jiné významné mimořádné události v oblasti, kde se nacházejí.  Země EU musí zajistit předvídatelnou regulaci udělování licencí radiového spektra operátorům po dobu nejméně 20 let za účelem podpory investic, a to zejména do připojení 5G, a stále většího sbližování vnitrostátních postupů výběru prostřednictvím fóra pro vzájemné hodnocení.  Nová kmitočtová pásma pro připojení 5G pro rychlejší internetové připojení a lepší konektivitu, jakož i koordinované načasování udělování licencí ke spektrům a méně náročný regulační režim pro rozšiřování zařízení pro malé mobilní sítě.  Pravidla pro přístup operátorů k sítím za účelem povzbuzení hospodářské soutěže usnadňují společnostem investice do nové, vysokokapacitní síťové infrastruktury (rychlost stahování 100 Mb/s nebo vyšší), a to i v odlehlých oblastech, a současně zajišťují účinnou regulaci trhu.  Nové nástroje se budou zabývat problémy, které mohou nastat za určitých okolností na trhu. Symetrická regulace* bude platit pro všechny poskytovatele sítí elektronických komunikací v jistých velmi specifických situacích s cílem zajistit hospodářskou soutěž.  \nODKDY TATO SMĚRNICE PLATÍ?\nVstoupila v platnost dne 20. prosince 2018.\nSměrnice (EU) 2018/1972 přepracovává a nahrazuje směrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES a 2002/21/ES (a jejich následné změny), které musely v zemích EU nabýt podoby zákona do roku 2003. Nová pravidla uvedená ve směrnici (EU) 2018/1972 platí a musejí nabýt podoby zákona v zemích EU do 21. prosince 2020.\nKONTEXT\nViz také:Tisková zpráva o pravidlech EU v oblasti telekomunikací (Evropská komise)  Politická dohoda na pravidlech utvářejících trhy s telekomunikacemi v éře sítí 5G (Evropská komise)  Informativní přehled: Spektrum v EU (Evropská komise)  Informativní přehled: Dostupnější a kvalitnější internetové připojení vyžaduje investice do vysokorychlostních a kvalitních sítí (Evropská komise)  Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) (Evropská komise)  Připojení pro evropskou gigabitovou společnost (Evropská komise)  Právní předpisy v oblasti elektronických komunikací (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\n5G: nejnovější generace mobilní telefonní komunikace, pro niž je typická vysoká rychlost přenosu dat, nízká latence, úspora energie, nižší náklady, vyšší kapacita systému a větší konektivita zařízení.\nSymetrická regulace: totožná regulace všech poskytovatelů sítí (na rozdíl od asymetrické regulace, která rozlišuje mezi poskytovateli, a to obecně s cílem zajistit rovné podmínky mezi poskytovateli menšího nebo většího významu).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36–214)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 1–35)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1–30)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1–18)\nNásledné změny nařízení (EU) 2015/2120 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má jenom dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77–89)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1–14)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10–35)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7–17)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1–6)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7–20)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21–32)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33–50)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37–47)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 05.06.2019"}
{"celex_id": "32018R0956", "reference": "9.7.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 173/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/956\nze dne 28. června 2018\no sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. října 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byl potvrzen závazný cíl, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství alespoň o 40 % oproti roku 1990, a tento cíl Evropská rada opětovně potvrdila na svém zasedání 17 a 18. března 2016.\n(2)\nV závěrech Evropské rady z 23. a 24. října 2014 je uvedeno, že tento cíl má Unie plnit kolektivně a nákladově co nejefektivnějším způsobem a že do roku 2030 mají odvětví, na něž se vztahuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, snížit emise v porovnání s rokem 2005 o 43 % a odvětví, na něž se uvedený systém nevztahuje, o 30 %. Pařížská dohoda (3) mimo jiné stanoví dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální průměrný nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před industrializací. Je nezbytné, aby se na tomto úsilí podílely všechny členské státy a aby k dosažení snížení emisí dohodnutých Evropskou radou a ke splnění dlouhodobých cílů Pařížské dohody přispěla všechna hospodářská odvětví, včetně dopravy.\n(3)\nEvropská strategie Komise pro nízkoemisní mobilitu z roku 2016 stanoví ambiciózní cíl, jímž je snížit emise skleníkových plynů v odvětví dopravy do poloviny tohoto století alespoň o 60 % v porovnání s rokem 1990 a rozhodně je dále snižovat směrem k nule.\n(4)\nV zájmu splnění tohoto cíle je vhodné zvážit řadu různých opatření. Ta by vedle stanovení norem emisí CO2 pro těžká vozidla, totiž nákladní automobily, autobusy a autokary, mohla zahrnovat další opatření, která přispívají ke zvyšování účinnosti a snižují emise CO2 u těžkých vozidel, jako jsou optimalizace zatížení, jízdy v kolonách (tzv. platooning), školení řidičů, používání alternativních paliv, programy obnovy vozového parku, pneumatiky s nízkým valivým odporem, snížení dopravního přetížení a investice do údržby infrastruktury.\n(5)\nEmise skleníkových plynů z těžkých vozidel představují v současnosti přibližně čtvrtinu emisí ze silniční dopravy v Unii, a pokud nebudou přijata žádná další opatření, očekává se, že se mezi lety 2010 a 2030 zvýší o 10 % a mezi lety 2010 a 2050 o 17 %. Za účelem přispění k nezbytnému snížení emisí v odvětví dopravy je třeba zavést účinná opatření k omezení emisí z těžkých vozidel.\n(6)\nVe svém sdělení o strategii pro snižování spotřeby paliva těžkých vozidel a jejich emisí CO2 z roku 2014 Komise uznala, že předpokladem pro zavedení takových opatření je regulovaný proces určování emisí CO2 a spotřeby paliva.\n(7)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 (4) stanoví rámec pro zřízení takového regulovaného procesu. Měření prováděná v souladu s uvedeným procesem poskytnou spolehlivé a srovnatelné údaje o emisích CO2 a spotřebě paliva u každého těžkého vozidla ve vztahu k významné části vozového parku těžkých vozidel v Unii. K těmto informacím budou mít přístup kupující konkrétního těžkého vozidla a příslušný členský stát registrace, čímž se částečně odstraní nedostatek informací.\n(8)\nDopravní společnosti jsou do značné míry malými a středními podniky. Navíc stále nemají přístup ke standardizovaným informacím pro hodnocení technologií palivové účinnosti nebo srovnávání těžkých vozidel, aby mohly při nákupu činit informovaná rozhodnutí, a tím snižovat své palivové náklady, jež tvoří více než čtvrtinu jejich provozních nákladů.\n(9)\nInformace o výkonnosti těžkého vozidla z hlediska emisí CO2 a spotřeby paliva by měly být zpřístupněny veřejnosti, aby se všichni provozovatelé vozidel mohli při nákupu rozhodovat informovaně a aby byla zajištěna vysoká míra transparentnosti. Všichni výrobci těžkých vozidel budou mít možnost porovnat výkonnost svých vozidel s výkonností vozidel jiných značek. Tím se zvýší pobídky pro inovace a podpoří se vývoj energeticky účinnějších těžkých vozidel, čímž se zvýší i konkurenceschopnost. Tyto informace poskytnou rovněž tvůrcům politik na úrovni Unie a členských států spolehlivý základ pro rozvíjení politik na podporu využívání energeticky účinnějších těžkých vozidel.\n(10)\nS cílem získat úplné znalosti o uspořádání vozového parku těžkých vozidel v Unii, jeho vývoji v průběhu času a potenciálním dopadu na emise CO2 je vhodné, aby příslušné orgány členských států sledovaly a vykazovaly Komisi údaje o registraci všech nových těžkých vozidel a všech nových přípojných vozidel, včetně údajů o hnacích ústrojích a příslušné karoserii.\n(11)\nJe tudíž vhodné, aby výrobci těžkých vozidel sledovali a vykazovali Komisi hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva určené pro každé nové těžké vozidlo podle nařízení Komise (EU) 2017/2400 (5).\n(12)\nDostupnost údajů o emisích CO2 a spotřebě paliva u jednotlivých kategorií těžkých vozidel závisí na tom, kdy se na dané kategorie začne vztahovat nařízení (EU) 2017/2400. V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty ohledně povinností pro výrobce týkajících se sledování a vykazování údajů by toto nařízení mělo stanovit roky, od nichž platí povinnost sledování a vykazování údajů u jednotlivých kategorií těžkých vozidel spadajících do jeho oblasti působnosti. Podle nařízení (EU) 2017/2400 budou údaje k dispozici u některých nových těžkých vozidel, která budou registrována v roce 2019. Počínaje tímto rokem by výrobci měli být povinni sledovat a vykazovat technické údaje týkající se těchto vozidel. U jiných kategorií a skupin těžkých vozidel budou údaje k dispozici až později. Pro určení roků, od nichž platí povinnost sledování a vykazování údajů u těchto kategorií a skupin vozidel, by měla být stanovena přiměřená lhůta. Vzhledem k tomu, že vypracování postupů pro určení množství emisí CO2 a spotřeby paliva u zbývajících kategorií a skupin těžkých vozidel je technicky složité, by daná lhůta měla být stanovena na sedm let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(13)\nJe ve veřejném zájmu, aby technické údaje zásadní pro určení výkonnosti těžkého vozidla z hlediska emisí CO2 a spotřeby paliva byly aktivně poskytovány veřejnosti s cílem zvýšit transparentnost specifikací těžkého vozidla a související výkonnosti a podpořit hospodářskou soutěž mezi výrobci. Neměly by být zveřejňovány pouze údaje, které jsou citlivé z důvodu ochrany osobních údajů a spravedlivé hospodářské soutěže. V zájmu zohlednění aspektů týkajících se spravedlivé hospodářské soutěže by některé údaje týkající se aerodynamických vlastností těžkých vozidel měly být veřejnosti zpřístupněny v podobě rozmezí. Vykazované údaje by měly být veřejnosti poskytovány snadno přístupným způsobem a bezplatně. Tímto nařízením nejsou dotčena další práva na přístup veřejnosti k informacím týkajícím se životního prostředí, mimo jiné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (6).\n(14)\nJe důležité, aby byl systém sledování a vykazování uživatelsky vstřícný pro všechny provozovatele silniční dopravy bez ohledu na jejich velikost a zdroje. Je rovněž důležité, aby Komise tento systém aktivně prosazovala s cílem zajistit, aby měl smysluplný dopad na dotčené odvětví, a aby zvyšovala povědomí o dostupnosti vykazovaných údajů.\n(15)\nKomisí provedená analýza údajů předaných členskými státy a výrobci za předchozí kalendářní rok by měla být veřejnosti předložena tak, aby z ní byla jasně patrná výkonnost vozového parku těžkých vozidel Unie a jednotlivých členských států, jakož i jednotlivých výrobců. Měla by umožňovat porovnatelnost uvnitř vozových parků i mezi nimi z hlediska průměrné spotřeby paliva a emisí CO2 u jednotlivých skupin těžkých vozidel podle profilu určení.\n(16)\nJe zásadně důležité, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva určené podle nařízení (EU) 2017/2400 správně odrážely výkonnost těžkých vozidel. Uvedené nařízení proto obsahuje ustanovení pro ověření a zajištění shodnosti, pokud jde o používání simulačního nástroje a stanovování vlastností příslušných konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva. Uvedený postup ověření by měl zahrnovat silniční zkoušky. Nový rámec pro schvalování typu, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (7), poskytuje prostředky pro zajištění toho, aby v případě odchylek přijal výrobce nápravná opatření a aby v případě neplnění požadavků mohla Komise ukládat správní pokuty. Tento nový rámec rovněž uznává, že je důležité, aby bylo třetím stranám povoleno provádět nezávislé zkoušky vozidel a aby měly přístup k nezbytným údajům. Komise by měla výsledky těchto ověřovacích zkoušek sledovat a měla by analýzu těchto výsledků zahrnout do své výroční zprávy.\n(17)\nJe důležité zajistit, aby sledované a vykazované údaje byly věrohodné a spolehlivé. Komise by tudíž měla mít prostředek k ověření a případné opravě konečných údajů. V požadavcích na sledování by proto měly být stanoveny i parametry umožňující řádné sledování a ověřování údajů.\n(18)\nKomise by měla mít možnost uložit správní pokutu, jestliže zjistí, že se údaje vykázané výrobcem odchylují od údajů zaznamenaných v rámci nařízení (ES) č. 595/2009, a zejména v souladu s nařízením Komise (EU) č. 582/2011 (8) a nařízením (EU) 2017/2400, nebo pokud výrobce nepředloží požadované údaje ve stanovené lhůtě. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(19)\nNa základě zkušeností získaných při sledování a vykazování údajů o emisích CO2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (9) u nových osobních automobilů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 (10) u nových lehkých užitkových vozidel je vhodné odpovědnost za výměnu údajů s příslušnými orgány členských států a výrobci, jakož i za správu konečné databáze jménem Komise svěřit Evropské agentuře pro životní prostředí. Je rovněž vhodné co nejvíce sladit postupy sledování a vykazování pro těžká vozidla s postupy, které se již uplatňují pro lehká vozidla.\n(20)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení o ověřování a opravě sledovaných údajů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).\n(21)\nS cílem zajistit, aby požadavky ohledně údajů a postup sledování a vykazování zůstaly v průběhu času relevantní pro posouzení přispívání vozového parku těžkých vozidel k emisím CO2, aby údaje o nových a pokročilých technologiích snižování CO2 a o výsledcích silničních ověřovacích zkoušek byly dostupné a aby rozmezí hodnot odporu vzduchu zůstala relevantní pro informační účely a pro účely porovnatelnosti, jakož i s cílem doplnit ustanovení o správních pokutách by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění počátečních roků, od nichž platí povinnost sledování a vykazování u zahrnutých kategorií těžkých vozidel, o změny požadavků na údaje a postupu sledování a vykazování stanoveného v přílohách tohoto nařízení, o upřesnění údajů, které mají členské státy vykazovat pro účely sledování výsledků ověřovacích zkoušek prováděných na silnici, o změnu rozmezí hodnot odporu vzduchu a o vymezení kritérií, způsobu výpočtu a metody výběru správních pokut uložených výrobcům. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(22)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví požadavky na sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel registrovaných v Unii.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na sledování a vykazování údajů o nových těžkých vozidlech členskými státy a výrobci těžkých vozidel.\nPoužije se na tyto kategorie vozidel:\na)\nvozidla kategorií M1, M2, N1 a N2 s referenční hmotností přesahující 2 610 kg, která nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 (13), a všechna vozidla kategorií M3 a N3;\nb)\nvozidla kategorií O3 a O4.\nPro účely tohoto nařízení se na tato vozidla odkazuje jako na těžká vozidla.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (14) a nařízení (ES) č. 595/2009.\nČlánek 4\nSledování a vykazování členskými státy\n1.   Počínaje dnem 1. ledna 2019 a po každý následující kalendářní rok sledují členské státy údaje uvedené v části A přílohy I týkající se nových těžkých vozidel poprvé zaregistrovaných v Unii.\nDo 28. února každého roku počínaje rokem 2020 vykáží příslušné orgány členských států tyto údaje Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze II.\nÚdaje týkající se nových těžkých vozidel, která byla původně registrována mimo Unii, jsou sledovány a vykazovány jen v případě, že tato registrace byla provedena méně než tři měsíce před registrací v Unii.\n2.   Příslušné orgány odpovědné za sledování a vykazování údajů v souladu s tímto nařízením jsou orgány, které členské státy jmenují v souladu s čl. 8 odst. 7 nařízení (ES) č. 443/2009.\nČlánek 5\nSledování a vykazování výrobci\n1.   Od počátečních roků uvedených v části B bodě 1 přílohy I výrobci těžkých vozidel sledují na základě kalendářního roku u každého nového těžkého vozidla údaje stanovené v části B bodě 2 přílohy I.\nDo 28. února každého roku od počátečních roků uvedených v části B bodě 1 přílohy I výrobci těžkých vozidel tyto údaje u každého nového těžkého vozidla s datem simulace spadajícím do předchozího kalendářního roku vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze II.\nDatem simulace je datum vykazované v souladu s údajovou položkou 71 v části B bodě 2 přílohy I.\n2.   Pro účely vykazování údajů v souladu s tímto nařízením určí každý výrobce kontaktní místo.\nČlánek 6\nCentrální registr údajů o těžkých vozidlech\n1.   Komise vede centrální registr údajů o těžkých vozidlech (dále jen „registr“) vykazovaných v souladu s články 4 a 5.\nRegistr je veřejně přístupný s výjimkou údajové položky a) uvedené v části A přílohy I a údajových položek 1, 24, 25, 32, 33, 39 a 40 uvedených v části B bodě 2 přílohy I. Pokud jde o údajovou položku 23 uvedenou v části B bodě 2 přílohy I, hodnota se veřejně zpřístupní v podobě rozmezí, jak je vymezeno v části C přílohy I.\n2.   Registr spravuje jménem Komise Evropská agentura pro životní prostředí.\nČlánek 7\nSledování výsledků silničních ověřovacích zkoušek\n1.   Komise sleduje dostupné výsledky silničních zkoušek prováděných v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 za účelem ověření emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, jimiž se toto nařízení doplňuje upřesněním údajů, jež mají příslušné orgány členských států vykazovat pro účely odstavce 1 tohoto článku.\nČlánek 8\nKvalita údajů\n1.   Příslušné orgány a výrobci odpovídají za správnost a kvalitu údajů, které vykazují v souladu s články 4 a 5. Komisi neprodleně informují o veškerých chybách zjištěných ve vykázaných údajích.\n2.   Komise provádí své vlastní ověření kvality údajů vykázaných podle článků 4 a 5.\n3.   Je-li Komise informována o chybách v údajích nebo zjistí-li podle svého vlastního ověření nesrovnalosti v souboru údajů, přijme podle potřeby nezbytná opatření k opravě údajů zveřejněných v registru uvedeném v článku 6.\n4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit opatření pro ověření a opravu podle odstavců 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 12.\nČlánek 9\nSprávní pokuty\n1.   Komise může uložit správní pokutu v kterémkoli z těchto případů:\na)\npokud zjistí, že se údaje vykázané výrobcem podle článku 5 tohoto nařízení odchylují od údajů vyplývajících ze souboru záznamů výrobce nebo certifikátu schválení typu motoru vydaného v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 a tato odchylka je úmyslná nebo je důsledkem hrubé nedbalosti;\nb)\npokud nejsou údaje předloženy ve lhůtě podle čl. 5 odst. 1 a opoždění nelze řádně odůvodnit.\nPro účely ověření údajů uvedených v písmeni a) vede Komise konzultace s příslušnými schvalovacími orgány.\nSprávní pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující a nepřesáhnou částku 30 000 EUR za těžké vozidlo, jehož se odchylné nebo opožděné údaje podle písmen a) a b) týkají.\n2.   Komise přijme na základě zásad uvedených v odstavci 3 tohoto článku akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, jimiž doplní toto nařízení stanovením postupu a metod výpočtu a výběru správních pokut uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 se řídí těmito zásadami:\na)\npostup zavedený Komisí respektuje právo na řádnou správu, a zejména právo být vyslechnut a právo na přístup ke spisu, jakož i oprávněné zájmy důvěrnosti a obchodního tajemství;\nb)\npři výpočtu odpovídající správní pokuty se Komise řídí zásadami účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku a v relevantních případech současně přihlíží k závažnosti a důsledkům odchýlení nebo opoždění, počtu těžkých vozidel, jichž se odchylné nebo opožděné údaje týkají, jednání výrobce v dobré víře, míře pečlivosti a spolupráce výrobce a opakovanosti, četnosti či délce trvání odchýlení nebo opoždění, jakož i k předchozím sankcím uloženým témuž výrobci;\nc)\nsprávní pokuty se vybírají bez zbytečného prodlení stanovením lhůt pro úhradu, případně včetně možnosti rozdělit úhradu do několika splátek a etap.\n4.   Částky správních pokut se považují za příjem do souhrnného rozpočtu Unie.\nČlánek 10\nZpráva\n1.   Do 31. října každého roku zveřejní Komise výroční zprávu se svou analýzou údajů poskytnutých členskými státy a výrobci za předchozí kalendářní rok.\n2.   V analýze musí být uvedena minimálně výkonnost vozového parku těžkých vozidel Unie, jakož i výkonnost vozového parku každého členského státu a každého výrobce z hlediska průměrné spotřeby paliva a emisí CO2 pro každou skupinu těžkých vozidel podle kombinace profilu určení, zatížení a paliva. Analýza musí vzít v úvahu dostupné údaje o využívání nových a pokročilých technologiích snižování CO2 a alternativních hnacích ústrojí. Navíc musí zahrnovat analýzu dostupných výsledků silničních ověřovacích zkoušek sledovaných v souladu s článkem 7.\n3.   Komise analýzu připraví za podpory Evropské agentury pro životní prostředí.\nČlánek 11\nZměny příloh\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 měnící přílohy za účelem:\na)\naktualizace nebo úpravy požadavků na údaje uvedených v částech A a B přílohy I, je-li to považováno za nezbytné pro poskytnutí důkladné analýzy v souladu s článkem 10;\nb)\ndoplnění počátečních roků v části B bodě 1 přílohy I;\nc)\naktualizace nebo změny rozmezí stanovených v části C přílohy I s cílem zohlednit změny v konstrukci těžkých vozidel a zajistit, aby rozmezí zůstala relevantní pro informační účely a pro účely porovnatelnosti;\nd)\núpravy postupu sledování a vykazování stanoveného v příloze II, s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odst. 1 písm. b) se přijmou do 30. července 2025.\nČlánek 12\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (15). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 13\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 29. července 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 28. června 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nL. PAVLOVA\n(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 95.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2018.\n(3)  Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1).\n(5)  Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349, 29.12.2017, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).\n(8)  Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).\nPŘÍLOHA I\nPravidla o sledovaných a vykazovaných údajích\nČÁST A: ÚDAJE, KTERÉ SLEDUJÍ A VYKAZUJÍ ČLENSKÉ STÁTY:\na)\nidentifikační číslo vozidla u všech nových těžkých vozidel podle čl. 2 druhého pododstavce písm. a) a b), která jsou registrována na území daného členského státu;\nb)\njméno nebo název výrobce;\nc)\nznačka (obchodní název výrobce);\nd)\nkód karoserie, jak je uveden v bodě 38 prohlášení o shodě, je-li k dispozici;\ne)\nv případě těžkých vozidel podle čl. 2 druhého pododstavce písm. a) informace o hnací jednotce upřesněné v položkách 23, 23.1 a 26 prohlášení o shodě.\nČÁST B: ÚDAJE, KTERÉ SLEDUJÍ A VYKAZUJÍ VÝROBCI TĚŽKÝCH VOZIDEL\n1.\nRok, od nějž platí povinnost sledovat a vykazovat údaje pro kategorie těžkých vozidel uvedené v čl. 2 druhém pododstavci písm. a) a b):\nKategorie těžkých vozidel\nSkupina vozidel pro těžká vozidla v kategorii (jak je uvedena v příloze I nařízení (EU) 2017/2400)\nPočáteční rok sledování\nPočáteční rok vykazování\nN1\n—\n—\n—\nN2\n1 a 2\n2020\n2021\nN3\n3\n2020\n2021\n4, 5, 9 a 10\n2019\n2020\n11, 12 a 16\n2020\n2021\nM1\n—\n—\n—\nM2\n—\n—\n—\nM3\n—\n—\n—\nO3\n—\n—\n—\nO4\n—\n—\n—\n2.\nÚdaje, které mají být sledovány a vykazovány:\nČíslo\nParametry sledování\nZdroj: část I přílohy IV nařízení (EU) 2017/2400, není-li uvedeno jinak\nPopis\n1\nIdentifikační číslo vozidla (VIN)\n1.1.3\nIdentifikace vozidla a jeho konstrukčních částí\n2\nCertifikační číslo motoru\n1.2.2\n3\nČíslo osvědčení CdxA (1) (v příslušných případech)\n1.8.3\n4\nCertifikační číslo převodovky\n1.3.2\n5\nCertifikační číslo náprav\n1.6.2\n6\nCertifikační číslo pneumatik, náprava 1\n1.9.2\n7\nCertifikační číslo pneumatik, náprava 2\n1.9.6\n8\nCertifikační číslo pneumatik, náprava 3\n1.9.10\n9\nCertifikační číslo pneumatik, náprava 4\n1.9.14\n10\nKategorie vozidla (N1, N2, N3, M1, M2, M3)\n1.1.4\nKlasifikace vozidla\n11\nUspořádání náprav\n1.1.5\n12\nMaximální celková hmotnost vozidla (t)\n1.1.6\n13\nSkupina vozidel\n1.1.7\n14\nJméno nebo název a adresa výrobce\n1.1.1\nSpecifikace vozidla a podvozku\n15\nZnačka (obchodní název výrobce)\n1.1.7 Část II přílohy IV nařízení (EU) 2017/2400\n16\nKorigovaná pohotovostní hmotnost vozidla (kg)\n1.1.8\n17\nJmenovitý výkon motoru (kW)\n1.2.3\nHlavní specifikace motoru\n18\nVolnoběžné otáčky motoru (1/min)\n1.2.4\n19\nJmenovité otáčky motoru (1/min)\n1.2.5\n20\nZdvihový objem motoru (ltr)\n1.2.6\n21\nTyp referenčního paliva motoru (motorová nafta/LPG/CNG…)\n1.2.7\n22\nCertifikační možnost použitá k vytvoření CdxA (standardní hodnoty/měření)\n1.8.2\nAerodynamika\n23\nHodnota CdxA (hodnota odporu vzduchu)\n1.8.4\n24\nNázev a adresa výrobce převodovky\n—\nHlavní specifikace převodovky\n25\nZnačka (obchodní název výrobce převodovky)\n—\n26\nCertifikační možnost použitá pro vytvoření map ztrát na základě simulačního nástroje (metoda 1/metoda 2/metoda 3/standardní hodnoty)\n1.3.3\n27\nTyp převodovky (SMT (2), AMT (3), APT (4)-S (5), APT-P (6))\n1.3.4\n28\nPočet rychlostních stupňů\n1.3.5\n29\nKoncový ozubený převod převodového poměru\n1.3.6\n30\nTyp odlehčovací brzdy\n1.3.7\n31\nPohon pomocných a přídavných agregátů (ano/ne)\n1.3.8\n32\nNázev a adresa výrobce nápravy\n—\nHlavní specifikace nápravy\n33\nZnačka (obchodní název výrobce nápravy)\n—\n34\nCertifikační možnost použitá pro vytvoření mapy ztrát na základě simulačního nástroje (standardní hodnoty/měření)\n1.7.3\n35\nTyp nápravy (např. standardní jednoduchá poháněná náprava)\n1.7.4\n36\nStálý převod rozvodovky\n1.7.5\n37\nCertifikační možnost použitá pro vytvoření mapy ztrát na základě simulačního nástroje (standardní hodnoty/měření)\n1.6.3\nSpecifikace úhlového převodu\n38\nPoměr úhlového převodu\n1.6.4\n39\nNázev a adresa výrobce pneumatik\n—\nHlavní specifikace pneumatik\n40\nZnačka (obchodní název výrobce pneumatik)\n—\n41\nRozměr pneumatik, náprava 1\n1.9.1\n42\nSpecifický součinitel valivého odporu (RRC) všech pneumatik na nápravě 1\n1.9.3\n43\nRozměr pneumatik náprava 2\n1.9.4\n44\nDvojitá náprava (ano/ne) náprava 2\n1.9.5\n45\nSpecifický součinitel valivého odporu (RRC) všech pneumatik na nápravě 2\n1.9.7\n46\nRozměr pneumatik náprava 3\n1.9.8\n47\nDvojitá náprava (ano/ne) náprava 3\n1.9.9\n48\nSpecifický součinitel valivého odporu (RRC) všech pneumatik na nápravě 3\n1.9.11\n49\nRozměr pneumatik náprava 4\n1.9.12\n50\nDvojitá náprava (ano/ne) náprava 4\n1.9.13\n51\nSpecifický součinitel valivého odporu (RRC) všech pneumatik na nápravě 4\n1.9.15\n52\nTechnologie ventilátoru chlazení motoru\n1.10.1\nHlavní specifikace přídavných zařízení\n53\nTechnologie čerpadla posilovače řízení\n1.10.2\n54\nTechnologie elektrického systému\n1.10.3\n55\nTechnologie pneumatického systému\n1.10.4\n56\nProfil určení (dálková, dálková (EMS (7)), regionální, regionální (EMS), městská, obecní, stavebnictví)\n2.1.1\nSimulační parametry (pro každou kombinaci profil určení/náklad/palivo)\n57\nZatížení (podle definice v simulačním nástroji) (kg)\n2.1.2\n58\nTyp paliva (motorová nafta/benzin/LPG/CNG/...)\n2.1.3\n59\nCelková hmotnost vozidla v simulaci (kg)\n2.1.4\n60\nPrůměrná rychlost (km/h)\n2.2.1\nJízdní výkon vozidla (pro každou kombinaci profil určení/náklad/palivo)\n61\nMinimální okamžitá rychlost (km/h)\n2.2.2\n62\nMaximální okamžitá rychlost (km/h)\n2.2.3\n63\nMaximální zpomalení (m/s2)\n2.2.4\n64\nMaximální zrychlení (m/s2)\n2.2.5\n65\nPodíl plného zatížení na celkové době jízdy\n2.2.6\n66\nCelkový počet rychlostních stupňů\n2.2.7\n67\nCelková ujetá vzdálenost (km)\n2.2.8\n68\nEmise CO2 (vyjádřené v g/km, g/t-km, g/p-km, g/m3-km)\n2.3.13–2.3.16\nEmise CO2 a spotřeba paliva (pro každou kombinaci profil určení/náklad/palivo)\n69\nSpotřeba paliva (vyjádřená v g/km, g/t-km, g/p-km, g/m3-km, l/100 km, l/t-km, l/p-km, l/m3-km, MJ/km, MJ/t-km, MJ/p-km, MJ/m3-km)\n2.3.1–2.3.12\n70\nVerze simulačního nástroje (X.X.X.)\n3.1.1\nSoftware a uživatelské informace\n71\nDatum a čas simulace\n3.1.2\n72\nČíslo licence pro provozování simulačního nástroje\n—\n73\nKryptografický klíč výsledků simulačního nástroje\n3.1.4\n74\nPokročilé technologie pro snížení CO2\n—\nTechnologie vozidla pro snížení CO2\n75\nHmotnostní emise CO2 motoru v průběhu zkoušky WHTC (8) (g/kWh)\nBod 1.4.2 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.2 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné\nEmise CO2 motoru a měrná spotřeba paliva\n76\nSpotřeba paliva motoru v průběhu zkoušky WHTC (g/kWh)\nBod 1.4.2 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.2 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné\n77\nHmotnostní emise CO2 motoru v průběhu zkoušky WHSC (9) (g/kWh)\nBod 1.4.1 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.1 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné\n78\nMěrná spotřeba paliva motoru v průběhu zkoušky WHSC (g/kWh)\nBod 1.4.1 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.1 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné\nČÁST C: ROZMEZÍ HODNOT ODPORU VZDUCHU (CDXA) PRO ÚČELY ZVEŘEJNĚNÍ PODLE ČLÁNKU 6\nPro účely veřejného zpřístupnění hodnoty CdxA uvedené v údajové položce 23 v souladu s článkem 6 použije Komise rozmezí vymezená v následující tabulce obsahující odpovídající rozmezí pro každou hodnotu CdxA:\nRozmezí\nHodnota CdxA [m2]\nMin CdxA (CdxA ≥ min CdxA)\nMax CdxA (CdxA < max CdxA)\nA1\n0,00\n3,00\nA2\n3,00\n3,15\nA3\n3,15\n3,31\nA4\n3,31\n3,48\nA5\n3,48\n3,65\nA6\n3,65\n3,83\nA7\n3,83\n4,02\nA8\n4,02\n4,22\nA9\n4,22\n4,43\nA10\n4,43\n4,65\nA11\n4,65\n4,88\nA12\n4,88\n5,12\nA13\n5,12\n5,38\nA14\n5,38\n5,65\nA15\n5,65\n5,93\nA16\n5,93\n6,23\nA17\n6,23\n6,54\nA18\n6,54\n6,87\nA19\n6,87\n7,21\nA20\n7,21\n7,57\nA21\n7,57\n7,95\nA22\n7,95\n8,35\nA23\n8,35\n8,77\nA24\n8,77\n9,21\n(1)  Odpor vzduchu.\n(2)  Synchronizovaná manuální převodovka.\n(3)  Automatizovaná manuální převodovka nebo automatická mechanická převodovka.\n(4)  Automatická převodovka s řazením při zatížení,\n(5)  „Případem S“ se rozumí sériové uspořádání měniče točivého momentu a připojených mechanických součástí převodovky.\n(6)  „Případem P“ se rozumí paralelní uspořádání měniče točivého momentu a připojených mechanických součástí převodovky (např. montáže rozdělovačů výkonu).\n(7)  Evropský modulární systém (EMS) v souladu se směrnicí Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).\n(8)  Celosvětově harmonizovaný neustálený jízdní cyklus.\n(9)  Celosvětově harmonizovaný ustálený jízdní cyklus.\nPŘÍLOHA II\nVykazování a správa údajů\n1.   VYKAZOVÁNÍ ČLENSKÝMI STÁTY\n1.1.\nÚdaje uvedené v části A přílohy I předává v souladu s článkem 4 kontaktní místo příslušného orgánu elektronickým přenosem údajů do centrálního úložiště údajů spravovaného Evropskou agenturou pro životní prostředí (dále jen „agentura“).\nKontaktní místo uvědomí Komisi a agenturu při přenosu údajů e-mailem na následující adresy:\nEC-CO2-HDV-IMPLEMENTATION@ec.europa.eu\na\nHDV-monitoring@eea.europa.eu.\n2.   VYKAZOVÁNÍ VÝROBCI\n2.1.\nVýrobci sdělí Komisi neprodleně a nejpozději 31. prosince 2018 tyto informace:\na)\njméno nebo název výrobce uvedený v prohlášení o shodě nebo v certifikátu o jednotlivém schválení;\nb)\nsvětový kód výrobce (kód WMI) definovaný v nařízení Komise (EU) č. 19/2011 (1), který se má použít v identifikačním čísle vozidla u nových těžkých vozidel, jež mají být uvedena na trh;\nc)\nkontaktní místo, které odpovídá za načtení údajů do úložiště obchodních údajů agentury.\nOznámí neprodleně Komisi veškeré změny týkající se těchto informací.\nOznámení se posílají na adresy uvedené v bodě 1.1.\n2.2.\nNoví výrobci vstupující na trh sdělí Komisi neprodleně informace uvedené v bodě 2.1.\n2.3.\nÚdaje uvedené v části B bodě 2 přílohy I zašle kontaktní místo výrobce v souladu s čl. 5 odst. 1 elektronickým přenosem údajů do úložiště obchodních údajů spravovaného agenturou.\nKontaktní místo informuje Komisi a agenturu při přenosu údajů e-mailem zaslaným na adresy uvedené v bodě 1.1.\n3.   ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ\n3.1.\nAgentura zpracovává údaje zaslané v souladu s body 1.1 a 2.3 a zaznamenává zpracované údaje do registru.\n3.2.\nÚdaje týkající se těžkých vozidel registrovaných v předchozím kalendářním roce a zaznamenané v registru se zveřejní do 31. října každého roku počínaje rokem 2020, s výjimkou údajů uvedených v čl. 6 odst. 1.\n3.3.\nZjistí-li příslušný orgán nebo výrobci chyby v předložených údajích, neprodleně o nich informují Komisi a agenturu tak, že odešlou zprávu s oznámením o chybě do centrálního úložiště údajů nebo do úložiště obchodních údajů a e-maily na adresy uvedené v bodě 1.1.\n3.4.\nZa podpory agentury ověří Komise oznámené chyby a údaje v registru v příslušných případech opraví.\n3.5.\nZa podpory agentury zpřístupní Komise včas před uplynutím lhůty pro předání elektronické formáty pro přenos údajů podle bodů 1.1. a 2.3.\n(1)  Nařízení Komise (EU) č. 19/2011 ze dne 11. ledna 2011, které se týká požadavků pro schvalování typu týkajících se povinných štítků výrobce a identifikačních čísel motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 8, 12.1.2011, s. 1).", "summary": "Sledování a vykazování emisí CO2 u těžkých vozidel\nSledování a vykazování emisí CO2 u těžkých vozidel\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/956 – sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nCílem je:umožnit dopravním společnostem rozhodovat se informovaně tím, že budou mít přístup ke standardizovaným informacím o spotřebě paliva, aby bylo možné srovnávat různé modely nákladních automobilů a autobusů;  podpořit výrobce, aby vyvíjeli energeticky účinnější těžká vozidla;  umožnit veřejným orgánům vytvářet a provádět politiky na podporu těžkých vozidel účinnějších z hlediska spotřeby paliva, například prostřednictvím zdanění a výběru poplatků za používání silničních komunikací.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení se vztahuje na těžká vozidla, totiž nákladní automobily, autobusy a autokary.\nSledování a vykazováníOd 1. ledna 2019 a pro každý následný kalendářní rok musí země EU sledovat určité údaje o registraci nových těžkých vozidel poprvé zaregistrovaných v EU.  Od roku 2020 musí země EU každý rok předkládat tyto údaje Evropské komisi v souladu se standardním postupem pro vykazování.  Výrobci musí také každý rok sledovat a vykazovat Komisi hodnoty CO2 a spotřeby paliva a také další relevantní údaje pro každé nové těžké vozidlo, jak je to určeno v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/2400 (které je známé jako nařízení o certifikaci).  Nařízení stanoví počáteční roky, kdy výrobci mají sledovat a vykazovat každou kategorii těžkých vozidel.  Centrální registrÚdaje poskytnuté zeměmi EU a výrobci budou uloženy do veřejně přístupného centrálního registru EU.  Výjimky, pokud jde o veřejnou přístupnost, musí být odůvodněné potřebou chránit soukromé údaje a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.  Silniční ověřovací zkouškyKomise bude podle možností sledovat výsledky silničních zkoušek, prováděných podle nařízení (ES) č. 595/2009 – emise z těžkých nákladních vozidel (Euro VI), které mají ověřit, zda hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva určené podle nařízení Komise (EU) 2017/2400 správně odrážejí výkonnost těžkých vozidel.  PokutyKomise může uložit pokutu, pokud zjistí, že se údaje vykázané výrobcem odchylují od údajů určených v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009, nebo pokud nejsou údaje předloženy ve stanovené lhůtě.  Pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující a nepřesáhnou částku 30 000 EUR za příslušné těžké vozidlo.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 29. července 2018.\nKONTEXT\nSnížení emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 1–15)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349, 29.12.2017, s. 1–247)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1–13)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 595/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 21.12.2018"}
{"celex_id": "32017R1938", "reference": "28.10.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 280/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938\nze dne 25. října 2017\no opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nZemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí.\n(2)\nVážné narušení dodávek plynu může mít dopad na všechny členské státy, Unii a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků.\n(3)\nToto nařízení má za cíl zaručit, aby pokud nastanou náročné klimatické podmínky nebo dojde k narušení dodávek plynu, byla přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii, zejména pak chráněným zákazníkům. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nákladově nejefektivnějších opatření a bez narušení trhů s plynem.\n(4)\nPrávo Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 (8), již měly významný příznivý dopad na bezpečnost dodávek plynu v Unii, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby vypracovaly plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva Komise o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by zlepšením uvedeného nařízení mohla být bezpečnost dodávek plynu v Unii dále zvýšena.\n(5)\nVe sdělení Komise ze dne 16. října 2014 o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek byly analyzovány účinky částečného či úplného narušení dodávek plynu z Ruska a závěrem bylo, že v případě závažného narušení nejsou čistě vnitrostátní přístupy vzhledem ke svému rozsahu, který je již z definice omezený, příliš účinné. Zátěžový test ukázal, jak by mohl přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech.\n(6)\nEnergetická bezpečnost je jedním z cílů strategie energetické unie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která zdůraznila zásadu „energetické účinnosti v první řadě“ a nutnost v plném rozsahu provést stávající právní akty Unie v oblasti energetiky. Ve sdělení byla zdůrazněna skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě, zakotvené v článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a důvěře, které jsou nezbytnými rysy energetické bezpečnosti. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná. Při posuzování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze vypracovaných členskými státy by Komise měla rovněž mít možnost upozornit členské státy na cíle energetické unie.\n(7)\nNejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek plynu je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek plynu pro jeden členský stát, existuje riziko, že by jednostranná opatření uvedeného státu mohla ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu zákazníkům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska preventivních opatření, tak reakce na skutečné narušení dodávek plynu.\n(8)\nSkutečně propojený vnitřní trh s energií s více vstupními body a zpětnými toky může být vytvořen pouze plným propojením jeho rozvodných sítí plynu, vybudováním uzlů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v jižních a východních regionech Unie, dokončením severojižního a jižního koridoru pro přepravu plynu a dalším rozvojem domácí těžby. Je tedy nezbytné urychleně budovat propojení a rozvíjet projekty zaměřené na diverzifikaci zdrojů dodávek, jejichž užší seznam je již uveden ve strategii energetické bezpečnosti.\n(9)\nDosud nebyl plně využit potenciál účinnějších a méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci. To nesouvisí pouze s lepší koordinací vnitrostátních opatření ke zmírnění dopadů v případě nouze, ale také s vnitrostátními preventivními opatřeními, například pokud jde o vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG), která mohou mít v určitých regionech Unie strategický význam.\n(10)\nV duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce, zahrnující veřejné orgány i plynárenské podniky, s cílem zmírnit zjištěná rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření a provádět co nákladově nejefektivnější opatření pro spotřebitele v Unii. Regionální spolupráce by měla být postupně doplněna silnější unijní perspektivou umožňující využít veškeré dostupné dodávky a nástroje v rámci celého vnitřního trhu s plynem. Do regionální spolupráce by mělo být začleněno celounijní posouzení koridorů pro nouzové dodávky.\n(11)\nPřístup k posuzování bezpečnosti dodávek a ke stanovení preventivních a zmírňujících opatření, který je založen na rizicích, umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik společně v rámci rizikových skupin, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí lepší připravenost členských států na případné krize. Ve stavu nouze navíc koordinovaný a předem dohodnutý přístup k bezpečnosti dodávek zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních členských státech.\n(12)\nPro účely přístupu založeného na rizicích by měly být rizikové skupiny vymezeny na základě závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie. Tato rizika byla určena na základě sdělení Komise ze dne 16. října 2014 o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek a posouzení uvedeného v posledním desetiletém plánu rozvoje sítě vypracovaném Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG). S cílem umožnit přesnější a lépe zaměřené posouzení pro účely tohoto nařízení by rizikové skupiny měly být složeny na základě hlavních zdrojů dodávek plynu a jejich tras.\n(13)\nS cílem poskytovat vstupní informace pro společná a vnitrostátní posouzení rizik by síť ENTSOG za konzultace s Koordinační skupinou pro otázky plynu (GCG) a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) měla provést simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury na úrovni celé Unie. Tato simulace by měla být opakována nejméně každé dva roky. Do provádění simulací by měl být v rámci posílení regionální spolupráce prostřednictvím poskytování informací o tocích plynu i technických a operativních odborných znalostí zapojen systém regionální koordinace v oblasti plynu zřízený sítí ENTSOG a sestávající ze stálých skupin odborníků. Síť ENTSOG by měla zajistit náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích.\n(14)\nJe třeba zmocnit Komisi k aktualizaci složení rizikových skupin prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v závislosti na vývoji závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie a jeho dopadu na členské státy, a to s přihlédnutím k výsledku simulace na celounijní úrovni a diskusím v rámci skupiny GCG.\n(15)\nV zájmu umožnění regionální spolupráce by se členské státy měly v rámci každé rizikové skupiny dohodnout na mechanismu spolupráce. Takový mechanismus je třeba vyvinout s dostatečným předstihem, aby bylo možné provést společné posouzení rizik a projednat a dohodnout se na náležitých a účinných přeshraničních opatřeních, která budou vyžadovat souhlas každého dotčeného členského státu a která budou po konzultaci s Komisí zahrnuta do regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Členské státy se mohou podle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro danou rizikovou skupinu nejvhodnější. Komise by měla mít možnost celý proces usnadňovat a sdílet osvědčené postupy pro organizaci regionální spolupráce, jako je například rotující koordinační úloha v rámci rizikových skupin pro účely přípravy různých dokumentů nebo vytvoření specializovaných subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, měla by Komise navrhnout vhodný mechanismus spolupráce pro danou rizikovou skupinu.\n(16)\nPři provádění společného posouzení rizik by příslušné orgány měly posoudit veškeré relevantní rizikové faktory, které by mohly přivodit závažné nadnárodní riziko, pro něž byla vytvořena riziková skupina, včetně rizika narušení dodávek plynu od jediného největšího dodavatele. Tyto rizikové faktory by měly být řešeny pomocí vhodných přeshraničních opatření schválených příslušnými orgány dotčených členských států. Přeshraniční opatření by měla být součástí regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Kromě toho by příslušné orgány měly provést komplexní vnitrostátní posouzení rizik a posoudit přírodní, technologická,obchodní, finanční, sociální, politická, tržní a jakákoli další příslušná rizika. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze. Výsledky společných a vnitrostátních posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech rizik nebezpečí podle článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (9) a měly by být plně zohledněny ve vnitrostátních posouzeních rizik.\n(17)\nAby se zaručila maximální připravenost v zájmu zamezení narušení dodávek a zmírnění jeho dopadů, pokud by i přesto nastalo, měly by příslušné orgány dané rizikové skupiny po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze obsahující regionální kapitoly. Měly by být koncipovány tak, aby pro řešení vnitrostátních rizik plně využily příležitostí, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a jejich účelem by mělo být pomoci zabránit výskytu či vyhrocení stavu nouze nebo zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a měly by být soudržné s nástroji energetické unie pro strategické plánování a podávání zpráv.\n(18)\nPři sestavování a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze by příslušné orgány měly mít soustavně na paměti bezpečný provoz plynárenské soustavy na regionální i vnitrostátní úrovni. V těchto plánech by měly řešit a určit technická omezení, která mají vliv na provoz soustavy, včetně případných technických a bezpečnostních důvodů pro snížení toků během stavu nouze.\n(19)\nKomise by měla plány preventivních opatření a plány pro stav nouze posoudit s náležitým ohledem na názory vyjádřené ve skupině GCG a doporučit jejich přezkum, zejména pokud účinně neřeší rizika zjištěná při posouzení rizik, narušují hospodářskou soutěž nebo brání fungování vnitřního trhu s energií, ohrožují bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům nebo nedodržují ustanovení tohoto nařízení nebo jiných právních předpisů Unie. Příslušný orgán daného členského státu by měl doporučení Komise zohlednit. Pokud Komise na základě konečného postoje příslušného orgánu dojde k závěru, že dotčené opatření by ohrozilo bezpečnost dodávek plynu jiného členského státu nebo Unie, měla by dále vést dialog s dotčeným členským státem s cílem dosáhnout toho, aby dané opatření pozměnil nebo zrušil.\n(20)\nPlány preventivních opatření a plány pro stav nouze by měly být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Aby se zaručilo, že jsou plány pro stav nouze vždy aktuální a účinné, měly by členské státy mezi aktualizacemi plánů provést nejméně jednu zkoušku, a to simulací scénářů s vysokým a středním dopadem a reakcí v reálném čase. Příslušné orgány by měly výsledky zkoušek předkládat skupině GCG.\n(21)\nAby se usnadnilo posouzení rizik a příprava plánů a jejich hodnocení ze strany Komise, je nutné vytvořit povinné komplexní šablony, které budou obsahovat všechna rizika, na něž se má vztahovat posouzení rizik, a všechny složky plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.\n(22)\nAby se usnadnila komunikace mezi členskými státy a Komisí, je třeba posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a veškeré další dokumenty a vyměňované informace stanovené v tomto nařízení oznamovat pomocí bezpečného a standardizovaného elektronického systému pro oznamování.\n(23)\nUrčití zákazníci, včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat ochranu před negativními dopady narušení dodávek plynu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie.\n(24)\nJe vhodné zúžit definici zákazníků chráněných podle mechanismu solidarity. Vyplývá to z povinnosti členských států poskytnout solidární pomoc v případě extrémních situací a pro zajištění klíčových potřeb. Definice zákazníků chráněných v rámci solidarity by proto měla být omezena na domácnosti, mělo by však stále být možné do ní za určitých podmínek zahrnout některé klíčové sociální služby a zařízení dálkového vytápění. Členské státy proto mohou v souladu s tímto rámcem přistupovat ke zdravotnickým službám, službám klíčové sociální péče, záchranným a bezpečnostním službám jako k zákazníkům chráněným v rámci solidarity, včetně případů, kdy tyto služby vykonává orgán veřejné správy.\n(25)\nOdpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně a v rámci svých příslušných pravomocí plynárenské podniky, členské státy, a to prostřednictvím svých příslušných orgánů, a Komise. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci těchto stran. Odběratelé plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, což má bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. Kromě toho může být v některých případech považována za klíčovou rovněž bezpečnost dodávek plynu určitým zákazníkům, kteří využívají plyn k výrobě elektřiny. Ve stavu nouze by mělo být možné, aby členský stát za určitých podmínek upřednostnil dodávky plynu těmto zákazníkům i před dodávkami plynu chráněným zákazníkům. Ve výjimečných situacích mohou dodávky plynu některým z těchto zákazníků upřednostňovaných ve stavu nouze před chráněnými zákazníky být v členském státě, který poskytuje solidární pomoc, poskytovány i nadále s cílem zabránit vážnému poškození fungování elektroenergetické nebo plynárenské soustavy v tomto členském státě. Tímto zvláštním opatřením by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES (10).\n(26)\nPři plnění úkolů, jež stanoví toto nařízení, by měly příslušné orgány úzce spolupracovat s jinými relevantními vnitrostátními orgány, především s národními regulačními orgány.\n(27)\nStandard pro infrastrukturu by měl členským státům uložit povinnost zachování minimální úrovně infrastruktury, aby se v systému zaručil určitý stupeň záložní kapacity pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury. Jelikož analýza provedená na základě vzorce N – 1 představuje přístup založený čistě na kapacitě, výsledky výpočtu podle vzorce N – 1 by měly být doplněny podrobnou analýzou, která zachycuje též toky plynu.\n(28)\nNařízení (EU) č. 994/2010 vyžaduje, aby provozovatelé přepravní soustavy umožnili permanentní fyzickou obousměrnou kapacitu ve všech přeshraničních propojeních mezi členskými státy, pokud jim nebyla z této povinnosti udělena výjimka. Cílem je zaručit, aby byly při plánování nového propojení vždy zohledněny možné přínosy permanentní obousměrné kapacity. Obousměrnou kapacitu lze však použít k dodávkám plynu jak do sousedního členského státu, tak do dalších států podél koridoru pro dodávky plynu. Přínosy, které má umožnění permanentní fyzické obousměrné kapacity pro bezpečnost dodávek plynu, je tudíž třeba v duchu solidarity a posílené spolupráce vnímat v širším kontextu. Při úvahách o tom, zda zavést obousměrnou kapacitu, by měla být provedena komplexní analýza nákladů a přínosů, která zohledňuje celý přepravní koridor. Od dotčených příslušných orgánů by se mělo vyžadovat, aby na základě výsledků společných posouzení rizik znovu přezkoumaly výjimky udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010. Celkovým cílem by mělo být zajištění rostoucí obousměrné kapacity a omezení jednosměrné přeshraniční kapacity v budoucích přeshraničních projektech na minimum.\n(29)\nKapacita v bodě propojení s některým členským státem může konkurovat kapacitě v bodech výstupu z plynárenské sítě do zařízení na skladování plynu. V důsledku toho by mohla nastat situace, kdy trvale rezervovaná výstupní kapacita do skladovacího zařízení sníží technicky dostupnou kapacitu, která má být přidělena v bodě propojení. Pro zajištění vyšší míry energetické bezpečnosti ve stavu nouze by toto nařízení mělo stanovit jasné pravidlo přednosti. Veškerá rezervovaná kapacita v bodech propojení by měla mít přednost před konkurenční kapacitou v bodě výstupu do skladovacího zařízení, což provozovateli přepravní soustavy umožní přidělit v bodě propojení maximální technickou kapacitu, aby umožnil vyšší toky plynu do sousedního členského státu, který vyhlásil stav nouze. Mohlo by to vést k tomu, že vtláčení plynu do skladovacích zařízení nebude možné nebo bude možné jen v omezeném objemu, přestože se jedná o předem provedenou trvalou rezervaci. V zájmu kompenzace z toho vyplývající finanční ztráty by toto nařízení mělo stanovit spravedlivou kompenzaci, jež má být přímo a bezodkladně uplatněna mezi dotčenými uživateli systému. Aby bylo toto pravidlo přednosti uplatňováno, měli by dotčení provozovatelé přepravní soustavy spolupracovat v souladu s příslušnými právními akty.\n(30)\nSměrnice Rady 2008/114/ES (11) stanoví postup, který má v Unii posílit bezpečnost označených evropských kritických infrastruktur, včetně určité plynárenské infrastruktury. Směrnice 2008/114/ES společně s tímto nařízením přispívají k vytvoření komplexního přístupu k energetické bezpečnosti Unie.\n(31)\nToto nařízení stanoví standardy pro bezpečnost dodávek, které jsou dostatečně harmonizované a pokrývají alespoň situaci, která nastala v lednu 2009, kdy byly narušeny dodávky plynu z Ruska. Tyto standardy zohledňují rozdíly mezi členskými státy, povinnosti veřejné služby a opatření na ochranu zákazníků podle článku 3 směrnice 2009/73/ES. Standardy pro bezpečnost dodávek by měly být stabilní, aby zajišťovaly nezbytnou právní jistotu, měly by být jasně definovány a neměly by pro plynárenské podniky představovat zbytečnou a nepřiměřenou zátěž. Měly by také zaručovat, že plynárenské podniky v Unii mají k zákazníkům v jednotlivých státech rovnocenný přístup. Členské státy by měly zavést opatření, která účinným a úměrným způsobem zajistí, aby plynárenské podniky splňovaly tento standard, včetně možnosti stanovit pokuty pro dodavatele, pokud to uznají za vhodné.\n(32)\nMěly by být přesně vymezeny úlohy a odpovědnost všech plynárenských podniků a příslušných orgánů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s plynem, a to zejména v případě narušení dodávek a v případě krizí. Tyto úkoly a odpovědnost by měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že je dodržován tříúrovňový přístup, který by zahrnoval zaprvé příslušné plynárenské podniky a průmysl, zadruhé členské státy na národní nebo regionální úrovni, a zatřetí Unii. Toto nařízení by mělo umožnit plynárenským podnikům a zákazníkům spoléhat se v případě narušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Mělo by však rovněž stanovit mechanismy, které lze použít, pokud již trhy samy nedokážou na narušení dodávek plynu přiměřeně reagovat.\n(33)\nV případě narušení dodávek plynu by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud byla tržní opatření vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady narušení dodávek plynu.\n(34)\nPokud členské státy hodlají zavést netržní opatření, mělo by být zavedení takových opatření doplněno popisem jejich hospodářského dopadu. Tím se zajistí, aby zákazníci měli potřebné informace o nákladech na takováto opatření a aby byla tato opatření transparentní, zejména pokud jde o jejich vliv na cenu plynu.\n(35)\nKomise by měla mít pravomoc zajistit, aby nová preventivní netržní opatření členských států neohrožovala bezpečnost dodávek plynu jiných členských států nebo Unie. Vzhledem k tomu, že tato opatření mohou mít obzvláště škodlivý dopad na bezpečnost dodávek plynu, je vhodné, aby vstoupila v platnost, pouze pokud je schválí Komise nebo budou-li změněna v souladu s rozhodnutím Komise.\n(36)\nOpatření na straně poptávky, jako je například přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým odběratelům v ekonomicky efektivním pořadí, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení bezpečnosti dodávek plynu, pokud je lze uplatnit rychle a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na narušení dodávek plynu. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Měl by se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň by měly být zohledněny aspekty týkající se bezpečnosti dodávek plynu a konkurenceschopnosti.\n(37)\nJe nutné zaručit předvídatelnost opatření, které je třeba přijmout za stavu nouze, což všem účastníkům trhu poskytne dostatečný prostor k reakci a k tomu, aby se na takovéto okolnosti připravili. Obecně platí, že by příslušné orgány proto měly jednat v souladu se svým plánem pro stav nouze. V řádně odůvodněných mimořádných případech by jim však mělo být umožněno přijímat opatření, která se od těchto plánů odchylují. Je také důležité zvýšit transparentnost a předvídatelnost způsobu, jímž jsou stavy nouze ohlašovány. V tomto ohledu mohou sehrát důležitou úlohu informace o pozici vyrovnávání soustavy (celkový stav přepravní soustavy), pro něž je stanoven rámec nařízením Komise (EU) č. 312/2014 (12). Tyto informace by měly být k dispozici příslušným orgánům a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národním regulačním orgánům, v reálném čase.\n(38)\nJak prokázal zátěžový test z října roku 2014, je k zabezpečení dodávek plynu v Unii nutná solidarita. Díky solidaritě se účinky šíří rovnoměrněji a omezuje se celkový dopad závažného narušení dodávek plynu. Mechanismus solidarity je navržen pro řešení extrémních situací, v nichž jsou v některém z členskýchstátů ohroženy dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity představující klíčovou potřebu a nezbytnou prioritu. Solidarita zajišťuje spolupráci se zranitelnějšími členskými státy. Zároveň je solidarita krajním řešením, které se použije ve stavu nouze a jen za přísných podmínek. Pokud tedy některý členský stát vyhlásí stav nouze, měl by se k zajištění bezpečnosti dodávek plynu použít postupný a přiměřený přístup. Členský stát, který vyhlásil stav nouze, by měl nejprve zejména zavést veškerá mimořádná opatření stanovená v jeho plánu pro stav nouze, s cílem zajistit dodávky plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity. Zároveň by všechny členské státy, které zavedly zvýšený standard pro dodávky, měly v případě, že členský stát, který vyhlásil stav nouze, uvede, že je třeba přijmout přeshraniční opatření, tento standard dočasně snížit na normální úroveň, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Nezajistí-li tyto dva soubory opatření nezbytné dodávky, měly by pak přímo propojené členské státy přijmout solidární opatření v zájmu zabezpečení dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v členském státě, v němž stav nouze nastal, a to na žádost tohoto státu. Tato solidární opatření by měla spočívat v zajištění toho, že dodávky plynu zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity budou na území členského státu poskytujícího solidární pomoc omezeny nebo nebudou pokračovat, aby bylo uvolněno nezbytné množství plynu na dobu potřebnou k uspokojení dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v členském státě žádajícím o solidární pomoc. Žádná ustanovení tohoto nařízení by neměla být vykládána tak, že od členského státu vyžadují nebo mu umožňují, aby plnil funkci veřejného orgánu v jiném členském státě.\n(39)\nSolidární opatření by měla být přijímána jako krajní řešení i v případě, že je členský stát propojen s jiným členským státem přes třetí zemi, ledaže jsou toky přes tuto třetí zemi omezeny a pokud existuje dohoda příslušných členských států o tom, kdo by měl případně zapojit dotčenou třetí zemi, přes niž jsou propojeny.\n(40)\nJsou-li přijata solidární opatření jako krajní řešení, mělo by být omezení nebo narušení dodávek plynu v členském státě poskytujícím solidární pomoc, je-li to nutné pro dodržení jeho povinností v oblasti solidarity a v zájmu zabránění diskriminujícímu zacházení, použitelné na všechny zákazníky, kteří nejsou zákazníky chráněnými v rámci solidarity, bez ohledu na to, zda je jim plyn dodáván přímo nebo ve formě tepla prostřednictvím zařízení dálkového vytápění chráněných v rámci solidarity. Totéž by mělo být zajištěno i obráceně, pokud jde o zákazníky, kteří nejsou zákazníky chráněnými v rámci solidarity v členském státě přijímajícím dodávky plynu na základě mechanismu solidarity.\n(41)\nJsou-li přijata solidární opatření jako krajní řešení, je vhodnější, aby spotřeba plynu v členském státě poskytujícím solidární pomoc byla v první fázi snížena na dobrovolném základě, to jest prostřednictvím tržních opatření, jako jsou dobrovolná opatření na straně poptávky nebo reverzní aukce, v jejichž rámci by někteří zákazníci, jako jsou průmysloví odběratelé, oznámili provozovateli přepravní soustavy nebo jinému odpovědnému orgánu cenu, při které by svou spotřebu plynu snížili nebo zastavili. Ukáže-li se, že tržní opatření nepostačují k vyrovnání deficitu potřebných dodávek plynu, a vzhledem k významu solidarity jako krajního řešení by členský stát poskytující solidární pomoc měl mít v druhé fázi možnost využít ke splnění svých povinností ohledně solidarity netržní opatření, včetně omezení u určitých skupin zákazníků.\n(42)\nSolidární opatření jako krajní řešení by měla být poskytována na základě kompenzace. Členský stát přijímající solidární pomoc by měl bezodkladně vyplatit spravedlivou kompenzaci členskému státu, který mu solidární pomoc poskytl, a to i za plyn dodaný na jeho území a za veškeré další příslušné a přiměřené náklady, které při poskytování solidární pomoci vznikly. Solidární opatření jako krajní řešení by proto měla podléhat podmínce, že se členský stát žádající o solidární pomoc zaváže k vyplacení této spravedlivé a bezodkladné kompenzace. Toto nařízení však neharmonizuje všechny aspekty spravedlivé kompenzace. Dotčené členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení o bezodkladné a spravedlivé vzájemné kompenzaci, zejména technická, právní a finanční ujednání.\n(43)\nČlenské státy při přijímání solidárních opatření podle ustanovení tohoto nařízení provádějí právo Unie, a jsou proto povinny dodržovat základní práva zaručená právem Unie. V důsledku těchto opatření proto může členskému státu vzniknout povinnost vyplatit kompenzaci těm, kteří byli těmito opatřeními dotčeni. Členské státy by proto měly zajistit, aby byla zavedena vnitrostátní pravidla pro kompenzaci, jež jsou v souladu s právem Unie, zejména se základními právy. Dále by mělo být zajištěno, aby členský stát přijímající solidární pomoc v konečném důsledku nesl všechny přiměřené náklady, které vznikly v důsledku uvedené povinnosti vyplatit kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle uvedených vnitrostátních pravidel pro kompenzace.\n(44)\nVzhledem k tomu, že solidární pomoc může žádajícímu členskému státu poskytnout více než jeden členský stát, měl by být zaveden mechanismus pro sdílení břemene. Podle tohoto mechanismu by členský stát žádající o solidární pomoc měl po konzultaci všech dotčených členských států usilovat o to, aby od jednotlivých členských států získal nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Členské státy by měly tyto nabídky v co nejvyšší míře a co nejdéle poskytovat na základě dobrovolných opatření na straně poptávky a až poté přistoupit k netržním opatřením.\n(45)\nTímto nařízením se poprvé zavádí mechanismus solidarity mezi členskými státy jako nástroj pro zmírnění dopadů závažných případů nouze v Unii spolu s mechanismem pro sdílení břemene. Komise by proto měla mechanismus pro sdílení břemene a mechanismus solidarity obecně posoudit s ohledem na budoucí zkušenosti s jejich fungováním a případně navrhnout jejich úpravy.\n(46)\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení týkajících se mechanismu solidarity, a to i prostřednictvím dohody dotčených členských států na technických, právních a finančních ujednáních. Členské státy by měly uvést podrobnosti těchto ujednání ve svých plánech pro stav nouze. Komise by měla vypracovat právně nezávazné pokyny týkající se klíčových prvků, které by tato ujednání měla obsahovat.\n(47)\nPokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, a nemusí proto žádat o solidární pomoc, měl by být osvobozen od povinnosti uzavírat s jinými členskými státy technická, právní a finanční ujednání za účelem obdržení solidární pomoci. Tím by neměla být dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům.\n(48)\nMěla by existovat záruka pro případ, že by Unii vznikly náklady v důsledku jiné odpovědnosti, než je odpovědnost za protiprávní úkony nebo protiprávní jednání podle čl. 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, v souvislosti s opatřeními, která členské státy mají přijmout podle ustanovení tohoto nařízení o mechanismu solidarity. V takovýchto případech je vhodné, aby tyto náklady vzniklé Unii nahradil členský stát přijímající solidární pomoc.\n(49)\nSolidarita by případně měla mít rovněž formu pomoci při civilní ochraně poskytované Unií a jejími členskými státy. Tato pomoc by měla být podporována a koordinována mechanismem civilní ochrany Unie zřízeným rozhodnutím č. 1313/2013/EU, který má posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně.\n(50)\nAby bylo možné posoudit bezpečnost dodávek plynu v členském státě nebo v části či v celé Unii, je nezbytné mít přístup k příslušným informacím. Členské státy a Komise potřebují zejména pravidelný přístup k informacím od plynárenských podniků o hlavních parametrech dodávek plynu, včetně přesných množství dostupných uskladněných rezerv, které představují základní vstup pro koncipování politik v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Z oprávněných důvodů a bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, by měl být umožněn také přístup k dodatečným informacím, které jsou nutné k posouzení celkové situace týkající se dodávek plynu. Tyto dodatečné informace jsou zpravidla informace o dodávkách plynu nesouvisející s cenou, jako jsou minimální a maximální objemy plynu, místa dodávky nebo podmínky pro pozastavení dodávek plynu.\n(51)\nÚčinný a cílený mechanismus pro přístup členských států a Komise ke klíčovým smlouvám o dodávkách plynu by měl zaručit komplexní posouzení příslušných rizik, která mohou způsobit narušení dodávek plynu nebo narušit nezbytná zmírňující opatření v případě, že by krize přece jen nastala. V rámci tohoto mechanismu by určité klíčové smlouvy o dodávkách plynu měly být automaticky oznámeny příslušnému orgánu nejvíce dotčeného členského státu, bez ohledu na to, zda plyn pochází z Unie nebo ze zemí mimo ni. Nové nebo pozměněné smlouvy by měly být oznámeny okamžitě po jejich uzavření. Stávající smlouvy by v zájmu zajištění transparentnosti a spolehlivosti měly být také oznámeny. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat také na všechny obchodní dohody, jež mají význam pro plnění smluv o dodávkách plynu, včetně relevantních dohod, jež mohou souviset s infrastrukturou, skladováním a jakýmikoli jinými aspekty důležitými pro bezpečnost dodávek plynu.\n(52)\nKaždá povinnost týkající se automatického oznámení smlouvy příslušnému orgánu musí být přiměřená. Uplatnění této povinnosti na smlouvy mezi dodavatelem a kupujícím, které pokrývají ekvivalent alespoň 28 % nebo více roční spotřeby plynu na vnitrostátním trhu, nastoluje správnou rovnováhu z hlediska správní účinnosti a transparentnosti a stanoví jasné povinnosti pro účastníky trhu. Příslušný orgán by měl smlouvu posoudit pro účely bezpečnosti dodávek plynu a předložit výsledky posouzení Komisi. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zdasmlouva neohrozí bezpečnost dodávek plynu v daném členském státě nebo regionu, oznámí tuto smlouvu Komisi k posouzení. To neznamená, že jiné smlouvy o dodávkách plynu nejsou pro bezpečnost dodávek plynu důležité. Pokud má proto příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu nebo Komise za to, že smlouva o dodávkách plynu, která nepodléhá automatickému oznámení podle tohoto nařízení, může vzhledem ke svým zvláštním rysům, ke skupině zákazníků, na které je zaměřena, nebo ke svému významu pro bezpečnost dodávek plynu představovat riziko pro bezpečnost dodávek plynu v některém členském státě, regionu nebo Unii, měly by mít příslušný orgán nebo Komise možnost vyžádat si tuto smlouvu, aby mohly posoudit její dopad na bezpečnost dodávek plynu. Tyto informace by mohly být požadovány například v případě změn v modelu dodávek plynu danému kupujícímu či kupujícím v členském státě, které by se neočekávaly, pokud by trhy fungovaly normálně, a které by mohly ovlivnit dodávky plynu v Unii nebo v jejích částech. Tento mechanismus zajistí, aby byl zaručen přístup k dalším klíčovým smlouvám o dodávkách plynu, které mají význam pro bezpečnost dodávek. Taková žádost by měla být odůvodněna, přičemž se zohlední potřeba v co největší míře omezit administrativní zátěž plynoucí z tohoto opatření.\n(53)\nKomise může navrhnout, aby členské státy změnily posouzení rizik a plány preventivních opatření a plány pro stav nouze tak, aby zohledňovaly informace získané ze smluv. Ustanoveními tohoto nařízení by nemělo být dotčeno právo Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU a prosazovat pravidla hospodářské soutěže včetně pravidel pro státní podporu.\n(54)\nVšechny smlouvy nebo smluvní informace obdržené v tomto rámci, včetně posouzení provedených příslušným orgánem nebo Komisí, by měly zůstat důvěrné, zejména za účelem ochrany obchodně citlivých informací a integrity a řádného fungování systému výměny informací. Vzhledem k tomu, jak důležitá pro členské státy může být klíčová komodita, jako je plyn, může mít tato důvěrnost význam i pro veřejnou bezpečnost. Významná a komplexní posouzení ze strany příslušných orgánů nebo Komise navíc budou obsahovat zejména informace týkající se veřejné bezpečnosti, obchodní informace nebo odkazy na ně. Proto je nutné zajistit důvěrnost posouzení. Stejně tak je důležité, aby ti, kteří obdrží důvěrné informace v souladu s tímto nařízením, byli vázáni povinností dodržovat služební tajemství. Komise, příslušné orgány a národní regulační orgány, subjekty nebo osoby, jež obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, by měly zajistit důvěrnost informací, které obdrží.\n(55)\nMěl by být zaveden přiměřený systém pro řešení krizí a výměnu informací založený na třech krizových úrovních: včasné varování, výstraha a stav nouze. Pokud příslušný orgán členského státu vyhlásí jednu z krizových úrovní, měl by okamžitě informovat Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen. V případě vyhlášení stavu nouze by měly být informovány rovněž členské státy nacházející se v rizikové skupině. Komise by měla vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost alespoň dvou příslušných orgánů, jež vyhlásily stav nouze. V zájmu zajištění náležité úrovně výměny informací a spolupráce v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie by Komise měla koordinovat opatření příslušných orgánů a plně přitom zohlednit příslušné informace skupiny GCG a výsledky konzultací s ní. Komise by měla vyhlásit konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, pokud na základě posouzení situace dospěje k závěru, že již neexistují důvody pro vyhlášení stavu nouze.\n(56)\nSkupina GCG by měla být Komisi poradcem a měla by jí pomáhat koordinovat opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu v případě stavu nouze na úrovni Unie. Měla by rovněž sledovat přiměřenost a vhodnost opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, včetně soudržnosti plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze vypracovaných v rámci různých rizikových skupin.\n(57)\nKrize týkající se dodávek plynu by se mohla rozšířit i za hranice Unie do zemí, jež jsou smluvními stranami Energetického společenství. Unie by jakožto smluvní strana Smlouvy o Energetickém společenství měla prosazovat změny této smlouvy s cílem vytvořit prostřednictvím odpovídajícího a stabilního regulačního rámce integrovaný trh a jediný regulační prostor. Aby se zajistilo, že v mezičase bude existovat účinné řešení krizí na hranicích mezi členskými státy a smluvními stranami, vyzývají se, aby mezi sebou navzájem úzce spolupracovaly při předcházení krizím v dodávkách plynu, přípravě na ně a jejich zvládání.\n(58)\nVzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, měla by Komise koordinovat své kroky ve vztahu ke třetím zemím a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Komise byměla být oprávněna, po konzultaci s členskými státy a se zúčastněnými třetími zeměmi, vyslat pracovní skupinu, která bude sledovat toky plynu do Unie v krizových situacích a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. Komise by měla pravidelně podávat zprávy skupině GCG.\n(59)\nPokud existují spolehlivé informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek plynu jednomu nebo více členským státům a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat skupinu GCG a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem pokusit se tuto situaci zklidnit.\n(60)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění bezpečných dodávek plynu v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.\n(61)\nAby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU týkající se složení rizikových skupin, jakož i šablon pro posouzení rizik a pro plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti prováděla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Konkrétně, pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(62)\nPrávo členských států stanovit podmínky pro využití svých energetických zdrojů podle čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU není tímto nařízením dotčeno.\n(63)\nNařízení (EU) č. 994/2010 by mělo být zrušeno. Aby se však zabránilo právní nejistotě, měly by plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, které byly vypracovány podle uvedeného nařízení, zůstat v platnosti, dokud nebudou poprvé přijaty nové plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle tohoto nařízení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu se zemním plynem (dále jen „plyn“), umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy týkající se koordinace plánování stavů nouze na národní, regionální a unijní úrovni a reakce na ně.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„bezpečností“ bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice 2009/73/ES;\n2)\n„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2009/73/ES;\n3)\n„zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice 2009/73/ES;\n4)\n„klíčovou sociální službou“ služba vztahující se ke zdravotní péči, klíčové sociální péči, stavu nouze, bezpečnosti, vzdělávání nebo veřejné správě;\n5)\n„chráněným zákazníkem“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotčený členský stát rozhodne, může jím být i jeden nebo více následujících subjektů, pokud podniky nebo služby uvedené v písmenech a) a b) společně nepředstavují více než 20 % celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě:\na)\nmalý nebo střední podnik, je-li připojen k plynárenské distribuční soustavě;\nb)\nklíčová sociální služba, je-li připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě;\nc)\nzařízení dálkového vytápění poskytující teplo zákazníkům v domácnosti, malým nebo středním podnikům či klíčovým sociálním službám, pokud tato zařízení nemohou přejít na jiné palivo než plyn;\n6)\n„zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, což může navíc zahrnovat jedno nebo oboje z následujícího:\na)\nzařízení dálkového vytápění, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka a pouze pokud dodává topení domácnostem nebo klíčovým sociálním službám, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;\nb)\nklíčovou sociální službu, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;\n7)\n„příslušným orgánem“ ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán určený členským státem, aby zajišťoval provádění opatření stanovených tímto nařízením;\n8)\n„národním regulačním orgánem“ národní regulační orgán určený podle čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;\n9)\n„plynárenským podnikem“ plynárenský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES;\n10)\n„smlouvou na dodávky plynu“ smlouva o dodávkách plynu ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2009/73/ES;\n11)\n„přepravou“ přeprava ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/73/ES;\n12)\n„provozovatelem přepravní soustavy“ provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES;\n13)\n„distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/73/ES;\n14)\n„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;\n15)\n„propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2009/73/ES;\n16)\n„koridory pro nouzové dodávky“ trasy pro dodávky plynu v Unii, které členským státům pomáhají lépe zmírňovat účinky případných narušení dodávek nebo infrastruktury;\n17)\n„skladovací kapacitou“ skladovací kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 28 nařízení (ES) č. 715/2009;\n18)\n„technickou kapacitou“ technická kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (ES) č. 715/2009;\n19)\n„pevnou kapacitou“ pevná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 715/2009;\n20)\n„přerušitelnou kapacitou“ přerušitelná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 715/2009;\n21)\n„kapacitou zařízení LNG“ kapacita zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (ES) č. 715/2009;\n22)\n„zařízením LNG“ zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2009/73/ES;\n23)\n„skladovacím zařízením“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES;\n24)\n„soustavou“ soustava ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2009/73/ES;\n25)\n„uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2009/73/ES;\n26)\n„pomocnými službami“ pomocné služby ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2009/73/ES.\nČlánek 3\nOdpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek plynu\n1.   Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je společným úkolem plynárenských podniků, členských států, zejména prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise v rámci jejich příslušných oblastí činnosti a pravomocí.\n2.   Každý členský stát určí příslušný orgán. Příslušné orgány při provádění tohoto nařízení navzájem spolupracují. Členské státy mohou příslušnému orgánu povolit, aby některé úkoly stanovené v tomto nařízení přenesl na jiné subjekty. Pokud příslušné orgány přenesou úkoly vyhlášení kterékoli z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, přenesou je pouze na veřejný orgán, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou upřesněny v plánu preventivních opatření a v plánu pro stav nouze.\n3.   Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi a zveřejní název svého příslušného orgánu a jeho případné změny.\n4.   Při provádění opatření stanovených tímto nařízením vymezí příslušný orgán úlohy a povinnosti jednotlivých dotčených aktérů tak, aby se zajistil tříúrovňový přístup, který zahrnuje na prvním stupni příslušné plynárenské a případně též elektroenergetické podniky a průmysl, na druhém stupni členské státy na národní nebo regionální úrovni a na třetím stupni Unii.\n5.   Komise koordinuje opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie podle tohoto nařízení, mimo jiné prostřednictvím skupiny GCG nebo, zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie podle čl. 12 odst. 1, prostřednictvím skupiny pro krizové řízení podle čl. 12 odst. 4.\n6.   V případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie provozovatelé přepravní soustavy spolupracují a vyměňují si informace prostřednictvím systému regionální koordinace v oblasti zemního plynu zřízeného sítí ENTSOG. Síť ENTSOG o tom informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států.\n7.   V souladu s čl. 7 odst. 2 se mají identifikovat závažná nadnárodní rizika pro bezpečnost dodávek plynu v Unii, a na tomto základě se mají stanovit rizikové skupiny. Tyto rizikové skupiny slouží jako základ pro posílenou regionální spolupráci s cílem zvýšit bezpečnost dodávek plynu a umožňují, aby se všechny dotčené členské státy v rámci rizikových skupin nebo mimo tyto skupiny podél koridorů pro nouzové dodávky dohodly na vhodných a účinných přeshraničních opatřeních.\nSeznam těchto rizikových skupin a jejich složení jsou uvedeny v příloze I. Složení rizikových skupin nebrání žádné jiné formě regionální spolupráce přispívající k bezpečnosti dodávek.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem aktualizace složení rizikových skupin uvedených v příloze I, a to pozměněním této přílohy, aby se zohlednil vývoj závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie a jeho dopad na členské státy, přičemž zohlední výsledky simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii, prováděných sítí ENTSOG v souladu s čl. 7 odst. 1. Před provedením aktualizace Komise návrh aktualizace konzultuje se skupinou GCG ve složení podle čl. 4 odst. 4.\nČlánek 4\nKoordinační skupina pro otázky plynu\n1.   Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu („skupina GCG“) s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Skupina GCG se skládá ze zástupců členských států, zejména zástupců jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSOG a subjektů zastupujících dotčené odvětví a ze zástupců příslušných zákazníků. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny GCG tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině GCG předsedá Komise. Skupina GCG přijme svůj jednací řád.\n2.   Skupina GCG konzultuje s Komisí a poskytuje jí pomoc zejména v oblasti:\na)\nbezpečnosti dodávek plynu, a to kdykoli a zvláště za stavu nouze;\nb)\nvšech informací, které mají význam pro bezpečnost dodávek plynu na úrovni národní, regionální a na úrovni Unie;\nc)\nosvědčených postupů a možných pokynů pro všechny dotčené subjekty;\nd)\núrovně bezpečnosti dodávek plynu, srovnávacích kritérií a metodik posuzování;\ne)\nnárodních, regionálních a unijních scénářů a testování úrovní připravenosti;\nf)\nposouzení plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, soudržnosti mezi různými plány a provádění opatření v nich stanovených;\ng)\nkoordinace opatření pro řešení stavu nouze v Unii, se smluvními stranami Energetického společenství a s jinými třetími zeměmi;\nh)\npomoci, kterou potřebují nejvíce dotčené členské státy.\n3.   Komise svolává skupinu GCG pravidelně a sdílí s ní informace, které obdržela od příslušných orgánů, přičemž zachovává důvěrnost obchodně citlivých informací.\n4.   Komise může svolat skupinu GCG ve složení, které bude omezeno na zástupce členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. Komise svolá skupinu GCG v takto omezeném složení, jestliže o to požádá jeden nebo více zástupců členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. V takovém případě se nepoužije čl. 16 odst. 2.\nČlánek 5\nStandard infrastruktury\n1.   Každý členský stát nebo jeho příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury technická kapacita zbývající infrastruktury, stanovená podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, byla schopna, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uspokojit celkovou poptávku po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let. Tato poptávka se určí s přihlédnutím k trendům vývoje spotřeby plynu, dlouhodobým dopadům opatření v oblasti energetické účinnosti a míře využití stávající infrastruktury.\nPovinností stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce není dotčena povinnost provozovatelů přepravní soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené v nařízení (ES) č. 715/2009 a ve směrnici 2009/73/ES.\n2.   Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek plynu lze dostatečně a včas kompenzovat vhodnými tržními opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se vzorec N – 1 vypočítá podle bodu 4 přílohy II.\n3.   V souladu s posouzeními rizik uvedenými v článku 7 se mohou příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány uvedou v posouzení rizik výpočet vzorce N – 1 společně s vysvětlením obsaženým v regionálních kapitolách plánů preventivních opatření, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II.\n4.   Provozovatelé přepravní soustavy umožní ve všech propojeních mezi členskými státy permanentní fyzickou kapacitu k přepravě plynu oběma směry („obousměrná kapacita“), s výjimkou těchto případů:\na)\njedná se o připojení k těžebním zařízením, zařízením na zkapalněný zemní plyn (LNG) či distribučním soustavám, nebo\nb)\nna základě důkladného posouzení a po konzultaci s dalšími členskými státy a s Komisí v souladu s přílohou III byla udělena výjimka z této povinnosti.\nNa postup umožnění či posílení obousměrné kapacity v propojení nebo postup získání či prodloužení výjimky z této povinnosti se použije příloha III. Komise seznam výjimek zveřejní a pravidelně jej aktualizuje.\n5.   Návrh na umožnění nebo posílení obousměrné kapacity nebo žádost o udělení či prodloužení výjimky musí zahrnovat analýzu nákladů a přínosů vypracovanou na základě metodiky podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (14) a musí vycházet z následujících prvků:\na)\nposouzení poptávky na trhu;\nb)\nprognózy ohledně poptávky a nabídky;\nc)\nmožný ekonomický dopad na stávající infrastrukturu;\nd)\nstudie proveditelnosti;\ne)\nnáklady na vybudování obousměrné kapacity, včetně nezbytného posílení přepravní soustavy, a\nf)\npřínosy pro zajištění bezpečnosti dodávky plynu, přičemž se přihlíží také k tomu, nakolik může obousměrná kapacita přispět ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v tomto článku.\n6.   Při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku a náklady na umožnění obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky.\n7.   Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení obousměrné kapacity, ale tato investice je považována za nezbytnou pro účely bezpečnosti dodávek plynu, a vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má jiný členský stát, přijmou národní regulační orgány všech dotčených členských států koordinované rozhodnutí o alokaci nákladů, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o alokaci nákladů se přihlíží k zásadám a prvkům popsaným a uvedeným v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013, a zejména k tomu, do jaké míry investice do infrastruktury přispívají k větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury vloženy. Alokací nákladů se nesmí nepatřičně narušit hospodářská soutěž a účinné fungování vnitřního trhu a usiluje se o to, aby se zabránilo nepatřičnému narušení trhu.\n8.   Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu prostřednictvím rozvoje důkladně propojené sítě, a to případně i prostřednictvím dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích.\nPříslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda z celkového hlediska zahrnujícího plynárenské i elektroenergetické soustavy existují na vnitrostátní úrovni problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktura jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikové skupiny, které byly určeny v posouzení rizik.\n9.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci nejsou Lucembursko, Slovinsko a Švédsko vázány povinností uvedenou v uvedeném odstavci při zajišťování dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 6, avšak usilují o její splnění.\nVýjimka platí pro Lucembursko, pokud:\na)\nmá alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;\nb)\nmá alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a\nc)\nnemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu.\nVýjimka platí pro Slovinsko, pokud:\na)\nmá alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;\nb)\nmá alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a\nc)\nnemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG.\nVýjimka platí pro Švédsko, pokud:\na)\nnepřepravuje na svém území plyn do jiného členského státu;\nb)\njeho vlastní roční hrubá spotřeba plynu nedosahuje 2 milionů tun ropného ekvivalentu a\nc)\nplyn představuje méně než 5 % celkové spotřeby primární energie.\nLucembursko, Slovinsko a Švédsko informují Komisi o jakékoli změně ovlivňující podmínky stanovené v tomto odstavci. Výjimka stanovená v tomto odstavci pozbývá platnosti, jestliže přestala být splněna alespoň jedna z těchto podmínek.\nV rámci vnitrostátního posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 7 odst. 3 Lucembursko, Slovinsko a Švédsko popíší situaci, pokud jde o příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci a vyhlídky na splnění povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, a to se zřetelem na ekonomický dopad splnění standardu pro infrastrukturu, rozvoj trhu s plynem a projekty plynárenské infrastruktury v rizikové skupině. Na základě informací poskytnutých ve vnitrostátním posouzení rizik, a pokud jsou i nadále plněny příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci, může Komise rozhodnout, že daná výjimka může platit po dobu dalších čtyř let. V případě kladného rozhodnutí se postup stanovený v tomto pododstavci opakuje každé čtyři roky.\nČlánek 6\nStandard pro dodávky plynu\n1.   Příslušný orgán uloží plynárenským podnikům, které určí, povinnost přijmout opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v těchto případech:\na)\npři mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za dvacet let;\nb)\nv jakémkoli období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce 30 dní, ke kterému dochází statisticky jednou za dvacet let;\nc)\nv období v délce 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek.\nDo 2. února 2018 oznámí každý členský stát Komisi svou definici chráněných zákazníků, roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tyto objemy spotřeby představují z celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 bodě 5 písm. a) nebo b), uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z celkové roční konečné spotřeby plynu.\nPříslušný orgán určí plynárenské podniky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a jejich výčet uvede v plánu preventivních opatření.\nVeškerá nová netržní opatření plánovaná k zajištění standardu pro dodávky plynu splňují postup stanovený v čl. 9 odst. 4 až 9.\nČlenské státy mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tím, že provedou opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo plyn nahradí jiným zdrojem energie, mimo jiné energií z obnovitelných zdrojů, a to v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany.\n2.   Jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, který překračuje rámec období v délce 30 dní uvedeného v odst. 1 písm. b) a c), nebo jakékoli další povinnosti stanovené z důvodu zabezpečení dodávek plynu vycházejí z posouzení rizik, jsou zohledněny v plánu preventivních opatření a:\na)\nmusí být v souladu s čl. 8 odst. 1;\nb)\nnesmějí mít nepříznivý vliv na schopnost kteréhokoli jiného členského státu zásobovat v případě stavu nouze na národní úrovni, na regionální úrovni nebo úrovni Unie své chráněné zákazníky podle tohoto článku, a\nc)\nmusí splňovat čl. 12 odst. 5 v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie.\nKomise může požadovat zdůvodnění prokazující soulad kteréhokoli opatření uvedeného v prvním pododstavci s podmínkami, které jsou v něm stanoveny. Takové zdůvodnění musí být zveřejněno příslušným orgánem členského státu, který opatření zavádí.\nKromě toho musí být veškerá nová netržní opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, jež budou přijata dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, v souladu s postupem stanoveným v čl. 9 odst. 4 až 9.\n3.   Po ukončení období, která příslušný orgán stanoví v souladu s odstavci 1 a 2, nebo za nepříznivějších podmínek, než jaké jsou stanoveny v odstavci 1, se příslušný orgán a plynárenské podniky vynasnaží v co nejvyšší míře zachovat dodávky plynu, zejména chráněným zákazníkům.\n4.   Povinnosti uložené plynárenským podnikům ke splnění standardu pro dodávky plynu podle tohoto článku nesmějí být diskriminující ani představovat pro tyto podniky neúměrnou zátěž.\n5.   Plynárenským podnikům je dovoleno, aby své povinnosti na základě tohoto článku případně splnily na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Příslušné orgány nepožadují, aby byly standardy pro dodávky plynu podle tohoto článku splněny pouze na základě infrastruktury nacházející se na jejich území.\n6.   Příslušné orgány zajistí, aby podmínky pro dodávky chráněným zákazníkům byly stanoveny, aniž by bylo dotčeno řádné fungování vnitřního trhu s energií a za cenu respektující tržní hodnotu těchto dodávek.\nČlánek 7\nPosouzení rizik\n1.   Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSOG simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti s LNG. Síť ENTSOG vymezí scénáře narušení dodávek plynu a infrastruktury a metodiku pro simulaci ve spolupráci se skupinou GCG. Síť ENTSOG zajistí náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii se opakují každé čtyři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět častější aktualizace.\n2.   Příslušné orgány v rámci každé rizikové skupiny uvedené v příloze I provedou na úrovni rizikové skupiny společné posouzení všech příslušných rizikových faktorů (dále jen „společné posouzení rizik“), jako jsou přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika, jež by mohly přivodit závažné nadnárodní riziko pro bezpečnost dodávek plynu, pro které byla riziková skupina vytvořena. Příslušné orgány zohlední výsledky simulace uvedené v odstavci 1 tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.\nPříslušné orgány se v rámci každé rizikové skupiny dohodnou na mechanismu spolupráce pro provádění společného posouzení rizik a podají o tom zprávu skupině GCG jedenáct měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik a jeho aktualizací. Na žádost příslušného orgánu může Komise přípravu společného posouzení rizik usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu, přičemž v co největší míře zohlední návrh Komise.\nDeset měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik nebo jeho aktualizací každý příslušný orgán sdílí a aktualizuje, v rámci dojednaného mechanismu, všechny nezbytné vnitrostátní údaje, které jsou nutné pro přípravu společného posouzení rizik, zejména pro simulaci různých scénářů uvedených v odst. 4 písm. c).\n3.   Příslušný orgán každého členského státu provede vnitrostátní posouzení rizik (dále jen „vnitrostátní posouzení rizik“) zahrnující veškerá významná rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Toto posouzení musí být plně v souladu s předpoklady a výsledky společného či společných posouzení rizik.\n4.   Posouzení rizik uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se provádějí podle potřeby:\na)\nuplatněním standardů uvedených v článcích 5 a 6. Posouzení rizik popisuje výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni a případně zahrnuje výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni. Rovněž by mělo obsahovat použité předpoklady, případně včetně předpokladů pro výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni, a údaje nutné pro tento výpočet. Výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni je doplněn simulací narušení jediné největší plynárenské infrastruktury, a to pomocí hydraulického modelování pro vnitrostátní území, jakož i výpočtem vzorce N – 1 s hodnotami úrovně plynu ve skladovacích zařízeních ve výši 30 % a 100 % maximálního pracovního objemu;\nb)\nzvážením všech významných vnitrostátních a nadnárodních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, skutečných toků plynu včetně odtoku plynu z dotčených členských států, možnosti fyzického toku plynu oběma směry včetně možné budoucí nutnosti následného posílení přepravní soustavy, existence těžby a skladování a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na dálkové vytápění a výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu;\nc)\nsimulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek plynu s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů, například:\ni)\nnarušení infrastruktury důležité pro bezpečnost dodávek plynu, zejména přepravní infrastruktury, skladovacích zařízení či terminálů LNG včetně největší plynárenské infrastruktury určené pro výpočet vzorce N – 1, a\nii)\nnarušení dodávek od dodavatelů z třetích zemí, jakož i případná geopolitická rizika;\nd)\nurčením interakce a korelace rizik mezi členskými státy v rizikové skupině a případně s jinými členskými státy nebo jinými rizikovými skupinami, včetně otázky propojení, přeshraničních dodávek, přeshraničního přístupu ke skladovacím zařízením a obousměrné kapacity;\ne)\nzohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury nebo porušení práva Unie;\nf)\npřihlédnutím k maximální propojovací kapacitě všech hraničních vstupních a výstupních bodů a různým úrovním naplnění skladovacích zařízení.\n5.   Společné a vnitrostátní posouzení rizik se vypracovávají v souladu s příslušnou šablonou stanovenou v příloze IV nebo v příloze V. Členské státy mohou v případě potřeby zahrnout další informace. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny šablon uvedených v přílohách IV a V s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států.\n6.   Plynárenské podniky, průmysloví odběratelé plynu, příslušné organizace zastupující zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu, členské státy a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány spolupracují s příslušnými orgány a poskytují jim na požádání veškeré nezbytné informace pro společné a vnitrostátní posouzení rizik.\n7.   Členské státy oznámí Komisi do 1. října 2018 první společné posouzení rizik, jakmile se na něm dohodnou všechny členské státy v dané rizikové skupině, a vnitrostátní posouzení rizik. Posouzení rizik se poté každé čtyři roky aktualizují, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlížejí k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 5, a též přihlížejí k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vycházejí ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze uvedených v čl. 10 odst. 3.\nČlánek 8\nVypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze\n1.   Opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiných členských států či Unie.\n2.   Příslušný orgán každého členského státu po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny, provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a v případě, že není příslušným orgánem, rovněž s národním regulačním orgánem, vypracuje:\na)\nplán preventivních opatření obsahující opatření potřebná k odstranění či zmírnění zjištěných rizik, včetně dopadů opatření v oblasti energetické účinnosti a opatření na straně poptávky uvedených ve společných a vnitrostátních posouzeních rizik a v souladu s článkem 9;\nb)\nplán pro stav nouze obsahující opatření, která se mají přijmout k odstranění dopadu narušení dodávek plynu nebo k jeho zmírnění v souladu s článkem 10.\n3.   Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze obsahují regionální kapitolu nebo několik regionálních kapitol, pokud je členský stát členem různých rizikových skupin, jak jsou vymezeny v příloze I.\nRegionální kapitoly vypracují společně všechny členské státy v rizikové skupině, předtím než jsou zapracovány do příslušných národních plánů. Komise by měla být při tomto úsilí nápomocná s cílem umožnit, aby regionální kapitoly společně zvýšily bezpečnost dodávek plynu v Unii jako celku, nevedly k žádným rozporům a překonávaly případné překážky spolupráce.\nRegionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti s LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny.\n4.   Příslušné orgány pravidelně podávají skupině GCG zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, a zejména regionálních kapitol. Příslušné orgány se zejména dohodnou na mechanismu spolupráce pro přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, včetně výměny návrhů plánů. Podají skupině GCG ohledně tohoto dohodnutého mechanismu spolupráce zprávu 16 měsíců před uplynutím lhůty pro dosažení dohody o těchto plánech a jejich aktualizacích.\nKomise může usnadňovat přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu Komise. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu s přihlédnutím k návrhu Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze.\n5.   Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze se vypracovávají v souladu se šablonami uvedenými v přílohách VI a VII. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny těchto šablon uvedených v přílohách VI a VII s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států.\n6.   Příslušné orgány sousedních členských států se včas vzájemně konzultují s cílem zajistit soudržnost svých plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.\nPříslušné orgány v každé z rizikových skupin si vyměňují návrhy plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze obsahující návrhy na spolupráci, a to nejpozději pět měsíců před uplynutím lhůty pro předložení plánů.\nKonečná znění regionálních kapitol uvedených v odstavci 3 schválí všechny členské státy v dané rizikové skupině. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze obsahují také vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování přeshraničních opatření v regionálních kapitolách.\n7.   Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze se zveřejní a oznámí Komisi do 1. března 2019. Komise o oznámení plánů informuje skupinu GCG a zveřejní je na webových stránkách Komise.\nDo čtyř měsíců od oznámení příslušnými orgány Komise plány posoudí, přičemž zohlední názory vyjádřené skupinou GCG.\n8.   Komise vydá pro příslušný orgán stanovisko, které bude obsahovat doporučení, aby byl plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze přezkoumán, pokud platí jedna nebo více z následujících podmínek:\na)\nplán není účinný z hlediska zmírnění rizik určených v posouzení rizik;\nb)\nplán není v souladu s posouzenými rizikovými scénáři nebo s plány jiného členského státu nebo rizikové skupiny;\nc)\nplán není v souladu s požadavkem stanoveným v odstavci 1, podle něhož nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu;\nd)\nplán není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie.\n9.   Do tří měsíců od oznámení stanoviska Komise podle odstavce 8 oznámí dotčený příslušný orgán Komisi pozměněný plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze, nebo ji informuje o důvodech, proč s doporučeními nesouhlasí.\nV případě nesouhlasu týkajícího se prvků uvedených v odstavci 8 může Komise svou žádost do čtyř měsíců od obdržení odpovědi příslušného orgánu vzít zpět nebo svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise předloží podrobné odůvodnění své žádosti o jakoukoli změnu plánu preventivních opatření nebo plánu pro stav nouze. Dotčený příslušný orgán k podrobnému odůvodnění Komise v plné míře přihlédne.\nDotčený příslušný orgán případně neprodleně upraví svůj plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze a zveřejní jej.\nV případě, že se konečné stanovisko dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného odůvodnění Komise, tento příslušný orgán do dvou měsíců od obdržení podrobného odůvodnění Komise poskytne a zveřejní spolu se svým stanoviskem a podrobným odůvodněním Komise odůvodnění, o něž se jeho stanovisko opírá.\n10.   U netržních opatření přijatých dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni se použije postup stanovený v čl. 9 odst. 4, 6, 8 a 9.\n11.   Důvěrnost obchodně citlivých informací musí být zachována.\n12.   Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle nařízení (EU) č. 994/2010 a aktualizované v souladu s uvedeným nařízením zůstávají v platnosti, dokud nejsou poprvé stanoveny plány preventivních opatření a plány pro stav nouze uvedené v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 9\nObsah plánů preventivních opatření\n1.   Plán preventivních opatření obsahuje:\na)\nvýsledky posouzení rizik a souhrn zvážených scénářů uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. c);\nb)\ndefinici chráněných zákazníků a informace popsané v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci;\nc)\nopatření, objemy a kapacity nutné ke splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky plynu, jak stanoví články 5 a 6, případně včetně rozsahu, v němž mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas vykompenzovat narušení dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, že je uplatněn čl. 5 odst. 3, nezbytné objemy plynu u každé kategorie chráněných zákazníků a pro každý scénář, které jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1, a jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, včetně jakéhokoli zdůvodnění prokazujícího soulad s podmínkami stanovenými v čl. 6 odst. 2 a popisu mechanismu pro dočasné snížení jakéhokoli zvýšeného standardu pro dodávky plynu nebo dodatečných povinností podle čl. 11 odst. 3;\nd)\npovinnosti uložené plynárenským podnikům a případně též elektroenergetickým podnikům a dalším dotčeným subjektům, které mohou mít dopad na bezpečnost dodávek plynu, například povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenské soustavy;\ne)\nostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře;\nf)\ninformace o hospodářském dopadu, účinnosti a účelnosti opatření obsažených v plánu včetně povinností uvedených v písmenu k);\ng)\npopis účinků opatření obsažených v plánu na fungování vnitřního trhu s energií, jakož i trhů vnitrostátních, včetně povinností uvedených v písmenu k);\nh)\npopis dopadu opatření na životní prostředí a na zákazníky;\ni)\nmechanismy, které se použijí ke spolupráci s jinými členskými státy, včetně mechanismů pro přípravu a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze;\nj)\ninformace o stávajících a budoucích propojeních a infrastruktuře, včetně propojení a infrastruktury, jež umožňují přístup na vnitřní trh, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a zařízením pro LNG a o obousměrné kapacitě, zejména v případě stavu nouze;\nk)\ninformace o veškerých příslušných povinnostech veřejné služby, které se týkají zabezpečení dodávek plynu.\nZ plánu preventivních opatření lze vyloučit zásadní informace vztahující se k prvnímu pododstavci písm. a), c) a d), které by v případě jejich vyzrazení mohly ohrozit bezpečnost dodávek plynu.\n2.   Plán preventivních opatření a zejména opatření ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 5 musí zohledňovat desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii, který má vypracovat síť ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.\n3.   Plán preventivních opatření vychází v první řadě z tržních opatření a neklade nepřiměřenou zátěž na plynárenské podniky ani nemá nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu s plynem.\n4.   Členské státy, a zejména jejich příslušné orgány zajistí, aby všechna preventivní netržní opatření, jako jsou opatření uvedená v příloze VIII, přijatá dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, a to bez ohledu na to, zda jsou součástí plánu preventivních opatření nebo jsou přijata následně, byla v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci.\n5.   Příslušný orgán zveřejní veškerá opatření podle odstavce 4, která dosud nebyla zahrnuta do plánu preventivních opatření, a oznámí Komisi popis těchto opatření a jejich dopad na vnitrostátní trh s plynem, a v rozsahu, v jakém je to možné, na trhy s plynem jiných členských států.\n6.   Má-li Komise pochybnosti o tom, zda opatření uvedené v odstavci 4 tohoto článku splňuje kritéria stanovená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, požádá dotčený členský stát o oznámení posouzení dopadů.\n7.   Posouzení dopadů podle odstavce 6 musí obsahovat alespoň tyto prvky:\na)\npotenciální dopad na rozvoj vnitrostátního trhu s plynem a na hospodářskou soutěž na vnitrostátní úrovni;\nb)\npotenciální dopad na vnitřní trh s plynem;\nc)\npotenciální dopad na bezpečnost dodávek plynu v sousedních členských státech, zejména u opatření, která by mohla snížit likviditu regionálních trhů nebo omezit toky do sousedních členských států;\nd)\nnáklady a přínosy posouzené podle alternativních tržních opatření;\ne)\nposouzení nezbytnosti a přiměřenosti ve srovnání s možnými tržními opatřeními;\nf)\nocenění, zda opatření zajišťuje rovné možnosti všem účastníkům trhu;\ng)\nstrategii postupného ukončení, očekávanou dobu trvání plánovaného opatření a vhodný časový plán pro přezkum.\nAnalýzu uvedenou v písmenech a) a b) provádí národní regulační orgán. Příslušný orgán zveřejní posouzení dopadů a oznámí je Komisi.\n8.   Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii, do čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů přijme rozhodnutí požadující, aby opatření bylo v nezbytné míře změněno či zrušeno.\nPřijaté opatření vstoupí v platnost pouze poté, co bylo schváleno Komisí nebo změněno v souladu s rozhodnutím Komise.\nČtyřměsíční lhůta začíná plynout dnem následujícím po obdržení úplného oznámení. Tuto čtyřměsíční lhůtu lze se souhlasem Komise a příslušného orgánu prodloužit.\n9.   Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření nesplňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, může ve lhůtě čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů vydat stanovisko. Použije se postup stanovený v čl. 8 odst. 8 a 9.\nČtyřměsíční lhůta začíná plynout dnem následujícím po obdržení úplného oznámení. Tuto čtyřměsíční lhůtu lze se souhlasem Komise a příslušného orgánu prodloužit.\n10.   Ustanovení čl. 8 odst. 9 se použije na všechna opatření podle odstavců 6 až 9 tohoto článku.\n11.   Plán preventivních opatření se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a výsledky zkoušek provedených v souladu s čl. 10 odst. 3. Na aktualizovaný plán se použije článek 8.\nČlánek 10\nObsah plánů pro stav nouze\n1.   Plán pro stav nouze:\na)\nvychází z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;\nb)\nvymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků, případně též provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a průmyslových odběratelů plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou dotčeny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;\nc)\nvymezuje úlohu a povinnosti příslušných orgánů a dalších subjektů, které byly pověřeny úkoly podle čl. 3 odst. 2, na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;\nd)\nzajišťuje, aby měly plynárenské podniky a průmysloví odběratelé plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, dostatečnou možnost reagovat na každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;\ne)\npřípadně stanoví opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu, a to mimo jiné prostřednictvím integrovaného pojetí provozování energetických systémů v rámci celé elektroenergetické a plynárenské sítě, je-li to relevantní;\nf)\nstanoví podrobné postupy a opatření, kterými je nutno se řídit na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, včetně odpovídajících systémů týkajících se informačních toků;\ng)\nurčí krizového manažera a vymezí jeho úlohu;\nh)\nstanoví podíl tržních opatření na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze;\ni)\nstanoví podíl netržních opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a posoudí, v jaké míře je použití těchto netržních opatření zapotřebí k řešení krize. Posoudí se účinky těchto netržních opatření a vymezí postupy pro jejich provádění. Netržní opatření se použijí pouze tehdy, pokud samotné tržní mechanismy již nemohou zajistit dodávky plynu, především chráněným zákazníkům, nebo se použijí pro účely článku 13;\nj)\npopisuje mechanismy používané pro spolupráci s dalšími členskými státy pro každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1 a ujednání o výměně informací mezi příslušnými orgány;\nk)\nupřesňuje oznamovací povinnosti, které jsou plynárenským a případně i elektroenergetickým podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze;\nl)\npopisuje zavedená technická či právní ujednání, která mají zabránit tomu, aby zákazníci, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční či přepravní soustavě, avšak nejsou chráněnými zákazníky, neoprávněně odebírali plyn;\nm)\npopisuje technická, právní a finanční ujednání, která byla zavedena za účelem splnění povinností ohledně solidární pomoci stanovených v článku 13;\nn)\nobsahuje odhad objemu plynu, který by mohli odebírat zákazníci chránění v rámci solidarity, pokrývající alespoň případy uvedené v čl. 6 odst. 1;\no)\nstanoví seznam předem vymezených opatření pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky, s řádným ohledem na důvěrnost citlivých údajů. Tato opatření mohou zahrnovat přeshraniční dohody mezi členskými státy nebo plynárenskými podniky.\nS cílem zamezit neoprávněné spotřebě plynu během stavu nouze, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. l), nebo pro účely používání ustanovení obsažených v čl. 11 odst. 3 a v článku 13 informuje příslušný orgán dotčeného členského státu tyto zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky, že musí svou spotřebu plynu zastavit nebo snížit, aniž by přitom vznikly technicky nebezpečné situace.\n2.   Plán pro stav nouze se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a závěry zkoušek provedených podle odstavce 3 tohoto článku. Na aktualizovaný plán se použije čl. 8 odst. 4 až 11.\n3.   Opatření, akce a postupy uvedené v plánu pro stav nouze se ve čtyřletém období mezi aktualizacemi podle odstavce 2 alespoň jednou podrobí zkoušce. Aby bylo možné podrobit plán pro stav nouze zkoušce, provede příslušný orgán simulaci scénáře s vysokým a středním dopadem a reakcí v reálném čase podle tohoto plánu pro stav nouze. Výsledky zkoušek prezentuje příslušný orgán v rámci skupiny GCG.\n4.   Plán pro stav nouze zaručuje, že v rozsahu, v němž je to technicky možné a bezpečné, je v případě nouze zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009, a nezavádí žádná opatření, která by nepatřičně omezovala přeshraniční průtok plynu.\nČlánek 11\nVyhlášení krize\n1.   Stanovují se tři následující krizové úrovně:\na)\núroveň včasného varování („včasné varování“): pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a k vyhlášení úrovně výstrahy či stavu nouze; úroveň včasného varování může být spuštěna mechanismem včasného varování;\nb)\núroveň výstrahy („výstraha“): pokud dojde k narušení dodávek plynu nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka po plynu, které vedou k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, ale trh je stále schopen se vypořádat s tímto narušením dodávek nebo zvýšenou poptávkou, aniž by bylo potřeba přijmout netržní opatření;\nc)\núroveň stavu nouze („stav nouze“): v případě výjimečně vysoké poptávky po plynu, závažného narušení jeho dodávek nebo jiného podstatného zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a v případě, že byla uplatněna veškerá vhodná tržní opatření, avšak dodávky plynu nepostačují k tomu, aby pokryly zbývající poptávku po plynu, takže je nutné dodatečně zavést netržní opatření zejména s cílem zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům v souladu s článkem 6.\n2.   Pokud příslušný orgán vyhlásí kteroukoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, okamžitě o tom informuje Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a poskytne jim veškeré nezbytné informace, zejména informace o opatřeních, která hodlá přijmout. V případě stavu nouze, který může vést k žádosti o pomoc od Unie a jejích členských států, příslušný orgán dotčeného členského státu tuto skutečnost neprodleně oznámí středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události (Komise ERCC).\n3.   Pokud členský stát vyhlásil stav nouze a oznámil, že je nezbytné přijmout přeshraniční opatření, jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu nebo dodatečné povinnosti podle čl. 6 odst. 2 uložené plynárenským podnikům v jiných členských státech v rámci téže rizikové skupiny se dočasně sníží na úroveň stanovenou v čl. 6 odst. 1.\nPovinnosti stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přestanou uplatňovat okamžitě poté, co příslušný orgán vyhlásí konec stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.\n4.   Pokud příslušný orgán vyhlásí stav nouze, postupuje podle předem vymezených opatření, která jsou stanovena v jeho plánu pro stav nouze, a neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány v rizikové skupině, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a to zejména o opatřeních, která hodlá přijmout. V řádně odůvodněných mimořádných případech však může příslušný orgán přijímat opatření, která se od plánu pro stav nouze odchylují. Příslušný orgán o veškerých takových opatřeních neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány ve své rizikové skupině uvedené v příloze I, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a danou odchylku odůvodní.\n5.   Provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby pokud dojde v sousedním členském státě k vyhlášení stavu nouze, měla kapacita v bodech propojení s tímto členským státem, bez ohledu na to, zda je trvalá nebo přerušitelná a zda byla rezervována před stavem nouze nebo v jeho průběhu, přednost před konkurenční kapacitou v bodech výstupu do skladovacích zařízení. Uživatel soustavy využívající prioritní kapacitu neprodleně vyplatí uživateli soustavy využívajícímu trvalou kapacitu spravedlivou kompenzaci za finanční ztráty, jež vznikly v důsledku prioritizace, včetně přiměřené náhrady nákladů na přerušení trvalé kapacity. Procesem stanovení a uhrazení kompenzace není dotčeno provádění pravidla priority.\n6.   Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby:\na)\nnebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu;\nb)\nnebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a\nc)\nbyl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.\n7.   Ve stavu nouze a z oprávněných důvodů se členský stát může na žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové nebo plynárenské přepravní soustavy rozhodnout, že upřednostní dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám před dodávkami některým kategoriím chráněných zákazníků, pokud by výpadek dodávek plynu takovýmto kriticky důležitým plynovým elektrárnám mohl:\na)\nmít za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy, nebo\nb)\nohrozit těžbu nebo přepravu plynu.\nČlenské státy založí toto opatření na posouzení rizik.\nKriticky důležité plynové elektrárny uvedené v prvním pododstavci musí být jasně vymezeny spolu s případnými objemy plynu, na které by se toto opatření vztahovalo, a zahrnuty do regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Musí být určeny v úzké spolupráci s provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a plynárenské přepravní soustavy dotčeného členského státu.\n8.   Komise co nejdříve, ale v každém případě do pěti dnů poté, co od příslušného orgánu obdržela informace uvedené v odstavci 2, ověří, zda je vyhlášení stavu nouze odůvodněné podle odst. 1 písm. c) a zda přijatá opatření co nejpřesněji odpovídají opatřením uvedeným v plánu pro stav nouze, nekladou na plynárenské podniky nepřiměřenou zátěž a jsou v souladu s odstavcem 6. Komise může na žádost jiného příslušného orgánu, plynárenských podniků nebo z vlastního podnětu požádat příslušný orgán, aby změnil opatření, která jsou v rozporu s podmínkami stanovenými v první větě tohoto odstavce. Komise může rovněž příslušný orgán požádat, aby vyhlásil konec stavu nouze, dojde-li k závěru, že vyhlášení stavu nouze není v souladu s odst. 1 písm. c) oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.\nDo tří dnů od oznámení žádosti Komise příslušný orgán svá opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tomto případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo ji vzít zpět nebo svolat schůzku s dotčeným příslušným orgánem nebo případně příslušnými orgány, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Příslušný orgán ke stanovisku Komise v plné míře přihlédne. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní.\n9.   Pokud příslušný orgán vyhlásí konec kterékoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, uvědomí o tom Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen.\nČlánek 12\nReakce na stav nouze na úrovni Unie a na regionální úrovni\n1.   Komise může vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost příslušného orgánu, který vyhlásil stav nouze, a na základě ověření podle čl. 11 odst. 8.\nKomise podle potřeby vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost nejméně dvou příslušných orgánů, které vyhlásily stav nouze, na základě ověření podle čl. 11 odst. 8, a pokud spolu důvody pro takové stavy nouze souvisejí.\nVe všech případech, kdy Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, zjistí za použití prostředků komunikace nejvhodnějších pro danou situaci názory ostatních příslušných orgánů a náležitě zohlední všechny relevantní informace, které od nich získá. Pokud Komise na základě posouzení rozhodne, že důvody pro stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie vyhlášení stavu nouze již neopodstatňují, vyhlásí konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie a uvede důvody svého rozhodnutí a uvědomí o něm Radu.\n2.   Jakmile Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo úrovni Unie, svolá skupinu GCG.\n3.   V případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie koordinuje Komise opatření příslušných orgánů a plně zohlední relevantní informace od skupiny GCG a výsledky konzultací s ní. Komise zejména:\na)\nzajistí výměnu informací;\nb)\nzajistí konzistentnost a účinnost opatření na úrovni členského státu a regionu ve vztahu k úrovni Unie;\nc)\nkoordinuje opatření vůči třetím zemím.\n4.   Komise může svolat skupinu pro řešení krize složenou z krizových manažerů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. g) z těch členských států, jichž se stav nouze týká. Komise může po dohodě s krizovými manažery přizvat k účasti další relevantní zúčastněné subjekty. Komise zajistí, aby skupina GCG byla o činnosti skupiny pro řešení krize pravidelně informována.\n5.   Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby:\na)\nnebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu, zejména tok plynu na dotčené trhy;\nb)\nnebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a\nc)\nbyl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.\n6.   Pokud Komise na žádost příslušného orgánu nebo plynárenského podniku nebo z vlastního podnětu shledá, že v rámci stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie je opatření přijaté členským státem nebo příslušným orgánem nebo jednání plynárenského podniku v rozporu s odstavcem 5, požádá daný členský stát nebo příslušný orgán, aby své opatření změnil nebo aby přijal opatření, která zajistí soulad s odstavcem 5, a svou žádost odůvodní. Náležitá pozornost musí být věnována nutnosti zajistit nepřetržitý bezpečný provoz plynárenské soustavy.\nDo tří dnů od oznámení žádosti Komise členský stát nebo příslušný orgán své opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tom případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč členský stát nebo příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo vzít zpět nebo svolat schůzku s členským státem nebo příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Členský stát nebo příslušný orgán ke stanovisku Komise plně přihlédnou. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu nebo členského státu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán nebo členský stát své rozhodnutí odůvodní.\n7.   Komise po konzultaci se skupinou GCG vytvoří stálý rezervní seznam pro monitorovací pracovní skupinu složenou z odborníků z odvětví a zástupců Komise. V případě potřeby může být monitorovací pracovní skupina vyslána mimo Unii a ve spolupráci s dodavatelskými a tranzitními třetími zeměmi sledovat toky plynu do Unie a podávat o nich zprávy.\n8.   Příslušný orgán poskytne středisku Komise ERCC informace o případné potřebě pomoci. Středisko ERCC posoudí celkovou situaci a poskytne poradenství ohledně pomoci, která by měla být poskytnuta nejvíce dotčeným členským státům a případně i třetím zemím.\nČlánek 13\nSolidarita\n1.   Požádá-li členský stát o uplatnění solidárního opatření podle tohoto článku, členský stát, jež je přímo propojen s žádajícím členským státem, nebo pokud tak daný členský stát stanoví, jeho příslušný orgán nebo provozovatel přepravní soustavy či provozovatel distribuční soustavy přijmou, aniž by pokud možno vznikly nebezpečné situace, nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se do té doby, než budou zajištěny dostatečné dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, v nezbytném rozsahu snížily nebo nepokračovaly dodávky plynu na jeho území zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity. Žádající členský stát zajistí, aby příslušný objem plynu byl na jeho území skutečně dodán zákazníkům chráněným v rámci solidarity.\nVe výjimečných případech a na řádně odůvodněnou žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy či plynárenské přepravní soustavy mohou i nadále pokračovat dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám, vymezeným v čl. 11 odst. 7, v členském státě poskytujícím solidární pomoc, pokud by výpadek dodávek plynu do těchto zařízení měl za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy nebo by ohrozil těžbu nebo přepravu plynu.\n2.   Členský stát rovněž poskytne solidární opatření jinému členskému státu, s nímž je propojen přes třetí zemi, nejsou-li tyto toky přes třetí zemi omezeny. Takové rozšíření opatření podléhá dohodě mezi příslušnými členskými státy, které případně zapojí třetí zemi, přes niž jsou propojeny.\n3.   Solidární opatření je přijímáno jako krajní řešení a použije se pouze tehdy, pokud žádající členský stát:\na)\ni přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity;\nb)\nvyčerpal veškerá tržní opatření a veškerá opatření stanovená v jeho plánu pro stav nouze;\nc)\noznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu b) tohoto odstavce;\nd)\nse zaváže, že členskému státu poskytujícímu solidární pomoc zaplatí spravedlivou a bezodkladnou kompenzaci podle odstavce 8.\n4.   Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci všech členských států, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Dotčené členské státy poskytnou tyto nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením.\n5.   Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc vyřešil deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření.\n6.   Příslušný orgán žádajícího členského státu okamžitě informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států poskytujících solidární pomoc, dojde-li na jeho území k pokrytí dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity, nebo pokud jsou povinnosti podle odstavců 1 a 2 na základě jeho potřeb sníženy, nebo pozastaveny na žádost členského státu přijímajícího solidární pomoc.\n7.   Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se použijí s výhradou technicky bezpečného a spolehlivého fungování plynárenské soustavy členského státu poskytujícího solidární pomoc a s výhradou omezení daného maximální exportní kapacitou propojení infrastruktury příslušného členského státu vůči žádajícímu členskému státu. Technická, právní a finanční ujednání mohou tyto okolnosti zohlednit, zejména ty, za nichž se na trhu dosáhne až maximální propojovací kapacita.\n8.   Solidární pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje na základě kompenzace. Členský stát žádající o solidární pomoc bezodkladně vyplatí spravedlivou kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladnou platbu této kompenzace zajistí. Tato spravedlivá kompenzace pokrývá alespoň:\na)\nplyn dodaný na území žádajícího členského státu;\nb)\nveškeré další příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, případně včetně nákladů na opatření, která mohla být stanovena předem;\nc)\nnáhradu za případnou kompenzaci vyplývající ze soudních řízení, rozhodčích či obdobných řízení a vyrovnání a související náklady na tato řízení, do nichž je zapojen členský stát poskytující solidární pomoc a která jsou vedena vůči subjektům zapojeným do poskytování takové solidární pomoci.\nSpravedlivá kompenzace podle prvního pododstavce zahrnuje mimo jiné všechny přiměřené náklady, které při provádění tohoto článku členskému státu poskytujícímu solidární pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právem Unie a z platných mezinárodních závazků, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle vnitrostátních pravidel pro poskytování kompenzace.\nDo 1. prosince 2018 přijmou členské státy za účelem provádění prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nezbytná opatření, a to zejména technická, právní a finanční ujednání podle odstavce 10. V rámci těchto opatření mohou být stanoveny praktické postupy pro bezodkladnou úhradu.\n9.   Členské státy zajistí, aby byla ustanovení tohoto článku prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření.\n10.   Do 1. prosince 2018 přijmou členské státy nezbytná opatření, včetně opatření dohodnutých v rámci technických, právních a finančních ujednání, s cílem zajistit, aby byl plyn dodáván zákazníkům, kteří jsou chráněni v rámci solidarity, v žádajícím členském státě v souladu s odstavci 1 a 2. Technická, právní a finanční ujednání se dohodnou mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, a jsou popsána v jejich příslušných plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat tyto prvky:\na)\nprovozní bezpečnost sítí;\nb)\nceny plynu, které mají být použity, nebo metodiky pro jejich stanovení, s ohledem na dopady na fungování trhu;\nc)\nvyužití propojení včetně obousměrné kapacity a podzemního skladování plynu;\nd)\nobjemy plynu nebo metodiku pro jejich stanovení;\ne)\nkategorie nákladů, které budou muset být zahrnuty do spravedlivé a bezodkladné kompenzace a mohou zahrnovat škody za omezení průmyslové výroby;\nf)\nuvedení metody, jak by mohla být spravedlivá kompenzace vypočítána.\nFinanční ujednání dohodnuté mezi členskými státy před oznámením žádosti o solidární pomoc obsahuje ustanovení, která umožňují výpočet spravedlivé kompenzace přinejmenším za veškeré příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, a závazek, že tato kompenzace bude vyplacena.\nV rámci každého mechanismu kompenzace se poskytnou pobídky k účasti na tržních řešeních, jako jsou aukce a mechanismy na straně poptávky. Tento mechanismus nesmí vytvářet nevhodné pobídky, včetně pobídek finančního rázu, vedoucí účastníky trhu k tomu, aby odložili svá opatření do doby, kdy budou použita netržní opatření. Všechny mechanismy kompenzace nebo alespoň jejich shrnutí jsou obsaženy v plánech pro stav nouze.\n11.   Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, je v tomto rozsahu osvobozen od povinnosti uzavírat za účelem obdržení solidární pomoci technická, právní a finanční ujednání se členskými státy, s nimiž je propojen přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi. Touto výjimkou není dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům podle tohoto článku.\n12.   Komise do 1. prosince 2017 a po konzultaci se skupinou GCG stanoví právně nezávazné pokyny pro klíčové prvky technických, právních a finančních ujednání, týkající se zejména toho, jak prvky uvedené v odstavcích 8 a 10 uplatňovat v praxi.\n13.   V případě, že se členské státy nedohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních do 1. října 2018, může Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány navrhnout rámec pro takováto opatření, v němž stanoví zásady nezbytné k zajištění jejich fungování, které vycházejí z pokynů Komise uvedených v odstavci 12. Členské státy dokončí svá ujednání do 1. prosince 2018, přičemž v co nejvyšší míře zohlední návrh Komise.\n14.   Použitelnost tohoto článku není dotčena, jestliže se členské státy na technických, právních a finančních ujednání nedohodnou nebo je nedokončí. V takovém případě se dotčené členské státy dohodnou na nezbytných opatřeních ad hoc a členský stát žádající o solidární pomoc učiní závazek v souladu s odst. 3 písm. d).\n15.   Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přestanou uplatňovat okamžitě po vyhlášení konce stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s čl. 11 odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.\n16.   Pokud Unii v souvislosti s opatřeními, jež jsou členské státy povinny podle tohoto článku přijmout, vzniknou náklady v důsledku jakékoli odpovědnosti jiné než odpovědnosti za protiprávní úkony nebo protiprávní jednání podle čl. 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, jsou jí tyto náklady nahrazeny členským státem přijímajícím solidární pomoc.\nČlánek 14\nVýměna informací\n1.   Pokud členský stát vyhlásil jednu z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, dotčené plynárenské podniky zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu každý den zejména tyto informace:\na)\ndenní prognózy poptávky po plynu a jeho nabídky na další tři dny v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d);\nb)\ntok plynu za den ve všech přeshraničních vstupních a výstupních bodech, jakož i ve všech místech připojení těžebního zařízení, zásobníku či terminálu LNG k síti, vyjádřený v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d);\nc)\nobdobí, vyjádřené počtem dnů, po které se předpokládá, že lze zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům.\n2.   Komise může v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie požádat příslušný orgán uvedený v odstavci 1, aby jí neprodleně poskytl přinejmenším:\na)\ninformace stanovené v odstavci 1;\nb)\ninformace o plánovaných opatřeních, která má příslušný orgán uskutečnit a která již provedl s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o jejich účinnosti;\nc)\npodané žádosti o dodatečná opatření, která mají uskutečnit další příslušné orgány;\nd)\nopatření provedená na žádost jiných příslušných orgánů.\n3.   Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve – a nejpozději šest týdnů po odvolání stavu nouze – poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.\nKomise provede analýzu posouzení dodaných příslušnými orgány a její výsledky předloží v souhrnné podobě členským státům, Evropskému parlamentu a skupině GCG.\n4.   Bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, může za řádně zdůvodněných okolností příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu požadovat od plynárenských podniků, aby mu poskytly informace podle odstavce 1 nebo dodatečné informace nezbytné k posouzení celkové situace v oblasti dodávek plynu v daném členském státě nebo v jiných členských státech, a to včetně informací smluvních, kromě informací o cenách. Komise si může od příslušných orgánů vyžádat informace poskytnuté plynárenskými podniky podle tohoto odstavce za předpokladu, že Komisi již nebyly stejné informace předány.\n5.   Pokud se Komise domnívá, že dodávky plynu v Unii nebo v části Unie jsou nebo pravděpodobně budou vystaveny riziku, které může vést k vyhlášení jedné z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, může od dotčených příslušných orgánů požadovat, aby shromáždily informace nutné k posouzení situace v oblasti dodávek plynu a aby jí tyto informace poskytly. Komise své posouzení sdílí se skupinou GCG.\n6.   Aby příslušné orgány a Komise mohly posoudit situaci v oblasti bezpečnosti dodávek plynu na vnitrostátní a regionální úrovni a úrovni Unie, každý plynárenský podnik oznámí:\na)\ndotčenému příslušnému orgánu následující podrobnosti smluv o dodávkách plynu s přeshraničním rozměrem a dobou trvání delší než jeden rok, které tento podnik uzavřel za účelem dodání plynu:\ni)\ndobu trvání smlouvy;\nii)\nroční smluvně dohodnuté objemy;\niii)\nsmluvně dohodnuté nejvyšší denní objemy pro případ vyhlášení výstrahy nebo stavu nouze;\niv)\nsmluvená místa dodávek;\nv)\nminimální denní a měsíční objemy plynu;\nvi)\npodmínky pro pozastavení dodávek plynu;\nvii)\ninformaci o tom, zda daná smlouva samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem či jeho přidruženými společnostmi odpovídá v nejvíce dotčeném členském státě prahové hodnotě 28 % uvedené v odst. 6 písm. b) nebo zda tuto hodnotu překračuje;\nb)\npříslušnému orgánu nejvíce dotčeného členského státu ihned poté, co je uzavře nebo změní, své smlouvy o dodávkách plynu s dobou platnosti delší než jeden rok, které byly uzavřeny nebo změněny dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni a které samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženými společnostmi odpovídají 28 % roční spotřeby plynu v tomto členském státě, která má být vypočítána na základě nejnovějších dostupných údajů, nebo tuto hodnotu překračují. Plynárenské podniky kromě toho do 2. listopadu 2018 oznámí příslušnému orgánu všechny stávající smlouvy, jež splňují stejné podmínky. Oznamovací povinnost se nevztahuje na informace o cenách a na změny, které se týkají výhradně ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách.\nPříslušný orgán oznámí údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) Komisi v anonymizované podobě. V případě uzavření nových smluv nebo změn stávajících smluv se celý soubor údajů oznámí do konce září příslušného roku. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zda daná smlouva obdržená podle prvního pododstavce písm. b) neohrozí bezpečnost dodávek plynu v některém členském státě nebo regionu, oznámí tuto smlouvu Komisi.\n7.   Za okolností řádně odůvodněných potřebou zaručit transparentnost klíčových smluv o dodávkách plynu relevantních pro bezpečnost dodávek plynu a pokud se příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu nebo Komise domnívá, že daná smlouva o dodávkách plynu může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v členském státě, regionu nebo Unii, může příslušný orgán členského státu nebo Komise tento plynárenský podnik požádat o poskytnutí smlouvy pro účely posouzení jejích dopadů na bezpečnost dodávek plynu, kromě informací o cenách. Žádost musí být odůvodněna a může se týkat rovněž podrobností kterýchkoli jiných obchodních dohod, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách. Odůvodnění zahrnuje přiměřenost příslušné administrativní zátěže.\n8.   Příslušné orgány, jež obdrží informace na základě odst. 6 písm. b) nebo odstavce 7 tohoto článku, obdržené informace do tří měsíců posoudí z hlediska bezpečnosti dodávek plynu a výsledky svého posouzení předloží Komisi.\n9.   Příslušný orgán zohlední informace obdržené podle tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze nebo při jejich aktualizacích. Komise může přijmout stanovisko, v němž příslušnému orgánu navrhne, aby na základě informací obdržených podle tohoto článku posouzení rizik nebo plány změnil. Dotčený příslušný orgán přezkoumá posouzení rizik a plány, jichž se žádost týká, postupem podle čl. 8 odst. 9.\n10.   Do 2. května 2019 stanoví členské státy pravidla týkající se sankcí za porušení odstavce 6 nebo 7 tohoto článku ze strany plynárenských podniků a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n11.   Pro účely tohoto článku se „nejvíce dotčeným členským státem“ rozumí členský stát, v němž smluvní strana dané smlouvy uskutečňuje většinu prodeje plynu nebo je v něm usazena většina jejích zákazníků.\n12.   Všechny smlouvy nebo smluvní informace obdržené na základě odstavců 6 a 7 a příslušná posouzení provedená příslušnými orgány nebo Komisí zůstanou důvěrné. Příslušné orgány a Komise zajistí zachovávání jejich plné důvěrnosti.\nČlánek 15\nSlužební tajemství\n1.   Veškeré obchodně citlivé informace obdržené, vyměněné nebo předané podle čl. 14 odst. 4, 5, 6, 7 a 8 a článku 18, s výjimkou výsledků posouzení uvedených v čl. 14 odst. 3 a 5, jsou důvěrné a vztahují se na ně podmínky pro zachovávání služebního tajemství podle tohoto článku.\n2.   Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na tyto osoby, které přijímají důvěrné informace v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.:\na)\nosoby, které pracují nebo pracovaly pro Komisi;\nb)\nauditory a znalce pověřené Komisí;\nc)\nosoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány a národní regulační orgány nebo pro další příslušné orgány;\nd)\nauditory a odborníky pověřené příslušnými orgány a národními regulačními orgány nebo dalšími příslušnými orgány.\n3.   Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo, ostatní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie, žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 obdržely při plnění svých povinností, nesmí být vyzrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu ani konkrétní trh.\n4.   Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, mohou Komise, příslušné orgány a národní regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto důvěrné informace pouze v rámci plnění svých povinností a výkonu svých funkcí. Jiné orgány, subjekty nebo osoby mohou tyto informace použít pro účel, pro který jim byly poskytnuty, nebo v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se specificky týká výkonu jejich funkcí.\nČlánek 16\nSpolupráce se smluvními stranami Energetického společenství\n1.   Pokud členské státy a smluvní strany Energetického společenství spolupracují při vypracovávání posouzení rizik a plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, může taková spolupráce zahrnovat zejména určení interakce a korelace rizik a konzultace s cílem zajistit přeshraniční soudržnost plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.\n2.   S ohledem na odstavec 1 se smluvní strany Energetického společenství mohou na základě pozvání ze strany Komise účastnit zasedání skupiny GCG týkajících se všech otázek společného zájmu.\nČlánek 17\nSledování ze strany Komise\nKomise soustavně sleduje opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu a pravidelně podává zprávy skupině GCG.\nNa základě posouzení uvedených v čl. 8 odst. 7 Komise do 1. září 2023 vypracuje závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek plynu na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zahrne legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.\nČlánek 18\nOznámení\nPosouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi oznamují elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC.\nVeškerá korespondence v souvislosti s oznámením probíhá elektronicky.\nČlánek 19\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 1. listopadu 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 20\nVýjimky\n1.   Toto nařízení se nevztahuje na Maltu a na Kypr, dokud nebude na jejich území dodáván plyn. V případě Malty a Kypru budou povinnosti stanovené v následujících ustanoveních a volby, které jsou podle nich tyto členské státy oprávněny učinit, splněny a provedeny ve stanovené lhůtě vypočtené od data, kdy bude na jejich území poprvé dodán plyn:\na)\nv případě čl. 2 bodu 5, čl. 3 odst. 2, čl. 7 odst. 5 a čl. 14 odst. 6 písm. a): 12 měsíců;\nb)\nv případě čl. 6 odst. 1: 18 měsíců;\nc)\nv případě čl. 8 odst. 7: 24 měsíců;\nd)\nv případě čl. 5 odst. 4: 36 měsíců;\ne)\nv případě čl. 5 odst. 1: 48 měsíců.\nZa účelem splnění povinnosti obsažené v čl. 5 odst. 1 mohou Malta a Kypr uplatňovat ustanovení obsažená v čl. 5 odst. 2, a to i použitím netržních opatření na straně poptávky.\n2.   Povinnosti související s činností rizikových skupin stanovené v článcích 7 a 8, pokud jde o rizikové skupiny jižního koridoru pro přepravu plynu a východního Středomoří, začnou platit ode dne zahájení zkušebního provozu hlavní infrastruktury či plynovodu.\n3.   Po dobu, po kterou má Švédsko přístup k plynu prostřednictvím propojení výhradně z Dánska jako svého jediného zdroje plynu a jediného možného poskytovatele solidární pomoci, se Dánsko a Švédsko osvobozují od povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 10 uzavřít technická, právní a finanční ujednání za účelem zajištění solidární pomoci ze strany Švédska Dánsku. Tato úprava se nedotýká povinnosti Dánska poskytovat solidární pomoc a za tímto účelem uzavřít nezbytná technická, právní a finanční ujednání podle článku 13.\nČlánek 21\nZrušení\nNařízení (EU) č. 994/2010 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.\nČlánek 22\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. listopadu 2017.\nUstanovení čl. 13 odst. 1 až 6, čl. 13 odst. 8 prvního a druhého pododstavce, čl. 13 odst. 14 a 15 se však použijí ode dne 1. prosince 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. října 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nM. MAASIKAS\n(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 70.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2017.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1).\n(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22).\n(11)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).\n(12)  Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).\nPŘÍLOHA I\nRegionální spolupráce\nRizikové skupiny členských států představující základ pro spolupráci vyplývající z rizika, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 7, zahrnují:\n1.\nRizikové skupiny závislé na dodávce plynu z východu:\na)\nUkrajina: Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko;\nb)\nBělorusko: Belgie, Česká republika, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Slovensko;\nc)\nBaltské moře: Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko;\nd)\nSeverovýchodní oblast: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko;\ne)\nTrans-balkánská oblast: Bulharsko, Řecko, Rumunsko.\n2.\nRizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze Severního moře:\na)\nNorsko: Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Spojené království;\nb)\nplyn s nízkou výhřevnou hodnotou: Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko;\nc)\nDánsko: Dánsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko;\nd)\nSpojené království: Belgie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království.\n3.\nRizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze severní Afriky:\na)\nAlžírsko: Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko;\nb)\nLibye: Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Slovinsko.\n4.\nRizikové skupiny závislé na dodávce plynu z jihovýchodu:\na)\nJižní koridor pro přepravu plynu – kaspická oblast: Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko;\nb)\nVýchodní Středomoří: Řecko, Itálie, Kypr, Malta.\nPŘÍLOHA II\nVýpočet vzorce N – 1\n1.   Definice vzorce N – 1\nVzorec N – 1 popisuje schopnost technické kapacity plynárenské infrastruktury uspokojit celkovou poptávku po zemním plynu v oblasti výpočtu v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.\nPlynárenská infrastruktura zahrnuje plynárenskou přepravní soustavu, včetně propojení, a těžební zařízení, zařízení LNG a skladovací zařízení propojená s oblastí výpočtu.\nTechnická kapacita všech zbývajících dostupných plynárenských infrastruktur se v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury musí přinejmenším rovnat součtu celkové denní poptávky po plynu v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.\nNíže vypočtené výsledky vzorce N – 1 se musí přinejmenším rovnat 100 %.\n2.   Metoda výpočtu vzorce N – 1\n, N – 1 ≥ 100 %\nParametry použité při výpočtu musí být jasně popsané a odůvodněné.\nK výpočtu EPm se předává podrobný seznam vstupních bodů a jejich jednotlivých kapacit.\n3.   Definice parametrů vzorce N – 1\n„Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N – 1, jak je stanovena příslušným orgánem.\nDefinice na straně poptávky\n„Dmax“: celková denní poptávka po plynu (v milionech m3/den) v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.\nDefinice na straně nabídky\n„EPm“: technická kapacita vstupních bodů (v milionech m3/den) jiných než těžební kapacity, kapacity LNG a skladovací kapacity, na něž se vztahuje Pm, LNGm a Sm, tj. součet technických kapacit všech hraničních vstupních bodů, jež jsou schopny zásobovat oblast výpočtu zemním plynem.\n„Pm“: maximální technická těžební kapacita (v milionech m3/den), tj. součet maximálních možných technických denních objemů těžby všech zařízení na těžbu plynu, které mohou být dodány do vstupních bodů v oblasti výpočtu.\n„Sm“: maximální technická skladovací schopnost (v milionech m3/den), tj. součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v oblasti výpočtu, s přihlédnutím k jejich fyzikálním vlastnostem.\n„LNGm“: maximální technická kapacita zařízení LNG (v milionech m3/den), tj. součet maximálních denních technických výstupních kapacit všech zařízení LNG v oblasti výpočtu s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a znovuzplynování LNG a technická výstupní kapacita pro dodávky do soustavy.\n„Im“: technická kapacita jediné největší plynárenské infrastruktury (v milionech m3/den) s nejvyšší kapacitou dodávek plynu v oblasti výpočtu. Pokud je na společnou přívodnou či odvodnou plynárenskou infrastrukturu napojeno několik plynárenských infrastruktur, které nejsou schopny samostatného provozu, považují se za jedinou plynárenskou infrastrukturu.\n4.   Výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky\n, N – 1 ≥ 100 %\nDefinice na straně poptávky\n„Deff“ se rozumí část „Dmax“ (v milionech m3/den), kterou lze v případě narušení dodávek plynu včas a dostatečným způsobem pokrýt tržními opatřeními na straně poptávky v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 2.\n5.   Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni\nOblast výpočtu uvedená v bodě 3 se v příslušných případech rozšíří na vhodnou regionální úroveň, jak stanoví příslušné orgány dotčených členských států. Výpočet může být rovněž rozšířen na regionální úroveň rizikové skupiny, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny. K výpočtu vzorce N – 1 na regionální úrovni se použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu. Jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro region je největší plynárenská infrastruktura v regionu, která přímo či nepřímo přispívá k zásobování členských států v daném regionu plynem a je definována v posouzení rizik.\nVýpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni může nahradit výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni pouze v případě, kdy ze společného posouzení rizik vyplývá, že jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu má zásadní význam z hlediska zásobování všech dotčených členských států plynem.\nNa úrovni rizikové skupiny se pro výpočty uvedené v čl. 7 odst. 4 použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro rizikové skupiny uvedené v příloze I.\nPŘÍLOHA III\nPermanentní obousměrná kapacita\n1.\nPro provedení ustanovení stanovených v této příloze může jako příslušný orgán jednat národní regulační orgán, pokud tak rozhodne daný členský stát.\n2.\nPro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo pro získání či prodloužení výjimky z této povinnosti provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení předloží po konzultaci se všemi provozovateli přepravní soustavy, jichž by se to mohlo dotknout, svým příslušným orgánům („dotčeným příslušným orgánům“) a jejich regulačním orgánům („dotčeným regulačním orgánům“):\na)\nnávrh na umožnění permanentní fyzické kapacity pro přepravu plynu oběma směry v zájmu permanentní obousměrné kapacity, pokud jde o zpětný tok plynu („fyzická kapacita zpětného toku“), nebo\nb)\nžádost o udělení výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu.\nProvozovatelé přepravní soustavy se vynasnaží předložit společný návrh nebo žádost o udělení výjimky. V případě návrhu, který by umožnil obousměrnou kapacitu, mohou provozovatelé přepravní soustavy předložit odůvodněný návrh na přeshraniční alokaci nákladů. Předložení návrhu se pro všechna propojení, která existovala ke dni 1. listopadu 2017, uskuteční nejpozději 1. prosince 2018 a pro nová propojení po dokončení fáze studie proveditelnosti, ale před zahájením fáze podrobného technického návrhu.\n3.\nPo obdržení návrhu nebo žádosti o udělení výjimky dotčené příslušné orgány neprodleně konzultují ohledně daného návrhu nebo žádosti o udělení výjimky příslušné orgány a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány členského státu, který by podle posouzení rizik mohl mít z kapacity zpětného toku prospěch, agenturu a Komisi. Konzultované orgány mohou vydat stanovisko do čtyř měsíců od obdržení žádosti o konzultaci.\n4.\nDotčené regulační orgány přijmou do šesti měsíců po obdržení společného návrhu v souladu s čl. 5 odst. 6 a 7 a po konzultaci s dotčenými předkladateli projektu koordinovaná rozhodnutí o přeshraniční alokaci investičních nákladů, jež má každý provozovatel přenosové soustavy v rámci projektu nést. Nedosáhnou-li dotčené regulační orgány ve stanovené lhůtě dohody, neprodleně o tom uvědomí dotčené příslušné orgány.\n5.\nDotčené příslušné orgány na základě posouzení rizik, informací uvedených v čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení, stanovisek obdržených po konzultaci podle bodu 3 této přílohy a s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek plynu a přispění k vnitřnímu trhu s plynem přijmou koordinované rozhodnutí. Toto koordinované rozhodnutí musí být přijato do dvou měsíců. Tato dvouměsíční lhůta začíná běžet po uplynutí čtyřměsíční lhůty vyhrazené pro vydání stanovisek uvedených v bodě 3 této přílohy, pokud nebyla všechna stanoviska obdržena již dříve, nebo po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v bodě 4 této přílohy, v níž mají dotčené regulační orgány přijmout koordinované rozhodnutí. Tímto koordinovaným rozhodnutím:\na)\nse schválí návrh na obousměrnou kapacitu. Takové rozhodnutí obsahuje analýzu nákladů a přínosů, harmonogram provedení a opatření pro následné využití této kapacity a je doplněno o koordinované rozhodnutí o přeshraniční alokaci nákladů uvedené v bodě 4 a je vypracováno dotčenými regulačními orgány;\nb)\nse udělí či prodlouží dočasná výjimka na dobu nejvýše čtyř let, pokud z analýzy nákladů a přínosů zahrnuté v rozhodnutí vyplývá, že by kapacita zpětného toku nezlepšila bezpečnost dodávek plynu v žádném příslušném členském státě, nebo pokud by byly investiční náklady podstatně vyšší než předpokládané přínosy pro bezpečnost dodávek plynu, nebo\nc)\nse od provozovatelů přepravní soustavy požaduje, aby svůj návrh nebo žádost o udělení výjimky přepracovali a nejpozději do čtyř měsíců znovu podali.\n6.\nDotčené příslušné orgány neprodleně předloží koordinované rozhodnutí příslušným orgánům a národním regulačním orgánům, které předložily stanovisko v souladu s bodem 3, dotčeným regulačním orgánům, agentuře a Komisi, včetně stanovisek obdržených v návaznosti na konzultaci podle bodu 3.\n7.\nDotčené příslušné orgány uvedené v bodě 6 mohou do dvou měsíců od obdržení koordinovaného rozhodnutí vznést proti koordinovanému rozhodnutí námitky a předložit je dotčeným příslušným orgánům, které rozhodnutí přijaly, agentuře a Komisi. Námitky se omezí na skutečnosti a posouzení, zejména na přeshraniční alokaci nákladů, která nebyla předmětem konzultace podle bodu 3.\n8.\nAgentura vydá do tří měsíců po obdržení koordinovaného rozhodnutí podle bodu 6 stanovisko k prvkům koordinovaného rozhodnutí s přihlédnutím ke všem možným námitkám a předloží je všem dotčeným příslušným orgánům a příslušným orgánům uvedeným v bodě 6 i Komisi.\n9.\nKomise může do čtyř měsíců po obdržení stanoviska vydaného agenturou podle bodu 8 přijmout rozhodnutí požadující změny koordinovaného rozhodnutí. Každé takové rozhodnutí Komise se přijme na základě kritérií stanovených v bodě 5, důvodů pro rozhodnutí dotčených orgánů a stanoviska agentury. Dotčené příslušné orgány vyhoví žádosti Komise změnou svého rozhodnutí ve lhůtě čtyř týdnů.\nNevyjádří-li se Komise ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě, má se za to, že vůči rozhodnutí dotčených příslušných orgánů nemá námitky.\n10.\nPokud nebyly dotčené příslušné orgány schopny přijmout koordinované rozhodnutí ve lhůtě stanovené v bodě 5 nebo pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody o alokaci nákladů ve lhůtě stanovené v bodě 4, dotčené příslušné orgány informují agenturu a Komisi nejpozději v den uplynutí lhůty. Do čtyř měsíců od obdržení těchto informací Komise přijme po případné konzultaci s agenturou rozhodnutí, které zahrnuje všechny prvky koordinovaného rozhodnutí uvedené v bodě 5, s výjimkou přeshraniční alokace nákladů, a toto rozhodnutí předloží dotčeným příslušným orgánům a agentuře.\n11.\nVyžaduje-li rozhodnutí Komise podle bodu 10 této přílohy obousměrnou kapacitu, přijme agentura do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise rozhodnutí týkající se přeshraniční alokace nákladů v souladu s čl. 5 odst. 7 tohoto nařízení. Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje dotčené regulační orgány a provozovatele přepravní soustavy. Musí-li agentura požádat o doplňující informace, je možno tříměsíční lhůtu prodloužit o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná plynout prvním dnem po obdržení úplných informací.\n12.\nKomise, agentura, příslušné orgány, národní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací.\n13.\nVýjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010 zůstávají v platnosti, pokud Komise nebo ostatní dotčené členské státy nepožádají o revizi nebo dokud neuplyne jejich doba trvání.\nPŘÍLOHA IV\nŠablona pro společné posouzení rizik\nTato šablona se vyplní v jazyce dohodnutém v rámci rizikové skupiny.\nObecné informace\n—\nČlenské státy v rizikové skupině\n—\nNázev příslušných orgánů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik (1)\n1.   Popis soustavy\nUveďte stručný popis plynárenské soustavy rizikové skupiny, který zahrne:\na)\nhlavní číselné údaje o spotřebě plynu (2): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků (3), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);\nb)\npopis fungování plynárenské soustavy v rizikové skupině: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do regionu i z něj a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;\nc)\nv nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu (4);\nd)\npopis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:\ni)\nskladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;\nii)\nmaximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);\ne)\npopis úlohy domácí těžby v rizikové skupině:\ni)\nobjem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;\nii)\nmaximální denní těžební kapacita;\nf)\npopis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).\n2.   Standard pro infrastrukturu (článek 5)\nPopište výpočty vzorce či vzorců N – 1 na regionální úrovni pro rizikovou skupinu, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny, a stávající obousměrné kapacity, a to následujícím způsobem:\na)\nvzorec N – 1\ni)\nurčení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;\nii)\nvýpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;\niii)\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);\niv)\nuvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);\nb)\nobousměrná kapacita\ni)\nuveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;\nii)\nuveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);\niii)\nuveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.\n3.   Určení rizik\nPopište závažné nadnárodní riziko, kvůli němuž byla skupina vytvořena, a veškeré rizikové faktory na několika případech, při nichž by se toto riziko mohlo projevit, jejich pravděpodobnost a důsledky.\nDemonstrativní seznam rizikových faktorů, které musí být podle relevantního příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:\na)\npolitické\n—\nnarušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,\n—\npolitické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),\n—\nválka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),\n—\nterorismus;\nb)\ntechnologické\n—\nvýbuch/požáry,\n—\npožáry (vnitřní v daném zařízení),\n—\nnetěsnosti/úniky,\n—\nnedostatečná údržba,\n—\nzávada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),\n—\nnedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),\n—\nporucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),\n—\nkybernetický útok,\n—\ndopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;\nc)\nobchodní/tržní/finanční\n—\ndohody s dodavateli ze třetích zemí,\n—\nobchodní spor,\n—\nkontrola infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,\n—\nkolísání cen,\n—\nnedostatečné investice,\n—\nnáhlé, neočekávané období poptávkové špičky,\n—\njiná rizika, jež by mohla vést ke strukturální nízké výkonnosti;\nd)\nsociální\n—\nstávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),\n—\nsabotáž,\n—\nvandalismus,\n—\nkrádež;\ne)\npřírodní\n—\nzemětřesení,\n—\nsesuvy půdy,\n—\npovodně (silný déšť, rozvodnění řeky),\n—\nbouře (na moři),\n—\nlaviny,\n—\nextrémní klimatické podmínky,\n—\npožáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).\nAnalýza\na)\npopište závažná nadnárodní rizika a jakékoliv další relevantní rizikové faktory pro tuto rizikovou skupinu, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu, a podle potřeby také interakce a korelace rizik mezi členskými státy;\nb)\npopište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;\nc)\nsestavte seznam příslušných rizikových scénářů podle zdrojů rizik a popište, jak byl výběr proveden;\nd)\nuveďte míru, do jaké byly vzaty v úvahu scénáře vypracované sítí ENTSOG.\n4.   Analýza a posouzení rizika\nProveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, pokud je to vhodné, a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:\na)\npodrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;\nb)\npodrobně popište výsledky provedené simulace, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).\n5.   Závěry\nPopište hlavní výsledky společného posouzení rizik, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.\n(1)  Byl-li tento úkol kterýmkoliv příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem.\n(2)  U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.\n(3)  Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte prosím, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků.\n(4)  Popište uplatňovanou metodiku.\nPŘÍLOHA V\nŠablona pro vnitrostátní posouzení rizik\nObecné informace\nNázev příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto posouzení rizik (1)\n1.   Popis soustavy\n1.1.   Uveďte stručný souhrnný popis regionální plynárenské soustavy každé rizikové skupiny (2), jíž se daný členský stát účastní, zahrnující:\na)\nhlavní číselné údaje o spotřebě plynu (3): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3 a MWh) a rozpis dle typu zákazníků (4), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);\nb)\npopis fungování plynárenské soustavy či soustav v příslušných rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;\nc)\nv nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu vyjádřený v procentech dle země původu (5);\nd)\npopis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:\ni)\nskladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;\nii)\nmaximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);\ne)\npopis úlohy domácí těžby v rizikové skupině či skupinách:\ni)\nobjem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;\nii)\nmaximální denní těžební kapacity a popis způsobu, jakým může pokrýt maximální denní spotřebu;\nf)\npopis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).\n1.2.   Uveďte stručný popis plynárenské soustavy členského státu, který zahrne:\na)\nhlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);\nb)\npopis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b)). Zahrňte případně také soustavu plynu L;\nc)\nurčení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu;\nd)\nv nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdroje dovozu plynu dle země původu;\ne)\npopis úlohy skladování s těmito údaji:\ni)\nskladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;\nii)\nmaximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);\nf)\npopis úlohy domácí těžby s těmito údaji:\ni)\nobjem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;\nii)\nmaximální denní těžební kapacity;\ng)\npopis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).\n2.   Standard infrastruktury (článek 5)\nPopište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (s přímo propojenými členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:\na)\nvzorec N – 1\ni)\nurčení jediné největší plynárenské infrastruktury;\nii)\nvýpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;\niii)\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);\niv)\nuvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);\nv)\nvysvětlení výsledků výpočtu vzorce N – 1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu;\nvi)\nvysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N – 1 pomocí hydraulického modelu;\nvii)\npokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky:\n—\nvýpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,\n—\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),\n—\nuveďte případné metodiky používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),\n—\nvysvětlete tržní opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);\nviii)\nbylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány relevantní rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:\n—\nvýpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,\n—\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),\n—\nuveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),\n—\nvysvětlete ujednání dohodnutá k zajištění dodržení povinnosti vzorce N – 1;\nb)\nobousměrná kapacita\ni)\nuveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;\nii)\nuveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);\niii)\nuveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.\n3.   Určení rizik\nPopište rizikové faktory, které by mohly mít negativní dopad na bezpečnost dodávek plynu v členském státě, jejich pravděpodobnost a důsledky.\nDemonstrativní seznam typů rizikových faktorů, které musí být podle příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:\na)\npolitické:\n—\nnarušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,\n—\npolitické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),\n—\nválka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),\n—\nterorismus;\nb)\ntechnologické\n—\nvýbuch/požáry,\n—\npožáry (vnitřní v daném zařízení),\n—\nnetěsnosti/úniky,\n—\nnedostatečná údržba,\n—\nzávada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),\n—\nnedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),\n—\nporucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),\n—\nkybernetický útok,\n—\ndopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;\nc)\nobchodní/tržní/finanční\n—\ndohody s dodavateli ze třetích zemí,\n—\nobchodní spor,\n—\nkontrola infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,\n—\nkolísání cen,\n—\nnedostatečné investice,\n—\nnáhlé, neočekávané období poptávkové špičky,\n—\njiná rizika, jež mohou vést ke strukturální nízké výkonnosti;\nd)\nsociální\n—\nstávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),\n—\nsabotáž,\n—\nvandalismus,\n—\nkrádež;\ne)\npřírodní\n—\nzemětřesení,\n—\nsesuvy půdy,\n—\npovodně (silný déšť, rozvodnění řeky),\n—\nbouře (na moři),\n—\nlaviny,\n—\nextrémní klimatické podmínky,\n—\npožáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).\nAnalýza\na)\nstanovte relevantní rizikové faktory pro členský stát, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu;\nb)\npopište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;\nc)\nsestavte seznam relevantních rizikových scénářů podle rizikových faktorů a jejich pravděpodobnosti a popište, jak byl výběr proveden.\n4.   Analýza a posouzení rizika\nProveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou mimo jiné standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:\na)\npodrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;\nb)\npodrobně popište výsledky provedených simulací, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).\n5.   Závěry\nPopište hlavní výsledky společného posouzení rizik, na nichž se členské státy podílely, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.\n(1)  Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem.\n(2)  V zájmu jednoduchosti uveďte informace pokud možno na nejvyšší úrovni rizikových skupin a podle potřeby proveďte sloučení podrobností.\n(3)  U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.\n(4)  Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků.\n(5)  Popište uplatňovanou metodiku.\nPŘÍLOHA VI\nŠablona pro plán preventivních opatření\nObecné informace\n—\nČlenské státy v rizikové skupině\n—\nNázev příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu (1)\n1.   Popis soustavy\n1.1.   Uveďte stručný souhrnný popis regionálních plynárenských soustav pro každou rizikovou skupinu (2), jichž se dané členské státy účastní, zahrnující:\na)\nhlavní číselné údaje o spotřebě plynu (3): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků (4), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);\nb)\npopis fungování plynárenské soustavy či soustav v rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;\nc)\nv nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu (5);\nd)\npopis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro region, včetně přeshraničního přístupu:\ni)\nskladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;\nii)\nmaximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);\ne)\npopis úlohy domácí těžby v regionu:\ni)\nobjem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;\nii)\nmaximální denní těžební kapacity;\nf)\npopis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity);\ng)\npopis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.\n1.2.   Uveďte prosím stručný popis plynárenské soustavy pro každý členský stát, který zahrne:\na)\nhlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);\nb)\npopis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b));\nc)\nurčení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek;\nd)\nv nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdrojů dovozu plynu dle země původu;\ne)\npopis úlohy skladování v členském státě s těmito údaji:\ni)\nskladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;\nii)\nmaximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);\nf)\npopis úlohy domácí těžby s těmito údaji:\ni)\nobjem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;\nii)\nmaximální denní těžební kapacity;\ng)\npopis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity);\nh)\npopis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.\n2.   Shrnutí posouzení dopadů\nStručně popište výsledky příslušného společného a vnitrostátního posouzení rizik provedeného podle článku 7, včetně:\na)\nseznamu posuzovaných scénářů, stručného popisu předpokladů použitých pro každý z nich a určených rizik a nedostatků;\nb)\nhlavních závěrů posouzení rizik.\n3.   Standard infrastruktury (článek 5)\nPopište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (se sousedními členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:\n3.1.   Vzorec N – 1\ni)\nurčení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro region;\nii)\nvýpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;\niii)\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);\niv)\nuvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).\n3.2.   Vnitrostátní úroveň\na)\nVzorec N – 1\ni)\nurčení jediné největší plynárenské infrastruktury;\nii)\nvýpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;\niii)\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);\niv)\nuvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);\nv)\npokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N– 1 za použití opatření na straně poptávky:\n—\nvýpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,\n—\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),\n—\nuvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),\n—\nvysvětlení tržních opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);\nvi)\nbylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány příslušné rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:\n—\nvýpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,\n—\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),\n—\nuvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),\n—\nvysvětlení ujednání dohodnutých k zajištění dodržení vzorce N – 1;\nb)\nobousměrná kapacita\ni)\nuveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;\nii)\nuveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);\niii)\nuveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.\n4.   Soulad se standardem pro dodávky (článek 6)\nPopište opatření přijatá za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky a s jakýmkoli zvýšeným standardem pro dodávky nebo dodržení jiné povinnosti uložené z důvodů zabezpečení dodávek plynu:\na)\npoužitá definice chráněných zákazníků, včetně kategorií zákazníků, na které se vztahuje, a jejich roční spotřeba plynu (dle kategorie, čisté hodnoty a procenta národní roční konečné spotřeby plynu);\nb)\nobjemy plynu nezbytné pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;\nc)\nkapacita nezbytná pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;\nd)\nopatření zavedená za účelem splnění standardu pro dodávky:\ni)\npopis opatření;\nii)\nurčení;\niii)\npokud existuje, popište jakýkoli systém monitorování ex ante za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky;\niv)\npřípadný režim sankcí;\nv)\npopište pro každé opatření:\n—\nhospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření,\n—\ndopad opatření na životní prostředí,\n—\ndopad opatření na spotřebitele;\nvi)\njsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):\n—\nodůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),\n—\nodůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),\n—\npředložte analýzu dopadů takového opatření:\n1)\nna zabezpečení dodávek jiného členského státu;\n2)\nna vnitrostátní trh;\n3)\nna vnitřní trh;\nvii)\nv případě opatření zavedených dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni uveďte prosím stručné shrnutí posouzení dopadu nebo odkaz na veřejné posouzení dopadu opatření provedené v souladu s čl. 9 odst. 4;\ne)\npopište případně jakýkoli zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu:\ni)\npopis opatření;\nii)\nmechanismus na jejich snížení na obvyklé hodnoty v duchu solidarity a v souladu s článkem 13;\niii)\npopište případně jakýkoli nový zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu, které byly přijaty dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni;\niv)\nurčení;\nv)\ndotčené objemy plynu a kapacity;\nvi)\nuveďte, jak toto opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2.\n5.   Preventivní opatření\nPopište preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo jež mají být přijata:\na)\npopište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně jejich:\ni)\nvnitrostátního nebo regionálního rozměru;\nii)\nhospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;\niii)\ndůsledků pro zákazníky;\npřípadně zahrňte:\n—\nopatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,\n—\nopatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,\n—\nopatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.);\nb)\npopište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek příslušné rizikové skupiny či rizikových skupin členského státu;\nc)\njsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):\ni)\nodůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);\nii)\nodůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);\niii)\npředložte analýzu dopadů takového opatření:\n—\nodůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),\n—\nodůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),\n—\npředložte analýzu dopadů takového opatření:\n1)\nna zabezpečení dodávek jiného členského státu;\n2)\nna vnitrostátní trh;\n3)\nna vnitřní trh;\n4)\nvysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;\n5)\nvysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.\n6.   Jiná opatření a povinnosti (např. bezpečný provoz soustavy)\nPopište jiná opatření a povinnosti, jež byly uloženy plynárenským podnikům a jiným relevantním subjektům a které mohou mít dopad na zabezpečení dodávek plynu, jako jsou povinnosti pro bezpečný provoz soustavy, včetně toho, kdo by byl danou povinností dotčen, a objemů plynu, na které by se tato povinnost vztahovala. Vysvětlete, kdy přesně a jak by se tato opatření použila.\n7.   Projekty infrastruktury\na)\npopište budoucí projekty infrastruktury, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách, a odhadovaný harmonogram jejich zavádění, kapacit a odhadovaný dopad na zabezpečení dodávek plynu v rizikové skupině;\nb)\nuveďte, jak projekty infrastruktury zohledňují desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.\n8.   Povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek\nUveďte stávající povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek a stručně je popište (pro podrobnější informace použijte přílohy). Vysvětlete jasně, kdo musí takové povinnosti splnit a jak. Případně popište, jak a kdy by se tyto povinnosti veřejné služby začaly uplatňovat.\n9.   Konzultace se zúčastněnými subjekty\nV souladu s čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení popište mechanismus použitý pro vypracování plánu a plánu pro stav nouze a výsledky konzultací provedených v této souvislosti, a to s uvedením:\na)\nplynárenských podniků;\nb)\npříslušných organizací zastupujících zájmy domácností;\nc)\npříslušných organizací zastupujících zájmy průmyslových odběratelů plynu, včetně výrobců elektřiny;\nd)\nnárodního regulačního orgánu.\n10.   Regionální rozměr\nUveďte jakékoli vnitrostátní okolnosti a opatření relevantní pro zabezpečení dodávek, jež nejsou zahrnuty do předchozích částí plánu.\nUveďte, jak byly zohledněny případné připomínky obdržené v návaznosti na konzultace uvedené v čl. 8 odst. 2.\n11.1.   Výpočet N – 1 na úrovni rizikové skupiny, pokud se tak dohodly příslušné orgány rizikové skupiny\nVzorec N – 1\na)\nurčení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;\nb)\nvýpočet vzorce N – 1 na úrovni rizikové skupiny;\nc)\npopis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);\nd)\nuveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).\n11.2.   Mechanismus vypracovaný pro spolupráci\nPopište mechanismus používaný pro spolupráci mezi členskými státy v příslušných rizikových skupinách, včetně vypracování přeshraničních opatření v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze.\nPopište mechanismus používaný pro spolupráci s jinými členskými státy na koncipování a přijetí ustanovení nezbytných pro použití článku 13.\n11.3.   Preventivní opatření\nPopište preventivní opatření, která jsou zavedena nebo mají být přijata v rizikové skupině nebo v důsledku regionálních dohod:\na)\npopište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně popisu:\ni)\njejich dopadu na členské státy v rizikové skupině;\nii)\nhospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;\niii)\njejich dopadu na životní prostředí;\niv)\ndůsledků pro zákazníky;\npřípadně zahrňte:\n—\nopatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,\n—\nopatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,\n—\nopatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.);\nb)\npopište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek rizikové skupiny;\nc)\njsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):\ni)\nodůvodněte, proč je opatření nezbytné (to jest proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);\nii)\nodůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);\niii)\npředložte analýzu dopadů takového opatření:\n—\nodůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),\n—\nodůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),\n—\npředložte analýzu dopadů takového opatření:\n1)\nna zabezpečení dodávek jiného členského státu;\n2)\nna vnitrostátní trh;\n3)\nna vnitřní trh;\nd)\nvysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;\ne)\nvysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.\n(1)  Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu nebo subjektů odpovědných za přípravu tohoto plánu jeho jménem.\n(2)  V zájmu jednoduchosti uveďte informace pokud možno na nejvyšší úrovni rizikových skupin a podle potřeby proveďte sloučení podrobností.\n(3)  U prvního plánu zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.\n(4)  Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte prosím, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná).\n(5)  Popište uplatňovanou metodiku.\nPŘÍLOHA VII\nŠablona pro plán pro stav nouze\nObecné informace\nNázev příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu (1)\n1.   Definice krizových úrovní\na)\nuveďte subjekt odpovědný za vyhlášení každé z krizových úrovní a postupy, kterými je nutné se při takových vyhlášeních v každém případě řídit;\nb)\npokud existují, zahrňte sem ukazatele nebo parametry používané ke zvážení, zda může událost vést k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, a k rozhodnutí o vyhlášení určité krizové úrovně.\n2.   Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně\n (2)\n2.1.   Včasné varování\nPopište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je případně nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\n2.2.   Výstraha\na)\nPopište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je případně nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zvládnutí situace na úrovni výstrahy;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\nb)\nPopište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.\n2.3.   Stav nouze\na)\nstanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky;\nb)\npopište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry;\nc)\npopište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\nposkytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;\niii)\npopište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);\niv)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;\nv)\nposuďte jiné účinky opatření;\nvi)\nodůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;\nvii)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry;\nd)\npopište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.\n3.   Zvláštní opatření pro elektřinu a dálkové vytápění\na)\ndálkové vytápění\ni)\nuveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví dálkového vytápění;\nii)\nuveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;\nb)\ndodávky elektřiny vyráběné z plynu\ni)\nuveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví elektřiny;\nii)\nuveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na odvětví elektřiny. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;\niii)\nuveďte mechanismy nebo stávající ustanovení pro zajištění náležité koordinace, včetně výměny informací, mezi hlavními aktéry v odvětvích zemního plynu a elektřiny, zejména mezi provozovateli přepravní soustavy, při různých krizových úrovních.\n4.   Krizový manažer nebo skupina\nUveďte, kdo je krizový manažer, a vymezte jeho úlohu.\n5.   Úkoly a povinnosti jednotlivých aktérů\na)\npro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti, včetně interakcí s příslušnými orgány a případně i s národním regulačním orgánem, pro:\ni)\nplynárenské podniky;\nii)\nprůmyslové odběratele;\niii)\npříslušné výrobce elektřiny;\nb)\npro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti pro příslušné orgány a subjekty, které byly úkoly pověřeny.\n6.   Opatření, jež se týkají nežádoucí spotřeby zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky\nPopište zavedená opatření, jež mají v co nejširší míře a aniž by došlo k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy nebo vzniku nebezpečných situací zabránit, aby zákazníci, kteří nejsou chráněnými zákazníky, odebírali v případě stavu nouze dodávky plynu určené pro chráněné zákazníky. Uveďte povahu opatření (správní, technická atd.), hlavní aktéry a postupy, kterými je nutné se řídit.\n7.   Zkoušky stavu nouze\na)\nuveďte časový harmonogram pro simulaci reakce na stav nouze v reálném čase;\nb)\nuveďte zapojené aktéry, postupy a konkrétní simulované scénáře s vysokým a středním dopadem.\nPři aktualizacích plánu pro stav nouze popište stručně zkoušky provedené od předložení posledního plánu pro stav nouze a hlavní výsledky. Uveďte, která opatření byla v důsledku těchto zkoušek přijata.\n8.   Regionální rozměr\n8.1.   Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně:\n8.1.1.   Včasné varování\nPopište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je případně nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\n8.1.2.   Výstraha\na)\nPopište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je případně nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\nb)\nPopište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.\n8.1.3.   Stav nouze\na)\nStanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky.\nb)\nPopište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\npopište postup, kterým je nutné se řídit;\niii)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;\niv)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\nc)\nPopište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:\ni)\nuveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;\nii)\nposkytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;\niii)\npopište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);\niv)\nuveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;\nv)\nposuďte jiné účinky opatření;\nvi)\nodůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;\nvii)\npopište toky informací mezi zapojenými aktéry.\nd)\nPopište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.\n8.2.   Mechanismy spolupráce\na)\npopište zavedené mechanismy pro spolupráci v rámci příslušných rizikových skupin a k zajištění náležité koordinace pro každou krizovou úroveň. Popište v míře, v jaké existují a nebyly uvedeny v bodu 2, rozhodovací postupy pro přiměřenou reakci na regionální úrovni na každé z krizových úrovní;\nb)\npopište zavedené mechanismy pro spolupráci s jinými členskými státy mimo rizikové skupiny a pro koordinaci kroků pro každou krizovou úroveň.\n8.3.   Solidarita mezi členskými státy\na)\npopište ujednání dohodnutá mezi přímo propojenými členskými státy pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13;\nb)\npřípadně popište ujednání dohodnutá mezi členskými státy, které jsou vzájemně propojené přes třetí zemi, pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13.\n(1)  Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte prosím název subjektu nebo subjektů odpovědných za přípravu tohoto plánu jeho jménem.\n(2)  Zahrňte regionální a vnitrostátní opatření.\nPŘÍLOHA VIII\nVýčet netržních opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu\nPři vypracovávání plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze zváží příslušný orgán použití tohoto orientačního a demonstrativního seznamu opatření pouze v případě stavu nouze:\na)\nopatření na straně nabídky:\n—\npoužití strategického skladování plynu,\n—\npovinné využití zásob alternativních paliv (např. v souladu se směrnicí Rady 2009/119/ES (1),\n—\npovinné využití elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z plynu,\n—\npovinné zvýšení objemu těžby plynu,\n—\npovinné používání plynu ze skladovacích zařízení;\nb)\nopatření na straně poptávky:\n—\nrůzné stupně povinného snižování odběru, včetně:\n—\npovinného přechodu na jiné palivo,\n—\npovinného využívání přerušitelných smluv, pokud se plně nevyužívají jako součást tržních opatření,\n—\npovinného cíleného snížení odběru.\n(1)  Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).\nPŘÍLOHA IX\nSrovnávací tabulka\nNařízení (EU) č. 994/2010\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 6\nČlánek 5\nČlánek 8\nČlánek 6\nČlánek 9\nČlánek 7\nČlánek 4\nČlánek 8\nČlánek 5\nČlánek 9\nČlánek 10\nČlánek 10\nČlánek 10\nČlánek 11\nČlánek 11\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\nČlánek 13\nČlánek 14\nČlánek 12\nČlánek 4\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\nČlánek 14\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\nČlánek 16\nČlánek 20\nČlánek 15\nČlánek 21\nČlánek 17\nČlánek 22\nPříloha I\nPříloha II\nČlánek 7\nPříloha III\nPříloha IV\nPříloha I\n—\nPříloha IV\n—\nPříloha V\n—\nPříloha VI\n—\nPříloha VII\nPříloha II\n—\nPříloha III\nPříloha VIII\n—\nPříloha IX", "summary": "Bezpečnost dodávek zemního plynu v EU\nBezpečnost dodávek zemního plynu v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nUsiluje o posílení energetické bezpečnosti EU tím, že pomáhá předcházet potenciálnímu narušení dodávek – a za účelem reakce na ně, když nastanou – o zajištění toho, aby domácnosti a jiní zranitelní spotřebitelé měli dodávky vždy zabezpečeny.\nNařízení tvoří součást balíčku energetické unie, jehož cílem je zajistit bezpečnost, cenovou dostupnost a udržitelnost energie užší spoluprací mezi zeměmi EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nBezpečnost dodávek plynu je sdílenou odpovědností plynárenských společností, zemí EU a Evropské komise. Hlavní prvky nařízení jsou tyto:lepší spolupráce a koordinace mezi skupinami zemí EU v regionálních skupinách za účelem společného posouzení obecných rizik dodávek a vývoje a schvalování společných preventivních a nouzových opatření,  zavedení mechanismu solidarity, jehož prostřednictvím si země EU musí navzájem pomáhat, aby vždy zaručily dodávku plynu nejzranitelnějším spotřebitelům – dokonce i v nejvážnějších situacích s dodávkou plynu – za podmínek spravedlivé kompenzace ze strany země přijímající solidární pomoc,  zlepšení transparentnosti díky povinnosti plynárenských společností oznámit svému vnitrostátnímu orgánu své významné dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu, které mohou být pro zabezpečení dodávek relevantní,  Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG) provede čtyřletou simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury na úrovni celé Unie,  země EU mají specifické povinnosti vůči Energetickému společenství, přičemž Komise koordinuje právní předpisy.  Zrušení\nTímto nařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 994/2010.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 1. listopadu 2017.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Bezpečné dodávky plynu (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1–56)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu (COM(2015) 80 final, 25.2.2015)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39–75)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94–136)\nPoslední aktualizace 30.08.2018"}
{"celex_id": "32017R1369", "reference": "28.7.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 198/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1369\nze dne 4. července 2017,\nkterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie si předsevzala vybudovat energetickou unii zahrnující progresivní politiku v oblasti klimatu. Klíčovým prvkem rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a klíčem ke snižování poptávky po energii je energetická účinnost.\n(2)\nOznačování energetickými štítky umožňuje zákazníkům činit informovaná rozhodnutí založená na spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie. Informace o účinných a udržitelných výrobcích spojených se spotřebou energie významným způsobem přispívají k úsporám energie a ke snižování účtů za energii, přičemž současně podněcují inovace a investice do výroby energeticky účinnějších výrobků. Zvyšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě zákazníků a harmonizace souvisejících požadavků na úrovni Unie prospívají rovněž výrobcům, průmyslu a ekonomice Unie jako celku.\n(3)\nKomise přezkoumala účinnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU (3) a shledala, že je třeba aktualizovat rámec pro označování energetickými štítky s cílem zlepšit jeho účinnost.\n(4)\nSměrnici 2010/30/EU je vhodné nahradit nařízením, které si v zásadě zachová tutéž oblast působnosti, avšak upraví a posílí některá její ustanovení, aby upřesnilo a aktualizovalo jejich obsah s ohledem na technologický pokrok, jehož bylo v posledních letech v oblasti energetické účinnosti výrobků dosaženo. Jelikož spotřeba energie u dopravních prostředků určených pro přepravu osob nebo zboží, včetně dopravních prostředků s motorem, který zůstává během chodu na stejném místě, jako jsou výtahy, eskalátory a dopravníkové pásy, je přímo i nepřímo upravena jinými právními předpisy a politikami Unie, je i nadále vhodné vyjmout tyto dopravní prostředky z oblasti působnosti tohoto nařízení.\n(5)\nJe vhodné upřesnit, že všechny výrobky uváděné na trh Unie poprvé, včetně dovezených použitých výrobků, by měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. To by se však nemělo týkat výrobků, které jsou dodávány na trh Unie podruhé nebo dodatečně.\n(6)\nNařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež znemožňují rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a tak zajišťuje vyšší míru harmonizace v celé Unii. Právní rámec harmonizovaný na úrovni Unie, a nikoli členských států, snižuje náklady pro výrobce, zaručuje rovné podmínky a zajišťuje volný pohyb zboží v rámci celého vnitřního trhu.\n(7)\nSnižování poptávky po energii se považuje za klíčové opatření v rámci evropské strategie energetické bezpečnosti vytyčené ve sdělení Komise ze dne 28. května 2014. V rámcové strategii pro energetickou unii uvedené ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 je dále zdůrazněna zásada „energetická účinnost v první řadě“ a nutnost v plném rozsahu provést stávající právní předpisy Unie v oblasti energetiky. V plánu rámcové strategie pro energetickou unii uvedeném ve zmíněném sdělení bylo stanoveno provedení přezkumu rámce pro energetickou účinnost výrobků v roce 2015. Toto nařízení zlepšuje legislativní rámec pro označování energetickými štítky a jeho prosazování.\n(8)\nZlepšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě zákazníků prospívá ekonomice Unie, snižuje poptávku po energii a přináší zákazníkům úsporu peněz za účty za energii, přispívá k inovacím a investicím do energetické účinnosti a umožňuje odvětvím, která vyvíjejí a vyrábějí energeticky nejúčinnější výrobky, získat konkurenční výhodu. Přispívá také k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti pro roky 2020 a 2030, jakož i cílů Unie v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Dále se zaměřuje na zlepšení environmentálních vlastností výrobků spojených se spotřebou energie a jejich částí, včetně využívání jiných než energetických zdrojů.\n(9)\nToto nařízení přispívá k tomu, aby byly vyvíjeny energeticky inteligentní výrobky, které lze aktivovat k interakci s jinými zařízeními a systémy, včetně vlastní energetické sítě, a aby byly takové výrobky mezi zákazníky a na trhu vyhledávány, s cílem zlepšit energetickou účinnost nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie a podpořit inovace v průmyslu Unie.\n(10)\nPoskytování přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie napomáhá tomu, aby zákazníci při výběru dávali přednost výrobkům s nižší spotřebou energie a jiných základních zdrojů během používání. Povinný normalizovaný štítek pro výrobky spojené se spotřebou energie představuje účinný způsob, jak potenciálním zákazníkům poskytnout srovnatelné informace o energetické účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie. Štítek by měl být doplněn informačním listem výrobku. Štítek by měl být snadno rozpoznatelný, přehledný a výstižný. Pro tento účel by základem pro informování zákazníků o energetické účinnosti výrobků měla nadále být stávající barevná stupnice štítku od tmavě zelené po červenou. Aby byl štítek pro zákazníky usilující o úsporu energie a nákladů skutečně užitečný, měly by jednotlivé stupně jeho stupnice odpovídat úsporám energie a nákladů, které jsou pro zákazníky významné. U většiny skupin výrobků by měl štítek vedle této stupnice obsahovat případně také údaj o absolutní spotřebě energie, který zákazníkům umožní předvídat přímý dopad jejich volby na jejich účty za energii. Stejné informace však není možné poskytovat u výrobků spojených se spotřebou energie, které samy energii nespotřebovávají.\n(11)\nUkázalo se, že pro zákazníky je klasifikace pomocí písmen A až G nákladově efektivní. Jejím jednotným používáním napříč skupinami výrobků se zvýší transparentnost a srozumitelnost pro zákazníky. V případech, kdy s ohledem na opatření v oblasti ekodesignu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (4) již výrobky nemohou spadat do třídy „E“, „F“ či „G“, by se tyto třídy měly přesto na štítku uvádět, a to v šedé barvě. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, jako například při nedosažení dostatečných úspor napříč celým spektrem všech sedmi tříd, by mělo být možné, aby štítek obsahoval méně tříd, než má běžná stupnice A až G. V těchto případech by měla být stupnice na štítku od tmavě zelené po červenou zachována pro zbývající třídy a měla by se vztahovat pouze na nové výrobky, které jsou uváděny na trh či do provozu.\n(12)\nPři uvedení výrobku na trh dodavatelem by měl být každý kus výrobku opatřen štítkem v papírové podobě, který splňuje požadavky příslušného aktu v přenesené pravomoci. Příslušný akt v přenesené pravomoci by měl stanovit nejúčinnější způsob vystavování energetických štítků, přičemž se zohlední dopad na zákazníky, dodavatele a obchodníky, a mohl by stanovit, že štítek může být vytištěn na obalu výrobku. Obchodník by měl vystavit dodaný štítek spolu s kusem výrobku v pozici požadované příslušným aktem v přenesené pravomoci. Vystavený štítek by měl být dobře vidět a být rozpoznatelný jako štítek patřící k danému výrobku, aniž by zákazník musel číst obchodní označení a číslo modelu na štítku, a měl by zaujmout pozornost zákazníka prohlížejícího si vystavený výrobek.\n(13)\nAniž je dotčena povinnost dodavatele poskytnout ke každému kusu výrobku štítek v tištěné podobě, pokrok v digitální technologii by mohl umožnit používání elektronických štítků jako doplňku k tištěnému energetickému štítku. Obchodník by rovněž měl mít možnost stáhnout si informační list výrobku z databáze výrobků.\n(14)\nPokud je vystavení energetického štítku prakticky neproveditelné, například v případě některých forem prodeje na dálku, ve vizuálních reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru, měli by být potenciální zákazníci informováni přinejmenším o energetické třídě výrobku a o rozpětí tříd energetické účinnosti dostupném na štítku.\n(15)\nVýrobci reagují na označování energetickými štítky tím, že vyvíjejí a uvádějí na trh stále účinnější výrobky. Současně mají snahu ukončit výrobu méně účinných výrobků, k čemuž je podněcují právní předpisy Unie týkající se ekodesignu. Tento technologický vývoj vede k tomu, že většina modelů výrobků spadá do nejvyšších tříd na energetickém štítku. Aby zákazníci měli možnost výrobky náležitě porovnat, může vyvstat potřeba dalšího rozlišení výrobků, a tedy změny stupnice štítků. Toto nařízení by proto mělo stanovit podrobný mechanismus pro změnu stupnice, aby dodavatelům a obchodníkům poskytlo co největší právní jistotu.\n(16)\nU některých štítků stanovených akty v přenesené pravomoci a přijatými podle směrnice 2010/30/EU jsou výrobky dostupné pouze nebo převážně v nejvyšších třídách. To snižuje účelnost štítků. Třídy na stávajících štítcích mají v závislosti na skupině výrobků různé stupnice, v rámci kterých se může nejvyšší třída pohybovat od třídy A do třídy A+++. V důsledku toho by se zákazníci při porovnávání štítků různých skupin výrobků mohli mylně domnívat, že v případě určitého štítku existují i lepší energetické třídy, než jaké jsou vystaveny. Aby k takovým potenciálním nejasnostem nedocházelo, je vhodné provést v prvním kroku změnu stupnice stávajících štítků s cílem zajistit homogenní stupnici v rozsahu A až G pro tři kategorie výrobků podle tohoto nařízení.\n(17)\nOznačování výrobků pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody energetickými štítky bylo zavedeno teprve nedávno a míra technologického pokroku u těchto skupin výrobků je poměrně pomalá. Současný systém označování energetickými štítky jasně rozlišuje mezi technologiemi v oblasti konvenčních fosilních paliv, jež dosahují nejvýše třídy A, a technologiemi založenými na používání obnovitelných zdrojů energie, jež jsou často výrazně dražší a jimž jsou vyhrazeny třídy A+, A++ a A+++. Podstatných úspor energie lze dosáhnout již nejúčinnějšími technologiemi v oblasti fosilních paliv, které by proto nadále měly být propagovány jako třída A. Jelikož bude trh s výrobky pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody přecházet na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie zřejmě pomalu, je vhodné změnit stupnice energetických štítků pro tyto výrobky později.\n(18)\nPo prvotní změně stupnic by četnost dalších změn stupnice měla být určena na základě procenta výrobků prodávaných v nejvyšších třídách. Další změna stupnice by též měla zohlednit rychlost technologického pokroku a nutnost nepřetížit dodavatele a obchodníky, zejména pak malé podniky. Proto by bylo žádoucí, aby ke změnám stupnice docházelo přibližně po deseti letech. Na novém štítku se změněnou stupnicí by měla být nejvyšší třída ponechána nevyplněná s cílem podnítit technologický pokrok, zajistit regulační stabilitu, omezit četnost provádění změn stupnice a umožnit, aby byly vyvíjeny a uznávány stále účinnější výrobky. Ve výjimečných případech, kdy se předpokládá rychlejší technologický vývoj, by v okamžiku zavedení štítku s nově změněnou stupnicí žádné výrobky neměly spadat do dvou nejvyšších tříd.\n(19)\nPřed změnou stupnic by Komise měla vypracovat náležitou přípravnou studii.\n(20)\nV případě změny stupnice pro určitou skupinu výrobků by se nejasnostem na straně zákazníků mělo předejít urychlenou výměnou štítků na dotčených výrobcích vystavených v prodejnách a uspořádáním vhodných informačních kampaní pro zákazníky, které by jasně uváděly, že byla zavedena nová verze štítku.\n(21)\nDodavatelé by v případě změny stupnice štítku měli obchodníkům po určitou dobu dodávat jak stávající štítky, tak i štítky se změněnou stupnicí. Nahrazení dosavadních štítků vystavených u výrobků, a to i na internetu, štítky se změněnou stupnicí, by mělo proběhnout co nejrychleji po datu nahrazení stanoveném v příslušném aktu v přenesené pravomoci o změně stupnice štítku. Obchodníci by neměli štítky se změněnou stupnicí u výrobků vystavovat před datem nahrazení.\n(22)\nJe nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých subjektů v dodavatelském a distribučním procesu. Hospodářské subjekty by měly odpovídat za dodržování právních předpisů podle svých úloh v dodavatelském řetězci a měly by zajistit, že na trh budou dodávat pouze výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě.\n(23)\nAby energetický štítek neztratil důvěru zákazníků, nemělo by být povoleno používat u výrobků spojených se spotřebou energie a výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, jiné štítky, které energetický štítek napodobují. Pokud se na výrobky spojené se spotřebou energie nevztahují akty v přenesené pravomoci, měly by mít členské státy možnost ponechat v platnosti či zavést nové vnitrostátní programy pro označování takových výrobků. Ze stejného důvodu by nemělo být povoleno ani používání doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie u dotyčného výrobku. Označení stanovená právem Unie, jako je označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné environmentální parametry a další označení, jako je EU Energy Star a ekoznačka EU, by neměla být považována za zavádějící ani matoucí.\n(24)\nZákazníkům jsou stále častěji nabízeny aktualizace softwaru nebo firmwaru k jejich výrobkům poté, co byl výrobek uveden na trh a začal být používán. Tyto aktualizace mají obvykle zlepšit výkonnost výrobku, ale mohou mít vliv také na jeho energetickou účinnost a jiné parametry uváděné na energetickém štítku. Jsou-li tyto změny na úkor parametrů uvedených na štítku, zákazníci by o nich měli být informováni a měla by jim být nabídnuta možnost aktualizaci přijmout nebo odmítnout.\n(25)\nZa účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na výrobky spojené se spotřebou energie vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (5). S ohledem na zásadu volného pohybu zboží je naprosto nezbytné, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem účinně spolupracovaly. Tato spolupráce v oblasti označování energetickými štítky by měla být posílena tím, že Komise poskytne podporu skupinám pro správní spolupráci v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky.\n(26)\nNávrh nového nařízení o dozoru nad trhem s výrobky předložený Komisí zahrnuje ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (6) a několika odvětvových harmonizačních legislativních aktů Unie. Uvedený návrh zahrnuje ustanovení o ochranných postupech podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (7), která by se použila na všechny harmonizační legislativní akty Unie. Dokud nové nařízení projednávají legislativní orgány, je namístě odkazovat na nařízení (ES) č. 765/2008 a zahrnout ochranné postupy do tohoto nařízení.\n(27)\nČinnosti v oblasti dozoru nad trhem, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, nejsou zaměřeny výhradně na ochranu zdraví a bezpečnosti, ale jsou také použitelné pro vymáhání právních předpisů Unie, jejichž cílem je ochrana jiných veřejných zájmů, včetně energetické účinnosti. V souladu se sdělením Komise ze dne 13. února 2013 nazvaným „20 opatření pro bezpečnější a vyhovující výrobky pro Evropu: víceletý akční plán pro dozor nad výrobky v EU“ byla obecná metodika Unie ohledně posuzování rizik aktualizována tak, aby pokrývala veškerá rizika, včetně těch, jež se týkají označování energetickými štítky.\n(28)\nJednotný a nákladově efektivní dozor nad trhem v celé Unii rovněž vyžaduje dobře strukturovanou a ucelenou archivaci všech důležitých informací o vnitrostátních činnostech v této souvislosti a jejich sdílení mezi členskými státy, včetně odkazu na oznámení požadovaná tímto nařízením. Databáze nazvaná Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), kterou zřídila Komise, je pro účel vytvoření ucelené databáze informací o dozoru nad trhem vhodným nástrojem, a její používání by proto mělo být důrazně podpořeno.\n(29)\nKomise by měla zřídit a vést databázi výrobků tvořenou veřejnou částí a částí věnovanou souladu, která by měla být přístupná prostřednictvím internetového portálu, s cílem vytvořit užitečný nástroj pro spotřebitele, poskytnout obchodníkům alternativní možnosti získání informačních listů výrobků, usnadnit monitorování souladu a poskytovat aktuální údaje o trhu pro potřeby regulačního procesu, pokud jde o revize štítků a informačních listů pro konkrétní výrobky.\n(30)\nAniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem a povinnosti dodavatelů kontrolovat shodu výrobků, dodavatelé by měli v databázi výrobků v elektronické podobě zpřístupnit požadované informace o souladu výrobků. Informace významné pro spotřebitele a obchodníky by měly být veřejnosti zpřístupněny ve veřejné části databáze. Tyto informace by měly být zpřístupněny jako veřejně přístupné údaje, aby je mohli používat tvůrci mobilních aplikací a jiných srovnávacích nástrojů. Jednoduchý přímý přístup k veřejné části databáze výrobků by měl být usnadněn uživatelsky vstřícnými nástroji, jako je dynamický kód pro rychlou odpověď (QR kód), uvedenými na tištěném štítku.\n(31)\nNa část databáze výrobků věnovanou souladu by se měly vztahovat přísné předpisy v oblasti ochrany údajů. Požadované zvláštní části technické dokumentace v části databáze věnované souladu by měly být zpřístupněny orgánům dozoru nad trhem i Komisi. Pokud jsou některé technické informace natolik citlivé povahy, že by nebylo vhodné uvádět je v kategorii technické dokumentace, jak je podrobně stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení, měla by být orgánům dozoru nad trhem ponechána pravomoc přístupu k těmto informacím pro případ nutnosti v souladu s povinností dodavatelů spolupracovat, a to případně prostřednictvím dodatečných částí technické dokumentace, jež dodavatelé dobrovolně nahrají do databáze výrobků.\n(32)\nAby byla databáze výrobků co nejdříve použitelná, měla by být registrace povinná pro všechny modely, jejichž jednotlivé kusy budou uváděny na trh ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Registrace modelů, jejichž jednotlivé kusy byly uváděny na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a které již na trhu nabízeny nejsou, by měla být volitelná. Mělo by být stanoveno dostatečné přechodné období pro vytvoření databáze a na to, aby dodavatelé mohli dodržet své povinnosti ve vztahu k registraci. V případě, že jsou u výrobku, který již je na trhu dostupný, provedeny jakékoli změny s významem pro jeho štítek a informační list, měl by být daný výrobek považován za nový model a dodavatel by jej měl zaregistrovat v databázi výrobků. Komise by měla společně s orgány dozoru nad trhem a dodavateli věnovat tomuto přechodnému procesu zvláštní pozornost, dokud nebudou plně zavedeny obě části databáze, tedy veřejná část i část věnovaná souladu.\n(33)\nSankce ukládané za porušení ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(34)\nZa účelem podpory energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných výrobků. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Tyto pobídky by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by vytvářet neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, které může být ohledně takových pobídek zahájeno v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n(35)\nSpotřeba energie, výkonnost a další údaje o výrobcích, na něž se vztahují požadavky specifické pro konkrétní výrobky podle tohoto nařízení, by se měly měřit za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. V zájmu řádného fungování vnitřního trhu by normy měly být harmonizovány na úrovni Unie. Tyto metody a normy by měly pokud možno zohledňovat reálné podmínky používání dotčeného výrobku, odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. V rámci omezení daných potřebou zajistit spolehlivé a reprodukovatelné laboratorní testování by energetické štítky měly odrážet poměrnou výkonnost skutečného používání výrobků. Dodavatelům by proto nemělo být umožněno, aby jejich výrobky obsahovaly software nebo hardware, který automaticky uzpůsobuje výkonnost výrobku ve zkušebních podmínkách. Nebudou-li k datu použitelnosti požadavků specifických pro konkrétní výrobky takové normy zveřejněny, měla by Komise v Úředním věstníku Evropské unie k těmto požadavkům specifickým pro konkrétní výrobky zveřejnit přechodné metody měření a výpočtů. Po zveřejnění odkazu na takovou normu by soulad s ní měl zakládat předpoklad shody s metodami měření, pokud jde o požadavky specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty na základě tohoto nařízení.\n(36)\nKomise by měla předložit dlouhodobý pracovní plán revize štítků pro konkrétní výrobky spojené se spotřebou energie, včetně orientačního seznamu dalších výrobků spojených se spotřebou energie, pro které by mohl být zaveden energetický štítek. Provádění pracovního plánu by mělo začít technickou, environmentální a ekonomickou analýzou dotčených skupin výrobků. Tato analýza by v souladu s cílem podporovat oběhové hospodářství měla rovněž zohlednit doplňující informace, včetně možnosti poskytnout spotřebitelům informace o vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie, jako je jeho spotřeba energie, životnost nebo environmentální vlastnosti, a včetně nákladů, které by si to vyžádalo. Uvedené doplňující informace by měly zlepšit srozumitelnost a účinnost štítku pro spotřebitele a neměly by vést k žádným negativním dopadům na spotřebitele.\n(37)\nDodavatelé výrobků uvedených na trh v souladu se směrnicí 2010/30/EU přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost by měli i nadále podléhat povinnosti zpřístupnit na žádost orgánů dozoru nad trhem elektronickou verzi technické dokumentace dotyčných výrobků. Vhodná přechodná ustanovení by měla v tomto ohledu zajistit právní jistotu a kontinuitu.\n(38)\nZa účelem hladkého přechodu na toto nařízení by se navíc měly stávající požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě článku 10 směrnice 2010/30/EU a směrnice Komise 96/60/ES (8) i nadále použít na příslušné skupiny výrobků, dokud nebudou zrušeny nebo nahrazeny akty v přenesené pravomoci přijatými na základě tohoto nařízení. Použitím těchto stávajících požadavků nejsou dotčeny povinnosti podle tohoto nařízení.\n(39)\nZa účelem zavedení konkrétních skupin výrobků spojených se spotřebou energie v souladu se souborem zvláštních kritérií a za účelem zavedení štítků a informačních listů specifických pro konkrétní výrobky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. (9) Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(40)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci určit na základě ochranného postupu Unie, zda je vnitrostátní opatření důvodné, a stanovit podrobné požadavky týkající se provozních detailů databáze výrobků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(41)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž umožnit zákazníkům volit výrobky s vyšší účinností prostřednictvím poskytování podstatných informací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím dalšího rozvoje harmonizovaného regulačního rámce a zajištění rovných podmínek pro výrobce, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(42)\nTímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení směrnice 2010/30/EU ve vnitrostátním právu a den její použitelnosti.\n(43)\nSměrnice 2010/30/EU by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví rámec pro výrobky spojené se spotřebou energie (dále jen „výrobky“), které jsou uváděny na trh nebo do provozu. Upravuje opatřování těchto výrobků štítky a poskytování normalizovaných informací o výrobcích týkajících se energetické účinnosti, spotřeby energie a dalších zdrojů během jejich používání a doplňujících informací o výrobcích, čímž zákazníkům umožňuje volit výrobky s vyšší účinností a snižovat tak svou spotřebu energie.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\npoužité výrobky, ledaže jsou dovezeny ze třetí země;\nb)\ndopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„výrobkem spojeným se spotřebou energie“ nebo „výrobkem“ zboží či systém, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh nebo do provozu, včetně částí, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh nebo do provozu pro potřeby zákazníků a jsou určeny k zabudování do výrobků;\n2)\n„skupinou výrobků“ skupina výrobků, které mají stejnou hlavní funkci;\n3)\n„systémem“ kombinace různého zboží, jež společně vykonává určitou funkci v očekávaném prostředí a jehož energetickou účinnost lze pak určit jako účinnost jediného subjektu;\n4)\n„modelem“ verze výrobku, jejíž všechny kusy výrobku mají stejné technické vlastnosti s významem pro štítek a informační list výrobku a nesou shodnou identifikační značku modelu;\n5)\n„identifikační značkou modelu“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;\n6)\n„rovnocenným modelem“ model, který má stejné technické vlastnosti s významem pro štítek a stejný informační list výrobku, ale tentýž dodavatel jej uvádí na trh nebo do provozu jako jiný model s odlišnou identifikační značkou modelu;\n7)\n„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;\n8)\n„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;\n9)\n„uvedením do provozu“ první použití výrobku za zamýšleným účelem na trhu Unie;\n10)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo dává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek nabízí na trhu pod svým jménem nebo ochrannou známkou;\n11)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;\n12)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;\n13)\n„obchodníkem“ maloobchodník či jiná fyzická nebo právnická osoba, která v rámci své obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně, nabízí ke koupi, pronájmu či koupi na splátky nebo předvádí výrobky zákazníkům nebo osobám provádějícím instalaci;\n14)\n„dodavatelem“ výrobce usazený v Unii, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, který uvádí výrobek na trh Unie;\n15)\n„prodejem na dálku“ nabízení ke koupi, pronájmu či koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmkoli jiným způsobem, při němž nelze předpokládat, že potenciální zákazník vystavený výrobek uvidí;\n16)\n„zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která pro vlastní potřebu zakoupí, pronajme nebo obdrží výrobek, bez ohledu na to, zda jedná za účelem, který spadá do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti;\n17)\n„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;\n18)\n„harmonizovanou normou“ norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (11);\n19)\n„štítkem“ grafické vyobrazení v tištěné nebo elektronické podobě zahrnující uzavřenou stupnici používající výhradně písmena od A do G, přičemž každé písmeno představuje určitou třídu a každá třída odpovídá úsporám energie, v sedmi odlišných barvách od tmavě zelené po červenou, jehož účelem je informovat zákazníky o energetické účinnosti a spotřebě energie; patří mezi ně i štítky se změněnou stupnicí a štítky s menším počtem tříd a barev v souladu s čl. 11 odst. 10 a 11;\n20)\n„změnou stupnice“ zpřísňování požadavků na dosažení energetické třídy uváděné na štítku pro konkrétní skupinu výrobků;\n21)\n„štítkem se změněnou stupnicí“ štítek pro konkrétní skupinu výrobků, pro niž byla provedena změna stupnice, a který lze odlišit od štítků před provedením změny stupnice při zachování toho, že všechny štítky vypadají a působí stejně;\n22)\n„informačním listem výrobku“ normalizovaný dokument v tištěné či elektronické podobě obsahující informace o výrobku;\n23)\n„technickou dokumentací“ dokumentace dostatečně umožňující orgánům dozoru nad trhem posoudit přesnost štítku a informačního listu výrobku, včetně zkušebních protokolů nebo podobných technických podkladů;\n24)\n„doplňujícími informacemi“ informace o funkčních a environmentálních vlastnostech výrobku stanovené v aktu v přenesené pravomoci;\n25)\n„databází výrobků“ soubor údajů o výrobcích, který je systematicky uspořádán a je tvořen veřejnou částí zaměřenou na spotřebitele, ve které jsou v elektronické podobě zpřístupněny informace o jednotlivých parametrech výrobku, internetovým portálem pro zpřístupnění a částí věnovanou souladu, s jasně stanovenými požadavky na přístupnost a bezpečnost;\n26)\n„tolerancí pro ověřování“ maximální přípustná odchylka výsledků měření a výpočtů ověřovacích zkoušek provedených orgány dozoru nad trhem nebo jejich jménem v porovnání s hodnotami deklarovaných nebo zveřejněných parametrů, která odráží mezilaboratorní variační odchylku.\nČlánek 3\nObecné povinnosti dodavatelů\n1.   Dodavatel zajistí, aby všechny jednotlivé kusy výrobků uváděných na trh byly bezplatně opatřeny energetickými štítky a informačními listy výrobku v tištěné podobě s přesnými údaji v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci.\nJako alternativu k dodávání výrobku spolu s informačním listem výrobku mohou akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 3 písm. h) stanovit, že postačuje, aby parametry těchto informačních listů výrobku dodavatel zanesl do databáze výrobků. Dodavatel v takovém případě poskytne informační list výrobku v tištěné podobě obchodníkovi na jeho žádost.\nAkty v přenesené pravomoci lze stanovit vytištění štítku na obalu výrobku.\n2.   Na žádost obchodníka mu dodavatel poskytne bezplatně, neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od uvedené žádosti štítky v tištěné podobě, včetně štítků se změněnou stupnicí podle čl. 11 odst. 13, a informační listy výrobků.\n3.   Dodavatel zajistí přesnost údajů na štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, a vyhotoví technickou dokumentaci, jež umožní tuto přesnost posoudit.\n4.   Jakmile je kus modelu uveden do provozu, požádá dodavatel zákazníka o výslovný souhlas s každou změnou, která má být na daném kusu provedena prostřednictvím aktualizací, jež by vedla ke zhoršení parametrů uvedených na štítku energetické účinnosti tohoto kusu, jak uvádí příslušný akt v přenesené pravomoci. Dodavatel informuje zákazníka o účelu aktualizace a o změnách parametrů, včetně každé změny třídy uvedené na štítku. Dodavatel poskytne zákazníkovi po dobu úměrnou průměrné životnosti výrobku možnost aktualizaci odmítnout, aniž by to vedlo ke ztrátě funkčnosti, jíž by bylo možné zabránit.\n5.   Dodavatel neuvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem dosažení lepší úrovně kteréhokoli z parametrů uvedených v příslušném aktu v přenesené pravomoci nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem.\nČlánek 4\nPovinnosti dodavatelů ve vztahu k databázi výrobků\n1.   Od 1. ledna 2019 má dodavatel povinnost před uvedením na trh kusu nového modelu, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci, zadat informace o tomto modelu uvedené v příloze I do veřejné části databáze výrobků a do její části věnované souladu.\n2.   V případě kusů modelů, na něž se vztahuje akt v přenesené pravomoci, které jsou uvedeny na trh mezi 1. srpnem 2017 a 1. lednem 2019, zadá dodavatel do databáze výrobků informace uvedené v příloze I, které se těchto modelů týkají, do 30. června 2019.\nDokud nejsou údaje zadány do databáze výrobků, zpřístupní dodavatel do deseti dnů od obdržení žádosti od orgánů dozoru nad trhem nebo Komise technickou dokumentaci v elektronické podobě pro účely kontroly.\n3.   Dodavatel může do databáze výrobků zadat informace uvedené v příloze I pro modely, jejichž kusy byly uváděny na trh pouze před 1. srpnem 2017.\n4.   Výrobek, u něhož byly provedeny změny, jež mají dopad na štítek nebo informační list výrobku, se považuje za nový model. Pokud již dodavatel neuvádí na trh kusy některého modelu, uvede to v databázi.\n5.   Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se nevztahují na soupravy ohřívačů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 (12), (EU) č. 812/2013 (13) a (EU) 2015/1187 (14), pokud je poskytování štítků k těmto soupravám výlučnou odpovědností obchodníka.\n6.   Po uvedení posledního kusu modelu na trh uchová dodavatel informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků věnované souladu po dobu patnácti let. Je-li to vhodné s ohledem na průměrnou životnost výrobku, lze v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. q) stanovit kratší dobu uchovávání údajů. Informace uvedené ve veřejné části databáze se nevymazávají.\nČlánek 5\nPovinnosti obchodníků\n1.   Obchodník:\na)\nu kusů modelu, na nějž se vztahuje příslušný akt v přenesené pravomoci, viditelným způsobem vystaví štítek poskytnutý dodavatelem nebo zpřístupněný v souladu s odstavcem 2, a to i při internetovém prodeji na dálku, a\nb)\nzpřístupní zákazníkům informační list výrobku, na žádost i v jeho fyzické podobě v místě prodeje.\n2.   Pokud bez ohledu na čl. 3 odst. 1 obchodník štítek nemá, vyžádá si jej u dodavatele v souladu s čl. 3 odst. 2.\n3.   Pokud bez ohledu na čl. 3 odst. 1 obchodník informační list výrobku nemá, vyžádá si jej u dodavatele v souladu s čl. 3 odst. 2, nebo pokud se tak rozhodne, vytiskne si jej či stáhne pro elektronické zobrazení z databáze výrobků, jsou-li takové funkce pro příslušný výrobek k dispozici.\nČlánek 6\nDalší povinnosti dodavatelů a obchodníků\nDodavatel a obchodník:\na)\nuvádějí ve vizuálních reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci třídu energetické účinnosti výrobku a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku;\nb)\nspolupracují s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijímají okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky stanovenými tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, za nějž nesou odpovědnost;\nc)\nu výrobků, na něž se vztahují akty v přenesené pravomoci, neposkytují ani nevystavují jiné štítky, značky, symboly či nápisy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by to mohlo uvést zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během používání;\nd)\nu výrobků, na něž se akty v přenesené pravomoci nevztahují, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci;\ne)\nu výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením nebo akty v přenesené pravomoci.\nUstanovením prvního pododstavce písm. d) nejsou dotčeny štítky stanovené vnitrostátním právem, ledaže se na ně vztahují akty v přenesené pravomoci.\nČlánek 7\nPovinnosti členských států\n1.   Členské státy na svém území nesmějí ztěžovat uvádění výrobků, které jsou v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, na trh nebo do provozu.\n2.   Pokud členské státy poskytují pobídky pro výrobek, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti, nebo na vyšší třídy podle tohoto aktu v přenesené pravomoci.\n3.   Členské státy zajistí, případně ve spolupráci s dodavateli a obchodníky, aby zavedení štítků a změny stupnice štítků provázely vzdělávací, informační a propagační kampaně zaměřené na označování energetickými štítky. Komise podpoří spolupráci a výměnu osvědčených postupů v souvislosti s těmito kampaněmi, včetně poskytování doporučení ohledně společných klíčových sdělení.\n4.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce a mechanismy vymáhání, použitelné v případě porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Pravidla, která splňují požadavky článku 15 směrnice 2010/30/EU, se považují za vyhovující požadavkům tohoto odstavce, pokud jde o sankce.\nČlenské státy do 1. srpna 2017 oznámí Komisi pravidla uvedená v prvním pododstavci, jež doposud nebyla Komisi oznámena, a neprodleně Komisi oznámí i všechny jejich následné změny.\nČlánek 8\nDozor nad trhem Unie a kontrola výrobků, které vstupují na trh Unie\n1.   Na výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení a příslušné akty v přenesené pravomoci, se použijí články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.\n2.   Komise podněcuje a podporuje spolupráci a výměnu informací v oblasti dozoru nad trhem, týkající se označování výrobků štítky, mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za dozor nad trhem nebo za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie, jakož i mezi nimi a Komisí, mimo jiné větším zapojením skupiny pro správní spolupráci v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky.\nTato výměna informací se provádí i v případě, kdy z výsledků zkoušky vyplynulo, že výrobek splňuje toto nařízení a příslušné akty v přenesené pravomoci.\n3.   Obecné programy pro dozor nad trhem a zvláštní programy pro jednotlivá odvětví, zavedené členskými státy podle článku 18 nařízení (ES) č. 765/2008, zahrnují opatření k zajištění účinného vymáhání tohoto nařízení.\n4.   Komise a skupina pro správní spolupráci v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky společně vypracují pokyny pro prosazování tohoto nařízení, zejména pokud jde o osvědčené postupy pro zkoušení výrobků a sdílení informací mezi vnitrostátními orgány dozoru nad trhem a Komisí.\n5.   Orgány dozoru nad trhem jsou oprávněny vymáhat od dodavatele náhradu nákladů na kontrolu dokumentů a fyzické zkoušení výrobků v případě nesouladu s tímto nařízením nebo příslušnými akty v přenesené pravomoci.\nČlánek 9\nPostup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s výrobky představujícími riziko\n1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek, na nějž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko z hlediska ochrany veřejného zájmu, na nějž se vztahuje toto nařízení, jako je environmentální hledisko a hledisko ochrany spotřebitele, provedou hodnocení, zda dotčený výrobek splňuje všechny požadavky týkající se označování energetickými štítky, které souvisejí s daným rizikem a jsou stanovené tímto nařízením nebo příslušnými akty v přenesené pravomoci. Dodavatelé a obchodníci za účelem tohoto hodnocení v nezbytné míře spolupracují s orgány dozoru nad trhem.\n2.   Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v odstavci 1 orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením nebo příslušnými akty v přenesené pravomoci, uloží neprodleně jeho dodavateli, nebo případně obchodníkovi, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení dotčeného výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo případně aby tento výrobek stáhl z trhu nebo z oběhu, a to v přiměřené lhůtě úměrné povaze rizika, kterou mohou stanovit.\nNa opatření uvedená v tomto odstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.\n3.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesplnění požadavků uvedené v odstavci 2 netýká pouze území jejich členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, jejichž provedení uložily dodavateli nebo obchodníkovi.\n4.   Dodavatel, nebo případně obchodník zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná či omezující opatření v souladu s odstavcem 2, pokud jde o všechny dotčené výrobky, které dodal na trh v celé Unii.\n5.   Pokud dodavatel, nebo případně obchodník ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření k zákazu nebo omezení dostupnosti dotčeného výrobku na trhu daného členského státu nebo k jeho stažení z tohoto trhu nebo z oběhu.\n6.   Orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o opatřeních přijatých podle odstavce 5. Součástí uvedených informací jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména:\na)\núdaje nezbytné k identifikaci nevyhovujícího výrobku;\nb)\npůvod výrobku;\nc)\npovaha údajného nesouladu a související rizika;\nd)\npovaha a doba trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanovisko dodavatele, nebo případně obchodníka.\nOrgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu skutečnost, že výrobek nesplňuje požadavky týkající se aspektů ochrany veřejného zájmu stanovené v tomto nařízení, nebo zda jsou důvodem nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 13, na nichž je založen předpoklad shody.\n7.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.\n8.   Pokud do 60 dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 6 žádný členský stát ani Komise nevznese námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se opatření za důvodné.\n9.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je například stažení dotčeného výrobku z jejich trhu.\nČlánek 10\nOchranný postup Unie\n1.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 9 odst. 4 a 5 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s právem Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členským státem a příslušným dodavatelem, nebo případně obchodníkem, a provede hodnocení vnitrostátního opatření.\nNa základě výsledků uvedeného hodnocení rozhodne Komise prostřednictvím prováděcího aktu, zda je vnitrostátní opatření důvodné a může navrhnout vhodné alternativní opatření. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.\n2.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise o něm neprodleně uvědomí členské státy a dotyčného dodavatele nebo obchodníka.\n3.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, přijmou všechny členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Není-li vnitrostátní opatření považováno za důvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.\n4.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.\n5.   Nápravná či omezující opatření podle čl. 9 odst. 2, 4, 5 či 9 nebo čl. 10 odst. 3 se vztahují na všechny kusy nevyhovujícího modelu a jemu rovnocenných modelů vyjma kusů, u nichž dodavatel prokáže, že požadavky splňují.\nČlánek 11\nZavádění štítků a změny stupnice štítků\n1.   V případě skupin výrobků uvedených v odstavcích 4 a 5 Komise změní stupnici štítků, které byly v platnosti ke dni 1. srpna 2017, s výhradou odstavců 4, 5 a odstavců 8 až 12.\nOdchylně od požadavku dosažení významných úspor energie a nákladů podle čl. 16 odst. 3 písm. b), nelze-li změnou stupnice takových úspor dosáhnout, zajistí se alespoň homogenní stupnice A až G.\n2.   Jestliže pro určitou skupinu výrobků neexistuje štítek ke dni 1. srpna 2017, může Komise s výhradou odstavců 8 až 12 štítky zavést.\n3.   Komise může dále změnit stupnici štítků, jejichž stupnice byla změněna v souladu s odstavcem 1 nebo jež byly zavedeny v souladu s odstavcem 2, jsou-li splněny podmínky odst. 6 písm. a) nebo b) a s výhradou odstavců 8 až 12.\n4.   Za účelem zajištění homogenní stupnice A až G přijme Komise do 2. srpna 2023 akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení s cílem doplnit toto nařízení zavedením štítků se změněnou stupnicí A až G pro skupiny výrobků, na něž se vztahují akty v přenesené pravomoci přijaté na základě směrnice 2010/30/EU, aby mohly být štítky se změněnou stupnicí vystaveny v obchodech i na internetu osmnáct měsíců po dni vstupu aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení v platnost.\nPři určování pořadí skupin výrobků, jejichž stupnice má být změněna, vezme Komise v úvahu podíl výrobků v nejvyšších třídách.\n5.   Odchylně od odstavce 4 Komise:\na)\npředloží do 2. srpna 2025 přezkumy pro skupiny výrobků, na něž se vztahují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013, (EU) č. 812/2013 a (EU) 2015/1187, za účelem změny jejich stupnice a je-li to vhodné, přijme do 2. srpna 2026 akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení s cílem doplnit toto nařízení zavedením štítků se změněnou stupnicí A až G.\nV každém případě musí být akty v přenesené pravomoci zavádějící štítky se změněnou stupnicí A až G přijaty do 2. srpna 2030;\nb)\npřijme do 2. listopadu 2018 akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení s cílem doplnit toto nařízení zavedením štítků se změněnou stupnicí A až G pro skupiny výrobků, na něž se vztahují nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1059/2010 (15), (EU) č. 1060/2010 (16), (EU) č. 1061/2010 (17), (EU) č. 1062/2010 (18) a (EU) č. 874/2012 (19) a směrnice 96/60/ES, aby mohly být štítky se změněnou stupnicí vystaveny v obchodech i na internetu dvanáct měsíců po datu vstupu uvedených aktů v platnost.\n6.   Pokud jde o výrobky, u nichž může Komise dále změnit stupnici štítků v souladu s odstavcem 3, provede Komise přezkum štítku za účelem změny stupnice, pokud se domnívá, že:\na)\n30 % kusů modelů patřících do skupiny výrobků prodaných na trhu Unie spadá do nejvyšší energetické třídy A a lze očekávat další technologický vývoj, nebo\nb)\n50 % kusů modelů patřících do skupiny výrobků prodaných na trhu Unie spadá do dvou nejvyšších energetických tříd A a B a lze očekávat další technologický vývoj.\n7.   Jsou-li podmínky odst. 6 písm. a) nebo b) podle jejího odhadu splněny, provede Komise studii za účelem přezkumu.\nNejsou-li uvedené podmínky pro určitou skupinu výrobků splněny do osmi let ode dne vstupu příslušného aktu v přenesené pravomoci v platnost, Komise zjistí, které případné překážky brání tomu, aby štítek plnil svou úlohu.\nV případě nových štítků vypracuje přípravnou studii vycházející z orientačního seznamu skupin výrobků uvedeného v pracovním plánu.\nKomise dokončí studii za účelem přezkumu a konzultačnímu fóru předloží výsledky a případně návrh aktu v přenesené pravomoci do 36 měsíců ode dne, k němuž odhadla, že jsou splněny podmínky odst. 6 písm. a) nebo b). Konzultační fórum odhad a studii projedná.\n8.   Při zavedení štítku nebo změně stupnice Komise zajistí, aby se v okamžiku zavedení štítku očekávalo, že do energetické třídy A nebudou spadat žádné výrobky, a aby odhadovaná doba, po jejímž uplynutí bude do uvedené třídy spadat většina modelů, činila nejméně deset let.\n9.   Odchylně od odstavce 8 v případech, kdy se očekává rychlejší technologický vývoj, stanoví Komise požadavky tak, aby se v okamžiku zavedení štítku očekávalo, že do energetických tříd A a B nebudou spadat žádné výrobky.\n10.   Pokud v rámci dané skupiny výrobků již není dále dovoleno uvádět na trh nebo do provozu modely zařazené do energetických tříd E, F nebo G s ohledem na prováděcí opatření týkající se ekodesignu přijaté podle směrnice 2009/125/ES, dotčená třída či třídy se na štítku vyznačí šedě, jak stanoví příslušný akt v přenesené pravomoci. Štítek se šedě vyznačenými třídami se použije pouze pro nové kusy výrobku uvedené na trh nebo do provozu.\n11.   Pokud není z technických důvodů možné vymezit sedm energetických tříd, které odpovídají významné úspoře energie a nákladů z pohledu zákazníka, může štítek odchylně od čl. 2 bodu 14 obsahovat méně tříd. V takovém případě je zachováno barevné spektrum energetického štítku od tmavě zelené po červenou.\n12.   Komise vykonává pravomoci a povinnosti, které jí jsou na základě tohoto článku svěřeny, v souladu s článkem 16.\n13.   Je-li podle odstavců 1 nebo 3 změněna stupnice na štítku:\na)\ndodavatel v období začínajícím čtyři měsíce přede dnem stanoveným v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí poskytuje při uvedení výrobku na trh obchodníkovi jak stávající štítky, tak štítky se změněnou stupnicí a informační listy výrobku.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto písmene, pokud stávající štítek a štítek se změněnou stupnicí vyžadují odlišné zkoušky modelu, nemusí dodavatel poskytovat stávající štítek u kusů modelu uvedených na trh nebo do provozu během období čtyř měsíců přede dnem stanoveným v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí, pokud před začátkem tohoto období čtyř měsíců nebyly uvedeny na trh nebo do provozu žádné kusy téhož modelu nebo rovnocenných modelů. V takovém případě nesmí obchodník tyto kusy nabízet ke koupi před uvedeným dnem. Dodavatel o tom co nejdříve uvědomí dotčeného obchodníka, a to i v případech, kdy dotyčné kusy zahrnuje do svých nabídek obchodníkům;\nb)\ndodavatel u výrobků uvedených na trh nebo do provozu před začátkem zmíněného období čtyř měsíců poskytuje štítky se změněnou stupnicí od počátku uvedeného období na žádost obchodníka v souladu s čl. 3 odst. 2. Pro tyto výrobky obchodník získá štítek se změněnou stupnicí podle čl. 5 odst. 2.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto písmene:\ni)\nobchodník, který pro kusy ve svých zásobách není schopen získat štítek se změněnou stupnicí v souladu s prvním pododstavcem tohoto písmene, protože dodavatel ukončil svou činnost, může prodávat tyto kusy výhradně se štítky s nezměněnou stupnicí až po dobu devíti měsíců ode dne stanoveného v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí, nebo\nii)\nvyžadují-li štítek s nezměněnou stupnicí a štítek se změněnou stupnicí odlišné zkoušky modelu, je dodavatel osvobozen od povinnosti poskytovat štítek se změněnou stupnicí pro kusy uvedené na trh nebo do provozu před začátkem zmíněného období čtyř měsíců, pokud nejsou po začátku tohoto období čtyř měsíců uvedeny na trh nebo do provozu žádné kusy téhož modelu nebo rovnocenných modelů. V takovém případě může obchodník prodávat tyto kusy výhradně se štítkem s nezměněnou stupnicí až po dobu devíti měsíců ode dne stanoveného v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí;\nc)\nobchodník nahradí stávající štítky u vystavených výrobků v obchodech i na internetu štítky se změněnou stupnicí do čtrnácti pracovních dnů po dni stanoveném v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí. Před uvedeným dnem obchodník štítky se změněnou stupnicí nevystavuje.\nOdchylně od písmen a), b) a c) tohoto odstavce mohou akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 3 písm. e) stanovit zvláštní pravidla pro energetické štítky tištěné na obalu.\nČlánek 12\nDatabáze výrobků\n1.   Komise zřídí a provozuje databázi výrobků sestávající z veřejné části, části věnované souladu a z internetového portálu umožňujícího přístup k oběma těmto částem.\nDatabáze výrobků nenahrazuje ani nemění odpovědnost orgánů dozoru nad trhem.\n2.   Databáze výrobků slouží těmto účelům:\na)\npodporovat orgány dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, včetně jejich vymáhání;\nb)\nposkytovat veřejnosti informace o výrobcích uváděných na trh a o jejich energetických štítcích a informační listy výrobků;\nc)\nposkytovat Komisi aktuální informace o energetické účinnosti výrobků pro přezkum energetických štítků.\n3.   Veřejná část databáze a internetový portál obsahují informace stanovené v bodech 1 a 2 přílohy I, které se zpřístupní veřejnosti. Veřejná část databáze splňuje kritéria uvedená v odstavci 7 tohoto článku a funkční kritéria stanovená v bodě 4 přílohy I.\n4.   Část databáze výrobků věnovaná souladu je přístupná pouze orgánům dozoru nad trhem a Komisi a obsahuje informace stanovené v bodě 3 přílohy I, včetně zvláštních částí technické dokumentace uvedených v odstavci 5 tohoto článku. Část věnovaná souladu splňuje kritéria uvedená v odstavcích 7 a 8 tohoto článku a funkční kritéria stanovená v bodě 4 přílohy I.\n5.   Povinné zvláštní části technické dokumentace, jež dodavatel zadává do databáze, zahrnují pouze:\na)\nobecný popis modelu postačující k jeho jednoznačné a snadné identifikaci;\nb)\nodkazy na použité harmonizované normy nebo jiné použité normy měření;\nc)\nzvláštní preventivní opatření, která je třeba učinit při montáži, instalaci, údržbě či zkoušení modelu;\nd)\nnaměřené technické parametry modelu;\ne)\nvýpočty provedené u měřených parametrů;\nf)\nzkušební podmínky, nejsou-li dostatečně popsány v písmenu b).\nDodavatel kromě toho může dobrovolně zadávat do databáze další části technické dokumentace.\n6.   Pokud orgány dozoru nad trhem nebo Komise zjistí, že k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení potřebují i údaje, které nejsou uvedeny v odstavci 5, nebo údaje, které nejsou k dispozici ve veřejné části databáze, mohou si je od dodavatele vyžádat.\n7.   Databáze výrobků je zřízena v souladu s těmito kritérii:\na)\nminimalizace administrativní zátěže pro dodavatele a jiné uživatele databáze;\nb)\nuživatelská vstřícnost a nákladová efektivnost, a\nc)\nautomatické zamezení nadbytečnému registrování.\n8.   Část databáze věnovaná souladu je zřízena v souladu s těmito kritérii:\na)\nochrana před nezamýšleným použitím a ochrana důvěrných informací prostřednictvím přísných bezpečnostních opatření;\nb)\npřístupová práva podle zásady „vědět jen to nejnutnější“;\nc)\nzpracování osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnicí 95/46/ES, v závislosti na dané situaci;\nd)\nomezení přístupu k údajům co do rozsahu, aby nebylo možné kopírovat větší soubory údajů;\ne)\nmožnost pro dodavatele sledovat přístup k údajům jeho technické dokumentace.\n9.   S údaji v části databáze věnované souladu se nakládá v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 (20). Použijí se zejména zvláštní ustanovení o kybernetické bezpečnosti rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 (21) a příslušné prováděcí předpisy. Stupeň utajení odráží následné škody vyplývající ze zveřejnění údajů neoprávněným osobám.\n10.   Dodavatel má právo na přístup k informacím, které do databáze výrobků zadal podle čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i na jejich úpravu. Pro účely dozoru nad trhem se uchovává záznam o změnách, v němž jsou uvedena data veškerých úprav.\n11.   Zákazníci využívající veřejnou část databáze výrobků mají možnost snadno zjistit nejvyšší zastoupenou energetickou třídu v každé skupině výrobků, a mohou tak porovnat vlastnosti modelů a zvolit energeticky nejúčinnější výrobky.\n12.   Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů podrobnosti fungování databáze výrobků. Po konzultaci s konzultačním fórem stanoveným v článku 14 se tyto prováděcí akty přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.\nČlánek 13\nHarmonizované normy\n1.   Po přijetí aktu v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení, který stanoví zvláštní požadavky na označování, Komise v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie odkazy na harmonizované normy, které splňují příslušné požadavky aktu v přenesené pravomoci týkající se měření a výpočtů.\n2.   Jsou-li při posouzení shody výrobku použity takovéto harmonizované normy, má se za to, že model je ve shodě s příslušnými požadavky na měření a výpočty stanovenými v aktu v přenesené pravomoci.\n3.   Harmonizované normy mají za cíl co nejvíce simulovat používání daného výrobku v reálných podmínkách a současně zachovávají standardní zkušební metodu. Zkušební metody dále zohlední související náklady pro průmysl a malé a střední podniky.\n4.   Metody měření a výpočtů, jež tvoří součást harmonizovaných norem, jsou spolehlivé, přesné a reprodukovatelné a jsou v souladu s požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 4 a 5.\nČlánek 14\nKonzultační fórum\n1.   Komise při výkonu svých činností podle tohoto nařízení zajistí v souvislosti s každým aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 16 a každým prováděcím aktem přijatým podle čl. 12 odst. 12 tohoto nařízení vyváženou účast zástupců členských států a zúčastněných stran, jichž se dotčená skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů. Komise za tímto účelem zřídí konzultační fórum, na jehož půdě se tyto strany setkávají. Konzultační fórum je spojeno s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES.\n2.   Pokud je to vhodné, Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci ověří provedení a obsah štítků pro konkrétní skupiny výrobků na reprezentativních skupinách zákazníků z Unie, aby zajistila, že jsou pro ně tyto štítky jasně srozumitelné.\nČlánek 15\nPracovní plán\nKomise po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 14 vypracuje dlouhodobý pracovní plán a zveřejní jej. Pracovní plán stanoví orientační seznam skupin výrobků, které se považují za prioritní pro přijetí aktů v přenesené pravomoci. Pracovní plán rovněž stanoví plány revize a změn stupnic štítků pro skupiny výrobků v souladu s čl. 11 odst. 4 a 5, s výjimkou změn stupnic štítků, jež byly v platnosti ke dni 1. srpna 2017 a pro které je změna stupnice stanovena v článku 11 tohoto nařízení.\nKomise pracovní plán pravidelně aktualizuje po konzultaci s konzultačním fórem. Pracovní plán může být spojen s pracovním plánem, který vyžaduje článek 16 směrnice 2009/125/ES, a je přezkoumáván každé tři roky.\nKomise informuje každý rok Evropský parlament a Radu o pokroku, jehož dosáhla při provádění pracovního plánu.\nČlánek 16\nAkty v přenesené pravomoci\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných požadavků týkajících se štítků pro konkrétní skupiny výrobků.\n2.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 stanoví skupiny výrobků, které splňují tato kritéria:\na)\nskupina výrobků má podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál z hlediska úspor energie a případně jiných zdrojů;\nb)\nmodely s rovnocennou funkcí v rámci skupiny výrobků se výrazně liší v příslušných úrovních výkonnosti;\nc)\nse skupinou výrobků není spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady životního cyklu;\nd)\nzavedení požadavků na označování energetickými štítky pro skupinu výrobků nemá významný negativní dopad na funkčnost výrobku během jeho používání.\n3.   Akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních skupin výrobků stanoví zejména:\na)\ndefinici konkrétní skupiny výrobků spadajících pod definici „výrobku spojeného se spotřebou energie“ uvedenou v čl. 2 bodě 1, na kterou se mají vztahovat podrobné požadavky týkající se označování energetickými štítky;\nb)\nprovedení a obsah energetického štítku včetně stupnice A až G znázorňující spotřebu energie, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech srozumitelné a čitelné. Klasifikační stupně A až G odpovídají významné úspoře energie a nákladů a odpovídajícímu rozlišení výrobků z hlediska zákazníka. Stanoví rovněž, jakým způsobem jsou klasifikační stupně A až G, a případně spotřeba energie, uvedeny na viditelném místě štítku;\nc)\npřípadné využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobku, přičemž v takovém případě je na štítku zdůrazněna energetická účinnost výrobku. Doplňující informace jsou jednoznačné a nemají ve vztahu k zákazníkům negativní dopad na srozumitelnost a účinnost štítku jako celku. Musí být založeny na údajích týkajících se fyzických vlastností výrobku, které jsou měřitelné a ověřitelné orgány dozoru nad trhem;\nd)\npřípadné uvedení odkazu na energetickém štítku umožňujícího zákazníkům identifikovat výrobky, jež jsou energeticky inteligentní, tj. schopné automaticky měnit a optimalizovat svou spotřebu v reakci na vnější podněty (například signály ústředního domácího systému pro hospodaření s energií nebo zprostředkované tímto systémem, cenové signály, přímé kontrolní signály, místní měření) nebo poskytovat další služby, které zvyšují energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie, s cílem zlepšit dopad spotřeby energie na životní prostředí napříč celým energetickým systémem;\ne)\nmísta, kde je energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, aniž dojde k jeho poškození, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven na internetu, s ohledem na požadavky čl. 3 odst. 1 a na důsledky pro zákazníky, dodavatele a obchodníky;\nf)\npřípadné elektronické prostředky pro označování výrobků;\ng)\nzpůsob, jakým mají být energetický štítek a informační list výrobku poskytnuty v případě prodeje na dálku;\nh)\npožadovaný obsah a případně též úpravu a další podrobnosti týkající se informačního listu výrobku a technické dokumentace, včetně možnosti zadat parametry informačního listu výrobku do databáze v souladu s čl. 3 odst. 1;\ni)\ntoleranci pro ověřování, jež mají členské státy používat při ověřování souladu s požadavky;\nj)\nzpůsob, jakým má být ve vizuálních reklamách a propagačních materiálech technického charakteru zobrazena energetická třída a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku, včetně čitelnosti a viditelnosti;\nk)\nmetody měření a výpočtů uvedené v článku 13, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku, včetně definice indexu energetické účinnosti (EEI) či rovnocenného parametru;\nl)\nzda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;\nm)\núpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o výkonnosti výrobku, jež jsou uvedeny v informačním listu výrobku. Tyto odkazy mohou být upraveny do podoby internetové adresy, dynamického kódu QR, odkazu na štítky dostupné na internetu či jakékoli jiné podoby vhodné pro spotřebitele;\nn)\nskutečnost, kde a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku měly během používání zobrazovat na případném interaktivním displeji výrobku;\no)\ndatum hodnocení a případné následné revize aktu v přenesené pravomoci;\np)\npřípadné rozdíly v energetické účinnosti v různých klimatických regionech;\nq)\npokud jde o požadavky na uchovávání informací v části databáze věnované souladu podle čl. 4 odst. 6, uchovávání údajů po dobu kratší než patnáct let, případně s ohledem na průměrnou životnost výrobku.\n4.   Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou konkrétní skupinu výrobků. Pokud Komise rozhodne o harmonogramu přijetí aktu v přenesené pravomoci pro konkrétní skupinu výrobků, nepozdrží přijetí kvůli přijímání aktu v přenesené pravomoci pro jinou konkrétní skupinu výrobků, pokud si výjimečné okolnosti nevyžádají jiná opatření.\n5.   Komise vede aktualizovaný soupis všech příslušných aktů v přenesené pravomoci, jakož i opatření, jež rozvíjejí směrnici 2009/125/ES, včetně úplných odkazů na všechny příslušné harmonizované normy.\nČlánek 17\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 4 a 5 a článku 16 se Komisi svěřuje na dobu šesti let ode dne 1. srpna 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto šestiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 4 a 5 a článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konzultace s odborníky z členských států se uskuteční po konzultaci podle článku 14.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 4 a 5 a článku 16 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 18\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 19 směrnice 2009/125/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 19\nHodnocení a podávání zpráv\nDo 2. srpna 2025 posoudí Komise provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. V této zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě umožnily zákazníkům volit účinnější výrobky, přičemž vezme v úvahu jeho dopady na podnikání, spotřebu energie, emise skleníkových plynů, činnosti v oblasti dozoru nad trhem a náklady spojené se zřízením a provozem databáze.\nČlánek 20\nZrušení a přechodná ustanovení\n1.   Směrnice 2010/30/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. srpna 2017.\n2.   Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\n3.   Pro modely, jejichž jednotlivé kusy byly uvedeny na trh nebo do provozu v souladu se směrnicí 2010/30/EU před 1. srpnem 2017, dodavatel po dobu pěti let od vyrobení posledního kusu zpřístupní elektronickou verzi technické dokumentace pro účely kontroly do deseti dnů od obdržení žádosti od orgánů dozoru nad trhem nebo od Komise.\n4.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 10 směrnice 2010/30/EU a směrnice 96/60/ES zůstávají v platnosti až do jejich zrušení aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 16 tohoto nařízení, který se vztahuje na příslušnou skupinu výrobků.\nSkupiny výrobků, na které se vztahují akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 10 směrnice 2010/30/EU a směrnice 96/60/ES, podléhají povinnostem podle tohoto nařízení.\n5.   Ve vztahu ke skupinám výrobků, na které se již vztahují akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 10 směrnice 2010/30/EU nebo směrnice 96/60/ES, se v případě, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení, může odchylně od čl. 16 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení i nadále použít klasifikace energetické účinnosti zavedená podle směrnice 2010/30/EU, a to až do dne použitelnosti aktů v přenesené pravomoci, kterými se zavádějí štítky se změněnou stupnicí podle článku 11 tohoto nařízení.\nČlánek 21\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. srpna 2017.\nOdchylně od druhého pododstavce se článek 4 týkající se povinností dodavatelů ve vztahu k databázi výrobků použije ode dne 1. ledna 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 4. července 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nM. MAASIKAS\n(1)  Úř. věst. C 82, 3.3.2016, s. 6.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. června 2017.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).\n(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).\n(8)  Směrnice Komise 96/60/ES ze dne 19. září 1996, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kombinovaných praček se sušičkou pro domácnost (Úř. věst. L 266, 18.10.1996, s. 1).\n(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 1).\n(13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 83).\n(14)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1187 ze dne 27. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení (Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 43).\n(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1059/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích myček nádobí pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 1).\n(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 17).\n(17)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1061/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích praček pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 47).\n(18)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizních přijímačů (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 64).\n(19)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Úř. věst. L 258, 26.9.2012, s. 1).\n(20)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).\n(21)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40).\nPŘÍLOHA I\nINFORMACE ZADÁVANÉ DO DATABÁZE VÝROBKŮ A FUNKČNÍ KRITÉRIA PRO VEŘEJNOU ČÁST DATABÁZE\n1.\nInformace, jež do veřejné části databáze zadává dodavatel:\na)\njméno nebo ochranná známka, adresa, kontaktní údaje a další právní identifikace dodavatele;\nb)\nidentifikační značka modelu;\nc)\nštítek v elektronické podobě;\nd)\ntřída (třídy) energetické účinnosti a další parametry na štítku;\ne)\nparametry informačního listu výrobku v elektronickém formátu.\n2.\nInformace, jež uvádí Komise na internetovém portálu:\na)\nkontaktní údaje vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem;\nb)\npracovní plán podle článku 15;\nc)\nzápisy z konzultačního fóra;\nd)\nsoupis aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, přechodných metod měření a výpočtů a platných harmonizovaných norem.\n3.\nInformace, jež do části databáze věnované souladu zadává dodavatel:\na)\nidentifikační značka všech rovnocenných modelů, které již byly uvedeny na trh;\nb)\ntechnická dokumentace podle čl. 12 odst. 5.\nKomise poskytne odkaz na Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), který obsahuje výsledky kontrol souladu provedených členskými státy a přijatých předběžných opatření.\n4.\nFunkční kritéria pro veřejnou část databáze výrobků:\na)\npro každý model výrobku je veden zvláštní záznam;\nb)\ngeneruje jediný soubor, který umožňuje nahlédnutí, stažení i vytištění energetického štítku každého modelu, jakož i jazykové verze úplného informačního listu výrobku ve všech úředních jazycích Unie;\nc)\ninformace musí být ve formátu umožňujícím strojové čtení, třídění a vyhledávání, přičemž musí dodržovat otevřené standardy pro užití třetí osobou a být poskytovány bezplatně;\nd)\nzřídí se a provozuje online asistenční služba či kontaktní místo pro dodavatele a portál na ně jasně odkazuje.\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 2010/30/EU\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 2\n—\nČl. 1 odst. 3 písm. a) a b)\nČl. 1 odst. 2 písm. a) a b)\nČl. 1 odst. 3 písm. c)\n—\nČlánek 2\nČlánek 2\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 1\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod 22\nČl. 2 písm. c)\n—\nČl. 2 písm. d)\n—\nČl. 2 písm. e)\n—\nČl. 2 písm. f)\n—\nČl. 2 písm. g)\nČl. 2 bod 13\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 bod 14\nČl. 2 písm. i)\nČl. 2 bod 8\nČl. 2 písm. j)\nČl. 2 bod 9\nČl. 2 písm. k)\n—\nČlánek 3\nČlánek 7\nČl. 3 odst. 1 písm. a)\nČl. 7 odst. 3\nČl. 3 odst. 1 písm. b)\nČl. 6 písm. c)\nČl. 3 odst. 1 písm. c)\nČl. 7 odst. 3\nČl. 3 odst. 1 písm. d)\nČl. 8 odst. 2\nČl. 3 odst. 2\nČl. 6 písm. b) a článek 9\nČl. 3 odst. 3\nČl. 8 odst. 1\nČl. 3 odst. 4\n—\nČl. 4 písm. a)\nČlánek 5\nČl. 4 písm. b)\n—\nČl. 4 písm. c)\nČl. 6 písm. a)\nČl. 4 písm. d)\nČl. 6 písm. a)\nČlánek 5\nČl. 3 odst. 1 a článek 6\nČl. 5 písm. a)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 písm. b) body i), ii), iii) a iv)\nČl. 4 odst. 6 a příloha I\nČl. 5 písm. c)\nČl. 4 odst. 6\nČl. 5 písm. d)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 písm. d) druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 písm. e)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 písm. f)\n—\nČl. 5 písm. g)\nČl. 3 odst. 1\nČl. 5 písm. h)\n—\nČlánek 6\nČl. 5 odst. 1 a článek 6\nČl. 6 písm. a)\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\nČl. 6 písm. b)\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\nČlánek 7\nČl. 16 odst. 3 písm. e) a g)\nČl. 8 odst. 1\nČl. 7 odst. 1\nČl. 8 odst. 2\n—\nČl. 9 odst. 3\nČl. 7 odst. 2\nČl. 9 odst. 4\n—\nČl. 10 odst. 1\nČlánek 16\nČl. 10 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 16 odst. 2\nČl. 10 odst. 1 třetí pododstavec\n—\nČl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec\nČl. 16 odst. 3 písm. c)\nČl. 10 odst. 2 písm. a)\nČl. 16 odst. 2 písm. a)\nČl. 10 odst. 2 písm. b)\nČl. 16 odst. 2 písm. b)\nČl. 10 odst. 2 písm. c)\n—\nČl. 10 odst. 3 písm. a)\n—\nČl. 10 odst. 3 písm. b)\n—\nČl. 10 odst. 3 písm. c)\nČlánek 14\nČl. 10 odst. 3 písm. d)\n—\nČl. 10 odst. 4 písm. a)\nČl. 16 odst. 3 písm. a)\nČl. 10 odst. 4 písm. b)\nČl. 16 odst. 3 písm. k)\nČl. 10 odst. 4 písm. c)\nČl. 16 odst. 3 písm. h)\nČl. 10 odst. 4 písm. d)\nČl. 16 odst. 3 písm. b)\nČl. 10 odst. 4 písm. d) druhý pododstavec\n—\nČl. 10 odst. 4 písm. d) třetí pododstavec\nČl. 16 odst. 3 písm. b)\nČl. 10 odst. 4 písm. d) čtvrtý pododstavec\nČl. 11 odst. 3\nČl. 10 odst. 4 písm. d) pátý pododstavec\nČlánek 11\nČl. 10 odst. 4 písm. e)\nČl. 16 odst. 3 písm. e)\nČl. 10 odst. 4 písm. f)\nČl. 16 odst. 3 písm. h)\nČl. 10 odst. 4 písm. g)\nČl. 16 odst. 3 písm. j)\nČl. 10 odst. 4 písm. h)\nČl. 11 odst. 3\nČl. 10 odst. 4 písm. i)\nČl. 16 odst. 3 písm. i)\nČl. 10 odst. 4 písm. j)\nČl. 16 odst. 3 písm. o)\nČl. 11 odst. 1\nČl. 17 odst. 2\nČl. 11 odst. 2\nČl. 17 odst. 5\nČl. 11 odst. 3\nČl. 17 odst. 1\nČl. 12 odst. 1\nČl. 17 odst. 3\nČl. 12 odst. 2\n—\nČl. 12 odst. 3\nČl. 17 odst. 3\nČlánek 13\nČl. 17 odst. 6\nČlánek 14\nČlánek 19\nČlánek 15\nČl. 7 odst. 4\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\nČlánek 20\nČlánek 18\nČlánek 21\nČlánek 19\nČlánek 21\nPříloha I\n—\n—\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II", "summary": "Spotřeba energie: rámec pro pravidla označování energetickými štítky\nSpotřeba energie: rámec pro pravidla označování energetickými štítky\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 2017/1369 o označování energetickými štítky\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví základ pro označování výrobků spojených se spotřebou energie štítky, což poskytne standardní informace o energetické účinnosti i o spotřebě energie a jiných zdrojů, které pomohou spotřebitelům v rozhodnutí o koupi. Netýká se použitých výrobků, ledaže jsou dovezeny ze zemí mimo EU, ani dopravních prostředků.\nRuší směrnici 2010/30/EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nVšechny výrobky spojené se spotřebou energie budou mít vystaven štítek podle nové, aktualizované a jasnější stupnice od A (nejúčinnější) do G (nejméně účinné). Tento sytém nahradí předchozí systém štítků od A+++ do G, jelikož tento je méně efektivní, protože již byly vyvinuty výrobky účinnější ve vztahu ke spotřebě energie. Také je vyžadován informační list výrobku.\nU štítků, které se používaly již před 1. srpnem 2017, změní Evropská komise stupnice, tzn. překalibruje je, aby se shodovaly s novým nařízením.\nKomise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou konkrétní skupinu výrobků, který doplní toto nařízení. Tím se stanoví podrobné požadavky pro označování konkrétních skupin výrobků štítky, kde:skupina výrobků má významný potenciál z hlediska úspor energie;modely s rovnocennou funkcí v rámci skupiny výrobků se výrazně liší v příslušných úrovních výkonnosti;se skupinou výrobků není spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a celkové náklady skupiny výrobků.Akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních skupin výrobků stanoví zejména:konkrétní skupinu výrobků, na kterou se mají vztahovat podrobné požadavky týkající se označování energetickými štítky;provedení a obsah energetického štítku včetně stupnice A až G znázorňující spotřebu energie, který by měl mít jednotné provedení u všech skupin výrobků;další informace zdůrazňující energetickou účinnost výrobku;případné uvedení odkazu na energetickém štítku umožňujícího zákazníkům identifikovat výrobky, jež jsou energeticky inteligentní, tj. schopné automaticky měnit a optimalizovat svou spotřebu;metody měření a výpočtů, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku, včetně definice indexu energetické účinnosti (EEI);datum hodnocení a případné následné revize aktu v přenesené pravomoci;rozdíly v energetické účinnosti v různých klimatických regionech.Povinností dodavatelů a obchodníků je:vystavovat štítky s třídou energetické účinnosti výrobku a rozpětí těchto tříd;spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a přijímat okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky;u výrobků, na něž se vztahují akty v přenesené pravomoci, nevystavovat jiné informace, které by mohly uvést zákazníky v omyl, pokud jde o spotřebu energie;u výrobků, na něž se akty v přenesené pravomoci nevztahují, nebo u výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, nevystavovat štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením.Obchodníci, včetně internetových obchodníků, musí vystavit štítek poskytnutý dodavatelem a v místě prodeje zpřístupnit pro zákazníky informační list výrobku.\nKomise zřídí registrační databázi výrobků, aby:podpořila orgány dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů, včetně jejich vymáhání;poskytovala veřejnosti informace o výrobcích uváděných na trh a o jejich energetických štítcích a informační listy výrobků;poskytovala Komisi aktuální informace o energetické účinnosti výrobků pro přezkum energetických štítků.Databáze umožní veřejnosti nahlédnout na štítky výrobků a do jejich informačních listů, což usnadní porovnání energetické účinnosti domácích spotřebičů.\nNařízení také vyžaduje, aby výrobci informovali spotřebitele, pokud aktualizace softwaru nebo firmwaru (software, který je uložený v části hardwaru a slouží jako rozhraní mezi hardwarem a operačním systémem, např. na chytrém telefonu nebo počítači) může snížit energetickou účinnost výrobku. Zakazuje používání „odpojovacích zařízení“, která pozměňují výkon výrobku v testovacích podmínkách.\nDo 2. srpna 2025 Komise posoudí provádění tohoto nařízení a předloží o tom Evropskému parlamentu a Radě zprávu.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. srpna 2017 s výjimkou povinností dodavatelů ve vztahu k databázi výrobků, které platí od 1. ledna 2019.\nKONTEXT\nSeznam opatření vztahujících se k označování energetickými štítky – Srpen 2017 (Evropská komise)Energetická účinnost (Evropská komise)Energeticky účinné výrobky (Evropská komise)Komise vydává nová nařízení o označování výrobků energetickými štítky pro podporu spotřebitelů (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1–23)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10–35)\nPostupné změny Směrnice 2009/125/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Evropská strategie energetické bezpečnosti (COM(2014) 330 final, 28.5.2014).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu (COM(2015) 80 final, 25. února 2015)\nPoslední aktualizace 27.06.2018"}
{"celex_id": "32016R0679", "reference": "4.5.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 119/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679\nze dne 27. dubna 2016\no ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOchrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Ustanovení čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přiznávají každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.\n(2)\nZásady a pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů by bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo bydliště měly respektovat jejich základní práva a svobody, zejména právo na ochranu osobních údajů. Cílem tohoto nařízení je přispět k dotvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a hospodářské unie, k hospodářskému a sociálnímu pokroku, k posílení a sblížení ekonomik v rámci vnitřního trhu a k dobrým životním podmínkám fyzických osob.\n(3)\nÚčelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (4) je harmonizovat právní předpisy o ochraně základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti s činnostmi zpracování a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.\n(4)\nZpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním; musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy. Toto nařízení ctí všechna základní práva a dodržuje svobody a zásady uznávané Listinou, jak jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, ochranu osobních údajů, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jakož i kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.\n(5)\nHospodářská a sociální integrace vyplývající z fungování vnitřního trhu vedla ke značnému nárůstu přeshraničních toků osobních údajů. V celé Unii se zvýšila výměna osobních údajů mezi veřejnými a soukromými aktéry, včetně fyzických osob, sdružení a podniků. Právo Unie zavazuje vnitrostátní orgány členských států ke spolupráci a výměně osobních údajů, aby mohly plnit své povinnosti nebo provádět úkoly jménem orgánu jiného členského státu.\n(6)\nRychlý technologický rozvoj a globalizace s sebou přinesly nové výzvy pro oblast ochrany osobních údajů. Rozsah shromažďování a sdílení osobních údajů významně vzrostl. Technologie umožňují jak soukromým společnostem, tak orgánům veřejné moci využívat při provádění jejich činností osobní údaje v nebývalém rozsahu. Fyzické osoby stále častěji své osobní údaje zveřejňují, a to i v globálním měřítku. Technologie změnily ekonomiku i společenský život a měly by dále usnadňovat volný pohyb osobních údajů v rámci Unie a předávání do třetích zemí a mezinárodním organizacím a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů.\n(7)\nTento vývoj vyžaduje pevný a soudržnější rámec pro ochranu osobních údajů v Unii, jenž by se opíral o důsledné vymáhání práva, a to s ohledem na nezbytnost nastolit důvěru, která umožní rozvoj digitální ekonomiky na celém vnitřním trhu. Fyzické osoby by měly mít možnost kontrolovat své vlastní osobní údaje. Měla by být posílena právní a praktická jistota fyzických osob, hospodářských subjektů a orgánů veřejné moci.\n(8)\nStanoví-li toto nařízení upřesnění nebo omezení svých pravidel právem členského státu, mohou členské státy začlenit do svého vnitrostátního práva prvky tohoto nařízení, pokud je to nezbytné pro účely soudržnosti a pro učinění vnitrostátních předpisů srozumitelnými pro osoby, na něž se vztahují.\n(9)\nAčkoliv cíle a zásady směrnice 95/46/ES nadále platí, nezabránilo to roztříštěnosti v provádění ochrany údajů v celé Unii, právní nejistotě ani rozšířenému pocitu veřejnosti, že v souvislosti s ochranou fyzických osob existují značná rizika, zejména pokud jde o činnosti prováděné online. Rozdíly v úrovni ochrany práv a svobod fyzických osob, zejména práva na ochranu osobních údajů, v souvislosti se zpracováním osobních údajů v členských státech mohou bránit volnému pohybu osobních údajů v rámci Unie. Tyto rozdíly proto mohou být překážkou pro výkon hospodářských činností na úrovni Unie, mohou narušovat hospodářskou soutěž a bránit orgánům veřejné moci ve výkonu povinností, které jim ukládají právní předpisy Unie. Tato rozdílná úroveň ochrany je způsobena rozdíly v provádění a uplatňování směrnice 95/46/ES.\n(10)\nS cílem zajistit soudržnou a vysokou úroveň ochrany fyzických osob a odstranit překážky bránící pohybu osobních údajů v rámci Unie by měla být úroveň ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů rovnocenná ve všech členských státech. V celé Unii je třeba zajistit soudržné a jednotné uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Pokud jde o zpracování osobních údajů z důvodu splnění právní povinnosti, provádění určitého úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, měly by mít členské státy možnost zachovat či zavést vnitrostátní předpisy za účelem dále konkretizovat uplatňování pravidel tohoto nařízení. Ve spojení s obecnými a horizontálními právními předpisy o ochraně údajů provádějícími směrnici 95/46/ES existuje v členských státech několik právních předpisů specifických pro určitá odvětví v oblastech, ve kterých je třeba přijmout konkrétnější ustanovení. Toto nařízení rovněž poskytuje členským státům určitý prostor ke stanovení vlastních pravidel, včetně pravidel pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů („citlivé osobní údaje“). V tomto rozsahu nařízení nevylučuje, aby právo členského státu stanovilo okolnosti konkrétních situací, při nichž dochází ke zpracování, včetně přesnějšího určení podmínek, za nichž je zpracování osobních údajů zákonné.\n(11)\nÚčinná ochrana osobních údajů v celé Unii vyžaduje nejen posílení a podrobné vymezení práv subjektů údajů a povinností těch, kdo osobní údaje zpracovávají a o jejich zpracování rozhodují, ale také rovnocenné pravomoci pro monitorování a zajišťování souladu s pravidly ochrany osobních údajů a rovnocenné sankce za jejich porušování v členských státech.\n(12)\nUstanovení čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování EU zmocňuje Evropský parlament a Radu ke stanovení pravidel o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a pravidel o volném pohybu těchto údajů.\n(13)\nAby byla zajištěna jednotná úroveň ochrany fyzických osob v celé Unii a zamezilo se rozdílům bránícím volnému pohybu osobních údajů v rámci vnitřního trhu, je nezbytné přijmout nařízení, které poskytne hospodářským subjektům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, právní jistotu a transparentnost, které fyzickým osobám ve všech členských státech zajistí stejnou úroveň práv vymahatelných právními prostředky a správcům a zpracovatelům uloží povinnosti a úkoly, které zajistí důsledné monitorování zpracování osobních údajů a rovnocenné sankce ve všech členských státech, jakož i účinnou spolupráci mezi dozorovými úřady jednotlivých členských států. Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby volný pohyb osobních údajů v Unii nebyl z důvodů souvisejících s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán. Aby byla zohledněna specifická situace mikropodniků a malých a středních podniků, obsahuje toto nařízení odchylku pro organizace s méně než 250 zaměstnanci týkající se uchovávání údajů. Kromě toho jsou orgány a instituce Unie, členské státy a jejich dozorové úřady podporovány v tom, aby specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků zohledňovaly při uplatňování tohoto nařízení. Pojem mikropodniky a malé a střední podniky by měl vycházet z článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (5).\n(14)\nOchrana poskytovaná tímto nařízením by se měla týkat zpracování osobních údajů fyzických osob bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo bydliště. Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů právnických osob, a zejména podniků vytvořených jako právnické osoby, včetně názvu, právní formy a kontaktních údajů právnické osoby.\n(15)\nS cílem zabránit vzniku vážného rizika obcházení by ochrana fyzických osob měla být technologicky neutrální a nezávislá na použitých technologiích. Ochrana fyzických osob by se měla vztahovat jak na automatizované zpracování osobních údajů, tak na manuální zpracování, pokud jsou tyto údaje uloženy v evidenci nebo do ní mají být vloženy. Záznamy nebo soubory záznamů ani jejich titulní strany, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměly.\n(16)\nToto nařízení se nevztahuje na otázky ochrany základních práv a svobod nebo volného pohybu osobních údajů v souvislosti s činnostmi, které nespadají do působnosti práva Unie, jako jsou činnosti týkající se národní bezpečnosti. Toto nařízení se rovněž nevztahuje na zpracování osobních údajů členskými státy při výkonu činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.\n(17)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6) se vztahuje na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Nařízení (ES) č. 45/2001 a další právní akty Unie týkající se takového zpracování osobních údajů by měly být uzpůsobeny zásadám a pravidlům zavedeným tímto nařízením a uplatňovány s ohledem na toto nařízení. S cílem zajistit pevný a soudržný rámec pro ochranu osobních údajů na úrovni Unie by po přijetí tohoto nařízení měly následovat nezbytné úpravy nařízení (ES) č. 45/2001, aby bylo možné jej uplatňovat zároveň s tímto nařízením.\n(18)\nToto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů fyzickou osobou v rámci činnosti čistě osobní povahy nebo činnosti prováděné výhradně v domácnosti, a tedy bez jakékoliv souvislosti s profesní nebo obchodní činností. Činnosti osobní povahy nebo činnosti v domácnosti by mohly zahrnovat korespondenci a vedení adresářů nebo využívání sociálních sítí a internetu v souvislosti s těmito činnostmi. Toto nařízení se však vztahuje na správce nebo zpracovatele, kteří pro tyto činnosti osobní povahy či činnosti v domácnosti poskytují prostředky pro zpracování osobních údajů.\n(19)\nOchrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení trestným činům nebo jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a volný pohyb těchto údajů jsou upraveny zvláštním právním aktem Unie. Proto by se toto nařízení nemělo uplatňovat na činnosti zpracování za těmito účely. Na osobní údaje zpracovávané orgány veřejné moci podle tohoto nařízení, pokud jsou používány za těmito účely, by se však měl vztahovat konkrétnější právní akt Unie, totiž směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7). Členské státy mohou pověřit příslušné orgány ve smyslu směrnice (EU) 2016/680 i úkoly, které nemusí být nutně prováděny za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, tak aby zpracování osobních údajů pro tyto jiné účely v rozsahu, v němž náleží do působnosti práva Unie, spadalo do oblasti působnosti tohoto nařízení.\nPokud jde o zpracování osobních údajů těmito příslušnými orgány pro účely spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, měly by mít členské státy možnost ponechat v platnosti nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby používání pravidel tohoto nařízení přizpůsobily. Tato ustanovení mohou přesněji určit konkrétní požadavky na zpracování osobních údajů těmito příslušnými orgány pro uvedené jiné účely, s přihlédnutím k ústavní, organizační a správní struktuře daného členského státu. Pokud zpracování osobních údajů soukromými subjekty spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení členským státům umožnit, aby za určitých podmínek zákonem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních důležitých zájmů, včetně veřejné bezpečnosti a předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. To je relevantní například v rámci boje proti praní peněz nebo činností forenzních laboratoří.\n(20)\nToto nařízení se mimo jiné vztahuje na činnost soudů a dalších justičních orgánů, a proto by právo Unie nebo členského státu mohlo stanovit operace a postupy zpracování v souvislosti se zpracováním osobních údajů soudy a dalšími justičními orgány. Pravomoc dozorových úřadů by neměla zahrnovat zpracování osobních údajů, pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví při plnění soudních funkcí, včetně rozhodování. Dozor nad takovými operacemi zpracování by mělo být možné svěřit zvláštním subjektům v rámci justičního systému členského státu, které by zejména měly zajistit soulad s pravidly tohoto nařízení, posilovat povědomí členů justičních orgánů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a zabývat se stížnostmi souvisejícími s takovými operacemi zpracování.\n(21)\nTímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (8), zejména pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedená v článcích 12 až 15 uvedené směrnice. Cílem uvedené směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že zajistí volný pohyb služeb informační společnosti mezi členskými státy.\n(22)\nJakékoliv zpracování osobních údajů v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii by mělo být prováděno v souladu s tímto nařízením bez ohledu na to, zda samotné zpracování probíhá v Unii nebo mimo ni. Provozovna předpokládá účinný a skutečný výkon činnosti prostřednictvím stálého zařízení. Právní forma této provozovny, ať již jde o pobočku, nebo dceřinou společnost s právní subjektivitou, není v tomto ohledu rozhodujícím faktorem.\n(23)\nAby bylo zajištěno, že fyzickým osobám nebude odepřena ochrana, na niž mají podle tohoto nařízení nárok, mělo by se na zpracování osobních údajů subjektů údajů nacházejících se v Unii uskutečněné správcem nebo zpracovatelem, jenž není v Unii usazen, vztahovat toto nařízení, pokud činnosti zpracování souvisejí s nabídkou zboží nebo služeb těmto subjektům údajů bez ohledu na to, zda je spojena s platbou. Aby se určilo, zda takový správce nebo zpracovatel nabízí zboží nebo služby subjektům údajů nacházejícím se v Unii, je třeba zjistit, zda je zjevné, že má správce nebo zpracovatel v úmyslu nabízet služby subjektům údajů v jednom nebo více členských státech v Unii. Zatímco pouhá dostupnost internetových stránek správce, zpracovatele nebo zprostředkovatele v Unii, e-mailové adresy nebo jiných kontaktních údajů anebo používání jazyka obecně používaného ve třetí zemi, v níž je správce usazen, nepostačuje ke zjištění tohoto úmyslu, mohly by faktory, jako je používání jazyka nebo měny obecně používaných v jednom nebo více členských státech, spolu s možností objednat zboží a služby v tomto jiném jazyce nebo zmínky o zákaznících či uživatelích nacházejících se v Unii, být zjevným dokladem toho, že správce má v úmyslu nabízet zboží nebo služby subjektům údajů v Unii.\n(24)\nNa zpracování osobních údajů subjektů údajů nacházejících se v Unii správcem nebo zpracovatelem, který není v Unii usazen, by se rovněž mělo vztahovat toto nařízení, pokud souvisí s monitorováním chování takových subjektů údajů v rozsahu, v němž k tomuto chování dochází v Unii. Aby se určilo, zda může být činnost zpracování považována za monitorování chování subjektu údajů, mělo by být zjištěno, zda jsou fyzické osoby sledovány na internetu, včetně případného následného použití technik zpracování osobních údajů, které spočívají v profilování fyzické osoby, zejména za účelem přijetí rozhodnutí, která se jí týkají, nebo za účelem analýzy či odhadu jejích osobních preferencí, postojů a chování.\n(25)\nPokud se právo členského státu uplatňuje na základě mezinárodního práva veřejného, mělo by se toto nařízení vztahovat také na správce, který není usazen v Unii, například na diplomatické misi nebo na konzulárním zastoupení členského státu.\n(26)\nZásady ochrany údajů by se měly uplatňovat na všechny informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby. Osobní údaje, na něž byla uplatněna pseudonymizace a jež by mohly být přiřazeny fyzické osobě na základě dodatečných informací, by měly být považovány za informace o identifikovatelné fyzické osobě. Při určování, zda je fyzická osoba identifikovatelná, by se mělo přihlédnout ke všem prostředkům, jako je například výběr vyčleněním, o nichž lze rozumně předpokládat, že je správce nebo jiná osoba použijí pro přímou či nepřímou identifikaci dané fyzické osoby. Ke stanovení toho, zda lze rozumně předpokládat použití prostředků k identifikaci fyzické osoby, by měly být vzaty v úvahu všechny objektivní faktory, jako jsou náklady a čas, které si identifikace vyžádá, s přihlédnutím k technologii dostupné v době zpracování i k technologickému rozvoji. Zásady ochrany osobních údajů by se proto neměly vztahovat na anonymní informace, totiž informace, které se netýkají identifikované či identifikovatelné fyzické osoby, ani na osobní údaje anonymizované tak, že subjekt údajů není nebo již přestal být identifikovatelným. Toto nařízení se tedy netýká zpracování těchto anonymních informací, včetně zpracování pro statistické nebo výzkumné účely.\n(27)\nToto nařízení se nevztahuje na osobní údaje zesnulých osob. Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se zpracování osobních údajů zesnulých osob.\n(28)\nPoužití pseudonymizace osobních údajů může omezit rizika pro dotčené subjekty údajů a napomoci správcům a zpracovatelům splnit jejich povinnosti týkající se ochrany údajů. Výslovné zavedení „pseudonymizace“ v tomto nařízení nemá za cíl předem vyloučit jakákoliv další opatření týkající se ochrany údajů.\n(29)\nS cílem vytvořit pobídky pro uplatňování pseudonymizace při zpracování osobních údajů by opatření pseudonymizace při současném umožnění obecné analýzy měla být možná v rámci téhož správce, pokud tento správce přijal technická a organizační opatření nezbytná k zajištění toho, aby bylo v případě daného zpracování provedeno toto nařízení a aby doplňkové informace pro přiřazení osobních údajů konkrétnímu subjektu údajů byly uchovány samostatně. Správce, který zpracovává osobní údaje, by rovněž měl označit oprávněné osoby v rámci téhož správce.\n(30)\nFyzickým osobám mohou být přiřazeny síťové identifikátory, které využívají jejich zařízení, aplikace, nástroje a protokoly, jako například adresy internetového protokolu či identifikátory cookies, nebo jiné identifikátory, jako jsou štítky pro identifikaci na základě rádiové frekvence. Tímto způsobem mohou být zanechány stopy, které mohou být zejména v kombinaci s jedinečnými identifikátory a dalšími informacemi, které servery získávají, použity k profilování fyzických osob a k jejich identifikaci.\n(31)\nOrgány veřejné moci, kterým jsou osobní údaje sdělovány na základě právní povinnosti pro účely výkonu jejich úředních povinností, jako jsou daňové a celní orgány, finanční vyšetřovací jednotky, nezávislé správní orgány nebo orgány finančního trhu příslušné pro regulaci trhů s cennými papíry a dohled nad nimi, by neměly být považovány za příjemce, pokud obdrží osobní údaje, které jsou nezbytné pro provedení konkrétního šetření v obecném zájmu v souladu s právem Unie či členského státu. Žádost o sdělení osobních údajů zaslaná orgány veřejné moci by měla být vždy písemná a odůvodněná, měla by se týkat jednotlivého případu a neměla by se vztahovat na celou evidenci ani vést k propojení evidencí. Zpracování osobních údajů těmito orgány veřejné moci by mělo být v souladu s platnými pravidly pro ochranu osobních údajů podle účelů zpracování.\n(32)\nSouhlas by měl být dán jednoznačným potvrzením, které je vyjádřením svobodného, konkrétního, informovaného a jednoznačného svolení subjektu údajů ke zpracování osobních údajů, které se jej týkají, a to v podobě písemného prohlášení, i učiněného elektronicky, nebo ústního prohlášení. Mohlo by se například jednat o zaškrtnutí políčka při návštěvě internetové stránky, volbu technického nastavení pro služby informační společnosti nebo jiné prohlášení či jednání, které v této souvislosti jasně signalizuje souhlas subjektu údajů s navrhovaným zpracováním jeho osobních údajů. Mlčení, předem zaškrtnutá políčka nebo nečinnost by tudíž neměly být považovány za souhlas. Souhlas by se měl vztahovat na veškeré činnosti zpracování prováděné pro stejný účel nebo stejné účely. Jestliže má zpracování několik účelů, měl by být souhlas udělen pro všechny. Má-li subjekt údajů vyjádřit souhlas na základě žádosti podané elektronickými prostředky, musí být žádost jasná a stručná a nesmí zbytečně narušit využívání služby, pro kterou je souhlas dáván.\n(33)\nČasto není možné v době shromažďování osobních údajů v plném rozsahu stanovit účel zpracování osobních údajů pro účely vědeckého výzkumu. Subjektům údajů by proto mělo být umožněno, aby udělily svůj souhlas ohledně určitých oblastí vědeckého výzkumu v souladu s uznávanými etickými normami pro vědecký výzkum. Subjekty údajů by měly mít možnost udělit svůj souhlas pouze pro některé oblasti výzkumu nebo části výzkumných projektů v rozsahu přípustném pro zamýšlený účel.\n(34)\nGenetické údaje by měly být definovány jako osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků určité fyzické osoby, které vyplývají z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby, zejména chromozomů nebo kyseliny deoxyribonukleové (DNA) či ribonukleové (RNA), anebo z analýzy jiného prvku, která umožňuje získat rovnocenné informace.\n(35)\nMezi osobní údaje o zdravotním stavu by měly být zahrnuty veškeré údaje související se zdravotním stavem subjektu údajů, které vypovídají o minulém, současném či budoucím tělesném nebo duševním zdraví subjektu údajů. To zahrnuje informace o dané fyzické osobě shromážděné v průběhu registrace pro účely zdravotní péče a jejího poskytování dotčené fyzické osobě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (9), číslo, symbol nebo specifický údaj přiřazený fyzické osobě za účelem její jedinečné identifikace pro zdravotnické účely, informace získané během provádění testů nebo vyšetřování části těla nebo tělesných látek, včetně z genetických údajů a biologických vzorků, a jakékoliv informace například o nemoci, postižení, riziku onemocnění, anamnéze, klinické léčbě nebo fyziologickém či biomedicínském stavu subjektu údajů nezávisle na jejich původu, tedy bez ohledu na to, zda pocházejí například od lékaře nebo jiného zdravotníka, z nemocnice, ze zdravotnického prostředku či diagnostických testů in vitro.\n(36)\nHlavní provozovnou správce v Unii by mělo být místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže by rozhodnutí ohledně účelů a prostředků zpracování osobních údajů byla přijímána v jiné provozovně správce v Unii, a v tom případě by za hlavní provozovnu měla být považována tato jiná provozovna. Hlavní provozovna správce v Unii by měla být určena na základě objektivních kritérií. Jedním z nich by měl být účinný a skutečný výkon řídících činností rozhodujících pro hlavní rozhodnutí ohledně účelů a prostředků zpracování v rámci stálého zařízení. Toto kritérium by nemělo záviset na tom, zda je zpracování osobních údajů prováděno na tomto místě. Existence a používání technických prostředků a technologií pro zpracování osobních údajů ani činnosti zpracování nezakládají samy o sobě hlavní provozovnu, a proto nejsou rozhodujícími kritérii pro její určení. Hlavní provozovna zpracovatele by měla být místem, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud v Unii nemá ústřední správu, pak místem, kde jsou v Unii prováděny hlavní činnosti zpracování. V případech týkajících se správce i zpracovatele by příslušným vedoucím dozorovým úřadem měl i nadále být dozorový úřad členského státu, v němž má správce hlavní provozovnu, avšak dozorový úřad zpracovatele by měl být považován za dotčený dozorový úřad a účastnit se postupu spolupráce stanoveného tímto nařízením. Dozorové úřady členského státu nebo členských států, v nichž má zpracovatel jednu nebo více provozoven, by v žádném případě neměly být považovány za dotčené dozorové úřady, pokud se návrh rozhodnutí týká pouze správce. Pokud zpracování provádí skupina podniků, měly by být za hlavní provozovnu této skupiny považována hlavní provozovna řídícího podniku, s výjimkou případů, kdy účely a způsob zpracování určuje jiný podnik.\n(37)\nSkupina podniků by měla zahrnovat řídící podnik a jím řízené podniky, přičemž řídícím podnikem by měl být podnik, jenž může uplatňovat dominantní vliv na jiné podniky například na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, kterými se podnik řídí, či pravomoci prosazovat pravidla týkající se ochrany osobních údajů. Podnik, který vykonává správu zpracování osobních údajů v podnicích k němu přidružených, by měl být společně s těmito podniky považován za skupinu podniků.\n(38)\nDěti zasluhují zvláštní ochranu osobních údajů, protože si mohou být méně vědomy dotčených rizik, důsledků a záruk a svých práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato zvláštní ochrana by se měla zejména vztahovat na používání osobních údajů dětí pro účely marketingu nebo vytváření osobnostních či uživatelských profilů a shromažďování osobních údajů týkajících se dětí při využívání služeb nabízených přímo dětem. Souhlas nositele rodičovské zodpovědnosti by neměl být nutný v případě preventivních či poradenských služeb nabízených přímo dětem.\n(39)\nJakékoliv zpracování osobních údajů by mělo být prováděno zákonným a spravedlivým způsobem. Pro fyzické osoby by mělo být transparentní, že osobní údaje, které se jich týkají, jsou shromažďovány, používány, konzultovány nebo jinak zpracovávány, jakož i v jakém rozsahu tyto osobní údaje jsou či budou zpracovány. Zásada transparentnosti vyžaduje, aby všechny informace a všechna sdělení týkající se zpracování těchto osobních údajů byly snadno přístupné a srozumitelné a podávané za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Tato zásada se dotýká zejména informování subjektů údajů o totožnosti správce a účelech zpracování a o dalších záležitostech v zájmu zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k dotčeným fyzickým osobám a jejich práva získat potvrzení a na sdělení zpracovávaných osobních údajů, které se jich týkají. Fyzické osoby by měly být upozorněny na to, jaká rizika, pravidla, záruky a práva existují v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a jak mají v souvislosti s tímto zpracováním uplatňovat svá práva. Zejména je zapotřebí, aby konkrétní účely, pro které jsou osobní údaje zpracovávány, byly jednoznačné a legitimní a aby byly stanoveny v okamžiku shromažďování osobních údajů. Osobní údaje by měly být přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné z hlediska účelů, pro které jsou zpracovávány. Je nezbytné zejména zajistit, aby byla doba, po kterou jsou osobní údaje uchovávány, omezena na nezbytné minimum. Osobní údaje by měly být zpracovány pouze tehdy, nemůže-li být účelu zpracování přiměřeně dosaženo jinými prostředky. Aby se zajistilo, že osobní údaje nebudou uchovávány déle, než je nezbytné, měl by správce stanovit lhůty pro výmaz nebo pravidelný přezkum. Měla by být přijata veškerá vhodná opatření, aby nepřesné osobní údaje byly opraveny nebo vymazány. Osobní údaje by měly být zpracovávány způsobem, který zaručí náležitou bezpečnost a důvěrnost těchto údajů, mimo jiné za účelem zabránění neoprávněnému přístupu k osobním údajům a k zařízení používanému k jejich zpracování nebo jejich neoprávněnému použití.\n(40)\nAby bylo zpracování zákonné, měly by být osobní údaje zpracovávány na základě souhlasu subjektu údajů nebo s ohledem na nějaký jiný legitimní základ stanovený právními předpisy, buď v tomto nařízení, nebo v jiném právním předpise Unie nebo členského státu, jak je uvedeno v tomto nařízení, mimo jiné i s ohledem na nezbytnost dodržení zákonné povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo nezbytnost plnění smlouvy, jejíž stranou je subjekt údajů, nebo za účelem přijetí opatření na žádost subjektu údajů před uzavřením smlouvy.\n(41)\nOdkazy v tomto nařízení na právní základ či legislativní opatření neznamenají nutně legislativní akt přijatý parlamentem, aniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z ústavního řádu dotčeného členského státu. Tento právní základ či legislativní opatření by však měly být jasné a přesné a jejich použití by mělo být předvídatelné pro osoby, na něž se vztahují, jak to vyžaduje judikatura Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) a Evropského soudu pro lidská práva.\n(42)\nPokud je zpracování založeno na souhlasu subjektu údajů, měl by být správce schopen prokázat, že subjekt údajů vyjádřil s danou operací zpracování souhlas. Zejména v případě písemného prohlášení souvisejícího s jinou skutečností by mělo být pomocí záruk zajištěno, že si je subjekt údajů vědom toho, že dává souhlas a v jakém rozsahu. V souladu se směrnicí Rady 93/13/EHS (10) by prohlášení o souhlasu navržené správcem mělo být poskytnuto ve srozumitelném a snadno přístupném znění za použití jasného a jednoduchého jazyka a nemělo by obsahovat nepřiměřené podmínky. Aby se zajistilo, že souhlas bude informovaný, měl by subjekt údajů znát alespoň totožnost správce a účely zpracování, k nimž jsou jeho osobní údaje určeny. Souhlas by neměl být považován za svobodný, pokud subjekt údajů nemá skutečnou nebo svobodnou volbu nebo nemůže souhlas odmítnout nebo odvolat, aniž by byl poškozen.\n(43)\nS cílem zajistit, aby byl souhlas svobodný, by vyjádření souhlasu nemělo představovat platný právní důvod pro zpracování osobních údajů ve zvláštním případě, kdy mezi subjektem údajů a správcem existuje jasná nerovnováha, zejména pokud je správce orgánem veřejné moci, a je tedy nepravděpodobné, že za všech okolností této konkrétní situace byl souhlas udělen svobodně. Lze předpokládat, že souhlas není svobodný, není-li možné vyjádřit samostatný souhlas s jednotlivými operacemi zpracování osobních údajů, i když je to v daném případě vhodné, nebo je-li plnění smlouvy, včetně poskytnutí služby učiněno závislým na souhlasu, i když to není pro toto plnění nezbytné.\n(44)\nZpracování by mělo být zákonné, pokud je nezbytné v souvislosti s plněním smlouvy nebo úmyslem smlouvu uzavřít.\n(45)\nPokud je zpracování prováděno v souladu se zákonnou povinností, která se na správce vztahuje, nebo pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, mělo by mít toto zpracování základ v právu Unie nebo členského státu. Toto nařízení nestanoví požadavek zvláštního právního předpisu pro každé jednotlivé zpracování. Jeden právní předpis jakožto základ pro více operací zpracování údajů založených na právní povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, může být dostačující. Právo Unie nebo členského státu by rovněž mělo stanovit účel zpracování. Toto právo by dále mohlo upřesnit obecné podmínky nařízení, kterými se řídí zákonnost zpracování osobních údajů, stanovit podrobnosti týkající se určení správce, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje sdělit, účelového omezení, doby uložení a dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování. Právo Unie nebo členského státu by rovněž mělo stanovit, zda by správcem plnícím úkol ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci měl být orgán veřejné moci nebo jiná veřejnoprávní právnická osoba, nebo pokud je to odůvodněno veřejným zájmem, včetně oblasti zdraví, jako je veřejné zdraví a sociální ochrana a řízení zdravotnických služeb, fyzická osoba či soukromoprávní právnická osoba, například profesní sdružení.\n(46)\nZpracování osobních údajů by mělo být rovněž považováno za zákonné, pokud je nezbytné pro ochranu životně důležitého zájmu subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby. Zpracování osobních údajů na základě životně důležitého zájmu jiné fyzické osoby by mělo v zásadě proběhnout pouze tehdy, pokud zjevně nemůže být založeno na jiném právním základě. Některé druhy zpracování mohou sloužit jak důležitým důvodům veřejného zájmu, tak životně důležitým zájmům subjektu údajů, například je-li zpracování nezbytné pro humanitární účely, včetně monitorování epidemií a jejich šíření nebo v naléhavých humanitárních situacích, zejména v případech přírodních a člověkem způsobených katastrof.\n(47)\nOprávněné zájmy správce, včetně správce, jemuž mohou být osobní údaje poskytnuty, nebo třetí strany se mohou stát právním základem zpracování za předpokladu, že nepřevažují zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů, a to při zohlednění přiměřeného očekávání subjektu údajů na základě jeho vztahu se správcem. Tento oprávněný zájem by mohl být dán například v situaci, kdy existuje relevantní a odpovídající vztah mezi subjektem údajů a správcem, například pokud je subjekt údajů zákazníkem správce nebo mu naopak poskytuje služby. Existenci oprávněného zájmu je v každém případě třeba pečlivě posoudit, včetně toho, zda subjekt údajů může v okamžiku a v kontextu shromažďování osobních údajů důvodně očekávat, že ke zpracování pro tento účel může dojít. Zájmy a základní práva subjektu údajů by mohly převážit nad zájmy správce údajů zejména tehdy, jestliže ke zpracování osobních údajů dochází za okolností, kdy subjekt údajů jejich další zpracování důvodně neočekává. Jelikož právní základ pro zpracování osobních údajů orgány veřejné moci má upravit zákonodárce právním předpisem, neměl by se tento právní základ vztahovat na zpracování prováděné orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů. Oprávněným zájmem dotčeného správce údajů je rovněž zpracování osobních údajů nezbytně nutné pro účely zamezení podvodům. Zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu lze považovat za zpracování prováděné z důvodu oprávněného zájmu.\n(48)\nSprávci, kteří jsou součástí skupiny podniků nebo instituce přidružené k ústřednímu orgánu, mohou mít oprávněný zájem na předání osobních údajů v rámci skupiny podniků pro vnitřní administrativní účely, včetně zpracování osobních údajů zákazníků či zaměstnanců. Obecné zásady pro předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků do podniku nacházejícího se ve třetí zemi zůstávají nedotčeny.\n(49)\nZpracování osobních údajů v rozsahu nezbytně nutném a přiměřeném pro zajištění bezpečnosti sítě a informací, to jest schopnosti sítě nebo informačního systému odolávat na dané úrovni spolehlivosti, náhodným událostem nebo protiprávnímu či zlovolnému jednání ohrožujícímu dostupnost, pravost, správnost a důvěrnost uložených či předávaných osobních údajů a bezpečnost souvisejících služeb poskytovaných či přístupných prostřednictvím těchto sítí a systémů, které provádějí orgány veřejné moci, skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT), skupiny pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti (CSIRT), poskytovatelé elektronických komunikačních sítí a služeb a poskytovatelé bezpečnostních technologií a služeb, představuje oprávněný zájem dotčeného správce údajů. Oprávněný zájem by například mohl spočívat v zabránění neoprávněnému přístupu k sítím elektronických komunikací a šíření škodlivých kódů a zamezení útokům, jejichž důsledkem je odepření služby, a škodám na počítačových systémech a systémech elektronických komunikací.\n(50)\nZpracování osobních údajů pro jiné účely, než jsou ty, pro které byly osobní údaje původně shromážděny, by mělo být povoleno pouze v případě, kdy je slučitelné s účely, pro které byly osobní údaje původně shromážděny. V takovém případě není třeba právní základ odlišný od toho, který umožnil shromáždění osobních údajů. Pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, mohou být v právu Unie nebo členského státu určeny a vymezeny úkoly a účely, pro které se další zpracování považuje za slučitelné a zákonné. Další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by mělo být považováno za slučitelné zákonné operace zpracování. Právní základ pro zpracování osobních údajů podle práva Unie nebo členského státu může rovněž posloužit jako právní základ pro další zpracování. S cílem zjistit, zda je účel dalšího zpracování slučitelný s účelem, pro který byly osobní údaje původně shromážděny, by měl správce, po splnění všech požadavků na zákonnost původního zpracování, vzít mimo jiné v úvahu jakoukoliv vazbu mezi těmito účely a účely zamýšleného dalšího zpracování, kontext, v němž byly osobní údaje shromážděny, zejména přiměřená očekávání ohledně dalšího použití osobních údajů, která mají subjekty údajů na základě svého vztahu se správcem, povahu osobních údajů, důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů a existenci vhodných záruk jak během původních, tak během zamýšlených dalších operací zpracování.\nPokud subjekt údajů udělil souhlas nebo pokud je zpracování na základě práva Unie nebo členského státu, které představuje v rámci demokratické společnosti nezbytné a přiměřené opatření s cílem zajistit zejména důležité cíle obecného veřejného zájmu, měl by správce mít možnost dalšího zpracování osobních údajů bez ohledu na slučitelnost účelů. V každém případě by mělo být zajištěno, že budou uplatňovány zásady stanovené v tomto nařízení, a zejména že bude subjekt údajů o těchto jiných účelech a o svých právech, včetně práva vznést námitku, informován. Oznámení případných trestných činů nebo hrozeb pro veřejnou bezpečnost správcem a předání dotčených osobních údajů příslušnému orgánu v jednotlivých případech nebo v několika případech týkajících se téhož trestného činu nebo hrozeb pro veřejnou bezpečnost by mělo být považováno za oprávněný zájem správce. Avšak takové přenesení oprávněného zájmu správce nebo další zpracování osobních údajů by mělo být zakázáno, jestliže není slučitelné s povinností mlčenlivosti vyplývající ze zákona či se závaznou povinností zachovávat profesní či jiné tajemství.\n(51)\nOsobní údaje, které jsou svou povahou obzvláště citlivé z hlediska základních práv a svobod, zasluhují zvláštní ochranu, jelikož by při jejich zpracování mohla vzniknout závažná rizika pro základní práv a svobody. Mezi tyto osobní údaje by měly patřit osobní údaje vypovídající o rasovém či etnickém původu, ovšem s tím, že použití slov „rasový původ“ v tomto nařízení neznamená, že Unie akceptuje teorie, které se pokoušejí určit existenci různých lidských ras. Zpracování fotografií by nemělo být systematicky považováno za zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, neboť na fotografie se definice biometrických údajů vztahuje pouze v případech, kdy jsou zpracovávány zvláštními technickými prostředky umožňujícími jedinečnou identifikaci nebo autentizaci fyzické osoby. Tyto osobní údaje by neměly být zpracovávány, pokud není zpracování povoleno ve zvláštních případech stanovených tímto nařízením, a to se zohledněním skutečnosti, že v právu členských států mohou být stanovena zvláštní ustanovení o ochraně údajů s cílem přizpůsobit uplatňování pravidel tohoto nařízení za účelem dodržení zákonné povinnosti nebo splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Společně se zvláštními požadavky na takové zpracování by se měly uplatňovat obecné zásady a další pravidla tohoto nařízení, zejména pokud jde o podmínky pro zákonné zpracování. Odchylky od obecného zákazu zpracování těchto zvláštních kategorií osobních údajů by měly být výslovně stanoveny mimo jiné v případě, kdy subjekt údajů poskytuje svůj výslovný souhlas nebo jde-li o zvláštní potřeby, zejména pokud je toto zpracování prováděno v průběhu oprávněných činností některých sdružení či nadací, jejichž cílem je umožnit výkon základních svobod.\n(52)\nJe třeba rovněž povolit odchylky od zákazu zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, jsou-li stanoveny v právu Unie nebo členského státu a chráněny vhodnými zárukami na ochranu osobních údajů a jiných základních práv, je-li toto zpracování ve veřejném zájmu, zejména zpracování osobních údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociální ochrany, včetně důchodů, a pro účely zdravotní bezpečnosti, monitorování a varování, předcházení přenosným chorobám a jiným závažným hrozbám pro zdraví nebo jejich kontroly. Tato odchylka může být učiněna z důvodů zdraví, včetně veřejného zdraví a řízení zdravotnických služeb, zejména v zájmu zajištění kvality a hospodárnosti v postupech používaných pro vyřizování nároků na plnění a služby v systému zdravotního pojištění, nebo pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. Odchylka by rovněž měla umožnit zpracování těchto osobních údajů v případech, kdy je to nezbytné pro stanovení, výkon nebo ochranu právních nároků, ať již v soudním řízení, nebo ve správním či mimosoudním řízení.\n(53)\nZvláštní kategorie osobních údajů, které zasluhují vyšší stupeň ochrany, by měly být zpracovávány pouze pro zdravotní účely, je-li třeba těchto účelů dosáhnout ve prospěch fyzických osob a společnosti jako celku, zejména v souvislosti s řízením zdravotnických služeb či služeb sociální péče a systémů, což zahrnuje zpracování těchto údajů vedoucími pracovníky a ústředními vnitrostátními zdravotnickými orgány pro účely kontroly kvality, správy informací a obecného vnitrostátního a místního dozoru nad systémem zdravotní nebo sociální péče, a zajištění kontinuity zdravotní nebo sociální péče a přeshraniční zdravotní péče nebo zdravotní bezpečnosti, pro účely monitorování a varování nebo pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely na základě práva Unie nebo členského státu, které musí být ve veřejném zájmu, jakož i pro studie prováděné ve veřejném zájmu v oblasti veřejného zdraví. Proto by toto nařízení mělo stanovit harmonizované podmínky pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů o zdravotním stavu, pokud jde o zvláštní potřeby, zejména je-li zpracování takových údajů prováděno pro určité účely související se zdravím osobou vázanou profesním tajemstvím podle právních předpisů. Právo Unie nebo členského státu by mělo stanovit zvláštní a vhodná opatření s cílem chránit základní práva a osobní údaje fyzických osob. Členské státy by měly mít možnost zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu. To by však nemělo omezovat volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, pokud se tyto podmínky uplatní na přeshraniční zpracování takových údajů.\n(54)\nZ důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví může být nezbytné zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů. Toto zpracování by mělo podléhat vhodným a zvláštním opatřením s cílem chránit práva a svobody fyzických osob. V této souvislosti by mělo být „veřejné zdraví“ vykládáno ve smyslu definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 (11), totiž jako veškeré prvky týkající se zdraví, zejména zdravotní stav včetně nemocnosti a zdravotního postižení, determinanty ovlivňující tento zdravotní stav, potřeby zdravotní péče, prostředky přidělené na zdravotní péči, poskytování zdravotní péče a její všeobecná dostupnost, výdaje na zdravotní péči a její financování a příčiny úmrtnosti. Takové zpracování údajů o zdravotním stavu z důvodu veřejného zájmu by nemělo vést k tomu, aby třetí strany, jako jsou zaměstnavatelé nebo pojišťovny a bankovní společnosti, zpracovávaly osobní údaje pro jiné účely.\n(55)\nZpracování osobních údajů orgány veřejné moci za účelem dosažení cílů úředně uznaných náboženských sdružení, které jsou stanoveny ústavním právem nebo mezinárodním právem veřejným, se uskutečňuje z důvodů veřejného zájmu.\n(56)\nPokud v rámci činností spojených s volbami je pro fungování demokratického systému v členském státě nezbytné, aby politické strany shromažďovaly údaje o politických názorech osob, může být zpracování těchto osobních údajů povoleno z důvodu veřejného zájmu za předpokladu, že jsou stanoveny vhodné záruky.\n(57)\nPokud správce zpracovává osobní údaje, které mu neumožňují identifikovat fyzickou osobu, neměl by být povinen získat dodatečné informace pro zjištění totožnosti subjektu údajů výlučně za účelem dosažení souladu s některým ustanovením tohoto nařízení. Správce by však neměl odmítnout převzít dodatečné informace poskytnuté subjektem údajů s cílem podpořit výkon jeho práv. Součástí identifikace by měla být digitální identifikace subjektu údajů, například prostřednictvím mechanismu autentizace na základě stejných pověřovacích údajů, které subjekt údajů používá pro přihlášení k on-line službám poskytovaným správcem údajů.\n(58)\nZásada transparentnosti vyžaduje, aby všechny informace určené veřejnosti nebo subjektu údajů byly stručné, snadno přístupné a srozumitelné, podávané za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků a ve vhodných případech navíc i vizualizace. Pokud budou tyto informace určeny veřejnosti, mohly by být poskytovány v elektronické podobě, například prostřednictvím internetových stránek. To platí obzvláště v situacích, kdy zapojení celé řady aktérů a technologická složitost znesnadňují subjektu údajů, aby věděl a porozuměl tomu, zda jsou shromažďovány jeho osobní údaje a kdo a za jakým účelem je shromažďuje, jako je reklama na internetu. Jelikož děti zasluhují zvláštní ochranu, měly by být v případech, kdy je na ně zpracování zaměřeno, všechny informace a sdělení podávány za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků, aby jim děti snadno porozuměly.\n(59)\nJe třeba stanovit postupy, které by usnadnily výkon práv subjektů údajů podle tohoto nařízení, včetně mechanismů pro podávání žádostí a případně bezplatného obdržení přístupu k osobním údajům a opravy nebo výmazu osobních údajů a pro uplatnění práva vznést námitku. Správce by měl rovněž zajistit podmínky pro to, aby žádosti mohly být podávány elektronicky, zejména v případě zpracování osobních údajů elektronickými prostředky. Správci by měla být uložena povinnost reagovat na žádosti subjektu údajů bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce a uvést důvody v případě, že nemá v úmyslu těmto žádostem vyhovět.\n(60)\nZásady spravedlivého a transparentního zpracování vyžadují, aby byl subjekt údajů informován o probíhající operaci zpracování a jejích účelech. Správce by měl subjektu údajů poskytnout veškeré další informace nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a kontextu, v němž jsou osobní údaje zpracovávány. Subjekt údajů by měl být dále informován o profilování a o jeho důsledcích. Pokud jsou osobní údaje získávány od subjektu údajů, měl by subjekt údajů být rovněž informován, zda je povinen tyto údaje poskytnout, a o důsledcích jejich případného neposkytnutí. Tyto informace mohou být doplněny standardizovanými ikonami s cílem poskytnout snadno viditelným, srozumitelným a jasně čitelným způsobem přehled o zamýšleném zpracování. Pokud jsou ikony prezentovány v elektronické podobě, měly by být strojově čitelné.\n(61)\nInformování subjektu údajů o tom, že jsou zpracovávány jeho osobní údaje, by mělo proběhnout v okamžiku jejich shromáždění od subjektu údajů, nebo pokud jsou získávány z jiného zdroje, v přiměřené lhůtě v závislosti na okolnostech případu. Jestliže mohou být osobní údaje oprávněně sděleny jinému příjemci, měl by být subjekt údajů informován o jejich prvním sdělení tomuto příjemci. Pokud správce hodlá osobní údaje zpracovat pro jiný účel, než je účel, pro který byly shromážděny, měl by poskytnout subjektu údajů informace o tomto jiném účelu a další nezbytné informace ještě před uvedeným dalším zpracováním. Pokud z důvodu využití různých zdrojů nemůže být subjektu údajů sdělen původ osobních údajů, měly by být poskytnuty obecné informace.\n(62)\nPovinnost poskytnout informace však není třeba ukládat v případech, kdy subjekt údajů již uvedené informace má, nebo kdy zaznamenání či zpřístupnění osobních údajů je výslovně stanoveno právními předpisy, nebo kdy poskytnutí těchto informací subjektu údajů není možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí. Poskytnutí informací by mohlo vyžadovat neúměrné úsilí zejména tehdy, je-li zpracování prováděno pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. V tomto ohledu by se mělo přihlédnout k počtu subjektů údajů, ke stáří osobních údajů a k přijatým vhodným zárukám.\n(63)\nSubjekt údajů by měl mít právo na přístup ke shromážděným osobním údajům, které se ho týkají, a měl by moci toto právo snadno a v přiměřených odstupech uplatňovat, aby byl o jejich zpracování informován a mohl si ověřit jeho zákonnost. To zahrnuje právo subjektů údajů na přístup k údajům o svém zdravotním stavu, například k údajům ve své lékařské dokumentaci, která obsahuje například informace o diagnóze, výsledky vyšetření, posudky ošetřujících lékařů a údaje o veškeré léčbě a provedených ošetřeních nebo zákrocích. Každý subjekt údajů by proto měl mít právo vědět a být informován zejména o tom, za jakým účelem se osobní údaje zpracovávají, případně období, po které budou uchovávány, kdo jsou příjemci osobních údajů, v čem spočívá logika automatizovaného zpracování osobních údajů a jaké mohou být důsledky takového zpracování přinejmenším v případech, kdy je zpracování založeno na profilování. Je-li to možné, měl by mít správce možnost poskytnout dálkový přístup k bezpečnému systému, který by subjektu údajů umožnil přímý přístup k jeho osobním údajům. Tímto právem by neměla být nepříznivě dotčena práva ani svobody ostatních, například obchodní tajemství nebo duševní vlastnictví a zejména autorské právo chránící programové vybavení. Zohlednění těchto skutečností by ovšem nemělo vést k tomu, že by subjektu údajů bylo odepřeno poskytnutí všech informací. Pokud správce zpracovává velké množství informací týkajících se subjektu údajů, měl by mít možnost před poskytnutím informací požádat subjekt údajů, aby konkrétně uvedl, kterých informací nebo činností zpracování se jeho žádost týká.\n(64)\nSprávce by měl využít všech vhodných opatření k ověření identity subjektu údajů, který žádá o přístup, zejména v souvislosti s on-line službami a síťovými identifikátory. Správce by neměl uchovávat osobní údaje pouze za tím účelem, aby mohl reagovat na případné žádosti.\n(65)\nFyzická osoba by měla mít právo na opravu osobních údajů, které se jí týkají, a „právo být zapomenuta“, pokud uchovávání těchto údajů porušuje toto nařízení nebo právo Unie či členského státu, které se na správce vztahuje. Subjekt údajů by zejména měl mít právo na to, aby jeho osobní údaje byly vymazány a nebyly dále zpracovávány, pokud již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány, pokud subjekt údajů odvolal svůj souhlas se zpracováním nebo pokud vznesl námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, anebo pokud je zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením z jiných důvodů. Toto právo je obzvláště důležité v případech, kdy subjekt údajů dal svůj souhlas v dětském věku a nebyl si plně vědom rizik spojených se zpracováním a později chce tyto osobní údaje zejména na internetu odstranit. Subjekt údajů by měl mít možnost toto právo uplatnit bez ohledu na skutečnost, že již není dítě. Další uchovávání osobních údajů by však mělo být zákonné, pokud je to nezbytné k uplatnění práva svobody projevu a informací, z důvodu splnění právní povinnosti, provádění určitého úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.\n(66)\nAby bylo v internetovém prostředí posíleno právo být zapomenut, mělo by být rozšířeno právo na výmaz tím, že by správce, který zveřejnil osobní údaje, měl povinnost informovat správce, kteří osobní údaje zpracovávají, aby vymazali veškeré odkazy na dané osobní údaje či veškeré jejich kopie nebo replikace. Přitom by měl správce učinit vhodné kroky, s přihlédnutím k dostupné technologii a prostředkům, které má k dispozici, včetně uplatňování technických opatření, s cílem informovat správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, o žádosti subjektu údajů.\n(67)\nZpůsoby, jak omezit zpracování osobních údajů, by mohly mimo jiné zahrnovat dočasný přesun vybraných údajů do jiného systému zpracování, znepřístupnění vybraných osobních údajů uživatelům nebo dočasné odstranění zveřejněných údajů z internetových stránek. V systémech automatizovaného zpracování by omezení zpracování mělo být v zásadě zajištěno technickými prostředky tak, aby se na osobní údaje již nevztahovaly žádné další operace zpracování a aby nemohly být změněny. Skutečnost, že zpracování osobních údajů je omezeno, by měla být v systému jasně vyznačena..\n(68)\nAby měl subjekt údajů větší kontrolu nad svými údaji, měl by v případě, kdy se osobní údaje zpracovávají automatizovaně, mít též právo získat osobní údaje, které se ho týkají, a jež poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném, strojově čitelném a interoperabilním formátu a předat je jinému správci. Správce údajů je třeba podporovat v rozvíjení interoperabilních formátů umožňujících přenositelnost údajů. Toto právo by se mělo uplatnit v případě, kdy subjekt údajů poskytl osobní údaje na základě svého souhlasu, nebo pokud je zpracování potřebné za účelem plnění smlouvy. Nemělo by se uplatňovat v případě, kdy je zpracování založeno na jiném právním důvodu, než je souhlas nebo smlouva. Vzhledem ke své povaze by toto právo nemělo být uplatňováno vůči správcům, kteří zpracovávají osobní údaje v rámci výkonu veřejné moci. Proto by se nemělo uplatňovat v případě, kdy je zpracování osobních údajů nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Právo subjektu údajů předat nebo obdržet osobní údaje, které se ho týkají, by nemělo zakládat povinnost správců zavést nebo zachovávat technicky kompatibilní systémy zpracování. Pokud se určitý soubor osobních údajů týká více než jednoho subjektu údajů, neměla by právem obdržet osobní údaje být dotčena práva a svobody jiných subjektů údajů podle tohoto nařízení. Tímto právem by dále nemělo být dotčeno právo subjektu údajů dosáhnout výmazu osobních údajů a omezení uvedeného práva, jak je stanoveno v tomto nařízení, a zejména by toto právo nemělo znamenat výmaz osobních údajů týkajících se daného subjektu údajů, které tento subjekt údajů poskytl v rámci plnění smlouvy, v rozsahu, v němž jsou tyto osobní údaje nezbytné pro plnění dané smlouvy, a po dobu nezbytně nutnou pro toto plnění. Pokud je to technicky možné, měl by mít subjekt údajů právo na to, aby osobní údaje byly předány přímo jedním správcem správci jinému.\n(69)\nPokud mohou být osobní údaje zákonně zpracovávány, protože je toto zpracování nezbytné pro výkon úkolů vykonávaných ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, nebo z důvodu oprávněných zájmů správce nebo třetí strany, měl by každý dotčený subjekt údajů přesto mít právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se týkají jeho konkrétní situace. Mělo by být povinností správce, aby prokázal, že jeho závažné oprávněné zájmy převažují nad zájmy nebo základními právy a svobodami subjektu údajů.\n(70)\nJsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely přímého marketingu, měl by mít subjekt údajů právo kdykoli bezplatně vznést námitku proti tomuto zpracování, včetně profilování, v rozsahu, v němž souvisí s daným přímým marketingem, ať již jde o počáteční, nebo další zpracování. Na toto právo by měl být subjekt údajů výslovně upozorněn a toto právo by mělo být uvedeno zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací.\n(71)\nSubjekt údajů by měl mít právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí, a to včetně opatření, které hodnotí osobní aspekty týkající se jeho osoby, vychází výlučně z automatizovaného zpracování a které má pro něj právní účinky nebo se jej podobně významně dotýká, jako jsou automatizované zamítnutí on-line žádosti o úvěr nebo postupy elektronického náboru bez jakéhokoliv lidského zásahu. Takové zpracování zahrnuje „profilování“, jehož podstatou je jakákoliv forma automatizovaného zpracování osobních údajů hodnotící osobní aspekty vztahující se k fyzické osobě, zejména za účelem analýzy či předvídání aspektů souvisejících s pracovním výkonem subjektu údajů, jeho ekonomickou situací, zdravotním stavem, osobními preferencemi nebo zájmy, spolehlivostí nebo chováním, místem pobytu či pohybu, pokud má pro něj právní účinky nebo se jí podobným způsobem významně dotýká. Rozhodování založené na takovém zpracování, včetně profilování, by však mělo být umožněno, pokud jej výslovně povoluje právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, mimo jiné pro účely monitorování podvodů a daňových úniků a jejich předcházení, jež jsou v souladu s předpisy, normami a doporučeními orgánů Unie nebo vnitrostátních dozorových úřadů, a s cílem zajistit bezpečnost a spolehlivost služby poskytované správcem, nebo pokud je nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pokud k tomu subjekt údajů dal svůj výslovný souhlas. V každém případě by se na takové zpracování měly vztahovat vhodné záruky, které by měly zahrnovat konkrétní informování subjektu údajů a právo na lidský zásah, na vyjádření svého názoru, na získání vysvětlení o rozhodnutí učiněném po takovém posouzení a na napadnutí tohoto rozhodnutí. Toto opatření by se nemělo týkat dítěte.\nV zájmu zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k subjektu údajů a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a souvislostem, za kterých se dané osobní údaje zpracovávají, by měl správce použít vhodné matematické nebo statistické postupy profilování, zavést technická a organizační opatření, která zejména zajistí opravu faktorů vedoucích k nepřesnosti osobních údajů a minimalizaci rizika chyb, a zabezpečit osobní údaje takovým způsobem, který zohledňuje potenciální rizika pro zájmy a práva subjektu údajů a který mimo jiné předchází diskriminačním účinkům vůči fyzickým osobám na základě rasy nebo etnického původu, politických názorů, náboženského vyznání nebo přesvědčení, členství v odborech, genetických údajů nebo zdravotního stavu či sexuální orientace nebo předchází přijímání opatření, jež mají takové účinky. Automatizované rozhodování a profilování založené na zvláštních kategoriích osobních údajů by mělo být povoleno pouze za určitých podmínek.\n(72)\nNa profilování se vztahují pravidla tohoto nařízení pro zpracování osobních údajů, jako jsou právní důvody zpracování nebo zásady ochrany údajů. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zřízený tímto nařízením (dále jen „sbor“) by měl mít možnost vydat v této souvislosti pokyny.\n(73)\nPrávo Unie nebo členského státu může uložit omezení určitých zásad a práva na informace, na přístup a na opravu nebo na výmaz osobních údajů, práva na přenositelnost osobních údajů, práva vznést námitku, rozhodnutí založených na profilování, jakož i omezení týkající se oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo určitých souvisejících povinností správců, pokud je to v demokratické společnosti nutné a přiměřené pro zachování veřejné bezpečnosti, mimo jiné pro ochranu lidských životů, zejména v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, pro předcházení trestným činům nebo jejich vyšetřování či stíhání nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, a pro předcházení porušování deontologických pravidel regulovaných povolání a jejich vyšetřování a stíhání, pro jiné významné cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, vedení veřejných rejstříků z důvodů obecného veřejného zájmu, dalšího zpracování archivovaných osobních údajů s cílem poskytnout konkrétní informace související s politickým chováním za bývalého totalitního režimu nebo s ohledem na ochranu subjektu údajů či práv a svobod ostatních, včetně sociální ochrany, veřejného zdraví a humanitárních účelů. Tato omezení by měla být v souladu s požadavky stanovenými v Listině a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.\n(74)\nMěla by být stanovena odpovědnost správce za jakékoliv zpracování osobních údajů prováděné správcem nebo pro něj. Správce by měl být zejména povinen zavést vhodná a účinná opatření a být schopen doložit, že činnosti zpracování jsou v souladu s tímto nařízením, včetně účinnosti opatření. Tato opatření by měla zohledňovat povahu, rozsah, kontext a účely zpracování a riziko pro práva a svobody fyzických osob.\n(75)\nRůzně pravděpodobná a závažná rizika pro práva a svobody fyzických osob mohou vyplynout ze zpracování osobních údajů, které by mohlo vést k fyzické, hmotné nebo nehmotné újmě, zejména v případech, kdy by zpracování mohlo vést k diskriminaci, krádeži či zneužití identity, finanční ztrátě, poškození pověsti, ztrátě důvěrnosti osobních údajů chráněných služebním tajemstvím, neoprávněnému zrušení pseudonymizace nebo jakémukoliv jinému významnému hospodářskému či společenskému znevýhodnění, kdy by subjekty údajů mohly být zbaveny svých práv a svobod nebo možnosti kontrolovat své osobní údaje, kdy jsou zpracovávány osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení nebo členství v odborech, kdy jsou zpracovávány genetické údaje či údaje o zdravotním stavu či sexuálním životě nebo odsouzení v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření, kdy jsou za účelem vytvoření či využití osobních profilů vyhodnocovány osobní aspekty, zejména prostřednictvím analýzy nebo odhadu aspektů týkajících se pracovních výsledků, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí nebo zájmů, spolehlivosti nebo chování, místa pobytu a pohybu, kdy jsou zpracovávány osobní údaje zranitelných osob, především dětí, nebo kdy je zpracováván velký objem osobních údajů a zpracování se dotýká velkého počtu subjektů údajů.\n(76)\nPravděpodobnost a závažnost rizika pro práva a svobody subjektu údajů by měly být určeny na základě povahy, rozsahu, kontextu a účelům zpracování. Riziko by mělo být hodnoceno na základě objektivního posouzení, které stanoví, zda operace zpracování představují riziko či vysoké riziko.\n(77)\nPokyny pro zavádění vhodných opatření a pro prokázání souladu s požadavky tímto správcem nebo zpracovatelem, zejména pokud jde o zjištění rizika souvisejícího se zpracováním, jeho posouzení z hlediska původu, povahy, pravděpodobnosti a závažnosti, a stanovení osvědčených postupů ke snížení rizika by mohly být stanoveny zejména prostřednictvím schválených kodexů chování, schválených osvědčení, pokynů sboru nebo doporučení pověřence pro ochranu osobních údajů. Sbor může rovněž vydávat pokyny týkající se operací zpracování, u nichž se má za to, že je nepravděpodobné, že by mohly představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a stanovit, jaká opatření mohou být v takových případech k řešení podobného rizika postačující.\n(78)\nPro ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je třeba přijmout vhodná technická a organizační opatření, aby se zajistilo splnění požadavků vyplývajících z tohoto nařízení. Aby správce mohl doložit soulad s tímto nařízením, měl by přijmout vnitřní koncepce a zavést opatření, která dodržují zejména zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Tato opatření by mohla mimo jiné spočívat v minimalizaci zpracování osobních údajů, co nejrychlejší pseudonymizaci osobních údajů, transparentnosti s ohledem na funkce a zpracování osobních údajů, umožnění subjektům údajů monitorovat zpracování osobních údajů a umožnění správcům vytvářet a zlepšovat bezpečnostní prvky. Pokud jde o vývoj, koncepci, výběr a používání aplikací, služeb a produktů, které jsou založeny na zpracování osobních údajů nebo osobní údaje za účelem plnění svých funkcí zpracovávají, je třeba zhotovitele těchto produktů, služeb a aplikací vybízet k tomu, aby při vývoji a koncipování těchto produktů, služeb a aplikací zohledňovali právo na ochranu údajů a brali náležitý ohled na stav techniky s cílem zajistit, aby správci a zpracovatelé mohli plnit své povinnosti v oblasti ochrany údajů. Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů by rovněž měly být zohledněny v souvislosti s veřejnými zakázkami.\n(79)\nOchrana práv a svobod subjektů údajů i odpovědnost správců a zpracovatelů, mimo jiné pokud jde o jejich monitorování a opatření vůči nim přijímaná dozorovými úřady, vyžadují, aby bylo jasně určeno, kdo má plnit jednotlivé povinnosti stanovené v tomto nařízení, včetně případů, kdy správce určuje účely a prostředky zpracování společně s jinými správci nebo kdy je operace zpracování prováděna pro správce.\n(80)\nPokud správce nebo zpracovatel, který není usazen v Unii, zpracovává osobní údaje subjektů údajů, které se nacházejí v Unii, a tyto činnosti zpracování souvisejí s nabídkou zboží nebo služeb takovým subjektům údajů v Unii bez ohledu na to, zda je vyžadována platba subjektu údajů, nebo souvisejí s monitorováním jejich chování v rozsahu, v němž k tomuto chování dochází v Unii, měl by daný správce nebo zpracovatel jmenovat svého zástupce, ledaže by dotčené zpracování bylo příležitostné, nezahrnovalo by rozsáhlé zpracování zvláštních kategorií osobních údajů nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů a bylo by nepravděpodobné, že by s ohledem na svou povahu, souvislosti, rozsah a účely mohlo toto zpracování představovat riziko pro práva a svobody fyzických osob, nebo ledaže by správce byl orgánem veřejné moci nebo veřejným subjektem. Zástupce by měl jednat jménem správce nebo zpracovatele a může se něj obracet kterýkoliv dozorový úřad. Zástupce by měl být výslovně jmenován na základě písemného zmocnění správcem nebo zpracovatelem, aby jednal jejich jménem v souvislosti s povinnostmi správce nebo zpracovatele stanovenými tímto nařízením. Jmenováním tohoto zástupce není dotčena odpovědnost správce nebo zpracovatele podle tohoto nařízení. Zástupce by měl vykonávat své úkoly podle zmocnění uděleného správcem nebo zpracovatelem, mimo jiné by měl spolupracovat s příslušnými dozorovými úřady při jakémkoliv úkonu prováděném s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Vůči jmenovanému zástupci by se v případě neplnění povinností správcem nebo zpracovatelem mělo uplatnit vymáhací řízení.\n(81)\nAby byl zajištěn soulad s požadavky tohoto nařízení v případě zpracování prováděného zpracovatelem jménem správce, měl by správce zpracováním pověřit pouze zpracovatele, kteří poskytují dostatečné záruky, zejména pokud jde o odborné znalosti, spolehlivost a zdroje, že zavedou technická a organizační opatření, která budou splňovat požadavky tohoto nařízení, včetně požadavků na bezpečnost zpracování. Jednou z možností, jak prokázat, že správce plní příslušné povinnosti, je dodržování schváleného kodexu chování nebo schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení zpracovatelem. Provádění zpracování zpracovatelem by se mělo řídit smlouvou nebo jiným právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které by zavazovaly zpracovatele vůči správci a v nichž by byl stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účely zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, s přihlédnutím ke konkrétním úkolům a povinnosti zpracovatele v souvislosti se zpracováním, jež má být provedeno, a riziko pro práva a svobody subjektů údajů. Správce a zpracovatel se mohou rozhodnout, že použijí individuální smlouvu nebo standardní smluvní ustanovení, která přijme buď přímo Komise, nebo dozorový úřad v souladu s mechanismem jednotnosti a poté Komise. Po dokončení zpracování jménem správce by zpracovatel měl na základě rozhodnutí správce osobní údaje vrátit nebo vymazat, jestliže se nepožaduje uložení osobních údajů podle práva Unie nebo členského státu, které se na zpracovatele vztahuje.\n(82)\nAby správce nebo zpracovatel doložil soulad s tímto nařízením, měl by vést záznamy o činnostech zpracování, za které odpovídá. Každý správce a zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s dozorovým úřadem a na jeho žádost mu tyto záznamy zpřístupnit, aby na jejich základě mohly být tyto operace zpracování monitorovány.\n(83)\nV zájmu zachování bezpečnosti a zabránění zpracování, které by bylo v rozporu s tímto nařízením, by měl správce nebo zpracovatel posoudit rizika spojená se zpracováním a přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik, například šifrování. Tato opatření by měla zajistit náležitou úroveň bezpečnosti, včetně důvěrnosti, s ohledem na stav techniky, náklady na provedení v souvislosti s rizikem a povahu osobních údajů, které mají být chráněny. Při posuzování rizik pro zabezpečení osobních údajů by se měla vzít v úvahu rizika, která zpracování představuje, jako jsou náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměnění, neoprávněné zpřístupnění nebo zpřístupnění předaných, uložených nebo jiným způsobem zpracovaných osobních údajů, které by mohly zejména vést k fyzické, hmotné nebo nehmotné újmě.\n(84)\nS cílem přispět k zajištění souladu s tímto nařízením v případech, kdy je pravděpodobné, že operace zpracování budou představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, by měl být správce odpovědný za provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, aby vyhodnotil zejména původ, povahu, zvláštnost a závažnost tohoto rizika. Výsledek posouzení by měl být zohledněn při rozhodování o vhodných opatřeních, která by měla být přijata s cílem prokázat, že zpracování osobních údajů je v souladu s tímto nařízením. Pokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů vyplývá, že operace zpracování představují vysoké riziko, které správce nemůže vhodnými opatřeními zmírnit, s ohledem na dostupné technologie a náklady na provedení, měl by být před zpracováním konzultován dozorový úřad.\n(85)\nNení-li porušení zabezpečení osobních údajů řešeno náležitě a včas, může to fyzickým osobám způsobit fyzickou, hmotnou či nehmotnou újmu, jako je ztráta kontroly nad jejich osobními údaji nebo omezení jejich práv, diskriminace, krádež nebo zneužití identity, finanční ztráta, neoprávněné zrušení pseudonymizace, poškození pověsti, ztráta důvěrnosti osobních údajů chráněných služebním tajemstvím nebo jakékoliv jiné významné hospodářské či společenské znevýhodnění dotčených fyzických osob. Jakmile se tedy správce o porušení zabezpečení osobních údajů dozví, měl by je bez zbytečného odkladu, a je-li to možné, do 72 hodin poté, co se o něm dozvěděl, ohlásit příslušnému dozorovému úřadu, ledaže může v souladu se zásadou odpovědnosti doložit, že je nepravděpodobné, že by dané porušení zabezpečení osobních údajů mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Není-li toto ohlášení možné učinit do 72 hodin, měly by být spolu s ním uvedeny důvody zpoždění a informace mohou být poskytnuty postupně bez zbytečného dalšího prodlení.\n(86)\nSprávce by měl porušení zabezpečení osobních údajů oznámit subjektu údajů bez zbytečného prodlení, pokud je pravděpodobné, že toto porušení bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzické osoby, aby mohl učinit nezbytná opatření. V oznámení by měla být popsána povaha daného případu porušení zabezpečení osobních údajů a obsažena doporučení pro dotčenou fyzickou osobu, jak případné nežádoucí účinky zmírnit. Tato oznámení by měla být subjektům údajů učiněna, jakmile je to proveditelné, v úzké spolupráci s dozorovým úřadem a v souladu s pokyny tohoto úřadu nebo jiných příslušných orgánů (například donucovacích orgánů). Například v případě potřeby zmírnit bezprostřední riziko způsobení újmy je nutné tuto skutečnost subjektům údajů neprodleně oznámit, zatímco v situaci, kdy je zapotřebí zavést vhodná opatření s cílem zabránit tomu, aby porušení zabezpečení osobních údajů pokračovalo nebo aby docházelo k podobným případům porušení, může být opodstatněna delší lhůta.\n(87)\nMělo by být zjištěno, zda byla zavedena veškerá vhodná technická a organizační opatření, aby se okamžitě stanovilo, zda došlo k porušení zabezpečení osobních údajů, a aby byly dozorový úřad a subjekt údajů neprodleně informovány. Skutečnost, že oznámení bylo provedeno bez zbytečného odkladu, se stanoví zejména s ohledem na povahu a závažnost daného porušení zabezpečení osobních údajů a jeho důsledky a nežádoucí účinky pro subjekt údajů. Toto oznámení může vést k zásahu dozorového úřadu v souladu s jeho úkoly a pravomocemi stanovenými v tomto nařízení.\n(88)\nPři vytváření podrobných pravidel týkajících se formátu a postupů ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů by měly být náležitě zohledněny okolnosti porušení, včetně otázky, zda byly osobní údaje chráněny vhodnými technickými opatřeními, jež pravděpodobnost zneužití totožnosti a jiných forem zneužívání účinně omezují. Tato pravidla a postupy by navíc měly vzít v úvahu oprávněné zájmy donucovacích orgánů v případech, kdy by předčasné zpřístupnění mohlo zbytečně ztížit vyšetřování okolností porušení zabezpečení osobních údajů.\n(89)\nSměrnice 95/46/ES stanovila obecnou povinnost ohlašovat zpracování osobních údajů dozorovým úřadům. Tato povinnost přináší administrativní a finanční zátěž, avšak nepřispěla ve všech případech ke zlepšení ochrany osobních údajů. Proto by měla být tato nerozlišená obecná ohlašovací povinnost zrušena a nahrazena účinnými postupy a mechanismy, které by se místo toho zaměřily na takové typy operací zpracování, jež mohou s ohledem na svou povahu, rozsah, kontext a účely představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob. Mezi tyto typy operací zpracování mohou patřit ty, při nichž jsou zejména používány nové technologie, nebo které jsou zcela nového druhu a u nichž správce dosud neprovedl posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, nebo které se staly nezbytnými z důvodu času, který uplynul od prvotního zpracování.\n(90)\nV těchto případech by měl správce před zpracováním provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů s cílem posoudit konkrétní pravděpodobnost a závažnost vysokého rizika a zohlednit přitom povahu, rozsah, kontext a účely zpracování a zdroje rizika. Toto posouzení vlivu by mělo zejména obsahovat zamýšlená opatření, záruky a mechanismy pro snížení tohoto rizika, pro zajištění ochrany osobních údajů a prokázání souladu s tímto nařízením.\n(91)\nTo by mělo platit zejména pro rozsáhlé operace zpracování, jež mají sloužit ke zpracování značného množství osobních údajů na regionální, celostátní nebo nadnárodní úrovni, jež by mohly mít dopad na velký počet subjektů údajů a u nichž je pravděpodobné, že budou představovat vysoké riziko, například vzhledem k jejich citlivosti, pokud se v souladu s dosaženou úrovní technických znalostí použije ve velkém rozsahu nová technologie, jakož i pro jiné operace zpracování, které představují vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména v případech, kdy s ohledem na tyto operace je pro subjekty údajů obtížnější uplatnit svá práva. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů by mělo být vypracováno i v případech, kdy se osobní údaje zpracovávají za účelem přijetí rozhodnutí o konkrétních fyzických osobách v návaznosti na jakékoliv systematické a rozsáhlé hodnocení osobních aspektů týkajících se fyzických osob na základě profilování těchto údajů nebo v návaznosti na zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, biometrických údajů, nebo údajů o odsouzení v trestních věcech a o trestných činech či souvisejících bezpečnostních opatřeních. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je rovněž zapotřebí v případě monitorování veřejně přístupných prostor prováděného ve velkém rozsahu, zejména pokud se k němu používá optických elektronických přístrojů, nebo v případě jakýchkoliv jiných operací, kdy má příslušný dozorový úřad za to, že je pravděpodobné, že zpracování bude představovat vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména proto, že tyto úkony brání subjektům údajů v uplatňování některého z jejich práv nebo v používání některé služby či smlouvy, nebo proto, že jsou prováděny systematicky a ve velkém rozsahu. Zpracování osobních údajů by nemělo být považováno za zpracování velkého rozsahu, pokud se jedná o zpracování osobních údajů pacientů nebo klientů jednotlivými lékaři, zdravotníky nebo právníky. V takových případech by posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nemělo být povinné.\n(92)\nZa určitých okolností může být přiměřené a účelné, aby byl předmět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů širší a nevztahoval se pouze na jeden projekt, například když orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty mají v úmyslu vytvořit společnou aplikaci nebo platformu zpracování, nebo když několik správců hodlá zavést společnou aplikaci nebo zpracovatelské prostředí pro celé průmyslové odvětví nebo pro určitý segment nebo pro široce užívanou horizontální činnost.\n(93)\nV souvislosti s přijetím právního předpisu členského státu, na jehož základě orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt plní své úkoly a který danou operaci nebo soubor operací zpracování upravuje, mohou členské státy považovat za nutné provést výše uvedené posouzení před činnostmi zpracování.\n(94)\nPokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů vyplývá, že by zpracování v případě, že neexistují záruky, bezpečnostní opatření ani mechanismy ke zmenšení rizika, představovalo vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a pokud je správce toho názoru, že riziko nelze zmenšit prostředky přiměřenými z hlediska dostupných technologií a nákladů na provedení, je třeba před zahájením zpracování konzultovat s dozorovým úřadem. Je pravděpodobné, že toto vysoké riziko vznikne v souvislosti s určitým typem zpracování a rozsahem a četností zpracování, což rovněž může vést ke vzniku škody nebo zásahu do práv a svobod dotčené fyzické osoby. Dozorový úřad by měl na žádost o konzultaci reagovat ve stanovené lhůtě. Skutečností, že dozorový úřad v této lhůtě nezareaguje, by však neměl být dotčen žádný zásah tohoto úřadu prováděný v souladu s jeho úkoly a pravomocemi stanovenými v tomto nařízení, včetně pravomoci zakázat operace zpracování. V rámci tohoto procesu konzultací může být výsledek posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, které bylo provedeno v souvislosti s daným zpracováním, předložen dozorovému úřadu, zejména zamýšlená opatření ke zmírnění rizika pro práva a svobody fyzických osob.\n(95)\nZpracovatel by měl být v případě potřeby a na požádání správci nápomocen při zajišťování dodržování povinností vyplývajících z provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a z předchozí konzultace s dozorovým úřadem.\n(96)\nV průběhu příprav legislativního nebo regulačního opatření, jímž bude stanoveno zpracování osobních údajů, by měl být rovněž konzultován dozorový úřad, aby byl zajištěn soulad zamýšleného zpracování s tímto nařízením, a zejména zmírněno související riziko pro subjekt údajů.\n(97)\nPokud je zpracování prováděno orgánem veřejné moci, s výjimkou soudů nebo nezávislých justičních orgánů jednajících v rámci svých justičních pravomocí, pokud jej v soukromém sektoru provádí správce, jehož hlavní činnosti spočívají v operacích zpracování, jež vyžadují pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů ve velkém rozsahu nebo pokud hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají ve zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů, měla by být správci nebo zpracovateli při monitorování toho, zda je zajištěn vnitřní soulad s tímto nařízením, nápomocna osoba s odbornými znalostmi v oblasti právních předpisů a postupů týkajících se ochrany údajů. V soukromém sektoru souvisejí hlavní činnosti správce s jeho základními činnostmi a nevztahují se na zpracování osobních údajů jakožto pomocnou činnost. Potřebná úroveň odborných znalostí by se měla určit zejména podle prováděných operací zpracování a podle ochrany, která se vyžaduje pro osobní údaje zpracovávané správcem nebo zpracovatelem. Tito pověřenci pro ochranu osobních údajů, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance správce, by měli být schopni plnit své povinnosti a úkoly nezávislým způsobem.\n(98)\nSdružení nebo jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů by měly být vybízeny k tomu, aby v mezích tohoto nařízení vypracovaly kodexy chování s cílem usnadnit účinné uplatňování tohoto nařízení, a to při zohlednění zvláštní povahy zpracování prováděného v některých odvětvích a specifických potřeb mikropodniků a malých a středních podniků. Tyto kodexy chování by zejména mohly upřesňovat povinnosti správců a zpracovatelů s přihlédnutím k riziku, které ze zpracování pravděpodobně vyplyne pro práva a svobody fyzických osob.\n(99)\nPři vypracovávání kodexu chování nebo při jeho změně či rozšíření by sdružení a jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů měly konzultovat příslušné zúčastněné strany, pokud možno i subjekty údajů, a měly by zohledňovat návrhy a stanoviska vyjádřené v reakci na tyto konzultace.\n(100)\nS cílem zvýšit transparentnost a lépe zajistit soulad s tímto nařízením je třeba vybízet k zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení, jakož i pečetí a známek dokládajících ochranu údajů, aby subjekty údajů mohly u příslušných produktů a služeb rychle posoudit úroveň ochrany údajů.\n(101)\nPro rozvoj mezinárodního obchodu a mezinárodní spolupráce jsou nezbytné toky osobních údajů do zemí mimo Unii a do mezinárodních organizací a z těchto zemí a organizací. Nárůst těchto toků s sebou přinesl nové výzvy a obavy týkající se ochrany osobních údajů. Pokud jsou však osobní údaje předávány z Unie správcům, zpracovatelům nebo jiným příjemcům ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích, neměla by být úroveň ochrany fyzických osob zajištěná v Unii tímto nařízením oslabována, a to ani v případech dalšího předání osobních údajů ze třetí země nebo mezinárodní organizace správcům nebo zpracovatelům ve stejné nebo jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. V každém případě lze předání do třetích zemí a mezinárodním organizacím provést pouze za plného dodržování tohoto nařízení. K předání by mělo docházet pouze tehdy, pokud s výhradou ostatních ustanovení tohoto nařízení správce nebo zpracovatel splňují podmínky stanovené v tomto nařízení vztahující se na předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím.\n(102)\nTímto nařízením nejsou dotčeny mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a třetími zeměmi o předávání osobních údajů, které zahrnují vhodné záruky pro subjekty údajů. Členské státy mohou uzavírat mezinárodní dohody, které zahrnují předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, pokud takové dohody nemají vliv na toto nařízení nebo jakákoliv jiná ustanovení práva Unie a obsahují odpovídající úroveň ochrany základních práv subjektů údajů.\n(103)\nKomise by měla být schopna s účinkem pro celou Unii rozhodnout, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace poskytují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů, a zajistit tak právní jistotu a jednotný přístup v celé Unii ve vztahu k dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, u níž se má za to, že takovou úroveň ochrany poskytuje. V těchto případech by mělo být možné předat osobní údaje do této země nebo této mezinárodní organizaci bez potřeby získat další povolení. Komise by měla být schopna rovněž rozhodnout o zrušení takového rozhodnutí, pokud o tom dotčenou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci vyrozumí s plným uvedením důvodů.\n(104)\nV souladu se základními hodnotami, na kterých je Unie založena a mezi něž patří zejména ochrana lidských práv, by Komise měla při svém hodnocení určité třetí země nebo určitého území nebo konkrétního odvětví v určité třetí zemi zohlednit skutečnost, jak tato třetí země dodržuje zásady právního státu a přístupu ke spravedlnosti, jakož i mezinárodní normy a standardy v oblasti lidských práv a příslušné obecné a odvětvové právní předpisy, včetně právních předpisů týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti, jakož i veřejného pořádku a trestního práva. Přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně ve vztahu k určitému území nebo konkrétnímu odvětví v určité třetí zemi by mělo zohlednit jasná a objektivní kritéria, jako jsou určité činnosti zpracování a oblast působnosti použitelných právních standardů a právních předpisů platných v dané třetí zemi. Třetí země by měla nabídnout záruky zajišťující odpovídající úroveň ochrany v zásadě rovnocennou úrovni ochrany zajištěné v Unii, zejména pokud jsou osobní údaje zpracovávány v jednom nebo více konkrétních odvětvích. Daná třetí země by zejména měla zajistit účinný nezávislý dozor nad ochranou údajů a měla by stanovit mechanismy spolupráce s úřady členských států pro ochranu osobních údajů, přičemž subjektům údajů by měla být poskytnuta účinná a vymahatelná práva a účinná správní a soudní ochrana.\n(105)\nVedle mezinárodních závazků, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala, by Komise měla zohlednit povinnosti vyplývající z účasti dané třetí země nebo mezinárodní organizace na mnohostranných nebo regionálních systémech, zejména ve vztahu k ochraně osobních údajů, jakož i plnění těchto povinností. Zohledněno by mělo být zejména přistoupení dané třetí země k Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a jejímu dodatkovému protokolu. Komise by měla při posuzování úrovně ochrany ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích konzultovat sbor.\n(106)\nKomise by měla monitorovat fungování rozhodnutí o úrovni ochrany v určité třetí zemi, na určitém území či v konkrétním odvětví v určité třetí zemi nebo v určité mezinárodní organizaci a fungování rozhodnutí přijatých na základě čl. 25 odst. 6 nebo čl. 26 odst. 4 směrnice 95/46/ES. Ve svých rozhodnutích o odpovídající ochraně by Komise měla stanovit mechanismus pravidelného přezkumu jejich fungování. Tento pravidelný přezkum by měl probíhat za konzultace s dotčenou třetí zemí nebo mezinárodní organizací a měl by zohlednit veškerý relevantní vývoj v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Pro účely monitorování a provádění pravidelných přezkumů by Komise měla zohlednit názory a zjištění Evropského parlamentu a Rady, jakož i jiné příslušné orgány a zdroje. Komise by měla v přiměřené lhůtě vyhodnotit fungování posledně uvedených rozhodnutí a veškerá relevantní zjištění sdělovat výboru ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12), jak je stanoven v tomto nařízení, Evropskému parlamentu a Radě.\n(107)\nKomise by měla být schopna konstatovat, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již odpovídající úroveň ochrany údajů nezajišťuje. Předání osobních údajů do této třetí země nebo této mezinárodní organizaci by tudíž mělo být povoleno, jen pokud jsou splněny požadavky článků tohoto nařízení týkající se předání na základě vhodných záruk, závazných podnikových pravidel a odchylek ve zvláštních situacích. V tomto případě by měly být stanoveny konzultace mezi Komisí a těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Komise by měla včas informovat danou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci o důvodech a zahájit s ní konzultace za účelem nápravy situace.\n(108)\nNebude-li přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně, měl by správce nebo zpracovatel v zájmu odstranění nedostatků v oblasti ochrany údajů ve třetí zemi přijmout opatření, která subjektu údajů poskytnou vhodné záruky. Tyto vhodné záruky mohou spočívat ve využívání závazných podnikových pravidel, standardních doložek o ochraně údajů přijatých Komisí, standardních doložek o ochraně údajů přijatých dozorovým úřadem nebo smluvních doložek jím schválených. Tyto záruky by měly zajistit splnění požadavků na ochranu údajů a dodržení práv subjektů údajů v rozsahu odpovídajícím zpracování v Unii, včetně dostupnosti vymahatelných práv subjektu údajů a účinné právní ochrany, včetně práva na účinnou správní nebo soudní ochranu a na požadování náhrady škody v Unii nebo ve třetí zemi. Měly by se týkat zejména souladu s obecnými zásadami pro zpracování osobních údajů a zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Předání mohou provést rovněž orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty s orgány veřejné moci nebo veřejný subjekty ve třetích zemích nebo s mezinárodními organizacemi s odpovídajícími povinnostmi nebo funkcemi, a to i na základě ustanovení, která mají být vložena do správních ujednání, jako je memorandum o porozumění, a která stanoví vymahatelná a účinná práva subjektů údajů. Povolení příslušného dozorového úřadu by mělo být obdrženo, jestliže jsou záruky stanoveny ve správních ujednáních.\n(109)\nSkutečnost, že správci a zpracovatelé mohou používat standardní doložky o ochraně údajů přijaté Komisí nebo dozorovým úřadem, by neměla správcům ani zpracovatelům bránit v tom, aby zahrnuli standardní doložky o ochraně údajů i do rozsáhlejších smluv, jako je smlouva mezi zpracovatelem a dalším zpracovatelem, nebo doplnili jiné doložky či další záruky, pokud tyto nejsou v přímém nebo nepřímém rozporu se standardními smluvními doložkami přijatými Komisí nebo dozorovým úřadem nebo pokud se nedotýkají základních práv či svobod subjektů údajů. Správci a zpracovatelé by měli být vybízeni k poskytování dalších záruk prostřednictvím smluvních závazků, které doplní standardní doložky o ochraně údajů.\n(110)\nSkupina podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost by měly mít možnost používat pro mezinárodní předávání údajů z Unie organizacím ve stejné skupině podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost schválená závazná podniková pravidla za podmínky, že tato pravidla obsahují veškeré základní zásady a vymahatelná práva v zájmu zajištění vhodných záruk pro předávání nebo kategorie předávání osobních údajů.\n(111)\nMěla by být stanovena možnost předat údaje za určitých okolností, pokud subjekt údajů dal svůj výslovný souhlas nebo pokud je předání příležitostné a nezbytné v souvislosti se smluvními či právními nároky, bez ohledu na to, zda probíhá v soudním řízení nebo ve správním či jakémkoli mimosoudním řízení, včetně řízení před regulačními orgány. Rovněž by měla být stanovena možnost převádět údaje, pokud je to nutné z důležitých důvodů veřejného zájmu stanovených právem Unie nebo členského státu nebo pokud je předání prováděno z rejstříku zřízeného na základě právních předpisů a určeného k nahlížení pro veřejnost nebo osoby s oprávněným zájmem. V tomto případě by se takové předání nemělo týkat všech osobních údajů ani celých kategorií osobních údajů obsažených v tomto rejstříku, a pokud má být rejstřík přístupný osobám s oprávněným zájmem, mělo by být předání uskutečněno pouze na žádost těchto osob nebo pokud jsou tyto osoby jejich příjemci, přičemž je třeba plně zohlednit zájmy a základní práva subjektu údajů.\n(112)\nTyto výjimky by se měly uplatnit zejména v případech, kdy je předání údajů vyžadováno a je nutné z důležitých důvodů veřejného zájmu, například v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány pro hospodářskou soutěž, daňovými či celními správami, orgány finančního dohledu, útvary příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení nebo veřejného zdraví, například v případě vysledování kontaktů v souvislosti s nakažlivými chorobami nebo za účelem omezení nebo odstranění dopingu ve sportu. Předání osobních údajů by mělo být považováno za zákonné rovněž tehdy, pokud je nezbytné pro ochranu životně důležitého zájmu subjektu údajů nebo jiné osoby, včetně fyzické integrity nebo života, není-li subjekt údajů schopen udělit souhlas. V případě neexistence rozhodnutí o odpovídající ochraně může právo Unie nebo členského státu z důležitých důvodů veřejného zájmu výslovně stanovit omezení předání konkrétních kategorií údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Členské státy by taková ustanovení měly oznámit Komisi. Jakékoliv předání osobních údajů subjektu údajů, který není fyzicky nebo právně způsobilý udělit souhlas s předáním, mezinárodní humanitární organizaci za účelem vykonání úkolu svěřeného na základě ženevských úmluv nebo uplatňování mezinárodního humanitárního práva použitelného v ozbrojených konfliktech by mohlo být považováno za nezbytné z důležitého důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu životně důležitého zájmu subjektu údajů.\n(113)\nPředání, o nichž lze konstatovat, že nejsou opakovaná a že se týkají pouze omezeného počtu subjektů údajů, by rovněž mohla být uskutečňována pro účely závažných oprávněných zájmů správce, pokud nad těmito zájmy nepřevažují zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů a pokud správce posoudil všechny okolnosti daného předání údajů. Správce by měl zvážit zvláště povahu osobních údajů, účel a dobu trvání navrhované operace nebo operací zpracování, jakož i situaci v zemi původu, v dané třetí zemi a v zemi konečného určení, a měl by poskytnout vhodné záruky pro ochranu základních práv a svobod fyzických osob, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů. Taková předání by měla být možná pouze v okrajových případech, kdy se nepoužije žádný z ostatních důvodů pro převod. Pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by měla být zohledněna oprávněná očekávání společnosti ohledně zvyšování znalostí. Správce by o takovém předání měl informovat dozorový úřad a subjekt údajů.\n(114)\nPokud Komise nepřijala rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany údajů ve třetí zemi, správce nebo zpracovatel by měl v každém případě využít řešení, která subjektům údajů poskytnou vymahatelná a účinná práva, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů v Unii po jejich předání, tak aby i nadále požívali základních práv a záruk.\n(115)\nNěkteré třetí země přijímají právní předpisy a jiné právní akty, které mají přímo upravovat činnosti zpracování fyzickými a právnickými osobami spadající do pravomoci členských států. Může se mimo jiné jednat o rozsudky soudů či rozhodnutí správních orgánů ve třetích zemích, v nichž se od správce nebo zpracovatele vyžaduje předání či zpřístupnění osobních údajů a které nejsou založeny na platných mezinárodních dohodách, jako je například smlouva o vzájemné právní pomoci, mezi danou třetí zemí a Unií nebo členským státem. Extrateritoriální používání těchto právních předpisů a jiných právních aktů může být v rozporu s mezinárodním právem a znesnadnit zajištění ochrany fyzických osob zajištěné v Unii tímto nařízením. Předání údajů by mělo být povoleno jen tehdy, jsou-li splněny podmínky předání údajů do třetích zemí stanovené v tomto nařízení. Tak tomu může být mimo jiné v případě, kdy je sdělení údajů nezbytné z důležitého důvodu veřejného zájmu, jenž je uznán v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje.\n(116)\nPředání osobních údajů přes hranice mimo území Unie může fyzické osoby vystavit zvýšenému riziku, že nebudou moci uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů, a zejména se chránit před protiprávním použitím nebo poskytnutím těchto údajů. Zároveň se může stát, že dozorové úřady nebudou schopny vyřizovat stížnosti nebo provádět šetření týkající se činností prováděných za hranicemi svého státu. Překážkou pro jejich úsilí o přeshraniční spolupráci mohou být také nedostatečné preventivní nebo nápravné pravomoci, rozdíly v právní úpravě a praktické překážky, například omezené zdroje. Proto je třeba podporovat užší spolupráci mezi dozorovými úřady zabývajícími se ochranou osobních údajů s cílem napomoci jim při výměně informací a provádění šetření ve spolupráci s příslušnými mezinárodními partnery. Pro účely vypracování mechanismů mezinárodní spolupráce s cílem usnadnit a poskytovat vzájemnou mezinárodní pomoc při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů by si Komise a dozorové úřady měly při činnostech souvisejících s výkonem svých pravomocí vyměňovat informace a spolupracovat s příslušnými orgány ve třetích zemích, na základě vzájemnosti a v souladu s tímto nařízením.\n(117)\nje Zásadním prvkem ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů je zřízení dozorových úřadů, jež mohou v členských státech plnit své úkoly a vykonávat své pravomoci zcela nezávisle. Členské státy by měly mít možnost zřídit více než jeden dozorový úřad, aby zohlednily své ústavní, organizační a správní uspořádání.\n(118)\nNezávislost dozorových úřadů by neměla znamenat, že se na ně nemůže vztahovat mechanismus kontroly nebo monitorování, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudní přezkum.\n(119)\nPokud členský stát zřídí více dozorových úřadů, měl by právním předpisem zavést mechanismy, které zajistí jejich účinnou účast v mechanismu jednotnosti. Tento členský stát by měl zejména určit dozorový úřad, který bude fungovat jako jediné kontaktní místo pro účinnou účast těchto úřadů v mechanismu, s cílem zajistit rychlou a plynulou spolupráci s ostatními dozorovými úřady, sborem a Komisí.\n(120)\nKaždému dozorovému úřadu by měly být poskytnuty finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura, které potřebuje pro účinné plnění svých úkolů, včetně úkolů souvisejících se vzájemnou pomocí a spoluprací s jinými dozorovými úřady v celé Unii. Každý dozorový úřad by měl mít samostatný veřejný roční rozpočet, který může být součástí celkového zemského nebo státního rozpočtu.\n(121)\nObecné podmínky pro člena nebo členy dozorového úřadu by měly být v každém členském státě upraveny právním předpisem, a zejména by měly stanovit, že tito členové mají být jmenováni transparentním způsobem parlamentem, vládou nebo hlavou dotčeného členského státu na návrh vlády nebo člena vlády, parlamentu nebo jeho komory, anebo nezávislým subjektem pověřeným právem členského státu. V zájmu zajištění nezávislosti dozorového úřadu by jeho člen nebo členové měli jednat poctivě a zdržet se jakéhokoliv jednání neslučitelného s výkonem jejich funkce a během svého funkčního období by neměli vykonávat žádnou výdělečnou ani nevýdělečnou pracovní činnost neslučitelnou s touto funkcí. Dozorový úřad by měl mít vlastní pracovníky, které vybere dozorový úřad nebo nezávislý orgán zřízený podle práva členského státu a kteří by měli podléhat výhradně vedení člena či členů daného dozorového úřadu.\n(122)\nKaždý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením. To by se mělo týkat zejména zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele na území jejich vlastního členského státu, zpracování osobních údajů prováděného orgány veřejné moci nebo soukromými subjekty jednajícími ve veřejném zájmu, zpracování dotýkajícího se subjektů údajů na jeho území nebo zpracování prováděného správcem či zpracovatelem, který není usazen v Unii, v případě zacílení na subjekty údajů mající bydliště na jeho území. To by dále mělo zahrnovat vyřizování stížností podaných subjekty údajů, provádění šetření ohledně uplatňování tohoto nařízení a zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech, pokud jde o zpracování osobních údajů.\n(123)\nDozorové úřady by měly sledovat uplatňování ustanovení tohoto nařízení a přispívat k jejich jednotnému uplatňování v celé Unii s cílem chránit fyzické osoby v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a usnadnit volný pohyb osobních údajů v rámci vnitřního trhu. Za tímto účelem by dozorové úřady měly spolupracovat mezi sebou a s Komisí, aniž by byla zapotřebí jakákoliv dohoda mezi členskými státy o poskytování vzájemné pomoci nebo o takové spolupráci.\n(124)\nPokud ke zpracování osobních údajů dochází v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii a tento správce nebo zpracovatel je usazen ve více než jednom členském státě, nebo pokud zpracování prováděné v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii se podstatně dotýká či pravděpodobně dotkne subjektů údajů ve více než jednom členském státě, měl by úlohu vedoucího dozorového úřadu plnit dozorový úřad pro hlavní provozovnu správce či zpracovatele nebo pro jedinou provozovnu správce či zpracovatele. Měl by spolupracovat s ostatními dotčenými dozorovými úřady vzhledem k tomu, že správce nebo zpracovatel má na území jejich členského státu provozovnu, že subjekty údajů mající bydliště na jejich území jsou podstatně dotčeny, nebo že u těchto úřadů byla podána stížnost. Rovněž v případě, kdy subjekt údajů nemající bydliště v daném členském státě podal stížnost, měl by být dozorový úřad, u nějž byla taková stížnost podána, rovněž dotčeným dozorovým úřadem. V rámci svých úkolů vydávat pokyny k veškerým otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení by měl mít sbor možnost vydávat pokyny, zejména ohledně kritérií, která je třeba zohlednit za účelem zjištění, zda jsou daným zpracováním podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě, a ohledně toho, co se rozumí relevantní a odůvodněnou námitkou.\n(125)\nVedoucí dozorový úřad by měl být příslušný k přijímání závazných rozhodnutí o opatřeních, aby tak uplatnil pravomoci, které svěřuje toto nařízení. Ve své funkci vedoucího dozorového úřadu by měl do rozhodovacího procesu úzce zapojit dotčené dozorové úřady a jejich činnost koordinovat. Pokud se rozhodne o zamítnutí stížnosti subjektu údajů zcela či částečně, měl by toto rozhodnutí přijmout dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána.\n(126)\nRozhodnutí by mělo být odsouhlaseno společně vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady, mělo by být určeno hlavní či jediné provozovně správce nebo zpracovatele a mělo by být pro správce i zpracovatele závazné. Správce nebo zpracovatel by měl přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a provádění rozhodnutí oznámeného vedoucím dozorovým úřadem hlavní provozovně správce nebo zpracovatele, pokud jde o zpracování prováděné v Unii.\n(127)\nKaždý dozorový úřad, který nejedná jako vedoucí dozorový úřad, by měl být příslušný k projednávání místních případů, kdy je správce nebo zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě, avšak předmět určitého zpracování se týká pouze zpracování prováděného v jediném členském státě a zahrnuje pouze subjekty údajů v tomto jediném členském státě, například jsou-li předmětem zpracování osobní údaje zaměstnanců v konkrétním zaměstnaneckém kontextu určitého členského státu. V takových případech by měl tento dozorový úřad o této záležitosti neprodleně informovat vedoucí dozorový úřad. Po obdržení těchto informací by měl vedoucí dozorový úřad rozhodnout, zda se bude danou záležitostí zabývat podle ustanovení o spolupráci mezi vedoucím dozorovým úřadem a dalšími dotčenými dozorovými úřady, či zda se jí má na místní úrovni zabývat dozorový úřad, který vedoucí dozorový úřad informoval. Při rozhodování o tom, zda se bude záležitostí zabývat, by měl vedoucí dozorový úřad zohlednit, zda se v členském státě dozorového úřadu, který jej informoval, nachází provozovna správce nebo zpracovatele, s cílem zajistit účinný výkon rozhodnutí vůči správci nebo zpracovateli. Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se záležitostí zabývat bude, měl by mít dozorový úřad, který jej informoval, možnost předložit návrh rozhodnutí, které by vedoucí dozorový úřad měl co nejvíce zohlednit při přípravě svého návrhu rozhodnutí v rámci tohoto mechanismu jediného kontaktního místa.\n(128)\nPravidla týkající se vedoucího dozorového úřadu a mechanismu jediného kontaktního místa by se neměla vztahovat na případy, kdy zpracování provádějí orgány veřejné moci nebo soukromé subjekty ve veřejném zájmu. V takových případech by jediným dozorovým úřadem příslušným k výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny podle tohoto nařízení, měl být dozorový úřad členského státu, v němž je orgán veřejné moci či soukromý subjekt usazen.\n(129)\nAby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, včetně pravomocí provádět šetření, ukládat nápravná opatření a sankce, vydávat povolení a poskytovat poradenství, zejména v případech stížností fyzických osob, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Mezi tyto pravomoci by měla rovněž patřit pravomoc vydávat dočasné nebo trvalé omezení zpracování, včetně jeho zákazu. Členské státy mohou vymezit další úkoly související s ochranou osobních údajů podle tohoto nařízení. Pravomoci dozorových úřadů by měly být vykonávány v souladu s vhodnými procesními zárukami stanovenými v právu Unie a členského státu, nestranně, spravedlivě a v přiměřených lhůtách. Každé opatření by zejména mělo být vhodné, nezbytné a přiměřené, aby byl s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu zajištěn soulad s tímto nařízením, mělo by respektovat právo všech osob být vyslechnuty dříve, než bude přijato jakékoliv individuální opatření, které by na ně mělo nepříznivý dopad, a nemělo by pro dotčené osoby znamenat zbytečné náklady a přílišné obtíže. Pravomoci provádět šetření, pokud jde o přístup do prostor, by měly být vykonávány v souladu s příslušnými požadavky procesního práva členského státu, jako je například požadavek obstarat si předem soudní povolení. Každé právně závazné opatření dozorového úřadu by mělo mít písemnou formu, být jasné a jednoznačné, uvádět dozorový úřad, který je vydal, a datum svého vydání, mělo by být opatřeno podpisem vedoucího či vedoucím zmocněného člena dozorového úřadu a obsahovat odůvodnění opatření a odkaz na právo na účinnou právní ochranu. Tím by však neměly být vyloučeny další požadavky podle procesního práva členského státu. Přijetí právně závazného rozhodnutí znamená, že může dojít k soudnímu přezkumu v členském státě dozorového úřadu, který rozhodnutí přijal.\n(130)\nPokud dozorový úřad, jemuž byla stížnost podána, není vedoucím dozorovým úřadem, měl by s ním vedoucí dozorový úřad úzce spolupracovat v souladu s ustanoveními o spolupráci a jednotnosti obsaženými v tomto nařízení. V těchto případech by vedoucí dozorový úřad měl při přijetí opatření s právními účinky, včetně uložení správních pokut, v maximální míře zohlednit stanovisko dozorového úřadu, jemuž byla stížnost podána a jenž by měl i nadále mít pravomoc provádět společně s příslušným dozorovým úřadem jakékoliv šetření na území svého členského státu.\n(131)\nV případech, kdy by měl jiný dozorový úřad jednat jako vedoucí dozorový úřad pro činnosti zpracování prováděné správcem nebo zpracovatelem, ale kdy se konkrétní předmět stížnosti nebo možné porušení týkají pouze činností zpracování prováděných správcem či zpracovatelem v tom členském státě, v němž byla stížnost podána nebo zjištěno možné porušení, a daná záležitost se podstatným způsobem nedotýká či pravděpodobně nedotkne subjektů údajů v dalších členských státech, by dozorový úřad, jenž obdržel stížnost nebo odhalil situace, které představují možné porušení tohoto nařízení, nebo byl o těchto situacích informován jiným způsobem, měl usilovat o smírné řešení se správcem, a nebude-li v tomto úsilí úspěšný, měl by uplatnit veškerou škálu svých pravomocí. Mělo by sem mimo jiné patřit zvláštní zpracování prováděné na území členského státu daného dozorového úřadu nebo zpracování týkající se subjektů údajů na území tohoto členského státu, zpracování prováděné v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb konkrétně zaměřenou na subjekty údajů na území členského státu daného dozorového úřadu, nebo zpracování, které musí být posouzeno s ohledem na příslušné právní závazky podle práva členského státu.\n(132)\nČinnosti dozorových úřadů, jejichž cílem je zvyšování povědomí veřejnosti, by měly zahrnovat specifická opatření zaměřená na správce a zpracovatele, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, jakož i na fyzické osoby, zejména v kontextu vzdělávání.\n(133)\nDozorové úřady by si při plnění svých úkolů měly být vzájemně nápomocny, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování a prosazování tohoto nařízení na vnitřním trhu. Dozorový úřad, který požádal o vzájemnou pomoc, může přijmout prozatímní opatření, pokud neobdrží odpověď na žádost o vzájemnou pomoc do jednoho měsíce od obdržení této žádosti jiným dozorovým úřadem.\n(134)\nKaždý dozorový úřad by se měl ve vhodných případech účastnit společných postupů dozorových úřadů. Dožádaný dozorový úřad by měl mít povinnost reagovat na žádost ve stanovené lhůtě.\n(135)\nAby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, měl by být zaveden mechanismus jednotnosti pro spolupráci mezi dozorovými úřady. Tento mechanismus by se měl použít především tehdy, má-li některý dozorový úřad v úmyslu přijmout opatření s právními účinky ve vztahu k operacím zpracování, které se podstatně dotýkají významného počtu subjektů údajů v několika členských státech. Měl by se použít také v případě, kdy kterýkoli dotčený dozorový úřad nebo Komise žádají, aby byla daná záležitost vyřešena v rámci mechanismu jednotnosti. Tímto mechanismem by neměla být dotčena jiná opatření, která by Komise mohla přijmout při výkonu svých pravomocí podle Smluv.\n(136)\nPři použití mechanismu jednotnosti by sbor měl ve stanovené lhůtě vydat stanovisko, pokud tak rozhodne většina jeho členů nebo pokud o to požádá kterýkoli dotčený dozorový úřad či Komise. Sbor by rovněž měl být zmocněn k přijímání právně závazných rozhodnutí v případě sporů mezi dozorovými úřady. Pro tyto účely by měl vydávat v zásadě se souhlasem dvoutřetinové většiny svých členů právně závazná rozhodnutí v jasně určených případech, kdy mezi dozorovými úřady existují protikladná stanoviska, zejména v rámci mechanismu spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady, pokud jde o podstatu věci, zejména o to, zda došlo k porušení tohoto nařízení.\n(137)\nMůže se vyskytnout naléhavá potřeba konat z důvodu ochrany práv a svobod subjektů údajů, zejména pokud hrozí, že výkon některého z práv subjektu údajů by mohl být značně ztížen. Dozorový úřad by proto měl mít možnost v řádně odůvodněných případech přijmout na svém území prozatímní opatření se stanovenou dobou platnosti, která by neměla být delší než tři měsíce.\n(138)\nPoužití takového mechanismu by mělo být podmínkou legality opatření s právními účinky přijatého dozorovým úřadem v těch případech, kdy je jeho použití povinné. V ostatních případech s přeshraničním rozměrem by se měl použít mechanismus spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady a dotčené dozorové úřady by si na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni mohly poskytovat vzájemnou pomoc a provádět společné postupy, aniž by mechanismus jednotnosti použily.\n(139)\nZa účelem podpory důsledného uplatňování tohoto nařízení by sbor měl být zřízen jako nezávislý subjekt Unie. Aby sbor mohl plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu. Sbor by měl zastupovat jeho předseda. Sbor by měl nahradit pracovní skupinu pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízenou směrnicí 95/46/ES. Měl by být složen z vedoucího dozorového úřadu každého členského státu a evropského inspektora ochrany údajů nebo jejich příslušných zástupců. Komise by se měla na jeho činnosti sboru podílet bez hlasovacího práva a evropský inspektor ochrany údajů by měl mít zvláštní hlasovací práva. Sbor by měl přispívat k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, například poskytovat Komisi poradenství, zejména ohledně úrovně ochrany ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích, a podporovat spolupráci dozorových úřadů v celé Unii. Sbor by měl při plnění svých úkolů jednat nezávisle.\n(140)\nSboru by měl být nápomocen sekretariát, jehož služby zajistí evropský inspektor ochrany údajů. Pracovníci evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením by měli své úkoly plnit výhradně na základě pokynů a pod vedením předsedy sboru.\n(141)\nKaždý subjekt údajů by měl mít právo podat stížnost u jediného dozorovému úřadu, zejména v členském státě, kde má své obvyklé bydliště, a právo na účinnou soudní ochranu v souladu s článkem 47 Listiny, jestliže se domnívá, že byla porušena jeho práva podle tohoto nařízení, nebo pokud dozorový úřad na stížnost nereaguje, stížnost zcela či částečně odmítne či zamítne, nebo pokud nekoná, přestože je to nutné z důvodu ochrany práv subjektu údajů. Šetření, které následuje po podání stížnosti, by mělo být s výhradou soudního přezkumu provedeno v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Dozorový úřad by měl subjekt údajů v přiměřené lhůtě informovat o pokroku v řešení stížnosti a o jeho výsledku. Je-li v dané věci zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným dozorovým úřadem, měl by být subjekt údajů informován průběžně. S cílem usnadnit podávání stížností by měl každý dozorový úřad přijmout určitá opatření, například poskytnout formulář pro podání stížnosti, který lze vyplnit i elektronicky, aniž by byly vyloučeny další komunikační prostředky.\n(142)\nPokud se subjekt údajů domnívá, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena, měl by být oprávněn pověřit určitý neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, které jsou zřízeny v souladu s právem členského státu, jejichž statutární cíle jsou ve veřejném zájmu a které působí v oblasti ochrany osobních údajů, aby podaly jeho jménem stížnost u dozorového úřadu, uplatnily právo na soudní ochranu jménem subjektu údajů nebo uplatnily jménem subjektu údajů právo na odškodnění, je-li stanoveno v právu členského státu. Členský stát může stanovit, že tento subjekt, organizace nebo sdružení má právo podat v daném členském státě stížnost nezávisle na pověření od subjektu údajů a právo na účinnou soudní ochranu, pokud mají důvod se domnívat, že došlo k porušení práva subjektu údajů v důsledku zpracování osobních údajů, které je porušením tohoto nařízení. Tento subjekt, organizace nebo sdružení nesmí požadovat jménem subjektu údajů náhradu škody, aniž by ho tím subjekt údajů pověřil.\n(143)\nKaždá fyzická nebo právnická osoba má právo podat žalobu na neplatnost rozhodnutí sboru u Soudního dvora za podmínek stanovených v článku 263 Smlouvy o fungování EU. Jakožto orgány, jimž jsou taková rozhodnutí určena, musí dotčené dozorové úřady, které chtějí tato rozhodnutí napadnout, v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU žalobu podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byla rozhodnutí oznámena. Pokud se rozhodnutí sboru bezprostředně a osobně dotýkají správce, zpracovatele nebo stěžovatele, mohou tyto osoby podat žalobu na neplatnost těchto rozhodnutí a v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU ve lhůtě dvou měsíců od jejich zveřejnění na internetových stránkách sboru. Aniž je dotčeno toto právo podle článku 263 Smlouvy o fungování EU, měla by mít každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu u příslušného vnitrostátního soudu proti rozhodnutím dozorového úřadu, která vůči ní zakládají právní účinky. Taková rozhodnutí se týkají zejména výkonu vyšetřovacích, nápravných a povolovacích pravomocí dozorovým úřadem nebo odmítnutí či zamítnutí stížností. Právo na účinnou soudní ochranu se však nevztahuje na další opatření dozorových úřadů, která nejsou právně závazná, jako jsou stanoviska vydávaná dozorovým úřadem nebo poradenství jím poskytované. Řízení proti dozorovému úřadu by mělo být zahájeno u soudů toho členského státu, v němž je daný dozorový úřad zřízen, a mělo by probíhat podle procesního práva tohoto členského státu. Tyto soudy by měly vykonávat soudní pravomoc v plném rozsahu, která by měla zahrnovat pravomoc řešit všechny skutkové a právní otázky, které jsou pro jimi projednávaný spor relevantní.\nPokud dozorový úřad odmítl nebo zamítl stížnost, může se stěžovatel obrátit na soudy v tomtéž členském státě. Pokud jde o soudní ochranu související s uplatňováním tohoto nařízení, vnitrostátní soudy, které zvažují rozhodnutí o otázce nezbytné pro vydání jejich rozsudku, mohou, nebo v případě uvedeném v článku 267 Smlouvy o fungování EU musí, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu práva Unie včetně tohoto nařízení. Kromě toho pokud je rozhodnutí dozorového úřadu, kterým se provádí rozhodnutí sboru, napadeno u vnitrostátního soudu a předmětem sporu je platnost daného rozhodnutí sboru, nemá tento vnitrostátní soud pravomoc prohlásit rozhodnutí sboru za neplatné, nýbrž se musí v případě, že je považuje za neplatné, obrátit v otázce platnosti na Soudní dvůr v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování EU. Vnitrostátní soud se však nemůže s otázkou platnosti rozhodnutí sboru obrátit na Soudní dvůr na žádost fyzické či právnické osoby, která měla možnost podat žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí, zejména pokud se jí rozhodnutí bezprostředně a osobně dotýkalo, avšak ve lhůtě stanovené v článku 263 Smlouvy o fungování EU tak neučinila.\n(144)\nDomnívá-li se soud vedoucí řízení proti rozhodnutí dozorového úřadu, že před příslušným soudem v jiném členském státě je vedeno řízení týkající se stejného zpracování, jako je například stejný předmět, pokud jde o zpracování prováděné stejným správcem nebo zpracovatelem, nebo stejný důvod činnosti, měl by tento soud kontaktovat, aby ověřil existenci takových souvisejících řízení. Není-li související řízení před soudem v jiném členském státě dosud vyřízeno, mohou všechny soudy, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, svá řízení přerušit nebo se mohou na žádost zúčastněné strany příslušnosti vzdát ve prospěch soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, jestliže je soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, příslušný pro daná řízení a spojení těchto souvisejících řízení je podle práva státu tohoto soudu přípustné. Má se za to, že řízení spolu navzájem souvisejí, pokud je mezi nimi tak úzký vztah, že jejich společné projednání a rozhodnutí je vhodné k tomu, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních.\n(145)\nPři řízeních proti správci nebo zpracovateli by žalobce měl mít možnost volby, zda podá žalobu u soudů členského státu, kde má správce nebo zpracovatel provozovnu nebo kde má subjekt údajů bydliště, s výjimkou případů, kdy je správce orgánem veřejné moci členského státu, který jedná v rámci výkonu veřejné moci.\n(146)\nVeškerou újmu, která může osobám vzniknout v důsledku zpracování, které porušuje toto nařízení, by měl nahradit správce nebo zpracovatel. Správce nebo zpracovatel by však měl být odpovědnosti zproštěn, pokud prokáže, že za újmu nenese žádným způsobem odpovědnost. Výklad pojmu „újma“ by měl být široký a opírat se o judikaturu Soudního dvora při plném zohlednění cílů tohoto nařízení. Tím nejsou dotčeny jakékoliv nároky uplatňované v případě újmy způsobené porušením jiných pravidel práva Unie nebo členského státu. Zpracování, které porušuje toto nařízení, zahrnuje rovněž zpracování, které porušuje akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté v souladu s tímto nařízením a právními předpisy členského státu upřesňující pravidla tohoto nařízení. Subjekty údajů by měly obdržet plnou a účinnou náhradu újmy, kterou utrpěly. Jsou-li správci nebo zpracovatelé zapojeni do téhož zpracování, měl by každý správce nebo zpracovatel nést odpovědnost za celkovou újmu. Jsou-li však tito správci nebo zpracovatelé v souladu s právem členského státu spojeni v tomtéž řízení, může být náhrada újmy rozvržena podle odpovědnosti každého správce nebo zpracovatele za újmu způsobenou zpracováním, za podmínky, že je zajištěno úplné a účinné odškodnění subjektu údajů, jenž újmu utrpěl. Kterýkoli správce nebo zpracovatel, který uhradil plnou náhradu újmy, může následně zahájit soudní řízení proti jiným správcům nebo zpracovatelům zapojeným do téhož zpracování.\n(147)\nJsou-li v tomto nařízení obsažena zvláštní pravidla o soudní příslušnosti, zejména pokud jde o řízení týkající se žádosti o soudní ochranu, včetně odškodnění, vedené proti správci nebo zpracovateli, nemělo by uplatnění těchto zvláštních pravidel být dotčeno obecnými pravidly o soudní příslušnosti, jako jsou například pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (13).\n(148)\nS cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by za jakékoliv jeho porušení měly být uloženy sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto vhodných opatření uložených dozorovým úřadem podle tohoto nařízení. V méně závažných případech porušení nebo pokud by pokuta, která bude pravděpodobně uložena, představovala pro fyzickou osobu nepřiměřenou zátěž, může být namísto pokuty uloženo napomenutí. Náležitě by se však měla zohlednit povaha, závažnost a doba trvání porušení, úmyslný charakter porušení, kroky, které byly učiněny s cílem zmírnit způsobenou škodu, míra odpovědnosti nebo jakékoli relevantní předchozí porušení, způsob, jakým se dozorový úřad o daném porušení dozvěděl, dodržování opatření, která byla vůči správci nebo zpracovateli nařízena, dodržování kodexu chování nebo jakýkoli jiný přitěžující nebo polehčující faktor. Uložení sankcí včetně správních pokut by mělo podléhat vhodným procesním zárukám v souladu s obecnými zásadami právních předpisů Unie a Listiny, včetně účinné právní ochrany a spravedlivého procesu.\n(149)\nČlenské státy by měly mít možnost stanovit pravidla týkající se trestních sankcí za porušení tohoto nařízení, včetně porušení vnitrostátních pravidel přijatých podle tohoto nařízení a v jeho mezích. Tyto trestní sankce mohou rovněž zahrnovat odebrání zisků získaných na základě porušení tohoto nařízení. Uložení trestních sankcí za porušení těchto vnitrostátních pravidel a správních pokut by však nemělo vést k porušení zásady ne bis in idem, jak ji vykládá Soudní dvůr.\n(150)\nAby byly posíleny a harmonizovány správní sankce za porušení tohoto nařízení, měl by každý dozorový úřad mít pravomoc uložit správní pokuty. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely uložení správních pokut podniku by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Jsou-li správní pokuty uloženy osobám, které nejsou podnikem, měl by dozorový úřad při rozhodování o odpovídající výši pokuty zohlednit obecnou úroveň příjmů v daném členském státě, jakož i ekonomickou situaci dané osoby. K prosazování důsledného uplatňování správních pokut je možné využít rovněž mechanismus jednotnosti. Zda a do jaké míry by se měly správní pokuty vztahovat na orgány veřejné moci, by měl určit členský stát. Uložení správní pokuty nebo varování nemá vliv na uplatňování dalších pravomocí dozorových úřadů nebo dalších sankcí podle tohoto nařízení.\n(151)\nPrávní systémy Dánska a Estonska neumožňují uložení správních pokut v podobě stanovené tímto nařízením. Pravidla týkající se správních pokut mohou být uplatňována tak, že v Dánsku pokutu uloží příslušný vnitrostátní soud jakožto trestní sankci a v Estonsku pokutu uloží dozorový úřad v přestupkovém řízení, pokud takové uplatnění pravidel má v uvedených členských státech účinek, který je rovnocenný správním pokutám uloženým dozorovými úřady. Příslušné vnitrostátní soudy by tedy měly zohlednit doporučení dozorového úřadu, který dal podnět k uložení pokuty. Uložené pokuty by v každém případě měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(152)\nNejsou-li správní sankce harmonizovány tímto nařízením nebo v případě potřeby v jiných případech, jako jsou závažná porušení tohoto nařízení, měly by členské státy zavést systém, který zajistí uložení účinných, přiměřených a odrazujících pokut. Povaha těchto trestních nebo správních sankcí by měla být stanovena právem členského státu.\n(153)\nPrávo členského státu by měly uvádět pravidla upravující svobodu projevu a informací, včetně novinářského, akademického, uměleckého nebo literárního projevu, do souladu s právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení. Na zpracování osobních údajů prováděné výhradně pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu by se měly vztahovat odchylky nebo výjimky z některých ustanovení tohoto nařízení, je-li to nutné za účelem uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu s právem na svobodu projevu a informací, jak je zakotveno v článku 11 Listiny. To by mělo platit zejména pro zpracování osobních údajů v audiovizuální oblasti a ve zpravodajských a tiskových archivech. Členské státy by proto měly přijmout legislativní opatření stanovující výjimky a odchylky nezbytné pro vyvážení těchto základních práv. Členské státy by měly tyto výjimky a odchylky přijímat s ohledem na obecné zásady, práva subjektu údajů, správce a zpracovatele, předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, nezávislé dozorové úřady a na spolupráci a jednotné použití a zvláštní případy zpracování osobních údajů. Pokud se tyto výjimky a odchylky v jednotlivých členských státech liší, mělo by se použít právo členského státu, které se na správce vztahuje. Aby byl zohledněn význam práva na svobodu projevu v každé demokratické společnosti, je třeba vykládat pojmy související s touto svobodou, například žurnalistika, šířeji.\n(154)\nToto nařízení umožňuje, aby při jeho provádění byla zohledněna zásada přístupu veřejnosti k úředním dokumentům. Lze mít za to, že přístup veřejnosti k úředním dokumentům je ve veřejném zájmu. Orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt by měl mít možnost zpřístupnit veřejnosti osobní údaje v dokumentech, které jsou v jeho držení, pokud je toto zpřístupnění stanoveno právem Unie nebo členského státu, které se na tento orgán nebo subjekt vztahuje. Tyto právní předpisy by měly zajišťovat soulad přístupu veřejnosti k úředním dokumentům a opakovaného použití informací veřejného sektoru s právem na ochranu osobních údajů, a mohou proto stanovit nezbytné zajištění souladu s právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení. Odkaz na orgány veřejné moci a veřejné subjekty by v tomto kontextu měl zahrnovat všechny orgány nebo jiné subjekty, na něž se vztahuje právo členského státu v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (14) ponechává nedotčenu a nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle práva Unie a členských států, a zejména nemění povinnosti a práva podle tohoto nařízení. Uvedená směrnice by se zejména neměla vztahovat na dokumenty, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup na základě režimů přístupu z důvodu ochrany osobních údajů, a na části dokumentů přístupné podle těchto režimů, které obsahují osobní údaje, jejichž opakované použití bylo právně vymezeno jako jednání v rozporu s právními předpisy na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.\n(155)\nPrávo členského státu nebo kolektivní smlouvy (včetně „podnikových dohod“) mohou stanovit zvláštní pravidla, která upraví zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména podmínky, za nichž lze osobní údaje v souvislosti se zaměstnáním zpracovávat na základě souhlasu zaměstnance, za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a různorodosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.\n(156)\nZpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by mělo podléhat vhodným zárukám týkajícím se práv a svobod subjektu údajů podle tohoto nařízení. Tyto záruky by měly zajistit, aby byla zavedena technická a organizační opatření, zejména s cílem zajistit dodržování zásady minimalizace údajů. Další zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely má být provedeno, pokud správce usoudil, že je možné splnit tyto účely na základě zpracování osobních údajů, které neumožňují nebo již neumožňují identifikaci subjektů údajů, za podmínky existence vhodných záruk (jako je například pseudonymizace osobních údajů). Členské státy by měly stanovit vhodné záruky týkající se zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. Členské státy by měly mít v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely možnost stanovit, za zvláštních podmínek podléhajícím vhodným zárukám pro subjekty údajů, upřesnění a odchylky týkající se požadavků na informace a práva na opravu nebo výmaz osobních údajů, práva být zapomenut, práva na omezení zpracování, práva na přenositelnost údajů a práva vznést námitku. S danými podmínkami a zárukami mohou být spojeny zvláštní postupy určené subjektům údajů pro uplatňování těchto práv, je-li to vhodné s ohledem na účely daného konkrétního zpracování, spolu s technickými a organizačními opatřeními, jejichž cílem je minimalizovat zpracování osobních údajů při uplatňování zásad přiměřenosti a nutnosti. Zpracování osobních údajů pro vědecké účely by mělo být v souladu i s dalšími příslušnými právními předpisy, upravujícími například klinická hodnocení.\n(157)\nDíky propojení informací z registrů mohou výzkumní pracovníci získat velmi cenné poznatky o rozšířených onemocněních, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina a deprese. Na základě informací z registrů mohou být výsledky výzkumů posíleny, neboť takové výzkumy vycházejí z rozsáhlejšího vzorku populace. V rámci společenských věd umožňuje výzkum vycházející z informací obsažených v registrech výzkumným pracovníkům získat základní poznatky o dlouhodobém vztahu mezi řadou sociálních podmínek, jako je stav nezaměstnanosti a úroveň vzdělání, a jinými životními proměnnými. Výsledky výzkumu získané prostřednictvím registrů poskytují spolehlivé a velmi kvalitní poznatky, které mohou sloužit jako základ pro formulaci a provádění znalostní politiky, zvýšit kvalitu života řady osob a zlepšit účinnost sociálních služeb. S cílem usnadnit vědecký výzkum mohou být osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého výzkumu s výhradou vhodných podmínek a záruk stanovených v právu Unie nebo členského státu.\n(158)\nToto nařízení by se mělo vztahovat i na případy zpracování osobních údajů pro účely archivace, přičemž je třeba mít na paměti, že by se nemělo vztahovat na osobní údaje zesnulých osob. Orgány veřejné moci či veřejné nebo soukromé subjekty, které mají v držení záznamy veřejného zájmu, by měly být útvary, které mají na základě práva Unie nebo členského státu právní povinnost získávat, uchovávat, posuzovat, uspořádat, popisovat, sdělovat, podporovat a šířit záznamy trvalé hodnoty pro obecný veřejný zájem a poskytovat k nim přístup. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit, že osobní údaje mohou být dále zpracovávány pro účely archivace, například s cílem poskytnout konkrétní informace související s politickým chováním za bývalých totalitních režimů, s genocidou, zločiny proti lidskosti, zejména holokaustem, nebo válečnými zločiny.\n(159)\nJsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého výzkumu, toto nařízení by se mělo vztahovat i na takové zpracování. Pro účely tohoto nařízení by zpracování osobních údajů pro účely vědeckého výzkumu mělo být chápáno v širokém smyslu a zahrnovat například technologický vývoj a technologické demonstrace, základní výzkum, aplikovaný výzkum a výzkum financovaný ze soukromých zdrojů. Kromě toho by mělo zohledňovat cíl Unie podle čl. 179 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, jímž je vytvoření evropského výzkumného prostoru. K účelům vědeckého výzkumu by rovněž měly patřit studie prováděné ve veřejném zájmu v oblasti veřejného zdraví. V zájmu dodržení specifických podmínek zpracování osobních údajů pro vědecké účely by měly platit zvláštní podmínky zejména pro zveřejňování nebo jiné zpřístupnění osobních údajů v souvislosti s účely vědeckého výzkumu. Vyplynou-li z vědeckého výzkumu, zejména v souvislosti se zdravím, důvody pro přijetí dalších opatření v zájmu subjektu údajů, měla by se s ohledem na tato opatření uplatňovat obecná pravidla tohoto nařízení.\n(160)\nJsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely historického výzkumu, toto nařízení by se mělo vztahovat i na takové zpracování. K takovým účelům by rovněž měl patřit historický výzkum a výzkum pro genealogické účely, přičemž je třeba mít na paměti, že by se toto nařízení nemělo vztahovat na zesnulé osoby.\n(161)\nPro účely vyslovení souhlasu s účastí ve vědeckém výzkumu v klinických hodnoceních by měla platit příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 (15).\n(162)\nJsou-li osobní údaje zpracovávány pro statistické účely, toto nařízení by se mělo vztahovat na takové zpracování. Právo Unie nebo členského státu by mělo v mezích tohoto nařízení určit statistický obsah, kontrolu přístupu, zvláštní podmínky zpracování osobních údajů pro statistické účely a vhodná opatření k zaručení práv a svobod subjektu údajů a k zajištění statistické důvěrnosti. Statistickými účely se rozumí jakékoli operace shromažďování a zpracování osobních údajů nezbytné pro statistická zjišťování nebo pro generování statistických výsledků. Tyto statistické výsledky mohou být dále použity pro různé účely, včetně účelů vědeckého výzkumu. Jestliže se jedná o statistické účely, výsledkem zpracování nejsou osobní údaje, ale souhrnné údaje, a tento výsledek ani dané osobní údaje nejsou používány na podporu opatření nebo rozhodnutí týkajících se konkrétní fyzické osoby.\n(163)\nDůvěrné informace, které statistické orgány Unie a členských států shromažďují za účelem vypracovávání úředních evropských a vnitrostátních statistik, by měly být chráněny. Evropské statistiky by měly být sestavovány, vypracovávány a šířeny v souladu se statistickými zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, zatímco vnitrostátní statistiky by měly splňovat rovněž požadavky práva členského státu. Další upřesnění o statistické důvěrnosti evropské statistiky poskytuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (16).\n(164)\nPokud jde o pravomoci dozorových úřadů získat od správce nebo zpracovatele přístup k osobním údajům a přístup do jejich prostor, mohou členské státy v mezích tohoto nařízení právním předpisem přijmout zvláštní pravidla pro zajištění povinnosti zachovávat služební nebo jiné rovnocenné tajemství, pokud je to nezbytné pro uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu s povinností zachovávat služební tajemství. Nejsou tím dotčeny stávající povinnosti členských států přijmout pravidla o uplatňování služebního tajemství tam, kde to vyžadují právní předpisy Unie.\n(165)\nV souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování EU toto nařízení uznává postavení, které podle stávajícího ústavního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.\n(166)\nAby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob a především jejich právo na ochranu osobních údajů a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány především s ohledem na kritéria a požadavky týkající se mechanismů pro vydávání osvědčení, informace, které mají být poskytovány pomocí standardizovaných ikon a postupy pro prezentaci takových ikon. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(167)\nV zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Komise by v této souvislosti měla zvážit zvláštní opatření, pokud jde o mikropodniky a malé a střední podniky.\n(168)\nPřezkumný postup by se měl použít při přijímání prováděcích aktů, pokud jde o standardní smluvní doložky mezi správci a zpracovateli a mezi zpracovateli navzájem, kodexy chování; technické normy a mechanismy pro vydávání osvědčení; odpovídající úroveň ochrany poskytovanou určitou třetí zemí, určitým územím či konkrétním odvětvím v určité třetí zemi nebo určitou mezinárodní organizací; přijetí standardních ustanovení o ochraně údajů; formáty a postupy pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady pro účely závazných podnikových pravidel; vzájemnou pomoc; ujednání pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem.\n(169)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, jestliže dostupné důkazy poukazují na to, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví zpracování v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany, a jedná-li se o krajně naléhavé případy, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(170)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění přiměřené úrovně ochrany fyzických osob a volného pohybu osobních údajů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(171)\nSměrnice 95/46/ES by tudíž měla být tímto nařízením zrušena. Zpracování, které již ke dni použitelnosti tohoto nařízení probíhá, by mělo být uvedeno v soulad s tímto nařízením ve lhůtě dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Je-li toto zpracování založeno na souhlasu podle směrnice 95/46/ES, není nutné, aby subjekt údajů znovu udělil svůj souhlas, pokud je způsob udělení daného souhlasu v souladu s podmínkami tohoto nařízení, s cílem umožnit správci pokračovat v tomto zpracování i po dni použitelnosti tohoto nařízení. Přijatá rozhodnutí Komise a schválení dozorových úřadů vycházející ze směrnice 95/46/ES by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou změněna, nahrazena nebo zrušena.\n(172)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 7. března 2012 (17).\n(173)\nToto nařízení by se mělo použít na všechny záležitosti týkající se ochrany základních práv a svobod při zpracování osobních údajů, na které se nevztahují specifické povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (18) a sledující stejný cíl, včetně povinností správce a práv fyzických osob. Za účelem vyjasnění vztahu mezi tímto nařízením a směrnicí 2002/58/ES by měla být uvedená směrnice odpovídajícím způsobem změněna. Jakmile bude toto nařízení přijato, směrnice 2002/58/ES by měla být podrobena přezkumu, zejména s cílem zajistit soudržnost s tímto nařízením,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět a cíle\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů.\n2.   Toto nařízení chrání základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů.\n3.   Volný pohyb osobních údajů v Unii není z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán.\nČlánek 2\nVěcná působnost\n1.   Toto nařízení se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné:\na)\npři výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie;\nb)\nčlenskými státy při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o EU;\nc)\nfyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností;\nd)\npříslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.\n3.   Na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001. Nařízení (ES) č. 45/2001 a další právní akty Unie týkající se takového zpracování osobních údajů jsou uzpůsobeny zásadám a pravidlům tohoto nařízení podle článku 98.\n4.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES, zejména pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedená v článcích 12 až 15 uvedené směrnice.\nČlánek 3\nMístní působnost\n1.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii bez ohledu na to, zda zpracování probíhá v Unii či mimo ni.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů subjektů údajů, které se nacházejí v Unii, správcem nebo zpracovatelem, který není usazen v Unii, pokud činnosti zpracování souvisejí:\na)\ns nabídkou zboží nebo služeb těmto subjektům údajů v Unii, bez ohledu na to, zda je od subjektů údajů požadována platba; nebo\nb)\ns monitorováním jejich chování, pokud k němu dochází v rámci Unie.\n3.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů správcem, který není usazen v Unii, ale na místě, kde se právo členského státu uplatňuje na základě mezinárodního práva veřejného.\nČlánek 4\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;\n2)\n„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;\n3)\n„omezením zpracování“ označení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;\n4)\n„profilováním“ jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních údajů spočívající v jejich použití k hodnocení některých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě, zejména k rozboru nebo odhadu aspektů týkajících se jejího pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování, místa, kde se nachází, nebo pohybu;\n5)\n„pseudonymizací“ zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě;\n6)\n„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;\n7)\n„správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;\n8)\n„zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;\n9)\n„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, kterým jsou osobní údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu, či nikoli. Avšak orgány veřejné moci, které mohou získávat osobní údaje v rámci zvláštního šetření v souladu s právem členského státu, se za příjemce nepovažují; zpracování těchto osobních údajů těmito orgány veřejné moci musí být v souladu s použitelnými pravidly ochrany údajů pro dané účely zpracování;\n10)\n„třetí stranou“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který není subjektem údajů, správcem, zpracovatelem ani osobou přímo podléhající správci nebo zpracovateli, jež je oprávněna ke zpracování osobních údajů;\n11)\n„souhlasem“ subjektu údajů jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;\n12)\n„porušením zabezpečení osobních údajů“ porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;\n13)\n„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdraví a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;\n14)\n„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;\n15)\n„údaji o zdravotním stavu“ osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu;\n16)\n„hlavní provozovnou“:\na)\nv případě správce s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže jsou rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů přijímána v jiné provozovně správce v Unii a tato jiná provozovna má pravomoc vymáhat provádění těchto rozhodnutí, přičemž v takovém případě je za hlavní provozovnu považována provozovna, která tato rozhodnutí přijala;\nb)\nv případě zpracovatele s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud zpracovatel nemá v Unii žádnou ústřední správu, pak ta provozovna zpracovatele v Unii, kde probíhají hlavní činnosti zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny zpracovatele, v rozsahu, v jakém se na zpracovatele vztahují specifické povinnosti podle tohoto nařízení;\n17)\n„zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která je správcem nebo zpracovatelem určena písemně podle článku 27 k tomu, aby správce nebo zpracovatele zastupovala, pokud jde o příslušné povinnosti správce nebo zpracovatele ve smyslu tohoto nařízení;\n18)\n„podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu, včetně osobních společností nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost;\n19)\n„skupinou podniků“ skupina zahrnující řídící podnik a jím řízené podniky;\n20)\n„závaznými podnikovými pravidly“ koncepce ochrany osobních údajů, kterou dodržuje správce nebo zpracovatel usazený na území členského státu při jednorázových nebo souborných předáních osobních údajů správci nebo zpracovateli v jedné nebo více třetích zemích v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost;\n21)\n„dozorovým úřadem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený členským státem podle článku 51;\n22)\n„dotčeným dozorovým úřadem“ dozorový úřad, kterého se zpracování osobních údajů dotýká, neboť:\na)\nsprávce či zpracovatel je usazen na území členského státu tohoto dozorového úřadu;\nb)\nsubjekty údajů s bydlištěm v členském státě tohoto dozorového úřadu jsou nebo pravděpodobně budou zpracováním podstatně dotčeny, nebo\nc)\nu něj byla podána stížnost;\n23)\n„přeshraničním zpracováním“ buď:\na)\nzpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi provozoven ve více než jednom členském státě správce či zpracovatele v Unii, je-li tento správce či zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě; nebo\nb)\nzpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii, ale kterým jsou nebo pravděpodobně budou podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě;\n24)\n„relevantní a odůvodněnou námitkou“ námitka vůči návrhu rozhodnutí za účelem posouzení, zda došlo k porušení tohoto nařízení, nebo zda je zamýšlený úkon v souvislosti se správcem či zpracovatelem v souladu s tímto nařízením, která jasně dokazuje významnost rizik vyplývajících z návrhu rozhodnutí, pokud jde o základní práva a svobody subjektů údajů, případně volný pohyb osobních údajů v rámci Unie;\n25)\n„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 (19);\n26)\n„mezinárodní organizací“ organizace a jí podřízené subjekty podléhající mezinárodnímu právu veřejnému nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě.\nKAPITOLA II\nZásady\nČlánek 5\nZásady zpracování osobních údajů\n1.   Osobní údaje musí být:\na)\nve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem („zákonnost, korektnost a transparentnost“);\nb)\nshromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný; další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely se podle čl. 89 odst. 1 nepovažuje za neslučitelné s původními účely („účelové omezení“);\nc)\npřiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“);\nd)\npřesné a v případě potřeby aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny („přesnost“);\ne)\nuloženy ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány; osobní údaje lze uložit po delší dobu, pokud se zpracovávají výhradně pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle čl. 89 odst. 1, a to za předpokladu provedení příslušných technických a organizačních opatření požadovaných tímto nařízením s cílem zaručit práva a svobody subjektu údajů („omezení uložení“);\nf)\nzpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením („integrita a důvěrnost“);\n2.   Správce odpovídá za dodržení odstavce 1 a musí být schopen toto dodržení souladu doložit („odpovědnost“).\nČlánek 6\nZákonnost zpracování\n1.   Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:\na)\nsubjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;\nb)\nzpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;\nc)\nzpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;\nd)\nzpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;\ne)\nzpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;\nf)\nzpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.\nPrvní pododstavec písm. f) se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů.\n2.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení ohledně zpracování ke splnění odst. 1 písm. c) a e) tím, že přesněji určí konkrétní požadavky na zpracování a jiná opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, a to i u jiných zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování, jak stanoví kapitola IX.\n3.   Základ pro zpracování podle odst. 1 písm. c) a e) musí být stanoven:\na)\nprávem Unie nebo\nb)\nprávem členského státu, které se na správce vztahuje.\nÚčel zpracování musí vycházet z tohoto právního základu, nebo pokud jde o zpracování uvedené v odst. 1 písm. e), musí být toto zpracování nutné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Tento právní základ může obsahovat konkrétní ustanovení pro přizpůsobení uplatňování pravidel tohoto nařízení, včetně obecných podmínek, kterými se řídí zákonnost zpracování správcem, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje poskytnout, a účelu tohoto poskytování, účelového omezení, doby uložení a jednotlivých operací zpracování a postupů zpracování, jakož i dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, jako jsou opatření pro jiné zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování, než stanoví kapitola IX. Právo Unie nebo členského státu musí splňovat cíl veřejného zájmu a musí být přiměřené sledovanému legitimnímu cíli.\n4.   Pokud zpracování pro jiný účel, než pro který byly osobní údaje shromážděny, není založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na právu Unie či členského státu, který v demokratické společnosti představuje nutné a přiměřené opatření k zajištění cílů uvedených v čl. 23 odst. 1, zohlední správce v zájmu zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly osobní údaje původně shromážděny, mimo jiné:\na)\njakoukoli vazbu mezi účely, kvůli nimž byly osobní údaje shromážděny, a účely zamýšleného dalšího zpracování;\nb)\nokolnosti, za nichž byly osobní údaje shromážděny, zejména pokud jde o vztah mezi subjekty údajů a správcem;\nc)\npovahu osobních údajů, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 nebo osobní údaje týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů podle článku 10;\nd)\nmožné důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů;\ne)\nexistenci vhodných záruk, mezi něž může patřit šifrování nebo pseudonymizace.\nČlánek 7\nPodmínky vyjádření souhlasu\n1.   Pokud je zpracování založeno na souhlasu, musí být správce schopen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů.\n2.   Pokud je souhlas subjektu údajů vyjádřen písemným prohlášením, které se týká rovněž jiných skutečností, musí být žádost o vyjádření souhlasu předložena způsobem, který je od těchto jiných skutečností jasně odlišitelný, a je srozumitelný a snadno přístupný za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Jakákoli část tohoto prohlášení, která představuje porušení tohoto nařízení, není závazná.\n3.   Subjekt údajů má právo svůj souhlas kdykoli odvolat. Odvoláním souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházejícího ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Před udělením souhlasu o tom bude subjekt údajů informován. Odvolat souhlas musí být stejně snadné jako jej poskytnout.\n4.   Při posuzování toho, zda je souhlas svobodný, musí být důsledně zohledněna skutečnost, zda je mimo jiné plnění smlouvy, včetně poskytnutí služby, podmíněno souhlasem se zpracováním osobních údajů, které není pro plnění dané smlouvy nutné.\nČlánek 8\nPodmínky použitelné na souhlas dítěte v souvislosti se službami informační společnosti\n1.   Pokud se použije čl. 6 odst. 1 písm. a) v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti, je zpracování osobních údajů dítěte zákonné, je-li dítě ve věku nejméně 16 let. Je-li dítě mladší 16 let, je takové zpracování zákonné pouze tehdy a do té míry, pokud byl tento souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti.\nČlenské státy mohou pro uvedené účely právním předpisem stanovit nižší věk, ne však nižší než 13 let.\n2.   Správce vyvine přiměřené úsilí s ohledem na dostupnou technologii, aby v takovýchto případech ověřil, že byl souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti.\n3.   Odstavcem 1 není dotčeno obecné smluvní právo členských států, například pravidla týkající se platnosti, uzavírání nebo účinků smlouvy vzhledem k dítěti.\nČlánek 9\nZpracování zvláštních kategorií osobních údajů\n1.   Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů:\na)\nsubjekt údajů udělil výslovný souhlas se zpracováním těchto osobních údajů pro jeden nebo více stanovených účelů, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nemůže být subjektem údajů zrušen;\nb)\nzpracování je nezbytné pro účely plnění povinností a výkon zvláštních práv správce nebo subjektu údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu nebo kolektivní dohodou podle práva členského státu, v němž se stanoví vhodné záruky týkající se základních práv a zájmů subjektu údajů;\nc)\nzpracování je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit souhlas;\nd)\nzpracování provádí v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, a za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na současné nebo bývalé členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto osobní údaje nejsou bez souhlasu subjektu údajů zpřístupňovány mimo tento subjekt;\ne)\nzpracování se týká osobních údajů zjevně zveřejněných subjektem údajů;\nf)\nzpracování je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků nebo pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí;\ng)\nzpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů;\nh)\nzpracování je nezbytné pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovní schopnosti zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby nebo řízení systémů a služeb zdravotní nebo sociální péče na základě práva Unie nebo členského státu nebo podle smlouvy se zdravotnickým pracovníkem a při splnění podmínek a záruk uvedených v odstavci 4;\ni)\nzpracování je nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, jako je ochrana před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami nebo zajištění přísných norem kvality a bezpečnosti zdravotní péče a léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, na základě práva Unie nebo členského státu, které stanoví odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů, zejména služebního tajemství;\nj)\nzpracování je nezbytné pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1 na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů.\n3.   Osobní údaje uvedené v odstavci 1 mohou být zpracovávány pro účely uvedené v odst. 2 písm. h), jsou-li tyto údaje zpracovány pracovníkem vázaným služebním tajemstvím nebo na jeho odpovědnost podle práva Unie nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány nebo jinou osobou, na niž se rovněž vztahuje povinnost mlčenlivosti podle práva Unie nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány.\n4.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu.\nČlánek 10\nZpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů\nZpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření na základě čl. 6 odst. 1 se může provádět pouze pod dozorem orgánu veřejné moci nebo pokud je oprávněné podle práva Unie nebo členského státu poskytujícího vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů. Jakýkoli souhrnný rejstřík trestů může být veden pouze pod dozorem orgánu veřejné moci.\nČlánek 11\nZpracování, které nevyžaduje identifikaci\n1.   Pokud účely, pro něž správce zpracovává osobní údaje, od správce nevyžadují nebo již nevyžadují identifikaci subjektu údajů, nemá správce povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem identifikace subjektu údajů výlučně kvůli dosažení souladu s tímto nařízením.\n2.   Je-li v případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku správce s to doložit, že není schopen identifikovat subjekt údajů, informuje o této skutečnosti subjekt údajů, pokud je to možné. V takovýchto případech se neuplatní články 15 až 20, s výjimkou případů, kdy subjekt údajů za účelem výkonu svých práv podle uvedených článků poskytne dodatečné informace umožňující jeho identifikaci.\nKAPITOLA III\nPráva subjektu údajů\nOddíl 1\nTransparentnost a postupy\nČlánek 12\nTransparentní informace, sdělení a postupy pro výkon práv subjektu údajů\n1.   Správce přijme vhodná opatření, aby poskytl subjektu údajů stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků veškeré informace uvedené v článcích 13 a 14 a učinil veškerá sdělení podle článků 15 až 22 a 34 o zpracování, zejména pokud se jedná o informace určené konkrétně dítěti. Informace poskytne písemně nebo jinými prostředky, včetně ve vhodných případech v elektronické formě. Pokud si to subjekt údajů vyžádá, mohou být informace poskytnuty ústně, a to za předpokladu, že identita subjektu údajů je prokázána jinými způsoby.\n2.   Správce usnadňuje výkon práv subjektu údajů podle článků 15 až 22. V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 správce neodmítne vyhovět žádosti subjektu údajů za účelem výkonu jeho práv podle článků 15 až 22, ledaže doloží, že nemůže zjistit totožnost subjektu údajů.\n3.   Správce poskytne subjektu údajů na žádost podle článků 15 až 22 informace o přijatých opatřeních, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. Správce informuje subjekt údajů o jakémkoliv takovém prodloužení do jednoho měsíce od obdržení žádosti spolu s důvody pro tento odklad. Jestliže subjekt údajů podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, je-li to možné, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob.\n4.   Pokud správce nepřijme opatření, o něž subjekt údajů požádal, informuje bezodkladně a nejpozději do jednoho měsíce od přijetí žádosti subjekt údajů o důvodech nepřijetí opatření a o možnosti podat stížnost u dozorového úřadu a žádat o soudní ochranu.\n5.   Informace podle článků 13 a 14 a veškerá sdělení a veškeré úkony podle článků 15 až 22 a 34 se poskytují a činí bezplatně. Jsou-li žádosti podané subjektem údajů zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména protože se opakují, může správce buď:\na)\nuložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací nebo sdělení nebo s učiněním požadovaných úkonů; nebo\nb)\nodmítnout žádosti vyhovět.\nZjevnou nedůvodnost nebo nepřiměřenost žádosti dokládá správce.\n6.   Aniž je dotčen článek 11, pokud má správce důvodné pochybnosti o totožnosti fyzické osoby, která podává žádost podle článků 15 až 21, může požádat o poskytnutí dodatečných informací nezbytných k potvrzení totožnosti subjektu údajů.\n7.   Informace, které mají být subjektům údajů poskytnuty podle článků 13 a 14, mohou být doplněny standardizovanými ikonami s cílem poskytnout snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem přehled o zamýšleném zpracování. Pokud jsou ikony prezentovány v elektronické formě, musí být strojově čitelné.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 92 za účelem určení informací, které mají být sděleny pomocí ikon, a postupů pro poskytování standardizovaných ikon.\nOddíl 2\nInformace a přístup k osobním údajům\nČlánek 13\nInformace poskytované v případě, že osobní údaje jsou získány od subjektu údajů\n1.   Pokud se osobní údaje týkající se subjektu údajů získávají od subjektu údajů, poskytne správce v okamžiku získání osobních údajů subjektu údajů tyto informace:\na)\ntotožnost a kontaktní údaje správce a jeho případného zástupce;\nb)\npřípadně kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;\nc)\núčely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny, a právní základ pro zpracování;\nd)\noprávněné zájmy správce nebo třetí strany v případě, že je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. f);\ne)\npřípadné příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů;\nf)\npřípadný úmysl správce předat osobní údaje do třetí země nebo mezinárodní organizaci a existenci či neexistenci rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně nebo, v případech předání uvedených v článcích 46 nebo 47 nebo čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, odkaz na vhodné záruky a prostředky k získání kopie těchto údajů nebo informace o tom, kde byly tyto údaje zpřístupněny.\n2.   Vedle informací uvedených v odstavci 1 poskytne správce subjektu údajů v okamžiku získání osobních údajů tyto další informace, jsou-li nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování:\na)\ndoba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá pro stanovení této doby;\nb)\nexistence práva požadovat od správce přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, jakož i práva na přenositelnost údajů;\nc)\npokud je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a), existence práva odvolat kdykoli souhlas, aniž je tím dotčena zákonnost zpracování založená na souhlasu uděleném před jeho odvoláním;\nd)\nexistence práva podat stížnost u dozorového úřadu;\ne)\nskutečnost, zda poskytování osobních údajů je zákonným či smluvním požadavkem, nebo požadavkem, který je nutné uvést do smlouvy, a zda má subjekt údajů povinnost osobní údaje poskytnout, a ohledně možných důsledků neposkytnutí těchto údajů;\nf)\nskutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.\n3.   Pokud správce hodlá osobní údaje dále zpracovávat pro jiný účel, než je účel, pro který byly shromážděny, poskytne subjektu údajů ještě před uvedeným dalším zpracováním informace o tomto jiném účelu a příslušné další informace uvedené v odstavci 2.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, pokud subjekt údajů již uvedené informace má, a do té míry, v níž je má.\nČlánek 14\nInformace poskytované v případě, že osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů\n1.   Jestliže osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů, poskytne správce subjektu údajů tyto informace:\na)\ntotožnost a kontaktní údaje správce a případně jeho zástupce;\nb)\npřípadně kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;\nc)\núčely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny, a právní základ pro zpracování;\nd)\nkategorie dotčených osobních údajů;\ne)\npřípadné příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů;\nf)\npřípadný záměr správce předat osobní údaje příjemci ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci a existence či neexistence rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně nebo, v případech předání uvedených v článcích 46 nebo 47 nebo v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, odkaz na vhodné záruky a prostředky k získání kopie těchto údajů nebo informace o tom, kde byly tyto údaje zpřístupněny.\n2.   Kromě informací uvedených v odstavci 1 poskytne správce subjektu údajů tyto další informace, jsou-li nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k subjektu údajů:\na)\ndoba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá pro stanovení této doby;\nb)\noprávněné zájmy správce nebo třetí strany v případě, že je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. f);\nc)\nexistence práva požadovat od správce přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo výmaz anebo omezení zpracování a práva vznést námitku proti zpracování, jakož i práva na přenositelnost údajů;\nd)\npokud je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a), existence práva odvolat kdykoli souhlas, aniž je tím dotčena zákonnost zpracování založená na souhlasu uděleném před jeho odvoláním;\ne)\nexistence práva podat stížnost u dozorového úřadu;\nf)\nzdroj, ze kterého osobní údaje pocházejí, a případně informace o tom, zda údaje pocházejí z veřejně dostupných zdrojů;\ng)\nskutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.\n3.   Správce poskytne informace uvedené v odstavcích 1 a 2:\na)\nv přiměřené lhůtě po získání osobních údajů, ale nejpozději do jednoho měsíce, s ohledem na konkrétní okolnosti, za nichž jsou osobní údaje zpracovávány;\nb)\nnejpozději v okamžiku, kdy poprvé dojde ke komunikaci se subjektem údajů, mají-li být osobní údaje použity pro účely této komunikace; nebo\nc)\nnejpozději při prvním zpřístupnění osobních údajů, pokud je má v úmyslu zpřístupnit jinému příjemci.\n4.   Pokud správce hodlá osobní údaje dále zpracovat pro jiný účel, než pro který byly získány, poskytne subjektu údajů ještě před uvedeným dalším zpracováním informace o tomto jiném účelu a příslušné další informace uvedené v odstavci 2.\n5.   Odstavce 1 a 4 se nepoužijí, pokud a do té míry, v níž:\na)\nsubjekt údajů již uvedené informace má;\nb)\nse ukáže, že poskytnutí takových informací není možné nebo by vyžadovalo nepřiměřené úsilí; to platí zejména v případě zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely s výhradou podmínek a záruk uvedených v čl. 89 odst. 1, nebo pokud je pravděpodobné, že uplatnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku by znemožnilo nebo výrazně ztížilo dosažení cílů uvedeného zpracování. V takových případech přijme správce vhodná opatření na ochranu práv, svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů, včetně zpřístupnění daných informací veřejnosti;\nc)\nje získávání nebo zpřístupnění výslovně stanoveno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a v němž jsou stanovena vhodná opatření na ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů; nebo\nd)\nosobní údaje musí zůstat důvěrné s ohledem na povinnost zachovávat služební tajemství upravenou právem Unie nebo členského státu, včetně zákonné povinnosti mlčenlivosti.\nČlánek 15\nPrávo subjektu údajů na přístup k osobním údajům\n1.   Subjekt údajů má právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k následujícím informacím:\na)\núčely zpracování;\nb)\nkategorie dotčených osobních údajů;\nc)\npříjemci nebo kategorie příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny, zejména příjemci ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích;\nd)\nplánovaná doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá ke stanovení této doby;\ne)\nexistence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování a nebo vznést námitku proti tomuto zpracování;\nf)\nprávo podat stížnost u dozorového úřadu;\ng)\nveškeré dostupné informace o zdroji osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů;\nh)\nskutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.\n2.   Pokud se osobní údaje předávají do třetí země nebo mezinárodní organizaci, má subjekt údajů právo být informován o vhodných zárukách podle článku 46, které se vztahují na předání.\n3.   Správce poskytne kopii zpracovávaných osobních údajů. Za další kopie na žádost subjektu údajů může správce účtovat přiměřený poplatek na základě administrativních nákladů. Jestliže subjekt údajů podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob.\n4.   Právem získat kopii uvedenou v odstavci 3 nesmějí být nepříznivě dotčena práva a svobody jiných osob.\nOddíl 3\nOprava a výmaz\nČlánek 16\nPrávo na opravu\nSubjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má subjekt údajů právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i poskytnutím dodatečného prohlášení.\nČlánek 17\nPrávo na výmaz („právo být zapomenut“)\n1.   Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:\na)\nosobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;\nb)\nsubjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;\nc)\nsubjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;\nd)\nosobní údaje byly zpracovány protiprávně;\ne)\nosobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;\nf)\nosobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.\n2.   Jestliže správce osobní údaje zveřejnil a je povinen je podle odstavce 1 vymazat, přijme s ohledem na dostupnou technologii a náklady na provedení přiměřené kroky, včetně technických opatření, aby informoval správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, že je subjekt údajů žádá, aby vymazali veškeré odkazy na tyto osobní údaje, jejich kopie či replikace.\n3.   Odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:\na)\npro výkon práva na svobodu projevu a informace;\nb)\npro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen;\nc)\nz důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. h) a i) a čl. 9 odst. 3;\nd)\npro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1, pokud je pravděpodobné, že by právo uvedené v odstavci 1 znemožnilo nebo vážně ohrozilo splnění cílů uvedeného zpracování;\ne)\npro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.\nČlánek 18\nPrávo na omezení zpracování\n1.   Subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování, v kterémkoli z těchto případů:\na)\nsubjekt údajů popírá přesnost osobních údajů, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce mohl přesnost osobních údajů ověřit;\nb)\nzpracování je protiprávní a subjekt údajů odmítá výmaz osobních údajů a žádá místo toho o omezení jejich použití;\nc)\nsprávce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů je požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;\nd)\nsubjekt údajů vznesl námitku proti zpracování podle čl. 21 odst. 1, dokud nebude ověřeno, zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů.\n2.   Pokud bylo zpracování omezeno podle odstavce 1, mohou být tyto osobní údaje, s výjimkou jejich uložení, zpracovány pouze se souhlasem subjektu údajů, nebo z důvodu určení, výkonu nebo obhajoby právních nároků, z důvodu ochrany práv jiné fyzické nebo právnické osoby nebo z důvodů důležitého veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu.\n3.   Subjekt údajů, který dosáhl omezení zpracování podle odstavce 1, je správcem předem upozorněn na to, že bude omezení zpracování zrušeno.\nČlánek 19\nOznamovací povinnost ohledně opravy nebo výmazu osobních údajů nebo omezení zpracování\nSprávce oznamuje jednotlivým příjemcům, jimž byly osobní údaje zpřístupněny, veškeré opravy nebo výmazy osobních údajů nebo omezení zpracování provedené v souladu s článkem 16, čl. 17 odst. 1 a článkem 18, s výjimkou případů, kdy se to ukáže jako nemožné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí. Správce informuje subjekt údajů o těchto příjemcích, pokud to subjekt údajů požaduje.\nČlánek 20\nPrávo na přenositelnost údajů\n1.   Subjekt údajů má právo získat osobní údaje, které se ho týkají, jež poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a právo předat tyto údaje jinému správci, aniž by tomu správce, kterému byly osobní údaje poskytnuty, bránil, a to v případě, že:\na)\nzpracování je založeno na souhlasu podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) nebo na smlouvě podle čl. 6 odst. 1 písm. b); a\nb)\nzpracování se provádí automatizovaně.\n2.   Při výkonu svého práva na přenositelnost údajů podle odstavce 1 má subjekt údajů právo na to, aby osobní údaje byly předány přímo jedním správcem správci druhému, je-li to technicky proveditelné.\n3.   Výkonem práva uvedeného v odstavci 1 tohoto článku není dotčen článek 17. Toto právo se neuplatní na zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.\n4.   Právem uvedeným v odstavci 1 nesmí být nepříznivě dotčena práva a svobody jiných osob.\nOddíl 4\nPrávo vznést námitku a automatizované individuální rozhodování\nČlánek 21\nPrávo vznést námitku\n1.   Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f), včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.\n2.   Pokud se osobní údaje zpracovávají pro účely přímého marketingu, má subjekt údajů právo vznést kdykoli námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, pro tento marketing, což zahrnuje i profilování, pokud se týká tohoto přímého marketingu.\n3.   Pokud subjekt údajů vznese námitku proti zpracování pro účely přímého marketingu, nebudou již osobní údaje pro tyto účely zpracovávány.\n4.   Subjekt údajů je na právo uvedené v odstavcích 1 a 2 výslovně upozorněn a toto právo je uvedeno zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací, a to nejpozději v okamžiku první komunikace se subjektem údajů.\n5.   V souvislosti s využíváním služeb informační společnosti, a aniž je dotčena směrnice 2002/58/ES, může subjekt údajů uplatnit své právo vznést námitku automatizovanými prostředky pomocí technických specifikací.\n6.   Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle čl. 89 odst. 1, má subjekt údajů, z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného z důvodů veřejného zájmu.\nČlánek 22\nAutomatizované individuální rozhodování, včetně profilování\n1.   Subjekt údajů má právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud je rozhodnutí:\na)\nnezbytné k uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem údajů;\nb)\npovoleno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a které rovněž stanoví vhodná opatření zajišťující ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů; nebo\nc)\nzaloženo na výslovném souhlasu subjektu údajů.\n3.   V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a c) provede správce údajů vhodná opatření na ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů, alespoň práva na lidský zásah ze strany správce, práva vyjádřit svůj názor a práva napadnout rozhodnutí.\n4.   Rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se neopírají o zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1, pokud se neuplatní čl. 9 odst. 2 písm. a) nebo g) a nejsou zavedena vhodná opatření pro zajištění práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů.\nOddíl 5\nOmezení\nČlánek 23\nOmezení\n1.   Právo Unie nebo členského státu, které se na správce nebo zpracovatele vztahuje, může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 12 až 22 a v článku 34, jakož i v článku 5, v rozsahu, v jakém ustanovení tohoto článku odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 12 až 22, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem zajistit:\na)\nnárodní bezpečnost;\nb)\nobranu;\nc)\nveřejnou bezpečnost;\nd)\nprevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;\ne)\njiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména důležitý hospodářský nebo finanční zájem Unie nebo členského státu, včetně peněžních, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení;\nf)\nochranu nezávislosti soudnictví a soudních řízení;\ng)\nprevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání;\nh)\nmonitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až e) a g);\ni)\nochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých;\nj)\nvymáhání občanskoprávních nároků.\n2.   Každé legislativní opatření uvedené v odstavci 1 zejména obsahuje konkrétní ustanovení, alespoň, je-li to relevantní, pokud jde o:\na)\núčely zpracování nebo kategorie zpracování;\nb)\nkategorie osobních údajů;\nc)\nrozsah zavedených omezení;\nd)\nzáruky proti zneužití údajů nebo protiprávnímu přístupu k nim či jejich protiprávnímu předání;\ne)\nspecifikaci správců nebo kategorie správců;\nf)\ndoby uložení a platné záruky s ohledem na povahu, rozsah a účely zpracování nebo kategorie zpracování;\ng)\nrizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů; a\nh)\nprávo subjektů údajů být informováni o daném omezení, pokud toto informování nemůže být na újmu účelu omezení.\nKAPITOLA IV\nSprávce a zpracovatel\nOddíl 1\nObecné povinnosti\nČlánek 24\nOdpovědnost správce\n1.   S přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob zavede správce vhodná technická a organizační opatření, aby zajistil a byl schopen doložit, že zpracování je prováděno v souladu s tímto nařízením. Tato opatření musí být podle potřeby revidována a aktualizována.\n2.   Pokud je to s ohledem na činnosti zpracování přiměřené, zahrnují opatření uvedená v odstavci 1 uplatňování vhodných koncepcí v oblasti ochrany údajů správcem.\n3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit, že správce plní příslušné povinnosti, je dodržování schválených kodexů chování uvedených v článku 40 nebo schválených mechanismů pro vydávání osvědčení uvedených v článku 42.\nČlánek 25\nZáměrná a standardní ochrana osobních údajů\n1.   S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, jež s sebou zpracování nese, zavede správce jak v době určení prostředků pro zpracování, tak v době zpracování samotného vhodná technická a organizační opatření, jako je pseudonymizace, jejichž účelem je provádět zásady ochrany údajů, jako je minimalizace údajů, účinným způsobem a začlenit do zpracování nezbytné záruky, tak aby splnil požadavky tohoto nařízení a ochránil práva subjektů údajů.\n2.   Správce zavede vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby se standardně zpracovávaly pouze osobní údaje, jež jsou pro každý konkrétní účel daného zpracování nezbytné. Tato povinnost se týká množství shromážděných osobních údajů, rozsahu jejich zpracování, doby jejich uložení a jejich dostupnosti. Tato opatření zejména zajistí, aby osobní údaje nebyly standardně bez zásahu člověka zpřístupněny neomezenému počtu fyzických osob.\n3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, je schválený mechanismus pro vydávání osvědčení podle článku 42.\nČlánek 26\nSpoleční správci\n1.   Pokud účely a prostředky zpracování stanoví společně dva nebo více správců, jsou společnými správci. Společní správci mezi sebou transparentním ujednáním vymezí své podíly na odpovědnosti za plnění povinností podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o výkon práv subjektu údajů, a své povinnosti poskytovat informace uvedené v článcích 13 a 14, pokud tuto odpovědnost správců nestanoví právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje. V ujednání může být určeno kontaktní místo pro subjekty údajů.\n2.   Ujednání uvedené v odstavci 1 náležitě zohlední úlohy společných správců a jejich vztahy vůči subjektům údajů. Subjekt údajů musí být o podstatných prvcích ujednání informován.\n3.   Bez ohledu na podmínky ujednání uvedeného v odstavci 1 může subjekt údajů vykonávat svá práva podle tohoto nařízení u každého ze správců i vůči každému z nich.\nČlánek 27\nZástupci správců nebo zpracovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii\n1.   Pokud se použije čl. 3 odst. 2, správce nebo zpracovatel písemně jmenuje svého zástupce v Unii.\n2.   Povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na:\na)\nzpracování, které je příležitostné, nezahrnuje, ve velkém měřítku, zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10, a u něhož je nepravděpodobné, že by s ohledem na svou povahu, kontext, rozsah a účely představovalo riziko pro práva a svobody fyzických osob; nebo\nb)\norgán veřejné moci nebo veřejný subjekt.\n3.   Zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se vyskytují subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v souvislosti s nabízeným zbožím či službami, nebo jejichž chování je monitorováno.\n4.   Zástupce je správcem nebo zpracovatelem zmocněn v tom smyslu, že se na něj vedle správce nebo zpracovatele nebo místo nich mohou obracet zejména dozorové úřady a subjekty údajů ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.\n5.   Tím, že správce nebo zpracovatel jmenuje svého zástupce, nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být zahájeny proti správci nebo zpracovateli samotnému.\nČlánek 28\nZpracovatel\n1.   Pokud má být zpracování provedeno pro správce, využije správce pouze ty zpracovatele, kteří poskytují dostatečné záruky zavedení vhodných technických a organizačních opatření tak, aby dané zpracování splňovalo požadavky tohoto nařízení a aby byla zajištěna ochrana práv subjektu údajů.\n2.   Zpracovatel nezapojí do zpracování žádného dalšího zpracovatele bez předchozího konkrétního nebo obecného písemného povolení správce. V případě obecného písemného povolení zpracovatel správce informuje o veškerých zamýšlených změnách týkajících se přijetí dalších zpracovatelů nebo jejich nahrazení, a poskytne tak správci příležitost vyslovit vůči těmto změnám námitky.\n3.   Zpracování zpracovatelem se řídí smlouvou nebo jiným právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které zavazují zpracovatele vůči správci a v nichž je stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účel zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, povinnosti a práva správce. Tato smlouva nebo jiný právní akt zejména stanoví, že zpracovatel:\na)\nzpracovává osobní údaje pouze na základě doložených pokynů správce, včetně v otázkách předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, pokud mu toto zpracování již neukládají právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje; v takovém případě zpracovatel správce informuje o tomto právním požadavku před zpracováním, ledaže by tyto právní předpisy toto informování zakazovaly z důležitých důvodů veřejného zájmu;\nb)\nzajišťuje, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti nebo aby se na ně vztahovala zákonná povinnost mlčenlivosti;\nc)\npřijme všechna opatření požadovaná podle článku 32;\nd)\ndodržuje podmínky pro zapojení dalšího zpracovatele uvedené v odstavcích 2 a 4;\ne)\nzohledňuje povahu zpracování, je správci nápomocen prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření, pokud je to možné, pro splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů stanovených v kapitole III;\nf)\nje správci nápomocen při zajišťování souladu s povinnostmi podle článků 32 až 36, a to při zohlednění povahy zpracování a informací, jež má zpracovatel k dispozici;\ng)\nv souladu s rozhodnutím správce všechny osobní údaje buď vymaže, nebo je vrátí správci po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním, a vymaže existující kopie, pokud právo Unie nebo členského státu nepožaduje uložení daných osobních údajů;\nh)\nposkytne správci veškeré informace potřebné k doložení toho, že byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku, a umožní audity, včetně inspekcí, prováděné správcem nebo jiným auditorem, kterého správce pověřil, a k těmto auditům přispěje.\nPokud jde o první pododstavec písm. h), informuje zpracovatel neprodleně správce v případě, že podle jeho názoru určitý pokyn porušuje toto nařízení nebo jiné předpisy Unie nebo členského státu týkající se ochrany údajů.\n4.   Pokud zpracovatel zapojí dalšího zpracovatele, aby jménem správce provedl určité činnosti zpracování, musí být tomuto dalšímu zpracovateli uloženy na základě smlouvy nebo jiného právního aktu podle práva Unie nebo členského státu stejné povinnosti na ochranu údajů, jaké jsou uvedeny ve smlouvě nebo jiném právním aktu mezi správcem a zpracovatelem podle odstavce 3, a to zejména poskytnutí dostatečných záruk, pokud jde o zavedení vhodných technických a organizačních opatření tak, aby zpracování splňovalo požadavky tohoto nařízení. Neplní-li uvedený další zpracovatel své povinnosti v oblasti ochrany údajů, odpovídá správci za plnění povinností dotčeného dalšího zpracovatele i nadále plně prvotní zpracovatel.\n5.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit dostatečné záruky podle odstavců 1 a 4 tohoto článku, je skutečnost, že zpracovatel dodržuje schválený kodex chování uvedených v článku 40 nebo schválený mechanismus pro vydávání osvědčení uvedený v článku 42.\n6.   Aniž jsou dotčeny individuální smlouvy mezi správcem a zpracovatelem, mohou být smlouvy nebo jiné právní akty podle odstavců 3 a 4 tohoto článku založeny zcela nebo částečně na standardních smluvních doložkách podle odstavců 7 a 8 tohoto článku, mimo jiné i v případě, že jsou součástí osvědčení uděleného správci či zpracovateli podle článků 42 a 43.\n7.   Pro záležitosti uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku může standardní smluvní doložky stanovit Komise přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\n8.   Pro záležitosti uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku může standardní smluvní doložky přijmout dozorový úřad v souladu s mechanismem jednotnosti uvedeným v článku 63.\n9.   Smlouva nebo jiný právní akt podle odstavců 3 a 4 musí být vyhotoveny písemně, v to počítaje i elektronickou formu.\n10.   Aniž jsou dotčeny články 82, 83 a 84, pokud zpracovatel poruší toto nařízení tím, že určí účely a prostředky zpracování, považuje se ve vztahu k takovému zpracování za správce.\nČlánek 29\nZpracování z pověření správce nebo zpracovatele\nZpracovatel a jakákoliv osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, může tyto osobní údaje zpracovávat pouze na pokyn správce, ledaže jí jejich zpracování ukládá právo Unie nebo členského státu.\nČlánek 30\nZáznamy o činnostech zpracování\n1.   Každý správce a jeho případný zástupce vede záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídá. Tyto záznamy obsahují všechny tyto informace:\na)\njméno a kontaktní údaje správce a případného společného správce, zástupce správce a pověřence pro ochranu osobních údajů;\nb)\núčely zpracování;\nc)\npopis kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů;\nd)\nkategorie příjemců, kterým byly nebo budou osobní údaje zpřístupněny, včetně příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;\ne)\ninformace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;\nf)\nje-li to možné, plánované lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;\ng)\nje-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.\n2.   Každý zpracovatel a jeho případný zástupce vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování prováděných pro správce, jež obsahují:\na)\njméno a kontaktní údaje zpracovatele nebo zpracovatelů a každého správce, pro něhož zpracovatel jedná, a případného zástupce správce nebo zpracovatele a pověřence pro ochranu osobních údajů;\nb)\nkategorie zpracování prováděného pro každého ze správců;\nc)\ninformace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;\nd)\nje-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.\n3.   Záznamy podle odstavců 1 a 2 se vyhotovují písemně, v to počítaje i elektronickou formu.\n4.   Správce, zpracovatel nebo případný zástupce správce nebo zpracovatele poskytne záznamy na požádání dozorového úřadu.\n5.   Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí pro podnik nebo organizaci zaměstnávající méně než 250 osob, ledaže zpracování, které provádí, pravděpodobně představuje riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zpracování není příležitostné, nebo zahrnuje zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10.\nČlánek 31\nSpolupráce s dozorovým úřadem\nSprávce a zpracovatel a případný zástupce správce nebo zpracovatele spolupracují na požádání s dozorovým úřadem při plnění jeho úkolů.\nOddíl 2\nZabezpečení osobních údajů\nČlánek 32\nZabezpečení zpracování\n1.   S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně:\na)\npseudonymizace a šifrování osobních údajů;\nb)\nschopnosti zajistit neustálou důvěrnost, integritu, dostupnost a odolnost systémů a služeb zpracování;\nc)\nschopnosti obnovit dostupnost osobních údajů a přístup k nim včas v případě fyzických či technických incidentů;\nd)\nprocesu pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování.\n2.   Při posuzování vhodné úrovně bezpečnosti se zohlední zejména rizika, která představuje zpracování, zejména náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměňování, neoprávněné zpřístupnění předávaných, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů, nebo neoprávněný přístup k nim.\n3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit soulad s požadavky stanovenými v odstavci 1 tohoto článku, je dodržování schváleného kodexu chování uvedeného v článku 40 nebo uplatňování schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 42.\n4.   Správce a zpracovatel přijmou opatření pro zajištění toho, aby jakákoliv fyzická osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, zpracovávala tyto osobní údaje pouze na pokyn správce, pokud jí jejich zpracování již neukládá právo Unie nebo členského státu.\nČlánek 33\nOhlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu\n1.   Jakékoli porušení zabezpečení osobních údajů správce bez zbytečného odkladu a pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, ohlásí dozorovému úřadu příslušnému podle článku 55, ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Pokud není ohlášení dozorovému úřadu učiněno do 72 hodin, musí být současně s ním uvedeny důvody tohoto zpoždění.\n2.   Jakmile zpracovatel zjistí porušení zabezpečení osobních údajů, ohlásí je bez zbytečného odkladu správci.\n3.   Ohlášení podle odstavce 1 musí přinejmenším obsahovat:\na)\npopis povahy daného případu porušení zabezpečení osobních údajů včetně, pokud je to možné, kategorií a přibližného počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a přibližného množství dotčených záznamů osobních údajů;\nb)\njméno a kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů nebo jiného kontaktního místa, které může poskytnout bližší informace;\nc)\npopis pravděpodobných důsledků porušení zabezpečení osobních údajů;\nd)\npopis opatření, která správce přijal nebo navrhl k přijetí s cílem vyřešit dané porušení zabezpečení osobních údajů, včetně případných opatření ke zmírnění možných nepříznivých dopadů.\n4.   Není-li možné poskytnout informace současně, mohou být poskytnuty postupně bez dalšího zbytečného odkladu.\n5.   Správce dokumentuje veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů, přičemž uvede skutečnosti, které se týkají daného porušení, jeho účinky a přijatá nápravná opatření. Tato dokumentace musí dozorovému úřadu umožnit ověření souladu s tímto článkem.\nČlánek 34\nOznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů\n1.   Pokud je pravděpodobné, že určitý případ porušení zabezpečení osobních údajů bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, oznámí správce toto porušení bez zbytečného odkladu subjektu údajů.\n2.   V oznámení určeném subjektu údajů podle odstavce 1 tohoto článku se za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků popíše povaha porušení zabezpečení osobních údajů a uvedou se v něm přinejmenším informace a opatření uvedené v čl. 33 odst. 3 písm. b), c) a d).\n3.   Oznámení subjektu údajů uvedené v odstavci 1 se nevyžaduje, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:\na)\nsprávce zavedl náležitá technická a organizační ochranná opatření a tato opatření byla použita u osobních údajů dotčených porušením zabezpečení osobních údajů, zejména taková, která činí tyto údaje nesrozumitelnými pro kohokoli, kdo není oprávněn k nim mít přístup, jako je například šifrování;\nb)\nsprávce přijal následná opatření, která zajistí, že vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů podle odstavce 1 se již pravděpodobně neprojeví;\nc)\nvyžadovalo by to nepřiměřené úsilí. V takovém případě musí být subjekty údajů informovány stejně účinným způsobem pomocí veřejného oznámení nebo podobného opatření.\n4.   Jestliže správce dotčenému subjektu údajů porušení zabezpečení osobních údajů ještě neoznámil, může dozorový úřad po posouzení pravděpodobnosti toho, že dané porušení bude mít za následek vysoké riziko, požadovat, aby tak učinil, nebo může rozhodnout, že je splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 3.\nOddíl 3\nPosouzení vlivu na ochranu osobních údajů a předchozí konzultace\nČlánek 35\nPosouzení vlivu na ochranu osobních údajů\n1.   Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování, zejména při využití nových technologií, bude s přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, provede správce před zpracováním posouzení vlivu zamýšlených operací zpracování na ochranu osobních údajů. Pro soubor podobných operací zpracování, které představují podobné riziko, může stačit jedno posouzení.\n2.   Při provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů si správce vyžádá posudek pověřence pro ochranu osobních údajů, byl-li jmenován.\n3.   Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle odstavce 1 je nutné zejména v těchto případech:\na)\nsystematické a rozsáhlé vyhodnocování osobních aspektů týkajících se fyzických osob, které je založeno na automatizovaném zpracování, včetně profilování, a na němž se zakládají rozhodnutí, která vyvolávají ve vztahu k fyzickým osobám právní účinky nebo mají na fyzické osoby podobně závažný dopad;\nb)\nrozsáhlé zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10; nebo\nc)\nrozsáhlé systematické monitorování veřejně přístupných prostorů.\n4.   Dozorový úřad sestaví a zveřejní seznam druhů operací zpracování, které podléhají požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle odstavce 1. Dozorový úřad uvedené seznamy předá sboru.\n5.   Dozorový úřad může rovněž sestavit a zveřejnit seznam druhů operací zpracování, u nichž není posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nutné. Dozorový úřad uvedené seznamy předá sboru.\n6.   Před přijetím seznamů podle odstavců 4 a 5 použije příslušný dozorový úřad mechanismus jednotnosti uvedený v článku 63, pokud tyto seznamy zahrnují činnosti zpracování související s nabídkou zboží či služeb subjektům údajů nebo s monitorováním jejich chování v několika členských státech, nebo jestliže dané seznamy mohou výrazně ovlivnit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie.\n7.   Posouzení obsahuje alespoň:\na)\nsystematický popis zamýšlených operací zpracování a účely zpracování, případně včetně oprávněných zájmů správce;\nb)\nposouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování z hlediska účelů;\nc)\nposouzení rizik pro práva a svobody subjektů údajů uvedených v odstavci 1; a\nd)\nplánovaná opatření k řešení těchto rizik, včetně záruk, bezpečnostních opatření a mechanismů k zajištění ochrany osobních údajů a k doložení souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob.\n8.   Dodržování schválených kodexů chování podle článku 40 příslušnými správci nebo zpracovateli se řádně zohlední při posuzování dopadu operací zpracování prováděných těmito správci či zpracovateli, zejména pro účely posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.\n9.   Správce ve vhodných případech získá k zamýšlenému zpracování stanovisko subjektů údajů nebo jejich zástupců, aniž by byla dotčena ochrana obchodních či veřejných zájmů nebo bezpečnost operací zpracování.\n10.   Pokud má zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nebo e) právní základ v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, a toto právo upravuje konkrétní operaci nebo soubor operací zpracování a pokud bylo posouzení vlivu na ochranu osobních údajů již provedeno jakožto součást obecného posouzení dopadů v souvislosti s přijetím uvedeného právního základu, odstavce 1 až 7 se nepoužijí, ledaže by členské státy považovaly provedení tohoto posouzení před činnostmi zpracování za nezbytné.\n11.   Správce případně provede přezkum s cílem posoudit, zda je zpracování prováděno v souladu s posouzením vlivu na ochranu osobních údajů alespoň v případech, kdy dojde ke změně rizika, jež představují operace zpracování.\nČlánek 36\nPředchozí konzultace\n1.   Správce konzultuje před zpracováním s dozorovým úřadem, pokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 vyplývá, že by dané zpracování mělo za následek vysoké riziko v případě, že by správce nepřijal opatření ke zmírnění tohoto rizika.\n2.   Pokud se dozorový úřad domnívá, že by zamýšlené zpracování uvedené v odstavci 1 porušilo toto nařízení, zejména pokud správce nedostatečně určil či zmírnil riziko, upozorní na to správce a případně zpracovatele údajů písemně ve lhůtě nejvýše osmi týdnů od obdržení žádosti o konzultaci a může uplatnit kteroukoli ze svých pravomocí uvedených v článku 58. Tato lhůta může být s ohledem na složitost zamýšleného zpracování prodloužena o šest týdnů. Dozorový úřad informuje správce a případně zpracovatele o každém takovém prodloužení a o jeho důvodech do jednoho měsíce od obdržení žádosti o konzultaci. Tyto lhůty mohou být pozastaveny, dokud dozorový úřad neobdrží veškeré informace, o které požádal pro účely konzultace.\n3.   Při konzultaci s dozorovým úřadem podle odstavce 1 mu správce poskytne informace o těchto aspektech:\na)\nve vhodných případech rozdělení odpovědnosti správce, společných správců a zpracovatelů zapojených do zpracování, zejména v případě zpracování v rámci skupiny podniků;\nb)\núčely a způsoby zamýšleného zpracování;\nc)\nopatření a záruky poskytnuté za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů podle tohoto nařízení;\nd)\nkontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;\ne)\nposouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 a\nf)\nveškeré další informace, o které dozorový úřad požádá.\n4.   Členské státy konzultují s dozorovým úřadem během přípravy návrhu legislativního opatření, které má přijmout vnitrostátní parlament, nebo návrhu regulačního opatření založeného na takovém legislativním opatření, jež souvisí se zpracováním.\n5.   Bez ohledu na odstavec 1 může právo členského státu od správců vyžadovat, aby konzultovali s dozorovým úřadem a získali od něj předchozí povolení, pokud jde o zpracování správcem za účelem vykonání úkolu ve veřejném zájmu, včetně zpracování v souvislosti se sociální ochranou a veřejným zdravím.\nOddíl 4\nPověřenec pro ochranu osobních údajů\nČlánek 37\nJmenování pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Správce a zpracovatel jmenují pověřence pro ochranu osobních údajů v každém případě, kdy:\na)\nzpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt, s výjimkou soudů jednajících v rámci svých soudních pravomocí;\nb)\nhlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v operacích zpracování, které kvůli své povaze, svému rozsahu nebo svým účelům vyžadují rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů; nebo\nc)\nhlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v článku 9 a osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10.\n2.   Skupina podniků může jmenovat jediného pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud je snadno dosažitelný z každého podniku.\n3.   Je-li správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci či veřejným subjektem, může být s přihlédnutím k jejich organizační struktuře a velikosti jmenován jediný pověřenec pro ochranu osobních údajů pro několik takových orgánů nebo subjektů.\n4.   V jiných případech, než jaké jsou uvedeny v odstavci 1, mohou nebo, vyžaduje-li to právo Unie nebo členského státu, musí pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovat správce nebo zpracovatel nebo sdružení a jiné subjekty zastupující kategorie správců či zpracovatelů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může jednat ve prospěch takovýchto sdružení a jiných subjektů zastupujících správce nebo zpracovatele.\n5.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí být jmenován na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly stanovené v článku 39.\n6.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může být pracovníkem správce či zpracovatele, nebo může úkoly plnit na základě smlouvy o poskytování služeb.\n7.   Správce nebo zpracovatel zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.\nČlánek 38\nPostavení pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Správce a zpracovatel zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.\n2.   Správce a zpracovatel podporují pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 39 tím, že mu poskytují zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, k přístupu k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí.\n3.   Správce a zpracovatel zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se výkonu těchto úkolů. V souvislosti s plněním svých úkolů není správcem nebo zpracovatelem propuštěn ani sankcionován. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům správce nebo zpracovatele.\n4.   Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů a výkonem jejich práv podle tohoto nařízení.\n5.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů je v souvislosti s výkonem svých úkolů vázán tajemstvím nebo důvěrností, v souladu s právem Unie nebo členského státu.\n6.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může plnit i jiné úkoly a povinnosti. Správce nebo zpracovatel zajistí, aby žádné z těchto úkolů a povinností nevedly ke střetu zájmů.\nČlánek 39\nÚkoly pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává alespoň tyto úkoly:\na)\nposkytování informací a poradenství správcům nebo zpracovatelům a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;\nb)\nmonitorování souladu s tímto nařízením, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s koncepcemi správce nebo zpracovatele v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy pracovníků zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;\nc)\nposkytování poradenství na požádání, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a monitorování jeho uplatňování podle článku 35;\nd)\nspolupráce s dozorovým úřadem a\ne)\npůsobení jako kontaktní místo pro dozorový úřad v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 36, a případně vedení konzultací v jakékoli jiné věci.\n2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů bere při plnění svých úkolů patřičný ohled na riziko spojené s operacemi zpracování a současně přihlíží k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování.\nOddíl 5\nKodexy chování a vydávání osvědčení\nČlánek 40\nKodexy chování\n1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.\n2.   Sdružení nebo jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů mohou vypracovávat kodexy chování nebo tyto kodexy upravovat či rozšiřovat, a to s cílem upřesnit uplatňování ustanovení tohoto nařízení, mimo jiné pokud jde o:\na)\nspravedlivé a transparentní zpracování;\nb)\noprávněné zájmy, jež správci v konkrétních situacích sledují;\nc)\nshromažďování osobních údajů;\nd)\npseudonymizaci osobních údajů;\ne)\ninformace poskytované veřejnosti a subjektů údajů;\nf)\nvýkon práv subjektů údajů;\ng)\ninformace poskytované dětem a jejich ochranu a způsob získávání souhlasu nositele rodičovské zodpovědnosti nad dítětem;\nh)\nopatření a postupy uvedené v článcích 24 a 25 a opatření k zajištění bezpečnosti zpracování podle článku 32;\ni)\nohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovým úřadům a oznamování těchto případů porušení subjektům údajů;\nj)\npředávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím; nebo\nk)\nmimosoudní vyrovnání a jiné postupy pro řešení sporů mezi správci a subjekty údajů v souvislosti se zpracováním, aniž by byla dotčena práva subjektů údajů podle článků 77 a 79.\n3.   Vedle správců a zpracovatelů, na něž se vztahuje toto nařízení vztahuje, mohou kodexy chování schválené podle odstavce 5 tohoto článku a mající všeobecnou platnost podle odstavce 9 tohoto článku dodržovat i správci nebo zpracovatelé, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, s cílem poskytnout vhodné záruky v rámci předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. e). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nástrojů nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.\n4.   Kodex chování uvedený v odstavci 2 tohoto článku obsahuje mechanismy, které umožňují subjektu uvedenému v čl. 41 odst. 1 provádět povinné monitorování dodržování jeho ustanovení správci nebo zpracovateli, kteří se zavázali jej dodržovat, aniž tím jsou dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.\n5.   Sdružení nebo jiné subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají v úmyslu vypracovat kodex chování nebo upravit či rozšířit existující kodex, předloží návrh kodexu či návrhy na úpravu či rozšíření kodexu dozorového úřadu, který je příslušný podle článku 55. Dozorový úřad vydá stanovisko k tomu, zda je daný návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením, a pokud shledá, že tento návrh nebo návrh na úpravu ný či rozšíření kodexu poskytuje dostatečné vhodné záruky, schválí jej.\n6.   Je-li kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu schválen v souladu s odstavcem 5 a jestliže se kodex chování nevztahuje na činnosti zpracování v několika členských státech, dozorový úřad daný kodex zaregistruje a zveřejní.\n7.   Pokud se návrh kodexu chování týká činností zpracování v několika členských státech, předloží dozorový úřad příslušný podle článku 55 návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu před jeho schválením v rámci postupu podle článku 63 sboru a ten vydá stanovisko k tomu, zda je návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením nebo zda v situaci uvedené v odstavci 3 tohoto článku poskytuje vhodné záruky.\n8.   Pokud se ve stanovisku uvedeném v odstavci 7 potvrdí, že kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu je v souladu s tímto nařízením nebo že v situaci uvedené v odstavci 3 poskytují vhodné záruky, předloží sbor své stanovisko Komisi.\n9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že schválený kodex chování, jeho úprava či rozšíření, které jí byly předloženy podle odstavce 8 tohoto článku, mají všeobecnou platnost v rámci Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\n10.   Komise zajistí odpovídající zveřejnění schválených kodexů, o nichž bylo v souladu s odstavcem 9 rozhodnuto, že mají všeobecnou platnost.\n11.   Sbor všechny schválené kodexy chování a jejich úpravy či rozšíření shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 41\nMonitorování schválených kodexů chování\n1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, může monitorování souladu s kodexem chování podle článku 40 provádět subjekt, který má ohledně předmětu kodexu příslušnou úroveň odborných znalostí a je pro tento účel akreditován příslušným dozorovým úřadem.\n2.   Subjekt uvedený v odstavci 1 může být akreditován pro monitorování souladu s kodexem chování, pokud tento subjekt:\na)\nprokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu kodexu;\nb)\nstanovil postupy, které mu umožňují posoudit způsobilost dotčených správců a zpracovatelů, pokud jde o uplatňování kodexu, monitorovat, zda jeho ustanovení dodržují, a pravidelně přezkoumávat jeho fungování;\nc)\nstanovil postupy a struktury pro řešení stížností na porušování kodexu nebo na způsob, jak správce nebo zpracovatel kodex uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; a\nd)\nke spokojenosti příslušného dozorového úřadu prokázal, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.\n3.   Příslušný dozorový úřad předloží návrh kritérií pro akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku sboru podle mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.\n4.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu a aniž je dotčena kapitola VIII, přijme subjekt uvedený v odstavci 1 tohoto článku s výhradou vhodných záruk v případech porušování kodexu správcem nebo zpracovatelem vhodná opatření, včetně pozastavení účasti daného správce nebo zpracovatele na kodexu nebo jeho vyloučení z této účasti. O těchto opatřeních a důvodech jejich přijetí informuje příslušný dozorový úřad.\n5.   Příslušný dozorový úřad zruší akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace nebo jestliže je činnosti tohoto subjektu v rozporu s tímto nařízením.\n6.   Tento článek se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci a veřejnými subjekty.\nČlánek 42\nVydávání osvědčení\n1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podpoří, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů pro účely prokázání souladu s tímto nařízením v případě operací zpracování prováděných správci a zpracovateli. Zohlední se specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.\n2.   Vedle dodržování správci a zpracovateli, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou být mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky schválené podle odstavce 5 tohoto článku zavedeny rovněž za účelem prokázání existence vhodných záruk poskytnutých správci nebo zpracovateli, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, v rámci předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. f). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.\n3.   Vydávání osvědčení je dobrovolné a dostupné prostřednictvím postupu, který je transparentní.\n4.   Osvědčením podle tohoto článku se nesnižuje odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením a nejsou jím dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.\n5.   Osvědčení podle tohoto článku vydávají subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v článku 43 nebo příslušný dozorový úřad na základě kritérií jím schválených podle čl. 58 odst. 3 nebo schválených sborem podle článku 63. Jsou-li kritéria schválena sborem, může to vést k vydání společného osvědčení, evropské pečeti ochrany údajů.\n6   Správce nebo zpracovatel, který předloží své zpracování mechanismu pro vydávání osvědčení, poskytne subjektu pro vydávání osvědčení uvedenému v článku 43 nebo případně příslušnému dozorovému úřadu veškeré informace a přístup ke svým činnostem zpracování, které jsou pro provedení postupu vydávání osvědčení nezbytné.\n7.   Osvědčení se vydává správci nebo zpracovateli na dobu nejvýše tří let a lze je obnovit za stejných podmínek, pokud jsou i nadále plněny příslušné požadavky. Nejsou-li požadavky na osvědčení plněny, nebo pokud již přestaly být plněny, subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43 nebo příslušný dozorový úřad uvedené osvědčení odeberou.\n8.   Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 43\nSubjekty pro vydávání osvědčení\n1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, osvědčení vydává a obnovuje subjekt pro vydávání osvědčení, který má příslušnou úroveň odborných znalostí ohledně ochrany údajů, a to poté, co informoval dozorový úřad s cílem umožnit případně výkon jeho pravomocí podle čl. 58 odst. 2 písm. h). Členské státy zajistí, aby byly tyto subjekty pro vydávání osvědčení akreditovány jedním nebo oběma z následujících orgánů:\na)\ndozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56; nebo\nb)\nvnitrostátním akreditačním orgánem určeným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20), v souladu s normou EN-ISO/IEC 17065/2012 a s dodatečnými požadavky stanovenými dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56.\n2.   Subjekt pro vydávání osvědčení uvedený v odstavci 1 je pro tento účel akreditován v souladu s uvedeným odstavcem, pouze pokud:\na)\nprokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu osvědčení;\nb)\nse zavázal dodržovat kritéria uvedená v čl. 42 odst. 5 a schválená dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63;\nc)\nstanovil postupy pro vydávání, pravidelný přezkum a odebírání osvědčení, pečetí a známek dokládajících ochranu údajů;\nd)\nstanovil postupy a struktury pro řešení stížností týkajících se porušování osvědčení nebo způsobu, jak správce nebo zpracovatel osvědčení uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; a\ne)\nke spokojenosti příslušného dozorového úřadu doložil, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.\n3.   Akreditace subjektů pro vydávání osvědčení uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku probíhá na základě kritérií schválených dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63. V případě akreditace podle odst. 1 písm. c) tohoto článku tyto požadavky doplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 a technická pravidla, která popisují metody a postupy subjektů pro vydávání osvědčení.\n4.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 jsou odpovědné za řádné posouzení vedoucí k vydání osvědčení nebo k jeho odebrání, aniž je dotčena odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením. Akreditace se vydává na období nejvýše pěti let a lze ji obnovit za stejných podmínek, pokud daný subjekt pro vydávání osvědčení splňuje příslušné požadavky stanovené tímto článkem.\n5.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 sdělí příslušným dozorovým úřadům důvody pro vydání nebo odebrání požadovaného osvědčení.\n6.   Požadavky podle odstavce 3 tohoto článku a kritéria podle čl. 42 odst. 5 zveřejní dozorový úřad ve snadno přístupné formě. Dozorové úřady je předají také sboru. Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení a pečetě dokládající ochranu údajů shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.\n7.   Aniž je dotčena kapitola VIII, zruší příslušný dozorový úřad nebo vnitrostátní akreditační orgán akreditaci, kterou udělil subjektu pro vydávání osvědčení podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace, nebo kroky tohoto subjektu pro vydávání osvědčení porušují toto nařízení.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 92 za účelem upřesnění požadavků, které je třeba zohlednit v souvislosti s mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů podle čl. 42 odst. 1.\n9.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické normy pro mechanismy vydávání osvědčení a pro pečeti a známky dokládající ochranu údajů a mechanismy pro prosazování a uznávání mechanismů vydávání osvědčení a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\nKAPITOLA V\nPředávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím\nČlánek 44\nObecná zásada pro předávání\nK jakémukoli předání osobních údajů, které jsou předmětem zpracování nebo které jsou určeny ke zpracování po předání do třetí země nebo mezinárodní organizaci, může dojít pouze tehdy, splní-li správce a zpracovatel v závislosti na dalších ustanoveních tohoto nařízení podmínky stanovené v této kapitole, včetně podmínek pro další předávání osobních údajů z dané třetí země nebo mezinárodní organizace do jiné třetí země nebo jiné mezinárodní organizaci. Veškerá ustanovení této kapitoly se použijí s cílem zajistit, aby úroveň ochrany fyzických osob zaručená tímto nařízením nebyla znehodnocena.\nČlánek 45\nPředání založené na rozhodnutí o odpovídající ochraně\n1.   Předávání osobních údajů do určité třetí země nebo určité mezinárodní organizaci se může uskutečnit, jestliže Komise rozhodla, že tato třetí země, určité území nebo jedno či více konkrétních odvětví v této třetí zemi, nebo tato mezinárodní organizace zajišťují odpovídající úroveň ochrany. Takovéto předání nevyžaduje žádné zvláštní povolení.\n2.   Při posuzování odpovídající úrovně ochrany vezme Komise v úvahu zejména tyto prvky:\na)\nprávní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, příslušné právní předpisy, obecné i odvětvové, včetně těch, které se týkají veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti a trestního práva a přístupu orgánů veřejné moci k osobním údajům, jakož i provádění těchto právních předpisů, pravidla ochrany údajů, profesní pravidla a související bezpečnostní opatření, včetně pravidel dalšího předávání osobních údajů do další třetí země nebo mezinárodní organizaci, která jsou v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci dodržována, judikaturu, jakož i existenci účinných a vymahatelných práv subjektu údajů a účinné správní a soudní ochrany pro subjekty údajů, jejichž osobní údaje se předávají;\nb)\nexistenci a účinné fungování jednoho nebo více nezávislých dozorových úřadů, které působí v dané třetí zemi nebo kterým podléhá daná mezinárodní organizace, příslušných zajišťovat a vymáhat souladu s pravidly pro ochranu údajů, včetně přiměřených vymáhacích pravomocí, poskytovat pomoc a poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv a spolupracovat s dozorovými úřady členských států, a\nc)\nmezinárodní závazky, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala, nebo jiné závazky vyplývající z právně závazných úmluv nebo nástrojů, jakož i z její účasti v mnohostranných či regionálních systémech, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů.\n3.   Komise může po posouzení odpovídající úrovně ochrany prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, že určitá třetí země, určité území či jedno nebo více konkrétních odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku. Uvedený prováděcí akt stanoví mechanismus pro pravidelný přezkum prováděný nejméně každé čtyři roky, který zohlední veškerý relevantní vývoj v dotčené třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Stanoví také svou územní a odvětvovou působnost a případně určí dozorový úřad nebo úřady uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\n4.   Komise průběžně sleduje vývoj ve třetích zemích a mezinárodních organizacích, jenž by mohl ovlivnit fungování rozhodnutí přijatých podle odstavce 3 tohoto článku a rozhodnutí přijatých na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES.\n5.   Komise v případě, že to vyplyne z dostupných informací, zejména na základě přezkumu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne, že určitá třetí země, určité území nebo konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, v nezbytné míře rozhodnutí uvedené v odstavci 3 tohoto článku prováděcími akty bez zpětné působnosti zruší nebo změní anebo pozastaví jeho použitelnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\nV závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech přijme Komise postupem podle čl. 93 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.\n6.   Komise zahájí s danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací konzultace s cílem napravit stav, který vedl k rozhodnutí podle odstavce 5.\n7.   Rozhodnutím podle odstavce 5 tohoto článku není dotčeno předávání osobních údajů do dané třetí země, na určité území nebo jednomu nebo více konkrétním odvětvím v dané třetí zemi nebo dané mezinárodní organizaci podle článků 46 až 49.\n8.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na svých internetových stránkách seznam třetích zemí, území a konkrétních odvětví ve třetích zemích a mezinárodních organizací, v nichž podle jejího rozhodnutí odpovídající úroveň ochrany je, nebo naopak již není zajištěna.\n9.   Rozhodnutí přijatá Komisí na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je Komise změní, nahradí nebo zruší rozhodnutím přijatým podle odstavce 3 nebo 5 tohoto článku.\nČlánek 46\nPředávání založené na vhodných zárukách\n1.   Jestliže neexistuje rozhodnutí podle čl. 45 odst. 3, správce nebo zpracovatel mohou předat osobní údaje do třetí země nebo mezinárodní organizaci, pouze pokud správce nebo zpracovatel poskytl vhodné záruky a za podmínky, že jsou k dispozici vymahatelná práva subjektu údajů a účinná právní ochrana subjektů údajů.\n2.   Vhodné záruky uvedené v odstavci 1 mohou být stanoveny, aniž je zapotřebí jakékoli zvláštní povolení dozorového úřadu, pomocí:\na)\nprávně závazného a vymahatelného nástroje mezi orgány veřejné moci nebo veřejnými subjekty;\nb)\nzávazných podnikových pravidel v souladu s článkem 47;\nc)\nstandardních doložek o ochraně osobních údajů přijatých Komisí přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2;\nd)\nstandardních doložek o ochraně údajů přijatých dozorovým úřadem a schválených Komisí přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2;\ne)\nschváleného kodexu chování podle článku 40 spolu se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi uplatňovat vhodné záruky, a to i ohledně práv subjektů údajů; nebo\nf)\nschváleného mechanismu pro vydání osvědčení podle článku 42 spolu se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi uplatňovat vhodné záruky, a to i ohledně práv subjektů údajů.\n3.   S výhradou povolení od příslušného dozorového úřadu mohou být vhodné záruky uvedené v odstavci 1 rovněž stanoveny zejména pomocí:\na)\nsmluvních doložek mezi správcem nebo zpracovatelem a správcem, zpracovatelem nebo příjemcem osobních údajů ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci; nebo\nb)\nustanovení určených k vložení do správních ujednání mezi orgány veřejné moci nebo veřejnými subjekty, která zahrnují vymahatelná a účinná práva subjektu údajů.\n4.   Dozorový úřad použije mechanismus jednotnosti v případech uvedených v čl. 63 odst. 3 tohoto článku.\n5.   Povolení členského státu nebo dozorového úřadu na základě čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je dozorový úřad v případě potřeby změní, nahradí nebo zruší. Rozhodnutí přijatá Komisí na základě čl. 26 odst. 4 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je Komise podle potřeby změní, nahradí nebo zruší rozhodnutím přijatým podle odstavce 2 tohoto článku.\nČlánek 47\nZávazná podniková pravidla\n1.   Příslušný dozorový úřad schvaluje v souladu s mechanismem jednotnosti stanoveným v článku 63 závazná podniková pravidla za předpokladu, že:\na)\njsou právně závazná a platná pro všechny a prosazovaná všemi dotčenými členy skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost, včetně jejich zaměstnanců;\nb)\nsubjektům údajů výslovně přiznávají vymahatelná práva v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů; a\nc)\nsplňují požadavky stanovené v odstavci 2.\n2.   Závazná podniková pravidla uvedená v odstavci 1 vymezují přinejmenším:\na)\nstrukturu a kontaktní údaje skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a každého z jejích členů;\nb)\npředání údajů nebo soubor předání, včetně kategorií osobních údajů, typu zpracování a jeho účelů, typu dotčených subjektů údajů a určení dané třetí země nebo daných třetích zemí;\nc)\nsvoji právně závaznou povahu, a to interně i externě;\nd)\npoužití obecných zásad pro ochranu údajů, zejména účelové omezení, minimalizaci údajů, omezenou dobu uložení, kvalitu údajů, záměrná a standardní ochranu osobních údajů, právní základ pro zpracování, zpracování zvláštních kategorií osobních údajů; opatření k zajištění zabezpečení údajů a požadavky ohledně dalšího předávání subjektům, které podnikovými pravidly nejsou vázány;\ne)\npráva subjektů údajů v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a prostředky jejich výkonu, včetně práva nebýt předmětem rozhodnutí založených výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování v souladu s článkem 22, práva podat stížnost u příslušného dozorového úřadu a příslušných soudů členských států v souladu s článkem 79, právní ochrany a případně i práva na odškodnění v případě porušení závazných podnikových pravidel;\nf)\npřijetí odpovědnosti správcem nebo zpracovatelem usazeným na území některého členského státu za jakékoli porušení závazných podnikových pravidel kterýmkoli dotčeným členem neusazeným v Unii; správce nebo zpracovatel se může této odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, pouze pokud prokáže, že za okolnost, jež vedla ke vzniku škody, není daný člen odpovědný;\ng)\nzpůsob poskytování informací o závazných podnikových pravidlech, zejména o ustanoveních uvedených v písmenech d), e) a f) tohoto odstavce, subjektům údajů, vedle informací uvedených v článcích 13 a 14;\nh)\núkoly všech pověřenců pro ochranu osobních údajů jmenovaných v souladu s článkem 37, nebo jakékoli jiné osoby či subjektu pověřeného monitorováním souladu se závaznými podnikovými pravidly v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a sledování školení a vyřizování stížností;\ni)\npostupy pro vyřizování stížností;\nj)\nmechanismy, které mají v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost zajistit ověřování souladu se závaznými podnikovými pravidly. Tyto mechanismy zahrnují audity ochrany údajů a metody zajištění opravných opatření pro ochranu práv subjektu údajů. Výsledky takového ověření by měly být oznámeny osobě nebo subjektu uvedenému v písmenu h) a radě řídícího podniku skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a na požádání by měly být zpřístupněny příslušnému dozorovému úřadu;\nk)\nmechanismy pro podávání zpráv a pro zaznamenávání změn pravidel a hlášení těchto změn dozorovému úřadu;\nl)\nmechanismus spolupráce s dozorovým úřadem, který zajistí dodržování pravidel každým členem skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost, zejména zpřístupňování výsledků ověřování opatření uvedených v písmenu j) dozorovému úřadu;\nm)\nmechanismy pro podávání zpráv příslušnému dozorovému úřadu o právních požadavcích, kterým je člen skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost podřízen ve třetí zemi a které mohou mít podstatný negativní účinek na záruky poskytované závaznými podnikovými pravidly; a\nn)\nvhodnou odbornou přípravu v oblasti ochrany údajů pro pracovníky, kteří mají k osobním údajům trvalý nebo pravidelný přístup.\n3.   Komise může u závazných podnikových pravidel ve smyslu tohoto článku určit formát a postupy pro výměnu informací mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\nČlánek 48\nPředání či zveřejnění údajů nepovolená právem Unie\nRozhodnutí soudního orgánu a rozhodnutí správního orgánu třetí země, jež po správci nebo zpracovateli požadují předání nebo zpřístupnění osobních údajů, lze jakýmkoli způsobem uznat nebo vymáhat, pouze pokud vycházejí z mezinárodní dohody, například úmluvy o vzájemné právní pomoci, která je v platnosti mezi žádající třetí zemí a Unií nebo členským státem, aniž jsou dotčeny jiné důvody pro převod podle této kapitoly.\nČlánek 49\nVýjimky pro specifické situace\n1.   Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 45 odst. 3 ani vhodné záruky podle článku 46, včetně závazných podnikových pravidel, může se předání nebo soubor předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci uskutečnit pouze při splnění jedné z následujících podmínek:\na)\ndaný subjekt údajů byl informován o možných rizicích, která pro něj v důsledku absence rozhodnutí o odpovídající ochraně a vhodných záruk vyplývají, a následně k navrhovanému předání vydal svůj výslovný souhlas;\nb)\npředání je nezbytné pro splnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost subjektu údajů;\nc)\npředání je nezbytné pro uzavření nebo splnění smlouvy, která byla uzavřena v zájmu subjektu údajů mezi správcem a jinou fyzickou nebo právnickou osobou;\nd)\npředání je nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu;\ne)\npředání je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;\nf)\npředání je nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiných osob v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit svůj souhlas;\ng)\nk předání dochází z rejstříku, který je na základě práva Unie nebo členského státu určen pro informování veřejnosti a je přístupný k nahlížení veřejnosti obecně nebo jakékoli osobě, která může prokázat oprávněný zájem, avšak pouze pokud jsou v daném případě splněny podmínky pro nahlížení stanovené právem Unie nebo členského státu.\nJestliže by některé předání nemohlo být založeno na některém z ustanovení článku 45 nebo 46, včetně ustanovení o závazných podnikových pravidlech, a žádná z výjimek pro specifickou situaci uvedených v prvním pododstavci není použitelná, může k předání do třetí země nebo mezinárodní organizaci dojít pouze tehdy, pokud tento převod není opakovaný, týká se pouze omezeného počtu subjektů údajů, je nezbytný pro účely závažných oprávněných zájmů správce, které nejsou převáženy zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, a pokud správce posoudil všechny okolnosti daného předání údajů a na základě tohoto posouzení poskytl vhodné záruky pro ochranu osobních údajů. Správce o takovém předání informuje dozorový úřad. Správce musí kromě poskytnutí informací uvedených v článcích 13 a 14 subjekt údajů informovat o předání a o závažných legitimních zájmech, které sledoval.\n2.   Předmětem předání podle odst. 1 prvního pododstavce písm. g) nejsou veškeré osobní údaje nebo veškeré kategorie osobních údajů, které jsou v rejstříku obsaženy. Má-li rejstřík sloužit k nahlížení osobám majícím oprávněný zájem, předání se uskuteční, pouze pokud o to tyto osoby požádají nebo pokud tyto osoby mají být příjemcem.\n3.   Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) a druhého pododstavce se nevztahují na činnosti prováděné orgány veřejné moci při výkonu jejich úředních pravomocí.\n4.   Veřejný zájem uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) musí být uznáván právem Unie nebo právem členského státu, které se na správce vztahuje.\n5.   V případě absence rozhodnutí o odpovídající ochraně může právo Unie nebo členského státu z důležitých důvodů veřejného zájmu výslovně stanovit omezení předání konkrétních kategorií osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci. Členské státy ohlásí taková ustanovení Komisi.\n6.   Správce nebo zpracovatel zaznamená posouzení i vhodné záruky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku v záznamech uvedených v článku 30.\nČlánek 50\nMezinárodní spolupráce v zájmu ochrany osobních údajů\nVe vztahu k třetím zemím a mezinárodním organizacím podniknou Komise a dozorové úřady vhodné kroky v zájmu:\na)\nrozvoje mechanismů pro mezinárodní spolupráci, aby se usnadnilo účinné prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;\nb)\nposkytování vzájemné pomoci na mezinárodní úrovni při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to i formou oznamování, postupování stížností, pomoci při vyšetřování a výměny informací, pod podmínkou vhodných záruk ochrany osobních údajů a jiných základních práv a svobod;\nc)\nzapojení příslušných zúčastněných stran do diskuse a činností zacílených na prohlubování mezinárodní spolupráce při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;\nd)\npodpoření výměny a dokumentace v souvislosti s právními předpisy a praxí v oblasti ochrany osobních údajů, mimo jiné o kompetenčních sporech se třetími zeměmi.\nKAPITOLA VI\nNezávislé dozorové úřady\nOddíl 1\nNezávislost postavení\nČlánek 51\nDozorový úřad\n1.   Každý členský stát stanoví, že jeden nebo více nezávislých orgánů veřejné moci jsou pověřeny monitorováním uplatňování tohoto nařízení s cílem chránit základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a usnadnit volný pohyb osobních údajů uvnitř Unie (dále jen „dozorový úřad“).\n2.   Každý dozorový úřad přispívá k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii. Dozorové úřady za tímto účelem spolupracují mezi sebou a s Komisí v souladu s kapitolou VII.\n3.   Pokud je v některém členském státě zřízen více než jeden dozorový úřad, určí tento členský stát dozorový úřad, jenž má tyto úřady zastupovat ve sboru, a stanoví mechanismus, který zajistí, že budou ostatní dozorové úřady dodržovat pravidla týkající se mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.\n4.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle této kapitoly, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.\nČlánek 52\nNezávislost\n1.   Každý dozorový úřad jedná při plnění úkolů a při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení zcela nezávisle.\n2.   Člen či členové každého dozorového úřadu musí být při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení i nadále nezávislí na vnějším vlivu, přímém či nepřímém, a od nikoho nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny.\n3.   Člen či členové každého dozorového úřadu se zdrží jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich funkcí a během svého funkčního období nesmějí vykonávat žádnou výdělečnou ani nevýdělečnou pracovní činnost neslučitelnou s touto funkcí.\n4.   Každý členský stát zajistí, aby byl každý dozorový úřad vybaven lidskými, technickými a finančními zdroji, prostorami a infrastrukturou, které bude potřebovat pro účinné plnění svých úkolů a výkon svých pravomocí, včetně úkolů a pravomocí, jež je třeba plnit v rámci vzájemné pomoci, spolupráce a účasti ve sboru.\n5.   Každý členský stát zajistí, aby každý dozorový úřad vybíral a měl své vlastní zaměstnance, kteří podléhají výlučně řízení členem či členy tohoto dozorového úřadu.\n6.   Každý členský stát zajistí, aby každý dozorový úřad podléhal finanční kontrole, která neovlivní jeho nezávislost, a aby měl samostatný veřejný roční rozpočet, který může být součástí celkového zemského nebo státního rozpočtu.\nČlánek 53\nObecné podmínky pro členy dozorového úřadu\n1.   Členské státy stanoví, že každý člen jejich dozorových úřadů je jmenován transparentním způsobem:\n—\nparlamentem,\n—\nvládou,\n—\nhlavou státu, nebo\n—\nnezávislým subjektem, kterému toto jmenování svěří právo členského státu.\n2.   Každý člen musí mít kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, potřebné k plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí.\n3.   Povinnosti člena končí uplynutím jeho funkčního období, odstoupením nebo povinným odchodem do důchodu v souladu s právem daného členského státu.\n4.   Člena může být odvolán pouze v případě závažného pochybení nebo pokud přestane splňovat podmínky pro plnění svých povinností.\nČlánek 54\nPravidla pro zřízení dozorového úřadu\n1.   Každý členský stát upraví právním předpisem všechny tyto záležitosti:\na)\nzřízení každého dozorového úřadu;\nb)\nkvalifikaci a podmínky způsobilosti požadované pro jmenování členem každého dozorového úřadu;\nc)\npravidla a postupy pro jmenování člena nebo členů každého dozorového úřadu;\nd)\ndélku funkčního období člena či členů každého dozorového úřadu, která činí nejméně čtyři roky, s výjimkou prvního jmenování po 24. květnu 2016, kdy někteří členové mohou být jmenováni na dobu kratší, je-li k ochraně nezávislosti dozorového úřadu nutný proces postupného jmenování;\ne)\nzda a případně na kolik funkčních období mohou být člen či členové každého dozorového úřadu jmenováni opětovně;\nf)\npodmínky, jimiž se řídí povinnosti člena nebo členů a pracovníků každého dozorového úřadu, zákaz jednání a pracovních činností a využívání výhod neslučitelných s těmito podmínkami během funkčního období a po jeho skončení a pravidla, jimiž se řídí ukončení zaměstnání.\n2.   Člen či členové a pracovníci každého dozorového úřadu jsou, v souladu s právem Unie nebo členského státu, vázáni během funkčního období i po jeho skončení služebním tajemstvím, pokud jde o veškeré důvěrné informace, o nichž se dozvědí během plnění svých úkolů či výkonu svých pravomocí. Během jejich funkčního období se tato povinnost zachovávat služební tajemství vztahuje zejména na ohlášení porušení tohoto nařízení učiněná fyzickými osobami.\nOddíl 2\nPříslušnost, úkoly a pravomoci\nČlánek 55\nPříslušnost\n1.   Každý dozorový úřad je na území svého členského státu příslušný k plnění úkolů a výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.\n2.   Pokud zpracování provádějí orgány veřejné moci nebo soukromé subjekty jednající na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) nebo e), je příslušným dozorový úřad dotčeného členského státu. V takových případech se nepoužije článek 56.\n3.   Dozorové úřady nejsou příslušné k dozoru nad operacemi zpracování, které provádějí soudy jednající v rámci svých soudních pravomocí.\nČlánek 56\nPříslušnost vedoucího dozorového úřadu\n1.   Aniž je dotčen článek 55, je dozorový úřad pro hlavní nebo jedinou provozovnu správce či zpracovatele příslušný k tomu, aby jednal jako vedoucí dozorový úřad v případě přeshraničního zpracování prováděného tímto správcem či zpracovatelem v souladu s postupem stanoveným v článku 60.\n2.   Odchylně od odstavce 1 je každý dozorový úřad příslušný k tomu, aby se zabýval stížnostmi, které u něj byly podány, nebo možným porušením tohoto nařízení, pokud se daná záležitost týká pouze provozovny v jeho členském státě nebo jsou touto záležitostí podstatným způsobem dotčeny subjekty údajů pouze v jeho členském státě.\n3.   V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku daný dozorový úřad o této záležitosti neprodleně informuje vedoucí dozorový úřad. Ve lhůtě tří týdnů po obdržení těchto informací vedoucí dozorový úřad rozhodne, zda se postupem podle článku 60 bude danou věcí zabývat či nikoli, a zohlední přitom, zda se v členském státě dozorového úřadu, který jej informoval, nachází provozovna správce nebo zpracovatele či nikoli.\n4.   Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se věcí zabývat bude, použije se postup podle článku 60. Dozorový úřad, který vedoucí dozorový úřad informoval, může vedoucímu dozorovému úřadu předložit návrh rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad tento návrh co nejvíce zohlední při přípravě návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3.\n5.   Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se věcí zabývat nebude, zabývá se jí v souladu s články 61 a 62 dozorový úřad, který informoval vedoucí dozorový úřad.\n6.   Provádějí-li správce či zpracovatel přeshraniční zpracování, je pro ně jediným příslušným orgánem vedoucí dozorový úřad.\nČlánek 57\nÚkoly\n1.   Aniž jsou dotčeny další úkoly stanovené tímto nařízením, každý dozorový úřad na svém území:\na)\nmonitoruje a vymáhá uplatňování tohoto nařízení;\nb)\nzvyšuje povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním a podporuje porozumění těmto otázkám. Zvláštní pozornost se přitom věnuje akcím, které jsou určeny speciálně pro děti;\nc)\nv souladu s právem členského státu poskytuje poradenství vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům a institucím ohledně legislativních a správních opatření týkajících se ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním;\nd)\npodporuje povědomí správců a zpracovatelů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení;\ne)\nna požádání poskytuje všem subjektům údajů informace ohledně výkonu jejich práv podle tohoto nařízení a, je-li to vhodné, spolupracuje za tímto účelem s dozorovými úřady v jiných členských státech;\nf)\nzabývá se stížnostmi, které mu podá subjekt údajů nebo subjekt, organizace či sdružení v souladu s článkem 80, a ve vhodné míře prošetřuje předmět stížnosti a v přiměřené lhůtě informuje stěžovatele o vývoji a výsledku šetření, zejména v případech, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným dozorovým úřadem;\ng)\ns cílem zajistit jednotné uplatňování a prosazování tohoto nařízení spolupracuje s dalšími dozorovými úřady, mimo jiné formou sdílení informací, a s těmito úřady si vzájemně poskytuje pomoc;\nh)\nprovádí šetření o uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného dozorového úřadu či jiného orgánu veřejné moci;\ni)\nmonitoruje vývoj v relevantních oblastech, pokud má vliv na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií a obchodních praktik;\nj)\npřijímá standardní smluvní doložky uvedené v čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);\nk)\npřipravuje a udržuje seznam v souvislosti s požadavkem provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 4;\nl)\nposkytuje poradenství o operacích zpracování uvedených v čl. 36 odst. 2;\nm)\npodporuje vypracování kodexů chování podle čl. 40 odst. 1, vydává stanoviska a schvaluje takové kodexy chování, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 40 odst. 5;\nn)\nvybízí k zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle čl. 42 odst. 1 a schvaluje kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;\no)\npřípadně provádí pravidelný přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;\np)\nnavrhuje a zveřejňuje kritéria pro schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;\nq)\nprovádí schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;\nr)\nschvaluje smluvní doložky a ustanovení uvedené v čl. 46 odst. 3;\ns)\nschvaluje závazná podniková pravidla podle článku 47;\nt)\npřispívá k činnostem sboru;\nu)\nvede interní záznamy o porušeních tohoto nařízení a o opatřeních přijatých podle čl. 58 odst. 2; a\nv)\nplní veškeré další úkoly související s ochranou osobních údajů.\n2.   Každý dozorový úřad usnadňuje podávání stížností uvedených v odst. 1 písm. f) takovými opatřeními, jako je poskytnutí formuláře pro podávání stížností, který lze vyplnit i v elektronické formě, aniž jsou vyloučeny jiné komunikační prostředky.\n3.   Provádění úkolů každého dozorového úřadu je pro subjekty údajů a pro případné pověřence pro ochranu osobních údajů bezplatné.\n4.   Jestliže jsou požadavky zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména protože se opakují, může dozorový úřad uložit přiměřený poplatek na základě svých administrativních nákladů nebo odmítnout žádosti vyhovět. Zjevnou nedůvodnost nebo nepřiměřenost žádosti dokládá dozorový úřad.\nČlánek 58\nPravomoci\n1.   Každý dozorový úřad má všechny tyto vyšetřovací pravomoci:\na)\nnařídit správci a zpracovateli, případně zástupci správce nebo zpracovatele, aby mu poskytli veškeré informace, které potřebuje k plnění svých úkolů;\nb)\nprovádět vyšetřování formou auditů ochrany údajů;\nc)\nprovádět přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;\nd)\nohlásit správci nebo zpracovateli údajné porušení tohoto nařízení;\ne)\nzískat od správce a zpracovatele přístup ke všem osobním údajům a ke všem informacím, které potřebuje k výkonu svých úkolů;\nf)\nzískat přístup do všech prostor, v nichž správce a zpracovatel působí, včetně přístupu k veškerému zařízení a prostředkům určeným ke zpracování údajů, v souladu s procesním právem Unie nebo členského státu.\n2.   Každý dozorový úřad má všechny tyto nápravné pravomoci:\na)\nupozornit správce či zpracovatele, že zamýšlené operace zpracování pravděpodobně porušují toto nařízení;\nb)\nudělit napomenutí správci či zpracovateli, jehož operace zpracování porušily toto nařízení;\nc)\nnařídit správci nebo zpracovateli, aby vyhověli žádostem subjektu údajů o výkon jeho práv podle tohoto nařízení;\nd)\nnařídit správci či zpracovateli, aby uvedl operace zpracování do souladu s tímto nařízením, a to případně předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě;\ne)\nnařídit správci, aby subjektu údajů oznámil případy porušení zabezpečení osobních údajů;\nf)\nuložit dočasné nebo trvalé omezení zpracování, včetně jeho zákazu;\ng)\nnařídit opravu či výmaz osobních údajů nebo omezení zpracování podle článků 16, 17 a 18 a ohlašování takových opatření příjemcům, jimž byly osobní údaje zpřístupněny podle čl. 17 odst. 2 a článku 19;\nh)\nodebrat osvědčení nebo nařídit, aby subjekt pro vydávání osvědčení odebral osvědčení vydané podle článků 42 a 43, nebo aby osvědčení nevydal, pokud požadavky na osvědčení plněny nejsou nebo již přestaly být plněny;\ni)\nuložit správní pokutu podle článku 83 vedle či namísto opatření uvedených v tomto odstavci, podle okolností každého jednotlivého případu;\nj)\nnařídit přerušení toků údajů příjemci ve třetí zemi nebo toků údajů mezinárodní organizaci.\n3.   Každý dozorový úřad má všechny tyto povolovací a poradní pravomoci:\na)\nposkytovat poradenství správci v souladu s postupem předchozí konzultace podle článku 36;\nb)\nz vlastního podnětu nebo na požádání vydávat stanoviska určená vnitrostátnímu parlamentu, vládě členského státu nebo v souladu s právem členského státu dalším institucím a subjektům, jakož i veřejnosti, ohledně veškerých otázek souvisejících s ochranou osobních údajů;\nc)\npovolovat zpracování uvedené v čl. 36 odst. 5, pokud právo členského státu takové předchozí povolení vyžaduje;\nd)\nvydávat stanoviska a schvalovat návrhy kodexů chování podle čl. 40 odst. 5;\ne)\nakreditovat subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43;\nf)\nvydávat osvědčení a schvalovat kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;\ng)\npřijímat standardní doložky o ochraně údajů podle čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);\nh)\npovolovat smluvní doložky podle čl. 46 odst. 3 písm. a);\ni)\npovolovat správní ujednání podle čl. 46 odst. 3 písm. b);\nj)\nschvalovat závazná podniková pravidla podle článku 47.\n4.   Výkon pravomocí svěřených tímto článkem dozorovému úřadu podléhá vhodným zárukám, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu, stanoveným v právu Unie a členského státu v souladu s Listinou.\n5.   Každý členský stát v právních předpisech stanoví, že jeho dozorový úřad má pravomoc upozornit na porušení tohoto nařízení justiční orgány, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení či se do něj jinak zapojit s cílem vymoci dodržení tohoto nařízení.\n6.   Každý členský stát může v právních předpisech stanovit, že jeho dozorový úřad má další pravomoci než ty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3. Výkon těchto pravomocí nesmí narušit účinné fungování kapitoly VII.\nČlánek 59\nZprávy o činnosti\nKaždý dozorový úřad vypracovává výroční zprávy o své činnosti, které mohou obsahovat seznam druhů ohlášených porušení a druhů opatření přijatých podle čl. 58 odst. 2. Tyto zprávy předkládá vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům určeným právem dotčeného členského státu. Dále je zpřístupní veřejnosti, Komisi a sboru.\nKAPITOLA VII\nSpolupráce a jednotnost\nOddíl 1\nSpolupráce\nČlánek 60\nSpolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dalšími dotčenými dozorovými úřady\n1.   Vedoucí dozorový úřad spolupracuje s ostatními dotčenými dozorovými úřady v souladu s tímto článkem ve snaze dosáhnout konsensu. Vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady si vzájemně vyměňují veškeré relevantní informace.\n2.   Vedoucí dozorový úřad může kdykoliv požádat další dotčené dozorové úřady o poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 61 a může provádět společné postupy podle článku 62, zejména pokud jde o vedení šetření nebo monitorování provádění opatření týkajících se správce či zpracovatele usazených v jiném členském státě.\n3.   Vedoucí dozorový úřad neprodleně sdělí relevantní informace o dané záležitosti ostatním dotčeným dozorovým úřadům. Neprodleně předloží ostatním dotčeným dozorovým úřadům návrh rozhodnutí, aby se k němu vyjádřily, a řádně zohlední jejich stanoviska.\n4.   Pokud ve lhůtě čtyř týdnů kterýkoliv z ostatních dotčených dozorových úřadů poté, co byl v souladu s odstavcem 3 tohoto článku konzultován, vznese k návrhu rozhodnutí relevantní a odůvodněnou námitku, postoupí vedoucí dozorový úřad v případě, že relevantní a odůvodněnou námitku nesdílí nebo ji považuje za irelevantní či nedůvodnou, záležitost k řešení v rámci mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.\n5.   Pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu vznesenou relevantní a odůvodněnou námitku zohlednit, předloží ostatním dotčeným dozorovým úřadům revidovaný návrh rozhodnutí k vyjádření. Tento revidovaný návrh rozhodnutí podléhá postupu uvedenému v odstavci 4 v rámci dvoutýdenní lhůty.\n6.   Pokud ve lhůtě uvedené v odstavcích 4 a 5 nevznesl žádný z ostatních dotčených dozorových úřadů námitku proti návrhu rozhodnutí předloženému vedoucím dozorovým úřadem, má se za to, že vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady s tímto návrhem rozhodnutí souhlasí a toto rozhodnutí je pro ně závazné.\n7.   Vedoucí dozorový úřad dané rozhodnutí přijme, ohlásí je hlavní nebo jediné provozovně správce či zpracovatele a o daném rozhodnutí včetně shrnutí relevantních skutečností a důvodů informuje ostatní dotčené dozorové úřady a sbor. Dozorový úřad, u nějž byla podána stížnost, informuje o daném rozhodnutí stěžovatele.\n8.   Odchylně od odstavce 7, pokud je stížnost odmítnuta nebo zamítnuta, přijme rozhodnutí dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána; tento úřad oznámí rozhodnutí stěžovateli a informuje o něm správce.\n9.   Pokud se vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady shodnou na tom, že určité části stížnosti odmítnou nebo zamítnou a že budou reagovat na jiné části této stížnosti, přijme se pro každou z těchto částí dané věci samostatné rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad přijme rozhodnutí o části týkající se úkonů souvisejících se správcem, ohlásí je hlavní nebo jediné provozovně správce či zpracovatele na území svého členského státu a informuje o něm stěžovatele, zatímco dozorový úřad stěžovatele přijme rozhodnutí o části týkající se odmítnutí či zamítnutí této stížnosti, oznámí je danému stěžovateli a informuje o něm správce nebo zpracovatele.\n10.   Poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu podle odstavců 7 a 9, přijme správce nebo zpracovatel opatření nezbytná k zajištění souladu s daným rozhodnutím, pokud jde o činnosti zpracování prováděné v souvislosti se všemi jeho provozovnami v Unii. Správce nebo zpracovatel oznámí opatření přijatá k zajištění souladu s daným rozhodnutí vedoucímu dozorovému úřadu, který o tom informuje ostatní dotčené dozorové úřady.\n11.   Pokud má za výjimečných okolností dotčený dozorový úřad důvody se domnívat, že je třeba naléhavě jednat, aby byly ochráněny zájmy subjektů údajů, použije se postup pro naléhavé případy podle článku 66.\n12.   Vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady si vzájemně poskytují informace požadované podle tohoto článku, a to v elektronické formě za použití standardizovaného formátu.\nČlánek 61\nVzájemná pomoc\n1.   Dozorové úřady si vzájemně poskytují relevantní informace a pomoc v zájmu soudržného provádění a uplatňování tohoto nařízení a zavedou opatření pro účinnou vzájemnou spolupráci. Vzájemná spolupráce zahrnuje zejména žádosti o informace a opatření v oblasti dozoru, například žádosti o předchozí povolení a konzultace, inspekce a šetření.\n2.   Každý dozorový úřad přijme všechna vhodná opatření, která jsou požadována v odpověď na žádost jiného dozorového úřadu, a to bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce od obdržení této žádosti. K těmto opatřením může patřit zejména předání relevantních informací o průběhu šetření.\n3.   Žádost o pomoc musí obsahovat všechny potřebné informace včetně svého účelu a důvodů. Vyměňované informace se použijí pouze pro účely, pro které byly vyžádány.\n4.   Dožádaný dozorový úřad nesmí odmítnout žádosti vyhovět, ledaže:\na)\nnení pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž výkon je žádán, příslušný; nebo\nb)\nvyhověním žádosti by došlo k porušení tohoto nařízení nebo práva Unie či členského státu, které se na dožádaný dozorový úřad vztahuje.\n5.   Dožádaný dozorový úřad informuje žádající dozorový úřad o výsledcích nebo případně o pokroku či opatřeních, jež byla přijata k vyřízení žádosti. Jestliže dožádaný dozorový úřad žádosti nevyhoví na základě odstavce 4, uvede důvody svého rozhodnutí.\n6.   Dožádané dozorové úřady poskytují informace, které po nich žádají jiné dozorové úřady, zpravidla v elektronické formě za použití standardizovaného formátu.\n7.   Dožádané dozorové úřady za žádné úkony, které provedou na základě žádosti o vzájemnou pomoc, neúčtují poplatky. Ve výjimečných případech se mohou dozorové úřady dohodnout na pravidlech pro vzájemné odškodnění za zvláštní výdaje vyplývající z poskytnutí vzájemné pomoci.\n8.   Pokud dozorový úřad neposkytne informace uvedené v odstavci 5 tohoto článku do jednoho měsíce od obdržení žádosti jiného dozorového úřadu, může dožadující dozorový úřad přijmout na území svého členského státu předběžné opatření podle čl. 55 odst. 1. V takovém případě se nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 považuje za splněnou, což vyžaduje přijetí naléhavého závazného rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2.\n9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit formát a postupy pro vzájemnou pomoc podle tohoto článku a může určit, jak má probíhat elektronická výměna informací mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem, zejména pak může určit standardizovaný formát uvedený v odstavci 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\nČlánek 62\nSpolečné postupy dozorových úřadů\n1.   Dozorové úřady podle potřeby provádějí společné postupy, včetně společných šetření a společných donucovacích opatření, do nichž jsou zapojeni členové nebo pracovníci dozorových úřadů z jiných členských států.\n2.   Pokud má správce nebo zpracovatel provozovny v několika členských státech, nebo pokud je pravděpodobné, že operacemi zpracování bude podstatně dotčen významný počet subjektů údajů ve více než jednom členském státě, má dozorový úřad každého z těchto členských států právo účastnit se společných postupů. Dozorový úřad příslušný podle čl. 56 odst. 1 nebo 4 vyzve dozorový úřad každého z těchto členských států k účasti na těchto společných postupech a na žádost některého dozorového úřadu o účast bez odkladu odpoví.\n3.   Dozorový úřad může v souladu s právem členského státu a s povolením vysílajícího dozorového úřadu svěřovat pravomoci včetně vyšetřovacích pravomocí členům nebo pracovníkům vysílajícího dozorového úřadu zapojeným do společných postupů, nebo pokud to umožňuje právo členského státu hostitelského dozorového úřadu, povolit členům nebo pracovníkům vysílajícího dozorového úřadu, aby vykonávali své vyšetřovací pravomoci v souladu s právem členského státu vysílajícího dozorového úřadu. Tyto vyšetřovací pravomoci mohou být vykonávány pouze pod vedením a za přítomnosti členů nebo pracovníků hostitelského dozorového úřadu. Na členy nebo pracovníky vysílajícího dozorového úřadu se vztahuje právo členského státu hostitelského dozorového úřadu.\n4.   Pokud pracovníci vysílajícího dozorového úřadu působí v souladu s odstavcem 1 v jiném členském státě, přijímá členský stát hostitelského dozorového úřadu odpovědnost za jejich jednání, včetně odpovědnosti za škody, které tito pracovníci během svých úkonů způsobí, v souladu s právem členského státu, na jehož území působí.\n5.   Členský stát, na jehož území byla škoda způsobena, nahradí tuto škodu za stejných podmínek, jaké se vztahují na škody způsobené jeho vlastními pracovníky. Členský stát vysílajícího dozorového úřadu, jehož pracovníci způsobí škodu jakékoli osobě na území jiného členského státu, nahradí tomuto jinému členskému státu v plné výši částky, které tento stát jménem dotčených pracovníků vyplatil oprávněným osobám.\n6.   V případě uvedeném v odstavci 1 a s výjimkou odstavce 5 se každý členský stát zřekne požadavků vůči jinému členskému státu na náhradu škody uvedené v odstavci 4, aniž jsou dotčena jeho práva vůči třetím stranám.\n7.   Jestliže je plánován společný postup a některý dozorový úřad nesplní do jednoho měsíce povinnost stanovenou v odst. 2 tohoto článku druhé větě, mohou ostatní dozorové úřady přijmout na území svého členského státu v souladu s článkem 55 předběžné opatření. V takovém případě se nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 považuje za splněnou, což vyžaduje přijetí naléhavého stanoviska nebo naléhavého závazného rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2.\nOddíl 2\nJednotnost\nČlánek 63\nMechanismus jednotnosti\nS cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii spolupracují dozorové úřady mezi sebou navzájem a ve vhodných případech s Komisí prostřednictvím mechanismu jednotnosti stanoveného v tomto oddíle.\nČlánek 64\nStanovisko sboru\n1.   Sbor vydá stanovisko, hodlá-li příslušný dozorový úřad přijmout některé z níže uvedených opatření. Za tímto účelem příslušný dozorový úřad oznámí sboru návrh rozhodnutí, pokud:\na)\nmá za cíl přijmout seznam operací zpracování podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 4;\nb)\nse týká záležitosti podle čl. 40 odst. 7, zda je návrh kodexu chování nebo změna či rozšíření kodexu chování v souladu s tímto nařízením;\nc)\nmá za cíl schválit kritéria pro akreditaci subjektu podle čl. 41 odst. 3 nebo subjektu pro vydávání osvědčení podle čl. 43 odst. 3;\nd)\nmá za cíl stanovit standardní doložky o ochraně údajů podle čl. 46 odst. 2 písm. d) a čl. 28 odst. 8;\ne)\nmá za cíl schválit smluvní doložky podle čl. 46 odst. 3 písm. a); nebo\nf)\nmá za cíl schválit závazná podniková pravidla ve smyslu článku 47.\n2.   Kterýkoli dozorový úřad, předseda sboru nebo Komise mohou požádat, aby sbor posoudil jakoukoli záležitost s obecnou působností nebo s účinky ve více než jednom členském státě za účelem získání stanoviska, zejména v případě, kdy příslušný dozorový úřad nesplní povinnosti související se vzájemnou pomocí podle článku 61 nebo se společnými postupy podle článku 62.\n3.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vydá sbor stanovisko k záležitosti, která mu byla předložena, pokud již stanovisko ke stejné záležitosti nevydal. Toto stanovisko se přijme do osmi týdnů prostou většinou členů sboru. Tato lhůta může být prodloužena o dalších šest týdnů s ohledem na složitost dané záležitosti. Pokud jde o návrh rozhodnutí uvedený v odstavci 1 zaslaný členům sboru v souladu s odstavcem 5, má se za to, že členové, kteří v přiměřené lhůtě stanovené předsedou nevznesli námitky, s návrhem rozhodnutí souhlasí.\n4.   Dozorové úřady a Komise elektronickými prostředky a za použití standardizovaného formátu bez zbytečného odkladu oznamují sboru veškeré relevantní informace, případně včetně shrnutí skutečností, návrhu rozhodnutí, důvodů, pro které je nezbytné takové opatření přijmout, a stanoviska dalších dotčených dozorových úřadů.\n5.   Předseda sboru bez zbytečného odkladu elektronickými prostředky sděluje:\na)\nčlenům sboru a Komisi veškeré relevantní informace, které byly radě pro ochranu údajů sděleny, a to za použití standardizovaného formátu. V nezbytných případech poskytne sekretariát sboru překlady relevantních informací; a\nb)\ndozorovému úřadu uvedenému v odstavcích 1 a 2 a Komisi stanovisko, které zveřejní.\n6.   Během lhůty uvedené v odstavci 3 nepřijme příslušný dozorový úřad svůj návrh rozhodnutí podle odstavce 1.\n7.   Dozorový úřad uvedený v odstavci 1 stanovisko sboru co nejvíce zohlední a do dvou týdnů po obdržení stanoviska v elektronické formě sdělí předsedovi sboru, zda svůj návrh rozhodnutí zachová nebo jej změní, a rozhodne-li se je změnit, zašle mu pozměněný návrh rozhodnutí za použití standardizovaného formátu.\n8.   Pokud ve lhůtě uvedené v odstavci 7 tohoto článku informuje dotčený dozorový úřad předsedu sboru o tom, že nemá v úmyslu se stanoviskem sboru řídit, ať již zcela nebo částečně, a uvede relevantní důvody, použije se čl. 65 odst. 1.\nČlánek 65\nŘešení sporů sborem\n1.   S cílem zajistit, aby toto nařízení bylo v jednotlivých případech správně a důsledně uplatňováno, přijme sbor závazné rozhodnutí v těchto případech:\na)\npokud v případě uvedeném v čl. 60 odst. 4 vznesl dotčený dozorový úřad relevantní a odůvodněnou námitku vůči návrhu rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu nebo pokud vedoucí dozorový úřad zamítl tuto námitku jako irelevantní či nedůvodnou. Závazné rozhodnutí se týká všech záležitostí, které jsou předmětem relevantní a odůvodněné námitky, zejména dojde-li k porušení tohoto nařízení;\nb)\npokud existují protikladné názory ohledně toho, který dotčený dozorový úřad je příslušný pro hlavní provozovnu;\nc)\npokud v případech uvedených v čl. 64 odst. 1 příslušný dozorový úřad nepožádá o stanovisko sboru nebo pokud se tento úřad neřídí stanoviskem sboru vydaným podle článku 64. V takovém případě může danou záležitost ohlásit sboru kterýkoliv dotčený dozorový úřad nebo Komise.\n2.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijmou do jednoho měsíce od postoupení dané záležitosti členové sboru dvoutřetinovou většinou. Tato lhůta může být z důvodu složitosti dané záležitosti prodloužena o další měsíc. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 musí být odůvodněno a určeno vedoucímu dozorovému úřadu a všem dotčeným dozorovým úřadům a je pro ně závazné.\n3.   Pokud sbor nemohl rozhodnutí přijmout ve lhůtách uvedených v odstavci 2, přijme své rozhodnutí do dvou týdnů po uplynutí druhého měsíce uvedeného v odstavci 2 prostou většinou svých členů. Pokud členové sboru hlasují nerozhodně, rozhodnutí se přijme na základě hlasu jeho předsedy.\n4.   Během lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3 nepřijmou dotčené dozorové úřady žádné rozhodnutí o záležitosti předložené sboru podle odstavce 1.\n5.   Předseda sboru bez zbytečného odkladu oznámí rozhodnutí uvedené v odstavci 1 dotčeným dozorovým úřadům. Uvědomí o tom Komisi. Rozhodnutí se neprodleně zveřejní na internetových stránkách sboru poté, co dozorový úřad oznámil konečné rozhodnutí podle odstavce 6.\n6.   Vedoucí dozorový úřad nebo dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána, přijme své konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce poté, co sbor oznámil své rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad nebo dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána, informuje sbor o dni oznámení svého konečného rozhodnutí správci nebo zpracovateli a subjektu údajů. Konečné rozhodnutí dotčených dozorových úřadů se přijme podle čl. 60 odst. 7, 8 a 9. Konečné rozhodnutí musí odkazovat na rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a uvádět, že rozhodnutí zmíněné v uvedeném odstavci bude zveřejněno na internetových stránkách sboru v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Ke konečnému rozhodnutí se přiloží rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 66\nPostup pro naléhavé případy\n1.   Dotčený dozorový úřad se za výjimečných okolností, kdy se domnívá, že je třeba naléhavě jednat v zájmu ochrany práv a svobod subjektů údajů, může odchýlit od mechanismu jednotnosti uvedeného v článcích 63, 64 a 65 nebo od postupu uvedeného v článku 60 a okamžitě přijmout předběžná opatření s právními účinky na svém území a se stanovenou dobou platnosti, která nepřesáhne tři měsíce. Tento dozorový úřad neprodleně oznámí tato opatření a důvody pro jejich přijetí ostatním dotčeným dozorovým úřadům, sboru a Komisi.\n2.   Pokud některý dozorový úřad přijal opatření podle odstavce 1 a domnívá se, že je třeba naléhavě přijmout konečná opatření, může požádat sbor o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, přičemž svou žádost o takové stanovisko nebo rozhodnutí odůvodní.\n3.   O naléhavé stanovisko nebo o naléhavé závazné rozhodnutí může sbor požádat kterýkoli dozorový úřad, jestliže příslušný dozorový úřad nepřijal vhodné opatření v situaci, kdy je třeba naléhavě jednat v zájmu ochrany práv a svobod subjektů údajů, přičemž svou žádost o takové stanovisko či rozhodnutí odůvodní, stejně jako naléhavou potřebu jednat.\n4.   Odchylně od čl. 64 odst. 3 a čl. 65 odst. 2 se naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku přijímají do dvou týdnů prostou většinou členů sboru.\nČlánek 67\nVýměna informací\nKomise může přijímat prováděcí akty s obecnou působností za účelem určení toho, jak bude probíhat elektronická výměna informací mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem, zejména určení standardizovaného formátu uvedeného v článku 64.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.\nOddíl 3\nEvropský sbor pro ochranu osobních údajů\nČlánek 68\nEvropský sbor pro ochranu osobních údajů\n1.   Zřizuje se Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“) jako subjekt Unie s právní subjektivitou.\n2.   Sbor zastupuje jeho předseda.\n3.   Sbor tvoří vedoucí jednoho dozorového úřadu z každého členského státu a evropský inspektor ochrany údajů nebo jejich zástupci.\n4.   Pokud je v některém členském státě za monitorování toho, zda jsou uplatňována ustanovení tohoto nařízení, odpovědný více než jeden dozorový úřad, je v souladu s právem tohoto členského státu jmenován společný zástupce.\n5.   Komise má právo účastnit se činností a schůzek sboru, aniž by měla hlasovací právo. Komise jmenuje svého zástupce. Předseda sboru informuje Komisi o činnostech sboru.\n6.   V případech uvedených v článku 65 má evropský inspektor ochrany údajů hlasovací právo pouze pro rozhodnutí týkající se zásad a pravidel použitelných pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jež v podstatě odpovídají požadavkům tohoto nařízení.\nČlánek 69\nNezávislost\n1.   Sbor jedná při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí podle článků 70 a 71 nezávisle.\n2.   Aniž jsou dotčeny žádosti Komise uvedené v čl. 70 odst. 1 písm. b) a odst. 2, sbor při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí od nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny.\nČlánek 70\nÚkoly sboru\n1.   Sbor zajišťuje jednotné uplatňování tohoto nařízení. Za tímto účelem sbor z vlastního podnětu nebo případně na žádost Komise zejména:\na)\nmonitoruje a zajišťuje řádné uplatňování tohoto nařízení v případech uvedených v článcích 64 a 65, aniž jsou dotčeny úkoly vnitrostátních dozorových úřadů;\nb)\nposkytuje poradenství Komisi ve veškerých záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů v Unii včetně jakýchkoli navrhovaných změn tohoto nařízení;\nc)\nposkytuje poradenství Komisi ohledně formy a postupů výměny informací mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady pro závazná podniková pravidla;\nd)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se postupů pro výmaz odkazů, kopií nebo replikací osobních údajů z veřejně dostupných komunikačních služeb, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2;\ne)\nprošetřuje z vlastního podnětu, na žádost některého ze svých členů nebo na žádost Komise veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby podporoval soudržné uplatňování tohoto nařízení;\nf)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a podmínek, které mají platit pro rozhodnutí založená na profilování podle čl. 22 odst. 2;\ng)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce, jak zjistit případy porušení zabezpečení osobních údajů a jak určit zbytečný odklad podle čl. 33 odst. 1 a 2 a konkrétní okolnosti, za nichž jsou správce a zpracovatel povinni porušení ohlásit;\nh)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem b) tohoto odstavce, pokud jde o okolnosti, za jakých je pravděpodobné, že porušení zabezpečení osobních údajů bude mít z následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1;\ni)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě závazných podnikových pravidel, kterými se řídí správci, a závazných podnikových pravidel, kterými se řídí zpracovatelé, a dalších požadavků potřebných k zajištění ochrany osobních údajů dotčených subjektů údajů uvedených v článku 47;\nj)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě čl. 49 odst. 1;\nk)\nvypracovává pokyny pro dozorové úřady o uplatňování opatření uvedených v čl. 58 odst. 1, 2 a 3 a stanoví správní pokuty podle článku 83;\nl)\npřezkoumává praktické uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v písmenech e) a f);\nm)\nvydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu písmenem e) tohoto odstavce pro zavedení společných postupů pro podávání zpráv fyzickými osobami v případě porušení tohoto nařízení podle čl. 54 odst. 2;\nn)\npodporuje vypracování kodexů chování a zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle článků 40 a 42;\no)\nprovádí akreditaci subjektů pro vydávání osvědčení a její pravidelný přezkum podle článku 43 a provozuje veřejný registr akreditovaných subjektů podle čl. 43 odst. 6 a akreditovaných správců či zpracovatelů usazených ve třetích zemích podle čl. 42 odst. 7;\np)\nstanoví požadavky uvedené v čl. 43 odst. 3 pro účely akreditace subjektů pro vydávání osvědčení podle článku 42;\nq)\nposkytuje Komisi stanovisko k požadavkům na vydání osvědčení uvedeným v čl. 43 odst. 8;\nr)\nposkytuje Komisi stanovisko k ikonám uvedeným v čl. 12 odst. 7;\ns)\nposkytuje Komisi stanovisko pro posouzení odpovídající úrovně ochrany ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci, i pro posouzení, zda určitá třetí země, určité území nebo jedno čí více konkrétních odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Za tímto účelem poskytne Komise sboru veškerou potřebnou dokumentaci, včetně korespondence s vládou dané třetí země s ohledem na tuto třetí zemi, území či konkrétní odvětví nebo s mezinárodní organizací;\nt)\nvydává stanoviska k návrhům rozhodnutí dozorových úřadů podle mechanismu jednotnosti uvedeného v čl. 64 odst. 1, k záležitostem předloženým podle čl. 64 odst. 2 a vydává závazná rozhodnutí podle článku 65, včetně v případech uvedených v článku 66;\nu)\npodporuje spolupráci a účinnou dvoustrannou a vícestrannou výměnu informací a osvědčených postupů mezi dozorovými úřady;\nv)\npodporuje společné školicí programy a usnadňuje výměny pracovníků mezi dozorovými úřady a případně i s dozorovými úřady třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi;\nw)\npodporuje výměnu znalostí a dokumentů o právních předpisech v oblasti ochrany údajů a zavedených postupech s dozorovými úřady pro ochranu údajů po celém světě;\nx)\nvydává stanoviska ke kodexům chování vypracovaným na úrovni Unie podle čl. 40 odst. 9); a\ny)\nprovozuje veřejně přístupný elektronický registr rozhodnutí přijatých dozorovými úřady a soudy k otázkám řešeným v rámci mechanismu jednotnosti.\n2.   Jestliže Komise žádá sbor o poradenství, může uvést určitou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti.\n3.   Sbor zasílá svá stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy Komisi a výboru uvedenému v článku 93 a zveřejňuje je.\n4.   Sbor ve vhodných případech konzultuje zúčastněné strany a poskytne jim možnost se v rozumné lhůtě vyjádřit. Sbor výsledky postupu konzultace veřejně zpřístupní, aniž je tím dotčen článek 76.\nČlánek 71\nZprávy\n1.   Sbor vypracovává výroční zprávy, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním v Unii, případně ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích. Zprávy se zveřejňují a předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n2.   Výroční zprávy obsahují posouzení praktického uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v čl. 70 odst. 1 písm. l), jakož i závazných rozhodnutí uvedených v článku 65.\nČlánek 72\nPostup\n1.   Sbor přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak.\n2.   Sbor přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád a připraví si vlastní provozní opatření.\nČlánek 73\nPředseda\n1.   Sbor si prostou většinou zvolí z řad svých členů předsedu a dva místopředsedy.\n2.   Funkční období předsedy a místopředsedů trvá pět let a lze je jednou prodloužit.\nČlánek 74\nÚkoly předsedy\n1.   Předseda plní následující úkoly:\na)\nsvolává zasedání sboru a připravuje pro ně pořad jednání;\nb)\noznamuje rozhodnutí přijatá sborem podle článku 65 vedoucímu dozorovému úřadu a dotčeným dozorovým úřadům;\nc)\nzajišťuje včasné plnění úkolů sborem, zejména v souvislosti s mechanismem jednotnosti uvedeným v článku 63.\n2.   Sbor stanoví ve svém jednacím řádu rozdělení úkolů mezi předsedu a místopředsedy.\nČlánek 75\nSekretariát\n1.   Sbor má k dispozici sekretariát, jehož služby poskytuje evropský inspektor ochrany údajů.\n2.   Sekretariát plní své úkoly výlučně v souladu s pokyny předsedy sboru.\n3.   Na pracovníky evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením se vztahují jiné hierarchické linie než na pracovníky podílející se na plnění úkolů svěřených evropskému inspektorovi ochrany údajů.\n4.   Sbor s evropským inspektorem ochrany údajů v případě potřeby vypracují a zveřejní memorandum o porozumění, jímž se provádí tento článek a vymezují podmínky jejich spolupráce a jenž je použitelný pro pracovníky evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením.\n5.   Sekretariát zajišťuje sboru analytickou, administrativní a logistickou podporu.\n6.   Sekretariát odpovídá zejména za:\na)\nkaždodenní fungování sboru;\nb)\nkomunikaci mezi členy sboru, jeho předsedou a Komisí;\nc)\nkomunikaci s jinými institucemi a veřejností;\nd)\nvyužívání elektronických prostředků k interní a externí komunikaci;\ne)\npřeklady relevantních informací;\nf)\npřípravu zasedání sboru a navazující opatření;\ng)\npřípravu, navrhování a zveřejňování stanovisek, rozhodnutí o urovnání sporů mezi dozorovými úřady a jiných textů přijímaných sborem.\nČlánek 76\nDůvěrnost\n1.   Pokládá-li to sbor za nezbytné, jsou jeho jednání důvěrná, jak je stanoveno v jednacím řádu sboru.\n2.   Přístup k dokumentům předkládaným členům sboru, odborníkům a zástupcům třetích stran se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21).\nKAPITOLA VIII\nPrávní ochrana, odpovědnost a sankce\nČlánek 77\nPrávo podat stížnost u dozorového úřadu\n1.   Aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu, zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení, pokud se subjekt údajů domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno toto nařízení.\n2.   Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, informuje stěžovatele o pokroku v řešení stížnosti a o jeho výsledku, jakož i o možnosti soudní ochrany podle článku 78.\nČlánek 78\nPrávo na účinnou soudní ochranu vůči dozorovému úřadu\n1.   Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí dozorového úřadu, které se jí týká.\n2.   Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud se dozorový úřad, který je příslušný podle článků 55 a 56, stížností nezabývá nebo pokud neinformuje subjekt údajů do tří měsíců o pokroku v řešení stížnosti podané podle článku 77 či o jeho výsledku.\n3.   Řízení proti dozorovému úřadu se zahajuje u soudů toho členského státu, v němž je daný dozorový úřad zřízen.\n4.   Je-li zahájeno řízení proti rozhodnutí dozorového úřadu, kterému předcházelo stanovisko nebo rozhodnutí sboru v rámci mechanismu jednotnosti, dozorový úřad toto stanovisko nebo rozhodnutí předloží soudu.\nČlánek 79\nPrávo na účinnou soudní ochranu vůči správci nebo zpracovateli\n1.   Aniž je dotčena jakákoli dostupná správní či mimosoudní ochrana, včetně práva na podání stížnosti u dozorového úřadu podle článku 77, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud má za to, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena v důsledku zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením.\n2.   Řízení proti správci nebo zpracovateli se zahajuje u soudů toho členského státu, v němž má daný správce nebo zpracovatel provozovnu. Řízení se může popřípadě zahájit i u soudů členského státu, kde má subjekt údajů své obvyklé bydliště, s výjimkou případů, kdy je správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci některého členského státu, který jedná v rámci výkonu veřejné moci.\nČlánek 80\nZastupování subjektů údajů\n1.   Subjekt údajů má právo pověřit neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, jež byly řádně založeny v souladu s právem některého členského státu, jejichž statutární cíle jsou ve veřejném zájmu a jež vyvíjejí činnost v oblasti ochrany práv a svobod subjektů údajů ohledně ochrany jejich osobních údajů, aby jeho jménem podal stížnost, uplatnil práva uvedená v článcích 77, 78 a 79 a, pokud tak stanoví právo členského státu, uplatnil právo na odškodnění podle článku 82.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že jakýkoliv subjekt, organizace nebo sdružení uvedené v odstavci 1 tohoto článku má bez ohledu na pověření od subjektu údajů právo podat v daném členském státě stížnost u dozorového úřadu příslušného podle článku 77 a vykonávat práva uvedená v článcích 78 a 79, pokud se domnívá, že v důsledku zpracování byla porušena práva subjektu údajů podle tohoto nařízení.\nČlánek 81\nPřerušení řízení\n1.   Má-li příslušný soud členského státu informace o tom, že u soudu jiného členského státu probíhá řízení týkající se stejného předmětu, pokud jde o zpracování prováděné týmž správcem nebo zpracovatelem, kontaktuje daný soud jiného členského státu, aby existenci takového řízení ověřil.\n2.   Probíhá-li u soudu jiného členského státu řízení týkající se stejného předmětu, pokud jde o zpracování prováděné týmž správcem nebo zpracovatelem, kterýkoliv z příslušných soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, může své řízení přerušit.\n3.   Pokud toto řízení probíhá v prvním stupni, kterýkoliv ze soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, se může na návrh jedné ze stran také prohlásit za nepříslušný, je-li soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, příslušný pro daná řízení a spojení těchto řízení je podle práva státu tohoto soudu přípustné.\nČlánek 82\nPrávo na náhradu újmy a odpovědnost\n1.   Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.\n2.   Správce zapojený do zpracování je odpovědný za újmu, kterou způsobí zpracováním, jež porušuje toto nařízení. Zpracovatel je za újmu způsobenou zpracováním odpovědný pouze v případě, že nesplnil povinnosti stanovené tímto nařízením konkrétně pro zpracovatele nebo že jednal nad rámec zákonných pokynů správce nebo v rozporu s nimi.\n3.   Správce nebo zpracovatel jsou odpovědnosti podle odstavce 2 zproštěni, pokud prokáží, že nenesou žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.\n4.   Je-li do téhož zpracování zapojen více než jeden správce nebo zpracovatel, nebo správce i zpracovatel, a nesou-li podle odstavců 2 a 3 odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou daným zpracováním, nese každý správce nebo zpracovatel odpovědnost za celou újmu, tak aby byla zajištěna účinná náhrada újmy subjektu údajů.\n5.   Jestliže některý správce nebo zpracovatel zaplatil v souladu s odstavcem 4 plnou náhradu způsobené újmy, má právo žádat od ostatních správců nebo zpracovatelů zapojených do téhož zpracování vrácení části náhrady, která odpovídá jejich podílu na odpovědnosti za újmu v souladu s podmínkami v odstavci 2.\n6.   Soudní řízení za účelem výkonu práva na náhradu újmy se zahajují u soudů příslušných podle práva členského státu uvedeného v čl. 79 odst. 2.\nČlánek 83\nObecné podmínky pro ukládání správních pokut\n1.   Každý dozorový úřad zajistí, aby ukládání správních pokut v souladu s tímto článkem ohledně porušení tohoto nařízení podle odstavců 4, 5 a 6 bylo v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   Správní pokuty se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu kromě či namísto opatření uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až h) a j). Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se řádně zohlední tyto okolnosti:\na)\npovaha, závažnost a délka trvání porušení s přihlédnutím k povaze, rozsahu či účelu dotčeného zpracování, jakož i k počtu dotčených subjektů údajů a míře škody, jež jim byla způsobena;\nb)\nzda k porušení došlo úmyslně nebo z nedbalosti;\nc)\nkroky podniknuté správcem či zpracovatelem ke zmírnění škod způsobených subjektům údajů;\nd)\nmíra odpovědnosti správce či zpracovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením jimi zavedeným podle článků 25 a 32;\ne)\nveškerá relevantní předchozí porušení správcem či zpracovatelem;\nf)\nmíra spolupráce s dozorovým úřadem za účelem nápravy daného porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;\ng)\nkategorie osobních údajů dotčené daným porušením;\nh)\nzpůsob, jakým se dozorový úřad dozvěděl o porušení, zejména zda správce či zpracovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jaké míře;\ni)\nv případě, že vůči danému správci nebo zpracovateli byla v souvislosti s týmž předmětem dříve nařízena opatření uvedená v čl. 58 odst. 2, splnění těchto opatření;\nj)\ndodržování schválených kodexů chování podle článku 40 nebo schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení podle článku 42 a\nk)\njakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu, jako jsou získaný finanční prospěch či zamezení ztrátám, přímo či nepřímo vyplývající z porušení.\n3.   Pokud správce nebo zpracovatel úmyslně či z nedbalosti u stejných nebo souvisejících operací zpracování poruší více ustanovení tohoto nařízení, nesmí celková výše správní pokuty překročit výši stanovenou pro nejzávažnější porušení.\n4.   Za porušení následujících ustanovení lze v souladu s odstavcem 2 uložit správní pokuty až do výše 10 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 2 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:\na)\npovinnosti správce a zpracovatele podle článků 8, 11, 25 až 39, 42 a 43;\nb)\npovinnosti subjektu pro vydávání osvědčení podle článků 42 a 43;\nc)\npovinnosti subjektu pro vydávání osvědčení podle čl. 41 odst. 4.\n5.   Za porušení následujících ustanovení lze v souladu s odstavcem 2 uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:\na)\nzákladní zásady pro zpracování, včetně podmínek týkajících se souhlasu podle článků 5, 6, 7 a 9;\nb)\npráva subjektů údajů podle článků 12 až 22;\nc)\npředání osobních údajů příjemci ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci podle článků 44 až 49;\nd)\njakékoli povinnosti vyplývající z právních předpisů členského státu přijatých na základě kapitoly IX;\ne)\nnesplnění příkazu nebo dočasné či trvalé omezení zpracování nebo přerušení toků údajů dozorovým úřadem podle čl. 58 odst. 2 nebo neposkytnutí přístupu v rozporu s čl. 58 odst. 1.\n6.   Za nesplnění příkazu dozorového úřadu podle čl. 58 odst. 2 lze v souladu s odstavcem 2 tohoto článku uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí rozpočtový rok, podle toho, co je vyšší.\n7.   Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle čl. 58 odst. 2, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.\n8.   Na výkon pravomocí dozorovým úřadem podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.\n9.   Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný dozorový úřad a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají dozorové úřady. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do 25. května 2018 příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoliv následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.\nČlánek 84\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 83, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.\nKAPITOLA IX\nUstanovení týkající se zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování\nČlánek 85\nZpracování a svoboda projevu a informací\n1.   Členské státy uvedou prostřednictvím právních předpisů právo na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu.\n2.   Pro zpracování pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu členské státy stanoví odchylky a výjimky z kapitoly II (zásady), kapitoly III (práva subjektu údajů), kapitoly IV (správce a zpracovatel), kapitoly V (předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci), kapitoly VI (nezávislé dozorové úřady), kapitoly VII (spolupráce a jednotnost) a kapitoly IX (zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů), pokud je to nutné k uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu se svobodou projevu a informací.\n3.   Každý členský stát ohlásí Komisi právní ustanovení, která přijme podle odstavce 2, a bez prodlení jakékoliv následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.\nČlánek 86\nZpracování a přístup veřejnosti k úředním dokumentům\nOsobní údaje v úředních dokumentech, které jsou v držení orgánu veřejné moci či veřejného nebo soukromého subjektu za účelem plnění úkolu ve veřejném zájmu, může tento orgán či subjekt zpřístupnit v souladu s právem Unie nebo členského státu, kterému podléhá, aby tak zajistil soulad mezi přístupem veřejnosti k úředním dokumentům a právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení.\nČlánek 87\nZpracování národních identifikačních čísel\nČlenské státy mohou dále stanovit zvláštní podmínky pro zpracování národních identifikačních čísel nebo jakýchkoliv jiných všeobecně uplatňovaných identifikátorů. V takovém případě se národní identifikační číslo nebo jakýkoliv jiný všeobecně uplatňovaný identifikátor použije pouze v závislosti na vhodných zárukách práv a svobod daného subjektu údajů podle tohoto nařízení.\nČlánek 88\nZpracování v souvislosti se zaměstnáním\n1.   Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivními smlouvami stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod ve vztahu ke zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a rozmanitosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany majetku zaměstnavatele nebo majetku zákazníka, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.\n2.   Tato pravidla zahrnují zvláštní a vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti.\n3.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.\nČlánek 89\nZáruky a odchylky týkající se zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely\n1.   Zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podléhá v souladu s tímto nařízením vhodným zárukám práv a svobod subjektu údajů. Tyto záruky zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření, zejména s cílem zajistit dodržování zásady minimalizace údajů. Tato opatření mohou zahrnovat pseudonymizaci za podmínky, že lze tímto způsobem splnit sledované účely. Pokud mohou být sledované účely splněny dalším zpracováním, které neumožňuje nebo které přestane umožňovat identifikaci subjektů údajů, musí být tyto účely splněny tímto způsobem.\n2.   Jsou-li osobní údaje zpracovány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely, může právo Unie nebo členského státu stanovit odchylky od práv uvedených v článcích 15, 16, 18 a 21, s výhradou podmínek a záruk uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že by daná práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění zvláštních účelů, a tyto odchylky jsou pro splnění těchto účelů nezbytné.\n3.   Jsou-li osobní údaje zpracovány pro účely archivace ve veřejném zájmu, může právo Unie nebo členského státu stanovit odchylky od práv uvedených v článcích 15, 16, 18, 19, 20 a 21, s výhradou podmínek a záruk uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že by daná práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění zvláštních účelů, a tyto odchylky jsou pro splnění těchto účelů nezbytné.\n4.   Pokud typ zpracování uvedený v odstavcích 2 a 3 slouží zároveň k jinému účelu, povolené odchylky se vztahují pouze na zpracování pro účely uvedené ve zmíněných odstavcích.\nČlánek 90\nPovinnost mlčenlivosti\n1.   Je-li to nutné a přiměřené pro soulad práva na ochranu osobních údajů s povinností mlčenlivosti, mohou členské státy přijmout zvláštní pravidla, aby stanovily pravomoci dozorových úřadů podle čl. 58 odst. 1 písm. e) a f) ve vztahu ke správcům nebo zpracovatelům, jež podle práva Unie nebo členského státu anebo pravidel stanovených příslušnými orgány členských států podléhají povinnosti zachovávat služební tajemství nebo jiným rovnocenným povinnostem mlčenlivosti. Tato pravidla platí pouze ve vztahu k osobním údajům, které správce nebo zpracovatel obdržel nebo získal při činnosti podléhající této povinnosti mlčenlivosti.\n2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 pravidla, která přijme podle odstavce 1, a bez odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.\nČlánek 91\nZavedená pravidla pro ochranu údajů uplatňovaná církvemi a náboženskými sdruženími\n1.   Jestliže církve a náboženská sdružení nebo společenství v některém členském státě v době vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňují komplexní pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním, tato pravidla mohou nadále platit za předpokladu, že se uvedou do souladu s tímto nařízením.\n2.   Na církve a náboženská sdružení uplatňující komplexní pravidla v souladu s odstavcem 1 tohoto článku dohlíží nezávislý dozorový úřad, který může být zvláštní, za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené v kapitole VI.\nKAPITOLA X\nAkty v přenesené pravomoci a prováděcí akty\nČlánek 92\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 24. května 2016.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 93\nPostupy projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nKAPITOLA XI\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 94\nZrušení směrnice 95/46/ES\n1.   Směrnice 95/46/ES se zrušuje s účinkem ode dne 25. května 2018.\n2.   Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení. Odkazy na pracovní skupinu pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou článkem 29 směrnice 95/46/ES se považují za odkazy na Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zřízený tímto nařízením.\nČlánek 95\nVztah ke směrnici 2002/58/ES\nToto nařízení neukládá žádné další povinnosti fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jde o zpracování ve spojení s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve veřejných komunikačních sítích v Unii, co se týče záležitostí, u nichž se na ně vztahují konkrétní povinnosti s týmž cílem stanovené ve směrnici 2002/58/ES.\nČlánek 96\nVztah k dříve uzavřeným dohodám\nMezinárodní dohody zahrnující předávání osobních údajů do třetích zemí či mezinárodním organizacím, které byly uzavřeny členskými státy přede dnem 24. května 2016 a jsou v souladu s právem Unie použitelným před tímto dnem, zůstávají v platnosti, dokud nebudou změněny, nahrazeny či zrušeny.\nČlánek 97\nZprávy Komise\n1.   Do 25. května 2020 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení.\n2.   V souvislosti s hodnoceními a přezkumy uvedenými v odstavci 1 Komise přezkoumá zejména uplatňování a fungování:\na)\nkapitoly V o předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, se zvláštním zřetelem na rozhodnutí přijatá podle čl. 45 odst. 3 tohoto nařízení a rozhodnutí přijatá podle čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES;\nb)\nkapitoly VII o spolupráci a jednotnosti.\n3.   Pro účel odstavce 1 může Komise požádat členské státy a dozorové úřady o informace.\n4.   Při provádění hodnocení a přezkumů podle odstavců 1 a 2, vezme Komise v úvahu postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů.\n5.   Komise v případě potřeby předloží návrhy na změnu tohoto nařízení, zvláště s přihlédnutím k vývoji informačních technologií a dosaženému pokroku v informační společnosti.\nČlánek 98\nPřezkum jiných právních aktů Unie v oblasti ochrany údajů\nBude-li to vhodné, předloží Komise legislativní návrhy s cílem změnit jiné právní akty Unie v oblasti ochrany osobních údajů, a zajistit tak jednotnou a soudržnou ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Jedná se zejména o pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a pravidla týkající se volného pohybu těchto údajů.\nČlánek 99\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 25. května 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 27. dubna 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT\n(1)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90.\n(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 127.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 8. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(5)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (C(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (viz strana 89 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).\n(10)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(17)  Úř. věst. C 192, 30.6.2012, s. 7.\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).", "summary": "Obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR)\nObecné nařízení o ochraně údajů (GDPR)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nObecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) chrání fyzické osoby při zpracování jejich údajů v soukromém sektoru a většině veřejného sektoru. Na zpracování údajů příslušnými orgány pro účely prosazování práva se místo toho vztahuje směrnice o ochraně údajů při prosazování práva (LED) (viz shrnutí). Umožňuje fyzickým osobám lépe kontrolovat své osobní údaje. Také modernizuje a sjednocuje předpisy umožňující podnikům snížit administrativní zátěž a mít prospěch z větší důvěry spotřebitelů. Zavádí systém zcela nezávislých dozorových orgánů odpovědných za sledování a vymáhání dodržování předpisů. Je součástí reformy ochrany údajů v Evropské unii spolu se směrnicí o ochraně údajů při prosazování práva a nařízením (EU) 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty EU (viz shrnutí).\nKLÍČOVÉ BODY\nPráva fyzických osob\nObecné nařízení o ochraně osobních údajů posiluje stávající práva, přiznává nová práva a dává fyzickým osobám více kontroly nad svými osobními údaji. Zahrnuje následující.Snadnější přístup k vlastním údajům. Patří sem poskytnutí více informací o tom, jak jsou údaje zpracovány, a zajištění toho, aby informace byly dostupné jasným a srozumitelným způsobem. Nové právo na přenositelnost údajů. Toto usnadňuje přenos osobních údajů mezi poskytovateli služeb. Jasnější právo na výmaz (právo být zapomenut). Když si osoba nepřeje, aby její údaje byly dále zpracovávány, a není podložený důvod k jejich uchovávání, budou údaje odstraněny. Právo dozvědět se, že došlo k narušení jejich osobních údajů. Společnosti a organizace musí informovat příslušný dozorový úřad pro ochranu údajů a v případě závažného porušení ochrany údajů také dotčené osoby.Pravidla pro podniky\nGDPR vytváří rovné podmínky pro všechny společnosti působící na vnitřním trhu EU, zaujímá technologicky neutrální přístup a stimuluje inovace prostřednictvím řady kroků, mezi něž patří následující.Jednotný soubor pravidel pro celou EU. Jednotný právní předpis pro ochranu údajů v celé EU zvyšuje právní jistotu a snižuje administrativní zátěž. Pověřenec pro ochranu osobních údajů. Osoba odpovědná za ochranu údajů musí být jmenována orgány veřejné moci a podniky, které zpracovávají údaje ve velkém rozsahu nebo jejichž hlavní činností je zpracování zvláštních kategorií údajů, například údajů týkajících se zdraví. Jednotné kontaktní místo. Podniky musí jednat pouze s jedním dozorovým úřadem (v členském státě EU, ve kterém mají hlavní provozovnu); v přeshraničních případech příslušné dozorové úřady spolupracují v rámci Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Pravidla EU pro společnosti mimo EU. Společnosti, které nejsou usazené v EU, musí dodržovat stejné předpisy, když nabízejí své služby nebo zboží v EU nebo když monitorují chování osob v EU. Předpisy podporující inovace. Jistota, že záruky na ochranu osobních údajů jsou nedílnou součástí produktů a služeb od první fáze jejich vývoje (záměrná a standardní ochrana osobních údajů). Techniky chránící soukromí. Například jsou podporovány pseudonymizace (když jsou identifikační pole v záznamech osobních údajů nahrazena jedním nebo více identifikačními kódy) a šifrování (kdy jsou údaje kódovány takovým způsobem, že je mohou přečíst jenom oprávněné strany), aby se omezila rušivost zpracování. Odstranění oznámení. GDPR zrušilo většinu oznamovacích povinností a nákladů s nimi spojených. Jedním z cílů nařízení je odstranit překážky, které ovlivňují volný pohyb osobních údajů v rámci EU. To podnikům usnadní expanzi na jednotném digitálním trhu. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Podniky budou muset provádět posouzení vlivu, pokud zpracování údajů povede k vysokému riziku pro práva a svobody osob. Uchovávání údajů. Malé a střední podniky nemusí uchovávat záznamy o zpracování údajů, pokud není pravidelné nebo nepředstavuje zvýšené riziko pro práva a svobody osob, jejichž údaje jsou zpracovávány, nebo nezahrnuje citlivé kategorie údajů. Moderní sada nástrojů pro mezinárodní přenosy dat. GDPR nabízí různé nástroje pro předávání údajů mimo EU, včetně rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých Evropskou komisí, pokud země mimo EU nabízí odpovídající úroveň ochrany, předem schválených (standardních) smluvních doložek, závazných podnikových pravidel, kodexů chování a certifikace.Přezkum\nKomise předložila zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení v červnu 2020. Další hodnocení má proběhnout v roce 2024.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nGDPR platí ode dne 25. května 2018.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Reforma pravidel EU pro ochranu údajů (Evropská komise) Evropská pravidla ochrany údajů (Evropská komise) Podle zprávy Komise evropské předpisy o ochraně údajů posilují postavení občanů a vyhovují potřebám digitálního věku – tisková zpráva (Evropská komise) Reforma ochrany údajů – tisková zpráva (Evropská komise) Ochrana osobních údajů (Evropská komise).Po vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Komise přijala:Doporučení Komise (EU) 2020/518 ze dne 8. dubna 2020 o společné sadě nástrojů Unie pro využití technologií a dat k boji proti krizi COVID-19 a ukončování souvisejících mimořádných opatření, zejména pokud jde o mobilní aplikace a využívání anonymizovaných dat o mobilitě.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88).\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/679 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37–47).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 07.01.2022"}
{"celex_id": "32016R0792", "reference": "24.5.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 135/11\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/792\nze dne 11. května 2016\no harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nHarmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC) se vytváří za účelem harmonizovaného měření inflace ve všech členských státech. Komise a Evropská centrální banka (ECB) používají HISC při svém hodnocení cenové stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(2)\nHarmonizované indexy se používají v rámci postupu Komise při makroekonomické nerovnováze, stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (3).\n(3)\nCenová statistika vysoké kvality a její srovnatelnost má zásadní význam pro subjekty odpovědné za veřejnou politiku v Unii, výzkumné pracovníky a všechny občany Unie.\n(4)\nEvropský systém centrálních bank (ESCB) používá HISC jako index pro měření, jak je plněn cíl ESCB udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, což je zvláště důležité pro vymezení a provádění měnové politiky Unie podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování EU má být ECB konzultována ke všem návrhům aktů Unie v oblasti její působnosti.\n(5)\nCílem tohoto nařízení je vytvořit společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní a vnitrostátní úrovni. Tím se však nevylučuje možnost rozšířit použití tohoto rámce v budoucnu na nižší než celostátní úroveň, bude-li toho zapotřebí.\n(6)\nNařízení Rady (ES) č. 2494/95 (4) zavedlo společný rámec pro sestavování harmonizovaných indexů spotřebitelských cen. Tento právní rámec je nutné přizpůsobit současným požadavkům a technickému pokroku, a tím dále zvyšovat průkaznost a zlepšovat srovnatelnost harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a ICBN. Na základě nového rámce vytvořeného tímto nařízením by měla být zahájena práce na souboru doplňkových ukazatelů o vývoji cen.\n(7)\nToto nařízení zohledňuje agendu Komise pro zlepšování právní úpravy, a zejména sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“. Pokud jde o statistiku, Komise ve svém sdělení ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí stanovila jako prioritu zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí v oblasti statistiky.\n(8)\nHISC a harmonizované indexy spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD) by měly být rozčleněny do kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Tato klasifikace by měla zajistit, aby všechny evropské statistiky týkající se soukromé spotřeby byly konzistentní a srovnatelné. ECOICOP by měla být rovněž v souladu s klasifikací individuální spotřeby Organizace spojených národů (COICOP OSN), což je mezinárodní standardní klasifikace individuální spotřeby podle účelu, a proto by ECOICOP měla být upravena s ohledem na změny COICOP OSN.\n(9)\nHISC vychází ze zjištěných cen, které zahrnují rovněž daně z produktů. Změny sazeb daní z produktů tudíž mají vliv na inflaci. Pro účely analýzy inflace a posouzení konvergence v členských státech je třeba shromažďovat též informace o dopadu daňových změn na inflaci. Za tímto účelem by HISC měly být počítány také na základě cen při stálých daňových sazbách.\n(10)\nVýznamným krokem k dalšímu zvýšení průkaznosti a zlepšení srovnatelnosti HISC je vytvoření cenových indexů pro bydlení, zejména pro nemovitosti obývané vlastníky (NOV). Nezbytným základem pro sestavování indexu cen NOV je ICBN. ICBN je kromě toho důležitým ukazatelem sám o sobě. Komise by měla do 31. prosince 2018 vypracovat zprávu, zda je vhodné začlenit index cen NOV do HISC. V závislosti na výsledcích této zprávy by Komise měla v přiměřeném časovém rámci případně předložit návrh na změnu tohoto nařízení s ohledem na začlenění indexu cen NOV do rámce HISC.\n(11)\nPředběžná prozatímní informace o měsíčním HISC v podobě předběžných odhadů je zásadní pro měnovou politiku v eurozóně. Členské státy, jejichž měnou je euro, by proto měly poskytovat tyto předběžné odhady.\n(12)\nHISC je určen k posouzení cenové stability. Nemá být pojat jako index životních nákladů. Kromě HISC by měl být zahájen výzkum týkající se harmonizovaného indexu životních nákladů.\n(13)\nReferenční období pro harmonizované indexy by mělo být pravidelně aktualizováno. Měla by být stanovena pravidla pro společná indexní referenční období harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů dosazovaných v různých okamžicích, aby byla zajištěna srovnatelnost a průkaznost výsledných indexů.\n(14)\nZa účelem posílení procesu postupné harmonizace indexů spotřebitelských cen a ICBN by měly být zahájeny pilotní studie s cílem posoudit, zda je možné využívat lepší základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy. Komise by měla přijmout nezbytná opatření a nalézt správné pobídky, včetně finanční podpory, na podporu těchto pilotních studií.\n(15)\nKomise (Eurostat) by měla ověřit zdroje a metody používané členskými státy pro výpočet harmonizovaných indexů a měla by sledovat, jak členské státy zavádějí společný právní rámec. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) měla pravidelně komunikovat se statistickými orgány členských států.\n(16)\nPodkladové informace jsou klíčové pro posouzení, zda jsou podrobné harmonizované indexy předkládané členskými státy dostatečně srovnatelné. Transparentní metody a postupy sestavování používané v členských státech kromě toho pomáhají všem zainteresovaným stranám porozumět harmonizovaným indexům a dále zlepšovat jejich kvalitu. Měl by být proto vytvořen soubor pravidel pro vykazování harmonizovaných metadat.\n(17)\nZa účelem zajištění kvality statistických údajů poskytovaných členskými státy by Komise měla využít příslušných výsad a pravomocí stanovených v článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5).\n(18)\nZa účelem zajištění úprav s ohledem na změny COICOP OSN, změn seznamu položek, upraveného prováděcími akty, doplněním položek s cílem zohlednit technický vývoj statistických metod a na základě hodnocení pilotních studií a za účelem úpravy seznamu dílčích indexů ECOICOP, které členské státy nemusí vytvářet, aby byly herny a loterie začleněny do indexů HISC a HISC-SD, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(19)\nZa účelem zajištění plné srovnatelnosti harmonizovaných indexů je zapotřebí jednotných podmínek pro použití ECOICOP pro účely HISC a HISC-SD; pro členění předběžného odhadu HISC poskytovaného členskými státy, jejichž měnou je euro; pro členění indexu cen NOV a ICBN; pro kvalitu vážení harmonizovaných indexů; pro zdokonalené metody založené na dobrovolných pilotních studiích; pro vhodnou metodiku; pro podrobná pravidla pro změnu základu harmonizovaných indexů; pro standardy pro výměnu údajů a metadat; pro revizi harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů; a pro požadavky na zajištění technické kvality, pokud jde o obsah standardních výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zpráv Komisi (Eurostatu) a strukturu inventářů a lhůtu pro poskytování inventářů Komisi (Eurostatu). Za účelem zajištění uvedených jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).\n(20)\nPři přijímání prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením by Komise měla ve vhodných případech zvážit efektivnost nákladů a zajistit, aby tato opatření a tyto akty nevytvářely významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.\n(21)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických standardů pro harmonizované indexy spotřebitelských cen a ICBN, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(22)\nNa základě článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009 byl Výbor pro Evropský statistický systém požádán o odborné vedení.\n(23)\nNařízení (ES) č. 2494/95 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC, HISC-SD, indexu cen NOV) a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní a vnitrostátní úrovni.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„produkty“ výrobky a služby podle definice v příloze A bodu 3.01 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (7) (dále jen „ESA 2010“);\n2)\n„spotřebitelskými cenami“ kupní ceny placené domácnostmi za nákup jednotlivých produktů prostřednictvím peněžních transakcí;\n3)\n„cenami bytových nemovitostí“ transakční ceny obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;\n4)\n„kupními cenami“ ceny, které kupující skutečně zaplatili za produkty, včetně veškerých daní z produktů, snížené o dotace na produkty, po odečtení slev z obvyklých cen či sazeb, bez úroku či poplatků za služby připočtených v rámci úvěrových ujednání a jakýchkoli přirážek v důsledku nezaplacení ve lhůtě stanovené v okamžiku nákupu;\n5)\n„regulovanými cenami“ ceny, které jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány vládními institucemi;\n6)\n„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen“ nebo „HISC“ srovnatelný index spotřebitelských cen vytvářený každým členským státem;\n7)\n„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách“ nebo „HISC-SD“ index, který měří změny spotřebitelských cen bez dopadu změn daňových sazeb na produkty za stejné období;\n8)\n„daňovou sazbou“ daňový parametr, který může být vyjádřen určitým procentem z ceny nebo absolutní výší daně vybírané z fyzické jednotky;\n9)\n„indexem cen nemovitostí obývaných vlastníky“ nebo „indexem cen NOV“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí, jež jsou v sektoru domácností nové, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti;\n10)\n„indexem cen bytových nemovitostí“ nebo „ICBN“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;\n11)\n„dílčím indexem HISC či HISC-SD“ cenový index pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP) uvedených v příloze I;\n12)\n„harmonizovanými indexy“ HISC, HISC-SD, index cen NOV a ICBN;\n13)\n„předběžným odhadem HISC“ prvotní odhad HISC poskytovaný členskými státy, jejichž měnou je euro, který může vycházet z předběžných informací a v případě potřeby z vhodných modelů;\n14)\n„indexem Laspeyresova typu“ cenový index, který měří průměrnou změnu cen od cenového referenčního období do srovnávaného období za použití podílů výdajů z některého období před cenovým referenčním obdobím a kde jsou podíly výdajů upraveny tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období.\nIndex Laspeyresova typu je definován jako:\nkde p je cena produktu; 0 je cenové referenční období; a t je srovnávané období. Váhy (w) jsou podíly výdajů v období (b) před cenovým referenčním obdobím upravené tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období 0;\n15)\n„indexním referenčním obdobím“ období, pro které je index stanoven na 100 indexových bodů;\n16)\n„cenovým referenčním obdobím“ období, vůči kterému se cena srovnávaného období srovnává; v případě měsíčních indexů je cenovým referenčním obdobím prosinec předchozího roku a v případě čtvrtletních indexů je cenovým referenčním obdobím čtvrté čtvrtletí předchozího roku;\n17)\n„základními informacemi“ údaje zahrnující:\na)\nv případě HISC a HISC-SD:\ni)\nkupní ceny produktů, které musí být zohledněny při výpočtu dílčích indexů v souladu s tímto nařízením,\nii)\ncharakteristiky, které určují cenu produktu,\niii)\ninformace o vybíraných daních,\niv)\ninformace o tom, zda je určitá cena plně nebo částečně regulovaná, a\nv)\nváhy, které odrážejí úroveň a strukturu spotřeby dotčených produktů;\nb)\nv případě indexu cen NOV:\ni)\ntransakční ceny obytných nemovitostí, jež jsou v sektoru domácností nové, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti, které musí být zohledněny při výpočtu indexu cen NOV v souladu s tímto nařízením,\nii)\ncharakteristiky, které určují cenu obytné nemovitosti a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti, a\niii)\nváhy, které odrážejí úroveň a strukturu příslušných kategorií výdajů na bydlení;\nc)\nv případě ICBN:\ni)\ntransakční ceny obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi, které musí být zohledněny při výpočtu ICBN v souladu s tímto nařízením,\nii)\ncharakteristiky, které určují cenu obytné nemovitosti, a\niii)\nváhy, které odrážejí úroveň a strukturu příslušných kategorií výdajů na bydlení;\n18)\n„domácností“ domácnost ve smyslu přílohy A bodu 2.119 písm. a) a b) ESA 2010, bez ohledu na státní příslušnost či pobytový status;\n19)\n„ekonomickým územím členského státu“ ekonomické území ve smyslu přílohy A bodu 2.05 ESA 2010, přičemž extrateritoriální enklávy ležící v rámci hranic daného členského státu zahrnuty jsou a teritoriální enklávy ležící ve zbytku světa zahrnuty nejsou;\n20)\n„peněžními výdaji na konečnou spotřebu domácností“ část výdajů na konečnou spotřebu vynaložených:\n—\ndomácnostmi,\n—\nv peněžních transakcích,\n—\nna ekonomickém území členského státu,\n—\nna produkty, které jsou použity pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání, podle definice v příloze A bodě 3.101 ESA 2010,\n—\nv jednom nebo obou obdobích, která jsou mezi sebou srovnávána;\n21)\n„podstatnou změnou v metodě tvorby“ změna, která dle odhadu ovlivňuje roční míru změny daného harmonizovaného indexu nebo jeho části v každém období:\na)\nv případě celkového HISC, HISC-SD, indexu cen NOV či ICBN o více než 0,1 procentního bodu,\nb)\nv případě HISC či HISC-SD o více než 0,3 procentního bodu u každého oddílu ECOICOP, 0,4 procentního bodu u každé skupiny ECOICOP, 0,5 procentního bodu u každé třídy ECOICOP nebo 0,6 procentního bodu u každé podtřídy (pět číslic) ECOICOP.\nČlánek 3\nSestavování harmonizovaných indexů\n1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) harmonizované indexy vymezené v čl. 2 bodě 12.\n2.   Harmonizované indexy jsou ročně řetězené indexy Laspeyresova typu.\n3.   HISC a HISC-SD vycházejí ze změn cen a z vah produktů zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností.\n4.   Ani HISC, ani HISC-SD nezahrnuje transakce mezi domácnostmi, s výjimkou nájmů placených nájemci soukromým pronajímatelům bytů; soukromí pronajímatelé bytů v tomto případě představují tržní výrobce služeb nakupovaných domácnostmi (nájemci).\n5.   Index cen NOV se sestaví, pokud je to možné a jsou k dispozici příslušné údaje, za 10 let předcházejících vstupu tohoto nařízení v platnost.\n6.   Dílčí indexy HISC a HISC-SD se sestavují pro kategorie ECOICOP. Komise přijme prováděcí akty, jimž stanoví jednotné podmínky pro používání ECOICOP pro účely HISC a HISC-SD. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n7.   Komise do 31. prosince 2018 vypracuje zprávu o vhodnosti možného začlenění indexu cen NOV do HISC. V závislosti na výsledcích této zprávy Komise v přiměřené lhůtě případně předloží návrh na změnu tohoto nařízení s ohledem na začlenění indexu cen NOV do rámce HISC. Pokud uvedená zpráva ukáže, že k začlenění indexu cen NOV do rámce HISC je nezbytný další metodický vývoj, Komise případně provede potřebnou metodickou práci a podá o ní zprávu Evropskému parlamentu a Radě.\n8.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví členění předběžného odhadu HISC poskytovaného členskými státy, jejichž měnou je euro. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n9.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví členění indexu cen NOV a ICBN. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n10.   Členské státy každoročně aktualizují váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky pro kvalitu vah harmonizovaných indexů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 4\nSrovnatelnost harmonizovaných indexů\n1.   Aby bylo možné považovat harmonizované indexy za srovnatelné, musí veškeré rozdíly mezi členskými státy na libovolné úrovni podrobnosti odrážet pouze rozdíly ve změnách cen či struktuře výdajů.\n2.   Všechny dílčí indexy harmonizovaných indexů, které se odchylují od konceptů nebo metod tohoto nařízení, se považují za srovnatelné, je-li výsledkem index, který se dle odhadu systematicky liší:\na)\nv případě HISC a HISC-SD o 0,1 procentního bodu nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;\nb)\nv případě indexu cen NOV a ICBN o 1 procentní bod nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;\nNení-li výpočet podle prvního pododstavce možný, členské státy podrobně rozvedou důsledky použití metodiky, která se odchyluje od konceptů či metod tohoto nařízení.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny přílohy I, s cílem zajistit srovnatelnost harmonizovaných indexů na mezinárodní úrovni v návaznosti na změny COICOP OSN.\n4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek při tvorbě srovnatelných harmonizovaných indexů a za účelem dosažení cílů tohoto nařízení přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví zdokonalené metody založené na dobrovolných pilotních studiích uvedených v článku 8 a metodiku. Tyto prováděcí akty se týkají:\ni)\nvýběru vzorků a reprezentativnosti;\nii)\nshromažďování údajů o cenách a zacházení s nimi;\niii)\nnahrazování a úprav z důvodu kvality;\niv)\nsestavování indexů;\nv)\nrevizí;\nvi)\nzvláštních indexů;\nvii)\nzacházení s produkty ve specifických oblastech.\nKomise zajistí, aby tyto prováděcí akty nevytvářely dodatečnou podstatnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n5.   Za účelem tvorby harmonizovaných indexů a s cílem zohlednit technický vývoj statistických metod a na základě vyhodnocení pilotních studií podle čl. 8 odst. 4 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, jimiž změní čl. 4 odst. 4 první pododstavec doplněním dalších položek na seznam, pokud se takto doplněné položky nepřekrývají se stávajícími ani nemění rozsah či povahu harmonizovaných indexů stanovených v tomto nařízení.\nČlánek 5\nPožadavky na údaje\n1.   Základní informace shromažďované členskými státy pro potřeby harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů jsou reprezentativní na úrovni členského státu.\n2.   Informace se získávají od statistických jednotek definovaných nařízením Rady (EHS) č. 696/93 (8) nebo z jiných zdrojů, jsou-li splněny požadavky na srovnatelnost harmonizovaných indexů podle článku 4 tohoto nařízení.\n3.   Statistické jednotky, které poskytují informace o produktech zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, při shromažďování či poskytování základních informací podle potřeby spolupracují. Statistické jednotky poskytují přesné a úplné základní informace vnitrostátním subjektům odpovědným za sestavování harmonizovaných indexů.\n4.   Na žádost vnitrostátních orgánů odpovědných za sestavování harmonizovaných indexů poskytnou statistické jednotky elektronické záznamy o transakcích, jsou-li k dispozici, například údaje ze čteček čárových kódů, s nezbytnou mírou podrobnosti umožňující vytvořit harmonizované indexy a posoudit soulad s podmínkami srovnatelnosti a kvalitu harmonizovaných indexů.\n5.   V případě harmonizovaných indexů je společným indexním referenčním obdobím rok 2015. Toto indexní referenční období se použije pro úplné časové řady všech harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů.\n6.   Základ harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů se změní na nové společné indexní referenční období v případě podstatné změny metodiky pro harmonizované indexy přijaté v souladu s tímto nařízením nebo každých deset let po poslední změně základu počínaje rokem 2015. Změna základu na nové indexní referenční období se uskuteční:\na)\nv případě měsíčních indexů počínaje indexem za leden roku následujícího po indexním referenčním období;\nb)\nv případě čtvrtletních indexů počínaje indexem za první čtvrtletí roku následujícího po indexním referenčním období.\nKomise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla pro změnu základu harmonizovaných indexů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n7.   Členské státy nemusí vytvářet a předávat:\na)\ndílčí indexy HISC a HISC-SD představující méně než jedno promile celkových výdajů,\nb)\ndílčí indexy indexu cen NOV představující méně než jedno procento celkových nákladů na nemovitosti obývané vlastníky a dílčí indexy ICBN představující méně než jedno procento celkových zakoupených bytových nemovitostí.\n8.   Členské státy nemusí vytvářet následující dílčí indexy ECOICOP, protože buď nejsou zahrnuty do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, nebo z důvodu prozatím nedostatečné míry harmonizace metodiky:\n02.3\nNarkotika;\n09.4.3\nHerny a loterie;\n12.2\nProstituce;\n12.5.1\nŽivotní pojištění;\n12.6.1\nFISIM.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem úpravy seznamu stanoveného v tomto odstavci, aby byly herny a loterie začleněny do indexů HISC a HISC-SD.\nČlánek 6\nPeriodicita\n1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) HISC, HISC-SD a jejich příslušné dílčí indexy v měsíčních intervalech, včetně těch dílčích indexů, které se vytvářejí v delších intervalech.\n2.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) index cen NOV a ICBN ve čtvrtletních intervalech. Tyto indexy mohou být na dobrovolné bázi poskytovány i v měsíčních intervalech.\n3.   Členské státy nemusí vytvářet dílčí indexy v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech, pokud jsou i při méně častém shromažďování údajů splněny požadavky na srovnatelnost podle článku 4. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o kategoriích ECOICOP, indexu cen NOV a ICBN, pro něž mají v úmyslu shromažďovat údaje v méně častých intervalech než měsíčně, pokud jde o kategorie ECOICOP, a čtvrtletně, pokud jde o kategorie cenového indexu NOV a ICBN.\n4.   Členské státy každoročně poskytují Komisi (Eurostatu) aktualizované váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy.\nČlánek 7\nLhůty, standardy pro výměnu a revize\n1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) harmonizované indexy a veškeré dílčí indexy nejpozději do:\na)\n15 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíce únor až prosinec, a do 20 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíc leden, a\nb)\n85 kalendářních dnů po skončení čtvrtletí, za které byly indexy vypočítány.\n2.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) aktualizované váhy nejpozději do:\na)\n13. února každého roku v případě měsíčních indexů;\nb)\ndo 15. června každého roku v případě čtvrtletních indexů.\n3.   Členské státy, jejichž měnou je euro, poskytují Komisi (Eurostatu) předběžný odhad HISC nejpozději do předposledního kalendářního dne měsíce, jehož se daný předběžný odhad týká.\n4.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto nařízením v souladu se standardy pro výměnu údajů a metadat.\n5.   Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy, které již byly zveřejněny, mohou být revidovány.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž podrobně stanoví standardy pro výměnu údajů a metadat uvedené v odstavci 4 a jednotné podmínky pro revizi harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů uvedené v odstavci 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 8\nPilotní studie\n1.   Zjistí-li se, že je nutné pro účely sestavování harmonizovaných indexů zlepšit základní informace, nebo je-li v metodách zmíněných v čl. 4 odst. 4 zjištěna potřeba zlepšit srovnatelnost harmonizovaných indexů, může Komise (Eurostat) zahájit pilotní studie, které členské státy provádějí na dobrovolném základě.\n2.   Na financování těchto pilotních studií případně přispěje souhrnný rozpočet Unie.\n3.   Cílem pilotních studií je posoudit, zda je možné získávat lepší základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy.\n4.   Výsledky pilotních studií vyhodnotí Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy a hlavními uživateli harmonizovaných indexů s přihlédnutím k užitku z lepších základních informací nebo nových metodických přístupů v porovnání s dodatečnými náklady na tvorbu harmonizovaných indexů.\n5.   Do 31. prosince 2020 a poté každých pět let předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž případně vyhodnotí hlavní závěry pilotních studií.\nČlánek 9\nZabezpečení kvality\n1.   Členské státy zajistí, aby byly poskytované harmonizované indexy kvalitní. Pro účely tohoto nařízení se použijí standardní kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.\n2.   Členské státy Komisi (Eurostatu) poskytnou:\na)\nstandardní výroční zprávy o kvalitě, v níž budou zahrnuta kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009;\nb)\nkaždoročně aktualizované inventáře s uvedením podrobností ohledně zdrojů údajů, použitých definic a metod;\nc)\nna žádost Komise (Eurostatu) další související informace s nezbytnou mírou podrobnosti umožňující posoudit splnění požadavků na srovnatelnost, jakož i kvalitu harmonizovaných indexů.\n3.   Pokud členský stát hodlá zavést podstatnou změnu v metodách tvorby harmonizovaných indexů nebo jejich části, uvědomí o tom Komisi (Eurostat) nejpozději tři měsíce před tím, než taková změna vstoupí v platnost. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) vyčíslení dopadu této změny.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické požadavky na zabezpečení kvality, pokud jde o obsah standardních výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zpráv Komisi (Eurostatu) a strukturu inventářů a lhůtu pro zaslání inventářů Komisi (Eurostatu). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 10\nVýkon přenesené působnosti\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Při výkonu přenesených pravomocí podle čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5. odst. 8 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nevytvářely významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.\nDále Komise řádně odůvodní opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci, přičemž tam, kde je to vhodné, přihlédne k nákladové efektivitě včetně zatížení respondentů a nákladů na tvorbu v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.\nKomise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupuje podle svých obvyklých postupů a provádí konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.\n3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 13. června 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoliv již platných aktů v přenesené pravomoci.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 11\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 12\nZrušení\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy nadále poskytují harmonizované indexy v souladu s nařízením (ES) č. 2494/95 až do předávání údajů vztahujících se k roku 2016.\n2.   Nařízení (ES) č. 2494/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2017.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\n3.   Při prvním přijímání prováděcích aktů uvedených v čl. 3 odst. 6, 9 a 10, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 6 a čl. 7 odst. 6 Komise do těchto aktů v rozsahu, v jakém je to slučitelné s tímto nařízením, začlení příslušná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1749/96 (9), nařízení Komise (ES) č. 2214/96 (10), nařízení Rady (ES) č. 1687/98 (11), nařízení Komise (ES) č. 2646/98 (12), nařízení Komise (ES) č. 1617/1999 (13), nařízení Rady (ES) č. 2166/1999 (14), nařízení Komise (ES) č. 2601/2000 (15), nařízení Komise (ES) č. 2602/2000 (16), nařízení Komise (ES) č. 1920/2001 (17), nařízení Komise (ES) č. 1921/2001 (18), nařízení Komise (ES) č. 1708/2005 (19), nařízení Rady (ES) č. 701/2006 (20), nařízení Komise (ES) č. 330/2009 (21), nařízení Komise (EU) č. 1114/2010 (22) a nařízení Komise (EU) č. 93/2013 (23) přijatých na základě nařízení (ES) č. 2494/95 a současně v přiměřené míře sníží celkový počet prováděcích aktů. Nařízení přijatá na základě nařízení (ES) č. 2494/95 se nadále použijí po přechodné období. Toto přechodné období skončí ke dni použitelnosti prováděcích aktů poprvé přijatých na základě čl. 3 odst. 6, 9 a 10, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 6 a čl. 7 odst. 6 tohoto nařízení, který bude pro všechny tyto prováděcí akty společný.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se poprvé pro údaje za leden 2017.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. května 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT\n(1)  Úř. věst. C 175, 29.5.2015, s. 2.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2016.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).\n(8)  Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1).\n(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1749/96 ze dne 9. září 1996, kterým se stanoví počáteční prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 229, 10.9.1996, s. 3).\n(10)  Nařízení Komise (ES) č. 2214/96 ze dne 20. listopadu 1996 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HISC): předávání a zveřejňování dílčích indexů HISC (Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 8).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1687/98 ze dne 20. července 1998, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1749/96, pokud jde o uvádění zboží a služeb v harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 214, 31.7.1998, s. 12).\n(12)  Nařízení Komise (ES) č. 2646/98 ze dne 9. prosince 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro používání tarifů v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 335, 10.12.1998, s. 30).\n(13)  Nařízení Komise (ES) č. 1617/1999 ze dne 23. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s pojištěním v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 192, 24.7.1999, s. 9).\n(14)  Nařízení Rady (ES) č. 2166/1999 ze dne 8. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy zacházení s produkty v odvětvích zdravotnictví, školství a sociální péče v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 266, 14.10.1999, s. 1).\n(15)  Nařízení Komise (ES) č. 2601/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o dobu zachycení kupních cen v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 14).\n(16)  Nařízení Komise (ES) č. 2602/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s cenovými slevami v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 16).\n(17)  Nařízení Komise (ES) č. 1920/2001 ze dne 28. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s poplatky za služby v poměru k hodnotám transakcí v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 261, 29.9.2001, s. 46).\n(18)  Nařízení Komise (ES) č. 1921/2001 ze dne 28. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro revize harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2602/2000 (Úř. věst. L 261, 29.9.2001, s. 49).\n(19)  Nařízení Komise (ES) č. 1708/2005 ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o společné referenční období pro harmonizovaný index spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 9).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 701/2006 ze dne 25. dubna 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2494/95, pokud jde o časový rozsah zjišťování cen harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 122, 9.5.2006, s. 3).\n(21)  Nařízení Komise (ES) č. 330/2009 ze dne 22. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o minimální standardy pro nakládání se sezónními produkty v rámci harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (Úř. věst. L 103, 23.4.2009, s. 6).\n(22)  Nařízení Komise (EU) č. 1114/2010 ze dne 1. prosince 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o minimální standardy pro kvalitu vážení harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC), a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2454/97 (Úř. věst. L 316, 2.12.2010, s. 4).\n(23)  Nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli (Úř. věst. L 33, 2.2.2013, s. 14).\nPŘÍLOHA I\nEVROPSKÁ KLASIFIKACE INDIVIDUÁLNÍ SPOTŘEBY PODLE ÚČELU (ECOICOP)\n01\nPOTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE\n01.1\nPotraviny\n01.1.1\nPekárenské výrobky, obiloviny\n01.1.1.1\nRýže\n01.1.1.2\nMouka a jiné obiloviny\n01.1.1.3\nChléb\n01.1.1.4\nOstatní pekárenské výrobky\n01.1.1.5\nPizza\n01.1.1.6\nTěstoviny a kuskus\n01.1.1.7\nSnídaňové cereálie\n01.1.1.8\nJiné výrobky z obilovin\n01.2.1\nMaso\n01.1.2.1\nHovězí a telecí maso\n01.1.2.2\nVepřové maso\n01.1.2.3\nJehněčí a kozí maso\n01.1.2.4\nDrůbež\n01.1.2.5\nJiné maso\n01.1.2.6\nJedlé droby\n01.1.2.7\nSušené, solené nebo uzené maso\n01.1.2.8\nOstatní masné polotovary\n01.3.1\nRyby a mořské plody\n01.1.3.1\nRyby, čerstvé nebo chlazené\n01.1.3.2\nRyby, zmrazené\n01.1.3.3\nMořské plody, čerstvé nebo chlazené\n01.1.3.4\nMořské plody, zmrazené\n01.1.3.5\nSušené, solené nebo uzené ryby a mořské plody\n01.1.3.6\nOstatní konzervované nebo zpracované přípravky z ryb a mořských plodů\n01.4.1\nMléko, sýry a vejce\n01.1.4.1\nMléko plnotučné, čerstvé\n01.1.4.2\nMléko nízkotučné, čerstvé\n01.1.4.3\nSušené mléko\n01.1.4.4\nJogurty\n01.1.4.5\nSýry a tvarohy\n01.1.4.6\nOstatní mléčné výrobky\n01.1.4.7\nVejce\n01.5.1\nOleje a tuky\n01.1.5.1\nMáslo\n01.1.5.2\nMargarín a ostatní rostlinné tuky\n01.1.5.3\nOlivový olej\n01.1.5.4\nOstatní jedlé oleje\n01.1.5.5\nOstatní jedlé živočišné tuky\n01.1.6\nOvoce\n01.1.6.1\nOvoce, čerstvé nebo chlazené\n01.1.6.2\nOvoce, zmrazené\n01.1.6.3\nSušené ovoce a ořechy\n01.1.6.4\nKonzervované ovoce a výrobky z ovoce\n01.1.7\nZelenina\n01.1.7.1\nZelenina kromě brambor a ostatních hlíz, čerstvá nebo chlazená\n01.1.7.2\nZelenina kromě brambor a ostatních hlíz, zmrazená\n01.1.7.3\nSušená zelenina, ostatní konzervovaná nebo zpracovaná zelenina\n01.1.7.4\nBrambory\n01.1.7.5\nBramborové lupínky\n01.1.7.6\nOstatní hlízy a výrobky z hlíz\n01.1.8\nCukr, marmeláda, med, čokoláda a cukrovinky\n01.1.8.1\nCukr\n01.1.8.2\nDžemy, marmelády a med\n01.1.8.3\nČokoláda\n01.1.8.4\nCukrovinky\n01.1.8.5\nZmrzlinářské výrobky a zmrzlina\n01.1.8.6\nUmělá sladidla\n01.1.9\nPotravinářské výrobky j. n.\n01.1.9.1\nOmáčky, ochucovadla\n01.1.9.2\nSůl, koření a byliny užívané v kuchyni\n01.1.9.3\nDětské výživy\n01.1.9.4\nHotová jídla\n01.1.9.9\nOstatní potravinářské výrobky j. n.\n01.2\nNealkoholické nápoje\n01.2.1\nKáva, čaj a kakao\n01.2.1.1\nKáva\n01.2.1.2\nČaj\n01.2.1.3\nKakao a čokoláda v prášku\n01.2.2\nMinerální vody, nealkoholické nápoje, ovocné a zeleninové šťávy\n01.2.2.1\nMinerální nebo pramenité vody\n01.2.2.2\nNealkoholické nápoje\n01.2.2.3\nOvocné a zeleninové šťávy\n02\nALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK A NARKOTIKA\n02.1\nAlkoholické nápoje\n02.1.1\nLihoviny\n02.1.1.1\nDestiláty a likéry\n02.1.1.2\nNápoje s nízkým obsahem alkoholu\n02.1.2\nVína\n02.1.2.1\nVíno z vinných hroznů\n02.1.2.2\nVíno z jiného ovoce\n02.1.2.3\nFortifikované (obohacené) víno\n02.1.2.4\nVinné nápoje\n02.1.3\nPiva\n02.1.3.1\nLežáky\n02.1.3.2\nOstatní alkoholická piva\n02.1.3.3\nNízkoalkoholická a nealkoholická piva\n02.1.3.4\nNápoje z piva\n02.2\nTabák\n02.2.0\nTabák\n02.2.0.1\nCigarety\n02.2.0.2\nDoutníky\n02.2.0.3\nJiné tabákové výrobky\n02.3\nNarkotika\n02.3.0\nNarkotika\n02.3.0.0\nNarkotika\n03\nODÍVÁNÍ A OBUV\n03.1\nOdívání\n03.1.1\nOděvní materiály\n03.1.1.0\nOděvní materiály\n03.1.2\nOděvy\n03.1.2.1\nPánské oděvy\n03.1.2.2\nDámské oděvy\n03.1.2.3\nDětské oděvy\n03.1.3\nOstatní oděvní doplňky a textilní galanterie\n03.1.3.1\nOstatní oděvní doplňky\n03.1.3.2\nTextilní galanterie\n03.1.4\nČištění, opravy a půjčování oděvů\n03.1.4.1\nČištění oděvů\n03.1.4.2\nOpravy a půjčování oděvů\n03.2\nObuv\n03.2.1\nBoty a ostatní obuv\n03.2.1.1\nPánská obuv\n03.2.1.2\nDámská obuv\n03.2.1.3\nDětská obuv\n03.2.2\nOpravy a půjčování obuvi\n03.2.2.0\nOpravy a půjčování obuvi\n04\nBYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA\n04.1\nNájemné z bytu\n04.1.1\nNájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště\n04.1.1.0\nNájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště\n04.1.2\nOstatní nájemné\n04.1.2.1\nNájemné placené nájemníky za přechodné bydliště\n04.1.2.2\nNájemné za garáž a ostatní nájemné placené nájemníky\n04.2\nImputované nájemné za bydlení\n04.2.1\nImputované nájemné vlastníků-nájemníků\n04.2.1.0\nImputované nájemné vlastníků-nájemníků\n04.2.2\nOstatní imputované nájemné\n04.2.2.0\nOstatní imputované nájemné\n04.3\nBěžná údržba a drobné opravy bytu\n04.3.1\nVýrobky pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu\n04.3.1.0\nVýrobky pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu\n04.3.2\nSlužby pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu\n04.3.2.1\nInstalatérské služby\n04.3.2.2\nElektrikářské služby\n04.3.2.3\nÚdržba vytápění\n04.3.2.4\nMalířské služby\n04.3.2.5\nTesařské služby\n04.3.2.9\nOstatní služby pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu\n04.4\nDodávka vody a ostatní služby související s bydlením\n04.4.1\nDodávka vody (vodné)\n04.4.1.0\nDodávka vody (vodné)\n04.4.2\nSběr pevných odpadů\n04.4.2.0\nSběr pevných odpadů\n04.4.3\nOdvádění odpadních vod kanalizací (stočné)\n04.4.3.0\nOdvádění odpadních vod kanalizací (stočné)\n04.4.4\nOstatní služby související s bydlením j. n.\n04.4.4.1\nPoplatky za údržbu domů s více uživateli\n04.4.4.2\nBezpečnostní služby\n04.4.4.9\nOstatní služby související s bydlením\n04.5\nElektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva\n04.5.1\nElektrická energie\n04.5.1.0\nElektrická energie\n04.5.2\nPlynná paliva\n04.5.2.1\nZemní plyn a svítiplyn\n04.5.2.2\nPlyn v bombách (propan, butan atd.)\n04.5.3\nKapalná paliva\n04.5.3.0\nKapalná paliva\n04.5.4\nTuhá paliva\n04.5.4.1\nUhlí\n04.5.4.9\nOstatní tuhá paliva\n04.5.5\nTepelná energie\n04.5.5.0\nTepelná energie\n05\nBYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI; OPRAVY\n05.1\nNábytek, bytové zařízení a výzdoba, koberce a ostatní podlahové krytiny\n05.1.1\nNábytek a bytové zařízení\n05.1.1.1\nNábytek do domácnosti\n05.1.1.2\nZahradní nábytek\n05.1.1.3\nOsvětlovací zařízení\n05.1.1.9\nOstatní nábytek a bytové zařízení\n05.1.2\nKoberce a ostatní podlahové krytiny\n05.1.2.1\nKoberce a koberečky\n05.1.2.2\nOstatní podlahové krytiny\n05.1.2.3\nPokládání koberců a podlahových krytin\n05.1.3\nOpravy nábytku, zařízení a podlahových krytin\n05.1.3.0\nOpravy nábytku, zařízení a podlahových krytin\n05.2\nBytový textil\n05.2.0\nBytový textil\n05.2.0.1\nDekorační textilie, záclony a závěsy\n05.2.0.2\nPrádlo ložní\n05.2.0.3\nStolní a koupelnový textil\n05.2.0.4\nOpravy bytových textilií\n05.2.0.9\nOstatní bytový textil\n05.3\nPřístroje a spotřebiče pro domácnost\n05.3.1\nHlavní (velké) přístroje pro domácnost elektrické a neelektrické\n05.3.1.1\nLedničky, mrazničky a jejich kombinace\n05.3.1.2\nPračky, sušičky a myčky nádobí\n05.3.1.3\nSporáky\n05.3.1.4\nVyhřívací a klimatizační zařízení\n05.3.1.5\nČisticí zařízení\n05.3.1.9\nOstatní hlavní (velké) přístroje pro domácnost\n05.3.2\nMalé domácí elektrické spotřebiče\n05.3.2.1\nPřístroje pro zpracování potravin\n05.3.2.2\nPřístroje pro přípravu kávy nebo čaje a podobná zařízení\n05.3.2.3\nŽehličky\n05.3.2.4\nToastovače a grily\n05.3.2.9\nOstatní malé domácí elektrické spotřebiče\n05.3.3\nOpravy domácích přístrojů a spotřebičů\n05.3.3.0\nOpravy domácích přístrojů a spotřebičů\n05.4\nSkleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost\n05.4.0\nSkleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost\n05.4.0.1\nSkleněné, křišťálové, keramické a porcelánové nádobí\n05.4.0.2\nPříbory, kovové a stříbrné nádobí\n05.4.0.3\nKuchyňské potřeby a zařízení neelektrické\n05.4.0.4\nOpravy skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost\n05.5\nNářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu\n05.5.1\nNástroje a nářadí dlouhodobé spotřeby pro dům a zahradu\n05.5.1.1\nNástroje a nářadí dlouhodobé spotřeby pro dům a zahradu s vlastním pohonem\n05.5.1.2\nOpravy, leasing a pronájem nástrojů a nářadí dlouhodobé spotřeby\n05.5.2\nNástroje a nářadí krátkodobé spotřeby pro dům a zahradu včetně oprav\n05.5.2.1\nNástroje a nářadí krátkodobé spotřeby bez vlastního pohonu\n05.5.2.2\nRůzné doplňky nástrojů a nářadí krátkodobé spotřeby\n05.5.2.3\nOpravy nástrojů a nářadí krátkodobé spotřeby a různých doplňků bez vlastního pohonu\n05.6\nZboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti\n05.6.1\nSpotřební zboží pro domácnost\n05.6.1.1\nVýrobky pro čištění a údržbu\n05.6.1.2\nOstatní drobné spotřební zboží pro domácnost\n05.6.2\nSlužby domácího personálu a služby pro domácnost\n05.6.2.1\nPlacené služby domácího personálu\n05.6.2.2\nÚklidové služby\n05.6.2.3\nPronájem nábytku a zařízení\n05.6.2.9\nOstatní služby domácího personálu a služby pro domácnost\n06\nZDRAVÍ\n06.1\nLéčiva a zdravotnické prostředky\n06.1.1\nLéčiva\n06.1.1.0\nLéčiva\n06.1.2\nOstatní zdravotnické výrobky\n06.1.2.1\nTěhotenské testy a mechanické antikoncepční prostředky\n06.1.2.9\nOstatní zdravotnické výrobky j. n.\n06.1.3\nTerapeutické přístroje a vybavení\n06.1.3.1\nDioptrické brýle a kontaktní čočky\n06.1.3.2\nNaslouchadla\n06.1.3.3\nOprava terapeutických přístrojů a vybavení\n06.1.3.9\nOstatní terapeutické přístroje a vybavení\n06.2\nAmbulantní zdravotní péče\n06.2.1\nAmbulantní lékařská péče\n06.2.1.1\nPéče všeobecných lékařů\n06.2.1.2\nPéče odborných lékařů\n06.2.2\nAmbulantní stomatologická péče\n06.2.2.0\nAmbulantní stomatologická péče\n06.2.3\nAmbulantní zdravotní péče ostatní\n06.2.3.1\nSlužby zdravotnických analytických laboratoří a rentgenových středisek\n06.2.3.2\nTermální lázně, fyzioterapie, ambulantní služby a pronájem terapeutického zařízení\n06.2.3.9\nAmbulantní zdravotní péče j. n.\n06.3\nÚstavní zdravotní péče\n06.3.0\nÚstavní zdravotní péče\n06.3.0.0\nÚstavní zdravotní péče\n07\nDOPRAVA\n07.1\nNákup automobilů, motocyklů a jízdních kol\n07.1.1\nAutomobily\n07.1.1.1\nNové automobily\n07.1.1.2\nOjeté automobily\n07.1.2\nMotocykly\n07.1.2.0\nMotocykly\n07.1.3\nJízdní kola\n07.1.3.0\nJízdní kola\n07.1.4\nPovozy tažené zvířaty\n07.1.4.0\nPovozy tažené zvířaty\n07.2\nProvoz osobních dopravních prostředků\n07.2.1\nNáhradní díly a příslušenství pro osobní dopravní prostředky\n07.2.1.1\nPneumatiky\n07.2.1.2\nNáhradní díly pro osobní dopravní prostředky\n07.2.1.3\nPříslušenství pro osobní dopravní prostředky\n07.2.2\nPohonné hmoty a oleje pro osobní dopravní prostředky\n07.2.2.1\nNafta\n07.2.2.2\nBenzin\n07.2.2.3\nOstatní paliva pro osobní dopravní prostředky\n07.2.2.4\nOleje\n07.2.3\nÚdržba a opravy osobních dopravních prostředků\n07.2.3.0\nÚdržba a opravy osobních dopravních prostředků\n07.2.4\nOstatní služby týkající se osobních dopravních prostředků\n07.2.4.1\nPronájem garáží, parkovacích míst a osobních dopravních prostředků\n07.2.4.2\nMýtné a parkovací hodiny\n07.2.4.3\nJízdy v autoškole, řidičské zkoušky, licence, kontroly technické způsobilosti motorových vozidel\n07.3\nDopravní služby\n07.3.1\nKolejová osobní doprava\n07.3.1.1\nŽelezniční osobní doprava\n07.3.1.2\nOsobní doprava metrem a tramvají\n07.3.2\nSilniční osobní doprava\n07.3.2.1\nAutobusová osobní doprava\n07.3.2.2\nTaxislužba a pronájem osobních automobilů s řidičem\n07.3.3\nLetecká osobní doprava\n07.3.3.1\nVnitrostátní letecká osobní doprava\n07.3.3.2\nMezinárodní letecká osobní doprava\n07.3.4\nNámořní a říční osobní doprava\n07.3.4.1\nNámořní osobní doprava\n07.3.4.2\nŘíční osobní doprava\n07.3.5\nKombinovaná osobní doprava\n07.3.5.0\nKombinovaná osobní doprava\n07.3.6\nOstatní placené služby v dopravě\n07.3.6.1\nLanové dráhy\n07.3.6.2\nStěhovací a skladovací služby\n07.3.6.9\nOstatní placené služby v dopravě j. n.\n08\nKOMUNIKACE\n08.1\nPoštovní služby\n08.1.0\nPoštovní služby\n08.1.0.1\nListovní služby\n08.1.0.9\nOstatní poštovní služby\n08.2\nTelefonní a faxová zařízení\n08.2.0\nTelefonní a faxová zařízení\n08.2.0.1\nPevné telefonní zařízení\n08.2.0.2\nMobilní telefonní zařízení\n08.2.0.3\nOstatní telefonní a faxová zařízení\n08.2.0.4\nOpravy telefonních a faxových zařízení\n08.3\nTelefonní a faxové služby\n08.3.0\nTelefonní a faxové služby\n08.3.0.1\nTelefonní služby pevného připojení\n08.3.0.2\nMobilní telefonní služby\n08.3.0.3\nSlužby internetového připojení\n08.3.0.4\nBalíčky telekomunikačních služeb\n08.3.0.5\nOstatní služby přenosu dat\n09\nREKREACE A KULTURA\n09.1\nZařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat\n09.1.1\nZařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu\n09.1.1.1\nZařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku\n09.1.1.2\nZařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu\n09.1.1.3\nPřenosná zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu\n09.1.1.9\nOstatní zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu\n09.1.2\nFotografická a kinematografická zařízení a optické přístroje\n09.1.2.1\nFotoaparáty\n09.1.2.2\nPříslušenství pro fotografická a kinematografická zařízení\n09.1.2.3\nOptické přístroje\n09.1.3\nZařízení pro zpracování dat\n09.1.3.1\nOsobní počítače\n09.1.3.2\nPříslušenství pro zařízení pro zpracování dat\n09.1.3.3\nProgramové vybavení (software)\n09.1.3.4\nKalkulačky a ostatní zařízení pro zpracování dat\n09.1.4\nNosná média pro záznam obrazu a zvuku\n09.1.4.1\nNosná média pro záznam obrazu a zvuku nahraná\n09.1.4.2\nNosná média pro záznam obrazu a zvuku nenahraná\n09.1.4.9\nOstatní nosná média pro záznam obrazu a zvuku\n09.1.5\nOpravy zařízení audio-video a zařízení pro zpracování fotografií a dat\n09.1.5.0\nOpravy zařízení audio-video a zařízení pro zpracování fotografií a dat\n09.2\nOstatní výrobky dlouhodobé spotřeby určené pro rekreaci a kulturu\n09.2.1\nVýrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci ve volné přírodě\n09.2.1.1\nKempinkové obytné přívěsy, karavany (přívěsné obytné vozy) a jiné přívěsy\n09.2.1.2\nLetadla včetně (ultra)lehkých a bezmotorových, rogala, horkovzdušné balóny\n09.2.1.3\nLodě, závěsné motory a vybavení pro lodě\n09.2.1.4\nKoně, poníci a doplňky pro ně\n09.2.1.5\nNákladnější potřeby pro rekreaci a sport\n09.2.2\nHudební nástroje a výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci uvnitř\n09.2.2.1\nHudební nástroje\n09.2.2.2\nVýrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci uvnitř\n09.2.3\nÚdržba a opravy ostatních výrobků dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu\n09.2.3.0\nÚdržba a opravy ostatních výrobků dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu\n09.3\nOstatní předměty pro rekreaci a volný čas včetně zahradnictví a domácích zvířat\n09.3.1\nHry, hračky a potřeby pro zájmovou činnost\n09.3.1.1\nHry a potřeby pro zájmovou činnost\n09.3.1.2\nHračky a zábavní předměty\n09.3.2\nZařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě\n09.3.2.1\nZařízení pro sport\n09.3.2.2\nZařízení pro kempink a rekreaci ve volné přírodě\n09.3.2.3\nOpravy zařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě\n09.3.3\nZahrady, rostliny a květiny\n09.3.3.1\nVýrobky pro zahradu\n09.3.3.2\nRostliny a květiny\n09.3.4\nDomácí zvířata a potřeby pro jejich chov\n09.3.4.1\nNákup domácích zvířat\n09.3.4.2\nPotřeby pro domácí zvířata\n09.3.5\nVeterinární a ostatní služby pro domácí zvířata\n09.3.5.0\nVeterinární a ostatní služby pro domácí zvířata\n09.4\nRekreační a kulturní služby\n09.4.1\nRekreační a sportovní služby\n09.4.1.1\nRekreační a sportovní služby – pasivní účast\n09.4.1.2\nRekreační a sportovní služby – aktivní účast\n09.4.2\nKulturní služby\n09.4.2.1\nKina, divadla, koncerty\n09.4.2.2\nMuzea, knihovny, zoologické zahrady\n09.4.2.3\nPoplatky za rozhlasové a televizní vysílání\n09.4.2.4\nPronájem vybavení a příslušenství pro kulturu\n09.4.2.5\nFotografické služby\n09.4.2.9\nOstatní kulturní služby\n09.4.3\nHerny, loterie\n09.4.3.0\nHerny, loterie\n09.5\nNoviny, knihy a papírenské zboží\n09.5.1\nKnihy\n09.5.1.1\nBeletrie\n09.5.1.2\nUčebnice\n09.5.1.3\nOstatní knihy kromě beletrie a učebnic\n09.5.1.4\nKnihvazačské služby a stahování elektronických knih\n09.5.2\nNoviny a časopisy\n09.5.2.1\nNoviny\n09.5.2.2\nMagazíny a periodické časopisy\n09.5.3\nOstatní tiskoviny\n09.5.3.0\nOstatní tiskoviny\n09.5.4\nPapírenské zboží a potřeby k psaní a kreslení\n09.5.4.1\nPapírenské výrobky\n09.5.4.9\nOstatní papírenské zboží a potřeby k psaní a kreslení\n09.6\nDovolená s komplexními službami\n09.6.0\nDovolená s komplexními službami\n09.6.0.1\nDovolená s komplexními službami v tuzemsku\n09.6.0.2\nDovolená s komplexními službami v zahraničí\n10\nVZDĚLÁVÁNÍ\n10.1\nPreprimární a primární vzdělávání\n10.1.0\nPreprimární a primární vzdělávání\n10.1.0.1\nPreprimární vzdělávání (úroveň 0 ISCED-97)\n10.1.0.2\nPrimární vzdělávání (úroveň 1 ISCED-97)\n10.2\nSekundární vzdělávání\n10.2.0\nSekundární vzdělávání\n10.2.0.0\nSekundární vzdělávání\n10.3\nPostsekundární vzdělávání nižší než terciární\n10.3.0\nPostsekundární vzdělávání nižší než terciární\n10.3.0.0\nPostsekundární vzdělávání nižší než terciární (úroveň 4 ISCED-97)\n10.4\nTerciární vzdělávání\n10.4.0\nTerciární vzdělávání\n10.4.0.0\nTerciární vzdělávání\n10.5\nVzdělávání nedefinované podle úrovně\n10.5.0\nVzdělávání nedefinované podle úrovně\n10.5.0.0\nVzdělávání nedefinované podle úrovně\n11\nSTRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ\n11.1\nStravovací služby\n11.1.1\nRestaurace, kavárny a podobná zařízení\n11.1.1.1\nRestaurace, kavárny a zábavní podniky\n11.1.1.2\nRychlé občerstvení a podobné stravovací služby\n11.1.2\nJídelny\n11.1.2.0\nJídelny\n11.2\nUbytovací služby\n11.2.0\nUbytovací služby\n11.2.0.1\nHotely, motely a podobné ubytovací služby\n11.2.0.2\nPrázdninová střediska, kempy, hostely a podobné ubytovací služby\n11.2.0.3\nUbytovací služby v jiných zařízeních\n12\nOSTATNÍ VÝROBKY A SLUŽBY\n12.1\nOsobní péče\n12.1.1\nKadeřnické salony a zařízení osobní péče\n12.1.1.1\nPánské a dětské kadeřnické služby\n12.1.1.2\nDámské kadeřnické služby\n12.1.1.3\nOstatní služby osobní péče\n12.1.2\nElektrické přístroje pro osobní péči\n12.1.2.1\nElektrické přístroje pro osobní péči\n12.1.2.2\nOpravy elektrických přístrojů pro osobní péči\n12.1.3\nOstatní přístroje, předměty a výrobky pro osobní péči\n12.1.3.1\nRuční přístroje a výrobky pro osobní péči\n12.1.3.2\nVýrobky pro osobní hygienu a wellness, esoterické a kosmetické výrobky a přípravky\n12.2\nProstituce\n12.2.0\nProstituce\n12.2.0.0\nProstituce\n12.3\nOsobní potřeby a doplňky j. n.\n12.3.1\nKlenoty, hodiny a hodinky\n12.3.1.1\nKlenoty\n12.3.1.2\nHodiny a hodinky\n12.3.1.3\nOpravy klenotů, hodin a hodinek\n12.3.2\nOstatní osobní předměty a doplňky\n12.3.2.1\nCestovní potřeby\n12.3.2.2\nVýrobky pro děti\n12.3.2.3\nOpravy ostatních osobních předmětů a doplňků\n12.3.2.9\nOstatní osobní předměty a doplňky j. n.\n12.4\nSociální péče\n12.4.0\nSociální péče\n12.4.0.1\nDětské jesle\n12.4.0.2\nDomovy důchodců a domovy pro osoby s postižením\n12.4.0.3\nSlužby starým a invalidním osobám v jejich domovech\n12.4.0.4\nPoradenství v oblasti sociálních služeb\n12.5\nPojištění\n12.5.1\nŽivotní pojištění\n12.5.1.0\nŽivotní pojištění\n12.5.2\nPojištění související s bydlením\n12.5.2.0\nPojištění související s bydlením\n12.5.3\nPojištění související se zdravím\n12.5.3.1\nVeřejné zdravotní pojištění\n12.5.3.2\nÚrazové a ostatní osobní pojištění\n12.5.4\nPojištění související s dopravou\n12.5.4.1\nPojištění motorových vozidel\n12.5.4.2\nCestovní pojištění\n12.5.5\nOstatní pojištění\n12.5.5.0\nOstatní pojištění\n12.6\nFinanční služby j. n.\n12.6.1\nFISIM\n12.6.1.0\nFISIM\n12.6.2\nOstatní finanční služby jinde neuvedené\n12.6.2.1\nBankovní a podobné poplatky\n12.6.2.2\nSlužby finančních zprostředkovatelů a investičních poradců\n12.7\nOstatní služby j. n.\n12.7.0\nOstatní služby j. n.\n12.7.0.1\nAdministrativní poplatky\n12.7.0.2\nPrávní služby a účetnictví\n12.7.0.3\nPohřební služby\n12.7.0.4\nOstatní poplatky a služby\nPŘÍLOHA II\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 2494/95\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 6\nČl. 2 písm. b)\n—\nČl. 2 písm. c)\n—\nČlánek 3\nČl. 3 odst. 3 a 10\nČlánek 4\nČl. 4 odst. 1, 2 a 4\nČl. 5 odst. 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 5 a 6\nČl. 5 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČlánek 6\nČl. 5 odst. 1 a 2\nČlánek 7\nČl. 5 odst. 3\nČlánek 8\nČ. 6 odst. 1, 3 a 4\nČlánek 9\nČl. 3 odst. 1, 2 a 6\nČlánek 10\nČl. 7 odst. 1\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\nČl. 9 odst. 2\nČlánek 13\n—\nČlánek 14\nČlánek 11\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\nČlánek 13", "summary": "Harmonizovaná opatření zaměřená na inflaci v EU\nHarmonizovaná opatření zaměřená na inflaci v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2016/792 – harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí na úrovni EU a vnitrostátní úrovni.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení se vztahuje na:harmonizované indexy spotřebitelských cen* (HISC),harmonizovaný index spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD),harmonizovaný index cen nemovitostí obývaných vlastníky (NOV),harmonizovaný index cen bytových nemovitostí (ICBN). Vnitrostátní orgány zemí EU:poskytují statistickému úřadu Evropské komise Eurostat harmonizované indexy,každoročně aktualizují váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy. Jakékoliv změny cen obytných nemovitostí nakupovaných domácnostmi nebo dalších produktů nabývaných domácnosti v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti jsou zahrnuty v NOV, ale nejsou zahrnuty v HISC a HISC-SD. Dále nejsou v HISC a HISC-SD zahrnuty údaje z následujících kategorií:narkotika,herny a loterie,prostituce,životní pojištění,nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) – hodnota finančních zprostředkovatelských služeb, které finanční instituce poskytly, ale nefakturovaly. Komise může přijmout další opatření za předpokladu, že nevytvářejí dodatečnou podstatnou zátěž pro vnitrostátní orgány, aby zajistila, že srovnatelné harmonizované indexy budou vznikat za jednotných podmínek. Patří sem:výběr vzorků a reprezentativnost,shromažďování údajů o cenách a zacházení s nimi,nahrazování a úpravy z důvodu kvality,sestavování indexů,revize,zvláštní indexy,zacházení s produkty* ve specifických oblastech. Vnitrostátní orgány poskytují Eurostatu údaje pro HISC a HISC-SD každý měsíc a údaje pro NOV a ICBN každé čtvrtletí. Základ harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů se změní na nové společné indexní referenční období v případě podstatné změny metodiky, nebo každých deset let počínaje rokem 2015. Komise musí předložit zprávu o začlenění indexu cen NOV do rámce HISC do 31. prosince 2018. Komise musela připravit zprávu o využívání přenesených pravomocí do 13. září 2020.Prováděcí akty\nV roce 2020 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2020/1148, kterým se stanovují metodické a technické specifikace v souladu s nařízením (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí. Nařízení:stanoví jednotné podmínky pro tvorbu:HISC a HISC-SD aindexu cen NOV a ICBN, začleňuje relevantní pravidla z nařízení (ES) č. 1749/96, (ES) č. 2214/96, (ES) č. 1687/98, (ES) č. 2646/98, (ES) č. 1617/1999, (ES) č. 2166/1999, (ES) č. 2601/2000, (ES) č. 2602/2000, (ES) č. 1920/2001, (ES) č. 1921/2001, (ES) č. 1708/2005, (ES) č. 701/2006, (ES) č. 330/2009, (EU) č. 1114/2010 a (EU) č. 93/2013, přijatých na základě nařízení (ES) č. 2494/95 (které nařízení (EU) 2016/792 také nahrazuje a ruší) a ruší tato nařízení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 2016/792 platí od 13. června 2016. Poprvé bylo použito na údaje z ledna 2017.\nKONTEXT\nHISC měří míru inflace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Komise a Evropská centrální banka tyto indexy používají k hodnocení cenové stability v zemích EU a v eurozóně. Kvalitní srovnatelné cenové statistiky jsou důležité pro ty, kdo odpovídají za věci veřejné v EU, vědce a všechny občany EU.Pro více informací viz:Právní předpisy o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HISC) (Evropská komise) Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC) (prc_hicp) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSpotřebitelské ceny: kupní ceny placené domácnostmi za nákup jednotlivých produktů prostřednictvím peněžních transakcí.\nProdukty: výrobky a služby.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 11–38)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1148 ze dne 31. července 2020, kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí (Úř. věst. L 252, 4.8.2020, s. 12–23)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení (EU) 2016/792 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí (COM(2020), 354 final, 4.8.2020)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o vhodnosti možného začlenění indexu cen nemovitostí obývaných vlastníky (NOV) do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC) (COM(2018), 768 final, 29.11.2018)\nPoslední aktualizace 21.10.2020"}
{"celex_id": "32016R1036", "reference": "30.6.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 176/21\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1036\nze dne 8. června 2016\no ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nDohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda z roku 1994“) obsahuje podrobná pravidla, zejména pro výpočet dumpingu, postupy pro zahájení a provádění šetření, včetně zjišťování a zpracování skutečností, zavádění prozatímních opatření, zavádění a vybírání antidumpingových cel, doby trvání a přezkumu antidumpingových opatření, jakož i zveřejňování informací v souvislosti s antidumpingovými šetřeními.\n(3)\nS cílem zajistit řádné a transparentní uplatňování pravidel antidumpingové dohody z roku 1994 by měla být její ustanovení co nejvíce přejata do právních předpisů Unie.\n(4)\nPři uplatňování pravidel antidumpingové dohody z roku 1994 je k zachování rovnováhy mezi právy a povinnostmi vytvořené Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (dále jen „GATT“) nezbytné, aby Unie přihlédla k výkladu těchto pravidel svými nejvýznamnějšími obchodními partnery.\n(5)\nMěla by být stanovena jasná a podrobná pravidla pro určování běžné hodnoty. Toto určování by mělo být ve všech případech založeno zejména na reprezentativním prodeji v běžném obchodním styku v zemi vývozu. Pro účely zjištění dumpingu je účelné přesněji určit, za jakých podmínek lze strany považovat za strany ve spojení. Je účelné vymezit, za jakých okolností může být domácí prodej považován za ztrátový a nezohledňován a za jakých okolností může být brán za základ zbývající prodej nebo početně zjištěná běžná hodnota nebo prodej do třetí země. Mělo by se dále stanovit přiměřené rozdělení nákladů, včetně situací při zahajování výroby, jakož i pokyny pro definici zahájení výroby a pro rozsah a metodu rozdělování. Při početním zjišťování běžné hodnoty je kromě toho nezbytné stanovit metodu, která se musí použít pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a pro zisk, jež by měly být v této běžné hodnotě zahrnuty.\n(6)\nPři určování běžné hodnoty pro země bez tržního hospodářství se jeví jako účelné stanovit pravidla pro výběr vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, která má být pro tento účel použita, a pro případ, že nelze určit vhodnou třetí zemi, stanovit, že běžná hodnota může být určena jiným vhodným způsobem.\n(7)\nJe třeba definovat pojem „vývozní cena“ a uvést, jaké úpravy by měly být provedeny v případech, kdy tato cena musí být početně zjištěna na základě první ceny na volném trhu.\n(8)\nZa účelem správného srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou by měly být uvedeny činitele, které mohou ovlivnit ceny a jejich srovnatelnost, a měla by být stanovena zvláštní pravidla pro provádění úprav, přičemž je třeba vzít v úvahu to, že při úpravách je třeba se vyhnout zdvojením. Je také nezbytné stanovit, že pro porovnání mohou být použity průměrné ceny, ačkoli individuální vývozní ceny mohou být porovnávány s průměrnou běžnou hodnotou, pokud se vývozní ceny mění podle uživatele, regionu nebo období.\n(9)\nJe žádoucí stanovit jasné a podrobné pokyny týkající se činitelů, které mohou přispět ke zjištění, zda dumpingový dovoz způsobil vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy. Při prokazování, že objem a cena dotyčného dovozu jsou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, je třeba přihlédnout k účinkům ostatních činitelů, zejména k podmínkám převládajícím na trhu v Unii.\n(10)\nMěl by být definován pojem „výrobní odvětví Unie“, stanoveno, že osoby, které jsou ve spojení s vývozci, mohou být z tohoto odvětví vyloučeny, a definován pojem „ve spojení“. Je rovněž nutno stanovit, že antidumpingové řízení může být zahájeno jménem výrobců v některém regionu Unie, a stanovit zásady pro definici tohoto regionu.\n(11)\nJe nutno stanovit, kdo může podat antidumpingový podnět, do jaké míry by mělo tento podnět podporovat výrobní odvětví Unie a jaké informace o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti by měl obsahovat. Rovněž je žádoucí stanovit postupy pro odložení podnětu nebo pro zahájení antidumpingového řízení.\n(12)\nJe nutno stanovit, jakým způsobem mají být účastníci řízení informováni o tom, které údaje příslušné orgány potřebují. Účastníci řízení by měli mít dostatek příležitostí, aby mohli předložit všechny důkazy v dané věci a hájit své zájmy. Kromě toho by měly být jednoznačně stanoveny pravidla a postupy, které se musí při šetření dodržovat, a zejména pravidla, podle nichž se účastníci řízení musí v průběhu určité lhůty sami přihlásit, předložit své stanovisko a poskytnout informace, pokud se má k jejich stanovisku a informacím přihlédnout. Je rovněž vhodné stanovit, za jakých podmínek má mít účastník řízení přístup k informacím dodaným jinými účastníky řízení a možnost se k nim vyjádřit. Při shromažďování informací by měly členské státy spolupracovat s Komisí.\n(13)\nJe nutno stanovit podmínky, za kterých lze uložit prozatímní clo, včetně podmínky, že je lze uložit nejdříve 60 dnů a nejpozději devět měsíců po zahájení řízení. Z administrativních důvodů by mělo být stanoveno, že by Komise měla mít možnost toto clo uložit ve všech případech buď přímo na období devíti měsíců, nebo ve dvou etapách šesti a tří měsíců.\n(14)\nJe nutno stanovit postup pro přijetí závazků, jejichž pomocí jsou odstraněny dumping a újma, namísto uložení prozatímního nebo konečného cla. Je dále vhodné stanovit, jaké následky bude mít porušení nebo odvolání přijatých závazků a že prozatímní clo může být uloženo v případě podezření z porušení přijatých závazků, nebo pokud je nutné provést další šetření pro doplnění skutkového stavu. Při přijímání závazků by se mělo dbát na to, aby navržené závazky a jejich vykonávání nevedly k jednání, které narušuje hospodářskou soutěž.\n(15)\nJe nutno stanovit, že šetření mají být zastavena zpravidla do dvanácti měsíců a nejpozději do patnácti měsíců od zahájení bez ohledu na to, zda byla nebo nebyla přijata konečná opatření.\n(16)\nŠetření nebo řízení by mělo být zastaveno, pokud je dumping nepatrný nebo újma zanedbatelná, a tyto situace by měly být definovány. V případech, v nichž je nutno přijmout opatření, je třeba určit podmínky pro ukončení šetření a stanovit, že by opatření měla být nižší než částka dumpingového rozpětí, pokud tato nižší částka dostačuje k odstranění újmy, a dále určit metodu pro výpočet výše opatření v případech výběru vzorku prošetřovaných subjektů.\n(17)\nJe nutno umožnit vybrání prozatímních cel se zpětnou působností, je-li to považováno za vhodné, a vymezit, za jakých okolností mohou být uložena, aby se zabránilo obcházení konečných opatření, která mají být uplatňována. Je rovněž třeba stanovit, že clo může být uloženo se zpětnou působností v případě porušení nebo odvolání závazků.\n(18)\nJe nutno stanovit, že opatření pozbývají platnosti po pěti letech, pokud přezkum neprokáže, že by měla být zachována. Je rovněž třeba umožnit, aby v případech, kdy jsou předloženy dostatečné důkazy o změně okolností, byly provedeny prozatímní přezkumy nebo šetření, aby se zjistilo, zda je oprávněné vrácení antidumpingového cla. Je rovněž třeba stanovit, že při novém výpočtu dumpingu, který vyžaduje nový výpočet vývozních cen, se se cly nenakládá jako s náklady vzniklými mezi dovozem a novým prodejem, pokud se tato cla odrazí v cenách výrobků, které jsou předmětem opatření v Unii.\n(19)\nJe nutno výslovně stanovit, že vývozní ceny a dumpingová rozpětí budou přezkoumány, pokud je clo hrazeno vývozcem formou dohody o vyrovnání a neodráží se v cenách výrobků, které jsou předmětem opatření v Unii.\n(20)\nAntidumpingová dohoda z roku 1994 neobsahuje žádná ustanovení o obcházení antidumpingových opatření, ačkoli zvláštní ministerské rozhodnutí GATT uznalo obcházení jako problém a jeho řešení bylo svěřeno Výboru pro otázky antidumpingu GATT. Mnohostranná jednání dosud nebyla úspěšná a až do obdržení výsledku činnosti Výboru pro otázky antidumpingu Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) by právní předpisy Unie měly upravovat možnost vypořádat se s praktikami, včetně jednoduché montáže zboží v Unii nebo ve třetí zemi, majícími jako hlavní cíl obcházení antidumpingových opatření.\n(21)\nJe rovněž třeba ujasnit, jaké praktiky znamenají obcházení platných opatření. Obcházení antidumpingových opatření se může odehrávat buď uvnitř, nebo vně Unie. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit, že osvobození od zvýšených cel, které může být poskytnuto dovozcům, může být poskytnuto i vývozcům, když se uplatňují cla s cílem řešit obcházení antidumpingových opatření, ke kterému dochází mimo Unii.\n(22)\nJe účelné umožnit pozastavení antidumpingových opatření v případě dočasných změn podmínek na trhu, kdy je zachování těchto opatření dočasně nepřiměřené.\n(23)\nJe nutno stanovit, že dovoz výrobků, kterých se týká šetření, může být celně evidován, aby bylo možno následně uplatnit opatření proti tomuto dovozu.\n(24)\nPro zajištění řádného uplatňování opatření je nutné, aby členské státy sledovaly dovoz výrobků, které jsou předmětem šetření nebo předmětem opatření, jakož i výši cel, která byla vybrána podle tohoto nařízení, a podávaly o tom zprávy Komisi.\n(25)\nJe vhodné upravit inspekce na místě pro prověření dodaných údajů o dumpingu a újmě, avšak tyto inspekce by měly být podmíněny řádným vyplněním obdrženého dotazníku.\n(26)\nV případech, kdy je počet stran nebo obchodů příliš velký, je nezbytné stanovit postup výběrem vzorku prošetřovaných subjektů, aby bylo možné šetření ukončit ve stanovených lhůtách.\n(27)\nJe třeba stanovit, že nespolupracují-li strany při šetření uspokojivým způsobem, mohou být pro objasnění skutkového stavu využity jiné informace a že tyto informace mohou být pro strany méně příznivé, než kdyby při šetření spolupracovaly.\n(28)\nMělo by být upraveno zacházení s důvěrnými informacemi, aby se zabránilo vyzrazení obchodních tajemství.\n(29)\nJe nezbytné stanovit, že oprávněné strany mají být řádně informovány o podstatných skutečnostech a úvahách a že poskytování informací má probíhat s ohledem na rozhodovací postup v Unii ve lhůtě, která umožní stranám hájit jejich zájmy.\n(30)\nJe vhodné upravit správní řízení, v jehož rámci lze předkládat argumenty k otázce, zda opatření jsou v zájmu Unie, zejména v zájmu spotřebitelů, a stanovit lhůty pro předložení těchto informací a právo dotčených stran na informace.\n(31)\nUplatňování tohoto nařízení vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných cel a pro zastavení šetření bez přijetí opatření. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).\n(32)\nPro přijímání prozatímních opatření by se měl s ohledem na jejich účinky a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných opatření použít poradní postup. Měl by se rovněž použít k přijímání závazků, zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pozastavení opatření, prodloužení pozastavení opatření a obnovení opatření s ohledem na jejich účinky v porovnání s konečnými opatřeními. V případě, že by prodlení při zavádění opatření způsobilo újmu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nZásady\n1.   Antidumpingové clo může být uloženo na každý dumpingový výrobek, jehož propuštění do volného oběhu v Unii působí újmu.\n2.   Výrobek je považován za dumpingový, jestliže je vývozní cena výrobku vyváženého do Unie nižší, než je v běžném obchodním styku srovnatelná cena obdobného výrobku určeného pro spotřebu v zemi vývozu.\n3.   Země vývozu je obvykle zemí původu. Může to však být země jednající jako prostředník, kromě případů, kdy výrobky jsou například pouze přepravovány přes tuto zemi, nebo nejsou v této zemi vyráběny, nebo tam pro ně neexistuje srovnatelná cena.\n4.   Pro účely tohoto nařízení se „obdobným výrobkem“ rozumí výrobek, který je shodný, tj. podobný ve všech ohledech posuzovanému výrobku, nebo není-li takový výrobek, jiný výrobek, který, ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku.\nČlánek 2\nZjištění dumpingu\n1.   Běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.\nPokud však nejsou obdobné výrobky vývozcem v zemi vývozu vyráběny ani prodávány, může být běžná hodnota určena na základě cen jiných prodejců nebo výrobců.\nCeny mezi stranami, které jsou podle všeho v obchodním spojení nebo mají dohodu o vyrovnání, nelze pokládat za ceny v běžném obchodním styku a nelze je použít k určení běžné hodnoty, pokud není zjištěno, že tímto vztahem nejsou ovlivněny.\nV rámci šetření otázky, zda jsou dvě strany v obchodním spojení, je možné použít výklad podle definice „osob ve spojení“ uvedené v článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5).\n2.   K určení běžné hodnoty by měl být obvykle použit prodej obdobných výrobků ke spotřebě na domácím trhu, pokud jeho objem činí nejméně 5 % objemu prodeje daného výrobku v Unii. Přípustný je však i nižší objem prodeje, pokud například jsou účtované ceny považovány za reprezentativní pro daný trh.\n3.   Pokud obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství nebo tento prodej neumožňuje z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota obdobného výrobku na základě výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, nebo na základě cen platných při vývozu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud jsou tyto ceny reprezentativní.\nZa zvláštní situaci na trhu daného výrobku ve smyslu prvního pododstavce lze mimo jiné považovat případy, kdy jsou ceny uměle nízké, kdy existuje významný směnný obchod nebo kdy existují netržní zpracovatelské dohody.\n4.   Prodej obdobných výrobků na domácím trhu země vývozu nebo prodej na vývoz do třetí země za ceny, které se pohybují pod (pevnými a proměnnými) náklady na jednotku s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů, může být z cenových důvodů považován za neuskutečněný v běžném obchodním styku a nezohledňován při určování běžné hodnoty, pouze pokud se zjistí, že se tento prodej uskutečňuje během delšího období ve významných objemech a za ceny, které neumožňují během přiměřené doby pokrýt veškeré náklady.\nPokud ceny, které jsou v době prodeje nižší než náklady na jednotku, převyšují vážené průměrné náklady na jednotku za období šetření, považují se za ceny, které umožňují pokrýt náklady během přiměřené doby.\nDelší období činí obvykle jeden rok a v žádném případě nesmí být kratší než šest měsíců a prodej pod náklady na jednotku se považuje za uskutečněný ve významných objemech během takového období, pokud je zjištěno, že vážená průměrná prodejní cena je nižší než vážené průměrné náklady na jednotku nebo že prodej pod náklady na jednotku činí nejméně 20 % prodeje zohledněného k určení běžné hodnoty.\n5.   Náklady se obvykle vypočtou na základě záznamů vedených stranou, která je předmětem šetření, pokud tyto záznamy odpovídají obecně uznávaným zásadám účetnictví dané země a pokud je prokázáno, že tyto záznamy přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku.\nPokud náklady spojené s výrobou a prodejem šetřeného výrobku nejsou přiměřeně odráženy v záznamech dané strany, upraví se nebo se stanoví na základě nákladů jiných výrobců nebo vývozců v téže zemi, nebo pokud takové informace nejsou k dispozici nebo je nelze použít, na jakémkoli jiném přijatelném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů.\nDoklady předložené pro řádné rozdělení nákladů se zohlední, pokud se prokáže, že se toto rozdělení nákladů provádí tradičním způsobem. Při nedostatku vhodnější metody se upřednostní rozdělení nákladů na základě obratu. Pokud k tomu již nedošlo při rozdělování nákladů podle tohoto pododstavce, provedou se přiměřené opravy pro neopakující se nákladové činitele, které se zanesou ve prospěch budoucí nebo současné výroby.\nPokud jsou náklady během části období krytí nákladů ovlivněny zahájením provozu nového výrobního zařízení, které vyžaduje značné dodatečné investice, a nižšími měrami vytížení kapacity, které vyplývají ze zahájení výroby během období šetření nebo části období šetření, vezmou se za základ nákladů na zahájení výroby náklady ke konci zaváděcí fáze s přihlédnutím k výše uvedeným pravidlům rozdělování a v této výši se zahrnou pro dané období do vážených průměrných nákladů uvedených v odst. 4 druhém pododstavci. Doba trvání zaváděcí fáze se určí se zřetelem k okolnostem daného výrobce nebo vývozce, nesmí však přesáhnout přiměřenou počáteční část období na pokrytí nákladů. Pro opravu těchto nákladů během období šetření se zohlední informace o zaváděcí fázi, které se vztahují na dobu mimo období šetření, pokud jsou předloženy před inspekcemi a do tří měsíců po zahájení šetření.\n6.   Částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk se stanoví na základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Není-li to možné, lze částky stanovit na základě:\na)\nváženého průměru skutečných částek, které byly zjištěny pro jiné prošetřované vývozce nebo výrobce při výrobě a prodeji obdobného výrobku na domácím trhu země původu;\nb)\nskutečných částek, které daný vývozce nebo výrobce zaznamená při výrobě a prodeji zboží stejné obecné skupiny zboží na domácím trhu země původu;\nc)\njakékoli jiné rozumné metody, pokud zisk takto zjištěný není vyšší než zisk, kterého běžně dosahují jiní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu.\n7.\na)\nV případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství (6) se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobné výrobky v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví o přiměřené ziskové rozpětí.\nVhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Zohlední se také lhůty. Kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření.\nStrany, které jsou předmětem šetření, jsou informovány krátce po zahájení řízení o volbě třetí země s tržním hospodářstvím a dostanou desetidenní lhůtu k vyjádření.\nb)\nV rámci antidumpingového šetření dovozu z Čínské lidové republiky, Kazachstánu a Vietnamu, jakož i jakékoli jiné země bez tržního hospodářství, která je členem WTO ke dni zahájení šetření, se běžná hodnota určí v souladu s odstavci 1 až 6, pokud se na základě řádně odůvodněných žádostí jednoho nebo více výrobců, na něž se vztahuje šetření, a v souladu s kritérii a postupy uvedenými v písmenu c) prokáže, že při výrobě nebo prodeji daného obdobného výrobku převažují pro tohoto výrobce nebo tyto výrobce podmínky tržního hospodářství. V opačném případě se použije písmeno a).\nc)\nŽádost podle písmene b) musí být podána písemně a musí být doložena dostačujícími důkazy o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství, totiž že jsou splněna tato kritéria:\n—\nspolečnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech, například surovinách, nákladech na technologie a pracovní síly, výrobě, prodeji a investicích, na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě,\n—\nspolečnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech,\n—\nvýrobní náklady a finanční situace společností nepodléhají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením,\n—\nspolečnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností, a\n—\nměnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.\nRozhodnutí o tom, zda výrobce splňuje kriteria uvedená v tomto písmeni, se obvykle přijme do sedmi měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zahájení šetření poté, co výrobní odvětví Unie dostane možnost zaujmout stanovisko. Toto rozhodnutí platí pro celé řízení. Komise informuje členské státy o přezkumu žádostí podle písmene b) obvykle do 28 týdnů od zahájení šetření.\nd)\nPokud Komise omezí své šetření v souladu s článkem 17, bude rozhodnutí podle písmen b) a c) tohoto odstavce omezeno na strany zahrnuté do šetření a na výrobce, kterému je uděleno individuální zacházení v souladu s čl. 17 odst. 3.\n8.   Vývozní cena je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Unie.\n9.   Neexistuje-li vývozní cena nebo ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou není spolehlivá, lze vývozní cenu zjistit početně na základě ceny, za niž je dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu, nebo pokud výrobek není prodán nezávislému kupujícímu nebo není znovu prodán ve stavu, ve kterém byl dovezen, na jakémkoli jiném přiměřeném základě.\nV těchto případech se provedou úpravy pro všechen zisk a náklady včetně cel a daní za období mezi dovozem a novým prodejem, aby se stanovila spolehlivá vývozní cena franko hranice Unie.\nPoložky, u nichž se provedou úpravy, zahrnují veškeré částky obvykle hrazené dovozcem, avšak placené uvnitř Unie nebo mimo ni stranami, u nichž vyšla najevo existence obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání s dovozcem nebo s vývozcem; náleží mezi ně obvyklé náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejší náklady, cla, antidumpingová cla a jiné poplatky, které je třeba zaplatit v zemi dovozu při příležitosti dovozu nebo prodeje výrobků, jakož i přiměřené rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk.\n10.   Mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Přitom je třeba se při úpravách vyvarovat jakéhokoli zdvojení, zejména u slev z cen, rabatů, množství a různých obchodních úrovní. Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, mohou se provést úpravy pro tyto činitele:\na)\nFyzické vlastnosti:\nProvede se úprava o rozdíly ve fyzických vlastnostech daného výrobku. Výše úpravy musí odpovídat rozumnému odhadu tržní hodnoty tohoto rozdílu.\nb)\nDovozní poplatky a nepřímé daně\nProvede se úprava na běžnou hodnotu o částku odpovídající dovozním poplatkům nebo nepřímým daním, kterými je zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku přítomná, pokud je určen ke spotřebě v zemi vývozu, a které nejsou u výrobku dovezeného do Unie vybrány nebo jsou vráceny.\nc)\nSlevy z cen a množstevní rabaty\nProvede se úprava o rozdíly ve slevách z cen a rabatech, včetně množstevních rabatů, pokud jsou řádně kvantifikovány a přímo souvisejí s daným prodejem. Dále se provede úprava o dodatečné slevy z cen a rabaty, pokud se žádost opírá o obvyklou praxi v předchozích obdobích včetně podmínek pro poskytnutí slev z cen nebo rabatů.\nd)\nObchodní úroveň\ni)\nÚprava o rozdíly v obchodních úrovních, včetně případných rozdílů při prodeji prostřednictvím výrobců původního zařízení, se provede, pokud se u distribučního řetězce na obou trzích prokáže, že se vývozní cena včetně početně zjištěné vývozní ceny týká jiné obchodní úrovně než běžná hodnota a že rozdíl ovlivnil srovnatelnost cen, což se projevuje v trvalých a zřejmých rozdílech ve funkcích a cenách prodejců na různých obchodních úrovních na domácím trhu země vývozu. Částka úpravy vychází z tržní hodnoty rozdílu.\nii)\nZvláštní úprava však může být provedena za okolností neuvedených v bodě i), pokud stávající rozdíl v obchodní úrovni nelze kvantifikovat vzhledem k neexistenci odpovídajících úrovní na domácím trhu zemí vývozu nebo pokud se jasně prokáže, že některé funkce se zřetelně vztahují na jiné obchodní úrovně, než jsou ty, které byly použity při srovnání.\ne)\nNáklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejší náklady\nProvede se úprava o rozdíly v nákladech přímo spojených s přemístěním daného výrobku z prostor vývozce k nezávislému kupci, pokud jsou tyto náklady zahrnuty do vyúčtovaných cen. Tyto náklady zahrnují náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady.\nf)\nBalení\nProvede se úprava o rozdíly v nákladech přímo spojených s balením daného výrobku.\ng)\nPoskytnutí úvěru\nProvede se úprava o rozdíly v nákladech na každý úvěr poskytnutý na daný prodej, pokud je tento činitel zohledněn při stanovení účtovaných cen.\nh)\nNáklady na službu zákazníkům\nProvede se úprava o rozdíly v přímých nákladech na poskytování jistot, záruk, technické pomoci a služeb zákazníkům podle právních předpisů nebo podle kupní smlouvy.\ni)\nProvize\nProvede se úprava o rozdíly v provizích, které se vyplácejí za daný prodej.\nProvizí se rozumí rovněž obchodní přirážka obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.\nj)\nMěnové přepočty\nVyžaduje-li srovnání cen měnový přepočet, použije se k tomu směnný kurs platný v den prodeje; je-li však prodej deviz na termínovaných trzích přímo spojen s vývozním obchodem, použije se směnný kurs použitý při termínovaném prodeji. Datum prodeje obvykle odpovídá datu faktury, avšak lze použít i datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky, jestliže jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek vhodnější. Na kolísání směnného kursu se nebere ohled a vývozcům se poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé kolísání směnného kursu v období šetření.\nk)\nJiné činitele\nÚpravu lze rovněž provést o rozdíly v jiných činitelích, které nejsou uvedeny v písmenech a) až j), pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen ve smyslu tohoto odstavce, zejména pokud na základě rozdílů v těchto činitelích platí zákazníci na domácím trhu trvale různé ceny.\n11.   S výhradou příslušných ustanovení o spravedlivé srovnání se existence dumpingového rozpětí v průběhu šetření obvykle zjišťuje na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech srovnatelných vývozních obchodů do Unie nebo srovnáním jednotlivých běžných hodnot a jednotlivých vývozních cen do Unie za každý obchod. Běžná hodnota určená na základě váženého průměru však může být srovnána s cenami všech jednotlivých vývozních obchodů do Unie, jestliže se struktura vývozních cen výrazně liší mezi různými kupujícími, oblastmi nebo obdobími a jestliže by metody uvedené v první větě tohoto odstavce neodrážely v plném rozsahu dumpingové praktiky. Tento odstavec nevylučuje výběr vzorku v souladu s článkem 17.\n12.   Dumpingové rozpětí odpovídá částce, o niž běžná hodnota přesahuje vývozní cenu. Pokud jsou dumpingová rozpětí rozdílná, lze stanovit vážené průměrné dumpingové rozpětí.\nČlánek 3\nZjišťování újmy\n1.   Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení „újmou“ podstatná újma výrobnímu odvětví Unie, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie a tento pojem se vykládá v souladu s tímto článkem.\n2.   Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení:\na)\nobjemu dumpingového dovozu a jeho účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Unie a\nb)\nnásledného vlivu tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie.\n3.   S ohledem na objem dumpingového dovozu se posoudí, zda došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v Unii. Pokud jde o účinek dumpingového dovozu na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.\n4.   Pokud jsou předmětem antidumpingového šetření současně výrobky dovezené z více než jedné země, posuzují se účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že\na)\ndumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a\nb)\nsouhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie.\n5.   Posouzení účinků dumpingového dovozu na dotčené výrobní odvětví Unie zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, včetně skutečnosti, že výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování; rozsahu skutečného dumpingového rozpětí a skutečného a potenciálního poklesu prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic a vytížení kapacit; činitelů, které ovlivňují vývoj cen v Unii; skutečných a možných nepříznivých účinků na peněžní tok, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.\n6.   Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že dumpingový dovoz působí újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu zejména patří důkaz o tom, že objem nebo cena či objem i cena zjištěné podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví Unie nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné.\n7.   Zkoumají se rovněž jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které ve stejnou dobu působí újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu podle odstavce 6. Mezi činitele, které je v této souvislosti možno vzít v úvahu, patří: objem a ceny dovozu, který nebyl prodáván za dumpingové ceny; snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby; restriktivní obchodní praktiky výrobců ve třetích zemích a v Unii a hospodářská soutěž mezi nimi; rozvoj technologie a vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví Unie.\n8.   Účinky dumpingového dovozu se hodnotí podle výroby obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, pokud dostupné informace umožňují vymezit tuto výrobu na základě kritérií, jako jsou výrobní postupy, prodej a zisk výrobců. Není-li možné tuto výrobu vymezit, hodnotí se účinky dumpingového dovozu podle výroby nejužší skupiny nebo souboru výrobků, který zahrnuje obdobný výrobek a pro nějž lze získat potřebné informace.\n9.   Zjištění, zda hrozí podstatná újma, musí vycházet ze skutečností, a nikoli pouze z tvrzení, domněnek nebo vzdálené možnosti. Změna okolností, jež by přivodila stav, v němž by dumping působil újmu, musí být zřetelně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně.\nPři zjišťování, zda hrozí podstatná újma, je nutno vzít v úvahu činitele, jako jsou:\na)\nvýznamná míra zvýšení objemu dumpingového dovozu na trh Unie, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu;\nb)\ndostatečná volně dostupná kapacita vývozce nebo bezprostředně očekávané podstatné zvýšení jeho kapacity, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dumpingového dovozu do Unie, přičemž je nutno vzít v úvahu, do jaké míry mohou dodatečný vývoz vstřebat ostatní vývozní trhy;\nc)\ndovoz uskutečňovaný za ceny, které by významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily významně jejich růstu, ke kterému by jinak došlo, a které zřejmě zvýší poptávku po dalším dovozu;\nd)\nzásoby výrobku, který je předmětem šetření.\nŽádný z těchto činitelů není sám o sobě nezbytně rozhodující, ale souhrn posuzovaných činitelů musí vést k závěru, že bezprostředně hrozí další dumpingový vývoz a že bez zavedení ochranných opatření vznikne podstatná újma.\nČlánek 4\nVymezení výrobního odvětví Unie\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „výrobním odvětvím Unie“ rozumějí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4, s těmito výjimkami:\na)\npokud jsou někteří výrobci ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo sami dovážejí výrobky označené za dumpingové, lze pojem „výrobní odvětví Unie“ vykládat tak, že se vztahuje pouze na zbývající výrobce;\nb)\nza mimořádných okolností může být území Unie pro spornou výrobu rozděleno na dva nebo více konkurenčních trhů a výrobci na každém jednotlivém trhu mohou být chápáni jako samostatné výrobní odvětví, pokud\ni)\nvýrobci na tomto trhu prodávají veškerou nebo téměř veškerou svou výrobu dotyčných výrobků na tomto trhu a\nii)\npoptávka na tomto trhu není v podstatné míře uspokojována výrobci dotyčných výrobků, kteří se nacházejí jinde v Unii.\nZa těchto okolností může být újma zjištěna i tehdy, pokud ji větší část celého výrobního odvětví Unie neutrpí, jestliže se dumpingový dovoz soustředí na takový izolovaný trh a působí újmu výrobcům veškeré nebo téměř veškeré výroby na tomto trhu.\n2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že výrobce je ve spojení s vývozcem nebo dovozcem pouze tehdy, jestliže:\na)\njeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhého;\nb)\noba jsou přímo nebo nepřímo kontrolováni třetí osobou; nebo\nc)\nspolečně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu, pokud existuje důvod k domněnce nebo podezření, že daný výrobce na základě tohoto spojení jedná jiným způsobem než nezávislý výrobce.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že jeden kontroluje druhého, pokud je právně nebo fakticky schopen vykonávat na druhého nátlak nebo mu udělovat pokyny.\n3.   Pokud se jako výrobní odvětví Unie chápou výrobci v určitém regionu, dá se vývozcům příležitost nabídnout přijetí závazků podle článku 8 týkajících se tohoto regionu. V takovýchto případech je nutno při zkoumání otázky, zda jsou opatření v zájmu Unie, zvlášť přihlédnout k zájmům dotyčného regionu. Pokud není obratem nabídnut přiměřený závazek nebo pokud nastanou situace uvedené v čl. 8 odst. 9 a 10, může být uloženo prozatímní nebo konečné clo s platností pro celou Unii. V tom případě se může clo vztahovat pouze na určité výrobce nebo vývozce, je-li to proveditelné.\n4.   Na tento článek se použije čl. 3 odst. 8.\nČlánek 5\nZahájení řízení\n1.   S výhradou odstavce 6 se šetření ke zjištění existence, rozsahu a účinku údajného dumpingu zahajuje na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví Unie.\nPodnět může být podán Komisi nebo členskému státu, který jej Komisi postoupí. Komise zašle členským státům kopii všech podnětů, které obdrží. Podnět se považuje za podaný v první pracovní den po doporučeném doručení Komisi nebo po vystavení potvrzení o přijetí Komisí.\nPokud nebyl podán podnět a některý členský stát má dostatečné důkazy o existenci dumpingu a o újmě jím způsobené výrobnímu odvětví Unie, předá je neprodleně Komisi.\n2.   Podnět podle odstavce 1 musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci dumpingu, o způsobené újmě a o příčinné souvislosti mezi dovozem označeným za dumpingový a údajnou újmou. Podnět musí obsahovat tyto informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné:\na)\ntotožnost žadatele a uvedení objemu a hodnoty výroby obdobného výrobku žadatelem v Unii. Je-li písemný podnět podáván jménem výrobního odvětví Unie, je v něm nutno pro určení výrobního odvětví, jehož jménem je podnět podáván, uvést všechny známé výrobce obdobného výrobku v Unii (nebo svazy výrobců obdobného výrobku v Unii), a pokud je to možné, objem a hodnotu výroby obdobného výrobku v Unii připadající na tyto výrobce;\nb)\núplný popis výrobku označeného za dumpingový, název dotyčné země nebo zemí původu nebo vývozu, totožnost všech známých vývozců nebo zahraničních výrobců a seznam známých osob dovážejících dotyčný výrobek;\nc)\nceny, za které se výrobek označený za dumpingový prodává, pokud je určen pro spotřebu na domácích trzích země nebo zemí původu nebo vývozu, (nebo případně ceny, za které se výrobek prodává ze země nebo zemí původu nebo vývozu do třetí země nebo třetích zemí, nebo početně zjištěnou hodnotu výrobku) a vývozní ceny nebo případně ceny, za které je výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu v Unii;\nd)\nvývoj objemu dovozu označeného za dumpingový, účinek tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následný dopad dovozu na výrobní odvětví Unie, doložený příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou ty uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.\n3.   Komise v možném rozsahu zhodnotí správnost a dostatečnost důkazů obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení šetření.\n4.   Šetření podle odstavce 1 se zahájí pouze v případě, že je po posouzení, do jaké míry podnět podporují nebo odmítají výrobci obdobného výrobku v Unii, zjištěno, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem. Podnět je považován za podaný výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem, jestliže je podporován výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té části výrobců Unie, kteří podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Šetření se však nezahájí, jestliže výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie.\n5.   Orgány nezveřejňují informace o podnětu na zahájení šetření, pokud nebylo učiněno rozhodnutí je zahájit. Co nejdříve po obdržení podnětu s náležitými podklady a před zahájením šetření však Komise uvědomí dotčenou zemi vývozu.\n6.   Pokud se Komise za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční je pouze tehdy, má-li dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření. Jakmile Komise určí, že je třeba takové šetření zahájit, informuje o tom členské státy.\n7.   Důkazy o dumpingu i o újmě jsou při rozhodování o zahájení šetření posuzovány současně. Nejsou-li důkazy o dumpingu nebo o způsobené újmě dostatečné pro pokračování v řízení, podnět se odloží. Řízení se nezahajuje proti zemím, z nichž dovoz tvoří méně než 1 % podílu na trhu, pokud tyto země dohromady nepokrývají nejméně 3 % spotřeby Unie.\n8.   Podnět může být před zahájením šetření stažen; v tom případě se na něj hledí, jako by nebyl podán.\n9.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise během 45 dnů ode dne podání podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět podán Komisi. Komise informuje členské státy o posouzení podnětu, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byl podnět podán.\n10.   V oznámení o zahájení řízení vyhlásí Komise zahájení šetření, označí dotčený výrobek a dotčené země, uvede souhrn získaných informací a stanoví, že je nutno jí předložit veškeré podstatné informace.\nStanoví lhůty, během kterých se mohou účastníci řízení přihlásit, předložit písemné stanovisko a sdělit informace, pokud se k jejich stanoviskům a informacím má přihlédnout při šetření. Současně stanoví lhůtu, během níž mohou účastníci řízení požádat o slyšení před Komisí v souladu s čl. 6 odst. 5.\n11.   Komise o zahájení řízení uvědomí známé dotčené vývozce, dovozce a zájmové svazy dovozců nebo vývozců, zástupce země vývozu a žadatele a sdělí s náležitým ohledem na ochranu důvěrných informací známým vývozcům, orgánům země vývozu a na požádání i jiným účastníkům řízení plné znění písemného podnětu obdrženého podle odstavce 1. Pokud se šetření týká zvláště vysokého počtu vývozců, může být plné znění písemného podnětu předáno pouze orgánům země vývozu nebo příslušnému svazu výrobního odvětví.\n12.   Antidumpingové šetření není překážkou pro celní odbavení výrobků.\nČlánek 6\nŠetření\n1.   Po zahájení řízení započne Komise ve spolupráci s členskými státy šetření na úrovni Unie. Toto šetření se týká dumpingu i újmy a je prováděno současně.\nAby bylo zjištění reprezentativní, zvolí se posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení.\nK informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží.\n2.   Stranám, které v rámci antidumpingového šetření obdrží dotazníky, se k jejich zodpovězení poskytne lhůta nejméně 30 dnů. Lhůta pro vývozce začíná běžet dnem obdržení dotazníku, přičemž se má za to, že dotazník byl obdržen týden poté, co byl odeslán vývozci nebo předán příslušnému diplomatickému zastoupení země vývozu. Tato třicetidenní lhůta může být prodloužena s náležitým ohledem na lhůty pro provedení šetření, pokud strana může toto prodloužení náležitě odůvodnit zvláštními okolnostmi.\n3.   Komise může požádat členské státy, aby jí předaly informace, a členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby její žádosti vyhověly.\nPředají Komisi požadované informace i výsledky všech provedených inspekcí, kontrol nebo šetření.\nPokud se jedná o informace obecného zájmu nebo pokud o jejich předání požádal členský stát, postoupí Komise tyto informace členským státům, pokud nejsou důvěrné; v opačném případě postoupí shrnutí, které nemá důvěrnou povahu.\n4.   Komise může požádat členské státy, aby uskutečnily veškeré nezbytné kontroly a inspekce, zejména u dovozců, obchodníků a výrobců v Unii, a aby provedly šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky.\nČlenské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby žádosti Komise vyhověly.\nÚředníci Komise mohou být na žádost Komise nebo některého členského státu nápomocni úředníkům členských států při plnění jejich úkolů.\n5.   Účastníkům řízení, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 5 odst. 10, bude poskytnuto slyšení, pokud o ně písemně požádají ve lhůtě stanovené v oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a přitom prokáží, že jsou účastníky řízení, kteří pravděpodobně budou výsledkem řízení dotčeni, a že pro jejich slyšení existují zvláštní důvody.\n6.   Požádají-li o to dovozci, vývozci, zástupci vlády země vývozu a žadatelé, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 5 odst. 10, bude jim poskytnuta příležitost setkat se se stranami, které zastupují opačné zájmy, aby mohly být vyjádřeny opačné názory a předloženy protiargumenty.\nPři poskytování těchto příležitostí musí být přihlédnuto k nutnosti zachovat důvěrnost informací a k praktickým potřebám stran.\nStrany nejsou povinny se setkání účastnit a jejich nepřítomnost není na újmu jejich práv.\nK ústním informacím poskytnutým podle tohoto odstavce Komise přihlédne pouze tehdy, jsou-li jí později potvrzeny písemně.\n7.   Žadatelé, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace spotřebitelů, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 5 odst. 10, a zástupci země vývozu mohou na základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal Komisi některý účastník šetření, s výjimkou interních dokumentů orgánů Unie nebo členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 19 a jsou používány při šetření.\nStrany se mohou k těmto informacím vyjádřit a k jejich stanoviskům se přihlédne, pokud jsou v odpovědi řádně zdůvodněna.\n8.   S výjimkou okolností uvedených v článku 18 se co nejdůkladněji ověřuje správnost informací poskytnutých účastníky řízení, o něž se závěry opírají.\n9.   Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být šetření ukončena do patnácti měsíců od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 8 přijetím závazků, nebo podle článku 9 přijetím konečných opatření.\nČlánek 7\nProzatímní opatření\n1.   Prozatímní clo může být uloženo, jestliže:\na)\nbylo zahájeno řízení v souladu s článkem 5;\nb)\nbylo zveřejněno příslušné oznámení a účastníkům řízení bylo patřičným způsobem umožněno předat informace a předložit stanoviska v souladu s čl. 5 odst. 10;\nc)\nbylo předběžně zjištěno, že došlo k dumpingu a že tím je výrobnímu odvětví Unie působena újma; a\nd)\nje v zájmu Unie zasáhnout a zabránit této újmě.\nProzatímní clo může být uloženo nejdříve 60 dnů a nejpozději devět měsíců po zahájení řízení.\n2.   Výše prozatímního antidumpingového cla nesmí překročit předběžně zjištěné dumpingové rozpětí a musí být nižší než toto rozpětí, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n3.   Prozatímní clo se zajišťuje jistotou a propuštění dotčených výrobků do volného oběhu v Unii je podmíněno jejím složením.\n4.   Komise přijímá prozatímní opatření postupem podle čl. 15 odst. 4.\n5.   Pokud některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne Komise do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda má být uloženo prozatímní antidumpingové clo.\n6.   Prozatímní clo se ukládá nejdéle na dobu šesti měsíců, která může být prodloužena o další tři měsíce, nebo může být uloženo na devět měsíců. Tato doba může být prodloužena nebo stanovena na devět měsíců, pouze pokud vývozci představující významný podíl daného odvětví o to požádají nebo nevznesou námitky po oznámení Komise.\nČlánek 8\nZávazky\n1.   Pokud byla předběžně zjištěna existence dumpingu a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, takže je Komise přesvědčena, že poškozující účinek dumpingu tím je odstraněn.\nV takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění.\nZvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí, a mělo by být nižší než dumpingové rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n2.   Závazky může navrhnout Komise, ale žádný vývozce je není povinen přijmout. Skutečností, že vývozci nenabídli takové závazky nebo nepřijali výzvu, aby tak učinili, nesmí být dotčeno šetření věci.\nMůže však být zjištěno, že pravděpodobnost vzniku újmy je vyšší, jestliže bude dumpingový dovoz pokračovat. Závazky lze od zemí nebo vývozců požadovat a přijímat pouze tehdy, pokud byla předběžně zjištěna existence dumpingu a jím způsobené újmy.\nKromě výjimečných případů musí být závazky nabídnuty nejpozději na konci období, v němž mohou být předložena stanoviska podle čl. 20 odst. 5.\n3.   Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů, včetně obecně politických. Dotčenému vývozci mohou být sděleny důvody, proč je navrhováno nabídku závazku odmítnout, a poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujal stanovisko. Důvody odmítnutí se uvedou v konečném rozhodnutí.\n4.   Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření.\n5.   Pokud jsou závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.\n6.   Pokud jsou přijaty závazky, dokončí se šetření o dumpingu a újmě obvyklým způsobem. Pokud se v tomto případě zjistí, že nedošlo k dumpingu nebo újmě, závazek automaticky zaniká, s výjimkou případů, kdy toto zjištění vychází z velké části z existence závazku. V takovém případě je možno požadovat, aby závazek zůstal v platnosti po přiměřenou dobu.\nPokud se zjistí, že došlo k dumpingu a újmě, zůstává závazek v platnosti v souladu s přijatými podmínkami a tímto nařízením.\n7.   Komise může požadovat od vývozce, jehož závazek byl přijat, aby ji pravidelně informoval o plnění tohoto závazku a aby jí umožnil ověřovat předmětné údaje. Nesplnění těchto požadavků se považuje za porušení závazku.\n8.   Pokud jsou závazky určitých vývozců přijaty v průběhu šetření, má se pro účely článku 11 za to, že nabývají účinku dnem, kdy bylo ukončeno šetření ohledně dané země vývozu.\n9.   Jestliže některá strana závazky poruší nebo odvolá nebo jestliže Komise odvolá přijetí závazku, zruší Komise přijetí daného závazku rozhodnutím nebo nařízením poté, co je dotčenému vývozci dána příležitost se k věci vyjádřit, s výjimkou případu, kdy závazek sám odvolal, a automaticky se uplatní prozatímní clo uložené Komisí v souladu s článkem 7 nebo konečné clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 4. Pokud se Komise rozhodne odvolat přijetí závazku, informuje o tom členské státy.\nKterákoli zúčastněná strana nebo členský stát mohou předložit informace, které průkazně dokládají porušení závazku. Následné posouzení, zda k porušení závazku skutečně došlo nebo nikoli, musí být obvykle dokončeno do šesti měsíců, v žádném případě však ne později než za devět měsíců od podání řádně odůvodněné žádosti.\nKomise může při sledování závazků požádat o pomoc příslušné orgány členských států.\n10.   Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být v souladu s článkem 7 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno.\nČlánek 9\nZastavení řízení bez přijetí opatření; uložení konečného cla\n1.   Pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.\n2.   Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.\n3.   U řízení zahájených podle čl. 5 odst. 9 se újma zpravidla pokládá za zanedbatelnou, je-li podíl dotyčného dovozu na trhu nižší než objemy uvedené v čl. 5 odst. 7. Stejné řízení se neprodleně zastaví, pokud je zjištěno, že dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z vývozní ceny činí méně než 2 %, přičemž je-li dumpingové rozpětí pro jednotlivé vývozce nižší než 2 %, zastaví se ve vztahu k nim pouze šetření a tito vývozci zůstávají předmětem řízení a mohou se znovu stát předmětem šetření v rámci pozdějšího přezkumu podle článku 11 pro danou zemi.\n4.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existuje dumping a jím způsobená újma a v zájmu Unie je nutné zasáhnout v souladu s článkem 21, uloží Komise přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 konečné antidumpingové clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti.\nVýše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí a měla by být nižší než toto rozpětí, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n5.   Antidumpingové clo se uloží vždy v přiměřené výši bez diskriminace na dovoz výrobků nezávisle na jejich původu, pokud bylo zjištěno, že je dumpingový a způsobuje újmu, s výjimkou dovozu krytého závazky podle tohoto nařízení.\nV nařízení o uložení antidumpingových opatření se clo stanoví pro každého dodavatele nebo, není-li to proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi. Dodavatelé, kteří jsou právně odlišní od ostatních dodavatelů nebo právně odlišní od dotyčného státu, však mohou být pro účely stanovení cla považováni za jediný subjekt. V případě použití tohoto pododstavce může být přihlédnuto k takovým faktorům, jako je existence strukturálních a podnikových vazeb mezi dodavateli a státem nebo mezi dodavateli navzájem, kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci, nebo hospodářská struktura dodavatelské země.\n6.   Pokud Komise omezí své šetření v souladu s článkem 17, nesmí být antidumpingové clo uložené na dovoz od vývozců nebo výrobců, kteří se přihlásili v souladu s článkem 17, ale nebyli zahrnuti do šetření, vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na strany tvořící vzorek, a to bez ohledu na to, zda je běžná hodnota pro tyto strany stanovena na základě čl. 2 odst. 1 až 6, nebo čl. 2 odst. 7 písm. a).\nPro účely tohoto odstavce nepřihlíží Komise k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 18.\nNa dovoz vývozců nebo výrobců, kterým bylo postupem podle článku 17 uděleno individuální zacházení, se uloží individuální clo.\nČlánek 10\nZpětná působnost\n1.   Prozatímní opatření a konečné antidumpingové clo se uplatní pouze na výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu po dni, k němuž vstoupí rozhodnutí přijaté podle čl. 7 odst. 1 nebo čl. 9 odst. 4 v platnost, s výhradou výjimek uvedených v tomto nařízení.\n2.   Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje dumping a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné antidumpingové clo, o tom, do jaké míry má být prozatímní clo skutečně vybráno.\n„Újmou“ se pro tento účel nerozumí závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie ani hrozba podstatné újmy, pokud není zjištěno, že by z hrozby újmy bez uplatnění prozatímních opatření skutečně vznikla podstatná újma. Ve všech ostatních případech takovéto hrozby nebo zpoždění se prozatímní částky uvolní a konečné clo může být uloženo pouze ode dne konečného zjištění hrozby újmy nebo závažného zpoždění.\n3.   Je-li konečné antidumpingové clo vyšší než prozatímní clo, rozdíl mezi oběma cly se nevyměří a nevybere. Je-li konečné clo nižší než prozatímní clo, výše cla se nově vypočte. Je-li konečné zjištění negativní, prozatímní clo se nepotvrdí.\n4.   Konečné antidumpingové clo může být uloženo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření, pokud:\na)\nbyl dovoz celně evidován v souladu s čl. 14 odst. 5;\nb)\nKomise poskytla dotčeným dovozcům příležitost vyjádřit své stanovisko;\nc)\nu daného výrobku již dříve po delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu; a\nd)\nvedle výše vývozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.\n5.   Byly-li přijaté závazky porušeny nebo odvolány, může být uloženo konečné clo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, pokud byl dovoz celně evidován v souladu s čl. 14 odst. 5 a pokud se uložení cla se zpětnou působností nevztahuje na výrobky dovezené před porušením nebo odvoláním závazku.\nČlánek 11\nPlatnost, přezkum a vrácení cla\n1.   Antidumpingové clo zůstává v platnosti pouze po takovou dobu a v takovém rozsahu, které jsou nezbytné k vyrovnání účinku dumpingu, jenž působí újmu.\n2.   Konečné antidumpingové opatření pozbývá platnosti pět let poté, co bylo uloženo, nebo pět let od ukončení posledního přezkumu, který se týkal dumpingu i újmy, pokud při tomto přezkumu nebylo zjištěno, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Přezkum opatření před pozbytím platnosti zahájí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost podanou výrobci v Unii nebo jejich jménem a opatření zůstávají v platnosti až do dokončení tohoto přezkumu.\nPřezkum opatření před pozbytím platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Tuto pravděpodobnost lze opřít například o důkazy o pokračování dumpingu a újmy nebo o důkazy o tom, že odstranění újmy je zcela nebo zčásti výsledkem platných opatření, nebo o důkazy o tom, že okolnosti na straně vývozců nebo podmínky na trhu naznačují pravděpodobnost budoucího dumpingu působícího újmu.\nV rámci šetření podle tohoto článku je výrobcům, dovozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum a v závěrech se patřičně přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům, které byly předloženy v souvislosti se zjišťováním, zda ukončení platnosti opatření pravděpodobně povede či nepovede k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy.\nOznámení o nadcházejícím ukončení platnosti opatření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie ve vhodné době v posledním roce platnosti opatření ve smyslu tohoto článku. Po zveřejnění oznámení jsou výrobci v Unii oprávněni podat nejpozději tři měsíce před koncem pětiletého období žádost o přezkum v souladu s druhým pododstavcem. Zveřejní se rovněž oznámení o skutečném pozbytí platnosti opatření podle tohoto odstavce.\n3.   Nutnost zachování opatření může Komise rovněž v podložených případech přezkoumat z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu, nebo pokud od uložení konečného opatření uplynula přiměřená doba nejméně jednoho roku, na žádost některého vývozce nebo dovozce nebo výrobců v Unii, která obsahuje dostatečné důkazy o tom, že je nutné prozatímní přezkum zahájit.\nProzatímní přezkum se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že zachování opatření na vyrovnání dumpingu už není nutné nebo že újma v případě zrušení nebo změny opatření pravděpodobně nebude přetrvávat ani se neobnoví nebo že stávající opatření nedostačují nebo již nedostačují k vyrovnání účinku dumpingu, který působí újmu.\nV rámci šetření podle tohoto odstavce může Komise mimo jiné zkoumat, zda se okolnosti ohledně dumpingu a újmy podstatně změnily nebo zda stávající opatření dosahují zamýšlených účinků a odstraňují újmu zjištěnou podle článku 3. V tomto smyslu se při konečném zjišťování přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům.\n4.   Přezkum může být rovněž proveden za účelem zjištění individuálních dumpingových rozpětí pro nové vývozce v dané zemi vývozu, z níž nebyl vyvážen výrobek během období šetření, na jehož základě byla opatření přijata.\nPřezkum se zahájí, pokud nový vývozce nebo výrobce může prokázat, že není ve spojení se žádným z vývozců nebo výrobců v zemi vývozu, jehož výrobky podléhají antidumpingovým opatřením, a že skutečně vyvážel dotčené výrobky do Unie po období šetření, nebo pokud může prokázat, že se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.\nZrychlený přezkum u nového vývozce se zahájí a provede poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit. Nařízením Komise, kterým se přezkum zahajuje, se zruší platné clo pro daného nového vývozce a nařízení ukládající toto clo se náležitě změní, přičemž se stanoví, že dovoz bude podléhat celní evidenci v souladu s čl. 14 odst. 5, aby se zajistilo, že antidumpingové clo může být uloženo se zpětnou působností ode dne zahájení přezkumu, pokud výsledkem přezkumu u dotyčného vývozce bude zjištění existence dumpingu.\nTento odstavec se nepoužije, pokud bylo clo uloženo podle čl. 9 odst. 6.\n5.   Na přezkumy prováděné podle odstavců 2, 3 a 4 se použijí odpovídající ustanovení tohoto nařízení o postupech a provádění šetření, s výjimkou ustanovení o lhůtách.\nPřezkumy podle odstavců 2 a 3 se provedou bez zbytečného odkladu a ukončí obvykle do dvanácti měsíců od zahájení. Přezkumy podle odstavců 2 a 3 se v každém případě ukončí do patnácti měsíců od zahájení.\nPřezkum podle odstavce 4 se v každém případě ukončí do devíti měsíců od zahájení.\nJe-li přezkum prováděný podle odstavce 2 zahájen v době, kdy již probíhá přezkum podle odstavce 3 ve stejném řízení, ukončí se přezkum podle odstavce 3 současně s přezkumem podle odstavce 2.\nPokud není šetření ukončeno ve lhůtách stanovených ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci, opatření\n—\npozbývají platnosti v případě šetření podle odstavce 2,\n—\npozbývají platnosti v případě souběžných šetření podle odstavců 2 a 3, pokud bylo šetření podle odstavce 2 zahájeno v době, kdy probíhalo šetření podle odstavce 3 ve stejném řízení, nebo pokud byla tato šetření zahájena zároveň, nebo\n—\nzůstávají v platnosti beze změny v případě šetření podle odstavců 3 a 4.\nV Úředním věstníku Evropské unie se poté zveřejní oznámení o pozbytí platnosti nebo o zachování opatření podle tohoto odstavce.\n6.   Přezkumy podle tohoto článku zahajuje Komise. O tom, zda zahájí přezkum podle odstavce 2 tohoto článku, rozhodne Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2. Jakmile hospodářský subjekt nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení přezkumu podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je třeba přezkoumat nutnost zachování opatření, informuje o tom členské státy.\nPokud to výsledky přezkumu odůvodňují, opatření se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 zruší, ponechají v platnosti podle odstavce 2 tohoto článku, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.\nJsou-li opatření zrušena pro jednotlivé vývozce, avšak ne pro celou zemi, zůstávají tito vývozci předmětem řízení a mohou být automaticky znovu šetřeni při jakémkoli dalším přezkumu prováděném u dané země podle tohoto článku.\n7.   Pokud přezkum opatření podle odstavce 3 stále probíhá ke konci doby platnosti opatření, jak je vymezena v odstavci 2, rozšíří se tento přezkum na okolnosti uvedené v odstavci 2.\n8.   Aniž je dotčen odstavec 2, může dovozce požádat o vrácení vybraného cla, pokud se prokáže, že dumpingové rozpětí, na jejichž základě bylo clo zaplaceno, bylo odstraněno nebo sníženo natolik, že je nižší než platné clo.\nŽádost o vrácení zaplaceného antidumpingového cla podává dovozce Komisi. Žádost se podává prostřednictvím členského státu, na jehož území byly výrobky propuštěny do volného oběhu, ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy příslušný orgán řádně vyměřil částku uloženého konečného cla, nebo ode dne, kdy příslušný orgán rozhodl o konečném vybrání částek zajištěných v podobě prozatímního cla. Členské státy postoupí žádost neprodleně Komisi.\nŽádost o vrácení zaplaceného cla se považuje za náležitě odůvodněnou, pokud obsahuje přesné údaje o částce antidumpingového cla, o jejíž vrácení se žádá, a všechny celní doklady týkající se výpočtu a zaplacení této částky. K ní je třeba pro posuzované období přiložit doklady o běžných hodnotách a vývozních cenách v Unii pro vývozce nebo výrobce, na které se clo vztahuje. Není-li dovozce ve spojení s daným vývozcem nebo výrobcem a nejsou-li tyto informace ihned dostupné nebo odmítá-li vývozce nebo výrobce tyto informace dovozci poskytnout, musí žádost obsahovat prohlášení vývozce nebo výrobce o tom, že dumpingové rozpětí bylo sníženo nebo odstraněno, jak je stanoveno v tomto článku, a že příslušné důkazy předloží Komisi. Pokud vývozce nebo výrobce nepředloží tyto důkazy v přiměřené lhůtě, žádost se zamítne.\nKomise rozhodne, zda a v jakém rozsahu má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle ustanovení platných pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a v jakém rozsahu je vrácení cla oprávněné. Jakmile Komise dokončí posouzení žádosti, informuje o tom členské státy.\nZaplacené clo se vrátí obvykle ve lhůtě dvanácti měsíců a v žádném případě ne později než osmnácti měsíců ode dne, kdy dovozce výrobku, na nějž je uloženo antidumpingové clo, podá náležitě odůvodněnou žádost o vrácení zaplaceného cla.\nSchválené vrácení zaplaceného cla provedou členské státy obvykle ve lhůtě 90 dnů od vydání rozhodnutí Komise.\n9.   Při všech šetřeních týkajících se přezkumu nebo vrácení zaplaceného cla prováděných podle tohoto článku postupuje Komise v případě, že nedošlo ke změně okolností, a s patřičným ohledem na článek 2, a zejména na odstavce 11 a 12 uvedeného článku, a s ohledem na článek 17 stejným způsobem jako při šetření, které vedlo k uložení cla.\n10.   Při jakémkoli šetření prováděném podle tohoto článku Komise přezkoumá spolehlivost vývozních cen v souladu s článkem 2. Pokud je však rozhodnuto o početním zjištění vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9, vypočte se bez odečtení částky zaplacených antidumpingových cel, pokud jsou předloženy nezvratné důkazy, že clo je řádně zohledněno v cenách dalšího prodeje a v pozdějších kupních cenách v Unii.\nČlánek 12\nAbsorpce\n1.   Pokud výrobní odvětví Unie nebo jiná zúčastněná strana předloží, obvykle do dvou let od vstupu opatření v platnost, dostatečné informace o tom, že se po skončení období původního šetření a před zavedením nebo po zavedení opatření vývozní ceny snížily nebo že opatření nevedla k žádnému nebo vedla jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen dováženého výrobku v Unii, může Komise opět zahájit šetření, aby bylo posouzeno, zda měla opatření na výše uvedené ceny účinek. Jakmile zúčastněná strana předloží dostatečné informace, které odůvodňují opětovné zahájení šetření, a Komise dokončí jejich posouzení, informuje o tom členské státy.\nŠetření může být rovněž nově zahájeno za podmínek uvedených v prvním pododstavci z podnětu Komise nebo na žádost členského státu.\n2.   Během nového šetření podle tohoto článku obdrží vývozci, dovozci a výrobci v Unii příležitost vysvětlit situaci ohledně cen při dalším prodeji a pozdějších kupních cen. Dospěje-li se k závěru, že opatření mělo vést ke zvýšení cen, vývozní ceny se znovu zjistí v souladu s článkem 2 tak, aby se odstranila újma dříve zjištěná podle článku 3, a nově se vypočtou dumpingová rozpětí s přihlédnutím k nově zjištěným vývozním cenám. Pokud se zjistí, že podmínky čl. 12 odst. 1 jsou splněny v důsledku poklesu vývozních cen po skončení období původního šetření a před zavedením nebo po zavedení opatření, mohou být dumpingová rozpětí nově vypočtena s přihlédnutím k těmto nižším vývozním cenám.\n3.   Pokud se v novém šetření podle tohoto článku zjistí zvýšený dumping, může Komise na základě nově zjištěných vývozních cen přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 platná opatření změnit. Výše antidumpingového cla uloženého podle tohoto článku nesmí převýšit dvojnásobek původně uložené výše cla.\n4.   Příslušná ustanovení článků 5 a 6 se použijí na každé nové šetření podle tohoto článku, avšak toto šetření provede urychleně a obvykle se ukončí do šesti měsíců po zahájení nového šetření. Nové šetření se v každém případě ukončí do devíti měsíců od zahájení.\nPokud nové šetření není ukončeno ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci, opatření zůstávají v platnosti beze změny. V Úředním věstníku Evropské unie se poté zveřejní oznámení o zachování opatření podle tohoto odstavce.\n5.   Údajné změny běžné hodnoty se berou v úvahu pro účely tohoto článku pouze tehdy, pokud Komise obdrží úplné a řádně doložené informace o změněných běžných hodnotách ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Zahrnuje-li šetření přezkum běžných hodnot, může být dovoz až do ukončení nového šetření předmětem celní evidence v souladu s čl. 14 odst. 5.\nČlánek 13\nObcházení\n1.   Antidumpingová cla uložená na základě tohoto nařízení mohou být rozšířena na dovoz obdobných výrobků, též mírně upravených, ze třetích zemí nebo na dovoz mírně upravených obdobných výrobků ze země, která je předmětem opatření, nebo částí těchto výrobků, jestliže dochází k obcházení platných opatření.\nAntidumpingová cla, která nesmějí převýšit zbytkové antidumpingové clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 5, mohou být rozšířena na dovoz od společností, které využívají individuální cla v zemích, které jsou předmětem opatření, jestliže dochází k obcházení platných opatření.\nObcházením se rozumí změna obchodních toků mezi třetími zeměmi a Unií nebo mezi jednotlivými společnostmi v zemi, která je předmětem opatření, a Unií způsobená praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, pokud zároveň existují důkazy o újmě nebo o tom, že nápravné účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku, a existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnoty určené dříve pro obdobný výrobek, v případě nutnosti v souladu s článkem 2.\nPraktiky, zpracovatelské procesy nebo práce uvedené ve třetím pododstavci zahrnují mimo jiné:\na)\nmírnou úpravu dotčeného výrobku tak, aby spadal pod kódy celní nomenklatury, které nejsou obvykle předmětem opatření, přičemž úprava nezmění jeho základní vlastnosti;\nb)\nzasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí;\nc)\npřípad, kdy vývozci nebo výrobci reorganizují své prodejní mechanismy a cesty v zemi, která je předmětem opatření, aby nakonec nechali své výrobky vyvézt do Unie prostřednictvím výrobců, kteří využívají individuální clo o sazbě, která je nižší než sazba platná pro jejich výrobky;\nd)\nza podmínek uvedených v odstavci 2 montáž součástí při montážní operaci v Unii nebo třetí zemí.\n2.   Montáž v Unii nebo ve třetí zemi se považuje za obcházení platných opatření, pokud\na)\nmontáž začala nebo byla značně rozšířena po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením a použité díly pocházejí ze země, na niž se vztahují opatření;\nb)\nhodnota těchto dílů činí nejméně 60 % celkové hodnoty částí montovaného výrobku; za obcházení se však nepovažuje případ, kdy hodnota přidaná během montáže nebo kompletace činí více než 25 % celkových výrobních nákladů; a\nc)\nnápravný účinek cla je narušen cenami nebo množstvími montovaných obdobných výrobků a existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžným hodnotám určeným dříve pro obdobné nebo stejné výrobky.\n3.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz v souladu s čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit, informuje o tom členské státy.\nŠetření provádí Komise. Komisi při tom mohou být nápomocny celní orgány a šetření musí být ukončeno do devíti měsíců.\nJestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření má být rozšířena, učiní tak Komise přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3. Rozšíření působnosti nabývá účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo vyžadovat složení jistoty. Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a průběhu šetření se použijí podle tohoto článku.\n4.   Dovoz nepodléhá celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo opatřením, pokud je uskutečňován společnostmi, pro které platí osvobození.\nŘádně odůvodněné žádosti o osvobození se podávají ve lhůtách stanovených nařízením Komise, kterým se zahajuje šetření.\nPokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází vně Unie, udělí se osvobození výrobcům daného výrobku, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením, a že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku.\nPokud k praktikám, zpracovatelským postupům nebo pracím spojeným s obcházením dochází uvnitř Unie, může se osvobození udělit dovozcům, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením.\nTato osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí po dobu a za podmínek v něm uvedených. Jakmile Komise dokončí posouzení, informuje o tom členské státy.\nPokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 11 odst. 4, je možné udělit osvobození rovněž po ukončení šetření vedoucího k rozšíření působnosti opatření.\nPokud uplynul alespoň jeden rok od rozšíření působnosti opatření a počet stran žádajících nebo potenciálně žádajících o osvobození je významný, může Komise rozhodnout o zahájení přezkumu rozšířené působnosti opatření. Tento přezkum se provádí v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 5 platnými pro přezkum podle čl. 11 odst. 3.\n5.   Tímto článkem není dotčeno běžné uplatňování platných celních předpisů.\nČlánek 14\nObecná ustanovení\n1.   Prozatímní nebo konečné antidumpingové clo se ukládá nařízením a vybírají je členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních podmínek stanovených v nařízení o uložení daného cla. Toto clo se vybírá nezávisle na clech, daních a jiných poplatcích obvykle vyměřovaných při dovozu.\nNa jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní subvence.\n2.   Nařízení o uložení prozatímního nebo konečného antidumpingového cla a nařízení nebo rozhodnutí o přijetí závazků nebo o zastavení šetření nebo řízení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.\nTato nařízení nebo rozhodnutí obsahují zejména jména vývozců, je-li to možné, nebo dotčených zemí, popis výrobku a shrnutí skutečností a úvah, o něž se opírají zjištění o dumpingu a újmě, přičemž se bere v úvahu nutnost chránit důvěrné informace. Kopie nařízení nebo rozhodnutí se v každém případě zašle známým účastníkům řízení. Tento odstavec se použije obdobně i na přezkum.\n3.   Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud se jedná o společnou definici pojmu původ výrobku obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7).\n4.   V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců použitelnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další dobu, která nesmí překročit jeden rok.\nPoužitelnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se podmínky na trhu dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie byla dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k tomuto vyjádření přihlédlo. Použitelnost opatření může být kdykoliv obnovena poradním postupem podle čl. 15 odst. 2, pokud pominou důvody jejího pozastavení.\n5.   Komise může poté, co včas informovala členské státy, vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Celní evidence se zavádí nařízením, které blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.\n6.   Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení.\n7.   Aniž je dotčen odstavec 6, může Komise požádat členské státy v jednotlivých případech, aby poskytly informace nutné pro účinné sledování uplatňování opatření. V této souvislosti se použije čl. 6 odst. 3 a 4. Na všechny informace předané členskými státy podle tohoto článku se vztahuje čl. 19 odst. 6.\nČlánek 15\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.\n5.   Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle odstavce 3 tohoto článku nebo pro přijetí rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 182/2011. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.\n6.   Výbor se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí.\nČlánek 16\nInspekce na místě\n1.   Komise provádí, pokud to považuje za vhodné, inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti dovozců, vývozců, obchodníků, zástupců, výrobců, obchodních svazů a organizací a ověřila informace o dumpingu a způsobené újmě. Bez řádné a včasné odpovědi se Komise může rozhodnout, že inspekci na místě neprovede.\n2.   Komise může v případě potřeby provádět šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky. Jakmile Komise obdrží souhlas dotčených podniků, oznámí orgánům země vývozu názvy a adresy podniků, v nichž mají inspekce na místě probíhat, a dohodnuté termíny.\n3.   Dotčeným podnikům se oznámí, jaké druhy informací mají být při inspekci na místě ověřovány a které další informace je při nich nutno předložit, čímž není vyloučeno, že v průběhu inspekce na místě budou vyžádány další podrobnosti s ohledem na obdržené informace.\n4.   Při šetření podle odstavců 1, 2 a 3 jsou Komisi nápomocni zaměstnanci těch členských států, které o to požádají.\nČlánek 17\nVýběr vzorku\n1.   V případech, kdy je počet žadatelů, vývozců nebo dovozců, typů výrobků nebo obchodů příliš velký, může být šetření omezeno na přiměřený počet stran, výrobků nebo obchodů, který se vybere jako statisticky reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době výběru, nebo na největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.\n2.   Konečný výběr stran, typů výrobků nebo obchodů podle tohoto článku provádí Komise, avšak nejvhodnější je výběr vzorku po projednání s dotčenými stranami a s jejich souhlasem, pokud se tyto strany přihlásí ve lhůtě tří týdnů od zahájení šetření a poskytnou dostatek informací, aby mohl být proveden výběr reprezentativního vzorku.\n3.   Je-li šetření omezeno v souladu s tímto článkem, vypočte se nicméně individuální dumpingové rozpětí pro každého vývozce nebo výrobce, který nebyl původně vybrán a který předloží nezbytné informace ve lhůtě stanovené tímto nařízením, pokud není počet vývozců nebo výrobců tak vysoký, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.\n4.   Pokud se provádí výběr reprezentativního vzorku a některé nebo všechny vybrané strany nejsou ochotny spolupracovat v míře, která může podstatně ovlivnit výsledek šetření, může být proveden nový výběr.\nPokud je spolupráce ve významné míře stále nedostatečná nebo pokud z časových důvodů nelze vybrat nový reprezentativní vzorek, použijí se příslušná ustanovení článku 18.\nČlánek 18\nNedostatečná spolupráce\n1.   Pokud účastník řízení odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne ve lhůtách stanovených tímto nařízením nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.\nPokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a vychází se z dostupných údajů.\nÚčastníci řízení by měli být obeznámeni s důsledky nedostatečné spolupráce.\n2.   Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud účastník řízení prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro něj znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady.\n3.   Nejsou-li informace předložené účastníkem řízení ve všech ohledech dokonalé, přesto se k nim přihlédne, pokud nedostatky neúměrně neztěžují učinění přiměřeně správných závěrů, pokud jsou předloženy náležitě a včas, pokud je lze ověřit a pokud účastník řízení jednal podle svých nejlepších schopností.\n4.   Pokud nejsou důkazy nebo informace přijaty, je účastník řízení, který je předložil, okamžitě zpraven o důvodech jejich odmítnutí a je mu dána možnost podat dodatečné vysvětlení ve stanovené lhůtě. Pokud vysvětlení nejsou považována za dostatečná, je třeba uvést důvody pro odmítnutí důkazů nebo informací a uvést je ve zveřejněných závěrech.\n5.   Pokud se závěry, včetně určení běžné hodnoty, opírají o odstavec 1, včetně informací obsažených v podnětu, musí být tyto informace, je-li to proveditelné a s ohledem na lhůty pro šetření, ověřeny na základě informací z jiných dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou zveřejněné ceníky, úřední dovozní statistiky a celní výkazy, nebo na základě informací získaných v průběhu šetření od jiných účastníků řízení.\nTyto informace mohou případně obsahovat relevantní údaje o světovém trhu nebo o jiných reprezentativních trzích.\n6.   Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně a následkem toho nejsou některé podstatné informace sděleny, může být pro něj výsledek šetření méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval.\nČlánek 19\nOchrana důvěrných informací\n1.   Se všemi informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací informace získal) nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody.\n2.   Účastníci řízení, kteří sdělili důvěrné informace, se vyzvou, aby předložili jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu. Shrnutí musí být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Za výjimečných okolností mohou tito účastníci prohlásit, že zpracování shrnutí určitých informací není možné. Za těchto výjimečných okolností musí být uvedeny důvody, proč nelze shrnutí zpracovat.\n3.   Pokud se žádost o důvěrné zacházení jeví neodůvodněná a pokud poskytovatel informace není ochoten informaci zpřístupnit ani souhlasit s jejím poskytnutím v obecné nebo souhrnné formě, není třeba k této informaci přihlížet, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že je správná. Žádosti o důvěrné zacházení s informacemi nesmějí být odmítány svévolně.\n4.   Tímto článkem není dotčeno poskytování obecných informací úřady Unie, a zejména odůvodnění rozhodnutí přijatých na základě tohoto nařízení, ani poskytování důkazů, ze kterých úřady Unie vycházely, pokud je to nezbytné k objasnění těchto důvodů v soudním řízení. Při tomto poskytování informací musí být brány v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení na ochraně jejich obchodních tajemství.\n5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.\n6.   Informace získané na základě tohoto nařízení lze použít pouze k tomu účelu, ke kterému byly vyžádány.\nTímto odstavcem není dotčeno použití informací, které byly získány v souvislosti s jedním šetřením, k zahájení dalších šetření v rámci stejného řízení ve vztahu k dotčenému výrobku.\nČlánek 20\nPoskytování informací\n1.   Žadatelé, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a zástupci země vývozu mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata prozatímní opatření. O poskytnutí informací je nutno požádat písemně ihned po přijetí prozatímních opatření a informace se poskytnou písemně co nejdříve.\n2.   Strany uvedené v odstavci 1 mohou požádat o konečné informace o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit přijetí konečných opatření nebo zastavení šetření nebo řízení bez přijetí opatření, přičemž se zvláštní pozornost věnuje informacím o skutečnostech a úvahách, které se liší od těch, jež byly použity při rozhodování o prozatímních opatřeních.\n3.   Žádost o poskytnutí konečných informací uvedená v odstavci 2 musí být zaslána písemně Komisi a v případech, kdy bylo uloženo prozatímní clo, doručena nejpozději jeden měsíc po zveřejnění jeho uložení. Pokud nebylo uloženo prozatímní clo, mohou strany požádat o poskytnutí konečných informací ve lhůtě stanovené Komisí.\n4.   Konečné informace se poskytují písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením řízení podle článku 9, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve.\nPoskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.\n5.   K připomínkám vzneseným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Pokud musí být poskytnuty dodatečné konečné informace, může být stanovena kratší lhůta.\nČlánek 21\nZájem Unie\n1.   Ke zjištění, zda je v zájmu Unie přijmout určitá opatření, musí být komplexně posouzeny všechny zájmy, včetně zájmů domácích výrobních odvětví, uživatelů a spotřebitelů. Zjištění podle tohoto článku se učiní pouze tehdy, byla-li všem stranám dána příležitost předložit své stanovisko podle odstavce 2. Při tomto zkoumání se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Opatření určená na základě zjištěného dumpingu a újmy nesmějí být uplatněna, pokud orgány na základě všech předložených informací dospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatnění není v zájmu Unie.\n2.   Aby mohly příslušné orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného základu, mohou se žadatelé, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení antidumpingového šetření přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich přiměřené shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se k nim mohou vyjádřit.\n3.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat o slyšení. Žádostem se vyhoví, pokud jsou doručeny ve lhůtě uvedené v odstavci 2 a pokud uvádějí důvody slyšení s ohledem na zájem Unie.\n4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do 25 dnů ode dne použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim mohou vyjádřit.\n5.   Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto přezkumu a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru uvedenému v článku 15 jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článku 9. K názorům vyjádřeným ve výboru by Komise měla přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.\n6.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je dotčeno jakékoli pozdější rozhodnutí Komise.\n7.   K informacím se přihlédne pouze tehdy, jsou-li podloženy konkrétními důkazy, které potvrzují jejich správnost.\nČlánek 22\nZávěrečná ustanovení\nTímto nařízením není dotčeno použití:\na)\nzvláštních pravidel stanovených v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi;\nb)\nprávních předpisů Unie v oblasti zemědělství a nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 (8), (ES) č. 614/2009 (9) a (ES) č. 1216/2009 (10). Toto nařízení se použije doplňkově k uvedeným nařízením a odchylně od jejich ustanovení, která vylučují uložení antidumpingových cel;\nc)\nzvláštních opatření, pokud nejsou v rozporu se závazky přijatými v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994.\nČlánek 23\nZpráva\n1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o nových šetřeních, o přezkumech a inspekcích na místě a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají.\n2.   Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.\n3.   Komise tuto zprávu zveřejní do šesti měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 24\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1225/2009 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 25\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 8. června 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA.G. KOENDERS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2016.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).\n(3)  Viz příloha I.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).\n(6)  Včetně Albánie, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Kyrgystánu, Moldavska, Mongolska, Severní Koreje, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 ze dne 7. listopadu 2006 o glukose a laktose (Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10).\nPŘÍLOHA I\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY\nNařízení Rady (ES) č. 1225/2009\n(Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2012\n(Úř. věst. L 237, 3.9.2012, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2012\n(Úř. věst. L 344, 14.12.2012, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014\n(Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1)\nPouze bod 22 přílohy\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1225/2009\nToto nařízení\nČlánky 1 až 4\nČlánky 1 až 4\nČl. 5 odst. 1 až 9\nČl. 5 odst. 1 až 9\nČl. 5 odst. 10 první věta\nČl. 5 odst. 10 první pododstavec\nČl. 5 odst. 10 druhá a třetí věta\nČl. 5 odst. 10 druhý pododstavec\nČl. 5 odst. 11 a 12\nČl. 5 odst. 11 a 12\nČl. 6 odst. 1 první a druhá věta\nČl. 6 odst. 1 první pododstavec\nČl. 6 odst. 1 třetí věta\nČl. 6 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 1 čtvrtá věta\nČl. 6 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 2\nČl. 6 odst. 2\nČl. 6 odst. 3 první věta\nČl. 6 odst. 3 první pododstavec\nČl. 6 odst. 3 druhá věta\nČl. 6 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 3 třetí věta\nČl. 6 odst. 3 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 4 první věta\nČl. 6 odst. 4 první pododstavec\nČl. 6 odst. 4 druhá věta\nČl. 6 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 4 třetí věta\nČl. 6 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 5\nČl. 6 odst. 5\nČl. 6 odst. 6 první věta\nČl. 6 odst. 6 první pododstavec\nČl. 6 odst. 6 druhá věta\nČl. 6 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 6 třetí věta\nČl. 6 odst. 6 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 6 čtvrtá věta\nČl. 6 odst. 6 čtvrtý pododstavec\nČl. 6 odst. 7 první věta\nČl. 6 odst. 7 první pododstavec\nČl. 6 odst. 7 druhá věta\nČl. 6 odst. 7 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 8 a 9\nČl. 6 odst. 8 a 9\nČl. 7 odst. 1 první věta\nČl. 7 odst. 1 první pododstavec\nČl. 7 odst. 1 druhá věta\nČl. 7 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 7 odst. 2 až 5\nČl. 7 odst. 2 až 5\nČl. 7 odst. 7\nČl. 7 odst. 6\nČl. 8 odst. 1 první věta\nČl. 8 odst. 1 první pododstavec\nČl. 8 odst. 1 druhá věta\nČl. 8 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 1 třetí věta\nČl. 8 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 8 odst. 2 první a druhá věta\nČl. 8 odst. 2 první pododstavec\nČl. 8 odst. 2 třetí a čtvrtá věta\nČl. 8 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 2 pátá věta\nČl. 8 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 8 odst. 3, 4 a 5\nČl. 8 odst. 3, 4 a 5\nČl. 8 odst. 6 první a druhá věta\nČl. 8 odst. 6 první pododstavec\nČl. 8 odst. 6 třetí věta\nČl. 8 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 7 a 8\nČl. 8 odst. 7 a 8\nČl. 8 odst. 9 první pododstavec\nČl. 8 odst. 9 první pododstavec\nČl. 8 odst. 9 druhý pododstavec první a druhá věta\nČl. 8 odst. 9 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 9 druhý pododstavec třetí věta\nČl. 8 odst. 9 třetí pododstavec\nČl. 8 odst. 10\nČl. 8 odst. 10\nČl. 9 odst. 1, 2 a 3\nČl. 9 odst. 1, 2 a 3\nČl. 9 odst. 4 první věta\nČl. 9 odst. 4 první pododstavec\nČl. 9 odst. 4 druhá věta\nČl. 9 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 9 odst. 5\nČl. 9 odst. 5\nČl. 9 odst. 6 první věta\nČl. 9 odst. 6 první pododstavec\nČl. 9 odst. 6 druhá věta\nČl. 9 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 9 odst. 6 třetí věta\nČl. 9 odst. 6 třetí pododstavec\nČl. 10 odst. 1\nČl. 10 odst. 1\nČl. 10 odst. 2 první věta\nČl. 10 odst. 2 první pododstavec\nČl. 10 odst. 2 druhá a třetí věta\nČl. 10 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 4 návětí\nČl. 10 odst. 4 návětí a písmena a) a b)\nČl. 10 odst. 4 písm. a)\nČl. 10 odst. 4 písm. c)\nČl. 10 odst. 4 písm. b)\nČl. 10 odst. 4 písm. d)\nČl. 10 odst. 5\nČl. 10 odst. 5\nČl. 11 odst. 1 až 4\nČl. 11 odst. 1 až 4\nČl. 11 odst. 5 první pododstavec první věta\nČl. 11 odst. 5 první pododstavec\nČl. 11 odst. 5 první pododstavec druhá a třetí věta\nČl. 11 odst. 5 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 5 první pododstavec čtvrtá věta\nČl. 11 odst. 5 třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 5 první pododstavec pátá věta\nČl. 11 odst. 5 čtvrtý pododstavec\nČl. 11 odst. 5 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 5 pátý pododstavec\nČl. 11 odst. 5 třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 5 šestý pododstavec\nČl. 11 odst. 6 první, druhá a třetí věta\nČl. 11 odst. 6 první pododstavec\nČl. 11 odst. 6 čtvrtá věta\nČl. 11 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 6 pátá věta\nČl. 11 odst. 6 třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 7\nČl. 11 odst. 7\nČl. 11 odst. 8 první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 8 první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec první a druhá věta\nČl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec\nČl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec třetí věta\nČl. 11 odst. 8 pátý pododstavec\nČl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec čtvrtá věta\nČl. 11 odst. 8 šestý pododstavec\nČl. 11 odst. 9 a 10\nČl. 11 odst. 9 a 10\nČlánek 12\nČlánek 12\nČl. 13 odst. 1 první pododstavec první věta\nČl. 13 odst. 1 první pododstavec\nČl. 13 odst. 1 první pododstavec druhá věta\nČl. 13 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 1 první pododstavec třetí věta\nČl. 13 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 13 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 1 čtvrtý pododstavec\nČl. 13 odst. 2 a 3\nČl. 13 odst. 2 a 3\nČl. 13 odst. 4 první pododstavec první věta\nČl. 13 odst. 4 první pododstavec\nČl. 13 odst. 4 první pododstavec druhá věta\nČl. 13 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 první pododstavec třetí věta\nČl. 13 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 13 odst. 4 první pododstavec čtvrtá věta\nČl. 13 odst. 4 čtvrtý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 pátý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 13 odst. 4 šestý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 čtvrtý pododstavec\nČl. 13 odst. 4 sedmý pododstavec\nČl. 13 odst. 5\nČl. 13 odst. 5\nČl. 14 odst. 1 první a druhá věta\nČl. 14 odst. 1 první pododstavec\nČl. 14 odst. 1 třetí věta\nČl. 14 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 2 první věta\nČl. 14 odst. 2 první pododstavec\nČl. 14 odst. 2 druhá, třetí a čtvrtá věta\nČl. 14 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 3\nČl. 14 odst. 3\nČl. 14 odst. 4 první a druhá věta\nČl. 14 odst. 4 první pododstavec\nČl. 14 odst. 4 třetí a čtvrtá věta\nČl. 14 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 5, 6 a 7\nČl. 14 odst. 5, 6 a 7\nČlánky 15 a 16\nČlánky 15 a 16\nČl. 17 odst. 1, 2 a 3\nČl. 17 odst. 1, 2 a 3\nČl. 17 odst. 4 první věta\nČl. 17 odst. 4 první pododstavec\nČl. 17 odst. 4 druhá věta\nČl. 17 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 1 první věta\nČl. 18 odst. 1 první pododstavec\nČl. 18 odst. 1 druhá věta\nČl. 18 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 1 třetí věta\nČl. 18 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 18 odst. 2 až 6\nČl. 18 odst. 2 až 6\nČl. 19 odst. 1 až 5\nČl. 19 odst. 1 až 5\nČl. 19 odst. 6 první věta\nČl. 19 odst. 6 první pododstavec\nČl. 19 odst. 6 druhá věta\nČl. 19 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 20 odst. 1, 2 a 3\nČl. 20 odst. 1, 2 a 3\nČl. 20 odst. 4 první, druhá a třetí věta\nČl. 20 odst. 4 první pododstavec\nČl. 20 odst. 4 čtvrtá věta\nČl. 20 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 20 odst. 5\nČl. 20 odst. 5\nČlánky 21 a 22\nČlánky 21 a 22\nČlánek 22a\nČlánek 23\nČlánek 23\nČlánek 24\nČlánek 24\nČlánek 25\nPříloha I\n—\nPříloha II\n—\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Antidumpingová opatření\nAntidumpingová opatření\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí mimo EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení (EU) 2016/1036 stanoví pravidla EU pro ochranu obchodu na ochranu proti dumpingovému dovozu ze zemí mimo EU na trh EU.\nBylo třikrát pozměněno: nařízením (EU) 2017/2321, nařízením (EU) 2018/825 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení (EU) 2016/1036 stanoví následující pravidla.\nPodmínky\nPřed uložením antidumpingových opatření v souvislosti s dovozem výrobků musí být splněny čtyři podmínky:dovoz musí být dumpingový – pokud je vývozní cena do EU menší, než je běžná hodnota*, musí docházet k újmě* odvětví EU vyrábějícího obdobný výrobek*, musí existovat příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou; a antidumpingová opatření* nesmějí být proti zájmům EU – opatření by neměla způsobit větší újmu hospodářství celkově, než kolik přináší podpory do odvětví, které dovozy trpí.Zahájení šetření na základě podnětuAntidumpingový podnět k šetření podávají u Evropské komise výrobci EU vyrábějící daný výrobek nebo se podává jejich jménem, buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané země EU. Odborové svazy mohou podněty podávat společně s odvětvím EU a stát se účastníky řízení. Za zvláštních okolností také může otevřít šetření dumpingu Komise z vlastního podnětu. Jakýkoliv podnět k šetření musí obsahovat důkaz o existenci dumpingu, o újmě a příčinnou souvislost mezi dovozy označenými za dumpingové a údajnou újmou. Kvůli ochraně důvěrných obchodních údajů musí být podány dvě verze podnětu: důvěrná verze a verze, která nemá důvěrnou povahu. První z nich bude přístupná pouze pro pracovníky Komise, kteří na případu přímo pracují. Verze, která nemá důvěrnou povahu, bude po otevření šetření na žádost přístupná všem účastníkům řízení. Komise musí zhodnotit správnost a dostatečnost důkazů poskytnutých v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatečný základ odůvodňující zahájení šetření. Obecně se rozhodnutí musí přijmout do 45 dnů od podání podnětu.Antidumpingové šetřeníJakmile se Komise rozhodne začít s šetřením, musí zveřejnit oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Kontaktuje všechny známé výrobce a všechny ostatní účastníky řízení a vyžádá si vyplnění dotazníků v rámci pevně stanovené lhůty. Když existuje mnoho potenciálních účastníků řízení, může se Komise rozhodnout provést šetření na základě vzorku hospodářských subjektů (vyvážejících výrobců, výrobců EU, dovozců, uživatelů). Podle původního nařízení (EU) 2016/1036 mohlo šetření trvat 9 měsíců před tím, než Komise případně mohla uložit prozatímní opatření na základě svých prozatímních závěrů.Odhalení dumpingu\nTam, kde Komise na základě šetření uzná, že došlo k dumpingu, mohou být uložena následující opatření.Lze zavést antidumpingová opatření na dovoz příslušného výrobku do EU, která mají obecně formu:cla z hodnoty výrobku – procentuální podíl dovozní hodnoty dotčeného výrobku,specifického cla – pevné hodnoty za určité množství zboží, např. 100 EUR na tunu výrobku nebocenového závazku – závazek vývozce k respektování minimálních dovozních cen. Prozatímní opatření, když je Komise uloží, jsou na maximální dobu 6 měsíců. Po nich může následovat uložení konečných opatření, která zůstávají platná po dobu 5 let. Cla platí dovozce v EU a vybírají je vnitrostátní celní orgány příslušných zemí EU. Za určitých podmínek mohou být platná opatření přezkoumána (prozatímní přezkum). Rozsah tohoto přezkumu je obvykle omezen na jeden nebo více prvků původních opatření, např. na úroveň dumpingu anebo újmy, definici výrobku, formu opatření. Po 5 letech platnost opatření, pokud přezkum před pozbytím platnosti nepovede k závěru, že pokud by platnost opatření skončila, dumping a újma by pravděpodobně pokračovaly nebo se opakovaly. Dovozci mohou požádat o úplné nebo částečné vrácení zaplacených cel, pokud mohou prokázat, že bylo odstraněno nebo sníženo dumpingové rozpětí*, na jehož základě byla cla zaplacena.Změna nařízení (EU) 2017/2321 zavádí metodologii výpočtu dumpingu, která se má používat u případů týkajících se dovozů ze členských zemí Světové obchodní organizace, kde dochází k podstatným zkreslením trhu v důsledku zásahů státu.\nZměna nařízení (EU) 2018/825\nNařízení mimo jiné pojednává o následujících záležitostech.Zkracuje dobu uložení prozatímních antidumpingových opatření, pokud nějaká existují, z 9 měsíců po zahájení řízení na 7 měsíců s možností prodloužení na 8 měsíců. Usnadňuje menším podnikům účast v šetřeních souvisejících s ochranou obchodu (včetně vytvoření asistenční služby pro ochranu obchodu malých a středních podniků, vytvoření webové stránky pro malé a střední podniky a vydání příručky pro malé a střední podniky). Mění to, jak se v antisubvenčních případech používá „pravidlo nižšího cla“. EU už dříve mohla ukládat opatření pouze na nižší úrovni, než byl plný rozsah dumpingu, kde byla nižší úroveň („rozpětí újmy“) dostatečná, aby odstranila újmu, kterou utrpělo odvětví EU. Podle nových pravidel mohou být antidumpingová opatření uložena v plném rozsahu dumpingu, kde existuje důkaz podstatných zkreslení na trhu vývozu u příslušných surovin, které se používají pro výrobu dotčeného výrobku a za předpokladu, že to tímto způsobem je v zájmu EU jako celku. Zavádí nová pravidla pro výpočet „nepoškozující ceny“ (cena, jejíž účtování odvětví za normálních okolností očekává). Výpočet může nyní brát ohled na náklady na nezbytné investice, například do infrastruktury nebo výzkumu a vývoje, ale také budoucí výdaje související se sociálními a environmentálními standardy, například podle systému obchodování s emisemi EU. Nepoškozující cena nyní předpokládá minimální zisk 6 %, který bude ve výpočtu zahrnut, a je v závislosti na konkrétním případu možná i vyšší zisková marže. Zavádí období předběžného poskytování informací, v jehož průběhu mohou účastníci řízení získat informace o uložení prozatímních opatření nebo neuskutečnění tohoto uložení 3 týdny dopředu s povinností Komise do 9. června 2020 provést přezkum, zda během tohoto 3týdenního období předběžného poskytování informací došlo k podstatnému nárůstu dovozu, a zda takové zvýšení, pokud k němu došlo, způsobilo další újmu dotčeným odvětvím EU. Zavádí vracení vybraných cel během přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pokud je výsledkem přezkumu ukončení těchto opatření.Prováděcí nařízení (EU) 2020/1173\nV přezkumu prováděném v souladu se změnou nařízení (EU) 2018/825 Komise učinila závěr, že z celkového pohledu nebyla dovozy v průběhu období předběžného poskytování informací odvětví EU způsobena újma. Proto přijala akt v přenesené pravomoci, který mění dobu trvání období předběžného poskytování informací na 4 týdny.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 20. července 2016. Nařízení (EU) 2016/1036 kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 1225/2009 a jeho následné změny. Pozměňující nařízení (EU) 2017/2321 platí od 20. prosince 2017. Pozměňující nařízení (EU) 2018/825 platí od 8. června 2018. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 se používá od 11. srpna 2020.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Antidumpingová opatření (Evropská komise) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření.\nKLÍČOVÉ POJMY\nBěžná hodnota: obecně považovaná za tržní hodnotu výrobku v zemi vývozu. Pokud však nejsou výrobky prodávány, jsou prodávány jen málo nebo jsou prodeje na domácím trhu ztrátové, běžná hodnota se obvykle vypočítá na základě výrobních nákladů v zemi vývozu s připočtením přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Existují zvláštní pravidla pro hospodářství, která podléhají podstatnému zkreslení.\nÚjma: značná újma pro odvětví EU, např. ztráta podílu na trhu, nižší úrovně cen anebo snížená ziskovost.\nObdobný výrobek: výrobek, který je identický nebo velmi připomíná zkoumaný dovážený výrobek.\nAntidumpingová opatření: opatření uložená v souvislosti s dovozem výrobků, které jsou prodávány za cenu nižší, než je normální hodnota výrobku, a která způsobuje újmu výrobcům EU.\nDumpingové rozpětí: rozdíl mezi běžnou cenou a cenou, kterou si tentýž vývozce účtuje za daný výrobek na trhu EU (vývozní cena).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21–54)\nPostupné změny nařízení (EU) 2016/1036 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55–91)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 16.10.2020"}
{"celex_id": "32016R1037", "reference": "30.6.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 176/55\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1037\nze dne 8. června 2016\no ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 597/2009 (3) bylo podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nPříloha 1 A Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“) obsahuje mimo jiné Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (dále jen „GATT 1994“), Dohodu o zemědělství, Dohodu o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 a Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „dohoda o subvencích“).\n(3)\nS cílem zajistit řádné a transparentní uplatňování pravidel dohody o subvencích by měla být její ustanovení co nejvíce přejata do právních předpisů Unie.\n(4)\nDále je vhodné dostatečně podrobně objasnit, podle jakých hledisek se určí existence subvence, podle jakých zásad se použije vyrovnávací clo (zejména jedná-li se o specifickou subvenci) a podle jakých kritérií se vypočte výše napadnutelné subvence.\n(5)\nPro zjištění existence subvence je třeba prokázat, že byl z veřejných zdrojů na území některé země poskytnut finanční příspěvek nebo že existuje jakýkoli způsob příjmové nebo cenové podpory ve smyslu článku XVI GATT 1994 a že tím byla příjemci poskytnuta výhoda.\n(6)\nPro výpočet výhody vzniklé příjemci v případech, kdy v dané zemi obvyklé podmínky převládající na trhu neexistují, by měly být srovnatelné ukazatele stanoveny úpravou podmínek převládajících v dané zemi na základě činitelů, které v uvedené zemi skutečně existují. Není-li to možné, mimo jiné proto, že odpovídající ceny nebo náklady neexistují nebo jsou nespolehlivé, pak je třeba stanovit vhodný srovnávací základ podle podmínek na jiných trzích.\n(7)\nJe žádoucí stanovit jasné a podrobné pokyny týkající se činitelů, které mohou přispět ke zjištění, zda dovoz subvencovaných výrobků způsobil vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy. Při prokazování, že objem a cena dotčeného dovozu jsou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, je třeba přihlédnout k účinkům ostatních činitelů, zejména k podmínkám převládajícím na trhu v Unii.\n(8)\nMěl by být definován pojem „výrobní odvětví Unie“, stanoveno, že osoby, které jsou ve spojení s vývozci, mohou být z tohoto odvětví vyloučeny, a definován pojem „ve spojení“. Je rovněž nutno stanovit, že řízení ve věci uložení vyrovnávacího cla může být zahájeno jménem výrobců v některém regionu Unie, a stanovit zásady pro definici takového regionu.\n(9)\nJe nutno stanovit, kdo může podat podnět k šetření o uložení vyrovnávacího cla, do jaké míry by mělo tento podnět podporovat výrobní odvětví Unie a jaké informace o napadnutelných subvencích, újmě a příčinné souvislosti by měl obsahovat. Rovněž je žádoucí stanovit postupy pro odložení podnětu nebo pro zahájení řízení.\n(10)\nJe nutno stanovit, jakým způsobem mají být účastníci řízení informováni o tom, které údaje příslušné orgány potřebují. Účastníci řízení by měli mít dostatek příležitostí, aby mohli předložit všechny důkazy v dané věci a hájit své zájmy. Kromě toho by měly být jednoznačně stanoveny pravidla a postupy, které se musí při šetření dodržovat, a zejména pravidla, podle nichž se účastníci řízení musí v průběhu určité lhůty sami přihlásit, předložit své stanovisko a poskytnout informace, pokud se má k jejich stanovisku a informacím přihlédnout. Je rovněž třeba stanovit, za jakých podmínek má mít účastník řízení přístup k informacím dodaným jinými účastníky řízení a možnost se k nim vyjádřit. Při shromažďování informací by měly členské státy spolupracovat s Komisí.\n(11)\nJe nutno stanovit podmínky, za kterých lze uložit prozatímní vyrovnávací clo, včetně podmínky, že je lze uložit nejdříve 60 dnů a nejpozději devět měsíců po zahájení řízení. Komise by měla toto clo uložit ve všech případech pouze na dobu čtyř měsíců.\n(12)\nJe nutno stanovit postup pro přijetí závazků, jejichž pomocí jsou odstraněny nebo vyrovnány napadnutelné subvence a újma, namísto uložení prozatímního nebo konečného vyrovnávacího cla. Je dále vhodné stanovit, jaké následky bude mít porušení nebo zrušení přijatých závazků a že prozatímní vyrovnávací clo může být uloženo v případě podezření z porušení přijatých závazků, nebo pokud je nutné provést další šetření pro doplnění skutkového stavu. Při přijímání závazků by se mělo dbát na to, aby navržené závazky a jejich vykonávání nevedly k jednání, které narušuje hospodářskou soutěž.\n(13)\nJe vhodné umožnit pro odvolání závazku a nové zavedení cla pouze jediný právní akt. Je také nutné zajistit, aby celé řízení o odvolání bylo ukončeno ve lhůtě zpravidla šesti měsíců a v žádném případě ne delší než devět měsíců, aby se tak zajistilo řádné uplatňování platného opatření.\n(14)\nJe nutno stanovit, že šetření mají být zastavena zpravidla do dvanácti měsíců a nejpozději třináct měsíců od zahájení bez ohledu na to, zda byla nebo nebyla přijata konečná opatření.\n(15)\nŠetření nebo řízení by mělo být zastaveno, pokud je částka subvence nepatrná nebo pokud – zejména při dovozu výrobků pocházejících z rozvojových zemí – jsou objem dovozu subvencovaných výrobků nebo újma zanedbatelné, a tato kritéria by měla být definována. V případech, v nichž je nutno přijmout opatření, je třeba určit podmínky pro ukončení šetření a stanovit, že by clo mělo být nižší než částka napadnutelné subvence, pokud tato nižší částka dostačuje k odstranění újmy, a dále určit metodu pro výpočet výše vyrovnávacího cla v případech výběru vzorku prošetřovaných subjektů.\n(16)\nJe nutno umožnit vybrání prozatímních vyrovnávacích cel se zpětnou působností, je-li to považováno za vhodné, a vymezit, za jakých okolností mohou být uložena, aby se zabránilo obcházení konečných opatření, která mají být uplatňována. Je rovněž třeba stanovit, že vyrovnávací clo může být uloženo se zpětnou působností v případě porušení nebo odvolání závazků.\n(17)\nJe nutno stanovit, že opatření pozbývají platnosti po pěti letech, pokud přezkum neprokáže, že by měla být zachována. Je rovněž třeba umožnit, aby v případech, kdy jsou předloženy dostatečné důkazy o změně okolností, byly provedeny prozatímní přezkumy nebo šetření, aby se zjistilo, zda je oprávněné vrácení vyrovnávacího cla.\n(18)\nI když dohoda o subvencích neobsahuje žádná ustanovení o obcházení vyrovnávacích opatření, je takové obcházení možné obdobnými, byť ne totožnými, způsoby, jako je tomu u antidumpingových opatření. Proto by mělo toto nařízení upravovat opatření proti obcházení těchto opatření.\n(19)\nJe třeba ujasnit, které strany mají právo požádat o zahájení šetření zaměřených na obcházení vyrovnávacích opatření.\n(20)\nJe rovněž třeba ujasnit, jaké praktiky znamenají obcházení platných opatření. Obcházení opatření se může odehrávat buď uvnitř, nebo vně Unie. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit, že osvobození od zvýšených cel, které může být poskytnuto dovozcům, může být poskytnuto i vývozcům, když se uplatňují cla s cílem řešit obcházení opatření, ke kterému dochází mimo Unii.\n(21)\nJe žádoucí umožnit pozastavení vyrovnávacích opatření v případě dočasných změn podmínek na trhu, kdy je zachování těchto opatření dočasně nepřiměřené.\n(22)\nJe nutno stanovit, že dovoz výrobků, kterých se týká šetření, může být celně evidován, aby bylo možno následně uplatnit opatření proti tomuto dovozu.\n(23)\nPro zajištění řádného uplatňování opatření je nutné, aby členské státy sledovaly dovoz výrobků, které jsou předmětem šetření nebo předmětem opatření, jakož i výši vyrovnávach cel, která byla vybrána podle tohoto nařízení, a podávaly o tom zprávy Komisi. Je také třeba stanovit možnost, na základě které by mohla Komise požádat členský stát o poskytnutí informací, za dodržení pravidel v souvislosti s ochranou důvěrných informací, které budou použity pro sledování cenových závazků a přezkum účinnosti platných opatření.\n(24)\nJe vhodné upravit inspekce na místě pro prověření dodaných údajů o napadnutelných subvencích a újmě, avšak tyto inspekce by měly být podmíněny řádným vyplněním obdrženého dotazníku.\n(25)\nV případech, kdy je počet stran nebo obchodů příliš velký, je nezbytné stanovit postup výběrem vzorku prošetřovaných subjektů, aby bylo možné šetření ukončit ve stanovených lhůtách.\n(26)\nJe třeba stanovit, že nespolupracují-li strany při šetření uspokojivým způsobem, mohou být pro objasnění skutkového stavu využity jiné informace a že tyto informace mohou být pro strany méně příznivé, než kdyby při šetření spolupracovaly.\n(27)\nMělo by být upraveno zacházení s důvěrnými informacemi, aby se zabránilo vyzrazení obchodních a státních tajemství.\n(28)\nJe nezbytné stanovit, že oprávněné strany mají být řádně informovány o podstatných skutečnostech a úvahách a že poskytování informací má probíhat s ohledem na rozhodovací postup v Unii ve lhůtě, která umožní stranám hájit jejich zájmy.\n(29)\nJe vhodné upravit správní řízení, v jehož rámci lze předkládat argumenty k otázce, zda opatření jsou v zájmu Unie, zejména v zájmu spotřebitelů, a stanovit lhůty pro předložení těchto informací a právo dotčených stran na informace.\n(30)\nPři použití pravidel obsažených v dohodě o subvencích je pro zachování rovnováhy mezi právy a povinnostmi, o niž se snaží tato dohoda, nezbytně nutné, aby Unie přihlédla k výkladu těchto práv a povinností svými nejdůležitějšími obchodními partnery, jak se odráží v jejich právních předpisech nebo v zavedené praxi.\n(31)\nUplatňování tohoto nařízení vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných cel a pro zastavení šetření bez přijetí opatření. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).\n(32)\nPro přijímání prozatímních opatření by se měl s ohledem na jejich účinky a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných opatření použít poradní postup. Měl by se rovněž použít k přijímání závazků, zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pozastavení opatření, prodloužení pozastavení opatření a obnovení opatření s ohledem na jejich účinky v porovnání s konečnými opatřeními. V případě, že by prodlení při zavádění opatření mohlo způsobit újmu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nZásady\n1.   Aby se vyrovnala subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu, vývoz nebo přepravu jakéhokoli výrobku, jehož propuštění do volného oběhu v Unii působí újmu, může být uloženo vyrovnávací clo.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, použije se v případě, že se výrobek do Unie nedováží bezprostředně ze země původu, ale ze země jednající jako prostředník, neomezeně toto nařízení a daný obchod nebo obchody se případně považují za obchod nebo obchody mezi zemí původu a Unií.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení:\na)\nse má za to, že výrobek byl subvencován, pokud na něj byla poskytnuta napadnutelná subvence ve smyslu článků 3 a 4. Takovou subvenci může poskytnout vláda země původu dováženého výrobku nebo vláda země jednající jako prostředník, z níž se výrobek vyváží do Unie a která se pro účely tohoto nařízení označuje jako „země vývozu“;\nb)\nse „vládou“ rozumí každý veřejnoprávní subjekt na území země původu nebo vývozu;\nc)\nse „obdobným výrobkem“ rozumí výrobek, které je s daným výrobkem shodný, tj. podobný ve všech ohledech posuzovanému výrobku, nebo, není-li takový výrobek, jiný výrobek, který, ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku;\nd)\nse „újmou“ rozumí, není-li stanoveno jinak, podstatná újma výrobnímu odvětví Unie, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie a vykládá se podle článku 8.\nČlánek 3\nDefinice subvence\nMá se za to, že subvence byla poskytnuta, pokud:\n1)\na)\nněkterá vláda v zemi původu nebo vývozu poskytla finanční příspěvek, tj. pokud:\ni)\njednání vlády zahrnuje přímý převod peněžních prostředků (například dary, půjčky, účasti na základním kapitálu) nebo možné přímé převody peněžních prostředků nebo závazků (například záruky půjček),\nii)\nvláda své jinak splatné příjmy promine nebo je nevybere (například daňové pobídky ve formě daňových zápočtů). V tomto ohledu se osvobození vyvážených výrobků od cla nebo daní, kterým podléhají obdobné výrobky určené pro domácí spotřebu, nebo vrácení tohoto cla a daní až do částky, která nepřesáhne skutečně uloženou výši, nepovažuje za subvenci, bylo-li osvobození poskytnuto v souladu s přílohami I, II a III,\niii)\nvláda dodává zboží nebo poskytuje služby, které nejsou součástí obecné infrastruktury, nebo nakupuje zboží,\niv)\nvláda:\n—\nprovádí platby do mechanismu financování nebo\n—\npověří soukromý subjekt výkonem jedné nebo více funkcí uvedených v bodech i), ii) a iii), které by jinak byly svěřeny vládě, nebo jejich výkon takovému subjektu nařídí a jejich výkon se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou,\nnebo\nb)\nse vyskytuje jakákoli forma příjmové či cenové podpory ve smyslu článku XVI GATT 1994 a\n2)\nje tím příjemci poskytnuta výhoda.\nČlánek 4\nNapadnutelné subvence\n1.   Subvence jsou napadnutelné pouze tehdy, pokud se jedná o specifické subvence ve smyslu odstavců 2, 3 a 4.\n2.   Zda se v případě nějaké subvence jedná o specifickou subvenci pro některý podnik, výrobní odvětví nebo pro skupinu podniků nebo výrobních odvětví (dále jen „určité podniky“) v působnosti orgánu, který ji poskytuje, se určuje podle těchto zásad:\na)\npokud orgán, který subvenci poskytuje, nebo právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k subvenci na určité podniky, jedná se o specifickou subvenci;\nb)\npokud orgán, který subvenci poskytuje, nebo právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, stanoví objektivní kritéria nebo podmínky pro vznik nároku na poskytnutí subvence a pro její výši, nejedná se o specifickou subvenci, pokud nárok na subvenci vzniká automaticky a pokud se kritéria a podmínky přesně dodržují;\nc)\npokud přesto, že se podle zásad uvedených v písmenech a) a b) zdá subvence nespecifickou, existují důvody k domněnce, že by se ve skutečnosti mohlo jednat o specifickou subvenci, lze vzít v úvahu jiné činitele. Tito činitelé zahrnují využití subvenčního programu omezeným množstvím určitých podniků, převážné využití určitými podniky, poskytnutí nepřiměřeně vysokých subvencí určitým podnikům a způsob, jakým vykonal orgán poskytující subvenci při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení. V tomto ohledu se přihlédne především k informacím o četnosti odmítnutí nebo schválení žádostí o subvence a k důvodům těchto rozhodnutí.\nPro účely prvního pododstavce písm. b) se „objektivními kritérii nebo podmínkami“ rozumějí kritéria nebo podmínky hospodářské povahy, kterých se používá plošně, která jsou neutrální a která nezvýhodňují určité podniky, jako například počet zaměstnanců nebo velikost podniku.\nKritéria nebo podmínky je nutno zřetelně stanovit prostřednictvím právních předpisů nebo jiných úředních dokumentů, aby bylo možné jejich následné ověření.\nPři uplatňování prvního pododstavce písm. c) je nutno vzít v úvahu rozsah diverzifikace hospodářské činnosti v působnosti orgánu poskytujícího subvence a délku využívání subvenčního programu.\n3.   Subvence omezená na určité podniky ve vymezené územní oblasti v působnosti poskytujícího orgánu je specifickou subvencí. Stanovení nebo změna obecně platných daňových sazeb orgány veřejné moci na všech úrovních, které jsou k tomu oprávněny, se pro účely tohoto nařízení za specifickou subvenci nepovažuje.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, považují se za specifické subvence\na)\nsubvence, jejichž poskytnutí právně nebo fakticky, výhradně nebo kromě dalších podmínek závisí na vývozní výkonnosti, včetně subvencí uvedených příkladem v příloze I;\nb)\nsubvence, jejichž poskytnutí výhradně nebo kromě dalších podmínek závisí na přednostním použití domácího výrobku před dováženým.\nPro účely prvního pododstavce písm. a) se subvence považují za fakticky závislé na vývozní výkonnosti, pokud se prokáže, že poskytnutí subvence, aniž by bylo právně závislé na vývozní výkonnosti, je ve skutečnosti vázáno na současný nebo očekávaný vývoz nebo výnosy z vývozu. Skutečnost, že subvence byla poskytnuta vyvážejícímu podniku, sama o sobě nepostačuje k určení, že se jedná o vývozní subvenci ve smyslu tohoto ustanovení.\n5.   Určení, že se jedná o specifickou subvenci podle tohoto článku, musí být průkazně doloženo.\nČlánek 5\nVýpočet výše napadnutelných subvencí\nVýše napadnutelných subvencí se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která bude zjištěna za posuzované období. Tímto obdobím je zpravidla poslední obchodní rok příjemce subvence, může jím však být jakékoli jiné období v délce nejméně šesti měsíců, které předchází dni zahájení šetření a pro něž jsou k dispozici spolehlivé finanční a ostatní údaje.\nČlánek 6\nVýpočet výhody vzniklé příjemci subvence\nPro výpočet výhody vzniklé příjemci subvence platí tato pravidla:\na)\nposkytnutí účasti na základním kapitálu vládou se považuje za výhodu pouze v případě, že daná investice může být považována za poskytnutou v rozporu s obvyklou investiční praxí (včetně poskytování rizikového kapitálu) soukromých investorů na území země původu nebo vývozu;\nb)\nvládní půjčka se považuje za výhodu pouze v případě, že existuje rozdíl mezi částkou, kterou platí příjemce půjčky za její poskytnutí, a částkou, kterou by zaplatil za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohl skutečně získat na trhu. V tomto případě se za výhodu považuje rozdíl mezi těmito dvěma částkami;\nc)\nvládní záruka půjčky se považuje za výhodu pouze v případě, že existuje rozdíl mezi částkou, kterou podnik získávající záruku platí za půjčku s vládní zárukou, a částkou, kterou by podnik zaplatil za srovnatelnou obchodní půjčku bez vládní záruky. V tomto případě se za výhodu považuje rozdíl mezi těmito dvěma částkami, upravený s ohledem na rozdíly ve výši poplatků;\nd)\ndodání zboží nebo poskytnutí služeb nebo nákup zboží vládou se považuje za výhodu pouze v případě, že zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty za cenu nižší než přiměřenou nebo že zboží bylo nakoupeno za cenu vyšší než přiměřenou. Přiměřenost odměny se určuje s ohledem na podmínky převládající na trhu s danými výrobky a službami v zemi dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo nákupu výrobků (včetně ceny, jakosti, dostupnosti, prodejnosti, dopravy a ostatních nákupních nebo prodejních podmínek).\nNeexistují-li pro dané výrobky nebo služby v zemi dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo nákupu výrobků žádné obvyklé podmínky převládající na trhu, kterých by bylo možno použít jako přiměřeného základu pro srovnání, platí toto:\ni)\npodmínky převládající v dané zemi se na základě skutečných nákladů, cen a dalších činitelů, které jsou v dané zemi dostupné, upraví o přiměřenou hodnotu odrážející běžné tržní podmínky nebo\nii)\nse případně použijí podmínky převládající na trhu jiné země nebo na světovém trhu, které jsou pro příjemce dostupné.\nČlánek 7\nObecná ustanovení o výpočtu\n1.   Výše napadnutelných subvencí se určuje na jednotku subvencovaného výrobku vyváženého do Unie.\nPři určování mohou být z celkové výše subvence odečteny tyto prvky:\na)\npoplatky za podání žádosti nebo jiné náklady, které byly nezbytně vynaloženy, aby vznikl nárok na poskytnutí subvence nebo aby byla získána;\nb)\nvývozní daně, cla nebo jiné poplatky, které byly uloženy na výrobky vyvážené do Unie zvláště k tomu účelu, aby se vyrovnala subvence.\nŽádá-li účastník řízení o odpočet, musí prokázat, že je jeho žádost oprávněná.\n2.   Pokud se subvence neposkytuje podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků, určí se výše napadnutelné subvence tak, že se celková výše subvence přiměřeně přepočte na množství výrobků, které byly v posuzovaném období vyrobeny, prodány nebo vyvezeny.\n3.   Pokud lze subvenci spojovat se získáním nebo budoucím získáním stálých aktiv, vypočítá se výše napadnutelné subvence tak, že se subvence rozloží na dobu odpovídající běžné době amortizace těchto aktiv v daném výrobním odvětví.\nTakto vypočtená částka, která připadá na posuzované období, včetně částky, která připadá na aktiva získaná před tímto obdobím, se přepočte podle odstavce 2.\nPokud se aktiva neodepisují, hodnotí se subvence jako bezúročná půjčka a použije se postup podle čl. 6 písm. b).\n4.   Nemůže-li být subvence spojována se získáním stálých aktiv, připadne výše výhody získané během posuzovaného období zpravidla na toto období a přepočte se podle odstavce 2, pokud nenastanou zvláštní okolnosti, podle kterých má výše výhody připadnout na jiné období.\nČlánek 8\nZjišťování újmy\n1.   Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a musí zahrnovat objektivní posouzení:\na)\nobjemu dovozu subvencovaných výrobků a účinku dovozu subvencovaných výrobků na ceny obdobných výrobků na trhu Unie a\nb)\nnásledného vlivu tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie.\n2.   S ohledem na objem dovozu subvencovaných výrobků se posoudí, zda došlo k významnému zvýšení jejich dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v Unii. Pokud jde o účinek dovozu subvencovaných výrobků na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení ze strany dovezených subvencovaných výrobků nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.\n3.   Pokud jsou předmětem šetření o uložení vyrovnávacího cla současně výrobky dovezené z více než jedné země, posuzují se účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že:\na)\nvýše napadnutelných subvencí zjištěná ve vztahu k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrná ve smyslu čl. 14 odst. 5 a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a\nb)\nsouhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie.\n4.   Posouzení účinků dovozu subvencovaných výrobků na dotčené výrobní odvětví Unie zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, včetně skutečnosti, že výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky dřívějšího subvencování nebo dumpingu; výše napadnutelných subvencí; skutečného a potenciálního poklesu prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic a vytížení kapacit; činitelů, které ovlivňují vývoj cen v Unii; skutečných a možných nepříznivých účinků na peněžní tok, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice a v případě zemědělství také, zda došlo ke zvýšení nákladů vládních podpůrných programů. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií nemusí být rozhodující.\n5.   Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 1 musí vyplývat, že dovoz subvencovaných výrobků působí újmu. K tomu zejména patří důkaz o tom, že objem nebo cena či objem i cena zjištěné podle odstavce 2 mají na výrobní odvětví Unie nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 4 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné.\n6.   Zkoumají se rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které ve stejnou dobu působí újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků podle odstavce 5. Mezi činitele, které je v této souvislosti možno vzít v úvahu, patří: objem a ceny dovozu nesubvencovaných výrobků; snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby; restriktivní obchodní praktiky výrobců ve třetích zemích a v Unii a hospodářská soutěž mezi nimi; rozvoj technologie a vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví Unie.\n7.   Účinky dovozu subvencovaných výrobků se hodnotí podle výroby obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, pokud dostupné informace umožňují vymezit tuto výrobu na základě kritérií, jako jsou výrobní postupy, prodej a zisk výrobců. Není-li možné tuto výrobu vymezit, hodnotí se účinky dovozu subvencovaných výrobků podle výroby nejbližší skupiny nebo souboru výrobků, který zahrnuje obdobný výrobek a pro nějž lze získat potřebné informace.\n8.   Zjištění, zda hrozí podstatná újma, musí vycházet ze skutečností, a nikoli pouze z tvrzení, domněnek nebo vzdálené možnosti. Změna okolností, jež by přivodila stav, v němž by subvence působila újmu, musí být zřetelně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně.\nPři zjišťování, zda hrozí podstatná újma, je nutno vzít v úvahu činitele, jako jsou:\na)\ndruh dané subvence nebo subvencí a jejich pravděpodobné účinky na obchod;\nb)\nvýznamná míra zvýšení objemu dovozu subvencovaných výrobků na trh Unie, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu;\nc)\nzda má vývozce dostatečnou volně dostupnou kapacitu nebo bezprostředně očekává podstatné zvýšení své kapacity, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu subvencovaných výrobků do Unie, přičemž je nutno vzít v úvahu, do jaké míry mohou dodatečný vývoz vstřebat ostatní vývozní trhy;\nd)\ndovoz uskutečňovaný za ceny, které by významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily výrazně jejich růstu, ke kterému by jinak došlo, a které zřejmě zvýší poptávku po dalším dovozu;\ne)\nzásoby výrobku, který je předmětem šetření.\nŽádný z těchto činitelů není sám o sobě nezbytně rozhodující, ale souhrn posuzovaných činitelů musí vést k závěru, že bezprostředně hrozí další subvencovaný vývoz a že bez zavedení ochranných opatření vznikne podstatná újma.\nČlánek 9\nVymezení výrobního odvětví Unie\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „výrobním odvětvím Unie“ rozumějí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii ve smyslu čl. 10 odst. 6, s těmito výjimkami:\na)\npokud jsou někteří výrobci ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo sami dovážejí výrobky označené za subvencované, lze pojem „výrobní odvětví Unie“ vykládat tak, že se vztahuje pouze na zbývající výrobce;\nb)\nza mimořádných okolností může být území Unie pro spornou výrobu rozděleno na dva nebo více konkurenčních trhů a výrobci na každém jednotlivém trhu mohou být chápáni jako samostatné výrobní odvětví, pokud\ni)\nvýrobci na tomto trhu prodávají veškerou nebo téměř veškerou svou výrobu dotyčných výrobků na tomto trhu a\nii)\npoptávka na tomto trhu není v podstatné míře uspokojována výrobci dotčených výrobků, kteří se nacházejí jinde v Unii.\nZa těchto okolností může být újma zjištěna i tehdy, pokud ji větší část celého výrobního odvětví Unie neutrpí, jestliže se dovoz subvencovaných výrobků soustředí na takový izolovaný trh a působí újmu výrobcům veškeré nebo téměř veškeré výroby na tomto trhu.\n2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že výrobce je ve spojení s vývozcem nebo dovozcem pouze tehdy, jestliže:\na)\njeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhého nebo\nb)\noba jsou přímo nebo nepřímo kontrolováni třetí osobou nebo\nc)\nspolečně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu, pokud existuje důvod k domněnce nebo podezření, že daný výrobce na základě tohoto spojení jedná jiným způsobem než nezávislý výrobce.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že jeden kontroluje druhého, pokud je právně nebo fakticky schopen vykonávat na druhého nátlak nebo mu udělovat pokyny.\n3.   Pokud se jako výrobní odvětví Unie chápou výrobci v určitém regionu, dá se vývozcům nebo vládě poskytující napadnutelné subvence příležitost nabídnout přijetí závazků podle článku 13 týkajících se tohoto regionu. V takovýchto případech je nutno při zkoumání otázky, zda jsou opatření v zájmu Unie, zvlášť přihlédnout k zájmům dotčeného regionu. Pokud není obratem nabídnut přiměřený závazek nebo pokud nastanou situace uvedené v čl. 13 odst. 9 a 10, může být uloženo prozatímní nebo konečné vyrovnávací clo s platností pro celou Unii. V tomto případě se může clo vztahovat pouze na určité výrobce nebo vývozce, je-li to proveditelné.\n4.   Na tento článek se použije čl. 8 odst. 7.\nČlánek 10\nZahájení řízení\n1.   S výhradou odstavce 8 se šetření ke zjištění existence, rozsahu a účinku údajné subvence zahajuje na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, které jedná jménem výrobního odvětví Unie.\nPodnět může být podán Komisi nebo členskému státu, který jej Komisi postoupí. Komise zašle členským státům kopii všech podnětů, které obdrží. Má se za to, že podnět byl podán v první pracovní den po doporučeném doručení Komisi nebo po vystavení potvrzení o přijetí Komisí.\nPokud nebyl podán podnět a některý členský stát má dostatečné důkazy o existenci subvence a o újmě jí způsobené výrobnímu odvětví Unie, předá je neprodleně Komisi.\n2.   Podnět podle odstavce 1 musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci napadnutelné subvence (včetně její částky, pokud je to možné), o způsobené újmě a o příčinné souvislosti mezi dovezenými výrobky označenými za subvencované a údajnou újmou. Podnět musí obsahovat tyto informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné:\na)\ntotožnost žadatele a uvedení objemu a hodnoty výroby obdobného výrobku žadatelem v Unii. Je-li písemný podnět podáván jménem výrobního odvětví Unie, je v něm nutno pro určení výrobního odvětví, jehož jménem je podnět podáván, uvést všechny známé výrobce obdobného výrobku v Unii (nebo svazy výrobců obdobného výrobku v Unii), a pokud je to možné, objem a hodnotu výroby obdobného výrobku v Unii připadající na tyto výrobce;\nb)\núplný popis výrobku označeného za subvencovaný, název dotčené země nebo zemí původu nebo vývozu, totožnost všech známých vývozců nebo zahraničních výrobců a seznam známých osob dovážejících dotčený výrobek;\nc)\ndůkazy o existenci, částce, povaze a napadnutelnosti údajných subvencí;\nd)\nvývoj objemu dovozu označeného za subvencovaný, účinek tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následný dopad dovozu na výrobní odvětví Unie, doložený příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou ty uvedené v čl. 8 odst. 2 a 4, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.\n3.   Komise v možném rozsahu zhodnotí správnost a dostatečnost důkazů obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení šetření.\n4.   Šetření může být zahájeno s cílem zjistit, zda jsou údajné subvence specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 a 3.\n5.   Šetření může být dále zahájeno ohledně opatření uvedených v příloze IV, pokud obsahují prvek subvence ve smyslu článku 3, aby bylo zjištěno, zda jsou sporná opatření v plném souladu s ustanoveními uvedené přílohy.\n6.   Šetření podle odstavce 1 se zahájí pouze v případě, že je po posouzení, do jaké míry podnět podporují nebo odmítají výrobci obdobného výrobku v Unii, zjištěno, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem. Podnět je považován za podaný výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem, jestliže je podporován výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té části výrobců v Unii, kteří podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Šetření se však nezahájí, jestliže výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie.\n7.   Orgány nezveřejňují informace o podnětu na zahájení šetření, pokud nebylo učiněno rozhodnutí je zahájit. Co nejdříve po obdržení podnětu s podklady požadovanými podle tohoto článku a v každém případě před zahájením šetření však Komise uvědomí dotčenou zemi původu nebo vývozu a vyzve ji ke konzultacím, aby se vyjasnily otázky uvedené v odstavci 2 a aby bylo dosaženo řešení na základě dohody.\n8.   Pokud se Komise za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční je pouze tehdy, má-li dostatečné důkazy o existenci napadnutelné subvence, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření. Jakmile Komise určí, že je třeba takové šetření zahájit, informuje o tom členské státy.\n9.   Důkazy o subvencích i o újmě jsou při rozhodování o zahájení šetření posuzovány současně. Nejsou-li důkazy o napadnutelné subvenci nebo o způsobené újmě dostatečné pro pokračování v řízení, podnět se odloží. Řízení se nezahajuje proti zemím, z nichž dovoz tvoří méně než 1 % podílu na trhu, pokud tyto země dohromady nepokrývají nejméně 3 % spotřeby Unie.\n10.   Podnět může být před zahájením šetření stažen; v tom případě se na něj hledí, jako by nebyl podán.\n11.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise do 45 dnů ode dne podání podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět podán Komisi. Komise informuje členské státy o posouzení podnětu, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byl podnět podán.\n12.   V oznámení o zahájení řízení vyhlásí Komise zahájení šetření, označí dotčený výrobek a dotčené země, uvede souhrn získaných informací a stanoví, že je nutno jí předložit veškeré podstatné informace.\nStanoví lhůty, během kterých se mohou účastníci řízení přihlásit, předložit písemné stanovisko a sdělit informace, pokud se k jejich stanoviskům a informacím má přihlédnout při šetření. Současně stanoví lhůtu, během níž mohou účastníci řízení požádat o slyšení před Komisí v souladu s čl. 11 odst. 5.\n13.   Komise o zahájení řízení uvědomí známé dotčené vývozce, dovozce a zájmové svazy dovozců nebo vývozců, zemi původu nebo vývozu a žadatele a sdělí s náležitým ohledem na ochranu důvěrných informací známým vývozcům, orgánům země původu nebo vývozu a na požádání i jiným účastníkům řízení plné znění písemného podnětu obdrženého podle odstavce 1. Pokud se šetření týká zvláště vysokého počtu vývozců, může být plné znění písemného podnětu předáno pouze orgánům země původu nebo vývozu nebo příslušnému svazu výrobního odvětví.\n14.   Šetření o uložení vyrovnávacího cla není překážkou pro celní odbavení výrobků.\nČlánek 11\nŠetření\n1.   Po zahájení řízení započne Komise ve spolupráci s členskými státy šetření na úrovni Unie. Toto šetření se týká subvence i újmy a je prováděno současně.\nAby bylo zjištění reprezentativní, zvolí se posuzované období, které v případě subvence zpravidla odpovídá posuzovanému období podle článku 5.\nK informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží.\n2.   Stranám, které v rámci šetření o uložení vyrovnávacího cla obdrží dotazníky, se k jejich zodpovězení poskytne lhůta nejméně 30 dnů. Lhůta pro vývozce začíná dnem obdržení dotazníku, přičemž se má za to, že dotazník byl obdržen týden poté, co byl odeslán respondentovi nebo předán příslušnému diplomatickému zastoupení země původu nebo vývozu. Tato třicetidenní lhůta může být prodloužena s náležitým ohledem na lhůty pro provedení šetření, pokud strana může toto prodloužení patřičně odůvodnit existencí zvláštních okolností.\n3.   Komise může požádat členské státy, aby jí předaly informace, a členské státy učiní veškerá potřebná opatření, aby její žádosti vyhověly.\nPředají Komisi požadované informace i výsledky všech provedených inspekcí, kontrol nebo šetření.\nPokud se jedná o informace obecného zájmu nebo pokud o jejich předání požádal členský stát, postoupí Komise tyto informace členským státům, pokud nejsou důvěrné, a v takovém případě postoupí shrnutí, které nemá důvěrnou povahu.\n4.   Komise může požádat členské státy, aby uskutečnily veškeré nezbytné kontroly a inspekce, zejména u dovozců, obchodníků a výrobců v Unii, a aby provedly šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky.\nČlenské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby žádosti Komise vyhověly.\nÚředníci Komise mohou být na žádost Komise nebo některého členského státu nápomocni úředníkům členských států při plnění jejich úkolů.\n5.   Účastníkům řízení, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 10 odst. 12 druhým pododstavcem, bude poskytnuto slyšení, pokud o ně písemně požádají ve lhůtě stanovené v oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a přitom prokážou, že jsou účastníky řízení, kteří pravděpodobně budou výsledkem řízení dotčeni, a že pro jejich slyšení existují zvláštní důvody.\n6.   Požádají-li o to dovozci, vývozci a žadatelé, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 10 odst. 12 druhým pododstavcem, nebo vláda země původu nebo vývozu, bude jim poskytnuta příležitost setkat se se stranami, které zastupují opačné zájmy, aby mohly být vyjádřeny opačné názory a předloženy protiargumenty.\nPři poskytování těchto příležitostí je třeba přihlédnout k nutnosti zachovat důvěrnost informací a k praktickým potřebám stran.\nStrany nejsou povinny se setkání účastnit a jejich nepřítomnost není na újmu jejich práv.\nK ústním informacím poskytnutým podle tohoto odstavce Komise přihlédne pouze tehdy, jsou-li jí později potvrzeny písemně.\n7.   Žadatelé, vláda země původu nebo vývozu, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace spotřebitelů, kteří se sami přihlásili podle čl. 10 odst. 12 druhého pododstavce, mohou na základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal Komisi některý účastník šetření, s výjimkou interních dokumentů orgánů Unie nebo členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 29 a jsou používány při šetření.\nStrany se mohou k těmto informacím vyjádřit a k jejich stanoviskům se přihlédne, pokud jsou v odpovědi řádně zdůvodněna.\n8.   S výjimkou okolností uvedených v článku 28 se co nejdůkladněji ověřuje správnost informací poskytnutých účastníky řízení, o něž se závěry opírají.\n9.   Při řízeních zahájených podle čl. 10 odst. 11 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být šetření ukončena do třinácti měsíců od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 přijetím závazků, nebo podle článku 15 přijetím konečných opatření.\n10.   Komise poskytuje zemi původu nebo vývozu po celou dobu šetření dostatek vhodných příležitostí k účasti na konzultacích, aby byly objasněny zjištěné skutečnosti a aby bylo dosaženo řešení na základě dohody.\nČlánek 12\nProzatímní opatření\n1.   Prozatímní vyrovnávací clo může být uloženo, jestliže:\na)\nbylo zahájeno řízení v souladu s článkem 10;\nb)\nbylo zveřejněno příslušné oznámení a účastníkům řízení bylo patřičným způsobem umožněno předat informace a předložit stanoviska v souladu s čl. 10 odst. 12 druhým pododstavcem;\nc)\nbylo předběžně zjištěno, že na dovážený výrobek byla poskytnuta napadnutelná subvence a že tím je výrobnímu odvětví Unie působena újma, a\nd)\nje v zájmu Unie zasáhnout a zabránit této újmě.\nProzatímní vyrovnávací clo může být uloženo nejdříve 60 dnů a nejpozději devět měsíců po zahájení řízení.\nVýše prozatímního vyrovnávacího cla nesmí překročit předběžně zjištěnou celkovou částku poskytnuté napadnutelné subvence a musí být nižší než tato částka, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n2.   Prozatímní vyrovnávací clo se zajišťuje jistotou a propuštění dotčených výrobků do volného oběhu v Unii je podmíněno jejím složením.\n3.   Komise přijímá prozatímní opatření postupem podle čl. 25 odst. 4.\n4.   Pokud některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a pokud jsou splněny podmínky podle odst. 1 prvního a druhého pododstavce, rozhodne Komise do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda má být uloženo prozatímní vyrovnávací clo.\n5.   Prozatímní vyrovnávací clo se ukládá nejdéle na dobu čtyř měsíců.\nČlánek 13\nZávazky\n1.   Pokud byla předběžně zjištěna existence subvence a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se:\na)\nzemě původu nebo vývozu zaváže zrušit nebo omezit subvenci nebo přijmout jiná opatření týkající se jejích účinků, nebo\nb)\nvývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území tak dlouho, dokud jsou pro vývoz poskytovány napadnutelné subvence, takže je Komise přesvědčena, že poškozující účinek subvencí tím je odstraněn.\nV takovém případě a po dobu platnosti takovýchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 15 odst. 1 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění.\nZvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání částky napadnutelných subvencí, a mělo by být nižší než výše napadnutelných subvencí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n2.   Závazky může navrhnout Komise, ale žádná země ani vývozce je nejsou povinni přijmout. Skutečností, že země nebo vývozci nenabídli takové závazky nebo nepřijali výzvu, aby tak učinili, nesmí být dotčeno šetření věci.\nMůže však být zjištěno, že pravděpodobnost vzniku újmy je vyšší, jestliže bude dovoz subvencovaných výrobků pokračovat. Závazky lze od zemí nebo vývozců požadovat a přijímat pouze tehdy, pokud byla předběžně zjištěna existence subvence a jí způsobené újmy.\nKromě výjimečných případů musí být závazky nabídnuty nejpozději na konci období, v němž mohou být předložena stanoviska podle čl. 30 odst. 5.\n3.   Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů, včetně obecně politických. Dotčenému vývozci nebo dotčené zemi původu nebo vývozu mohou být sděleny důvody, proč je navrhováno nabídku závazku odmítnout, a poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujal stanovisko. Důvody odmítnutí se uvedou v konečném rozhodnutí.\n4.   Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření.\n5.   Pokud jsou závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise je zastaví přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.\n6.   Pokud jsou přijaty závazky, dokončí se šetření o subvenci a újmě obvyklým způsobem. Pokud se v tomto případě zjistí, že nedošlo k subvenci nebo újmě, závazek automaticky zaniká, s výjimkou případů, kdy toto zjištění vychází z velké části z existence závazku. V takovém případě je možno požadovat, aby závazek zůstal v platnosti po přiměřenou dobu.\nPokud se zjistí, že došlo k subvenci a újmě, zůstává závazek v platnosti v souladu s přijatými podmínkami a s tímto nařízením.\n7.   Komise může požadovat od země nebo vývozce, jejichž závazek byl přijat, aby ji pravidelně informovali o plnění závazků a aby jí umožnili ověřovat předmětné údaje. Nesplnění těchto požadavků se považuje za porušení závazku.\n8.   Pokud jsou závazky určitých vývozců přijaty v průběhu šetření, má se pro účely článků 18, 19, 20 a 22 za to, že nabývají účinku dnem, kdy bylo ukončeno šetření ohledně dané země původu nebo vývozu.\n9.   Jestliže některá strana závazky poruší nebo odvolá nebo jestliže Komise odvolá přijetí závazku, zruší Komise přijetí daného závazku poté, co je dotčenému vývozci nebo zemi původu nebo vývozu dána příležitost se k věci vyjádřit, s výjimkou případu, kdy závazek sami odvolali, a uplatní se prozatímní clo uložené Komisí v souladu s článkem 12 nebo konečné clo uložené v souladu s čl. 15 odst. 1. Pokud se Komise rozhodne odvolat přijetí závazku, informuje o tom členské státy.\nKterákoli zúčastněná strana nebo členský stát mohou předložit informace, které průkazně dokládají porušení závazku. Následné posouzení, zda k porušení závazku skutečně došlo nebo nikoli, musí být obvykle dokončeno do šesti měsíců, v žádném případě však ne později než za devět měsíců od podání řádně odůvodněné žádosti.\nKomise může při sledování závazků požádat o pomoc příslušné orgány členských států.\n10.   Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být v souladu s článkem 12 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku, a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno.\nČlánek 14\nZastavení řízení bez přijetí opatření\n1.   Pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.\n2.   Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.\n3.   Řízení se ihned zastaví, pokud je zjištěno, že napadnutelná subvence je nepatrná ve smyslu odstavce 5 nebo že objem skutečného nebo možného dovozu subvencovaných výrobků nebo újma jím způsobená jsou zanedbatelné.\n4.   U řízení zahájených podle čl. 10 odst. 11 se újma zpravidla pokládá za zanedbatelnou, je-li podíl dovozu na trhu nižší než objemy uvedené v čl. 10 odst. 9. Při šetřeních, která se týkají dovozu z rozvojových zemí, se objem dovozu subvencovaných výrobků pokládá za zanedbatelný také tehdy, jestliže činí méně než 4 % celkového dovozu obdobného výrobku do Unie, pokud dovoz z rozvojových zemí, jejichž jednotlivé podíly na celkovém dovozu činí méně než 4 %, nepřesahuje v souhrnu 9 % celkového dovozu obdobného výrobku do Unie.\n5.   Napadnutelná subvence se považuje za nepatrnou, pokud její hodnota činí méně než 1 % hodnoty výrobku, s výjimkou případu, kdy se při šetřeních, která se týkají dovozu z rozvojových zemí, subvence považuje za nepatrnou, pokud její hodnota činí méně než 2 % hodnoty výrobku, za podmínky, že se zastavuje pouze šetření v případě, že napadnutelná subvence je nižší než hranice, do níž se subvence pro jednotlivé vývozce považuje za nepatrnou, přičemž jednotliví vývozci zůstávají předmětem řízení a mohou se znovu stát předmětem šetření v rámci pozdějšího přezkumu podle článků 18 a 19 pro danou zemi.\nČlánek 15\nUložení konečného cla\n1.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují napadnutelné subvence a jimi způsobená újma a v zájmu Unie je nutné zasáhnout v souladu s článkem 31, uloží Komise přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 konečné vyrovnávací clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti.\nŽádná opatření se nepřijmou, pokud subvence skončí nebo se prokáže, že subvence již nepředstavují žádnou výhodu pro dotčené vývozce.\nVýše vyrovnávacího cla nesmí přesahovat výši zjištěných napadnutelných subvencí a měla by být nižší než celková výše napadnutelných subvencí, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.\n2.   Vyrovnávací clo se uloží vždy v přiměřené výši bez diskriminace na dovoz výrobků nezávisle na jejich původu, pokud bylo zjištěno, že na ně byla poskytnuta napadnutelná subvence a že působí újmu, s výjimkou dovozu krytého závazky podle tohoto nařízení.\nV nařízení o uložení vyrovnávacího cla se clo stanoví pro každého dodavatele nebo, není-li to proveditelné, pro danou zemi původu nebo vývozu.\n3.   Pokud Komise omezí své šetření v souladu s článkem 27, nesmí být vyrovnávací clo uložené na dovoz vývozců nebo výrobců, kteří se přihlásili v souladu s článkem 27, ale nebyli zahrnuti do šetření, vyšší než vážená průměrná výše napadnutelné subvence, která byla zjištěna u stran tvořících vzorek.\nPro účely tohoto odstavce nepřihlíží Komise k napadnutelným subvencím, které jsou nulové nebo zanedbatelné nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 28.\nNa dovoz vývozců nebo výrobců, u nichž byla postupem podle článku 27 vypočtena individuální výše subvence, se uloží individuální vyrovnávací clo.\nČlánek 16\nZpětná působnost\n1.   Prozatímní opatření a konečné vyrovnávací clo se uplatní pouze na výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu po dni, k němuž vstoupí opatření přijaté podle čl. 12 odst. 1 nebo čl. 15 odst. 1 v platnost, s výhradou výjimek uvedených v tomto nařízení.\n2.   Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje napadnutelná subvence a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné vyrovnávací clo, o tom, do jaké míry má být prozatímní clo skutečně vybráno.\n„Újmou“ se pro tento účel nerozumí závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie ani hrozba podstatné újmy, pokud není zjištěno, že by z hrozby újmy bez uplatnění prozatímního vyrovnávacího cla skutečně vznikla podstatná újma. Ve všech ostatních případech takovéto hrozby nebo zpoždění se prozatímní částky uvolní a konečné vyrovnávací clo může být uloženo pouze ode dne konečného zjištění hrozby újmy nebo závažného zpoždění.\n3.   Je-li konečné vyrovnávací clo vyšší než prozatímní clo, rozdíl mezi oběma cly se nevyměří a nevybere. Je-li konečné vyrovnávací clo nižší než prozatímní clo, výše cla se nově vypočte. Je-li konečné zjištění negativní, prozatímní clo se nepotvrdí.\n4.   Konečné vyrovnávací clo může být uloženo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření, pokud:\na)\nbyl dovoz celně evidován v souladu s čl. 24 odst. 5;\nb)\nKomise poskytla dotčeným dovozcům příležitost vyjádřit své stanovisko;\nc)\nexistují kritické okolnosti, za kterých byla masivním dovozem výrobků, na které byly poskytnuty napadnutelné subvence ve smyslu tohoto nařízení, uskutečněným v poměrně krátkém čase způsobena újma, kterou lze těžko napravit, a\nd)\nje nutné uložit na dovoz těchto výrobků vyrovnávací clo se zpětnou působností, aby se zamezilo opakování těžko napravitelné újmy.\n5.   Byly-li přijaté závazky porušeny nebo odvolány, může být uloženo konečné vyrovnávací clo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, pokud byl dovoz celně evidován v souladu s čl. 24 odst. 5 a pokud se uložení cla se zpětnou působností nevztahuje na výrobky dovezené před porušením nebo odvoláním závazku.\nČlánek 17\nPlatnost\nVyrovnávací clo zůstává v platnosti pouze po takovou dobu a v takovém rozsahu, které jsou nezbytné k vyrovnání účinku napadnutelných subvencí, jež působí újmu.\nČlánek 18\nPřezkum opatření před pozbytím platnosti\n1.   Konečné vyrovnávací opatření pozbývá platnosti pět let poté, co bylo uloženo, nebo pět let od ukončení posledního přezkumu, který se týkal subvence i újmy, pokud při tomto přezkumu nebylo zjištěno, že subvence a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Přezkum opatření před pozbytím platnosti zahájí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost podanou výrobci v Unii nebo jejich jménem a opatření zůstávají v platnosti až do dokončení tohoto přezkumu.\n2.   Přezkum opatření před pozbytím platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že subvence a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Tuto pravděpodobnost lze opřít například o důkazy o pokračování subvence a újmy nebo o důkazy o tom, že odstranění újmy je zcela nebo zčásti výsledkem platných opatření, nebo o důkazy o tom, že okolnosti na straně vývozců nebo podmínky na trhu naznačují pravděpodobnost budoucího poskytnutí subvence působící újmu.\n3.   V rámci šetření podle tohoto článku je výrobcům, dovozcům, zemím původu nebo vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum a v závěrech se patřičně přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům, které byly předloženy v souvislosti se zjišťováním, zda ukončení platnosti opatření pravděpodobně povede či nepovede k přetrvání nebo obnovení subvence a újmy.\n4.   Oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti opatření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie ve vhodné době v posledním roce platnosti opatření ve smyslu tohoto článku. Po zveřejnění oznámení jsou výrobci v Unii oprávněni podat nejpozději tři měsíce před koncem pětiletého období žádost o přezkum v souladu s odstavcem 2. Zveřejní se rovněž oznámení o skutečném pozbytí platnosti opatření podle tohoto článku.\nČlánek 19\nProzatímní přezkum\n1.   Nutnost zachování opatření může Komise rovněž v podložených případech přezkoumat z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu, nebo pokud od uložení konečného opatření uplynula přiměřená doba nejméně jednoho roku, na žádost některého vývozce nebo dovozce nebo výrobců v Unii nebo země původu nebo vývozu, která obsahuje dostatečné důkazy o tom, že je nutné prozatímní přezkum zahájit.\n2.   Prozatímní přezkum se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že zachování opatření na vyrovnání napadnutelných subvencí už není nutné nebo že újma v případě zrušení nebo změny opatření pravděpodobně nebude přetrvávat ani se neobnoví nebo že stávající opatření nedostačují nebo již nedostačují k vyrovnání účinku napadnutelných subvencí, které působí újmu.\n3.   Pokud je uložené vyrovnávací clo nižší než výše zjištěných napadnutelných subvencí, může se zahájit prozatímní přezkum, pokud výrobní odvětví Unie nebo jiná zúčastněná strana předloží (obvykle do dvou let vstupu opatření v platnost) dostatečné informace o tom, že po skončení období původního šetření a před zavedením opatření nebo po něm se vývozní ceny snížily nebo že opatření nevedla k žádnému nebo jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen v Unii. Pokud šetření prokáže, že tato tvrzení jsou pravdivá, je možné zvýšit vyrovnávací cla, aby se dosáhlo zvýšení cen nutného pro odstranění újmy. Zvýšená úroveň cel však nesmí převýšit částku napadnutelných subvencí.\nProzatímní přezkum může být za podmínek uvedených výše rovněž zahájen z podnětu Komise nebo na žádost členského státu.\n4.   V rámci šetření podle tohoto článku může Komise mimo jiné zkoumat, zda se okolnosti ohledně subvencí a újmy podstatně změnily nebo zda stávající opatření dosahují zamýšlených účinků a odstraňují újmu zjištěnou podle článku 8. V tomto smyslu se při konečném zjišťování přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům.\nČlánek 20\nZrychlený přezkum\nVývozce, na jehož vývoz se vztahuje konečné vyrovnávací clo, avšak který nebyl individuálně prošetřován v průběhu původního šetření z jiných důvodů než pro odmítnutí spolupráce s Komisí, může požádat o provedení zrychleného přezkumu, aby mu Komise mohla co nejrychleji uložit individuální vyrovnávací clo.\nZrychlený přezkum se zahájí poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit.\nČlánek 21\nVrácení cla\n1.   Aniž je dotčen článek 18, může dovozce požádat o vrácení vybraného vyrovnávacího cla, pokud se prokáže, že napadnutelné subvence, na jejichž základě bylo clo zaplaceno, byly odstraněny nebo sníženy natolik, že jsou nižší než platné clo.\n2.   Žádost o vrácení zaplaceného vyrovnávacího cla podává dovozce Komisi. Žádost se podává prostřednictvím členského státu, na jehož území byly výrobky propuštěny do volného oběhu, ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy příslušný orgán řádně vyměřil částku uloženého konečného vyrovnávacího cla, nebo ode dne, kdy příslušný orgán rozhodl o konečném vybrání částek zajištěných v podobě prozatímního vyrovnávacího cla. Členské státy postoupí žádost neprodleně Komisi.\n3.   Žádost o vrácení zaplaceného vyrovnávacího cla se považuje za náležitě odůvodněnou, pokud obsahuje přesné údaje o požadované částce vyrovnávacího cla, o jejíž vrácení se žádá, a všechny celní doklady týkající se výpočtu a zaplacení této částky. K ní je třeba pro posuzované období přiložit doklady o výši napadnutelné subvence pro vývozce nebo výrobce, na které se clo vztahuje. Není-li dovozce ve spojení s daným vývozcem nebo výrobcem a nejsou-li tyto informace ihned dostupné nebo odmítá-li vývozce nebo výrobce tyto informace dovozci poskytnout, musí žádost obsahovat prohlášení vývozce nebo výrobce o tom, že napadnutelná subvence byla snížena nebo odstraněna, jak je stanoveno v tomto článku, a že příslušné důkazy předloží Komisi. Pokud vývozce nebo výrobce nepředloží tyto důkazy v přiměřené lhůtě, žádost se zamítne.\n4.   Komise rozhodne, zda a v jakém rozsahu má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle ustanovení platných pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a v jakém rozsahu je vrácení cla oprávněné.\nZaplacené vyrovnávací clo se vrátí obvykle ve lhůtě dvanácti měsíců a v žádném případě ne později než osmnáct měsíců ode dne, kdy dovozce výrobku, na nějž je uloženo vyrovnávací clo, podá náležitě odůvodněnou žádost o vrácení zaplaceného vyrovnávacího cla.\nSchválené vrácení zaplaceného cla provedou členské státy obvykle ve lhůtě 90 dnů od vydání rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci.\nČlánek 22\nObecná ustanovení o přezkumu a vrácení cla\n1.   Na přezkumy prováděné podle článků 18, 19 a 20 se použijí odpovídající ustanovení tohoto nařízení o postupech a provádění šetření, s výjimkou ustanovení o lhůtách.\nPřezkumy podle článků 18 a 19 se provedou bez zbytečného odkladu a ukončí obvykle do dvanácti měsíců od zahájení. Přezkumy podle článků 18 a 19 se v každém případě ukončí do patnácti měsíců od zahájení.\nPřezkumy podle článku 20 se v každém případě ukončí do devíti měsíců od zahájení.\nJe-li přezkum prováděný podle článku 18 zahájen v době, kdy již probíhá přezkum podle článku 19 ve stejném řízení, ukončí se přezkum podle článku 19 současně s přezkumem podle článku 18.\nPokud není šetření ukončeno ve lhůtách stanovených ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci, opatření:\na)\npozbývají platnosti v případě šetření podle článku 18;\nb)\npozbývají platnosti v případě souběžných šetření podle článků 18 a 19, pokud bylo šetření podle článku 18 zahájeno v době, kdy probíhalo šetření podle článku 19 ve stejném řízení, nebo pokud byla tato šetření zahájena zároveň, nebo\nc)\nzůstávají v platnosti beze změny v případě šetření podle článků 19 a 20.\nV Úředním věstníku Evropské unie se poté zveřejní oznámení o pozbytí platnosti nebo o zachování opatření podle tohoto odstavce.\n2.   Přezkumy podle článků 18, 19 a 20 zahajuje Komise. O tom, zda zahájí přezkum podle článku 18, rozhodne Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2. Jakmile hospodářský subjekt nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení přezkumu podle článků 19 a 20, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je třeba přezkoumat nutnost zachování opatření, informuje o tom členské státy.\n3.   Pokud to výsledky přezkumu odůvodňují, opatření se přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 zruší, ponechají v platnosti podle článku 18, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle článků 19 a 20.\n4.   Jsou-li opatření zrušena pro jednotlivé vývozce, avšak ne pro celou zemi, zůstávají tito vývozci předmětem řízení a mohou být znovu šetřeni při jakémkoli dalším přezkumu prováděném u dané země podle tohoto článku.\n5.   Pokud přezkum opatření podle článku 19 stále probíhá ke konci doby platnosti opatření, jak je vymezena v článku 18, přezkoumají se tato opatření rovněž podle článku 18.\n6.   Při všech šetřeních týkajících se přezkumu nebo vrácení zaplaceného vyrovnávacího cla prováděných podle článků 18 až 21 postupuje Komise v případě, že nedošlo ke změně okolností, a s patřičným ohledem na články 5, 6, 7 a 27 stejným postupem jako při šetření, které vedlo k uložení vyrovnávacího cla.\nČlánek 23\nObcházení\n1.   Vyrovnávací cla uložená na základě tohoto nařízení mohou být rozšířena na dovoz obdobných výrobků, též mírně upravených, ze třetích zemí nebo na dovoz mírně upravených obdobných výrobků ze země, která je předmětem opatření, nebo částí těchto výrobků, jestliže dochází k obcházení platných opatření.\n2.   Vyrovnávací cla, která nesmějí převýšit zbytkové vyrovnávací clo uložené v souladu s čl. 15 odst. 2, mohou být rozšířena na dovoz od společností, které využívají individuální cla v zemích, které jsou předmětem opatření, jestliže dochází k obcházení platných opatření.\n3.   Obcházením se rozumí změna obchodních toků mezi třetími zeměmi a Unií nebo mezi jednotlivými společnostmi v zemi, která je předmětem opatření, a Unií způsobená praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, pokud zároveň existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku, a že subvence nadále zvýhodňují dovážené obdobné výrobky nebo jejich části.\nPraktiky, zpracovatelské procesy nebo práce uvedené v prvním pododstavci zahrnují mimo jiné:\na)\nmírnou úpravu dotčeného výrobku tak, aby spadal pod kódy celní nomenklatury, které nejsou obvykle předmětem opatření, přičemž úprava nezmění jeho základní vlastnosti;\nb)\nzasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí;\nc)\npřípad, kdy vývozci nebo výrobci reorganizují své prodejní mechanismy a cesty v zemi, která je předmětem opatření, aby nakonec nechali své výrobky vyvézt do Unie prostřednictvím výrobců, kteří využívají individuální clo o sazbě, která je nižší než sazba platná pro jejich výrobky.\n4.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz v souladu s čl. 24 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit, informuje o tom členské státy.\nŠetření provádí Komise. Komisi při tom mohou být nápomocny celní orgány a šetření musí být ukončeno do devíti měsíců.\nJestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokážou, že působnost opatření má být rozšířena, učiní tak Komise přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.\nRozšíření působnosti nabývá účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 24 odst. 5 nebo vyžadovat složení jistoty. Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a průběhu šetření se použijí podle tohoto článku.\n5.   Dovoz nepodléhá celní evidenci podle čl. 24 odst. 5 nebo opatřením, pokud je uskutečňován společnostmi, pro které platí osvobození.\n6.   Řádně odůvodněné žádosti o osvobození se podávají ve lhůtách stanovených nařízením Komise, kterým se zahajuje šetření.\nPokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází vně Unie, udělí se osvobození výrobcům daného výrobku, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením, a že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavce 3.\nPokud k praktikám, zpracovatelským postupům nebo pracím spojeným s obcházením dochází uvnitř Unie, může se osvobození udělit dovozcům, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením.\nTato osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí pro období a za podmínek v něm uvedených. Jakmile Komise dokončí posouzení, informuje o tom členské státy.\nPokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 20, je možné udělit osvobození rovněž po ukončení šetření vedoucího k rozšíření působnosti opatření.\n7.   Pokud uplynul alespoň jeden rok od rozšíření působnosti opatření a počet stran žádajících nebo potenciálně žádajících o osvobození je významný, může Komise rozhodnout o zahájení přezkumu rozšířené působnosti opatření. Tento přezkum se provádí v souladu ustanoveními čl. 22 odst. 1 platnými pro přezkum podle článku 19.\n8.   Tímto článkem není dotčeno běžné uplatňování platných celních předpisů.\nČlánek 24\nObecná ustanovení\n1.   Prozatímní nebo konečné vyrovnávací clo se ukládá nařízením a vybírají je členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních podmínek stanovených v nařízení o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo se vybírá nezávisle na clech, daních a jiných poplatcích běžně vyměřovaných při dovozu.\nNa jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní subvence.\n2.   Nařízení o uložení prozatímního nebo konečného vyrovnávacího cla a nařízení nebo rozhodnutí o přijetí závazků nebo o zastavení šetření nebo řízení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.\nTato nařízení nebo rozhodnutí obsahují zejména jméno vývozce, je-li to možné, nebo dotčených zemí, popis výrobku a shrnutí skutečností a úvah, o něž se opírají zjištění o subvenci a újmě, přičemž se bere v úvahu nutnost chránit důvěrné informace. Kopie nařízení nebo rozhodnutí se v každém případě zašle známým účastníkům řízení. Tento odstavec se použije obdobně i na přezkum.\n3.   Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud se jedná o společnou definici pojmu původ výrobků obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (6).\n4.   V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců použitelnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 prodloužit o další dobu, která nesmí překročit jeden rok.\nPoužitelnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se podmínky na trhu dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie byla dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k tomuto vyjádření přihlédlo. Použitelnost opatření může být kdykoliv obnovena poradním postupem podle čl. 25 odst. 2, pokud pominou důvody jejího pozastavení.\n5.   Komise může poté, co včas informovala členské státy, vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.\nCelní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.\nCelní evidence se zavádí nařízením, které blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.\n6.   Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši vyrovnávacího cla vybraného na základě tohoto nařízení.\n7.   Aniž je dotčen odstavec 6, může Komise požádat členské státy v jednotlivých případech, aby poskytly informace nutné pro účinné sledování uplatňování opatření. V této souvislosti se použije čl. 11 odst. 3 a 4. Na všechny informace předané členskými státy podle tohoto článku se vztahuje čl. 29 odst. 6.\nČlánek 25\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (7). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.\n5.   Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle odstavce 3 tohoto článku nebo pro přijetí rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 182/2011. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.\n6.   Výbor se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí.\nČlánek 26\nInspekce na místě\n1.   Komise provádí, pokud to považuje za vhodné, inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti dovozců, vývozců, obchodníků, zástupců, výrobců, obchodních svazů a organizací a ověřila informace o subvenci a způsobené újmě. Bez řádné a včasné odpovědi se Komise může rozhodnout, že inspekci na místě neprovede..\n2.   Komise může v případě potřeby provádět šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky. Jakmile Komise obdrží souhlas dotčených podniků, oznámí zemi původu nebo vývozu jména a adresy podniků, v nichž mají inspekce na místě probíhat, a dohodnuté termíny.\n3.   Dotčeným podnikům se oznámí, jaké druhy informací mají být při inspekci na místě ověřovány a které další informace je při nich nutno předložit, čímž není vyloučeno, že v průběhu inspekce na místě budou vyžádány další podrobnosti s ohledem na obdržené informace.\n4.   Při šetření podle odstavců 1, 2 a 3 jsou Komisi nápomocni zaměstnanci těch členských států, které o to požádají.\nČlánek 27\nVýběr vzorku\n1.   V případech, kdy je počet žadatelů, vývozců nebo dovozců, typů výrobků nebo obchodů příliš velký, může být šetření omezeno:\na)\nna přiměřený počet stran, výrobků nebo obchodů, který se vybere jako statisticky reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době výběru, nebo\nb)\nna největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.\n2.   Konečný výběr stran, typů výrobků nebo obchodů podle tohoto článku provádí Komise, avšak nejvhodnější je výběr vzorku po projednání s dotčenými stranami a s jejich souhlasem, pokud se tyto strany přihlásí ve lhůtě tří týdnů od zahájení šetření a poskytnou dostatek informací, aby mohl být proveden výběr reprezentativního vzorku.\n3.   Je-li šetření omezeno v souladu s tímto článkem, vypočte se individuální výše napadnutelné subvence pro každého vývozce nebo výrobce, který nebyl původně vybrán a který předloží nezbytné informace ve lhůtě stanovené tímto nařízením, pokud není počet vývozců nebo výrobců tak vysoký, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.\n4.   Pokud se provádí výběr reprezentativního vzorku a některé nebo všechny vybrané strany nejsou ochotny spolupracovat v míře, která může podstatně ovlivnit výsledek šetření, může být proveden nový výběr.\nPokud je spolupráce ve významné míře stále nedostatečná nebo pokud z časových důvodů nelze vybrat nový reprezentativní vzorek, použijí se příslušná ustanovení článku 28.\nČlánek 28\nNedostatečná spolupráce\n1.   Pokud účastník řízení odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne ve lhůtách stanovených tímto nařízením nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.\nPokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a vychází se z dostupných údajů.\nÚčastníci řízení by měli být obeznámeni s důsledky nedostatečné spolupráce.\n2.   Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud účastník řízení prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro něj znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady.\n3.   Nejsou-li informace předložené účastníkem řízení ve všech ohledech dokonalé, přesto se k nim přihlédne, pokud nedostatky neúměrně neztěžují zjištění přiměřeně správných závěrů, pokud jsou předloženy náležitě a včas, pokud je lze ověřit a pokud účastník řízení jednal podle svých nejlepších schopností.\n4.   Pokud nejsou důkazy nebo informace přijaty, je účastník řízení, který je předložil, okamžitě zpraven o důvodech jejich odmítnutí a je mu dána možnost podat dodatečné vysvětlení ve stanovené lhůtě. Pokud vysvětlení nejsou považována za dostatečná, je třeba uvést důvody pro odmítnutí důkazů nebo informací a uvést je ve zveřejněných závěrech.\n5.   Pokud se závěry, včetně závěrů o výši napadnutelné subvence, opírají o odstavec 1, včetně informací obsažených v podnětu, musí být tyto informace, je-li to proveditelné a s ohledem na lhůty pro šetření, ověřeny na základě informací z jiných dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou zveřejněné ceníky, úřední dovozní statistiky a celní výkazy, nebo na základě informací, které v průběhu šetření podali jiní účastníci řízení.\nTyto informace mohou případně obsahovato relevantní údaje o světovém trhu nebo o jiných reprezentativních trzích.\n6.   Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně a následkem toho nejsou některé podstatné informace sděleny, může být pro něj výsledek šetření méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval.\nČlánek 29\nOchrana důvěrných informací\n1.   Se všemi informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal) nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody.\n2.   Účastníci řízení, kteří sdělili důvěrné informace, se vyzvou, aby předložili jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu. Shrnutí musí být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Za výjimečných okolností mohou tito účastníci prohlásit, že zpracování shrnutí určitých informací není možné. Za těchto výjimečných okolností musí být uvedeny důvody, proč nelze shrnutí zpracovat.\n3.   Pokud se žádost o důvěrné zacházení jeví neodůvodněná a pokud poskytovatel informace není ochoten informaci zpřístupnit ani souhlasit s jejím poskytnutím v obecné nebo souhrnné formě, není třeba k této informaci přihlížet, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že je správná. Žádosti o důvěrné zacházení s informacemi nesmějí být odmítány svévolně.\n4.   Tímto článkem není dotčeno poskytování obecných informací úřady Unie, a zejména odůvodnění rozhodnutí přijatých na základě tohoto nařízení, ani poskytování důkazů, ze kterých úřady Unie vycházely, pokud je to nezbytné k objasnění těchto důvodů v soudním řízení. Při tomto poskytování informací musí být brány v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení na ochraně jejich obchodních nebo státních tajemství.\n5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.\n6.   Informace získané na základě tohoto nařízení lze použít pouze k tomu účelu, ke kterému byly vyžádány.\nTímto odstavcem není dotčeno použití informací, které byly získány v souvislosti s jedním šetřením, k zahájení dalších šetření v rámci stejného řízení ve vztahu k dotčenému obdobnému výrobku.\nČlánek 30\nPoskytování informací\n1.   Žadatelé, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a země původu nebo vývozu mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se závažných skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata prozatímní opatření. O poskytnutí informací je nutno požádat písemně ihned po přijetí prozatímních opatření a informace se poskytnou písemně co nejdříve.\n2.   Strany uvedené v odstavci 1 mohou požádat o konečné informace o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit přijetí konečných opatření nebo zastavení šetření nebo řízení bez přijetí opatření, přičemž se zvláštní pozornost věnuje informacím o skutečnostech a úvahách, které se liší od těch, jež byly použity při rozhodování o prozatímních opatřeních.\n3.   Žádost o poskytnutí konečných informací musí být zaslána písemně Komisi a v případech, kdy bylo uloženo prozatímní vyrovnávací clo, doručena nejpozději jeden měsíc po zveřejnění jeho uložení. Pokud nebylo uloženo prozatímní vyrovnávací clo, mohou strany požádat o poskytnutí informací ve lhůtě stanovené Komisí.\n4.   Konečné informace se poskytují písemně. Poskytují se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením řízení podle článku 14 nebo 15, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve.\nPoskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.\n5.   K připomínkám vzneseným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Pokud musí být poskytnuty dodatečné konečné informace, může být stanovena kratší lhůta.\nČlánek 31\nZájem Unie\n1.   Ke zjištění, zda je v zájmu Unie přijmout určitá opatření, musí být komplexně posouzeny všechny zájmy, včetně zájmů domácích výrobních odvětví, uživatelů a spotřebitelů. Zjištění podle tohoto článku se učiní pouze tehdy, byla-li všem stranám dána příležitost předložit své stanovisko podle odstavce 2. Při tomto zkoumání se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky subvence působící újmu, která spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Opatření určená na základě zjištěné subvence a újmy nesmějí být uplatněna, pokud orgány na základě všech předložených informací dospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatnění není v zájmu Unie.\n2.   Aby mohly příslušné orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím vycházet z pevného základu, mohou se žadatelé, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření o vyrovnávacím clu přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich přiměřené shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se k nim mohou vyjádřit.\n3.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat o slyšení. Žádostem se vyhoví, pokud jsou doručeny ve lhůtě uvedené v odstavci 2 a pokud uvádějí důvody slyšení s ohledem na zájem Unie.\n4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního vyrovnávacího cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do 25 dnů ode dne použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim mohou vyjádřit.\n5.   Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto posouzení a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru uvedenému v článku 25 jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článků 14 a 15. K názorům vyjádřeným ve výboru by měla Komise přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.\n6.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je dotčeno jakékoli pozdější rozhodnutí Komise.\n7.   K informacím se přihlédne pouze tehdy, jsou-li podloženy konkrétními důkazy, které potvrzují jejich správnost.\nČlánek 32\nPoměr mezi vyrovnávacím clem a mnohostrannými nápravnými opatřeními\nPokud se na dovážený výrobek vztahují opatření přijatá na základě arbitrážního řízení podle dohody o subvencích a tato postačují k odstranění újmy způsobené napadnutelnou subvencí, uložené vyrovnávací clo na tento výrobek se okamžitě pozastaví nebo případně zruší.\nČlánek 33\nZávěrečná ustanovení\nTímto nařízením není dotčeno použití:\na)\nzvláštních pravidel stanovených v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi;\nb)\nprávních předpisů Unie v oblasti zemědělství a nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 (8), (ES) č. 614/2009 (9) a (ES) č. 1216/2009 (10). Toto nařízení se použije doplňkově k uvedeným nařízením a odchylně od jejich ustanovení, která vylučují použití vyrovnávacích cel;\nc)\nzvláštních opatření, pokud nejsou v rozporu se závazky přijatými v rámci GATT 1994.\nČlánek 34\nZpráva\nKomise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 23 nařízení (EU) 2016/1036.\nČlánek 35\nZrušení\nNařízení (ES) č. 597/2009 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.\nČlánek 36\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 8. června 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA.G. KOENDERS\n(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2014 (Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 129).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2016.\n(3)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93).\n(4)  Viz příloha V.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 ze dne 7. listopadu 2006 o glukose a laktose (Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10).\nPŘÍLOHA I\nSEZNAM PŘÍKLADŮ VÝVOZNÍCH SUBVENCÍ\na)\nPoskytování přímých vládních subvencí podniku nebo výrobnímu odvětví v závislosti na vývozní výkonnosti.\nb)\nSystémy devizové nabídkové povinnosti nebo podobné praktiky, které zahrnují vývozní příplatek.\nc)\nVnitřní dopravní a přepravní poplatky u vývozních dodávek, které stanoví nebo uloží vláda za příznivějších podmínek než u domácích dodávek.\nd)\nVládou nebo jejími orgány buď přímo, nebo prostřednictvím vládou zřízených programů dodávání dovážených či domácích výrobků nebo poskytování služeb pro užití při výrobě vyvážených výrobků za příznivějších podmínek než při dodávání obdobných či přímo soutěžících výrobků nebo poskytování obdobných či přímo soutěžících služeb k použití při výrobě zboží pro domácí spotřebu, jestliže (v případě výrobků) jsou tyto podmínky příznivější než ty, které jsou jejich vývozcům obchodně dostupné (1) na světových trzích.\ne)\nPlné nebo částečné osvobození, úleva nebo odklad (2) přímých daní (3) nebo příspěvků na sociální zabezpečení placených nebo splatných průmyslovými nebo obchodními podniky.\nf)\nZvláštní odpočty přímo související s vývozem nebo s vývozní výkonností přesahující odpočty poskytované výrobě pro domácí spotřebu při výpočtu základu pro vyměření přímých daní.\ng)\nOsvobození nebo úleva u nepřímých daní (4) při výrobě a odbytu vyvážených výrobků přesahující osvobození nebo úlevu u nepřímých daní, které jsou ukládány při výrobě a odbytu obdobných výrobků prodávaných pro domácí spotřebu.\nh)\nOsvobození, úleva nebo odklad kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování (4) na zboží nebo služby použité při výrobě vyvážených výrobků, pokud přesahují osvobození, úlevu nebo odklad obdobných kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování na zboží nebo služby použité při výrobě obdobných výrobků prodávaných pro domácí spotřebu; nepřímé daně z předchozího stupně zpracování mohou být nicméně předmětem osvobození, úlevy nebo odkladu u vyvážených výrobků i tehdy, nebyly-li jejich předmětem obdobné výrobky prodávané pro domácí spotřebu, jestliže jsou kumulativní nepřímé daně z předchozího stupně zpracování ukládány na vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (s připočtením odpadu v běžném objemu) (5). Toto písmeno se vykládá v souladu s hlavními směry obsaženými v příloze II o spotřebě vstupů ve výrobním procesu.\ni)\nÚleva nebo vrácení dovozních poplatků (4), která je vyšší než poplatky ukládané na dovážené vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (s připočtením odpadu v běžném objemu); ve zvláštních případech však může podnik použít vstupy z domácího trhu ve stejném množství, kvalitě a téže povahy jako dovážené vstupy, které nahrazuje, aby se na ně vztahovalo toto ustanovení, jsou-li dovoz i odpovídající vývoz prováděny v přiměřené lhůtě nepřesahující dva roky. Toto písmeno se vykládá v souladu s hlavními směry o spotřebě vstupů ve výrobním procesu obsaženými v příloze II a s hlavními směry pro zjišťování, zda je systém navracení u náhradních vstupů vývozní subvencí, obsaženými v příloze III.\nj)\nVládní programy (nebo programy zvláštních subjektů kontrolovaných vládou) vývozních úvěrových záruk nebo pojištění, programy pojištění nebo záruk proti zvýšení nákladů na vyvážené výrobky nebo programy eliminace kurzových rizik poskytované vládami (nebo zvláštními subjekty jimi kontrolovanými nebo jim podřízenými) za zvýhodněné sazby, které nejsou přiměřené k pokrytí dlouhodobých provozních nákladů a ztrát těchto programů.\nk)\nVývozní úvěry poskytnuté vládami (nebo zvláštními subjekty jimi kontrolovanými nebo jim podřízenými) při sazbách nižších, než jsou ty, které musí skutečně platit za získání takto použitých prostředků (nebo by musely zaplatit, kdyby si vypůjčily na mezinárodních kapitálových trzích prostředky se stejnou dobou splatnosti a jinými úvěrovými podmínkami a ve stejné měně jako vývozní úvěr), nebo jimi provedená úhrada všech nebo části nákladů vynaložených vývozci nebo finančními institucemi pro získání úvěrů, pokud mají tato opatření za cíl zabezpečit podstatnou výhodu v oblasti podmínek vývozního úvěru.\nJe-li však člen WTO stranou mezinárodního závazku týkajícího se úředně podporovaných vývozních úvěrů, jehož stranami je od 1. ledna 1979 nejméně dvanáct zakládajících členů, (nebo nástupnického závazku, který tito zakládající členové přijali) nebo uplatňuje-li člen WTO v praxi ustanovení tohoto závazku o úrokových sazbách, nepovažuje se vývozní úvěrová praxe, která je v souladu s uvedenými ustanoveními, za vývozní subvenci.\nl)\nKaždá jiná úhrada z veřejných prostředků představující vývozní subvenci ve smyslu článku XVI GATT 1994.\n(1)  Výrazem „obchodně dostupné“ se rozumí, že volba mezi domácími a dováženými výrobky není omezena a závisí pouze na obchodní úvaze.\n(2)  Odklad nemusí znamenat vývozní subvenci, pokud jsou například vybírány přiměřené úroky poskytované v konkrétní souvislosti s vývozem\n(3)  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n—\n„přímými daněmi“ daně z mezd a platů, ze zisků, z úroků, z pronájmu, z licenčních poplatků a všech ostatních forem příjmů a daň z nemovitostí,\n—\n„dovozními poplatky“ cla, celní a ostatní fiskální poplatky ukládané při dovozu, jinde v této poznámce pod čarou neuvedené,\n—\n„nepřímými daněmi“ daně z prodeje, spotřební daně, daně z obratu, daně z přidané hodnoty, poplatky za koncese, kolkovné, převodní daně, daň ze zásob a zařízení, daňové vyrovnání na hranicích a všechny daně jiné než přímé daně a dovozní poplatky,\n—\nnepřímými daněmi „z předchozího stupně zpracování“ daně uložené na zboží nebo služby použité přímo nebo nepřímo při výrobě výrobku,\n—\n„kumulativními“ nepřímými daněmi vícefázové daně ukládané tam, kde neexistuje mechanismus pro následný odpočet daně, jestliže jsou zboží nebo služby podléhající dani na jednom stupni výroby použity v následujícím stupni výroby,\n—\n„úlevou“ rovněž vrácení daní a slevy na dani,\n—\n„úlevou nebo vrácením“ rovněž plné nebo částečné osvobození od dovozních poplatků nebo odklad jejich platby.\n(4)  Viz poznámka pod čarou 2 k písmenu e).\n(5)  Písmeno h) se nevztahuje na systémy daně z přidané hodnoty a na daňové vyrovnání na hranicích, které tyto systémy nahrazuje; otázku nepřiměřených úlev daní z přidané hodnoty upravuje výhradně písmeno g).\nPŘÍLOHA II\nHLAVNÍ SMĚRY O SPOTŘEBĚ VSTUPŮ VE VÝROBNÍM PROCESU\n (1)\n1.\nSystémy slev na nepřímých daních mohou umožňovat osvobození, úlevu nebo odložení kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování uvalených na vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (s připočtením odpadu v běžném objemu). Podobně systémy navracení mohou umožňovat úlevy nebo vrácení dovozních poplatků uvalených na vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (s připočtením odpadu v běžném objemu).\n2.\nSeznam příkladů vývozních subvencí v příloze I používá v písmenech h) a i) výraz „vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku“. Podle písmene h) mohou systémy slev na nepřímých daních představovat vývozní subvenci, pokud vedou k osvobození, úlevě nebo odkladu kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování, který přesahuje částku daní skutečně vybraných za vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Podle písmene i) mohou systémy navracení představovat vývozní subvenci, pokud vedou k osvobození nebo vrácení dovozních poplatků, které přesahuje částku dovozních poplatků skutečně vybraných za vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Obě písmena stanoví, že ve zjištěních o spotřebě vstupů ve výrobě vyváženého výrobku musí být zahrnut odpad v běžném objemu. Písmeno i) rovněž upravuje případnou náhradu výrobků.\n3.\nPři zkoumání, zda jsou vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku, jako součásti šetření o uložení vyrovnávacího cla podle tohoto nařízení postupuje Komise zpravidla tak, jak je uvedeno níže.\n4.\nExistuje-li podezření, že systém slev na nepřímých daních nebo systém navracení zahrnuje subvenci v důsledku nepřiměřené slevy nebo nepřiměřeného vrácení nepřímých daní nebo dovozních poplatků u vstupů, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku, Komise zpravidla nejprve zjistí, zda vláda země vývozu zavedla systém nebo postup pro ověřování, které vstupy a v jakém objemu byly spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků, a zda tento systém nebo postup uplatňuje. Pokud zjistí, že se takový systém nebo postup uplatňuje, Komise jej zpravidla dále prošetří, aby zjistila, zda je přiměřený, účinný pro dosažení zamýšleného účelu a založený na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v zemi vývozu. Komise může považovat za nutné provést určité praktické zkoušky podle čl. 26 odst. 2, aby si ověřila informace nebo se ujistila, že je systém nebo postup účinně uplatňován.\n5.\nJestliže takový systém nebo postup neexistuje nebo není přiměřený nebo jestliže je tento systém nebo postup stanoven a považován za přiměřený, ale je shledáno, že není skutečně uplatňován nebo je uplatňován neúčinně, bude zpravidla třeba, aby země vývozu provedla další zkoumání na základě skutečných vstupů, aby zjistila, zda nedošlo k nepřiměřené platbě. Považuje-li to Komise za nutné, může být provedeno další šetření v souladu s bodem 4.\n6.\nKomise považuje vstupy za hmotně obsažené ve výrobku zpravidla tehdy, pokud jsou použity při výrobě a jsou hmotně přítomny ve vyváženém výrobku. Vstup nemusí být přítomen v konečném výrobku ve stejné podobě, ve které vstoupil do výrobního procesu.\n7.\nPři stanovení množství určitého vstupu, který je spotřebován při výrobě vyváženého výrobku, se zpravidla připočítává odpad v běžném objemu a tento odpad se zpravidla považuje za spotřebovaný při výrobě vyváženého výrobku. „Odpadem“ se rozumí ta část určitého vstupu, která nemá ve výrobním procesu nezávislou funkci, není spotřebována při výrobě vyváženého výrobku (například z důvodu nehospodárnosti) a není týmž výrobcem znovu získána, použita ani prodána.\n8.\nPři zjišťování, zda je uváděný objem odpadu „běžný“, přihlíží Komise zpravidla k výrobnímu procesu, běžné praxi výrobního odvětví v zemi vývozu a případně k jiným technickým faktorům. Komise neztrácí ze zřetele důležitost zjištění, zda úřady země vývozu rozumně vypočetly objem odpadu, má-li být zahrnut do slevy nebo vrácení daní nebo cla.\n(1)  Vstupy spotřebované ve výrobním procesu jsou vstupy, které jsou hmotně obsaženy ve zhotovených výrobcích, energie, palivo a olej použité ve výrobním procesu a katalyzátory, které byly spotřebovány v průběhu svého použití k získání vyváženého výrobku.\nPŘÍLOHA III\nHLAVNÍ SMĚRY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ, ZDA JE SYSTÉM NAVRACENÍ U NÁHRADNÍCH VSTUPŮ VÝVOZNÍ SUBVENCÍ\nI\nSystémy navracení mohou umožnit náhradu nebo vrácení dovozních poplatků za vstupy spotřebované při procesu výroby jiného výrobku, jestliže tento výrobek při vývozu obsahuje domácí vstupy se stejnou kvalitou a vlastnostmi jako dovážené vstupy, jež nahrazují. V souladu s písmenem i) přílohy I mohou systémy navracení představovat vývozní subvenci, pokud umožňují, aby byla vrácena částka vyšší než dovozní poplatky původně vybrané za dovážené vstupy, o jejichž vrácení se žádá.\nII\nPři zkoumání některého systému navracení jako součásti šetření o uložení vyrovnávacího cla podle tohoto postupuje Komise zpravidla takto:\n1.\nPodle písmene i) přílohy I mohou být při výrobě výrobku pro vývoz dovážené vstupy nahrazeny vstupy z domácího trhu, pokud se použijí ve stejném množství a mají stejnou kvalitu a vlastnosti jako nahrazované dovážené vstupy. Důležitá je existence ověřovacího systému nebo postupu, protože ten umožňuje vládě země vývozu zabezpečit a prokázat, že množství vstupů, za něž je žádáno vrácení poplatků, nepřesahuje množství podobných výrobků vyvezených v jakékoli podobě a že výše vrácených dovozních poplatků nepřesahuje výši dovozních poplatků původně vybraných za dovezené vstupy.\n2.\nExistuje-li podezření, že určitý systém navracení u náhradních vstupů zahrnuje subvenci, Komise zpravidla nejdříve zjistí, zda vláda země vývozu zavedla ověřovací systém nebo postup a zda jej uplatňuje. Pokud zjistí, že se takový systém nebo postup uplatňuje, Komise zpravidla dále ověřovací postupy prošetří, aby zjistila, zda jsou přiměřené, účinné pro dosažení zamýšleného účelu a založené na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v zemi vývozu. Pokud se zjistí, že postupy vyhovují těmto kritériím a že jsou uplatňovány účinně, má se za to, že subvence neexistuje. Komise může považovat za nutné provést určité praktické zkoušky podle čl. 26 odst. 2, aby si ověřila informace nebo se ujistila, že jsou ověřovací postupy účinně uplatňovány.\n3.\nJestliže ověřovací postupy neexistují nebo nejsou přiměřené nebo jestliže jsou tyto postupy stanoveny a považovány za přiměřené, ale je shledáno, že nejsou skutečně uplatňovány nebo jsou uplatňovány neúčinně, může jít o subvenci. V takových případech bude zpravidla třeba, aby země vývozu provedla další zkoumání na základě skutečných obchodních operací, aby zjistila, zda nedošlo k nepřiměřenému vrácení. Považuje-li to Komise za nutné, může být provedeno další šetření v souladu s bodem 2.\n4.\nPokud systém navracení u náhradních vstupů obsahuje ustanovení, podle něhož mají vývozci možnost zvolit si určité dovozní dodávky, u nichž žádají o vrácení poplatků, nemělo by se to samo o sobě považovat za postup, který zahrnuje subvenci.\n5.\nVrácení dovozních poplatků se považuje za nepřiměřené ve smyslu písmene i) přílohy I, pokud vlády vyplatily úrok z peněžních prostředků vrácených v rámci jejich systémů navracení v rozsahu skutečně zaplaceného nebo splatného úroku.\nPŘÍLOHA IV\n(Tuto přílohu tvoří příloha 2 Dohody o zemědělství. Pojmy nebo výrazy, které v ní nejsou vysvětleny a které nejsou jasné bez dalšího vysvětlení, se vykládají podle uvedené dohody.)\nDOMÁCÍ PODPORY: ZÁKLAD PRO OSVOBOZENÍ OD ZÁVAZKŮ NA SNÍŽENÍ\n1.   Domácí podpory, pro které je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí vyhovět základnímu požadavku spočívajícímu v tom, že nemají žádné nebo mají minimální účinky narušující obchod nebo výrobu. Proto musí všechna opatření, pro která je požadováno osvobození, odpovídat následujícím základním kritériím:\na)\ntyto podpory musí být poskytovány prostřednictvím státem financovaného vládního programu (včetně ušlých vládních příjmů) a nesmějí zahrnovat převody od spotřebitele a\nb)\ntyto podpory nesmějí znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům\na dále politice odpovídajícím zvláštním subvenčním kritériím a podmínkám, uvedeným níže.\nVládní programy týkající se služeb\n2.   Obecné služby\nPodpory v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo venkovským obcím. Nezahrnují přímé platby výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy, které jsou příkladmo uvedeny v následujícím seznamu, musí splňovat obecná kritéria stanovená v bodu 1 a zvláštní podmínky podpor, které jsou uvedeny níže:\na)\nvýzkum, včetně obecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy vztahující se na určité výrobky;\nb)\nkontrola škůdců a chorob, včetně obecných opatření a opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;\nc)\nvýcvikové služby, včetně obecných i zvláštních výcvikových zařízení;\nd)\npřednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a spotřebitelům;\ne)\nkontrolní služby, včetně obecných kontrolních služeb a kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a standardizační;\nf)\nslužby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací, poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro kupující, a\ng)\nslužby poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení hospodářství, než je síť obecně přístupných služeb. Nebudou zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních uživatelských poplatků.\n3.   Veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového zabezpečení (1)\nVýdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob výrobků, které tvoří nedílnou část programů potravinového zabezpečení vymezeného ve vnitrostátním právním řádu. Program může jako svou součást zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.\nObjem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům, vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření zásob a nakládání s nimi bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.\n4.   Domácí potravinová pomoc (2)\nVýdaje (nebo ušlé příjmy) vztahující se k zajištění domácí potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva.\nPrávo obdržet potravinovou pomoc podléhá jasně stanoveným kritériím vztahujícím se k cílům výživy. Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to týká, nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské produkty za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečňovány za běžné tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.\n5.   Přímé platby výrobcům\nPodpora poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria stanovená v bodě 1 a dále zvláštní kritéria uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb stanovená v bodech 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé platby jiný, než které jsou uvedeny v bodech 6 až 13, musí odpovídat kritériím stanoveným v písmenech b) až e) bodu 6 vedle obecných kritérií stanovených v bodě 1.\n6.   Rozpojená podpora příjmu\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude určeno jasně stanovenými kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.\nb)\nČástka těchto plateb v kterémkoliv daném roce se nebude vztahovat na druh a objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoliv roce po základním období ani na nich nebude založena.\nc)\nČástka těchto plateb v kterémkoliv daném roce se nebude vztahovat na domácí a mezinárodní ceny uplatňované v jakékoliv výrobě uskutečněné v kterémkoliv roce po základním období ani na nich nebude založena.\nd)\nČástka těchto plateb v kterémkoliv daném roce se nebude vztahovat na činitele výroby použité v kterémkoliv roce po základním období ani na nich nebude založena.\ne)\nK obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.\n7.   Finanční účast státu na pojištění příjmů a příjmů z programů záchranných sítí\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu pouze příjem pocházející ze zemědělství, který překročí 30 % průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech plateb uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru založeného na předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Každý výrobce splňující tuto podmínku bude oprávněn obdržet platbu.\nb)\nČástka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70 % ztráty příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.\nc)\nČástka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované v této výrobě ani na použité činitele výroby.\nd)\nJestliže výrobce obdrží ve stejném roce platby podle tohoto bodu a podle bodu 8 (podpora při přírodních katastrofách), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.\n8.   Platby (uskutečněné buď přímo, nebo cestou finanční účasti vlády na programech pojištění úrody) na podporu při přírodních katastrofách\na)\nPrávo obdržet platby vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně uznají, že došlo k přírodní nebo podobné katastrofě (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území dotčeného účastníka) nebo že taková katastrofa probíhá, a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30 % průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.\nb)\nPlatby uskutečněné v případě katastrofy se budou vztahovat pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů, způsobené touto přírodní katastrofou.\nc)\nPlatby nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí výroby.\nd)\nPlatby uskutečněné během katastrofy nepřesáhnou úroveň potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v kritériu stanoveném v písmenu b) výše.\ne)\nJestliže výrobce obdrží ve stejném roce platby podle tohoto bodu a podle bodu 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.\n9.   Pomoc při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím programů pro výrobce nucené ukončit činnost\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k usnadnění ukončení činnosti osob pracujících v obchodované zemědělské produkci nebo jejich přechodu do nezemědělských činností.\nb)\nPlatby budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí obchodovanou zemědělskou produkci.\n10.   Pomoc při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně živého dobytka, z obchodované zemědělské produkce.\nb)\nPlatby budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské produkce minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.\nc)\nPlatby nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných zemědělských produktů.\nd)\nPlatby se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě, která využívá půdu nebo jiné zdroje zůstávající zachovány pro výrobu.\n11.   Pomoc při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím investičních pomocí\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude určeno podle jasně stanovených kritérií vládních programů určených k pomoci finanční nebo fyzické restrukturalizaci činností výrobce v návaznosti na objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.\nb)\nČástka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období ani na nich nebude založena, pokud nenastala situace podle následujícího kritéria e).\nc)\nČástka těchto plateb v kterémkoliv daném roce se nebude vztahovat na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě v kterémkoli roce po základním období ani na nich nebude založena.\nd)\nPlatby budou poskytnuty pouze na období nezbytné pro realizaci investic, na které jsou určeny.\ne)\nPlatby nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské produkty mají příjemci vyrábět, kromě požadavku určitý výrobek nevyrábět.\nf)\nPlatby budou omezeny částkou požadovanou na vyrovnání za strukturální nevýhodu.\n12.   Platby z programů na ochranu životního prostředí\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude stanoveno jako součást jasně stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění zvláštních podmínek vládního programu, včetně podmínek souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.\nb)\nČástka platby bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z plnění vládního programu.\n13.   Platby z programů regionální pomoci\na)\nPrávo obdržet tyto platby bude omezeno na výrobce ve znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a objektivních kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazujících, že její potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.\nb)\nČástka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat na druh a objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období ani na nich nebude založena, pokud nejde o snížení této výroby.\nc)\nČástka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě uskutečněné v kterémkoli roce po základním období ani na nich nebude založena.\nd)\nPlatby budou poskytovány pouze výrobcům v regionech splňujících stanovené podmínky, zato však budou obecně poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.\ne)\nJestliže se platby vztahují k výrobním činitelům, budou poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň stanovenou pro dotyčného činitele.\nf)\nPlatby budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z provádění zemědělské produkce v určených regionech.\n(1)  Pro účely bodu 3 této přílohy se budou vládní programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo směrnicemi, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanovené ceny za předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou je započítán do AMS.\n(2)  Pro účely bodů 3 a 4 této přílohy se budou dodávky potravinářských výrobků za subvencované ceny, mající za účel pokrýt potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva rozvojových zemí uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné ceny, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto bodu.\nPŘÍLOHA V\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÁ ZMĚNA\nNařízení Rady (ES) č. 597/2009\n(Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014\n(Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1)\nPouze příloha bod 18\nPŘÍLOHA VI\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 597/2009\nToto nařízení\nČlánky 1 až 11\nČlánky 1 až 11\nČl. 12 odst. 1 až 4\nČl. 12 odst. 1 až 4\nČl. 12 odst. 6\nČl. 12 odst. 5\nČlánky 13 a 14\nČlánky 13 a 14\nČl. 15 odst. 1\nČl. 15 odst. 1\nČl. 15 odst. 2 první věta\nČl. 15 odst. 2 první pododstavec\nČl. 15 odst. 2 druhá věta\nČl. 15 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 15 odst. 3\nČl. 15 odst. 3\nČlánky 16 až 27\nČlánky 16 až 27\nČl. 28 odst. 1 až 4\nČl. 28 odst. 1 až 4\nČl. 28 odst. 5 první věta\nČl. 28 odst. 5 první pododstavec\nČl. 28 odst. 5 druhá věta\nČl. 28 odst. 5 druhý pododstavec\nČl. 28 odst. 6\nČl. 28 odst. 6\nČlánky 29 až 33\nČlánky 29 až 33\nČlánek 33a\nČlánek 34\nČlánek 34\nČlánek 35\nČlánek 35\nČlánek 36\nPřílohy I až IV\nPřílohy I až IV\nPříloha V\n—\nPříloha VI\n—\n—\nPříloha V\n—\nPříloha VI", "summary": "Antisubvenční opatření\nAntisubvenční opatření\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí mimo EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení (EU) 2016/1037 stanoví pravidla EU o ochraně před subvencovaným dovozem ze zemí, které nejsou členy EU, a podmínky pro přijetí vyrovnávacích opatření.\nBylo třikrát změněno: nařízením (EU) 2017/2321, nařízením (EU) 2018/825 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení (EU) 2016/1037\nAby se vyrovnaly poškozující účinky subvencovaných dovozů výrobků na výrobce EU ze stejného trhu výrobků a obnovila spravedlivá hospodářská soutěž, může být uloženo vyrovnávací clo. Clo platí dovozce a vybírají je vnitrostátní celní orgány příslušných zemí EU.\nPřed tím, než mohou být v souvislosti s dovozem výrobků uložena antisubvenční opatření, musí být splněny čtyři podmínky:na dovážené výrobky byla poskytnuta zvláštní subvence, musí dojít k materiální újmě* odvětví EU, které vyrábí obdobné výrobky*, musí existovat příčinná souvislost mezi subvencovaným dovozem a materiální újmou a antisubvenční opatření nesmí být proti zájmu EU – opatření by neměla způsobit větší újmu hospodářství celkově, než kolik přináší podpory do odvětví, které dovozy trpí.Zahájení šetření na základě podnětuAntisubvenční podnět k šetření podávají u Evropské komise výrobci EU vyrábějící daný výrobek nebo se podává jejich jménem, buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané země EU. Další strany, například odborové svazy, s odvětvím EU mohou podněty podávat společně a stát se účastníky řízení. Za zvláštních okolností také může otevřít šetření subvencí Komise z vlastního podnětu. Jakýkoliv podnět k šetření musí obsahovat důkaz o existenci subvence, o újmě a příčinnou souvislost mezi dovozy označenými za subvencované a údajnou újmou. Kvůli ochraně důvěrných obchodních údajů musí být podány dvě verze podnětu: důvěrná verze a verze, která nemá důvěrnou povahu. První z nich bude přístupná pro pracovníky Komise, který na případu přímo pracují. Verze, která nemá důvěrnou povahu, bude po otevření šetření na žádost přístupná všem účastníkům řízení. Komise musí zhodnotit správnost a dostatečnost důkazů poskytnutých v podnětu, aby jistila, zda existuje dostatečný základ odůvodňující zahájení šetření. Obecně se rozhodnutí musí přijmout do 45 dnů od podání podnětu. Před zahájením antisubvenčního šetření je po Komisi vyžadováno, aby nabídla konzultace vládě země vývozu.Antisubvenční šetřeníJakmile se Komise rozhodne začít s šetřením, musí zveřejnit oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Kontaktuje všechny známé výrobce a všechny ostatní účastníky řízení a vyžádá si vyplnění dotazníků v rámci pevně stanovené lhůty. Když existuje mnoho potenciálních účastníků řízení, může se Komise rozhodnout provést šetření na základě vzorku hospodářských subjektů (vyvážejících výrobců, výrobců EU, dovozců, uživatelů). Tam, kde Komise na základě šetření uzná, že došlo k subvenci způsobující újmu, mohou být v souvislosti s dovozy dotčeného výrobku do EU uložena antisubvenční opatření. Tato opatření mají obecně formu:cla z hodnoty výrobku – procentuální podíl dovozní hodnoty dotčeného výrobku,specifického cla – pevná výše za určité množství zboží, např. 100 EUR za tunu výrobku nebocenového závazku— závazek vývozce k respektování minimálních dovozních cen. Orgány země vývozu se také mohou zavázat, že odstraní subvence nebo přijmou opatření týkající se účinků subvence. Případná prozatímní opatření musí být uložena nejpozději do 9 měsíců po zahájení šetření a musí zůstat v platnosti na maximálně 4 měsíce. Po nich může následovat uložení konečných opatření, která zůstávají platná po dobu 5 let. Cla platí dovozce v EU a vybírají je vnitrostátní celní orgány příslušných zemí EU. Za určitých podmínek mohou být platná opatření přezkoumána (prozatímní přezkum). Rozsah tohoto přezkumu je obvykle omezen na jeden nebo více prvků původních opatření, např. na úroveň subvencování anebo újmy, definici výrobku, formu opatření. Po 5 letech platnost opatření vyprší, pokud přezkum před pozbytím platnosti nepovede k závěru, že pokud by platnost opatření skončila, subvencování a újma by pravděpodobně pokračovaly nebo přetrvávaly. Dovozci mohou požádat o úplné nebo částečné vrácení zaplacených cel, pokud mohou prokázat, že bylo odstraněno nebo sníženo rozpětí subvence, na jehož základě byla cla zaplacena. Antisubvenční pravidla EU vycházejí z globálních norem stanovených Světovou obchodní organizací (WTO).Změna nařízení (EU) 2017/2321\nZe zkušeností vyplývá, že některé subvence jsou odhaleny až v průběhu vyšetřování, a proto změna nařízení (EU) 2017/2321 doplnila pododstavec, který vyžaduje, aby Komise v těchto situacích nabídla dodatečné konzultace o subvencích dotčeným zemím původu a/nebo zemím vývozu s ohledem na subvence, které byly zjištěny v průběhu šetření.\nZměna nařízení (EU) 2018/825\nKromě jiného se toto nařízení zabývá těmito věcmi.Urychluje proces šetření a usnadňuje menším podnikům účast v šetřeních souvisejících s ochranou obchodu (včetně vytvoření asistenční služby pro ochranu obchodu malých a středních podniků), Mění to, jak se v antisubvenčních případech používá „pravidlo nižšího cla“. EU už dříve uložila opatření na nižší úrovni, než byl plný rozsah subvencování tam, kde byla nižší úroveň („rozpětí újmy“) dostatečná, aby odstranila újmu, kterou utrpělo odvětví EU. Podle nových pravidel mohou antisubvenční opatření plně vyrovnat subvence, které vývozce obdržel, za předpokladu, že to tímto způsobem je v zájmu EU jako celku. Zavádí nová pravidla pro výpočet „nepoškozující ceny“ (cena, jejíž účtování odvětví za normálních okolností očekává). Výpočet může nyní brát ohled na náklady na nezbytné investice, například do infrastruktury nebo výzkumu a vývoje, ale také budoucí výdaje související se sociálními a environmentálními standardy, například podle systému obchodování s emisemi EU. Nepoškozující cena nyní předpokládá minimální zisk 6 %, který bude ve výpočtu zahrnut, a je v závislosti na konkrétním případu možná i vyšší zisková marže. Zavádí období předběžného poskytování informací, v jehož průběhu mohou účastníci řízení získat informace o uložení prozatímních opatření nebo neuskutečnění tohoto uložení 3 týdny dopředu. V přezkumu prováděném v souladu se změnou nařízení (EU) 2018/825 Komise učinila závěr, že z celkového pohledu nebyla dovozy v průběhu období předběžného poskytování informací odvětví EU způsobena újma. Proto přijala akt v přenesené pravomoci, který mění dobu trvání období předběžného poskytování informací na 4 týdny (prováděcí nařízení (EU) 2020/1173).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 2016/1037 platí od 20. července 2016. Kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 597/2009 a jeho následné změny. Pozměňující nařízení (EU) 2017/2321 platí od 20. prosince 2017. Pozměňující nařízení (EU) 2018/825 platí od 8. června 2018. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 se používá od 11. srpna 2020.\nKONTEXT\nSubvence je finanční příspěvek, například dar nebo půjčka, kterou obvykle platí vláda země mimo EU. Poskytuje výhodu podniku či odvětví vyvážejícímu svému výrobky do EU, a tím narušuje hospodářskou soutěž na trhu EU. EU může odvracet tato narušení a obnovovat spravedlivou hospodářskou soutěž ukládáním vyrovnávacích cel na takové dovážené výrobky. Antisubvenční pravidla EU vycházejí z globálních norem stanovených WTO. Pro více informací viz:Antisubvenční pravidla (Evropská komise)Oznámení: O důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření.\nKLÍČOVÉ POJMY\nÚjma: značná újma pro odvětví EU, např. ztráta podílu na trhu, nižší úrovně cen anebo snížená ziskovost.\nObdobný výrobek: výrobek, který je identický nebo velmi připomíná zkoumaný dovážený výrobek.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55–91)\nPostupné změny nařízení (EU) 2016/1037 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 16.10.2020"}
{"celex_id": "32021R0523", "reference": "26.3.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 107/30\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/523\nze dne 24. března 2021,\nkterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPandemie COVID-19 představuje pro globální i ekonomiku Unie výrazný otřes a má závažné sociální a hospodářské dopady ve členských státech a regionech. V důsledku nezbytných opatření zavedených proti šíření tohoto onemocnění došlo v Unii k výraznému poklesu hospodářské aktivity. Očekává se, že pokles HDP Unie v roce 2020 bude činit přibližně 7,4 %, tedy bude mnohem výraznější než během finanční krize v roce 2009. Došlo k výraznému snížení investiční aktivity. Slabiny, jako je příliš velká závislost na nediverzifikovaných externích zdrojích a nedostatečná kritická infrastruktura, je třeba řešit, zejména ve prospěch malých a středních podniků, včetně mikropodniků, například na základě diverzifikace a posílení strategických hodnotových řetězců, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události i odolnost celého hospodářství při současném zachování její otevřenosti vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jejími pravidly. Ačkoli zlepšování poměru investic k HDP v Unii bylo možno pozorovat ještě před pandemií, zaostalo za úrovní, kterou by bylo možno očekávat při silném zlepšení tohoto poměru, a dostatečně nekompenzovalo několikaleté období nízké investiční aktivity po krizi z roku 2009. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic, které by umožnily znovu nastartovat a udržet dlouhodobý růst tváří v tvář technologickým změnám a celosvětové konkurenceschopnosti, včetně potřeby investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost a stárnutí obyvatelstev. V zájmu dosažení cílů politiky Unie a na podporu rychlého, udržitelného, inkluzivního, trvalého a zdravého hospodářského oživení je proto nezbytná podpora, která umožní řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace a překlenout investiční mezeru v cílových odvětvích.\n(2)\nZ hodnocení vyplynulo, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře vzájemného překrývání jejich působnosti. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, složitá. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by takové kombinace byly prospěšné pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který vychází ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) zřízeným v rámci investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné poskytovat efektivněji fungující podporu konečným příjemcům prostřednictvím integrace a zjednodušení financování nabízeného v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijní podpory a zároveň by se snížily náklady Unie hrazené z rozpočtu.\n(3)\nV posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení vnitřního trhu a pro stimulaci udržitelného a inkluzivního růstu a vytváření pracovních míst. Tyto strategie zahrnují následující strategie: „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010, „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze dne 30. září 2015, „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ ze dne 2. prosince 2015, „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ ze dne 20. července 2016, „Kosmická strategie pro Evropu“ ze dne 26. října 2016, „Čistá energie pro všechny Evropany“ ze dne 30. listopadu 2016, „Evropský obranný akční plán“ ze dne 30. listopadu 2016, „Vznik Evropského obranného fondu“ ze dne 7. června 2017, Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017, „Nová evropská agenda pro kulturu“ ze dne 22. května 2018, „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019, „Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ ze dne 14. ledna 2020, „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, „strategie formování digitální budoucnosti Evropy“, „Evropská strategie pro data“ a bílá kniha „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ ze dne 19. února 2020, „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ ze dne 10. března 2020 a „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ ze dne 10. března 2020. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování. Unie rovněž přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (3).\n(4)\nNa úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Na podporu těchto reformních priorit si členské státy, případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které mají být financovány z vnitrostátních či unijních prostředků nebo případně z obou zdrojů. Uvedené strategie by také měly synergickým způsobem využívat finanční prostředky Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, zejména podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4) a z Programu InvestEU.\n(5)\nFond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomické konvergenci a soudržnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k účinnému využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti a integraci kapitálových trhů Unie, mimo jiné prostřednictvím řešení, která odstraňují roztříštěnost kapitálových trhů Unie a která zvyšují různorodost zdrojů financování podniků v Unii. Za tímto účelem by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových a kvazikapitálových nástrojů krytých zárukou z rozpočtu Unie a finančními příspěvky prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Fond InvestEU by měl být založen na poptávce a zároveň by se měl soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů souvisejících s hlavními oblastmi politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány nedostatečně, a měl by tak přispět k plnění cílů politiky Unie. Podpora z Fondu InvestEU by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, ale neměla by vést k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci, a měla by usnadnit přístup k financování projektů tvořených partnerskými subjekty ve více regionech z celé Unie, včetně projektů podporujících rozvoj sítí, klastrů a center pro digitální inovace.\n(6)\nKulturní a kreativní odvětví jsou důležitými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, která mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování udržitelného oživení, přičemž vytvářejí jak hospodářskou, tak i kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Omezení sociálních kontaktů zavedená během krize způsobené onemocněním COVID-19 však měla na tato odvětví výrazně negativní ekonomický dopad. Nehmotná povaha aktiv v těchto odvětvích navíc omezuje přístup malých a středních podniků a organizací z těchto odvětví k soukromému financování, které je nezbytné k tomu, aby bylo možné investovat, růst a obstát v konkurenci na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v uvedeném odvětví nadále usnadňovat přístup k financování. Kulturní a kreativní, audiovizuální a mediální odvětví mají zásadní význam pro svobodu slova a kulturní rozmanitost a pro budování demokratických a soudržných společností v digitálním věku a jsou nedílnou součástí naší svrchovanosti a autonomie. Investice do uvedených odvětví budou určující pro jejich konkurenceschopnost a jejich dlouhodobou schopnost vytvářet a distribuovat kvalitní obsah širokému publiku napříč hranicemi států.\n(7)\nMá-li Fond InvestEU stimulovat udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost a přispět tak k většímu blahobytu, spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii, měl by podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální standardy Unie, včetně standardů týkajících se pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.\n(8)\nUnie schválila cíle stanovené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), její cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení těchto cílů i cílů, které jsou stanoveny v environmentální politice Unie, je zapotřebí výrazně zintenzivnit opatření na podporu udržitelného rozvoje. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU prvořadou pozornost.\n(9)\nProgram InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvaného „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ a ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu.\n(10)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem plnit cíle Organizace spojených nároků pro udržitelný rozvoj, cíl klimatické neutrality EU, jehož má být dosaženo do roku 2050, a nové cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 by akce podle tohoto nařízení měly přispět k dosažení cíle, aby bylo 30 % veškerých výdajů v rámci víceletého finančního rámce vynaloženo na začleňování cílů v oblasti klimatu, a naplnění ambice, aby bylo v roce 2024 vynaloženo 7,5 % rozpočtu a v letech 2026 a 2027 10 % rozpočtu na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Akce v rámci Programu InvestEU mají podle očekávání přispět nejméně 30 % z celkového finančního krytí Programu InvestEU k dosažení cílů v oblasti klimatu.\n(11)\nPřínos Fondu InvestEU k dosažení cíle v oblasti klimatu bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu, který vyvine Komise ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery, přičemž se vhodně využijí kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.\n(12)\nPodle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí pět z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských vod a oceánů, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a předcházení souvisejícím rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. Unie by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a omezováním znečištění ovzduší, aby splnila povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (7). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikami vypracovanými v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost.\n(13)\nInvestiční projekty, které čerpají výraznou podporu Unie, zejména v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Investiční projekty s takovým dopadem by měly podléhat prověření udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU. Tyto pokyny by měly vhodně využít kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná, a to i s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a měly by být v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z prověření udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti, která se vymezí v pokynech. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, měl by důvody sdělit investičnímu výboru zřízenému pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé.\n(14)\nNízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize a poté opět během krize způsobené onemocněním COVID-19 oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, její úsilí o dosažení klimatické neutrality, její konkurenceschopnost a konvergenci, jakož i vytváření pracovních míst. To rovněž vytváří riziko konsolidace nerovnováh a rozdílů a nerovností v členských státech i mezi nimi, což má dopad na dlouhodobý rozvoj na unijní, celostátní nebo regionální úrovni. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie vztahujících se k cílům udržitelného rozvoje, a cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 mají zásadní význam výrazné investice do unijní infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a jiných bezpečných a udržitelných nízkoemisních zdrojů energie, do environmentální infrastruktury a infrastruktury související s opatřeními v oblasti klimatu a do námořní a digitální infrastruktury, a to i pokud jde o rychlé a ultrarychlé širokopásmové připojení v celé Unii, s cílem urychlit digitální transformaci hospodářství Unie. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje synergie mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace.\nVzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat opatření pro zajištění odolnosti infrastruktury, včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, a měly by zohledňovat zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Tím by mělo být doplněno úsilí vynakládané v rámci jiných unijních fondů, které poskytují podporu pro bezpečnostní složky investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj.\n(15)\nProgram InvestEU by měl případně přispívat k cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (9) a při rozhodování o investicích by měl podporovat energetickou účinnost.\n(16)\nSkutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření efektivní dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi synergii. Program InvestEU by měl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký ekonomický potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Měl by rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispívat k zintenzivnění úsilí zaměřeného na navrhování a používání technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.\n(17)\nProgram InvestEU by měl přispívat k politikám Unie týkajícím se moří a oceánů prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a prostřednictvím finančních zásad udržitelné modré ekonomiky. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelných mořských zdrojů energie a oběhového hospodářství.\n(18)\nAčkoli úroveň celkových investic v Unii před krizí způsobenou onemocněním COVID-19 rostla, investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, byly stále nedostatečné a nyní se předpokládá, že v důsledku krize utrpěly výrazný pokles. Výzkum a inovace hrají zásadní úlohu při překonávání krize, při posilování odolnosti Unie vůči budoucím výzvám a při vytváření technologií potřebných pro uskutečňování politik a dosahování cílů Unie. Fond InvestEU by měl přispívat k dosažení celkového cíle investovat do výzkumu a inovací alespoň 3 % HDP Unie. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo, aby členské státy i soukromý sektor posílily vlastní investiční akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a zabránily tak nedostatečným investicím do výzkumu a inovací, což poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v synergii s programem Horizont Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“), včetně Evropské rady pro inovace. V tomto ohledu by jako spolehlivý základ pro poskytování této cílené podpory měly sloužit zkušenosti získané z finančních nástrojů, jako je InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, který byl zaveden v rámci programu Horizont 2020 k usnadnění a urychlení přístupu inovativních podniků k financování.\n(19)\nCestovní ruch, včetně pohostinství, je velmi důležitou složkou ekonomiky Unie a v důsledku pandemie COVID-19 v současnosti zaznamenává zvláště výrazný propad. Tento propad poškozuje zejména malé a střední podniky a rodinné podniky a vede k rozsáhlé nezaměstnanosti. Program InvestEU by měl přispívat k oživení tohoto odvětví a k posílení jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti a jeho hodnotových řetězců tím, že bude podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch, včetně inovativních opatření k omezení klimatické a environmentální stopy tohoto odvětví.\n(20)\nJe naléhavě zapotřebí vyvinout velké úsilí v oblasti investování do digitální transformace, jejího posílení a rozdělení jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240.\n(21)\nMalé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Vzhledem k tomu, že jsou však vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. Malé a střední podniky byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 zasaženy zvlášť těžce. Malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky mají navíc oproti větším podnikům přístup jen k omezenějšímu souboru finančních zdrojů, neboť obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů a k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich vlastnický podíl v podniku. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti těchto podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické otřesy, aby se zvýšila odolnost hospodářství a finančního systému během ekonomických poklesů a udržela schopnost těchto podniků vytvářet pracovní místa a zajistit sociální blahobyt. Toto nařízení rovněž doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v rámci unie kapitálových trhů.\nFond InvestEU by tudíž měl navázat na tyto úspěšné unijní programy, jako je Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME); podporovat digitální začínající podniky (\"start-ups\") a inovativní malé a střední podniky s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost a růst; poskytovat provozní kapitál a investice během celého životního cyklu společnosti; poskytovat financování pro účely leasingových transakcí; a poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty. Měl by rovněž maximalizovat účinek veřejnosoukromých fondových jednotek, jako je fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků, jehož cílem je podporovat malé a střední podniky směřováním většího objemu soukromého a veřejného kapitálu.\n(22)\nJak se uvádí v diskusním dokumentu Komise o sociálním rozměru Evropy ze dne 26. dubna 2017, ve sdělení o evropském pilíři sociálních práv, v právním rámci Unie týkajícím se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a ve sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu Unie, jejímž cílem je odstraňovat nerovnosti a podporovat politiky sociálního začleňování v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni Unie. Krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila značnou potřebu investic do sociální infrastruktury. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství. Měl by být využíván k podpoře projektů, které vytvářejí pozitivní sociální dopady a posilují sociální začlenění tím, že pomáhají zvyšovat zaměstnanost ve všech regionech, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a zlepšovat situaci v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, nediskriminace, přístupnosti, mezigenerační solidarity, odvětví zdravotních a sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit, úlohy a místa mladých lidí ve společnosti a zranitelných osob včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl rovněž podporovat evropskou kulturu a kreativitu se sociálním cílem.\n(23)\nKrize způsobená onemocněním COVID-19 měla obzvláště závažný dopad na ženy, a to jak ze sociálního, tak z ekonomického hlediska. Právě proto by měl Program InvestEU přispívat k uskutečňování politik Unie v oblasti rovnosti žen a mužů, mimo jiné překlenováním digitální propasti mezi nimi a podporou kreativity a podnikatelského potenciálu žen.\n(24)\nAby bylo možné čelit nepříznivým důsledkům zásadních společenských proměn v Unii a proměn trhu práce v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a uzavírání smluv na dosažení sociálních výsledků. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat tak nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě z ledna 2018 nazvaná „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“ identifikovala v oblasti sociální infrastruktury a služeb, včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, pro období let 2018 až 2030 celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR. Tato oblast tedy vyžaduje podporu, a to i na úrovni Unie. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora ze strany nadací a alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty.\n(25)\nV hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 není tržní alokace zdrojů zcela efektivní a tok soukromých investic je výrazně ovlivněn vnímaným rizikem. Za těchto okolností je klíčový znak Fondu InvestEU – snižování rizika u ekonomicky životaschopných projektů, aby přilákaly financování ze soukromých zdrojů – obzvláště hodnotný, mimo jiné proto, aby se snížilo riziko asymetrického oživení. Program InvestEU by měl být schopen poskytovat životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení, včetně kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, a zároveň by měl zajistit, že se investoři více zaměří na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, investiční plán Zelené dohody pro Evropu, strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy, nová průmyslová strategie pro Evropu a Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci, přičemž je třeba zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“. Měl by výrazně zvýšit kapacitu skupiny Evropské investiční banky (EIB) a národních podpůrných bank a institucí a dalších prováděcích partnerů pro podstupování rizika na podporu hospodářského oživení.\n(26)\nVýrazný propad HDP Unie v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se nevyhnutelně projeví nepříznivými sociálními dopady. Pandemie COVID-19 poukázala na nutnost urychleně a účinně řešit strategické slabiny, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události a zvýšila odolnost a udržitelnost celého hospodářství. Zachování integrity vnitřního trhu a rovných podmínek, a to i ve prospěch nejvíce zasažených členských států a regionů, může zajistit pouze odolné, udržitelné, inkluzivní a integrované hospodářství Unie.\n(27)\nFond InvestEU by měl fungovat prostřednictvím čtyř oblastí politiky, které odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; a sociální investice a dovednosti.\n(28)\nOblast politiky pro malé a střední podniky by se měla v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, ovšem v jejím rámci by měly být způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé pro podporu v rámci ostatních tří oblastí politiky.\n(29)\nJak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu, má být zřízen mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem řešit sociální, hospodářské a environmentální důsledky plnění cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality, jíž má být dosaženo do roku 2050. Tento mechanismus by sestával ze tří pilířů, konkrétně z Fondu pro spravedlivou transformaci, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“) (1. pilíř), zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (2. pilíř) a úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027“) (3. pilíř). Tento mechanismus by se měl zaměřovat na regiony, které jsou transformací nejvíce postiženy v důsledku jejich závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečné kapacity k financování potřebných investic. Režim pro spravedlivou transformaci by měl rovněž poskytnout podporu na financování k zajištění investic ve prospěch území zapojených do spravedlivé transformace. Poradenské centrum InvestEU by mělo příslušným územím umožnit využívat technickou pomoc.\n(30)\nZa účelem uplatňování 2. pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci by měl být horizontálně ve všech oblastech politiky zaveden zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU, který by podporoval dodatečné investice ve prospěch území určených v územních plánech spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s nařízením o Fondu pro spravedlivou transformaci. Tento režim by měl umožňovat investice do široké škály projektů, které jsou v souladu s kritérii způsobilosti Programu InvestEU. Režim mohou využívat projekty na územích určených v územních plánech spravedlivé transformace nebo projekty, které jsou pro transformaci těchto území přínosné, a to i v případě, že nejsou realizovány na územích samotných, avšak pouze pokud má financování směřující mimo území zapojená do spravedlivé transformace pro jejich transformaci klíčový význam.\n(31)\nV rámci jakékoli oblasti politiky by mělo být možné podporovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a na potřebu posílit konkurenceschopnost a odolnost, podporovat podnikání a vytváření pracovních míst a posílit strategické hodnotové řetězce.\n(32)\nKaždá oblast politiky by se měla skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států. Podporované operace by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů ve sdíleném řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU a využít záruku EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, jak se stanoví v dohodě o příspěvcích, aby bylo dosaženo cílů fondů ve sdíleném řízení. Složka členského státu by měla rovněž dát členským státům možnost přispívat na tvorbu rezerv pro záruku EU dalšími dodatečnými prostředky, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, a využít záruku EU na finanční nebo investiční operace pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích, mezi něž by případně měly patřit účely opatření v rámci plánu pro oživení a odolnost. To by mimo jiné mohlo umožnit kapitálovou podporu pro malé a střední podniky, které byly negativně zasaženy krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019. Operace podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.\n(33)\nSložka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití fondů ve sdíleném řízení nebo dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, na tvorbu rezerv na záruku vydanou Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu záruky EU tím, že by podporu na základě této záruky poskytla širšímu okruhu konečných příjemců a projektů a zvýšila by různorodost způsobů dosahování cílů fondů ve sdíleném řízení nebo plánů pro oživení a odolnost, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky EU v nepřímém řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace stanovené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu. Z fondů ve sdíleném řízení nebo z dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla být zajištěna tvorba rezerv na záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o příspěvcích uzavřené s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát. Členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie, která by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou dokončeny veškeré finanční a investiční operace v rámci složky tohoto členského státu. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o příspěvcích uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí.\nDohoda o příspěvcích by měla zahrnovat jednu nebo více specifických záručních dohod, které mají být na základě pravidel Fondu InvestEU v příslušném členském státě prováděny, jakož i jakékoli regionální účelové vázání. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“). Tato koncepce přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy ve sdíleném řízení, což by usnadnilo jejich kombinování. Tvorba rezerv na záruku EU týkající se složky členského státu podpořená dalšími dodatečnými prostředky, které jsou poskytnuty členskými státy, včetně těch poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla představovat vnější účelově vázané příjmy.\n(34)\nMělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů, aby se zajistil maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizik, které by měly podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup k záruce EU.\n(35)\nUnie zastoupená Komisí by měla mít možnost účastnit se zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (dále jen „EIF“), aby mohl EIF nadále podporovat evropské hospodářství a jeho oživení. Hlavním cílem zvýšení by bylo umožnit EIF přispívat k provádění Programu InvestEU. Unie by měla mít možnost zachovat si celkový podíl na základním kapitálu EIF. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 by za tímto účelem mělo být vyčleněno dostatečné finanční krytí. Dne 3. prosince 2020 se správní rada EIF rozhodla, že navrhne akcionářům zvýšení schváleného základního kapitálu EIF, což by znamenalo hotovostní vklad ve výši 1 250 000 000 EUR. Cena nových akcií vychází ze vzorce pro čistou hodnotu aktiv dohodnutého mezi akcionáři EIF a skládala by se ze splacené části a emisního ážia. V souladu s článkem 7 stanov EIF musí být na každý upsaný podíl splaceno 20 % nominální hodnoty.\n(36)\nKomise by si měla případně vyžádat spolu se stanoviskem skupiny EIB i stanovisko dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, systém pro sledování klimatu a dokumenty s pokyny k prověřování udržitelnosti a společné metodiky, aby se zajistila inkluzivnost a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány; následně by se měli prováděcí partneři zapojit do činnosti poradního výboru a řídící rady Programu InvestEU.\n(37)\nFond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství, a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi, a to zejména proto, že takové otevření fondu by mělo pozitivní dopad na ekonomiky členských států. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.\n(38)\nToto nařízení stanoví pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv na záruku EU finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (11).\n(39)\nRezervy na záruku EU ve výši 2 672 292 573 EUR v běžných cenách by měly být vytvořeny z dodatečně přidělených prostředků poskytnutých v souladu s článkem 5 a přílohou II nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (12)odpovídající částce 1 000 000 000 EUR v cenách roku 2018. Z této částky by měla být poskytnuta částka 63 800 000 EUR v běžných cenách z prostředků, jež byly přiděleny Poradenskému centru InvestEU v celkové výši 430 000 000 EUR v běžných cenách.\n(40)\nOčekává se, že záruka EU ve výši 26 152 310 073 EUR v běžných cenách pro složku EU mobilizuje více než 372 000 000 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být orientačně přidělena na jednotlivé oblasti politiky.\n(41)\nDne 18. dubna 2019 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (13) a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (14). Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, Komise zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o flexibilitě použít na Program InvestEU jako nástupnický nástroj EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytované členskými státy v penězích na financování dodatečných prostředků záruky EU pro účely složky členského státu“.\n(42)\nZáruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem k finančním zprostředkovatelům, jsou-li zapojeni, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by při něm docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU na podporu jejich finančních a investičních operací, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU a přispívají k plnění jeho cílů. Řízení rizika souvisejícího se zárukou EU by nemělo bránit přímému přístupu k záruce EU ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka EU v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči v souvislosti s příslušnými finančními a investičními operacemi. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné využít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z Fondu InvestEU.\n(43)\nFond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičního rozhodování. Tato řídicí struktura by měla být tvořena poradním výborem, řídící radou a zcela nezávislým investičním výborem. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány.\n(44)\nZa účelem výměny informací a názorů ohledně využívání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor složený ze zástupců prováděcích partnerů, zástupců členských států, jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.\n(45)\nAby mohla Komise poradní výbor ustavit od samého počátku, měla by do něj jmenovat zástupce potenciálních prováděcích partnerů dočasně na jeden rok. Po jeho uplynutí by tuto odpovědnost převzali prováděcí partneři, kteří podepsali záruční dohody.\n(46)\nStrategické a operační pokyny pro Fond InvestEU by měla stanovit řídící rada složená ze zástupců Komise, zástupců prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem.\n(47)\nKomise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s veškerým právem a všemi politikami Unie. Rozhodnutí o finančních a investičních operacích by však měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.\n(48)\nInvestiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl dospět k závěru o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl zasedat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.\n(49)\nInvestičnímu výboru by měl být nápomocen nezávislý sekretariát zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru.\n(50)\nPři výběru prováděcích partnerů pro zavádění Fondu InvestEU by měla Komise zvážit jejich schopnost plnit cíle fondu a přispívat jejich vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři, zajistila se dostatečná diverzifikace rizik a byla nalezena řešení pro selhání trhu a nepříznivé investiční situace. Vzhledem ke své úloze v rámci Smluv, své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a EFSI by měla privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU zůstat skupina EIB. Vedle skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky a instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a pro zajištění spravedlivé zeměpisné vyváženosti projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky a instituce. Kromě toho by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují komparativní výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud je většina podílu na jejich akciích v unijním držení. Zároveň by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.\n(51)\nVe snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zřizovat investiční platformy, které by kombinovaly úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami a institucemi, které mají s využíváním finančních nástrojů jen omezené zkušenosti. Takovéto struktury by měly být podporovány, mimo jiné dostupnou podporou ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další příslušné subjekty na unijní, celostátní a regionální úrovni, aby se využívání investičních platforem v příslušných odvětvích podpořilo.\n(52)\nZáruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, včetně národních nebo regionálních podpůrných bank či institucí, EIB, EIF a dalších mezinárodních finančních institucí. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu by Komise měla zohlednit návrhy předložené jednotlivými členskými státy, jak se uvádí v dohodě o příspěvcích. V souladu s článkem 154 finančního nařízení má Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.\n(53)\nO finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a měla by zveřejnit maximální částku záruky včetně všech relevantních informací o poskytované záruce.\n(54)\nFond InvestEU by měl případně umožňovat hladké, bezproblémové a účinné kombinování grantů, finančních nástrojů nebo obou těchto forem, které jsou financovány z rozpočtu Unie nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), se zárukou EU v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací.\n(55)\nProjekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinování podpory z Fondu InvestEU s podporou z jiných programů Unie, by měly být jako celek v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušných jiných programů Unie. O využití záruky EU by mělo být rozhodnuto v rámci Programu InvestEU.\n(56)\nPoradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každé oblasti politiky, a to prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB nebo dalšími poradními partnery anebo prováděných přímo Komisí. Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cílům Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Zvláštní pozornost by mělo věnovat sdružování malých projektů do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž zohlední odbornost a místní kapacity místních prováděcích partnerů, jakož i Evropského centra pro investiční poradenství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (15). Za účelem maximalizace účinnosti a dopadu Poradenského centra InvestEU je třeba pečlivě zvážit zjištění Evropského účetního dvora, která uvedl ve své zvláštní zprávě č. 12/2020 s názvem „Evropské centrum pro investiční poradenství – Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený“ (16). Poradenské centrum InvestEU by mělo zajistit centrální vstupní místo pro pomoc při vývoji projektů poskytovanou v rámci Poradenského centra InvestEU veřejným orgánům a pro předkladatele projektů.\n(57)\nPoradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, na základě zkušeností získaných prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení Poradenského centra InvestEU a za správu centrálního vstupního místa. Skupina EIB by měla v rámci oblastí politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny týkající se poradenských iniciativ, mapování stávajících a vznikajících poradenských iniciativ, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami.\n(58)\nV zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci celé Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by při zohlednění stávajících režimů podpory a přítomnosti místních partnerů poskytovalo v praxi konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám. V zájmu snazšího poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajištění účinnosti, synergií a účelného zeměpisného pokrytí podpory v celé Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami a institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je.\n(59)\nPoradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro začínající podniky („start-ups“), zejména pokud se tyto podniky snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a mělo by přitom zohledňovat existenci dalších služeb, které jsou schopny tyto činnosti pokrýt, a usilovat o synergii s těmito službami.\n(60)\nV souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytné poskytovat podporu pro vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností rozvoje trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Tato podpora by se měla zaměřovat i na finanční zprostředkovatele, neboť ti díky své klíčové úloze dokáží malým a středním podnikům pomoci v přístupu k financování a v realizaci jejich plného potenciálu. Kromě toho je cílem poradenské podpory vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací, nebo v kulturním a kreativním odvětví. Podpora budování kapacit by měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifické oblasti politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů.\n(61)\nMěl by být zřízen Portál InvestEU, jenž by nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která by zvyšovala viditelnost investičních projektů, pro něž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz by kladl na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami Unie pro prováděcí partnery.\n(62)\nV souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (17) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci Programu InvestEU prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby se zajistilo dodržení lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094.\n(63)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) by měl být Program InvestEU hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má Program InvestEU účinky v praxi.\n(64)\nKe sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům Unie by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.\n(65)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(66)\nNa Program InvestEU se vztahuje finanční nařízení. Uvedené nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se rozpočtových záruk.\n(67)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23).\nV souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(68)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (24), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení vyžadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(69)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25) jsou jednotlivci a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(70)\nPro účely doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a srovnávací přehled ukazatelů, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a pro účely úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oblastí politiky, o srovnávací přehled, o změnu přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a o úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat odpovídající ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(71)\nFinanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod by měly být způsobilé pro záruku EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“) a v obou případech je schválí investiční výbor.\n(72)\nS cílem optimalizovat využití rozpočtových zdrojů by mělo být možné kombinovat příslušná portfolia finančních nástrojů zavedených na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a záruku EU poskytovanou na základě nařízení (EU) 2015/1017 se zárukou EU poskytovanou podle tohoto nařízení. Vyšší kapacita k podstupování rizika získaná tímto kombinováním by měla posílit účinnost záruky EU poskytované podle tohoto nařízení a umožnit poskytování větší podpory konečným příjemcům. Podmínky kombinování by měly být stanoveny v záruční dohodě mezi Komisí a EIB nebo EIF. Podmínky kombinování by měly být v souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (26).\n(73)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešit specifické selhání trhu a nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie a jednotlivých členských států a stanovit na úrovni Unie tržní testování inovativních finančních produktů určených k řešení nového nebo složitého selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a systémů pro šíření těchto produktů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(74)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění začít provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2017 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU, jenž poskytuje záruky EU na podporu finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery, které přispívají k cílům interních politik Unie.\nTímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus k zajištění podpory rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a k zajištění pomoci při budování souvisejících kapacit (dále jen „Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech (dále jen „Portál InvestEU“).\nNařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, jeho rozpočet a výše záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;\n2)\n„zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a na požádání splatná rozpočtová záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení účinnosti vstupem v platnost jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;\n3)\n„oblastí politiky“ cílená oblast, kterou má záruka EU podpořit, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1;\n4)\n„složkou“ část záruky EU vymezená z hlediska původu zdrojů, kterými je jištěna;\n5)\n„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu Unie či obojí a vratné formy podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze na unijní programy financované z jiných zdrojů než z rozpočtu Unie, jako je Inovační fond systému EU ETS, nahlížet jako na programy Unie financované z rozpočtu Unie;\n6)\n„skupinou EIB“ EIB, její dceřiné společnosti a jiné subjekty zřízené v souladu s čl. 28 odst. 1 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“);\n7)\n„finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika, který se poskytuje za podmínek pari passu se zárukou EU nebo v jiné formě, která umožňuje účinné provádění Programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů;\n8)\n„dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, v němž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu, jak je stanoveno v článku 10;\n9)\n„finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování s využitím kteréhokoli typu financování uvedeného v článku 16;\n10)\n„finanční a investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;\n11)\n„fondy ve sdíleném řízení“ fondy, které umožňují přidělení části těchto fondů na tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti, které mají být zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti na období 2021-2027, Evropský sociální fond plus (ESF+), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „nařízení o ESF+ na období 2021-2027“), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o zrušení nařízení (EU) č. 508/2014, a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (dále jen „nařízení o strategických plánech SZP“);\n12)\n„záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner upřesní podmínky pro navrhování finančních a investičních operací, aby na ně mohla být poskytnuta záruka EU, pro poskytnutí záruky EU na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s tímto nařízením;\n13)\n„prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný finanční zprostředkovatel, se kterou Komise uzavřela záruční dohodu;\n14)\n„významným projektem společného evropského zájmu“ projekt, který splňuje všechna kritéria stanovená ve sdělení Komise nazvaném „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ nebo v jakékoli následné revidované verzi uvedeného sdělení;\n15)\n„poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro fungování Poradenského centra InvestEU;\n16)\n„poradenskou iniciativou“ technická pomoc a poradenské služby, které podporují investice, včetně činností spojených s budováním kapacit, poskytované poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonnými agenturami;\n17)\n„poradním partnerem“ způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela poradní dohodu za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise, nebo výkonných agentur;\n18)\n„investiční platformou“ zvláštní účelová jednotka, spravovaný účet, smluvní režim spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režim zavedený jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů a jež mohou zahrnovat:\na)\nnárodní platformu nebo platformu na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;\nb)\npřeshraniční platformu, platformu pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformu, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o investiční projekty v určité zeměpisné oblasti;\nc)\ntematickou platformu, která sdružuje investiční projekty v určitém odvětví;\n19)\n„mikrofinancováním“ mikrofinancování ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027;\n20)\n„národní podpůrnou bankou či institucí“ právní subjekt, který vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a který členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřily prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;\n21)\n„malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (27);\n22)\n„malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není malým a středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 499 zaměstnanců;\n23)\n„sociálním podnikem“ sociální podnik ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027.\nČlánek 3\nCíle Programu InvestEU\n1.   Obecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:\na)\nkonkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;\nb)\nrůstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, udržitelnosti hospodářství Unie a jeho environmentálního a klimatického rozměru, jež přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k vytváření kvalitních pracovních míst;\nc)\nsociální odolnosti, inkluzivitě a inovativnosti Unie;\nd)\npodpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;\ne)\nintegraci kapitálových trhů Unie a posilování vnitřního trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a podpory udržitelného financování;\nf)\npodpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti nebo\ng)\nudržitelnému a inkluzivnímu oživení hospodářství Unie po krizi způsobené onemocněním COVID-19, a to mimo jiné poskytnutím kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly touto krizí negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, k udržení a posílení stávajících strategických hodnotových řetězců hmotných či nehmotných aktiv, k rozvoji nových řetězců a zachování a posílení činností, které mají pro Unii strategický význam, včetně významných projektů společného evropského zájmu, pokud jde o kritickou infrastrukturu, a to jak fyzickou, tak i virtuální, transformační technologie, průlomové inovace a vstupy pro podniky a spotřebitele, a k podpoře udržitelné transformace.\n2.   Program InvestEU má tyto specifické cíle:\na)\npodporu finančních a investičních operací souvisejících s udržitelnou infrastrukturou v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a);\nb)\npodporu finančních a investičních operací souvisejících s výzkumem, inovacemi a digitalizací, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh, v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b);\nc)\nzvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací a posilování globální konkurenceschopnosti těchto malých a středních podniků;\nd)\nzvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování pro sociální podniky, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. d).\nČlánek 4\nRozpočet a objem záruky EU\n1.   Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) činí 26 152 310 073 EUR v běžných cenách. Vytvoří se na ni rezervy v míře 40 %. Částka uvedená v čl. 35 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se rovněž zohlední pro účely příspěvku k tvorbě rezerv vyplývající z této míry tvorby rezerv.\nPro účely složky členského státu uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení lze poskytnout dodatečné prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí odpovídající částky podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“) a ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.\nDodatečné prostředky záruky EU pro účely složky členského státu mohou členské státy poskytnout rovněž v penězích nebo ve formě záruky. Částka poskytnutá v penězích představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 druhé věty finančního nařízení.\nZáruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5 tohoto nařízení, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s čl. 218 odst. 2 finančního nařízení.\n2.   Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 14 825 000 000 EUR v běžných cenách přidělí na operace k realizaci opatření uvedených v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 k naplnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.\nZ částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 11 327 310 073 EUR v běžných cenách přidělí na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2.\nČástky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce budou k dispozici až od data uvedeného v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2020/2094.\nOrientační rozdělení záruky EU pro účely složky EU je stanoveno v příloze I tohoto nařízení. Komise se může případně odchýlit od částek uvedených v příloze I až o 15 % na každý cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d). O případných odchylkách Komise informuje Evropský parlament a Radu.\n3.   Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách VI a VII činí 430 000 000 EUR v běžných cenách.\n4.   Částku uvedenou v odstavci 3 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\nČlánek 5\nTřetí země přidružené k Fondu InvestEU\nSložka EU Fondu InvestEU podle čl. 9 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a každá oblast politiky podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle čl. 218 odst. 2 finančního nařízení:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemě evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním odstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nČlánek 6\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Záruka EU se provádí v nepřímém řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) a vi) finančního nařízení. Další formy financování z prostředků Unie v rámci tohoto nařízení se provádí v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s finančním nařízením, a to včetně grantů prováděných v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem, co nejplynuleji a způsobem zajišťujícím účinnou a soudržnou podporu politik Unie.\n2.   Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů, nebo kryté inovačním fondem systému EU ETS, musí:\na)\nbýt ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;\nb)\nbýt v souladu s tímto nařízením.\n3.   Operace kombinování zdrojů, které zahrnují finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez využití záruky EU v rámci tohoto nařízení, musí být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.\n4.   V souladu s odst. 2 tohoto článku se o nevratných formách podpory a finančních nástrojích z rozpočtu Unie, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, rozhoduje podle pravidel příslušného unijního programu a provádí se v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s hlavou X finančního nařízení.\nPři podávání zpráv o těchto operacích kombinování zdrojů se věnuje pozornost také jejich souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, jakož i jejich souladu s tímto nařízením.\nČlánek 7\nKombinace portfolií\n1.   Podporu ze záruky EU podle tohoto nařízení, podporu Unie poskytovanou prostřednictvím finančních nástrojů, které byly zavedeny na základě programů v programovém období 2014–2020, a podporu Unie ze záruky EU zavedenou nařízením (EU) 2015/1017 lze kombinovat ve finančních produktech, které má EIB nebo EIF zavést podle tohoto nařízení.\n2.   Odchylně od čl. 19 odst. 2 a čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce může krýt záruka EU podle tohoto nařízení také ztráty uvedené v čl. 19 odst. 2 ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.\nBez ohledu na cíle finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 lze rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 použít na krytí ztrát ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1.\n3.   Ztráty, příjmy a vrácené prostředky z finančních produktů podle odstavce 1 a případné zpětně získané finanční prostředky se poměrným dílem rozdělí mezi finanční nástroje a záruky EU podle uvedeného odstavce, které tomuto finančnímu produktu poskytují kombinovanou podporu Unie.\n4.   Podmínky finančních produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně příslušných poměrných dílů ze ztrát, příjmů a vrácených a zpětně získaných prostředků jsou uvedeny v záruční dohodě uvedené v článku 17.\nKAPITOLA II\nFond InvestEU\nČlánek 8\nOblasti politiky\n1.   Fond InvestEU působí prostřednictvím následujících čtyř oblastí politiky, které se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jejich konkrétní působnosti:\na)\noblasti politiky týkající se udržitelné infrastruktury, která zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, mimo jiné v souladu s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, v oblasti obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energetiky, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitální konektivity a přístupu k ní, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surovin, kosmu, oceánů, vody, včetně vnitrozemských vodních cest, nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s nimi a se zásadami oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, kulturního dědictví, cestovního ruchu, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti či odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;\nb)\noblasti politiky týkající se výzkumu, inovací a digitalizace, která zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh za účelem podpory tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení a podpory rozšiřování inovativních společností, jakož i digitalizaci průmyslu Unie;\nc)\noblasti politiky týkající se malých a středních podniků, která zahrnuje přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně inovativních a těch, které působí v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací;\nd)\noblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností, která zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu včetně zdravotnické a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení, sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, inkluzi a přístupnost, kulturní a kreativní činnosti se sociálním cílem a integraci zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.\n2.   Režim pro spravedlivou transformaci se zavede horizontálně ve všech oblastech politiky. Tento režim zahrnuje investice, které řeší sociální, hospodářské nebo environmentální výzvy vyplývající z procesu transformace na cestě k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality, jehož má být dosaženo do roku 2050, a jsou prospěšné pro území uvedená v plánu spravedlivé transformace vypracovaném členským státem v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci.\n3.   Všechny oblasti politiky mohou zahrnovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zvyšování odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců.\nV případě strategických investic v odvětví obrany a kosmu a do kybernetické bezpečnosti, jakož i do specifických druhů projektů se skutečnými a přímými bezpečnostními důsledky v kritických odvětvích stanoví investiční pokyny přijaté v souladu s odstavcem 9 tohoto článku (dále jen „investiční pokyny“) za účelem ochrany bezpečnosti Unie a jejích členských států omezení, pokud jde o konečné příjemce kontrolované třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí a konečné příjemce, jejichž výkonné vedení je mimo Unii. Tato omezení jsou stanovena v souladu se zásadami, které se týkají způsobilých subjektů a jež jsou uvedeny v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092, a v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU.\nInvestiční pokyny stanoví případné nezbytné požadavky týkající se kontroly a výkonného vedení konečných příjemců v dalších oblastech a kontroly zprostředkovatelů, přičemž jsou zohledněna příslušná hlediska veřejného pořádku nebo bezpečnosti. Při zohlednění těchto požadavků stanoví řídící rada jakékoli další nezbytné požadavky.\n4.   V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru spadá pod více než jednu oblast politiky, přiřadí se k oblasti politiky, pod kterou spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, pokud není v investičních pokynech stanoveno jinak.\n5.   Finanční a investiční operace se prověřují, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Pokud takový dopad mají, podléhají prověření z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady a maximalizovaly přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé projektů, kteří žádají o financování, odpovídající informace založené na pokynech uvedených v odstavci 6. Z prověření se vyloučí malé projekty do určité velikosti stanovené v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, sdělí investičnímu výboru důvody.\n6.   Komise vypracuje pokyny k udržitelnosti, které v souladu s environmentálními a sociálními cíli a standardy Unie a s náležitým zřetelem k zásadě „významně nepoškozovat“, umožní:\na)\nv souvislosti s adaptací zajistit odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu na základě posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivních účinků opatření ke zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;\nb)\nzohlednit celkový dopad projektů na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost;\nc)\nodhadovat sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako je například potřeba dekarbonizovat hospodářství;\nd)\nurčit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;\ne)\nposkytovat prováděcím partnerům pokyny pro účely prověřování podle odstavce 5.\n7.   Prováděcí partneři poskytnou informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.\n8.   Prováděcí partneři použijí cíl, podle něhož musí alespoň 60 % investic v rámci oblasti politiky pro udržitelnou infrastrukturu přispět k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.\nKomise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část záruky EU využitá pro oblast politiky pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena tak, aby bylo mezi jednotlivými oblastmi uvedenými v odst. 1 písm. a) dosaženo rovnováhy.\n9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno tak, že se stanoví investiční pokyny pro každou oblast politiky. Investiční pokyny rovněž stanoví postupy pro provádění režimu pro spravedlivou transformaci, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku. Tyto investiční pokyny se připraví v úzkém dialogu se skupinou EIB a dalšími potenciálními prováděcími partnery.\n10.   V případě strategických finančních a investičních operací v obranném a kosmickém odvětví a v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou investiční pokyny stanovit omezení ohledně převodu a licencování práv duševního vlastnictví na kritické technologie a technologie, jež slouží k zajištění bezpečnosti Unie a jejích členských států, přičemž respektují pravomoc členských států v oblasti kontroly vývozu.\n11.   Komise zpřístupní informace týkající se uplatňování a výkladu investičních pokynů prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.\nČlánek 9\nSložky\n1.   Oblasti politiky uvedené v čl. 8 odst. 1 sestávají ze složky EU a složky členského státu. Tyto složky se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace takto:\na)\nsložka EU je zaměřena na tyto situace:\ni)\nselhání trhu nebo nepříznivé investiční situace související s prioritami politiky Unie;\nii)\nselhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států nebo\niii)\nselhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, které vyžadují vyvinutí inovativních finančních řešení a tržních struktur, zejména nová či komplexní selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;\nb)\nsložka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů ve sdíleném řízení nebo dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se v Unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost.\n2.   Složky uvedené v odstavci 1 se případně využijí na podporu dané finanční nebo investiční operace doplňkově, včetně kombinace podpory z obou složek.\nČlánek 10\nZvláštní ustanovení použitelná na složku členského státu\n1.   Prostředky dobrovolně přidělené členským státem podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo prostředky poskytnuté v penězích v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení se použijí pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě, nebo pro možné příspěvky ve prospěch Poradenského centra InvestEU. Tyto prostředky se použijí jako příspěvek k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství podle ustanovení o přípravě a předložení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, v programech nebo ve strategickém plánu SZP, které přispívají v rámci Programu InvestEU k provedení příslušných opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost vypracovaném podle nařízení (EU) 2021/241 nebo v jiných případech pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích v závislosti na původu poskytnutých prostředků.\n2.   Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.\nČtvrtý pododstavec tohoto odstavce a odstavec 5 tohoto článku se nepoužijí na dodatečné prostředky poskytnuté členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.\nUstanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení.\nČlenský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství podle ustanovení o schválení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle strategického plánu SZP podle nařízení o strategických plánech SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo strategického plánu SZP podle ustanovení o změnách strategického plánu SZP obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.\nDva nebo více členských států mohou s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.\nOdchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.\n3.   Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:\na)\ncelkovou výši části záruky EU spadající pod složku členského státu, která přísluší danému členskému státu, míru tvorby rezerv na tuto část, výši příspěvků z fondů ve sdíleném řízení nebo příspěvků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem, zahajovací fázi tvorby rezerv a výše výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;\nb)\nstrategii členského státu zahrnující finanční produkty a jejich minimální aktivační účinek, zeměpisné pokrytí, v případě potřeby včetně regionálního pokrytí, druhy projektů, investiční období a případně kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;\nc)\npotenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s čl. 15 odst. 1 čtvrtým pododstavcem a povinnost Komise informovat dotyčný členský stát o vybraném prováděcím partnerovi či partnerech;\nd)\npřípadný příspěvek z fondů ve sdíleném řízení nebo z prostředků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem ve prospěch Poradenského centra InvestEU;\ne)\npovinnosti předkládat členskému státu každoroční zprávy včetně zpráv o příslušných ukazatelích týkajících se cílů politiky uvedených v dohodě o partnerství, programu, strategickém plánu SZP nebo v plánech pro oživení a odolnost a uvedených v dohodě o příspěvcích;\nf)\nustanovení o náhradách za část záruky EU spadající pod složku členského státu;\ng)\npřípadnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU v souladu s čl. 9 odst. 2, včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik.\n4.   Dohody o příspěvcích provádí Komise prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 17 a poradních dohod uzavřených s poradními partnery podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce.\nNení-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě. Není-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích částka stanovená dohodou o příspěvcích plně vázána prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, tato částka se příslušným způsobem pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.\nNení-li záruční dohoda během období stanoveného v ustanoveních o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo v ustanoveních o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU o obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo v příslušné dohodě o příspěvcích v případě záruční dohody týkající se částek poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení řádně plněna, dohoda o příspěvcích se pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.\n5.   Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:\na)\npo zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním výše rezerv požadované dle míry tvorby rezerv stanovené v dohodě o příspěvcích se skutečnou výší rezerv opětovně využity podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP;\nb)\nodchylně od čl. 213 odst. 4 finančního nařízení nebudou po zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;\nc)\nKomise neprodleně informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční míry tvorby rezerv;\nd)\npokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční míry tvorby rezerv, poskytne příslušný členský stát na žádost Komise do společného rezervního fondu podle článku 212 finančního nařízení částku ve výši až 5 % počáteční míry tvorby rezerv.\n6.   Pokud jde o částky uvedené v čl. 4 odst. 1 třetím pododstavci, správu ročních přebytků a doplňování rezerv po zahajovací fázi se upraví v dohodě o příspěvcích.\nKAPITOLA III\nPartnerství mezi Komisí a skupinou EIB\nČlánek 11\nPůsobnost partnerství\n1.   Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení, aby podpořily provádění Programu InvestEU a zajistily konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinné provádění. V souladu s tímto nařízením a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 3, skupina EIB:\na)\nprovede část záruky EU uvedenou v čl. 13 odst. 4;\nb)\npodpoří provádění složky EU Fondu InvestEU a v příslušných případech složky členského státu, zejména tím, že:\ni)\npřispěje spolu s potenciálními prováděcími partnery k investičním pokynům v souladu s čl. 8 odst. 9, přispěje k návrhu srovnávacího přehledu podle článku 22 a přispěje k dalším dokumentům, kterými se stanoví operační pokyny pro Fond InvestEU;\nii)\nstanoví spolu s Komisí a potenciálními prováděcími partnery rizikovou metodiku a systém mapování rizik, které souvisí s finančními a investičními operacemi prováděcích partnerů, aby bylo možné tyto operace posoudit pomocí společné ratingové stupnice;\niii)\nna žádost Komise a po dohodě s příslušným potenciálním prováděcím partnerem provede posouzení systémů tohoto potenciálního prováděcího partnera a poskytne mu k těmto systémům cílené technické poradenství, pokud to požadují a v rozsahu, v němž to požadují závěry auditu hodnocení pilířů s ohledem na zavedení finančních produktů plánovaných tímto potenciálním prováděcím partnerem;\niv)\nposkytne nezávazné stanovisko o bankovních aspektech, zejména o finančním riziku a finančních podmínkách spojených s částí záruky EU, jež má být přidělena jinému prováděcímu partnerovi, než je skupina EIB, jak stanoví záruční dohoda, jež má být s tímto prováděcím partnerem uzavřena;\nv)\nprovede simulace a projekce finančního rizika a výnosu sdruženého portfolia na základě předpokladů dohodnutých s Komisí;\nvi)\nzměří finanční riziko sdruženého portfolia a poskytne o sdruženém portfoliu finanční zprávy a\nvii)\nposkytne Komisi služby restrukturalizace a inkasa uvedené v dohodě podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, a to na žádost Komise a po dohodě s prováděcím partnerem, v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. g), pokud prováděcí partner za provádění činností restrukturalizace a inkasa podle příslušné záruční dohody dále neodpovídá;\nc)\nmůže národní podpůrné bance nebo instituci poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h) nebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU, pokud o to národní podpůrná banka či instituce požádají;\nd)\nve vztahu k Poradenskému centru InvestEU:\ni)\ndostane z finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 přidělenu částku až 300 000 000 EUR na poradenské iniciativy uvedené v článku 25 a provozní úkoly uvedené v bodě ii) tohoto písmene;\nii)\nposkytuje poradenství Komisi a plní provozní úkoly stanovené v dohodě podle odst. 3 písm. c) tím, že:\n—\nposkytuje Komisi podporu při koncipování, zřízení a provozování Poradenského centra InvestEU,\n—\nprovádí posuzovaní žádostí o poradenskou podporu, o níž se Komise domnívá, že nespadá do stávajících poradenských iniciativ, aby tak podpořila rozhodování Komise o přidělení prostředků, pokud jde o žádosti o poradenství obdržené v rámci centrálního vstupního místa vymezeného v čl. 25 odst. 2 písm. a),\n—\nnárodním podpůrným bankám a institucím na jejich žádost poskytuje podporu tím, že poskytuje budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h), pokud jde o rozvoj jejich poradenských schopností, které jim mají umožnit účast na poradenských iniciativách,\n—\nna žádost Komise a potenciálního poradního partnera a po dohodě se skupinou EIB uzavírá jménem Komise s poradními partnery smlouvy na realizaci poradenských iniciativ.\nSkupina EIB zajistí, aby byly její úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) prováděny zcela nezávisle na její úloze poradního partnera.\nKomise podle potřeby jedná s prováděcím partnerem na základě zjištění učiněných ve stanovisku skupiny EIB podle prvního pododstavce písm. b) bodu iv). O výsledku svého rozhodnutí uvědomí Komise skupinu EIB.\n2.   Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) body ii), iv), v) a vi), se omezují na informace, jež skupina EIB nezbytně nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a rozsah výše uvedených bankovních informací s přihlédnutím k požadavkům na řádné finanční řízení záruky EU, oprávněným zájmům prováděcího partnera týkajícím se obchodně citlivých informací a potřebám skupiny EIB při plnění jejích povinností podle uvedených bodů.\n3.   Podmínky partnerství se stanoví v dohodách, mezi něž patří:\na)\npokud jde o poskytnutí a provádění části záruky EU uvedeného v čl. 13 odst. 4:\ni)\nzáruční dohoda mezi Komisí a skupinou EIB nebo\nii)\nsamostatné záruční dohody mezi Komisí a EIB a případně jejími dceřinými společnostmi nebo jinými subjekty zřízenými v souladu s čl. 28 odst. 1 statutu EIB;\nb)\ndohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c);\nc)\ndohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s Poradenským centrem InvestEU;\nd)\nservisní dohody mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi v souvislosti s budováním kapacit a dalšími službami podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c).\n4.   Aniž jsou dotčeny čl. 18 odst. 3 a čl. 25 odst. 4 tohoto nařízení, musí náklady skupiny EIB vzniklé při plnění úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto článku splňovat podmínky dohody uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku a mohou být kryty ze splátek nebo příjmů přiřaditelných záruce EU nebo z rezerv v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, zaúčtovány do finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení v rámci celkového stropu ve výši 7 000 000 EUR.\n5.   Náklady skupiny EIB vzniklé při plnění provozních úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě ii) jsou plně kryty částkou uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě i) a jsou z této částky hrazeny poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, v rámci celkového stropu ve výši 10 000 000 EUR.\nČlánek 12\nStřet zájmů\n1.   Skupina EIB v rámci partnerství uvedeného v článku 11 přijme veškerá nezbytná preventivní a jiná opatření, aby zabránila střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodech iii) až vi). Tento tým podléhá přísným pravidlům o zachovávání důvěrnosti, která se na jeho členy vztahují i poté, co tým opustili.\n2.   Skupina EIB a další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci, která představuje střet zájmů nebo k němu může vést. V případě pochyb Komise určí, zda střet zájmů existuje, a o svém závěru informuje skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O těchto opatřeních a jejich výsledcích informuje skupina EIB řídící radu.\n3.   Skupina EIB přijme nezbytná preventivní opatření, aby zamezila situacím, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů při fungování Poradenského centra InvestEU, zejména ve vztahu k jejím provozním úkolům v rámci její úlohy podporovat Komisi podle čl. 11 prvního pododstavce odst. 1 písm. d) bodu ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.\nKAPITOLA IV\nZáruka EU\nČlánek 13\nZáruka EU\n1.   Záruka EU je poskytována prováděcím partnerům jako neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je prováděna v nepřímém řízení v souladu s hlavou X uvedeného nařízení.\n2.   Odměna za záruku EU je spojena s vlastnostmi a rizikovým profilem finančních produktů s přihlédnutím k povaze podkladových finančních a investičních operací a k plnění cílů politiky, na něž se finanční produkty zaměřují.\nJe-li to řádně odůvodněno povahou cílů politiky, na něž se finanční produkt zaměřuje, a potřebou dostupnosti finančních produktů pro cílené konečné příjemce, lze snížit náklady na financování poskytované konečnému příjemci nebo zlepšit podmínky tohoto financování snížením odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména v těchto případech:\na)\npakliže by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění financování nebo investiční operace za tržní ceny, nebo\nb)\nje-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu nebo v nichž panuje nepříznivá investiční situace, či k usnadnění zřizování investičních platforem.\nKe snížení odměny za záruku EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcího partnera podle druhého pododstavce může dojít jen v rozsahu, v němž nemají podstatný dopad na poskytování záruky EU.\nZe snížení odměny za záruku EU musí mít plný prospěch koneční příjemci.\n3.   Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení se použijí na každého prováděcího partnera na základě portfolia.\n4.   Skupině EIB se poskytne 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, což představuje 19 614 232 554 EUR. Skupina EIB poskytne souhrnný finanční příspěvek ve výši 4 903 558 139 EUR. Tento příspěvek se poskytne způsobem a formou usnadňujícími provádění Fondu InvestEU a plnění cílů stanovených v čl. 15 odst. 2.\n5.   Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytne dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který je stanoven v záručních dohodách.\n6.   Vynaloží se co možná největší úsilí o zajištění toho, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů a aby nedošlo k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší nebo méně vyspělé národní podpůrné banky a instituce, které mají komparativní výhodu z důvodu své místní přítomnosti, znalostí a investičních kompetencí. Komise vyvine na podporu tohoto úsilí soudržný přístup.\n7.   Podpora v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci tohoto nařízení se poskytuje za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2020/2094. V jiných případech může být podpora v rámci záruky EU poskytnuta na finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027.\nSmlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci musí být podepsány nejpozději do jednoho roku od schválení příslušné finanční nebo investiční operace prováděcího partnera. V ostatních případech musí být smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) podepsány do 31. prosince 2028.\nČlánek 14\nZpůsobilé finanční a investiční operace\n1.   Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které\na)\nsplňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, zejména podmínky týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení případně maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;\nb)\npřispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušné oblasti politiky v souladu s přílohou II tohoto nařízení;\nc)\nneposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v oddíle B přílohy V tohoto nařízení a\nd)\njsou v souladu s investičními pokyny.\n2.   Kromě projektů, které se nacházejí v Unii nebo v zámořské zemi či území spojených s členským státem, jak je stanoveno v příloze II Smlouvy o fungování EU, může Fond InvestEU podporovat prostřednictvím finančních a investičních operací tyto projekty a operace:\na)\nprojekty, do nichž jsou zapojeny subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo více členských státech a jejichž územní působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, EHP nebo ESVO, nebo zámořské země či území, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU, nebo přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo v zámořské zemi či na zámořském území existuje partner, či nikoli;\nb)\nfinanční a investiční operace v třetích zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.\n3.   Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace, jež poskytují financování konečným příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí či na kterémkoli z těchto území:\na)\nv členském státě nebo v zámořské zemi či na zámořském území spojených s členským státem, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU;\nb)\nv třetí zemi přidružené k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;\nc)\npřípadně v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);\nd)\nv jiných třetích zemích, je-li to nezbytné pro financování projektu v zemi nebo na území podle písmen a), b) nebo c).\nČlánek 15\nVýběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB\n1.   Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB.\nProváděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.\nPro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 13 odst. 5.\nPro složku členského státu může dotyčný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem. Dotyčný členský stát může rovněž jako prováděcího partnera navrhnout skupinu EIB a na své náklady může uzavřít se skupinou EIB smlouvu o poskytování služeb uvedených v článku 11.\nPokud dotyčný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, postupuje Komise v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce a vybere prováděcí partnery z těch způsobilých protistran, které jsou schopny krýt finanční a investiční operace v příslušných zeměpisných oblastech.\n2.   Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo tyto cíle:\na)\nmaximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;\nb)\nmaximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;\nc)\nmaximalizovalo případně soukromé investice;\nd)\npodporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a nepříznivé investiční situace;\ne)\ndosahovalo zeměpisné diverzifikace prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů;\nf)\nposkytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika.\n3.   Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:\na)\nmožné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;\nb)\nzpůsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.\n4.   Národní podpůrné banky a instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku.\nČlánek 16\nZpůsobilé typy financování\n1.   Záruka EU může být využita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:\na)\npůjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové investice poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směrujících financování ke konečným příjemcům;\nb)\nfinancování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat financování uvedené v písmeni a).\nAby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční a investiční operace dle čl. 14 odst. 1 za předpokladu, že financování poskytnuté prováděcím partnerem bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanými nebo uzavřenými s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody a tato dohoda nebo transakce nebyly skončeny uplynutím doby, na niž byly sjednány, ani nebyly zrušeny.\n2.   Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s i investičními pokyny i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a ve třetích zemích uvedených v čl. 14 odst. 2 nebo investují menšinu svých investic do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.\nČlánek 17\nZáruční dohody\n1.   Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU do výše určené Komisí.\nJestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu, uzavře se jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.\n2.   Záruční dohoda musí obsahovat:\na)\nvýši a podmínky finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;\nb)\npodmínky financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;\nc)\npodrobná pravidla poskytování záruky EU v souladu s článkem 19 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;\nd)\nodměnu za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo po snížení v řádně odůvodněných případech podle čl. 13 odst. 2;\ne)\nplatební podmínky;\nf)\nzávazek prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a investičního výboru v souvislosti s využitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera ohledně navrhovaných finančních nebo investičních operací bez záruky EU;\ng)\nopatření a postupy související s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;\nh)\npodávání finančních a operačních zpráv a monitorování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU;\ni)\nklíčové ukazatele výkonnosti, obzvláště v souvislosti s využitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 8 a 14 a s mobilizací soukromého kapitálu;\nj)\npřípadná opatření a postupy související s operacemi kombinování zdrojů;\nk)\ndalší příslušná ustanovení v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení;\nl)\nexistenci odpovídajících mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů.\n3.   Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, má být poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.\n4.   Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi, které souvisejí se zárukou EU, se odečítají od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nedostačuje na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 18 odst. 3, čerpá se zbývající výše z rezerv na záruku EU.\n5.   Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění uvedené záruční dohody.\nČlánek 18\nPožadavky pro využití záruky EU\n1.   Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.\n2.   Finanční a investiční operace jsou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení a v příslušných investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že uvedené operace splňují požadavky pro využití záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.\n3.   Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu Unie se omezuje na částku striktně potřebnou pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou kryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků se stanoví v záruční dohodě a je v souladu s čl. 17 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.\n4.   Prováděcí partner může záruku EU rovněž využít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek v souladu s čl. 17 odst. 4, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa.\nČlánek 19\nKrytí a podmínky záruky EU\n1.   Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo případně ve vztahu k jednotlivým finančním a investičním operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech uvedených v čl. 13 odst. 2 snížena.\nProváděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou pro podstupování rizika v rozumné míře přispět.\n2.   Záruka EU kryje:\na)\nu dluhových produktů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a):\ni)\njistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací před okamžikem selhání;\nii)\nztráty z restrukturalizace;\niii)\nztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;\nb)\nu kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a): investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;\nc)\nu financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jiné finanční instituci podle čl. 16 odst. 1 písm. b): použité částky a s nimi spojené náklady na financování.\nPro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) se v případě podřízeného dluhu za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení.\n3.   Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na Unii ve stávajícím rozsahu příslušná práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.\nProváděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.\nKAPITOLA V\nŘízení\nČlánek 20\nPoradní výbor\n1.   Komisi a řídící radě zřízené podle článku 21 poskytuje poradenství poradní výbor.\n2.   Poradní výbor usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:\na)\njednoho zástupce za každého prováděcího partnera;\nb)\njednoho zástupce z každého členského státu;\nc)\njednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;\nd)\njednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.\n3.   Poradnímu výboru předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.\nPoradní výbor zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy.\n4.   Poradní výbor:\na)\nposkytuje poradenství Komisi a řídící radě k návrhům finančních produktů, které mají být zavedeny podle tohoto nařízení;\nb)\nposkytuje Komisi a řídící radě poradenství ohledně vývoje na trhu, selhání trhu, tržních podmínek a nepříznivých investičních situací;\nc)\nvyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy.\n5.   Komise jmenuje po konzultaci s případnými prováděcími partnery první členy poradního výboru zastupující jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB. Jejich funkční období je omezeno na jeden rok.\n6.   Nejméně dvakrát ročně jsou rovněž pořádána samostatná zasedání zástupců členských států a těmto zasedáním předsedá Komise.\n7.   Poradní výbor a zasedání zástupců členských států uvedená v odstavci 6 mohou řídící radě vydávat ke zvážení doporučení ohledně provádění a fungování Programu InvestEU.\n8.   Podrobný zápis z jednání poradního výboru se zveřejní co nejdříve po jeho schválení poradním výborem.\nKomise stanoví pravidla a postupy činnosti poradního výboru a řídí sekretariát poradního výboru. Aby mohl poradní výbor plnit své úkoly, jsou mu zpřístupněny veškeré příslušné dokumenty a informace.\n9.   Národní podpůrné banky a instituce zastoupené v poradním výboru si zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídící radě zřízené podle článku 21. Národní podpůrné banky a instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídící radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Zvolení zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.\nČlánek 21\nŘídící rada\n1.   Pro Program InvestEU se zřizuje řídící rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako člena bez hlasovacího práva. Odborník jmenovaný Evropským parlamentem jako člen bez hlasovacího práva nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Programu InvestEU.\nČlenové řídící rady jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.\n2.   Řídící rada si zvolí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává zástupcům členských států v poradním výboru každé dva roky zprávu o provádění a fungování Programu InvestEU.\nPodrobný zápis z jednání řídící rady se zveřejní co nejdříve po jeho schválení řídící radou.\n3.   Řídící rada:\na)\nposkytuje strategické a operační pokyny pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování Fondu InvestEU;\nb)\npřijímá metodický rámec pro rizika vyvinutý Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery;\nc)\ndohlíží na provádění Programu InvestEU;\nd)\nje konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů ohledně užšího seznamu kandidátů do investičního výboru před jejich výběrem v souladu s čl. 24 odst. 2;\ne)\npřijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 24 odst. 4;\nf)\npřijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami.\n4.   Řídící rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud nelze mezi členy dosáhnout shody v postojích, jsou rozhodnutí řídící rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.\nČlánek 22\nSrovnávací přehled\n1.   Vypracuje se srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“), jehož účelem je zajistit schopnost investičního výboru provádět nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení žádostí o využití záruky EU investičním výborem pro finanční a investiční operace, které navrhují prováděcí partneři.\n2.   Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.\n3.   Srovnávací přehled zahrnuje tyto prvky:\na)\npopis navrhované finanční nebo investiční operace;\nb)\nzpůsob, jak navrhovaná finanční nebo investiční operace přispívá k plnění cílů politiky EU;\nc)\npopis adicionality;\nd)\npopis selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;\ne)\nfinanční a technický příspěvek prováděcího partnera;\nf)\ndopady investic;\ng)\nfinanční profil finanční nebo investiční operace;\nh)\ndoplňkové ukazatele.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno zavedením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.\nČlánek 23\nKontrola politiky\n1.   Komise provádí kontrolu, aby potvrdila, že jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právem a politikami Unie.\n2.   Finanční a investiční operace EIB spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB vydá záporné stanovisko.\nČlánek 24\nInvestiční výbor\n1.   Zřizuje se zcela nezávislý investiční výbor pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Investiční výbor:\na)\nzkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou politiky podle čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo které obdržely kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB;\nb)\nověřuje soulad návrhů uvedených v bodě a) s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny a\nc)\nověřuje, zda finanční a investiční operace, které by využívaly podpory v rámci záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.\nPři plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce věnuje investiční výbor zvláštní pozornost požadavkům adicionality stanoveným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a požadavku na přilákání soukromých investic stanovenému v čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení.\n2.   Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících čtyřem oblastem politiky podle čl. 8 odst. 1.\nInvestiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni a jmenováni Komisí na doporučení řídící rady. Odborníci jsou jmenováni na nejvýše čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo. Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídící rady může rozhodnout o prodloužení funkčního období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by se řídila postupem stanoveným v tomto odstavci.\nOdborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.\nSložení investičního výboru musí zajistit, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oblastí politiky podle čl. 8 odst. 1 a rozsáhlé znalosti zeměpisných trhů v Unii, a aby byl jako celek genderově vyvážený.\nČtyři členové investičního výboru jsou stálými členy v každém ze čtyř složení investičního výboru. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do odpovídající oblasti politiky. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídící rada. Investiční výbor si zvolí ze svých stálých členů předsedu.\n3.   Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států ani jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.\nŽivotopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídící radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.\nŘídící rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo v jiných řádně odůvodněných případech.\n4.   Jedná-li investiční výbor v souladu s tímto článkem, je mu nápomocen sekretariát. Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými správními orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a oznámit je sekretariátu.\nDokumentace poskytnutá prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 22 a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a způsob jejich řešení pomocí finanční nebo investiční operace, spolu se spolehlivým posouzením operace, jež prokazuje adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace poskytnuté jinými prováděcími partnery, než je skupina EIB. Investiční výbor si může po dotyčném prováděcím partnerovi vyžádat objasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i tak, že požádá o přímou přítomnost zástupce prováděcího partnera na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely poskytnutí krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU pro investiční výbor závazné.\nInvestiční výbor používá při posuzování a ověřování navrhovaných finančních a investičních operací srovnávací přehled uvedený v článku 22.\n5.   Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jedna osoba, která nemá status stálého člena ve složení vztahujícím se k oblasti politiky, v jejímž rámci je návrh předkládán. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.\nZávěry investičního výboru, kterými se schvaluje krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU, jsou veřejně přístupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.\nPříslušný srovnávací přehled je veřejně přístupný po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.\nInformace, které mají být veřejně přístupné podle druhého a třetího pododstavce, neobsahují obchodně citlivé informace ani osobní údaje, které nesmí být podle pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru předá Komise na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na zachovávání důvěrnosti.\nDvakrát ročně předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů investičního výboru za předchozích šest měsíců, jakož i s nimi související zveřejněné srovnávací přehledy. Toto předložení zahrnuje veškerá rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU. Tato rozhodnutí se řídí přísnými požadavky na zachovávání důvěrnosti.\nZávěry investičního výboru včas zpřístupní sekretariát investičního výboru dotyčnému prováděcímu partnerovi.\nVeškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací předložených investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává sekretariát investičního výboru v centrální evidenci.\n6.   Je-li investiční výbor požádán o schválení využití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jež představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, vztahuje se takové schválení i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor nemá právo samostatně schvalovat dílčí projekty o hodnotě nižší než 3 000 000 EUR.\n7.   Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů.\nKAPITOLA VI\nPoradenské centrum InvestEU\nČlánek 25\nPoradenské centrum InvestEU\n1.   Komise zřídí Poradenské centrum InvestEU. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů a pro posílení schopnosti předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Tato podpora se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo financování podporovaného subjektu.\nKomise uzavře poradní dohody se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, synergii a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.\nPoradenské iniciativy jsou k dispozici jako složka každé oblasti politiky podle čl. 8 odst. 1 a pokrývají odvětví v rámci této oblasti politiky. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky.\n2.   Poradenské centrum InvestEU zejména:\na)\nslouží jako centrální vstupní místo, řízené a provozované Komisí, pro pomoc při vývoji projektů v rámci Poradenského centra InvestEU pro veřejné orgány a předkladatele projektů;\nb)\nšíří u veřejných orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se investičních pokynů, a to včetně informací o jejich uplatňování nebo výkladu poskytovaných Komisí;\nc)\nv příslušných případech pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle vytyčené v článcích 3 a 8 a kritéria způsobilosti stanovená v článku 14, a usnadňuje vývoj mimo jiné významných projektů společného evropského zájmu a agregátorů projektů malého rozsahu, a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v písmeni f) tohoto odstavce, s tím, že taková pomoc nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o využití záruky EU na tyto projekty;\nd)\npodporuje akce a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;\ne)\nusnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemné výměny informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;\nf)\nposkytuje proaktivní poradenskou podporu ohledně zakládání investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech podle tématu nebo podle regionu;\ng)\npodporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a maximalizoval se aktivační účinek a dopad Programu InvestEU;\nh)\npodporuje akce zaměřené na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby veřejné orgány a předkladatelé projektů mohli vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí;\ni)\nposkytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům („start-ups“), zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty.\n3.   Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků („start-ups“), veřejným orgánům, národním podpůrným bankám a institucím a finančním i nefinančním zprostředkovatelům.\n4.   Komise uzavře s jednotlivými poradními partnery poradní dohodu o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 si Poradenské centrum InvestEU může účtovat poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných veřejným předkladatelům projektů nebo neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 činí nejvýše jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.\n5.   Za účelem provádění činností uvedených v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů.\n6.   Součástí každé poradenské iniciativy je mechanismus sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, kdy to vyžadují specifika poradní iniciativy a kdy je zajištěno konzistentní a rovné zacházení s poradními partnery, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.\n7.   V případě potřeby zřídí Poradenské centrum InvestEU místní zastoupení. Místní zastoupení se zřizuje zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň, aby byly budovány regionální a místní kapacity a odborné znalosti, a mohla tak být poskytována poradenská podpora uvedená v odstavci 1, včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifickým potřebám.\n8.   Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU pokud možno s národními podpůrnými bankami a institucemi a těží z jejich odborných znalostí. V rámci Poradenského centra InvestEU se případně uzavírají dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, a to alespoň s jednou národní podpůrnou bankou či institucí na každý členský stát.\n9.   Prováděcí partneři případně navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, mimo jiné zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty, je-li to vhodné, požádali o podporu Poradenské centrum InvestEU, aby se zkvalitnila jejich příprava a bylo možné posoudit možnost sdružení projektů.\nProváděcí partneři a poradní partneři případně rovněž informují předkladatele projektů o možnosti zařazení jejich projektů na Portál InvestEU podle článku 26.\nKAPITOLA VII\nPortál InvestEU\nČlánek 26\nPortál InvestEU\n1.   Komise zřídí Portál InvestEU. Portál InvestEU je snadno přístupná a uživatelsky přívětivá databáze projektů, která poskytuje příslušné informace o každém projektu.\n2.   Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit mezi investory. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie, či rozhodnutí o veřejném financování. Na Portálu InvestEU jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právem a politikami Unie.\n3.   Komise předá projekty, které jsou slučitelné s právem a politikami Unie, příslušným prováděcím partnerům. Tam, kde je to vhodné a existuje-li poradenská iniciativa, předá Komise tyto projekty rovněž Poradenskému centru InvestEU.\n4.   Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.\nKAPITOLA VIII\nOdpovědnost, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola\nČlánek 27\nOdpovědnost\n1.   Předseda řídící rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.\n2.   Na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, odpoví předseda řídící rady ústně nebo písemně do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.\nČlánek 28\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III.\n2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění Programu InvestEU a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a aby tyto údaje umožňovaly dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk. Za tímto účelem se prováděcím partnerům, poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n3.   Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 finančního nařízení poskytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti. Za tímto účelem každý prováděcí partner Komisi každoročně poskytne potřebné informace, aby mohla plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, včetně informací o fungování záruky EU.\n4.   Každý prováděcí partner předloží Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení a jež se ve zprávě případně rozdělí na složku EU a složku členského státu. Každý prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva musí obsahovat posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva musí rovněž obsahovat operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční nebo investiční operaci a odhad očekávaných peněžních toků na úrovni složky, oblasti politiky a Fondu InvestEU. Jednou za rok musí být ve zprávě skupiny EIB a případně dalších prováděcích partnerů uvedeny rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Ve zprávách musí být uvedeny informace, které mají prováděcí partneři povinnost poskytovat podle čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.\n5.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku Programu InvestEU dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha III co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\nČlánek 29\nHodnocení\n1.   Hodnocení Programu InvestEU se provádějí tak, aby se mohla včas promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Do 30. září 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU, o plnění povinností skupiny EIB podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c), o přidělení záruky EU podle čl. 13 odst. 4 a 5, o fungování Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) bodu i) a o čl. 8 odst. 8. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů do provádění Programu InvestEU přispělo k využití cílů tohoto programu a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty a ze zeměpisného a odvětvového hlediska. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování prověření udržitelnosti podle čl. 8 odst. 5 a zaměření na cílové malé a střední podniky v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky podle čl. 8 odst. 1 písm. c).\n3.   Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději 31. prosince 2031, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU.\n4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\n5.   Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 2 a 3 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.\n6.   V souladu s čl. 211 odst. 1 finančního nařízení zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v článku 250 finančního nařízení přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, jejichž účelem je změna tohoto nařízení tak, aby byla na základě uvedeného přezkumu upravena míra tvorby rezerv stanovená v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.\nČlánek 30\nAudity\nAudity využití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 31\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se Programu InvestEU na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nKAPITOLA IX\nTransparentnost a viditelnost\nČlánek 32\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\nUplatnění požadavků podle prvního pododstavce na projekty v odvětví kybernetické bezpečnosti, obrany a v kosmickém odvětví je podmíněno dodržením případných povinností zachovávat důvěrnost či mlčenlivost.\n2.   Prováděcí partneři a poradní partneři informují konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory v rámci Programu InvestEU nebo uloží jiným finančním zprostředkovatelům povinnost informovat tyto konečné příjemce o této podpoře tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z Programu InvestEU, zejména v případě malých a středních podniků, aby se zvýšila informovanost veřejnosti a zlepšila viditelnost.\n3.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se Programu InvestEU, akcí uskutečněných v rámci Programu Invest EU a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na Program InvestEU rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\nKAPITOLA X\nÚčast Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu\nČlánek 33\nÚčast na zvýšení základního kapitálu EIF\nKromě svého podílu v EIF ke dni 3. prosince 2020 upíše Unie v EIF až 853 akcií, z nichž každá má nominální hodnotu 1 000 000 EUR, aby její poměrný podíl na základním kapitálu zůstal na úrovni rovnocenné úrovni ke dni 3. prosince 2020. Úpis akcií a splacení až 375 000 000 EUR splatné části akcií a emisního ážia proběhnou v souladu s podmínkami, které schválí valná hromada EIF, a to před 31. prosincem 2021. Výsledná upsaná, ale nesplacená část akcií nabytých podle tohoto článku nesmí překročit 682 400 000 EUR.\nKAPITOLA X\nPřechodná a závěrečná ustanovení\nČlánek 34\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Týkají-li se akty v přenesené pravomoci činností, které má provádět nebo jejichž provádění se má účastnit skupina EIB a další prováděcí partneři, uspořádá Komise před vypracováním těchto aktů konzultaci se skupinou EIB a dalšími případnými prováděcími partnery.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto datem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 35\nPřechodná ustanovení\n1.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního a čtvrtého pododstavce finančního nařízení lze jakékoli příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.\n2.   Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení lze případný přebytek rezerv na záruku EU zřízenou nařízením (EU) 2015/1017 použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.\n3.   Částka 6 074 000 000 EUR v běžných cenách uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2020/2094 se použije:\na)\nna tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení pomocí prostředků ve výši 5 930 000 000 EUR v běžných cenách, které doplní zdroje uvedené v čl. 211 odst. 4 prvním pododstavci finančního nařízení;\nb)\nna provedení opatření stanovených v kapitolách VI a VII tohoto nařízení a opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 8 uvedeného nařízení, pomocí prostředků ve výši 142 500 000 EUR v běžných cenách.\nTato částka představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n4.   Odchylně od čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení mohou být finanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod kryty zárukou EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou uvedenou v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a v obou případech je schválí investiční výbor v souladu s článkem 24 tohoto nařízení.\nČlánek 36\nZměna nařízení (EU) 2015/1017\nV nařízení (EU) 2015/1017 se vkládá nový článek, který zní:\n„Článek 11a\nKombinace portfolia EFSI s jinými portfolii\nOdchylně od čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce tohoto nařízení může krýt záruka EU ztráty uvedené v čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (*1).\nČlánek 37\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 24. března 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 139.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. března 2021.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).\n(5)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(6)  Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3.\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(11)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(12)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).\n(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).\n(16)  Úř. věst. C 170, 18.5.2020, s. 22.\n(17)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).\n(18)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(22)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(24)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(25)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(26)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.\n(27)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\nPŘÍLOHA I\nVÝŠE ZÁRUKY EU NA SPECIFICKÉ CÍLE\nOrientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce je následující:\na)\naž 9 887 682 891 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);\nb)\naž 6 575 653 460 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);\nc)\naž 6 906 732 440 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);\nd)\naž 2 782 241 282 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).\nPŘÍLOHA II\nOBLASTI ZPŮSOBILÉ PRO FINANČNÍ A INVESTIČNÍ OPERACE\nFinanční a investiční operace mohou zahrnovat strategické investice na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zlepšení odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců. Mohou zahrnovat významné projekty společného evropského zájmu. Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:\n1)\nrozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie a přechodu na čistou energii, a se závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:\na)\nrozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a bezpečných a udržitelných jiných energetických řešení a zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi;\nb)\nenergetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky prostřednictvím řízení poptávky a rekonstrukcí budov);\nc)\nrozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii, mimo jiné technologie skladování, propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy a inteligentní sítě, a to jak na úrovni přenosu tak distribuce;\nd)\nvývoje inovativních systémů dodávek tepla s nulovými a nízkými emisemi a kombinované výroby elektřiny a tepla;\ne)\nvýroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a jiných bezpečných a udržitelných zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi, biopaliv a alternativních paliv, včetně paliv pro všechny druhy dopravy, v souladu s cíli směrnice (EU) 2018/2001;\nf)\ninfrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky; a\ng)\nkritické infrastruktury, fyzické i virtuální, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.\n2)\nrozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:\na)\nprojektů, které podporují rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, městských uzlů TEN-T, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a připojení těchto multimodálních terminálů k sítím TEN-T a telematických aplikací uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (1);\nb)\nprojektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;\nc)\ninteligentních a udržitelných projektů v oblasti městské mobility zaměřených na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, včetně řešení v oblasti vnitrozemských vodních cest a inovativních řešení mobility, nediskriminační dostupnost, snížení znečištění ovzduší a hluku, spotřebu energie, sítě inteligentních měst, údržbu a zvyšování úrovně bezpečnosti a snižování četnosti nehod, a to i v případě cyklistů a chodců;\nd)\npodpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění řešení v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, a to i využitím alternativních paliv ve vozidlech všech druhů dopravy;\ne)\nželezniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest, projektů hromadné přepravy a námořních přístavů a mořských dálnic;\nf)\ninfrastruktury pro alternativní paliva pro účely všech druhů dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;\ng)\ndalších inteligentních a udržitelných projektů v oblasti mobility se zaměřením na:\ni)\nbezpečnost silničního provozu;\nii)\npřístupnost;\niii)\nsnížení emisí; nebo\niv)\nrozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, jako například služeb souvisejících s propojenými a autonomními druhy dopravy nebo integrovaným prodejem přepravních dokladů;\nh)\nprojektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení integrity infrastruktury a jejích standardů, vývoj bezpečných parkovacích ploch a zařízení dobíjecích a plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv; a\ni)\nkritické infrastruktury, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.\n3)\nživotní prostředí a zdroje, zejména pokud jde o:\na)\nvodu, včetně otázek zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod a účinnosti sítí, snížení úniků, infrastruktury pro sběr a čištění odpadních vod, pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;\nb)\ninfrastrukturu pro nakládání s odpady;\nc)\nprojekty a podniky v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;\nd)\nzdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb, mimo jiné díky zlepšování přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím projektů zelené a modré infrastruktury;\ne)\nudržitelný rozvoj měst, venkova a pobřežních oblastí;\nf)\nčinnosti v oblasti změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, včetně snižování rizika přírodních katastrof;\ng)\nprojekty a podniky, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelných dodávek primárních a druhotných surovin;\nh)\ndekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví a podstatné snižování emisí z těchto odvětví, včetně demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;\ni)\ndekarbonizaci výroby energie a distribučního řetězce postupným ukončením využívání uhlí a ropy; a\nj)\nprojekty podporující udržitelné kulturní dědictví.\n4)\nrozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, fyzické i virtuální, zejména prostřednictvím projektů na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, především pro venkovské oblasti a okrajové regiony.\n5)\nvýzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:\na)\nvýzkumných a inovačních projektů, které přispívají k dosažení cílů programu Horizont Evropa, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické obce;\nb)\npodnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;\nc)\ndemonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;\nd)\nprojektů výzkumné a inovační spolupráce, do nichž je zapojena akademická obec, výzkumné a inovační organizace a průmysl, partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizace občanské společnosti;\ne)\npřenosu znalostí a technologií;\nf)\nvýzkumu v oblasti klíčových základních technologií a jejich průmyslových aplikací, včetně nových a pokročilých materiálů; a\ng)\nnových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně výzkumu, vývoje, inovací a výroby léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii a nových antimikrobiálních látek, jakož i inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.\n6)\nvývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména digitálních technologií a služeb včetně sdělovacích prostředků, platforem pro online služby a bezpečné digitální komunikace, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:\na)\numělé inteligence,\nb)\nkvantových technologií;\nc)\ninfrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;\nd)\ninternetu věcí;\ne)\ntechnologie blockchain a jiných technologií distribuované účetní knihy;\nf)\npokročilých digitálních dovedností;\ng)\nrobotiky a automatizace;\nh)\nfotoniky;\ni)\ndalších pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii; a\nj)\nzařízení na recyklaci a výrobních zařízení pro výrobu informačních, komunikačních a technologických komponentů a zařízení v Unii.\n7)\nfinanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:\na)\nposkytování provozního kapitálu a investic;\nb)\nposkytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění jejich vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti;\nc)\nposkytování finančních prostředků na akvizici podniku zaměstnanci nebo na majetkovou účast zaměstnanců v podniku.\n8)\nkulturní a tvůrčí odvětví, kulturní dědictví, média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, zejména prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví.\n9)\ncestovní ruch.\n10)\nrekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova jejich udržitelného využívání.\n11)\nudržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.\n12)\nsociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:\na)\nmikrofinancování, financování etických sociálních podniků a sociální ekonomiky;\nb)\npoptávky po dovednostech a jejich nabídky;\nc)\nvzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb, a to i pro dospělé;\nd)\nsociální infrastruktury, zejména\ni)\ninkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, včetně předškolního vzdělávání a péče, a s nimi související vzdělávací infrastruktury a zařízení, alternativní péče o děti, studentských ubytoven a digitálního vybavení, k nimž mají přístup všichni;\nii)\ncenově dostupného sociálního bydlení (2);\niii)\nzdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;\ne)\nsociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledky v oblastech zmíněných v písmenech a) až d) a v písmenech f) až j);\nf)\nkulturních činností se sociálním cílem;\ng)\nopatření na podporu rovnosti žen a mužů;\nh)\nzačleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;\ni)\ninovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;\nj)\nzačlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.\n13)\nrozvoj obranného průmyslu s cílem přispět ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:\na)\ndodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;\nb)\nspolečností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;\nc)\ndodavatelského řetězce odvětví obrany, pokud se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu;\nd)\ninfrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v odvětví obrany.\n14)\nvesmír, zejména s ohledem na rozvoj kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie pro Evropu:\na)\nmaximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;\nb)\nposilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;\nc)\npodpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;\nd)\nposílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.\n15)\nmoře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a finanční zásady udržitelné modré ekonomiky, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).\n(2)  Cenově dostupné sociální bydlení je třeba chápat v tom smyslu, že se zaměřuje na znevýhodněné osoby nebo sociálně méně zvýhodněné skupiny, které kvůli omezené solventnosti čelí vážné deprivaci v oblasti bydlení nebo nejsou schopny získat bydlení za tržních podmínek.\nPŘÍLOHA III\nKLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI A MONITOROVÁNÍ\n1.   \nObjem financování podporovaného z Fondu InvestEU (v členění podle oblastí politiky)\n1.1\nObjem podepsaných operací\n1.2\nMobilizované investice\n1.3\nVýše mobilizovaných soukromých finančních prostředků\n1.4\nDosažený aktivační a multiplikační účinek\n2.   \nZeměpisné pokrytí financování podporovaného Fondem InvestEU (v členění podle oblastí politiky, země a regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS))\n2.1\nPočet zahrnutých zemí (členských států a třetích zemí), na které se operace vztahují\n2.2\nPočet zahrnutých regionů, na které se operace vztahují\n2.3\nObjem operací na stát (členské státy a třetí země) a region\n3.   \nDopad financování podporovaného z Fondu InvestEU\n3.1\nPočet vytvořených nebo podpořených pracovních míst\n3.2\nInvestice podporující cíle v oblasti klimatu a případně uvedené podle oblasti politiky\n3.3\nInvestice podporující digitalizaci\n3.4\nInvestice podporující průmyslovou transformaci\n3.5\nInvestice podporující spravedlivou transformaci\n3.6\nStrategické investice\n—\nPočet a objem operací přispívajících k zajištění kritické infrastruktury\n—\nPočet a objem operací přispívajících k investicím do kybernetické bezpečnosti, vesmíru a obrany\n4.   \nUdržitelná infrastruktura\n4.1\nEnergetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (v megawattech (MW))\n4.2\nEnergetika: Počet domácností, počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie\n4.3\nEnergetika: Odhadované úspory energie díky projektům (v kilowatthodinách (kWh))\n4.4\nEnergetika: Snížení/neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2\n4.5\nEnergetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury\n4.6\nDigitální oblast: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI\n4.7\nDoprava: Mobilizované investice, zejména do TEN-T\n—\nPočet projektů týkajících se přeshraničních a chybějících spojení (včetně projektů týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)\n—\nPočet projektů přispívajících k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), říčního informačního systému (RIS), inteligentního dopravního systému (ITS), kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel (VTMIS) / služby e-Maritime a výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)\n—\nPočet vybudovaných nebo modernizovaných plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv\n—\nPočet projektů, které přispívají k bezpečnosti dopravy\n4.8\nŽivotní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou\n5.   \nVýzkum, inovace a digitalizace\n5.1\nPřínos k dosažení cíle investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie\n5.2\nPočet podporovaných podniků podle velikosti, které provádějí výzkumné a inovační projekty\n6.   \nMalé a střední podniky\n6.1\nPočet podporovaných podniků podle velikosti (mikropodniky, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)\n6.2\nPočet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze, fáze růstu/expanze)\n6.3\nPočet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2\n6.4\nPočet podporovaných podniků podle odvětví podle kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE)\n6.5\nProcentní podíl objemu investic v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky zaměřených na malé a střední podniky\n7.   \nSociální investice a dovednosti\n7.1\nSociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní\n7.2\nMikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných příjemců mikrofinancování a sociálních podniků\n7.3\nDovednosti: počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznat a získávají o nich osvědčení: formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou\n8.   \nPoradenské centrum InvestEU\n8.1\nPočet závazků Poradenského centra InvestEU poskytnout poradenskou podporu podle odvětví a členského státu\nPŘÍLOHA IV\nPROGRAM INVESTEU – PŘEDCHŮDCOVSKÉ NÁSTROJE\nA.   \nKapitálové nástroje:\n—\nEvropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)\n—\nPilotní projekt Transfer technologií (TTP): Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007\n—\nEvropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)\n—\nProgram pro konkurenceschopnost a inovace – mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (CIP – GIF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)\n—\nNástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1)\n—\nNástroj pro kapitálové investice pro růst v rámci programu COSME (COSME EFG): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)\n—\nNástroj InnovFin Equity:\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)\n—\nRozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)\n—\nInvestiční okno pro budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)\nB.   \nZáruční nástroje:\n—\nZáruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)\n—\nZáruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)\n—\nZáruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)\n—\nEvropský nástroj mikrofinancování Progress – záruky (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)\n—\nNástroj financování se sdílením rizik, nástroj pro sdílení rizik (RSI):\n—\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)\n—\nRozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86)\n—\nRozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299)\n—\nZáruční nástroj EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)\n—\nNástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (COSME LGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)\n—\nNástroj InnovFin Debt:\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)\n—\nRozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)\n—\nZáruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221)\n—\nNástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50)\n—\nSoukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)\nC.   \nNástroje ke sdílení rizik:\n—\nNástroj financování se sdílením rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)\n—\nInnovFin:\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)\n—\nDluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)\n—\nNástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)\nD.   \nÚčelové investiční jednotky:\n—\nEvropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)\n—\nMarguerite:\n—\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1)\n—\nRozhodnutí Komise C(2010)0941 ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite)\n—\nEvropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5)\nPŘÍLOHA V\nSELHÁNÍ TRHU, NEPŘÍZNIVÉ INVESTIČNÍ SITUACE, ADICIONALITA A VYLOUČENÉ ČINNOSTI\nA.   \nSelhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita\nV souladu s článkem 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení).\nZa účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2:\n1.\nSelhání trhu a nepříznivé investiční situace\nV zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:\na)\nmají povahu veřejného statku, pro který provozovatel nebo společnost nemůže získat dostatečné finanční výhody (jako jsou vzdělávání a dovednosti, zdravotní péče a její dostupnost, bezpečnost a obrana a bezplatně nebo s minimálními náklady přístupná infrastruktura);\nb)\nexternality, které provozovatel nebo společnost obecně neinternalizují, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, energetická účinnost, klima nebo ochrana životního prostředí;\nc)\ninformační asymetrie, zejména v případě malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, včetně vyšší míry rizika ve vztahu k podnikům v raném stadiu, podnikům s převážně nehmotným majetkem nebo nedostatečným kolaterálem nebo podnikům se zaměřením na činnosti s vyšším rizikem;\nd)\nprojekty přeshraniční infrastruktury a související služby nebo fondy, které investují na přeshraničním základě s cílem řešit roztříštěnost vnitřního trhu a posílit koordinaci v rámci vnitřního trhu;\ne)\nexpozice vyšší míře rizika v určitých odvětvích, zemích nebo regionech nad míru, již jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout, včetně případů, kdy by investice nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu z důvodu novosti nebo z důvodu rizik spojených s inovacemi nebo neověřenými technologiemi;\nf)\nnové nebo složité selhání trhu či nepříznivé investiční situace v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.\n2.\nAdicionalita\nFinanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality uvedené v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení se těmito operacemi rozumí finanční a investiční operace, které musí splňovat tato dvě kritéria:\n1)\naby byly považovány za doplňkové k soukromým zdrojům uvedeným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU finanční a investiční operace prováděcích partnerů tím, že se zaměřuje na investice, které z důvodu svých vlastností (povaha veřejného statku, externality, informační asymetrie, aspekty týkající se sociálně-hospodářské soudržnosti nebo jiné) nejsou schopny vytvářet dostatečnou tržní finanční návratnost nebo jsou vnímány jako příliš riskantní (ve srovnání s mírou rizika, kterou jsou relevantní soukromé subjekty ochotny přijmout). Z důvodu těchto vlastností nemohou tyto finanční a investiční operace nemohou využít tržní financování za přiměřených podmínek, pokud jde o stanovení cen, požadavky na kolaterál, druh financování, dobu splatnosti poskytnutého financování nebo jiné podmínky, a nebyly by bez veřejné podpory v Unii provedeny vůbec nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu.\n2)\naby byly považovány za doplňkové ke stávající podpoře z jiných veřejných zdrojů podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU pouze finanční a investiční operace, u nichž platí tyto podmínky:\na)\nfinanční a investiční operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly prováděcím partnerem provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu a\nb)\nfinanční a investiční operace by nebyly v Unii provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu ani v rámci jiných stávajících veřejných nástrojů, jako jsou finanční nástroje v rámci sdíleného řízení fungující na regionální a vnitrostátní úrovni, ačkoliv musí být možné doplňkové použití Fondu InvestEU a dalších veřejných zdrojů, zejména tam, kde lze dosáhnout přidané hodnoty EU a kde lze optimalizovat využití veřejných zdrojů k dosažení cílů politiky účinným způsobem.\nAby se prokázalo, že finanční a investiční operace využívající záruky EU doplňují stávající tržní a jinou stávající veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace, které prokazují přítomnost alespoň jednoho z následujících rysů:\na)\npodporu prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování;\nb)\npodporu prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů;\nc)\npodporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané v rámci vlastních standardních činností prováděcího partnera, či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu na podporu těchto operací;\nd)\núčast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, která prováděcího partnera vystavuje míře rizika, jež je vyšší než míra tímto prováděcím partnerem obecně přijímaná nebo vyšší než míra rizika, kterou jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout;\ne)\npodporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory z Fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká další soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní jiné soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří obvykle nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů;\nf)\npodporu prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře.\nU zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje, pokud Fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s mírou rizika, kterou jsou soukromé a veřejné finanční subjekty v cílových zemích či regionech v současné době schopny nebo ochotny přijmout.\nZáruka EU se neposkytuje na podporu refinančních operací (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektů, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace podle přílohy II nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Tyto refinanční operace jsou v souladu s požadavky stanovenými v oddíle A této přílohy, které se týkají selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality.\nB.   \nVyloučené činnosti\nFond InvestEU nepodporuje:\n1)\nčinnosti, které omezují práva a svobody jednotlivce nebo které porušují lidská práva;\n2)\nv oblasti obranných činností: používání, vývoj nebo výroba produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;\n3)\nvýrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);\n4)\nčinnosti vyloučené z financování podle příslušných ustanovení nařízení o programu Horizont Evropa: výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům, činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, a činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky;\n5)\nhazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem);\n6)\nobchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média;\n7)\nčinnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Evropskou úmluvou na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (1);\n8)\nčinnost v oblasti rozvoje nemovitostí, jako je činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; způsobilé však jsou činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli Programu InvestEU uvedenými v čl. 3 odst. 2 nebo se způsobilými oblastmi pro finanční a investiční operace podle přílohy II, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení;\n9)\nfinanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv, který je určen pro rozprodávání majetku, nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku;\n10)\nčinnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy;\n11)\nvyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu;\n12)\ninvestice související s dobýváním nebo těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Toto vyloučení se nevztahuje na:\na)\nprojekty, u nichž neexistuje žádná reálná alternativní technologie;\nb)\nprojekty týkající se prevence a omezování znečištění;\nc)\nprojekty vybavené zařízením pro zachycování a ukládání uhlíku nebo zachycování a využívání uhlíku; průmyslové nebo výzkumné projekty, které v porovnání s příslušnými referenčními hodnotami systému EU pro obchodování s emisemi vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů;\n13)\ninvestice do zařízení k odstraňování odpadu skládkováním. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:\na)\nzařízení pro ukládání na skládku, která jsou doplňkovým prvkem průmyslového nebo těžebního investičního projektu a u nichž bylo prokázáno, že skládkování je jedinou reálnou možností, jak zacházet s průmyslovým nebo těžebním odpadem vznikajícím při samotné činnosti;\nb)\nstávajících zařízení skládky, která mají zajistit využívání skládkového plynu a podporovat vytěžování skládek a opětovné zpracování těžebního odpadu;\n14)\ninvestice do zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBT). Toto vyloučení se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadu nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce;\n15)\ninvestice do spaloven pro zpracování odpadu. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:\na)\nzařízení určených výhradně ke zpracování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu;\nb)\nstávajících zařízení, je-li účelem investice zvýšení energetické účinnosti, zachycování výfukových plynů za účelem skladování či používání nebo získávání materiálů z popela ze spalování za předpokladu, že tyto investice nevedou ke zvýšení kapacity zpracování odpadu dotčeného zařízení.\nProváděcí partneři nadále nesou odpovědnost za zajištění toho, že finanční a investiční operace budou v okamžiku podpisu příslušné dohody v souladu s kritérii pro vyloučení stanovenými v této příloze, že budou tento soulad monitorovat při provádění projektu a že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.\n(1)  Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 31.", "summary": "Program InvestEU (2021–2027)\nProgram InvestEU (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/523, kterým se zavádí program InvestEU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZavádí program InvestEU, který se skládá ze tří bloků:Fond InvestEU, který poskytuje záruky EU na podporu financování interních politik EU a investic do nich; Poradenské centrum InvestEU, které podporuje rozvoj projektů, přístup k financování a pomoc při budování kapacit; Portál InvestEU, který zajišťuje viditelnost projektů hledajících financování a informace o investičních příležitostech.\nKLÍČOVÉ BODY\nObecným cílem programu InvestEU je podporovat financování, které přispívá k:konkurenceschopnosti včetně výzkumu, inovací a digitalizace; hospodářskému růstu, udržitelnosti a zaměstnanosti; sociální odolnosti, inkluzivitě a inovativnosti; vědeckotechnickému pokroku včetně kultury, vzdělávání a odborné přípravy; integraci kapitálových trhů a posilování vnitřního trhu; hospodářské, sociální a územní soudržnosti, udržitelnému a inkluzivnímu oživení hospodářství EU včetně kapitálové podpory malých a středních podniků (MSP), po krizi způsobené onemocněním Covid-19.Program využívá čtyři specifické oblasti politiky (prostřednictvím čtyř specializovaných „oken“), z nichž každá má specifické části („složky“) na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací:udržitelná infrastruktura od dopravy, energetiky a digitální konektivity až po oběhové hospodářství a inovativní technologie; výzkum, inovace a digitalizace včetně vývoje produktů a podpory tržních zprostředkovatelů; financování malých a středních podniků včetně inovativních podniků a těch, které působí v kulturních a kreativních odvětvích; sociální investice a dovednosti zahrnující mikrofinancování, sociální podniky, zdravotnictví, rovnost žen a mužů, vzdělávání, odbornou přípravu a další sociální služby.Tyto oblasti podporuje:režim pro spravedlivou transformaci s investicemi, které řeší sociální, hospodářské a environmentální výzvy spojené s plněním klimatických cílů EU do roku 2030 a cíle klimatické neutrality do roku 2050 (viz shrnutí); strategické investice do důležitých projektů společného evropského zájmu, jako je obrana, vesmír, kybernetická bezpečnost, zelená transformace, digitální transformace a posílení strategických hodnotových řetězců.InvestEU má rozpočtovou záruku ve výši 26,2 miliardy EUR (v běžných cenách) financovanou ze zdrojů NextGenerationEU a víceletého finančního rámce (2021–2027).\nZáruku lze zvýšit příspěvky členských států EU a zemí mimo EU. Dělí se takto:14,8 miliardy EUR na opatření na podporu hospodářského oživení po krizi způsobené onemocněním Covid-19 v rámci Nástroje EU pro oživení a odolnost zřízeného podle nařízení (EU) 2021/241 (viz shrnutí); 11,3 miliardy EUR na čtyři výše uvedené specifické oblasti politiky.Evropská komise a skupina Evropské investiční banky (EIBG) uzavírají partnerství, v jehož rámci má EIBG tyto konkrétní úkoly:podporovat provádění programu InvestEU; zajišťovat jeho konzistenci, inkluzivnost, adicionalitu* a účinné provádění.Programu se mohou účastnit i další národní podpůrné banky a instituce a mezinárodní finanční instituce.\nKomise:vybere prováděcí partnery* kromě EIB; uzavře s každým partnerem záruční dohodu, která bude obsahovat například výši a podmínky finančního příspěvku, platební podmínky a klíčové ukazatele výkonnosti.Pro získání podpory z fondu InvestEU musí finanční a investiční operace:splňovat různé podmínky stanovené ve finančním nařízení EU (nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 – viz shrnutí); přispívat k cílům politiky EU a být způsobilou oblastí podle přílohy II (energetika, dopravní infrastruktura, životní prostředí a zdroje, digitální konektivita, výzkum, vývoj a inovace, digitální technologie, malé a střední podniky, kulturní a kreativní odvětví, cestovní ruch, obnova průmyslových areálů, udržitelné využívání půdy a vody, bioekonomika, sociální investice, obrana, vesmír, moře a oceány); nebýt uvedeny na seznamu vyloučených činností v příloze V (B), jako jsou hazardní hry, tabák, nemovitosti, ropa, fosilní paliva nebo porušování lidských práv; být v souladu s investičními pokyny.Fond InvestEU může za určitých podmínek podporovat také projekty a operace v zemích mimo EU.\nZáruka EU:může být použita na krytí rizik u různých typů financování (půjčky, záruky, nástroje kapitálového trhu nebo jiné formy úvěrů) poskytovaných prováděcími partnery; kryjedluh: veškerá nesplacená jistina a úroky vůči prováděcímu partnerovi, restrukturalizační ztráty a ztráty z kolísání měn, kromě eura;kapitálové nebo kvazikapitálové investice: investované částky a související náklady na financování a ztráty z kolísání měn, kromě eura;financování nebo záruky prováděcího partnera jiné finanční instituci: použité částky a související náklady.Nařízení zavádí řídící strukturu, která se skládá z následujících prvků.Poradní výbor se schází nejméně dvakrát ročně a poskytuje Komisi a řídící radě poradenství ohledně návrhu finančních produktů, vývoje trhu, podmínek a selhání a nepříznivých investic. Řídící rada poskytuje strategické a provozní pokyny prováděcím partnerům, uplatňuje metodický rámec Komise pro rizika a dohlíží na provádění programu InvestEU. Srovnávací přehled obsahuje různé ukazatele, které poskytují prováděcí partneři, například popis navrhovaného financování a dopadu investice, takže investiční výbor může provádět nezávislé, transparentní a harmonizované hodnocení žádostí o využití záruky EU. Investiční výbor je zcela nezávislý orgán složený z odborníků, který zkoumá návrhy na financování a investice předložené v rámci čtyř „oblastí“ a kontroluje, zda splňují podmínky nařízení a zda by mohly využít podpory v rámci záruky EU. Komise provádí kontroly politik, aby potvrdila, že navrhované finanční a investiční operace prováděcích partnerů kromě EIB jsou v souladu s právními předpisy a politikami EU.Poradenské centrum InvestEU, které zřídila Komise:poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů; pomáhá předkladatelům a zprostředkovatelům projektů při provádění jejich finančních a investičních aktivit; slouží jako centrální vstupní místo, které řídí Komise a které poskytuje pomoc při přípravě projektů pro veřejné orgány a předkladatele projektů, včetně doplňujících informací o investičních pokynech; je k dispozici veřejným i soukromým předkladatelům projektů včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejných orgánů, národních podpůrných bank a institucí a finančních i nefinančních zprostředkovatelů.Portál InvestEU, který zřídila Komise:je snadno přístupná a uživatelsky přívětivá databáze, která poskytuje příslušné informace o každém projektu; poskytuje předkladatelům, kteří usilují o financování, možnost zviditelnit své projekty před potenciálními investory.Nařízení stanoví následující požadavky na odpovědnost, monitorování, hodnocení a transparentnost.Odpovědnost. Evropský parlament nebo Rada mohou požádat předsedu řídící rady, aby podal zprávu o činnosti fondu InvestEU a ústně nebo písemně odpověděl na otázky. Monitorování a podávání zpráv. Příloha III obsahuje podrobný seznam klíčových ukazatelů výkonnosti a monitorování. Prováděcí partneři je používají ve svých šestiměsíčních zprávách pro Komisi, která následně každoročně podává zprávu o výkonnosti programu InvestEU. EIB každoročně podává zprávu o investičních překážkách. Hodnocení. Komise:do 30. září 2024 předloží Evropskému parlamentu a Radě průběžnou hodnotící zprávu o programu;nejpozději do 31. prosince 2031 předloží těmto dvěma orgánům závěrečnou hodnotící zprávu, zejména o využití záruky EU. Své závěry zašle také Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropskému výboru regionů. Transparentnost. Prováděcí a poradní partneři musí přiznávat financování EU tím, že poskytují cílené informace různým skupinám příjemců, včetně médií a veřejnosti. Komise organizuje informační a komunikační činnosti.Nařízení:dává Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci; mění nařízení (EU) 2015/1017 o Evropském fondu pro strategické investice (viz shrnutí).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nProgram InvestEU zastřešuje mnoho různých forem financování EU. Díky tomu je financování investičních projektů jednodušší, efektivnější a flexibilnější a pomáhá plnit dvojí cíl EU, kterým je zelená a digitální transformace. Záruka EU slouží k získání značných soukromých a veřejných dlouhodobých finančních prostředků s cílem přispět k hospodářskému a sociálnímu oživení Evropy tím, že se investoři přizpůsobují politickým prioritám EU. Členské státy mohou využít InvestEU k provádění svých vnitrostátních plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Odhaduje se, že záruka by mohla do roku 2027 mobilizovat celkové investice v celé EU ve výši více než 372 miliard EUR, z nichž 30 % půjde na politiky v oblasti klimatu. Program InvestEU vychází z úspěšného modelu investičního plánu pro Evropu, známého jako Junckerův plán, který v letech 2015 až 2020 mobilizoval více než 500 miliard EUR.Další informace viz:InvestEU (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nAdicionalita: v rámci EFSI (Evropský fond pro strategické investice) se tímto pojmem rozumí podpora operací, které řeší selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a které by bez podpory EFSI nemohly být provedeny v období, během něhož lze využít záruku EU, nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu skupinou EIB nebo v rámci stávajících finančních nástrojů EU.\nProváděcí partner: způsobilá protistrana, například národní nebo mezinárodní finanční instituce nebo podpůrná banka, s níž Komise uzavřela dohodu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30–89)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75)\nPostupné změny nařízení (EU) 2021/241 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1078 ze dne 14. dubna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 stanovením investičních pokynů pro Fond InvestEU (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 18–66)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1–38)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 09.06.2021"}
{"celex_id": "32021R0241", "reference": "18.2.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 57/17\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/241\nze dne 12. února 2021,\nkterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy provádět svou hospodářskou politiku tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Podle článku 148 Smlouvy o fungování EU mají členské státy provádět politiku zaměstnanosti, která zohledňuje hlavní zásady zaměstnanosti. Koordinace hospodářské politiky členských států je tedy záležitostí společného zájmu.\n(2)\nČlánek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné stanoví, že členské státy mají svou hospodářskou politiku koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.\n(3)\nPodle článku 174 Smlouvy o fungování EU má Unie za účelem podpory svého celkového harmonického rozvoje rozvíjet a prosazovat svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále se v něm stanoví, že se Unie má zaměřit především na omezování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Snaha o omezení rozdílů by měla být zejména ku prospěchu ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Při uplatňování politiky Unie by se mělo přihlížet k rozdílné výchozí pozici a specifickým rysům regionů.\n(4)\nNa úrovni Unie je rámcem pro stanovení priorit reforem na úrovni členských států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky (dále jen „evropský semestr“), včetně zásad evropského pilíře sociálních práv. Vedle opatření, která zvyšují konkurenceschopnost, potenciál růstu a udržitelnost veřejných financí, je třeba zavést reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělení bohatství, s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a zajistit udržitelný růst, rovné příležitosti a sociální ochranu a rovný přístup k nim, aby byly chráněny ohrožené skupiny obyvatel a aby došlo ke zlepšení životních podmínek všech občanů Unie. Na podporu těchto reforem mají členské státy vypracovat vlastní národní víceletou investiční strategii zohledňující Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu přijaté v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (5), plány spravedlivé transformace a plány provádění záruky pro mládež a také cíle udržitelného rozvoje OSN. Tam, kde je to relevantní, by uvedené strategie měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podporovány z vnitrostátních finančních prostředků nebo z finančních prostředků Unie.\n(5)\nJak Komise uvedla ve Strategii pro udržitelný růst na rok 2020 a v jarním a letním balíčku evropského semestru na rok 2020, měl by evropský semestr usnadnit plnění Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN.\n(6)\nRozšíření onemocnění COVID-19 na začátku roku 2020 změnilo ekonomický, sociální a rozpočtový výhled v Unii a ve světě a vyžádalo si naléhavou a koordinovanou reakci na unijní i vnitrostátní úrovni, aby bylo možné čelit obrovským hospodářským a sociálním důsledkům a asymetrickému vlivu na členské státy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných, udržitelných a odolných ekonomik a finančních systémů a systémů sociálního zabezpečení postavených na pevných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá reagovat na otřesy účinnějším a spravedlivým způsobem podprujícím začlenění a rychleji překonávat jejich účinky. Nedostatek odolnosti může vést také k negativním vedlejším účinkům v podobě šíření otřesů mezi členskými státy nebo v rámci Unie jako celku, což by mohlo představovat problémy v oblasti konvergence a soudržnosti v Unii. Škrty výdajů v oblastech, jako jsou vzdělávání, kultura a tvůrčí odvětví a zdravotnictví, mohou být v rozporu se snahou o dosažení rychlého oživení. Střednědobé a dlouhodobé sociální a hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 budou rozhodujícím způsobem záviset na tom, jak rychle se ekonomika a společnost členských států z krize zotaví, což zase závisí na fiskálním prostoru, který mají členské státy k dispozici pro přijetí opatření ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize, a na odolnosti jejich ekonomiky a sociálních struktur. K oživení ekonomiky a ke snížení nerovností a rozdílů v Unii bude proto nezbytné provést udržitelné reformy a investice vedoucí k vyššímu růstu a zaměřené na řešení strukturálních slabin ekonomik, které by vedly k posílení jejich odolnosti, ke zvýšení produktivity a k vyšší konkurenceschopnosti členských států.\n(7)\nZkušenosti ukázaly, že se investice v období krize často prudce snižují. V této konkrétní situaci je však nezbytné investice podpořit, aby se urychlilo oživení a posílil se dlouhodobý potenciál růstu. Fungující vnitřní trh a investice do zelených a digitálních technologií, inovací a výzkumu, mimo jiné v oblasti hospodářství založeného na znalostech, do přechodu na čistou energii a do zvyšování energetické účinnosti v oblasti bydlení a dalších klíčových hospodářských odvětvích jsou důležité pro dosažení spravedlivého a udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních míst a dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050.\n(8)\nV souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je třeba posílit stávající rámec pro poskytování podpory členským státům a poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje. Za tímto účelem by měl být zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“), která by poskytovala účinnou a významnou finanční podporu pro intenzivnější provádění udržitelných reforem a souvisejících veřejných investic v členských státech. Tento nástroj by měl být specializovaným nástrojem určeným k řešení nepříznivých účinků a důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 v Unii. Měl by být komplexním nástrojem a vycházet ze zkušeností, které Komise a členské státy získaly při používání jiných nástrojů a programů. Prostřednictvím programů veřejných investic by mohly být pobízeny rovněž soukromé investice, a to i pomocí finančních nástrojů, dotací a dalších nástrojů, za předpokladu, že budou dodržena pravidla státní podpory.\n(9)\nReformy a investice v rámci tohoto nástroje by měly pomoci Unii dosáhnout vyšší odolnosti a menší závislosti diverzifikací klíčových dodavatelských řetězců a tím i posílením strategické autonomie Unie spolu s otevřenou ekonomikou. Reformy a investice v rámci tohoto nástroje by rovněž měly vést k vytvoření evropské přidané hodnoty.\n(10)\nJe třeba dosáhnout oživení a zvýšit odolnost Unie a jejích členských států podporou opatření, která se týkají politických oblastí důležitých z evropského hlediska, které jsou členěny do šesti pilířů, totiž: zelená transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; sociální a územní soudržnost; zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné s cílem zvyšovat schopnost reagovat na krize a připravenost na krize; a politiky pro příští generaci, děti a mládež, včetně vzdělávání a rozvoje dovedností.\n(11)\nZelená transformace by měla být podpořena reformami a investicemi týkajícími se zelených technologií a kapacit, včetně zachování biologické rozmanitosti, zvyšování energetické účinnosti, renovace budov a oběhového hospodářství, a zároveň by měla přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu, podporovat udržitelný rozvoj, vytvářet pracovní místa a zachovávat energetickou bezpečnost.\n(12)\nReformy a investice týkající se technologií, infrastruktury a procesů v digitální oblasti zvýší konkurenceschopnost Unie na celosvětové úrovni a díky diverzifikaci klíčových dodavatelských řetězců pomohou Unii dosáhnout také vyšší odolnosti, větší inovativnosti a menší závislosti. Reformy a investice by měly podporovat zejména digitalizaci služeb, rozvoj digitální a datové infrastruktury, klastrů a center pro digitální inovace a otevřená digitální řešení. Digitální transformace by měla stimulovat také digitalizaci malých a středních podniků. Investice do digitálních technologií by měly dodržovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a start-upů a podporovat používání řešení s otevřeným zdrojovým kódem.\n(13)\nReformy a investice zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně zvyšování hospodářské soudržnosti, vytváření pracovních míst, zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, posilování výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky, by se měly zaměřovat na dosažení většího potenciálu růstu a udržitelného oživení hospodářství Unie. Tyto reformy a investice by měly podporovat také podnikavost, sociální ekonomiku, rozvoj udržitelné infrastruktury a dopravy, industrializaci i reindustrializaci a zmírňovat dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 na hospodářství.\n(14)\nReformy a investice týkající se sociální a územní soudržnosti by měly přispět také k boji proti chudobě a řešení nezaměstnanosti, aby došlo k oživení hospodářství členských států, aniž by byl kdokoli opomenut. Měly by vést k tvorbě kvalitních stabilních pracovních míst a k začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a umožnit posílení sociálního dialogu, sociální infrastruktury, sociálních služeb, systému sociální ochrany a systému sociálního zabezpečení.\n(15)\nKrize způsobená onemocněním COVID-19 rovněž důrazně upozornila na význam reforem a investic týkajících se zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost na krize a schopnost reagovat na krize, zejména zlepšováním kontinuity činnosti a veřejných služeb, dostupnosti a kapacity systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb, zvyšováním účinnosti veřejné správy a vnitrostátních systémů, včetně minimalizace administrativní zátěže, a zvyšováním účinnosti justičních systémů, předcházením podvodům a dohledem zaměřeným na boj proti praní peněz.\n(16)\nReformy a investice týkající se příští generace, dětí a mládeže mají zásadní význam z hlediska podpory vzdělávání a rozvoje dovedností, včetně digitálních dovedností, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace aktivní pracovní síly, integračních programů pro nezaměstnané, strategie investování do přístupu a příležitostí pro děti a mládež v oblasti vzdělávání, zdraví, výživy, pracovních míst, bydlení a politik překlenujících generační rozdíly v souladu s cíli záruky pro děti a záruky pro mládež. Tato opatření by měla zajistit, aby krize způsobená onemocněním COVID-19 neměla trvalý dopad na příští generaci Evropanů a aby generační rozdíly dále nerostly.\n(17)\nV současné době není v žádném nástroji stanovena přímá finanční podpora, která by byla spojena s dosahováním výsledků a s prováděním reforem a veřejných investic členských států, a to i v reakci na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, včetně evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN, a za účelem dosažení trvalého účinku na produktivitu a odolnost ekonomiky, společnosti a institucí členských států.\n(18)\nDruhy financování a jejich způsob provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s ohledem na náklady kontrol, administrativní zátěž a očekávané riziko nesplnění požadavků. Nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla mít podobu zvláštního příspěvku Unie, který se stanoví na základě maximálního finančního příspěvku vypočteného pro každý členský stát a s přihlédnutím k odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost a který by měl být vyplácen na základě dosažených výsledků měřených podle milníků a cílů těchto plánů. Tento finanční příspěvek by proto měl být stanoven v souladu s odvětvovými pravidly stanovenými v tomto nařízení a v souladu s pravidly pro zjednodušení financování nesouvisejícího s náklady stanovenými podle čl. 125 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). V tomto nařízení by proto měla být pro přidělování, poskytování a kontrolu nevratné finanční podpory podle tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla a postupy, které by se řídily obecnými zásadami rozpočtového řízení podle finančního nařízení. Financování nesouvisející s náklady by se mělo používat na úrovni plateb, které Komise poskytuje členským státům jako příjemcům, bez ohledu na jakoukoli formu úhrady finančních příspěvků členských států konečným příjemcům. Členské státy by měly mít možnost využívat všechny formy finančních příspěvků, včetně zjednodušeného vykazování nákladů. Aniž je dotčeno právo Komise přijímat opatření v případě podvodu, korupce, střetu zájmů nebo dvojího financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, neměly by platby podléhat kontrolám nákladů, které příjemci skutečně vznikly.\n(19)\nV souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (7) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci tohoto nástroje prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto doplňkové zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.\n(20)\nPomocí facility by měly být podporovány projekty, které se řídí zásadou adicionality unijního financování. Až na odůvodněné případy by tento nástroj neměl nahrazovat běžné vnitrostátní výdaje.\n(21)\nZákladním předpokladem úspěšné digitální transformace v Unii je zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a důvěry v technologie. Ve svých závěrech ze dnů 1. a 2. října 2020 vyzvala Evropská rada Unii a členské státy, aby v plné míře využívaly souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G přijatého dne 29. ledna 2020, a zejména aby uplatňovaly příslušná omezení rizikových dodavatelů u klíčových aktiv, která jsou v rámci koordinovaného posuzování rizik definována v Unii jako kritická a citlivá. Evropská rada zdůraznila, že všichni potenciální dodavatelé technologií 5G musí být posuzováni na základě společných objektivních kritérií.\n(22)\nK zajištění synergetického působení mezi tímto nástrojem, programem InvestEU, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (dále jen „nařízení Invest EU“), a Nástrojem pro technickou podporu, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (8), by plány pro oživení a odolnost v souladu s tímto nařízením mohly v mezích určitého stropu obsahovat příspěvky vyplácené složkám členských států v rámci programu InvestEU a Nástroje pro technickou podporu.\n(23)\nVzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a důležitosti boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN má tento nástroj přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem by opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje, která jsou začleněna do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států, měla přispívat k zelené transformaci, včetně zachování biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a měla by na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze tohoto nařízení odpovídat částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost. Tato metodika by měla být přiměřeně použita pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze tohoto nařízení. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na 40 nebo 100 %, jak je vysvětleno v plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Za tímto účelem by mělo být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost. Tento nástroj by měl podporovat činnosti, které plně respektují klimatické a environmentální standardy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) (zásada „významně nepoškozovat“).\n(24)\nVzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by mělo toto nařízení přispět k začlenění opatření na její ochranu do politiky Unie v jednotlivých odvětvích.\n(25)\nČlenské státy by měly zajistit, aby opatření zahrnutá do jejich plánu pro oživení a odolnost dodržovala zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise by měla členským státům poskytovat za tímto účelem technické pokyny. Tyto pokyny by neměly být ovlivněny vstupem aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) 2020/852 v platnost.\n(26)\nOpatření podporovaná v rámci tohoto nástroje a zahrnutá do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států by měla také představovat částku, která činí alespoň 20 % prostředků přidělených v plánu pro oživení a odolnost na výdaje na digitalizaci. Členské státy by měly za tímto účelem vypočítat koeficient podpory digitálních cílů na základě metodiky, která by odrážela, do jaké míry tato podpora v rámci tohoto nástroje přispívá k plnění cílů v digitální oblasti. Koeficienty pro jednotlivá opatření by měly být stanoveny na základě oblastí intervence uvedených v příloze tohoto nařízení. Tato metodika by měla být přiměřeně použita u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit tyto koeficienty u jednotlivých investic na 40 % nebo 100 %, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.\n(27)\nAby bylo možné stanovit příspěvek příslušných opatření k plnění klimatických a digitálních cílů podle plánů pro oživení a odolnost, mělo by být možné započítat taková opatření v souladu s příslušnými metodikami pod oba tyto cíle.\n(28)\nKrize způsobená onemocněním COVID-19 zasáhla především ženy, které tvoří většinu zdravotnických pracovníků v celé Unii a vyvažují neplacenou pečovatelskou práci se svými povinnostmi v zaměstnání. Situace je obtížná zejména pro samoživitele, z nichž 85 % tvoří ženy. Po celou dobu vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy podle tohoto nařízení je nutné zohledňovat a podporovat problematiku rovnosti žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů do politiky Unie. Pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby pracovních míst a předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení mají zásadní význam také investice do solidní pečovatelské infrastruktury, které by měly mít pozitivní účinek na hrubý domácí produkt (HDP), jelikož umožňují, aby se více žen podílelo na placené práci.\n(29)\nJe nutné zavést mechanismus, který by zajistil propojení mezi tímto nástrojem a řádnou správou ekonomických záležitostí, aby mohla Komise předložit Radě návrh na pozastavení všech závazků či plateb prováděných v rámci tohoto nástroje nebo jejich části. Při aktivaci tzv. „obecné únikové doložky“ Paktu o stabilitě a růstu a po dobu jejího trvání je nutné pozastavit povinnost Komise navrhnout pozastavení platnosti příslušných závazků. V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti s rámcem pro ekonomické záležitosti, mělo by se v případě pozastavení platnosti příslušných závazků hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi k projednání uplatnění uvedeného mechanismu v rámci strukturovaného dialogu, s cílem umožnit Evropskému parlamentu vyjádřit svůj názor. Aby mohla Komise řádně přihlédnout k názorům Evropského parlamentu, měl by tento strukturovaný dialog proběhnout do čtyř týdnů poté, co o Komise informuje Evropský parlament o uplatnění uvedeného mechanismu.\n(30)\nSpecifickým cílem tohoto nástroje by mělo být poskytnout finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v plánech pro oživení a odolnost. Uvedený cíl by měl být plněn v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.\n(31)\nKomise by měla do 31. července 2022 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje. Měla by za tímto účelem přihlédnout ke společným ukazatelům a srovnávacímu přehledu ukazatelů oživení a odolnosti podle tohoto nařízení a k jiným dostupným relevantním informacím. V rámci dialogu o oživení a odolnosti zahájeném podle tohoto nařízení může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila hlavní zjištění této zprávy.\n(32)\nAby byl zajištěn přínos plánů pro oživení a odolnost k plnění cílů tohoto nástroje, měly by tyto plány zahrnovat opatření pro uskutečňování reforem a projektů veřejných investic v podobě uceleného souboru. Způsobilá by měla být opatření zahájená od 1. února 2020. Plány pro oživení a odolnost by měly být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v rámci evropského semestru a s výzvami a prioritami uvedenými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost by měly být také v souladu s národními programy reforem, vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, plány spravedlivé transformace, plány provádění záruky pro mládež a dohodami o partnerství a operačními programy přijatými v rámci fondů Unie. V zájmu posílení opatření, která spadají do priorit Zelené dohody pro Evropu a Digitální agendy, by měla být v plánech pro oživení a odolnost rovněž stanovena opatření, která jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci. Taková opatření by měla umožnit rychlé dosažení cílů a příspěvků stanovených ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování standardů a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. V plánech pro oživení a odolnost by se měly také dodržovat horizontální zásady tohoto nástroje.\n(33)\nPlány pro oživení a odolnost by nemělo být dotčeno právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států.\n(34)\nDůležitými partnery při provádění reforem a investic mohou být regionální a místní orgány. V tomto smyslu by měly být v souladu s právním rámcem jednotlivých členských států řádně konzultovány a zapojeny.\n(35)\nPokud je členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (10) nebo podléhá dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (11), mělo by být možné, aby se na něj použilo toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.\n(36)\nZa účelem zajištění přípravy a provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy by Rada měla mít možnost projednat v rámci evropského semestru stav oživení, odolnost a přizpůsobivost v Unii. Tato jednání by měla vycházet ze strategických a analytických informací, které jsou k dispozici Komisi v rámci evropského semestru, a z informací o provádění plánů pro oživení a odolnost v předchozích letech, jsou-li tyto informace k dispozici.\n(37)\nAby byl zajištěn smysluplný finanční příspěvek poskytovaný členským státům k uskutečnění a dokončení reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost, který by byl úměrný jejich skutečným potřebám, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který jim má být v rámci tohoto nástroje k dispozici jakožto nevratná finanční podpora. 70 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu. 30 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a ve stejném poměru na základě změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021 stanovených u údajů, které v době výpočtu nejsou k dispozici, na základě hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020, jež budou do 30. června 2022 aktualizovány o skutečné výsledky.\n(38)\nJe třeba stanovit postup předkládání plánů pro oživení a odolnost členskými státy a jejich obsah. Členské státy by měly své plány pro oživení a odolnost oficiálně předkládat zpravidla do 30. dubna, přičemž tak mohou učinit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem. Aby bylo zajištěno rychlé provádění plánu pro oživení a odolnost, měly by mít členské státy možnost předložit jeho návrh od 15. října předchozího roku.\n(39)\nV zájmu zajištění vlastní odpovědnosti jednotlivých států a zaměření na příslušné reformy a investice by členské státy, které si přejí získat podporu, měly předložit Komisi plán pro oživení a odolnost, který by byl řádně odůvodněn a opodstatněný. V něm by mělo být podrobně uvedeno, jakým způsobem tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci daného členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům, se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu. V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven podrobný soubor opatření pro jeho sledování a provádění, včetně cílů, milníků a očekávaných nákladů, a jeho očekávaný účinek na potenciál růstu, tvorbu pracovních příležitostí a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a jeho vliv na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a tento plán by měl přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii. Měl by obsahovat také opatření, která jsou relevantní pro zelenou transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a pro digitální transformaci. Měl by obsahovat také vysvětlení toho, jak přispěje k účinnému řešení výzev a priorit každé země identifikovaných v rámci evropského semestru, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (12). Plán pro oživení a odolnost by měl obsahovat také vysvětlení, jak zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“). V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven očekávaný příspěvek k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a také shrnutí provedených konzultací s relevantními zúčastněnými stranami z členských států.\nPlán pro oživení a odolnost by měl obsahovat vysvětlení plánů, systémů a konkrétních opatření členských států zaměřených na prevenci, odhalování a nápravu střetu zájmů, korupce a podvodů a zabránění dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Plán pro oživení a odolnost by mohl obsahovat také přeshraniční projekty či projekty pro více zemí. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci a dosahovat jí.\n(40)\nTento nástroj by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, včetně daňových podvodů, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů a jejich stíhání.\n(41)\nKomise by měla plán pro oživení a odolnost navržený každým členským státem posoudit a měla by jednat v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise by měla plně respektovat vlastní odpovědnost jednotlivých států za svůj plán, a měla by proto zohlednit odůvodnění a náležitosti poskytnuté dotčeným členským státem. Komise by měla posoudit relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého členským státem na základě seznamu kritérií stanoveného v tomto nařízení. Komise by měla navržené plány pro oživení a odolnost a jejich případné aktualizace posoudit do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty.\n(42)\nV příloze tohoto nařízení by měly být stanoveny vhodné pokyny, které by Komisi sloužily jako základ pro transparentní a nestranné posouzení plánů pro oživení a odolnost a pro určování finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými v tomto nařízení. V zájmu transparentnosti a účinnosti by měl být pro posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost stanoven systém hodnocení. Při tomto posuzování by mělo nejvyšší známku obdržet splnění kritérií týkajících se doporučení pro jednotlivý členský stát, zvyšování potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv. Nezbytným předpokladem kladného posouzení těchto plánů by mělo být také jejich účinné přispění k zelené a digitální transformaci.\n(43)\nS cílem přispět k přípravě vysoce kvalitních plánů pro oživení a odolnost a pomoci Komisi při posuzování těchto plánů, které předložily členské státy, a míry jejich plnění by mělo být upraveno využívání odborného poradenství a na žádost dotčeného členského státu využívání vzájemného poradenství a technické podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost požádat o podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby zvyšovaly synergie mezi svým plánem a plány pro oživení a odolnost jiných členských států.\n(44)\nPro účely zjednodušení by se měl finanční příspěvek určovat na základě jednoduchých kritérií. Finanční příspěvek by měl být určen na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem.\n(45)\nRada by měla schválit posouzení plánů pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí. Jestliže plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria splňuje uspokojivě, měl by být dotčenému členskému státu přidělen maximální finanční příspěvek, pokud jsou odhadované celkové náklady na reformy a investice zahrnuté do tohoto plánu rovny částce samotného maximálního finančního příspěvku nebo jsou vyšší. Dotčenému členskému státu by místo toho měla být přidělena částka rovnající se odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost, pokud jsou tyto odhadované celkové náklady nižší než samotný maximální finanční příspěvek. V případě, že na plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria nesplňuje uspokojivě, neměl by se členskému státu přidělit žádný finanční příspěvek. Prováděcí rozhodnutí Rady by mělo být na návrh Komise změněno tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený na základě skutečných výsledků v červnu 2022. Rada by měla příslušné pozměňující rozhodnutí přijmout bez zbytečného odkladu.\n(46)\nAby bylo zajištěno předsunutí finanční podpory v prvních letech po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a aby byla zajištěna slučitelnost s dostupnými finančními prostředky pro tento nástroj, měly by být finanční prostředky uvolněny do 31. prosince 2023. Za tímto účelem by mělo být umožněno, aby k 70 % částky, která je k dispozici pro nevratnou finanční podporu, byl právní závazek přijat do 31. prosince 2022 a k 30 % mezi 1. lednem 2023 a 31. prosincem 2023. Do 31. prosince 2021 může být na žádost členského státu, která má být podána spolu s plánem pro oživení a odolnost, částka až 13 % finančního příspěvku a případně až 13 % půjčky poskytnuté dotčenému členskému státu vyplacena formou předběžného financování, pokud možno do dvou měsíců poté, co Komise přijme příslušné právní závazky.\n(47)\nFinanční podpora na plán pro oživení a odolnost členského státu by měla být možná v podobě půjčky, s výhradou uzavření dohody o půjčce s Komisí, na základě řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. Půjčky na podporu provádění plánů pro oživení a odolnost by měly být poskytovány do 31. prosince 2023 a měly by být poskytovány se splatností, která by odrážela dlouhodobou povahu těchto výdajů. Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13) by měly být splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení naplánovány takovým způsobem, aby se zajistilo stabilní a předvídatelné snižování závazků. Tato splatnost by se mohla lišit od splatnosti finančních prostředků, které si Unie půjčuje za účelem financování těchto půjček na kapitálových trzích. Je proto nezbytné stanovit možnost odchýlit se od zásady stanovené v čl. 220 odst. 2 finančního nařízení, podle níž by se splatnost půjček pro finanční pomoc neměla měnit.\n(48)\nŽádost o podporu v podobě půjčky my měla být odůvodněna vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi zahrnutými do plánu pro oživení a odolnost, zejména těmi, které jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci, a tedy vyššími náklady tohoto plánu překračujícími maximální finanční příspěvek přidělený v podobě nevratného příspěvku. Žádost o podporu v podobě půjčky by mělo být možné podat společně s plánem pro oživení a odolnost. V případě, že se žádost o podporu v podobě půjčky podává jindy, měl by k ní být připojen revidovaný plán pro oživení a odolnost s dalšími milníky a cíli. Aby bylo zajištěno předsunutí zdrojů, měly by členské státy požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023. Pro účely řádného finančního řízení by celková částka všech půjček poskytnutých podle tohoto nařízení měla být omezena. Maximální objem půjčky pro každý členský stát by navíc neměl překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu (HND) za rok 2019, podle údajů Eurostatu nejpozději z května 2020. Zvýšení omezené částky by mělo být možné jen za výjimečných okolností s výhradou dostupnosti zdrojů. Ze stejných důvodů by mělo být možné vyplatit půjčku ve splátkách v návaznosti na dosažené výsledky. Komise by měla žádost o podporu v podobě půjčky posoudit do dvou měsíců. Rada by měla mít možnost toto posouzení schválit na návrh Komise kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, které by se Rada měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí tohoto návrhu Komise.\n(49)\nČlenský stát by měl mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu plánu pro oživení a odolnost v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti. Domnívá-li se Komise, že důvody předložené dotčeným členským státem tuto změnu odůvodňují, měla by tento nový plán pro oživení a odolnost posoudit do dvou měsíců. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada by měla schválit posouzení nového plánu pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí.\n(50)\nAby bylo možné zajistit bezproblémové a rychlé provádění tohoto nástroje, měly by orgány Unie co nejvíce usilovat o zkrácení doby vyřizování.\n(51)\nV zájmu efektivnosti a zjednodušení finančního řízení tohoto nástroje by finanční podpora Unie pro plány pro oživení a odolnost měla mít podobu financování založeného na dosažených výsledcích měřených podle milníků a cílů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost. Za tímto účelem by další podpora v podobě půjčky měla být spojena s dalšími milníky a cíli ve srovnání s těmi, které jsou relevantní pro finanční podporu (tj. nevratnou finanční podporu).\n(52)\nUvolnění finančních prostředků v rámci tohoto nástroje závisí na uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy, jak jsou stanoveny v plánech pro oživení a odolnost, přičemž posouzení těchto plánů bylo schváleno Radou. Předtím, než Komise přijme rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, měla by požádat Hospodářský a finanční výbor o vydání stanoviska o uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy na základě předběžného posouzení Komise. Aby Komise mohla stanovisko Hospodářského a finančního výboru zohlednit při svém posouzení, mělo by být vydáno do čtyř týdnů od obdržení předběžného posouzení Komise. Při svých jednáních Hospodářský a finanční výbor usiluje o dosažení konsensu. Pokud se jeden nebo více členských států ve výjimečném případě domnívá, že existují závažné odchylky od uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů, mohou požádat předsedu Evropské rady, aby věc postoupil dalšímu zasedání Evropské rady. Příslušné členské státy by měly rovněž bez zbytečného odkladu informovat Radu, která by následně měla neprodleně informovat Evropský parlament. V takovém výjimečném případě by nemělo být přijato žádné rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, dokud Evropská rada na příštím zasedání tuto záležitost v plném rozsahu neprojedná. Tento proces by zpravidla neměl trvat déle než tři měsíce ode dne, kdy Komise požádala o stanovisko Hospodářský a finanční výbor.\n(53)\nPro účely řádného finančního řízení a při respektování skutečnosti, že tento nástroj je ve své podstatě založen na výsledcích, by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získávání finančních prostředků, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory. V zájmu zajištění předvídatelnosti by členské státy měly mít možnost podávat žádosti o platby dvakrát ročně. Platby by měly být prováděny ve splátkách a měly by záviset na tom, zda Komise plnění plánu pro oživení a odolnost dotčeným členským státem posoudí kladně. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Pokud dotčený členský stát plán pro oživení a odolnost neprovádí uspokojivě anebo pokud byly zjištěny závažné nesrovnalosti, totiž podvody, korupce a střet zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje, nebo závažné porušení povinností vyplývajících z dohod týkajících se finanční podpory, mělo by být možné pozastavit a ukončit smlouvy týkající se finanční podpory, jakož i snížit nebo zpětně získat finanční příspěvek. Zpětné získávání prostředků by pokud možno mělo být zajištěno započtením proti neuhrazeným platbám v rámci tohoto nástroje. Měla by se zavést vhodná kontradiktorní řízení, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory, respektuje právo členských států na předložení připomínek. Všechny platby finančních příspěvků členským státům by měly být provedeny do 31. prosince 2026, s výjimkou opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094 a případů, kdy přestože byl právní závazek přijat nebo bylo rozhodnutí přijato při dodržení lhůt uvedených v článku 3 uvedeného nařízení, je nezbytné, aby Unie byla schopna dostát svým závazkům vůči členským státům, a to i v důsledku pravomocného rozsudku vůči Unii.\n(54)\nKomise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Ačkoliv za zajištění toho, aby byl tento nástroj prováděn v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, primárně odpovídá samotný členský stát, měla by Komise mít možnost získat v tomto ohledu od členských států dostatečnou záruku. Za tímto účelem by měly členské státy při provádění tohoto nástroje zajistit fungování efektivního a účinného systému vnitřní kontroly a zpětně získávat neoprávněně vyplacené nebo zneužité částky. V tomto ohledu by měly mít členské státy možnost využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat standardizované kategorie údajů a informací umožňující předcházet závažným nesrovnalostem, totiž podvodům, korupci a střetu zájmů, v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje, odhalovat je a napravovat. Komise by měla zpřístupnit systém pro poskytování informací a monitorování, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní přístup k těmto údajům a informacím a jejich analýzu pro účely všeobecného uplatňování členskými státy.\n(55)\nKomise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat systém pro poskytování informací a monitorování v rámci svých pravomocí a působnosti.\n(56)\nS cílem usnadnit provádění opatření členských států, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, by Komise měla v souladu s čl. 38 odst. 1 finančního nařízení zpřístupnit informace o příjemcích finančních prostředků financovaných z rozpočtu Unie.\n(57)\nČlenské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely zajištění absolutoria, auditu a kontroly využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (15), podle toho, které nařízení se použije.\n(58)\nAby bylo provádění plánu pro oživení a odolnost účinně sledováno, měly by členské státy dvakrát ročně v rámci evropského semestru podávat zprávu o pokroku v jeho plnění. Takové zprávy vypracované dotčenými členskými státy by měly být náležitě zohledněny v národních programech reforem, které by měly být použity jako prostředek k podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.\n(59)\nČlenské státy by měly být vybízeny k tomu, aby se na své vnitrostátní rady pro produktivitu a nezávislé fiskální instituce obracely se žádostí o stanovisko ke svým plánům pro oživení a odolnost, včetně případného schválení prvků, jež tyto plány obsahují.\n(60)\nZa účelem zajištění transparentnosti a odpovědnosti při provádění tohoto nástroje by Komise měla po odstranění citlivých nebo důvěrných informací nebo v případě potřeby po přijetí vhodných opatření na zachování důvěrnosti předávat Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek příslušné dokumenty a informace, jako jsou plány pro oživení a odolnost nebo jejich změny předložené členskými státy a návrhy na prováděcí rozhodnutí Rady zveřejněné Komisí.\n(61)\nPříslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost každé dva měsíce vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti projednala záležitosti týkající se provádění tohoto nástroje, jako jsou plány členských států pro oživení a odolnost, posouzení provedená Komisí, hlavní závěry zprávy o přezkumu, stav plnění milníků a cílů, postupy pro vyplácení a pozastavení plateb a veškeré další relevantní informace a dokumenty, které Komise poskytne v souvislosti s prováděním tohoto nástroje. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.\n(62)\nV zájmu zajištění efektivního a soudržného přidělování finančních prostředků a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu s probíhajícími programy Unie a měla by je doplňovat, aniž by docházelo k dvojímu financování týchž výdajů z tohoto nástroje a z jiných programů Unie. Komise a členský stát by měly ve všech fázích tohoto procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a synergetické působení zdrojů financování. Za tímto účelem by členské státy při předkládání svých plánů pro oživení a odolnost Komisi měly poskytovat relevantní informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie. Finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla doplňovat podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie, včetně programu InvestEU. Reformní a investiční projekty financované z tohoto nástroje by měly mít možnost získat finanční prostředky z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že taková podpora nekryje stejné náklady.\n(63)\nKomise by měla cíleně a přiměřeně sledovat provádění tohoto nástroje a měřit dosažení cílů podle tohoto nařízení. Při sledování provádění tohoto nástroje by Komise měla zajistit, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem by příjemcům finančních prostředků Unie měly být uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit společné ukazatele, které mají být používány pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, a metodiku vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.\n(64)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měla zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi.\n(65)\nProstřednictvím aktu v přenesené pravomoci by měl být vytvořen zvláštní srovnávací přehled s cílem uvádět v každém ze šesti pilířů pokrok, jehož bylo při provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy dosaženo, a pokrok, jehož bylo v rámci těchto plánů dosaženo ve vztahu ke společným ukazatelům tohoto nástroje. Srovnávací přehled by měl být uplatňován od prosince 2021 a Komise by jej měla dvakrát ročně aktualizovat.\n(66)\nZa účelem zajištění náležitého podávání zpráv o výkonnosti a sledování provádění tohoto nástroje, včetně sociálních výdajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zvláštní srovnávací přehled znázorňující pokrok, jehož bylo při provádění dosaženo, a společné ukazatele, které mají být použity, jakož i metodiku vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(67)\nKomise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje. Tato zpráva by měla obsahovat informace o pokroku, jehož členské státy v rámci schválených plánů pro oživení a odolnost dosáhly. Měla by rovněž obsahovat informace o provádění milníků a cílů, platbách a pozastaveních plateb, jakož i o příspěvku tohoto nástroje k plnění klimatických a digitálních cílů a o společných ukazatelích a výdajích financovaných v rámci šesti pilířů.\n(68)\nMělo by být provedeno nezávislé hodnocení zaměřené na dosahování cílů tohoto nástroje, efektivnosti využívání jejích zdrojů a její přidané hodnoty. Je-li to vhodné, měl by se k hodnocení připojit návrh změn tohoto nařízení. Dlouhodobý účinek tohoto nástroje by pak měl být přezkoumán při nezávislém závěrečném hodnocení.\n(69)\nPosouzení plánů pro oživení a odolnost, které mají provádět členské státy, a odpovídající finanční podporu by měla přijmout Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Za tímto účelem a za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Radě svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vyplácení finanční podpory po splnění příslušných milníků a cílů by měly být svěřeny Komisi, která by je měla vykonávat v souladu s přezkumným postupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). S ohledem na to, že může být zapotřebí urychlené vyplacení finanční podpory v rámci tohoto nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 182/2011, měl by předseda výboru ve smyslu uvedeného nařízení u kteréhokoli návrhu prováděcího aktu zvážit možnost zkrácení lhůty pro svolání výboru a lhůty pro vydání stanoviska výboru.\n(70)\nPo přijetí prováděcího rozhodnutí by mělo být možné, aby se dotčený členský stát a Komise dohodly na určitých provozních ujednáních technické povahy, které stanoví podrobné aspekty provádění, pokud jde o harmonogramy, ukazatele pro milníky a cíle a přístup k podkladovým údajům. K zajištění toho, aby byla tato provozní ujednání neustále relevantní, pokud jde o stávající okolnosti při provádění plánu pro oživení a odolnost, by mělo být možné měnit prvky těchto provozních ujednání vzájemnou dohodou.\n(71)\nNa toto nařízení se se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou podle článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá podle článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(72)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18), nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (19), (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) a (EU) 2017/1939 (21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nestrovnalostí včetně podvodů, korupce a střetu zájmů a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, střetu zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat korupci, střet zájmů a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(73)\nKomise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti s cílem zajistit viditelnost financování z prostředků Unie a v příslušných případech zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.\n(74)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(75)\nAby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení co nejrychleji uplatňovat, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“).\nTímto nařízením se stanoví cíle tohoto nástroje, jeho financování, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování těchto prostředků.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\n1)\n„fondy Unie“ se rozumějí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“);\n2)\n„finančním příspěvkem“ se rozumí nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje, která je k dispozici k přidělení nebo je přidělena členským státům;\n3)\n„evropským semestrem“ se rozumí proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (23);\n4)\n„milníky a cíli“ se rozumí měření pokroku směrem k dosažení reformy nebo investice, přičemž milníky představují kvalitativní výsledky a cíle představují kvantitativní výsledky;\n5)\n„odolností“ se rozumí schopnost čelit hospodářským, společenským a environmentálním otřesům nebo přetrvávajícím strukturálním změnám spravedlivým a udržitelným způsobem podporujícím začlenění; a\n6)\n„významně nepoškozovat“ znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl, případně ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.\nČlánek 3\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na politické oblasti důležité z evropského hlediska, které jsou strukturovány do šesti pilířů:\na)\nzelená transformace;\nb)\ndigitální transformace;\nc)\ninteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;\nd)\nsociální a územní soudržnost;\ne)\nzdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a\nf)\npolitiky pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.\nČlánek 4\nObecný a specifický cíl\n1.   V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci a přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999, a splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace, čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.\n2.   Ke splnění uvedeného obecného cíle je specifickým cílem tohoto nástroje poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v jejich plánech pro oživení a odolnost. Tento specifický cíl je třeba plnit v úzké a transparentní spolupráci s dotčenými členskými státy.\nČlánek 5\nHorizontální zásady\n1.   Až na řádně odůvodněné případy nesmí podpora z tohoto nástroje nahrazovatopakující se výdaje rozpočtu členského státu a musí být v souladu se zásadou adicionality unijního financování uvedenou v článku 9.\n2.   Z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“.\nČlánek 6\nZdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení\n1.   Opatření uvedená v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 se v rámci tohoto nástroje provádějí:\na)\nprostřednictvím částky do výše 312,5 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (EU) 2020/2094 v cenách roku 2018, která je k dispozici na nevratnou finanční podporu, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení.\nPodle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094představují tyto částky vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;\nb)\nprostřednictvím částky do výše 360 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2020/2094v cenách roku 2018, která je k dispozici na podporu v podobě půjčky pro členské státy podle článků 14 a 15 tohoto nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2020/2094.\n2.   Z částek uvedených v odst. 1 písm. a) lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné k řízení tohoto nástroje a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků, konzultace zúčastněných stran, informační a komunikační akce, včetně inkluzivní osvěty a institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, institucionální nástroje informačních technologií a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění reforem a investic.\nČlánek 7\nZdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení a využití zdrojů\n1.   Do tohoto nástroje mohou být za podmínek stanovených v článku 21 nařízení o společných ustanoveních převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se použijí výlučně ve prospěch dotčeného členského státu.\n2.   Členské státy mohou navrhnout, že do svých plánů pro oživení a odolnost jako odhadované náklady zahrnou platbu na dodatečnou technickou podporu v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2021/240 a částku peněžního příspěvku pro účely složky členského státu podle příslušného ustanovení nařízení InvestEU. Tyto náklady nesmějí překročit 4 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a příslušná opatření stanovená v tomto plánu musí odpovídat požadavkům tohoto nařízení.\nČlánek 8\nProvádění\nTento nástroj provádí Komise v přímém řízení v souladu s příslušnými pravidly přijatými na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, zejména s finančním nařízením a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (24).\nČlánek 9\nAdicionalita a doplňkové financování\nPodpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Reformy a investiční projekty mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že nepokrývá stejné náklady.\nČlánek 10\nOpatření propojující tento nástroj s řádnou správou ekonomických záležitostí\n1.   Komise předloží Radě návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části, pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, ledaže shledala, že v Unii jako celku došlo k prudkému hospodářskému propadu ve smyslu čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (25).\n2.   Komise může Radě předložit návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části v souvislosti s kterýmkoli z těchto případů:\na)\npokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;\nb)\npokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;\nc)\npokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;\nd)\npokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.\nUpřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků.\nRozhodnutí o pozastavení plateb se použije na žádosti o platbu podané po dni rozhodnutí o pozastavení.\n3.   Má se za to, že Rada návrh Komise na rozhodnutí o pozastavení závazků přijala, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího aktu o jeho zamítnutí do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.\nPozastavení závazků se vztahuje na závazky od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.\nRozhodnutí o návrhu Komise na pozastavení plateb uvedeném v odstavci 1 a 2 přijme Rada prostřednictvím prováděcího aktu.\n4.   Rozsah a míra uloženého pozastavení závazků nebo plateb musí být úměrné, respektovat rovné zacházení mezi členskými státy a brát ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě v porovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotyčného členského státu.\n5.   Úroveň pozastavení závazků dosahuje maximálně 25 % závazků nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:\na)\nv prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odstavce 1;\nb)\nv prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. a);\nc)\npři neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. b);\nd)\nv prvním případě neplnění podle odst. 2 písm. c) a d).\nV případě přetrvávajícího neplnění může výše pozastavených závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.\n6.   Rada zruší pozastavení závazků na návrh Komise postupem podle odst. 3 prvního pododstavce tohoto článku v těchto případech:\na)\npokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;\nb)\npokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011, pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení ukončila;\nc)\npokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;\nd)\npokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění makroekonomického ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady přijatým v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.\nPoté, co Rada pozastavení závazků zruší, může Komise opět přijmout dříve pozastavené závazky, aniž je dotčen čl. 3 odst. 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.\nRozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise postupem podle odst. 3 třetího pododstavce, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.\n7.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise ihned informuje Evropský parlament v případě, kdy předloží návrh podle odstavce 1 nebo 2, a sdělí mu podrobnosti o závazcích a platbách, jež by mohly být pozastaveny.\nPříslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi k projednání uplatňování tohoto článku v rámci strukturovaného dialogu, aby mohl vyjádřit svůj názor. Komise jeho názory náležitě zohlední.\nKomise předá návrh na pozastavení nebo návrh na zrušení pozastavení Evropskému parlamentu a Radě neprodleně po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.\n8.   Do 31. prosince 2024 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě a k níž v případě potřeby připojí legislativní návrh.\n9.   Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování EU nebo Rada v souladu s článkem 241 uvedené smlouvy.\nKAPITOLA II\nFINANČNÍ PŘÍSPĚVEK, POSTUP PŘIDĚLOVÁNÍ, PŮJČKY A PŘEZKUM\nČlánek 11\nMaximální finanční příspěvek\n1.   Maximální finanční příspěvek pro každý členský stát se vypočte takto:\na)\npro 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) po převedení na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze II;\nb)\npro 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a, ve stejném poměru, změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze III. Změna reálného HDP pro rok 2020 a souhrnná změna reálného HDP v období 2020–2021 vycházejí z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020.\n2.   Výpočet maximálního finančního příspěvku pro každý členský stát podle odst. 1 písm. b) se aktualizuje do 30. června 2022 nahrazením údajů z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020 skutečnými výsledky, pokud jde o změnu reálného HDP v roce 2020 a souhrnnou změnu reálného HDP v období 2020–2021.\nČlánek 12\nPřidělení finančního příspěvku\n1.   Každý členský stát může k provedení svého plánu pro oživení a odolnost podat žádost až do výše svého maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 11.\n2.   Do 31. prosince 2022 uvolní Komise pro přidělení 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.\n3.   Od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 uvolní Komise pro přidělení 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.\n4.   Přidělením podle odstavců 2 a 3 tohoto článku není dotčen čl. 6 odst. 2.\nČlánek 13\nPředběžné financování\n1.   Přijme-li Rada prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 do 31. prosince 2021 a požádá-li o to některý členský stát spolu s předložením svého plánu pro oživení a odolnost, poskytne Komise platbu předběžného financování ve výši až 13 % finančního příspěvku a až 13 % případné půjčky podle čl. 20 odst. 2 a 3. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise odpovídající platbu pokud možno do dvou měsíců poté, co přijala právní závazek uvedený v článku 23.\n2.   V případě platby předběžného financování podle odstavce 1 tohoto článku se výše finančních příspěvků a případné půjčky, které mají být vyplaceny podle čl. 20 odst. 5 písm. a) nebo h), poměrně upraví.\n3.   Pokud částka předběžného financování finančního příspěvku podle odstavce 1 tohoto článku překročí 13 % maximálního finančního příspěvku vypočteného v souladu s čl. 11 odst. 2 do 30. června 2022, další platba povolená v souladu s čl. 24 odst. 5 a v případě potřeby i následující platby se až do vyrovnání přebytku sníží. Nejsou-li zbývající platby dostatečné, musí být přebytek vrácen.\nČlánek 14\nPůjčky\n1.   Do 31. prosince 2023 může Komise členskému státu na jeho žádost poskytnout k provádění jeho plánu pro oživení a odolnost půjčku.\n2.   Členský stát může požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost uvedeného v článku 18 nebo jindy až do 31. srpna 2023. Ve druhém případě musí k žádosti připojit revidovaný plán pro oživení a odolnost, včetně dalších milníků a cílů.\n3.   Žádost členského státu o podporu v podobě půjčky musí obsahovat:\na)\ndůvody pro poskytnutí podpory v podobě půjčky, podložené vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi;\nb)\ndalší reformy a investice v souladu s článkem 18;\nc)\nvyšší náklady dotčeného plánu pro oživení a odolnost ve srovnání s částkou finančních příspěvků přidělených na tento plán podle čl. 20 odst. 4 písm. a) nebo b).\n4.   Podpora v podobě půjčky určená na plán dotčeného členského státu pro oživení a odolnost nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými náklady tohoto plánu, případně revidovaného, a maximálním finančním příspěvkem uvedeným v článku 11.\n5.   Maximální objem podpory v podobě půjčky pro každý členský stát nesmí překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu v roce 2019 v běžných cenách.\n6.   Odchylně od odstavce 5, pokud jsou k dispozici zdroje, může být za výjimečných okolností částka podpory v podobě půjčky zvýšena.\n7.   Půjčka se vyplácí ve splátkách s výhradou plnění milníků a cílů v souladu s čl. 20 odst. 5 písm. h).\n8.   Komise posoudí žádost o ppodporu v podobě půjčky v souladu s článkem 19. Rada přijme na návrh Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 1. Je-li to vhodné, plán pro oživení a odolnost se odpovídajícím způsobem změní.\nČlánek 15\nDohoda o půjčce\n1.   Před uzavřením dohody o půjčce s dotčeným členským státem Komise posoudí:\na)\nzda lze odůvodnění žádosti o podporu v podobě půjčky a její výše považovat za přiměřené a věrohodné v souvislosti s dalšími reformami a investicemi a\nb)\nzda jsou další reformy a investice v souladu s kritérii stanovenými v čl. 19 odst. 3.\n2.   Pokud Komise shledá, že žádost o podporu v podobě půjčky kritéria uvedená odstavci 1 splňuje, a poté, co je přijato prováděcí rozhodnutí Rady uvedené v čl. 20 odst. 1, uzavře Komise s dotčeným členským státem dohodu o půjčce. Dohoda o půjčce musí vedle náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 finančního nařízení obsahovat tyto údaje:\na)\nvýše půjčky v eurech, včetně částky případného předběžného financování půjčky v souladu s článkem 13;\nb)\nprůměrnou splatnost; na tuto splatnost se čl. 220 odst. 2 finančního nařízení nevztahuje;\nc)\nvzorec stanovení ceny a období dostupnosti půjčky;\nd)\nmaximální počet splátek a harmonogram splácení;\ne)\ndalší náležitosti potřebné pro čerpání půjčky v souvislosti s danými reformami a investičními projekty v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 20 odst. 3.\n3.   V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení nesou náklady, které souvisejí s vypůjčením finančních prostředků na půjčky uvedené v tomto článku, přijímající členské státy.\n4.   Komise stanoví pro správu úvěrových operací souvisejících s půjčkami poskytnutými v souladu s tímto článkem nezbytná ujednání.\n5.   Členský stát, který je příjemcem půjčky poskytnuté v souladu s tímto článkem, otevře pro správu obdržené půjčky zvláštní účet. Rovněž převede splatné částky jistiny s úrokem z jakékoliv související půjčky na účet uvedený Komisí podle ujednání zavedených v souladu s odstavcem 4 dvacet obchodních dnů přede dnem jejich splatnosti.\nČlánek 16\nZpráva o přezkumu\n1.   Do 31. července 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje.\n2.   Zpráva o přezkumu musí obsahovat:\na)\nposouzení toho, do jaké míry provádění plánů pro oživení a odolnost je v souladu s oblastí působnosti a přispívá k dosahování obecného cíle tohoto nařízení v souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3, včetně toho, jak tyto plány řeší nerovnosti mezi ženami a muži;\nb)\nkvantitativní posouzení toho, jak plány pro oživení a odolnost přispívají k:\ni)\ndosahování klimatického cíle ve výši nejméně 37 %,\nii)\ndosahování digitálního cíle ve výši nejméně 20 %,\niii)\nkaždému ze šesti pilířů uvedených v článku 3;\nc)\nstav provádění plánů pro oživení a odolnost a pozorování a pokynů pro členské státy před aktualizací jejich plánů pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 2.\n3.   Pro účely zprávy o přezkumu uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise zohlední srovnávací přehled uvedený v článku 30, zprávy členských států uvedené v článku 27 a jakékoli jiné relevantní informace o plnění milníků a cílů stanovených v plánech pro oživení a odolnost, které jsou dostupné v rámci postupů pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod uvedených v článku 24.\n4.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26 představila hlavní zjištění zprávy o přezkumu.\nKAPITOLA III\nPLÁNY PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST\nČlánek 17\nZpůsobilost\n1.   V oblasti působnosti stanovené v článku 3 a za účelem dosažení cílů stanovených v článku 4 členské státy vypracují národní plány pro oživení a odolnost. Tyto plány stanoví agendu reforem a investic dotčeného členského státu. Aby byly plány pro oživení a odolnost způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje, musí zahrnovat opatření pro provádění reforem a veřejných investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření, který může zahrnovat i veřejné programy zaměřené na pobídky soukromých investic.\n2.   Opatření zahájená 1. února 2020 a později jsou způsobilá, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.\n3.   Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu s relevantními výzvami a prioritami pro jednotlivé země identifikovanými v rámci evropského semestru, jakož i s výzvami a prioritami identifikovanými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu rovněž s informacemi, které členské státy zahrnuly do svých národních programů reforem v rámci evropského semestru, do svých vnitrostátních plányův oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999, do územních plánů spravedlivé transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“), do plánů provádění záruky pro mládež a do dohod o partnerství a operačních programů v rámci fondů Unie.\n4.   Plány pro oživení a odolnost musí dodržovat horizontální zásady stanovené v článku 5.\n5.   Je-li některý členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru na základě článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo podléhá dohledu podle nařízení (ES) č. 332/2002, použije se na něj toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.\nČlánek 18\nPlán pro oživení a odolnost\n1.   Členský stát, který chce získat finanční příspěvek podle článku 12, předloží Komisi plán pro oživení a odolnost vymezený v čl. 17 odst. 1.\n2.   Poté, co Komise uvolní pro přidělení částku uvedenou v čl. 12 odst. 3, může členský stát aktualizovat a předložit plán pro oživení a odolnost uvedený v odstavci 1 tohoto článku, aby byla zohledněna aktualizovaná výše maximálního finančního příspěvku vypočtená v souladu s čl. 11 odst. 2.\n3.   Plán pro oživení a odolnost předložený dotčeným členským státem lze předložit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem a musí být oficiálně předložen zpravidla nejpozději 30. dubna. Členské státy mohou předložit návrh plánu pro oživení a odolnost od 15. října předchozího roku.\n4.   Plán pro oživení a odolnost musí být řádně odůvodněn a opodstatněn. Musí obsahovat zejména:\na)\nvysvětlení, jak tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu;\nb)\nvysvětlení, jak tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;\nc)\npodrobné vysvětlení, jak tento plán posiluje potenciál růstu, tvorbu pracovních míst a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost dotčeného členského státu, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírňuje hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispívá k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;\nd)\nvysvětlení, jak tento plán zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“);\ne)\nkvalitativní vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci tohoto plánu, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle v podobě, v jaké je tento plán popisuje;\nf)\nvysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle;\ng)\nje-li to vhodné pro investice do digitálních kapacit a konektivity, vlastní bezpečnostní hodnocení, které je založené na společných objektivních kritériích určujících veškerá bezpečnostní rizika a které podrobně popisuje, jakým způsobem tato rizika budou řešena s cílem dodržet příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy;\nh)\núdaj o tom, zda opatření obsažená v tomto plánu zahrnují přeshraniční projekty nebo projekty pro více zemí;\ni)\npředpokládané milníky, cíle a orientační harmonogram pro provádění reforem a investic, které mají být dokončeny do 31. srpna 2026;\nj)\npředpokládané investiční projekty a související doba investic;\nk)\nodhadované celkové náklady reforem a investic, které předložený plán pokrývá (dále také jen „odhadované celkové náklady plánu pro oživení a odolnost“), podložené náležitým odůvodněním a vysvětlení jejich souladu se zásadou nákladové efektivnosti a úměrnosti očekávanému účinku na vnitrostátní hospodářství a společnost;\nl)\nv relevantních případech informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie;\nm)\ndoprovodná opatření, jež mohou být zapotřebí;\nn)\nodůvodnění ucelenosti tohoto plánu a vysvětlení jeho souladu se zásadami, plány a programy uvedenými v článku 17;\no)\nvysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k rovnosti žen a mužů, k rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů v souladu se zásadami č. 2 a 3 evropského pilíře sociálních práv, s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 5 a s případnou vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů;\np)\nopatření pro účinné sledování a provádění tohoto plánu dotčeným členským státem, včetně navržených milníků a cílů a souvisejících ukazatelů;\nq)\nza účelem přípravy a, je-li to možné, provádění plánu pro oživení a odolnost shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran;\nr)\nvysvětlení systému členského státu určeného k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie;\ns)\npřípadnou žádost o podporu v podobě půjčky a případné další milníky uvedené v čl. 14 odst. 2 a 3 a jejich prvky a\nt)\nveškeré další relevantní informace.\n5.   Při přípravě návrhů svých plánů pro oživení a odolnost mohou členské státy požádat Komisi o zorganizování výměny osvědčených postupů, aby mohly žádající členské státy využít zkušeností ostatních členských států. Členské státy mohou rovněž požádat o technickou podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby posilovaly synergie s plány pro oživení a odolnost ostatních členských států.\nČlánek 19\nPosouzení Komise\n1.   Komise posoudí plán pro oživení a odolnost nebo případně jeho aktualizaci v podobě předložené členským státem v souladu s čl. 18 odst. 1 nebo 2 do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Při tomto posouzení postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může plán pro oživení a odolnost revidovat, a to i po jeho oficiálním předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení lhůty pro posouzení.\n2.   Komise při posouzení plánu pro oživení a odolnost a při určení částky, jež má být dotčenému členskému státu přidělena, vezme v úvahu analytické informace o dotčeném členském státě, které jsou k dispozici v rámci evropského semestru, a odůvodnění a údaje poskytnuté dotčeným členským státem, jak jsou uvedeny v čl. 18 odst. 4, a jakékoliv další relevantní informace, zejména informace obsažené v národním programu reforem a vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu tohoto členského státu, v plánech spravedlivé územní transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci a v plánech provádění záruky pro mládež a případné informace z technické podpory obdržené prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu.\n3.   Komise posoudí relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost a k tomuto účelu zohlední tato kritéria, která použije v souladu s přílohou V:\nRelevance:\na)\nzda tento plán představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu;\nb)\nzda se očekává, že tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;\nc)\nzda se očekává, že tento plán účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a k hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;\nd)\nzda se očekává, že tento plán zajistí, aby žádné opatření k provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo cíle v oblasti životního prostředí ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“); Komise za tímto účelem poskytne členským státům technické pokyny;\ne)\nzda tento plán obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transfomace vyplývají, a zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle;\nf)\nvysvětlení, zda tento plán obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.\nÚčinnost:\ng)\nzda se očekává, že tento plán bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek;\nh)\nzda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění tohoto plánu, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.\nEfektivnost:\ni)\nzda je odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně výše odhadovaných celkových nákladů předloženého plánu, přiměřené a věrohodné, zda je v souladu se zásadou nákladové efektivnosti a zda je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu;\nj)\nzda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření s cílem účinně zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.\nUcelenost:\nk)\nzda tento plán obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.\n4.   Pokud dotčený členský stát požádal o půjčku uvedenou v článku 14, posoudí Komise, zda žádost o půjčku splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 1, zejména zda další reformy a investice, ve vztahu k nimž byla tato žádost podána, splňují posuzovací kritéria podle odstavce 3.\n5.   Vydá-li Komise negativní posouzení plánu pro oživení a odolnost, sdělí řádně odůvodněné posouzení ve lhůtě stanovené v odstavci 1.\n6.   Při posuzování plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy mohou být Komisi nápomocni odborníci.\nČlánek 20\nNávrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady\n1.   Na návrh Komise Rada prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí posouzení plánu pro oživení a odolnost, který předložil členský stát v souladu s čl. 18 odst. 1, nebo případně jeho aktualizace předložené v souladu s čl. 18 odst. 2.\n2.   Pokud Komise plán pro oživení a odolnost posoudí kladně, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit, včetně milníků, cílů a finančních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 11.\n3.   Pokud dotčený členský stát požádal o podporu v podobě půjčky, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí rovněž výše podpory v podobě půjčky uvedené v čl. 14 odst. 4 a 6 a další reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit a na které se uvedená půjčka vztahuje, včetně dalších milníků a cílů.\n4.   Finanční příspěvek uvedený v odstavci 2 se určí na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, posouzeného podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Výše finančního příspěvku se stanoví takto:\na)\nv případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro dotčený členský stát v souladu s článkem 11;\nb)\nv případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;\nc)\npokud plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.\n5.   Návrh Komise uvedený v odstavci 2 rovněž stanoví:\na)\nfinanční příspěvek, který má být vyplacen ve splátkách, jakmile členský stát uspokojivě splní příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost;\nb)\nfinanční příspěvek a případně částka podpory v podobě půjčky, které mají být vyplaceny v podobě předběžného financování v souladu s článkem 13 po schválení plánu pro oživení a odolnost;\nc)\npopis reforem a investičních projektů a výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;\nd)\nlhůtu ne delší než do 31. srpna 2026, ve které musí být splněny konečné milníky a cíle pro investiční projekty i reformy;\ne)\nopatření a harmonogram pro sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 22;\nf)\nrelevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů;\ng)\nopatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům a\nh)\nvýši případné půjčky, která má být vyplacena ve splátkách, a další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky.\n6.   Opatření a harmonogram sledování a provádění podle odst. 5 písm. e), relevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů podle odst. 5 písm. f), opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k podkladovým údajům podle odst. 5 písm. g) a případné další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky podle odst. 5 písm. h) se dále upřesní v provozních ujednáních mezi dotčeným členským státem a Komisí po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.\n7.   Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.\n8.   Rada na návrh Komise bez zbytečného odkladu změní své prováděcí rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 20 odst. 1 tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený v souladu s čl. 11 odst. 2.\nČlánek 21\nZměna plánu členského státu pro oživení a odolnost\n1.   Pokud dotčený členský stát v důsledku objektivních okolností již nemůže zčásti nebo zcela splnit svůj plán pro oživení a odolnost, včetně příslušných milníků a cílů, může podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1 a 3. Členský stát může za tímto účelem navrhnout pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost. Členské státy mohou požádat o technickou podporu přípravy takového návrhu v rámci Nástroje pro technickou podporu.\n2.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost ospravedlňují, posoudí pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a do dvou měsíců od oficiálního podání žádosti předloží návrh na nové prováděcí rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.\n3.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost neospravedlňují, žádost zamítne ve lhůtě uvedené v odstavci 2 poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost do jednoho měsíce od sdělení závěrů Komise předložit připomínky.\nKAPITOLA IV\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 22\nOchrana finančních zájmů Unie\n1.   Při provádění tohoto nástroje přijmou členské státy jakožto příjemci finančního příspěvku nebo půjčky v rámci tohoto nástroje veškerá vhodná opatření k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a o jejich odhalování a nápravu. Za tímto účelem zajistí členské státy efektivní a účinný systém vnitřní kontroly a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek. Členské státy mohou využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu.\n2.   Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 stanoví povinnosti členských států:\na)\npravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly řádně využity v souladu se všemi platnými pravidly a zda veškerá opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost byla řádně provedena v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů;\nb)\npřijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce a střetu zájmů vymezeného v čl. 61 odst. 2 a 3 finančního nařízení, pokud se tyto případy týkají finančních zájmů Unie, a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s případným opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost;\nc)\npřiložit k žádosti o platbu:\ni)\nprohlášení řídícího subjektu, že finanční prostředky byly použity k zamýšlenému účelu, že informace předložené spolu se žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytnou záruku, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o střetu zájmů a předcházení podvodům, korupci a dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a\nii)\nshrnutí provedených auditů, včetně zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nápravných opatření;\nd)\npro účely auditu a kontroly a pro zajištění srovnatelných informací o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními k provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost shromažďovat následující standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup:\ni)\njméno konečného příjemce finančních prostředků;\nii)\njméno zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele a subdodavatele, je-li konečným příjemcem finančních prostředků podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů o zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel;\niii)\njméno, příjmení a datum narození skutečného majitele nebo majitelů, ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (26), příjemce finančních prostředků nebo zhotovitele, dodavatele či poskytovatele;\niv)\nseznam opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost s celkovou výší veřejného financování těchto opatření a s uvedením částky finančních prostředků vyplacených v rámci tohoto nástroje a z jiných fondů Unie;\ne)\nvýslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit všem konečným příjemcům finančních prostředků, které jsou vyplaceny na opatření k provádění reforem a investičních projektů zahrnutých v plánu pro oživení a odolnost, nebo všem dalším osobám či subjektům, které jsou zapojeny do jejich provádění, povinnost výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit obdobné povinnosti všem konečným příjemcům vyplacených finančních prostředků;\nf)\nvést záznamy v souladu s článkem 132 finančního nařízení.\n3.   Osobní údaje uvedené v odst. 2 písm. d) tohoto článku zpracovávají členské státy a Komise pouze pro účely a po odpovídající dobu řízení auditu a kontroly výplaty prostředků v souvislosti s využíváním finančních prostředků, které se týká provádění dohod uvedených v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1. V rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU se na tento nástroj vztahuje podávání zpráv v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle článku 247 finančního nařízení, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti.\n4.   Komise zpřístupní členským státům integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, s cílem umožnit přístup k příslušným údajům a jejich analýzu za účelem všeobecného uplatňování tohoto systému členskými státy, a to i s pomocí Nástroje pro technickou podporu.\n5.   Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a v čl. 23 odst. 1 rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie nebo požádat o předčasné splacení půjčky v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z takových dohod.\nPři rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Členský stát dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádán o předčasné splacení.\nČlánek 23\nZávazek finančního příspěvku\n1.   Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí finanční příspěvek uvedený v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022 ani aktualizovaný finanční příspěvek uvedený v čl. 11 odst. 2 na rok 2023.\n2.   Rozpočtové závazky mohou být založeny na globálních závazcích a případně mohou být rozděleny na roční splátky rozložené na několik let.\nČlánek 24\nPravidla vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod týkajících se finančních příspěvků a půjček\n1.   Vyplacení finančních příspěvků a případných půjček dotčenému členskému státu podle tohoto článku se uskuteční do 31. prosince 2026 v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.\n2.   Po dokončení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu pro oživení a odolnost schváleném v souladu s článkem 20 podá dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o vyplacení finančního příspěvku a v relevantním případě o vyplacení půjčky. Takové žádosti o vyplacení mohou členské státy podat Komisi dvakrát ročně.\n3.   Komise bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po obdržení žádosti předběžně posoudí, zda byly příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 uspokojivě splněny. Uspokojivé splnění milníků a cílů předpokládá, že opatření týkající se dříve uspokojivě splněných milníků a cílů nebyla dotčeným členským státem zrušena. Pro účely posouzení se zohlední rovněž provozní ujednání uvedená v čl. 20 odst. 6. Komisi mohou být nápomocni odborníci.\n4.   Pokud Komise vydá kladné předběžné posouzení uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů, předloží svá zjištění Hospodářskému a finančnímu výboru a požádá ho o stanovisko k uspokojivému splnění příslušných milníků a cílů. Komise při svém posouzení zohlední stanovisko Hospodářského a finančního výboru.\n5.   Pokud Komise vydá kladné posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s finančním nařízením. Toto rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.\n6.   Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 5 dojde k závěru, že milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 nebyly uspokojivě splněny, vyplacení celé výše finančního příspěvku a případné půjčky nebo jejich části se pozastaví. Dotčený členský stát může do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise předložit své připomínky.\nPozastavení se zruší, pouze pokud dotčený členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1.\n7.   Odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení počíná platební lhůta běžet ode dne sdělení rozhodnutí povolujícího vyplacení finančních prostředků dotčenému členskému státu podle odstavce 5 tohoto článku nebo ode dne sdělení o zrušení pozastavení podle odst. 6 druhého pododstavce tohoto článku.\n8.   Pokud dotčený členský stát nepřijme nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, Komise poměrně sníží částku finančního příspěvku a případné půjčky poté, co mu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svých závěrů.\n9.   Pokud do 18. měsíců ode dne přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 20 odst. 1 dotčený členský stát nedosáhne u žádného z relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, ukončí Komise dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 a zruší částku finančního příspěvku, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 finančního nařízení. Jakékoli předběžné financování podle článku 13 musí být zpětně získáno v plné výši. Komise přijme rozhodnutí o ukončení dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1a o zpětném získání případného předběžného financování poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svého závěru o tom, zda nebylo dosaženo hmatatelného pokroku.\n10.   Pokud nastanou výjimečné okolnosti, může být přijetí rozhodnutí povolujícího vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s odstavcem 5 až o tři měsíce odloženo.\nKAPITOLA V\nINSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 25\nTransparentnost\n1.   Komise bez zbytečného odkladu předá Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek plány pro oživení a odolnost oficiálně předložené členskými státy a návrhy prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1.\n2.   Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě nebo některým jejím přípravným orgánům, jsou současně poskytnuty Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti. Relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu.\n3.   Dotčený členský stát může Komisi požádat, aby skryla citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem. V takovém případě se Komise spojí s Evropským parlamentem a Radou ohledně způsobu, jakým jim lze skryté informace důvěrně poskytnout v souladu s platnými pravidly.\n4.   Komise poskytne příslušnému výboru Evropského parlamentu přehled svých předběžných zjištění týkajících se uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů zahrnutých v plánech členských států pro oživení a odolnost.\n5.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby poskytla informace o aktuálním stavu posuzování plánů pro oživení a odolnost v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26.\nČlánek 26\nDialog o oživení a odolnosti\n1.   V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu každé dva měsíce vyzvat Komisi k diskuzi o těchto záležitostech:\na)\nstav oživení, odolnosti a přizpůsobivosti v Unii, jakož i opatření přijatá podle tohoto nařízení;\nb)\nplány členských států pro oživení a odolnost;\nc)\nposouzení plánů členských států pro oživení a odolnost;\nd)\nhlavní závěry zprávy o přezkumu uvedené v čl. 16 odst. 2;\ne)\nstav plnění milníků a cílů obsažených v plánech členských států pro oživení a odolnost;\nf)\npostupy pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých členskými státy k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů;\ng)\nveškeré další relevantní informace a podklady poskytnuté Komisí příslušnému výboru Evropského parlamentu v souvislosti s prováděním tohoto nástroje.\n2.   Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.\n3.   Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.\n4.   Jako základ pro dialog o oživení a odolnosti slouží srovnávací přehled oživení a odolnosti uvedený v článku 30.\nKAPITOLA VI\nPODÁVÁNÍ ZPRÁV\nČlánek 27\nPodávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru\nDotčený členský stát podává dvakrát ročně v rámci evropského semestru zprávu o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost, včetně provozních ujednání uvedených v čl. 20 odst. 6, a o společných ukazatelích uvedených v čl. 29 odst. 4. Za tímto účelem se zprávy členských států náležitě zohlední v národních programech reforem, které se použijí jako prostředek pro podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.\nKAPITOLA VII\nDOPLŇKOVOST, SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ\nČlánek 28\nKoordinace a doplňkovost\nKomise a dotčené členské státy v rozsahu úměrném svým pravomocem posilují synergie a zajišťují účinnou koordinaci mezi tímto nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie, včetně Nástroje pro technickou podporu, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:\na)\nzajistí doplňkovost, synergie, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a tam, jde je to vhodné, i regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;\nb)\noptimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění zdvojování práce a\nc)\nzajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na unijní, celostátní a tam, kde je to vhodné, i regionální úrovni, aby bylo dosaženo cílů tohoto nástroje.\nČlánek 29\nSledování provádění\n1.   Komise sleduje provádění tohoto nástroje a měří dosahování cílů stanovených v článku 4. Toto sledování musí být cílené a přiměřené činnostem uskutečňovaným v rámci tohoto nástroje.\n2.   Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n3.   Komise podá závěrečnou zprávu o výdajích financovaných z tohoto nástroje v rámci každého z pilířů uvedených v článku 3. Tyto zprávy budou vycházet z rozpisu odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 do konce prosince 2021 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení s cílem:\na)\nvytvořit společné ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, pokud jde o plnění obecných a specifických cílů, a\nb)\nvymezit metodiku pro vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.\n5.   Členské státy podávají Komisi zprávu o společných ukazatelích.\nČlánek 30\nSrovnávací přehled oživení a odolnosti\n1.   Komise vypracuje srovnávací přehled oživení a odolnosti (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zachycovat pokrok při provádění plánů členských států pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů uvedených v článku 3. Srovnávací přehled představuje systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost uvedených v odstavci 1.\n3.   Srovnávací přehled rovněž zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu ke společným ukazatelům uvedeným v čl. 29 odst. 4.\n4.   Srovnávací přehled musí být uveden do provozu nejpozději v prosinci 2021 a Komise jej dvakrát ročně aktualizuje. Musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách nebo internetovém portálu.\nČlánek 31\nVýroční zpráva\n1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje.\n2.   Výroční zpráva musí obsahovat informace o pokroku, jehož dotčené členské státy dosáhly při plnění plánů pro oživení a odolnost v rámci tohoto nástroje, včetně informací o stavu provádění milníků a cílů a o stavu plateb a jejich pozastavení.\n3.   Výroční zpráva musí rovněž obsahovat informace o:\na)\npříspěvku tohoto nástroje k plnění cílů v klimatické a digitální oblasti;\nb)\nvýkonnosti tohoto nástroje na základě společných ukazatelů uvedených v čl. 29 odst. 4;\nc)\nvýdajů financovaných z tohoto nástroje v rámci šesti pilířů uvedených v článku 3, mezi něž patří sociální výdaje, včetně výdajů na děti a mládež, uvedené v čl. 29 odst. 4.\n4.   Komise může za účelem podávání zpráv o činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3 podle potřeby použít obsah relevantních dokumentů, které oficiálně přijala v rámci evropského semestru.\nČlánek 32\nHodnocení a závěrečné hodnocení tohoto nástroje\n1.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 20 února 2024 [tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] nezávislou hodnotící zprávu o provádění tohoto nástroje a do 31. prosince 2028 nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu.\n2.   Hodnotící zpráva zejména posoudí míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní.\n3.   Bude-li to vhodné, připojí se k hodnotící zprávě návrh změn tohoto nařízení.\n4.   Závěrečná hodnotící zpráva spočívá v celkovém posouzení tohoto nástroje a obsahuje informace o jeho účinku v dlouhodobém horizontu.\nČlánek 33\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 19 února 2021 [den vstupu tohoto nařízení v platnost].\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 4 a čl. 30 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.\nKAPITOLA VIII\nKOMUNIKACE A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 34\nInformování, komunikace a publicita\n1.   K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise provádět komunikační činnosti pro finanční podporu zapsanou v příslušném plánu pro oživení a odolnost, a to i formou společných komunikačních činností s dotčenými vnitrostátními orgány. Komise může případně zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.\n2.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují, ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n3.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. V případě potřeby informuje o svých krocích kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zapojí je do těchto činností. Finanční zdroje přidělené na tento nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.\nČlánek 35\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 36\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 12 února 2021\nZa Evropský parlament\nPředseda\nD. M.SASSOLI\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nA. COSTA\n(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 132.\n(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 160.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2021.\n(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(7)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).\n(13)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(19)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(21)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).\n(25)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).\nPŘÍLOHA I\nMetodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku pro jednotlivé členské státy v rámci tohoto nástroje\nV této příloze je stanovena metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici v souladu s článkem 11. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:\n—\npočet obyvatel,\n—\npřevrácenou hodnotu HDP na obyvatele,\n—\nprůměrnou míru nezaměstnanosti za posledních pět let ve srovnání s průměrem Unie (2015–2019),\n—\npokles reálného HDP v roce 2020 a souhrnný pokles reálného HDP v období 2020–2021.\nAby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:\n—\npřevrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,\n—\nodchylka míry nezaměstnanosti jednotlivých členských států od průměru Unie je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,\n—\ns cílem zohlednit skutečnost, že trhy práce bohatších členských států (s HND na obyvatele vyšším než průměr Unie) jsou obecně stabilnější, je odchylka jejich míry nezaměstnanosti od průměru Unie omezena na nejvýše 75 %.\nMaximální finanční příspěvek členskému státu z tohoto nástroje (MFCi) je definován takto:\nMFCi = νi × (FS)\nkde:\nFS (finanční podpora) je dostupné financování v rámci tohoto nástroje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) a\nνi je klíč pro příspěvky členskému státu i, který je definován jako:\nνi = 0,7 κi + 0,3 αi\nkde\nκi je klíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze II a\nαi je klíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze III.\nPŘÍLOHA II\nKlíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), κi\n, je vymezen takto:\n,\nkde a ,\npřičemž platí ,\nυi ≤ 0,75 pro členské státy s  a\nυi ≤ 1,5 pro členské státy s .\nPřitom platí, že (1):\n—\nje nominální HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,\n—\nje vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,\n—\npopi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,\n—\npopEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019,\n—\nUi,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členském státě i v období 2015–2019,\n—\nUEU,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členských státech EU-27 v období 2015-2019 (v každém roce vážený průměr členských států EU-27),\n—\nje hrubý národní důchod na obyvatele členského státu i v roce 2019,\n—\nje vážený průměr hrubého národního důchodu na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019.\n(1)  Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu; historické údaje jsou nepozději z května 2020.\nPŘÍLOHA III\nKlíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), αi, je vymezen takto:\nkde:\na\nkde:\n,  a\npřičemž\nPřitom platí, že:\n—\nGDPi,t je reálný HDP členského státu i v čase t = 2019, 2020, 2021;\n—\nje HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,\n—\nje vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,\n—\npopi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,\n—\npopEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019.\nPokles reálného HDP za rok 2020 (δGDPi,2020–2019) a kumulativní pokles reálného HDP v období 2020–2021(δGDPi,2020–2019) se stanoví na základě prognóz Komise z podzimu 2020 a bude aktualizován do 30. června 2022 pro každý členský stát, přičemž údaje z prognóz Komise z podzimu 2020 se nahradí skutečnými výsledky podle nejnovějších dostupných aktualizací ze série v rámci kódu Eurostatu „tec00115 (růst reálného HDP – objem)“.\nPŘÍLOHA IV\nZ uplatnění metodik uvedených v přílohách II a III na částku uvedenou v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedenou na běžné ceny vyplývá níže uvedený podíl a maximální finanční příspěvek pro jednotlivé členské státy, aniž tím je dotčen výpočet aktualizovaný ke dni 30. června 2022:\nVýše maximálních finančních příspěvků pro jednotlivé členské státy\npro 70 % dostupné částky\npro 30 % dostupné částky (orientační částka na základě prognózy Komise z podzimu 2020\nprocentní podíl z celkové částky\nčástka (v tisících eur v běžných cenách)\nprocentní podíl z celkové částky\nčástka (v tisících eur v běžných cenách)\ncelkem\nBE\n1,56\n3 646 437\n2,20\n2 278 834\n5 925 271\nBG\n1,98\n4 637 074\n1,58\n1 631 632\n6 268 706\nCZ\n1,51\n3 538 166\n3,41\n3 533 509\n7 071 676\nDK\n0,56\n1 303 142\n0,24\n248 604\n1 551 746\nDE\n6,95\n16 294 947\n9,01\n9 324 228\n25 619 175\nEE\n0,32\n759 715\n0,20\n209 800\n969 515\nIE\n0,39\n914 572\n0,07\n74 615\n989 186\nEL\n5,77\n13 518 285\n4,11\n4 255 610\n17 773 895\nES\n19,88\n46 603 232\n22,15\n22 924 818\n69 528 050\nFR\n10,38\n24 328 797\n14,54\n15 048 278\n39 377 074\nHR\n1,98\n4 632 793\n1,61\n1 664 039\n6 296 831\nIT\n20,45\n47 935 755\n20,25\n20 960 078\n68 895 833\nCY\n0,35\n818 396\n0,18\n187 774\n1 006 170\nLV\n0,70\n1 641 145\n0,31\n321 944\n1 963 088\nLT\n0,89\n2 092 239\n0,13\n132 450\n2 224 690\nLU\n0,03\n76 643\n0,02\n16 883\n93 526\nHU\n1,98\n4 640 462\n2,45\n2 535 376\n7 175 838\nMT\n0,07\n171 103\n0,14\n145 371\n316 474\nNL\n1,68\n3 930 283\n1,96\n2 032 041\n5 962 324\nAT\n0,95\n2 231 230\n1,19\n1 230 938\n3 462 169\nPL\n8,65\n20 275 293\n3,46\n3 581 694\n23 856 987\nPT\n4,16\n9 760 675\n4,01\n4 149 713\n13 910 387\nRO\n4,36\n10 213 809\n3,90\n4 034 211\n14 248 020\nSI\n0,55\n1 280 399\n0,48\n496 924\n1 777 322\nSK\n1,98\n4 643 840\n1,63\n1 686 154\n6 329 994\nFI\n0,71\n1 661 113\n0,41\n424 692\n2 085 805\nSE\n1,24\n2 911 455\n0,36\n377 792\n3 289 248\nEU-27\n100,00\n234 461 000\n100,00\n103 508 000\n337 969 000\nPŘÍLOHA V\nPokyny pro posuzování pro účely tohoto nástroje\n1.   Oblast působnosti\nTyto pokyny mají spolu s tímto nařízením sloužit jako základ, podle nějž bude Komise transparentně a spravedlivě posuzovat plány pro oživení a odolnost navržené členskými státy a určovat finanční příspěvek v souladu s cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými tímto nařízením. Tyto pokyny představují zejména základ pro použití posuzovacích kritérií podle čl. 19 odst. 3 a pro určení finančního příspěvku podle čl. 20 odst. 4.\nÚčelem těchto pokynů pro posuzování je:\na)\nposkytnout další návod ohledně postupu posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy;\nb)\nposkytnout další podrobnosti o posuzovacích kritériích a stanovit systém hodnocení, který má být zaveden za účelem zajištění spravedlivého a transparentního procesu, a\nc)\ndefinovat vazbu mezi posouzením, které provede Komise podle posuzovacích kritérií, a stanovením finančního příspěvku, který se stanoví v návrhu rozhodnutí Rady o plánech pro oživení a odolnost, který Komise předloží.\nPokyny jsou pomůckou, která má Komisi usnadnit posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy a zajistit, aby tyto plány podporovaly reformy a veřejné investice, které jsou relevantní a poskytují vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o cíle tohoto nástroje, a současně zaručovaly rovné zacházení s členskými státy.\n2.   Posuzovací kritéria\nV souladu s čl. 19 odst. 3 Komise posoudí plány pro oživení a odolnost podle kritérií relevance, účinnosti, efektivnosti a ucelenosti. Jako výsledek postupu posouzení Komise ohodnotí plány pro oživení a odolnost předložené členskými státy podle jednotlivých posuzovacích kritérií uvedených v čl. 19 odst. 3 s cílem stanovit přidělené finanční prostředky v souladu s čl. 20 odst. 4.\nV zájmu zjednodušení a efektivnosti disponuje systém hodnocení známkami A až C, jak je stanoveno dále:\nRelevance:\n2.1.   Plán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nplán pro oživení a odolnost komplexně a přiměřeně přispívá k šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev členského státu a finančního příspěvku dotčeného členského státu a požadované výše podpory v podobě půjčky.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\n2.2.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nočekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, s ohledem na finanční příspěvek dotčeného členského státu a požadovanou výši podpory v podobě půjčky, jakož i na rozsah a rozměr výzev specifických pro dotčenou zemi a na informace obsažené v národním programu reforem,\na\n—\nplán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu\na\n—\nvýzvy uvedené v plánu pro oživení a odolnost jsou považovány za významné pro udržitelné posílení potenciálu růstu hospodářství dotčeného členského státu\na\n—\npo dokončení navržených reforem a investic by příslušné výzvy měly být vyřešeny způsobem, který významně přispěje k jejich řešení.\nHodnocení\nA –\nplán pro oživení a odolnost přispívá k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu\nB –\nplán pro oživení a odolnost přispívá k částečnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu\nC –\nplán pro oživení a odolnost nepřispívá k řešení žádné z výzev identifikovaných v doporučeních určených pro jednotlivé země nebo v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a nepředstavuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu\n2.3.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nplán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je inkluzivně posílit hospodářský růst a hospodářskou soudržnost, zejména řešit nedostatky hospodářství členských států, posílit růstový potenciál hospodářství dotčeného členského státu, stimulovat vytváření pracovních míst a zmírnit nepříznivé dopady krize,\na\n—\nplán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je posílit sociální soudržnost a systémy sociální ochrany, včetně politik zaměřených na děti a mládež, zmírnit sociální zranitelnost, podpořit plnění zásad evropského pilíře sociálních práv a přispět ke zlepšení úrovně ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů,\na\n—\nplán pro oživení a odolnost je zaměřen na snížení hospodářské zranitelnosti členského státu vůči otřesům\na\n—\nplán pro oživení a odolnost je zaměřen na zvýšení kapacity hospodářských nebo sociálních struktur a institucí členského státu přizpůsobit se otřesům a ustát je\na\n—\nočekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence.\nHodnocení\nA –\nvysoký očekávaný účinek\nB –\nstřední očekávaný účinek\nC –\nnízký očekávaný účinek\n2.4.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost zajistí, aby žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nžádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost významně nepoškozuje environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).\nHodnocení\nA –\nžádné opatření významně nepoškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)\nC –\njedno nebo více opatření významně poškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)\n2.5.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost na jednotlivé investice, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a případně k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, čímž podpoří dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a současně plnění cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050,\na\n—\nčlenské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti klimatu. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VI a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Stejný systém koeficientů se použije pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI,\na\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\n2.6.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k digitální transformaci hospodářských nebo sociálních odvětví,\nnebo\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k řešení výzev, jež vyplývají z digitální transformace,\na\n—\nčlenské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění digitálních cílů. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VII a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle. Stejný systém koeficientů se použije u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII,\na\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\nÚčinnost:\n2.7.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny ve státní správě nebo v příslušných institucích,\nnebo\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny v příslušných oblastech politiky\na\n—\nočekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\n2.8.   Očekává se, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nv členském státě existuje struktura, která je pověřena: i) prováděním plánu pro oživení a odolnost, ii) sledováním pokroku v plnění milníků a cílů a iii) podáváním zpráv,\na\n—\nnavrhované milníky a cíle jsou jasné a věrohodné a navrhované ukazatele pro tyto milníky a cíle jsou relevantní, přijatelné a spolehlivé\na\n—\nobecná opatření navržená členským státem, pokud jde o organizaci provádění reforem a investic (včetně opatření k zajištění dostatečného přídělu zaměstnanců), jsou důvěryhodné.\nHodnocení\nA –\npřiměřená opatření pro účinné provádění\nB –\nminimální opatření pro účinné provádění\nC –\nnedostatečná opatření pro účinné provádění\nEfektivnost:\n2.9.   Odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost, je přiměřené a věrohodné, odpovídá zásadě nákladové efektivnosti a je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nčlenský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je odpovídající (přiměřenost),\na\n—\nčlenský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je v souladu s povahou a druhem plánovaných reforem a investic (věrohodnost),\na\n—\nčlenský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost, jež má být financována v rámci tohoto nástroje, není kryta v rámci stávajícího nebo plánovaného financování z prostředků Unie,\na\n—\nvýše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je úměrná očekávanému účinku zahrnutých plánovaných opatření na hospodářství dotčeného členského státu.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\n2.10.   Očekává se, že opatření navržená dotčeným členským státem zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nsystém vnitřní kontroly popsaný v plánu pro oživení a odolnost je založen na spolehlivých postupech a strukturách a jasně vymezuje aktéry (orgány/subjekty) a jejich úlohy a odpovědnost v souvislosti s prováděním úkolů vnitřní kontroly; zajišťuje zejména náležité oddělení příslušných funkcí\na\n—\nsystémy kontroly a další relevantní opatření, včetně opatření o shromažďování a zpřístupňování údajů o konečných příjemcích popsaných v plánu pro oživení a odolnost, zejména k zajištění prevence, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých z tohoto nástroje, jsou přiměřené\na\n—\nopatření popsaná v plánu pro oživení a odolnost, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie, jsou přiměřená\na\n—\naktéři (orgány/subjekty) odpovědní za kontroly mají právní způsobilost a správní kapacitu k provádění svých plánovaných úloh a úkolů.\nHodnocení\nA –\npřiměřená opatření\nC –\nnedostatečná opatření\nUcelenost:\n2.11.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.\nKomise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:\nRozsah\n—\nplán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která přispívají k posílení vzájemných účinků,\nnebo\n—\nplán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která se vzájemně doplňují.\nHodnocení\nA –\ndo značné míry\nB –\ndo určité míry\nC –\nv nízké míře\n3.   Stanovení finančního příspěvku\nV návrhu Komise v souladu s článkem 20 je stanoven finanční příspěvek s ohledem na relevanci a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, jak byly posouzeny podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Za tímto účelem použije tato kritéria:\na)\nv případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro daný členských stát v souladu s článkem 11;\nb)\nv případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;\nc)\nv případě, že tento plán nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.\nPro účely provádění tohoto pododstavce se použijí tyto vzorce:\n—\nv případě písmene a): je-li Ci ≥ MFCi, členský stát i obdrží MFCi\n—\nv případě písmene b): je-li Ci < MFCi, členský stát i obdrží Ci\nkde:\n—\ni je dotčený členský stát\n—\nMFC je maximální finanční příspěvek pro dotčený členský stát\n—\nC je výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost\nMožné výsledky postupu posuzování s ohledem na udělené hodnocení:\nPlán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje posuzovací kritéria:\npokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:\n—\nkritéria 2.2, 2.3, 2.5 a 2.6 byla ohodnocena známkou A\na z ostatních kritérií:\n—\nvšechna byla ohodnocena známkou A,\nnebo\n—\nnebylo více ohodnoceno známkou B než známkou A a žádné nebylo ohodnoceno známkou C.\nPlán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě posuzovací kritéria:\npokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:\n—\nkritéria 2.2, 2.3, 2.5 a 2.6 nebyla ohodnocena známkou A\na z ostatních kritérií:\n—\nvíce bylo ohodnocenou známkou B než známkou A,\nnebo\n—\nalespoň jedno bylo ohodnocenou známkou C.\nPŘÍLOHA VI\nMetodika pro sledování klimatu\nRozměry a kódy pro typy intervencí pro tento nástroj\nOBLAST INTERVENCE\nKoeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu\nKoeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu\n001\nInvestice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n002\nInvestice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n002a1\nInvestice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve velkých podnicích (1) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n003\nInvestice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n004\nInvestice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n005\nInvestice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n005a1\nInvestice do nehmotných aktiv ve velkých podnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n006\nInvestice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností\n0 %\n0 %\n007\nVýzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)\n0 %\n0 %\n008\nVýzkumná a inovační činnost v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí\n0 %\n0 %\n008a1\nVýzkumná a inovační činnost ve velkých podnicích, včetně vytváření sítí\n0 %\n0 %\n009\nVýzkumná a inovační činnost ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)\n0 %\n0 %\n010\nDigitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)\n0 %\n0 %\n010a\nDigitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)\n0 %\n0 %\n010b\nDigitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)\n40 %\n0 %\n011\nVládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace\n0 %\n0 %\n011a\nVládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)\n40 %\n0 %\n012\nSlužby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění\n0 %\n0 %\n013\nSlužby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)\n0 %\n0 %\n014\nPodnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)\n0 %\n0 %\n015\nRozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic\n0 %\n0 %\n015a\nPodpora velkých podniků prostřednictvím finančních nástrojů, včetně produktivních investic\n0 %\n0 %\n016\nRozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám\n0 %\n0 %\n017\nPokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)\n0 %\n0 %\n018\nInkubace, podpora podniků typu „spin-offs“ a „spin-outs“ a startupů\n0 %\n0 %\n019\nPodpora inovačních klastrů, včetně mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky\n0 %\n0 %\n020\nInovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)\n0 %\n0 %\n021\nPřenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem\n0 %\n0 %\n022\nVýzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu\n100 %\n40 %\n023\nVýzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na oběhové hospodářství\n40 %\n100 %\n024\nEnergetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření\n40 %\n40 %\n024a\nEnergetická účinnost a demonstrační projekty ve velkých podnicích a podpůrná opatření\n40 %\n40 %\n024b\nEnergetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích nebo ve velkých podnicích a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (3)\n100 %\n40 %\n025\nEnergeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření\n40 %\n40 %\n025a\nEnergeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (4)\n100 %\n40 %\n025b\nVýstavba nových energeticky účinných budov (5)\n40 %\n40 %\n026\nEnergeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření\n40 %\n40 %\n026a\nEnergeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (6)\n100 %\n40 %\n027\nPodpora podniků, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí\n100 %\n40 %\n028\nObnovitelná energie: větrná\n100 %\n40 %\n029\nObnovitelná energie: solární\n100 %\n40 %\n030\nObnovitelná energie: z biomasy (7)\n40 %\n40 %\n030a\nObnovitelná energie: z biomasy s vysokými úsporami emisí skleníkových plynů (8)\n100 %\n40 %\n031\nObnovitelná energie: mořská\n100 %\n40 %\n032\nJiná obnovitelná energie (včetně geotermální energie)\n100 %\n40 %\n033\nInteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování\n100 %\n40 %\n034\nVysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení\n40 %\n40 %\n034a0\nVysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení s nízkými emisemi během životního cyklu (9)\n100 %\n40 %\n034a1\nNahrazení systémů vytápění na bázi uhlí systémy vytápění na bázi plynu za účelem zmírňování změny klimatu\n0 %\n0 %\n034a2\nDistribuce a přeprava zemního plynu nahrazujícího uhlí\n0 %\n0 %\n035\nOpatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)\n100 %\n100 %\n036\nOpatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)\n100 %\n100 %\n037\nOpatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, například bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)\n100 %\n100 %\n038\nPředcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (například zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (například technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů\n0 %\n100 %\n039\nPoskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)\n0 %\n100 %\n039a\nPoskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody) v souladu s kritérii účinnosti (10)\n40 %\n100 %\n040\nHospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)\n40 %\n100 %\n041\nOdvádění a čištění odpadních vod\n0 %\n100 %\n041a\nOdvádění a čištění odpadních vod v souladu s kritérii energetické účinnosti (11)\n40 %\n100 %\n042\nNakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace\n40 %\n100 %\n042a\nNakládání s odpady v domácnostech: nakládání se zbytkovým odpadem\n0 %\n100 %\n044\nNakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace\n40 %\n100 %\n044a\nNakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: zbytkový a nebezpečný odpad\n0 %\n100 %\n045\nPodpora použití recyklovaných materiálů jako surovin\n0 %\n100 %\n045a\nPodpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii účinnosti (12)\n100 %\n100 %\n046\nRekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit\n0 %\n100 %\n046a\nRekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit v souladu s kritérii účinnosti (13)\n40 %\n100 %\n047\nPodpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích\n40 %\n40 %\n047a\nPodpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů ve velkých podnicích\n40 %\n40 %\n048\nKvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku\n40 %\n100 %\n049\nOchrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000\n40 %\n100 %\n050\nOchrana přírody a biologické rozmanitosti, přírodní dědictví a zdroje, zelená a modrá infrastruktura\n40 %\n100 %\n051\nIKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení)\n0 %\n0 %\n052\nIKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)\n0 %\n0 %\n053\nIKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)\n0 %\n0 %\n054\nIKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)\n0 %\n0 %\n055\nIKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)\n0 %\n0 %\n055a\nIKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku nebo s kritérii energetické účinnosti (2)\n40 %\n0 %\n056\nNově postavené nebo renovované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T (14)\n0 %\n0 %\n057\nNově postavené nebo renovované dálnice a silnice – globální síť TEN-T\n0 %\n0 %\n058\nNově postavené nebo renovované vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T\n0 %\n0 %\n059\nNově postavené nebo renovované další státní, regionální a místní přístupové silnice\n0 %\n0 %\n060\nRekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T\n0 %\n0 %\n061\nRekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T\n0 %\n0 %\n062\nOstatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, státní, regionální či místní silnice)\n0 %\n0 %\n063\nDigitalizace dopravy: silnice\n0 %\n0 %\n063a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: silnice\n40 %\n0 %\n064\nNově postavené nebo renovované železnice – hlavní síť TEN-T\n100 %\n40 %\n065\nNově postavené nebo renovované železnice – globální síť TEN-T\n100 %\n40 %\n066\nJiné nově postavené nebo renovované železnice\n40 %\n40 %\n066a\nJiné nově postavené nebo renovované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)\n100 %\n40 %\n067\nRekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T\n100 %\n40 %\n068\nRekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T\n100 %\n40 %\n069\nJiné rekonstruované nebo modernizované železnice\n40 %\n40 %\n069a\nJiné rekonstruované nebo modernizované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)\n100 %\n40 %\n070\nDigitalizace dopravy: železnice\n40 %\n0 %\n071\nEvropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)\n40 %\n40 %\n072\nMobilní majetek železnic\n0 %\n40 %\n072a\nMobilní majetek železnic s nulovými emisemi / na elektrický pohon (16)\n100 %\n40 %\n073\nInfrastruktura čisté městské dopravy (17)\n100 %\n40 %\n074\nKolejová vozidla čisté městské dopravy (18)\n100 %\n40 %\n075\nCyklistická infrastruktura\n100 %\n100 %\n076\nDigitalizace městské dopravy\n0 %\n0 %\n076a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava\n40 %\n0 %\n077\nInfrastruktura pro alternativní paliva (19)\n100 %\n40 %\n078\nMultimodální doprava (TEN-T)\n40 %\n40 %\n079\nMultimodální doprava (mimo městské dopravy)\n40 %\n40 %\n080\nNámořní přístavy (TEN-T)\n0 %\n0 %\n080a\nNámořní přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv\n40 %\n0 %\n081\nOstatní námořní přístavy\n0 %\n0 %\n081a\nOstatní námořní přístavy vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv\n40 %\n0 %\n082\nVnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)\n0 %\n0 %\n082a\nVnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv\n40 %\n0 %\n083\nVnitrozemské vodní cesty (regionální a místní)\n0 %\n0 %\n083a0\nVnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv\n40 %\n0 %\n083a1\nSystémy řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu pro stávající letiště\n0 %\n0 %\n084\nDigitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy\n0 %\n0 %\n084a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy\n40 %\n0 %\n085\nInfrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči\n0 %\n0 %\n086\nInfrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání\n0 %\n0 %\n087\nInfrastruktura pro terciární vzdělávání\n0 %\n0 %\n088\nInfrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých\n0 %\n0 %\n089\nBytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají\n0 %\n0 %\n090\nBytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)\n0 %\n0 %\n091\nJiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity\n0 %\n0 %\n092\nZdravotní infrastruktura\n0 %\n0 %\n093\nZdravotní vybavení\n0 %\n0 %\n094\nMobilní majetek zdravotnických zařízení\n0 %\n0 %\n095\nDigitalizace ve zdravotní péči\n0 %\n0 %\n096\nDočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají\n0 %\n0 %\n097\nOpatření na zlepšení přístupu k zaměstnání\n0 %\n0 %\n098\nOpatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných\n0 %\n0 %\n099\nSpecifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí\n0 %\n0 %\n100\nPodpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků\n0 %\n0 %\n101\nPodpora sociální ekonomiky a sociálních podniků\n0 %\n0 %\n102\nOpatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc\n0 %\n0 %\n103\nPodpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce\n0 %\n0 %\n104\nPodpora pracovní mobility\n0 %\n0 %\n105\nOpatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení segregace podle pohlaví na trhu práce\n0 %\n0 %\n106\nOpatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby\n0 %\n0 %\n107\nOpatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity\n0 %\n0 %\n108\nPodpora rozvoje digitálních dovedností\n0 %\n0 %\n109\nPodpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám\n0 %\n0 %\n110\nOpatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí\n0 %\n0 %\n111\nPodpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n112\nPodpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n113\nPodpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n114\nPodpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n115\nOpatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti\n0 %\n0 %\n116\nCesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání\n0 %\n0 %\n117\nOpatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, například Romů, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování\n0 %\n0 %\n118\nPodpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, například s Romy\n0 %\n0 %\n119\nZvláštní opatření na zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti\n0 %\n0 %\n120\nOpatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti\n0 %\n0 %\n121\nOpatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám\n0 %\n0 %\n122\nOpatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče\n0 %\n0 %\n123\nOpatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n124\nOpatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)\n0 %\n0 %\n125\nOpatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně\n0 %\n0 %\n126\nPodpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí\n0 %\n0 %\n127\nŘešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření\n0 %\n0 %\n128\nOchrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu\n0 %\n0 %\n129\nOchrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb\n0 %\n0 %\n130\nOchrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000\n0 %\n100 %\n131\nFyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství\n0 %\n0 %\n131a\nIniciativy územního rozvoje, včetně přípravy územních strategií\n0 %\n0 %\n132\nZlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů\n0 %\n0 %\n133\nZlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj\n0 %\n0 %\n134\nKřížové financování v rámci EFRR (podpora opatření typu ESF nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)\n0 %\n0 %\n135\nPosilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu\n0 %\n0 %\n135a\nInterreg: řízení překračování hranic a řízení mobility a migrace\n0 %\n0 %\n136\nNejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území\n0 %\n0 %\n137\nNejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu\n0 %\n0 %\n138\nNejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem\n40 %\n40 %\n139\nNejvzdálenější regiony: letiště\n0 %\n0 %\n140\nInformace a komunikace\n0 %\n0 %\n141\nPříprava, provádění, sledování a kontrola\n0 %\n0 %\n142\nHodnocení a studie, sběr údajů\n0 %\n0 %\n143\nPosilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů\n0 %\n0 %\n01\nPodpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky\n100 %\n(1)  Velké podniky jsou všechny podniky s výjimkou malých a středních podniků, včetně malých společností se střední tržní kapitalizací.\n(2)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně vede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.\n(3)  a) Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34) nebo b) pokud mají opatření docílit v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi.\n(4)  Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.\n(5)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.\n(6)  Pokud má opatření docílit a) v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786 nebo b) v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.\n(7)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).\n(8)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001. Pokud se cíl opatření týká výroby biopaliva z biomasy (kromě potravinářských a krmných plodin) v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 65% úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy pro tyto účely ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.\n(9)  V případě vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud má opatření docílit emise během životního cyklu nižší než 100gCO2e/kWh nebo teplo/chlad vyráběné z odpadního tepla. V případě dálkového vytápění a chlazení, pokud se související infrastruktura řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1) nebo pokud je stávající infrastruktura renovována tak, aby splňovala definici účinného dálkového vytápění a chlazení, nebo pokud je projekt pokročilým pilotním systémem (systémy pro kontrolu a hospodaření s energií, internet věcí) nebo vede k nižšímu teplotnímu režimu v systému dálkového vytápění a chlazení.\n(10)  Pokud má opatření docílit, aby průměrná spotřeba energie vybudovaného systému byla ≤ 0,5 kWh nebo index úniků z infrastruktury (ILI) dosáhl hodnoty ≤ 1,5 a aby renovace vedla ke snížení průměrné spotřeby energie o více než 20 % nebo ke snížení úniků o více než 20 %.\n(11)  Pokud má být v případě celého vybudovaného systému odpadních vod docílena čistá nulová spotřeba energie nebo v případě renovace celého systému odpadních vod snížení průměrné spotřeby energie alespoň o 10 % (pouze pomocí opatření na zvýšení energetické účinnosti, a nikoli podstatnými změnami nebo změnami zatížení).\n(12)  Pokud má opatření za cíl přeměnit alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného, odděleně sebraného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny.\n(13)  Pokud má opatření za cíl přeměnit průmyslové zóny a kontaminované lokality na přírodní úložiště uhlíku.\n(14)  V případě oblastí intervence 56 až 62, lze oblasti intervence 73, 74 a 77 použít na prvky opatření, které se týkají intervencí v souvislosti s alternativními palivy, včetně dobíjení elektrických vozidel, nebo veřejnou dopravou.\n(15)  Pokud se cíl opatření týká elektrifikované tratě nebo souvisejících subsystémů nebo pokud existuje plán elektrifikace nebo bude do 10 let vhodný k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi.\n(16)  Uplatní se i na vlaky v konfiguraci Bi-mode.\n(17)  Infrastrukturou čisté městské dopravy se rozumí infrastruktura, která umožňuje provoz kolejových vozidel s nulovými emisemi.\n(18)  Kolejovými vozidly čisté městské dopravy se rozumí kolejová vozidla s nulovými emisemi.\n(19)  Pokud je cíl opatření v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.\nPŘÍLOHA VII\nMetodika digitálního označování v rámci tohoto nástroje\nMetodika digitálního označování:\nTabulka intervencí\nKód\nOblast a typ intervence (1)\nKoeficient pro výpočet podpory digitální transformace\nOblast intervence 1: Konektivita\nRozměr DESI 1: Konektivita\n051\nVysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení) (2)\n100 %\n052\nVysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)\n100 %\n053\nVysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)\n100 %\n054\nVysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci) (3)\n100 %\n054a\nPokrytí sítí 5G, větně nepřetržitého poskytování připojení podél dopravních tras; Gigabitové připojení (sítě nabízející symetrické připojení o rychlosti alespoň 1 Gb/s) pro socioekonomické aktéry, například školy, dopravní uzly a hlavní poskytovatele veřejných služeb\n100 %\n054b\nMobilní datové připojení se širokým územním pokrytím\n100 %\nOblast intervence 2: Investice do výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi\nDESI: „Unijní odvětví IKT a jeho výkon v oblasti výzkumu a vývoje“\n009a\nInvestice do výzkumu a vývoje souvisejícího s digitálními technologiemi (včetně špičkových výzkumných středisek, průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje, studií proveditelnosti, pořizování fixních nebo nehmotných aktiv pro činnosti výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi)\n100 %\nOblast intervence 3: Lidský kapitál\nRozměr DESI 2: Lidský kapitál\n012\nSlužby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění (4)\n100 %\n016\nRozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám\n40 %\n108\nPodpora rozvoje digitálních dovedností (5)\n100 %\n099\nSpecifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí\n40 %\n100\nPodpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků\n40 %\nOblast intervence 4: elektronická veřejná správa, digitální veřejné služby a místní digitální ekosystémy\nRozměr DESI 5: Digitální veřejné služby\n011\nVládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace (6)\n100 %\n011a\nVládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)\n100 %\n011b\nZavádění evropského režimu digitální identity k veřejnému a soukromému užívání\n100 %\n013\nSlužby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)\n100 %\n095\nDigitalizace ve zdravotní péči\n100 %\n063\nDigitalizace dopravy: silnice\n100 %\n063a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: silnice\n100 %\n070\nDigitalizace dopravy: železnice\n100 %\n071\nEvropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)\n100 %\n076\nDigitalizace městské dopravy\n100 %\n076a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava\n100 %\n084\nDigitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy\n100 %\n084a\nDigitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy\n100 %\n033\nInteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování\n40 %\n011c\nDigitalizace systémů soudnictví\n100 %\nOblast intervence 5: Digitalizace podniků\nRozměr DESI 4: Integrace digitálních technologií\n010\nDigitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)\n100 %\n010a\nDigitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)\n100 %\n010b\nDigitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)\n100 %\n014\nPodnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů) (8)\n40 %\n015\nRozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic (8)\n40 %\n017\nPokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu) (8)\n40 %\n018\nInkubace, podpora podniků typu „spin offs“ a „spin outs“ a startupů (8)\n40 %\n019\nPodpora inovačních klastrů, mj. mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky (8)\n (9)\n40 %\n020\nInovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce) (8)\n40 %\n021\nPřenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem (8)\n40 %\n021a\nPodpora tvorby a distribuce digitálního obsahu\n100 %\nOblast intervence 6: Investice do digitálních kapacit a zavádění pokročilých technologií Rozměr\nDESI 4: Integrace digitálních technologií + sběr údajů ad hoc\n055\nJiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)\n100 %\n055a\nJiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku a s kritérii energetické účinnosti (7)\n100 %\n021b\nVývoj úzce specializovaných podpůrných služeb a zařízení pro orgány veřejné správy a podniky (vnitrostátních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetických středisek, zkušebních a experimentálních zařízení pro umělou inteligenci, technologie blockchain, internetu věcí atd.)\n100 %\n021c\nInvestice do pokročilých technologií, například: kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantové výpočetní techniky / kvantových komunikačních kapacit (včetně kvantového šifrování); navrhování, výroby a systémové integrace v mikroelektronice evropských dat příští generace, cloudu a kapacity hran (infrastruktur, platforem a služeb); virtuální a rozšířené reality, „deep“ technologií a dalších vyspělých digitálních technologií. Investice do zabezpečení digitálního dodavatelského řetězce\n100 %\n021d\nVývoj a zavádění technologií kybernetického zabezpečení, opatření a podpůrných zařízení pro uživatele z veřejného a soukromého sektoru\n100 %\nOblast intervence 7: Ozelenění digitálního odvětví\n027a\nInvestice do technologií, dovedností, infrastruktury a řešení, které zvyšují energetickou účinnost a zajišťují klimatickou neutralitu datových center a sítí\n100 %\n(1)  Popisem intervencí v této tabulce není dotčeno dodržování pravidel hospodářské soutěže, zejména za účelem zajištění toho, aby intervence nevytěsňovaly soukromé investice.\n(2)  Včetně podmořských kabelů v rámci členských států, mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi.\n(3)  Včetně sítí 5G a 6G.\n(4)  Včetně opatření podporujících digitalizaci vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy (včetně investic do infrastruktury IKT), včetně odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých.\n(5)  Týká se digitálních dovedností na všech úrovních a zahrnuje: úzce specializované vzdělávací programy pro odborníky na digitální technologie (tj. programy zaměřené na technologie); školení učitelů, vytváření digitálního obsahu pro vzdělávací účely a relevantní organizační kapacity. Zahrnuje rovněž opatření a programy zaměřené na zlepšování základních digitálních dovedností.\n(6)  Včetně využívání pokročilých technologií (například vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti nebo umělé inteligence) v rámci veřejných služeb a rozhodování a interoperability digitálních veřejných služeb a digitální infrastruktury (regionální, celostátní a přeshraniční).\n(7)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně povede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.\n(8)  40% digitální koeficient by se měl použít pouze tam, kde je intervence zaměřena na prvky, které přímo souvisejí s digitalizací podniku, včetně například digitálních produktů nebo aktiv IKT.\n(9)  Včetně subjektů sociální ekonomiky.", "summary": "Nástroj EU pro oživení a odolnost\nNástroj EU pro oživení a odolnost\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje Nástroj Evropské unie (EU) pro oživení a odolnost, jeho cíle a kritéria pro získání finančních prostředků.\nKLÍČOVÉ BODY\nCílem tohoto nástroje je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU prostřednictvím:zlepšení odolnosti členských států EU, jejich připravenosti na krize, schopnosti přizpůsobit se a růstového potenciálu, zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19, a to zejména na ženy, přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpory zelené transformace (viz shrnutí) a přispění ke splnění klimatických cílů EU do roku 2030 a cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050, stimulace digitální transformace.Financování z tohoto nástroje je k dispozici pro opatření, která „nezpůsobují významnou škodu“, tj. nepoškozují životní prostředí, a nezahrnují opakující se výdaje v následujících 6 pilířích:zelená transformace, digitální transformace, inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, sociální a územní soudržnost, zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, politiky pro příští generaci, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.Rozpočet ve výši 723,8 miliardy EUR:se skládá z:338 miliard EUR v grantech, z nichž Evropská komise může přidělit 70 % do 31. prosince 2022 a 30 % v průběhu roku 2023,385,8 miliardy EUR v podobě půjček, o které mohou členské státy požádat do 31. srpna 2023 (půjčka nesmí překročit 6,8 % hrubého národního důchodu členského státu v roce 2019), až na odůvodněné případy nenahrazuje běžné vnitrostátní výdaje, je doplňkem finanční podpory v rámci jiných programů EU, respektuje zásadu adicionality* financování EU.Pravidla správy ekonomických záležitostí stanovují:Komise může navrhnout pozastavení celého financování členského státu nebo jeho části, pokud Rada Evropské unie rozhodne, že členský stát neudělal dost pro nápravu svého nadměrného schodku, návrh na pozastavení závazků* je přijat, pokud jej Rada do jednoho měsíce nezamítne kvalifikovanou většinou, návrh na pozastavení plateb* vyžaduje souhlas Rady, pozastavení financování musí být přiměřené a musí zohledňovat hospodářskou a sociální situaci členského státu, Rada může na návrh Komise pozastavení zrušit.Členské státy vypracují vnitrostátní plány pro oživení a odolnost, v nichž stanoví svůj reformní a investiční program v podobě komplexního a uceleného souboru opatření. Tyto plánymohou zahrnovat opatření od 1. února 2020, musí být v souladu s:výzvami a prioritami stanovenými v rámci evropského semestru,vnitrostátními programy reforem,vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu,územními plány „spravedlivé transformace“,plány provádění „záruky pro mládež“ , musí vyčlenit nejméně 37 % rozpočtu na opatření v oblasti klimatu a 20 % na digitální opatření.Komise:posuzuje plány podle jejich relevance, účinnosti, efektivnosti a ucelenosti, pokud navrhuje, aby Rada schválila vnitrostátní plán, stanoví milníky a cíle, které musí země splnit v rámci svých reforem a investičních projektů, a finanční příspěvek nástroje, může odmítnout nebo přijmout změny plánů, neprodleně předává vnitrostátní plány Evropskému parlamentu a Radě, sleduje provádění nástroje a měří dosažené výsledky, vytváří srovnávací přehled oživení a odolnosti; předkládá výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě.Členské státy:zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků EU, dvakrát ročně podávají zprávy o pokroku svých plánů v rámci evropského semestru.Příslušný výbor Evropského parlamentu může každé dva měsíce vyzvat Komisi, aby projednala pokrok v rámci tohoto nástroje.\nKomise předloží zprávy Evropskému parlamentu a Radě:zprávu o přezkumu do 31. července 2022, o celkovém provádění nástroje do 20. února 2024 (také Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů).Srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti\nV prosinci roku 2021 Komise vydala srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti, což je online platforma určená ke sledování pokroku dosaženého při provádění nástroje pro oživení a odolnost jako celku i jednotlivých vnitrostátních plánů pro oživení a odolnost.\nAkt v přenesené pravomoci\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 doplňuje nařízení (EU) 2021/241 vymezením metodiky vykazování sociálních výdajů. Metodika vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež a na rovnost žen a mužů v rámci tohoto nástroje vychází z odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí od sobota 19. února 2021.\nKONTEXT\nNástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem stimulačního souboru opatření EU NextGenerationEU v hodnotě 750 miliard EUR. To umožňuje Komisi získat finanční prostředky na nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií koronaviru. Je v úzkém souladu s prioritami Komise, jejichž cílem je zajistit udržitelné oživení podporující začlenění a zelenou a digitální transformaci. Další informace viz:Nástroj pro oživení a odolnost (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nZásada adicionality: jedna ze základních zásad evropských strukturálních a investičních fondů. Tato zásada stanovuje, že příspěvky z evropských strukturálních a investičních fondů nesmí nahrazovat veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu v dotčených regionech.\nZávazky: celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody/rozhodnutí), které by mohly být podepsány v současném rozpočtovém roce.\nPlatby: položky pokrývající výdaje splatné v současném roce, které vyplývají z právních závazků přijatých v současném roce a/nebo v předchozích letech.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75).\nNásledné změny nařízení (EU) 2021/241 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 79–82).\nNařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1–10).\nViz konsolidované znění.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření evropské zdravotní unie: Posílení odolnosti EU vůči přeshraničním zdravotním hrozbám (COM(2020) 724 final, 11.11.2020).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (COM (2020) 575 final, 17.9.2020).\nEvropský semestr: integrovaná doporučení pro jednotlivé země, Rada Evropské unie, 24.6.2020.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Evropský semestr 2020 – Doporučení pro jednotlivé země (COM (2020) 500 final, 20.5.2020).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222).\nPoslední aktualizace 04.02.2022"}
{"celex_id": "32021R0240", "reference": "18.2.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 57/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/240\nze dne 10. února 2021,\nkterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy směrovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Článek 148 Smlouvy o fungování EU po členských státech vyžaduje, aby prováděly politiky zaměstnanosti, které zohledňují hlavní zásady zaměstnanosti vypracované Radou. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.\n(2)\nČlánek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné vyžaduje po členských státech, aby koordinovaly své hospodářské politiky tak, aby dosahovaly cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.\n(3)\nRozšíření onemocnění COVID-19 začátkem roku 2020 změnilo hospodářské a sociální vyhlídky na nadcházející roky v Unii i v celém světě. V Unii vyvstaly nové priority spojené s krizí, které se konkrétně zaměřují na oživení a odolnost. Tyto priority vyžadují rychlou a koordinovanou reakci ze strany Unie, díky níž bude možné čelit hospodářským, sociálním a zdravotním důsledkům pro členské státy a zmírnit sociální a hospodářské dopady. Hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 tvrdě dopadají zejména na ženy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných a odolných ekonomik a finančních systémů postavených na pevných a udržitelných hospodářských a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich dopady. Rovněž se zřetelně ukázalo, jak je nezbytné, aby byly zdravotnické systémy, základní veřejné služby a účinné mechanismy sociální ochrany připraveny. Udržitelné, inteligentní a sociálně odpovědné reformy a investice zaměřené na růst, zdravá fiskální politika a tvorba kvalitních pracovních míst v reakci na nové výzvy a řešení strukturálních nedostatků ekonomik a posílení ekonomické odolnosti budou tudíž nezbytné pro to, aby se ekonomika a společnost vrátily na cestu udržitelného oživení a aby se překonaly hospodářské, sociální a územní rozdíly v Unii. Toho by se mělo dosáhnout v zájmu dobrých životních podmínek občanů Unie a v souladu s příslušnými zásadami základních práv.\n(4)\nNařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (4) byl zaveden program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 s rozpočtem ve výši 142 800 000 EUR v okamžiku přijetí. Program na podporu strukturálních reforem byl zaveden s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění správních a strukturálních reforem zaměřených na udržení růstu, mimo jiné prostřednictvím pomoci vedoucí k účinnému a účelnému využívání finančních prostředků Unie. Technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem poskytuje Komise na žádost členského státu a tato podpora může pokrývat širokou škálu oblastí politik. Toto nařízení je koncipováno jako pokračování tohoto programu, který je členskými státy vnímán kladně, s tím, že je náležitě přizpůsoben.\n(5)\nČlenské státy využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem stále více. Proto by měl být prostřednictvím tohoto nařízení zřízen Nástroj pro technickou podporu, který by nadále podporoval členské státy při provádění reforem a značně tuto podporu posílil (dále jen „nástroj“).\n(6)\nNa úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, který určuje výzvy a priority vnitrostátních reforem a sleduje provádění těchto priorit. Na podporu uvedených priorit v rámci evropského semestru vypracovávají členské státy rovněž své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie jsou předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat priority, jež mají být podpořeny vnitrostátními či unijními finančními prostředky. Tyto strategie by také měly sloužit jako prostředek k soudržnému využívání finančních prostředků Unie a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, jež se poskytuje především z programů podporovaných Unií v rámci evropských strukturálních fondů a fondů soudržnosti a z jiných programů. Pokud jde o výzvy určené v rámci evropského semestru, měl by nástroj jednoznačnou přidanou hodnotu, neboť má členským státům pomáhat posílit jejich kapacitu k účinnějšímu plnění doporučení pro jednotlivé země.\n(7)\nVzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto strategii růstu Unie a k realizaci závazků Unie za účelem provádění Pařížské dohody o změně klimatu a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje nástroj k provádění Zelené dohody pro Evropu, k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a k ambici poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027, přičemž se zohlední stávající překrývání cílů v oblasti klimatu a v oblasti biologické rozmanitosti. Příslušné akce by měly být identifikovány během přípravy a provádění nástroje a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Nástroj by měl rovněž řešit širší environmentální a sociální výzvy v Unii, včetně ochrany přírodního kapitálu, zachování biologické rozmanitosti, podpory oběhového hospodářství a energetické transformace, v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030. Nástroj by měl rovněž podporovat digitální transformaci a přispívat k vytvoření jednotného digitálního trhu.\n(8)\nObecným cílem nástroje by měla být podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie tím, že bude napomáhat úsilí členských států o provádění reforem. To je nezbytné pro povzbuzení veřejných a soukromých investic, podporu udržitelného a spravedlivého hospodářského a sociálního oživení a konvergence, dosažení odolnosti, snížení chudoby a nerovnosti, podporu rovnosti žen a mužů, zvýšení konkurenceschopnosti, účinné řešení výzev stanovených v přijatých doporučeních pro jednotlivé země a provádění práva Unie. Rovněž je to nezbytné pro povzbuzení úsilí členských států, aby se posílila jejich institucionální a správní kapacita a soudní rámec, a to i na regionální a místní úrovni, a jejich úsilí o naplňování cílů politik, které usnadní sociálně inkluzivní, zelenou a digitální transformaci v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050, cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv.\n(9)\nSpecifickými cíli nástroje by měla být pomoc vnitrostátním orgánům v jejich úsilí o navrhování, vypracovávání a provádění reforem a o vypracování, změny, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik, zapojení zúčastněných stran, je-li to vhodné, a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů.\n(10)\nZa účelem pomoci členským státům při navrhování, vypracovávání a provádění reforem ve všech klíčových hospodářských a společenských oblastech, by Komise měla i nadále poskytovat technickou podporu na žádost členského státu, a to v široké škále oblastí politiky, včetně oblastí souvisejících s řízením veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, reformou soudnictví, podnikatelským prostředím, finančním sektorem a zlepšováním finanční gramotnosti, trhy s produkty, službami a pracovní silou, vzděláváním a odbornou přípravou, rovností žen a mužů, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím, sociálním zabezpečením a péčí a s kapacitami pro včasné odhalování a koordinovanou reakci. Zvláštní důraz by měl být kladen na akce, které podporují zelenou a digitální transformaci. Nástroj by měl rovněž podporovat přípravu na členství v eurozóně.\n(11)\nToto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6). Roční prostředky by měly být schváleny Evropským parlamentem a Radou v rámci ročního rozpočtového procesu v mezích víceletého finančního rámce, při zohlednění poptávky po nástroji.\n(12)\nAby bylo možno vyhovět dodatečným potřebám v rámci nástroje, měly by mít členské státy možnost převést do rozpočtu nástroje zdroje programované v rámci sdíleného řízení z fondů Unie a převést zpět zdroje nepřidělené na závazky v souladu s nařízením o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a finančními pravidly pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto nástroje a měly by být použity výhradně ve prospěch dotčeného členského státu. Komise by měla tomuto členskému státu poskytnout zpětnou vazbu ohledně využití převedených zdrojů.\n(13)\nAby byly uspokojeny další potřeby v rámci nástroje, měl by mít členský stát možnost požádat o dodatečnou technickou podporu a měl by uhradit náklady související s poskytnutím této dodatečné podpory. Tyto platby by měly představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“) a měly by být použity výhradně ve prospěch daného členského státu.\n(14)\nTechnická podpora by měla být poskytována na požádání tak, aby podporovala provádění reforem uskutečňovaných z podnětu členských států, reforem souvisejících s procesy správy ekonomických záležitostí, zejména reforem účinně provádějících doporučení pro jednotlivé země, nebo akce týkající se provádění práva Unie a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl rovněž poskytovat technickou podporu při přípravě, změnách, provádění a revizích plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.\n(15)\nV souladu s pravidly a praxí již existujícími v rámci programu na podporu strukturálních reforem by měl být zaveden zjednodušený postup pro předkládání žádostí o technickou podporu. Z tohoto důvodu by členské státy měly žádosti podávat do 31. října, není-li stanoveno jinak v dodatečných specializovaných výzvách k podání žádostí. Měla by se stanovit vhodná kritéria pro analýzu žádostí předložených členskými státy, přičemž je třeba respektovat všeobecnou zásadu rovného zacházení, řádného finančního řízení a transparentnosti. Tato kritéria by měla zohledňovat naléhavost, vážnost a rozsah problémů, jakož i potřeby podpory zjištěné v oblastech politiky, v nichž se technická podpora plánuje. Komise by měla v reakci na konkrétní nově vzniklé potřeby členských států zorganizovat dodatečné specializované výzvy, a to prioritně i pro účely přípravy, změn, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.\n(16)\nČlenské státy by před podáním žádosti o technickou podporu měly mít možnost případně provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou místní a regionální orgány, sociální partneři a občanská společnost, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy.\n(17)\nRovněž by měl být stanoven obsah plánů spolupráce a podpory uvádějících podrobnosti o opatřeních pro poskytování technické podpory členským státům. K tomu účelu by plánovaná opatření technické podpory a související odhadovaný celkový finanční příspěvek měly zohledňovat akce a činnosti financované z fondů nebo programů Unie.\n(18)\nPro účely dovozování odpovědnosti a transparentnosti a zajištění zviditelnění činnosti Unie by Komise měla za určitých podmínek, jejichž cílem je ochrana citlivých informací, předat plány spolupráce a podpory současně Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti. Komise by měla na svých internetových stránkách zveřejnit seznam schválených žádostí o technickou podporu.\n(19)\nS cílem zajistit větší transparentnost, pokud jde o odborné podněty v rámci vnitrostátního rozhodování, by Komise měla zřídit jednotnou veřejnou on-line databázi, jejímž prostřednictvím by v souladu s použitelnými pravidly a na základě konzultace s dotčenými členskými státy měla mít možnost zveřejňovat konečné studie nebo zprávy, které byly vypracovány v rámci způsobilých akcí. Za účelem ochrany citlivých a důvěrných informací týkajících se jejich veřejných zájmů by měly mít členské státy v odůvodněných případech možnost požádat Komisi, aby tyto dokumenty nezveřejnila bez jejich předchozího souhlasu.\n(20)\nMěla by být přijata ustanovení o provádění nástroje, zejména pokud jde o způsoby řízení, formy financování opatření technické podpory a obsah pracovních programů, které by měly být přijaty prostřednictvím prováděcích aktů. Vzhledem k tomu, jak je důležité podporovat úsilí vnitrostátních orgánů při prosazování a provádění reforem, je třeba povolit míru spolufinancování grantů až do výše 100 % způsobilých nákladů. Aby bylo možné technickou podporu rychle uvolnit, mělo by být přijato ustanovení o přijímání zvláštních opatření na omezené období. Za tímto účelem by měla být pro zvláštní opatření vyhrazena omezená částka rozpočtu v rámci pracovního programu nástroje, která nepřesáhne 30 % ročního přídělu.\n(21)\nK zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by akce podle tohoto nařízení měly být v souladu s probíhajícími programy Unie a měly by je doplňovat. Je však třeba zabránit dvojímu financování týchž výdajů. Za účelem zabránění zdvojování nebo překrývání by Komise a vnitrostátní orgány měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci, aby byla zajištěna konzistentnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování, včetně financování technické pomoci.\n(22)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi.\n(23)\nKomise by měla předložit současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Kromě toho by mělo být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosažení cílů nástroje, účinnost využívání jeho zdrojů a jeho přidanou hodnotu. V této souvislosti by měl mít Evropský parlament možnost vyzvat Komisi, aby se zúčastnila výměny názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu, s cílem projednat výroční zprávu a provádění nástroje. Dlouhodobý dopad tohoto nástroje by pak měl být vyhodnocen při nezávislém hodnocení ex post.\n(24)\nMěly by být stanoveny pracovní programy pro provádění technické podpory. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení. Stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.\n(25)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(26)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto návrhu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(27)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno pokračování ani změny opatření podpory schválených Komisí ke dni 31. prosince 2020 na základě nařízení (EU) 2017/825 nebo jiného aktu Unie, který by se na takovou pomoc vztahoval. Opatření schválená podle nařízení (EU) 2017/825 by proto měla zůstat v platnosti. Za tímto účelem by mělo být rovněž přijato přechodné ustanovení.\n(28)\nAby bylo možné co nejrychleji začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (dále jen „nástroj“).\nToto nařízení stanoví obecný cíl a specifické cíle nástroje, rozpočet nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování Unií a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„technickou podporou“ opatření, jež pomáhají vnitrostátním orgánům provádět institucionální, správní a strukturální reformy, které jsou udržitelné a zvyšují odolnost, posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a podporují veřejnou správu při přípravě udržitelných investic zvyšujících odolnost;\n2)\n„vnitrostátním orgánem“ jeden nebo více orgánů veřejné moci na vládní úrovni, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, jakož i organizace členských států ve smyslu čl. 2 bodu 42 finančního nařízení, které spolupracují v partnerském duchu v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;\n3)\n„fondy Unie“ Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond, Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza;\n4)\n„mezinárodní organizací“ organizace ve smyslu článku 156 finančního nařízení a organizace rovněž považované za takovou organizaci podle uvedeného článku;\n5)\n„evropským semestrem pro koordinaci hospodářských politik“ nebo „evropským semestrem“ proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (14);\n6)\n„doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady určená každému členskému státu v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s evropským semestrem.\nČlánek 3\nObecný cíl\nObecným cílem nástroje je přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie podporou členských států v jejich úsilí při provádění reforem. To je nezbytné k podpoře investic, zvýšení konkurenceschopnosti a dosažení udržitelné hospodářské a sociální konvergence, odolnosti a oživení. Je to rovněž nezbytné k podpoře úsilí členských států posílit jejich institucionální a správní kapacity, a to i na regionální a místní úrovni, k usnadnění sociálně inkluzivní, zelené a digitální transformace, k účinnému řešení výzev stanovených v doporučeních pro jednotlivé země a k provádění práva Unie.\nČlánek 4\nSpecifické cíle\nK dosažení obecného cíle uvedeného v článku 3 stanoví nástroj specifické cíle, které pomáhají vnitrostátním orgánům zlepšit jejich kapacity pro:\na)\nnavrhování, vypracovávání a provádění reforem;\nb)\nvypracovávání, změny, provádění a revidování plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.\nTyto specifické cíle jsou sledovány v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy, mimo jiné výměnou osvědčených postupů, procesů a metodik, případně zapojením zúčastněných stran, a účinnějším a účelnějším řízením lidských zdrojů.\nČlánek 5\nOblast působnosti\nSpecifické cíle uvedené v článku 4 se vztahují na oblasti politiky týkající se soudržnosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání, produktivity, výzkumu a inovací, inteligentního, spravedlivého, udržitelného a inkluzivního růstu, zaměstnanosti a investic, se zvláštním důrazem na akce, které podporují digitální a spravedlivou zelenou transformaci, a zaměří se zejména na jednu nebo více z těchto oblastí:\na)\nsprávu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces zahrnující sestavování rozpočtu s ohledem na životní prostředí a rovnost žen a mužů, makrofiskální rámec, řízení dluhu a likvidity, výdajovou a daňovou politiku, dodržování daňových předpisů, správu příjmů a celní unii, jakož i boj proti agresivnímu daňovému plánování, daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem;\nb)\ninstitucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu orientovanou na služby a elektronickou veřejnou správu, zjednodušení pravidel a postupů, audity, posílení kapacity pro čerpání fondů Unie, podporu správní spolupráce, účinné záruky právního státu, reformu soudních systémů, posilování kapacit orgánů pro hospodářskou soutěž a antimonopolních orgánů, posílení finančního dohledu a posílení boje proti podvodům, korupci a praní peněz;\nc)\npodnikatelské prostředí, včetně malých a středních podniků, samostatně výdělečně činných osob, podnikatelů a podniků sociální ekonomiky, reindustrializaci a přemístění výroby do Unie, rozvoj soukromého sektoru, trhy produktů a služeb, veřejné a soukromé investice, včetně investic do fyzické a virtuální infrastruktury, předkladatele projektů a školicí střediska, účast veřejnosti v podnicích, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a účelné a transparentní zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu výzkumu, inovací a digitalizace;\nd)\nvzdělávání, celoživotní učení a odbornou přípravu, profesní vzdělávání a odbornou přípravu, politiky zaměřené na mládež, politiky trhu práce, včetně sociálního dialogu, pro vytváření pracovních míst, zvýšenou účast nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zejména digitálních dovedností, mediální gramotnost, aktivní občanství, aktivní stárnutí, rovnost žen a mužů, civilní ochranu, politiku v oblasti kontroly hranic a migrace, podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě, příjmové nerovnosti a veškerým formám diskriminace;\ne)\npřístupnou, cenově dostupnou a odolnou veřejnou zdravotní péči, systémy sociálního zabezpečení, péči a sociální ochranu a péči o děti;\nf)\npolitiky pro zmírňování změny klimatu, digitální a spravedlivou zelenou transformaci, řešení v oblasti elektronické veřejné správy, elektronické zadávání veřejných zakázek, konektivitu, přístup k údajům a jejich správu, řešení ochrany údajů, elektronické učení, využívání řešení založených na umělé inteligenci, environmentální pilíř udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, akce v oblasti klimatu, dopravu a mobilitu, podporu oběhového hospodářství, energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů a obnovitelných zdrojů energie, dosažení energetické diverzifikace, řešení energetické chudoby a zajištění energetické bezpečnosti, ochranu půdy a biologické rozmanitosti v oblasti zemědělství, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských, odlehlých a ostrovních oblastí;\ng)\npolitiky týkající se finančního sektoru a regulace, včetně finanční gramotnosti, finanční stability, přístupu k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky, zejména v případě malých a středních podniků, samostatně výdělečných osob a podnikatelů;\nh)\ntvorbu, poskytování a sledování kvality údajů a statistik;\ni)\npřípravu na členství v eurozóně; a\nj)\nvčasné odhalování značných rizik pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a koordinovanou reakci na ně a zajišťování kontinuity činností a služeb pro základní veřejnoprávní a soukromoprávní instituce a odvětví.\nČlánek 6\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění tohoto nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 864 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Finanční krytí pro tento nástroj může rovněž pokrývat výdaje související s přípravou, monitorováním, kontrolou, auditem a hodnocením činností, které jsou nezbytné pro řízení nástroje a dosahování jeho cílů, zejména studie, zasedání odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a všechny ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a monitorování technické podpory projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posuzování a provádění strukturálních reforem.\n3.   Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 mohou být zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení na jejich žádost, a v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a finančními pravidly pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, převedeny do nástroje pro účely financování jasně určených žádostí o technickou podporu, a převedeny zpět, pokud nebyly přiděleny. Uvedené zdroje se použijí výlučně ve prospěch členského státu, který požádal o převod, a to i na regionální a místní úrovni.\nČlánek 7\nPlatby za dodatečnou technickou podporu\n1.   Kromě technické podpory kryté z rozpočtu podle článku 6 mohou členské státy požádat o dodatečnou technickou podporu v rámci nástroje, pokud uhradí náklady související s poskytnutím této dodatečné podpory.\n2.   Platby uskutečněné členským státem na základě odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy stanovené v základním právním aktu v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a použijí se výlučně ve prospěch tohoto členského státu.\nKAPITOLA II\nTECHNICKÁ PODPORA\nČlánek 8\nAkce způsobilé pro technickou podporu\nZa účelem sledování cílů uvedených v článcích 3 a 4 jsou z nástroje financovány zejména tyto druhy akcí:\na)\nposkytování odborných znalostí týkajících se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem;\nb)\nposkytování odborníků, včetně místních odborníků, na kratší či delší dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou pro tlumočení, překlady a spolupráci, administrativní pomoc i infrastrukturu a vybavení;\nc)\nbudování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrné akce na všech úrovních řízení, které rovněž přispívají k posílení postavení občanské společnosti, včetně případných sociálních partnerů, zejména:\ni)\nsemináře, konference a workshopy, případně se zapojením zúčastněných stran;\nii)\nvýměny osvědčených postupů zahrnující případně i pracovní návštěvy v příslušných členských státech nebo třetích zemích, které umožní úředníkům získávat nebo zvyšovat jejich odbornost nebo znalosti v příslušných záležitostech;\niii)\nvzdělávací akce a rozvíjení on-line nebo jiných vzdělávacích modulů, které podporují nezbytné odborné dovednosti a znalosti související s příslušnými reformami;\nd)\nshromažďování údajů a statistik, vytváření společných metodik včetně začleňování hledisek rovnosti žen a mužů a změny klimatu a jejich sledování a případně ukazatelů nebo měřítek;\ne)\norganizace místní operativní podpory v oblastech, jako jsou azyl, migrace a kontrola hranic;\nf)\nbudování kapacit IT, včetně odborných znalostí týkajících se rozvoje, údržby, provozu a kontroly kvality infrastruktury IT a aplikací potřebných k provádění příslušných reforem, kybernetické bezpečnosti, softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a hardwarových řešení, řešení v oblasti ochrany údajů, jakož i odborných znalostí souvisejících s programy zaměřenými na digitalizaci veřejných služeb, zejména služeb, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání nebo soudnictví;\ng)\nprovádění studií, včetně studií proveditelnosti, výzkum, analýzy a průzkumy, hodnocení a posouzení dopadů, včetně posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;\nh)\nvytváření a provádění komunikačních projektů a strategií v oblasti vzdělávání, včetně elektronického učení, spolupráce, zvyšování povědomí, šíření informací a výměny osvědčených postupů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně institucionální komunikace a případně komunikace prostřednictvím sociálních sítí nebo platforem;\ni)\nshromažďování a zveřejňování materiálů za účelem šíření informací a výsledků technické podpory poskytované z nástroje, mimo jiné v rámci vývoje, provozu a údržby systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie; a\nj)\njakékoli další relevantní činnosti, které podporují obecný cíl uvedený v článku 3 a specifické cíle uvedené v článku 4.\nČlánek 9\nŽádost o technickou podporu\n1.   Členský stát, který si přeje získat technickou podporu v rámci tohoto nástroje, podá Komisi žádost o technickou podporu, v níž uvede oblasti politiky a priority pro podporu v rozsahu působnosti podle článku 5. Takové žádosti se podávají do 31. října, není-li stanoveno jinak v dodatečných specializovaných výzvách k podávání žádostí podle odstavce 4 tohoto článku. Komise může vydat pokyny týkající se hlavních prvků, které mají být uvedeny v žádosti o technickou podporu.\n2.   K získání široké podpory reforem prováděných členskými státy a jejich přijetí za vlastní mohou členské státy, jež si přejí získat technickou podporu, v rámci nástroje v případě potřeby předtím, než podají žádost o technickou podporu, provádět konzultace příslušnými zúčastněnými stranami, a to v souladu s vnitrostátním právem a postupy.\n3.   Členské státy mohou předložit žádost o technickou podporu v případech souvisejících s:\na)\nprováděním reforem členskými státy z jejich vlastního podnětu a v souladu s obecným cílem uvedeným v článku 3 a specifickými cíli uvedenými v článku 4;\nb)\nprováděním reforem na udržení růstu a posílení odolnosti v rámci postupů správy hospodářských záležitostí, zejména doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo akcí týkajících se provádění práva Unie;\nc)\nprováděním ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie v rámci stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (15), pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, a nařízením Rady (ES) č. 332/2002 (16), pokud jde o členské státy, jejichž měnou euro není;\nd)\nvypracováním, změnou a revizí plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241 a jejich prováděním členskými státy.\n4.   Komise zorganizuje dodatečné specializované výzvy k podávání žádostí, které jsou reakcí na konkrétní nově vznikající potřeby členských států, jako je případ podávání žádostí v souvislosti s okolnostmi uvedenými v odst. 3 písm. d).\n5.   Na základě dialogu s členskými státy, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, podrobí Komise žádost o podporu uvedenou v odstavci 1 analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných výzev, potřeby podpory v příslušných oblastech politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a institucionální a obecné správní kapacity dotčených členských států, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení.\nNa základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím akcím a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie se Komise a dotčené členské státy dohodnou na prioritních oblastech pro podporu, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku na tuto technickou podporu, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory (dále jen „plán spolupráce a podpory“).\n6.   Plán spolupráce a podpory musí určovat, odděleně od jiné technické podpory, opatření související s plány pro oživení a odolnost členských států podle nařízení (EU) 2021/241.\nČlánek 10\nInformování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o plánech spolupráce a podpory\n1.   Komise předá se souhlasem dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu plán spolupráce a podpory současně Evropskému parlamentu a Radě. Dotčený členský stát může odmítnout udělit tento souhlas, jedná-li se o citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 Komise předá Evropskému parlamentu a Radě plán spolupráce a podpory:\na)\njakmile dotčený členský stát upraví všechny citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy;\nb)\npo uplynutí přiměřené doby, kdy by již zveřejnění příslušných informací nemělo nepříznivý dopad na provádění podpůrných opatření, a v každém případě nejpozději dva měsíce od provedení těchto opatření podle plánu spolupráce a podpory.\n3.   K zajištění viditelnosti financování podpůrných opatření obsažených v plánech spolupráce a podpory Unií může Komise provádět komunikační činnosti, a to i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány, kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu a zastoupeními Komise v dotčeném členském státě. Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam schválených žádostí o technickou podporu a bude tento seznam pravidelně aktualizovat. Komise o projektech pravidelně informuje kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zastoupení Komise v dotčených členských státech.\nČlánek 11\nDoplňkové financování\nAkce financované z nástroje mohou obdržet podporu z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie v rámci rozpočtu Unie za předpokladu, že tato podpora nepokrývá stejné náklady.\nČlánek 12\nProvádění nástroje\n1.   Komise provádí nástroj v souladu s finančním nařízením.\n2.   Opatření v rámci nástroje mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo osobami nebo subjekty v souladu s čl. 62 odst. 1 finančního nařízení. Podpora Unie pro akce uvedené v článku 8 tohoto nařízení se poskytuje zejména formou:\na)\ngrantů;\nb)\nveřejných zakázek;\nc)\nnáhrady nákladů, které vznikly externím odborníkům, včetně odborníků ústředních, regionálních či místních orgánů členských států, které poskytují nebo získávají podporu;\nd)\npříspěvků do svěřenských fondů zřízených mezinárodními organizacemi; a\ne)\nakcí prováděných v rámci nepřímého řízení.\n3.   Granty mohou být uděleny vnitrostátním orgánům členských států, skupině Evropské investiční banky, mezinárodním organizacím, veřejnoprávním nebo soukromoprávním orgánům a subjektům, které jsou řádně usazeny v:\na)\nčlenských státech;\nb)\nzemích Evropského sdružení volného obchodu, jež jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě.\nMíra spolufinancování činí u grantů až 100 % způsobilých nákladů.\n4.   Technická podpora může být poskytována ve spolupráci se subjekty jiných členských států a s mezinárodními organizacemi.\n5.   Technickou podporu mohou rovněž poskytovat jednotliví odborníci, kteří mohou být vyzváni, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v případech, kdy je to nezbytné pro dosažení specifických cílů uvedených v článku 4.\n6.   Pro účely provádění technické podpory přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy a informuje o nich Evropský parlament a Radu.\nV pracovních programech se stanoví:\na)\nvýše prostředků přidělených pro nástroj;\nb)\nopatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku, v souladu s obecným cílem uvedeným v článku 3 a specifickými cíli uvedenými v článku 4 tohoto nařízení, a v oblasti působnosti uvedené v článku 5, a způsobilé akce stanovené v článku 8 tohoto nařízení; a\nc)\nkritéria pro výběr a udělování grantů a všechny prvky požadované finančním nařízením.\n7.   K zajištění včasné dostupnosti zdrojů bude omezená část pracovního programu, nepřesahující 30 % ročního přídělu, vyhrazena na zvláštní opatření pro případ neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů, které vyžadují okamžitou reakci, včetně vážných hospodářských výkyvů nebo významných okolností, jež mají závažný dopad na hospodářské, sociální nebo zdravotní podmínky v členském státě a jsou mimo jeho kontrolu.\nKomise může na žádost členského státu, který si přeje získat technickou podporu, přijmout v souladu s cíli a akcemi stanovenými v tomto nařízení zvláštní opatření k poskytování technické podpory vnitrostátním orgánům při řešení naléhavých potřeb. Tato zvláštní opatření mají dočasnou povahu a souvisejí s okolnostmi stanovenými v čl. 9 odst. 3. Tato zvláštní opatření přestanou platit do šesti měsíců od jejich přijetí a lze je nahradit technickou podporou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 9.\nKAPITOLA III\nDOPLŇKOVOST, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ\nČlánek 13\nKoordinace a doplňkovost\n1.   Komise a dotčené členské státy podle svých příslušných pravomocí posílí synergii a zajistí účinnou koordinaci mezi nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:\na)\nzajistí doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a případně i na regionální a místní úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;\nb)\noptimalizují mechanismy pro koordinaci, aby se zabránilo zdvojování úsilí nebo překrývání;\nc)\nzajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na unijní, celostátní a případně i na regionální a místní úrovni, aby byly v rámci tohoto nástroje realizovány soudržné a efektivní podpůrné akce.\n2.   Komise usiluje o zajištění doplňkovosti a synergie s podporou poskytovanou jinými příslušnými mezinárodními organizacemi.\nČlánek 14\nMonitorování provádění\n1.   Komise monitoruje provádění nástroje a měří dosažení obecného cíle stanoveného v článku 3 a specifických cílů stanovených v článku 4, a to za využití plánů spolupráce a podpory. Ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení tohoto nařízení za účelem dosažení obecného cíle a specifických cílů, jsou stanoveny v příloze. Monitorování provádění je cílené a přiměřené činnostem prováděným v rámci nástroje.\n2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, a kdykoli to bude relevantní a proveditelné, aby byly také rozčleněny podle pohlaví. Za tímto účelem stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie.\nČlánek 15\nVýroční zpráva\n1.   Komise předkládá současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení (dále jen „výroční zpráva“).\n2.   Výroční zpráva obsahuje informace o:\na)\nžádostech o podporu předložených členskými státy podle čl. 9 odst. 1;\nb)\nanalýzách uplatňování kritérií uvedených v čl. 9 odst. 3, která se používají k posuzování žádostí o podporu předložených členskými státy;\nc)\nplánech spolupráce a podpory uvedených v čl. 9 odst. 5;\nd)\nzvláštních opatřeních přijatých podle čl. 12 odst. 7;\ne)\nprovádění podpůrných opatření, ve vhodných případech i na celostátní a regionální úrovni; a\nf)\nkomunikačních činnostech, které uskutečnila Komise.\n3.   Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby se zúčastnila výměny názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu, s cílem projednat výroční zprávu a provádění nástroje.\nČlánek 16\nHodnocení v polovině období a hodnocení ex post\n1.   Do 20. února 2025 Komise předloží současně Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nezávislou zprávu o hodnocení v polovině období týkající se provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí zejména, do jaké míry bylo dosaženo obecného cíle uvedeného v článku 3 a specifických cílů uvedených v článku 4, a také přiměřenost a účinnost využívání zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní. V případě potřeby může být hodnotící zpráva v polovině období využita pro účely příslušných legislativních návrhů.\n2.   Do 31. prosince 2030 Komise předloží současně Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nezávislou zprávu o hodnocení ex post. Tato zpráva celkově posoudí provádění tohoto nařízení a obsahuje informace o dopadu tohoto nařízení v dlouhodobém horizontu.\nČlánek 17\nTransparentnost\nKomise zřídí jednotnou veřejnou databázi on-line, jejímž prostřednictvím bude moci, v souladu s použitelnými pravidly a na základě konzultace s dotčenými členskými státy, zpřístupňovat konečné studie nebo zprávy, které byly vypracovány v rámci způsobilých akcí stanovených v článku 8. V odůvodněných případech mohou dotčené členské státy požádat Komisi, aby tyto dokumenty nezveřejňovala bez jejich předchozího souhlasu.\nKAPITOLA IV\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 18\nInformování, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků, a to, ve vhodných případech a se souhlasem vnitrostátních orgánů, i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány, kontaktní kanceláří Evropského parlamentu a zastoupením Komise v dotčeném členském státě.\nČlánek 19\nPřechodná ustanovení\n1.   Akce a činnosti technické podpory zahájené dne 31. prosince 2020 nebo před tímto dnem podle nařízení (EU) 2017/825 se nadále až do jejich ukončení řídí uvedeným nařízením.\n2.   Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc, včetně sledování, komunikace a hodnocení, které jsou požadovány podle nařízení (EU) 2017/825 a nebyly dokončeny do 31. prosince 2020.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2020 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, které souvisejí s řízením akcí a činností zahájených podle nařízení (EU) 2017/825 a nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.\nČlánek 20\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 10. února 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 132.\n(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 160.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. února 2021.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(6)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(12)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).\n(16)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).\nPŘÍLOHA\nUKAZATELE\nDosažení obecného cíle uvedeného v článku 3 a specifických cílů uvedených v článku 4 se posuzuje na základě následujících ukazatelů, které jsou rozděleny podle členských států a podle oblastí intervence.\nUkazatele se použijí v souladu s dostupnými údaji a informacemi, včetně kvantitativních nebo kvalitativních údajů.\nUkazatele výstupů:\na)\npočet uzavřených plánů spolupráce a podpory;\nb)\npočet provedených činností technické podpory;\nc)\nvýstupy z činností technické podpory, jako jsou akční plány, harmonogramy, pokyny, příručky a doporučení.\nUkazatele výsledků:\nd)\nvýsledky poskytnutých činností technické podpory, jako je přijetí strategie, přijetí nového právního či správního předpisu nebo změna stávajícího předpisu, přijetí nových postupů a akce k posílení provádění reforem.\nUkazatele dopadů:\ne)\ncíle stanovené v plánech spolupráce a podpory, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky obdržené technické podpoře.\nKomise rovněž provede hodnocení ex-post podle článku 16 za účelem vytvoření vazeb mezi poskytnutou technickou podporou a prováděním příslušných opatření v dotčeném členském státě s cílem posílit odolnost, udržitelný růst, zaměstnanost a soudržnost.", "summary": "Nástroj EU pro technickou podporu (2021–2027)\nNástroj EU pro technickou podporu (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/240, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zajistit, aby Evropská komise mohla i nadále poskytovat na míru šité odborné znalosti na místě a podporovat členské státy EU při zlepšování jejich institucionální a správní kapacity pro rozvoj a provádění reforem.\nKLÍČOVÉ BODY\nNástroj pro technickou podporu navazuje na stávající Program na podporu strukturálních reforem zřízený nařízením (EU) 2017/825 (viz shrnutí). Nástroj pro technickou podporu přispívá k provádění Zelené dohody pro Evropu (viz shrnutí) a podporuje úsilí členských států o naplňování cílů politik, které usnadní sociálně inkluzivní, zelenou a digitální transformaci v souladu s:Pařížskou dohodou o změně klimatu,cíli EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050,cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje,evropským pilířem sociálních práv.Cíle\nMá-li nařízení přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU podporou členských států v jejich úsilí při provádění reforem, je jeho cílem pomáhat vnitrostátním orgánům zlepšit jejich kapacity pro:navrhování, vypracovávání a provádění reforem, vypracovávání, změny, provádění a revidování plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (viz shrnutí).Oblast působnosti\nSpecifické cíle odkazují na řadu oblastí politiky se zvláštním důrazem na opatření, která podporují digitální, spravedlivou a zelenou transformaci. Zahrnují:správu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces zahrnující sestavování rozpočtu s ohledem na životní prostředí a rovnost žen a mužů, makrofiskální rámec, řízení dluhu a likvidity, výdajovou a daňovou politiku, institucionální reformu, zjednodušení pravidel a postupů, reformu soudních systémů, posílení finančního dohledu a posílení boje proti podvodům, korupci a praní peněz, podnikatelské prostředí, reindustrializaci a přemístění výroby do EU, udržitelný rozvoj odvětví a podporu výzkumu, inovací a digitalizace, vzdělávání, celoživotní učení a odbornou přípravu, profesní vzdělávání a odbornou přípravu, politiky zaměřené na mládež, politiky trhu práce, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zejména digitálních dovedností, mediální gramotnost, podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě, příjmové nerovnosti a veškerým formám diskriminace, přístupnou, cenově dostupnou a odolnou veřejnou zdravotní péči, systémy sociálního zabezpečení, péči a sociální ochranu a péči o děti, politiky pro zmírňování změny klimatu, digitální a spravedlivou zelenou transformaci, elektronické učení, využívání umělé inteligence, dopravu a mobilitu, řešení energetické chudoby a zajištění energetické bezpečnosti, ochranu půdy a biologické rozmanitosti, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských, odlehlých a ostrovních oblastí, politiky týkající se finančního sektoru a regulace, včetně finanční gramotnosti, finanční stability, přístupu k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky, zejména v případě malých a středních podniků, samostatně výdělečných osob a podnikatelů, tvorbu, poskytování a sledování kvality údajů a statistik, přípravu na členství v eurozóně, včasné odhalování značných rizik pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a koordinovanou reakci na ně a zajišťování kontinuity činností a služeb pro základní veřejnoprávní a soukromoprávní instituce a odvětví.Technická podpora\nK dosažení cílů nařízení bude z tohoto nástroje financována řada druhů akcí, mimo jiné:poskytování odborných znalostí týkajících se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem, poskytování odborníků, včetně místních odborníků, na kratší či delší dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrné akce na všech úrovních řízení, které rovněž přispívají k posílení postavení organizací občanské společnosti, organizace místní operativní podpory v oblastech, jako jsou azyl, migrace a kontrola hranic, provádění studií, včetně studií proveditelnosti, výzkum, analýzy a průzkumy, hodnocení a posouzení dopadů.Členské státy, které chtějí získat technickou podporu, podají Komisi žádost o technickou podporu, v níž uvedou oblasti politiky a priority.\nRozpočetRozpočet nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 864 milionů EUR v současných cenách. Členské státy mohou do rozpočtu nástroje převést další zdroje na financování akcí způsobilých pro technickou podporu, které by byly využity výhradně ve prospěch daného členského státu.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 19. února 2021.\nKONTEXT\nNástroj pro technickou podporu (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1–16)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nPoslední aktualizace 05.05.2021"}
{"celex_id": "32021R0782", "reference": "17.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 172/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/782\nze dne 29. dubna 2021\no právech a povinnostech cestusjících v železniční přepravě\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 (3) má být provedena řada změn s cílem zlepšit ochranu cestujících a napomoci ke zvýšení počtu cestujících v železniční přepravě, a to s řádným přihlédnutím zejména k článkům 11, 12 a 14 Smlouvy o fungování Evropské unie ( dále jen „Smlouva o fungování EU“). S ohledem na tyto změny a v zájmu přehlednosti by tedy nařízení (ES) č. 1371/2007 mělo být přepracováno.\n(2)\nV rámci společné dopravní politiky je důležité chránit práva cestujících v železniční přepravě a zlepšovat kvalitu a efektivitu přepravy osob na železnici s cílem podpořit zvýšení podílu železniční dopravy ve vztahu k jiným druhům dopravy.\n(3)\nPřestože bylo v ochraně spotřebitelů v Unii dosaženo značného pokroku, je stále zapotřebí ochranu práv cestujících v železniční přepravě dále zlepšovat.\n(4)\nZejména proto, že cestující v železniční přepravě je slabší stranou přepravní smlouvy, měla by být chráněna práva cestujících v železniční přepravě.\n(5)\nUdělení stejných práv cestujícím v železniční přepravě, kteří se vydávají na mezinárodní cesty a na vnitrostátní cesty, má za cíl zvýšit úroveň ochrany spotřebitelů v Unii, zajistit rovné podmínky pro železniční podniky a zajistit jednotnou úroveň práv cestujících. Cestující by měli dostávat o svých právech co nejpřesnější informace. Vzhledem k tomu, že některé moderní formáty přepravních dokladů neumožňují fyzické vytištění informací na nich uvedených, mělo by být možné poskytnout informace požadované tímto nařízením jinými prostředky.\n(6)\nŽelezniční spoje nabízené výhradně pro historické nebo turistické účely obvykle neslouží běžným dopravním potřebám. Tyto spoje jsou obvykle odděleny od ostatního železničního systému Unie a použitá technologie může dostupnost těchto spojů omezovat. Členské státy by měly mít možnost udělovat výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na železniční spoje nabízené výlučně pro historické nebo turistické účely, kromě některých ustanovení, která by se měla použít na veškerou železniční přepravu osob v Unii.\n(7)\nMěstské, příměstské a regionální osobní železniční spoje jsou odlišné povahy než dálkové osobní železniční spoje. Členské státy by proto měly mít možnost udělovat pro tyto spoje z určitých ustanovení tohoto nařízení o právech cestujících výjimky. Tyto výjimky by se však neměly vztahovat na základní pravidla, jako jsou zejména ustanovení týkající se nediskriminačních podmínek přepravních smluv, práv zakoupit si bez nepřiměřených obtíží přepravní doklad pro cestování vlakem, odpovědnosti železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla, požadavku odpovídajícího pojištění železničních podniků a požadavku, aby byla přijata přiměřená opatření k zajištění osobní bezpečnosti cestujících ve stanicích a vlacích. Regionální dopravní spoje jsou celkově více integrovány do ostatních částí železničního systému Unie a dotčené jízdy jsou delší. Pro regionální osobní železniční spoje by proto měly být případné výjimky ještě více omezeny. Pokud jde o regionální osobní železniční spoje, měly by být postupně zcela zrušeny výjimky z ustanovení tohoto nařízení, která usnadňují využívání železničních spojů osobami se zdravotním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a výjimky z ustanovení tohoto nařízení podporujících používání jízdních kol by se u těchto spojů neměly uplatňovat. Kromě toho by měla být možnost vyjmout regionální spoje z určitých povinností, pokud jde o poskytování přímých přepravních dokladů a přesměrování, časově omezena.\n(8)\nCílem tohoto nařízení je zlepšit železniční přepravu osob v Unii. Členské státy by proto měly mít možnost udělit výjimky pro dopravní spoje v regionech, v nichž je podstatná část spojů provozována mimo Unii.\n(9)\nMimoto, s cílem umožnit hladký přechod od rámce stanoveného podle nařízení (ES) č. 1371/2007 k rámci podle tohoto nařízení by dřívější vnitrostátní výjimky měly být rušeny postupně, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota a kontinuita. Členským státům, které udělily výjimky podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1371/2007, by mělo být povoleno udělit vnitrostátním osobním železničním spojům výjimku pouze z těch ustanovení tohoto nařízení, která vyžadují významnou úpravu, a v každém případě po omezenou dobu. Členské státy by rovněž měly mít možnost udělit po přechodnou dobu výjimku z povinnosti předávat informace o provozu a cestování mezi provozovateli, avšak pouze tehdy, pokud není technicky proveditelné, aby provozovatel infrastruktury poskytl dané údaje v reálném čase železničnímu podniku, prodejci přepravních dokladů, poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu nebo provozovateli stanice. Posouzení toho, co je technicky proveditelné, by mělo být učiněno nejméně každé dva roky.\n(10)\nPokud členské státy udělí osobním železničním spojům výjimku z uplatňování určitých ustanovení tohoto nařízení, měly by o tom informovat Komisi. Při poskytování těchto informací by členské státy měly vysvětlit důvody pro udělení těchto výjimek a opatření přijatá nebo plánovaná za účelem splnění povinností podle tohoto nařízení po skončení platnosti dotčených výjimek.\n(11)\nPokud je za jednu stanici odpovědných několik provozovatelů stanice, měly by mít členské státy možnost určit subjekt pověřený plněním povinností uvedených v tomto nařízení.\n(12)\nPřístup k cestovním informacím v reálném čase, včetně informací o tarifech, železniční dopravu více zpřístupní novým zákazníkům, kterým nabídne širší paletu cestovních a tarifních možností, z nichž si budou moci vybrat. Železniční podniky by měly pro usnadnění cestování po železnici poskytnout jiným železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří prodávají jejich služby, přístup k těmto cestovním informacím a dát jim možnost provést a zrušit rezervace. Provozovatelé infrastruktury by měli pro usnadnění cestování po železnici předávat v reálném čase údaje týkající se příjezdu a odjezdu vlaků železničnímu podniku a provozovatelům stanic, jakož i prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu.\n(13)\nPodrobnější požadavky ohledně poskytování cestovních informací jsou stanoveny v technické specifikaci pro interoperabilitu uvedené v nařízení Komise (EU) č. 454/2011 (4).\n(14)\nPosílení práv cestujících v železniční přepravě by mělo vycházet ze stávajícího mezinárodního práva uvedeného v přípojku A – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV) – k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění Pozměňovacího protokolu k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999 (protokol 1999). Oblast působnosti tohoto nařízení by však bylo vhodné rozšířit a nechránit pouze cestující v mezinárodní, ale také ve vnitrostátní železniční přepravě. K úmluvě COTIF přistoupila Unie dne 23. února 2013.\n(15)\nČlenské státy by měly zakázat diskriminaci na základě státní příslušnosti cestujícího nebo místa usazení železničního podniku, prodejce přepravních dokladů či poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu v rámci Unie. Nicméně by neměly být zakázány sociální tarify a podpora širšího využívání veřejné dopravy, jsou-li taková opatření přiměřená a nezávislá na státní příslušnost dotčeného cestujícího. Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu si mohou svobodně stanovit své obchodní postupy, včetně zvláštních nabídek a propagace určitých prodejních kanálů. Vzhledem k rozvoji on-line platforem pro prodej přepravních dokladů cestujícím by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby zajistily, že při přístupu k on-line rozhraním nebo nákupu přepravních dokladů nedojde k žádné diskriminaci. Rovněž by měla být bez ohledu na daný druh zakoupeného přepravního dokladu poskytována stejná úroveň ochrany cestujícího.\n(16)\nRostoucí oblíbenost cyklistiky v celé Unii má důsledky pro celkovou mobilitu a cestovní ruch. Větším využíváním železnic a cyklistiky v rámci dělby přepravní práce dochází ke snižování dopadu dopravy na životní prostředí. Z tohoto důvodu by měly železniční podniky co nejvíce usnadňovat kombinaci cyklistiky a jízdy vlakem. Zejména při pořizování nových drážních vozidel nebo při významné modernizaci stávajících drážních vozidel by tato vozidla měla poskytnout odpovídající počet míst pro jízdní kola, ledaže jde o pořízení nebo modernizaci jídelních, lůžkových nebo lehátkových vozů. S cílem zabránit negativním dopadům na bezpečnost stávajících drážních vozidel by se měla tato povinnost vztahovat pouze na případy významné modernizace vyžadující nové povolení k uvedení vozidla na trh.\n(17)\nOdpovídající počet míst pro jízdní kola na sestavu vlaku by měl být stanoven s ohledem na velikost sestavy vlaku, druh spoje a poptávku po přepravě jízdních kol. Železniční podniky by měly mít možnost vypracovat po konzultaci s veřejností plány stanovující konkrétní počty míst pro jízdní kola pro jejich spoje. Pokud se však železniční podniky rozhodnou plány nevypracovat, měl by se použít zákonem stanovený počet. Zákonem stanovený počet by měl rovněž sloužit jako vodítko pro železniční podniky při sestavování jejich plánů. Počet nižší než zákonem stanovený počet by měl být považován za přiměřený pouze tehdy, je-li odůvodněn zvláštními okolnostmi, jako je provozování železničních spojů v zimním období, kdy poptávka po přepravě jízdních kol jednoznačně není nebo je nízká. V některých členských státech, pokud jde o určité druhy spojů, je poptávka po přepravě jízdních kol obzvláště vysoká. Členské státy by proto měly mít u určitých druhů spojů možnost stanovit minimální odpovídající počet míst pro jízdní kola. Tento počet míst pro jízdní kola by měl mít přednost před konkrétními počty míst pro jízdní kola podle plánů železničních podniků. To by nemělo bránit volnému pohybu drážních vozidel v rámci Unie. Cestující by měli být o místech pro jízdní kola, jež jsou k dispozici, informováni.\n(18)\nPráva a povinnosti týkající se přepravy jízdních kol ve vlacích by se měly vztahovat na jízdní kola, která lze před cestou vlakem i po ní ihned použít k jízdě. Na přepravu jízdních kol v obalech a taškách se ve vhodných případech vztahují ustanovení tohoto nařízení týkající se zavazadel.\n(19)\nPráva cestujících v železničních spojích zahrnují právo na obdržení informací o daném spoji před uskutečněním jízdy i v jejím průběhu. Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu by měli poskytovat obecné informace o železničních spojích před zahájením cesty. Tyto informace by měly být poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Železniční podniky a případně prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu by měli cestujícímu během jízdy poskytnout další informace požadované tímto nařízením. Pokud má tyto informace k dispozici provozovatel stanice, rovněž by je měl cestujícím poskytnout.\n(20)\nVelikost prodejců přepravních dokladů se značně liší, sahá od mikropodniků po velké podniky a někteří prodejci nabízejí své služby pouze off-line či pouze on-line. Povinnost poskytovat cestujícím cestovní informace by proto měla být přiměřená různým velikostem a tím i různým kapacitám prodejců přepravních dokladů.\n(21)\nToto nařízení by nemělo železničním podnikům, poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejcům přepravních dokladů bránit v nabízení výhodnějších podmínek pro cestující, než jsou podmínky stanovené v tomto nařízení. Toto nařízení by však nemělo vést k tomu, aby byl železniční podnik vázán výhodnějšími smluvními podmínkami nabízenými poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejcem přepravních dokladů, pokud tak nestanoví ujednání mezi železničním podnikem a poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejcem přepravních dokladů.\n(22)\nPřímé přepravní doklady cestujícím umožňují plynulé jízdy, a proto by mělo být vynaloženo veškeré přiměřené úsilí na to, aby byly tyto přepravní doklady nabízeny pro mezinárodní i vnitrostátní dálkové, městské, příměstské a regionální osobní železniční spoje, včetně osobních železničních spojů vyjmutých podle tohoto nařízení. Pro výpočet celkové doby zpoždění, za které se poskytuje odškodnění, by mělo být možné vyloučit zpoždění, k nimž došlo během těch částí jízdy, které se vztahují k železničním spojům, jež jsou podle tohoto nařízení vyjmuty.\n(23)\nPokud jde o spoje provozované stejným železničním podnikem, mělo by být zavedením povinnosti poskytnout přímé přepravní doklady usnadněno převádění cestujících v železniční dopravě z jednoho spoje do druhého, neboť nejsou mezi železničními podniky zapotřebí žádné obchodní dohody. Požadavek poskytovat přímé přepravní doklady by se měl rovněž vztahovat na spoje provozované železničními podniky, které patří témuž vlastníkovi nebo které jsou dceřinými společnostmi v plném vlastnictví jednoho z železničních podniků poskytujících železniční spoje zahrnuté do jízdy. Železniční podnik by měl mít možnost určit na přímém přepravním dokladu čas odjezdu každého železničního spoje, včetně regionálních spojů, pro který je přímý přepravní doklad platný.\n(24)\nCestující by měli být jasně informováni o tom, zda přepravní doklady prodávané železničním podnikem v rámci jedné obchodní transakce představují přímý přepravní doklad. Pokud cestující nejsou řádně informováni, měl by železniční podnik nést odpovědnost, jako kdyby tyto přepravní doklady byly přímým přepravním dokladem.\n(25)\nNabídka přímých přepravních dokladů by měla být podporována. Správné informace týkající se železničních spojů však mají zásadní význam i v případě, že cestující nakupují přepravní doklady od prodejce přepravních dokladů nebo od poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu. Pokud prodejci přepravních dokladů nebo poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu prodávají samostatné přepravní doklady jako balíček, měli by cestujícímu jasně sdělit, že tyto přepravní doklady nenabízejí stejnou úroveň ochrany jako přímé přepravní doklady a že železniční podnik nebo železniční podniky provozující daný spoj tyto přepravní doklady nevydaly jako přímé přepravní doklady. V případě, že prodejci přepravních dokladů či poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu nesplní tento požadavek, by jejich odpovědnost měla jít nad rámec náhrady jízdného.\n(26)\nPři nabízení přímých přepravních dokladů je důležité, aby železniční podniky zohlednily realistické a proveditelné minimální doby přestupu v okamžiku původní rezervace, jakož i veškeré důležité faktory, jako je velikost a umístění příslušných stanic a nástupišť.\n(27)\nS ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a s cílem poskytnout osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace možnost cestovat po železnici, která je srovnatelná s možnostmi ostatních občanů, je nutné stanovit pravidla týkající se nediskriminace a pomoci během jejich jízdy. Osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mají, stejně jako všichni ostatní občané, právo na volný pohyb a nediskriminaci. Zvláštní pozornost by měla být věnována mimo jiné informování osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace o podmínkách přepravy, přístupnosti drážních vozidel a vybavení ve vlaku. S cílem poskytnout cestujícím se smyslovými postiženími nejlepší informace o zpožděních by měly být podle potřeby použity vizuální a akustické systémy. Osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost zakoupit přepravní doklady ve vlacích bez dodatečných poplatků v případě, že nejsou k dispozici přístupné prostředky pro zakoupení přepravního dokladu před nastoupením do vlaku. Měla by však existovat možnost omezit toto právo za okolností týkajících se bezpečnosti nebo povinné rezervace vlaku. Zaměstnanci by měli být odpovídajícím způsobem proškoleni, aby mohli reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména při poskytování pomoci. Aby byly zajištěny rovnocenné cestovní podmínky, měla by být těmto osobám poskytována pomoc na nádražích a ve vlaku, nebo v případě, že není ve vlaku a na stanici k dispozici školená posádka, mělo by být vyvinuto veškeré přiměřené úsilí, aby byl k cestování po železnici umožněn přístup.\n(28)\nŽelezniční podniky a provozovatelé stanic by měli aktivně spolupracovat s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením za účelem zlepšování kvality přístupu k dopravním službám.\n(29)\nS cílem usnadnit přístup k osobním železničním spojům pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace by členské státy měly mít možnost požadovat od železničních podniků a provozovatelů stanic, aby zřídili vnitrostátní jednotná kontaktní místa s cílem koordinovat informace a pomoc.\n(30)\nS cílem zajistit poskytnutí pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace je z praktických důvodů nutné potřebu pomoci železničnímu podniku, provozovateli stanice, prodejci přepravních dokladů nebo poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu oznámit předem. Zatímco toto nařízení stanoví pro taková předběžná oznámení společnou maximální lhůtu, dobrovolná ujednání, jež stanoví kratší lhůty, jsou důležitá pro zlepšení mobility osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Aby bylo zaručeno co nejrozsáhlejší poskytování informací o takových zkrácených lhůtách, je důležité, aby Komise do své zprávy o provádění tohoto nařízení a jeho výsledcích zahrnula informace o vývoji ujednání týkajících se předběžných oznámení se zkrácenou lhůtou a souvisejícího šíření informací.\n(31)\nŽelezniční podniky a provozovatelé stanic by měli na základě souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (5) a s nařízením Komise (EU) č. 1300/2014 (6) zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Odkazuje-li toto nařízení na ustanovení směrnice (EU) 2019/882, měly by členské státy tato ustanovení použít ode dne 28. června 2025 a v souladu s přechodnými opatřeními stanovenými v článku 32 uvedené směrnice. Pokud jde o železniční přepravu osob, je oblast působnosti těchto ustanovení stanovena v čl. 2 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice.\n(32)\nNěkterá zvířata jsou vycvičena, aby pomáhala osobám se zdravotním postižením dosáhnout nezávislé mobility. Pro tuto mobilitu je nezbytné, aby taková zvířata mohla být převážena ve vlacích. Toto nařízení stanoví společná práva a povinnosti týkající se asistenčních psů. Členské státy by však měly mít možnost provádět zkoušky za použití jiných asistenčních zvířat pro mobilitu a umožnit jim nástup do vlaků na jejich vnitrostátních železničních spojích. Je důležité, aby Komise sledovala vývoj v této záležitosti, a to s ohledem na další práci, pokud jde o asistenční zvířata pro mobilitu.\n(33)\nJe žádoucí, aby toto nařízení vytvořilo systém odškodnění pro cestující v případě zpoždění, včetně případů, kdy je zpoždění způsobeno odřeknutím spoje nebo zmeškáním přípoje. V případě zpoždění osobního železničního spoje by měly železniční podniky poskytnout cestujícím odškodnění, které vychází z procentuálního podílu ceny přepravního dokladu.\n(34)\nŽelezniční podniky by měly mít povinnost být pojištěny nebo mít odpovídající záruky ohledně své odpovědnosti vůči cestujícím v železniční přepravě v případě nehody.\n(35)\nPosílená práva na odškodnění a pomoc v případě zpoždění, zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje by měla mít za následek větší pobídky pro trh železniční přepravy osob ve prospěch cestujících.\n(36)\nV případě zpoždění by měli mít cestující možnost pokračovat v cestě nebo být přesměrováni za srovnatelných podmínek přepravy. V tomto případě je třeba zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.\n(37)\nŽelezniční podnik by však neměl být povinen zaplatit odškodnění, může-li prokázat, že zpoždění bylo způsobeno výjimečnými okolnostmi, jako jsou mimořádné povětrnostní podmínky nebo velké přírodní pohromy ohrožující bezpečný provoz spoje. Každá takováto událost by měla mít povahu mimořádné přírodní katastrofy, jež se odlišuje od běžných sezónních klimatických podmínek, jakými jsou například podzimní bouře nebo pravidelný výskyt záplav ve městech vlivem přílivu či tání sněhu. Kromě toho by železniční podnik neměl být povinen zaplatit odškodnění, může-li prokázat, že zpoždění bylo způsobeno vážnou krizí v oblasti veřejného zdraví, jako je pandemie. Je-li zpoždění způsobeno cestujícím nebo určitým jednáním třetích stran, neměl by mít železniční podnik povinnost odškodnit za zpoždění. Železniční podniky by měly prokázat, že takové události nemohly předvídat ani se jim vyhnout, ani zpoždění zabránit, i když byla přijata veškerá přiměřená opatření, včetně odpovídající preventivní údržby jejich drážních vozidel. Stávky zaměstnanců železničního podniku a jednání nebo opomenutí ze strany jiných provozovatelů železnic používajících tutéž infrastrukturu, provozovatele infrastruktury nebo provozovatele stanice by neměly mít vliv na odpovědnost za zpoždění. Okolnosti, za nichž železniční podniky nejsou povinny vyplácet odškodnění, by měly být objektivně odůvodněny. Mají-li železniční podniky k dispozici sdělení nebo dokument provozovatele železniční infrastruktury, veřejného orgánu nebo jiného subjektu nezávislého na železničních podnicích, v němž jsou uvedeny okolnosti, z nichž podnik vyvozuje, že je osvobozen od povinnosti uhradit odškodnění, měly by s těmito sděleními nebo dokumenty seznámit cestující a případně dotčené orgány.\n(38)\nŽelezniční podniky by měly být podporovány v tom, aby zjednodušily postup pro cestující při podání žádosti o odškodnění nebo náhradu jízdného. Členské státy by zejména měly mít možnost požadovat, aby železniční podniky přijímaly žádosti prostřednictvím určitých komunikačních prostředků, například na internetových stránkách nebo za použití mobilních aplikací, a to za předpokladu, že tyto požadavky nejsou diskriminační.\n(39)\nS cílem usnadnit cestujícím podávání žádostí o náhradu jízdného nebo odškodnění v souladu s tímto nařízením by měly být pro tyto žádosti stanoveny formuláře platné v celé Unii. Cestující by měli mít možnost podat žádost prostřednictvím tohoto formuláře.\n(40)\nŽelezniční podniky by měly ve spolupráci s provozovateli infrastruktury a provozovateli stanic připravit pohotovostní plány, aby minimalizovaly dopady vážných narušení dopravy tím, že uvízlým cestujícím poskytnou přiměřené informace a péči.\n(41)\nJe rovněž žádoucí, aby v období bezprostředně po nehodě byli oběti nehod a jejich rodinní příslušníci zbaveni krátkodobých finančních starostí.\n(42)\nJe v zájmu cestujících v železniční přepravě, aby byla po dohodě s veřejnými orgány přijata náležitá opatření pro zajištění jejich osobní bezpečnosti ve stanicích i ve vlacích.\n(43)\nCestující v železniční přepravě by měli mít možnost podat stížnost kterémukoli zúčastněnému železničnímu podniku nebo provozovatelům některých stanic, případně prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, týkající se jejich příslušných oblastí odpovědnosti ohledně práv a povinností podle tohoto nařízení. Cestující v železniční přepravě by měli mít právo obdržet odpověď v přiměřené lhůtě.\n(44)\nV zájmu efektivního vyřizování stížností by železniční podniky a provozovatelé stanic měli mít právo zřídit společné služby pro zákazníky a mechanismy pro vyřizování stížností. Informace o postupech vyřizování stížností by měly být veřejně dostupné a snadno přístupné všem cestujícím.\n(45)\nTímto nařízením by neměla být dotčena práva cestujících na to, aby podali stížnost vnitrostátnímu subjektu nebo se v souladu s vnitrostátními postupy domáhali nápravy právní cestou.\n(46)\nŽelezniční podniky a provozovatelé stanic by měli definovat, řídit a sledovat normy kvality služeb u železniční přepravy osob. Železniční podniky by rovněž měly zveřejňovat informace o kvalitě poskytovaných služeb.\n(47)\nS cílem zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů v železniční dopravě by členské státy měly být povinny určit vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování, které budou podrobně sledovat uplatňování tohoto nařízení a prosazovat ho na vnitrostátní úrovni. Tyto subjekty by měly mít možnost přijmout různá opatření v oblasti prosazování. Cestující by měli mít možnost podávat k uvedeným subjektům stížnosti kvůli údajným porušením tohoto nařízení. Tyto subjekty by měly rovněž spolupracovat s vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování v jiných členských státech, aby se zajistilo uspokojivé vyřizování těchto stížností.\n(48)\nČlenské státy, které nemají žádný železniční systém a ani jej v nejbližší budoucnosti mít nebudou, by nesly nepřiměřenou a zbytečnou zátěž, pokud by se na ně vztahovaly povinnosti v oblasti prosazování, pokud jde o provozovatele stanic a provozovatele infrastruktury, stanovené tímto nařízením. Totéž platí pro povinnosti v oblasti prosazování, pokud jde o železniční podniky, dokud členský stát neudělil licenci žádnému železničnímu podniku. Uvedené členské státy by proto měly být od těchto povinností osvobozeny.\n(49)\nZpracování osobních údajů by se mělo provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7).\n(50)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Sankce, které mohou zahrnovat finanční odškodnění poškozené osoby, by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(51)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje železnic Unie a posílení práv cestujících v železniční přepravě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(52)\nZa účelem zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy I v souvislosti s jednotnými právními předpisy CIV a úpravu minimální částky zálohy v případě úmrtí cestujícího s ohledem na změny v celounijním harmonizovaném indexu spotřebitelských cen. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(53)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).\n(54)\nToto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, zejména články 21, 26, 38 a 47 týkající se zákazu jakékoli formy diskriminace, začlenění osob se zdravotním postižením, zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Soudy členských států musejí při uplatňování tohoto nařízení uvedená práva a zásady dodržovat,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a cíle\nS cílem zajistit účinnou ochranu cestujících a podpořit železniční dopravu stanoví toto nařízení pravidla pro železniční dopravu, týkající se:\na)\nzákazu diskriminace cestujících, pokud jde o podmínky přepravy a poskytování přepravních dokladů;\nb)\nodpovědnosti železničních podniků a jejich pojistných závazků vůči cestujícím a za jejich zavazadla;\nc)\npráv cestujících v případě nehody, k níž došlo v souvislosti s využíváním železničních spojů a jejímž důsledkem je úmrtí nebo zranění cestujících či ztráta nebo poškození jejich zavazadel;\nd)\npráv cestujících v případě narušení cesty, například z důvodu odřeknutí či zpoždění spoje, včetně jejich práva na odškodnění;\ne)\nminimálních a přesných informací, včetně informací o vydávání přepravních dokladů, které mají být poskytnuty cestujícím v přístupném formátu a včas;\nf)\nzákazu diskriminace osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, jakož i pomoci těmto osobám;\ng)\ndefinování a sledování norem kvality služeb a řízení rizik osobní bezpečnosti cestujících;\nh)\nvyřizování stížností;\ni)\nobecných pravidel pro prosazování.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na mezinárodní a vnitrostátní železniční jízdy a spoje v Unii provozované jedním nebo více licencovanými železničními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (10).\n2.   Členské státy mohou vyjmout z uplatňování tohoto nařízení spoje, které jsou provozovány výhradně pro historické nebo turistické účely. Toto vynětí neplatí v souvislosti s články 13 a 14.\n3.   Výjimky udělené v souladu s čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1371/2007 do dne 6. června 2021 zůstávají platné až do dne, kdy skončí jejich platnost. Výjimky udělené v souladu s čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1371/2007 do dne 6. června 2021 zůstávají platné až do dne 7. června 2023.\n4.   Členské státy mohou před skončením platnosti výjimky pro vnitrostátní osobní železniční spoje, udělené podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1371//2007, vyjmout tyto vnitrostátní osobní železniční spoje na dobu nejvýše dalších pěti let z uplatňování článků 15, 17 a 19, čl. 20 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení.\n5.   Členské státy mohou do dne 7. června 2030 stanovit, že článek 10 se nepoužije tam, kde není pro provozovatele infrastruktury technicky proveditelné poskytnout v reálném čase údaje ve smyslu čl. 10 odst. 1 jakémukoli železničnímu podniku, prodejci přepravních dokladů, poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu nebo provozovateli stanice. Členské státy alespoň jednou za dva roky znovu posoudí, do jaké míry je technicky proveditelné tyto údaje poskytovat.\n6.   S výhradou odstavce 8 mohou členské státy vyjmout z uplatňování tohoto nařízení tyto spoje:\na)\nměstské, příměstské a regionální osobní železniční spoje;\nb)\nmezinárodní osobní železniční spoje, jejichž podstatná část, včetně nejméně jedné zastávky podle jízdního řádu, je provozována mimo Unii.\n7.   Členské státy uvědomí Komisi o výjimkách udělených podle odstavců 2, 4, 5 a 6 a předloží zdůvodnění těchto výjimek.\n8.   Výjimky udělené v souladu s odst. 6 písm. a) se nevztahují na články 5, 11, 13, 14, 21, 22, 27 a 28.\nPokud se tyto výjimky týkají regionálních osobních železničních spojů, nevztahují se rovněž na články 6 a 12, čl. 18 odst. 3 a na kapitolu V.\nBez ohledu na druhý pododstavec tohoto odstavce se mohou výjimky z uplatňování čl. 12 odst. 1 a čl. 18 odst. 3 pro regionální osobní železniční spoje použít do 7. června 2028.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„železničním podnikem“ železniční podnik vymezený v čl. 3 bodu 1 směrnice 2012/34/EU;\n2)\n„provozovatelem infrastruktury“ provozovatel infrastruktury vymezený v čl. 3 bodu 2 směrnice 2012/34/EU;\n3)\n„provozovatelem stanice“ organizační subjekt v členském státě, který odpovídá za provozování jedné nebo více železničních stanic a který může být provozovatelem infrastruktury;\n4)\n„poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu“ pořadatel nebo prodejce vymezený v čl. 3 bodů 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 (11), odlišný od železničního podniku;\n5)\n„prodejcem přepravních dokladů“ maloobchodní prodejce prodávající přepravní doklady, včetně přímých přepravních dokladů, na železniční spoje na základě smlouvy nebo jiného ujednání mezi maloobchodním prodejcem a jedním či více železničními podniky;\n6)\n„přepravní smlouvou“ smlouva o železniční přepravě, za úhradu nebo bezplatně, mezi železničním podnikem a cestujícím za účelem jeho přepravy jedním nebo více dopravními spoji;\n7)\n„přepravním dokladem“ platný doklad o uzavření přepravní smlouvy bez ohledu na jeho formu;\n8)\n„rezervací“ povolení v listinné nebo elektronické podobě opravňující k přepravě s výhradou dříve potvrzeného individuálního ujednání o přepravě;\n9)\n„přímým přepravním dokladem“ přímý přepravní doklad vymezený v čl. 3 bodu 35 směrnice 2012/34/EU;\n10)\n„spojem“ osobní železniční spoj, který je provozován mezi železničními stanicemi podle jízdního řádu, včetně dopravních spojů nabízených za účelem přesměrování;\n11)\n„cestou“ nebo „jízdou“ přeprava cestujícího mezi železniční stanicí v místě odjezdu a železniční stanicí v místě příjezdu;\n12)\n„vnitrostátním osobním železničním spojem“ osobní železniční spoj, který nepřekračuje ani jednu hranici členského státu;\n13)\n„městským a příměstským osobním železničním spojem“ osobní železniční spoj, jak je vymezen v čl. 3 bodu 6 směrnice 2012/34/EU;\n14)\n„regionálním osobním železničním spojem“ osobní železniční spoj, jak je vymezen v čl. 3 bodu 7 směrnice 2012/34/EU;\n15)\n„dálkovým osobním železničním spojem“ osobní železniční spoj, který není městským, příměstským ani regionálním osobním železničním spojem;\n16)\n„mezinárodním osobním železničním spojem“ osobní železniční spoj, který překračuje alespoň jednu hranici členského státu a jehož hlavním účelem je přepravit cestující mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech nebo v členském státě a ve třetí zemi;\n17)\n„zpožděním“ časový rozdíl mezi dobou plánovaného příjezdu cestujícího podle zveřejněného jízdního řádu a dobou jeho skutečného nebo očekávaného příjezdu do stanice, která je cílovým místem;\n18)\n„příjezdem“ okamžik, kdy se na nástupišti v cílové stanici otevřou dveře vlaku a je možné vystupovat;\n19)\n„pasem“ nebo „časovou jízdenkou“ přepravní doklad na neomezený počet jízd, který umožňuje oprávněnému držiteli cestovat po určité trase nebo v určité síti během stanoveného období;\n20)\n„zmeškáním přípoje“ situace, kdy cestující v průběhu jízdy vlakem, na niž byl prodán přímý přepravní doklad, zmešká jeden nebo více spojů v důsledku zpoždění nebo odřeknutí jednoho nebo více předchozích spojů, nebo v důsledku odjezdu spoje před dobou odjezdu uvedenou v jízdním řádu;\n21)\n„osobou se zdravotním postižením“ nebo „osobou s omezenou schopností pohybu a orientace“ osoba, která má trvalé nebo dočasné fyzické, mentální, duševní nebo smyslové postižení, které jí v interakci s různými překážkami může bránit v plném a účinném využívání dopravních prostředků na rovnoprávném základě s ostatními cestujícími, nebo jejíž pohyblivost je při použití dopravního prostředku snížena v důsledku věku;\n22)\n„stanicí“ místo na železnici, kde může začít, zastavit nebo skončit osobní železniční spoj.\nKAPITOLA II\nPŘEPRAVNÍ SMLOUVA, INFORMACE A PŘEPRAVNÍ DOKLADY\nČlánek 4\nPřepravní smlouva\nS výhradou této kapitoly se uzavírání a plnění přepravní smlouvy a poskytování informací a přepravních dokladů řídí oddíly II a III přílohy I.\nČlánek 5\nNediskriminační smluvní podmínky a tarify\nAniž jsou dotčeny sociální tarify, nabízejí železniční podniky, prodejci přepravních dokladů či poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu přepravní podmínky a tarify široké veřejnosti bez přímé či nepřímé diskriminace na základě státní příslušnosti cestujícího nebo místa usazení železničního podniku v Unii, prodejce přepravních dokladů či poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu.\nPrvní pododstavec tohoto článku se vztahuje rovněž na železniční podniky a prodejce přepravních dokladů při přijímání rezervací od cestujících v souladu s článkem 11.\nČlánek 6\nJízdní kola\n1.   Cestujícím je s výhradou omezení uvedených v odstavci 3, a případně za podmínky naúčtování přiměřeného poplatku, povolen vstup do vlaku s jízdními koly.\nVe vlacích, v nichž je vyžadována rezervace, je možné provést rezervaci na přepravu jízdního kola.\nPokud cestující provedl rezervaci na přepravu jízdního kola a pokud je přeprava daného jízdního kola bez řádného zdůvodnění zamítnuta, má cestující nárok na přesměrování nebo náhradu jízdného v souladu s článkem 18, odškodnění v souladu s článkem 19 a pomoc v souladu s čl. 20 odst. 2.\n2.   Pokud jsou ve vlaku k dispozici místa vyhrazená pro jízdní kola, umístí cestující svá jízdní kola na těchto místech. Pokud tato místa k dispozici nejsou, cestující si svá jízdní kola hlídají a vynaloží veškeré potřebné úsilí na zajištění toho, aby jejich kola nezpůsobovala újmu ostatním cestujícím, neomezovala vybavení pro mobilitu, zavazadla nebo železniční provoz nebo aby v této souvislosti nevznikla škoda.\n3.   Železniční podniky mohou omezit právo na přepravu jízdních kol z bezpečnostních či provozních důvodů, a to zejména z důvodu omezení kapacity v době dopravní špičky, nebo pokud to drážní vozidlo neumožňuje. Železniční podniky mohou přepravu jízdních kol omezit rovněž na základě jejich hmotnosti a rozměrů. Podmínky pro přepravu jízdních kol, včetně aktuálních informací o dostupnosti kapacity, zveřejní na svých internetových stránkách za použití telematických aplikací uvedených v nařízení (EU) č. 454/2011.\n4.   Při zahájení zadávacího řízení na nová drážní vozidla nebo při provádění významné modernizace stávajících drážních vozidel vedoucí k potřebě nového povolení k uvedení vozidla na trh podle čl. 21 odst. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (12) železniční podniky zajistí, aby sestavy vlaků, v nichž jsou tato kolejová vozidla používána, byly vybaveny dostatečným počtem míst pro jízdní kola. Tento pododstavec se nevztahuje na jídelní, lůžkové nebo lehátkové vozy.\nŽelezniční podniky stanoví odpovídající počet míst pro jízdní kola s přihlédnutím k velikosti sestavy vlaku, druhu poje a poptávce po přepravě jízdních kol. Odpovídající počet míst pro jízdní kola musí být stanoven v plánech uvedených v odstavci 5. Pokud takové plány neexistují nebo takový počet nestanovují, musí mít každá sestava vlaku alespoň čtyři místa pro jízdní kola.\nČlenské státy mohou stanovit počet vyšší než čtyři jako minimální odpovídající počet pro určité druhy spojů, přičemž tento počet se použije místo počtu určeného podle druhého pododstavce.\n5.   Železniční podniky mohou vypracovat a průběžně aktualizovat plány, jak zvýšit a zlepšit přepravu jízdních kol, které obsahují další řešení podporující kombinované používání železnic a jízdních kol.\nPříslušné orgány vymezené v čl. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (13) mohou takové plány vypracovat pro spoje poskytované v rámci smluv na veřejné služby. Členské státy mohou požadovat, aby tyto plány byly těmito příslušnými orgány nebo železničními podniky působícími na jejich území vypracovány.\n6.   Plány uvedené v odstavci 5 se vypracují po konzultaci s veřejností a příslušnými zastupujícími organizacemi. Tyto plány se podle okolností zveřejní na internetových stránkách železničního podniku nebo příslušného orgánu.\nČlánek 7\nZákaz vyloučení nebo omezení odpovědnosti\n1.   Závazky vůči cestujícím podle tohoto nařízení nelze omezit ani vyloučit, zejména odchylnými nebo omezujícími ustanoveními v přepravní smlouvě. Veškeré smluvní podmínky, jejichž účelem je přímo nebo nepřímo neumožnit uplatnění práv vyplývajících z tohoto nařízení, odchýlit se od nich nebo tato práva omezit, jsou pro cestující nezávazné.\n2.   Železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejci přepravních dokladů mohou nabízet smluvní podmínky, které jsou pro cestujícího příznivější než podmínky stanovené v tomto nařízení.\nČlánek 8\nPovinnost poskytnout informace týkající se zrušení dopravních spojů\nŽelezniční podniky nebo případně příslušné orgány odpovědné za smlouvu na veřejné služby v železniční dopravě zveřejní vhodnými prostředky, včetně formátů přístupných v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/882 a nařízení (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014, rozhodnutí o trvalém, či dočasném zrušení dopravních spojů ještě před tím, než tato rozhodnutí provedou.\nČlánek 9\nCestovní informace\n1.   Železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu a prodejci přepravních dokladů nabízející přepravní smlouvy jménem jednoho nebo více železničních podniků poskytují cestujícímu na požádání alespoň informace uvedené v části I přílohy II o mezinárodních jízdách, k nimž je daným železničním podnikem nabízena přepravní smlouva.\n2.   Železniční podniky a případně prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu poskytnou cestujícímu během jízdy alespoň informace stanovené v části II přílohy II. Pokud má tyto informace k dispozici provozovatel stanice, rovněž je cestujícímu poskytne.\n3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se poskytují v nejvhodnějším formátu, pokud možno na základě cestovních informací v reálném čase, a to i za využití vhodných komunikačních technologií. Zvláštní pozornost je věnována tomu, aby se zajistilo, že uvedené informace budou přístupné v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/882 a nařízení (EU) č. 454/2011 a č. 1300/2014.\nČlánek 10\nPřístup k dopravním a cestovním informacím\n1.   Provozovatelé infrastruktury předávají v reálném čase údaje týkající se příjezdu a odjezdu vlaků železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů, poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu a provozovatelům stanic.\n2.   Železniční podniky poskytnou jiným železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, kteří prodávají jejich služby, přístup k minimálním cestovním informacím stanoveným v příloze II částech I a II a k provozu rezervačních systémů uvedených v příloze II části III.\n3.   Informace se předávají a přístup k nim se poskytuje nediskriminačním způsobem a bez zbytečného odkladu. Jedna žádost musí být pro trvalý přístup k informacím postačující. Provozovatel infrastruktury a železniční podnik, kteří jsou povinni zpřístupnit informace v souladu s odstavci 1 a 2, mohou požádat o uzavření smlouvy nebo jiného ujednání, na jehož základě jsou informace předávány nebo je poskytnut přístup.\nPodmínky jakékoli smlouvy nebo jakéhokoli ujednání o použití informací nesmí zbytečně omezovat možnosti jejich opětovného použití ani nesmějí být použity k omezení hospodářské soutěže.\nŽelezniční podniky mohou od jiných železničních podniků, poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu a prodejců přepravních dokladů požadovat spravedlivé, odůvodněné a přiměřené finanční odškodnění za náklady vzniklé při poskytování přístupu a provozovatelé infrastruktury mohou požadovat odškodnění v souladu s příslušnými pravidly.\n4.   Informace jsou předávány a přístup se poskytuje vhodnými technickými prostředky, jako jsou aplikační programovací rozhraní.\n5.   Jsou-li informace, na něž se vztahují odstavce 1 nebo 2, poskytovány v souladu s jinými právními akty Unie, zejména s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 (14), považují se odpovídající povinnosti podle tohoto článku za splněné.\nČlánek 11\nDostupnost přepravních dokladů a rezervací\n1.   Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu nabízejí přepravní doklady, a pokud jsou k dispozici, i přímé přepravní doklady a rezervace.\n2.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, prodávají železniční podniky, a to buď přímo, nebo prostřednictvím prodejců přepravních dokladů či poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu, přepravní doklady cestujícím alespoň jednou z těchto forem prodeje:\na)\nve výdejnách přepravních dokladů, v jiných prodejních místech nebo prostřednictvím prodejních automatů;\nb)\npomocí telefonu, internetu nebo jakékoli jiné široce dostupné informační technologie;\nc)\nve vlacích.\nPříslušné orgány vymezené v čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1370/2007 mohou po železničních podnicích požadovat, aby v rámci smluv na veřejné služby poskytovaly přepravní doklady cestujícím více než jednou formou prodeje.\n3.   Pokud na železniční stanici v místě odjezdu není výdejna přepravních dokladů nebo automat pro prodej přepravních dokladů, musí být cestující na železniční stanici informováni o:\na)\nmožnosti zakoupení přepravních dokladů telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o postupech, jimiž se mají řídit;\nb)\nnejbližší železniční stanici nebo místu, kde jsou k dispozici výdejny přepravních dokladů nebo automaty pro prodej přepravních dokladů.\n4.   Pokud v železniční stanici v místě odjezdu není výdejna přepravních dokladů nebo žádné dostupné automaty pro prodej přepravních dokladů ani není žádný jiný dostupný způsob, jak si přepravní doklad zakoupit předem, musí být osobám se zdravotním postižením umožněno zakoupit přepravní doklady ve vlaku bez dodatečných nákladů. Železniční podniky mohou toto právo omezit nebo odepřít z oprávněných důvodů souvisejících s bezpečností nebo povinnou rezervací místa ve vlaku.\nNení-li ve vlaku k dispozici posádka, informuje železniční podnik osoby se zdravotním postižením o tom, zda je třeba zakoupit přepravní doklad a jakým způsobem.\nČlenské státy mohou umožnit železničním podnikům požadovat, aby osoby se zdravotním postižením byly uznány za takové osoby v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a postupy země, kde mají své bydliště.\nČlenské státy mohou právo uvedené v prvním pododstavci rozšířit na všechny cestující. Pokud členské státy této možnosti využijí, informují o tom Komisi. Evropská agentura pro železnice uveřejní tyto informace na svých internetových stránkách týkajících se uplatňování nařízení (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014.\nČlánek 12\nPřímé přepravní doklady\n1.   Jsou-li dálkové nebo regionální osobní železniční spoje provozovány jediným železničním podnikem, nabídne tento podnik pro tyto spoje přímý přepravní doklad. V případě jiných osobních železničních spojů vynaloží železniční podniky veškeré přiměřené úsilí, aby nabídly přímé přepravní doklady, a za tímto účelem vzájemně spolupracují.\nPro účely prvního pododstavce zahrnuje pojem „jediný železniční podnik“ rovněž všechny železniční podniky, které jsou buď zcela vlastněny stejným vlastníkem, nebo které jsou dceřinými podniky v plném vlastnictví jednoho ze zúčastněných železničních podniků.\n2.   V případě cest zahrnujících jeden nebo více přípojů je cestující před zakoupením přepravního dokladu nebo dokladů informován o tom, zda uvedený přepravní doklad nebo doklady představují přímý přepravní doklad.\n3.   V případě jízd zahrnujících jeden nebo více přípojů představuje přepravní doklad nebo doklady zakoupené u železničního podniku v rámci jediné obchodní transakce přímý přepravní doklad a daný železniční podnik je v souladu s články 18, 19 a 20 odpovědný, pokud cestující zmešká jeden nebo více přípojů.\n4.   Pokud je přepravní doklad zakoupen nebo jsou přepravní doklady zakoupeny v rámci jediné obchodní transakce a prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu tyto přepravní doklady zkombinovali z vlastní iniciativy, odpovídá prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu, který přepravní doklad nebo přepravní doklady prodal, za náhradu celkové částky zaplacené během této transakce za přepravní doklad nebo přepravní doklady a dále za odškodnění ve výši 75 % uvedené částky, zmešká-li cestující jeden nebo více přípojů.\nPrávem na náhradu zaplacené částky nebo na odškodnění, které je uvedeno v prvním pododstavci, nejsou dotčeny příslušné vnitrostátní právní předpisy, jež cestujícím přiznávají další náhradu škody.\n5.   Odpovědnosti stanovené v odstavcích 3 a 4 neplatí v případě, že na přepravních dokladech, na jiném dokladu nebo elektronicky je způsobem, který cestujícímu umožňuje informace reprodukovat pro budoucí potřebu, uvedeno, že se u předmětných přepravních dokladů jedná o samostatné přepravní smlouvy, a že byl cestující o této skutečnosti před zakoupením přepravního dokladu nebo dokladů informován.\n6.   Důkazní břemeno, že příslušné informace podle tohoto článku byly cestujícímu poskytnuty, nese železniční podnik, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu či prodejce přepravních dokladů, který daný přepravní doklad či doklady prodal.\n7.   Za vyřizování žádostí a případných stížností cestujících podle odstavce 4 nesou odpovědnost prodejci přepravních dokladů nebo poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu. Náhrady a odškodnění uvedené v odstavci 4 se uhradí do 30 dnů od obdržení žádosti.\nKAPITOLA III\nODPOVĚDNOST ŽELEZNIČNÍCH PODNIKŮ VŮČI CESTUJÍCÍM A ZA JEJICH ZAVAZADLA\nČlánek 13\nOdpovědnost vůči cestujícím a za zavazadla\nS výhradou této kapitoly, a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které cestujícím přiznávají další náhradu škody, se odpovědnost železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla řídí kapitolami I, III a IV oddílu IV a oddíly VI a VII přílohy I.\nČlánek 14\nPojištění a krytí odpovědnosti\nŽelezniční podnik musí být odpovídajícím způsobem pojištěn nebo musí mít odpovídající záruky za tržních podmínek k pokrytí vlastní odpovědnosti v souladu s článkem 22 směrnice 2012/34/EU.\nČlánek 15\nZálohy\n1.   Při usmrcení cestujícího nebo jeho zranění provede železniční podnik, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 5 přílohy I, neprodleně a v každém případě nejpozději do 15 dnů od zjištění totožnosti fyzické osoby, která má nárok na odškodnění, platbu zálohy ve výši potřebné k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené utrpěné újmě.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, činí výše zálohy v případě usmrcení alespoň 21 000 EUR na cestujícího.\n3.   Záloha nepředstavuje uznání odpovědnosti a může být započtena oproti jakékoli další částce vyplacené na základě tohoto nařízení, avšak je nevratná, s výjimkou případů, ve kterých byla škoda způsobena nedbalostí nebo zaviněním cestujícího, nebo pokud osoba, která obdržela zálohu, nebyla osobou oprávněnou k obdržení odškodnění.\nČlánek 16\nPopření odpovědnosti\nI když železniční podnik popírá svou odpovědnost za tělesné zranění cestujícího, kterého přepravuje, vynaloží veškeré potřebné úsilí, aby cestujícímu pomohl domáhat se náhrady škody od třetích osob.\nKAPITOLA IV\nZPOŽDĚNÍ SPOJE, ZMEŠKANÉ PŘÍPOJE A ODŘEKNUTÉ SPOJE\nČlánek 17\nOdpovědnost za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje\nS výhradou této kapitoly se odpovědnost železničních podniků za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje řídí kapitolou II oddílu IV přílohy I.\nČlánek 18\nNáhrada jízdného a přesměrování\n1.   V případě, kdy je důvodné očekávat, buď při odjezdu, nebo v případě zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje, že při příjezdu do cílové stanice podle přepravní smlouvy, bude zpoždění trvat 60 minut nebo déle, železniční podnik provozující zpožděný nebo odřeknutý spoj neprodleně nabídne cestujícímu některou z níže uvedených možností a přijme nezbytná opatření:\na)\nnáhradu plné ceny přepravního dokladu za podmínek, za nichž byl zakoupen, za neuskutečněnou část nebo části jeho cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, nemá-li cesta již žádný význam vzhledem k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případnou zpáteční přepravou do první výchozí stanice při nejbližší příležitosti.\nb)\npokračování nebo přesměrování do cílové stanice při nejbližší příležitosti za srovnatelných podmínek přepravy;\nc)\npokračování nebo přesměrování do cílové stanice později podle přání cestujícího za srovnatelných podmínek přepravy.\n2.   Pokud pro účely odst. 1 písm. b) a c) provádí srovnatelné přesměrování stejný železniční podnik nebo je provedením přesměrování pověřen jiný podnik, nesmí tím vzniknout cestujícímu dodatečné náklady. Tento požadavek platí i v případě, že přesměrování zahrnuje dopravu vyšší třídou a alternativními druhy dopravy. Železniční podniky vynaloží náležité úsilí, aby nebylo zapotřebí využít dodatečné přípoje a aby bylo zpoždění v rámci celkového času přepravy co možná nejkratší. Cestující nesmí být přepravováni v dopravních zařízeních nižší třídy, ledaže jsou tato zařízení jediným dostupným prostředkem v rámci přesměrování.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 2, železniční podnik může dovolit, aby cestující uzavřel na vlastní žádost smlouvy s jinými poskytovateli dopravních služeb, které mu umožní dosáhnout cílové stanice za srovnatelných podmínek; v takovém případě mu železniční podnik nahradí vzniklé náklady.\nPokud dostupné možnosti přesměrování nejsou cestujícímu sděleny do 100 minut od plánovaného času odjezdu zpožděného nebo odřeknutého spoje nebo zmeškaného přípoje, je cestující oprávněn uzavřít takovou smlouvu s jinými poskytovateli veřejné železniční, autokarové nebo autobusové dopravy. Železniční podnik uhradí nezbytné, odpovídající a přiměřené náklady, které cestujícímu vznikly.\nTímto odstavcem nejsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy, které cestujícím poskytují příznivější podmínky pro přesměrování.\n4.   Poskytovatelé dopravních služeb, kteří zajišťují přesměrování, poskytnou osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace srovnatelnou úroveň pomoci a přístupnosti v rámci nabídky alternativního spoje. Poskytovatelé dopravních služeb, kteří zajišťují přesměrování, mohou osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnout alternativní služby, které odpovídají jejich potřebám a které se liší od služeb nabízených jiným cestujícím.\n5.   Náhrady uvedené v odst. 1 písm. a) a v odstavci 3 budou uhrazeny do 30 dnů od obdržení žádosti. Členské státy mohou od železničních podniků vyžadovat, aby takové žádosti přijímaly prostřednictvím určitých komunikačních prostředků, pokud příslušná žádost nemá diskriminační účinky. Náhradu lze uhradit prostřednictvím poukázek nebo jiných služeb, pokud jsou smluvní podmínky využití těchto poukázek a služeb dostatečně flexibilní, zejména ohledně období platnosti a cílové stanice, a pokud s cestující souhlasí přijmout tyto poukázky nebo služby. Náhrada za cenu přepravního dokladu se nesnižuje o finanční náklady transakce, jako jsou poplatky, náklady na telefonní hovory a poštovné.\n6.   Komise přijme prováděcí akt, který stanoví jednotný formulář pro žádosti o náhradu podle tohoto nařízení do 7. června 2023. Tento jednotný formulář je vypracován ve formátu přístupném osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.\n7.   Cestující mají právo podávat své žádosti prostřednictvím jednotného formuláře podle odstavce 6. Železniční podniky nesmějí zamítnout žádost o náhradu pouze z toho důvodu, že cestující tento formulář nepoužil. Není-li žádost dostatečně přesná, železniční podnik vyzve cestujícího, aby žádost objasnil, a cestujícímu je při tom nápomocen.\nČlánek 19\nOdškodnění\n1.   Aniž ztratí právo na přepravu, má cestující nárok požadovat od železničního podniku odškodnění v případě, je-li postižen zpožděním mezi výchozí a cílovou stanicí uvedenými v přepravním dokladu nebo přímém přepravním dokladu, za které nebyla poskytnuta náhrada nákladů podle článku 18. Minimální odškodnění v případě zpoždění činí:\na)\n25 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 60 až 119 minut;\nb)\n50 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 120 a více minut.\n2.   Odstavec 1 se rovněž vztahuje na cestující, kteří jsou držiteli pasu nebo časové jízdenky. Pokud tito cestující čelí opakovaným zpožděním nebo odřeknutím spojů v průběhu platnosti tohoto pasu nebo této časové jízdenky, mají nárok na přiměřené odškodnění v souladu s úpravou odškodnění platnou v železničním podniku. Tato úprava stanoví kritéria pro určení zpoždění a výpočet odškodnění. Dochází-li v průběhu platnosti pasu nebo časové jízdenky ke zpoždění kratšímu než 60 minut opakovaně, mohou se daná zpoždění počítat kumulativně a cestující mohou být odškodněni v souladu s úpravou odškodnění platnou v železničním podniku.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 2, odškodnění za zpoždění spoje se vypočítá vzhledem k celkové ceně, kterou cestující skutečně zaplatil za zpožděný spoj. Pokud je přepravní smlouva uzavřena na zpáteční cestu, vypočítá se odškodnění za zpoždění při cestě tam nebo cestě zpátky vzhledem k ceně, která je pro daný úsek cesty uvedena na přepravním dokladu. Pokud cena jednotlivých úseků cesty uvedena není, odškodnění se vypočítá z poloviční ceny zaplacené za přepravní doklad. Stejně tak se cena za zpožděný dopravní spoj podle jakékoli jiné formy přepravní smlouvy umožňující cestujícímu uskutečnit dvě nebo více následných jízd vypočítá podle poměru k celkové ceně.\n4.   Výpočet doby zpoždění nebere v úvahu žádné zpoždění, u kterého železniční podnik může prokázat, že nastalo mimo Unii.\n5.   Komise přijme prováděcí akt, který stanoví jednotný formulář pro žádosti o odškodnění podle tohoto nařízení nejpozději do 7. června 2023. Tento jednotný formulář je vypracován ve formátu přístupném osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.\n6.   Členské státy mohou od železničních podniků vyžadovat, aby žádosti o odškodnění přijímaly prostřednictvím určitých komunikačních prostředků, pokud příslušná žádost nemá diskriminační účinky. Cestující mají právo podat žádost prostřednictvím jednotného formuláře podle odstavce 5. Železniční podniky nesmějí zamítnout žádost o odškodnění pouze z toho důvodu, že cestující tento formulář nepoužil. Není-li žádost dostatečně přesná, železniční podnik vyzve cestujícího, aby žádost objasnil, a cestujícímu je při tom nápomocen.\n7.   Odškodnění za cenu přepravního dokladu se vyplatí do jednoho měsíce od podání žádosti o odškodnění. Odškodnění lze uhradit prostřednictvím poukázek nebo jiných služeb, pokud jsou smluvní podmínky flexibilní, zejména ohledně období platnosti a cílové stanice. Na žádost cestujícího se odškodnění poskytne v penězích.\n8.   Odškodnění za cenu přepravního dokladu se nesnižuje o finanční náklady transakce, jako jsou poplatky, náklady na telefonní hovory a poštovné. Železniční podniky mohou zavést minimální výši částky, do níž nebude odškodnění vypláceno. Tato minimální částka nesmí být vyšší než 4 EUR na přepravní doklad.\n9.   Cestující nemá nárok na odškodnění, je-li o zpoždění informován před zakoupením přepravního dokladu nebo zůstane-li zpoždění vzhledem k pokračování jiným dopravním spojem nebo přesměrování menší než 60 minut.\n10.   Železniční podnik není povinen platit odškodnění, pokud může prokázat, že zpoždění, zmeškání přípoje nebo odřeknutí bylo způsobeno přímo nebo neoddělitelně spojeno s:\na)\nmimořádnými okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu, jako jsou mimořádné povětrnostní podmínky, závažné přírodní katastrofy nebo závažné krize v oblasti veřejného zdraví, jimž železniční podnik nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající konkrétní situaci;\nb)\nzaviněním cestujícího; nebo\nc)\nchováním třetí osoby, kterému železniční podnik nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci, a jehož následky nemohl odvrátit, jako jsou osoby na trati, krádež kabelů, mimořádné události ve vlaku, činnosti v oblasti vymáhání práva, sabotáže nebo terorismus.\nNa stávky zaměstnanců železničního podniku, jednání či opomenutí ze strany jiných železničních podniků využívajících tutéž železniční infrastrukturu a jednání nebo opomenutí ze strany provozovatelů infrastruktury a stanic se výjimka uvedená v písmenu c) prvního pododstavce nevztahuje.\nČlánek 20\nPomoc\n1.   V případě zpoždění při příjezdu či odjezdu nebo v případě odřeknutí spoje jsou cestující průběžně informováni železničním podnikem nebo provozovatelem stanice o situaci a předpokládaném čase odjezdu a příjezdu spoje nebo náhradního spoje, jakmile je taková informace k dispozici. Pokud takové informace mají k dispozici prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu, poskytnou je cestujícímu i oni.\n2.   V případě zpoždění uvedeného v odstavci 1 trvajícího 60 minut nebo déle nebo v případě odřeknutí spoje nabídne železniční podnik provozující zpožděný nebo odřeknutý spoj cestujícímu zdarma:\na)\njídlo a občerstvení v množství odpovídajícím době čekání, pokud je ve vlaku nebo ve stanici k dispozici nebo může být za přiměřených okolností dodáno s přihlédnutím ke kritériím, jako je vzdálenost od dodavatele, čas potřebný pro dodání, jakož i náklady;\nb)\nhotelové nebo jiné ubytování a přepravu mezi železniční stanicí a místem ubytování v případě, že je nutný pobyt na jednu noc nebo na více nocí, nebo v případě nutnosti dalšího pobytu, pokud je to uskutečnitelné. V případech, kdy je tento pobyt nezbytný vzhledem k okolnostem uvedeným v čl. 19 odst. 10, může železniční podnik omezit délku ubytování na nejvýše tři noci. Je-li to možné, zohlední se požadavky na přístup osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace a potřeby asistenčních psů,\nc)\npřepravu z vlaku do železniční stanice v případě, že vlak uvízl na trati, do náhradní výchozí stanice nebo do cílové stanice dopravního spoje, pokud je to uskutečnitelné.\n3.   Pokud je cesta železničním spojem přerušena a není možné v ní dále nebo v přiměřené době pokračovat, poskytnou železniční podniky cestujícím co nejdříve náhradní spoje a přijmou nezbytná opatření.\n4.   Železniční podniky informují dotčené cestující, jak požádat o potvrzení, že došlo ke zpoždění železničního spoje, ke zmeškání přípoje, nebo případně že došlo k odřeknutí železničního spoje. Toto potvrzení se použije rovněž v souvislosti s ustanoveními článku 19.\n5.   Při uplatňování odstavců 1 až 4 věnuje provozující železniční podnik zvláštní pozornost potřebám osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, jakož i osob, které je doprovázejí, a asistenčních psů.\n6.   Pokud jsou vypracovány pohotovostní plány podle čl. 13a odst. 3 směrnice 2012/34/EU, koordinují železniční podniky svou činnost s provozovatelem stanice a provozovatelem infrastruktury, aby byli připraveni na možnost vážného narušení dopravy a dlouhých zpoždění, kvůli kterým by ve stanici uvízl značný počet cestujících. Tyto pohotovostní plány zahrnují požadavky na přístupnost výstražných a informačních systémů.\nKAPITOLA V\nOSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE\nČlánek 21\nPrávo na přepravu\n1.   Železniční podniky a provozovatelé stanic zavedou nebo udržují, s aktivním zapojením organizací, které zastupují osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a případně zástupců těchto osob, nediskriminační pravidla pro přístup platná pro přepravu osob se zdravotním postižením, včetně jejich osobních asistentů, kteří byli v souladu s vnitrostátními postupy jako takoví uznáni, a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Tato pravidla zohlední dohody uvedené v bodě 4.4.3 přílohy nařízení (EU) č. 1300/2014, zejména pokud jde o subjekt odpovědný za poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.\n2.   Rezervace a přepravní doklady se poskytují osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bez jakýchkoli dodatečných nákladů. Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů a poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu mohou odmítnout přijmout rezervaci osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo jí vystavit přepravní doklad nebo požadovat, aby byla doprovázena jinou osobou, pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné za účelem dodržení pravidel pro přístup uvedených v odstavci 1.\nČlánek 22\nInformace pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace\n1.   Provozovatel stanice, železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu poskytují osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení na požádání informace o přístupu do stanice a přidružených zařízení, železničních spojích a o přístupnosti drážních vozidel, a to i v přístupných formátech v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014 a směrnice (EU) 2019/882, a informují osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace o vybavení ve vlaku.\n2.   Pokud železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu uplatní odchylnou úpravu stanovenou v čl. 21 odst. 2, vyrozumí na požádání písemně dotčenou osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o svých důvodech pro toto jednání do pěti pracovních dnů od odmítnutí rezervace nebo odmítnutí vydání přepravního dokladu nebo stanovení podmínky doprovodu. Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu vynaloží náležité úsilí, aby pro dotčenou osobu navrhl přijatelnou alternativní přepravu, jež by zohledňovala její potřeby, pokud jde o přístupnost.\n3.   Železniční podniky a provozovatelé stanic zajistí, aby v neobsazených stanicích byly v souladu s pravidly pro přístup podle čl. 21 odst. 1 uvedeny snadno dostupné informace, a to i v přístupných formátech v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014 a směrnice (EU) 2019/882, o nejbližších obsazených stanicích a přímo dostupné pomoci pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.\nČlánek 23\nPomoc v železničních stanicích a ve vlaku\n1.   Osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace je poskytována pomoc takto:\na)\nosobní asistent, který byl v souladu s vnitrostátními postupy jako takový uznán, může cestovat se zvláštním tarifem a případně bezplatně, a je-li to možné, sedět vedle osoby se zdravotním postižením;\nb)\npokud železniční podnik vyžaduje, aby určitý cestující byl v souladu s čl. 21 odst. 2 ve vlaku doprovázen, je doprovázející osoba oprávněna cestovat bezplatně, a je-li to proveditelné, sedět vedle osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace;\nc)\nje jim umožněn doprovod asistenčního psa v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy;\nd)\npro vlaky bez obsluhy poskytují provozovatelé stanic nebo železniční podniky bezplatnou pomoc v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 21 odst. 1 při nastupování do vlaku a vystupování z vlaku, pokud jsou ve stanici ve službě vyškolení zaměstnanci;\ne)\npři odjezdu z obsazené železniční stanice, při průjezdu touto stanicí nebo po příjezdu do ní poskytuje provozovatel stanice nebo železniční podnik bezplatnou pomoc takovým způsobem, aby daná osoba byla schopna nastoupit do vlaku, přestoupit na železniční přípoj, na který má přepravní doklad, nebo z vlaku vystoupit, pokud jsou ve stanici ve službě vyškolení zaměstnanci; pokud byla potřeba pomoci předem oznámena podle čl. 24 písm. a), zajistí provozovatel stanice nebo železniční podnik poskytnutí požadované pomoci;\nf)\nv neobsazených stanicích poskytují železniční podniky bezplatnou pomoc ve vlaku a při nastupování do vlaku a vystupování z něj, jestliže je vlak doprovázen vyškolenou posádkou;\ng)\nnení-li ve vlaku vyškolená doprovodná posádka a ve stanici vyškolení zaměstnanci, vynaloží provozovatelé stanic nebo železniční podniky veškeré náležité úsilí, aby zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace měly přístup k cestování vlakem;\nh)\nželezniční podnik vynaloží veškeré potřebné úsilí, aby zajistil zdravotně postiženým osobám nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace přístup ke stejným službám ve vlaku, jako mají jiní cestující, pokud tyto osoby nemohou mít k uvedeným službám přístup nezávisle a bezpečně.\n2.   V pravidlech uvedených v čl. 21 odst. 1 se stanoví úprava uplatňování práv uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 24\nPodmínky poskytování pomoci\nŽelezniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu navzájem spolupracují za účelem poskytnutí bezplatné pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, jak je uvedeno v článcích 21 a 23, a zavedou jednotný mechanismus oznamování, v souladu s těmito pravidly:\na)\npomoc se poskytuje za podmínky, že železničnímu podniku, provozovateli stanice, prodejci přepravních dokladů nebo poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu, u kterého byl zakoupen přepravní doklad, nebo případně jednotnému kontaktnímu místu podle písmene f) je oznámeno alespoň 24 hodin předem, že uvedený cestující bude tuto pomoc potřebovat. Postačuje jediné oznámení na jízdu. Tato oznámení musí být předána všem železničním podnikům a provozovatelům stanic podílejícím se na dané jízdě.\nTato oznámení musí být přijata bez dodatečných nákladů, a to bez ohledu na použité komunikační prostředky.\nPokud přepravní doklad nebo časová jízdenka umožňují vykonat více jízd, je tato podmínka splněna jediným oznámením, v němž se uvedou patřičné informace o časech následujících jízd, učiněným v každém případě alespoň 24 hodin před tím, než je tato pomoc zapotřebí. Cestující nebo jeho zástupce vynaloží veškeré potřebné úsilí, aby alespoň 12 hodin předem informoval o případném zrušení těchto následných jízd.\nČlenské státy mohou, ovšem nikoliv po 30. červnu 2026, povolit, aby byla 24-hodinová lhůta pro oznámení uvedená v prvním, druhém a třetím pododstavci prodloužena až na 36 hodin. V takovém případě členské státy oznámí Komisi dané povolení a poskytnou informace o přijatých nebo plánovaných opatřeních ke zkrácení lhůty;\nb)\nželezniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu přijmou všechna nezbytná opatření pro příjem oznámení. Pokud nemohou prodejci přepravních dokladů tato oznámení zpracovat, uvedou alternativní místa prodeje nebo alternativní prostředky, jak oznámení učinit;\nc)\nnení-li učiněno žádné oznámení podle písmene a), vynaloží železniční podnik a provozovatel stanice veškeré potřebné úsilí, aby poskytli pomoc takovým způsobem, aby osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace mohla cestovat;\nd)\naniž je dotčeno písmeno f) tohoto článku, provozovatel stanice nebo jiná oprávněná osoba určí místa, na nichž mohou osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace ohlásit svůj příjezd do dané železniční stanice a požadovat pomoc. Odpovědnost za určování těchto míst a za poskytování informací o těchto místech se stanoví v pravidlech pro přístup uvedených v čl. 21 odst. 1;\ne)\npomoc se poskytuje za podmínky, že se osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostaví na určené místo v čase stanoveném železničním podnikem nebo provozovatelem stanice poskytujícím pomoc. Stanovený čas nesmí činit více než 60 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení. Pokud není stanoven čas, do kterého se má osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostavit na určené místo, dostaví se na určené místo nejpozději 30 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení;\nf)\nčlenské státy mohou vyžadovat, aby provozovatelé stanic a železniční podniky na jejich území spolupracovali s cílem zřídit a provozovat jednotná kontaktní místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Podmínky fungování jednotných kontaktních míst se stanoví v pravidlech pro přístup uvedených v čl. 21 odst. 1. Uvedená jednotná kontaktní místa mají povinnost:\ni)\npřijímat žádosti o pomoc ve stanicích;\nii)\npředávat individuální žádosti o pomoc provozovatelům stanic a železničním podnikům; a\niii)\nposkytovat informace o přístupnosti.\nČlánek 25\nOdškodnění ohledně vybavení pro mobilitu, pomocných zařízení a asistenčních psů\n1.   Pokud železniční podniky a provozovatelé stanic způsobí ztrátu nebo poškození vybavení pro mobilitu, včetně invalidních vozíků, a pomocných zařízení, nebo ztrátu či zranění asistenčních psů využívaných osobami se zdravotním postižením a osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, odpovídají tyto podniky a provozovatelé stanic za uvedenou ztrátu, poškození nebo zranění a poskytnou v této souvislosti bez zbytečného odkladu odškodnění. Toto odškodnění pokrývá:\na)\nnáklady na nahrazení nebo opravu ztraceného nebo poškozeného vybavení pro mobilitu nebo pomocných zařízení;\nb)\nnáklady na nahrazení daného asistenčního psa nebo na ošetření jeho zranění; a\nc)\npřiměřené náklady na dočasné nahrazení vybavení pro mobilitu, pomocných zařízení nebo asistenčních psů, pokud toto nahrazení nezajistí železniční podnik nebo provozovatel stanice v souladu s odstavcem 2.\n2.   Pokud se použije odstavec 1, vynaloží železniční podniky a provozovatelé stanic urychleně veškeré náležité úsilí, aby okamžitě poskytli potřebnou dočasnou náhradu vybavení pro mobilitu nebo pomocných zařízení. Osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace je dovoleno ponechat si uvedené dočasné náhradní vybavení či zařízení do doby, než jim je vyplaceno odškodnění uvedené v odstavci 1.\nČlánek 26\nŠkolení zaměstnanců\n1.   Železniční podniky a provozovatelé stanic zajistí, aby všichni pracovníci, včetně nově přijatých, kteří v rámci svých pravidelných povinností poskytují přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, prošli školením zaměřeným na problematiku zdravotního postižení, tak aby dokázali vyhovět potřebám osob se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.\nPoskytují rovněž všem pracovníkům ve stanicích nebo posádkám ve vlacích, kteří nebo které přicházejí do přímého styku s cestující veřejností, školení a pravidelné opakovací školicí kurzy s cílem zvýšit povědomí o potřebách osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.\n2.   Železniční podniky a provozovatelé stanic mohou souhlasit s tím, aby se školení uvedených v odstavci 1 účastnili zaměstnanci se zdravotním postižením, a zváží účast cestujících se zdravotním postižením a cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace nebo organizací zastupujících tyto osoby.\nKAPITOLA VI\nBEZPEČNOST, STÍŽNOSTI A KVALITA DOPRAVNÍCH SLUŽEB\nČlánek 27\nOsobní bezpečnost cestujících\nPo dohodě s orgány veřejné správy přijmou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a provozovatelé stanic patřičná opatření v oblasti své odpovědnosti a přizpůsobí je úrovni bezpečnosti stanovené orgány veřejné správy, aby zajistili osobní bezpečnost cestujících v železničních stanicích a ve vlacích a aby řídili rizika. Uvedené subjekty navzájem spolupracují a vyměňují si informace o osvědčených postupech ohledně předcházení událostem, které mohou přispět ke snížení úrovně bezpečnosti.\nČlánek 28\nStížnosti\n1.   'Železniční podniky a provozovatelé stanic zavedou u stanic, které průměrně v průběhu jednoho roku odbaví více než 10 000 cestujících denně, pro svou oblast odpovědnosti mechanismus pro vyřizování stížností, které se týkají práv a povinností podle tohoto nařízení. Obeznámí cestující se svými kontaktními údaji a pracovním jazykem nebo jazyky. Tento mechanismus se nepoužije pro účely kapitoly III.\n2.   Prostřednictvím mechanismů uvedených v odstavci 1 mohou cestující podat kterémukoli ze železničních podniků nebo provozovateli stanice stížnost týkající se oblasti jejich odpovědnosti. Stížnosti musí být podány do tří měsíců od události, které se stížnost týká. Adresát stížnosti do jednoho měsíce od jejího obdržení buď odpoví s vysvětlením, nebo v odůvodněných případech uvědomí cestujícího o tom, že odpověď obdrží ve lhůtě kratší než tři měsíce ode dne přijetí stížnosti. Železniční podniky a provozovatelé stanic uchovávají po dobu trvání celého postupu pro vyřizování stížností, včetně postupů pro vyřizování stížností uvedených v článcích 33 a 34, údaje nezbytné pro posouzení stížnosti a tyto údaje zpřístupňují na požádání vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování.\n3.   Podrobné informace o postupu vyřizování stížností musí být veřejně přístupné, a to i osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Tyto informace musí být dostupné na požádání alespoň v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, v němž železniční podnik vykonává činnost.\n4.   Železniční podnik zveřejňuje ve zprávě uvedené v čl. 29 odst. 2 počet a kategorie obdržených a vyřízených stížností, délku vyřizování a případná přijatá opatření k nápravě.\nČlánek 29\nNormy kvality služeb\n1.   Železniční podniky stanoví normy kvality služeb a zavedou systém řízení jakosti, aby kvalitu služeb udržely. Normy kvality služeb se vztahují alespoň na položky uvedené v příloze III.\n2.   Železniční podniky sledují kvalitu svých služeb v porovnání s příslušnými normami kvality služeb. Železniční podniky zveřejní na svých internetových stránkách do 30. června 2023 a poté každé dva roky zprávu o kvalitě poskytovaných služeb. Uvedené zprávy rovněž zpřístupní na internetových stránkách Agentury Evropské unie pro železnice.\n3.   Provozovatelé stanic stanoví normy kvality služeb na základě příslušných položek uvedených v příloze III. Sledují kvalitu svých služeb podle těchto norem a na požádání poskytují přístup k informacím o kvalitě svých služeb vnitrostátním orgánům veřejné správy.\nKAPITOLA VII\nINFORMACE A PROSAZOVÁNÍ\nČlánek 30\nInformace pro cestující o jejich právech\n1.   Železniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu při prodeji přepravních dokladů na jízdy vlakem informují cestující o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení. Za účelem splnění této informační povinnosti mohou používat shrnutí ustanovení tohoto nařízení připravené Komisí v úředních jazycích Unie, které jim bude k dispozici. Tyto informace poskytnou v tištěné či elektronické podobě nebo jakýmikoli jinými prostředky, včetně přístupných formátů v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/882 a nařízení (EU) č. 1300/2014. Upřesní, kde lze tyto informace získat v případě odřeknutí spoje, zmeškání přípoje nebo velkého zpoždění.\n2.   Železniční podniky a provozovatelé stanic vhodným způsobem, a to i v přístupných formátech v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/882 a nařízení (EU) č. 1300/2014, informují cestující ve stanici, ve vlaku a na svých internetových stránkách o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení a o kontaktních údajích subjektu nebo subjektů určených členskými státy podle článku 31.\nČlánek 31\nUrčení vnitrostátních subjektů příslušných pro prosazování\n1.   Každý členský stát určí subjekt nebo subjekty příslušné pro prosazování dodržování tohoto nařízení. Každý subjekt přijme opatření nezbytná k tomu, aby se zajistilo dodržování práv cestujících.\n2.   Všechny tyto subjekty musí být nezávislé z hlediska své organizace, financování, právní struktury a procesu rozhodování na jakémkoli provozovateli infrastruktury, správci poplatků, přidělujícím subjektu nebo železničním podniku.\n3.   Členské státy informují Komisi o subjektu nebo subjektech, které byly určeny podle tohoto článku, a o jejich příslušných pravomocích. Komise a určené subjekty zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách.\n4.   Požadavky na prosazování, pokud jde o provozovatele stanic a provozovatele infrastruktury stanovené v této kapitole, se nevztahují na Kypr nebo Maltu po dobu, po kterou není na jejich území zřízen žádný železniční systém, a pokud jde o železniční podniky, dokud nebyl žádný železniční podnik licencován orgánem vydávajícím licence určeným Kyprem nebo Maltou v souladu s čl. 2 odst. 1.\nČlánek 32\nProsazování\n1.   Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování důkladně sledují soulad s tímto nařízením, a rovněž s nařízeními (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014 v rozsahu, v němž se na uvedená nařízení v tomto nařízení odkazuje, a přijímají nezbytná opatření, aby zaručily, že jsou práva cestujících dodržována.\n2.   Pro účely odstavce 1 poskytují železniční podniky, provozovatelé stanic, provozovatelé infrastruktury, jakož i prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování na jejich žádost a bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od obdržení žádosti, příslušné dokumenty a informace. Ve složitých případech může vnitrostátní subjekt příslušný pro prosazování tuto lhůtu prodloužit na nejvýše tři měsíce od obdržení žádosti. Při výkonu svých funkcí musí vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování zohlednit informace, které jim předloží subjekt určený podle článku 33 k vyřizování stížností, jedná-li se o jiný subjekt. Na základě jednotlivých stížností předaných tímto subjektem mohou též rozhodnout o opatřeních v oblasti prosazování.\n3.   Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování zveřejňují každé dva roky zprávy se statistickými údaji o své činnosti, včetně uložených sankcí, a to do 30. června následujícího kalendářního roku. Uvedené zprávy se zpřístupní na internetových stránkách Agentury Evropské unie pro železnice.\n4.   Železniční podniky předají své kontaktní údaje vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování v členských státech, v nichž působí.\nČlánek 33\nVyřizování stížností vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování a jinými subjekty\n1.   Aniž jsou dotčena práva spotřebitelů domáhat se nápravy alternativními prostředky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (15), může cestující poté, co bez úspěchu stížnost podal u železničního podniku nebo provozovatele stanice v souladu s článkem 28, podat do tří měsíců od obdržení informace o zamítnutí původní stížnosti stížnost k vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování nebo k jakémukoli jinému subjektu určenému podle odstavce 2 tohoto článku. Pokud není do tří měsíců od podání původní stížnosti obdržena žádná odpověď, má cestující právo podat stížnost vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování nebo k jakémukoli jinému subjektu určenému podle odstavce 2. V případě potřeby uvedený subjekt informuje stěžovatele o jeho právu podávat stížnosti k subjektům pro alternativní řešení sporů za účelem domáhání se individuální nápravy.\n2.   Cestující mohou podávat stížnosti týkající se údajného porušení tohoto nařízení buď k vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování nebo k jinému subjektu určenému za tímto účelem některým členským státem.\n3.   Vnitrostátní subjekt příslušný pro prosazování nebo jiný subjekt určený podle odstavce 2 potvrdí stěžovateli obdržení stížnosti do dvou týdnů od jejího přijetí. Postup vyřizování stížností trvá nejvýše tři měsíce od data vytvoření spisu týkajícího se stížnosti. U složitých případů může tento subjekt prodloužit tuto dobu na šest měsíců. V takovémto případě informuje cestujícího o tom, z jakého důvodu je lhůta prodloužena a kdy se očekává ukončení daného postupu. Déle než šest měsíců mohou trvat pouze případy, které zahrnují soudní řízení. Je-li tento subjekt též subjektem pro alternativní řešení sporů ve smyslu směrnice 2013/11/EU, upřednostní se lhůty stanovené v uvedené směrnici.\nK postupu vyřizování stížností musí mít přístup osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.\n4.   Stížnosti cestujících ohledně události týkající se železničního podniku jsou vyřizovány vnitrostátním subjektem příslušným pro prosazování nebo jiným subjektem určeným podle odstavce 2 v členském státě, který tomuto podniku udělil licenci.\n5.   Týká-li se stížnost údajného porušování tohoto nařízení provozovateli stanice či provozovateli infrastruktury, je stížnost vyřizována vnitrostátním subjektem příslušným pro prosazování nebo jiným subjektem určeným podle odstavce 2 v členském státě, na jehož území k této události došlo.\n6.   V rámci spolupráce podle článku 34 se mohou vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování od odstavce 4 nebo 5, či obou, tohoto článku odchýlit, je-li to v zájmu cestujícího z opodstatněných důvodů, zejména kvůli jazyku či místu pobytu.\nČlánek 34\nVýměna informací a přeshraniční spolupráce mezi vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování\n1.   Jsou-li podle článků 31 a 33 určeny různé subjekty, musí být za účelem výměny informací mezi uvedenými subjekty v souladu s nařízením (EU) 2016/679 zřízeny mechanismy pro podávání zpráv s cílem pomoci vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování s plněním úkolů v oblasti dohledu a prosazování a umožnit subjektu pro vyřizování stížností určenému podle článku 33 shromažďovat informace nezbytné k prověřování jednotlivých stížností.\n2.   Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování si vyměňují informace o své práci, zásadách pro rozhodování a praxi za účelem koordinace. Komise je při plnění tohoto úkolu podporuje.\n3.   Ve složitých případech, jako jsou případy zahrnující vícenásobné stížnosti nebo zapojení několika dopravců, přeshraniční cestování nebo nehody, k nimž došlo na území jiného členského státu, než je stát, který udělil podniku licenci, a zejména tehdy, pokud není jasné, který vnitrostátní subjekt je v dané souvislosti příslušný, nebo pokud by to usnadnilo nebo urychlilo řešení stížnosti, musí vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování spolupracovat s cílem identifikovat hlavní subjekt, který bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro cestující. Všechny zúčastněné vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování spolupracují, aby usnadnily řešení stížností, mimo jiné sdílením informací, pomocí s překladem dokumentů a poskytováním informací o okolnostech událostí. Cestující jsou informováni o tom, který subjekt jedná jako hlavní subjekt.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 35\nSankce\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tyto sankce a opatření a oznámí jí bezodkladně veškeré změny, které se jich týkají.\n2.   V rámci spolupráce uvedené v článku 34 a na žádost vnitrostátního subjektu příslušného prosazování, který vyřizuje stížnost, vyšetří subjekt příslušný pro prosazování, který je příslušný pro účely čl. 33 odst. 4 nebo 5, porušení tohoto nařízení, které daný subjekt zjistil, a je-li to nezbytné, uloží sankce.\nČlánek 36\nAkty v přenesené pravomoci\nKomise má pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení za účelem:\na)\núpravy finanční částky uvedené v čl. 15 odst. 2 s ohledem na změny v celounijním harmonizovaném indexu spotřebitelských cen s výjimkou energie a nezpracovaných potravin, jak jej zveřejňuje Komise (Eurostat);\nb)\nzměny přílohy I za účelem zohlednění změn Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní přepravě osob a zavazadel (CIV), jak jsou uvedeny v přípojku A Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).\nČlánek 37\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 36 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 6. června 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 36 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 36 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 38\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 39\nZpráva\nDo 7. června 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a o jeho výsledcích.\nZpráva vychází z informací, které mají být poskytovány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se zpráva doplní o vhodné návrhy.\nČlánek 40\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1371/2007 se zrušuje s účinkem ode dne 7. června 2023.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.\nČlánek 41\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 7. června 2023.\nUstanovení čl. 6 odst. 4 se však použije ode dne 7. června 2025.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 29. dubna 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nA.P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 66.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2018 (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 296) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 25. ledna 2021 (Úř. věst. C 68, 26.2.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).\n(4)  Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).\n(6)  Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(9)  1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (\nÚř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).\n(14)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii (\nÚř. věst. L 272, 21.10.2017, s. 1).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).\nPŘÍLOHA I\nVÝŇATEK Z JEDNOTNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO SMLOUVU O MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVĚ OSOB (CIV)\nPřípojek A k úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění pozměňovacího protokolu k úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely těchto Jednotných právních předpisů se rozumí:\na)\n„dopravcem“ smluvní dopravce, s nímž cestující uzavřel přepravní smlouvu podle těchto jednotných právních předpisů, nebo následný dopravce, který je odpovědný na základě této smlouvy,\nb)\n„výkonným dopravcem“ dopravce, který s cestujícím neuzavřel přepravní smlouvu, ale na něhož dopravce uvedený v písmeni a) zcela nebo zčásti přenesl provádění přepravy po železničních tratích,\nc)\n„všeobecnými přepravními podmínkami“ podmínky dopravce ve formě všeobecných obchodních podmínek nebo tarifů, které podle práva existují v každém členském státě a které se uzavřením přepravní smlouvy stávají její nedílnou součástí,\nd)\n„vozidlem“ motorové vozidlo nebo přívěs, který se přepravuje v souvislosti s přepravou osob.\nHLAVA II\nUZAVŘENÍ A PROVÁDĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY\nČlánek 6\nPřepravní smlouva\n1.   Přepravní smlouva zavazuje dopravce k přepravě cestujícího a případně zavazadel a vozidel na místo určení a k vydání zavazadel a vozidel v místě určení.\n2.   Přepravní smlouva se zaznamenává v jednom nebo ve více přepravních dokladech, které se vydají cestujícímu. Chybí-li přepravní doklad, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost přepravní smlouvy, která bez újmy ustanovení článku 9 podléhá těmto Jednotným právním předpisům.\n3.   Přepravní doklad slouží až do prokázání opaku jako doklad o uzavření a obsahu přepravní smlouvy.\nČlánek 7\nPřepravní doklad\n1.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah přepravních dokladů, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování.\n2.   Do přepravního dokladu se zapíše nejméně:\na)\ndopravce nebo dopravci;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, jímž lze prokázat uzavření a obsah přepravní smlouvy a který cestujícímu umožňuje uplatnit svá práva vyplývající z této smlouvy.\n3.   Cestující je povinen se při převzetí přepravního dokladu přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\n4.   Přepravní doklad je přenosný, nezní-li na jméno a nebyla-li cesta ještě nastoupena.\n5.   Přepravní doklad může mít také podobu elektronických záznamů dat převoditelných na čitelné znaky písma. Postupy užité k záznamu a zpracování dat musejí být funkčně rovnocenné, zejména pokud jde o důkazní sílu takto zhotoveného přepravního dokladu.\nČlánek 8\nPlacení a vracení přepravného\n1.   Nestanoví-li dohoda mezi cestujícím a dopravcem jinak, platí se přepravné předem.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví podmínky, za nichž se přepravné vrací.\nČlánek 9\nOprávnění k jízdě. Vyloučení z přepravy\n1.   Cestující je povinen mít od počátku jízdy platný přepravní doklad a předložit jej při kontrole přepravních dokladů. Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit:\na)\nže cestující, který se neprokáže platným přepravním dokladem, je povinen uhradit kromě jízdného přirážku;\nb)\nže cestující, který odmítne ihned uhradit jízdné nebo přirážku, může být vyloučen z přepravy;\nc)\nzda a za jakých podmínek se přirážka vrací.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit, že cestující, kteří\na)\npředstavují nebezpečí pro bezpečnost a pořádek provozu nebo pro bezpečnost spolucestujících;\nb)\njsou spolucestujícím neúnosným způsobem na obtíž,\njsou vyloučeni z přepravy nebo z ní mohou být vyloučeni cestou a že tyto osoby nemají nárok na vrácení jízdného a dovozného za cestovní zavazadla.\nČlánek 10\nDodržování předpisů orgánů státní správy\nCestující je povinen dodržovat celní a ostatní předpisy orgánů státní správy.\nČlánek 11\nOdřeknutí a zpoždění vlaku. Zmeškání přípoje\nDopravce je povinen potvrdit případné odřeknutí vlaku nebo zmeškání přípoje v přepravním dokladu.\nHLAVA III\nPŘEPRAVA PŘÍRUČNÍCH ZAVAZADEL, ZVÍŘAT, CESTOVNÍCH ZAVAZADEL A VOZIDEL\nKAPITOLA I\nSpolečná ustanovení\nČlánek 12\nPředměty a zvířata připuštěné k přepravě\n1.   Cestující smí vzít do vozu snadno přenosné předměty (příruční zavazadla) a živá zvířata podle všeobecných přepravních podmínek. Cestující smí dále vzít do vozu neskladné předměty podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek. Předměty a zvířata, jež ostatní cestující omezují nebo obtěžují nebo mohou způsobit škodu, nelze vzít do vozu.\n2.   Cestující může podávat předměty a zvířata jako cestovní zavazadla podle všeobecných přepravních podmínek.\n3.   Dopravce může v souvislosti s přepravou osob připustit k přepravě vozidla podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek.\n4.   Přeprava nebezpečného zboží jako příručních zavazadel, cestovních zavazadel, jakož i ve vozidlech nebo na vozidlech přepravovaných po železničních tratích podle tohoto oddílu, je připuštěna pouze podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID).\nČlánek 13\nPřezkoumání\n1.   Domnívá-li se dopravce odůvodněně, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, je oprávněn přezkoumat, nezakazují-li to zákony a předpisy státu, v němž má k přezkoumání dojít, zda přepravované předměty (příruční zavazadla, cestovní zavazadla, vozidla včetně nákladu) a zvířata odpovídají přepravním podmínkám. Cestující musí být vyzván, aby se přezkoumání zúčastnil. Nedostaví-li se nebo nelze-li ho zastihnout, je dopravce povinen přizvat k přezkoumání dva nezávislé svědky.\n2.   Zjistí-li se, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, může dopravce vyžadovat od cestujícího uhrazení nákladů na přezkoumání.\nČlánek 14\nDodržování předpisů orgánů státní správy\nPři přepravě předmětů (příručních zavazadel, cestovních zavazadel, vozidel včetně nákladu) a zvířat v souvislosti s přepravou své osoby je cestující povinen dodržovat celní a jiné předpisy orgánů státní správy. Cestující je povinen být přítomen prohlídce těchto předmětů, nepředvídají-li zákony a předpisy příslušného státu výjimku.\nKAPITOLA II\nPříruční zavazadla a zvířata\nČlánek 15\nDohled\nCestující dohlíží na příruční zavazadla a na zvířata, která si bere do vozu.\nKAPITOLA III\nCestovní zavazadla\nČlánek 16\nPodávání cestovních zavazadel\n1.   Smluvní povinnosti při přepravě cestovních zavazadel se zaznamenávají v zavazadlovém lístku, který se vydá cestujícímu.\n2.   Chybí-li zavazadlový lístek, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost ujednání o přepravě cestovních zavazadel, která bez újmy ustanovení článku 22 nadále podléhají těmto Jednotným právním předpisům.\n3.   Zavazadlový lístek slouží až do prokázání opaku jako doklad o podání cestovního zavazadla a o podmínkách jeho přepravy.\n4.   Do prokázání opaku se má za to, že cestovní zavazadlo bylo při převzetí dopravcem v bezvadném stavu a že počet kusů a hmotnost zavazadla souhlasily s údaji v zavazadlovém lístku.\nČlánek 17\nZavazadlový lístek\n1.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah zavazadlového lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 se použije obdobně.\n2.   Do zavazadlového lístku je nutno zapsat nejméně:\na)\ndopravce nebo dopravci;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních závazkových vztahů při přepravě cestovního zavazadla a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.\n3.   Cestující je povinen se při převzetí zavazadlového lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\nČlánek 18\nOdbavení a přeprava\n1.   Nepředvídají-li všeobecné přepravní podmínky výjimku, podává se cestovní zavazadlo k přepravě pouze po předložení přepravního dokladu, který platí nejméně do místa určení cestovního zavazadla. V ostatním se odbavení cestovního zavazadla provádí podle předpisů platných v místě podání.\n2.   Připouštějí-li všeobecné přepravní podmínky přijetí cestovního zavazadla k přepravě bez předložení přepravního dokladu, platí, pokud jde o cestovní zavazadla, ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o právech a povinnostech cestujícího obdobně pro odesílatele cestovního zavazadla.\n3.   Dopravce může přepravovat cestovní zavazadlo jiným vlakem, jiným dopravním prostředkem a jinou cestou, než jsou ty, jichž použije cestující.\nČlánek 19\nPlacení dovozného za cestovní zavazadla\nNení-li mezi cestujícím a dopravcem dohodnuto jinak, platí se dovozné za cestovní zavazadla při podeji.\nČlánek 20\nOznačení cestovního zavazadla\nCestující je povinen uvést na každém kusu cestovního zavazadla, na dobře viditelném místě, trvanlivě a zřetelně:\na)\nsvé jméno a svou adresu;\nb)\ncílové místo určení.\nČlánek 21\nDispoziční právo k cestovnímu zavazadlu\n1.   Dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy orgánů státní správy, může cestující po vrácení zavazadlového lístku a, předvídají-li to všeobecné přepravní podmínky, po předložení přepravního dokladu požadovat vrácení zavazadla v podací stanici.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky mohou předvídat také jiná ustanovení týkající se dispozičního práva, zejména změnu cílového místa a s tím související případné následky pro cestujícího, pokud jde o náklady.\nČlánek 22\nVýdej\n1.   Cestovní zavazadlo se vydá po vrácení zavazadlového lístku a po uhrazení případných výloh váznoucích na zásilce.\nDopravce je oprávněn, nikoli však povinen, zkontrolovat, zda je držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo přijmout.\n2.   Vydání cestovního zavazadla držiteli zavazadlového lístku, pokud je uskutečněno v souladu s předpisy platnými v cílovém místě určení, je postaveno na roveň\na)\npředání cestovního zavazadla celní nebo daňové správě v jejich odbavovacích nebo skladovacích prostorech, nejsou-li tyto prostory pod dohledem dopravce;\nb)\npředání živých zvířat do opatrování třetí osobě.\n3.   Držitel zavazadlového lístku může po uplynutí dohodnuté doby a doby potřebné k případnému odbavení celními nebo jinými orgány státní správy požadovat v cílovém místě určení vydání cestovního zavazadla.\n4.   Není-li zavazadlový lístek vrácen, vydá dopravce cestovní zavazadlo pouze tomu, kdo své oprávnění prokáže; při nedostatečném prokázání nároku může dopravce požadovat složení jistoty.\n5.   Cestovní zavazadlo se vydá v cílovém místě určení, do něhož bylo vypraveno.\n6.   Držitel zavazadlového lístku, kterému cestovní zavazadlo nebude vydáno podle odstavce 3, může požadovat, aby mu na zavazadlovém lístku byly vyznačeny den a hodina, kdy o vydání cestovního zavazadla požádal.\n7.   Nevyhoví-li dopravce žádosti oprávněné osoby o přezkoumání cestovního zavazadla v její přítomnosti s cílem zjistit škodu uváděnou oprávněnou osobou, může oprávněná osoba přijetí zavazadla odmítnout.\n8.   Ve všech ostatních náležitostech se vydání cestovního zavazadla řídí předpisy platnými v cílovém místě určení.\nKAPITOLA IV\nVozidla\nČlánek 23\nPřepravní podmínky\nZvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví zejména podmínky pro přijetí vozidla k přepravě, odbavení, nakládku a přepravu, vykládku a výdej vozidla, jakož i povinnosti cestujícího.\nČlánek 24\nPřepravní lístek\n1.   Smluvní povinnosti při přepravě vozidel je nutno uvést v přepravním lístku, který se vydá cestujícímu. Přepravní lístek může být součástí přepravního dokladu cestujícího.\n2.   Zvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví formu a obsah přepravního lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 se použije obdobně.\n3.   Do přepravního lístku je nutno zapsat nejméně:\na)\ndopravce nebo dopravci;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních závazkových vztahů při přepravě vozidel a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.\n4.   Cestující je povinen se při převzetí přepravního lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\nČlánek 25\nRozhodné právo\nS výhradou ustanovení této kapitoly platí pro vozidla ustanovení kapitoly III o přepravě cestovních zavazadel.\nHLAVA IV\nODPOVĚDNOST DOPRAVCE\nKAPITOLA I\nOdpovědnost při usmrcení a zranění cestujících\nČlánek 26\nZáklad odpovědnosti\n1.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo bylo jinak postiženo jeho tělesné nebo duševní zdraví při úrazu, k němuž došlo v souvislosti s železničním provozem během pobytu cestujícího v železničních vozech nebo při nastupování nebo vystupování, nezávisle na tom, které železniční infrastruktury se použije.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn:\na)\nbyl-li úraz způsoben okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu, a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;\nb)\nbyl-li úraz vyvolán zaviněním cestujícího;\nc)\nbyl-li úraz vyvolán chováním třetí osoby a dopravce tomuto chování nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci, a nemohl odvrátit jeho následky; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; právo na postih zůstává nedotčeno.\n3.   Byl-li úraz způsoben chováním třetí osoby a dopravce není zcela zbaven odpovědnosti podle odst. 2 písm. c), odpovídá s omezeními těchto Jednotných právních předpisů plně, bez újmy případného postihu vůči třetí osobě.\n4.   Případná odpovědnost dopravce v případech nepředvídaných v odstavci 1 není těmito Jednotnými právními předpisy dotčena.\n5.   Provádějí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, na sebe navazující dopravci, odpovídá při usmrcení a zranění cestujících dopravce, který byl podle přepravní smlouvy povinen poskytnout přepravní službu, při které se úraz stal. Neposkytl-li tuto přepravní službu dopravce, ale výkonný dopravce, mají odpovědnost oba jako společný dlužník podle těchto Jednotných právních předpisů.\nČlánek 27\nNáhrada škody při usmrcení\n1.   Při usmrcení cestujícího zahrnuje náhrada škody:\na)\nnutné výdaje vzniklé úmrtím cestujícího, zvláště náklady na převoz a na pohřeb;\nb)\nnáhradu škody předvídanou v článku 28, nenastala-li smrt okamžitě.\n2.   V případě, že smrtí cestujícího ztratily svého živitele osoby, které byl cestující ze zákona povinen vyživovat, nebo které by byl povinen vyživovat v budoucnu, musí být poskytnuta náhrada také za tuto ztrátu. Nárok na náhradu škody u osob, kterým cestující poskytoval výživu bez zákonné povinnosti, se řídí vnitrostátním právem.\nČlánek 28\nNáhrada škody při zranění\nPři zranění nebo jiném poškození tělesného nebo duševního zdraví cestujícího zahrnuje náhrada škody:\na)\nnutné výdaje, zejména na ošetření a léčebnou péči a výdaje za přepravu;\nb)\nmajetkovou újmu, kterou cestující utrpěl v důsledku úplné nebo částečné pracovní neschopnosti nebo tím, že se zvětšily jeho potřeby.\nČlánek 29\nNáhrada jiných škod způsobených osobám\nZda a v jaké míře je dopravce povinen poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v článcích 27 a 28, se řídí vnitrostátním právem.\nČlánek 30\nForma a výše náhrady škody při usmrcení a zranění\n1.   Náhrada škody předvídaná v čl. 27 odst. 2 a čl. 28 písm. b) se poskytne ve formě kapitálu. Připouští-li však vnitrostátní právo přiznání renty, poskytne se náhrada škody touto formou, jestliže zraněný cestující nebo osoby oprávněné podle čl. 27 odst. 2 o vyplácení renty požádají.\n2.   Výše náhrady škody, která má být poskytnuta podle odstavce 1, se řídí vnitrostátním právem. Při použití těchto Jednotných právních předpisů však platí pro každého cestujícího maximální hranice ve výši 175 000 zúčtovacích jednotek za kapitálový obnos nebo roční renta odpovídající této částce, předvídá-li vnitrostátní právo nižší maximální hranici.\nČlánek 31\nJiné dopravní prostředky\n1.   Ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících se s výhradou odstavce 2 nepoužijí na škody vzniklé během přepravy, která se podle přepravní smlouvy neuskutečňuje po železničních tratích.\n2.   Přepravují-li se však železniční vozy na trajektu, použijí se ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících na škody uvedené v čl. 26 odst. 1 a v čl. 33 odst. 1, které cestující utrpěl při nehodě v souvislosti s železničním provozem během svého pobytu v těchto vozech, při nastupování do vozů nebo při vystupování z vozů.\n3.   Je-li železniční provoz v důsledku výjimečných okolností dočasně přerušen a jsou-li cestující přepravováni jiným dopravním prostředkem, odpovídá dopravce podle těchto Jednotných právních předpisů.\nKAPITOLA II\nOdpovědnost při nedodržení jízdního řádu\nČlánek 32\nOdpovědnost při odřeknutí nebo zpoždění spoje a při zmeškání přípoje\n1.   Dopravce odpovídá cestujícímu za škodu, která vznikla tím, že v cestě nebylo možné pokračovat téhož dne kvůli odřeknutí, zpoždění nebo zmeškání přípojného vlaku nebo proto, že pokračování v cestě nebylo za daných okolností únosné téhož dne. Náhrada škody zahrnuje přiměřené výdaje, které cestujícímu vznikly v souvislosti s přenocováním a informováním čekajících osob.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, je-li odřeknutí či zpoždění spoje nebo zmeškání přípoje vyvoláno následujícími důvody:\na)\nokolnostmi, které nemají původ v železničním provozu a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;\nb)\nzaviněním cestujícího; nebo\nc)\nchováním třetí osoby, kterému dopravce nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci, a jehož následky nemohl odvrátit; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; právo na postih zůstává nedotčeno.\n3.   Povinnost dopravce poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v odstavci 1 upravuje vnitrostátní právo. Článek 44 zůstává nedotčen.\nKAPITOLA III\nOdpovědnost za příruční zavazadla, zvířata, cestovní zavazadla a vozidla\nOddíl 1\nPříruční zavazadla a zvířata\nČlánek 33\nOdpovědnost\n1.   Při usmrcení a zranění cestujících odpovídá dopravce také za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením věcí, které měl cestující na sobě nebo které vezl jako příruční zavazadlo; totéž platí také pro zvířata, která veze cestující s sebou. Článek 26 se použije přiměřeně.\n2.   V ostatních případech odpovídá dopravce za škodu z důvodů částečné nebo úplné ztráty nebo poškození věcí, příručních zavazadel nebo zvířat, na něž je povinen podle článku 15 dohlížet cestující, pouze tehdy, je-li škoda zaviněna dopravcem. Ostatní články oddílu IV, s výjimkou článku 51, a oddílu VI se v tomto případě nepoužijí.\nČlánek 34\nOmezení náhrady škody při ztrátě nebo poškození věcí\nOdpovídá-li dopravce podle čl. 33 odst. 1, činí maximální hranice odškodnění 1 400 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího.\nČlánek 35\nZproštění odpovědnosti\nDopravce neodpovídá cestujícímu za ztrátu nebo škodu, která vznikla tím, že cestující nedodržel své povinnosti vyplývající z celních nebo jiných předpisů orgánů státní zprávy.\nOddíl 2\nCestovní zavazadla\nČlánek 36\nZáklad odpovědnosti\n1.   Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením cestovního zavazadla v době od jeho převzetí dopravcem až do vydání zavazadla, jakož i jeho opožděným vydáním.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, jestliže ztráta, poškození nebo opožděné vydání zavazadla byly zaviněny cestujícím, jeho příkazem, který nezavinil dopravce, zvláštními vadami cestovního zavazadla nebo okolnostmi, kterým dopravce nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit.\n3.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, vznikne-li ztráta nebo poškození z jedné nebo více následujících skutečností, spojených se zvláštním nebezpečím:\na)\nchyběním nebo nedostatky obalu;\nb)\npřirozenou povahou cestovního zavazadla;\nc)\npodejem předmětů, které jsou z přepravy vyloučeny, jako cestovních zavazadel.\nČlánek 37\nDůkazní břemeno\n1.   Důkaz o tom, že ztráta, poškození nebo opožděné vydání byly způsobeny některou ze skutečností uvedených v čl. 36 odst. 2, přísluší dopravci.\n2.   Prokáže-li dopravce, že ztráta nebo poškození mohly podle okolností případu vzniknout na základě jednoho nebo více zvláštních nebezpečí uvedených v čl. 36 odst. 3, platí domněnka, že z nich škoda vznikla. Oprávněná osoba však má právo dokázat, že škoda nebyla nebo nebyla výlučně způsobena některým z těchto nebezpečí.\nČlánek 38\nNavazující dopravci\nProvádí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, více na sebe navazujících dopravců, vstupuje z hlediska přepravy cestovních zavazadel nebo vozidel každý z dopravců tím, že převezme cestovní zavazadlo se zavazadlovým lístkem nebo vozidlo s přepravním lístkem, do přepravní smlouvy podle údajů v zavazadlovém lístku nebo v přepravním lístku a přebírá závazky, které z toho vyplývají. V tomto případě odpovídá každý z dopravců za provedení přepravy po celé cestě až do výdeje zavazadel nebo vozidel.\nČlánek 39\nVýkonný dopravce\n1.   Přenesl-li dopravce provádění přepravy zcela nebo zčásti na výkonného dopravce, bez ohledu na to, zda k tomu na základě přepravní smlouvy byl oprávněn, či nikoli, zůstává i nadále odpovědný za celou přepravu.\n2.   Všechna ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o odpovědnosti dopravce platí také pro odpovědnost výkonného dopravce za přepravu, kterou provedl. Článek 48 a článek 52 se použijí, je-li uplatňován nárok vůči pracovníkům nebo jiným osobám, které výkonný dopravce používá při provádění přepravy.\n3.   Zvláštní ujednání, na jehož základě dopravce přebírá závazky, které mu tyto Jednotné právní předpisy neukládají, nebo se vzdává práv, která mu tyto Jednotné právní předpisy zaručují, se týká výkonného dopravce pouze tehdy, vyslovil-li s ním písemný souhlas. Dopravce zůstává vázán povinnostmi, které vyplývají z tohoto zvláštního ujednání nebo z prohlášení o vzdání se práv, nezávisle na tom, zda výkonný dopravce takový souhlas vyslovil.\n4.   Nesou-li odpovědnost jak dopravce, tak i výkonný dopravce, odpovídají jako společní dlužníci.\n5.   Celková částka odškodnění, kterou lze vyžadovat od dopravce, výkonného dopravce, jakož i od jejich pracovníků a ostatních osob, které při provádění přepravy používají, nesmí překročit maximální částky stanovené v těchto Jednotných právních předpisech.\n6.   Práva dopravce a výkonného dopravce na vzájemný postih nejsou tímto článkem dotčena.\nČlánek 40\nDomněnka o ztrátě\n1.   Oprávněná osoba může jednotlivý kus zavazadla bez dalšího dokazování považovat za ztracený, nebyl-li jí vydán nebo připraven k vydání do čtrnácti dnů poté, kdy o jeho vydání podle čl. 22 odst. 3 požádala.\n2.   Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za ztracené, do jednoho roku poté, kdy bylo o jeho vydání požádáno, je dopravce povinen vyrozumět o tom oprávněnou osobu, pokud je její adresa známa nebo je-li možné ji zjistit.\n3.   Oprávněná osoba může do třiceti dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 požádat, aby jí bylo cestovní zavazadlo vydáno. V tomto případě uhradí náklady na přepravu zavazadla z podacího místa do místa, ve kterém bude zavazadlo vydáno, a vrátí přijaté odškodnění, po odečtení případných výdajů, které v něm byly zahrnuty. Nároky oprávněné osoby na odškodnění za opožděné vydání podle článku 43 však zůstávají zachovány.\n4.   Nepožádá-li oprávněná osoba o vydání nalezeného zavazadla ve lhůtě předvídané v odstavci 3, nebo nalezne-li se zavazadlo až po uplynutí jednoho roku od žádosti o jeho vydání, naloží s ním dopravce podle zákonů a předpisů v místě, ve kterém se zavazadlo nachází.\nČlánek 41\nOdškodnění při ztrátě\n1.   Při úplné nebo částečné ztrátě cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit:\na)\nje-li výše utrpěné ztráty nebo škody prokázána, odškodnění v této výši, nepřesahuje-li 80 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 1 200 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla;\nb)\nnení-li výše utrpěné ztráty nebo škody prokázána, paušální odškodnění ve výši 20 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 300 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla.\nZpůsob odškodnění, buď za každý chybějící kilogram, nebo za každý kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.\n2.   Dopravce je kromě toho povinen nahradit dovozné za zavazadlo, zaplacená cla, spotřební daně a jiné částky zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného zavazadla.\nČlánek 42\nOdškodnění při poškození\n1.   Při poškození cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit odškodnění, které odpovídá znehodnocení cestovního zavazadla.\n2.   Odškodnění nepřesáhne:\na)\nje-li poškozením znehodnoceno celé zavazadlo, částku, která by musela být zaplacena při úplné ztrátě;\nb)\nje-li poškozením znehodnocena pouze část cestovního zavazadla, částku, která by musela být zaplacena při ztrátě znehodnocené části.\nČlánek 43\nOdškodnění při opožděném vydání\n1.   Při opožděném vydání cestovního zavazadla je dopravce povinen vyplatit za každých započatých 24 hodin od doby, kdy bylo o vydání požádáno, nejvýše však za 14 dní:\na)\nprokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla škoda včetně poškození, odškodnění ve výši ztráty nebo škody až do maximální částky 0,80 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti zavazadla nebo 14 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného zavazadla;\nb)\nneprokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla ztráta nebo škoda, paušální odškodnění ve výši 0,14 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti zavazadla nebo 2,80 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného zavazadla.\nZpůsob odškodnění, buď za každý chybějící kilogram, nebo za kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.\n2.   Při úplné ztrátě cestovního zavazadla se neposkytuje odškodnění podle odstavce 1 souběžně s odškodněním podle článku 41.\n3.   Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytuje odškodnění podle odstavce 1 za neztracenou část.\n4.   Při poškození cestovního zavazadla, které není způsobeno opožděným vydáním, se poskytuje odškodnění podle odstavce 1, případně spolu s odškodněním podle článku 42.\n5.   Odškodnění podle odstavce 1 spolu s odškodněním podle článků 41 a 42 nesmí být v žádném případě vyšší než odškodnění při úplné ztrátě cestovního zavazadla.\nOddíl 3\nVozidla\nČlánek 44\nOdškodnění při zpoždění\n1.   Je-li vozidlo z důvodu zaviněného dopravcem naloženo později nebo vydáno opožděně, je dopravce povinen, prokáže-li oprávněná osoba, že tím vznikla škoda, vyplatit odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu dovozného.\n2.   Dojde-li při nakládce z důvodu zaviněného dopravcem ke zpoždění a upustí-li proto oprávněný od provedení přepravní smlouvy, vrátí se mu přepravné. Prokáže-li, že tímto zpožděním vznikla škoda, může kromě toho žádat odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu přepravného.\nČlánek 45\nOdškodnění při ztrátě\nPři úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněné osobě vypočítá odškodnění vyplácené za prokázanou ztrátu nebo škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla. Toto odškodnění činí nejvýše 8 000 zúčtovacích jednotek. Přívěs s nákladem i bez nákladu se považuje za samostatné vozidlo.\nČlánek 46\nOdpovědnost za další předměty\n1.   Za škody na předmětech ponechaných ve vozidle nebo umístěných ve schránách (např. v boxech na zavazadla nebo na lyže), které jsou namontované na vozidle, odpovídá dopravce pouze v případě, že je zavinil. Celkové odškodnění činí nejvýše 1 400 zúčtovacích jednotek.\n2.   Za předměty, které jsou upevněny mimo vozidlo, včetně schrán uvedených v odstavci 1, odpovídá dopravce pouze tehdy, prokáže-li se, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.\nČlánek 47\nRozhodné právo\nS výhradou ustanovení této části platí pro vozidla ustanovení části 2 o odpovědnosti za cestovní zavazadla.\nKAPITOLA IV\nSpolečná ustanovení\nČlánek 48\nZánik práva na omezení odpovědnosti\nOmezení odpovědnosti předvídaná v těchto Jednotných právních předpisech, jakož i ustanovení vnitrostátního práva, která náhradu škody omezují pevnou částkou, se nepoužijí, prokáže-li se, že ztráta nebo škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím dopravce, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.\nČlánek 49\nPřepočet a zúročení odškodnění\n1.   Je-li nutné přepočítat částky odškodnění vyjádřené v cizí měně, přepočítají se podle kurzu platného v den a v místě výplaty odškodného.\n2.   Oprávněný může vznášet nárok na úroky z odškodnění ve výši pěti procent ročně, a to ode dne reklamace podle článku 55, nebo, nebyla-li podána reklamace, ode dne podání žaloby.\n3.   U odškodnění podle článků 27 a 28 se však úroky počítají teprve ode dne, kdy nastaly okolnosti rozhodné pro výpočet náhrady škody, je-li tento den pozdější než den reklamace nebo podání žaloby.\n4.   U cestovních zavazadel mohou být úroky požadovány pouze tehdy, přesahuje-li odškodnění 16 zúčtovacích jednotek na každý zavazadlový lístek.\n5.   Nepředloží-li oprávněný dopravci doklady k cestovnímu zavazadlu potřebné ke konečnému vyřízení reklamace v přiměřené lhůtě, která je mu poskytnuta, pozastaví se běh úroků počínaje uplynutím této lhůty až do předložení dokladů.\nČlánek 50\nOdpovědnost při jaderné události\nDopravce je zproštěn odpovědnosti, která mu přísluší podle těchto Jednotných právních předpisů, byla-li ztráta nebo škoda způsobena jadernou událostí a odpovídá-li podle zákonů a předpisů státu o odpovědnosti v oblasti jaderné energie za tuto škodu vlastník jaderného zařízení nebo osoba postavená mu na roveň.\nČlánek 51\nOsoby, za které dopravce odpovídá\nDopravce odpovídá za své zaměstnance a za jiné osoby, které používá k provádění přepravy, vykonávají-li tito zaměstnanci a jiné osoby své povinnosti. Provozovatelé železniční infrastruktury, po které se přeprava uskutečňuje, jsou považováni za osoby, které dopravce používá k provádění přepravy.\nČlánek 52\nJiné nároky\n1.   Ve všech případech, ve kterých se použijí tyto Jednotné právní předpisy, může být vůči dopravci uplatňován nárok na náhradu škody, ať již spočívá na jakémkoli právním základě, pouze za předpokladů uvedených v těchto Jednotných právních předpisech.\n2.   Totéž platí pro nároky vůči zaměstnancům a jiným osobám, za které dopravce odpovídá podle článku 51.\nHLAVA V\nODPOVĚDNOST CESTUJÍCÍHO\nČlánek 53\nZvláštní důvody odpovědnosti\nCestující odpovídá dopravci za každou ztrátu nebo škodu:\na)\nkterá vznikla tím, že cestující nesplnil své závazky, které pro něho vyplývají:\n1.\nz článků 10, 14 a 20,\n2.\nze zvláštních ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách nebo\n3.\nz Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) nebo\nb)\nkterá je způsobena předměty nebo zvířaty, které má cestující s sebou,\npokud cestující neprokáže, že ztráta nebo škoda byla vyvolána okolnostmi, jimž i přes péči vyžadovanou od svědomitého cestujícího nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit. Tímto ustanovením není dotčena odpovědnost dopravce podle článku 26 a čl. 33 odst. 1.\nHLAVA VI\nUPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ\nČlánek 54\nZjištění částečné ztráty nebo škody\n1.   Zjistí-li nebo předpokládá-li dopravce částečnou ztrátu nebo poškození předmětu (cestovního zavazadla, vozidla) přepravovaného pod dohledem dopravce, nebo tvrdí-li to oprávněná osoba, je dopravce povinen bez průtahu, a je-li to možné, v přítomnosti oprávněné osoby sepsat zápis, v němž se podle povahy škody zaznamená stav předmětu, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčina a doba, kdy vznikla.\n2.   Opis tohoto zápisu se bezplatně vydá oprávněné osobě.\n3.   Neuzná-li oprávněný zjištění uvedená v zápise, může požadovat, aby stav cestovního zavazadla nebo vozidla, jakož i příčina a výše škody byly zjištěny znalcem určeným stranami přepravní smlouvy nebo soudem. Postup se řídí zákony a předpisy státu, ve kterém se zjištění provádí.\nČlánek 55\nReklamace\n1.   Reklamace týkající se odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících je nutno podat písemně tomu dopravci, vůči němuž mohou být nároky soudně uplatňovány. V případě přepravy, která byla předmětem jediné smlouvy a byla prováděna na sebe navazujícími dopravci, mohou být reklamace uplatněny také u prvního nebo posledního dopravce, jakož i u dopravce, který má ve státě bydliště nebo v místě trvalého pobytu cestujícího své sídlo nebo pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.\n2.   Ostatní reklamace na základě přepravní smlouvy je nutno podat písemně tomu dopravci, který je uveden v čl. 56 odst. 2 a 3.\n3.   Doklady, které chce oprávněná osoba připojit k reklamaci, musí být předloženy v originále nebo v kopii, na požádání dopravce v náležitě ověřené formě. Při vyřizování reklamace může dopravce požadovat předložení přepravního dokladu, zavazadlového lístku a přepravního lístku.\nČlánek 56\nDopravci, vůči nimž lze uplatňovat nároky soudní cestou\n1.   Nároky na náhradu škody na základě odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících mohou být soudně uplatňovány pouze vůči dopravci odpovědnému podle čl. 26 odst. 5.\n2.   Ostatní nároky cestujícího na základě přepravní smlouvy mohou být uplatňovány s výhradou odstavce 4 pouze vůči prvnímu, poslednímu nebo vůči tomu dopravci, který prováděl část přepravy, v jejímž průběhu nastala skutečnost odůvodňující nárok.\n3.   Je-li při přepravách prováděných navazujícími dopravci zapsán do zavazadlového nebo přepravního lístku se svým souhlasem dopravce, který má povinnost výdeje, mohou být nároky podle odstavce 2 uplatňovány vůči němu i tehdy, jestliže neobdržel zavazadlo nebo nepřevzal vozidlo.\n4.   Nároky na vrácení částek, které byly zaplaceny na základě přepravní smlouvy, mohou být soudně uplatňovány vůči dopravci, který částku vybral, nebo vůči dopravci, v jehož prospěch byla částka vybrána.\n5.   Cestou protižaloby nebo námitky mohou být uplatňovány nároky také vůči jiným dopravcům, než kteří jsou uvedeni v odstavcích 2 a 4, zakládá-li se žaloba na téže přepravní smlouvě.\n6.   Použijí-li se tyto Jednotné právní předpisy na výkonného dopravce, mohou být nároky soudně uplatňovány také vůči němu.\n7.   Může-li žalobce volit mezi více dopravci, zaniká jeho právo volby podáním žaloby vůči jednomu z dopravců; to platí i tehdy, může-li žalobce volit mezi jedním nebo více dopravci a výkonným dopravcem.\nČlánek 58\nZánik nároků při usmrcení nebo zranění cestujících\n1.   Všechny nároky oprávněné osoby, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, zanikají, neoznámí-li oprávněná osoba úraz cestujícího nejpozději do dvanácti měsíců poté, kdy se o škodě dozvěděla, některému z dopravců, u nichž může být podána reklamace podle čl. 55 odst. 1. Oznámí-li oprávněná osoba úraz ústně, dopravce jí o tomto ústním oznámení vystaví potvrzení.\n2.   Nároky však nezanikají, jestliže\na)\noprávněná osoba podala během lhůty stanovené v odstavci 1 reklamaci některému z dopravců uvedených v čl. 55 odst. 1;\nb)\nodpovědný dopravce se dozvěděl během lhůty stanovené v odstavci 1 o úrazu cestujícího jiným způsobem;\nc)\nv důsledku okolností, které nelze přičíst k tíži oprávněné osoby, nebyl úraz oznámen nebo nebyl oznámen včas;\nd)\noprávněná osoba prokáže, že úraz byl způsoben zaviněním dopravce.\nČlánek 59\nZánik nároků při přepravě zavazadel\n1.   Přijetím cestovního zavazadla oprávněnou osobou zanikají všechny nároky z přepravní smlouvy vůči dopravci při částečné ztrátě, poškození nebo opožděném vydání.\n2.   Nároky však nezanikají:\na)\npři částečné ztrátě nebo škodě, jestliže\n1.\nztráta nebo škoda byly zjištěny podle článku 54 před přijetím zavazadla oprávněnou osobou,\n2.\nzjištění, k němuž by muselo dojít podle článku 54, bylo opomenuto pouze zaviněním dopravce;\nb)\npři zevně neznatelné ztrátě nebo škodě, která byla zjištěna oprávněnou osobou teprve po přijetí zavazadla, jestliže oprávněná osoba\n1.\npožádá o zjištění podle článku 54 ihned po zjištění ztráty nebo škody a nejpozději tři dny po přijetí zavazadla a\n2.\nkromě toho prokáže, že škoda vznikla v době mezi přijetím k přepravě a vydáním;\nc)\npři opožděném vydání, uplatnila-li oprávněná osoba svá práva vůči jednomu z dopravců uvedených v čl. 56 odst. 3 do 21 dnů;\nd)\nprokáže-li oprávněná osoba, že ztráta nebo škoda byla způsobena zaviněním dopravce.\nČlánek 60\nPromlčení nároku\n1.   Nároky na náhradu škody, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, se promlčují takto:\na)\nnároky cestujícího po třech letech, počítáno od prvého dne po úrazu;\nb)\nnároky ostatních oprávněných osob po třech letech, počítáno od prvého dne po úmrtí cestujícího, nejpozději však po pěti letech, počítáno od prvního dne po úrazu.\n2.   Ostatní nároky z přepravní smlouvy se promlčují po jednom roce. Promlčecí lhůta však činí dva roky kvůli ztrátě nebo škodě způsobené jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou ztrátu nebo škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by taková ztráta nebo škoda pravděpodobně mohla vzniknout.\n3.   Promlčecí lhůta podle odstavce 2 začíná u nároků\na)\nna odškodnění za úplnou ztrátu čtrnáctým dnem po uplynutí lhůty podle čl. 22 odst. 3;\nb)\nna odškodnění za částečnou ztrátu, poškození nebo opožděné vydání dnem vydání;\nc)\nve všech ostatních případech týkajících se přepravy cestujícího dnem uplynutí doby platnosti přepravního dokladu.\nDen označený jako začátek promlčecí lhůty se do této doby nepočítá.\n4.   V ostatních náležitostech platí pro pozastavení a přerušení promlčení vnitrostátní právo.\nHLAVA VII\nVZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI DOPRAVCI\nČlánek 61\nRozdělení přepravného\n1.   Každý dopravce je povinen vyplatit zúčastněným dopravcům podíl připadající na ně z přepravného, které vybral nebo měl vybrat. Způsob placení stanoví dohody mezi dopravci.\n2.   Čl. 6 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a článek 25 platí také pro vztahy mezi navazujícími dopravci.\nČlánek 62\nPrávo na postih\n1.   Vyplatil-li dopravce odškodnění podle těchto Jednotných právních předpisů, má právo na postih vůči dopravcům, kteří se podíleli na přepravě, podle následujících ustanovení:\na)\ndopravce, který ztrátu nebo škodu způsobil, odpovídá za tuto škodu výlučně sám;\nb)\nje-li ztráta nebo škoda způsobena více dopravci, odpovídá každý z nich za ztrátu nebo škodu, kterou způsobil; není-li takové rozlišení možné, rozdělí se odškodnění mezi dopravce podle písmene c);\nc)\nnelze-li dokázat, který z dopravců ztrátu nebo škodu způsobil, rozdělí se odškodnění mezi všechny dopravce s výjimkou těch, kteří prokáží, že ztrátu nebo škodu nezpůsobili; rozdělení se uskuteční v poměru jim příslušejícího podílu na přepravném.\n2.   Při platební neschopnosti některého z dopravců se podíl připadající na tohoto dopravce, avšak jím neuhrazený, rozdělí mezi všechny ostatní dopravce, kteří se podíleli na přepravě, v poměru jim příslušejícího podílu na přepravném.\nČlánek 63\nŘízení o postihu\n1.   Dopravce, vůči němuž je uplatňováno právo na postih podle článku 62, nemůže popírat, že dopravce, který právo na postih uplatňuje, platil po právu, bylo-li odškodnění určeno soudem, poté co byla prvně jmenovanému dopravci dána řádným ohlášením možnost vstoupit do sporu. Soud, u něhož se vede hlavní spor, určí lhůty pro ohlášení sporu a pro vstup do sporu.\n2.   Dopravce uplatňující právo na postih musí podat jedinou žalobu na všechny dopravce, se kterými se nedohodl; jinak právo na postih vůči nezažalovaným dopravcům zaniká.\n3.   Soud je povinen rozhodnout o všech postizích, kterými se zabývá, v jediném rozsudku.\n4.   Dopravce, který chce své právo na postih uplatnit soudně, může vznést svůj nárok u příslušného soudu státu, ve kterém má jeden ze zúčastněných dopravců své sídlo, pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.\n5.   Je-li třeba podat žalobu na více dopravců, má žalující dopravce právo volby mezi soudy příslušnými podle odstavce 4.\n6.   Řízení o postihu nesmějí být zahrnuta do řízení o odškodnění, které osoba oprávněná podle přepravní smlouvy zahájila.\nČlánek 64\nDohody o postihu\nDopravci mohou mezi sebou uzavírat dohody, které se od článků 61 a 62 odchylují.\nPŘÍLOHA II\nMINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ ŽELEZNIČNÍMI PODNIKY A PRODEJCI PŘEPRAVNÍCH DOKLADŮ\nČást I: Informace před cestou\nVšeobecné podmínky platné pro danou smlouvu\nJízdní řády a podmínky pro nejrychlejší cestu\nJízdní řády a podmínky pro veškeré dostupné jízdné zdůrazňující nejlevnější jízdné\nPřístupnost, podmínky pro přístup a dostupnost zařízení ve vlaku pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu se směrnicí (EU) 2019/882 a nařízeními (EU) č. 454/2011 a (EU) č. 1300/2014\nDostupnost kapacity a podmínky přístupu pro jízdní kola\nDostupnost míst k sezení v první a druhé třídě, jakož i v lehátkových a lůžkových vozech\nNarušení cesty a zpoždění (plánovaná i ta v reálném čase)\nDostupnost palubních zařízení, včetně wifi a toalet, a palubních služeb, včetně asistenčních služeb, které cestujícím poskytují pracovníci\nInformace poskytované před zakoupením přepravního dokladu nebo dokladů, které se týkají toho, zda tento doklad nebo doklady představují přímý přepravní doklad\nPostupy pro reklamaci ztracených zavazadel\nPostupy pro předkládání stížností\nČást II: Informace během jízdy\nPalubní služby a zařízení, včetně wifi\nPříští stanice\nNarušení cesty a zpoždění (plánovaná i ta v reálném čase)\nHlavní návazné spoje\nOtázky bezpečnosti\nČást III: Operace týkající se rezervačních systémů:\nŽádosti o dostupnost služeb železniční dopravy, včetně platných tarifů\nŽádosti o rezervaci služeb železniční dopravy\nŽádosti o částečné nebo úplné zrušení rezervace\nPŘÍLOHA III\nMINIMÁLNÍ NORMY KVALITY SLUŽEB\nInformace a přepravní doklady\nPřesnost dopravních spojů a obecné zásady postupu v případě provozních mimořádností\nZpoždění\ni)\ncelkové průměrné zpoždění spojů jako procentní podíl za kategorii spojů (dálkové, regionální a městské/příměstské);\nii)\nprocentní podíl zpoždění způsobených okolnostmi uvedenými v čl. 19 odst. 10;\niii)\nprocentní podíl spojů zpožděných při odjezdu;\niv)\nprocentní podíl spojů zpožděných při příjezdu;\n—\nprocentní podíl zpoždění kratších než 60 minut;\n—\nprocentní podíl zpoždění v rozmezí 60-119 minut;\n—\nprocentní podíl zpoždění v délce 120 minut či více.\nOdřeknutí dopravních spojů\ni)\nodřeknutí spojů jako procentní podíl za kategorii spojů (mezinárodní, vnitrostátní dálkové, regionální a městské/příměstské);\nii)\nodřeknutí spojů jako procentní podíl za kategorii spojů (mezinárodní, vnitrostátní dálkové, regionální a městské/příměstské) způsobené okolnostmi uvedenými v čl. 19 odst. 10.\nČistota drážních vozidel a zařízení železničních stanic (kontrola kvality a teploty vzduchu ve vozech, hygiena sociálních zařízení atd.)\nPrůzkum spokojenosti zákazníků\nVyřizování stížností, vracení přepravného a odškodnění v případě nedodržení norem kvality služeb\nPomoc poskytovaná osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a diskuze o této pomoci s organizacemi tyto osoby zastupujícími a případně se zástupci osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.\nPŘÍLOHA IV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1371/2007\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 1 písm. a)\nČl. 1 písm. a)\nČl. 1 písm. b)\nČl. 1 písm. b)\n—\nČl. 1 písm. c)\nČl. 1 písm. c)\nČl. 1 písm. d)\n—\nČl. 1 písm. e)\nČl. 1 písm. d)\nČl. 1 písm. f)\nČl. 1 písm. e)\nČl. 1 písm. g)\n—\nČl. 1 písm. h)\nČl. 1 písm. f)\nČl. 1 písm. i)\nČlánek 2\nČlánek 2\nČl. 2 odst. 1\nČl. 2 odst. 1\nČl. 2 odst. 2\n—\nČl. 2 odst. 3\n—\nČl. 2 odst. 4\n—\nČl. 2 odst. 5\nČl. 2 odst. 6 písm. a), čl. 2 odst. 8\nČl. 2 odst. 6\nČl. 2 odst. 6 písm. b)\nČl. 2 odst. 7\nČl. 2 odst. 7\n—\nČl. 2 odst. 2\n—\nČl. 2 odst. 3\n—\nČl. 2 odst. 4\n—\nČl. 2 odst. 5\nČlánek 3\nČlánek 3\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 2 a 3\n—\nČl. 3 odst. 4\nČl. 3 odst. 2\nČl. 3 odst. 5\nČl. 3 odst. 3\nČl. 3 odst. 6\nČl. 3 odst. 4\nČl. 3 odst. 7\nČl. 3 odst. 5\nČl. 3 odst. 8\nČl. 3 odst. 6\n—\nČl. 3 odst. 7\nČl. 3 odst. 9\nČl. 3 odst. 7\nČl. 3 odst. 10\nČl. 3 odst. 8\n—\nČl. 3 odst. 9\n—\nČl. 3 odst. 10\n—\nČl. 3 odst. 11\nČl. 3 odst. 11\nČl. 3 odst. 12\n—\nČl. 3 odst. 13\n—\nČl. 3 odst. 14\n—\nČl. 3 odst. 15\n—\nČl. 3 odst. 16\nČl. 3 odst. 12\nČl. 3 odst. 17\n—\nČl. 3 odst. 18\nČl. 3 odst. 13\nČl. 3 odst. 19\n—\nČl. 3 odst. 20\nČl. 3 odst. 15\nČl. 3 odst. 21\n—\nČl. 3 odst. 22\nČlánek 4\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČlánek 7\nČlánek 7\nČlánek 8\nČlánek 8\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\nČlánek 9\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\nČlánek 11\nČlánek 13\nČlánek 12\nČlánek 14\nČlánek 13\nČlánek 15\nČlánek 14\nČlánek 16\nČlánek 15\nČlánek 17\nČlánek 16\nČlánek 18\n—\nČl. 18 odst. 2, 3, 4, 5, 6, a 7\nČlánek 17 odst. 1\nČl. 19 odst. 1, 2, 3 a 4\n—\nČl. 19 odst. 5 a 6\nČl. 17 odst. 2\nČl. 19 odst. 7\nČl. 17 odst. 3\nČl. 19 odst. 8\nČl. 17 odst. 4\nČl. 19 odst. 9\n—\nČl. 19 odst. 10\nČlánek 18\nČlánek 20\n—\nČl. 20 odst. 6\nČlánek 19\nČlánek 21\nČlánek 20\nČlánek 22\nČl. 21 odst. 1\n—\nČl. 21 odst. 2\nČl. 23 odst. 1 písm. g)\nČlánek 22, článek 23\nČlánek 23\nČl. 22 odst. 2\n—\nČlánek 24\nČlánek 24\nČlánek 25\nČl. 25 odst. 1, 2 a 3\n—\nČlánek 26\nČlánek 26\nČlánek 27\nČlánek 27\nČlánek 28\n—\nČl. 28 odst. 3\nČl. 27 odst. 3\nČl. 28 odst. 4\nČlánek 28\nČlánek 29\nČlánek 29\nČlánek 30\nČlánek 30\nČlánek 31\n—\nČlánek 32, 33\nČlánek 31\nČlánek 34\n—\nČl. 34 odst. 1 a 3\nČlánek 32\nČlánek 35\n—\nČl. 35 odst. 2\nČlánek 33\n—\nČlánek 34\nČlánek 36\nČlánek 35\nČlánek 38\n—\nČlánek 37\nČlánek 36\nČlánek 39\n—\nČlánek 40\nČlánek 37\nČlánek 41\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\nPříloha III\nPříloha III\n—\nPříloha IV", "summary": "Práva cestujících v železniční přepravě v EU\nPráva cestujících v železniční přepravě v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 2021/782 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je poskytnout výrazně lepší ochranu cestujících v železniční přepravě v případě narušení dopravy. Cílem je také lépe reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením nebo osob s omezenou schopností pohybu.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení se vztahuje na mezinárodní nebo vnitrostátní železniční jízdy v Evropské unii (EU) provozované jedním nebo více licencovanými železničními podniky. Obsahuje spoustu nových a důležitých prvků.Přímé přepravní doklady. Nová povinnost pro přepravce, kteří se kvalifikují jako „jediný železniční podnik“*, aby poskytovali dálkové (mezinárodní a vnitrostátní) spoje a regionální železniční spoje jako přímé přepravní doklady. Cestovní informace v reálném čase. Provozovatelé infrastruktury musí rozesílat údaje o provozu v reálném čase železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů, poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu a provozovatelům stanic. Železniční společnosti musí poskytovat dynamické cestovní informace v reálném čase dalším železničním společnostem, které prodávají jejich přepravní doklady i prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu. Právo na vlastní organizaci trasy. Pokud cestujícím nebylo nabídnuto včasné řešení (do 100 minut) v případě narušení jejich cesty, mohou sami vyřešit svou náhradní veřejnou dopravu po železnici nebo autobusem a přepravce jim proplatí „nezbytné, příslušné a přiměřené“ náklady na další přepravní doklad. Přeprava kol. V nových vlacích a ve vlacích, které prošly výraznou úpravou, budou vyžadovány vyhrazené prostory pro sestavená (ne pouze skládací) kola. Osoby se zdravotním postižením nebo omezenou schopností pohybu a orientace. Snižuje dobu pro předběžné oznámení žádosti o pomoc na 24 hodin společně se spoustou dalších opatření. Prosazování práv cestujících. Zavádí lepší rámec pro prosazování práv včetně:upraveného mechanismu pro řešení stížností,posílené povinnosti spolupráce mezi vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování,standardizovaného formuláře pro celou EU, který umožňuje cestujícím zažádat o proplacení nebo kompenzaci. Ustanovení o vyšší moci. Železniční podniky nemusí platit kompenzaci za zpoždění nebo zrušení v případě výjimečných okolností, jako jsou pandemie nebo extrémní povětrnostní podmínky. Rovné zacházení. Diskriminace na základě národnosti cestujícího nebo místa usazení přepravce nebo prodejce prodejních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu v EU je zakázaná. Vážné narušení dopravy. V koordinaci s provozovateli infrastruktury a stanic by měli železniční podniky připravovat pohotovostní plány (včetně přístupných výstražných a informačních systémů), aby se připravili na možnost vážného narušení a dlouhých zpoždění, které způsobí, že velké množství cestujících uvízne ve stanici. Výjimky. Předem existující výjimky jsou omezené a žádné železniční služby nemají výjimky ze své podstaty. Určité výjimky můžou být uděleny členskými státy EU, například pro městské, příměstské a regionální osobní železniční spoje, na které by se pak vztahoval zvýšený počet povinných opatření.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nVstoupilo v platnost dne 6. června 2021 a použije se ode dne 7. června 2023.\nKONTEXT\nPráva cestujících: železnice (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nJediný podnik: „jediný železniční podnik“ se může skládat z různých železničních podniků, které jsou úzce propojené na základě kritéria 100% vlastnictví (čl. 12 odst. 1).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 1–52)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70-115)\nNařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110–178)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1300/2014 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32–77)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14–41)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 19.07.2021"}
{"celex_id": "32021R1529", "reference": "20.9.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 330/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1529\nze dne 15. září 2021,\nkterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (4) pozbylo platnosti dne 31. prosince 2020. V zájmu udržení účinnosti vnější činnosti Unie by měl být zachován rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci v období 2021–2027.\n(2)\nCílem Nástroje předvstupní pomoci je připravit příjemce na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít k dispozici specializovaný Nástroj předvstupní pomoci příjemcům uvedeným v příloze I na období 2021–2027 (NPP III) na podporu rozšíření a zároveň zajistit, aby jeho cíle a fungování byly v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), včetně dodržování základních práv a zásad a ochrany a prosazování lidských práv, demokracie a právního státu, a aby je doplňovaly. Tento nástroj by se měl rovněž doplňovat s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (5).\n(3)\nČlánek 49 Smlouvy o EU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.\n(4)\nKaždý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna nového člena integrovat. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.\n(5)\nPolitika rozšíření Unie je strategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity v Evropě a umožňuje Unii lépe řešit globální výzvy. Poskytuje také více hospodářských a obchodních příležitostí, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují, a současně zajišťuje postupnou transformaci příjemců. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.\n(6)\nProces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován podle svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“. Přístup „základní zásady na prvním místě“ propojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení, a to se správou ekonomických záležitostí – s posíleným zaměřením na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílením demokratických institucí a reformou veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy příjemců uvedených v příloze I a reaguje na hlavní obavy občanů. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti zavést a provádět potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii.\n(7)\nDobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou zásadními prvky procesu rozšíření a jsou rozhodující pro bezpečnost a stabilitu Unie jako celku. Důležité je rovněž definitivní, inkluzivní a závazné řešení dvoustranných sporů.\n(8)\nPřijetí a dodržování základních evropských hodnot je otázkou volby, přičemž pro všechny partnery usilující o členství v Unii se jedná o otázku zásadního významu. Partneři by tudíž měli převzít odpovědnost a plně se zavázat k evropským hodnotám, prosazovat světový řád založený na pravidlech a hodnotách a důrazně provádět nezbytné reformy v zájmu svého lidu. Znamená to i postupné sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, zejména pokud se jedná o důležité záležitosti společného zájmu, jako jsou omezující opatření a boj proti dezinformacím a jiným hybridním hrozbám.\n(9)\nKomise ve svém sdělení ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ kladla důraz na pevnou a výsledky podloženou vyhlídku západního Balkánu na členství v Unii. Dne 5. února 2020 Komise předložila revidovanou metodiku procesu přistoupení ve svém sdělení nazvaném „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které schválila Rada. Komise rovněž předložila hospodářský a investiční plán pro západní Balkán pro dlouhodobější oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19.\n(10)\nUnie a její členské státy v Sofijském prohlášení ze dne 17. května 2018 a Záhřebském prohlášení ze dne 6. května 2020 znovu potvrdily jednoznačnou podporu, již věnují evropské perspektivě západního Balkánu, jakož i svou angažovanost na všech úrovních s cílem podpořit politickou, hospodářskou a sociální transformaci regionu. V Záhřebském prohlášení vyslovily Unie a její členské státy partnerům ze západního Balkánu znovu hlubokou solidaritu, zejména v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19.\n(11)\nEvropská rada udělila status kandidátské země Albánské republice, Islandu, Černé Hoře, Republice Severní Makedonie, Republice Srbsko a Turecku. Potvrdila evropskou perspektivu západního Balkánu na základě procesu stabilizace a přidružení, který zůstává společným rámcem pro vztahy se západním Balkánem. Aniž jsou dotčeny postoje k otázce statusu nebo jakákoli budoucí rozhodnutí přijatá Evropskou radou či Radou, mohou být země s evropskou perspektivou, kterým dosud nebyl udělen status kandidátské země, výhradně pro účely tohoto nařízení považovány za potenciální kandidáty. V březnu roku 2015 vláda Islandu požádala Unii, aby Island již nepovažovala za kandidátskou zemi, avšak žádost Islandu o členství oficiálně nestáhla.\n(12)\nPomoc by měla být také poskytována v souladu s dohodami, které Unie uzavřela s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by se měla zaměřovat především na podporu příjemců uvedených v příloze I při posilování demokratických institucí a právního státu, reformě soudnictví a veřejné správy, dodržování základních práv včetně základních práv příslušníků menšin a prosazování genderové rovnosti, tolerance, sociálního začleňování a zákazu diskriminace, včetně ve vztahu k osobám ve zranitelné situaci, dětem nebo osobám se zdravotním postižením. Rovněž by měl být podporován rozvoj sociálně tržního hospodářství v souladu s klíčovými zásadami a právy vymezenými v evropském pilíři sociálních práv, slavnostně vyhlášeném a přijatém dne 17. listopadu 2017 Evropským parlamentem, Radou a Komisí. (6) V rámci pomoci by neměly být podporovány činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo sociálního vyloučení.\n(13)\nProtože dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu rozšíření, měla by pomoc také nadále podporovat úsilí příjemců uvedených v příloze I o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Tyto programy by měly dále přispět k výrazné viditelnosti pomoci v Unii a u příjemců uvedených v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by měla rovněž zlepšit hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí příjemců, podporovat jejich hospodářskou integraci s jednotným trhem Unie včetně celní spolupráce, prosazovat otevřený a spravedlivý obchod, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním politik regionálního rozvoje a soudržnosti, politiky rozvoje zemědělství a venkova, sociální politiky a politiky zaměstnanosti, včetně pracovní mobility, rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a posilovat výzkum a inovace, a to i v kontextu stěžejní iniciativy Digitální agenda pro západní Balkán z roku 2018.\n(14)\nAkce v rámci NPP III by měly podporovat usmíření, budování míru a předcházení konfliktům prostřednictvím mediace, opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, odškodnění a záruky, že nedojde k recidivě.\n(15)\nPomoc podle tohoto nařízení by měla být využívána k posílení zdravotní bezpečnosti a připravenosti na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, jakož i k řešení významného hospodářského otřesu způsobeného šířením onemocnění COVID-19, ke zmírnění jeho závažných socioekonomických dopadů a k mobilizaci zdrojů k urychlení hospodářského oživení regionu, a to spolu s dalšími nástroji Unie.\n(16)\nZvláštní důraz by měl být kladen na vytváření dalších příležitostí pro mladé lidi, včetně mladých odborníků, přičemž je nutné zajistit, aby tyto příležitosti vedly k socioekonomickému rozvoji příjemců uvedených v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by měla také zamezit odlivu mozků.\n(17)\nJe třeba, aby příjemci uvedení v příloze I i Unie náležitě informovali o úsilí, které Unie vynakládá prostřednictvím financování z NPP III na podporu pokroku v oblasti reforem u příjemců. Unie by v tomto ohledu měla posílit komunikaci a kampaně s cílem zajistit viditelnost financování z NPP III.\n(18)\nNa základě zkušeností členských států by Unie měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly ve vlastním reformním procesu.\n(19)\nPosílení právního státu včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti, jakož i transparentnost, řádná správa věcí veřejných na všech úrovních a reforma veřejné správy včetně oblastí zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory zůstávají klíčovými úkoly, jež mají zásadní význam pro to, aby se příjemci přiblížili Unii a připravili se na plné převzetí povinností vyplývajících z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla tyto otázky řešit co nejdříve.\n(20)\nKomise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení.\n(21)\nPosílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb, hrozeb organizované trestné činnosti a teroristických hrozeb.\n(22)\nSpolupráce v oblasti migrace na mezinárodní a regionální úrovni, včetně dalšího upevnění kapacit v oblasti správy hranic a řízení migrace, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a úsilí o řešení nelegální migrace, řešení nuceného vysídlování a boj proti obchodování s lidmi a převaděčství, je důležitým aspektem spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I.\n(23)\nMěly by být posíleny komunikační kapacity příjemců uvedených v příloze I, aby veřejnost podporovala a chápala hodnoty Unie, jakož i výhody a povinnosti plynoucí z potenciálního členství v Unii, a aby byly řešeny dezinformace.\n(24)\nJe nezbytné, aby Unie stála v čele přechodu ke zdravé planetě a propojenějšímu světu. V Zelené dohodě pro Evropu, obsažené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, se stanoví obnovený závazek a nový strategický rámec pro dosažení tohoto globálního cíle. Unie by měla využít svého vlivu, odborných znalostí a finanční pomoci k mobilizaci příjemců uvedených v příloze I, aby spolu s ní nastoupili cestu udržitelnosti. Tímto nařízením by proto měla být podpořena zelená agenda posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu a zvyšováním odolnosti vůči ní a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.\n(25)\nJe třeba, aby příjemci uvedení v příloze I byli lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistili soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by měl NPP III přispívat k začleňování činnosti v oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Očekává se, že akce v rámci NPP III přispějí 18 % celkového finančního krytí NPP III k cílům v oblasti klimatu, přičemž cílem je zvýšit do roku 2027 tento podíl na 20 %. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění NPP III a celkový příspěvek z něj by měly být zohledněny v příslušných hodnoceních a přezkumech.\n(26)\nAkce v rámci NPP III by měly podporovat provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté v září 2015, jakožto univerzální agendy, k jejímuž plnění se Unie a členské státy plně zavázaly a kterou všichni příjemci uvedení v příloze I schválili. Za účelem dosažení těchto cílů by kromě akcí, u nichž je otázka klimatu jedním z hlavních cílů, měly akce v rámci NPP III, pokud možno, začleňovat cíle v oblasti udržitelnosti životního prostředí a změny klimatu do všech odvětví, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně životního prostředí a řešení problému přeshraničního znečištění, a mělo by se usilovat o zohlednění otázky zeleného růstu ve vnitrostátních a místních strategiích, včetně podpory kritérií udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek. Akce v rámci NPP III by měly respektovat ekologickou zásadu „neškodit“, pokud jde o životní prostředí, a měly by být co nejvíce v souladu s taxonomií Unie, zejména s cílem zajistit udržitelnost investic na západním Balkáně a v Turecku.\n(27)\nProvádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami, včetně závěrů Rady o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018. Posílení genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek v rámci vnější činnosti Unie a zvýšení úsilí o dosažení minimálních výkonnostních standardů stanovených v akčních plánech EU pro genderovou rovnost by mělo vést k přístupu zohledňujícímu genderovou rovnost a k transformačnímu přístupu ve spolupráci mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I. Genderová rovnost by měla být zohledňována a začleňována po celou dobu provádění tohoto nařízení.\n(28)\nToto nařízení stanoví pro celou dobu trvání NPP III finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (8).\n(29)\nKomise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci, a to i na místní úrovni. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Komise by měla zajistit, aby byly příslušné zúčastněné strany v příjemcích uvedených v příloze I, případně včetně organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů, náležitě konzultovány a aby měly včasný přístup k odpovídajícím informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu během procesů přípravy a provádění programů a souvisejícího monitorování. Měla by být posílena úloha občanské společnosti v programech prováděných vládními orgány i jako přímého příjemce pomoci Unie. Pomoc Unie by rovněž měla podporovat obránce lidských práv.\n(30)\nPriority akcí zaměřených na dosažení cílů v příslušných oblastech politiky, které budou podporovány podle tohoto nařízení, by měly být stanoveny v programovém rámci, jejž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021 až 2027 (dále jen „programový rámec NPP“). Programový rámec NPP by měl být vypracován v partnerství s příjemci uvedenými v příloze I v souladu s celkovým politickým rámcem a zásadami, jakož i s obecnými a specifickými cíli stanovenými v tomto nařízení a měl by řádně zohledňovat relevantní vnitrostátní strategie. Programový rámec NPP by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl na jednotlivé oblasti podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu.\n(31)\nJe ve společném zájmu Unie a příjemců uvedených v příloze I, aby tito příjemci pokročili v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Pomoc by měla vycházet jak z přístupu založeného na výkonnosti, tak ze zásady spravedlivého rozdělení, přičemž by měl být zajištěn pokrok u všech příjemců uvedených v příloze I. Pomoc by měla být cílená a uzpůsobená jejich konkrétní situaci a měla by zohledňovat veškeré další úsilí potřebné ke splnění cílů tohoto nařízení. Měla by zohledňovat potřeby a kapacity příjemců uvedených v příloze I v souladu se zásadou spravedlivého rozdělení, aby se zamezilo nepřiměřeně nízké úrovni pomoci ve srovnání s ostatními příjemci. Rozsah a intenzita pomoci podle tohoto nařízení by se měly lišit podle výkonnosti příjemců uvedených v příloze I, zejména podle jejich odhodlání provádět reformy a pokroku dosaženého při jejich provádění, zejména v oblasti právního státu a základních práv, demokratických institucí a reformy veřejné správy, hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti.\n(32)\nPokud příslušné ukazatele ukáží, že v oblastech spadajících pod přístup „základní zásady na prvním místě“ dochází u příjemců uvedených v příloze I k výrazné regresi nebo trvajícímu nedostatečnému pokroku, rozsah a intenzita pomoci by měly být příslušným způsobem upraveny, aniž by byly dotčeny pravomoci Rady přijímat omezující opatření na základě rozhodnutí o pozastavení, omezení nebo úplném přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a pravomoc Komise pozastavit platby nebo plnění dohod o financování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby příjemci dodržovali zásady Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.\n(33)\nKomise by měla každý rok posoudit provádění programového rámce NPP a popsat, jakým způsobem byly přístup založený na výkonnosti a zásada spravedlivého rozdělení uplatňovány. Součástí posouzení by měl být rovněž aktuální stav, pokud jde o úroveň financování pro každý cíl i každého příjemce uvedeného v příloze I. Výbor zřízený tímto nařízením by měl mít díky tomuto posouzení k dispozici náležité informace, aby mohl napomáhat Komisi.\n(34)\nKomise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zaručit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a zaručit účinné posouzení pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení. Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky činnosti Unie monitorovány a vyhodnocovány na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům NPP III.\n(35)\nPřechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci by měl být postupný a měl by odpovídat kapacitám těchto příjemců při zohlednění zásad řádné správy. Komise by měla přijmout vhodná opatření v oblasti dohledu zajišťující ochranu finančních zájmů Unie a měla by být v případě potřeby schopná uvedený přechod zvrátit. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu.\n(36)\nUnie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností, jednotností a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i synergiemi s dalšími politikami a programy Unie, jako jsou například program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10), Erasmus+, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (11), program Kreativní Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (12), Zelená dohoda pro Evropu, Fond pro spravedlivou transformaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (13), nebo Nástroj pro propojení Evropy, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (14) v relevantních případech zahrnuje soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí.\n(37)\nAby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné z NPP III přispívat k činnostem v rámci jiných programů, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.\n(38)\nFinanční prostředky Unie z NPP III by měly být použity k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus+, jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení (EU) 2021/817.\n(39)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého řízení, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy u fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(40)\nVzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie, jak je uvedeno ve finančním nařízení, lze pomoc v případě zhoršení stavu demokracie, lidských práv nebo právního státu na straně některého příjemce uvedeného v příloze I pozastavit.\n(41)\nTypy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(42)\nUnie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění své vnější činnosti. Pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/947. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblastech politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova.\n(43)\nVnější činnost je často prováděna ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžné a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost a stabilita, změna klimatu a životní prostředí, nelegální migrace a nucené vysídlování a jejich základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat flexibilitu, kterou umožňuje finanční nařízení u jiných politik, totiž převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, jsou-li i nadále plněny cíle stanovené v tomto nařízení. Tím bude zajištěno účinné využití prostředků Unie jak pro občany Unie, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizují se tak prostředky Unie dostupné pro intervence Unie v oblasti vnější činnosti.\n(44)\nNový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), zřízený nařízením (EU) 2021/947, navazující na svého předchůdce by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a dalších finančních nástrojů po celém světě, mimo jiné příjemcům uvedeným v příloze I. Řízení operací EFSD+ zahrnujících západní Balkán a prováděných podle tohoto nařízení by měl zajišťovat investiční rámec pro západní Balkán. Jeho řídící výbor v současnosti zahrnuje příjemce ze západního Balkánu uvedené v příloze I, přispěvatele do Evropského společného fondu pro západní Balkán, příslušné finanční instituce a příslušné regionální organizace. Zvláštní strategická rada pro operace EFSD+ týkající se západního Balkánu by měla být stejně inkluzivní.\n(45)\nOperace EFSD+ by měla podporovat záruka pro vnější činnost, zřízená nařízením (EU) 2021/947, a NPP III by měl přispívat k potřebám v oblasti tvorby rezerv, co se týče operací ve prospěch příjemců uvedených v příloze I, včetně tvorby rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci.\n(46)\nJe důležité zajistit, aby programy přeshraniční spolupráce byly prováděny v souladu s rámcem stanoveným v programech vnější činnosti a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (15). V tomto nařízení by měla být uvedena zvláštní ustanovení o spolufinancování.\n(47)\nRoční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v tomto nařízení představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.\n(48)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Příjemci uvedení v příloze I by měli také neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a soudního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.\n(49)\nPomoc podle tohoto nařízení by měla být prováděna transparentním, odpovědným a odpolitizovaným způsobem. Tuto skutečnost, a to i na místní úrovni, by měla pečlivě sledovat Komise.\n(50)\nKomunikace podporuje demokratickou diskusi, posiluje institucionální kontrolu a dohled nad financováním z prostředků Unie a přispívá k posílení důvěryhodnosti Unie. Unie a příjemci unijních finančních prostředků by měli zvýšit viditelnost akcí Unie a náležitě informovat o přidané hodnotě podpory Unie. V tomto ohledu by v souladu s finančním nařízením měly dohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie obsahovat povinnosti zajišťující náležitou viditelnost a Komise by měla vhodně a včas jednat, pokud tyto povinnosti nejsou splněny.\n(51)\nZa účelem zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se upravují a aktualizují tematické priority pro poskytování pomoci uvedené v přílohách II a III, jakož i přijmout akt v přenesené pravomoci, jímž se toto nařízení doplňuje stanovením některých specifických cílů a tematických priorit pomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(52)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny.\n(53)\nVýbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (23) a nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006 (24).\n(54)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(55)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí program „Nástroj předvstupní pomoci“ (dále jen „NPP III“) na období víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nToto nařízení stanoví cíle NPP III, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy pomoci Unie a pravidla pro poskytování této pomoci.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se „přeshraniční spoluprací“ rozumí spolupráce mezi\na)\nčlenskými státy a příjemci uvedenými v příloze I tohoto nařízení podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/1059;\nb)\ndvěma nebo více příjemci uvedenými v příloze I tohoto nařízení; nebo\nc)\npříjemci uvedenými v příloze I tohoto nařízení a zeměmi a územími uvedenými v příloze I nařízení (EU) 2021/947.\nČlánek 3\nCíle NPP III\n1.   Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie („acquis“) s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich společné stabilitě, bezpečnosti, míru a prosperitě.\n2.   NPP III má tyto specifické cíle:\na)\nposilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv a základních svobod, mimo jiné prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, dodržování mezinárodního práva, svobody sdělovacích prostředků a akademické svobody a vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost, prosazovat zákaz diskriminace a toleranci, zajišťovat dodržování práv příslušníků menšin, prosazovat genderovou rovnost, zlepšit řízení migrace, včetně správy hranic a řešení nelegální migrace, jakož i řešit násilné vysídlování;\nb)\nposílit účinnost veřejné správy a podporovat transparentnost, strukturální reformy a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek a státní podpory;\nc)\nutvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců uvedených v příloze I v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie a posilovat regionální spolupráci, usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i mezilidské kontakty a strategickou komunikaci;\nd)\nposílit hospodářský a sociální rozvoj a soudržnost se zvláštním důrazem na mladé lidi, mimo jiné prostřednictvím politik v oblasti kvalitního vzdělávání a zaměstnanosti, podporou investic a rozvoje soukromého sektoru se zaměřením na malé a střední podniky, jakož i zemědělství a rozvoje venkova;\ne)\nposílit ochranu životního prostředí, zvýšit odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství, rozvíjet digitální ekonomiku a společnost a posílit udržitelnou konektivitu ve všech jejích aspektech;\nf)\npodporovat územní soudržnost a hraniční spolupráci přes pozemní a námořní hranice, včetně nadnárodní a meziregionální spolupráce.\n3.   V souladu se specifickými cíli se pomoc může podle potřeby zaměřit na tyto tematické priority:\na)\nzřizování institucí nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze a další konsolidace demokratických institucí;\nb)\nposilování kapacit pro řešení problémů spojených s migrací na regionální a mezinárodní úrovni;\nc)\nposilování kapacit v oblasti strategické komunikace, včetně komunikace s veřejností o reformách nezbytných pro splnění kritérií členství v Unii;\nd)\nposilování principů řádné správy věcí veřejných a reforma orgánů veřejné správy v souladu se zásadami veřejné správy;\ne)\nposilování fiskálního řízení a správy ekonomických záležitostí;\nf)\nposilování všech aspektů dobrých sousedských vztahů, regionální stability a vzájemné spolupráce;\ng)\nposilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb;\nh)\nposilování kapacit, nezávislosti a plurality organizací občanské společnosti;\ni)\npodpora sbližování pravidel, standardů, politik a postupů příjemců s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie;\nj)\npodpora genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek;\nk)\nposilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví a sportu;\nl)\nposilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce;\nm)\npodpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě;\nn)\npodpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy, odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur a posilování energetické bezpečnosti a diverzifikace;\no)\nzlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků;\np)\nzlepšování přístupu k digitálním technologiím a službám a posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací;\nq)\npřispívání k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin a vody;\nr)\nochrana a zlepšování kvality životního prostředí;\ns)\nspolupráce s příjemci uvedenými v příloze I v oblasti mírového využívání jaderné energie v oblastech zdravotnictví, zemědělství a bezpečnosti potravin;\nt)\nzvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami.\n4.   S cílem rozvíjet dobré sousedské vztahy, posilovat integraci Unie a podporu socio-ekonomického rozvoje může být pomoc přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I zaměřena podle potřeby na tyto tematické priority:\na)\npodpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování;\nb)\nochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování a prevence a řízení rizik;\nc)\npodpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejné infrastruktury;\nd)\npodpora digitální ekonomiky a společnosti;\ne)\npodpora cestovního ruchu a zachovávání a podpora kulturního a přírodního dědictví;\nf)\ninvestice do mládeže, sportu, vzdělávání a dovedností;\ng)\npodpora správy na místní a regionální úrovni;\nh)\nprosazování přeshraničních iniciativ na podporu usmíření a přechodného soudnictví;\ni)\nposilování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoje malých a středních podniků, obchodu a investic;\nj)\nposilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a digitálních technologií.\n5.   Tematické priority pro poskytování pomoci podle potřeb a kapacit příjemců uvedených v příloze I jsou podrobněji upraveny v příloze II. Tematické priority pro přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I jsou podrobněji upraveny v příloze III. Každá z těchto tematických priorit může přispívat k dosahování více než jednoho specifického cíle.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s články 14 a 15 před přijetím programového rámce NPP akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením některých specifických cílů a tematických priorit pro pomoc týkající se záležitostí uvedených v odst. 3 písm. a) až m) a r) a odst. 4 písm. a) až j) tohoto článku.\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 14 162 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku lze v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/947 použít na financování podpůrných opatření pro provádění NPP III, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\nČlánek 5\nUstanovení o vztahu mezi programy\n1.   Při provádění tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje.\n2.   Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2021/947, pokud je na ně v tomto nařízení odkazováno.\n3.   NPP III přispívá na akce prováděné a řízené v souladu s nařízením (EU) 2021/817. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení (EU) 2021/817. Za tímto účelem se příspěvek z NPP III uvede v jednotném programovém dokumentu uvedeném v čl. 13 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947 a přijme se postupy stanovenými v uvedeném nařízení. Programový dokument obsahuje minimální orientační částku, která bude přidělena na činnosti podle nařízení (EU) 2021/817.\n4.   Pomoc podle tohoto nařízení může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, jejichž specifické cíle a rozsah podpory jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (25), Evropského sociálního fondu plus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (26), a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro podporu strategických plánů vypracovávaných členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.\n5.   Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a jedním nebo více členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení. Výše příspěvku z prostředků NPP III přidělených na přeshraniční spolupráci (NPP III–CPC), uvedené v čl. 10 odst. 3 (EU) 2021/1059, se určuje podle uvedeného článku. Programy NPP III–CPC jsou řízeny v souladu s nařízením (EU) 2021/1059.\n6.   NPP III může přispět na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zavedené a prováděné podle nařízení (EU) 2021/1059 s ohledem na případné makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.\nPokud je program nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce rovněž podporován z NDICI, vyplatí se předběžné financování v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947.\n7.   Kde je to vhodné, mohou na činnosti zavedené podle tohoto nařízení v souladu s článkem 9 přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto činností stanoví, který soubor pravidel se použije.\n8.   K zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise v řádně odůvodněných případech rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních plánů a opatření uvedených v čl. 9 odst. 1 na země, území nebo regiony, jež by jinak nebyly způsobilé pro financování podle čl. 3 odst. 1, pokud má mít daný plán nebo opatření, jež mají být provedeny, globální, regionální nebo přeshraniční povahu.\nKAPITOLA II\nStrategické plánování\nČlánek 6\nRámec politiky a obecné zásady\n1.   Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří rámec politiky rozšíření vymezený Evropskou radou a Radou, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I, jakož i usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí podle tohoto nařízení a rámcem politiky rozšíření.\n2.   V zájmu dosažení specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 zohledňují programy a činnosti v rámci NPP III horizontální priority změny klimatu, ochrany životního prostředí, lidských práv a genderové rovnosti za účelem podpory integrovaných činností, které vytvářejí vedlejší přínosy a plní soudržně více cílů. V relevantních případech se programy a činnosti zabývají vzájemnými vazbami mezi cíli udržitelného rozvoje, včetně cílů podpory mírumilovných a inkluzivních společností a snižování chudoby.\n3.   Komise ve spolupráci s členskými státy přispívá k plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci, mimo jiné tím, že prostřednictvím internetových databází zpřístupní informace o objemu pomoci a o jejím přidělení a že zajistí, aby tyto údaje byly srovnatelné a snadno dostupné a aby bylo možné je sdílet a zveřejňovat.\n4.   Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a skupinou Evropské investiční banky, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci, mimo jiné posílenou koordinací s členskými státy na místní úrovni a harmonizací politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje. Tato koordinace zahrnuje pravidelné a včasné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci, a to i na místní úrovni, a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států.\n5.   V souladu se zásadou inkluzivního partnerství Komise v příslušných případech zajistí, aby byly relevantní zúčastněné strany v příjemcích uvedených v příloze I, případně včetně organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů, náležitě konzultovány a aby měly včasný přístup k odpovídajícím informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu během procesů přípravy a provádění programů a souvisejícího monitorování. Komise podporuje koordinaci mezi relevantními zúčastněnými stranami.\nKapacity organizací občanské společnosti musí být posilovány, a to ve vhodných případech i jejich zahrnutím mezi přímé příjemce pomoci.\n6.   Komise ve spolupráci s členskými státy přijme nezbytná opatření pro zajištění koordinace a doplňkovosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní organizace a finanční instituce, a s agenturami a dárci mimo Unii.\nKAPITOLA III\nProvádění\nČlánek 7\nProgramový rámec NPP\n1.   Pomoc podle tohoto nařízení je založena na programovém rámci NPP pro dosahování specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 a tematických priorit uvedených v čl. 3 odst. 3 a podrobněji upravených přílohách II a III. Programový rámec NPP stanoví Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\n2.   Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočtové prostředky v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\n3.   Programový rámec NPP je vypracován v souladu s rámcem politiky a obecnými zásadami stanovenými v článku 6 a náležitě zohledňuje příslušné vnitrostátní strategie a odvětvové politiky.\n4.   Programový rámec NPP obsahuje orientační objemy finančních prostředků Unie přidělených na tematické oblasti v souladu se specifickými cíli uvedenými v čl. 3 odst. 2, případně v členění na jednotlivé roky, aniž je dotčena možnost kombinovat pomoc v zájmu dosažení různých specifických cílů.\n5.   Programový rámec NPP obsahuje ukazatele pro hodnocení pokroku s ohledem na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2. Tyto ukazatele jsou v souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze IV.\n6.   Komise každoročně posoudí provádění programového rámce NPP s ohledem na vývoj rámce politiky uvedeného v článku 6 a na základě ukazatelů uvedených v odstavci 5 tohoto článku. Toto posouzení zahrne také aktuální výši přidělených a plánovaných finančních prostředků pro příjemce uvedené v příloze I a způsob provádění přístupu zohledňujícího výkonnost a zásady spravedlivého rozdělení podle článku 8. Toto posouzení Komise předkládá výboru uvedenému v článku 17.\n7.   Na základě ročního posouzení uvedeného v odstavci 6 může Komise případně navrhnout revizi programového rámce NPP. Kromě toho může Komise programový rámec NPP přezkoumat a na základě hodnocení v polovině období uvedeného v článku 42 nařízení (EU) 2021/947 a ve vhodných případech ho může revidovat. Jakákoli revize programového rámce NPP se provádí podle odstavce 8 tohoto článku.\n8.   Aniž je dotčen odstavec 9, přijme Komise programový rámec NPP prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.\n9.   Programový rámec pro přeshraniční spolupráci s členskými státy přijme Komise v souladu s čl. 17 odst. 3.\nČlánek 8\nPomoc příjemcům, posuzování výkonnosti a zásada spravedlivého rozdělení\n1.   Pomoc podle tohoto nařízení vychází z přístupu založeného na výkonnosti a ze zásady spravedlivého rozdělení, jak je stanoveno v odstavcích 2, 3 a 4.\n2.   Pomoc má za cíl zajistit pokrok u všech příjemců uvedených v příloze I a je cílená a uzpůsobená jejich konkrétní situaci, přičemž se bere v úvahu jakékoli další úsilí potřebné ke splnění cílů tohoto nařízení. Potřeby a kapacity těchto příjemců se zohledňují v souladu se zásadou spravedlivého rozdělení, aby se zamezilo nepřiměřeně nízké úrovni pomoci ve srovnání s ostatními příjemci.\n3.   Rozsah a intenzita pomoci se liší podle výkonnosti příjemců uvedených v příloze I, zejména pokud jde o jejich odhodlání provádět reformy a o dosažený pokrok při jejich provádění, jakož i podle jejich potřeb.\n4.   Při posuzování výkonnosti příjemců uvedených v příloze I a rozhodování o poskytnutí pomoci se věnuje zvláštní pozornost úsilí vynaloženému v oblasti právního státu a základních práv, demokratických institucí a reformy veřejné správy, jakož i hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti.\n5.   Pokud na základě měření pomocí ukazatelů podle čl. 7 odst. 5 dojde u příjemce uvedeného v příloze I k výrazné regresi nebo trvajícímu nedostatečnému pokroku v oblastech uvedených v odstavci 4 tohoto článku, rozsah a intenzita pomoci se v souladu s odstavcem 6 tohoto článku odpovídajícím způsobem upraví, a to i poměrným snížením a přesměrováním prostředků způsobem, který zabrání narušení podpory určené ke zlepšení základních práv, demokracie a právního státu, včetně podpory občanské společnosti, a ve vhodných případech spolupráce s místními orgány. Dojde-li k obnovení pokroku, pomoc se rovněž odpovídajícím způsobem upraví v souladu s odstavcem 6 tohoto článku za účelem další podpory tohoto úsilí.\n6.   O pomoci příjemcům uvedeným v příloze I se rozhoduje v rámci opatření uvedených v článku 9.\nČlánek 9\nProváděcí opatření a metody\n1.   Pomoc podle tohoto nařízení se provádí v přímém řízení nebo nepřímém řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole III hlavy II nařízení (EU) 2021/947. Komise přijímá akční plány a opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3. Na toto nařízení se vztahuje kapitola III hlavy II nařízení (EU) 2021/947 s výjimkou čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení.\n2.   Přechod od přímého řízení ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I je postupný, odpovídá kapacitám těchto příjemců a zohledňuje zásady řádné správy a řízení. Komise případně přijme vhodná opatření v oblasti dohledu zajišťující ochranu finančních zájmů Unie. Komise může tento přechod rovněž zvrátit, pokud příjemce uvedený v příloze I neplní příslušné povinnosti, zásady, cíle a pravidla stanovené ve finančním nařízení.\n3.   Evropský parlament může pořádat pravidelné výměny názorů s Komisí o vlastních programech pomoci a o otázkách, jako je budování kapacit, včetně související mediace a dialogu, a jako jsou volební pozorovatelské mise.\n4.   Akční plány podle tohoto nařízení mohou být přijaty na období až sedmi let.\n5.   Rozpočtová podpora je založena na vzájemné odpovědnosti a společném závazku zasazovat se o demokracii, lidská práva a právní stát a poskytuje se v souladu s článkem 236 finančního nařízení a článkem 27 nařízení (EU) 2021/947. Akce v rámci NPP III podporují rozvíjení parlamentní kontroly, kapacit auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím.\nČlánek 10\nPřeshraniční spolupráce\n1.   Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami.\n2.   Míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů na program přeshraniční spolupráce.\n3.   Výše předběžného financování u přeshraniční spolupráce s členskými státy může překročit procentní podíl uvedený v čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1059 a činí 50 % výše prvních tří rozpočtových závazků v rámci programu.\n4.   Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2021/1059, lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jiných akcí způsobilých podle tohoto nařízení.\nKAPITOLA IV\nZpůsobilost\nČlánek 11\nZpůsobilost pro financování v rámci NPP III\nÚčast na zadávacím řízení a postupech udělování grantů a cen ve vazbě na činnosti financované podle tohoto nařízení je otevřena mezinárodním a regionálním organizacím a všem dalším fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky níže uvedených zemí nebo území, a právnickým osobám, které jsou v těchto zemích a na těchto územích skutečně usazeny:\na)\nčlenské státy, příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I nařízení (EU) 2021/947, a\nb)\nzemě, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti.\nPro účely prvního pododstavce písm. b) může být přístup na základě vzájemnosti přiznán na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s dotčenou přijímající zemí či zeměmi.\nKAPITOLA V\nEFSD+ a rozpočtové záruky\nČlánek 12\nFinanční nástroje a záruka pro vnější činnost\n1.   V souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení (EU) 2021/947 jsou příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení způsobilí pro podporu z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (ESFD+) a záruky pro vnější činnost. Operace financované prostřednictvím EFDS+ a záruky pro vnější činnost jsou obdobně financovány na základě tohoto nařízení, jak je stanoveno v kapitole IV hlavy II nařízení (EU) 2021/947, s výhradou zvláštních ustanovení tohoto článku.\n2.   Při řízení operací EFSD+ pro západní Balkán poskytuje Komisi poradenství zvláštní strategická rada (dále jen „strategická rada“).\n3.   Strategická rada poskytuje Komisi poradenství o strategickém směřování investic pro západní Balkán v rámci EFSD+ a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami, politickým rámcem a cíli stanovenými v tomto nařízení.\nStrategická rada podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů pro západní Balkán, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost k podpoře operací v rámci EFSD+, a sleduje tematicky vhodné a diverzifikované pokrytí zajišťované investičními okny.\n4.   Členy strategické rady jsou zástupci Komise, všech členských států a Evropské investiční banky (EIB).\nEvropský parlament má status pozorovatele. Účast ve strategické radě může být otevřena dalším relevantním zúčastněným stranám. O zařazení jakéhokoli nového člena nebo pozorovatele rozhodne strategická rada.\nAniž jsou dotčena zvláštní ujednání o společném předsednictví, předsedá strategické radě Komise; strategická rada přijímá stanoviska pokud možno na základě konsensu.\nÚčast na zasedáních strategické rady je dobrovolná.\n5.   Před prvním zasedáním strategické rady jí Komise navrhne k přijetí jednací řád, včetně pravidel pro účast zástupců v investičním rámci pro západní Balkán, úlohu pozorovatelů a pro jmenování spolupředsedů.\nZápisy z jednání a pořady jednání strategické rady se po svém přijetí zveřejňují.\n6.   Komise podává strategické radě každý rok zprávu o dosaženém pokroku při provádění operací týkajících se západního Balkánu.\nKAPITOLA VI\nMonitorování, podávání zpráv a hodnocení\nČlánek 13\nMonitorování, audit, hodnocení a ochrana finančních zájmů Unie\n1.   Na toto nařízení se použije obdobně článek 41 nařízení (EU) 2021/947 týkající se monitorování a podávání zpráv. Výroční zpráva uvedená v čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947 obsahuje také informace o prostředcích na závazky a platby v rámci jednotlivých nástrojů (NPP, NPP II a NPP III).\n2.   Klíčové ukazatele výkonnosti pro monitorování provádění NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze IV tohoto nařízení.\n3.   Na přeshraniční spolupráci s členskými státy se použijí ukazatele uvedené v článku 34 nařízení (EU) 2021/1059.\n4.   Vedle ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy provázející každoroční sdělení Komise o politice rozšíření Unie a hodnocení programů hospodářských reforem provedená Komisí.\n5.   Vedle prvků uvedených v čl. 41 odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2021/947 obsahuje výroční zpráva informace o závazcích podle specifických cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení.\n6.   V souvislosti s hodnocením v polovině období a konečným hodnocením se obdobně použije článek 42 nařízení (EU) 2021/947.\n7.   Vedle článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v nepřímém řízení příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení neprodleně ohlásit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správních a právních řízení v souvislosti s těmito nesrovnalostmi. Tato hlášení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.\nKAPITOLA VII\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 14\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 15 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy II, III a IV, a akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení, za účelem stanovení specifických cílů a tematických priorit pro pomoc, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 6.\nČlánek 15\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 po dobu platnosti tohoto nařízení.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 16\nPřijetí dalších prováděcích pravidel\nZvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o struktury, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.\nČlánek 17\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Nástroj předvstupní pomoci (dále jen „Výbor NPP III“). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Výbor NPP III je nápomocen Komisi, aby v rámci každoročního posuzování prováděného Komisí podle čl. 7 odst. 6 a čl. 13 odst. 5 byly splněny cíle uvedené v článku 3.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Jednací řád Výboru NPP III stanoví členům výboru přiměřenou lhůtu k tomu, aby mohli včas a účinně přezkoumat navrhované prováděcí akty a vyjádřit svůj názor v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 182/2011.\n5.   Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.\n6.   Jednání Výboru NPP III, na nichž jsou projednávány otázky týkající se EIB, se účastní pozorovatel z EIB.\n7.   Výbor NPP III je nápomocen Komisi a je příslušný i pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006 a (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení (ES) č. 389/2006.\n8.   Výbor NPP III není příslušný pro příspěvek na program Erasmus+ uvedený v čl. 5 odst. 3.\nČlánek 18\nInformování, komunikace a viditelnost\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie v rámci NPP III uvedou jejich původ a zajistí jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a podávání zpráv o nich a jejich výsledcích tím, že podporu, kterou od Unie obdrželi a její přínos pro občany, zdůrazní viditelným způsobem na komunikačních materiálech souvisejících s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení a strategickým způsobem poskytnou ucelené, účinné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\nDohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie v rámci NPP III musí zahrnovat povinnosti v tomto směru.\nDohody uzavřené s příjemci uvedenými v příloze I musí obsahovat zásady, které je třeba dodržovat při činnostech v oblasti viditelnosti a komunikace, a cíle těchto činností a jasnou povinnost aktivně zveřejňovat informace o programech a akcích v rámci NPP III.\nZa účelem zlepšení výsledků komunikačních činností se pro programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I plánují zvláštní společné komunikační činnosti.\nAkce v rámci NPP III se provádějí v souladu s požadavky na komunikaci a viditelnost u vnějších akcí financovaných Unií a dalšími příslušnými pokyny.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se NPP III a jeho činností a výsledků, zejména na místní a regionální úrovni, s cílem zajistit viditelnost finanční pomoci Unie. Finanční zdroje přidělené v rámci NPP III rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li přímo s cíli uvedenými v článku 3, a k podávání zpráv o těchto prioritách.\n3.   NPP III podporuje strategickou komunikaci a veřejnou diplomacii, včetně boje proti dezinformacím, s cílem informovat o hodnotách Unie i o přidané hodnotě a výsledcích dosažených prostřednictvím akcí Unie.\n4.   Komise zveřejní relevantní informace o všech akcích financovaných podle tohoto nařízení v souladu s článkem 38 finančního nařízení, mimo jiné ve vhodných případech prostřednictvím jediných internetových stránek poskytujících komplexní informace.\n5.   Z důvodů bezpečnosti nebo politicky citlivých záležitostí může být v některých zemích či oblastech nebo po určitou dobu vhodnější či nutné omezit činnosti v oblasti komunikace a viditelnosti. V těchto případech se cílová skupina a nástroje, materiál a kanály používané pro zajištění viditelnosti dané akce určují pro každý jednotlivý případ po konzultaci a dohodě s Unií. Každá taková výjimka musí být řádně odůvodněna a její rozsah musí být v každém případě upřesněn a omezen. Je-li třeba rychlé intervence v reakci na náhlou krizi, není nutné neprodleně vypracovat úplný plán komunikace a zajištění viditelnosti. Nicméně podpora Unie musí být v těchto situacích náležitě uvedena od samého začátku.\nČlánek 19\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí podle nařízení (ES) č. 1085/2006 nebo (EU) č. 231/2014, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení. Na tyto akce se použije kapitola III hlavy II nařízení o (EU) 2021/947, s výjimkou čl. 28 odst. 1 a 3, místo nichž se použijí čl. 8 odst. 4 a čl. 10 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (27).\n2.   Finanční krytí NPP III může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu od opatření přijatých v rámci NPP II k opatřením přijatým v rámci NPP III, jakož i na všechny činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.\nČlánek 20\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 15. září 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA. LOGAR\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 295.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 409) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 7. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).\n(6)  Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.\n(7)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(8)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst L 231, 30.6.2021, s. 94).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(17)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(18)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(19)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst, L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(21)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).\n(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).\n(24)  Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a mění nařízení Rady (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).\nPŘÍLOHA I\nAlbánská republika\nBosna a Hercegovina\nIsland\nKosovo (*)\nČerná Hora\nRepublika Severní Makedonie\nRepublika Srbsko\nTurecká republika\n(*)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.\nPŘÍLOHA II\nTEMATICKÉ PRIORITY PRO POSKYTOVÁNÍ POMOCI\nPomoc může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:\na)\nZřizování institucí nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze a další konsolidace demokratických institucí. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: ustavení nezávislých, odpovědných, nezaujatých, profesionálních, odpolitizovaných a účinných soudních systémů, mimo jiné prostřednictvím transparentního přijímání založeného na zásluhách, systémů hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení a podpory justiční spolupráce; zajištění přístupu ke spravedlnosti; prosazování policejní spolupráce a výměny informací; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi a ručními palnými a lehkými zbraněmi, převaděčství, obchodu s drogami, praní peněz, financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podpora spolupráce s Unií v oblasti boje proti terorismu a předcházení radikalizaci, prosazování a ochrany lidských práv, včetně nediskriminace a genderové rovnosti, práv dítěte, práv příslušníků menšin včetně národnostních menšin a Romů, jakož i práv lesbických, gay, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob, a základních svobod, včetně svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků, svobody shromažďování a sdružování, a ochrany údajů.\nb)\nPosilování kapacit pro řešení problémů spojených s migrací na regionální a mezinárodní úrovni. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: sdílení příslušných informací, další upevnění kapacit v oblasti správy hranic a řízení migrace, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, posílení ochrany hranic a úsilí o řešení otázky nelegální migrace a řešení problematiky nuceného vysídlování.\nc)\nPosilování kapacit v oblasti strategické komunikace, včetně komunikace s veřejností o reformách nezbytných pro splnění kritérií členství v Unii. Úsilí se v této oblasti zaměřuje na podporu dalšího rozvoje nezávislých a pluralitních médií a mediální gramotnosti a slouží mimo jiné jako prostředek k budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, a ke zvýšení odolnosti státu a společnosti vůči dezinformacím a dalším formám hybridních hrozeb.\nd)\nPosilování principů řádné správy věcí veřejných a reforma orgánů veřejné správy v souladu se zásadami veřejné správy. Cíle intervencí zahrnují: posilování rámců reforem veřejné správy, mimo jiné i v oblasti zadávání veřejných zakázek, zlepšení strategického plánování a inkluzivní a fakticky podložený rozvoj politik a právních předpisů; posilování profesionalizace veřejné služby a odstranění politického vlivu na ni zavedením zásad zásluhovosti; podpora transparentnosti a odpovědnosti; zlepšení kvality a poskytování služeb, včetně řádných správních postupů a využívání elektronické veřejné správy zaměřené na občany; posilování správy veřejných financí a vytváření kvalitních statistik.\ne)\nPosilování fiskálního řízení a správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují: podporu provádění programů hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky; posílení hospodářských institucí; zlepšení schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a sociální soudržnost; podporu udržitelného rozvoje a pokroku v zájmu dosažení fungujícího tržního hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie, a směřování ke společnému regionálnímu trhu.\nf)\nPosilování všech aspektů dobrých sousedských vztahů, regionální stability a vzájemné spolupráce.\ng)\nPosilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb, mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivé ke konfliktům; podporou opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření a budování míru a důvěry, iniciativ prosazujících usmíření, přechodného soudnictví, zjišťování pravdy, odškodnění a záruky, že nedojde k recidivě (například RECOM), a podporou budování kapacity na podporu činností v oblasti bezpečnosti a rozvoje, v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/947.\nh)\nPosilování kapacit, nezávislosti a plurality organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů mezi organizacemi na úrovni Unie a organizacemi příjemců uvedených v příloze I na všech úrovních, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru.\ni)\nPodpora sbližování pravidel, standardů, politik a postupů příjemců s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní podpory.\nj)\nPodpora genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: vytvoření příznivějšího prostředí k naplňování práv žen a dívek a k dosažení reálných a hmatatelných zlepšení v oblasti genderové rovnosti ve strategických oblastech politiky, jakými jsou osvobození ode všech forem genderově podmíněného násilí; sexuální a reprodukční zdraví a práva; hospodářská a sociální práva žen a dívek a posilování jejich postavení; rovná účast a vedení; ženy, mír a bezpečnost; genderový rozměr ekologické a digitální transformace, mimo jiné podporou genderového rozpočtování.\nk)\nPosilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví a sportu. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvýšení úrovně dosaženého vzdělání, řešení problematiky odlivu mozků, omezení předčasného ukončování školní docházky, posílení odborné přípravy učitelů, posílení postavení dětí a mládeže a umožnění jim plně rozvinout svůj potenciál; rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podporu učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce, a to i pro osoby se zdravotním postižením; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; podporu činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a podporu investic do vzdělávání a dostupných infrastruktur v oblasti odborné přípravy, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného, inkluzivního vzdělávání, mimo jiné využíváním dostupných digitálních technologií.\nl)\nPosilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelného začleňování na trh práce, zejména mladých lidí (především těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření podněcují vytváření kvalitních pracovních míst a podporují účinné prosazování pracovněprávních předpisů a pracovních norem na celém území, v souladu s klíčovými zásadami a právy uvedenými v evropském pilíři sociálních práv. K dalším klíčovým oblastem intervencí patří: podpora genderové rovnosti a mladých lidí, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, přizpůsobování pracovníků a podniků změnám, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce.\nm)\nPodpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporování přechodu od institucionální péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí a řešení problematiky nerovností a chudoby. Cíle intervencí v této oblasti se také zaměřují na: začleňování marginalizovaných společenství, jako jsou Romové; potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; a podporu přístupu k dostupným a udržitelným službám vysoké kvality, pokud jde například o předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a klíčové sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany.\nn)\nPodpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy, odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách a posilování energetické bezpečnosti a diverzifikace investováním do projektů s vysokou evropskou přidanou hodnotou. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s Unií, přeshraniční propojení, vytváření pracovních míst, přínosu k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství. Cíle intervencí v této oblasti energetiky zahrnují: zvýšení energetické účinnosti a udržitelné výroby, jakož i diverzifikaci dodavatelských zemí a tras.\no)\nZlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, včetně inteligentní specializace coby klíčové hnací síly růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Upřednostní se udržitelné projekty zlepšující podnikatelské prostředí.\np)\nZlepšování přístupu k digitálním technologiím a službám a posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací investováním do digitálního propojení, digitální důvěry a bezpečnosti, digitálních dovedností a podnikavosti, do budování kapacit v oblasti systémů výzkumu a inovací, do mobility, do výzkumné infrastruktury a do příznivého prostředí a podpory navazování kontaktů a spolupráce.\nq)\nPřispívání k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin vody a udržování rozmanitých a životaschopných zemědělských systémů v aktivních venkovských společenstvích a na venkově.\nr)\nOchrana a zlepšování kvality životního prostředí, řešení problematiky zhoršování životního prostředí a zastavení úbytku biologické rozmanitosti, prosazování ochrany a udržitelného hospodaření se suchozemskými a mořskými ekosystémy a obnovitelnými přírodními zdroji, investice do kvality ovzduší, vodního hospodářství a nakládání s odpady a do udržitelného nakládání s chemickými látkami, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a produkce a podpora přechodu k zelenému a oběhovému hospodářství, přispívání ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování odolnosti proti změně klimatu a podpora správy a informací zaměřených na oblast klimatu a energetické účinnosti. NPP III podporuje opatření zaměřená na přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému ke zdrojům a posilování odolnosti proti pohromám a na prevenci pohrom, připravenost a reakci na ně.\ns)\nSpolupráce s příjemci uvedenými v příloze I v oblasti mírového využívání jaderné energie v oblastech zdravotnictví, zemědělství a bezpečnosti potravin, zajištění úplného souladu s nejvyššími mezinárodními standardy; a dále podpora činností zaměřených na řešení důsledků pro místní skupiny obyvatelstva, které by případně byly vystaveny radiační havárii, a na zlepšení jejich životních podmínek; podpora řízení znalostí, odborné přípravy a vzdělávání v oblastech souvisejících s jadernou energií. Tyto činnosti musí být v relevantních případech v souladu s činnostmi v rámci Evropského nástroje pro jadernou bezpečnost a s nařízením (EU) 2021/947.\nt)\nZvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a standardy Unie, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí.\nPŘÍLOHA III\nTEMATICKÉ PRIORITY PRO POSKYTOVÁNÍ POMOCI V OBLASTI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍJEMCI UVEDENÝMI V PŘÍLOZE I\nS cílem rozvíjet dobré sousedské vztahy, posilovat integraci Unie a podporu socio-ekonomického rozvoje může být pomoc přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I zaměřena podle potřeby na tyto tematické priority:\na)\npodpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společné iniciativy v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informační a poradenské služby a společná odborná příprava; genderová rovnost; rovné příležitosti; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investice do veřejných služeb zaměstnanosti a podpora investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb;\nb)\nochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování a prevence a řízení rizik, mimo jiné prostřednictvím společných akcí na ochranu životního prostředí; podpora udržitelného využívání přírodních zdrojů, koordinovaného územního plánování námořních prostor, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství, obnovitelných zdrojů energie a přechodu k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému, zelenému hospodářství; zlepšování kvality ovzduší a vody, mimo jiné zlepšením souladu s evropskými environmentálními standardy a nakládání s odpady a hospodaření s vodou; podpora investic na řešení specifických rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a předcházení katastrofám, připravenosti a reakce na ně; podpora a posílení mezinárodní koordinace přeshraničních řek;\nc)\npodpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejné infrastruktury, mimo jiné snižováním izolace prostřednictvím zlepšení dopravní dostupnosti, digitálních sítí a služeb a investic do přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení;\nd)\npodpora digitální ekonomiky a společnosti mimo jiné zaváděním digitálního propojení a rozvojem služeb elektronické veřejné správy, digitální důvěry a bezpečnosti a digitálních dovedností a podnikání;\ne)\npodpora cestovního ruchu, zejména udržitelného cestovního ruchu, a zachovávání a podpora kulturního a přírodního dědictví;\nf)\ninvestice do mládeže, sportu, vzdělávání a dovedností, mimo jiné prostřednictvím rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže;\ng)\npodpora správy na místní a regionální úrovni a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy;\nh)\nprosazování přeshraničních iniciativ na podporu usmíření a přechodného soudnictví (například RECOM);\ni)\nposilování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoje malých a středních podniků, obchodu a investic, mimo jiné prostřednictvím propagace a podpory podnikání, zejména malých a středních podniků, a rozvoje místních přeshraničních trhů a internacionalizace, spolu s podporou společného regionálního trhu;\nj)\nposilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a digitálních technologií, mimo jiné prostřednictvím podpory mobility a sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj.\nPŘÍLOHA IV\nSEZNAM KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI\nTento seznam klíčových ukazatelů výkonnosti se použije jako pomůcka při měření pokroku a případně připravenosti příjemců uvedených v příloze I a přínosu Unie k dosažení specifických cílů NPP III:\n1.\nSložený ukazatel (1) politických kritérií (zdroj: Evropská komise).\n2.\nPostoj k EU: Procento obyvatelstva s kladným obecným postojem k EU (zdroj: Evropská komise/delegace EU).\n3.\nSložený ukazatel souladu s acquis Unie (zdroj: Evropská komise).\n4.\nSložený ukazatel ekonomických kritérií (zdroj: Evropská komise).\n5.\nVýdaje na sociální ochranu jako % HDP (zdroj: Eurostat) a míra zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let a změny Giniho koeficientu příjemce v průběhu času (zdroj: Eurostat).\n6.\nDigitální dovednosti (zdroj: Eurostat).\n7.\n„Snadné podnikání“ (zdroj: Světová banka).\n8.\nEnergetická náročnost měřená podle primární energie a HDP (zdroj: Eurostat). Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v % (zdroj: Eurostat).\n9.\nNevypuštěné emise skleníkových plynů (tuny ekvivalentu CO2) s podporou z NPP III (zdroj: Evropská komise). Koncentrace částic PM 10 ve srovnání s denní mezní hodnotou EU (50 μg/m3); (zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí).\n10.\nOblasti mořských, suchozemských a sladkovodních ekosystémů a) chráněných nebo b) udržitelně řízených s podporou NPP III.\n11.\nDobré sousedské vztahy, jako je počet zřízených, formalizovaných a prováděných přeshraničních partnerství, procentní podíl regionálního obchodu na HDP (zdroj: vnitrostátní statistiky, Rada pro regionální spolupráci), počet osob překračujících hranice/den a počet nákladních vozidel převážejících každý den hranici (2) (zdroj: dopravní observatoř).\nUkazatele budou, pokud je to relevantní a možné a jsou-li k dispozici data, rozčleněny podle pohlaví a věku.\n(1)  Ukazatel zahrnuje pět prvků:\n—\nfungování soudnictví,\n—\nboj proti korupci,\n—\nboj proti organizované trestné činnosti,\n—\nsvoboda projevu (tento prvek je součástí základních práv),\n—\nreforma veřejné správy.\n(2)  Pokud jde o posledně uvedený bod, údaje budou k dispozici až od roku 2023.", "summary": "NPP III: nástroj předvstupní pomoci (2021–2027)\nNPP III: nástroj předvstupní pomoci (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1529, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízením se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) na období víceletého finančního rámce (VFR) 2021–2027.\nStanovuje:obecné a specifické cíle politiky, velikost, formu a pravidla financování z Evropské unie (EU).\nKLÍČOVÉ BODY\nNPP III:se vztahuje na Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Island, Kosovo*, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko (příloha I), má jako obecný cíl pomoci příjemcům NPP III přizpůsobit se pravidlům, normám, politikám a postupům EU při přípravě na členství v EU podporou politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, má specifické cíle k:posílení právního státu, demokracie, lidských práv a hospodářského a sociálního rozvoje,posílení účinné veřejné správy, strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných,utváření pravidel, standardů, politik a postupů,podpoře ochrany životního prostředí a nízkouhlíkového hospodářství,podpoře územní soudržnosti a přeshraniční spolupráce, obsahuje dvacet tematických priorit, od genderové rovnosti a kvalitní zaměstnanosti po inteligentní dopravu a bezpečnost dodávek potravin a vody (příloha II), musí zajišťovat součinnost s ostatními vnitřními a vnějšími politikami a financováním EU, doplňovat je a být s nimi v souladu, funguje v celkovém rámci politiky rozšíření EU.Rozpočet sedmiletého programu činí 14,162 miliardy EUR. Prostředky se mohou využít na:přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a systémy informačních technologií na úrovni organizace.Financování příjemců je založeno na:programovém rámci NPP, který obsahuje roční výdaje schvalované Evropským parlamentem a Radou Evropské unie a zohledňuje vnitrostátní strategie a odvětvové politiky, výkonnosti (příloha IV obsahuje seznam klíčových ukazatelů) a zásadách spravedlivého rozdělení a je cílené a uzpůsobené konkrétním situacím.Projekty přeshraniční spolupráce využívají až 3 % celkového rozpočtu s maximálním příspěvkem EU ve výši 85 %.\nPro financování jsou způsobilé členské státy EU, příjemci NPP IIII, země v Evropském hospodářském prostoru a v oblasti sousedství (příloha I nařízení (EU) 2021/947 – viz shrnutí).\nPříjemci NPP III mohou získat finanční prostředky z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus a ze záruky pro vnější činnost (podle nařízení (EU) 2021/947).\nPříjemci podpory z NPP III musí uvést původ a zajistit viditelnost finančních prostředků.\nEvropská komise:může přijímat prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, má k dispozici pomoc od výboru pro NPP a poradenství od strategické rady pro západní Balkán.Doplňující akt\nNařízení (EU) 2021/1529 bylo doplněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2128 ze dne 1. října 2021.\nProváděcí akty\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/2236 stanoví zvláštní pravidla pro zajištění jednotného provádění pomoci v rámci NPP III pro příjemce NPP III. Rovněž stanoví zvláštní pravidla pro přeshraniční spolupráci a pro pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nNPP III zajišťuje návaznost na NPP II, který probíhal od roku 2014 do roku 2020. Doplňuje téměř 80 miliard EUR z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením (EU) 2021/947.\nDalší informace viz:Přehled – Nástroj předvstupní pomoci (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1–26).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1–78).\nNásledné změny nařízení (EU) 2021/947 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2128 ze dne 1. října 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529, pokud jde o stanovení některých specifických cílů a tematických priorit pro pomoc v rámci Nástroje předvstupní pomoci (NPP III) (Úř. věst. L 432, 3.12.2021, s. 8–12).\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/2236 ze dne 15. prosince 2021 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (Úř. věst. L 450, 16.12.2021, s. 10–20).\n* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.\nPoslední aktualizace 01.12.2021"}
{"celex_id": "32021R0947", "reference": "14.6.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 209/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/947\nze dne 9. června 2021,\nkterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\ns ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),\nv souladu s řádným legislativním postupem (4),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nObecným cílem Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj“), který je pro účely víceletého finančního rámce programem, by mělo být prosazování a podpora hodnot, zásad a základních zájmů Unie na celém světě za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti Unie stanovených v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).\n(2)\nV souladu s článkem 21 Smlouvy o EU má Unie dbát na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými dalšími politikami a rovněž usilovat o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů. Široká škála akcí podporovaných podle nástroje by měla přispívat k plnění cílů stanovených v čl. 21 odst. 1 a 2 Smlouvy o EU.\n(3)\nČinnost Unie by měla být zakotvena v mezinárodním právu v oblasti lidských práv, včetně Všeobecné deklarace lidských práv, i v mezinárodním humanitárním právu, obě tato práva prosazovat a řídit se všeobecnou platností a nedělitelností lidských práv.\n(4)\nV souladu s čl. 8 odst. 1 Smlouvy o EU má Unie rozvíjet se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. Nástroj by měl přispět k dosahování uvedeného cíle.\n(5)\nPrimárním cílem politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“), je snížení a výhledově i vymýcení chudoby. Politika Unie v oblasti rozvojové spolupráce rovněž přispívá k cílům vnější činnosti Unie, zejména k cíli podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby, jak stanoví čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o EU.\n(6)\nUnie má zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvojové spolupráce, jak vyžaduje článek 208 Smlouvy o fungování EU. Měla by zohledňovat cíle rozvojové spolupráce v politikách, které by mohly mít vliv na rozvojové země, což bude zásadním prvkem strategie pro dosažení cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), přijaté Organizací spojených národů (OSN) v září 2015. K zajištění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, jak je zakotveno v Agendě 2030, je třeba zohlednit dopad všech politik v této oblasti na vnitrostátní úrovni, v Unii, v jiných zemích i na globální úrovni.\n(7)\nNástroj by měl přispívat k zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU.\n(8)\nNástroj by měl být zřízen na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027, jak je stanoven v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (5).\n(9)\nNástroj by měl stanovit akce na podporu uvedených cílů Unie a politik vnější činnosti Unie a vycházet z akcí, jež byly dříve podporovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (6), (EU) č. 232/2014 (7), (EU) č. 233/2014 (8), (EU) č. 234/2014 (9), (EU) č. 235/2014 (10), (EU) č. 236/2014 (11) a (EU) 2017/1601 (12), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU (13), nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (14), (Euratom) č. 237/2014 (15) a (EU) 2015/322 (16), a vnitřní dohody o 11. Evropském rozvojovém fondu (ERF) (17).\n(10)\nGlobálním kontextem pro činnost je usilování o celosvětový pořádek založený na pravidlech a hodnotách, jehož klíčovou zásadou je mnohostrannost a ústředním aktérem OSN. Agenda 2030 spolu s Pařížskou dohodou přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (18) (dále jen „Pařížská dohoda“) a akčním programem z Addis Abeby pro třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje (dále jen „akční program z Addis Abeby“) jsou reakcí mezinárodního společenství na globální výzvy a trendy týkající se udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že základem Agendy 2030 jsou cíle udržitelného rozvoje, je tato agenda transformativním rámcem pro vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje na celém světě. Má univerzální platnost a poskytuje komplexní společný rámec pro činnost vztahující se na Unii, její členské státy a její partnery. Agenda se vyváženě zaměřuje na hospodářský, sociální a environmentální rozměr udržitelného rozvoje a zohledňuje důležité vzájemné vazby mezi svými cíli a úkoly. Cílem Agendy 2030 je nikoho neopomíjet a těm nejopomíjenějším pomoci nejdříve. Provádění Agendy 2030 má být důkladně koordinováno s jinými relevantními mezinárodními závazky Unie. Akce podporované podle tohoto nástroje by se měly řídit zásadami a cíli stanovenými v Agendě 2030, Pařížské dohodě a akčním programu z Addis Abeby a měly by přispívat ke splnění cílů udržitelného rozvoje. Zvláštní pozornost by měla být věnována vzájemným vazbám mezi cíli udržitelného rozvoje a integrovanými akcemi, jež mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit četné cíle soudržným způsobem, aniž by se tak dělo na úkor jiných cílů.\n(11)\nProvádění tohoto nástroje by se mělo řídit pěti prioritami stanovenými v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (červen 2016) (dále jen „globální strategie“), kterou Rada potvrdila ve svých závěrech ze dne 17. října 2016 a jež představuje vizi a rámec Unie pro jednotnou a odpovědnou vnější angažovanost ve spolupráci s dalšími partnery za účelem prosazování jejích hodnot a zájmů. Unie by měla posilovat partnerství a podporovat politický dialog a kolektivní reakci na výzvy globálního významu. Její činnost by měla ve všech aspektech podporovat základní zájmy, zásady a hodnoty Unie. Přitom by Unie měla uplatňovat integrovaný přístup a dodržovat a podporovat zásady dodržování přísných sociálních, pracovních a environmentálních norem, a to i s ohledem na změnu klimatu, a dodržování právního státu a mezinárodního práva, včetně humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv.\n(12)\nProvádění tohoto nástroje by se rovněž mělo řídit Evropským konsensem o rozvoji ze dne 8. června 2017 (dále jen „konsensus“), který poskytuje rámec pro společný přístup Unie a jejích členských států k rozvojové spolupráci za účelem provádění Agendy 2030 a akčního programu z Addis Abeby. Ústředními prvky politiky v oblasti rozvojové spolupráce jsou vymýcení chudoby, řešení diskriminace a nerovností, cíl nikoho neopomíjet, ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a posilování odolnosti, což by se mělo promítnout i do provádění tohoto nástroje.\n(13)\nNástroj by měl zohlednit relevantní politické dokumenty, včetně jejich budoucích revizí, jako jsou: Úmluva OSN o postavení uprchlíků, Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluva OSN o právech dítěte, akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, Pekingská akční platforma, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, koncepce EU na podporu odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění, komplexní přístup k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a č. 1820 (2009) o ženách, míru a bezpečnosti v EU, koncepce pro posílení schopností EU v oblasti mediace a dialogu, závěry Rady ze dne 20. června 2011 o předcházení konfliktům, strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii a akční plány na něm založené, závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o celounijním strategickém rámci na podporu reformy bezpečnostního sektoru potvrzující společné sdělení „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“, strategie EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, obecné zásady EU týkající se lidských práv, jiné relevantní úmluvy OSN a Úmluva o jaderné bezpečnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii.\n(14)\nCílem nástroje by mělo být zvýšit soudržnost a zajistit účinnost vnější činnosti Unie, a zlepšit tak provádění různých politik v oblasti vnější činnosti.\n(15)\nV souladu s globální strategií, konsensem a Sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof 2015–2030, přijatým dne 18. března 2015, je třeba uznat nutnost přechodu od reakcí na krize a zamezení jejich šíření ke strukturálnějšímu, dlouhodobějšímu přístupu, který účinněji řeší nestabilní situace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a vleklé krize. Je zapotřebí klást větší důraz na snižování rizik, jejich předcházení a zmírňování a připravenost na ně a uplatňovat přitom kolektivní přístupy; další úsilí je třeba k posílení rychlé reakce a trvalé obnovy. Nástroj by proto měl přispět k posílení odolnosti a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti, zejména prostřednictvím akcí rychlé reakce a příslušných zeměpisných a tematických programů a zároveň zajistit dodržování humanitárních zásad.\n(16)\nV souladu s mezinárodními závazky Unie v souvislosti s dohodou o Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, znovu potvrzenými na fóru na vysoké úrovni v Nairobi v roce 2016 a připomenutými v konsensu, by Unie měla v rámci své oficiální rozvojové pomoci a prostřednictvím všech jejích forem uplatňovat zásady účinnosti rozvoje, zejména odpovědnost rozvojových zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, zásady transparentnosti a vzájemné odpovědnosti v rámci inkluzivních rozvojových partnerství, jakož i sladění a harmonizaci. V tomto ohledu je důležité, aby vnitrostátní rozvojové strategie zahrnovaly rozsáhlé konzultační postupy v souladu s Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci, zejména pokud slouží jako východisko pro programování.\n(17)\nPodle cílů udržitelného rozvoje by nástroj měl přispět k intenzivnějšímu monitorování a podávání zpráv s důrazem na výsledky, včetně výstupů, výsledků a dopadů v partnerských zemích, které jsou příjemci vnější finanční pomoci Unie.\n(18)\nKomise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zajistit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a účinné posouzení pokroku při dosahování cílů nástroje. Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky vnější činnosti Unie monitorovány a vyhodnocovány na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by se pokud možno měly zakládat na rámci partnerské země pro výsledky.\n(19)\nKomise by měla pravidelně monitorovat akce financované podle nástroje a posuzovat pokrok při dosahování očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků. Je-li to možné, měly by být použity stávající rámce pro výsledky. Ukazatele používané k měření pokroku by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a měly by být jasné, relevantní a vycházet ze spolehlivé metodiky. Údaje pro ukazatele by měly být snadno dostupné a kvalitní. Hodnoty ukazatelů ke dni 1. ledna 2021 by měly být použity jako základ pro posouzení, v jaké míře bylo dosaženo cílů nástroje, a budou podkladem pro výroční zprávy, jakož i pro přezkum nástroje v polovině období a jeho závěrečná hodnocení. Komise by rovněž měla vhodným způsobem využívat nezávislá externí hodnocení. V tomto ohledu by Komise měla v relevantních případech zajistit vhodné zapojení Evropského parlamentu, Rady a dalších zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti.\n(20)\nKomise by měla zasílat své hodnotící zprávy Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Hodnocení mohou být projednána na žádost členských států podle tohoto nařízení.\n(21)\nNástroj by měl přispět ke společnému cíli Unie, jímž je v časovém rámci Agendy 2030 poskytnout 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž se ke splnění tohoto závazku podpoří realistické a ověřitelné akce, jejichž pokrok by měl být nepřetržitě monitorován a vykazován. V tomto ohledu by nejméně 93 % finančních prostředků v rámci nástroje mělo přispět k akcím navrženým tak, aby splňovaly kritéria oficiální rozvojové pomoci stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).\n(22)\nS cílem zajistit, aby zdroje směřovaly tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, zejména do nejméně rozvinutých zemí, nestabilních zemí a zemí zasažených konfliktem, by měl nástroj přispívat ke kolektivnímu cíli Unie, kterým je dosažen í mezi 0,15 a 0,20 % HND Unie na oficiální rozvojovou pomoc nejméně rozvinutým zemím v krátkodobém horizontu a dosáhnout 0,20 % HND na oficiální rozvojovou pomoc v časovém rámci Agendy 2030, a to podporou realistických a ověřitelných akcí, jejichž pokrok by měl být nepřetržitě monitorován a vykazován. Jak bylo dohodnuto v konsensu, očekává se, že akce v rámci nástroje přispějí nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci financované podle tohoto nařízení na sociální začleňování a lidský rozvoj, včetně základních sociálních služeb, jako jsou zdravotnictví, vzdělávání, výživa, voda, sanitární a hygienická zařízení a sociální ochrana, zejména pro nejvíce marginalizované osoby.\n(23)\nNástroj by měl podporovat děti a mládež jako klíčové hybatele změny a subjekty přispívající k realizaci Agendy 2030, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována jejich potřebám a posílení jejich postavení.\n(24)\nNástroj by měl odrážet potřebu zaměřit se na strategické priority jak z hlediska zeměpisného – evropské sousedství a Afrika, jakož i země, které jsou nestabilní a pomoc nejvíce potřebují, tak z hlediska tematického – bezpečnost, migrace, změna klimatu a životní prostředí, lidská práva a demokracie.\n(25)\nNástroj by měl přispět k vytvoření odolnosti státu a společnosti v oblasti globálního veřejného zdraví prostřednictvím řešení globálních hrozeb pro veřejné zdraví, posílení systémů zdravotní péče, zajištění všeobecné zdravotní péče, předcházení vzniku přenosných nemocí a boje proti nim a pomoci při zajišťování dostupných léčivých přípravků a očkovacích látek pro všechny.\n(26)\nVzhledem ke zvláštní prioritě, kterou Unie přikládá sousedství a subsaharské Africe, by mělo být plánované finanční krytí vyčleněné na zeměpisné programy těchto regionů pouze zvyšováno.\n(27)\nToto nařízení by mělo podporovat provádění evropské politiky sousedství, jak byla přezkoumána v roce 2015 a potvrzena Radou v jejích závěrech ze dne 14. prosince 2015, při zachování náležité zeměpisné vyváženosti, a provádění rámců regionální spolupráce, jako je přeshraniční spolupráce, nadnárodní a námořní spolupráce, jakož i vnějších aspektů relevantních strategií a politik pro makroregiony a přímořské oblasti ve východním a jižním sousedství, včetně Severní dimenze a regionální spolupráce v oblasti Černého moře, a integrované politiky Unie pro Arktidu. Tyto iniciativy představují doplňkové rámce politiky pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.\n(28)\nCílem evropské politiky sousedství je prohlubování demokracie, prosazování lidských práv a dodržování zásad právního státu, stabilizace sousedních zemí a zvýšení jejich odolnosti, zejména posílením politických, hospodářských a sociálních reforem, jako hlavních politických priorit Unie. Evropská politika sousedství, která byla přezkoumána v roce 2015, se za účelem dosažení svých cílů soustředí na tyto prioritní oblasti: řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, se zvláštním zaměřením na další zapojení občanské společnosti; socioekonomický rozvoj, včetně boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i vzdělávání a udržitelnost životního prostředí a zvýšená propojenost; bezpečnost; a migrace a mobilita, včetně řešení základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování. Diferenciace a větší vzájemná odpovědnost, a to i uplatňováním přístupu založeného na pobídkách a reagující na výkonnost v klíčových oblastech, jsou základními znaky evropské politiky sousedství, která uznává různé úrovně angažovanosti a odráží zájmy každé země týkající se povahy a zaměření jejího partnerství s Unií. Nástroj by měl podporovat provádění dohod o přidružení, partnerství a spolupráci, společně dohodnutých programů přidružení a priorit partnerství a jiných relevantních, stávajících a budoucích dokumentů společně dohodnutých se zeměmi v oblasti sousedství. Měla by se zlepšit viditelnost pomoci Unie v oblasti politiky sousedství.\n(29)\nNástroj by měl podporovat provádění Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (19) (dále jen „dohoda o partnerství AKT-EU“), podepsané v Cotonou dne 23. června 2000, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003, a následných dohod se zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a umožnit Unii a jejím partnerům ze zemí AKT, aby vytvořily další pevná spojenectví pro klíčové globální výzvy. Nástroj by měl zejména podpořit pokračování zavedené spolupráce mezi Unií a Africkou unií v souladu se společnou strategií EU–Afrika a vycházet z budoucí dohody o partnerství AKT-EU, mimo jiné uplatňováním kontinentálního přístupu k Africe a vzájemně prospěšného rovnocenného partnerství mezi Unií a Afrikou.\n(30)\nUnie by rovněž měla usilovat o další rozvoj vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi v Asii a Americe. Zeměpisné programy by měly podporovat Tichomoří a Karibik orientační částkou nejméně 500 000 000 EUR a nejméně 800 000 000 EUR.\n(31)\nNástroj by rovněž měl přispět k obchodním aspektům vnějších vztahů Unie, včetně náležité péče v rámci dodavatelských řetězců, s cílem zajistit soudržnost a vzájemnou podporu mezi obchodní politikou Unie a rozvojovými cíli a akcemi.\n(32)\nUnie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů za účelem optimalizace dopadu své vnější činnosti. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti, vzájemného souladu a doplňkovosti mezi nástroji financování vnější činnosti Unie, zejména Nástroje předvstupní pomoci III, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (dále jen „nařízení o NPP III“), Nástroje humanitární pomoci, zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1257/96 (20), přidružení zámořských zemí a území k Unii, založeného rozhodnutím Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (dále jen „rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska“) Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, zřízeného nařízením Rady (Euratom) 2021/948 (21), společné zahraniční a bezpečnostní politiky, v relevantních případech včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, a Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (22), který je financován mimo rozpočet Unie, jakož i vytvořením synergií s dalšími politikami a programy Unie.\nTo v relevantních případech zahrnuje soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí. S cílem maximalizovat dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle by nástroj měl umožnit kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.\n(33)\nVzhledem k úspěchu programu Erasmus+ by nástroj měl Unii umožnit dále posílit jeho vnější rozměr. Orientační částka 1 800 000 000 EUR ze zeměpisných programů podle nástroje by měla být použita k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus+, prováděných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (23) a s programovým dokumentem přijatým podle nástroje. Programování podle nástroje by mělo plně posílit potenciál programu Erasmus+.\n(34)\nFinanční prostředky Unie z nástroje by měly být použity k financování akcí v rámci mezinárodního rozměru programu Kreativní Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (24), s cílem přispět k posílení mezinárodních kulturních vztahů a uznat úlohu kultury při prosazování evropských hodnot.\n(35)\nHlavní přístup k akcím financovaným v rámci nástroje by se měl zakládat na zeměpisných programech s cílem maximalizovat dopad pomoci Unie a přiblížit činnost Unie partnerským zemím a jejich obyvatelům. Tento hlavní přístup by měl být v relevantních případech doplněn o tematické programy a akce rychlé reakce, přičemž by se měl zajistit soulad a soudržnost všech programů a akcí.\n(36)\nMístní orgány zahrnují širokou škálu subjektů na nižší než celostátní úrovni a na různých úrovních vlády, včetně obcí, společenství, okresů, krajů, provincií, regionů a jejich sdružení. V souladu s konsensem by Unie měla podporovat úzké konzultace a sdružení místních orgánů, jakož i jejich účast na přispívání k udržitelnému rozvoji a provádění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni, zejména pokud jde o demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody, sociální spravedlnost a poskytovatele základních sociálních služeb. Unie by měla ocenit množství úloh, které plní místní orgány jakožto ti, kdo prosazují územní přístup v rámci místního rozvoje, včetně postupů decentralizace, účasti a odpovědnosti. Unie by měla dále posílit svou podporu budování kapacit místních orgánů s cílem posílit jejich hlas v procesu udržitelného rozvoje a pokročit v politickém, sociálním a hospodářském dialogu, jakož i podporovat decentralizovanou spolupráci. Podpora místním orgánům v rámci zeměpisných programů by měla činit přibližně alespoň 500 000 000 EUR.\n(37)\nPolitiky Unie a členských států v oblasti rozvojové spolupráce by se měly navzájem doplňovat a posilovat. Unie a její členské státy by měly být jednotné v rozmanitosti, lépe spolupracovat a využívat nejrůznějších zkušeností a přístupů, vědomy si svých komparativních výhod. Unie by proto měla podporovat inkluzivnost a spolupráci s členskými státy s cílem maximalizovat přidanou hodnotu a zohlednit zkušenosti a kapacity, čímž se posílí sdílené zájmy, hodnoty a společné cíle. V tomto ohledu by Unie a její členské státy měly rovněž usilovat o prosazování vzájemného sdílení osvědčených postupů, znalostí a budování kapacit. V případech forem financování z prostředků Unie, do nichž jsou zapojeny orgány veřejné správy členských států, jako jsou partnerství, by s členskými státy měla být projednána zjednodušená prováděcí a smluvní ustanovení a tato ustanovení by měla být uplatňována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (25) (dále jen „finanční nařízení“).\n(38)\nV souladu s konsensem by Unie a její členské státy měly zintenzivnit společné programování s cílem zvýšit kolektivní dopad tím, že spojí své zdroje a kapacity. Společné programování je třeba podporovat a posilovat, současně však musí zůstat dobrovolné, flexibilní, inkluzivní a uzpůsobené podmínkám dané země a mělo by umožňovat nahrazení programových dokumentů Unie a členských států společnými programovými dokumenty Unie. Společné programování by se mělo zakládat na angažovanosti, zapojení a odpovědnosti partnerských zemí. Ve všech vhodných případech by se Unie a její členské státy měly snažit podporovat partnerské země prostřednictvím společného provádění. Společné provádění by mělo být inkluzivní a otevřené všem partnerům Unie, kteří souhlasí se společnou vizí a mohou k ní přispět, včetně agentur členských států a jejich institucí pro financování rozvoje, místních orgánů, soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické obce.\n(39)\nKritéria používaná k určování potřeb partnerů při plánování by měla být v souladu se zásadami transparentnosti stanovenými v tomto nařízení.\n(40)\nVzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie, jak je uvedeno ve finančním nařízení, mohla by být pomoc v případě zhoršení stavu demokracie, lidských práv nebo právního státu ve třetích zemích pozastavena.\n(41)\nUnie je odhodlána usnadňovat cíle spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti uvedené v nařízení (Euratom) 2021/948. Proto by měly být zohledněny výsledky partnerských zemí, pokud jde o plnění povinností a závazků týkajících se jaderné bezpečnosti, a je třeba se jimi zabývat při pravidelném politickém dialogu s těmito zeměmi. Pokud některá partnerská země trvale nedodržuje základní normy v oblasti jaderné bezpečnosti a ustanovení příslušných mezinárodních úmluv, měla by Unie přijmout vhodná opatření.\n(42)\nPodle nástroje by se Unie měla zabývat otázkami lidských práv a demokratizace na všech úrovních. Zatímco demokracie a lidská práva včetně genderové rovnosti a posilování postavení žen by měly být zohledňovány a začleňovány po celou dobu provádění nástroje, pomoc Unie v rámci tematického programu pro lidská práva a demokracii a tematického programu pro organizace občanské společnosti by měla mít specifickou doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a orgánů veřejné moci dotčených třetích zemí. Tato úloha by měla umožnit spolupráci a partnerství s občanskou společností, zejména v oblasti citlivých otázek lidských práv a demokracie. Unie by měla flexibilně věnovat zvláštní pozornost zemím a naléhavým situacím, ve kterých jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy a jejichž nedodržování je obzvláště výrazné a systematické.\n(43)\nVolební pozorovatelské mise EU by měly přispívat ke zvýšení transparentnosti a důvěry ve volební procesy a přinášet informovaná hodnocení voleb a doporučení pro další zlepšení, a to v souvislosti se spoluprací a politickým dialogem Unie s partnerskými zeměmi. Na financování volebních pozorovatelských misí EU by měla být věnována orientační částka nepřesahující 25 % prostředků původně přidělených na tematický program pro lidská práva a demokracii.\n(44)\nProvádění nástroje by se mělo řídit zásadami genderové rovnosti, posilování postavení žen a dívek a předcházení násilí páchaného na ženách a domácímu násilí a boje proti němu a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami, včetně závěrů Rady o míru a bezpečnosti žen ze dne 10. prosince 2018. Posílení genderové rovnosti a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti Unie a zvýšení úsilí o dosažení minimálních výkonnostních standardů stanovených v akčních plánech Unie pro genderovou rovnost mělo vést k přístupu zohledňujícímu genderovou rovnost a k transformačnímu přístupu v rámci veškeré vnější činnosti Unie a mezinárodní spolupráce. Alespoň 85 % nových akcí prováděných podle tohoto nástroje by mělo mít jako hlavní nebo významný cíl genderovou rovnost, jak je vymezeno ukazatelem genderové rovnosti Výboru pro rozvojovou pomoc OECD. Alespoň 5 % těchto akcí by mělo mít jako jeden z hlavních cílů genderovou rovnost a práva žen a dívek a upevňování jejich postavení.\n(45)\nNástroj uznává, že demografický růst a demografické změny mohou mít významný dopad na přínosy rozvoje a hospodářský pokrok. S cílem zajistit, aby byly současné a budoucí generace schopny dosáhnout svého plného potenciálu udržitelným způsobem, by měl nástroj podpořit úsilí partnerů o integrovaný přístup, který minimalizuje problémy související s růstem počtu obyvatel a maximalizuje přínosy demografické dividendy při respektování práva každé země rozhodovat o své demografické politice a při dodržování, ochraně a naplňování lidských práv, jakož i genderové rovnosti.\n(46)\nOrganizace občanské společnosti zahrnují celou řadu aktérů s množstvím úloh a mandátů, mezi něž patří všechny nestátní, neziskové nezávislé a nenásilné struktury, jejichž prostřednictvím se lidé organizují, aby naplňovali společné cíle a ideály, ať již politické, kulturní, náboženské, environmentální, sociální nebo hospodářské. Působí na místní, celostátní, regionální a mezinárodní úrovni a zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově. Unie oceňuje rozmanitost a specifika organizací občanské společnosti a spolupracuje s odpovědnými a transparentními organizacemi občanské společnosti, které sdílejí svůj závazek k udržitelnému rozvoji a základním hodnotám míru, svobody, rovných práv a lidské důstojnosti.\nNástroj by měl poskytovat unijní podporu organizacím občanské společnosti za účelem prosazování hodnot, zájmů a cílů Unie. Organizace občanské společnosti by měly být řádně konzultovány a měly by mít včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní odpovídajícím způsobem se zapojit a hrát smysluplnou úlohu při přípravě, provádění a souvisejícím monitorování programů. Podle nástroje by měla být podporována úloha organizací podporujících demokracii, svobodné volby, občanskou společnost, lidská práva a právní stát na celém světě, jako je Evropská nadace pro demokracii, jakož i občanské volební pozorovatelské organizace a jejich evropské i jiné regionální a globální platformy.\n(47)\nNástroj by měl podporovat účast organizací občanské společnosti na udržitelném rozvoji a provádění cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj, mimo jiné v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, sociální spravedlnosti a základních sociálních služeb.\n(48)\nToto nařízení stanoví pro nástroj finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (26).\n(49)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a dosáhnout cílů OSN pro udržitelný rozvoj, by měl nástroj přispět k zohledňování oblasti klimatu v politikách Unie a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že 30 % celkového finančního krytí bude vynaloženo na akce podle nástroje, které přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během provádění nástroje a celkový příspěvek na základě nástroje by měl být součástí příslušných monitorování, hodnocení a přezkumů. S cílem přispět k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti by nástroj měl přispívat k dosažení celkové ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Akce Unie v této oblasti by měly podporovat dodržování Pařížské dohody, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a neměly by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměly životní prostředí či klima poškozovat. Finanční prostředky přidělené v rámci nástroje by měly být zejména soudržné s dlouhodobým teplotním cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Měly by být rovněž v souladu s cílem zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a podporovat odolnost vůči změně klimatu. Zvláštní pozornost by měla být věnována akcím, které vytvářejí vedlejší přínosy a plní více cílů, včetně cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a životního prostředí.\n(50)\nUnie by měla podporovat konstruktivní zapojení do mobility a všech aspektů migrace s cílem zajistit, aby migrace probíhala bezpečným a dobře regulovaným způsobem. Je nezbytné dále posílit spolupráci v oblasti migrace s partnerskými zeměmi, současně respektovat pravomoci členských států a využít výhod řízené, bezpečné, legální a zodpovědné migrace a řádně a účinně řešit neoprávněnou migraci a nucené vysídlování. Taková spolupráce by měla přispět k zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, řešení základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, posílení správy hranic a k úsilí v předcházení neoprávněné migraci a nucenému vysídlování, boji proti obchodování s lidmi a převaděčství a případně k činnostem v oblasti důstojného a udržitelného navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, a to na základě vzájemné odpovědnosti a plného dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv podle mezinárodního i unijního práva, zapojením diaspor a podporou legálních cest pro migraci. Účinná spolupráce třetích zemí s Unií v této oblasti by tedy měla být nedílnou součástí nástroje. Zvýšení soudržnosti mezi migrační politikou, politikami rozvojové spolupráce a dalšími vnějšími politikami je důležité k zajištění toho, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím řídit migraci efektivněji s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Nástroj by měl přispívat ke koordinovanému, komplexnímu a strukturovanému přístupu k migraci, maximalizovat synergie a uplatňovat potřebné aktivační prvky.\n(51)\nNástroj by měl Unii umožnit ve spolupráci s členskými státy reagovat komplexně na výzvy, potřeby a příležitosti týkající se migrace a nuceného vysídlování v souladu s migrační politikou Unie a doplňovat ji. S cílem přispět k tomuto cíli, a aniž jsou dotčeny nepředvídané okolnosti, by mělo být v rámci cílů nástroje vyčleněno přibližně 10 % jeho finančního krytí zvlášť na akce podporující správu a řízení migrace a nuceného vysídlování. Kromě toho by tento cíl měl rovněž zahrnovat akce k řešení základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, pokud se přímo zaměřují na specifické výzvy související s migrací a nuceným vysídlováním. Akce související s migrací podle nástroje, podle potřeby zahrnuté do zeměpisných a tematických programů a akcí rychlé reakce, by měly vycházet ze zkušeností získaných při provádění Evropského programu pro migraci a víceletého finančního rámce na období 2014–2020, s cílem budovat komplexní partnerství. Podpora Unie by měla zohlednit přínosy z hlediska rozvoje legální migrace. Akce související s migrací podle nástroje by měly přispět k účinnému provádění dohod Unie a k dialogům o migraci se třetími zeměmi tím, že podpoří spolupráci založenou na flexibilním a iniciativním přístupu a podpořenou koordinačním mechanismem podle nástroje. Tento koordinační mechanismus by měl umožnit řešit stávající a nově se objevující výzvy v oblasti migrace v rámci nástroje za použití všech vhodných složek prostřednictvím flexibilního financování, přičemž by měl respektovat finanční krytí a spoléhat se na flexibilní provádění. Tyto akce by měly být prováděny při plném dodržování mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, a pravomocí Unie a jednotlivých států. Komise by měla vypracovat a používat spolehlivý a transparentní systém sledování těchto výdajů a podávání zpráv o nich.\n(52)\nNástroj by měl zohledňovat digitální řešení a informační a komunikační technologie jako významné faktory umožňující udržitelný rozvoj a inkluzivní růst a mělo by přispět k další podpoře digitalizace.\n(53)\nAkce přijaté podle nástroje ve vztahu k boji proti terorismu a organizované trestné činnosti, kybernetické bezpečnosti a boji proti kyberkriminalitě a budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje by měly usilovat o zajištění přímých přínosů pro obyvatelstvo v oblasti lidské bezpečnosti, obsahovat relevantní osvědčené postupy pro zajištění udržitelnosti a odpovědnosti ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně účinného demokratického dohledu, a měly by prosazovat právní stát, transparentnost a zavedené zásady mezinárodního práva.\n(54)\nV Agendě 2030 je vyzdvižen význam prosazování mírumilovných a inkluzivních společností jako cíl udržitelného rozvoje č. 16 i jako prostředek k dosažení jiných výsledků rozvojové politiky. Cíl udržitelného rozvoje č. 16.a výslovně požaduje, aby byly posíleny relevantní vnitrostátní instituce, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, pro budování kapacit na všech úrovních, zejména v rozvojových zemích, s cílem předcházet násilí a bojovat proti terorismu a trestné činnosti.\n(55)\nNa zasedání na vysoké úrovni dne 19. února 2016 Výbor pro rozvojovou pomoc OECD v komuniké aktualizoval směrnice pro podávání zpráv o oficiální rozvojové pomoci v oblasti míru a bezpečnosti. Financování akcí prováděných podle nástroje se považuje za oficiální rozvojovou pomoc, pokud splňuje kritéria stanovená v uvedených směrnicích pro podávání zpráv či v jakýchkoli následných směrnicích pro podávání zpráv, na kterých se Výbor pro rozvojovou pomoc může dohodnout.\n(56)\nBudování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje by mělo být využíváno pouze ve výjimečných případech, kdy cíle nástroje není možné splnit využitím nevojenských aktérů.\n(57)\nNástroj by měl vycházet ze zkušeností a ponaučení získaných z akcí zaměřených na budování kapacit pro rozvoj a bezpečnost v zájmu rozvoje, zejména z příslušných konzultací a hodnocení provedených v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 (27). V této souvislosti by Komise měla rovněž zohlednit případná společná hodnocení s členskými státy.\n(58)\nUnie by měla při všech akcích a programech podle nástroje rovněž prosazovat přístup citlivý genderově i z hlediska konfliktů.\n(59)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy u fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(60)\nDruhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, jak jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by mělo být zváženo použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady na příslušnou operaci, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.\n(61)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.\n(62)\nNový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) vycházející z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), zřízeného nařízením (EU) 2017/1601, by měl tvořit integrovaný finanční balíček, který poskytuje finanční kapacitu ve formě grantů, technické pomoci, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů po celém světě. EFDS+, doplněný o úsilí o zlepšení investičního klimatu partnerů, by se měl stát součástí plánu vnějších investic a spojovat operace kombinování zdrojů a rozpočtových záruk kryté zárukou pro vnější činnost, včetně těch, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi dříve prováděnými podle vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky (EIB). Přidělování finančních prostředků, které mají být použity na operace EFSD+, by mělo vycházet z příslušných programových dokumentů, zejména z priorit v nich stanovených, a mělo by zohledňovat mimo jiné konkrétní situaci a potřeby každé partnerské země nebo regionu a relativní váhu přidělování finančních prostředků podle zeměpisné oblasti stanovenou v tomto nařízení. Programování by mělo vést ke vhodné rovnováze mezi operacemi kombinování zdrojů a operacemi rozpočtových záruk v rámci EFSD+, jakož i jiné formy financování z prostředků Unie stanovené v tomto nařízení. EFSD+ by měl být využíván prostřednictvím otevřené struktury pro investice založené na spolupráci, aby se zajistilo optimální využití odvětvových a zeměpisných odborných znalostí způsobilých protistran a maximalizoval se jeho dopad na rozvoj. EFSD+ by měl sestávat z regionálních investičních platforem v regionálních oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, a tam, kde je to vhodné, i nařízení o NPP III.\nS cílem zajistit, aby řízení rizik EFSD+ bylo nezávislé, nestranné, inkluzivní a transparentní, by měla být zřízena technická skupina pro posuzování rizik, otevřená odborníkům z EIB, dalších způsobilých protistran a zainteresovaných členských států, organizovaná a vedená Komisí. Komise by měla zajistit včasné, transparentní a inkluzivní sdílení informací a analýz se všemi členskými státy náležitě zohledňující otázky důvěrnosti. Komise by měla po konzultaci se skupinou pro posuzování technických rizik a s přihlédnutím k jejímu poradenství uzavřít dohody o záruce pro vnější činnost se všemi vybranými způsobilými protistranami, včetně EIB, a měla by dotčeným strategickým radám předložit klíčové prvky těchto dohod.\n(63)\nEvropská investiční banka by s ohledem na svou úlohu vyplývající ze smluv a na své zkušenosti během posledních desetiletí při podpoře politik Unie měla zůstat přirozeným partnerem Komise pro provádění operací v rámci záruky pro vnější činnost. EIB a Komise by měly posílit svou spolupráci a koordinaci po celou dobu poskytování záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+, a to i během programování a v terénu. EIB by měla být pověřena prováděním specializovaného investičního okna zahrnujícího komplexní krytí rizik pro operace se státními a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni, které by mělo být výlučné, s výjimkou operací, u nichž se EIB rozhodne je neuskutečnit nebo je uskutečnit nemůže. Podle potřeby by měla být zavedena další, nevýlučná specializovaná investiční okna, aby EIB mohla poskytovat komplexní krytí rizik pro operace s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni, a operace na podporu přímých zahraničních investic, obchodu a internacionalizace ekonomik partnerských zemí, mimo jiné prostřednictvím příchozích přímých zahraničních investic, jakož i dalších tematických priorit Unie na podporu cílů nástroje a v souladu s cíli pro udržitelný rozvoj, mimo jiné včetně evropských rozvojových finančních institucí a subjektů soukromého sektoru Unie. Záruka EU by měla poskytovat pouze krytí politických rizik pro operace soukromého sektoru, což by mělo být v souladu s operacemi vývozních úvěrových agentur členských států.\nTato investiční okna, která by měla představovat specializované mandáty požadované EIB k působení mimo Unii, by měla uplatňovat stejná pravidla a podmínky jako kterékoli jiné investiční okno v rámci EFSD+, včetně pravidel správy a řízení, a s výjimkou výlučného investičního okna by měla být stanovena v souladu s postupem pro způsobilost a výběr operací a protistran pro záruku pro vnější činnost v rámci EFSD+ stanovenou tímto nařízením. Celková orientační částka pro tato tři investiční okna vyhrazená EIB by měla činit 26 725 000 000 EUR. Částky pro každé investiční okno by měly být zdůvodněny a potvrzeny jakožto výsledek programování na začátku víceletého finančního rámce a během přezkumů programování. Cíle, priority a částky pro každé investiční okno a jejich provádění by měly zajistit plný politický soulad s prioritami Unie a být v souladu s tímto nařízením a příslušnými víceletými orientačními programy, včetně jeho zeměpisných a tematických priorit. Metodika posuzování rizik a odměňování v rámci EFSD+ by se měla důsledně uplatňovat na všechna investiční okna, včetně těch, která jsou vyhrazena EIB, s cílem zajistit rovné podmínky. Investiční okna prováděná EIB by měla být schopna pokrýt kteroukoli ze zemí způsobilých pro záruku pro vnější činnost, zejména tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a v souladu se zeměpisnými prioritami nástroje a případně nařízení o NPP III. Záruky EFSD+ pro operace EIB s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni a operace soukromého sektoru by měly být poskytovány za podobných podmínek jako záruky poskytnuté jiným způsobilým protistranám.\nMělo by být možné, aby záruky EFSD+ na operace se státními protistranami a s nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni, jakož i pro operace s protistranami komerčních operací na nižší než státní úrovni, které nevytvářejí podstatné příjmy, poskytované EIB nebo jinými způsobilými protistranami, byly nevýdělečné, aby pomohly snížit náklady na financování investic veřejného sektoru uskutečňovaných partnerskými zeměmi. V souladu s cíli a obecnými zásadami nástroje, příslušnými orientačními programovými dokumenty a tam, kde je to relevantní, s nařízením o NPP III by Komise a EIB měly uzavřít specializované dohody o záruce pro vnější činnost pro investiční okna vyhrazená EIB.\n(64)\nCílem EFSD+ by měla být podpora investic jako prostředku, který přispěje k dosažení cílů pro udržitelný rozvoj prostřednictvím podpory udržitelného a inkluzivního hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje, přechodu k udržitelné ekonomice s přidanou hodnotou a stabilnímu investičnímu prostředí, podpory socioekonomické a environmentální odolnosti v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby, a přispění ke snížení socioekonomických nerovností, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, boji proti změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou, přizpůsobování se změně klimatu a jejímu zmírňování, environmentální ochraně a řízení, vytváření důstojných pracovních míst vycházejících ze základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, ekonomickým příležitostem, dovednostem a podnikání, socioekonomickým odvětvím, včetně sociálních podniků a družstev, mikropodniků, a malých a středních podniků, udržitelné propojenosti, podpoře zranitelných skupin, respektování lidských práv, genderové rovnosti a posílení postavení žen a mladých lidí a řešení specifických socioekonomických základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování obyvatelstva, v souladu s příslušnými orientačními programovými dokumenty.\nČerpání EFSD+ by mělo být v souladu s cíli, obecnými zásadami a rámcem politiky nástroje a tam, kde je to relevantní, nařízení o NPP III, zejména s příslušnými mezinárodně dohodnutými pokyny, zásadami a úmluvami týkajícími se investic, včetně zásad OSN pro odpovědné investování, obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokynů OECD pro nadnárodní společnosti, zásad Organizace OSN pro výživu a zemědělství týkajících se odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů, úmluv Mezinárodní organizace práce, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a zásadami účinnosti rozvoje, jak byly stanoveny v Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a opětovně potvrzeny na fóru na vysoké úrovni v Nairobi v roce 2016, a to včetně vlastní odpovědnosti, sladění, důrazu na výsledky, transparentnosti a vzájemné odpovědnosti, jakož i s cílem uvolňování podmínek poskytování pomoci. Zvláštní pozornost by měla být věnována zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země, malé ostrovní rozvojové státy, vnitrozemské rozvojové země a silně zadlužené chudé země.\n(65)\nEFSD+ by měl maximalizovat adicionalitu financování, řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace, podporovat místní veřejné subjekty v jejich rozvoji a autonomním financování jejich investic, zajišťovat inovativní produkty a umožnit příliv finančních prostředků ze soukromého sektoru. Adicionalita by měla být uplatňována v souladu s cíli a zásadami nástroje a s dalšími relevantními politikami Unie. Zapojení soukromého sektoru, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, do spolupráce Unie s partnerskými zeměmi prostřednictvím EFSD+ by mělo mít měřitelný a dodatečný dopad na rozvoj, aniž by došlo k narušení místního trhu a nekalé soutěži s místními hospodářskými subjekty. Mělo by být nákladově efektivní, transparentní a založené na vzájemné odpovědnosti a na sdílení rizik a nákladů. EFSD+ by měl fungovat jako jednotné kontaktní místo pro přijímání návrhů na financování od finančních institucí a veřejných nebo soukromých investorů a poskytování širokého spektra finanční podpory pro způsobilé investice. Pákový efekt EFSD+ by měl být hodnocen měřením mobilizace dodatečných finančních prostředků pro udržitelný rozvoj využitím finanční podpory EFSD+. Pákový efekt by se měl měřit v souladu s definicí stanovenou v čl. 2 bodě 38 finančního nařízení a mezinárodními pravidly a postupy pro měření objemu prostředků ze soukromého sektoru mobilizovaných oficiálními intervencemi za účelem financování rozvoje, jako jsou metodiky Výboru pro rozvojovou pomoc OECD. Evropský parlament nebo Rada by měly být schopny vyzvat způsobilé protistrany a občanskou společnost k tomu, aby si vyměňovaly názory na finanční a investiční operace podle tohoto nařízení.\n(66)\nZáruka pro vnější činnost by měla být zřízena na základě stávající záruky EFSD zřízené nařízením (EU) 2017/1601 a záruk podporovaných Záručním fondem pro vnější vztahy zřízeným nařízením /(ES, Euratom) č. 480/2009. Záruka pro vnější činnost by měla podporovat operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami, makrofinanční pomoc a úvěry poskytované třetím zemím na základě rozhodnutí Rady 77/270/Euratom (28). Tyto operace by měly být podporovány z prostředků podle nástroje, jakož i z prostředků podle nařízení o NPP III a nařízení (Euratom) 2021/948, jež by se měly vztahovat rovněž na tvorbu rezerv a závazky vyplývající z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů třetím zemím uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (Euratom) 2021/948. Při financování operací EFSD+ by měly být upřednostněny operace, které maximalizují adicionalitu a dopad na rozvoj, včetně těch, které mají velký dopad na vytváření důstojných pracovních míst, jejichž poměr nákladů a přínosů zvyšuje udržitelnost investic a které zajišťují udržitelnost a dlouhodobý dopad na rozvoj. Operace podporované zárukou pro vnější činnost by měly být případně doprovázeny důkladným předběžným hodnocením environmentálních, finančních a sociálních aspektů v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy.\nRozpočtové záruky a finanční nástroje by měly být v souladu s politikou Unie týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a její aktualizací, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 a v jejich příloze, jakož i se zásadami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (29). Použijí se všechna relevantní ustanovení finančního nařízení, zejména ustanovení o nepřímém řízení obsažená v hlavě VI finančního nařízení. Poskytování základních veřejných služeb by mělo zůstat odpovědností vlády.\n(67)\nS cílem umožnit flexibilitu, zvýšit přitažlivost pro soukromý sektor a maximalizovat dopad investic by se měla s ohledem na způsobilé protistrany stanovit odchylka od pravidel pro způsoby plnění rozpočtu Unie stanovených ve finančním nařízení. Těmito způsobilými protistranami by rovněž mohly být subjekty, které nejsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo soukromoprávní subjekty v partnerské zemi.\n(68)\nS cílem zvýšit dopad záruky pro vnější činnost by členské státy a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru (30) měly mít možnost poskytovat příspěvky v hotovosti nebo ve formě záruky. Příspěvky ve formě záruky by neměly překročit 50 % částky operací zaručených Unií. Neměla by se vytvářet rezerva na finanční závazky vyplývající z této záruky a likviditní polštář by měl být zajišťován společným rezervním fondem zřízeným článkem 212 finančního nařízení.\n(69)\nVnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžné a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám v oblasti lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných, bezpečnosti a stability, změny klimatu a životního prostředí a oceánů a výzvám souvisejícím s migrací, nuceným vysídlením a s jejich základními příčinami. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. Aby se zvýšila schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby, a na základě úspěšných zkušeností Evropského rozvojového fondu, měla by určitá částka zůstat nepřidělena jako rezerva pro nově se objevující výzvy a priority. Ta by měla být uvolněna v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení.\n(70)\nRezerva pro nově se objevující výzvy a priority by měla zaručit tyto dodatečné zdroje: 200 000 000 EUR na tematický program pro lidská práva a demokracii, 200 000 000 EUR na tematický program pro organizace občanské společnosti a 600 000 000 EUR na tematický program pro globální výzvy.\n(71)\nKomise by měla podrobně informovat Evropský parlament a měla by plně zohlednit jeho připomínky k povaze, cílům a plánovaným finančním částkám, než mobilizuje prostředky z rezervy pro nově se objevující výzvy a priority.\n(72)\nPři dodržení zásady, že rozpočet Unie se sestavuje ročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, totiž přenosy a opětovné přidělení finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků Unie jak pro občany EU, tak pro partnerské země, a maximalizovaly se tak prostředky Unie dostupné pro intervence Unie v oblasti vnější činnosti.\n(73)\nK budování kapacit vojenských subjektů v třetích zemích by se mělo přistupovat v rámci politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce, pokud sleduje v první řadě cíle v oblasti rozvoje, a v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, pokud sleduje v první řadě cíle v oblasti míru a bezpečnosti v souladu s článkem 40 Smlouvy o EU. Toto nařízení respektuje uplatňování postupů a rozsah pravomocí orgánů v rámci politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce a společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.\n(74)\nAkce podle nástroje, které zahrnují poskytování nebo financování zařízení, služeb nebo technologií by měly být v souladu s příslušnými unijními, vnitrostátními a mezinárodními ustanoveními, zejména s pravidly stanovenými ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP (31), s omezujícími opatřeními Unie, jakož i s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 (32). Posouzeními rizik provedenými Komisí podle nástroje není dotčeno posuzování žádostí o vývozní licence členskými státy. Každý členský stát by měl posoudit jemu podané žádosti o vývozní licence, včetně žádostí o převody mezi vládami týkající se zboží uvedeného na Společném vojenském seznamu EU, a to případ od případu na základě kritérií stanovených ve společném postoji 944/2008/SZBP. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 (33) by tyto akce neměly financovat poskytování jakéhokoli typu vybavení, které může být použito k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.\n(75)\nRozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska stanoví finanční krytí pro přidružení zámořských zemí a území k Unii. Toto finanční krytí je hlavním zdrojem financování pro zámořské země a území. Podle rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska by osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích měly být způsobilé pro financování podle uvedeného rozhodnutí s výhradou pravidel a cílů a případných ujednání použitelných na členský stát, s nímž jsou daná zámořská země nebo území spojeny. Kromě toho by měla být podporována spolupráce v oblastech společného zájmu mezi partnerskými zeměmi a zámořskými zeměmi a územími, jakož i nejvzdálenějšími regiony Unie podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.\n(76)\nS cílem posílit odpovědnost partnerských zemí za jejich rozvojové procesy a udržitelnost vnější pomoci by měla Unie v relevantních případech upřednostňovat využívání institucí, kapacit a odborných poznatků, systémů a postupů partnerských zemí u všech aspektů projektového cyklu spolupráce a současně zajistit plné zapojení místních orgánů veřejné správy a občanské společnosti. Unie by potenciálním příjemcům finančních prostředků Unie měla zpřístupnit informace a školení ve věci podávání žádostí o financování z prostředků Unie.\n(77)\nKomunikace podporuje demokratickou diskusi, posiluje institucionální kontrolu a dohled nad financováním z prostředků Unie a přispívá k posílení důvěryhodnosti Unie. Unie a příjemci finančních prostředků Unie by měli zvýšit viditelnost činnosti Unie a odpovídajícím způsobem informovat o přidané hodnotě podpory Unie. V tomto ohledu by v souladu s finančním nařízením měly dohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie obsahovat povinnosti zajišťující náležitou viditelnost a Komise by měla odpovídajícím způsobem a včas jednat, pokud tyto povinnosti nejsou splněny.\n(78)\nRoční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v tomto nařízení by měly představovat pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány by měly sestávat ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.\n(79)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (34) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (35), (Euratom, ES) č. 2185/96 (36) a (EU) 2017/1939 (37) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (38).\nV souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění nástroje měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.\n(80)\nNástroj by měl přispívat k mezinárodnímu boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům, podvodům, korupci a praní peněz.\n(81)\nZa účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu částky pro opatření na budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, maximální částky pro záruku pro vnější činnost, míry tvorby rezerv a maximální poskytnuté částky pro záruku pro vnější činnost, oblastí spolupráce a intervence uvedených v přílohách II, III a IV, prioritních oblastí operací EFSD+ uvedených v příloze V, ukazatelů uvedených v příloze VI, jakož i ohledně doplnění tohoto nařízení o specifické cíle a prioritní oblasti spolupráce odvozené z oblastí spolupráce pro geografické programy podle přílohy II, včetně stanovení priorit podle podregionů, tematické cíle a orientační finanční příděly pro vybrané podregiony, a doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i s příslušnými zúčastněnými stranami, například s občanskou společností a odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (39). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(82)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (40).\n(83)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měl zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi.\n(84)\nOdkazy na nástroje pro vnější pomoc Unie v článku 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (41), které jsou tímto nařízením nahrazeny, by se měly považovat za odkazy na toto nařízení. Komise by měla zajistit, aby bylo toto nařízení prováděno v souladu s úlohou Evropské služby pro vnější činnost, jak je stanovena v uvedeném rozhodnutí.\n(85)\nAkce a opatření stanovené v tomto nařízení by v relevantních případech měly doplňovat opatření přijatá Unií při plnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o EU a opatření přijatá v rámci uvedeném v páté části hlavě IV Smlouvy o fungování EU, být s nimi v souladu a respektovat je.\n(86)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(87)\nRozhodnutí č. 466/2014/EU by mělo být změněno a zrušeno a nařízení (EU) 2017/1601 a (ES, Euratom) č. 480/2009 by měla být zrušena.\n(88)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj“), včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruky pro vnější činnost, na dobu víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nStanoví se jím cíle nástroje, rozpočet na období od 2021 do 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„orientačním programem pro zemi“ orientační program vztahující se na jednu zemi;\n2)\n„orientační programem pro více zemí“ orientační program vztahující se na více než jednu zemi;\n3)\n„regionálním orientačním programem“ orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi ze stejné zeměpisné oblasti uvedené v čl. 4 odst. 2;\n4)\n„nadregionálním orientačním programem“ orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi z různých zeměpisných oblastí uvedených v čl. 4 odst. 2;\n5)\n„přeshraniční spoluprací“ spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy a jednou třetí zemí či více třetími zeměmi a územími podél vnějších pozemních a námořních hranic Unie; to zahrnuje rovněž nadnárodní spolupráci na větších nadnárodních územích nebo v oblastech přiléhajících k témuž moři, jakož i meziregionální spolupráci, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (dále jen „nařízení o Interregu“);\n6)\n„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n7)\n„organizacemi občanské společnosti“ celá řada aktérů s množstvím úloh a mandátů, které se mohou v průběhu času a v různých institucích a zemích lišit, což zahrnuje všechny nestátní, neziskové nezávislé a nenásilné subjekty, jejichž prostřednictvím se občané organizují, aby naplňovali společné cíle a ideály, včetně politických, kulturních, náboženských, environmentálních, sociálních nebo hospodářských, jež působí na místní, celostátní, regionální nebo mezinárodní úrovni a jež zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově;\n8)\n„místním orgánem“ veřejnoprávní instituce s právní subjektivitou, která je součástí složky státní struktury, pod úrovní ústřední vlády, jako jsou vesnice, obce, okresy, provincie, kraje či regiony, a která je odpovědná občanům a obvykle složená z orgánu projednávajícího a rozhodujícího politické otázky, jako je rada nebo shromáždění, a výkonného orgánu, jako je starosta nebo jiný výkonný úředník, přímo či nepřímo volených nebo vybraných na místní úrovni;\n9)\n„investičním oknem“ cílová oblast pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+ investičním portfoliím v konkrétních regionech, zemích nebo odvětvích;\n10)\n„adicionalitou“ zásada založená na čl. 209 odst. 2 finančního nařízení, podle níž v souvislosti s tímto nařízením a nařízením o NPP III přispívá podpora prostřednictvím záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+ k udržitelnému rozvoji prostřednictvím operací, které by bez této záruky nemohly být provedeny nebo které dosahují pozitivních výsledků nad rámec toho, čeho by mohlo být dosaženo bez této záruky. Zásadou adicionality se rovněž rozumí, že operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost přilákají financování ze soukromého sektoru a řeší selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, jakož i zlepšování kvality, udržitelnosti, dopadu nebo rozsahu investic. Tato zásada rovněž zajišťuje, aby operace v rámci záruky pro vnější činnost nenahrazovaly podporu členského státu, soukromé financování či jiné unijní či mezinárodní finanční intervence a nevedy k vytlačení jiných veřejných či soukromých investic, ledaže by to bylo náležitě odůvodněno v souladu s cíli a zásadami nástroje. Projekty podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost mají zpravidla vyšší rizikový profil ve srovnání s portfoliem investic, které mají podporu způsobilých partnerských stran v rámci jejich běžné investiční politiky bez zapojení záruky pro vnější činnost;\n11)\n„operacemi se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni“ operace, kdy je protistranou buď přímo stát, anebo veřejnoprávní subjekt plně krytý výslovnou zárukou státu, protože nemá právní způsobilost nebo finanční autonomii či možnost využívat nezbytného přímého financování;\n12)\n„operacemi s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni“ operace, kdy je protistranou veřejný subjekt, který není krytý výslovnou zárukou státu a který je finančně schopen si na vlastní riziko půjčit a má právní způsobilost tak učinit;\n13)\n„přispěvatelem“ mezinárodní finanční instituce, členský stát nebo veřejnoprávní instituce členského státu, veřejný orgán nebo jiný veřejný či soukromý subjekt přispívající do společného rezervního fondu;\n14)\n„partnerskou zemí“ země nebo území, které mohou čerpat podporu Unie v rámci nástroje podle článku 4.\nOdkazuje-li se v tomto nařízení na lidská práva, má se pro účely tohoto nařízení za to, že zahrnují i základní svobody.\nČlánek 3\nCíle nástroje\n1.   Obecnými cíli nástroje jsou:\na)\nprosazovat a podporovat hodnoty, zásady a základní zájmy Unie na celém světě za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti Unie stanovených v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o EU, a tím přispívat k omezení a z dlouhodobého hlediska k vymýcení chudoby, konsolidaci, podpoře a prosazování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu a řešení neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, včetně jejich prvotních příčin;\nb)\npřispívat k podpoře mnohostrannosti a naplňování mezinárodních závazků a cílů, k nimž se Unie zavázala, zejména cílů udržitelného rozvoje, Agendy 2030 a cílů Pařížské dohody;\nc)\nprosazovat silnější partnerství se třetími zeměmi včetně evropské politiky sousedství na základě společných zájmů a odpovědnosti s cílem podpořit stabilizaci, řádnou správu věcí veřejných a budování odolnosti.\n2.   Specifické cíle tohoto nástroje jsou:\na)\npodporovat a posilovat dialog a spolupráci se třetími zeměmi a regiony v sousedství, v subsaharské Africe, Asii a Tichomoří a v Americe a Karibiku;\nb)\nrozvíjet zvláštní posílená partnerství a posílenou politickou spolupráci se zeměmi evropské politiky sousedství, založené na spolupráci, míru a stabilitě a sdílených závazcích týkajících se všeobecně platných hodnot demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a zaměřené na hlubokou a udržitelnou demokracii a postupnou sociálně-ekonomickou integraci, jakož i mezilidské kontakty;\nc)\nna celosvětové úrovni:\ni)\nchránit, podporovat a prosazovat demokracii, právní stát, včetně mechanismu odpovědnosti, a lidská práva, včetně genderové rovnosti a ochrany obránců lidských práv, a to i za nejobtížnějších okolností a v nejnaléhavějších situacích;\nii)\npodporovat organizace občanské společnosti;\niii)\npodporovat stabilitu a mír a předcházet konfliktům, a tím přispívat k ochraně civilního obyvatelstva, a\niv)\nzabývat se dalšími globálními výzvami, jako jsou změna klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí, jakož i migrace a mobilita;\nd)\nrychle reagovat na:\ni)\nkrizové situace, nestabilitu a konflikty, včetně těch, jež mohou vyplývat z migračních toků a nuceného vysídlování a hybridních hrozeb;\nii)\nvýzvy v oblasti odolnosti, včetně přírodních a člověkem způsobených katastrof, a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a\niii)\npotřeby a priority zahraniční politiky Unie.\n3.   Dosahování cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se měří pomocí příslušných ukazatelů uvedených v článku 41.\n4.   Nejméně 93 % výdajů v rámci nástroje musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem OECD pro rozvojovou pomoc, a tím přispívá ke kolektivním závazkům oficiální rozvojové pomoci, včetně nejméně rozvinutým zemím. Zohlední se specifičnost výdajů souvisejících s partnerskými zeměmi a územími uvedenými v příloze I.\nČlánek 4\nOblast působnosti a struktura\n1.   Financování z prostředků Unie podle nástroje se provádí prostřednictvím:\na)\nzeměpisných programů;\nb)\ntematických programů;\nc)\nakcí rychlé reakce.\n2.   Zeměpisné programy zahrnují spolupráci s jednou a více zeměmi v těchto oblastech:\na)\nsousedství;\nb)\nsubsaharská Afrika;\nc)\nAsie a Tichomoří;\nd)\nAmerika a Karibik.\nZeměpisné programy se mohou vztahovat na všechny třetí země kromě kandidátů a potenciálních kandidátů, jak jsou definováni v nařízení o NPP III, a zámořských zemí a území.\nMohou být rovněž zřízeny zeměpisné programy kontinentální nebo nadregionální působnosti, zejména panafrický program, který by zahrnoval africké země podle prvního pododstavce písm. a) a b), a program, který by zahrnoval africké, karibské a tichomořské země podle prvního pododstavce písm. b), c) a d).\nZeměpisné programy v oblasti sousedství se mohou vztahovat na jakoukoli zemi či území uvedené v příloze I.\nZa účelem dosažení cílů nástroje se zeměpisné programy zakládají na oblastech spolupráce stanovených v příloze II.\n3.   Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:\na)\nlidská práva a demokracie;\nb)\norganizace občanské společnosti;\nc)\nmír, stabilita a předcházení konfliktům;\nd)\nglobální výzvy.\nTematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.\nZa účelem dosažení cílů nástroje se tematické programy zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze III.\n4.   Akce rychlé reakce umožňují včasnou akci s cílem:\na)\npřispět k míru, stabilitě a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po krizi, včetně těch, jež mohou způsobit migrační toky a nucené vysídlení;\nb)\npřispět k posílení odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců a k propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a případně budování míru;\nc)\nřešit potřeby a priority zahraniční politiky Unie.\nAkce rychlé reakce se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.\nZa účelem dosažení cílů nástroje se akce rychlé reakce zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze IV.\n5.   Akce podle nástroje se provádějí především prostřednictvím zeměpisných programů.\nAkce prováděné prostřednictvím tematických programů jsou doplňkové k akcím financovaným v rámci zeměpisných programů a podporují globální a nadregionální iniciativy zaměřené na dosažení mezinárodně dohodnutých cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, jakož i na ochranu globálních veřejných statků nebo řešení globálních výzev. Prostřednictvím tematických programů lze akce provádět rovněž v případě, že:\na)\nneexistuje žádný zeměpisný program;\nb)\nzeměpisný program byl pozastaven;\nc)\nneexistuje dohoda o akci s dotčenou partnerskou zemí; nebo\nd)\nakci nelze náležitě řešit zeměpisnými programy.\nAkce rychlé reakce doplňují zeměpisné a tematické programy. Musí být koncipovány a prováděny tak, aby v relevantních případech umožňovaly kontinuitu zeměpisných nebo tematických programů.\n6.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy II, III a IV.\n7.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2021 akt v přenesené pravomoci , kterým se toto nařízení doplňuje o ustanovení určující:\na)\nspecifické cíle a prioritní oblasti spolupráce odvozené z oblastí spolupráce pro zeměpisné programy uvedených v příloze II, včetně stanovení priorit, pro tyto regiony a podregiony: jižní sousedství, východní sousedství, západní Afrika, východní a střední Afrika, jižní Afrika a Indický oceán, Blízký východ, Střední Asie, jižní Asie, severní a jihovýchodní Asie, Tichomoří, Amerika a Karibik;\nb)\norientační tematické cíle pro zeměpisný pilíř a\nc)\norientační finanční příděly pro západní Afriku, východní a střední Afriku, jižní Afriku a podregiony Indického oceánu.\nAkt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce bude přezkoumán při hodnocení v polovině období uvedeném v čl. 42 odst. 2.\nČlánek 5\nSoulad, soudržnost, synergie a doplňkovost\n1.   Při provádění nástroje se zajistí soulad, soudržnost, synergie a doplňkovost se všemi oblastmi vnější činnosti Unie, včetně dalších nástrojů financování vnější činnosti, a s dalšími relevantními politikami a programy Unie, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje.\nZa tímto účelem Unie zohledňuje dopad všech vnitřních a vnějších politik na udržitelný rozvoj a usiluje o prosazování větší synergie a doplňkovosti, zejména pokud jde o obchodní politiku, hospodářskou spolupráci a další odvětvovou spolupráci.\n2.   V rámci nástroje nejsou financovány akce spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/96.\n3.   Ve vhodných případech lze na akce, které obdržely příspěvek podle tohoto nástroje, rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud příspěvky nepokrývají stejné náklady. Nástroj rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Na takový příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\nČlánek 6\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 79 462 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z:\na)\n60 388 000 000 EUR na zeměpisné programy:\n—\npro sousedství: nejméně 19 323 000 000 EUR,\n—\npro subsaharskou Afriku: nejméně 29 181 000 000 EUR,\n—\npro Asii a Tichomoří: 8 489 000 000 EUR,\n—\npro Ameriku a Karibik: 3 395 000 000 EUR;\nb)\n6 358 000 000 EUR na tematické programy:\n—\npro lidská práva a demokracii: 1 362 000 000 EUR,\n—\npro organizace občanské společnosti: 1 362 000 000 EUR,\n—\npro mír, stabilitu a předcházení konfliktům: 908 000 000 EUR,\n—\npro globální výzvy: 2 726 000 000 EUR;\nc)\n3 182 000 000 EUR na akce rychlé reakce.\n3.   Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority ve výši 9 534 000 000 EUR zvyšuje částky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku v souladu s článkem 17.\n4.   Finanční krytí uvedené v odst. 2 písm. a) odpovídá nejméně 75 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1.\n5.   Akce podle článku 9 jsou financovány až do výše 270 000 000 EUR. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se uvedená částka mění.\nČlánek 7\nRámec politiky\nZastřešující rámec politiky pro provádění nástroje tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody, jichž je Unie stranou, a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah mezi Unií a partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady, závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry ze setkání s partnerskými zeměmi na úrovni hlav států nebo předsedů vlád či ministrů, usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).\nČlánek 8\nObecné zásady\n1.   Unie usiluje o prosazování, rozvoj a konsolidaci zásad demokracie, řádné správy věcí veřejných, právního státu, dodržování lidských práv včetně jejich všeobecné platnosti a nedělitelnosti, základních svobod a úcty k lidské důstojnosti, zásad rovnosti a solidarity, na kterých je založena, a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi, regiony a občanskou společností včetně činnosti v rámci mnohostranných fór.\n2.   Nástroj uplatňuje přístup založený na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, ať už se jedná o práva občanská a politická nebo hospodářská, sociální a kulturní, s cílem začlenit zásady v oblasti lidských práv, podpořit držitele práv při vymáhání jejich nároků, se zaměřením na chudší, marginalizované a zranitelné osoby a skupiny, včetně osob se zdravotním postižením, a napomoci partnerským zemím při provádění jejich mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. Tento přístup se řídí zásadou nikoho neopomíjet, zásadou rovnosti a zákazem všech forem diskriminace.\n3.   Nástroj prosazuje genderovou rovnost, práva a posílení postavení žen a dívek a zákaz všech forem diskriminace, a to prostřednictvím cílených akcí, které jsou systematicky začleňovány do politik. Věnuje rovněž zvláštní pozornost právům dítěte a posílení postavení mladých lidí.\n4.   Nástroj se provádí v plném souladu se závazkem Unie prosazovat, chránit a naplňovat všechna lidská práva a závazkem plného a účinného provádění Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, jakož i výsledků jejich hodnotících konferencí, a v této souvislosti se dále zasazuje o sexuální a reprodukční zdraví a práva. Vzhledem k tomu nástroj podporuje odhodlání Unie prosazovat, chránit a uplatňovat právo každého jednotlivce na plnou kontrolu nad záležitostmi svého pohlavního života a sexuálního a reprodukčního zdraví, jakož i právo o nich svobodně a odpovědně rozhodovat, bez diskriminace, nátlaku a násilí. Dále podporuje nutnost všeobecného přístupu ke kvalitním a cenově dostupným komplexním informacím o sexuálním a reprodukčním zdraví a ke vzdělávání, včetně komplexní sexuální výchovy, jakož i ke službám zdravotní péče.\n5.   Unie podle potřeby podporuje realizaci dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, dohod o přidružení a obchodních dohod, dohod o partnerství a třístranné spolupráce.\nUnie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a jinými dárci.\nUnie podporuje účinnou mnohostrannost posilující spolupráci s mezinárodními organizacemi a jinými dárci.\nUnie zohledňuje výsledky při provádění povinností a závazků včetně Agendy 2030, mezinárodních úmluv o lidských právech a jiných úmluv, včetně úmluv o normách jaderné bezpečnosti, mezinárodních dohod, zejména Pařížské dohody, a naplňování smluvních vztahů s Unií, zejména dohod o přidružení, dohod o partnerství a spolupráci a obchodních dohod, a věnuje se těmto výsledkům při pravidelném politickém dialogu s partnerskými zeměmi.\n6.   Spolupráce mezi Unií a členskými státy na jedné straně a partnerskými zeměmi na straně druhé se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady v relevantních případech prosazuje u všech postupů; těmito zásadami jsou: odpovědnost partnerských zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Unie podporuje účinnou a efektivní mobilizaci zdrojů a jejich využívání.\nV souladu se zásadou inkluzivního partnerství a transparentnosti Komise v relevantních případech zajistí, aby se uskutečnily náležité konzultace relevantních zúčastněných stran partnerských zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, a aby tyto subjekty měly včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní se vhodným způsobem zapojit a hrát smysluplnou úlohu při navrhování, provádění a souvisejícím monitorování programů. V případě potřeby Komise rovněž zajistí vedení posíleného dialogu se soukromým sektorem.\nV souladu se zásadou odpovědnosti Komise ve vhodných případech upřednostní, aby pro provádění programů byly využity instituce a systémy partnerských zemí.\n7.   Za účelem prohloubení doplňkovosti a účinnosti svých činností a iniciativ zajišťují Unie a členské státy koordinaci svých politik a navzájem se pravidelně konzultují ke svým programům pomoci, a to i v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.\nUnie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory s cílem zvýšit účinnost a účelnost.\nUnie při provádění nástroje podporuje inkluzivnost a spolupráci s členskými státy s cílem maximalizovat přidanou hodnotu a zohlednit zkušenosti a kapacity, a tím posílit sdílené zájmy, hodnoty a společné cíle. Unie podporuje sdílení osvědčených postupů a znalostí mezi orgány a odborníky členských států.\n8.   Programy a akce podle nástroje zohledňují boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof a zabývají se vzájemnými vazbami mezi cíli udržitelného rozvoje s cílem prosazovat integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Tyto programy a akce se zakládají na komplexní víceoborové analýze souvislostí, kapacit, rizik a zranitelnosti, začleňují přístup založený na zvyšování odolnosti a jsou citlivé z hlediska konfliktů s ohledem na předcházení konfliktům a budování míru. Řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“.\n9.   Nástroj prosazuje využívání digitalizace jako účinného činitele udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu.\n10.   S partnery se uplatňuje koordinovanější, komplexnější a strukturovanější přístup k migraci se zohledněním významu řešení základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování. Tento přístup maximalizuje synergie a vytváří komplexní partnerství, přičemž zvláštní pozornost věnuje zemím původu a tranzitu. Kombinuje všechny vhodné nástroje a nezbytné aktivační prvky prostřednictvím flexibilního stimulačního přístupu s možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací, je-li to v této souvislosti vhodné, a to v souladu s programovými zásadami nástroje. Zohledňuje účinnou spolupráci a provádění dohod Unie a dialogů o migraci. Tyto akce jsou prováděny při plném dodržování mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, pravomocí Unie a vnitrostátních pravomocí. Účinnost tohoto přístupu se posuzuje každoročně nebo podle potřeby. Akce podle nástroje související s migrací se provádějí na podporu cílů migrační politiky Unie prostřednictvím pružného mechanismu financování.\n11.   Komise zajistí, aby akce přijaté v rámci nástroje v souvislosti s bojem proti terorismu a organizované trestné činnosti, kybernetickou bezpečností a bojem proti kyberkriminalitě a s budováním kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje byly prováděny v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva. Za tímto účelem stanoví Komise vhodný rámec pro posuzování rizik a monitorování. V tomto rámci Komise vypracuje operativní pokyny s cílem zajistit, aby při navrhování a provádění těchto akcí byla zohledněna lidská práva.\nTyto akce vycházejí z pravidelné a zevrubné analýzy konfliktů v zájmu zajištění citlivosti z hlediska konfliktů a uplatňují přístup k reformě bezpečnostního sektoru přispívající k demokratické správě věcí veřejných, odpovědnosti a lidské bezpečnosti včetně přínosů pro místní obyvatelstvo. Tato opatření jsou v relevantních případech zakotvena v kontextu dlouhodobější pomoci zaměřené na reformu bezpečnostního sektoru.\n12.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu a z podnětu kteréhokoli z těchto tří orgánů si s nimi vyměňuje názory, včetně názorů na přístup založený na pobídkách, který reaguje na výkonnost v klíčových oblastech, jak je uvedeno v článku 20. Evropský parlament může pořádat pravidelné výměny názorů s Komisí o vlastních programech pomoci, a o otázkách, jako je budování kapacit, včetně související mediace a dialogu, a jako jsou volební pozorovatelské mise.\n13.   Komise si pravidelně vyměňuje informace s občanskou společností.\n14.   Komise ve vhodných případech vypracuje a dodržuje rámce pro řízení rizik, včetně opatření k posouzení a zmírnění rizik.\n15.   Prostředky Unie podle nástroje nesmějí být použity k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.\nČlánek 9\nBudování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje\n1.   S cílem přispět k udržitelnému rozvoji, který vyžaduje vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností, lze pomoc Unie poskytovanou podle nástroje za výjimečných okolností stanovených v odstavci 3 použít v souvislosti s širší reformou bezpečnostního sektoru nebo k budování kapacit vojenských aktérů v partnerských zemích za účelem provádění rozvojových činností a činností souvisejících s bezpečností v zájmu rozvoje.\n2.   Pomoc podle tohoto článku může zahrnovat zejména zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství, jakož i poskytování vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování služeb, které s touto pomocí přímo souvisejí.\n3.   Pomoc podle tohoto článku se poskytuje, pouze pokud:\na)\npožadavky k náležitému dosažení cílů Unie podle nástroje není možné splnit prostřednictvím nevojenských aktérů a pokud je ohrožena existence fungujících státních institucí či ochrana lidských práv a základních svobod a státní instituce nemohou tomuto ohrožení čelit, a\nb)\nmezi dotčenou partnerskou zemí a Unií panuje shoda v tom, že vojenští aktéři mají klíčový význam pro zachování, nastolení nebo opětovné nastolení podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj, mimo jiné v krizích a v kontextu a situacích nestability nebo destabilizace.\n4.   Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských aktérů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:\na)\nběžných vojenských výdajů;\nb)\nnákupu zbraní a střeliva nebo jakéhokoli jiného vybavení určeného k použití smrtící síly, ani\nc)\nvýcviku, jehož účelem je konkrétně zlepšit bojeschopnost ozbrojených sil.\n5.   Při navrhování a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Vypracuje také nezbytné prvky a osvědčené postupy nezbytné pro zajištění udržitelnosti a odpovědnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazuje právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva.\nHLAVA II\nPROVÁDĚNÍ NÁSTROJE\nKAPITOLA I\nProgramování\nČlánek 10\nOblast působnosti pro zeměpisné programy\n1.   Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje se zeměpisné programy vypracovávají na základě těchto oblastí spolupráce:\na)\nřádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, včetně genderové rovnosti;\nb)\nvymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a diskriminaci a podpora lidského rozvoje;\nc)\nmigrace, nucené vysídlování a mobilita;\nd)\nživotní prostředí a změna klimatu;\ne)\ninkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné zaměstnání;\nf)\nmír, stabilita a předcházení konfliktům;\ng)\npartnerství.\n2.   Další podrobnosti ke každé z oblastí spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze II.\nČlánek 11\nOblast působnosti pro tematické programy\n1.   Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje zahrnují tematické programy následující oblastí intervence:\na)\nlidská práva a demokracie: prosazování\ni)\nzákladních hodnot demokracie;\nii)\nprávního státu;\niii)\nuniverzálnosti, nedělitelnosti a vzájemné provázanosti lidských práv;\niv)\núcty k lidské důstojnosti;\nv)\nzásad nediskriminace, rovnosti a solidarity;\nvi)\ndodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;\nb)\norganizace občanské společnosti:\ni)\ninkluzivní, participativní, posílená a nezávislá občanská společnost a demokratický prostor v partnerských zemích;\nii)\ninkluzivní a otevřený dialog s aktéry občanské společnosti i mezi nimi;\niii)\ninformovanost, porozumění, znalosti a zapojení evropských občanů v otázkách rozvoje;\nc)\nmír, stabilita a předcházení konfliktům:\ni)\npomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize;\nii)\npomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb;\nd)\nglobální výzvy:\ni)\nzdraví;\nii)\nvzdělávání;\niii)\ngenderová rovnost a posilování postavení žen a dívek;\niv)\nděti a mládež;\nv)\nmigrace, nucené vysídlování a mobilita;\nvi)\ndůstojná práce, sociální ochrana, nerovnost a inkluze;\nvii)\nkultura;\nviii)\nzajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu;\nix)\nudržitelná energetika;\nx)\nudržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru;\nxi)\nzabezpečení potravin a výživy;\nxii)\nposílení role místních orgánů coby aktérů rozvoje;\nxiii)\nprosazování inkluzivních společností a mnohostranných iniciativ, řádné správy ekonomických záležitostí, včetně spravedlivé a inkluzivní mobilizace domácích příjmů;\nxiv)\npodpora posouzení a zdokumentování pokroku při provádění zásad partnerství a účinnosti.\n2.   Další podrobnosti ke každé z oblastí spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze III.\nČlánek 12\nObecný přístup k programování\n1.   Spolupráce a intervence podle nástroje se programují, s výjimkou případů akcí rychlé reakce uvedených v čl. 4 odst. 4.\n2.   Na základě článku 7 se programování podle nástroje zakládá na těchto zásadách:\na)\nprogramové dokumenty poskytují soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a partnerskými zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti a s cíli a zásadami stanovenými v tomto nařízení;\nb)\npři přípravě programových dokumentů pro partnerské země a regiony v krizových situacích, v období po krizi nebo v nestabilních a zranitelných situacích je nutno provést analýzu konfliktů, která zajistí přístup citlivý z hlediska konfliktů, a řádně zohlednit zvláštní potřeby a okolnosti dotčených partnerských zemí nebo regionů a jejich obyvatelstva; v případech, kdy se partnerské země nebo regiony přímo účastní krizových, pokrizových nebo nestabilních situací, anebo kdy jsou těmito situacemi zasaženy, se klade zvláštní důraz na zintenzivnění koordinace mezi všemi relevantními aktéry s cílem přispět k přechodu od mimořádné situace do fáze udržitelného rozvoje a stabilního míru včetně předcházení násilí;\nc)\nza účelem podpory soudržnosti, doplňkovosti a jednotnosti svých činností v oblasti spolupráce zajistí Unie a její členské státy v počáteční fázi a v průběhu celého programování vzájemné inkluzivní konzultace. Upřednostňovaným přístupem k programování v jednotlivých zemích je společné programování a jeho provádění musí být flexibilní, inkluzivní a vycházet z iniciativy na úrovni jednotlivých zemí. Společné programování je otevřené dalším relevantním dárcům a subjektům, vyhodnotí-li to Unie a členské státy jako vhodné; mimoto se ve všech vhodných případech Unie a její členské státy snaží podporovat partnerské země prostřednictvím společného provádění;\nd)\nUnie v počáteční fázi a v průběhu celého programování podporuje pravidelný mnohostranný a inkluzivní dialog s dalšími dárci a subjekty, včetně místních orgánů, zástupců občanské společnosti, nadací a případně soukromého sektoru, s cílem usnadnit ve vhodných případech jejich příslušné příspěvky a zajistit, aby při programování hráli smysluplnou úlohu;\ne)\ntematický program pro lidská práva a demokracii a tematický program pro organizace občanské společnosti, uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) a b), poskytují pomoc nezávisle na souhlasu vlád a jiných orgánů veřejné správy dotčených třetích zemí a podporují především aktéry občanské společnosti na všech úrovních s přihlédnutím k formám a metodám provádění, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 3.\nEvropský parlament a Rada jsou informovány o výsledku konzultací plánovaných podle prvního pododstavce písm. c) a d).\n3.   Programové dokumenty se zakládají na výsledcích a v největším možném rozsahu obsahují jasné cíle a ukazatele. Ukazatele ve vhodných případech vycházejí z mezinárodně dohodnutých cílů a ukazatelů, zejména těch stanovených pro cíle udržitelného rozvoje, jakož i z rámců výsledků na úrovni zemí, aby bylo možné posuzovat příspěvek Unie k výsledkům na úrovni výstupů, výsledků a dopadu a informovat o něm.\nČlánek 13\nProgramové zásady pro zeměpisné programy\n1.   Programování zeměpisných programů se zakládá na těchto zásadách:\na)\naniž je dotčen odstavec 5, zakládají se akce v nejvyšším možném rozsahu na včasném, průběžném a inkluzivním dialogu mezi Unií, členskými státy a dotčenými partnerskými zeměmi, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, do něhož jsou zapojeny organizace občanské společnosti, celostátní, regionální a místní zastupitelské orgány a další zúčastněné strany, s cílem zvýšit demokratickou odpovědnost za tento proces a stimulovat podpora celostátních a regionálních strategií;\nb)\nje-li to vhodné, programové období je synchronizováno a sladěno se strategickými cykly partnerských zemí;\nc)\nprogramování může předpokládat činnosti v oblasti spolupráce financované z různých prostředků stanovených v čl. 6 odst. 2 a z jiných programů Unie v souladu s jejich základními akty.\n2.   Programování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází:\na)\nz potřeb partnerů určených na základě specifických kritérií s přihlédnutím k počtu obyvatel, chudobě, nerovnosti, lidskému rozvoji, hospodářské a environmentální zranitelnosti a odolnosti státu a společnosti a k dopadu vleklých nebo opakujících se krizí;\nb)\nze schopnosti a závazku partnerů prosazovat společné hodnoty, zásady a zájmy, včetně lidských práv, základních svobod, demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, boje proti korupci, svobodného občanského prostoru a genderové rovnosti, a podporovat společné cíle, mnohostranné aliance a mnohostrannou spolupráci, mezinárodní systém založený na pravidlech, jakož i prosazování priorit Unie;\nc)\nze závazků partnerů, včetně závazků dohodnutých společně s Unií, a jejich plnění posuzovaného na základě kritérií, jako je politická reforma, hospodářský a sociální rozvoj, environmentální udržitelnost a účinné využití pomoci, s přihlédnutím ke zvláštnostem a úrovni rozvoje partnerských zemí;\nd)\nz potenciálního dopadu financování z prostředků Unie v partnerských zemích a regionech;\ne)\nz kapacit partnerů mobilizovat a účinně využívat domácí zdroje, zajistit přístup k finančním prostředkům a řídit zdroje transparentně na podporu vnitrostátních priorit rozvoje, jakož i jejich absorpčních kapacit.\n3.   Při přidělování zdrojů mají přednost nejpotřebnější země, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy, země v krizové, pokrizové, nestabilní nebo zranitelné situaci, včetně malých ostrovních rozvojových států a vnitrozemských rozvojových zemí.\n4.   Kromě toho se Unie zaměří na specifické výzvy, se kterými se potýkají země se středními příjmy, a zejména země, které kategorii zemí s nižšími příjmy opouštějí.\n5.   Spolupráce s průmyslovými zeměmi se zaměřuje na podporu zájmů Unie a společných zájmů a hodnot, jakož i společně dohodnutých cílů a mnohostrannosti.\n6.   Nástroj přispívá k akcím stanoveným v nařízení (EU) 2021/817. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení (EU) 2021/817.\nČlánek 14\nProgramové dokumenty pro zeměpisné programy\n1.   V případě zeměpisných programů se nástroj provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů pro zemi a pro více zemí.\n2.   Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti, a případně metody provádění.\n3.   Víceleté orientační programy se zakládají na:\na)\ncelostátní nebo regionální strategii ve formě rozvojového plánu nebo podobného dokumentu schváleného Komisí jako základ pro odpovídající víceletý orientační program v době přijímání uvedeného dokumentu;\nb)\nrámcovém dokumentu, který stanoví politiku Unie ve vztahu k dotčenému partnerovi nebo partnerům, včetně společného dokumentu mezi Unií a členskými státy;\nc)\nspolečném dokumentu mezi Unií a dotčeným partnerem nebo partnery, v němž se stanoví společné priority a vzájemné závazky.\n4.   Aby se tam, kde je to možné a vhodné, zvýšil dopad kolektivní spolupráce Unie, společný programový dokument nahrazuje programové dokumenty Unie a členských států. Tento společný programový dokument však nahradí víceletý orientační program Unie, pouze pokud je schválen v prováděcím aktu přijatém podle článku 16, je v souladu s články 12 a 13, obsahuje prvky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a stanoví dělbu práce mezi Unií a členskými státy.\nČlánek 15\nProgramové dokumenty pro tematické programy\n1.   V případě tematických programů se nástroj provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů.\n2.   Ve víceletých orientačních tematických programech se stanoví pro dotčené téma strategie Unie, priority zvolené pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti, mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů.\nStanoví se rovněž zdroje a priority případných intervencí pro účast v globálních iniciativách.\n3.   Ve víceletých orientačních tematických programech se stanoví orientační finanční příděl, a to celkový, podle oblastí spolupráce a podle priorit. Tento orientační finanční příděl může být uveden ve formě rozmezí.\nČlánek 16\nPřijímání a změny víceletých orientačních programů\n1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá víceleté orientační programy uvedené v článcích 14 a 15. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 45 odst. 2. Uvedený postup se vztahuje rovněž na přezkumy uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, které vedou k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu.\n2.   Když se přijímají společné víceleté programové dokumenty uvedené v článku 14, vztahuje se rozhodnutí Komise pouze na příspěvek Unie ke společnému víceletému programovému dokumentu.\n3.   Víceleté orientační zeměpisné programy se přezkoumají v návaznosti na hodnocení v polovině období uvedené v čl. 42 odst. 2, jakož i na hodnocení ad hoc, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7 nebo v návaznosti na krizovou či pokrizovou situaci.\n4.   Víceleté orientační tematické programy se přezkoumají v návaznosti na hodnocení v polovině období uvedené v čl. 42 odst. 2, jakož i na hodnocení ad hoc, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7.\n5.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení míru, demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise víceleté orientační programy uvedené v článcích 14 a 15 změnit prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem pro naléhavé případy podle čl. 45 odst. 4.\nČlánek 17\nRezerva pro nově se objevující výzvy a priority\n1.   Částka uvedená v čl. 6 odst. 3 se použije tam, kde je jí nejvíce třeba a kde je její použití řádně odůvodněné, mimo jiné k:\na)\nzajištění odpovídající reakce Unie v případě nepředvídaných okolností;\nb)\nřešení nových potřeb nebo nově se objevujících výzev, jako jsou výzvy na hranicích Unie nebo na hranicích jejích sousedů související s krizovými situacemi, přírodními nebo způsobenými člověkem, násilným konfliktem a situacemi po ukončení krize nebo migračním tlakem a nuceným vysídlováním;\nc)\nprosazování nových mezinárodních iniciativ nebo priorit pod vedením Unie.\n2.   O použití těchto finančních prostředků se rozhoduje v souladu s postupy stanovenými v článcích 16 a 25.\nKAPITOLA II\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OBLASTI SOUSEDSTVÍ\nČlánek 18\nSpecifické cíle týkající se oblasti sousedství\nV souladu s články 3 a 4 jsou specifickými cíli podpory Unie podle nástroje v oblasti sousedství:\na)\npodpora posílené politické spolupráce a posilování a upevňování pevné a udržitelné demokracie, stability, řádné správy věcí veřejných, právního státu a dodržování lidských práv;\nb)\npodpora provádění dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod a společně dohodnutých programů pro přidružení a priorit partnerství nebo rovnocenných dokumentů, mimo jiné prostřednictvím institucionální spolupráce a budování kapacit;\nc)\npodpora posíleného partnerství se společnostmi mezi Unií a partnerskými zeměmi a mezi partnerskými zeměmi, mimo jiné prostřednictvím mezilidských kontaktů a široké škály činností specificky zaměřených na mládež;\nd)\nposílení regionální a přeshraniční spolupráce, zejména v rámci Východního partnerství, Unie pro Středomoří, spolupráce v rámci evropského sousedství, jakož i regionální spolupráce v oblasti Černého moře, spolupráce v arktické oblasti a Severní dimenze, a to i v oblastech, energetiky a bezpečnosti;\ne)\ndosažení postupné integrace do vnitřního trhu Unie a posílené odvětvové a meziodvětvové spolupráce, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími relevantními mezinárodními normami a standardy a lepšího přístupu na trh, a to i prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu a souvisejícího budování institucí a investic;\nf)\nposílení partnerství v oblasti řádně řízené a bezpečné migrace a mobility a v příslušných případech a za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a zabezpečenou mobilitu, podpora provádění stávajících bezvízových režimů v souladu s revidovaným mechanismem pozastavení vízové povinnosti, dialogy o uvolnění vízového režimu a dvoustranné nebo regionální dohody a ujednání se třetími zeměmi, včetně partnerství v oblasti mobility;\ng)\npodpora budování důvěry a dalších opatření přispívajících k bezpečnosti, předcházení konfliktům a jejich řešení, včetně podpory pro obyvatelstvo zasažené konfliktem a pro obnovu.\nČlánek 19\nProgramové dokumenty a kritéria pro přidělování prostředků\n1.   Pro partnerské země a území uvedené v příloze I se prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie vybírají především z oblastí zahrnutých v dohodách o přidružení, partnerství a spolupráci, společně dohodnutých programech přidružení a prioritách partnerství nebo jiných relevantních, stávajících a budoucích společně dohodnutých dokumentech uvedených v čl. 14 odst. 3 písm. c) mezi Unií a partnerskými zeměmi na dvoustranném a mnohostranném základě, v relevantních případech i v rámci Východního partnerství a jižního rozměru evropské politiky sousedství, v souladu se specifickými cíli stanovenými v článku 18 a s oblastmi spolupráce pro zeměpisné programy stanovenými v příloze II.\n2.   Odchylně od čl. 13 odst. 2 a 3 je podpora Unie v rámci zeměpisných programů v oblasti sousedství rozlišená co do formy i částek a bere v úvahu u dané partnerské země její:\na)\npotřeby na základě ukazatelů, jako jsou například počet obyvatel, nerovnosti a úroveň rozvoje;\nb)\nzávazek naplňovat společně dohodnuté cíle v oblasti politických, hospodářských, environmentálních a sociálních reforem a pokrok při jejich provádění;\nc)\nzávazek budovat pevnou a udržitelnou demokracii a zasazovat se o právní stát, řádnou správu věcí veřejných, lidská práva a boj proti korupci a pokrok v těchto oblastech;\nd)\npartnerství s Unií, včetně úrovně jejích ambicí pro toto partnerství;\ne)\nabsorpční kapacitu a potenciální dopad podpory Unie podle nástroje.\n3.   Podpora Unie uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zohlední v programových dokumentech zeměpisných programů uvedených v článku 14.\nČlánek 20\nPřístup založený na pobídkách\n1.   Orientačně 10 % finančního krytí stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce, které má doplnit orientační finanční příděly pro jednotlivé země uvedené v článku 14, se přidělí partnerským zemím a územím uvedeným na seznamu v příloze I jakožto pobídka k reformám. O těchto přídělech se rozhoduje na základě jejich výkonnosti a pokroku při zajišťování demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu, včetně spolupráce s občanskou společností, lidských práv včetně genderové rovnosti, spolupráce v oblasti migrace, správy ekonomických záležitostí a reforem, zejména těch, které byly společně dohodnuty. Pokrok partnerských zemí je pravidelně vyhodnocován, zejména prostřednictvím zpráv o pokroku, které zahrnují i vývoj v porovnání s předchozími roky.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na podporu občanské společnosti, předcházení konfliktům a budování míru, mezilidských kontaktů včetně spolupráce mezi místními orgány, na podporu zlepšení situace v oblasti lidských práv, ani na podpůrná opatření v souvislosti s krizí. V případě závažného nebo přetrvávajícího zhoršování stavu demokracie, stavu lidských práv nebo právního státu nebo zvýšeného rizika konfliktu je podporu těchto akcí třeba zvýšit, je-li to možné a vhodné.\nČlánek 21\nOrientační programy pro více zemí\nOrientační programy pro více zemí v oblasti sousedství se zaměřují na výzvy, jež jsou společné všem nebo několika partnerským zemím, na základě priorit Východního partnerství a jižního rozměru revidované evropské politiky sousedství a s přihlédnutím k činnostem prováděným v kontextu Unie pro Středomoří, a na regionální, nadregionální a podregionální spolupráci, především mezi dvěma nebo více partnerskými zeměmi, mimo jiné v rámci regionální spolupráce týkající se Severní dimenze a Černomořské synergie.\nČlánek 22\nPřeshraniční spolupráce\n1.   Přeshraniční spolupráce, jak je definována v čl. 2 prvním pododstavci bodě 5, se vztahuje na spolupráci podél vnějších pozemních a námořních hranic Unie, nadnárodní spolupráci na větších nadnárodních územích nebo v oblastech přiléhajících k témuž moři, jakož i na meziregionální spolupráci.\n2.   Oblast sousedství přispívá k programům přeshraniční spolupráce uvedeným v odstavci 1 spolufinancovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci nařízení o Interregu. Na podporu těchto programů se orientačně přidělí až 5 % finančního krytí pro oblast sousedství.\n3.   Příspěvky na programy přeshraniční spolupráce se stanovují a používají v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o Interregu.\n4.   Míra spolufinancování z prostředků Unie nesmí překračovat 90 % způsobilých výdajů programu přeshraniční spolupráce.\n5.   Předběžné financování programů přeshraniční spolupráce může překročit procentní podíl uvedený v článku 51 nařízení o Interregu. Na žádost řídícího orgánu může míra předběžného financování v každém rozpočtovém roce činit až 80 % ročních závazků k programu.\n6.   Víceletý strategický dokument pro přeshraniční spolupráci, v němž se stanoví prvky uvedené v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, se přijímá v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o Interregu.\n7.   Jsou-li přeshraniční programy spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o Interregu, lze podporu z finančního krytí pro oblast sousedství pro ukončený program, které zůstává k dispozici, použít v prvé řadě na financování jiných přeshraničních programů spolupráce nebo případně jakékoli jiné činnosti v rámci tohoto finančního krytí.\nKAPITOLA III\nAKČNÍ PLÁNY, OPATŘENÍ A ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ\nČlánek 23\nAkční plány a opatření\n1.   Komise přijímá roční nebo víceleté akční plány a opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření zohledňují konkrétní souvislosti a pro každou akci upřesňují sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, metody provádění, monitorování a vyhodnocování, jakož i rozpočet a jakékoli další výdaje související s podporou.\n2.   Akční plány se zakládají na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 5 a 6. Vypracovávají se včas, inkluzivním a transparentním způsobem. Akční plány se ve všech vhodných případech projednají spolu s členskými státy v rámci lepší spolupráce.\n3.   Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření se zakládají na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 5 a jiných řádně odůvodněných případů.\n4.   Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování z vhodnějších zdrojů není možné, může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v programových dokumentech.\n5.   Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze použít k provádění akcí rychlé reakce uvedených v čl. 4 odst. 4 písm. b) a c).\n6.   Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci pro akce rychlé reakce stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a).\nMimořádné opatření pomoci může trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a neočekávaných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.\nV případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření.\nČlánek 24\nPodpůrná opatření\n1.   Financování z prostředků Unie může pokrývat podpůrné výdaje na provádění nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj a k řízení operací financovaných v rámci nástroje, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace.\n2.   Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 23, přijme Komise případná podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:\na)\nstudie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;\nb)\nvýzkumné a inovační činnosti a studie o relevantních otázkách a jejich šíření;\nc)\nvýdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a institucionální komunikace a zviditelňování politických priorit Unie.\nČlánek 25\nPřijímání akčních plánů a opatření\n1.   Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.\n2.   Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:\na)\njednotlivých opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 5 000 000 EUR;\nb)\nzvláštních a podpůrných opatření, jakož i akčních plánů a opatření přijatých za účelem provedení akcí rychlé reakce, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 000 000 EUR;\nc)\nmimořádných opatření pomoci uvedených v čl. 23 odst. 4, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 20 000 000 EUR;\nd)\ntechnických změn akčních plánů a opatření, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako jsou:\ni)\nzměny způsobu provádění;\nii)\nprodloužení prováděcího období;\niii)\npřerozdělení prostředků mezi různé akce obsažené v akčním plánu;\niv)\nzvýšení či snížení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu a nepřekračující 10 000 000 EUR;\nV případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) a písm. d) bodě iv) tohoto odstavce uplatňují každoročně.\nAkční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 45 ve lhůtě jednoho měsíce od svého přijetí.\n3.   Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci nepřekračujících 20 000 000 EUR informuje Komise Evropský parlament a Radu o jejich povaze a cílech a plánovaných finančních částkách. Komise informuje Evropský parlament a Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohledňuje Komise při plánování a následném provádění těchto opatření přístup v rámci příslušné politiky.\n4.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize, včetně přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout akční plány a opatření nebo změny existujících akčních plánů a opatření jako okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 45 odst. 4.\n5.   Na úrovni akcí se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (42) a směrnice Rady 85/337/EHS (43), provede náležité prověření z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vhodné, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí, včetně dopadu na změnu klimatu, ekosystémy a biologickou rozmanitost.\nProvedou se další vhodná předběžná hodnocení, přiměřená cílům a částkám plánovaných akcí a opatření, s cílem stanovit možné důsledky a rizika těchto akcí a opatření s ohledem na lidská práva, přístup k přírodním zdrojům, jako je půda, a sociální normy, a to v podobě posouzení dopadu hlavních akcí a opatření, u nichž se předpokládá, že budou mít na tyto oblasti významný dopad.\nStrategické posuzování vlivů na životní prostředí, včetně dopadu na změnu klimatu, se v relevantních případech použije při provádění odvětvových programů. Zajistí se zapojení zúčastněných stran do posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování.\nČlánek 26\nMetody spolupráce\n1.   Jak stanoví finanční nařízení, Komise provádí financování v rámci nástroje buď přímo sama nebo prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.\n2.   Financování v rámci nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony, mezinárodními organizacemi nebo jinými dárci.\n3.   Všechny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a způsobilé protistrany uvedené v čl. 35 odst. 4 tohoto nařízení každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv těmito subjekty jsou stanoveny ve finanční rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.\n4.   Akce financované v rámci nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.\n5.   V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner poskytující spolufinancování, a to takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat a je zamezeno dvojímu financování.\n6.   V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři poskytující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.\n7.   Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít například formu:\na)\ntřístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;\nb)\nopatření administrativní a technické spolupráce, jakož i budování kapacit, a to i za účelem sdílení zkušeností z transformace a provádění reforem, jako je decentralizovaná spolupráce prostřednictvím partnerství a „twinning“ mezi veřejnými institucemi, včetně místních orgánů, veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými plněním úkolů veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země či regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;\nc)\npříspěvků na nezbytné náklady na vytvoření a správu partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně nákladů na jejich nezávislé posouzení a monitorování, pokud možno organizacemi občanské společnosti;\nd)\nprogramů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;\ne)\npříspěvků na náklady účasti zemí v programech Unie a akcích prováděných unijními agenturami a jinými subjekty, jakož i orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU.\nČlánek 27\nFormy financování z prostředků Unie\n1.   Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:\na)\ngrantů;\nb)\nzadávání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce;\nc)\nrozpočtové podpory;\nd)\npříspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;\ne)\nfinančních nástrojů;\nf)\nrozpočtových záruk;\ng)\noperací kombinování zdrojů;\nh)\nodpuštění dluhu v kontextu mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;\ni)\nfinanční pomoci;\nj)\nplacených externích odborníků.\n2.   Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí, jako jsou organizace občanské společnosti a místní orgány, jejich specifika, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a co nejlépe reagovat na jejich potřeby. V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní postupy, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n3.   Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:\na)\ngrantů nízké hodnoty pro obránce lidských práv na financování naléhavých ochranných opatření a potřeb, mimo jiné prostřednictvím mechanismů na ochranu ohrožených obránců lidských práv, jakož i pro mediátory a další aktéry občanské společnosti zapojené do dialogu o krizích a ozbrojených konfliktech, řešení konfliktů, usmíření a budování míru, ve vhodných případech i bez potřeby spolufinancování;\nb)\ngrantů, případně i bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, včetně porušování lidských práv, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize či ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv, mediátoři a další aktéři občanské společnosti účastnící se dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru působí v nejsložitějších podmínkách; hodnota těchto grantů nesmí překročit 1 000 000 EUR a jejich trvání nesmí přesáhnout 18 měsíců, přičemž ji lze prodloužit o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich provádění;\nc)\ngrantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus pro lidská práva, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty a obránce lidských práv ze třetích zemí;\nd)\ngrantů nízké hodnoty pro organizace občanské společnosti, které v maximální možné míře využívají zjednodušené formy financování v souladu s článkem 125 finančního nařízení.\nRozpočtová podpora, mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, se zakládá na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a oddanosti partnerských zemí všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům a právnímu státu, s ohledem na jejich dosažené výsledky a pokrok, přičemž jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a lepší správu věcí veřejných, které doplňují úsilí partnerů s cílem shromáždit více prostředků a lépe je vynakládat na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření důstojných pracovních míst, a to i pro mladé lidi, vymýcení chudoby, snižování nerovností a budování a upevňování demokracie a mírumilovných společností. Rozpočtová podpora rovněž přispívá k genderové rovnosti.\nJakékoli rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů.\n4.   Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou, sociální a environmentální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.\nPři poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím.\n5.   Vyplácení rozpočtové podpory se zakládá na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.\n6.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení mohou být činnosti podporované na základě nástroje a související náklady vynaložené v roce 2021 v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.\n7.   Finanční nástroje, rozpočtové záruky a operace kombinování zdrojů podle tohoto nástroje se provádějí v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení a ve všech případech, kdy je to možné, pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, jako jsou rozvojové banky, případně ve spojení s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.\nPříspěvky pro finanční nástroje podle nástroje mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.\n8.   Pro účely provádění a podávání zpráv mohou být finanční nástroje uvedené v odstavci 7 seskupeny do rozsáhlejších nástrojů (tzv. facilit).\n9.   Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.\n10.   Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle nástroje.\nČlánek 28\nZpůsobilé osoby a subjekty\n1.   Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované v rámci zeměpisných programů, tematického programu pro organizace občanské společnosti a tematického programu pro globální výzvy je otevřena mezinárodním organizacím a všem dalším právním subjektům, které jsou státními příslušníky dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:\na)\nčlenské státy, příjemci uvedení v relevantní příloze nařízení o NPP III a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npartnerské země sousedství a Ruská federace, pokud příslušný postup probíhá v kontextu programů uvedených v příloze I, kterých se účastní;\nc)\nrozvojové země a území, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci zveřejněném Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, které nejsou členy skupiny G20, a zámořské země a území;\nd)\nrozvojové země, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, které jsou členy skupiny zemí G20, a další země a území, pokud příslušný postup probíhá v rámci akce financované Unií podle nástroje, které se účastní;\ne)\nzemě, pro které Komise stanoví přístup k vnějšímu financování na základě vzájemnosti; tento přístup může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých podle nástroje; Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi;\nf)\nčlenské země OECD v případě smluv prováděných v některé z nejméně rozvinutých zemí nebo silně zadlužených chudých zemí uvedených v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci.\n2.   Aniž jsou dotčena omezení vyplývající z povahy a cílů akce, je účast na zadávacím řízení a na řízení o udělení grantů a cen, jejichž předmětem jsou akce financované v rámci tematického programu pro lidská práva a demokracii a tematického programu pro mír, stabilitu a předcházení konfliktům, jakož i akce rychlé reakce, otevřená a bez omezení.\n3.   Veškeré dodávky a materiály financované podle nástroje mohou pocházet z jakékoli země.\n4.   Pravidla způsobilosti stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.\n5.   U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v přímém řízení nebo v nepřímém řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů.\n6.   Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.\n7.   V případě akcí financovaných podle nástroje a podle jiného programu Unie se za způsobilé považují subjekty způsobilé podle kteréhokoli z těchto programů Unie.\n8.   V případě akcí pro více zemí se za způsobilé mohou považovat právní subjekty, které jsou státními příslušníky zemí a území, na něž se vztahuje daná akce, nebo v případě právnických osob právní subjekty skutečně usazené v těchto zemích a územích.\n9.   Pravidla způsobilosti stanovená v tomto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění.\n10.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce.\n11.   Za účelem podpory místních kapacit, trhů a nákupů, pokud finanční nařízení umožňuje zadání zakázky na základě jediné nabídky, jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé. Ve všech ostatních případech je účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení. Je třeba podporovat kritéria udržitelnosti a náležité péče.\n12.   Podle tematického programu pro lidská práva a demokracii je jakýkoli subjekt, na který se nevztahuje definice právního subjektu v čl. 2 prvním pododstavci bodě 6, způsobilý, je-li to nezbytné s ohledem na intervenční oblasti tohoto programu.\nČlánek 29\nVyloučené činnosti\nFinancování z prostředků Unie podle nástroje nepodporuje akce ani opatření, které:\na)\nmohou vést k porušování lidských práv v partnerských zemích;\nb)\njsou neslučitelné s vnitrostátně stanoveným příspěvkem přijímající země podle Pařížské dohody, podporují investice do fosilních paliv nebo podle prověření a posouzení vlivů na životní prostředí mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo klima, nejsou-li tyto akce nebo opatření nezbytně nutné pro dosažení cílů nástroje a nejsou-li doprovázeny vhodnými opatřeními k vyloučení, prevenci nebo omezení těchto účinků a pokud možno k jejich vyrovnání, včetně podpory pro postupné ukončení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí.\nČlánek 30\nPřenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji a rozpočtové záruky\n1.   Kromě čl. 12 odst. 4 finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.\nKomise informuje Evropský parlament a Radu o přenesených prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.\n2.   Nad rámec pravidel stanovených v článku 15 finančního nařízení o opětovném poskytnutí prostředků se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.\n3.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.\nUstanovení čl. 114 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení se na víceleté akce uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.\nOdstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.\n4.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem a rozpočtovými zárukami přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost.\nKAPITOLA IV\nEFSD+, ZÁRUKA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST, ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY A FINANČNÍ POMOC TŘETÍM ZEMÍM\nČlánek 31\nOblast působnosti a financování\n1.   Z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) se financuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost.\n2.   Účelem EFSD+ jako integrovaného finančního balíčku, který zabezpečuje finanční kapacitu ve formě grantů, technické pomoci, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů uvedených v čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení, je podpořit investice a zlepšit přístup k financování, a přispět tak k plnění cílů a obecných zásad stanovených v článcích 3 a 8 tohoto nařízení a případně k dosažení cílů nařízení o NPP III a zároveň maximalizovat adicionalitu a dopad na rozvoj a dodávat inovativní produkty mimo jiné mikropodnikům a malým a středním podnikům.\nEFSD+ posiluje zejména udržitelný a inkluzivní hospodářský, environmentální a sociální rozvoj, přechod k udržitelné ekonomice s přidanou hodnotou a stabilní investiční prostředí. Podporuje rovněž socioekonomickou a environmentální odolnost v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby. Tím EFDS+ přispívá ke snížení socioekonomických nerovností, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění, ochraně životního prostředí a environmentálnímu řízení, vytváření důstojných pracovních míst na základě základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, ekonomickým příležitostem, dovednostem a podnikání, socioekonomickým odvětvím, včetně sociálních podniků a družstev, mikropodniků, a malých a středních podniků, udržitelné propojenosti, podpoře zranitelných skupin, prosazování lidských práv, genderové rovnosti a posílení postavení žen a mladých lidí a současně řeší i specifické socioekonomické základní příčiny neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, v souladu s prioritními oblastmi uvedenými v příloze V a příslušnými orientačními programovými dokumenty.\nZvláštní pozornost je třeba věnovat zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinutým zemím a silně zadluženým chudým zemím, mimo jiné poskytováním podpory pro budování institucionálních kapacit, správy ekonomických záležitostí a technické pomoci.\n3.   Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami v souladu s články 32 až 39 tohoto nařízení. Záruka pro vnější činnost rovněž podporuje makrofinanční pomoc a půjčky třetím zemím podle čl. 10 odst. 2 nařízení (Euratom) 2021/948.\n4.   V rámci záruky pro vnější činnost může Unie ručit za operace podle záručních dohod podepsaných mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2027 až do výše 53 449 000 000 EUR.\nKomisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka záruky pro vnější činnost změní až o 20 %.\n5.   Míra tvorby rezerv se pohybuje v rozmezí od 9 % do 50 % v závislosti na typu operací.\nNa zajištění záruky pro vnější činnost lze z rozpočtu Unie použít nejvýše 10 000 000 000 EUR. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka mění s cílem zajistit, aby výše poskytnutých prostředků odrážela výši a míru tvorby rezerv záruky pro vnější činnost s přihlédnutím k druhu zaručených operací.\nMíra tvorby rezerv pro záruku pro vnější činnost činí 9 % pro makrofinanční pomoc Unie a pro rozpočtové záruky, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi.\nMíry tvorby rezerv se přezkoumávají přinejmenším každé tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v článku 51. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se míry tvorby rezerv mění.\n6.   Záruka pro vnější činnost se považuje za jednu jistotu ve společném rezervním fondu zřízeném článkem 212 finančního nařízení.\n7.   Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být podporovány finanční a investiční operace v partnerských zemích v zeměpisných oblastech uvedených v čl. 4 odst. 2. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost je financována z rozpočtu příslušných zeměpisných programů stanovených v čl. 6 odst. 2 písm. a) a tyto rezervy se převedou do společného rezervního fondu. Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být rovněž podporovány operace v zemích, které jsou příjemci podpory, uvedených v relevantní příloze nařízení o NPP III. Prostředky pro tyto operace podle EFSD+ a pro tvorbu rezerv na záruku pro vnější činnost jsou poskytovány podle nařízení o NPP III. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost na úvěry pro třetí země podle čl. 10 odst. 2 nařízení (Euratom) 2021/948 je financována podle uvedeného nařízení.\n8.   Tvorba rezerv podle čl. 211 odst. 2 finančního nařízení vychází z celkových závazků Unie schválených podle tohoto nařízení. Požadovaná roční výše tvorby rezerv může být vytvořena během období nepřesahujícího sedm let. Tvorba rezerv na záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky, finanční pomoc a půjčky Euratomu třetím zemím schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009, se nadále řídí ustanoveními uvedených nařízení.\n9.   Čistá aktiva záručního fondu EFSD zřízeného nařízením (EU) 2017/1601 a Záručního fondu pro vnější vztahy zřízeného nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009 k 31. červenci 2021 se převádějí do společného rezervního fondu pro účely tvorby rezerv na rozpočtové záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky, finanční pomoc a půjčky Euratomu třetím zemím schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009.\nČlánek 32\nStruktura EFSD+\n1.   EFSD+ se skládá z regionálních investičních platforem v regionálních oblastech, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení a v nařízení o NPP III, zřízených na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících nástrojů kombinovaného financování vnější činnosti Unie, které mohou spojovat své operace kombinování zdrojů s operacemi záruky pro vnější činnost podle EFSD+.\n2.   Řízení EFSD+ zajišťuje Komise.\nČlánek 33\nStrategická rada EFSD+\n1.   Při zajišťování řízení EFSD+ poskytuje Komisi poradenství jeho strategická rada (dále jen „strategická rada EFSD+“), s výjimkou operací zahrnujících země západního Balkánu, které jsou příjemci podpory, uvedené v relevantní příloze nařízení o NPP III, jež disponují vlastní zvláštní strategickou radou.\n2.   Strategická rada EFSD+ poskytuje Komisi poradenství ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+, a to i pro investiční okna uvedená v článku 36, a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s rozvojovou politikou Unie, evropskou politikou sousedství, jakož i s cíli stanovenými v článku 3 a účelem EFSD+ stanoveným v článku 31. Strategická rada EFSD+ také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost k podpoře operací v rámci EFSD+, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a diverzifikované pokrytí zajišťované investičními okny.\n3.   Strategická rada EFSD+ dále podporuje celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři plánu vnějších investic, mezi plánem vnějších investic a ostatními unijními snahami v oblasti migrace a provádění Agendy 2030, včetně boje proti změně klimatu, jakož i vnějšími programy a finančními nástroji Unie.\n4.   Strategická rada EFSD+ sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a EIB. Evropský parlament má status pozorovatele. Status pozorovatele může být případně udělen přispěvatelům, způsobilým protistranám, partnerským zemím, příslušným regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám. Strategická rada EFSD+ je před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě EFSD+ společně předsedá Komise a vysoký představitel.\n5.   Strategická rada EFSD+ se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání může uspořádat předsedající kdykoliv z vlastního podnětu nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva, jak je dohodnuto během prvního zasedání strategické rady EFSD+ a jak je stanoveno v jejím jednacím řádu. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy z jednání a pořady jednání pro zasedání strategické rady EFSD+ se po jejich přijetí zveřejňují.\n6.   Komise podává strategické radě EFSD+ každý rok zprávu o dosaženém pokroku při provádění EFSD+. Strategická rada příslušná pro západní Balkán výše uvedenou zprávu doplní o informaci o pokroku dosaženém při provádění záručního nástroje pro daný region. Strategická rada přezkoumá a zohlední hodnotící zprávy uvedené v čl. 42 odst. 5.\nStrategická rada EFSD+ pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a provádění EFSD+.\n7.   Existence strategické rady EFSD+ a strategické rady příslušné pro západní Balkán nemá vliv na to, že je zapotřebí jediný, jednotný rámec pro řízení rizik pro EFSD+.\n8.   Funkce řízení rizik pro záruky v rámci EFSD+ zohledňuje cíle a zásady nástroje. Metodiky posuzování rizik a odměňování v rámci EFSD+ se důsledně uplatňují na všechna investiční okna, včetně těch, která jsou uvedena v článku 36. Komise zřídí skupinu pro posuzování technických rizik. Zajistí nezávislé, nestranné, inkluzivní a kvalitní fungování této skupiny. Komise zajistí rovněž včasné, transparentní a inkluzivní sdílení informací a analýz se všemi členskými státy s náležitým ohledem na otázky důvěrnosti. Složení, jednací řád a pracovní metody skupiny pro posuzování technických rizik musí být inkluzivní, otevřené odborníkům z EIB, jiným způsobilým protistranám i zainteresovaným členským státům a předkládají se strategické radě EFSD+. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě složení, mandát a jednací řád skupiny pro posuzování technických rizik a zajistí nestrannost a neexistenci střetu zájmů u jejích členů.\n9.   Během období uplatňování EFSD+ strategická rada EFSD+ co nejdříve přijme a zveřejní pokyny, jimiž stanoví způsob zajištění souladu operací v rámci EFSD+ s účelem, cíli a kritérii způsobilosti stanovenými v článcích 31 a 35.\nČlánek 34\nRegionální provozní rady\nProvozní rady regionálních investičních platforem zohledňují poradenství dotčených strategických rad a příslušná posouzení rizik, jsou na úrovni provádění nápomocny Komisi při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací kombinování zdrojů a používání záruky pro vnější činnost, která zahrnuje navrhované investiční programy EFSD+.\nČlánek 35\nZpůsobilost a výběr operací a protistran u záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+\n1.   Finanční a investiční operace způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost musí být v souladu s politikami a příslušnými programovými dokumenty Unie, jakož i se strategiemi a politikami partnerských zemí. Podporují zejména cíle, obecné zásady a rámec politiky nástroje, a případně nařízení o NPP III, s náležitým zohledněním prioritních oblastí stanovených v příloze V tohoto nařízení.\n2.   Záruka pro vnější činnost podporuje finanční a investiční operace, které splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, týkající se zejména potřeby dosáhnout adicionality, mimo jiné řešením selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, sladěním zájmů způsobilých protistran zamezením narušení hospodářské soutěže a případně maximalizací soukromých investic, a které:\na)\njsou v souladu s článkem 34 finančního nařízení předmětem předběžných hodnocení, která jsou úměrná cílům a částkám vynakládaným v rámci plánovaných operací, s cílem určit možné důsledky a rizika těchto operací s ohledem na lidská práva, environmentální, pracovní a sociální normy, a to i formou posouzení dopadů u hlavních programů, u nichž se očekává, že budou mít na tyto oblasti významný dopad, v souladu s účelem EFSD+ stanoveným v čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a s náležitým zohledněním zásady svobodného a předchozího informovaného souhlasu dotčených komunit v případě investic souvisejících s půdou;\nb)\nzajišťují doplňkovost v rámci jednotlivých pilířů plánu vnějších investic i s dalšími iniciativami;\nc)\njsou ekonomicky a finančně životaschopné, s patřičným přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu, a současně zohledňují konkrétní podmínky fungování a kapacity zemí, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země, malé ostrovní rozvojové státy, vnitrozemské rozvojové země a silně zadlužené chudé země, kterým mohou být poskytnuty výhodnější podmínky;\nd)\njsou technicky proveditelné a udržitelné z environmentálního a sociálního hlediska a maximalizují dopad na rozvoj;\ne)\nnenarušují trhy v partnerských zemích a regionech a nevedou k nekalé soutěži s místními subjekty;\nf)\njsou prováděny v souladu s rámcem politiky uvedeným v článku 7, platnými závazky a normami v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva a mezinárodně dohodnutými pokyny, zásadami a úmluvami týkajícími se investic, zejména těmi, jež byly přijaty OSN a OECD, při plném dodržování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, jakož i v souladu s cíli a obecnými zásadami stanovenými v článcích 3 a 8.\n3.   Záruka pro vnější činnost se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:\na)\núvěry, včetně úvěrů v místní měně;\nb)\nzáruky;\nc)\nprotizáruky;\nd)\nnástroje kapitálového trhu;\ne)\njakákoli jiná forma financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.\n4.   S výhradou souhlasu Komise v souladu s článkem 37 tohoto nařízení jsou způsobilými protistranami pro účely záruky pro vnější činnost protistrany uvedené v čl. 208 odst. 4 finančního nařízení, včetně protistran z partnerských zemí a ze třetích zemí přispívajících na záruku pro vnější činnost. Kromě toho a odchylně od čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení jsou pro účely záruky pro vnější činnost způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu, partnerské země nebo třetí země, které přispěly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 37 tohoto nařízení a které poskytují přiměřenou jistotu o své finanční kapacitě.\n5.   Způsobilé protistrany musí vyhovět pravidlům a podmínkám stanoveným v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. V případě soukromoprávních subjektů členského státu, partnerské země nebo třetí země, které přispěly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 37 tohoto nařízení, se dává přednost těm, které poskytnou informace o environmentálních, sociálních a daňových kritériích, jakož i o kritériích týkajících se správy a řízení společností.\nKomise zajišťuje účinné, účelné a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami, včetně malých a středně velkých protistran, a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi, přičemž řádně zohledňuje jejich kapacity, přidanou hodnotu a zkušenosti.\nKomise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami v souladu s čl. 27 odst. 7 a také to, aby v žádném období provádění EFSD+ nedocházelo ke střetu zájmů. S cílem zajistit doplňkovost si může Komise od způsobilých protistran vyžádat veškeré relevantní informace o jejich operacích probíhajících mimo EFSD+.\n6.   Podmínka stanovená v čl. 219 odst. 4 finančního nařízení o příspěvcích s využitím vlastních prostředků se vztahuje na každou způsobilou protistranu s přidělenou rozpočtovou zárukou podle nástroje na základě portfolia.\n7.   Komise vybere způsobilé protistrany v souladu s článkem 154 finančního nařízení, přičemž řádně zohlední:\na)\nporadenství strategické rady a regionálních provozních rad;\nb)\ncíle investičního okna;\nc)\nzkušenosti a kapacitu řízení rizik způsobilé protistrany;\nd)\nvýši vlastních a dodatečných zdrojů, jakož i spolufinancování od soukromého sektoru, které je způsobilá protistrana připravena mobilizovat pro investiční okno, s řádným přihlédnutím k výši investice;\ne)\nodvětvové nebo zeměpisné odborné znalosti způsobilých protistran;\nf)\npřínosy podpory spolupráce mezi způsobilými protistranami.\n8.   Po konzultaci regionálních provozních rad a informování Evropského parlamentu a Rady Komise na základě víceletých orientačních programů a poradenství poskytnutého strategickou radou EFSD+ a strategickou radou příslušnou pro západní Balkán vytvoří investiční okna, která mají být kryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše pro regiony, konkrétní partnerské země nebo pro oboje, pro konkrétní odvětví nebo pro konkrétní projekty, konkrétní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financovány podle nástroje. Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.\nVolba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, jakož i posouzením jejího souladu s prioritami tohoto nařízení a případně nařízení o NPP III. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.\nZpůsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Tyto nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem či zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, těchto partnerských zemí. Z těchto nástrojů nesmějí mít prospěch společnosti kontrolované vojenským odvětvím nebo odvětvím státní bezpečnosti, s výjimkou řádně odůvodněných případů.\n9.   Komise posoudí operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost na základě kritérií způsobilosti uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, pokud možno vycházejíc ze stávajících systémů Unie a způsobilých protistran pro měření výsledků. Komise vypracuje kontrolní seznam kritérií způsobilosti stanovených v článku 31, čl. 35 odst. 1 a. 2 a na základě informací poskytnutých způsobilými protistranami posoudí a vybere podle tohoto kontrolního seznamu všechny návrhy, jež mají být podpořeny ze záruky pro vnější činnost. V případě potřeby Komise požádá způsobilé strany o objasnění a změny poskytnutých informací. Komise každoročně zveřejňuje tyto kontrolní seznamy a výsledky svého posouzení každého investičního okna, rozčleněné podle země a odvětví.\n10.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění prioritní oblasti v příloze V.\nČlánek 36\nÚloha EIB\n1.   EIB zřídí výlučné specializované investiční okno zahrnující komplexní krytí rizik pro operace se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni s orientační minimální částkou ve výši 11 000 000 000 EUR, které jsou plánovány v souladu s postupy stanovenými v kapitolách I a III této hlavy.\nEIB disponuje výlučností v případě operací se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni v rámci výlučného specializovaného investičního okna. V rámci tohoto výlučného specializovaného investičního okna se příspěvkem z vlastních zdrojů rozumí převzetí zbytkového rizika a záruka EU kryje 65 % celkové částky vyplacené a zaručené v rámci finančních operací EIB po odečtení všech uhrazených částek a po přičtení všech souvisejících částek.\nOdchylně od druhého pododstavce platí, že pokud EIB nemůže provádět operace v rámci výlučného specializovaného investičního okna nebo se rozhodne, že takové operace provádět nebude, je provádění těchto operací umožněno jiným způsobilým protistranám v souladu s podmínkami, které jsou stanoveny v relevantních dohodách o záruce pro vnější činnost, jež zohledňují podmínky nabízené EIB pro stejný druh operací a zvláštní potřeby, okolnosti a povahu způsobilé protistrany, která tyto operace provádí.\n2.   EIB je způsobilá k provádění operací s protistranami na nižší než státní úrovni, na něž se nevztahuje výlučné specializované investiční okno uvedené v odstavci 1, a operací se soukromým sektorem. Postup uvedený v článku 35 se použije k tomu, aby byla EIB případně svěřena dvě další specializovaná investiční okna zahrnující:\na)\nnevýlučné komplexní krytí rizik u operací s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni a\nb)\nnevýlučné operace na podporu přímých zahraničních investic, obchodu a internacionalizace ekonomik partnerských zemí, které poskytují krytí politických rizik pro operace soukromého sektoru.\n3.   Orientační částka prostředků v rámci specializovaných investičních oken uvedených v odstavcích 1 a 2 činí 26 725 000 000 EUR.\nPři provádění specializovaných investičních oken uvedených v odstavcích 1 a 2 postupuje EIB v souladu s tímto nařízením, včetně jeho celkových cílů a cílů EFSD+ a případně i cílů nařízení o NPP III, jakož i s relevantními programovými dokumenty a povinnostmi podávat zprávy.\n4.   V souladu s čl. 209 odst. 2 písm. f) finančního nařízení může příslušná dohoda o záruce pro vnější činnost vzhledem k povaze a politickému cíli výlučného specializovaného investičního okna uvedeného v odstavci 1 stanovit, že Unie není za operace v rámci tohoto investičního okna odměňována.\n5.   Pro účely tohoto článku se operace s protistranami na nižší než státní úrovni považují za komerční, ledaže EIB řádně odůvodní jinak a Komise to potvrdí.\nOperace v rámci specializovaného investičního okna uvedeného v odst. 2 písm. b) musí být v souladu s operacemi vývozních úvěrových agentur členských států.\n6.   EIB podléhá stanovisku rad stanovených v článcích 33 a 34.\nU operací EIB spadajících do investičních oken uvedených v tomto článku se posouzení způsobilosti uvedené v čl. 35 odst. 9 provede v rámci postupu stanoveného v článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU. EIB včas poskytne veškeré informace, které Komise za tímto účelem požaduje. Na finanční operace EIB spadající do těchto investičních oken se záruka EU nevztahuje, pokud Komise postupem podle článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU, vydá nepříznivé stanovisko. Veškeré další podmínky vztahující se na EIB se stanoví v příslušných dohodách o záruce pro vnější činnost.\n7.   EIB je způsobilá pro provádění činností v rámci jiných investičních oken zřízených podle čl. 35 odst. 8.\n8.   V souladu s tímto nařízením, včetně jeho cílů a zásad a relevantních programových dokumentů, a v relevantních případech s nařízením o NPP III uzavřou Komise a EIB pro specializovaná investiční okna uvedená v odstavcích 1 a 2 specializované dohody o záruce pro vnější činnost.\nČlánek 37\nPříspěvek dalších dárců na záruku pro vnější činnost\n1.   Na záruku pro vnější činnost mohou přispívat členské státy, třetí země a jiné třetí strany.\nOdchylně od čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení mohou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.\nJiné třetí země než smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jiné třetí strany poskytují příspěvky v hotovosti a tyto příspěvky podléhají stanovisku strategické rady EFSD+ a schválení Komisí.\nČlenské státy mohou požádat, aby jejich příspěvky byly vyčleněny na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v rámci stávajících investičních oken. Komise o schválených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.\n2.   Příspěvky ve formě záruky nepřekročí 50 % částky uvedené v čl. 31 odst. 4.\nZ příspěvků členských států a smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru poskytnutých ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie, zvýšené o jakékoli další příspěvky v hotovosti, použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.\nNa pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek.\nDohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.\nČlánek 38\nProvádění dohod o záruce pro vnější činnost\n1.   Komise jménem Unie uzavře dohody o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami vybranými v souladu s článkem 35. Tyto dohody mohou být uzavřeny s konsorciem dvou nebo více způsobilých protistran. V souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení jsou rozpočtové záruky pro druhy operací, na něž se záruka pro vnější činnost vztahuje, neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Při uzavírání dohod o záruce pro vnější činnost Komise náležitě zohlední poradenství a pokyny rad a skupiny pro posuzování technických rizik.\n2.   Pro každé investiční okno se mezi Komisí a vybranou způsobilou protistranou nebo vybranými způsobilými protistranami uzavře jedna nebo více dohod o záruce pro vnější činnost. Za účelem řešení specifických potřeb může být navíc záruka pro vnější činnost poskytnuta pro jednotlivé finanční nebo investiční operace.\nEvropskému parlamentu a Radě je oznámen podpis všech dohod o záruce pro vnější činnost. Na jejich žádost jsou jim tyto dokumenty zpřístupněny s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací.\n3.   Dohody o záruce pro vnější činnost obsahují zejména:\na)\npodrobná pravidla týkající se krytí, požadavků, způsobilosti, způsobilých protistran a postupů;\nb)\npodrobná pravidla pro poskytování záruky pro vnější činnost, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, jakož i analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;\nc)\nzmínku o cílech a účelu nástroje, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků, s přihlédnutím k podpoře společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání, mimo jiné zejména s ohledem na mezinárodně dohodnuté pokyny, zásady a úmluvy týkající se investic uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. f);\nd)\nprotiplnění za záruku pro vnější činnost, které má odrážet míru rizika, a možnosti, aby protiplnění bylo v řádně odůvodněných případech, zejména v případě nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem, nejméně rozvinutých zemí a vysoce zadlužených zemí, částečně dotováno za účelem poskytnutí výhodnějších podmínek;\ne)\npožadavky pro využívání záruky pro vnější činnost, včetně platebních podmínek, jako jsou konkrétní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;\nf)\npostupy týkající se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupy vymáhání pohledávek;\ng)\npovinnosti v oblasti monitorování, podávání zpráv, transparentnosti a hodnocení;\nh)\njasný a přístupný postup pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být prováděním projektů podporovaných prostřednictvím záruky pro vnější činnost dotčeny.\n4.   Způsobilá protistrana schvaluje finanční a investiční operace v souladu se svými vlastními pravidly a postupy a s podmínkami dohody o záruce pro vnější činnost.\n5.   Záruka pro vnější činnost může pokrývat:\na)\nv případě dluhových nástrojů jistinu a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé protistrany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;\nb)\nv případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;\nc)\nv případě ostatních finančních a investičních operací podle čl. 35 odst. 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;\nd)\nveškeré relevantní náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.\n6.   Pro účely účetnictví Komise a jejího podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro vnější činnost a v souladu s čl. 209 odst. 4 finančního nařízení předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce pro vnější činnost, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:\na)\nposouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých protistran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 finančního nařízení a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;\nb)\nneuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících z operací EFSD+ poskytnutých způsobilým protistranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.\n7.   Způsobilé protistrany na vyžádání poskytnou Komisi veškeré další informace nezbytné k plnění povinností Komise podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o kritéria výběru uvedená v článku 35, včetně dodržování norem v oblasti lidských práv a sociálních, pracovních a environmentálních norem.\n8.   Komise předloží strategické radě EFSD+, regionálním provozním radám, Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, včetně těch, které provádí EIB, a finanční pomoci v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 a články 241 a 250 finančního nařízení. Za tímto účelem způsobilé protistrany poskytnou každý rok Komisi informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto podáváním zpráv.\nČlánek 39\nMechanismus podávání stížností a poskytování náhrad a ochrana finančních zájmů Unie\n1.   Vzhledem k možným stížnostem třetích stran v partnerských zemích, včetně komunit a jednotlivců, kteří jsou dotčeni projekty podporovanými prostřednictvím EFSD+ a záruky pro vnější činnost, zveřejní Komise a delegace Unie na svých internetových stránkách přímé odkazy na mechanismy podávání stížností příslušných protistran, které uzavřely dohodu s Komisí. Komise také poskytne možnost přímo přijímat stížnosti na řešení stížností způsobilými protistranami. Komise tyto informace zohlední při rozhodování o budoucí spolupráci s těmito protistranami.\n2.   Osoby a subjekty provádějící finanční nástroje a rozpočtové záruky dodržují platné právo a zásady Unie a přijaté mezinárodní a unijní normy, jak je stanoveno v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení. Komise posoudí, zda systémy, pravidla a postupy těchto osob a subjektů zajišťují ochranu finančních zájmů Unie, která je rovnocenná ochraně stanovené v případě plnění rozpočtu Unie Komisí, s náležitým ohledem na zásadu proporcionality, přičemž zohlední povahu dané akce a podmínky, za nichž je prováděna.\nČlánek 40\nKapitálová účast v rozvojových finančních institucích\nFinanční krytí na zeměpisné programy uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) lze využít jako příspěvek ke kapitálové dotaci evropských a jiných rozvojových finančních institucí.\nKAPITOLA V\nMonitorování, podávání zpráv a hodnocení\nČlánek 41\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci nástroje při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2, jsou stanoveny v příloze VI. Tyto ukazatele jsou v souladu s ukazateli cílů udržitelného rozvoje a použijí se společně s údaji z hodnocení a jiných stávajících zpráv o výsledcích jako základ pro posouzení, do jaké míry byly tyto specifické cíle splněny.\n2.   Komise soustavně monitoruje své akce a nejméně jednou ročně posuzuje pokrok v plnění cílů stanovených tímto nařízením, stejně jako očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků.\nPokrok ve vztahu k očekávaným výsledkům se monitoruje transparentním způsobem a včas na základě relevantních a měřitelných kvalitativních a kvantitativních údajů, mimo jiné včetně údajů stanovených v příloze VI. Kde je to možné, ukazatele se rozčlení podle pohlaví, věku a dalších relevantních faktorů.\n3.   Společné rámce pro výsledky zahrnuté a dohodnuté ve společných programových dokumentech, které splňují kritéria stanovená v čl. 14 odst. 4, poskytují tam, kde je to možné, základ pro společné monitorování jejich kolektivní podpory pro partnerskou zemi, které provádí Unie a členské státy.\nSystém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a výsledků nástroje byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n4.   Komise posoudí pokrok dosažený při provádění nástroje. Počínaje rokem 2022 Komise včas do 30. listopadu každého roku předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů nástroje prostřednictvím ukazatelů, mimo jiné včetně ukazatelů stanovených v příloze VI, podávající informace o probíhajících činnostech, dosažených výsledcích a účinnosti nařízení. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\n5.   Výroční zpráva obsahuje:\na)\ninformace o financovaných opatřeních za předchozí rok;\nb)\nvýsledky monitorování a hodnocení;\nc)\ninformace o zapojení a úrovni spolupráce příslušných partnerů, rozčleněné podle druhu subjektu uvedeného v článku 62 finančního nařízení pro přímé i nepřímé řízení;\nd)\nrozpočtové závazky, včetně nasmlouvaných částek, a prostředky na platby, rozčleněné podle zemí, regionů a odvětví spolupráce;\ne)\nkvalitativní a kvantitativní informace, včetně informací o opatřeních přijatých podle článku 9, o využití rezervy pro nově se objevující výzvy a priority podle článku 17 a o využití finančních prostředků určených na uplatňování přístupu založeného na pobídkách a reagujícího na výkonnost v klíčových oblastech, který je uveden v článku 20.\nVýroční zpráva posoudí výsledky financování z prostředků Unie pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů vykazujících pokrok při dosahování cílů nástroje, jakož i při zohledňování otázek uvedených v čl. 8 odst. 8. Zahrnuje rovněž přehled forem financování z prostředků Unie, jak jsou stanoveny v článku 27. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti rozvoje, a to i u inovativních finančních nástrojů.\n6.   Výroční zpráva vypracovaná v roce 2021 obsahuje souhrnné informace z výročních zpráv týkajících se období 2014–2020 o veškerém financování podle nařízení uvedených v čl. 50 odst. 2 tohoto nařízení, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, záruk a přehledu výdajů v rozčlenění podle zemí, forem financování z prostředků Unie, jak je stanoveno v článku 27 tohoto nařízení, druhu subjektu podle článku 62 finančního nařízení pro přímé i nepřímé řízení, závazků a plateb. Uvedená výroční zpráva odráží hlavní získané poznatky a reakce na doporučení z externích hodnocení provedených v předchozích letech.\n7.   Komise jako součást výroční zprávy podá podrobné informace o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost a o fungování EFSD+, jeho řízení a účinném příspěvku k plnění jeho cílů. Výroční zpráva mimo jiné zahrnuje:\na)\nposouzení výsledků přispívajících k naplnění účelu a cílů nástroje a případně dalších nástrojů financování uvedených v čl. 31 odst. 7;\nb)\nna základě ukazatelů v souladu s čl. 31 odst. 2 a čl. 35 odst. 2 posouzení adicionality a přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, včetně zdrojů pocházejících od mikropodniků a malých a středních podniků, druhu podpořených subjektů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací krytých zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+ na souhrnném základě, včetně dopadu na vytváření důstojných pracovních míst, vymýcení chudoby a na způsob, jakým jsou řešeny hlavní příčiny neoprávněné migrace a nuceného vysídlování; posouzení zahrnuje analýzu opatření v oblasti rizik a jejich dopadu na finanční a hospodářskou stabilitu partnerů, jakož i genderovou analýzu krytých operací na základě důkazů a údajů pokud možno rozčleněných podle pohlaví, země a odvětví;\nc)\nposouzení souladu operací podpořených zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+ s mezinárodně přijatými zásadami účinnosti rozvoje;\nd)\nposouzení pákového efektu dosaženého krytými operacemi;\ne)\nposouzení synergického působení a doplňkovosti mezi operacemi krytými zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+, včetně operací uvedených v článku 36, a jinými pilíři plánu vnějších investic na základě relevantních stávajících zpráv, se zvláštním ohledem na pokrok dosažený v oblasti řádné správy věcí veřejných, a to i v oblasti boje proti korupci a nezákonným finančním tokům, v oblasti dodržování lidských práv a zásad právního státu a zohledňování genderové rovnosti v jednotlivých oblastech politiky, a také s ohledem na podporu podnikání, místního podnikatelského prostředí a místních finančních trhů;\nf)\nposouzení odměny za záruky a posouzení uplatňování čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení.\n8.   Odhad celkových ročních výdajů na klimatická opatření, boj proti desertifikaci a biologickou rozmanitost se provede na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené podle nástroje podléhají systému každoročního sledování založeného, aniž je vyloučeno použití dostupných přesnějších metodik, na metodologii OECD, totiž „environmentální ukazatele a ukazatele z Ria“, která je začleněna do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje týkající se environmentálního řízení a ochrany životního prostředí, klimatických opatření, boje proti desertifikaci a biologické rozmanitosti na úrovni akčních plánů a opatření uvedených v článku 23 a zanesené do hodnocení a výroční zprávy.\nKomise zpřístupní informace o rozvojové spolupráci v souladu s uznávanými mezinárodními standardy, jako jsou standardy Mezinárodní organizace práce a OECD, a za použití rámce pro společný standard vytvořený Mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti.\n9.   Pro zajištění účinného posuzování pokroku, jehož bylo dosaženo na základě nástroje při plnění jeho cílů, je Komisi v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VI co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\nČlánek 42\nHodnocení\n1.   Komise vyhodnocuje dopad a účinnost svých akcí podle oblasti intervence a účinnost programování, a to ve vhodných případech prostřednictvím nezávislých externích hodnocení. Náležitě přitom zohledňuje návrhy Evropského parlamentu nebo Rady na nezávislá externí hodnocení. Při hodnocení se v příslušných případech využívají zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jejich účelem je stanovit, zda byly splněny specifické cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí.\nKomise sdělí poznatky a závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Hodnocení mohou být projednána na žádost členských států podle čl. 45 odst. 7. Výsledky slouží jako podklad při přípravě programů a akcí a při přidělování zdrojů. Tato hodnocení a navazující opatření se zveřejní.\nKomise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle nástroje ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, aktérů občanské společnosti a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením partnerských zemí.\n2.   Do 31. prosince 2024 Komise předloží hodnocení nástroje v polovině období. To zahrne období od 1. ledna 2021 do zahájení tohoto hodnocení. K hodnocení v polovině období se ve vhodných případech připojí legislativní návrhy na nezbytné změny tohoto nařízení.\n3.   Závěrečné hodnocení nástroje Komise provede v rámci přezkumu v polovině následujícího finančního období. V tomto hodnocení analyzuje a posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů nástroje s přihlédnutím k ukazatelům, kterými se měří dosažené výsledky, a ke všem zjištěním a závěrům týkajícím se dopadu nástroje.\n4.   Hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení se zaměří na účinnost, účelnost, dopad, udržitelnost, přidanou hodnotu, prostor pro zjednodušení, vnitřní a vnější soudržnost, včetně doplňkovosti a synergických účinků, jakož i pokračující relevantnost cílů nástroje. V hodnoceních se uvedou získané poznatky. Při hodnoceních se posoudí maximální částka záruky pro vnější činnost stanovená v čl. 31 odst. 4 a uvedou se v nich informace o tom, jakou přidanou hodnotu má začlenění dříve oddělených nástrojů do jednoho zefektivněného nástroje.\nHodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení obsahují rovněž souhrnné informace z výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, a poskytují přehled výdajů rozčleněných podle přijímající země, forem financování z prostředků Unie, zapojení členských států a relevantních partnerů, závazků a plateb, jakož i podle zeměpisných programů, tematických programů a akcí rychlé reakce, včetně informací o využití prostředků čerpaných z rezervy pro nově se objevující výzvy a priority, jak uvádí článek 6.\nKonkrétním účelem hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení je zdokonalit financování z prostředků Unie. Tato hodnocení obsahují informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci nástroje.\n5.   V souladu se zvláštními ustanoveními finančního nařízení týkajícími se podávání zpráv Komise do 31. prosince 2024 a poté každé tři roky na základě externího hodnocení zhodnotí využívání záruky pro vnější činnost a její fungování, zejména její příspěvek k celkovým cílům, dosaženým výsledkům a adicionalitě. Komise svou hodnotící zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. K této hodnotící zprávě se připojí stanovisko Účetního dvora. Hodnotící zpráva a stanovisko Účetního dvora se zveřejní.\nHLAVA III\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 43\nRozšíření zeměpisné působnosti\n1.   V řádně odůvodněných případech, a pokud je akce, která má být provedena, celosvětová, nadregionální nebo regionální, může Komise v rámci příslušných víceletých orientačních programů nebo příslušných akčních plánů či opatření rozhodnout rozšířit působnost akcí i na země a území, na které se toto nařízení podle článku 4 nevztahuje, s cílem zajistit soudržnost a účinnost financování z prostředků Unie nebo podpořit regionální nebo nadregionální spolupráci.\n2.   Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem pomoci partnerským zemím a regionům při posilování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími. Nástroj může za tímto účelem a na základě vzájemnosti a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska, nařízení o Interregu nebo obojího, případně přispět k akcím prováděným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska, nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů nebo programů či opatření meziregionální spolupráce stanovených a prováděných podle nařízení o Interregu.\nČlánek 44\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 45\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Výbor se může scházet v různých formátech, které odpovídají za konkrétní oblasti spolupráce a intervencí, jako jsou například zeměpisné a tematické programy a akce rychlé reakce.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\n5.   Přijaté rozhodnutí zůstává v platnosti po dobu trvání přijatého nebo pozměněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.\n6.   Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.\n7.   Členské státy mohou požádat o projednání jakékoli jiné záležitosti týkající se provádění nástroje, zejména pokud jde o víceleté programové dokumenty, včetně přezkumů a hodnocení v polovině období nebo ad hoc.\nČlánek 46\nInformování, komunikace a viditelnost\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků a podávání zpráv o nich, tím, že podporu, kterou od Unie obdrželi, zdůrazní viditelným způsobem na komunikačních materiálech souvisejících s akcemi podporovanými podle nástroje, a tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\nDohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie zahrnují povinnosti v tomto směru.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, akcí uskutečněných podle nástroje a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli nástroje, a podávání zpráv o těchto prioritách.\n3.   Nástroj podporuje strategickou komunikaci a veřejnou diplomacii, včetně boje proti dezinformacím, s cílem informovat o hodnotách Unie i o přidané hodnotě a výsledcích dosažených prostřednictvím akcí Unie.\n4.   Komise zveřejní informace o akcích financovaných podle nástroje, jak je uvedeno v článku 38 finančního nařízení, mimo jiné ve vhodných případech prostřednictvím jediných internetových stránek poskytujících komplexní informace.\n5.   Internetové stránky uvedené v odstavci 4 obsahují rovněž informace o finančních a investičních operacích a základní prvky všech dohod o záruce pro vnější činnost včetně informací o právní identitě způsobilých protistran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech pro podávání stížností v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. h), s přihlédnutím k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací.\n6.   Způsobilé protistrany EFSD+, v souladu se svou politikou transparentnosti a s pravidly Unie pro ochranu údajů a přístup k dokumentům a informacím, proaktivně a systematicky zveřejňují na svých internetových stránkách informace o všech finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost týkající se zejména toho, jakým způsobem tyto operace přispívají k dosažení cílů a požadavků stanovených v tomto nařízení. Je-li to možné, jsou tyto informace členěny podle jednotlivých projektů. Tyto informace vždy zohledňují ochranu důvěrných a citlivých obchodních informací. V rámci všech informací o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost v souladu s tímto nařízením zveřejňují způsobilé protistrany EFSD+ rovněž údaje o podpoře Unie.\nČlánek 47\nVýjimka z požadavků na viditelnost\nZ důvodů bezpečnosti nebo politicky citlivých záležitostí může být v některých zemích či oblastech nebo po určitou dobu vhodnější či nutné omezit činnosti v oblasti komunikace a viditelnosti. Cílová skupina a nástroje, materiál a kanály používané pro zajištění viditelnosti, které se mají použít k propagaci dané akce, se určují pro každý jednotlivý případ po konzultaci a dohodě s Unií. Je-li třeba rychlé intervence v reakci na náhlou krizi, není nutné neprodleně vypracovat úplný plán komunikace a zajištění viditelnosti. Nicméně podpora Unie musí být v těchto situacích náležitě uvedena od samého začátku.\nČlánek 48\nUstanovení o Evropské službě pro vnější činnost\nToto nařízení se použije v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU, a zejména s jeho článkem 9.\nČlánek 49\nZměny rozhodnutí č. 466/2014/EU\nRozhodnutí č. 466/2014/EU se mění takto:\n1)\nv článku 1 se odstavec 5 nahrazuje tímto:\n„5.   Záruka EU kryje finanční operace EIB podepsané v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021.“;\n2)\nv článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:\n„Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.“;\n3)\nv příloze I bodě D se poslední tři odstavce nahrazují tímto:\n„V rámci celkového pevně stanoveného stropu mohou řídící orgány EIB po konzultaci s Komisí rozhodnout o přerozdělení částek uvnitř regionů a mezi regiony.“\nČlánek 50\nZrušení a přechodná ustanovení\n1.   Aniž je dotčen čl. 31 odst. 8 tohoto nařízení, nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009 a (EU) 2017/1601 se zrušují s účinkem ode dne 1. srpna 2021, a rozhodnutí č. 466/2014/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2022. Z finančního krytí nástroje se rovněž financuje tvorba rezerv na rozpočtové záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky a finanční pomoc schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009. Tvorba rezerv na tyto záruky u příjemců uvedených v relevantní příloze nařízení o NPP III a finanční pomoc těmto příjemcům je financována podle uvedeného nařízení.\n2.   Finanční krytí nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k tomuto nařízení od opatření přijatých podle nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009, (EU) č. 230/2014, (EU) č. 232/2014, (EU) č. 233/2014, (EU) č. 234/2014, (EU) č. 235/2014, (EU) č. 236/2014, (Euratom) č. 237/2014 a (EU) 2017/1601 a rozhodnutí č. 466/2014/EU.\n3.   Finanční krytí nástroje může zahrnovat výdaje spojené s přípravou případného budoucího souvisejícího nařízení.\n4.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 24 odst. 1 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.\nČlánek 51\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. června 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nF. ANDRÉ\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 163.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 295.\n(3)  Úř. věst. C 45, 4.2.2019, s. 1.\n(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. května 2021 (Úř. věst. C 225, 11.6.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021.\n(5)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014. s. 27).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014 kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).\n(13)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).\n(15)  Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).\n(16)  Nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1).\n(17)  Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1).\n(18)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(19)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda o partnerství AKT–EU byla pozměněna dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27) a dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).\n(21)  Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti doplňující Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014 (viz strana 79 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(22)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021, kterým se zřizuje Evropský mírový nástroj a zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189 28.5.2021 s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189 28.5.2021 s. 34).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(26)  Úř. věst. C 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6).\n(28)  Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).\n(30)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(31)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1).\n(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 ze dne 16. ledna 2019 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 1).\n(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(35)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(36)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(37)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.\n(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(39)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(41)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).\n(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).\n(43)  Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).\nPŘÍLOHA I\nSEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ V OBLASTI SOUSEDSTVÍ\nAlžírsko\nArménie\nÁzerbájdžán\nBělorusko\nEgypt\nGruzie\nIzrael\nJordánsko\nLibanon\nLibye\nMoldavská republika\nMaroko\nokupované palestinské území\nSýrie\nTunisko\nUkrajina\nPodpora Unie v rámci této oblasti se může rovněž používat k tomu, aby se Ruské federaci umožnila účast v programech přeshraniční spolupráce a jiných relevantních indikativních programech pro více zemí, včetně těch, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 6 a v článku 21.\nPŘÍLOHA II\nOBLASTI SPOLUPRÁCE PRO ZEMĚPISNÉ PROGRAMY\nPro všechny zeměpisné regiony\nLIDÉ\n1.   Řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, včetně genderové rovnosti\na)\nposílení a podpora demokracie a inkluzivních demokratických procesů, právního státu, boje proti korupci, správy věcí veřejných a dohledu, včetně transparentních, inkluzivních a důvěryhodných volebních procesů, jakož i transparentních, odpovědných, efektivních a inkluzivních institucí na všech úrovních, včetně zákonodárných orgánů, nezávislého soudnictví, posílení smysluplné politické účasti a zastoupení;\nb)\nposílení prosazování, ochrany a dodržování lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, včetně všeobecné deklarace lidských práv; podpora a ochrana obránců lidských práv; podpora a monitorování mechanismů pro podávání stížností a zjednávání nápravy ohledně porušování lidských práv na celostátní i místní úrovni; přispívání k provádění globálních a regionálních nástrojů a rámců, zvyšování kapacit občanské společnosti při jejich provádění a monitorování;\nc)\nboj proti diskriminaci ve všech jejích formách a podpora zásady rovnosti a nediskriminace, zejména genderové rovnosti, práv a posílení postavení žen a dívek, práv dětí, osob se zdravotním postižením, příslušníků menšin, leseb, gayů a bisexuálních, transgenderových a intersexuálních osob (LGBTI) a původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP);\nd)\npodpora, posilování prosperující občanské společnosti a posílení jejího postavení a její nezávislé, aktivní a vícenásobné úlohy v rámci politických změn, reformních procesů a demokratických transformací a podpora otevřeného a příznivého prostředí pro zapojení občanské společnosti a občanů do politického života a kontroly rozhodování, jakož i boj proti omezování demokratického prostoru; podpora a prosazování zapojení všech do procesů tvorby politiky a do veřejného života;\ne)\nzlepšení plurality, nezávislosti a profesionality svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, jakož i zlepšení mediální gramotnosti a boj proti dezinformacím; posílení digitálních práv, včetně práv na přístup k informacím; posílení práva na soukromí a ochranu údajů;\nf)\nbudování odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců vůči politickým, hospodářským, environmentálním, demografickým a společenským tlakům a otřesům, tlakům a otřesům v souvislosti s potravinami, jakož i vůči přírodním a člověkem způsobeným katastrofám a zdravotním krizím, včetně pandemií;\ng)\nposílení rozvoje demokratických a inkluzivních veřejných institucí na mezinárodní, celostátní a nižší úrovni, včetně místních orgánů; posilování kapacity pro sestavování rozpočtu a plánování zohledňující genderové hledisko; jakož i nezávislého, účinného, účelného a odpovědného soudního systému, prosazování právního státu a mezinárodní spravedlnosti, odpovědnosti a cenově dostupného přístupu ke spravedlnosti pro všechny;\nh)\npodpora reformních procesů veřejné správy na celostátní a nižší úrovni, mimo jiné prostřednictvím využití systémů elektronické veřejné správy zaměřené na občany a dalších digitálních řešení pro vytvoření robustních, odpovědných a transparentních systémů veřejné správy a poskytování služeb, posílení právních rámců a institucionálního uspořádání, národních statistických systémů a kapacit, a to i s ohledem na členění údajů podle příjmu, pohlaví, věku a dalších faktorů, řádného řízení veřejných financí včetně externího auditu, a přispívání k boji proti korupci, vyhýbání se daňovým povinnostem, proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;\ni)\npodpora celostátních a místních vlád a správních orgánů s cílem zajistit požadovanou infrastrukturu, aby bylo možné řádně provádět veškerou registraci občanů (od narození do úmrtí) a úředně v případě potřeby vydávat oficiálně uznávané dokumenty a duplikáty, s cílem zajistit, aby všichni občané oficiálně existovali a mohli uplatňovat svá základní práva;\nj)\npodpora inkluzivních, vyvážených a integrovaných územních, venkovských a městských politik a rozvoje posílením veřejných institucí a orgánů na celostátní a nižší úrovni, podpora budování kapacit místních orgánů a mobilizace jejich odborných znalostí za účelem prosazování územního přístupu k místnímu rozvoji včetně účinné decentralizace, fiskální decentralizace a procesů restrukturalizace státu;\nk)\nzvýšení transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí na celostátní a nižší úrovni a podniků ve veřejném vlastnictví a zlepšení přístupu pro všechny k informacím o veřejných záležitostech, posílení zadávání veřejných zakázek, včetně podpory a rozvíjení kritérií a cílů environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti, a správy veřejných financí na regionální, celostátní a místní úrovni, podpora rozvoje a zavádění systémů elektronické veřejné správy a zlepšení poskytování služeb;\nl)\npodpora udržitelného, odpovědného, z hlediska konfliktů citlivého a transparentního řízení odvětví přírodních zdrojů a souvisejících příjmů a reforem k zajištění spravedlivých, odůvodněných, účinných a udržitelných daňových politik.\n2.   Vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a diskriminaci a podpora lidského rozvoje\na)\nvymýcení chudoby ve všech jejích aspektech, včetně prostřednictvím veřejných služeb v oblasti zdraví, výživy, vzdělávání a sociální ochrany, řešení diskriminace a nerovností a plnění cíle nikoho neopomíjet;\nb)\npodpora udržitelného zemědělství, lesnictví a rybolovu s cílem zvýšit potravinové zabezpečení, vytvořit hospodářské příležitosti a pracovní místa;\nc)\nzvýšení úsilí o přijetí politik a odpovídajících investic na podporu, ochranu a naplňování práv žen a dívek, mladých lidí a dětí a osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich zapojení do společenského, občanského a hospodářského života a smysluplnou účast na něm a zajistit jejich plný příspěvek k inkluzivnímu růstu a udržitelnému rozvoji;\nd)\npodpora dodržování, ochrany a naplňování práv žen a dívek a posilování jejich postavení, včetně hospodářských, pracovních a sociálních práv, práv k půdě, jakož i práv uvedených v čl. 8 odst. 4, vymýcení sexuálního a genderového násilí ve všech formách, včetně škodlivých praktik, jako jsou zejména sňatky v raném věku, nucené sňatky a sňatky dětí, jakož i mrzačení ženských pohlavních orgánů;\ne)\nřešení vztahu celosvětového demografického růstu a demografických změn k udržitelnému rozvoji ve všech relevantních aspektech, včetně genderové rovnosti, zdraví, sociální ochrany, sociální soudržnosti, vzdělávání a zaměstnanosti;\nf)\nvěnování zvláštní pozornosti těm, kteří jsou znevýhodnění, ohrožení a marginalizovaní, včetně dětí a mladých lidí, starších osob, osob se zdravotním postižením, LGBTI osob, příslušníků menšin a původních obyvatel, uprchlíků, vnitřně vysídlených osob, osob postižených ozbrojeným konfliktem a osob bez státní příslušnosti;\ng)\nprosazování integrovaného přístupu k podpoře komunit, především nejvíce marginalizovaných, zranitelných, nejchudších a nejobtížněji dosažitelných osob, rovněž prostřednictvím zlepšení všeobecného přístupu k základním potřebám a službám, a to i v oblasti zdraví, vzdělávání, výživy a sociální ochrany;\nh)\npodpora zajištění bezpečného a podnětného prostředí pro děti coby důležitého prvku na podporu zdravé mladé populace, která je schopna dosáhnout svého plného potenciálu. To zahrnuje podporu přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti. Rovněž se tím dětem, zejména těm nejvíce marginalizovaným, umožní co nejlepší start do života pomocí investic do rozvoje v raném dětství a zajištěním toho, aby děti postižené chudobou nebo nerovností měly přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, výživa, vzdělávání a sociální ochrana;\ni)\npodpora všeobecného přístupu k dostatečnému množství cenově dostupných, bezpečných a výživných potravin a zdravému stravování, a to zejména pro osoby, které jsou v nejzranitelnějším postavení, mimo jiné děti do pěti let, dospívající dívky a chlapce a také ženy, zejména během těhotenství a kojení, a posílení potravinové a výživové odolnosti a nepřetržité péče, především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi; zabránění zpomalenému nebo opožděnému růstu a dalším formám podvýživy; podpora víceodvětvových přístupů k zemědělství zaměřených na výživu;\nj)\npodpora všeobecného přístupu k nezávadné pitné vodě v dostatečném množství a k sanitárním a hygienickým zařízením a podpora udržitelného a integrovaného hospodaření s vodou, a to zejména na místní úrovni;\nk)\nzajištění všeobecné zdravotní péče s rovným přístupem pro všechny jednotlivce a komunity ke kvalitním a cenově dostupným zdravotním službám, včetně služeb v oblasti péče o sexuální a reprodukční zdraví v rámci provádění Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a výsledků jejich hodnotících konferencí, a to prostřednictvím podpory budování inkluzivních silných, kvalitních a odolných systémů zdravotní péče přístupných všem a zvyšování kapacity pro včasné varování, snižování a řízení rizik a obnovu; doplňování akcí prováděných prostřednictvím rámcového programu Unie pro výzkum a inovace, aby bylo možné řešit globální hrozby pro zdraví, vyvinout bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky, léky a léčebné metody pro nemoci související s chudobou a opomíjené nemoci a zlepšit reakci na zdravotní výzvy, včetně přenosných onemocnění, antimikrobiální rezistence a nových onemocnění a epidemií;\nl)\npodpora všeobecné a spravedlivé sociální ochrany a posílení sociálních záchranných sítí, podpůrných sítí a systémů v zájmu zaručení základního příjmu, prevence opakovaných návratů do stavu extrémní chudoby a rozvoje odolnosti;\nm)\nprosazování inkluzivního udržitelného rozvoje měst s cílem řešit nerovnosti, které jsou s městským prostředím spojené, s tím, že se pozornost zaměří na ty nejpotřebnější;\nn)\npodpora místních orgánů, a to i prostřednictvím decentralizované spolupráce, rozvoje kapacit a mobilizace zdrojů, s cílem zlepšit v městských a venkovských oblastech lokalizaci cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím poskytování základních služeb a zajištěním jejich reakceschopnosti a rovného přístupu k zabezpečení potravin a výživy, cenově dostupnému a důstojnému bydlení a zlepšení kvality života zejména pro osoby žijící v neoficiálních osadách a slumech, posílení a podpory přístupné účasti a mechanismů pro podávání stížností, zejména pro znevýhodněné a vyloučené osoby a skupiny;\no)\nprosazování dosažení mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti vzdělávání se zvláštním zaměřením na posílení systémů bezplatného školství, a to prostřednictvím inkluzivního a rovného kvalitního formálního, informálního a neformálního vzdělávání a prosazováním příležitostí k celoživotnímu učení pro všechny a na všech úrovních, obzvláště v předškolním věku a během primárního vzdělávání, technického a odborného vzdělávání, rovněž v mimořádných a krizových situacích, a se zvláštním ohledem na ženy a dívky; a to i prostřednictvím odborné přípravy a profesního rozvoje učitelů a využitím digitálních technologií s cílem zlepšit vzdělávání, výuku a učení;\np)\npodpora akcí na budování kapacit, mobility ve vzdělávání mezi Unií a partnerskými zeměmi, nebo mezi partnerskými zeměmi samými a spolupráce a politického dialogu s institucemi, organizacemi, místními prováděcími subjekty a orgány z těchto zemí;\nq)\npodpora spolupráce v oblastech vědy, technologií a výzkumu, zejména řešení změn souvisejících s chudobou a společenských změn, veřejně přístupných dat, dat velkého objemu, umělé inteligence a inovací a současně předcházení odlivu mozků;\nr)\nzintenzivnění koordinace mezi všemi relevantními aktéry na všech úrovních s cílem poskytnout pomoc při přechodu od mimořádné situace způsobené přírodní pohromou nebo člověkem k fázi rozvoje; zajištění společného plánování a programování intervencí v oblasti spolupráce, které jsou v souladu s humanitární pomocí, a případně i akcí zaměřených na budování míru, a to na základě společné analýzy;\ns)\npodpora svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení, mimo jiné opatřeními k odstranění všech forem nenávisti, nesnášenlivosti a diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení a posilováním tolerance a respektování náboženské a kulturní rozmanitosti uvnitř společnosti i mezi různými společnostmi;\nt)\npodpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech jejích formách, zachování a podpora kulturního dědictví a uvolnění potenciálu kreativních odvětví ve prospěch udržitelného, sociálního a hospodářského rozvoje;\nu)\npodpora akcí a spolupráce v oblasti sportu s cílem přispět k posílení postavení žen, mladých lidí, jednotlivců i komunit a také k cílům Agendy 2030 v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění;\nv)\npodpora důstojnosti a odolnosti osob, které jsou dlouhodobě nuceně vysídleny, a jejich zapojení do hospodářského a společenského života v hostitelských zemích a hostitelských komunitách, a to i na místní úrovni.\n3.   Migrace, nucené vysídlování a mobilita\na)\nposílení dvoustranných, regionálních a mezinárodních partnerství v oblasti migrace, nuceného vysídlování a mobility na základě integrovaného a vyváženého přístupu zahrnujícího všechny aspekty migrace, včetně pomoci při provádění dvoustranných nebo regionálních dohod, dialogů a ujednání Unie, včetně těch, které se týkají navracení a zpětného přebírání osob, legálních cest pro migraci a partnerství v oblasti mobility, při plném dodržování mezinárodního práva a závazků v oblasti lidských práv;\nb)\npodpora udržitelného opětovného začlenění vracejících se migrantů a jejich rodin, jakož i bezpečného a důstojného navracení mezi partnerskými zeměmi při plném dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva a práva Unie;\nc)\nřešení a zmírnění základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování;\nd)\nboj proti neoprávněné migraci a nucenému vysídlování; snižování zranitelnosti v souvislosti s migrací, včetně zranitelnosti způsobené obchodováním s lidmi a převaděčstvím, jakož i zahrnutí podpůrných opatření na ochranu obětí vykořisťování a zneužívání; a zintenzivnění spolupráce v oblasti integrované správy hranic v souladu s mezinárodním a unijním právem, právem v oblasti lidských práv, humanitárním právem a standardy ochrany údajů;\ne)\nposílení vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit pro řízení migrace, včetně odborné přípravy v oblasti lidských práv, podpora postupů partnerských zemí v oblasti přijímání migrantů, zpracovávání žádostí, udělování azylu a navracení; posílení přeshraniční spolupráce v oblasti výměny informací v souladu se standardy ochrany údajů a povinnostmi souvisejícími s právem na soukromí podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv; a podpora shromažďování a používání přesných a rozčleněných údajů jako základu pro fakticky podložené politiky s cílem usnadnit řádnou, bezpečnou, legální a odpovědnou migraci a mobilitu;\nf)\nprosazování účinných a na lidských právech založených migračních politik na všech úrovních, včetně programů ochrany;\ng)\nprosazování podmínek pro případné usnadnění legální migrace a řádně řízené mobility, přičemž je třeba respektovat pravomoci členských států, a mezilidských kontaktů, mimo jiné v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kulturní výměny a mezikulturního dialogu, a to i poskytováním přesných a včasných informací, přičemž se maximalizuje dopad legální migrace na rozvoj;\nh)\nzlepšení společného chápání vztahu mezi migrací a rozvojem, uznání toho, že řádná, bezpečná, legální a odpovědná migrace a mobilita, mír, řádná správa věcí veřejných, stabilita, růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj jsou silně propojeny, a úsilí o synergie v rámci těchto různých dimenzí;\ni)\nzajištění ochrany, dodržování a naplňování lidských práv všech migrantů, uprchlíků, nuceně vysídlených osob a vnitřně vysídlených osob, včetně osob vysídlených v důsledku změny klimatu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám;\nj)\npodpora řešení zaměřených na rozvoj, která jsou určena pro nuceně vysídlené osoby, vnitřně vysídlené osoby a jejich hostitelské komunity, mimo jiné prostřednictvím socioekonomického začlenění s přístupem na trh práce a k důstojným pracovním místům, vzdělávání a službám, s cílem podpořit důstojnost, odolnost a soběstačnost vysídlených osob;\nk)\npodpora zapojení diaspor v zemích původu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji, mimo jiné zapojením místních orgánů a organizací občanské společnosti, s přihlédnutím k jejich investičnímu potenciálu, podpora jejich solidarity a podnikatelských iniciativ;\nl)\npodpora rychlejších, levnějších a bezpečnějších převodů remitencí ve zdrojových i přijímajících zemích, a tím i využití jejich potenciálu pro rozvoj.\nSpolupráce v této oblasti bude řízena v souladu s nařízeními Unie relevantními pro oblast migrace při plném dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.\nPLANETA\n4.   Životní prostředí a změna klimatu\na)\nposilování vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit pro účely řízení v oblasti klimatu a životního prostředí a pro účely začleňování a monitorování této problematiky; posilování správy v oblasti klimatu a životního prostředí na regionální, celostátní a místní úrovni a usnadňování přístupu k veřejným a soukromým zdrojům pro účely snižování rizika katastrof, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti a financování opatření v oblasti klimatu, jakož i pojištění;\nb)\npodpora přizpůsobování se změně klimatu se zvláštním důrazem na zvláště zranitelné státy a obyvatelstvo; přispívání k úsilí partnerů o plnění jejich závazků v oblasti změny klimatu, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti, a to i na místní úrovni, v souladu s Pařížskou dohodou a Sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof. Toto úsilí zahrnuje plnění vnitrostátně stanovených příspěvků a akčních plánů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně synergických účinků mezi přizpůsobením se a zmírněním, a to prostřednictvím globálních iniciativ, jako je partnerství v oblasti vnitrostátně stanovených příspěvků, jakož i jejich závazků v rámci dalších vícestranných environmentálních dohod, jako je Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a Úmluva OSN o boji proti desertifikaci;\nc)\nrozvíjení nebo posílení udržitelného zeleného a modrého růstu a oběhového hospodářství ve všech hospodářských odvětvích;\nd)\npodpora přístupu k udržitelné energii v rozvojových zemích; posílení spolupráce v oblasti udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v plném souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami, a to i pro posouzení vnitrostátních a přeshraničních bezpečnostních a environmentálních dopadů; podpora a zvýšení spolupráce v oblasti energetické účinnosti, výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejich využívání; podpora přístupu ke spolehlivým, bezpečným, cenově dostupným, čistým a udržitelným energetickým službám; podpora zejména malokapacitních řešení, řešení v oblasti malých elektrických sítí a řešení, která nejsou vázána na rozvodné sítě, s vysokou environmentální a rozvojovou hodnotou a místních a decentralizovaných řešení, která zajišťují přístup k energii pro osoby žijící v chudobě a v odlehlých oblastech;\ne)\nbudování kapacit pro začleňování cílů v oblasti udržitelnosti životního prostředí a změny klimatu a úsilí o zelený růst do celostátních a místních rozvojových strategií, včetně podpory kritérií udržitelnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek;\nf)\nprosazování postupného ukončení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí, podpora stabilních a transparentních trhů s energiemi a zavádění inteligentních sítí a využívání digitálních technologií pro udržitelné hospodaření s energií;\ng)\npodpora společenské odpovědnosti podniků, náležité péče v dodavatelských řetězcích a systematického uplatňování „přístupu předběžné opatrnosti“ a zásady „znečišťovatel platí“;\nh)\npodpora zemědělských postupů, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí, včetně agroekologie a biologické rozmanitosti, jakož i podpora zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a podpora environmentální a sociální odolnosti a zdravých ekosystémů;\ni)\nzlepšení místních, celostátních, regionálních a kontinentálních multimodálních dopravních sítí a služeb s cílem dále zvýšit příležitosti pro udržitelný hospodářský rozvoj odolný vůči změně klimatu a vytváření pracovních míst se zřetelem na nízkoemisní rozvoj odolný vůči změně klimatu; posílení usnadňování a liberalizace dopravy, zlepšení udržitelnosti, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a odvětví dopravy;\nj)\nposílení zapojení místních orgánů a komunit a původních obyvatel do reakce na změnu klimatu, boje proti ztrátě biologické rozmanitosti a proti trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy, zachování ekosystémů a hospodaření s přírodními zdroji citlivé z hlediska konfliktů, a to i na základě lepšího hospodaření s půdou a dokonalejšího hospodaření s vodními zdroji; podpora udržitelného městského rozvoje a odolnosti v městských oblastech; posílení a podpora účasti a přístupu k mechanismům pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy na celostátní a místní úrovni, zejména pro původní obyvatelstvo, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;\nk)\npodpora vzdělávání pro udržitelný rozvoj, aby měli lidé možnost transformovat společnost a budovat udržitelnou budoucnost;\nl)\npodpora zachování, udržitelného a z hlediska konfliktů citlivého řízení a využívání a obnovy přírodních zdrojů, zdravých suchozemských i nesuchozemských ekosystémů a zastavení ztráty biologické rozmanitosti, podpora ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů, včetně boje proti pytláctví a nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; posílení konzultací a prosazování regionální přeshraniční spolupráce a zajištění svobodného, předchozího informovaného souhlasu a účinné účasti původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;\nm)\npodpora integrovaného, udržitelného, participativního a z hlediska konfliktů citlivého hospodaření s vodními zdroji a přeshraniční spolupráce v oblasti vody v souladu s mezinárodním právem, v relevantních případech se zapojením místních orgánů;\nn)\npodpora zachování a zvýšení zásob uhlíku prostřednictvím udržitelného řízení využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a boje proti zhoršování životního prostředí, desertifikaci a znehodnocování půdy a lesů a proti suchu, v relevantních případech se zapojením místních orgánů;\no)\npodpora zalesňování a ochrana přírodních lesů; snížení odlesňování, podpora prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví a boj proti nezákonné těžbě dřeva, obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a výrobky z tohoto dřeva;\npodpora lepší správy a budování kapacit pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, a to i prostřednictvím správních orgánů na nižší než celostátní úrovni; podpora vyjednávání dobrovolných dohod o partnerství a jejich provádění;\np)\npodpora správy oceánů, včetně ochrany, zachování a obnovy pobřežních a mořských oblastí ve všech jejich formách, včetně ekosystémů, boje proti odpadkům v moři, boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a ochrany mořské biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu;\nq)\nposilování regionálního snižování rizika katastrof, připravenosti a odolnosti, a to i prostřednictvím investic a prostřednictvím podpory komunitního přístupu zaměřeného na lidi, v součinnosti s politikami a opatřeními v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;\nr)\npodpora účinného využívání zdrojů a udržitelné spotřeby a výroby, zejména v rámci celého dodavatelského řetězce, směrem k přechodu k oběhovému hospodářství, mimo jiné omezením využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podporou dodržování pravidel relevantních iniciativ ze strany zúčastněných stran; boj proti znečištění, omezení látek znečišťujících ovzduší, zejména černého uhlíku, a podpora řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem;\ns)\npodpora úsilí o zlepšení udržitelné hospodářské diverzifikace, konkurenceschopnosti, místní přidané hodnoty v dodavatelských řetězcích a udržitelného obchodu, rozvoje soukromého sektoru se zvláštním důrazem na nízkoemisní a vůči změně klimatu odolný zelený růst, mikropodniků a malých a středních podniků a družstev s využitím výhod stávajících obchodních dohod s Unií, pokud jde o udržitelný rozvoj;\nt)\npodpora plnění závazků týkajících se zachování biologické rozmanitosti v mezinárodních dohodách;\nu)\nzvýšení integrace a zohledňování cílů v oblasti změny klimatu a životního prostředí prostřednictvím podpory metodické a výzkumné práce;\nv)\nřešení globálních a nadregionálních důsledků změny klimatu s potenciálně destabilizujícím dopadem na rozvoj, mír a bezpečnost.\nPROSPERITA\n5.   Inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné zaměstnání\na)\npodpora podnikání, rovněž prostřednictvím mikrofinancování, důstojného zaměstnání a zaměstnatelnosti prostřednictvím rozvoje dovedností a schopností, vzdělávání a odborné přípravy, zlepšení plného uplatňování mezinárodních pracovních norem a také prostřednictvím sociálního dialogu a boje proti dětské práci, pracovních podmínek ve zdravém prostředí, genderové rovnosti, životního minima a vytváření příležitostí zejména pro mladé lidi a ženy;\nb)\npodpora celostátních a místních cest rozvoje, jež maximalizují pozitivní sociální výsledky a dopady, snižují nebezpečí vyloučení a marginalizace určitých skupin, prosazování spravedlivého, účinného a udržitelného zdanění a veřejných politik přerozdělování a vytvoření a posílení udržitelných systémů sociální ochrany a systémů sociálního pojištění; podpora úsilí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni v boji proti daňovým únikům a daňovým rájům;\nc)\nzlepšení podnikatelského prostředí a investičního prostředí na místní a celostátní úrovni, vytvoření příznivého regulačního prostředí pro hospodářský rozvoj a podpora společností, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, jakož i družstev, sociálních podniků a podnikatelek při rozšiřování jejich podnikatelských aktivit a vytváření pracovních míst, podpora rozvíjení solidární ekonomiky a zlepšení odpovědného podnikání a odpovědnosti soukromého sektoru;\nd)\npodpora korporátní odpovědnosti a mechanismů nápravy v případě porušování lidských práv v souvislosti s činnostmi soukromého sektoru; podpora úsilí na místní, regionální a globální úrovni, aby bylo zajištěno dodržování norem v oblasti lidských práv a soulad s vývojem právních předpisů ze strany podniků, mj. pokud jde o povinnou náležitou péči, a s mezinárodními závazky v oblasti podnikání a lidských práv;\ne)\nposílení sociální a environmentální udržitelnosti, inkluzivnosti, společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání a dodržování a prosazování norem a zásad v oblasti lidských práv v rámci celého hodnotového řetězce, podpora sdílené přidané hodnoty a spravedlivých obchodních podmínek;\nf)\nzvýšení relevantnosti, účinnosti a udržitelnosti veřejných výdajů, rovněž prostřednictvím podpory udržitelného zadávání veřejných zakázek; a prosazování strategičtějšího využívání veřejných financí, a to i prostřednictvím nástrojů kombinovaného financování s cílem zapojit další veřejné a soukromé investice;\ng)\nzvýšení potenciálu měst coby středisek udržitelného a inkluzivního růstu a inovací;\nh)\npodpora vnitřní hospodářské, sociální a územní soudržnosti, budování pevnějších vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi a usnadnění rozvoje jak kreativních odvětví, tak i odvětví udržitelného cestovního ruchu jakožto faktoru stimulujícího udržitelný rozvoj;\ni)\npodpora a diverzifikace udržitelných a inkluzivních zemědělských a potravinových hodnotových řetězců, podpora potravinového zabezpečení a hospodářské diverzifikace, zajištění přidané hodnoty, regionální integrace, konkurenceschopnosti a spravedlivého obchodu a posílení udržitelných nízkoemisních inovací a inovací odolných vůči změně klimatu;\nj)\nzaměření na ekologicky účinnou zemědělskou intenzifikaci v případě drobných zemědělců, a zejména žen, poskytováním podpory pro účinné a udržitelné vnitrostátní politiky, strategie a právní rámce a pro zajištění spravedlivého a udržitelného přístupu ke zdrojům, včetně půdy a práv k půdě, vody, dalších zemědělských vstupů a (mikro)úvěrů, a jejich správy;\nk)\npodpora většího zapojení občanské společnosti, a to i na regionální úrovni, zejména organizací zemědělců, do tvorby politiky a programů výzkumu a zajištění jejich většího zapojení do provádění a hodnocení vládních programů;\nl)\npodpora a prosazování řízení udržitelného rybolovu a udržitelné akvakultury;\nm)\npodpora všeobecného přístupu k cenově dostupné, spolehlivé a udržitelné energii, prosazování nízkoemisního oběhového hospodářství odolného vůči změně klimatu a účinně využívajícího zdroje v souladu s cíli Pařížské dohody a Agendy 2030;\nn)\npodpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné mobility a zlepšení dopravního propojení s Unií;\no)\nprosazování přístupné, cenově dostupné, inkluzivní, spolehlivé a bezpečné digitální propojenosti a posílení digitálního hospodářství; prosazování digitální gramotnosti a dovedností; podpora digitálního podnikání a tvorby digitálních pracovních míst; podpora používání digitálních technologií jako prostředku umožňujícího udržitelný rozvoj; řešení kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a další regulační problematiky spojené s digitalizací;\np)\nrozvoj a posílení trhů a odvětví tak, aby napomáhaly inkluzivnímu, udržitelnému a vůči změně klimatu odolnému růstu a spravedlivému obchodu, jakož i snížení socioekonomické marginalizace zranitelných skupin;\nq)\npodpora agendy regionální integrace a nejvhodnějších obchodních politik s cílem podpořit inkluzivní a udržitelný rozvoj, posílení kapacit zemí pro obchodování a podpora konsolidace a provádění obchodních dohod mezi Unií a jejími partnery, včetně komplexních a asymetrických dohod s partnery z rozvojových zemí, v souladu s normami v oblasti lidských práv; podpora a posilování mnohostrannosti, udržitelné hospodářské spolupráce, jakož i opatření zaměřených na podporu a posilování pravidel Světové obchodní organizace;\nr)\npodpora spolupráce v oblasti vědy, technologií a výzkumu, digitalizace, veřejně přístupných dat, dat velkého objemu a umělé inteligence a inovací, včetně rozvoje vědecké diplomacie;\ns)\npodpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech jejích formách, rozvoj místní řemeslné výroby, jakož i současného umění a kulturního projevu, ochrana a podpora kulturního dědictví, uvolnění potenciálu kreativních odvětví pro udržitelný, sociální a hospodářský rozvoj a zajištění a posílení práv původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a místních komunit a jejich účinné zapojení a posílení jejich postavení;\nt)\nposílení postavení žen se zřetelem na jejich větší ekonomickou úlohu a účast na rozhodovacím procesu, a to i na místní úrovni;\nu)\nzlepšení přístupu k důstojné práci ve zdravém prostředí pro všechny a vytváření inkluzivnějších a dobře fungujících trhů práce a politik zaměstnanosti zaměřených na zajištění důstojné práce, dodržování lidských práv a pracovních práv, včetně životního minima pro všechny, zejména pro ženy a mladé lidi;\nv)\npodpora spravedlivého, udržitelného, nenarušeného, z hlediska konfliktů citlivého a nekorupčního přístupu k těžebním odvětvím při dodržování lidských práv; zvýšení transparentnosti, náležité péče a odpovědnosti investorů při prosazování odpovědnosti soukromého sektoru; uplatňování prováděcích opatření k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (1).\nMÍR\n6.   Mír, stabilita a předcházení konfliktům\na)\npřispívání k míru, předcházení konfliktům, a tím přispívání ke stabilitě budováním odolnosti států, správních orgánů na nižší než celostátní úrovni, společností, komunit a jednotlivců vůči politickým, hospodářským, environmentálním, demografickým, bezpečnostním a společenským tlakům a otřesům a tlakům a otřesům v souvislosti s potravinami, mj. bojem proti hybridním hrozbám a podporou posuzování odolnosti s cílem zjistit, zda společnosti mají místní kapacity, které by jim umožnily těmto tlakům a otřesům odolat, přizpůsobit se jim a rychle se zotavit; řešení politického a hospodářského vyloučení a dalších dlouhodobých strukturálních a základních příčin konfliktů, nejistoty a nestability;\nb)\nprosazování kultury nenásilí, a to i podporou formální, informální a neformální výchovy k míru;\nc)\npodpora prevence konfliktů, včasného varování a budování míru pomocí mediace a dialogu, řešení krizí a stabilizace a rekonstrukce po skončení konfliktu, včetně zajištění větší úlohy žen ve všech těchto fázích; podpora, usnadnění a budování kapacit v oblasti budování důvěry, mediace, dialogu a usmíření, dobrých sousedských vztahů a dalších opatření přispívajících k předcházení konfliktům a jejich řešení, se zvláštním zřetelem na vznikající napětí mezi komunitami a na opatření zaměřená na usmíření mezi jednotlivými částmi společnosti a při dlouhotrvajících konfliktech a krizích;\nd)\npodpora rehabilitace a opětovného začlenění obětí ozbrojených konfliktů, podpora odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodinných příslušníků do společnosti a řešení sociálních důsledků restrukturalizace ozbrojených sil, včetně specifických potřeb žen;\ne)\nposilování systematické účasti žen a mládeže, mimo jiné na rozhodování a provádění, na mírových jednáních, na procesech usmíření, předcházení konfliktům a budování míru a jejich začlenění, smysluplné občanské a politické účasti a společenského uznání v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), zejména v nestabilních, konfliktních a pokonfliktních situacích a zemích, rovněž s cílem řešit nepřiměřený dopad násilného konfliktu na tyto skupiny obyvatel a lépe zvážit jejich zvláštní potřeby během konfliktu;\nf)\npředcházení všem formám sexuálního a genderového násilí, včetně využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně;\ng)\npodpora reformy bezpečnostního sektoru zohledňující genderové hledisko a citlivé z hlediska konfliktů, která zaručuje dodržování, podporu a naplňování základních hodnot Unie a zásad dobré správy věcí veřejných a postupně poskytuje jednotlivcům, občanské společnosti a státům účinnější, demokratičtější a odpovědnější kapacity a nástroje v oblasti bezpečnosti pro udržitelný rozvoj a mír;\nh)\nnapomáhání budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9;\ni)\npodpora regionálních a mezinárodních iniciativ v oblasti odzbrojení a režimů a mechanismů kontroly vývozu zbraní;\nj)\npodpora místních, celostátních, regionálních a mezinárodních iniciativ, které přispívají k bezpečnosti, stabilitě a míru, včetně iniciativ v oblasti odzbrojení a režimů a mechanismů kontroly vývozu zbraní, odminování a akcí proti minám, jakož i propojení těchto různých iniciativ, a řešení socioekonomického dopadu na civilní obyvatelstvo, včetně potřeb žen, řešení problému protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků války;\nk)\npředcházení radikalizaci, která vede k násilnému extremismu a terorismu, a boj proti ní, jakož i ochrana osob před takovými hrozbami, a to i prostřednictvím opatření upravených podle daného kontextu, zohledňujících genderové hledisko a citlivých z hlediska konfliktů;\nl)\npodpora ad hoc, místních, celostátních, regionálních a mezinárodních tribunálů, komisí a mechanismů pro zjišťování pravdy a pro usmíření;\nm)\nboj proti jakékoli formě násilí, korupce a organizované trestné činnosti a praní peněz;\nn)\npodpora přeshraniční spolupráce týkající se udržitelného, z hlediska konfliktů citlivého a participativního řízení sdílených přírodních zdrojů v souladu s mezinárodním právem i právem Unie a dodržování a prosazování lidských práv dotčených osob a skupin, včetně původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a místních komunit;\no)\nspolupráce se třetími zeměmi v oblasti mírového využívání jaderné energie v oblastech zdraví, zemědělství a bezpečnosti potravin při zajištění úplného souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami; a dále podpora sociálních opatření zaměřených na řešení důsledků pro obyvatelstvo v zemích, které by případně byly vystaveny radiační havárii, a na zlepšení jejich životních podmínek; podpora řízení znalostí, odborné přípravy a vzdělávání v oblastech souvisejících s jadernou energií; tyto činnosti musí být případně v souladu s činnostmi v rámci Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti;\np)\nzvýšení námořní bezpečnosti a ochrany se zřetelem na bezpečné, chráněné, čisté a udržitelně spravované oceány;\nq)\npodpora budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, odolných digitálních sítí, ochrany údajů a soukromí v souladu s normami a zásadami v oblasti lidských práv.\nPARTNERSTVÍ\n7.   Partnerství\na)\nposílení odpovědnosti zemí, partnerství a konstruktivního dialogu, rovněž s občanskou společností, s cílem přispět k vyšší účinnosti rozvojové spolupráce ve všech jejích aspektech (se zvláštním zřetelem na konkrétní problémy nejméně rozvinutých zemí a zemí postižených konfliktem a nestabilitou a rovněž na konkrétní výzvy spojené s transformací v zemích se středními příjmy a ve vyspělejších rozvojových zemích), uplatňování přístupu k rozvojové spolupráci založeného na právech, který zahrnuje veškerá lidská práva, a zajištění toho, aby nikdo nezůstal opomenut;\nb)\nprohloubení politického, hospodářského, sociálního, environmentálního a kulturního dialogu mezi Unií a třetími zeměmi a regionálními a mezinárodními organizacemi a podpora plnění dvoustranných a mezinárodních závazků;\nc)\npodpora větší inkluzivnosti a spolupráce všech aktérů při provádění politik rozvojové spolupráce a vnější činnosti s cílem sdílet získané poznatky, maximalizovat kapacity, přidanou hodnotu, excelenci a zkušenosti, a posílit tak společné cíle, hodnoty a zájmy a ambici lépe spolupracovat;\nd)\npodpora dobrých sousedských vztahů, regionální integrace, zvýšené propojenosti, spolupráce a inkluzivního a konstruktivního dialogu, včetně mimo jiné posílené regionální spolupráce v rámci strategie EU pro propojení Evropy a Asie, strategie EU pro Střední Asii, partnerství mezi EU a Afrikou, regionální spolupráce v oblasti Černého moře, spolupráce v arktické oblasti a Severní dimenze;\ne)\npodpora a prohloubení spolupráce partnerských zemí a regionů se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími;\nf)\nprosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti a nadace, podpora jejich smysluplné, průběžné a strukturované účasti na domácích a mezinárodních politikách a jejich schopnosti plnit úlohu nezávislých aktérů v oblasti rozvoje a správy věcí veřejných; a posílení přístupů založených na účasti mnoha stran a nových způsobů partnerství s aktéry občanské společnosti, včetně organizací pro práva žen; podpora demokracie a rozšiřování občanského prostoru; prosazování věcného a strukturovaného dialogu s Unií a účinného využívání a provádění plánů pro spolupráci Unie s občanskou společností v jednotlivých zemích;\ng)\nspolupráce s místními orgány a podpora jejich úlohy jakožto tvůrců politik a rozhodovacích orgánů s cílem posílit místní rozvoj, včetně podnikatelského prostředí, a lepší správu věcí veřejných, jakož i aktéry v oblasti rozvoje a správy věcí veřejných; prosazování podpůrného regulačního a institucionálního rámce, který místním orgánům umožní vykonávat jejich mandát, čímž se posílí jejich smysluplná, soustavná a strukturovaná účast na domácích a mezinárodních politikách; a posílení přístupů spočívajících v zapojení mnoha zúčastněných stran a provádění víceúrovňové správy a nových způsobů partnerství s místními orgány;\nh)\núčinnější spolupráce s obyvatelstvem, včetně obránců lidských práv, ve třetích zemích, mimo jiné prostřednictvím plného využití hospodářské, kulturní a veřejné diplomacie;\ni)\nzapojení průmyslových a vyspělejších rozvojových zemí do provádění Agendy 2030, programu Globální veřejné statky a výzvy, mimo jiné v oblasti spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce;\nj)\npodpora regionální integrace a spolupráce na základě přístupu zaměřeného na výsledky prostřednictvím podpory regionální integrace a dialogu;\nk)\nbudování partnerství se soukromým sektorem pro vytváření pracovních míst a zlepšení životních podmínek v partnerských zemích.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1).\nPŘÍLOHA III\nOBLASTI INTERVENCE PRO TEMATICKÉ PROGRAMY\n1.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE LIDSKÝCH PRÁV A DEMOKRACIE\nUnie přispívá k prosazování základních hodnot demokracie, právního státu, všeobecné platnosti, nedělitelnosti a vzájemné provázanosti lidských práv, úcty k lidské důstojnosti, zásadám nediskriminace, rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, především v těchto oblastech:\n1.\nDodržování lidských práv a základních svobod v případě všech, napomáhání k vytváření společností, v nichž převládá účast, tolerance, nediskriminace, lidská důstojnost, rovnost, sociální spravedlnost, mezinárodní spravedlnost a odpovědnost. Tato oblast zahrnuje dvě hlavní osy:\na)\nmonitorování, prosazování a posilování respektování a dodržování všech lidských práv, ať už se jedná o občanská a politická, jakož i hospodářská, sociální a kulturní práva.\nK této ose patří mimo jiné tato opatření: zrušit trest smrti, podporovat boj proti násilným zmizením, předcházet mučení, špatnému zacházení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání a odstranit je, prosazovat svobodu projevu, shromažďování a sdružování, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení; prosazovat a chránit genderovou rovnost a zlepšení postavení žen a dívek ve všech oblastech života, včetně vzdělávání, zdraví a těch oblastí a práv, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, politické rozhodování a podpůrná opatření k odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách; prosazovat a chránit práva dětí, žen, mládeže, LGBTI osob, včetně opatření na dekriminalizaci homosexuality, příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin, původních obyvatel, jak jsou vyhlášena v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a osob se zdravotním postižením, a bojovat proti rasismu, xenofobii a diskriminaci založeným na jakémkoli důvodu. V rámci stanovené oblasti působnosti se pomoc Unie zaměří zejména na otázky lidských práv, které jsou v daném kontextu nejvíce citlivé, reakci na zmenšující se prostor pro občanskou společnost působící v oblasti podpory a ochrany lidských práv, jakož i na boj proti dalším vznikajícím a složitým výzvám;\nb)\nochrana a posílení postavení obránců lidských práv na celém světě, zejména v zemích, v nichž je nedodržování lidských práv a základních svobod obzvláště výrazné a systematické, včetně případů, kdy byla zavedena omezující opatření s cílem omezit jejich činnost, přičemž jejich činnost je zásadní pro posílení institucionálního a právního rámce v oblasti lidských práv. Obráncům lidských práv a občanské společnosti, a zejména místním obráncům lidských práv a občanské společnosti, se poskytne nouzová, střednědobá a dlouhodobá pomoc i udržitelná opatření, mimo jiné prostřednictvím zvláštního mechanismu na ochranu obránců lidských práv, aby mohli bez překážek vykonávat svou práci.\n2.\nRozvoj, podpora, konsolidace a ochrana demokracie, řešení všech aspektů demokratické správy, včetně posílení politického pluralismu, zastoupení a odpovědnosti, posílení demokracie na všech úrovních, posílení účasti občanů a občanské společnosti, podpora důvěryhodných, inkluzivních a transparentních volebních procesů, jakož i podpora schopnosti občanů monitorovat demokratické a volební systémy, a to prostřednictvím podpory domácích občanských volebních pozorovatelských organizací a jejich regionálních sítí. Demokracie musí být posilována dodržováním hlavních pilířů demokratických systémů, demokratických norem a zásad, svobodnými, nezávislými a pluralistickými sdělovacími prostředky na internetu i mimo něj, svobodným internetem, bojem proti cenzuře, odpovědnými a inkluzivními institucemi, včetně parlamentů a politických stran, a bojem proti korupci. Pomoc Unie podporuje činnost občanské společnosti při posilování právního státu, podpoře nezávislosti soudnictví a zákonodárných orgánů, při podpoře a hodnocení právních a institucionálních reforem a jejich provádění, monitorování demokratických a volebních systémů a podpoře přístupu k cenově dostupné spravedlnosti pro všechny, včetně účinných a dostupných mechanismů pro vyřizování stížností a zjednání nápravy na celostátní a místní úrovni.\nVolební pozorovatelské mise se plně podílejí na širší podpoře demokratických procesů. V této souvislosti zůstávají pozorovatelské mise EU, jakož i opatření navazující na doporučení těchto misí hlavní složkou programu.\nOblasti intervence 1 a 2 přispějí k posílení spolupráce a partnerství s občanskou společností v oblasti lidských práv a demokracie, a to i v citlivých situacích, a k podpoře nových regionálních a meziregionálních synergií, a to prostřednictvím sdílení znalostí, včetně sdílení osvědčených postupů, a vytváření sítí mezi místní občanskou společností a mezi občanskou společností a dalšími relevantními subjekty a mechanismy v oblasti lidských práv, aby se zvýšily jejich kapacity, včetně jejich odolnosti, a aby se rozvinul přesvědčivý obraz o lidských právech a demokracii s multiplikačním účinkem.\n3.\nProsazování účinného mnohostrannosti a strategického partnerství, přispívání k posílení kapacit mezinárodních, regionálních a vnitrostátních nástrojů a mechanismů při podpoře a ochraně lidských práv, demokracie a právního státu. Jsou rozvíjena strategická partnerství, přičemž zvláštní pozornost je věnována Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, Mezinárodnímu trestnímu soudu a dalším relevantním mezinárodním regionálním a vnitrostátním mechanismům v oblasti lidských práv. Kromě toho program podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti lidských práv a demokracie, a to i prostřednictvím Globálního kampusu pro lidská práva.\n2.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE ORGANIZACÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI\n1.   Inkluzivní, participativní, posílená a nezávislá občanská společnost a demokratický prostor v partnerských zemích\na)\nvytvoření příznivého a přístupného prostředí pro účast občanů a činnost občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím nadací, podporou aktivní účasti občanské společnosti na politických dialozích a konsolidací platforem dialogu pro nestátní aktéry;\nb)\npodpora a budování kapacit organizací občanské společnosti a nadací, aby působily jako plnohodnotní aktéři rozvoje a zároveň i řádné správy věcí veřejných;\nc)\nbudování kapacit pro organizace občanské společnosti na podporu ohrožené a marginalizované skupiny prostřednictvím poskytování základních sociálních služeb, jako je zdravotní péče – včetně výživy, vzdělávání, sociální ochrany a přístupu k bezpečné vodě, sanitárním zařízením a hygieně;\nd)\npodpora a posílení postavení organizací žen a dalších relevantních organizací, které se zabývají genderovou rovností, jakož i obránců lidských práv žen, aby měli příležitost pracovat a být chráněni před hrozbami a násilím;\ne)\nzvýšení kapacit sítí, platforem a aliancí občanských společností v partnerských zemích;\nf)\numožnění občanské společnosti vykonávat její činnost mimo jiné prostřednictvím budování kapacit, koordinace a institucionálního posílení pro organizace občanské společnosti, s ohledem na důležitost příznivého prostředí pro jejich činnost a přístupu k financování, a to i s cílem angažovat se v rámci jejich organizací a mezi různými druhy zúčastněných stran; podpora dialogu mezi organizacemi občanské společnosti a vládami v oblasti veřejné politiky.\n2.   Inkluzivní a otevřený dialog s aktéry občanské společnosti i mezi nimi;\na)\npodpora inkluzivních fór pro dialog se zapojením mnoha zúčastněných stran, včetně interakce a koordinace mezi občany, občanskou společností, místními orgány, členskými státy, partnerskými zeměmi, soukromým sektorem a dalšími klíčovými aktéry rozvoje;\nb)\numožnění spolupráce a výměny znalostí a zkušeností mezi aktéry občanské společnosti a s nimi na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;\nc)\npodpora spolupráce a partnerství organizací občanské společnosti s mezinárodními mezivládními organizacemi, včetně budování kapacit zaměřeného na prosazování a monitorování provádění mezinárodních a regionálních nástrojů, včetně nástrojů týkajících se lidských práv, spravedlnosti, právního státu a demokracie;\nd)\nzajištění věcného a soustavného strukturovaného dialogu a partnerství s Unií.\n3.   Informovanost, porozumění, znalosti a zapojení evropských občanů ohledně otázek rozvoje\na)\nposilování postavení jednotlivců s cílem zvýšit jejich zapojení do řešení rozvojových otázek a plnění cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné zvyšováním povědomí veřejnosti, podporou formálního, informálního a neformálního vzdělávání v zájmu rozvoje, zejména mezi mladými lidmi, a podporou sdílení znalostí mezi relevantními aktéry, se zaměřením na členské státy Unie, kandidátské a potenciální kandidátské země;\nb)\nmobilizování veřejné podpory v Unii, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích ve prospěch strategií udržitelného a inkluzivního rozvoje v partnerských zemích, včetně snižování chudoby.\n3.   OBLASTI INTERVENCE PRO MÍR, STABILITU A PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM\n1.   Pomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize\nUnie poskytuje technickou a finanční pomoc, která zahrnuje podporu z hlediska konfliktů citlivých opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacit partnerů v oblasti analýzy rizik, předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké koordinaci s OSN a dalšími mezinárodními, regionálními a podregionálními organizacemi a státními aktéry a aktéry z řad občanské společnosti a místních orgánů v souvislosti s jejich úsilím zejména v následujících oblastech, a to včetně zvláštní pozornosti věnované genderové rovnosti, zajištění účinné účasti a posílení postavení žen a mladých lidí:\na)\nzačlenění včasného varování a z hlediska konfliktů citlivé analýzy rizik do tvorby a provádění politik;\nb)\nusnadnění a budování kapacit v rámci budování důvěry, mediace, dialogu a opatření k usmíření, a to i na komunitní úrovni, se zvláštním přihlédnutím ke vznikajícímu napětí mezi komunitami, a zejména s ohledem na předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti;\nc)\npředcházení konfliktům;\nd)\nposilování kapacit pro účast a nasazování v civilních stabilizačních misích a misích pro udržování a budování míru;\ne)\nzlepšování obnovy po skončení konfliktu, jakož i obnovy po katastrofě s významem z hlediska politické a bezpečnostní situace;\nf)\npodpora stabilizace, bezpečnosti osob a opatření pro obnovu bezpečnosti lidí, včetně akcí proti minám, odstraňování min a přechodného soudnictví v souladu s relevantními mnohostrannými dohodami;\ng)\npodpora opatření pro budování míru a budování státu, zahrnující ve vhodných případech organizace občanské společnosti, státy a mezinárodní organizace, jakož i posílení vztahů mezi státem a společností;\nh)\npřispění k dalšímu rozvoji strukturálního dialogu o otázkách budování míru na různých úrovních, mezi občanskou společností a partnerskými zeměmi a s Unií;\ni)\nreakce na krizi a připravenost;\nj)\npotlačování praxe spočívající ve využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podpora dodržování pravidel iniciativ, jako je Kimberleyský systém certifikace, a právních aktů, jako je nařízení (EU) 2017/821 zúčastněnými stranami, zejména v souvislosti s prováděním účinných vnitrostátních kontrol těžby přírodních zdrojů a obchodování s nimi;\nk)\nbudování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9;\nl)\npodpora akcí propagujících genderovou rovnost a posílení postavení žen, zejména prováděním rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a č. 2250 (2015), jakož i účast žen a mladých lidí a jejich zastoupení ve formálních a neformálních mírových procesech;\nm)\nprosazování kultury nenásilí, a to i podporou formální, informální a neformální výchovy k míru;\nn)\npodpora akcí posilujících odolnost států, společností, komunit a jednotlivců, včetně posouzení odolnosti určeného ke stanovení endogenních kapacit uvnitř společností, které jim umožní odolat tlakům a otřesům, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit;\no)\npodpora mezinárodních trestních tribunálů a vnitrostátních tribunálů vytvořených ad hoc, komisí pro zjišťování pravdy a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich;\np)\npodpora opatření pro boj proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;\nq)\npodpora předávání know-how, výměny informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzy rizik nebo hrozeb, systémů včasného varování, odborné přípravy a poskytování služeb.\n2.   Pomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb\nUnie poskytuje technickou a finanční pomoc na podporu úsilí partnerů a akcí Unie zaměřených na řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb, zejména v těchto oblastech:\na)\nohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, včetně terorismu, radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, organizovaného zločinu, kybernetické kriminality, hybridních hrozeb, nezákonného obchodování, nelegálního obchodu a převozu, zejména posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti, včetně kybernetické kriminality;\nb)\nohrožení veřejných prostor, kritické infrastruktury, včetně mezinárodní dopravy, včetně osobní a nákladní dopravy, energetických operací a distribuce energie, kybernetické bezpečnosti;\nc)\nohrožení veřejného zdraví, včetně náhlých epidemií s potenciálním nadnárodním dopadem;\nd)\nohrožení environmentální stability, hrozby v oblasti námořní bezpečnosti, hrozby mající možný destabilizační dopad na mír a bezpečnost, vyplývající z dopadů změny klimatu;\ne)\nzmírňování rizik, ať již vzniklých záměrně, náhodně nebo z přírodních příčin, spojených s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály či látkami, a rizik pro související zařízení nebo místa, nebo výbušných zbytků války nebo konfliktů, zejména v těchto oblastech:\ni)\npodpora a prosazování civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu;\nii)\nzlepšení bezpečnostních postupů týkajících se civilních objektů, v nichž jsou uloženy citlivé chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály či látky nebo v nichž se s těmito materiály nebo látkami nakládá v rámci civilních výzkumných programů;\niii)\npodpora – poskytovaná v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů – vytvoření civilní infrastruktury a relevantních civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování zařízení a lokalit sloužících k výrobě nebo skladování zbraní, které byly prohlášeny za vyňaté z obranného programu;\niv)\nposílení kapacity příslušných civilních orgánů zapojených do vytváření a vykonávání účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami (včetně vybavení pro jejich výrobu nebo nosiče);\nv)\nrozvíjení právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu, zejména pro zboží dvojího užití, včetně opatření v oblasti regionální spolupráce, a pokud jde o provádění ustanovení Smlouvy o obchodu se zbraněmi a prosazování jejího dodržování;\nvi)\nvypracování účinných opatření v oblasti civilní připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací a reakce na ně a kapacit pro sanační opatření.\nTyto činnosti musí být případně v souladu s činnostmi v rámci Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti;\nf)\nbudování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9.\nPrioritou je nadregionální spolupráce se zapojením dvou nebo více třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli výše uvedené hrozby řešit.\nOpatření kladou důraz zejména na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem. Spolupráce v boji proti terorismu může rovněž probíhat s jednotlivými zeměmi, regiony nebo mezinárodními, regionálními a podregionálními organizacemi.\nPokud jde o pomoc orgánům zapojeným do boje proti terorismu, prioritou jsou podpůrná opatření, která se týkají vypracovávání a posilování práva v oblasti boje proti terorismu, provádění a uplatňování práva ve finanční, celní a imigrační oblasti, vypracovávání donucovacích postupů, které jsou v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a mezinárodním právem, posílení demokratické kontroly a mechanismů institucionálního dohledu a předcházení násilnému radikalismu.\nPokud jde o pomoc v souvislosti s problematikou drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem prosazovat osvědčené postupy týkající se snižování poptávky, výroby a napáchaných škod.\n4.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE GLOBÁLNÍCH VÝZEV\nA.   LIDÉ\n1.   Zdraví\na)\nrozvoj klíčových prvků účinného a komplexního systému zdravotní péče, včetně přenosných onemocnění, které lze nejlépe řešit na celosvětové úrovni, s cílem zajistit rovný, cenově dostupný, inkluzivní a všeobecný přístup ke zdravotním službám, včetně těch, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4;\nb)\npodpora, poskytování a rozšíření základních služeb a služeb psychologické pomoci obětem násilí, zejména ženám a dětem, které jsou oběťmi znásilnění;\nc)\nposílení globálních iniciativ, které jsou klíčovými faktory umožňujícími zajištění všeobecné zdravotní péče, a to prostřednictvím celosvětově vedoucí pozice, pokud jde o přístup „zohledňování otázky zdraví ve všech oblastech politiky“ s kontinuální péčí, včetně opatření na podporu zdraví, od prevence po následnou péči;\nd)\nřešení celosvětové zdravotní bezpečnosti a antimikrobiální rezistence prostřednictvím výzkumu a kontroly přenosných nemocí, včetně nemocí souvisejících s chudobou, opomíjených nemocí a nemocí, jimž lze předcházet očkováním, boj proti padělaným léčivým přípravkům, promítnutí znalostí do bezpečných, přístupných a cenově dostupných produktů (včetně generických léčiv), diagnostiky a souvisejících zdravotnických technologií a politik, které řeší měnící se zátěž způsobenou chorobami (nepřenosné nemoci, všechny formy podvýživy a environmentální rizikové faktory), a utváření celosvětových trhů s cílem zlepšit přístup k cenově dostupným základním zdravotnickým výrobkům a službám zdravotní péče, včetně těch, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4;\ne)\npodpora celosvětových iniciativ zaměřených na vývoj bezpečných, účinných a cenově dostupných očkovacích látek.\n2.   Vzdělávání\na)\npodpora dosahování mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti vzdělávání prostřednictvím společného celosvětového úsilí o dostupné, inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu, a to i pro učitele, na všech úrovních, pro všechny věkové kategorie, a to i v nouzových a krizových situacích, a se zvláštním upřednostněním posilování systémů bezplatného školství;\nb)\nposílení znalostí, dovedností a hodnot prostřednictvím partnerství a aliancí, včetně podpory údajů a analýz v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, výměny znalostí, a vzdělávacích sítí, pro aktivní občanství a produktivní, vzdělané, demokratické, inkluzivní a odolné společnosti;\nc)\npodpora celosvětových opatření zaměřených na snižování všech aspektů diskriminace a nerovností, například rozdílů mezi dívkami/ženami a chlapci/muži, jakož i mezi různými skupinami ve společnosti, s cílem zajistit, aby měl každý stejnou možnost podílet se na hospodářském, politickém, společenském a kulturním životě;\nd)\npodpora inkluzivního a kvalitního vzdělávání v nestabilních prostředích;\ne)\npodpora akcí a prosazování spolupráce v oblasti sportu s cílem přispívat k posílení postavení žen a mladých lidí, jednotlivců a komunit.\n3.   Genderová rovnost a posilování postavení žen a dívek\na)\nzávazek dosáhnout pokroku v oblasti genderové rovnosti a posílení postavení dívek a žen ve všech oblastech; včetně podpory za účelem vytvoření příznivějšího hospodářského, politického a sociálního prostředí pro naplňování práv dívek a žen, které jim umožní plně se zapojit do společnosti, mít rovné příležitosti k zaujímání vedoucích pozic v sociálním, hospodářském, politickém a občanském životě a být hnací silou rozvoje;\nb)\nvedení a podpora globálního úsilí, partnerství a aliancí pro práva žen a dívek, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen i v jejím opčním protokolu, s cílem odstranit všechny formy diskriminace žen a dívek, včetně vyloučení, kterému jsou ženy vystaveny v jednotlivých oblastech svého soukromého a veřejného života, jako je trh práce a přístup k sociálním a zdravotnickým službám;\nc)\nvedení a podpora globálního úsilí, partnerství a aliancí za práva žen s cílem odstranit všechny formy násilí, praktiky škodící ženám a dívkám, včetně fyzického, psychologického, sexuálního a genderově motivovaného násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, jakož i nucených sňatků, sňatků v raném věku a sňatků dětí, a dále ekonomické, politické a jiné druhy násilí a diskriminace, a to i v krizových situacích, jakož i vyloučení, jemuž jsou ženy vystaveny v různých oblastech svého soukromého i veřejného života;\nd)\nřešení základních příčin genderových nerovností jakožto prostředku podpory předcházení konfliktům a budování míru; podpora posílení postavení žen, a to i v jejich rolích aktérek rozvoje a mírotvůrkyň;\ne)\npodpora ochrany a dodržování všech práv dívek a žen, včetně práv uvedených v čl. 8 odst. 4;\nf)\npodpora ochrany a dodržování práv žen a dívek, včetně hospodářských, politických, pracovních a sociálních práv a práv uvedených v čl. 8 odst. 4.\n4.   Děti a mládež\na)\npodpora všeobecného přístupu ke všem sociálním a zdravotním službám pro děti a mladé lidi, včetně nejvíce marginalizovaných osob, se zaměřením na zdraví, výživu, vzdělávání, sociální ochranu a rozvoj v raném dětství, mimo jiné prostřednictvím specializovaných služeb zaměřených na mládež;\nb)\nprosazování nových iniciativ za účelem budování silnějších systémů ochrany dětí ve třetích zemích, tak aby měly zajištěnou co nejlepší pozici pro vykročení do života a aby byly chráněny ve všech oblastech před násilím, zneužíváním a zanedbáváním, mimo jiné prostřednictvím podpory přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti;\nc)\npodpora posílení postavení dětí a mladých lidí otevřením prostoru pro jejich aktivní a smysluplnou účast na záležitostech, které se jich týkají, zejména na politickém životě, mírovém procesu a mediačním úsilí, a to podporou iniciativ v oblasti mezikulturního dialogu mezi organizacemi mládeže a předcházením marginalizaci a vyloučení;\nd)\nposílení pomoci mladým lidem s cílem podpořit je při získávání relevantních dovedností a přístupu k důstojným a kvalitním pracovním místům prostřednictvím vzdělávání, odborné a technické přípravy, jakož i digitálních technologií;\ne)\npodpora posílení postavení mladých lidí a odpovědného občanství otevřením prostoru pro jejich aktivní a smysluplnou účast na politickém životě, mírovém procesu a mediačním úsilí, podporou iniciativ mezikulturního dialogu mezi organizacemi mládeže a předcházením marginalizaci a vyloučení;\nf)\nvytváření příznivého prostředí, které poskytuje nové a inovativní příležitosti pro občanskou angažovanost mladých lidí, jejich podnikání a zaměstnanost.\n5.   Migrace, nucené vysídlování a mobilita\na)\nzajištění vedoucího postavení Unie při utváření globální agendy v oblasti řízení migrace a nuceného vysídlování ve všech jejích aspektech, zejména s cílem usnadnit řádnou, bezpečnou, legální a odpovědnou migraci v souladu s lidskými právy, mezinárodním uprchlickým právem a mezinárodním humanitárním právem;\nb)\nvedení a podpora celosvětových a meziregionálních politických dialogů, včetně migrace jih-jih a výměn a spolupráce v oblasti migrace a nuceného vysídlení;\nc)\npodpora provádění mezinárodních a unijních závazků v oblasti migrace a nuceného vysídlení, a to i na úrovni OSN;\nd)\nzdokonalení celosvětové základny poznatků, mimo jiné o vazbě mezi migrací a rozvojem, a zahájení akcí pilotního charakteru zaměřených na rozvoj inovativních operačních přístupů v oblasti migrace a nuceného vysídlení;\ne)\nposílení strategických partnerství s relevantními mezinárodními organizacemi na podporu mezinárodní spolupráce a řízení migrace v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním uprchlickým právem.\nSpolupráce v této oblasti bude řízena v souladu s nařízeními Unie relevantními pro oblast migrace při plném dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.\n6.   Důstojná práce, sociální ochrana, nerovnost a inkluze\na)\nutváření celosvětové agendy a podpora iniciativ zaměřených na začlenění silného prvku rovnosti a sociální spravedlnosti v souladu s evropskými hodnotami;\nb)\npřispívání k celosvětové agendě týkající se důstojné práce pro všechny ve zdravém životním prostředí, na základě základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, včetně norem týkajících se sociálního dialogu, životního minima a boje proti dětské práci, sociální odpovědnosti podniků, zejména při vytváření globálních hodnotových řetězců, které jsou udržitelné a odpovědné, a zvyšování znalostí o účinných politikách zaměstnanosti, které zohledňují genderové hledisko, reagují na potřeby trhu práce a podporují socioekonomické začlenění, včetně odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení;\nc)\npodpora globálních iniciativ v oblasti obchodních a lidských práv, včetně odpovědnosti podniků za porušování práv a přístup k nápravě;\nd)\npodpora celosvětových iniciativ v oblasti všeobecné sociální ochrany, které dodržují zásady efektivnosti, udržitelnosti a rovnosti; včetně podpory zaměřené na řešení nerovnosti s cílem zvýšit genderovou rovnost a sociální soudržnost, zejména zavedením a posílením udržitelných systémů sociální ochrany a systémů sociálního pojištění;\ne)\npokračování v celosvětovém výzkumu a vývoji prostřednictvím sociálních inovací, které zvyšují sociální začlenění a řeší práva a specifické potřeby nejzranitelnějších částí společnosti;\nf)\nprosazování a podpora úsilí o dosažení inkluzivnějšího sociálního, politického a hospodářského života a řešení socioekonomických příčin konfliktů.\n7.   Kultura\na)\npodpora iniciativ v oblasti kulturní rozmanitosti, mezikulturního a mezináboženského dialogu pro mírumilovné vztahy mezi komunitami;\nb)\npodpora kultury jako hybné síly pro udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a posílení spolupráce v oblasti kulturního dědictví a jeho ochrany;\nc)\nrozvoj místních řemesel jako prostředku, který umožňuje zachovat místní kulturní dědictví a podpořit udržitelný rozvoj;\nd)\nposilování spolupráce při ochraně, zachování a rozvíjení kulturního dědictví, včetně zachování obzvláště zranitelného kulturního dědictví, a to zejména z prostředí menšinových a izolovaných komunit a původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;\ne)\npodpora dohod o navracení kulturních statků do zemí jejich původu;\nf)\npodpora kulturní spolupráce, a to i prostřednictvím výměn, partnerství a jiných iniciativ a uznávání profesionality autorů, umělců a kulturních a kreativních subjektů;\ng)\npodpora spolupráce a partnerství mezi sportovními organizacemi.\nB.   PLANETA\n1.   Zajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu\na)\nposílení globální správy v oblasti klimatu a životního prostředí, provádění Pařížské dohody, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a dalších vícestranných environmentálních dohod;\nb)\npřispění k promítnutí politik Unie týkajících se životního prostředí a změny klimatu do oblasti vnějších vztahů;\nc)\nzačlenění cílů v oblasti životního prostředí, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti, změny klimatu, snižování rizika katastrof a připravenosti do politik, plánů a investic, mimo jiné prostřednictvím lepších znalostí a informací;\nd)\nuskutečňování mezinárodních a unijních iniciativ zaměřených na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a na nízkoemisní rozvoj odolný vůči změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím plnění vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC) a dlouhodobých nízkoemisních a vůči změně klimatu odolných strategií, podpora snižování rizika katastrof, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení ztráty biologické rozmanitosti, podpora zachování a udržitelného využívání a správy suchozemských a mořských ekosystémů a obnovitelných přírodních zdrojů, včetně půdy, vody, oceánů, rybolovu a lesů, podpora zalesňování a ochrana přírodních lesů, řešení problematiky odlesňování, desertifikace, degradace půdy, nezákonné těžby dřeva a nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, boj proti znečištění, včetně odpadků v moři, a zajištění zdravého životního prostředí, řešení problémů týkajících se klimatu a životního prostředí, včetně vysídlování v důsledku přírodních katastrof, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a výroby, integrovaného řízení vodních zdrojů a řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem a podpora přechodu na nízkoemisní zelené a oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu, jakož i podpora odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání;\ne)\npodpora environmentálně udržitelných zemědělských postupů včetně agroekologie s cílem chránit ekosystémy a biologickou rozmanitost a zlepšit odolnost životního prostředí a společnosti vůči změně klimatu se zvláštním zaměřením na podporu drobných zemědělců, pracovníků a řemeslníků;\nf)\nprovádění mezinárodních a unijních iniciativ k řešení ztráty biologické rozmanitosti, podpora zachování, udržitelného využívání a správy suchozemských a mořských ekosystémů a s tím související biologické rozmanitosti;\ng)\npodpora postupného rušení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí, podpora energetických podniků v tom, aby přijaly sazby odrážející náklady, a prozkoumání nákladově efektivnějších a ke klimatu šetrnějších alternativ sociální ochrany.\n2.   Udržitelná energie\na)\npodpora celosvětového úsilí, závazků, partnerství a aliancí, včetně přechodu na udržitelnou energii;\nb)\npodpora energetické bezpečnosti pro partnerské země a místní komunity, včetně diverzifikace zdrojů a tras, řešení otázek kolísání cen, potenciálu pro snížení emisí, zlepšování trhů a posilování propojení energetických sítí, a zejména elektrizačních soustav, a obchodu;\nc)\npodpora partnerských vlád, aby přijaly energetickou politiku a reformy trhu s cílem vytvořit příznivé prostředí pro inkluzivní růst a investice zvyšující přístup k energetickým službám pro všechny, které jsou šetrné ke klimatu, cenově dostupné, moderní, spolehlivé a udržitelné, přičemž se upřednostňují obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost;\nd)\nprozkoumání, určení, celosvětové zohledňování a podpora finančně udržitelných obchodních modelů s potenciálem pro rozšíření a replikovatelnost, které na základě inovativního výzkumu poskytují inovativní a digitální technologie zajišťující vyšší účinnost, a to zejména pro decentralizované přístupy poskytující přístup k energii prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné v oblastech, kde je místní kapacita trhu omezená.\nC.   PROSPERITA\n1.   Udržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru\na)\nprosazování udržitelných soukromých investic prostřednictvím inovativních finančních mechanismů a sdílení rizika;\nb)\nzlepšení podnikatelského prostředí a investičního klimatu, rozvinutí sociálně a ekologicky odpovědného místního soukromého sektoru, podpora posíleného dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem a budování kapacit, konkurenceschopnosti a odolnosti místních mikropodniků a malých a středních podniků a začínajících podniků, jakož i družstev a sociálních podniků a jejich začlenění do místní, regionální a globální ekonomiky;\nc)\npodpora finančního začleňování prostřednictvím snadnějšího přístupu k finančním službám, jako jsou mikroúvěry a úspory, mikropojištění a platební převody, a jejich účinného využívání ze strany mikropodniků a malých a středních podniků a domácností, zejména znevýhodněných a zranitelných skupin;\nd)\npodpora provádění obchodní politiky a obchodních dohod Unie v souladu s udržitelným rozvojem; posílení kapacit partnerských zemí pro obchod a zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a posílení spravedlivého obchodu, odpovědných investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie a současně odstranění překážek bránících přístupu na trh a investicím, jakož i snaha zjednodušit přístup k technologiím šetrným vůči klimatu a zároveň v co největší možné míře zajistit sdílení přidané hodnoty a náležitou péči v oblasti lidských práv v dodavatelských řetězcích, při zohlednění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;\ne)\nprosazování účinné kombinace politických opatření podporujících hospodářskou diverzifikaci, přidanou hodnotu a regionální integraci, jakož i udržitelnou zelenou a modrou ekonomiku;\nf)\npodpora přístupu k digitálním technologiím, včetně podpory přístupu k financování a finančního začlenění, jakož i elektronického obchodu;\ng)\npodpora udržitelné spotřeby a výroby a inovativních technologií a postupů pro nízkoemisní oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;\nh)\nposílení sociální a environmentální udržitelnosti, společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání ve všech fázích hodnotového řetězce;\ni)\nboj proti praní peněz, korupci, nezákonným finančním tokům i daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; podpora progresivního zdanění, protikorupčních opatření a politik pro přerozdělování veřejných výdajů;\nj)\npodpora inkluzivního růstu, mimo jiné prosazováním a podporou účasti žen a mládeže a aktivní identifikací a řešením ekonomické marginalizace konkrétních skupin.\n2.   Zabezpečení potravin a výživy\na)\npodpora a ovlivňování mezinárodních strategií, organizací, mechanismů a aktérů, kteří rozvíjejí hlavní otázky a rámce celosvětové politiky týkající se udržitelného zabezpečování potravin a výživy, omezování roztříštěnosti globální architektury v oblasti výživy a přispění k odpovědnosti ohledně mezinárodních závazků v oblasti zabezpečení potravin, výživy a udržitelného zemědělství;\nb)\nzlepšení globálních veřejných statků s cílem ukončit hlad a podvýživu; zajištění spravedlivého přístupu k potravinám, a to i pomocí řešení mezery ve financování v oblasti výživy, mimo jiné prostřednictvím nástrojů, jako je globální síť pro potravinové krize, s cílem zvýšit schopnost náležitě reagovat na krize v oblasti potravin a výživy;\nc)\nkoordinované a urychlené zintenzivnění úsilí napříč odvětvími s cílem zvýšit kapacitu pro diverzifikovanou místní a regionální produkci potravin, zajistit výživové a potravinové zabezpečení a přístup k pitné vodě a posílit odolnost nejzranitelnějších skupin, především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi;\nd)\nna globální úrovni opětovné potvrzení stěžejní úlohy udržitelného zemědělství, rybolovu a akvakultury, včetně drobného zemědělství, chovu hospodářských zvířat a pastevectví za účelem zvýšeného zabezpečení potravin, vymýcení chudoby, vytváření pracovních míst, spravedlivého a udržitelného přístupu ke zdrojům a hospodaření s nimi, včetně půdy a práv k půdě, vody, osiv z otevřených zdrojů a dalších zemědělských vstupů a (mikro)úvěrů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, odolnosti a zdravých ekosystémů;\ne)\nzajišťování inovací prostřednictvím mezinárodního výzkumu a posílení globálních znalostí a odborných poznatků, podpora a posílení místních a autonomních adaptačních strategií týkajících se zejména přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, zemědělské biologické rozmanitosti, globálních a inkluzivních hodnotových řetězců, spravedlivého obchodu, bezpečnosti potravin, odpovědných investic, hospodaření s půdou a přírodními zdroji.\nD.   PARTNERSTVÍ\n1.\nPosílení role místních orgánů jako aktérů rozvoje prostřednictvím:\na)\nzvýšení institucionální a operační kapacity místních orgánů evropských a partnerských zemí a jejich sítí a aliancí jakožto aktérů a partnerů v oblasti rozvoje při tvorbě politik s cílem přispět k formulování, provádění a monitorování politik a dohod se zaměřením na zájmy místních komunit; posílit jejich úlohu při zvyšování povědomí o decentralizační reformě a místním a městském rozvoji; zajistit věcný a soustavný strukturovaný politický dialog v oblasti rozvoje a podporovat demokratickou správu věcí veřejných, zejména prostřednictvím územního přístupu k místnímu rozvoji, včetně procesů decentralizace, účasti a odpovědnosti;\nb)\nzvýšení interakce s evropskými občany ohledně poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice (včetně sdílení znalostí a angažovanosti), zejména pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, a to i v Unii a na přidružených územích, jakož i v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.\n2.\nProsazování inkluzivních společností a mnohostranných iniciativ, řádné správy ekonomických záležitostí, včetně spravedlivé a inkluzivní mobilizace domácích příjmů, zejména v rámci mezinárodní daňové spolupráce prováděním opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, transparentního řízení veřejných financí a účinného a inkluzivního vynakládání veřejných prostředků v souladu s povinnostmi v oblasti lidských práv a se zásadami řádné správy věcí veřejných.\n3.\nPodpora posouzení a zdokumentování pokroku při provádění zásad partnerství a účinnosti.\nPŘÍLOHA IV\nOBLASTI INTERVENCE PRO AKCE RYCHLÉ REAKCE\n1.   \nAkce přispívající k míru, stabilitě a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po krizi, včetně těch, které mohou vyplývat z migračních toků a nuceného vysídlování.\nAkce rychlé reakce uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. a) jsou určeny k účinné, účelné, integrované a z hlediska konfliktů citlivé reakci Unie na tyto mimořádné a nepředvídané situace:\na)\nnaléhavá situace, krize, nestabilita, hybridní hrozby, vznikající krize nebo přírodní katastrofy, pokud je to relevantní z hlediska stability, míru a bezpečnosti;\nb)\nsituace, která představuje hrozbu pro mír, demokracii, zákonnost a pořádek, ochranu lidských práv a základních svobod nebo ochranu a bezpečnost osob, zejména těch, které jsou v nestabilních situacích vystaveny sexuálnímu a genderově motivovanému násilí;\nc)\nsituace, u níž hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo vážně destabilizovat dotčenou třetí zemi nebo země.\nTyto akce rychlé reakce mohou zahrnovat:\na)\npodporu úsilí mezinárodních, regionálních a místních organizací a aktérů státu a občanské společnosti při podpoře budování důvěry, mediace, dialogu a usmíření, přechodného soudnictví, posílení postavení žen a mladých lidí, zejména pokud jde o napětí v rámci komunit a vleklé konflikty, a to prostřednictvím poskytování technické a logistické pomoci;\nb)\npodporu provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se žen, mladých lidí, míru a bezpečnosti;\nc)\npodporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;\nd)\npodporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na posílení úlohy žen v těchto institucích, podporu účinné civilní správy a civilního dohledu nad bezpečnostním systémem, jakož i opatření k posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování;\ne)\npodporu mezinárodních trestních tribunálů a vnitrostátních tribunálů vytvořených ad hoc, komisí pro zjišťování pravdy a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich;\nf)\npodporu posílení kapacit státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování nebo obnovu svých stěžejních funkcí a základní společenské a politické soudržnosti;\ng)\npodporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku a základní výrobní kapacity a rovněž opatření k obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;\nh)\npodporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodinných příslušníků do občanské společnosti a případně jejich návratu do vlasti a rovněž opatření zaměřených na řešení situace dětských vojáků a bojovnic;\ni)\npodporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;\nj)\npodporu opatření, která v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů řeší socioekonomické dopady, jež pro civilní obyvatelstvo vyplývají z přítomnosti protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků války; činnosti financované na základě nástroje mohou mimo jiné zahrnovat informování o rizicích, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;\nk)\npodporu opatření, která se v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů přijímají za účelem boje proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;\nl)\npodporu opatření, která zajistí, že budou odpovídajícím způsobem uspokojeny specifické potřeby žen a dětí v krizových a konfliktních situacích, včetně předcházení situacím, kdy jsou vystaveny genderově motivovanému násilí;\nm)\npodporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začleňování do společnosti, včetně opatření, která řeší specifické potřeby žen a dětí;\nn)\npodporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu, jakož i souvisejících mezinárodních nástrojů;\no)\npodporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo v případě vznikající krize, včetně budování míru, a jejich transparentní řízení;\np)\npodporu opatření, která řeší možný dopad náhlých přesunů obyvatelstva s významem z hlediska politické a bezpečnostní situace, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských komunit;\nq)\npodporu opatření, která podporují rozvoj a organizaci občanské společnosti a její účast na procesech tvorby politiky, včetně opatření, která mají podpořit úlohu žen v těchto procesech, a opatření na podporu nezávislých, pluralitních a profesionálních sdělovacích prostředků;\nr)\npodporu opatření, jejichž cílem je reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, které ohrožují stabilitu, a na ohrožení veřejného zdraví související s pandemiemi, která buď zastoupí, nebo doplní humanitární pomoc Unie a pomoc v oblasti civilní ochrany;\ns)\nbudování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9.\n2.   \nAkce přispívající k posílení odolnosti a propojení humanitární pomoci, rozvojových činností a případně budování míru\nAkce rychlé reakce uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. b) jsou určeny k účinnému posílení odolnosti a ke zlepšení koordinace, soudržnosti a doplňkovosti mezi humanitární pomocí, rozvojovými činnostmi a případně budováním míru, jež nelze rychle řešit pomocí zeměpisných a tematických programů.\nTyto akce rychlé reakce mohou zahrnovat:\na)\nposílení odolnosti, řešení faktorů nestability a zaměření se na možné hybné síly konfliktu podporou jednotlivců, komunit, institucí a zemí, aby se mohly lépe připravit na politické, hospodářské a společenské tlaky a otřesy, přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem, konflikty, pandemie a globální hrozby a čelit jim, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit, mimo jiné určením a posílením jejich stávajících kapacit; posílením kapacit státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování nebo obnovu svých stěžejních funkcí a základní společenské a politické soudržnosti, jakož i podporou společností, komunit a jednotlivců v tom, aby využívali příležitosti a řídili rizika mírovým a z hlediska konfliktů citlivým způsobem a budovali, udržovali nebo obnovovali možnosti obživy a sociální služby tváří v tvář výrazným tlakům podporou relevantních mezinárodních a mnohostranných iniciativ s týmž zacílením;\nb)\nzmírňování krátkodobých nepříznivých účinků vyplývajících z vnějších otřesů, které vytvářejí makroekonomickou nestabilitu, a úsilí o zajištění socioekonomických reforem a prioritních veřejných výdajů na socioekonomický rozvoj a snížení chudoby;\nc)\nprovádění krátkodobé obnovy a rekonstrukce, aby oběti přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem, konfliktů a globálních hrozeb mohly mít užitek z minimálních socioekonomických norem a aby byly co nejdříve vytvořeny podmínky pro opětovné zahájení rozvoje na základě dlouhodobých cílů stanovených dotčenými zeměmi a regiony a postiženým obyvatelstvem; to zahrnuje řešení naléhavých a okamžitých potřeb plynoucích z vysídlování obyvatel a komunit, které se jich po přírodních nebo člověkem způsobených katastrofách ujmou;\nd)\npomoc příslušnému regionu, státu, na celostátní nebo místní úrovni, nebo relevantním mezinárodním organizacím či organizacím občanské společnosti při zřizování krátkodobých mechanismů pro předcházení katastrofám a připravenost na ně, včetně systémů pro předpovědi a včasné varování, s cílem zmenšit následky katastrof;\ne)\npodpora opatření, jimiž se provádějí integrované přístupy, zejména zlepšením koordinace a uplatňováním z hlediska konfliktů citlivých přístupů ze strany humanitárních a rozvojových aktérů a případně i aktérů v oblasti budování míru.\n3.   \nAkce, které řeší potřeby a priority zahraniční politiky Unie\nAkce rychlé reakce na podporu cílů stanovených v čl. 4 odst. 4 písm. c) napomáhají zahraniční politice Unie v politických, ekonomických a bezpečnostních záležitostech. Tyto akce umožňují Unii jednat tam, kde existuje naléhavý nebo mimořádný zájem zahraniční politiky či příležitost, za účelem dosažení jejích cílů, které si vyžadují rychlou reakci a obtížně se řeší jinými prostředky.\nAkce rychlé reakce mohou zahrnovat:\na)\npodporu unijních dvoustranných, regionálních a meziregionálních strategií spolupráce, prosazování politického dialogu a rozvíjení kolektivních přístupů k problémům celosvětového zájmu a reakcí na ně, jako jsou otázky migrace a nuceného vysídlování, změny klimatu a bezpečnosti, včetně mediace, a využívání příležitostí v tomto ohledu;\nb)\npodporu obchodní politiky Unie a jednání, provádění a prosazování obchodních dohod a zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a posílení obchodu, investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie, zejména malé a střední podniky, při současném odstranění překážek bránících přístupu na trh a investicím a ochraně práv duševního vlastnictví, prostřednictvím hospodářské diplomacie a spolupráce v oblasti obchodu a regulace, s nezbytnými úpravami pro konkrétní situaci partnerské země, při zohlednění zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je stanoveno v článcích 208 a 212 Smlouvy o fungování EU, a mezinárodních závazků uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení;\nc)\npříspěvky k naplňování mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie, mimo jiné v oblasti životního prostředí, změny klimatu, energie, vědy a vzdělávání a spolupráce týkající se řízení a správy oceánů, jakož i podpora sbližování právních předpisů;\nd)\nprosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na světové scéně prostřednictvím strategické komunikace, veřejné diplomacie, mezilidských kontaktů, kulturní diplomacie, spolupráce ve vzdělávacích a akademických záležitostech a informačních činností k prosazování hodnot a zájmů Unie.\nAkcemi rychlé reakce se provádějí inovační politiky nebo iniciativy, které odpovídají současným nebo vyvíjejícím se krátkodobým až střednědobým potřebám, příležitostem a prioritám, kromě jiného i s potenciálem poskytnout podklady pro budoucí akce v rámci zeměpisných nebo tematických programů. Akcemi rychlé reakce se zaměří na prohloubení vztahů a dialogu Unie a budování partnerství a aliancí s klíčovými zeměmi strategického zájmu, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami a zeměmi se středně vysokými příjmy, které hrají stále důležitější úlohu na světové scéně, v globální správě, zahraniční politice, mezinárodní ekonomice a na mnohostranných fórech.\nPŘÍLOHA V\nPRIORITNÍ OBLASTI OPERACÍ EFSD+ KRYTÝCH ZÁRUKOU PRO VNĚJŠÍ ČINNOST\nOperace EFSD+ způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost se zaměřují především na tyto prioritní oblasti:\na)\nposkytovat financování a podporu ve prospěch rozvoje soukromého a družstevního sektoru za podmínek stanovených v čl. 209 odst. 2 finančního nařízení a v souladu s účelem čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení, se zvláštním důrazem na místní společnosti, mikropodniky a malé a střední podniky, podporu vytváření důstojných pracovních míst na základě hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce a podporu přispívání evropských společností k dosahování cílů EFSD+;\nb)\nodstraňovat překážky pro soukromé investice poskytováním finančních nástrojů, jež mohou být denominovány v místní měně dotčené partnerské země, včetně záruk na první ztrátu pro portfolia, záruk pro projekty soukromého sektoru, jako jsou úvěrové záruky pro malé a střední podniky, a záruk pro specifická rizika pro projekty infrastruktury a jiný rizikový kapitál;\nc)\nmobilizovat finanční prostředky soukromého sektoru, se zvláštním zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky, řešením nedostatků a odstraňováním překážek pro investice;\nd)\nza účelem zlepšení socioekonomického prostředí posílit socioekonomická odvětví a oblasti a související veřejnou a soukromou infrastrukturu a udržitelnou propojenost, včetně obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a nakládání s odpady, dopravy, informačních a komunikačních technologií, jakož i životního prostředí, udržitelného využívání přírodních zdrojů, udržitelného zemědělství a modré ekonomiky, udržitelného obhospodařování lesů a obnovy krajiny, sociální infrastruktury, zdraví a lidského kapitálu;\ne)\npřispívat k opatřením v oblasti změn klimatu a ochrany a správy životního prostředí;\nf)\nprostřednictvím podpory udržitelného rozvoje přispívat k řešení konkrétních socioekonomických základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování a přispívat k udržitelnému opětovnému začlenění vracejících se migrantů v jejich zemích původu, jakož i posilovat odolnost tranzitních a hostitelských komunit s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv.\nPŘÍLOHA VI\nSEZNAM KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI\nV souladu s cíli udržitelného rozvoje se použije tento demonstrativní seznam klíčových ukazatelů výkonnosti, který pomůže měřit příspěvek Unie k dosahování specifických cílů nástroje:\n1)\nHodnocení stavu právního státu ve vztahu k zemím, které jsou příjemci pomoci Unie.\n2)\nPodíl obyvatel žijících pod mezinárodně stanovenou hranicí chudoby podle pohlaví, věku, zaměstnaneckého statusu a zeměpisné polohy (městská/venkovská).\n3)\nPočet žen v reprodukčním věku, dospívajících dívek a dětí mladších pěti let, které mají přístup k programům v oblasti výživy s podporou Unie.\n4)\nPočet drobných zemědělců, kteří využívají intervence podporované Unií zaměřené na zvýšení jejich udržitelné produkce, přístupu k trhům nebo zabezpečení držby půdy.\n5)\nPočet jednoročních dětí plně imunizovaných s podporou Unie.\n6)\nPočet žáků zapsaných do systému vzdělávání: a) základního vzdělávání b) sekundárního vzdělávání; a počet osob, které mají prospěch z intervencí v oblasti institucionálního nebo zaměstnaneckého odborného vzdělávání a přípravy / rozvoje dovedností, jež podporuje Unie.\n7)\nEmise skleníkových plynů (v kilotunách ekvivalentu CO2), jimž bylo s podporou Unie zamezeno.\n8)\nOblast mořských, suchozemských a sladkovodních ekosystémů chráněných nebo udržitelně řízených s podporou Unie.\n9)\nDosažený pákový efekt investic a multiplikační účinek.\n10)\nPočet osob, které mají přímý prospěch z intervencí podporovaných Unií, které mají specificky za cíl podporovat civilní budování míru po konfliktu nebo předcházení konfliktům.\n11)\nPočet procesů týkajících se praxe partnerských zemí v oblasti obchodu, investic a podnikání nebo podpory vnějšího rozměru vnitřních politik Unie nebo zájmu Unie, které byly ovlivněny.\n12)\nPočet osob, které mají díky podpoře Unie přístup k lepšímu zdroji pitné vody nebo snadnější přístup k hygienickým zařízením.\n13)\nPočet migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob nebo jednotlivců z hostitelských komunit, kteří jsou chráněni nebo jimž byla poskytnuta pomoc s podporou Unie.\n14)\nPočet zemí a měst se strategiemi pro změnu klimatu nebo pro snižování rizika katastrof a) vypracovanými, nebo b) prováděnými s podporou Unie.\n15)\nPočet mikropodniků, malých a středních podniků uplatňujících s podporou Unie postupy udržitelné spotřeby a výroby.\n16)\nKapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (v MW) instalovaná s podporou Unie.\n17)\nPodíl spolupráce financované Unií prosazující genderovou rovnost a posílení postavení žen.\n18)\nPočet obětí porušování lidských práv, které přímo využívají pomoci financované Unií.\n19)\nPočet iniciativ financovaných Unií na podporu provádění politických, hospodářských a sociálních reforem a společných dohod v partnerských zemích.\nVšechny ukazatele vztahující se k jednotlivcům musí být rozčleněné, kdykoliv je to možné, podle pohlaví, zejména s cílem sledovat pokrok s ohledem na genderovou rovnost, a věku.\nVšechny ukazatele se pokud možno rozčlení podle zeměpisných oblastí nástroje.", "summary": "Globální Evropa – Nástroj EU pro sousedství, rozvojovou a mezinárodní spolupráci\nGlobální Evropa – Nástroj EU pro sousedství, rozvojovou a mezinárodní spolupráci\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) Jeho cílem je prosazovat a podporovat hodnoty, zásady a základní zájmy Evropské unie (EU) na celém světě za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti EU, dát EU flexibilitu, aby mohla reagovat rychleji na nové krize a výzvy, zvýšit účinnost a viditelnost vnějších politik EU a posílit jejich koordinaci s vnitřními politikami a dát EU flexibilitu, aby mohla reagovat rychleji na nové krize a výzvy. Jeho cílem je:přispívat ke snížení a v dlouhodobém horizontu k vymýcení chudoby, upevňovat a podporovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv, podporovat udržitelný rozvoj a boj proti změně klimatu, řešit nelegální migraci a nucené vysídlení, včetně jejich základních příčin, přispívat k podpoře multilateralismu a plnění mezinárodních závazků a cílů, k nimž se EU zavázala, zejména cílů v oblasti udržitelného rozvoje, agendy 2030 a Pařížské dohody, podporovat silnější partnerství se zeměmi mimo EU, včetně zemí evropského sousedství, na základě vzájemných zájmů a odpovědnosti s cílem podporovat stabilizaci, řádnou správu věcí veřejných a odolnost.\nKLÍČOVÉ BODY\nJediný nástroj\nNařízení vytváří jediný nástroj, který slučuje deset samostatných nástrojů z víceletého finančního rámce na období 2014–2020 (VFR) a Evropského rozvojového fondu, který původně spadal mimo rozpočet EU.\nCíle\nNařízení má řadu specifických cílů:podporovat a posilovat dialog a spolupráci se zeměmi mimo EU a regiony v evropském sousedství, v subsaharské Africe, Asii a Tichomoří a v Americe a Karibiku, rozvíjet zvláštní posílená partnerství a posílenou politickou spolupráci se zeměmi evropské politiky sousedství, na celosvětové úrovni:chránit, podporovat a prosazovat lidská práva, včetně genderové rovnosti a ochrany obránců lidských práv,podporovat organizace občanské společnosti,podporovat stabilitu a mír a předcházet konfliktům, a tím přispívat k ochraně civilního obyvatelstva,zabývat se dalšími globálními výzvami, jako jsou změna klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí, jakož i migrace a mobilita, rychle reagovat nakrizové situace, nestabilitu a konflikty, včetně těch, jež mohou vyplývat z migračních toků a nuceného vysídlování, a hybridních hrozeb,výzvy v oblasti odolnosti, včetně přírodních a člověkem způsobených katastrof, a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a potřeby a priority společné zahraniční politiky EU.Struktura\nNástroj je rozdělen do tří pilířů.Zeměpisný – podporuje partnerství formou spolupráce s partnerskými zeměmi a zaměřuje se na takové otázky, jako je:řádná správa věcí veřejných,inkluzivní růst,cíle v oblasti klimatu a životního prostředí,vymýcení chudoby apředcházení konfliktům. Tematický – akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni a zaměření na takové oblasti, jako jsou lidská práva a demokracie, občanská společnost, stabilita a mír, společně s globálními výzvami, jako jsou:zdraví,vzdělávání a odborná příprava,ženy a děti,kultura,migrace azměny klimatu. Rychlá reakce.Priority\nNástroj má řadu cílů, k nimž patří:nejméně 93 % výdajů v rámci nástroje musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nejméně 20 % výdajů oficiální rozvojové pomoci musí být zaměřeno na lidský rozvoj, 30 % musí být věnováno boji proti změně klimatu, přibližně 10 % musí být věnováno činnostem souvisejícím s migrací, musí být zajištěno, aby nejméně 85 % akcí mělo jako hlavní nebo významný cíl rovnost žen a mužů, z čehož nejméně 5 % by mělo mít rovnost žen a mužů jako hlavní cíl.Investiční rámec\nNástroj obsahuje investiční rámec, základ pro financování vnější činnosti ze zeměpisného pilíře s cílem zvýšit další finanční prostředky na udržitelný rozvoj od veřejného a soukromého sektoru. Skládá se z(e):Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruky pro vnější činnost.Rozpočet\nFinancování nástroje pokrývá období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, tedy trvání VFR. Má rozpočet 79,462 mld. eur, který je rozdělen takto:zeměpisné programy: 60,388 mld. eur tematické programy: 6,358 mld. eur operace rychlé reakce: 3,182 mld.eur.Doplňující akt\nNařízení (EU) 2021/947 bylo doplněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1530 ze dne 12. července 2021.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nGlobální Evropa: Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1–78)\nPoslední aktualizace 02.08.2021"}
{"celex_id": "32019L1937", "reference": "26.11.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 305/17\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1937\nze dne 23. října 2019\no ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16, čl. 43 odst. 2, článek 50, čl. 53 odst. 1, články 91, 100 a 114, čl. 168 odst. 4, článek 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\npo konzultaci s Výborem regionů,\ns ohledem na stanovisko skupiny odborníků uvedené v článku 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii ze dne 30. listopadu 2018,\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOsoby, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci svých činností souvisejících s prací, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že oznamují porušení práva Unie, při nichž je poškozován veřejný zájem, jednají tyto osoby coby „oznamovatelé“ a tím hrají klíčovou úlohu při odhalování těchto porušení a při jejich předcházení, i při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. V této souvislosti je na unijní i mezinárodní úrovni stále více uznávána důležitost zajištění vyvážené a účinné ochrany oznamovatelů.\n(2)\nNa úrovni Unie jsou oznámení a zveřejnění ze strany oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva a politik Unie. Vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie, a tím posilují transparentnost a odpovědnost.\n(3)\nV určitých oblastech politiky může porušování práva Unie – bez ohledu na to, zda je vnitrostátní právo řadí mezi porušení správní, trestní nebo jiného druhu, – způsobit vážné poškození veřejného zájmu tím, že vytvoří značná rizika pro blaho společnosti. Jestliže byly v těchto oblastech zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí zpravidla v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zavedením účinných, důvěrných a bezpečných kanálů pro oznamování a zajištěním toho, aby oznamovatelům byla poskytnuta účinná ochrana před odvetnými opatřeními.\n(4)\nOchrana oznamovatelů, která je v Unii v současnosti poskytována, je mezi členskými státy roztříštěná a v jednotlivých oblastech politiky je rozdílná. Důsledky porušování práva Unie s přeshraničním rozměrem, která oznámili oznamovatelé, dokládají, že nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad na fungování politik Unie nejen v tomto členském státě, nýbrž i v ostatních členských státech a v Unii jako celku.\n(5)\nSpolečné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se měly uplatňovat v aktech a oblastech politiky, ve kterých je nutné posílit prosazování, ve kterých je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, a ve kterých může porušování práva Unie způsobit vážné poškození veřejného zájmu. Členské státy by se mohly rozhodnout rozšířit uplatňování vnitrostátních předpisů na další oblasti s cílem zajistit soudržný a komplexní rámec ochrany oznamovatelů na vnitrostátní úrovni.\n(6)\nOchrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Je nutná nejen k předcházení podvodům a korupci při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s plněním rozpočtu Unie ale i k odhalování nedostatečného prosazování pravidel pro zadávání veřejných zakázek vnitrostátními zadávajícími orgány a zadavateli v souvislosti s pořízením zboží, stavebních prací, dodávkou zboží a poskytnutím služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, podkopává zájmy investorů a akcionářů a obecně snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Unii nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu.\n(7)\nV oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu ochrany oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla ve značném počtu legislativních aktů v oblasti finančních služeb zavedena opatření k ochraně oznamovatelů, včetně interních a externích kanálů pro oznamování a výslovného zákazu odvetných opatření, jak Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 8. prosince 2010 nazvaném „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“. Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) ochranu oznamovatelů, která se použije i v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5).\n(8)\nPokud jde o bezpečnost výrobků uváděných na vnitřní trh, jsou hlavním zdrojem důkazů podniky zapojené ve výrobním a distribučním řetězci, takže oznamování ze strany oznamovatelů v těchto podnicích má vysokou přidanou hodnotu, jelikož jsou mnohem blíže informacím o možných nekalých a nedovolených praktikách v oblasti výroby, dovozu či distribuce, pokud jde o nebezpečné výrobky. Proto je třeba zavést ochranu oznamovatelů v souvislosti s bezpečnostními požadavky vztahujícími se na výrobky regulované unijními harmonizačními právními předpisy uvedenými v přílohách I a II v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (6), i ve vztahu k požadavkům na obecnou bezpečnost výrobků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (7). Ochrana oznamovatelů podle této směrnice by rovněž napomohla zabránit odklánění palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, jakož i produktů pro obranné účely, jelikož by podpořila oznamování porušení práva Unie, jako jsou podvody s doklady, pozměněná označení a podvodné pořizování palných zbraní v rámci Unie, kdy porušení často znamená odklon z legálního trhu na trh nelegální. Ochrana oznamovatelů podle této směrnice by rovněž pomohla předcházení nedovolené výrobě podomácku vyrobených výbušnin tím, že přispěje k správnému uplatňování omezení a kontrol týkajících se prekurzorů výbušnin.\n(9)\nVýznam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již byl uznán v odvětvových aktech Unie v oblasti bezpečnosti letectví, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 (8) a v oblasti bezpečnosti námořní dopravy, zejména ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU (9) a 2009/16/ES (10), které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto akty stanoví rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit, jakož i zajistit ochranu rovněž u ostatních druhů dopravy, totiž ve vnitrozemské vodní dopravě a v silniční a železniční dopravě, s cílem lepšího prosazování bezpečnostních norem v těchto druzích dopravy.\n(10)\nPokud jde o oblast ochrany životního prostředí, je shromažďování důkazů, předcházení trestným činům proti životnímu prostředí a nezákonnému jednání a jejich identifikace a řešení i nadále problematické a je třeba v tomto ohledu posílit opatření, jak Komise uznala ve svém sdělení ze dne 18. ledna 2018 nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“. Vzhledem k tomu, že před vstupem této směrnice v platnost existovala pravidla pro ochranu oznamovatelů v oblasti ochrany životního prostředí pouze v jediném odvětvovém aktu, totiž ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU (11), je zavedení takovéto ochrany nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. Zavedení této ochrany je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.\n(11)\nPosílení ochrany oznamovatelů by přispělo i k předcházení porušování pravidel Společenství pro atomovou energii týkajících se jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a k odrazování od porušování těchto pravidel. Posílilo by rovněž prosazování příslušných ustanovení směrnice Rady 2009/71/Euratom (12), která se týkají podpory a zlepšování účinné kultury jaderné bezpečnosti, a zejména ustanovení čl. 8b odst. 2 písm. a) uvedené směrnice, jež mimo jiné vyžaduje, aby příslušný dozorový orgán zavedl systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost náležitou prioritu a které podporují na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky.\n(12)\nZavedení rámce pro ochranu oznamovatelů by rovněž přispělo k lepšímu vymáhání stávajících ustanovení a k zabránění porušování unijních pravidel týkajících se potravinového řetězce, a zejména bezpečnosti potravin a krmiv a rovněž zdraví, ochrany a dobrých životních podmínek zvířat. Různá unijní pravidla, která byla v těchto oblastech stanovena, jsou vzájemně propojena. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (13) stanoví obecné zásady a požadavky, na nichž jsou založena veškerá opatření Unie a členských států týkající se potravin a krmiv, přičemž je zvláštní pozornost věnována bezpečnosti potravin, aby byla v souvislosti s potravinami zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů, jakož i účinné fungování vnitřního trhu. Uvedené nařízení mimo jiné stanoví, že provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků nemohou odrazovat své zaměstnance a ostatní osoby od spolupráce s příslušnými orgány, lze-li touto spoluprací předejít riziku spojenému s potravinami nebo toto riziko zmenšit či vyloučit. Normotvůrce Unie přijal obdobný přístup v oblasti zdraví zvířat, a to prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (14), kterým se stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, a v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat chovaných pro hospodářské účely, zvířat používaných pro vědecké účely, zvířat během přepravy a zvířat při usmrcování, prostřednictvím směrnice Rady 98/58/ES (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (16), jakož i nařízení Rady (ES) č. 1/2005 (17) a (ES) č. 1099/2009 (18).\n(13)\nOznámení porušení oznamovateli může mít klíčový význam při odhalování rizik pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů vyplývajících z případů porušování pravidel Unie, které by jinak mohly zůstat skryty, a při předcházení těmto rizikům, jejich snižování nebo odstraňování. Zejména ochrana spotřebitele je úzce spojena s případy, kdy mohou nebezpečné výrobky způsobit spotřebitelům značnou újmu.\n(14)\nRespektování soukromí a ochrana osobních údajů, které jsou zakotveny coby základní práva v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jsou další oblasti, v nichž mohou oznamovatelé pomoci zveřejnit porušení práva, jež mohou poškodit veřejný zájem. Oznamovatelé mohou rovněž pomoci odhalovat porušení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (19) o bezpečnosti sítí a informačních systémů která zavádí povinnost hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (například v odvětví energetiky, zdravotnictví, dopravy či bankovnictví), na poskytovatele klíčových digitálních služeb (například služby cloud computingu) a na poskytovatele základních veřejných služeb, jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu. Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné pro předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb, jakož i předcházení porušování pravidel Unie pro ochranu údajů. Toto oznamování napomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.\n(15)\nNavíc ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím výdaje Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie je relevantní rovněž pro plnění rozpočtu Unie, pokud jde o výdaje vynaložené na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“). Neexistence účinného prosazování v oblasti ochrany finančních zájmů Unie, včetně předcházení podvodům a korupci na vnitrostátní úrovni, vede ke snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků Unie, což může narušit veřejné investice, zabránit růstu a oslabit důvěru občanů v opatření Unie. Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) požaduje, aby Unie a členské státy bojovaly proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie. Příslušná opatření Unie v tomto ohledu zahrnují zejména nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21). Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 je pro nejzávažnější typy jednání souvisejícího s podvody doplněno směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (22) a Úmluvou o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 (23), vypracovanou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, včetně protokolů k této úmluvě ze dne 27. září 1996 (24), 29. listopadu 1996 (25) a 19. června 1997 (26). Uvedené úmluva a zmíněné protokoly jsou nadále v platnosti pro členské státy, pro něž není závazná směrnice (EU) 2017/1371.\n(16)\nSpolečné minimální normy pro ochranu oznamovatelů by měly být stanoveny i pro porušení týkající se vnitřního trhu ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Navíc v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) mají opatření Unie určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu přispět k odstranění stávajících nebo vznikajících překážek volného pohybu zboží či služeb a k odstranění narušování hospodářské soutěže.\n(17)\nOchrana oznamovatelů v zájmu zlepšení prosazování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže, včetně pokud jde o státní podporu, by sloužila k ochraně účinného fungování trhů v Unii a umožnila by rovné podmínky pro podniky a znamenala přínosy pro spotřebitele. Co se týká pravidel hospodářské soutěže, která se vztahují na podniky, význam oznamování zasvěcenými osobami při odhalování případů porušení práva hospodářské soutěže již byl uznán v unijní politice shovívavosti uplatňované Komisí podle článku 4a nařízení Komise (ES) č. 773/2004 (27), jakož i při nedávném zavedení anonymního nástroje pro oznamovatele Komisí. Porušení v oblasti práva hospodářské soutěže a pravidel státní podpory se týkají článků 101, 102, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a ustanovení v oblasti sekundárního práva přijatých pro účely jejich uplatňování.\n(18)\nPorušení práva v oblasti daně z příjmů právnických osob, a mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody a vyhýbání se právním povinnostem, čímž je mařen předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob, mají negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu. Tato porušení a mechanismy mohou vést k nekalé daňové soutěži a rozsáhlým daňovým únikům, u podniků narušovat rovné podmínky a pro členské státy i pro rozpočet Unie jako celek mít za následek ztrátu daňových příjmů. Tato směrnice by měla stanovit ochranu před odvetnými opatřeními pro osoby, které oznamují mechanismy vyhýbání se daňovým povinnostem anebo zneužívání, jež by mohly jinak zůstat neodhaleny, s cílem posílit schopnost příslušných orgánů chránit řádné fungování vnitřního trhu a odstranit narušování a překážky obchodu, které nepříznivě ovlivňují konkurenceschopnost podniků na vnitřním trhu, a které přímo souvisí s pravidly v oblasti volného pohybu a týkají se i uplatňování pravidel státní podpory. Ochrana oznamovatelů podle této směrnice přispívá k nedávným iniciativám Komise, které mají zvýšit transparentnost a zlepšit výměnu informací v oblasti daní a vytvořit v Unii spravedlivější prostředí, pokud jde o daň z příjmů právnických osob, aby se zvýšila účinnost členských států při určování mechanismů umožňujících vyhýbání se daňovým povinnostem anebo zneužívání, a pomohla by odrazovat od těchto mechanismů. Tato směrnice však neharmonizuje ani hmotněprávní, ani procesní ustanovení týkající se daní a neklade si za cíl posílení vymáhání vnitrostátních pravidel týkajících se daně z příjmu právnických osob, aniž je dotčena možnost členských států využívat k tomuto účelu oznámené informace.\n(19)\nUstanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) vymezuje věcnou působnost této směrnice odkazem na seznam aktů Unie uvedený v příloze. To naznačuje, že pokud tyto akty Unie vymezují svou věcnou působnost odkazem na akty Unie uvedené v jejich přílohách, jsou součástí věcné působnosti této směrnice i uvedené akty. Odkaz na akty uvedené v příloze by navíc měl být chápán jako odkaz zahrnující všechna vnitrostátní či unijní prováděcí opatření nebo opatření v přenesené pravomoci přijatá na základě těchto aktů. Odkaz na akty Unie v příloze by kromě toho měl být chápán jako dynamický odkaz, což je v systému odkazování na právní akty Unie normou. Pokud je tedy akt Unie uvedený v příloze pozměněn, odkaz se týká aktu v pozměněném znění; pokud je akt Unie uvedený v příloze nahrazen, odkaz se týká nového aktu.\n(20)\nUrčité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (28) a prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392, přijatá na základě uvedeného nařízení (29), již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Veškerá zvláštní pravidla v tomto ohledu stanovená ve stávajících právních předpisech Unie, včetně právních aktů uvedených v seznamu v části II přílohy této směrnice, který je přizpůsoben příslušným odvětvím, by měla být zachována. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz a financování terorismu mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování. Pro zajištění soudržnosti a právní jistoty mezi členskými státy by se tato směrnice měla zároveň vztahovat na všechny záležitosti, jež nejsou upraveny v odvětvových aktech, čímž by měla tyto akty doplnit, aby byly zcela v souladu s minimálními normami. Tato směrnice by měla zejména dále upřesnit podobu interních a externích kanálů pro oznamování, povinnosti příslušných orgánů a konkrétní formy ochrany před odvetnými opatřeními, která má být poskytována na vnitrostátní úrovni. Článek 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (30) v tomto ohledu poskytuje členským státům možnost stanovit v oblasti, na kterou se uvedené nařízení vztahuje, interní cestu pro oznamování. Z důvodu soudržnosti s minimálními normami stanovenými touto směrnicí by se povinnost zavést interní kanály pro oznamování stanovená v této směrnici měla uplatnit i v souvislosti s nařízením (EU) č. 1286/2014.\n(21)\nTouto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již článek 11 směrnice Rady 89/391/EHS (31) vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nesmí být na újmu jejich žádosti nebo návrhy, aby zaměstnavatelé přijali vhodná opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou podle uvedené směrnice oprávněni obracet se na příslušný orgán, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a poskytnuté prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\n(22)\nČlenské státy by se mohly rozhodnout stanovit, že oznámení ohledně stížností vyplývajících z osobních vztahů týkajících se výlučně oznamující osoby, totiž stížností v souvislosti s osobními spory mezi oznamující osobou a jiným zaměstnancem, lze provádět prostřednictvím jiných postupů.\n(23)\nTouto směrnicí by neměla být dotčena ochrana přiznávaná postupy pro oznamování případných protiprávních jednání včetně podvodů a korupce, které poškozují zájmy Unie, nebo pro oznamování chování souvisejícího s plněním pracovních povinností, které by mohlo vážně porušovat povinnosti úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené podle článků 22a, 22b a 22c služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie uvedených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (32). Tato směrnice by se měla použít v případě, že úředníci a jiní zaměstnanci Unie oznámí porušení, k němuž došlo v pracovním kontextu mimo jejich pracovněprávní vztah s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.\n(24)\nNárodní bezpečnost zůstává ve výhradní odpovědnosti každého členského státu. V souladu s judikaturou Soudního dvora by se tato směrnice neměla vztahovat na oznámení o porušeních v souvislosti se zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud se na ně vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU. Pokud se některé členské státy rozhodnou rozšířit ochranu stanovenou podle této směrnice na další oblasti či akty, které nespadají do její věcné působnosti, měly by mít možnost přijmout zvláštní ustanovení na ochranu podstatných zájmů národní bezpečnosti v tomto ohledu.\n(25)\nTouto směrnicí by neměla být dotčena ani ochrana utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Touto směrnicí by mimoto neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady 2013/488/EU (33) nebo rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (34).\n(26)\nTouto směrnicí by neměla být dotčena ochrana důvěrné povahy komunikací mezi právníky a jejich klienty (povinnost zachovávat mlčenlivost) stanovená podle vnitrostátního a případně unijního práva, v souladu s judikaturou Soudního dvora. Směrnicí by neměla být dotčena ani povinnost zachování důvěrnosti komunikací poskytovatelů zdravotní péče včetně terapeutů s jejich pacienty a zdravotnické dokumentace (lékařské tajemství) stanovená podle vnitrostátního a unijního práva.\n(27)\nPříslušníci jiných profesí než právníci či poskytovatelé zdravotní péče by měli mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, že oznamují informace chráněné platnými profesními předpisy, a za předpokladu, že oznámení těchto informací je nezbytné pro odhalení porušení spadajícího do oblasti působnosti této směrnice.\n(28)\nAčkoliv by tato směrnice měla stanovit za určitých podmínek omezené vyloučení odpovědnosti, a to i trestní, v případě porušení důvěrnosti, neměla by jí být dotčena vnitrostátní pravidla upravující trestní řízení, zejména pokud jde o zajištění integrity vyšetřování a řízení či práv dotčených osob na obhajobu. Tím by nemělo být dotčeno zavedení ochranných opatření do jiných druhů vnitrostátního procesního práva, zejména obrácení důkazního břemene ve vnitrostátním správním, občanském či řízení ve věcech pracovních.\n(29)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se výkonu práva zástupců zaměstnanců na informace, konzultace a účast na kolektivním vyjednávání a jejich obranu zaměstnaneckých práv zaměstnanců. Tím by neměla být dotčena úroveň ochrany přiznaná podle této směrnice.\n(30)\nTato směrnice by se neměla vztahovat na případy, kdy bylo osoby, které udělily svůj informovaný souhlas, identifikovány nebo registrovány jako oznamovatelé v databázích spravovaných orgány pověřenými na vnitrostátní úrovni, jako jsou například celní orgány, a které oznámí porušení donucovacím orgánům za úplatu nebo odměnu. Tato oznámení jsou činěna podle specifických postupů, jejichž cílem je zajistit anonymitu těchto osob v zájmu ochrany jejich tělesné integrity a jež jsou odlišné od kanálů pro oznamování stanovených v této směrnici.\n(31)\nOsoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, jež získaly v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací, využívají své právo na svobodu projevu. Právo na svobodu projevu a informací zakotvené v článku 11 Listiny a v článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zahrnuje právo přijímat a rozšiřovat informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků. Tato směrnice proto vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na svobodu projevu a ze zásad, které na tomto základě vypracovala Rada Evropy ve svém doporučení o ochraně oznamovatelů přijatém Radou ministrů dne 30. dubna 2014.\n(32)\nAby mohly oznamující osoby využít ochrany podle této směrnice, měly by vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, mít oprávněný důvod se domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Tento požadavek je nezbytným ochranným opatřením před zlovolnými, neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které v době oznámení úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta. Současně tento požadavek zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba oznámila nepřesné informace o porušení neúmyslnou chybou. Obdobně by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, mají-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti. Důvody, které oznamující osobu vedou k oznámení, by neměly být podstatné, pokud jde o rozhodnutí, zda by této osobě měla být poskytnuta ochrana.\n(33)\nOznamující osoby mají zpravidla pocit větší jistoty při interním oznamování, pokud nemají důvody učinit oznámení externě. Z empirických studií vyplývá, že většina oznamovatelů má tendenci činit interní oznámení v rámci organizace, v níž pracují. Interní oznamování je rovněž nejlepším způsobem, jak zajistit, že informace obdrží osoby, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem. Současně by oznamující osoba měla mít možnost zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností daného případu. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je transparentnost a odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, a současně zajistit rovnováhu mezi zájmem zaměstnavatelů, pokud jde o řízení jejich organizace a ochranu jejich zájmů, na jedné straně a zájmem veřejnosti týkajícím se ochrany před újmou na straně druhé, a to v souladu s kritérii stanovenými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.\n(34)\nAniž jsou dotčeny stávající povinnosti umožnit anonymní oznamování na základě práva Unie, měly by mít členské státy možnost se rozhodnout, zda mají právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány přijímat anonymní oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice a podnikat v návaznosti na tato oznámení opatření. Nicméně osobám, které učinily anonymní oznámení nebo zveřejnění spadající do oblasti působnosti této směrnice a splňují její podmínky, by měla být poskytnuta ochrana podle této směrnice, pokud byly následně identifikovány a postiženi odvetnými opatřeními.\n(35)\nTato směrnice by měla poskytnout ochranu v případech, kdy osoby učiní oznámení podle právních předpisů Unie orgánům, institucím či jiným subjektům Unie, například v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie.\n(36)\nOsoby potřebují zvláštní právní ochranu, pokud oznámené informace získají prostřednictvím činností souvisejících s prací, a hrozí jim tudíž odvetná opatření v souvislosti s prací, například za porušení povinnosti zachovávat důvěrnost nebo loajalitu. Základním důvodem pro zajištění ochrany těchto osob je jejich ekonomická zranitelnost plynoucí ze vztahu k osobě, na níž jsou fakticky pracovně závislé. Neexistuje-li takováto nerovnováha sil v souvislosti s prací, například v případě běžných stěžovatelů nebo nezúčastněných osob z řad občanů, není ochrana před odvetnými opatřeními nutná.\n(37)\nÚčinné prosazování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána co nejširší možné škále kategorií osob, které bez ohledu na to, zda se jedná o občany Unie, nebo státní příslušníky třetích zemí, mají vzhledem ke svým činnostem souvisejících s prací, nehledě na povahu těchto činností a na to, zda jsou placené či neplacené, privilegovaný přístup k informacím o porušení, jejichž oznámení je ve veřejném zájmu, a které mohou být v případě jejich oznámení postiženy odvetnými opatřeními. Členské státy by měly zajistit, aby byla potřeba ochrany stanovena s odkazem na všechny příslušné okolnosti, a nikoli pouze s odkazem na povahu vztahu, za účelem zahrnutí celé škály osob, které jsou v širokém smyslu spojeny s organizací, v níž došlo k porušení.\n(38)\nOchrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá Soudní dvůr, zejména osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Ochrana by tedy měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou nejisté formy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením. Pojem „pracovník“ zahrnuje i státní zaměstnance, zaměstnance ve veřejných službách, jakož i jiné osoby pracující ve veřejném sektoru.\n(39)\nOchrana by se měla rozšířit i na kategorie fyzických osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování porušení práva Unie a v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací se mohou z ekonomického hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například pokud jde bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji informací o možných nekalých a nedovolených praktikách v oblasti výroby, dovozu či distribuce týkající se nebezpečných výrobků; a při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními, která mohou mít například formu předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být postiženi i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také osobám, jejichž pracovní poměr skončil, a uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří by mohli být postiženi odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku.\n(40)\nÚčinná ochrana oznamovatelů znamená chránit rovněž kategorie osob, které sice nejsou na činnostech souvisejících s prací ekonomicky závislé, nicméně mohou být za oznamování porušování postiženy odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům a placeným nebo neplaceným stážistům by mohlo být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních pracovních referencí či jiné poškození jejich dobré pověsti či kariérních vyhlídek.\n(41)\nOchrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata nejen přímo vůči samotným oznamujícím osobám, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata nepřímo, včetně opatření vůči prostředníkům, spolupracovníkům či příbuzným oznamující osoby, kteří jsou rovněž v pracovním vztahu se zaměstnavatelem oznamující osoby či jejím zákazníkem nebo příjemcem služeb. Aniž je dotčena ochrana, které zástupci odborových organizací nebo zástupci zaměstnanců požívají ve své funkci podle jiných unijních a vnitrostátních pravidel, měli by požívat ochrany stanovené podle této směrnice v případě, kdy činí oznámení ve svém postavení zaměstnanců, i v případě, kdy poskytli poradenství a podporu oznamující osobě. K nepřímým odvetným opatřením patří rovněž kroky podniknuté vůči právnímu subjektu, který oznamující osoba vlastní, pro který pracuje nebo s nímž je jinak spojena v pracovním kontextu, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku.\n(42)\nÚčinné odhalování vážného poškození veřejného zájmu a předcházení tomuto poškození vyžaduje, aby pojem porušení zahrnoval i zneužívající praktiky, jak je vymezuje judikatura Soudního dvora, konkrétně jednání či opomenutí, jež se z formálního hlediska nejeví jako protiprávní, maří však předmět nebo účel práva.\n(43)\nÚčinné předcházení porušování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána osobám, které poskytnou informace nezbytné k odhalení porušení, ke kterým již došlo, porušení, k nimž dosud nedošlo, ale je velmi pravděpodobné, že k nim dojde, jednání či opomenutí, která může oznamující osoba oprávněně považovat za porušení, jakož i pokusů o utajení porušení. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží odůvodněné obavy či podezření. Ochrana by se současně neměla vztahovat na osoby, které oznámí informace, které již jsou zcela zpřístupněny veřejnosti, nebo na nepodložené zvěsti a zprávy z doslechu.\n(44)\nAby mohlo být nepříznivé zacházení považováno za odvetné opatření a aby z tohoto důvodu mohla oznamující osoba požívat právní ochrany, měla by mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, existovat úzká souvislost. Účinná ochrana oznamujících osob jako způsob posílení prosazování práva Unie vyžaduje širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, k němuž dojde v pracovním kontextu a které těmto osobám působí újmu. Tato směrnice by však neměla bránit zaměstnavatelům, aby přijímali rozhodnutí související se zaměstnáním, která nejsou důsledkem oznámení nebo zveřejnění informací.\n(45)\nOchrana před odvetnými opatřeními jako způsob zaručení svobody projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků by měla být poskytnuta osobám, které oznámí informace o jednání či opomenutí v rámci organizace (interní oznamování) nebo externímu orgánu (externí oznamování), i osobám, které tyto informace zpřístupní veřejnosti (například přímo veřejnosti prostřednictvím online platforem nebo sociálních médií či sdělovacím prostředkům, voleným úředním osobám, organizacím občanské společnosti, odborovým svazům či profesním a obchodním organizacím).\n(46)\nOznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními zvyšuje právní jistotu potenciálních oznamovatelů, a tím rovněž podporuje oznamování prostřednictvím sdělovacích prostředků. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech.\n(47)\nPro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se relevantní informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. V zásadě by proto oznamující osoby měly být nabádány, aby nejprve využily interní kanály pro oznamování a učinily oznámení svému zaměstnavateli, pokud mají tyto kanály k dispozici a lze důvodně předpokládat, že fungují. Je tomu tak zejména v případě, kdy se oznamující osoby domnívají, že porušení lze účinně řešit v rámci příslušné organizace a že odvetná opatření nehrozí. V důsledku toho by právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru měly zavést vhodné interní postupy pro přijímání oznámení a následných opatření v návaznosti na tato oznámení. Toto pobízení se týká i případů, kdy byly tyto kanály zavedeny, aniž by to vyžadovalo unijní či vnitrostátní právo. Tato zásada by měla přispět k posílení kultury dobré komunikace a sociální odpovědnosti podniků, kdy se oznamovatelé považují za osoby, které významně přispívají k samonápravnému procesu a excelenci v rámci organizací.\n(48)\nCo se týká právních subjektů v soukromém sektoru, povinnost zavést interní kanály pro oznamování by měla být úměrná jejich velikosti a úrovni rizika, jež jejich činnosti představují pro veřejný zájem. Povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by měly podléhat všechny podniky s 50 či více zaměstnanci bez ohledu na povahu jejich činností, a to na základě jejich povinnosti vybírat DPH. Na základě náležitého posouzení rizik by členské státy mohly rovněž vyžadovat od dalších podniků, aby zavedly v určitých případech interní kanály pro oznamování, například kvůli značným rizikům, jež mohou vyplývat z jejich činností.\n(49)\nTouto směrnicí by neměla být dotčena možnost členských států vybízet právní subjekty v soukromém sektoru s méně než 50 zaměstnanci k zavedení interních kanálů pro oznamování a přijímání následných opatření, a to i stanovením méně preskriptivních požadavků pro tyto kanály než jsou požadavky stanovené podle této směrnice, za předpokladu, že tyto požadavky zaručí důvěrnost a přijímání následných opatření s řádnou péčí.\n(50)\nOsvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které mají povinnost zavést interní kanály pro oznamování podle aktů Unie uvedených v částech I.B a II přílohy.\n(51)\nMělo by být zřejmé, že v případě právních subjektů v soukromém sektoru, které neposkytují interní kanály pro oznamování, by měly mít oznamující osoby možnost externího oznamování, a že by tyto osoby měly požívat ochrany před odvetnými opatřeními podle této směrnice.\n(52)\nAby bylo zajištěno zejména dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek ve veřejném sektoru, měla by se povinnost zavést interní kanály pro oznamování vztahovat na všechny zadávající orgány a zadavatele na místní, regionální a celostátní úrovni, přičemž by měla být úměrná jejich velikosti.\n(53)\nZa předpokladu, že je zajištěno utajení totožnosti oznamující osoby, je na každém jednotlivém právním subjektu v soukromém a veřejném sektoru, aby stanovil druh kanálů pro oznamování, které zavede. Konkrétně by kanály pro oznamování měly osobám umožnit činit oznámení písemně a podávat je poštou, prostřednictvím fyzické schránky (schránek) pro podávání stížností nebo prostřednictvím on-line platformy, ať již intranetové či internetové, nebo činit oznámení ústně prostřednictvím telefonní horké linky nebo jiného systému hlasových zpráv či obojí. Na žádost oznamující osoby by tyto kanály měly rovněž umožnit činit oznámení prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě.\n(54)\nK přijímání oznámení o porušení jménem právních subjektů v soukromém nebo veřejném sektoru by mohly být oprávněny rovněž třetí osoby, pokud poskytují náležité záruky týkající se dodržování nezávislosti, důvěrnosti, ochrany údajů a tajemství. Těmito třetími osobami by mohly být externí poskytovatelé platformy pro oznamování, externí poradci, auditoři, zástupci odborových svazů nebo zástupci zaměstnanců.\n(55)\nPostupy pro interní oznamování by měly právním subjektům v soukromém sektoru umožňovat zcela důvěrné přijímání a šetření oznámení zaměstnanců subjektu a jeho dceřiných společností nebo přidružených podniků (skupiny), avšak v možném rozsahu i veškerých zástupců a dodavatelů skupiny a jakýchkoli osob, které získají informace prostřednictvím činností souvisejících s prací v souvislosti s daným subjektem a skupinou.\n(56)\nVýběr nejvhodnějších osob nebo odborů v rámci právního subjektu v soukromém sektoru, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následných opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla být každopádně taková, aby zajistila nezávislost a neexistenci střetu zájmů. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti s dobrými předpoklady pro to, aby učinil oznámení přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, pracovník pro integritu, právník nebo osoba pověřená ochranou osobních údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.\n(57)\nV souvislosti s interním oznamováním má informování oznamující osoby o následných opatřeních v návaznosti na oznámení, v zákonných mezích a co nejsrozumitelnějším způsobem, zásadní význam pro vybudování důvěry v účinnost celkového systému ochrany oznamovatelů a snižuje pravděpodobnost dalších zbytečných oznámení či zveřejnění informací. Oznamující osoba by měla být v přiměřené lhůtě vyrozuměna o plánovaných či přijatých následných opatřeních a o důvodech jejich volby. Následná opatření by mohla zahrnovat například postoupení pro jiné kanály nebo postupy v případě oznámení, které výlučně postihuje individuální práva oznamující osoby, ukončení šetření pro nedostatek důkazů či z jiných důvodů, zahájení interního šetření a případně jeho zjištění a veškerá opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému, postoupení příslušnému orgánu za účelem dalšího šetření, pokud tyto informace neohrozí vnitřní šetření či vyšetřování nebo se nedotknou práv dotčené osoby. Oznamující osoba by měla být ve všech případech informována o průběhu a výsledku šetření. V průběhu šetření by mělo být možné požádat oznamující osobu o poskytnutí dalších informací, aniž by však tato osoba měla povinnost tak učinit.\n(58)\nPřiměřená lhůta pro informování oznamující osoby by neměla přesahovat tři měsíce. Není-li o vhodných následných opatřeních dosud rozhodnuto, měla by o tom být oznamující osoba vyrozuměna a měla by být informována jakékoli další zpětné vazbě.\n(59)\nOsoby, které zvažují oznámení porušení práva Unie, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení učiní. Právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru, které zavedly postupy pro interní oznamování, by měly být povinny poskytnout o těchto postupech, jakož i o postupech pro externí oznamování příslušným orgánům, informace. Je zásadní, aby tyto informace byly jasné a snadno přístupné v co nejširším rozsahu i jiným osobám než zaměstnancům, které přicházejí do styku se subjektem prostřednictvím činností souvisejících s prací, jako jsou poskytovatelé služeb, distributoři, dodavatelé a obchodní partneři. Tyto informace by mohly být například vyvěšeny na viditelném místě, k němuž mají všechny zmíněné osoby přístup, a na internetových stránkách subjektu a mohly být zařazeny rovněž v kurzech a vzdělávacích seminářích týkajících se etiky a bezúhonnosti.\n(60)\nÚčinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování vyžaduje zajištění toho, aby potenciální oznamovatelé mohli snadno a zcela důvěrně sdělit informace, které mají k dispozici, dotčeným příslušným orgánům, jež mohou problém prošetřit a případně zjednat nápravu.\n(61)\nMůže se stát, že interní kanály neexistují, nebo že byly využity, avšak řádně nefungují například proto, že oznámení nebylo vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo že navzdory výsledkům souvisejícího interního šetření potvrzujícího porušení nebylo přijato žádné vhodné opatření pro řešení porušení.\n(62)\nV jiných případech nelze důvodně předpokládat, že interní kanály budou řádně fungovat. Je tomu tak zejména v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody se domnívat, že by v souvislosti s oznámením byly postiženy odvetnými opatřeními, a to i v důsledku porušení důvěrnosti, nebo že by příslušné orgány měly lepší předpoklady pro přijetí účinných opatření pro řešení porušení. Příslušné orgány by měly lepší předpoklady, například tehdy, kdy se na porušení podílela osoba mající v pracovním kontextu konečnou odpovědnost nebo existuje riziko, že porušení nebo související důkazy by mohly být zatajeny či zničeny; nebo obecněji tehdy, kdy by účinnost úkonů příslušných orgánů v rámci šetření mohla být jinak ohrožena, jako v případě oznámení o kartelových dohodách a jiných porušeních pravidel hospodářské soutěže; nebo tehdy, kdy porušení vyžaduje bezodkladné opatření například pro záchranu zdraví a bezpečnosti osob nebo pro ochranu životního prostředí. Ve všech případech by osoby oznamující příslušným orgánům a případně orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie externě měly být chráněny. Tato směrnice by měla přiznat ochranu i v případech, kdy unijní či vnitrostátní právo vyžaduje, aby oznamující osoby učinily oznámení příslušným vnitrostátním orgánům, například v rámci svých pracovních povinností a úkolů, nebo je-li porušení trestným činem.\n(63)\nNedostatečná důvěra v účinnost oznamování je jedním z hlavních faktorů, které potenciální oznamovatele odrazují. Proto je třeba uložit příslušným orgánům jednoznačnou povinnost zavést vhodné externí kanály pro oznamování, přijímat s řádnou péčí následná opatření v návaznosti na obdržená oznámení a poskytovat v přiměřené lhůtě oznamujícím osobám zpětnou vazbu.\n(64)\nMělo by být na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání informací o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření v návaznosti na oznámení. Těmito příslušnými orgány mohou být soudní orgány, regulační orgány nebo orgány dohledu příslušné v konkrétních dotčených oblastech nebo orgány s obecnější pravomocí na ústřední úrovni v rámci členského státu, donucovací orgány, protikorupční orgány nebo veřejní ochránci práv.\n(65)\nJakožto příjemci oznámení by orgány určené jako příslušné měly mít potřebné kapacity a pravomoci pro zajištění vhodných následných opatření – včetně posouzení pravdivosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení zahájením interního šetření, vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením. Alternativně by tyto orgány měly mít nezbytné pravomoci k postoupení oznámení jinému orgánu, který by měl oznámené porušení šetřit, a zároveň by měly zajistit vhodná následná opatření ze strany tohoto orgánu. Zejména pokud si členské státy přejí zavést externí kanály pro oznamování na ústřední úrovni, například v oblasti státní podpory, měly by zavést náležité záruky, aby zajistily dodržování požadavků na nezávislost a samostatnost stanovených v této směrnici. Zavedením těchto externích kanálů pro oznamování by neměly být dotčeny pravomoci členských států nebo Komise, pokud jde o dohled v oblasti státní podpory, touto směrnicí by neměla být dotčena ani výlučná pravomoc Komise, pokud jde o prohlášení slučitelnosti opatření státní podpory zejména podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Pokud jde o porušení článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, členské státy by, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti, měly určit jako příslušné orgány uvedené v článku 35 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (35).\n(66)\nPříslušné orgány by rovněž měly oznamujícím osobám poskytnout zpětnou vazbu ohledně plánovaných či přijatých následných opatření, například postoupení jinému orgánu, ukončení šetření pro nedostatek důkazů či z jiných důvodů nebo zahájení šetření a případně jeho zjištění a veškerých opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému, jakož i ohledně důvodů pro volbu takovýchto následných opatření. Sdělením konečného výsledku šetření by neměla být dotčena použitelná unijní pravidla, která zahrnují případná omezení zveřejňování rozhodnutí v oblasti finanční regulace. To by se mělo obdobně použít v oblasti zdaňování právnických osob, jsou-li podobná omezení stanovena v platném vnitrostátním právu.\n(67)\nVzhledem k potřebě rychle vyřešit problém, který je předmětem oznámení, jakož i potřebě zabránit zbytečnému zveřejnění informací, by k přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby mělo dojít v přiměřené lhůtě. Tato lhůta by neměla přesahovat tři měsíce, může se však prodloužit na šest měsíců, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.\n(68)\nPrávo Unie ve zvláštních oblastech, jako je zneužívání trhu, totiž nařízení (EU) č. 596/2014 a prováděcí směrnice (EU) 2015/2392, civilní letectví, totiž nařízení (EU) č. 376/2014, nebo bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, tedy směrnice 2013/30/EU, již stanoví zavedení interních a externích kanálů pro oznamování. Povinnosti týkající se zavedení takovýchto kanálů, které jsou stanoveny v této směrnici, by měly být pokud možno založeny na stávajících kanálech stanovených v konkrétních aktech Unie.\n(69)\nKomise, jakož i některé instituce a jiné subjekty Unie, například Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), zavedly externí kanály pro oznamování a postupy pro přijímání oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, jež zajišťují především utajení totožnosti oznamujících osob. Touto směrnicí by neměly být takovéto externí kanály pro oznamování a postupy, pokud existují, dotčeny, mělo by však být zajištěno, aby osoby podávající oznámení orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie mohly v rámci celé Unie využít společné minimální normy ochrany.\n(70)\nPro zajištění účinnosti postupů pro následná opatření přijímaná v návaznosti na oznámení a řešení porušení dotčených pravidel Unie by měly mít členské státy možnost přijímat opatření na omezení zátěže příslušných orgánů v důsledku oznámení o méně závažných porušeních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, opakujících se oznámení či oznámení o porušení doplňkových ustanovení, například ustanovení o povinnostech týkajících se dokumentace nebo oznamování. Tato opatření by mohla spočívat v tom, že se příslušným orgánům umožní, aby po řádném posouzení věci rozhodly, že oznámené porušení je zjevně méně závažné a nevyžaduje další následná opatření podle této směrnice kromě ukončení řízení. Členské státy by rovněž měly mít možnost umožnit příslušným orgánům, aby ukončily řízení týkající se opakujících se oznámení, která neobsahují žádné smysluplné nové informace doplňující dřívější oznámení, v souvislosti s nímž již bylo řízení ukončeno, pokud nové právní či skutkové okolnosti neodůvodňují jinou formu následných opatření. Mimoto by členské státy měly mít možnost příslušným orgánům umožnit, aby se v případě vysokého počtu oznámení přednostně zabývaly oznámeními o závažných porušeních nebo o porušeních zásadních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice.\n(71)\nStanoví-li tak unijní či vnitrostátní právo, měly by příslušné orgány postoupit případy nebo relevantní informace o porušeních orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, včetně – pro účely této směrnice – OLAFu a Úřadu evropského veřejného žalobce, aniž by tím byla dotčena možnost oznamující osoby obrátit se přímo na tyto instituce nebo jiné subjekty Unie.\n(72)\nV řadě oblastí politiky spadajících do věcné působnosti této směrnice existují mechanismy spolupráce, jejichž prostřednictvím si příslušné vnitrostátní orgány vyměňují informace a provádějí navazující činnosti v souvislosti s porušováním pravidel Unie s přeshraničním rozměrem. Příklady sahají od systému správní pomoci a spolupráce, zřízeného prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1918 (36), v případech přeshraničních porušení právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce a sítě pro odhalování podvodů v potravinářství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (37), přes systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (38), a síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (39) až po fórum pro dodržování předpisů a správu v oblasti životního prostředí zřízené rozhodnutím Komise ze dne 18. ledna 2018 (40), Evropskou síť pro hospodářskou soutěž zřízenou podle nařízení (ES) č. 1/2003 a správní spolupráci v oblasti daní podle směrnice Rady 2011/16/EU (41). Příslušné orgány členských států by měly v případě potřeby tyto stávající mechanismy spolupráce plně využívat v rámci povinnosti přijímat následná opatření v návaznosti na oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Orgány členských států by mohly rovněž spolupracovat nad rámec stávajících mechanismů spolupráce v případech porušení s přeshraničním rozměrem v oblastech, v nichž takovéto mechanismy spolupráce neexistují.\n(73)\nAby byla umožněna účinná komunikace s pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení, je nutné, aby příslušné orgány zavedly a používaly uživatelsky přívětivé kanály pro oznamování, které jsou bezpečné, zajišťují zachování důvěrnosti přijímaných a zpracovávaných informací o porušeních poskytnutých oznamující osobou a umožňují uchovávání informací v trvalé podobě pro případ dalšího šetření. To by mohlo vyžadovat, aby tyto kanály byly odděleny od obecných komunikačních kanálů, které příslušné orgány používají ke komunikaci s veřejností, jako jsou běžné veřejné systémy pro podávání stížností nebo kanály, které příslušný orgán používá při své běžné činnosti k interní komunikaci a komunikaci se třetími stranami.\n(74)\nPracovníci příslušných orgánů, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení, by měli být odborně vyškoleni mimo jiné o použitelných pravidlech ochrany údajů, aby mohli vyřizovat oznámení a zajišťovat komunikaci s oznamující osobou, jakož i přijímat v reakci na oznámení vhodná následná opatření.\n(75)\nOsoby, které mají v úmyslu učinit oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení učiní. Příslušné orgány by proto měly poskytnout jasné a snadno přístupné informace o dostupných kanálech pro oznamování u příslušných orgánů, o platných postupech a o pracovnících v těchto orgánech, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby oznamování podporovaly a neodrazovaly od něj.\n(76)\nČlenské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány zavedly náležité postupy ochrany při zpracovávání oznámení a pro ochranu osobních údajů osob, jichž se oznámení týká. Tyto postupy by měly zajistit, aby ve všech fázích postupu byla chráněna totožnost každé oznamující osoby, dotčené osoby a třetích osob uvedených v oznámení, například svědků nebo kolegů.\n(77)\nJe nutné, aby pracovníci příslušného orgánu, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení, a jeho pracovníci, kteří mají právo přístupu k informacím poskytnutým oznamující osobou, dodržovali povinnost zachovávat profesní tajemství a důvěrnost při předávání údajů jak uvnitř, tak vně příslušného orgánu, včetně případů, kdy příslušný orgán v souvislosti s oznámením zahájí šetření nebo interní šetření nebo vykonává donucovací činnosti.\n(78)\nPravidelný přezkum postupů příslušných orgánů a výměna osvědčených postupů mezi nimi by měly zaručit, že tyto postupy jsou přiměřené, a slouží tudíž svému účelu.\n(79)\nOsoby, které zveřejní informace, by měly mít nárok na ochranu v případech, kdy navzdory internímu anebo externímu oznámení není porušení řešeno, například v případech, kdy porušení nebylo náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná vhodná nápravná opatření. Vhodnost následných opatření by měla být posouzena podle objektivních kritérií souvisejících s povinností příslušných orgánů posoudit pravdivost tvrzení a ukončit případné porušování práva Unie. Vhodnost následných opatření bude proto záviset na okolnostech jednotlivých případů a povaze pravidel, která byla porušena. Vhodným následným opatřením podle této směrnice by mohlo být zejména rozhodnutí orgánů o tom, že porušení je zjevně méně závažné a že není zapotřebí následných opatření kromě ukončení řízení.\n(80)\nOsoby, které zveřejní informace přímo, by měly mít rovněž nárok na ochranu v případech, kdy mají oprávněné důvody domnívat se, že existuje bezprostřední nebo zjevné ohrožení veřejného zájmu nebo hrozí-li nenapravitelná újma, včetně zásahu do tělesné integrity této osoby.\n(81)\nOsoby, které zveřejní informace přímo, by měly mít rovněž nárok na ochranu v případech, kdy mají oprávněné důvody domnívat se, že v případě externího oznámení existuje riziko odvetných opatření nebo je malá vyhlídka účinného řešení porušení vzhledem ke zvláštním okolnostem daného případu, například když by mohly být zatajeny či zničeny důkazy nebo když by příslušný orgán mohl být spolčen se subjektem porušení či se na porušení podílet.\n(82)\nZajištění utajení totožnosti oznamující osoby v průběhu procesu oznamování a šetření podníceného oznámením je zásadním opatřením ex-ante k zabránění odvetným opatřením. Zveřejnit totožnost oznamující osoby by mělo být možné pouze tehdy, pokud se jedná o nezbytný a přiměřený požadavek podle unijního či vnitrostátního práva v souvislosti s vyšetřováním orgány nebo soudním řízením, zejména v zájmu ochrany práva dotčených osob na obhajobu. Tato povinnost by mohla vyplývat zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU (42). Ochrana utajení totožnosti by se neměla uplatnit, pokud oznamující osoba úmyslně odhalí svou totožnost v souvislosti se zveřejněním informací.\n(83)\nVeškeré zpracování osobních údajů prováděné podle této směrnice, včetně výměny nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (43) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (44). Jakákoli výměna nebo předávání informací orgány, institucemi a jinými subjekty Unie by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (45). Obzvláštní pozornost je třeba věnovat zásadám zpracovávání osobních údajů, které jsou stanoveny v článku 5 nařízení (EU) 2016/679, článku 4 směrnice (EU) 2016/680 a článku 4 nařízení (EU) 2018/1725, a zásadě záměrné a standardní ochrany osobních údajů stanovené v článku 25 nařízení (EU) 2016/679, článku 20 směrnice (EU) 2016/680 a článcích 27 a 85 nařízení (EU) 2018/1725.\n(84)\nPostupy stanovené v této směrnici a týkající se následných opatřeních přijímaných v návaznosti na oznámení o porušení práva Unie v oblastech spadajících do její působnosti slouží k dosažení důležitého cíle obecného veřejného zájmu Unie a členských států ve smyslu čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/679, jelikož mají za cíl posílení prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech, v nichž by porušení mohla způsobit vážné poškození veřejného zájmu. Účinná ochrana utajení totožnosti oznamujících osob je nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, zejména oznamujících osob, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2016/679. Členské státy by měly zajistit, že tato je směrnice účinná, a to případně i tak, že prostřednictvím legislativních opatření omezí výkon některých práv dotčených osob na ochranu údajů v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. e) a i) a čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení, nebo zabránění, maření či zpomalení následných opatření, zejména šetření, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily.\n(85)\nÚčinná ochrana utajení totožnosti oznamujících osob je rovněž nezbytná pro ochranu práv a svobod jiných, zejména oznamujících osob, pokud oznámení vyřizují orgány ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/680. Členské státy by měly zajistit účinnost této směrnice, včetně případně tak, že prostřednictvím legislativních opatření omezí výkon některých práv dotčených osob na ochranu údajů v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. a) a e), čl. 15 odst. 1 písm. a) a e), čl. 16 odst. 4 písm. a) a e) a čl. 31 odst. 5 směrnice (EU) 2016/680 v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení, zabránění, maření či zpomalení následných opatření přijatých, zejména šetření, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily.\n(86)\nČlenské státy by měly zajistit náležité vedení a uchovávání záznamů týkajících se všech oznámení o porušení, dohledatelnost každého oznámení, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních.\n(87)\nOznamující osoby by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal, podporoval či toleroval jejich zaměstnavatel nebo zákazník nebo příjemce služeb a osoby, které pro uvedené osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací.\n(88)\nNení-li odvetným opatřením zabráněno a nejsou-li potrestána, odrazuje to potenciální oznamovatele. Jednoznačný právní zákaz odvetných opatření by měl důležitý odrazující účinek a byl by dále posílen ustanoveními o osobní odpovědnosti a sankcích uložených subjektům, které odvetná opatření přijmou.\n(89)\nPotenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení učinit nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby relevantní a přesné informace o tom byly poskytovány způsobem, který je jasný a snadno přístupný široké veřejnosti. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotčené informace vztahují platná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace platná pravidla nevztahují (takzvané „odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno. Toto poradenství a informace by mohlo poskytovat informační středisko nebo jednotný a nezávislý správní orgán. Členské státy by mohly rozhodnout o rozšíření tohoto poradenství na právní poradenství. Je-li toto poradenství poskytnuto oznamujícím osobám organizacemi občanské společnosti, které jsou vázány povinností zachování důvěrné povahy získaných informací, měly by členské státy zajistit, aby tyto organizace nebyly postiženy odvetnými opatřeními, například ve formě hospodářské podjatosti prostřednictvím omezení jejich přístupu k financování nebo zařazení na černou listinu, což by mohlo bránit řádnému fungování dané organizace.\n(90)\nPříslušné orgány by měly oznamujícím osobám poskytnout podporu nezbytnou v zájmu účinného přístupu těchto osob k ochraně. Zejména by měly poskytnout důkazy nebo jiné dokumenty požadované k tomu, aby se u jiných orgánů nebo soudů potvrdilo provedení externího oznámení. Podle určitých vnitrostátních rámců a v určitých případech mohou oznamující osoby využít formy potvrzení skutečnosti, že splňují podmínky platných pravidel. Bez ohledu na tyto možnosti by měly mít účinný přístup k soudnímu přezkumu, kdy je na soudech, aby na základě všech konkrétních okolností daného případu rozhodly, zda tyto osoby splňují podmínky platných pravidel.\n(91)\nPrávní nebo smluvní závazky jednotlivců, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti či zachování důvěrnosti, by nemělo být možné využít k zabránění v oznámení, k odepření ochrany nebo k potrestání oznamujících osob za to, že oznámily informace o porušení nebo je zveřejnily, pokud je poskytnutí informací spadajících do oblasti působnost těchto doložek nebo dohod nezbytné k odhalení porušení. Jsou-li tyto podmínky splněny, neměly by oznamující osoby nést žádnou odpovědnost, ať již občanské, trestní, správní nebo pracovněprávní povahy. Je vhodné, aby existovala ochrana před vznikem odpovědnosti za oznámení nebo zveřejnění informací podle této směrnice v případě informací, ohledně nichž měla oznamující osoba oprávněné důvody se domnívat, že jejich oznámení nebo zveřejnění bylo nezbytné k odhalení porušení podle této směrnice. Taková ochrana by se neměla vztahovat na nadbytečné informace, které tato osoba odhalila, aniž by k tomu takové oprávněné důvody měla.\n(92)\nJestliže oznamující osoby získaly nebo obdržely přístup k oznámeným informacím o porušení nebo dokumentům, které tyto informace obsahují, oprávněně, měly by být vyloučeny z odpovědnosti. To by mělo platit jak v případech, kdy oznamující osoby odhalí obsah dokumentů, k nimž mají oprávněný přístup, tak i v případech, kdy pořídí kopie těchto dokumentů nebo je odnesou z prostor organizace, v níž jsou zaměstnané, v rozporu se smluvními nebo jinými doložkami, podle kterých jsou příslušné dokumenty majetkem organizace. Oznamující osoby by měly být vyloučeny z odpovědnosti i v případech, kdy získání relevantních informací či dokumentů nebo přístup k nim vyvolává otázku občanské, správní nebo pracovněprávní odpovědnosti. Jako příklad lze uvést případy, kdy oznamující osoby získaly informace přístupem k elektronické poště spolupracovníka nebo k dokumentům, které v rámci své práce běžně nepoužívají, pořízením fotografií prostor organizace nebo vstupem do míst, kam běžně nemají přístup. Pokud oznamující osoby získaly přístup k relevantním informacím nebo dokumentům spácháním trestného činu, například neoprávněným vstupem do vyhrazených prostor nebo hackingem, měla by se jejich trestní odpovědnost i nadále řídit platnými vnitrostátními předpisy, aniž by byla dotčena ochrana poskytovaná podle čl. 21 odst. 7 této směrnice. Podobně jakákoli jiná odpovědnost oznamujících osob vyplývající z jednání či opomenutí, jež nesouvisejí s oznamováním nebo nejsou nezbytná pro odhalení porušení podle této směrnice, by se měla nadále řídit platným unijním či vnitrostátním právem. Odpovědnost oznamujících osob by v těchto případech měly posoudit vnitrostátní soudy s ohledem na všechny příslušné věcné informace a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu, včetně nezbytnosti a přiměřenosti jednání nebo opomenutí v souvislosti s oznámením nebo zveřejněním informací.\n(93)\nOdvetná opatření budou pravděpodobně vysvětlena jako opodstatněná z jiných důvodů, než je oznámení, a pro oznamující osoby může být velmi obtížné prokázat souvislost mezi oznámením a odvetnými opatřeními, přičemž subjekty, které odvetná opatření přijmou, mohou mít větší moc a prostředky k doložení a odůvodnění přijatých opatření. Jakmile proto oznamující osoba prima facie prokáže, že podala oznámení nebo zveřejnila informace v souladu s touto směrnicí a utrpěla újmu, mělo by se důkazní břemeno přesunout na osobu, která přijala opatření vedoucí k újmě a která by měla poté mít povinnost prokázat, že přijaté opatření nijak nesouviselo s oznámením či zveřejněním informací.\n(94)\nKromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy a náhradě újmy. Vhodný prostředek nápravy by měl být v každém případě určen druhem utrpěných odvetných opatření a utrpěná újma by měla být nahrazena v plné výši v souladu s vnitrostátním právem. Vhodný prostředek nápravy by mohl mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo, například v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení, nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát, například za ušlou mzdu, avšak rovněž za ztrátu příjmů v budoucnu, za náklady spojené se změnou povolání; a náhrada za jiné ekonomické újmy, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření, a za nemateriální újmu, jako jsou bolest a utrpení.\n(95)\nPřestože se druhy právních opatření mohou mezi jednotlivými právními řády lišit, měly by zajistit skutečnou a účinnou náhradu nebo vyrovnání újmy způsobem, který je odrazující a přiměřený utrpěné újmě. V této souvislosti jsou relevantní zásady evropského pilíře sociálních práv, zejména zásada č. 7, podle níž „Před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba. Mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace“. Prostředky nápravy stanovené na vnitrostátní úrovni by neměly potenciální budoucí oznamovatele odrazovat. Například možnost náhrady újmy jako alternativa návratu na pracovní místo v případě propuštění může vést k systematické praxi zejména u větších organizací, a mít tudíž na budoucí oznamovatele odrazující účinek.\n(96)\nPro oznamující osoby mají obzvláštní význam prozatímní prostředky nápravy do ukončení soudního řízení, jež může být zdlouhavé. Pro ohlašující osoby by měla být zejména dostupná i předběžná opatření stanovená podle vnitrostátního práva k ukončení hrozeb, pokusů o odvetná opatření nebo pokračujících odvetných opatření, jako je obtěžování, nebo k zabránění takovým formám odvetných opatření, jako je propuštění, jejichž zrušení může být po uplynutí dlouhé doby obtížné a která mohou jednotlivce finančně zničit, což je vyhlídka, která může potenciální oznamovatele vážně odrazovat.\n(97)\nVýznamný odrazující prostředek s ohledem na oznamování mohou představovat rovněž opatření přijatá proti oznamujícím osobám mimo pracovní kontext, například v rámci soudních řízení ve věci pomluvy, porušení autorského práva, obchodního tajemství, důvěrnosti a ochrany osobních údajů. V těchto řízeních by oznamující osoby měly mít možnost dovolávat se při své obhajobě skutečnosti, že oznámení o porušení nebo jeho zveřejnění učinily v souladu s touto směrnicí, pokud oznámení nebo zveřejnění informací byly nezbytné pro odhalení porušení. V těchto případech by osoba podávající návrh na zahájení řízení měla nést důkazní břemeno, pokud jde o prokázání skutečnosti, že oznamující osoba nesplňuje podmínky stanovené v této směrnici.\n(98)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (46) stanoví pravidla pro zajištění dostatečné a jednotné úrovně občanskoprávních prostředků ochrany v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství. Nicméně rovněž stanoví, že získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství se má považovat za oprávněné, pokud je povoluje právo Unie. Osoby, které zpřístupní obchodní tajemství získané v pracovním kontextu, by měly mít nárok na ochranu podle této směrnice, i pokud jde o nevzniknutí občanské odpovědnosti, pouze splňují-li podmínky stanovené touto směrnicí, včetně podmínky, že zpřístupnění informací bylo nezbytné pro odhalení porušení spadajícího do věcné působnosti této směrnice. Jsou-li tyto podmínky splněny, zpřístupnění obchodního tajemství se považuje za „povolené“ právem Unie ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2016/943. Obě směrnice je navíc třeba považovat za vzájemně se doplňující akty a občanskoprávní prostředky ochrany, postupy a prostředky nápravy, jakož i výjimky stanovené ve směrnici (EU) 2016/943 by se měly i nadále vztahovat na veškerá zpřístupnění obchodního tajemství spadající do oblasti působnosti této směrnice. Příslušné orgány, které obdrží informace o porušení zahrnující obchodní tajemství, by měly zajistit, aby se nepoužila ani nezpřístupnila pro účely jdoucí nad rámec toho, co je nezbytné pro vhodná následná opatření.\n(99)\nZnačné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné soudní poplatky. Ačkoliv na konci řízení jim může být přiznána náhrada těchto poplatků, nemusí být schopné zaplatit tyto poplatky na počátku řízení, zejména tehdy, jsou-li oznamující osoby nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména pokud oznamující osoby splňují podmínky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 (47), a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, může mít v určitých případech zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu.\n(100)\nPráva dotčené osoby by měla být chráněna, aby se zabránilo poškození její dobré pověsti či jiným nepříznivým důsledkům. V každé fázi postupu na základě oznámení by mělo být mimoto plně respektováno právo dotčené osoby na obhajobu a na přístup k právní ochraně v souladu s články 47 a 48 Listiny. Členské státy by měly chránit utajení totožnosti dotčené osoby a zajistit právo na obhajobu, včetně práva na přístup ke spisu, práva být vyslechnut a práva využít účinný opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se této osoby podle platných postupů stanovených ve vnitrostátním právu v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení.\n(101)\nU každé osoby, která v důsledku oznámení či zveřejnění nepřesných nebo zavádějících informací utrpí přímo či nepřímo újmu, by měla být zachována ochrana a prostředky nápravy, které jsou dostupné podle pravidel obecného vnitrostátního práva. Pokud byly takové nepřesné nebo zavádějící informace oznámeny nebo zveřejněny záměrně a vědomě, měla by mít dotčená osoba nárok na náhradu újmy v souladu s vnitrostátním právem.\n(102)\nAby byla zajištěna účinnost pravidel pro ochranu oznamovatelů, jsou nezbytné trestní, občanskoprávní či správní sankce. Sankce proti osobám, které vůči oznamujícím osobám přijmou odvetná či jiná negativní opatření, mohou od těchto opatření odrazovat. Sankce proti osobám, které oznámí nebo zveřejní informace o porušení, které se prokážou jako vědomě nepravdivé, jsou rovněž nezbytné k odrazování od dalšího zlovolného oznamování a k zachování věrohodnosti systému. Přiměřenost těchto sankcí by měla zajistit, aby neměly na potenciální oznamovatele odrazující účinek.\n(103)\nJakékoli rozhodnutí přijaté orgány, které má nepříznivý dopad na práva přiznaná touto směrnicí, zejména rozhodnutí, kterým příslušné orgány rozhodnout ukončit šetření týkající se oznámeného porušení, neboť je zjevně méně závažným či protože jde o opakující se oznámení, nebo kterým rozhodnou, že konkrétní oznámení si nezasluhuje přednostní zacházení, podléhá soudnímu přezkumu podle článku 47 Listiny.\n(104)\nTato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít možnost zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob. Provedení této směrnice ve vnitrostátním právu by nemělo za žádných okolností představovat důvod ke snížení úrovně ochrany, která je oznamujícím osobám v oblastech, na něž se tato směrnice vztahuje, již nyní přiznána podle vnitrostátního práva.\n(105)\nV souladu s čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU musí vnitřní trh zahrnovat prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Vnitřní trh by měl občanům Unie poskytovat přidanou hodnotu ve formě vyšší kvality a bezpečnosti zboží a služeb, zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, jakož i volného pohybu osobních údajů. Vhodným právním základem pro přijetí opatření nezbytných k vytvoření a fungování vnitřního trhu je proto článek 114 Smlouvy o fungování EU. Kromě článku 114 Smlouvy o fungování EU by tato směrnice měla mít další konkrétní právní základy, aby zahrnovala oblasti, které jsou založeny na článku 16, čl. 43 odst. 2, článku 50, čl. 53 odst. 1, článcích 91 a 100, čl. 168 odst. 4, článku 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a článku 31 Smlouvy o Euratomu, pokud jde o přijímání opatření Unie.\n(106)\nVěcná působnost této směrnice je založena na určení oblastí, v nichž se zavedení ochrany oznamovatelů jeví vzhledem k důkazům, jež jsou v současnosti dostupné, jako opodstatněné a nezbytné. Tato věcná působnost by mohla být rozšířena na další oblasti nebo akty Unie, pokud se to ukáže jako nezbytné k posílení jejich prosazování na základě důkazů, jež se mohou objevit v budoucnu, nebo na základě hodnocení způsobu fungování této směrnice.\n(107)\nBudou-li přijímány budoucí právní akty významné pro oblast politiky, na niž se vztahuje tato směrnice, měly by ve vhodných případech stanovit, že se použije tato směrnice. Bude-li to nutné, měla by být věcná působnost této směrnice upravena a příloha by měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.\n(108)\nJelikož cíle této směrnice, totiž posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie stanovením společných minimálních norem pro harmonizaci ochrany oznamovatelů, a vhledem k tomu, že pouze opatření Unie může zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(109)\nTato směrnice dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména v Listině, zejména v jejím článku 11. Je proto zásadní, aby byla tato směrnice provedena v souladu s těmito právy a zásadami zajištěním plného dodržování mj. svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, práva na vysokou úroveň ochrany životního prostředí, práva na řádnou správu, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu.\n(110)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A PODMÍNKY OCHRANY\nČlánek 1\nÚčel\nÚčelem této směrnice je zlepšit prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanovením společných minimálních norem, které zajistí vysokou úroveň ochrany osob oznamujících porušení práva Unie.\nČlánek 2\nVěcná působnost\n1.   Tato směrnice stanoví společné minimální normy pro ochranu osob, které oznamují tato porušení práva Unie:\na)\nporušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v příloze, která se týkají těchto oblastí:\ni)\nzadávání veřejných zakázek;\nii)\nfinanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;\niii)\nbezpečnost a soulad výrobků s předpisy;\niv)\nbezpečnost dopravy;\nv)\nochrana životního prostředí;\nvi)\nradiační ochrana a jaderná bezpečnost;\nvii)\nbezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;\nviii)\nveřejné zdraví;\nix)\nochrana spotřebitele;\nx)\nochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů;\nb)\nporušení ohrožující finanční zájmy Unie podle článku 325 Smlouvy o fungování EU a blíže upřesněná v příslušných opatřeních Unie;\nc)\nporušení týkající se vnitřního trhu podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně porušení unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory, jakož i porušení týkající se vnitřního trhu v souvislosti s jednáními, která porušují pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo s mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.\n2.   Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států rozšířit ochranu podle vnitrostátního práva na oblasti nebo jednání, jež neupravuje odstavec 1.\nČlánek 3\nVztah k jiným aktům Unie a vnitrostátním ustanovením\n1.   Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části II přílohy stanovena zvláštní pravidla týkající se oznamování porušení, použijí se uvedená zvláštní pravidla. Ustanovení této směrnice jsou použitelná v rozsahu, v jakém není daná záležitost povinně upravena v těchto odvětvových aktech Unie.\n2.   Touto směrnicí není dotčena odpovědnost členských států za zajištění národní bezpečnosti nebo jejich pravomoc chránit své podstatné bezpečnostní zájmy. Zejména se nevztahuje na oznámení o porušení pravidel pro zadávání zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže se na ně vztahují příslušné akty Unie.\n3.   Touto směrnicí není dotčeno uplatňování unijního či vnitrostátního práva týkajícího se:\na)\nochrany utajovaných informací;\nb)\nochrany právní a lékařské profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost;\nc)\ntajných porad soudců; nebo\nd)\npravidel trestního řízení.\n4.   Touto směrnicí nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se výkonu práva pracovníků na konzultace s jejich zástupci nebo odborovými svazy a práva ochrany proti jakémukoli neoprávněnému opatření vedoucímu k újmě, které tyto konzultace vyvolaly, jakož i nezávislosti sociálních partnerů a jejich práva uzavírat kolektivní smlouvy. Tím není dotčena úroveň ochrany poskytované touto směrnicí.\nČlánek 4\nOsobní působnost\n1.   Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušení v pracovním kontextu, alespoň v rozsahu:\na)\nosob, které mají status pracovníka ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, včetně státních zaměstnanců;\nb)\nosob, které mají status osob samostatně výdělečně činných ve smyslu článku 49 Smlouvy o fungování EU;\nc)\nakcionářů a osob náležejících do správního, řídicího nebo dohledového orgánu podniku, včetně nevýkonných členů, jakož i dobrovolníků a placených či neplacených stážistů;\nd)\nveškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.\n2.   Tato směrnice se vztahuje i na oznamující osoby, které oznamují nebo zveřejňují informace o porušení získané v rámci pracovního poměru, který mezitím skončil.\n3.   Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, jestliže byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.\n4.   Opatření na ochranu oznamujících osob uvedená v kapitole VI se případně vztahují i na\na)\nprostředníky;\nb)\ntřetí osoby spojené s oznamujícími osobami, jež by mohly být postiženy odvetnými opatřeními v pracovním kontextu, jako jsou kolegové nebo příbuzní oznamující osoby; a\nc)\nprávní subjekty, jež oznamující osoby vlastní, pro něž pracují nebo jsou s nimi jinak spojeny v pracovním kontextu.\nČlánek 5\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„porušením“ jednání nebo opomenutí, jež:\ni)\nje protiprávní a týká se aktů Unie a oblastí spadajících do věcné působnosti uvedené v článku 2; nebo\nii)\nmaří předmět nebo účel pravidel stanovených v aktech Unie a oblastech spadajících do věcné působnosti uvedené v článku 2;\n2)\n„informacemi o porušení“ informace, včetně důvodných podezření, o skutečných či možných porušeních, k nimž došlo nebo velmi pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž oznamující osoba je nebo byla v kontaktu na základě své pracovní činnosti, a o pokusech o utajení takových porušení;\n3)\n„oznámením“ či „oznamováním“ ústní či písemné poskytnutí informací o porušení;\n4)\n„interním oznámením“ ústní či písemné poskytnutí informací o porušení v rámci právního subjektu ve veřejném nebo soukromém sektoru;\n5)\n„externím oznámením“ ústní nebo písemné poskytnutí informací o porušení příslušným orgánům;\n6)\n„zveřejněním“ či „zveřejňováním“ zpřístupnění informací o porušení veřejnosti;\n7)\n„oznamující osobou“ fyzická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež získala v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací;\n8)\n„prostředníkem“ fyzická osoba, která pomáhá oznamující osobě při oznamování v pracovním kontextu a jejíž pomoc by měla být důvěrná;\n9)\n„pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru, jejichž prostřednictvím osoby, bez ohledu na povahu těchto činností, získají informace o porušení a v jejichž rámci by tyto osoby mohly být postiženy odvetnými opatřeními, pokud takové informace oznámí;\n10)\n„dotčenou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která je v oznámení či zveřejnění uvedena jako osoba, jíž se porušení přičítá nebo s níž je tato osoba spojována;\n11)\n„odvetnými opatřeními“ jakékoli přímé či nepřímé jednání nebo opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo zveřejněním a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;\n12)\n„následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení nebo jakýmkoli příslušným orgánem za účelem posouzení pravdivosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a ukončení řízení;\n13)\n„zpětnou vazbou“ poskytnutí informací oznamujícím osobám o plánovaných či přijatých opatřeních a o důvodech těchto následných opatření;\n14)\n„příslušným orgánem“ kterýkoli vnitrostátní orgán, který je určen přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a poskytovat oznamujícím osobám zpětnou vazbu anebo který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření.\nČlánek 6\nPodmínky ochrany oznamujících osob\n1.   Oznamující osoby mají nárok na ochranu podle této směrnice, jestliže:\na)\nměly oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti této směrnice; a\nb)\npodaly oznámení buď interně v souladu s článkem 7 nebo externě v souladu s článkem 10, nebo učinily zveřejnění v souladu s článkem 15.\n2.   Aniž jsou dotčeny stávající povinnosti umožnit anonymní oznamování podle práva Unie, touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států rozhodnout, zda mají právní subjekty v soukromém nebo veřejném sektoru a příslušné orgány povinnost přijímat anonymní oznámení o porušení a související následná opatření či nikoli.\n3.   Osoby, které oznámily nebo zveřejnily informace o porušení anonymně, avšak byly následně identifikovány a postiženy odvetnými opatřeními, mají přesto nárok na ochranu poskytovanou podle kapitoly VI, pokud splňují podmínky stanovené v odstavci 1.\n4.   Osoba podávající příslušným orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice má nárok na ochranu stanovenou v této směrnici za stejných podmínek jako osoba, která učinila oznámení externě.\nKAPITOLA II\nINTERNÍ OZNAMOVÁNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 7\nOznamování prostřednictvím interních kanálů pro oznamování\n1.   Jako obecná zásada a aniž jsou dotčeny články 10 a 15, mohou být informace o porušení oznamovány prostřednictvím interních kanálů pro oznamování a postupů stanovených v této kapitole.\n2.   Členské státy vybízejí k podávání oznámení spíše prostřednictvím interních kanálů pro oznamování před využíváním externích kanálů pro oznamování, pokud lze porušení účinně řešit interně a pokud se oznamující osoba domnívá, že nehrozí odvetná opatření.\n3.   Příslušné informace o využívání interních kanálů pro oznamování podle odstavce 2 jsou sdělovány v rámci informací poskytovaných právními subjekty v soukromém a veřejném sektoru podle čl. 9 odst. 1 písm. g) a příslušnými orgány podle čl. 12 odst. 4 písm. a) a článku 13.\nČlánek 8\nPovinnost zavést interní kanály pro oznamování\n1.   Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly kanály a postupy pro interní oznamování a pro přijímání následných opatření, a to po konzultaci a po dohodě se sociálními partnery, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu.\n2.   Kanály a postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku umožňují zaměstnancům daného subjektu oznamovat informace o porušení. Oznamování informací o porušení mohou umožňovat i jiným osobám, uvedeným v čl. 4 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, které jsou s daným subjektem v kontaktu v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací.\n3.   Odstavec 1 se použije na právní subjekty v soukromém sektoru s 50 či více zaměstnanci.\n4.   Práh stanovený v odstavci 3 se nevztahuje na subjekty spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v částech I.B a II přílohy.\n5.   Kanály pro oznamování mohou být provozovány interně osobou či odborem určenými k tomuto účelu, nebo zajišťovány externě třetí stranou. Na pověřené třetí strany, které pro právní subjekt v soukromém sektoru provozují kanál pro oznamování, se rovněž vztahují záruky a požadavky uvedené v čl. 9 odst. 1.\n6.   Právní subjekty v soukromém sektoru s 50 až 249 zaměstnanci mohou sdílet zdroje, pokud jde o přijímání oznámení a o jakékoli šetření, které má být provedeno. Tím nejsou dotčeny povinnosti zachovávat důvěrnost, poskytovat zpětnou vazbu a řešit oznámené porušení uložené těmto subjektům touto směrnicí.\n7.   Na základě příslušného posouzení rizik s přihlédnutím k povaze činností subjektů a výsledné úrovni rizika, zejména pro životní prostředí a veřejné zdraví, mohou členské státy požadovat, aby interní kanály a postupy pro oznamování v souladu s kapitolou II zavedly i právní subjekty v soukromém sektoru s méně než 50 zaměstnanci.\n8.   Členský stát oznámí Komisi jakékoli rozhodnutí, kterým podle odstavce 7 ukládá právním subjektům v soukromém sektoru zavedení interních kanálů pro oznamování. Toto oznámení obsahuje důvody pro rozhodnutí a kritéria použitá při posouzení rizik uvedené v odstavci 7. Komise o rozhodnutí uvědomí ostatní členské státy.\n9.   Odstavec 1 se vztahuje na právní subjekty ve veřejném sektoru, včetně veškerých subjektů, které tyto subjekty vlastní nebo ovládají.\nČlenské státy mohou od povinnosti uvedené v odstavci 1 osvobodit obce s méně než 10 000 obyvateli, nebo s méně než 50 zaměstnanci, nebo jiné subjekty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce s méně než 50 zaměstnanci.\nČlenské státy mohou v souladu s vnitrostátním právem stanovit, že interní kanály pro oznamování mohou obce sdílet nebo provozovat v rámci sdružení obcí, pokud jsou sdílené interní kanály pro oznamování odlišné od příslušných externích kanálů pro oznamování a jsou na nich nezávislé.\nČlánek 9\nPostupy pro interní oznamování a následná opatření\n1.   Postupy pro interní oznamování porušení a pro přijímání následných opatření podle článku 8 zahrnují:\na)\nkanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zavedeny a provozovány bezpečným způsobem, jenž zajišťuje ochranu utajení totožnosti oznamující osoby a veškerých třetích osob zmíněných v oznámení a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;\nb)\npotvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě ve lhůtě sedmi dnů od jeho přijetí;\nc)\nurčení nestranné osoby nebo nestranného odboru příslušných pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, jimiž může být tatáž osoba nebo tentýž odbor, které oznámení přijímají a které budou komunikovat s oznamující osobou a v případě potřeby ji žádat o další informace a poskytovat jí zpětnou vazbu;\nd)\nnásledná opatření přijatá s řádnou péčí určenou osobou nebo určeným odborem uvedenými v písmenu c);\ne)\nnásledná opatření přijatá s řádnou péčí, stanoví-li tak vnitrostátní právo, v případě anonymních oznámení;\nf)\npřiměřenou lhůtu pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě, jež nepřesahuje tři měsíce od potvrzení o přijetí oznámení, nebo, pokud nebylo potvrzení oznamující osobě zasláno, od uplynutí sedmidenní lhůty od učinění oznámení;\ng)\nposkytnutí srozumitelné a snadno přístupné informace o postupech pro externí oznamování příslušným orgánům podle článku 10 a případně orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie.\n2.   Kanály stanovené v odst. 1 písm. a) umožňují oznamování písemně nebo ústně, či obojím způsobem. Ústní oznámení lze učinit telefonicky nebo prostřednictvím jiných systémů hlasových zpráv a na žádost oznamující osoby prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě.\nKAPITOLA III\nEXTERNÍ OZNAMOVÁNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 10\nOznamování prostřednictvím externích kanálů pro oznamování\nAniž je dotčen čl. 15 odst. 1 písm. b), oznamující osoby oznamují informace o porušení prostřednictvím kanálů a postupů uvedených v článcích 11 a 12 poté, co nejprve učinily oznámení prostřednictvím interních kanálů pro oznamování, nebo přímo s využitím externích kanálů pro oznamování.\nČlánek 11\nPovinnost zavést externí kanály pro oznamování a přijmout následná opatření v návaznosti na oznámení\n1.   Členské státy určí orgány příslušné k přijímání oznámení, poskytování zpětné vazby a přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, a poskytnou jim odpovídající zdroje.\n2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány:\na)\nzavedly pro přijímání a zpracování informací o porušení nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování;\nb)\nneprodleně, a v každém případě do sedmi dnů od obdržení oznámení potvrdily toto přijetí, ledaže oznamující osoba výslovně požádala jinak nebo pokud se příslušný orgán důvodně domnívá, že by potvrzení přijetí oznámení ohrozilo ochranu totožnosti oznamující osoby;\nc)\nv návaznosti na oznámení s řádnou péčí přijaly následná opatření;\nd)\nposkytly oznamující osobě zpětnou vazbu v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;\ne)\nsdělily oznamující osobě konečný výsledek každého šetření podníceného oznámením, v souladu s postupy stanovenými podle vnitrostátního práva;\nf)\npřípadně včas předaly informace obsažené v oznámení příslušným orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno podle unijního či vnitrostátního práva.\n3.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány mohou po řádném posouzení věci rozhodnout, že oznámené porušení je zjevně méně závažné a nevyžaduje další následná opatření podle této směrnice kromě ukončení řízení. Tím nejsou dotčeny jiné povinnosti ani jiné použitelné postupy k řešení oznámeného porušení, ani ochrana poskytovaná touto směrnicí ve vztahu k internímu nebo externímu oznamování. V takovém případě sdělí příslušné orgány oznamující osobě své rozhodnutí a jeho důvody.\n4.   Členské státy mohou stanovit, že se příslušné orgány mohou rozhodnout ukončit řízení týkající se opakujících se oznámení, která neobsahují žádné smysluplné nové informace o porušení oproti dřívějšímu oznámení, v souvislosti s nímž již bylo příslušné řízení ukončeno, pokud nové právní či skutkové okolnosti neodůvodňují jiná následná opatření. V takovém případě příslušné orgány sdělí oznamující osobě své rozhodnutí a jeho důvody.\n5.   Členské státy mohou stanovit, že v případě vysokého počtu oznámení se příslušné orgány mohou přednostně zabývat oznámeními o závažných porušeních nebo o porušeních zásadních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, aniž je dotčena lhůta uvedená v odst. 2 písm. d).\n6.   Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, avšak není oprávněn oznámené porušení řešit, předal toto oznámení v přiměřené lhůtě a bezpečným způsobem příslušnému orgánu a aby o tomto předání bezodkladně informoval oznamující osobu.\nČlánek 12\nPodoba externích kanálů pro oznamování\n1.   Externí kanály pro oznamování se považují za nezávislé a samostatné, pokud splňují všechna tato kritéria:\na)\njsou navrženy, zavedeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;\nb)\numožňují uchovávání informací v trvalé podobě v souladu s článkem 18 pro případ dalšího šetření, které má být provedeno.\n2.   Externí kanály umožňují oznamování písemně a ústně. Ústní oznámení lze učinit telefonicky nebo prostřednictvím jiných systémů hlasových zpráv a na žádost oznamující osoby prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě.\n3.   Příslušné orgány zajistí, že v případě, kdy je oznámení obdrženo prostřednictvím jiných kanálů než kanálů pro oznamování uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo jinými pracovníky než pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení, nesmí tito pracovníci zveřejnit jakékoli informace, jež by mohly identifikovat dotčenou oznamující osobu a bezodkladně beze změny předají oznámení pracovníkům odpovědným za vyřizování oznámení.\n4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily pracovníky odpovědné za vyřizování oznámení, a zejména za:\na)\nposkytování informací o postupech pro oznamování všem osobám, které projeví zájem,\nb)\npřijímání oznámení a následných opatření v návaznosti na oznámení;\nc)\nudržování kontaktu s oznamující osobou za účelem poskytnutí zpětné vazby a v případě potřeby vyžádání dalších informací.\n5.   Pracovníkům uvedeným v odstavci 4 je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava.\nČlánek 13\nInformace týkající se přijímání oznámení a následných opatření\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily na svých internetových stránkách v samostatném, snadno identifikovatelném a přístupném oddíle přinejmenším tyto informace:\na)\npodmínky nároku na ochranu podle této směrnice;\nb)\nkontaktní údaje pro externí kanály pro oznamování podle článku 12, zejména elektronickou a poštovní adresu, a telefonní čísla na tyto kanály, s uvedením zda jsou telefonní hovory zaznamenávány;\nc)\npostupy vztahující se na oznamování porušení, včetně způsobu, jakým může příslušný orgán požádat oznamující osobu o objasnění oznámených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací, lhůtu pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě a druh a obsah této zpětné vazby;\nd)\nrežim důvěrnosti vztahující se na oznámení, a zejména informace v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v souladu s relevantními ustanoveními článku 17 této směrnice, článků 5 a 13 nařízení (EU) 2016/679, článku 13 směrnice (EU) 2016/680 a článku 15 nařízení (EU) 2018/1725;\ne)\npovaha následných opatření, která mají být přijata k oznámením;\nf)\nprostředky nápravy a ochranné postupy proti odvetným opatřením, a dostupnost důvěrného poradenství pro osoby, které zvažují oznámení;\ng)\nprohlášení, které jasně vysvětluje podmínky, za nichž jsou osoby podávající oznámení příslušnému orgánu chráněny před odpovědností za porušení důvěrnosti podle čl. 21 odst. 2; a\nh)\npřípadně kontaktní údaje informačního střediska nebo jednotného nezávislého správního orgánu, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 3.\nČlánek 14\nPřezkum postupů příslušnými orgány\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány své postupy pro přijímání oznámení a následných opatření pravidelně, nejméně však jednou za tři roky přezkoumávaly. Při přezkumu těchto postupů vezmou příslušné orgány v úvahu své zkušenosti, jakož i zkušenosti ostatních příslušných orgánů a v souladu s tím své postupy upraví.\nKAPITOLA IV\nZVEŘEJŇOVÁNÍ\nČlánek 15\nZveřejňování\n1.   Osoba, která činí zveřejnění, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud je splněna jakákoliv z následujících podmínek:\na)\nosoba nejprve učinila oznámení interně a externě, nebo přímo externě v souladu s kapitolami II a III, avšak v reakci na oznámení nebylo ve lhůtě uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. f) nebo čl. 11 odst. 2 písm. d) přijato žádné vhodné opatření, nebo\nb)\nosoba má oprávněné důvody se domnívat, že:\ni)\nporušení může představovat bezprostřední nebo zjevné ohrožení veřejného zájmu, jako je tomu v případě naléhavé situace nebo rizika nenapravitelné újmy, nebo že\nii)\nv případě externího oznámení existuje riziko odvetných opatření nebo je malá vyhlídka účinného řešení porušení vzhledem ke zvláštním okolnostem daného případu, například takovým, že důkazy mohou být zatajeny či zničeny nebo že příslušný orgán může být spolčen s pachatelem porušení či se může na porušení podílet.\n2.   Tento článek se nevztahuje na případy, kdy osoba přímo zpřístupní informace tisku podle zvláštních vnitrostátních ustanovení, jimiž je zřízen systém ochrany týkající se svobody projevu a informací.\nKAPITOLA V\nUSTANOVENÍ O INTERNÍM A EXTERNÍM OZNAMOVÁNÍ\nČlánek 16\nPovinnost zachovávat důvěrnost\n1.   Členské státy zajistí, aby totožnost oznamující osoby nebyla sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu kromě oprávněných pracovníků příslušných k přijímání oznámení nebo následných opatření. Totéž se vztahuje i na jakékoli další informace, z nichž by mohla být přímo či nepřímo vyvozena totožnost oznamující osoby.\n2.   Odchylně od odstavce 1 může být totožnost oznamující osoby a jakékoli další informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny, pouze pokud se jedná o nezbytnou a přiměřenou povinnost vyplývající z unijního či vnitrostátního práva v souvislosti s vyšetřováním nebo soudním řízením vedeným vnitrostátními orgány, včetně zachování práva dotčené osoby na obhajobu.\n3.   Zveřejnění na základě odchylky uvedené v odstavci 2 podléhají náležitým zárukám podle použitelných unijních a vnitrostátních pravidel. Oznamující osoby musí být zejména informovány o zveřejnění jejich totožnosti před tím, než k němu dojde, ledaže by tyto informace ohrozily související vyšetřování nebo soudní řízení. Při informování oznamujících osob jim příslušné orgány zašlou písemné odůvodnění, v němž vysvětlí důvody pro zveřejnění dotčených důvěrných údajů.\n4.   Členské státy zajistí, že příslušné orgány, které obdrží informace o porušení, jež obsahují obchodní tajemství, tato obchodní tajemství nepoužijí či nezveřejní pro jiné než nezbytné účely pro vhodná následná opatření.\nČlánek 17\nZpracovávání osobních údajů\nJakékoli zpracovávání osobních údajů podle této směrnice, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, se provádí v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.\nOsobní údaje, které jsou pro vyřízení daného oznámení zjevně nepodstatné, se neshromažďují, a jsou-li získány náhodou, jsou bez zbytečného odkladu vymazány.\nČlánek 18\nVedení a uchovávání záznamů o oznámeních\n1.   Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány vedly záznamy o všech obdržených oznámeních, a to v souladu s požadavky na zachování důvěrnosti stanovenými v článku 16. Oznámení jsou uchovávána pouze po dobu, která je nezbytná a přiměřená pro účely splnění požadavků uložených touto směrnicí nebo jiných požadavků uložených podle unijního či vnitrostátního práva.\n2.   Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka se záznamem hovorů nebo jiný systém hlasových zpráv se záznamem hovorů, jsou právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány s výhradou souhlasu oznamující osoby oprávněny ústní oznámení zdokumentovat jedním z těchto způsobů:\na)\npořízením záznamu hovoru v trvalé a dohledatelné podobě, nebo\nb)\npořízením úplného a přesného přepisu hovoru vypracovaného pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení.\nPrávní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány nabídnou oznamující osobě možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.\n3.   Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka bez záznamů hovorů nebo jiný systém hlasových zpráv bez záznamů hovorů, jsou právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány oprávněny ústní oznámení zdokumentovat formou přesného zápisu hovoru sepsaného pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení. Právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány nabídnou oznamující osobě možnost zápis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.\n4.   Jestliže osoba požaduje schůzku s pracovníky právních subjektů v soukromém a veřejném sektoru nebo příslušných orgánů za účelem oznámení podle čl. 9 odst. 2 a čl. 12 odst. 2, právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány zajistí, aby s výhradou souhlasu oznamující osoby byly o schůzce vedeny a uchovávány úplné a přesné záznamy v trvalé a dohledatelné podobě.\nPrávní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány jsou oprávněny záznamy o schůzce zdokumentovat jedním z těchto způsobů:\na)\npořízením záznamu rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě, nebo\nb)\npořízením přesného zápisu schůzky vypracovaného pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení.\nPrávní subjekty v soukromém a veřejném sektoru a příslušné orgány nabídnou oznamující osobě možnost zápis schůzky zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.\nKAPITOLA VI\nOCHRANNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 19\nZákaz odvetných opatření\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formu odvetných opatření vůči osobám uvedeným v článku 4, včetně hrozby odvetných opatření a pokusů o ně, mimo jiné zejména ve formě:\na)\ndočasného zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenných opatření;\nb)\npřevedení na nižší pozici nebo nepovýšení;\nc)\npřenosu úkolů, změny místa výkonu práce, snížení mzdy, změny pracovní doby;\nd)\nneposkytnutí odborné přípravy;\ne)\nnegativního hodnocení výkonnosti či pracovní reference;\nf)\nuložení nebo použití disciplinárních opatření, důtky či jiných sankcí včetně finančního postihu;\ng)\nnátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace;\nh)\ndiskriminace, znevýhodňujícího nebo nespravedlivého zacházení;\ni)\nnepřevedení pracovní smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou v případě, kdy měl zaměstnanec legitimní očekávání, že mu bude nabídnut pracovní poměr na dobu neurčitou;\nj)\nneobnovení nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou;\nk)\nújmy, včetně dobré pověsti osoby, zejména na sociálních sítích, nebo finanční ztráty, včetně ztráty obchodních příležitostí a ztráty příjmů;\nl)\nzařazení na černou listinu na základě neformální či formální dohody v daném sektoru či průmyslovém odvětví, což může znamenat, že tato osoba v budoucnu nenajde v tomto sektoru či průmyslovém odvětví zaměstnání;\nm)\npředčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží nebo poskytování služeb;\nn)\nzrušení licence nebo povolení;\no)\nvyžadování psychiatrického nebo lékařského vyšetření.\nČlánek 20\nPodpůrná opatření\n1.   Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v článku 4 měly podle potřeby přístup zejména k těmto k podpůrným opatřením:\na)\nkomplexním a nezávislým informacím a poradenství, jež jsou snadno přístupné veřejnosti a bezplatné a týkají se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před odvetnými opatřeními a na ochranu práv dotčené osoby;\nb)\núčinné pomoci ze strany příslušných orgánů u jakéhokoli relevantního orgánu podílejícího se na jejich ochraně před odvetnými opatřeními, včetně potvrzení skutečnosti, že mají nárok na ochranu podle této směrnice, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu; a\nc)\nprávní pomoci v trestním a přeshraničním občanském soudním řízení v souladu se směrnicí (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES (48) a právní pomoci v dalších řízeních a k právnímu poradenství nebo právní pomoci v jiných oblastech v souladu s vnitrostátním právem.\n2.   Členské státy mohou stanovit finanční pomoc a podpůrná opatření, včetně psychologické podpory, pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.\n3.   Podpůrná opatření podle tohoto článku může podle potřeby poskytovat informační středisko nebo jednotný a jasně určený nezávislý správní orgán.\nČlánek 21\nOpatření na ochranu před odvetnými opatřeními\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí ochranu osob uvedených v článku 4 před odvetnými opatřeními. Tato opatření zahrnují zejména opatření uvedená v odstavcích 2 až 8 tohoto článku.\n2.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a 3, nemá se za to, že osoby oznamující informace o porušení nebo zveřejňující informace v souladu s touto směrnicí porušily jakékoli omezení týkající se zveřejnění informací, a tyto osoby nenesou za toto oznámení nebo zveřejnění žádnou odpovědnost za předpokladu, že měly oprávněné důvody se domnívat, že oznámení nebo zveřejnění těchto informací bylo nezbytné pro odhalení porušení podle této směrnice.\n3.   Oznamující osoby nenesou odpovědnost, pokud jde o získávání informací, které oznamují nebo zveřejňují, nebo přístup k nim, za předpokladu, že toto získávání nebo přístup nezakládají samostatný trestný čin. V případě, že získání informací nebo přístup k nim zakládají samostatný trestný čin, se trestní odpovědnost i nadále řídí použitelným vnitrostátním právem.\n4.   Jakákoli jiná odpovědnost oznamujících osob vyplývající z jednání či opomenutí, jež nesouvisejí s oznamováním nebo zveřejňováním nebo nejsou nezbytná pro odhalení porušení podle této směrnice, se nadále řídí použitelným unijním či vnitrostátním právem.\n5.   V řízeních před soudem nebo jiným orgánem týkajících se újmy utrpěné oznamující osobou a za předpokladu, že tato osoba prokáže, že učinila oznámení či zveřejnění a utrpěla újmu, se má za to, že tato újma byla způsobena jako odvetné opatření za oznámení či zveřejnění. V takových případech je na osobě, která přijala opatření vedoucí k újmě, aby prokázala, že toto opatření se zakládalo na řádně odůvodněných důvodech.\n6.   Osoby uvedené v článku 4 mají podle potřeby přístup k nápravným opatřením proti odvetným opatřením, včetně předběžných opatření do ukončení soudního řízení, a to v souladu s vnitrostátním právem.\n7.   V soudních řízeních, mimo jiné v souvislosti s pomluvou, porušením autorského práva, porušením tajemství, porušením pravidel ochrany údajů, zpřístupněním obchodního tajemství, či žalobami na náhradu újmy na základě soukromého, veřejného nebo kolektivního pracovního práva, nenesou osoby uvedené v článku 4 za oznámení nebo zveřejnění v souladu s touto směrnicí žádnou odpovědnost. Tyto osoby mají právo dovolávat se tohoto oznámení či zveřejnění za účelem zamítnutí žaloby za předpokladu, že měly oprávněné důvody se domnívat, že oznámení nebo zveřejnění bylo nezbytné pro odhalení porušení podle této směrnice.\nPokud osoba oznámí nebo zveřejní informace o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, která zahrnují obchodní tajemství, a pokud tato osoba splňuje podmínky této směrnice, považuje se takové oznámení nebo zveřejnění za oprávněné podle podmínek uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2016/943.\n8.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí, aby osobám uvedeným v článku 4, které utrpěly újmy, byla v souladu s vnitrostátním právem poskytnuta nápravná opatření a plná náhrada újmy.\nČlánek 22\nOpatření na ochranu dotčených osob\n1.   Členské státy v souladu s Listinou zajistí, aby dotčené osoby plně požívaly práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a rovněž presumpce neviny a práva na obhajobu, včetně práva být vyslechnut a práva na přístup ke spisu.\n2.   Příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby totožnost dotčených osob byla chráněna po celou dobu průběhu šetření podníceného oznámením nebo zveřejněním.\n3.   Pravidla stanovená v článcích 12, 17 a 18 týkající se ochrany totožnosti oznamující osoby se vztahují i na ochranu totožnosti dotčených osob.\nČlánek 23\nSankce\n1.   Členské stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které\na)\nbrání nebo se snaží zabránit oznámení;\nb)\npřijmou odvetná opatření proti osobám uvedeným v článku 4;\nc)\npoužijí obtěžující postupy proti osobám uvedeným v článku 4;\nd)\nporuší povinnost zachovávat důvěrnost týkající se totožnosti oznamujících osob podle článku 16.\n2.   Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vůči oznamujícím osobám, o nichž je prokázáno, že vědomě oznámily či zveřejnily nepravdivé informace. Členské státy stanoví rovněž opatření k náhradě újmy vzniklé v důsledku takových oznámení či zveřejnění informací v souladu s vnitrostátním právem.\nČlánek 24\nNemožnost vzdát se práv a prostředků nápravy\nČlenské státy zajistí, že práv a prostředků nápravy stanovených v této směrnici se nelze vzdát ani je nelze omezit žádnou dohodou, politikou, formou nebo podmínkami pracovního nebo obdobného poměru, a to ani předběžnou rozhodčí dohodou.\nKAPITOLA VII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 25\nPříznivější zacházení a ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany\n1.   Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená v této směrnici, aniž je dotčen článek 22 a čl. 23 odst. 2.\n2.   Provádění této směrnice nesmí být v žádném případě důvodem pro snížení úrovně ochrany, kterou členské státy již poskytují v oblastech upravených touto směrnicí.\nČlánek 26\nProvedení a přechodné období\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021.\n2.   Odchylně od odstavce 1, pokud jde o právní subjekty v soukromém sektoru s 50 až 249 zaměstnanci, členské státy do 17. prosince 2023 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s povinností zavést interní kanál pro oznamování podle čl. 8 odst. 3.\n3.   Předpisy uvedené v odstavcích 1 a 2 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\nČlánek 27\nPodávání zpráv, hodnocení a přezkum\n1.   Členské státy poskytují Komisi veškeré relevantní informace o provádění a uplatňování této směrnice. Na základě poskytnutých informací Komise do 17. prosince 2023 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování této směrnice.\n2.   Aniž jsou dotčeny povinnosti podávat zprávy stanovené v jiných právních aktech Unie, členské státy předloží Komisi každý rok tyto statistické údaje týkající se oznámení uvedených v kapitole III, nejlépe v souhrnné podobě, pokud jsou v dotčeném členském státě k dispozici na ústřední úrovni:\na)\npočet oznámení, která příslušné orgány obdržely;\nb)\npočet šetření a řízení zahájených v důsledku těchto oznámení a jejich výsledek; a\nc)\nje-li zjištěna, odhadovanou finanční škodu a částky získané zpět na základě šetření a řízení týkajících se oznámených případů porušení.\n3.   Komise do 17. prosince 2025 s přihlédnutím ke zprávě předložené podle odstavce 1 a statistickým údajům poskytnutým členskými státy podle odstavce 2 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které je posouzen dopad vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici. Ve zprávě bude vyhodnocen způsob fungování této směrnice a uvážena potřeba dalších opatření, včetně případných změn za účelem rozšíření oblasti působnosti této směrnice na další akty Unie či oblasti, zejména zlepšení pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků, a zlepšení pracovních podmínek.\nKromě hodnocení uvedeného v prvním pododstavci bude ve zprávě obsaženo vyhodnocení, jak členské státy využívají stávající mechanismy spolupráce v rámci své povinnosti přijímat následná opatření v návaznosti na oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, a obecněji, jak spolupracují v případech porušení s přeshraničním rozměrem.\n4.   Komise zprávy uvedené v odstavcích 1 a 3 zveřejní a zajistí, aby byly snadno přístupné.\nČlánek 28\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 29\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nVe Štrasburku dne 23. října 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nT. TUPPURAINEN\n(1)  Úř. věst. C 405, 9.11.2018, s. 1.\n(2)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 155.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. října 2019.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).\n(12)  Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).\n(15)  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).\n(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).\n(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. Věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(23)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.\n(24)  Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 2.\n(25)  Úř. věst. C 151, 20.5.1997, s. 2.\n(26)  Úř. věst. C 221, 19.7.1997, p. 1.\n(27)  Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).\n(29)  Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 126).\n(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).\n(31)  Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).\n(32)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(33)  2013/488/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\n(34)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(35)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).\n(36)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1918 ze dne 22. října 2015, kterým se zřizuje systém správní pomoci a spolupráce (dále jen „systém SPS“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 280, 24.10.2015, s. 31).\n(37)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).\n(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(39)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).\n(40)  Rozhodnutí Komise ze dne 18. ledna 2018 o zřízení skupiny odborníků pro dodržování předpisů a správu v oblasti životního prostředí (Úř. věst. C 19, 19.1.2018, s. 3).\n(41)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).\n(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1).\n(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(44)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).\n(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).\n(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).\nPŘÍLOHA\nČást I\nA.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) – zadávání veřejných zakázek:\n1.\nPravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, pro zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a pro zadávání zakázek realizovaných subjekty působícími v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a jakýchkoli jiných veřejných zakázek, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243);\niv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadávajícími orgány nebo zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).\n2.\nPřezkumná řízení upravená:\ni)\nsměrnicí Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14);\nii)\nsměrnicí Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).\nB.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) – finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu:\nPravidla, která stanoví regulační a dohledový rámec a ochranu spotřebitele a investora na trzích finančních služeb a kapitálových trzích Unie, v oblasti bankovnictví, úvěrů, investic, pojištění a zajištění, zaměstnaneckých nebo osobních penzijních produktů, cenných papírů, investičních fondů, platebních služeb a činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338), jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1);\niv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1);\nv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18);\nvi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34);\nvii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77);\nviii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84);\nix)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35);\nx)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12);\nxi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17);\nxii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38);\nxiii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1);\nxiv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1);\nxv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1);\nxvi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190);\nxvii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1);\nxviii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149);\nxix)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22);\nxx)\nnařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\nC.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iii) – bezpečnost a soulad výrobků s předpisy:\n1.\nPožadavky na bezpečnost a soulad výrobků uváděných na trh v Unii s předpisy, jak jsou vymezeny a upraveny:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4);\nii)\nharmonizačními právními předpisy Unie, včetně požadavků na označování, týkajícími se jiných vyráběných výrobků než potravin, krmiv, humánních a veterinárních léčivých přípravků, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí, jak jsou uvedeny v přílohách I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).\n2.\nPravidla o uvádění citlivých a nebezpečných výrobků na trh a jejich používání, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1);\nii)\nsměrnicí Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).\nD.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) – bezpečnost dopravy:\n1.\nPožadavky na bezpečnost v odvětví železniční dopravy, jak jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).\n2.\nPožadavky na bezpečnost v odvětví civilního letectví, jak jsou upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35).\n3.\nPožadavky na bezpečnost v odvětví silniční dopravy, jak jsou upraveny:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).\n4.\nPožadavky na bezpečnost v odvětví námořní dopravy, jak jsou upraveny:\ni)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11);\nii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146);\niv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33);\nvi)\nsměrnicí Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35);\nvii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9).\n5.\nPožadavky na bezpečnost, jak jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).\nE.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí:\n1.\nTrestné činy proti životnímu prostředí, jak jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28), nebo protiprávní jednání porušující právní předpisy uvedené v příloze směrnice 2008/99/ES.\n2.\nPravidla týkající se životního prostředí a klimatu, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, p. 32);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1);\niv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).\n3.\nPravidla týkající se udržitelného rozvoje a nakládání s odpady, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3);\nii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).\n4.\nPravidla týkající se znečištění moří, ovzduší a znečištění hlukem, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12);\niv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na plavidlech (Úř. věst. L 115, 9.5.2003, s. 1);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56);\nvi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11);\nvii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1);\nviii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5);\nix)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1);\nx)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1);\nxi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 36);\nxii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1);\nxiii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1);\nxiv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55);\nxv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).\n5.\nPravidla týkající se ochrany vody a půdy a hospodaření s nimi, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).\n6.\nPravidla týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti, jak jsou stanovena:\ni)\nnařízením Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1);\nii)\nnařízením Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 36);\niv)\nnařízením Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7);\nvi)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23);\nvii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).\n7.\nPravidla týkající se chemických látek, jak jsou stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).\n8.\nPravidla týkající se ekologických produktů, jak jsou stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).\nF.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu vi) – radiační ochrana a jaderná bezpečnost\nPravidla týkající se jaderné bezpečnosti, jak jsou stanovena:\ni)\nsměrnicí Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18);\nii)\nsměrnicí Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12);\niii)\nsměrnicí Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1);\niv)\nsměrnicí Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48);\nv)\nsměrnicí Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole (Úř. věst. L 337, 5.12.2006, s. 21);\nvi)\nnařízením Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2);\nvii)\nnařízením Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy (Úř. věst. L 148, 19.6.1993, s. 1).\nG.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu vii) – bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat:\n1.\nPotravinové a krmivové právo Unie upravené obecnými zásadami a požadavky vymezenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n2.\nZdraví zvířat, jak je upraveno:\ni)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1);\nii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).\n3.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).\n4.\nPravidla a normy týkající se ochrany a dobrých životních podmínek zvířat, jak jsou stanoveny:\ni)\nsměrnicí Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23);\nii)\nnařízením Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1);\niii)\nnařízením Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1);\niv)\nsměrnicí Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách (Úř. věst L 94, 9.4.1999, s. 24);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).\nH.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu viii) – veřejné zdraví:\n1.\nOpatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jak jsou upravena:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 14).\n2.\nOpatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jak jsou upravena:\ni)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67);\niii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43);\niv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1);\nv)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1);\nvi)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121);\nvii)\nnařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).\n3.\nPráva pacientů upravená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).\n4.\nVýroba, obchodní úprava a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jak je upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).\nI.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ix) – ochrana spotřebitele:\nPráva spotřebitelů a ochrana spotřebitele, jak jsou upraveny:\ni)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27);\nii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1);\niii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28);\niv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12);\nv)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16);\nvi)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22);\nvii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66);\nviii)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64);\nix)\nsměrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).\nJ.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu x) – ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů:\ni)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37);\nii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1);\niii)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).\nČást II\nUstanovení čl. 3 odst. 1 se vztahuje na tyto právní předpisy Unie:\nA.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) – finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu:\n1.\nFinanční služby:\ni)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32);\nii)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37);\niii)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87);\niv)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1);\nv)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338);\nvi)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349);\nvii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1);\nviii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1);\nix)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1);\nx)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19);\nxi)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).\n2.\nPředcházení praní peněz a financování terorismu:\ni)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73);\nii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).\nB.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) – bezpečnost dopravy:\ni)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18);\nii)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1);\niii)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).\nC.   Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí:\ni)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).", "summary": "Ochrana osob, které oznamují porušení práva EU\nOchrana osob, které oznamují porušení práva EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nStanoví pravidla a postupy na ochranu „oznamovatelů“, tedy osob, které oznamují* informace získané v pracovním kontextu o porušení* práva EU v klíčových oblastech politiky. Porušení zahrnuje jak nezákonné jednání či opomenutí, tak zneužívající praktiky.\nKLÍČOVÉ BODY\nSměrnice se týká oznámení o:porušení předpisů v těchto oblastech (podrobně uvedených v části I přílohy),zadávání veřejných zakázek,finančních službách, produktech a trzích a předcházení praní peněz a financování terorismu,bezpečnosti a souladu výrobků s předpisy,bezpečnosti dopravy v odvětví železniční, silniční, námořní a vnitrozemské vodní cesty,ochraně životního prostředí, počínaje nakládáním s odpadem a konče chemickými látkami,radiační ochraně a jaderné bezpečnosti,bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat,veřejném zdraví, včetně práv pacientů a kontrol tabákových výrobků,ochraně spotřebitele,ochraně soukromí a osobních údajů a bezpečnosti sítí a informačních systémů, porušeních ohrožujících finanční zájmy EU, porušeních týkajících se vnitřního trhu, včetně porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory a pravidel týkajících se vnitrostátní daně z příjmů právnických osob.Směrnice doplňuje zvláštní právní předpisy EU, které již obsahují pravidla pro oznamování (zejména ohledně finančních služeb, praní peněz, financování terorismu, bezpečnosti dopravy a ochrany životního prostředí).\nTato směrnice:se nevztahuje na povinnost členských států chránit svou národní bezpečnost, se nevztahuje na právo EU nebo vnitrostátní právo v oblasti utajovaných informací, ochranu právní a lékařské profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost, na tajné porady soudců nebo na pravidla trestního řízení, není nadřazena vnitrostátním pravidlům týkajícím se práv pracovníků na konzultace s jejich zástupci nebo odborovými svazy.Tento právní předpis se vztahuje na širokou škálu osob, které pracují v soukromém i veřejném sektoru, včetně osob, které oznamují porušení po skončení svého pracovního poměru:zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, akcionáři, osoby náležící ke správním, řídicím a dozorovým orgánům podniků, dobrovolníci, stážisté a uchazeči o zaměstnání, osoby, které pomáhají oznamovatelům důvěrně, osoby spojené s oznamovatelem, které mohou čelit odvetným opatřením* v práci a právnické osoby spojené s oznamovatelem.Jednotlivci, kteří zveřejní své obavy, jsou chráněni, pokud:nejprve učinily oznámení prostřednictvím (interních a) externích kanálů, ale nebyla přijata žádná opatření, mají oprávněné důvody se domnívat, že porušení může představovat bezprostřední nebo zjevné ohrožení veřejného zájmu, existuje riziko odvetných opatření nebo je malá vyhlídka na náležité řešení jejich obav.Mezi možnosti oznamování patří:interní kanály: veškeré soukromé společnosti s 50 a více zaměstnanci a v zásadě veškeré veřejné subjekty musí zřídit účinné kanály pro přijímání oznámení, které zaručují důvěrnost; veřejné subjekty s méně než 50 zaměstnanci a obce s méně než 10 000 obyvateli mohou být od této povinnosti osvobozeny, externí kanály: příslušné vnitrostátní orgány musí vytvořit kanály pro přijímání oznámení, které umožňují podávat oznámení důvěrně, postupy pro následná opatření a lhůty pro vyřizování oznámení obdržených prostřednictvím interních a externích kanálů. Patří mezi ně:povinnost neodhalit totožnost oznamovatele, s výjimkou přísně vymezených okolností,dodržování právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů,záznamy o všech obdržených ústních či písemných oznámeních.Právní ochrana\nPokud chce mít jednotlivec nárok na právní ochranu, musí:mít oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení byly v době oznámení pravdivé, podat oznámení o porušení příslušným orgánům prostřednictvím nabízených interních nebo externích kanálů. Oznamovatelům se doporučuje, aby nejprve podali oznámení interně (v rámci dané organizace), pokud je porušení možno napravit účinně interně a pokud se domnívají, že neexistuje riziko odvetných opatření. Mohou si však vybrat, zda podají oznámení nejprve interně, nebo zda přímo porušení oznámí externě příslušným orgánům.Oznamovatelé:jsou chráněni před všemi formami odvetných opatření, jako je propuštění, převedení na nižší pozici, zastrašování a zařazení na černou listinu, mají přístup ke vhodným podpůrným opatřením, zejména nezávislým informacím a poradenství a právní pomoci v souladu s pravidly EU o právní pomoci v trestním a přeshraničním občanském soudním řízení, mají přístup ke vhodným nápravným opatřením, jako jsou předběžná opatření a vyloučení z odpovědnosti za porušení doložek o zachování důvěrnosti v jejich smlouvách.Země EU musí:zajistit, že budou zavedeny vhodné interní a externí kanály pro přijímání oznámení, přijmout vhodná opatření na ochranu oznamovatele před veškerými odvetnými opatřeními, respektovat právo na účinnou právní ochranu, spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, pokud jde osoby dotčené tvrzeními uvedenými v oznámeních, zajistit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení některých pravidel směrnice, například v případě osob, které brání podání oznámení nebo které přijímají odvetná opatření proti oznamovatelům, provést směrnici do vnitrostátního práva a informovat Evropskou komisi o prováděcích opatřeních, a to nejpozději do 17. prosince 2021; případně platí výjimka pro provádění ustanovení týkajících se povinnosti soukromých společností s počtem zaměstnanců od 50 do 249, pokud jde o zřízení jejich interních kanálů pro přijímání oznámení, a to do 17. prosince 2023, poskytnout Komisi údaje za daný rok o počtu obdržených zpráv a zahájených šetření a jejich výsledku a o finančních dopadech.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:do 17. prosince 2023 první veřejnou a snadno dostupnou zprávu o začleňování směrnice do vnitrostátního práva zemí EU a do 17. prosince 2025 druhou zprávu o provádění směrnice a o možných potřebných změnách.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPlatí ode dne 16. prosince 2019 a do 17. prosince 2021 musí nabýt platnosti zákona v zemích EU.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Ochrana oznamovatelů: Komise zavádí nová pravidla pro celou EU (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nOznámení: ústní či písemné poskytnutí informací o porušení.\nPorušení: jednání nebo opomenutí, jež je protiprávní nebo maří účel právních předpisů EU.\nOdvetné opatření: jakékoliv přímé nebo nepřímé chování v práci, které by mohlo oznamovateli uškodit.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17–56)\nPoslední aktualizace 20.05.2020"}
{"celex_id": "32019R1896", "reference": "14.11.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 295/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1896\nze dne 13. listopadu 2019\no Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu hranic, jež je nezbytným doplňkem volného pohybu osob uvnitř Unie a jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Evropská integrovaná správa hranic má zásadní význam pro lepší řízení migrace. Jejím cílem je účinně řídit překračování vnějších hranic a řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na těchto hranicích, a tím i přispívat k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii. Současně je nutné jednat při plném dodržování základních práv a způsobem, jenž zajistí zachování volného pohybu osob uvnitř Unie.\n(2)\nEvropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (4). Od okamžiku, kdy se 1. května 2005 ujala svých povinností, úspěšně pomáhá členským státům s prováděním operativních aspektů správy vnějších hranic prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích i analýzou rizik, výměnou informací, vztahy se třetími zeměmi a navracením navracených osob.\n(3)\nEvropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie byla přejmenována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“), běžně označovanou jako Frontex, a její úkoly byly za úplného zajištění kontinuity všech jejích činností a postupů rozšířeny. Klíčovými úlohami agentury by měly být vytvoření technické a operativní strategie, která je součástí provádění víceletého cyklu strategické politiky pro evropskou integrovanou správy hranic; dohlížení na účinné fungování ochrany vnějších hranic; provádění analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti; poskytování rozsáhlejší technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích; zaručení praktického výkonu opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích; poskytování technické a operativní pomoci na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři; a organizování, koordinace a provádění návratových operací a návratových zásahů.\n(4)\nOd začátku migrační krize v roce 2015 přijala Komise významné iniciativy a navrhla řadu opatření s cílem posílit ochranu vnějších hranic a obnovit normální fungování schengenského prostoru. V prosinci 2015 představila návrh na podstatné rozšíření mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, který byl poté v průběhu roku 2016 urychleně projednán. Výsledkem bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (5), které vstoupilo v platnost dne 6. října 2016.\n(5)\nRámec Unie v oblastech ochrany vnějších hranic, navracení, boje proti přeshraniční trestné činnosti a azylu je však ještě třeba zlepšit. Za tímto účelem a pro další podporu současného i budoucího plánovaného operativního úsilí by měla být Evropská pohraniční a pobřežní stráž reformována tak, aby agentura získala silnější mandát, a zejména nezbytné kapacity v podobě stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže (dále jen „stálý útvar“). Stálý útvar by měl postupně, avšak rychle dosáhnout strategického cíle, kterým je podle přílohy I kapacita 10 000 operativních pracovníků s případnými výkonnými pravomocemi, za účelem účinné podpory členských států v terénu v úsilí chránit vnější hranice, bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a výrazně rozšířit účinné a udržitelné navracení neoprávněně pobývajících migrantů. Tato kapacita 10 000 operativních pracovníků představuje maximální dostupnou kapacitu nutnou k účinnému řešení stávajících a budoucích operativních potřeb pohraničních a návratových operací v Unii i ve třetích zemích, včetně kapacity pro zajištění rychlého nasazení na budoucí krize.\n(6)\nKomise by měla přezkoumávat celkovou početnost a složení stálého útvaru, včetně rozsahu příspěvku jednotlivých členských států k němu, jakož i odbornou přípravu, odborné znalosti a profesionalitu jeho příslušníků. Do března 2024 by Komise měla v případě nutnosti předložit vhodné návrhy na změnu příloh I, II, III a IV. Pokud žádný návrh nepředloží, měla by to odůvodnit.\n(7)\nPři uplatňování tohoto nařízení, zejména při zřízení stálého útvaru, a to i poté, co Komise provedla přezkum stálého útvaru, by měl být dodržován víceletý finanční rámec.\n(8)\nVe svých závěrech ze dne 28. června 2018 vyzvala Evropská rada k dalšímu posílení podpůrné úlohy agentury, včetně ve spolupráci se třetími zeměmi, zvýšením zdrojů a posílením mandátu, aby bylo možné zajistit účinnou ochranu vnějších hranic a výrazně posílit účinné navracení neoprávněně pobývajících migrantů.\n(9)\nJe nezbytné účinně monitorovat překračování vnějších hranic, řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na vnějších hranicích, zaručit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii, ochránit fungování schengenského prostoru a dodržovat zastřešující zásadu solidarity. Tyto činnosti a cíle by měly být doprovázeny aktivním řízením migrace včetně nezbytných opatření ve třetích zemích. Za tímto účelem je nezbytné konsolidovat Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a dále rozšířit mandát agentury.\n(10)\nPři provádění evropské integrované správy hranic by měla být zajištěna soudržnost s dalšími politickými cíli.\n(11)\nEvropská integrovaná správa hranic, která vychází z čtyřstupňového modelu kontroly přístupu, sestává z opatření v třetích zemích, například v rámci společné vízové politiky, opatření prováděných spolu se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany vnějších hranic, analýzy rizik a opatření v rámci schengenského prostoru a navracení.\n(12)\nEvropskou integrovanou správu hranic by měly provádět jako sdílenou odpovědnost agentura a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává operace ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátní orgány odpovědné za navracení. Zatímco členské státy si ponechávají primární odpovědnost za správu svých vnějších hranic ve vlastním zájmu a v zájmu všech ostatních členských států a odpovídají za vydávání rozhodnutí o navrácení, agentura by měla podporovat uplatňování opatření Unie týkajících se správy vnějších hranic a navracení posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států, jimiž se uvedená opatření provádějí. Činnost agentury by měla doplňovat snahu členských států.\n(13)\nAby se zaručilo účinné provádění evropské integrované správy hranic a zvýšila účinnost návratové politiky Unie, měla by být zřízena Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Té by měly být poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje a vybavení. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by se měla skládat z agentury a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a dále z vnitrostátních orgánů odpovědných za navracení. Bude se opírat o společné využívání informací, kapacit a systémů na vnitrostátní úrovni a reakce agentury na úrovni Unie.\n(14)\nEvropskou integrovanou správou hranic nejsou dotčeny pravomoci Komise a členských států v celní oblasti, zejména pokud jde o kontroly, řízení rizik a výměnu informací.\n(15)\nTvorba politiky a právních předpisů o ochraně vnějších hranic a navracení, včetně rozvoje víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic, zůstává v pravomoci orgánů Unie. Měla by být zaručena těsná koordinace mezi agenturou a těmito orgány.\n(16)\nÚčinné provádění evropské integrované správy hranic Evropskou pohraniční a pobřežní stráží by mělo být zajištěno prostřednictvím víceletého cyklu strategické politiky. Ten by měl stanovit integrovaný, jednotný a nepřetržitý postup pro poskytování strategických pokynů v oblasti správy hranic a navracení všem příslušným aktérům na unijní a vnitrostátní úrovni, aby mohli soudržně provádět evropskou integrovanou správu hranic. Rovněž by měl upravovat všechny relevantní interakce mezi Evropskou pohraniční a pobřežní stráží a Komisí a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, i spolupráci s dalšími příslušnými partnery, včetně případných třetích zemí a třetích stran.\n(17)\nEvropská integrovaná správa hranic vyžaduje mezi členskými státy a agenturou integrované plánování pohraničních a návratových operací, aby mohly připravovat reakce na výzvy na vnějších hranicích, pohotovostní plánování a koordinaci dlouhodobého rozvoje kapacit, pokud jde o nábor a odbornou přípravu i o pořizování a vývoj vybavení.\n(18)\nAgentura by měla vypracovat technické normy pro výměnu informací stanovenou v tomto nařízení. Kromě toho by měly být vypracovány společné minimální standardy pro ostrahu vnějších hranic, aby bylo možné účinně uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (6). Za tímto účelem by měla mít agentura možnost přispívat k vypracování společných minimálních standardů v souladu s pravomocemi členských států a Komise. Tyto společné minimální standardy by měly být vypracovány s ohledem na druh hranic, míru dopadu, kterou agentura přičítá každému úseku vnějších hranic, a další faktory, jako jsou zeměpisné zvláštnosti. Při jejich vypracovávání by se mělo přihlédnout k možným omezením vyplývajícím z vnitrostátního práva.\n(19)\nTechnické normy pro informační systémy a softwarové aplikace by měly být sladěny s normami využívanými Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) pro jiné informační systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.\n(20)\nProváděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani jím nejsou dotčeny závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.\n(21)\nProváděním tohoto nařízení není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 (7). Operace na moři by se měly provádět tak, aby byla ve všech případech zajištěna bezpečnost zadržených nebo zachráněných osob, jednotek účastnících se této operace a třetích stran.\n(22)\nAgentura by měla plnit své úkoly v souladu se zásadou subsidiarity a bez dotčení povinností členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.\n(23)\nAgentura by měla plnit své úkoly bez dotčení pravomocí členských států v oblasti obrany.\n(24)\nRozšířené úkoly a pravomoci agentury by měly být vyváženy posílenými zárukami dodržování základních práv a větší mírou odpovědnosti, zejména pokud jde o výkon výkonných pravomocí statutárními zaměstnanci.\n(25)\nAby mohla agentura své úkoly plnit účinně, opírá se o spolupráci členských států. V tomto ohledu je důležité, aby agentura a členské státy jednaly v dobré víře a aby si včas vyměňovaly přesné informace. Žádný členský stát by neměl být povinen poskytnout informace, jejichž sdělení je podle něj v rozporu s jeho zásadními bezpečnostními zájmy.\n(26)\nČlenské státy by rovněž ve vlastním zájmu a v zájmu ostatních členských států měly poskytovat relevantní údaje nezbytné pro činnosti prováděné agenturou, a to i pro účely situační orientace, analýzy rizik, hodnocení zranitelnosti a integrovaného plánování. Měly by rovněž zajistit, aby tyto údaje byly přesné a aktuální a aby byly získány a vloženy do databází v souladu s právem. Pokud tyto údaje zahrnují osobní údaje, mělo by se plně uplatňovat právo Unie týkající se ochrany údajů.\n(27)\nKomunikační síť zřízená tímto nařízením by měla být založena na komunikační síti EUROSURu, která byla vyvinuta v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (8) a kterou by měla nahradit. Komunikační síť zřízená tímto nařízením by se měla používat pro veškerou zabezpečenou výměnu informací uvnitř Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Její úroveň akreditace by se měla zvýšit na stupeň utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, aby se zlepšilo zabezpečení informací mezi členskými státy a agenturou.\n(28)\nEUROSUR je nezbytný pro to, aby Evropská pohraniční a pobřežní stráž mohla poskytnout rámec pro výměnu informací a operativní spolupráci mezi vnitrostátními orgány členských států a s agenturou. EUROSUR poskytuje vnitrostátním orgánům a agentuře infrastrukturu a nástroje potřebné ke zlepšení jejich situační orientace a k rozšíření schopnosti reakce na vnějších hranicích pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, čímž přispívá k záchraně životů migrantů a zajištění jejich ochrany.\n(29)\nČlenské státy by měly zřídit národní koordinační centra, aby se mezi nimi navzájem a mezi nimi a agenturou zlepšila výměna informací a spolupráce, pokud jde o ostrahu hranic a provádění hraničních kontrol. Pro náležité fungování EUROSURu je zcela nezbytné, aby všechny vnitrostátní orgány odpovědné podle vnitrostátního práva za ostrahu vnějších hranic spolupracovaly prostřednictvím národních koordinačních center.\n(30)\nÚlohou národního koordinačního centra, kterou je koordinace a výměna informací mezi všemi orgány odpovědnými za ochranu vnějších hranic na vnitrostátní úrovni, nejsou dotčeny pravomoci, pokud jde o plánování a provádění ochrany hranic, stanovené na vnitrostátní úrovni.\n(31)\nToto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby svým národním koordinačním centrům svěřily také odpovědnost za koordinaci výměny informací a za spolupráci s ohledem na další složky evropské integrované správy hranic.\n(32)\nNezbytným předpokladem pro řádné fungování evropské integrované správy hranic jsou kvalitní informace včas vyměňované mezi členskými státy a agenturou. V návaznosti na úspěch EUROSURu by jejich kvalita měla být zajištěna prostřednictvím standardizace, automatizace výměny informací v rámci sítí a systémů, zabezpečení informací a kontroly kvality předávaných údajů a informací.\n(33)\nAgentura by měla poskytovat nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování EUROSURu, včetně zajišťování interoperability systémů, zejména vytvořením, provozováním a koordinací EUROSURu.\n(34)\nEUROSUR by měl poskytovat úplný situační obraz nejen na vnějších hranicích, ale i uvnitř schengenského prostoru a v předhraniční oblasti. Měl by zahrnovat ostrahu pozemních, námořních i vzdušných hranic i hraniční kontroly. Zajišťování situační orientace uvnitř schengenského prostoru by nemělo vést k tomu, aby agentura vykonávala operativní činnosti na vnitřních hranicích členských států.\n(35)\nOstraha vzdušných hranic by měla být jedním z prvků správy hranic, jelikož komerční a soukromé lety i systémy dálkově řízených letadel se využívají k protiprávním činnostem souvisejícím s přistěhovalectvím a k přeshraniční trestné činnosti. Cílem ostrahy vzdušných hranic je zachycovat a sledovat tyto podezřelé lety, které přetínají nebo mají v úmyslu přetnout vnější hranice, a provádět s tím spojenou analýzu rizik, aby příslušné orgány Unie a členských států mohly spustit schopnost reakce. Z tohoto důvodu by měla být podpořena meziagenturní spolupráce na úrovni Unie mezi agenturou, manažerem struktury vzdušného prostoru Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN) a Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Členské státy by měly v příslušných případech mít možnost získávat informace o podezřelých vnějších letech a podle toho jednat. Agentura by měla sledovat činnost v této oblasti a podporovat v této oblasti výzkum a inovace.\n(36)\nNahlašování incidentů spojených s neoprávněnými druhotnými pohyby do EUROSURu přispěje k tomu, aby agentura mohla za účelem provádění analýzy rizik a situační orientace monitorovat migrační toky do Unie a uvnitř Unie. Prováděcí akt, který stanoví podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů, by měl blíže určit druh hlášení, který umožní tento cíl plnit co nejlépe.\n(37)\nSlužby fúze dat EUROSURu poskytované agenturou by měly být založeny na společném používání nástrojů ostrahy a meziagenturní spolupráci na úrovni Unie, včetně bezpečnostních služeb v rámci programu Copernicus. Služby fúze dat EUROSURu by měly členským státům a agentuře poskytovat informační služby s přidanou hodnotou související s evropskou integrovanou správou hranic. Měly by být rozšířeny tak, aby podporovaly hraniční kontroly, ostrahu vzdušných hranic a monitorování migračních toků.\n(38)\nPraxe cestování na malých plavidlech nezpůsobilých k plavbě na moři dramaticky zvýšila počet migrantů utonulých v oblasti jižních námořních vnějších hranic. EUROSUR by měl podstatně zlepšit operativní a technickou schopnost agentury a členských států odhalovat tato malá plavidla, jakož i schopnost reakce členských států, což přispěje ke snížení počtu úmrtí migrantů, včetně v rámci pátracích a záchranných operací.\n(39)\nV tomto nařízení se uznává, že se po migračních trasách pohybují i osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.\n(40)\nAgentura by měla připravovat obecné a cílené analýzy rizik na základě společného modelu integrované analýzy rizik, který má uplatňovat jak samotná agentura, tak členské státy. Agentura by měla, mimo jiné na základě informací od členských států, poskytovat náležité informace o všech aspektech důležitých pro evropskou integrovanou správu hranic, zejména o ochraně hranic, navracení, fenoménu neoprávněného druhotného pohybu státních příslušníků třetích zemí uvnitř Unie, pokud jde o trendy, objem a trasy, předcházení přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání k nedovolenému překračování hranic, obchodování s lidmi, terorismu a hrozeb hybridní povahy, jakož i o situaci v relevantních třetích zemích, aby bylo možné přijímat vhodná opatření nebo se vypořádat se zjištěnými hrozbami a riziky v zájmu zdokonalení integrované správy vnějších hranic.\n(41)\nVzhledem ke své činnosti na vnějších hranicích by agentura měla přispívat k předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, pokud je její zásah vhodný a pokud obdržela příslušné informace v rámci své činnosti. Svou činnost by měla koordinovat s Europolem jako agenturou, jejímž úkolem je podporovat a posilovat aktivity členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států a boji proti ní. Přeshraniční rozměr je příznačný pro trestné činy přímo související s nedovoleným překračováním vnějších hranic, včetně obchodování s lidmi nebo převaděčství. V souladu se směrnicí Rady 2002/90/ES (9) se členské státy mohou rozhodnout neukládat sankce, jestliže je cílem daného jednání poskytnutí humanitární pomoci migrantům.\n(42)\nV duchu sdílené odpovědnosti by úlohou agentury mělo být pravidelně monitorovat správu vnějších hranic, včetně dodržování základních práv při činnosti agentury v oblasti správy hranic a navracení. Agentura by měla zaručit řádné a účinné monitorování nejen prostřednictvím situační orientace a analýzy rizik, ale také přítomností odborníků z řad vlastních zaměstnanců v členských státech. Agentura by proto měla být schopna vysílat do členských států na určitou dobu styčné úředníky a ti by měli během této doby podávat zprávy výkonnému řediteli. Zprávy styčných úředníků by měly být součástí hodnocení zranitelnosti.\n(43)\nAgentura by měla na základě objektivních kritérií provádět hodnocení zranitelnosti a posoudit v něm schopnost a připravenost členských států čelit výzvám na svých vnějších hranicích a přispívat do stálého útvaru a rezervy technického vybavení. Hodnocení zranitelnosti by mělo obsahovat posouzení vybavení, infrastruktury, personálního zabezpečení, rozpočtu a finančních zdrojů členských států, jakož i jejich pohotovostních plánů pro řešení možných krizí na vnějších hranicích. Členské státy by měly přijmout opatření, aby nedostatky uvedené ve zmíněném hodnocení odstranily. Výkonný ředitel by měl určit opatření, která mají být přijata, a doporučit je dotčenému členskému státu. Měl by také stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata, a bedlivě sledovat jejich včasné provedení. Nebudou-li nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, měla by být věc předána správní radě k dalšímu rozhodnutí.\n(44)\nPokud agentuře nejsou poskytnuty přesné a včasné informace nezbytné k provedení hodnocení zranitelnosti a toto zadržení údajů není řádně odůvodněno, měla by mít agentura možnost tuto skutečnost při provádění hodnocení zranitelnosti zohlednit.\n(45)\nHodnocení zranitelnosti a schengenský hodnotící mechanismus vytvořený nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (10) jsou dva vzájemně se doplňující mechanismy pro zaručení unijní kontroly kvality řádného fungování schengenského prostoru a zajištění trvalé připravenosti na úrovni Unie i jednotlivých členských států k reakci na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Vzhledem k tomu, že schengenský hodnotící mechanismus je základní metodou používanou při hodnocení uplatňování a dodržování práva Unie v členských státech, mělo by být dosaženo co nejvyšší součinnosti mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem s cílem získat lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru, zabránit co nejvíce zdvojení úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic. Za tímto účelem by měla být zavedena pravidelná výměna informací mezi agenturou a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů.\n(46)\nJelikož úseky hranic, jimž agentura přiřazuje úrovně dopadu, určují členské státy a schopnosti reakce členských států a agentury by měly být s dotyčnými úrovněmi dopadu provázány, měla by být stanovena čtvrtá úroveň dopadu – kritická úroveň dopadu – jež by se dočasně přiřadila úseku hranice, kde je schengenský prostor ohrožen a kde by agentura měla zasáhnout.\n(47)\nPokud je vysoká nebo kritická úroveň dopadu úseku námořních hranic přiřazena v důsledku zvýšení nedovoleného přistěhovalectví, měly by dotčené členské státy vzít toto zvýšení v úvahu při plánování a vedení pátracích a záchranných operací, jelikož by taková situace mohla vyžadovat nárůst žádostí o pomoc osobám v tísni na moři.\n(48)\nAgentura by měla organizovat vhodnou technickou a operativní pomoc členským státům, aby posílila jejich schopnost plnit své povinnosti v souvislosti s ochranou vnějších hranic a čelit výzvám na vnějších hranicích, které vznikají v důsledku zvýšeného počtu příchodů neoprávněně vstupujících migrantů nebo přeshraniční trestné činnosti. Touto pomocí by neměla být dotčena pravomoc příslušných vnitrostátních orgánů zahájit trestní vyšetřování. V tomto ohledu by agentura měla buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu organizovat a koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat do nich jednotky pro správu hranic, podpůrné týmy pro řízení migrace nebo návratové jednotky stálého útvaru (společně dále jen „jednotky“) a poskytovat nezbytné technické vybavení.\n(49)\nV případech, kdy je vnější hranice vystavena zvláštní a nepřiměřené výzvě, by agentura měla buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky stálého útvaru i technické vybavení, včetně z rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Rezerva technického vybavení by měla zahrnovat omezený kontingent vybavení, které je potřebné pro případné zásahy rychlé reakce na hranicích. Zásahy rychlé reakce na hranicích by měly být po určitou omezenou dobu posilou v situacích, kdy je nutné okamžitě reagovat a kdy by tento zásah zajistil účinnou odezvu. Aby se zaručila účinnost tohoto zásahu, měly by členské státy pro sestavení příslušných jednotek uvolnit pracovníky dočasně přidělené členskými státy agentuře, vyslané k agentuře krátkodobě a vyslané pro účely rezervy pro rychlé nasazení, a poskytnout nezbytné technické vybavení. Pokud obslužný personál vyslaný s technickým vybavením některého členského státu pochází z tohoto členského státu, měl by se považovat za součást příspěvku daného členského státu do stálého útvaru. Agentura a dotčený členský stát by se měly dohodnout na operačním plánu.\n(50)\nV případě, že členský stát na konkrétních úsecích svých vnějších hranic čelí zvláštním a nepřiměřeným migračním výzvám, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících smíšených migračních tocích, měl by mít možnost spolehnout se na zvýšenou operativní a technickou posilu. Tuto posilu by měly poskytovat v hotspotech podpůrné týmy pro řízení migrace. Tyto týmy by se měly skládat z operativních pracovníků vysílaných ze stálého útvaru a z odborníků Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu a tam, kde je to relevantní, z odborníků Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a dalších institucí a jiných subjektů Unie a členských států. Komise by měla zajistit nezbytnou koordinaci hodnocení potřeb předložených členskými státy. Agentura by měla být nápomocna Komisi při koordinaci těchto různých agentur na místě. Komise by ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými agenturami Unie měla stanovit podmínky spolupráce v hotspotech. Komise by měla zajistit spolupráci příslušných agentur v mezích jejich mandátů a odpovídat za koordinaci činnosti podpůrných týmů pro řízení migrace.\n(51)\nČlenské státy by měly zajistit, aby byly všem orgánům, u nichž je pravděpodobné, že budou přijímat žádosti o mezinárodní ochranu, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž, imigrační orgány a pracovníci detenčních zařízení, poskytnuty příslušné informace. Měly by také zajistit, aby byla pracovníkům těchto orgánů poskytnuta úroveň školení nezbytná pro plnění jejich úkolů a povinností, pokyny pro poskytování informací žadatelům o místě a způsobu podávání žádostí o mezinárodní ochranu a pokyny o tom, jak předávat osoby ve zranitelném postavení ve vhodných mechanismech pro předávání osob.\n(52)\nVe svých závěrech ze dne 28. června 2018 Evropská rada znovu potvrdila význam komplexního přístupu k migraci a konstatovala, že migrace není výzvou jen pro jeden členský stát, nýbrž i pro Evropu jako celek. V této souvislosti zdůraznila, že je důležité, aby Unie poskytovala plnou podporu zajištění řádného řízení migračních toků.\n(53)\nAgentura a EASO by měly úzce spolupracovat s cílem účinně řešit výzvy v oblasti migrace, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících smíšených migračních tocích, a to zejména na vnějších hranicích. Agentura a EASO by měly především koordinovat svou činnost a podporovat členské státy v zájmu usnadnění řízení týkajících se mezinárodní ochrany a řízení o navrácení státních příslušníků třetích zemí, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu jsou zamítnuty. Agentura a EASO by měly spolupracovat také při dalších společných operativních činnostech, jako je společná analýza rizik, shromažďování statistických údajů, odborná příprava a podpora členských států v souvislosti s pohotovostním plánováním.\n(54)\nVnitrostátní orgány, které plní funkci pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat námořní bezpečnost, bezpečnost námořní dopravy, pátrání a záchranu na moři, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné vymáhání práva a ochranu životního prostředí. Agentura, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) by proto měly prohloubit vzájemnou spolupráci i spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkci pobřežní stráže, s cílem zlepšit situační orientaci na moři a podpořit soudržné a nákladově efektivní činnosti. Synergie mezi jednotlivými aktéry v námořním prostředí by měly být v souladu s evropskou integrovanou správou hranic a se strategiemi pro námořní bezpečnost.\n(55)\nV hotspotech by členské státy měly spolupracovat s příslušnými agenturami Unie, které by měly působit v mezích svých mandátů a pravomocí, a to za koordinace Komisí. Komise by ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie měla zajistit, aby činnost v hotspotech byla v souladu s příslušným právem Unie a se základními právy.\n(56)\nPokud to výsledky hodnocení zranitelnosti nebo analýzy rizik opodstatňují nebo v případě, že byla jednomu či více úsekům hranice dočasně přiřazena kritická úroveň dopadu, měl by výkonný ředitel agentury doporučit dotčenému členskému státu, aby zahájil a provedl společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích.\n(57)\nPokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru buď z toho důvodu, že členský stát nepřijme nezbytná opatření v souladu s hodnocením zranitelnosti, nebo protože členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnějších hranicích, nepožádal agenturu o dostatečnou podporu nebo tuto podporu neprovádí, měla by být uskutečněna jednotná, rychlá a účinná odezva na úrovni Unie. Za účelem zmírnění těchto rizik a s cílem zajistit lepší koordinaci na úrovni Unie by Komise měla Radě navrhnout rozhodnutí, jímž se určí opatření, která má agentura provést, a jímž se dotčený členský stát vyzve k tomu, aby s agenturou při provádění těchto opatření spolupracoval. Prováděcí pravomoc přijmout toto rozhodnutí by měla být svěřena Radě s ohledem na potenciálně politicky citlivou povahu opatření, o kterých má být rozhodnuto, neboť je pravděpodobné, že se tato opatření mohou týkat vnitrostátních výkonných a donucovacích pravomocí. Agentura by pak měla určit kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Rady. Agentura by spolu s dotčeným členským státem měla vypracovat operační plán. Dotčený členský stát by měl usnadnit provádění rozhodnutí Rady a operačního plánu tím, že mimo jiné splní své povinnosti podle tohoto nařízení. V případě, že členský stát uvedené rozhodnutí Rady do 30 dnů nesplní a nespolupracuje s agenturou na provádění opatření v něm obsažených, by Komise měla mít možnost zahájit zvláštní postup podle článku 29 nařízení (EU) 2016/399 a řešit tak mimořádné situace ohrožující celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.\n(58)\nStálý útvar by se měl skládat ze čtyř kategorií operativních pracovníků, totiž ze statutárních zaměstnanců, pracovníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury členskými státy, pracovníků poskytnutých členskými státy na krátkodobé vyslání a pracovníků, kteří jsou součástí rezervního týmu pro rychlé nasazení při zásazích rychlé reakce na hranicích. Operativní pracovníci by se měli skládat z příslušníků pohraniční stráže, osob pověřených doprovodem navracených osob, specialistů na navracení a dalších příslušných pracovníků. Stálý útvar by měl být vysílán v rámci jednotek. Konkrétní počet operativních pracovníků vyslaných ze stálého útvaru by se měl odvíjet od operativních potřeb.\n(59)\nOperativní pracovníci vyslaní jako příslušníci jednotek by měli mít veškeré nezbytné pravomoci k provádění úkolů spojených s ochranou hranic a navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci, jak jsou stanoveny v příslušných vnitrostátních právních předpisech nebo v tomto nařízení. Pokud statutární zaměstnanci vykonávají výkonné pravomoci, měla by za případné škody odpovídat agentura.\n(60)\nČlenské státy by měly přispívat stálému útvaru v souladu s přílohou II pro dlouhodobá dočasná přidělení a s přílohou III pro krátkodobá vyslání. Příspěvky jednotlivých členských států by měly být určeny na základě distribučního klíče dohodnutého v roce 2016 během jednání o nařízení (EU) 2016/1624 pro rezervní tým pro rychlé nasazení a obsaženého v příloze I uvedeného nařízení. Tento distribuční klíč byl měl být úměrně přizpůsoben velikosti stálého útvaru. Úměrné příspěvky by měly rovněž být určeny pro země přidružené k Schengenu.\n(61)\nPři výběru počtu a profilu pracovníků, které mají být uvedeny v rozhodnutí správní rady, by měl výkonný ředitel uplatňovat zásady rovného zacházení a proporcionality, zejména pokud jde o kapacity jednotlivých členských států.\n(62)\nO přesném načasování krátkodobých vyslání ze stálého útvaru a o poskytnutí technického vybavení spolufinancovaného v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo na základě jiného účelového financování ze strany Unie by se měly jednotlivé členské státy dohodnout s agenturou při každoročních dvoustranných jednáních, s přihlédnutím ke kapacitám a proporcionalitě. V rámci žádostí o příspěvek členských států do stálého útvaru by měl výkonný ředitel zpravidla uplatňovat zásadu proporcionality a rovného zacházení s členskými státy, aby se vyhnul situaci, kdy by na základě žádosti o vyslání ročního příspěvku členského státu v určitém čtyřměsíčním období došlo v daném členském státě k významnému ovlivnění plnění vnitrostátních úkolů. Mezi tato ujednání by měla patřit možnost členského státu plnit povinnosti týkající se období vyslání pracovníků v obdobích, která nejdou po sobě. Pokud jde o krátkodobá vysílání příslušníků ze stálého útvaru, měly by mít členské státy rovněž možnost plnit své povinnosti týkající se krátkodobého vysílání kumulativně vysláním většího počtu pracovníků na kratší období nebo vysláním jednotlivých pracovníků na období delší než čtyři měsíce v souladu s plánováním, na kterém se dohodly v průběhu každoročních dvoustranných jednání.\n(63)\nAniž je dotčeno včasné uzavření operačního plánu týkajícího se operací na moři, měla by agentura v co nejranější fázi zúčastněným členským státům poskytnout konkrétní informace o soudní příslušnosti a použitelném právu, zejména pokud jde o výsady kapitánů lodí a letadel, podmínky použití síly a ukládání omezujících nebo zadržovacích opatření.\n(64)\nDlouhodobý rozvoj lidských zdrojů pro zajištění příspěvků členských států do stálého útvaru by měl podporovat systém finanční podpory. Za tímto účelem je vhodné agentuře povolit, aby využívala udělování grantů členským státům bez výzvy k podávání návrhů v rámci „financování nespojeného s náklady“, jsou-li splněny podmínky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11). Finanční podpora by měla členským státům umožnit najmout a vyškolit další pracovníky a získat tak flexibilitu nezbytnou ke splnění povinných příspěvků do stálého útvaru. Systém finanční podpory by měl zohlednit dobu nezbytnou pro nábor a odbornou přípravu pracovníků, a měl by proto vycházet z pravidla N+2. Tento speciální systém financování by měl zajistit správnou rovnováhu mezi riziky nesrovnalostí a podvodů a náklady na kontrolu. Toto nařízení stanoví základní podmínky pro aktivaci finanční pomoci, konkrétně nábor a odbornou přípravu vhodného počtu příslušníků pohraniční stráže nebo jiných odborníků, který odpovídá počtu úředníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury nebo účinnému vyslání úředníků během operativních činností agentury po nepřetržitou či přetržitou dobu nejméně čtyř měsíců nebo poměrným dílem v případě vyslání na nepřetržitou či přetržitou dobu kratší než čtyři měsíce. Vzhledem k neexistenci relevantních a srovnatelných údajů o skutečných nákladech ve všech členských státech by bylo vytvoření systému financování založeného na nákladech příliš složité a neřešilo by potřebu jednoduchého, rychlého, účinného a efektivního plánu financování. Pro účely stanovení výše tohoto financování pro různé členské státy je vhodné jako referenční částku použít výši roční mzdy smluvních zaměstnanců orgánů Unie ve funkční skupině III, třídě 8, 1. stupni, upravenou pro jednotlivé členské státy opravným koeficientem v souladu se zásadou řádného finančního řízení a v zájmu rovného zacházení. Při poskytování této finanční podpory by agentura a členské státy měly zajistit dodržování zásady spolufinancování a zásady zamezení dvojímu financování.\n(65)\nAby byl možný dopad na služby členských států v souvislosti s náborem statutárních zaměstnanců pro stálý útvar co nejnižší, mělo by se těmto službám dostat podpory, která by pokryla investice do odborné přípravy nových pracovníků, kteří nahradí odcházející pracovníky.\n(66)\nS ohledem na vyslání stálého útvaru na území třetích zemí by agentura měla rozvíjet kapacity pro vlastní řídicí a kontrolní struktury a vypracovat náležité postupy k zajištění toho, aby mohli být příslušníci jednotek občanskoprávně a trestně odpovědní.\n(67)\nS cílem umožnit účinné vyslání stálého útvaru od 1. ledna 2021 by se měla co nejdříve přijmout a zavést určitá rozhodnutí a prováděcí opatření. Proto by se do vypracování těchto prováděcích opatření a rozhodnutí, která by měla přijmout správní rada, měla zapojit agentura spolu se členskými státy a Komisí. Tento přípravný postup by měl zahrnovat příslušný nábor pracovníků agenturou a členskými státy, jak je uvedeno v tomto nařízení.\n(68)\nV zájmu zajištění kontinuity podpory operativních činností organizovaných agenturou by však měla být všechna vyslání, včetně vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení, naplánována a provedena v souladu s nařízením (EU) 2016/1624 a s každoročními dvoustrannými jednáními konanými v roce 2019 do 31. prosince 2020. Příslušná ustanovení uvedeného nařízení by proto měla být zrušena s účinkem až od 1. ledna 2021.\n(69)\nPersonál agentury by měl být tvořen pracovníky vykonávajícími úkoly, jimiž bude agentura pověřena, buď v ústředí agentury, nebo jako součást stálého útvaru. Statutární zaměstnanci ve stálém útvaru by měli být v první řadě vysláni jako příslušníci jednotek. Mělo by být možné zaměstnat pouze omezený a jasně určený počet statutárních zaměstnanců k výkonu podpůrných funkcí pro zřízení stálého útvaru, zejména v ústředí.\n(70)\nS cílem překonat přetrvávající nedostatky v dobrovolném poskytování technického vybavení do rezervy členskými státy, zejména pokud jde o vybavení velkého rozsahu, by agentura měla disponovat vlastním nezbytným vybavením, které bude nasazováno při společných operacích či zásazích rychlé reakce na hranicích nebo jakýchkoli jiných operativních činnostech. Toto vybavení by měly schvalovat členské státy jako vybavení ve vládních službách. I když agentura mohla od roku 2011 legálně nabývat vlastní technické vybavení nebo si je najímat, kvůli nedostatku rozpočtových prostředků byla tato možnost podstatně omezena.\n(71)\nAby tedy bylo možné dosáhnout úrovně ambicí, na nichž se zřízení stálého útvaru zakládá, vyčlenila Komise v rámci víceletého finančního rámce 2021–2027 značné finanční prostředky, aby agentura mohla nabývat, udržovat a provozovat nezbytné vybavení pro letecké a pozemní operace a operace na moři odpovídající jejím operativním potřebám. Proces pořizování nezbytných prostředků by sice mohl být zdlouhavý, zejména u vybavení většího rozsahu, ale v konečném důsledku by se vlastní vybavení agentury mělo stát páteří operativního nasazení, přičemž za výjimečných okolností by měly být členské státy vyzvány k dodatečným příspěvkům. Vybavení agentury by mělo být z velké části provozováno technickým personálem agentury, který je součástí stálého útvaru. S cílem zajistit účinné využití navrhovaných finančních zdrojů by měl být proces nabývání nezbytných prostředků založen na víceleté strategii, o níž co nejdříve rozhodne správní rada. Je třeba zajistit udržitelnost agentury prostřednictvím budoucích víceletých finančních rámců a zajistit komplexní evropskou integrovanou správu hranic.\n(72)\nPři provádění tohoto nařízení by agentura a členské státy měly co nejlépe využívat stávající kapacity z hlediska lidských zdrojů a technického vybavení, a to na unijní i vnitrostátní úrovni.\n(73)\nDlouhodobý rozvoj nových kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měly členské státy a agentura koordinovat v souladu s víceletým cyklem strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic a s ohledem na dlouhou dobu trvání některých postupů. Ty zahrnují nábor a odbornou přípravu nových příslušníků pohraniční stráže, kteří by mohli během své kariéry sloužit jak v členských státech, tak jako součást stálého útvaru, nabývání, údržbu a likvidaci vybavení, pro které by se měly využívat příležitosti k interoperabilitě a úsporám z rozsahu, a vývoj nového vybavení a souvisejících technologií, včetně prostřednictvím výzkumu.\n(74)\nPlán kapacit by měl sdružovat programy rozvoje kapacit členských států a víceleté plánování zdrojů agentury, aby bylo možné optimalizovat dlouhodobé investice s cílem co nejlépe ochránit vnější hranice.\n(75)\nS ohledem na posílený mandát agentury, vytvoření stálého útvaru a její posílenou přítomnost na místě na vnějších hranicích a zvýšení jejího zapojení v oblasti navracení by měla mít agentura možnost zřídit dočasné pobočky umístěné v blízkosti jejích významných operativních činností, a to po dobu trvání těchto činností; tyto pobočky by měly fungovat jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem, plnit úkoly v oblasti koordinace, logistiky a podpory a usnadňovat spolupráci mezi agenturou a hostitelským členským státem.\n(76)\nVzhledem k tomu, že meziagenturní spolupráce je součástí integrované správy hranic, by agentura měla úzce spolupracovat se všemi příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, zejména s Europolem a s EASO. Tato spolupráce by měla probíhat na úrovni ústředí, v operačních oblastech a tam, kde je to relevantní, na úrovni poboček.\n(77)\nAgentura a členské státy, zejména jejich výcvikové akademie, by měly úzce spolupracovat při výcviku stálého útvaru, přičemž je třeba zajistit, aby byly vzdělávací programy harmonizovány a vedly k upevnění společných hodnot, které jsou zakotveny ve Smlouvách. Agentura by měla mít možnost zřídit po získání souhlasu správní rady vzdělávací středisko agentury s cílem dále usnadnit začleňování společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.\n(78)\nAgentura by měla dále vyvíjet společné hlavní osnovy a přiměřené nástroje pro výcvik v oblasti správy hranic a navracení, včetně zvláštní odborné přípravy týkající se ochrany zranitelných osob, včetně dětí. Měla by rovněž nabízet doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře týkající se úkolů při integrované správě hranic, a to i pro úředníky příslušných vnitrostátních subjektů. Agentura by měla příslušníkům stálého útvaru zajistit specializovanou odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Ta by měla zahrnovat odbornou přípravu zaměřenou na použitelné právo Unie a mezinárodní právo a na základní práva. Agentura by měla být oprávněna organizovat činnost v rámci odborné přípravy ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich územích.\n(79)\nNavracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (12), je důležitou součástí komplexního úsilí o řešení nedovoleného přistěhovalectví a představuje důležitou otázkou zásadního veřejného zájmu.\n(80)\nAgentura by měla posílit pomoc, kterou poskytuje členským státům při navracení státních příslušníků třetích zemí v souladu s návratovou politikou Unie a se směrnicí 2008/115/ES. Zejména by měla koordinovat a organizovat návratové operace z jednoho či více členských států a organizovat a provádět návratové zásahy, aby posílila systémy navracení členských států, které vyžadují rozsáhlejší technickou a operativní pomoc, aby tyto státy mohly dostát své povinnosti navracet státní příslušníky třetích zemí v souladu s uvedenou směrnicí.\n(81)\nAgentura by měla při plném dodržování základních práv, a aniž by byla dotčena odpovědnost členských států za vydávání rozhodnutí o navrácení, poskytovat technickou a operativní pomoc členským státům při navracení, včetně při zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a při další přednávratové činnosti členských států a jejich činnosti související s navracením. Agentura by dále ve spolupráci s orgány dotčených třetích zemí měla pomáhat členským státům při získávání cestovních dokladů pro návrat.\n(82)\nAgentura by měla se souhlasem dotčeného členského státu umožnit Evropskému výboru Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání provádět návštěvy míst, odkud členský stát provádí návratové operace, a to v rámci monitorovacího mechanismu, který členové Rady Evropy vytvořili v rámci Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.\n(83)\nPomoc členským státům při vedení řízení o navrácení by měla zahrnovat poskytování praktických informací o třetích zemích návratu, které jsou relevantní pro provádění tohoto nařízení, jako je poskytnutí kontaktních údajů nebo jiných logistických informací nezbytných pro hladký a důstojný průběh návratových operací. Tato pomoc by měla rovněž zahrnovat provoz a údržbu platformy pro výměnu údajů a informací, které agentura potřebuje k tomu, aby poskytovala technickou a operativní pomoc v souladu s tímto nařízením. Tato platforma by měla mít komunikační infrastrukturu, která by umožňovala automatické předávání statistických údajů systémy členských států pro řízení navracení.\n(84)\nPřípadná existence ujednání mezi členským státem a třetí zemí nezprošťuje agenturu nebo členské státy povinností ani odpovědnosti vyplývajících z práva Unie nebo mezinárodního práva, zejména dodržování zásady nenavracení a zákazu mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení.\n(85)\nČlenské státy by měly mít možnost spolupracovat na operativní úrovni s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích, včetně jedná-li se o vojenské operace za účelem prosazování práva, pokud je taková spolupráce slučitelná s činností agentury.\n(86)\nAgentura by měla zdokonalit výměnu informací a spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie, jako jsou Europol, EASO, EMSA, Satelitní středisko Evropské unie, EASA a manažer struktury vzdušného prostoru EATMN, s cílem zajistit co nejlepší využití stávajících informací, kapacit a systémů, které již jsou na evropské úrovni dostupné, jako je například Copernicus, program Unie pro pozorování a monitorování Země.\n(87)\nSpolupráce se třetími zeměmi je důležitým prvkem evropské integrované správy hranic. Měla by sloužit k prosazování standardů evropské správy hranic a navracení, k výměně informací a analýze rizik, k usnadnění provádění navracení s cílem zvýšit jejich účinnost a k podpoře třetích zemí v oblasti správy hranic a migrace, včetně vysláním stálého útvaru, pokud je tato podpora nutná k ochraně vnějších hranic a účinnému řízení migrační politiky Unie.\n(88)\nPokud Komise doporučí Radě, aby ji pověřila vyjednáním dohody o postavení jednotek se třetí zemí, měla by posoudit situaci, pokud jde o základní práva, v oblastech, na které se daná dohoda s touto třetí zemí vztahuje, a informovat o tom Evropský parlament.\n(89)\nSpolupráce se třetími zeměmi by měla probíhat v rámci vnější činnosti Unie a v souladu se zásadami a s cíli stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Komise by měla zajistit soulad mezi evropskou integrovanou správou hranic a ostatními politikami Unie v oblasti vnější činnosti Unie, a zejména společnou bezpečnostní a obrannou politikou. Komisi by měl být nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Tato spolupráce by se měla vztahovat zejména na činnosti agentury prováděné na území třetích zemí nebo se zapojením úředníků třetích zemí v oblastech, jako je analýza rizik, plánování a průběh operací, odborná příprava, výměna informací a spolupráce.\n(90)\nAby se zajistila co největší úplnost a aktuálnost informací obsažených v EUROSURu, zejména pokud jde o situaci ve třetích zemích, měla by agentura spolupracovat s orgány třetích zemí buď v rámci dvoustranných a mnohostranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně regionálních sítí, nebo prostřednictvím pracovních ujednání uzavřených mezi agenturou a příslušnými orgány třetích zemí. Evropská služba pro vnější činnost a zastoupení a kanceláře Unie by za těmito účely měly poskytnout veškeré informace, které by mohly být pro EUROSUR relevantní.\n(91)\nToto nařízení obsahuje ustanovení o spolupráci se třetími zeměmi, protože dobře strukturovaná a trvalá výměna informací a spolupráce s těmito zeměmi, včetně sousedních třetích zemí, ale bez omezení na ně, jsou klíčovými faktory pro dosažení cílů evropské integrované správy hranic. Je nezbytné, aby jakákoli výměna informací a jakákoli spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi probíhala v plném souladu se základními právy.\n(92)\nPomoc třetím zemím by měla doplňovat pomoc, již agentura poskytuje členským státům při uplatňování opatření Unie, která se týkají provádění evropské integrované správy hranic.\n(93)\nMělo by být umožněno, aby dvoustranné či mnohostranné dohody uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje evropská integrovaná správa hranic, obsahovaly informace, které jsou citlivé z bezpečnostního hlediska. Pokud jsou tyto informace předávány Komisi, měla by s nimi zacházet v souladu s platnými bezpečnostními pravidly.\n(94)\nAgentura a národní koordinační centra by měly shromažďovat informace a koordinovat svou činnost se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí členskými státy, Komisí, agenturou nebo dalšími institucemi a jinými subjekty Unie, aby mohla vytvořit komplexní situační obraz a analýzu rizik zahrnující celou předhraniční oblast.\n(95)\nSystém Falešné a pravé doklady online (FADO) byl zřízen společnou akcí Rady 98/700/SVV (13) v rámci generálního sekretariátu Rady a umožňuje orgánům členských států přístup k informacím o všech nových metodách padělání, které byly odhaleny, a o nových pravých dokladech, které jsou v oběhu.\n(96)\nRada ve svých závěrech ze dne 27. března 2017 konstatovala, že správa systému FADO je zastaralá a je nutná změna jeho právního základu, aby nadále splňoval požadavky politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Rada dále poznamenala, že by v tomto ohledu bylo možné využít součinnosti využíváním odborných znalostí agentury v oblasti podvodů s doklady a práce, kterou již agentura v této oblasti vykonává. Záměrem proto je, aby agentura převzala od generálního sekretariátu Rady správu a operativní a technické řízení systému FADO, jakmile Evropský parlament a Rada přijmou příslušný legislativní akt o systému FADO, který nahradí společnou akci 98/700/SVV.\n(97)\nPřed přijetím příslušného legislativního aktu o systému FADO je žádoucí zajistit plnou funkčnost systému FADO až do doby, kdy proběhne skutečný převod stávajících údajů do nového systému. Vlastnictví stávajících údajů by pak bylo převedeno na agenturu.\n(98)\nVeškeré zpracování osobních údajů agenturou v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (14).\n(99)\nVeškeré zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (15) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (16), podle okolností.\n(100)\nV souvislosti s navracením státní příslušníci třetích zemí často nemají žádný doklad totožnosti a nespolupracují při zjišťování své totožnosti, neposkytují informace nebo uvádějí nesprávné osobní údaje. Vzhledem ke zvláštní politické potřebě urychlených řízení o navrácení je nezbytné, aby agentura mohla některá práva subjektů údajů omezit tak, aby zneužívání těchto práv nebránilo členským státům v řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení a agentuře v účinném výkonu jejích úkolů. Zejména by výkon práva na omezení zpracování mohl významným způsobem zpomalit a mařit provádění návratových operací. V některých případech může kromě toho právo státního příslušníka třetí země na přístup k osobním údajům ohrozit návratovou operaci, jelikož pokud by zjistil, že agentura zpracovává jeho údaje v souvislosti s plánovanou návratovou operací, zvýšilo by to riziko útěku. Právo na opravu by mohlo zvýšit riziko, že dotčený státní příslušník třetí země bude orgány klamat poskytnutím nesprávných údajů. S cílem umožnit agentuře omezit určitá práva subjektů dat by agentura měla být oprávněna přijímat vnitřní pravidla týkající se těchto omezení.\n(101)\nAby mohla agentura řádně plnit své úkoly v oblasti navracení, mimo jiné prostřednictvím pomoci členským státům při řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení, jakož i v zájmu usnadnění návratových operací, mohla by potřebovat předat osobní údaje navracených osob třetím zemím. Třetí země návratu nejsou často předmětem rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 a často neuzavřely nebo nemají v úmyslu uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob s Unií nebo jiným způsobem stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 48 nařízení (EU) 2018/1725 nebo ve smyslu vnitrostátních předpisů, kterými se provádí článek 37 směrnice (EU) 2016/680. Navzdory značnému úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří podléhají povinnosti návratu, však není vždy možné zajistit, aby tyto třetí země systematicky plnily mezinárodním právem stanovený závazek přijmout zpět své vlastní státní příslušníky. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo sjednávané Unií či členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro osobní údaje, se vztahují na omezený počet těchto třetích zemí. Pokud takové dohody dosud neexistují, měly by být osobní údaje předávány agenturou pro účely usnadnění návratových operací Unie, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 50 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725.\n(102)\nVeškeré předávání osobních údajů členskými státy do třetích zemí by mělo probíhat v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo se směrnicí (EU) 2016/680, podle okolností. V případě neexistence dohod o zpětném přebírání a jako výjimka z požadavku, aby bylo přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo došlo k poskytnutí vhodných záruk, by mělo být členským státům umožněno předávat osobní údaje orgánům třetích zemí pro účely provádění návratové politiky Unie. Mělo by být možné využít výjimky pro zvláštní situace stanovené v článku 49 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 38 směrnice (EU) 2016/680, podle okolností, a to za podmínek, které jsou v těchto článcích uvedeny.\n(103)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v článcích 2 a 6 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména respektování lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístup k dokumentům, právo na azyl a právo na ochranu proti vystěhování a vyhoštění, zásada nenavracení, zákaz diskriminace a práva dítěte.\n(104)\nToto nařízení by mělo zřídit mechanismus pro podávání a vyřizování stížností, který bude agentura používat ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv s cílem zaručit dodržování základních práv při všech svých činnostech. Mělo by jít o administrativní mechanismus, jehož prostřednictvím by úředník pro otázky základních práv měl odpovídat za vyřizování stížností obdržených agenturou v souladu s právem na řádnou správu. Úředník pro otázky základních práv by měl posoudit přípustnost stížnosti, zaevidovat přípustné stížnosti, předat všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, postoupit stížnosti na příslušníky jednotek domovskému členskému státu a zaevidovat navazující opatření agentury nebo tohoto členského státu. Tento mechanismus by měl být účinný a zajišťovat, aby stížnosti byly řádně prošetřeny. Mechanismem pro podávání a vyřizování stížností by neměl být dotčen přístup ke správní a soudní ochraně a neměl by představovat nezbytný požadavek pro to, aby bylo možné se této ochrany dovolat. Vyšetřování trestné činnosti by měly provádět členské státy. S cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost by agentura měla podávat zprávu o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě. Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jak byla základní práva porušena a při kterých úkonech, a pokud je to možné, o opatřeních, která agentura a členské státy následně přijaly. Úředník pro otázky základních práv by měl mít přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury. Měl by mít k dispozici zdroje a pracovníky nezbytné k tomu, aby mu umožnili účinně plnit veškeré úkoly v souladu s tímto nařízením. Pracovníci, kteří mu jsou přiděleni, by měli mít dovednosti a zkušenosti přiměřené rozsahu činností a pravomocí agentury.\n(105)\nAgentura by měla být nezávislá ve vztahu k technickým a operativním záležitostem a mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Unie s právní subjektivitou a aby vykonávala prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení.\n(106)\nKomise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby vykonávaly nad agenturou dohled. Správní rada by se měla pokud možno skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb odpovědných za správu hranic nebo jejich zástupců. Strany zastoupené ve správní radě by měly usilovat o omezení fluktuace svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti správní rady. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci k sestavování rozpočtu agentury, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních pravidel, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele a tří zástupců výkonného ředitele, z nichž by každému měla být přidělena odpovědnost v určité oblasti pravomocí agentury, jako je například řízení stálého útvaru, dohled nad úkoly agentury týkajícími se navracení nebo řízení zapojení agentury do rozsáhlých informačních systémů. Agentura by měla být řízena a provozována při zohlednění zásad společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise.\n(107)\nVzhledem k zapojení Evropského parlamentu do záležitostí, které se řídí tímto nařízením, by předseda správní rady měl mít možnost pozvat na zasedání správní rady znalce Evropského parlamentu.\n(108)\nKaždý rok by měla správní rada připravit jednotný programový dokument. Při jeho vypracovávání by měla správní rada přihlédnout k doporučením interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje decentralizovaných agentur.\n(109)\nK zaručení samostatnosti agentury by jí měl být přidělen samostatný rozpočet, jehož příjem tvoří především příspěvek Unie. Rozpočet agentury by měl být připravován v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti. Na příspěvek Unie a veškeré subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Pokud je ve výjimečných situacích přidělený rozpočet považován za nedostatečný a s ohledem na rozpočtový proces není možné náležitě reagovat na rychlý vývoj situace, měla by mít agentura možnost obdržet výjimečně granty z fondů Unie na plnění svých úkolů.\n(110)\nVýkonný ředitel by měl z titulu své funkce schvalující osoby pravidelně hodnotit finanční rizika týkající se činnosti agentury a přijímat v souladu s finančním rámcem platným pro agenturu nezbytná opatření na jejich zmírnění a informovat o nich správní radu.\n(111)\nOčekává se, že v nadcházejících letech bude agentura v náročné situaci, pokud jde o uspokojení výjimečné potřeby náboru a udržení kvalifikovaných pracovníků z co nejširší zeměpisné základny.\n(112)\nAgentura by v duchu sdílené odpovědnosti měla vyžadovat, aby pracovníci, které zaměstnává, zejména statutární zaměstnanci stálého útvaru, včetně statutárních zaměstnanců vyslaných na provádění operativní činnosti, disponovali touž úrovní odborné přípravy, specializovaných odborných znalostí a profesionality jako pracovníci vyslaní či zaměstnaní členskými státy. Proto by měla agentura přezkoumávat a hodnotit, zda její statutární zaměstnanci jednají řádně při operativních činnostech v oblasti ochrany hranic a navracení.\n(113)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17) by se mělo bez omezení vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18).\n(114)\nV souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (19) by měl mít Úřad evropského veřejného žalobce možnost vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20).\n(115)\nNa agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21). Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací. Měla by zveřejňovat informace o veškeré své činnosti. Měla by rovněž zajistit, aby o její činnosti byly rychle informovány veřejnost a všechny zúčastněné strany.\n(116)\nAgentura by měla také podávat co nejúplnější zprávy o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n(117)\nKomise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V něm by měla posoudit mimo jiné přitažlivost agentury jako zaměstnavatele při náboru statutárních zaměstnanců s cílem zajistit kvalitu uchazečů a zeměpisnou rovnováhu.\n(118)\nVnějšími hranicemi, na něž se odkazuje v tomto nařízení, se rozumějí ty, na které se vztahuje hlava II nařízení (EU) 2016/399, což zahrnuje vnější hranice členských států schengenského prostoru v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(119)\nV zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).\n(120)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje a provádění systému integrované správy vnějších hranic za účelem zajištění řádného fungování schengenského prostoru, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni nekoordinovaně jednajících členských států, ale spíše jich může být z důvodu neexistence kontrol na vnitřních hranicích, velkých migračních výzev na vnějších hranicích, nutnosti účinně monitorovat překračování těchto hranic a potřeby přispívat k vysoké úrovni vnitřní bezpečnosti v Unii lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(121)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (23), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě a rozhodnutí Rady 1999/437/ES (24). Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (25) stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.\n(122)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (26), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě a rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (27).\n(123)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (28), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě a rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (29).\n(124)\nUjednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (30) stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.\n(125)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(126)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (31); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(127)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (32); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(128)\nAgentura by měla usnadnit organizaci konkrétních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout, za podmínek, o kterých rozhodne v jednotlivých případech správní rada. K tomuto účelu mohou být zástupci Irska přizváni k účasti na zasedáních správní rady, aby se mohli plně zúčastnit přípravy takových konkrétních činností. Zástupci Spojeného království mohou být přizváni k účasti na zasedáních správní rady konaných do dne, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU.\n(129)\nPřestože se Spojené království tohoto nařízení neúčastní, vzhledem k jeho postavení členského státu Unie mu bylo umožněno spolupracovat s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Vzhledem k tomu, že Spojené království oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie podle článku 50 Smlouvy o EU, měla by pro operativní spolupráci se Spojeným královstvím na základě tohoto nařízení platit zvláštní ujednání do dne, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, nebo za podmínky, že vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím o vystoupení v souladu s článkem 50 Smlouvy obsahující taková zvláštní ujednání.\n(130)\nMezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.\n(131)\nPozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotčených států.\n(132)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (33) byl dne 7. listopadu 2018 konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 30. listopadu 2018.\n(133)\nCílem tohoto nařízení je změnit a rozšířit ustanovení nařízení (EU) 2016/1624 a (EU) č. 1052/2013. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné co do počtu i povahy, měly by být uvedené akty v zájmu jasnosti zrušeny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nEVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se za účelem zajištění evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, jejímž cílem je účinně tyto hranice v plném souladu se základními právy spravovat a zvýšit účinnost návratové politiky Unie.\nToto nařízení řeší migrační výzvy a případné budoucí výzvy a hrozby na vnějších hranicích. Zajišťuje vysokou míru vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území. Přispívá k odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, k jejímu předcházení a k boji proti ní.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399;\n2)\n„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;\n3)\n„ochranou hranic“ ochrana hranic ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2016/399;\n4)\n„hraničními kontrolami“ hraniční kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;\n5)\n„ostrahou hranic“ ostraha hranic ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/399;\n6)\n„ostrahou vzdušných hranic“ sledování veškerých letů letadel s posádkou nebo bezpilotních letadel a jejich cestujících nebo nákladu na území nebo z území členských států, které nejsou vnitřními lety ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2016/399;\n7)\n„situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční činnosti a těmto činnostem porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě kompilace nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;\n8)\n„schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci;\n9)\n„EUROSURem“ rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;\n10)\n„situačním obrazem“ shrnutí georeferenčních údajů a informací v téměř reálném čase získaných od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů, které je předáváno zabezpečenými komunikačními a informačními kanály a které může být zpracováváno, výběrově zobrazováno a sdíleno s dalšími příslušnými orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti a v předhraniční oblasti;\n11)\n„úsekem vnějších hranic“ celá vnější hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátním právem nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;\n12)\n„přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem, která je páchána nebo kterou se někdo pokouší páchat na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;\n13)\n„předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi, která je relevantní pro správu vnějších hranic na základě analýzy rizik a situační orientaci;\n14)\n„incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;\n15)\n„statutárními zaměstnanci“ pracovníci zaměstnaní Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“), stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (34);\n16)\n„operativními pracovníky“ příslušníci pohraniční stráže, osoby pověřené doprovodem navracených osob, specialisté na navracení a další příslušní pracovníci tvořící stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu se čtyřmi kategoriemi stanovenými v čl. 54 odst. 1, kteří případně působí jako příslušníci jednotek s výkonnými pravomocemi, a statutární zaměstnanci odpovědní za fungování ústřední jednotky Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), které nelze vyslat jako příslušníky jednotek;\n17)\n„příslušníkem jednotek“ příslušník stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaný prostřednictvím jednotky pro správu hranic, podpůrného týmu pro řízení migrace nebo návratové jednotky;\n18)\n„jednotkou pro správu hranic“ jednotka vytvořená ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která má být vyslána při společných operacích na vnějších hranicích a při zásazích rychlé reakce na hranicích do členských států a do třetích zemí;\n19)\n„podpůrným týmem pro řízení migrace“ tým odborníků, který poskytuje technickou a operativní posilu členským státům, a to i v hotspotech, a který se skládá z operativních pracovníků, odborníků Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu a tam, kde je to relevantní, z odborníků Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a dalších institucí a jiných subjektů Unie a členských států;\n20)\n„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž probíhá nebo z něhož se zahajuje společná operace či zásah rychlé reakce na hranicích, návratová operace nebo návratový zásah, anebo členský stát, do nějž je vyslán podpůrný tým pro řízení migrace;\n21)\n„domovským členským státem“ členský stát, z něhož je vyslán nebo dočasně přidělen pracovník ke stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;\n22)\n„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se poskytnutím technického vybavení nebo pracovníků stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže účastní společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace, návratového zásahu či vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, anebo členský stát, který se poskytnutím technického vybavení či pracovníků účastní návratových operací nebo návratových zásahů, avšak není hostitelským členským státem;\n23)\n„hotspotem“ oblast vytvořená na žádost hostitelského členského státu, v níž hostitelský členský stát, Komise, příslušné agentury Unie a zúčastněné členské státy spolupracují s cílem zvládnout existující nebo potenciální nepřiměřenou migrační výzvu vyznačující se významným nárůstem počtu migrantů přicházejících k vnějším hranicím;\n24)\n„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;\n25)\n„rozhodnutím o navrácení“ správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, kterým se rozhoduje nebo prohlašuje, že pobyt státního příslušníka třetí země je neoprávněný, a kterým se ukládá nebo prohlašuje povinnost návratu v souladu se směrnicí 2008/115/ES;\n26)\n„navracenou osobou“ neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje vykonatelné rozhodnutí o navrácení;\n27)\n„návratovou operací“ operace organizovaná nebo koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je jednomu či více členským státům poskytována technická a operativní posila a navracené osoby z jednoho či více členských států jsou navraceny buď nuceně, nebo dobrovolně, bez ohledu na dopravní prostředky;\n28)\n„návratovým zásahem“ činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je členským státům poskytována posílená technická a operativní pomoc spočívající ve vyslání návratových jednotek a organizaci návratových operací;\n29)\n„návratovými jednotkami“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při návratových operacích, při návratových zásazích v členských státech nebo při jiných operativních činnostech souvisejících s prováděním úkolů spojených s navracením;\n30)\n„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník pro přistěhovalectví ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 (35).\nČlánek 3\nEvropská integrovaná správa hranic\n1.   Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky:\na)\nochrana hranic, včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a ve vhodných případech opatření týkajících se předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a mechanismy a postupy pro identifikaci zranitelných osob, nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, sdělování informací těmto osobám a předávání těchto osob;\nb)\npátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři, zahájené či prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;\nc)\nanalýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;\nd)\nvýměna informací a spolupráce mezi členskými státy v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, včetně pomoci, kterou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž koordinuje;\ne)\nmeziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě odpovědnými za ochranu hranic nebo za další úkoly prováděné na hranicích, jakož i mezi orgány v každém členském státě odpovědnými za navracení, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, včetně, je-li to vhodné, spolupráce s vnitrostátními orgány, které se zabývají ochranou základních práv;\nf)\nspolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně pravidelné výměny informací;\ng)\nspolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední třetí země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví;\nh)\ntechnická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a čelit přeshraniční trestné činnosti;\ni)\nnavracení státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem;\nj)\nvyužívání nejmodernější technologie, včetně rozsáhlých informačních systémů;\nk)\nmechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus, hodnocení zranitelnosti a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění práva Unie v oblasti správy hranic;\nl)\nmechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování.\n2.   Při provádění evropské integrované správy hranic je nutné považovat základní práva, vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i výzkum a inovace, za zastřešující prvky.\nČlánek 4\nEvropská pohraniční a pobřežní stráž\nEvropskou pohraniční a pobřežní stráž tvoří vnitrostátní orgány členských států odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, vnitrostátní orgány odpovědné za navracení a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“).\nČlánek 5\nEvropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž\n1.   Agentura se řídí tímto nařízením.\n2.   Agentura zahrnuje stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže (dále jen „stálý útvar“) uvedený v článku 54 s kapacitou až 10 000 operativních pracovníků v souladu s přílohou I.\n3.   Aby byla zajištěna soudržná evropská integrovaná správa hranic, agentura usnadňuje a zvyšuje účinnost uplatňování opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (EU) 2016/399, a opatření Unie týkajících se navracení.\n4.   Agentura přispívá k soustavnému a jednotnému uplatňování práva Unie na vnějších hranicích, včetně acquis Unie v oblasti základních práv, zejména Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Její příspěvek zahrnuje výměnu osvědčených postupů.\nČlánek 6\nOdpovědnost\nAgentura je v souladu s tímto nařízením odpovědná Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 7\nSdílená odpovědnost\n1.   Evropská pohraniční a pobřežní stráž provádí evropskou integrovanou správu hranic jako sdílenou odpovědnost agentury a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává operace ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic. Členské státy nadále nesou primární odpovědnost za správu svých úseků vnějších hranic.\n2.   Agentura buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu poskytuje technickou a operativní pomoc při provádění opatření souvisejících s navracením podle článku 48 tohoto nařízení. Členské státy jsou nadále výhradně odpovědné za vydávání rozhodnutí o navrácení a přijímání opatření týkajících se zajištění navracených osob v souladu se směrnicí 2008/115/ES.\n3.   Členské státy zajišťují správu svých vnějších hranic a výkon rozhodnutí o navrácení, v úzké spolupráci s agenturou, ve vlastním zájmu a ve společném zájmu všech členských států, v plném souladu s právem Unie včetně dodržování základních práv a v souladu s cyklem víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeným v článku 8.\n4.   Agentura podporuje uplatňování opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic a výkonu rozhodnutí o navrácení, posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států a poskytováním technické a operativní pomoci při provádění uvedených opatření a při navracení. Agentura nepodporuje žádná opatření týkající se kontrol na vnitřních hranicích ani se nezapojuje do žádných činností v této oblasti. Agentura plně odpovídá za všechna rozhodnutí, která přijímá, a za všechny činnosti, za něž je výhradně odpovědná podle tohoto nařízení.\n5.   Členské státy mohou spolupracovat na operativní úrovni s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, je-li taková spolupráce slučitelná s úkoly agentury. Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů. Členské státy podávají agentuře zprávy o této operativní spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Výkonný ředitel pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o těchto otázkách správní radu.\nČlánek 8\nCyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic\n1.   Komise a Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajišťují účinnost evropské integrované správy hranic prostřednictvím cyklu víceleté strategické politiky, jež je přijímána v souladu s postupem uvedeným v odstavci 4.\n2.   Víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic stanoví, jak mají být výzvy v oblasti správy hranic a navracení řešeny soudržně, integrovaně a systematicky. Stanoví priority politiky a poskytne strategické pokyny na období pěti let, pokud jde o složky uvedené v článku 3.\n3.   Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic sestává ze čtyř fází stanovených v odstavcích 4 až 7.\n4.   Na základě strategické analýzy rizik pro evropskou integrovanou správu hranic uvedené v čl. 29 odst. 2 vypracuje Komise koncepční dokument rozvíjející víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic. Komise tento dokument předloží Evropskému parlamentu a Radě k diskusi. Po této diskusi přijme sdělení stanovící víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic.\n5.   Za účelem provádění víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic agentura rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele připravený v úzké spolupráci se členskými státy a s Komisí stanoví technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic. V odůvodněných případech přihlédne ke specifické situaci jednotlivých členských států, zejména k jejich zeměpisné poloze. Technická a operativní strategie musí být v souladu s článkem 3 a s víceletou strategickou politikou pro evropskou integrovanou správu hranic. Musí prosazovat a podporovat provádění evropské integrované správy hranic ve všech členských státech.\n6.   Za účelem provádění víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic členské státy prostřednictvím úzké spolupráce mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu vnějších hranic a navracení stanoví vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic. Tyto vnitrostátní strategie musí být v souladu s článkem 3, s víceletou strategickou politikou pro evropskou integrovanou správu hranic a s technickou a operativní strategií.\n7.   Čtyři roky po přijetí víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic Komise důkladně zhodnotí její provádění. Výsledky tohoto hodnocení zohlední při přípravě následujícího cyklu víceleté strategické politiky. Členské státy a agentura poskytnou Komisi včas informace nezbytné k provedení tohoto hodnocení. Komise sdělí jeho výsledky Evropskému parlamentu a Radě.\n8.   Pokud situace na vnějších hranicích nebo v oblasti navracení vyžaduje změnu priorit politiky, Komise postupem stanoveným v odstavci 4 změní víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic nebo její příslušné části.\nPokud Komise víceletou strategickou politiku změní podle prvního pododstavce, upraví se podle potřeby technická a operativní strategie a vnitrostátní strategie.\nČlánek 9\nIntegrované plánování\n1.   Na základě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic zavede Evropská pohraniční a pobřežní stráž integrované plánování pro správu hranic a navracení zahrnující operační plánování, pohotovostní plánování a programování rozvoje kapacit. Integrované plánování se zavede v souladu s odstavci 2, 3 a 4.\n2.   Členské státy a agentura přijmou operační plány pro správu hranic a navracení. Operační plány členských států týkající se úseků hranic s vysokou nebo kritickou úrovní dopadu musí být koordinovány se sousedními členskými státy a s agenturou za účelem provádění nezbytných přeshraničních opatření a úpravy poskytování podpory agenturou. Pro činnosti agentury se operační plánování na následující rok stanoví v příloze jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 102. Pro každou konkrétní operativní činnost v operačním plánování vytvoří operační plán uvedený v článku 38 a čl. 74 odst. 3. Operační plány nebo jejich části lze ve vhodných případech utajit v souladu s článkem 92\n3.   Každý členský stát přijme pohotovostní plán pro správu svých hranic a navracení. V souladu s vnitrostátní strategií integrované správy hranic tento pohotovostní plán popíše veškerá nezbytná opatření a zdroje pro možné posílení kapacit, včetně logistiky a podpory jak na vnitrostátní úrovni, tak od agentury.\nČást pohotovostního plánu vyžadující doplňkovou podporu od Evropské pohraniční a pobřežní stráže připraví společně dotčený členský stát a agentura v úzké spolupráci se sousedními členskými státy.\n4.   Každý členský stát přijme vnitrostátní program rozvoje kapacit pro správu hranic a navracení v souladu se svou vnitrostátní strategií integrované správy hranic. Vnitrostátní program rozvoje kapacit popíše střednědobý až dlouhodobý vývoj vnitrostátních kapacit pro správu hranic a navracení.\nVnitrostátní program rozvoje kapacit řeší rozvoj každé ze složek evropské integrované správy hranic, zejména politiku náboru a odborné přípravy příslušníků pohraniční stráže a specialistů na navracení, pořizování a údržbu vybavení, nezbytné činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a odpovídající potřeby a zdroje financování.\n5.   Pohotovostní plány a vnitrostátní programy rozvoje kapacit uvedené v odstavcích 3 a 4 vycházejí ze scénářů odvozených z analýzy rizik. Tyto scénáře zohlední možný vývoj situace na vnějších hranicích a v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a výzvy určené v cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Jsou stanoveny v pohotovostních plánech a vnitrostátních programech rozvoje kapacit, kterých se týkají.\n6.   Metodiku a postup pro vytvoření plánů uvedených v odstavcích 3 a 4 přijme správní rada na návrh výkonného ředitele po konzultaci se členskými státy.\n7.   Agentura připraví přehled vnitrostátních programů rozvoje kapacit, víceleté strategie pro pořizování vybavení agentury uvedené v článku 63 a víceletého plánování profilů pracovníků stálého útvaru.\nAgentura tento přehled sdílí s členskými státy a Komisí s cílem identifikovat možné synergie a příležitosti ke spolupráci v různých oblastech, na něž se vztahují vnitrostátní programy rozvoje kapacit, včetně společného zadávání zakázek. Na základě identifikovaných synergií může agentura vyzvat členské státy k účasti na navazujících akcích za účelem spolupráce.\n8.   Správní rada se schází přinejmenším jednou za rok, aby projednala a schválila plán kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Plán kapacit navrhne výkonný ředitel na základě přehledu vnitrostátních programů rozvoje kapacit mimo jiné s přihlédnutím k výsledkům analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti provedených v souladu s články 29 a 32 a víceletým plánům agentury. Jakmile ho správní rada schválí, připojí se plán kapacit k technické a operativní strategii uvedené v čl. 8 odst. 5.\nKAPITOLA II\nFUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽE\nODDÍL 1\nÚkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž\nČlánek 10\nÚkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž\n1.   Agentura plní tyto úkoly:\na)\nmonitoruje migrační toky a provádí analýzu rizik, která zahrnuje všechny aspekty integrované správy hranic;\nb)\nmonitoruje operativní potřeby členských států související s prováděním navracení, včetně shromažďování operativních údajů;\nc)\nprovádí hodnocení zranitelnosti, včetně hodnocení schopnosti a připravenosti členských států čelit hrozbám a výzvám na vnějších hranicích;\nd)\nmonitoruje správu vnějších hranic prostřednictvím styčných úředníků agentury v členských státech;\ne)\nsleduje dodržování základních práv při všech svých činnostech na vnějších hranicích a při návratových operacích;\nf)\npodporuje rozvoj a provozování EUROSURu;\ng)\npomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;\nh)\npomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;\ni)\nposkytuje technickou a operativní pomoc členským státům a třetím zemím v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;\nj)\nvysílá stálý útvar v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek (společně dále jen „jednotky“) při společných operacích a při zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích;\nk)\nvytvoří rezervu technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení, která se má využívat při společných operacích, při zásazích rychlé reakce na hranicích, v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, při návratových operacích a při návratových zásazích;\nl)\ns podporou vnitřního mechanismu kontroly kvality rozvíjí a řídí vlastní lidské a technické kapacity s cílem přispívat do stálého útvaru, včetně náboru a odborné přípravy svých zaměstnanců, kteří působí jako příslušníci jednotek, a rezervy technického vybavení;\nm)\nv rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v hotspotech:\ni)\nvysílá operativní pracovníky a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, vedení pohovorů, zjišťování totožnosti a snímání otisků prstů;\nii)\nve spolupráci s EASO a příslušnými vnitrostátními orgány vytvoří postup pro předávání a poskytování počátečních informací osobám, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, který zahrnuje postup pro identifikaci zranitelných skupin;\nn)\nposkytuje pomoc ve všech fázích procesu navracení, aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy, pomáhá při koordinaci a organizaci návratových operací a poskytuje technickou a operativní podporu při plnění povinnosti vracet navracené osoby a při návratových operacích a zásazích, a to i za okolností, které vyžadují zvýšenou pomoc;\no)\nvytvoří rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení;\np)\nvysílá návratové jednotky při návratových zásazích;\nq)\nspolupracuje s Europolem a Eurojustem v mezích jejich a svého mandátu a poskytuje členským státům podporu za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích v boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu;\nr)\nspolupracuje s EASO v mezích jeho a svého mandátu, zejména s cílem usnadnit opatření v případě, že státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu byly zamítnuty konečným rozhodnutím, mají být navráceni;\ns)\nspolupracuje s FRA v mezích jejího a svého mandátu s cílem zajistit nepřetržité a jednotné uplatňování unijního acquis v oblasti základních práv;\nt)\nspolupracuje s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) v mezích jejich a svého mandátu s cílem podporovat vnitrostátní orgány při výkonu funkcí pobřežní stráže, jak je stanoveno v článku 69, včetně záchrany života na moři, a to poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy, jakož i koordinací víceúčelových operací;\nu)\nspolupracuje se třetími zeměmi v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, a to i prostřednictvím případného operativního vyslání jednotek pro správu hranic do třetích zemí;\nv)\npomáhá členským státům a třetím zemím v souvislosti s technickou a operativní spoluprací mezi nimi v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení;\nw)\npomáhá členským státům a třetím zemím při odborné přípravě příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže, dalších příslušných pracovníků a odborníků na navracení, a to i prostřednictvím vypracovávání společných standardů a programů odborné přípravy, včetně těch, jež se týkají základních práv;\nx)\npodílí se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic, včetně využití vyspělé technologie ostrahy, a je-li to nezbytné pro provádění činností stanovených v tomto nařízení, na vývoji vlastních pilotních projektů;\ny)\nvyvíjí technické normy pro výměnu informací;\nz)\npodporuje vývoj technických norem pro vybavení v oblasti ochrany hranic a navracení, včetně pro propojení systémů a sítí, jakož i případně společných minimálních standardů pro ostrahu vnějších hranic v souladu s pravomocemi členských států a Komise;\naa)\nvytvoří komunikační síť podle článku 14 a zajišťuje její funkčnost;\nab)\nv souladu s nařízením (EU) 2018/1725 vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v úzké spolupráci s Komisí, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i Evropskou migrační sítí, zřízenou rozhodnutím Rady 2008/381/ES (36);\nac)\nposkytuje nezbytnou pomoc při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, případně včetně interoperability systémů;\nad)\ndodržuje vysoké standardy v oblasti správy hranic, které umožňují transparentnost a veřejnou kontrolu při plném dodržování platného práva a zajišťují dodržování, ochranu a prosazování základních práv;\nae)\nřídí a provozuje systém Falešné a pravé doklady online uvedený v článku 79 a podporuje členské státy tím, že usnadňuje odhalování podvodů s doklady;\naf)\nplní úkoly a povinnosti svěřené agentuře podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (37) a zajišťuje zřízení a fungování ústřední jednotky ETIAS v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení;\nag)\npomáhá členským státům usnadňovat osobám překračování vnějších hranic.\n2.   Agentura komunikuje ve věcech spadajících do jejího mandátu. Poskytuje veřejnosti přesné, podrobné, včasné a komplexní informace o své činnosti.\nTato komunikace nesmí být na újmu plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a zejména nesmí vést k prozrazení operativních informací, jejichž zveřejněním by bylo ohroženo dosažení cílů operací. Agentura komunikuje, aniž je dotčen článek 92, v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou a tam, kde je to vhodné, v úzké spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty.\nODDÍL 2\nVýměna informací a spolupráce\nČlánek 11\nPovinnost spolupracovat v dobré víře\nAgentura, vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a vnitrostátní orgány odpovědné za navracení jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.\nČlánek 12\nPovinnost vyměňovat si informace\n1.   Aby mohly vykonávat úkoly, které jim jsou svěřeny tímto nařízením, sdílejí agentura a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a vnitrostátní orgány odpovědné za navracení v souladu s tímto nařízením a dalším relevantními unijními a vnitrostátními právními předpisy upravujícími výměnu informací včas a s přesností veškeré nezbytné informace.\n2.   Agentura přijme vhodná opatření k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy.\nInformace významné pro provádění svých úkolů si agentura vyměňuje s dalšími příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie za účelem analýzy rizik, sběru statistických údajů, posouzení situace ve třetích zemích, odborné přípravy a podpory pro členské státy v souvislosti s pohotovostním plánováním. Za tímto účelem se mezi institucemi a jinými subjekty Unie vypracují nezbytné nástroje a struktury.\n3.   Agentura přijme veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Irskem a Spojeným královstvím, pokud se tyto informace vztahují k činnostem, jichž se tyto státy účastní v souladu s článkem 70 a čl. 100 odst. 5.\nČlánek 13\nVnitrostátní kontaktní místo\n1.   Aniž je dotčena úloha národních koordinačních center, určí každý členský stát vnitrostátní kontaktní místo pro komunikaci s agenturou ohledně všech záležitostí, které se týkají jejích činností. Vnitrostátní kontaktní místo musí být nepřetržitě dostupné a zajišťovat včasné předávání veškerých informací z agentury všem příslušným orgánům v dotčeném členském státě, zejména členům správní rady a národnímu koordinačnímu centru.\n2.   Členské státy mohou určit až dva zaměstnance zastupující vnitrostátní kontaktní místo, kteří budou přiřazeni do agentury jako styční úředníci. Styční úředníci usnadňují komunikaci mezi vnitrostátním kontaktním místem a agenturou a v nezbytných případech se mohou účastnit relevantních schůzí.\n3.   Agentura poskytne styčným úředníkům nezbytné prostory ve svém ústředí a přiměřenou podporu pro výkon jejich povinností. Všechny ostatní náklady vzniklé v souvislosti s vysláním styčných úředníků hradí příslušný členský stát. Správní rada stanoví pravidla a podmínky pro jejich vysílání, jakož i pravidla týkající se přiměřené podpory, která jim má být poskytnuta.\nČlánek 14\nKomunikační síť\n1.   Agentura vytvoří komunikační síť a zajišťuje její funkčnost s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit výměnu utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to zabezpečeným způsobem a v téměř reálném čase.\nVeškeré systémy a aplikace využívající komunikační síť musí být v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů v průběhu celého svého životního cyklu.\nKomunikační síť musí být v provozu dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu a umožňovat:\na)\ndvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;\nb)\npořádání audiokonferencí a videokonferencí;\nc)\nzabezpečené nakládání s citlivými neutajovanými informacemi a jejich zabezpečené uchovávání, přenos a zpracování;\nd)\nzabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL či do rovnocenného vnitrostátního stupně utajení, jakož i zabezpečené uchovávání, přenos a zpracování těchto informací, při zajištění toho, aby pro nakládání s utajovanými informacemi a jejich uchovávání, přenos a zpracování byla vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.\n2.   Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť neustále k dispozici a byla schopna podporovat komunikační a informační systém, který agentura spravuje.\nČlánek 15\nSystémy výměny informací a aplikace spravované agenturou\n1.   Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Evropským parlamentem, Radou, Komisí, členskými státy a případně s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie uvedenými v čl. 68 odst. 1 a se třetími zeměmi podle článku 71.\n2.   Agentura vyvíjí, zavádí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných a citlivých neutajovaných informací se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a výměnu osobních údajů uvedených v článcích 86 až 91 v souladu s článkem 92.\n3.   Je-li to vhodné, zavádí agentura informační systémy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v komunikační síti uvedené v článku 14.\nČlánek 16\nTechnické normy pro výměnu informací\nAgentura vyvíjí ve spolupráci s členskými státy technické normy za účelem:\na)\npropojení komunikační sítě uvedené v článku 14 s vnitrostátními sítěmi používanými k vytvoření vnitrostátních situačních obrazů uvedených v článku 25 a dalšími příslušnými informačními systémy pro účely tohoto nařízení;\nb)\nvývoje a vytvoření rozhraní mezi příslušnými systémy pro výměnu informací a softwarovými aplikacemi agentury a členských států pro účely tohoto nařízení;\nc)\nvysílání situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů uvedených v článku 27 a zajištění komunikace mezi příslušnými jednotkami a středisky příslušných vnitrostátních orgánů a s jednotkami vyslanými agenturou s použitím různých komunikačních prostředků, jako jsou družicová komunikace a rádiové sítě;\nd)\npodávání zpráv o poloze vlastních prostředků s co nejlepším využitím technologického rozvoje systému družicové navigace vytvořeného v rámci programu Galileo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (38).\nČlánek 17\nZabezpečení informací\nČlenské státy prostřednictvím svých národních koordinačních center a pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány, agentury a další subjekty při používání komunikační sítě uvedené v článku 14 a systémů agentury pro výměnu informací:\na)\nměly náležitý a nepřetržitý přístup k příslušným systémům a sítím agentury nebo k systémům a sítím s nimi propojeným;\nb)\nsplňovaly příslušné technické normy uvedené v článku 16;\nc)\nuplatňovaly bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura při nakládání s utajovanými informacemi;\nd)\nvyměňovaly si, zpracovávaly a uchovávaly utajované a citlivé neutajované informace v souladu s článkem 92.\nODDÍL 3\nEUROSUR\nČlánek 18\nEUROSUR\nToto nařízení zřizuje EUROSUR jako integrovaný rámec pro výměnu informací a operativní spolupráci uvnitř Evropské pohraniční a pobřežní stráže s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce pro účely správy hranic, včetně odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.\nČlánek 19\nOblast působnosti EUROSURu\n1.   EUROSUR se využije na hraniční kontroly na určených hraničních přechodech a na ostrahu vnějších pozemních, námořních i vzdušných hranic, včetně monitorování, odhalování, identifikace, sledování a zaznamenávání nedovoleného překračování hranic a zadržování osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.\n2.   EUROSUR se nevyužije na žádná právní ani správní opatření přijatá poté, co příslušné orgány členského státu zaznamenají přeshraniční trestnou činnost nebo nedovolené překročení vnějších hranic osobami.\nČlánek 20\nSložky EUROSURu\n1.   Členské státy a agentura využívají EUROSUR pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ochrany hranic a s přihlédnutím ke stávajícím mechanismům výměny informací a spolupráce. EUROSUR tvoří tyto složky:\na)\nnárodní koordinační centra uvedená v článku 21;\nb)\nvnitrostátní situační obrazy uvedené v článku 25;\nc)\nevropský situační obraz uvedený v článku 26, včetně informací o úsecích vnějších hranic s odpovídajícími úrovněmi dopadu;\nd)\nspecifické situační obrazy uvedené v článku 27;\ne)\nslužby fúze dat EUROSURu uvedené v článku 28;\nf)\nintegrované plánování uvedené v článku 9.\n2.   Národní koordinační centra poskytují agentuře prostřednictvím komunikační sítě uvedené v článku 14 a příslušných systémů informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů a případně ze specifických situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu.\n3.   Ke specifickým situačním obrazům a evropskému situačnímu obrazu poskytuje agentura národním koordinačním centrům neomezený přístup prostřednictvím komunikační sítě dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu.\nČlánek 21\nNárodní koordinační centra\n1.   Každý členský stát určí, provozuje a spravuje národní koordinační centrum, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány odpovědnými na vnitrostátní úrovni za ochranu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a agenturou. Každý členský stát oznámí zřízení svého národního koordinačního centra Komisi, která o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agenturu.\n2.   V rámci EUROSURu, a aniž je dotčen článek 13, představuje národní koordinační centrum jediné kontaktní místo pro výměnu informací a spolupráci s jinými národními koordinačními centry a agenturou.\n3.   Národní koordinační centrum:\na)\nzajišťuje včasnou výměnu informací a včasnou spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými na vnitrostátní úrovni za ochranu vnějších hranic, jakož i s jinými národními koordinačními centry a agenturou;\nb)\nzajišťuje včasnou výměnu informací s orgány činnými při pátrání a záchraně a s donucovacími, azylovými a imigračními orgány a řídí šíření relevantních informací na vnitrostátní úrovni;\nc)\npřispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;\nd)\nvytváří vnitrostátní situační obraz podle článku 25 a zajišťuje jeho funkčnost;\ne)\npodporuje koordinaci, plánování a provádění ochrany hranic na vnitrostátní úrovni;\nf)\nkoordinuje vnitrostátní systém ochrany hranic v souladu s vnitrostátním právem;\ng)\npřispívá k pravidelnému měření účinnosti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;\nh)\nkoordinuje operativní opatření s jinými členskými státy a třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a ostatních členských států;\ni)\nvyměňuje si relevantní informace se styčnými úředníky pro přistěhovalectví svého členského státu, pokud byli určeni prostřednictvím vhodných struktur zřízených na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k evropskému situačnímu obrazu a podpořit operace ochrany hranic;\nj)\npod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů přispívá k zabezpečení informací vnitrostátních informačních systémů a informačních systémů agentury.\n4.   Členské státy mohou pověřit regionální, místní, věcně specializované nebo jiné orgány, které mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby v oblasti své působnosti zajišťovaly situační orientaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí uvedených v odst. 3 písm. c), e) a f).\n5.   Rozhodnutím členského státu přidělit úkoly podle odstavce 4 nesmí být dotčena schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.\n6.   V předem vymezených případech stanovených na vnitrostátní úrovni může národní koordinační centrum pověřit orgán uvedený v odstavci 4 komunikací a výměnou informací s regionálními orgány nebo národním koordinačním centrem jiného členského státu nebo s příslušnými orgány třetí země za předpokladu, že pověřený orgán bude o této komunikaci a výměně informací pravidelně informovat vlastní národní koordinační centrum.\n7.   Národní koordinační centrum musí být v provozu dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu.\nČlánek 22\nPříručka EUROSURu\n1.   Komise v úzké spolupráci s agenturou a dalšími příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie přijme a zpřístupní praktickou příručku pro uplatňování a řízení EUROSURu (dále jen „příručka EUROSURu“). Příručka EUROSURu obsahuje technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy, a to i ohledně spolupráce se třetími zeměmi. Komise ji přijme ve formě doporučení.\n2.   Komise může po konzultaci se členskými státy a agenturou rozhodnout, že v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu Komise některé části příručky EUROSURu podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE/EU RESTRICTED.\nČlánek 23\nMonitorování EUROSURu\n1.   Agentura a členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operativních funkcí EUROSURu z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležité situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích.\n2.   Agentura průběžně monitoruje kvalitu služby poskytované komunikační sítí uvedenou v článku 14 a kvalitu údajů sdílených v evropském situačním obraze.\n3.   Agentura předává informace shromážděné v rámci monitorování podle odstavce 2 národním koordinačním centrům a příslušným řídícím a kontrolním strukturám používaným pro operace agentury jako součást služeb fúze dat EUROSURu. Tyto informace nesou stupeň utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED.\nODDÍL 4\nSituační orientace\nČlánek 24\nSituační obrazy\n1.   Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a specifické situační obrazy jsou vytvářeny shromažďováním, hodnocením, porovnáváním, analýzou, interpretací, generováním, vizualizací a šířením informací.\nSituační obrazy uvedené v prvním pododstavci se skládají z těchto informačních vrstev:\na)\nvrstva týkající se událostí, jež zachycuje události a incidenty související s nedovoleným překračováním hranice a přeshraniční trestnou činností a případně informace o neoprávněných druhotných pohybech za účelem pochopení migračních trendů, objemu a tras;\nb)\noperační vrstva, jež obsahuje informace o operacích, včetně plánu nasazení, operační oblasti a polohy, času, stavu a typu prostředků, jejichž účast je stanovena v operačním plánu;\nc)\nanalytická vrstva, jež obsahuje analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení, a zejména pro přiřazení úrovní dopadu k jednotlivým úsekům vnějších hranic, například snímky a geodata, údaje o hlavním vývoji a ukazatelích, analytické zprávy a další relevantní podkladové informace.\n2.   Situační obrazy uvedené v odstavci 1 umožní identifikaci a sledování událostí a operací a odpovídající analýzu týkající se situací, v nichž jsou ohroženy lidské životy.\n3.   Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů. Prováděcí akt stanoví druh informací, které mají být poskytnuty, subjekty odpovědné za shromažďování, zpracovávání, archivaci a předávání konkrétních informací, maximální lhůty pro podávání zpráv, pravidla pro zabezpečení a ochranu údajů a související mechanismy kontroly kvality. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 122 odst. 2.\nČlánek 25\nVnitrostátní situační obraz\n1.   Každé národní koordinační centrum vytváří vnitrostátní situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat všem orgánům odpovědným na vnitrostátní úrovni za ochranu vnějších hranic účelné, přesné a včasné informace.\n2.   Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací shromážděných z těchto zdrojů:\na)\nvnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;\nb)\nstacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic;\nc)\nhlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;\nd)\nmístní, regionální a další koordinační centra;\ne)\njiné příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků pro přistěhovalectví, operačních center a kontaktních míst;\nf)\nhraniční kontroly;\ng)\nagentura;\nh)\nnárodní koordinační centra v jiných členských státech;\ni)\norgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 72;\nj)\nsystémy hlášení lodí v souladu s jejich příslušnými právními základy;\nk)\njiné příslušné evropské a mezinárodní organizace;\nl)\ndalší zdroje.\n3.   Každé národní koordinační centrum přiřadí každému incidentu ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí jedinou orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“ a „velmi vysokou“. Všechny incidenty se oznamují agentuře.\n4.   Každé národní koordinační centrum může na žádost příslušných vnitrostátních orgánů omezit přístup k informacím souvisejícím s národní bezpečností včetně vojenských prostředků podle zásady „vědět jen to nejnutnější“.\n5.   Národní koordinační centra sousedních členských států mohou vzájemně přímo a téměř v reálném čase sdílet situační obraz sousedících úseků vnějších hranic, včetně polohy, stavu a typu vlastních prostředků působících v sousedících úsecích vnějších hranic.\nČlánek 26\nEvropský situační obraz\n1.   Agentura vytváří evropský situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům a Komisi účinné, přesné a včasné informace a analýzy týkající se vnějších hranic, předhraniční oblasti a neoprávněných druhotných pohybů.\n2.   Evropský situační obraz je vytvářen z informací shromážděných z těchto zdrojů:\na)\nnárodní koordinační centra a, v rozsahu stanoveném tímto článkem, vnitrostátní situační obrazy a informace a zprávy získané od styčných úředníků pro přistěhovalectví;\nb)\nagentura, včetně informací a zpráv poskytnutých jejími styčnými úředníky v souladu s články 31 a 77;\nc)\ndelegace Unie a mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky, jak je uvedeno ve čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci písm. j);\nd)\ndalší příslušné instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v čl. 68 odst. 1;\ne)\norgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 72 a pracovních ujednání uvedených v čl. 73 odst. 4;\nf)\ndalší zdroje.\n3.   Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:\na)\nincidentech a dalších událostech obsažených ve vrstvě vnitrostátních situačních obrazů týkající se událostí;\nb)\nincidentech a dalších událostech obsažených ve specifických situačních obrazech uvedených ve článku 27;\nc)\nincidentech v operační oblasti společné operace nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou nebo v hotspotu.\n4.   Operační vrstva evropského situačního obrazu obsahuje informace o společných operacích a zásazích rychlé reakce koordinovaných agenturou a o hotspotech a informace o mandátu mise, jejím umístění, stavu a trvání, informace o zapojených členských státech a dalších aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistické údaje a soubory informací pro sdělovací prostředky.\n5.   Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě evropského situačního obrazu mohou ve vhodných případech podléhat utajení ve stupni RESTREINT UE/EU RESTRICTED.\n6.   V evropském situačním obraze agentura zohlední úrovně dopadu, jaké daným incidentům přiřadila národní koordinační centra ve vnitrostátních situačních obrazech. Každému incidentu v předhraniční oblasti agentura přiřadí jedinou orientační úroveň dopadu a informuje o tom národní koordinační centra.\nČlánek 27\nSpecifické situační obrazy\n1.   Agentura a členské státy mohou vytvářet specifické situační obrazy a zajišťovat jejich funkčnost s cílem podporovat specifické operativní činnosti na vnějších hranicích nebo sdílet informace s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi uvedenými v čl. 68 odst. 1 či se třetími zeměmi podle článku 75.\n2.   Specifické situační obrazy se skládají z dílčího souboru informací vnitrostátních situačních obrazů a evropského situačního obrazu.\n3.   Podrobná pravidla pro vytváření a sdílení specifických situačních obrazů se stanoví v operačním plánu dotčených operativních činností, a je-li specifický situační obraz vytvářen v rámci dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce se třetími zeměmi, v dvoustranné nebo mnohostranné dohodě. Informace podle tohoto odstavce se sdílejí vždy v souladu se zásadou souhlasu původců.\nČlánek 28\nSlužby fúze dat EUROSURu\n1.   Agentura koordinuje služby fúze dat EUROSURu s cílem pravidelně, spolehlivě a nákladově efektivním způsobem zajišťovat národním koordinačním centrům, Komisi i pro svou potřebu informace o vnějších hranicích a o předhraniční oblasti.\n2.   Agentura poskytuje národnímu koordinačnímu centru na jeho žádost informace o vnějších hranicích členského státu, který ho určil, a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:\na)\nze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa sloužící k naloďování na plavidla nebo k nástupu do jiných dopravních prostředků, které jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;\nb)\nze sledování plavidel nebo jiných dopravních prostředků pohybujících se na volném moři a ze sledování letadel, pokud u těchto plavidel, jiných dopravních prostředků nebo letadel existuje podezření nebo o nich bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři, s cílem předat tyto informace orgánům příslušným pro pátrací a záchranné operace;\nc)\nz monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a jiné dopravní prostředky, jež jsou používány nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři, s cílem předat tyto informace orgánům příslušným pro pátrací a záchranné operace;\nd)\nz monitorování určených oblastí vzdušných hranic s cílem odhalit, identifikovat a sledovat letadla a jiné prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;\ne)\nz hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních a vzdušných hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;\nf)\nze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost;\ng)\nz monitorování migračních toků do Unie a uvnitř Unie, pokud jde o trendy, objem a trasy;\nh)\nz monitorování médií, zpravodajských informací z otevřených zdrojů a analýzy činnosti na internetu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 nebo nařízením (EU) 2016/679, podle okolností, za účelem předcházení nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;\ni)\nz analýzy informací získaných z rozsáhlých informačních systémů za účelem odhalení měnících se tras a metod využívaných při nedovoleném přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti.\n3.   Agentura může zamítnout žádost národního koordinačního centra z technických, finančních nebo provozních důvodů. O důvodech takového zamítnutí agentura národní koordinační centrum včas vyrozumí.\n4.   Nástroje ostrahy podle odstavce 2 může agentura použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací o předhraniční oblasti, které jsou relevantní pro evropský situační obraz.\nODDÍL 5\nAnalýza rizik\nČlánek 29\nAnalýza rizik\n1.   Agentura monitoruje migrační toky do Unie a uvnitř Unie, pokud jde o migrační trendy, objem a trasy, a trendy a jiné případné výzvy na vnějších hranicích a v souvislosti s navracením. Za tímto účelem agentura rozhodnutím správní rady přijatým na návrh výkonného ředitele vytvoří společný model integrované analýzy rizik, který bude uplatňovat jak ona sama, tak členské státy. Společný model integrované analýzy rizik je vytvořen a v případě potřeby aktualizován na základě výsledku hodnocení provádění cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeného v čl. 8 odst. 7.\n2.   Agentura připravuje obecné roční analýzy rizik, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, přičemž použije bezpečnostní pravidla přijatá v souladu s článkem 92, a cílené analýzy rizik pro operativní činnosti. Agentura každý druhý rok v úzké konzultaci s členskými státy připraví a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi strategickou analýzu rizik pro evropskou integrovanou správu hranic. Ta se zohlední při přípravě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Agentura tuto obecnou roční analýzu rizik a strategickou analýzu rizik vypracuje na základě získaných informací, a to i od členských států. Ve výsledcích těchto analýz rizik se osobní údaje anonymizují.\n3.   Analýzy rizik uvedené v odstavci 2 zahrnují všechny aspekty, které jsou relevantní pro evropskou integrovanou správu hranic, s cílem vytvořit mechanismus včasného varování.\n4.   Agentura zveřejní komplexní informace o společném modelu integrované analýzy rizik.\n5.   Členské státy poskytují agentuře všechny nezbytné informace o situaci, trendech a možných hrozbách na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Členské státy agentuře pravidelně nebo na její žádost poskytují všechny relevantní informace, jako jsou statistické a operativní údaje shromážděné ve vztahu k evropské integrované správě hranic, které jsou uvedeny na seznamu povinných informací a údajů, které mají být vyměňovány s agenturou podle čl. 100 odst. 2 písm. e), jakož i informace získané z analytických vrstev vnitrostátních situačních obrazů podle článku 25.\n6.   Výsledky analýzy rizik se včas a s přesností předkládají správní radě a sdílejí s příslušnými orgány členských států.\n7.   Členské státy zohlední výsledky analýzy rizik při plánování svých operací a činností na vnějších hranicích i činností týkajících se navracení.\n8.   Agentura začlení výsledky společného modelu integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu uvedenou v článku 62.\nODDÍL 6\nPrevence a schopnost reakce\nČlánek 30\nUrčení úseků vnějších hranic\nPro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější hranice na úseky vnějších hranic. Tyto úseky jsou pozemní, námořní a, rozhodne-li tak členský stát, vzdušné. Každý členský stát je oznámí agentuře.\nČlenské státy včas oznámí agentuře veškeré změny úseků vnějších hranic, aby byla zajištěna kontinuita analýz rizik, které agentura provádí.\nČlánek 31\nStyční úředníci agentury v členských státech\n1.   Agentura zajišťuje pravidelné monitorování správy vnějších hranic a navracení ve všech členských státech prostřednictvím styčných úředníků agentury.\nAgentura může rozhodnout, že jeden styčný úředník bude mít na starost až čtyři členské státy, které si jsou zeměpisně blízko.\n2.   Výkonný ředitel jmenuje odborníky z řad statutárních zaměstnanců, kteří mají být vysíláni jako styční úředníci. Výkonný ředitel na základě analýzy rizik a po konzultaci s dotčenými členskými státy předloží návrh, jaká má být povaha a podmínky vyslání styčných úředníků, do kterého členského státu nebo regionu může být styčný úředník vyslán a jaké může mít úkoly neuvedené v odstavci 3. Tento návrh výkonného ředitele musí schválit správní rada. Výkonný ředitel jmenování styčného úředníka oznámí dotčenému členskému státu a společně s ním určí místo, kam bude úředník vyslán.\n3.   Styční úředníci jednají jménem agentury a jejich úloha spočívá v podpoře spolupráce a dialogu mezi agenturou a vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení. Styční úředníci zejména:\na)\nfungují jako spojovací články mezi agenturou a vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení;\nb)\npodporují shromažďování informací, které agentura požaduje, aby mohla monitorovat nedovolené přistěhovalectví a provádět analýzy rizik uvedené v článku 29;\nc)\npodporují shromažďování informací uvedených v článku 32 a požadovaných agenturou k provedení hodnocení zranitelnosti a připravují k tomuto účelu zprávu;\nd)\nmonitorují opatření přijatá členskými státy na úsecích vnějších hranic, jimž byla v souladu s článkem 34 přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu;\ne)\npřispívají k prosazování uplatňování acquis Unie v oblasti správy vnějších hranic a navracení, i pokud jde o dodržování základních práv;\nf)\nv případě potřeby spolupracují s úředníkem pro otázky základních práv s cílem podpořit dodržování základních práv při práci agentury v souladu s písmenem e);\ng)\nkde je to možné, pomáhají členským státům s přípravou jejich pohotovostních plánů týkajících se správy hranic;\nh)\nusnadňují komunikaci mezi dotčeným členským státem a agenturou a sdílejí relevantní informace agentury s dotčeným členským státem, včetně informací o probíhajících operacích;\ni)\npravidelně a přímo podávají výkonnému řediteli zprávy o situaci na vnějších hranicích a schopnosti dotčeného členského státu účinně zvládat situaci na vnějších hranicích; podávají rovněž zprávy o provádění návratových operací do příslušných třetích zemí;\nj)\nmonitorují opatření přijatá členským státem ve vztahu k situaci, která vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích, jak je uvedeno v článku 42;\nk)\nmonitorují opatření přijatá členským státem v souvislosti s navracením a podporují shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění činností uvedených v článku 48.\n4.   Pokud zprávy styčného úředníka uvedené v odst. 3 písm. i) vyvolávají obavy v souvislosti s jedním či více hledisky relevantními pro dotčený členský stát, výkonný ředitel tento členský stát bezodkladně informuje.\n5.   Pro účely odstavce 3 styčný úředník v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Unie týkajícími se zabezpečení a ochrany údajů:\na)\ndostává informace od dotčeného národního koordinačního centra a z příslušného vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného podle článku 25;\nb)\nudržuje pravidelné kontakty s vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i s vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení a informuje dotčené vnitrostátní kontaktní místo.\n6.   Zpráva styčného úředníka uvedená v odst. 3 písm. c) tohoto článku je součástí hodnocení zranitelnosti uvedeného v článku 32. Zpráva se předá dotčenému členskému státu.\n7.   Při plnění svých povinností přijímají styční úředníci pokyny pouze od agentury.\nČlánek 32\nHodnocení zranitelnosti\n1.   Agentura rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele připravený v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí stanoví společnou metodiku pro hodnocení zranitelnosti. Tato metodika zahrnuje objektivní kritéria, podle nichž bude agentura hodnocení zranitelnosti provádět, četnost takových hodnocení, způsob, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna, a opatření pro účinný systém monitorování provádění doporučení výkonného ředitele uvedených v odstavci 7.\n2.   Agentura monitoruje a hodnotí, zda mají členské státy k dispozici technické vybavení, systémy, kapacity, zdroje, infrastrukturu a náležitě kvalifikované a proškolené pracovníky nezbytné pro ochranu hranic uvedenou v čl. 3 odst. 1 písm. a). V této souvislosti agentura hodnotí vnitrostátní programy rozvoje kapacit uvedené v čl. 9 odst. 4, pokud jde o schopnost provádět ochranu hranic, se zohledněním skutečnosti, že některé vnitrostátní kapacity mohou být částečně využívány i pro jiné účely než pro ochranu hranic. U budoucího plánování agentura provádí toto monitorování a hodnocení jako preventivní opatření na základě analýzy rizik připravené v souladu s čl. 29 odst. 2. Agentura provádí toto monitorování a hodnocení nejméně jednou ročně, pokud výkonný ředitel na základě analýzy rizik nebo předchozího hodnocení zranitelnosti nerozhodne jinak. V každém případě je každý členský stát monitorován a hodnocen nejméně jednou za tři roky.\n3.   Aniž je dotčen článek 9, členské státy poskytují agentuře na její žádost informace o technickém vybavení, pracovnících a v rámci možností i finančních zdrojích, které mají na vnitrostátní úrovni k dispozici pro ochranu hranic. Členské státy poskytují agentuře na její žádost rovněž informace o svých pohotovostních plánech pro správu hranic.\n4.   Cílem hodnocení zranitelnosti je, aby agentura posoudila schopnost a připravenost členských států čelit současným a nadcházejícím výzvám na vnějších hranicích; určila, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru; posoudila jejich schopnost přispívat do stálého útvaru a do rezervy technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení; a posoudila přijímací kapacitu členských států, pokud jde o podporu z Evropské pobřežní a pohraniční stráže v souladu s čl. 9 odst. 3. Tímto hodnocením není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.\n5.   V hodnocení zranitelnosti agentura posoudí po kvalitativní a kvantitativní stránce schopnost členských států plnit veškeré úkoly správy hranic, včetně schopnosti zvládat potenciální příchod velkého počtu osob na jejich území.\n6.   Předběžné výsledky hodnocení zranitelnosti se předkládají dotčeným členským státům. Ty se k nim mohou vyjádřit.\n7.   V případě potřeby vydá výkonný ředitel po konzultaci s dotčeným členským státem doporučení, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Výkonný ředitel vyzve dotčené členské státy k přijetí nezbytných opatření na základě akčního plánu vypracovaného členským státem po konzultaci s výkonným ředitelem.\n8.   Výkonný ředitel při určování opatření, která budou dotčeným členským státům doporučena, vychází z výsledků hodnocení zranitelnosti, přičemž zohlední analýzu rizik provedenou agenturou, připomínky dotčeného členského státu a výsledky schengenského hodnotícího mechanismu.\nDoporučená opatření jsou zaměřena na odstranění nedostatků zjištěných v hodnocení, aby členské státy zvýšily svoji připravenost čelit současným a nadcházejícím výzvám na vnějších hranicích tím, že posílí nebo zlepší své kapacity, technické vybavení, systémy, zdroje a pohotovostní plány. Výkonný ředitel může členským státům nabídnout odbornou pomoc agentury na podporu provádění doporučených opatření.\n9.   Výkonný ředitel monitoruje provádění doporučených opatření prostřednictvím pravidelných zpráv předkládaných členskými státy na základě akčních plánů uvedených v odstavci 7.\nPokud hrozí, že členský stát neprovede doporučená opatření ve lhůtě stanovené v souladu s odstavcem 7, uvědomí výkonný ředitel okamžitě člena správní rady z dotčeného členského státu a Komisi. Po konzultaci s členem správní rady z dotčeného členského státu se výkonný ředitel dotáže příslušných orgánů tohoto členského státu na důvody zpoždění a nabídne podporu agentury k usnadnění provedení doporučeného opatření.\n10.   Pokud členský stát neprovede nezbytná opatření uvedená v doporučení ve lhůtě stanovené v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, předá výkonný ředitel záležitost správní radě a uvědomí Komisi. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Rozhodnutí správní rady je pro členský stát závazné. Jestliže členský stát daná opatření ve lhůtě stanovené v uvedeném rozhodnutí neprovede, vyrozumí správní rada Radu a Komisi a mohou být učiněny další kroky v souladu s článkem 42.\n11.   Hodnocení zranitelnosti, včetně podrobného popisu výsledku hodnocení zranitelnosti, opatření přijatá členskými státy v návaznosti na hodnocení zranitelnosti a stav provádění veškerých dříve doporučených opatření, se v souladu s článkem 92 pravidelně a nejméně jednou ročně předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\nČlánek 33\nSoučinnost mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem\n1.   Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem je maximalizována s cílem vytvořit lepší situační obraz fungování schengenského prostoru, zabránit v co nejvyšší možné míře zdvojení úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic.\n2.   Za účelem uvedeným v odstavci 1 přijmou Komise a agentura ujednání nezbytná k pravidelnému, zabezpečenému a včasnému vzájemnému sdílení veškerých informací souvisejících s výsledky hodnocení zranitelnosti a hodnocení provedených v rámci schengenského hodnotícího mechanismu v oblasti správy hranic. Tato ujednání zahrnou zprávy o hodnoceních zranitelnosti a zprávy o schengenských hodnotících návštěvách, následná doporučení, akční plány a veškeré aktualizace informací o provádění akčních plánů poskytnuté členskými státy.\n3.   Pro účely schengenského hodnotícího mechanismu v souvislosti se správou vnějších hranic sdílí Komise výsledky hodnocení zranitelnosti se všemi členy schengenských hodnotících týmů zapojených do hodnocení dotčeného členského státu. Tyto informace jsou považovány za citlivé ve smyslu nařízení (EU) č. 1053/2013 a musí s nimi být nakládáno odpovídajícím způsobem.\n4.   Ujednání uvedená v odstavci 2 zahrnou výsledky hodnocení provedených v rámci schengenského hodnotícího mechanismu v oblasti navracení, aby bylo zajištěno, že agentura je plně informována o zjištěných nedostatcích, a může tak v tomto ohledu navrhnout vhodná opatření na podporu dotčených členských států.\nČlánek 34\nPřiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic\n1.   Na základě vlastní analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti a po dohodě s dotčeným členským státem agentura přiřadí každému úseku vnějších hranic některou z níže uvedených úrovní dopadu nebo tuto úroveň změní:\na)\nnízká úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;\nb)\nstřední úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic mírný dopad;\nc)\nvysoká úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic významný dopad.\n2.   Za účelem rychlého řešení krizových situací na konkrétním úseku vnějších hranic, ukazuje-li analýza rizik agentury, že incidenty na příslušném úseku vnějších hranic souvisejí s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností mají na bezpečnost hranic rozhodující dopad do takové míry, že vzniká riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, agentura po dohodě s dotčeným členským státem dočasně přiřadí tomuto úseku vnějších hranic kritickou úroveň dopadu.\n3.   Nedojde-li k dohodě mezi dotčeným členským státem a agenturou o přiřazení úrovně dopadu úseku vnějších hranic, zůstane úroveň dopadu dříve přidělená tomuto úseku hranic nezměněna.\n4.   Národní koordinační centrum v úzké spolupráci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány na základě informací obsažených ve vnitrostátním situačním obraze neustále vyhodnocuje, zda je úroveň dopadu u některého z úseků vnějších hranic třeba změnit, a uvědomí o tom agenturu.\n5.   Úrovně dopadu přiřazené úsekům vnějších hranic agentura vyznačí v evropském situačním obraze.\nČlánek 35\nReakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu\n1.   Členské státy zajistí, aby ochrana hranic na úsecích vnějších hranic odpovídala přiřazeným úrovním dopadu takto:\na)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu vnějších hranic zajistí pravidelnou ochranu hranic na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl pro daný úsek hranic stále dostupný dostatečný počet personálu a zdrojů;\nb)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu vnějších hranic vedle opatření přijatých podle písmene a) tohoto odstavce zajistí, aby na tomto úseku byla přijata vhodná opatření na ochranu hranic; pokud jsou tato opatření přijata, oznámí se národnímu koordinačnímu centru. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanou v souladu s čl. 21 odst. 3;\nc)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát vedle opatření přijatých podle písmene b) tohoto odstavce zajistí prostřednictvím národního koordinačního centra, aby byla vnitrostátním orgánům působícím na tomto úseku poskytnuta nezbytná podpora a aby byla přijata zesílená opatření na ochranu hranic; uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladu s podmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích stanovenými v článku 36;\nd)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena kritická úroveň dopadu, agentura to oznámí Komisi; výkonný ředitel vedle opatření přijatých podle písmene c) tohoto odstavce vydá doporučení v souladu s čl. 41 odst. 1 a s přihlédnutím k probíhající podpoře agentury; dotčený členský stát na toto doporučení odpoví v souladu s čl. 41 odst. 2.\n2.   O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. c) a d) národní koordinační centra pravidelně informují agenturu.\n3.   Je-li úseku vnějších hranic, který přiléhá k úseku hranic jiného členského státu nebo třetí země, se kterou byly uzavřeny dohody nebo ujednání nebo zavedeny regionální sítě podle článků 72 a 73, přiřazena střední, vysoká nebo kritická úroveň dopadu, národní koordinační centrum kontaktuje národní koordinační centrum sousedního členského státu nebo příslušný orgán sousední třetí země a vynasnaží se koordinovat spolu s agenturou nezbytná přeshraniční opatření.\n4.   Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje agentura spolu s dotčeným členským státem. Toto vyhodnocování přispívá k hodnocení zranitelnosti prováděnému agenturou v souladu s článkem 32.\nODDÍL 7\nČinnost agentury na vnějších hranicích\nČlánek 36\nČinnosti agentury na vnějších hranicích\n1.   Členský stát může agenturu požádat o pomoc při plnění svých povinností, pokud jde o ochranu vnějších hranic. Agentura rovněž provádí opatření podle článků 41 a 42.\n2.   Agentura organizuje vhodnou technickou a operativní pomoc hostitelskému členskému státu a v souladu s příslušným právem Unie a mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení, může přijmout jedno či více následujících opatření:\na)\nkoordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat stálý útvar a nasazovat technické vybavení;\nb)\norganizovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar a nasazovat technické vybavení;\nc)\nkoordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací se třetími zeměmi;\nd)\nvysílat stálý útvar v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace mimo jiné do hotspotů s cílem poskytovat technickou a operativní pomoc, v případě potřeby i při činnostech souvisejících s navracením;\ne)\nv rámci operací uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem poskytovat členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;\nf)\nposkytovat přednostní zacházení službám fúze dat EUROSURu.\n3.   Agentura financuje nebo spolufinancuje činnosti uvedené v odstavci 2 ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.\n4.   Vyvstanou-li agentuře v důsledku situace na vnějších hranicích značné potřeby dalších finančních prostředků, uvědomí o tom neprodleně Evropský parlament, Radu a Komisi.\nČlánek 37\nZahajování společných operací a zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích\n1.   Členský stát může při plnění svých povinností týkajících se ochrany vnějších hranic agenturu požádat, aby zahájila společné operace s cílem čelit nadcházejícím výzvám, včetně nedovoleného přistěhovalectví, současných či budoucích hrozeb na jeho vnějších hranicích či přeshraniční trestné činnosti, nebo aby mu poskytla zvýšenou technickou a operativní pomoc. V této žádosti může členský stát rovněž označit profily operativních pracovníků potřebných pro dotčené operace, včetně případných profilů těchto pracovníků s výkonnými pravomocemi.\n2.   Na žádost členského státu, který je vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, zejména v případě, kdy do míst na vnějších hranicích dorazí velký počet státních příslušníků třetích zemí ve snaze vstoupit na území tohoto členského státu neoprávněně, může agentura po omezenou dobu provádět na území tohoto hostitelského členského státu zásah rychlé reakce na hranicích.\n3.   Výkonný ředitel vyhodnocuje, schvaluje a koordinuje návrhy členských států na společné operace nebo na zásahy rychlé reakce na hranicích. Společným operacím a zásahům rychlé reakce na hranicích předchází důkladná, spolehlivá a aktuální analýza rizik, která agentuře umožňuje určit pořadí priorit pro navrhované společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích s přihlédnutím k úrovním dopadu přiřazeným úsekům vnějších hranic v souladu s článkem 34 a k dostupnosti zdrojů.\n4.   Cílů společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích může být dosaženo v rámci víceúčelové operace. Takové operace mohou zahrnovat funkce pobřežní stráže a předcházení přeshraniční trestné činnosti, se zaměřením na boj proti převaděčství či obchodování s lidmi, a řízení migrace, se zaměřením na zjišťování totožnosti, evidence, vedení pohovorů a navracení.\nČlánek 38\nOperační plán pro společné operace\n1.   Při přípravě společné operace výkonný ředitel ve spolupráci s hostitelským členským státem vypracuje seznam potřebného technického vybavení, pracovníků a profilů potřebných pracovníků, včetně případných profilů pracovníků s výkonnou pravomocí, které mají být schváleny podle čl. 82 odst. 2. Tento seznam se vypracuje s přihlédnutím k dostupným zdrojům hostitelského členského státu a žádosti hostitelského členského státu podle článku 37. Na základě těchto prvků agentura vymezí balíček technických a operativních posil, jakož i činnosti na budování kapacit, které budou začleněny do operačního plánu.\n2.   Výkonný ředitel vypracuje operační plán pro společné operace na vnějších hranicích. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se po úzké a včasné konzultaci se zúčastněnými členskými státy dohodnou na operačním plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty společné operace.\n3.   Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Zahrnuje všechny aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro provedení společné operace, včetně:\na)\npopisu situace, způsobu provedení a popisu cílů vyslání, včetně operačního cíle;\nb)\npředpokládané doby trvání společné operace nutné k dosažení jejích cílů;\nc)\nzeměpisné oblasti, ve které bude společná operace probíhat;\nd)\npopisu úkolů včetně těch, jež vyžadují výkonné pravomoci, odpovědností, a to i ve vztahu k dodržování základních práv a požadavků v oblasti ochrany údajů, a zvláštních pokynů pro jednotky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;\ne)\nsložení jednotek a vyslání dalších příslušných pracovníků;\nf)\nustanovení o velení a kontrole, včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu odpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;\ng)\ntechnického vybavení, které bude nasazeno během společné operace, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;\nh)\npodrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním orgánům;\ni)\nrežimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu, a to i pokud jde o ochranu základních práv, a termín pro předložení závěrečné hodnotící zprávy;\nj)\npři operacích na moři konkrétních informací o uplatňování soudní příslušnosti a práva použitelného v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na vnitrostátní, mezinárodní a unijní právní předpisy týkající se zajištění, záchrany na moři a vylodění; v tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014;\nk)\npodmínek spolupráce se třetími zeměmi, s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie nebo s mezinárodními organizacemi;\nl)\nobecných pokynů o tom, jak mají být během operativní činnosti agentury chráněna základní práva;\nm)\npostupů, jimiž jsou osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelném postavení nasměrovány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;\nn)\npostupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím se přijímají a agentuře předávají stížnosti na kteroukoli osobu účastnící se operativní činnosti agentury, včetně příslušníků pohraniční stráže nebo dalších příslušných pracovníků hostitelského členského státu a příslušníků jednotek, které se týkají údajného porušení základních práv v rámci jejich účasti na operativní činnosti agentury;\no)\nlogistických opatření, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí oblastí, v nichž se má společná operace uskutečnit.\n4.   Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu po konzultaci se zúčastněnými členskými státy. Kopii změněného nebo aktualizovaného operačního plánu agentura neprodleně zašle zúčastněným členským státům.\n5.   Tento článek se obdobně použije na veškeré operace agentury.\nČlánek 39\nPostup zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích\n1.   Žádost členského státu o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích musí obsahovat popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb a profily potřebných pracovníků, včetně případných profilů pracovníků s výkonnou pravomocí. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, okamžitě vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích dotčeného členského státu posoudili.\n2.   O žádosti členského státu zahájit zásah rychlé reakce na hranicích výkonný ředitel okamžitě informuje správní radu.\n3.   Při rozhodování o žádosti členského státu výkonný ředitel zohlední zjištění vyplývající z analýz rizik, které provedla agentura, a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu, jakož i výsledek hodnocení zranitelnosti podle článku 32 a veškeré další relevantní informace poskytnuté dotčeným členským státem nebo jiným členským státem.\n4.   Výkonný ředitel okamžitě posoudí možnosti přesunu disponibilních příslušníků jednotek v rámci stálého útvaru, kteří jsou přítomni v jiných operačních oblastech, zejména statutárních zaměstnanců a pracovníků dočasně přidělených k agentuře členskými státy. Výkonný ředitel rovněž posoudí potřebu dalšího nasazení operativních pracovníků v souladu s článkem 57, a jakmile již nebudou k dispozici pracovníci s požadovanými profily, i potřebu aktivovat rezervu pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58.\n5.   Výkonný ředitel přijme rozhodnutí o žádosti o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích do dvou pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Zároveň o svém rozhodnutí písemně vyrozumí dotčený členský stát a správní radu. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá.\n6.   Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 5 tohoto článku výkonný ředitel uvědomí členské státy o možnosti požádat o další operativní pracovníky v souladu s článkem 57 a případně i s článkem 58, přičemž uvede případné počty a profily pracovníků, které by měl každý členský stát poskytnout.\n7.   Pokud výkonný ředitel rozhodne, že zahájí zásah rychlé reakce na hranicích, vyšle disponibilní jednotky pro správu hranic ze stálého útvaru a nasadí vybavení z rezervy technického vybavení v souladu s článkem 64 a, je-li to nezbytné, rozhodne o okamžitém posílení prostřednictvím jedné či více jednotek pro správu hranic v souladu s článkem 57.\n8.   Výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí vypracují a odsouhlasí operační plán podle čl. 38 odst. 2.\n9.   Jakmile je operační plán odsouhlasen a poskytnut členským státům, výkonný ředitel okamžitě vyšle disponibilní operativní pracovníky prostřednictvím přesunů z jiných operačních oblastí nebo z plnění jiných povinností.\n10.   Současně s vysláním uvedeným v odstavci 9 a v případech, kdy je to nezbytné pro zabezpečení okamžitého posílení jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí nebo z plnění jiných povinností, požádá výkonný ředitel každý členský stát o daný počet a profily dalších pracovníků z jejich vnitrostátních seznamů pro krátkodobá vyslání podle článku 57, kteří mají být dodatečně vysláni.\n11.   Pokud nastane situace, kdy jednotky pro správu hranic uvedené v odstavci 7 a pracovníci uvedení v odstavci 10 tohoto článku nebudou stačit, může výkonný ředitel aktivovat rezervu pro rychlé nasazení tím, že požádá každý členský stát o vyslání určitého počtu dalších pracovníků s daným profilem, jak stanoví článek 58.\n12.   Informace uvedené v odstavcích 10 a 11 se poskytují v písemné formě vnitrostátním kontaktním místům a uvádějí datum, kdy má k vyslání pracovníků jednotlivých kategorií dojít. Zároveň se vnitrostátním kontaktním místům poskytne kopie operačního plánu.\n13.   Členské státy zajistí, aby počet a profily pracovníků byly agentuře poskytnuty okamžitě, aby bylo zaručeno jejich úplné vyslání v souladu s článkem 57 a případně s článkem 58.\n14.   Vyslání prvních jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí a z plnění jiných povinností proběhne do pěti pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem odsouhlasí operační plán. Dodatečné vyslání jednotek pro správu hranic v nezbytných případech proběhne do dvanácti pracovních dnů ode dne odsouhlasení operačního plánu.\n15.   Pokud se má uskutečnit zásah rychlé reakce na hranicích, výkonný ředitel po konzultaci se správní radou okamžitě posoudí priority s ohledem na probíhající a plánované společné operace agentury na jiných vnějších hranicích s cílem zajistit případné přemístění zdrojů do oblastí vnějších hranic, kde je posíleného nasazení nejvíce zapotřebí.\nČlánek 40\nPodpůrné týmy pro řízení migrace\n1.   Pokud členský stát čelí nepřiměřeným migračním výzvám v konkrétních hotspotech na svých vnějších hranicích, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících smíšených migračních tocích, může požádat o technickou a operativní posilu od podpůrných týmů pro řízení migrace, které sestávají z odborníků z příslušných institucí a jiných subjektů Unie a které působí v souladu se svým mandátem.\nTento členský stát podá žádost o posilu a vyhodnocení svých potřeb Komisi. Komise ji na základě tohoto posouzení potřeb postoupí agentuře, EASO, Europolu a případně dalším příslušným institucím a jiným subjektům Unie, podle okolností.\n2.   Příslušné instituce a jiné subjekty Unie přezkoumají v souladu se svými mandáty žádost členského státu o posilu a posouzení jeho potřeb, aby mohly vymezit komplexní balíček posil, jenž sestává z různých činností koordinovaných příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, které musí schválit dotčený členský stát. Tento postup koordinuje Komise.\n3.   Komise, ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie a v souladu s jejich mandátem, stanoví podmínky spolupráce v daném hotspotu a odpovídá za koordinaci činností podpůrných týmů pro řízení migrace.\n4.   Technická a operativní posila poskytnutá při plném dodržování základních práv stálým útvarem v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace může zahrnovat poskytování:\na)\npomoci při kontrole státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí na vnější hranice, včetně zjišťování totožnosti a evidence těchto státních příslušníků třetích zemí a vedení pohovorů s nimi a v případě, že o to daný členský stát požádá, snímání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí a poskytování informací o účelu těchto postupů, při plném dodržování základních práv;\nb)\npočátečních informací pro osoby, které chtějí požádat o mezinárodní ochranu, a předávání těchto osob příslušným vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu nebo odborníkům vyslaným EASO;\nc)\ntechnické a operativní pomoci v oblasti navracení v souladu s článkem 48, včetně přípravy a organizace návratových operací;\nd)\nnezbytného technického vybavení.\n5.   Podpůrné týmy pro řízení migrace v případě potřeby zahrnují odborníky na ochranu dětí, obchodování s lidmi, ochranu proti pronásledování na základě pohlaví nebo základní práva.\nČlánek 41\nNavrhované činnosti na vnějších hranicích\n1.   Na základě výsledků hodnocení zranitelnosti nebo v případě přiřazení kritické úrovně dopadu jednomu nebo více úsekům vnějších hranic a s ohledem na relevantní prvky v pohotovostních plánech členského státu, analýzu rizik provedenou agenturou a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu doporučí výkonný ředitel dotčenému členskému státu, aby požádal agenturu o zahájení, provedení nebo přizpůsobení společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích nebo jakékoli jiné příslušné činnosti agentury uvedené v článku 36.\n2.   Dotčený členský stát odpoví na doporučení výkonného ředitele uvedené v odstavci 1 do šesti pracovních dnů. Je-li odpověď záporná, členský stát ji odůvodní. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí správní radu a Komisi o doporučených činnostech a o odůvodnění záporné odpovědi s cílem posoudit, zda jsou vyžadovány okamžité kroky v souladu s článkem 42.\nČlánek 42\nSituace na vnějších hranicích, která vyžaduje okamžité kroky\n1.   Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru z toho důvodu, že:\na)\nčlenský stát neprovede nezbytná opatření v souladu s rozhodnutím správní rady uvedeným v čl. 32 odst. 10; nebo\nb)\nčlenský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnějších hranicích, buď nepožádal agenturu o dostatečnou podporu podle článků 37, 39 nebo 40, nebo nečiní nezbytné kroky pro provedení činností podle uvedených článků nebo článku 41,\nmůže Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu neprodleně přijmout rozhodnutí, v němž určí opatření ke zmírnění uvedených rizik, která má agentura provést, a jímž po dotčeném členském státě vyžaduje spolupráce s agenturou při provádění uvedených opatření. Komise před předložením svého návrhu konzultuje s agenturou.\n2.   Pokud nastane situace, která vyžaduje okamžité kroky, je o ní i o všech následných opatřeních a rozhodnutích přijatých v reakci na ni neprodleně informován Evropský parlament.\n3.   Za účelem zmírnění rizika, že bude ohrožen schengenský prostor, stanoví rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1, že agentura přijme jedno či více z těchto opatření:\na)\norganizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar, včetně týmů z rezervy pro rychlé nasazení;\nb)\nvysílat stálý útvar v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, zejména do hotspotů;\nc)\nkoordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetí země, včetně společných operací se třetími zeměmi;\nd)\nnasazovat technické vybavení;\ne)\norganizovat návratové zásahy.\n4.   Do dvou pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Rady uvedeného v odstavci 1 výkonný ředitel:\na)\nurčí kroky, které je nutné učinit pro praktický výkon opatření určených v uvedeném rozhodnutí, včetně technického vybavení a počtu a profilů operativních pracovníků nutných k tomu, aby bylo dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí;\nb)\nvypracuje návrh operačního plánu a předloží jej dotčeným členským státům.\n5.   Výkonný ředitel a dotčený členský stát se dohodnou na operačním plánu uvedeném v odst. 4 písm. b) do tří pracovních dnů ode dne jeho předložení.\n6.   Agentura neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu vyšle operativní pracovníky ze stálého útvaru nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1. Ve druhé fázi a v každém případě do dvanácti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu se podle potřeby vyšlou další jednotky.\n7.   Agentura a členské státy neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu pošlou do místa určení za účelem nasazení technické vybavení a kompetentní pracovníky nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1.\nDalší technické vybavení se v případě potřeby nasadí ve druhé fázi v souladu s článkem 64.\n8.   Dotčený členský stát vyhoví rozhodnutí Rady uvedenému v odstavci 1. Za tímto účelem neprodleně spolupracuje s agenturou a učiní nezbytné kroky k usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu dohodnutém s výkonným ředitelem, zejména splněním povinností stanovených v článcích 43, 82 a 83.\n9.   V souladu s článkem 57 a v příslušném případě s článkem 39 poskytnou členské státy operativní pracovníky určené výkonným ředitelem podle odstavce 4 tohoto článku.\n10.   Komise sleduje, jak jsou prováděna opatření určená v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1 a kroky, která agentura za tímto účelem učinila. Jestliže dotčený členský stát nevyhoví rozhodnutí Rady uvedenému v odstavci 1 tohoto článku do 30 dnů a nespolupracuje s agenturou v souladu s odstavcem 8 tohoto článku, může Komise zahájit postup podle článku 29 nařízení (EU) 2016/399.\nČlánek 43\nVelení jednotkám\n1.   Jednotkám pro správu hranic, návratovým jednotkám a podpůrným týmům pro řízení migrace po dobu jejich vyslání velí v souladu s operačním plánem hostitelský členský stát nebo, v případě spolupráce se třetí zemí v souladu s dohodou o postavení jednotek, dotčená třetí země.\n2.   Agentura může prostřednictvím svého koordinátora sdělovat hostitelskému členskému státu své názory na velení jednotkám. V takovém případě vezme hostitelský členský stát tyto názory v úvahu a v největší možné míře se jimi řídí.\n3.   Nejsou-li povely vydávané jednotkám v souladu s operačním plánem, ohlásí to koordinátor neprodleně výkonnému řediteli a ten může ve vhodných případech učinit kroky podle čl. 46 odst. 3.\n4.   Příslušníci jednotek při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně dodržují základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost a věnují zvláštní pozornost zranitelným osobám. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí diskriminovat osoby ze žádných důvodů, například na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, v souladu s článkem 21 Listiny.\n5.   Příslušníci jednotek, kteří nejsou statutárními zaměstnanci, nadále podléhají disciplinárním opatřením svého domovského členského státu. Pokud jde o porušení základních práv nebo povinností v oblasti mezinárodní ochrany při provádění jakékoli operativní činnosti agentury, stanoví domovský členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem vhodná disciplinární nebo jiná opatření.\n6.   Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek podléhají disciplinárním opatřením stanoveným ve služebním a pracovním řádu a disciplinárním opatřením stanoveným v rámci mechanismu dohledu uvedeného v čl. 55 odst. 5 písm. a).\nČlánek 44\nKoordinátor\n1.   Agentura zajišťuje operativní provádění všech organizačních aspektů společných operací, pilotních projektů či zásahů rychlé reakce na hranicích, včetně účasti statutárních zaměstnanců.\n2.   Aniž je dotčen článek 60, jmenuje výkonný ředitel z řad statutárních zaměstnanců jednoho nebo více odborníků, kteří mohou být vysláni jako koordinátoři pro každou společnou operaci či zásah rychlé reakce na hranicích. Výkonný ředitel toto jmenování oznámí hostitelskému členskému státu.\n3.   Koordinátor jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek. Jeho úkolem je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy. Koordinátorovi poskytuje pomoc a poradenství alespoň jedna osoba pověřená sledováním základních práv. Koordinátor zejména:\na)\njedná jako spojovací článek mezi agenturou, hostitelským členským státem a příslušníky jednotek a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami jejich vyslání v těchto jednotkách;\nb)\nmonitoruje řádné provádění operačního plánu, včetně ochrany základních práv ve spolupráci s osobami pověřenými sledováním základních práv, a podává o tom zprávy výkonnému řediteli;\nc)\njedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek a podává jí o všech těchto aspektech zprávy;\nd)\npodává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy povely vydané hostitelským státem jednotkám nejsou v souladu s operačním plánem, zejména pokud jde o základní práva, a ve vhodných případech navrhuje výkonnému řediteli, aby zvážil přijetí rozhodnutí podle článku 46.\n4.   V souvislosti se společnými operacemi či zásahy rychlé reakce na hranicích může výkonný ředitel pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli sporů týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.\nČlánek 45\nNáklady\n1.   Agentura v plném rozsahu hradí následující náklady, které členským státům vzniknou tím, že poskytnou své pracovníky pro účely jejich krátkodobého vyslání jako příslušníků jednotek ze stálého útvaru do členských států a třetích zemí v souladu s článkem 57 nebo do členských států prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58:\na)\nnáklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu, z hostitelského členského státu do domovského členského státu, v hostitelském členském státě pro účely vyslání nebo přesunu uvnitř uvedeného hostitelského členského státu nebo do jiného hostitelského členského státu a pro účely vyslání do jiné třetí země a přesunů uvnitř nebo do jiné třetí země;\nb)\nnáklady na očkování;\nc)\nnáklady na zvláštní pojištění;\nd)\nnáklady na zdravotní péči, včetně psychologické pomoci;\ne)\ndenní příspěvky, včetně nákladů na ubytování.\n2.   Na návrh výkonného ředitele správní rada přijme podrobná pravidla týkající se náhrady nákladů vzniklých krátkodobě vyslaným pracovníkům v souladu s články 57 a 58 a podle potřeby je aktualizuje. Aby byl zajištěn soulad s platnou právní úpravou, předkládá výkonný ředitel tento návrh po obdržení kladného stanoviska Komise. Podrobná pravidla musí v maximálně možné míře vycházet z možností zjednodušeného vykazování nákladů v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V příslušném případě správní rada zajistí soulad s pravidly vztahujícími se na výdaje na služební cesty statutárních zaměstnanců.\nČlánek 46\nRozhodnutí pozastavit, ukončit nebo nezahájit činnosti\n1.   Výkonný ředitel ukončí kteroukoli činnost agentury, jestliže již nejsou splněny podmínky pro její provádění. Výkonný ředitel o tomto ukončení předem informuje dotčený členský stát.\n2.   Členské státy účastnící se určité operativní činnosti agentury mohou požádat, aby výkonný ředitel tuto operativní činnost ukončil. Výkonný ředitel o této žádosti informuje správní radu.\n3.   Výkonný ředitel může poté, co informuje dotčený členský stát, stáhnout financování určité činnosti nebo ji pozastavit či ukončit, pokud hostitelský členský stát nedodržuje operační plán.\n4.   Výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv a poté, co informuje dotčený členský stát, stáhne financování kterékoli činnosti agentury nebo tuto činnost zcela nebo zčásti pozastaví či ukončí, pokud se domnívá, že byla porušena základní práva či závazky týkající se mezinárodní ochrany ve vztahu k dotčené činnosti a že jsou tato porušení závažná nebo mohou přetrvávat.\n5.   Výkonný ředitel se po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv rozhodne nezahájit jakoukoli činnost agentury, pokud se domnívá, že by již od jejího počátku existovaly závažné důvody k jejímu přerušení nebo ukončení, neboť by mohla vést k závažnému porušení základních práv či závazků týkajících se mezinárodní ochrany. Výkonný ředitel o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát.\n6.   Rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 5 se přijímají na základě řádných důvodů. Při jejich přijímání výkonný ředitel zohlední relevantní informace, jako jsou počet a obsah zaznamenaných stížností, které příslušný vnitrostátní orgán dosud nevyřídil, zprávy o závažných incidentech a zprávy koordinátorů, příslušných mezinárodních organizací a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie v oblastech působnosti tohoto nařízení. Výkonný ředitel o těchto rozhodnutích informuje správní radu a náležitě je odůvodní.\n7.   Pokud výkonný ředitel rozhodne, že pozastaví nebo ukončí vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace agenturou, informuje o tomto rozhodnutí ostatní příslušné instituce a jiné subjekty působící v hotspotu uvedeném v dotyčném rozhodnutí.\nČlánek 47\nHodnocení činností\nVýkonný ředitel vyhodnotí výsledky všech operativních činností agentury. Do 60 dnů po ukončení těchto činností předloží správní radě podrobné hodnotící zprávy spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích činností a začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury. Výkonný ředitel zajistí, aby agentura při budoucích operativních činnostech zohlednila analýzu těchto výsledků.\nODDÍL 8\nČinnost agentury v oblasti navracení\nČlánek 48\nNavracení\n1.   Pokud jde o navracení, agentura, aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy, a v souladu se základními právy a obecnými zásadami práva Unie a mezinárodního práva, včetně mezinárodní ochrany, dodržování zásady nenavracení a práv dětí:\na)\nposkytuje technickou a operativní pomoc členským státům v oblasti navracení, včetně\ni)\nshromažďování informací nezbytných pro vydávání rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, o jejichž navrácení probíhá řízení, a při dalších přednávratových činnostech členských států, jejich činnostech souvisejících s navracením a činnostech po příjezdu a po návratu s cílem vytvořit integrovaný systém řízení navracení mezi příslušnými orgány členských států, jehož se budou účastnit příslušné orgány třetích zemí a další příslušné zúčastněné strany;\nii)\nzískávání cestovních dokladů, a to i prostřednictvím konzulární spolupráce, aniž by sdělovala informace o skutečnosti, že byla podána žádost o mezinárodní ochranu, nebo jakékoli jiné informace, které nejsou nezbytné pro účely návratu;\niii)\norganizace a koordinace návratových operací a poskytování pomoci v souvislosti s dobrovolnými návraty ve spolupráci s členskými státy;\niv)\nasistovaných dobrovolných návratů z členských států, poskytování pomoci navracejícím se osobám ve fázi před návratem, během návratu a po příjezdu a po návratu, s přihlédnutím k potřebám zranitelných osob;\nb)\nposkytuje technickou a operativní pomoc členským státům, které jsou vystaveny výzvám v souvislosti se svými systémy navracení;\nc)\npo konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv vypracuje nezávazný referenční vzor pro vnitrostátní informační systémy řízení případů navracení popisující strukturu těchto systémů a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při vytváření takových systémů kompatibilních s tímto vzorem;\nd)\nprovozuje a dále rozvíjí platformu pro integrované řízení navracení a komunikační infrastrukturu, jež umožňuje spojení systémů členských států pro řízení navracení s touto platformou za účelem výměny údajů a informací, včetně automatizovaného předávání statistických údajů, a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při připojování se k této komunikační infrastruktuře;\ne)\norganizuje, propaguje a koordinuje činnosti, které umožňují výměnu informací a identifikaci a sdílení osvědčených postupů ve věcech navracení mezi členskými státy;\nf)\nze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, financuje nebo spolufinancuje operace, zásahy a činnosti uvedené v této kapitole, včetně náhrady nákladů, které vznikly v souvislosti s nezbytnou úpravou vnitrostátních informačních systémů pro řízení případů navracení za účelem zajištění bezpečné komunikace s platformou pro integrované řízení navracení.\n2.   Technická a operativní pomoc uvedená v odst. 1 písm. b) zahrnuje činnosti, jejichž cílem je pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům členských států při provádění řízení o navrácení a v jejichž rámci jsou zejména poskytovány:\na)\ntlumočnické služby,\nb)\npraktické informace, včetně analýz těchto informací, a doporučení agentury týkající se třetích zemí návratu relevantní pro provádění tohoto nařízení, ve vhodných případech ve spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie, zejména EASO;\nc)\nporadenství o provádění a řízení o navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES;\nd)\nporadenství a pomoc při provádění opatření přijatých členskými státy v souladu se směrnicí 2008/115/ES a mezinárodním právem, jež jsou nezbytná k tomu, aby se zajistilo, že navracené osoby jsou k dispozici pro účely návratu, a aby se zabránilo jejich útěku, a poradenství a pomoc týkající se alternativ k zadržení;\ne)\nvybavení, zdroje a odborné znalosti k provádění rozhodnutí o navrácení a ke zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí.\n3.   Cílem agentury je v úzké spolupráci s Komisí a za podpory příslušných zúčastněných stran, včetně Evropské migrační sítě, vytvářet synergie a propojit sítě a programy v oblasti navracení financované Unií.\nČlánek 49\nSystémy pro výměnu informací a řízení navracení\n1.   Agentura v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. d) provozuje a dále rozvíjí platformu pro integrované řízení navracení pro zpracovávání informací, včetně osobních údajů, předávaných systémy členských států pro řízení navracení, které agentura potřebuje k poskytování technické a operativní pomoci. Osobní údaje smějí zahrnovat pouze biografické údaje nebo seznamy cestujících. Osobní údaje lze předat pouze tehdy, pokud jsou pro agenturu nezbytné za účelem poskytnutí pomoci při koordinaci nebo organizaci návratových operací do třetích zemí bez ohledu na dopravní prostředek. Tyto osobní údaje smějí být předány platformě pouze tehdy, bylo-li přijato rozhodnutí o zahájení návratové operace, a musí být vymazány, jakmile je operace ukončena.\nBiografické údaje smějí být platformě předány pouze v případě, že k nim nemají přístup příslušníci jednotek a týmů podle čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 (39).\nAgentura může platformu rovněž používat k bezpečnému přenosu biometrických nebo biografických údajů včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za prokázání nebo přímý důkaz státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, pokud je přenos těchto osobních údajů nezbytný k tomu, aby agentura na žádost členského státu poskytla v jednotlivých případech pomoc při potvrzování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí. Tyto údaje nesmějí být na platformě uchovávány a musí být vymazány ihned poté, co je potvrzeno jejich přijetí.\n2.   Agentura vyvíjí, zavádí a provozuje informační systémy a softwarové aplikace umožňující výměnu informací za účelem navracení v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže a za účelem výměny osobních údajů.\n3.   Osobní údaje jsou zpracovávány v souladu s články 86, 87, 88 a 91, podle okolností.\nČlánek 50\nNávratové operace\n1.   Aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy, poskytuje agentura členským státům technickou a operativní pomoc a zajišťuje koordinaci nebo organizaci návratových operací, mimo jiné pronájmem letadel pro účely těchto operací a organizací návratů pravidelnými lety nebo jinými dopravními prostředky. Agentura může z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu koordinovat nebo organizovat návratové operace.\n2.   Členské státy poskytují prostřednictvím platformy uvedené v čl. 49 odst. 1 operativní údaje o navracení nezbytné k posouzení návratových potřeb agenturou a informují ji o svém orientačním plánování, pokud jde o počet navracených osob a o třetí země návratu v souvislosti s příslušnými vnitrostátními návratovými operacemi, a o svých potřebách pomoci či koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje a vede průběžný operační plán s cílem poskytnout žádajícímu členskému státu nezbytnou operativní pomoc a posily, a to i prostřednictvím technického vybavení. Agentura může buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost členského státu začlenit do průběžného operačního plánu data a místa určení návratových operací, která na základě posouzení potřeb považuje za nezbytná. Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhodne o způsobu provádění průběžného operačního plánu. Dotčený členský stát potvrdí agentuře, že se na všechny navracené osoby, na něž se vztahuje návratová operace organizovaná nebo koordinovaná agenturou, vztahuje vykonatelné rozhodnutí o navrácení.\nVyslaní příslušníci jednotek musí před navracením každé navracené osoby nahlédnout do Schengenského informačního systému, aby ověřili, zda nebylo rozhodnutí o navrácení vydané ohledně této osoby pozastaveno nebo zda nebyl odložen jeho výkon.\nPrůběžný operační plán zahrnuje prvky nezbytné pro uskutečnění návratové operace, včetně prvků týkajících se dodržování základních práv, a odkazuje mimo jiné na relevantní kodexy chování a na postupy pro mechanismus sledování, podávání zpráv a podávání stížností.\n3.   Agentura může členským státům poskytovat technickou a operativní pomoc a může rovněž buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost zúčastněných členských států zajišťovat koordinaci či organizaci návratových operací, pro které dopravní prostředky a osoby pověřené doprovodem navracených osob poskytla třetí země návratu (dále jen „sběrné návratové operace“). Zúčastněné členské státy a agentura zajistí, aby byla během celé návratové operace dodržována základní práva a zásada nenavracení, aby omezující prostředky byly používány přiměřeně a aby byla zaručena důstojnost navracené osoby. Během celé návratové operace až do příjezdu do třetí země návratu je přítomen alespoň jeden zástupce členského státu a jedna osoba pověřená sledováním nuceného navracení z rezervy vytvořené podle článku 51 nebo ze systému zúčastněného členského státu pro sledování.\n4.   Výkonný ředitel neprodleně vypracuje návratový plán pro sběrné návratové operace. Výkonný ředitel a jakýkoli zúčastněný členský stát se dohodnou na plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty sběrné návratové operace, s přihlédnutím k důsledkům těchto operací pro základní práva a k jejich rizikům. Jakákoli změna nebo úprava tohoto plánu vyžaduje dohodu stran uvedených v odstavci 3 a v tomto odstavci.\nNávratový plán pro sběrné návratové operace je pro agenturu a pro kterýkoli zúčastněný členský stát závazný. Zahrnuje všechny kroky, které jsou pro provedení sběrných návratových operací nezbytné.\n5.   Každá návratová operace organizovaná či koordinovaná agenturou je sledována v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování nucených návratových operací provádí osoba pověřená sledováním nuceného navracení na základě objektivních a transparentních kritérií a zahrnuje celou návratovou operaci od fáze před opuštěním území až po předání navracených osob v třetí zemi návratu. Osoba pověřená sledováním nuceného navracení předloží zprávu o každé nucené návratové operaci výkonnému řediteli, úředníkovi pro otázky základních práv a příslušným vnitrostátním orgánům všech členských států zapojených do dané operace. Výkonný ředitel a příslušné vnitrostátní orgány zajistí v případě nutnosti vhodná následná opatření.\n6.   Má-li agentura obavy o dodržování základních práv při jakékoli fázi návratové operace, sdělí je zúčastněným členským státům a Komisi.\n7.   Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky návratových operací a každých šest měsíců předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a správní radě podrobnou hodnotící zprávu týkající se všech návratových operací za uplynulé pololetí spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích návratových operací. Výkonný ředitel začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury.\n8.   Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové operace ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, přičemž upřednostní operace prováděné více než jedním členským státem nebo operace z hotspotů.\nČlánek 51\nRezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení\n1.   Agentura po řádném zohlednění stanoviska úředníka pro otázky základních práv vytvoří z pracovníků příslušných subjektů členských států rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení, které provádějí činnosti sledování nuceného navracení v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES a které byly vyškoleny v souladu s článkem 62 tohoto nařízení.\n2.   Správní rada na návrh výkonného ředitele určí profil a počet osob pověřených sledováním nuceného navracení, které mají být k dispozici této rezervě. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a celkového počtu.\nČlenské státy odpovídají za přispívání do rezervy jmenováním osob pověřených sledováním nuceného navracení, které odpovídají stanovenému profilu, aniž je dotčena nezávislost těchto osob podle vnitrostátního práva, pokud tak vnitrostátní právo stanoví. Agentura do této rezervy přispívá rovněž osobami pověřenými sledováním základních práv uvedenými v článku 110. Součástí rezervy musí být osoby pověřené sledováním nuceného navracení, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti ochrany dětí.\n3.   Příspěvek členských států, pokud jde o osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pro návratové operace a zásahy pro následující rok se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami poskytnou členské státy na žádost agentury pro účely vyslání osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 21 pracovních dnů před zamýšleným vysláním, nebo pět pracovních dnů v případě rychlého návratového zásahu.\n4.   Agentura poskytne osoby pověřené sledováním nuceného navracení na žádost zúčastněným členským státům, aby jménem těchto států sledovaly správné provádění návratových operací a návratových zásahů po celou dobu jejich trvání. Pro veškeré návratové operace zahrnující děti poskytne rovněž osoby pověřené sledováním nuceného navracení, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti ochrany dětí.\n5.   Osoby pověřené sledováním nuceného navracení podléhají i v průběhu návratové operace nebo návratového zásahu disciplinárním opatřením svého domovského členského státu. Statutární zaměstnanci vyslaní jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení podléhají disciplinárním opatřením stanoveným ve služebním a pracovním řádu.\nČlánek 52\nNávratové jednotky\n1.   Agentura může vysílat návratové jednotky buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu. Agentura může vysílat návratové jednotky během návratových zásahů, v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace nebo podle potřeby s cílem poskytovat další technickou a operativní pomoc v oblasti navracení. V případě potřeby jsou součástí návratových týmů rovněž příslušníci se zvláštními odbornými znalostmi v oblasti ochrany dětí,\n2.   Na návratové jednotky se obdobně použijí čl. 40 odst. 2 až 5 a články 43, 44 a 45.\nČlánek 53\nNávratové zásahy\n1.   Pokud členský stát čelí zátěži při plnění povinnosti navracet navracené osoby, poskytne agentura buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě návratového zásahu. Tento zásah může spočívat ve vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.\nČlánek 50 se použije rovněž na návratové operace organizované či koordinované agenturou v rámci návratových zásahů.\n2.   Pokud je členský stát při plnění své povinnosti navracet navracené osoby vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, poskytne agentura buď z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu, nebo na žádost uvedeného členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě rychlého návratového zásahu. Rychlý návratový zásah může spočívat v rychlém vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.\n3.   V souvislosti s návratovým zásahem vypracuje výkonný ředitel po dohodě s hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy neprodleně operační plán. Článek 38 se použije obdobně.\n4.   Výkonný ředitel přijme co nejdříve a v případě uvedeném v odstavci 2 do pěti pracovních dnů rozhodnutí o operačním plánu. Rozhodnutí neprodleně písemně oznámí dotčeným členským státům a správní radě.\n5.   Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové zásahy ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.\nODDÍL 9\nKapacity\nČlánek 54\nStálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže\n1.   Součástí agentury je stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže s kapacitou vymezenou v příloze I. Tvoří jej tyto čtyři kategorie operativních pracovníků v souladu s ročním režimem disponibility stanoveným v příloze I:\na)\nkategorie 1: statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek v operačních oblastech v souladu s článkem 55, jakož i pracovníci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS;\nb)\nkategorie 2: pracovníci dlouhodobě dočasně přidělení z členských států do agentury jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 56;\nc)\nkategorie 3: pracovníci z členských států připravení na poskytnutí do agentury pro krátkodobé vyslání jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 57 a\nd)\nkategorie 4: rezerva pro rychlé nasazení, kterou tvoří pracovníci z členských států připravení na vyslání podle článku 58 za účelem provedení zásahů rychlé reakce na hranicích v souladu s článkem 39.\n2.   Agentura vysílá příslušníky stálého útvaru jako příslušníky jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích či návratových zásazích nebo jakýchkoli dalších relevantních operativních činnostech v členských státech nebo ve třetích zemích. Tyto činnosti lze vykonávat pouze s povolením dotčeného členského státu nebo dotčené třetí země. Skutečný počet pracovníků vyslaných ze stálého útvaru závisí na operativních potřebách.\nVyslání stálého útvaru by mělo doplňovat úsilí vynakládané členskými státy.\n3.   Při poskytování podpory členským státům mají příslušníci stálého útvaru vyslaní jako příslušníci jednotek možnost provádět úkoly spojené s ochranou hranic nebo navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci stanovených v příslušném vnitrostátním právu nebo, v případě statutárních zaměstnanců, úkolů vyžadujících výkonné pravomoci v souladu s čl. 55 odst. 7.\nPříslušníci stálého útvaru musí splňovat požadavky na odborné školení a profesionalitu stanovené v čl. 16 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) 2016/399 či v dalších příslušných nástrojích.\n4.   Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou, výsledkům hodnocení zranitelnosti a cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic a na základě počtů a profilů pracovníků, které má agentura k dispozici prostřednictvím svých statutárních zaměstnanců a probíhajících dočasných přidělení, přijme správní rada do 31. března každého roku rozhodnutí:\na)\nvymezující profily a požadavky týkající se operativních pracovníků stálého útvaru;\nb)\no počtu pracovníků pro každý konkrétní profil v kategoriích 1, 2 a 3 pro účely sestavení jednotek v následujícím roce na základě očekávaných operativních potřeb pro následující rok;\nc)\nblíže určující příspěvky uvedené v přílohách II a III stanovením konkrétních počtů a profilů pracovníků z každého členského státu, kteří mají být dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 56 a jmenováni v souladu s článkem 57 v následujícím roce;\nd)\nblíže určující příspěvky uvedené v příloze IV stanovením konkrétních počtů a profilů pracovníků z každého členského státu v rezervě pro rychlé nasazení, kteří mají být v následujícím roce poskytnuti v případě zásahů rychlé reakce na hranicích podle článků 39 a 58, a\ne)\nstanovující orientační víceleté plánování profilů pro následující roky za účelem usnadnění dlouhodobého plánování příspěvků členských států a náboru statutárních zaměstnanců.\n5.   Personál pro obsluhu technického vybavení poskytnutého v souladu s článkem 64 se započítává do příspěvků, které členské státy poskytují pro krátkodobá vyslání podle článku 57 pro následující rok. Aby mohla správní rada připravit příslušné rozhodnutí uvedené v odstavci 4 tohoto článku, informuje dotčený členský stát do konce ledna každého roku agenturu o záměru vyslat technické vybavení a odpovídající obslužný personál.\n6.   Pro účely článku 73 agentura vyvine a zajistí struktury velení a kontroly pro účinné vyslání stálého útvaru na území třetích zemí.\n7.   Agentura může přijmout dostatečný počet statutárních zaměstnanců, který může činit až 4 % celkového počtu stálého útvaru, stanoveného v příloze I pro podpůrné nebo monitorovací funkce pro zřízení stálého útvaru, pro plánování a řízení jeho operací a pro pořizování vlastního vybavení agentury.\n8.   Zaměstnanci uvedení v odstavci 7 a pracovníci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS sice nejsou vysíláni jako příslušníci jednotek, jsou však pro účely přílohy I započítáváni jako pracovníci kategorie 1.\nČlánek 55\nStatutární zaměstnanci ve stálém útvaru\n1.   Agentura přispívá do stálého útvaru svými statutárními zaměstnanci (kategorie 1), kteří jsou vysláni do operačních oblastí jako příslušníci jednotek s úkoly a pravomocemi stanovenými v článku 82, včetně úkolu obsluhovat vlastní vybavení agentury.\n2.   Agentura zajistí, aby byli při náboru vybráni pouze uchazeči, kteří prokazují vysokou úroveň profesionality, vyznávají vysoké etické hodnoty a mají vhodné jazykové znalosti.\n3.   V souladu s čl. 62 odst. 2 podstoupí statutární zaměstnanci, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, po svém náboru potřebnou odbornou přípravu v oblasti ochrany hranic nebo navracení, včetně přípravy zaměřené na základní práva, relevantní pro profily pracovníků, o kterých rozhodla správní rada v souladu s čl. 54 odst. 4, přičemž se vezmou v potaz jejich dříve získaná kvalifikace a odborná praxe v relevantních oblastech.\nOdborná příprava uvedená v prvním pododstavci probíhá v rámci speciálních programů odborné přípravy vytvořených agenturou a na základě dohod s vybranými členskými státy v jejich specializovaných školících a vzdělávacích institucích, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Pro každého zaměstnance se po náboru navrhne adekvátní plán odborné přípravy zajišťující, aby byl vždy profesně kvalifikován pro plnění úkolů spojených s ochranou hranic nebo navracením. Plány odborné přípravy se pravidelně aktualizují. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.\nPlnou odbornou přípravu v oblasti ochrany hranic nebo navracení nemusí absolvovat statutární zaměstnanci působící jako technický personál k obsluze vlastního vybavení agentury.\n4.   Agentura zajistí, aby její statutární zaměstnanci po celou dobu svého zaměstnání plnili své povinnosti jako příslušníci jednotek v souladu s nejvyššími standardy a v plném souladu se základními právy.\n5.   Správní rada na návrh výkonného ředitele:\na)\nzavede vhodný mechanismus dohledu, jehož pomocí bude možné sledovat uplatňování ustanovení o použití síly statutárními zaměstnanci, včetně pravidel pro podávání zpráv o použití síly v rámci vyslání a souvisejících zvláštních opatření, například disciplinárních;\nb)\nstanoví pravidla, podle nichž může výkonný ředitel povolit statutárním zaměstnancům nosit a používat zbraně v souladu s článkem 82 a přílohou V, včetně pravidel o povinné spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména orgány členského státu, jehož jsou státními příslušníky, členského státu pobytu a členského státu úvodní odborné přípravy; tato pravidla rovněž stanoví, jak výkonný ředitel zajistí, aby statutární zaměstnanci i nadále plnili podmínky pro vydávání těchto povolení, zejména pokud jde o zacházení se zbraní, včetně provádění pravidelných cvičných střeleb;\nc)\nstanoví zvláštní pravidla, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení v zabezpečených zařízeních a jejich přepravu do operačních oblastí.\nKomise vydá v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu stanovisko o souladu pravidel uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce se služebním a pracovním řádem. Návrh výkonného ředitele na tato pravidla se konzultuje s úředníkem pro otázky základních práv.\n6.   Pracovníci agentury, kteří nemají kvalifikaci pro plnění úkolů spojených s ochranou hranic nebo navracením, se vysílají pouze během společných operací za účelem koordinace, sledování situace v oblasti základních práv a plnění jiných souvisejících úkolů. Nejsou součástí jednotek.\n7.   Statutární zaměstnanci agentury, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, musí být schopni vykonávat v souladu s článkem 82 následující úkoly vyžadující výkonné pravomoci v souladu se svými profily a příslušnou odbornou přípravou:\na)\nověřování totožnosti a státní příslušnosti osob, včetně nahlížení do příslušných unijních a vnitrostátních databází;\nb)\npovolování vstupu, pokud jsou splněny podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399;\nc)\nodepření vstupu v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/399;\nd)\nopatřování cestovních dokladů otiskem razítka v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2016/399;\ne)\nudělování nebo zamítání víz na hranicích v souladu s článkem 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (40) a vkládání příslušných údajů do Vízového informačního systému;\nf)\nostraha hranic včetně hlídkování mezi hraničními přechody s cílem zabránit nedovolenému překračování hranic, čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně, včetně zadržení nebo zajištění;\ng)\nevidence otisků prstů osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice v systému Eurodac v souladu s kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (41);\nh)\nnavázání kontaktu se třetími zeměmi za účelem zjištění totožnosti navracených osob a získání cestovních dokladů pro ně;\ni)\nposkytování doprovodu státním příslušníkům třetích zemí, o jejichž nuceném návratu probíhá řízení.\nČlánek 56\nÚčast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení\n1.   Členské státy přispívají do stálého útvaru tím, že do agentury dočasně přidělují operativní pracovníky jako příslušníky jednotek (kategorie 2). Doba trvání jednotlivých dočasných přidělení je 24 měsíců. Se souhlasem domovského členského státu a agentury mohou být jednotlivá dočasná přidělení jednou prodloužena o dalších 12 nebo 24 měsíců. Aby se usnadnila realizace systému finanční podpory uvedeného v článku 61, začínají dočasná přidělení zpravidla na začátku kalendářního roku.\n2.   Každý členský stát odpovídá za průběžné přispívání operativních pracovníků jako dočasně přidělených příslušníků jednotek v souladu s přílohou II. Náklady vzniklé pracovníkům vyslaným podle tohoto článku se hradí v souladu s pravidly přijatými podle čl. 95 odst. 6.\n3.   Operativní pracovníci dočasně přidělení do agentury mají úkoly a pravomoci příslušníků jednotek v souladu s článkem 82. Členský stát, který dočasně přidělil tyto operativní pracovníky, se považuje za jejich domovský členský stát. Během dočasného přidělení rozhoduje o místech a době trvání vyslání dočasně přidělených příslušníků jednotek výkonný ředitel v souladu s operativními potřebami. Agentura zajistí průběžnou odbornou přípravu operativních pracovníků po dobu jejich dočasného přidělení.\n4.   Do 30. června každého roku uvede každý členský stát uchazeče o dočasné přidělení z řad svých operativních pracovníků v souladu s konkrétními počty a profily pracovníků, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada podle čl. 54 odst. 4. Agentura ověří, zda operativní pracovníci navržení členskými státy odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Do 15. září každého roku agentura navržené uchazeče buď schválí, nebo je v případě nesouladu s požadovanými profily, nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání odmítne a požádá daný členský stát, aby navrhl jiné uchazeče o dočasné přidělení.\n5.   Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být jednotlivý operativní pracovník dočasně přidělen nebo není schopen ve svém dočasném přidělení pokračovat, zajistí dotčený členský stát, aby byl nahrazen jiným operativním pracovníkem s požadovaným profilem.\nČlánek 57\nÚčast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím krátkodobých vyslání\n1.   Vedle dočasných přidělení podle článku 56 přispívají členské státy do stálého útvaru tím, že do 30. června každého roku zařadí příslušníky pohraniční stráže a další příslušné pracovníky na předběžný vnitrostátní seznam operativních pracovníků, kteří jsou k dispozici pro krátkodobá vyslání (kategorie 3), v souladu s příspěvky uvedenými v příloze III a v souladu s konkrétními počty a profily pracovníků, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada podle čl. 54 odst. 4. Vnitrostátní předběžné seznamy jmenovaných operativních pracovníků se předají agentuře. Konečnou podobu každoročního seznamu je nutné agentuře potvrdit po uzavření každoročních dvoustranných jednání do 1. prosince daného roku.\n2.   Každý členský stát zajistí, aby jmenovaní operativní pracovníci byli na vyžádání agentury k dispozici v souladu s opatřeními stanovenými v tomto článku. Každý pracovník je k dispozici na dobu až čtyř měsíců v daném kalendářním roce. Členské státy však mohou rozhodnout o vyslání konkrétního pracovníka na dobu delší čtyř měsíců. V případě pracovníků s potřebnými dovednostmi se toto prodloužení započítá jako zvláštní příspěvek tohoto členského státu k témuž profilu nebo jinému požadovanému profilu. Náklady vzniklé pracovníkům vyslaným podle tohoto článku se hradí v souladu s pravidly přijatými podle čl. 45 odst. 2.\n3.   Operativní pracovníci vyslaní podle tohoto článku mají úkoly a pravomoci příslušníků jednotek v souladu s článkem 82.\n4.   Agentura může ověřit, zda operativní pracovníci jmenovaní členskými státy pro účely krátkodobých vyslání odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Agentura odmítne jmenovaného operativního pracovníka v případě nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání. Agentura odmítne jmenovaného operativního pracovníka rovněž v případě nesouladu s požadovanými profily, ledaže tento pracovník odpovídá jinému profilu přidělenému tomuto členskému státu. V případě odmítnutí pracovníka agenturou zajistí dotčený členský stát, aby byl tento pracovník nahrazen jiným operativním pracovníkem s požadovaným profilem.\n5.   Do 31. července každého roku agentura požádá, aby členské státy přispěly konkrétními jednotlivými operativními pracovníky vysílanými jako součást společné operace pro následující rok v požadovaném počtu a s požadovanými profily. O dobách trvání jednotlivého vyslání se rozhodne v každoročních dvoustranných jednáních a dohodách mezi agenturou a členskými státy.\n6.   Na základě každoročních dvoustranných jednání dají členské státy k dispozici operativní pracovníky z vnitrostátních seznamů uvedených v odstavci 1 pro účely konkrétních vyslání v počtech a profilech vymezených v žádosti agentury.\n7.   Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být jednotlivý operativní pracovník vyslán v souladu s dohodami, zajistí dotčený členský stát, aby byl tento pracovník nahrazen jiným operativním pracovníkem ze seznamu s požadovaným profilem.\n8.   V případě zvýšené potřeby posílení probíhající společné operace nebo potřeby zahájit zásah rychlé reakce na hranicích nebo novou společnou operaci nespecifikovanou v příslušném ročním pracovním programu ani v odpovídajícím výsledku každoročních dvoustranných jednání se vyslání uskuteční v mezích stanovených v příloze III. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí členské státy o dalších potřebách tím, že uvede případné počty a profily operativních pracovníků, které má každý členský stát poskytnout. Jakmile pozměněný operační plán nebo případný nový operační plán odsouhlasí výkonný ředitel a hostitelský členský stát, výkonný ředitel podá formální žádost o daný počet a profily operativních pracovníků. Příslušníci jednotek jsou vysláni z každého členského státu do 20 pracovních dnů od uvedené formální žádosti, aniž je dotčen článek 39.\n9.   Jestliže analýza rizik nebo jakékoli jiné dostupné hodnocení zranitelnosti ukáží, že určitý členský stát čelí situaci, která by zásadním způsobem ovlivňovala plnění jeho vnitrostátních úkolů, přispěje tento členský stát operativními pracovníky v souladu se žádostmi uvedenými v odstavci 5 nebo 8 tohoto článku. Tyto příspěvky však nesmějí v souhrnu přesáhnout polovinu jeho příspěvku na příslušný rok stanoveného v příloze III. Pokud se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, poskytne agentuře podrobné písemné odůvodnění a informace o situaci, jejichž obsah se zahrne do zprávy uvedené v článku 65.\n10.   Dobu vyslání na konkrétní operaci určí domovský členský stát, avšak v žádném případě není kratší než 30 dnů, ledaže operace, jejíž součástí vyslání je, trvá méně než 30 dnů.\n11.   Technický personál započítávaný do příspěvku členských států v souladu s čl. 54 odst. 5 je vyslán pouze v souladu s dohodami o odpovídajících položkách technického vybavení, které byly uzavřeny na každoročních dvoustranných jednáních, uvedenými v čl. 64 odst. 9.\nOdchylně od odstavce 1 tohoto článku uvádějí členské státy na svých seznamech pro daný rok technický personál uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce až po skončení každoročních dvoustranných jednání. V případě jakýchkoli změn týkajících se technického personálu, k nimž by došlo v daném roce, mohou příslušné každoroční seznamy upravit. Tyto změny oznámí agentuře.\nOvěřování uvedené v odstavci 4 tohoto článku se netýká způsobilosti obsluhovat technické vybavení.\nČlenové technického personálu, kteří mají provádět výlučně technické úkoly, se ve vnitrostátních seznamech na daný rok uvádějí pouze podle funkcí.\nDoba trvání vyslání technického personálu se stanoví v souladu s článkem 64.\nČlánek 58\nÚčast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení\n1.   Členské státy přispívají do stálého útvaru operativními pracovníky prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení (kategorie 4), která se aktivuje za účelem provedení zásahu rychlé reakce na hranicích v souladu s čl. 37 odst. 2 a článkem 39, za předpokladu, že v souvislosti s tímtéž zásahem rychlé reakce na hranicích již byli v plném počtu vysláni pracovníci kategorií 1, 2 a 3.\n2.   Každý členský stát odpovídá za zajištění toho, aby byli na žádost agentury v mezích stanovených v příloze IV a v souladu s opatřeními stanovenými v tomto článku k dispozici operativní pracovníci v počtu a s profily, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada podle čl. 54 odst. 4. Každý operativní pracovník musí být k dispozici na dobu až čtyř měsíců v daném kalendářním roce.\n3.   Konkrétní vyslání v rámci zásahů rychlé reakce na hranicích z rezervy pro rychlé nasazení se uskutečňují v souladu s čl. 39 odst. 11 a 13.\nČlánek 59\nPřezkum stálého útvaru\n1.   Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zejména na základě zpráv uvedených v čl. 62 odst. 10 a v článku 65, přezkum celkové početnosti a složení stálého útvaru, včetně rozsahu příspěvků jednotlivých členských států do něj, jakož i odborných znalostí a profesionality stálého útvaru a odborné přípravy, které se mu dostává. Přezkum rovněž prověří, zda je nutné zachovat rezervu pro rychlé nasazení coby součást stálého útvaru.\nPřezkum popíše a zohlední stávající i potenciální operativní potřeby stálého útvaru zahrnujícího kapacitu pro zajištění rychlé reakce, významné okolnosti mající dopad na kapacitu členských států přispívat do stálého útvaru a vývoj situace týkající se statutárních zaměstnanců, pokud jde o příspěvky agentury do stálého útvaru.\n2.   Do 29. února 2024 Komise v případě potřeby předloží vhodné návrhy na změnu příloh I, II, III a IV. Pokud Komise žádný návrh nepředloží, odůvodní to.\nČlánek 60\nPobočky\n1.   Pokud s tím hostitelský členský stát souhlasí nebo pokud je tato možnost výslovně zahrnuta do dohody o postavení jednotek uzavřené s hostitelskou třetí zemí, může agentura na území uvedeného členského státu nebo třetí země zřídit pobočky, aby usnadnila a zlepšila koordinaci operativních činností, včetně v oblasti navracení, které agentura organizuje v uvedeném členském státě, v sousedním regionu nebo v uvedené třetí zemi a aby zajistila účinné řízení svých lidských a technických zdrojů. Pobočky se zřizují na základě operativních potřeb na dobu, kterou agentura potřebuje k provedení významných operativních činností v uvedeném konkrétním členském státě, v sousedním regionu či v dotčené třetí zemi. Doba působení pobočky může být v případě potřeby prodloužena.\nPřed zřízením pobočky musí být náležitě vyhodnoceny a vyčísleny všechny rozpočtové důsledky a příslušné částky musí být předem zahrnuty do rozpočtu.\n2.   Agentura a hostitelský členský stát nebo hostitelská třetí země, v nichž je pobočka zřízena, přijmou nezbytná opatření, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky potřebné pro plnění úkolů přidělených pobočce. Místo výkonu zaměstnání pro pracovníky působící v pobočkách se stanoví podle čl. 95 odst. 2.\n3.   Pobočky v příslušném případě:\na)\nposkytují operativní a logistickou podporu a zajišťují koordinaci činností agentury v dotčených operačních oblastech;\nb)\nposkytují operativní podporu členskému státu nebo třetí zemi v dotčených operačních oblastech;\nc)\nmonitorují činnosti jednotek a pravidelně podávají zprávu do ústředí agentury;\nd)\nspolupracují s hostitelským členským státem nebo hostitelskou třetí zemí ve všech záležitostech týkajících se praktického provádění operativních činností organizovaných agenturou v uvedeném členském státě nebo třetí zemi, včetně jakýchkoli dalších záležitostí, které se v průběhu těchto činností případně vyskytnou;\ne)\npodporují koordinátora uvedeného v článku 44 při jeho spolupráci se zúčastněnými členskými státy ve všech záležitostech spojených s jejich příspěvkem na operativní činnosti organizované agenturou a v případě potřeby udržují styk s jejím ústředím;\nf)\npodporují koordinátora a osoby pověřené sledováním základních práv dohlížející na operativní činnost při usnadňování, v případě potřeby, koordinace a komunikace mezi jednotkami agentury a příslušnými orgány hostitelského členského státu nebo hostitelské třetí země a jakýchkoli dalších relevantních úkolů;\ng)\norganizují logistickou podporu související s vysíláním příslušníků jednotek a nasazením a použitím technického vybavení;\nh)\nposkytují veškerou další logistickou podporu týkající se operační oblasti v působnosti dané pobočky s cílem usnadnit hladký průběh operativních činností organizovaných agenturou;\ni)\npodporují styčného úředníka agentury, aniž jsou dotčeny jeho úkoly a funkce uvedené v článku 31, při identifikaci jakýchkoli současných nebo budoucích výzev pro správu hranic oblasti v působnosti dané pobočky pro provádění acquis v oblasti navracení a pravidelně podávají zprávy do ústředí agentury;\nj)\nzajišťují účinnou správu vlastního vybavení agentury v oblastech, na něž se vztahují její činnosti, včetně případné registrace a dlouhodobé údržby tohoto vybavení a jakékoli potřebné logistické podpory.\n4.   Každou pobočku řídí zástupce agentury, kterého výkonný ředitel jmenuje vedoucím pobočky. Vedoucí pobočky dohlíží na její celkovou činnost a funguje jako její jednotné kontaktní místo s ústředím agentury.\n5.   Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhoduje o zřízení, složení, době trvání a podle potřeby o možném prodloužení doby fungování pobočky s přihlédnutím ke stanovisku Komise a souhlasu hostitelského členského státu nebo hostitelské třetí země.\n6.   Hostitelský členský stát pomáhá agentuře zajišťovat operativní kapacitu.\n7.   Výkonný ředitel podává správní radě každé čtvrtletí o činnostech poboček zprávu. Činnosti poboček se popíší ve zvláštním oddíle výroční zprávy o činnosti.\nČlánek 61\nFinanční podpora pro rozvoj stálého útvaru\n1.   Členské státy mají nárok obdržet každoročně finanční prostředky ve formě financování, které není spojeno s náklady, na podporu rozvoje lidských zdrojů pro zajištění svých příspěvků do stálého útvaru stanovených v přílohách II, III a IV, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Toto financování se poskytne po skončení dotčeného roku a při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Je založeno na referenční částce stanovené v odstavci 2 tohoto článku a činí, je-li to relevantní:\na)\n100 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků uvedených pro rok N + 2 pro účely dočasného přidělení v souladu s přílohou II;\nb)\n37 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků skutečně vyslaných v souladu s článkem 57 v rozsahu stanoveném přílohou III nebo v souladu s článkem 58 v rozsahu stanoveném přílohou IV;\nc)\n50 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků přijatých agenturou jako statutární zaměstnanci; tato jednorázová platba se uplatní v případě pracovníků odcházejících ze státní služby, kteří nebyli v době zaměstnání agenturou v aktivním služebním poměru déle než 15 let.\n2.   Referenční částka je ekvivalentem ročního základního platu smluvního zaměstnance funkční skupiny III platové třídy 8 stupně 1 stanoveného v souladu s článkem 93 pracovního řádu a podléhá opravnému koeficientu použitelnému v dotčeném členském státě.\n3.   Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku se provede pouze za předpokladu, že členské státy v dotčeném období odpovídajícím způsobem zvýší celkový počet příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže prostřednictvím náboru nových pracovníků. Relevantní informace pro účely vykazování se poskytnou agentuře při každoročních dvoustranných jednáních a ověří se hodnocením zranitelnosti v následujícím roce. Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku se provede v plné výši úměrně počtu pracovníků skutečně vyslaných na nepřetržitou či přetržitou dobu čtyř měsíců v souladu s článkem 57 v rozsahu stanoveném přílohou III a článkem 58 v rámci limitu stanoveného přílohou IV. V případě skutečně vyslaných pracovníků uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku se úhrada vypočítá poměrným dílem na základě referenčního období čtyř měsíců.\nNa základě konkrétní a odůvodněné žádosti podané přispívajícím členským státem provede agentura zálohovou platbu spojenou s ročními úhradami částek uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 4 tohoto článku.\n4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví podrobná pravidla pro roční úhradu a monitorování příslušných podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku. Tato pravidla stanoví způsob provedení zálohové platby po splnění podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku, jakož i způsob výpočtů poměrným dílem, a to i v případech, kdy by vyslání technického personálu výjimečně přesáhlo maximální příspěvky členských států stanovené v příloze III. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 122 odst. 2.\n5.   Při provádění finanční podpory podle tohoto článku zajistí agentura a členské státy dodržování zásady spolufinancování a zásady zamezení dvojímu financování.\nČlánek 62\nOdborná příprava\n1.   Agentura s přihlédnutím k plánu kapacit uvedenému v čl. 9 odst. 8, je-li k dispozici, a ve spolupráci s vhodnými subjekty členských států, které poskytují odbornou přípravu, a případně i s EASO, FRA, Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) vypracuje konkrétní nástroje odborné přípravy, včetně zvláštní odborné přípravy v oblasti ochrany dětí a jiných osob ve zranitelném postavení. Obsah odborné přípravy zohlední významné výsledky výzkumu a osvědčené postupy. Příslušníkům pohraniční stráže, specialistům na navracení, osobám pověřeným doprovodem navracených osob a dalším příslušným pracovníkům, kteří jsou příslušníky stálého útvaru, jakož i osobám pověřeným sledováním nuceného navracení a osobám pověřeným sledováním základních práv agentura poskytne specializovanou odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Agentura provádí pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušníků jednotek podle plánu specializované odborné přípravy uvedeného v ročním pracovním programu agentury.\n2.   Agentura zajistí, aby vedle odborné přípravy uvedené v čl. 55 odst. 3 všichni statutární zaměstnanci, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, absolvovali ještě před svým prvním vysláním do operativních činností organizovaných agenturou i náležitou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pokynů pro identifikaci osob, které žádají o ochranu, a jejich nasměrování k příslušnému řízení, pokynů pro řešení zvláštních potřeb dětí včetně nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob vyžadujících neodkladnou lékařskou pomoc a dalších zvláště zranitelných osob, a v případě, že se počítá s jejich účastí na operacích na moři, i odbornou přípravu v oblasti pátrání a záchrany.\nTato odborná příprava se týká také použití síly v souladu s přílohou V.\n3.   Pro účely odstavce 2 agentura na základě dohod s vybranými členskými státy zavádí nezbytné programy odborné přípravy ve specializovaných školicích a vzdělávacích institucích těchto členských států, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Agentura zajistí, aby se odborná příprava řídila společnými hlavními osnovami, byla harmonizovaná a podporovala vzájemné porozumění a společnou kulturu na základě hodnot zakotvených ve Smlouvách. Agentura hradí náklady na odbornou přípravu v plné výši.\nAgentura může se souhlasem správní rady zřídit vzdělávací středisko agentury s cílem dále usnadnit začleňování společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.\n4.   Agentura podnikne nezbytné kroky pro zajištění toho, aby všichni pracovníci členských států, kteří jsou součástí jednotek stálého útvaru, absolvovali ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu uvedenou v odst. 2 prvním pododstavci.\n5.   Agentura podnikne nezbytné kroky, aby zajistila odbornou přípravu pracovníků podílejících se na úkolech spojených s navracením, kteří jsou přiděleni do stálého útvaru nebo do rezervy uvedené v článku 51. Agentura zajistí, aby statutární zaměstnanci a všichni pracovníci, kteří se podílejí na návratových operacích nebo návratových zásazích, absolvovali ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a předávání zranitelných osob.\n6.   Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva, a společné osnovy pro odbornou přípravu pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Společné hlavní osnovy si kladou za cíl prosazování nejvyšších standardů a osvědčených postupů při provádění práva Unie týkajícího se správy hranic a navracení. Agentura vypracuje společné hlavní osnovy po konzultaci s poradním fórem uvedeným v článku 108 (dále jen „poradní fórum“) a úředníkem pro otázky základních práv. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy poskytované příslušníkům své vnitrostátní pohraniční stráže a pracovníkům, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.\n7.   Agentura rovněž nabízí doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře o tématech, která se týkají ochrany vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, pro státní zaměstnance členských států a případně třetích zemí.\n8.   Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich území.\n9.   Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do jejích jednotek, a pracovníkům, kteří jsou zapojeni do jednotek pro návratové zásahy, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky na základě zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí při práci s příslušníky pohraniční stráže a pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v jiném než jejich vlastním členském státě.\n10.   Agentura vytvoří a dále rozpracuje vnitřní mechanismus kontroly kvality, aby zajistila vysokou úroveň odborné přípravy, odborných znalostí a profesionality pro statutární zaměstnance, zejména pro ty, kteří se podílejí na operativních činnostech agentury. Na základě provádění mechanismu kontroly kvality agentura připraví výroční hodnotící zprávu jako přílohu k výroční zprávě o činnosti.\nČlánek 63\nNabývání či nájem technického vybavení\n1.   Agentura může v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, sama nebo společně s členským státem nabývat nebo si najímat technické vybavení, jež má být nasazeno během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, činností v oblasti navracení, včetně návratových operací a návratových zásahů, v rámci vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace nebo v rámci projektů technické pomoci.\n2.   Správní rada na návrh výkonného ředitele přijme ucelenou víceletou strategii způsobu rozvoje vlastních technických kapacit agentury s přihlédnutím k cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic, včetně plánu kapacit uvedeného v čl. 9 odst. 8, je-li k dispozici, a rozpočtových zdrojů vyčleněných pro tento účel ve víceletém finančním rámci. V zájmu zajištění souladu s platným právním, finančním a politickým rámcem předloží výkonný ředitel tento návrh pouze po obdržení kladného stanoviska Komise.\nK víceleté strategii se připojí podrobný prováděcí plán s uvedením harmonogramu nabývání či nájmu, plánování zadávání zakázek a zmírňování rizik. Pokud se při přijímání strategie a plánu správní rada rozhodne odchýlit se od stanoviska Komise, své rozhodnutí Komisi odůvodní. Po přijetí víceleté strategie se prováděcí plán stane součástí víceleté programové složky jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. k).\n3.   Agentura může nabývat technické vybavení rozhodnutím výkonného ředitele po konzultaci se správní radou v souladu s platnými pravidly pro zadávání zakázek. Před nabytím nebo nájmem jakéhokoli vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý výdaj týkající se tohoto nabytí nebo nájmu musí být stanoven v rozpočtu agentury přijatém správní radou.\n4.   Nabývá-li nebo najímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou letadla, servisní vozidla či plavidla, platí tyto podmínky:\na)\nv případě jeho nabytí agenturou nebo spoluvlastnictví se agentura dohodne s jedním členským státem, že tento členský stát zajistí registraci tohoto vybavení jako vybavení ve vládních službách v souladu s platným právem tohoto členského státu, včetně výsad a imunit vztahujících se na toto technické vybavení v souladu s mezinárodním právem;\nb)\nv případě nájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.\n5.   Na základě vzorové dohody vypracované agenturou a schválené správní radou se členský stát, v němž je vybavení registrováno, a agentura dohodnou na podmínkách zajišťujících provozuschopnost vybavení. V případě majetku ve spoluvlastnictví musí podmínky rovněž stanovit období, kdy je majetek k dispozici výhradně agentuře, a upravit jeho využívání včetně zvláštních ustanovení o jeho rychlém nasazení během zásahů rychlé reakce na hranicích a jeho financování.\n6.   Nemá-li agentura požadované kvalifikované statutární zaměstnance, členský stát, v němž je technické vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro jeho právně podloženou a bezpečnou obsluhu, a to v souladu se vzorovou dohodou uvedenou v odstavci 5 tohoto článku a plánovanou na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod uvedených v čl. 64 odst. 9. V takovém případě se technické vybavení ve výhradním vlastnictví agentury dá agentuře k dispozici na její žádost a členský stát, v němž je vybavení registrováno, se nesmí odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 64 odst. 9.\nPokud agentura požádá některý členský stát o poskytnutí technického vybavení a pracovníků, zohlední konkrétní operativní problémy, jimž tento členský stát v okamžiku podání žádosti čelí.\nČlánek 64\nRezerva technického vybavení\n1.   Agentura zřizuje a vede centralizované záznamy o vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení ve vlastnictví buď členských států, nebo agentury a vybavení ve spoluvlastnictví členských států a agentury určeného pro její operativní činnost.\n2.   Vybavení ve výhradním vlastnictví agentury je kdykoli plně k dispozici pro účely nasazení.\n3.   Vybavení, na jehož spoluvlastnictví má agentura účast více než 50 %, je v souladu s dohodou mezi členským státem a agenturou uzavřenou v souladu s čl. 63 odst. 5 rovněž k dispozici pro účely nasazení.\n4.   Agentura zajistí soulad a interoperabilitu vybavení zařazeného do rezervy technického vybavení.\n5.   Pro účely odstavce 4 agentura v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí stanoví technické normy pro vybavení, jež má být nasazeno během činností agentury, pokud je to nezbytné. Vybavení nabyté agenturou, ať do výhradního vlastnictví, nebo do spoluvlastnictví, a vybavení ve vlastnictví členských států, které je zařazeno do rezervy technického vybavení, musí tyto technické normy splňovat.\n6.   Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou a k výsledkům hodnocení zranitelnosti rozhodne správní rada do 31. března každého roku o minimálním kontingentu technického vybavení, které má splňovat potřeby agentury v následujícím roce, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahy rychlé reakce na hranicích a činnosti v oblasti navracení, včetně návratových operací a návratových zásahů. Vlastní vybavení agentury je zahrnuto do minimálního kontingentu technického vybavení. Tímto rozhodnutím se stanoví pravidla týkající se nasazení technického vybavení při operativních činnostech.\nPokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro takové činnosti, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.\n7.   Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent vybavení, které agentura určila jako nezbytné u každého typu technického vybavení. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se nasazuje během společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací či návratových zásahů.\n8.   Součástí rezervy technického vybavení je rezerva vybavení pro rychlé nasazení s omezeným kontingentem vybavení, které je potřebné pro případné zásahy rychlé reakce na hranicích. Příspěvky členských států do rezervy vybavení pro rychlé nasazení se plánují na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod uvedených v odstavci 9 tohoto článku. Pokud jde o vybavení zařazené na seznamu vybavení v této rezervě, nesmějí se členské státy odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v odstavci 9 tohoto článku.\nDotčený členský stát pošle vybavení zařazené na tento seznam spolu s potřebnými odborníky a technickým personálem co nejdříve a v každém případě nejpozději deset dnů ode dne odsouhlasení operačního plánu do místa určení za účelem nasazení.\nAgentura do této rezervy přispívá vybavením, které má k dispozici podle čl. 63 odst. 1.\n9.   Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li to součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, dají členské státy své technické vybavení k dispozici pro účely nasazení na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Pokud se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, poskytne agentuře podrobné písemné odůvodnění a informace o situaci, jejichž obsah se zahrne do zprávy uvedené v čl. 65 odst. 1. V případě důležitého technického vybavení podá agentura žádost nejméně 45 dnů před zamýšleným nasazením a v případě ostatního vybavení nejméně 30 dnů před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.\n10.   O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů a rovněž o omezeném kontingentu technického vybavení pro rezervu vybavení pro rychlé nasazení rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března každého roku.\n11.   Pokud proběhne zásah rychlé reakce na hranicích, použije se obdobně čl. 39 odst. 15.\n12.   Pokud vznikne nepředvídaná potřeba technického vybavení v souvislosti se společnou operací nebo zásahem rychlé reakce na hranicích poté, co byl stanoven minimální kontingent technického vybavení, a tuto potřebu nelze uspokojit využitím rezervy technického vybavení ani rezervy vybavení pro rychlé nasazení, dají členské státy agentuře na její žádost v jednotlivých případech k dispozici nezbytné technické vybavení pro účely nasazení, bude-li to možné.\n13.   Výkonný ředitel podává správní radě pravidelně zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení vyžadovaného rezervou, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme neprodleně rozhodnutí o prioritách při nasazení technického vybavení a podnikne vhodná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Správní rada informuje o zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.\n14.   Členské státy zaregistrují do rezervy technického vybavení všechny dopravní prostředky a operativní vybavení pořízené v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (42) nebo, je-li to relevantní, za použití jakýchkoli jiných budoucích speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie, které jsou dány k dispozici členským státům s jasným cílem zvýšení operativní kapacity agentury. Toto technické vybavení je součástí minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok.\nNa žádost agentury vznesenou v rámci každoročních dvoustranných jednání členské státy dají agentuře k dispozici pro nasazení technické vybavení spolufinancované v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo za použití jakýchkoli jiných budoucích speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie blíže určených v prvním pododstavci. Každá položka vybavení se dá k dispozici na dobu nejvýše čtyř měsíců, jak je plánováno při každoročních dvoustranných jednáních. Členské státy mohou rozhodnout o nasazení určité položky vybavení na dobu delší než čtyři měsíce. V případě operativní činnosti uvedené v článku 39 nebo 42 tohoto nařízení se nesmějí odvolat na výjimečnou situaci podle odstavce 9 tohoto článku.\n15.   Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:\na)\nroztřídění podle druhu vybavení a typu operace;\nb)\nroztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);\nc)\ncelkový kontingent požadovaného vybavení;\nd)\npřípadně požadovaný obslužný personál;\ne)\ndalší informace, jako například podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné informace potřebné k správnému zacházení s vybavením;\nf)\núdaj o tom, zda bylo některé vybavení financováno z finančních prostředků Unie.\n16.   Agentura financuje 100 % nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.\nČlánek 65\nPodávání zpráv o kapacitách agentury\n1.   Na návrh výkonného ředitele správní rada přijme a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o provádění článků 51, 55, 56, 57, 58, 63 a 64 (dále jen „výroční zpráva o provádění“).\n2.   Výroční zpráva o provádění uvádí zejména:\na)\npočet pracovníků, který se každý členský stát zavázal poskytnout do stálého útvaru, a to i prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení a rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení;\nb)\npočet statutárních zaměstnanců, který se agentura zavázala poskytnout do stálého útvaru;\nc)\npočet pracovníků skutečně vyslaných ze stálého útvaru jednotlivými členskými státy a agenturou podle profilů v předchozím roce;\nd)\nkontingent technického vybavení, které se každý členský stát a agentura zavázaly poskytnout do rezervy technického vybavení;\ne)\nkontingent technického vybavení, které každý členský stát a agentura nasadily v předchozím roce z rezervy technického vybavení;\nf)\nzávazky poskytnout vybavení do rezervy vybavení pro rychlé nasazení a nasazení vybavení z této rezervy;\ng)\nrozvoj vlastních lidských a technických kapacit agentury.\n3.   Ve výroční zprávě o provádění jsou uvedeny členské státy, které se v předchozím roce odvolaly na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 57 odst. 9 a čl. 64 odst. 9, a odůvodnění a informace, jež dotčený členský stát poskytl.\n4.   K zajištění transparentnosti informuje výkonný ředitel každé čtvrtletí správní radu o prvcích uvedených v odstavci 2 v souvislosti s probíhajícím rokem.\nČlánek 66\nVýzkum a inovace\n1.   Agentura aktivně monitoruje výzkumné a inovační činnosti, které jsou důležité z hlediska evropské integrované správy hranic, včetně využívání vyspělých technologií ochrany hranic, a k těmto činnostem přispívá, s přihlédnutím k plánu kapacit uvedenému v čl. 9 odst. 8. Agentura předává výsledky tohoto výzkumu Evropskému parlamentu, členským státům a Komisi v souladu s článkem 92. Může tyto výsledky podle potřeby používat při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích.\n2.   Agentura, s přihlédnutím k plánu kapacit uvedenému v čl. 9 odst. 8, pomáhá členským státům a Komisi při určování klíčových témat výzkumu. Agentura pomáhá členským státům a Komisi při vypracování a provádění relevantních rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti.\n3.   Agentura provádí ty části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají bezpečnosti hranic. Za tímto účelem, a pokud jí k tomu Komise svěřila pravomoci, plní agentura tyto úkoly:\na)\nřídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;\nb)\npřijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu;\nc)\nposkytuje podporu při provádění programu.\n4.   Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.\n5.   Agentura zveřejní všechny informace o svých výzkumných projektech, včetně demonstračních projektů, zúčastněných spolupracujících partnerů a rozpočtu projektů.\nODDÍL 10\nEvropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)\nČlánek 67\nÚstřední jednotka ETIAS\nAgentura zajišťuje zřízení a provoz ústřední jednotky ETIAS uvedené v článku 7 nařízení (EU) 2018/1240.\nODDÍL 11\nSpolupráce\nČlánek 68\nSpolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi\n1.   Agentura spolupracuje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a může spolupracovat s mezinárodními organizacemi v mezích jejich právních rámců a využívá existující informace, zdroje a systémy, jež jsou k dispozici v rámci EUROSURu.\nV souladu s prvním pododstavcem agentura spolupracuje zejména s:\na)\nKomisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ);\nb)\nEuropolem;\nc)\nEASO;\nd)\nFRA;\ne)\nEurojustem;\nf)\nSatelitním střediskem Evropské unie;\ng)\nEFCA a EMSA;\nh)\neu-LISA;\ni)\nAgenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a manažerem struktury vzdušného prostoru Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN);\nj)\nmisemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s jejich mandáty s cílem zajistit:\ni)\nprosazování standardů evropské integrované správy hranic;\nii)\nsituační orientaci a analýzu rizik.\nAgentura může spolupracovat také s těmito mezinárodními organizacemi, je-li to relevantní pro její úkoly, v mezích jejich právních rámců:\na)\nOrganizace spojených národů (OSN) prostřednictvím jejích relevantních úřadů, agentur, organizací a dalších subjektů, což jsou zejména Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Mezinárodní organizace pro migraci, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a Mezinárodní organizace pro civilní letectví;\nb)\nMezinárodní organizace kriminální policie (Interpol);\nc)\nOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;\nd)\nRada Evropy a komisař Rady Evropy pro lidská práva;\ne)\nCentrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N).\n2.   Spolupráce uvedená v odstavci 1 probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tato ujednání podléhají předchozímu souhlasu Komise. Agentura informuje o každém takovém ujednání Evropský parlament a Radu.\n3.   Pracovní ujednání uvedená v odstavci 2 stanoví, že dotčená instituce nebo jiný subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy pro nakládání s utajovanými informacemi rovnocenné bezpečnostním pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura. Před uzavřením ujednání se uskuteční hodnotící návštěva, o jejímž výsledku je informována Komise.\n4.   Přestože nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, agentura spolupracuje rovněž s Komisí a v relevantních případech se členskými státy a ESVČ při činnostech souvisejících s celním územím, včetně řízení rizika, pokud se tyto činnosti vzájemně podporují s činnostmi na základě tohoto nařízení. Touto spoluprací nejsou dotčeny stávající pravomoci Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členských států.\n5.   Orgány, instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 využívají informace obdržené od agentury pouze v mezích svých pravomocí a pouze tehdy, pokud dodržují základní práva, včetně požadavků na ochranu údajů.\nKaždé předání osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie podle čl. 87 odst. 1 písm. c) a d) podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů.\nPracovní ujednání uvedená ve druhém pododstavci zahrnují ustanovení, které zajistí, aby osobní údaje, které agentura předá orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, mohly být zpracovávány pro jiný účel pouze v případě, že to agentura povolí a že je to slučitelné s původním účelem, pro který agentura údaje shromáždila a předala. Tyto orgány, instituce a jiné subjekty Unie vedou písemné záznamy o posouzení slučitelnosti jednotlivých případů.\nKaždé předání osobních údajů agenturou mezinárodním organizacím podle čl. 87 odst. 1 písm. c) probíhá v souladu s ustanoveními o ochraně údajů obsaženými v kapitole IV oddíle 2.\nAgentura zejména zajistí, aby každé pracovní ujednání o výměně osobních údajů podle čl. 87 odst. 1 písm. c) uzavřené s mezinárodními organizacemi bylo v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725 a získalo povolení evropského inspektora ochrany údajů, je-li tak stanoveno v uvedeném nařízení.\nAgentura zajistí, aby osobní údaje předávané mezinárodním organizacím byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly předány.\n6.   Výměna informací mezi agenturou a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi uvedenými v odstavci 1 se uskutečňuje prostřednictvím komunikační sítě uvedené v článku 14 nebo prostřednictvím jiných akreditovaných systémů pro výměnu informací, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.\nČlánek 69\nEvropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže\n1.   Aniž je dotčen EUROSUR, agentura ve spolupráci s EFCA a EMSA podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie, a je-li to vhodné, na úrovni mezinárodní:\na)\nsdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;\nb)\nposkytováním služeb v oblasti ostrahy a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;\nc)\nbudováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků;\nd)\nposílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operativních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti;\ne)\nsdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných kapacit v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány uvedenými agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.\n2.   Konkrétní formy spolupráce agentury s EFCA a EMSA v oblasti funkcí pohraniční stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a finančními pravidly, která se na ně vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury a správní rady EFCA a EMSA. Agentura, EFCA a EMSA využívají informace získané v rámci své spolupráce pouze v mezích svého právního rámce a v souladu se základními právy, včetně požadavků na ochranu údajů.\n3.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, EFCA a EMSA vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise ji přijme ve formě doporučení.\nČlánek 70\nSpolupráce s Irskem a Spojeným královstvím\n1.   Agentura usnadňuje operativní spolupráci členských států s Irskem a Spojeným královstvím při konkrétních činnostech.\n2.   Pro účely EUROSURu může výměna informací a spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Irskem nebo Spojeným královstvím a jedním či více sousedními členskými státy nebo prostřednictvím regionálních sítí založených na těchto dohodách. Kontaktními místy pro výměnu informací s odpovídajícími orgány Irska a Spojeného království v EUROSURu jsou národní koordinační centra.\n3.   Dohody uvedené v odstavci 2 se omezí na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem a odpovídajícím orgánem Irska nebo Spojeného království:\na)\ninformace obsažené ve vnitrostátním situačním obraze členského státu v rozsahu, v jakém byly předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazu;\nb)\ninformace shromážděné Irskem nebo Spojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazu;\nc)\ninformace podle čl. 25 odst. 5.\n4.   Informace poskytnuté agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle odstavce 2, v souvislosti s EUROSURem nelze sdílet s Irskem nebo Spojeným královstvím bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s Irskem nebo Spojeným královstvím respektovat.\n5.   Informace vyměněné podle tohoto článku nesmějí být dále předány ani sděleny třetím zemím či jiným třetím stranám.\n6.   Dohody uvedené v odstavci 2 musí obsahovat ustanovení o finančních nákladech vzniklých v souvislosti s účastí Irska nebo Spojeného království na jejich provádění.\n7.   Podpora, kterou agentura poskytuje podle čl. 10 odst. 1 písm. n), o) a p), zahrnuje organizaci návratových operací prováděných členskými státy, kterých se účastní rovněž Irsko nebo Spojené království.\n8.   Uplatňování tohoto nařízení na hranice Gibraltaru se pozastavuje do dne, kdy bude dosaženo shody o oblasti působnosti opatření týkajících se překračování vnějších hranic osobami.\nČlánek 71\nSpolupráce se třetími zeměmi\n1.   V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. g) spolupracují členské státy a agentura se třetími zeměmi pro účely evropské integrované správy hranic a migrační politiky.\n2.   Na základě priorit politiky stanovených v souladu s čl. 8 odst. 4 agentura poskytuje technickou a operativní pomoc třetím zemím v rámci politiky vnější činnosti Unie, včetně pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů a o zásadu nenavracení.\n3.   Agentura a členské státy dodržují právo Unie, včetně norem a standardů, které jsou součástí acquis Unie, i pokud spolupráce se třetími zeměmi probíhá na jejich území.\n4.   Navázání spolupráce se třetími zeměmi slouží k prosazování standardů evropské integrované správy hranic.\nČlánek 72\nSpolupráce členských států se třetími zeměmi\n1.   Členské státy mohou v oblastech spadajících do působnosti tohoto nařízení spolupracovat na operativní úrovni s jednou nebo více třetími zeměmi. Tato spolupráce může zahrnovat výměnu informací a může probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod, jiných druhů ujednání nebo prostřednictvím regionálních sítí zřízených na základě uvedených dohod.\n2.   Členské státy mohou do uzavíraných dvoustranných a mnohostranných dohod uvedených v odstavci 1 tohoto článku začlenit ustanovení o výměně informací a spolupráci pro účely EUROSURu v souladu s články 75 a 89.\n3.   Dvoustranné a mnohostranné dohody a jiné druhy ujednání uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s unijním i mezinárodním právem v oblasti základních práv a mezinárodní ochrany, včetně Listiny, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, zejména se zásadou nenavracení. Při provádění takových dohod a ujednání členské státy pravidelně posuzují a zohledňují obecnou situaci v dané třetí zemi a přihlížejí k článku 8.\nČlánek 73\nSpolupráce mezi agenturou a třetími zeměmi\n1.   V rozsahu nezbytném pro plnění jejích úkolů může agentura spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými ve věcech, na které se vztahuje toto nařízení. Agentura dodržuje právo Unie, včetně norem a standardů, které jsou součástí acquis Unie, a to i pokud spolupráce se třetími zeměmi probíhá na jejich území.\n2.   Při spolupráci s orgány třetích zemí podle odstavce 1 tohoto článku agentura jedná v rámci politiky vnější činnosti Unie, a to i pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů a zásadu nenavracení, zákaz svévolného zadržování a zákaz mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání, za podpory delegací Unie a, je-li to relevantní, misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s čl. 68 odst. 1 druhým pododstavcem písm. j) a v koordinaci s nimi.\n3.   Za okolností vyžadujících vyslání jednotek pro správu hranic ze stálého útvaru ve třetí zemi, při nichž budou příslušníci jednotek vykonávat výkonné pravomoci, uzavře Unie s dotčenou třetí zemí podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) dohodu o postavení jednotek vypracovanou na základě vzorové dohody o postavení jednotek uvedené v čl. 76 odst. 1. Dohoda o postavení jednotek se bude týkat všech aspektů nezbytných pro provádění těchto činností. Zejména v ní budou stanoveny rozsah operace, občanskoprávní a trestní odpovědnost, úkoly a pravomoci příslušníků jednotek, opatření týkající se zřízení pobočky a praktická opatření týkající se dodržování základních práv. Dohoda o postavení jednotek zajistí plné dodržování základních práv během operací a stanoví mechanismus pro podávání a vyřizování stížností. S evropským inspektorem ochrany údajů se konzultují ta ustanovení dohody o postavení jednotek, která se týkají předávání údajů, pokud se podstatně liší od vzoru dohody o postavení jednotek.\n4.   Agentura jedná rovněž v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s čl. 76 odst. 4 s orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 1 tohoto článku v souladu s právem a politikou Unie, ,pokud taková ujednání existují.\nPracovní ujednání uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce určují rozsah, povahu a účel spolupráce a týkají se řízení operativní spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou zahrnovat ustanovení o výměně citlivých neutajovaných informací a o spolupráci v rámci EUROSURu v souladu s čl. 74 odst. 3.\nAgentura zajistí, aby třetí země, kterým jsou informace předávány, zpracovávaly tyto informace pouze pro účely, pro které byly předány. Případná pracovní ujednání o výměně utajovaných informací se uzavřou v souladu s čl. 76 odst. 4 tohoto nařízení. Agentura požádá evropského inspektora ochrany údajů o předchozí povolení, pokud tato pracovní ujednání stanoví předávání osobních údajů a je-li tak stanoveno v nařízení (EU) 2018/1725.\n5.   Agentura přispívá k provádění vnější politiky Unie v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, v rámci politiky vnější činnosti Unie a ve vztahu k záležitostem, na které se vztahuje toto nařízení.\n6.   Agentura může přijímat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu třetích zemí a činností, které se jich týkají. Může ve třetích zemích zahajovat a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení, a v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují. Tyto projekty se zahrnou do jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 102.\n7.   Agentura informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o činnostech prováděných v souladu s tímto článkem, a zejména o činnostech souvisejících s technickou a operativní pomocí v oblasti správy hranic a navracení do třetích zemí a s vysláním styčných úředníků, a poskytuje jim podrobné informace o dodržování základních práv. Agentura zveřejňuje dohody, pracovní ujednání, pilotní projekty a projekty technické pomoci se třetími zeměmi v souladu s čl. 114 odst. 2.\n8.   Agentura do svých výročních zpráv zahrne posouzení spolupráce se třetími zeměmi.\nČlánek 74\nTechnická a operativní pomoc poskytovaná agenturou třetím zemím\n1.   Agentura může koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi a poskytovat třetím zemím technickou a operativní pomoc v oblasti evropské integrované správy hranic.\n2.   Agentura může provádět činnosti související s evropskou integrovanou správou hranic na území třetí země, pokud s tím tato třetí země souhlasí.\n3.   Operace na území třetí země se zahrnují do ročního pracovního programu, který přijímá správní rada v souladu s článkem 102, a provádějí se na základě operačního plánu dohodnutého mezi agenturou a dotčenou třetí zemí v konzultaci se zúčastněnými členskými státy. Pokud členský stát nebo členské státy sousedí se třetí zemí nebo hraničí s operační oblastí třetí země, podléhají operační plán a veškeré jeho změny jejich souhlasu. Na vyslání do třetích zemí se obdobně použijí články 38, 43, 46, 47 a 54 až 57.\n4.   Výkonný ředitel zajišťuje bezpečnost pracovníků vyslaných do třetích zemí.\nPro účely prvního pododstavce informují členské státy výkonného ředitele o veškerých obavách týkajících se bezpečnosti svých státních příslušníků, pokud by byli vysláni na území určitých třetích zemí.\nPokud nelze zaručit bezpečnost kteréhokoli pracovníka vyslaného do třetích zemí, přijme výkonný ředitel vhodná opatření, totiž pozastaví nebo ukončí odpovídající aspekty technické a operativní pomoci, kterou agentura této třetí zemi poskytuje.\n5.   Aniž je dotčeno vyslání příslušníků stálého útvaru v souladu s články 54 až 58, je účast členských států na operacích na území třetích zemí dobrovolná.\nKromě příslušného mechanismu uvedeného v čl. 57 odst. 9 a v odstavci 4 tohoto článku, pokud nelze zaručit bezpečnost zúčastněných pracovníků určitého členského státu k jeho spokojenosti, může se tento členský stát rozhodnout, že se operace v dotčené třetí zemi účastnit nebude. Pokud se členský stát odvolá na tuto výjimečnou situaci, poskytne agentuře podrobné písemné odůvodnění a informace o situaci, jejichž obsah se zahrne do zprávy uvedené v článku 65. Toto odůvodnění a informace se poskytnou během každoročních dvoustranných jednání nebo nejpozději 21 dnů před vysláním. Vyslání pracovníků dočasně přidělených v souladu s článkem 56 podléhá souhlasu domovského členského státu sděleného po oznámení agenturou, a to nejpozději 21 dnů před vysláním.\n6.   Operační plány uvedené v odstavci 3 mohou zahrnovat ustanovení o výměně informací a spolupráci pro účely EUROSURu v souladu s články 75 a 89.\nČlánek 75\nVýměna informací se třetími zeměmi v rámci EUROSURu\n1.   Kontaktními místy pro výměnu informací a spolupráci se třetími zeměmi pro účely EUROSURu jsou národní koordinační centra a, je-li to relevantní, agentura.\n2.   Ustanovení o výměně informací a spolupráci pro účely EUROSURu obsažená ve dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uvedená v čl. 72 odst. 2 upravují:\na)\nspecifické situační obrazy sdílené se třetími zeměmi;\nb)\núdaje pocházející ze třetích zemí, které lze sdílet v evropském situačním obraze, a postupy pro jejich sdílení;\nc)\npostupy a podmínky, za nichž lze služby fúze dat EUROSURu poskytnout orgánům třetích zemí;\nd)\npodrobná pravidla spolupráce a výměny informací s pozorovateli ze třetích zemí pro účely EUROSURu.\n3.   Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou dohody podle čl. 72 odst. 1, nelze sdílet se třetí zemí podle takové dohody bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s dotčenou třetí zemí respektovat.\nČlánek 76\nÚloha Komise, pokud jde o spolupráci se třetími zeměmi\n1.   Komise po konzultaci s členskými státy, agenturou, FRA a evropským inspektorem ochrany údajů vypracuje vzorovou dohodu o postavení jednotek o činnostech prováděných na území třetích zemí.\n2.   Komise ve spolupráci s členskými státy a s agenturou vypracuje vzorová ustanovení o výměně informací v rámci EUROSURu v souladu s čl. 70 odst. 2 a čl. 72 odst. 2.\nKomise, po konzultaci s agenturou a dalšími relevantními institucemi nebo jinými subjekty Unie, včetně FRA a evropského inspektora ochrany údajů, vypracuje vzor pro pracovní ujednání uvedená v čl. 73 odst. 4. Tento vzor musí obsahovat ustanovení týkající se základních práv a záruk v oblasti ochrany údajů zabývající se praktickými opatřeními.\n3.   Před uzavřením nové dvoustranné nebo mnohostranné dohody podle čl. 73 odst. 1 dotčené členské státy oznámí Komisi návrh jejích ustanovení týkajících se správy hranic a navracení.\nDotčené členské státy oznámí ustanovení těchto stávajících a nových dvoustranných a mnohostranných dohod týkající se správy hranic a navracení Komisi, která o nich informuje Radu a agenturu.\n4.   Agentura oznámí Komisi jakékoli pracovní ujednání mezi agenturou a příslušnými orgány třetích zemí před jeho schválením správní radou a Komise mu udělí předchozí souhlas. Před uzavřením jakéhokoli takového pracovního ujednání poskytne Agentura Evropskému parlamentu podrobné informace o smluvních stranách pracovního ujednání a o jeho předpokládaném obsahu.\n5.   Agentura oznámí operační plány uvedené v čl. 74 odst. 3 Komisi. Ke každému rozhodnutí vyslat styčné úředníky do třetích zemí v souladu s článkem 77 musí Komise předem vydat stanovisko. Evropský parlament je o těchto činnostech neprodleně plně informován.\nČlánek 77\nStyční úředníci ve třetích zemích\n1.   Agentura může vysílat odborníky z řad vlastních statutárních zaměstnanců a jiné odborníky jako styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností ve třetích zemích požívat nejvyšší možné ochrany. Tito úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí spolupráce styčných úředníků pro přistěhovalectví a bezpečnostních odborníků Unie a členských států včetně sítě vytvořené podle nařízení (EU) 2019/1240. Rozhodnutím správní rady může agentura stanovit specifické profily styčných úředníků v závislosti na operativních potřebách ve vztahu k dotčené třetí zemi.\n2.   Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci politiky vnější činnosti Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví. Agentura může na základě vzájemnosti přijímat styčné úředníky vysílané těmito třetími zeměmi. Na návrh výkonného ředitele přijme správní rada každý rok seznam priorit. Vyslání styčných úředníků schvaluje správní rada po obdržení stanoviska Komise.\n3.   Úkoly styčných úředníků agentury zahrnují navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, aby přispěli k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení navracených osob, včetně poskytování technické pomoci při zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získávání cestovních dokladů. Tyto úkoly jsou vykonávány v souladu s právem Unie a při dodržování základních práv. Styční úředníci agentury svou činnost úzce koordinují s delegacemi Unie, s členskými státy v souladu s nařízením (EU) 2019/1240 a, je-li to relevantní, s misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky uvedenými v čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci písm. j). Kdykoli je to možné, mají kanceláře ve stejných prostorech jako delegace Unie.\n4.   Ve třetích zemích, do nichž agentura styčné úředníky pro navracení nevyslala, může agentura podporovat vyslání styčného úředníka pro navracení členským státem za účelem poskytování podpory členským státům, jakož i na podporu činností agentury, v souladu s článkem 48.\nČlánek 78\nPozorovatelé účastnící se činností agentury\n1.   Agentura může se souhlasem dotčených členských států zvát pozorovatele z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie nebo z mezinárodních organizací a misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky uvedených v čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci písm. j) k účasti na svých činnostech, zejména společných operacích a pilotních projektech, analýze rizik a odborné přípravě, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů na Analýzy rizik a odborné přípravy se tito pozorovatelé mohou účastnit pouze se souhlasem dotčených členských států. K účasti pozorovatelů na společných operacích a pilotních projektech je nutný souhlas hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.\n2.   Agentura může se souhlasem dotčených členských států zvát pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech na vnějších hranicích, návratových operacích, návratových zásazích a odborné přípravě uvedené v článku 62, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností ani bezpečnost státních příslušníků třetí země. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu. Pozorovatelé jsou při účasti na jejích činnostech povinni dodržovat kodexy chování agentury.\n3.   Agentura zajistí, aby přítomnost pozorovatelů nepředstavovala žádné riziko z hlediska dodržování základních práv.\nKAPITOLA III\nFALEŠNÉ A PRAVÉ DOKLADY ONLINE (FADO)\nČlánek 79\nAgentura převezme a provozuje systém Falešné a pravé doklady online (FADO) vytvořený v souladu se společnou akcí 98/700/SVV.\nKAPITOLA IV\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nODDÍL 1\nObecná pravidla\nČlánek 80\nOchrana základních práv a strategie pro základní práva\n1.   Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv v souladu s relevantním právem Unie, zejména Listinou, a relevantním mezinárodním právem, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, Úmluvy o právech dítěte a závazků týkajících se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásady nenavracení.\nZa tímto účelem agentura s přispěním úředníka pro otázky základních práv a s jeho schválením vypracuje, provádí a dále rozvíjí strategii a akční plán pro základní práva, včetně účinného mechanismu sledování dodržování základních práv při všech činnostech agentury.\n2.   Při plnění svých úkolů Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí, aby nikdo nebyl v rozporu se zásadou nenavracení nucen vystoupit v určité zemi, nucen do ní vstoupit nebo být do ní dopraven nebo jinak předán nebo navrácen orgánům této země, pokud mu v ní hrozí mimo jiné vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo pokud by v ní jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodu jeho rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politického názoru, nebo pokud mu z ní hrozí vážné nebezpečí vyhoštění, vystěhování, vydání nebo navrácení do jiné země v rozporu se zásadou nenavracení.\n3.   Při plnění svých úkolů Evropská pohraniční a pobřežní stráž zohledňuje zvláštní potřeby dětí, nezletilých osob bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení a v rámci svého mandátu tyto potřeby řeší. Evropská pohraniční a pobřežní stráž při všech svých činnostech věnuje zvláštní pozornost právům dítěte a zajišťuje, aby byl respektován nejlepší zájem dítěte.\n4.   Při plnění svých úkolů a ve vztazích s členskými státy a při spolupráci se třetími zeměmi agentura zohledňuje zprávy poradního fóra uvedeného v článku 108 a úředníka pro otázky základních práv.\nČlánek 81\nKodex chování\n1.   Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace ochrany hranic koordinované agenturou a všechny osoby zapojené do jejích činností. Kodex chování stanoví postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na zranitelné osoby včetně dětí, nezletilých osob bez doprovodu a jiných osob ve zranitelném postavení, jakož i na osoby žádající o mezinárodní ochranu.\n2.   Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování pro návratové operace a návratové zásahy, který bude uplatňovat při všech návratových operacích a návratových zásazích, jež koordinuje nebo organizuje. Uvedený kodex chování popisuje společné standardizované postupy, jež zjednoduší organizaci návratových operací a návratových zásahů a zajistí navracení humánním způsobem a při plném dodržování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.\n3.   Kodex chování pro navracení přihlédne zejména k povinnosti členských států zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení stanovené v čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES a ke strategii pro základní práva.\nČlánek 82\nÚkoly a pravomoci příslušníků jednotek\n1.   Příslušníci jednotek musí být způsobilí plnit úkoly a vykonávat pravomoci týkající se ochrany hranic a navracení, jakož i úkoly a pravomoci, které jsou nezbytné pro dosažení cílů nařízení (EU) č. 656/2014 a (EU) 2016/399 a směrnice 2008/115/ES.\n2.   Plnění úkolů a výkon pravomocí příslušníky jednotek, zejména těch, které vyžadují výkonné pravomoci, podléhá povolení hostitelského členského státu na jeho území, jakož i platnému unijnímu, vnitrostátnímu nebo mezinárodnímu právu, zejména nařízení (EU) č. 656/2014, jak je popsáno v operačních plánech uvedených v článku 38.\n3.   Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí příslušníci jednotek plně zajišťují dodržování základních práv a dodržují právo Unie, mezinárodní právo a vnitrostátní právo hostitelského členského státu.\n4.   Aniž je dotčen čl. 95 odst. 1, pokud jde o statutární zaměstnance, mohou příslušníci jednotek plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek oprávnit k tomu, aby jednali jeho jménem.\n5.   Hostitelský členský stát může agentuře prostřednictvím koordinátora hlásit incidenty týkající se nedodržení operačního plánu příslušníkem jednotek, včetně v souvislosti se základními právy, s cílem přijmout případná následná opatření, která mohou zahrnovat i disciplinární opatření.\n6.   Statutární pracovníci, kteří jsou příslušníky jednotek, nosí při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí uniformu stálého útvaru. Příslušníci jednotek dlouhodobě dočasně přidělení nebo krátkodobě vyslaní z členských států nosí při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí svou vlastní uniformu.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce uvede rozhodnutí správní rady podle čl. 54 odst. 4 písm. a) profily, na něž se vzhledem ke zvláštní povaze operativní činnosti nevztahuje povinnost nosit uniformu.\nVšichni příslušníci jednotek nosí na uniformách viditelné identifikační osobní údaje a na rukávě modrou pásku se znakem Unie a agentury sloužící k jejich identifikaci jako účastníků společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu. Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu nosí u sebe příslušníci jednotek úřední doklad, který na požádání předloží.\nNávrh a specifikace uniforem statutárních zaměstnanců se stanoví rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele učiněný po obdržení stanoviska Komise.\n7.   U pracovníků dočasně přidělených nebo vyslaných z členského státu krátkodobě do agentury podléhá možnost nosit a používat služební zbraně, střelivo a vybavení vnitrostátnímu právu domovského členského státu.\nMožnost nosit a používat služební zbraně, střelivo a vybavení statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek podléhá rámci a podrobným pravidlům stanoveným v tomto článku a příloze V.\nPro účely provádění tohoto odstavce může výkonný ředitel v souladu s pravidly přijatými správní radou podle čl. 55 odst. 5 písm. b) oprávnit statutární zaměstnance nosit a používat zbraně.\n8.   Příslušníky jednotek, včetně statutárních zaměstnanců, hostitelský členský stát pro příslušné profily opravňuje plnit během vyslání úkoly, které vyžadují použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení, se souhlasem buď domovského členského státu nebo, v případě statutárních zaměstnanců, se souhlasem agentury. Použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení, se vykonává v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu. Hostitelský členský stát může se souhlasem domovského členského státu nebo v příslušném případě se souhlasem agentury příslušníky jednotek oprávnit, aby použili na jeho území sílu v nepřítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.\nHostitelský členský stát může zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se takový zákaz podle jeho práva vztahuje i na jeho vlastní příslušníky pohraniční stráže nebo pracovníky, pokud se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tyto informace zpřístupní členským státům.\n9.   Služební zbraně, střelivo a vybavení mohou být použity v případě oprávněné sebeobrany a oprávněné obrany příslušníků jednotek nebo jiných osob v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu podle příslušných zásad mezinárodního práva v oblasti lidských práv a Listiny.\n10.   Pro účely tohoto nařízení hostitelský členský stát oprávní příslušníky jednotek k nahlížení do databází Unie, je-li to nezbytné pro plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontrolu, ostrahu hranic a navracení, a to prostřednictvím jejich vnitrostátních rozhraní nebo jiných forem přístupu stanovených v právních aktech Unie, kterými se tyto databáze zřizují. Hostitelský členský stát může rovněž příslušníky jednotek oprávnit k nahlížení do jeho vnitrostátních databází, je-li to nezbytné ze stejných důvodů. Členské státy zajistí, aby byl přístup do těchto databází poskytován účinně a účelně. Příslušníci jednotek mají přístup pouze k těm údajům, které jsou nezbytně nutné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o vnitrostátních a unijních databázích, do kterých lze nahlížet. Agentura tuto informaci zpřístupní všem členským státům, které se podílejí na vyslání jednotek.\nToto nahlížení probíhá v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů a vnitrostátním právem hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.\n11.   Rozhodnutí o odepření vstupu podle článku 14 nařízení (EU) 2016/399 a rozhodnutí o zamítnutí víz na hranicích v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 810/2009 přijímají pouze příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu nebo příslušníci jednotek, jsou-li hostitelským členským státem oprávněni k tomu, aby jednali jeho jménem.\nČlánek 83\nÚřední doklad\n1.   Agentura vydává ve spolupráci s hostitelským členským státem příslušníkům jednotek doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Unie pro účely prokázání jejich totožnosti a jako důkaz toho, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci podle článku 82. Tento doklad obsahuje tyto údaje o každém příslušníku jednotek:\na)\njméno a státní příslušnost;\nb)\nhodnost nebo název pracovní pozice;\nc)\naktuální digitální fotografii a\nd)\núkoly, k jejichž plnění je během svého vyslání oprávněn.\n2.   Doklad se po skončení každé společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace či návratového zásahu vrátí agentuře.\nČlánek 84\nObčanskoprávní odpovědnost příslušníků jednotek\n1.   Aniž je dotčen článek 95, působí-li příslušníci jednotek v hostitelském členském státě, odpovídá tento členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem za jakoukoli újmu, kterou tito příslušníci způsobí během trvání svých operací.\n2.   Pokud újma vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání příslušníků jednotek dočasně přidělených nebo vyslaných členskými státy, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o úhradu jakékoli částky, kterou zaplatil jako náhradu újmy poškozeným nebo osobám oprávněným obdržet tuto částku jménem poškozených.\nPokud újma vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání statutárních zaměstnanců, může hostitelský členský stát požádat agenturu o úhradu jakékoli částky, kterou zaplatil jako náhradu újmy poškozeným nebo osobám oprávněným obdržet tuto částku jménem poškozených. Tím není dotčena případná žaloba proti agentuře podaná k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) podle článku 98.\n3.   Aniž je dotčeno uplatňování jeho práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo kterémukoli jinému členskému státu za škodu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.\n4.   Veškeré spory mezi členskými státy nebo mezi členským státem a agenturou týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny jednáním mezi nimi, tyto státy nebo agentura předloží Soudnímu dvoru.\n5.   Aniž je dotčeno uplatňování jejích práv vůči třetím stranám, nese agentura náklady související se škodami vzniklými na jejím vybavení během vyslání jednotek, ledaže vznikly v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.\nČlánek 85\nTrestní odpovědnost příslušníků jednotek\nAniž je dotčen článek 95, v průběhu společné operace, pilotního projektu, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu se na příslušníky jednotek na území hostitelského členského státu, včetně statutárních zaměstnanců, pokud jde o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží stejně jako na příslušníky jednotek z hostitelského členského státu.\nODDÍL 2\nZpracování osobních údajů Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž\nČlánek 86\nObecná pravidla zpracování osobních údajů agenturou\n1.   Při zpracování osobních údajů agentura uplatňuje nařízení (EU) 2018/1725.\n2.   Správní rada přijme vnitřní pravidla pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 agenturou, včetně pravidel týkajících se pověřence agentury pro ochranu osobních údajů.\nAgentura může v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 přijmout vnitřní pravidla omezující použití článků 14 až 22, 35 a 36 uvedeného nařízení. Zejména může pro účely plnění svých úkolů v oblasti navracení stanovit vnitřní pravidla omezující použití zmíněných ustanovení v jednotlivých případech, pokud by to ohrozilo řízení o navrácení. Tato omezení musí respektovat podstatu základních práv a svobod, být nezbytná a přiměřená sledovaným cílům a tam, kde je to relevantní, obsahovat konkrétní ustanovení uvedená v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.\n3.   Agentura může předat osobní údaje uvedené v článcích 49, 88 a 89 třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725, pokud je takové předání nezbytné pro plnění úkolů agentury. Agentura zajistí, aby osobní údaje předávané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly poskytnuty. Při předávání osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci agentura určí jakákoli omezení přístupu k nim či omezení jejich použití, ať obecná, nebo konkrétní, včetně omezení týkajících se předávání, výmazu nebo zničení. Pokud potřeba takových omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, agentura o tom informuje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Agentura zajistí, aby dotčená třetí země nebo mezinárodní organizace tato omezení dodržely.\n4.   Předáním osobních údajů třetím zemím nesmějí být dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména pokud jde o zásadu nenavracení a zákaz sdělit nebo získávat informace stanovené v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (43).\n5.   Členské státy a agentura zajistí, aby informace předávané nebo zpřístupňované třetím zemím podle tohoto nařízení nebyly dále předány jiným třetím zemím či třetím stranám. Ustanovení za tímto účelem musí být zahrnuta do jakékoli dohody nebo ujednání uzavřených se třetí zemí, které stanoví výměnu informací.\nČlánek 87\nÚčely zpracování osobních údajů\n1.   Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:\na)\nplnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace podle článků 37 až 40;\nb)\nplnění úkolů spočívajících v podpoře členských států a třetích zemí při přednávratových činnostech a činnostech souvisejících s navracením, provozu systémů řízení navracení a v koordinaci nebo organizaci návratových operací a poskytování technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím v souladu s článkem 48;\nc)\nusnadňování výměny informací s členskými státy, Komisí, ESVČ a těmito subjekty Unie a mezinárodními organizacemi: EASO, Satelitním střediskem Evropské unie, EFCA, EMSA, EASA a manažerem struktury vzdušného prostoru EATMN v souladu s článkem 88;\nd)\nusnadňování výměny informací s donucovacími orgány členských států, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 90;\ne)\nanalýzu rizik prováděnou agenturou v souladu s článkem 29;\nf)\nplnění jejích úkolů v rámci EUROSURu v souladu s článkem 89;\ng)\nprovozování systému FADO v souladu s článkem 79;\nh)\nadministrativní úkoly.\n2.   Členské státy a jejich donucovací orgány, Komise, ESVČ a instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odst. 1 písm. c) a d), které poskytují osobní údaje agentuře, určí účel nebo účely, pro něž mají být uvedené údaje zpracovány podle odstavce 1. Agentura může rozhodnout, že tyto osobní údaje zpracuje pro jiný účel, na který se rovněž vztahuje odstavec 1, pouze v jednotlivých případech a poté, co určí, že je takové zpracování slučitelné s původním účelem, pro který byly údaje shromážděny, a pokud ji k tomu subjekt, který osobní údaje poskytl, oprávní. Agentura vede písemné záznamy o posouzeních slučitelnosti jednotlivých případů.\n3.   Agentura, členské státy a jejich donucovací orgány, Komise, ESVČ a instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odst. 1 písm. c) a d) mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu k těmto údajům či omezení jejich použití, ať obecná, nebo konkrétní, včetně omezení týkajících se jejich předávání, výmazu nebo zničení. Pokud potřeba těchto omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, uvědomí o tom příjemce. Příjemci musí tato omezení dodržet.\nČlánek 88\nZpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, návratových operací, návratových zásahů, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace\n1.   Agentura a hostitelský členský stát před každou společnou operací, návratovou operací, návratovým zásahem, pilotním projektem, zásahem rychlé reakce na hranicích nebo vysláním podpůrného týmu pro řízení migrace určí transparentním způsobem odpovědnost za dodržování povinností v oblasti ochrany údajů. Pokud účel a prostředky zpracování určí společně agentura a hostitelský členský stát, jsou společnými správci na základě ujednání, které mezi sebou uzavřou.\nPro účely uvedené v čl. 87 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) agentura zpracovává výhradně následující kategorie osobních údajů, které byly shromážděny členskými státy, příslušníky jednotek, jejími zaměstnanci nebo EASO a byly jí předány v souvislosti se společnými operacemi, návratovými operacemi, návratovými zásahy, pilotními projekty, zásahy rychlé reakce na hranicích a vysláním podpůrných týmů pro řízení migrace:\na)\nosobní údaje osob, které neoprávněně překračují vnější hranice;\nb)\nosobní údaje nezbytné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí v rámci činností souvisejících s navracením, včetně seznamů cestujících;\nc)\nčísla registračních značek, identifikační čísla vozidel, telefonní čísla nebo identifikační čísla lodí a letadel, která jsou spojena s osobami uvedenými v písmenu a) a jsou nezbytná pro analýzu cest a metod používaných pro nedovolené přistěhovalectví.\n2.   Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat v těchto případech:\na)\nje-li jejich předání orgánům relevantních členských států odpovědným za ochranu hranic, migraci, azyl nebo navracení, nebo relevantním institucím a jiným subjektům Unie nutné pro plnění úkolů těchto orgánů nebo institucí nebo jiných subjektů Unie, v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem;\nb)\nje-li jejich předání orgánům relevantních členských států, relevantním institucím a jiným subjektům Unie, třetím zemím návratu nebo mezinárodním organizacím nutné pro účely zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí, získání cestovních dokladů nebo umožnění nebo podporu návratu;\nc)\nje-li to nutné pro vypracování analýz rizik.\nČlánek 89\nZpracování osobních údajů v rámci EUROSURu\n1.   Vyžaduje-li vnitrostátní situační obraz zpracování osobních údajů, děje se tak v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo se směrnicí (EU) 2016/680, podle okolností. Každý členský stát určí orgán, který má být považován za správce ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 bodu 8 směrnice (EU) 2016/680 a který má ústřední odpovědnost za zpracování osobních údajů tímto členským státem. Každý členský stát oznámí údaje o tomto orgánu Komisi.\n2.   Jediné osobní údaje, které se zpřístupní v evropském situačním obraze, specifickém situačním obraze a ve službách fúze dat EUROSURu, jsou identifikační čísla lodí a letadel.\n3.   Pokud zpracování informací v EUROSURu výjimečně vyžaduje zpracování jiných osobních údajů než identifikačních čísel lodí a letadel, je každé zpracování přísně omezeno na rozsah, který je nezbytný pro účely EUROSURu v souladu s článkem 18.\n4.   Jakákoli výměna osobních údajů se třetími zeměmi v rámci EUROSURu je přísně omezena na rozsah, který je naprosto nezbytný pro účely tohoto nařízení. V souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725 ji provádí agentura a v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679 nebo kapitolou V směrnice (EU) 2016/680, podle okolností, a s příslušnými vnitrostátními předpisy o ochraně údajů provádějícími uvedenou směrnici ji provádějí členské státy.\n5.   Jakákoli výměna informací podle čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3 a čl. 74 odst. 3, jejímž prostřednictvím jsou třetí zemi poskytovány údaje, které by mohly být využity ke zjištění totožnosti osob nebo skupin osob, jejichž žádost o přístup k mezinárodní ochraně se v daném okamžiku posuzuje nebo jimž hrozí vážné nebezpečí, že budou vystaveny mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestu nebo dalšímu porušování základních práv, je zakázána.\n6.   Členské státy a agentura vedou záznamy o činnostech zpracování v souladu s článkem 30 nařízení (EU) 2016/679, článkem 24 směrnice (EU) 2016/680 a článkem 31 nařízení (EU) 2018/1725, podle okolností.\nČlánek 90\nZpracování operativních osobních údajů\n1.   Pokud agentura při plnění svých úkolů podle čl. 10 odst. 1 písm. q) tohoto nařízení zpracovává osobní údaje, které shromáždila při sledování migračních toků, provádění analýz rizik nebo během operací za účelem zjištění totožnosti osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti, činí tak v souladu s kapitolou IX nařízení (EU) 2018/1725. Osobní údaje zpracovávané za tímto účelem, včetně čísel registračních značek, identifikačních čísel vozidel, telefonních čísel a identifikačních čísel lodí nebo letadel, která jsou s těmito osobami spojena, se vztahují na fyzické osoby, které příslušné orgány členských států, Europol, Eurojust nebo agentura důvodně podezírají ze zapojení do přeshraniční trestné činnosti. Tyto osobní údaje mohou zahrnovat osobní údaje obětí nebo svědků, pokud doplňují osobní údaje podezřelých osob, jež agentura zpracovává v souladu s tímto článkem.\n2.   Agentura si vyměňuje osobní údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku pouze s:\na)\nEuropolem nebo Eurojustem, jsou-li nezbytně nutné pro výkon jejích mandátů a v souladu s článkem 68;\nb)\npříslušnými donucovacími orgány členských států, jsou-li pro ně nezbytně nutné pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažné přeshraniční trestné činnosti.\nČlánek 91\nUchovávání údajů\n1.   Agentura vymaže osobní údaje ihned po jejich předání příslušným orgánům členských států, dalším institucím a jiným subjektům Unie, zejména EASO, nebo třetím zemím či mezinárodním organizacím, nebo jakmile jsou použity pro vypracování analýz rizik. Doba uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí 90 dnů ode dne jejich shromáždění. Ve výsledcích analýz rizik se údaje anonymizují.\n2.   Osobní údaje zpracovávané pro účely plnění úkolů spojených s navracením se vymaží, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny, a nejpozději 30 dnů po skončení těchto úkolů.\n3.   Operativní osobní údaje zpracovávané pro účely článku 90 se vymaží, jakmile agentura dosáhne účelu, pro který byly shromážděny. Agentura průběžně přezkoumává potřebu uchovávání těchto údajů, zejména osobních údajů obětí a svědků. Agentura v každém případě přezkoumá potřebu uchovávání těchto údajů nejpozději tři měsíce po zahájení prvotního zpracování těchto údajů a poté každých šest měsíců. Agentura rozhodne o pokračujícím uchovávání osobních údajů, zejména osobních údajů obětí a svědků, až do následujícího přezkumu, pouze pokud je toto uchovávání nadále nezbytné pro plnění úkolů agentury podle článku 90.\n4.   Tento článek se nevztahuje na osobní údaje shromážděné v rámci systému FADO.\nČlánek 92\nBezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací\n1.   Agentura přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně mimo jiné ustanovení o výměně těchto informací se třetími zeměmi a o jejich zpracovávání a uchovávání, která jsou obsažena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (44) a (EU, Euratom) 2015/444 (45). Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetí země, nebo při neexistenci tohoto ujednání jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům, musí předem schválit Komise.\n2.   Správní rada přijme bezpečnostní předpisy agentury po schválení Komisí. Při posuzování navržených bezpečnostních předpisů Komise zajistí jejich slučitelnost s rozhodnutími (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.\n3.   Utajení nebrání tomu, aby byly informace zpřístupněny Evropskému parlamentu. Předání informací a dokumentů Evropskému parlamentu podle tohoto nařízení a nakládání s nimi probíhá v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi, která platí mezi Evropským parlamentem a Komisí.\nODDÍL 3\nObecný rámec a organizace agentury\nČlánek 93\nPrávní postavení a umístění\n1.   Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.\n2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.\n3.   Agentura je nezávislá při provádění svého technického a operativního mandátu.\n4.   Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.\n5.   Agentura má sídlo ve Varšavě (Polsko).\nČlánek 94\nDohoda o sídle\n1.   V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, ve kterém agentura sídlí, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutým v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele, členy správní rady, pracovníky agentury a jejich rodinné příslušníky.\n2.   Dohoda o sídle se uzavře poté, co byl získán souhlas správní rady.\n3.   Členský stát, ve kterém agentura sídlí, vytvoří co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.\nČlánek 95\nPracovníci\n1.   Na statutární zaměstnance se vztahuje služební řád, pracovní řád a pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu.\n2.   Místo výkonu zaměstnání je v zásadě v členském státě, v němž se nachází sídlo agentury.\n3.   Statutární zaměstnanci, na které se vztahuje pracovní řád, jsou v zásadě přijati nejprve na dobu určitou v délce pěti let. Jejich smlouvy lze v zásadě prodloužit pouze jednou, na dobu určitou v délce nejvýše pěti let. Jakékoli další prodloužení musí být na dobu neurčitou.\n4.   Pro účely provedení článků 31 a 44 mohou být koordinátorem nebo styčným úředníkem jmenováni pouze statutární zaměstnanci, na které se vztahuje služební řád nebo hlava II pracovního řádu. Pro účely provedení článku 55 mohou být jako příslušníci jednotek vysláni pouze statutární zaměstnanci, na které se vztahuje služební nebo pracovní řád.\n5.   Správní rada přijme po dohodě s Komisí prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu.\n6.   Za podmínky předchozího souhlasu Komisí přijme správní rada pravidla týkající se pracovníků z členských států, kteří mají být dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 56, a v případě potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění, a odborné přípravy. Zohlední skutečnost, že pracovníci jsou dočasně přiděleni za účelem vyslání jako příslušníci jednotek a mají úkoly a pravomoci stanovené v článku 82. Zahrnují ustanovení o podmínkách vyslání. V příslušném případě správní rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.\nČlánek 96\nVýsady a imunity\nNa agenturu a její statutární zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 97\nOdpovědnost\n1.   Aniž jsou dotčeny články 84 a 85, odpovídá agentura za veškeré činnosti, které provádí v souladu s tímto nařízením.\n2.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.\n3.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.\n4.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou újmu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při výkonu jejich povinností, včetně povinností souvisejících s výkonem výkonných pravomocí.\n5.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu újmy podle odstavce 4.\n6.   Osobní odpovědnost statutárních zaměstnanců vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního a pracovního řádu, která se na ně vztahují.\nČlánek 98\nŽaloby podané k Soudnímu dvoru\n1.   U Soudního dvora může být v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU zahájeno řízení o zrušení aktů agentury, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám, v souladu s článkem 265 Smlouvy o fungování EU řízení o nečinnosti, v souladu s článkem 340 Smlouvy o fungování EU řízení o mimosmluvní odpovědnosti za škody způsobené agenturou a v souladu s rozhodčí doložkou řízení o smluvní odpovědnosti za škody způsobené jednáním agentury.\n2.   Agentura přijme nezbytná opatření vyplývající z rozsudků Soudního dvora.\nČlánek 99\nSprávní a řídicí struktura agentury\nSprávní a administrativní struktura agentury zahrnuje:\na)\nsprávní radu;\nb)\nvýkonného ředitele;\nc)\nzástupce výkonného ředitele a\nd)\núředníka pro otázky základních práv.\nJako poradní orgán slouží agentuře poradní fórum.\nČlánek 100\nFunkce správní rady\n1.   Správní rada odpovídá za přijímání strategických rozhodnutí agentury v souladu s tímto nařízením.\n2.   Správní rada:\na)\njmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 107;\nb)\njmenuje zástupce výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 107;\nc)\ndvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá rozhodnutí zřídit pobočky nebo prodloužit dobu jejich fungování v souladu s čl. 60 odst. 5;\nd)\npřijímá rozhodnutí o provádění hodnocení zranitelnosti v souladu s čl. 32 odst. 1 a 10, přičemž rozhodnutí, jimiž se stanoví opatření přijímaná podle čl. 32 odst. 10, se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem;\ne)\npřijímá rozhodnutí o seznamech povinných informací a údajů, které si s agenturou mají vyměňovat vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátní orgány odpovědné za navracení, aby mohla agentura plnit své úkoly, aniž tím jsou dotčeny povinnosti stanovené tímto nařízením, zejména v článku 49 a článcích 86 až 89;\nf)\npřijímá rozhodnutí o vypracování společného modelu integrované analýzy rizik v souladu s čl. 29 odst. 1;\ng)\npřijímá rozhodnutí o povaze a podmínkách vyslání styčných úředníků do členských států v souladu s čl. 31 odst. 2;\nh)\npřijímá technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 5;\ni)\npřijímá rozhodnutí o profilech a počtech operativních pracovníků pro správu hranic a řízení migrace v rámci stálého útvaru v souladu s čl. 54 odst. 4;\nj)\npřijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a do 1. července každého roku ji předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;\nk)\ndo 30. listopadu každého roku a s řádným ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument, který obsahuje mimo jiné víceletý program agentury a její pracovní program pro nadcházející rok, a předává jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;\nl)\nstanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se technických a operativních úkolů agentury;\nm)\ndvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle oddílu 4 této kapitoly;\nn)\nvykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po konzultaci s výkonným ředitelem nad zástupci výkonného ředitele;\no)\npřijímá svůj jednací řád;\np)\nstanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;\nq)\npřijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, přičemž zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;\nr)\npřijímá vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;\ns)\nv souladu s odstavcem 8 vykonává ve vztahu ke statutárním zaměstnancům pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\nt)\npřijímá prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;\nu)\npřijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);\nv)\npřijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci;\nw)\njmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý;\nx)\nrozhoduje o společné metodice hodnocení zranitelnosti, včetně objektivních kritérií, podle kterých agentura tato hodnocení provádí, četnosti těchto hodnocení a způsobu, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna;\ny)\nrozhoduje o posílené intenzitě hodnocení a monitorování určitého členského státu podle čl. 32 odst. 2;\nz)\njmenuje úředníka pro otázky základních práv a zástupce úředníka pro otázky základních práv v souladu s článkem 109;\naa)\nstanoví zvláštní pravidla s cílem zaručit nezávislost úředníka pro otázky základních práv při výkonu jeho povinností;\nab)\nschvaluje pracovní ujednání se třetími zeměmi;\nac)\nza podmínky předchozího souhlasu Komise přijímá bezpečnostní předpisy agentury týkající se ochrany utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací podle článku 92;\nad)\njmenuje úředníka pro otázky bezpečnosti, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který odpovídá za bezpečnost v rámci agentury, včetně ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací;\nae)\nrozhoduje o jakékoli jiné záležitosti, je-li tak stanoveno v tomto nařízení. Výroční zpráva o činnosti uvedená v písmenu j) se zveřejní.\n3.   K přijetí návrhů rozhodnutí správní rady podle odstavce 2, která se týkají konkrétních činností agentury prováděných na vnějších hranicích určitého členského státu nebo v jejich bezprostřední blízkosti, nebo pracovních ujednání se třetími zeměmi podle čl. 73 odst. 4 je nezbytné, aby pro ně hlasoval člen správní rady zastupující tento určitý členský stát nebo členský stát sousedící s danou třetí zemí.\n4.   Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli záležitosti, která se týká rozvoje operativní správy vnějších hranic a odborné přípravy, včetně činností týkajících se výzkumu.\n5.   Správní rada rozhodne na žádost Irska nebo Spojeného království o jejich účasti na konkrétních činnostech.\nSprávní rada přijímá svá rozhodnutí případ od případu. Ve svých rozhodnutích zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispívá k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, jíž se žádost o účast týká.\n6.   Správní rada předkládá každoročně Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace týkající se výsledku hodnoticích postupů prováděných agenturou.\n7.   Správní rada může zřídit výkonnou radu složenou z nejvýše čtyř zástupců správní rady, včetně jejího předsedy, a zástupce Komise, která bude jí a výkonnému řediteli nápomocna při přípravě rozhodnutí, programů a činností, jež má správní rada přijmout, a která bude oprávněna, je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, přijímat určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady. Výkonná rada nepřijímá rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou většinou. Správní rada může pověřit výkonnou radu některými jasně vymezenými úkoly, zejména pokud to zvyšuje efektivitu agentury. Správní rada nemůže výkonnou radu pověřit úkoly, které se týkají rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou většinou.\n8.   Správní rada přijme v souladu s článkem 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.\nVyžaduje-li to mimořádná situace, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby. Může je pak vykonávat sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na některého statutárního zaměstnance jiného než výkonného ředitele.\nČlánek 101\nSložení správní rady\n1.   Aniž je dotčen odstavec 3, skládá se správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž každý z nich má hlasovací právo. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje jednoho člena správní rady a jednoho náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva členy a dva náhradníky. Funkční období trvá čtyři roky. Může být prodlouženo.\n2.   Členové správní rady jsou jmenováni na základě vysokého stupně své relevantní zkušenosti a své odbornosti v oblasti operativní spolupráce při správě hranic a navracení a s ohledem na své relevantní manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Členské státy a Komise usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.\n3.   Činnosti agentury se účastní země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Ve správní radě má každá jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Použijí se ujednání vypracovaná na základě odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na činnosti agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a pracovnících.\nČlánek 102\nVíceletý program a roční pracovní programy\n1.   Správní rada každoročně nejpozději 30. listopadu přijme jednotný programový dokument obsahující mimo jiné víceletý program a roční program agentury pro nadcházející rok založený na návrhu předloženém výkonným ředitelem a schváleném správní radou. Jednotný programový dokument se přijme po zohlednění kladného stanoviska Komise, a pokud jde o víceletý program, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Rozhodne-li se správní rada nezohlednit některé prvky stanoviska Komise, důkladně to odůvodní. Povinnost poskytnout důkladné odůvodnění se vztahuje i na prvky vznesené Evropským parlamentem a Radou během konzultace. Správní rada předá tento dokument neprodleně Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n2.   Dokument uvedený v odstavci 1 se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.\n3.   V souladu s cyklem víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic stanoví víceletý program celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, což zahrnuje cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti a plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu, zaměstnance a rozvoj vlastních kapacit agentury, včetně orientačního víceletého plánování profilů pracovníků pro stálý útvar. Víceletý program vymezuje strategické oblasti zásahů a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů. Obsahuje strategická opatření pro provádění strategie pro základní práva uvedená v čl. 80 odst. 1 a strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i činnosti, které s touto strategií souvisejí.\n4.   Víceletý program se uskutečňuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků hodnocení provedeného podle článku 121. Závěry těchto hodnocení se případně zohlední v ročním pracovním programu na následující rok.\n5.   Roční pracovní program obsahuje popis činností, které mají být financovány, včetně podrobných cílů a očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o finančních a lidských zdrojích, které byly přiděleny každé činnosti, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem. Zřetelně označuje úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.\n6.   Roční pracovní program se přijímá v souladu s legislativním programem Unie v příslušných oblastech správy vnějších hranic a navracení.\n7.   Pokud je agentura po přijetí ročního pracovního programu pověřena novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.\n8.   Každá podstatná změna ročního pracovního programu, zejména změna mající za následek přerozdělení rozpočtových zdrojů nad 2 % ročního rozpočtu, se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může výkonnému řediteli svěřit pravomoc k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.\nČlánek 103\nPředsednictví správní rady\n1.   Správní rada volí z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo, předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.\n2.   Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy čtyři roky. Tato funkční období mohou být jednou prodloužena.\nČlánek 104\nZasedání správní rady\n1.   Zasedání správní rady svolává předseda.\n2.   Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.\n3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. V případě potřeby může správní rada pořádat společná zasedání se správními radami EASO a Europolu.\n4.   Irsko je přizváno k účasti na zasedáních správní rady.\n5.   Spojené království je přizváno k účasti na zasedáních správní rady konaných přede dnem, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU.\n6.   Zástupci EASO a Europolu jsou přizváni k účasti na zasedáních správní rady. Zástupce FRA je přizván k účasti na zasedáních správní rady, pokud jsou na pořadu jednání body relevantní pro ochranu základních práv.\n7.   Předseda správní rady může rovněž přizvat odborníka Evropského parlamentu k účasti na schůzích správní rady. Správní rada může rovněž přizvat zástupce dalších relevantních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Správní rada může přizvat v souladu se svým jednacím řádem jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích zasedání jako pozorovatel.\n8.   Členům správní rady mohou být, s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu, nápomocni poradci nebo odborníci.\n9.   Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.\nČlánek 105\nHlasování\n1.   Aniž jsou dotčeny čl. 100 odst. 2 písm. c), d), k) a m), čl. 103 odst. 1 a čl. 107 odst. 2 a 4, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.\n2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.\n3.   Jednací řád podrobněji upravuje způsob hlasování. Zahrnuje podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, jakož i případné požadavky na usnášeníschopnost.\n4.   Zástupci zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis mají omezená hlasovací práva na základě svých příslušných ujednání. Aby mohly přidružené země vykonávat své hlasovací právo, vypracuje agentura podrobný program, v němž určí body, pro které bylo uděleno omezené hlasovací právo.\nČlánek 106\nFunkce a pravomoci výkonného ředitele\n1.   Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů Unie a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.\n2.   Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů. To zahrnuje zprávu o činnostech agentury, zprávu o provádění a sledování strategie pro základní práva, výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý program agentury a jakékoli jiné záležitosti související s činnostmi agentury. Je-li o to požádán, učiní výkonný ředitel též prohlášení v Evropském parlamentu a písemně zodpoví veškeré dotazy předložené kterýmkoli poslancem Evropského parlamentu do 15 kalendářních dnů od jejich obdržení. Výkonný ředitel pravidelně podává zprávy příslušným subjektům a výborům Evropského parlamentu.\n3.   Nejsou-li v tomto nařízení stanoveny konkrétní lhůty, výkonný ředitel zajistí, aby zprávy byly předkládány Evropskému parlamentu, Radě a Komisi co nejdříve, a v každém případě do šesti měsíců po skončení vykazovaného období, s výjimkou případů, kdy výkonný ředitel zpoždění řádně písemně odůvodní.\n4.   Výkonný ředitel odpovídá za přípravu a provádění strategických rozhodnutí správní rady a za přijímání rozhodnutí týkajících se operativních činností agentury v souladu s tímto nařízením. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:\na)\nnavrhovat, připravovat a provádět strategická rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou v mezích pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;\nb)\npřijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění každodenní správy a chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;\nc)\nvypracovat každý rok návrh jednotného programového dokumentu a předložit jej správní radě ke schválení před jeho zasláním Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna;\nd)\nvypracovat každý rok výroční zprávu o činnostech agentury a předložit ji správní radě;\ne)\nsestavovat návrh odhadu příjmů a výdajů agentury jako součást jednotného programového dokumentu podle čl. 115 odst. 3 a plnit rozpočet podle čl. 116 odst. 1;\nf)\npřenášet své pravomoci na jiné statutární zaměstnance s výhradou pravidel přijatých v souladu s čl. 100 odst. 2 písm. o);\ng)\npřijímat doporučení k opatřením podle čl. 32 odst. 7, včetně rozhodnutí navrhujících členským státům, aby zahájily a prováděly společné operace, zásahy rychlé reakce na hranicích či jiné činnosti uvedené v čl. 36 odst. 2;\nh)\nvyhodnocovat, schvalovat a koordinovat návrhy členských států na společné operace či zásahy rychlé reakce na hranicích podle čl. 37 odst. 3;\ni)\nvyhodnocovat, schvalovat a koordinovat žádosti členských států o návratové operace či návratové zásahy podle článků 50 a 53;\nj)\nzajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 38 a 42 a čl. 53 odst. 3;\nk)\nzajišťovat provádění rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 42 odst. 1;\nl)\nstáhnout financování činností v souladu s článkem 46;\nm)\nposoudit před každou operativní činností agentury, zda nedochází k porušením základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany, která jsou závažná nebo mohou přetrvávat, v souladu s čl. 46 odst. 4 a 5;\nn)\nvyhodnocovat výsledky činností v souladu s článkem 47;\no)\nurčovat minimální kontingent technického vybavení vyžadovaného pro splnění potřeb agentury, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací a návratových zásahů v souladu s čl. 64 odst. 6;\np)\nnavrhnout zřídit pobočky nebo prodloužit dobu jejich fungování v souladu s čl. 60 odst. 5;\nq)\njmenovat vedoucí poboček v souladu s čl. 60 odst. 4;\nr)\nvypracovat akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na vyšetřování OLAFu, a podávat zprávy o jeho plnění dvakrát za rok Komisi a pravidelně správní radě;\ns)\nchránit finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;\nt)\nvypracovat strategii agentury pro boj proti podvodům a předložit ji správní radě ke schválení.\n5.   Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.\n6.   Výkonný ředitel právně zastupuje agenturu.\nČlánek 107\nJmenování výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele\n1.   Komise navrhne alespoň tři kandidáty na místo výkonného ředitele a na místa každého ze zástupců výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiných tiskovinách nebo na internetových stránkách.\n2.   Výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise, uvedený v odstavci 1, správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídicích schopností na vysoké úrovni, včetně relevantních odborných zkušeností ve vysoké funkci v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Před jmenováním jsou kandidáti navržení Komisí požádáni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděli otázky členů tohoto výboru nebo výborů.\nPo těchto prohlášeních přijímá Evropský parlament stanovisko, v němž uvede svůj názor, a může uvést, kterého kandidáta upřednostňuje.\nSprávní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž tento názor zohlední. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.\nJestliže se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta, než kterého upřednostnil Evropský parlament, vyrozumí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem bylo stanovisko Evropského parlamentu zohledněno.\nSprávní rada může výkonného ředitele na návrh Komise odvolat.\n3.   Výkonnému řediteli jsou nápomocni tři zástupci výkonného ředitele. Každému zástupci výkonného ředitele je přidělena zvláštní oblast působnosti. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme jeden ze zástupců výkonného ředitele jeho místo.\n4.   Zástupce výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise uvedený v odstavci 1 správní rada na základě zásluh a patřičných správních a řídicích schopností, včetně relevantních odborných zkušeností v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Výkonný ředitel je zapojen do procesu výběru. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.\nSprávní rada je oprávněna zástupce výkonného ředitele postupem stanoveným v prvním pododstavci i odvolat.\n5.   Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.\n6.   Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.\n7.   Funkční období zástupců výkonného ředitele je pět let. Správní rada je na návrh Komise může jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.\n8.   Výkonný ředitel a zástupci výkonného ředitele jsou přijati jako dočasní zaměstnanci agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\nČlánek 108\nPoradní fórum\n1.   Agentura zřídí poradní fórum, které jí bude formou nezávislého poradenství nápomocno v otázkách základních práv. Výkonný ředitel a správní rada mohou v koordinaci s úředníkem pro otázky základních práv konzultovat s poradním fórem jakoukoli otázku týkající se základních práv.\n2.   Agentura vyzve EASO, FRA, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a další relevantní organizace k účasti na poradním fóru. Na návrh úředníka pro otázky základních práv podaný po konzultaci s výkonným ředitelem správní rada přijme rozhodnutí o složení poradního fóra a o podmínkách předávání informací tomuto fóru. Po konzultaci se správní radou a výkonným ředitelem si poradní fórum stanoví vlastní pracovní metody a vypracuje pracovní program.\n3.   S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro základní práva, o fungování mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, o kodexech chování a o společných hlavních osnovách. Agentura informuje poradní fórum o opatřeních přijatých v návaznosti na jeho doporučení.\n4.   Poradní fórum vypracuje výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.\n5.   Aniž jsou dotčeny úkoly úředníka pro otázky základních práv, poskytne se poradnímu fóru včas a efektivně skutečný přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv, mimo jiné prostřednictvím návštěv na místě v průběhu společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích, pokud s tím hostitelský členský stát nebo třetí země, podle okolností, vyjádří souhlas, návštěv v hotspotech a návštěv v průběhu návratových operací a návratových zásahů, a to i ve třetích zemích. Pokud hostitelský členský stát nesouhlasí s návštěvou poradního fóra na místě při společné operaci nebo zásahu rychlé reakce na hranicích prováděných na jeho území, řádně to agentuře písemně odůvodní.\nČlánek 109\nÚředník pro otázky základních práv\n1.   Správní rada jmenuje úředníka pro otázky základních práv ze seznamu tří kandidátů po konzultaci s poradním fórem. Úředník pro otázky základních práv musí mít nezbytnou kvalifikaci, odborné znalosti a profesní zkušenosti v oblasti základních práv.\n2.   Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:\na)\npřispívá ke strategii agentury pro základní práva a odpovídajícímu akčnímu plánu, a to i vydáváním doporučení k jejich zlepšení;\nb)\nsleduje, zda agentura dodržuje základní práva, a to i vyšetřováním kterýchkoli jejích činností;\nc)\npodporuje agenturu při dodržování základních práv;\nd)\nposkytuje agentuře poradenství v případech, kdy to považuje za potřebné nebo kdy ho o to agentura v souvislosti s kteroukoli činností požádá, aniž by způsobil zpoždění těchto činností;\ne)\nposkytuje stanoviska k operačním plánům vypracovaným pro operativní činnosti agentury, k pilotním projektům a k projektům technické pomoci ve třetích zemích;\nf)\nposkytuje stanoviska k pracovním ujednáním;\ng)\nvykonává návštěvy na místě v rámci jakékoli společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, pilotního projektu, vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, návratové operace nebo návratového zásahu, a to i ve třetích zemích;\nh)\nposkytuje sekretariát poradnímu fóru;\ni)\ninformuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv během činností agentury;\nj)\nvybírá a řídí osoby pověřené sledováním základních práv;\nk)\nplní jakékoli další úkoly stanovené tímto nařízením.\nSekretariát uvedený v prvním pododstavci písm. h) dostává pokyny přímo od poradního fóra.\n3.   Pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. j) úředník pro otázky základních práv zejména:\na)\njmenuje osoby pověřené sledováním základních práv;\nb)\npřiděluje osoby pověřené sledováním základních práv na operace a činnosti podle čl. 110 odst. 3;\nc)\njmenuje osoby pověřené sledováním základních práv jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení pro rezervu uvedenou v článku 51;\nd)\nzajišťuje, aby osoby pověřené sledováním základních práv byly náležitě vyškoleny;\ne)\ninformuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv, které mu nahlásily osoby pověřené sledováním základních práv, pokud to považuje za nezbytné.\nVýkonný ředitel úředníkovi pro otázky základních práv odpoví, jakým způsobem byly řešeny obavy týkající se možných porušení základních práv podle prvního pododstavce písm. e).\nÚředník pro otázky základních práv může některou z osob pověřených sledováním základních práv pověřit kterýmkoli z konkrétních úkolů stanovených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až i) a k).\n4.   Správní rada stanoví zvláštní pravidla pro úředníka pro otázky základních práv s cílem zaručit, aby úředník pro otázky základních práv i jeho podřízení byli při plnění svých funkcí nezávislí. Úředník pro otázky základních práv se zodpovídá přímo správní radě a spolupracuje s poradním fórem. Správní rada zajistí, aby byla přijímána opatření v návaznosti na doporučení úředníka pro otázky základních práv. Úředník pro otázky základních práv mimoto zveřejňuje výroční zprávy o svých činnostech a o rozsahu, v jakém jsou při činnostech agentury dodržována základní práva. Tyto zprávy obsahují informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a o provádění strategie pro základní práva.\n5.   Agentura zajistí, aby úředník pro otázky základních práv mohl jednat nezávisle a být při výkonu svých povinností nezávislý. Úředník pro otázky základních práv musí mít k dispozici dostatečné a přiměřené lidské a finanční zdroje, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů.\nSvé podřízené si úředník pro otázky základních práv vybírá sám a tito podřízení se zodpovídají pouze jemu.\n6.   Úředníkovi pro otázky základních práv je nápomocen zástupce úředníka pro otázky základních práv. Zástupce úředníka pro otázky základních práv jmenuje správní rada ze seznamu nejméně tří kandidátů předloženého úředníkem pro otázky základních práv. Zástupce úředníka pro otázky základních práv musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv a být při výkonu svých povinností nezávislý. Je-li úředník pro otázky základních práv nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, převezme jeho povinnosti a úkoly zástupce úředníka pro otázky základních práv.\n7.   Úředník pro otázky základních práv má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury.\nČlánek 110\nOsoby pověřené sledováním základních práv\n1.   Osoby pověřené sledováním základních práv, zaměstnané jako statutární zaměstnanci, neustále posuzují dodržování základních práv při operativních činnostech, poskytují v tomto ohledu poradenství a pomoc a přispívají k podpoře základních práv v rámci evropské integrované správy hranic.\n2.   Osoby pověřené sledováním základních práv plní tyto úkoly:\na)\nsledují dodržování základních práv a poskytují poradenství a pomoc v oblasti základních práv při přípravě, výkonu a hodnocení operativních činností agentury, které jim za účelem sledování přidělil úředník pro otázky základních práv;\nb)\njednají jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení;\nc)\npřispívají ke vzdělávacím činnostem agentury v oblasti základních práv, jak je stanoveno v článku 62, a to i poskytováním školení v oblasti základních práv.\nPro účely prvního pododstavce písm. a) osoby pověřené sledováním základních práv zejména:\na)\nsledují přípravu operačních plánů a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv, aby mohl plnit své úkoly stanovené v čl. 109 odst. 2 písm. e);\nb)\nnavštěvují, a to i dlouhodobě, místa, kde jsou prováděny operativní činnosti;\nc)\nspolupracují s koordinátorem podle článku 44 a poskytují mu poradenství a pomoc;\nd)\ninformují koordinátora a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv o veškerých obavách souvisejících s možnými porušeními základních práv při operativních činnostech agentury;\ne)\npřispívají k hodnocení činností, jak je uvedeno v článku 47.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 4, přidělí úředník pro otázky základních práv na každou operaci nejméně jednu osobu pověřenou sledováním základních práv. Může také rozhodnout o přidělení osob pověřených sledováním základních práv na sledování kterékoli jiné operativní činnosti, již považuje za relevantní.\nOsoby pověřené sledováním základních práv mají přístup do všech míst, v nichž probíhá operativní činnost agentury, a ke všem dokumentům relevantním pro její provádění.\n4.   Úředník pro otázky základních práv může osoby pověřené sledováním základních práv jmenovat jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení pro rezervu uvedenou v článku 51. Jestliže osoby pověřené sledováním základních práv jednají jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení, použijí se obdobně čl. 50 odst. 5 a článek 51.\n5.   Úředník pro otázky základních práv jmenuje osoby pověřené sledováním základních práv a má je pod svým hierarchickým dohledem. Při výkonu svých funkcí musí být tyto osoby nezávislé. Pokud se nacházejí v operační oblasti, musí být jasně označeny, aby je bylo možné identifikovat jako osoby pověřené sledováním základních práv.\n6.   Agentura zajistí, aby do 5. prosince 2020 přijala nejméně 40 osob pověřených sledováním základních práv. Výkonný ředitel každý rok po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv posoudí potřebu zvyšovat jejich počet. Na základě tohoto posouzení navrhne správní radě případné zvýšení počtu osob pověřených sledováním základních práv na následující rok v závislosti na operativních potřebách.\n7.   Po svém náboru projdou osoby pověřené sledováním základních práv rozšířeným školením v oblasti základních práv, které zohlední dříve nabyté kvalifikace a profesní zkušenosti v relevantních oblastech. Agentura zajistí, aby plnily své povinnosti v průběhu svého zaměstnání v souladu s nejvyššími standardy. Pro každou z nich se navrhne přiměřený plán odborné přípravy zajišťující její neustálý profesní rozvoj s cílem umožnit jí plnění úkolů souvisejících s její funkcí.\nČlánek 111\nMechanismus pro podávání a vyřizování stížností\n1.   Agentura ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv přijme nezbytná opatření s cílem zřídit a dále rozvíjet nezávislý a účinný mechanismus pro podávání a vyřizování stížností v souladu s tímto článkem, aby bylo možné při všech činnostech agentury sledovat a zajišťovat dodržování základních práv.\n2.   Každý, kdo je přímo dotčen činností nebo nečinností pracovníků podílejících se na společné operaci, pilotním projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, návratové operaci, návratovém zásahu nebo jiné operativní činnosti agentury ve třetí zemi a kdo se domnívá, že byla v důsledku této činnosti nebo nečinnosti porušena jeho základní práva, nebo jakákoli strana zastupující takovou osobu může podat písemnou stížnost agentuře.\n3.   Přípustné jsou pouze odůvodněné stížnosti, které se týkají konkrétních případů porušení základních práv.\n4.   Stížnosti obdržené agenturou v souladu s právem na řádnou správu vyřizuje úředník pro otázky základních práv. Za tímto účelem posoudí přípustnost stížnosti, zaeviduje přípustné stížnosti, předá všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli a stížnosti týkající se příslušníků jednotek domovskému členskému státu, včetně příslušnému orgánu nebo subjektu, do jejichž působnosti spadají základní práva v členském státě, k dalšímu postupu v souladu s jejich mandátem. Úředník pro otázky základních práv také zaeviduje a zajistí navazující opatření agentury nebo uvedeného členského státu.\n5.   Je-li stížnost přípustná, je stěžovatel v souladu s právem na řádnou správu vyrozuměn o tom, že stížnost byla zaevidována, že bylo zahájeno její posuzování a že odpověď lze očekávat, jakmile bude k dispozici. Je-li stížnost postoupena vnitrostátním orgánům či subjektům, jsou stěžovateli poskytnuty jejich kontaktní údaje. Pokud je stížnost prohlášena za nepřípustnou, je stěžovatelé informován o důvodech a jsou mu případně poskytnuty další možnosti, jak záležitost řešit.\nAgentura stanoví vhodný postup pro případy, kdy je stížnost prohlášena za nepřípustnou nebo nedůvodnou.\nKaždé rozhodnutí musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění. Úředník pro otázky základních práv stížnost znovu posoudí, pokud stěžovatel předloží nové důkazy v situacích, kdy byla stížnost prohlášena za nepřípustnou či nedůvodnou.\n6.   Je-li zaevidována stížnost na zaměstnance agentury, doporučí úředník pro otázky základních práv výkonnému řediteli vhodná následná opatření, včetně disciplinárních opatření a případného zahájení občanského nebo trestního soudního řízení v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem. Výkonný ředitel zajistí vhodná následná opatření a podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a dále podle potřeby v pravidelných odstupech zprávy o zjištěních, o uplatňování disciplinárních opatření a o opatřeních, které agentura v návaznosti na stížnost přijala.\nV případě, že se stížnost týká otázek ochrany údajů, konzultuje výkonný ředitel před přijetím rozhodnutí o stížnosti s pověřencem agentury pro ochranu osobních údajů. Úředník pro otázky základních práv a pověřenec pro ochranu osobních údajů vypracují písemné memorandum o porozumění, v němž popíší rozdělení svých úkolů a spolupráci v souvislosti s obdrženými stížnostmi.\n7.   Je-li zaevidována stížnost týkající se příslušníka jednotek z hostitelského členského státu nebo z jiného zúčastněného členského státu, včetně dočasně přidělených příslušníků jednotek či dočasně přidělených národních odborníků, zajistí domovský členský stát vhodná následná opatření, včetně disciplinárních opatření a případného zahájení občanského nebo trestního soudního řízení a jiných opatření v souladu s vnitrostátním právem. Příslušný členský stát podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a poté podle potřeby v pravidelných odstupech zprávu o zjištěních a o opatřeních přijatých v návaznosti na stížnost. Nepodá-li příslušný členský stát žádnou zprávu, agentura danou záležitost dále sleduje.\nPokud příslušný členský stát ve stanovené lhůtě nepodá žádnou zprávu nebo poskytne jen nejednoznačnou odpověď, uvědomí o tom úředník pro otázky základních práv výkonného ředitele a správní radu.\n8.   Zjistí-li se, že příslušník jednotek porušil základní práva nebo povinnosti vyplývající z mezinárodní ochrany, požádá agentura příslušný členský stát, aby ho neprodleně odvolal z činnosti agentury nebo stálého útvaru.\n9.   Úředník pro otázky základních práv zahrne do své výroční zprávy informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností uvedené v čl. 109 odst. 4, včetně konkrétních odkazů na zjištění agentury a členských států a na opatření přijatá v návaznosti na stížnosti.\n10.   V souladu s odstavci 1 až 9 vypracuje úředník pro otázky základních práv po konzultaci s poradním fórem standardní formulář stížnosti, v němž bude nutné uvést podrobné a konkrétní informace o údajném porušení základních práv. Vypracuje rovněž další nezbytná podrobná pravidla. Úředník pro otázky základních práv předloží uvedený formulář a další podrobná pravidla výkonnému řediteli a správní radě.\nAgentura zajistí, aby byly informace o možnosti podat stížnost a o postupu podávání stížnosti snadno dostupné, a to i zranitelným osobám. Standardní formulář stížnosti musí být k dispozici na webových stránkách agentury a v tištěné podobě v průběhu všech činností agentury v jazycích, kterým státní příslušníci třetích zemí rozumějí nebo u nichž je rozumný předpoklad, že jim rozumějí. Standardní formulář stížnosti musí být snadno dostupný, a to i na mobilních zařízeních. Agentura zajistí, aby stěžovatelům bylo poskytnuto další vedení a pomoc v souvislosti s postupem pro podávání a vyřizování stížností. Úředník pro otázky základních práv stížnosti zváží i v případě, že nebyly podány prostřednictvím standardního formuláře stížnosti.\n11.   S veškerými osobními údaji ve stížnosti agentura i úředník pro otázky základních práv nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a členské státy s nimi nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680.\nMá se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, aby agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracovali jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725.\nAby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází úředník pro otázky základních práv se stížnostmi v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel výslovně svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura v případě nutnosti sdělili jejich totožnost orgánům či subjektům příslušným ve vztahu k předmětu stížnosti.\nČlánek 112\nMeziparlamentní spolupráce\n1.   Aby bylo možné zohlednit zvláštní povahu Evropské pohraniční a pobřežní stráže spočívající v tom, že je složena z vnitrostátních orgánů a agentury, a zajistit, aby mohl Evropský parlament vůči agentuře účinně vykonávat kontrolní úlohu, kterou mu svěřují Smlouvy, a aby mohly vnitrostátní parlamenty vůči příslušným vnitrostátním orgánům účinně vykonávat kontrolní úlohu, kterou jim svěřuje vnitrostátní právo, mohou Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty spolupracovat v rámci článku 9 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.\n2.   Výkonný ředitel a předseda správní rady se v souvislosti s odstavcem 1 na pozvání účastní setkání Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.\n3.   Agentura předkládá svou výroční zprávu o činnosti vnitrostátním parlamentům.\nČlánek 113\nJazykový režim\n1.   Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1 (46).\n2.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, vypracovávají se výroční zpráva o činnosti a pracovní program ve všech úředních jazycích Unie.\n3.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 114\nTransparentnost a poskytování informací\n1.   Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům ve svém držení agentura podléhá nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.   Agentura poskytuje z vlastního podnětu informace o věcech spadajících do oblasti jejích úkolů. Zveřejňuje relevantní informace, včetně výroční zprávy o činnosti, ročního pracovního programu, kodexu chování, strategické analýzy rizik a ucelených informací o uskutečněných i probíhajících společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, pilotních projektech, projektech technické pomoci se třetími zeměmi, vysláních podpůrných týmů pro řízení migrace, návratových operacích nebo návratových zásazích, a to i ve třetích zemích, a pracovních ujednání, a aniž je dotčen článek 92, zajišťuje zejména, aby veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržely objektivní, podrobné, ucelené, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o činnosti agentury. Činí tak, aniž by vyzradila operativní informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo dosažení cílů operací.\n3.   Správní rada stanoví praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2.\n4.   Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.\n5.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.\nODDÍL 4\nFinanční požadavky\nČlánek 115\nRozpočet\n1.   Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:\na)\nz příspěvku Unie zaneseného do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);\nb)\nz příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jenž je stanoven v příslušných ujednáních, která upřesňují jejich finanční příspěvek;\nc)\nz finančních prostředků Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly agentury uvedenými v článku 120 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;\nd)\nz poplatků za poskytované služby;\ne)\nz jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.\n2.   Výdaje agentury zahrnují výdaje na její správu, infrastrukturu, provoz a pracovníky.\n3.   Výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předloží jej správní radě.\n4.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.\n5.   Správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem přijme prozatímní návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně prozatímního plánu pracovních míst. Správní rada je každoročně do 31. ledna předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jako součást návrhu jednotného programového dokumentu.\n6.   Správní rada zašle každoročně do 31. března Komisi konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně návrhu plánu pracovních míst, k němuž přiloží předběžný pracovní program.\n7.   Komise předloží odhad společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.\n8.   Na základě odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.\n9.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.\n10.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.\n11.   Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.\n12.   Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.\n13.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (47).\n14.   K financování zásahů rychlé reakce na hranicích a návratových zásahů obsahuje rozpočet agentury přijatý správní radou finanční operativní rezervu, která činí alespoň 2 % prostředků přidělených společně pro společné operace na vnějších hranicích a operativní činnosti v oblasti navracení. Po skončení každého měsíce může výkonný ředitel rozhodnout přerozdělit částku rovnající se jedné dvanáctině prostředků rezervy na jiné operativní činnosti agentury. Pokud tak učiní, informuje o tom výkonný ředitel správní radu.\n15.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.\nČlánek 116\nPlnění a kontrola rozpočtu\n1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.\n2.   Do 1. března rozpočtového roku N + 1 předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok N. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 245 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n3.   Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.\n4.   Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.\n5.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury za rok N podle článku 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.\n6.   Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce agentury za rok N stanovisko.\n7.   Do 1. července roku N + 1 předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.\n8.   Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n9.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.\n10.   Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za rok N.\n11.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.\nČlánek 117\nBoj proti podvodům\n1.   V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se bez omezení použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré pracovníky agentury za použití vzoru obsaženého v příloze uvedené dohody.\n2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   OLAF může provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (48), s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství či jinému protiprávnímu jednání ohrožujícím finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou agenturou.\n4.   V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371.\n5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o udělení grantu a smlouvy agentury obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr, OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich pravomocemi.\nČlánek 118\nPředcházení střetům zájmů\nAgentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové jejích orgánů a její pracovníci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace hlásili.\nAgentura zajistí transparentnost lobbování prostřednictvím rejstříku transparentnosti a zveřejňování všech svých schůzek se třetími zainteresovanými stranami. Rejstřík transparentnosti zahrnuje všechny schůzky a styky mezi zainteresovanými třetími stranami a výkonným ředitelem, zástupci výkonného ředitele a vedoucími oddělení ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie. Agentura si vede záznamy o všech schůzkách svých pracovníků se zainteresovanými třetími stranami ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie.\nČlánek 119\nSprávní šetření\nČinnosti agentury podléhají šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 120\nFinanční ustanovení\nSprávní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise. V tomto rámci přijme správní rada zvláštní finanční pravidla použitelná na činnosti agentury týkající se spolupráce se třetími zeměmi v oblasti navracení.\nČlánek 121\nHodnocení\n1.   Aniž je dotčen článek 59, do 5. prosince 2023 a poté každé čtyři roky provede Komise hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení posoudí zejména:\na)\nvýsledky, jichž agentura dosáhla s ohledem na své cíle, mandát, zdroje a úkoly;\nb)\ndopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům;\nc)\nmeziagenturní spolupráci na evropské úrovni, včetně provádění evropské spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže;\nd)\npřípadnou potřebu upravit mandát agentury;\ne)\nfinanční dopady jakékoli takové úpravy;\nf)\nfungování stálého útvaru a od druhého hodnocení celkový počet jeho příslušníků a jeho složení;\ng)\núroveň odborné přípravy, specializovaných odborných znalostí a profesionality pracovníků stálého útvaru.\nHodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina a další příslušné právo Unie.\n2.   Hodnocení posoudí také přitažlivost agentury jako zaměstnavatele při náboru statutárních zaměstnanců s cílem zajistit kvalitu uchazečů a zeměpisnou rovnováhu.\n3.   Při provádění hodnocení konzultuje Komise s příslušnými zainteresovanými stranami, včetně poradního fóra a FRA.\n4.   Hodnotící zprávy společně se svými závěry o nich Komise zasílá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Správní rada může Komisi podat doporučení ke změnám tohoto nařízení. Hodnotící zprávy a závěry o nich se zveřejní. Členské státy a agentura poskytují Komisi informace nezbytné k vypracování návrhu hodnotících zpráv. Pokud je to nezbytné, připojí se k hodnotícím zprávám legislativní návrhy.\n5.   Zprávu o fungování EUROSURu předloží agentura Evropskému parlamentu a Radě do 1. prosince 2021 a poté každé dva roky.\nČlenské státy poskytují agentuře informace nezbytné k vypracování návrhů těchto zpráv.\n6.   Jako součást hodnocení uvedeného v odstavci 1 poskytne Komise celkové hodnocení EUROSURu doplněné v případě potřeby o vhodné návrhy na jeho lepší fungování.\nČlenské státy a agentura poskytují Komisi informace nezbytné k vypracování celkového hodnocení uvedeného v prvním pododstavci.\nPři provádění celkového hodnocení uvedeného v prvním pododstavci konzultuje Komise s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně poradního fóra a FRA.\nKAPITOLA V\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 122\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 123\nZrušující a přechodná ustanovení\n1.   Nařízení (EU) č. 1052/2013 se zrušuje s výjimkou svého čl. 9 odst. 3, 5 a 7 až 10 a čl. 10 odst. 5 a 7, které se zrušují s účinkem ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v čl. 24 odst. 3 tohoto nařízení v platnost.\n2.   Nařízení (EU) 2016/1624 se zrušuje s výjimkou svých článků 20, 30 a 31, které se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\n3.   Vyslání v souladu s články 54 až 58 se uskuteční ode dne 1. ledna 2021.\n4.   Rozhodnutí uvedená v čl. 54 odst. 4 a v čl. 64 odst. 6 týkající se vyslání v roce 2021 přijme správní rada do 31. března 2020.\n5.   Pro účely podpory rozvoje lidských zdrojů k zajištění svých příspěvků do stálého útvaru mají členské státy nárok obdržet v roce 2020 financování v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a). Počty v příloze II pro rok 2022 se použijí jako reference pro příslušné financování v roce 2020.\n6.   Aby bylo možné účinně přispět požadovanými počty statutárních zaměstnanců k prvním vysláním stálého útvaru a ke zřízení ústřední jednotky ETIAS, zahájí agentura od 4. prosince 2019 a v souladu s rozpočtovými pravidly nezbytnou přípravu včetně náboru a odborného vzdělávání.\n7.   Do 5. prosince 2021 mohou členské státy poskytovat EUROSURu informace o hraničních kontrolách a ostraze vzdušných hranic dobrovolně.\n8.   Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI tohoto nařízení.\nČlánek 124\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Článek 79 se použije ode dne účinného převedení systému podle uvedeného článku.\n3.   Ustanovení čl. 12 odst. 3, článku 70 a čl. 100 odst. 5, v rozsahu, v jakém se týkají spolupráce se Spojeným královstvím, se použijí do dne, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU být použitelné pro Spojené království nebo, jestliže do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU, do konce přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 13. listopadu 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nT. TUPPURAINEN\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 62.\n(2)  Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 74.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019.\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanovují pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).\n(9)  Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17).\n(10)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(13)  Společná akce 98/700/SVV ze dne 3. prosince 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského systému archivace vyobrazení (FADO), (Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 4).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(18)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(19)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(23)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(24)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(25)  Úř. věst. L 188, 20.7.2007, s. 19.\n(26)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(27)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(28)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(29)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(30)  Úř. věst. L 243, 16.9.2010, s. 4.\n(31)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(32)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(34)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88).\n(36)  Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).\n(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).\n(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).\n(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1).\n(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).\n(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).\n(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).\n(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).\n(44)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).\n(45)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(46)  Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\n(47)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).\n(48)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\nPŘÍLOHA I\nKapacita stálého útvaru na rok a kategorii v souladu s článkem 54\nKategorie\nRok\nKategorie 1\nStatutární zaměstnanci\nKategorie 2\nOperativní pracovníci pro dlouhodobé dočasné přidělení\nKategorie 3\nOperativní pracovníci pro krátkodobé vyslání\nKategorie 4\nRezerva pro rychlé nasazení\nStálý útvar celkem\n2021\n1 000\n400\n3 600\n1 500\n6 500\n2022\n1 000\n500\n3 500\n1 500\n6 500\n2023\n1 500\n500\n4 000\n1 500\n7 500\n2024\n1 500\n750\n4 250\n1 500\n8 000\n2025\n2 000\n1 000\n5 000\n0\n8 000\n2026\n2 500\n1 250\n5 250\n0\n9 000\n2027 a později\n3 000\n1 500\n5 500\n0\n10 000\nPŘÍLOHA II\nRoční příspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení pracovníků v souladu s článkem 56\nZemě/Rok\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\n2026\n2027 a později\nBelgie\n8\n10\n10\n15\n20\n25\n30\nBulharsko\n11\n13\n13\n20\n27\n33\n40\nČesko\n5\n7\n7\n10\n13\n17\n20\nDánsko\n8\n10\n10\n15\n19\n24\n29\nNěmecko\n61\n73\n73\n110\n152\n187\n225\nEstonsko\n5\n6\n6\n9\n12\n15\n18\nŘecko\n13\n17\n17\n25\n33\n42\n50\nŠpanělsko\n30\n37\n37\n56\n74\n93\n111\nFrancie\n46\n56\n56\n83\n114\n141\n170\nChorvatsko\n17\n22\n22\n33\n43\n54\n65\nItálie\n33\n42\n42\n63\n83\n104\n125\nKypr\n2\n3\n3\n4\n5\n7\n8\nLotyšsko\n8\n10\n10\n15\n20\n25\n30\nLitva\n10\n13\n13\n20\n26\n33\n39\nLucembursko\n2\n3\n3\n4\n5\n7\n8\nMaďarsko\n17\n22\n22\n33\n43\n54\n65\nMalta\n2\n2\n2\n3\n4\n5\n6\nNizozemsko\n13\n17\n17\n25\n33\n42\n50\nRakousko\n9\n11\n11\n17\n23\n28\n34\nPolsko\n27\n33\n33\n50\n67\n83\n100\nPortugalsko\n8\n10\n10\n15\n20\n25\n30\nRumunsko\n20\n25\n25\n38\n50\n63\n75\nSlovinsko\n9\n12\n12\n18\n23\n29\n35\nSlovensko\n9\n12\n12\n18\n23\n29\n35\nFinsko\n8\n10\n10\n15\n20\n25\n30\nŠvédsko\n9\n11\n11\n17\n23\n28\n34\nŠvýcarsko\n4\n5\n5\n8\n11\n13\n16\nIsland\n1\n1\n1\n1\n1\n2\n2\nLichtenštejnsko (*1)\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nNorsko\n5\n7\n7\n10\n13\n17\n20\nCELKEM\n400\n500\n500\n750\n1 000\n1 250\n1 500\n(*1)  Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory.\nPŘÍLOHA III\nRoční příspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru pro krátkodobá vyslání pracovníků v souladu s článkem 57\nZemě/Rok\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\n2026\n2027 a později\nBelgie\n72\n70\n80\n85\n100\n105\n110\nBulharsko\n96\n93\n107\n113\n133\n140\n147\nČesko\n48\n47\n53\n57\n67\n70\n73\nDánsko\n70\n68\n77\n82\n97\n102\n106\nNěmecko\n540\n523\n602\n637\n748\n785\n827\nEstonsko\n43\n42\n48\n51\n60\n63\n66\nŘecko\n120\n117\n133\n142\n167\n175\n183\nŠpanělsko\n266\n259\n296\n315\n370\n389\n407\nFrancie\n408\n396\n454\n481\n566\n593\n624\nChorvatsko\n156\n152\n173\n184\n217\n228\n238\nItálie\n300\n292\n333\n354\n417\n438\n458\nKypr\n19\n19\n21\n23\n27\n28\n29\nLotyšsko\n72\n70\n80\n85\n100\n105\n110\nLitva\n94\n91\n104\n111\n130\n137\n143\nLucembursko\n19\n19\n21\n23\n27\n28\n29\nMaďarsko\n156\n152\n173\n184\n217\n228\n238\nMalta\n14\n14\n16\n17\n20\n21\n22\nNizozemsko\n120\n117\n133\n142\n167\n175\n183\nRakousko\n82\n79\n91\n96\n113\n119\n125\nPolsko\n240\n233\n267\n283\n333\n350\n367\nPortugalsko\n72\n0\n80\n85\n100\n105\n110\nRumunsko\n180\n175\n200\n213\n250\n263\n275\nSlovinsko\n84\n82\n93\n99\n117\n123\n128\nSlovensko\n84\n82\n93\n99\n117\n123\n128\nFinsko\n72\n70\n80\n85\n100\n105\n110\nŠvédsko\n82\n79\n91\n96\n113\n119\n125\nŠvýcarsko\n38\n37\n43\n45\n53\n56\n59\nIsland\n5\n5\n5\n6\n7\n7\n7\nLichtenštejnsko (*1)\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nNorsko\n48\n47\n53\n57\n67\n70\n73\nCELKEM\n3 600\n3 500\n4 000\n4 250\n5 000\n5 250\n5 500\n(*1)  Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory.\nPŘÍLOHA IV\nPříspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58\nZemě\nPočet\nBelgie\n30\nBulharsko\n40\nČesko\n20\nDánsko\n29\nNěmecko\n225\nEstonsko\n18\nŘecko\n50\nŠpanělsko\n111\nFrancie\n170\nChorvatsko\n65\nItálie\n125\nKypr\n8\nLotyšsko\n30\nLitva\n39\nLucembursko\n8\nMaďarsko\n65\nMalta\n6\nNizozemsko\n50\nRakousko\n34\nPolsko\n100\nPortugalsko\n30\nRumunsko\n75\nSlovinsko\n35\nSlovensko\n35\nFinsko\n30\nŠvédsko\n34\nŠvýcarsko\n16\nIsland\n2\nLichtenštejnsko (*1)\n0\nNorsko\n20\nCELKEM\n1 500\n(*1)  Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory.\nPŘÍLOHA V\nPravidla pro použití síly, včetně odborné přípravy a vybavení služebními zbraněmi a nesmrtícím vybavením, jejich kontroly a použití, která platí pro statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek\n1.   Obecné zásady použití síly a zbraní\nPro účely tohoto nařízení se „použitím síly“ rozumí to, že statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek použijí fyzické prostředky pro výkon svých funkcí nebo k zajištění sebeobrany, což zahrnuje použití rukou a těla a jakýchkoli nástrojů, zbraní, včetně palných, nebo vybavení.\nZbraně, střelivo a vybavení lze nosit a používat pouze během operací. Je zakázáno je nosit nebo používat mimo dobu služby.\nV souladu s čl. 82 odst. 8 používají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek sílu nebo zbraně v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.\nAniž je dotčeno oprávnění udělené hostitelským členským státem a použitelnost jeho vnitrostátního práva na použití síly během operací, musí být při použití síly a zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek dodrženy níže uvedené zásady nezbytnosti, přiměřenosti a prevence (dále jen „hlavní zásady“).\nOperační plán dohodnutý mezi výkonným ředitelem a hostitelským členským státem vymezí podmínky pro nošení a používání zbraní v souladu s vnitrostátním právem nebo operativními postupy během operací.\nZásada nezbytnosti\nK použití síly, ať již přímým fyzickým kontaktem nebo použitím zbraní či vybavení, smí dojít jen výjimečně a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné pro zajištění výkonu povinností agentury, nebo v sebeobraně. Sílu lze použít pouze jako poslední možnost po vynaložení veškerého úsilí o vyřešení situace nenásilnými prostředky, včetně přesvědčování, vyjednávání nebo mediace. Použití síly nebo donucovacích opatření nesmí být nikdy svévolné nebo zneužívající.\nZásada přiměřenosti\nKdykoli je zákonné použití síly nebo palných zbraní nevyhnutelné, jednají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek přiměřeně k závažnosti situace a legitimnímu cíli, kterého má být dosaženo. Během operativních činností se jak povaha použité síly (například nutnost použít zbraně), tak rozsah použité síly musí řídit zásadou přiměřenosti. Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí použít více síly, než je naprosto nezbytné pro dosažení legitimního cíle prosazování práva. Je-li použita palná zbraň, zajistí, aby toto použití způsobilo co nejmenší zranění a aby se co nejvíce minimalizovala zranění a škody. Pokud opatření vedou k nepřijatelnému důsledku, mohou od jeho provádění upustit. Podle zásady přiměřenosti musí agentura své statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek vybavit vybavením a nástroji sebeobrany, které jsou nutné pro uplatnění vhodné míry síly.\nZásada prevence\nOperativní činnosti prováděné statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek plně respektují lidský život a lidskou důstojnost a usilují o jejich zachování. Je třeba učinit veškeré nezbytné kroky, které mohou minimalizovat riziko zranění a škod během operací. Tato povinnost zahrnuje obecnou povinnost pro statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek dát jasné varování ohledně úmyslu použít sílu, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek nebo by mohlo vést ke vzniku rizika smrti nebo těžkého zranění jiných osob nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.\n2.   Zvláštní pravidla pro nejčastěji používané nástroje pro použití síly (vybavení statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníků jednotek)\nV souladu s hlavními zásadami je použití síly přípustné pouze v míře nezbytné pro dosažení bezprostředního cíle prosazování práva a pouze poté, co:\n—\npokusy vyřešit potenciálně násilnou konfrontaci cestou přesvědčování, vyjednávání a mediace byly vyčerpány a selhaly,\n—\nbylo dáno varování ohledně úmyslu použít sílu.\nPokud je nutné zvýšit úroveň zákroku (například použití zbraně nebo použití jiné formy zbraně), musí být rovněž dáno jasné varování o tomto zvýšení, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek, nebo by mohlo vést ke vzniku rizika smrti nebo těžkého zranění jiných osob, nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.\nPalné zbraně\nStatutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nepoužijí palné zbraně proti osobám, s výjimkou následujících okolností a pouze v případě, že méně extrémní prostředky nestačí k dosažení požadovaných cílů:\n—\npoužití palných zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek je poslední možností v mimořádně naléhavé situaci, zejména pokud jsou riziku ohrožení vystaveny nezúčastněné osoby,\n—\npoužití palných zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek je nezbytné k jejich ochraně nebo k ochraně ostatních osob před bezprostředně hrozícím nebezpečím smrti nebo těžkého zranění,\n—\npoužití palných zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek slouží k předejití bezprostředně hrozícímu nebezpečí smrti nebo těžkého zranění,\n—\npoužití palných zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek je odvrácením skutečného útoku nebo zabráněním hrozícímu nebezpečnému útoku na základní instituce, služby nebo zařízení.\nPřed použitím palných zbraní musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek dát jasné varování o úmyslu tyto zbraně použít. Varování může být dáno ústně nebo vypálením varovných výstřelů.\nNesmrtící zbraně\nObušek\nSchválené obušky mohou být použity jako prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:\n—\npokud se menší použití síly považuje jednoznačně za nevhodné pro zamýšlený účel,\n—\nk odvrácení skutečného nebo hrozícího útoku na majetek.\nPřed použitím obušků musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek dát jasné varování o úmyslu obušky použít. Jsou-li použity obušky, statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek vždy usilují o to, aby riziko zranění bylo co nejmenší a aby nedošlo ke kontaktu s hlavou.\nSlzné látky (například pepřový sprej)\nSchválené slzné látky mohou být použity jako prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:\n—\npokud se menší použití síly považuje jednoznačně za nevhodné pro zamýšlený účel,\n—\nk odvrácení skutečného nebo hrozícího útoku.\nJiné vybavení\nPouta\nPouty mohou být spoutány pouze osoby, které jsou považovány za nebezpečné samy sobě nebo pro jiné osoby, s cílem zajistit jejich bezpečné zadržení nebo převoz a zajistit bezpečnost statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníci jednotek a dalších příslušníků jednotek. Pouta smějí být použita pouze po co nejkratší možnou dobu a pouze v nezbytně nutných případech.\n3.   Praktická pravidla pro použití síly, služebních zbraní, střeliva a vybavení během operací\nVšeobecná praktická pravidla pro použití síly, zbraní a jiného vybavení během operací\nV souladu s čl. 82 odst. 8 mají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek vykonávat svou výkonnou pravomoc včetně použití síly pod velením a kontrolou hostitelského členského státu a smějí tuto sílu, včetně zbraní, střeliva a vybavení, použít pouze za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu a po získání oprávnění od příslušných orgánů hostitelského členského státu. Příslušné orgány hostitelského členského státu však mohou se souhlasem agentury oprávnit statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek použít sílu v nepřítomnosti úředníků hostitelského členského státu.\nHostitelský členský stát může zakázat nošení určitých služebních zbraní, střeliva a vybavení v souladu s čl. 82 odst. 8 druhým pododstavcem.\nAniž je dotčeno oprávnění udělené hostitelským členským státem a použitelnost jeho vnitrostátního práva na použití síly během operací, musí použití síly a zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek:\na)\ndodržovat hlavní zásady a zvláštní pravidla stanovené v části 2;\nb)\ndodržovat základní práva zaručená mezinárodním a unijním právem, včetně zejména Listinou, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, Základními zásadami OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů a Kodexem chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů;\nc)\ndodržovat kodex chování agentury.\n4.   Kontrolní mechanismus\nAgentura poskytne v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení tyto záruky a provede v tomto ohledu hodnocení ve své výroční zprávě.\nOdborná příprava\nOdborná příprava poskytovaná v souladu s čl. 62 odst. 2 zahrnuje teoretické a praktické aspekty prevence a použití síly. Teoretická odborná příprava zahrnuje psychologická školení, včetně tréninku odolnosti a zvládání práce v situacích, kdy je vyvíjen velký tlak, a techniky, jak se vyhnout použití síly, jako vyjednávání a mediace. Po teoretické odborné přípravě následuje povinná a přiměřená teoretická a praktická odborná příprava týkající se použití síly, zbraní, střeliva a vybavení, jakož i platných záruk v oblasti základních práv. S cílem zajistit společné praktické chápání a společný přístup končí praktická odborná příprava simulací relevantní pro činnosti prováděné během vyslání a zahrnuje praktickou simulaci včetně praktického uplatňování záruk v oblasti základních práv.\nAgentura poskytuje statutárním zaměstnancům vyslaným jako příslušníci jednotek každoroční průběžnou odbornou přípravu na téma použití síly. Tato odborná příprava se provádí podle pravidel odborné přípravy stanovených v čl. 62 odst. 2. Tito zaměstnanci ji musí úspěšně absolvovat, aby mohli získat oprávnění nosit služební zbraně a používat sílu. Každoroční průběžná odborná příprava zahrnuje teoretické a praktické aspekty uvedené v prvním odstavci. Trvá celkem nejméně 24 hodin, přičemž teoretická odborná příprava trvá nejméně 8 hodin a praktická odborná příprava nejméně 16 hodin. Praktická odborná příprava je rozdělena na fyzickou přípravu týkající se používání technik pro omezení fyzického pohybu v délce nejméně 8 hodin a přípravu v oblasti používání palných zbraní v délce nejméně 8 hodin.\nUžívání drog a požívání alkoholu\nStatutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí ve službě požívat alkohol ani být v této době pod vlivem alkoholu.\nStatutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí vlastnit ani užívat drogy, s výjimkou případů, kdy jim byly předepsány z léčebných důvodů. Ti z nich, kdo potřebují drogy k léčebným účelům, o této nutnosti neprodleně informují svého přímého nadřízeného. Jejich účast na operativních činnostech může být s ohledem na případné účinky i vedlejší účinky spojené s užíváním látky přezkoumána.\nAgentura zavede kontrolní mechanismus k zajištění toho, aby její statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nevykonávali své funkce pod jakýmkoli vlivem drog nebo alkoholu. Tento mechanismus je založen na pravidelných lékařských vyšetřeních, která musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek podstoupit s ohledem na zjištění možného užívání drog nebo požívání alkoholu. Jakékoli pozitivní výsledky těchto vyšetření se neprodleně hlásí výkonnému řediteli.\nHlášení\nKaždý incident, při němž bylo použito síly, se neprodleně hlásí po linii velení koordinační struktuře příslušné pro každou operaci, úředníkovi pro otázky základních práv a výkonnému řediteli. Hlášení musí obsahovat všechny podrobnosti k okolnostem, za nichž k tomuto použití síly došlo.\nPovinnost spolupracovat a informovat\nStatutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek a všichni ostatní účastníci operací spolupracují při zjišťování skutečností týkajících se každého incidentu, který byl během operativní činnosti ohlášen.\nMechanismus dohledu\nAgentura zavede mechanismus dohledu uvedený v čl. 55 odst. 5 písm. a).\nMechanismus pro podávání a vyřizování stížností\nKaždá osoba může ohlásit domnělé porušení pravidel pro použití síly platných podle této přílohy prostřednictvím mechanismu pro podávání a vyřizování stížností podle článku 111, kterého se dopustili statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek.\nSankce\nPokud agentura zjistí, že některý z jejích statutárních zaměstnanců vyslaný jako příslušník jednotek prováděl činnosti, kterými porušil pravidla platná podle tohoto nařízení, včetně základních práv chráněných Listinou, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mezinárodním právem, přijme výkonný ředitel, aniž je dotčen článek 85, přiměřená opatření, která mohou zahrnovat okamžité odvolání tohoto statutárního zaměstnance z operativní činnosti a jakákoli disciplinární opatření v souladu se služebním řádem, včetně odvolání statutárního zaměstnance z agentury.\nÚloha úředníka pro otázky základních práv\nÚředník pro otázky základních práv ověří obsah úvodní a průběžné odborné přípravy se zvláštním zřetelem na aspekty týkající se základních práv a způsob možné ochrany základních práv v situacích, kdy je použití síly nutné, poskytne zpětnou vazbu a zajistí, aby do této odborné přípravy byly zahrnuty relevantní techniky prevence.\nÚředník pro otázky základních práv podává zprávy o dodržování základních práv v praxi prosazování práva v hostitelském členském státě nebo v hostitelské třetí zemi. Tato zpráva se předkládá výkonnému řediteli a je zohledněna při vypracovávání operačního plánu.\nÚředník pro otázky základních práv zajistí, aby byly všechny incidenty v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení důkladně vyšetřeny a bezodkladně hlášeny výkonnému řediteli. Výsledky těchto vyšetřování se předkládají poradnímu fóru.\nÚředník pro otázky základních práv pravidelně sleduje veškeré činnosti v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení a všechny incidenty jsou uvedeny v jeho zprávách i ve výroční zprávě agentury.\n5.   Poskytnutí služebních zbraní\nOprávnění týkající se zbraní\nAby bylo možné přesně určit, jaké služební zbraně, střelivo a další vybavení mají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek používat, stanoví agentura taxativní seznam věcí, které mají patřit k osobnímu vybavení.\nOsobní vybavení používají všichni statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek. Agentura může rovněž doplnit osobní vybavení o další zbraně, střelivo nebo jiné vybavení specifické pro provádění konkrétních úkolů v jednom nebo dvou typech jednotek.\nAgentura zajistí, aby veškeré zbraně, včetně palných, střelivo a vybavení poskytnuté statutárním zaměstnancům vyslaným jako příslušníci jednotek splňovaly všechny nezbytné technické normy.\nZbraně, střelivo a vybavení, které jsou povoleny k použití, jsou uvedeny v operačním plánu v souladu s požadavky hostitelského členského státu ohledně přípustných a zakázaných zbraní.\nInstrukce pro dobu služby\nZbraně, střelivo a vybavení lze nosit během operací a musí být použity pouze jako poslední možné opatření. Není dovoleno je nosit nebo používat mimo dobu služby. Agentura stanoví zvláštní pravidla a opatření, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníci jednotek mimo dobu služby v zabezpečených zařízeních, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 5 písm. c).\nPŘÍLOHA VI\nSrovnávací tabulka\nNařízení (EU) 2016/1624\nNařízení (EU) č. 1052/2013\nToto nařízení\nČl. 1 první věta\n—\nČl. 1 první pododstavec\nČl. 1 druhá věta\n—\nČl. 1 druhý pododstavec\nČl. 2 bod 1\n—\nČl. 2 bod 1\n—\n—\nČl. 2 body 2, 4, 5, 6, 9, 15, 16, 17, 18, 29 a 30\nČl. 2 bod 2\n—\nČl. 2 bod 3\n—\nČl. 3 písm. b), c), d), f) a g)\nČl. 2 body 7, 8, 10, 11 a 13\nČl. 2 bod 16\nČl. 3 písm. e)\nČl. 2 bod 12\n—\nČl. 3 písm. i)\nČl. 2 bod 14\nČl. 2 bod 9\n—\nČl. 2 bod 19\nČl. 2 body 5 až 7\n—\nČl. 2 body 20 až 22\nČl. 2 body 10 až 15\n—\nČl. 2 body 23 až 28\nČl. 4 písm. a) až d)\n—\nČl. 3 odst. 1 písm. a) až d)\nČl. 4 písm. e)\n—\nČl. 3 odst. 1 písm. e) a f)\nČl. 4 písm. f) až k)\n—\nČl. 3 odst. 1 písm. g) až l)\n—\n—\nČl. 3 odst. 2\nČl. 3 odst. 1\n—\nČlánek 4\nČlánek 6\n—\nČlánek 5\nČlánek 7\n—\nČlánek 6\nČl. 5 odst. 1\n—\nČl. 7 odst. 1\n—\n—\nČl. 7 odst. 2\nČl. 5 odst. 2 a 3\n—\nČl. 7 odst. 3 a 4\nČl. 8 odst. 2\n—\nČl. 7 odst. 5\n—\n—\nČl. 8 odst. 1 až 4\nČl. 3 odst. 2\n—\nČl. 8 odst. 5\nČl. 3 odst. 3\n—\nČl. 8 odst. 6\n—\n—\nČl. 8 odst. 7 a 8\n—\n—\nČlánek 9\nČl. 8 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. a)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. b)\nČl. 8 odst. 1 písm. b)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. c)\nČl. 8 odst. 1 písm. c)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. d)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. e)\nČl. 8 odst. 1 písm. s)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. f)\nČl. 8 odst. 1 písm. d)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. g)\nČl. 8 odst. 1 písm. e)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. h)\nČl. 8 odst. 1 písm. f)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. i)\nČl. 8 odst. 1 písm. g)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. j)\nČl. 8 odst. 1 písm. h)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. k)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. l)\nČl. 8 odst. 1 písm. i)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. m)\nČl. 8 odst. 1 písm. l)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. n)\nČl. 8 odst. 1 písm. n)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. o)\nČl. 8 odst. 1 písm. o)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. p)\nČl. 8 odst. 1 písm. m)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. q)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. r) a s)\nČl. 8 odst. 1 písm. t)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. t)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. u)\nČl. 8 odst. 1 písm. u)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. v)\nČl. 8 odst. 1 písm. p)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. w)\nČl. 8 odst. 1 písm. q)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. x)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. y)\nČl. 8 odst. 1 písm. j)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. z)\n—\nČl. 6 odst. 1 písm. a)\nČl. 10 odst. 1 písm. aa)\nČl. 8 odst. 1 písm. r)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. ab)\nČl. 8 odst. 1 písm. s)\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. ac)\n—\n—\nČl. 10 odst. 1 písm. ad) až ag)\nČl. 8 odst. 3\n—\nČl. 10 odst. 2\nČlánek 9\n—\nČlánek 11\nČlánek 10\n—\nČl. 12 odst. 1\n—\n—\nČl. 12 odst. 2 a 3\nČlánek 23\n—\nČl. 13 odst. 1 první věta\n—\n—\nČl. 13 odst. 1 druhá věta\n—\n—\nČl. 13 odst. 2 a 3\n—\nČl. 7 odst. 1\nČl. 14 odst. 1\n—\nČl. 7 odst. 2\nČl. 14 odst. 2\nČl. 44 odst. 1\n—\nČl. 15 odst. 1 a 2\n—\n—\nČl. 15 odst. 3\n—\n—\nČlánek 16\n—\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 1\nČlánek 18\n—\nČl. 2 odst. 1 a 2\nČl. 19 odst. 1\n—\nČl. 2 odst. 3\nČl. 19 odst. 2\n—\nČl. 4 odst. 1 písm. a) a b)\nČl. 20 odst. 1 písm. a) a b)\n—\nČl. 4 odst. 1 písm. d)\nČl. 20 odst. 1 písm. c)\n—\n—\nČl. 20 odst. 1 písm. d), e) a f)\n—\nČl. 4 odst. 2 a 3\nČl. 20 odst. 2 a 3\n—\nČl. 5 odst. 1, 2 a 3\nČl. 21 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. a) až h)\n—\n—\nČl. 21 odst. 3 písm. i) a j)\n—\nČl. 17 odst. 1, 2 a 3\nČl. 21 odst. 4, 5 a 6\n—\nČl. 5 odst. 4\nČl. 21 odst. 7\n—\nČlánek 21\nČlánek 22\n—\nČl. 22 odst. 1\nČl. 23 odst. 1\n—\n—\nČl. 23 odst. 2 a 3\n—\nČl. 8 odst. 1 a 2\nČl. 24 odst. 1\n—\n—\nČl. 24 odst. 2\n—\n—\nČl. 24 odst. 3\n—\nČl. 9 odst. 1\nČl. 25 odst. 1\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. a) až e)\nČl. 25 odst. 2 písm. a) až e)\n—\n—\nČl. 25 odst. 2 písm. f)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. f)\nČl. 25 odst. 2 písm. g)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. g)\nČl. 25 odst. 2 písm. h)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. h)\nČl. 25 odst. 2 písm. i)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. i)\nČl. 25 odst. 2 písm. j)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. j)\nČl. 25 odst. 2 písm. k)\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. k)\nČl. 25 odst. 2 písm. l)\n—\nČl. 9 odst. 4\nČl. 25 odst. 3\n—\nČl. 9 odst. 5 písm. a) druhá věta\nČl. 25 odst. 4\n—\nČl. 9 odst. 10\nČl. 25 odst. 5\n—\nČl. 10 odst. 1\nČl. 26 odst. 1\n—\nČl. 10 odst. 2 písm. a) a b)\nČl. 26 odst. 2 písm. a) a b)\n—\nČl. 10 odst. 2 písm. d)\nČl. 26 odst. 2 písm. c)\n—\nČl. 10 odst. 2 písm. e)\nČl. 26 odst. 2 písm. d)\n—\n—\nČl. 26 odst. 2 písm. e)\n—\nČl. 10 odst. 2 písm. f)\nČl. 26 odst. 2 písm. f)\n—\nČl. 10 odst. 3 písm. a)\nČl. 26 odst. 3 písm. a)\n—\n—\nČl. 26 odst. 3 písm. b)\n—\nČl. 10 odst. 3 písm. c)\nČl. 26 odst. 3 písm. c)\n—\nČl. 10 odst. 5\nČl. 26 odst. 4\n—\nČl. 10 odst. 6\nČl. 26 odst. 5\n—\nČl. 10 odst. 4\nČl. 26 odst. 6\n—\n—\nČlánek 27\n—\nČl. 12 odst. 1\nČl. 28 odst. 1\n—\nČl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c)\nČl. 28 odst. 2 písm. a), b) a c)\n—\n—\nČl. 28 odst. 2 písm. d)\n—\nČl. 12 odst. 2 písm. d)\nČl. 28 odst. 2 písm. e)\n—\nČl. 12 odst. 2 písm. e)\nČl. 28 odst. 2 písm. f)\n—\n—\nČl. 28 odst. 2 písm. g), h) a i)\n—\nČl. 12 odst. 4 a 5\nČl. 28 odst. 3 a 4\nČlánek 11\n—\nČl. 29 odst. 1, 2, 3 a 5 až 8\n—\n—\nČl. 29 odst. 4\n—\nČlánek 14\nČlánek 30\nČlánek 12\n—\nČl. 31 odst. 1 a 2, odst. 3 písm. a) až e) a g) až j) a odst. 4 až 7\n—\n—\nČl. 3 odst. 3 písm. f) až k)\nČlánek 13\n—\nČl. 32 odst. 1 až 8, 10 a 11\n—\n—\nČl. 32 odst. 9\n—\n—\nČlánek 33\n—\nČl. 15 odst. 1\nČl. 34 odst. 1\n—\n—\nČl. 34 odst. 2\n—\n—\nČl. 34 odst. 3\n—\nČl. 15 odst. 2\nČl. 34 odst. 4\n—\nČl. 15 odst. 3\nČl. 34 odst. 5\n—\nČl. 16 odst. 1, 2 a 3\nČl. 35 odst. 1 písm. a), b) a c) a odst. 2 a 3\n—\n—\nČl. 35 odst. 1 písm. d)\n—\nČl. 16 odst. 5\nČl. 35 odst. 4\nČlánek 14\n—\nČl. 36 odst. 1, odst. 2 písm. a) až e) a odst. 3 a 4\n—\nČl. 16 odst. 4 písm. a)\nČl. 36 odst. 2 písm. f)\nČl. 15 odst. 1, 2 a 3\n—\nČl. 37 odst. 1, 2, a 3\nČl. 15 odst. 5\n—\nČl. 37 odst. 4\nČlánek 16\n—\nČl. 38 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a) až k), m), n) a o) a odst. 4\n—\n—\nČl. 38 odst. 3 písm. l) a odst. 5\nČlánek 17\n—\nČl. 39 odst. 1, 2, 3, 5, 7 až 10 a 13 až 15\n—\n—\nČl. 39 odst. 4, 6, 11 a 12\nČlánek 18\n—\nČl. 40 odst. 1, 2 a 3, odst. 4 písm. a), b) a c) a odst. 5\n—\n—\nČl. 40 odst. 4 písm. d)\nČl. 15 odst. 4\n—\nČl. 41 odst. 1\n—\n—\nČl. 41 odst. 2\nČlánek 19\n—\nČlánek 42\nČlánek 21\n—\nČl. 43 odst. 1 až 5\n—\n—\nČl. 43 odst. 6\nČlánek 22\n—\nČlánek 44\nČl. 24 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2\n—\nČl. 45 odst. 1\n—\n—\nČl. 45 odst. 2\nČlánek 25\n—\nČl. 46 odst. 1 až 4 a 7\n—\n—\nČl. 46 odst. 5 a 6\nČlánek 26\n—\nČlánek 47\nČl. 27 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. a) bod i)\nČl. 27 odst. 1 písm. c)\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. a) body ii) a iii)\n—\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. a) bod iv)\nČl. 27 odst. 1 písm. b)\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. b)\n—\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. c) a d)\nČl. 27 odst. 1 písm. d)\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. e)\nČl. 27 odst. 1 písm. e)\n—\nČl. 48 odst. 1 písm. f)\nČl. 27 odst. 2\n—\nČl. 48 odst. 2 písm. a) až d)\n—\n—\nČl. 48 odst. 2 písm. e)\nČl. 27 odst. 3\n—\nČl. 48 odst. 3\n—\n—\nČlánek 49\nČlánek 28\n—\nČlánek 50\nČlánek 29\n—\nČlánek 51\n—\n—\nČl. 52 odst. 1\nČl. 32 odst. 2\n—\nČl. 52 odst. 2\nČlánek 33\n—\nČlánek 53\n—\n—\nČlánek 54\n—\n—\nČlánek 55\n—\n—\nČlánek 56\n—\n—\nČlánek 57\n—\n—\nČlánek 58\n—\n—\nČlánek 59\n—\n—\nČlánek 60\n—\n—\nČlánek 61\nČl. 36 odst. 1\n—\nČl. 62 odst. 1\n—\n—\nČl. 62 odst. 2 a 3\nČl. 36 odst. 2\n—\nČl. 62 odst. 4\nČl. 36 odst. 4 až 8\n—\nČl. 62 odst. 5 až 9\n—\n—\nČl. 62 odst. 10\nČl. 38 odst. 1\n—\nČl. 63 odst. 1\n—\n—\nČl. 63 odst. 2\nČl. 38 odst. 2 až 5\n—\nČl. 63 odst. 3 až 6\nČl. 39 odst. 1 až 12, 14, 15 a 16\n—\nČlánek 64\n—\n—\nČl. 65 odst. 1 a 2\nČl. 20 odst. 12, čl. 39 odst. 13\n—\nČl. 65 odst. 3\n—\n—\nČl. 65 odst. 4\nČlánek 37\n—\nČl. 66 odst. 1 až 4\n—\n—\nČl. 66 odst. 5\n—\n—\nČlánek 67\nČl. 52 odst. 1\nČl. 18 odst. 1, 2 a 3\nČl. 68 odst. 1 první pododstavec a druhý pododstavec písm. a) až g)\n—\n—\nČl. 68 odst. 1 druhý pododstavec písm. i) a j)\n—\n—\nČl. 68 odst. 1 třetí pododstavec písm. a) až d)\n—\nČl. 18 odst. 3\nČl. 68 odst. 1 třetí pododstavec písm. e)\nČl. 52 odst. 2\nČl. 18 odst. 5\nČl. 68 odst. 2\nČl. 52 odst. 4\nČl. 18 odst. 5\nČl. 68 odst. 3\nČl. 52 odst. 3\n—\nČl. 68 odst. 4\nČl. 52 odst. 4\nČl. 18 odst. 6\nČl. 68 odst. 5\n—\nČl. 18 odst. 4\nČl. 68 odst. 6\nČlánek 53\n—\nČlánek 69\nČl. 51 odst. 1\n—\nČl. 70 odst. 1\n—\nČlánek 19\nČl. 70 odst. 2 až 6\nČl. 51 odst. 2 a 3\n—\nČl. 70 odst. 7 a 8\nČl. 54 odst. 1 a 2\n—\nČl. 71 odst. 1, 2 a 3\n—\n—\nČl. 71 odst. 4\n—\nČl. 20 odst. 1\nČl. 72 odst. 1\n—\n—\nČl. 72 odst. 2\n—\nČl. 20 odst. 3\nČl. 72 odst. 3\nČl. 54 odst. 2\n—\nČl. 73 odst. 1 a 2\nČl. 54 odst. 4\n—\nČl. 73 odst. 3 a 4\nČl. 54 odst. 8\n—\nČl. 73 odst. 5\nČl. 54 odst. 9\n—\nČl. 73 odst. 6\nČl. 54 odst. 11\n—\nČl. 73 odst. 7 a 8\nČl. 54 odst. 3\n—\nČl. 74 odst. 1, 2 a 3\n—\n—\nČl. 74 odst. 4, 5 a 6\n—\nČl. 20 odst. 1\nČl. 75 odst. 1 a 2\n—\nČl. 20 odst. 7\nČl. 75 odst. 3\nČl. 54 odst. 5\n—\nČl. 76 odst. 1\n—\n—\nČl. 76 odst. 2, 3 a 4\nČl. 55 odst. 4\n—\nČl. 76 odst. 5\nČl. 55 odst. 1, 2 a 3\n—\nČl. 77 odst. 1, 2 a 3\n—\n—\nČl. 77 odst. 4\nČl. 52 odst. 5\n—\nČl. 78 odst. 1\nČl. 54 odst. 7\n—\nČl. 78 odst. 2\n—\n—\nČl. 78 odst. 3\n—\n—\nČlánek 79\nČlánek 34\n—\nČlánek 80\nČlánek 35\n—\nČlánek 81\nČlánek 40\n—\nČl. 82 odst. 1, 3, 4 a 6 až 11\n—\n—\nČl. 82 odst. 2 a 5\nČlánek 41\n—\nČlánek 83\nČlánek 42\n—\nČlánek 84\nČlánek 43\n—\nČlánek 85\nČl. 45 odst. 1 a 2\n—\nČl. 86 odst. 1 a 2\n—\n—\nČl. 86 odst. 3, 4 a 5\nČl. 46 odst. 1\n—\nČl. 87 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) a h)\n—\n—\nČl. 87 odst. 1 písm. d) a g)\nČl. 46 odst. 3 a 4\n—\nČl. 87 odst. 2 a 3\n—\n—\nČl. 88 odst. 1 první pododstavec\nČl. 47 odst. 1 písm. b) a c)\n—\nČl. 88 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a c)\n—\n—\nČl. 88 odst. 1 druhý pododstavec písm. b)\nČl. 47 odst. 2\n—\nČl. 88 odst. 2 písm. a) a c)\n—\n—\nČl. 88 odst. 2 písm. b)\n—\nČlánek 13\nČl. 89 odst. 1 a 2\n—\n—\nČl. 89 odst. 3\n—\nČl. 20 odst. 4 a 5\nČl. 89 odst. 4 a 5\n—\n—\nČl. 89 odst. 6\n—\n—\nČlánek 90\n—\n—\nČlánek 91\nČlánek 50\n—\nČlánek 92\nČlánek 56\n—\nČlánek 93\nČlánek 57\n—\nČlánek 94\nČlánek 58\n—\nČl. 95 odst. 1, 4, 5 a 6\n—\n—\nČl. 95 odst. 2 a 3\nČlánek 59\n—\nČlánek 96\nČlánek 60\n—\nČlánek 97\n—\n—\nČlánek 98\nČlánek 61\n—\nČlánek 99\nČl. 62 odst. 1 a 3 až 8\n—\nČl. 100 odst. 1 a 3 až 8\nČl. 62 odst. 2 první pododstavec písm. a) až g) a i) až z)\n—\nČl. 100 odst. 2 první pododstavec písm. a), b), d), f) až z) a ab)\n—\n—\nČl. 100 odst. 2 první pododstavec písm. c), e), aa), ac), ad) a ae)\nČl. 62 odst. 2 druhý pododstavec\n—\nČl. 100 odst. 2 druhý pododstavec\nČlánek 63\n—\nČlánek 101\nČlánek 64\n—\nČlánek 102\nČlánek 65\n—\nČlánek 103\nČlánek 66\n—\nČl. 104 odst. 1 až 5 a 7 až 9\n—\n—\nČl. 104 odst. 6\nČlánek 67\n—\nČlánek 105\nČl. 68 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. a) až j) a l) až r)\n—\nČl. 106 odst. 1 a 2, odst. 4, písm. a) až l), n), o), r), s) a t) a odst. 5 a 6\n—\n—\nČl. 106 odst. 3\n—\n—\nČl. 106 odst. 4 písm. m), p) a q)\nČlánek 69\n—\nČl. 107 odst. 1 až 7\n—\n—\nČl. 107 odst. 8\nČlánek 70\n—\nČlánek 108\nČlánek 71\n—\nČl. 109 odst. 1, 4 a 7\n—\n—\nČl. 109 odst. 2, 3, 5 a 6\n—\n—\nČlánek 110\nČlánek 72\n—\nČlánek 111\n—\n—\nČlánek 112\nČlánek 73\n—\nČlánek 113\nČlánek 74\n—\nČlánek 114\nČlánek 75\n—\nČl. 115 odst. 1 až 14\n—\n—\nČl. 115 odst. 15\nČlánek 76\n—\nČlánek 116\nČlánek 77\n—\nČl. 117 odst. 1, 2, 3 a 5\n—\n—\nČl. 117 odst. 4\nČlánek 78\n—\nČlánek 118\n—\n—\nČlánek 119\nČlánek 79\n—\nČlánek 120\nČl. 81 odst. 1\n—\nČl. 121 odst. 1 první pododstavec písm. a) až e) a druhý pododstavec\n—\n—\nČl. 121 odst. 1 první pododstavec písm. f) a g)\n—\n—\nČl. 121 odst. 2 a 3\nČl. 81 odst. 2\n—\nČl. 121 odst. 4\n—\nČl. 22 odst. 2\nČl. 121 odst. 5\n—\nČl. 22 odst. 3 a 4\nČl. 121 odst. 6\n—\n—\nČlánek 122\nČlánek 82\n—\nČlánek 123\nČlánek 83\n—\nČlánek 124\nČl. 2 body 3 a 4\n—\n—\nČl. 8 odst. 1 písm. k)\n—\n—\nČl. 8 odst. 1 písm. t) a u)\n—\n—\nČl. 20 odst. 3 až 11\n—\n—\nČl. 27 odst. 1 písm. c)\n—\n—\nČl. 27 odst. 4\n—\n—\nČlánek 30\n—\n—\nČlánek 31\n—\n—\nČl. 32 odst. 1\n—\n—\nČl. 36 odst. 3\n—\n—\nČl. 44 odst. 2\n—\n—\nČl. 45 odst. 3 a 4\n—\n—\nČl. 46 odst. 2, 3 a 4\n—\n—\nČl. 47 odst. 3\n—\n—\nČlánek 48\n—\n—\nČlánek 49\n—\n—\nČl. 62 odst. 2 první pododstavec písm. h)\n—\n—\n—\nČl. 2 odst. 4\n—\n—\nČl. 3 písm. a)\n—\n—\nČl. 3 písm. h)\n—\n—\nČl. 4 odst. 1 písm. c), e) a f)\n—\n—\nČl. 4 odst. 4\n—\n—\nČl. 6 odst. 1 písm. b), c) a d)\n—\n—\nČl. 6 odst. 2\n—\n—\nČl. 7 odst. 3, 4 a 5\n—\n—\nČl. 9 odst. 2 písm. k)\n—\n—\nČl. 9 odst. 5 písm. b)\n—\n—\nČl. 9 odst. 6\n—\n—\nČl. 9 odst. 7\n—\n—\nČl. 9 odst. 8\n—\n—\nČl. 9 odst. 9\n—\n—\nČl. 9 odst. 10\n—\n—\nČl. 10 odst. 2 písm. c) a f)\n—\n—\nČl. 10 odst. 7\n—\n—\nČlánek 11\n—\n—\nČl. 12 odst. 3\n—\n—\nČl. 16 odst. 4\n—\n—\nČl. 20 odst. 2\n—\n—\nČl. 20 odst. 6\n—\n—\nČl. 20 odst. 8\n—\n—\nČl. 20 odst. 9\n—\n—\nČlánek 23\n—\n—\nČlánek 24\n—", "summary": "Evropská pohraniční a pobřežní stráž\nEvropská pohraniční a pobřežní stráž\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1896 o pohraniční a pobřežní stráži\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, jejímž účelem je:zajišťovat evropskou integrovanou správu hranice EU,efektivně řídit přecházení hranic aefektivně řídit návratovou* politiku EU jakožto klíčovou součást udržitelného řízení migrace. Snaží se řešit výzvy spojené s migrací a potenciální budoucí hrozby na hranicích, bojovat proti závažným mezinárodním zločinům a zajišťovat vnitřní bezpečnost EU a zároveň plně respektovat základní práva a chránit volný pohyb.\nKLÍČOVÉ BODY\nStálý útvar čítající 10 000 příslušníků:bude zajišťovat, aby agentura podporovala členské státy EU, kdy a kde potřebují, propojí agenturní personál, strážce a experty na navracení nasazené členskými státy, kteří budou podporovat více než 100 000 příslušníků vnitrostátních hraničních stráží v jejich úkolech.Kromě toho bude mít agentura rozpočet na pořizování svého vlastního vybavení, například lodí, letadel a vozidel.\nVýkonné pravomoci\nStálý útvar bude schopen provádět úkoly související s hraničními kontrolami a navracením, například kontroly totožnosti, povolení vstupu na vnějších hranicích a střežení hranic – po dohodě s hostitelským členským státem.\nVětší podpora při navraceníKromě organizace a financování společných návratových operací bude agentura rovněž schopna poskytovat podporu ve všech fázích návratového procesu členským státům, které zůstávají odpovědné za rozhodnutí týkající se navracení. Tato podpora může nyní rovněž zahrnovat například poskytnutí asistence navraceným osobám před příjezdem, během něho a po něm, identifikaci osob ze zemí mimo EU, které nemají oprávnění k pobytu, nebo opatřování cestovních dokladů.Silnější spolupráce se zeměmi mimo EU\nAgentura bude schopna – na základě předchozí dohody s dotyčnou zemí – provádět společné operace a nasazovat personál mimo EU i mimo země sousedící s EU a poskytovat podporu se správou hranic.\nPobočky\nAgentura bude schopna zřídit pobočky v členských státech a v zemích mimo EU (na základě dohody o postavení), které budou poskytovat logistickou a operativní podporu a zaručovat hladký chod operací.\nEvropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)Za účelem zlepšení fungování systému EUROSUR nařízení tento systém začleňuje do fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Nařízení rozšiřuje působnost systému EUROSUR tak, aby pokrýval většinu prvků evropské integrované správy hranic. To znamená schopnost lépe odhalovat a předvídat krizové situace na vnějších hranicích EU a v zemích mimo EU a reagovat na ně. Prováděcí akt Evropské komise, prováděcí nařízení (EU) 2021/581 stanoví pravidla týkající se výměny informací a spolupráce pro účely systému EUROSUR včetně informovanosti o situaci, analýzy rizik a pro podporu plánování a provádění operací hraniční kontroly. Nařízení stanoví:pravidla pro podávání zpráv v systému EUROSUR, včetně druhu informací, které mají být poskytovány, a lhůt pro podávání zpráv,podrobnosti o informačních vrstvách* situačních obrazů*,způsoby vytváření specifických situačních obrazů,odpovědnosti související s podáváním zpráv, se správou situačních obrazů a provozem a údržbou různých technických systémů a sítí, které systém EUROSUR podporují,pravidla systému EUROSUR pro zabezpečení a ochranu údajů,mechanismy pro zajištění kontroly kvality.Zrušení\nS platností ode dne 4. prosince 2019 zrušilo platnost nařízení (EU) č. 1052/2013 o systému EUROSUR, a dne 31. prosince 2020 zruší platnost nařízení (EU) 2016/1624.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe použitelné od 4. prosince 2019.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Komise vítá dohodu o stálém útvaru 10 000 strážců do roku 2027 – tisková zpráva (Evropská komise) EU chrání: Evropská pohraniční a pobřežní stráž – YouTube (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nNavracení: proces dobrovolného nebo nedobrovolného vracení občanů zemí, které nejsou členskými státy EU, do země jejich původu, dohodnuté tranzitní země nebo jiného členského státu, do kterého se dotyčná osoba dobrovolně rozhodně vrátit a ve které bude přijata.\nInformační vrstvy: situační obrazy (viz další záznam) se skládají ze tří informačních vrstev:vrstva událostí (zprávy o událostech, které mohou mít dopad na vnější hranici),operační vrstva (zprávy o vlastních prostředcích členských států, zprávy o operačních plánech a také zprávy týkající se environmentálních informací, zahrnující zejména meteorologické a oceánografické informace), aanalytická vrstva, založená na zprávách o analýze rizik. Cílem zpráv o analýze rizik je zlepšit porozumění událostem na vnější hranici, což může usnadnit předvídání trendů, plánování a provádění operací na ochranu hranic, jakož i strategickou analýzu rizik.\nSituační obrazy: obsahují informace o situaci na evropských hranicích a v předhraniční oblasti.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/581 ze dne 9. dubna 2021 o situačních obrazech Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 124, 12.4.2021, s. 3–39)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52)\nPostupné změny nařízení (EU) 2016/399 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 29.05.2021"}
{"celex_id": "32019R0881", "reference": "7.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 151/15\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/881\nze dne 17. dubna 2019\no agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSítě a informační systémy a sítě a služby elektronických komunikací mají zásadní význam pro společnost a staly se páteří hospodářského růstu. Informační a komunikační technologie (IKT) jsou základem komplexních systémů, které podporují běžné společenské činnosti, udržují v chodu naši ekonomiku v klíčových odvětvích, jako je například zdravotnictví, energetika, finančnictví a doprava, a zejména podporují fungování vnitřního trhu.\n(2)\nVyužívání sítí a informačních systémů občany, organizacemi a podniky v celé Unii je v současné době všudypřítomné. Digitalizace a konektivita se stávají hlavními prvky stále rostoucího počtu produktů a služeb a očekává se, že s nástupem internetu věcí budou v celé Unii během příštího desetiletí připojeny extrémně vysoké počty digitálních zařízení. I když je k internetu připojen rostoucí počet zařízení, nejsou navrženy s dostatečnými zabudovanými bezpečnostními prvky a odolností, což vede k nedostatečné kybernetické bezpečnosti. Omezené využívání certifikace v této souvislosti vede k tomu, že fyzické osoby, organizace ani podniky nemají dostatečné informace o prvcích kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT, které používají, což narušuje důvěru v digitální řešení. Sítě a informační systémy mohou napomáhat ve všech aspektech našich životů a jsou hnacím motorem hospodářského růstu Unie. Jsou úhelným kamenem pro dosažení jednotného digitálního trhu.\n(3)\nNárůst digitalizace a propojenosti zvyšuje kybernetická bezpečnostní rizika, což způsobuje, že společnost jako celek se stává zranitelnější vůči kybernetickým hrozbám a zhoršuje se nebezpečí pro jednotlivé uživatele, včetně zranitelných osob, jako jsou děti. Za účelem zmírnění těchto rizik je třeba přijmout veškerá opatření potřebná ke zlepšení kybernetické bezpečnosti v Unii, aby byly sítě a informační systémy, komunikační sítě, digitální produkty, služby a zařízení používané občany, organizacemi a podniky – od malých a středních podniků ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (4) až po provozovatele kritických infrastruktur – lépe chráněny před kybernetickými hrozbami.\n(4)\nAgentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 (5), přispívá zpřístupňováním příslušných informací veřejnosti k rozvoji odvětví kybernetické bezpečnosti v Unii, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků. Agentura ENISA by měla usilovat o těsnější spolupráci s univerzitami a výzkumnými subjekty s cílem přispět ke snížení závislosti na produktech v oblasti kybernetické bezpečnosti a služeb z oblasti mimo Unie a posílit dodavatelské řetězce v rámci Unie.\n(5)\nPočet kybernetických útoků roste a propojená ekonomika a společnost, která je zranitelnější vůči kybernetickým hrozbám a útokům, vyžaduje silnější ochranu. I když kybernetické útoky jsou často přeshraniční povahy, kompetence a opatření politik orgánů zabývajících se kybernetickou bezpečností a donucovacích orgánů jsou převážně vnitrostátní. Rozsáhlé incidenty by mohly narušit poskytování základních služeb v celé Unii. To vyžaduje účinnou a koordinovanou reakci a řešení krizí na úrovni Unie, které budou vycházet ze speciálních politik a širších nástrojů pro evropskou solidaritu a vzájemnou pomoc. Proto je pro tvůrce politik, průmyslové odvětví a uživatele rovněž důležité provádět pravidelné posuzování stavu kybernetické bezpečnosti a odolnosti v Unii, na základě spolehlivých unijních údajů, a také systematické předpovědi budoucího vývoje, výzev a hrozeb, a to jak na úrovni Unie, tak na úrovni celosvětové.\n(6)\nS ohledem na nárůst kybernetických bezpečnostních hrozeb, kterým Unie čelí, existuje potřeba komplexního souboru opatření, která by vycházela z předchozích opatření Unie a podporovala vzájemně se posilující cíle. Tyto cíle obnášejí nutnost dále zvýšit schopnosti a připravenost členských států a podniků a rovněž zlepšit spolupráci, sdílení informací a koordinaci mezi členskými státy a orgány, institucemi a subjekty Unie. Kromě toho vzhledem k bezhraniční povaze kybernetických hrozeb existuje potřeba zvýšit schopnosti na úrovni Unie, které by mohly doplňovat opatření členských států, zejména v případě rozsáhlých přeshraničních kybernetických incidentů a krizí; zároveň je však nutné vzít v úvahu to, že je důležité zachovat schopnost členských států reagovat na kybernetické hrozby nejrůznějšího rozsahu a tyto schopnosti rozšiřovat.\n(7)\nJe rovněž třeba další úsilí ke zvýšení informovanosti občanů, organizací a podniků o otázkách týkajících se kybernetické bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že incidenty narušují důvěru v poskytovatele digitálních služeb a samotný jednotný digitální trh, zejména mezi spotřebiteli, je nutné navíc tuto důvěru dále posílit tím, že budou transparentním způsobem poskytovány informace o úrovni bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT, přičemž je třeba zdůraznit, že ani vysoká úroveň certifikace kybernetické bezpečnosti nemůže zaručit, že produkt, služba nebo proces IKT jsou zcela bezpečné. Posílení důvěry lze usnadnit certifikací v rámci Unie, která bude poskytovat společné požadavky na kybernetickou bezpečnost a kritéria jejího hodnocení napříč vnitrostátními trhy a odvětvími.\n(8)\nKybernetická bezpečnost není jen otázkou technologie, důležité je rovněž i lidské chování. Proto by měla být výrazně prosazována „kybernetická hygiena“ ve smyslu jednoduchých rutinních opatření, která – jsou-li zavedena a pravidelně prováděna občany, organizacemi a podniky – minimalizují jejich vystavení rizikům kybernetických hrozeb.\n(9)\nPro účely posilování struktur kybernetické bezpečnosti v Unii je důležité zachovávat a rozvíjet schopnosti členských států v zájmu komplexní reakce na kybernetické hrozby včetně přeshraničních incidentů.\n(10)\nPodniky i jednotliví spotřebitelé by měli mít přesné informace ohledně toho, na jakou úroveň záruky bezpečnosti jsou jejich produkty, služby a procesy a IKT certifikovány. Zároveň však žádný produkt ani služba IKT nejsou zcela kyberneticky bezpečné a je třeba podporovat a upřednostňovat základní zásady kybernetické hygieny. Vzhledem k rostoucí dostupnosti zařízení internetu věcí je k dispozici řada dobrovolných opatření, která může soukromý sektor přijmout, aby posílil důvěru v bezpečnost produktů, služeb a procesů IKT.\n(11)\nModerní produkty a systémy IKT často zahrnují jednu nebo více technologií a prvků třetí strany, jako jsou softwarové moduly, knihovny nebo rozhraní pro programování aplikací (API), a spoléhají na ně. Toto spoléhání, k němuž se často odkazuje jako k „závislosti“, by mohlo představovat další kybernetická bezpečnostní rizika, poněvadž zranitelnosti zjištěné v prvcích třetí strany by mohly mít též vliv na bezpečnost produktů, služeb a procesů IKT. V mnoha případech umožňuje nalezení a zdokumentování takových závislostí koncovým uživatelům produktů, služeb a procesů IKT zlepšit jejich činnosti řízení kybernetických bezpečnostních rizik zlepšením například řízení kybernetické bezpečnostní zranitelnosti uživatele a postupů nápravy.\n(12)\nOrganizace, výrobci nebo poskytovatelé zapojení do navrhování a vývoje produktů, služeb či procesů IKT by měli být podporováni v provádění opatření, a to již v nejranějších fázích návrhu a vývoje, aby chránili bezpečnost těchto produktů, služeb a procesů v nejvyšší možné míře, a to tak, aby byl předpokládán výskyt kybernetických útoků a aby byl předpokládán a minimalizován jejich dopad („bezpečnost již od fáze návrhu“). Bezpečnost by měla být zajištěna v průběhu celého životního cyklu produktu, služby či procesu IKT prostřednictvím neustálého rozvíjení postupů navrhování a vývoje, s cílem omezit riziko zneužití.\n(13)\nPodniky, organizace a veřejný sektor by měly konfigurovat produkty, služby nebo procesy IKT jimi navržené způsobem, který zajistí vyšší úroveň bezpečnosti, což by mělo prvnímu uživateli umožnit obdržet standardní konfiguraci s co nejbezpečnějším nastavením (dále jen „standardní bezpečnost“), čímž se sníží zátěž pro uživatele spojená s nutností odpovídající konfigurace produktu, služby či procesu IKT. Standardní bezpečnost by neměla vyžadovat provedení rozsáhlé konfigurace ani specifické technické znalosti či jiné než intuitivní chování uživatele, a je-li použita, měla by fungovat snadno a spolehlivě. Pokud v individuálním případě vedou analýzy rizika a využitelnosti k závěru, že takové nastavení není proveditelné, měli by být uživatelé nabádáni ke zvolení nejbezpečnějšího nastavení.\n(14)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 (6) zřídilo agenturu ENISA za účelem přispět k cílům zajištění vysoké a účinné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii a vytvořit kulturu bezpečnosti sítí a informací v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a veřejné správy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2008 (7) prodloužilo mandát agentury ENISA do března 2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 580/2011 (8) dále prodloužilo mandát agentury ENISA do 13. září 2013. Nařízení (EU) č. 526/2013 prodloužilo mandát agentury ENISA do 19. června 2020.\n(15)\nUnie již podnikla důležité kroky k zajištění kybernetické bezpečnosti a zvýšení důvěry v digitální technologie. V roce 2013 byla přijata strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie jako základ pro politickou reakci Unie na kybernetické hrozby a rizika. Ve snaze lépe chránit občany v on-line prostředí Unie v roce 2016 přijala první legislativní akt v oblasti kybernetické bezpečnosti, směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (9). Směrnice (EU) 2016/1148 stanovila požadavky týkající se vnitrostátních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, zřídila první mechanismy pro posílení strategické a operativní spolupráce mezi členskými státy a zavedla povinnosti týkající se bezpečnostních opatření a hlášení o incidentech napříč odvětvími, která jsou zásadní pro hospodářství a pro společnost, jako například energetika, doprava, dodávky a rozvody pitné vody, bankovnictví, infrastruktura finančních trhů, zdravotnictví a digitální infrastruktura včetně poskytovatelů klíčových digitálních služeb (internetových vyhledávačů, služeb cloud computingu a on-line tržišť).\nKlíčová role při podpoře provádění uvedené směrnice byla přisouzena agentuře ENISA. Kromě toho je účinný boj proti kyberkriminalitě důležitou prioritou Evropského programu pro bezpečnost, a přispívá tak k celkovému cíli dosažení vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti. Jiné právní akty, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (11) a směrnice (EU) 2018/1972 (12),rovněž přispívají k vysoké míře kybernetické bezpečnosti na jednotném digitálním trhu.\n(16)\nOd přijetí strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie v roce 2013 a od poslední revize mandátu agentury ENISA se celkový politický kontext významně změnil s ohledem na více nejisté a méně bezpečné globální prostředí. Za těchto okolností a v souvislosti s pozitivním vývojem role agentury ENISA jakožto referenčního bodu pro poradenství a odborné znalosti a zprostředkovatele spolupráce a budování kapacit a v rámci nové politiky Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti je nezbytné přezkoumat mandát agentury ENISA, vymezit její roli v měnícím se ekosystému kybernetické bezpečnosti a zajistit, aby účinně přispívala k reakci Unie na kybernetické bezpečnostní výzvy plynoucí z radikálně transformovaných kybernetických hrozeb, k čemuž, jak bylo uznáno při hodnocení agentury ENISA, není stávající mandát dostatečný.\n(17)\nAgentura ENISA zřízená tímto nařízením by měla být nástupcem agentury ENISA zřízené nařízením (EU) č. 526/2013. Agentura ENISA by měla plnit úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením a jinými právními akty Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, mimo jiné tím, že bude poskytovat poradenství a odborné znalosti a působit jako centrum informací a znalostí Unie. Měla by podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru, předkládat politická doporučení Komisi a členským státům, působit jako referenční místo pro odvětvové politické iniciativy Unie v souvislosti s otázkami kybernetické bezpečnosti a podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy a mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.\n(18)\nV rámci rozhodnutí (2004/97/ES, Euratom), přijatém vzájemnou dohodou zástupců členských států, zasedajících na úrovni hlav států a předsedů vlád (13), zástupci členských států rozhodli, že agentura ENISA bude mít sídlo v Řecku ve městě, které určí řecká vláda. Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit co nejlepší podmínky pro bezproblémové a účinné fungování agentury ENISA. V zájmu zajištění řádného a účinného plnění úkolů agentury ENISA, přijímání a udržení si zaměstnanců a v zájmu zvýšení účinnosti v oblasti vytváření sítí je naprosto nezbytné, aby bylo sídlo agentury ENISA vhodně umístěno, přičemž by mimo jiné mělo být zajištěno odpovídající dopravní spojení a zařízení pro manžely/manželky a děti zaměstnanců agentury. Nezbytná opatření by měla být stanovena v dohodě mezi agenturou ENISA a daným hostitelským členským státem uzavřené poté, co bude schválena správní rada agentury ENISA.\n(19)\nVzhledem k nárůstu kybernetických bezpečnostních rizik a výzev, kterým Unie čelí, by měly být navýšeny finanční a lidské zdroje přidělené agentuře ENISA, aby odrážely širší úlohu a množství úkolů agentury a její zásadní postavení v ekosystému organizací bránících digitální ekosystém Unie a umožnily jí, aby účinně plnila úkoly, které jí byly svěřeny tímto nařízením.\n(20)\nAgentura ENISA by měla rozvíjet a udržovat vysokou úroveň odborných znalostí a působit jako referenční bod a díky své nezávislosti, kvalitě poskytovaného poradenství a informací, transparentnosti svých postupů a metod práce a pečlivosti, s níž plní svěřené úkoly, vytvářet důvěru v jednotný trh. Agentura ENISA by měla aktivně podporovat vnitrostátní úsilí a aktivně přispívat k úsilí Unie a plnit své úkoly v plné spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s členskými státy, přičemž by měla předcházet zdvojování práce a podporovat součinnost. Kromě toho by agentura ENISA měla reagovat na podněty od soukromého sektoru a jiných příslušných zúčastněných stran a spolupracovat s nimi. Měl by být určen soubor úkolů, jenž by stanovil, jak má agentura ENISA plnit své cíle, a současně umožňoval flexibilitu jejích činností.\n(21)\nAby mohla agentura ENISA přiměřeně podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy, měla by dále rozšířit své technické a lidské schopnosti a odborné dovednosti. Agentura ENISA by měla zvýšit své know-how a kapacity. Agentura ENISA a členské státy by mohly dobrovolně rozvíjet programy pro vysílání národních odborníků do agentury ENISA, vytvářet skupiny expertů a provádět výměnu pracovníků.\n(22)\nAgentura ENISA by měla být nápomocna Komisi prostřednictvím poradenství, stanovisek a analýz ke všem záležitostem Unie souvisejícím s rozvojem politiky a právních předpisů a prostřednictvím aktualizací a přezkumů v oblasti kybernetické bezpečnosti a jejích aspektů specifických pro jednotlivá odvětví s cílem zvýšit význam politik Unie a právních předpisů s rozměrem kybernetické bezpečnosti a umožnit soudržnost při provádění těchto politik a předpisů na vnitrostátní úrovni. Pro politiky Unie v konkrétních odvětvích a pro iniciativy Unie v oblasti právních předpisů by agentura ENISA měla působit jako referenční bod poskytující poradenství a odborné znalosti v případech, kdy se tyto politiky a iniciativy týkají otázek souvisejících s kybernetickou bezpečností. Agentura ENISA by měla Evropský parlament pravidelně informovat o své činnosti.\n(23)\nVeřejné jádro otevřeného internetu, tedy hlavní protokoly a infrastruktura, jež jsou globálním veřejným statkem, zajišťuje základní funkci internetu jako celku a je základem pro jeho běžný provoz. Agentura ENISA by měla podpořit bezpečnost veřejného jádra otevřeného internetu a stabilitu jeho fungování, včetně klíčových protokolů (zejména DNS, BGP, a IPv6), provozu systému doménových jmen (včetně provozu všech domén na vrcholné úrovni) a provozu root zone.\n(24)\nZákladním úkolem agentury ENISA je prosazovat jednotné provádění příslušného právního rámce, zejména účinné provádění směrnice (EU) 2016/1148 a dalších příslušných právních nástrojů zahrnujících aspekty kybernetické bezpečnosti, což je zásadní pro zvýšení kybernetické odolnosti. S ohledem na rychle se vyvíjející oblast kybernetických hrozeb je zřejmé, že se členské státy musí opírat o komplexnější přístup k budování kybernetické odolnosti, který přesahuje jednotlivé politiky.\n(25)\nAgentura ENISA by měla být nápomocna členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie v jejich úsilí o vytváření a rozvoj schopností a připravenosti předcházet kybernetickým hrozbám a incidentům, odhalovat je a reagovat na ně, a také v souvislosti s bezpečností sítí a informačních systémů. Agentura ENISA by zejména měla podporovat rozvoj a posilování vnitrostátních a unijních bezpečnostních týmů CSIRT podle směrnice (EU) 2016/1148 s cílem dosáhnout v Unii vysoké společné úrovně jejich vyspělosti. Činnosti prováděné agenturou ENISA ve vztahu k operativním kapacitám členských států by měly aktivně podporovat opatření přijatá členskými státy za účelem plnění jejich povinností vyplývajících ze směrnice (EU) 2016/1148, a tedy by je neměly nahrazovat.\n(26)\nAgentura ENISA by rovněž měla pomáhat s rozvíjením a aktualizováním strategií pro bezpečnost sítí a informačních systémů na úrovni Unie a členských států, pokud o to požádají, a to zejména strategií pro kybernetickou bezpečnost, a měla by podporovat šíření těchto strategií a sledovat pokrok při jejich provádění. Agentura ENISA by měla také přispívat k pokrytí potřeb ohledně školení a vzdělávacích materiálů, zejména potřeb veřejných subjektů, a případně ve velké míře „školit školitele“ na základě rámce digitálních kompetencí pro občany, a tím pomáhat členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie při rozvoji jejich vlastních školicích kapacit.\n(27)\nAgentura ENISA by měla podporovat členské státy, pokud jde o zvyšování informovanosti a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti usnadňováním těsnější koordinace a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy. Tato podpora by mohla spočívat v rozvíjení sítě vnitrostátních kontaktních míst v oblasti vzdělávání a platformy odborné přípravy pro kybernetickou bezpečnost. Síť vnitrostátních kontaktních míst v oblasti vzdělávání by mohla být činná v rámci sítě národních styčných úředníků a být výchozím bodem pro budoucí koordinaci v rámci členských států.\n(28)\nAgentura ENISA by měla být nápomocna skupině pro spolupráci zřízené směrnicí (EU) 2016/1148 při provádění jejích úkolů, zejména prostřednictvím poskytování odborných znalostí a poradenství a prostřednictvím usnadňování výměny osvědčených postupů týkajících se rizik a incidentů, zejména pak pokud jde o určování provozovatelů základních služeb členskými státy, a to i ve vztahu k přeshraničním vazbám.\n(29)\nS cílem podněcovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a v rámci soukromého sektoru, zejména za účelem podpory ochrany kritických infrastruktur, by agentura ENISA měla podporovat sdílení informací v rámci odvětví i mezi nimi, zejména v odvětvích uvedených v příloze II směrnice (EU) 2016/1148, a to poskytováním osvědčených postupů a pokynů ohledně dostupných nástrojů a postupů, jakož i pokynů ohledně toho, jak řešit otázky regulace týkající se sdílení informací, například usnadněním vytváření odvětvových středisek pro sdílení a analýzu informací.\n(30)\nVzhledem k tomu, že možný negativní dopad zranitelností v produktech, službách a procesech IKT trvale narůstá, zjišťování a odstraňování těchto zranitelností hraje důležitou roli při snižování celkového kybernetického bezpečnostního rizika. Spolupráce mezi organizacemi, výrobci nebo poskytovateli takto zranitelných produktů, služeb a procesů IKT a členy výzkumné obce v oblasti kybernetické bezpečnosti a vládami, které zranitelnosti naleznou, prokazatelně značně zvyšuje míru zjištěných a odstraněných zranitelností v produktech, službách a procesech IKT. Koordinované zveřejňování zranitelností specifikuje strukturovaný proces spolupráce, v jehož rámci je o zranitelnostech informován vlastník informačního systému, čímž se organizaci umožní diagnostikovat a odstranit zranitelnost dříve, než budou podrobné informace o ní sděleny třetím stranám nebo veřejnosti. V rámci tohoto procesu je rovněž zajištěna koordinace mezi tím, kdo zranitelnost nalezl, a organizací, pokud jde o zveřejnění uvedených zranitelností. Politika koordinovaného zveřejňování zranitelností by mohla hrát významnou roli v úsilí členských států o zlepšení kybernetické bezpečnosti.\n(31)\nAgentura ENISA by měla agregovat a analyzovat dobrovolně sdílené vnitrostátní zprávy od týmů CSIRT a interinstitucionálního týmu pro reakci na počítačové hrozby pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie zřízeného na základě ujednání mezi Evropským parlamentem, Evropskou radou, Radou Evropské unie, Evropskou komisí, Soudním dvorem Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropským účetním dvorem, Evropskou službou pro vnější činnost, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Evropským výborem regionů a Evropskou investiční bankou o organizaci a fungování týmu pro reakci na počítačové hrozby pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie (CERT-EU) (14), s cílem přispět ke stanovování společných postupů, jazyka a terminologie pro výměnu informací. Agentura ENISA by v této souvislosti rovněž měla zapojit soukromý sektor v rámci směrnice (EU) 2016/1148, která stanoví základ pro dobrovolnou výměnu technických informací na operativní úrovni v rámci sítě týmů CSIRT (dále jen „síť CSIRT“) vytvořené uvedenou směrnicí.\n(32)\nV případě rozsáhlých přeshraničních incidentů a krizí v oblasti kybernetické bezpečnosti by agentura ENISA měla přispět k reakci na úrovni Unie. Tato úloha by měla být vykonávána v souladu s mandátem agentury ENISA podle tohoto nařízení a členské státy by měly dohodnout přístup v rámci doporučení Komise (EU) 2017/1584 (15) a v rámci závěrů Rady ze dne 26. června 2018 o koordinované reakci EU na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize. Úloha by mohla zahrnovat shromažďování příslušných informací a působení jako zprostředkovatel mezi sítí CSIRT a technickou komunitou a mezi subjekty s rozhodovací pravomocí příslušnými pro krizové řízení. Agentura ENISA by dále měla podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy, pokud o to jeden či více členských států žádá, při řešení incidentů po technické stránce, a to usnadňováním příslušné výměny technických řešení mezi členskými státy a poskytováním vstupů do veřejných komunikací. Agentura ENISA by měla tuto operativní spolupráci podporovat testováním způsobů takové spolupráce prostřednictvím pravidelných cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti.\n(33)\nPři podpoře operativní spolupráce by agentura ENISA měla využít dostupné technické a operativní odborné znalosti týmu CERT-EU, a to prostřednictvím strukturované spolupráce. Tato strukturovaná spolupráce by mohla vycházet z odborných znalostí agentury ENISA. V případě potřeby by měla být učiněna speciální ujednání mezi oběma subjekty o praktické podobě takové spolupráce a mělo by se zabránit zdvojování činností.\n(34)\nPři plnění svých úkolů pro podporu operativní spolupráce v rámci sítě týmů CSIRT by agentura ENISA měla být schopna poskytnout členským státům na jejich žádost podporu, například ve formě poradenství ohledně způsobu zlepšení jejich schopností předcházet incidentům, odhalovat je a reagovat na ně usnadněním technického řešení incidentů, které mají závažný nebo významný dopad, nebo prostřednictvím zajišťování analýz kybernetických hrozeb a incidentů. Agentura ENISA by měla usnadňovat technické řešení incidentů, které mají závažný nebo významný dopad, zejména podporou dobrovolného sdílení technických řešení mezi členskými státy nebo aby vytvářela kombinované technické informace, jako jsou technická řešení dobrovolně sdílená členskými státy. Doporučení (EU) 2017/1584 doporučuje, aby členské státy spolupracovaly v dobré víře a aby mezi sebou a s agenturou ENISA bez zbytečného odkladu sdílely informace o rozsáhlých incidentech a krizích v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto informace by agentuře ENISA dále pomohly při plnění jejích úkolů na podporu operativní spolupráce.\n(35)\nJako součást pravidelné spolupráce na technické úrovni na podporu informovanosti Unie o aktuální situaci by agentura ENISA měla v úzké spolupráci s členskými státy připravovat pravidelné podrobné technické zprávy EU o situaci v oblasti kybernetické bezpečnosti týkající se incidentů a kybernetických hrozeb, a to na základě veřejně dostupných informací, svých vlastních analýz a zpráv, které s ní sdílejí týmy CSIRT členských států nebo jednotná kontaktní místa pro oblast bezpečnosti sítí a informačních systémů (dále jen „jednotná kontaktní místa“) zřízená podle směrnice (EU) 2016/1148 (v obou případech dobrovolně), Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu, tým CERT-EU a případně Středisko Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN) při Evropské službě pro vnější činnost. Zpráva by měla být k dispozici Radě, Komisi, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a síti CSIRT.\n(36)\nPodpora agentury ENISA ve vztahu k následným technickým šetřením incidentů se závažným nebo významným dopadem prováděným na základě žádosti dotčených členských států by se měla zaměřovat na předcházení budoucím incidentům. Dotčené členské státy by měly poskytnout nezbytné informace a pomoc s cílem umožnit agentuře ENISA následné technické šetření účinně podpořit.\n(37)\nČlenské státy mohou podniky dotčené incidentem vyzvat, aby spolupracovaly tak, že agentuře ENISA poskytnou nezbytné informace a veškerou pomoc, aniž je dotčeno jejich právo na ochranu obchodně citlivých informací a informací důležitých z hlediska veřejné bezpečnosti.\n(38)\nK lepšímu pochopení výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti a s cílem poskytovat členským státům a orgánům, institucích a jiným subjektům Unie dlouhodobé strategické poradenství je třeba, aby agentura ENISA analyzovala současná a nově se objevující kybernetická bezpečnostní rizika. Za tímto účelem by agentura ENISA měla, ve spolupráci s členskými státy a případně statistickými orgány a dalšími subjekty, shromažďovat příslušné veřejně dostupné nebo dobrovolně sdílené informace, provádět analýzy nově vznikajících technologií a poskytovat konkrétně zaměřená posouzení společenských, právních, hospodářských a regulačních dopadů technologických inovací na bezpečnost sítí a informací, zejména na kybernetickou bezpečnost. Agentura ENISA by měla také podporovat členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty Unie při určování nových kybernetických bezpečnostních rizik a při předcházení incidentům tak, že bude provádět analýzy kybernetických hrozeb, zranitelností a incidentů.\n(39)\nZa účelem zvýšení odolnosti Unie by agentura ENISA měla rozvíjet odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti infrastruktur, zejména na podporu odvětví uvedených v příloze II směrnice (EU) 2016/1148 a odvětví využitých poskytovateli digitálních služeb uvedených v příloze III uvedené směrnice, a to poskytováním poradenství, vydáváním pokynů a výměnou osvědčených postupů. S cílem zajistit snazší přístup k lépe strukturovaným informacím o kybernetických bezpečnostních rizicích a o možných prostředcích nápravy by agentura ENISA měla vytvořit a spravovat „informační centrum“ Unie, jednotný portál („one-stop-shop“) poskytující veřejnosti informace o kybernetické bezpečnosti získané od unijních a vnitrostátních organizací, institucí a subjektů. Usnadnění přístupu k lépe strukturovaným informacím o kybernetických bezpečnostních rizicích a o možných prostředcích nápravy rovněž může pomoci členským státům rozvíjet jejich schopnosti a sladit jejich postupy, aby došlo ke zvýšení jejich celkové odolnosti vůči kybernetickým útokům.\n(40)\nAgentura ENISA by měla přispívat ke zvyšování informovanosti veřejnosti ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, rovněž prostřednictvím celounijních informačních kampaní, podpory vzdělávání a poskytování pokynů a osvědčených postupů pro jednotlivé uživatele zaměřených na občany, organizace a podniky. Agentura ENISA by rovněž měla přispívat k podpoře osvědčených postupů a řešení, včetně kybernetické hygieny a počítačové gramotnosti na úrovni občanů, organizací a podniků, a to shromažďováním a analyzováním veřejně dostupných informací týkajících se závažných incidentů a sestavováním a zveřejňováním zpráv a pokynů pro občany, organizace a podniky ke zlepšení celkové úrovně jejich připravenosti a odolnosti. Agentura ENISA by se měla rovněž snažit poskytovat spotřebitelům příslušné informace o platných systémech certifikace, například poskytnutím pokynů a doporučení. Agentura ENISA by dále měla v souladu s akčním plánem digitálního vzdělávání stanoveným sdělením Komise ze dne 17. ledna 2018 a ve spolupráci s členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie organizovat pravidelné veřejné vzdělávací kampaně pro koncové uživatele s cílem podporovat bezpečnější chování jednotlivců na internetu a zvyšovat digitální gramotnost a informovanost o potenciálních kybernetických hrozbách, včetně počítačové kriminality jako phishingové útoky, botnety, finanční a bankovní podvody, incidenty s datovými podvody, a podporovat základní multifaktoriální ověřování, patching, šifrování, anonymizaci a ochranu údajů.\n(41)\nAgentura by měla hrát ústřední úlohu při urychlování informovanosti koncových uživatelů o bezpečnosti zařízení a bezpečném používání služeb a měla by na úrovni Unie prosazovat bezpečnost a ochranu soukromí již od fáze návrhu. Při sledování tohoto cíle by agentura ENISA měla využít dostupné osvědčené postupy a zkušenosti získané zejména od akademických institucí a výzkumných pracovníků v oblasti bezpečnosti informačních technologií.\n(42)\nZa účelem podpory podniků působících v odvětví kybernetické bezpečnosti a rovněž uživatelů řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti by agentura ENISA měla vytvořit a provozovat „středisko pro sledování trhu“ prostřednictvím provádění pravidelných analýz a šíření informací o hlavních trendech na trhu kybernetické bezpečnosti, a to jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.\n(43)\nAgentura ENISA by měla přispět k úsilí Unie o spolupráci s mezinárodními organizacemi, jakož i v rámci příslušných mezinárodních rámců spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Agentura ENISA by měla zejména případně přispět ke spolupráci s organizacemi, jako je OECD, OBSE a NATO. Taková spolupráce by mohla zahrnovat společná cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti a koordinaci společné reakce na incidenty. Tyto činnosti mají být vykonávány při plném dodržení zásad inkluzivnosti, reciprocity a rozhodovací samostatnosti Unie, aniž je dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky kteréhokoliv členského státu.\n(44)\nAby bylo zajištěno, že agentura ENISA plně dosahuje svých cílů, měla by spolupracovat s příslušnými orgány dohledu Unie a jinými příslušnými orgány v Unii, s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně týmu CERT-EU, EC3, Evropské obranné agentury (EDA), Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (Agentura pro evropský GNSS), Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropské centrální banky (ECB), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a všech dalších agentur Unie zapojených do kybernetické bezpečnosti. Agentura ENISA by měla rovněž spolupracovat s orgány zabývajícími se ochranou údajů, a to za účelem výměny know-how a osvědčených postupů a měla by poskytovat poradenství ohledně otázek kybernetické bezpečnosti, které mohou mít dopad na práci těchto orgánů. Zástupcům vnitrostátních a unijních donucovacích orgánů a orgánů na ochranu údajů by měla být umožněna účast v poradní skupině agentury ENISA. Při spolupráci s donucovacími orgány týkající se otázek bezpečnosti sítí a informací, které by mohly mít dopad na jejich práci, by agentura ENISA měla respektovat stávající informační kanály a zavedené sítě.\n(45)\nMohla by být navázána partnerství s akademickými institucemi, které realizují výzkumné iniciativy v příslušných oblastech, a měly by existovat příslušné kanály k předávání podnětů spotřebitelských a dalších organizací, které by měly být zohledněny.\n(46)\nAgentura ENISA ve funkci sekretariátu sítě CSIRT by měla podporovat týmy CSIRT členských států a tým CERT-EU při operativní spolupráci ve vztahu ke všem příslušným úkolům sítě CSIRT, jak jsou vymezeny ve směrnici (EU) 2016/1148. Agentura ENISA by dále měla prosazovat a podporovat spolupráci mezi příslušnými týmy CSIRT v případě incidentů, útoků či poruch sítí nebo infrastruktury, které jsou spravovány nebo chráněny týmy CSIRT a které postihují nebo mohou postihnout alespoň dva týmy CSIRT, přičemž by měla náležitě zohlednit standardní operační postupy sítě CSIRT.\n(47)\nZa účelem zvýšení připravenosti Unie v oblasti reakce na incidenty by agentura ENISA měla pořádat pravidelná cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie a poskytovat na žádost podporu členským státům a institucím, orgánům a jiným subjektům Unie při pořádání takových cvičení. Jednou za dva roky by se měla pořádat rozsáhlá komplexní cvičení, která zahrnují technické, operativní nebo strategické prvky. Agentura ENISA by navíc měla mít možnost pravidelně pořádat méně komplexní cvičení se stejným cílem zvýšit připravenost Unie v reakci na incidenty.\n(48)\nAgentura ENISA by měla dále rozvíjet a udržovat svoji odbornost v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti s cílem podporovat politiku Unie v této oblasti. Agentura ENISA by měla za účelem zvýšení transparentnosti záruk kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT a s tím souvisejícího posílení důvěry v digitální vnitřní trh a jeho konkurenceschopnosti navazovat na stávající osvědčené postupy a prosazovat zavádění certifikace kybernetické bezpečnosti v Unii, a to včetně toho, že bude přispívat k zavedení a správě rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie (evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti).\n(49)\nÚčinná politika v oblasti kybernetické bezpečnosti by měla být založena na pečlivě vyvinutých metodách posuzování rizika ve veřejném i v soukromém sektoru. Metody posuzování rizika se používají na různých úrovních, aniž by existoval jednotný systém, který by zaručoval jejich účinné uplatňování. Podpora a rozvoj osvědčených postupů posuzování rizika a interoperabilních řešení řízení rizik u organizací veřejného a soukromého sektoru zvýší úroveň kybernetické bezpečnosti v Unii. Agentura ENISA by měla za tímto účelem podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a usnadňovat jejich úsilí zaměřené na vytvoření a používání evropských a mezinárodních standardů řízení rizik a měřitelné bezpečnosti elektronických produktů, systémů, sítí a služeb, které společně se softwarem tvoří sítě a informační systémy.\n(50)\nAgentura ENISA by měla vybízet členské státy a výrobce a poskytovatele produktů, služeb a procesů IKT, aby zvýšili své obecné standardy v oblasti bezpečnosti, a umožnili tak všem uživatelům internetu podniknout potřebné kroky k zajištění své vlastní kybernetické bezpečnosti, a měla by k tomu poskytovat podněty. Výrobci a poskytovatelé produktů, služeb a procesů IKT by měli zejména poskytnout nezbytné aktualizace a stáhnout z trhu nebo z oběhu či recyklovat produkty, služby a procesy IKT, které nesplňují základní normy v oblasti kybernetické bezpečnosti, a dovozci a distributoři by měli zajistit, aby produkty, služby a procesy IKT, které uvádějí na trh Unie, odpovídaly platným požadavkům a nepředstavovaly pro spotřebitele v Unii riziko.\n(51)\nAgentura ENISA by měla mít možnost ve spolupráci s příslušnými orgány šířit informace týkající se úrovně kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT nabízených na vnitřním trhu a měla by vydávat varování, která jsou určená výrobcům a poskytovatelům produktů, služeb a procesů IKT a která od nich požadují, aby zvýšili bezpečnost svých produktů, služeb a procesů IKT, včetně kybernetické bezpečnosti.\n(52)\nAgentura ENISA by měla plně zohlednit činnosti probíhající v oblasti výzkumu, vývoje a technologického hodnocení, zejména činnosti prováděné v rámci různých výzkumných iniciativ Unie, aby mohla orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a případně členským státům, které o to požádají, poskytovat poradenství ohledně potřeb a priorit výzkumu v oblasti kybernetické bezpečnosti. S cílem určit potřeby a priority v oblasti výzkumu by agentura ENISA měla rovněž konzultovat příslušné skupiny uživatelů. Konkrétně je možno navázat spolupráci s Evropskou radou pro výzkum a Evropským inovačním a technologickým institutem, jakož i s Ústavem Evropské unie pro studium bezpečnosti.\n(53)\nAgentura ENISA by měla pravidelně konzultovat s organizacemi pro normalizaci, zejména s evropskými normalizačními organizacemi, při vypracovávání evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti.\n(54)\nKybernetické hrozby jsou globální záležitostí. Je nutná užší mezinárodní spolupráce pro zvýšení standardů kybernetické bezpečnosti, včetně stanovení společných norem chování, přijetí kodexů chování a používání mezinárodních norem, a lepší výměna informací, jež by podpořila pružnější mezinárodní spolupráci v reakci na problémy týkající se bezpečnosti sítí a informací a prosazování společného globálního přístupu k nim. Agentura ENISA by za tímto účelem měla podporovat větší zapojení Unie a spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi tím, že případně poskytne nezbytné odborné znalosti a analýzy příslušným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie.\n(55)\nAgentura ENISA by měla být schopna reagovat na žádosti ad hoc o poradenství a pomoc od členských států a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které se týkají záležitostí spadajících do mandátu agentury ENISA.\n(56)\nJe opodstatněné a doporučuje se zavést určité zásady týkající se řízení agentury ENISA, aby bylo naplněno společné prohlášení a společný přístupu, na nichž se v červenci 2012 dohodla interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury EU a jejichž účelem je zjednodušit činnost decentralizovaných agentur a zlepšit jejich výkonnost. Doporučení ze společného prohlášení a společného přístupu by rovněž měla být odpovídajícím způsobem zohledněna v pracovních programech agentury ENISA, hodnoceních agentury ENISA a v postupech, které agentura ENISA používá pro podávání zpráv a v administrativě.\n(57)\nSprávní rada složená ze zástupců členských států a Komise by měla vymezit obecné směry činnosti agentury ENISA a zaručit, že bude své úkoly plnit v souladu s tímto nařízením. Správní radě by měly být svěřeny pravomoci potřebné pro sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, schvalování příslušných finančních pravidel, stanovení transparentních pracovních postupů pro přijímání rozhodnutí agentury ENISA, schvalování jednotného programového dokumentu agentury ENISA, přijímání jejího jednacího řádu, jmenování výkonného ředitele a rozhodování o prodloužení a ukončení funkčního období výkonného ředitele.\n(58)\nV zájmu řádného a účinného fungování agentury ENISA by Komise a členské státy měly zajistit, aby osoby, které mají být jmenovány členy správní rady, měly patřičnou odbornou kvalifikaci a zkušenosti. Komise a členské státy by měly usilovat o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti.\n(59)\nŘádné fungování agentury ENISA vyžaduje, aby byl její výkonný ředitel jmenován na základě projevených kvalit a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž odbornosti a zkušeností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Výkonný ředitel by měl své povinnosti vykonávat zcela nezávisle. Výkonný ředitel by měl za tímto účelem po předchozích konzultacích s Komisí zpracovat návrh ročního pracovního programu agentury ENISA a učinit veškeré kroky nezbytné k zajištění jeho řádného plnění. Výkonný ředitel by měl vypracovávat výroční zprávy o provádění ročního pracovního programu agentury ENISA, které se předloží správní radě, a návrh odhadu příjmů a výdajů agentury ENISA a měl by plnit rozpočet. Výkonný ředitel by měl mít dále možnost sestavovat ad hoc pracovní skupiny, které by se věnovaly konkrétním otázkám, zejména vědecké, technické nebo právní či socioekonomické povahy. Zřízení ad hoc pracovní skupiny je považováno za nezbytné zejména v souvislosti s vypracováním konkrétního návrhu evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti (dále jen „návrh systému“). Výkonný ředitel by měl zajistit, aby byli členové ad hoc pracovní skupiny vybráni na základě nejvyšších standardů odborných znalostí a při snaze řádně zohlednit genderovou vyváženost a rovnovážné zastoupení podle obsahu činnosti mezi zástupci veřejné správy členských států, zástupci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, zástupci soukromého sektoru, včetně průmyslového odvětví, a zástupci uživatelů a vědeckých odborníků v oblasti bezpečnosti sítí a informací.\n(60)\nVýkonná rada by měla přispívat k účinnému fungování správní rady. Jako součást své přípravné činnosti související s rozhodnutími správní rady by měla podrobně prověřit příslušné informace, prozkoumat dostupné možnosti a nabídnout poradenství a řešení pro přípravu rozhodnutí správní rady.\n(61)\nPro pravidelný dialog se soukromým sektorem, organizacemi spotřebitelů a ostatními významnými zúčastněnými stranami by agentura ENISA měla mít poradní skupinu agentury ENISA jako svůj poradní orgán. Tato skupina, ustavená správní radou na návrh výkonného ředitele, by se měla věnovat otázkám, které mají význam pro zúčastněné strany, a měla by je předkládat agentuře ENISA. Poradní skupina agentury ENISA by měla být zejména konzultována k návrhu ročního pracovního programu agentury ENISA. Složení poradní skupiny agentury ENISA a úkoly, jimiž je pověřena, by měly zajistit dostatečné zastoupení zúčastněných stran na činnosti agentury ENISA.\n(62)\nMěla by být zřízena Skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, aby agentuře ENISA a Komisi pomohla usnadňovat konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. Skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měla být složena z členů zastupujících vyváženě a přiměřeně průmyslové odvětví, a to na straně poptávky i nabídky produktů a služeb IKT, a zahrnující zejména malé a střední podniky, poskytovatele digitálních služeb, evropské a mezinárodní normalizační orgány, vnitrostátní akreditační orgány, orgány dozoru pro ochranu údajů a subjekty posuzování shody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 765/2008 (16), akademickou obec i spotřebitelské organizace.\n(63)\nAgentura ENISA by měla mít zavedena pravidla týkající se prevence a řešení střetu zájmů. Agentura ENISA by rovněž měla uplatňovat odpovídající ustanovení práva Unie týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (17). Osobní údaje by měly být agenturou ENISA zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18). Agentura ENISA by měla zejména dodržovat předpisy vztahující se na orgány, instituce a jiné subjekty Unie a rovněž vnitrostátní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi Evropské unie.\n(64)\nAby byla zaručena plná autonomie a nezávislost agentury ENISA a bylo jí umožněno vykonávat další úkoly, včetně nečekaných naléhavých úkolů, měla by mít k dispozici dostatečný a samostatný rozpočet, který je rozhodující měrou financován z příspěvků Unie a z příspěvků třetích zemí podílejících se na práci agentury ENISA. Aby mohla agentura ENISA plnit rostoucí objem svých úkolů a dosahovat své cíle, je mimořádně důležité, aby měla k dispozici přiměřený rozpočet. Většina zaměstnanců agentury ENISA by se měla přímo podílet na operativním plnění mandátu agentury ENISA. Hostitelský nebo jakýkoli jiný členský stát by měl mít možnost poskytnout dobrovolné příspěvky do rozpočtu agentury ENISA. Všechny subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by měly podléhat rozpočtovému procesu Unie. Účetní dvůr by měl navíc provádět audit účetnictví agentury ENISA s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost.\n(65)\nCertifikace kybernetické bezpečnosti hraje důležitou úlohu při zvyšování důvěry v produkty, služby a procesy IKT a při zvyšování jejich bezpečnosti. Jednotný digitální trh a zejména ekonomika dat a internet věcí se mohou rozvíjet, pouze bude-li existovat obecná důvěra veřejnosti, že dané produkty, služby a procesy poskytují určitou úroveň kybernetické bezpečnosti. Propojené a automatizované automobily, elektronické zdravotnické prostředky, průmyslové automatizační řídicí systémy nebo inteligentní sítě, to je pouze několik příkladů odvětví, v nichž je certifikace již široce využívána, nebo je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti využívána bude. Odvětví regulovaná směrnicí (EU) 2016/1148 jsou zároveň odvětvími, v nichž má certifikace kybernetické bezpečnosti zásadní význam.\n(66)\nKomise ve svém sdělení „Posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpora konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti“ z roku 2016 nastínila potřebu vysoce kvalitních, cenově dostupných a interoperabilních produktů a řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dodávky produktů, služeb a procesů IKT v rámci jednotného trhu jsou geograficky velmi roztříštěné. Důvodem je skutečnost, že odvětví kybernetické bezpečnosti v Evropě se vyvíjelo převážně na základě poptávky vnitrostátních vlád. Mezi další nedostatky, které ovlivňují jednotný trh v oblasti kybernetické bezpečnosti, patří dále absence interoperabilních řešení (technických norem), postupů a unijních mechanismů pro certifikaci. To snižuje konkurenceschopnost podniků Unie na vnitrostátní, unijní i celosvětové úrovni. Rovněž to omezuje výběr funkčních a užitečných technologií kybernetické bezpečnosti, ke kterým mají občané a podniky přístup. Podobně Komise ve svém sdělení k přezkumu v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh – propojený jednotný digitální trh pro všechny z roku 2017 zdůraznila potřebu bezpečných propojených produktů a systémů a uvedla, že vytvoření evropského bezpečnostního rámce IKT stanovujícího pravidla pro systémy certifikace bezpečnosti IKT v Unii by mohlo zachovat důvěru v internet a řešit stávající roztříštěnost vnitřního trhu.\n(67)\nCertifikace kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT je v současné době využívána pouze v omezené míře. Pokud existuje, pak převážně na úrovni členských států nebo v rámci systémů definovaných potřebami průmyslového odvětví. V této souvislosti není certifikát vydaný jedním vnitrostátním orgánem pro certifikaci kybernetické bezpečnosti v zásadě není uznáván v jiných členských státech. Společnosti proto musí své produkty, služby a procesy IKT certifikovat v několika členských státech, v nichž působí, například s cílem účastnit se vnitrostátních zadávacích řízení, a tím se zvyšují jejich náklady. Kromě toho, i když se objevují nové systémy, zdá se, že pokud jde o horizontální otázky kybernetické bezpečnosti, např. v oblasti internetu věcí, neexistuje žádný jednotný a ucelený přístup. Stávající systémy vykazují významné nedostatky a rozdíly z hlediska pokrytí produktů, úrovní záruk, podstatných kritérií a skutečného využití, což je na překážku mechanismům vzájemného uznávání v rámci Unie.\n(68)\nBylo vynaloženo určité úsilí k zajištění vzájemného uznávání certifikátů v Unii. Toto úsilí však bylo úspěšné pouze částečně. Nejdůležitějším příkladem je v tomto ohledu dohoda skupiny vyšších úředníků – bezpečnost informačních systémů (SOG-IS) o vzájemném uznávání. Ačkoliv dohoda skupiny SOG-IS o vzájemném uznávání představuje nejdůležitější model spolupráce a vzájemného uznávání v oblasti certifikace bezpečnosti, zahrnuje tato skupina pouze některé členské státy. To z pohledu vnitřního trhu účinnost dohody skupiny SOG-IS o vzájemném uznávání omezuje.\n(69)\nJe tedy nezbytné přijmout společný přístup a zřídit evropský rámec certifikace kybernetické bezpečnosti, který stanoví hlavní horizontální požadavky pro evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti, které mají být vypracovány, a umožní, aby byly evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě pro produkty, služby a procesy IKT uznávané a používané ve všech členských státech. Zásadní přitom je stavět na stávajících vnitrostátních a mezinárodních systémech a rovněž na systémech vzájemného uznávání, zejména systému skupiny SOG-IS, a umožnit hladký přechod ze stávajících systémů v rámci těchto systémů na systémy podle tohoto nového evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti. Evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měl mít dvojí účel. Za prvé by měl pomoci zvýšit důvěru v produkty, služby a procesy IKT, které byly certifikovány podle evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti. Za druhé by měl pomoci zabránit násobení protichůdných nebo odporujících si vnitrostátních systémů pro certifikací kybernetické bezpečnosti, a tím snížit náklady podniků působících na jednotném digitálním trhu. Evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by měly být nediskriminační a měly by být založeny na evropských nebo mezinárodních normách, pokud tyto normy nejsou neúčinné nebo nevhodné k dosažení cílů Unie, které jsou v tomto ohledu oprávněné.\n(70)\nEvropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měl být jednotně zaveden ve všech členských státech, aby se zabránilo spekulativnímu výběru místa pro certifikaci v závislosti na rozdílné přísnosti požadavků v různých členských státech.\n(71)\nEvropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by měly vycházet z toho, co již existuje na mezinárodní i vnitrostátní úrovni, a v případě nutnosti z technických specifikací z fór a konsorcií a měly by využít poznatků o stávajících silných stránkách a poznatků z vyhodnocování a oprav zranitelností.\n(72)\nFlexibilní řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou nezbytná pro to, aby si průmyslové odvětví udržovalo náskok před kybernetickými hrozbami, a proto by měl být každý systém certifikace navržen tak, aby se vyhnul riziku rychlé ztráty aktuálnosti.\n(73)\nKomisi by měla být svěřena pravomoc přijímat evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti týkající se konkrétních skupin produktů, služeb a procesů IKT. Tyto systémy by měly provádět a dozor nad nimi by měly vykonávat vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti a certifikáty vydané v rámci těchto systémů by měly být platné a uznávané v celé Unii. Systémy certifikace provozované průmyslovým odvětvím nebo jinými soukromými organizacemi by měly spadat mimo oblast působnosti tohoto nařízení. Subjekty provozující tyto systémy by však měly mít možnost Komisi navrhnout, aby tyto systémy zvážila jako základ pro jejich schválení jakožto evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti.\n(74)\nUstanoveními tohoto nařízení by neměly být dotčeno Unie stanovující zvláštní pravidla týkající se certifikace produktů, služeb a procesů IKT. Zejména nařízení (EU) 2016/679 stanoví pravidla pro zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů pro účely prokázání souladu s uvedeným nařízením v případě operací zpracování prováděných správci a zpracovateli. Tyto mechanismy pro vydávání osvědčení a pečetě a známky dokládající ochranu údajů by měly subjektům údajů u příslušných produktů, služeb a procesů IKT umožnit rychlé posouzení úrovně ochrany údajů. Tímto nařízením není dotčeno vydávání osvědčení pro operace zpracování údajů podle nařízení (EU) 2016/679, včetně situací, kdy jsou tyto operace již zahrnuty v produktech, službách a procesech IKT.\n(75)\nÚčelem evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti by mělo být zajistit, aby produkty, služby a procesy IKT certifikované podle takového systému splňovaly konkrétní požadavky, které mají za cíl chránit dostupnost, autentičnost, integritu a důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných údajů nebo souvisejících funkcí nebo služeb nabízených nebo dostupných prostřednictvím těchto produktů, služeb a procesů v rámci jejich životního cyklu. V tomto nařízení není možné podrobně stanovit požadavky na kybernetickou bezpečnosti týkající se všech produktů, služeb a procesů IKT. Produkty, služby a procesy IKT a s nimi související potřeby v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou natolik rozmanité, že je velmi obtížné vypracovat obecné požadavky na kybernetickou bezpečnost, které by byly platné za všech okolností. Proto je pro účely certifikace nutné přijmout obecný a široký obsah pojmu kybernetická bezpečnost, který by měl být doplněn souborem konkrétních cílů v oblasti kybernetické bezpečnosti, které je třeba zohlednit při navrhování evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti. Způsoby, jimiž bude těchto cílů u konkrétních produktů, služeb a procesů IKT dosaženo, by poté měly být dále podrobně specifikovány na úrovni jednotlivých systémů certifikace přijatých Komisí, například prostřednictvím odkazu na normy nebo technické specifikace, nejsou-li dostupné odpovídající normy.\n(76)\nTechnické specifikace, které by měly být využity v evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti, by měly dodržovat požadavky stanovené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (19). Některé odchylky od těchto požadavků by však mohly být v řádně odůvodněných případech považovány za nezbytné, pokud tyto technické specifikace musí být využity v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti s odkazem na úroveň záruky „vysoká“. Důvody pro takové odchylky by měly být zveřejněny.\n(77)\nPosuzování shody je procesem zhodnocení, zda byly splněny stanovené požadavky týkající se produktu, služby nebo procesu IKT. Tento proces provádí nezávislá třetí strana, odlišná od výrobce posuzovaného produktu IKT nebo poskytovatele posuzované služby či procesu IKT. V návaznosti na úspěšné hodnocení produktu, služby nebo procesu IKT by měl být vydán evropský certifikát kybernetické bezpečnosti. Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti je třeba považovat za potvrzení toho, že posouzení bylo řádně provedeno. V závislosti na úrovni záruky by evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti měl uvádět, zda evropský certifikát kybernetické bezpečnosti vydal soukromý nebo veřejný subjekt. Posuzování shody a certifikace nemohou samy o sobě zaručit, že certifikované produkty, služby a procesy IKT jsou kyberneticky bezpečné. Jsou to procesy a technické metodiky sloužící k potvrzení, že produkty, služby a procesy IKT byly testovány a že splňují určité jinde stanovené požadavky na kybernetickou bezpečnost, např. požadavky technických norem.\n(78)\nUživatelé evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti by měli vybírat odpovídající certifikaci a s ní spojené bezpečnostní požadavky na základě analýzy rizik souvisejících s použitím produktů, služeb nebo procesů IKT. Úroveň záruky by tak měla být přiměřená úrovni rizika spojeného se zamýšleným použitím produktu, služby nebo procesu IKT.\n(79)\nEvropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by mohly stanovit posuzování shody, které má být provedeno v rámci výhradní odpovědnosti výrobce produktu IKT nebo poskytovatele služby či procesu IKT (vlastní posuzování shody). V takových případech by mělo být postačující, že výrobce produktu IKT nebo poskytovatel služby či procesu IKT provede sám všechny kontroly pro zajištění souladu produktů, služeb nebo procesů IKT s evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti. Vlastní posuzování shody by mělo být považováno za vhodné pro produkty, služby a procesy IKT s nízkou složitostí, jako je jednoduchý projekční a výrobní mechanismus, které představují nízké riziko pro veřejnost. Navíc by vlastní posuzování shody mělo být umožněno pouze pro produkty, služby a procesy IKT odpovídající úrovni záruky „základní“.\n(80)\nEvropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by mohly umožňovat vlastní posuzování shody i certifikaci produktů, služeb a procesů IKT. V takovém případě by systém měl stanovit jasné a srozumitelné prostředky pro spotřebitele nebo jiné uživatele pro rozlišení mezi produkty, službami a procesy IKT, za jejichž posuzování odpovídá výrobce nebo poskytovatel, a produkty, službami a procesy IKT, které jsou certifikovány třetí stranou.\n(81)\nVýrobce nebo poskytovatel produktů, služeb či procesů IKT, který provádí vlastní posuzování shody, by měl mít možnost vydat a podepsat EU prohlášení o shodě jako součást postupu posuzování shody. EU prohlášení o shodě je dokumentem, který uvádí, že určitý produkt, služba nebo proces IKT splňuje požadavky evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti. Vydáním a podepsáním EU prohlášení o shodě výrobce produktu IKT nebo poskytovatel služby či procesu IKT přebírá odpovědnost za to, že produkt, služba nebo proces IKT splňuje právní požadavky evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti. Kopie EU prohlášení o shodě by měla být předložena vnitrostátnímu orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti a agentuře ENISA.\n(82)\nVýrobci nebo poskytovatelé produktů, služeb či procesů IKT by měli uchovávat EU prohlášení o shodě, technickou dokumentaci a veškeré další důležité informace týkající se shody produktů, služeb nebo procesů IKT s evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti k dispozici příslušnému vnitrostátnímu orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti po dobu stanovenou v příslušném evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti. Technická dokumentace by měla upřesňovat požadavky použitelné podle daného systému a v rozsahu odpovídajícím vlastnímu posuzování shody pokrývat návrh, výrobu a provoz produktu, služby nebo procesu IKT. Složení technické dokumentace by mělo být takové, aby umožnilo posoudit. zda produkt, služba nebo proces IKT splňuje požadavky použitelné podle daného systému.\n(83)\nŘízení evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti zohledňuje zapojení členských států, jakož i odpovídající zapojení zúčastněných stran a vymezuje úlohu Komise během plánování a navrhování, podávání žádosti, přípravy, přijímání a provádění přezkumů evropských systémů kybernetické bezpečnosti.\n(84)\nKomise by měla připravit, za podpory Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a Skupiny zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a po otevřené a široké konzultaci, průběžný pracovní program Unie pro evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti a zveřejnit jej v podobě nezávazného nástroje. Průběžný pracovní program Unie by měl být strategický dokument umožňující průmyslovému odvětví, vnitrostátním orgánům a normalizačním orgánům zejména připravit s předstihem do budoucna evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti. Průběžný pracovní program Unie by měl zahrnovat víceletý přehled žádostí o návrhy systémů, které má Komise v úmyslu předložit agentuře ENISA k přípravě na základě konkrétních důvodů. Komise by měla vzít průběžný pracovní program Unie v úvahu při přípravě průběžného plánu pro normalizaci IKT a žádostí o vypracování norem určených evropským normalizačním organizacím. S ohledem na rychlé zavádění a přijímání nových technologií, výskyt dříve neznámých kybernetických bezpečnostních rizik a legislativní vývoj a vývoj na trhu by Komise nebo Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti měly být oprávněny požádat agenturu ENISA, aby vypracovala návrhy systémů, které nebyly zahrnuty do průběžného pracovního programu Unie. V takových případech by Komise a Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti měly rovněž posoudit nezbytnost takové žádosti tím, že zohlední celkové záměry a cíle tohoto nařízení a potřebu zajištění kontinuity, pokud jde o plánování a použití zdrojů agentury ENISA.\nV návaznosti na takovou žádost by agentura ENISA měla neprodleně vypracovat návrhy systémů pro konkrétní produkty, služby a procesy IKT. Komise by měla vyhodnotit pozitivní a negativní dopad své žádosti na daný zvláštní trh, zejména její dopad na malé a střední podniky, inovace, překážky vstupu na tento trh a náklady pro koncové uživatele. Komisi by měla být svěřena pravomoc, aby na základě návrhu systému předloženého agenturou ENISA přijala evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti prostřednictvím prováděcích aktů. S ohledem na obecný účel a bezpečnostní cíle stanovené v tomto nařízení by evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti přijaté Komisí měly určovat minimální soubor prvků týkajících se předmětu, rozsahu a fungování konkrétního systému. Tyto prvky by měly mimo jiné zahrnovat rozsah a předmět certifikace kybernetické bezpečnosti včetně kategorií produktů, služeb a procesů IKT, na které se certifikace vztahuje, podrobnou specifikaci požadavků na kybernetickou bezpečnost, například prostřednictvím odkazu na příslušné normy nebo technické specifikace, konkrétní kritéria a metody hodnocení a úroveň záruky („základní“, „podstatná“ nebo „vysoká“), kterou mají zajistit, a případně úroveň hodnocení. Agentura ENISA by měla mít možnost žádost Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti odmítnout. Takové rozhodnutí by měla přijmout správní rada a mělo by být řádně zdůvodněno.\n(85)\nAgentura ENISA by měla provozovat internetovou stránku, která poskytuje informace o evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti a tyto systémy propaguje a která by mimo jiné měla zahrnovat žádosti o návrh systému, jakož i zpětnou vazbu získanou v přípravné fázi agenturou ENISA v rámci konzultačního procesu. Internetová stránka by měla rovněž poskytovat informace o evropských certifikátech kybernetické bezpečnosti a EU prohlášeních o shodě vydaných podle tohoto nařízení, včetně informací o zrušení a pozbytí platnosti těchto certifikátů a prohlášení. Internetová stránka by rovněž měla uvádět vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti, které byly nahrazeny evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti.\n(86)\nÚroveň záruky evropského systému certifikace je podkladem pro důvěru, že produkt, služba či proces IKT splňuje bezpečnostní požadavky konkrétního evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti. V zájmu zajištění soudržnosti evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by mělo být možné stanovit pro evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti úrovně záruky evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě vydávaných podle tohoto systému. Každý evropský certifikát kybernetické bezpečnosti by mohl uvádět jednu z úrovní záruky „základní“, „podstatná“ či „vysoká“, zatímco EU prohlášení o shodě by se mohlo vztahovat pouze na úroveň záruky „základní“. Úrovně záruky odráží odpovídající náročnost a podrobnosti hodnocení produktu, služby nebo procesu IKT a jsou charakterizovány odkazem na související technické specifikace, normy a postupy včetně technických kontrol, jejichž účelem je zmírnit dopady incidentů nebo jim zabránit. Každá úroveň záruky by měla být konzistentní v rámci jednotlivých odvětvových oblastí, v nichž se certifikace používá.\n(87)\nEvropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti by mohl specifikovat několik úrovní hodnocení v závislosti na náročnosti a zevrubnosti použité hodnotící metodiky. Úrovně hodnocení by měly odpovídat jedné z úrovní záruk a být navázány na příslušnou kombinaci složek záruky. Pro každou úroveň záruky by produkt, služba nebo proces IKT měly obsahovat řadu bezpečných funkcí stanovených v systému, jež mohou zahrnovat: bezpečnou přednastavenou konfiguraci, digitální podpis kódu, bezpečnou aktualizaci a ochranu před zneužitím zranitelností v zabezpečení a ochranu proti přetečením na paměťovém zásobníku. Tyto funkce již měly být vyvinuty a měly by být provozovány za použití bezpečnostně orientovaných vývojových přístupů a souvisejících nástrojů, aby byla zajištěna spolehlivá integrace účinných softwarových i hardwarových mechanismů.\n(88)\nPro úroveň záruky „základní“ by mělo hodnocení vycházet alespoň z následujících složek záruky: hodnocení by mělo přinejmenším zahrnovat přezkum technické dokumentace produktu, služby či procesu IKT ze strany subjektu posuzování shody. Zahrnuje-li certifikace procesy IKT, měl by do předmětu technického přezkumu spadat též proces použitý k návrhu, vývoji a provozu produktu či služby IKT. V případech, kdy evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti stanoví vlastní posuzování shody, by mělo postačovat, že výrobce produktu IKT nebo poskytovatel služby či procesu IKT provedl vlastní posuzování shody dotyčného produktu, služby či procesu IKT se systémem certifikace.\n(89)\nPro úroveň záruky „podstatná“ by hodnocení mělo navíc k požadavkům na úroveň záruky „základní“ vycházet přinejmenším z ověření souladu bezpečnostních funkcí produktu, služby či procesu IKT s příslušnou technickou dokumentací.\n(90)\nPro úroveň záruky „vysoká“ by hodnocení mělo navíc k požadavkům na úroveň záruky „podstatná“ vycházet přinejmenším ze zkoušky účinnosti, která hodnotí odolnost bezpečnostních funkcí produktu, služby či procesu IKT vůči propracovaným kybernetickým útokům vedeným osobami se značnými dovednostmi a zdroji.\n(91)\nVyužití evropské certifikace kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě by mělo zůstat dobrovolné, pokud právo Unie nebo právní předpisy členských států přijaté v souladu s právem Unie nestanoví jinak. V případě neexistence harmonizovaného práva Unie mohou členské státy přijímat vnitrostátní technické předpisy, jimiž stanoví povinnou certifikaci podle evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (20). Členské státy by mohly rovněž využít evropské certifikace kybernetické bezpečnosti v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (21)\n(92)\nV některých oblastech by mohlo být nezbytné v budoucnu stanovit konkrétní požadavky na kybernetickou bezpečnost a učinit jejich certifikaci u některých produktů, služeb a procesů IKT povinnou s cílem zlepšit úroveň kybernetické bezpečnosti v Unii. Komise by měla pravidelně sledovat dopady přijatých evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti na dostupnost bezpečných produktů, služeb a procesů IKT na vnitřním trhu a měla by pravidelně posuzovat míru využití systémů certifikace výrobci a poskytovateli produktů, služeb či procesů IKT v Unii. Účinnost evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti a otázka, zda by konkrétní systémy měly být stanoveny jako povinné, by měly být posouzeny s ohledem na právní předpisy Unie týkající se kybernetické bezpečnosti, zejména směrnici (EU) 2016/1148, při zohlednění bezpečnosti sítí a informačních systémů používaných provozovateli základních služeb.\n(93)\nEvropské certifikáty kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě by měly napomoci koncovým uživatelům činit informované volby. Proto by produkty, služby a procesy IKT, které byly certifikovány nebo pro které bylo vydáno EU prohlášení o shodě, měly být doplněny o strukturované informace upravené podle předpokládané technické úrovně zamýšleného koncového uživatele. Veškeré takové informace by měly být k dispozici online a případně též ve fyzické podobě. Koncový uživatel by měl mít přístup k informacím o referenčním číslu systému certifikace, úrovni záruky, popisu kybernetických bezpečnostních rizik, které jsou s produktem, službou či procesem IKT spojené, a vydávajícím orgán nebo subjektu, nebo by měl mít možnost získat kopii evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti. Koncový uživatel by měl být navíc informován o politice podpory kybernetické bezpečnosti výrobce produktu IKT nebo poskytovatele služby či procesu IKT, tedy jak dlouho může koncový uživatel očekávat, že bude dostávat aktualizace nebo opravy v oblasti kybernetické bezpečnosti. V příslušných případech by měl koncový uživatel obdržet pokyny ohledně kroků nebo nastavení, jež může provést, aby zachoval nebo zvýšil kybernetickou bezpečnost produktu nebo služby IKT, a kontaktní informace o jednotném kontaktním místě pro podávání zpráv a získávání podpory v případě kybernetických útoků (vedle automatického podávání zpráv). Tyto informace by měly být pravidelně aktualizovány a zpřístupňovány na internetové stránce s informacemi o evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti.\n(94)\nV zájmu dosažení cílů tohoto nařízení a zabránění roztříštěnosti vnitřního trhu by vnitrostátní systémy nebo postupy certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy IKT zahrnuté do evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti měly ode dne stanoveného Komisí prostřednictvím prováděcího aktu pozbýt účinnosti. Členské státy by navíc neměly zavádět nové vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy IKT, které jsou již zahrnuty do stávajícího evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti. Členským státům by však nemělo být bráněno v přijímání či v zachování vnitrostátních systémů certifikace kybernetické bezpečnosti pro účely národní bezpečnosti. Členské státy by měly Komisi a Evropskou skupinu pro certifikaci kybernetické bezpečnosti informovat o jakémkoliv záměru vypracovat nové vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti. Komise a Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měla posoudit dopady nového vnitrostátního systému certifikace kybernetické bezpečnosti na řádné fungování vnitřního trhu a s ohledem na strategický zájem požádat namísto toho o evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti.\n(95)\nEvropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti mají v rámci Unie pomoci harmonizovat a sjednotit postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Mají přispět ke zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v rámci Unie. Návrhy evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti by měly zohlednit a umožnit vývoj nových inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti.\n(96)\nEvropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by měly zohlednit stávající metody vývoje softwaru a hardwaru, a zejména dopad častých aktualizací softwaru nebo firmwaru na jednotlivé evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti. Evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti by měly stanovit podmínky, za nichž může být v důsledku aktualizace nezbytné produkt, službu nebo proces IKT opětovně certifikovat nebo omezit rozsah určitého evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti, s ohledem jakýkoliv možný nepříznivý dopad aktualizace na plnění bezpečnostních požadavků daného certifikátu.\n(97)\nJakmile je přijat určitý evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti, výrobci nebo poskytovatelé produktů, služeb či procesů IKT by měli být schopni subjektu posuzování shody podlé své volby kdekoli v Unii předložit žádost o certifikaci svých produktů nebo služeb. Subjekty posuzování shody by měly být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem, splňují-li určité konkrétní požadavky stanovené v tomto nařízení. Akreditace by měla být vydávána na období nejvýše pěti let a mělo by být možné ji obnovit za stejných podmínek, pokud daný subjekt posuzování shody stále splňuje příslušné požadavky. Vnitrostátní akreditační orgány by měly omezit, pozastavit či zrušit akreditaci subjektu posuzování shody, pokud podmínky pro akreditaci nejsou nebo přestanou být splňovány, nebo pokud subjekt posuzování shody porušuje toto nařízení.\n(98)\nOdkazy ve vnitrostátních právních předpisech na vnitrostátní normám, které v důsledku vstupu evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti v platnost přestaly být účinné, by mohly způsobovat nejasnosti. Členské státy by proto měly přijetí evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti ve svých vnitrostátních právních předpisech zohlednit.\n(99)\nS cílem dosáhnout rovnocenných norem po celé Unii, usnadnit vzájemné uznávání a podpořit celkové přijímání evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě je nezbytné zavést systém pro vzájemné hodnocení mezi vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti. Vzájemná hodnocení by se měla vztahovat na postupy pro dohled nad shodou produktů, služeb a procesů IKT s evropskými certifikáty kybernetické bezpečnosti, na monitorování povinností výrobců nebo poskytovatelů produktů, služeb či procesů IKT, kteří provádějí vlastní posuzování shody, na monitorování subjektů posuzování shody, jakož i na přiměřenost odborných znalostí zaměstnanců orgánů, které vydávají osvědčení pro úroveň záruky „vysoká“. Komise by měla mít možnost prostřednictvím prováděcích aktů stanovit alespoň pětiletý plán pro vzájemné hodnocení, jakož i pro stanovení kritérií a metodik pro fungování systému vzájemného hodnocení.\n(100)\nAniž je dotčen obecný systém vzájemného hodnocení, jenž má být zaveden u všech vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti v evropském rámci pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, mohou některé evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti zahrnovat mechanismy vzájemného hodnocení pro orgány, které vydávají v rámci těchto systémů pro produkty, služby a procesy IKT evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti na úrovni záruky „vysoká“. Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měla podporovat provádění takových mechanismů vzájemného hodnocení. Vzájemná hodnocení by měla zejména posoudit, zda dotčené orgány plní své úkoly harmonizovaně, a mohou zahrnout mechanismy opravného prostředku proti rozhodnutí. Výsledky vzájemných hodnocení by měly být zpřístupněny veřejnosti. Dotčené orgány mohou přijmout vhodná opatření s cílem přizpůsobit své postupy a odborné znalosti.\n(101)\nČlenské státy by měly určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti s cílem dohlížet na soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení. Vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti může být stávajícím i novým orgánem. Po dohodě s jiným členským státem by měl mít členský stát rovněž možnost určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti na území tohoto jiného členského státu.\n(102)\nVnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti by měly zejména monitorovat a vymáhat povinnosti výrobců nebo poskytovatelů produktů, služeb či procesů IKT usazených na jejich území, pokud jde o EU prohlášení o shodě, měly by pomáhat vnitrostátním akreditačním orgánům při sledování a dohledu nad činnostmi subjektů posuzování shody tím, že jim poskytují odborné znalosti a relevantní informace, měly by pověřovat subjekty posuzování shody prováděním svých úkolů, pokud tyto subjekty plní dodatečné požadavky stanovené v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti, a měly by sledovat příslušný vývoj v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti. Vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti by měly také řešit stížnosti podané fyzickými nebo právnickými osobami v souvislosti s jimi vydanými evropskými certifikáty kybernetické bezpečnosti nebo v souvislosti evropskými certifikáty kybernetické bezpečnosti vydanými subjekty posuzování shody, uvádějí-li tyto certifikáty úroveň záruky „vysoká“, měly by v přiměřeném rozsahu šetřit předmět stížnosti a v přiměřené lhůtě informovat stěžovatele o pokroku a výsledku šetření. Kromě toho by vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti měly spolupracovat s dalšími vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti nebo jinými veřejnými orgány, a to i prostřednictvím sdílení informací o možných případech, kdy produkty, služby či procesy IKT nesplňují požadavky tohoto nařízení nebo konkrétních evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti. Komise by měla tuto sdílení informací usnadnit zpřístupněním obecného elektronického systému pro výměnu informací, například prostřednictvím systému pro výměnu informací v rámci dohledu nad trhem (ICSMS) a systému rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX), které již dnes využívají orgány dozoru nad trhem podle nařízení (ES) č. 765/2008.\n(103)\nS cílem zajistit jednotné uplatňování evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měla být zřízena Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti sestávající ze zástupců vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti nebo jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Hlavními úkoly skupiny by mělo být poskytování poradenství a pomoci Komisi při její práci směřující k zajištění jednotného provádění a uplatňování evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, pomáhat agentuře ENISA a úzce s ní spolupracovat při vypracování návrhů systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, v řádně odůvodněných případech žádat agenturu ENISA, aby vypracovala návrh systému, přijímat stanoviska určená agentuře ENISA ohledně návrhů systémů a Komisi ohledně zachování a přezkumu stávajících evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti. Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti by měla usnadnit sdílení osvědčených postupů a odborných znalostí mezi různými vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti odpovědnými za pověřování subjektů posuzování shody a vydávání evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti.\n(104)\nEvropská komise může za účelem zvyšování informovanosti a usnadnění přijetí budoucích evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti vydávat obecné či sektorové kybernetické bezpečnostní pokyny, např. osvědčené postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo pokyny týkající se odpovědného chování v oblasti kybernetické bezpečnosti zdůrazňující pozitivní účinek používání certifikovaných produktů, služeb a procesů IKT.\n(105)\nV zájmu dalšího usnadnění obchodu a s vědomím, že dodavatelské řetězce IKT jsou globální, může Unie v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU uzavírat dohody o vzájemném uznávání týkající se evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti. Komise při zohlednění poradenství ze strany agentury ENISA a Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti může doporučit zahájení příslušných jednání. Každý evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti by měl poskytovat konkrétní podmínky pro takové dohody o vzájemném uznávání se třetími zeměmi.\n(106)\nV zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).\n(107)\nPřezkumný postup by měl být použit pro přijímání prováděcích aktů týkajících se evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy IKT; pro přijímání prováděcích aktů týkajících se způsobů, jakými agentura ENISA provádí šetření; pro přijímání prováděcích aktů týkajících se plánů pro vzájemné hodnocení vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti; jakož i pro přijímání prováděcích aktů týkajících se okolností, formátů a postupů oznamování akreditovaných subjektů posuzování shody podávaných vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti Komisi.\n(108)\nPůsobení agentury ENISA by mělo podléhat pravidelnému a nezávislému hodnocení. Toto hodnocení by mělo zohledňovat cíle agentury ENISA, její pracovní postupy a relevantnost jejích úkolů, zejména pak jejích úkolů souvisejících s operativní spoluprací na úrovni Unie. Toto hodnocení by rovněž mělo posuzovat dopad, účinnost a účelnost evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti. V případě přezkumu by Komise měla posoudit, jak je možno posílit úlohu agentury ENISA jako referenčního bodu pro poradenství a odborné znalosti, a měla by rovněž zhodnotit možnost uplatnění agentury ENISA při podpoře hodnocení produktů, služeb a procesů IKT třetích zemí, které nesplňují pravidla Unie.\n(109)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.\n(110)\nNařízení (EU) č. 526/2013 by mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu a současně s cílem dosáhnout v rámci Unie vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti, kybernetické odolnosti a důvěry toto nařízení stanoví:\na)\ncíle, úkoly a organizační aspekty agentury ENISA – (Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost); a\nb)\nrámec pro zavedení evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, jehož účelem je zajistit odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT v Unii a zabránit roztříštění vnitřního trhu, pokud jde o systémy certifikace kybernetické bezpečnosti v Unii.\nRámec uvedený v prvním pododstavci písm. b) se použije, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v jiných právních aktech Unie týkající se dobrovolné nebo povinné certifikace.\n2.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států ohledně činností týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti ani činnosti státu v oblastech trestního práva.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„kybernetickou bezpečností“ činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami;\n2)\n„sítí a informačním systémem“ síť a informační systém ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice (EU) 2016/1148;\n3)\n„národní strategií pro bezpečnost sítí a informačních systémů“ národní strategie pro bezpečnost sítí a informačních systémů ve smyslu v čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2016/1148;\n4)\n„provozovatelem základních služeb“ provozovatel základních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2016/1148;\n5)\n„poskytovatelem digitálních služeb“ poskytovatel digitálních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 6 směrnice (EU) 2016/1148;\n6)\n„incidentem“ incident ve smyslu čl. 4 bodu 7 směrnice (EU) 2016/1148;\n7)\n„řešením incidentu“ řešení incidentu ve smyslu čl. 4 bodu 8 směrnice (EU) 2016/1148;\n8)\n„kybernetickou hrozbou“ jakákoliv potenciální okolnost, událost nebo čin, které mohou poškodit, narušit nebo jinak nepříznivě ovlivnit sítě a informační systémy, jejich uživatele a další osoby;\n9)\n„evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti“ komplexní soubor pravidel, technických požadavků, norem a postupů, které jsou stanoveny na úrovni Unie a které se uplatňují na certifikaci nebo posuzování shody určitých produktů, služeb a procesů IKT;\n10)\n„vnitrostátním systémem certifikace kybernetické bezpečnosti“ komplexní soubor pravidel, technických požadavků, norem a postupů, které vyvinuly a přijaly vnitrostátní veřejné orgány, a které se uplatňují na certifikaci nebo na posuzování shody produktů, služeb a procesů IKT spadajících do oblasti působnosti konkrétního systému;\n11)\n„evropským certifikátem kybernetické bezpečnosti“ dokument vydaný příslušným orgánem a osvědčující, že byl hodnocen soulad daného produktu, služby nebo procesu IKT s konkrétními bezpečnostními požadavky stanovenými v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti;\n12)\n„produktem IKT“ prvek nebo skupina prvků sítě nebo informačního systému;\n13)\n„službou IKT“ služba spočívající plně nebo převážně v přenosu, ukládání, získávání či zpracovávání informací prostřednictvím sítí a informačních systémů;\n14)\n„procesem IKT“ soubor činností prováděných za účelem navrhování, vývoje, poskytování nebo údržby produktů nebo služeb IKT;\n15)\n„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;\n16)\n„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;\n17)\n„posuzováním shody“ posuzování shody ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (ES) č. 765/2008;\n18)\n„subjektem posuzování shody“ subjekt posuzování shody ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 765/2008;\n19)\n„normou“ norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1025/2012;\n20)\n„technickou specifikací“ dokument, který předepisuje technické požadavky, které má produkt, služba nebo proces IKT splňovat, nebo postup posuzování shody produktu, služby nebo procesu IKT;\n21)\n„úrovní záruky“ podklad pro důvěru, že produkt, služba nebo proces IKT splňuje bezpečnostní požadavky konkrétního evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, přičemž uvádí, na jakou úroveň bylo hodnocení produktu, služby nebo procesu IKT provedeno, avšak jako taková neměří bezpečnost dotyčného produktu, služby nebo procesu IKT.\n22)\n„vlastním posuzováním shody“ úkon provedený výrobcem nebo poskytovatelem produktů, služeb či procesů IKT, jímž se vyhodnocuje, zda tyto produkty, služby či procesy IKT splňují požadavky konkrétního evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti.\nHLAVA II\nENISA (AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KYBERNETICKOU BEZPEČNOST)\nKAPITOLA I\nMandát a cíle\nČlánek 3\nMandát\n1.   Agentura ENISA plní úkoly, které jsou jí uloženy tímto nařízením za účelem dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii, a to i aktivní podporou členských států, orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, pokud jde o zlepšování kybernetické bezpečnosti. Agentura ENISA funguje jako referenční bod pro poradenství a odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i jiné zúčastněné strany Unie.\nAgentura ENISA přispívá plněním úkolů, které jsou jí uloženy tímto nařízením, ke snížení roztříštěnosti vnitřního trhu.\n2.   Agentura ENISA plní úkoly, které jsou jí uloženy právními akty Unie, jež stanoví opatření pro sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se kybernetické bezpečnosti.\n3.   Agentura ENISA při plnění svých úkolů postupuje nezávisle, současně však předchází zdvojování činností členských států a zohledňuje již nabyté odborné znalosti členských států.\n4.   Agentura ENISA rozvíjí vlastní zdroje, včetně technických a lidských schopností a dovedností, které jsou nezbytné k plnění úkolů, které jsou jí uloženy tímto nařízením.\nČlánek 4\nCíle\n1.   Agentura ENISA je odborným střediskem pro kybernetickou bezpečnost vzhledem ke své nezávislosti, vědecké a technické kvalitě poradenství a pomoci, které poskytuje, a informací, které šíří, transparentnosti svých operativních postupů a metod práce a náležité péči při plnění svých úkolů.\n2.   Agentura ENISA je nápomocna orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, jakož i členským státům při vypracovávání a provádění politik Unie týkajících se kybernetické bezpečnosti, včetně odvětvových politik týkajících se kybernetické bezpečnosti.\n3.   Agentura ENISA podporuje budování a připravenost kapacit v celé Unii tím, že pomáhá orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, jakož i členským státům a zúčastněným stranám z veřejného a soukromého sektoru zvyšovat ochranu jejich sítí a informačních systémů, rozvíjet a zlepšovat schopnosti kybernetické odolnosti a reakce a rozvíjet schopnosti a odbornost v oblasti kybernetické bezpečnosti.\n4.   Agentura ENISA podporuje spolupráci, včetně sdílení informací a koordinace na úrovni Unie mezi členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a příslušnými zúčastněnými stranami ze soukromého i veřejného sektoru v záležitostech týkajících se kybernetické bezpečnosti.\n5.   Agentura ENISA přispívá ke zvyšování schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie s cílem podporovat opatření členských států v oblasti předcházení kybernetickým hrozbám a reakce na ně, zejména v případě přeshraničních incidentů.\n6.   Agentura ENISA prosazuje využívání evropské certifikace kybernetické bezpečnosti, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu. S cílem zvýšit transparentnost kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT, a posílit tak důvěru v digitální vnitřní trh a jeho konkurenceschopnost, přispívá agentura ENISA k zavedení a správě evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti v souladu s hlavou III tohoto nařízení.\n7.   Agentura ENISA prosazuje vysokou úroveň informovanosti o kybernetické bezpečnosti, včetně kybernetické hygieny a počítačové gramotnosti mezi občany, organizacemi a podniky.\nKAPITOLA II\nÚkoly\nČlánek 5\nTvorba a provádění politiky a práva Unie\nAgentura ENISA přispívá k tvorbě a provádění politiky a práva Unie tím, že:\n1)\nje nápomocna a poskytuje poradenství ohledně tvorby a přezkumu politiky a práva Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i ohledně odvětvových politik a iniciativ v oblasti práva, pokud se tyto politiky a iniciativy týkají záležitostí souvisejících s kybernetickou bezpečností, a to zejména poskytováním svých nezávislých stanovisek a analýz a zajišťováním přípravných činností;\n2)\nje nápomocna členským státům při jednotném uplatňování politiky a práva Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o směrnici (EU) 2016/1148, mimo jiné vydáváním stanovisek a pokynů a poskytováním poradenství a osvědčených postupů týkajících se témat jako řízení rizik, hlášení incidentů a sdílení informací, jakož i usnadňováním výměny souvisejících osvědčených postupů mezi příslušnými orgány;\n3)\nje nápomocna členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie při tvorbě a prosazování politik kybernetické bezpečnosti v souvislosti se zachováním obecné dostupnosti nebo integrity veřejného jádra otevřeného internetu;\n4)\npřispívá k činnosti skupiny pro spolupráci podle článku 11 směrnice (EU) 2016/1148 poskytováním svých odborných poznatků a pomoci;\n5)\npodporuje:\na)\ntvorbu a provádění politiky Unie v oblasti elektronické identity a služeb vytvářejících důvěru, zejména poskytováním poradenství a vydáváním technických pokynů, jakož i usnadňováním výměny osvědčených postupů mezi příslušnými orgány;\nb)\nprosazování vyšší úrovně bezpečnosti elektronických komunikací, mimo jiné poskytováním poradenství a odborných znalostí, jakož i usnadňováním výměny osvědčených postupů mezi příslušnými orgány;\nc)\nčlenské státy při provádění konkrétních aspektů kybernetické bezpečnosti v rámci politiky a práva Unie ve vztahu k ochraně údajů a soukromí a to též poskytováním poradenství Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů na jeho žádost;\n6)\npodporuje pravidelný přezkum činností v oblasti politiky Unie tím, že vypracovává výroční zprávu o stavu provádění příslušného právního rámce, pokud jde o:\na)\ninformace o hlášení členských států o incidentech, poskytnuté jednotnými kontaktními místy skupině pro spolupráci podle čl. 10 odst. 3 směrnice (EU) 2016/1148;\nb)\nshrnutí oznámení o narušení bezpečnosti nebo ztrátě integrity obdržených od poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru, které agentuře ENISA poskytly orgány dohledu podle čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (23);\nc)\noznámení o bezpečnostních incidentech předaných poskytovateli veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které agentuře ENISA poskytly příslušné orgány podle článku 40 směrnice (EU) 2018/1972.\nČlánek 6\nBudování kapacit\n1.   Agentura ENISA je nápomocna:\na)\nčlenským státům v jejich úsilí zdokonalovat prevenci, odhalování a analýzu kybernetických hrozeb a incidentů a schopnost na ně reagovat, a to tím, že jim poskytuje poznatky a odborné znalosti;\nb)\nčlenským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie při dobrovolném vytváření a provádění politik zveřejňování zranitelností;\nc)\norgánům, institucím a jiným subjektům Unie v jejich úsilí zdokonalovat prevenci, odhalování a analýzu kybernetických hrozeb a incidentů a schopnost na tyto hrozby a incidenty reagovat, zejména tím, že poskytuje odpovídající podporu týmu CERT-EU;\nd)\nčlenským státům na jejich žádost při budování vnitrostátních týmů CSIRT podle čl. 9 odst. 5 směrnice (EU) 2016/1148;\ne)\nčlenským státům na jejich žádost při vypracovávání národních strategií pro bezpečnost sítí a informačních systémů podle čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2016/1148 a za účelem prosazování osvědčených postupů podporuje šíření těchto strategií a bere na vědomí pokrok při jejich provádění v Unii;\nf)\norgánům Unie při tvorbě a přezkumu strategií Unie týkajících se kybernetické bezpečnosti tím, že podporuje jejich šíření a sleduje pokrok při jejich provádění;\ng)\nvnitrostátním a unijním týmům CSIRT při zvyšování úrovně jejich schopností, mimo jiné podporou dialogu a výměnou informací za účelem zajištění toho, aby s ohledem na aktuální stav každý tým CSIRT vykazoval společný soubor minimálních schopností a pracoval v souladu s osvědčenými postupy;\nh)\nčlenským státům tím, že pravidelně a alespoň jednou za dva roky organizuje cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU podle čl. 7 odst. 5 a na základě hodnocení těchto cvičení a poznatků z těchto cvičení předkládá politická doporučení;\ni)\npříslušným veřejným orgánům tím, že jim nabízí školení v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to případně ve spolupráci se zúčastněnými stranami;\nj)\nskupině pro spolupráci tím, že podle čl. 11 odst. 3 písm. l) směrnice (EU) 2016/1148 zajišťuje výměnu osvědčených postupů pro určování provozovatelů základních služeb členskými státy, a to rovněž ve vztahu k přeshraničním vazbám, souvisejících s riziky a incidenty.\n2.   Agentura ENISA podporuje sdílení informací v rámci jednotlivých odvětví a napříč odvětvími, zejména pak v odvětvích uvedených v příloze II směrnice (EU) 2016/1148, poskytováním osvědčených postupů a vydáváním pokynů k dostupným nástrojům a postupům, jakož i k řešení regulačních otázek týkajících se sdílení informací.\nČlánek 7\nOperativní spolupráce na úrovni Unie\n1.   Agentura ENISA podporuje operativní spolupráci mezi členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i mezi zúčastněnými stranami.\n2.   Agentura ENISA na operativní úrovni spolupracuje a vytváří synergie s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně týmu CERT-EU, s útvary zabývajícími se kyberkriminalitou a s orgány dozoru zabývajícími se ochranou soukromí a osobních údajů, s cílem řešit otázky společného zájmu, včetně:\na)\nvýměny know-how a osvědčených postupů;\nb)\nposkytování poradenství a vydávání pokynů týkajících se příslušných otázek souvisejících s kybernetickou bezpečnostní;\nc)\nzavádění praktických ujednání pro výkon konkrétních úkolů, po konzultaci s Komisí.\n3.   Agentura ENISA zajišťuje služby sekretariátu sítě CSIRT podle čl. 12 odst. 2 směrnice (EU) 2016/1148 a v této funkci aktivně podporuje sdílení informací a spolupráci mezi jejími členy.\n4.   Agentura ENISA podporuje členské státy v operativní spolupráci v rámci sítě CSIRT tím, že:\na)\nposkytuje poradenství, jak zlepšit jejich schopnosti předcházet a odhalovat incidenty a reagovat na ně a na žádost jednoho nebo více členských států poskytuje poradenství v souvislosti s konkrétní kybernetickou hrozbou;\nb)\npomáhá na žádost jednoho nebo více členských států při posuzování incidentů, které mají závažný nebo významný dopad, a to poskytováním odborných znalostí a usnadňováním technického zpracování těchto incidentů, zejména prostřednictvím podpory dobrovolného sdílení příslušných informací a technických řešení mezi členskými státy;\nc)\nanalyzuje zranitelnosti a incidenty na základě veřejně dostupných informací nebo informací poskytnutých dobrovolně za tímto účelem členskými státy; a\nd)\nna žádost jednoho nebo více členských států poskytuje podporu ve vztahu k následným technickým šetřením incidentů, které mají závažný či významný dopad ve smyslu směrnice (EU) 2016/1148.\nPři provádění těchto úkolů se agentura ENISA a tým CERT-EU zapojí do strukturované spolupráce, aby využily synergií a zamezily zdvojování činností.\n5.   Agentura ENISA pravidelně organizuje cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie a při organizování těchto cvičení podporuje členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty EU, pokud o to požádají. Tato cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie mohou zahrnovat technické, operativní či strategické prvky. Každé dva roky agentura ENISA uspořádá rozsáhlé komplexní cvičení.\nAgentura ENISA případně rovněž přispívá spolu s příslušnými organizacemi, které se rovněž účastní cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie, k odvětvovým cvičením v oblasti kybernetické bezpečnosti a pomáhá je organizovat.\n6.   Agentura ENISA v úzké spolupráci s členskými státy vypracovává pravidelnou podrobnou technickou situační zprávu EU v oblasti kybernetické bezpečnosti týkající se incidentů a kybernetických hrozeb na základě veřejně dostupných informací, vlastní analýzy a zpráv, které s ní dobrovolně sdílejí mimo jiné týmy CSIRT členských států nebo jednotná kontaktní místa určená podle směrnice (EU) 2016/1148 nebo které jí poskytly Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu a tým CERT-EU.\n7.   Agentura ENISA přispívá k vytváření koordinované reakce na úrovni Unie a členských států na rozsáhlé přeshraniční incidenty nebo krize související s kybernetickou bezpečností, a to především tím, že:\na)\nshromažďuje a analyzuje zprávy z vnitrostátních zdrojů, jež jsou veřejně přístupné nebo dobrovolně sdílené, aby přispěla k vytvoření společného povědomí o situaci;\nb)\nzajišťuje efektivní tok informací a poskytování eskalačních mechanismů mezi sítí CSIRT a subjekty přijímajícími technická a politická rozhodnutí na úrovni Unie;\nc)\nna žádost usnadňuje technické zpracování incidentů nebo krizí, zejména podporou dobrovolného sdílení technických řešení mezi členskými státy;\nd)\npodporuje orgány, instituce a jiné subjekty Unie a na žádost i členské státy v komunikaci s veřejností ohledně těchto incidentů nebo krizí;\ne)\ntestuje plány spolupráce pro reakci na tyto incidenty nebo krize na úrovni Unie a na žádost podporuje členské státy v testování těchto plánů na vnitrostátní úrovni.\nČlánek 8\nTrh, certifikace kybernetické bezpečnosti a normalizace\n1.   Agentura ENISA podporuje a prosazuje tvorbu a provádění politiky Unie v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT, jak je stanoveno v hlavě III tohoto nařízení, tím, že:\na)\nprůběžně monitoruje vývoj v příslušných oblastech normalizace a doporučuje vhodné technické specifikace k použití při vypracovávání evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 54 odst. 1 písm. c) v případech, kdy normy nejsou k dispozici;\nb)\nvypracovává návrhy evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti (dále jen „návrhy systémů“) pro produkty, služby a procesy IKT v souladu s článkem 49;\nc)\nvyhodnocuje přijaté evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti v souladu s čl. 49 odst. 8.\nd)\nse účastní vzájemných hodnocení podle čl. 59 odst. 4;\ne)\nje nápomocna Komisi při zajišťování služeb sekretariátu pro Evropskou skupinu pro certifikaci kybernetické bezpečnosti podle čl. 62 odst. 5.\n2.   Agentura ENISA zajišťuje služby sekretariátu pro Skupinu zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti podle čl. 22 odst. 4.\n3.   Agentura ENISA ve spolupráci s vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti a průmyslovým odvětvím oficiálním, strukturovaným a transparentním způsobem sestavuje a zveřejňuje pokyny a vypracovává osvědčené postupy, týkající se požadavků na kybernetickou bezpečnost produktů, služeb a procesů IKT.\n4.   Agentura ENISA přispívá k budování kapacit souvisejících s hodnotícími a certifikačními procesy tím, že sestavuje a vydává pokyny a poskytuje členským státům na jejich žádost podporu.\n5.   Agentura ENISA usnadňuje stanovení a zavádění evropských a mezinárodních norem pro řízení rizik a pro bezpečnost produktů, služeb a procesů IKT.\n6.   Agentura ENISA ve spolupráci s členskými státy a průmyslovým odvětvím vydává podle čl. 19 odst. 2 směrnice (EU) 2016/1148 doporučení a pokyny týkající se technických oblastí souvisejících s bezpečnostními požadavky pro provozovatele základních služeb a poskytovatele digitálních služeb, jakož i již existujících norem, včetně vnitrostátních norem členských států.\n7.   Agentura ENISA s cílem podpořit trh kybernetické bezpečnosti v Unii provádí pravidelné analýzy hlavních trendů na trhu kybernetické bezpečnosti, a to jak na straně poptávky, tak na straně nabídky, a šíří výsledky těchto analýz.\nČlánek 9\nPoznatky a informace\nAgentura ENISA:\na)\nprovádí analýzy nově vznikajících technologií a poskytuje tematicky zaměřená posouzení očekávaných společenských, právních, hospodářských a regulačních dopadů technologických inovací na kybernetickou bezpečnost;\nb)\nprovádí dlouhodobé strategické analýzy kybernetických hrozeb a incidentů za účelem odhalení nových trendů a pomoci při předcházení incidentům;\nc)\nve spolupráci s odborníky z orgánů členských států a zúčastněných stran poskytuje poradenství, pokyny a osvědčené postupy týkající se bezpečnosti sítí a informačních systémů, zejména infrastruktur podporujících odvětví uvedená v příloze II směrnice (EU) 2016/1148, a takových, které používají poskytovatelé digitálních služeb uvedených v příloze III zmíněné směrnice;\nd)\nprostřednictvím specializovaného portálu shromažďuje, uspořádává a zpřístupňuje veřejnosti informace o kybernetické bezpečnosti poskytnuté orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a dobrovolně poskytnuté členskými státy a zúčastněnými stranami z veřejného i soukromého sektoru;\ne)\nshromažďuje a analyzuje veřejně dostupné informace o významných incidentech a sestavuje zprávy s cílem poskytnout pokyny občanům, organizacím a podnikům v celé Unii.\nČlánek 10\nZvyšování informovanosti a vzdělávání\nAgentura ENISA:\na)\nzvyšuje informovanost veřejnosti ohledně kybernetických bezpečnostních rizik a poskytuje pokyny týkající se osvědčených postupů pro jednotlivé uživatele zaměřené na občany, organizace a podniky, včetně kybernetické hygieny a počítačové gramotnosti;\nb)\nve spolupráci s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a průmyslovým odvětvím organizuje pravidelné informační kampaně za účelem zvýšení kybernetické bezpečnosti a jejího zviditelnění v Unii a podněcuje veřejnou rozpravu;\nc)\npomáhá členským státům v jejich úsilí o zvyšování informovanosti o kybernetické bezpečnosti a prosazování vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti;\nd)\npodporuje užší koordinaci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v souvislosti s informovaností a vzděláváním v oblasti kybernetické bezpečnosti.\nČlánek 11\nVýzkum a inovace\nVe vztahu k výzkumu a inovacím agentura ENISA:\na)\nposkytuje orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům poradenství ohledně potřeb a priorit výzkumu v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem umožnit účinnou reakci na současná a nově vznikající rizika a kybernetické hrozby, a to i pokud jde o nové a nově vznikající informační a komunikační technologie, a efektivně využívat technologie pro prevenci rizik;\nb)\npokud jí Komise svěřila příslušné pravomoci, účastní se prováděcí fáze programů financování výzkumu a inovací, nebo je jejich příjemcem.\nc)\npřispívá ke strategickému programu pro výzkum a inovace na úrovni Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti.\nČlánek 12\nMezinárodní spolupráce\nAgentura ENISA přispívá k úsilí Unie zaměřenému na spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i v příslušných rámcích mezinárodní spolupráce, v zájmu prosazení mezinárodní spolupráce v otázkách týkajících se kybernetické bezpečnosti tím, že:\na)\nse případně angažuje jako pozorovatel při organizování mezinárodních cvičení, provádí analýzu jejich výsledků a předkládá o nich zprávu správní radě;\nb)\nna žádost Komise usnadňuje výměnu osvědčených postupů;\nc)\nna žádost Komise jí poskytuje odborné znalosti;\nd)\nposkytuje Komisi poradenství a podporu v otázkách týkajících se dohod se třetími zeměmi o vzájemném uznávání certifikátů kybernetické bezpečnosti, a to ve spolupráci s Evropskou skupinou pro certifikaci kybernetické bezpečnosti zřízenou podle článku 62.\nKAPITOLA III\nOrganizace agentury ENISA\nČlánek 13\nStruktura agentury ENISA\nSprávní a řídicí strukturu agentury ENISA tvoří:\na)\nsprávní rada;\nb)\nvýkonná rada;\nc)\nvýkonný ředitel;\nd)\nporadní skupina agentury ENISA;\ne)\nsíť národních styčných úředníků.\nOddíl 1\nSprávní rada\nČlánek 14\nSložení správní rady\n1.   Správní rada se skládá z jednoho člena jmenovaného každým členským státem a dvou členů jmenovaných Komisí. Všichni členové mají hlasovací právo.\n2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje daného člena v jeho nepřítomnosti.\n3.   Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí problematiky kybernetické bezpečnosti a s ohledem na své dovednosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Komise a členské státy usilují o to, aby se omezila fluktuace jejich zástupců ve správní radě, a zajistila se tak kontinuita práce správní rady. Komise a členské státy usilují o dosažení genderové vyváženosti ve správní radě.\n4.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyři roky. Toto období lze prodloužit.\nČlánek 15\nFunkce správní rady\n1.   Správní rada:\na)\nstanoví obecné směry činnosti agentury ENISA a zajišťuje, aby agentura ENISA působila v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v tomto nařízení; rovněž zajišťuje, aby práce agentury ENISA byla v souladu s činnostmi členských států a na úrovni Unie;\nb)\npřijímá návrh jednotného programového dokumentu agentury ENISA podle článku 24 před jeho předložením Komisi k vyjádření stanoviska;\nc)\ns ohledem na stanovisko Komise přijímá jednotný programový dokument agentury ENISA;\nd)\ndohlíží na provádění víceletých a ročních programů obsažených v jednotném programovém dokumentu;\ne)\npřijímá roční rozpočet agentury ENISA a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury ENISA podle kapitoly IV;\nf)\nposuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury ENISA obsahující účetní výkaz a popis toho, jak agentura ENISA naplnila své ukazatele výkonnosti, do 1. července následujícího roku zprávu a její posouzení zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a výroční zprávu zveřejňuje;\ng)\npřijímá finanční pravidla použitelná na agenturu ENISA v souladu s článkem 32;\nh)\npřijímá strategii proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu s ohledem na analýzy nákladů a přínosů opatření, jež mají být provedena;\ni)\npřijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů u svých členů a řešení těchto střetů;\nj)\nzajišťuje náležitá opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a z různých interních či externích auditních zpráv a hodnocení;\nk)\npřijímá svůj jednací řád včetně pravidel pro prozatímní rozhodnutí o přenesení pravomocí k provádění zvláštních úkolů podle čl. 19 odst. 7;\nl)\nv souladu s odstavcem 2 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury ENISA pravomoci, které služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, jak jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (24), svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\nm)\npřijímá prováděcí pravidla ke služebnímu řádu úředníků a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s postupem podle článku 110 služebního řádu úředníků;\nn)\njmenuje výkonného ředitele a případně prodlužuje jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce v souladu s článkem 36;\no)\njmenuje účetního, který může být účetním Komise a který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;\np)\npřijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur agentury ENISA a o jejich nezbytných změnách s ohledem na potřeby činností agentury ENISA a na řádné rozpočtové řízení;\nq)\npovoluje zavádění pracovní ujednání, pokud jde o článek 7;\nr)\npovoluje zavádění nebo uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 42.\n2.   Správní rada přijme v souladu s článkem 110 služebního řádu úředníků rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu úředníků a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel může přenést tyto pravomoci na další osoby.\n3.   Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může správní rada přijmout rozhodnutí o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakýchkoli takových pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama nebo je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, který zároveň není výkonným ředitelem.\nČlánek 16\nPředseda správní rady\nSprávní rada si dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů zvolí z řad svých členů předsedu a místopředsedu. Jejich funkční období je čtyři roky a lze je jednou prodloužit. Pokud však v průběhu jejich funkčního období jejich členství ve správní radě skončí, zanikne týmž dnem automaticky i jejich funkce předsedy či místopředsedy. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z moci úřední místopředseda.\nČlánek 17\nZasedání správní rady\n1.   Zasedání správní rady svolává její předseda.\n2.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Z podnětu předsedy, z podnětu Komise nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů správní rady se konají rovněž její mimořádná zasedání.\n3.   Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel, avšak nemá hlasovací právo.\n4.   Zasedání správní rady se na pozvání předsedy mohou účastnit členové poradní skupiny agentury ENISA, avšak nemají hlasovací právo.\n5.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou pravidel stanovených jednacím řádem na zasedáních správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.\n6.   Služby sekretariátu pro správní radu zajišťuje agentura ENISA.\nČlánek 18\nPravidla hlasování ve správní radě\n1.   Správní rada přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů.\n2.   Pro přijetí jednotného programového dokumentu a ročního rozpočtu a pro jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele je nutná dvoutřetinová většina hlasů členů správní rady.\n3.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.\n4.   Předseda správní rady se hlasování účastní.\n5.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.\n6.   Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.\nOddíl 2\nVýkonná rada\nČlánek 19\nVýkonná rada\n1.   Správní radě je nápomocna výkonná rada.\n2.   Výkonná rada:\na)\npřipravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;\nb)\nspolečně se správní radou zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení vyplývající z vyšetřování OLAF a z různých interních či externích auditních zpráv a hodnocení;\nc)\naniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele stanovené v článku 20, je nápomocna výkonnému řediteli a radí mu, pokud jde o provádění rozhodnutí správní rady v administrativních a rozpočtových záležitostech podle článku 20.\n3.   Výkonná rada se skládá z pěti členů. Členové výkonné rady jsou jmenování z řad členů správní rady. Jedním z členů je předseda správní rady, který smí předsedat i výkonné radě, a dalším je jeden ze zástupců Komise. Při jmenováních členů výkonné rady se usiluje zajištění genderové vyváženosti. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.\n4.   Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Toto období lze prodloužit.\n5.   Zasedání výkonné rady se koná alespoň jednou za tři měsíce. Předseda výkonné rady svolává další zasedání na žádost členů této rady.\n6.   Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady.\n7.   Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijímat některá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a v rozpočtových záležitostech. Taková prozatímní rozhodnutí se bez zbytečného prodlení oznámí správní radě. Správní rada prozatímní rozhodnutí schválí, nebo zamítne do tří měsíců od přijetí daného rozhodnutí. Výkonná rada nepřijme jménem správní rady žádná rozhodnutí, která vyžadují schválení dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady.\nOddíl 3\nVýkonný ředitel\nČlánek 20\nPovinnosti výkonného ředitele\n1.   Agenturu ENISA řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností nezávislý. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.\n2.   Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho výzvu zprávu o plnění svých povinností. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.\n3.   Výkonný ředitel je odpovědný za:\na)\nběžnou správu agentury ENISA;\nb)\nprovádění rozhodnutí přijatých správní radou;\nc)\nvypracování návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předložení správní radě ke schválení před jeho předložením Komisi;\nd)\nprovádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;\ne)\nvypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury ENISA, včetně provádění jejího ročního pracovního programu, a předložení této zprávy správní radě k posouzení a přijetí;\nf)\nvypracování akčního plánu v návaznosti na závěry zpětných hodnocení a zprávy o pokroku, kterou předkládá každé dva roky Komisi;\ng)\nvypracování akčního plánu v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu, jakož i na vyšetřování OLAF, a předložení zprávy o pokroku Komisi dvakrát ročně a pravidelně správní radě;\nh)\nvypracování návrhu finančních pravidel použitelných na agenturu ENISA podle článku 32;\ni)\nvypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury ENISA a za plnění jejího rozpočtu;\nj)\nochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;\nk)\nvypracování strategie agentury ENISA pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;\nl)\nrozvíjení a udržování styků s podnikatelským sektorem a organizacemi spotřebitelů pro zajištění pravidelného dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami;\nm)\npravidelnou výměnu názorů a informací s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie o jejich činnosti týkající se kybernetické bezpečnosti, aby byla zajištěna soudržnost při vývoji a provádění politiky Unie;\nn)\nprovádění jiných úkolů, které jsou výkonnému řediteli uloženy tímto nařízením.\n4.   Výkonný ředitel může v případě potřeby a v souladu s cíli a úkoly agentury ENISA zřizovat ad hoc pracovní skupiny složené z odborníků, mimo jiné z odborníků příslušných orgánů členských států. Výkonný ředitel o tom v předstihu informuje správní radu. Postupy týkající se zejména složení pracovních skupin, jmenování odborníků pracovních skupin výkonným ředitelem a činnosti pracovních skupin jsou stanoveny ve vnitřních organizačních předpisech agentury ENISA.\n5.   Je-li to nezbytné, může výkonný ředitel za účelem účinného a efektivního plnění úkolů agentury ENISA a na základě náležité analýzy nákladů a přínosů rozhodnout o zřízení jednoho nebo více místních úřadů v jednom nebo více členských státech. Před rozhodnutím o zřízení místního úřadu si výkonný ředitel vyžádá stanovisko dotčených členských států, včetně členského státu, v němž se nachází sídlo agentury ENISA, a získá předchozí souhlas Komise a správní rady. Nedojde-li během konzultačního procesu mezi výkonným ředitelem a dotčenými členskými státy ke shodě, předá se věc k projednání Radě. Celkový počet zaměstnanců ve všech místních úřadech musí být omezen na minimum a nepřekročí 40 % celkového počtu zaměstnanců agentury ENISA umístěných v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Počet zaměstnanců v každém místním úřadu nepřekročí 10 % celkového počtu zaměstnanců agentury ENISA umístěných v členském státě, v němž se nachází její sídlo.\nRozhodnutí o zřízení místního úřadu určí rozsah činností, jež mají být v daném místním úřadu prováděny, způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování správních funkcí agentury ENISA.\nOddíl 4\nPoradní skupina agentury enisa, skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a síť národních styčných úředníků\nČlánek 21\nPoradní skupina agentury ENISA\n1.   Správní rada na návrh výkonného ředitele zřídí transparentním způsobem poradní skupinu agentury ENISA složenou z uznávaných odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany, jako jsou odvětví informačních a komunikačních technologií, poskytovatelé veřejně dostupných sítí nebo služeb elektronických komunikací, malé a střední podniky, provozovatelé základních služeb, organizace spotřebitelů, akademičtí odborníci v oblasti kybernetické bezpečnosti a zástupci příslušných orgánů oznámených v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, evropských normalizačních organizací, jakož i donucovacích orgánů a orgánů dozoru pro ochranu údajů. Správní rada usiluje o zajištění patřičné genderové a zeměpisné vyváženosti a o zajištění vyváženého zastoupení různých skupin zúčastněných stran.\n2.   Postupy týkající se poradní skupiny agentury ENISA, zejména jejího složení, návrhu výkonného ředitele podle odstavce 1, počtu a jmenování jejích členů a činnosti poradní skupiny agentury ENISA jsou stanoveny ve vnitřních organizačních předpisech agentury ENISA a jsou zveřejňovány.\n3.   Poradní skupině agentury ENISA předsedá výkonný ředitel nebo osoba, kterou výkonný ředitel pro danou záležitost určí.\n4.   Funkční období členů poradní skupiny agentury ENISA je dva a půl roku. Členy poradní skupiny agentury ENISA nesmějí být členové správní rady. Odborníci z řad Komise a členských států jsou oprávněni účastnit se zasedání a podílet se na činnosti poradní skupiny agentury ENISA. K účasti na zasedáních a na činnosti poradní skupiny agentury ENISA mohou být přizváni zástupci dalších subjektů, kteří nejsou členy poradní skupiny agentury ENISA a jejichž účast považuje výkonný ředitel za důležitou.\n5.   Poradní skupina agentury ENISA poskytuje agentuře ENISA poradenství ohledně plnění jejích úkolů, s výjimkou případů, kdy se použijí ustanovení hlavy III tohoto nařízení. Poskytuje poradenství zejména výkonnému řediteli při vypracovávání návrhu ročního pracovního programu agentury ENISA a při zajišťování komunikace s příslušnými zúčastněnými stranami v otázkách souvisejících s ročním pracovním programem.\n6.   Poradní skupina agentury ENISA o své činnosti pravidelně informuje správní radu.\nČlánek 22\nSkupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti\n1.   Zřizuje se Skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.\n2.   Členové Skupiny zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti jsou vybráni z řad uznávaných odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany. Tyto členy vybírá Komise na návrh agentury ENISA prostřednictvím transparentní a otevřené výzvy, přičemž zajišťuje vyvážené zastoupení různých skupin zúčastněných stran a patřičnou genderovou a zeměpisnou vyváženost.\n3.   Skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti:\na)\nposkytuje poradenství Komisi ohledně strategických otázek souvisejících s evropským rámcem pro certifikaci kybernetické bezpečnosti;\nb)\nna požádání poskytuje poradenství agentuře ENISA ohledně obecných i strategických záležitostí souvisejících s úkoly agentury ENISA v oblasti trhu, certifikace kybernetické bezpečnosti a normalizace;\nc)\nje nápomocna Komisi při přípravě průběžného pracovního programu Unie podle článku 47;\nd)\nvydává stanovisko k průběžnému pracovnímu programu Unie v souladu s čl. 47 odst. 4; a\ne)\nv naléhavých případech poskytuje poradenství Komisi a Evropské skupině pro certifikaci kybernetické bezpečnosti ohledně potřeby dodatečných systémů certifikace mimo rámec průběžného pracovního programu Unie, jak je uvedeno v článcích 47 a 48.\n4.   Skupině zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti předsedají společně zástupci Komise a agentury ENISA a její sekretariát zajišťuje agentura ENISA.\nČlánek 23\nSíť národních styčných úředníků\n1.   Správní rada zřídí na návrh výkonného ředitele síť národních styčných úředníků složenou ze zástupců všech členských států (národních styčných úředníků). Každý členský stát jmenuje do sítě národních styčných úředníků jednoho zástupce. Zasedání sítě národních styčných úředníků se mohou konat v různých odborných formátech.\n2.   Síť národních styčných úředníků zejména usnadňuje výměnu informací mezi agenturou ENISA a členskými státy a podporuje agenturu ENISA v šíření činností, zjištění a doporučení příslušným zúčastněným stranám v celé Unii.\n3.   Národní styční úředníci působí jako kontaktní místa na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit spolupráci mezi agenturou ENISA a národními odborníky v rámci provádění ročního pracovního programu agentury ENISA.\n4.   Národní styční úředníci úzce spolupracují se zástupcem svého členského státu ve správní radě, avšak samotná síť národních styčných úředníků nesmí zdvojovat práci správní rady ani jiného fóra Unie.\n5.   Funkce a postupy sítě národních styčných úředníků se stanoví ve vnitřních organizačních předpisech agentury ENISA a zveřejní se.\nOddíl 5\nČinnost\nČlánek 24\nJednotný programový dokument\n1.   Agentura ENISA vykonává svou činnost v souladu s jednotným programovým dokumentem obsahujícím její roční a víceletý program, které obsahují všechny plánované aktivity.\n2.   Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje roční a víceletý program spolu s odpovídajícím plánem finančních a lidských zdrojů v souladu s článkem 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (25), přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí.\n3.   Jednotný programový dokument uvedený v odstavci 1 přijme správní rada do 30. listopadu každého roku a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna následujícího roku; to se týká i všech pozdějších aktualizovaných verzí tohoto dokumentu.\n4.   Jednotný programový dokument nabývá konečné podoby po přijetí souhrnného rozpočtu Unie s konečnou platností a podle potřeby se upraví.\n5.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 7. Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.\n6.   Je-li agentuře ENISA uložen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.\n7.   Víceletý pracovní program stanoví celkový strategický plán včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plán zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.\n8.   Plán zdrojů je každoročně aktualizován. Strategický plán je aktualizován podle potřeby, a zejména je-li nutno zohlednit výsledek hodnocení uvedeného v článku 67.\nČlánek 25\nProhlášení o zájmech\n1.   Členové správní rady, výkonný ředitel a úředníci dočasně přidělení členskými státy učiní prohlášení o závazcích a prohlášení, z něhož vyplývá, že neexistují, nebo naopak existují přímé či nepřímé zájmy, které by bylo možné považovat za zájmy ovlivňující jejich nezávislost. Tato prohlášení musí být správná a úplná, musí být podávána každoročně písemnou formou a v případě potřeby aktualizována.\n2.   Členové správní rady, výkonný ředitel a externí odborníci, kteří se účastní činnosti ad hoc pracovních skupin, učiní nejpozději na začátku každého zasedání pravdivé a úplné prohlášení o zájmech, které by bylo možné považovat za zájmy ovlivňující jejich nezávislost vzhledem k bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.\n3.   Agentura ENISA ve svých vnitřních organizačních předpisech stanoví praktická opatření upravující pravidla týkající se prohlášení o zájmech podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 26\nTransparentnost\n1.   Agentura ENISA vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti a v souladu s článkem 28.\n2.   Agentura ENISA zajistí, aby veřejnost a všechny zainteresované strany měly k dispozici náležité, objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména pokud jde o výsledky její činnosti. Zveřejní rovněž prohlášení o zájmech učiněná v souladu s článkem 25.\n3.   Správní rada může na návrh výkonného ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily projednání některých činností agentury ENISA jako pozorovatelé.\n4.   Agentura ENISA ve svých vnitřních organizačních předpisech stanoví praktická opatření pro provádění pravidel transparentnosti podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 27\nDůvěrnost\n1.   Aniž je dotčen článek 28, agentura ENISA nesděluje třetím osobám informace, které zpracovává nebo které obdržela a pro které bylo odůvodněně vyžádáno zcela či částečně důvěrné zacházení.\n2.   Členové správní rady, výkonný ředitel, členové poradní skupiny agentury ENISA, externí odborníci účastnící se ad hoc pracovních skupin a zaměstnanci agentury ENISA, včetně úředníků dočasně přidělených členskými státy, jsou povinni i po skončení svých funkcí dodržovat požadavky na důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Agentura ENISA ve svých vnitřních organizačních předpisech stanoví praktická opatření pro provádění pravidel důvěrnosti podle odstavců 1 a 2.\n4.   Pokud je to třeba pro vykonávání úkolů agentury ENISA, správní rada rozhodne, že agentuře ENISA umožní zpracovávat utajované informace. Agentura ENISA v tomto případě po dohodě s útvary Komise přijme bezpečnostní pravidla, v nichž se uplatňují bezpečnostní zásady stanovené v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (26) a 2015/444 (27). Tato bezpečnostní pravidla musí zahrnovat ustanovení o výměně, zpracování a ukládání utajovaných informací.\nČlánek 28\nPřístup k dokumentům\n1.   Na dokumenty, které má agentura ENISA v držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.   Správní rada přijme do 28. prosince 2019 prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.\n3.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou ENISA podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.\nKAPITOLA IV\nSestavování a skladba rozpočtu agentury ENISA\nČlánek 29\nSestavování rozpočtu agentury ENISA\n1.   Výkonný ředitel každý rok sestaví návrh odhadu příjmů a výdajů agentury ENISA pro následující rozpočtový rok a spolu s návrhem plánu pracovních míst jej předá správní radě. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.\n2.   Správní rada každý rok sestaví na základě návrhu odhadu odhad příjmů a výdajů agentury ENISA pro následující rozpočtový rok.\n3.   Správní rada zašle každý rok do 31. ledna odhad, který je součástí návrhu jednotného programového dokumentu, Komisi a třetím zemím, s nimiž Unie uzavřela dohody podle čl. 42 odst. 2.\n4.   Komise na základě odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie a předloží je Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.\n5.   Evropský parlament a Rada schválí prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek agentuře ENISA.\n6.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst agentury ENISA.\n7.   Správní rada přijme rozpočet agentury ENISA spolu s jednotným programovým dokumentem. Rozpočet agentury ENISA nabývá konečné podoby po přijetí souhrnného rozpočtu Unie s konečnou platností. Správní rada rozpočet a jednotný programový dokument agentury ENISA podle potřeby upraví v souladu se souhrnným rozpočtem Unie.\nČlánek 30\nSkladba rozpočtu agentury ENISA\n1.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury ENISA zahrnují:\na)\npříspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie;\nb)\npříjmy účelově vázané na konkrétní položky výdajů v souladu s finančními pravidly uvedenými v článku 32;\nc)\nfinanční prostředky Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s jejími finančními pravidly uvedenými v článku 32 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;\nd)\npříspěvky třetích zemí, které se podílejí na činnosti agentury ENISA na základě článku 42;\ne)\ndobrovolné finanční či věcné příspěvky členských států.\nČlenské státy, které poskytují dobrovolné příspěvky podle prvního pododstavce písm. e), nesmí na základě tohoto příspěvku požadovat žádné zvláštní právo nebo službu.\n2.   Výdaje agentury ENISA zahrnují výdaje na zaměstnance, administrativu, technickou podporu, infrastrukturu a provoz a výdaje vyplývající ze smluv s třetími stranami.\nČlánek 31\nPlnění rozpočtu agentury ENISA\n1.   Za plnění rozpočtu agentury ENISA je odpovědný výkonný ředitel.\n2.   Interní auditor Komise vykonává ve vztahu k agentuře ENISA stejné pravomoci jako ve vztahu k útvarům Komise.\n3.   Účetní agentury ENISA zašle do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1) předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.\n4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury ENISA podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (28) vypracuje účetní agentury ENISA na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury ENISA a předloží ji správní radě k vyjádření.\n5.   Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury ENISA.\n6.   Výkonný ředitel předá do 31. března roku N+1 zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.\n7.   Účetní agentury ENISA předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady do 1. července roku N+1 Evropskému parlamentu, Radě, účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.\n8.   Účetní agentury ENISA ke stejnému datu, k němuž předal konečnou účetní závěrku, rovněž zašle Účetnímu dvoru prohlášení vedení k této konečné účetní závěrce a jedno vyhotovení zašle účetnímu Komise.\n9.   Výkonný ředitel agentury ENISA zveřejní do 15. listopadu roku N+1 konečnou účetní závěrku v Úředním věstníku Evropské unie.\n10.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N + 1 a jedno vyhotovení této odpovědi rovněž zašle správní radě a Komisi.\n11.   Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za příslušný rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n12.   Absolutorium za plnění rozpočtu na rok N udělí Evropský parlament výkonnému řediteli na základě doporučení Rady do 15. května roku N + 2.\nČlánek 32\nFinanční pravidla\nFinanční pravidla platná pro agenturu ENISA přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se nesmějí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, ledaže je toto odchýlení zvlášť vyžadováno pro provoz agentury ENISA a Komise udělila předem souhlas.\nČlánek 33\nBoj proti podvodům\n1.   V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (29) přistoupí agentura ENISA do 28. prosince 2019 k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (30). Agentura ENISA přijme vhodná ustanovení vztahující se na všechny zaměstnance agentury podle vzoru stanoveného v příloze uvedené dohody.\n2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě dokumentů a kontrol a inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury ENISA obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (31) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo smlouvou financovanou ze strany agentury ENISA nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu přijatá agenturou ENISA obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nKAPITOLA V\nZaměstnanci\nČlánek 34\nObecná ustanovení\nNa zaměstnance agentury ENISA se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního a pracovního řádu.\nČlánek 35\nVýsady a imunita\nNa agenturu ENISA a její zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 36\nVýkonný ředitel\n1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury ENISA podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.\n2.   Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí.\n3.   Pro účely uzavření pracovní smlouvy s výkonným ředitelem je agentura ENISA zastoupena předsedou správní rady.\n4.   Před jmenováním je kandidát zvolený správní radou vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.\n5.   Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období Komise provede posouzení výsledků výkonného ředitele a budoucích úkolů a výzev agentury ENISA.\n6.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele v souladu s čl. 18 odst. 2.\n7.   Správní rada může na návrh Komise, v němž je zohledněno posouzení podle odstavce 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o další období pěti let.\n8.   Správní rada informuje o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. Do tří měsíců před tímto prodloužením výkonný ředitel, je-li k tomu vyzván, vystoupí před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpoví otázky jeho členů.\n9.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.\n10.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady jednající na návrh Komise.\nČlánek 37\nVyslaní národní odborníci a další pracovníci\n1.   Agentura ENISA může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou v agentuře ENISA zaměstnáni. Na tyto pracovníky se nevztahuje služební řád úředníků ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.\n2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury ENISA.\nKAPITOLA VI\nObecná ustanovení týkající se agentury ENISA\nČlánek 38\nPrávní status agentury ENISA\n1.   Agentura ENISA je subjektem Unie a má právní subjektivitu.\n2.   Agentura ENISA má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.\n3.   Agenturu ENISA zastupuje výkonný ředitel.\nČlánek 39\nOdpovědnost agentury ENISA\n1.   Smluvní odpovědnost agentury ENISA se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.\n2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou ENISA.\n3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura ENISA v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu, kterou způsobí ona nebo její zaměstnanci při výkonu svých povinností.\n4.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat veškeré spory o náhradu škody podle odstavce 3.\n5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře ENISA se řídí odpovídajícími předpisy vztahujícími se na zaměstnance agentury ENISA.\nČlánek 40\nJazykový režim\n1.   Na agenturu ENISA se vztahuje nařízení Rady č. 1 (32). Členské státy a ostatní jimi určené subjekty se mohou na agenturu ENISA obracet a přijímat odpovědi v libovolném úředním jazyce orgánů Unie.\n2.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury ENISA zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 41\nOchrana osobních údajů\n1.   Zpracování osobních údajů agenturou ENISA se řídí nařízením (EU) 2018/1725.\n2.   Správní rada přijme prováděcí pravidla uvedená v čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725. Správní rada může přijmout další opatření nezbytná pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 ze strany agentury ENISA.\nČlánek 42\nSpolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi\n1.   V rozsahu nezbytném pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení může agentura ENISA spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem může agentura ENISA s výhradou předchozího schválení Komisí zavést s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi pracovní ujednání. Z těchto pracovních ujednání nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.\n2.   Agentura ENISA je otevřena účasti třetích zemí, které za tímto účelem uzavřely dohody s Unií. Na základě příslušných ustanovení těchto dohod budou vytvořena pracovní ujednání, která určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti těchto třetích zemí na činnosti agentury ENISA a budou obsahovat ustanovení týkající se účasti na iniciativách agentury ENISA, finančních příspěvků a zaměstnanců. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, musí být tato pracovní ujednání v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců.\n3.   Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do oblasti působnosti agentury ENISA. Komise zajistí, aby agentura ENISA působila v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem uzavře příslušná pracovní ujednání.\nČlánek 43\nBezpečnostní pravidla týkající se ochrany citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací\nPo konzultaci s Komisí agentura ENISA přijme svá bezpečnostní pravidla uplatňující bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací Evropské unie, jak jsou obsažena v rozhodnutích (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444. Bezpečnostní pravidla agentury ENISA zahrnují ustanovení o výměně, zpracování a uchovávání těchto informací.\nČlánek 44\nDohoda o sídle a provozní podmínky\n1.   Nezbytná ujednání související s umístěním agentury ENISA v hostitelském členském státě a s prostory, které má tento členský stát dát k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury ENISA a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle mezi agenturou ENISA a hostitelským členským státem uzavřené poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.\n2.   Hostitelský členský stát agentury ENISA poskytuje pro zajištění řádného fungování agentury ENISA nejlepší možné podmínky, přičemž bere v úvahu přístupnost lokality, existenci vhodných vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců, patřičný přístup na pracovní trh, sociální zabezpečení a zdravotní péči pro děti i pro manžely a manželky zaměstnanců.\nČlánek 45\nSprávní kontrola\nNa činnost agentury ENISA dohlíží evropský veřejný ochránce práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU.\nHLAVA III\nRÁMEC PRO CERTIFIKACI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI\nČlánek 46\nEvropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti\n1.   Zřizuje se evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti s cílem zlepšit podmínky fungování vnitřního trhu tím, že dojde ke zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a umožní harmonizovaný přístup k evropským systémům certifikace kybernetické bezpečnosti na úrovni Unie, a to s výhledem na vytvoření jednotného digitálního trhu s produkty, službami a procesy IKT.\n2.   Evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti poskytne mechanismus pro zřizování evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti a pro osvědčení, že produkty, služby a procesy IKT hodnocené v souladu s takovými systémy splňují stanovené bezpečnostní požadavky, pokud jde o ochranu dostupnosti, autentičnosti, integrity nebo důvěrnosti uchovávaných, předávaných či zpracovávaných údajů nebo funkcí či služeb nabízených nebo přístupných prostřednictvím těchto produktů, služeb a procesů během celého jejich životního cyklu.\nČlánek 47\nPrůběžný pracovní program Unie pro evropskou certifikaci kybernetické bezpečnosti\n1.   Komise zveřejní průběžný pracovní program Unie pro evropskou certifikaci kybernetické bezpečnosti (dále jen „průběžný pracovní program Unie“), který určí strategické priority pro budoucí evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti.\n2.   Průběžný pracovní program Unie obsahuje zejména seznam produktů, služeb a procesů IKT či jejich kategorií, pro něž by mohlo být zařazení do oblasti působnosti evropského systému kybernetické bezpečnosti prospěšné.\n3.   Zařazení každého konkrétního produktu, služby a procesu IKT či jejich kategorií do průběžného pracovního programu Unie musí být podloženo jedním či více z následujících důvodů:\na)\ndostupnost a rozvoj vnitrostátních systémů certifikace kybernetické bezpečnosti vztahujících se na konkrétní kategorii produktů, služeb nebo procesů IKT, zejména pokud jde o riziko roztříštěnosti;\nb)\nrelevantní politika nebo právo Unie či členského státu;\nc)\ntržní poptávka;\nd)\nvývoj v oblasti kybernetických hrozeb;\ne)\nžádost o vypracování konkrétního návrhu systému ze strany Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.\n4.   Komise bere řádný zřetel ke stanoviskům vydaným k průběžnému pracovnímu programu Unie Evropskou skupinou pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a Skupinou zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.\n5.   První průběžný pracovní program Unie se zveřejní do 28. června 2020. Průběžný pracovní program Unie je aktualizován alespoň každé tři roky a v případě potřeby častěji.\nČlánek 48\nŽádost o evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Komise může agenturu ENISA požádat o vypracování návrhu systému nebo o přezkum stávajícího evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti na základě průběžného pracovního programu Unie.\n2.   V řádně odůvodněných případech může Komise nebo Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti požádat agenturu ENISA o vypracování návrhu systému nebo o přezkum stávajícího systému certifikace kybernetické bezpečnosti, jenž není zahrnut do průběžného pracovního programu Unie. Průběžný pracovní program Unie se patřičně aktualizuje.\nČlánek 49\nVypracování, přijetí a přezkum evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Agentura ENISA na základě žádosti Komise podle článku 48 vypracuje návrh systému, který splňuje požadavky stanovené v článcích 51, 52 a 54.\n2.   Agentura ENISA může na základě žádosti Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti podle čl. 48 odst. 2 vypracovat návrh systému, který splňuje požadavky stanovené v článcích 51, 52 a 54. Pokud agentura ENISA takovou žádost odmítne, poskytne k tomu odůvodnění. Každé rozhodnutí o odmítnutí žádosti přijímá správní rada.\n3.   Při vypracovávání návrhu systému agentura ENISA konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany prostřednictvím formálních, otevřených, transparentních a inkluzivních konzultačních postupů.\n4.   Pro každý návrh systému agentura ENISA zřídí ad hoc pracovní skupinu v souladu s čl. 20 odst. 4, která agentuře ENISA poskytuje konkrétní poradenství a odborné poznatky.\n5.   Agentura ENISA úzce spolupracuje s Evropskou skupinou pro certifikaci kybernetické bezpečnosti. Skupina poskytuje agentuře ENISA v souvislosti s vypracováním návrhu systému pomoc a odborné poradenství a k návrhu systému přijímá stanovisko.\n6.   Agentura ENISA stanovisko Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti v co největší míře zohlední před předložením návrhu systému vypracovaného v souladu s odstavci 3, 4 a 5 Komisi. Stanovisko Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti není pro agenturu ENISA závazné a neexistence takového stanoviska agentuře ENISA nebrání, aby návrh systému předložila Komisi.\n7.   Na základě návrhu systému vypracovaného agenturou ENISA může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy IKT, splňující požadavky stanovené v článcích 51, 52 a 54. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 66 odst. 2.\n8.   Alespoň jednou za pět let agentura ENISA vyhodnotí každý přijatý evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti, přičemž zohlední zpětnou vazbu poskytnutou zúčastněnými stranami. V případně potřeby mohou Komise nebo Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti požádat agenturu ENISA, aby zahájila postup vypracování revidovaného návrhu systému v souladu s článkem 48 a tímto článkem.\nČlánek 50\nInternetové stránky o evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Agentura ENISA provozuje internetové stránky, jejichž účelem je poskytovat informace a zvyšovat veřejné povědomí o evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti, evropských certifikátech kybernetické bezpečnosti a EU prohlášeních o shodě, včetně informací týkajících se evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, které již nejsou platné, evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě, jež byly zrušeny nebo jejichž platnost skončila, a úložišť internetových odkazů na informace o kybernetické bezpečnosti poskytnuté v souladu s článkem 55.\n2.   V příslušných případech internetové stránky uvedené v odstavci 1 rovněž uvádějí ty vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti, které byly nahrazeny evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti.\nČlánek 51\nBezpečnostní cíle evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti\nEvropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti je navržen tak, aby dle okolností dosáhl alespoň těchto bezpečnostních cílů:\na)\nchránit ukládané, předávané nebo jinak zpracovávané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému ukládání, zpracování, přístupu nebo sdělování, a to během celého životního cyklu produktu, služby nebo procesu IKT;\nb)\nchránit ukládané, předávané nebo jinak zpracovávané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému zničení, ztrátě nebo změně nebo proti nedostupnosti, a to během celého životního cyklu produktu, služby nebo procesu IKT;\nc)\nzajistit, aby oprávněné osoby, programy nebo stroje měly přístup pouze k údajům, službám nebo funkcím, jichž se týkají jejich přístupová práva;\nd)\nidentifikovat a zdokumentovat známé případy závislosti a známé zranitelnosti;\ne)\nzaznamenat, které údaje, služby nebo funkce byly předmětem přístupu, použití nebo jiného zpracování, kdy k tomu došlo a kdo tak učinil;\nf)\nzajistit, aby bylo možné kontrolovat, které údaje, služby nebo funkce byly předmětem přístupu, použití nebo jiného zpracování, kdy k tomu došlo a kdo tak učinil;\ng)\nověřit, že produkty, služby a procesy IKT neobsahují žádné známé zranitelnosti;\nh)\nvčas obnovit dostupnost údajů, služeb a funkcí a přístup k nim v případě fyzických nebo technických incidentů;\ni)\nzajistit, aby produkty, služby a procesy IKT byly zabezpečeny na úrovni standardního nastavení a výchozího návrhu;\nj)\nzajistit, aby byly produkty, služby a procesy IKT poskytovány s aktualizovaným softwarem a hardwarem, které neobsahují veřejně známé zranitelnosti, a aby obsahovaly mechanismy pro bezpečné aktualizace.\nČlánek 52\nÚrovně záruky evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti může u produktů, služeb a procesů IKT určit jednu nebo více těchto úrovní záruky: „základní“, „významná“ nebo „vysoká“. Úroveň záruky je přiměřená úrovni rizika z hlediska pravděpodobnosti a dopadu incidentu, jež je spojeno se zamýšleným použitím produktu, služby nebo procesu IKT.\n2.   Evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě odkazují na úroveň záruky uvedenou v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti, v jehož rámci byly dotyčné evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti nebo EU prohlášení o shodě vydány.\n3.   Evropský systém certifikace bezpečnosti stanoví bezpečnostní požadavky, které odpovídají každé úrovni záruky, včetně odpovídajících bezpečnostních funkcí a odpovídající náročnosti a podrobnosti hodnocení, kterým má produkt, služba nebo proces IKT projít.\n4.   Certifikát nebo EU prohlášení o shodě odkazují na technické specifikace, normy a procesy s nimi související, včetně technických kontrol, jejichž účelem je snížit riziko kybernetických bezpečnostních incidentů nebo jim předcházet.\n5.   Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti nebo EU prohlášení o shodě, které odkazují na úroveň záruky „základní“, poskytují záruku, že produkty, služby a procesy IKT, pro něž jsou tento certifikát nebo toto EU prohlášení o shodě vydány, splňují odpovídající bezpečnostní požadavky včetně bezpečnostních funkcionalit a že byly vyhodnoceny na úrovni, jejímž cílem je minimalizovat známá základní rizika incidentů a kybernetických útoků. Prováděné hodnotící činnosti zahrnují alespoň přezkum technické dokumentace. Pokud takový přezkum není vhodný, provedou se náhradní hodnotící činnosti s rovnocenným účinkem.\n6.   Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, který odkazuje na úroveň záruky „významná“, poskytuje záruku, že produkty, služby a procesy IKT, pro něž je tento certifikát vydán, splňují odpovídající bezpečnostní požadavky včetně bezpečnostních funkcionalit a že byly vyhodnoceny na úrovni, jejímž cílem je minimalizovat známá kybernetická rizika a rizika incidentů a kybernetických útoků prováděných subjekty s omezenými dovednostmi a zdroji. Prováděné hodnotící činnosti zahrnují alespoň: přezkum s cílem prokázat neexistenci veřejně známých zranitelností a zkouška k prokázání toho, že produkty, procesy a služby IKT náležitě uplatňují nezbytné bezpečnostní funkcionality. Pokud některá z těchto hodnotících činností není vhodná, provedou se náhradní hodnotící činnosti s rovnocenným účinkem\n7.   Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, který odkazuje na úroveň záruky „vysoká“, poskytuje záruku, že produkty, služby a procesy IKT, pro něž je tento certifikát vydán, splňují odpovídající bezpečnostní požadavky včetně bezpečnostních funkcionalit a že byly vyhodnoceny na úrovni, jejímž cílem je minimalizovat rizika sofistikovaných kybernetických útoků prováděných subjekty s významnými dovednostmi a zdroji. Prováděné hodnotící činnosti zahrnují alespoň: přezkum s cílem prokázat neexistenci veřejně známých zranitelností; zkouška k prokázání toho, že produkty, procesy a služby IKT náležitě uplatňují nezbytné nejnovější bezpečnostní funkcionality; a posouzení jejich odolnosti vůči zručným útočníkům prostřednictvím zkoušky penetrace. Pokud některá z těchto hodnotících činností není vhodná, provedou se náhradní hodnotící činnosti s rovnocenným účinkem.\n8.   Evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti může specifikovat několik úrovní hodnocení v závislosti na náročnosti a podrobnosti použité hodnotící metodiky. Každá z úrovní hodnocení odpovídá jedné z úrovní záruky a je definována odpovídající kombinací prvků záruky.\nČlánek 53\nVlastní posuzování shody\n1.   Evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti může umožnit vlastní posuzování shody pod výhradní odpovědností výrobce nebo poskytovatele produktů, služeb či procesů IKT. Vlastní posuzování shody je přípustné pouze u produktů, služeb a procesů IKT, které vykazují nízké riziko odpovídající úrovni záruky „základní“.\n2.   Výrobce nebo poskytovatel produktů, služeb či procesů IKT může vydat EU prohlášení o shodě uvádějící, že bylo prokázáno plnění požadavků stanovených v příslušném systému. Vydáním tohoto prohlášení výrobce produktů IKT nebo poskytovatel služeb či procesů IKT přebírá odpovědnost za soulad produktu, služby nebo procesu IKT s požadavky stanovenými v daném systému.\n3.   Výrobce nebo poskytovatel produktů, služeb či procesů IKT uchovává EU prohlášení o shodě, technickou dokumentaci a veškeré ostatní důležité informace souvisejících se shodou produktů nebo služeb IKT se systémem k dispozici vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti uvedeného v čl. 58 po dobu stanovenou v odpovídajícím evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti. Jedno vyhotovení EU prohlášení o shodě se předkládá vnitrostátnímu orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti a jedno vyhotovení agentuře ENISA.\n4.   Vydání EU prohlášení o shodě je nepovinné, nestanoví-li unijní nebo vnitrostátní právo jinak.\n5.   EU prohlášení o shodě je uznáváno ve všech členských státech.\nČlánek 54\nPrvky evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti zahrnuje alespoň tyto prvky:\na)\npředmět a oblast působnosti systému certifikace včetně druhu nebo kategorií zahrnutých produktů, služeb a procesů IKT;\nb)\njasný popis účelu systému spolu s jasným vysvětlením, jak zvolené normy, metody hodnocení a úrovně záruky odpovídají potřebám zamýšlených uživatelů systému;\nc)\nodkazy na mezinárodní, evropské nebo vnitrostátní normy používané při hodnocení, nebo pokud takové normy nejsou k dispozici nebo nejsou vhodné, odkazy na technické specifikace, které splňují požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo pokud takové specifikace nejsou k dispozici, odkazy na technické specifikace nebo požadavky kybernetické bezpečnosti definované v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti;\nd)\nv příslušných případech jednu nebo více úrovní záruky;\ne)\ninformace o tom, zda je v rámci systému přípustné vlastní posuzování shody;\nf)\nv příslušných případech konkrétní nebo dodatečné požadavky na subjekty posuzování shody, s cílem zajistit jejich technickou způsobilost k hodnocení požadavků na kybernetickou bezpečnost;\ng)\nkonkrétní kritéria a metody hodnocení používané k prokázání toho, že bylo dosaženo bezpečnostních cílů uvedených v článku 51, včetně typů těchto hodnocení;\nh)\nv příslušných případech informace nezbytné pro certifikaci, které žadatel předkládá nebo jinak zpřístupňuje subjektům posuzování shody;\ni)\nstanoví-li systém známky nebo označení, podmínky používání těchto známek nebo označení;\nj)\npravidla pro monitorování souladu produktů, služeb a procesů IKT s požadavky evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti nebo EU prohlášení o shodě, včetně mechanismů prokázání pokračujícího plnění specifikovaných požadavků kybernetické bezpečnosti;\nk)\nv příslušných případech podmínky pro vydání, zachování, pokračování platnosti a obnovení evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti, jakož i podmínky pro rozšíření nebo omezení rozsahu certifikace;\nl)\npravidla upravující důsledky pro produkty, služby a procesy IKT, jež jsou certifikovány nebo pro něž bylo vydáno EU prohlášení o shodě, avšak nesplňují požadavky systému;\nm)\npravidla upravující způsob oznamování a řešení dříve nezjištěných zranitelností v kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT;\nn)\nv příslušných případech pravidla upravující uchovávání záznamů subjekty posuzování shody;\no)\nidentifikaci vnitrostátních nebo mezinárodních systémů certifikace kybernetické bezpečnosti zahrnující stejné druhy nebo kategorie produktů, služeb a procesů IKT, bezpečnostní požadavky a hodnotící kritéria a metody a úrovně záruky;\np)\nobsah a formát vydávaných evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě;\nq)\ndobu dostupnosti EU prohlášení o shodě, technické dokumentace a veškerých dalších důležitých informací, které má výrobce nebo poskytovatele produktů, služeb či procesů IKT mít k dispozici;\nr)\nmaximální dobu platnosti evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti vydaných v rámci systému;\ns)\npolitiku zveřejňování evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti vydaných, pozměněných nebo zrušených v rámci systému;\nt)\npodmínky pro vzájemné uznávání systémů certifikace s třetími zeměmi;\nu)\nv příslušných případech pravidla týkající se mechanismu vzájemného posouzení zřízeného v rámci systému pro orgány nebo subjekty vydávající evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti pro úroveň záruky „vysoká“ podle čl. 56 odst. 6. Tímto mechanismem není dotčeno vzájemné hodnocení podle článku 59;\nv)\nformát a postupy, jež výrobci a poskytovatelé produktů, služeb či procesů IKT musejí dodržovat při poskytování a aktualizaci doplňujících informací o kybernetické bezpečnosti podle článku 55.\n2.   Specifikované požadavky evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti musí být v souladu s příslušnými právními požadavky, zejména s požadavky plynoucími z harmonizovaných právních předpisů Unie.\n3.   Pokud tak konkrétní právní akt Unie stanoví, lze certifikát nebo EU prohlášení o shodě vydané v rámci evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti použít k prokázání předpokladu shody s požadavky daného právního aktu.\n4.   Pokud harmonizované právní předpisy Unie neexistují, může skutečnost, že evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti lze použít k vyslovení předpokladu shody s právními požadavky, stanovit právo členského státu.\nČlánek 55\nDoplňující informace o kybernetické bezpečnosti týkající se certifikovaných produktů, služeb a procesů IKT\n1.   Výrobce nebo poskytovatel certifikovaných produktů, služeb či procesů IKT nebo produktů, služeb či procesů IKT, pro něž bylo vydáno EU prohlášení o shodě, zpřístupní veřejnosti tyto doplňující informace o kybernetické bezpečnosti:\na)\npokyny a doporučení, jež koncovým uživatelům usnadní bezpečné nastavení, instalaci, uvedení do provozu, provoz samotný a údržbu produktů či služeb IKT;\nb)\nobdobí, během něhož bude koncovým uživatelům k dispozici bezpečnostní podpora, zejména pokud jde o dostupnost aktualizací souvisejících s kybernetickou bezpečností;\nc)\nkontaktní údaje výrobce či poskytovatele a akceptované metody pro příjem informací o zranitelnostech ze strany koncových uživatelů nebo výzkumných pracovníků v oblasti bezpečnosti;\nd)\nodkaz na internetová úložiště zveřejněných zranitelností souvisejících s produktem, službou či procesem IKT a na jakákoli relevantní upozornění v oblasti kybernetické bezpečnosti.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 se poskytují v elektronické podobě, přičemž zůstávají k dispozici a jsou podle potřeby aktualizovány přinejmenším do pozbytí platnosti odpovídajícího evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti nebo EU prohlášení o shodě.\nČlánek 56\nCertifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   U produktů, služeb a procesů IKT, které byly certifikovány v rámci evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti přijatého podle článku 49, se předpokládá, že splňují požadavky daného systému.\n2.   Certifikace kybernetické bezpečnosti je dobrovolná, nestanoví-li unijní nebo vnitrostátní právo jinak.\n3.   Komise pravidelně hodnotí účinnost a využití přijatých evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, přičemž rovněž posuzuje, zda by se určitý evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti měl na základě příslušných právních předpisů Unie stát povinným v zájmu zajištění patřičné úrovně kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT v Unii a v zájmu zlepšení fungování vnitřního trhu. První takové hodnocení proběhne do 31. prosince 2023 a následná hodnocení se poté uskuteční alespoň každé dva roky. Na základě výsledku těchto hodnocení Komise z produktů, služeb a procesů IKT, na něž se již vztahuje stávající systém certifikace, určí ty, na něž by se měl vztahovat povinný systém certifikace.\nKomise se prioritně zaměří na odvětví uvedená v příloze II směrnice (EU) 2016/1148, jež podrobí hodnocení do dvou let od přijetí prvního evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti.\nV rámci přípravy hodnocení Komise:\na)\nzohlední dopad opatření na výrobce nebo poskytovatele daných produktů, služeb či procesů IKT a na uživatele z hlediska nákladů na tato opatření a společenských nebo hospodářských přínosů plynoucích z očekávaného zvýšení úrovně bezpečnosti pro dotyčné produkty, služby a procesy IKT;\nb)\nbere zřetel na existenci příslušných právních předpisů členských států a třetích zemí a na jejich provádění;\nc)\nuplatňuje otevřený, transparentní a inkluzivní proces konzultací se všemi relevantními zúčastněnými stranami a s členskými státy;\nd)\nzohlední prováděcí lhůty, přechodná opatření nebo přechodná období, zejména se zřetelem na možný dopad daného opatření na výrobce nebo poskytovatele produktů, služeb či procesů IKT, včetně malých a středních podniků;\ne)\nnavrhne nejrychlejší a nejúčinnější způsob provedení přechodu od dobrovolných systémů certifikace k systémům povinným.\n4.   Subjekty posuzování shody uvedené v článku 60 vydávají evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti podle tohoto článku, které odkazují na úrovně záruky „základní“ nebo „významná“, na základě kritérií obsažených v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti přijatém Komisí podle článku 49.\n5.   Odchylně od odstavce 4 může evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti v řádně odůvodněných případech stanovit, že evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti vyplývající z daného systému mohou vydávat pouze veřejné subjekty. Tímto subjektem je:\na)\nvnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti uvedený v čl. 58 odst. 1; nebo\nb)\nveřejný subjekt, který je akreditován jako subjekt posuzování shody podle čl. 60 odst. 1;\n6.   Pokud evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti přijatý podle článku 49 požaduje úroveň záruky „vysoká“, může evropský certifikát kybernetické bezpečnosti v rámci tohoto systému vydat pouze vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti, nebo v následujících případech subjekt posuzování shody:\na)\npo předchozím schválení vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti pro každý jednotlivý evropský certifikát kybernetické bezpečnosti vydaný orgánem posuzování shody; nebo\nb)\nna základě obecného pověření subjektu posuzování shody úkolem vydávat evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti u ze strany vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti.\n7.   Fyzická nebo právnická osoba, která předkládá produkty, služby nebo procesy IKT k certifikaci, zpřístupní vnitrostátnímu orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti podle článku 58, pokud je tento orgán subjektem vydávajícím evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, nebo subjektu posuzování shody uvedenému v článku 60 veškeré informace nezbytné pro provedení certifikace.\n8.   Držitel evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti informuje orgán či subjekt uvedený v odstavci 7 o veškerých později zjištěných zranitelnostech nebo nesrovnalostech týkajících se bezpečnosti certifikovaného produktu, služby nebo procesu IKT, které by mohly mít dopad na jejich souladu s požadavky souvisejícími s certifikací. Tento orgán či subjekt neprodleně tyto informace postoupí příslušnému vnitrostátnímu orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti.\n9.   Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti se vydává na dobu určenou evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti a může být obnoven, budou-li nadále plněny příslušné požadavky.\n10.   Evropský certifikát kybernetické bezpečnosti vydaný podle tohoto článku je uznáván ve všech členských státech.\nČlánek 57\nVnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti a certifikáty\n1.   Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti a související postupy pro produkty, služby a procesy IKT zahrnuté do evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pozbývají účinnosti ode dne stanoveného v prováděcím aktu přijatém podle čl. 49 odst. 7. Vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti a související postupy pro produkty, služby a procesy IKT, na něž se evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti nevztahuje, zůstávají v platnosti.\n2.   Členské státy nezavedou nové vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy IKT, které jsou již zahrnuté do platného evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti.\n3.   Stávající certifikáty vydané v rámci vnitrostátních systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, na něž se vztahuje evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti, zůstávají platné až do data skončení své platnosti.\n4.   Aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu, vyrozumí členské státy Komisi a Evropskou skupinu pro certifikaci kybernetické bezpečnosti o každém záměru vypracovat nové vnitrostátní systémy certifikace kybernetické bezpečnosti.\nČlánek 58\nVnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti\n1.   Každý členský stát určí jeden nebo více vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti na svém území, nebo se souhlasem jiného členského státu určí jeden nebo více vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti zřízených v tomto jiném členském státě, které budou v určujícím členském státě odpovídat za dozor.\n2.   Každý členský stát informuje Komisi o určených vnitrostátních orgánech certifikace kybernetické bezpečnosti. Členský stát, jenž určí více než jeden orgán, informuje Komisi rovněž o úkolech, které byly každému z nich přiděleny.\n3.   Aniž je dotčen čl. 56 odst. 5 písm. a) a odst. 6, je každý vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti ve své organizaci, finančních rozhodnutích, právní struktuře a rozhodovacím procesu nezávislý na subjektech, nad nimiž vykonává dohled.\n4.   Členské státy zajistí, aby činnosti vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti související s vydáváním evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti podle čl. 56 odst. 5 písm. a) a odst. 6 byly striktně odděleny od činnosti dohledu podle tohoto článku a aby obě činnosti byly vykonávány na sobě nezávisle.\n5.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti měly odpovídající zdroje pro výkon svých pravomocí a pro efektivní a účinné provádění svých úkolů.\n6.   Za účelem efektivního provádění tohoto nařízení je vhodné, aby se vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti aktivním, efektivním, účinným a bezpečným způsobem podílely na činnosti Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.\n7.   Vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti:\na)\ndohlížejí na pravidla zahrnutá v evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 54 odst. 1 písm. j) pro monitorování souladu produktů, procesů, služeb a procesů IKT s požadavky evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti, jež byly vydány na území jejich států, a dodržování těchto pravidel vymáhají, přičemž spolupracují s dalšími příslušnými orgány dohledu nad trhem;\nb)\nsledují dodržování povinností výrobců a poskytovatelů produktů, služeb nebo procesů IKT, kteří jsou usazeni na území jejich států a kteří provádějí vlastní posuzování shody, zejména pak povinností těchto výrobců a poskytovatelů stanovených v čl. 53 odst. 2 a 3 a v odpovídajícím evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti, a dodržování těchto povinností vymáhají;\nc)\naniž je dotčen čl. 60 odst. 3, pro účely tohoto nařízení aktivně napomáhají vnitrostátním subjektům akreditace při monitorování činnosti subjektů posuzování shody a při dozoru nad touto činností a poskytují uvedeným subjektům akreditace podporu;\nd)\nsledují činnost veřejných subjektů uvedených v čl. 56 odst. 5 a dohlížejí na tyto aktivity;\ne)\nv příslušných případech autorizují subjekty posuzování shody podle čl. 60 odst. 3 a omezují, pozastavují nebo odebírají stávající autorizaci, pokud subjekty posuzování shody porušují požadavky tohoto nařízení;\nf)\nřeší stížnosti podané fyzickými nebo právnickými osobami v souvislosti s evropskými certifikáty kybernetické bezpečnosti vydanými vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti či subjekty posuzování shody v souladu s čl. 56 odst. 6 nebo v souvislosti s EU prohlášeními o shodě vydanými podle článku 53, v přiměřeném rozsahu šetří předmět těchto stížností a v přiměřené lhůtě informují stěžovatele o průběhu a výsledku šetření;\ng)\nkaždoročně předkládají agentuře ENISA a Evropské skupině pro certifikaci kybernetické bezpečnosti souhrnnou zprávu o činnostech uskutečněných podle písmen b), c) a d) tohoto odstavce nebo podle odstavce 8;\nh)\nspolupracují s dalšími vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti nebo jinými veřejnými orgány, mimo jiné prostřednictvím sdílení informací o možných případech nesouladu produktů, služeb a procesů IKT s požadavky tohoto nařízení nebo s požadavky konkrétních evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti; a\ni)\nsledují příslušný vývoj v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti.\n8.   Každý vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti má alespoň tyto pravomoci:\na)\npožadovat po subjektech posuzování shody, držitelích evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a vydavatelích EU prohlášení o shodě, aby poskytovali veškeré informace, které orgán potřebuje pro plnění svých úkolů;\nb)\nza účelem ověření souladu s touto hlavou provádět šetření v podobě auditů u subjektů posuzování shody, držitelů evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a vydavatelů EU prohlášení o shodě;\nc)\nv souladu s vnitrostátním právem přijímat vhodná opatření k zajištění toho, aby subjekty posuzování shody, držitelé evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti a vydavatelé EU prohlášení o shodě dodržovali toto nařízení nebo některý evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti;\nd)\nzískat přístup do prostor subjektů posuzování shody nebo držitelů evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti za účelem provádění šetření v souladu s procesním právem Unie nebo členských států;\ne)\nodebrat v souladu s vnitrostátním právem evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti vydané vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti nebo subjekty posuzování shody v souladu s čl. 56 odst. 6, pokud tyto certifikáty nejsou v souladu s tímto nařízením nebo s některým evropským systémem certifikace kybernetické bezpečnosti;\nf)\nv souladu s vnitrostátním právem ukládat sankce podle článku 65 a požadovat okamžité zastavení porušování povinností stanovených v tomto nařízení.\n9.   Vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti spolupracují mezi sebou a s Komisí, a zejména si vyměňují informace, zkušenosti a osvědčené postupy týkající se certifikace kybernetické bezpečnosti a technických otázek v oblasti kybernetické bezpečnosti, produktů, služeb a procesů IKT.\nČlánek 59\nVzájemné hodnocení\n1.   V zájmu dosažení rovnocenných norem v celé Unii, pokud jde o evropské certifikáty kybernetické bezpečnosti a EU prohlášení o shodě, podléhají vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti vzájemnému hodnocení.\n2.   Vzájemné hodnocení se provádí na základě řádných a transparentních hodnotících kritérií a postupů, zejména pokud jde o požadavky na strukturu, lidské zdroje a o procedurální otázky, otázky důvěrnosti a stížnosti.\n3.   Vzájemné hodnocení posuzuje:\na)\nzda jsou v příslušných případech činnosti vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti související s vydáváním evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti podle čl. 56 odst. 5 písm. a) a odst. 6 striktně odděleny od jejich činnosti dozoru podle článku 58 a zda jsou obě činnosti vykonávány na sobě nezávisle;\nb)\npostupy dohledu nad pravidly pro monitorování souladu produktů, služeb a procesů IKT s evropskými certifikáty kybernetické bezpečnosti a vymáhání těchto pravidel, v souladu čl. 58 odst. 7 písm. a);\nc)\npostupy pro sledování povinností výrobců a poskytovatelů produktů, služeb a procesů IKT a vymáhání těchto povinností, v souladu s čl. 58 odst. 7 písm. b);\nd)\npostupy pro sledování a autorizaci činností subjektů posuzování shody a pro dohled nad nimi;\ne)\nzda mají v příslušných případech zaměstnanci orgánů nebo subjektů, které vydávají osvědčení pro úroveň záruky „vysoká“ podle čl. 56 čl. 6, vhodnou odbornost.\n4.   Vzájemné hodnocení provádějí přinejmenším dva vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti jiných členských států a Komise, a to přinejmenším jednou za pět let. Vzájemného hodnocení se může zúčastnit agentura ENISA.\n5.   Komise může přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví plán vzájemného hodnocení na dobu nejméně pěti let, který stanoví kritéria týkající se složení týmu provádějícího vzájemné hodnocení, metodiku používanou pro vzájemné hodnocení, harmonogram, periodicitu a další úkoly související se vzájemným hodnocením. Při přijímání těchto prováděcích aktů Komise řádně zohlední názor Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 66 odst. 2.\n6.   Výsledky vzájemných hodnocení přezkoumá Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a vypracuje shrnutí, jež mohou být zpřístupněna veřejnosti, přičemž v případě potřeby vydá pokyny či doporučení týkající se kroků či opatření, které by měly dotčené subjekty uskutečnit.\nČlánek 60\nSubjekty posuzování shody\n1.   Subjekty posuzování shody jsou akreditovány vnitrostátními akreditačními orgány stanovenými podle nařízení (ES) č. 765/2008. Akreditace se vydá, pouze pokud subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení.\n2.   Je-li evropský certifikát kybernetické bezpečnosti vydán vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 56 odst. 5 písm. a) a odst. 6, certifikační subjekt daného vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti musí být akreditován jako subjekt posuzování shody podle odstavce 1 tohoto článku.\n3.   Stanoví-li evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti konkrétní nebo dodatečné požadavky podle čl. 54 odst. 1 písm. f), jsou k vykonávání úkolů v rámci těchto systémů vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti autorizovány pouze ty subjekty posuzování shody, které uvedené požadavky splňují.\n4.   Akreditace uvedená v odstavci 1se vydává subjektům posuzování shody na období nejvýše pěti let a lze ji za stejných podmínek obnovit, pokud daný subjekt posuzování shody stále splňuje požadavky stanovené v tomto článku. Vnitrostátní akreditační orgány přijmou v přiměřené lhůtě veškerá odpovídající opatření s cílem omezit, pozastavit nebo zrušit akreditaci subjektu posuzování shody vydanou podle odstavce 1, pokud podmínky pro udělení akreditace nebyly nebo již nejsou splněny nebo subjekt posuzování shody porušuje toto nařízení.\nČlánek 61\nOznámení\n1.   Ke každému evropskému systému certifikace kybernetické bezpečnosti vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti oznámí Komisi subjekty posuzování shody akreditované a případně autorizované podle čl. 60 odst. 3 k vydávání evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti s určenými úrovněmi záruky podle článku 52. Vnitrostátní orgány certifikace kybernetické bezpečnosti oznámí Komisi bez zbytečného prodlení jakékoliv jejich následné změny.\n2.   Do jednoho roku po vstupu evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti v platnost Komise zveřejní seznam subjektů posuzování shody oznámených pro daný systém v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Obdrží-li Komise oznámení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, zveřejní změny v seznamu oznámených subjektů posuzování shody do dvou měsíců ode dne přijetí tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.\n4.   Vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti může Komisi předložit žádost o odstranění subjektu posuzování shody oznámeného tímto orgánem ze seznamu uvedeného v odstavci 2. Komise zveřejní odpovídající změny seznamu do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti v Úředním věstníku Evropské unie.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví okolnosti, formáty a postupy pro oznámení podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 66 odst. 2.\nČlánek 62\nEvropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti\n1.   Zřizuje se Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.\n2.   Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti se skládá ze zástupců vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti nebo zástupců jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Žádný člen Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti nesmí zastupovat více než dva členské státy.\n3.   Zúčastněné strany a relevantní třetí strany mohou být pozvány k účasti na zasedáních Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a na její činnosti.\n4.   Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti má tyto úkoly:\na)\nposkytovat poradenství a pomoc Komisi v její činnosti spojené se zajištěním soudržného provádění a uplatňování této hlavy, zejména pokud jde o průběžný pracovní program Unie, záležitosti politiky v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti, koordinaci politických přístupů a vypracování evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti;\nb)\nposkytovat poradenství a pomoc agentuře ENISA a spolupracovat s ní v souvislosti s vypracováním návrhu systému podle článku 49;\nc)\npřijmout stanovisko k návrhu systému vypracovanému agenturou ENISA podle článku 49;\nd)\npožadovat po agentuře ENISA, aby vypracovala návrh systému v souladu s čl. 48 odst. 2;\ne)\npřijímat stanoviska určená Komisi v souvislosti se zachováním a přezkumem stávajících evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti;\nf)\nzkoumat relevantní vývoj v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti a sdílet informace a osvědčené postupy týkající se systémů certifikace kybernetické bezpečnosti;\ng)\nusnadňovat prostřednictvím budování kapacit a výměny informací spolupráci mezi vnitrostátními orgány certifikace kybernetické bezpečnosti podle této hlavy, zejména stanovením metod pro účinnou výměnu informací o veškerých otázkách týkajících se certifikace kybernetické bezpečnosti;\nh)\npodporovat provádění mechanismu vzájemného hodnocení v souladu s pravidly stanovenými v evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 54 odst. 1 písm. u)\ni)\nusnadňovat sbližování evropských systémů kybernetické bezpečnosti s mezinárodně uznávanými normami, a to i přezkumem stávajících evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti a případně podáváním doporučení agentuře ENISA, aby navázala dialog s příslušnými mezinárodními normalizačními organizacemi s cílem společně řešit nedostatky nebo mezery v dostupných mezinárodně uznávaných normách.\n5.   Evropské skupině pro certifikaci kybernetické bezpečnosti předsedá Komise, s pomocí agentury ENISA, a Komise jí podle čl. 8 odst. 1) písm. e) zajišťuje služby sekretariátu.\nČlánek 63\nPrávo podat stížnost\n1.   Fyzické a právnické osoby mají právo podat stížnost u vydavatele evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti, nebo týká-li se stížnost evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti vydaného subjektem posuzování shody jednajícím podle čl. 56 odst. 6, u příslušného vnitrostátního orgánu certifikace kybernetické bezpečnosti.\n2.   Orgán nebo subjekt, u něhož byla stížnost podána, informuje stěžovatele o pokroku v řešení stížnosti a o přijatém rozhodnutí, jakož i o jeho právu využít soudního prostředku nápravy podle článku 64.\nČlánek 64\nPrávo na účinný soudní prostředek nápravy\n1.   Bez ohledu na jakékoli správní nebo jiné mimosoudní opravné prostředky mají fyzické i právnické osoby právo na účinný soudní prostředek nápravy, pokud jde o:\na)\nrozhodnutí orgánu nebo subjektu uvedeného v čl. 63 odst. 1, a to i pokud jde o případné chybné vydání či nečinnost ve vztahu k vydání nebo uznání evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti, jehož jsou tyto fyzické či právnické osoby držiteli;\nb)\nnečinnost v řešení stížnosti podané u orgánu nebo subjektu uvedeného v čl. 63 odst. 1.\n2.   Řízení podle tohoto článku se zahajuje u soudu členského státu, v němž se nachází orgán nebo subjekt, vůči kterému soudní prostředek nápravy směřuje.\nČlánek 65\nSankce\nČlenské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení této hlavy a evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně uvědomí o těchto pravidlech a o těchto opatřeních Komisi a informují ji o veškerých jejich pozdějších změnách.\nHLAVA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 66\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 67\nHodnocení a přezkum\n1.   Do 28. června 2024 a poté každých pět let Komise vyhodnotí dopad, efektivitu a účinnost agentury ENISA a jejích pracovních postupů, jakož i případnou potřebu změnit mandát agentury ENISA a finanční důsledky této změny. Hodnocení zohledňuje zpětnou vazbu, kterou agentura ENISA v reakci na svou činnost zaznamenala. Pokud se Komise domnívá, že pokračující fungování agentury ENISA již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly uděleny, odůvodněné, může navrhnout, aby byla ustanovení tohoto nařízení týkající se agentury ENISA změněna.\n2.   Hodnocení rovněž posoudí dopad, efektivnost a účinnost ustanovení hlavy III tohoto nařízení s ohledem na cíle zajištění odpovídající úrovně kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů a v Unii a zlepšení fungování vnitřního trhu.\n3.   Hodnocení posoudí, zda jsou základní požadavky na kybernetickou bezpečnost pro přístup na vnitřní trh nezbytné k tomu, aby se zabránilo produktům, službám a procesům IKT, které nesplňují hlavní požadavky na kybernetickou bezpečnost, vstupovat na trh Unie.\n4.   Do 28. června 2024 a poté každých pět let předá Komise zprávu o hodnocení společně se svými závěry Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zjištění této zprávy se zveřejní.\nČlánek 68\nZrušení a nástupnictví\n1.   Nařízení (EU) č. 526/2013 se zrušuje s účinkem od 27. června 2019.\n2.   Odkazy na nařízení (EU) č. 526/2013 a na agenturu ENISA zřízenou uvedeným nařízením se považují za odkazy na toto rozhodnutí a agenturu ENISA zřízenou tímto nařízením.\n3.   Agentura ENISA zřízená tímto nařízením je nástupkyní agentury ENISA zřízené nařízením (EU) č. 526/2013, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a odpovědnost. Všechna rozhodnutí správní a výkonné rady přijatá v souladu s nařízením (EU) č. 526/2013 zůstávají v platnosti, jsou-li v souladu s tímto nařízením.\n4.   Agentura ENISA se zřizuje na dobu neurčitou od 27. června 2019.\n5.   Výkonný ředitel jmenovaný podle čl. 24 odst. 4 nařízení (EU) č. 526/2013 zůstává ve funkci a vykonává povinnosti výkonného ředitele, jak jsou uvedeny v článku 20 tohoto nařízení, po zbývající část svého funkčního období. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění.\n6.   Členové správní rady a jejich náhradníci jmenovaní podle článku 6 nařízení (EU) č. 526/2013 zůstávají ve funkci a vykonávají pravomoci správní rady, jak jsou uvedeny v článku 15 tohoto nařízení, po zbývající část svého funkčního období.\nČlánek 69\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Články 58, 60, 61, 63, 64 a 65 se použijí od 28. června 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 17. dubna 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 86.\n(2)  Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 29.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019.\n(4)  Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2008 ze dne 24. září 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací, pokud jde o období její činnosti (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 580/2011 ze dne 8. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací, pokud jde o období její činnosti (Úř. věst. L 165, 24.6.2011, s. 3).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).\n(13)  Rozhodnutí 2004/97/ES, Euratom přijaté vzájemnou dohodou zástupců členských států, zasedajících na úrovni hlav států a předsedů vlád, ze dne 13. prosince 2003 o umístění sídel některých subjektů Evropské unie (Úř. věst. L 29, 3.2.2004, s. 15).\n(14)  Úř. věst. C 12, 13.1.2018, s. 1.\n(15)  Doporučení Komise (EU) 2017/1584 ze dne 13. září 2017 o koordinované reakci na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize (Úř. věst. L 239, 19.9.2017, s. 36).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).\n(24)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(25)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).\n(26)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).\n(27)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(30)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(31)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(32)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\nPŘÍLOHA\nPOŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT SUBJEKTY POSUZOVÁNÍ SHODY\nSubjekty posuzování shody, které chtějí získat akreditaci, musí splňovat tyto požadavky:\n1.\nSubjekt posuzování shody je zřízen podle vnitrostátních právních předpisů a má právní subjektivitu.\n2.\nSubjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo produktu, službě či procesu IKT, které posuzuje.\n3.\nZa subjekt posuzování shody lze považovat subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě produktů, služeb nebo procesů IKT, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.\n4.\nSubjekty posuzování shody, jejich nejvyšší vedení a osoby odpovědné za plnění úkolů posuzování shody nesmí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují posuzovaný produkt, službu či proces IKT, ani zplnomocněnými zástupci jakékoli z těchto stran. Tento zákaz nevylučuje používání posuzovaných produktů IKT, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových produktů IKT k osobním účelům.\n5.\nSubjekty posuzování shody, jejich nejvyšší vedení a osoby odpovědné za plnění úkolů posuzování shody se nesmí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání ani údržbě posuzovaných produktů, služeb či procesů IKT, ani nesmí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Subjekty posuzování shody, jejich nejvyšší vedení a osoby odpovědné za plnění úkolů posuzování shody nesmí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k jejich činnostem posuzování shody. Tento zákaz platí zejména pro poradenské služby.\n6.\nJe-li subjekt posuzování shody vlastněn nebo provozován veřejným subjektem nebo institucí, musí být zajištěna a zdokumentována nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů mezi vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti a subjektem posuzování shody.\n7.\nSubjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jejich činností posuzování shody.\n8.\nSubjekty posuzování shody a jejich zaměstnanci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, například finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.\n9.\nSubjekt posuzování shody musí být schopen provádět všechny úkoly v rámci posuzování shody, které tomuto subjektu ukládá toto nařízení, ať již tyto úkoly provádí subjekt posuzování shody sám, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost. Veškeré subdodávky nebo konzultace s externími pracovníky musí být řádně zdokumentovány, nesmějí zahrnovat žádné zprostředkovatele a podléhají písemné dohodě týkající se mimo jiné důvěrnosti a střetu zájmů. Dotyčný subjekt posuzování shody nese plnou odpovědnost za vykonávané úkoly.\n10.\nSubjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh, kategorii nebo podkategorii produktů, služeb a procesů IKT potřebné:\na)\nzaměstnance s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;\nb)\npopisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování. Musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako subjekt oznámený podle článku 61, a dalšími činnostmi;\nc)\npostupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti technologie daného produktu, služby či procesu IKT a hromadnou či sériovou povahu výrobního procesu.\n11.\nSubjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení a zařízení.\n12.\nOsoby odpovědné za plnění úkolů posuzování shody musí:\na)\nmít přiměřené technické a odborné vzdělání v oblasti všech činností spojených s posuzováním shody;\nb)\nmít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním shody, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;\nc)\nmít odpovídající znalosti a pochopení příslušných požadavků a zkušebních norem;\nd)\nbýt schopni vypracovávat certifikáty, záznamy a zprávy prokazující provedení posuzování shody.\n13.\nMusí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení, osob odpovědných za plnění úkolů posuzování shody a jakýchkoli subdodavatelů.\n14.\nOdměňování nejvyššího vedení a osob odpovědných za plnění úkolů posuzování shody nesmí záviset na počtu provedených posuzování shody ani na výsledcích těchto posuzování.\n15.\nSubjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, ledaže tuto odpovědnost převzal členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem, nebo je za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.\n16.\nSubjekt posuzování shody a jeho zaměstnanci, výbory, dceřiné společnosti, subdodavatelé a jakýkoli přidružený subjekt nebo zaměstnanci externích orgánů subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat mlčenlivost a profesní tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů posuzování shody podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se toto nařízení provádí, s výjimkou případů, kdy zveřejnění vyžadují právní předpisy Unie nebo členských států, které se na tyto osoby vztahují, a s výjimkou styku s příslušnými orgány členských států, v nichž vykonávají svou činnost. Práva duševního vlastnictví jsou chráněna. Pokud jde o požadavky tohoto bodu, subjekt posuzování shody musí mít zavedené zdokumentované postupy.\n17.\nS výjimkou bodu 16 požadavky této přílohy nebrání výměně technických informací a regulačních pokynů mezi subjektem posuzování shody a osobou, která podává žádost o certifikaci nebo toto podání zvažuje.\n18.\nPokud jde o poplatky, subjekty posuzování shody působí v souladu se souborem důsledných, spravedlivých a přiměřených podmínek s přihlédnutím k zájmům malých a středních podniků.\n19.\nSubjekty posuzování shody plní požadavky příslušné normy, která je harmonizována podle nařízení (ES) č. 765/2008 pro akreditaci subjektů posuzování shody provádějící certifikaci produktů, služeb nebo procesů IKT.\n20.\nSubjekty posuzování shody zajistí, aby zkušební laboratoře používané pro účely posuzování shody plnily požadavky příslušné normy, která je harmonizována podle nařízení (ES) č. 765/2008 pro akreditaci laboratoří provádějících zkoušení.", "summary": "Akt EU o kybernetické bezpečnosti\nAkt EU o kybernetické bezpečnosti\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/881 o agentuře ENISA (Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií (akt o kybernetické bezpečnosti)\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení má za cíl dosáhnout vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti*, kybernetické odolnosti a důvěry v Evropské unii (EU) stanovením:cílů, úkolů a organizačních aspektů pro posílenou a přejmenovanou Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) s novým trvalým mandátem, rámce pro dobrovolné evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti pro produkty, služby a procesy informačních a komunikačních technologií (IKT).\nKLÍČOVÉ BODY\nAgentura ENISA má tento mandát:dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU, podporovat vnitrostátní orgány a orgány, instituce a jiné subjekty EU, pokud jde o zlepšování kybernetické bezpečnosti, fungovat jako referenční bod pro vědecké a technické poradenství a odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a jiné subjekty EU, jakož i pro jiné relevantní zúčastněné strany, přispívat ke snížení roztříštěnosti vnitřního trhu, postupovat nezávisle, předcházet zdvojování vnitrostátních činností a zohledňovat vnitrostátní odborné znalosti, rozvíjet vlastní technické a lidské zdroje a dovednosti.Agentura ENISA má tyto úkoly:pomáhat tvořit a provádět politiku a právo EU, podporovat budování kapacit, například prostřednictvím zlepšení prevence, odhalování a analýzy kybernetických hrozeb* a reakce na ně a prostřednictvím pomoci při rozvoji vnitrostátních týmů pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (CSIRT) nebo prostřednictvím uspořádání cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU, podporovat operativní spolupráci EU mezi všemi dotčenými subjekty, včetně týmu EU pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU), zejména prostřednictvím výměny know-how a osvědčených postupů, poskytováním příslušných pokynů a obsluhy sítě evropských a vnitrostátních týmů CSIRT, podporovat a propagovat vývoj a zavádění certifikace kybernetické bezpečnosti EU u produktů, služeb a procesů IKT jako součást úlohy při vypracovávání systémů podle nového evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, shromažďovat a analyzovat poznatky a informace o kybernetické bezpečnosti, především pak o nově vznikajících technologiích, kybernetických hrozbách a incidentech, poskytovat informace a poradenství vnitrostátním orgánům, příslušným zúčastněným stranám a prostřednictvím specializovaného portálu i veřejnosti (občanům, organizacím a podnikům), zvyšovat informovanost veřejnosti o rizicích v oblasti kybernetické bezpečnosti a poskytovat pokyny ohledně osvědčených postupů jednotlivým uživatelům a propagovat informovanost a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti obecně, poskytovat poradenství ohledně potřeb a priorit výzkumu a přispívat ke strategickému programu pro výzkum a inovace EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, přispívat k úsilí EU zaměřenému na spolupráci s mezinárodními partnery a organizacemi v otázkách týkajících se kybernetické bezpečnosti.Níže je popsána správní a řídicí struktura agentury ENISA:správní rada. Je tvořená jedním zástupcem každé země EU a dvěma členy jmenovanými Evropské komisí. Stanoví obecné směry činnosti agentury a zajišťuje, aby agentura prováděla své úkoly v souladu s podmínkami, které jí umožňují fungovat v souladu s nařízením, na jehož základě byla zřízena, výkonná rada tvořená 5 členy, kteří připravují rozhodnutí, jež následně učiní správní rada, nezávislý výkonný ředitel, který je podřízen správní radě a na vyzvání podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě a který je odpovědný za řízení agentury, poradní skupina agentury ENISA tvořená uznávanými odborníky příslušných zúčastněných stran, jako je odvětví IKT, poskytovatelé sítí nebo služeb elektronické komunikace, spotřebitelé, členové akademické obce, provozovatelé základních služeb, ale také zástupci příslušných orgánů oznámených podle evropského kodexu pro elektronické komunikace, organizace pro normalizaci, donucovací orgány a orgány dozoru pro ochranu údajů, která se zaměřuje na otázky relevantní pro zúčastněné strany a upozorňuje na ně agenturu ENISA, síť národních styčných úředníků tvořená zástupci všech zemí EU, která usnadňuje výměnu informací mezi agenturou ENISA a zeměmi EU a podporuje agenturu ENISA při šíření informací o jejích aktivitách, závěrech a doporučeních.Nařízením se zřizuje:Skupina zúčastněných stran pro certifikaci kybernetické bezpečnosti tvořená uznávanými odborníky, kteří například radí Komisi ohledně strategických otázek týkajících se rámce EU pro certifikaci kybernetické bezpečnosti a na požádání agentuře ENISA ohledně obecných a strategických otázek týkajících se relevantních úkolů agentury, Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti tvořená vnitrostátními zástupci, kteří radí a pomáhají Komisi v její činnosti s cílem zajistit soudržné provádění a uplatňování tohoto aktu a také agentuře ENISA v souvislosti s přípravou návrhu systémů certifikace kybernetické bezpečnosti.Agentura ENISA:se zřizuje na dobu neurčitou od 27. června 2019, vykonává činnost v souladu s jednotným programovým dokumentem obsahujícím její roční a víceletý program, řídí se bezpečnostními pravidly Komise týkajícími se ochrany citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací EU, nesděluje třetím stranám důvěrné informace, které zpracovává nebo které obdržela, plně se zapojuje do opatření EU na boj proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, zpracovává osobní údaje v souladu s příslušnými pravidly EU.Nařízením se zřizuje evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti s cílem:zlepšit fungování vnitřního trhu zvýšením úrovně kybernetické bezpečnosti v EU a umožněním harmonizovaného přístupu k evropským systémům certifikace kybernetické bezpečnosti na úrovni EU, a to s výhledem na vytvoření jednotného digitálního trhu s produkty, službami a procesy IKT, vytvořit mechanismus pro zřizování systémů certifikace, které osvědčují, že produkty, služby a procesy IKT hodnocené v souladu s takovými systémy splňují stanovené bezpečnostní požadavky, pokud jde o ochranu dostupnosti, autentičnosti, integrity nebo důvěrnosti uchovávaných, předávaných či zpracovávaných údajů nebo funkcí či služeb nabízených nebo přístupných prostřednictvím těchto produktů, služeb a procesů během celého jejich životního cyklu.Podle tohoto rámce:Komise:zveřejňuje průběžný pracovní program EU pro evropskou certifikaci kybernetické bezpečnosti, který určuje strategické priority a produkty, služby a procesy IKT nebo jejich kategorie, které by z takového systému mohly mít prospěch,může požádat agenturu ENISA o vypracování návrhu systému certifikace nebo o přezkum stávajícího systému. Agentura ENISA:vypracovává na žádost Komise nebo Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti vhodné návrhy systémů,hodnotí každý přijatý systém certifikace vždy jednou za pět let a zohledňuje při hodnocení obdrženou zpětnou vazbu,provozuje specializované internetové stránky, jejichž účelem je poskytovat informace o systémech, certifikátech a prohlášeních o shodě.Dobrovolné evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti:mají za cíl dosáhnout různých cílů v oblasti bezpečnosti, jako je ochrana uchovávaných, předávaných a zpracovávaných údajů, označují úroveň bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT pojmy „základní“, „podstatná“ nebo „vysoká“, umožňují výrobcům a poskytovatelům produktů, služeb a procesů IKT s nízkým rizikem (tj. úroveň „základní“), aby produkty, služby a procesy posuzovali sami („vlastní posuzování shody“), musí obsahovat určité prvky, například jasný popis účelu, předmět a rozsah a kritéria hodnocení a použité metody, nahrazují podobné vnitrostátní systémy, ačkoliv tyto certifikáty platí do data skončení jejich platnosti.Výrobci a poskytovatelé certifikovaných produktů, služeb a procesů IKT musejí veřejně zpřístupnit:pokyny a doporučení, jež koncovým uživatelům pomohou s instalací, používání a údržbou jejich produktů či služeb, období, během něhož budou poskytovat bezpečnostní podporu, kontaktní údaje, odkazy na internetová úložiště obsahující informace o známých problémech v oblasti kybernetické bezpečnosti, které souvisejí s jejich produkty či službami.Země EU jmenují jeden nebo více vnitrostátních orgánů certifikace kybernetické bezpečnosti, který disponuje dostatečnými zdroji a pravomocemi k monitorování evropských systémů certifikace, dohledu nad nimi a prosazování souvisejících pravidel.\nKomise:pravidelně hodnotí účinnost a využití přijatých systémů certifikace a posuzuje, zda by se některý systém měl stát povinným, vypracuje své první podrobné hodnocení do 31. prosince 2023 a následná hodnocení pak každé dva roky, vyhodnotí dopad, efektivitu a účinnost agentury ENISA do 28. června 2024 a poté znovu každých pět let.Jednotlivci a právnické osoby mají právo podat stížnost u vydavatele evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti a usilovat o účinnou soudní nápravu.\nNařízením nejsou dotčeny pravomoci zemí EU ohledně činností týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti ani trestního práva.\nNařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 526/2013 ode dne 27. června 2019.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení platí ode dne 27. června 2019.\nČlánky pojednávající o určení vnitrostátních orgánů kybernetické bezpečnosti, akreditaci a oznamování subjektů posuzování shody, právu podat stížnost vydavateli evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti a právu na soudní nápravu, jakož i o sankcích se použijí ode dne 28. června 2021.\nKONTEXT\nAgentura ENISA sídlící v Aténách s pobočkou v Heraklionu přispívá k bezpečnosti sítí a informací EU od roku 2004. Další informace získáte zde:ENISA – Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) Kybernetická bezpečnost (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nKybernetická bezpečnost: činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami.\nKybernetická hrozba: potenciální okolnost, událost nebo čin, které mohou poškodit, narušit nebo jinak nepříznivě ovlivnit sítě a informační systémy, jejich uživatele a další osoby.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15–69)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1–30)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/679 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 10.03.2020"}
{"celex_id": "32019R0516", "reference": "29.3.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 91/19\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/516\nze dne 19. března 2019\no harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nHrubý národní důchod v tržních cenách (dále jen „HND“) představuje základ pro výpočet největší části vlastních zdrojů v souhrnném rozpočtu Unie. Je tudíž nezbytné další zlepšení srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti tohoto souhrnného ukazatele.\n(2)\nIntegrita statistik prostřednictvím dodržování zásad Kodexu evropské statistiky, přezkoumaného a aktualizovaného Výborem pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“) dne 16. listopadu 2017, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2) je obzvláště důležitá, pokud jsou statistiky používány přímo pro správní účely a tvorbu politik na unijní i vnitrostátní úrovni.\n(3)\nTyto statistické údaje jsou rovněž významným analytickým nástrojem pro koordinaci hospodářských politik členských států a pro různé politiky Unie i pro výzkumné činnosti.\n(4)\nV souladu s čl. 2 odst. 7 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (3) se pro účely vlastních zdrojů HND rozumí roční HND v tržních cenách podle metodiky stanovené v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (4), kterým se stanoví revidovaný evropský systém účtů (dále jen „ESA 2010“). V souladu s čl. 10 odst. 1 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom a s výhradou čl. 10 odst. 2 uvedeného rozhodnutí bylo rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom (5) zrušeno.\n(5)\nJe nezbytné, aby údaje o HND byly srovnatelné ve všech členských státech a aby byly v souladu s příslušnými definicemi a účetními pravidly ESA 2010. Proto by měly používané hodnotící postupy a použité zdrojové údaje umožňovat správné použití definic a účetních pravidel ESA 2010.\n(6)\nJe nezbytné, aby zdroje a metody používané k sestavování údajů o HND byly spolehlivé. To znamená, že by měly být na hodnověrné, vhodné a aktuální statistické podklady pokud možno uplatněny osvědčené metody.\n(7)\nJe nezbytné, aby údaje o HND byly úplné. Proto by tyto údaje měly zohledňovat i neformální, neregistrované a jiné činnosti a transakce, které se neuvádějí ve statistických zjišťováních nebo se neohlašují finančním orgánům, orgánům sociálního zabezpečení ani jiným správním orgánům. Zdokonalení rozsahu položek HND předpokládá rozvoj vhodných statistických podkladů a hodnotících postupů k vypracovávání spolehlivých statistik a případně k provádění nezbytných úprav a předcházení mezerám a dvojímu započítávání.\n(8)\nNařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 (6) stanoví provádění kontrol v členských státech pro účely ověření vlastních zdrojů. Pro účely ověřování HND by měla být Komise (Eurostat) zmocněna k provádění informačních návštěv souvisejících s HND s cílem ověřovat kvalitu souhrnných ukazatelů HND a jejich složek i soulad s ESA 2010 a zajistit, aby údaje o HND byly srovnatelné, spolehlivé a úplné. Komise (Eurostat) by měla dodržovat pravidla statistické důvěrnosti. Účast zástupců národních statistických úřadů na informačních návštěvách souvisejících s HND v jiných členských státech má zásadní význam pro zvýšení transparentnosti a kvality procesu ověřování HND.\n(9)\nZa účelem zajištění spolehlivosti, úplnosti a co nejvyšší možné míry srovnatelnosti údajů o HND a v souladu s ESA 2010 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam prvků, kterými je třeba se v každém cyklu ověřování zabývat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(10)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení prostřednictvím poskytování souhrnných ukazatelů HND pro účely vlastních zdrojů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení struktury a podrobných postupů pro soupis zdrojů a metod použitých pro vypracování údajů o HND a jejich složek v souladu s přílohou A nařízení (EU) č. 549/2013, harmonogramů pro jeho aktualizaci a předávání, jakož i konkrétních opatření zaměřených na zlepšení srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti údajů o HND členských států na základě seznamu prvků stanoveného Komisí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).\n(11)\nVýbor pro ESS zřízený nařízením (ES) č. 223/2009 byl v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení požádán o poskytnutí odborného vedení.\n(12)\nVýbor pro HND uvedený v článku 4 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (9) vydával stanoviska, poskytoval Komisi poradenství a byl jí nápomocen při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Podle strategie pro novou strukturu Evropského statistického systému, která má za cíl lepší koordinaci a partnerství v jasném pyramidovém uspořádání v rámci tohoto systému, by Výbor pro ESS měl mít poradní úlohu a měl by být nápomocen Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Za tímto účelem by měl být Výbor pro HND nahrazen Výborem pro ESS, aby byl Komisi nápomocen při výkonu jejích prováděcích pravomocí podle tohoto nařízení. Nicméně pro účely plnění jiných úkolů, které dříve vykonával Výbor pro HND podle nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 a které nesouvisejí s pomocí při výkonu prováděcích pravomocí Komise, by Komise měla zřídit formální skupinu odborníků, aby jí tato skupina byla nápomocna pro tyto účely.\n(13)\nSměrnice Rady 89/130/EHS, Euratom (10) a nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 stanovily postup pro ověření a hodnocení srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti údajů o hrubém národním produktu (HNP) a údajů o HND ve Výboru pro HNP a ve Výboru pro HND, ve kterém úzce spolupracují členské státy s Komisí. Tento postup by měl být upraven s ohledem na používání údajů o HND podle ESA 2010 pro účely vlastních zdrojů, revidovaný harmonogram pro poskytování vlastních zdrojů a nedávný vývoj v rámci Evropského statistického systému. Směrnice 89/130/EHS, Euratom a nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 by proto měly být zrušeny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nDEFINICE A VÝPOČET HRUBÉHO NÁRODNÍHO DŮCHODU V TRŽNÍCH CENÁCH\nČlánek 1\n1.   Hrubý národní důchod v tržních cenách (dále jen „HND“) a hrubý domácí produkt v tržních cenách (dále jen „HDP“) jsou vymezeny v souladu s Evropským systémem účtů 2010 (dále jen „ESA 2010“), zavedeným nařízením (EU) č. 549/2013.\n2.   V souladu s bodem 8.89 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013 se HDP rozumí konečný výsledek výrobní činnosti rezidentských výrobních jednotek. Může být definován třemi způsoby:\na)\nvýrobní metoda: HDP je součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví a daní snížených o dotace na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a do odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za celkové hospodářství;\nb)\nvýdajová metoda: HDP je součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými institucionálními jednotkami (konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu minus saldo dovozu zboží a služeb;\nc)\ndůchodová metoda: HDP je součet užití na účtu tvorby důchodů za celkové hospodářství (náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace, hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu za celkové hospodářství).\n3.   V souladu s bodem 8.94 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013 se HND rozumí úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentských institucionálních jednotek: náhrady zaměstnancům, daně z výroby a z dovozu minus dotace, důchody z vlastnictví (příjmové minus výdajové), hrubý provozní přebytek a hrubý smíšený důchod. HND se rovná HDP minus výdajové prvotní důchody, které mají být placeny rezidentskými institucionálními jednotkami nerezidentským institucionálním jednotkám, plus prvotní důchody, které mají být přijaty rezidentskými institucionálními jednotkami od nerezidentů.\nKAPITOLA II\nPŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ O HND A DODATEČNÝCH INFORMACÍ\nČlánek 2\n1.   Členské státy vypočítají HND způsobem vymezeným v článku 1 v rámci sestavování národních účtů.\n2.   Členské státy poskytnou každoročně před 1. říjnem v rámci postupů národního účetnictví Komisi (Eurostatu) číselné údaje o souhrnných ukazatelích HND a jejich složkách, jak jsou vymezeny v článku 1. Celkové hodnoty HDP a jeho složek musí být předloženy v souladu se třemi způsoby uvedenými v čl. 1 odst. 2. Údaje jsou předávány za předchozí rok a případné změny údajů za dřívější roky jsou sdělovány současně s nimi.\n3.   K údajům uvedeným v odstavci 2 se při předávání připojí zpráva o kvalitě údajů o HND. Tato zpráva obsahuje podrobnou metodiku použitou k vypracování údajů, a zejména popisuje veškeré významné změny v použitých zdrojích a metodách a vysvětluje revize provedené u souhrnných ukazatelů HND a jejich složek ve srovnání s dřívějšími obdobími.\nČlánek 3\n1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) soupis zdrojů a metod použitých pro sestavení souhrnných ukazatelů HND a jejich složek podle ESA 2010.\n2.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů strukturu a podrobné postupy pro soupis uvedený v odstavci 1 tohoto článku v souladu s přílohou A nařízení (EU) č. 549/2013, jakož i harmonogram pro jeho aktualizaci a předávání. Při výkonu svých pravomocí Komise zajistí, aby tyto prováděcí akty nevytvářely značné dodatečné náklady, které by pro členské státy představovaly nepřiměřenou a neodůvodněnou zátěž. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení. Soupis musí být v souladu s ESA 2010 a musí zamezit zdvojování a nadměrnému zatížení.\n3.   Pro snazší srovnatelnost analýz souladu vypracuje Komise k soupisu příručku v úzké spolupráci se skupinou odborníků uvedenou v článku 4.\nKAPITOLA III\nPOSTUPY A OVĚŘOVÁNÍ VÝPOČTU HND\nČlánek 4\nKomise zřídí formální skupinu odborníků, složenou ze zástupců všech členských států, které předsedá zástupce Komise a která bude Komisi poskytovat poradenství a vyjadřovat stanoviska ohledně srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti výpočtů HND, projednávat otázky provádění tohoto nařízení a vydávat každý rok stanovisko ohledně relevanci údajů o HND předložených členskými státy pro účely vlastních zdrojů.\nČlánek 5\n1.   Komise ověří zdroje, jejich využívání a metody v soupisu uvedeném v čl. 3 odst. 1. Za tímto účelem se použije model ověřování vypracovaný Komisí v úzké spolupráci se skupinou odborníků uvedenou v článku 4. Tento model je založen na zásadách vzájemného hodnocení a efektivity nákladů a zohledňuje akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 druhém pododstavci tohoto článku.\n2.   Údaje o HND musí být spolehlivé, úplné a srovnatelné.\nKomise přijme v souladu s článkem 7 akty v přenesené pravomoci, jimiž se doplní ustanovení prvního pododstavce tohoto odstavce o seznam prvků, kterými je třeba se v každém cyklu ověřování zabývat pro zajištění spolehlivosti, úplnosti i co nejvyšší možné míry srovnatelnosti údajů o HND, v souladu s ESA 2010.\n3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví konkrétní opatření pro větší srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND na základě seznamu prvků, který vymezí v aktech v přenesené pravomoci podle odstavce 2 druhého pododstavce tohoto článku. Tyto prováděcí akty musí být řádně odůvodněné a v souladu s ESA 2010. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\nČlánek 6\n1.   Aniž jsou dotčeny kontroly podle článku 2 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014, může Komise (Eurostat) ve vhodných případech vykonat v členských státech informační návštěvy související s HND.\n2.   Účelem informačních návštěv uvedených v odstavci 1 tohoto článku je ověření kvality souhrnných ukazatelů HND a jejich složek a ověření souladu s ESA 2010. Při výkonu svého práva provádět informační návštěvy Komise (Eurostat) dodržuje pravidla týkající se statistické důvěrnosti stanovená v kapitole V nařízení (ES) č. 223/2009.\n3.   Při provádění informačních návštěv v členských státech může Komise (Eurostat) požádat o pomoc odborníky na národní účty zastupující národní statistické úřady jiných členských států a tuto možnost vždy zváží.\nTito odborníci na národní účty musí být zaregistrováni na seznamu, který vnitrostátní orgány odpovědné za vykazování národních účtů sestaví na základě dobrovolných návrhů zaslaných Komisi (Eurostatu).Účast odborníků na národní účty z jiných členských států na těchto informačních návštěvách je dobrovolná.\nČlánek 7\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let od 18. dubna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 8\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 9\nPřed 1. lednem 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 10\nSměrnice 89/130/EHS, Euratom a nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 se zrušují.\nOdkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.\nČlánek 11\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 19. března 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. února 2019.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(3)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17).\n(6)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29).\n(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(9)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 ze dne 15. července 2003 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) (Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 1).\n(10)  Směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom ze dne 13. února 1989 o harmonizaci výpočtu hrubého národního produktu v tržních cenách (Úř. věst. L 49, 21.2.1989, s. 26).\nPŘÍLOHA\nSrovnávací tabulka\nSměrnice 89/130/EHS, Euratom\nToto nařízení\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 1 a 3\nČlánek 2\nČl. 1 odst. 2\nČlánek 3\nČl. 2 odst. 1 a 2\n—\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 3\nČlánek 5\nČl. 2 odst. 3\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\nČlánek 6\nČlánek 8\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\n—\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\nČlánek 11\n—\n—\nČlánek 11\nNařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 8\nČl. 5 odst. 1\nČlánek 5\nČl. 5 odst. 2\n—\nČl. 5 odst. 3\n—\nČlánek 6\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\nČlánek 7\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\nČlánek 8\nČlánek 11", "summary": "Harmonizace statistik hrubého národního důchodu na úrovni Evropské unie\nHarmonizace statistik hrubého národního důchodu na úrovni Evropské unie\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/516 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zlepšení srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti statistik hrubého národního důchodu v tržních cenách (HND)\n*. Tyto statistiky jsou používány především pro výpočet největší části vlastních zdrojů v souhrnném rozpočtu\nEvropské unie (EU).\nZohledňuje:\nprávní základ pro vytváření statistik (čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie),\nrozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom) a související právní předpisy,\nnařízení (EU) č. 549/2013, které vytváří systém národních a regionálních účtů EU (známý jako ESA 2010).\nRuší se ním směrnice 89/130/EHS a nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003.\nKLÍČOVÉ BODY\nDefinice\nNařízení požaduje, aby HND a hrubý domácí produkt v tržních cenách (HDP)\n* byly definovány v souladu se systémem ESA 2010.\nPředávání údajů o HND a dodatečných informací Evropské komisi\nČlenské státy EU musí:\nvypočítávat HND,\npřed 1. říjnem každý rok poskytovat statistickému úřadu Komise (Eurostatu) údaje související s předchozím rokem a jakékoliv změny údajů za předchozí roky:\nčíselné údaje o souhrnných ukazatelích HND a jejich složkách,\ncelkové hodnoty HDP a jeho složek (podle tří metod),\npřipojí k těmto údajům zprávu o kvalitě údajů o HND obsahující podrobnou metodiku použitou k vypracování údajů, a zejména popisuje veškeré významné změny v použitých zdrojích a metodách a vysvětluje revize provedené u souhrnných ukazatelů HND a jejich složek ve srovnání s dřívějšími obdobími,\nposkytují Eurostatu soupis zdrojů a metod použitých pro sestavení souhrnných ukazatelů HND a jejich složek.\nPostupy a ověřování výpočtu HND\nRozhodnutím Komise byla zřízena skupina odborníků sestávající ze zástupců z členských států, aby:\nposkytovala Komisi poradenství ohledně srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti výpočtů HND,\nprojednávala otázky provádění tohoto nařízení,\nvydávala každý rok stanovisko ohledně relevance údajů o HND předložených členskými státy pro účely vlastních zdrojů.\nOhledně soupisů poskytnutých členskými státy Komise ověří zdroje, jejich využívání a metody, včetně vykonávání informačních návštěv.\nProváděcí akty a akty v přenesené pravomoci\nToto nařízení dává Komisi pravomoc přijímat:\nakty v přenesené pravomoci, které stanoví seznam prvků, kterými je třeba se v každém cyklu ověřování zabývat pro zajištění spolehlivosti, úplnosti i co nejvyšší možné míry srovnatelnosti údajů o HND, v souladu s ESA 2010,\nkonkrétní prováděcí akty pro větší srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND na základě seznamu prvků, který vymezí v aktech v přenesené pravomoci.\nV říjnu 2020 Komise přijala prováděcí nařízení (EU) 2020/1546\n, kterým se stanoví struktura a podrobné postupy pro soupis zdrojů a metod použitých pro vypracování údajů o HND a jejich složek v souladu s ESA 2010.\nV listopadu 2021 Komise přijala:\nProváděcí nařízení (EU) 2021/1947\n, kterým se vymezuje zeměpisné území členských států pro účely nařízení (EU) 2019/516,\nProváděcí nařízení (EU) 2021/1948\n o nakládání s vratkami daně z přidané hodnoty osobám nepovinným k dani a osobám povinným k dani, pokud jde o činnosti osvobozené od daně, pro účely nařízení (EU) 2019/516,\nProváděcí nařízení (EU) 2021/1949\n o zásadách pro odhad služeb obydlí pro účely nařízení (EU) 2019/516.\nVýbor pro Evropský statistický systém\nEurostatu pomáhá a radí Výbor pro Evropský statistický systém složený ze zástupců členských států, jemuž předsedá Komise.\nZpráva\nDo data 1. ledna 2023 Komise předloží zprávu o použití nařízení Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 18. dubna 2019.\nKONTEXT\nDalší informace viz:\nHrubý národní důchod (Eurostat).\nKLÍČOVÉ POJMY\nHrubý národní důchod v tržních cenách (HND): úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentských ekonomických subjektů: náhrady zaměstnancům, daně z výroby a z dovozu snížené o dotace, důchody z vlastnictví (příjmové minus výdajové), hrubý provozní přebytek a hrubý smíšený důchod. HND se rovná HDP minus výdajové prvotní důchody, které mají být placeny rezidentskými institucionálními jednotkami nerezidentským institucionálním jednotkám, plus prvotní důchody, které mají být přijaty rezidentskými institucionálními jednotkami ze zbytku světa.\nHrubý domácí produkt v tržních cenách (HDP): Může být definován třemi způsoby:\n1.\nVýrobní metoda: HDP je součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví a daní snížených o dotace na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a do odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za celkové hospodářství.\n2.\nVýdajová metoda: HDP je součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými institucionálními jednotkami (konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu minus saldo dovozu zboží a služeb.\n3.\nDůchodová metoda: HDP je součet užití na účtu tvorby důchodů za celkové hospodářství (náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace, hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu za celkové hospodářství).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 ze dne 19. března 2019 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND) (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 19–24)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/1947 ze dne 10. listopadu 2021, kterým se vymezuje zeměpisné území členských států pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a kterým se ruší rozhodnutí Komise 91/450/EHS, Euratom a nařízení Komise (ES) č. 109/2005 (Úř. věst. L 398, 11.11.2021, s. 1–3)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/1948 ze dne 10. listopadu 2021 o nakládání s vratkami daně z přidané hodnoty osobám nepovinným k dani a osobám povinným k dani, pokud jde o činnosti osvobozené od daně, pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení rozhodnutí Komise 1999/622/ES, Euratom a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 116/2005 (Úř. věst. L 398, 11.11.2021, s. 4–5)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/1949 ze dne 10. listopadu 2021 o zásadách pro odhad služeb obydlí pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení rozhodnutí Komise 95/309/ES, Euratom a nařízení Komise (ES) č. 1722/2005 (Úř. věst. L 398, 11.11.2021, s. 6–18)\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 ze dne 30. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 1–8)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1546 ze dne 23. října 2020, kterým se stanoví struktura a podrobné postupy pro soupis zdrojů a metod použitých pro sestavení souhrnných ukazatelů hrubého národního důchodu a jejich složek podle Evropského systému účtů (ESA 2010) (Úř. věst. L 354, 26.10.2020, s. 1–3)\nRozhodnutí Komise ze dne 17. května 2019, kterým se zřizuje expertní skupina Komise pro hrubý národní důchod (Úř. věst. C 174, 21.5.2019, s. 5–8)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část sedmá – Ustanovení obecná a závěrečná – Článek 338 (bývalý článek 285 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 192–193)\nRozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105–111)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1–727)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 549/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 11.02.2022"}
{"celex_id": "32019R0026", "reference": "10.1.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nLI 8/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/26\nze dne 8. ledna 2019,\nkterým se doplňují právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Smlouvy se přestanou uplatňovat na Spojené království dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nebude-li takové dohody dosaženo, dva roky od tohoto oznámení, tj. od 30. března 2019, pokud Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím jednomyslně nerozhodne o prodloužení této lhůty.\n(2)\nDohoda o vystoupení tak, jak je dohodnutá mezi vyjednavači, obsahuje ustanovení, která umožní uplatňovat ustanovení práva Unie na Spojené království a ve Spojeném království i po dni, kdy se Smlouvy přestanou uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království. Pokud tato dohoda vstoupí v platnost, budou se právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království po přechodné období stanovené v souladu s touto dohodou a přestanou se uplatňovat po uplynutí tohoto přechodného období.\n(3)\nKomplexní legislativní rámec Unie v oblasti schvalování typu byl zaveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (3), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 (4), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 (6).\n(4)\nUvedené akty stanovují, že si výrobci mohou zvolit schvalovací orgán, od něhož získají schválení typu, které jim umožňuje uvádět na trh Unie vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky.\n(5)\nKdyby nebyla přijata zvláštní ustanovení, ES schválení typu a EU schválení typu udělená v minulosti schvalovacím orgánem Spojeného království v souladu s regulačními akty Unie by v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie již nemohla zajistit přístup na trh Unie. Držiteli takových schválení typu jsou i výrobci usazení v jiných členských státech než ve Spojeném království. Jelikož vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, pro něž bylo uděleno schválení typu ve Spojeném království v souladu s regulačními akty Unie, mohou být uváděny na trh Unie, dokud se právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu nepřestanou uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království, je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení pro účely snadnějšího uvádění těchto vozidel, systémů, konstrukčních části a samostatných technických celků na trh Unie po uvedeném datu.\n(6)\nPrávní předpisy Unie v oblasti schvalování typu v současné době nestanovují možnost opětovného schválení typů, které již byly schváleny jinde v Unii. Výrobcům by však mělo být umožněno pokračovat ve výrobě vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků předtím založených na schváleních typu udělených schvalovacím orgánem Spojeného království a nadále tato vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky uvádět na trh Unie. Proto je nezbytné povolit výrobcům získání nových schválení typu od schvalovacích orgánů jiných členských států než Spojeného království.\n(7)\nToto nařízení by mělo rovněž zajistit, aby výrobci nadále měli co možná největší volnost, pokud jde o volbu nového schvalovacího orgánu Unie. Uvedená volba výrobce by zejména neměla být podmíněna souhlasem schvalovacího orgánu Spojeného království či existencí jakýchkoli dohod mezi schvalovacím orgánem Spojeného království a novým schvalovacím orgánem Unie.\n(8)\nZa účelem zajištění nezbytné právní jistoty pro všechny dotyčné zúčastněné strany a rovných podmínek pro výrobce je nezbytné transparentně stanovit rovné podmínky použitelné ve všech členských státech.\n(9)\nAby bylo možné pokračovat ve výrobě a nadále uvádět na trh vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, měly by být požadavky, které musí příslušné typy splňovat, aby je mohl schvalovací orgán jiného členského státu než Spojeného království schválit, totožné s požadavky, které se uplatní na uvádění nových vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků na trh, a nikoli s požadavky, které se uplatní na nové typy.\n(10)\nPožadavky na nová vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky se použijí stejně tak na výrobce, kteří jsou držiteli schválení typu udělených jinými členskými státy než Spojeným královstvím. Cílem stanovení stejných požadavků pro schvalování typů podle tohoto nařízení a pro uvádění nových vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků na trh je tudíž zajistit rovné zacházení jak s výrobci dotčenými vystoupením Spojeného království z Unie, tak s výrobci, kteří jsou držiteli schválení typu udělených jinými členskými státy než Spojeným královstvím.\n(11)\nŽádné ustanovení tohoto nařízení by výrobci vozidla nemělo bránit dobrovolně požádat v Unii o schválení typu vozidla, který byl předtím schválen ve Spojeném království, a to na základě určitých požadavků, které se použijí pro nové typy systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, jestliže typ vozidla jinak zůstává totožný s typem schváleným ve Spojeném království.\n(12)\nŽádosti o schválení typů vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které jsou zcela nové, by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.\n(13)\nMělo by být možné, aby schválení typu udělená na základě tohoto nařízení vycházela ze zkušebních protokolů, které již byly předloženy pro účely obdržení schválení typu ve Spojeném království, pokud se požadavky, na nichž jsou takové zkušební protokoly založené, nezměnily. Aby bylo možné zkušební protokoly vydané technickou zkušebnou oznámenou Spojeným královstvím takto dále používat, mělo by toto nařízení stanovit výjimku z požadavku, že technická zkušebna musí být určena orgánem, který uděluje schválení typu, a oznámena členským státem Komisi. Aby bylo rovněž zahrnuto období, kdy se již právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu přestanou uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království, mělo by toto nařízení též stanovit výjimku ze zvláštních požadavků týkajících se určení a oznámení technických zkušeben ve třetích zemích.\n(14)\nJelikož schvalovací orgány Unie plně odpovídají za nová unijní schválení typu, která udělí, měly by mít zároveň možnost rozhodnout o vyžádání provedení nových zkoušek v souvislosti s jakýmkoli prvkem schválení typu, který považují za vhodný.\n(15)\nNestanoví-li toto nařízení jinak, obecná pravidla týkající se ES schválení typu a EU schválení typu by měla zůstat v platnosti.\n(16)\nMělo by být přihlédnuto k tomu, že úloha připisovaná schvalovacím orgánům nekončí výrobou vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku či jejich uvedením na trh, ale pokračuje několik let po jejich uvedení na trh. To platí zejména s ohledem na povinnosti týkající se shodnosti v provozu vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2007/46/ES a na povinnosti týkající se poskytování informací o opravách a údržbě a případného stažení vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků spadajících do oblasti působnosti směrnice 2007/46/ES, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013 nebo nařízení (EU) 2016/1628. Proto je nezbytné, aby orgán udělující unijní schválení typu převzal tyto povinnosti také v souvislosti s vozidly, systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky založenými na stejném typu, které již byly uvedeny na trh Unie na základě schválení typu vydaného ve Spojeném království, aby bylo zajištěno, že existuje odpovědný schvalovací orgán.\n(17)\nPokud výrobci využijí postupy stanovené v tomto nařízení, jejich schválení typu vydané ve Spojeném království by kvůli tomu, že pro stejný typ bylo uděleno unijní schválení typu, mohlo pozbýt platnosti před tím, než se právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu přestanou uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království. Výrobci, kteří využili toto nařízení, by neměli být znevýhodněni, a proto by mělo být možné skladové zásoby vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež jsou v souladu s právními předpisy Unie a jež byly vyrobeny na základě platného schválení typu vydaného Spojeným královstvím, uvádět na trh, registrovat a uvádět do provozu, jakmile výrobci získají nové unijní schválení typu a dokud se budou právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království, a to za předpokladu, že tato vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky nadále splňují obecné požadavky aktů uvedených v článku 1. Vzhledem k tomu, že se okamžik uvedení na trh, okamžik registrace a okamžik uvedení do provozu mohou lišit, měl by být pro běh lhůt stanovených v tomto nařízení rozhodný okamžik, kdy je učiněn první z těchto kroků.\n(18)\nJe rovněž nezbytné, aby schvalovací orgán Unie převzal určité povinnosti v souvislosti s vozidly, systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky, které byly uvedeny na trh Unie na základě schválení typu vydaných ve Spojeném království, jejichž platnost v souladu s článkem 17 směrnice 2007/46/ES, článkem 32 nařízení (EU) č. 167/2013, článkem 37 nařízení (EU) č. 168/2013 nebo článkem 30 nařízení (EU) 2016/1628 již skončila nebo pro něž se nežádá o unijní schválení typu. Aby bylo zajištěno, že existuje odpovědný schvalovací orgán Unie, měli by být výrobci povinni požádat schvalovací orgán Unie, který má schválit typy již dříve schválené ve Spojeném království, o převzetí povinností týkajících se stahování výrobků, informací o opravách a údržbě a kontrol shodnosti v provozu v souvislosti s příslušnými vozidly, systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky, které vycházejí z jiných typů a již byly uvedeny na trh Unie. Za účelem omezení rozsahu povinností, které na sebe přebírá schvalovací orgán Unie, by se dotyčné povinnosti měly týkat pouze vozidel, systémů, konstrukčních části a samostatných technických celků založených na schváleních typu, která byla vydána ve Spojeném království po 1. lednu 2008.\n(19)\nRozhodnutí orgánů členských států přijatá v souladu s čl. 27 odst. 3 směrnice 2007/46/ES, čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) č. 167/2013 nebo čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 168/2013 v době, kdy se právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu stále uplatňují na Spojené království a ve Spojeném království, jimiž se umožňuje dodávat na trh, registrovat, prodávat nebo uvádět do provozu vozidla z výběhu série, která odpovídají typu, jehož schválení typu vydané ve Spojeném království se stalo neplatným přede dnem, kdy se právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu přestanou uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království, by měla zůstat v platnosti.\n(20)\nVýjimky a přechodná ustanovení vztahující se na motory nebo vozidla a nesilniční mobilní stroje, v nichž jsou takové motory instalovány, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 7 směrnice 97/68/ES, v čl. 34 odst. 7 a 8 nebo čl. 58 odst. 5 až 11 nařízení (EU) 2016/1628 a v aktech přijatých na základě čl. 19 odst. 6, čl. 20 odst. 8, čl. 28 odst. 6 a čl. 53 odst. 12 nařízení (EU) č. 167/2013, které umožňují uvádět tyto motory, vozidla a nesilniční mobilní stroje na trh bez požadavku platného schválení typu, by měly zůstat použitelné i nadále.\n(21)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž doplnění směrnice 2007/46/ES, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013 a nařízení (EU) 2016/1628 zvláštními pravidly týkajícími se vystoupení Spojeného království z Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(22)\nAby výrobci mohli přijmout nezbytná opatření a mohli se bez odkladu připravit na vystoupení Spojeného království z Unie v souvislosti s právními předpisy Unie v oblasti schvalování typu, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení doplňuje směrnici 2007/46/ES, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013 a nařízení (EU) 2016/1628 stanovením zvláštních ustanovení pro EU schválení typu a pro uvádění na trh vozidel, systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, k nimž schválení typu vydal schvalovací orgán Spojeného království v době, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království stále uplatňují právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2007/46/ES, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013 nebo nařízení (EU) 2016/1628 a k nimž schválení typu vydal schvalovací orgán Spojeného království na základě uvedených aktů nebo jakéhokoli regulačního aktu Unie uvedeného v příloze IV směrnice 2007/46/ES či jakéhokoli regulačního aktu těmito regulačními akty Unie zrušeného.\n2.   Odkazy na samostatné technické celky v tomto nařízení zahrnují odkazy na motory podle nařízení (EU) 2016/1628.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„schvalovacím orgánem Unie“ schvalovací orgán jiného členského státu než Spojeného království;\n2)\n„schválením typu vydaným ve Spojeném království“ ES schválení typu nebo EU schválení typu udělené schvalovacím orgánem Spojeného království;\n3)\n„unijním schválením typu“ EU schválení typu udělené schvalovacím orgánem Unie v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 4\nŽádost o unijní schválení typu\n1.   Odchylně od čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 1 směrnice 2007/46/ES, čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. 167/2013, čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 168/2013 a čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1628 může výrobce, který je držitelem schválení typu vydaného ve Spojeném království, jehož platnost neskončila v souladu s článkem 17 směrnice 2007/46/ES, článkem 32 nařízení (EU) č. 167/2013, článkem 37 nařízení (EU) č. 168/2013 nebo článkem 30 nařízení (EU) 2016/1628, přede dnem, kdy se přestanou na Spojené království a ve Spojeném království uplatňovat právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení, podat žádost schvalovacímu orgánu Unie o unijní schválení téhož typu.\n2.   Aby bylo možné tento typ schválit, musí splňovat požadavky pro uvedení na trh, registraci nebo uvedení do provozu stanovené pro nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky platné v okamžiku, kdy unijní schválení typu nabude účinnosti.\n3.   V případě podání žádosti podle odstavce 1 výrobce odpovídá za uhrazení příslušných poplatků stanovených schvalovacím orgánem Unie k pokrytí jakýchkoli nákladů vzniklých na základě výkonu pravomocí a plnění povinností schvalovacího orgánu Unie v souvislosti s unijním schválením typu.\n4.   Při podání žádosti podle odstavce 1 tohoto článku předloží výrobce na žádost schvalovacího orgánu Unie veškeré dokumenty a informace, které tento orgán považuje za nezbytné k tomu, aby rozhodl, zda v souladu s článkem 5 udělí unijní schválení typu.\nDokumenty a informace uvedené v prvním pododstavci mohou zahrnovat původní schválení typu vydané ve Spojeném království včetně všech změn, dokumentace výrobce a zkušebních protokolů. V případě vozidel může tato žádost rovněž zahrnovat všechna ES schválení typu, EU schválení typu nebo OSN schválení typu a jejich přílohy jakožto součást schválení typu celého vozidla.\nČlánek 5\nPodmínky pro udělení unijního schválení typu a jeho účinky\n1.   Odchylně od čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice 2007/46/ES, čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 167/2013, čl. 7 odst. 2 a článku 18 nařízení (EU) č. 168/2013 a čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1628 může schvalovací orgán Unie, který obdržel žádost podle článku 4 tohoto nařízení, udělit unijní schválení typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud daný typ splňuje v okamžiku, kdy unijní schválení typu nabude účinnosti, požadavky platné pro uvedení nových vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na trh, jejich registraci nebo uvedení do provozu.\n2.   Pokud se neuplatní žádné nové požadavky a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, může být unijní schválení typu uděleno na základě týchž zkušebních protokolů, které byly předtím použity pro udělení schválení typu vydaného ve Spojeném království v souladu s příslušnými ustanoveními, bez ohledu na to, zda technickou zkušebnu, která zkušební protokol vydala, určil a oznámil členský stát, který udělil unijní schválení typu, v souladu se směrnicí 2007/46/ES, nařízením (EU) č. 167/2013, nařízením (EU) č. 168/2013 nebo nařízením (EU) 2016/1628, a i poté, co se na Spojené království a ve Spojeném království přestanou uplatňovat právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení.\n3.   Před udělením unijního schválení typu může schvalovací orgán Unie požádat o zopakování určitých zkoušek. V takovém případě musí tyto zkoušky provést technická zkušebna, kterou určil a oznámil členský stát schvalovacího orgánu Unie v souladu se směrnicí 2007/46/ES, nařízením (EU) č. 167/2013, nařízením (EU) č. 168/2013 nebo nařízením (EU) 2016/1628.\n4.   Typ schválený v souladu s odstavcem 1 tohoto článku obdrží certifikát EU schválení typu s číslem, které sestává z rozlišovacího čísla členského státu, jehož schvalovací orgán unijní schválení typu vydal, a čísla příslušného aktu uvedeného v čl. 2 odst. 1. Zahrnuje také číslo posledního pozměňovacího aktu obsahujícího požadavky na schválení typu, v souladu s nímž se unijní schválení typu uděluje. V případě vozidel se v certifikátu schválení typu a prohlášení o shodě v oddílu „Poznámky“ uvede „Číslo dřívějšího schválení typu“ a číslo a datum certifikátu EU schválení typu obdrženého po schválení typu vydaném ve Spojeném království. V případě systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se v certifikátu schválení typu uvede „Označení dřívějšího schválení typu“ a odkaz na označení schválení typu obdržené po schválení typu vydaném ve Spojeném království.\n5.   Unijní schválení typu nabývá účinnosti dnem udělení nebo k pozdějšímu dni, který je v něm stanoven. Schválení typu vydané ve Spojeném království pozbývá platnosti dnem, kdy unijní schválení typu nabude účinnosti. V každém případě pozbývá platnosti nejpozději dnem, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestanou uplatňovat právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1.\n6.   Unijní schválení typu se považuje za ES schválení typu nebo EU schválení typu ve smyslu směrnice 2007/46/ES nebo jakéhokoli aktu uvedeného v příloze IV uvedené směrnice, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013 nebo nařízení (EU) 2016/1628. Všechna ustanovení uvedených aktů, která toto nařízení nemění, se použijí i nadále. Schvalovací orgán Unie přebírá plnou odpovědnost za povinnosti spojené s unijním schválením typu.\nSchvalovací orgán Unie rovněž ode dne nabytí účinnosti unijního schválení typu uplatňuje veškeré pravomoci a plní veškeré povinnosti schvalovacího orgánu Spojeného království, pokud jde o:\na)\nvozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vyrobené na základě schválení typu vydaného ve Spojeném království, které již byly uvedeny na trh, registrovány nebo uvedeny do provozu v Unii,\nb)\nvozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vyrobené na základě schválení typu vydaného ve Spojeném království, které mají být uvedeny na trh, registrovány nebo uvedeny do provozu v Unii v souladu se třetím pododstavcem.\nVozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vyrobené na základě schválení typu vydaného ve Spojeném království, které pozbylo platnosti v důsledku udělení unijního schválení typu, mohou být uvedeny na trh, zaregistrovány a uvedeny do provozu v Unii do dne, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestanou uplatňovat právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení, nebo pokud unijní schválení typu pozbyde platnosti před tímto dnem v souladu s článkem 17 směrnice 2007/46/ES, článkem 32 nařízení (EU) č. 167/2013, článkem 37 nařízení (EU) č. 168/2013 nebo článkem 30 nařízení (EU) 2016/1628 do dne, kdy unijní schválení typu pozbyde platnosti. V případě vozidel musejí výrobci před tím, než budou tato vozidla uvedena na trh, zaregistrována nebo uvedena do provozu v Unii, uvést číslo unijního schválení typu v příloze k prohlášení o shodě.\nSchvalovací orgán Unie není odpovědný za žádné kroky či opomenutí schvalovacího orgánu Spojeného království.\nČlánek 6\nSchvalovací orgán Unie odpovědný za vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky typů, které nebyly schváleny podle tohoto nařízení\n1.   Při podání žádosti o unijní schválení typu podle článku 4 požádá výrobce dotčený schvalovací orgán Unie rovněž o převzetí povinností schvalovacího orgánu Spojeného království spojených s jeho jinými vozidly, systémy, konstrukčními částmi nebo samostatnými technickými celky uvedenými na trh, registrovanými nebo uvedenými do provozu v Unii na základě schválení typu vydaných ve Spojeném království, která buď pozbyla platnosti v souladu s článkem 17 směrnice 2007/46/ES, článkem 32 nařízení (EU) č. 167/2013, článkem 37 nařízení (EU) č. 168/2013 nebo článkem 30 nařízení (EU) 2016/1628, nebo pro která se nežádá o unijní schválení typu v souladu s tímto nařízením.\nTuto žádost je třeba podat pro všechna vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky založené na schváleních typu vydaných ve Spojeném království, jichž je výrobce držitelem a která byla udělena po 1. lednu 2008, pokud výrobce schvalovacímu orgánu Unie nepředloží důkaz, že má uzavřenou dohodu s jiným schvalovacím orgánem Unie, která se vztahuje na uvedená vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky.\n2.   Schvalovací orgán Unie může udělit unijní schválení typu v souladu s článkem 5 pouze poté, co přijal žádost podanou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a výrobce souhlasil, že uhradí náklady, které schvalovacímu orgánu Unie případně vzniknou v důsledku výkonu pravomocí a plnění povinností orgánu v souvislosti s dotčenými vozidly, systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky.\n3.   Jakmile schvalovací orgán Unie přijme žádost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku a udělí unijní schválení typu v souladu s článkem 5, vykonává všechny pravomoci a plní všechny povinnosti schvalovacího orgánu Spojeného království v souvislosti se všemi vozidly, systémy, konstrukčními částmi nebo samostatnými technickými celky vyrobenými na základě schválení typu vydaných ve Spojeném království uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o stahování výrobků, informace o opravách a údržbě a kontroly shodnosti v provozu. Schvalovací orgán Unie není odpovědný za žádné kroky či opomenutí schvalovacího orgánu Spojeného království.\n4.   Schvalovací orgán Unie informuje schvalovací orgány ostatních členských států a Komisi o typech, u nichž převzal povinnosti schvalovacího orgánu Spojeného království v souladu s odstavcem 1.\nČlánek 7\nZvláštní ustanovení\nToto nařízení nebrání uvádět na trh, dodávat na trh, registrovat nebo uvádět do provozu motory nebo vozidla a nesilniční mobilní stroje, v nichž jsou tyto motory instalovány, které odpovídají typu, jehož schválení typu vydané ve Spojeném království pozbylo platnosti ve chvíli, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království stále uplatňují právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení, v souladu s čl. 10 odst. 7 směrnice 97/68/ES, čl. 34 odst. 7 a 8 nebo čl. 58 odst. 5 až 11 nařízení (EU) 2016/1628 a akty přijatými na základě čl. 19 odst. 6, čl. 20 odst. 8, čl. 28 odst. 6 a čl. 53 odst. 12 nařízení (EU) č. 167/2013.\nČlánek 8\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 8. ledna 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 95.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2018.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53).", "summary": "Právní předpisy EU v oblasti schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného královstvíSpojené království dne 1. února 2020 vystoupilo z Evropské unie a stalo se třetí zemí (zemí mimo EU).\nPrávní předpisy EU v oblasti schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království (1)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/26 – doplňující právní předpisy EU v oblasti schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království (1) z EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nZavádí nová pravidla k zajištění plynulého přechodu schvalování typu* motorových vozidel i konstrukčních částí a samostatných technických celků po tom, co Spojené království (1) opustí EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nPrávní souvislostiPodle práva EU je schválení typu vozidla v jedné zemi EU platné po celé EU bez nutnosti dalších zkoušek a vydání nové certifikace v dalších zemích EU. Po vystoupení Spojeného království (1) z EU (nebo do konce přechodného období, pokud bude ratifikována dohoda o vystoupení) již nebude schvalovací orgán Spojeného království (1) národním orgánem země EU. Proto bez dohody o novém vztahu mezi těmito dvěma stranami nebude nadále pro výrobce možné, aby uváděli vozidla na trh zbývajících 27 zemí EU (EU-27) na základě schválení typu uděleného ve Spojeném království (1).Schvalování typu v EU-27Výrobci mohou zažádat schvalovací orgán EU-27 o typy, které byly dříve schváleny orgánem Spojeného království. (1) Výrobci musí:uhradit poplatky schvalovacímu orgánu EU za vykonávání jeho funkcí a povinností,poskytnout v případě žádosti orgánu EU dokumentaci a informace.Podmínky pro schváleníTyp musí splňovat pravidla pro uvedení na trh, registraci nebo uvedení do provozu stanovené pro nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky platné v okamžiku, kdy schválení typu EU nabude účinnosti. Schválení může být uděleno na základě stejného zkušebního protokolu, který byl použit pro udělení schválení typu ve Spojeném království (1) v souladu s platnými pravidly, bez ohledu na to, zda technickou zkušebnu, která zkušební protokol vydala, určila a oznámila země EU, která udělila schválení typu EU. Orgán EU může zažádat o zopakování určitých zkoušek. Ty musí být provedeny technickou zkušebnou určenou a oznámenou daným orgánem. Schválení typu EU nabývá účinnosti v den, kdy je uděleno, pokud není uvedeno jinak. Schválení typu EU vydané ve Spojeném království (1) pozbývá platnosti den před nabytím platnosti schválení typu EU.V každém případě pozbývá schválení typu vydané ve Spojeném království (1) platnosti nejpozději dnem, kdy se na Spojené království (1) a ve Spojeném království (1) přestanou uplatňovat právní předpisy EU v oblasti schvalování typu.Schvalovací orgán EUOde dne nabytí účinnosti schválení typu EU je příslušný orgán EU odpovědný za vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vyrobené na základě schválení typu vydaného ve Spojeném království (1), které již byly uvedeny na trh, registrovány nebo uvedeny do provozu v EU. Výrobci musí také požádat, aby příslušný orgán EU převzal povinnosti schvalovacího orgánu ve Spojeném království (1) v souvislosti s dalšími vozidly, systémy, konstrukčními částmi nebo samostatnými technickými celky výrobce uvedenými na trh, registrovanými nebo uvedenými do provozu v EU na základě schválení typu vydaných ve Spojeném království (1), jež buď pozbyly platnost, nebo pro něž se podle tohoto nařízení nežádá o schválení typu EU. Tuto žádost je třeba podat pro všechna vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky založené na schváleních typu vydaných ve Spojeném království (1), jichž je výrobce držitelem a která byla udělena po 1. lednu 2008, pokud výrobce schvalovacímu orgánu EU nepředloží důkaz, že má uzavřenou dohodu s jiným schvalovacím orgánem EU, která se vztahuje na uvedená vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky. Orgán EU není odpovědný za žádné kroky či opomenutí orgánu Spojeného království (1).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 13. ledna 2019.\nKONTEXT\nEU přijala zvláštní pravidla pro schvalování typu a dozoru nad trhem pro zemědělská a lesnická vozidla i pro dvoukolová nebo tříkolová vozidla.\nKLÍČOVÉ POJMY\nSchválení typu: postup, kterým schvalovací orgán potvrdí, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku splňuje určité právní požadavky.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/26 ze dne 8. ledna 2019, kterým se doplňují právní předpisy Unie v oblasti schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království (1) z Unie (Úř. věst, 8I, 10.1.2019, s. 1–7)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53–117)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1–160)\nNásledné změny směrnice 2007/46/ES byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1–51)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52–128)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 16.05.2019(1) Spojené království dne 1. února 2020 vystoupilo z Evropské unie a stalo se třetí zemí (zemí mimo EU)."}
{"celex_id": "32016R0794", "reference": "24.5.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 135/53\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/794\nze dne 11. května 2016\no Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEuropol byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (2) jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti ohrožujícím dva nebo více členských států. Rozhodnutí 2009/371/SVV nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu) (3).\n(2)\nPodle článku 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty podle čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 9 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 1“), za účelem posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Europolu vůči občanům Unie. Rozhodnutí 2009/371/SVV by proto mělo být nahrazeno nařízením, jež stanoví mimo jiné pravidla pro parlamentní kontrolu.\n(3)\nDokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (4) vyzývá, aby se Europol rozvinul a stal se centrem pro výměnu informací mezi orgány členských států pro vymáhání práva, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury.\n(4)\nRozsáhlé zločinecké a teroristické sítě představují podstatnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a životy jejích občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích. Vnitrostátní orgány pro vymáhání práva musí proto úžeji spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a při provádění analýz a vyšetřování. Tento závěr byl potvrzen i v hodnocení rozhodnutí 2009/371/SVV.\n(5)\nCílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit ustanovení rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí Rady 2009/934/SVV (5), 2009/935/SVV (6), 2009/936/SVV (7) a 2009/968/SVV (8), kterými se provádí rozhodnutí 2009/371/SVV. Vzhledem k tomu, že změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska počtu i obsahu, tato rozhodnutí by v zájmu jasnosti měla být nahrazena v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, pro něž je toto nařízení závazné. Europol zřízený tímto nařízením by měl nahradit Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV, které by proto mělo být zrušeno, a převzít jeho funkce.\n(6)\nVzhledem k tomu, že závažná trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice, měl by Europol podporovat a posilovat činnost členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států. Protože terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro bezpečnost Unie, měl by Europol rovněž napomáhat členským státům při řešení společných problémů v této oblasti. Jako agentura Unie v oblasti prosazování práva by měl Europol rovněž podporovat a posilovat činnost a spolupráci zaměřené na potírání forem trestné činnosti, které ohrožují zájmy Unie. Pokud jde o formy trestné činnosti, k jejichž řešení má Europol pravomoc, bude mezi jeho hlavní cíle i nadále patřit potírání organizované trestné činnosti, která vzhledem ke svému rozsahu, významu a následkům rovněž vyžaduje společný postup členských států. Europol by měl rovněž nabízet podporu při předcházení souvisejícím trestným činům, které jsou spáchány s cílem obstarání prostředků pro páchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu nebo napomáhání těmto trestným činům či jejich páchání anebo zajišťování jejich beztrestnosti, a podporu při boji proti těmto souvisejícím trestným činům.\n(7)\nEuropol by měl předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti a v rámci operativního provádění těchto priorit. Pokud o to Komise požádá v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (9), Europol by měl rovněž provádět analýzy rizik, včetně analýz rizik týkajících se organizované trestné činnosti, pokud by dotčená rizika mohla narušovat uplatňování schengenského acquis členskými státy. Dále by na žádost Rady nebo Komise měl Europol v případě potřeby předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb s cílem přispět k hodnocení států, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii.\n(8)\nÚtoky proti informačním systémům ohrožující instituce Unie nebo dva nebo více členských států představují rostoucí hrozbu v Unii, zejména vzhledem k jejich rychlosti a dopadu a k obtížím při identifikaci jejich zdrojů. Při zvažování žádostí Europolu o zahájení vyšetřování závažného útoku proti informačním systémům, u něhož existuje podezření na jeho trestnou povahu a který ohrožuje instituce Unie nebo dva nebo více členských států, by členské státy měly odpovědět Europolu bezodkladně, a zohlednit přitom skutečnost, že rychlost reakce je klíčovým faktorem úspěšného boje proti počítačové trestné činnosti.\n(9)\nVzhledem k významu vzájemné spolupráce mezi agenturami by Europol a Eurojust měly zajistit, že budou přijata nezbytná opatření pro optimalizaci jejich operativní spolupráce, a to s řádným ohledem na jejich příslušné úkoly a mandáty a na zájmy členských států. Europol a Eurojust by se měly zejména navzájem informovat o veškeré činnosti zahrnující financování společných vyšetřovacích týmů.\n(10)\nJakmile je společný vyšetřovací tým zřízen, měla by příslušná dohoda stanovit podmínky týkající se účasti zaměstnanců Europolu v tomto týmu. Europol by o své účasti v těchto společných vyšetřovacích týmech zabývajících se trestnou činností, jež spadá do jeho působnosti, měl vést záznam.\n(11)\nEuropolu by měla být udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování v konkrétních případech, u nichž by přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových žádostech měl informovat Eurojust.\n(12)\nEuropol by měl být centrem pro výměnu informací v Unii. Informace shromažďované, uchovávané, zpracované, analyzované a vyměňované Europolem zahrnují zpravodajství o trestné činnosti, které se týká informací o trestném činu nebo trestné činnosti spadající do působnosti Europolu, získané za účelem zjistit, zda byly nebo mohou být v budoucnosti spáchány konkrétní trestné činy.\n(13)\nK zajištění účinnosti Europolu jako centra pro výměnu informací by měly být jasně vymezeny povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností by se členské státy měly zaměřit zejména na poskytování údajů důležitých pro boj proti trestným činům, jež jsou podle příslušných politických nástrojů Unie považovány za strategické a operativní priority, zejména pak priority stanovené Radou v rámci cyklu politiky EU pro organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost. Členské státy by se měly snažit Europolu rovněž poskytovat kopie informací z dvoustranných a vícestranných výměn s jinými členskými státy o trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Při poskytování nezbytných informací Europolu by členské státy měly rovněž dodat informace o jakýchkoli údajných kybernetických útocích ohrožujících instituce Unie, které se nacházejí na jejich území. V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a sdílení informací by měl Europol zároveň poskytovat členským státům podporu ve větším rozsahu. O informacích poskytnutých jednotlivými členskými státy by měl Europol předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.\n(14)\nZa účelem zajištění účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém členském státě měla být zřízena národní jednotka (dále jen „národní jednotka“). Národní jednotka by měla být spojkou mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Europolem, a mít tak koordinační úlohu při spolupráci členských států s Europolem, čímž by napomohla zaručit, aby všechny členské státy reagovaly na požadavky Europolu jednotně. V zájmu trvalé a účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka.\n(15)\nS ohledem na decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na potřebu zajistit rychlou výměnu informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat přímo s příslušnými orgány v členských státech, a to za podmínek vymezených těmito členskými státy, a současně by měl na jejich žádost informovat národní jednotky.\n(16)\nMělo by být podpořeno zřizování společných vyšetřovacích týmů a zaměstnanci Europolu by měli mít možnost se do nich zapojit. S cílem umožnit toto zapojení ve všech členských státech nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 (10) stanoví, že zaměstnanci Europolu účastnící se práce společných vyšetřovacích týmů nepožívají imunit.\n(17)\nJe rovněž nezbytné zlepšit řízení Europolu prostřednictvím úspor na základě vyšší efektivity a zjednodušením postupů.\n(18)\nV zájmu účinné kontroly fungování Europolu by ve správní radě Europolu (dále jen „správní rada“) měla být zastoupena Komise a členské státy. Členové a náhradníci správní rady by měli být jmenováni s ohledem na své relevantní manažerské a administrativní dovednosti a dovednosti v oblasti řízení rozpočtu a znalost problematiky spolupráce v oblasti prosazování práva. Náhradníci by v případě nepřítomnosti členů měli jednat jako členové.\n(19)\nS cílem zajistit kontinuitu práce správní rady by se všechny strany zastoupené v této radě měly snažit omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany by měly usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.\n(20)\nSprávní rada by měla mít možnost přizvat k účasti na jednání pozorovatele bez hlasovacího práva, jejichž názor může být relevantní, včetně zástupců určených skupinou pro společnou parlamentní kontrolu.\n(21)\nSprávní rada by měla mít nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění a přijímat příslušná finanční pravidla a plánovací dokumenty, jakož i přijímat pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí, a přijímat výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování.\n(22)\nV zájmu efektivity běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem měl být výkonný ředitel, který při provádění svých úkolů jedná nezávisle a zaručuje, aby Europol plnil úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění víceletého programování a ročních pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.\n(23)\nZa účelem předcházení trestné činnosti v působnosti Europolu a boje proti této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby se mohl Europol obeznámit s aspekty a trendy trestné činnosti, shromažďovat informace o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy, měl by být oprávněn ke zpracování údajů poskytovaných členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a, za přísných podmínek stanovených tímto nařízením, i soukromými subjekty, jakož i ke zpracování údajů pocházejících z veřejně přístupných zdrojů.\n(24)\nEuropol by měl v zájmu zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné činnosti příslušným orgánům členských států, využívat ke zpracování údajů nových technologií. Europol by měl rychle odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít jasný přehled o trendech, přičemž musí zaručovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by proto měly být strukturovány tak, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější informatickou strukturu. Europol by měl být rovněž schopen působit jako poskytovatel služeb, zejména pak poskytováním zabezpečené sítě pro výměnu údajů, jako je aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA), jejímž cílem je usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy, Europolem, dalšími institucemi Unie, třetími státy a mezinárodními organizacemi. S cílem zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měl být stanoven účel zpracování, přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky. Zpracování osobních údajů by se mělo zejména řídit zásadou nezbytnosti a zásadou odpovídající ochraně.\n(25)\nEuropol by měl zajistit, aby veškeré osobní údaje zpracované pro operativní analýzy byly určeny pro konkrétní účely. Aby však Europol mohl plnit své poslání, mělo by mu být umožněno zpracovávat veškeré obdržené osobní údaje k určení souvislosti mezi různými oblastmi trestné činnosti a vyšetřováními bez omezení na určení souvislostí pouze v jedné oblasti trestné činnosti.\n(26)\nV zájmu respektování vlastnictví údajů a ochrany osobních údajů by členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace měly mít možnost určovat účel nebo účely, za jakými může Europol zpracovávat jimi poskytované údaje, jakož i omezovat přístupová práva. Omezení účelu je základní zásadou zpracování osobních údajů; přispívá zejména k transparentnosti, právní jistotě a předvídatelnosti a je velmi důležité zejména v oblasti spolupráce při prosazování práva, při níž dochází ke shromažďování a zpracování osobních údajů obvykle bez vědomí dotčených subjektů údajů a použití osobních údajů může mít velice významný dopad na život a svobody jednotlivců.\n(27)\nV zájmu zajištění přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je přístup při plnění jejich úkolů nezbytný, by toto nařízení mělo stanovit podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů, jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu účinnějšího předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají.\n(28)\nV zájmu prohloubení operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které již mají různé agentury k dispozici, by měl Europol umožnit přístup k údajům, které uchovává, agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a to na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací). Europol a Eurojust by měly mít možnost uzavírat pracovní ujednání zajišťující recipročně v rámci jejich příslušných mandátů přístup a možnost vyhledávání ohledně všech informací, které byly poskytnuty pro účely křížové kontroly v souladu se zvláštními zárukami a zárukami týkajícími se ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení. Veškerý přístup k údajům dostupným v rámci Europolu by měl být po technické stránce omezen na informace spadající do příslušných mandátů těchto institucí Unie.\n(29)\nV rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.\n(30)\nV zájmu zajištění operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech příslušných informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl mít možnost vyměňovat si takové informace i se soukromými subjekty, neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace a další soukromé subjekty mají znalosti a informace s bezprostředním významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a v zájmu boje proti této trestné činnosti by měl Europol na základě příslušného legislativního aktu Unie, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a informačních systémů.\n(31)\nEuropol by měl mít možnost výměny příslušných osobních údajů s jinými institucemi Unie v rozsahu nezbytném pro plnění svých nebo jejich úkolů.\n(32)\nVazby závažné trestné činnosti a terorismu často sahají nad rámec území Unie. V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol.\n(33)\nVšechny členské státy jsou členy Interpolu. Aby Interpol mohl plnit své poslání, přijímá, ukládá a šíří údaje s cílem napomáhat příslušným orgánům pro vymáhání práva při prevenci a potírání mezinárodní trestné činnosti. Je proto vhodné posilovat spolupráci mezi Europolem a Interpolem podporou efektivní výměny osobních údajů za současného zajištění respektování základních práv a svobod, pokud jde o automatizované zpracování osobních údajů. Při předávání osobních údajů z Europolu do Interpolu by se mělo uplatňovat toto nařízení, zejména ustanovení o předávání údajů na mezinárodní úrovni.\n(34)\nPro zaručení účelového omezení je důležité zajistit, aby Europol předával osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení a potírání trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Za tímto účelem je při předávání osobních údajů nezbytné zajistit, aby se v případě předávání osobních dat příjemce zavázal, že údaje použije nebo předá příslušnému orgánu třetí země pouze pro účely, pro které byly původně předány. Další předávání údajů by mělo probíhat v souladu s tímto nařízením.\n(35)\nEuropol by měl mít možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“), nebo pokud rozhodnutí o odpovídající ochraně nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení v platnost. S ohledem na článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU by právní účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto dohod za použití Smluv. Před zahájením jednání o mezinárodních dohodách a během takových jednání by Komise, pokud je to vhodné a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11), měla mít možnost konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. Pokud správní rada stanoví operativní potřebu spolupráce s některou třetí zemí nebo mezinárodní organizací, měla by mít možnost navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo doporučení ohledně zahájení jednání o mezinárodní dohodě, jak je uvedeno výše.\n(36)\nPokud nelze předat osobní údaje na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli mít po vzájemné dohodě pravomoc povolit předávání údajů, vyžadují-li to konkrétní okolnosti, a pod podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Výkonný ředitel Europolu by měl mít pravomoc předání údajů ve výjimečných případech a na základě individuálního posouzení povolit, pokud je toto předání dat vyžádáno za zvláštních přísných podmínek.\n(37)\nEuropol by měl zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob, pouze pokud tyto údaje předá Europolu jeden z těchto subjektů: národní jednotka v souladu s vnitrostátním právem členského státu; kontaktní místo v třetí zemi nebo mezinárodní organizace, s nimiž byla navázána spolupráce prostřednictvím dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost; orgán třetí země nebo mezinárodní organizace, na něž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Avšak v případech, kdy Europol obdrží osobní údaje přímo od soukromých subjektů a nelze identifikovat národní jednotku, kontaktní místo nebo dotyčný orgán, by měl mít Europol možnost uvedené osobní údaje zpracovat pouze za účelem identifikace těchto subjektů a tyto údaje by měly být vymazány, pokud je uvedené subjekty neposkytnou znovu do čtyř měsíců po uskutečnění předání. Europol by měl pomocí technických prostředků zajistit, aby během tohoto období nebyly uvedené údaje dostupné pro zpracování pro jiné účely.\n(38)\nS ohledem na výjimečnou a konkrétní hrozbu, kterou pro mezinárodní bezpečnost Unie představuje terorismus a další formy závažné trestné činnosti, zejména činnosti usnadňované, podporované nebo páchané za použití internetu, by do 1. května 2019 měla Komise vyhodnotit činnosti, které by Europol měl provádět na základě tohoto nařízení a jež vyplývají z jeho provádění závěrů Rady ze dne 12. března 2015 a z výzvy zasedání Evropské rady ze dne 23. dubna 2015, zejména pokud jde o tyto prioritní oblasti, obzvláště pokud jde o odpovídající postupy přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty.\n(39)\nInformace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, by neměly být zpracovávány.\n(40)\nV zájmu zaručení vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES) č. 45/2001. S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, uznává specifickou povahu zpracování osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a zároveň sladěná s dalšími příslušnými nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní spolupráce v Unii. Tyto nástroje zahrnují zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (12), jakož i Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob v s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů a její doporučení č. R(87) 15 (13).\n(41)\nJakékoli zpracování osobních údajů Europolem musí být vůči dotčeným subjektům údajů prováděno zákonným a korektním způsobem. Zásada korektního zpracování vyžaduje transparentnost zpracování umožňující dotčeným subjektům údajů vykonávat svá práva podle tohoto nařízení. Přístup k jejich osobním údajům může být nicméně zamítnut nebo omezen, pokud – při řádném zohlednění zájmů dotčených subjektů údajů – takové zamítnutí nebo omezení představuje nezbytné opatření umožňující Europolu řádně plnit jeho úkoly, chránit bezpečnost a veřejný pořádek či zabránit trestnému činu, zaručit, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování, nebo chránit práva a svobody třetích stran. V zájmu zvýšení transparentnosti by měl Europol zveřejnit dokument stanovující srozumitelnou formou příslušná ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektu údajů. Europol by měl na svých internetových stránkách rovněž zveřejnit seznam příslušných rozhodnutí o odpovídající ochraně, dohod a správních ujednání týkajících se předávání osobních údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím. V zájmu zvýšení transparentnosti Europolu vůči občanům Unie a jeho odpovědnosti by měl Europol případně zveřejňovat na svých webových stránkách seznam členů své správní rady a shrnutí výsledků zasedání správní rady a zároveň respektovat požadavky na ochranu údajů.\n(42)\nV mezích možností by se osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana fyzických osob, tak i kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných Europolem. V případě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů, zejména zdrojů na internetu, by měl Europol v co největší míře a se zvláštní péčí posoudit přesnost takových informací a spolehlivost jejich zdrojů, s cílem čelit rizikům spojeným s internetem, pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí.\n(43)\nV oblasti spolupráce zaměřené na prosazování práva se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů údajů. Europol by měl mezi osobními údaji týkajícími se různých kategorií subjektů údajů co nejzřetelněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní údaje takových osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout důležité informace, jakož i osobní údaje týkající se nezletilých. Citlivé údaje by Europol měl zpracovávat pouze tehdy, doplňují-li jiné osobní údaje, které již zpracovává.\n(44)\nS ohledem na základní právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů. Nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracování údajů by se měla přezkoumat nezbytnost jejich dalšího uchovávání.\n(45)\nK zaručení bezpečnosti osobních údajů by Europol a členské státy měly přijmout nezbytná technická a organizační opatření.\n(46)\nKaždý subjekt údajů by měl mít právo na přístup k údajům, jež se ho týkají, právo na jejich opravu, pokud jsou nepřesné, a právo na výmaz nebo omezení, nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Náklady související s výkonem práva na přístup k osobním údajům by neměly nikdy představovat překážku pro účinný výkon tohoto práva. Práva subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto nařízením.\n(47)\nOchrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost takových předání údajů. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů nebo údajů, které vyplývají z vlastních analýz Europolu. Europol by měl zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem a byly shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem. Europol by měl rovněž zajistit, aby údaje byly odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní a ve vztahu k němu přiměřené, nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné, a aby byly zpracovávány způsobem, který zajistí odpovídající bezpečnost osobních údajů a důvěrnost jejich zpracování.\n(48)\nPro účely ověřování zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Europol by měl mít povinnost spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na žádost tyto protokoly nebo dokumentaci v zájmu kontroly postupů zpracování údajů zpřístupnit.\n(49)\nEuropol by měl ustanovit pověřence pro ochranu údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu s tímto nařízením. Tento pověřenec pro ochranu údajů by měl mít takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně, a měl by k tomu mít k dispozici nezbytné zdroje.\n(50)\nPro zajištění ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jak ji vyžaduje čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie, je nezbytná nezávislá, transparentní, odpovědná a účinně fungující struktura dohledu. Vnitrostátní orgány příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost osobních údajů poskytovaných členskými státy Europolu. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracování údajů prováděného Europolem. V tomto směru představuje mechanismus předběžných konzultací důležitou záruku pro nové druhy postupů zpracování údajů. Tento mechanismus by se neměl použít na konkrétní jednotlivé operativní činnosti, jako jsou projekty operativní analýzy, ale při používání nových systémů informačních technologií pro zpracování osobních údajů nebo při veškerých podstatných změnách těchto systémů.\n(51)\nJe důležité zajistit posílený a účinný dozor nad Europolem a zaručit, aby evropský inspektor ochrany údajů měl k dispozici příslušné odborné poznatky ohledně ochrany údajů v oblasti vymáhání práva, jakmile převezme odpovědnost za dozor nad Europolem v oblasti ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady by měli úzce spolupracovat na zvláštních případech vyžadujících účast členských států a měli by zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.\n(52)\nZa účelem usnadnění spolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními dozorovými úřady, avšak aniž je dotčena nezávislost evropského inspektora ochrany údajů a jeho odpovědnost za kontrolu Europolu v oblasti ochrany údajů, by mělo docházet k jejich pravidelným schůzkám v rámci rady spolupráce, která by jako poradní orgán měla vydávat stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy k různým otázkám vyžadujícím zapojení na vnitrostátní úrovni.\n(53)\nVzhledem k tomu, že Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, jako jsou osobní údaje zaměstnanců Europolu, poskytovatelů služeb nebo návštěvníků, mělo by se na zpracování těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001.\n(54)\nEvropský inspektor ochrany údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Vnitrostátní dozorový úřad by měl subjekt údajů v přiměřené lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti.\n(55)\nKaždá fyzická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají.\n(56)\nNa Europol by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou pravidel týkajících se odpovědnosti za protiprávní zpracování údajů.\n(57)\nDotčená fyzická osoba by někdy mohla obtížně rozlišit, zda škoda, již utrpěla v důsledku protiprávního zpracování údajů, byla způsobena činností Europolu nebo členského státu. Europol a členský stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly nést společnou a nerozdílnou odpovědnost.\n(58)\nJe třeba respektovat úlohu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů při kontrole činností Europolu, avšak zároveň je nezbytné, aby Europol měl odpovědnou a transparentní vnitřní organizaci. Za tímto účelem by s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování EU měly být zavedeny postupy pro kontrolu činností Europolu Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Tyto postupy by se měly řídit čl. 12 písm. c) Smlouvy o EU, jakož i ustanoveními týkajícími se meziparlamentní spolupráce uvedenými v článku 9 protokolu č. 1, přičemž by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly společně vymezit organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v rámci Unie. Uvedené postupy pro kontrolu činností Europolu by měly být zavedeny při náležitém zohlednění potřeby zajistit rovnoprávné postavení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jakož i potřebu důvěrnosti operativních informací. Způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Evropské unie, je však záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu.\n(59)\nNa zaměstnance Europolu by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (14). Europol by měl mít možnost přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné začlenění těchto zaměstnanců do jejich příslušného orgánu přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy by měly přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení výkonu své služby v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy.\n(60)\nVzhledem k povaze úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele by měl mít příslušný výbor Evropského parlamentu možnost vyzvat výkonného ředitele, aby před něj předstoupil před jeho jmenováním nebo před jakýmkoli prodloužením jeho funkčního období. Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament a Rada by měly být dále oprávněny vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.\n(61)\nEuropol by měl v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.\n(62)\nNa Europol by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (15).\n(63)\nVzhledem ke zvláštním právním a správním pravomocím příslušných orgánů členských států a jejich odborné způsobilosti k provádění přeshraniční výměny informací, operací a vyšetřování, mimo jiné v rámci společných vyšetřovacích týmů, a k poskytování prostředků za účelem odborné přípravy a výcviku, by tyto příslušné orgány členských států měly mít možnost přijímat granty Europolu bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16).\n(64)\nNa Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17).\n(65)\nEuropol zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují citlivé neutajované a utajované informace EU. Měl by proto vypracovat pravidla týkající se důvěrnosti a zpracovávání těchto informací. Pravidla týkající se ochrany utajovaných informací EU by měla být v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (18).\n(66)\nJe vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.\n(67)\nPotřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v Haagu, kde má ústředí, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský stát by měl dále zajistit nezbytné podmínky pro hladké fungování Europolu, včetně mnohojazyčných a evropsky orientovaných školních zařízení a vhodných dopravních spojení, aby byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje z co nejširší zeměpisné oblasti.\n(68)\nEuropol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a je jeho nástupcem. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny jeho smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV a dohody uzavřené Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu před 1. lednem 2010 by měly zůstat v platnosti.\n(69)\nAby Europol mohl nadále plnit úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV podle svých nejlepších možností, měla by se stanovit přechodná opatření, zejména pokud jde o správní radu, výkonného ředitele a zaměstnance, s nimiž Europol zřízený Úmluvou o Europolu uzavřel smlouvu na dobu neurčitou jakožto s místními zaměstnanci, kterým by měla být nabídnuta možnost zaměstnání jakožto dočasných nebo smluvních zaměstnanců za podmínek pracovního řádu.\n(70)\nAkt Rady ze dne 3. prosince 1998 (19) o služebním řádu pro zaměstnance Europolu byl zrušen článkem 63 rozhodnutí 2009/371/SVV. Nadále by se však měl použít na zaměstnance zaměstnané Europolem před vstupem rozhodnutí 2009/371/SVV v platnost. Proto by přechodná ustanovení měla stanovit, že uvedený služební řád se má i nadále vztahovat na smlouvy, které byly uzavřeny na jeho základě.\n(71)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci na úrovni Unie v oblasti prosazování práva, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(72)\nV souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(73)\nV souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(74)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(75)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 31. května 2013 vydal stanovisko.\n(76)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy o fungování EU,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ, CÍLE A ÚKOLY EUROPOLU\nČlánek 1\nZřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva\n1.   Zřizuje se Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem podporovat spolupráci mezi orgány pro vymáhání práva v Unii.\n2.   Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a navazuje na něj.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné orgány pro vymáhání práva v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Příslušnými orgány členských států jsou rovněž jiné veřejné orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti, spadající do působnosti Europolu, a boj proti ní;\nb)\n„strategickou analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem podporovat a rozvíjet politiku v oblasti trestního práva, která přispívá k účinnému a účelnému předcházení trestné činnosti a boji proti ní;\nc)\n„operativní analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem poskytovat podporu při vyšetřování trestné činnosti;\nd)\n„institucemi Unie“ orgány, instituce a subjekty zřízené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU nebo na jejich základě;\ne)\n„mezinárodní organizací“ organizace a subjekty mezinárodního práva veřejného, které jsou jí podřízeny, nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;\nf)\n„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno e);\ng)\n„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;\nh)\n„osobními údaji“ veškeré informace o subjektu údajů;\ni)\n„subjektem údajů“ identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba, přičemž „identifikovatelnou osobou“ je osoba, kterou lze přímo nebo nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, elektronický identifikátor nebo na jeden nebo více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity této osoby;\nj)\n„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdravotním stavu a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;\nk)\n„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;\nl)\n„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu či nikoli;\nm)\n„předáním osobních údajů“ jakékoli sdělení osobních údajů, které jsou aktivně zpřístupněny omezenému počtu určených stran, přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma;\nn)\n„porušením ochrany osobních údajů“ porušení bezpečnosti, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému zveřejnění nebo zpřístupnění přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;\no)\n„souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;\np)\n„administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za účelem naplnění cílů stanovených v článku 3.\nČlánek 3\nCíle\n1.   Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti, jak je uvedeno v příloze I.\n2.   Kromě cílů uvedených v odstavci 1 spadají mezi cíle Europolu rovněž související trestné činy. Za související trestné činy se považují:\na)\ntrestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;\nb)\ntrestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;\nc)\ntrestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele činů spadajících do působnosti Europolu.\nČlánek 4\nÚkoly\n1.   Europol plní za účelem dosažení cílů stanovených v článku 3 tyto úkoly:\na)\nshromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací o trestné činnosti;\nb)\nsdělovat členským státům prostřednictvím národních jednotek zřízených nebo určených podle čl. 7 odst. 2 bezodkladně veškeré informace a souvislosti mezi trestnými činy, které se jich týkají;\nc)\nkoordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států, které jsou vykonávány:\ni)\nspolečně s příslušnými orgány členských států, nebo\nii)\nv rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, a to případně ve spojení s Eurojustem;\nd)\núčastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;\ne)\nposkytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;\nf)\npřipravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;\ng)\nrozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;\nh)\npodporovat členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy, mimo jiné poskytováním operativní, technické a finanční podpory;\ni)\nposkytovat specializovanou odbornou přípravu a výcvik a pomáhat členským státům při organizování odborné přípravy a výcviku mimo jiné poskytováním finanční podpory, a to v rámci svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici, a v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL);\nj)\nspolupracovat s institucemi Unie zřízenými na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU a s úřadem OLAF, zejména prostřednictvím výměny informací a tím, že jim poskytuje analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;\nk)\nposkytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o EU, a to v rámci cílů Europolu stanovených v článku 3;\nl)\nbudovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě;\nm)\npodporovat opatření členských států týkající se prevence a potírání forem trestné činnosti uvedených v příloze I, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu, včetně – ve spolupráci s členskými státy – oznamování internetového obsahu, prostřednictvím něhož jsou takové formy trestné činnosti usnadňovány, propagovány nebo páchány, příslušným poskytovatelům online služeb, aby dobrovolně zvážili slučitelnost oznamovaného internetového obsahu s jejich vlastními podmínkami.\n2.   Europol poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti. Europol rovněž pomáhá při operativním provádění těchto priorit.\n3.   Europol poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb, aby napomáhal účinnému a účelnému využívání zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie pro operativní činnosti a k podpoře takových činností.\n4.   Europol působí jako ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV (20). Europol rovněž podporuje koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s institucemi Unie a orgány třetích zemí.\n5.   Europol při plnění svých úkolů nevyužívá donucovací opatření.\nKAPITOLA II\nSPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EUROPOLEM\nČlánek 5\nÚčast ve společných vyšetřovacích týmech\n1.   Zaměstnanci Europolu se mohou účastnit činnosti společných vyšetřovacích týmů zabývajících se trestnou činností spadající do působnosti Europolu. Dohoda o zřízení společného vyšetřovacího týmu stanoví podmínky týkající se účasti zaměstnanců Europolu v tomto týmu a obsahuje informace týkající se pravidel odpovědnosti.\n2.   Zaměstnanci Europolu mohou v mezích právních předpisů členských států, v nichž společný vyšetřovací tým vyvíjí činnost, napomáhat při všech činnostech a výměnách informací se všemi členy společného vyšetřovacího týmu.\n3.   Zaměstnanci Europolu účastnící se společného vyšetřovacího týmu mohou v souladu s tímto nařízením poskytnout všem členům týmu nezbytné informace zpracovávané Europolem pro účely stanovené v čl. 18 odst. 2. Europol současně uvědomí národní jednotky členských států zastoupených v týmu, jakož i národní jednotky členských států, které poskytly informace.\n4.   Informace, které zaměstnanci Europolu získají při účasti ve společném vyšetřovacím týmu, mohou být se souhlasem a na odpovědnost členského státu, který informace poskytl, zpracovány Europolem pro účely stanovené v čl. 18 odst. 2 a za podmínek stanovených tímto nařízením.\n5.   Pokud se Europol důvodně domnívá, že by zřízení společného vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout dotčeným členským státům a přijmout opatření s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího týmu.\nČlánek 6\nŽádost Europolu o zahájení trestního vyšetřování\n1.   Pokud se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestné činnosti spadající do jeho působnosti, požádá prostřednictvím národních jednotek příslušné orgány dotčených členských států, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.\n2.   Národní jednotky neprodleně informují Europol o rozhodnutí příslušných orgánů členských států ohledně žádosti předložené podle odstavce 1.\n3.   Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou žádosti Europolu podle odstavce 1 nevyhovět, informují Europol o důvodech svého rozhodnutí, a to bez zbytečných odkladů, nejlépe do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Důvody však nemusejí být sděleny, pokud by jejich uvedení:\na)\nbylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu, nebo\nb)\nohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.\n4.   Europol neprodleně informuje Eurojust o veškerých žádostech podle odstavce 1 a o veškerých rozhodnutích příslušného orgánu členského státu podle odstavce 2.\nČlánek 7\nNárodní jednotky Europolu\n1.   Členské státy a Europol spolupracují navzájem při plnění svých příslušných úkolů stanovených tímto nařízením.\n2.   Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku, jež je styčným bodem mezi Europolem a příslušnými orgány daného členského státu. Každý členský stát jmenuje úředníka vedoucím své národní jednotky.\n3.   Každý členský stát zajistí, aby jeho národní jednotka byla podle vnitrostátního práva příslušná plnit úkoly určené tímto nařízením národním jednotkám, zejména aby měla přístup k vnitrostátním údajům v oblasti vymáhání práva a dalším relevantním údajům nezbytným pro spolupráci s Europolem.\n4.   Každý členský stát stanoví organizaci své národní jednotky a personálně ji obsadí v souladu se svým vnitrostátním právem.\n5.   V souladu s odstavcem 2 je národní jednotka styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Za podmínek stanovených členskými státy, mezi něž patří předchozí zapojení národní jednotky, však mohou členské státy umožnit přímé styky mezi svými příslušnými orgány a Europolem. Národní jednotka současně od Europolu obdrží všechny informace vyměněné v průběhu přímých styků mezi Europolem a příslušnými orgány, pokud národní jednotka neuvede, že takové informace nepotřebuje.\n6.   Každý členský stát prostřednictvím své národní jednotky, nebo v případě odstavce 5 prostřednictvím příslušného orgánu, zejména:\na)\ndodává Europolu informace nezbytné pro plnění jeho cílů, včetně informací týkajících se forem trestné činnosti, jejichž prevence a boj proti nim jsou Unií považovány za prioritní;\nb)\nzajišťuje účinnou komunikaci a spolupráci všech relevantních příslušných orgánů s Europolem;\nc)\nzvyšuje informovanost o činnostech Europolu.\nd)\npodle čl. 38 odst. 5 písm. a) zajišťuje soulad s vnitrostátními právními předpisy při předávání informací Europolu.\n7.   Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, nejsou členské státy v žádném konkrétním případě povinny poskytovat informace podle odst. 6 písm. a), pokud by to:\na)\nbylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;\nb)\nohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby, nebo\nc)\nvyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.\nČlenské státy však informace poskytnou, jakmile se na tyto informace přestane vztahovat písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce.\n8.   Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (21) mohly prostřednictvím národních jednotek spolupracovat s Europolem v oblasti analýz, a to v rámci svého mandátu a pravomocí.\n9.   Vedoucí národních jednotek se pravidelně scházejí, zejména s cílem projednat a vyřešit problémy, které se objevují při operativní spolupráci s Europolem.\n10.   Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou Europolu účtovány.\n11.   Europol vypracuje o informacích poskytnutých jednotlivými členskými státy podle odst. 6 písm. a) výroční zprávu na základě kvantitativních a kvalitativních hodnotících kritérií stanovených správní radou. Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.\nČlánek 8\nStyční důstojníci\n1.   Každá národní jednotka přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.\n2.   Styční důstojníci tvoří v Europolu národní styčné kanceláře a jsou pověřeni svou národní jednotkou, aby v Europolu zastupovali její zájmy v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.\n3.   Styční důstojníci napomáhají při výměně informací mezi Europolem a svými členskými státy.\n4.   Styční důstojníci napomáhají v souladu s jejich vnitrostátním právem při výměně informací mezi jejich členskými státy a styčnými důstojníky z jiných členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Infrastrukturu Europolu lze v souladu s vnitrostátním právem pro takové dvojstranné výměny použít i v případě trestných činů nespadajících do působnosti Europolu. Veškeré takové výměny informací musí být v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem.\n5.   Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu určí správní rada. Styční důstojníci požívají v souladu s čl. 63 odst. 2 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.\n6.   Europol zajistí, aby styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.\n7.   Europol hradí náklady na poskytnutí potřebných prostor v budově Europolu členským státům a na přiměřenou podporu styčným důstojníkům při plnění jejich povinností. Nerozhodne-li Evropský parlament či Rada na doporučení správní rady jinak, všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků.\nKAPITOLA III\nORGANIZACE EUROPOLU\nČlánek 9\nSprávní a řídicí struktura Europolu\nSprávní a řídicí strukturu Europolu tvoří:\na)\nsprávní rada;\nb)\nvýkonný ředitel;\nc)\npřípadně jiné poradní orgány zřízené správní radou v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. s).\nODDÍL 1\nSprávní rada\nČlánek 10\nSložení správní rady\n1.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Každý zástupce má hlasovací právo.\n2.   Členové správní rady jsou jmenováni s ohledem na své znalosti problematiky spolupráce v oblasti prosazování práva.\n3.   Každý člen správní rady má náhradníka, jenž je jmenován s ohledem na kritérium stanovené v odstavci 2. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.\nZohlední se rovněž zásada vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.\n4.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté, aniž je dotčeno právo členských států a Komise mandát svých členů ukončit. Toto období lze prodloužit.\nČlánek 11\nFunkce správní rady\n1.   Správní rada:\na)\nkaždoročně přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 12 dokument obsahující víceleté programování Europolu a jeho roční pracovní program na následující rok;\nb)\npřijímá dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu podle kapitoly X;\nc)\npřijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku ji zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;\nd)\npřijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 61;\ne)\npřijímá vnitřní strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;\nf)\npřijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;\ng)\nv souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\nh)\npřijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;\ni)\npřijímá vnitřní pravidla upravující výběrové řízení na pozici výkonného ředitele, včetně pravidel týkajících se složení výběrové komise, která zajistí její nezávislost a nestrannost;\nj)\nnavrhuje Radě užší seznam kandidátů na funkci výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele a případně navrhuje Radě, aby v souladu s články 54 a 55 jejich funkční období prodloužila nebo je odvolala z funkce;\nk)\nstanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele, mimo jiné na to, jakým způsobem plní rozhodnutí správní rady;\nl)\njmenuje pověřence pro ochranu údajů, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;\nm)\njmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řádu a pracovní řád a který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;\nn)\npřípadně zřídí útvar interního auditu;\no)\nzajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů;\np)\nvymezuje hodnotící kritéria pro výroční zprávu v souladu s čl. 7 odst. 11;\nq)\npřijímá pokyny dále specifikující postupy pro zpracování informací Europolem v souladu s článkem 18, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;\nr)\nrozhoduje o uzavření pracovních ujednání podle čl. 23 odst. 4 a správních ujednání podle čl. 25 odst. 1;\ns)\ns přihlédnutím k funkčním a finančním požadavkům rozhoduje na návrh výkonného ředitele o vytvoření vnitřních struktur Europolu, mimo jiné specializovaných center Unie uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. l);\nt)\npřijímá svůj jednací řád, včetně ustanovení týkajících se úkolů a fungování jejího sekretariátu;\nu)\nv případě potřeby přijímá další vnitřní pravidla.\n2.   Pokud dojde správní rada k názoru, že je to nutné pro plnění úkolů Europolu, může navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. a), nebo doporučení rozhodnutí o zmocnění k zahájení vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohodu, jak je vedeno v čl. 25 odst. 1 písm. b).\n3.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.\nPokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.\nČlánek 12\nVíceleté programování a roční pracovní programy\n1.   Správní rada každoročně do 30. listopadu přijme dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceleté programování, po předchozí konzultaci se skupinou pro společnou parlamentní kontrolu. Správní rada předloží uvedený dokument Radě, Komisi a skupině pro společnou parlamentní kontrolu.\n2.   Víceleté programování stanoví celkové strategické programování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Obsahuje rovněž strategii vztahů s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.\nVíceleté programování se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.\n3.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle, předpokládané výsledky a ukazatele výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programováním. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.\n4.   Pokud je Europol po přijetí ročného pracovního programu pověřen novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.\n5.   Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.\nČlánek 13\nPředseda a místopředseda správní rady\n1.   Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů zastupujících skupinu tří členských států, které společně připravily osmnáctiměsíční program Rady. Funkci vykonávají po dobu 18 měsíců odpovídající době trvání tohoto programu Rady. Skončí-li však členství předsedy nebo místopředsedy ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká současně automaticky též jejich funkční období.\n2.   Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady.\n3.   Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo bez dalšího zaujme místopředseda.\nČlánek 14\nZasedání správní rady\n1.   Zasedání správní rady svolává předseda.\n2.   Jednání správní rady se účastní výkonný ředitel.\n3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy nebo na žádost Komise či alespoň třetiny svých členů.\n4.   Správní rada může na své zasedání přizvat jako pozorovatele bez hlasovacího práva každého, kdo může svým názorem přispět k jednání, a to případně i zástupce skupiny pro společnou parlamentní kontrolu.\n5.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.\n6.   Sekretariát pro správní radu zajišťuje Europol.\nČlánek 15\nPravidla hlasování ve správní radě\n1.   Aniž jsou dotčeny čl. 11 odst. 1 písm. a) a b), čl. 13 odst. 2, čl. 50 odst. 2, čl. 54 odst. 8 a článek 64, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů.\n2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti hlasujícího člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.\n3.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.\n4.   Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena, a v případě potřeby i pravidla týkající se usnášeníschopnosti.\nODDÍL 2\nVýkonný ředitel\nČlánek 16\nPovinnosti výkonného ředitele\n1.   Výkonný ředitel řídí Europol. Zodpovídá se správní radě.\n2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise nebo správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.\n3.   Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.\n4.   Výkonný ředitel je právním zástupcem Europolu.\n5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením, zejména za:\na)\nběžnou správu Europolu;\nb)\npředkládání návrhů správní radě ohledně vytváření vnitřní struktury Europolu;\nc)\nprovádění rozhodnutí přijatých správní radou;\nd)\npřípravu návrhu víceletého programování a ročních pracovních programů a jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí;\ne)\nprovádění víceletého programování a ročních pracovních programů a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;\nf)\nvypracování vhodných návrhů prováděcích pravidel k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;\ng)\nvypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě k přijetí;\nh)\nvypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a souvisejících doporučení ze strany úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;\ni)\nochranu finančních zájmů Unie uplatňováním opatření pro předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;\nj)\nvypracování návrhu interní strategie Europolu pro boj proti podvodům a jeho předložení správní radě k přijetí;\nk)\nvypracování návrhu vnitřních pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u členů správní rady a jeho předložení správní radě k přijetí;\nl)\npřípravu návrhu finančních pravidel Europolu;\nm)\npřípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;\nn)\npodporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;\no)\npravidelné informování správní rady o plnění strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti;\np)\nplnění dalších úkolů podle tohoto nařízení.\nKAPITOLA IV\nZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ\nČlánek 17\nZdroje informací\n1.   Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:\na)\nčlenské státy podle svého vnitrostátního práva a článku 7;\nb)\ninstituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly V;\nc)\nsoukromé subjekty a soukromé osoby podle kapitoly V.\n2.   Europol může přímo získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů z veřejně přístupných zdrojů, včetně internetu a veřejně přístupných údajů.\n3.   Pokud unijní, mezinárodní nebo vnitrostátní právní nástroje opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v unijních, mezinárodních či vnitrostátních informačních systémech, může Europol takovým způsobem informace, včetně osobních údajů, vyhledávat a zpracovávat, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Přístup k těmto údajům a jejich využívání Europolem se řídí příslušnými ustanoveními unijních, mezinárodních nebo vnitrostátních právních nástrojů, pokud obsahují pravidla pro přístup a využívání, která jsou přísnější než pravidla stanovená tímto nařízením. Přístup k těmto informačním systémům se udělí pouze řádně zmocněným zaměstnancům Europolu, a to pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro plnění jejich úkolů.\nČlánek 18\nÚčely zpracování informací\n1.   Je-li to nezbytné pro dosažení jeho cílů stanovených v článku 3, může Europol zpracovávat informace, včetně osobních údajů.\n2.   Osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro účely:\na)\nkřížové kontroly s cílem nalézt souvislosti nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se:\ni)\nosob, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu nebo za účast na něm odsouzeny,\nii)\nosob, u nichž se má na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;\nb)\nanalýz strategické nebo tematické povahy;\nc)\noperativních analýz;\nd)\nusnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.\n3.   Zpracování pro účely operativních analýz podle odst. 2 písm. c) se provádí prostřednictvím projektů operativní analýzy, pro které se uplatní tyto zvláštní záruky:\na)\npro každý projekt operativní analýzy vymezí výkonný ředitel konkrétní účel, kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, zúčastněné strany, dobu uchovávání a podmínky pro přístup, předávání a použití dotčených údajů a informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů;\nb)\nosobní údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pouze pro účely konkrétně stanoveného projektu operativní analýzy. Pokud je zjevné, že osobní údaje mohou být významné i pro jiný projekt operativní analýzy, další zpracování takových osobních údajů se povolí pouze v případě, že toto další zpracování je nezbytné a přiměřené a osobní údaje jsou slučitelné s ustanoveními v písmenu a), které platí pro daný další projekt analýzy;\nc)\npouze oprávnění zaměstnanci mají přístup k údajům příslušného projektu a mohou je zpracovávat.\n4.   Zpracování uvedené v odstavcích 2 a 3 se provádí v souladu se zárukami ochrany údajů stanovenými tímto nařízením. Europol toto zpracovávání náležitým způsobem zdokumentuje. Dokumentace se na vyžádání zpřístupní pověřenci pro ochranu údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů za účelem ověření zákonnosti zpracování.\n5.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pro každý účel uvedený v odstavci 2, jsou uvedeny v příloze II.\n6.   Europol může dočasně zpracovávat údaje, aby určil, zda jsou tyto údaje důležité pro jeho úkoly a pokud ano, pro který z účelů uvedených v odstavci 2 jsou důležité. Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci evropského inspektora ochrany údajů dále upřesní podmínky pro zpracování těchto údajů, zejména pokud jde o přístup k údajům a jejich využívání, a lhůty pro uchování a vymazání údajů, které nesmějí přesahovat šest měsíců, s náležitým ohledem na zásady uvedené v článku 28.\n7.   Je-li to vhodné, správní rada přijme po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů pokyny dále upřesňující postupy pro zpracování informací pro účely uvedené v odstavci 2 v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. q).\nČlánek 19\nStanovení účelu zpracování informací Europolem a omezení tohoto zpracování\n1.   Členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, stanoví účel nebo účely jejich zpracování podle článku 18. Pokud tak neučiní, Europol po dohodě s poskytovatelem dotyčných informací tyto informace zpracuje s cílem určit jejich důležitost a účel nebo účely jejich dalšího zpracování. Europol může zpracovávat informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se souhlasem poskytovatele těchto informací.\n2.   Členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při poskytnutí informací Europolu obecně či konkrétně omezit přístup k nim nebo jejich využití, a to též pokud jde o jejich předávání, výmaz nebo zničení. Pokud potřeba takových omezení vyvstane po poskytnutí informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí taková omezení dodržovat.\n3.   V řádně odůvodněných případech může Europol omezit přístup k informacím získaným z veřejně přístupných zdrojů a jejich využívání ze strany členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních informací.\nČlánek 20\nPřístup členských států a zaměstnanců Europolu k informacím uchovávaným Europolem\n1.   Členské státy mají v souladu s jejich vnitrostátním právem a čl. 7 odst. 5 přístup ke všem informacím poskytnutým pro účely podle čl. 18 odst. 2 písm. a) a b) a mohou v těchto informacích vyhledávat. Tímto není dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací jakýmkoliv způsobem omezit přístup k těmto údajům nebo jejich využívání v souladu s čl. 19 odst. 2.\n2.   Členské státy mají v souladu s jejich vnitrostátním právem a čl. 7 odst. 5 nepřímý přístup k informacím poskytnutým pro účely podle čl. 18 odst. 2 písm. c) na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody. Tím nejsou dotčena jakákoli omezení určená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi poskytujícími informace podle čl. 19 odst. 2.\nV případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu.\n3.   V souladu s vnitrostátním právem jsou informace uvedené v odstavcích 1 a 2 členským státům přístupné a dále jimi zpracovávané pouze pro účely předcházení a boje proti:\na)\nformám trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu, a\nb)\ndalším formám závažné trestné činnosti uvedeným v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (22).\n4.   Zaměstnanci Europolu řádně zmocnění výkonným ředitelem mají přístup k informacím zpracovávaným Europolem v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů a aniž je dotčen článek 67.\nČlánek 21\nPřístup Eurojustu a úřadu OLAF k informacím uchovávaným Europolem\n1.   Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby Eurojustu a úřadu OLAF umožnil v rámci jejich pravomocí nepřímý přístup na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody k informacím poskytnutým k účelům podle čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c), aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi poskytujícími dané informace podle čl. 19 odst. 2.\nV případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, nezbytně nutné pro plnění příslušných úkolů Eurojustu a úřadu OLAF.\n2.   Europol a Eurojust mohou uzavřít pracovní ujednání zajišťující recipročně a v rámci jejich příslušných pravomocí přístup ke všem informacím, které byly poskytnuty pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a), a možnost jejich vyhledávání. Tím není dotčeno právo členských států, institucí Unie a třetích zemí i mezinárodních organizací určit omezení přístupu a využití takových údajů, a to v souladu se zárukami v oblasti ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení.\n3.   Vyhledávání informací podle odstavců 1 a 2 lze provádět pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení Eurojustu nebo úřadu OLAF shodují s informacemi zpracovávanými Europolem.\n4.   Europol umožní vyhledávání podle odstavců 1 a 2 až poté, co jej Eurojust informuje, kteří národní členové, jejich zástupci a asistenti a zaměstnanci Eurojustu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání, a úřad OLAF informuje, kteří zaměstnanci úřadu OLAF jsou oprávněni provádět taková vyhledávání.\n5.   Pokud během doby, kdy Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním, Europol nebo členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce nebo podpora ze strany Eurojustu nebo úřadu OLAF v rámci jejich pravomocí, vyrozumí je Europol o této skutečnosti a v souladu s rozhodnutím členského státu, který informace poskytl, zahájí postup pro sdílení informací. V takovém případě Eurojust nebo úřad OLAF konzultují Europol.\n6.   Eurojust, počítaje v to kolegium, národní členy, jejich zástupce a asistenty, jakož i zaměstnance Eurojustu, a úřad OLAF dodržují všechna obecná i konkrétní omezení přístupu nebo využívání stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 19 odst. 2.\n7.   Europol, Eurojust a OLAF se navzájem informují, pokud po vzájemném konzultování údajů v souladu s odstavcem 2 nebo v důsledku výskytu shody v souladu s odstavcem 1 existují známky toho, že údaje mohou být nesprávné nebo v rozporu s jinými údaji.\nČlánek 22\nPovinnost informovat členské státy\n1.   Europol v souladu se svými úkoly podle čl. 4 odst. 1 písm. b) neprodleně sdělí členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají. Jestliže se na tyto informace vztahuje omezení přístupu podle čl. 19 odst. 2 bránící jejich sdílení, obrátí se Europol ohledně omezení přístupu na poskytovatele těchto informací a vyžádá si od něj povolení ke sdílení.\nV takovém případě nelze informace sdílet bez výslovného povolení poskytovatele.\n2.   Bez ohledu na jakékoliv omezení přístupu oznámí Europol členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají, je-li to naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu ohrožení života.\nV takovém případě Europol souběžně informuje poskytovatele informací o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému vyhodnocení situace vedly.\nKAPITOLA V\nVZTAHY S PARTNERY\nODDÍL 1\nSpolečná ustanovení\nČlánek 23\nSpolečná ustanovení\n1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, Europol může navázat a udržovat spolupráci s institucemi Unie v souladu s cíli těchto institucí, s orgány třetích zemí, s mezinárodními organizacemi a se soukromými subjekty.\n2.   S výhradou omezení podle čl. 19 odst. 2 a aniž je dotčen článek 67 může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku přímo vyměňovat veškeré informace s výjimkou osobních údajů, je-li taková výměna významná pro plnění jeho úkolů.\n3.   Výkonný ředitel informuje správní radu o veškeré pravidelné spolupráci, kterou má Europol v úmyslu navázat a udržovat v souladu s odstavci 1 a 2, a o vývoji takové spolupráce po jejím navázání.\n4.   Pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 uzavírat pracovní ujednání. Tato pracovní ujednání neumožňují výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.\n5.   Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených v odstavci 1, je-li to nezbytné a přiměřené pro řádné plnění jeho úkolů a pokud je to v souladu s ustanoveními této kapitoly.\n6.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5, Europol předává osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, nebo boj proti ní a je-li to v souladu s tímto nařízením a pokud se příjemce zaváže, že údaje budou zpracovány pouze pro účely, pro které byly předány. Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá si Europol jeho souhlas, ledaže by členský stát dal k takovému následnému předání předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.\n7.   Další předání osobních údajů v držení Europolu členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je zakázáno, pokud k němu Europol neudělil předchozí výslovné povolení.\n8.   Europol zajistí, aby v souladu s tímto nařízením byly vedeny podrobné záznamy o předání osobních údajů a o důvodech tohoto předání.\n9.   Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, se nezpracovávají.\nODDÍL 2\nPředávání a výměna osobních údajů\nČlánek 24\nPředávání osobních údajů institucím Unie\nS výhradou případných omezení podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, může Europol přímo předávat osobní údaje instituci Unie, je-li to toto předání nezbytné pro plnění jeho úkolů nebo úkolů přijímající instituce Unie.\nČlánek 25\nPředávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím\n1.   S výhradou případných omezení podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, může Europol předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci, je-li toto předání nezbytné pro plnění jeho úkolů na základě:\na)\nrozhodnutí Komise přijatého v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680, kterým se shledává, že třetí země či území nebo zpracovávající útvar v této třetí zemi či dotyčná mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“);\nb)\nmezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí, základních práv a svobod fyzických osob;\nc)\ndohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, uzavřené před 1. květnem 2017 mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV.\nK provedení takových dohod či rozhodnutí o odpovídající ochraně může Europol uzavřít správní ujednání.\n2.   Výkonný ředitel informuje správní radu o výměně osobních údajů na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně podle odstavce 1 písm. a).\n3.   Europol zveřejní na svých internetových stránkách seznam rozhodnutí o odpovídající ochraně, dohod, správních ujednání a dalších nástrojů souvisejících s předáváním osobních údajů v souladu s odstavcem 1 a tento seznam aktualizuje.\n4.   Do 14. června 2021 Komise posoudí ustanovení dohod o spolupráci uvedených v odst. 1 písm. c), zejména ta, která se týkají ochrany údajů. Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledcích tohoto posouzení a případně může předložit Radě doporučení pro rozhodnutí o zmocnění k zahájení vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohody uvedené v odst. 1 písm. b).\n5.   Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel v jednotlivých případech povolit předání osobních údajů třetí zemi či mezinárodní organizaci, jestliže je předání:\na)\nnezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby;\nb)\nnezbytné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právní předpisy členského státu, který osobní údaje předává;\nc)\nnezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi;\nd)\nv jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nebo\ne)\nv jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu nebo výkonem určitého trestu.\nOsobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel rozhodne, že, základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem na předání uvedeným v písmenech d) a e).\nOdchylky nelze použít pro systematické, hromadné nebo strukturální předávání.\n6.   Odchylně od odstavce 1 může správní rada po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů povolit na období nepřesahující jeden rok, které lze obnovit, soubor předání v souladu s odst. 5 písm. a) až e), přičemž zohlední existenci odpovídajících záruk na ochranu soukromí a základních práv a svobod fyzických osob. Takové povolení musí být řádně odůvodněno a dokumentováno.\n7.   Výkonný ředitel co nejdříve informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů o případech, u nichž byl použit odstavec 5.\n8.   Europol uchovává podrobné záznamy o všech předáních uskutečněných podle tohoto článku.\nČlánek 26\nVýměny osobních údajů se soukromými subjekty\n1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat osobní údaje získané od soukromých subjektů za podmínky, že je obdržel prostřednictvím:\na)\nnárodní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;\nb)\nkontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů v souladu s článkem 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo\nc)\norgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.\n2.   V případech, kdy Europol přesto obdrží osobní údaje přímo od soukromých subjektů a kdy nelze identifikovat dotčenou národní jednotku, kontaktní místo nebo orgán podle odstavce 1, může Europol tyto osobní údaje zpracovat, a to výlučně za účelem takové identifikace. Osobní údaje jsou následně okamžitě předány dotčené národní jednotce, kontaktnímu místu nebo orgánu a jsou vymazány, ledaže národní jednotka, kontaktní místo nebo dotčený orgán tyto osobní údaje znovu poskytnou podle čl. 19 odst. 1 do čtyř měsíců po uskutečnění uvedeného převodu. Europol pomocí technických prostředků zajistí, aby během uvedeného období nebyly dotyčné údaje dostupné pro zpracování pro jakýkoli jiný účel.\n3.   Po předání osobních údajů podle odst. 5 písm. c) může Europol v této souvislosti obdržet přímo od soukromého subjektu osobní údaje, které je tento soukromý subjekt podle svého prohlášení oprávněn podle platných právních předpisů předávat, za účelem zpracování těchto údajů pro plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. m).\n4.   Pokud Europol obdrží osobní údaje od soukromého subjektu ve třetí zemi, se kterou není uzavřena dohoda buď na základě článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo na základě článku 218 Smlouvy o fungování EU, nebo na kterou se nevztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, může Europol tyto údaje předat pouze členskému státu nebo dotčené třetí zemi, se kterou byla dohoda uzavřena.\n5.   Europol nesmí předat osobní údaje soukromým subjektům, ledaže na základě individuálního posouzení, je-li to nezbytně nutné a s výhradou možných omezení stanovených podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67:\na)\npředání je nade vši pochybnost v zájmu subjektu údajů a souhlas subjektu údajů byl buď udělen, nebo jej lze za daných okolností jasně předpokládat, nebo\nb)\npředání je naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu spáchání trestného činu, včetně terorismu, spadajícího do působnosti Europolu, nebo\nc)\npředání veřejně dostupných osobních údajů je nezbytně nutné ke splnění úkolu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) a jsou splněny tyto podmínky:\ni)\npředání se týká jednotlivého konkrétního případu a\nii)\nžádná základní práva a svobody dotčených subjektů údajů nepřevažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání v daném případě.\n6.   Pokud jde o odst. 5 písm. a) a b) tohoto článku), není-li dotčený soukromý subjekt usazen v Unii nebo v zemi, s níž má Europol dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo na niž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, je předání povoleno pouze tehdy, je-li:\na)\nnezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, nebo\nb)\nnezbytné pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, nebo\nc)\nnezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo\nd)\nv jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů spadajících do pravomoci Europolu, nebo\ne)\nv jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu spadajícího do pravomoci Europolu.\n7.   Europol zajistí dokumentaci podrobných záznamů o veškerých předáních osobních údajů a o důvodech těchto předání v souladu s tímto nařízením a tyto podrobné záznamy na vyžádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů podle článku 40.\n8.   Pokud jsou obdrženými osobními údaji nebo těmi, které mají být předány, dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu.\n9.   Europol nesmí kontaktovat soukromé subjekty s cílem získat osobní údaje.\n10.   Komise vyhodnotí praxi přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty do 1. května 2019.\nČlánek 27\nInformace od soukromých osob\n1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol obdržet a zpracovávat informace od soukromých osob. Europol může zpracovávat informace pocházející od soukromých osob pouze za podmínky, že je obdrží prostřednictvím:\na)\nnárodní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;\nb)\nkontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo\nc)\norgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Pokud Europol obdrží informace včetně osobních údajů od soukromé osoby s bydlištěm v třetí zemi, s níž nebyla uzavřena mezinárodní dohoda buď na základě článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV či na základě článku 218 Smlouvy o fungování EU, nebo na kterou se nevztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, může Europol takové informace předat pouze členskému státu či dotčené třetí zemi, s níž taková mezinárodní dohoda uzavřena byla.\n3   Pokud jsou obdrženými osobními údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku dotčeného členského státu.\n4.   Europol nesmí kontaktovat soukromé osoby s cílem získat informace.\n5.   Aniž jsou dotčeny články 36 a 37, Europol nesmí předávat osobní údaje soukromým osobám.\nKAPITOLA VI\nZÁRUKY OCHRANY ÚDAJŮ\nČlánek 28\nObecné zásady ochrany údajů\n1.   Osobní údaje jsou:\na)\nzpracovávány korektně a v souladu s právními předpisy;\nb)\nshromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Další zpracování údajů pro historiografické a statistické účely a účely vědeckého výzkumu se nepovažuje za neslučitelné za předpokladu, že Europol poskytne vhodné záruky, zejména zajistí, že údaje nebudou zpracovány k žádnému jinému účelu;\nc)\nz hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, odpovídající, relevantní a omezeny na to, co je nezbytné;\nd)\npřesné a aktuální; musí být přijata veškerá přiměřená opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;\ne)\nuchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány, a\nf)\nzpracovány způsobem, který zaručí náležité zabezpečení osobních údajů.\n2.   Europol zveřejní dokument, v němž jsou ve srozumitelné formě uvedena ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektů údajů.\nČlánek 29\nHodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací\n1.   Spolehlivost zdroje informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:\nA): není pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;\nB): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;\nC): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;\nX): spolehlivost zdroje nelze posoudit.\n2.   Správnost informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena poskytujícím členským státem za využití těchto kódů pro hodnocení informací:\n1): informace, o jejichž správnosti není pochyb;\n2): informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;\n3): informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;\n4): informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.\n3.   Jestliže Europol na základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru, že hodnocení podle odstavce 1 nebo 2 je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně hodnocení. Bez této dohody Europol hodnocení nezmění.\n4.   Jestliže Europol obdrží od členského státu informace bez hodnocení podle odstavců 1 nebo 2, snaží se vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo správnost informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se hodnotí po dohodě s poskytujícím členským státem. Členský stát se může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách hodnocení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2.\n5.   Pokud Europol obdrží údaje či informace od instituce Unie, třetí země, mezinárodní organizace či soukromého subjektu, použije se obdobně tento článek.\n6.   Informace z veřejně přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 a 2.\n7.   Jestliže jsou informace výsledkem analýzy prováděné Europolem v rámci plnění jeho úkolů, Europol tyto informace vyhodnotí v souladu s tímto článkem a po dohodě s členskými státy podílejícími se na analýze.\nČlánek 30\nZpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů\n1.   Zpracování osobních údajů týkajících se obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osobních údajů týkajících se osob mladších osmnácti let je povoleno, jestliže je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní.\n2.   Automatizované či jiné zpracovávání osobních údajů o rase či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, genetických údajů či údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním životě osoby je zakázáno, ledaže je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které Europol zpracovává. Výběr určité skupiny osob výlučně na základě takových osobních údajů je zakázán.\n3.   K osobním údajům uvedeným v odstavci 1 a 2 má přímý přístup pouze Europol. Výkonný ředitel k takovému přístupu řádně zmocní omezený počet úředníků Europolu, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.\n4.   Příslušný orgán nesmí přijmout žádné rozhodnutí, které zakládá nepříznivé právní účinky vůči subjektu údajů, pouze na základě automatizovaného zpracování údajů uvedených v odstavci 2, ledaže je toto rozhodnutí výslovně povoleno podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie.\n5.   Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům, institucím Unie, třetím zemím ani mezinárodním organizacím, pokud toto předání není v jednotlivých případech týkajících se trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, a v souladu s kapitolou V naprosto nezbytné a přiměřené.\n6.   Každý rok podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů statistický přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které zpracoval.\nČlánek 31\nLhůty pro uchovávání a výmaz osobních údajů\n1.   Europol uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nutnou a odpovídající účelům, pro které jsou údaje zpracovávány.\n2.   Europol v každém případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchování údajů do tří let po zahájení prvotního zpracování osobních údajů. Jestliže je v zájmu plnění úkolů Europolu další uchování údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout o dalším uchování osobních údajů uchovávat až do následujícího přezkumu, který se uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu uchování údajů se zaznamenají. Pokud není rozhodnuto o dalším uchování osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky vymažou.\n3.   Pokud se osobní údaje uvedené v čl. 30 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů.\n4.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily podle čl. 19 odst. 2 v okamžiku předání informací jakékoli omezení týkající se dřívějšího výmazu či zničení osobních údajů, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, požádá Europol poskytovatele údajů o povolení k dalšímu uchování těchto údajů a tuto žádost zdůvodní.\n5.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze svých vlastních datových souborů osobní údaje, které byly poskytnuty Europolu, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, považuje další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů o dalším uchování těchto údajů a zdůvodní je.\n6.   Osobní údaje se nevymažou, pokud:\na)\nby to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech se údaje použijí jen s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů;\nb)\nsubjekt údajů zpochybňuje správnost údajů a údaje se nevymažou po dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo případně Europol ověřily správnost těchto údajů;\nc)\nmusí být uchovány pro účely dokazování nebo pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků, nebo\nd)\nsubjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.\nČlánek 32\nBezpečnost zpracování\n1.   Europol provede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému zveřejnění, úpravám a přístupu nebo jakýmkoli jiným nedovoleným formám zpracování.\n2.   Pokud jde o automatizované zpracování údajů, přijme Europol a každý členský stát opatření, jež:\na)\nzabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);\nb)\nzabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);\nc)\nzabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);\nd)\nzabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);\ne)\nzajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);\nf)\nzajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům mohou být či byly předány osobní údaje za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);\ng)\nzajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracování údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);\nh)\nzajistí, aby bylo možné ověřit a stanovit, které údaje vyhledal který zaměstnanec a kdy (evidence přístupu);\ni)\nzabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);\nj)\nzajistí, aby nainstalované systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova), a\nk)\nzajistí, aby systém fungoval bezchybně, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).\n3.   Europol a členské státy zavedou mechanismy k zajištění toho, aby se požadavky na bezpečnost uplatňovaly uvnitř celého informačního systému.\nČlánek 33\nCílená ochrana údajů\nEuropol provede vhodná technická a organizační opatření a postupy tak, aby zpracování údajů bylo v souladu s tímto nařízením a chránilo práva dotčených subjektů údajů.\nČlánek 34\nOznámení případů porušení ochrany osobních údajů dotčeným orgánům\n1.   V případě porušení ochrany osobních údajů oznámí Europol toto porušení bez zbytečného prodlení v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 evropskému inspektorovi ochrany údajů a příslušným orgánům dotčených členských států, jakož i poskytovateli dotyčných údajů.\n2.   V oznámení podle odstavce 1 musí být přinejmenším:\na)\npopsána povaha daného případu porušení ochrany osobních údajů včetně, pokud je to možné a vhodné, kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů údajů;\nb)\npopsány možné důsledky porušení ochrany osobních údajů;\nc)\npopsána opatření, která Europol navrhl nebo přijal s cílem vyřešit dané porušení ochrany osobních údajů, a\nd)\npřípadně doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané porušení ochrany osobních údajů mohlo mít.\n3.   Europol zdokumentuje veškeré případy porušení ochrany osobních údajů, včetně skutečností týkající se tohoto porušení, jeho účinků a kroků podniknutých pro jeho nápravu, čímž umožní evropskému inspektorovi ochrany údajů ověřit soulad s tímto článkem.\nČlánek 35\nSdělení případu porušení ochrany osobních údajů subjektu údajů\n1.   S výhradou odstavce 4 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že porušení ochrany osobních údajů uvedené v článku 34 závažně a nepříznivě ovlivní práva a svobody subjektu údajů, informuje Europol o daném porušení bez zbytečného odkladu subjekt údajů.\n2.   Ve sdělení subjektu údajů podle odstavce 1 se, je-li to možné, popíše povaha porušení ochrany osobních údajů, doporučí se opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků porušení ochrany osobních údajů a uvede se v něm totožnost a kontaktní údaje pověřence pro ochranu údajů.\n3.   Pokud Europol nemá kontaktní údaje dotčeného subjektu údajů, požádá poskytovatele údajů, aby sdělil dotčenému subjektu údajů porušení ochrany osobních údajů a informoval Europol o přijatém rozhodnutí. Členské státy, které poskytují údaje, informují o porušení ochrany osobních údajů dotčený subjekt údajů v souladu s postupy podle svého vnitrostátního práva.\n4.   Sdělení případu porušení ochrany osobních údajů subjektu údajů se nevyžaduje, pokud:\na)\nEuropol uplatnil na osobní údaje, jichž se porušení ochrany týká, vhodná technická ochranná opatření, a údaje jsou v důsledku toho nesrozumitelné pro kohokoli, kdo není k přístupu k nim oprávněn;\nb)\nEuropol přijal následná opatření, která zajišťují, že práva a svobody subjektů údajů již zřejmě nebudou vážně narušena, nebo\nc)\nby takové sdělení vyžadovalo nepřiměřené úsilí, zejména z důvodu počtu dotčených případů. V takovém případě se namísto toho učiní veřejné sdělení nebo podobné opatření, s jehož pomocí jsou dotčené subjekty údajů informovány stejně účinným způsobem.\n5.   Sdělení subjektu údajů lze odložit, omezit či vynechat, pokud to s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby představuje nutné opatření:\na)\naby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo řízení;\nb)\naby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo k výkonu trestů;\nc)\npro ochranu veřejné a národní bezpečnosti;\nd)\nk ochraně práv a svobod třetích stran.\nČlánek 36\nPrávo subjektu údajů na přístup\n1.   Každý subjekt údajů má právo získat v přiměřených intervalech informace, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 5, Europol poskytne subjektu údajů tyto informace:\na)\npotvrzení, zda údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány;\nb)\ninformace týkající se alespoň účelů postupů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány;\nc)\nsdělení srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů;\nd)\nuvedení právního rámce, na jehož základě se údaje zpracovávají;\ne)\npředpokládanou dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;\nf)\ninformace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od Europolu opravu, výmaz nebo omezené zpracování svých osobních údajů.\n3.   Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup k osobním údajům, které se ho týkají, může bez vynaložení nepřiměřených nákladů podat žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce od doručení.\n4.   Europol potvrdí obdržení žádosti podle odstavce 3. Odpoví na žádost bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří měsíců poté, co obdrží žádost od vnitrostátního orgánu.\n5.   Rozhodnutí, jež má být přijato, Europol konzultuje v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 s příslušnými orgány členských států a s poskytovatelem dotčených údajů. Rozhodnutí o přístupu k osobním údajům je podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy a poskytovatelem údajů, jehož se přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům. Má-li členský stát nebo poskytovatel údajů námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji s uvedením důvodů v souladu s odstavcem 6 tohoto článku. Europol každou takovou námitku v co největší míře zohlední. Europol následně oznámí v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 své rozhodnutí dotčeným příslušným orgánům a poskytovateli údajů.\n6.   Poskytnutí informací v odpovědi na jakoukoli žádost podle odstavce 1 může být zamítnuto či omezeno, pokud takové zamítnutí nebo omezení představuje opatření nezbytné:\na)\nk řádnému plnění úkolů Europolem;\nb)\nk ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku nebo předcházení trestné činnosti;\nc)\nk zaručení, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování, nebo\nd)\nk ochraně práv a svobod třetích stran.\nPři posuzování použitelnosti výjimky se zohlední základní práva a zájmy subjektu údajů.\n7.   Europol informuje písemně subjekt údajů o každém zamítnutí či omezení přístupu, o důvodech takového rozhodnutí a jeho právu na podání stížnosti evropskému inspektorovi ochrany údajů. Pokud by v důsledku poskytnutí takové informace pozbyl odstavec 6 účinku, Europol dotčenému subjektu údajů pouze oznámí, že byly provedeny kontroly, přičemž neuvede žádné informace, na jejichž základě by daná osoba mohla zjistit, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se jí týkají.\nČlánek 37\nPrávo na opravu, výmaz a omezení\n1.   Každý subjekt údajů, který měl přístup k osobním údajům, které se jej týkají, zpracovaným Europolem v souladu s článkem 36 tohoto nařízení, má právo požádat Europol prostřednictvím orgánu jmenovaného pro tento účel v jím zvoleném členském státě o opravu osobních údajů v držení Europolu, které se jej týkají, pokud jsou nesprávné, nebo o jejich doplnění či aktualizaci. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení.\n2.   Každý subjekt údajů, který měl přístup k osobním údajům, které se jej týkají, zpracovaným Europolem v souladu s článkem 36 tohoto nařízení, má právo požádat Europol prostřednictvím orgánu jmenovaného pro tento účel v jím zvoleném členském státě, o výmaz osobních údajů v držení Europolu, které se jej týkají, pokud již nejsou nutné pro účely, pro něž byly shromážděny či dále zpracovány. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení.\n3.   Europol osobní údaje uvedené v odstavci 2 namísto výmazu omezí, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů. Omezené údaje lze zpracovat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu.\n4.   Jestliže osobní údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo institucemi Unie, přímo poskytnuty soukromými subjekty nebo získány Europolem získal z veřejně dostupných zdrojů či z jeho vlastních analýz, provede opravu, výmaz či omezení těchto údajů Europol a případně informuje poskytovatele údajů.\n5.   Jestliže osobní údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty členskými státy, provedou opravu, výmaz či omezení těchto údajů dotčené členské státy ve spolupráci s Europolem, a to v rámci svých příslušných pravomocí.\n6.   Pokud byly nesprávné osobní údaje předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích poskytnutých členskými státy způsobeny nesprávným předáním nebo předáním, které je v rozporu s tímto nařízením, nebo pokud jsou tyto chyby důsledkem vložení, převzetí nebo uchovávání údajů nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením ze strany Europolu, provede opravu nebo výmaz těchto údajů Europol ve spolupráci s poskytovatelem dotčených údajů.\n7.   V případech uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 jsou neprodleně informovány všechny subjekty, které dotčené údaje přijaly. Tyto subjekty pak provedou opravu, výmaz nebo omezení uvedených údajů ve svých systémech v souladu s pravidly, která se na ně vztahují.\n8.   Europol oznámí subjektu údajů písemně bez zbytečného prodlení a v každém případě do tří měsíců od přijetí žádosti v souladu s odstavci 1 nebo 2, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny, vymazány nebo omezeny.\n9.   Do tří měsíců od přijetí žádosti v souladu s odstavci 1 nebo 2 Europol písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí opravy, výmazu či omezení údajů a o důvodech takového zamítnutí, jakož i o možnosti podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů a uplatnit soudní prostředek nápravy.\nČlánek 38\nOdpovědnost za ochranu údajů\n1.   Europol uchovává osobní údaje způsobem, který umožňuje zjištění jejich zdroje uvedeného v článku 17.\n2.   Za kvalitu osobních údajů podle čl. 28 odst. 1 písm. d) odpovídá\na)\nčlenský stát nebo instituce Unie, které osobní údaje Europolu poskytly;\nb)\nEuropol v případě osobních údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi nebo přímo soukromými subjekty; osobních údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz; a osobních údajů uchovávaných Europolem v souladu s čl. 31 odst. 5.\n3.   Pokud Europol zjistí, že osobní údaje poskytnuté podle čl. 17 odst. 1 písm. a) a b) jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, informuje o tom poskytovatele těchto údajů.\n4.   Europol odpovídá za dodržování zásad uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f).\n5.   Za oprávněnost předání údajů odpovídá:\na)\nčlenský stát, který poskytl osobní údaje Europolu;\nb)\nEuropol v případě osobních údajů, které poskytl členským státům, třetím zemím či mezinárodním organizacím.\n6.   V případě předání mezi Europolem a institucí Unie odpovídá za oprávněnost předání Europol.\nAniž je dotčen první pododstavce, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za oprávněnost tohoto předání Europol i příjemce.\n7.   Europol je odpovědný za veškeré operace zpracování údajů, které provádí, s výjimkou dvoustranných výměn údajů mezi členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s využitím infrastruktury Europolu, ke kterým nemá Europol přístup. Za tyto dvoustranné výměny nesou odpovědnost dotčené subjekty a probíhají v souladu s jejich právem. Bezpečnost takových výměn musí být zajištěna v souladu s článkem 32.\nČlánek 39\nPředběžná konzultace\n1.   Jakýkoliv nový druh zpracování, který má být proveden, podléhá předběžné konzultaci v těchto případech:\na)\nzpracovávat se mají zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 30 odst. 2;\nb)\ntyp zpracování, zejména využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, představuje zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektů údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.\n2.   Předběžnou konzultaci provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení od pověřence pro ochranu údajů obsahující alespoň obecný popis plánovaného zpracování, posouzení rizik z hlediska práv a svobod subjektů údajů, plánovaná opatření k řešení těchto rizik, záruky a bezpečnostní opatření a mechanismy k zajištění ochrany osobních údajů a k prokázání souladu s opatřeními tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob.\n3.   Evropský inspektor ochrany údajů zaujme své stanovisko správní radě do dvou měsíců od přijetí oznámení. Běh lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující informace.\nNení-li stanovisko zaujato do čtyř měsíců, považuje se za kladné.\nPokud může podle stanoviska evropského inspektora ochrany údajů oznámené zpracování způsobit porušení některého ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případně návrh, jak tomuto porušení zamezit. Pokud Europol odpovídajícím způsobem zpracování nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit pravomoci, které mu svěřuje čl. 43 odst. 3.\n4.   Evropský inspektor ochrany údajů vede seznam všech zpracování, která mu byla oznámena podle odstavce 1. Seznam není veřejný.\nČlánek 40\nVedení záznamů a dokumentace\n1.   Pro účely ověřování souladu zpracování údajů s právními předpisy, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů vede Europol záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Tyto záznamy nebo dokumentace se po třech letech vymažou, pokud údaje, jež obsahují, nejsou dále požadovány pro účely probíhající kontroly. Záznamy není možno měnit.\n2.   Záznamy nebo dokumentace vypracované podle odstavce 1 se na požádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů, pověřenci pro ochranu údajů a vyžaduje-li to konkrétní vyšetřování, dotčené národní jednotce. Takto sdělené informace se použijí pouze pro kontrolu ochrany údajů a zajištění řádného zpracování údajů, jakož i neporušenosti a zabezpečení údajů.\nČlánek 41\nPověřenec pro ochranu údajů\n1.   Správní rada jmenuje pověřence pro ochranu údajů z řad zaměstnanců. Pověřenec jedná při výkonu svých povinností nezávisle.\n2.   Pověřenec pro ochranu údajů je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů.\nPři výběru pověřence pro ochranu údajů musí být zajištěno, že nemůže dojít k žádnému střetu zájmů mezi výkonem jeho povinností coby pověřence pro ochranu údajů a dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které souvisejí s uplatňováním tohoto nařízení.\n3.   Pověřenec pro ochranu údajů je jmenován na období čtyř let. Může být jmenován opakovaně, avšak jeho funkční období nesmí přesáhnout osm let. Z funkce pověřence pro ochranu údajů ho může správní rada odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon této funkce.\n4.   Po jmenování pověřence pro ochranu údajů sdělí správní rada jeho jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů.\n5.   Při výkonu svých povinností nesmí pověřenec pro ochranu údajů přijímat žádné pokyny.\n6.   Ve vztahu k osobním údajům, vyjma administrativních osobních údajů, plní pověřenec pro ochranu údajů zejména tyto úkoly:\na)\nnezávisle zajišťuje, že je na vnitřní úrovni uplatňováno toto nařízení, pokud jde o zpracování osobních údajů;\nb)\nzajišťuje, že se v souladu s tímto nařízením vedou záznamy o předání a přijetí osobních údajů;\nc)\nzajišťuje, aby subjekty údajů byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto nařízení;\nd)\nspolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a výcvik a poradenství v oblasti zpracování údajů;\ne)\nspolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů;\nf)\nvypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektoru ochrany údajů.\ng)\nvede seznam porušení ochrany osobních údajů.\n7.   Pověřenec pro ochranu údajů rovněž vykonává funkce stanovené nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o administrativní osobní údaje.\n8.   Při plnění svých úkolů má pověřenec pro ochranu údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu.\n9.   Pokud se pověřenec pro ochranu údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu.\nPokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje pověřenec pro ochranu údajů správní radu. Pověřenec pro ochranu údajů se dohodne se správní radou na konkrétní lhůtě pro její odpověď. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, pověřenec pro ochranu údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany údajů.\n10.   Správní rada přijme prováděcí pravidla pro činnost pověřence pro ochranu údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo pověřence pro ochranu údajů a jeho odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i záruk zajišťujících nezávislost pověřence pro ochranu údajů.\n11.   Europol zajistí pověřenci pro ochranu údajů zaměstnance a zdroje nezbytné pro výkon jeho povinností. Tito zaměstnanci mají přístup ke všem údajům zpracovávaným v Europolu a do prostor Europolu pouze v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.\n12.   Pověřenec pro ochranu údajů a jeho zaměstnanci jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti podle článku 67 odst. 1.\nČlánek 42\nDohled vykonávaný vnitrostátním dozorovým úřadem\n1.   Každý členský stát určí vnitrostátní dozorový úřad. Úkolem vnitrostátního dozorového úřadu je nezávisle a v souladu s vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost předávání a vyhledávání osobních údajů i jejich sdělování příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, zda předání, vyhledání nebo sdělení těchto údajů neporušuje práva dotčených subjektů údajů. Za tímto účelem má vnitrostátní dozorový úřad v prostorách národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům poskytnutým jeho členským státem Europolu v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy a k záznamům a dokumentaci uvedeným v článku 40.\n2.   Vnitrostátní dozorové úřady mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a k dokumentům svých příslušných styčných důstojníků u Europolu.\n3.   Vnitrostátní dozorové úřady dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných důstojníků, pokud je tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.\n4.   Každý má právo požádat vnitrostátní dozorový úřad, aby ověřil oprávněnost jakéhokoli předání nebo sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i přístupu k těmto údajům dotčeným členským státem. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.\nČlánek 43\nDohled vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za kontrolu a uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem a za poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů. Za tímto účelem plní úkoly stanovené v odstavci 2 a vykonává pravomoci stanovené v odstavci 3 v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v souladu s článkem 44.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů má tyto úkoly:\na)\npřijímá a posuzuje stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;\nb)\nvede vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;\nc)\nkontroluje a zajišťuje uplatňování tohoto nařízení a jiných aktů Unie, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem;\nd)\nbuď z vlastního podnětu nebo v rámci konzultace poskytuje poradenství Europolu o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména před tím, než Europol vypracuje vnitřní pravidla v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů;\ne)\nvede seznam nových druhů zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 39 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 39 odst. 4;\nf)\nprovádí předběžnou konzultaci ve věci zpracování, které mu bylo oznámeno.\n3.   Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení:\na)\nposkytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;\nb)\npředložit věc Europolu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;\nc)\nnařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti v rozporu s články 36 a 37 zamítnuty;\nd)\nvarovat a napomínat Europol;\ne)\nnařídit Europolu provést opravu, omezení, výmaz nebo zničení osobních údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly tyto údaje sděleny;\nf)\nzakázat dočasně nebo trvale ty operace zpracování Europolem, které jsou v rozporu s ustanoveními upravujícími zpracování osobních údajů;\ng)\npředložit věc Europolu a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;\nh)\npředložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva o fungování EU;\ni)\nzasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie.\n4.   Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn:\na)\nzískat od Europolu přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření;\nb)\nzískat přístup do všech prostor, v nichž Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto nařízení.\n5.   Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok po konzultaci s vnitrostátními dozorovými úřady zprávu o svém dohledu nad Europolem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 48 nařízení (ES) č. 45/2001.\nZpráva obsahuje statistické informace týkající se stížností, šetření a vyšetřování provedených v souladu s odstavcem 2, jakož i předání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím, případů předběžné konzultace a využití pravomocí stanovených v odstavci 3.\n6.   Evropský inspektor ochrany údajů, úředníci a ostatní zaměstnanci sekretariátu evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti stanovenou v čl. 67 odst. 1.\nČlánek 44\nSpolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními dozorovými úřady\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů jedná v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v záležitostech vyžadujících zapojení členských států, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní dozorový úřad zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předání informací prostřednictvím komunikačních kanálů Europolu, nebo v souvislosti s otázkami k provádění a výkladu tohoto nařízení vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých povinností stanovených v čl. 43 odst. 2 využívá odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních orgánů dohledu. Při provádění společných kontrol ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních orgánů dohledu, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, rovnocenné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v čl. 43 odst. 4, a jsou vázáni obdobnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v čl. 43 odst. 6. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady, každý v rozsahu svých pravomocí, si vyměňují relevantní informace a vzájemně si pomáhají při provádění auditů a kontrol.\n3.   Evropský inspektor ochrany údajů v plném rozsahu informuje vnitrostátní dozorové úřady o všech otázkách, které na ně mají přímý dopad nebo jsou pro ně jinak důležité. Na žádost jednoho nebo více vnitrostátních orgánů dohledu evropský inspektor ochrany údajů tyto orgány informuje o konkrétních záležitostech.\n4.   V případech týkajících se údajů pocházejících z jednoho nebo více členských států, včetně případů uvedených v čl. 47 odst. 2, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s dotčenými vnitrostátními dozorovými úřady. Evropský inspektor ochrany údajů nerozhodne o dalším opatření, které má být přijato, dokud tyto vnitrostátní dozorové úřady neinformují evropského inspektora ochrany údajů o svém postoji, a to ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů, která není kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce. Evropský inspektor ochrany údajů příslušné postoje dotčených vnitrostátních orgánů dohledu v co největší míře zohlední. Nemá-li evropský inspektor ochrany údajů v úmyslu řídit se postojem vnitrostátního dozorového úřadu, informuje jej, poskytne mu zdůvodnění a předloží případ k projednání radě spolupráce zřízené článkem 45 odst. 1.\nV případech, které evropský inspektor ochrany údajů považuje za krajně naléhavé, může rozhodnout o přijetí okamžitých opatření. V takových případech evropský inspektor ochrany údajů neprodleně informuje dotčené vnitrostátní dozorové úřady a zdůvodní naléhavou povahu situace, jakož i opatření, která přijal.\nČlánek 45\nRada spolupráce\n1.   Zřizuje se Rada spolupráce s poradní funkcí. Rada spolupráce se skládá ze zástupce vnitrostátního dozorového úřadu každého členského státy a evropského inspektora ochrany údajů.\n2.   Rada spolupráce jedná při výkonu svých úkolů podle odstavce 3 nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá od nikoho pokyny.\n3.   Rada spolupráce má tyto úkoly:\na)\nprojednávat obecnou politiku a strategii Europolu v oblasti dohledu nad ochranou údajů a přípustnost předávání, vyhledávání a sdělování osobních údajů Europolu členskými státy;\nb)\nposuzovat potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení;\nc)\nzkoumat obecné obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů;\nd)\nprojednávat a vypracovávat harmonizované návrhy společných řešení pro záležitosti uvedené v čl. 44 odst. 1;\ne)\nprojednávat případy předložené evropským inspektorem ochrany údajů podle čl. 44 odst. 4;\nf)\nprojednávat případy předložené vnitrostátními dozorovými úřady a\ng)\npodporovat informovanost o právech na ochranu údajů.\n4.   Rada spolupráce může vydávat stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Aniž je dotčena jejich nezávislost, evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady v rámci svých příslušných pravomocí uvedená stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy v co největší míře zohlední.\n5.   Rada spolupráce zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Náklady na zasedání Rady spolupráce nese a jejich organizaci hradí evropský inspektor ochrany údajů.\n6.   Jednací řád Rady spolupráce se přijme na prvním zasedání prostou většinou jejích členů. Podle potřeby se společně vypracují další pracovní metody.\nČlánek 46\nAdministrativní osobní údaje\nNa všechny administrativní osobní údaje uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.\nKAPITOLA VII\nSOUDNÍ PŘEZKUM A ODPOVĚDNOST\nČlánek 47\nPrávo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů\n1.   Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů Europolem, které se ho týkají, nebylo dodrženo toto nařízení.\n2.   Pokud se stížnost týká rozhodnutí uvedeného v článku 36 nebo 37, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje vnitrostátní dozorové úřady členského státu, který údaje poskytl, nebo přímo dotčený členský stát. Při přijímání rozhodnutí, jež se může týkat i odmítnutí sdělit informace, evropský inspektor ochrany údajů zohlední stanovisko vnitrostátního dozorového úřadu.\n3.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí v rámci svých příslušných pravomocí evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorový úřad členského státu, který údaje poskytl, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.\n4.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, nebo údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Europol řádně provedl nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.\nČlánek 48\nPrávo na soudní přezkum proti evropskému inspektorovi ochrany údajů\nProti rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.\nČlánek 49\nObecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody\n1.   Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.\n2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené Europolem.\n3.   Aniž je dotčen článek 49, v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Europol v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich úkolů.\n4.   Ve sporech o náhradu škody uvedených v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr Evropské unie.\n5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.\nČlánek 50\nOdpovědnost za nesprávné zpracování osobních údajů a právo na náhradu škody\n1.   Každá fyzická osoba, která utrpěla škodu v důsledku protiprávního postupu zpracování údajů, má právo na náhradu škody buď od Europolu podle článku 340 Smlouvy o fungování EU, nebo od členského státu, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, podle práva tohoto státu. Žalobu na Europol podá tato osoba u Soudního dvora Evropské unie a žalobu na členský stát u příslušného vnitrostátního soudu tohoto členského státu.\n2.   Spor mezi Europolem a členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody vyplacenou fyzické osobě podle odstavce 1 se předloží správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.\nKAPITOLA VIII\nSPOLEČNÁ PARLAMENTNÍ KONTROLA\nČlánek 51\nSpolečná parlamentní kontrola\n1.   Podle článku 88 Smlouvy o fungování EU je kontrola činností Europolu prováděna Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Takto vytvořená specializovaná skupina pro společnou parlamentní kontrolu (dále jen „skupina“) je zřízena společně vnitrostátními parlamenty a příslušným výborem Evropského parlamentu. Organizaci a jednací řád skupiny určí společně Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty podle článku 9 protokolu č. 1.\n2.   Skupina politicky monitoruje činnosti Europolu při plnění jeho poslání, a to i pokud jde o dopad těchto činností na základní práva a svobody fyzických osob.\nPro účely prvního pododstavce:\na)\npředseda správní rady, výkonný ředitel nebo jejich zástupci vystoupí před skupinou na její žádost, aby projednali otázky týkající se činností uvedených v prvním pododstavci, včetně rozpočtových aspektů těchto činností, strukturní organizace Europolu a možného zřízení nových jednotek a specializovaných středisek, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Skupina může rozhodnout, že na svá zasedání případně pozve jiné příslušné osoby;\nb)\nevropský inspektor ochrany údajů vystoupí před skupinou na její žádost a minimálně jednou ročně, aby projednali otázky týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména ochranu osobních údajů, s ohledem na činnost Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti;\nc)\nskupina je konzultována ohledně víceletého programování Europolu podle čl. 12 odst. 1.\n3.   Europol předá skupině pro informaci tyto dokumenty, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti:\na)\nposouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy týkající se působnosti Europolu, jakož i výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;\nb)\nsprávní ujednání uzavřená podle čl. 25 odst. 1;\nc)\ndokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, uvedené v čl. 12 odst. 1;\nd)\nsouhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. c);\ne)\nhodnotící zprávu Komise uvedenou v čl. 68 odst. 1.\n4.   Aniž jsou dotčeny články 52 a 67 tohoto nařízení, může skupina požadovat další relevantní dokumenty nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti politické kontroly činnosti Europolu, s výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (23).\n5.   Skupina může vypracovat shrnující závěry o své politické kontrole činností Europolu a předložit je Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům. Evropský parlament je pro informaci předá Radě, Komisi a Europolu.\nČlánek 52\nPřístup Evropského parlamentu k informacím zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím\n1.   V zájmu umožnění parlamentní kontroly činností Europolu podle článku 51 musí být přístup Evropského parlamentu na jeho žádost k citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím v souladu s pravidly uvedenými v čl. 67 odst. 1.\n2.   Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím EU zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím musí být v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem a Radou ze dne 12. března 2014 o předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a jeho nakládání s nimi (24), jakož i v souladu s pravidly uvedenými v čl. 67 odst. 2 tohoto nařízení.\n3.   Nezbytné podrobnosti ohledně přístupu Evropského parlamentu k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 jsou upraveny pracovními ujednáními uzavřenými mezi Europolem a Evropským parlamentem.\nKAPITOLA IX\nZAMĚSTNANCI\nČlánek 53\nObecná ustanovení\n1.   Aniž je dotčen čl. 73 odst. 4 tohoto nařízení, vztahuje se na zaměstnance Europolu, s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. května 2017 zaměstnáni na základě smlouvy uzavřené Europolem zřízeným úmluvou o Europolu, služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu. Zmíněné smlouvy se nadále řídí aktem Rady ze dne 3. prosince 1998.\n2.   Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada je každoročně informována o smlouvách na dobu neurčitou udělených výkonným ředitelem. Správní rada rozhodne, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci z příslušných orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na uvedená místa jsou dočasnými zaměstnanci a mohou s nimi být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit také na dobu určitou.\nČlánek 54\nVýkonný ředitel\n1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\n2.   Výkonného ředitele jmenuje Rada z užšího seznamu kandidátů navržených správní radou po otevřeném a transparentním výběrovém řízení.\nUžší seznam kandidátů sestavuje výběrová komise zřízená správní radou a složená z členů určených členskými státy a zástupce Komise.\nPro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.\nPřed jmenováním může být kandidát vybraný Radou vyzván, aby předstoupil před příslušný výbor Evropského parlamentu, který poté vydá nezávazné stanovisko.\n3.   Funkční období výkonného ředitele je čtyři roky. Před koncem tohoto období provede Komise spolu se správní radou posouzení, ve kterém zohlední:\na)\nhodnocení výsledků práce výkonného ředitele a\nb)\nbudoucí úkoly a výzvy Europolu.\n4.   Rada může na návrh správní rady, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující čtyři roky.\n5.   Správní rada uvědomí Evropský parlament o svém případném záměru navrhnout Radě, aby prodloužila funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením funkčního období vyzván, aby předstoupil před příslušný výbor Evropského parlamentu.\n6.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.\n7.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí Rady jednající na návrh správní rady. Evropský parlament je o takovém rozhodnutí informován.\n8.   Správní rada přijímá rozhodnutí týkající se návrhů na jmenování výkonného ředitele předkládaných Radě, na prodloužení jeho funkčního období nebo na jeho odvolání dvoutřetinovou většinou svých členů, kteří mají hlasovací právo.\nČlánek 55\nZástupci výkonného ředitele\n1.   Výkonnému řediteli jsou nápomocni tři zástupci výkonného ředitele. Jejich úkoly vymezí výkonný ředitel.\n2.   Na zástupce výkonného ředitele se vztahuje článek 54. Před jejich jmenováním, prodloužením jejich funkčního období či jejich odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel.\nČlánek 56\nVyslaní národní odborníci\n1.   Europol může využívat vyslané národní odborníky.\n2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Europolu.\nKAPITOLA X\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 57\nRozpočet\n1.   Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a zanesou se do rozpočtu Europolu.\n2.   Europol má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.\n3.   Příjmy Europolu obsahují bez ohledu na další zdroje příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie.\n4.   Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod nebo ad hoc grantů v souladu s jeho finančními pravidly uvedenými v článku 61 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie.\n5.   Výdaje Europolu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.\n6.   Rozpočtové závazky na akce související s projekty velkého rozsahu, jež přesahují jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do několika ročních splátek.\nČlánek 58\nSestavování rozpočtu\n1.   Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.\n2.   Správní rada na základě tohoto návrhu odhadu příjmů a výdajů přijme předběžný návrh týkající se odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok a zašle jej každoročně do 31. ledna Komisi.\n3.   Konečnou verzi návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží správní rada Evropskému parlamentu, Radě a Komisi každoročně do 31. března.\n4.   Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.\n5.   Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Evropský parlament a Rada schválí prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek Europolu.\n7.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst Europolu.\n8.   Rozpočet Europolu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.\n9.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet Europolu, se vztahují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.\nČlánek 59\nPlnění rozpočtu\n1.   Za plnění rozpočtu Europolu odpovídá výkonný ředitel.\n2.   Výkonný ředitel každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě veškeré důležité informace o výsledcích všech hodnotících postupů.\nČlánek 60\nPředkládání účetní závěrky a absolutorium\n1.   Účetní Europolu předá předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1).\n2.   Europol předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.\n3.   Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku Europolu za rozpočtový rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.\n4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Europolu za rok N podle článku 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (25) vypracuje účetní Europolu konečnou účetní závěrku Europolu za uvedený rok. Výkonný ředitel předloží tuto závěrku k vyjádření správní radě.\n5.   Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce Europolu za rok N stanovisko.\n6.   Do 1. července roku N + 1 předloží účetní Europolu konečnou účetní závěrku za rok N se stanoviskem správní rady uvedeným v odstavci 5 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.\n7.   Do 15. listopadu roku N + 1 se konečná účetní závěrka za rok N zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.\n9.   Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za rok N v souladu s čl. 109 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.\n10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.\nČlánek 61\nFinanční pravidla\n1.   Finanční pravidla platná pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se nesmí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, ledaže je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s předchozím souhlasem Komise.\n2.   Europol může udělovat granty na plnění úkolů uvedených v článku 4.\n3.   Europol může bez výzvy k podávání návrhů udělovat členským státům granty na jejich přeshraniční operace a vyšetřování a na poskytování odborné přípravy a výcviku v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. h) a i).\n4.   Pokud jde o finanční podporu pro činnosti společných vyšetřovacích týmů, stanoví Europol a Eurojust společně pravidla a podmínky, na základě kterých budou žádosti o tuto podporu vyřizovány.\nKAPITOLA XI\nRŮZNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 62\nPrávní postavení\n1.   Europol je agenturou Unie. Má právní subjektivitu.\n2.   Ve všech členských státech má Europol nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.\n3.   V souladu s Protokolem č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 6“), je sídlo Europolu v Haagu.\nČlánek 63\nVýsady a imunity\n1.   Na Europol a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.\n2.   Výsady a imunity styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků.\nČlánek 64\nJazykový režim\n1.   Na Europol se vztahují ustanovení nařízení č. 1 (26).\n2.   O vnitřním jazykovém režimu Europolu rozhoduje správní rada dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.\n3.   Překladatelské služby potřebné pro fungování Europolu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 65\nTransparentnost\n1.   Na dokumenty uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.   Do 14. prosince 2016 přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty Europolu.\n3.   Proti rozhodnutím přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Europol zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů správní rady a shrnutí výsledků jejích zasedání. Zveřejňování těchto shrnutí lze dočasně či trvale vynechat nebo omezit, pokud by takové zveřejňování ohrozilo plnění úkolů Europolu, a to s ohledem na jeho povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti a na operativní charakter Europolu.\nČlánek 66\nBoj proti podvodům\n1.   V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí Europol do 30. října 2017 k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (27) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré zaměstnance Europolu, přičemž použije šablonu stanovenou v příloze uvedené dohody.\n2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou udělenými Europolem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. Tato vyšetřování se provádějí v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (28).\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí pracovní ujednání s institucemi Unie, orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá Europolem obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a vyšetřování uvedených v odstavcích 2 a 3 v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nČlánek 67\nPředpisy týkající se ochrany citlivých informací nepodléhající utajení a utajovaných informací\n1.   Europol vypracuje předpisy o povinnostech mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně citlivých informací nepodléhajících utajení.\n2.   Europol vypracuje předpisy o ochraně utajovaných informací EU, jež budou v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU za účelem zajištění rovnocenné úrovně ochrany uvedených informací.\nČlánek 68\nHodnocení a přezkum\n1.   Do 1. května 2022 a poté každých pět let Komise zajistí vypracování hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost Europolu a jeho pracovních postupů. Toto hodnocení se může zabývat zejména tím, zda je třeba upravit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu, a finančními dopady takových úprav.\n2.   Komise předá hodnotící zprávu správní radě. Správní rada poskytne své připomínky k hodnotící zprávě do tří měsíců od jejího obdržení. Komise poté předloží závěrečnou hodnotící zprávu spolu se svými závěry a s připomínkami správní rady v příloze Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě. Hlavní zjištění hodnotící zprávy se případně zveřejní.\nČlánek 69\nSprávní šetření\nČinnost Europolu podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 70\nÚstředí\nNezbytná ujednání související s umístěním Europolu v Nizozemském království a s prostory, které Nizozemské království dává k dispozici, a zvláštní předpisy, které se tam vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a Nizozemským královstvím v souladu s protokolem č. 6.\nKAPITOLA XII\nPŘECHODNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 71\nPrávní nástupnictví\n1.   Europol zřízený tímto nařízením je právním nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, všechny závazky, které přijal, a všechen majetek, který nabyl Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV.\n2.   Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV před 13. červnem 2016 nebo dohod uzavřených Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu před 1. lednem 2010.\nČlánek 72\nPřechodná opatření týkající se správní rady\n1.   Funkční období členů správní rady ustavené na základě článku 37 rozhodnutí 2009/371/SVV končí dne 1. května 2017.\n2.   V období od 13. června 2016 do 1. května 2017 správní rada ustavená na základě článku 37 rozhodnutí 2009/371/SVV:\na)\nvykonává funkce správní rady v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;\nb)\npřipraví přijetí pravidel týkajících se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001, pokud jde o dokumenty Europolu uvedené v čl. 65 odst. 2 tohoto nařízení, a pravidel uvedených v článku 67 tohoto nařízení;\nc)\npřipraví veškeré nástroje nezbytné k uplatňování tohoto nařízení, zejména veškerá opatření týkající se kapitoly IV, a\nd)\npřezkoumá vnitřní pravidla a opatření, jež přijala na základě rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada ustavená podle článku 10 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle článku 76 tohoto nařízení.\n3.   Bezodkladně po 13. červnu 2016 přijme Komise nezbytná opatření k zajištění toho, aby správní rada ustavená podle článku 10 mohla zahájit činnost k 1. květnu 2017.\n4.   Do 14. prosince 2016 oznámí členské státy Komisi jména osob, které podle článku 10 jmenovaly členy a náhradníky správní rady.\n5.   První zasedání správní rady ustavené podle článku 10 se uskuteční dne 1. května 2017. Bude-li to nezbytné, přijme správní rada při té příležitosti rozhodnutí podle článku 76.\nČlánek 73\nPřechodná opatření týkající se výkonného ředitele, jeho zástupců a zaměstnanců\n1.   Ředitel Europolu jmenovaný na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 16 tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí mezi 13. červnem 2016 a 1. květnem 2017, automaticky se prodlouží do 1. května 2018.\n2.   Není-li ředitel jmenovaný na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, určí správní rada prozatímního výkonného ředitele, který bude plnit povinnosti výkonného ředitele nejdéle po dobu 18 měsíců, dokud nebudou provedena jmenování podle čl. 54 odst. 2 tohoto nařízení.\n3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí na zástupce ředitele jmenované na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV.\n4.   V souladu s pracovním řádem učiní orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci pracovního řádu nabídku zaměstnaní na dobu neurčitou na pozici dočasného nebo smluvního zaměstnance všem osobám, které jsou ke dni 1. května 2017 zaměstnány jako místní zaměstnanci na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou uzavřené Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu. Nabídka zaměstnání vychází z úkolů, které mají zaměstnanci vykonávat jakožto dočasní nebo smluvní zaměstnanci. Dotyčná smlouva nabude účinku nejpozději dne 1. května 2018. Zaměstnanec, který nabídku uvedenou v tomto odstavci nepřijme, může setrvat ve smluvním vztahu s Europolem podle čl. 53 odst. 1.\nČlánek 74\nPřechodná rozpočtová ustanovení\nPostup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí.\nKAPITOLA XIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 75\nNahrazení a zrušení\n1.   Rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV,2009/936/SVV a 2009/968/SVV se ve vztahu k členským státům vázaným tímto nařízením nahrazují s účinkem od 1. května 2017.\nRozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV se tedy zrušují s účinkem od 1. května 2017.\n2.   Ve vztahu k členským státům vázaným tímto nařízením se odkazy na rozhodnutí uvedená v odstavci 1 považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 76\nZachování platnosti vnitřních pravidel přijatých správní radou\nVnitřní pravidla a opatření přijatá správní radou na základě rozhodnutí 2009/371/SVV zůstávají v platnosti i po 1. květnu 2017, nerozhodne-li správní rada při uplatňování tohoto nařízení jinak.\nČlánek 77\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se od 1. května 2017.\nČlánky 71, 72 a 73 se však použijí ode dne 13. června 2016.\nToto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 11. května 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. března 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu z 11. května 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(2)  Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).\n(3)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.\n(4)  Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.\n(5)  Rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2009/936/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europol (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 14).\n(8)  Rozhodnutí Rady 2009/968/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají pravidla o důvěrnosti informací Europolu (Úř. věst. L 332, 17.12.2009, s. 17).\n(9)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).\n(10)  Nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1969, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(13)  Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R(87) 15 upravující používání osobních údajů v policejním sektoru, 17.9.1987.\n(14)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).\n(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(18)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\n(19)  Akt Rady ze dne 3. prosince 1998, kterým se stanoví služební řád pro zaměstnance Europolu (Úř. věst. C 26, 30.1.1999, s. 23).\n(20)  Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).\n(22)  Rámcové Rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(24)  Úř. věst. C 95, 1.4.2014, s. 1.\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(26)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).\n(27)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(28)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\nPŘÍLOHA I\nSeznam forem trestné činnosti uvedených v čl. 3 odst. 1\n—\nterorismus,\n—\norganizovaná trestná činnost,\n—\nobchod s drogami,\n—\npraní peněz,\n—\ntrestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,\n—\npřevaděčství přistěhovalců,\n—\nobchodování s lidmi,\n—\ntrestná činnost související s motorovými vozidly,\n—\nvražda a těžké ublížení na zdraví,\n—\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n—\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n—\nrasismus a xenofobie,\n—\nloupež a závažná krádež,\n—\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n—\npodvody,\n—\ntrestná činnost proti finančním zájmům Unie,\n—\nobchodování zasvěcených osob a manipulace finančního trhu,\n—\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu,\n—\npadělání a produktové pirátství,\n—\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n—\npadělání peněz a platebních prostředků,\n—\npočítačová trestná činnost,\n—\nkorupce,\n—\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,\n—\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně znečištění z lodí,\n—\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n—\npohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům,\n—\ngenocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.\nPŘÍLOHA II\nA.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje lze shromažďovat a zpracovávat pro účely křížové kontroly podle čl. 18 odst. 2 písm. a)\n1.\nOsobní údaje shromažďované a zpracovávané pro účely křížové kontroly se týkají:\na)\nosob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;\nb)\nosob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.\n2.\nÚdaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen tyto kategorie osobních údajů:\na)\npříjmení, rodné příjmení, jméno (jména) a veškeré přezdívky nebo přijatá jména;\nb)\ndatum a místo narození;\nc)\nstátní příslušnost;\nd)\npohlaví;\ne)\nmísto bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;\nf)\nčísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a\ng)\nje-li to nezbytné, další charakteristiky, jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA).\n3.\nKromě údajů uvedených v odstavci 2 mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:\na)\ntrestné činy, údajné trestné činy a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání;\nb)\nprostředky, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně informací o právnických osobách;\nc)\norgány, které vedou vyšetřování případu a jejich spisové značky;\nd)\npodezření z účasti na zločinném spolčení;\ne)\nodsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do působnosti Europolu;\nf)\nstrana zadávající údaje.\nTyto údaje mohou být poskytnuty Europolu také v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby.\n4.\nDoplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva.\n5.\nPokud je řízení proti dotyčné osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s nímž byla vydána tato rozhodnutí, se vymažou.\nB.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány za účelem analýz strategické nebo tematické povahy, za účelem operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací podle čl. 18 odst. 2 písm. b), c) a d)\n1.\nPro účely analýz strategické nebo tematické povahy, operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se shromažďují a zpracovávají osobní údaje týkající se:\na)\nosob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;\nb)\nosob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;\nc)\nosob, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo navazujícími trestními řízeními;\nd)\nosob, které byly oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu;\ne)\nkontaktních osob a společníků a\nf)\nosob, které mohou poskytnout informace o daných trestných činech.\n2.\nU kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b) mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů, včetně souvisejících správních údajů:\na)\nosobní údaje:\ni)\nsoučasná a dřívější příjmení;\nii)\nsoučasná a dřívější jména;\niii)\nrodné příjmení;\niv)\njméno otce (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);\nv)\njméno matky (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);\nvi)\npohlaví;\nvii)\ndatum narození;\nviii)\nmísto narození;\nix)\nstátní občanství;\nx)\nrodinný stav;\nxi)\npseudonym;\nxii)\npřezdívka;\nxiii)\npřijaté či falešné jméno;\nxiv)\nsoučasné a dřívější místo pobytu nebo bydliště;\nb)\nfyzický popis:\ni)\nfyzický popis;\nii)\ncharakteristické rysy (znaménka/jizvy/tetování apod.);\nc)\nprostředky k určení totožnosti:\ni)\ndoklady totožnosti / řidičský průkaz;\nii)\nčíslo vnitrostátního průkazu totožnosti / pasu;\niii)\npřípadně vnitrostátní identifikační číslo / číslo sociálního pojištění;\niv)\nvizuální znázornění a další informace o vzhledu;\nv)\nkriminalistické informace o totožnosti, jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu;\nd)\npovolání a dovednosti:\ni)\nsoučasné zaměstnání a povolání;\nii)\ndřívější zaměstnání a povolání;\niii)\nvzdělání (škola / vysoká škola / odborné vzdělání);\niv)\nkvalifikace;\nv)\ndovednosti a další znalosti (jazyky/jiné);\ne)\ninformace o ekonomické a finanční situaci:\ni)\nfinanční údaje (bankovní účty a kódy, kreditní karty apod.);\nii)\nfinanční aktiva;\niii)\ndržení akcií či dalších aktiv;\niv)\núdaje o majetku;\nv)\nvazba na společnosti;\nvi)\nbankovní a úvěrové kontakty;\nvii)\ndaňové postavení;\nviii)\ndalší informace o správě svých finančních záležitostí dotčenou osobou;\nf)\núdaje o chování:\ni)\nživotní styl (např. nad rámec svých finančních možností) a zvyklosti;\nii)\npohyb;\niii)\nnavštěvovaná místa;\niv)\nzbraně a další nebezpečné nástroje;\nv)\nnebezpečnost;\nvi)\nzvláštní rizika, jako pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, vazby na pracovníky orgánů pro vymáhání práva;\nvii)\nkriminální rysy a profily;\nviii)\nužívání drog;\ng)\nkontaktní osoby a společníci, včetně druhu a povahy styku či společenství;\nh)\nužívané komunikační prostředky, například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager, elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení;\ni)\nužívané dopravní prostředky, například vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se identifikace těchto dopravních prostředků (registrační čísla);\nj)\ninformace týkající se trestné činnosti:\ni)\npředchozí odsouzení;\nii)\npodezření ze zapojení do trestné činnosti;\niii)\npostupy (modi operandi);\niv)\nprostředky, které byly nebo by mohly být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti;\nv)\núčast ve zločineckých skupinách či organizacích a postavení ve skupině či organizaci;\nvi)\núloha ve zločinecké organizaci;\nvii)\ngeografický rozsah trestné činnosti;\nviii)\nmateriál shromážděný během vyšetřování, například video a fotografie;\nk)\nodkazy na další informační systémy, v nichž jsou uchovávány informace o dotčené osobě:\ni)\nEuropol;\nii)\npolicejní a celní orgány;\niii)\ndalší orgány pro vymáhání práva;\niv)\nmezinárodní organizace;\nv)\nveřejné subjekty;\nvi)\nsoukromé subjekty;\nl)\ninformace o právnických osobách, jichž se týkají údaje uvedené v písmenu e) a j):\ni)\nnázev právnické osoby;\nii)\nadresa;\niii)\ndatum a místo založení;\niv)\nsprávní registrační číslo;\nv)\nprávní forma;\nvi)\nkapitál;\nvii)\noblast činnosti;\nviii)\nvnitrostátní a mezinárodní dceřiné společnosti;\nix)\npředstavenstvo;\nx)\nvazba na banky.\n3.\n„Kontaktní osoby a společníci“ uvedení v odst. 1 písm. e) jsou osoby, o nichž se lze důvodně domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat informace o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) a b) této přílohy, které jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), d) a f). „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují pravidelné styky.\nPokud jde o kontaktní osoby a společníky, údaje uvedené v odstavci 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu vztahu těchto osob s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b). V této souvislosti je třeba dodržet tyto postupy:\na)\ntento vztah je objasněn co nejdříve;\nb)\núdaje podle odstavce 2 musí být ihned vymazány, ukáže-li se, že předpoklad existence tohoto vztahu není podložený;\nc)\nveškeré údaje podle odstavce 2 mohou být uchovány, jsou-li kontaktní osoby a společníci podezřelí ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo pokud byli za spáchání takových činů odsouzeni, nebo jestliže se má podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že takový trestný čin spáchají;\nd)\núdaje podle odstavce 2 o kontaktních osobách a společnících kontaktních osob, jakož i o kontaktních osobách a společnících společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu a povaze jejich kontaktu či společenství s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b);\ne)\nnení-li možné poskytnout vysvětlení podle předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při přijímání rozhodnutí o nezbytnosti a rozsahu uchovávání údajů pro další analýzu.\n4.\nO osobách, které byly ve smyslu odst. 1 písm. d) oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:\na)\núdaje o totožnosti oběti;\nb)\ndůvody k viktimizaci;\nc)\nújma (fyzická/finanční/psychická/jiná);\nd)\nzda má být zaručena anonymita;\ne)\nzda je možná účast na soudním jednání;\nf)\ninformace týkající se trestné činnosti poskytnuté osobami uvedenými v odst. 1 písm. d) nebo jejich prostřednictvím, v případě potřeby včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami, pro účely určení totožnosti osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b).\nOstatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné oběti.\nÚdaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.\n5.\nO osobách, které mohou být ve smyslu odst. 1 písm. c) předvolány jako svědci při vyšetřování daných trestných činů nebo při navazujícím trestním řízení, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:\na)\ninformace týkající se trestné činnosti poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru;\nb)\ninformace o zaručení anonymity;\nc)\ninformace o tom, zda a kým je zaručena ochrana;\nd)\ninformace o nové totožnosti;\ne)\ninformace o tom, zda je možná účast na soudním jednání.\nOstatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků.\nÚdaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.\n6.\nO osobách, které mohou ve smyslu odst. 1 písm. f) poskytnout informace o daných trestných činech, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria:\na)\nzakódované osobní údaje;\nb)\ndruh dodaných informací;\nc)\nzda má být zaručena anonymita;\nd)\nzda a kým je zaručena ochrana;\ne)\nnová totožnost;\nf)\nzda je možná účast na soudním jednání;\ng)\nnegativní zkušenosti;\nh)\nodměny (finanční/protislužby).\nOstatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů.\nÚdaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.\n7.\nPokud se na základě závažných a usvědčujících informací kdykoli v průběhu analýzy prokáže, že určitá osoba by měla být zařazena do jiné kategorie osob vymezené v této příloze, než do jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této nové kategorie, a veškeré ostatní údaje se vymažou.\nPokud se na základě těchto informací prokáže, že by osoba měla být zařazena do dvou či více různých kategorií vymezených v této příloze, Europol může zpracovávat veškeré údaje povolené v rámci těchto kategorií.", "summary": "Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)\nAgentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro Europol, včetně systému, kterým Evropský parlament spolu s parlamenty zemí EU může politicky monitorovat činnost Europolu. Navíc uzpůsobuje vnější vztahy Europolu předpisům Lisabonské smlouvy.\nToto nařízení zavádí soulad stávajícího rozhodnutí Rady o Europolu s předpisy Lisabonské smlouvy.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nÚkolem Europolu je podporovat a posilovat:\nčinnost orgánů v zemích Evropské unie (EU);\nvzájemnou spolupráci mezi zeměmi EU při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více zemí EU, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky EU.\nÚkoly\nNařízení stanoví množství konkrétních úkolů, které Europol plní za účelem dosažení těchto cílů:\nshromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací o trestné činnosti;\nsdělovat zemím EU prostřednictvím národních jednotek Europolu bezodkladně veškeré informace a souvislosti mezi trestnými činy, které se jich týkají;\nkoordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů zemí EU;\npřipravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;\núčastnit se společných vyšetřovacích týmů;\nbudovat specializovaná centra EU pro boj proti určitým typům trestné činnosti, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě;\npodporovat země EU v boji proti trestným činům, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu.\nKontrola\nPravomoci Europolu doprovázejí záruky ochrany údajů a parlamentní kontrola:\nevropský inspektor ochrany údajů\n monitoruje způsob, jakým Europol zpracovává osobní údaje. Musí být také zaveden jasný postup, kterým občané mohou zasílat své žádosti podle práva EU.\nNa práci Europolu dohlíží skupina pro společnou parlamentní kontrolu, kterou tvoří členové vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužije se od 1. května 2017 s výjimkou článků 71 (právní dohody a smlouvy uzavřené podle rozhodnutí 2009/371), 72 (přechodná opatření týkající se správní rady) a 73 (přechodná opatření týkající se zaměstnanců), které se používají od 13. června 2016.\nKONTEXT\n              \nVíce informací najdete:\n„O Europolu“ na internetových stránkách Europolu.\n            \nSdělení Komise COVID-19 Pokyny týkající se provádění dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, usnadnění tranzitních režimů pro repatriaci občanů EU a dopadů na vízovou politiku\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114)\nPostupné změny nařízení (EU) 2016/794 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nRámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1–3)\nRozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37–66)\nPoslední aktualizace 04.05.2020"}
{"celex_id": "32020R0672", "reference": "20.5.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 159/1\nNAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/672\nze dne 19. května 2020\no zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 122 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUstanovení čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) umožňuje Radě na návrh Komise a v duchu solidarity mezi členskými státy rozhodnout o přiměřených opatřeních pro řešení socioekonomické situace vzniklé v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19.\n(2)\nPodle čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Rada poskytnout finanční pomoc Unie členskému státu, kterému z důvodu mimořádných událostí, jež nemůže ovlivnit, nastaly obtíže nebo který je z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi.\n(3)\nKoronavirus 2 (SARS-CoV-2) způsobující těžký akutní respirační syndrom, který je příčinou onemocnění nazvaného Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) COVID-19, je novým kmenem koronaviru, jenž v minulosti nebyl u lidí zjištěn. Dochází k rychlému celosvětovému rozšíření tohoto onemocnění, což WHO prohlásila za pandemii. Od začátku rozšíření onemocnění COVID-19 v Unii do 30. března 2020 bylo v členských státech zaznamenáno 334 396 případů onemocnění a 22 209 úmrtí.\n(4)\nČlenské státy provádějí mimořádná opatření s cílem omezit rozšíření onemocnění COVID-19 a jeho dopad. Pravděpodobnost dalšího přenosu onemocnění COVID-19 v Unii je považována za vysokou. Vedle dopadů na veřejné zdraví s významným podílem úmrtí má rozšíření onemocnění COVID-19 rozsáhlý a ničivý dopad na ekonomické systémy členských států, narušuje chod společnosti a zvyšuje veřejné výdaje ve stále větším počtu členských států.\n(5)\nTato mimořádná situace, kterou členské státy nemohou ovlivnit a která zapříčinila imobilizaci značné části jejich pracovní síly, vede k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů členských států na režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a podobná opatření, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, jakož i výdajů na některá opatření související se zdravím, a to zejména na pracovišti. V zájmu zachování jasného zaměření nástroje stanoveného v tomto nařízení, a tím i jeho efektivity, mohou opatření související se zdravím pro účely tohoto nástroje zahrnovat opatření, jež jsou zaměřena na snížení rizik v souvislosti s výkonem povolání a na zajištění ochrany pracovníků a osob samostatně výdělečně činných na pracovišti, a případně některá další opatření související se zdravím. Je nezbytné usnadnit úsilí členských států o řešení náhlého a prudkého nárůstu veřejných výdajů, a to do doby, než bude rozšíření onemocnění COVID-19 a jeho dopad na jejich pracovní sílu pod kontrolou.\n(6)\nVytvoření evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) (dále jen „nástroj“) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 by mělo Unii umožnit reagovat na krizi na trhu práce koordinovaným, rychlým a účinným způsobem a v duchu solidarity mezi členskými státy, a tím zmírnit dopad na zaměstnanost jednotlivců a nejvíce postižená hospodářská odvětví, jakož i zmírnit přímé dopady této mimořádné situace na veřejné výdaje členských států.\n(7)\nV čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) se stanoví, že finanční pomoc Unie poskytnutá členským státům může mít podobu půjčky. Takové půjčky by měly být poskytnuty těm členským státům, ve kterých vedlo rozšíření onemocnění COVID-19 od 1. února 2020 k náhlému a prudkému nárůstu skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů v důsledku vnitrostátních opatření. Uvedené datum zajišťuje rovné zacházení se všemi členskými státy a umožňuje pokrytí jejich skutečných a případně i plánovaných nárůstů výdajů souvisejících s dopady na trhy práce členských států bez ohledu na to, kdy k rozšíření onemocnění COVID-19 v každém jednotlivém členském státě došlo. Vnitrostátní opatření, jež jsou chápána jako v souladu s příslušnými zásadami základních práv, by měla přímo souviset s vytvářením nebo rozšiřováním či prodlužováním režimů zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními včetně opatření pro osoby samostatně výdělečně činné nebo s některými opatřeními souvisejícími se zdravím. Režimy zkrácené pracovní doby jsou veřejné programy, jež za určitých okolností umožňují podnikům v hospodářských obtížích dočasně snížit počet hodin odpracovaných jejich zaměstnanci, kteří pak za neodpracované hodiny dostávají veřejnou podporu příjmu.\nPodobné režimy existují pro náhradu příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné. Členský stát, který žádá o finanční pomoc, by měl předložit důkazy o náhlém a prudkém nárůstu skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů na režimy zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření. Je-li finanční pomoc poskytována na opatření související se zdravím, měly by členské státy žádající o finanční pomoc poskytnout rovněž důkazy o skutečných či plánovaných výdajích týkajících se relevantních opatření souvisejících se zdravím.\n(8)\nAby mohly být postiženým členským státům za výhodných podmínek poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které jim umožní řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19 na jejich trh práce, měly by být výpůjční a úvěrové operace Unie v rámci nástroje dosahovat dostatečného objemu. Finanční pomoc poskytnutá Unií ve formě půjček by proto měla být financována prostřednictvím mezinárodních kapitálových trhů.\n(9)\nRozšíření onemocnění COVID-19 má rozsáhlý a ničivý dopad na ekonomické systémy všech členských států. Vyžaduje proto poskytnutí kolektivních příspěvků ze strany členských států ve formě záruk na podporu půjček z rozpočtu Unie. Takové záruky jsou nezbytné k tomu, aby Unie mohla poskytnout půjčky v dostatečné výši členským státům s cílem podpořit politiky trhu práce, jež jsou vystaveny největšímu tlaku. Aby bylo zajištěno, že podmíněný závazek vzniklý z takových půjček je slučitelný s platným víceletým finančním rámcem a stropem vlastních zdrojů, měly by být záruky poskytnuté členskými státy neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání, přičemž odolnost tohoto systému by měly posílit dodatečné pojistky. V souladu s doplňkovou úlohou takových záruk, a aniž by byla dotčena jejich neodvolatelnost, bezpodmínečnost a splatnost na požádání, se očekává, že Komise před tím, než vyzve k plnění ze záruk poskytnutých členskými státy, využije rozpětí dostupné v rámci stropu vlastních zdrojů pro prostředky na platby, a to v rozsahu, který bude Komise považovat za udržitelný, s přihlédnutím mimo jiné k celkovým podmíněným závazkům Unie, včetně v rámci systému podpory platební bilance stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (2). Komise by měla v příslušné výzvě k plnění ze záruk informovat členské státy o tom, v jakém rozsahu bylo dostupné rozpětí využito. Potřeba záruk poskytnutých členskými státy může být přezkoumána v případě dosažení dohody o revidovaném stropu vlastních zdrojů.\n(10)\nDodatečné pojistky pro posílení odolnosti systému by měly zahrnovat konzervativní finanční řízení, maximální roční expozici a dostatečnou diverzifikaci úvěrového portfolia.\n(11)\nPůjčky poskytnuté v rámci nástroje by měly představovat finanční pomoc ve smyslu článku 220 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V souladu s čl. 282 odst. 3 písm. g) uvedeného nařízení se článek 220 uvedeného nařízení použije na půjčky poskytnuté v rámci nástroje až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Je však vhodné, aby se požadavky stanovené v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vztahovaly na výpůjční a úvěrové operace podle tohoto nástroje již od vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(12)\nAby byl podmíněný závazek vyplývající z půjček poskytnutých v rámci nástroje slučitelný s platným víceletým finančním rámcem a stropy vlastních zdrojů, je třeba stanovit obezřetnostní pravidla, včetně pravidel týkajících se možnosti refinancování výpůjček sjednaných jménem Unie.\n(13)\nRozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci podle tohoto nařízení vyžadují vzhledem k jejich specifickým finančním důsledkům výkon prováděcích pravomocí, které by měly být svěřeny Radě. Rada by při rozhodování o výši půjčky na návrh Komise měla zvážit stávající a očekávané potřeby žádajícího členského státu, jakož i žádosti o finanční pomoc podle tohoto nařízení, které již předložily nebo plánují předložit jiné členské státy, a brát při tom ohled na zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti a plně respektovat pravomoci členských států.\n(14)\nPodle čl. 143 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (3) (dále jen „dohoda o vystoupení”) je závazek Spojeného království za jeho podíl na podmíněných finančních závazcích Unie omezen na ty podmíněné finanční závazky, které plynou z finančních operací, jež Unie uskutečnila před dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost. Veškeré podmíněné finanční závazky Unie vyplývající z finanční pomoci podle tohoto nařízení by vznikly po dni vstupu dohody o vystoupení v platnost. Spojené království by se proto nemělo podílet na finanční pomoci podle tohoto nařízení.\n(15)\nVzhledem k tomu, že tento nástroj je dočasné povahy s cílem řešit rozšíření onemocnění COVID-19, měla by Komise každých šest měsíců přezkoumat, zda mimořádné okolnosti způsobující vážná narušení ekonomiky v členských státech nadále přetrvávají, a podat o tom zprávu Radě. V souladu s právním základem pro přijetí tohoto nařízení by žádná finanční pomoc podle tohoto nařízení neměla být poskytnuta po skončení mimořádné situace způsobené onemocněním COVID-19. Za tímto účelem je vhodné dostupnost nástroje časově omezit. Rada by měla být oprávněna na návrh Komise prodloužit dostupnost nástroje, budou-li nadále přetrvávat mimořádné události, jež odůvodňují používání tohoto nařízení..\n(16)\nEvropská centrální banka zaujala stanovisko dne 8. května 2020.\n(17)\nVzhledem k dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a potřebě naléhavé reakce na jeho následky by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   S cílem řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na jeho socioekonomické důsledky se tímto nařízením zřizuje evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), (dále jen „nástroj“).\n2.   Toto nařízení stanoví podmínky a postupy, jež Unii umožní poskytnout finanční pomoc členskému státu, který zažívá nebo jemuž hrozí vážné narušení ekonomiky v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, především na financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím snížit výskyt nezaměstnanosti a ztrátu příjmů, jakož i doplňkově na financování některých opatření souvisejících se zdravím, a to zejména na pracovišti.\nČlánek 2\nDoplňková povaha nástroje\nNástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá postiženými členskými státy poskytnutím finanční pomoci, jež má těmto členským státům usnadnit, aby se vypořádaly s náhlým a prudkým nárůstem skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů na zmírnění přímých hospodářských, sociálních a zdravotních dopadů mimořádné události způsobené rozšířením onemocnění COVID-19.\nČlánek 3\nPodmínky využití nástroje\n1.   Členský stát může požádat o finanční pomoc Unie podle tohoto nástroje (dále jen „finanční pomoc”), pokud jeho skutečné a případně i plánované veřejné výdaje v období od 1. února 2020 náhle a prudce vzrostly v důsledku vnitrostátních opatření, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jejichž cílem je řešit socioekonomické dopady mimořádné události způsobené rozšířením onemocnění COVID-19.\n2.   Přijímající členské státy využijí finanční pomoc především na podporu svých vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření a případně na podporu relevantních opatření související se zdravím.\nČlánek 4\nPodoba finanční pomoci\nFinanční pomoc má podobu půjčky poskytnuté Unií dotčenému členskému státu. Za tímto účelem a na základě prováděcího rozhodnutí Rady přijatého podle čl. 6 odst. 1 je Komise zmocněna vypůjčit si v nejvhodnější době jménem Unie finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí s cílem optimalizovat náklady financování a zachovat na trzích svou pověst jako emitenta Unie.\nČlánek 5\nMaximální částka finanční pomoci\nMaximální částka finanční pomoci nepřesáhne 100 000 000 000 EUR pro všechny členské státy.\nČlánek 6\nPostup pro žádost o finanční pomoc\n1.   Finanční pomoc se poskytne prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady přijatého na základě návrhu Komise.\n2.   Komise před předložením návrhu Radě bez zbytečného prodlení konzultuje dotčený členský stát, aby ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož případně i s relevantními opatřeními souvisejícími se zdravím v členském státě žádajícím o finanční pomoc, a jsou spojeny s mimořádnou událostí způsobenou rozšířením onemocnění COVID-19. Za tímto účelem předloží dotčený členský stát Komisi příslušné důkazy. Komise dále ověří soulad s obezřetnostními pravidly stanovenými v článku 9.\n3.   Prováděcí rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1 obsahuje:\na)\nčástku půjčky, její maximální průměrnou splatnost, vzorec stanovení její ceny, maximální počet tranší, období její dostupnosti a ostatní podrobná pravidla pro poskytnutí finanční pomoci;\nb)\nposouzení toho, zda dotčený členský stát splňuje podmínky stanovené v článku 3; a\nc)\npopis vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jakož případně i relevantních opatření souvisejících se zdravím, která mohou být financována.\n4.   Při přijímání prováděcího rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Rada vezme v úvahu stávající a očekávané potřeby žádajícího členského státu, jakož i žádosti o finanční pomoc podle tohoto nařízení, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž uplatní zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti.\nČlánek 7\nVyplácení půjčky poskytnuté podle nástroje\nPůjčka poskytnutá podle nástroje se vyplácí v tranších.\nČlánek 8\nVýpůjční a úvěrové operace\n1.   Výpůjční a úvěrové operace podle nástroje se provádějí v eurech.\n2.   Náležitosti půjčky se stanoví v dohodě o půjčce uzavřené mezi přijímajícím členským státem a Komisí (dále jen „dohoda o půjčce”). Uvedená dohoda obsahuje ustanovení uvedená v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n3.   Na žádost přijímajícího členského státu a v případě, že okolnosti umožňují zlepšení úrokové sazby z půjčky, může Komise provést refinancování všech svých původních výpůjček nebo jejich části či restrukturalizaci příslušných finančních podmínek.\n4.   Hospodářský a finanční výbor je průběžně informován o refinancování nebo restrukturalizaci podle odstavce 3.\nČlánek 9\nObezřetnostní pravidla použitelná pro portfolio půjček\n1.   Podíl půjček poskytnutých třem členským státům, které čerpaly největší podíl poskytnutých půjček, nepřesáhne 60 procent maximální částky uvedené v článku 5.\n2.   Částky splatné Unií v daném roce nepřesáhnou 10 procent maximální částky uvedené v článku 5.\n3.   V případě potřeby může Komise refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.\nČlánek 10\nSpráva půjček\n1.   Komise zavede nezbytná opatření pro správu půjček s Evropskou centrální bankou.\n2.   Přijímající členský stát otevře pro správu obdržené finanční pomoci zvláštní účet u své národní centrální banky. Splatné částky jistiny s úrokem podle dohody o půjčce převádí rovněž na účet u Evropského systému centrálních bank, a to dvacet pracovních dní (podle systému TARGET2) před příslušným dnem jejich splatnosti.\nČlánek 11\nPříspěvky ve prospěch nástroje ve formě záruk členských států\n1.   Členské státy mohou do nástroje přispívat poskytnutím protizáruk na krytí rizika, které nese Unie.\n2.   Příspěvky členských států jsou poskytovány ve formě neodvolatelných a bezpodmínečných záruk splatných na požádání.\n3.   O neodvolatelných a bezpodmínečných zárukách splatných na požádání, jež jsou uvedeny v odstavci 2, uzavře Komise s přispívajícím členským státem dohodu. V takových dohodách se stanoví podmínky úhrady.\n4.   Výzvy k plnění ze záruk poskytnutých členskými státy se provádí úměrně k relativním podílům jednotlivých členských států na hrubém národním důchodu Unie uvedeným v čl. 12 odst. 1. V případě, že členský stát plně nebo částečně nevyplatí záruku včas, má Komise v zájmu pokrytí části odpovídající dotčenému členskému státu právo obrátit se s dalšími výzvami k plnění ze záruk na další členské státy. Takové výzvy se učiní úměrně k relativnímu podílu každého z ostatních členských států na hrubém národním důchodu Unie podle čl. 12 odst. 1 upravenému bez zohlednění relativního podílu dotčeného členského státu. Členský stát, který záruku nevyplatil, je nadále odpovědný za její vyplacení. Náhrada za dodatečné příspěvky se ostatním členským státům vyplatí z částek zpětně získaných Komisí od dotčeného členského státu. Záruka čerpaná od jednotlivých členských států je za všech okolností omezena celkovou výší záruky, jíž tento členský stát přispěl na základě dohody podle odstavce 3.\n5.   Očekává se, že před učiněním výzvy k plnění ze záruk poskytnutých členskými státy Komise na základě vlastního uvážení a odpovědnosti jakožto orgánu Unie, který je pověřen plněním souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU, posoudí možnost využití rozpětí dostupného v rámci stropu vlastních zdrojů pro prostředky na platby, a to v rozsahu, který bude Komise považovat za udržitelný, s přihlédnutím mimo jiné k celkovým podmíněným závazkům Unie, včetně v rámci systému podpory platební bilance stanoveného nařízením (ES) č. 332/2002, a k udržitelnosti souhrnného rozpočtu Unie. Toto posouzení nemá vliv na neodvolatelnou a bezpodmínečnou povahu záruk poskytnutých podle odstavce 2 a jejich splatnost na požádání. Ve výzvě k plnění ze záruk Komise informuje členské státy o rozsahu, v jakém bylo rozpětí využito.\n6.   Částky vyplývající z výzev k plnění ze záruk podle odstavce 2 představují vnější účelově vázané příjmy tohoto nástroje v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\nČlánek 12\nDostupnost nástroje\n1.   Nástroj se stává dostupným teprve od chvíle, kdy všechny členské státy poskytnou do nástroje příspěvky v souladu s článkem 11 ve výši alespoň 25 % maximální částky uvedené v článku 5, za předpokladu, že příslušné podíly příspěvků jednotlivých členských států na celkové částce příspěvků členských států odpovídají relativním podílům členských států na hrubém národním důchodu Unie uvedeným ve sloupci 1 tabulky 3 části A („Úvod a financování souhrnného rozpočtu“) v příjmové části rozpočtu na rok 2020 stanovené v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2020 přijatém dne 27. listopadu 2019 (4).\n2.   Komise informuje Radu, jakmile bude nástroj k dispozici.\n3.   Období dostupnosti nástroje, během něhož může být přijato rozhodnutí podle s čl. 6 odst. 1, končí dnem 31. prosince 2022.\n4.   Pokud Komise ve zprávě uvedené v článku 14 dospěje k závěru, že vážné narušení ekonomiky způsobené rozšířením onemocnění COVID-19, jež ovlivňuje financování opatření uvedených v článku 1, nadále přetrvává, může Rada na návrh Komise rozhodnout, že období dostupnosti nástroje prodlouží pokaždé o dalších šest měsíců,.\nČlánek 13\nKontrola a audity\n1.   Dohoda o půjčce obsahuje nezbytná ustanovení týkající se kontrol a auditů, jak je vyžadováno podle čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n2.   Pokud je žádost o finanční pomoc předložená v souladu s čl. 3 odst. 1 zcela nebo zčásti založena na plánovaných veřejných výdajích, informuje přijímající členský stát každých šest měsíců Komisi o provádění takových plánovaných veřejných výdajů.\nČlánek 14\nPodávání zpráv\n1.   Komise do šesti měsíců ode dne, kdy se nástroj v souladu s článkem 12 stane dostupným, a následně každých šest měsíců poté v souvislosti s článkem 250 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předloží Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a finančnímu výboru a Výboru pro zaměstnanost zprávu o využití finanční pomoci, včetně nesplacených částek a použitelného splátkového kalendáře na základě tohoto nástroje, a o trvání mimořádných událostí, které odůvodňují používání tohoto nařízení.\n2.   Ke zprávě uvedené v odstavci 1 se případně připojí návrh prováděcího rozhodnutí Rady o prodloužení období dostupnosti nástroje.\nČlánek 15\nPoužitelnost\n1.   Toto nařízení se nepoužije na Spojené království ani ve Spojeném království.\n2.   Odkazy na členské státy v tomto nařízení nezahrnují Spojené království.\nČlánek 16\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 19. května 2020.\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nG. GRLIĆ RADMAN\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).\n(3)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.\n(4)  Přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie (EU, Euratom) 2020/227 na rozpočtový rok 2020 s konečnou platností (Úř. věst. L 57, 27.2.2020, s. 1).", "summary": "Dočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (SURE)\nDočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (SURE)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2020/672 – zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení, kterým se zřizuje evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), stanoví podmínky a postupy, které umožňují EU poskytnout finanční pomoc členskému státu, který zažívá nebo kterému hrozí vážné narušení ekonomiky způsobené rozšířením onemocnění COVID19. Hlavním cílem je finanční podpora režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, které mají ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné a zmírnit riziko nezaměstnanosti a ztráty příjmu. Může být také použita pro doplňkové financování některých zdravotních opatření, zejména na pracovišti.\nKLÍČOVÉ BODY\nČl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje Radě poskytnout finanční pomoc EU členským státům, které zažívají obtíže (nebo jsou jimi vážně ohroženy) způsobené mimořádnými událostmi, jež nemohou ovlivnit. Podle nařízení SURE může členský stát požádat o finanční pomoc EU pro podporu vnitrostátních opatření, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby, kvůli řešení socioekonomických dopadů rozšíření onemocnění COVID-19, v případech, kdy po 1. únoru 2020 došlo k náhlému a prudkému nárůstu skutečných (a případně také plánovaných) veřejných výdajů. Finanční pomoc má být poskytnuta na požádání v podobě úvěru vyplaceného v tranších. Za tímto účelem má Evropská komise a dotčený členský stát uzavřít dohodu o půjčce v souladu s čl. 220 odst. 5 finančního nařízení EU (nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 – viz shrnutí). Aby Komise mohla zajistit financování pro nástroj SURE, je zmocněna si jménem EU vypůjčit na kapitálových trzích nebo od finančních institucí, a to v nejvhodnější době s cílem optimalizovat náklady financování a zachovat na trzích svou pověst jako emitenta EU. Členské státy mohou přispět do nástroje SURE poskytnutím protizáruk na krytí rizika, které nese EU. Tyto příspěvky mají být poskytovány ve formě neodvolatelných a bezpodmínečných záruk splatných na požádání. Velikost záruky od každého členského státu s celkovou hodnotou 25 miliard EUR odpovídá relativnímu podílu daného státu na celkovém hrubém národním důchodu EU. Komise uzavře s přispívajícím členským státem dohodu o záruce, ve které budou stanoveny podmínky platby. Maximální výše finanční pomoci dostupná v rámci nástroje SURE činí 100 miliard EUR pro všechny členské státy. Nástroj SURE má za cíl doplnit vnitrostátní opatření provedená postiženými členskými státy ke zmírnění přímých ekonomických, sociálních a zdravotních dopadů rozšíření onemocnění COVID-19.Postup pro žádost o finanční pomoc a její schvalováníFinanční pomoc je poskytována prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady přijatého na základě návrhu Komise a po konzultaci s dotčeným členským státem. Za tímto účelem poskytne dotčený členský stát Komisi vhodné důkazy týkající se náhlého a prudkého nárůstu skutečných (a případně také plánovaných) veřejných výdajů přímo se týkajících režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, a případně také příslušných zdravotních opatření provedených v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19.Obezřetnostní pravidlaKomise je pak povinna provádět následující obezřetnostní pravidla použitelná pro portfolio půjček z nástroje SURE:podíl úvěrů poskytnutých třem členským státům, které čerpaly největší podíl poskytnutých půjček, nepřesáhne 60 % maximální částky (tj. 60 % ze 100 miliard EUR),částky splatné EU v daném roce nesmí přesáhnout 10 % maximální částky nástroje SURE (tj. 10 % ze 100 miliard EUR),v případě potřeby může Komise refinancovat související výpůjčky sjednané jménem EU. Prováděcí rozhodnutí Rady bude zahrnovat:částku půjčky, maximální průměrnou splatnost, vzorec stanovení její ceny, maximální počet tranší, období její dostupnosti a další příslušná pravidla pro poskytování finanční pomoci,posouzení, zda dotčený členský stát splňuje podmínky pro použití nástroje SURE,popis vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření a případně relevantních zdravotních opatření, která mohou být rovněž financována v rámci nařízení SURE. Při přijímání prováděcího rozhodnutí bere Rada v úvahu stávající a očekávané potřeby členského státu, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení SURE, které již podaly nebo plánují podat jiné členské státy, přičemž uplatní zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti.Správa, možné využití záruk a dostupnost nástroje SUREKomise zavádí nezbytná opatření pro správu půjček u Evropského systému centrálních bank. Přijímací země otevřou pro správu obdržené finanční pomoci u své národní centrální banky zvláštní účty. V případě, že navzdory použití všech obezřetnostních pravidel bude Komise muset vyzvat k plnění ze záruk poskytnutých členskými státy, očekává se, že před výzvou k plnění ze záruk posoudí možnost využití rozpětí dostupného v rámci stropu vlastních zdrojů pro prostředky na platby v rozsahu, který bude Komise považovat za udržitelný, s přihlédnutím mimo jiné k celkovým podmíněným závazkům EU a k udržitelnosti souhrnného rozpočtu EU. Nástroj SURE se stane dostupným, jakmile všechny členské státy přispějí svým podílem záruk (viz výše). Období dostupnosti nástroje SURE, během něhož může být přijato prováděcí rozhodnutí Rady o poskytnutí finanční pomoci, končí dne 31. prosince 2022. Rada může na návrh Komise rozhodnout, že období dostupnosti nástroje SURE prodlouží pokaždé o období dalších šesti měsíců, pokud Komise dospěje k závěru, že nadále přetrvává vážné narušení ekonomiky způsobené rozšířením onemocnění COVID-19, jež ovlivňuje financování příslušných opatření. Nařízení se nepoužije ve Spojeném království.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\nNařízení vstoupilo v platnost dne 20. května 2020.\nKONTEXT\nViz také:Dočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1–7)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava VIII – Hospodářská a měnová politika – Kapitola 1 – Hospodářská politika – Článek 122 (bývalý článek 100 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 98)\nPoslední aktualizace 31.08.2020"}
{"celex_id": "32021R0023", "reference": "22.1.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 22/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23\nze dne 16. prosince 2020\no rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nFinanční trhy jsou pro fungování moderních ekonomik klíčové. Čím větší je jejich integrace, tím větší bude potenciál pro účinnou alokaci hospodářských zdrojů, což může přispět k ekonomické výkonnosti. Aby však bylo možné zlepšit fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb, je důležité mít zavedené postupy pro zvládání dopadů plynoucích z otřesů na trzích a pro zajištění toho, že pokud se finanční instituce nebo infrastruktura finančního trhu působící na tomto trhu ocitne ve finančních problémech nebo v krizové situaci, nepovede to k destabilizaci celého finančního trhu a poškození růstu v širší ekonomice.\n(2)\nÚstřední protistrany představují klíčové prvky světových finančních trhů tím, že vstupují mezi účastníky a plní roli kupujícího pro každého prodávajícího a prodávajícího pro každého kupujícího; zároveň sehrávají ústřední roli při zpracování finančních transakcí a řízení expozic vůči různým rizikům spojeným s těmito transakcemi. Ústřední protistrany soustřeďují zpracování transakcí a pozic protistran, zajišťují dodržení závazků vytvořených těmito transakcemi a rovněž od svých členů vyžadují marži a příspěvky do fondů proti selhání v podobě odpovídajícího kolaterálu.\n(3)\nIntegrace finančních trhů vedla v Unii k tomu, že se ústřední protistrany, které primárně sloužily zejména domácím potřebám a trhům, ve větší míře rozvinuly v klíčové uzly finančních trhů v rámci Unie. Ústřední protistrany, které jsou v současnosti v Unii povoleny, provádějí clearing různých kategorií produktů, včetně kotovaných a OTC finančních a komoditních derivátů, fyzických akcií, dluhopisů či jiných produktů, například repa. Poskytují služby přes hranice států širokému spektru finančních i jiných institucí napříč celou Unií. I když jsou některé ústřední protistrany nadále soustředěny na domácí trhy, všechny jsou systémově významné minimálně na svých domácích trzích.\n(4)\nProtože je významné množství finančního rizika ve finančním systému Unie zpracováváno a soustředěno v ústředních protistranách jménem členů clearingového systému a jejich klientů, je klíčové zajistit účinnou regulaci a spolehlivý dohled nad ústředními protistranami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vyžaduje, aby ústřední protistrany povolené v Unii dodržovaly přísné obezřetnostní a organizační normy, stejně jako normy týkající se řízení činnosti. Úplným dohledem nad činností ústředních protistran jsou pověřeny příslušné orgány spolupracující v rámci kolegií dohledu, která sdružují relevantní orgány pro konkrétní úkoly, které jsou jim přiděleny. V souladu se závazky přijatými představiteli skupiny G20 v důsledku finanční krize z roku 2008 vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 rovněž centrální clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústřední protistrany. S nabytím účinku povinnosti týkající se centrálního clearingu OTC derivátů lze očekávat, že se objem a rozsah činností prováděných ústředními protistranami zvýší, což by mohlo představovat další výzvu pro strategie řízení rizik ústředních protistran.\n(5)\nNařízení (EU) č. 648/2012 přispělo ke zvýšení odolnosti ústředních protistran a širších finančních trhů vůči širokému spektru rizik, která jsou zpracovávána a soustředěna v ústředních protistranách. Žádný systém pravidel a postupů však nedokáže zabránit situaci, kdy stávající zdroje nepostačují k řízení rizik vzniklých ústřední protistraně, včetně rizika selhání jednoho nebo více členů clearingového systému. Pokud finanční instituce čelí scénáři vážných finančních problémů nebo hrozící krizové situace, v zásadě by se na ně mělo vztahovat běžné úpadkové řízení. Jak však ukázala finanční krize v roce 2008, zejména v době déle trvající ekonomické nestability a nejistoty mohou taková řízení narušit funkce zásadní pro hospodářství a ohrozit finanční stabilitu. Na insolvenční postupy běžně uplatňované u korporací se nelze vždy spoléhat, pokud jde o zajištění dostatečně rychlého zásahu nebo dostatečného upřednostnění zachování zásadních funkcí finančních institucí v zájmu zachování finanční stability. S cílem předejít těmto negativním důsledkům běžného úpadkového řízení je nezbytné vytvořit pro ústřední protistrany zvláštní rámec pro řešení krize.\n(6)\nFinanční krize z roku 2008 zvýraznila nedostatek vhodných nástrojů umožňujících zachovat zásadní funkce poskytované finančními institucemi v krizové situaci. Dále také prokázala, že neexistují rámce, které by umožňovaly spolupráci a koordinaci mezi orgány, zejména mezi těmi, které se nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích, za účelem zajištění přijetí rychlé a rozhodné akce. Bez těchto nástrojů a při neexistenci rámců pro spolupráci a koordinaci byly členské státy přinuceny zachraňovat finanční instituce pomocí prostředků daňových poplatníků, aby předešly šíření krize a snížily míru paniky. I když ústřední protistrany nebyly v průběhu finanční krize z roku 2008 přímými příjemci mimořádné veřejné finanční podpory, byly chráněny před následky, které by byly jinak vyvolány skutečností, že by příslušné banky přestaly vůči nim plnit svoje závazky. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran doplňuje rámec pro řešení krize bank přijatý prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (5), a je tudíž nezbytný, aby v případě neřízené krizové situace nebyly využívány prostředky daňových poplatníků. Takový rámec by se měl také zabývat možností vstupu ústředních protistran do řešení krize z jiných důvodů než z důvodu selhání jednoho nebo několika členů jejich clearingového systému.\n(7)\nCílem důvěryhodného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize je zajistit v co nejvyšší možné míře, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány zásadní funkce ústřední protistrany, která je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, a současně ukončeny zbývající činnosti prostřednictvím běžného úpadkového řízení a aby byla zachována finanční stabilita a zabránilo se významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém a jeho schopnost sloužit reálné ekonomice, a to při současné minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky na řešení krizové situace ústřední protistrany. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posiluje připravenost ústředních protistran i orgánů týkající se zmírnění finančních problémů a poskytuje orgánům lepší představu o přípravách ústředních protistran na scénáře finančních problémů. Také poskytuje orgánům pravomoci, které jim umožní připravit možné řešení krize ústřední protistrany a řešit zhoršující se finanční zdraví ústřední protistrany koordinovaným způsobem, a tím přispět k hladkému fungování finančních trhů.\n(8)\nV současnosti neexistují žádná harmonizovaná ustanovení pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran pro celou Unii. Některé členské státy již přijaly legislativní změny, které vyžadují, aby ústřední protistrany vypracovaly ozdravné plány, a které zavádějí mechanismy pro řešení krize ústředních protistran v krizové situaci. Mezi právními a správními předpisy, jimiž se platební neschopnost ústředních protistran v jednotlivých členských státech řídí, dále panují velké hmotněprávní i procesní rozdíly. Je pravděpodobné, že neexistence společných podmínek, pravomocí a postupů týkajících se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran je překážkou hladkého fungování vnitřního trhu a spolupráce vnitrostátních orgánů při řešení krizové situace ústřední protistrany a při uplatňování vhodných mechanismů alokace ztrát vůči členům jejího clearingového systému v rámci Unie i globálně. To platí zejména tam, kde v důsledku různých přístupů nemají vnitrostátní orgány stejnou úroveň kontroly či stejnou schopnost řešit krizi ústřední protistrany. Tyto rozdíly v režimech pro ozdravné postupy a řešení krize by mohly mít různý dopad na ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty členů clearingového systému v různých členských státech, což může vést k narušování soutěže v rámci vnitřního trhu. Neexistence společných pravidel a nástrojů pro řešení finančních problémů nebo krizové situace ústřední protistrany může ovlivnit rozhodnutí členů clearingových systémů a jejich klientů týkající se clearingu, stejně jako rozhodnutí ústředních protistran týkající se místa jejich usazení, a tím ústředním protistranám zabránit v plném využívání svých základních svobod v rámci vnitřního trhu. To by následně mohlo odradit členy clearingového systému a jejich klienty od přístupu k ústředním protistranám v zahraničí v rámci vnitřního trhu a bránit další integraci unijních kapitálových trhů. Z tohoto důvodu jsou společná pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize ve všech členských státech nezbytná k zajištění toho, aby nebyly ústřední protistrany omezovány v uplatňování svých svobod na vnitřním trhu v důsledku finanční kapacity členských států a jejich orgánů při řízení krizové situace ústředních protistran.\n(9)\nPřezkum regulačního rámce uplatňovaného na banky a další finanční instituce, který proběhl v důsledku finanční krize z roku 2008, a zejména posílení kapitálových a likviditních rezerv bank, vytvoření lepších nástrojů pro makroobezřetnostní politiky a komplexních pravidel týkajících se ozdravných postupů a řešení krize bank, snížily pravděpodobnost budoucích krizí a posílily odolnost všech finančních institucí a infrastruktur trhu, včetně ústředních protistran, vůči ekonomickému tlaku, ať už je způsoben systémovými potížemi, nebo událostmi specifickými pro jednotlivé instituce. Od 1. ledna 2015 se v členských státech uplatňuje režim pro ozdravné postupy a řešení krize bank podle směrnice 2014/59/EU.\n(10)\nPříslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly stavět na přístupu k ozdravným postupům a řešení krize bank a měly by být připraveny a mít k dispozici vhodné nástroje, které jim umožní řešit situace, kdy se do krizové situace dostane ústřední protistrana. V důsledku odlišných funkcí a modelů podnikání jsou však rizika spojená s bankami a ústředními protistranami odlišná. Z tohoto důvodu jsou zapotřebí specifické nástroje a pravomoci pro scénáře krizové situace ústřední protistrany vyvolané krizovou situací členů jejího clearingového systému nebo událostmi jinými než selháním.\n(11)\nS cílem doplnění přístupu zavedeného nařízením (EU) č. 648/2012, které stanoví jednotné obezřetnostní požadavky platné pro ústřední protistrany, a jeho dalšího rozvinutí je nařízení řádným právním aktem, který je třeba použít. Stanovení požadavků týkajících se ozdravných postupů a řešení krize pomocí směrnice by mohlo vést k nejednotnostem, neboť by ve vztahu k oblasti, která je jinak upravena přímo použitelným právem Unie a ve stále větší míře charakterizována přeshraničním poskytováním služeb ústředních protistran, byla přijata potenciálně odlišná vnitrostátní pravidla. Proto by měla být také přijata jednotná a přímo použitelná pravidla týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.\n(12)\nS cílem zajistit soudržnost s platnou právní úpravou Unie v oblasti finančních služeb a také maximální možnou finanční stabilitu napříč Unií by se měl režim pro ozdravné postupy a řešení krize, který je stanoven v tomto nařízení, vztahovat na ústřední protistrany, jež podléhají obezřetnostním požadavkům stanoveným nařízením (EU) č. 648/2012, bez ohledu na to, zda jim byla udělena bankovní licence. Přestože mohou existovat rozdíly v rizikovém profilu spojeném s alternativními podnikovými strukturami, ústřední protistrany jsou samostatné subjekty, které mají povinnost splňovat všechny požadavky podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) č. 648/2012 nezávisle na svém mateřském podniku nebo jiných subjektech skupiny. Toto nařízení se tudíž nemusí vztahovat na skupinu, jejíž součástí je ústřední protistrana. Skupinové aspekty, včetně mimo jiné provozních, osobních a finančních vztahů ústřední protistrany s ostatními subjekty skupiny, by však měly být zohledněny při plánování ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany, pokud by to mohlo ovlivnit ozdravné postupy nebo řešení krize ústřední protistrany nebo pokud by opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohla mít dopad na jiné subjekty skupiny.\n(13)\nS cílem zajistit efektivní a účinné přijímání opatření k řešení krize v souladu s účelem řešení krize by členské státy měly plněním funkcí a úkolů ve vztahu k řešení krize pověřit jakožto orgány příslušné k řešení krize pro účely tohoto nařízení národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy nebo orgány, jimž jsou svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy, včetně případných stávajících orgánů příslušných k řešení krize. Členské státy by také měly zajistit, aby byly těmto orgánům příslušným k řešení krize přiděleny odpovídající zdroje. V členských státech, v nichž je ústřední protistrana usazena, by měla být zavedena odpovídající strukturální ujednání s cílem oddělit funkce týkající se řešení krize ústřední protistrany od jiných funkcí, zejména pokud je orgán odpovědný za obezřetnostní dohled nad danou ústřední protistranou nebo obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, jež jsou členy clearingového systému dané ústřední protistrany, určen jako orgán příslušný k řešení krize, aby se zabránilo jakýmkoli střetům zájmů a riziku regulační shovívavosti. V takových případech by měla být zajištěna nezávislost rozhodovacího procesu orgánu příslušného k řešení krize, přičemž by se nemělo bránit tomu, aby se rozhodování sbíhalo na nejvyšší úrovni.\n(14)\nS ohledem na důsledky, které by krizová situace ústřední protistrany a následná opatření mohly mít na finanční systém a ekonomiku členského státu, i s ohledem na případnou krajní potřebu využít k řešení krize veřejné finanční prostředky, by ministerstva financí nebo jiná příslušná ministerstva v členských státech měla mít v souladu s vnitrostátními demokratickými postupy možnost rozhodnout o jakémkoli použití veřejných finančních prostředků jako o krajním řešení, a do procesu ozdravných postupů a řešení krize by tudíž měla být úzce zapojena již od počáteční fáze. V souvislosti s použitím veřejných finančních prostředků jako krajního řešení by proto tímto nařízením nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi příslušná ministerstva nebo vládu a orgán příslušný k řešení krize, jak je stanoveno v právních systémech členských států.\n(15)\nProtože ústřední protistrany často poskytují služby v rámci celé Unie, účinné ozdravné postupy a řešení krize vyžadují spolupráci mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize v rámci kolegií dohledu a kolegií k řešení krize, zejména v přípravných fázích ozdravných postupů a řešení krize. To zahrnuje posuzování ozdravného plánu vypracovaného ústřední protistranou, přispění ke společnému rozhodnutí o plánech řešení krize vypracovaném orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a dosažení tohoto společného rozhodnutí, jakož i řešení případných překážek bránících způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize.\n(16)\nŘešení krize ústředních protistran by mělo usilovat o rovnováhu mezi potřebou toho, aby postupy zohledňovaly naléhavost situace a umožňovaly efektivní, spravedlivá a včasná řešení na jedné straně, jakož i nezbytností ochrany finanční stability v členských státech, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby, na straně druhé. Orgány, jejichž oblasti působnosti by byly krizovou situací ústřední protistrany ovlivněny, by se měly v zájmu dosažení uvedených cílů podělit o svoje názory v rámci kolegia k řešení krize. To by mělo zahrnovat zejména sdílení informací o přípravě členů clearingového systému a případně klientů, pokud jde o řízení potenciálního selhání, opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize a o vykonávání dohledu nad souvisejícími expozicemi vůči ústřední protistraně. Orgánům členských států, jejichž finanční stabilitu by mohla krizová situace ústřední protistrany ovlivnit, by mělo být umožněno účastnit se kolegia k řešení krize, a to na základě posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu. Členské státy by měly mít možnost být zastoupeny v kolegiu k řešení krize, a to příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize členů clearingového systému. Členským státům, které nejsou zastoupeny orgány členů clearingového systému, by mělo být umožněno účastnit se kolegia, a to tak, že si zvolí, zda se bude účastnit příslušný orgán členů clearingového systému nebo orgán příslušný k řešení krize klientů členů clearingového systému. Tyto orgány by měly orgánu příslušnému k řešení krize ústřední protistrany poskytnout náležité odůvodnění své účasti, a to na základě své analýzy negativního dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo na jejich členský stát mít. Podobně platí, že za účelem zajištění pravidelné výměny názorů a koordinace s relevantními orgány třetí země by měly být tyto orgány v případě potřeby přizvány k účasti v kolegiích k řešení krize jako pozorovatelé.\n(17)\nS cílem řešit případnou krizovou situaci ústřední protistrany účinným a přiměřeným způsobem by měly orgány při výkonu svých pravomocí v oblasti ozdravných postupů a řešení krize zohlednit řadu faktorů, například povahu činnosti ústřední protistrany, její vlastnickou strukturu, právní a organizační strukturu, rizikový profil, velikost, právní postavení, nahraditelnost a propojení s finančním systémem. Orgány by také měly zohlednit, zda je pravděpodobné, že by krizová situace ústřední protistrany a její následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné finanční instituce nebo na širší ekonomiku.\n(18)\nS cílem efektivně zacházet s ústředními protistranami v krizové situaci by příslušné orgány měly mít pravomoc ukládat ústředním protistranám přípravná opatření. Měla by být stanovena minimální norma týkající se obsahu a informací zahrnutých v ozdravných plánech, aby se zajistilo, že všechny ústřední protistrany v Unii mají pro případ finančních problémů dostatečně podrobné ozdravné plány. V takovém ozdravném plánu by měla být uvážena vhodná škála scénářů předpokládajících systémovou i specifickou zátěž ústřední protistrany, jež by ohrozila její životaschopnost, a to rovněž s přihlédnutím k potenciálnímu dopadu přenosu rizik v krizi jak na vnitrostátní, tak na přeshraniční úrovni. Scénáře by měly být přísnější než scénáře používané pro účely pravidelných stresových testů podle článku 49 nařízení (EU) č. 648/2012, přičemž by však měly zůstat realistické. Ozdravný plán by měl pokrývat širokou škálu scénářů, včetně scénářů vyplývajících z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, a měl by zahrnovat komplexní opatření k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů, úplnou alokaci ztrát plynoucích ze selhání člena clearingového systému a odpovídající absorpci ztrát pro všechny ostatní druhy ztrát. Ozdravné plány by měly rozlišovat mezi různými typy událostí jiných než selhání. Ozdravný plán by měl být součástí provozních předpisů ústřední protistrany, které jsou smluvně odsouhlaseny členy clearingového systému. Tyto provozní předpisy by dále měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost ozdravných opatření uvedených v ozdravném plánu pro všechny příslušné scénáře. Ozdravné plány by neměly předpokládat přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře nebo vystavovat riziku ztrát daňové poplatníky.\n(19)\nÚstřední protistrany by měly být povinny vypracovat a pravidelně přezkoumávat a aktualizovat své ozdravné plány. Fáze ozdravných postupů by v takové souvislosti měla být zahájena, pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo hrozí riziko porušení jejích kapitálových a obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012, které by mohly vést k porušení jejích požadavků na povolení, což by bylo důvodem k odnětí jejího povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012. To by mělo být posouzeno ve vazbě na rámec kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů zahrnutých v ozdravném plánu.\n(20)\nS cílem vytvořit náležité pobídky ex ante a zajistit spravedlivé rozdělení ztrát by ozdravné plány měly zajistit, aby použití ozdravných nástrojů vhodně vyvažovalo rozdělení ztrát mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty. Obecně platí, že by ztráty vzniklé při uplatňování ozdravných postupů měly být rozděleny mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty v závislosti na jejich odpovědnosti za riziko převedené na ústřední protistranu a jejich schopnost tato rizika kontrolovat a řídit. Ozdravné plány by měly zajistit, aby byl kapitál ústřední protistrany vystaven ztrátám způsobeným událostí selhání i událostí jinou než selhání před tím, než jsou ztráty rozděleny mezi členy clearingového systému. Jako motivaci k řádnému řízení rizik a pro další snížení rizika ztrát pro daňové poplatníky by ústřední protistrana měla použít část svých předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů podle článku 43 nařízení (EU) č. 648/2012, jež může obsahovat jakýkoli kapitál, který ústřední protistrana drží navíc k minimálním kapitálovým požadavkům za účelem splnění prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, a to jako ozdravné opatření před uplatněním jiných ozdravných opatření, která vyžadují finanční příspěvky členů clearingového systému.\nTato dodatečná částka předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, která je odlišná od předem financovaných vlastních zdrojů uvedených v čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012, by neměla být nižší než 10 % ani vyšší než 25 % kapitálových požadavků založených na riziku vypočtených v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 bez ohledu na to, zda jsou tyto požadavky nižší nebo vyšší než počáteční kapitál uvedený v čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení.\n(21)\nÚstřední protistrana by měla předložit svůj ozdravný plán příslušnému orgánu, jenž by jej měl bez zbytečného prodlení předat kolegiu dohledu zřízenému podle nařízení (EU) č. 648/2012 k celkovému posouzení, které kolegium provede na základě společného rozhodnutí. Posouzení by mělo zahrnovat, zda plán je komplexní a zda by včas mohl reálně obnovit životaschopnost ústřední protistrany, a to i v období vážných finančních problémů.\n(22)\nOzdravné plány by měly komplexně stanovit opatření, která by ústřední protistrana přijala s cílem řešit veškeré nespárované nevypořádané závazky, nekrytou ztrátu, nedostatek likvidity nebo nedostatečnou kapitálovou přiměřenost, jakož i opatření k doplnění veškerých vyčerpaných předem financovaných zdrojů a ujednání o likviditě za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany a její pokračující schopnosti plnit své požadavky na povolení. Pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uplatnit výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize ani požadavek na minimální smluvní závazek pro výzvu k doplnění likvidity pro ozdravení by neměly mít vliv na právo ústřední protistrany zavést do svých předpisů výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení ve výši přesahující minimální povinný smluvní závazek stanovený v tomto nařízení, ani na řízení rizik ústřední protistrany.\n(23)\nOzdravné plány by měly rovněž vzít do úvahy kybernetické útoky, které by mohly vést k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo k riziku porušení obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.\n(24)\nÚstřední protistrany by měly zajistit, aby jejich ozdravný plán nebyl diskriminační a byl vyvážený z hlediska dopadů a pobídek, které vytváří. Účinky ozdravných opatření na členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i na jejich klienty a na finanční systém Unie nebo jednoho či více z jejích členských států by měly být přiměřené. Ústřední protistrany mají zejména v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 zajistit, aby členové jejich clearingového systému měli omezenou expozici vůči ústřední protistraně. Ústřední protistrany by měly zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly zapojeny do vypracování ozdravného plánu, případně prostřednictvím jejich účasti ve výboru pro rizika ústřední protistrany, a tím, že budou náležitým způsobem konzultovány. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že se názory zúčastněných stran budou lišit, měly by ústřední protistrany stanovit jasné postupy pro řešení různorodosti názorů zúčastněných stran i jakéhokoli střetu zájmů mezi těmito zúčastněnými stranami a ústřední protistranou.\n(25)\nS ohledem na globální povahu trhů obsluhovaných ústředními protistranami by měly provozní předpisy ústřední protistrany zahrnovat smluvní ustanovení k zajištění schopnosti ústřední protistrany použít varianty ozdravných postupů v případě potřeby na smlouvy nebo aktiva, které se řídí právem třetí země, nebo na subjekty se sídlem ve třetích zemích.\n(26)\nPokud ústřední protistrana nepředloží vhodný ozdravný plán, měly by mít příslušné orgány možnost jí uložit, aby přijala opatření nezbytná k nápravě závažných nedostatků plánu s cílem posílit své činnosti a zajistit, aby v případě krizové situace mohla alokovat ztráty, obnovit svůj kapitál a případně obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů. Tato pravomoc by měla umožnit příslušným orgánům, aby přijaly preventivní opatření do té míry, v jaké je třeba k řešení jakýchkoli nedostatků, a tudíž ke splnění cílů finanční stability.\n(27)\nVe výjimečných případech srážky variační marže v důsledku události jiné než selhání a v případě, že je ozdravný postup úspěšný, by měl mít příslušný orgán možnost požadovat, aby ústřední protistrana odškodnila členy svého clearingového systému úměrně k jejich ztrátě převyšující jejich smluvní závazky, a to prostřednictvím hotovostních plateb, nebo případně vyžadovat od ústřední protistrany, aby vydala nástroje uznávající nárok na budoucí zisky ústřední protistrany.\n(28)\nNezbytnou složkou účinného řešení krize je plánování řešení krize. Plány by měly být vypracovány orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a společně odsouhlaseny v kolegiu k řešení krize. Měly by pokrývat širokou škálu scénářů, přičemž by měly rozlišovat mezi scénáři vyplývajícími z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, jakož i z různých typů událostí jiných než selhání. Orgány by měly mít k dispozici veškeré informace, které potřebují k určení a zajištění kontinuity zásadních funkcí. Obsah plánu řešení krize by však měl být přiměřený činnostem ústřední protistrany a typům produktů, u kterých provádí clearing, a měl by mimo jiné vycházet z informací poskytnutých ústřední protistranou. S cílem usnadnit vymáhání výzev k doplnění likvidity pro řešení krize a vymáhání snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří neselhali, by se měl doplnit do provozních předpisů ústřední protistrany odkaz na pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uložit ústřední protistraně tyto povinnosti. V případě potřeby by provozní předpisy ústřední protistrany, které jsou s členy clearingového systému smluvně dohodnuty, měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost dalších opatření k řešení krize orgány příslušnými k řešení krize.\n(29)\nOrgány příslušné k řešení krize by na základě posouzení způsobilosti k řešení krize měly mít pravomoc požadovat přímo či nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu změny právní či provozní struktury a organizace ústředních protistran a přijímat nezbytná a přiměřená opatření ke snížení nebo odstranění významných překážek pro použití nástrojů k řešení krize a k zajištění jejich způsobilosti k řešení krize. S ohledem na různorodou strukturu skupin, do nichž ústřední protistrany patří, na rozdíly ve strukturách ve srovnání s bankovními skupinami a na různé regulační rámce, které se na jednotlivé subjekty v rámci těchto skupin vztahují, by měl být orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem ústřední protistrany schopen posoudit, zda je prosazování změn v právních či provozních strukturách ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, spojeno se změnami ve strukturách skupiny, do níž ústřední protistrana patří, což by mohlo vést k problémům v podobě právního napadení nebo k otázkám týkajícím se vymahatelnosti, v závislosti na konkrétních právních okolnostech, které se uplatní. Při posuzování toho, jak odstranit takové překážky bránící řešení krize, by měl mít orgán příslušný k řešení krize možnost navrhnout jiný soubor opatření k zajištění způsobilosti k řešení krize namísto vyžadování změn v právních či provozních strukturách skupiny, pokud by uplatnění těchto alternativních opatření odstranilo překážky bránící způsobilosti k řešení krize rovnocenným způsobem.\n(30)\nPlány řešení krize a posouzení způsobilosti k řešení krize představují oblasti, kde nad každodenními úvahami týkajícími se dohledu získává převahu potřeba urychlit a zajistit rychlá restrukturalizační opatření s cílem zabezpečit zásadní funkce ústřední protistrany a ochránit finanční stabilitu. V případě neshody mezi jednotlivými členy kolegia k řešení krize o rozhodnutích, která mají být přijata s ohledem na plán řešení krize ústřední protistrany, posouzení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize a rozhodnutí odstranit všechny překážky, by evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) měl hrát úlohu zprostředkovatele v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). Takovéto závazné zprostředkování ze strany ESMA by mělo být nicméně k projednání připraveno vnitřním výborem ESMA, s ohledem na kompetence členů ESMA k zajištění finanční stability a dohledu na členy clearingového systému v několika členských státech. Některé příslušné orgány by podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1093/2010 (7) měly být přizvány k účasti v tomto vnitřním výboru ESMA jako pozorovatelé s ohledem na skutečnost, že tyto orgány provádějí podobné úkoly podle směrnice 2014/59/EU. Uvedené závazné zprostředkování by nemělo bránit nezávaznému zprostředkování v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 v jiných případech. V souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 1095/2010 nesmí toto závazné zprostředkování zasahovat do fiskálních pravomocí členských států.\n(31)\nMohlo by být nezbytné, aby ozdravný plán ústřední protistrany stanovil podmínky, za nichž by bylo aktivováno poskytnutí případné finanční podpory na základě smluvně závazných dohod, záruk nebo jiných forem provozní podpory ústřední protistraně od mateřského podniku nebo jiného subjektu v rámci skupiny. Transparentnost týkající se takových ujednání by zmírnila rizika pro likviditu a solventnost subjektu skupiny poskytujícího podporu ústřední protistraně čelící finančním problémům. Jakákoli změna takovýchto ujednání, jež mají dopad na kvalitu a povahu takové podpory ze strany skupiny, by měla být pro účely přezkumu ozdravného plánu považována za významnou změnu.\n(32)\nS ohledem na citlivost informací, které ozdravné plány a plány řešení krize obsahují, by se na tyto plány měla vztahovat příslušná ustanovení o důvěrnosti.\n(33)\nPříslušné orgány by měly předat ozdravné plány a jejich veškeré změny relevantním orgánům příslušným k řešení krize a ty by měly předat plány řešení krize a jejich veškeré změny příslušným orgánům, aby byly všechny relevantní orgány neustále plně informovány.\n(34)\nZa účelem zachování finanční stability je nezbytné, aby příslušné orgány dokázaly napravit zhoršenou finanční a ekonomickou situaci ústřední protistrany dříve, než se ústřední protistrana dostane do bodu, kdy již orgány nemají jinou možnost než přistoupit k řešení krize nebo nařídit ústřední protistraně změnu jejich ozdravných opatření, pokud by mohla být škodlivá pro celkovou finanční stabilitu. Příslušným orgánům by tudíž měly být svěřeny pravomoci k včasnému zásahu, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na finanční stabilitu nebo na zájmy klientů, které by mohly vyplynout z realizace určitých opatření ústřední protistranou, nebo aby se tyto dopady minimalizovaly. Pravomoci k včasnému zásahu by měly být svěřeny příslušným orgánům navíc k jejich pravomocem stanoveným ve vnitrostátním právu členských států nebo podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro jiné okolnosti, než které se považují za včasný zásah. Pravomoci včasného zásahu by měly zahrnovat pravomoc v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu a nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, aniž by došlo k události selhání, a pravomoc omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení.\n(35)\nV rámci pravomocí včasného zásahu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva by příslušný orgán měl mít možnost jmenovat dočasného správce, který nahradí radu a vrcholné vedení ústřední protistrany nebo s nimi dočasně spolupracuje. Úkolem dočasného správce by mělo být vykonávat veškeré pravomoci, které mu byly svěřeny, s výhradou případných podmínek, které mu byly uloženy při jeho jmenování, s cílem podpořit řešení pro nápravu finanční situace ústřední protistrany. Jmenování dočasného správce by však nemělo nepřiměřeně zasahovat do práv akcionářů nebo vlastníků či do procesních povinností stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem v oblasti obchodních společností a mělo by respektovat mezinárodní závazky Unie a členských států týkající se ochrany investic.\n(36)\nV průběhu fáze ozdravných postupů a fáze včasného zásahu by si akcionáři měli zcela ponechat svá práva. Taková práva by měli ztratit, jakmile dojde k řešení krize ústřední protistrany. Jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, by měly být při ozdravném postupu v maximální možné míře omezeny nebo zakázány, aniž by došlo k události selhání. Držitelé majetkových podílů ústřední protistrany by měli absorbovat ztráty při řešení krize jako první, a to tak, aby se minimalizovalo riziko právního napadení z jejich strany, pokud jsou tyto ztráty vyšší než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení, což je rovněž známo jako zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít možnost odchýlit se od zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Akcionář nebo věřitel, kterému vznikla větší ztráta, než jakou by utrpěl v rámci běžného úpadkového řízení, by však měl mít nárok na úhradu rozdílu.\n(37)\nRámec pro řešení krize by měl zajistit včasné zahájení řešení krize předtím, než se ústřední protistrana ocitne v platební neschopnosti. Ústřední strana by měla být považována za ústřední protistranu, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí, pokud porušuje nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně poruší požadavky na pokračující povolení, pokud se ozdravnými postupy nepodařilo či pravděpodobně nepodaří obnovit její životaschopnost, pokud není schopna nebo pravděpodobně nebude schopna plnit některou ze svých zásadních funkcí, pokud její aktiva jsou nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně budou nižší než její závazky, pokud není nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude schopna dostát svým splatným dluhům či jiným závazkům nebo pokud požaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu. Nicméně skutečnost, že ústřední protistrana nesplňuje všechny požadavky pro povolení, by neměla být sama o sobě důvodem pro zahájení řešení krize.\n(38)\nNouzové poskytnutí likvidity centrální bankou, pokud je tato facilita k dispozici, by nemělo být považováno za skutečnost. která prokazuje, že ústřední protistrana není nebo v blízké budoucnosti nebude schopna dostát svým splatným závazkům. Za účelem zachování finanční stability, zejména v případě systémového nedostatku likvidity, by neměly státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami nebo státní záruky za nově vydané závazky za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu aktivovat zahájení řešení krize za předpokladu, že je splněna řada podmínek.\n(39)\nČlenové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“), jiné subjekty členských států plnící podobné funkce, jiné veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do ní zasahující a Banka pro mezinárodní platby, jakož i další subjekty uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012 mohou v souvislosti se svou činností vystupovat jako členové clearingového systému. Nástroje pro alokaci ztrát stanovené v ozdravném plánu ústředních protistran by se na tyto subjekty neměly vztahovat. Obdobně by orgány příslušné k řešení krize neměly používat nástroje k alokaci ztrát vůči těmto subjektům, aby se zabránilo expozici veřejných finančních prostředků.\n(40)\nPokud ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize, orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany by měl mít k dispozici harmonizovaný soubor nástrojů a pravomocí k řešení krize. Ty by mu měly umožnit řešit scénáře způsobené událostí selhání i událostmi jinými než selháním nebo kombinací obojího. Na jejich uplatňování by se měly vztahovat společné podmínky, účel a obecné zásady. Použitím takových nástrojů a pravomocí by zejména nemělo být dotčeno účinné řešení krize přeshraničních skupin.\n(41)\nPrvořadým účelem řešení krize by mělo být zabezpečit kontinuitu zásadních funkcí, zabránit nepříznivým dopadům na finanční stabilitu a ochránit veřejné finanční prostředky.\n(42)\nZásadní funkce ústřední protistrany v krizové situaci by měly být zachovány, byť restrukturalizovány společně s případnými změnami v řízení, a to za použití nástrojů k řešení krize a v co největší možné míře s využitím soukromých finančních prostředků a bez spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo alokací neuhrazených ztrát a obnovením rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany použitím nástrojů k alokaci ztrát a pozic v případě ztrát ze selhání nebo v případě ztrát jiných než ze selhání odpisem kapitálových nástrojů a odpisem nezajištěných závazků a jejich konverzí na kapitál s cílem absorbovat ztráty a rekapitalizovat ústřední protistranu. Aby se zabránilo nutnosti použít vládní nástroje stabilizace, měl by orgán příslušný k řešení krize rovněž mít možnost použít výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize v případě události jiné než selhání. Ústřední protistrana nebo konkrétní clearingová služba by rovněž měla mít možnost být také prodána solventní ústřední protistraně jako třetí straně, která je schopna provádět a řídit převedené clearingové činnosti, nebo s ní být sloučena. V souladu s cílem spočívajícím v zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a ještě před přijetím výše popsaných opatření by orgán příslušný k řešení krize měl obecně zajistit vymáhání jakýchkoliv stávajících a nesplacených smluvních závazků vůči ústřední protistraně v souladu s tím, jak by byla jejich úhrada požadována podle jejích provozních předpisů, zejména včetně veškerých smluvních závazků ze strany členů clearingového systému splnit výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať prostřednictvím aukce, nebo jiných dohodnutých prostředků stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, jakož i veškerých stávajících a nesplacených smluvních závazků, které zavazují jiné strany než členy clearingového systému k jakýmkoli formám finanční podpory.\n(43)\nK zachování důvěry trhů a minimalizaci dalšího šíření krize je nutné rychlé a rozhodné jednání. Poté, co byly splněny podmínky zahájení řešení krize, by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany neměl otálet při přijímání vhodného a koordinovaného opatření k řešení krize ve veřejném zájmu. Krizová situace ústřední protistrany může nastat za okolností, které vyžadují okamžitou reakci ze strany relevantního orgánu příslušného k řešení krize. Tomuto orgánu by proto mělo být umožněno, aby přijal opatření k řešení krize i bez ohledu na provádění ozdravných opatření ze strany ústřední protistrany nebo bez ukládání povinnosti použít nejprve pravomoci k včasnému zásahu.\n(44)\nPři přijímání opatření k řešení krize by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany měl zohlednit opatření stanovená v plánech řešení krize vypracovaných v rámci kolegia k řešení krize a vycházet z nich, pokud se však s ohledem na okolnosti daného případu orgán příslušný k řešení krize nedomnívá, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo přijetím opatření, která v plánech řešení krize stanovena nejsou. Orgán příslušný k řešení krize by měl zohlednit obecné zásady rozhodování, včetně potřeby vyvážit zájmy různých zúčastněných stran ústřední protistrany a zajistit transparentnost vůči relevantním orgánům členských států a jejich zapojení v případě, že by navrhované rozhodnutí nebo opatření mohla mít dopad na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména informovat kolegium k řešení krize o plánovaných opatřeních k řešení krize, včetně případů, kdy se tato opatření odchylují od plánu řešení krize.\n(45)\nZasahování do vlastnických práv by mělo být úměrné riziku pro finanční stabilitu. Nástroje k řešení krize by proto měly být použity pouze na ty ústřední protistrany, které splňují podmínky zahájení řešení krize, zejména tam, kde je to nezbytné ke splnění cíle finanční stability ve veřejném zájmu. Nástroje a pravomoci k řešení krize by mohly narušit práva akcionářů, věřitelů, členů clearingového systému a případně klientů členů clearingového systému. Opatření k řešení krize by proto mělo být přijato pouze v případě, je-li to nutné ve veřejném zájmu, a jakýkoli zásah do těchto práv by měl být slučitelný s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“).\n(46)\nDotčeným akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům ústřední protistrany by neměly vzniknout ztráty větší než ty, které by jim vznikly v případě, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni všem uplatnitelným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany v případě selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). V případě částečného převodu aktiv ústřední protistrany v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu by zbývající část takové ústřední protistrany měla být likvidována v běžném úpadkovém řízení.\n(47)\nS cílem chránit práva akcionářů, členů clearingového systému a jiných věřitelů by měla být stanovena jasná pravidla ohledně ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany a ohledně ocenění zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Mělo by se tak porovnat zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům skutečně dostalo při řešení krize, se zacházením, kterého by se jim dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení. Použití výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, jež by měla být zahrnuta v provozních předpisech ústřední protistrany, je vyhrazeno pro orgán příslušný k řešení krize při řešení krize. Ústřední protistrana, správce či insolvenční správce ji využít nemohou, a tudíž by neměla být součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize, by nemělo být ani jakékoli uplatnění pravomoci orgánu příslušného k řešení krize snížit výši zisků splatných členovi clearingového systému, jenž neselhal, které by překročilo smluvně dohodnuté omezení pro takové snížení.\nPokud by akcionáři, členové clearingového systému a jiní věřitelé obdrželi jako úhradu svých pohledávek nebo náhradu za ně částku nižší, než kterou by obdrželi, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany při selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení, měli by mít právo na úhradu rozdílu. Klienti by měli být zahrnuti do tohoto porovnání a měli by mít nárok na úhradu jakéhokoli rozdílu vyplývajícího ze zacházení pouze v případě, že existuje smluvní základ pro přímé pohledávky klientů vůči ústřední protistraně, čímž se z nich stanou věřitelé ústřední protistrany. Pouze v takových případech může orgán příslušný k řešení krize kontrolovat přímý dopad svých opatření. Uvedené porovnání by mělo být možné napadnout, a to odděleně od rozhodnutí o řešení krize. Členské státy by měly mít možnost svobodně rozhodnout o postupu pro úhradu jakéhokoli rozdílu v zacházení s akcionáři, členy clearingového systému a jinými věřiteli.\n(48)\nOpatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohou nepřímo ovlivnit klienty a nepřímé klienty, kteří nejsou věřiteli ústřední protistrany, pokud by v rámci platných smluvních ujednání byly na tyto klienty a nepřímé klienty přeneseny náklady na ozdravné postupy a řešení krize. Proto by měl být prostřednictvím stejných smluvních ujednání s členy clearingového systému a klienty, kteří jim poskytují clearingové služby, řešen rovněž dopad scénáře ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany na klienty a nepřímé klienty. Toho lze dosáhnout zajištěním toho, aby v případě, že smluvní ujednání umožňují členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize, tato smluvní ujednání na rovnocenném a přiměřeném základě zahrnovala rovněž právo klientů na případnou náhradu škody, kterou členové clearingového systému obdrží od ústřední protistrany, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent této náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, pokud se tyto výnosy týkají pozic klientů. Tato ustanovení by se měla vztahovat rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům nabízejí nepřímé clearingové služby.\n(49)\nAby se zajistilo účinné řešení krize ústřední protistrany, postup oceňování by měl stanovit co nejpřesněji veškeré ztráty, které musí být alokovány, aby ústřední protistrana obnovila rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů u nevypořádaných pozic a plnila průběžné platební závazky. Ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci by mělo vycházet ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů v okamžiku použití nástrojů k řešení krize. Při oceňování by však hodnota závazků neměla být ovlivněna finanční situací ústřední protistrany. V naléhavých případech by mělo být možné, aby orgány příslušné k řešení krize provedly rychlé ocenění aktiv nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci. Takové ocenění by mělo být prozatímní a mělo by se uplatňovat, dokud nebude provedeno nezávislé ocenění.\n(50)\nPo zahájení řešení krize ústřední protistrany by orgán příslušný k řešení krize měl vymáhat veškeré nevypořádané smluvní závazky stanovené v provozních předpisech ústřední protistrany, včetně zbývajících ozdravných opatření, s výjimkou případů, kdy je výkon jiné pravomoci nebo nástroje k řešení krize vhodnější, aby se včas zmírnily nežádoucí dopady na finanční stabilitu nebo se zabezpečily zásadní funkce ústřední protistrany. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít právo, nikoli však povinnost vymáhat tyto smluvní závazky ještě i po vyřešení krize, pominuly-li již důvody pro upuštění od jejich vymáhání. Aby se mohli členové clearingového systému a další relevantní strany na vymáhání nevypořádaných závazků připravit, měl by orgán příslušný k řešení krize předem uvědomit relevantní členy clearingového systému a další strany o svém rozhodnutí vymáhat zbývající závazky. K tomuto oznámení by mělo dojít s tříměsíčním až šestiměsíčním předstihem.\nOrgán příslušný k řešení krize by měl v konzultaci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize dotčených členů clearingového systému a všech ostatních stran, které jsou vázány vzniklými a nevypořádanými závazky, určit, zda důvody pro upuštění od vymáhání těchto smluvních závazků již pominuly a zda zbývající závazky vymáhat. Pokud důvody přetrvávají, měl by orgán příslušný k řešení krize od vymáhání takových závazků upustit. Výnosy z odloženého vymáhání nevypořádaných smluvních závazků by měly být použity ke kompenzaci veškerých veřejných finančních prostředků použitých na úhradu nároků podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, vyplývajících z rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize upustit od vymáhání takových závazků nebo od uplatnění jakéhokoli vládního nástroje stabilizace. Orgán příslušný k řešení krize by měl tuto pravomoc odloženého vymáhání použít pouze tehdy, pokud ve vztahu k zúčastněné straně, které se odložené vymáhání bude týkat, nebude porušena zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. V případě ztrát ze selhání by orgán příslušný k řešení krize měl u ústřední protistrany obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů a neuhrazené ztráty by měl přidělit pomocí nástrojů pro alokaci pozic a ztrát. V případě ztrát jiných než ze selhání by ztráty měly absorbovat nástroje regulatorního kapitálu a měly by být přiděleny akcionářům do výše jejich schopnosti absorbovat ztráty, a to buď zrušením nástrojů účasti, či jejich převodem, nebo silným naředěním podílů. Nejsou-li tyto nástroje dostačující, měly by mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc odepsat nezajištěný dluh a závazky v souladu s pořadím podle použitelného vnitrostátního insolvenčního práva a použít nástroje pro alokaci ztrát, a to v nezbytné míře, aniž by byla ohrožena širší finanční stabilita.\n(51)\nZůstávají-li po absorpci ztrát a po případném obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany předem financované zdroje ústřední protistrany vyčerpány, měl by orgán příslušný k řešení krize zajistit, aby byly tyto zdroje obnoveny na úroveň nezbytnou ke splnění regulačních požadavků, a to buď prostřednictvím dalšího uplatnění nástrojů stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, nebo prostřednictvím jiných opatření. Orgány příslušné k řešení krize by zejména měly mít možnost odškodnit členy clearingového systému, kteří neselhali a kteří by měli nárok na náhradu podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, za použití nástrojů pro alokaci ztrát, které by vedly k vyšším ztrátám, než jaké by členové clearingového systému nesli v rámci svých povinností podle provozních předpisů ústřední protistrany, a to formou nástrojů účasti, dluhových nástrojů nebo nástrojů uznávajících nárok na budoucí zisk ústřední protistrany. Při posuzování výše a formy odškodnění může orgán příslušný k řešení krize zvážit například finanční zdraví ústřední protistrany a kvalitu nástrojů, které jsou k dispozici pro odškodnění a pro naplnění zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. S cílem zachovat přiměřenou motivační strukturu by v takovém odškodnění měl být zohledněn rozsah, v jakém člen clearingového systému podpořil ozdravení ústřední protistrany, a proto by se v něm měly rovněž brát v úvahu zbývající nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému vůči této ústřední protistraně. Takové odškodnění by se mělo odečíst od jakéhokoli nároku uplatňovaného na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.\n(52)\nOrgány příslušné k řešení krize by měly rovněž zajistit, aby náklady na řešení krize ústřední protistrany byly minimalizovány a věřitelům téže třídy se dostalo spravedlivého zacházení. Orgán příslušný k řešení krize by měl být s to přijmout opatření k řešení krize, které se odchyluje od zásady rovného zacházení s věřiteli, je-li to ve veřejném zájmu odůvodněné k dosažení účelu řešení krize a úměrné danému riziku. Pokud orgán příslušný k řešení krize takové opatření použije, nemělo by nikoho diskriminovat na základě státní příslušnosti.\n(53)\nŘešení krize ústřední protistrany by nemělo vyžadovat mimořádnou veřejnou finanční podporu. Zbývající ozdravné nástroje a nástroje k řešení krize, zejména nástroj odpisu, by měly být použity v co největší míře před poskytnutím jakékoli kapitálové injekce veřejného sektoru nebo odpovídající mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně nebo současně s nimi. Využití mimořádné veřejné finanční podpory k pomoci v rámci řešení krize institucí v krizové situaci má být poslední možností, podpora musí být časově omezená a v souladu s příslušnými ustanoveními o státní podpoře.\n(54)\nÚčinný režim řešení krize by měl minimalizovat náklady na řešení krize ústřední protistrany v krizové situaci, které nesou daňoví poplatníci. Měl by zajistit, aby bylo možné krizi ústředních protistran řešit bez ohrožení finanční stability. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic by měly uvedeného cíle dosahovat tím, že zajišťují, aby akcionáře a protistrany, jež jsou mezi věřiteli ústřední protistrany v krizové situaci, postihly odpovídající ztráty a aby nesli příslušnou část nákladů vzniklých v důsledku krizové situace ústřední protistrany. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic proto akcionáře a protistrany ústředních protistran více motivují ke sledování zdraví ústřední protistrany za normálních okolností v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu stanovenými v jejím dokumentu nazvaném „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“.\n(55)\nS cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize měly potřebnou flexibilitu při alokaci ztrát a pozic protistranám za různých okolností, je vhodné, aby tyto orgány měly možnost uplatnit nástroje k alokaci ztrát a pozic, pokud je účelem zachování kritických clearingových služeb ústřední protistrany v režimu řešení krize, i ve spojení s převodem kritických služeb na překlenovací ústřední protistranu nebo třetí stranu, načež zbývající část ústřední protistrany ukončí svůj provoz a je zlikvidována.\n(56)\nJsou-li nástroje k alokaci pozic a ztrát použity za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany v krizové situaci, aby tak mohla pokračovat v provozu jako fungující podnik, součástí řešení krize by měla být výměna vedení, s výjimkou případů, kdy je zachování vedení vhodné a nezbytné pro dosažení účelu řešení krize, a následná restrukturalizace ústřední protistrany a její činnosti směřující k odstranění příčin krizové situace. Takové restrukturalizace by mělo být dosaženo provedením plánu reorganizace činnosti, který by měl být v souladu s plánem restrukturalizace, jehož předložení by po ústřední protistraně mohlo být požadováno v souladu s rámcem pro státní podporu.\n(57)\nNástroje k alokaci pozic a ztrát by měly být využívány s cílem obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany, zastavit veškeré další ztráty a získat dodatečné zdroje, jež by pomohly rekapitalizovat ústřední protistranu a doplnit její předem financované zdroje. S cílem zajistit, aby byly tyto nástroje účinné a dosáhly svého účelu, mělo by být možné uplatnit je na co nejširší škálu smluv, které vedou k nezajištěným závazkům nebo nerovnováze v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany v krizové situaci. Měly by umožňovat dražit pozice členů, kteří selhali, mezi zbývajícími členy clearingového systému, nebo je nuceně alokovat v rozsahu, v němž nejsou vyčerpána dobrovolná ujednání zavedená v rámci ozdravného plánu po zahájení řešení krize, zčásti nebo zcela ukončit smlouvy členů clearingového systému, kteří selhali, dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv a další smlouvy ústřední protistrany, dále snižovat odchozí platby variační marže určené těmto členům a případně jejich klientům, uplatnit všechny neuhrazené výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení stanovené v ozdravných plánech, uskutečnit další výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize a odpis kapitálových a dluhových nástrojů vydaných ústřední protistranou nebo jiných nezajištěných závazků a konverzi jakýchkoli dluhových nástrojů na akcie. To zahrnuje možnost použít nástroje k alokaci ztrát s cílem přispět k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů tím, že se ústřední protistraně poskytnou finanční prostředky na přijetí dražební nabídky, což ústřední protistraně umožní přidělit pozice člena, který selhal, nebo provádět platby z ukončených smluv.\n(58)\nPři použití nástroje pro alokaci ztrát, který umožňuje snížit hodnotu zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, by se měl orgán příslušný k řešení krize spoléhat na zpracování variační marže v souladu se strukturou účtů ústřední protistrany, v příslušných případech na operaci snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, v režimu ozdravných postupů a na zásadu, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.\n(59)\nOrgány příslušné k řešení krize by při řádném zohlednění dopadu na finanční stabilitu a jako krajní řešení měly mít v řadě situací možnost určité smlouvy vyloučit nebo částečně vyloučit z alokace pozic a ztrát. V případech, kdy se uvedená vyloučení uplatňují, by mělo být možné zvýšit úroveň expozice nebo ztráty použitou na jiné smlouvy, aby brala v úvahu taková vyloučení, a to s výhradou dodržení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.\n(60)\nJestliže byly nástroje k řešení krize použity k převodu zásadních funkcí či životaschopné činnosti ústřední protistrany na zdravý subjekt, jako je kupující ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistrana, měla by být zbývající část ústřední protistrany zlikvidována v přiměřené lhůtě s ohledem na nutnost toho, aby ústřední protistrana v krizové situaci poskytla služby nebo podporu tak, aby kupující či překlenovací ústřední protistrana mohli provozovat činnosti či poskytovat služby, které na ně v důsledku daného převodu přešly.\n(61)\nNástroj převodu činnosti by měl umožnit orgánům prodat ústřední protistranu nebo část její činnosti jednomu či více kupujícím bez svolení akcionářů. Při použití nástroje převodu činnosti by orgány měly provést kroky k uvedení ústřední protistrany nebo části její činnosti na trh v otevřeném, transparentním a nediskriminačním procesu a usilovat o dosažení co nejvyšší prodejní ceny.\n(62)\nVeškeré čisté výnosy z převodu aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch subjektu, který zůstane v likvidačním řízení. Veškeré čisté výnosy z převodu nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch akcionářů. Ve prospěch všech členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztráty, by mělo být rovněž využito veškeré protiplnění zaplacené kupujícím. Na všechny takové čisté výnosy nebo plnění by se měl vztahovat požadavek na to, aby byly v plné výši vráceny veškeré veřejné prostředky použité při řešení krize. Při výpočtu výnosů by se měly odečíst náklady, které vznikly v důsledku krizové situace ústřední protistrany a během procesu řešení krize.\n(63)\nZa účelem včasného převodu činnosti a ochrany finanční stability by mělo být posouzení kupujícího kvalifikované účasti provedeno včas a způsobem, který nezpozdí použití nástroje převodu činnosti. Ústřední protistrana, kupující nebo oba by v závislosti na dopadech nástroje převodu činnosti a formě nabytí měli mít možnost vykonávat nebo si zachovat stávající práva na členství v platebních a vypořádacích systémech a přístup k nim, jakož i k dalším propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům. Tato práva by neměla být odepřena ani na základě nedodržení příslušných kritérií pro členství nebo účast, ani na základě nedostatečného ratingu. Kupující, který tato kritéria nesplňuje, může uplatňovat tato práva pouze po dobu určenou orgánem příslušným k řešení krize.\n(64)\nInformace týkající se nabízení ústřední protistrany v krizové situaci a jednání s potenciálními nabyvateli před použitím nástroje převodu činnosti budou pravděpodobně mít systémový význam. S cílem zajistit finanční stabilitu je důležité, aby bylo umožněno odložit zveřejnění takových informací požadované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (8) po dobu nezbytnou k vypracování plánu a struktury řešení krize ústřední protistrany v souladu se lhůtami povolenými v rámci režimu týkajícího se zneužívání trhu.\n(65)\nHlavním účelem překlenovací ústřední protistrany jako ústřední protistrany zcela nebo zčásti vlastněné jedním nebo více veřejnými orgány nebo ovládané orgánem příslušným k řešení krize by mělo být zajistit, aby členům clearingového systému a klientům ústřední protistrany, která je v režimu řešení krize, byly i nadále poskytovány základní finanční služby a nadále byly vykonávány základní finanční činnosti. Překlenovací ústřední protistrana by měla být provozována jako životaschopný subjekt, jenž pokračuje v činnosti, a měla by být, jakmile pro to nastanou vhodné podmínky, vrácena na trh nebo zlikvidována, pokud již životaschopná není.\n(66)\nPokud jsou všechny ostatní možnosti nedostupné nebo prokazatelně nepostačují k zajištění finanční stability, měla by být možná vládní účast ve formě kapitálové podpory nebo dočasného veřejného vlastnictví, v souladu s použitelnými pravidly pro státní podporu, včetně restrukturalizace činností ústřední protistrany. S cílem zabránit morálnímu hazardu by měla být tato mimořádná veřejná finanční podpora poskytnuta pouze jako krajní možnost, mít dočasnou povahu a měla by být za přiměřenou dobu vždy získána zpět. Členské státy by proto měly zavést komplexní a věrohodná ujednání pro vrácení finančních prostředků, aniž by to představovalo překážku pro používání vládních stabilizačních nástrojů. Použitím vládního stabilizační nástroje není dotčena úloha kterékoli centrální banky při případném poskytování likvidity finančnímu systému dle výlučného uvážení centrální banky, a to ani v době krize.\n(67)\nAby byla zajištěna schopnost orgánu příslušného k řešení krize použít nástroje k alokaci ztrát a pozic na smlouvy se subjekty se sídlem ve třetích zemích, uznání této možnosti by mělo být zahrnuto do provozních předpisů ústřední protistrany.\n(68)\nOrgány příslušné k řešení krize by měly mít všechny nezbytné zákonné pravomoci, které by mohly být v různých kombinacích při používání nástrojů k řešení krize vykonávány. Měly by zahrnovat pravomoc k převodu nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci na jiný subjekt, například jinou ústřední protistranu nebo překlenovací ústřední protistranu, pravomoc k odpisu nebo zrušení nástrojů účasti nebo pravomoc k odpisu nebo konverzi závazků ústřední protistrany v krizové situaci, pravomoc k odpisu variační marže, pravomoc vymáhat veškeré nevypořádané závazky třetích stran ve vztahu k ústřední protistraně, včetně výzev k doplnění likvidity pro ozdravení, jak je uvedeno v provozních předpisech ústřední protistrany, a alokace pozic, pravomoc uplatňovat výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, pravomoc zčásti nebo zcela zrušit smlouvy ústřední protistrany, pravomoc vyměnit vedení a pravomoc uložit dočasné moratorium na úhradu pohledávek. Za krizovou situaci ústřední protistrany nesou i nadále odpovědnost podle vnitrostátního občanského nebo trestního práva ústřední protistrana a členové její rady a vrcholného vedení.\n(69)\nRámec pro řešení krize by měl zahrnovat procesní požadavky, jimiž se zajistí, že se opatření k řešení krize řádně oznámí a zveřejní. Avšak vzhledem k tomu, že informace získané orgány příslušnými k řešení a jejich odbornými poradci během procesu řešení krize budou nejspíše citlivé, měl by se na ně předtím, než se rozhodnutí o řešení krize zveřejní, vztahovat účinný režim důvěrnosti. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že informace o obsahu a podrobnostech ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledku všech posouzení těchto plánů by mohly mít dalekosáhlé důsledky, zejména pro dotčené podniky. Je nutné předpokládat, že veškeré informace poskytnuté v souvislosti s rozhodnutím před jeho vydáním, ať již se jedná o to, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, či o použití konkrétního nástroje nebo jakéhokoli opatření v rámci zvoleného postupu, mají dopad na veřejné a soukromé zájmy, jichž se dané kroky dotýkají. Nepříznivý dopad na ústřední protistranu může mít již informace o tom, že orgán příslušný k řešení krize se touto ústřední protistranou zabývá. Je proto nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro zachování důvěrnosti takových informací, jako jsou obsah a podrobnosti ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledek posouzení provedených v této souvislosti.\n(70)\nOrgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkové pravomoci k zajištění účinnosti převodu nástrojů účasti nebo dluhových nástrojů a aktiv, závazků, práv a povinností včetně pozic a souvisejících marží. S výhradou záruk stanovených tímto nařízením by tyto pravomoci měly zahrnovat pravomoc vyjmout z převáděných nástrojů nebo aktiv práva třetích stran a pravomoc vymáhat plnění smluv a stanovovat kontinuitu ujednání ve vztahu k příjemci převedených aktiv a nástrojů účasti. Práva zaměstnanců ukončit pracovní smlouvu by však neměla být dotčena. Právo některé ze stran ukončit smlouvu s ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo se subjektem její skupiny z důvodů jiných, než je řešení ústřední protistrany v krizové situaci, by rovněž nemělo být dotčeno. Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkovou pravomoc uložit zbytkové ústřední protistraně, u níž probíhá likvidace v běžném úpadkovém řízení, aby poskytovala nezbytné služby, které umožní, aby ústřední protistrana, na kterou byly na základě použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany převedeny aktiva, smlouvy nebo nástroje účasti, provozovala svou činnost.\n(71)\nVzhledem k tomu, že by si závažné ohrožení finanční stability v členském státě a v Unii mohlo vynutit naléhavé přijetí opatření krizového řízení, měly by postup stanovený vnitrostátním právem pro podání žádosti o soudní schválení opatření krizového řízení předem a soudní posouzení této žádosti probíhat urychleně. S ohledem na nutnost přijmout opatření krizového řízení urychleně by měl soud vydat rozhodnutí do 24 hodin a členské státy by měly zajistit, aby mohl relevantní orgán přijmout rozhodnutí ihned po vydání soudního rozhodnutí. Tím by nemělo být dotčeno právo zúčastněných stran požádat soud o zrušení rozhodnutí v omezené době po přijetí opatření krizového řízení orgánem příslušným k řešení krize.\n(72)\nPodle článku 47 Listiny základních práv mají dotčené strany právo na řádný proces a na účinné prostředky nápravy vůči opatřením, která se jich týkají. Rozhodnutí přijatá orgány příslušnými k řešení krize by proto měla podléhat soudnímu přezkumu.\n(73)\nOpatření k řešení krize přijatá vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize by mohla vyžadovat ekonomická hodnocení a velký prostor pro rozhodování na základě vlastního uvážení. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize disponují speciální odborností k provádění těchto hodnocení a k vymezení podmínek pro náležité využívání diskreční pravomoci. Proto je důležité zajistit, aby z těchto ekonomických hodnocení vypracovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v této souvislosti vycházely vnitrostátní soudy při přezkumu daných opatření krizového řízení. Složitost těchto hodnocení by však neměla vnitrostátním soudům bránit v tom, aby ověřily věcnou správnost, spolehlivost a logičnost důkazů, o něž se orgán příslušný k řešení krize opírá, to, zda důkazy obsahují všechny relevantní informace, které je třeba zohlednit pro posouzení komplexní situace, a to, zda mohou být podkladem pro závěry z nich vyvozené.\n(74)\nZa účelem pokrytí nanejvýš naléhavých situací a vzhledem k tomu, že odklad jakéhokoli rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize může bránit kontinuitě zásadních funkcí, je nezbytné stanovit, že podání jakéhokoli návrhu na soudní přezkum by nemělo mít automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí a že by toto rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize mělo být okamžitě vykonatelné.\n(75)\nKromě toho, pokud je to nutné za účelem ochrany třetích stran, které v dobré víře získaly aktiva, smlouvy, práva a závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na základě výkonu pravomocí k řešení krize ze strany orgánů k řešení krize, a pro zajištění stability finančních trhů, by právem na přezkum neměl být dotčen žádný následný správní akt nebo transakce uzavřená na základě zrušeného rozhodnutí. V takových případech by se náprava protiprávního rozhodnutí proto měla omezit na přiznání náhrady škody, kterou dotčené osoby utrpěly.\n(76)\nV zájmu účinného řešení krize, a za účelem zamezení sporům o příslušnost, by neměla být vůči ústřední protistraně v krizové situaci zahajována žádná běžná úpadková řízení či by v nich nemělo být pokračováno v době, kdy orgán příslušný k řešení krize vykonává své pravomoci k řešení krize nebo používá nástroje k řešení krize, pokud se tak neděje z podnětu nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Je užitečné a nezbytné pozastavit na omezenou dobu některé smluvní závazky, aby orgán příslušný k řešení krize měl čas zavést do praxe nástroje k řešení krize. To by však nemělo platit pro povinnosti ústřední protistrany v krizové situaci vůči systémům označeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (9), včetně jiných ústředních protistran a centrálních bank. Směrnice 98/26/ES snižuje riziko spojené s účastí v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména snížením míry narušení v případě platební neschopnosti účastníka takového systému. S cílem zajistit, aby byla tato ochranná opatření řádně uplatňována v situacích krize při zachování odpovídající jistoty pro provozovatele platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a další účastníky trhu, neměla by být opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize pokládána za úpadkové řízení ve smyslu směrnice 98/26/ES, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy. Nicméně fungování systému označeného podle směrnice 98/26/ES ani právo na zajištění zaručené uvedenou směrnicí by neměly být ohroženy.\n(77)\nS cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize, pokud převádějí aktiva a závazky kupujícímu ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistraně, měly dost času na identifikaci smluv, které je zapotřebí převést, může být vhodné uvalit přiměřená omezení na práva protistran finanční smlouvy závěrečně vypořádat, urychlit je nebo je jiným způsobem ukončit před uskutečněním převodu. Takové omezení by bylo nezbytné z toho důvodu, aby orgány mohly získat úplnou představu o rozvaze ústřední protistrany v krizové situaci beze změn hodnoty nebo rozsahu v důsledku případného rozsáhlého uplatnění práv na ukončení smlouvy. S cílem zajistit, aby k zasahování do smluvních práv protistran docházelo pouze v minimální nezbytné míře, mělo by se omezení práv na ukončení omezit na nejkratší možnou dobu a uplatnit se pouze ve vztahu k opatření k předejití krize nebo opatření k řešení krize, včetně jakékoli události nastalé v přímé souvislosti s uplatněním takového opatření, přičemž práva na ukončení smlouvy vyplývající z jakéhokoli jiného selhání, včetně neuhrazení nebo nedodání marží, by měla zůstat zachována.\n(78)\nZa účelem zachování legitimních ujednání kapitálového trhu v případě převodu některých, nikoli však všech aktiv, smluv, práv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci je vhodné zahrnout záruky, které podle potřeby zabrání dělení propojených závazků, práv a smluv. Toto omezení účelového výběru z propojených smluv a souvisejících zajištění by mělo zahrnovat smlouvy se stejnou protistranou kryté dohodami o zajištění, dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení, nettingové dohody při okamžitém vypořádání smlouvy a ujednání o strukturovaném financování. Pokud se používá záruka, orgány příslušné k řešení krize by měly usilovat o převedení všech propojených smluv v rámci chráněného ujednání nebo je všechny ponechat ve zbytkové ústřední protistraně v krizové situaci. Tyto záruky by měly zajistit, že nakládání s expozicemi krytými nettingovou dohodou pro regulatorní účely podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (10) bude dotčeno minimálně.\n(79)\nUnijní ústřední protistrany poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se ve třetích zemích a ústřední protistrany ze třetích zemí poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se v Unii. Účinné řešení krize mezinárodně působících ústředních protistran vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a orgány třetích zemí. K tomuto účelu by měl ESMA poskytnout pokyny ohledně příslušného obsahu ujednání o spolupráci, která mají být uzavřena s orgány třetích zemí. Tato ujednání o spolupráci by měla zajistit účinné plánování, rozhodování a koordinaci ve vztahu k mezinárodně působícím ústředním protistranám. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly uznávat a za určitých okolností vynucovat postupy třetích zemí k řešení krize. Spolupráce by rovněž měla probíhat v souvislosti s dceřinými podniky ústředních protistran z Unie či třetích zemí a jejich členy clearingového systému a jejich klienty.\n(80)\nS cílem zajistit důsledné uplatňování správních sankcí za porušení tohoto nařízení napříč členskými státy by mělo toto nařízení stanovit seznam hlavních správních sankcí a jiných správních opatření, jež mají mít orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány k dispozici, pravomoc ukládat tyto správní sankce a jiná správní opatření všem fyzickým a právnickým osobám odpovědným za porušení předpisů, a dále by mělo stanovit seznam základních kritérií pro stanovení úrovně a druhu těchto správních sankcí a jiných správních opatření a výši správních peněžitých sankcí. Správní sankce a jiná správní opatření by měly zohlednit takové faktory, jako je jakýkoli zjištěný finanční prospěch vyplývající z porušení předpisů, závažnost a doba trvání porušení předpisů, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti, potřeba správních pokut, které mají mít odrazující účinek, a případně by měly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s orgánem příslušným k řešení krize nebo příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění správních sankcí by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv.\n(81)\nS cílem zajistit důslednou harmonizaci a přiměřenou ochranu pro účastníky trhu v celé Unii by Komise měla být zmocněna přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, k určení následujících prvků: a) obsahu písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize, b) metodiky pro výpočet a udržování výše dodatečných předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, jež má ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů, použít, a v případě, že tyto vlastní zdroje nejsou k dispozici, postupů, kterými se ústřední protistrana může uchýlit k ozdravným opatřením vyžadujícím příspěvky od členů clearingového systému, kteří neselhali, a pro následnou úhradu těmto členům, c) metodiky posuzování ozdravných plánů, d) obsahu plánů k řešení krize, e) pořadí přidělení, maximální doby a maximálního podílu ročních zisků ústřední protistrany v rámci mechanismu náhrad v ozdravných postupech, f) prvků důležitých pro provádění ocenění, g) metodiky pro výpočet rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění, h) minimálních prvků, které by měly být zahrnuty do reorganizace podnikatelské činnosti, i) kritérií, která musí plán reorganizace podnikatelské činnosti splňovat, j) metodiky pro konečné ocenění podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a k) podmínek, za nichž členové clearingového systému postoupí odškodnění svým klientům v souladu se zásadou smluvní symetrie, a podmínek, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.\n(82)\nKomise by měla mít možnost pozastavit jakoukoli povinnost clearingu stanovenou v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012, v návaznosti na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jejího příslušného orgánu, z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize a v návaznosti na nezávazné stanovisko ESMA, pro určitý druh protistrany nebo pro určité kategorie OTC derivátů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana v režimu řešení krize. Rozhodnutí o pozastavení povinnosti clearingu by mělo být přijato pouze v případě, že je nutné zachovat finanční stabilitu a důvěru na trhu, zejména aby se zabránilo rozšíření krize a zamezilo vysokým a nejistým rizikovým expozicím protistran a investorů vůči ústřední protistraně. Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí by Komise měla brát v úvahu účely řešení krize a kritéria uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012 pro uložení povinnosti clearingu OTC derivátů v souvislosti s těmi OTC deriváty, pro které je požadováno pozastavení, a zda je třeba pozastavit povinnost clearingu v zájmu zachování finanční stability a řádného fungování finančních trhů v Unii. ESMA by měl mít možnost Komisi požádat o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (11), pokud považuje pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro obchodní povinnost. Pozastavení by mělo být dočasného charakteru s možností prodloužení. Podobně by role výboru pro rizika ústřední protistrany, jak je uvedeno v článku 28 nařízení (EU) č. 648/2012, měla být posílena tak, aby dále podporovala ústřední protistranu v obezřetném řízení jejích rizik a zlepšení její odolnosti.\nČlenové výboru pro rizika by měli mít možnost informovat příslušný orgán, pokud ústřední protistrana nedodržuje rady výboru, a zástupci členů clearingového systému a klientů ve výboru pro rizika by měli mít možnost využít poskytnuté informace ke sledování svých expozic vůči ústřední protistraně, v souladu se zárukami důvěrnosti, a aniž jsou dotčena omezení týkající se výměny takových informací stanovená v právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže. A konečně by orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran rovněž měly mít přístup ke všem potřebným informacím v registrech obchodních údajů. Nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (12) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(83)\nS cílem zajistit řádné provádění reformy referenčních úrokových sazeb organizované Radou pro finanční stabilitu je nezbytné poskytnout účastníkům trhu jasné informace o tom, že transakce, jež byly uzavřeny nebo byly obnoveny před nabytím účinnosti požadavků na clearing nebo maržových požadavků pro transakce s OTC deriváty, jež odkazují na referenční úrokové sazby (dále jen „starší obchody“), nebudou podléhat požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jsou obnoveny pouze pro účely provedení reformy referenčních úrokových sazeb nebo pro přípravu na provedení této reformy. Tím by mělo být zabráněno jakémukoli riziku, že by se unijní protistrany těchto starších obchodů ocitly nepřipraveny na situaci, kdy by se konkrétní referenční sazba podstatně změnila nebo byla ukončena, čímž by se zmírnily související obavy ohledně finanční stability. Tento přístup je v souladu s mezinárodními pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).\n(84)\nS cílem účinně provádět řešení krizí ústředních protistran by se ochranná opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (13) neměla vztahovat na jakékoli omezení vymáhání dohody o finančním zajištění, na jakékoli omezení účinnosti dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, doložky o závěrečném vypořádání či ustanovení o vzájemném započtení, která jsou stanovena podle tohoto nařízení.\n(85)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (14), 2004/25/ES (15) a 2007/36/ES (16) obsahují pravidla o ochraně akcionářů a věřitelů ústředních protistran v působnosti uvedených směrnic. V situaci, kdy orgány příslušné k řešení krize potřebují jednat rychle na základě tohoto nařízení, by taková pravidla mohla bránit přijetí účinných opatření k řešení krize, použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí orgány příslušnými k řešení krize. Odchylky podle směrnice 2014/59/EU by proto měly být rozšířeny na opatření přijatá podle tohoto nařízení. Za účelem zaručení nejvyšší možné úrovně právní jistoty pro zúčastněné strany by tyto odchylky měly být jasně a úzce vymezeny a měly by se použít pouze ve veřejném zájmu, a jsou-li splněny podmínky pro zahájení řešení krize.\n(86)\nS cílem zabránit zdvojení požadavků by měly být směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (17) pozměněny tak, aby byly z jejich působnosti vyloučeny ty subjekty, které mají rovněž povolení v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.\n(87)\nV čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 se stanoví přechodné období, během něhož se článek 35 nebo 36 uvedeného nařízení nevztahuje na ústřední protistrany nebo obchodní systémy, které ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému požádaly svůj příslušný orgán o využití přechodných opatření. Přechodné období, během něhož může příslušný vnitrostátní orgán osvobodit obchodní systém nebo ústřední protistranu od uplatňování článků 35 a 36 uvedeného nařízení, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, skončilo dne 3. července 2020. Současné tržní prostředí vyznačující se vysokým stupněm nejistoty a volatility, jež způsobila pandemie COVID-19, negativně ovlivňuje ústřední protistrany a operace v obchodních systémech tím, že zvyšuje jejich operační rizika. Tato zvýšená rizika ve spojení s omezenou kapacitou pro posuzování žádostí o přístup a pro řízení migrace obchodních toků by mohla mít dopad na řádné fungování trhů nebo finanční stabilitu. Uvedené nařízení navíc stanoví nový režim pro deriváty obchodované v obchodních systémech, pokud jde o přístup ke kritickým tržním infrastrukturám, jehož cílem je zajistit rovnováhu mezi větší hospodářskou soutěží mezi těmito infrastrukturami a potřebou zachovat jejich operační integritu.\nAčkoli tedy uvedené nařízení usiluje o vytvoření konkurenčního trhu pro finanční infrastruktury, hospodářské subjekty by neměly předpokládat, že stávající pravidla a priority zůstanou zachovány, pokud dojde ke změně hospodářské situace, zejména v důsledku závažné ekonomické krize. Tak je tomu zejména v oblastech, kde interakce mezi kritickými tržními infrastrukturami, jako jsou obchodní systémy a infrastruktura pro clearing, vyžaduje výjimečnou úroveň provozní odolnosti, neboť případné selhání takových kritických infrastruktur by představovalo vysoké riziko pro finanční stabilitu. V důsledku pandemie COVID-19 se datum použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu pro obchodní systémy a ústřední protistrany nabízející obchodní a clearingové služby ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodních systémech odkládá o jeden rok, tedy na 3. července 2021.\n(88)\nS cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran byly zastoupeny ve všech relevantních fórech, a zajistit, aby ESMA mohl těžit ze všech odborných znalostí nezbytných k vykonávání úkolů spojených s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, mělo by se nařízení (EU) č. 1095/2010 změnit tak, aby pojetí příslušných orgánů podle uvedeného nařízení zahrnovalo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran.\n(89)\nZa účelem přípravy rozhodnutí ESMA týkajících se úkolů mu svěřených, zahrnujících vypracování návrhů technických norem pro oceňování předem i následné oceňování a pro kolegia k řešení krize a plány řešení krize, jakož i vypracování obecných pokynů pro podmínky zahájení řešení krize a pro závazné zprostředkování, a k zajištění komplexního zapojení evropského orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) a jeho členů do přípravy těchto rozhodnutí by měl ESMA vytvořit vnitřní výbor (dále jen „Výbor ESMA pro řešení krize“), jehož členy by byly orgány příslušné k řešení krize. Příslušné orgány ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (18), včetně Evropské centrální banky, a orgány příslušné k řešení krize ve smyslu směrnice 2014/59/EU, včetně Jednotného výboru pro řešení krizí zřízeného nařízením (EU) č. 806/2014, by v příslušných případech měly být přizvány k účasti jako pozorovatelé.\n(90)\nPři přípravě koncepčního rámce pro posuzování odolnosti ústředních protistran vůči nepříznivému vývoji na trhu by měl být konzultován Výbor ESMA pro řešení krize, pokud toto posouzení zahrnuje souhrnný účinek ujednání ústřední protistrany týkající se ozdravných postupů a řešení krize na finanční stabilitu Unie. V takových případech by měl být Výbor ESMA pro řešení krize konzultován také při posuzování zjištění plynoucích z těchto zátěžových testů.\n(91)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznávané Listinou základních práv.\n(92)\nPři přijímání rozhodnutí nebo opatření podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize měly vždy náležitě zohlednit jejich dopad na finanční stabilitu a hospodářskou situaci v jiných členských státech, pro které je působení dané ústřední protistrany zásadní nebo důležité z hlediska místních finančních trhů, včetně těch, v nichž se nacházejí členové clearingového systému a, jsou-li k dispozici relevantní informace, jejich klienti, a v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu, včetně interoperabilních úředních protistran..\n(93)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace pravidel a procesů pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej, z důvodů dopadů krizové situace kterékoli ústřední protistrany v celé Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(94)\nUplatňování tohoto nařízení by mělo být odloženo do 12. srpna 2022 s cílem stanovit veškerá nezbytná prováděcí opatření a umožnit ústředním protistranám a dalším účastníkům trhu podniknout nezbytné kroky k zajištění souladu. Požadavek, aby ústřední protistrana v rámci ozdravných postupů používala vyčleněné vlastní zdroje, a ustanovení týkající se náhrady pro členy clearingového systému ve výjimečném případě, kdy se v rámci ozdravných postupů uplatní srážka variační marže, spoléhají na to, že budou zavedeny příslušné regulační technické normy. Je proto vhodné prodloužit odklad data použitelnosti daných ustanovení do 12. února 2023. Kromě toho by některá ustanovení, která se vztahují na ozdravné plány ústředních protistran a na přijetí a přezkum ozdravných plánů, včetně povinnosti předložit ozdravný plán, měla být uplatňována od dřívějšího data, neboť všechny ústřední protistrany již ozdravné plány mají, jelikož to vyžadují zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů zveřejněné Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. Ústřední protistrany, které již mají povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012, by měly přijmout vhodné kroky, aby zajistily, že budou schopny předložit své ozdravné plány příslušným orgánům nejpozději dne 12. února 2022. Uvedená ustanovení týkající se ozdravných plánů by měla být uplatňována od 12. února 2022. Pokud orgán příslušný k řešení krize nebyl ohledně ozdravného plánu ústřední protistrany konzultován, měl by příslušný orgán ústřední protistrany ozdravný plán ústřední protistrany s orgánem příslušným k řešení krize konzultovat neprodleně poté, co začnou platit ostatní ustanovení tohoto nařízení. Za účelem zajištění právní jistoty pro protistrany by se měly změny nařízení (EU) č. 648/2012, které mají zaručit řádné provedení reformy referenčních úrokových sazeb schválené Radou pro finanční stabilitu, použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(95)\nS cílem zajistit, aby zvýšená operační rizika vyplývající z uplatňování režimu otevřeného přístupu pro deriváty obchodované v obchodních systémech neohrozila řádné fungování trhů ani finanční stabilitu, a zabránit jakékoli diskontinuitě, je nutné prodloužení těchto přechodných období uplatňovat zpětně od 4. července 2020 do 3. července 2021.\n(96)\nToto nařízení by mělo zajistit, aby ústřední protistrany měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci s cílem zajistit hladkou a rychlou absorpci ztrát a rekapitalizaci s minimálním dopadem na finanční stabilitu a zároveň by se měly snažit zabránit dopadu na daňové poplatníky. V souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami pro účinné režimy řešení krize pro finanční instituce vypracované Radou pro finanční stabilitu by toto nařízení mělo zajistit, aby držitelé majetkových podílů ústřední protistrany absorbovali ztráty při řešení krize jako první, a to způsobem, který minimalizuje riziko zahájení právních kroků z jejich strany, které by se opíraly o to, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší než ztráty, které by jim jinak vznikly v běžném úpadkovém řízení (podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). Dne 15. listopadu 2018 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu konzultační dokument nazvaný „Finanční zdroje na podporu řešení krize ústředních protistran a zacházení s kapitálem ústřední protistrany při řešení krize“.\nNa základě odezvy na tento dokument a dalších posouzení plánuje Rada pro finanční stabilitu na konci roku 2020 vydat pokyny ohledně toho, jak by měl být v případě řešení krize ústředních protistran použit kapitál, a to způsobem, který minimalizuje riziko právního napadení ze strany držitelů majetkových podílů v důsledku uplatňování zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Po zveřejnění uvedených pokynů by Komise měla přezkoumat uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení s ohledem na odpis kapitálu při řešení krize, přičemž by měla brát v potaz tyto mezinárodně dohodnuté normy. Kromě tohoto zvláštního přezkumu by Komise měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení po pěti letech od data jeho vstupu v platnost, mimo jiné s ohledem na další mezinárodní vývoj. Tento obecný přezkum by se měl týkat alespoň některých základních otázek souvisejících s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, jako jsou finanční zdroje, které mají k dispozici orgány příslušné k řešení krize k pokrytí ztrát jiných než ze selhání, a vlastní zdroje ústředních protistran, které mají být použity při ozdravných postupech a řešení krize,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran povolených v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a pravidla týkající se ujednání s třetími zeměmi v oblasti ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1.\n„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;\n2.\n„kolegiem k řešení krize“ kolegium zřízené podle článku 4;\n3.\n„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán určený členským státem v souladu s článkem 3;\n4.\n„nástrojem k řešení krize“ nástroj k řešení krize uvedený v čl. 27 odst. 1;\n5.\n„pravomocí k řešení krize“ kterákoli z pravomocí stanovených v článcích 48 až 58;\n6.\n„účelem řešení krize“ účely řešení krize stanovené v článku 21;\n7.\n„příslušným orgánem“ orgán určený členským státem v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012;\n8.\n„událostí selhání“ scénář, v němž ústřední protistrana oznámila selhání:\na)\njednoho nebo více členů clearingového systému v souladu s postupem stanoveným v článku 48 nařízení (EU) č. 648/2012; nebo\nb)\njedné nebo více interoperabilních ústředních protistran v souladu s příslušnými smluvními ujednáními nebo s postupem stanoveným v článku 52 nařízení (EU) č. 648/2012;\n9.\n„událostí jinou než selhání“ scénář, kdy ústřední protistraně vznikají ztráty z jiného důvodu než z události selhání, například z důvodu krizových situací nebo podvodů souvisejících s činností, úschovou, investicemi, právními povinnostmi či závazky nebo s provozem, včetně krizových situací způsobených kybernetickými útoky;\n10.\n„plánem řešení krize“ plán řešení krize vypracovaný pro ústřední protistranu v souladu s článkem 12;\n11.\n„opatřením k řešení krize“ rozhodnutí zavést podle článku 22 v ústřední protistraně režim řešení krize, použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize;\n12.\n„členem clearingového systému“ člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012;\n13.\n„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;\n14.\n„ústřední protistranou ze třetí země“ ústřední protistrana se správním ústředím usazeným ve třetí zemi;\n15.\n„dohodou o vzájemném započtení“ dohoda, podle níž lze vzájemně započíst dvě nebo více pohledávek nebo dva nebo více závazků mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a protistranou;\n16.\n„infrastrukturou finančního trhu“ ústřední protistrana, centrální depozitář cenných papírů, registr obchodních údajů, platební systém nebo jiný systém definovaný a označený členským státem podle čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES;\n17.\n„obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 648/2012;\n18.\n„klientem“ klient ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) č. 648/2012;\n19.\n„jinými systémově významnými institucemi“ jiné systémově významné instituce podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU;\n20.\n„nepřímým klientem“ podnik, který uzavřel ujednání o nepřímém clearingu s členem clearingového systému ve smyslu čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 648/2012;\n21.\n„interoperabilní ústřední protistranou“ ústřední protistrana, s níž byla uzavřena dohoda o interoperabilitě;\n22.\n„ozdravným plánem“ ozdravný plán vypracovaný a aktualizovaný ústřední protistranou v souladu s článkem 9;\n23.\n„radou“ správní nebo dozorčí rada nebo obě, ustavené v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;\n24.\n„kolegiem dohledu“ kolegium uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012;\n25.\n„kapitálem“ kapitál ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) č. 648/2012;\n26.\n„postupnou ochranou proti selhání“ postupná ochrana proti selhání v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 648/2012;\n27.\n„zásadními funkcemi“ činnosti, služby nebo operace poskytované třetím stranám mimo ústřední protistranu, jejichž přerušení by pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability v jednom nebo více členských státech vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti ústřední protistrany, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací;\n28.\n„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 648/2012;\n29.\n„propojenou infrastrukturou finančního trhu“ infrastruktura finančního trhu, se kterou ústřední protistrana uzavřela smluvní ujednání, včetně dohody o interoperabilitě;\n30.\n„mimořádnou veřejnou finanční podporou“ státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo jakákoli jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která by představovala státní podporu, pokud by byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, a která je poskytována s cílem zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost ústřední protistrany;\n31.\n„finančními smlouvami“ smlouvy a dohody vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 100 směrnice 2014/59/EU;\n32.\n„běžným úpadkovým řízením“ kolektivní úpadkové řízení, které zahrnuje částečný nebo úplný odprodej majetku dlužníka a jmenování likvidátora nebo správce, běžně použitelné na ústřední protistrany podle vnitrostátního práva, ať už specifické pro uvedené ústřední protistrany, nebo obecně použitelné na jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu;\n33.\n„nástroji účasti“ akcie, jiné nástroje, jež udělují vlastnický podíl, nástroje, jež jsou přeměnitelné na akcie nebo na jiné nástroje účasti nebo jež udělují právo na nabytí akcií nebo jiných nástrojů účasti, a nástroje představující podíly na akciích nebo na jiných nástrojích účasti;\n34.\n„určeným vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem“ orgán, jemuž je svěřeno provádění makroobezřetnostní politiky, jak je uvedeno v doporučení B bodě 1 doporučení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 22. prosince 2011 o makroobezřetnostním mandátu vnitrostátních orgánů (ESRB/2011/3);\n35.\n„fondem pro riziko selhání“ fond pro riziko selhání udržovaný ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012;\n36.\n„předem financovanými zdroji“ zdroje, které jsou drženy příslušnou právnickou osobou a jsou jí volně k dispozici;\n37.\n„vrcholným vedením“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady;\n38.\n„registrem obchodních údajů“ registr obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) č. 2015/2365 Evropského parlamentu a Rady (19);\n39.\n„rámcem Unie pro státní podporu“ rámec zřízený články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU a nařízeními a všemi akty Unie, včetně obecných směrů, sdělení a oznámení, vydanými nebo přijatými podle čl. 108 odst. 4 nebo článku 109 Smlouvy o fungování EU;\n40.\n„dluhovými nástroji“ dluhopisy nebo jiné formy nezajištěného převoditelného dluhu, nástroje vytvářející nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů;\n41.\n„počáteční marží“ marže, které vybírá ústřední protistrana, aby pokryla potenciální budoucí expozice vůči členům clearingového systému platícím marže, a případně interoperabilním ústředním protistranám v intervalu mezi posledním výběrem marží a likvidací pozic v důsledku selhání člena clearingového systému nebo interoperabilní ústřední protistrany;\n42.\n„variační marží“ marže vybraná nebo vyplacená tak, aby odrážela stávající expozice vyplývající ze skutečných změn tržních cen;\n43.\n„výzvou k doplnění likvidity pro řešení krize“ žádost o hotovostní zdroje, které mají členové clearingového systému poskytnout ústřední protistraně nad rámec předem financovaných zdrojů, na základě zákonných pravomocí orgánu příslušného k řešení krize v souladu s článkem 31;\n44.\n„výzvou k doplnění likvidity pro ozdravení“ žádost o hotovostní zdroje jiná než výzva k doplnění likvidity pro řešení krize, které mají členové clearingového systému poskytnout ústřední protistraně nad rámec předem financovaných zdrojů, na základě smluvních ujednání stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany;\n45.\n„pravomocemi k převodu“ pravomoci vymezené v čl. 48 odst. 1 písm. c) a d) k převodu akcií, jiných nástrojů účasti, dluhových nástrojů, aktiv, práv, povinností nebo závazků či jakékoli kombinace těchto položek z ústřední protistrany v režimu řešení krize na příjemce;\n46.\n„derivátem“ derivát ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) č. 648/2012;\n47.\n„nettingovou dohodou“ dohoda, podle níž lze určitý počet pohledávek nebo závazků konvertovat na jednu čistou pohledávku, včetně dohody o závěrečném vypořádání, podle nichž se v případě rozhodné události pro vymáhání (jakkoli a kdekoli definované) závazky stran urychlí, takže jsou okamžitě splatné, nebo se ukončí, a v obou případech jsou konvertovány na jednu čistou pohledávku nebo jsou jí nahrazeny, včetně doložky o závěrečném vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) bodu i) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES (20) a vzájemného započtení (nettingu) ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 98/26/ES;\n48.\n„opatřením k předejití krizi“ výkon pravomoci požadovat, aby ústřední protistrana přijala opatření k nápravě nedostatků ve svém ozdravném plánu podle čl. 10 odst. 8 a 9, výkon pravomoci řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize podle článku 16, nebo použití opatření včasného zásahu podle článku 18;\n49.\n„právem na ukončení“ právo ukončit smlouvu, právo na urychlení, závěrečné vypořádání, vzájemné započtení nebo netting závazků nebo jakékoli podobné ustanovení, jež pozastavuje, mění nebo ruší povinnost smluvní strany, nebo ustanovení bránící tomu, aby ze smlouvy vznikla povinnost, která by jinak vznikla;\n50.\n„dohodou o finančním zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES;\n51.\n„krytým dluhopisem“ krytý dluhopis ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 (21);\n52.\n„postupem třetí země k řešení krize“ opatření podle práva třetí země ke zvládnutí krizové situace ústřední protistrany ze třetí země, která jsou co do cílů a očekávaných výsledků srovnatelná s opatřeními k řešení krize podle tohoto nařízení;\n53.\n„relevantními vnitrostátními orgány“ orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány nebo příslušná ministerstva určené v souladu s tímto nařízením nebo v souladu s článkem 3 směrnice 2014/59/EU nebo jiné orgány v členských státech s pravomocemi ve vztahu k majetku, právům, povinnostem nebo závazkům ústředních protistran ze třetích zemí poskytujících clearingové služby v jejich jurisdikci;\n54.\n„relevantním orgánem třetí země“ orgán třetí země příslušný k výkonu funkcí srovnatelných s funkcemi orgánů příslušných k řešení krize nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení.\nHLAVA II\norgány, KOLEGIUM K ŘEŠENÍ KRIZE A POSTUPY\nOddíl 1\nOrgány příslušné k řešení krize, kolegia k řešení krize a zapojení evropských orgánů dohledu\nČlánek 3\nUrčení orgánů příslušných k řešení krize a příslušných ministerstev\n1.   Každý členský stát určí jeden či více orgánů příslušných k řešení krize, které jsou oprávněny použít nástroje k řešení krize a vykonávat pravomoci k řešení krize stanovené v tomto nařízení.\nOrgány příslušnými k řešení krize jsou národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy či jiné orgány, jimž byly svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy.\n2.   Orgány příslušné k řešení krize disponují odborností, zdroji a provozní kapacitou pro uplatňování opatření k řešení krize a výkonu svých pravomocí s rychlostí a pružností nezbytnou pro dosažení účelu řešení krize.\n3.   Jsou-li orgánu příslušnému k řešení krize určenému podle odstavce 1 tohoto článku svěřeny další funkce, musí být přijata vhodná strukturální opatření, aby nedocházelo ke střetům zájmů mezi funkcemi svěřenými orgánu příslušnému k řešení krize podle tohoto nařízení a všemi ostatními funkcemi svěřenými tomuto orgánu. Zejména musí být zavedena opatření k zajištění skutečné provozní nezávislosti, včetně oddělených pracovníků, hierarchických vztahů a rozhodovacího postupu daného orgánu příslušného k řešení krize, na veškerých úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 jakožto příslušný orgán ústřední protistrany, a na úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat jakožto příslušný orgán členů clearingového systému uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012.\n4.   Požadavky vyjádřené odstavci 3 nebrání tomu, aby se hierarchické vztahy sbíhaly na nejvyšší úrovni organizace zahrnující různé funkce nebo orgány nebo aby pracovníci mohli být za předem stanovených podmínek sdíleni mezi dalšími funkcemi, které jsou orgánu příslušnému k řešení krize svěřeny, k pokrytí dočasně vysoké pracovní zátěže, nebo má-li to umožnit orgánu příslušnému k řešení krize využití odborných znalostí sdílených pracovníků.\n5.   Orgány vykonávající funkci dohledu a funkci řešení krize podle nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení a osoby vykonávající tyto funkce jejich jménem úzce spolupracují při přípravě, plánování a uplatňování rozhodnutí k řešení krize, bez ohledu na to, zda orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán představují samostatné subjekty nebo zda tyto funkce zastává týž subjekt.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize přijme a zveřejní veškerá interní pravidla, která musí mít pro zajištění souladu s požadavky stanovenými v odstavci 3, včetně pravidel upravujících profesní tajemství a výměnu informací mezi jednotlivými funkčními oblastmi.\n7.   Členské státy, v nichž není usazena žádná ústřední protistrana, se mohou od požadavků stanovených v odstavci 3 odchýlit s výjimkou opatření k zabránění střetům zájmů.\n8.   Každý členský stát určí jedno ministerstvo, které je odpovědné za výkon funkcí svěřených příslušnému ministerstvu podle tohoto nařízení.\n9.   Není-li orgánem příslušným k řešení krize v členském státě příslušné ministerstvo, informuje orgán příslušný k řešení krize bez zbytečného odkladu příslušné ministerstvo o rozhodnutích přijatých na základě tohoto nařízení, a pokud vnitrostátní právo nestanoví jinak, získá souhlas ministerstva, než vykoná rozhodnutí, která budou mít přímé fiskální nebo systémové dopady nebo která k přímým fiskálním dopadům pravděpodobně povedou.\n10.   Členské státy oznámí Komisi a evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízenému nařízením (EU) č. 1095/2010, orgány příslušné k řešení krize určené podle odstavce 1.\n11.   V případě, že členský stát určí více než jeden orgán příslušný k řešení krize podle odstavce 1, oznámení uvedené v odstavci 10 musí obsahovat tyto údaje:\na)\ndůvody určení většího počtu orgánů;\nb)\nrozdělení funkcí a odpovědnosti mezi těmito orgány;\nc)\nzpůsob, jakým je zajištěna koordinace mezi nimi; a\nd)\norgán příslušný k řešení krize určený jako kontaktní orgán za účelem spolupráce a koordinace s relevantními orgány jiných členských států.\n12.   ESMA seznam orgánů příslušných k řešení krize a kontaktních orgánů oznámených podle odstavce 10 zveřejní.\nČlánek 4\nKolegia k řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany zřídí a řídí kolegium k řešení krize určené k výkonu úkolů uvedených v článcích 12, 15 a 16, předsedá mu a zajišťuje spolupráci a koordinaci s orgány, které jsou členy tohoto kolegia, a případně spolupráci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize ve třetích zemích.\nKolegia k řešení krize zajišťují rámec pro orgány příslušné k řešení krize a další relevantní orgány za účelem výkonu těchto úkolů:\na)\nvýměny informací relevantních pro vypracování plánů řešení krize, a to i pro posuzování systémových dopadů provádění daného plánu řešení krize, dále pro výkon přípravných a preventivních opatření a pro řešení krize;\nb)\nvypracování plánů řešení krize podle článku 12;\nc)\nposouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 15;\nd)\nidentifikace, řešení a odstraňování překážek způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 16; a\ne)\nkoordinace zveřejňování plánů a strategií řešení krize.\n2.   Členy kolegia k řešení krize jsou:\na)\norgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany;\nb)\npříslušný orgán ústřední protistrany;\nc)\npříslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012, případně včetně Evropské centrální banky (dále jen „ECB“), pokud jde o úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (22), a Jednotného výboru pro řešení krizí v úloze orgánu příslušného k řešení krizí úvěrových institucí v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, která mu byla svěřena v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014;\nd)\npříslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému jiné než ty, které jsou uvedeny v písmeni c). Tyto příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;\ne)\npříslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize klientů členů clearingového systému, pokud kolegium již nemá člena z jejich členského státu podle písmen c), d), f), g) nebo h) tohoto odstavce. Tyto orgány informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;\nf)\npříslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012;\ng)\npříslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;\nh)\npříslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 648/2012;\ni)\nčlenové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“) uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 648/2012;\nj)\nemitující centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012;\nk)\ncentrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn ústřední protistranou, jiné než uvedené v písmeni j). Tyto emitující centrální banky informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;\nl)\npřípadně příslušný orgán mateřského podniku;\nm)\npříslušné ministerstvo, pokud orgánem příslušným k řešení krize uvedeným v písmenu a) není příslušné ministerstvo;\nn)\nESMA; a\no)\nEvropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010.\n3.   ESMA, EBA a orgány uvedené v odst. 2 písm. d), e), k) a l) nemají v kolegiích k řešení krize hlasovací práva.\nJe-li ECB členem kolegia podle odst. 2 písm. c) a j), má v kolegiu dva hlasy.\n4.   K účasti v kolegiu k řešení krize mohou být jako pozorovatelé přizvány příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému usazených ve třetích zemích a příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran ze třetích zemí, se kterými má ústřední protistrana uzavřeny dohody o interoperabilitě. Jejich účast je podmíněna tím, že tyto orgány podléhají požadavkům na důvěrnost, jež jsou podle názoru orgánu příslušného k řešení krize dané ústřední protistrany, jenž předsedá kolegiu k řešení krize, rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 73.\nÚčast orgánů třetích zemí v kolegiu k řešení krize může být omezena na diskusi o vybraných otázkách přeshraničního vymáhání, které mohou zahrnovat:\na)\núčinné a koordinované vymáhání opatření k řešení krize, zejména v souladu s články 53 a 77;\nb)\nidentifikaci a odstraňování případných překážek bránících účinnému opatření k řešení krize, které mohou pramenit z rozdílných právních předpisů upravujících dohody o zajištění, nettingové dohody a dohody o vzájemném započtení a různých pravomocí nebo strategií v oblasti ozdravných postupů a řešení krize;\nc)\nidentifikaci a koordinaci jakékoli potřeby nových požadavků na licence, uznání nebo povolení s ohledem na potřebu včasného provedení opatření k řešení krize;\nd)\nmožné pozastavení jakékoli povinnosti clearingu u příslušných kategorií aktiv postižených řešením krize ústřední protistrany podle článku 6a nařízení (EU) č. 648/2012 nebo jakéhokoli ekvivalentního ustanovení podle vnitrostátního práva dotčené třetí země;\ne)\nmožný vliv různých časových pásem na příslušný konec pracovní doby, pokud jde o ukončení obchodování.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany jako předseda kolegia k řešení krize je odpovědný za tyto úkoly:\na)\npo konzultaci s ostatními členy kolegia určuje písemná ujednání a postupy pro fungování kolegia k řešení krize;\nb)\nkoordinuje veškeré činnosti kolegia k řešení krize;\nc)\nsvolává všechna zasedání kolegia a předsedá jim;\nd)\npředem všechny členy kolegia plně informuje o organizaci zasedání, o hlavních projednávaných otázkách na těchto zasedáních a o bodech pořadu jednání;\ne)\nrozhoduje, zda a které orgány třetích zemí budou přizvány k účasti na konkrétních zasedáních kolegia k řešení krize v souladu s odstavcem 4;\nf)\numožňuje, podporuje a koordinuje včasnou výměnu všech relevantních informací mezi členy kolegia k řešení krize; a\ng)\nprůběžně a včas všechny členy kolegia k řešení krize informuje o rozhodnutích a výsledcích těchto zasedání.\n6.   Za účelem usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiu jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání pro zasedání kolegia, zejména zařazovat další body na pořad jednání.\n7.   Za účelem zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií k řešení krize v celé Unii vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit obsah písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize uvedených v odstavci 1.\nPro účely přípravy těchto regulačních norem ESMA vezme v úvahu příslušná ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 88 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.\nESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 5\nVýbor ESMA pro řešení krize\n1.   ESMA vytvoří výbor pro řešení krize (dále jen „výbor ESMA pro řešení krize“) podle článku 41 nařízení (EU) č. 1095/2010 za účelem přípravy rozhodnutí svěřených ESMA v tomto nařízení s výjimkou rozhodnutí, která mají být přijata v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.\nVýbor ESMA pro řešení krize také podporuje vypracovávání a koordinaci plánů řešení krize a vypracovává metody pro řešení krizí ústředních protistran v krizové situaci.\n2.   Výbor ESMA pro řešení krize je složen z orgánů určených na základě čl. 3 odst. 1.\nOrgány uvedené v čl. 4 odst. 2 bodech i) a v) nařízení (EU) č. 1093/2010 jsou zvány k účasti ve výboru ESMA pro řešení krize jako pozorovatelé.\n3.   Pro účely tohoto nařízení ESMA spolupracuje s evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (23) a s EBA v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu zřízeného článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, článkem 54 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článkem 54 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Pro účely tohoto nařízení zajistí ESMA strukturální oddělení výboru ESMA pro řešení krize od dalších funkcí uvedených v nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 6\nSpolupráce mezi orgány\n1.   Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA úzce spolupracují pro účely tohoto nařízení. Zejména během fáze ozdravných postupů by měli příslušný orgán a členové kolegia dohledu účinně spolupracovat a komunikovat s orgánem příslušným k řešení krize, aby mu umožnili jednat včas.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a orgány příslušné k řešení krize jejích členů clearingového systému úzce spolupracují s cílem zajistit, aby řešení krize nebránily žádné překážky.\n3.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují pro účely tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.\nPříslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 2\nRozhodování a postupy\nČlánek 7\nObecné zásady pro rozhodování\nPříslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA při rozhodování a přijímání opatření podle tohoto nařízení vezmou v úvahu všechny tyto zásady a aspekty:\na)\naby byly zajištěny účinnost a přiměřenost jakéhokoli rozhodnutí nebo opatření ve vztahu k individuální ústřední protistraně, s přihlédnutím alespoň k těmto faktorům:\ni)\nprávní forma a vlastnická a organizační struktura ústřední protistrany, včetně jakýchkoli případných prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, do níž ústřední protistrana patří;\nii)\npovaha, rozsah a složitost činnosti ústřední protistrany, zejména velikost, struktura a likvidita v krizových podmínkách na trzích, které obsluhuje;\niii)\nstruktura, povaha a diverzita členství v clearingovém systému ústřední protistrany, a jsou-li k dispozici příslušné informace, struktura, povaha a diverzita sítě klientů a nepřímých klientů;\niv)\nnahraditelnost zásadních funkcí ústřední protistrany na trzích, které obsluhuje;\nv)\npropojení ústřední protistrany s dalšími infrastrukturami finančního trhu, obchodními systémy, finančními institucemi a s finančním systémem obecně;\nvi)\nzda ústřední protistrana provádí clearing jakékoli OTC derivátové smlouvy týkající se kategorie OTC derivátů, u níž byla v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 stanovena povinnost clearingu; a\nvii)\nskutečné nebo potenciální následky porušení uvedených v čl. 18 odst. 1 a čl. 22 odst. 2;\nb)\naby byl při přijímání rozhodnutí a opatření kladen důraz na efektivnost, včasnost, naléhavost rozhodnutí, je-li to nezbytné, a na minimalizaci nákladů a aby zároveň bylo zajištěno, že narušení trhu bude v maximální možné míře zmírněno;\nc)\naby se v maximální možné míře předcházelo využívání mimořádné veřejné finanční podpory, aby tato podpora byla dostupná a používána pouze jako poslední možnost a v souladu s podmínkami stanovenými v článku 45 a aby nebylo vytvářeno žádné očekávání veřejné finanční podpory;\nd)\naby orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a jiné orgány vzájemně spolupracovaly s cílem zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána a opatření prováděna koordinovaně a efektivně;\ne)\naby úlohy a odpovědnosti relevantních orgánů v jednotlivých členských státech byly jasně vymezeny;\nf)\naby byly řádně zohledněny zájmy členských států, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby a v nichž jsou usazeni členové jejího clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienti a nepřímí klienti včetně případů, kdy jsou tito klienti nebo nepřímí klienti určeni členskými státy jako jiné systémově významné instituce, a jakékoli propojené infrastruktury finančního trhu včetně interoperabilních ústředních protistran, a zejména dopad jakéhokoli rozhodnutí, opatření nebo nečinnosti na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje těchto členských států a Unie jako celku;\ng)\naby orgány příslušné k řešení krize a kolegia k řešení krize nemohly vyžadovat od členských států poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ani zasahovat do rozpočtové svrchovanosti a fiskální odpovědnosti členských států;\nh)\naby zájmy dotčených členů clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klientů a nepřímých klientů, věřitelů a dalších zainteresovaných subjektů ústřední protistrany v zúčastněných členských státech byly vyváženy předcházením nespravedlivému poškozování nebo nespravedlivé ochraně zájmů jednotlivých aktérů a zamezováním nespravedlivému rozložení zátěže uvnitř členských států i mezi nimi;\ni)\naby jakákoli povinnost podle tohoto nařízení konzultovat před rozhodnutím nebo provedením opatření s určitým orgánem znamenala přinejmenším povinnost konzultovat ty prvky navrhovaného rozhodnutí nebo opatření, které mají nebo pravděpodobně budou mít účinek na členy clearingového systému, klienty, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy nebo dopad na finanční stabilitu členského státu, kde jsou usazeni nebo kde se nacházejí členové clearingového systému, klienti, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy;\nj)\naby v případech, kdy některý orgán nastolí otázku týkající se finanční stability svého členského státu, ji orgán příslušný k řešení krize a kolegium k řešení krize ústřední protistrany důkladně posoudily, a pokud vyjádřené obavy nezohlední, písemně vysvětlily, proč tak neučinily;\nk)\naby byly dodrženy plány řešení krize uvedené v článku 12, ledaže je s ohledem na okolnosti daného případu nutné se od nich za účelem lepšího dosažení účelu řešení krize odchýlit;\nl)\naby byla zajištěna transparentnost vůči relevantním orgánům, kdykoliv je to možné, a v každém případě pokud by navrhované rozhodnutí nebo opatření pravděpodobně mělo dopady na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje kteréhokoli relevantního členského státu;\nm)\naby koordinovaly a spolupracovaly co nejtěsněji, rovněž s cílem snížit celkové náklady na řešení krize; a\nn)\naby byly v co největší míře minimalizovány negativní hospodářské a sociální důsledky, včetně negativních dopadů na finanční stabilitu, jakéhokoli rozhodnutí pro všechny členské státy, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby a v nichž jsou usazeni členové jejího clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienti a nepřímí klienti včetně případů, kdy jsou tito klienti nebo nepřímí klientu určeni členskými státy jako jiné systémově významné instituce, a jakékoli propojené infrastruktury finančního trhu včetně interoperabilních ústředních protistran.\nČlánek 8\nVýměna informací\n1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a ESMA si z vlastního podnětu nebo na vyžádání vzájemně poskytují včas veškeré informace relevantní pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.\n2.   Odchylně od odstavce 1 sdělí orgány příslušné k řešení krize důvěrné informace poskytnuté orgánem třetí země pouze tehdy, pokud k tomu dal tento orgán předem svůj písemný souhlas.\n3.   Orgány příslušné k řešení krize poskytnou příslušnému ministerstvu veškeré informace vztahující se k rozhodnutím nebo opatřením, u kterých se vyžaduje, aby byla oznámena příslušnému ministerstvu, konzultována s ním nebo aby k nim toto ministerstvo dalo souhlas.\nHLAVA III\nPŘÍPRAVA\nKAPITOLA I\nPlánování ozdravných postupů a řešení krize\nOddíl 1\nPlánování ozdravných postupů\nČlánek 9\nOzdravné plány\n1.   Ústřední protistrany vypracují a aktualizují ozdravný plán stanovující opatření, která mají být přijata v případě události selhání, události jiné než selhání a kombinace obojího s cílem obnovit jejich finanční zdraví bez jakékoli mimořádné veřejné finanční podpory a umožnit jim pokračovat v plnění zásadních funkcí po výrazném zhoršení jejich finanční situace nebo riziku porušení kapitálových a obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.\n2.   Opatření obsažená v ozdravném plánu:\na)\nkomplexně a účinně řeší všechna rizika, která byla zjištěna v jednotlivých scénářích, včetně možného nekrytého nedostatku likvidity;\nb)\nv případě ztrát způsobených událostí selhání zajistí obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a plné přidělení nekrytých ztrát členům clearingového systému a jejich klientům, pokud jsou tito klienti přímými věřiteli ústřední protistrany, a akcionářům, přičemž zohlední zájmy všech zúčastněných stran;\nc)\nzahrnují opatření k absorpci ztrát postačující k pokrytí ztrát, jež by mohly vzniknout v důsledku všech druhů událostí jiných než selhání; a\nd)\numožní doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany, včetně jejího kapitálu, na úroveň dostatečnou k tomu, aby ústřední protistrana plnila své povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 a byl podpořen pokračující a včasný provoz zásadních funkcí ústřední protistrany.\n3.   Ozdravný plán zahrnuje rámec ukazatelů založených na rizikovém profilu ústřední protistrany, které určují okolnosti, za nichž mají být přijata opatření v ozdravném plánu. Ukazatele mohou být kvalitativní nebo kvantitativní ve vztahu k finančnímu zdraví a provozní životaschopnosti ústřední protistrany a měly by umožnit, aby ozdravná opatření byla přijata dostatečně včas, a poskytla tak dostatek času na provedení plánu.\n4.   Ústřední protistrany zavedou příslušná opatření pro pravidelné sledování ukazatelů uvedených v odstavci 3. Ústřední protistrany podávají svým příslušným orgánům zprávy o výstupu tohoto sledování. Považují-li příslušné orgány informace za významné, předávají je kolegiu dohledu.\n5.   ESMA vydá ve spolupráci s ESRB do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 určující minimální seznam kvalitativních a kvantitativních ukazatelů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.\n6.   Ústřední protistrany do svých provozních předpisů zahrnou ustanovení vymezující postupy, jež mají dodržet v případě, že za účelem dosažení cílů ozdravného postupu navrhnou:\na)\npřijmout opatření stanovená v ozdravném plánu navzdory tomu, že nebyly splněny příslušné ukazatele; nebo\nb)\nzdržet se přijetí opatření stanovených v ozdravném plánu navzdory tomu, že byly splněny příslušné ukazatele.\nJakékoli rozhodnutí přijaté podle tohoto odstavce a jeho odůvodnění musí být neprodleně oznámeny příslušnému orgánu.\n7.   Pokud má ústřední protistrana v úmyslu aktivovat svůj ozdravný plán, uvědomí příslušný orgán o povaze a závažnosti problémů, které určila, vymezí všechny relevantní okolnosti a uvede ozdravná nebo jiná opatření, která hodlá přijmout k nápravě této situace, jakož i předpokládaný časový rámec pro obnovu svého finančního zdraví použitím těchto opatření.\nPokud se příslušný orgán domnívá, že ozdravné opatření, které ústřední protistrana hodlá přijmout, může mít významné nepříznivé důsledky pro finanční systém nebo bude pravděpodobně neúčinné, může vyžadovat, aby se ústřední protistrana zdržela tohoto opatření.\nV návaznosti na oznámení obdržené podle odst. 6 druhého pododstavce tohoto článku příslušný orgán neprodleně posoudí, zda okolnosti vyžadují využití pravomocí včasného zásahu podle článku 18.\n8.   Příslušný orgán neprodleně uvědomí orgán příslušný k řešení krize a kolegium dohledu, přičemž orgán příslušný k řešení krize neprodleně uvědomí kolegium k řešení krize, o každém oznámení obdrženém podle odst. 6 druhého pododstavce a podle odst. 7 prvního pododstavce a o všech následných pokynech příslušného orgánu podle odst. 7 druhého pododstavce.\nJe-li příslušný orgán informován v souladu s odst. 7 prvním pododstavcem tohoto článku, omezí nebo zakáže veškeré odměny ve formě vlastního kapitálu a nástrojů považovaných za vlastní kapitál, včetně výplat dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, v co nejvyšší míře, aniž by to způsobilo událost selhání, a může omezit nebo zakázat jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) č. 648/2012.\n9.   Ústřední protistrany své ozdravné plány nejméně jednou ročně a v každém případě po jakékoli změně právní či organizační struktury nebo činnosti nebo finanční situace, které by na tyto plány mohly mít významný vliv nebo jinak vyžadovaly jejich změnu, přezkoumávají, testují a v případě nutnosti aktualizují. Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany aktualizovaly své ozdravné plány častěji.\n10.   Ozdravné plány se vypracují v souladu s oddílem A přílohy a případně zohlední všechny relevantní prvky vzájemné propojenosti v rámci skupiny, do níž ústřední protistrana patří. Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany zahrnuly do svých ozdravných plánů další informace. Příslušný orgán ústřední protistrany případně vede konzultace s příslušným orgánem mateřského podniku ústřední protistrany.\n11.   Ozdravné plány:\na)\nnesmějí předpokládat žádný přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře, nouzovému poskytnutí likvidity centrální bankou ani k jakémukoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, ani jejich obdržení;\nb)\nzohlední zájmy všech zúčastněných stran, kterých se plán pravděpodobně dotkne, včetně členů clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich přímých a nepřímých klientů; a\nc)\nzajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně a možné ztráty a nedostatek likvidity zúčastněných stran byly transparentní, měřitelné, zvladatelné a kontrolovatelné.\n12.   ESMA vydá ve spolupráci s ESRB do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 blíže určující rozsah scénářů, jež mají být uvažovány pro účely odstavce 1 tohoto článku. Při vydávání těchto obecných pokynů ESMA případně zohlední zátěžové testování v rámci dohledu.\n13.   Je-li ústřední protistrana součástí skupiny a součástí ozdravného plánu jsou smluvní dohody o podpoře ze strany mateřského podniku nebo o vnitroskupinové podpoře, musí plán ozdravných postupů uvažovat scénáře, v nichž tyto dohody nelze splnit.\n14.   Po události selhání nebo události jiné než selhání použije ústřední protistrana před uplatněním mechanismů a opatření uvedených oddíle A bodě 15 přílohy tohoto nařízení dodatečný objem svých předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů. Tato částka nesmí být nižší než 10 % a vyšší než 25 % kapitálových požadavků založených na riziku, vypočtených v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.\nPro splnění tohoto požadavku mohou ústřední protistrany použít objem kapitálu, který drží navíc k minimálním kapitálovým požadavkům, ke splnění prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.\n15.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA a po konzultaci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určí metodiku pro výpočet a udržování dodatečného objemu předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, které mají být použity v souladu s odstavcem 14. Při vypracovávání těchto technických norem ESMA zohlední:\na)\nstrukturu a vnitřní organizaci ústředních protistran a povahu, rozsah a složitost jejich činností;\nb)\nstrukturu pobídek pro akcionáře a vedení, členy clearingového systému ústředních protistran a klienty členů clearingového systému;\nc)\nzda je pro ústřední protistrany v závislosti na měnách, v nichž jsou denominovány finanční nástroje, jejichž clearing provádějí, měnách přijímaných jako kolaterál a na riziku vyplývajícím z jejich činnosti, zejména pokud neprovádějí clearing OTC derivátů ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012, vhodné investovat dodatečný objem vyčleněných vlastních zdrojů do jiných aktiv, než která jsou uvedena v čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení; a\nd)\npravidla vztahující se na ústřední protistrany ze třetích zemí a jejich postupy, jakož i mezinárodní vývoj v oblasti ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran s cílem zachovat konkurenceschopnost mezinárodně působících ústředních protistran z Unie a konkurenceschopnost ústředních protistran z Unie ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby v Unii.\nPokud ESMA dospěje na základě kritérií uvedených v prvním pododstavci písm. c) k závěru, že pro některé ústřední protistrany je vhodné, aby investovaly dodatečný objem předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů do jiných aktiv, než která jsou uvedena v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, rovněž určí:\na)\npostup, kterým se v případě, že tyto zdroje nejsou okamžitě dostupné, mohou ústřední protistrany uchýlit k ozdravným opatřením vyžadujícím finanční příspěvek členů clearingového systému, kteří neselhali;\nb)\npostup, který ústřední protistrany použijí k následné úhradě členům clearingového systému, kteří neselhali, uvedeným v písmeni a) až do výše částky, která má být použita v souladu s odstavcem 14 tohoto článku.\nESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n16.   Ústřední protistrana vypracuje odpovídající mechanismy pro zapojení propojených infrastruktur finančního trhu a dalších zúčastněných stran, které by nesly ztráty, jimž by vznikly náklady nebo jež by přispívaly k pokrytí nedostatku likvidity v případě, že by ozdravný plán byl prováděn již v průběhu svého vypracovávání.\n17.   Rada ústřední protistrany ozdravný plán posoudí s přihlédnutím k radám výboru pro rizika v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 a schválí před jeho předložením příslušnému orgánu.\n18.   Pokud se rada ústřední protistrany rozhodla neřídit radami výboru pro rizika, bezodkladně informuje příslušný orgán v souladu s čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012 a podrobně mu své rozhodnutí vysvětlí.\n19.   Ozdravné plány musí být začleněny do správy a řízení společnosti a do celkového rámce řízení rizik ústřední protistrany.\n20.   Opatření stanovená v ozdravných plánech, která zavádí finanční nebo smluvní povinnosti členů clearingového systému a případně klientů a nepřímých klientů, propojených infrastruktur finančního trhu nebo obchodních systémů, musí být součástí provozních předpisů ústředních protistran.\n21.   Ústřední protistrany zajistí, aby opatření stanovená v ozdravných plánech byla vždy vymahatelná ve všech jurisdikcích, kde se nacházejí členové clearingového systému, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy.\n22.   Povinnost ústředních protistran zahrnout do svých ozdravných plánů právo učinit výzvu k doplnění likvidity pro ozdravení a případně snížit hodnotu zisku, který mají ústřední protistrany vyplatit členům clearingového systému, kteří neselhali, se neuplatní vůči subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012.\n23.   Členové clearingového systému sdělí svým klientům jasným a transparentním způsobem, zda a jakým způsobem se jich mohou opatření obsažená v ozdravném plánu ústřední protistrany dotknout.\nČlánek 10\nPosouzení ozdravných plánů\n1.   Ústřední protistrany předloží své ozdravné plány příslušnému orgánu.\n2.   Příslušný orgán bez zbytečného odkladu předá každý plán kolegiu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize. Příslušný orgán ozdravný plán přezkoumá a posoudí, do jaké míry splňuje požadavky stanovené v článku 9, do šesti měsíců od předložení plánu a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem uvedeným v článku 11.\n3.   Při posuzování ozdravného plánu přihlíží příslušný orgán a kolegium dohledu k těmto faktorům:\na)\nkapitálové struktuře ústřední protistrany, její postupné ochraně proti selhání, složitosti organizační struktury, nahraditelnosti jejích činností a jejímu rizikovému profilu, a to i z hlediska finančních provozních a kybernetických rizik;\nb)\ncelkovému dopadu, který by provádění ozdravného plánu mělo na:\ni)\nčleny clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce;\nii)\npropojené infrastruktury finančního trhu;\niii)\nfinanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů a\niv)\nfinanční systém každého členského státu a Unie jako celku;\nc)\nzda ozdravné nástroje a jejich pořadí uvedené v ozdravném plánu vytvářejí vhodné pobídky pro vlastníky ústřední protistrany, členy clearingového systému a pokud možno jejich klienty, v závislosti na daném případu, aby měli kontrolu nad mírou rizika, kterou do systému přinášejí nebo které jsou v systému vystaveni, aby sledovali činnosti ústřední protistrany v oblasti podstupování rizik a řízení rizik a přispívali k procesu řízení selhání ústřední protistrany.\n4.   Při posuzování ozdravného plánu přihlíží příslušný orgán k dohodám o podpoře ze strany mateřského podniku jako k jeho platné součásti pouze tehdy, pokud jsou tyto dohody smluvně závazné.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize posoudí ozdravný plán s cílem zjistit, zda obsahuje jakákoli opatření, která mohou mít nepříznivý dopad na způsobilost ústřední protistrany k řešení krize. Jsou-li taková opatření zjištěna, orgán příslušný k řešení krize na ně upozorní příslušný orgán a podá příslušnému orgánu doporučení, jak řešit jejich nepříznivý dopad na způsobilost ústřední protistrany k řešení krize, a to do dvou měsíců od předání každého ozdravného plánu příslušným orgánem.\n6.   Pokud se příslušný orgán rozhodne nejednat podle doporučení orgánu příslušného k řešení krize podle odstavce 5, toto rozhodnutí plně orgánu příslušnému k řešení krize zdůvodní.\n7.   V případě, že příslušný orgán souhlasí s doporučeními orgánu příslušného k řešení krize nebo se domnívá ve shodě s kolegiem dohledu v souladu s článkem 11, že ozdravný plán vykazuje významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí to ústřední protistraně, jíž poskytne příležitost se vyjádřit.\n8.   Příslušný orgán může s přihlédnutím k názorům ústřední protistrany vyžadovat, aby ústřední protistrana předložila ve lhůtě dvou měsíců, kterou lze se souhlasem příslušného orgánu o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán představující řešení uvedených nedostatků nebo překážek. Přepracovaný plán se posoudí v souladu s odstavci 2 až 7.\n9.   Pokud se příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem stanoveným v článku 11 domnívá, že v přepracovaném plánu nebyly nedostatky a překážky adekvátně řešeny, nebo pokud ústřední protistrana přepracovaný plán nepředložila, uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem provedla v plánu konkrétní změny.\n10.   Pokud není možné odpovídajícím způsobem napravit nedostatky nebo překážky prostřednictvím konkrétních změn plánu, příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným pro řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem stanoveným v článku 11 uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě určila změny, které mají být provedeny v její činnosti za účelem odstranění nedostatků ozdravného plánu nebo překážek bránících jeho provedení.\nPokud ústřední protistrana ve lhůtě stanovené příslušným orgánem tyto změny neurčí nebo pokud se příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupy stanovenými v článku 11 domnívá, že by navrhovaná opatření nedostatky nebo překážky provádění ozdravného plánu náležitě neřešila, uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem přijala konkrétní opatření s ohledem na jeden nebo více následujících cílů, přičemž zohlední závažnost nedostatků a překážek a účinek opatření na činnost ústřední protistrany a její schopnost zůstat v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012:\na)\nsnížit rizikový profil ústřední protistrany;\nb)\nzvýšit schopnost ústřední protistrany být rekapitalizována včas ke splnění jejích kapitálových a obezřetnostních požadavků;\nc)\npřezkoumat strategii a strukturu ústřední protistrany;\nd)\nprovést změny postupné ochrany proti selhání, ozdravných opatření a dalších opatření týkajících se alokace ztrát, aby se zlepšila způsobilost k řešení krize a odolnost zásadních funkcí;\ne)\nprovést změny struktury správy a řízení ústřední protistrany.\n11.   Požadavek uvedený v odst. 10 druhém pododstavci musí být odůvodněn a písemně oznámen ústřední protistraně.\n12.   ESMA ve spolupráci s ESCB a ESRB vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují faktory uvedené v odst. 3 písm. a), b) a c).\nESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 11\nPostup koordinace pro ozdravné plány\n1.   Kolegium dohledu posoudí ozdravný plán, a domnívá-li se kterýkoli člen kolegia, že ozdravný plán vykazuje významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, vydá tento člen příslušnému orgánu ústřední protistrany doporučení, pokud jde o tyto záležitosti, do dvou měsíců od předání ozdravného plánu příslušným orgánem.\n2.   Kolegium dohledu dosáhne společného rozhodnutí o všech těchto otázkách:\na)\npřezkum a posouzení ozdravného plánu;\nb)\nuplatňování opatření uvedených v čl. 10 odst. 7, 8, 9 a 10.\n3.   Kolegium dohledu dosáhne společného rozhodnutí o otázkách uvedených v odstavci 2 do čtyř měsíců od data předání ozdravného plánu příslušným orgánem.\nNa žádost příslušného orgánu v rámci kolegia dohledu může ESMA pomoci kolegiu dohledu dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Pokud do čtyř měsíců od předání ozdravného plánu kolegium nedosáhne společného rozhodnutí o otázkách uvedených v odstavci 2, přijme příslušný orgán ústřední protistrany vlastní rozhodnutí.\nPříslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí podle prvního pododstavce s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období. Příslušný orgán ústřední protistrany své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně a ostatním členům kolegia.\n5.   Pokud do konce tohoto čtyřměsíčního období není dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti vztahující se k posouzení ozdravných plánů nebo provádění opatření podle čl. 10 odst. 10 písm. a), b) a d) tohoto nařízení, který předložil příslušný orgán, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny postoupit věc ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.\n6.   Uvedené čtyřměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany.\nODDÍL 2\nPLÁNOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE\nČlánek 12\nPlány řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem a v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem podle článku 14 vypracuje pro ústřední protistranu plán řešení krize.\n2.   Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může orgán příslušný k řešení krize přijmout, pokud ústřední protistrana splňuje podmínky pro řešení krize podle článku 22.\n3.   Plán řešení krize zohledňuje přinejmenším toto:\na)\nkrizovou situaci ústřední protistrany, včetně situací širší finanční nestability nebo systémové události, z jednoho z těchto důvodů nebo jejich kombinace:\ni)\nudálosti selhání a\nii)\nudálosti jiné než selhání;\nb)\ndopad, který by provádění plánu řešení krize mělo na:\ni)\nčleny clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce, a subjektů, na které by se pravděpodobně vztahovala ozdravná opatření nebo opatření k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;\nii)\npropojené infrastruktury finančního trhu;\niii)\nfinanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů; a\niv)\nfinanční systém v kterémkoli členském státě nebo v Unii jako celku, a je-li to možné, ve třetích zemích, kde poskytuje služby;\nc)\nzpůsob a okolnosti, za nichž může ústřední protistrana požádat o využití facilit centrální banky poskytovaných za standardních podmínek zajištění, obsahu a úrokové sazby, jakož i určení aktiv, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.\n4.   Plán řešení krize nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:\na)\nmimořádnou veřejnou finanční podporu;\nb)\nnouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;\nc)\nposkytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.\n5.   Plán řešení krize je založen na obezřetných předpokladech týkajících se finančních zdrojů, které jsou k dispozici jako nástroj řešení krize a které mohou být požadovány k dosažení účelu řešení krize, a zdrojů, které podle očekávání budou k dispozici v souladu s předpisy a ujednáními ústřední protistrany v době, kdy vstoupí do řešení krize. V těchto obezřetných předpokladech se zohlední příslušná zjištění z nejaktuálnějších zátěžových testů provedených v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, jak je uvedeno v čl. 24a odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i scénáře mimořádných tržních podmínek nad rámec těch, které jsou uvedeny v ozdravném plánu ústřední protistrany.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem a v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem podle článku 14 přezkoumává plány řešení krize a v případě potřeby je nejméně jednou ročně a po každé podstatné změně právní či organizační struktury ústřední protistrany, její činnosti nebo její finanční situace nebo po jiné změně, která by mohla mít podstatný dopad na účinnost plánu, aktualizuje.\nÚstřední protistrana a příslušný orgán o každé takové změně ihned informují orgán příslušný k řešení krize.\n7.   Plán řešení krize definuje okolnosti a různé scénáře pro použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize. Musí zejména prostřednictvím různých scénářů jasně rozlišovat mezi krizovou situací způsobenou událostmi selhání, událostmi jinými než selháními a kombinací obojího a stejně tak mezi různými typy událostí jiných než selhání. Plán řešení krize musí obsahovat, a to v kvantifikované podobě, je-li to účelné a možné:\na)\nshrnutí klíčových prvků plánu rozlišující mezi událostmi selhání, událostmi jinými než selhání a kombinací obojího;\nb)\nshrnutí podstatných změn u ústřední protistrany, které nastaly od poslední aktualizace plánu;\nc)\npopis toho, jak by bylo možné zásadní funkce ústřední protistrany v nezbytné míře právně a ekonomicky oddělit od ostatních funkcí, aby se při řešení krize zajistila kontinuita zásadních funkcí ústřední protistrany;\nd)\nodhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu, včetně doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany;\ne)\npodrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 15;\nf)\npopis veškerých opatření vyžadovaných podle článku 16 k řešení nebo odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize zjištěných v posouzení provedeném podle článku 15;\ng)\npopis procesů pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí a aktiv ústřední protistrany;\nh)\npodrobný popis opatření pro zajištění toho, aby byly informace vyžadované podle článku 13 vždy aktuální a k dispozici orgánům příslušným k řešení krize;\ni)\nvysvětlení, jakým způsobem by varianty řešení krize mohly být financovány, aniž se předpokládá kterýkoli z prvků uvedených v odstavci 4;\nj)\npodrobný popis různých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle různých možných scénářů a jim odpovídajících harmonogramů;\nk)\npopis kritických prvků vzájemné propojenosti mezi ústřední protistranou a dalšími účastníky trhu a mezi ústřední protistranou a poskytovateli kritických služeb a popis dohod o interoperabilitě a propojení s jinými infrastrukturami finančního trhu, jakož i způsobů, jak všechny tyto prvky vzájemné propojenosti řešit;\nl)\npopis kritických prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, jakož i způsobů jejich řešení;\nm)\npopis jednotlivých možností, jak zajistit:\ni)\npřístup k platebním a clearingovým službám a jiné infrastruktuře;\nii)\nvčasné vypořádání závazků vůči členům clearingového systému a případně vůči jejich klientům a propojeným infrastrukturám finančního trhu;\niii)\npřístup členů clearingového systému a případně jejich klientů, transparentně a nediskriminačně, k účtům cenných papírů nebo hotovostním účtům poskytovaným ústřední protistranou a k zajištění ve formě cenných papírů nebo k hotovostnímu zajištění složeným u ústřední protistrany a v jejím držení, jež jsou těmto členům dluženy;\niv)\nkontinuitu fungování vazeb mezi ústřední protistranou a jinými infrastrukturami finančního trhu a mezi ústřední protistranou a jinými obchodními systémy;\nv)\nzachování přenositelnosti pozic a souvisejících aktiv přímých a nepřímých klientů; a\nvi)\nzachování licencí, povolení, uznání a právních kvalifikací ústřední protistrany, kde je to potřebné pro kontinuitu zásadních funkcí ústřední protistrany včetně jejího uznání pro účely uplatnění příslušných pravidel neodvolatelnosti vypořádání a účasti v jiných infrastrukturách finančního trhu nebo propojení s nimi nebo propojení s obchodními systémy;\nn)\npopis toho, jak orgán příslušný k řešení krize získá nezbytné informace k provedení ocenění uvedeného v článku 24;\no)\nanalýzu dopadu plánu na zaměstnance dané ústřední protistrany, včetně posouzení souvisejících nákladů, a popis předpokládaných postupů konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, zohledňující veškerá vnitrostátní pravidla a systémy pro dialog se sociálními partnery;\np)\nplán komunikace s médii a s veřejností v zájmu zajištění maximální možné transparentnosti;\nq)\npopis klíčových operací a systémů pro udržování nepřerušeného fungování provozních procesů ústřední protistrany;\nr)\npopis mechanismů pro oznamování kolegiu k řešení krize v souladu s čl. 72 odst. 1;\ns)\npopis opatření k usnadnění přenositelnosti pozic a souvisejících aktiv členů clearingového systému a klientů ústřední protistrany, která selhala, od ústřední protistrany, která selhala, k jiné ústřední protistraně nebo překlenovací ústřední protistraně, aniž by to ovlivnilo smluvní vztahy mezi členy clearingového systému a jejich klienty.\n8.   Dotčené ústřední protistraně musí být poskytnuty informace uvedené v odst. 7 písm. a). Ústřední protistrana může orgánu příslušnému k řešení krize písemně předat své stanovisko k plánu řešení krize. Toto stanovisko musí být do plánu zahrnuto.\n9.   ESMA po konzultaci s ESRB a při zohlednění příslušných ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 10 odst. 9 směrnice 2014/59/EU a při dodržení zásady proporcionality vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž je podrobněji specifikován obsah plánu řešení krize podle odstavce 7 tohoto článku.\nPři vypracovávání návrhů regulačních technických norem poskytne ESMA orgánům příslušným k řešení krize dostatečnou flexibilitu, aby mohly zohlednit zvláštnosti svého vnitrostátního právního rámce v oblasti insolvenčního práva, jakož i povahu a složitost clearingové činnosti prováděné ústředními protistranami.\nESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 13\nPovinnost ústředních protistran spolupracovat a poskytovat informace\n1.   Ústřední protistrany podle potřeby spolupracují na vypracovávání plánů řešení krize a poskytují svému orgánu příslušnému k řešení krize buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů veškeré informace potřebné pro vypracování a provádění těchto plánů, včetně informací a analýz definovaných v oddíle B přílohy.\nPříslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace uvedené v prvním pododstavci, které již mají k dispozici.\n2.   Orgány příslušné k řešení krize mohou od ústředních protistran požadovat, aby jim poskytly podrobné záznamy o smlouvách podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012, jichž jsou smluvní stranou. Orgány příslušné k řešení krize mohou určit lhůtu pro poskytnutí těchto záznamů a pro různé druhy smluv mohou určit lhůty různé.\n3.   Ústřední protistrana si včas vyměňuje informace s příslušnými orgány s cílem usnadnit posuzování rizikových profilů ústřední protistrany a propojení s dalšími infrastrukturami finančního trhu, s jinými finančními institucemi a s finančním systémem obecně podle článků 9 a 10. Považují-li příslušné orgány informace za významné, předávají je kolegiu dohledu.\nČlánek 14\nPostup koordinace pro plány řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize předá kolegiu k řešení krize návrh plánu řešení krize, informace poskytnuté podle článku 13 a veškeré další informace, jež jsou pro kolegium k řešení krize relevantní.\n2.   Kolegium k řešení krize dosáhne společného rozhodnutí týkajícího se plánu řešení krize a jeho změn ve čtyřměsíční lhůtě od data předání plánu řešení krize orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 1.\nOrgán příslušný k řešení krize zajistí, aby ESMA obdržel veškeré informace, které jsou relevantní pro jeho úlohu podle tohoto článku.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize se může v souladu s čl. 4 odst. 4 rozhodnout zapojit do vypracovávání a přezkumu plánu řešení krize orgány třetích zemí, pokud splňují požadavky na důvěrnost podle článku 73 a pokud jsou z jurisdikcí, v nichž je usazen některý z těchto subjektů:\na)\nmateřský podnik ústřední protistrany, pokud jej má;\nb)\nčlenové clearingového systému ústřední protistrany, pokud je jejich souhrnný příspěvek do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání za jeden rok vyšší než příspěvky z třetího členského státu s největšími příspěvky podle čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012;\nc)\ndceřiné podniky ústřední protistrany, pokud je má;\nd)\ndalší poskytovatelé kritických služeb ústřední protistraně;\ne)\ninteroperabilní ústřední protistrany.\n4.   Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.\n5.   Pokud do čtyř měsíců od předání plánu řešení krize kolegium k řešení krize společného rozhodnutí nedosáhne, přijme orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k plánu řešení krize vlastní rozhodnutí. Orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období. Orgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně a ostatním členům kolegia k řešení krize.\n6.   Pokud není ve čtyřměsíční lhůtě uvedené v odstavci 5 tohoto článku dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti vztahující se k plánu řešení krize, který předložil orgán příslušný k řešení krize, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny postoupit věc ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.\nUvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po uplynutí této čtyřměsíční lhůty nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.\n7.   Pokud je přijato společné rozhodnutí podle odstavce 1 a kterýkoli orgán příslušný k řešení krize nebo příslušné ministerstvo se podle odstavce 6 domnívá, že otázka, o které nebylo dosaženo shody, zasahuje do fiskální odpovědnosti jeho členského státu, zahájí orgán příslušný k řešení krize příslušné ústřední protistrany opětovné posuzování plánu řešení krize.\nKAPITOLA II\nZpůsobilost k řešení krize\nČlánek 15\nPosouzení způsobilosti k řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem stanoveným v článku 17 a po konzultaci s příslušným orgánem posoudí míru způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aniž se předpokládá kterékoli z těchto opatření:\na)\nmimořádná veřejná finanční podpora;\nb)\nnouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;\nc)\nposkytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.\n2.   Má se za to, že ústřední protistrana je způsobilá k řešení krize, pokud ji orgán příslušný k řešení krize může proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení nebo řešit její krizi použitím nástrojů a výkonem pravomocí k řešení krize a přitom zachovat kontinuitu jejích zásadních funkcí, vyhnout se jakémukoli použití mimořádné veřejné finanční podpory a v co nejvyšší míře významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém i možnému nepatřičnému znevýhodnění dotčených zainteresovaných stran.\nNepříznivé účinky uvedené v prvním pododstavci zahrnují širší finanční nestabilitu nebo systémové události v kterémkoliv členském státě.\nMá-li orgán příslušný k řešení krize za to, že ústřední protistrana není způsobilá k řešení krize, včas tuto skutečnost oznámí ESMA.\n3.   Na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrana prokáže, že:\na)\nneexistují překážky pro snížení hodnoty nástrojů účasti po uplatnění pravomocí k řešení krize bez ohledu na to, zda byla zcela vyčerpána dosud nevypořádaná smluvní ujednání nebo jiná opatření podle ozdravného plánu ústřední protistrany; a\nb)\nsmlouvy ústřední protistrany s členy clearingového systému nebo třetími stranami neumožňují těmto členům clearingového systému nebo třetím stranám úspěšně napadnout uplatnění pravomocí k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize nebo jinak se vyhnout uplatnění těchto pravomocí.\n4.   Pro účely posouzení způsobilosti k řešení krize uvedeného v odstavci 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize příslušné aspekty uvedené v oddíle C přílohy.\n5.   Do 12. srpna 2022 vydá ESMA v úzké spolupráci s ESRB obecné pokyny na podporu sbližování postupů k řešení krize, pokud jde o uplatňování oddílu C přílohy tohoto nařízení, v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize posoudí způsobilost k řešení krize současně s vypracováním a aktualizací plánu řešení krize v souladu s článkem 12.\nČlánek 16\nŘešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize\n1.   Pokud po posouzení podle článku 15 orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem stanoveným v článku 17 dospěje k závěru, že existují významné překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, připraví orgán příslušný k řešení krize ve spolupráci s příslušným orgánem zprávu pro ústřední protistranu a kolegium k řešení krize.\nZpráva podle prvního pododstavce musí obsahovat analýzu významných překážek účinného použití nástrojů a výkonu pravomocí k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, zvážení jejich dopadu na model podnikání ústřední protistrany a doporučení cílených opatření k jejich odstranění.\n2.   Požadavek stanovený v článku 14, aby kolegia k řešení krize dosáhla společného rozhodnutí o plánech řešení krize, se pozastavuje po předložení zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, dokud orgán příslušný k řešení krize nepřijme v souladu s odstavcem 3 tohoto článku opatření pro odstranění významných překážek způsobilosti k řešení krize, nebo nerozhodne o alternativních opatřeních v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.\n3.   Ve lhůtě čtyř měsíců od obdržení zprávy podle odstavce 1 tohoto článku ústřední protistrana orgánu příslušnému k řešení krize navrhne možná opatření k řešení či odstranění významných překážek uvedených ve zprávě. Orgán příslušný k řešení krize opatření navržená ústřední protistranou sdělí kolegiu k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize a kolegium k řešení krize podle čl. 17 odst. 1 písm. b) posoudí, zda navržená opatření tyto překážky účinně řeší nebo odstraňují.\n4.   Pokud orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize postupem stanoveným v článku 17 dospěje k závěru, že opatření navržená ústřední protistranou podle odstavce 3 tohoto článku překážky uvedené ve zprávě účinně nezmírňují nebo neodstraňují, určí orgán příslušný k řešení krize alternativní opatření, která sdělí kolegiu za účelem dosažení společného rozhodnutí podle čl. 17 odst. 1 písm. c).\nAlternativní opatření podle prvního pododstavce vezmou v úvahu:\na)\nhrozbu, kterou tyto významné překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize představují pro finanční stabilitu;\nb)\npravděpodobný účinek alternativních opatření na:\ni)\nústřední protistranu, včetně jejího modelu podnikání a provozní efektivnosti;\nii)\nčleny jejího clearingového systému a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce;\niii)\npropojené infrastruktury finančního trhu;\niv)\nfinanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů;\nv)\nfinanční systém v každém členském státě nebo v Unii jako celku; a\nvi)\nvnitřní trh; a\nc)\núčinky poskytování integrovaných clearingových služeb u různých produktů a stanovení marží ve vztahu k portfoliu u všech tříd aktiv.\nPro účely druhého pododstavce písm. a) a b) vede orgán příslušný k řešení krize konzultace s příslušným orgánem a kolegiem k řešení krize a případně s relevantními určenými vnitrostátními makroobezřetnostními orgány.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize písemně informuje ústřední protistranu buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu o alternativních opatřeních, které je potřeba učinit za účelem odstranění překážek způsobilosti k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize odůvodní, proč by opatření navržená ústřední protistranou nedokázala významné překážky způsobilosti k řešení krize odstranit a jak by alternativní opatření mohla jejich odstranění účinně dosáhnout.\n6.   Ústřední protistrana do jednoho měsíce navrhne plán na dosažení souladu s alternativními opatřeními s přiměřenou lhůtou pro provedení plánu. Pokud to orgán příslušný k řešení krize považuje za nezbytné, může navrhovanou lhůtu zkrátit nebo prodloužit.\n7.   Pro účely odstavce 4 a s přiměřenou lhůtou pro provedení může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem:\na)\npožadovat, aby ústřední protistrana změnila nebo uzavřela dohody o poskytování služeb uvnitř skupiny či se třetími stranami k plnění zásadních funkcí;\nb)\npožadovat, aby ústřední protistrana omezila svou maximální individuální nebo celkovou nekrytou expozici;\nc)\npožadovat, aby ústřední protistrana provedla změny v realizaci a držení marží podle článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012;\nd)\npožadovat, aby ústřední protistrana provedla změny ve složení a počtu svých fondů pro riziko selhání podle článku 42 nařízení (EU) č. 648/2012;\ne)\nuložit ústřední protistraně specifickou nebo pravidelnou dodatečnou povinnost poskytnout informace;\nf)\npožadovat, aby se ústřední protistrana zbavila konkrétních aktiv;\ng)\npožadovat, aby ústřední protistrana omezila či ukončila konkrétní existující či navrhované činnosti;\nh)\npožadovat, aby ústřední protistrana změnila svůj ozdravný plán, provozní předpisy a jiná smluvní ujednání;\ni)\nomezit rozvoj nových či stávajících linií činnosti nebo poskytování nových či stávajících služeb;\nj)\npožadovat změny právní či provozní struktury ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, aby bylo možné právně i provozně oddělit zásadní funkce od jiných funkcí použitím nástrojů k řešení krize;\nk)\npožadovat, aby ústřední protistrana provozně a finančně oddělila své různé clearingové služby, aby izolovala určité třídy aktiv od jiných tříd aktiv a případně omezila skupiny transakcí se započtením s různými třídami aktiv;\nl)\npožadovat, aby ústřední protistrana zřídila mateřský podnik v Unii;\nm)\npožadovat, aby ústřední protistrana vydala závazky, které by bylo možno odepsat nebo konvertovat, nebo vyčlenila jiné finanční zdroje pro zvýšení schopnosti absorbovat ztráty, schopnosti rekapitalizace a schopnosti doplnit předem financované zdroje;\nn)\npožadovat, aby ústřední protistrana učinila další kroky, kterými by umožnila, aby kapitál, jiné závazky a smlouvy byly schopny absorbovat ztráty, rekapitalizovat ústřední protistranu nebo doplnit předem financované zdroje. Uvažovaná opatření mohou zahrnovat především pokusy sjednat změnu jakéhokoli závazku, který ústřední protistrana vydala, nebo změnit smluvní podmínky s cílem zajistit, aby jakékoli rozhodnutí o odpisu, konverzi nebo restrukturalizaci daného závazku, nástroje nebo smlouvy přijaté orgánem příslušným k řešení krize bylo vykonáno podle práva, kterým se daný závazek nebo nástroj řídí;\no)\npokud je ústřední protistrana dceřiným podnikem, koordinovat svou činnost s relevantními orgány s cílem požadovat, aby mateřský podnik zřídil samostatnou holdingovou společnost, která by ústřední protistranu kontrolovala, pokud je toto opatření nutné k usnadnění řešení krize ústřední protistrany a k zamezení nepříznivým dopadům, které by použití nástrojů a výkon pravomocí k řešení krize mohly mít na jiné subjekty dané skupiny;\np)\nomezit nebo zakázat propojení interoperability ústřední protistrany, pokud jsou takové omezení nebo zákaz nezbytné s cílem zabránit nepříznivým účinkům na dosažení účelu řešení krize.\nČlánek 17\nKoordinace řešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize\n1.   Kolegium k řešení krize dosáhne společného rozhodnutí ohledně:\na)\nzjištění významných překážek způsobilosti k řešení krize podle čl. 15 odst. 1;\nb)\npodle potřeby posouzení opatření navržených ústřední protistranou podle čl. 16 odst. 3;\nc)\nalternativních opatření požadovaných podle čl. 16 odst. 4.\n2.   Společné rozhodnutí ohledně zjištění významných překážek způsobilosti k řešení krize podle odst. 1 písm. a) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od předložení zprávy uvedené v čl. 16 odst. 1 kolegiem k řešení krize.\n3.   Společné rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od předložení opatření navržených ústřední protistranou k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle čl. 16 odst. 3.\n4.   Společné rozhodnutí podle odst. 1 písm. c) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od sdělení alternativních opatření kolegiu k řešení krize podle čl. 16 odst. 4.\n5.   Společná rozhodnutí podle odstavce 1 musí být odůvodněna a orgánem příslušným k řešení krize písemně oznámena ústřední protistraně, a pokud to orgán příslušný k řešení krize považuje za důležité, rovněž jejímu mateřskému podniku.\n6.   Na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.\n7.   Pokud po uplynutí čtyř měsíců od data předání zprávy podle čl. 16 odst. 1 kolegium k řešení krize nepřijme žádné společné rozhodnutí, přijme orgán příslušný k řešení krize vlastní rozhodnutí o vhodných opatřeních, která mají být přijata podle čl. 16 odst. 5. Orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období.\nOrgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí oznámí ústřední protistraně, v příslušných případech jejímu mateřskému podniku a ostatním členům kolegia k řešení krize písemně.\n8.   Pokud do konce této čtyřměsíční lhůty uvedené v odstavci 7 tohoto článku není dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti uvedené v čl. 16 odst. 7 písm. j), l) nebo o) tohoto nařízení, který předložil orgán příslušný k řešení krize, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny danou věc postoupit ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.\nUvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po uplynutí této čtyřměsíční lhůty nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.\nHLAVA IV\nVČASNÝ ZÁSAH\nČlánek 18\nOpatření včasného zásahu\n1.   Pokud ústřední protistrana porušuje nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti poruší kapitálové a obezřetnostní požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 (EU) nebo představuje riziko pro finanční stabilitu v Unii nebo v jednom či více z členských států nebo pokud příslušný orgán zjistil, že existují jiné náznaky vznikající situace krize, která by mohla ovlivnit provoz ústřední protistrany, zejména její schopnost poskytovat clearingové služby, může příslušný orgán:\na)\nuložit ústřední protistraně, aby aktualizovala ozdravný plán podle čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení, pokud se okolnosti vyžadující včasný zásah liší od předpokladů uvedených v původním ozdravném plánu;\nb)\nuložit ústřední protistraně, aby v daném časovém rámci zavedla jeden nebo více mechanismů nebo opatření uvedených v ozdravném plánu. Pokud je plán aktualizován podle písmene a), zahrnují tyto mechanismy nebo opatření i veškeré aktualizované mechanismy nebo opatření;\nc)\nuložit ústřední protistraně, aby určila příčiny porušení nebo pravděpodobného budoucího porušení podle odstavce 1 a vypracovala akční program, včetně vhodných opatření a časových rámců;\nd)\nuložit ústřední protistraně, aby svolala valnou hromadu svých akcionářů, a pokud tak neučiní, svolat ji sám. V obou případech příslušný orgán stanoví pořad jednání valné hromady, včetně rozhodnutí, která mají akcionáři přijmout;\ne)\nuložit odvolání nebo nahrazení jednoho nebo více členů rady nebo vrcholného vedení, pokud je zjištěno, že tyto osoby nejsou schopny plnit své povinnosti podle článku 27 nařízení (EU) č. 648/2012/EU;\nf)\npožadovat změny obchodní strategie ústřední protistrany;\ng)\npožadovat změny právní nebo provozní struktury ústřední protistrany;\nh)\nposkytnout orgánu příslušnému k řešení krize veškeré informace nezbytné k aktualizaci plánu řešení krize ústřední protistrany za účelem přípravy možného řešení krize ústřední protistrany a k ocenění jejích aktiv a závazků v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, včetně informací získaných při kontrolách na místě;\ni)\nuložit, pokud to je nutné a v souladu s odstavcem 4, provedení ozdravných postupů ústřední protistrany;\nj)\nuložit ústřední protistraně, aby upustila od provedení určitých ozdravných postupů, u nichž příslušný orgán určil, že by mohly mít negativní dopad na finanční stabilitu v Unii nebo v jednom nebo více z jejích členských států;\nk)\nuložit ústřední protistraně, aby včas doplnila své finanční zdroje s cílem zajistit nebo udržet soulad s kapitálovými a obezřetnostními požadavky;\nl)\nuložit ústřední protistraně, aby vydala pokyn členům clearingového systému, aby vyzvali své klienty k přímému zapojení do dražeb pořádaných ústřední protistranou, pokud povaha dražby tuto výjimečnou účast odůvodňuje. Členové clearingového systému poskytnou klientům komplexní informace o dražbě na základě pokynů, které obdrží od ústřední protistrany. Ústřední protistrana upřesní zejména lhůtu, po jejímž uplynutí nebude možné účastnit se dražby. Klienti před uplynutím této lhůty o své vůli účastnit se dražby informují přímo ústřední protistranu. Ústřední protistrana následně usnadňuje těmto klientům podávání nabídek. Klient je oprávněn účastnit se dražby pouze tehdy, je-li schopen prokázat ústřední protistraně, že s členem clearingového systému uzavřel odpovídající smluvní vztah, aby mohl provádět a zúčtovávat transakce, které mohou z dražby vyplynout;\nm)\nv maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu a nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, aniž by došlo k události selhání, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, a možnost omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) č. 648/2012.\n2.   U každého z opatření uvedených v odstavci 1 stanoví příslušný orgán vhodnou lhůtu a po jejich přijetí zhodnotí jejich účinnost.\n3.   Příslušný orgán uplatní opatření podle odst. 1 písm. a) až m) pouze po vyhodnocení jejich dopadu na členské státy, kde ústřední protistrana působí nebo poskytuje služby, a až poté, co informuje relevantní příslušné orgány, především tam, kde je fungování ústřední protistrany zásadní nebo významné pro místní finanční trhy, včetně míst, v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu členů clearingového systému.\n4.   Příslušný orgán uplatní opatření podle odst. 1 písm. i) pouze tehdy, pokud je toto opatření ve veřejném zájmu a je nutné pro dosažení některého z těchto cílů:\na)\nudržení finanční stability v Unii nebo v jednom nebo více z jejích členských států;\nb)\nudržení kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany a přístupu k těmto službám na transparentním a nediskriminačním základě;\nc)\nudržení nebo obnovení finanční odolnosti ústřední protistrany.\nPříslušný orgán neuplatní opatření podle odst. 1 písm. i) ve vztahu k převodům majetku, práv a závazků jiné ústřední protistrany.\n5.   Pokud ústřední protistrana použije příspěvky členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání podle čl. 45 odst. nařízení (EU) č. 648/2012, neprodleně o tom informuje příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize s vysvětlením, zda je tato událost odrazem slabých stránek nebo problémů příslušné ústřední protistrany.\n6.   Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1, příslušný orgán uvědomí ESMA a orgán příslušný k řešení krize a konzultuje s kolegiem dohledu uvažovaná opatření uvedená v odstavci 1.\nPo těchto oznámeních a konzultaci s kolegiem dohledu rozhodne příslušný orgán, zda má být některé z opatření podle odstavce 1 uplatněno. Příslušný orgán oznámí své rozhodnutí o opatřeních, která mají být uplatněna, kolegiu dohledu, orgánu příslušnému k řešení krize a ESMA.\n7.   Orgán příslušný k řešení krize po oznámení podle odst. 6 prvního pododstavce tohoto článku může ústřední protistraně uložit, aby kontaktovala možné kupující za účelem přípravy na řešení své krize, s výhradou podmínek stanovených v článku 41 a ustanovení o důvěrnosti stanovených v článku 73.\n8.   ESMA vydá do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 na podporu jednotného používání podmínek pro uplatnění opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 19\nOdvolání vrcholného vedení a rady\n1.   Pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo ústřední protistrana poruší své právem stanovené povinnosti, včetně svých provozních předpisů, a jiná opatření přijatá podle článku 18 nejsou pro nápravu této situace dostatečná, mohou příslušné orgány požadovat odvolání celého vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany nebo jejich části.\nPokud příslušný orgán požaduje úplné nebo částečné odvolání vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany, oznámí to ESMA, orgánu příslušnému k řešení krize a kolegiu dohledu.\n2.   Jmenování nového vrcholného vedení nebo rady se uskuteční v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 648/2012 a podléhá schválení nebo souhlasu příslušného orgánu. Pokud se příslušný orgán domnívá, že nahrazení vrcholného vedení nebo rady podle tohoto článku je nedostatečné, může jmenovat jednoho nebo více dočasných správců, kteří radu a vrcholné vedení ústřední protistrany nahradí nebo s nimi budou dočasně spolupracovat. Dočasný správce má kvalifikaci, schopnosti a znalosti potřebné k výkonu svých funkcí a nesmí se nacházet ve střetu zájmů.\nČlánek 20\nUstanovení o náhradě poskytované členům clearingového systému, kteří neselhali\n1.   Aniž je dotčena odpovědnost členů clearingového systému převzít ztráty, které přesahují rámec postupné ochrany proti selhání, pokud ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů v důsledku události jiné než selhání uplatnila mechanismy a opatření ke snížení hodnoty zisků splatných členům clearingového systému, kteří neselhali, určeným v jejím ozdravném plánu, a v důsledku toho nezahájila řešení krize, může příslušný orgán ústřední protistrany požadovat, aby ústřední protistrana nahradila členům clearingového systému jejich ztrátu prostřednictvím hotovostních plateb, nebo případně může požadovat, aby ústřední protistrana vydala nástroje uznávající nárok na budoucí zisky ústřední protistrany. Možnost poskytnout náhradu členům clearingového systému, kteří neselhali, se nepoužije na jejich ztráty vyplývající ze smluvní odpovědnosti ve fázi řízení selhání nebo uplatňování ozdravných postupů.\nHotovostní platby nebo hodnota nástrojů, které uznávají nárok na budoucí zisk ústřední protistrany, vydaných jednotlivým dotčeným členům clearingového systému, kteří neselhali, jsou úměrné její ztrátě přesahující její smluvní závazky. Tyto nástroje, které uznávají nárok na budoucí zisky ústřední protistrany, opravňují držitele k obdržení každoročních plateb od dané ústřední protistrany, dokud nebude ztráta plně kompenzována, pokud možno v plné výši, a ve lhůtě nepřesahující příslušný maximální počet let ode dne emise. Pokud členové clearingového systému, kteří neselhali, přenesli nadměrné ztráty na své klienty, jsou tito členové clearingového systému povinni přenést platby, které obdrželi od ústřední protistrany, na své klienty, a to v rozsahu, v němž nahrazované ztráty souvisejí s pozicemi klientů. Na platby související s těmito nástroji se použije příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany.\n2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určí pořadí, v jakém bude odškodnění placeno, příslušný maximální počet let a příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany, jak je uvedeno v odst. 1 druhém pododstavci.\nESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nHLAVA V\nŘEŠENÍ KRIZE\nKAPITOLA I\nÚčel, podmínky a obecné zásady\nČlánek 21\nÚčel řešení krize\n1.   Při používání nástrojů a výkonu pravomocí k řešení krize zohledňuje orgán příslušný k řešení krize všechny tyto účely řešení krize, které jsou rovnocenného významu, a náležitě je vyvažuje podle povahy a okolností každého jednotlivého případu:\na)\nzajištění kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany, zejména:\ni)\nvčasného splnění závazků ústřední protistrany vůči jejím členům clearingového systému a případně jejich klientům;\nii)\ntrvalého přístupu členů clearingového systému a případně jejich klientů k účtům cenných papírů nebo hotovostním účtům poskytovaným ústřední protistranou a k zajištění ve formě finančních aktiv držených ústřední protistranou;\nb)\nzajištění kontinuity propojení s jinými infrastrukturami finančního trhu, jejichž přerušení by mělo významný negativní dopad na finanční stabilitu v Unii nebo v jednom či více členských státech a včasnou realizaci funkcí plateb, clearingu, vypořádání a vedení záznamů;\nc)\nzamezení významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém v Unii nebo v jednom či více z jejích členských států, zejména zabráněním nebo zmírněním šíření finančních problémů na členy clearingového systému ústřední protistrany a jejich klienty nebo dále ve finančním systému, včetně dalších infrastruktur finančního trhu, a zachováním tržní disciplíny a důvěry veřejnosti; a\nd)\nochrana veřejných finančních prostředků tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu a potenciální riziko ztrát pro daňové poplatníky.\n2.   Při dosahování účelů stanovených v odstavci 1 se orgán příslušný k řešení krize snaží minimalizovat náklady na řešení krize pro všechny dotčené zainteresované strany a zabránit snižování hodnoty ústřední protistrany, není-li takové snižování hodnoty nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.\nČlánek 22\nPodmínky zahájení řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize přijme ve vztahu k ústřední protistraně opatření k řešení krize, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, přičemž toto zjištění učinil kterýkoli z těchto orgánů:\ni)\npříslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize;\nii)\norgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem, pokud má orgán příslušný k řešení krize potřebné nástroje pro učinění tohoto závěru;\nb)\ns ohledem na relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by krizové situaci ústřední protistrany v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně ozdravného plánu nebo jiných smluvních ujednání ústřední protistrany, nebo opatření dohledu, včetně přijatého opatření včasného zásahu;\nc)\nřešení krize je nutné ve veřejném zájmu, aby bylo dosaženo účelu řešení krize, při zachování přiměřenosti ve vztahu k jednomu či více účelům řešení krize a likvidací ústřední protistrany v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů řešení krize ve stejné míře dosaženo nebylo.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) příslušný orgán poskytne orgánu příslušnému k řešení krize z vlastního podnětu a neprodleně všechny informace, které mohou nasvědčovat tomu, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí. Příslušný orgán rovněž poskytne orgánu příslušnému k řešení krize na jeho žádost jakékoliv další informace, které potřebuje za účelem provedení svého posouzení.\n3.   Pro účely odst. 1 písm. a) se má za to, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:\na)\nústřední protistrana porušuje nebo pravděpodobné poruší požadavky svého povolení k činnosti způsobem, který by odůvodnil jeho odnětí podle článku 20 nařízení (EU) č. 648/2012;\nb)\nústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna plnit některou ze svých zásadních funkcí;\nc)\nústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna obnovit svou životaschopnost provedením ozdravných postupů\nd)\nústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna uhradit své splatné dluhy nebo jiné závazky;\ne)\nústřední protistrana vyžaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu.\n4.   Pro účely odst. 3 písm. e) se veřejná finanční podpora nepovažuje za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud splňuje všechny následující podmínky:\na)\nmá podobu státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank nebo podobu státní záruky za nově vydané závazky;\nb)\nstátní záruky podle písmene a) tohoto odstavce jsou vyžadovány pro nápravu závažného narušení ekonomiky členského státu a zachování finanční stability; a\nc)\nstátní záruky podle písmene a) tohoto odstavce jsou omezeny na solventní ústřední protistrany, podléhají konečnému schválení podle rámce Unie pro státní podporu, mají preventivní a dočasnou povahu, jsou přiměřené z hlediska nápravy důsledků závažného narušení podle písmene b) tohoto odstavce a nejsou použity k vyrovnání ztrát, jež ústřední protistrana utrpěla nebo pravděpodobně utrpí v blízké budoucnosti.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize může také přijmout opatření k řešení krize, pokud se domnívá, že ústřední protistrana uplatnila nebo zamýšlí uplatnit ozdravná opatření, která by mohla zabránit její krizové situaci, ale měla by významné nepříznivé důsledky pro finanční systém Unie nebo jednoho či více jejích členských států.\n6.   ESMA vydá pokyny na podporu sjednocení praxe dohledu a řešení krize pro případ okolností, kdy se má za to, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, do 12. února 2022, přičemž se případně zohlední povaha a složitost služeb poskytovaných ústředními protistranami usazenými v Unii.\nPři tvorbě těchto pokynů vezme ESMA v úvahu pokyny vydané podle čl. 32 odst. 6 směrnice 2014/59/EU.\nČlánek 23\nObecné zásady řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize přijme veškerá vhodná opatření pro použití nástrojů k řešení krize uvedených v článku 27 a pro výkon pravomocí k řešení krize uvedených v článku 48 podle těchto zásad:\na)\nveškeré smluvní závazky a jiná ujednání v ozdravném plánu ústřední protistrany jsou vymáhány, pokud nebyly vyčerpány před zahájením řešení krize, ledaže orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že pro včasné dosažení účelu řešení krize jsou vhodnější jedno nebo obě tato opatření:\ni)\nnevymáhat určité smluvní závazky v rámci ozdravného plánu ústřední protistrany nebo se od něj jinak odchýlit;\nii)\npoužívat nástroje k řešení krize nebo vykonávat pravomoci k řešení krize;\nb)\npo vymožení veškerých smluvních závazků a ujednání podle písmene a) a v souladu s ním nesou nejprve ztráty akcionáři ústřední protistrany v režimu řešení krize;\nc)\npo akcionářích nesou ztráty věřitelé ústřední protistrany v režimu řešení krize v souladu s pořadím priority jejich pohledávek v běžném úpadkovém řízení, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak;\nd)\nvěřitelům ústřední protistrany stejné třídy se dostane rovného zacházení;\ne)\nakcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům ústřední protistrany by neměly vzniknout větší ztráty, než jaké by jim vznikly za okolností uvedených v článku 60;\nf)\nrada a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize jsou vyměněny, s výjimkou těch případů, kdy orgán příslušný k řešení krize považuje úplné nebo částečné zachování rady a vrcholného vedení za nezbytné pro dosažení účelu řešení krize;\ng)\norgány příslušné k řešení krize informují a konzultují zástupce zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí;\nh)\nnástroje k řešení krize jsou používány a pravomoci k řešení krize jsou vykonávány bez toho, aby byla dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech společností zakotvená ve vnitrostátním právu, kolektivních smlouvách nebo zvyklostech; a\ni)\npokud je ústřední protistrana součástí skupiny, orgány příslušné k řešení krize zohledňují dopad na další subjekty skupiny, zejména v případech, kdy tato skupina zahrnuje jiné infrastruktury finančního trhu, a na skupinu jako celek.\n2.   Orgány příslušné k řešení krize mohou přijmout opatření k řešení krize, která se odchylují od zásad stanovených v odst. 1 písm. d) nebo e) tohoto článku v případech, kdy je to ve veřejném zájmu odůvodněné k dosažení účelu řešení krize a současně přiměřené řešenému riziku. Pokud však tato odchylka vede k tomu, že by věřiteli, členovi clearingového systému nebo jakémukoliv jinému věřiteli vznikly větší ztráty než za okolností uvedených v článku 60, uplatní se nárok na úhradu rozdílu podle článku 62.\n3.   Rada a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize poskytují orgánu příslušnému k řešení krize veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení účelu řešení krize.\nKAPITOLA II\nOceňování\nČlánek 24\nÚčely oceňování\n1.   Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby všechna opatření k řešení krize byla realizována na základě ocenění zajišťujícího poctivé, obezřetné a realistické posouzení hodnoty aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany.\n2.   Před zavedením režimu řešení krize v ústřední protistraně zajistí orgán příslušný k řešení krize provedení prvního ocenění, jehož účelem je zjistit, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1.\n3.   Poté, co orgán příslušný k řešení krize rozhodl o zavedení režimu řešení krize v ústřední protistraně, zajistí provedení druhého ocenění za účelem:\na)\nposkytnutí informací k rozhodnutí o vhodných opatřeních k řešení krize;\nb)\nzajištění plného uznání veškerých ztrát spojených s aktivy a právy ústřední protistrany v okamžiku použití nástrojů k řešení krize;\nc)\nposkytnutí informací k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a k rozhodnutí o hodnotě a počtu vydaných nebo převedených nástrojů účasti následkem výkonu pravomocí k řešení krize;\nd)\nposkytnutí informací k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze nezajištěných závazků, včetně dluhových nástrojů;\ne)\npokud jsou použity nástroje k alokaci ztrát a pozic, zajištění informací pro rozhodnutí o rozsahu ztrát, které jsou uplatněny vůči nárokům postižených věřitelů, nesplaceným závazkům nebo pozicím ve vztahu k ústřední protistraně, a o rozsahu a nezbytnosti výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize;\nf)\nje-li použit nástroj překlenovací ústřední protistrany, poskytnutí informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích účasti, které mohou být převedeny na překlenovací ústřední protistranu, a k rozhodnutí o hodnotě jakéhokoli protiplnění, které má být vyplaceno ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;\ng)\nje-li použit nástroj převodu činnosti, poskytnutí informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích účasti, které mohou být převedeny na nabývající třetí stranu, a k tomu, aby orgán příslušný k řešení krize porozuměl, co představuje obchodní podmínky pro účely článku 40.\nPro účely prvního pododstavce písm. d) vezme ocenění v úvahu veškeré ztráty, které by byly absorbovány vymožením nevypořádaných závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran vůči ústřední protistraně, a úroveň konverze, která se má uplatnit na dluhové nástroje.\n4.   Ocenění podle odstavců 2 a 3 tohoto článku může být předmětem soudního přezkumu podle článku 74 pouze společně s rozhodnutím o použití nástroje nebo výkonu pravomoci k řešení krize.\nČlánek 25\nPožadavky na oceňování\n1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby ocenění podle článku 24 byla provedena:\na)\nosobou nezávislou na jakémkoli veřejném orgánu a ústřední protistraně; nebo\nb)\norgánem příslušným k řešení krize, pokud tato ocenění nemůže provést osoba podle písmene a).\n2.   Ocenění podle článku 24 se považují za konečná, pokud je provedla osoba podle odst. 1 písm. a) tohoto článku a jsou splněny všechny požadavky stanovené v tomto článku.\n3.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, musí být konečné ocenění založeno na obezřetných předpokladech a nesmí předpokládat žádné potenciální poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, ústřední protistraně od okamžiku přijetí opatření k řešení krize. Ocenění rovněž musí vzít v úvahu potenciální zpětné získání přiměřených nákladů vzniklých ústřední protistraně v režimu řešení krize v souladu s čl. 27 odst. 10.\n4.   Konečné ocenění musí být doplněno těmito informacemi v držení ústřední protistrany:\na)\naktualizovanou rozvahou a zprávou o finanční pozici ústřední protistrany, včetně zbývajících předem financovaných zdrojů a nevypořádaných finančních závazků;\nb)\nzáznamy o smlouvách, jejichž clearing byl proveden, podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012; a\nc)\ninformacemi o tržní a účetní hodnotě jejích aktiv, závazků a pozic, včetně souvisejících nároků a nevypořádaných závazků dlužných nebo splatných ústřední protistraně.\n5.   Konečné ocenění obsahuje rozdělení věřitelů do tříd podle úrovní jejich priority podle použitelného insolvenčního práva. Obsahuje také odhad očekávaného zacházení s každou třídou akcionářů a věřitelů při uplatnění zásady podle čl. 23 odst. 1 písm. e).\nOdhadem uvedeným v prvním pododstavci nesmí být dotčeno ocenění podle článku 61.\n6.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly vypracovány podle čl. 36 odst. 14 a 15 směrnice 2014/59/EU a přijaty v souladu s čl. 36 odst. 16 uvedené směrnice, vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které stanoví:\na)\nokolnosti, za nichž je osoba pro účely odstavce 1 tohoto článku považována za nezávislou jak na orgánu příslušnému k řešení krize, tak na ústřední protistraně;\nb)\nmetodiku pro posouzení hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany; a\nc)\noddělení ocenění podle článků 24 a 61 tohoto nařízení.\nESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 26\nProzatímní ocenění\n1.   Ocenění podle článku 24, které nesplňuje požadavky stanovené čl. 25 odst. 2, se považuje za prozatímní ocenění.\nProzatímní ocenění zahrnuje rezervu na dodatečné ztráty a její náležité odůvodnění.\n2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize přijme opatření k řešení krize na základě tohoto prozatímního ocenění, musí zajistit provedení konečného ocenění co nejdříve.\nOrgán příslušný k řešení krize zajistí, aby konečné ocenění podle prvního pododstavce:\na)\numožnilo plné uznání ztrát ústřední protistrany v jejích účetních knihách;\nb)\nposkytlo informace k rozhodnutí o zvýšení hodnoty pohledávek věřitelů nebo o zvýšení hodnoty hrazeného protiplnění v souladu s odstavcem 3.\n3.   Je-li odhad čisté hodnoty aktiv ústřední protistrany podle konečného ocenění vyšší než podle prozatímního ocenění, může orgán příslušný k řešení krize:\na)\nzvýšit hodnotu pohledávek dotčených věřitelů, které byly odepsány nebo restrukturalizovány;\nb)\nuložit překlenovací ústřední protistraně, aby ve vztahu k aktivům, závazkům, právům a povinnostem uhradila další protiplnění ústřední protistraně v režimu řešení krize, nebo případně ve vztahu k nástrojům účasti vlastníkům těchto nástrojů.\n4.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly vypracovány podle čl. 36 odst. 15 směrnice 2014/59/EU a přijaty podle čl. 36 odst. 16 uvedené směrnice, vypracuje ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví pro účely odstavce 1 tohoto článku metodiku výpočtu rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění.\nESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nKAPITOLA III\nNástroje k řešení krize\nOddíl 1\nObecné zásady\nČlánek 27\nObecná ustanovení o nástrojích k řešení krize\n1.   Orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize podle článku 21, přičemž použijí jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci kterékoli z těchto nástrojů k řešení krize:\na)\nnástroje k alokaci ztrát a pozic;\nb)\nnástroj odpisu a konverze;\nc)\nnástroj převodu činnosti;\nd)\nnástroj překlenovací ústřední protistrany.\n2.   V případě systémové krize může členský stát také jako poslední možnost poskytnout mimořádnou veřejnou finanční podporu použitím vládních nástrojů stabilizace podle článků 45, 46 a 47 za podmínky předběžného a konečného schválení v kontextu rámce Unie pro státní podporu a jsou-li stanovena věrohodná opatření pro včasné a komplexní zpětné získání finančních prostředků v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.\n3.   Před použitím nástrojů podle odstavce 1 orgán příslušný k řešení krize nejprve vymůže:\na)\nvzniklá a nevypořádaná práva ústřední protistrany včetně smluvních závazků členů clearingového systému vyhovět výzvám k doplnění likvidity pro ozdravení, poskytnout ústřední protistraně dodatečné zdroje, nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať už formou dražby nebo jinými dohodnutými prostředky podle provozních předpisů ústřední protistrany;\nb)\njakékoli jiné vzniklé a nevypořádané smluvní závazky zavazující smluvní strany jiné než členy clearingového systému k poskytnutí jakékoli formy finanční podpory.\nNelze-li v přiměřené době smluvní závazky podle prvního pododstavce písm. a) a b) vymoci v úplnosti, může je orgán příslušný k řešení krize vymáhat částečně.\n4.   Odchylně od odstavce 3 může orgán příslušný k řešení krize zcela nebo zčásti upustit od vymáhání příslušných vzniklých a nevypořádaných závazků, aby zamezil významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém nebo rozsáhlému šíření krize, nebo pokud by použití nástrojů uvedených v odstavci 1 bylo k včasnému dosažení účelů řešení krize vhodnější.\n5.   V případě, že orgán příslušný k řešení krize podle odst. 3 druhého pododstavce nebo podle odstavce 4 tohoto článku zčásti nebo zcela upustí od vymáhání vzniklých a nevypořádaných závazků, může orgán příslušný k řešení krize vymáhat zbývající závazky do 18 měsíců poté, co je ústřední protistrana považována podle článku 22 za ústřední protistranu, která je v krizové situaci nebo které krizová situace hrozí, pokud důvody pro upuštění od vymáhání těchto závazků již pominuly. Orgán příslušný k řešení krize uvědomí člena clearingového systému a další stranu tři až šest měsíců před zahájením vymáhání zbývajícího závazku. Výnosy z vymožených zbývajících závazků se použijí na kompenzaci použitých veřejných finančních prostředků.\nOrgán příslušný k řešení krize určí po konzultaci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize dotčených členů clearingového systému a jakýchkoli dalších stran, které jsou vázány vzniklými a nevypořádanými závazky, zda důvody pro upuštění od vymáhání těchto závazků již pominuly a zda zbývající závazky vymáhat. Pokud se orgán příslušný k řešení krize odchýlí od stanovisek vyjádřených konzultovanými orgány, musí to řádně písemně zdůvodnit.\nPožadavek na splnění zbývajících závazků za okolností uvedených v tomto odstavci se zahrne do předpisů a jiných smluvních ujednání ústřední protistrany.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize může od ústřední protistrany požadovat, aby odškodnila členy clearingového systému, kteří neselhali, za ztráty vyplývající z použití nástrojů pro alokaci ztrát, pokud by tyto ztráty byly vyšší než ztráty, které by člen clearingového systému, který neselhal, nesl v rámci svých povinností podle provozních předpisů ústřední protistrany, za předpokladu, že by člen clearingového systému, který neselhal, měl nárok na úhradu rozdílu podle článku 62.\nOdškodnění uvedené v prvním pododstavci může mít formu nástrojů účasti, dluhových nástrojů nebo nástrojů, které uznávají nárok na budoucí zisky ústřední protistrany.\nObjem nástrojů vydaných každému dotčenému členovi clearingového systému, který neselhal, je úměrný jeho nadměrné ztrátě podle prvního pododstavce. Zohlední veškeré nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému vůči ústřední protistraně a odečte se od jakéhokoli nároku na úhradu rozdílu podle článku 62.\nObjem nástrojů vychází z ocenění provedeného v souladu s čl. 24 odst. 3.\n7.   V případě použití některého vládního nástroje stabilizace vykoná orgán příslušný k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků před použitím příslušného vládního nástroje stabilizace nebo společně s ním.\nPokud použití nástroje k řešení krize mimo nástroje odpisu a konverze povede k finančním ztrátám členů clearingového systému, vykoná orgán příslušný k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků okamžitě před nebo současně s použitím nástroje k řešení krize, ledaže by použití jiné posloupnosti minimalizovalo odchylky od zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, která je stanovena v článku 60, a vedlo by k lepšímu dosažení účelu řešení krize.\n8.   Pokud jsou použity pouze nástroje k řešení krize podle odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku a je-li v souladu s články 40 a 42 převedena pouze část aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize, je zbývající část této ústřední protistrany zlikvidována v běžném úpadkovém řízení.\n9.   Na převody aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany, na něž byly použity nástroje k řešení krize nebo vládní nástroje finanční stabilizace, se nepoužijí pravidla vnitrostátního insolvenčního práva, která se týkají neplatnosti nebo nevymahatelnosti právních aktů poškozujících věřitele.\n10.   Členské státy v přiměřené době získají zpět jako přednostní věřitel veškeré veřejné finanční prostředky použité jako vládní nástroje finanční stabilizace uvedené v oddíle 7 této kapitoly a orgány příslušné k řešení krize získají zpět jako přednostní věřitel veškeré přiměřené výdaje, které jim vznikly v souvislosti s použitím nástrojů nebo pravomocí k řešení krize. Toto zpětné získání pochází mj. z těchto zdrojů:\na)\nod ústřední protistrany v režimu řešení krize, včetně veškerých jejích nároků vůči členům clearingového systému v selhání;\nb)\nz veškerých protiplnění placených kupujícím ústřední protistraně před uplatněním čl. 40 odst. 4, pokud byl použit nástroj převodu činnosti;\nc)\nz veškerých výnosů dosažených v důsledku ukončení provozu překlenovací ústřední protistrany před uplatněním čl. 42 odst. 5;\nd)\nz veškerých výnosů z použití nástroje pro veřejnou kapitálovou podporu uvedeného v článku 46 a nástroje pro přechodné veřejné vlastnictví uvedeného v článku 47, včetně výnosů z jejich prodeje.\n11.   Při použití nástrojů k řešení krize zajistí orgány příslušné k řešení krize na základě ocenění splňujícího podmínky článku 25 obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů, úplné rozdělení ztrát, doplnění předem financovaných zdrojů ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany a jejich rekapitalizaci.\nOrgány příslušné k řešení krize zajistí doplnění předem financovaných zdrojů a rekapitalizaci ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, jak je uvedeno v prvním pododstavci, v míře dostatečné k obnovení schopnosti ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany splnit podmínky pro povolení a pokračovat v plnění zásadních funkcí ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany při zohlednění provozních předpisů ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany.\nBez ohledu na použití jiných nástrojů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize použít k rekapitalizaci ústřední protistrany nástroje uvedené v článcích 30 a 31.\nOddíl 2\nNástroje k alokaci pozic a nástroje k alokaci ztrát\nČlánek 28\nÚčel a rozsah nástrojů k alokaci ztrát a pozic\n1.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroj k alokaci pozic v souladu s článkem 29 a nástroje k alokaci ztrát v souladu s články 30 a 31.\n2.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroje uvedené v odstavci 1, pokud jde o smlouvy týkající se clearingových služeb pro ústřední protistranu a zajištění související s těmito službami.\n3.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroj k alokaci pozic podle článku 29 za účelem obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany, případně překlenovací ústřední protistrany.\nOrgány příslušné k řešení krize použijí nástroje k alokaci ztrát podle článků 30 a 31 ke kterémukoli z těchto účelů:\na)\nk pokrytí ztrát ústřední protistrany oceněných podle článku 25;\nb)\nk obnově schopnosti ústřední protistrany dostát splatným platebním závazkům;\nd)\nk dosažení výsledků podle písmen a) a b) ve vztahu k překlenovací ústřední protistraně;\ne)\nk podpoře převodu činnosti ústřední protistrany prostřednictvím nástroje převodu činnosti solventní třetí straně.\nNástroj pro alokaci ztrát uvedený v článku 30 mohou použít orgány příslušné k řešení krize pouze ve vztahu ke ztrátám způsobeným událostí selhání a ve vztahu ke ztrátám plynoucím z události jiné než selhání. Je-li nástroj pro alokaci ztrát uvedený v článku 30 použit v souvislosti se ztrátami vzniklými z události jiné než selhání, použije se pouze do výše kumulativní částky odpovídající příspěvku členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání a rozdělen mezi členy clearingového systému poměrně podle jejich příspěvků do fondu pro riziko selhání.\n4.   Orgány příslušné k řešení krize nepoužijí nástroje pro alokaci ztrát uvedené v článcích 30 a 31 tohoto nařízení ve vztahu k subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012.\nČlánek 29\nUkončení smluv – částečné nebo úplné\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může ukončit některé nebo všechny z těchto smluv ústřední protistrany v režimu řešení krize:\na)\nsmlouvy se členem clearingového systému v selhání;\nb)\nsmlouvy týkající se dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv;\nc)\njiné smlouvy ústřední protistrany v režimu řešení krize.\nOrgán příslušný k řešení krize ukončí smlouvy podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud převod aktiv a pozic, který z nich plyne, neproběhl ve smyslu čl. 48 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012.\nOrgán příslušný k řešení krize uplatňující pravomoc podle prvního pododstavce ukončí smlouvy uvedené v každém z písmen a), b) a c) prvního pododstavce obdobným způsobem, aniž by rozlišoval mezi smluvními stranami těchto smluv, s výjimkou smluvních závazků, které nelze vymoci v přiměřené lhůtě.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize je povinen o datu ukončení smlouvy podle odstavce 1 informovat veškeré relevantní členy clearingového systému.\n3.   Před ukončením jakékoli smlouvy podle odstavce 1 provede orgán příslušný k řešení krize tyto kroky:\na)\nuloží ústřední protistraně v režimu řešení krize ocenění každé smlouvy a aktualizaci zůstatků na účtech každého člena clearingového systému;\nb)\nurčí čistou výši závazku splatného každým členem clearingového systému nebo každému členu clearingového systému s přihlédnutím ke každé splatné, avšak neuhrazené variační marži včetně splatné variační marže plynoucí z ocenění smluv podle písmene a); a\nc)\noznámí každému členu clearingového systému stanovenou čistou částku a uloží ústřední protistraně, aby ji uhradila nebo inkasovala.\nČlenové clearingového systému bez zbytečného odkladu informují své klienty o použití tohoto nástroje a o způsobu, jakým je jeho použití ovlivňuje.\n4.   Ocenění uvedené v odst. 3 písm. a) vychází v maximální míře ze spravedlivé tržní ceny stanovené na základě vlastních předpisů a ujednání ústřední protistrany, ledaže by orgán příslušný k řešení krize považoval za nutné použít jinou vhodnou metodu určování cen.\n5.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, není schopen čistou částku určenou podle odstavce 3 tohoto článku uhradit, může orgán příslušný k řešení krize s ohledem na článek 21 tohoto nařízení ústřední protistraně uložit, aby u tohoto člena clearingového systému, který neselhal, vyhlásila selhání a použila jeho počáteční marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.\n6.   Pokud orgán příslušný k řešení krize ukončil jednu nebo více smluv typů uvedených v odstavci 1, může ústřední protistraně dočasně zabránit v clearingu jakékoli nové smlouvy stejného typu jako ukončená smlouva.\nOrgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně povolit, aby clearing těchto typů smluv obnovila, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nústřední protistrana splňuje požadavky nařízení (EU) č. 648/2012; a\nb)\norgán příslušný k řešení krize vydá a zveřejní oznámení k tomuto účelu prostředky uvedenými v čl. 72 odst. 3.\n7.   ESMA vydá do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které dále upřesní metodiku, podle které má orgán příslušný k řešení krize určit ocenění podle odst. 3 písm. a) tohoto článku.\nČlánek 30\nSnížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může snížit částku platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, pokud tyto závazky plynou ze zisků splatných podle procesů ústřední protistrany pro výplatu variační marže nebo platby, která má stejný ekonomický efekt.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize vypočte snížení platebních závazků podle odstavce 1 tohoto článku pomocí mechanismu spravedlivého rozdělení určeného při ocenění prováděném podle čl. 24 odst. 3 a sděleném členům clearingového systému, jakmile je tento nástroje k řešení krize použit. Členové clearingového systému bez zbytečného odkladu informují své klienty o použití tohoto nástroje a o způsobu, jakým je jeho použití ovlivňuje. Celkové snížení čistých příjmů členů clearingového systému se provede poměrně k výši dlužné částky, která jim má být zaplacena ústřední protistranou.\n3.   Snížení hodnoty splatných zisků je účinné a okamžitě závazné pro ústřední protistranu a dotčené členy clearingového systému od okamžiku přijetí tohoto opatření k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize.\n4.   Člen clearingového systému, který neselhal, není oprávněn v žádném následném řízení vůči ústřední protistraně nebo jejímu nástupnickému subjektu vznášet jakékoli nároky plynoucí z tohoto snížení platebních závazků podle odstavce 1.\nPrvní pododstavec tohoto odstavce nebrání orgánům příslušným k řešení krize, aby uložily ústřední protistraně povinnost vrátit peněžní prostředky členům clearingového systému, pokud je zjištěno, že úroveň snížení hodnoty na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1 převyšuje požadovanou úroveň snížení na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.\n5.   Pokud orgán příslušný k řešení krize sníží hodnotu splatných zisků jen částečně, zůstane zbývající neuhrazená splatná částka vůči členu clearingového systému, který neselhal, splatným dluhem vůči němu.\n6.   Ústřední protistrana zahrne do svých provozních předpisů odkaz na pravomoc snížit platební závazky podle odstavce 1 nad rámec podobných ujednání stanovených v uvedených provozních předpisech pro fázi uplatňování ozdravných postupů a zajistí, aby byla uzavřena smluvní ujednání, která orgánu příslušnému k řešení krize umožní vykonávat své pravomoci podle tohoto článku.\nČlánek 31\nVýzva k doplnění likvidity pro řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může od členů clearingového systému, kteří neselhali, požadovat hotovostní příspěvek ústřední protistraně až do výše dvojnásobku jejich příspěvku do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání. Tato povinnost hotovostního příspěvku musí být rovněž zahrnuta v předpisech a jiných smluvních ujednáních ústřední protistrany jako výzva k doplnění likvidity při řešení krize vyhrazená orgánu příslušnému k řešení krize, který přijímá opatření k řešení krize. Pokud orgán příslušný k řešení krize požaduje částku převyšující příspěvek do fondu pro riziko selhání, učiní tak po posouzení dopadu tohoto nástroje na členy clearingového systému, kteří neselhali, a finanční stabilitu členských států, a to ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize členů clearingového systému, kteří neselhali.\nPokud ústřední protistrana vede více fondů pro riziko selhání a tento nástroj je použit k řešení události selhání, rozumí se výší hotovostního příspěvku podle prvního pododstavce příspěvek člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv.\nPokud ústřední protistrana vede více fondů pro riziko selhání a tento nástroj je použit k řešení události jiné než selhání, rozumí se výší hotovostního příspěvku podle prvního pododstavce součet příspěvků člena clearingového systému do všech fondů ústřední protistrany pro riziko selhání.\nOrgán příslušný k řešení krize může vydat výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize bez ohledu na to, zda byly vyčerpány všechny smluvní závazky vyžadující hotovostní příspěvky od členů clearingového systému, kteří neselhali.\nOrgán příslušný k řešení krize určí výši hotovostního příspěvku každého člena clearingového systému, který neselhal, v poměru k výši jeho příspěvku do fondu pro riziko selhání až do maximální výše uvedené v prvním pododstavci.\nOrgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby členům clearingového systému vrátila možnou přebytečnou částku plynoucí z výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, pokud se zjistí, že tato částka, jež byla použita ve výzvě k doplnění likvidity pro řešení krize na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1, přesahuje požadovanou úroveň na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.\n2.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, požadovanou částku neuhradí, může orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně uložit, aby u tohoto člena clearingového systému vyhlásila selhání a až do výše požadované částky použila jeho počáteční marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.\nOddíl 3\nOdpis a konverze nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků\nČlánek 32\nPožadavek na odpis a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků\n1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze podle článku 33 na nástroje účasti a dluhové nástroje vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo na další nezajištěné závazky za účelem absorpce ztrát, rekapitalizace dané ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany nebo na podporu použití nástroje převodu činnosti.\n2.   Na základě ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize:\na)\nčástku nástrojů účasti a dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků, která musí být odepsána s ohledem na ztráty, které mají být absorbovány vymáháním nevypořádaných závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran vůči dané ústřední protistraně; a\nb)\nčástku dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků, která musí být konvertována na nástroje účasti za účelem obnovy plnění kapitálových požadavků danou ústřední protistranou nebo překlenovací ústřední protistranou.\nČlánek 33\nUstanovení týkající se odpisu a konverze nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků\n1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.\n2.   Před snížením nebo konverzí jistiny dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků sníží orgán příslušný k řešení krize jmenovitou hodnotu nástrojů účasti v poměru ke ztrátám, v případě nutnosti až do výše jejich plné hodnoty.\nPokud si podle ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 ústřední protistrana po snížení nominální hodnoty nástrojů účasti udrží kladnou čistou hodnotu, orgán příslušný k řešení krize tyto nástroje účasti v závislosti na daném případu zruší nebo naředí.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize sníží, konvertuje nebo provede oboje ve vztahu k jistině dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků v míře potřebné pro dosažení účelu řešení krize, v případě nutnosti až do výše její plné hodnoty.\n4.   Orgán příslušný k řešení krize nepoužije nástroj odpisu a konverze ve vztahu k těmto závazkům:\na)\nzávazkům vůči zaměstnancům ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou;\nb)\nzávazkům vůči obchodním věřitelům, vzniklým na základě poskytování zboží nebo služeb dané ústřední protistraně nutných pro každodenní fungování jejích operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor;\nc)\nzávazkům vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného insolvenčního práva prioritní;\nd)\nzávazkům vůči systémům nebo provozovatelům systémů, které byly označeny podle směrnice 98/26/ES, nebo jejich účastníkům v rozsahu, v jakém jsou závazky výsledkem jejich účasti v těchto systémech, vůči jiným ústředním protistranám a centrálním bankám;\ne)\npočátečním maržím.\n5.   V případě snižování jmenovité hodnoty nástroje účasti nebo výše jistiny dluhového nástroje nebo jiného nezajištěného závazku se použijí tyto podmínky:\na)\nuvedené snížení je trvalé;\nb)\ndržitel nástroje není oprávněn v souvislosti s tímto snížením vznášet žádné nároky, s výjimkou již vzniklých závazků, závazku k náhradě škody, jenž může vzniknout v důsledku napadení legálnosti tohoto snížení hodnoty, nároků na základě nástrojů účasti vydaných nebo převedených podle odstavce 6 tohoto článku nebo nároků na platbu podle článku 62; a\nc)\npokud je snížení pouze částečné, dohoda, která původní závazek vytvořila, se nadále použije na zbytkovou hodnotu s výhradou jakýchkoli dalších nezbytných změn podmínek této dohody vyžadovaných v důsledku snížení.\nPrvní pododstavec písm. a) nebrání orgánům příslušným k řešení krize v uplatnění mechanismu připisování s cílem odškodnit držitele dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků a posléze držitele nástrojů účasti, pokud se zjistí, že úroveň odpisu, jež byla použita na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1, přesahuje požadované částky na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.\n6.   V případě konverze dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3 může orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně uložit, aby vydala nástroje účasti nebo je převedla na držitele těchto dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků.\n7.   Orgán příslušný k řešení krize provede konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3 pouze v případě splnění těchto podmínek:\na)\ntyto nástroje účasti jsou vydány předtím, než daná ústřední protistrana vydá jakékoli nástroje účasti pro účely poskytnutí kapitálu státem nebo vládním subjektem; a\nb)\nkonverzní koeficient představuje přiměřenou náhradu dotčenému držiteli dluhopisů za jakoukoli ztrátu vzniklou v důsledku výkonu pravomocí k odpisu a konverzi, v souladu s tím, jak je s nimi zacházeno v běžném úpadkovém řešení.\nPo konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků na nástroje účasti jsou tyto nástroje účasti neprodleně po konverzi upsány nebo převedeny.\n8.   Pro účely odstavce 7 zajistí orgán příslušný k řešení krize v kontextu vypracovávání a aktualizací plánu řešení krize ústřední protistrany a jako součást pravomoci odstraňovat překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aby ústřední protistrana mohla kdykoli vydat potřebný počet nástrojů účasti.\nČlánek 34\nÚčinky odpisu a konverze\nOrgán příslušný k řešení krize provede nebo uloží provedení všech administrativních a procesních úkonů potřebných k zajištění účinnosti použitého nástroje odpisu a konverze, včetně:\na)\nzměny ve všech příslušných registrech;\nb)\nvyjmutí nástrojů účasti či dluhových nástrojů z kotování nebo jejich vyřazení z obchodování;\nc)\nkotování nových nástrojů účasti nebo jejich přijetí k obchodování; a\nd)\nznovuzařazení do kotování nebo znovupřijetí jakýchkoli dluhových nástrojů, které byly odepsány, a to bez požadavku na vydání prospektu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (24).\nČlánek 35\nOdstranění procesních překážek pro odpis a konverzi\n1.   V případě uplatnění čl. 32 odst. 1 uloží příslušný orgán ústřední protistraně, aby si trvale držela dostatečnou výši nástrojů účasti k zajištění toho, aby mohla vydat dostatečné nové nástroje účasti a aby vydání nástrojů účasti nebo konverze na nástroje účasti bylo možné účinně provést.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze bez ohledu na jakákoli ustanovení zakládacích dokumentů nebo stanov ústřední protistrany, včetně ustanovení o předkupních právech pro akcionáře nebo požadavků na souhlas akcionářů s navýšením kapitálu.\nČlánek 36\nPředložení plánu reorganizace činnosti\n1.   Do jednoho měsíce od použití nástrojů uvedených v článku 32 ústřední protistrany provedou přezkum příčin své krizové situace a předloží jej orgánu příslušnému k řešení krize spolu s plánem reorganizace činnosti v souladu s článkem 37. Pokud se použije rámec Unie pro státní podporu, musí být tento plán, včetně stavu po změnách v souladu s článkem 38 a prováděný v souladu s článkem 39, slučitelný s plánem restrukturalizace, jejž má ústřední protistrana povinnost podle uvedeného rámce předložit Komisi.\nPokud je to pro dosažení účelu řešení krize nutné, může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu uvedenou v prvním pododstavci až na dva měsíce.\n2.   Pokud musí být plán restrukturalizace oznámen podle rámce Unie pro státní podporu, není lhůta, která je podle uvedeného rámce pro předložení plánu restrukturalizace stanovena, předložením plánu reorganizace činnosti dotčena.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize předloží přezkum a plán reorganizace činnosti a jakýkoli upravený plán v souladu s článkem 38 příslušnému orgánu a kolegiu k řešení krize.\nČlánek 37\nObsah plánu reorganizace činnosti\n1.   Plán reorganizace činnosti uvedený v článku 36 stanoví opatření zaměřená na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany nebo částí její činnosti v přiměřené době. Uvedená opatření vycházejí z realistických předpokladů o hospodářských podmínkách a podmínkách na finančních trzích, za nichž bude ústřední protistrana působit.\nPlán reorganizace činnosti musí zohledňovat současný a potenciální budoucí stav finančních trhů a brát v úvahu nejoptimističtější a nejpesimističtější předpoklady, včetně kombinace událostí, které umožňují identifikovat hlavní slabé stránky ústřední protistrany. Předpoklady se porovnávají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor.\n2.   Plán reorganizace činnosti musí obsahovat alespoň tyto prvky:\na)\npodrobnou analýzu faktorů a okolností, které způsobily, že se ústřední protistrana ocitla v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí;\nb)\npopis opatření zaměřených na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany, jež mají být přijata; a\nc)\nharmonogram provádění uvedených opatření.\n3.   Opatření zaměřená na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany mohou zahrnovat:\na)\nreorganizaci a restrukturalizaci činností ústřední protistrany;\nb)\nzměny provozních systémů a infrastruktury ústřední protistrany;\nc)\nprodej aktiv nebo linií podnikání;\nd)\nzměny v řízení rizik ústřední protistrany.\n4.   ESMA do 12. února 2023 vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní minimální prvky, které by měly být začleněny do plánu reorganizace činnosti podle odstavce 2.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 38\nPosouzení a přijetí plánu reorganizace činnosti\n1.   Do jednoho měsíce od předložení plánu reorganizace činnosti ústřední protistranou podle čl. 36 odst. 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán, zda jsou opatření uvedená v tomto plánu schopna spolehlivě obnovit dlouhodobou životaschopnost ústřední protistrany.\nPokud orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán dojdou k závěru, že by plán uvedeného cíle obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany dosáhl, orgán příslušný k řešení krize jej schválí.\n2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán nedojdou k závěru, že by plán dosáhl uvedeného cíle obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany, orgán příslušný k řešení krize oznámí své výhrady ústřední protistraně a uloží jí, aby do dvou týdnů od tohoto oznámení předložila upravený plán, jenž tyto výhrady řeší.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán opětovně předložený plán posoudí a do týdne od jeho obdržení orgán příslušný k řešení krize oznámí ústředí protistraně, zda byly výhrady náležitě vyřešeny, nebo zda jsou nutné další úpravy.\n4.   ESMA do 12. února 2023 vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, která musí plán reorganizace činnosti splňovat, aby mohl být schválen orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 1.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 39\nProvedení a monitorování plánu reorganizace činnosti\n1.   Ústřední protistrana plán reorganizace činnosti provede a přinejmenším každých šest měsíců orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu dle požadavku předkládá zprávu o pokroku při provádění uvedeného plánu.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize může po dohodě s příslušným orgánem ústřední protistraně uložit, aby tento plán revidovala, pokud je to nezbytné k dosažení cíle uvedeného v čl. 37 odst. 1.\nOddíl 4\nNástroj převodu činnosti\nČlánek 40\nNástroj převodu činnosti\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může na kupujícího, který není překlenovací ústřední protistranou, převést:\na)\nnástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;\nb)\njakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.\nK převodu uvedenému v prvním pododstavci dochází bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany nebo jakékoli třetí strany jiné než kupujícího a bez dodržení jakýchkoli jiných procesních požadavků podle práva obchodních společností nebo práva cenných papírů než těch, které jsou uvedeny v článku 41.\n2.   Převod podle odstavce 1 se provádí za obchodních podmínek, s ohledem na okolnosti a v souladu s rámcem Unie pro státní podporu.\nPro účely prvního pododstavce tohoto odstavce učiní orgán příslušný k řešení krize veškeré přiměřené kroky k dosažení obchodních podmínek odpovídajících ocenění podle čl. 24 odst. 3.\n3.   S výhradou čl. 27 odst. 10 se jakékoli protiplnění uhrazené kupujícím použije ve prospěch:\na)\nmajitelů nástrojů účasti, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na kupujícího;\nb)\nústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na kupujícího; a\nc)\nčlenů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztrátu v důsledku použití nástrojů k řešení krize při řešení krize, a to úměrně k jejich ztrátám při řešení krize.\n4.   Rozdělení protiplnění uhrazeného kupujícím podle odstavce 3 tohoto článku se provádí takto:\na)\nv případě události, na kterou se vztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty přiřazeny v rámci postupné ochrany ústřední protistrany proti selhání; nebo\nb)\nv případě události, na kterou se nevztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty rozděleny podle příslušných předpisů ústřední protistrany.\nPřidělení jakéhokoli zbývajícího protiplnění se poté provede v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc k převodu podle odstavce 1 víc než jednou s cílem provést další převody nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou nebo v závislosti na daném případě jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize může se souhlasem kupujícího převést aktiva, práva, povinnosti nebo závazky, které byly převedeny na kupujícího, zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo nástroje účasti zpět na jejich původní vlastníky.\nPokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci k převodu podle prvního pododstavce, jsou ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo původní vlastníci povinni taková aktiva, práva, povinnosti, závazky či nástroje účasti převzít zpět.\n7.   Převod podle odstavce 1 se uskuteční bez ohledu na to, zda kupující má povolení poskytovat služby a provozovat činnosti plynoucí z tohoto nabytí.\nPokud kupující nemá povolení poskytovat služby nebo provozovat činnosti plynoucí z nabytí, orgán příslušný k řešení krize v konzultaci s příslušným orgánem provede důkladné posouzení kupujícího a zajistí, aby kupující měl odbornou i technickou kapacitu k výkonu funkcí kupované ústřední protistrany a požádal o povolení co nejdříve, nejpozději do jednoho měsíce od použití nástroje převodu činnosti. Příslušný orgán zajistí urychlené posouzení takových žádostí.\n8.   Pokud má převod nástrojů účasti uvedený v odstavci 1 tohoto článku za následek nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, provede příslušný orgán posouzení podle uvedeného článku ve lhůtě, která nezdržuje použití nástroje převodu činnosti ani nebrání tomu, aby opatření k řešení krize dosáhla relevantních účelů řešení krize.\n9.   Pokud příslušný orgán nedokončil posouzení podle odstavce 8 k datu účinku převodu nástrojů účasti, použijí se tato ustanovení:\na)\npřevod nástrojů účasti má okamžitý právní účinek k datu jejich převodu;\nb)\nv průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro odprodej nástrojů účasti stanovené v písmeni f) tohoto odstavce je pozastaveno hlasovací právo kupujícího spojené s těmito nástroji účasti a toto právo má pouze orgán příslušný k řešení krize, který není povinen vykonat hlasovací právo a nenese žádnou odpovědnost za výkon nebo zdržení se výkonu takového hlasovacího práva, ledaže by toto jednání nebo zdržení se představovalo hrubou nedbalost nebo vážné porušení povinností;\nc)\nv průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro odprodej nástrojů účasti stanovené v písmeni f) tohoto odstavce se na tento převod neuplatní sankce stanovené v čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 ani jiná opatření za porušení požadavků týkajících se nabývání nebo zcizování kvalifikovaných účastí stanovených v článku 30 nařízení (EU) č. 648/2012;\nd)\npříslušný orgán písemně oznámí orgánu příslušnému k řešení krize a nabyvateli výsledek svého posouzení podle článku 32 nařízení (EU) č. 648/2012 ihned po jeho dokončení;\ne)\nnevyjádří-li příslušný orgán s převodem nesouhlas, má se za to, že nabyvatel plně nabývá hlasovacího práva spojeného s těmito nástroji účasti od data oznámení podle písmene d) tohoto odstavce;\nf)\nnesouhlasí-li příslušný orgán s převodem nástrojů účasti, použije se i nadále písmeno b) a orgán příslušný k řešení krize může s přihlédnutím k tržním podmínkám stanovit lhůtu, během níž je nabyvatel povinen tyto nabyté nástroje účasti odprodat.\n10.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se kupující považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.\n11.   Kupujícímu uvedenému v odstavci 1 nesmí být bráněno ve výkonu práv ústřední protistrany na členství v platebních systémech a systémech vypořádání nebo jiných propojených infrastrukturách finančního trhu a obchodních systémech a na přístup k nim, pokud splňuje kritéria pro členství nebo pro účast v těchto systémech nebo infrastrukturách nebo obchodních systémech.\nBez ohledu na první pododstavec nesmí být kupujícímu odepřen přístup k platebním systémům a systémům vypořádání ani jiným propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům z důvodu, že nemá rating od ratingové agentury nebo že je tento rating nižší než rating požadovaný pro udělení přístupu k uvedeným systémům nebo infrastrukturám nebo obchodním systémům.\nPokud kupující kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplňuje, může nadále tato práva ústřední protistrany na členství vykonávat a přistupovat k těmto systémům a jiným infrastrukturám a obchodním systémům po dobu stanovenou orgánem příslušným k řešení krize. Tato doba nesmí přesáhnout 12 měsíců.\n12.   Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, nemají akcionáři, věřitelé, členové clearingového systému a klienti ústřední protistrany v režimu řešení krize ani jiné třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převedeny, ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům ani v souvislosti s nimi žádná práva.\nČlánek 41\nNástroj převodu činnosti: procesní náležitosti\n1.   Pokud orgán příslušný k řešení krize použije ve vztahu k ústřední protistraně nástroj převodu činnosti, veřejně oznámí, že jsou tato aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti, které má v úmyslu převést, k dispozici, nebo přijme opatření pro jejich uvedení na trh. Soubory práv, aktiv, povinností a závazků lze uvádět na trh odděleně.\n2.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, uskuteční se uvedení na trh podle odstavce 1 v souladu s těmito kritérii:\na)\nje co nejtransparentnější a podstatně nezkresluje aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti této ústřední protistrany s ohledem na okolnosti, a zejména na potřebu udržet finanční stabilitu;\nb)\nnepřiměřeně neupřednostňuje ani nediskriminuje konkrétní potenciální kupující;\nc)\nje prosté jakéhokoli střetu zájmů;\nd)\nzohledňuje potřebu uskutečnit rychlá opatření k řešení krize; a\ne)\nusiluje o dosažení nejvyšší možné prodejní ceny za dotčené nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky.\nKritéria uvedená v prvním pododstavci nebrání orgánu příslušnému k řešení krize oslovit konkrétní potenciální kupující.\n3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 může orgán příslušný k řešení krize uplatnit nástroj převodu činnosti bez toho, aby splnil požadavek uvedení na trh, nebo může uvést na trh aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti, pokud shledá, že by dodržení takového požadavku či kritéria bránilo splnění jednoho nebo více účelů řešení krize včetně situace, že by byla vážně ohrožena finanční stabilita.\nOddíl 5\nNástroj překlenovací ústřední protistrany\nČlánek 42\nNástroj překlenovací ústřední protistrany\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může na překlenovací ústřední protistranu převést:\na)\nnástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;\nb)\njakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.\nK převodu uvedenému v prvním pododstavci může dojít bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jakékoli třetí strany jiné než překlenovací ústřední protistrany a bez dodržení jakýchkoli jiných procesních požadavků podle práva obchodních společností nebo práva cenných papírů než těch, které jsou uvedeny v článku 43.\n2.   Překlenovací ústřední protistrana je právnická osoba, která:\na)\nje ovládána orgánem příslušným k řešení krize a je zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány, mezi něž může patřit orgán příslušný k řešení krize; a\nb)\nje založena nebo využívána za účelem získání a držení některých nebo všech nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo některých nebo všech aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany za účelem zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a následného prodeje ústřední protistrany.\n3.   Při použití nástroje překlenovací ústřední protistrany orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby celková hodnota závazků a povinností převedených na překlenovací ústřední protistranu nepřekročila celkovou hodnotu práv a aktiv převedených z ústřední protistrany v režimu řešení krize.\n4.   S výhradou čl. 27 odst. 10 se jakékoli protiplnění uhrazené překlenovací ústřední protistranou použije ve prospěch:\na)\nmajitelů nástrojů účasti, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na překlenovací protistranu;\nb)\nústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na překlenovací ústřední protistranu; a\nc)\nčlenů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztrátu v důsledku použití nástrojů k řešení krize při řešení krize, a to úměrně k jejich ztrátám při řešení krize.\n5.   Rozdělení protiplnění uhrazeného překlenovací ústřední protistranou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se provádí takto:\na)\nv případě výskytu události, na kterou se vztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty přiřazeny v rámci postupné ochrany ústřední protistrany proti selhání; nebo\nb)\nv případě výskytu události, na kterou se nevztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty rozděleny podle příslušných předpisů ústřední protistrany.\nPřidělení jakéhokoli zbývajícího protiplnění se poté provede v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc k převodu podle odstavce 1 víc než jednou s cílem provést další převody nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou nebo jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků.\n7.   Orgán příslušný k řešení krize může převést práva, povinnosti, aktiva nebo závazky, které byly převedeny na překlenovací ústřední protistranu, zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo nástroje účasti zpět na jejich původní vlastníky, pokud je tento převod výslovně stanovený v nástroji, kterým je převod uvedený v odstavci 1 proveden.\nPokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci k převodu podle prvního pododstavce, jsou ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo původní vlastníci povinni taková aktiva, práva, povinnosti, závazky či nástroje účasti převzít zpět, jsou-li splněny podmínky v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo v odstavci 8.\n8.   V případě, že konkrétní nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nepatří do kategorií nástrojů účasti, aktiv, práv, povinnosti nebo závazků uvedených v nástroji, kterým byl převod proveden, nebo nesplňují podmínky pro převod takových nástrojů účasti, aktiv, práv, povinnosti nebo závazků, může je orgán příslušný k řešení krize převést z překlenovací ústřední protistrany zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo na jejich původní vlastníky.\n9.   Převod uvedený v odstavcích 7 a 8 může být proveden kdykoli a musí splňovat veškeré další podmínky uvedené v nástroji, kterým byl převod za příslušným účelem proveden.\n10.   Orgán příslušný k řešení krize může převést nástroje účasti nebo aktiva, práva, povinnosti nebo závazky z překlenovací ústřední protistrany na třetí stranu.\n11.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se překlenovací ústřední protistrana považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.\nPro jakékoli jiné účely mohou orgány příslušné k řešení krize vyžadovat, aby se překlenovací ústřední protistrana považovala za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a mohla i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež ústřední protistrana v režimu řešení krize vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.\n12.   Překlenovací ústřední protistraně nesmí být bráněno ve výkonu práv ústřední protistrany na členství v platebních systémech a systémech vypořádání a dalších propojených infrastrukturách finančního trhu a obchodních systémech a na přístup k nim, pokud splňuje kritéria pro členství a pro účast v těchto systémech nebo infrastrukturách nebo obchodních systémech.\nBez ohledu na první pododstavec nesmí být překlenovací ústřední protistraně odepřen přístup k platebním systémům a systémům vypořádání ani jiným propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům z důvodu, že nemá rating od ratingové agentury nebo že je tento rating nižší než rating požadovaný pro udělení přístupu k uvedeným systémům nebo infrastrukturám nebo obchodním systémům\nPokud překlenovací ústřední protistrana kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplňuje, může nadále tato práva ústřední protistrany na členství vykonávat a přistupovat k těmto systémům a jiným infrastrukturám a obchodním systémům po dobu stanovenou orgánem příslušným k řešení krize. Tato doba nesmí přesáhnout 12 měsíců.\n13.   Akcionáři, věřitelé, členové clearingového systému a klienti ústřední protistrany v režimu řešení krize ani jiné třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převedeny na překlenovací ústřední protistranu, nemají ve vztahu k aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům převedeným na překlenovací ústřední protistranu nebo k její radě nebo vrcholnému vedení, ani v souvislosti s nimi, žádná práva.\n14.   Překlenovací ústřední protistrana nemá žádné povinnosti ani odpovědnost vůči akcionářům nebo věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize a rada nebo vrcholné vedení překlenovací ústřední protistrany nenesou vůči těmto akcionářům nebo věřitelům žádnou odpovědnost za škodu způsobenou jejich jednáním nebo opomenutím při výkonu jejich povinností, ledaže toto jednání nebo opomenutí představuje hrubou nedbalost nebo závažné pochybení podle použitelného vnitrostátního práva.\nČlánek 43\nPřeklenovací ústřední protistrana: procesní požadavky\n1.   Překlenovací ústřední protistrana musí splňovat všechny tyto požadavky:\na)\npřeklenovací ústřední protistrana si vyžádá u orgánu příslušného k řešení krize schválení všech těchto prvků:\ni)\nzakládacího dokumentu překlenovací ústřední protistrany;\nii)\nčlenů rady překlenovací ústřední protistrany, pokud nejsou přímo jmenováni orgánem příslušným k řešení krize;\niii)\nodpovědností a odměn členů rady překlenovací ústřední protistrany, pokud je nestanoví orgán příslušný k řešení krize; a\niv)\nstrategie a rizikového profilu překlenovací ústřední protistrany; a\nb)\npřeklenovací ústřední protistrana převezme oprávnění ústřední protistrany v režimu řešení krize poskytovat služby nebo vykonávat činnosti vyplývající z převodu uvedeného v čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení, v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.\nBez ohledu na první pododstavec písm. b) a je-li to nutné pro dosažení účelu řešení krize, může být překlenovací ústřední protistrana povolena, aniž by po krátkou dobu na začátku svého působení byla v souladu s nařízením (EU) 648/2012. Orgán příslušný k řešení krize předloží za tímto účelem příslušnému orgánu žádost o uvedené povolení. Pokud příslušný orgán rozhodne o udělení uvedeného povolení, uvede dobu, po kterou daná překlenovací ústřední protistrana nemusí dodržovat požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Tato doba nesmí být delší než 12 měsíců. Během uvedené doby se překlenovací ústřední protistrana považuje pro účely nařízení (EU) č. 575/2013 za způsobilou ústřední protistranu vymezenou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 88 nařízení (EU) č. 575/2013.\nBez ohledu na dobu uvedenou v druhém pododstavci, pokud jde o obezřetnostní požadavky podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012, se výjimka udělí pouze na dobu nejdéle tří měsíců. Tuto výjimku lze prodloužit o jedno nebo dvě další období v délce nejdéle tří měsíců, je-li to nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.\n2.   S výhradou jakýchkoli omezení stanovených v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem v oblasti hospodářské soutěže provozují členové vedení překlenovací ústřední protistranu s cílem zachovat kontinuitu zásadních funkcí překlenovací ústřední protistrany a prodat překlenovací ústřední protistranu nebo některé z jejích aktiv, práv, povinností a závazků jednomu nebo více kupujícím ze soukromého sektoru. Prodej se uskuteční, až nastanou vhodné tržní podmínky a ve lhůtě stanovené v odstavci 5 nebo případně odstavci 6.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že překlenovací ústřední protistrana již není překlenovací ústřední protistranou ve smyslu čl. 42 odst. 2, v kterémkoli z těchto případů:\na)\njsou-li splněny účely řešení krize;\nb)\npřeklenovací ústřední protistrana se sloučí s jiným subjektem;\nc)\npřeklenovací ústřední protistrana přestane splňovat požadavky stanovené v čl. 42 odst. 2;\nd)\npřeklenovací ústřední protistrana nebo v podstatě veškerá její aktiva, práva, povinnosti nebo závazky byly prodány v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku;\ne)\nuplynula lhůta uvedená v odstavci 5 tohoto článku nebo případně v odstavci 6 tohoto článku;\nf)\nsmlouvy, jejichž clearing překlenovací ústřední protistrana provedla, byly vypořádány, jejich platnost vypršela nebo byly uzavřeny a práva a povinnosti ústřední protistrany související s těmito smlouvami tak jsou zcela vypořádány.\n4.   Před prodejem překlenovací ústřední protistrany nebo jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků orgán příslušný k řešení krize veřejně oznámí, že tyto prvky, které má v úmyslu prodat, jsou k dispozici a zajistí, aby byly uvedeny na trh otevřeně a transparentně a nebyly podstatně zkresleny.\nOrgán příslušný k řešení krize provádí prodej podle prvního pododstavce za obchodních podmínek a nesmí nepřiměřeně upřednostňovat ani diskriminovat konkrétní potenciální kupující.\n5.   Orgán příslušný k řešení krize ukončí činnost překlenovací ústřední protistrany dva roky po datu, kdy byl proveden poslední převod z ústřední protistrany v režimu řešení krize.\nV případě, že orgán příslušný k řešení krize ukončí činnost překlenovací ústřední protistrany, musí požádat příslušný orgán, aby odňal překlenovací ústřední protistraně povolení.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize může prodloužit dobu uvedenou v odstavci 5 o jeden nebo více dalších jednoletých období, pokud je prodloužení nezbytné k dosažení výsledků uvedených v odst. 3 písm. a) až d).\nRozhodnutí o prodloužení doby uvedené v odstavci 5 musí být odůvodněné a obsahovat podrobné posouzení situace překlenovací ústřední protistrany ve vztahu k relevantním tržním podmínkám a vyhlídkám na trhu.\n7.   Je-li činnost překlenovací ústřední protistrany ukončena za okolností uvedených v odst. 3 písm. d) nebo e), překlenovací ústřední protistrana se zlikviduje v běžném úpadkovém řízení.\nNení-li stanoveno v tomto nařízení jinak, veškeré výnosy dosažené v důsledku ukončení činnosti překlenovací instituce se použijí ve prospěch jejích akcionářů.\nJe-li překlenovací ústřední protistrana využita pro převod aktiv a závazků více než jedné ústřední protistrany v režimu řešení krize, přiřadí se výnosy uvedené v druhém pododstavci podle aktiv a závazků převedených z každé ústřední protistrany v režimu řešení krize.\nOddíl 6\nDodatečné mechanismy financování\nČlánek 44\nAlternativní prostředky financování\nOrgán příslušný k řešení krize může uzavírat smlouvy, aby si půjčoval nebo získal jiné formy finanční podpory, včetně předem financovaných zdrojů dostupných v jakýchkoliv nevyčerpaných fondech pro riziko selhání v ústřední protistraně v režimu řešení krize, pokud je to nezbytné za účelem splnění dočasných potřeb likvidity s cílem zajistit účinné použití nástrojů k řešení krize.\nOddíl 7\nVládní nástroje stabilizace\nČlánek 45\nVládní nástroje finanční stabilizace\n1.   Ve velmi mimořádných situacích systémové krize mohou členské státy použít vládní nástroje stabilizace v souladu s články 46 a 47 za účelem řešení krize ústřední protistrany, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nfinanční podpora je nezbytná ke splnění účelů řešení krize uvedených v článku 21;\nb)\nfinanční podpora se použije pouze jako poslední možnost v souladu s odstavcem 3 tohoto článku poté, co byly v maximální možné míře zváženy a využity veškeré nástroje k řešení krize, při současném zachování finanční stability;\nc)\nfinanční podpora je časově omezená;\nd)\nfinanční podpora je v souladu s rámcem Unie pro státní podporu; a\ne)\nčlenský stát předem a způsobem, který je v souladu s rámcem Unie pro státní podporu, stanovil ucelená a věrohodná ujednání s cílem získat zpět během vhodného časového období, a v souladu s čl. 27 odst. 10 použité veřejné prostředky v rozsahu, v jakém se je nepodařilo v plné výši získat zpět prostřednictvím prodeje soukromým kupujícím v souladu s čl. 46 odst. 3 nebo čl. 47 odst. 2.\nVládní nástroje stabilizace se používají v souladu s vnitrostátním právem pod vedením příslušného ministerstva nebo vlády v úzké spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize nebo pod vedením orgánu příslušného k řešení krize.\n2.   Za účelem použití vládních nástrojů finanční stabilizace mají příslušná ministerstva nebo vlády příslušné pravomoci k řešení krize uvedené v článcích 48 až 58 a zajistí dodržování článků 52, 54 a 72.\n3.   Má se za to, že vládní nástroje finanční stabilizace se používají jako poslední možnost pro účely odst. 1 písm. b), pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:\na)\npříslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s centrální bankou a příslušným orgánem shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k zabránění významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém;\nb)\npříslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím centrální banka mimořádně poskytla ústřední protistraně likviditu;\nc)\nve vztahu k nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví příslušné ministerstvo nebo vláda po konzultaci s příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím byla ústřední protistraně poskytnuta veřejná kapitálová podpora prostřednictvím nástroje pro kapitálovou podporu.\nČlánek 46\nNástroj pro veřejnou kapitálovou podporu\n1.   Veřejná finanční podpora může být poskytnuta na rekapitalizaci ústřední protistrany výměnou za nástroje účasti.\n2.   Ústřední protistrana podléhající nástroji pro veřejnou kapitálovou podporu musí být řízena komerčně a profesionálně.\n3.   Nástroje účasti uvedené v odstavci 1 se prodají soukromému kupujícímu, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti.\nČlánek 47\nNástroj pro přechodné veřejné vlastnictví\n1.   Ústřední protistrana může být převzata do přechodného veřejného vlastnictví prostřednictvím jednoho či více příkazů k převodu nástrojů účasti provedených členským státem na nabyvatele, kterým je jeden z těchto subjektů:\na)\nosoba jmenovaná členským státem; nebo\nb)\nspolečnost v plném vlastnictví členského státu.\n2.   Ústřední protistrana podléhající nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví musí být řízena komerčně a profesionálně a s ohledem na možnost zpětného získání nákladů na řešení krize prodána soukromému kupujícímu, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti. Při určování okamžiku prodeje ústřední protistrany se zohlední finanční situace a příslušné tržní podmínky.\nKAPITOLA IV\nPravomoci k řešení krize\nČlánek 48\nObecné pravomoci\n1.   Orgán příslušný k řešení krize má všechny pravomoci nezbytné k účinnému používání nástrojů k řešení krize, včetně všech těchto pravomocí:\na)\nvyžádat si od jakékoli osoby poskytnutí jakýchkoli informací, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k tomu, aby rozhodl o opatření k řešení krize a jeho přípravě, včetně aktualizovaných a doplňujících informací k informacím obsaženým v plánu řešení krize nebo požadovaným prostřednictvím kontrol na místě;\nb)\npřevzít kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize a vykonávat veškerá práva a pravomoci svěřené držitelům nástrojů účasti a radě ústřední protistrany, včetně práv a pravomocí podle provozních předpisů ústřední protistrany;\nc)\npřevádět nástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;\nd)\npřevést na jiný subjekt, s jeho souhlasem, práva, aktiva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany;\ne)\nsnížit, případně až na nulu, jistinu dluhových nástrojů či jiných nezajištěných závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo neuhrazenou částku splatnou ve vztahu k nim;\nf)\nprovádět konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize na nástroje účasti této ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, na kterou byly převedeny aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize;\ng)\nzrušit dluhové nástroje vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;\nh)\nsnížit, případně až na nulu, jmenovitou hodnotu nástrojů účasti ústřední protistrany v režimu řešení krize a tyto nástroje účasti zrušit;\ni)\nuložit ústřední protistraně v režimu řešení krize, aby vydala nové nástroje účasti, včetně prioritních akcií a podmíněných konvertibilních nástrojů;\nj)\npokud jde o dluhové nástroje a další závazky ústřední protistrany, změnit či upravit jejich splatnost, změnit výši splatných úroků nebo změnit datum splatnosti těchto úroků, včetně dočasného pozastavení plateb;\nk)\nzávěrečně vypořádat a ukončit finanční smlouvy;\nl)\nodvolat nebo vyměnit radu a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize;\nm)\npožadovat po příslušném orgánu, aby včas posoudil kupujícího kvalifikované účasti, odchylně od lhůt stanovených v článku 31 nařízení (EU) č. 648/2012;\nn)\nsnížit, případně až na nulu, výši variační marže splatné členovi clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize;\no)\npřevést otevřené pozice a všechna související aktiva, včetně příslušných dohod o finančním zajištění s převedením vlastnického práva a s poskytnutím jistoty, dohod o vzájemném započtení a nettingových dohod, z účtu člena clearingového systému, který selhal, na člena clearingového systému, který neselhal, způsobem, který je v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 648/2012;\np)\nvymáhat veškeré vzniklé a nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize, nebo pokud je to nezbytné pro dosažení účelů řešení krize, upustit od vymáhání těchto smluvních závazků nebo se jinak odchýlit od provozních předpisů ústřední protistrany;\nq)\nvymáhat veškeré vzniklé a nevypořádané závazky mateřského podniku ústřední protistrany v režimu řešení krize, včetně poskytnutí finanční podpory ústřední protistraně formou záruk nebo úvěrových linek; a\nr)\nuložit členům clearingového systému, aby poskytli další hotovostní příspěvky, s výhradou omezení uvedeného v článku 31.\nOrgány příslušné k řešení krize mohou vykonávat pravomoci uvedené v prvním pododstavci jednotlivě nebo v libovolné kombinaci.\n2.   Není-li v tomto nařízení a v rámci Unie pro státní podporu stanoveno jinak, na orgán příslušný k řešení krize se v případech, kdy vykonává pravomoci uvedené v odstavci 1, nevztahuje žádný z těchto požadavků:\na)\npožadavek získat schválení nebo souhlas od jakékoli veřejné nebo soukromé osoby;\nb)\npožadavky týkající se převodu finančních nástrojů, práv, povinností, aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo překlenovací ústřední protistrany;\nc)\npožadavek uvědomit jakoukoli veřejnou nebo soukromou osobu;\nd)\npožadavek na zveřejňování jakéhokoli oznámení nebo prospektu;\ne)\npožadavek na podání nebo registraci jakéhokoli dokumentu u kteréhokoli jiného orgánu.\nČlánek 49\nDoplňkové pravomoci\n1.   V případě, že je vykonávána pravomoc uvedená v čl. 48 odst. 1 tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize rovněž vykonávat některou z těchto doplňkových pravomocí:\na)\ns výhradou článku 67 stanovit, že k převodu dojde bez jakéhokoli závazku nebo zatížení pro převáděné finanční nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazky;\nb)\nodstranit práva k nabývání dalších nástrojů účasti;\nc)\npožadovat po relevantním orgánu, aby ukončil nebo pozastavil přijetí jakýchkoli finančních nástrojů vydaných ústřední protistranou k obchodování na regulovaném trhu nebo jejich kotování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES (25);\nd)\nstanovit, aby se s kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou pro účely veškerých práv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo opatření, která ústřední protistrana v režimu řešení krize přijala, včetně veškerých práv nebo závazků souvisejících s účastí na infrastruktuře trhu, zacházelo podle článků 40 a 42, jako by se jednalo o ústřední protistranu v režimu řešení krize;\ne)\nuložit ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo kupujícímu nebo překlenovací protistraně, je-li to relevantní, aby si vzájemně poskytovali informace a součinnost;\nf)\nzajistit, aby člen clearingového systému, který je příjemcem jakýchkoliv pozic přidělených mu z titulu pravomocí v čl. 48 odst. 1 písm. o) a p), převzal veškerá práva nebo povinnosti související s účastí v ústřední protistraně ve vztahu k těmto pozicím;\ng)\nzrušit či změnit podmínky smlouvy, jejíž stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo nahradit kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ústřední protistranu v režimu řešení krize jako jednu ze stran;\nh)\nupravovat nebo pozměňovat provozní předpisy ústřední protistrany v režimu řešení krize, a to i pokud jde o její podmínky přístupu ke clearingu pro členy jejího clearingového systému a další účastníky;\ni)\npřevést členství člena clearingového systému z ústřední protistrany v režimu řešení krize na kupujícího ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistranu.\nPřípadné právo na náhradu podle tohoto nařízení nesmí být považováno za závazek nebo zatížení pro účely prvního pododstavce písm. a).\n2.   Orgán příslušný k řešení krize může stanovit opatření pro zachování kontinuity nezbytná k zajištění toho, aby opatření k řešení krize bylo účinné a aby kupující nebo překlenovací ústřední protistrana mohli převedenou činnost provozovat. Uvedená opatření pro zachování kontinuity mohou zahrnovat:\na)\nkontinuitu smluv uzavřených ústřední protistranou v režimu řešení krize tak, aby kupující nebo překlenovací protistrana převzali práva a závazky této ústřední protistrany v souvislosti s jakýmkoli převedeným finančním nástrojem, právem, povinností, aktivem nebo závazkem a aby tuto ústřední protistranu v režimu řešení krize výslovně nebo implicitně nahradili ve všech příslušných smluvních dokumentech;\nb)\nnahrazení ústřední protistrany v režimu řešení krize kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ve veškerých právních řízeních týkajících se jakéhokoli převedeného finančního nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazku.\n3.   Pravomocemi uvedenými v odst. 1 písm. d) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku není dotčeno:\na)\nprávo zaměstnance ústřední protistrany na ukončení pracovní smlouvy; ani\nb)\ns výhradou článků 55, 56 a 57 výkon smluvních práv strany smlouvy, včetně práva na ukončení, je-li stanoveno v podmínkách smlouvy, v důsledku jednání nebo opomenutí ústřední protistrany před příslušným převodem nebo kupujícího nebo překlenovací ústřední protistrany po příslušném převodu.\nČlánek 50\nZvláštní správa\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může jmenovat jednoho nebo více zvláštních správců, kteří nahradí radu ústřední protistrany v režimu řešení krize. Zvláštní správce musí mít dostatečně dobrou pověst a musí mít přiměřené odborné znalosti o finančních službách, řízení rizik a clearingových službách v souladu s čl. 27 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 648/2012.\n2.   Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a rady ústřední protistrany. Zvláštní správce vykonává tyto pravomoci pouze pod kontrolou orgánu příslušného k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize může omezit činnosti zvláštního správce nebo vyžadovat pro určité úkony předchozí souhlas.\nOrgán příslušný k řešení krize zveřejní jmenování uvedené v odstavci 1 a podmínky s tímto jmenováním spojené.\n3.   Zvláštní správce je jmenován nejvýše na jeden rok. Orgán příslušný k řešení krize může tuto dobu prodloužit, je-li to nezbytné k dosažení účelů řešení krize.\n4.   Zvláštní správce přijme veškerá nezbytná opatření k prosazování účelů řešení krize a provádí opatření k řešení krize přijatá orgánem příslušným k řešení krize. V případě nesouladu nebo rozporu má tato zákonná povinnost přednost před jakoukoli jinou povinností vedení podle stanov ústřední protistrany nebo vnitrostátního práva.\n5.   Zvláštní správce vypracovává zprávy pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných odstupech stanovených orgánem příslušným k řešení krize a na počátku a na konci svého mandátu. Tyto zprávy podrobně popisují finanční situaci ústřední protistrany a uvádějí důvody pro přijatá opatření.\n6.   Orgán příslušný k řešení krize může zvláštního správce kdykoli odvolat. V každém případě zvláštního správce odvolá v těchto případech:\na)\npokud se zvláštnímu správci nedaří plnit jeho povinnosti v souladu s podmínkami stanovenými orgánem příslušným k řešení krize;\nb)\npokud by účelu řešení krize bylo lépe dosaženo odvoláním nebo výměnou tohoto zvláštního správce; nebo\nc)\npokud již nejsou podmínky pro jmenování splňovány.\nČlánek 51\nPravomoc vyžadovat poskytnutí služeb a zařízení\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize, jakémukoli subjektu patřícímu do stejné skupiny jako tato ústřední protistrana nebo členům clearingového systému jakékoli ústřední protistrany, aby poskytovali veškeré služby nebo zařízení nezbytné k tomu, aby kupující nebo překlenovací ústřední protistrana mohli účinně provozovat činnost, jež na ně byla převedena.\nPrvní pododstavec se použije bez ohledu na to, zda subjekt ve stejné skupině jako ústřední protistrana nebo jeden z členů clearingového systému ústřední protistrany vstoupil do běžného úpadkového řízení nebo je sám v režimu řešení krize.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize může vymáhat plnění povinností podle odstavce 1 uložených orgány příslušnými k řešení krize v jiných členských státech, pokud jsou tyto pravomoci vykonávány v souvislosti se subjekty patřícími do stejné skupiny jako ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo v souvislosti s členy clearingového systému této ústřední protistrany.\n3.   Služby a zařízení uvedené v odstavci 1 nesmí zahrnovat žádnou formu finanční podpory.\n4.   Služby a zařízení poskytované podle odstavce 1 se poskytují:\na)\nza stejných obchodních podmínek, za nichž byly poskytovány ústřední protistraně bezprostředně před přijetím opatření k řešení krize, pokud existuje dohoda za účelem poskytování těchto služeb nebo zařízení; nebo\nb)\nza přiměřených obchodních podmínek, pokud dohoda za účelem poskytování těchto služeb a zařízení neexistuje nebo pokud doba platnosti takové dohody uplynula.\nČlánek 52\nPravomoc vynucovat opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize ostatními členskými státy\n1.   Pokud se nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize nacházejí v jiném členském státě než v členském státě orgánu příslušného k řešení krize nebo se právem takového jiného členského státu řídí, má jakýkoli převod těchto nástrojů, aktiv, práv, povinností nebo závazků nebo jakékoli opatření k řešení krize přijaté ve vztahu k nim účinek v souladu s právem tohoto jiného členského státu.\n2.   Orgánu členského státu příslušnému k řešení krize poskytnou orgány jiných relevantních členských států veškerou nezbytnou součinnost k zajištění toho, aby byly veškeré nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky převedeny na kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu nebo jakékoli jiné opatření k řešení krize nabylo účinku v souladu s příslušným vnitrostátním právem.\n3.   Akcionáři, věřitelé a třetí strany, kteří jsou dotčeni převodem nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1, nejsou oprávněni tomuto převodu zabránit, napadnout jej nebo zrušit podle práva členského státu, v němž se daná aktiva nacházejí nebo jehož právem se převod nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků řídí.\n4.   Pokud orgán příslušný k řešení krize v členském státě použije nástroje k řešení krize uvedené v článcích 28 až 32 a smlouvy, závazky, nástroje účasti nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize zahrnují nástroje, smlouvy a závazky, které se řídí právem jiného členského státu, nebo závazky vůči věřitelům a smlouvy ve vztahu k členům clearingového systému a případně jejich klientům nacházejícím se v tomto jiném členském státě, zajistí relevantní orgány tohoto jiného členského státu, aby veškerá opatření vyplývající z těchto nástrojů k řešení krize nabyla účinku.\nPro účely prvního pododstavce jsou akcionáři, věřitelé a členové clearingového systému a případně jejich klienti dotčení těmito nástroji k řešení krize oprávněni napadnout snížení jistiny nebo splatné částky nástroje nebo závazku nebo případně jeho konverzi či restrukturalizaci pouze podle práva členského státu orgánu příslušného k řešení krize.\n5.   V souladu s právem členského státu orgánu příslušného k řešení krize se určí tyto práva a záruky:\na)\nprávo akcionářů, věřitelů a třetích stran podat podle článku 74 návrh na soudní přezkum převodu nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1 tohoto článku;\nb)\nprávo dotčených věřitelů podat podle článku 74 návrh na soudní přezkum snížení jistiny nebo splatné částky nebo konverze či restrukturalizace nástroje, závazku nebo smlouvy, na něž se vztahuje odstavec 4 tohoto článku; a\nc)\nzáruky pro částečné převody podle kapitoly V ve vztahu k aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům uvedeným v odstavci 1.\nČlánek 53\nPravomoc ve vztahu k aktivům, smlouvám, právům, závazkům, povinnostem a nástrojům účasti osob nacházejících se v třetích zemích nebo se řídících právem třetích zemí\n1.   V případě, kdy se opatření k řešení krize týká aktiv nebo smluv osob nacházejících se ve třetí zemi nebo nástrojů účasti, práv, povinností nebo závazků řídících se právem třetí země, může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby:\na)\nústřední protistrana v režimu řešení krize a příjemce těchto aktiv, smluv, nástrojů účasti, práv, povinností nebo závazků učinili veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby dané opatření nabylo účinku;\nb)\nústřední protistrana v režimu řešení krize držela nástroje účasti, aktiva či práva nebo hradila závazky či povinnosti jménem příjemce, dokud dané opatření nenabude účinku;\nc)\npřiměřené výdaje příjemce řádně vynaložené na provedení kteréhokoli opatření podle písmen a) a b) tohoto odstavce byly hrazeny některým ze způsobů uvedených v čl. 27 odst. 10.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku uloží orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně, aby zajistila zahrnutí ustanovení do svých smluv a jiných dohod s členy clearingového systému a držiteli nástrojů účasti a dluhových nástrojů nacházejících se ve třetí zemi nebo řídících se právem třetí země, kterým uvedené subjekty souhlasí s tím, že jsou vázány jakýmkoli opatřením, pokud jde o jejich aktiva, smlouvy, práva, povinnosti a závazky, přijatým orgánem příslušným k řešení krize, včetně použití článků 28, 32, 55, 56 a 57.\nOrgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby zajistila zahrnutí takového ustanovení do svých smluv a jiných dohod s držiteli jiných závazků nacházejících se ve třetích zemích nebo řídících se právem třetích zemí. Orgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby mu poskytla odůvodněné právní stanovisko nezávislého právního odborníka potvrzující právní vymahatelnost a účinnost takových ustanovení.\n3.   V případě, že opatření k řešení krize uvedené v odstavci 1 nenabude účinku, je takové opatření ve vztahu k dotčeným nástrojům účasti, aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům neplatné.\nČlánek 54\nVyloučení některých smluvních podmínek z včasného zásahu a řešení krize\n1.   Opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize přijaté v souladu s tímto nařízením nebo jakákoli událost přímo spojená s uplatňováním tohoto opatření se nepovažují za úpadkové řízení ve smyslu směrnice 98/26/ES, rozhodnou událost pro vymáhání ve smyslu směrnice 2002/47/ES nebo událost selhání ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy, včetně povinností platby a plnění a poskytování zajištění.\nPro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se postup třetí země k řešení krize uznaný v souladu s článkem 77 nebo jiným způsobem, pokud tak orgán příslušný k řešení krize rozhodne, považuje za opatření k řešení krize přijaté v souladu s tímto nařízením.\n2.   Opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize uvedené v odstavci 1 se nepoužije s cílem:\na)\nvykonávat práva na jakékoli ukončení, pozastavení, změnu, netting nebo vzájemné započtení, a to i ve vztahu ke smlouvě uzavřené kterýmkoli subjektem skupiny, do níž patří ústřední protistrana, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání nebo povinnosti, které jsou zaručeny nebo jinak podpořeny jakýmkoli subjektem ze stejné skupiny;\nb)\nzískat držení jakéhokoli majetku dotčené ústřední protistrany nebo jakéhokoli subjektu ze stejné skupiny ve vztahu ke smlouvě, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání, vykonávat nad nimi kontrolu nebo vymáhat jakékoli zajištění s nimi související; nebo\nc)\npostihnout jakákoli smluvní práva dotčené ústřední protistrany nebo jakéhokoli subjektu ze stejné skupiny ve vztahu ke smlouvě, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání.\nČlánek 55\nPravomoc pozastavit některé povinnosti\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit jakékoli povinnosti platby nebo plnění obou protistran jakékoli smlouvy uzavřené ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o pozastavení v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění.\nPro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.\n2.   Pokud by povinnost platby nebo plnění měla nastat v průběhu doby pozastavení, platba bude splatná nebo povinnost plnění nastane okamžitě po skončení doby pozastavení.\n3.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc podle odstavce 1 na povinnosti platby nebo plnění vůči systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice 98/26/ES, jiným ústředním protistranám a centrálním bankám.\nČlánek 56\nPravomoc omezit vymáhání práv ze zajištění\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může zabránit zajištěným věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize ve vymáhání práv ze zajištění ve vztahu k jakýmkoli aktivům této ústřední protistrany v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o omezení v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění.\nPro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc uvedenou v odstavci 1 ve vztahu k jakýmkoli právům ze zajištění systémů nebo provozovatelů systémů uvedených pro účely směrnice 98/26/ES, jiných ústředních protistran a centrálních bank nad aktivy zastavenými nebo poskytnutými ústřední protistranou v režimu řešení krize formou marže nebo kolaterálu.\nČlánek 57\nPravomoc dočasně pozastavit práva na ukončení smlouvy\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit práva jakékoli strany na ukončení smlouvy s ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o ukončení smlouvy v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění, pokud jsou nadále plněny povinnosti platby a plnění, jakož i poskytování zajištění.\nPro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.\n2.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc uvedenou v odstavci 1 ve vztahu k systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice 98/26/ES, jiným ústředním protistranám a centrálním bankám.\n3.   Smluvní strana může vykonat právo na ukončení podle dané smlouvy před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, pokud tato strana od orgánu příslušného k řešení krize obdrží oznámení o tom, že práva a závazky, na něž se smlouva vztahuje, nebudou:\na)\npřevedeny na jiný subjekt; nebo\nb)\npodléhat odpisu, konverzi nebo použití nástroje k řešení krize k alokaci ztrát či pozic.\n4.   Pokud nebylo učiněno oznámení podle odstavce 3 tohoto článku, lze práva na ukončení smlouvy vykonat po skončení období pozastavení, s výhradou článku 54, takto:\na)\njestliže práva a závazky uvedené v příslušné smlouvě byly převedeny na jiný subjekt, může protistrana vykonat práva na ukončení smlouvy v souladu s podmínkami uvedené smlouvy pouze za podmínky, že trvá nebo následně nastane jakákoli rozhodná událost pro vymáhání ze strany příjemce;\nb)\npokud práva a závazky uvedené ve smlouvě zůstávají ústřední protistraně, protistrana může vykonat právo na ukončení smlouvy v souladu s podmínkami ukončení stanovenými v této smlouvě mezi ústřední protistranou a příslušnou protistranou pouze v případě, že událost pro vymáhání trvá nebo pokračuje po uplynutí lhůty pozastavení podle odstavce 1 tohoto článku.\nČlánek 58\nPravomoc vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou\n1.   Orgán příslušný k řešení krize může vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize s cílem:\na)\nřídit činnosti a služby ústřední protistrany, vykonávat pravomoci jejích akcionářů a rady;\nb)\nkonzultovat výbor pro rizika;\nc)\nspravovat aktiva a majetek ústřední protistrany v režimu řešení krize a nakládat s nimi.\nKontrolu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce může vykonávat buď přímo orgán příslušný k řešení krize, nebo nepřímo zvláštní správce jmenovaný orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 50 odst. 1.\n2.   V případě, že orgán příslušný k řešení krize vykonává kontrolu nad ústřední protistranou, není orgán příslušný k řešení krize považován za stínového ředitele ani za skutečného ředitele podle vnitrostátního práva.\nČlánek 59\nVýkon pravomocí orgány příslušnými k řešení krize\nAniž je dotčen článek 74, orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize formou exekutivních příkazů v souladu s vnitrostátními správními pravomocemi a postupy.\nKAPITOLA V\nZáruky\nČlánek 60\nZásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení\nPokud orgán příslušný k řešení krize použije jeden nebo více nástrojů k řešení krize, zajistí, aby akcionáři, členové clearingového systému a další věřitelé neutrpěli vyšší ztráty, než jaké by jim vznikly, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v době, kdy měl za to, že podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a ústřední protistrana by místo toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech.\nČlánek 61\nOceňování pro použití zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení\n1.   Pro účely posouzení souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, jak je stanovena v článku 60, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby bylo provedeno ocenění nezávislou osobou co nejdříve poté, co opatření k řešení krize bylo provedeno nebo byla provedena.\n2.   Ocenění uvedené v odstavci 1 zahrnuje:\na)\nzacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v době, kdy se domníval, že podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a ústřední protistrana by místo toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech;\nb)\nskutečné zacházení, kterého se akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům dostalo v rámci řešení krize ústřední protistrany;\nc)\nposouzení, zda existuje rozdíl mezi zacházením podle písmene a) tohoto odstavce a zacházením podle písmene b) tohoto odstavce.\n3.   Pro účely výpočtu zacházení uvedených v odst. 2 písm. a) ocenění uvedené v odstavci 1:\na)\nodhlédne od jakéhokoli poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo nouzového poskytnutí likvidity centrální bankou nebo jakéhokoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby;\nb)\nvychází ze ztrát, které by reálně vznikly členům clearingového systému a dalším věřitelům, pokud by ústřední protistrana byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních závazků a jiných ujednání v jejích provozních předpisech;\nc)\nzohlední obchodně přiměřený odhad přímých reprodukčních nákladů, včetně případných dodatečných maržových požadavků, které členům clearingového systému vznikly, aby mohli v přiměřeném období znovu otevřít své srovnatelné čisté pozice na trhu, a to tak, že se vezmou v úvahu skutečné podmínky na trhu, včetně hloubky trhu a schopnosti trhu obchodovat s příslušným objemem těchto čistých pozic v daném období; a\nd)\nje založeno na vlastní metodice tvorby cen ústřední protistrany, s výjimkou případů, kdy tato metodika stanovení cen neodráží skutečné podmínky na trhu.\nDélka období uvedeného v prvním pododstavci písm. c) zohledňuje důsledky použitelného insolvenčního práva a vlastnosti příslušných čistých pozic.\n4.   Ocenění uvedené v odstavci 1 tohoto článku je odlišné od ocenění prováděného podle čl. 24 odst. 3.\n5.   ESMA s přihlédnutím k regulačním technickým normám přijatým v souladu s čl. 49 odst. 5 a čl. 74 odst. 4 směrnice 2014/59/EU vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní metodiku oceňování uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, včetně výpočtu ztrát po likvidaci vyplývajících z nákladů uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud by ústřední protistrana byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních závazků a jiných ujednání v jejích provozních předpisech.\nESMA předloží tyto návrhy regulačních norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 62\nZáruky pro akcionáře, členy clearingového systému a další věřitele\nPokud v souladu s oceněním provedeným podle článku 61 utrpěl jakýkoliv akcionář, člen clearingového systému nebo další věřitel větší ztrátu, než jaká by mu vznikla, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a ústřední protistrana by namísto toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech, má tento akcionář, člen clearingového systému nebo další věřitel nárok na úhradu rozdílu.\nČlánek 63\nZáruky pro klienty a nepřímé klienty\n1.   Smluvní ujednání umožňující členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize zahrnují rovněž na rovnocenném a přiměřeném základě právo klientů na odškodnění nebo náhradu, kterou členové clearingového systému obdrží v souladu s čl. 27 odst. 6, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent tohoto odškodnění nebo náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě nároku podle článku 62 v rozsahu, v jakém se takové výnosy týkají pozic klientů. Tato ustanovení se vztahují rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům nabízejí nepřímé clearingové služby.\n2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž transparentním způsobem v rozsahu, v jakém to umožňuje důvěrnost smluvních ujednání, upřesní podmínky, za nichž je požadováno přenesení náhrady, peněžního ekvivalentu této náhrady nebo jakýchkoli výnosů podle odstavce 1, a podmínky, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.\nESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.\nKomisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 64\nZpětné získání plateb\nOrgán příslušný k řešení krize získá v maximální míře zpět veškeré přiměřené výdaje vynaložené v souvislosti s platbami podle článku 62 některým z těchto způsobů:\na)\nod ústřední protistrany v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel;\nb)\nz protiplnění uhrazeného kupujícím, pokud byl použit nástroj převodu činnosti;\nc)\nz výnosů dosažených v důsledku ukončení činnosti překlenovací ústřední protistrany, jakožto přednostní věřitel.\nČlánek 65\nZáruky pro protistrany u částečných převodů\nOchrana podle článků 66, 67 a 68 se použije za těchto okolností:\na)\npokud orgán příslušný k řešení krize převede některá, avšak nikoli všechna aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na jiný subjekt nebo, při použití nástroje k řešení krize, z překlenovací ústřední protistrany na kupujícího; a\nb)\npokud orgán příslušný k řešení krize vykoná pravomoci uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. g).\nČlánek 66\nOchrana dohod o finančním zajištění, vzájemném započtení a nettingových dohod\nOrgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize jiného než nástroje k alokaci ztrát podle článku 29 nemělo za následek převod některých, nikoli však všech práv a závazků na základě dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení nebo nettingové dohody mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a jinými stranami těchto dohod, nebo změnu nebo ukončení práv a závazků v rámci těchto dohod využitím doplňkových pravomocí.\nDohody uvedené v prvním pododstavci zahrnují jakoukoli dohodu, podle které mají strany nárok na vzájemné započtení nebo netting těchto práv a závazků.\nČlánek 67\nOchrana dohod o zajištění\nOrgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize nevedlo s ohledem na dohody o zajištění mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a jinými stranami těchto dohod k žádné z těchto situací:\na)\npřevodu aktiv, kterými je závazek zajištěn, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden uvedený závazek a výnos ze zajištění;\nb)\npřevodu zajištěného závazku, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden výnos ze zajištění;\nc)\npřevodu uvedeného výnosu ze zajištění, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden zajištěný závazek;\nd)\nzměně nebo ukončení dohody o zajištění využitím doplňkových pravomocí, pokud by závazek v důsledku takové změny nebo ukončení přestal být zajištěn.\nČlánek 68\nOchrana mechanismů strukturovaného financování a krytých dluhopisů\nOrgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize nevedlo s ohledem na mechanismy strukturovaného financování, včetně krytých dluhopisů, k žádné z těchto situací:\na)\npřevodu některých, avšak nikoli všech aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize;\nb)\nukončení nebo změně aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, využitím doplňkových pravomocí.\nPro účely prvního pododstavce zahrnují mechanismy strukturovaného financování sekuritizaci a nástroje používané pro účely zajištění (hedging), které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátního práva zajištěny podobným způsobem jako kryté dluhopisy, jejichž součástí je poskytnutí a držení zajištění stranou uvedeného ujednání nebo svěřenským správcem, zmocněncem či jinou jmenovanou osobou.\nČlánek 69\nČástečné převody: ochrana systémů pro obchodování, zúčtování a vzájemné vypořádání\n1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použitím nástroje k řešení krize nebylo dotčeno fungování systémů a pravidel systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, pokud orgán příslušný k řešení krize:\na)\npřevede některá, avšak nikoli všechna, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na jiný subjekt;\nb)\nzruší nebo změní podmínky smlouvy, jejíž stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo nahradí kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu jako jednu ze stran.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby použití nástrojů k řešení krize nevedlo k žádné z těchto situací:\na)\nodvolání převodního příkazu v souladu s článkem 5 směrnice 98/26/ES;\nb)\novlivnění vymahatelnosti převodních příkazů a vzájemného započtení podle požadavků článků 3 a 5 směrnice 98/26/ES;\nc)\novlivnění použití peněžních prostředků, cenných papírů nebo úvěrů podle požadavků článku 4 směrnice 98/26/ES;\nd)\novlivnění ochrany zajištění podle požadavků článku 9 směrnice 98/26/ES.\nKAPITOLA VI\nProcesní povinnosti\nČlánek 70\nOznamovací povinnost\n1.   Pokud se ústřední protistrana domnívá, že je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 2, oznámí to příslušnému orgánu.\n2.   Příslušný orgán informuje orgán příslušný k řešení krize o veškerých oznámeních obdržených podle odstavce 1 a o veškerých ozdravných nebo jiných opatřeních v souladu s hlavou IV, jejichž přijetí vyžaduje od ústřední protistrany.\nPříslušný orgán informuje orgán příslušný k řešení krize o jakékoli naléhavé situaci podle článku 24 nařízení (EU) č. 648/2012 v souvislosti s ústřední protistranou a o každém oznámení obdrženém v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení.\n3.   Pokud příslušný orgán nebo orgán příslušný k řízení krize shledá, že podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) nebo v čl. 22 odst. 3 jsou ve vztahu k ústřední protistraně splněny, bez zbytečného odkladu toto zjištění oznámí těmto orgánům:\na)\npříslušnému orgánu nebo orgánu příslušnému k řešení krize pro tuto ústřední protistranu;\nb)\npříslušnému orgánu pro mateřský podnik ústřední protistrany;\nc)\ncentrální bance;\nd)\npříslušnému ministerstvu;\ne)\nESRB a určenému vnitrostátnímu makroobezřetnostnímu orgánu; a\nf)\nkolegiu dohledu a kolegiu k řešení krize pro dotčenou ústřední protistranu.\nČlánek 71\nRozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize\n1.   Po obdržení oznámení od příslušného orgánu podle čl. 70 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize, zda je třeba přijmout opatření k řešení krize.\n2.   Rozhodnutí, zda přijmout ve vztahu k ústřední protistraně opatření k řešení krize, obsahuje tyto informace:\na)\nposouzení orgánu příslušného k řešení krize, zda ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize; a\nb)\njakékoli opatření, které orgán příslušný k řešení krize hodlá podniknout, včetně rozhodnutí o podání žádosti o likvidaci, jmenování správce nebo jiného opatření v rámci platného běžného úpadkového řízení.\nČlánek 72\nProcesní povinnosti orgánů příslušných k řešení krize\n1.   Orgán příslušný k řešení krize oznámí kolegiu k řešení krize opatření k řešení krize, která má v úmyslu přijmout. V tomto oznámení rovněž uvede, zda se opatření k řešení krize odchylují od plánu řešení krize.\nCo nejdříve po přijetí opatření k řešení krize uvědomí orgán příslušný k řešení krize všechny tyto subjekty:\na)\nústřední protistranu v režimu řešení krize;\nb)\nkolegium k řešení krize;\nc)\nurčený vnitrostátní makroobezřetnostní orgán a ESRB;\nd)\nKomisi, ECB a EIOPA; a\ne)\nprovozovatele systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, kterých se ústřední protistrana v režimu řešení krize účastní.\n2.   Oznámení podle odst. 1 druhého pododstavce musí zahrnovat kopii jakéhokoli příkazu nebo nástroje, kterými se příslušné opatření přijímá, a uvádět datum nabytí účinnosti opatření k řešení krize.\nOznámení kolegiu k řešení krize podle odst. 1 druhého pododstavce obsahuje důvody jakékoli odchylky od plánu řešení krize.\n3.   Kopie příkazu nebo nástroje, kterými se přijímá opatření k řešení krize, nebo oznámení shrnující účinky opatření k řešení krize a případné podmínky a dobu pozastavení nebo omezení podle článků 55, 56 a 57 tohoto nařízení se zveřejní všemi těmito prostředky:\na)\nna internetových stránkách orgánu příslušného k řešení krize;\nb)\nna internetových stránkách příslušného orgánu, pokud se liší od orgánu příslušného k řešení krize, a na internetových stránkách ESMA;\nc)\nna internetových stránkách ústřední protistrany v režimu řešení krize; a\nd)\npokud jsou nástroje účasti nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize přijaty k obchodování na regulovaném trhu, prostředky užívanými ke zveřejnění regulovaných informací o ústřední protistraně v režimu řešení krize v souladu s čl. 21 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (26).\n4.   Pokud nástroje účasti nebo dluhové nástroje nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby byly dokumenty dokládající příkaz uvedený v odstavci 3 zaslány držitelům nástrojů účasti a věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří jsou známi na základě rejstříků nebo databází ústřední protistrany v režimu řešení krize, jež jsou orgánu příslušnému k řešení krize dostupné.\nČlánek 73\nDůvěrnost informací\n1.   Požadavky profesního tajemství jsou vázány následující osoby:\na)\norgány příslušné k řešení krize;\nb)\npříslušné orgány, ESMA a EBA;\nc)\npříslušná ministerstva;\nd)\nzvláštní správci nebo dočasní správci jmenovaní podle tohoto nařízení;\ne)\npotenciální nabyvatelé oslovení příslušnými orgány nebo vyzvaní orgány příslušnými k řešení krize, bez ohledu na to, zda k uvedenému oslovení nebo výzvě došlo při přípravě použití nástroje převodu činnosti, a bez ohledu na to, zda oslovení vyústilo v nabytí;\nf)\nauditoři, účetní, právní a odborní poradci, odhadci a jiní odborníci, které si přímo či nepřímo najmou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva nebo potenciální nabyvatelé uvedení v písmeni e);\ng)\ncentrální banky a další orgány zapojené do procesu řešení krize;\nh)\npřeklenovací ústřední protistrana;\ni)\nvrcholné vedení, členové rady ústřední protistrany a zaměstnanci orgánů nebo subjektů uvedených v písmenech a) až k) před jejich jmenováním, během něj a po jejich jmenování;\nj)\nvšichni ostatní členové kolegia k řešení krize neuvedení v písmenech a), b), c) a g); a\nk)\njakékoli jiné osoby, které přímo či nepřímo, dlouhodobě nebo příležitostně poskytují nebo poskytovaly služby osobám uvedeným v písmenech a) až j).\n2.   Aby se zajistilo dodržování požadavků na důvěrnost stanovených v odstavcích 1 a 3, osoby uvedené v odst. 1 písm. a), b), c), g), h) a j) zajistí, aby existovala interní pravidla, včetně pravidel o zabezpečení důvěrnosti informací mezi osobami přímo zapojenými do procesu řešení krize.\n3.   Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí důvěrné informace, které získají během své profesní činnosti nebo od příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize v souvislosti se svými úkoly podle tohoto nařízení, poskytnout žádné osobě ani orgánu, s výjimkou informací poskytovaných při výkonu jejich úkolů podle tohoto nařízení či v souhrnné nebo agregované formě, z níž nelze identifikovat jednotlivé ústřední protistrany, nebo s výslovným a předchozím souhlasem orgánu nebo ústřední protistrany, které informace poskytly.\nPřed poskytnutím jakéhokoli druhu informací posoudí osoby uvedené v odstavci 1 dopady, které by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob a na účel kontrol, na šetření a na audity.\nPostup kontroly dopadů poskytování informací zahrne konkrétní posouzení dopadů jakéhokoli sdělení obsahu a podrobností ozdravných plánů a plánů řešení krize podle článků 9 a 12 a výsledku jakéhokoli posouzení provedeného podle článků 10 a 15.\nPokud jakákoli osoba nebo subjekt uvedený v odstavci 1 poruší tento článek, nese občanskoprávní odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem.\n4.   Odchylně od odstavce 3 si osoby uvedené v odstavci 1 mohou vyměňovat důvěrné informace s kýmkoli z následujících subjektů a osob za předpokladu, že se na příjemce pro účely této výměny vztahují požadavky na důvěrnost:\na)\ns jakoukoli jinou osobou, pokud je to nezbytné pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize;\nb)\ns parlamentními vyšetřovacími výbory v jejich členském státě, účetními dvory v jejich členském státě a jinými subjekty pověřenými šetřením v jejich členském státě;\nc)\ns vnitrostátními orgány odpovědnými za dozor nad platebními systémy, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány příslušnými k dohledu nad jinými subjekty finančního sektoru, orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy a pojišťovnami a inspektory jednajícími jejich jménem, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, orgány odpovědnými za ochranu stability finančního systému a s osobami provádějícími povinný audit účtů.\n5.   Tento článek nebrání:\na)\nzaměstnancům a odborníkům orgánů nebo subjektů uvedených v odst. 1 písm. a) až g) a písm. j), aby mezi sebou sdíleli informace v rámci orgánu nebo subjektu;\nb)\norgánům příslušným k řešení krize a příslušným orgánům, včetně jejich zaměstnanců a odborníků, ve sdílení informací mezi sebou a s ostatními orgány příslušnými k řešení krize v Unii, jinými příslušnými orgány v Unii, příslušnými ministerstvy, centrálními bankami, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, osobami provádějícími povinný audit účtů, EBA, ESMA nebo, s výhradou článku 80, orgány třetích zemí vykonávajícími úkoly odpovídající úkolům orgánů příslušných k řešení krize, nebo pod podmínkou přísných požadavků na důvěrnost, potenciálnímu nabyvateli pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize.\n6.   Tímto článkem není dotčeno vnitrostátní právo upravující poskytování informací pro účely soudních řízení v trestních nebo občanskoprávních věcech.\nKAPITOLA VII\nSoudní přezkum a vyloučení jiných opatření\nČlánek 74\nSoudní schválení předem a soudní přezkum\n1.   Rozhodnutí přijmout opatření k předejití krizi a opatření k řešení krize mohou podléhat požadavku na soudní schválení předem, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu, pokud postup týkající se schválení a soudní projednání probíhají urychleně.\n2.   Veškeré osoby dotčené rozhodnutím přijmout opatření k předejití krizi nebo rozhodnutím vykonat jakoukoli pravomoc jinou než opatření k řešení krize mají právo podat návrh na soudní přezkum uvedeného rozhodnutí.\n3.   Veškeré osoby dotčené rozhodnutím přijmout opatření k řešení krize mají právo podat návrh na soudní přezkum uvedeného rozhodnutí.\n4.   Právo podat návrh na soudní přezkum podle odstavce 3 podléhá těmto podmínkám:\na)\npodání návrhu na soudní přezkum nemá automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí;\nb)\nrozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize je okamžitě vymahatelné a zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že by odklad jeho výkonu byl proti veřejnému zájmu; a\nc)\nřízení o návrhu na soudní přezkum musí být urychlené.\n5.   Soud použije ekonomické posouzení skutkového stavu provedené orgánem příslušným k řešení krize jako základ pro své vlastní hodnocení.\n6.   Pokud je to nezbytné k ochraně zájmů třetích osob, které v důsledku použití opatření k řešení krize nabyly v dobré víře nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti či závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize, nedotýká se zrušení rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize žádných následných správních aktů nebo transakcí uzavřených dotčeným orgánem příslušným k řešení krize, které byly založeny na zrušeném rozhodnutí.\nPro účely prvního pododstavce se náprava, kterou má navrhovatel k dispozici, pokud je rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize zrušeno, omezuje na náhradu ztráty vzniklé v důsledku uvedeného rozhodnutí.\nČlánek 75\nOmezení jiných řízení\n1.   Běžné úpadkové řízení je s ústřední protistranou možné zahájit pouze z podnětu orgánu příslušného k řešení krize nebo s jeho souhlasem v souladu s odstavcem 3.\n2.   Příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení musí být neprodleně oznámen každý návrh na zahájení běžného úpadkového řízení s ústřední protistranou, a to bez ohledu na to, zda se ústřední protistrana nachází v režimu řešení krize nebo bylo v souladu s čl. 72 odst. 3 zveřejněno rozhodnutí.\n3.   Orgány odpovědné za běžné úpadkové řízení toto řízení zahájí pouze poté, co jim orgán příslušný k řešení krize oznámil své rozhodnutí nepřijmout ve vztahu k ústřední protistraně žádné opatření k řešení krize, nebo pokud nebylo obdrženo žádné oznámení ve lhůtě sedmi dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2.\nV případě, že je to nezbytné pro účinné používání nástrojů a pravomocí k řešení krize, mohou orgány příslušné k řešení krize požádat soud o přerušení jakéhokoli soudního opatření nebo řízení, v němž ústřední protistrana v režimu řešení krize je nebo se stane stranou, na přiměřenou dobu v souladu s účely řešení krize.\nHLAVA VI\nVZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI\nČlánek 76\nDohody se třetími zeměmi\n1.   V souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU může Komise předložit Radě doporučení ke sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize a relevantními orgány třetích zemí souvisejících s plánováním ozdravných postupů a řešení krize ve vztahu k ústředním protistranám a ústředním protistranám ze třetích zemí v těchto situacích:\na)\npokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné podniky v jednom nebo více členských státech;\nb)\npokud ústřední protistrana usazená v členském státě poskytuje služby nebo má jednu nebo více dceřiných podniků ve třetí zemi.\n2.   Dohody uvedené v odstavci 1 tohoto článku usilují zejména o ustavení postupů a ujednání pro účely spolupráce při provádění úkolů a výkonu pravomocí uvedených v článku 79, včetně výměny informací nezbytných k těmto účelům.\nČlánek 77\nUznávání a vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize\n1.   Tento článek se použije na postupy třetích zemí k řešení krize, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1 s dotčenou třetí zemí. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1 s dotčenou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není uznávání a vymáhání postupů třetích zemí v uvedené dohodě upraveno.\n2.   Relevantní vnitrostátní orgány uznají postupy třetích zemí k řešení krize v souvislosti s ústřední protistranou ze třetí země v kterémkoli z těchto případů:\na)\nústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné společnosti usazené v jednom nebo více členských státech;\nb)\nústřední protistrana ze třetí země má aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nacházející se v jednom nebo více členských státech nebo se její aktiva, práva, povinnosti nebo závazky řídí právem těchto členských států.\nRelevantní vnitrostátní orgány zajistí vymáhání uznaných postupů třetích zemí k řešení krize v souladu se svým vnitrostátním právem.\n3.   Relevantní vnitrostátní orgány mají přinejmenším pravomoc:\na)\nvykonávat pravomoci k řešení krize, pokud jde o:\ni)\naktiva ústřední protistrany ze třetí země, jež se nacházejí v jejich členském státě nebo jež se řídí právem jejich členského státu; a\nii)\npráva nebo závazky ústřední protistrany ze třetí země, pokud jsou zaúčtovány v jejich členském státě, pokud se řídí právem jejich členského státu nebo pokud jsou nároky týkající se těchto práv a závazků vymahatelné v jejich členském státě;\nb)\nprovést – nebo požadovat po jiné osobě, aby provedla – převod nástrojů účasti v dceřiném podniku usazeném v určujícím členském státě;\nc)\nvykonat pravomoci uvedené v článcích 55, 56 a 57 ve vztahu k právům jakékoli strany smlouvy se subjektem podle odstavce 2 tohoto článku, pokud jsou tyto pravomoci nezbytné za účelem vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize; a\nd)\nučinit nevymahatelným jakékoli právo ukončit, likvidovat nebo urychlit smlouvy, které uzavřely, nebo postihnout smluvní práva, která mají subjekty uvedené v odstavci 2 a jiné subjekty skupiny, pokud toto právo vzniká na základě opatření k řešení krize přijatého ve vztahu k ústřední protistraně ze třetí země, ať už přímo orgánem třetí země příslušným k řešení krize, nebo jinak podle právních nebo regulatorních požadavků týkajících se mechanismů k řešení krize v uvedené zemi, za předpokladu, že jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy, včetně povinnosti platby a plnění, jakož i poskytování zajištění.\n4.   Uznáním a vymáháním postupů třetích zemí k řešení krize nejsou dotčena žádná běžná použitelná úpadková řízení podle vnitrostátního práva.\nČlánek 78\nPrávo odmítnout uznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize\nOdchylně od čl. 77 odst. 2 mohou relevantní vnitrostátní orgány odmítnout uznat nebo vymáhat postupy třetích zemí k řešení krize v kterémkoli z těchto případů:\na)\npostupy třetích zemí k řešení krize by měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu jejich členského státu;\nb)\nvěřitelům, členům clearingového systému a případně jejich klientům nacházejícím se v jejich členském státě by se podle vnitrostátních postupů třetích zemí k řešení krize nedostalo stejného zacházení jako věřitelům, členům clearingového systému a případně jejich klientům ze třetí země s podobnými právními nároky;\nc)\nuznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize by měla pro jejich členský stát závažné fiskální důsledky;\nd)\nuznání nebo vymáhání by byla v rozporu s vnitrostátním právem.\nČlánek 79\nSpolupráce s orgány třetích zemí\n1.   Tento článek se použije na spolupráci se třetí zemí, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1, jež s ní byla uzavřena. Tento článek se použije i po vstupu takové mezinárodní dohody podle čl. 76 odst. 1 v platnost, a to v rozsahu, v němž není předmět tohoto článku v uvedené dohodě upraven.\n2.   Příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize uzavřou ujednání o spolupráci s těmito relevantními orgány třetí země, přičemž vezmou v úvahu stávající ujednání o spolupráci uzavřená podle čl. 25 odst. 7 nařízení (EU) č. 648/2012:\na)\npokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné podniky v jednom nebo více členských státech, s relevantními orgány třetí země, kde je ústřední protistrana usazena;\nb)\npokud ústřední protistrana poskytuje služby nebo má jednu nebo více dceřiných podniků ve třetích zemích, s relevantními orgány třetí země, kde jsou tyto služby poskytovány nebo kde jsou dceřiné podniky usazeny.\n3.   Ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 2 tohoto článku stanoví postupy a ujednání mezi zúčastněnými orgány pro sdílení informací nezbytných pro provádění následujících úkolů a pro výkon následujících pravomocí a pro jejich spolupráci při uvedených činnostech, pokud jde o ústřední protistrany podle písmen a) a b) uvedeného odstavce nebo skupiny, jež takové ústřední protistrany zahrnují:\na)\nvypracování plánů řešení krize v souladu s článkem 12 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;\nb)\nposouzení způsobilosti takových ústředních protistran a skupin k řešení krize v souladu s článkem 15 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;\nc)\npoužití pravomocí k řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle článku 16 a případných podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;\nd)\npoužití opatření včasného zásahu podle článku 18 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí; a\ne)\npoužití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí svěřených relevantním orgánům třetí země.\n4.   Ujednání o spolupráci uzavřená mezi orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány v členských státech a třetích zemích podle odstavce 2 mohou obsahovat ustanovení týkající se těchto záležitostí:\na)\nvýměny informací nezbytných pro vypracování a aktualizace plánů řešení krize;\nb)\nkonzultací a spolupráce při vypracování plánů řešení krize, včetně zásad pro výkon pravomocí podle článku 77 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;\nc)\nvýměny informací nezbytných pro použití nástrojů k řešení krize a pro výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;\nd)\nvčasného varování nebo včasné konzultace stran ujednání o spolupráci před přijetím jakéhokoli významného opatření podle tohoto nařízení nebo relevantního práva třetí země, jímž by byla dotčena ústřední protistrana nebo skupina, které se ujednání týká;\ne)\nkoordinace komunikace s veřejností v případě společných opatření k řešení krize;\nf)\npostupů a ujednání pro výměnu informací a spolupráci podle písmen a) až e) tohoto odstavce, případně včetně ustavení a fungování skupin krizového řízení.\nZa účelem zajištění společného, jednotného a důsledného uplatňování odstavce 3 vydá ESMA obecné pokyny ohledně druhů a obsahu ustanovení uvedených v tomto odstavci do 12. srpna 2022.\n5.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány oznámí ESMA veškeré dohody o spolupráci, které podle tohoto článku uzavřely.\nČlánek 80\nVýměna důvěrných informací\n1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva a případně další relevantní vnitrostátní orgány si vyměňují důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nuvedené orgány třetích zemí podléhají požadavkům na služební tajemství a souvisejícím normám, jež jsou podle názoru všech dotčených orgánů považovány alespoň za rovnocenné požadavkům uloženým podle článku 73; a\nb)\ntyto informace jsou nezbytné k tomu, aby relevantní orgány třetích zemí plnily své funkce podle vnitrostátního práva, jež jsou srovnatelné s funkcemi podle tohoto nařízení, a nejsou používány pro žádné jiné účely.\n2.   Pokud se výměna informací týká osobních údajů, řídí se nakládání s těmito osobními údaji a jejich předávání orgánům třetích zemí použitelným právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti ochrany údajů.\n3.   Pokud důvěrné informace pocházejí z jiného členského státu, mohou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a příslušná ministerstva sdělit uvedené informace relevantním orgánům třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nrelevantní orgán členského státu, odkud informace pocházejí, souhlasí s jejich sdělením; a\nb)\ninformace se sdělují pouze pro účely povolené orgánem uvedeným v písmenu a).\n4.   Pro účely tohoto článku se za důvěrné informace považují informace, jež podléhají požadavkům na důvěrnost podle práva Unie.\nHLAVA VII\nSPRÁVNÍ OPATŘENÍ A SANKCE\nČlánek 81\nSprávní sankce a jiná správní opatření\n1.   Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro správní sankce a jiná správní opatření, která se použijí v případě nedodržení tohoto nařízení, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování.\nPokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví pravidla pro správní sankce za porušení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, sdělí Komisi a ESMA příslušná trestněprávní ustanovení. Správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nDo 12. srpna 2022 oznámí členské státy Komisi a ESMA podrobně pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce. Neprodleně jim oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.\n2.   Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se povinnosti uvedené v odstavci 1 vztahují na ústřední protistrany a členy clearingového systému, mohly být při porušení předpisů, s výhradou podmínek stanovených vnitrostátním právem, uloženy správní sankce nebo jiná správní opatření podle uvedeného odstavce členům rady a vrcholného vedení ústředních protistran a členů clearingového systému a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.\n3.   Pravomoc ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření stanovená v tomto nařízení je v závislosti na druhu porušení předpisů svěřena orgánům příslušným k řešení krize nebo, nejde-li o tentýž orgán, příslušným orgánům. Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány mají veškeré pravomoci ke shromažďování informací a k šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány při výkonu pravomoci ukládat sankce úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce nebo jiná správní opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.\n4.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem kterýmkoli z těchto způsobů:\na)\npřímo;\nb)\nve spolupráci s jinými orgány;\nc)\nna svou odpovědnost přenesením pravomocí na takové orgány;\nd)\nprostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.\nČlánek 82\nZvláštní ustanovení\n1.   Členské státy zajistí, aby jejich právní a správní předpisy stanovily správní sankce a jiná správní opatření přinejmenším pro tyto situace:\na)\nnejsou vypracovány, udržovány nebo aktualizovány ozdravné plány, čímž je porušen článek 9;\nb)\nnebyly poskytnuty všechny informace nezbytné pro vypracování plánů řešení krize, čímž je porušen článek 13; a\nc)\nústřední protistrana neoznámila příslušnému orgánu, že je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, čímž je porušen čl. 70 odst. 1.\n2.   Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 zahrnovaly správní sankce a jiná správní opatření, jež lze uložit, přinejmenším:\na)\nveřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou osobu, ústřední protistranu nebo jinou právnickou osobu a povahu daného porušení předpisů;\nb)\npříkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od daného chování a vyvarovala se jeho opakování;\nc)\ndočasný zákaz výkonu funkcí v ústřední protistraně pro kteréhokoli člena vrcholného vedení ústřední protistrany nebo kteroukoli jinou fyzickou osobu, kteří byli shledáni odpovědnými;\nd)\nv případě právnické osoby správní pokuty ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce. Je-li právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce;\ne)\nv případě fyzické osoby správní pokuty ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 11. února 2021; a\nf)\nsprávní pokuty ve výši až dvojnásobku výše výhody získané z porušení předpisů, lze-li výši této výhody zjistit.\nČlánek 83\nZveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření\n1.   Orgány příslušné k řešení krize nebo příslušné orgány na svých úředních internetových stránkách zveřejní veškeré správní sankce nebo správní opatření, proti nimž nebylo podáno odvolání nebo proti nimž bylo právo na odvolání vyčerpáno a které uložily za porušení tohoto nařízení. Tyto sankce se zveřejní bez zbytečného odkladu poté, co byla fyzická nebo právnická osoba o této sankci nebo opatření informována, včetně informací o typu a povaze porušení předpisů a totožnosti fyzických nebo právnických osob, jimž byly sankce nebo opatření uloženy.\nPokud členské státy povolí zveřejnění správních sankcí nebo jiných správních opatření, proti nimž bylo podáno odvolání, zveřejní orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány bez zbytečného odkladu na svých úředních internetových stránkách informace o stavu odvolacího řízení a jeho výsledku.\n2.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zveřejní jimi uložené správní sankce nebo jiná správní opatření bez uvedení totožnosti a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, v každém z těchto případů:\na)\njsou-li správní sankce nebo jiné správní opatření uloženy fyzické osobě a povinné předchozí posouzení přiměřenosti zveřejnění osobních údajů ukázalo, že takové zveřejnění je nepřiměřené;\nb)\npokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování nebo řízení;\nc)\npokud by zveřejnění, lze-li to zjistit, způsobilo zúčastněné ústřední protistraně nebo dotčeným fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.\nAlternativně může být v těchto případech zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění po jejím uplynutí pominou.\n3.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich úředních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let. Osobní údaje uvedené v rámci zveřejnění se ponechají na úředních internetových stránkách orgánu příslušného k řešení krize nebo příslušného orgánu pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.\n4.   ESMA předloží do 12. srpna 2022 Komisi zprávu o zveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření členskými státy bez uvedení totožnosti, jak je stanoveno v odstavci 2, a zejména o tom, zda v tomto směru existují mezi členskými státy významné rozdíly. Zpráva se bude také zabývat veškerými významnými rozdíly mezi dobami, po něž jsou správní sankce nebo jiná správní opatření zveřejňovány podle vnitrostátního práva členských států v oblasti zveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření.\nČlánek 84\nCentrální databáze vedená ESMA\n1.   S výhradou požadavků profesního tajemství uvedených v článku 73 orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány informují ESMA o všech správních sankcích, které uložily podle článku 81, jakož i o stavu řízení o jakýchkoli opravných prostředcích proti těmto sankcím a jejich výsledku.\n2.   ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a tato databáze je přístupná pouze orgánům příslušným k řešení krize a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.\n3.   ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány a tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.\n4.   ESMA provozuje na svých stávajících internetových stránkách webovou stránku s odkazy na správní sankce zveřejněné jednotlivými orgány příslušnými k řešení krize a jednotlivými příslušnými orgány podle článku 83 a uvede, po jakou dobu jednotlivé členské státy sankce zveřejňují.\nČlánek 85\nVýkon pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření a jejich účinné uplatňování příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize\nČlenské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize při určování druhu správních sankcí a jiných správních opatření a výše správních pokut zohlednily všechny relevantní okolnosti, příslušně včetně:\na)\nzávažnosti a délky trvání porušení předpisů;\nb)\nmíry odpovědnosti dotčené fyzické nebo právnické osoby;\nc)\nfinanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou například udává celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby;\nd)\nvýše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba získala nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;\ne)\nztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;\nf)\nmíry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem a s orgánem příslušným k řešení krize;\ng)\npředchozích porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou;\nh)\nvšech případných systémových důsledků porušení předpisů.\nHLAVA VIII\nZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 A (EU) 2015/2365 A SMĚRNIC 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU A (EU) 2017/1132\nČlánek 86\nZměny nařízení (EU) č. 1095/2010\nNařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:\n1)\nV čl. 4 bodě 3 se doplňuje nový podbod, který zní:\n„iv)\nve vztahu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*) orgán příslušný k řešení krize vymezený v čl. 2 bodě 3 uvedeného nařízení.\n(*)  Pro Úř. věst.: vložte prosím číslo tohoto nařízení a doplňte doprovodnou poznámku pod čarou. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“\"\n2)\nV čl. 40 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Pro účely postupu v oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/23 může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.“\nČlánek 87\nZměny nařízení (EU) č. 648/2012\nNařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:\n1)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 6b\nPozastavení povinnosti clearingu při řešení krize\n1.   Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*), orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany určený podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení nebo příslušný orgán určený podle čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení mohou z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran, jsou-li splněny následující podmínky:\na)\nústřední protistrana v režimu řešení krize má povolení provádět clearing určitých kategorií OTC derivátů, na něž se vztahuje povinnost clearingu a jejichž pozastavení je požadováno; a\nb)\npozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho řešení v souvislosti s řešením krize ústřední protistrany a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.\nK žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v písmenech a) a b) uvedeného pododstavce splněny.\nOrgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.\n2.   ESMA do 24 hodin od doručení žádosti orgánu uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a pokud možno po konzultaci s ESRB vydá stanovisko k zamýšlenému pozastavení povinnosti, přičemž zohlední nutnost zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo jeho řešení a dále zohlední účely řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.\n3.   Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může požádat Komisi o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, na které se vztahuje žádost o pozastavení povinnosti clearingu.\nESMA předloží svou odůvodněnou žádost orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.\n4.   Žádosti uvedené v odstavcích 1 a 3 a stanovisko uvedené v odstavci 2 se nezveřejňují.\n5.   Komise bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 na základě zdůvodnění a podkladů poskytnutých orgánem uvedeným v odstavci 1 buď povinnost clearingu pro určité kategorie OTC derivátů prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví, nebo požadované pozastavení povinnosti zamítne.\nPři přijímání prováděcího aktu podle prvního pododstavce Komise zohlední stanovisko vydané ESMA uvedené v odstavci 2 tohoto článku, účely řešení krize uvedené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 , kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení týkající se uvedených kategorií OTC derivátů a nutnost pozastavení, s cílem zamezit vážnému ohrožení finanční stability nebo jej řešit a zajistit řádné fungování finančních trhů v Unii.\nPokud Komise zamítne požadované pozastavení, písemně sdělí důvody žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění poskytnuté žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.\nProváděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.\n6.   Pokud o to žádá ESMA v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, prováděcí akt pozastavující povinnost clearingu může pozastavit také obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 600/2014 pro tytéž určité kategorie OTC derivátů, na něž se toto pozastavení povinnosti clearingu vztahuje.\n7.   Pozastavení povinnosti clearingu a případně obchodní povinnosti se sdělí žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.\n8.   Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 5 je platné po počáteční dobu nepřesahující tři měsíce ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.\nPozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6 je platné po stejnou počáteční dobu.\n9.   Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle odstavce 5 prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s odstavcem 7.\nProváděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.\n10.   Kterýkoli z orgánů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci může předložit Komisi v dostatečném předstihu před koncem počátečního období pozastavení uvedeného v odstavci 5 nebo před koncem období prodloužení uvedeného v odstavci 9 žádost o prodloužení pozastavení povinnosti clearingu.\nK žádosti musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) nadále splněny.\nOrgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost zaslána Komisi.\nŽádost podle prvního pododstavce se nezveřejňuje.\nESMA bez zbytečného odkladu po přijetí oznámení o žádosti, a pokud to považuje za nezbytné, po konzultaci s ESRB vydá stanovisko pro Komisi k otázce, zda trvají důvody pro pozastavení povinnosti, přičemž zohlední nutnost zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo jeho řešení a dále zohlední účely řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.\nProváděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6.\nProdloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.\n(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“\"\n2)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 13a\nNahrazení referenčních úrokových sazeb ve starších obchodech\n1.   Smluvní strany uvedené v čl. 11 odst. 3 mohou nadále používat postupy řízení rizik, které mají zavedeny ke dni použitelnosti tohoto nařízení, ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing a které byly uzavřeny nebo byly obnoveny před datem nabytí účinnosti povinnosti mít postupy řízení rizik podle čl. 11 odst. 3, pokud po 11. únoru 2021 jsou tyto smlouvy obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční úrokové sazby, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k této referenční sazbě.\n2.   Na transakce, které byly uzavřeny nebo byly obnoveny před datem, kdy nabývá účinnosti povinnost clearingu podle článku 4, a které jsou po 11. únoru 2021 obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční úrokové sazby, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k této referenční sazbě ‚se z tohoto důvodu povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje.“\n3)\nV čl. 24a odst. 7 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\nalespoň jednou ročně iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti ústředních protistran v rámci celé Unie vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, přičemž pokud možno zohledňuje souhrnný účinek ozdravných opatření a řešení krize ústředních protistran na finanční stabilitu Unie;“\n4)\nV článku 28 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Výbor pro rizika podává radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako jsou významná změna jejího modelu rizik, postupy v případě selhání, kritéria pro přijímání členů clearingového systému, clearing nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí. Výbor pro rizika uvědomí radu včas o jakémkoli novém riziku ovlivňujícím odolnost ústřední protistrany. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích, včetně skutečností týkajících se expozic členů clearingového systému vůči ústřední protistraně a vzájemných závislostí s jinými ústředními protistranami.“\n5)\nV článku 28 se odstavec 5 nahrazuje tímto:\n„5.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán a výbor pro rizika o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika, a toto rozhodnutí vysvětlí. Výbor pro rizika nebo kterýkoli člen výboru pro rizika může informovat příslušný orgán o jakýchkoli oblastech, v nichž podle jeho názoru nebyly rady výboru pro rizika respektovány.“\n6)\nV čl. 37 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Ústřední protistrana informuje příslušný orgán o jakémkoli významném negativním vývoji, pokud jde o rizikový profil kteréhokoliv z členů jejího clearingového systému, který byl zjištěn v souvislosti s posouzením provedeným ústřední protistranou podle prvního pododstavce nebo jakýmkoli jiným posouzením s podobným závěrem, včetně případného zvýšení rizika, které kterýkoliv z členů jejího clearingového systému přináší ústřední protistraně a o němž má ústřední protistrana za to, že by mohlo vést k zahájení řízení pro selhání.“\n7)\nV článku 38 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„8.   Členové clearingového systému ústřední protistrany jasně informují své stávající i potenciální klienty o možných ztrátách nebo jiných nákladech, které mohou nést v důsledku použití postupů řízení selhání ústřední protistrany a mechanismů alokace ztrát a pozic podle provozních předpisů ústřední protistrany, včetně druhu náhrady, která jim může být poskytnuta, s přihlédnutím k čl. 48 odst. 7. Klientům musí být poskytnuty dostatečně podrobné informace, aby bylo zajištěno, že rozumí ztrátám, k nimž dojde v nejhorším případě, nebo jiným nákladům, kterým by mohli čelit, pokud by ústřední protistrana podstoupila ozdravná opatření.“\n8)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 45a\nDočasná omezení v případě významné události jiné než selhání\n1.   V případě významné události jiné než selhání ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/23 může příslušný orgán uložit ústřední protistraně, aby se po dobu stanovenou příslušným orgánem, která nesmí být delší než pět let, zdržela následujících činností:\na)\nrozdělování dividend nebo vydávání neodvolatelného závazku k rozdělení dividend s výjimkou práv na dividendy, které jsou výslovně uvedeny v nařízení (EU) 2021/23 jako forma vyrovnání;\nb)\nzpětného odkupu kmenových akcií;\nc)\nvytváření závazku k výplatě pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 tohoto nařízení.\nPříslušný orgán neuloží ústřední protistraně omezení žádné činnosti podle prvního pododstavce, pokud je ústřední protistrana ze zákona povinna příslušnou činnost provádět a tato povinnost existovala před událostmi podle prvního pododstavce.\n2.   Příslušný orgán může rozhodnout, že upustí od omezení podle odstavce 1, pokud se domnívá, že upuštění od těchto omezení by nesnížilo objem ani dostupnost vlastních zdrojů ústřední protistrany, zejména vlastních zdrojů k použití na ozdravná opatření.\n3.   ESMA vypracuje do 12. února 2022 návrh obecných pokynů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které dále upřesní okolnosti, za nichž může příslušný orgán uložit ústřední protistraně, aby se zdržela některé z činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku.“\n9)\nV čl. 81 odst. 3 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„r)\norgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 nařízení (EU) 2021/23 .“\nČlánek 88\nZměna nařízení (EU) 2015/2365\nV článku 12 se v odstavci 2 doplňuje nové písmeno, které zní:\n„n)\norgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*).\nČlánek 89\nZměny směrnice 2002/47/ES\nSměrnice 2002/47/ES se mění takto:\n1)\nV článku 1 se odstavec 6 nahrazuje tímto:\n„6.   Články 4 až 7 této směrnice se nevztahují na jakékoli omezení vymáhání dohod o finančním zajištění nebo jakékoli omezení účinnosti dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, doložky o závěrečném vypořádání nebo ustanovení o vzájemném započtení, které je uloženo podle hlavy IV kapitoly V nebo VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**), nebo na jakékoli omezení, které je uloženo na základě podobných pravomocí v právu členského státu, za účelem usnadnit řádné řešení krize jakéhokoli subjektu uvedeného v odst. 2 písm. c) bodě iv) nebo písm. d) tohoto článku, který podléhá zárukám přinejmenším rovnocenným těm, jež jsou uvedeny v hlavě IV kapitole VII směrnice 2014/59/EU nebo v hlavě V kapitole V nařízení (EU) 2021/23.\n(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).“\"\n(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23. ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“\"\n2)\nČlánek 9a se nahrazuje tímto:\n„Článek 9a\nSměrnice 2008/48/ES a 2014/59/EU a nařízení (EU)2021/23\nTouto směrnicí nejsou dotčeny směrnice 2008/48/ES a 2014/59/EU a nařízení (EU) 2021/23.“\nČlánek 90\nZměna směrnice 2004/25/ES\nV čl. 4 odst. 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:\n„Členské státy zajistí, aby se čl. 5 odst. 1 této směrnice nepoužil v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).\nČlánek 91\nZměny směrnice 2007/36/ES\nSměrnice 2007/36/ES se mění takto:\n1)\nV článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Členské státy zajistí, aby se tato směrnice nepoužila v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).\n(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\"\n(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“\"\n2)\nV článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:\n„5.   Členské státy zajistí, aby pro účely směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) 2021/23 mohla valná hromada většinou dvou třetin platných hlasů rozhodnout – nebo změnit stanovy tak, aby předepisovaly –, aby se valná hromada, která rozhodne o navýšení kapitálu, svolávala v kratší oznamovací lhůtě než podle odstavce 1 tohoto článku za předpokladu, že se tato valná hromada koná nejdříve po uplynutí deseti kalendářních dní od svolání a že jsou splněny podmínky uvedené v článku 27 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo článku 18 nařízení (EU) 2021/23 a že navýšení kapitálu je nezbytné k odvrácení podmínek zahájení řešení krize stanovených v článcích 32 a 33 směrnice 2014/59/EU nebo v článku 22 nařízení (EU) 2021/23.“\nČlánek 92\nZměna směrnice (EU) 2017/1132\nSměrnice (EU) 2017/1132 se mění takto:\n1)\nV článku 84 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Členské státy zajistí, aby se článek 49, čl. 58 odst. 1, čl. 68 odst. 1, 2 a 3, čl. 70 odst. 2 první pododstavec, články 72 až 75 a 79, 80 a 81 této směrnice neuplatnily v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).\n(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\"\n(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022 22.1.2021, s. 1).“\"\n2)\nČlánek 86a se mění takto:\na)\nv odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\nna společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23“;\nb)\nv odstavci 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:\n„c)\nna něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2021/23“;\n3)\nV článku 87 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Členské státy zajistí, aby se tato kapitola nepoužila na společnosti, na které se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“\n4)\nČlánek 120 se mění takto:\na)\nv odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\nna společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“;\nb)\nv odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:\n„c)\nna něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 2 bodu 48 nařízení (EU) 2021/23.“\n5)\nČlánek 160a se mění takto:\na)\nv odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\nna společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“\nb)\nv odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:\n„c)\nna něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 2 bodu 48 nařízení (EU) 2021/23.“\nČlánek 93\nZměna směrnice 2014/59/EU\nV článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„3.   Tato směrnice se nevztahuje na subjekty, které mají rovněž povolení podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012.“\nČlánek 94\nZměna nařízení (EU) č. 806/2014\nČlánek 2 se mění takto:\na)\nprvní pododstavec se označuje jako odstavec 1;\nb)\ndoplňuje se nový odstavec, který zní:\n„2.   Toto nařízení se nevztahuje na subjekty, které mají rovněž povolení podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012.“\nČlánek 95\nZměna nařízení (EU) č. 600/2014\nV čl. 54 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„Pokud Komise vyhodnotí, že není třeba vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36 v souladu s čl. 52 odst. 12, mohou ústřední protistrana nebo obchodní systém před 11. února 2021 podat svému příslušnému orgánu žádost o povolení využít přechodná opatření. Příslušný orgán může s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím z uplatnění práv na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, pro řádné fungování dané ústřední protistrany nebo obchodního systému rozhodnout, že se článek 35 nebo 36 na danou ústřední protistranu nebo obchodní místo ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému nepoužije, a to po přechodné období trvající do 3. července 2021. Je-li takové období schváleno, ústřední protistrana nebo obchodní systém nesmí po dobu jeho trvání využívat práva na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému. Příslušný orgán oznámí schválení přechodného období ESMA a v případě ústřední protistrany kolegiu příslušných orgánů této ústřední protistrany.“\nHLAVA IX\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 96\nPřezkum\nDo 12. února 2024 posoudí ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\nDo 12. února 2026 Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Posoudí přinejmenším:\na)\nvhodnost a dostatečnost finančních zdrojů, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici na krytí ztrát plynoucích z události jiné než selhání;\nb)\nobjem vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity při ozdravných postupech a řešení krize, a způsob jeho využití; a\nc)\nzda jsou nástroje k řešení krize, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici, přiměřené.\nK této zprávě v případě potřeby připojí návrh na změnu tohoto nařízení.\nDo 31. prosince 2021 Komise přezkoumá uplatňování čl. 27 odst. 7. Posoudí zejména potřebu jakýchkoli dalších změn ve vztahu k použití nástroje odpisu a konverze v případě řešení krize ústředních protistran v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize, které mají za následek finanční ztráty členů clearingového systému. Podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí návrhy na změnu tohoto nařízení.\nKomise provede do 12. srpna 2027 přezkum tohoto nařízení a jeho provádění a posoudí účinnost opatření pro správu a řízení pro účely ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran v Unii a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí návrhy na změnu tohoto nařízení.\nČlánek 97\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 12. srpna 2022 s výjimkou těchto ustanovení:\nČlánek 95, který se použije ode dne 4. července 2020;\nčl. 87 odst. 2, který se použije ode dne 11. února 2021;\nčl. 9 odst. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 12, 13, 16, 17, 18, 19 a čl. 10 odst. 1, 2, 3, 8, 9, 10, 11, 12 a článku 11, které se použijí ode dne 12. února 2022;\nčl. 9 odst. 14 a článku 20, které se použijí ode dne 12. února 2023.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 16. prosince 2020.\nza Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nza Radu\npředseda\nM. ROTH\n(1)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 28.\n(2)  Úř. věst. C 372, 1.11.2017, s. 6.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. listopadu 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/6/ES a směrnic Komise č. 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).\n(22)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).\nPŘÍLOHA\nODDÍL A\nPožadavky na ozdravné plány\nOzdravný plán obsahuje tyto položky:\n1)\nsouhrn hlavních částí plánu a souhrn celkové schopnosti ozdravení;\n2)\nsouhrn podstatných změn v ústřední protistraně od posledního předložení ozdravného plánu;\n3)\nplán komunikace a zveřejňování, který stanoví, jak hodlá ústřední protistrana informovat svůj příslušný orgán o průběhu ozdravných postupů a zvládnout jakékoli potenciálně negativní reakce trhu a současně jednat co nejtransparentnějším způsobem;\n4)\nrozsáhlou škálu opatření týkajících se kapitálu, alokace ztrát, alokace pozic a likvidity nutných k zachování nebo obnovení životaschopnosti a finančního zdraví ústřední protistrany, včetně obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a obnovení kapitálu, a k doplnění předem financovaných zdrojů a zachování přístupu k dostatečným zdrojům likvidity, které jsou nezbytné k tomu, aby si ústřední protistrana uchovala životaschopnost jako fungující podnik a aby nadále poskytovala kritické služby v souladu s akty v přenesené pravomoci, které byly přijaty na základě čl. 16 odst. 3 a čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Opatření pro alokaci ztrát mohou zahrnovat výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení a snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, je-li tak stanoveno v provozních předpisech ústřední protistrany, a nesmí použít počáteční marže složené členy clearingového systému, kteří neselhali, za účelem alokace ztrát podle čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012;\n5)\nposouzení variant ozdravných postupů s ohledem na:\ni)\ndopad jejich provádění na platební schopnost, likviditu, pozice financování, ziskovost a činnost ústřední protistrany;\nii)\nvnější dopad a systémové důsledky jejich provádění pro zásadní funkce, akcionáře, členy clearingového systému, věřitele a další zúčastněné strany ústřední protistrany a případně zbytek skupiny, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i klienty a nepřímé klienty ústřední protistrany;\niii)\njejich proveditelnost v návaznosti na podrobnou analýzu rizik, překážek a jejich řešení; a\niv)\ndopad jejich provádění na provozní kontinuitu, zejména z hlediska lidských zdrojů a IT, a přístup k dalším finančním infrastrukturám;\n6)\nvhodné podmínky a postupy pro zajištění včasného provedení ozdravných opatření včetně odhadu časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;\n7)\npodrobný popis jakékoli významné překážky, která by bránila účinnému a včasnému provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na členy clearingového systému a klienty, mimo jiné i v případech, kdy je pravděpodobné, že členové clearingového systému přijmou opatření podle svých ozdravných plánů podle článků 5 a 7 směrnice 2014/59/EU, a případně na zbytek skupiny;\n8)\nposouzení vhodnosti variant ozdravných postupů pro řešení každého relevantního scénáře ozdravného plánu, a to na základě toho, jak tyto varianty:\ni)\nzajišťují transparentnost a umožňují subjektům, které by mohly být vystaveny ztrátám a nedostatku likvidity, tyto potenciální ztráty a nedostatek měřit, řídit a kontrolovat;\nii)\nposkytují pobídky akcionářům, členům clearingového systému a jejich klientům a finančnímu systému a\niii)\nminimalizují negativní dopad na členy clearingového systému a jejich klienty a na finanční systém;\n9)\nurčení zásadních funkcí;\n10)\npodrobný popis postupů určení hodnoty a prodejnosti hlavních linií podnikání, operací a aktiv ústřední protistrany;\n11)\npodrobný popis toho, jak je plánování ozdravných postupů začleněno do struktury správy a řízení ústřední protistrany, jak tvoří součást provozních předpisů ústřední protistrany odsouhlasených členy clearingového systému, jakož i zásad a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu, a stanovení osob, které jsou v rámci organizace odpovědné za vypracování a provádění plánu;\n12)\nmechanismy a opatření podněcující členy clearingového systému, kteří neselhali, k soutěži v podávání nabídek při dražbách pozic členů, kteří selhali;\n13)\nmechanismy a opatření k zajištění toho, aby ústřední protistrana měla přiměřený přístup k pohotovostním zdrojům financování, s cílem umožnit jí nadále vykonávat své operace a plnit své závazky v okamžiku jejich splatnosti;\n14)\nposouzení dostupného kolaterálu a posouzení možnosti převodu zdrojů nebo likvidity mezi různými liniemi podnikání;\n15)\nmechanismy a opatření:\ni)\nke snížení rizika;\nii)\nk restrukturalizaci smluv, práv, aktiv a závazků;\niii)\nk restrukturalizaci linií podnikání;\niv)\nnezbytné pro zachování nepřetržitého přístupu k infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům;\nv)\nnezbytné k udržení nepřetržitého fungování provozních postupů ústřední protistrany, včetně infrastruktury a IT služeb;\nvi)\nk částečnému nebo plnému ukončování smluv;\nvii)\nv příslušných případech ke snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členovi clearingového systému, který neselhal, v závislosti na druhu nástrojů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí; a\nviii)\ntýkající se povinnosti členů clearingového systému, kteří neselhali, poskytnout ústřední protistraně peněžitý příspěvek přinejmenším až do výše příspěvku každého člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání. Tato povinnost poskytnout příspěvek na základě výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení je rovněž zahrnuta a uvedena v předpisech a jiných smluvních ujednáních ústřední protistrany;\n16)\npřípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo linií podnikání ve lhůtě odpovídající obnově finančního zdraví, včetně posouzení možného účinku prodeje na činnost ústřední protistrany;\n17)\npředpokládají-li se jiná opatření v oblasti řízení nebo strategie k obnovení finančního zdraví, popis těchto opatření nebo strategií a jejich předpokládaný finanční dopad;\n18)\npřípravná opatření, která ústřední protistrana přijala či plánuje přijmout ve snaze usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně těch, která jsou nezbytná za účelem včasné rekapitalizaci ústřední protistrany, obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a doplnění předem financovaných zdrojů, jakož i vykonatelnosti ozdravného plánu přes hranice;\n19)\nrámec kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, který stanoví, v jakém okamžiku lze přijmout příslušná opatření v plánu uvedená;\n20)\nv příslušných případech analýzu toho, jak a kdy může ústřední protistrana za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění podle podmínek facility centrální banky;\n21)\ns ohledem na čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 škálu scénářů, které by měly vážný dopad na finanční zdraví nebo provozní životaschopnost ústřední protistrany a byly by relevantní pro specifické podmínky ústřední protistrany, jako jsou například její portfolio produktů, model podnikání a rámec řízení likvidity a rizik, včetně scénářů zahrnujících celosystémové události nebo události specifické pro daný právní subjekt a jakoukoli skupinu, do níž patří, a konkrétní zátěže jednotlivých členů clearingového systému ústřední protistrany nebo případně propojené infrastruktury finančního trhu; a\n22)\ns ohledem na článek 34 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 spektrum scénářů, které by měly vážný dopad na finanční zdraví nebo provozní životaschopnost ústřední protistrany a které vyplývají jak ze zátěžové situace nebo selhání jednoho nebo více jejích členů, včetně scénářů nad rámec zátěže nebo selhání nejméně dvou členů clearingového systému, vůči nimž má ústřední protistrana největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek, tak i z jiných důvodů, včetně ztrát z investiční činnosti ústřední protistrany nebo z provozních problémů, včetně závažných vnějších ohrožení operací ústřední protistrany v důsledku vnějšího narušení, šoku nebo incidentu souvisejícího s kybernetickou bezpečností.\nODDÍL B\nInformace, jejichž poskytnutí mohou orgány příslušné k řešení krize od ústředních protistran požadovat za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize\nZa účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize od ústředních protistran požadovat přinejmenším tyto informace:\n1)\npodrobný popis organizační struktury ústřední protistrany včetně seznamu všech právnických osob;\n2)\noznačení přímého držitele a procentní podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každé právnické osoby;\n3)\numístění, jurisdikce založení, licence a vrcholné vedení každé právnické osoby;\n4)\nzmapování zásadních funkcí a hlavních linií podnikání ústřední protistrany, včetně rozvahových údajů v souvislosti s těmito funkcemi a liniemi podnikání, formou odkazu na jednotlivé právnické osoby;\n5)\npodrobný popis složek činností ústřední protistrany a všech jejích právních subjektů, v rozdělení minimálně podle druhu služeb a odpovídajících částek objemů, u nichž byl proveden clearing, otevřených úrokových pozic, počáteční marže, toků variační marže, fondů pro riziko selhání a případných souvisejících nároků na základě posouzení nebo jiných ozdravných opatření týkajících se těchto linií podnikání;\n6)\núdaje o kapitálových a dluhových nástrojích vydaných ústřední protistranou a jejími právními subjekty;\n7)\nidentifikaci, od koho ústřední protistrana obdržela zajištění a v jaké formě (převod vlastnického práva nebo právo ze zajištění) a komu zastavila zajištění a v jaké formě a osoby, která zajištění drží, a v obou případech jurisdikce, v níž se zajištění nachází;\n8)\npopis podrozvahových expozic ústřední protistrany a jejích právních subjektů, včetně zmapování ve vazbě na její zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n9)\npodstatná zajištění (hedges) ústřední protistrany včetně zmapování ve vazbě na právnické osoby;\n10)\nidentifikaci relativních expozic a významnosti členů clearingového systému ústřední protistrany, a rovněž analýzu dopadu krizové situace hlavních členů clearingového systému na ústřední protistranu;\n11)\nvšechny systémy, v nichž ústřední protistrana realizuje z pohledu četnosti či hodnoty podstatný objem obchodů včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n12)\nveškeré platební a zúčtovací systémy nebo systémy vypořádání, jichž je ústřední protistrana přímým či nepřímým členem, včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n13)\npodrobný výčet a popis klíčových řídících informačních systémů, včetně systémů pro řízení rizik a účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které ústřední protistrana využívá, včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n14)\noznačení vlastníků systémů uvedených v bodě 13, s nimi souvisejících dohod o úrovni služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n15)\noznačení a popis právnických osob a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právnických osob, například:\ni)\nspoleční či sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy;\nii)\nujednání týkající se kapitálu, financování či likvidity;\niii)\nstávající či podmíněné úvěrové expozice;\niv)\ndohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, ustanovení o křížovém selhání a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty;\nv)\npřevody rizik a obchodní ujednání „back-to-back“;\nvi)\ndohody o úrovni služeb;\n16)\npříslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize jednotlivých právnických osob, pokud se liší od orgánů určených podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 a podle článku 3 tohoto nařízení;\n17)\nčlen rady odpovědný za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize ústřední protistrany, a pokud se jedná o jiné osoby, osoby odpovědné za jednotlivé právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;\n18)\npopis opatření, která ústřední protistrana zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měl orgán příslušný k řešení krize k dispozici veškeré potřebné informace, v rozsahu jím stanoveném, k používání nástrojů a k výkonu pravomocí k řešení krize;\n19)\nveškeré smlouvy, které ústřední protistrana a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím orgánů použít nástroj k řešení krize, a zda mohou mít důsledky ukončení dopad na použití nástroje k řešení krize;\n20)\npopis možných zdrojů likvidity, které pomohou při řešení krize;\n21)\ninformace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění (hedging) a účetních postupech.\nODDÍL C\nSkutečnosti, které má orgán příslušný k řešení krize zohlednit při posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize\nPři posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize orgán příslušný k řešení krize zohlední tyto skutečnosti:\n1)\ndo jaké míry je ústřední protistrana schopna zmapovat hlavní linie podnikání a zásadní operace právnických osob;\n2)\ndo jaké míry jsou právní a podnikové struktury sladěny s hlavními liniemi podnikání a zásadními operacemi;\n3)\ndo jaké míry právní struktura ústřední protistrany brání použití nástrojů k řešení krize v důsledku počtu právnických osob, složitosti struktury skupiny či obtíží z hlediska uspořádání linií podnikání ve vazbě na jednotlivé subjekty skupiny;\n4)\ndo jaké míry jsou zavedeny mechanismy zajišťující zásadní personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a udržení hlavních linií podnikání a zásadních operací;\n5)\nexistenci a spolehlivost dohod o úrovni služeb;\n6)\ndo jaké míry jsou dohody o poskytování služeb, které ústřední protistrana má, plně vymahatelné v případě řešení krize ústřední protistrany;\n7)\ndo jaké míry je struktura správy a řízení ústřední protistrany vhodná k řízení a zajištění souladu s vnitřními opatřeními ústřední protistrany s ohledem na její dohody o úrovni služeb;\n8)\ndo jaké míry má ústřední protistrana zaveden postup pro přenesení služeb v rámci dohod o úrovni služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních funkcí či hlavních linií podnikání;\n9)\ndo jaké míry existují pohotovostní plány a opatření pro zajištění kontinuity přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání;\n10)\nadekvátnost řídicích informačních systémů pro zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize mohly dostávat přesné a úplné informace o hlavních liniích podnikání a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování;\n11)\nschopnost řídicích informačních systémů vždy poskytovat informace nezbytné pro účinné řešení krize ústřední protistrany, a to i za rychle se měnících podmínek;\n12)\ndo jaké míry ústřední protistrana otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových podmínkách definovaných orgánem příslušným k řešení krize;\n13)\ndo jaké míry může ústřední protistrana zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou ústřední protistranu i pro novou ústřední protistranu v případě, že zásadní operace a hlavní linie podnikání budou odděleny od ostatních operací a linií podnikání;\n14)\ndo jaké míry jsou jakékoli vnitroskupinové záruky poskytovány za tržních podmínek a do jaké míry jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami spolehlivé, pokud ústřední protistrana tyto záruky využívá nebo je jim vystavena;\n15)\ndo jaké míry probíhají jakékoli vnitroskupinové transakce za tržních podmínek a do jaké míry jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí spolehlivé, pokud se ústřední protistrana na těchto transakcích podílí;\n16)\ndo jaké míry zvyšuje využívání případných vnitroskupinových záruk či transakcí míru šíření krize v rámci skupiny;\n17)\ndo jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo případně mít negativní dopad na jiné části skupiny, zejména pokud taková skupina zahrnuje jiné infrastruktury finančního trhu;\n18)\nzda orgány třetích zemí mají nástroje k řešení krize, které jsou zapotřebí k tomu, aby podpořily opatření k řešení krize přijatá unijními orgány příslušnými k řešení krize, a prostor pro koordinaci opatření mezi orgány Unie a třetích zemí;\n19)\nsnadnost použití nástrojů k řešení krize pro dosažení účelu řešení krize s ohledem na dostupnost nástrojů a strukturu ústřední protistrany;\n20)\npřípadné zvláštní požadavky potřebné pro vydání nových nástrojů účasti podle čl. 33 odst. 1;\n21)\nujednání a prostředky, které by mohly řešení krize bránit v případech, kdy ústřední protistrana má členy clearingového systému usazené v různých jurisdikcích nebo dohody o zajištění z různých jurisdikcí;\n22)\ndůvěryhodnost použití nástrojů k řešení krize pro dosažení účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na členy clearingového systému a případně jejich klienty, jiné protistrany a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí;\n23)\ndo jaké míry může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize ústřední protistrany na finanční systém a na důvěru na finančním trhu;\n24)\ndo jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný přímý nebo nepřímý nepříznivý důsledek pro finanční systém, důvěru na trhu nebo ekonomiku;\n25)\ndo jaké míry by rozšíření krize na jiné ústřední protistrany nebo finanční trhy mohlo být potlačeno použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize; a\n26)\ndo jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání.", "summary": "Ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran\nOzdravné postupy a řešení krize ústředních protistran\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/23 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla a postupy pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran*. Jejich cílem je zajistit, aby ústřední protistrany měly k dispozici opatření pro zotavení z finančních potíží nebo aby mohly pokračovat ve svých hlavních úkolech, pokud jsou v úpadku nebo je jejich úpadek pravděpodobný, a zároveň ukončovat ostatní činnosti prostřednictvím běžných úpadkových řízení. Celkovým cílem je zachovat finanční stabilitu a minimalizovat náklady daňových poplatníků v případě krizové situace ústřední protistrany.\nKLÍČOVÉ BODY\nKaždý členský stát Evropské unie (EU) má následující povinnosti.Jmenování jednoho nebo více orgánů příslušných k řešení krize. Tyto orgány:mohou být národní centrální banky, ministerstva nebo orgány veřejné správy se správními pravomocemi,disponují odborností, zdroji, provozní kapacitou a rozsáhlými pravomocemi pro rychlé a pružné jednání. Určení jednoho ministerstva s celkovou odpovědností za výkon funkcí svěřených ministerstvům podle těchto právních předpisů. Uplatňování sankcí za porušení nařízení.Orgány příslušné k řešení krize zřizují a řídí kolegium k řešení krize a předsedají mu. To zahrnuje příslušné orgány a poskytuje rámec pro:sdílení informací, vypracování plánů řešení krize, posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize a možných překážek, koordinaci zveřejňování plánů a strategií řešení krize.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA):navrhuje různé regulační technické normy, které přijme Evropská komise, zřizuje výbor ESMA pro řešení krize, který bude podporovat vypracování a koordinaci plánů řešení krize a vypracovávat metody řešení krize ústředních protistran v krizové situaci, spolupracuje s Evropským orgánem pro zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro bankovnictví, vede centrální databázi vnitrostátních sankcí uložených za porušení právních předpisů.Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA:úzce spolupracují při plnění úkolů stanovených v nařízení, zakládají rozhodnutí na zásadách, jako jsou:proporcionalita s ohledem na právní formu, velikost, složitost a likviditu ústřední protistrany,potřeba účinnosti a včasnosti, potřeba snížit náklady a pokud možno se vyhnout využívání veřejných financí.Plánování ozdravných postupů vyžaduje, aby ústřední protistrany vypracovaly a udržovaly ozdravný plán. Tyto:stanoví opatření k obnovení finančního zdraví, ať už se selháním, nebo bez něj, zahrnují opatření k řešení všech možných rizik, absorpci ztrát a doplnění finančních zdrojů, obsahují ukazatele založené na rizikovém profilu ústřední protistrany, nepředpokládají přístup k veřejným financím nebo likviditě centrální banky, zohledňují zájmy všech zúčastněných stran, zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně.Vyžaduje také, aby příslušný orgán, kolegium dohledu a orgán příslušný k řešení krize posoudily ozdravné plány a zvážily případné změny.\nPlánování ozdravných postupů vyžaduje následující.Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany musí vypracovat plán řešení krize, který:stanoví, jak by využila své pravomoci k řešení krize, aby absorbovala ztráty a zajistila kontinuitu zásadních funkcí ústřední protistrany,zohledňuje dopad plánu na členy clearingového systému, finanční trhy a finanční systém,nepředpokládá přístup k veřejným financím nebo pomoci centrální banky,je založen na obezřetných předpokladech týkajících se financí, které jsou k dispozici. Ústřední protistrany v režimu řešení krize musí spolupracovat s orgánem příslušným k řešení krize a poskytovat všechny potřebné informace. Kolegium k řešení krize musí plán včetně případných změn schválit do čtyř měsíců od jeho obdržení.Posouzení způsobilosti k řešení krize vyžaduje, aby orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize:posoudil, zda je ústřední protistrana způsobilá k řešení krize, aby mohla nadále vykonávat své zásadní funkce, identifikoval případné překážky způsobilosti k řešení krize a dal pokyn ústřední protistraně, aby přijala opatření k jejich odstranění.Opatření včasného zásahu umožňují příslušnému orgánu dát ústřední protistraně, o níž se domnívá, že by mohla mít finanční problémy, pokyn, aby:přijala nápravná opatření, odvolala některé nebo všechny členy vrcholného vedení nebo představenstva.Orgány příslušné k řešení krize při realizaci svých plánů berou v úvahu zejména následující skutečnosti.Cíle: kontinuita zásadních funkcí ústřední protistrany, zamezení škodám na finančním systému, ochrana veřejných finančních prostředků. Podmínky: skutečná nebo pravděpodobná krizová situace ústřední protistrany, neexistence alternativního řešení v soukromém sektoru, význam ochrany veřejného zájmu. Oceňování: dvě hodnocení s cílem zajistit spravedlivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany. Ochranná opatření: akcionáři, členové clearingového systému a ostatní věřitelé by neměli přijít o více, než kdyby orgán příslušný k řešení krize nezasáhl (zásada „žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení“), klienti a nepřímí klienti mají právo na náhradu, kterou mohou členové clearingového systému obdržet, každý, koho se týká příkaz k řešení krize nebo opatření k řešení krize, má právo na odvolání.Orgány příslušné k řešení krize mohou jednotlivě nebo společně uplatnit následující opatření.Alokace ztrát a pozic. Ukončení smluv, snížení platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, nebo požadavek, aby tito členové clearingového systému poskytli ústřední protistraně hotovostní příspěvek. Odpis a konverze. Snížení nebo konverze velikosti nástrojů vlastnictví, dluhu nebo jiných nezajištěných závazků, což vyžaduje, aby ústřední protistrana předložila a provedla plán reorganizace podniku. Převod činnosti. Prodej vlastnictví nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize. Překlenovací ústřední protistrana. Dočasné převedení vlastnictví na jinou ústřední protistranu („překlenovací ústřední protistrana“) nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize. Alternativní prostředky. Uzavírání smluv o půjčce nebo získávání jiných forem financování za účelem řešení dočasných problémů s peněžními toky.Pokud krizová situace ústřední protistrany hrozí systémovou krizí, mohou členské státy poskytnout peněžní injekci nebo ji převzít do veřejného vlastnictví (vládní nástroje stabilizace), pokud jsou tato opatření dočasná a v souladu s pravidly EU pro státní podporu.\nNařízením se mění následující:nařízení (EU) č. 1095/2010 (viz shrnutí), (EU) č. 648/2012 (viz shrnutí), (EU) č. 600/2014 (viz shrnutí), (EU) č. 806/2014 (viz shrnutí) a (EU) 2015/2365 (viz shrnutí), směrnice 2002/47/ES (viz shrnutí), 2004/25/ES (viz shrnutí), 2007/36/ES (viz shrnutí), 2014/59/EU (viz shrnutí) a (EU) 2017/1132 (viz shrnutí).V rámci postupu přezkumu:ESMA posoudí své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů do 12. února 2024, Komise předloží zprávu o právních předpisech Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie do 12. února 2026.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nVstoupilo v platnost dne 11. února 2021 a použije se ode dne 12. srpna 2022 s výjimkou několika článků, které se použijí dříve.\nKONTEXT\nÚstřední protistrany jsou nezbytnou součástí finančního systému, neboť řídí značnou část rizika protistrany a fungují jako spojovací článek mezi více bankami, dalšími finančními protistranami a podniky. Přijetí nařízení o infrastruktuře evropského trhu, nařízení (EU) č. 648/2012, zajistilo, že ústřední protistrany pomohly zvýšit transparentnost trhu po finanční krizi v roce 2008. Další informace viz:Ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nÚstřední protistrana. Subjekt, který vstupuje mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom nebo více finančních trzích a stává se kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1–102).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46–127).\nNásledné změny směrnice (EU) 2017/1132 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1–34).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190–348).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84–148).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84–119).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17–24).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12–23).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43–50).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 09.02.2022"}
{"celex_id": "32020D2228", "reference": "28.12.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 437/108\nROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2228\nze dne 23. prosince 2020\no Evropském roku železnice (2021)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVe svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „sdělení o Zelené dohodě pro Evropu“) představila Komise Zelenou dohodu pro Unii a její občany. Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů.\n(2)\nEvropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 potvrdila cíl, aby Unie do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality.\n(3)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 uvítal sdělení o Zelené dohodě pro Evropu a vyzval k tomu, aby se nezbytný přechod ke klimaticky neutrální společnosti uskutečnil do roku 2050.\n(4)\nV souladu s cíli stanovenými ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu je třeba transformovat hospodářství Unie a přehodnotit politiky, zejména v oblasti dopravy a mobility. Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v Unii, což je podíl, který stále roste. K dosažení klimatické neutrality je nezbytné do roku 2050 emise z dopravy snížit o 90 %. Aby se doprava stala udržitelnou a intermodální, je třeba upřednostnit uživatele a nabídnout jim cenově dostupnější, dosažitelnější, zdravější, čistší a energeticky účinnější alternativy k dopravním prostředkům, na které byli doposud zvyklí, a podpořit ty, kdo již udržitelné způsoby dopravy, jako je chůze, cyklistika a veřejná doprava, používají.\n(5)\nPodstatou Zelené dohody pro Evropu je urychlit přechod k udržitelné a inteligentní mobilitě za účelem řešení těchto problémů. Zejména by se měla značná část vnitrozemského nákladu, který se dnes ze 75 % přepravuje po silnici, přesunout na železnici a vnitrozemské vodní cesty. K dosažení tohoto přesunu jsou nutné značné investice, včetně investic uskutečněných v souvislosti s oživením hospodářství, a zásadní část těchto investic se bude týkat realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T) a úsilí o zvýšení účinnosti koridorů pro železniční nákladní dopravu.\n(6)\nŽeleznice hraje zásadní úlohu coby hybná síla v dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jedná se o jeden z nejekologičtějších a energeticky nejúčinnějších druhů dopravy. Železnice je z velké části elektrifikována a emise CO2 jsou mnohem nižší, než když se srovnatelná doprava uskutečňuje po silnici nebo letecky. Je jediným druhem dopravy, který od roku 1990 soustavně snižuje své emise skleníkových plynů a emise CO2. Železnice kromě toho v období 1990 až 2016 snížila svou spotřebu energie a stále více využívá obnovitelné zdroje energie.\n(7)\nKrize způsobená onemocněním COVID-19 zasáhla odvětví dopravy mimořádně tvrdě. Navzdory provozním a finančním omezením toto odvětví zachovalo zásadní propojení pro dopravu osob i pro přepravu základního zboží. To bylo možné zejména díky zaměstnancům, kteří nadále pracují za obtížných a nejistých podmínek. Strategická funkce, kterou železnice plnila během krize způsobené onemocněním COVID-19, poukázala na to, že vybudování jednotného evropského železničního prostoru, stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (4), je nezbytné jednak pro snazší zajištění dodávek základního zboží, jako jsou potraviny, léky a palivo, zejména za mimořádných okolností, a jednak pro dosažení cílů širší dopravní politiky.\n(8)\nPropojením hlavních dopravních tras Unie s jejími okrajovými, horskými a odlehlými regiony a územími, a to i na regionální a místní úrovni, a zavedením a obnovením chybějících regionálních přeshraničních spojení přispívá železniční odvětví k sociální, hospodářské a územní soudržnosti na kontinentální, národní, regionální i místní úrovni. V odlehlých a venkovských oblastech je navíc často méně sítí, které zaručují poskytování základních služeb obyvatelstvu, a tyto sítě jsou méně rozvinuté. Okrajové regiony se často potýkají s dvojnásobně obtížnou situací, neboť mají venkovskou povahu a nacházejí se na okraji vnitrostátních sítí.\n(9)\nPodíl osobní železniční přepravy na dopravě v Unii se od roku 2007 mírně zvýšil, ale podíl železniční nákladní dopravy klesl. Pro dosažení skutečně jednotného evropského železničního prostoru existuje stále mnoho překážek. Železniční odvětví někdy omezují mimo jiné zastaralé obchodní a provozní postupy, stárnoucí infrastruktura a kolejová vozidla a hlučné vagony. Aby mohla železnice plně realizovat svůj potenciál, bude třeba tyto překážky překonat a zároveň snižovat náklady, studovat unijní režimy, které by doplnily vnitrostátní mechanismy pro nediskriminační podporu poskytovanou provozovatelům železnic, a uspíšit inovace, což zároveň zajistí fungování vnitřního trhu, zvýší železniční provoz a dále zlepší již nyní vysokou úroveň bezpečnosti. Proto je třeba železniční odvětví dále posilovat, aby bylo pro cestující, zaměstnance i podniky atraktivnější.\n(10)\nMinistři dopravy většiny členských států vyjádřili ve svém politickém prohlášení na neformální videokonferenci ministrů dopravy EU dne 4. června 2020 odhodlání podporovat evropskou agendu pro mezinárodní osobní železniční přepravu.\n(11)\nZa účelem propagace železniční dopravy v souladu s cíli stanovenými ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, a v souladu s cíli udržitelné a inteligentní mobility, by měl být rok 2021 vyhlášen Evropským rokem železnice (dále jen „Evropský rok“). Rok 2021 bude pro železniční politiku Unie důležitý, jelikož bude prvním úplným rokem, v jehož průběhu se budou v celé Unii provádět pravidla dohodnutá v rámci čtvrtého železničního balíčku, zejména pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících, snížení nákladů a omezení administrativní zátěže pro železniční podniky působící v celé Unii a o pověření Agentury Evropské unie pro železnice (ERA) dalšími úkoly, jejichž cílem je snížit technické překážky. V řadě členských států se zvyšuje zájem veřejnosti o železnici, včetně nočních vlakových spojů, o čemž svědčí popularita #DiscoverEU. Mezinárodní kulturní festival Europalia navíc svůj ročník 2021 věnuje vlivu železnice na umění a vyzdvihne výraznou úlohu vlakové dopravy v prosazování sociálních, hospodářských, průmyslových a ekologických změn. Evropský rok by měl přispět k celoevropské debatě o budoucnosti železnic.\n(12)\nNa úrovni Unie bude finanční příděl potřebný k provádění tohoto rozhodnutí zahrnovat odpovídající financování, které bude určeno v kontextu rozpočtového procesu pro rok 2021 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2021 až 2027. Cílem by mělo být poskytnutí finančních prostředků ve výši nejméně 8 milionů EUR na provedení tohoto rozhodnutí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022, aniž budou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.\n(13)\nDojíždějící cestující představují 80 až 90 % všech cestujících na železnici. To znamená, že městské aglomerace významně přispívají k celkové výkonnosti osobní železniční dopravy. Inteligentní městská mobilita závisí na modernizaci a renovaci nedostatečně využívaných příměstských a regionálních tratí. Jen tak může mít nízký dopad na životní prostředí a přispívat k sociální a hospodářské soudržnosti.\n(14)\nV průběhu Evropského roku by Komise měla uvažovat o zahájení studie proveditelnosti k vytvoření evropské značky na podporu zboží a výrobků přepravovaných po železnici s cílem motivovat podniky, aby přeorientovaly svou dopravu na železnici. Stejně tak by Komise měla zvážit zahájení studie proveditelnosti k zavedení indexu železničního propojení, jehož účelem by byla kategorizace podle úrovně integrace dosažené využíváním služeb na železniční síti.\n(15)\nÚloha motivovaných pracovníků je nedocenitelná, neboť tito pracovníci zajišťují plynulost provozu. Aby mohlo železniční odvětví plně využít svého potenciálu, musí diverzifikovat své pracovní síly a zejména přilákat ženy a mladé pracovníky. Uvedenou politiku je třeba podporovat na všech institucionálních úrovních.\n(16)\nKe zvýšení přitažlivosti železniční dopravy je nutné, aby se služby zaměřovaly na uživatele a byly organizovány a navrženy tak, aby poskytovaly dobrou hodnotu, stálou spolehlivost, vynikající kvalitu služeb a atraktivní ceny.\n(17)\nJelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory železniční dopravy jako udržitelného, inovativního, propojeného a intermodálního, bezpečného a cenově dostupného druhu dopravy a jako důležitého prvku udržování a rozvoje dobrých vztahů mezi Unií a sousedními zeměmi, jakož i zdůraznění evropského přeshraničního rozměru železniční dopravy a posílení přínosu železnice k ekonomice a průmyslu a pro společnost v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej vzhledem k nutné mezinárodní výměně informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nRok 2021 se vyhlašuje „Evropským rokem železnice“ (dále jen „Evropský rok“).\nČlánek 2\nCíle\nObecným cílem Evropského roku je povzbudit a podpořit snahu Unie, členských států, regionálních a místních orgánů a dalších organizací o zvýšení podílu železnice na osobní a nákladní dopravě. Specifické cíle Evropského roku jsou:\na)\npropagovat železniční dopravu jako udržitelný, inovativní, propojený a intermodální, bezpečný a cenově dostupný způsob dopravy, zejména zdůrazněním role železnice:\ni)\ncoby hybné síly, která výrazně pomůže dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Unie,\nii)\ncoby pilíře účinné logistické sítě, která je schopna zaručit základní služby, a to i v případě neočekávaných krizí, a\niii)\ncoby způsobu dopravy, který má dosah na širší veřejnost, zejména na mladé lidi, mimo jiné tím, že prezentuje železnici jako sektor nabízející atraktivní pracovní příležitosti;\nb)\nzdůraznit evropský a přeshraniční rozměr železniční dopravy, který sbližuje občany, umožňuje jim objevovat Unii v celé její rozmanitosti, podporuje socioekonomickou a územní soudržnost a přispívá k integraci vnitřního trhu Unie zejména tím, že zajišťuje lepší propojení v oblastech na jejích geografických hranicích a propojení s těmito oblastmi, i prostřednictvím regionálních přeshraničních tratí;\nc)\nzvyšovat přínos železnice pro unijní hospodářství a průmysl, včetně přínosu pro její globální konkurenceschopnost, její obchod a společnost, zejména v aspektech týkajících se regionálního a místního rozvoje, udržitelného cestovního ruchu, vzdělávání, mládeže a kultury a zlepšení přístupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace obzvláště se zřetelem k potřebám starších osob;\nd)\npřispívat k propagaci železnice jako důležité součásti vztahů mezi Unií a sousedními zeměmi, vycházející ze zájmů a potřeb v partnerských zemích a z odborných znalostí v oblasti železniční dopravy v rámci Unie i mimo ni;\ne)\nvycházet ze schopnosti železnice stimulovat kolektivní představivost, zejména prostřednictvím historie železnice a jejího kulturního dědictví, a připomínat tak přínos železnice při budování evropské prosperity a její úlohu při vývoji špičkových technologií;\nf)\npropagovat atraktivitu železničních povolání, zejména tím, že zdůrazní poptávku po nových dovednostech a význam, který přikládá spravedlivým a bezpečným pracovním podmínkám, a řeší potřebu větší rozmanitosti pracovní síly;\ng)\npodporovat klíčovou úlohu železnice v rámci mezinárodní přepravy cestujících na území Unie;\nh)\npropagovat unijní síť nočních vlaků a podporovat iniciativy, které podtrhují jejich přeshraniční povahu, pomocí symbolů představujících Unii;\ni)\nutvářet povědomí veřejnosti o možné úloze železnice v rozvoji udržitelného cestovního ruchu v Evropě;\nj)\npodporovat klíčovou úlohu železnice v rámci udržitelné mobility mezi koncovými body, která spojuje jednotlivá centra a umožňuje jednoduše a bez problémů přecházet mezi různými druhy dopravy;\nk)\npřispívat k provádění čtvrtého železničního balíčku a k vytváření povědomí o opatřeních, která jsou nutná k vybudování jednotného evropského železničního prostoru vycházejícího ze správně fungující transevropské dopravní sítě (TEN-T);\nl)\npodněcovat diskusi o tom, jak modernizovat kolejová vozidla a jak dále rozvíjet železniční infrastrukturu a zvyšovat její kapacitu, aby bylo možné zajistit širší využívání přepravy cestujících a nákladů po železnici, a zdůrazňovat v této souvislosti význam spolupráce mezi provozovateli infrastruktury, výzkum a inovaci a úlohu společného podniku Shift2Rail zřízeného nařízením Rady (EU) č. 642/2014 (5);\nm)\npropagovat akce a iniciativy zaměřené na šíření informací o právech cestujících využívajících železniční dopravu a podporovat spolupráci mezi všemi subjekty v železničním odvětví s cílem zlepšit poskytování informací zákazníkům a prodej jízdenek, mimo jiné nabídkou přímých přepravních dokladů a rozvojem nových digitálních dokladů pro více druhů dopravy, jakož i podávat v této souvislosti informace o současných výzvách, jako je nutnost výměny údajů mezi subjekty v železničním odvětví.\nČlánek 3\nObsah opatření\n1.   Opatření, která mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, jsou úzce koordinována s probíhajícími činnostmi na podporu železniční dopravy. Tato opatření zahrnují následující činnosti na unijní, národní, regionální i místní úrovni, organizované v rámci partnerství nebo individuálně, a související se záměry Evropského roku:\na)\niniciativy a akce na podporu diskuse, budování pozitivního obrazu železnice, zvyšování povědomí a snazšího zapojení občanů, podniků a veřejných orgánů s cílem zvýšit důvěru v železnici, zejména v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, a propagovat přitažlivost železnice pro dopravu většího množství osob a zboží jakožto prostředku boje proti změně klimatu, a to prostřednictvím různých kanálů a nástrojů, včetně akcí v členských státech, a současně zdůrazňování bezpečnosti a pohodlí cestování po železnici;\nb)\niniciativy v členských státech na podporu využívání železniční dopravy v rámci pracovních cest a dojíždění ve veřejném i soukromém sektoru;\nc)\ninformační výstavy, inspirační, vzdělávací a osvětové kampaně, jakož i použití prezentačních a informačních vlaků, s cílem vybídnout cestující, spotřebitele a podniky ke změně chování a podnítit širokou veřejnost, aby se aktivně podílela na dosažení cílů v oblasti udržitelnější dopravy;\nd)\nsdílení zkušeností a osvědčených postupů celostátních, regionálních a místních orgánů, občanské společnosti, podniků a škol, pokud jde o podporu využívání železnice a prosazení změny v chování na všech úrovních;\ne)\nstudie a inovační činnost a šíření jejich výsledků na evropské či vnitrostátní úrovni;\nf)\npodpora projektů a sítí souvisejících s Evropským rokem, mimo jiné prostřednictvím sdělovacích prostředků, sociálních sítí a dalších on-line komunit;\ng)\npartnerství a akce, například ty uvedené v příloze;\nh)\nurčování a prosazování osvědčených postupů s cílem vytvořit rovné podmínky pro nejrůznější druhy dopravy;\ni)\npodpora projektů a činností s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o udržitelné mobilitě mezi koncovými body, která by zajišťovala bezproblémové cestování „od dveří ke dveřím“ v kombinaci s jinými způsoby dopravy, včetně aktivní dopravy a udržitelné a inteligentní logistiky;\nj)\npropagování projektů a činností zaměřených na zvyšování povědomí o významu jednotného evropského železničního prostoru, zejména pokud jde o jeho probíhající provádění, akce, jež usnadňují mezinárodní cestování po železnici, a akce na poskytování informací cestujícím v digitální formě, jako je poskytování informací o nabídkách cest, cenách jízdenek a jízdních řádech v reálném čase, včetně těch poskytovaných nezávislými poskytovateli, které by umožnilo srovnání těchto nabídek, cen a jízdních řádů; a\nk)\npropagování projektů a činností s ohledem na realizaci rozšířené, modernizované a interoperabilní železniční infrastruktury, včetně evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), terminálů nabízejících možnost přechodu na jiný druh dopravy, jakož i a modernizovaných kolejových vozidel.\n2.   Komise zváží možnost zahájit v průběhu Evropského roku:\na)\nstudii proveditelnosti k vytvoření evropské značky na podporu zboží a výrobků přepravovaných po železnici s cílem motivovat podniky, aby přeorientovaly svou dopravu na železnici; a\nb)\nstudii proveditelnosti k zavedení „indexu železničního propojení“, jehož účelem by byla kategorizace podle úrovně integrace, dosažené využíváním služeb v železniční síti, jež by poukázala na potenciál železnice konkurovat jiným druhům dopravy.\nDo 31. března 2021 Komise informuje Evropský parlament a Radu o svých plánech.\n3.   Orgány a subjekty Unie, jakož i členské státy, a to na unijní i vnitrostátní úrovni, mohou při podpoře činností uvedených v odstavci 1 odkazovat na Evropský rok a používat jeho vizuální identitu.\nČlánek 4\nKoordinace na úrovni členských států\nZa organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni a jmenují kontaktní osoby členských států, které zajišťují koordinaci na úrovni Unie.\nČlánek 5\nKoordinace na úrovni Unie\n1.   Komise pravidelně svolává zasedání kontaktních osob členských států za účelem koordinace řízení Evropského roku. Tato zasedání rovněž slouží k výměně informací o provádění Evropského roku na unijní a vnitrostátní úrovni. Zástupci Evropského parlamentu se mohou těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé.\n2.   Při koordinaci Evropského roku na úrovni Unie se uplatňuje průřezový přístup s cílem vytvořit synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie, které zajišťují finanční podporu projektům v oblasti železniční dopravy nebo projektům s ní souvisejícím.\n3.   Komise svolává pravidelná zasedání zúčastněných stran a zástupců organizací či subjektů působících v oblasti železniční dopravy, včetně stávajících mezinárodních sítí, příslušných nevládních organizací, univerzit a technologických center, jakož i zástupců mládežnických organizací a komunit, a organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, s cílem poskytnout jim pomoc při provádění Evropského roku na úrovni Unie.\n4.   Pokud na to budou finanční prostředky, může Komise pořádat výzvy k předkládání návrhů a projektů, které mohou získat podporu za vynikající příspěvek k cílům Evropského roku.\nČlánek 6\nMezinárodní spolupráce\nPro účely Evropského roku spolupracuje Komise v případě potřeby s příslušnými mezinárodními organizacemi, přičemž dbá na to, aby byla účast Unie viditelná.\nČlánek 7\nSledování a hodnocení\nDo 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí. Komise stanoví za účelem vyhodnocení těchto iniciativ klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto klíčové ukazatele budou stanoveny v uvedené zprávě. Členské státy poskytnou Komisi pro účely vypracování uvedené zprávy informace o činnostech, za něž odpovídají.\nČlánek 8\nVstup v platnost\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nV Bruselu dne 23. prosince 2020.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nM. ROTH\n(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 149.\n(2)  Stanovisko ze dne 14. října 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2020.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).\n(5)  Nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail (Úř. věst. L 177, 17.6.2014, s. 9).\nPŘÍLOHA\nPARTNERSTVÍ A AKCE\nV této příloze je uveden tento orientační seznam partnerství a akcí spojených s Evropským rokem:\n1.\npartnerství s filmovými festivaly po celé Evropě s cílem zdůraznit silné zakotvení železnice v kinematografických dílech;\n2.\nspolupráce s evropskými železničními muzei a stávajícími kulturními akcemi, jako jsou filmové festivaly a umělecké výstavy;\n3.\npartnerství s Agenturou ERA s cílem poukázat na:\na)\nvýsledky činnosti železničního odvětví v Evropě,\nb)\nknow-how subjektů činných v železničním odvětví, a zejména železničářů,\nc)\npřínos železnice z hlediska bezpečnosti a ochrany životního prostředí, a\nd)\nkariérní příležitosti v železničním odvětví pro studenty středních a vysokých škol a učně;\n4.\nmobilní vlakové výstavy na území Unie, které mají informovat veřejnost o cílech Evropského roku a poukázat na atraktivitu celé řady jeho poselství;\n5.\nposkytování průkazu Interrail mladým lidem, zejména v rámci programu Erasmus nebo v rámci soutěží s cílem rozšířit dosah Evropského roku.\n6.\nvyužití nádraží jako uměleckých prostor, míst setkávání v rámci měst a ekonomických, kulturních a občanských center a využití železničních muzeí s cílem zprostředkovat poselství Evropského roku.", "summary": "Evropský rok železnice (2021)\nEvropský rok železnice (2021)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (EU) 2020/2228 o Evropském roku železnice (2021)\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nV souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu (viz shrnutí) je hlavním cílem Evropského roku železnice podnítit a podporovat úsilí Evropské unie (EU), zemí EU, regionálních a místních orgánů a dalších organizací o zvýšení podílu železnice na osobní a nákladní dopravě.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nRozhodnutí má řadu konkrétních cílů, k nimž patří:propagovat železniční dopravu jako udržitelný, inovativní, propojený a intermodální, bezpečný a cenově dostupný způsob dopravy, zejména zdůrazněním role železnice:coby hybné síly, která pomůže dosáhnout do roku 2050 cíle EU v oblasti klimatické neutrality,coby pilíře účinné logistické sítě, která je schopna zaručit základní služby, a to i v případě neočekávaných krizí,coby způsobu dopravy, který má dosah na širší veřejnost, zejména na mladé lidi, mimo jiné tím, že prezentuje železnici jako sektor nabízející atraktivní pracovní příležitosti; zdůraznit evropský a přeshraniční rozměr železniční dopravy, který sbližuje občany; zvyšovat přínos železnice pro hospodářství, průmysl a společnost EU; podporovat klíčovou úlohu železnice v rámci mezinárodní přepravy cestujících v EU i mimo ni; přispívat k provádění čtvrtého železničního balíčku a k vytváření povědomí o opatřeních, která jsou nutná k vybudování jednotného evropského železničního prostoru (viz shrnutí) vycházejícího ze správně fungující transevropské dopravní sítě.Opatření\nK dosažení těchto cílů se plánuje řada opatření na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Opatření budou koordinována se stávajícím úsilím za účelem propagace železniční dopravy. Tato opatření zahrnují:iniciativy a akce na podporu diskuse, budování pozitivního obrazu železnice, zvyšování povědomí a snazšího zapojení občanů, podniků a veřejných orgánů s cílem zvýšit důvěru v železnici, zejména v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, a propagovat přitažlivost železnice pro dopravu většího množství osob a zboží jakožto prostředku boje proti změně klimatu; iniciativy v zemích EU na podporu využívání železniční dopravy v rámci pracovních cest a dojíždění ve veřejném i soukromém sektoru; informační výstavy, inspirační, vzdělávací a osvětové kampaně.Evropská komise rovněž zváží studie proveditelnosti k:vytvoření evropské značky na podporu zboží a výrobků přepravovaných po železnici s cílem motivovat podniky; zavedení indexu železničního propojení, jehož účelem by byla kategorizace podle úrovně integrace, dosažené využíváním služeb v železniční síti, jež by poukázala na potenciál železnice konkurovat jiným druhům dopravy.\nODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?\nPlatí ode dne 29. prosince 2020.\nKONTEXT\nPro další informace, viz:Evropský rok železnice (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2228 ze dne 23. prosince 2020 o Evropském roku železnice (2021) (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 108–115)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32–77)\nNásledné změny směrnice 2012/34/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 08.03.2021"}
{"celex_id": "32020D1515", "reference": "20.10.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 348/1\nROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/1515\nze dne 19. října 2020,\nkterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2016/2382\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 42 odst. 4 této smlouvy,\ns ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 18. července 2005 přijala Rada společnou akci 2005/575/SZBP (1), kterou zřídila Evropskou bezpečnostní a obrannou školu (EBOŠ). Uvedená společná akce byla dne 23. června 2008 nahrazena společnou akcí Rady 2008/550/SZBP (2), a ta pak rozhodnutím Rady 2013/189/SZBP (3). Konečně rozhodnutí 2013/189/SZBP bylo nahrazeno rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/2382 (4).\n(2)\nNa zasedání konaném ve dnech 10. a 11. listopadu 2008 přijala Rada evropskou iniciativu pro výměnu mladých důstojníků, inspirovanou programem Erasmus, a dohodla se, že skupina pověřená prováděním bude zasedat v rámci výkonné akademické rady EBOŠ.\n(3)\nDne 26. června 2020 se řídící výbor EBOŠ dohodl na doporučeních ohledně budoucích perspektiv EBOŠ.\n(4)\nAčkoli by personál EBOŠ měl sestávat především z vyslaných národních odborníků, může být nezbytné obsadit některá kritická místa smluvními zaměstnanci.\n(5)\nPodle rozhodnutí Rady 2010/427/EU (5), které upravuje organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), by tato služba měla EBOŠ poskytovat podporu, kterou dosud zajišťoval generální sekretariát Rady.\n(6)\nRozhodnutí (SZBP) 2016/2382 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:\nKAPITOLA I\nZřízení, poslání, cíle a úkoly\nČlánek 1\nZřízení\nZřizuje se Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ).\nČlánek 2\nPoslání\nEBOŠ poskytuje na evropské úrovni odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Unie v širším kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) s cílem vytvořit a podporovat mezi civilním a vojenským personálem jednotné chápání SZBP a SBOP a prostřednictvím odborné přípravy a vzdělávání, které poskytuje, (dále jen „odborná příprava a vzdělávání EBOŠ“) určovat a šířit osvědčené postupy týkající se různých otázek souvisejících se SZBP a SBOP.\nČlánek 3\nCíle\nCílem EBOŠ je:\na)\ndále posilovat společnou evropskou bezpečnostní a obrannou kulturu v Unii a prosazovat zásady stanovené v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii mimo Unii;\nb)\npodporovat lepší chápání SBOP jako zásadně důležité součásti SZBP;\nc)\nposkytovat subjektům Unie personál s potřebnými znalostmi, který je schopen efektivně pracovat na všech záležitostech v oblasti SBOP v širších souvislostech SZBP;\nd)\nposkytovat správním orgánům a zaměstnancům členských států personál disponující potřebnými znalostmi a obeznámený s politikami, orgány a postupy Unie v oblasti SBOP;\ne)\nzajišťovat u personálu misí a operací SBOP jednotné chápání zásad fungování misí a operací SBOP a pocit společné evropské identity;\nf)\nposkytovat odbornou přípravu a vzdělávání v reakci na potřeby odborné přípravy a vzdělávání u misí a operací SBOP;\ng)\npodporovat partnerství Unie v oblasti SBOP, zejména partnerství se zeměmi účastnícími se misí SBOP;\nh)\npodporovat civilní řešení krizí, a to i v oblasti předcházení konfliktům, a vytváření nebo zachovávání podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj;\ni)\npropagovat evropskou iniciativu pro výměnu mladých důstojníků;\nj)\npodporovat doktorský výzkum v oblastech souvisejících se SBOP;\nk)\nposkytovat správním orgánům členských států a Unie personál disponující potřebnými znalostmi a obeznámený s politikami, orgány, procesy a osvědčenými postupy Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany;\nl)\npomáhat v rozvoji profesionálních vztahů a styků mezi účastníky odborné přípravy a vzdělávání.\nVe vhodných případech je třeba věnovat pozornost zajištění slučitelnosti s ostatními činnostmi Unie.\nČlánek 4\nÚkoly EBOŠ\n1.   Hlavním úkolem EBOŠ je v souladu s jejím posláním a cíli organizovat a poskytovat odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ v oblasti SBOP v širších souvislostech SZBP.\n2.   Odborná příprava a vzdělávání v rámci EBOŠ zahrnuje:\na)\nzákladní a pokročilé kurzy podporující obecné porozumění SZBP a SBOP;\nb)\nkurzy rozvíjející vůdčí kvality;\nc)\nkurzy přímo podporující mise a operace SBOP, včetně odborné přípravy a vzdělávání před nasazením a v průběhu misí a operací;\nd)\nkurzy podporující partnerství EU a země podílející se na misích a operacích;\ne)\nmoduly na podporu odborné přípravy a vzdělávání pro civilní a vojenské účely v oblasti SBOP;\nf)\nkurzy, semináře, programy a konference SBOP pro odborné publikum nebo se speciálním zaměřením;\ng)\nspolečné moduly organizované v rámci evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků, inspirované programem Erasmus; EBOŠ bude rovněž podporovat a propagovat evropské semestry a společné magisterské programy s využitím výše zmíněných společných modulů podle tohoto písmene, ačkoliv se formálně nejedná o odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;\nh)\ninformativní a pokročilé kurzy v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně kurzů na podporu misí a operací SBOP;\ni)\nkurzy a semináře na podporu doktorského výzkumu prostřednictvím výměny osvědčených postupů a zkušeností.\nO další činnosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání rozhoduje řídící výbor uvedený v článku 9 (dále jen „řídící výbor“).\n3.   Vedle činností uvedených v odstavci 2 tohoto článku EBOŠ zejména:\na)\npodporuje vztahy, které mají být navázány mezi ústavy uvedenými v čl. 5 odst. 1, začleněnými do sítě uvedené v témže odstavci (dále jen „síť“);\nb)\nprovozuje a dále rozvíjí systém elektronického učení k podpoře odborné přípravy a vzdělávání v oblasti SBOP nebo, ve výjimečných případech, k samostatné odborné přípravě a vzdělávání;\nc)\nnavrhuje a vytváří materiály pro odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti SBOP, přičemž rovněž vychází z již existujících relevantních materiálů;\nd)\npodporuje sdružení absolventů pro bývalé účastníky odborné přípravy;\ne)\npodporuje výměnné programy v oblasti SBOP mezi ústavy odborné přípravy a vzdělávání v jednotlivých členských státech;\nf)\njedná jako administrátor pro oblasti (compartment administrator) v modulu Schoolmaster projektu Goalkeeper a prostřednictvím tohoto modulu poskytuje příspěvky k ročnímu programu odborné přípravy Unie v oblasti SBOP;\ng)\njedná jako administrátor unijní databáze na platformě CD-TXP určené k výměně informací o možnostech odborné přípravy v kybernetické oblasti;\nh)\nposkytuje podporu řízení odborné přípravy a vzdělávání v oblasti předcházení konfliktům, civilního řešení krizí, vytváření nebo zachovávání podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj a iniciativ k reformě bezpečnostního sektoru, jakož i zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozbách;\ni)\npořádá a řídí výroční konferenci sítě sdružující civilní i vojenské odborníky na odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti SZBP a SBOP z ústavů odborné přípravy a vzdělávání a ministerstev členských států a případně též relevantní vnější subjekty činné v oblasti odborné přípravy a vzdělávání;\nj)\nudržuje vztahy s relevantními aktéry v oblasti svobody, bezpečnosti a práva a v oblasti rozvoje a spolupráce a s relevantními mezinárodními organizacemi;\nk)\nposkytuje podporu Výboru pro civilní aspekty řešení krizí a Skupině EU pro civilní odbornou přípravu tím, že zajišťuje správu a řízení cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s činnostmi civilních koordinátorů odborné přípravy;\nl)\núčastní se zasedání civilních a vojenských skupin Unie pro odbornou přípravu, na základě výstupů z těchto zasedání stanoví požadavky na civilní nebo vojenskou odbornou přípravu a výsledky analýzy těchto požadavků zohlední při každoročním stanovování priorit pro činnosti EBOŠ, jakož i pro vypracování jejích osnov, a\nm)\ndále rozpracovává, upravuje a prosazuje uplatňování odvětvového rámce kvalifikací pro vojenské důstojníky.\nKAPITOLA II\nOrganizace\nČlánek 5\nSíť\n1.   EBOŠ je organizována jako síť sdružující civilní a vojenské ústavy, vysoké školy, akademie, univerzity, instituce, střediska excelence a jiné subjekty zabývající se otázkami bezpečnostní a obranné politiky v rámci Unie, určené členskými státy, jakož i Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS).\nEBOŠ naváže úzké vztahy s orgány Unie a příslušnými subjekty Unie, zejména mimo jiné s:\n—\nAgenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL),\n—\nEvropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex),\n—\nEvropskou obrannou agenturou (EDA),\n—\nSatelitním střediskem Evropské unie (EU SatCen) a\n—\nAgenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).\n2.   Tam, kde je to vhodné, mohou mezinárodní, mezivládní, vládní nebo nevládní organizace získat status „přidruženého partnera sítě“; podrobné podmínky pro toto přidružení dohodne řídící výbor.\n3.   EBOŠ plní své úkoly pod obecným vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).\nČlánek 6\nÚloha Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti\n1.   EUISS je součástí sítě EBOŠ a jako takový spolupracuje s EBOŠ tím, že pro účely odborné přípravy EBOŠ v mezích svých možností zpřístupňuje své odborné znalosti a schopnosti v oblasti shromažďování poznatků, mimo jiné prostřednictvím publikací EUISS.\n2.   EUISS zejména zajišťuje přednášky analytiků EUISS a přispívá k dalšímu rozvoji obsahu systému elektronického učení EBOŠ.\n3.   EUISS podporuje sdružení absolventů EBOŠ.\nČlánek 7\nZpůsobilost k právům a právním úkonům\n1.   EBOŠ má nezbytnou způsobilost k právům a právním úkonům, aby mohla:\na)\nplnit své úkoly a cíle;\nb)\nuzavírat smlouvy a správní ujednání nezbytné pro své fungování, vysílat pracovníky a nabírat smluvní pracovníky; pořizovat zařízení, zejména pro výuku;\nc)\nbýt držitelem bankovních účtů a\nd)\nvystupovat před soudem.\n2.   Veškeré závazky, které mohou vyplynout ze smluv uzavřených EBOŠ, jsou kryty z finančních prostředků dostupných podle článků 16 a 17.\nČlánek 8\nOrganizační struktura\nOrgány EBOŠ jsou tyto:\na)\nřídící výbor, který odpovídá za celkovou koordinaci a řízení odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ;\nb)\nvýkonná akademická rada (dále jen „rada“), která odpovídá za zajištění kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ;\nc)\nvedoucí EBOŠ (dále jen „vedoucí“), jediný statutární zástupce EBOŠ; odpovídá za finanční a správní řízení EBOŠ a poskytuje poradenství řídícímu výboru a radě, pokud jde o organizaci a řízení aktivit EBOŠ;\nd)\nsekretariát EBOŠ (dále jen „sekretariát“), který je nápomocen vedoucímu při plnění jeho úkolů, a zejména radě pro účely zajištění celkové kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ.\nČlánek 9\nŘídící výbor\n1.   Rozhodovacím orgánem EBOŠ je řídící výbor, do kterého každý členský stát jmenuje jednoho zástupce. Každý člen výboru může být zastupován nebo doprovázen náhradníkem.\n2.   Členy řídícího výboru mohou na zasedání výboru doprovázet odborníci.\n3.   Řídícímu výboru předsedá zástupce vysokého představitele s odpovídající zkušeností. Řídící výbor zasedá alespoň čtyřikrát ročně.\n4.   Zástupci zemí přistupujících k Unii se mohou zasedání řídícího výboru účastnit jako aktivní pozorovatelé.\n5.   Zasedání řídícího výboru se bez hlasovacího práva účastní vedoucí, další zaměstnanci EBOŠ, předseda rady a případně předsedové jednotlivých složení rady, jakož i zástupce Komise a jiných orgánů Unie, včetně ESVČ.\n6.   Řídící výbor má tyto úkoly:\na)\nschvalovat a pravidelně přezkoumávat činnosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a zohledňovat přitom dohodnuté požadavky na odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti SBOP;\nb)\nschvalovat roční učební plán EBOŠ;\nc)\nvybírat a prioritizovat činnosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, které mají probíhat v rámci EBOŠ, s přihlédnutím ke zdrojům, jež má EBOŠ k dispozici, jakož i ke stanoveným požadavkům v oblasti odborné přípravy a vzdělávání;\nd)\nvybírat hostitelský členský stát nebo státy, v nichž se bude odborná příprava a vzdělávání EBOŠ konat, a ústavy, které tuto přípravu povedou;\ne)\nrozhodovat o umožnění účasti třetích zemí na konkrétních činnostech v oblasti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ, a to v obecném politickém rámci vymezeném Politickým a bezpečnostním výborem;\nf)\npřijímat učební osnovy pro veškerou odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;\ng)\nzohledňovat zprávy hodnotící učební kurzy;\nh)\nbrát na vědomí obecnou výroční zprávu o odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ a přijímat doporučení uvedená ve zprávě, která mají být postoupena příslušným útvarům Rady;\ni)\nposkytovat obecné pokyny k práci rady;\nj)\njmenovat předsedy rady a jejích jednotlivých složení;\nk)\npřijímat nezbytná rozhodnutí týkající se fungování EBOŠ, nepříslušejí-li tato rozhodnutí jiným orgánům;\nl)\nna návrh vedoucího schvalovat roční rozpočet a případné opravné rozpočty;\nm)\nschvalovat roční účetní závěrky a udělovat vedoucímu absolutorium;\nn)\nschvalovat další pravidla týkající se výdajů spravovaných EBOŠ;\no)\nschvalovat případné finanční dohody nebo technická ujednání s Komisí, ESVČ, některou z agentur Unie nebo některým z členských států týkající se financování nebo provádění výdajů EBOŠ;\np)\npřispívat k výběrovému řízení na pozici vedoucího v souladu s čl. 11 odst. 3;\nq)\nvyhodnocovat plnění úkolů vedoucím, pokud jde o možné rozšíření jeho mandátu v souladu s čl. 11 odst. 4.\n7.   Řídící výbor schválí svůj jednací řád.\n8.   S výjimkou případu stanoveného v čl. 2 odst. 6 finančních pravidel týkajících se výdajů financovaných EBOŠ a financování výdajů EBOŠ, stanovených v příloze k tomuto rozhodnutí (dále jen „finanční pravidla“), rozhoduje řídící výbor kvalifikovanou většinou, jak je stanovena v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.\nČlánek 10\nVýkonná akademická rada\n1.   Rada se skládá z vyšších představitelů civilních a vojenských ústavů a jiných subjektů určených členskými státy na podporu provádění odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a z ředitele EUISS nebo jeho zástupce.\n2.   Předsedu rady jmenuje řídící výbor z řad členů rady.\n3.   K účasti na zasedáních rady jsou zváni zástupci Komise a ESVČ.\n4.   Vyšší představitelé přidružených partnerů sítě jsou zváni k účasti na zasedáních rady jako aktivní pozorovatelé.\n5.   Na zasedání rady mohou být přizváni akademičtí odborníci a vyšší úředníci z unijních a vnitrostátních orgánů a institucí jako pozorovatelé. Je-li to v jednotlivých případech vhodné, mohou být k účasti na zasedáních rady přizváni akademičtí odborníci a vyšší úředníci zastupující ústavy, jež nejsou členy sítě.\n6.   Rada má tyto úkoly:\na)\nposkytovat řídícímu výboru akademické poradenství a doporučení;\nb)\nprostřednictvím sítě provádět schválený roční učební plán;\nc)\nvykonávat dohled nad systémem elektronického učení;\nd)\nvytvářet učební osnovy pro veškerou odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;\ne)\nzajišťovat celkovou koordinaci odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ mezi všemi ústavy;\nf)\nhodnotit úroveň odborné přípravy a vzdělávání uskutečněných v předchozím akademickém roce;\ng)\npředkládat řídícímu výboru návrhy na odbornou přípravu a vzdělávání pro následující akademický rok;\nh)\nzajišťovat systematické hodnocení veškeré odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a schvalovat zprávy hodnotící učební kurzy;\ni)\npodílet se na návrhu výroční zprávy o činnosti EBOŠ;\nj)\npodporovat provádění evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků, inspirované programem Erasmus.\n7.   Za účelem plnění svých úkolů se rada může scházet v různých složeních zaměřených na různé projekty. Rada vypracuje pravidla a postupy pro vytváření a fungování takových složení a předloží je ke schválení řídícímu výboru. Každé z těchto složení rady podá o svých činnostech alespoň jednou ročně zprávu celé radě a poté může být jeho mandát prodloužen.\n8.   Členové sekretariátu poskytují radě a každému z jejích složení podporu a pomoc. Účastní se zasedání rady bez hlasovacího práva. Některý člen sekretariátu může také současně zasedáním předsedat, pokud nelze určit jiného kandidáta.\n9.   Jednací řád rady a každého z jejích složení přijímá řídící výbor.\nČlánek 11\nVedoucí EBOŠ\n1.   Vedoucí:\na)\nodpovídá za činnosti EBOŠ;\nb)\nje jediným statutárním zástupcem EBOŠ;\nc)\nodpovídá za finanční a správní řízení EBOŠ;\nd)\nposkytuje poradenství řídícímu výboru a radě a podporuje jejich práci a\ne)\npůsobí jako zástupce EBOŠ pro odbornou přípravu a vzdělávání v rámci sítě i mimo ni.\n2.   Kandidáti na místo vedoucího musí mít uznávanou dlouhodobou odbornost a zkušenost v oblasti odborné přípravy a vzdělávání. Kandidáty na místo vedoucího mohou navrhovat členské státy. O toto místo se mohou v souladu s příslušnými pravidly ucházet zaměstnanci orgánů Unie a ESVČ.\n3.   Za předběžný výběr odpovídá vysoký představitel. Komise pro předběžný výběr kandidátů je tvořena třemi zástupci ESVČ. Předsedá jí předseda řídícího výboru. Na základě výsledků předběžného výběru předloží vysoký představitel řídícímu výboru doporučení s užším seznamem alespoň tří kandidátů, seřazeným podle preferencí komise pro předběžný výběr. Alespoň polovina kandidátů na užším seznamu by měla pocházet z členských států. Ve výběrovém řízení kandidáti představí řídícímu výboru svou vizi pro EBOŠ a poté jsou členské státy vyzvány, aby v písemném a tajném hlasování sestavily pořadí kandidátů. Vedoucí je jmenován vysokým představitelem jakožto zaměstnanec ESVČ na období nepřesahující tři roky.\n4.   Před uplynutím období uvedeného v odstavci 3 řídící výbor vyhodnotí, jak vedoucí plnil své úkoly, zejména vzhledem k cílům stanoveným ve vizi, kterou prezentoval v průběhu výběrového řízení. Na základě tohoto hodnocení řídící výbor buď navrhne prodloužit mandát stávajícího vedoucího, nebo zahájit nové výběrové řízení za účelem výběru nového vedoucího. V takovém případě se stávající vedoucí o tuto pozici ucházet nemůže. V případě prodloužení nemůže celková doba trvání mandátu vedoucího přesáhnout pět let.\n5.   Vedoucí plní zejména tyto úkoly:\na)\nčiní veškeré nezbytné kroky, včetně přijímání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil účinné fungování činností EBOŠ;\nb)\nvypracovává předběžný návrh výroční zprávy EBOŠ a na základě návrhů rady i předběžný návrh pracovního programu EBOŠ určený k předložení řídícímu výboru;\nc)\nkoordinuje provádění pracovního programu EBOŠ;\nd)\nudržuje kontakty s příslušnými orgány v členských státech;\ne)\nudržuje kontakty s příslušnými externími subjekty odborné přípravy v oblasti SZBP a SBOP;\nf)\nv případě potřeby uzavírá technická ujednání o odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ s příslušnými orgány a subjekty odborné přípravy a vzdělávání v oblasti SZBP a SBOP;\ng)\nplní jakékoliv další úkoly svěřené mu řídícím výborem.\n6.   Vedoucí odpovídá za finanční a správní řízení EBOŠ, a zejména:\na)\nsestavuje a předkládá řídícímu výboru veškeré návrhy rozpočtu;\nb)\npřijímá rozpočty po jejich schválení řídícím výborem;\nc)\nje schvalující osobou pro rozpočet EBOŠ;\nd)\njménem EBOŠ zakládá bankovní účet nebo účty;\ne)\nsjednává a předkládá řídícímu výboru a uzavírá veškeré finanční dohody nebo technická ujednání s Komisí, ESVČ nebo členskými státy týkající se financování nebo provádění výdajů EBOŠ;\nf)\nza pomoci výběrové komise vybírá personál sekretariátu;\ng)\njménem EBOŠ sjednává a podepisuje všechny výměny dopisů týkající se vysílání personálu sekretariátu k EBOŠ;\nh)\njménem EBOŠ sjednává a podepisuje všechny pracovní smlouvy personálu placeného z rozpočtu EBOŠ;\ni)\nvystupuje zpravidla jako zástupce EBOŠ pro účely veškerých právních aktů s finančními dopady;\nj)\npředkládá řídícímu výboru roční účetní závěrku EBOŠ.\n7.   Vedoucí odpovídá za svou činnost řídícímu výboru.\nČlánek 12\nSekretariát EBOŠ\n1.   Sekretariát je nápomocen vedoucímu při plnění jeho úkolů.\n2.   Sekretariát poskytuje řídícímu výboru, radě ve všech jejích složeních a ústavům podporu při řízení, koordinaci a organizaci odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ.\n3.   Sekretariát poskytuje radě podporu a pomoc při zajišťování celkové kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a toho, aby průběžně odpovídaly rozvoji politiky Unie. Zejména přispívá k zajištění toho, aby všechny fáze poskytování odborné přípravy a vzdělávání, od vypracování učebních osnov a obsahu po metodický přístup, odrážely co nejvyšší standardy;\n4.   Každý ústav, který tvoří síť EBOŠ, určí kontaktní místo pro styk se sekretariátem, které se zabývá organizačními a správními otázkami spojenými s organizací odborné přípravy a vzdělávání, jež poskytuje EBOŠ.\n5.   Sekretariát úzce spolupracuje s Komisí a ESVČ.\nČlánek 13\nPersonál EBOŠ\n1.   Personál EBOŠ tvoří:\na)\nzaměstnanci vyslaní k EBOŠ orgány Unie, ESVČ a subjekty Unie;\nb)\nnárodní odborníci vyslaní k EBOŠ členskými státy;\nc)\nsmluvní zaměstnanci, pokud nebyl určen žádný národní odborník, a po schválení řídícím výborem.\n2.   EBOŠ může přijímat stážisty a hostující vědecké pracovníky.\n3.   Řídící výbor rozhoduje spolu s rozpočtem na následující rok i o počtu zaměstnanců EBOŠ, který musí být přímo navázán na počet činností v oblasti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a další úkoly vymezené v článku 4.\n4.   Na národní odborníky vyslané členskými státy k EBOŠ se s nezbytnými obměnami použije rozhodnutí vysokého představitele, kterým se stanoví pravidla pro národní odborníky vyslané k ESVČ. Na personál vyslaný k EBOŠ orgány Unie, včetně smluvních zaměstnanců placených z rozpočtu EBOŠ, se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (6)\n5.   Na návrh vysokého představitele vymezí řídící výbor v případě potřeby podmínky pro stážisty a hostující vědecké pracovníky.\n6.   Zaměstnanci EBOŠ bez předchozího písemného souhlasu vedoucího nemohou jménem EBOŠ uzavírat smlouvy ani přijímat jakékoli finanční závazky.\nKapitola III\nFinancování\nČlánek 14\nVěcné příspěvky k odborné přípravě a vzdělávání\n1.   Každý členský stát, orgán Unie, subjekt Unie, ústav nebo ESVČ nese všechny náklady spojené s účastí na činnostech EBOŠ, včetně platů, denních diet, náhrad cestovních výdajů, nákladů na pobyt a nákladů spojených s organizační a administrativní podporou odborné přípravy a vzdělávání, jež poskytuje EBOŠ.\n2.   Každý účastník odborné přípravy a vzdělávání v rámci EBOŠ nese náklady spojené s jeho účastí.\nČlánek 15\nPodpora ze strany ESVČ\n1.   ESVČ nese náklady vyplývající z umístění pracoviště vedoucího a sekretariátu ve svých prostorách, včetně nákladů na informační technologie, vyslání vedoucího a vyslání jednoho asistenta do sekretariátu.\n2.   ESVČ poskytuje EBOŠ správní podporu nezbytnou pro nábor a řízení jejích zaměstnanců a pro plnění jejího rozpočtu.\nČlánek 16\nPříspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie\n1.   EBOŠ obdrží každoroční nebo víceletý příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Tento příspěvek může krýt zejména náklady na podporu odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ, na národní odborníky vysílané k EBOŠ členskými státy a na jednoho smluvního zaměstnance.\n2.   Finanční referenční částka určená k pokrytí výdajů EBOŠ v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 činí 2 055 156 EUR.\nO finanční referenční částce určené k pokrytí výdajů EBOŠ na další období rozhodne Rada.\n3.   V návaznosti na rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 2 sjedná vedoucí finanční dohodu s Komisí.\nČlánek 17\nDobrovolné příspěvky\n1.   Pro účely financování konkrétních činností může EBOŠ přijímat a spravovat dobrovolné příspěvky členských států a ústavů nebo jiných dárců. Tyto příspěvky musí EBOŠ konkrétně určit.\n2.   Technická ujednání týkající se příspěvků uvedených v odstavci 1 sjedná vedoucí.\nČlánek 18\nProvádění projektů\n1.   EBOŠ se může ucházet o výzkumné a jiné projekty v oblasti SZBP. Může zastávat pozici koordinátora nebo člena projektu. Vedoucí může být přidružen k „poradní radě“ takovéhoto projektu. Může tuto úlohu svěřit jednomu z předsedů jednotlivých složení rady nebo některému z členů sekretariátu.\n2.   Příspěvek pocházející z těchto projektů musí být vyznačen v opravném rozpočtu EBOŠ a využit v závislosti na úkolech a potřebách EBOŠ.\nČlánek 19\nFinanční pravidla\nNa výdaje financované EBOŠ a na financování těchto výdajů se vztahují finanční pravidla.\nKAPITOLA IV\nRůzná ustanovení\nČlánek 20\nÚčast na odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ\n1.   Odborné přípravy a vzdělávání, jež poskytuje EBOŠ, se mohou v plném rozsahu účastnit státní příslušníci všech členských států a přistupujících států. Ústavy organizující a provádějící odbornou přípravu zajistí, aby tato zásada byla uplatňována bez výjimky.\n2.   Odborné přípravy a vzdělávání, jež poskytuje EBOŠ, zejména činností uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d), se v zásadě mohou rovněž účastnit státní příslušníci zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii, a případně jiných třetích zemí nebo organizací.\n3.   Odborné přípravy a vzdělávání se účastní civilní, diplomatický, policejní a vojenský personál zabývající se aspekty SBOP a SZBP a odborníci, jež mají být nasazeni v misích nebo operacích SBOP.\nK účasti na odborné přípravě a vzdělávání, jež poskytuje EBOŠ, mohou být přizváni mimo jiné zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, akademických institucí a sdělovacích prostředků i členové podnikatelské sféry.\n4.   Po absolvování kurzu EBOŠ obdrží účastníci osvědčení podepsané vysokým představitelem. Podrobnosti týkající se osvědčení přezkoumává řídící výbor. Členské státy a orgány Unie toto osvědčení uznávají.\nČlánek 21\nSpolupráce\nEBOŠ spolupracuje s mezinárodními organizacemi a jinými relevantními aktéry, například národními ústavy odborné přípravy a vzdělávání ze třetích zemí, zejména s těmi, jež jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2, a využívá jejich odborných znalostí.\nČlánek 22\nBezpečnostní předpisy\nNa EBOŠ se vztahuje rozhodnutí Rady 2013/488/EU (7).\nKAPITOLA V\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 23\nNávaznost\nPravidla a předpisy přijaté k provedení rozhodnutí (SZBP) 2016/2382 zůstávají v platnosti pro účel provádění tohoto rozhodnutí, pokud jsou slučitelné s tímto rozhodnutím a dokud nebudou změněny nebo zrušeny.\nČlánek 24\nZrušení\nRozhodnutí (SZBP) 2016/2382 se zrušuje.\nČlánek 25\nPřezkum\n1.   Nejpozději 20. října 2024 zahájí vedoucí přezkum činností v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, přičemž konzultuje všechny zúčastněné strany.\n2.   Výsledky přezkumu se předloží řídícímu výboru.\nČlánek 26\nVstup v platnost\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.\nČlánek 27\nZveřejnění\nToto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nV Lucemburku dne 19. října 2020.\nZa Radu\npředsedkyně\nJ. KLOECKNER\n(1)  Společná akce Rady 2005/575/SZBP ze dne 18. července 2005, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) (Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 15).\n(2)  Společná akce Rady 2008/550/SZBP ze dne 23. června 2008, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje společná akce 2005/575/SZBP (Úř. věst. L 176, 4.7.2008, s. 20).\n(3)  Rozhodnutí Rady 2013/189/SZBP ze dne 22. dubna 2013, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje společná akce 2008/550/SZBP (Úř. věst. L 112, 24.4.2013, s. 22).\n(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2382 ze dne 21. prosince 2016, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje rozhodnutí 2013/189/SZBP (OJ L352, 23.12.2016, s. 60).\n(5)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).\n(6)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\nPŘÍLOHA\nFINANČNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE VÝDAJŮ FINANCOVANÝCH EBOŠ A FINANCOVÁNÍ VÝDAJŮ EBOŠ\nČlánek 1\nRozpočtové zásady\n1.   Rozpočet EBOŠ, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy EBOŠ a výdaje financované EBOŠ.\n2.   Rozpočtové příjmy a výdaje musí být vyrovnané.\n3.   Všechny příjmy a výdaje financované EBOŠ musí být provedeny přiřazením k určitému okruhu rozpočtu EBOŠ.\nČlánek 2\nPŘIJETÍ ROZPOČTŮ\n1.   Vedoucí sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož roku. Návrh rozpočtu obsahuje prostředky považované za nezbytné ke krytí výdajů, jež má EBOŠ během uvedené doby financovat, a odhad příjmů, jež by tyto výdaje měly pokrýt.\n2.   Prostředky se podle potřeby člení do kapitol a článků podle typu nebo účelu. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým článkům.\n3.   Příjmy se skládají z dobrovolných příspěvků členských států nebo jiných dárců, jakož i z každoročního příspěvku ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.\n4.   Vedoucí předloží do 31. března podrobnou zprávu o předchozím rozpočtovém roce. Do 31. července předloží řídícímu výboru návrh rozpočtu pro následující rozpočtový rok.\n5.   Řídící výbor návrh rozpočtu schválí do 31. října.\n6.   Pokud EBOŠ obdrží ze souhrnného rozpočtu Evropské unie víceletý příspěvek, schválí řídící výbor roční rozpočet na základě konsensu.\nČlánek 3\nPřevody prostředků\nVedoucí může v případě nevyhnutelných okolností rozhodnout o převodu prostředků mezi rozpočtovými položkami nebo okruhy příspěvku uvedeného v článku 16, přičemž tyto převody nesmějí přesáhnout 25 % těchto rozpočtových linií nebo okruhů, a o těchto převodech informuje řídící výbor. Převody prostředků mezi rozpočtovými položkami nebo okruhy, které přesáhnou 25 % z daných rozpočtových linií nebo okruhů, se předloží řídícímu výboru ke schválení ve formě opravného rozpočtu.\nČlánek 4\nPřenesení prostředků\n1.   Prostředky nezbytné k úhradě právních závazků přijatých do 31. prosince rozpočtového roku se přenášejí do následujícího rozpočtového roku.\n2.   Prostředky pocházející z dobrovolných příspěvků se přenášejí do následujícího rozpočtového roku.\n3.   Prostředky pocházející z projektů se přenášejí do následujícího rozpočtového roku.\n4.   Vedoucí může po schválení řídícím výborem přenést do následujícího rozpočtového roku i jiné prostředky rozpočtu.\n5.   Jiné prostředky se na konci rozpočtového roku zruší.\nČlánek 5\nPlnění rozpočtu a řízení personálu\nPro účely plnění rozpočtu a řízení personálu využívá EBOŠ v co nejvyšší míře stávajících správních struktur Unie, zejména ESVČ.\nČlánek 6\nBankovní účty\n1.   Veškeré bankovní účty EBOŠ musí být vedeny u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v některém členském státě a být běžnými nebo krátkodobými účty v eurech.\n2.   Žádný bankovní účet EBOŠ nesmí být přečerpán.\nČlánek 7\nPlatby\nKaždou platbu z bankovního účtu EBOŠ musí podepsat společně vedoucí a některý jiný zaměstnanec EBOŠ.\nČlánek 8\nÚčetnictví\n1.   Vedoucí zajistí, aby účetní záznamy o příjmech a výdajích EBOŠ a inventární soupis jejího majetku byly vedeny v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy platnými pro veřejný sektor.\n2.   Vedoucí předloží řídícímu výboru roční účetní závěrku za daný rozpočtový rok nejpozději 31. března roku následujícího spolu s podrobnou zprávou uvedenou v čl. 2 odst. 4 těchto finančních pravidel.\n3.   V nezbytných případech mohou být účetní služby zadány externím subjektům.\nČlánek 9\nAudit\n1.   Audit účetnictví EBOŠ se provádí každoročně.\n2.   Nezbytné služby související s auditem účetnictví se zadávají externím subjektům.\n3.   Auditorské zprávy spolu s podrobnou zprávou uvedenou v čl. 2 odst. 4 těchto finančních pravidel se zpřístupní řídícímu výboru.\nČlánek 10\nAbsolutorium\n1.   Řídící výbor na základě podrobné zprávy, roční účetní závěrky a roční auditorské zprávy rozhodne, zda vedoucímu udělí v souvislosti s plněním rozpočtu EBOŠ absolutorium.\n2.   Vedoucí učiní veškeré nezbytné kroky, aby ubezpečil řídící výbor o tom, že absolutorium lze udělit, a aby reagoval na případné připomínky uvedené v rozhodnutích o udělení absolutoria.", "summary": "Evropská bezpečnostní a obranná škola\nEvropská bezpečnostní a obranná škola\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (SZBP) 2020/1515, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nRozhodnutím se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ), jejímž cílem je vytvořit a podporovat jednotné chápání společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) Evropské unie (EU) mezi civilním a vojenským personálem prostřednictvím odborné přípravy a vzdělávání.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nEBOŠ má řadu cílů, včetně:dále posilovat společnou evropskou bezpečnostní a obrannou kulturu v rámci EU a prosazovat zásady stanovené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, podporovat lepší chápání SBOP jako zásadně důležité součásti SZBP, poskytovat správním orgánům členských zemí personál, který je obeznámený s politikami EU, orgány a postupy v oblasti SBOP, zajišťovat u personálu misí a operací SBOP jednotné chápání zásad fungování a pocit společné evropské identity, poskytovat odbornou přípravu a vzdělávání, které odpovídají potřebám misí a operací SBOP, podporovat partnerství EU v oblasti SBOP, zejména se zeměmi účastnícími se misí SBOP, podporovat civilní řešení krizí – včetně oblasti předcházení konfliktům – a vytváření nebo zachovávání podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj, propagovat evropskou iniciativu pro výměnu mladých důstojníků, pomáhat v rozvoji profesionálních vztahů a styků mezi účastníky.Úkoly EBOŠ\nHlavním úkolem EBOŠ je poskytovat odbornou přípravu a vzdělávání. Rozhodnutí stanoví řadu konkrétních úkolů zahrnujících:základní a pokročilé kurzy podporující obecné porozumění SZBP a SBOP, kurzy rozvíjející vůdčí kvality, kurzy, které přímo podporují mise a operace SBOP, včetně odborné přípravy a vzdělávání před nasazením a v průběhu misí a operací, kurzy podporující partnerství EU a země podílející se na misích a operacích SBOP, moduly, které podporují odbornou přípravu a vzdělávání pro civilní a vojenské účely v oblasti SBOP, kurzy, semináře, programy a konference SBOP pro odborné publikum, společné moduly organizované v rámci evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků, inspirované programem Erasmus+, informativní a pokročilé kurzy v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně kurzů na podporu misí a operací SBOP, kurzy a semináře na podporu doktorského výzkumu prostřednictvím výměny osvědčených postupů a zkušeností.Síť\nEBOŠ je organizována jako síť různých vzdělávacích institucí – včetně těch, které se zabývají bezpečnostními a obrannými politikami v rámci EU, určenými členskými státy – a Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti. EBOŠ má úzké vztahy s několika orgány a agenturami EU, včetně:Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž – nařízení (EU) 2019/1896, viz shrnutí, Agentury EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) – nařízení (EU) 2016/794, viz shrnutí, Agentury EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva – nařízení (EU) 2015/2219, viz shrnutí, Evropské obranné agentury – rozhodnutí (SZBP) 2015/1835, viz shrnutí, satelitního střediska Evropské unie – rozhodnutí 2014/401/SZBP, viz shrnutí.EBOŠ je pod obecným vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.\nODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?\nPlatí ode dne 19. října 2020. Rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1515 se zrušuje rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2382.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropská bezpečnostní a obranná škola (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1515 ze dne 19. října 2020, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2016/2382 (Úř. věst. L 348, 20.10.2020, s. 1–14).\nNásledné změny rozhodnutí (CFSP) 2020/1515 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131).\nKonsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava V – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Kapitola 2 – Zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Oddíl 1 – Společná ustanovení – Článek 28 (bývalý článek 14 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 32).\nKonsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava V – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Kapitola 2 – Zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Oddíl 2 – Ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice – Článek 42 (bývalý článek 17 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 38–39).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1–20).\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 55–74).\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (Úř. věst. L 41, 12.2.2014, s. 13–17).\nPoslední aktualizace 08.12.2021"}
{"celex_id": "32020R0741", "reference": "5.6.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 177/32\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/741\nze dne 25. května 2020\no minimálních požadavcích na opětovné využívání vody\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVodní zdroje Unie jsou stále více zatěžovány, což vede k nedostatku vody a ke zhoršování její kvality. Zejména změna klimatu, nepředvídatelné změny charakteru počasí a sucho významně přispívají k problémům v dostupnosti sladké vody, způsobeným rozvojem měst a zemědělstvím.\n(2)\nSchopnost Unie reagovat na zvyšující se tlaky na vodní zdroje by mohla být zlepšena rozsáhlejším opětovným využíváním vyčištěné odpadní vody, omezením odběru z útvarů povrchových i podzemních vod, snížením dopadu vypouštění vyčištěné odpadní vody do vodních útvarů a podporou úspor vody díky vícenásobnému používání městských odpadních vod při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) zmiňuje opakované využití vody v kombinaci s podporou uplatňování úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu jako jedno z doplňujících opatření, které se mohou členské státy rozhodnout využít, aby naplnily cíle uvedené směrnice, tedy dobrý kvalitativní i kvantitativní stav povrchových a podzemních vodních útvarů. Směrnice Rady 91/271/EHS (5) vyžaduje, aby vyčištěné odpadní vody, kdykoli je to vhodné, byly znovu použity.\n(3)\nSdělení Komise ze dne 14. listopadu 2012 nazvané „Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy“ poukazuje na nezbytnost vytvořit na úrovni Unie nástroj pro regulaci norem pro opětovné využívání vody, a tím odstranit překážky bránící širšímu využití tohoto alternativního zásobování vodou, které může přispět k omezení nedostatku vody a snížit zranitelnost systémů pro zásobování vodou.\n(4)\nSdělení Komise ze dne 18. července 2007 nazvané „ Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii“ stanoví systém priorit, jenž by členské státy měly zvážit při řešení problematiky nedostatku vody a sucha. Uvádí se v něm, že v oblastech, ve kterých byla zavedena všechna preventivní opatření podle systému priorit v oblasti vody a v nichž poptávka po vodě stále převyšuje dostupné vodní zdroje, může za určitých okolností a při řádném zohlednění aspektu nákladů a přínosů sloužit dodatečná infrastruktura pro zásobování vodou jako alternativní přístup ke zmírňování dopadů velkého sucha.\n(5)\nV usnesení ze dne 9. října 2008 o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (6) Evropský parlament připomíná, že při hospodaření s vodními zdroji by měl být zvolen přístup orientovaný na poptávku, avšak domnívá se, že Unie by k hospodaření s vodními zdroji měla zaujmout ucelený přístup, který by kombinoval opatření k řízení poptávky, opatření k optimalizaci existujících zdrojů v rámci koloběhu vody a opatření k vytváření nových zdrojů, a že tento přístup musí zahrnovat environmentální, sociální a hospodářské hledisko.\n(6)\nVe sdělení ze dne 2. prosince 2015 nazvaném „Uzavření cyklu - akční plán EU pro oběhové hospodářství“ se Komise zavázala učinit řadu opatření na podporu opětovného využívání upravené odpadní vody, včetně přípravy legislativního návrhu o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody. Komise by měla svůj akční plán aktualizovat a zajistit, aby vodní zdroje zůstaly i nadále prioritní oblastí pro intervence.\n(7)\nCílem tohoto nařízení je v náležitých a nákladově efektivních případech usnadnit zavádění opětovného využívání vody, a pro ty členské státy, které si přejí nebo potřebují opětovně využívat vodu, tak vytvořit rámec, který jim to umožní. Opětovné využívání vody představuje pro mnoho členských států slibnou možnost, avšak jen malá část z nich tuto praxi v současnosti provádí a přijala v tomto ohledu vnitrostátní právní předpisy nebo normy. Toto nařízení by mělo být dostatečně flexibilní, aby umožňovalo pokračovat v praxi opětovného využívání vody a zároveň zajistilo, aby tato pravidla mohly uplatňovat další členské státy, pokud se rozhodnou tuto praxi zavést později. Každé rozhodnutí neprovádět opětovné využívání vody by mělo být řádně odůvodněno na základě kritérií stanovených v tomto nařízení a mělo by být pravidelně přezkoumáváno.\n(8)\nSměrnice 2000/60/ES poskytuje členským státům potřebnou flexibilitu, pokud jde o zahrnutí doplňujících opatření do programů opatření, které přijímají na podporu svého úsilí o dosažení cílů v oblasti kvality vody stanovených v uvedené směrnici. Neuzavřený seznam doplňujících opatření stanovený v části B přílohy VI směrnice 2000/60/ES obsahuje kromě jiného i opatření pro opětovné využití vody. V této souvislosti a v souladu s hierarchií opatření, již by členské státy mohly zvážit při řešení problematiky nedostatku vody a sucha a jež upřednostňuje opatření na úspory vody před politikou stanovování poplatků za vodu a před alternativními řešeními, a při řádném zohlednění aspektu nákladů a přínosů by se minimální požadavky na opětovné využívání vody stanovené v tomto nařízení měly použít vždy, když se vyčištěná odpadní voda z čistíren městských odpadních vod v souladu se směrnicí 91/271/EHS opětovně využije pro zavlažování v zemědělství.\n(9)\nMá se za to, že opětovné využití řádně vyčištěné odpadní vody, například z čistíren městských odpadních vod, má menší dopad na životní prostředí než jiné metody alternativního zásobování vodou, jako je převádění vod nebo odsolování. V Unii však k takovému opětovnému využívání vody, jež by mohlo snížit plýtvání vodou a vodu šetřit, dochází pouze v omezené míře. To je zřejmě zčásti způsobeno značnými náklady, které je třeba vynaložit na systémy opětovného využívání odpadní vody a absencí společných environmentálních a zdravotních norem Unie pro opětovné využívání vody a, zejména u zemědělských produktů, možnými riziky pro zdraví a životní prostředí a možnými překážkami, které by bránily volnému pohybu těchto produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou.\n(10)\nZdravotní normy týkající se hygieny potravin ze zemědělských produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou mohou být zavedeny pouze tehdy, pokud se požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody určené pro zavlažování v zemědělství nebudou v členských státech významně lišit. Harmonizace požadavků by měla přispět k účinnému fungování vnitřního trhu v souvislosti s těmito produkty. Proto je vhodné zavést minimální úroveň harmonizace stanovením minimálních požadavků na kvalitu vody a monitorování. Tyto minimální požadavky by měly sestávat z minimálních parametrů na recyklovanou odpadní vodu, které by měly vycházet z technických zpráv Společného výzkumného střediska Komise a měly by odrážet mezinárodní normy v oblasti opětovného využívání vody, a z dalších přísnějších nebo dodatečných požadavků na kvalitu, které v případě potřeby stanoví příslušné orgány společně s případnými preventivními opatřeními.\n(11)\nOpětovné využívání vody pro zavlažování v zemědělství může přispět také k podpoře oběhového hospodářství, a to opětovným získáním živin z recyklované odpadní vody a jejich použitím na plodiny prostřednictvím hnojivé závlahy. Opětovné využívání vody by tak potenciálně mohlo omezit nutnost dodatečného používání minerálních hnojiv. Koncoví uživatelé by měli být informováni o obsahu živin v recyklované odpadní vodě.\n(12)\nOpětovné využívání vody by mohlo přispět ke zpětnému získávání živin obsažených vyčištěné městské odpadní vodě a používání recyklované vody pro zavlažování v zemědělství nebo v lesnictví by mohlo být způsobem, jak vracet živiny, například dusík, fosfor a draslík, do přírodních biochemických cyklů.\n(13)\nBylo zjištěno, že důvodem nízké míry opětovného využívání vody v Unii je mimo jiné velký objem investic potřebný pro modernizaci čistíren městských odpadních vod a nedostatek finančních pobídek pro opětovné využívání vody v zemědělství. Tyto problémy by mohly být řešeny podporou inovativních režimů a hospodářských pobídek náležitě zohledňujících náklady a socioekonomické a environmentální přínosy spojené s opětovným využíváním vody.\n(14)\nPlnění minimálních požadavků na opětovné využívání vody by mělo být v souladu s vodní politikou Unie a mělo by přispívat k dosahování cílů udržitelného rozvoje Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle 6, aby byla zajištěna dostupnost vody, udržitelné vodohospodářství a dostupnost sanitačních zařízení pro všechny a aby se podstatně zvýšila recyklace vody a bezpečné opětovné využívání vody na celém světě s cílem přispět k dosažení cíle udržitelného rozvoje OSN č. 12, který se týká udržitelné spotřeby a výroby. Dále by toto nařízení mělo usilovat o zajištění uplatňování článku 37 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně životního prostředí.\n(15)\nV některých případech provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod nadále přepravují a uchovávají recyklovanou odpadní vodu i za výstupem ze zařízení pro recyklaci odpadních vod předtím, než ji dodají dalším subjektům v řetězci, například provozovateli distribuční soustavy recyklované odpadní vody, provozovateli zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody nebo koncovému uživateli. Je třeba vymezit místo dodržování hodnot, aby se objasnilo, kde končí odpovědnost provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a kde začíná odpovědnost dalšího subjektu v řetězci.\n(16)\nŘízení rizik by mělo sestávat z určení a aktivního řízení rizik a mělo by zahrnovat koncepci výroby recyklované odpadní vody v určité kvalitě požadované pro konkrétní použití. Posouzení rizik by mělo vycházet z hlavních prvků řízení rizik a mělo by určovat všechny dodatečné požadavky na kvalitu vody potřebné pro zajištění dostatečné ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. Za tímto účelem by měly plány řízení rizik pro opětovné využívání vody zajistit, že bude recyklovaná odpadní voda používána a spravována bezpečně a že nebude ohroženo životní prostředí ani zdraví lidí či zvířat. Při vypracovávání těchto plánů řízení rizik by mohly být využity stávající mezinárodní pokyny či normy, jako jsou pokyny ISO 20426:2018 pro posuzování a řízení zdravotních rizik opětovného využívání užitkové vody, pokyny ISO 16075:2015 pro používání vyčištěné odpadní vody na zavlažovací projekty či pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO).\n(17)\nPožadavky na kvalitu vody určené k lidské spotřebě jsou stanoveny ve směrnici Rady (EU) 98/83/ES (7). Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby opětovné využívání vody nevedlo ke zhoršení kvality vody určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu by plán řízení rizik pro opětovné využívání vody měl věnovat zvláštní pozornost ochraně vodních útvarů využívaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě nebo příslušným ochranným pásmům.\n(18)\nSpolupráce a interakce mezi různými zúčastněnými subjekty v rámci procesu recyklace odpadní vody by měla být nezbytnou podmínkou pro zavedení postupů recyklace podle požadavků pro konkrétní způsoby využití a pro umožnění plánování dodávek recyklované odpadní vody podle poptávky ze strany koncových uživatelů.\n(19)\nAby bylo možné účinně chránit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat, měli by být za kvalitu recyklované odpadní vody v místě dodržování hodnot primárně odpovědni provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod. Za účelem plnění minimálních požadavků stanovených podle tohoto nařízení a všech dalších podmínek stanovených příslušným orgánem by měli provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod monitorovat kvalitu recyklované odpadní vody. Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na monitorování, sestávající z frekvence průběžného monitorování a lhůt a výkonnostních cílů pro validační monitorování. Některé požadavky na průběžné monitorování jsou stanoveny ve směrnici 91/271/EHS.\n(20)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na recyklovanou odpadní vodu, která se získává z odpadní vody shromážděné ve stokových soustavách, jež byla vyčištěna v čistírnách městských odpadních vod v souladu se směrnicí 91/271/EHS a projde dalším čištěním buď v čistírně městských odpadních vod, nebo v zařízení pro recyklaci odpadních vod, aby splňovala parametry uvedené v příloze I tohoto nařízení. Stokovou soustavou nemusí být podle směrnice 91/271/EHS vybaveny aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 2 000 PE. Městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 2 000 PE odváděné stokovými soustavami by však měly být před vypuštěním do sladkých vod nebo do ústí řek náležitě vyčištěny v souladu se směrnicí 91/271/EHS. Odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 2 000 PE by v této souvislosti měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, pouze pokud jsou odváděny stokovou soustavou a čištěny v čistírně městských odpadních vod. Podobně by se toto nařízení nemělo týkat biologicky odbouratelných průmyslových odpadních vod z provozů spadajících do průmyslových odvětví uvedených v příloze III směrnice 91/271/EHS, ledaže jsou odpadní vody z těchto provozů odváděny stokovou soustavou a podléhají čištění v čistírně městských odpadních vod.\n(21)\nOpětovné využívání vyčištěné městské odpadní vody pro zavlažování v zemědělství je opatřením tržní povahy založeným na poptávce a potřebách zemědělského odvětví, zejména v některých členských státech, jež čelí nedostatku vodních zdrojů. Provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod a koncoví uživatelé by měli spolupracovat, aby se zajistilo, že recyklovaná odpadní voda vyprodukovaná v souladu s minimálními požadavky na kvalitu vody stanovenými tímto nařízením splňuje potřeby koncových uživatelů s ohledem na kategorie plodin. Pokud třídy kvality vody vyprodukované provozovateli zařízení pro recyklaci odpadních vod nejsou slučitelné s kategorií plodin a metodou zavlažování, která se v obsluhované oblasti již používá, jako například v systému kolektivních dodávek, mohlo by být možné splnit požadavky na kvalitu vody tak, že se v následující fázi použije několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími možnostmi bez úpravy recyklované vody, v souladu s multibariérovým přístupem.\n(22)\nK zajištění optimálního opětovného využívání zdrojů městských odpadních vod by měli být koncoví uživatelé vyškoleni, aby bylo zajištěno, že používají vhodnou třídu kvality recyklované odpadní vody. Není-li konečné využití určitého druhu plodiny předem známo nebo má-li určitý druh plodiny více způsobů konečného využití, měla by být použita recyklovaná odpadní voda nejvyšší třídy kvality, pokud nejsou použity vhodné bariéry, které umožní dosažení požadované kvality vody.\n(23)\nJe nezbytné zajistit, aby bylo používání recyklované odpadní vody bezpečné, čímž se podpoří opětovné využívání vody na úrovni Unie a zvýší důvěra veřejnosti v opětovně využívanou vodu. Produkce a dodávka recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství by proto měla být dovolena pouze na základě povolení vydaného příslušnými orgány členských států. Aby byl zajištěn harmonizovaný přístup na úrovni Unie, vysledovatelnost recyklovaných odpadních vod a transparentnost, měla by být hlavní pravidla pro toto povolení stanovena na úrovni Unie. Podrobnosti postupů pro vydávání povolení, například pokud jde o určení příslušných orgánů a lhůty, by však měly určovat členské státy. Členské státy by měly mít možnost používat stávající postupy pro vydávání povolení, které by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly požadavky zavedené tímto nařízením. Členské státy by měly zajistit, aby při určování stran odpovědných za vypracování plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody a orgánu příslušného pro vydávání povolení pro produkci a dodávku recyklované odpadní vody nedošlo ke střetu zájmů.\n(24)\nPokud je nezbytný jak provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody, tak i provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody, mělo by být možné požadovat, aby oba tito provozovatelé měli povolení. Jsou-li splněny všechny požadavky pro povolení, měl by příslušný orgán v členském státě vydat povolení obsahující všechny nezbytné podmínky a opatření, které jsou stanoveny v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody.\n(25)\nPro účely tohoto nařízení by mělo být možné, aby činnosti spojené s úpravou a s čištěním městské odpadní vody mohly být fyzicky prováděny ve stejném místě pomocí jediného zařízení nebo několika samostatných zařízení. Navíc by mělo být možné, aby byl stejný subjekt jak provozovatelem zařízení na čištění vody, tak i provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod.\n(26)\nPříslušné orgány by měly ověřovat soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v příslušném povolení. V případě zjištění nesouladu by měly tyto orgány požadovat, aby odpovědné strany přijaly nezbytná opatření pro zajištění toho, že recyklovaná odpadní voda je v souladu s těmito podmínkami. Dodávka recyklované odpadní vody by měla být pozastavena, pokud by nesoulad představoval významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí či zvířat.\n(27)\nZáměrem tohoto nařízení je doplňovat požadavky jiných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o možná rizika pro zdraví a životní prostředí.Aby byl zajištěn ucelený přístup k řešení možných rizik pro životní prostředí a zdraví lidí a zvířat, měli by provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod a příslušné orgány brát v úvahu požadavky stanovené v jiných relevantních právních předpisech Unie, zejména ve směrnicích Rady 86/278/EHS (8) a 91/676/EHS (9), směrnicích 91/271/EHS, 98/83/ES a 2000/60/ES, nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (10), (ES) č. 852/2004 (11), (ES) č. 183/2005 (12), (ES) č. 396/2005 (13) a (ES) č. 1069/2009 (14), směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (15), 2006/118/ES (16), 2008/105/ES (17) a 2011/92/EU (18) a nařízeních Komise (ES) č. 2073/2005 (19), (ES) č. 1881/2006 (20) a (EU) č. 142/2011 (21).\n(28)\nNařízení (ES) č. 852/2004 stanoví obecná pravidla pro provozovatele potravinářských podniků a vztahuje se na výrobu, zpracování a distribuci potravin určených k lidské spotřebě a na jejich uvádění na trh. Uvedené nařízení se zabývá hygienickou jakostí potravin a jednou z jeho hlavních zásad je, že primární odpovědnost za bezpečnost potravin nese provozovatel potravinářského podniku. Uvedené nařízení rovněž doplňují podrobné pokyny. Obzvláště důležité je v tomto ohledu oznámení Komise o pokynech pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny. Minimální požadavky na recyklovanou odpadní vodu stanovené v tomto nařízení nebrání tomu, aby provozovatelé potravinářských podniků získali požadovanou kvalitu vody za účelem dodržení nařízení (ES) č. 852/2004 tím, že v následující fázi použijí několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími možnostmi bez úpravy.\n(29)\nRecyklace a opětovné využívání vyčištěné odpadní vody má obrovský potenciál. Za účelem podpory a prosazování opětovného využívání vody by uvedení konkrétních způsobů použití v rámci tohoto nařízení nemělo členským státům bránit v tom, aby umožnily použití recyklované odpadní vody pro další účely, včetně průmyslových a environmentálních účelů a účelů veřejných služeb, je-li to považováno za nezbytné v souladu s vnitrostátními podmínkami a potřebami, pokud je zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.\n(30)\nPříslušné orgány by měly spolupracovat s dalšími relevantními orgány a vyměňovat si s nimi informace, aby byl zajištěn soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními požadavky.\n(31)\nAby se zvýšila důvěra v opětovné využívání vody, je třeba poskytnout veřejnosti informace. Poskytnutí jasných, komplexních a aktualizovaných informací o opětovném využívání vody by umožnilo větší transparentnost a vysledovatelnost a mohlo by také být zvláště užitečné pro další relevantní orgány, jichž se zvláštní způsoby opětovného využití vody týkají. Za účelem podpory opětovného využívání vody a s cílem informovat zúčastněné subjekty o přínosech opětovného využívání vody, a podpořit tak jeho akceptaci, by měly členské státy zajistit, aby byly vypracovány informační a osvětové kampaně přizpůsobené rozsahu opětovného využívání vody.\n(32)\nVzdělávání a odborná příprava koncových uživatelů má klíčový význam, neboť je součástí zavádění a průběžného provádění preventivních opatření. V plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody by měla být zohledněna specifická preventivní opatření týkající se expozice člověka, například používání osobních ochranných prostředků, mytí rukou a osobní hygiena.\n(33)\nCílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (22) je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (23) (Aarhuská úmluva). Směrnice 2003/4/ES stanoví rozsáhlé povinnosti, které se týkají zpřístupňování informací o životním prostředí na vyžádání i aktivního šíření těchto informací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (24) se týká sdílení prostorových informací, včetně datových souborů o různých environmentálních tématech. Je důležité, aby ustanovení tohoto nařízení týkající se přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů doplňovala uvedené směrnice a nevytvářela zvláštní právní režim. Proto by ustanoveními tohoto nařízení o informování veřejnosti a o informacích o sledování jeho provádění neměly být dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.\n(34)\nÚdaje poskytované členskými státy mají zásadní význam pro to, aby Komise mohla sledovat a posuzovat toto nařízení s ohledem na cíle, jež sleduje.\n(35)\nPodle bodu 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů (25), by měla Komise provést hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení by mělo vycházet z pěti kritérií účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty pro Unii a mělo by poskytovat východisko pro posuzování dopadu možných dalších opatření. Hodnocení by mělo zohlednit vědecký pokrok, zejména pokud jde o možný dopad látek, které nově vzbuzují obavy.\n(36)\nMinimální požadavky na bezpečné opětovné využívání vyčištěné městské odpadní vody odrážejí dostupné vědecké poznatky a mezinárodně uznané normy a postupy v oblasti opětovného využívání vody a zajišťují, že lze tuto vodu bezpečně využívat pro zavlažování v zemědělství, čímž je zajištěna vysoká míra ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. S ohledem na výsledky hodnocení tohoto nařízení, nebo vyžaduje-li to nový vědecký vývoj a technický pokrok, by Komise měla být oprávněna posoudit, zda je potřeba minimální požadavky uvedené v oddíle 2 přílohy I přezkoumat, a případně by měla předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.\n(37)\nZa účelem přizpůsobení hlavních prvků řízení rizik technickému a vědeckému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny hlavních prvků řízení rizik stanovených tímto nařízením. Dále, za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, by měla být Komise oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se doplňují hlavní prvky řízení rizik stanovené tímto nařízením tím, že stanoví technické specifikace. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(38)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání podrobných pravidel týkajících se formátu a prezentace informací týkajících se sledování provádění tohoto nařízení, jež mají členské státy poskytovat, a dále formátu a prezentace celounijního přehledu sestavovaného Evropskou agenturou pro životní prostředí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26).\n(39)\nCílem tohoto nařízení je mimo jiné chránit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat. Jak Soudní dvůr opakovaně rozhodl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou směrnice ukládá. Totéž platí rovněž pro nařízení, jehož cílem je zaručit, aby byla recyklovaná odpadní voda bezpečná pro zavlažování v zemědělství.\n(40)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(41)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(42)\nJe nezbytné poskytnout členským státům dostatečnou dobu na vytvoření administrativní infrastruktury potřebné pro uplatňování tohoto nařízení a provozovatelům na přípravu na uplatňování nových pravidel.\n(43)\nV zájmu rozvoje a podpory opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody v co možná nejvyšší míře a s cílem dosáhnout významného zlepšení, pokud jde o spolehlivost řádně vyčištěné odpadní vody a funkční metody jejího využívání, by měla Unie podporovat výzkum a vývoj v této oblasti prostřednictvím programu Horizont Evropa.\n(44)\nToto nařízení si klade za cíl podnítit udržitelné využívání vody. V zájmu dosažení tohoto cíle by měla Komise usilovat o využívání programů Unie, včetně programu LIFE, na podporu místních iniciativ, jež se týkají opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a účel\n1.   Toto nařízení stanoví minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování a obsahuje ustanovení týkající se řízení rizik, pokud jde o bezpečné používání recyklované odpadní vody v rámci integrovaného hospodaření s vodou.\n2.   Účelem tohoto nařízení je zaručit, aby byla recyklovaná odpadní voda bezpečná pro účely zavlažování v zemědělství, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, podporovat oběhové hospodářství a přizpůsobování se změně klimatu a přispívat k cílům směrnice 2000/60/ES tím, že bude koordinovaným způsobem řešit nedostatek vody a z toho plynoucí tlak na vodní zdroje v celé Unii, a přispívat tak rovněž k účinnému fungování vnitřního trhu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se použije, kdykoliv se vyčištěná městská odpadní voda opětovně využívá v souladu s čl. 12 odst. 1 směrnice 91/271/EHS pro účely zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení.\n2.   Členský stát může rozhodnout, že v jedné nebo více oblastech povodí nebo jejich částech není vhodné opětovně využívat vodu pro účely zavlažování v zemědělství, přičemž zohlední tato kritéria:\na)\nzeměpisné a klimatické podmínky oblasti nebo jejích částí;\nb)\nvlivy na jiné vodní zdroje a jejich stav, včetně kvantitativního stavu podzemních vodních útvarů, jak je uvedeno ve směrnici 2000/60/ES;\nc)\nvlivy na útvary povrchových vod, do nichž jsou vypouštěny vyčištěné městské odpadní vody, a stav těchto útvarů;\nd)\nnáklady recyklované odpadní vody a dalších vodních zdrojů z hlediska životního prostředí a přírodních zdrojů.\nRozhodnutí podle prvního pododstavce musí být řádně odůvodněno na základě kritérií obsažených v uvedeném pododstavci a předloženo Komisi. V případě potřeby musí být toto rozhodnutí přezkoumáno, zejména s přihlédnutím k prognózám v oblasti změny klimatu a vnitrostátním strategiím pro přizpůsobení se změně klimatu, a alespoň každých šest let s přihlédnutím k plánům povodí sestaveným podle směrnice 2000/60/ES.\n3.   Odchylně od odstavce 1 mohou být výzkumné nebo pilotní projekty spojené se zařízeními pro recyklaci odpadních vod vyňaty z tohoto nařízení, pokud příslušný orgán stanoví, že jsou splněna tato kritéria:\na)\nvýzkumný nebo pilotní projekt nebude prováděn ve vodním útvaru využívaném pro odběr vody určené k lidské spotřebě nebo v příslušném ochranném pásmu určeném podle směrnice 2000/60/ES;\nb)\nvýzkumný nebo pilotní projekt bude náležitě sledován.\nPlatnost výjimky podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout dobu pěti let.\nPlodiny, které vzejdou z výzkumného nebo pilotního projektu vyňatého podle tohoto odstavce, nesmí být uvedeny na trh.\n4.   Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 852/2004, a nebrání tomu, aby provozovatelé potravinářských podniků získali požadovanou kvalitu vody za účelem dosažení souladu s uvedeným nařízením tím, že v následující fázi použijí několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s možnostmi bez úpravy, nebo aby pro zavlažování v zemědělství využívali alternativní vodní zdroje.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„příslušným orgánem “ orgán nebo subjekt určený členským státem, který plní povinnosti podle tohoto nařízení týkající se vydávání povolení pro produkci nebo dodávku recyklované odpadní vody, výjimek pro výzkumné nebo pilotní projekty a kontrol souladu;\n2)\n„koncovým uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, ať se jedná o veřejný či soukromý subjekt, která využívá recyklovanou odpadní vodu pro zavlažování v zemědělství;\n3)\n„městskými odpadními vodami“ městské odpadní vody ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 91/271/EHS;\n4)\n„recyklovanými odpadními vodami“ městské odpadní vody, které byly vyčištěny v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS a které pocházejí z dalšího čištění v zařízení pro recyklaci odpadních vod v souladu s oddílem 2 přílohy I tohoto nařízení;\n5)\n„zařízením pro recyklaci odpadních vod“ čistírna městských odpadních vod nebo jiné zařízení, které dále čistí městskou odpadní vodu, jež je v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS za účelem produkce vody, která je vhodná pro využití uvedené v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení;\n6)\n„provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod“ fyzická nebo právnická osoba zastupující veřejný či soukromý subjekt, která provozuje nebo řídí zařízení pro recyklaci odpadních vod;\n7)\n„nebezpečím“ biologické, chemické, fyzikální nebo radiologické činitele, které mohou být škodlivé pro lidi, zvířata, plodiny nebo rostliny, jiné suchozemské organismy, vodní organismy, půdu nebo životní prostředí obecně;\n8)\n„rizikem“ pravděpodobnost, že zjištěná nebezpečí způsobí v uvedeném časovém rámci újmu, včetně závažnosti důsledků;\n9)\n„řízením rizik“ systematické řízení, které soustavně zaručuje bezpečné opětovné využívání vody za specifických podmínek;\n10)\n„preventivním opatřením“ vhodné opatření nebo vhodná činnost, které mohou zabránit riziku pro zdraví či životní prostředí nebo jej vyloučit, nebo které mohou toto riziko snížit na přijatelnou úroveň;\n11)\n„místem dodržování hodnot“ místo, v němž provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod dodává recyklovanou odpadní vodu dalšímu subjektu v řetězci;\n12)\n„bariérou“ jakýkoli prostředek, včetně fyzických či procesních kroků nebo podmínek použití, který snižuje riziko infekce lidí, nebo předchází jeho vzniku, tím, že zabraňuje kontaktu recyklované odpadní vody s produkty určenými ke konzumaci a s osobami, které jsou jí přímo vystaveny, nebo jiný prostředek, který například snižuje koncentraci mikroorganismů v recyklované odpadní vodě nebo brání jejich přežití na produktech určených ke konzumaci;\n13)\n„povolením“ písemný souhlas příslušného orgánu s produkcí nebo dodávkou recyklované odpadní vody pro účely zavlažování v zemědělství vydaný v souladu s tímto nařízením;\n14)\n„odpovědnou stranou“ strana vykonávající úlohu nebo činnost v rámci systému pro opětovné využívání vody, včetně provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, provozovatele čistírny městských odpadních vod, pokud se liší od provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, příslušného orgánu jiného než určeného příslušného orgánu, provozovatele distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatele zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody;\n15)\n„systémem pro opětovné využívání vody“ infrastruktura a další technické prvky nezbytné pro produkci, dodávku a využívání recyklované odpadní vody; zahrnuje všechny prvky od vtoku do čistírny městských odpadních vod až po místo, kde je recyklovaná odpadní voda použita k zavlažování v zemědělství, včetně infrastruktury pro distribuci a uchovávání.\nČlánek 4\nPovinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a povinnosti týkající se kvality recyklované odpadní vody\n1.   Provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro zavlažování v zemědělství podle oddílu 1 přílohy I byla v místě dodržování hodnot v souladu s:\na)\nminimálními požadavky na kvalitu vody stanoveným v oddílu 2 přílohy I;\nb)\nvšemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d), pokud jde o kvalitu vody.\nZa místem dodržování hodnot již provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod není za kvalitu vody odpovědný.\n2.   K zajištění souladu s požadavky podle odstavce 1 provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod monitoruje kvalitu vody v souladu s:\na)\noddílem 2 přílohy I;\nb)\nvšemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d), pokud jde o monitorování.\nČlánek 5\nŘízení rizik\n1.   Pro účely produkce, dodávky a využívání recyklované odpadní vody příslušný orgán zajistí, aby byl zaveden plán řízení rizik pro opětovné využívání vody.\nPlán řízení rizik pro opětovné využívání vody se může vztahovat na jeden nebo více systémů pro opětovné využívání vody.\n2.   Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vypracuje provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod, případně další odpovědné strany a koncoví uživatelé. Odpovědné strany při vypracovávání plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody konzultují podle potřeby všechny další relevantní odpovědné strany a koncové uživatele.\n3.   Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vychází ze všech hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II. Tento plán určuje povinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a dalších odpovědných stran v oblasti řízení rizik\n4.   Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody zejména:\na)\nstanoví veškeré nezbytné požadavky na provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod nad rámec požadavků uvedených v příloze I v souladu s písmenem B) přílohy II s cílem dále zmírňovat veškerá rizika před místem dodržování hodnot;\nb)\nurčí nebezpečí, rizika a příslušná preventivní nebo možná nápravná opatření v souladu s písmenem C) přílohy II;\nc)\nurčí doplňující bariéry v rámci systému pro opětovné využívání vody a stanoví dodatečné požadavky, jejichž splnění je nezbytné za místem dodržování hodnot pro zajištění bezpečnosti systému pro opětovné využívání vody, případně včetně dalších podmínek souvisejících s distribucí, uchováváním a využíváním, a určí strany odpovědné za plnění těchto požadavků.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 13 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení za účelem přizpůsobení hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II technickému a vědeckému pokroku.\nKomisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 13 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení za účelem stanovení technických specifikací hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II.\nČlánek 6\nPovinnosti týkající se povolení pro recyklovanou odpadní vodu\n1.   Produkce a dodávka recyklované odpadní vody určené pro zavlažování v zemědělství podle oddílu 1 přílohy I podléhá povolení.\n2.   Odpovědné strany v rámci systému pro opětovné využívání vody včetně koncových uživatelů podají tam, kde je to relevantní podle vnitrostátního práva, žádost o vydání povolení nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž je zařízení pro recyklaci odpadních vod provozováno nebo jej zamýšlí provozovat.\n3.   Povolení stanoví povinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a v příslušných případech všech dalších odpovědných stran. Povolení vychází z plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody a upřesňuje mimo jiné:\na)\ntřídu nebo třídy kvality recyklované odpadní vody a zemědělské využití recyklované odpadní vody v souladu s přílohou I, pro něž je vydáno povolení, místo využívání, zařízení pro recyklaci odpadních vod a odhadovaný roční objem recyklované odpadní vody, jenž má být vyprodukován;\nb)\npodmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I;\nc)\nveškeré podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky na provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod stanovenými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;\nd)\nveškeré další podmínky potřebné ke zmírnění všech nepřijatelných rizik pro životní prostředí a pro zdraví lidí a zvířat za účelem dosažení přijatelné úrovně těchto rizik;\ne)\ndobu platnosti povolení;\nf)\nmísto dodržování hodnot.\n4.   Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán konzultuje jiné příslušné orgány, zejména vodohospodářské a zdravotnické orgány, pokud jsou odlišné od příslušného orgánu, a jakoukoli jinou stranu, kterou příslušný orgán považuje za relevantní, a vyměňuje si s nimi důležité informace.\n5.   Příslušný orgán neprodleně rozhodne o vydání povolení. Pokud příslušný orgán potřebuje vzhledem ke složitosti žádosti k rozhodnutí o vydání povolení více než 12 měsíců od obdržení úplné žádosti, sdělí žadateli předpokládané datum tohoto rozhodnutí.\n6.   Povolení se pravidelně přezkoumává a v případě potřeby se aktualizuje alespoň v těchto případech:\na)\ndošlo k podstatné změně kapacity;\nb)\nvybavení bylo modernizováno;\nc)\nbylo přidáno nové vybavení nebo procesy; nebo\nd)\ndošlo ke změně klimatických nebo jiných podmínek, které významně ovlivňují ekologický stav útvarů povrchových vod.\n7.   Členské státy mohou vyžadovat, aby uchovávání, distribuce a využívání recyklované odpadní vody podléhaly zvláštnímu povolení, na jehož základě se uplatní dodatečné požadavky a další bariéry určené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedené v čl. 5 odst. 4.\nČlánek 7\nKontrola souladu\n1.   Příslušný orgán ověřuje, zda jsou splňovány podmínky stanovené v povolení. Kontrola souladu se provádí:\na)\nprostřednictvím kontrol na místě;\nb)\nmonitorováním údajů získaných zejména na základě tohoto nařízení;\nc)\njakýmkoli jiným vhodným způsobem.\n2.   Pokud podmínky stanovené v povolení nejsou splněny, příslušný orgán vyzve provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a v příslušných případech další odpovědné strany, aby přijali veškerá opatření nezbytná k bezodkladnému obnovení souladu a okamžitě o nich informovali dotčené koncové uživatele.\n3.   Pokud neplnění podmínek stanovených v povolení představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí či zvířat, provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod nebo jakákoli jiná odpovědná strana okamžitě pozastaví dodávky recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne postupem vymezeným v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody o tom, že jsou podmínky opětovně splňovány v souladu s oddílem 2 písm. a) přílohy I.\n4.   Dojde-li k havárii ovlivňující plnění podmínek stanovených v povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod nebo jakákoli jiná odpovědná strana okamžitě informuje příslušný orgán a jiné strany, které by mohly být dotčeny, a sdělí příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie.\n5.   Příslušný orgán pravidelně ověřuje, zda odpovědné strany provádějí opatření a plní úkoly stanovené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody.\nČlánek 8\nSpolupráce mezi členskými státy\n1.   Pokud je opětovné využívání vody přeshraničního významu, členské státy určí kontaktní místo pro účely spolupráce s kontaktními místy a příslušnými orgány jiných členských států, nebo využijí stávající struktury vyplývající z mezinárodních dohod.\nÚkolem kontaktních míst nebo stávajících struktur je:\na)\npřijímat a předávat žádosti o pomoc;\nb)\nposkytovat na požádání pomoc a\nc)\nkoordinovat komunikaci mezi příslušnými orgány.\nPřed tím, než je povolení vydáno, si příslušné orgány vymění informace o podmínkách stanovených v čl. 6 odst. 3 s kontaktním místem v členském státě, v němž má být recyklovaná odpadní voda využívána.\n2.   Členské státy reagují na žádosti o pomoc bez zbytečného prodlení.\nČlánek 9\nInformování a osvěta\nÚspory vodních zdrojů vzniklé díky opětovnému využívání vody jsou tématem všeobecných osvětových kampaní v těch členských státech, ve kterých se recyklovaná odpadní voda využívá pro zavlažování v zemědělství. Tyto kampaně mohou zahrnovat propagaci výhod bezpečného opětovného využívání vody.\nTyto členské státy mohou rovněž zavést informační kampaně pro koncové uživatele s cílem zajistit optimální a bezpečné využívání recyklovaných odpadních vod, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.\nČlenské státy mohou tyto informační a osvětové kampaně přizpůsobit míře opětovného využívání vody.\nČlánek 10\nInformování veřejnosti\n1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, zajistí členské státy, v nichž je recyklovaná odpadní voda využívána pro zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddíle 1 přílohy I tohoto nařízení, aby byly veřejnosti on-line nebo jiným způsobem zpřístupněny adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují:\na)\nmnožství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané podle tohoto nařízení;\nb)\nprocento recyklované odpadní vody v členském státu dodané podle tohoto nařízení v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody, jsou-li takové údaje k dispozici;\nc)\npovolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;\nd)\nvýsledky veškerých kontrol souladu provedených podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení;\ne)\nkontaktní místa určená podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.\n2.   Informace podle odstavce 1 se aktualizují každé dva roky.\n3.   Členské státy zajistí, aby každé rozhodnutí učiněné podle čl. 2 odst. 2 bylo zpřístupněno veřejnosti on-line nebo jiným způsobem.\nČlánek 11\nInformace týkající se sledování provádění tohoto nařízení\n1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy, v nichž je recyklovaná odpadní voda využívána pro zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddíle 1 přílohy I tohoto nařízení, s pomocí Evropské agentury pro životní prostředí:\na)\nsestaví a zveřejní do 26. června 2026 a poté každých šest let aktualizují soubor údajů obsahující informace o výsledcích kontrol souladu provedených podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení a další informace, jež mají být zpřístupněny veřejnosti on-line nebo jiným způsobem podle článku 10 tohoto nařízení;\nb)\nsestaví, zveřejní a poté každý rok aktualizují soubor údajů obsahující informace o případech neplnění podmínek stanovených v povolení, které byly shromážděny podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, a informace o opatřeních přijatých podle čl. 7 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.\n2.   Členské státy zajistí, aby měly Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí přístup k souborům údajů uvedeným v odstavci 1.\n3.   Na základě souborů údajů uvedených v odstavci 1 Evropská agentura pro životní prostředí po konzultaci s členskými státy sestaví, zveřejní a pravidelně nebo na žádost Komise aktualizuje celounijní přehled. Tento přehled zahrnuje podle potřeby ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady tohoto nařízení, mapy a zprávy členských států.\n4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formátu a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1, jakož i podrobná pravidla týkající se formátu a prezentace celounijního přehledu podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 14.\n5.   Komise po konzultaci s členskými státy do 26. června 2022 stanoví pokyny podporující uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 12\nHodnocení a přezkum\n1.   Komise do 26. června 2028 provede hodnocení tohoto nařízení. Toto hodnocení zohlední alespoň následující:\na)\nzkušeností získané při uplatňování tohoto nařízení;\nb)\nsoubory údajů sestavené členskými státy podle čl. 11 odst. 1 a celounijní přehled sestavený Evropskou agenturou pro životní prostředí podle čl. 11 odst. 3;\nc)\npříslušné vědecké, analytické a epidemiologické údaje;\nd)\ntechnické a vědecké poznatky;\ne)\ndoporučení WHO, pokud jsou k dispozici, nebo jiná mezinárodní doporučení či normy ISO.\n2.   Při provádění hodnocení věnuje Komise zvláštní pozornost těmto aspektům:\na)\nminimálním požadavkům stanoveným v příloze I;\nb)\nhlavním prvkům řízení rizik stanoveným v příloze II;\nc)\ndodatečným požadavkům stanoveným příslušnými orgány podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d);\nd)\ndopadu opětovného využívání vody na životní prostředí a na zdraví lidí a zvířat, včetně dopadu látek, které nově vzbuzují obavy.\n3.   V rámci hodnocení Komise posoudí možnost:\na)\nrozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na recyklované odpadní vody určené k dalšímu zvláštnímu využití, včetně opětovného využívání pro průmyslové účely;\nb)\nrozšíření požadavků tohoto nařízení na nepřímé využívání vyčištěné odpadní vody.\n4.   Na základě výsledků hodnocení nebo vyžadují-li to nové technické a vědecké poznatky, může Komise posoudit, zda je zapotřebí minimální požadavky stanovené v oddílu 2 přílohy I přezkoumat.\n5.   V případě potřeby Komise předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.\nČlánek 13\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 25. června 2020. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 14\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený směrnicí 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 15\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření oznámí Komisi do 26. června 2024 a oznámí jí i všechny jejich následné změny.\nČlánek 16\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 26. června 2024.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 25. května 2020.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. METELKO-ZGOMBIĆ\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 94.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 353.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 7. dubna 2020 (Úř. věst. C 147, 4.5.2020, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. května 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(5)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).\n(6)  Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 33.\n(7)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).\n(8)  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).\n(9)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).\n(19)  Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).\n(20)  Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).\n(21)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).\n(23)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).\n(25)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\nPŘÍLOHA I\nVYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY\nOddíl 1\nVyužití recyklované odpadní vody\nZavlažování v zemědělství\nZavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:\n—\npotravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu v syrovém nebo nezpracovaném stavu,\n—\nzpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, až po zpracování (tj. uvařené nebo průmyslově zpracované),\n—\nnepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi a pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).\nAniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a zdraví, členské státy mohou používat recyklovanou odpadní vodu k dalším účelům, jako jsou:\n—\nopětovné využití pro průmyslové účely a\n—\nenvironmentální účely a účely veřejných služeb.\nOddíl 2\nMinimální požadavky\nMinimální požadavky na recyklovanou odpadní vodu určenou pro zavlažování v zemědělství\nTřídy kvality recyklované odpadní vody a povolené využití a metody zavlažování pro jednotlivé třídy jsou uvedeny v tabulce 1. Minimální požadavky na kvalitu vody jsou stanoveny v tabulce 2 písmene a). Minimální frekvence a výkonnostní cíle pro monitorování recyklované odpadní vody jsou stanoveny v tabulce 3 (rutinní monitorování) a v tabulce 4 (validační monitorování) písmene b).\nPlodiny náležející do příslušné kategorie se zavlažují recyklovanou odpadní vodou odpovídající minimální třídě kvality recyklované odpadní vody podle tabulky 1, ledaže jsou použity náležité doplňující bariéry uvedené v čl. 5 odst. 4 písm. c), čímž dojde ke splnění požadavků na kvalitu uvedených v tabulce 2 písmene a). Tyto doplňující bariéry mohou vycházet z orientačního seznamu preventivních opatření uvedených v bodě 7 přílohy II nebo v jakýchkoli jiných rovnocenných národních či mezinárodních normách, např. v normě ISO 16075-2.\nTabulka 1 – Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské využití a metody zavlažování\nMinimální třída kvality recyklované odpadní vody\nKategorie plodin (*1)\nMetoda zavlažování\nA\nVšechny potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, a kořenové plodiny konzumované za syrova\nVšechny metody zavlažování\nB\nPotravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny, včetně plodin určených ke krmení zvířat na produkci mléka a masa\nVšechny metody zavlažování\nC\nPotravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny, včetně plodin určených ke krmení zvířat na produkci mléka a masa\nKapkové zavlažování (*2) nebo jiná metoda zavlažování, při níž nedochází k přímému kontaktu s jedlou částí plodiny\nD\nTechnické a energetické plodiny a plodiny z osiva\nVšechny metody zavlažování (*3)\na)   Minimální požadavky na kvalitu vody\nTabulka 2 – Požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství\nTřída kvality recyklované odpadní vody\nOrientační technologický cíl\nPožadavky na kvalitu\nE. coli\n(číslo/100 ml)\nBSK5\n(mg/l)\nNL\n(mg/l)\nZákal\n(NTU)\nJiné\nA\nSekundární čištění, filtrace a dezinfekce\n≤ 10\n≤ 10\n≤ 10\n≤ 5\nLegionella spp.: < 1 000  KTJ/l v případě rizika aerosolizace\nStřevní paraziti (vajíčka střevních parazitů): ≤ 1 vajíčko/l pro zavlažování pastvin nebo pícnin\nB\nSekundární čištění a dezinfekce\n≤ 100\nPodle směrnice 91/271/EHS\n(příloha I, tabulka 1)\nPodle směrnice 91/271/EHS\n(příloha I, tabulka 1)\n–\nC\nSekundární čištění a dezinfekce\n≤ 1 000\n–\nD\nSekundární čištění a dezinfekce\n≤ 10 000\n–\nRecyklovaná odpadní voda se považuje za vyhovující požadavkům stanoveným v tabulce 2, jestliže hodnoty měření u této recyklované odpadní vody splňují všechna tato kritéria:\n—\nuvedené hodnoty pro E. coli, Legionella spp. a střevní parazity jsou vyhovující u 90 % nebo více vzorků. Žádná hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 1 logaritmické jednotky od uvedené hodnoty pro E. coli a Legionella spp. a 100 % uvedené hodnoty pro střevní parazity;\n—\nuvedené hodnoty pro BSK5, NL a zákal v třídě A jsou vyhovující u 90 % nebo více vzorků. Žádná hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 100 % uvedené hodnoty.\nb)   Minimální požadavky na monitorování\nProvozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod provádí rutinní monitorování za účelem ověření, že recyklovaná odpadní voda splňuje minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v písmenu a). Rutinní monitorování se zařadí do postupů ověřování systému pro opětovné využívání vody.\nVzorky, které budou použity k ověření souladu s mikrobiologickými parametry v místě dodržování hodnot, se odebírají podle normy EN ISO 19458 nebo podle jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které zajišťují srovnatelnou kvalitu.\nTabulka 3 – Minimální frekvence pro rutinní monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství\nMinimální frekvence monitorování\nTřída kvality recyklované odpadní vody\nE. coli\nBSK5\nNL\nZákal\nLegionella spp.:\n(v příslušných případech)\nStřevní paraziti\n(v příslušných případech)\nA\nJednou týdně\nJednou týdně\nJednou týdně\nKontinuálně\nDvakrát měsíčně\nDvakrát měsíčně nebo jak je určeno provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod podle počtu vajíček v odpadní vodě odváděné do zařízení pro recyklaci odpadních vod.\nB\nJednou týdně\nPodle směrnice 91/271/EHS\n(příloha I, oddíl D)\nPodle směrnice 91/271/EHS\n(příloha I, oddíl D)\n–\nC\nDvakrát měsíčně\n–\nD\nDvakrát měsíčně\n–\nValidační monitorování se provede před uvedením nového zařízení pro recyklaci odpadních vod do provozu.\nZařízení pro recyklaci odpadních vod, která jsou již v provozu a splňují ke dni 25. června 2020 požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody uvedené v tabulce 2 písmene a), jsou vyňata z povinnosti validačního monitorování.\nValidační monitorování se však provádí ve všech případech, když je vybavení modernizováno a když je přidáno nové vybavení nebo procesy.\nValidační monitorování se provádí pro třídu kvality recyklované odpadní vody s nejpřísnějšími požadavky, třídu A, za účelem posouzení toho, zda jsou dosaženy výkonnostní cíle (snížení log10). Validační monitorování zahrnuje monitorování indikátorových mikroorganismů spojených s jednotlivými skupinami patogenů, tj. bakterie, viry a prvoci. Zvolenými indikátorovými mikroorganismy jsou E. coli pro patogenní bakterie, F-specifické kolifágy, somatické kolifágy nebo kolifágy pro patogenní viry a spory Clostridium perfringens nebo sporulující sulfát redukující bakterie pro prvoky. Výkonnostní cíle (snížení log10) pro validační monitorování u vybraných indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v tabulce 4 a musí jich být dosaženo v místě dodržování hodnot, přičemž se zohledňují koncentrace v surové odpadní vodě odváděné do čistírny městských odpadních vod. Alespoň 90 % validačních vzorků musí dosahovat nebo překračovat výkonnostní cíle.\nPokud biologický ukazatel není v surové odpadní vodě přítomen v dostatečném množství ke snížení log10, nepřítomnost tohoto biologického ukazatele v recyklované odpadní vodě znamená, že jsou splněny validační požadavky. Dosažení výkonnostního cíle lze stanovit pomocí analytické kontroly, sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy, jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování nebo případové studie, nebo lze, v případě inovativního zpracování, dosažení výkonnostního cíle testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek.\nTabulka 4 – Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství\nTřída kvalityrecyklované odpadnívody\nIndikátorové mikroorganismy (*4)\nVýkonnostní cíle pro řetězec čištění\n(snížení log10)\nA\nE. coli\n≥ 5,0\nCelkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*5)\n≥ 6,0\nSpory Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující bakterie (*6)\n≥ 4,0 (v případě spor Clostridium perfringens)\n≥ 5,0 (v případě sporulujících sulfát redukujících bakterií)\nMetody analýzy pro monitorování se validují a zadokumentují podle normy EN ISO/IEC-17025 nebo jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které zajišťují srovnatelnou kvalitu.\n(*1)  Pokud stejný druh zavlažované plodiny spadá do několika kategorií uvedených v tabulce 1, použijí se požadavky nejpřísnější kategorie.\n(*2)  Kapkové zavlažování (nazývané také kapková závlaha) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.\n(*3)  U metod zavlažování napodobujících déšť je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně zdraví pracovníků a osob v okolí. Za tímto účelem se použijí náležitá preventivní opatření.\n(*4)  Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak se zvolí tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0) a Cryptosporidium (≥ 5,0).\n(*5)  Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná analyzuje se alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).\n(*6)  Spory Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však bakterie redukující sporulující sulfát, jestliže koncentrace spor Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.\nPŘÍLOHA II\nA)\nHlavní prvky řízení rizik\nŘízení rizik sestává z určení a aktivního řízení rizik s cílem zajistit, že recyklovaná odpadní voda bude využívána a bude se s ní hospodařit bezpečně a že nebude ohroženo životní prostředí nebo zdraví lidí či zvířat. Za tímto účelem se zavede plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vycházející z těchto prvků:\n1.\nPopis celého systému opětovného využívání vody, od odvedení odpadní vody do čistírny městských odpadních vod až po místo využití, včetně zdrojů odpadní vody, kroků při čištění a technologií v zařízení pro recyklaci odpadních vod, infrastruktury pro dodávku, distribuci a uchovávání, zamýšleného využití, místa a doby využití (např. dočasné nebo ad hoc využití), metod zavlažování, druhu plodiny, jiných vodních zdrojů, počítá-li se s využitím více zdrojů, a objem recyklované odpadní vody, která bude dodávána.\n2.\nIdentifikace všech stran zapojených do systému opětovného využívání vody a jasný popis jejich úloh a povinností.\n3.\nIdentifikace potenciálních nebezpečí, zejména přítomnosti znečišťujících látek a patogenů, a možnosti nebezpečných událostí, jako jsou poruchy při čištění nebo náhodné úniky nebo kontaminace systému opětovného využívání vody.\n4.\nIdentifikace ohroženého prostředí a populací a cesty expozice k identifikovaným potenciálním nebezpečím, s ohledem na specifické environmentální faktory, jako je lokální hydrogeologie, topologie, druh půdy a ekologie, a faktory související s druhem plodin a zemědělskou a zavlažovací praxí. Zvážení, na základě vědeckých důkazů, možných nezvratných nebo dlouhodobých negativních účinků recyklace vody v oblasti životního prostředí a zdraví.\n5.\nPosouzení rizik pro životní prostřední a pro zdraví lidí a zvířat s ohledem na povahu identifikovaných potenciálních nebezpečí, trvání zamýšleného používání, identifikovaná prostředí a populace ohrožené expozicí těmto nebezpečím a závažnost možných účinků těchto nebezpečí, při zohlednění zásady předběžné opatrnosti, jakož i s ohledem na všechny příslušné právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy, pokyny a minimální požadavky týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti práce. Posouzení rizik by mohlo být založeno na přezkumu dostupných vědeckých studií a údajů.\nPosouzení rizik sestává z těchto prvků:\na)\nposouzení rizik pro životní prostředí, včetně všech těchto prvků:\ni)\npotvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně odhadu úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům;\nii)\nposouzení potenciálního rozsahu expozice;\niii)\ncharakterizace rizik;\nb)\nposouzení rizik pro zdraví lidí a zvířat, včetně všech těchto prvků:\ni)\npotvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně vztahu mezi dávkou a odezvou;\nii)\nposouzení potenciálního rozsahu dávky nebo expozice;\niii)\ncharakterizace rizik.\nPosouzení rizik lze provést s využitím kvalitativního nebo semikvantitativního posouzení rizik. Kvantitativní posouzení rizik se použije, je-li k dispozici dostatek podpůrných údajů nebo v projektech, které mají potenciálně vysoké riziko pro životní prostředí nebo veřejné zdraví.\nV posouzení rizik se zohlední minimálně tyto požadavky a povinnosti:\na)\npožadavek snížit a předcházet znečištění vod dusičnany v souladu se směrnicí 91/676/EHS;\nb)\npovinnost, aby ochranná pásma zdrojů vody určené k lidské spotřebě splňovala požadavky směrnice 98/83/ES;\nc)\npožadavek splnit environmentální cíle podle směrnice 2000/60/ES;\nd)\npožadavek přecházet znečišťování podzemních vod podle směrnice 2006/118/ES;\ne)\npožadavek splnit normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle směrnice 2008/105/ES\nf)\npožadavek splnit normy environmentální kvality pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni, tj. znečišťující látky specifické pro povodí, podle směrnice 2000/60/ES;\ng)\npožadavek splnit normy jakosti vod ke koupání podle směrnice 2006/7/ES\nh)\npožadavky týkající se ochrany životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství podle směrnice 86/278/EHS;\ni)\npožadavky týkající se hygieny potravin stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a pokyny uvedené v oznámení Komise o pokynech pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny;\nj)\npožadavky na hygienu krmiv podle nařízení (ES) č. 183/2005;\nk)\npožadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria podle nařízení (ES) č. 2073/2005;\nl)\npožadavky týkající se maximálních limitů některých kontaminujících látek v potravinách podle nařízení (ES) č. 1881/2006;\nm)\npožadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu podle nařízení (ES) č. 396/2005;\nn)\npožadavky týkající se zdraví zvířat podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011.\nB)\nPodmínky týkající se dodatečných požadavků\n6.\nZvážení požadavků na kvalitu vody a monitorování, které doplňují nebo zpřísňují požadavky uvedené v oddíle 2 přílohy I, je-li to nutné a vhodné pro zajištění přiměřené ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, zejména pokud existují jasné vědecké důkazy o tom, že rizika pocházejí z recyklované odpadní vody, a nikoliv z jiných zdrojů.\nV závislosti na výsledku posouzení rizik podle bodu 5 se mohou tyto dodatečné požadavky týkat zejména:\na)\ntěžkých kovů;\nb)\npesticidů;\nc)\nvedlejších produktů dezinfekce;\nd)\nléčivých přípravků;\ne)\njiných látek, které nově vzbuzují obavy, včetně znečišťujících mikrolátek a mikroplastů;\nf)\nantimikrobiální rezistence.\nC)\nPreventivní opatření\n7.\nIdentifikace preventivních opatření, která jsou již zavedena nebo která by měla být přijata pro omezení rizik, aby byla všechna identifikovaná rizika adekvátně řízena. Zvláštní pozornost se věnuje vodním útvarům využívaným pro odběr vody určené k lidské spotřebě a příslušným ochranným pásmům.\nTato preventivní opatření mohou zahrnovat:\na)\nkontrolu přístupu;\nb)\ndalší opatření v oblasti dezinfekce nebo odstraňování znečišťujících látek;\nc)\nzvláštní technologie zavlažování snižující riziko vzniku aerosolu (např. kapkové zavlažování);\nd)\nzvláštní požadavky na závlahu postřikem (např. maximální rychlost větru, vzdálenosti mezi postřikovačem a citlivými oblastmi);\ne)\nzvláštní požadavky na zemědělská pole (např. sklon svahu, nasycení pole vodou a krasové oblasti);\nf)\npodpora zániku patogenů před sklizní;\ng)\nstanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností (např. od povrchových vod, včetně zdrojů pro hospodářská zvířata, nebo aktivity typu akvakultura, chov ryb, akvakultura korýšů, plavání a jiné vodní aktivity);\nh)\nznačení na místech zavlažování informující o tom, že se používá recyklovaná odpadní voda nevhodná k pití.\nZvláštní preventivní opatření, která mohou přicházet v úvahu, jsou stanovena v tabulce 1.\nTabulka 1 – Zvláštní preventivní opatření\nTřída kvality recyklované odpadnívody\nZvláštní preventivní opatření\nA\n—\nPrasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.\nB\n—\nZákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.\n—\nZabránit dojnicím v období dojivosti ve vstupu na pastvinu, dokud pastvina neuschne.\n—\nPícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.\n—\nPrasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.\nC\n—\nZákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.\n—\nZajistit, aby se zvířata nepásla na pastvě pět dnů po poslední závlaze.\n—\nPícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.\n—\nPrasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.\nD\n—\nZákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.\n8.\nAdekvátní systémy a postupy řízení kvality, včetně monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů a adekvátní programy údržby vybavení.\nDoporučuje se, aby provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod vytvořil a udržoval systém řízení kvality certifikovaný podle normy ISO 9001 nebo rovnocenné normy.\n9.\nSystémy monitorování životního prostředí pro zajištění zpětné vazby z monitorování a řádné validace a dokumentace všech procesů a postupů.\n10.\nVhodné systémy pro řízení havárií a mimořádných událostí, včetně postupů pro vhodné informování všech příslušných stran o dané události, a pravidelná aktualizace havarijního plánu.\nČlenské státy by mohly využít stávající mezinárodní pokyny či normy, jako jsou pokyny ISO 20426:2018 pro posuzování a řízení zdravotních rizik opětovného využívání užitkové vody, pokyny ISO 16075:2015 pro používání vyčištěné odpadní vody na zavlažovací projekty nebo jiné rovnocenné normy uznávané na mezinárodní úrovni či pokyny WHO, jakožto nástroje pro systematickou identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, a to na základě prioritního přístupu uplatňovaného na celý řetězec (od čištění městských odpadních vod pro opětovné využívání přes distribuci a využití pro účely zavlažování v zemědělství až po kontrolu účinků) a posouzení rizika specifického pro danou lokalitu.\n11.\nZajištění, že budou vytvořeny koordinační mechanismy mezi různými subjekty s cílem zaručit bezpečnou produkci a bezpečné používání recyklované vody.", "summary": "Minimální požadavky na opětovné využívání vody\nMinimální požadavky na opětovné využívání vody\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje harmonizované parametry, aby se zajistila bezpečnost opětovného využívání vody pro zavlažování v zemědělství s cílem prosazovat tuto praxi a pomáhat řešit sucho a nedostatek vody. Také má za cíl přispět k cílům udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle 6 o dostupnosti vody a udržitelném vodohospodářství a dostupnosti sanitačních zařízení pro všechny, a cíle 12 o udržitelné spotřebě a výrobě.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení stanoví minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování a pravidla řízení rizik pro bezpečné využívání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství v souvislosti s integrovaným hospodařením s vodou.\nNavazuje na 2 sdělení Evropské komise:Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy z roku 2012 (viz shrnutí) a Akční plán EU pro oběhové hospodářství z roku 2015, který se zavázal k učinění řady opatření na podporu opětovného využívání upravené odpadní vody a k návrhu právního předpisu stanovujícího minimální požadavky na opětovné využití vody.Oblast působnostiNařízení se použije kdekoliv, kde je opětovně využívána ošetřená městská odpadní voda, podle článku 12 odst. 1 směrnice 91/271/EHS o městské odpadní vodě pro zavlažování v zemědělství (viz shrnutí). Země EU se může rozhodnout, že není vhodné opětovně využívat vodu pro zavlažování v zemědělství v jedné nebo více oblastech povodí nebo jejich částech na základě konkrétních kritérií:zeměpisné a klimatické podmínky oblasti nebo jejích částí,vlivy na jiné vodní zdroje a jejich stav,vlivy na útvary povrchových vod, do nichž jsou vypouštěny vyčištěné městské odpadní vody, a stav těchto útvarů,náklady recyklované odpadní vody a dalších vodních zdrojů z hlediska životního prostředí a přírodních zdrojů. Takové rozhodnutí musí být řádně odůvodněno a pravidelně přezkoumáváno s ohledem na měnící se okolnosti, jako jsou prognózy v oblasti změny klimatu a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu sestavené podle rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES — viz shrnutí). Nařízení umožňuje časově omezené výjimky z pravidel pro výzkumné nebo pilotní projekty podléhající jistým podmínkám.Kvalita recyklované odpadní vody\nProvozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod musí zajistit, aby recyklovaná odpadní voda určená pro zavlažování v zemědělství byla v souladu s:minimálními požadavky na kvalitu vody stanovenými v příloze I nařízení — vztahující se na mikrobiologické prvky (jako jsou hladiny bakterie E.coli) a monitorující požadavky pro průběžné a validační monitorování, všemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném vydaném povolení, pokud jde o kvalitu vody.Řízení rizikPříslušný vnitrostátní orgán musí zajistit, aby byl sestaven plán řízení rizik pro opětovné využívání vody pro produkci, dodávku a využití recyklované odpadní vody. Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody mohou navrhnout provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod, jiné strany účastnící se projektu opětovného využití vody nebo případně koncoví uživatelé, a tento plán musí určit povinnosti řízení rizik všech stran účastnících se projektu opětovného využití vody. Musí zejména stanovit dodatečné požadavky na kvalitu vody, určit vhodná preventivní nebo nápravná opatření a jakékoli doplňující bariéry nebo opatření s cílem zajistit bezpečnost systému.Povinnosti týkající se povoleníProdukce a dodávka recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství vyžaduje povolení. Strany, kterých se to týká, musí podat žádost u příslušného vnitrostátního orgánu. Povolení stanovuje povinnosti pro provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a v příslušných případech všech dalších odpovědných stran v systému pro opětovné využívání vody, který se zakládá na plánu řízení rizik. Musí upřesnit řadu aspektů včetně:třídy nebo tříd kvality recyklované odpadní vody a zemědělského využití recyklované odpadní vody, pro něž je vydáno povolení, místa využívání, zařízení pro recyklaci odpadních vod a odhadovaného ročního objemu recyklované odpadní vody, jenž má být vyprodukován,podmínek v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování,veškerých podmínek v souvislosti s dodatečnými požadavky na provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod stanovených v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody,veškerých dalších podmínek potřebných ke zmírnění všech nepřijatelných rizik pro životní prostředí a pro zdraví lidí a zvířat za účelem dosažení přijatelné úrovně těchto rizik,doby platnosti povolení,místa dodržování hodnot. Povolení musí být pravidelně přezkoumáváno a aktualizováno, při nejmenším v případě, kdy dojde k výrazným změnám v procesech zpracování nebo podmínkách na daném místě.Kontroly souladuPříslušný vnitrostátní orgán musí kontrolovat soulad s podmínkami stanovenými v povolení. Kontrolu je možné provádět:prostřednictvím kontrol na místě,monitorováním údajů získaných zejména na základě tohoto nařízení,jakýmkoli jiným vhodným způsobem. Nařízení také stanovuje opatření, která je třeba provést v případě nesouladu. Příslušný vnitrostátní orgán musí také pravidelně kontrolovat soulad s plány řízení rizik.Transparentnost a sdílení informacíMusí být zřízena vnitrostátní kontaktní místa za účelem usnadnit přeshraniční koordinaci v případě potřeby. Za účelem transparentnosti také nařízení stanovuje pravidla pro:osvětu,informace, které mají být poskytovány veřejnosti,informace o monitorování provádění. Komise provede hodnocení nařízení do 26. června 2028.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 26. června 2023.\nKONTEXT\nDalší informace naleznete zde:Opětovné využívání vody (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32–55)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Uzavření cyklu — akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614 final, 2.12.2015)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy (COM(2012) 673 final, 14.11.2012)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (COM(2007) 414 final, 18.7.2007)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1–54)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 852/2004 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1–73)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32–54)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40–52)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 07.09.2020"}
{"celex_id": "32021L1883", "reference": "28.10.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 382/1\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1883\nze dne 20. října 2021\no podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ stanoví cíl, aby se Unie stala ekonomikou založenou na znalostech a inovacích, snížila administrativní zátěž společností a lépe vyrovnávala nabídku a poptávku na trhu práce. Uvedené sdělení poukazuje na potřebu komplexní politiky v oblasti migrace pracovních sil a lepšího začleňování migrantů. Na opatření k usnadnění přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí je třeba pohlížet v těchto širších souvislostech.\n(2)\nV závěrech Evropské rady ze dne 26. a 27. června 2014 se uvádí, že k tomu, aby Evropa zůstala atraktivní destinací pro talentované a kvalifikované lidi, musí soutěžit v celosvětovém úsilí o získávání nadaných jedinců. Proto by se měly rozvíjet strategie s cílem plně využít možností legální migrace, včetně zjednodušení stávajících pravidel.\n(3)\nSdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ vyzývá k zavedení atraktivního celounijního režimu zaměřeného na vysoce kvalifikované státní příslušníky třetích zemí a uvádí, že je zapotřebí přezkoumat směrnici Rady 2009/50/ES (4) s cílem umožnit Unii efektivněji lákat talentované lidi, což pomůže řešit demografické výzvy, s nimiž se Unie potýká, i nedostatek pracovních sil a dovedností v klíčových odvětvích hospodářství Unie. Výzva k revizi uvedené směrnice se opakuje ve sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu, v němž se uvádí, že reforma modré karty EU musí přinést skutečnou přidanou hodnotu EU při získávání kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím účinného a flexibilního celounijního nástroje.\n(4)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016 (5) vyzval k ambicióznímu a cílenému přezkumu směrnice 2009/50/ES, včetně její oblasti působnosti.\n(5)\nJe nezbytné reagovat na problémy určené ve sdělení Komise ze dne 22. května 2014 o provádění směrnice 2009/50/ES. Unie by měla usilovat o vytvoření atraktivnějšího a efektivnějšího celounijního režimu pro vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí. Přístup Unie k lákání takto vysoce kvalifikovaných pracovníků by měl být ještě více harmonizován a modrá karta EU by se v této souvislosti měla stát hlavním nástrojem s rychlejšími postupy, pružnějšími kritérii pro přijímání podporujícími začlenění a rozsáhlejšími právy, včetně snadnější mobility uvnitř Unie. To by ovšem vyžadovalo podstatné změny směrnice 2009/50/ES, a proto by uvedená směrnice měla být zrušena a nahrazena novou směrnicí.\n(6)\nMěl by být vytvořen srozumitelný a transparentní celounijní systém přijímání, který umožní získat a udržet vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí a podpořit jejich mobilitu. Tato směrnice by se měla použít bez ohledu na to, zda je původním účelem pobytu státního příslušníka třetí země zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci nebo jiný účel, který se změní na účel zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci později. Je nutné zohlednit priority členských států, potřeby jejich trhů práce a jejich přijímací kapacity. Touto směrnicí by neměla být dotčena pravomoc členských států vydávat pro účely zaměstnání vyžadujících vysokou kvalifikaci jiná vnitrostátní povolení k pobytu než modré karty EU. Kromě toho by touto směrnicí neměla být dotčena možnost držitele modré karty EU požívat dalších práv a výhod podle vnitrostátního práva, které jsou slučitelné s touto směrnicí.\n(7)\nČlenské státy by měly zajistit rovné podmínky mezi modrými kartami EU a vnitrostátními povoleními k pobytu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, pokud jde o procesní práva a rovné zacházení, postupy a přístup k informacím. Členské státy by zejména měly zajistit, aby úroveň procesních záruk a práv pro držitele modré karty EU a jejich rodinné příslušníky nebyla nižší než pro držitele vnitrostátních povolení k pobytu. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby žadatelé o modrou kartu EU nebyli v méně výhodném postavení než žadatelé o vnitrostátní povolení k pobytu, pokud jde o postupy uznávání zaměstnavatelů, a aby nemuseli platit vyšší poplatky za vyřízení žádosti. Konečně by členské státy měly provádět informační, propagační a reklamní činnosti na stejné úrovni ve vztahu k modré kartě EU jako k vnitrostátním povolením k pobytu, například pokud jde o informace na vnitrostátních internetových stránkách týkajících se legální migrace, informační kampaně a vzdělávací programy poskytované příslušným migračním orgánům.\n(8)\nS cílem posílit a podpořit systém modré karty EU a přilákat vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí se členské státy vybízejí, aby posílily reklamní činnosti a informační kampaně týkající se modré karty EU, včetně těch zaměřených na třetí země, je-li to vhodné.\n(9)\nČlenské státy mají tuto směrnici provádět bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak vyžadují zejména směrnice Rady 2000/43/ES (6) a 2000/78/ES (7). Má-li být zásada nediskriminace účinná, držitelé modré karty EU by měli mít možnost domáhat se nápravy a podat stížnost v souladu s vnitrostátním právem, jestliže čelí jakékoli diskriminaci, a to i na trhu práce.\n(10)\nS ohledem na zprávu Eurostatu ze dne 21. února 2020 nazvanou „Těžko obsaditelná volná místa v oblasti IKT: rostoucí výzva“ a na její závěry týkající se rozsáhlého nedostatku vysoce kvalifikovaných pracovníků v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) na trzích práce členských států by měly být vyšší odborné dovednosti považovány za rovnocenné vysokoškolské kvalifikaci pro účely žádosti o modrou kartu EU ve vztahu ke dvěma vyšším pozicím: řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO-08 klasifikace 133) a specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO-08 klasifikace 25). Vzhledem k tomu, že získání bakalářského titulu trvá nejméně tři roky, měla by délka požadované odborné praxe činit tři roky. Tato délka je rovněž opodstatněná vzhledem k rychlému tempu technologického vývoje v odvětví IKT a měnícím se potřebám zaměstnavatelů.\n(11)\nČlenské státy se vyzývají, aby usnadnily posuzování a uznávání vyšších odborných dovedností pro účely modré karty EU.\n(12)\nPředpokládá se, že seznam povolání obsažený v příloze této směrnice by mohl být změněn, zejména na základě posouzení potřeby tak učinit ze strany Komise, mimo jiné na základě informací poskytnutých členskými státy o potřebách jejich trhů práce, za účelem uznávání odborné praxe podle této směrnice v jiných oblastech činnosti. Komise by měla toto posouzení provádět každé dva roky.\n(13)\nPro povolání, která nejsou ve zmíněné příloze uvedena, by členské státy měly mít možnost přijímat žádosti o modrou kartu EU na základě dokladu o vyšších odborných dovednostech doložených nejméně pětiletou odbornou praxí na úrovni srovnatelné s vysokoškolskou kvalifikací, která je relevantní pro povolání nebo odvětví uvedené v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce.\n(14)\nPojem zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci znamená, že zaměstnaná osoba má nejen vysokou úroveň způsobilosti doloženou vyšší odbornou kvalifikací, ale také že práce, jež má být vykonávána, je ve své podstatě chápána tak, že takovou způsobilost vyžaduje. Zatímco na moderním trhu práce není přímá souvislost mezi kvalifikací a daným zaměstnáním vždy nezbytně požadována, úkoly a povinnosti související s pracovní smlouvou pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci by měly být natolik specializované a komplexní, aby úroveň způsobilosti požadovaná k výkonu těchto povinností byla obvykle spojována s absolvováním vzdělávacích programů a výslednou kvalifikací na úrovni 6, 7 a 8 podle klasifikace Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) 2011 nebo případně na víceméně odpovídající úrovni 6, 7 a 8 v rámci evropského rámce kvalifikací (EQF) v souladu s právem dotčeného členského státu nebo u specifických povolání se srovnatelnými vyššími odbornými dovednostmi.\n(15)\nTouto směrnicí by nemělo být dotčeno právo členských států stanovit objem přijatých státních příslušníků třetích zemí přicházejících na jejich území ze třetích zemí za účelem hledání práce, jak je uvedeno v čl. 79 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Členské státy by na základě toho měly mít možnost buď žádost o modrou kartu EU odmítnout, nebo ji zamítnout.\n(16)\nOsoby požívající mezinárodní ochrany ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (8) mají širší soubor práv včetně přístupu na trh práce v členském státě, který jim mezinárodní ochranu poskytl. Aby se zlepšily jejich příležitosti na trhu práce v Unii, měly by mít vysoce kvalifikované osoby požívající mezinárodní ochrany právo žádat o modrou kartu EU i v jiném členském státě, než který jim mezinárodní ochranu poskytl. V tomto jiném členském státě by se na ně měla vztahovat stejná pravidla jako na kteréhokoli jiného státního příslušníka třetí země, který spadá do oblasti působnosti této směrnice, a tato směrnice by neměla mít dopad na jejich právní postavení v členském státě, který jim poskytl mezinárodní ochranu. Osoby požívající mezinárodní ochrany mají rovněž právo žádat o modrou kartu EU v členském státě, který jim poskytl ochranu. V takovém případě by se však neměla z důvodů právní srozumitelnosti a soudržnosti použít ustanovení této směrnice týkající se rovného zacházení a sloučení rodiny. Tato práva by měla být i nadále regulována azylovým acquis a případně směrnicí Rady 2003/86/ES (9).\n(17)\nPřenesení odpovědnosti za osoby požívající mezinárodní ochrany přesahuje oblast působnosti této směrnice. Status ochrany a práva spojená s mezinárodní ochranou by na základě vydání modré karty EU neměly být přenášeny na jiný členský stát.\n(18)\nAby se usnadnila nezávislá mobilita uvnitř Unie a obchodní činnost vysoce kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají práva volného pohybu, měl by jim být umožněn přístup k získání modré karty EU podle stejných pravidel jako kterémukoli jinému státnímu příslušníkovi třetí země spadajícímu do oblasti působnosti této směrnice. Toto právo se týká osob, které v souladu s platným právem požívají práv volného pohybu založených na rodinných vazbách k občanu Unie, a mělo by platit bez ohledu na to, zda příslušný občan Unie uplatnil základní právo na volný pohyb a pobyt podle článku 21 Smlouvy o fungování EU, a bez ohledu na to, zda dotčený státní příslušník třetí země byl nejprve držitelem modré karty EU, anebo osobou požívající práva volného pohybu. Tito držitelé modré karty EU by tudíž měli mít právo vykonávat zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci, provádět obchodní cesty a pobývat v různých členských státech, bez ohledu na to, zda je daný státní příslušník třetí země provázen příslušným občanem Unie. Právy, jichž tito státní příslušníci třetích zemí nabudou jako držitelé modrých karet EU, by neměla být dotčena práva, jichž mohou požívat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (10). Z důvodu právní srozumitelnosti a soudržnosti by, pokud jde o sloučení rodiny a rovné zacházení, měla mít přednost pravidla podle směrnice 2004/38/ES. Veškerá ustanovení této směrnice týkající se osob požívajících práva volného pohybu by měla platit i pro státní příslušníky třetích zemí, kteří požívají práva volného pohybu rovnocenného právu občanů Unie podle dohod uzavřených buď mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé, nebo mezi Unií a třetími zeměmi.\n(19)\nTato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt v členském státě jako výzkumní pracovníci za účelem provádění výzkumných projektů, neboť tyto osoby spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (11), která zavedla zvláštní postup pro přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu. Oprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí přijatí podle směrnice (EU) 2016/801 by však měli mít právo žádat o modrou kartu EU podle této směrnice. Držitelé modré karty EU oprávněně pobývající na území Unie by také měli mít právo požádat o to, aby zde mohli pobývat jako výzkumní pracovníci na základě směrnice (EU) 2016/801. V zájmu zajištění této možnosti by směrnice (EU) 2016/801 měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(20)\nAčkoli se tato směrnice nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí žádající o přijetí do Unie jako osoby převedené v rámci společnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU (12), osoby převedené v rámci společnosti oprávněně pobývající v Unii by měly mít právo žádat o modrou kartu EU podle této směrnice pro jiné účely, než na které se vztahuje směrnice 2014/66/EU.\n(21)\nJe nezbytné zajistit pružný, srozumitelný a vyvážený systém přijímání reagující na poptávku a založený na objektivních kritériích, jako je například skutečnost, že žadatel má pracovní smlouvu nebo závaznou pracovní nabídku nejméně na dobu šesti měsíců, soulad s platným právem, kolektivními smlouvami či vnitrostátní praxí v příslušném profesním odvětví, minimální výše mzdy, kterou mohou členské státy podle situace na svém trhu práce upravit, a vyšší odborná kvalifikace nebo případně vyšší odborné dovednosti žadatele.\n(22)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní postupy uznávání diplomů. Při hodnocení, zda dotčený státní příslušník třetí země má vysokoškolskou kvalifikaci nebo rovnocennou kvalifikaci, by se mělo odkazovat na úrovně 6, 7 a 8 podle klasifikace ISCED 2011 nebo případně na víceméně odpovídající úrovně 6, 7 a 8 v rámci EQF v souladu s právem dotčeného členského státu.\n(23)\nČlenské státy se vybízejí, aby usnadnily uznávání dokladů potvrzujících příslušnou vyšší odbornou kvalifikaci dotčeného státního příslušníka třetí země a aby v případě osob požívajících mezinárodní ochrany, které nemusí mít potřebné doklady, zavedly vhodné postupy pro posuzování a uznávání jejich předchozí vysokoškolské kvalifikace nebo případně jejich vyšších odborných dovedností.\n(24)\nS cílem zajistit dostatečnou míru harmonizace podmínek pro přijetí v celé Unii je třeba stanovit nižší i vyšší koeficient pro výpočet minimální výše mzdy. Nižší a vyšší hranice pro stanovení minimální výše mzdy na úrovni členského státu by měly být určeny vynásobením uvedených koeficientů průměrnou hrubou roční mzdou v dotčeném členském státě. Minimální výše mzdy by měla být v rozmezí nižší a vyšší hranice zvolena po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátní praxí. Podle této minimální výše mzdy by měla být stanovena minimální mzda, kterou má pobírat držitel modré karty EU. Aby tedy mohli obdržet modrou kartu EU, měli by žadatelé pobírat mzdu, která je rovna minimální výši mzdy zvolené dotčeným členským státem nebo vyšší.\n(25)\nČlenské státy by měly mít možnost stanovit nižší minimální výši mzdy v případě konkrétních povolání, u nichž dotčený členský stát shledal, že existuje výrazný nedostatek dostupných pracovníků, a tato povolání jsou uvedena v oddílech 1 a 2 klasifikace ISCO. Tato minimální výše mzdy by v žádném případě neměla být nižší než 1,0násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném členském státě.\n(26)\nV souladu s prioritami nové agendy dovedností pro Evropu, stanovené ve sdělení Komise ze dne 10. června 2016, zejména s cílem zlepšit soulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a řešit nedostatek dovedností, se členské státy vybízejí, aby případně po konzultaci se sociálními partnery sestavily seznamy odvětví zaměstnanosti, která se potýkají s nedostatkem vysoce kvalifikovaných pracovníků.\n(27)\nČlenské státy by měly mít možnost stanovit nižší minimální výši mzdy tak, aby zvýhodňovala státní příslušníky třetích zemí po určitou dobu po ukončení studia. Tato doba by měla být použita pokaždé, když státní příslušník třetí země dosáhne úrovně vzdělání vyhovujícího pro účely této směrnice, a sice úrovně 6, 7 nebo 8 podle klasifikace ISCED 2011 či případně úrovně 6, 7 nebo 8 v rámci EQF v souladu s právem dotčeného členského státu. Měla by se použít v případě, že státní příslušník třetí země žádá o první modrou kartu EU nebo prodloužení její platnosti do tří let ode dne získání relevantní kvalifikace, a také v případě, že tento státní příslušník třetí země žádá o prodloužení platnosti modré karty EU do 24 měsíců od vydání první modré karty EU. Po uplynutí těchto zvýhodněných období, která mohou probíhat souběžně, lze od mladých odborníků rozumně očekávat, že získali dostatečnou odbornou praxi, aby splňovali požadavky pro přiznání běžné minimální výše mzdy. Tato nižší minimální výše mzdy by v žádném případě neměla být nižší než 1,0násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném členském státě.\n(28)\nMěly by být stanoveny podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, včetně kritérií způsobilosti souvisejících s minimální výší mzdy. Minimální výše mzdy stanovená členským státem by neměla vést k určení výše mezd, a neměla by se proto odchylovat od pravidel či praxe na úrovni členských států ani od kolektivních smluv a neměla by se využívat k zavedení jakékoli harmonizace v této oblasti. Mzda vyplácená držiteli modré karty EU by neměla být nižší než platná minimální výše mzdy, ale může být i vyšší, jak je dohodnuto mezi zaměstnavatelem a státním příslušníkem třetí země, v souladu s tržními podmínkami, pracovním právem, kolektivními smlouvami a praxí v dotčeném členském státě. Tato směrnice by měla plně respektovat pravomoci členských států, zejména v otázkách zaměstnanosti, práce a sociálních věcí.\n(29)\nČlenské státy by měly mít možnost požadovat, aby státní příslušník třetí země uvedl v době podání žádosti svou adresu. Pokud daný státní příslušník třetí země svou budoucí adresu doposud nezná, členské státy by měly akceptovat adresu dočasnou, což může být adresa zaměstnavatele.\n(30)\nDoba platnosti modré karty EU by měla být nejméně 24 měsíců. Pokud je však doba trvání pracovní smlouvy kratší, měla by být modrá karta EU vydána alespoň na dobu odpovídající době trvání pracovní smlouvy s připočtením tří měsíců, nejvýše však na 24 měsíců. Jestliže má státní příslušník třetí země cestovní doklad, jehož doba platnosti je kratší než 24 měsíců nebo než doba trvání pracovní smlouvy, měla by být modrá karta EU vydána alespoň na dobu platnosti cestovního dokladu. Státním příslušníkům třetích zemí by mělo být povoleno, aby si – mají-li platnou modrou kartu EU – platnost svého cestovního dokumentu prodloužili.\n(31)\nČlenské státy by měly žádosti o modrou kartu EU zamítnout a mělo by jim být umožněno modrou kartu EU odejmout nebo odmítnout prodloužit její platnost, pokud existuje hrozba pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví. Hrozbu pro veřejné zdraví je třeba chápat tak, jak je definována v čl. 2 bodě 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (13). Každé zamítnutí žádosti z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti by mělo vycházet z individuálního chování dotčené osoby, v souladu se zásadou přiměřenosti. Onemocnění nebo zdravotní postižení, jež státní příslušník třetí země utrpěl poté, co byl přijat na území prvního členského státu, by nemělo představovat jediný důvod k odnětí jeho modré karty EU nebo k odmítnutí prodloužit její platnost nebo pro nevydání modré karty EU ve druhém členském státě. Členské státy by navíc měly mít možnost neodejmout modrou kartu EU nebo neodmítnout prodloužit její platnost, pokud povinnost předložit platnou pracovní smlouvu nebo pobírat platnou minimální výši mzdy není dočasně splněna z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené.\n(32)\nČlenské státy by měly mít možnost modrou kartu EU odejmout nebo odmítnout prodloužit její platnost, pokud držitel modré karty EU nedodržel podmínky mobility podle této směrnice, a to i v případě zneužití práv mobility, například tím, že nedodržel povolenou dobu pro výkon obchodní činnosti, že v požadované lhůtě v druhém členském státě nepodal žádost o dlouhodobou mobilitu nebo že požádal o modrou kartu EU ve druhém členském státě a do zaměstnání nastoupil dříve, než získal povolení, ačkoli bylo zřejmé, že podmínky mobility nebudou splněny a žádost bude zamítnuta.\n(33)\nPři každém rozhodnutí o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU nebo o odnětí modré karty EU nebo odmítnutí prodloužit její platnost by se měly vzít v úvahu konkrétní okolnosti daného případu a toto rozhodnutí by mělo být přiměřené. Zejména tehdy, pokud důvod pro zamítnutí, odnětí nebo rozhodnutí neprodloužit platnost souvisí s chováním zaměstnavatele, by jeho menší pochybení nemělo nikdy představovat jediný důvod pro zamítnutí žádosti o modrou kartu EU nebo pro odnětí modré karty EU nebo odmítnutí prodloužit její platnost.\n(34)\nRozhodnutím o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU není dotčeno právo státního příslušníka třetí země podat další žádost. Podání této nové žádosti ho neopravňuje k setrvání na území dotčeného členského státu, ledaže tak stanoví vnitrostátní právo.\n(35)\nJakmile jsou všechny podmínky pro přijetí splněny, členský stát by ve stanovené lhůtě měl modrou kartu EU vydat. Jestliže členský stát vydává povolení k pobytu pouze na svém území a všechny podmínky této směrnice týkající se přijetí jsou splněny, měl by členský stát dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země udělit požadované vízum. Mělo by být zajištěno, aby příslušné orgány za tímto účelem účinně spolupracovaly. Pokud daný členský stát víza nevydává, měl by dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země poskytnout rovnocenné povolení umožňující vstup.\n(36)\nPravidla týkající se doby zpracování žádostí o modrou kartu EU by ve všech případech měla zaručit bezproblémové vydávání povolení. Doba zpracování a posouzení žádosti o modrou kartu EU by neměla zahrnovat dobu nezbytnou pro uznání odborné kvalifikace nebo případně dobu nezbytnou pro vydání požadovaného víza. Pokud doba platnosti modré karty EU uplyne během řízení o prodloužení platnosti, měl by státní příslušník třetí země mít právo pobývat a pracovat na území členského státu, jenž modrou kartu EU vydal, dokud příslušné orgány o žádosti rozhodnou, a požívat práva stanovená touto směrnicí, avšak neměl by mít právo na mobilitu do druhého členského státu.\n(37)\nPokud členský stát určí, že žádost o modrou kartu EU nebo o mobilitu v rámci Unie má podat zaměstnavatel, neměl by omezit procesní záruky dotčeného státního příslušníka třetí země během řízení o žádosti, ani práva, jichž požívá držitel modré karty EU po dobu, kdy je zaměstnán, nebo po dobu postupu prodlužování platnosti modré karty EU.\n(38)\nFormát modré karty EU by měl být v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002 (14), a měl by tak členským státům poskytovat informace týkající se podmínek, za nichž je dotčená osoba oprávněna pracovat. Členské státy by měly mít možnost poskytovat další informace v papírové podobě nebo uchovávat takové informace v elektronické podobě v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení a písm. a) bodem 16 přílohy uvedeného nařízení, aby mohly poskytovat přesnější informace o příslušném zaměstnání. Poskytování těchto dalších informací by pro členské státy mělo být nepovinné a nemělo by představovat další požadavek, jenž by ohrožoval koncept jednotného povolení a jednotného řízení o žádosti.\n(39)\nDotčený členský stát by měl zajistit, aby žadatelé měli právo proti jakémukoli rozhodnutí, na jehož základě byla jejich žádost o vydání modré karty EU zamítnuta, nebo jakémukoli rozhodnutí o neprodloužení platnosti modré karty EU nebo o jejím odnětí podat odvolání k soudu nebo tribunálu. Tím by neměla být dotčena možnost určit správní orgán pověřený prováděním předběžného správního přezkumu takových rozhodnutí.\n(40)\nJelikož cílem této směrnice je řešit nedostatek pracovních sil a dovedností v klíčových odvětvích na trzích práce, členský stát by měl mít možnost zjišťovat, zda by příslušné volné místo, které držitel modré karty EU hodlá zaplnit, nemohlo být místo něj obsazeno pracovní silou z dotčeného členského státu či z Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří již v tomto členském státě oprávněně pobývají a jsou součástí jeho trhu práce na základě unijního nebo vnitrostátního práva, nebo dlouhodobě pobývajícími rezidenty EU, kteří chtějí přesídlit do tohoto členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci v souladu s kapitolou III směrnice Rady 2003/109/ES (15). V případě, že se členské státy rozhodnou této možnosti využít, měly by to jasným, přístupným a transparentním způsobem sdělit žadatelům a zaměstnavatelům, a to i prostřednictvím online médií. Tyto kontroly by neměly být součástí postupu prodlužování platnosti modré karty EU. V případě dlouhodobé mobility by členský stát měl mít možnost zohlednit situaci na trhu práce pouze tehdy, pokud zavedl kontroly také u žadatelů přicházejících ze třetích zemí.\n(41)\nČlenské státy by se v rámci provádění této směrnice měly vyhnout aktivnímu náboru pracovníků v rozvojových zemích v odvětvích, v nichž je nedostatek pracovních sil. Měly by být rozvíjeny etické náborové politiky a zásady použitelné na zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru v klíčových odvětvích, například ve zdravotnictví. To je v souladu se závazky Unie vyplývajícími z Globálního kodexu Světové zdravotnické organizace pro mezinárodní nábor zdravotnického personálu z roku 2010 a se závěry Rady a členských států ze dne 14. května 2007 o evropském akčním programu pro řešení kritického nedostatku zdravotnických pracovníků v rozvojových zemích (2007–2013), a s jejími závazky ve školství. Je vhodné posílit tyto zásady a politiky vytvořením a uplatňováním mechanismů, pokynů a jiných nástrojů určených k případnému usnadnění cirkulační a dočasné migrace, jakož i dalšími opatřeními, která by minimalizovala nepříznivé a maximalizovala příznivé dopady migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků na rozvojové země tak, aby namísto „odlivu mozků“ docházelo k jejich „přílivu“.\n(42)\nČlenské státy by měly mít možnost uplatňovat pro zaměstnavatele zjednodušený postup. Tento postup by měl uznaným zaměstnavatelům umožnit využít jednodušší postupy a podmínky pro přijetí podle této směrnice. Členské státy by však měly zavést dostatečné záruky proti zneužití. V souladu se zásadou přiměřenosti musí tyto záruky zohledňovat závažnost a povahu daného zneužití. Jestliže v době prodlužování platnosti modré karty EU již zaměstnavatel nemá status uznaného zaměstnavatele, měly by při prodloužení platnosti modré karty EU platit běžné podmínky pro přijetí, pokud dotčený státní příslušník třetí země není zaměstnán jiným uznaným zaměstnavatelem.\n(43)\nAby bylo možné zajistit, že jsou kritéria pro přijetí i nadále splněna, mělo by být členským státům umožněno během prvních dvanácti měsíců legálního zaměstnání dané osoby jako držitele modré karty EU požadovat, aby každá změna zaměstnavatele nebo jiné významné změny byly oznámeny příslušným orgánům a aby příslušné orgány provedly kontrolu situace na trhu práce. Po uplynutí dvanácti měsíců by mělo být členským státům umožněno pouze požadovat, aby držitel modré karty EU příslušným orgánům oznámil změnu zaměstnavatele nebo změnu, která má vliv na splnění kritérií pro přijetí podle této směrnice, včetně nové pracovní smlouvy tam, kde je to nutné. Kontrola situace na trhu práce by se provádět neměla. Posuzování prováděné členským státem by se mělo omezit na ty prvky, u nichž došlo ke změně.\n(44)\nAby se podpořilo inovativní podnikání, měly by členské státy moci státním příslušníkům třetích zemí přijatým podle této směrnice umožnit vykonávat samostatnou výdělečnou činnost souběžně s činností podle této směrnice, aniž by to ovlivnilo jejich práva na pobyt vyplývající z držení modré karty EU. Tím by neměla být dotčena trvalá povinnost splňovat podmínky pro přijetí podle této směrnice, a držitel modré karty EU by tedy měl i nadále setrvat v zaměstnání vyžadujícím vysokou kvalifikaci. Členské státy by měly mít možnost stanovit ve svém vnitrostátním právu podmínky pro přístup k samostatné výdělečné činnosti. Členské státy by rovněž měly mít možnost omezit rozsah povolené samostatné výdělečné činnosti. Členské státy by měly držitelům modré karty EU umožnit přístup k samostatné výdělečné činnosti za podmínek, které nejsou méně příznivé, než podmínky stanovené v rámci vnitrostátních režimů. Příjem ze samostatné výdělečné činnosti by neměl být zahrnován do plnění minimální výše mzdy požadované jako podmínka pro status držitele modré karty EU.\n(45)\nV zájmu zvýšení přínosu držitele modré karty EU prostřednictvím jeho vyšší odborné kvalifikace by členské státy měly mít možnost stanovit ve svém vnitrostátním právu, že držitelé modré karty EU mohou vedle své hlavní činnosti, kterou vykonávají jakožto držitelé modré karty EU, vykonávat i jiné pracovní činnosti. Příjem z této výdělečné činnosti by neměl být zahrnován do plnění minimální výše mzdy požadované jako podmínka pro status držitele modré karty EU.\n(46)\nDržitelům modré karty EU by se mělo dostat rovného zacházení v oblastech sociálního zabezpečení uvedených v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (16). Tato směrnice neharmonizuje právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Omezuje se na uplatňování zásady rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení na státní příslušníky třetích zemí, kteří spadají do její oblasti působnosti.\n(47)\nV případě mobility mezi členskými státy se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 (17). Tato směrnice by neměla mobilním držitelům modré karty EU udělovat více práv, než jsou ta, která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech Unie v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě existují mezi členskými stát přeshraniční zájmy.\n(48)\nOdborná kvalifikace získaná státním příslušníkem třetí země v jiném členském státě by měla být uznávána stejně jako v případě občanů Unie. Kvalifikace získaná v třetí zemi by měla být vzata v potaz v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (18). Touto směrnicí by neměly být dotčeny podmínky stanovené vnitrostátním právem pro výkon regulovaných povolání. Neměla by členskému státu bránit v tom, aby zachoval vnitrostátní omezení přístupu k zaměstnání, jež zahrnuje alespoň příležitostný výkon veřejné moci a odpovědnost za ochranu obecných zájmů státu, nebo aby zachoval vnitrostátní právo týkající se činností vyhrazených pro státní příslušníky daného členského státu, občany Unie nebo občany jiné země Evropského hospodářského prostoru (občané EHP), a to i v případě mobility do jiných členských států, pokud tato omezení nebo pravidla existovala v době vstupu této směrnice v platnost.\n(49)\nPrávy, jež získá osoba požívající mezinárodní ochrany jakožto držitel modré karty EU, by neměla být dotčena práva, jichž tato osoba požívá podle směrnice 2011/95/EU a podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, ve znění protokolu podepsaného v New Yorku dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“) v členském státě, který jí mezinárodní ochranu udělil. Aby se zamezilo rozporům mezi pravidly, neměla by se ustanovení této směrnice týkající se rovného zacházení a sloučení rodiny v tomto členském státě uplatnit. Osoby, jež jsou osobami požívajícími mezinárodní ochrany v jednom členském státě a držiteli modré karty EU v jiném, by měly požívat stejných práv jako kterýkoli jiný držitel modré karty EU v tomto jiném členském státě, včetně rovnosti zacházení, jako státní příslušníci členského státu pobytu, a práva na sloučení rodiny. Postavení osoby požívající mezinárodní ochrany nezávisí na skutečnosti, zda je tato osoba rovněž držitelem modré karty EU, a na platnost této modré karty EU.\n(50)\nV zájmu lepšího získávání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí by zásadním prvkem této směrnice měly být příznivé podmínky pro sloučení rodiny a přístup manželů k práci. K dosažení tohoto cíle by měly být stanoveny zvláštní odchylky od směrnice 2003/86/ES, která se použije v prvním i ve druhém členském státě pobytu. Členské státy by měly mít možnost omezit rozsah samostatné výdělečné činnosti, jíž se manželé mohou věnovat, a to za stejných podmínek, jaké platí pro držitele modré karty EU. Podmínky týkající se období začleňování nebo čekací doby by neměly být uplatňovány dříve, než bude umožněno sloučení rodiny, neboť vysoce kvalifikovaní pracovníci a jejich rodiny pravděpodobně budou mít příznivou výchozí pozici, pokud jde o začlenění do hostitelské komunity. S cílem usnadnit bezproblémový vstup vysoce kvalifikovaných pracovníků by se povolení k pobytu jejich rodinných příslušníků měla vydávat ve stejnou dobu jako modrá karta EU, jestliže jsou splněny příslušné podmínky a žádosti byly podány současně.\n(51)\nV zájmu získání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí a podpoření jejich pokračujícího pobytu v Unii a při zajištění mobility v rámci Unie a cirkulační migrace by měly být stanoveny odchylky od směrnice 2003/109/ES. Držitelům modré karty EU, kteří využili možnosti přesídlit z jednoho členského státu do jiného, by měl být poskytnut snadnější přístup k získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU v některém členském státě zejména díky tomu, že se jim umožní sčítat doby pobytu v různých členských státech za předpokladu, že jsou schopni prokázat počet let oprávněného a nepřetržitého pobytu vyžadovaný podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/109/ES jako držitelé modré karty EU, vnitrostátního povolení pro účely výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci nebo povolení jako studenti nebo výzkumní pracovníci v souladu se směrnicí (EU) 2016/801 nebo jako osoby požívající mezinárodní ochrany. Rovněž by měli prokázat dobu dvou let oprávněného a nepřetržitého pobytu jako držitelé modré karty EU na území členského státu, v němž byla podána žádost o povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU v některém členském státě, a to po dobu dvou let, které bezprostředně předcházejí podání příslušné žádosti. Jak stanoví směrnice 2003/109/ES, při výpočtu pětiletého období oprávněného a nepřetržitého pobytu může být v členských státech, které berou při výpočtu nepřetržitého pobytu v potaz délku pobytu za účelem studia, zohledněna pouze poloviční délka pobytu za účelem studia.\n(52)\nAby se podpořila mobilita vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí mezi Unií a zeměmi jejich původu, měly by být stanoveny odchylky od směrnice 2003/109/ES, jež umožní vysoce kvalifikovaným pracovníkům ze třetích zemí poté, co obdrží právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU v některém členském státě, delší období nepřítomnosti, než stanoví uvedená směrnice.\n(53)\nProfesní a zeměpisná mobilita vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí by měla být považována za důležitý faktor přispívající ke zlepšení účinnosti trhů práce v celé Unii, řešení nedostatku dovedností a k vyrovnání regionálních rozdílů. Mobilita v rámci Unie by měla být usnadněna.\n(54)\nTouto směrnicí nejsou dotčena ustanovení směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (19) a 2014/67/EU (20).\n(55)\nStávající právní nejistota ohledně obchodních cest vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí by měla být řešena definováním pojmu obchodní cesty a stanovením seznamu činností, které by se ve všech členských státech a ve všech případech měly považovat za obchodní činnost. Tyto činnosti mají přímo souviset se zájmy zaměstnavatele v prvním členském státě a měly by souviset s povinnostmi držitele modré karty EU v rámci zaměstnání, pro které mu byla modrá karta EU vydána. Druhým členským státům by nemělo být umožněno vyžadovat od držitelů modré karty EU zapojených do obchodní činnosti, aby měli vízum, pracovní povolení nebo jakékoli povolení jiné než modrou kartu EU. Jestliže modrou kartu EU vydal členský stát, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, její držitel by měl mít právo vstupu a pobytu v jednom nebo více druhých členských státech za účelem obchodní činnosti na nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.\n(56)\nDržitelům modré karty EU by mělo být za zjednodušených podmínek umožněno přesídlit do druhého členského státu, kde na základě stávající pracovní smlouvy nebo závazné pracovní nabídky chtějí požádat o novou modrou kartu EU. Druhým členským státům by nemělo být umožněno vyžadovat od držitelů modré karty EU, aby měli jakékoli jiné povolení než modrou kartu EU vydanou prvním členským státem. Jakmile držitel modré karty EU podá úplnou žádost o novou modrou kartu EU ve lhůtě stanovené touto směrnicí, měl by mu druhý členský stát umožnit nástup do zaměstnání. Držitelé modré karty EU by měli mít právo nastoupit do zaměstnání nejpozději 30 dní po podání žádosti o novou modrou kartu EU. Mobilita by se měla řídit poptávkou, a proto by v druhém členském státě měla vždy být požadována pracovní smlouva, měly by být splněny všechny podmínky stanovené platným právem nebo kolektivními smlouvami nebo ustálené praxí v příslušném profesním odvětví a výše mzdy by měla splňovat minimální výši stanovenou druhým členským státem v souladu s touto směrnicí.\n(57)\nPokud držitelé modré karty EU hodlají požádat o modrou kartu EU ve druhém členském státě za účelem výkonu regulovaného povolání, odborná kvalifikace by jim měla být v souladu se směrnicí 2005/36/ES a jiným platným unijním a vnitrostátním právem uznána stejně jako občanům Unie, kteří uplatňují právo volného pohybu.\n(58)\nAčkoli jsou v této směrnici stanovena některá zvláštní pravidla, pokud jde o vstup a pobyt na území druhého členského státu za účelem obchodní činnosti a o přesídlení do druhého členského státu za účelem pobytu a práce v rámci modré karty EU na jeho území, všechna ostatní pravidla upravující přeshraniční pohyb osob, stanovená v příslušných ustanoveních schengenského acquis, zůstávají v platnosti.\n(59)\nJestliže modrou kartu EU vydal členský stát, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, a držitel modré karty EU v případech mobility podle této směrnice překročí vnější hranici ve smyslu nařízení (EU) 2016/399 na území druhého členského státu, měl by mít tento členský stát právo vyžádat si doklady potvrzující, že držitel modré karty EU vstupuje na jeho území buď za účelem obchodní činnosti, nebo za účelem pobytu a práce v rámci modré karty EU na základě pracovní smlouvy nebo závazné pracovní nabídky. V případě mobility za účelem obchodní činnosti by druhý členský stát měl mít možnost vyžadovat prokázání pracovního účelu pobytu, například pozvání, vstupenky nebo doklady popisující obchodní činnost příslušné společnosti a funkci držitele modré karty EU v této společnosti.\n(60)\nPokud držitel modré karty EU přesídlí do druhého členského státu za účelem podání žádosti o modrou kartu EU a doprovází ho rodinní příslušníci, měl by tento členský stát mít možnost vyžadovat od těchto rodinných příslušníků, aby předložili povolení k pobytu vydané v prvním členském státě. Navíc by v případech překročení vnější hranice ve smyslu nařízení (EU) 2016/399 měly členské státy, které schengenské acquis uplatňují v plném rozsahu, konzultovat Schengenský informační systém a odepřít vstup osobám, o nichž byl v tomto systému pořízen záznam pro účely odepření vstupu nebo pobytu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (21), nebo vyslovit námitku proti mobilitě těchto osob.\n(61)\nPokud držitel modré karty EU přesídlí do druhého členského státu na základě modré karty EU vydané prvním členským státem a tento druhý členský stát zamítne jeho žádost o novou modrou kartu EU, měla by tato směrnice druhému členskému státu umožnit požadovat, aby tento držitel modré karty EU opustil jeho území. Jestliže je daná osoba nadále držitelem platné modré karty EU vydané prvním členským státem, měl by mít druhý členský stát možnost požádat tohoto držitele modré karty EU, aby se vrátil zpět do prvního členského státu, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (22). Jestliže je modrá karta EU vydaná prvním členským státem v době posuzování žádosti odňata nebo platnost této karty skončila, druhý členský stát by měl mít možnost rozhodnout o navrácení držitele modré katy EU do třetí země, v souladu se směrnicí 2008/115/ES, nebo požádat první členský stát, aby držiteli modré karty EU bez zbytečných formalit a neprodleně umožnil opětovný vstup na své území. Ve druhém z uvedených případů by první členský stát měl držiteli modré karty EU vydat doklad, který mu opětovný vstup na jeho území umožní.\n(62)\nPro účely pobytu osob požívajících mezinárodní ochrany je nezbytné zajistit, aby v případě, že se tyto osoby přemístí do jiného členského státu, než který jim mezinárodní ochranu poskytl, tento jiný členský stát obdržel informace o mezinárodní ochraně dotčených osob, tak aby mohl plnit své povinnosti související s dodržováním zásady nenavracení.\n(63)\nPokud hodlá členský stát vyhostit osobu, která získala v tomto členském státě modrou kartu EU a požívá mezinárodní ochrany v jiném členském státě, měla by mít daná osoba nárok na ochranu před navrácením v souladu se směrnicí 2011/95/EU a článkem 33 Ženevské úmluvy.\n(64)\nPokud je vyhoštění osoby požívající mezinárodní ochrany z území členských států povoleno v souladu se směrnicí 2011/95/EU, měl by členský stát zajistit, aby byly získány veškeré informace z příslušných zdrojů, včetně ve vhodných případech členského státu, který mezinárodní ochranu poskytl, a tyto informace byly důkladně posouzeny s cílem zajistit, aby rozhodnutí o vyhoštění dotčené osoby bylo v souladu s článkem 4 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).\n(65)\nMěla by být stanovena zvláštní úprava týkající se podávání zpráv za účelem sledování provádění této směrnice s ohledem na určení možných dopadů na odliv mozků z rozvojových zemí a případných protiopatření, s cílem zabránit plýtvání kvalifikovanými pracovními silami.\n(66)\nJelikož cílů této směrnice, totiž zavedení zvláštních postupů pro přijímání a přijetí podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jejich rodinných příslušníků a zavedení souvisejících práv, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, zejména pokud jde o zajištění mobility uvedených osob mezi členskými státy a poskytnutí jasného jediného souboru kritérií pro přijetí ve všech členských státech těmto osobám, aby se lépe využilo celkové přitažlivosti Unie, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.\n(67)\nTato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou v souladu s článkem 6 Smlouvy o EU.\n(68)\nČlenské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.\n(69)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.\n(70)\nV souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.\n(71)\nSměrnice 2009/50/ES by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví:\na)\npodmínky vstupu a pobytu delšího než tři měsíce na území členských států za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci pro státní příslušníky třetích zemí a pro jejich rodinné příslušníky, jakož i práva těchto osob;\nb)\npodmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí a jejich rodinných příslušníků, uvedené v písmenu a), do jiných členských států, než je členský stát, který jako první vydal modrou kartu EU, a pobytu v nich, jakož i práva těchto osob.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;\n2)\n„zaměstnáním vyžadujícím vysokou kvalifikaci“ zaměstnání vykonávané osobou, která:\na)\nje v dotčeném členském státě chráněna jako zaměstnanec podle vnitrostátního pracovního práva nebo v souladu s vnitrostátní praxí, bez ohledu na právní vztah, za účelem výkonu řádné a účinné práce pro jinou osobu nebo podle jejích pokynů;\nb)\nje za tuto práci placena a\nc)\nmá požadovanou vyšší odbornou kvalifikaci;\n3)\n„modrou kartou EU“ povolení k pobytu nesoucí označení „Modrá karta EU“, které držitele opravňuje pobývat a pracovat na území členského státu podle této směrnice;\n4)\n„prvním členským státem“ členský stát, který státnímu příslušníkovi třetí země jako první vydal modrou kartu EU;\n5)\n„druhým členským státem“ jiný členský stát než první členský stát, v němž držitel modré karty EU zamýšlí vykonávat nebo již vykonává právo mobility ve smyslu této směrnice;\n6)\n„rodinnými příslušníky“ státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky uvedenými v čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/86/ES;\n7)\n„vyšší odbornou kvalifikací“ kvalifikace doložená dokladem o vysokoškolské kvalifikaci nebo vyšších odborných dovednostech;\n8)\n„vysokoškolskou kvalifikací“ diplom, osvědčení nebo jiný doklad o dosažené kvalifikaci vydané příslušným orgánem a potvrzující úspěšné ukončení postsekundárního vysokoškolského nebo rovnocenného terciárního studijního programu, totiž souboru kurzů poskytovaných vzdělávacím zařízením, které bylo jako vysokoškolská instituce nebo rovnocenná vzdělávací instituce terciárního vzdělávání uznáno státem, v němž se nachází, pokud studium nezbytné k dosažení této kvalifikace trvalo alespoň tři roky a odpovídalo alespoň úrovni 6 podle klasifikace ISCED 2011 nebo případně úrovni 6 v rámci EQF v souladu s vnitrostátním právem;\n9)\n„vyššími odbornými dovednostmi“\na)\npokud jde o povolání uvedená v příloze I, znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí na úrovni srovnatelné s vysokoškolskou kvalifikací, které souvisejí s povoláním nebo odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány během doby vymezené pro každé povolání v příloze I;\nb)\npokud jde o jiná povolání, a to pouze v případech stanovených vnitrostátním právem nebo vnitrostátními postupy, znalosti, dovednosti a kompetence doložené alespoň pěti lety odborné praxe na úrovni srovnatelné s vysokoškolskou kvalifikací, které souvisejí s povoláním nebo odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce;\n10)\n„odbornou praxí“ skutečný a oprávněný výkon příslušného povolání;\n11)\n„regulovaným povoláním“ regulované povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES;\n12)\n„neregulovaným povoláním“ povolání, které není regulovaným povoláním;\n13)\n„obchodní činností“ dočasná činnost přímo související s obchodními zájmy zaměstnavatele a s pracovními povinnostmi držitele modré karty EU na základě pracovní smlouvy uzavřené v prvním členském státě, která zahrnuje účast na interních nebo externích obchodních schůzkách, účast na konferencích nebo seminářích, sjednávání obchodních dohod, výkon obchodních či marketingových činností, vyhledávání obchodních příležitostí nebo účast na školeních a jejich absolvování;\n14)\n„mezinárodní ochranou“ mezinárodní ochrana ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 2011/95/EU.\nČlánek 3\nOblast působnosti\n1.   Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí nebo byli přijati na území členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle této směrnice.\n2.   Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí:\na)\nkteří v některém členském státě žádají o mezinárodní ochranu a čekají na rozhodnutí o svém právním postavení nebo požívají dočasné ochrany podle směrnice Rady 2001/55/ES (23);\nb)\nkteří žádají o ochranu v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu a čekají na rozhodnutí o svém právním postavení nebo kterým byla v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu ochrana přiznána;\nc)\nkteří žádají o pobyt v některém členském státě jako výzkumní pracovníci ve smyslu směrnice (EU) 2016/801 za účelem práce na výzkumném projektu;\nd)\nkteří mají právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU v některém členském státě v souladu se směrnicí 2003/109/ES a vykonávají své právo pobývat v jiném členském státě za účelem výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti;\ne)\nkteří vstupují na území některého členského státu na základě závazků stanovených v mezinárodní dohodě usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu jako osoby převedené v rámci společnosti podle směrnice 2014/66/EU;\nf)\njejichž vyhoštění bylo odloženo z faktických nebo právních důvodů;\ng)\nna které se vztahuje směrnice 96/71/ES, a to po dobu jejich vyslání na území dotčeného členského státu, nebo\nh)\nkteří na základě dohod mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé požívají, jako státní příslušníci těchto třetích zemí, práv volného pohybu, jež jsou rovnocenná právům občanů Unie.\n3.   Touto směrnicí není dotčeno právo členských států vydávat pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci jiná povolení k pobytu než modrou kartu EU. Taková povolení k pobytu neudělují právo pobytu v ostatních členských státech podle této směrnice.\nČlánek 4\nPříznivější ustanovení\n1.   Touto směrnicí nejsou dotčena příznivější ustanovení:\na)\npráva Unie, včetně dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi Unií nebo Unií a členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé, a\nb)\ndvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi.\n2.   Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat příznivější předpisy ve vztahu k čl. 8 odst. 5, článku 11, čl. 15 odst. 4, článkům 16 a 17 a čl. 18 odst. 4.\nKAPITOLA II\nKRITÉRIA PRO PŘIJETÍ, ZAMÍTNUTÍ A ODNĚTÍ\nČlánek 5\nKritéria pro přijetí\n1.   Aby mohl být státní příslušník třetí země přijat podle této směrnice, musí žadatel o modrou kartu EU předložit:\na)\nplatnou pracovní smlouvu nebo závaznou pracovní nabídku zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci v dotčeném členském státě v souladu s vnitrostátním právem na dobu nejméně šesti měsíců;\nb)\npro neregulovaná povolání doklady o příslušné vyšší odborné kvalifikaci ve vztahu k zaměstnání, které má být vykonáváno;\nc)\npro regulovaná povolání doklady potvrzující splnění podmínek, jež pro občany Unie pro výkon regulovaného povolání uvedeného v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce stanoví vnitrostátní právo, v souladu s vnitrostátním právem;\nd)\nplatný cestovní doklad určený vnitrostátním právem, a je-li to vyžadováno, i žádost o vízum či platné vízum nebo v relevantních případech platné povolení k pobytu nebo platné dlouhodobé vízum;\ne)\ndoklad o tom, že má zdravotní pojištění, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, že požádal o uzavření zdravotního pojištění pro všechna rizika, proti kterým jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotčeného členského státu, na doby, kdy toto pojištění ani odpovídající nároky na dávky nejsou poskytovány v souvislosti s pracovní smlouvou ani z této smlouvy nevyplývají.\n2.   Členské státy požadují, aby byly splněny podmínky stanovené platným právem nebo kolektivními smlouvami nebo ustálené praxí v příslušných profesních odvětvích pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci.\n3.   Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2 platí, že výše hrubé roční mzdy vyplývající z měsíční nebo roční mzdy uvedené v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce nesmí být nižší než minimální výše mzdy vymezená a zveřejněná pro tento účel dotčeným členským státem.\nMinimální výši mzdy uvedenou v prvním pododstavci stanoví dotčený členský stát po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátní praxí. Činí alespoň 1,0násobek, nikoli však více než 1,6násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném členském státě.\n4.   Odchylně od odstavce 3 může členský stát u povolání, u nichž je zvláště výrazná potřeba pracovníků ze třetích zemí a jež patří do hlavních tříd 1 a 2 klasifikace ISCO, uplatňovat nižší minimální výši mzdy, jež činí nejméně 80 % minimální výše mzdy stanovené v dotčeném členském státě podle odstavce 3 a jež není nižší než 1,0násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném členském státě.\n5.   Odchylně od odstavce 3 může členský stát u státních příslušníků třetích zemí, kteří získali vysokoškolskou kvalifikaci v období ne delším než tři roky před podáním žádosti o modrou kartu EU, uplatňovat nižší minimální výši mzdy, jež činí nejméně 80 % minimální výše mzdy stanovené v dotčeném členském státě podle odstavce 3 a jež není nižší než 1,0násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném členském státě.\nJe-li platnost modré karty EU vydané během tříletého období prodloužena, použije se nadále minimální výše mzdy uvedená v prvním pododstavci, jestliže:\na)\nještě neuplynulo první období tří let, nebo\nb)\nještě neuplynulo období 24 měsíců od vydání první modré karty EU.\n6.   Pokud se žádost o modrou kartu EU týká státního příslušníka třetí země, který je držitelem vnitrostátního povolení k pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci vydaného týmž členským státem, tento členský stát nesmí:\na)\npožadovat, aby žadatel předložil doklady uvedené v odst. 1 písm. b) nebo c), pokud příslušná vyšší odborná kvalifikace již byla ověřena v rámci žádosti o vnitrostátní povolení k pobytu;\nb)\npožadovat, aby žadatel předložil doklady uvedené v odst. 1 písm. e) tohoto článku, s výjimkou případů, kdy je žádost podána v souvislosti se změnou zaměstnání, pro něž se přiměřeně použije článek 15 a\nc)\npoužít čl. 7 odst. 2 písm. a), s výjimkou případů, kdy je žádost podána v souvislosti se změnou zaměstnání, pro něž se přiměřeně použije článek 15.\n7.   Členské státy mohou od dotčeného státního příslušníka třetí země požadovat, aby uvedl adresu svého bydliště na území těchto členských států.\nPokud právo členského státu vyžaduje, aby byla v době podání žádosti uvedena adresa, a dotčený státní příslušník třetí země svou budoucí adresu doposud nezná, členské státy akceptují adresu dočasnou. V takovém případě státní příslušník třetí země uvede svou trvalou adresu nejpozději při vydání modré karty EU podle článku 9.\nČlánek 6\nObjem vstupů\nTouto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit objemy vstupů státních příslušníků třetích zemí v souladu s čl. 79 odst. 5 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 7\nDůvody pro zamítnutí žádosti o modrou kartu EU\n1.   Členský stát žádost o modrou kartu EU zamítne, pokud:\na)\nnení splněn článek 5;\nb)\npředložené dokumenty byly získány podvodem nebo jsou padělány či pozměněny;\nc)\nse má za to, že dotčený státní příslušník třetí země představuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví; nebo\nd)\nhlavním účelem založení nebo provozování podniku zaměstnavatele je usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí.\n2.   Členský stát může žádost o modrou kartu EU zamítnout:\na)\npokud jeho příslušné orgány po kontrole situace na trhu práce, například v případě vysoké míry nezaměstnanosti, dospějí k závěru, že dané volné místo může být obsazeno pracovní silou z dotyčného členského státu či z Unie, státními příslušníky třetích zemí oprávněně pobývajícími v daném členském státě, kteří jsou již součástí jeho trhu práce na základě unijního nebo vnitrostátního práva, nebo dlouhodobě pobývajícími rezidenty EU, kteří chtějí přesídlit do uvedeného členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci v souladu s kapitolou III směrnice 2003/109/ES;\nb)\npokud zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv nebo pracovních podmínek;\nc)\npokud podnik zaměstnavatele je či byl v likvidaci podle vnitrostátního insolvenčního práva nebo nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost;\nd)\npokud byla zaměstnavateli uložena sankce za zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES (24) nebo za nehlášené nebo nezákonné zaměstnávání podle vnitrostátního práva; nebo\ne)\naby zajistil etický nábor pracovníků v povoláních, kde existuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v zemích původu, mimo jiné na základě dohody obsahující seznam povolání pro tento účel, která byla uzavřena buď mezi Unií a členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé, nebo mezi členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 1, rozhodnutí o zamítnutí žádosti zohlední konkrétní okolnosti daného případu a dodrží zásadu přiměřenosti.\nČlánek 8\nDůvody pro odnětí modré karty EU nebo neprodloužení její platnosti\n1.   Členský stát odejme modrou kartu EU nebo odmítne prodloužit její platnost, pokud:\na)\nmodrá karta EU nebo předložené doklady byly získány podvodem nebo jsou padělány či pozměněny;\nb)\ndotčený státní příslušník třetí země již nemá platnou pracovní smlouvu pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci;\nc)\ndotčený státní příslušník třetí země již nemá kvalifikaci uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo c); nebo\nd)\nvýše mzdy dotčeného státního příslušníka třetí země již nesplňuje požadavek minimální výše mzdy stanovené podle čl. 5 odst. 3, 4 nebo 5.\n2.   Členský stát může odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužit její platnost:\na)\nz důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví;\nb)\nve vhodných případech pokud zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv nebo pracovních podmínek;\nc)\npokud držitel modré karty EU nemá dostatečné prostředky pro svou obživu a případně pro obživu svých rodinných příslušníků, aniž by musel využívat systém sociální pomoci tohoto členského státu;\nd)\npokud držitel modré karty EU v tomto členském státě pobývá za jiným účelem, než pro který mu byl povolen pobyt;\ne)\npokud nejsou splněny podmínky pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci vyplývající z platného práva, kolektivních smluv nebo praxe v příslušných profesních odvětvích;\nf)\npokud držitel modré karty EU nesplnil příslušné postupy stanovené v čl. 15 odst. 2 písm. a) nebo odst. 3 nebo 4;\ng)\npokud držitel modré karty EU už nemá platný cestovní doklad za předpokladu, že tento členský stát před odnětím modré karty EU stanovil přiměřenou lhůtu na to, aby dotčený držitel modré karty EU platný cestovní doklad získal a předložil; nebo\nh)\npokud držitel modré karty EU nedodrží podmínky mobility podle kapitoly V.\nPro účely prvního pododstavce písm. c) členský stát zhodnotí dostatečnost prostředků podle jejich povahy a pravidelnosti a může přihlédnout k výši minimální mzdy, minimálního příjmu nebo minimálních důchodů v tomto členském státě, jakož i k počtu rodinných příslušníků držitele modré karty EU. Toto hodnocení zohlední příspěvky rodinných příslušníků k příjmu domácnosti.\n3.   Odchylně od odst. 2 prvního pododstavce písm. f) tohoto článku se neučinění oznámení vyžadovaného podle čl. 15 odst. 2 písm. a) nebo odst. 3 nebo 4 nepokládá za dostatečný důvod k odnětí modré karty EU nebo neprodloužení její platnosti, pokud její držitel prokáže, že oznámení se k příslušným orgánům nedostalo z důvodu mimo jeho kontrolu.\n4.   Odchylně od odst. 1 písm. b) a d) může členský stát rozhodnout, že modrou kartu EU neodejme nebo neodmítne prodloužit její platnost, pokud držitel modré karty EU dočasně, a v každém případě ne déle než dvanáct měsíců, nesplňuje kritéria pro přijetí podle čl. 5 odst. 1 písm. a), odst. 3 nebo, v příslušných případech, odst. 4 nebo 5 z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené.\n5.   Odchylně od odst. 1 písm. b) a d) a odst. 2 prvního pododstavce písm. c) nesmí být modrá karta EU odňata ani nesmí být odmítnuto prodloužení její platnosti v případě nezaměstnanosti držitele modré karty EU s výjimkou případů, kdy:\na)\nsoučet dob nezaměstnanosti držitele modré karty EU je vyšší než tři měsíce a doba, po kterou je držitelem modré karty EU, je kratší než dva roky, nebo\nb)\nsoučet dob nezaměstnanosti držitele modré karty EU je vyšší než šest měsíců a doba, po kterou je držitelem modré karty EU, činí alespoň dva roky.\nČlenské státy mohou povolit kumulaci delších dob nezaměstnanosti před odnětím modré karty EU nebo odmítnutím prodloužení její platnosti.\n6.   Pokud členský stát zamýšlí odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužení její platnosti v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem písm. b) nebo e), příslušný orgán o tom držitele modré karty EU předem vyrozumí a stanoví mu přiměřenou lhůtu v délce alespoň tří měsíců k hledání nového zaměstnání za podmínek stanovených v čl. 15 odst. 1, 2 a 3. Pokud byl držitel modré karty EU dříve zaměstnán po dobu alespoň dvou let, činí lhůta pro hledání nového zaměstnání alespoň šest měsíců.\n7.   Aniž je dotčen odstavec 1, v rozhodnutí o odnětí modré karty EU nebo o odmítnutí prodloužení její platnosti se zohlední konkrétní okolnosti daného případu a dodrží zásada přiměřenosti.\nKAPITOLA III\nMODRÁ KARTA EU A POSTUP\nČlánek 9\nModrá karta EU\n1.   Státnímu příslušníkovi třetí země, který splňuje kritéria stanovená v článku 5 a na něhož se nevztahují důvody k zamítnutí podle článku 7, se vydá modrá karta EU.\nJestliže členský stát vydává povolení k pobytu pouze na svém území a státní příslušník třetí země splňuje všechny podmínky pro přijetí podle této směrnice, dotčený členský stát mu udělí potřebné vízum k získání modré karty EU.\n2.   Členské státy stanoví standardní dobu platnosti modré karty EU, která činí nejméně 24 měsíců. Pokud je pracovní smlouva držitele modré karty EU uzavřena na kratší dobu, platí modrá karta EU alespoň po dobu odpovídající době trvání pracovní smlouvy s připočtením tří měsíců, avšak ne déle, než je standardní doba uvedená v první větě. Pokud je však doba platnosti cestovního dokladu držitele modré karty EU kratší než doba platnosti modré karty EU, která by vyplývala z první nebo druhé věty, platí modrá karta EU alespoň po dobu platnosti cestovního dokladu.\n3.   Modrou kartu EU vydávají příslušné orgány dotčeného členského státu podle jednotného vzoru stanoveného v nařízení (ES) č. 1030/2002. Podle písm. a) bodu 12 přílohy uvedeného nařízení mohou členské státy na modré kartě EU uvést podmínky pro přístup na trh práce podle čl. 15 odst. 1 této směrnice. Do rubriky „druh povolení“ v povolení k pobytu vyplní členské státy „modrá karta EU“.\nČlenské státy mohou poskytnout další informace týkající se pracovněprávního vztahu držitele modré karty EU v papírové podobě nebo uchovat tyto údaje v elektronické podobě v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a písm. a) bodem 16 přílohy uvedeného nařízení.\n4.   Pokud členský stát vydá modrou kartu EU státnímu příslušníkovi třetí země, kterému udělil mezinárodní ochranu, vloží do rubriky „poznámky“ modré karty EU vydané tomuto státnímu příslušníku třetí země tuto poznámku: „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“. Pokud členský stát mezinárodní ochranu držiteli modré karty EU odejme, vystaví případně novou modrou kartu EU, která není opatřena uvedenou poznámkou.\n5.   Pokud členský stát vydá modrou kartu EU státnímu příslušníkovi třetí země, kterému byla mezinárodní ochrana udělena v jiném členském státě, vloží členský stát vydávající modrou kartu EU do rubriky „poznámky“ modré karty EU vydané tomuto státnímu příslušníku třetí země tuto poznámku: „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“.\nNež členský stát tuto poznámku vloží, oznámí členskému státu, který má být v poznámce uveden, že hodlá vydat modrou kartu EU, a požádá tento členský stát o potvrzení, že je držitel modré karty EU stále osobou požívající mezinárodní ochrany. Členský stát, který má být v poznámce uveden, odpoví do jednoho měsíce od obdržení žádosti o potvrzení. Pokud byla mezinárodních ochrana konečným rozhodnutím odňata, členský stát vydávající modrou kartu EU tuto poznámku do karty nezapíše.\nPokud byla v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji nebo vnitrostátním právem přenesena odpovědnost za mezinárodní ochranu držitele modré karty EU na členský stát poté, co vydal modrou kartu EU podle prvního pododstavce, změní tento členský stát poznámku odpovídajícím způsobem do tří měsíců od tohoto přenesení.\n6.   Pokud členský stát vydá modrou kartu EU na základě vyšších odborných dovedností v povoláních, která nejsou uvedena v příloze I, zapíše do rubriky „poznámky“ modré karty EU dotčeného státního příslušníka třetí země tuto poznámku: „[Povolání neuvedené v příloze I]“.\n7.   Modrá karta EU po dobu své platnosti opravňuje držitele:\na)\nke vstupu, opětovnému vstupu a pobytu na území členského státu, který modrou kartu EU vydal, a\nb)\nk požívání práv stanovených touto směrnicí.\nČlánek 10\nŽádosti o přijetí\n1.   Členské státy určí, zda mají žádosti o modrou kartu EU podávat státní příslušník třetí země nebo jeho zaměstnavatel. Alternativně mohou členské státy umožnit, aby žádost podal kterýkoli z nich\n2.   Žádost o modrou kartu EU se posuzuje a prověřuje buď v případě, že dotčený státní příslušník třetí země pobývá mimo území členského státu, v němž žádá o přijetí, nebo v případě, že již na území tohoto členského státu pobývá jako držitel platného povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza.\n3.   Odchylně od odstavce 2 může členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem přijmout žádost o modrou kartu EU podanou státním příslušníkem třetí země, který na jeho území oprávněně pobývá, avšak není držitelem platného povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza.\nČlánek 11\nProcesní záruky\n1.   Příslušné orgány dotčeného členského státu přijmou rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU a žadatele o něm písemně vyrozumí v souladu s postupy pro oznamování stanovenými právem tohoto členského státu. Uvedené rozhodnutí se přijme a oznámí co nejdříve, nejpozději však 90 dnů po dni podání úplné žádosti.\nPokud byl zaměstnavatel uznán podle článku 13, rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU se přijme a oznámí co nejdříve, nejpozději však 30 dnů po dni podání úplné žádosti.\n2.   Jsou-li dokumenty předložené nebo informace poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné nebo neúplné, oznámí příslušné orgány žadateli, jaké dodatečné dokumenty nebo informace jsou požadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich předložení nebo poskytnutí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se pozastaví do doby, než orgány požadované dodatečné dokumenty nebo informace obdrží. Pokud nejsou požadované dodatečné dokumenty předloženy nebo informace poskytnuty v této lhůtě, může být žádost zamítnuta.\n3.   Každé rozhodnutí o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU, o odnětí modré karty EU nebo o neprodloužení platnosti modré karty EU se písemně oznámí dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země a případně jeho zaměstnavateli v souladu s postupy pro oznamování stanovenými příslušným vnitrostátním právem. V oznámení musí být uvedeny důvody rozhodnutí a příslušný orgán, u kterého je možné podat odvolání, jakož i lhůta pro podání odvolání. Členské státy zajistí účinný opravný prostředek v souladu s vnitrostátním právem.\n4.   Žadatel je oprávněn předložit žádost o prodloužení platnosti své modré karty EU před skončením doby její platnosti. Členské státy mohou pro podání žádosti o prodloužení platnosti stanovit lhůtu nejvýše 90 dnů před skončením platnosti modré karty EU.\n5.   Pokud doba platnosti modré karty EU skončí během řízení o prodloužení platnosti, povolí členské státy státnímu příslušníkovi třetí země zůstat na jejich území, jako by byl držitelem modré karty EU, dokud příslušné orgány nepřijmou rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti.\n6.   Pokud členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, poskytnou držitelům modré karty EU stejné procesní záruky, jaké jsou zajištěny na základě jejich vnitrostátních režimů, jsou-li procesní záruky podle vnitrostátních režimů příznivější než záruky stanovené v odstavcích 1 až 5.\nČlánek 12\nPoplatky\nČlenské státy mohou stanovit poplatky za vyřízení žádosti v souladu s touto směrnicí. Výše poplatků, které členský stát ukládá za zpracování žádosti, nesmí být nepřiměřená ani nadměrná.\nPokud členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, nesmějí požadovat, aby žadatelé o modrou kartu EU platili vyšší poplatky než žadatelé o vnitrostátní povolení.\nČlánek 13\nUznaní zaměstnavatelé\n1.   Členské státy mohou v souladu se svým vnitrostátním právem nebo správní praxí stanovit postupy uznávání zaměstnavatelů pro účely zjednodušeného postupu pro získání modré karty EU.\nPokud členský stát stanoví takové postupy uznávání, poskytne dotčeným zaměstnavatelům jednoznačné a transparentní informace mimo jiné o podmínkách a kritériích uznávání, době platnosti uznání a důsledcích nedodržení podmínek pro uznání, včetně možného odnětí nebo neprodloužení platnosti uznání, jakož i o všech použitelných sankcích.\nPostupy uznávání nesmějí vytvářet nepřiměřenou ani nadměrnou administrativní zátěž nebo náklady pro zaměstnavatele, zejména pro malé a střední podniky.\n2.   Zjednodušený postup zahrnuje zpracování žádostí v souladu s čl. 11 odst. 1 druhým pododstavcem. Žadatelé jsou osvobozeni od povinnosti předkládat jeden nebo více dokladů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo e) nebo odst. 7.\n3.   Členské státy mohou odmítnout uznat zaměstnavatele podle odstavce 1, pokud mu byla uložena sankce za:\na)\nzaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí podle směrnice 2009/52/ES;\nb)\nnehlášenou práci nebo nezákonné zaměstnávání podle vnitrostátního práva; nebo\nc)\nnesplnění zákonných povinností týkajících se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv nebo pracovních podmínek.\nPři každém rozhodnutí o odmítnutí uznat zaměstnavatele se zohlední konkrétní okolnosti daného případu včetně doby, která uplynula od uložení sankce, a dodrží se zásada přiměřenosti.\n4.   Členské státy mohou odmítnout prodloužení uznání zaměstnavatele nebo rozhodnout o jeho odnětí, pokud zaměstnavatel neplnil povinnosti vyplývající z této směrnice nebo pokud bylo uznání získáno podvodně.\n5.   Pokud členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a zavedly postupy uznávání pro zaměstnavatele usnadňující vydávání těchto povolení k pobytu, uplatňují stejné postupy uznávání i na žádosti o modré karty EU v případě, že postupy uznávání pro vydávání těchto povolení k pobytu jsou příznivější než postupy stanovené v odstavcích 1 až 4.\nČlánek 14\nSankce vůči zaměstnavatelům\n1.   Členské státy stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří nesplnili povinnosti vyplývající z této směrnice. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   Členské státy stanoví opatření k zabránění možnému zneužití této směrnice. Tato opatření zahrnují sledování, posouzení a případně kontroly v souladu s vnitrostátním právem nebo správní praxí.\nKAPITOLA IV\nPRÁVA\nČlánek 15\nPřístup na trh práce\n1.   Držitel modré karty EU má v dotčeném členském státě přístup k zaměstnání vyžadujícímu vysokou kvalifikaci za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Během prvních dvanácti měsíců legálního zaměstnání dané osoby jako držitele modré karty EU může členský stát:\na)\nvyžadovat, aby jakákoli změna zaměstnavatele nebo změna, která může ovlivnit splnění kritérií pro přijetí uvedených v článku 5, byla oznámena příslušným orgánům v uvedeném členském státě v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem, a\nb)\npodrobit jakoukoli změnu zaměstnavatele kontrole situace na trhu práce, pokud uvedený členský stát takovou kontrolu provádí v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a).\nPrávo držitele modré karty EU změnit zaměstnání může být pozastaveno na dobu nejvýše 30 dnů, během níž dotčený členský stát ověří, že podmínky pro přijetí stanovené v článku 5 jsou splněny a že příslušné volné místo nemohlo být obsazeno osobami uvedenými v čl. 7 odst. 2 písm. a). Dotčený členský stát může proti změně zaměstnání vznést námitku v uvedené době 30 dnů.\n3.   Po uplynutí doby dvanácti měsíců uvedené v odstavci 2 mohou členské státy pouze vyžadovat, aby byla v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem oznámena změna zaměstnavatele nebo změna, která má vliv na splnění kritérií pro přijetí podle článku 5. Tento požadavek nevede k pozastavení práva držitele modré karty EU přijmout a vykonávat nové zaměstnání.\n4.   Držitel modré karty EU má během doby nezaměstnanosti možnost hledat a přijmout zaměstnání v souladu s tímto článkem. V souladu s příslušnými vnitrostátními postupy oznámí příslušným orgánům členského státu pobytu začátek a v relevantním případě konec doby nezaměstnanosti.\n5.   Aniž jsou dotčena kritéria pro přijetí stanovená v článku 5, mohou členské státy držitelům modré karty EU umožnit, aby v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem souběžně se zaměstnáním vyžadujícím vysokou kvalifikaci vykonávali samostatnou výdělečnou činnost. Tím není dotčena pravomoc členských států omezit rozsah povolené samostatné výdělečné činnosti.\nKaždá taková samostatná výdělečná činnost musí být vedlejší ve vztahu k hlavní činnosti dotčené osoby, která je držitelem modré karty EU.\n6.   V případě, že členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, zajistí držitelům modré karty EU přístup k samostatné výdělečné činnosti za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky stanovené v rámci příslušného vnitrostátního režimu.\n7.   Aniž jsou dotčena kritéria pro přijetí stanovená v článku 5, mohou členské státy držitelům modré karty EU umožnit, aby v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem vedle své hlavní činnosti, kterou vykonávají jako držitelé modré karty EU, vykonávali i jiné pracovní činnosti.\n8.   Odchylně od odstavce 1 může členský stát, v souladu se stávajícím vnitrostátním nebo unijním právem, ponechat v platnosti omezení přístupu k zaměstnání, pokud činnosti v rámci takového zaměstnání alespoň příležitostně zahrnují zapojení do výkonu veřejné moci a odpovědnost za ochranu obecných zájmů státu, nebo pokud je výkon takových pracovních činností vyhrazen pro státní příslušníky uvedeného členského státu, občany Unie nebo občany EHP.\n9.   Tímto článkem není dotčena případná zásada upřednostňování občanů Unie podle příslušných aktů o přistoupení.\nČlánek 16\nRovné zacházení\n1.   Držitelé modré karty EU mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, jenž modrou kartu EU vydal, pokud jde o:\na)\npodmínky zaměstnání, včetně minimálního věku pro výkon práce, a pracovní podmínky, včetně odměňování, propouštění, pracovní doby, dovolené a svátků, jakož i požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti;\nb)\nsvobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo svazech zaměstnavatelů nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně práv a výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;\nc)\nvzdělávání a odbornou přípravu;\nd)\nuznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;\ne)\noblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004 a\nf)\npřístup ke zboží a službám a k nabídce výrobků a služeb určených pro veřejnost, včetně postupů pro získání bydlení, jakož i k informacím a poradenským službám poskytovaným úřady práce.\n2.   Pokud jde o odst. 1 písm. c), mohou členské státy omezit rovné zacházení, pokud jde o granty a půjčky na studium a obživu či jiné granty a půjčky týkající se středoškolského a vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy. Přístup k vysokoškolskému a postsekundárnímu vzdělávání může podléhat určitým požadavkům stanoveným vnitrostátním právem.\nV souvislosti s odst. 1 písm. f) mohou členské státy omezit rovné zacházení, pokud jde o postupy pro získání bydlení. Tímto ustanovením není dotčena smluvní svoboda v souladu s unijním a vnitrostátním právem.\n3.   Držitelé modré karty EU přesídlující do třetí země nebo jejich pozůstalí, kteří pobývají ve třetí zemi a jejichž práva jsou odvozena od držitele modré karty EU, obdrží v souvislosti se stářím, invaliditou nebo úmrtím zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání držitele modré karty EU, na nějž vznikl nárok v souladu s právními předpisy uvedenými v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004, a to za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří přesídlí do třetí země.\n4.   Právem na rovné zacházení podle odstavce 1 není dotčeno právo členského státu odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužení její platnosti v souladu s článkem 8.\n5.   Tento článek se nevztahuje na držitele modré karty EU, kteří v dotčeném členském státě požívají práva volného pohybu podle práva Unie.\n6.   Tento článek se vztahuje na držitele modré karty EU požívající mezinárodní ochrany pouze v případě, že mají bydliště v jiném členském státě, než je členský stát, který jim poskytl mezinárodní ochranu.\n7.   Pokud členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, poskytnou držitelům modré karty EU stejná práva na rovné zacházení jako držitelům vnitrostátních povolení k pobytu, pokud jsou tato práva na rovné zacházení příznivější než práva stanovená v tomto článku.\nČlánek 17\nRodinní příslušníci\n1.   Směrnice 2003/86/ES se použije s odchylkami stanovenými v tomto článku.\n2.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 a článku 8 směrnice 2003/86/ES nezávisí sloučení rodiny na tom, zda lze odůvodněně předpokládat, že držitel modré karty EU získá právo trvalého pobytu, obdrží povolení k pobytu s dobou platnosti alespoň jeden rok nebo dosáhne minimální délky pobytu.\n3.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 7 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/86/ES lze integrační podmínky a opatření zmíněné v uvedených ustanoveních použít teprve poté, co bylo dotčeným osobám přiznáno právo na sloučení rodiny.\n4.   Odchylně od čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce směrnice 2003/86/ES se v případě splnění podmínek pro sloučení rodiny a v případě, že byly úplné žádosti podány souběžně, rozhodnutí týkající se žádostí rodinných příslušníků přijmou a oznámí ve stejné době jako rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU. Pokud se rodinní příslušníci připojí k držiteli modré karty EU až poté, co mu modrá karta EU byla vydána, a pokud jsou splněny podmínky pro sloučení rodiny, rozhodnutí se přijme a oznámí co nejdříve, nejpozději však 90 dnů po dni podání úplné žádosti. Ustanovení čl. 11 odst. 2 a 3 této směrnice se použijí přiměřeně.\n5.   Odchylně od čl. 13 odst. 2 a 3 směrnice 2003/86/ES je doba platnosti povolení k pobytu vydaných rodinným příslušníkům stejná jako doba platnosti modré karty EU, pokud to umožňuje platnost jejich cestovních dokladů.\n6.   Odchylně od čl. 14 odst. 2 směrnice 2003/86/ES členské státy neuplatní žádné lhůty, pokud jde o přístup na trh práce pro rodinné příslušníky. Odchylně od čl. 14 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, a aniž jsou dotčena omezení uvedená v čl. 15 odst. 8 uvedené směrnice, mají rodinní příslušníci v dotčeném členském státě přístup k jakémukoli zaměstnání a k samostatné výdělečné činnosti v souladu s platnými požadavky podle vnitrostátního práva.\n7.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 směrnice 2003/86/ES se pro účely výpočtu doby pobytu, jež se vyžaduje k získání samostatného povolení k pobytu, sčítají doby pobytu v různých členských státech. Členské státy mohou vyžadovat, aby podání příslušné žádosti bezprostředně předcházely dva roky oprávněného a nepřetržitého pobytu na území členského státu, v němž byla žádost o samostatné povolení k pobytu podána.\n8.   Tento článek se nevztahuje na rodinné příslušníky držitelů modré karty EU, kteří v dotčeném členském státě požívají práva volného pohybu podle práva Unie.\n9.   Tento článek se vztahuje na rodinné příslušníky držitelů modré karty EU požívající mezinárodní ochrany pouze v případě, že tito držitelé modré karty EU pobývají v jiném členském státě, než je členský stát, který jim poskytl mezinárodní ochranu.\n10.   Pokud členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu pro účely zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, poskytnou držitelům modré karty EU a jejich rodinným příslušníkům stejná práva, jaká jsou poskytována držitelům vnitrostátních povolení k pobytu a jejich rodinným příslušníkům, pokud jsou tato práva příznivější než práva stanovená v tomto článku.\nČlánek 18\nPostavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU pro držitele modré karty EU\n1.   Směrnice 2003/109/ES se použije s odchylkami stanovenými v tomto článku.\n2.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/109/ES může držitel modré karty EU, který využil možnosti stanovené v článku 21 této směrnice, sčítat doby pobytu v různých členských státech za účelem dodržení požadavku týkajícího se délky pobytu, pokud tento držitel modré karty EU současně dosáhl:\na)\npočtu let oprávněného a nepřetržitého pobytu vyžadovaného podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/109/ES jako držitel modré karty EU, vnitrostátního povolení k pobytu pro účely výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, povolení jako výzkumný pracovník nebo případně povolení jako student v souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2003/109/ES nebo jako osoba požívající mezinárodní ochrany na území členských států a\nb)\ndvou let oprávněného a nepřetržitého pobytu jako držitel modré karty EU na území členského státu, v němž byla podána žádost o povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU, které bezprostředně předcházejí podání příslušné žádosti.\n3.   Pro účely výpočtu doby oprávněného a nepřetržitého pobytu na území Unie podle odst. 2 písm. a) tohoto článku a odchylně od čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2003/109/ES období nepřítomnosti na území dotčených členských států nepřerušují dobu oprávněného a nepřetržitého pobytu, jsou-li kratší než dvanáct po sobě jdoucích měsíců a úhrnně během uvedené doby nepřekračují osmnáct měsíců.\n4.   Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/109/ES prodlouží členské státy dobu, po kterou mohou být dlouhodobě pobývající rezident EU, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu s poznámkou podle čl. 19 odst. 2 této směrnice, a jeho rodinní příslušníci, kterým bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU, nepřítomni na území Unie, po dobu 24 po sobě jdoucích měsíců.\n5.   Ustanovení čl. 16 odst. 1 písm. f), čl. 16 odst. 3, článku 20 a v relevantních případech článků 17 a 22 se vztahují na držitele povolení k dlouhodobému pobytu s poznámkou podle čl. 19 odst. 2.\n6.   Pokud dlouhodobě pobývající rezident EU, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu s poznámkou podle čl. 19 odst. 2 této směrnice, využije svého práva přesídlit do druhého členského státu podle kapitoly III směrnice 2003/109/ES, čl. 14 odst. 3 a 4 uvedené směrnice se nepoužije. Druhý členský stát může použít opatření podle čl. 21 odst. 8 této směrnice.\nČlánek 19\nPovolení k dlouhodobému pobytu\n1.   Členské státy vydají držitelům modré karty EU, kteří splňují podmínky pro získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU stanovené v článku 18 této směrnice, povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002.\n2.   V povolení k pobytu uvedeném v odstavci 1 členské státy uvedou do rubriky „poznámky“ poznámku „bývalý držitel modré karty EU“.\nKAPITOLA V\nMOBILITA MEZI ČLENSKÝMI STÁTY\nČlánek 20\nKrátkodobá mobilita\n1.   Pokud státní příslušník třetí země, který je držitelem platné modré karty EU vydané členským státem, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, vstoupí a pobývá na území jednoho nebo více druhých členských států po dobu 90 dnů v kterémkoli období 180 dnů za účelem výkonu obchodní činnosti, nevyžaduje od něj druhý členský stát žádné jiné povolení k výkonu této činnosti než modrou kartu EU.\n2.   Státní příslušník třetí země, který je držitelem platné modré karty EU vydané členským státem, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, je oprávněn vstoupit a pobývat na území jednoho nebo více druhých členských států za účelem výkonu obchodní činnosti po dobu až 90 dnů v kterémkoli období 180 dnů na základě modré karty EU a platného cestovního dokladu. Pokud držitel modré karty EU překročí vnitřní hranici, na níž kontroly zatím nebyly zrušeny, do druhého členského státu, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, může tento druhý členský stát požadovat, aby držitel modré karty EU prokázal obchodní účel pobytu. Druhý členský stát nevyžaduje žádné jiné povolení k výkonu obchodní činnosti než modrou kartu EU.\nČlánek 21\nDlouhodobá mobilita\n1.   Státní příslušník třetí země má po dvanácti měsících oprávněného pobytu v prvním členském státě jako držitel modré karty EU nárok vstoupit do druhého členského státu, pobývat v něm a pracovat za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci na základě modré karty EU a platného cestovního dokladu podle podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pokud je modrá karta EU vydána členským státem, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, a držitel modré karty EU překročí pro účely dlouhodobé mobility vnitřní hranici, na níž kontroly zatím nebyly zrušeny, do druhého členského státu, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, může tento druhý členský stát požadovat, aby držitel modré karty EU předložil platnou modrou kartu EU vydanou prvním členským státem a pracovní smlouvu nebo závaznou pracovní nabídku zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci v druhém členském státě na dobu nejméně šesti měsíců.\n3.   Co nejdříve a nejpozději jeden měsíc poté, co držitel modré karty EU vstoupil na území druhého členského státu, musí být příslušnému orgánu tohoto členského státu podána žádost o modrou kartu EU. K této žádosti se přiloží veškeré doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 4 pro potřeby druhého členského státu. Členské státy určí, zda má žádost podat státní příslušník třetí země, nebo zaměstnavatel. Alternativně mohou členské státy umožnit, aby žádost podal kterýkoli z nich.\nDržiteli modré karty EU je umožněno začít pracovat v druhém členském státě nejpozději 30 dnů po dni podání úplné žádosti.\nŽádost může být příslušným orgánům druhého členského státu podána ještě během pobytu držitele modré karty EU na území prvního členského státu.\n4.   Pro účely žádosti uvedené v odstavci 3 žadatel předloží:\na)\nplatnou modrou kartu EU vydanou prvním členským státem;\nb)\nplatnou pracovní smlouvu nebo závaznou pracovní nabídku zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci ve druhém členském státě v souladu s vnitrostátním právem na dobu nejméně šesti měsíců;\nc)\npro regulovaná povolání doklady potvrzující splnění podmínek, jež pro občany Unie pro výkon regulovaného povolání uvedeného v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce stanoví vnitrostátní právo, v souladu s vnitrostátním právem;\nd)\nplatný cestovní doklad stanovený vnitrostátním právem a\ne)\ndoklad potvrzující dodržení minimální výše mzdy ve druhém členském státě při použití čl. 5 odst. 3 nebo, v příslušných případech, odst. 4 nebo 5.\nPokud jde o první pododstavec písm. c), pro účely podání žádosti o modrou kartu EU ve druhém členském státě se s držiteli modré karty EU zachází stejně jako s občany Unie, pokud jde o uznávání odborné kvalifikace, v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem.\nV případě neregulovaných povolání, pokud první členský stát vydal modrou kartu EU na základě vyšších odborných dovedností pro povolání, která nejsou uvedena v příloze I, je možné požadovat, aby žadatel předložil doklady potvrzující vyšší odbornou kvalifikaci ve vztahu k práci, kterou má vykonávat, v souladu s vnitrostátním právem druhého členského státu.\n5.   Pro účely žádosti uvedené v odstavci 3 může dotčený členský stát po žadateli požadovat:\na)\nv případě neregulovaných povolání, pokud držitel modré karty EU pracoval v prvním členském státě po dobu kratší než dva roky, aby předložil doklady potvrzující vyšší odbornou kvalifikaci ve vztahu k práci, kterou má vykonávat, v souladu s vnitrostátním právem;\nb)\naby prokázal, že má zdravotní pojištění, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, že požádal o uzavření zdravotního pojištění pro všechna rizika, proti kterým jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotčeného členského státu, na doby, kdy toto pojištění ani odpovídající nároky na dávky nejsou poskytovány v souvislosti s pracovní smlouvou ani z této smlouvy nevyplývají.\n6.   Druhý členský stát žádost o modrou kartu EU zamítne, pokud:\na)\nnení dodržen odstavec 4;\nb)\npředložené dokumenty byly získány podvodem nebo jsou padělány či pozměněny;\nc)\nzaměstnání nesplňuje podmínky stanovené platným právem nebo kolektivními smlouvami nebo ustálené praxí ve smyslu čl. 5 odst. 2; nebo\nd)\ndržitel modré karty EU představuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.\n7.   Na veškerá řízení o žádosti za účelem dlouhodobé mobility se obdobně použijí procesní záruky stanovené v čl. 11 odst. 2 a 3. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dlouhodobou mobilitu se zohlední konkrétní okolnosti daného případu a dodrží zásada přiměřenosti.\n8.   Druhý členský stát může zamítnout žádost o modrou kartu EU na základě kontroly provedené v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a) pouze v případě, že tento členský stát takové kontroly provádí i v případech, kdy je prvním členským státem.\n9.   Druhý členský stát přijme jedno z těchto rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU:\na)\npokud jsou splněny podmínky mobility stanovené v tomto článku, vydá modrou kartu EU a umožní státnímu příslušníkovi třetí země pobývat na svém území za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci; nebo\nb)\npokud nejsou splněny podmínky pro mobilitu stanovené v tomto článku, žádost zamítne a v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem uloží žadateli a jeho rodinným příslušníkům povinnost opustit jeho území.\nOdchylně od čl. 11 odst. 1 oznámí druhý členský stát své rozhodnutí žadateli a prvnímu členskému státu písemně co nejdříve, nejpozději však 30 dnů po dni podání úplné žádosti.\nZa výjimečných a řádně odůvodněných okolností souvisejících se složitostí žádosti může členský stát lhůtu uvedenou ve druhém pododstavci prodloužit o 30 dnů. O tomto prodloužení uvědomí žadatele nejpozději 30 dnů po dni podání úplné žádosti.\nV oznámení prvnímu členskému státu uvede druhý členský stát veškeré důvody zamítnutí žádosti podle odst. 6 písm. b) a d).\n10.   Pokud doba platnosti modré karty EU vydané prvním členským státem skončí během řízení o žádosti, může druhý členský stát vydat vnitrostátní povolení k dočasnému pobytu nebo s ním srovnatelné povolení umožňující žadateli nadále oprávněně pobývat na jeho území, dokud příslušné orgány o žádosti nerozhodnou.\n11.   Již ve druhém případě, kdy držitel modré karty EU a případně jeho rodinní příslušníci využijí možnosti přesídlit do jiného členského státu podle tohoto článku a článku 22, se „prvním členským státem“ rozumí členský stát, z něhož dotčená osoba přesídluje, a „druhým členským státem“ členský stát, v němž žádá o pobyt. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může držitel modré karty EU podruhé přesídlit do jiného členského státu po šesti měsících oprávněného pobytu v prvním členském státě jako držitel modré karty EU.\nČlánek 22\nPobyt rodinných příslušníků v druhém členském státě\n1.   Pokud držitel modré karty EU přesídluje do druhého členského státu v souladu s článkem 21, a byla-li jeho rodina již vytvořena v prvním členském státě, jsou rodinní příslušníci oprávněni držitele modré karty EU doprovázet nebo se k němu připojit.\nSměrnice 2003/86/ES a článek 17 této směrnice se použijí v případech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce s odchylkami stanovenými v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.\nPokud nebyla rodina vytvořena již v prvním členském státě, použije se článek 17 této směrnice.\n2.   Odchylně od čl. 13 odst. 1 směrnice 2003/86/ES jsou rodinní příslušníci držitele modré karty EU oprávněni vstoupit a pobývat ve druhém členském státě na základě platných povolení k pobytu, která získali v prvním členském státě jako rodinní příslušníci držitele modré karty EU.\nV případě, že povolení k pobytu rodinných příslušníků byla vydána členským státem, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, a tito rodinní příslušníci se k držiteli modré karty EU připojí při překročení vnitřní hranice, na níž kontroly zatím nebyly zrušeny, za účelem přesídlení do druhého členského státu, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, může tento druhý členský stát požadovat, aby rodinní příslušníci předložili svá povolení k pobytu, která získali v prvním členském státě jako rodinní příslušníci držitele modré karty EU.\n3.   Odchylně od čl. 5 odst. 3 směrnice 2003/86/ES předloží dotčení rodinní příslušníci nebo držitel modré karty EU do jednoho měsíce po vstupu na území druhého členského státu, v souladu s vnitrostátním právem, příslušným orgánům tohoto členského státu žádost o povolení k pobytu jako rodinný příslušník.\nPokud platnost povolení k pobytu rodinného příslušníka vydaného prvním členským státem skončí během tohoto postupu nebo již dále držitele neopravňuje k oprávněnému pobytu ve druhém členském státě, umožní druhý členský stát rodinnému příslušníkovi zůstat na jeho území, dokud příslušné orgány druhého členského státu o žádosti nerozhodnou, v případě potřeby na základě vydání vnitrostátního povolení k dočasnému pobytu nebo s ním srovnatelného povolení.\n4.   Odchylně od čl. 5 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/86/ES může druhý členský stát požadovat, aby dotčení rodinní příslušníci k žádosti o povolení k pobytu přiložili:\na)\npovolení k pobytu vydané prvním členským státem a platný cestovní doklad nebo jejich ověřené kopie;\nb)\ndoklad o tom, že jako rodinní příslušníci držitele modré karty EU pobývali v prvním členském státě;\nc)\ndoklad podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2003/86/ES.\n5.   Jsou-li podmínky stanovené v tomto článku splněny a žádosti byly podány současně, vydá druhý členský stát povolení k pobytu pro rodinné příslušníky současně s modrou kartou EU.\nOdchylně od čl. 17 odst. 4, jsou-li podmínky stanovené v tomto článku splněny a rodinní příslušníci se připojí k držiteli modré karty EU až poté, co mu byla modrá karta EU vydána, vydají se povolení k pobytu pro rodinné příslušníky nejpozději 30 dnů po dni podání úplné žádosti.\nZa řádně odůvodněných okolností souvisejících se složitostí žádosti mohou členské státy lhůtu uvedenou ve druhém pododstavci prodloužit nejvýše o 30 dnů.\n6.   Tento článek se vztahuje na rodinné příslušníky držitelů modré karty EU požívajících mezinárodní ochrany pouze v případě, že tito držitelé modré karty EU přesídlí do jiného členského státu, než je členský stát, který jim poskytl mezinárodní ochranu.\n7.   Tento článek se nevztahuje na rodinné příslušníky držitelů modré karty EU, kteří ve druhém členském státě požívají práva volného pohybu podle práva Unie.\nČlánek 23\nZáruky a sankce v případě mobility\n1.   V případě, že držitel modré karty EU přesídlí do jiného členského státu v souladu s článkem 21, nesmí mu první členský stát, bez ohledu na čl. 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a), modrou kartu EU odejmout, dokud druhý členský stát nerozhodne o žádosti o dlouhodobou mobilitu.\n2.   Pokud druhý členský stát žádost o modrou kartu EU podle čl. 21 odst. 9 písm. b) zamítne, umožní první členský stát na základě žádosti druhého členského státu držiteli modré karty EU a případně jeho rodinným příslušníkům bez dalších formalit a bezodkladně opětovný vstup. Tento postup se použije i v případě, kdy doba platnosti modré karty EU vydané prvním členským státem skončila nebo kdy byla modrá karta EU během posuzování žádosti odňata.\n3.   Držitel modré karty EU nebo jeho zaměstnavatel ve druhém členském státě mohou nést náklady související s opětovným vstupem držitele modré karty EU a jeho rodinných příslušníků podle odstavce 2.\n4.   Členské státy mohou v souladu s článkem 14 uložit sankce zaměstnavateli držitele modré karty EU, je-li tento zaměstnavatel odpovědný za nedodržení podmínek mobility stanovených v této kapitole.\n5.   Pokud členský stát odejme modrou kartu EU obsahující poznámku podle čl. 9 odst. 5 nebo neprodlouží její platnost a rozhodne se státního příslušníka třetí země vyhostit, požádá členský stát uvedený v této poznámce o potvrzení, zda dotčená osoba v tomto členském státě stále požívá mezinárodní ochrany. Členský stát uvedený v poznámce odpoví do jednoho měsíce od obdržení žádosti o potvrzení.\nPokud státní příslušník třetí země v členském státě uvedeném v poznámce nadále požívá mezinárodní ochrany, je vyhoštěn do tohoto členského státu, který této osobě a jejím rodinným příslušníkům bezodkladně a bez formalit umožní opětovný vstup, aniž je dotčeno platné unijní či vnitrostátní právo a aniž je dotčena zásada zachování celistvosti rodiny.\nOdchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce si členský stát, který přijal rozhodnutí o vyhoštění, ponechá právo vyhostit státního příslušníka třetí země v souladu se svými mezinárodními závazky do jiné země, než je členský stát, který poskytl mezinárodní ochranu, pokud jsou ve vztahu k tomuto státnímu příslušníku třetí země splněny podmínky uvedené v čl. 21 odst. 2 směrnice 2011/95/EU.\n6.   Překročí-li držitel modré karty EU nebo jeho rodinní příslušníci vnější hranici členského státu, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, konzultuje tento členský stát Schengenský informační systém v souladu s nařízením (EU) 2016/399. Tento členský stát odepře vstup osobám, u kterých byl pořízen záznam za účelem odepření vstupu a pobytu v rámci Schengenského informačního systému.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 24\nPřístup k informacím a sledování\n1.   Členské státy zajistí, aby žadatelé o modrou kartu EU měli snadný přístup k informacím o dokladech nezbytných pro podání žádosti a o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje tato směrnice, a jejich rodinných příslušníků, včetně informací o právech, povinnostech a procesních zárukách. Tyto informace zahrnují informace o minimální výši mzdy v dotčeném členském státě podle čl. 5 odst. 3, 4 a 5 a o příslušných poplatcích.\nTyto informace rovněž zahrnují informace o:\na)\nobchodní činnosti, kterou může držitel modré karty EU z jiného členského státu vykonávat na území dotčeného členského státu podle článku 20; a\nb)\npostupech pro získání modré karty EU a povolení k pobytu pro rodinné příslušníky ve druhém členském státě podle článků 21 a 22.\nPokud se členské státy rozhodnou zavést právní nebo správní opatření podle článku 6 nebo využít možnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a), sdělí informace o tomto rozhodnutí týmž způsobem. V rámci informací o kontrolách situace na trhu práce podle čl. 7 odst. 2 písm. a) se ve vhodných případech uvedou dotčená odvětví, povolání a regiony.\n2.   V případě, že členské státy vydávají vnitrostátní povolení k pobytu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, zajistí k informacím o modré kartě EU stejný přístup jako k informacím o vnitrostátních povoleních k pobytu.\n3.   Členské státy Komisi alespoň jednou ročně a po každé změně sdělí:\na)\nkoeficient, který stanovily pro určení roční minimální výše mzdy podle čl. 5 odst. 3 nebo, v příslušných případech, odst. 4 nebo 5, a výsledné nominální částky;\nb)\nseznam povolání, na která se vztahuje nižší minimální výše mzdy podle čl. 5 odst. 4;\nc)\nseznam povolených obchodních činností pro účely článku 20;\nd)\ninformace o případných právních nebo správních opatřeních podle článku 6;\ne)\ninformace o případných kontrolách situace na trhu práce podle čl. 7 odst. 2 písm. a).\nPokud členské státy zamítají žádosti o modrou kartu EU na základě ohledů vyplývajících z etického náboru pracovníků podle čl. 7 odst. 2 písm. e), každý rok tato zamítnutí oznámí a odůvodní Komisi a ostatním členským státům ve vztahu k dotčeným zemím a povoláním.\nČlenské státy informují Komisi o dohodách se třetími zeměmi, které uzavřely v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. e).\nČlánek 25\nStatistiky\n1.   Do 18. listopadu 2025 a poté každý rok předají členské státy Komisi v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (25) statistiky o počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce vydána modrá karta EU, a o počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým byla žádost o její vydání v předchozím kalendářním roce zamítnuta, přičemž konkrétně uvedou žádosti, které byly odmítnuty na základě článku 6 této směrnice nebo které byly zamítnuty podle čl. 7 odst. 2 písm. a) této směrnice, jakož i statistiky o počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce platnost modré karty EU prodloužena nebo jim byla modrá karta EU odňata. Tyto statistiky jsou členěny podle státní příslušnosti, délky platnosti povolení, pohlaví a věku žadatelů, a pokud jsou příslušné údaje dostupné, podle povolání, velikosti podniku zaměstnavatele a hospodářského odvětví. Statistiky o státních příslušnících třetích zemí, kterým byla udělena modrá karta EU, jsou dále členěny na osoby požívající mezinárodní ochrany, požívající práva volného pohybu a osoby, které získaly právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU v některém členském státě v souladu s článkem 18 této směrnice.\nStejným způsobem se předá i statistika o přijatých rodinných příslušnících, avšak bez informací o jejich povolání a hospodářských odvětvích.\nV případě držitelů modré karty EU a jejich rodinných příslušníků, kteří získali povolení k pobytu v některém druhém členském státě v souladu s články 21 a 22 této směrnice, se mezi poskytovanými informacemi navíc uvádí i členský stát předchozího pobytu.\n2.   Pro účely provádění čl. 5 odst. 3, 4 a 5 této směrnice se odkazuje na údaje poskytnuté členskými státy Eurostatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (26) a ve vhodných případech na vnitrostátní údaje.\nČlánek 26\nSeznam povolání v příloze I\n1.   Seznam povolání, pro něž jsou znalosti, dovednosti a kompetence doložené požadovaným počtem let relevantní odborné praxe považovány za rovnocenné se znalostmi, dovednostmi a kompetencemi doloženými vysokoškolskou kvalifikací pro účely žádosti o modrou kartu EU, je stanoven v příloze I.\n2.   Komise do 18. listopadu 2026 a poté každé dva roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém posouzení seznamu povolání v příloze I s ohledem na měnící se potřeby trhu práce. Tyto zprávy vypracuje po konzultaci vnitrostátních orgánů a na základě veřejné konzultace, která zahrnuje sociální partnery. Komise může na základě těchto zpráv případně předložit legislativní návrhy na změnu přílohy I.\nČlánek 27\nPodávání zpráv\nKomise do 18. listopadu 2026 a poté každé čtyři roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice v členských státech.\nV těchto zprávách zejména posoudí dopad článků 5 a 13 a kapitoly V. Komise navrhne veškeré změny, které považuje za nezbytné.\nKomise konkrétně posoudí význam minimální výše mzdy stanovené v článku 5 a odchylek stanovených v uvedeném článku, přičemž mimo jiné přihlédne k různorodosti hospodářských, odvětvových a zeměpisných podmínek.\nČlánek 28\nSpolupráce mezi kontaktními místy\n1.   Členské státy určí kontaktní místa, která odpovídají za přijímání a předávání informací potřebných k provedení článků 18, 20, 21 a 24 a vzájemně účinně spolupracují.\n2.   Kontaktní místa uvedená v odstavci 1 tohoto článku zejména účinně spolupracují v rámci postupů uznávání se zúčastněnými subjekty v odvětví vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti a mládeže, stejně jako v dalších příslušných oblastech politiky v rozsahu potřebném k provádění čl. 5 odst. 1 písm. b).\n3.   Členské státy zajišťují při výměně informací podle odstavce 1 odpovídající spolupráci. Členské státy upřednostňují výměnu informací elektronickými prostředky.\nČlánek 29\nZměna směrnice (EU) 2016/801\nV čl. 2 odst. 2 směrnice (EU) 2016/801 se písmeno g) nahrazuje tímto:\n„g)\nkteří žádají o pobyt v některém členském státě za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 (*1).\nČlánek 30\nZrušení směrnice 2009/50/ES\nSměrnice 2009/50/ES se zrušuje s účinkem ode dne 19. listopadu 2023.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 31\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. listopadu 2023. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 32\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 33\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 20. října 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA. LOGAR\n(1)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 75.\n(2)  Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 105.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. října 2021.\n(4)  Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 17).\n(5)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.\n(6)  Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).\n(7)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).\n(9)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1).\n(15)  Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SISII) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(23)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSeznam zaměstnání uvedených v čl. 2 bodě 9\nŘídící pracovníci a specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, kteří v období sedmi let před podáním žádosti o modrou kartu EU získali alespoň tři roky relevantní odborné praxe a kteří náleží do jedné z těchto skupin klasifikace ISCO-08:\n1)\n133 řídící pracovníci v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií;\n2)\n25 specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií.\nPŘÍLOHA II\nSrovnávací tabulka\nSměrnice 2009/50/ES\nTato směrnice\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 1\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod 2\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 bod 3\nČl. 2 písm. d)\nČl. 2 bod 4\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod 5\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod 6\nČl. 2 písm. g)\nČl. 2 body 7 a 9\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 bod 8\nČl. 2 písm. i)\nČl. 2 bod 10\nČl. 2 písm. j)\nČl. 2 bod 11\n-\nČl. 2 bod 12\n-\nČl. 2 bod 13\n-\nČl. 2 bod 14\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec návětí\nČl. 3 odst. 2 návětí\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČl. 3 odst. 2 písm. a)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. b)\n-\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. c)\nČl. 3 odst. 2 písm. b)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. d)\nČl. 3 odst. 2 písm. c)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. e)\n-\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. f)\nČl. 3 odst. 2 písm. d)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. g)\nČl. 3 odst. 2 písm. e)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. h)\n-\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. i)\nČl. 3 odst. 2 písm. f)\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. j)\nČl. 3 odst. 2 písm. g)\nČl. 3 odst. 2 poslední pododstavec\nČl. 3 odst. 2 písm. h)\nČl. 3 odst. 3\nČl. 7 odst. 2 písm. e)\nČl. 3 odst. 4\nČl. 3 odst. 3\nČl. 4 odst. 1 návětí\nČl. 4 odst. 1 návětí\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 2\nČl. 4 odst. 2\nČl. 5 odst. 1 návětí\nČl. 5 odst. 1 návětí\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\nČl. 5 odst. 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 1 písm. c)\nČl. 5 odst. 1 písm. c)\nČl. 5 odst. 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 1 písm. d)\nČl. 5 odst. 1 písm. d)\nČl. 5 odst. 1 písm. e)\nČl. 5 odst. 1 písm. e)\nČl. 5 odst. 1 písm. f)\nČl. 7 odst. 1 písm. c)\nČl. 5 odst. 2\nČl. 5 odst. 7 první pododstavec\nČl. 5 odst. 3\nČl. 5 odst. 3\nČl. 5 odst. 4\nČl. 5 odst. 2\nČl. 5 odst. 5\nČl. 5 odst. 4\n-\nČl. 5 odst. 5\n-\nČl. 5 odst. 6\n-\nČl. 5 odst. 7 druhý pododstavec\nČl. 5 odst. 6\n-\nČlánek 6\nČlánek 6\nČl. 7 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 7 odst. 2\nČl. 9 odst. 2\nČl. 7 odst. 3\nČl. 9 odst. 3\nČl. 7 odst. 4\nČl. 9 odst. 7\n-\nČl. 9 odst. 4\n-\nČl. 9 odst. 5\n-\nČl. 9 odst. 6\nČl. 8 odst. 1\nČl. 7 odst. 1 písm. a) a b)\n-\nČl. 7 odst. 1 písm. d)\nČl. 8 odst. 2\nČl. 7 odst. 2 písm. a)\nČl. 8 odst. 3\n-\nČl. 8 odst. 4\nČl. 7 odst. 2 písm. e)\nČl. 8 odst. 5\nČl. 7 odst. 2 písm. d)\n-\nČl. 7 odst. 2 písm. b)\n-\nČl. 7 odst. 2 písm. c)\n-\nČl. 7 odst. 3\nČl. 9 odst. 1 návětí\nČl. 8 odst. 1 návětí\nČl. 9 odst. 1 písm. a)\nČl. 8 odst. 1 písm. a)\nČl. 9 odst. 1 písm. b)\nČl. 8 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2 písm. d), e) a g)\nČl. 9 odst. 1 písm. c)\nČl. 8 odst. 2 písm. f)\nČl. 9 odst. 2\nČl. 8 odst. 3\nČl. 9 odst. 3 návětí\nČl. 8 odst. 2 návětí\nČl. 9 odst. 3 písm. a)\nČl. 8 odst. 2 písm. a)\n-\nČl. 8 odst. 2 písm. b)\nČl. 9 odst. 3 písm. b)\nČl. 8 odst. 2 písm. c)\nČl. 9 odst. 3 písm. c)\n-\nČl. 9 odst. 3 písm. d)\n-\n-\nČl. 8 odst. 2 písm. h)\n-\nČl. 8 odst. 4\n-\nČl. 8 odst. 6\n-\nČl. 8 odst. 7\nČl. 10 odst. 1\nČl. 10 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČl. 10 odst. 2\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 4\n-\nČl. 11 odst. 1 první pododstavec\nČl. 11 odst. 1 první pododstavec\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec\n-\n-\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 2\nČl. 11 odst. 2\nČl. 11 odst. 3\nČl. 11 odst. 3\n-\nČl. 11 odst. 4\n-\nČl. 11 odst. 5\n-\nČl. 11 odst. 6\n-\nČlánek 12\n-\nČlánek 13\n-\nČlánek 14\nČl. 12 odst. 1\n-\n-\nČl. 15 odst. 1\nČl. 12 odst. 2\nČl. 15 odst. 2 a 3\nČl. 12 odst. 3 a 4\nČl. 15 odst. 8\nČl. 12 odst. 5\nČl. 15 odst. 9\n-\nČl. 15 odst. 5, 6 a 7\nČl. 13 odst. 1\nČl. 8 odst. 5\nČl. 13 odst. 2 a 4\nČl. 15 odst. 4\nČl. 13 odst. 3\n-\nČl. 14 odst. 1 návětí\nČl. 16 odst. 1 návětí\nČl. 14 odst. 1 písm. a)\nČl. 16 odst. 1 písm. a)\nČl. 14 odst. 1 písm. b)\nČl. 16 odst. 1 písm. b)\nČl. 14 odst. 1 písm. c)\nČl. 16 odst. 1 písm. c)\nČl. 14 odst. 1 písm. d)\nČl. 16 odst. 1 písm. d)\nČl. 14 odst. 1 písm. e)\nČl. 16 odst. 1 písm. e)\nČl. 14 odst. 1 písm. f)\nČl. 16 odst. 3\nČl. 14 odst. 1 písm. g)\nČl. 16 odst. 1 písm. f)\nČl. 14 odst. 1 písm. h)\n-\nČl. 14 odst. 2 první pododstavec návětí a písm. a) a druhý pododstavec\nČl. 16 odst. 2\nČl. 14 odst. 2 první pododstavec písm. b)\n-\nČl. 14 odst. 3\nČl. 16 odst. 4\nČl. 14 odst. 4\n-\n-\nČl. 16 odst. 5, 6 a 7\nČl. 15 odst. 1\nČl. 17 odst. 1\nČl. 15 odst. 2\nČl. 17 odst. 2\nČl. 15 odst. 3\nČl. 17 odst. 3\nČl. 15 odst. 4\nČl. 17 odst. 4\nČl. 15 odst. 5\nČl. 17 odst. 5\nČl. 15 odst. 6\nČl. 17 odst. 6\nČl. 15 odst. 7\nČl. 17 odst. 7\nČl. 15 odst. 8\n-\n-\nČl. 17 odst. 8, 9 a 10\nČl. 16 odst. 1\nČl. 18 odst. 1\nČl. 16 odst. 2\nČl. 18 odst. 2\nČl. 16 odst. 3\nČl. 18 odst. 3\nČl. 16 odst. 4\nČl. 18 odst. 4\nČl. 16 odst. 5\n-\nČl. 16 odst. 6\nČl. 18 odst. 5\n-\nČl. 18 odst. 6\nČl. 17 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 17 odst. 2\nČl. 19 odst. 2\n-\nČlánek 20\nČl. 18 odst. 1\nČl. 21 odst. 1\n-\nČl. 21 odst. 2\nČl. 18 odst. 2\nČl. 21 odst. 3 první a druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 3\nČl. 21 odst. 3 třetí pododstavec\nČl. 18 odst. 4\nČl. 21 odst. 9 a čl. 23 odst. 2\nČl. 18 odst. 5\nČl. 21 odst. 10\nČl. 18 odst. 6\nČl. 23 odst. 3\nČl. 18 odst. 7\n-\nČl. 18 odst. 8\nČl. 21 odst. 11\n-\nČl. 21 odst. 4 až 8\nČl. 19 odst. 1\nČl. 22 odst. 1 první pododstavec\n-\nČl. 22 odst. 2\nČl. 19 odst. 2\nČl. 22 odst. 3\nČl. 19 odst. 3\nČl. 22 odst. 4\nČl. 19 odst. 4\n-\nČl. 19 odst. 5\nČl. 22 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 19 odst. 6\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec\n-\nČl. 22 odst. 5, 6 a 7\n-\nČl. 23 odst. 1, 4, 5 a 6\n-\nČl. 24 odst. 1 první a druhý pododstavec\nČl. 20 odst. 1\nČl. 24 odst. 1 třetí pododstavec\n-\nČl. 24 odst. 2 a 3\nČl. 20 odst. 2\nČl. 25 odst. 1\nČl. 20 odst. 3\nČl. 25 odst. 2\n-\nČlánek 26\nČlánek 21\nČlánek 27\nČl. 22 odst. 1\nČl. 28 odst. 1\n-\nČl. 28 odst. 2\nČl. 22 odst. 2\nČl. 28 odst. 3\n-\nČlánek 29\n-\nČlánek 30\nČlánek 23\nČlánek 31\nČlánek 24\nČlánek 32\nČlánek 25\nČlánek 33", "summary": "Modrá karta EU – vstup a pobyt pracovníků s vysokou kvalifikací (od roku 2023)\nModrá karta EU – vstup a pobyt pracovníků s vysokou kvalifikací (od roku 2023)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2021/1883 – podmínky pro vstup státních příslušníků zemí mimo EU do Evropské unie a jejich pobyt v ní za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nSměrnice stanoví podmínky vstupu a pobytu pro státní příslušníky třetích zemí* s vysokou kvalifikací a jejich rodinné příslušníky a jejich práva:pobývající déle než tři měsíce v členském státě Evropské unie (EU), pracující v jiném členském státě, než ve kterém jim byla poprvé udělena modrá karta EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti směrnice je následující.Vztahuje se na státní příslušníky zemí mimo EU, kteří žádají nebo požádali o zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci v členském státě. Nevztahuje se na státní příslušníky zemí mimo EU:kteří žádají o mezinárodní ochranu,kteří provádějí výzkumný projekt,kterým je uděleno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v členském státě,na které se vztahuje mezinárodní dohoda umožňující dočasný pobyt, právo na volný pohyb nebo jejichž vyhoštění bylo pozastaveno. Nemá vliv na:příznivější pravidla v právu EU, včetně dvoustranných a mnohostranných dohod,právo členských států rozhodnout, kolik státních příslušníků zemí mimo EU může vstoupit na jejich území.Žadatelé o modrou kartu EU musí předložit:platnou pracovní smlouvu nebo závaznou nabídku zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci na dobu nejméně šesti měsíců, doklady potvrzující jejich odbornou kvalifikaci, platné cestovní doklady a v případě potřeby vízum, doklad o tom, že požádali o uzavření zdravotního pojištění, pokud to není zahrnuto ve smlouvě.Členské státy:požadují, aby byly splněny podmínky podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo ustálené praxe, zajišťují, aby se jimi stanovená minimální výše mzdy rovnala alespoň 1,6násobku průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném státě, přičemž nižší minimální výše platu, jež činí 80 %, platí pro profese s nedostatkem pracovníků a pro osoby, které nedávno absolvovaly vysokoškolské studium v zemích mimo EU (ne před více než třemi lety), rozhodnou, zda žádost podává státní příslušník země mimo EU, zaměstnavatel nebo kterýkoli z nich, mohou vybírat poplatky za zpracování žádostí, pokud nejsou nepřiměřené ani nadměrné, žadatelům usnadní přístup ke všem požadovaným dokladům a souvisejícím podmínkám, určí kontaktní místa pro přijímání a předávání informací.Pravidla zamítnutí stanoví následující.Členské státy musí žádosti zamítnout, pokud:kritéria pro přijetí nejsou splněna,předložené doklady jsou falešné,je žadatel pokládán za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek, bezpečnost nebo zdraví,hlavním účelem podnikání zaměstnavatele je přivést státní příslušníky zemí mimo EU. Členské státy mohou žádosti zamítnout, pokud:volné místo může být obsazeno státním příslušníkem, občanem EU nebo státním příslušníkem třetí země oprávněně pobývajícím v EU,zaměstnavatel nesplnil daňové a jiné právní povinnosti, je v úpadku, čelí platební neschopnosti nebo nelegálně zaměstnává státní příslušníky zemí mimo EU,domovská země žadatele nemá v dotyčném povolání dostatek kvalifikovaných pracovníků.Pravidla odnětí nebo neprodloužení platnosti stanoví následující.Členské státy musí odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužit její platnost, pokud:karta nebo doklady jsou falešné,státní příslušník země mimo EU již nemá platnou pracovní smlouvu nebo nezbytnou kvalifikaci nebo výše jeho mzdy již nesplňuje požadavek minimální výše mzdy. Členské státy mohou odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužit její platnost, pokud:dojde k ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví,zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti,držitel modré karty nesplňuje požadavky směrnice týkající se osobních financí či pobytu a další požadavky.Modré karty:jsou platné po dobu nejméně 24 měsíců, nebo, pokud je pracovní smlouva uzavřena na kratší dobu, po dobu dalších tří měsíců po skončení smlouvy, opravňují držitele ke vstupu, opětovnému vstupu a pobytu na území členského státu a požívání všech práv vyplývajících ze směrnice.Zaměstnavatelé:využívají zjednodušeného postupu pro získání modré karty, pokud jim členský stát přiznává status uznaného subjektu, čelí účinným, přiměřeným a odrazujícím vnitrostátním sankcím, pokud nedodržují právní předpisy.Držitelé modré karty EU:mohou mít povinnost informovat vnitrostátní orgány o každé změně zaměstnavatele nebo okolností během prvních dvanácti měsíců legálního zaměstnání, je s nimi zacházeno stejně jako se státními příslušníky EU v oblastech, jako jsou pracovní podmínky, svoboda sdružování, vzdělávání a odborná příprava, vzájemné uznávání diplomů, sociální zabezpečení a přístup ke zboží a službám, mohou být doprovázeni rodinnými příslušníky, kteří mají rovněž právo pracovat, mohou získat status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU za určitých podmínek, se mohou poté, co legálně pobývali po dobu dvanácti měsíců v členském státě, který modrou kartu vydal, přestěhovat se svou rodinou do jiného členského státu, a mohou v něm žít a pracovat.Směrnice vyžaduje následující.Členské státy musí do 18. listopadu 2025 a poté každoročně poskytnout podrobné statistiky o udělených, zamítnutých a odňatých modrých kartách a uvést důvody. Evropská komise musí do 18. listopadu 2026 předložit Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie zprávy o svém posouzení:seznamu vysoce kvalifikovaných povolání v příloze I a poté každé dva roky s přihlédnutím k měnícím se potřebám trhu práce,uplatňování směrnice a v případě potřeby navrhnout změny, a to každé čtyři roky.Směrnice:mění směrnici (EU) 2016/801 o vstupu a pobytu státních příslušníků zemí mimo EU za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, středoškolského vzdělávání a činnosti au-pair (viz shrnutí), ke dni 19. listopadu 2023 zrušuje původní směrnici o modré kartě, směrnici 2009/50/ES (viz shrnutí).\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nJe v platnosti od 17. listopadu 2021 a měla nabýt podoby zákona v členských státech nejpozději do 18. listopadu 2023.\nKONTEXT\nSměrnice aktualizuje předchozí pravidla pro modré karty. Poskytuje EU režim cílené legální migrace, který může reagovat na nedostatek kvalifikované pracovní síly, a usnadňuje vysoce kvalifikovaným odborníkům vstup na pracovní trh. Směrnice poskytuje rámec EU pro přilákání talentů, zatímco jednotlivé členské státy rozhodují o tom, kolik lidí na svůj trh práce přijmou. Další informace viz:Modrá karta – portál EU pro přistěhovalectví (Evropská komise)Modrá karta EU: Komise vítá politickou dohodu o nových pravidlech pro vysoce kvalifikované migrující pracovníky – tisková zpráva (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nStátní příslušník třetích zemí. Každá osoba, která není občanem EU.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (Úř. věst. L 382, 28.10.2021, s. 1–38).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020) 609 final, 23.9.2020).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21–57).\nNásledné změny směrnice (EU) 2016/801 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 17–29).\nPoslední aktualizace 16.12.2021"}
{"celex_id": "32021R1147", "reference": "15.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 251/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1147\nze dne 7. července 2021,\nkterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 a 4 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami, které jsou charakterizovány potřebou podpory silných přijímacích, azylových, integračních a migračních systémů v členských státech, prevence a přiměřených a solidárních postupů za účelem zvládnutí naléhavých situací a nahrazení neoprávněných a nebezpečných vstupů legálními a bezpečnými cestami, jsou investice do účinného a koordinovaného řízení migrace v Unii klíčovým předpokladem k dosažení cíle Unie, jímž je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(2)\nVýznam koordinovaného přístupu Unie a členských států se odráží v evropském programu pro migraci ze dne 13. května 2015, který zdůraznil potřebu soudržné a jasné společné politiky, jež obnoví důvěru ve schopnost Unie spojit úsilí vyvíjené na evropské i vnitrostátní úrovni s cílem řešit migraci a účinně spolupracovat v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, jak stanoví článek 80 Smlouvy o fungování EU; toto bylo potvrzeno v přezkumu programu v polovině období ze dne 27. září 2017 a ve zprávách o pokroku ze dne 14. března 2018 a 16. května 2018.\n(3)\nEvropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 opětovně potvrdila potřebu prosazovat komplexní, pragmatický a rozhodný přístup k řízení migrace, jehož cílem je zajistit ochranu vnějších hranic a snížit počet neoprávněných vstupů a počet úmrtí na moři. Tento přístup by měl být založen na flexibilním a koordinovaném využívání všech nástrojů, jež mají Unie a členské státy k dispozici. Evropská rada dále vyzvala k zajištění výrazně lepšího navracení prostřednictvím opatření na úrovni Unie i na úrovni členských států, jako jsou účinné dohody a ujednání o zpětném přebírání osob.\n(4)\nV rámci úsilí o zajištění komplexního přístupu k řízení migrace založeného na vzájemné důvěře, solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a orgány Unie a s cílem zajistit společnou udržitelnou azylovou a přistěhovaleckou politiku Unie by členské státy měly být podpořeny odpovídajícími finančními prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „fond“).\n(5)\nVšechny akce financované z fondu, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, by měly být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami, zejména tím, že zajistí dodržování zásad genderové rovnosti, zákazu diskriminace a nejlepšího zájmu dítěte.\n(6)\nVšechny akce nebo rozhodnutí týkající se migrujících dětí, a to i při navracení, by měly v prvé řadě brát v potaz nejlepší zájem dítěte a současně by měly zohledňovat právo dítěte vyjádřit svůj názor.\n(7)\nFond by měl navazovat na dosažené výsledky a uskutečněné investice s podporou svých předchůdců: Evropského uprchlického fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES (4) na období 2008 – 2013, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí zřízeného rozhodnutím Rady 2007/435/ES (5) na období 2007 – 2013, Evropského návratového fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES (6) na období 2008–2013 a Azylového, migračního a integračního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (7) na období 2014–2020. Měl by zároveň zohlednit veškerý relevantní nový vývoj.\n(8)\nFond by měl přispívat k solidaritě a spravedlivému rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a k efektivnímu řízení migračních toků mimo jiné podporou společných opatření v oblasti azylu včetně úsilí členských států, pokud jde o přijímání osob, které potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů a přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy, posilováním ochrany zranitelných žadatelů o azyl, například dětí, podporou integračních strategií a rozvojem a posilováním politiky legální migrace, například prostřednictvím bezpečných a legálních možností vstupu do Unie, což by mělo rovněž pomoci zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a budoucnost jejího sociálního modelu a omezit faktory motivující k neoprávněné migraci na základě udržitelné politiky navracení a zpětného přebírání osob.\n(9)\nFond by vzhledem ke své vnitřní povaze a jako hlavní nástroj financování azylu a migrace na unijní úrovni měl především podporovat akce sloužící vnitřní migrační a azylové politice Unie v souladu s cíli fondu. Avšak vzhledem k tomu, že určité akce realizované mimo Unii přispívají k dosažení cílů fondu a že za některých okolností mohou přinést přidanou hodnotu pro Unii, by fond měl podporovat posilování spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace s cílem podpořit způsoby legální migrace a zlepšit účinné, bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání, jakož i prosazovat počáteční reintegraci ve třetích zemích. Podporou poskytovanou z fondu by neměla být dotčena stávající dobrovolná povaha přesídlení a relokace žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany podle právního rámce společného evropského azylového systému platného v době přijetí tohoto nařízení.\n(10)\nS cílem využít odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur by Komise měla zajistit, aby se při vypracování programů členských států zohlednily jejich znalosti a zkušenosti, pokud jde o oblasti jejich pravomocí. Dále by mělo být možné, aby fond doplňoval činnosti podporované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (8), s cílem usnadnit a zlepšit fungování společného evropského azylového systému; posilování praktické spolupráce, zejména výměny informací ohledně azylu a osvědčených postupů; prosazování práva Unie a mezinárodního práva a přispívání k jednotnému provádění práva Unie v oblasti azylu na základě přísných norem pro postupy udělení mezinárodní ochrany, podmínky přijetí a posouzení potřeb ochrany v celé Unii; umožňování udržitelného a spravedlivého rozdělování žádostí o mezinárodní ochranu; usnadňování sbližování při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany v celé Unii; podporování úsilí členských států v oblasti přesídlování a poskytování operativní a technické pomoci členským státům za účelem řízení jejich azylových a přijímacích systémů, zejména těm členským státům, jejichž systémy čelí nepřiměřenému tlaku.\n(11)\nFond by měl podporovat úsilí Unie a členských států spojené se zvyšováním kapacity členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na povinnosti, jež pro ně vyplývají z práva Unie.\n(12)\nFond by měl podporovat úsilí členských států a Unie o úplné provádění a další rozvoj společného evropského azylového systému, včetně jeho vnějšího rozměru.\n(13)\nPartnerství a spolupráce se třetími zeměmi jsou základní složkou unijní politiky pro řízení migrace. Fond by měl přispět k tomu, aby nebezpečné a neoprávněné vstupy nahradily legální a bezpečné možnosti vstupu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří potřebují mezinárodní ochranu, na území členských států, aby se projevila solidarita se zeměmi v regionech, do nichž nebo uvnitř kterých byl vysídlen velký počet osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a to zmírněním tlaku, jemuž tyto země čelí, a měl by účinně přispívat ke globálním iniciativám s Unií a členskými státy v oblasti přesídlování tím, že Unie bude na mezinárodních fórech a při jednáních se třetími zeměmi vystupovat jednotně. Fond by měl formou finančních pobídek podporovat úsilí členských států o poskytnutí mezinárodní ochrany a trvalého řešení pro uprchlíky a vysídlené osoby, kteří byli přijati v rámci programů přesídlování nebo přijímání osob z humanitárních důvodů.\n(14)\nVzhledem k migračním tokům do Unie a významu zajištění integrace a začleňování pro osoby přicházející do Evropy, pro místní komunity a pro dlouhodobě kvalitní život našich společností a stabilitu našich ekonomik je zásadní podporovat politiky členských států zaměřené na integraci oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a to i v prioritních oblastech uvedených v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027. Fond by měl podporovat integrační opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, jakož i horizontální opatření zaměřená na budování kapacit členských států za účelem rozvoje integračních strategií, posílení výměny a spolupráce a podpory kontaktů, konstruktivního dialogu a vzájemné akceptace mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností.\n(15)\nV zájmu zvýšení efektivnosti, dosažení co největší přidané hodnoty pro Unii a zajištění soudržnosti reakce Unie v oblasti podpory integrace státních příslušníků třetích zemí by akce financované z fondu měly být v souladu s akcemi, jež jsou financovány z dalších nástrojů Unie, zejména vnějších nástrojů, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (9), a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (10), a měly by je doplňovat. Fond by měl podporovat opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, která jsou zpravidla prováděna v počátečních fázích integrace, jakož i horizontální opatření podporující kapacitu členských států v oblasti integrace, zatímco intervence ohledně státních příslušníků třetích zemí, jež mají dlouhodobější dopad, by měly být financovány z ESF+ a EFRR. V této souvislosti by orgány členských států odpovědné za provádění fondu měly mít povinnost spolupracovat a koordinovat s orgány, které členské státy určily pro účely řízení intervencí ESF+ a EFRR, a v případě potřeby spolupracovat i koordinovat i s jejich řídícími orgány a s řídícími orgány dalších fondů Unie, jež přispívají k integraci státních příslušníků třetích zemí.\n(16)\nOblast působnosti integračních opatření by v zájmu zajištění komplexního přístupu k integraci měla rovněž zahrnovat osoby požívající mezinárodní ochrany, přičemž je třeba zohlednit specifika této cílové skupiny. Pokud jsou integrační opatření kombinována s přijímáním, měly by příslušné akce ve vhodných případech zahrnovat i žadatele o azyl.\n(17)\nProvádění fondu v oblasti integrace by mělo být v souladu se společnými základními principy Unie v oblasti integrace, které jsou uvedeny v Akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027.\n(18)\nMělo by být možné, aby členské státy, které si to přejí, měly možnost stanovit ve svých programech, že integrační opatření mohou zahrnovat nejbližší příbuzné státních příslušníků třetích zemí, čímž se podpoří celistvost rodiny, a to v rozsahu nezbytném pro účinné provádění takových opatření. Za „nejbližší příbuzné“ by měli být považováni manželé (manželky), partneři (partnerky), jakož i jakákoli osoba s přímými rodinnými vazbami v sestupné či vzestupné linii na státního příslušníka třetí země, na nějž je dané integrační opatření zaměřeno, která by jinak nebyla do oblasti působnosti fondu zahrnuta.\n(19)\nVzhledem k zásadní úloze orgánů členských států a organizací občanské společnosti v oblasti integrace a pro usnadnění přístupu těchto subjektů k financování na úrovni Unie by měl fond usnadňovat provádění integračních opatření celostátními, regionálními a místními orgány a organizacemi občanské společnosti, mimo jiné využitím tematického nástroje a prostřednictvím vyšší míry spolufinancování v případě těchto opatření. V této souvislosti by nejméně 5 % počátečního přídělu pro tematický nástroj mělo cílit na provádění integračních opatření místními a regionálními orgány.\n(20)\nKromě míry spolufinancování projektů ze strany fondu se členské státy vyzývají, aby poskytly finanční prostředky z rozpočtu svých orgánů veřejné správy, pokud je takové financování nezbytné pro realizaci projektu, zejména pokud je daný projekt prováděn organizací občanské společnosti.\n(21)\nVzhledem k dlouhodobým hospodářským a demografickým výzvám, kterým Unie čelí, a vzhledem ke stále více globalizované povaze migrace je nezbytné vytvořit dobře fungující způsoby legální migrace do Unie s cílem zachovat její atraktivitu jako místa pro oprávněnou migraci v souladu s ekonomickými a sociálními potřebami členských států a zajistit udržitelnost sociálních systémů a růst hospodářství Unie a současně chránit migrující pracovníky před pracovním vykořisťováním.\n(22)\nFond by měl podporovat členské státy při zavádění strategií, posilování a rozvoji politik v oblasti legální migrace a při posilování jejich celkové kapacity vypracovávat, provádět, monitorovat a hodnotit strategie, politiky a opatření v oblasti přistěhovalectví a integrace zaměřené na oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, zejména právní nástroje Unie pro legální migraci. Fond by měl také podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a spolupráci mezi různými útvary a úrovněmi správy i mezi členskými státy.\n(23)\nÚčinná a důstojná návratová politika je nedílnou součástí komplexního přístupu k migraci, o nějž Unie a její členské státy usilují. Fond by měl podporovat a povzbuzovat členské státy s cílem účinně provádět a dále rozvíjet společné normy pro navracení s důrazem na dobrovolné návraty, uvedené zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (11), a integrovaný a koordinovaný přístup k řízení navracení. V zájmu udržitelné návratové politiky by fond měl rovněž podporovat související opatření ve třetích zemích, například opatření k usnadnění a zaručení bezpečného a důstojného navracení a zpětného přebírání osob, jakož i udržitelné reintegrace navracených osob, mimo jiné prostřednictvím poskytování peněžité nebo věcné pomoci.\n(24)\nČlenské státy by měly upřednostňovat dobrovolné navracení a měly by zajišťovat účinné, bezpečné a důstojné navracení. Za účelem podpory dobrovolného navracení by členské státy měly stanovit příslušné pobídky, jako je například preferenční zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu a počáteční podpory při reintegraci. Tento druh dobrovolného navracení je z hlediska nákladové efektivnosti v zájmu navracených osob i v zájmu příslušných orgánů.\n(25)\nAčkoli by dobrovolné navracení mělo mít přednost před nuceným navracením, obě tyto formy navracení jsou nicméně navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být povzbuzovány k posilování doplňkovosti obou těchto forem navracení. Důležitým prvkem přispívajícím k zajištění integrity azylových systémů a systémů legální migrace je možnost vyhoštění. Z fondu by tedy měla být podporována opatření členských států zaměřená na usnadnění a provádění vyhoštění, případně v souladu s normami stanovenými v právu Unie a při plném respektování základních práv a důstojnosti navracených osob.\n(26)\nSpecifická podpůrná opatření určená navraceným osobám v členských státech a v zemích návratu, se zvláštním zaměřením na jejich humanitární potřeby a potřeby v oblasti ochrany, mohou zlepšit podmínky navracení a posílit reintegraci do společnosti navracených osob. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným osobám.\n(27)\nÚčinné zpětné přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetími zeměmi je nedílnou součástí návratové politiky Unie a ústředním nástrojem efektivního řízení migračních toků, neboť usnadňuje rychlé navracení neoprávněných migrantů. Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob představuje důležitý prvek v rámci dialogu a spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu neoprávněných migrantů a v zájmu účinnosti návratových politik na úrovni členských států i Unie by mělo být podporováno její provádění ve třetích zemích.\n(28)\nVedle podpory navracení osob, jak je stanoveno v tomto nařízení, by měl fond podporovat i další opatření pro boj proti neoprávněné migraci a obchodování s migranty a měl by motivovat k dodržování právních předpisů v oblasti legální migrace, a tím zajišťovat integritu imigračních systémů členských států.\n(29)\nZaměstnávání neoprávněných migrantů podkopává rozvoj politiky mobility pracovních sil založené na systémech legální migrace a ohrožuje práva migrujících pracovníků, v důsledku čehož jsou zranitelní v případě porušování a zneužívání práv. Fond by proto měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES (12), která zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákaz porušují.\n(30)\nFond by měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (13), která obsahuje ustanovení o pomoci obětem obchodování s lidmi a o jejich podpoře a ochraně. Tato opatření, včetně opatření pro včasnou identifikaci obětí obchodování s lidmi a pro jejich předání specializovaným službám, by měla zohledňovat specifický charakter obchodování s lidmi v závislosti na jejich pohlaví a dětské oběti.\n(31)\nFond by měl doplňovat činnosti prováděné v oblasti navracení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (14), aniž by této agentuře poskytoval další zdroje financování.\n(32)\nV souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.\n(33)\nAby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi fondem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování určité akce z fondu a z jiného programu Unie. Toto kumulativní financování by nemělo překročit celkové způsobilé náklady na danou akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje v rámci fondu i jiného programu Unie na poměrném základě.\n(34)\nAkce ve třetích zemích a ve vztahu k nim podporované v rámci fondu by měly být prováděny v synergii a v souladu s ostatními činnostmi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů financování vnější činnosti Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na to, aby byly plně slučitelné se zásadami a obecnými cíli vnější politiky Unie a zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou zemi či oblast a mezinárodními závazky Unie. V souvislosti s vnějším rozměrem by se fond měl zaměřovat na podpůrné akce, které nejsou orientovány na rozvoj, sloužit zájmu vnitřních politik Unie, a měl by být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. Podpora z fondu by měla cílit na prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů řízení migrace v oblastech zájmu migrační politiky Unie.\n(35)\nFinancování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování vnitrostátních kapacit a kapacit Unie v oblasti azylu a migrace v souladu s článkem 80 Smlouvy o fungování EU.\n(36)\nPři propagaci akcí podporovaných fondem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.\n(37)\nKomise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z fondu na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění fondu.\n(38)\nKomise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.\n(39)\nLze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání provozní podpory z fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti azylu a navracení, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie tímto členským státem při provádění acquis týkajícího se azylu a navracení nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (15) zjistí nedostatky v příslušné oblasti.\n(40)\nFond by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení. Pro splnění požadavků na transparentnost by Komise měla zveřejňovat informace o ročních a víceletých pracovních programech tematického nástroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (16) by každý členský stát měl do šesti měsíců od schválení programu zajistit zřízení internetových stránek, na nichž jsou k dispozici informace o jeho programu, včetně cílů programu, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.\n(41)\nToto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro programy členských států, které tvoří pevné částky stanovené v příloze I a částka vypočtená na základě kritérií stanovených v uvedené příloze a které odrážejí potřeby a tlak, s nimiž se jednotlivé členské státy setkávají v oblasti azylu, migrace, integrace a navracení. S ohledem na zvláštní potřeby těch členských států, které v letech 2018 a 2019 zaznamenaly nejvyšší počet žádostí o azyl na obyvatele, je vhodné zvýšit pevně stanovené částky pro Kypr, Maltu a Řecko.\n(42)\nPočáteční částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny migračních toků, řešily potřeby v oblasti řízení azylových a přijímacích systémů a integrace oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a aby se rozvíjela legální migrace a bojovalo proti neoprávněné migraci prostřednictvím účinného, bezpečného a důstojného navracení, měla by být členským státům v polovině programového období přidělena dodatečná částka s přihlédnutím k objektivním kritériím. Uvedená částka by měla vycházet ze statistických údajů podle přílohy I, které budou odrážet změny základní situace členských států.\n(43)\nV zájmu přispění k dosažení cíle politiky fondu by členské státy měly zajistit, aby jejich programy zahrnovaly akce zaměřené na specifické cíle fondu a zvolené priority byly v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle zajišťovalo dosažení celkového cíle politiky. Za tímto účelem by členské státy měly v zásadě zabezpečit minimální příděl prostředků na posílení a rozvoj společného evropského azylového systému, na posílení a rozvoj způsobů legální migrace do členských států v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami a na podporu účinné integrace a účinného sociálního začleňování státních příslušníků třetích zemí a přispívání k nim.\n(44)\nJelikož se výzvy v oblasti migrace neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám migračních toků. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby, změny priorit politik a priorit Unie a směrovat financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, měla by být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie, akce místních a regionálních orgánů, mimořádnou pomoc, přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů a na další podporu pro členské státy přispívající k úsilí v rámci solidarity a sdílení odpovědnosti. Tematický nástroj nabízí flexibilitu při řízení fondu a mohl by být rovněž prováděn prostřednictvím programů členských států.\n(45)\nČlenské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.\n(46)\nČást dostupných zdrojů z fondu by mělo být možné přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce vyžadující spolupráci nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům.\n(47)\nFond by měl přispívat na podporu provozních nákladů, které souvisejí se specifickými cíli fondu, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity nezbytné pro úkoly a služby, které pro Unii jako celek představují veřejnou službu. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli fondu, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.\n(48)\nS cílem doplnit provádění cíle politiky fondu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.\n(49)\nAby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit jednak mimořádné situace v oblasti migrace v jednom či více členských státech, které se vyznačují velkým nebo neúměrným přílivem státních příslušníků třetích zemí, jenž klade značné a naléhavé nároky na jejich přijímací a zajišťovací zařízení a na jejich systémy a postupy v oblasti azylu a řízení migrace, a jednak mimořádné situace v oblasti migrace ve třetích zemích z důvodu politického vývoje nebo konfliktů, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.\n(50)\nToto nařízení by mělo zajistit pokračování činnosti Evropské migrační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/381/ES (17) a stanovit finanční pomoc v souladu s cíli a úkoly této sítě.\n(51)\nCíl politiky fondu bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (18). Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro Unii.\n(52)\nOperace kombinování zdrojů jsou dobrovolné povahy a jsou operacemi podporovanými z rozpočtu Unie, jež kombinují nevratné, vratné nebo obojí formy podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od podpůrných, rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů.\n(53)\nToto nařízení stanoví pro celé období trvání fondu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).\n(54)\nNa fond se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(55)\nZa účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být fond součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.\n(56)\nNařízení (EU) 2021/1060 zavádí rámec pro činnost EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je proto nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle fondu a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.\n(57)\nPlán předběžného financování pro fond je stanoven v nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění rychlé reakce na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.\n(58)\nDruhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při tomto výběru by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(59)\nPro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, u nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.\n(60)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.\nZejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.\n(61)\nTřetí země, která s Unií uzavřela dohodu o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo v dotčené třetí zemi, by měla mít možnost se fondu účastnit za splnění určitých podmínek.\n(62)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(63)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(64)\nPodle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich strategie a programy řešily specifické výzvy, jimž nejvzdálenější regiony čelí při řízení migrace. Fond by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji s cílem pomoci těmto regionům s udržitelným řízením migrace a řešením případných situací, kdy jsou vystaveny tlaku.\n(65)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27) by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento fond účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.\n(66)\nProstřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a s tímto nařízením. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly rovněž předložit shrnutí těchto zpráv Komisi. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.\n(67)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (28), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Fond by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (29).\n(68)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (30) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z fondu v rámci programového období 2014–2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.\n(69)\nZa účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam akcí způsobilých k podpoře podle přílohy III; seznam akcí způsobilých k vyšší míře spolufinancování podle přílohy IV; provozní podporu podle přílohy VII a akty pro další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(70)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnost týkající se poskytování informací Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví podrobná opatření pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se povahy a účelu mimořádné pomoci stanovené v tomto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se přijímání rozhodnutí o poskytnutí takové pomoci.\n(71)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(72)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(73)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(74)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant nejsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé pro financování Unií považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant.\n(75)\nJe vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (32).\n(76)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.\nToto nařízení stanoví cíle fondu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„žadatelem o mezinárodní ochranu“ žadatel ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/32/EU (33);\n2)\n„osobou požívající mezinárodní ochrany“ osoba požívající mezinárodní ochrany ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (34);\n3)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporované z rozpočtu Unie, a to i z nástrojů kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení;\n4)\n„rodinným příslušníkem“ státní příslušník třetí země ve smyslu rodinného příslušníka podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;\n5)\n„přijímáním osob z humanitárních důvodů“ přijímání na území členských států ze třetí země, do níž byli nuceně vysídleni, a v případě, kdy o to členský stát požádá, na základě doporučení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo jiného příslušného mezinárodního subjektu, státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo humanitární status podle vnitrostátního práva, které stanoví práva a povinnosti rovnocenné právům a povinnostem podle článků 20 až 34 směrnice 2011/95/EU pro osoby požívající doplňkové ochrany;\n6)\n„provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro orgány veřejné správy odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu;\n7)\n„vyhoštěním“ vyhoštění ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/115/ES;\n8)\n„přesídlením“ se rozumí přijímání na základě doporučení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti ze třetí země, do níž byli vysídleni, na území členských států, pokud jim byla udělena mezinárodní ochrana a mají přístup k trvalému řešení v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem;\n9)\n„navracením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;\n10)\n„specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli fondu a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.\n11)\n„státním příslušníkem třetí země“ osoba, včetně osob bez státní příslušnosti nebo osob s nevymezenou státní příslušností, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;\n12)\n„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu ve smyslu čl. 2 písm. l) směrnice 2011/95/EU;\n13)\n„akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli fondu;\n14)\n„zranitelnou osobou“ kterákoli osoba vymezená jako zranitelná osoba podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu.\nČlánek 3\nCíle fondu\n1.   Cílem politiky fondu je přispívat k efektivnímu řízení migračních toků a k provádění, posilování a rozvoji společné azylové politiky a společné přistěhovalecké politiky v souladu s příslušným acquis Unie a při plném dodržování mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.\n2.   V rámci cíle politiky stanoveného v odstavci 1 přispívá fond k dosahování těchto specifických cílů:\na)\nposílit a rozvíjet všechny aspekty společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;\nb)\nposílit a rozvíjet způsoby legální migrace do členských států v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami a podporovat účinnou integraci a sociální začleňování státních příslušníků třetích zemí a přispívat k nim;\nc)\npřispívat k boji proti neoprávněné migraci, zlepšit účinné, bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání osob a přispívat k účinné počáteční reintegraci ve třetích zemích a prosazovat ji;\nd)\nposílit solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, zejména s těmi členskými státy, které jsou migračními a azylovými problémy zasaženy nejvíce, a to i prostřednictvím praktické spolupráce.\n3.   V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se fond provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.\nČlánek 4\nPartnerství\nPro účely fondu zahrnují partnerství podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy nebo sdružení, která je zastupují, příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace, jako uprchlické organizace a organizace vedené migranty, jakož i vnitrostátní instituce pro oblast lidských práv a subjekty působící v oblasti rovného zacházení, a hospodářské a sociální partnery.\nČlánek 5\nRozsah podpory\n1.   Z fondu jsou v rámci jeho cílů a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II podporovány zejména akce uvedené v příloze III.\nZa účelem řešení nepředvídaných nebo nových okolností je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění seznam akcí v příloze III doplněním nových akcí.\n2.   Z fondu lze za účelem dosažení jeho cílů v souladu s prioritami Unie ve vhodných případech podporovat akce uvedené v příloze III prováděné ve třetích zemích a ve vztahu k nim v souladu s článkem 7 nebo 24.\n3.   Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:\na)\nbyly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;\nb)\nbyly slučitelné s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;\nc)\nzaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj, a\nd)\nsloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie.\n4.   Cíle fondu podporují akce zaměřené na jednu nebo více cílových skupin v oblasti působnosti článků 78 a 79 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 6\nGenderová rovnost a zákaz diskriminace\n1.   Členské státy a Komise zajistí začlenění genderového hlediska a zohledňování a prosazování genderové rovnosti a genderové problematiky v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů a projektů podporovaných v rámci fondu.\n2.   Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby se v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů a projektů podporovaných v rámci fondu vyloučila jakákoli forma diskriminace zakázaná článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).\nČlánek 7\nTřetí země přidružené k fondu\n1.   Fond je otevřen třetím zemím, které splňují kritéria vyjmenovaná v odstavci 2 a podmínky stanovené ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve fondu.\n2.   Aby byla třetí země považována za způsobilou přidružit se k fondu podle odstavce 1, musí uzavřít s Unií dohodu o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo v uvedené třetí zemi.\n3.   Zvláštní dohoda upravující účast dané třetí země ve fondu přinejmenším:\na)\numožňuje spolupráci s členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblasti azylu, migrace a navracení v duchu zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti;\nb)\nv průběhu trvání fondu se opírá o zásady nenavracení, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv;\nc)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky poskytnutými třetí zemí, která se fondu účastní, a přínosy pro ni;\nd)\nstanoví podmínky účasti ve fondu, včetně výpočtu finančních příspěvků do fondu a správních nákladů;\ne)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně fondu;\nf)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;\ng)\nstanoví, že daná třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru v souladu s článkem 8.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nČlánek 8\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto fondu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nKAPITOLA II\nFINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC\nODDÍL 1\nSpolečná ustanovení\nČlánek 9\nObecné zásady\n1.   Podpora poskytovaná z fondu doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie k dosažení cílů fondu.\n2.   Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z fondu a členskými státy byla v souladu s relevantními akcemi, politikami a prioritami Unie a doplňovala podporu poskytovanou podle jiných nástrojů Unie, zejména nástroje financování vnější činnosti, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).\n3.   Fond se provádí v přímém, sdíleném nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) finančního nařízení.\nČlánek 10\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 9 882 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Finanční krytí se použije takto:\na)\nčástka ve výši 6 270 000 000 EUR se přiděluje na programy členských států;\nb)\nčástka ve výši 3 612 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj uvedený v článku 11.\n3.   Až 0,42 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise uvedenou v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.\n4.   V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060 může být do fondu v přímém nebo nepřímém řízení na žádost některého členského státu převedeno až 5 % počátečního přídělu tohoto členského státu z kteréhokoli z fondů, na které se vztahuje uvedené nařízení, ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\nČlánek 11\nObecná ustanovení o provádění tematického nástroje\n1.   Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. b) se přidělí pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Vzhledem k vnitřní povaze fondu slouží tematický nástroj především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2.\nFinanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:\na)\nspecifické akce;\nb)\nakce Unie;\nc)\nmimořádnou pomoc podle článku 31;\nd)\npřesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů;\ne)\npodporu pro členské státy v případě přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany jako výraz solidarity podle článku 20 a\nf)\nEvropskou migrační síť podle článku 26.\nZ částky uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby v souladu se schválenými prioritami Unie, které jsou zohledněny v příloze II.\nZ finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, s výjimkou finančních prostředků použitých na mimořádnou pomoc v souladu s čl. 31 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a b), se podporují pouze akce uvedené v příloze III, včetně přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů v souladu s článkem 19 jako součást vnějšího rozměru migrační politiky Unie.\n3.   Komise spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a relevantními sítěmi, zejména za účelem přípravy a hodnocení pracovních programů pro akce Unie financované z fondu.\n4.   Nejméně 20 % prostředků z počátečního přídělu pro tematický nástroj se přiděluje na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d).\n5.   Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, Komise zajistí, aby nebyly vybrány projekty, na které se vztahuje její odůvodněné stanovisko vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění těchto projektů.\n6.   Pro účely článku 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje vynakládány ve sdíleném řízení, zajistí dotčený členský stát, aby se na plánované akce nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění akcí, a Komise posoudí, zda tomu tak je.\n7.   Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.\n8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se vztahovat na jednu nebo více složek tematického nástroje uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení.\n9.   Tematický nástroj podporuje zejména akce v rámci prováděcího opatření uvedeného v bodě 2 písm. d) přílohy II, které provádějí celostátní, regionální a místní orgány nebo organizace občanské společnosti. V této souvislosti se nejméně 5 % počátečního přídělu pro tematický nástroj zaměřuje na integrační opatření prováděná místními a regionálními orgány.\n10.   Komise zajistí spravedlivé a transparentní rozdělení zdrojů mezi specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2. Komise podá zprávu o využívání tematického nástroje a jeho rozdělení mezi složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, včetně podpory poskytované akcím v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci akcí Unie.\n11.   Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 8 může Komise provést odpovídající změny v programech členských států.\nODDÍL 2\nPodpora a provádění ve sdíleném řízení\nČlánek 12\nOblast působnosti\n1.   Tento oddíl se vztahuje na částku uvedenou v čl. 10 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být vynakládány v rámci sdíleného řízení v souladu s finančním rozhodnutím týkajícím se tematického nástroje podle článku 11.\n2.   Podpora podle tohoto oddílu se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/1060.\nČlánek 13\nRozpočtové zdroje\n1.   Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:\na)\n5 225 000 000 EUR v souladu s přílohou I;\nb)\n1 045 000 000 EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 17 odst. 1.\n2.   Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku přidělena v plné výši, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b).\nČlánek 14\nPředběžné financování\n1.   V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 se předběžné financování z fondu vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:\na)\n2021: 4 %;\nb)\n2022: 3 %;\nc)\n2023: 5 %;\nd)\n2024: 5 %;\ne)\n2025: 5 %;\nf)\n2026: 5 %.\n2.   Pokud je program členského státu přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce jeho přijetí.\nČlánek 15\nMíry spolufinancování\n1.   Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.\n2.   V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.\n3.   V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.\n4.   V případě provozní podpory lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.\n5.   V případě mimořádné pomoci uvedené v článku 31 lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.\n6.   V případě technické pomoci z podnětu členského státu lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v souladu s omezeními stanovenými v čl. 36 odst. 5 písm. b) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060.\n7.   Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto fondu se pro druhy akcí financované z příspěvků uvedených v odstavcích 1 až 6 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu.\n8.   V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:\na)\ncelkový příspěvek včetně příspěvků z veřejných a soukromých zdrojů, nebo\nb)\npouze příspěvek z veřejných zdrojů.\nČlánek 16\nProgramy členských států\n1.   Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti řízení azylu a migrace, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie, při plném dodržování mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami. Při vymezování priorit svých programů členské státy zajistí, aby v nich byla náležitě zohledněna prováděcí opatření uvedená v příloze II.\nVzhledem k vnitřní povaze fondu slouží programy členských států především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.\nKomise programy členských států posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   V rámci zdrojů přidělených podle čl. 13 odst. 1, a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, přidělí každý členský stát ve svém programu:\na)\nnejméně 15 % zdrojů přidělených na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) a\nb)\nnejméně 15 % zdrojů přidělených na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b).\n3.   Členský stát může přidělit méně než minimální podíly uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, pokud ve svém programu podrobně vysvětlí, proč by přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrozilo dosažení daného cíle.\n4.   Komise zajistí, aby byly při vypracovávání programů členských států v rané fázi a včas zohledněny poznatky a odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur, zejména EASO, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentury Evropské unie pro základní práva, zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (35), pokud jde o oblasti jejich pravomocí.\n5.   Komise může příslušné decentralizované agentury, včetně agentur uvedených v odstavci 4, ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou fondu byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.\n6.   Po přijetí doporučení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá možnosti, jak řešit zjištěné skutečnosti a realizovat doporučení prostřednictvím svého programu, případně za podpory fondu.\nKomise může v příslušných případech využít rovněž odborných znalostí decentralizovaných agentur Unie v konkrétních otázkách spadajících do jejich působnosti.\n7.   V případě potřeby se daný program členského státu změní v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 6 tohoto článku.\n8.   Ve spolupráci s Komisí a případně i s příslušnými decentralizovanými agenturami Unie v rámci jejich působnosti a po konzultaci s nimi může dotčený členský stát přerozdělit zdroje v rámci svého programu s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 6, mají-li finanční dopady.\n9.   Členské státy ve svých programech provádějí zejména akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování uvedené v příloze IV. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu akcí způsobilých pro vyšší míru financování, který je obsažen v příloze IV.\n10.   Programy členských států mohou umožnit začlenění nejbližších příbuzných osob, na něž se vztahují integrační opatření uvedená v příloze III v té míře nezbytné pro účinné provádění těchto opatření.\n11.   Kdykoli se členský stát rozhodne provést projekt s podporou fondu společně se třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost s Komisí před schválením projektu.\n12.   Programování podle čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI tohoto nařízení a zahrnuje orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence v rámci každého specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.\nČlánek 17\nPřezkum v polovině období\n1.   V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečnou částku uvedenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. b) a v bodech 2 až 5 přílohy I. Toto financování se použije na období od 1. ledna 2025.\n2.   Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pokryto žádostmi o platby předloženými v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2021/1060, není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.\n3.   Při přidělování prostředků z tematického nástroje uvedeného v článku 11 tohoto nařízení od 1. ledna 2025 Komise zohlední pokrok členských států při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 16 nařízení (EU) 2021/1060 a zjištěné nedostatky v provádění.\nČlánek 18\nSpecifické akce\n1.   Členský stát může podle čl. 13 odst. 1 získat dodatečné finanční prostředky na specifické akce navíc ke svému přídělu, jsou-li tyto finanční prostředky následně takto označeny v jeho programu a jsou použity jako příspěvek k dosahování cílů fondu.\n2.   Financování specifických akcí se nepoužije pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí.\nČlánek 19\nProstředky na přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů\n1.   Členské státy navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 písm. a) obdrží částku ve výši 10 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přesídlení.\n2.   Členské státy navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 písm. a) obdrží částku ve výši 6 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přijímání osob z humanitárních důvodů.\n3.   Částka uvedená v odstavci 2 se zvyšuje na 8 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přijímání osob z humanitárních důvodů, která patří do jedné nebo více z těchto zranitelných skupin:\na)\nohrožené ženy a děti;\nb)\nnezletilé osoby bez doprovodu;\nc)\nosoby, které mají zdravotní potřeby, jež lze řešit pouze přijímáním osob z humanitárních důvodů;\nd)\nosoby, které musí být přijaty z humanitárních důvodů za účelem právní či fyzické ochrany, včetně obětí násilí nebo mučení.\n4.   V případě, že členský stát přijme osobu, která patří do více než jedné z kategorií osob uvedených v odstavcích 2 a 3, obdrží příslušnou částku za tuto osobu pouze jednou.\n5.   Na příslušné částky mohou mít členské státy případně nárok i v případě rodinných příslušníků osob uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, pokud jsou tito rodinní příslušníci přijati za účelem zachování celistvosti rodiny.\n6.   Částky uvedené v tomto článku mají formu financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 125 finančního nařízení.\n7.   Částky uvedené v odstavcích 1, 2, 3 a 5 se na program členského státu přidělí poprvé v rozhodnutí o financování, kterými se daný program schvaluje. Tyto částky se nepoužijí pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí. Tyto částky mohou být zahrnuty do žádostí o platbu předložených Komisi za předpokladu, že osoba, za niž je částka přidělena, byla skutečně přesídlena nebo přijata.\n8.   Členské státy pro účely auditu a kontroly uchovávají informace nezbytné k řádné identifikaci přesídlených nebo přijatých osob a k určení data jejich přesídlení nebo přijetí.\n9.   S ohledem na stávající míry inflace, relevantní vývoj v oblasti přesídlování a další faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě částek uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující tyto částky, pokud je to považováno za vhodné a v mezích dostupných zdrojů.\nČlánek 20\nZdroje určené na přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany\n1.   Členský stát obdrží navíc ke svému přídělu podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení dodatečnou částku ve výši 10 000 EUR za každého žadatele o mezinárodní ochranu přemístěného z jiného členského státu v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (36) nebo v důsledku obdobné formy relokace.\n2.   Na částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku mohou mít členské státy případně nárok i v případě každého rodinného příslušníka z řad osob uvedených ve zmíněném odstavci za podmínky, že tito rodinní příslušníci byli přemístěni za účelem zachování celistvosti rodiny v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 604/2013 nebo v důsledku obdobné formy relokace.\n3.   Členské státy obdrží navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 dodatečnou částku ve výši 10 000 EUR na každou osobu požívající mezinárodní ochrany přemístěnou z jiného členského státu.\n4.   Na příslušné částky mohou mít členské státy případně nárok i v případě rodinných příslušníků z řad osob uvedených v odstavci 3, pokud tito rodinný příslušníci byli přemístěni za účelem zachování celistvosti rodiny.\n5.   Členský stát pokrývající náklady na přemístění podle odstavců 1 až 4 obdrží příspěvek ve výši 500 EUR za každého žadatele o mezinárodní ochranu nebo osobu požívající mezinárodní ochrany přemístěné z jiného členského státu.\n6.   Částky uvedené v tomto článku mají formu financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 125 finančního nařízení.\n7.   Částky uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku se přidělí na programy členských států za předpokladu, že osoba, za kterou se daná částka přiděluje, byla skutečně přemístěna do členského státu nebo zaregistrována jako žadatel v členském státě příslušném v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013. Tyto částky se nepoužijí pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny uvedeného programu schválené Komisí.\n8.   Členské státy pro účely auditu a kontroly uchovávají informace nezbytné k řádné identifikaci přemístěných osob a k určení data jejich přemístění.\n9.   S ohledem na stávající míry inflace, relevantní vývoj v oblasti relokace a další faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě částek uvedených v odstavcích 1, 3 a 5 tohoto článku, je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující tyto částky, pokud je to považováno za vhodné a v mezích dostupných zdrojů.\nČlánek 21\nProvozní podpora\n1.   Členský stát může využít až 15 % částky přidělené na svůj program z fondu k financování provozní podpory v souladu se specifickými cíli fondu.\n2.   Při využívání provozní podpory členský stát dodržuje příslušná ustanovení acquis Unie a Listinu.\n3.   Členský stát vysvětlí ve svém programu a ve výroční zprávě o výkonnosti podle článku 35 tohoto nařízení, jak využití provozní podpory přispěje k dosažení cílů fondu. Před schválením programu členského státu Komise posoudí výchozí situaci v členských státech, které vyjádřily svůj záměr využít provozní podporu. Komise zohlední informace poskytnuté těmito členskými státy a případně dostupné informace vyplývající z monitorování prováděných v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.\n4.   Provozní podpora se soustředí na akce, na něž se vztahují výdaje uvedené v příloze VII.\n5.   S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny způsobilých akcí uvedených v příloze VII.\nČlánek 22\nŘídicí kontroly a audity projektů uskutečňovaných mezinárodní organizací\n1.   Tento článek se použije na mezinárodní organizace nebo jejich agentury uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě ii) finančního nařízení, jejichž systémy, pravidla a postupy byly Komisí podle čl. 154 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení posouzeny kladně za účelem nepřímého provádění grantů financovaných z rozpočtu Unie (dále jen „mezinárodní organizace“).\n2.   Aniž jsou dotčeny čl. 83 první pododstavec písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a článek 129 finančního nařízení, je-li mezinárodní organizace příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060, není řídící orgán povinen provádět řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, pokud mezinárodní organizace předloží řídícímu orgánu dokumenty uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) finančního nařízení.\n3.   Aniž je dotčen čl. 155 odst. 1 první pododstavec písm. c) finančního nařízení, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že projekt je v souladu s platnými právními předpisy a s podmínkami podpory projektu.\n4.   Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly ověřeny:\na)\nfaktury a doklady o jejich platbě příjemcem;\nb)\núčetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.\n5.   Mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů.\n6.   Doklady uvedené v čl. 155 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a c) finančního nařízení se poskytují řídícímu orgánu spolu s každou žádostí o platbu předloženou příjemcem.\n7.   Příjemce předkládá řídícímu orgánu každoročně do 15. října účetní závěrku. K ní musí být přiložen výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok musí uvádět, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Musí rovněž uvádět, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášeních řídícího subjektu předložených mezinárodní organizací, včetně informací o podezřeních z podvodu. Musí poskytovat jistotu, že výdaje uvedené v žádostech o platbu, které mezinárodní organizace předložila řídícímu orgánu, jsou legální a správné.\n8.   Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů podle článku 127 finančního nařízení, řídící orgán vypracuje prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/1060. Řídící orgán tak učiní na základě dokumentů poskytnutých mezinárodní organizací podle odstavců 2 až 5 a 7 tohoto článku, místo aby se spoléhal na řídicí kontroly podle čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.\n9.   Dokument, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, musí obsahovat požadavky stanovené v tomto článku.\n10.   Odstavec 2 se nepoužije, a řídící orgán je tedy povinen provést řídicí kontroly, pokud:\na)\nuvedený řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;\nb)\nmezinárodní organizace nepředloží uvedenému řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7;\nc)\ndokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které mezinárodní organizace předložila, jsou neúplné.\n11.   Je-li projekt, jehož příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060 je mezinárodní organizace, součástí vzorku uvedeného v článku 79 uvedeného nařízení, může auditní orgán vykonávat svou činnost na základě dílčího vzorku operací, jež souvisejí s tímto projektem. Jsou-li v dílčím vzorku zjištěny chyby, může auditní orgán případně požádat auditora mezinárodní organizace, aby posoudil celý rozsah a celkové množství chyb v daném projektu.\nODDÍL 3\nPodpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení\nČlánek 23\nOblast působnosti\nKomise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.\nČlánek 24\nZpůsobilé subjekty\n1.   Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:\na)\nprávní subjekty usazené v:\ni)\nčlenském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;\nii)\ntřetí zemi přidružené k fondu na základě zvláštní dohody podle článku 7 za podmínky, že se na ni vztahuje pracovní program a podmínky v něm uvedené;\niii)\ntřetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;\nb)\nprávní subjekty založené podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace relevantní pro účely fondu.\n2.   Pro financování Unií nejsou způsobilé fyzické osoby.\n3.   Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) bodě iii) se účastní jako součást konsorcia sestávajícího alespoň ze dvou nezávislých subjektů, z nichž alespoň jeden je usazen v členském státě.\nSubjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů fondu.\nČlánek 25\nAkce Unie\n1.   Z podnětu Komise může být fond použit k financování akcí Unie, jež se týkají jeho cílů, v souladu s přílohou III.\n2.   Akce Unie mohou poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Mohou rovněž poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.\n3.   Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n4.   Členové hodnotící komise, která posuzuje návrhy, uvedené v článku 150 finančního nařízení mohou být externí odborníci.\n5.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (37).\nČlánek 26\nEvropská migrační síť\n1.   Z fondu se podporuje Evropská migrační síť a poskytuje se finanční pomoc nezbytná pro její činnost a budoucí rozvoj.\n2.   Částku vyhrazenou na Evropskou migrační síť v rámci ročních rozpočtových prostředků fondu i pracovní program stanovující priority jejích činností přijímá Komise po schválení řídícím výborem v souladu s čl. 4 odst. 5 písm. a) rozhodnutí 2008/381/ES. Rozhodnutí Komise o této částce představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení. V zájmu zajištění včasné dostupnosti prostředků může Komise přijmout pracovní program pro Evropskou migrační síť v samostatném rozhodnutí o financování.\n3.   Finanční pomoc určená na činnost Evropské migrační sítě má formu grantů udělovaných národním kontaktním místům uvedeným v článku 3 rozhodnutí 2008/381/ES, nebo případně zadávání veřejných zakázek, v souladu s finančním nařízením.\nČlánek 27\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů v rámci fondu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 28\nTechnická pomoc z podnětu Komise\nV souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060 lze z fondu podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.\nČlánek 29\nAudity\nAudity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 30\nInformování, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, smysluplné a přiměřené cílené informace určené různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Zajistí viditelnost financování Unie a poskytnou informace, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy veřejné zobrazení těchto informací není možné nebo vhodné nebo kdy je jejich poskytování omezeno zákonem, zejména z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů. Aby byla zajištěna viditelnost financování z prostředků Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při veřejné komunikaci o dané akci původ těchto prostředků a rovněž zobrazí znak Unie.\n2.   S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se fondu, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků.\nFinanční zdroje přidělené na tento fond rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli fondu.\n3.   Komise zveřejní pracovní programy týkající se tematického nástroje uvedeného v článku 11. V případě podpory poskytované v přímém nebo nepřímém řízení zveřejní Komise informace uvedené v čl. 38 odst. 2 finančního nařízení na veřejně přístupných internetových stránkách a tyto informace pravidelně aktualizuje. Tyto informace se zveřejní v otevřeném strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrahování a srovnávání údajů.\nODDÍL 4\nPodpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení\nČlánek 31\nMimořádná pomoc\n1.   Fond poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněných mimořádných situací vyplývajících vyplývající z alespoň jedné z těchto skutečností:\na)\nvýjimečné situace v oblasti migrace vyznačující se velkým nebo neúměrným přílivem státních příslušníků třetích zemí do jednoho nebo více členských států, který klade značné a naléhavé nároky na přijímací a zajišťovací zařízení těchto členských států a na jejich systémy a postupy v oblasti azylu a řízení migrace;\nb)\npřípadu hromadného přílivu vysídlených osob ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES (38);\nc)\nvýjimečné situace v oblasti migrace ve třetí zemi, včetně země, ve které by osoby, jež potřebují ochranu, mohly uvíznout z důvodu politického vývoje nebo konfliktů, a to zejména v případech, kdy to může mít dopad na migrační toky směřující do Unie.\nV reakci na takové řádně odůvodněné mimořádné situace může Komise v mezích dostupných zdrojů rozhodnout o poskytnutí mimořádné pomoci, včetně pomoci za účelem dobrovolné relokace. Komise v takových případech včas informuje Evropský parlament a Radu.\n2.   Opatření ve třetích zemích se provádějí v souladu s čl. 5 odst. 2 a 3.\n3.   Mimořádná pomoc může být na programy členských států přidělena navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 a přílohy I za předpokladu, že je následně v programu členského státu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí. Předběžné financování mimořádné pomoci může, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, činit 95 % příspěvku Unie.\n4.   Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n5.   Je-li to nezbytné v zájmu provádění akce, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé přede dnem podání žádosti o grant nebo žádosti o pomoc v souvislosti s uvedenou akcí, nikoli však před 1. lednem 2021.\n6.   V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem zajistit včasnou dostupnost zdrojů pro mimořádnou pomoc může Komise postupem podle čl. 38 odst. 4 samostatně přijmout rozhodnutí podle článku 110 finančního nařízení o financování mimořádné pomoci prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů. Uvedený aktu zůstává v platnosti po dobu nejvýše 18 měsíců.\nČlánek 32\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci fondu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n2.   V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“ ve smyslu čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení, obdržet podporu ze EFRR nebo ESF+. Pečeť excelence mohou obdržet jen akce, které splňují všechny tyto podmínky:\na)\nbyly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto fondu;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;\nc)\nnemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\nODDÍL 5\nMonitorování, podávání zpráv a hodnocení\nPododdíl 1\nSpolečná ustanovení\nČlánek 33\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o hlavních ukazatelích výkonnosti uvedených v příloze V tohoto nařízení.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V za účelem provedení nezbytných úprav hlavních ukazatelů výkonnosti uvedených ve zmíněné příloze.\n3.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku fondu při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.\n4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n5.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku fondu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VIII za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací o projektech, které mají poskytovat členské státy. Jakékoli změny přílohy VIII se použijí pouze na projekty, které byly vybrány po vstupu uvedených změn v platnost.\nČlánek 34\nHodnocení\n1.   Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:\na)\núčinnost fondu, včetně pokroku dosaženého při dosahování jeho cílů, s přihlédnutím ke všem příslušným již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 35 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;\nb)\núčinnost využívání zdrojů přidělených fondu a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;\nc)\npokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;\nd)\nkoordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie;\ne)\npřidaná hodnota Unie u akcí prováděných v rámci fondu.\nToto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků Azylového, migračního a integračního fondu v období 2014–2020.\n2.   Vedle prvků stanovených čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 zpětné hodnocení rovněž zahrnuje prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Kromě toho se vyhodnotí dopad fondu.\n3.   Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby mohla přispět do rozhodovacího procesu, včetně případné změny tohoto nařízení.\n4.   Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných se třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v souladu s článkem 7, čl. 16 odst. 11 a článkem 24.\nPododdíl 2\nPravidla pro sdílené řízení\nČlánek 35\nVýroční zprávy o výkonnosti\n1.   Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2031 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 41 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060.\nVykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu v čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená do 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.\n2.   Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:\na)\npokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;\nb)\nveškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním fondu;\nc)\ndoplňkovosti akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;\nd)\npřispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů, jakož i ke spolupráci a solidaritě mezi členskými státy;\ne)\nprovádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;\nf)\nplnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;\ng)\npočtu osob přijatých prostřednictvím přesídlování, a z humanitárních důvodů s odkazem na částky uvedené v článku 19;\nh)\npočtu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého podle článku 20;\ni)\nprovádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.\nVýroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.\n3.   Komise může k výroční zprávě o výkonnosti vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud je Komise v této lhůtě nevznese, považuje se zpráva za schválenou.\n4.   Komise poskytne na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.\n5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 38 odst. 2.\nČlánek 36\nMonitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení\n1.   Při monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2021/1060 se případně používají kódy typů intervencí, jež jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolností a zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 37 tohoto nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.\n2.   Ukazatele uvedené v příloze VIII tohoto nařízení se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 a s články 22 a 42 nařízení (EU) 2021/1060.\nKAPITOLA III\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 37\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 nebo 5 nebo čl. 36 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 38\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro fondy v oblasti vnitřních věcí (dále jen „výbor“), zřízený článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 (39). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nČlánek 39\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 516/2014, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi fondem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 516/2014.\n3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity lze po omezenou dobu považovat náklady vzniklé v souvislosti se zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení za způsobilé pro financování od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant nebo žádosti o pomoc.\n4.   Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného podle nařízení (EU) č. 516/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\nprojekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;\nb)\ncelkové náklady projektu překračují částku 500 000 EUR;\nc)\nplatby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;\nd)\ndruhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z fondu podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;\ne)\nčlenský stát se zavazuje dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.\nNa druhou fázi projektu podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.\nTento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.\nČlánek 40\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 7. července 2021.\nZa Evropský parliament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA. LOGAR\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 184.\n(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 147.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 356) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 259, 2.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18).\n(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 45).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).\n(15)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(26)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(27)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(28)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).\n(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).\n(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(32)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).\n(35)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).\n(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).\n(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(38)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).\n(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku).\nPŘÍLOHA I\nKRITÉRIA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA PROGRAMY ČLENSKÝCH STÁTŮ\n1.   \nRozpočtové zdroje dostupné podle článku 13 se mezi členské státy rozdělují takto:\na)\nkaždý členský stát obdrží z fondu na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 8 000 000 EUR s výjimkou Kypru, Malty a Řecka, z nichž každý obdrží pevně stanovenou částku ve výši 28 000 000 EUR;\nb)\nzbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 13 se rozdělují na základě těchto kritérií:\n—\n35 % na azyl,\n—\n30 % na legální migraci a integraci,\n—\n35 % na boj proti neoprávněné migraci včetně navracení.\n2.\nV oblasti azylu se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:\na)\n30 % úměrně počtu osob, které spadají do jedné z těchto kategorií:\n—\nstátní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kterým bylo přiznáno právní postavení vymezené Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967,\n—\nstátní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají některé z forem doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU,\n—\nstátní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES (1);\nb)\n60 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu;\nc)\n10 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří jsou přesídlováni či byli přesídleni v členském státě.\n3.\nV oblasti legální migrace a integrace se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:\na)\n50 % úměrně celkovému počtu oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v členském státě;\nb)\n50 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří obdrželi první povolení k pobytu; nezahrnují se však tyto kategorie osob:\n—\nstátní příslušníci třetích zemí, jimž bylo uděleno první povolení k pobytu za účelem práce platné méně než 12 měsíců,\n—\nstátní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES (2) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (3),\n—\nstátní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem vědeckého výzkumu v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES (4) nebo směrnicí (EU) 2016/801.\n4.\nV oblasti boje proti neoprávněné migraci včetně navracení se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:\na)\n70 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro vstup a pobyt na území členského státu a na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení podle vnitrostátního práva, tj. správní nebo soudní rozhodnutí či akt uvádějící nebo prohlašující pobyt za neoprávněný a ukládající povinnost návratu;\nb)\n30 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří v důsledku správního či soudního rozhodnutí o opuštění území skutečně území členského státu opustili, ať již dobrovolně nebo nuceně.\n5.\nReferenční hodnoty pro účely počátečního přídělu vycházejí z ročních statistických údajů předložených Komisí (Eurostatem) za roky 2017, 2018 a 2019 na základě údajů poskytnutých členskými státy přede dnem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s právem Unie. Referenční hodnoty pro účely přezkumu v polovině období vycházejí z ročních statistických údajů předložených Komisí (Eurostatem) za roky 2021, 2022 a 2023 na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie. Pokud členské státy dotyčné statistické údaje Komisi (Eurostatu) nesdělí, poskytnou co nejdříve předběžné údaje.\n6.\nPřed přijetím údajů uvedených v odstavci 5 za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.\n(1)  Údaje se zohlední pouze při aktivaci směrnice 2001/55/ES.\n(2)  Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).\n(4)  Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15).\nPŘÍLOHA II\nPROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ\n1.   \nFond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:\na)\nzajištění jednotného uplatňování acquis Unie a priorit týkajících se společného evropského azylového systému;\nb)\nv případě potřeby podpora kapacity azylových systémů členských států v oblasti infrastruktury a služeb, a to i na místní a regionální úrovni;\nc)\nposílení spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace, mimo jiné posílením jejich kapacit pro zlepšení ochrany osob, které potřebují mezinárodní ochranu, v rámci úsilí o celosvětovou spolupráci;\nd)\nposkytování technické a operativní pomoci jednomu nebo několika členským státům, a to i ve spolupráci s EASO.\n2.   \nFond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:\na)\npodpora rozvoje a provádění politik k podpoře legální migrace a provádění acquis Unie v oblasti legální migrace, včetně sloučení rodiny a prosazování pracovních norem;\nb)\npodpora opatření k usnadnění legálního vstupu a pobytu v ní;\nc)\nposílení spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace, mimo jiné prostřednictvím legálních cest vstupu do Unie, v rámci úsilí o celosvětovou spolupráci v oblasti migrace;\nd)\npodpora integračních opatření zaměřených na sociální a hospodářské začlenění státních příslušníků třetích zemí a ochranných opatření pro zranitelné osoby v souvislosti s integračními opatřeními, usnadňování sloučení rodiny, příprava jejich aktivního zapojení do přijímající společnosti a jejich přijetí touto společností za účasti celostátních a – především – regionálních nebo místních orgánů a organizací občanské společnosti, včetně uprchlických organizací a organizací vedených migranty a sociálních partnerů.\n3.   \nFond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:\na)\nzajištění jednotného uplatňování acquis Unie a priorit politiky týkajících se infrastruktury, postupů a služeb;\nb)\npodpora integrovaného a koordinovaného přístupu k řízení navracení na úrovni Unie a členských států a k rozvoji kapacit pro účinné, důstojné a udržitelné navracení a omezování faktorů motivujících k neoprávněné migraci;\nc)\npodpora asistovaného dobrovolného návratu, vyhledávání rodinných příslušníků a reintegrace, při respektování zájmu nezletilých osob;\nd)\nposílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání a udržitelného navracení a posílení jejich kapacit v těchto oblasti.\n4.   \nFond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. d) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:\na)\nposílení solidarity a spolupráce se třetími zeměmi, které jsou zasaženy migračními toky, mimo jiné prostřednictvím přesídlování v Unii a jiných legálních cest k ochraně v Unii;\nb)\npodpora přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.\nPŘÍLOHA III\nROZSAH PODPORY\n1.   \nV rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 fond podpoří zejména:\na)\nvypracování a rozvoj celostátních, regionálních a místních strategií v oblasti azylu, legální migrace, integrace, navracení a neoprávněná migrace v souladu s příslušným acquis Unie;\nb)\nvytváření administrativních struktur, nástrojů a systémů, včetně systémů IKT, a odbornou přípravu pracovníků, včetně pracovníků místních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, případně ve spolupráci s příslušnými decentralizovanými agenturami;\nc)\nzřizování kontaktních míst na celostátní, regionální a místní úrovni, která budou potenciálním příjemcům a způsobilým subjektům poskytovat nestranné pokyny, praktické informace a pomoc ohledně všech aspektů tohoto fondu;\nd)\nrozvoj, monitorování a hodnocení politik a postupů včetně shromažďování, výměny a analýzy informací a údajů, zahrnující také šíření kvalitativních a kvantitativních údajů a statistik o migraci a mezinárodní ochraně a vývoj a používání společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro měření pokroku a hodnocení vývoje politik;\ne)\nvýměnu informací, osvědčených postupů a strategií, vzájemné učení, studie a výzkum, rozvoj a provádění společných akcí a operací a zakládání nadnárodních sítí spolupráce;\nf)\nasistenční a podpůrné služby poskytované genderově citlivým způsobem a v souladu se statusem a potřebami dotčené osoby, zejména u zranitelných osob;\ng)\nakce zaměřené na účinnou ochranu migrujících dětí, včetně provádění posouzení nejlepších zájmů dítěte, posílení systémů poručenství, jakož i vypracování, monitorování a hodnocení politik a postupů v oblasti ochrany dětí;\nh)\nakce zaměřené na zvýšení povědomí mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností o politikách v oblasti azylu, integrace, legální migrace a navracení se specifickým zaměřením na zranitelné osoby, včetně nezletilých.\n2.   \nV rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) fond podpoří zejména:\na)\nposkytování materiální pomoci včetně pomoci na hranicích;\nb)\nprovádění azylových řízení v souladu s acquis v oblasti azylu, včetně poskytování podpůrných služeb, jako jsou překlady a tlumočení, právní pomoc, vyhledávání rodinných příslušníků a další služby, jež jsou v souladu se statusem dotčené osoby;\nc)\nidentifikaci žadatelů se zvláštními potřebami v procesní oblasti nebo v oblasti přijímání, včetně včasné identifikace obětí obchodování s lidmi, za účelem jejich předání specializovaným službám, jako jsou psychosociální a rehabilitační služby;\nd)\nposkytování specializovaných služeb, například kvalifikovaných psychosociálních a rehabilitačních služeb, žadatelům se zvláštními potřebami v procesní oblasti nebo v oblasti přijímání;\ne)\nzřizování nebo zlepšování ubytovacích zařízení pro účely přijetí, jako je ubytování v malých zařízeních zaměřených na řešení potřeb rodin s nezletilými osobami, včetně zařízení poskytnutých místními a regionálními orgány a včetně možného společného využívání těchto zařízení více členskými státy;\nf)\nposilování kapacity členských států shromažďovat a analyzovat informace o zemi původu a sdílet je se svými příslušnými orgány;\ng)\nakce související s programy Unie pro přesídlování nebo s vnitrostátními programy pro přesídlování a přijímání z humanitárních důvodů, včetně realizace postupů pro jejich provádění;\nh)\nposilování schopnosti třetích zemí lépe chránit osoby, které potřebují ochranu, mimo jiné podporou rozvoje systémů ochrany migrujících dětí;\ni)\nzavádění, rozvoj a vylepšování účinných alternativ k zajištění, zejména pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu a o rodiny, a ve vhodných případech včetně jiné než ústavní péče začleněné do vnitrostátních systémů ochrany dětí.\n3.   \nV rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) fond podpoří zejména:\na)\ninformační balíčky a kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o způsobech legální migrace do Unie, mimo jiné o acquis Unie v oblasti legální migrace;\nb)\nrozvoj programů mobility do Unie, jako jsou například programy cirkulační či dočasné migrace, včetně odborné přípravy zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti;\nc)\nspolupráci mezi třetími zeměmi a pracovními agenturami, úřady práce a imigračními úřady členských států;\nd)\nposuzování a uznávání dovedností a kvalifikací včetně odborné praxe získaných ve třetí zemi, jakož i jejich transparentnosti a slučitelnosti s dovednostmi a kvalifikacemi v daném členském státě;\ne)\npomoc v souvislosti s žádostmi o sloučení rodiny s cílem zajistit harmonizované provádění směrnice Rady 2003/86/ES (1);\nf)\npomoc – včetně právní pomoci a právního zastoupení – v souvislosti se změnou statusu státních příslušníků třetích zemí, kteří již legálně pobývají v některém z členských států, zejména pokud jde o získání statusu oprávněného pobytu stanoveného na úrovni Unie;\ng)\npomoc státním příslušníkům třetích zemí, kteří chtějí uplatňovat svá práva, zejména v souvislosti s mobilitou, v rámci unijních nástrojů týkajících se legální migrace;\nh)\nintegrační opatření, jako je podpora přizpůsobená na míru potřebám státních příslušníků třetích zemí a integrační programy zaměřené na poradenství, vzdělávání, jazykovou výuku a další vzdělávání, například kurzy zaměřené na občanskou orientaci, a profesní poradenství;\ni)\nakce podporující rovnost v přístupu státních příslušníků třetích zemí k veřejným a soukromým službám a jejich poskytování, včetně přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči a psychosociální podpoře a přizpůsobení těchto služeb potřebám cílové skupiny;\nj)\nintegrovanou spolupráci mezi vládními a nevládními subjekty, a to i prostřednictvím koordinovaných středisek poskytujících podporu při integraci, jako jsou jednotná kontaktní místa;\nk)\nakce umožňující a podporující uvedení státních příslušníků třetích zemí do přijímající společnosti a jejich aktivní zapojení do ní a akce podporující přijetí ze strany přijímající společnosti;\nl)\npodporu výměn a dialogu mezi státními příslušníky třetích zemí, přijímající společností a orgány veřejné správy, a to i prostřednictvím konzultací se státními příslušníky třetích zemí a mezikulturního a mezináboženského dialogu;\nm)\nbudování kapacity integrovaných služeb poskytovaných místními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.\n4.   \nV rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) fond podpoří zejména:\na)\nzřizování nebo zlepšování otevřené infrastruktury pro účely přijetí nebo zajištění včetně možného společného využívání těchto zařízení více členskými státy;\nb)\nzavádění, rozvoj, provádění a vylepšování účinných alternativních opatření k zajištění, včetně komunitní správy případů, zejména pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu a o rodiny;\nc)\nzavádění a posilování nezávislých a účinných systémů pro sledování nuceného navracení podle čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES;\nd)\nboj proti faktorům motivujícím k neoprávněné migraci včetně zaměstnávání neoprávněných migrantů, a to formou účinných a odpovídajících kontrol založených na posouzení rizik, odborné přípravy pracovníků, vytváření a zavádění mechanismů, pomocí nichž mohou neoprávnění migranti požadovat doplatky a podávat stížnosti na své zaměstnavatele, či informačních a osvětových kampaní, jejichž cílem je informovat zaměstnavatele a neoprávněné migranty o jejich právech a povinnostech podle směrnice 2009/52/ES;\ne)\npřípravu navracení včetně opatření vedoucích k vydání rozhodnutí o navrácení, identifikace státních příslušníků třetích zemí, vydávání cestovních dokladů a vyhledávání rodinných příslušníků;\nf)\nspolupráci s konzulárními a imigračními úřady nebo jinými příslušnými orgány a úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů, usnadnění navracení a zajištění zpětného převzetí, mimo jiné prostřednictvím vysílání styčných důstojníků ze třetích zemí;\ng)\npomoc při navracení, zejména asistovaný dobrovolný návrat a informace o programech asistovaného dobrovolného návratu, a to i poskytováním specifického poradenství pro děti v řízeních o navrácení;\nh)\noperace vyhoštění, včetně souvisejících opatření, v souladu se standardy stanovenými právními předpisy Unie, s výjimkou podpory pro donucovací vybavení;\ni)\nopatření na podporu udržitelného navracení a reintegrace navracených osob, včetně peněžních pobídek, odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a ucházení se o ně a podpory zahájení výdělečné činnosti;\nj)\nzařízení a podpůrné služby ve třetích zemích k zjištění vhodného dočasného ubytování a přijetí po příjezdu a případně urychlený přechod ke komunitnímu ubytování;\nk)\nspolupráci se třetími zeměmi v oblasti boje proti neoprávněné migraci a v oblasti účinného navracení a zpětného přebírání;\nl)\nopatření zaměřená na zvyšování povědomí o vhodných legálních způsobech migrace a rizicích nedovoleného přistěhovalectví;\nm)\npomoc a akce ve třetích zemích, které pomáhají zlepšit účinnou spolupráci mezi třetími zeměmi a Unií a jejími členskými státy v oblasti navracení a zpětného přebírání a podpořit opětovné začlenění do společnosti původu.\n5.   \nV rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. d) fond podpoří zejména:\na)\ndobrovolného přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého;\nb)\noperativní podporu ve formě vyslaných zaměstnanců nebo finanční pomoci poskytnuté členským státem jinému členskému státu, který čelí výzvám v oblasti migrace, včetně podpory poskytované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu;\nc)\ndobrovolné provádění národních programů pro přesídlování nebo přijímání osob z humanitárních důvodů;\nd)\npodporu poskytovanou členským státem jinému členskému státu, který čelí výzvám v oblasti migrace, z hlediska vybudování nebo zlepšení infrastruktury pro přijetí.\n(1)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12).\nPŘÍLOHA IV\nAKCE ZPŮSOBILÉ K VYŠŠÍ MÍŘE SPOLUFINANCOVÁNÍ V SOULADU S ČL. 15 ODST. 3 A ČL. 16 ODST. 9\n—\nIntegrační opatření prováděná místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti, včetně uprchlických organizací a organizací vedených migranty\n—\nAkce zaměřené na rozvoj a provádění účinných alternativ k zajištění osob\n—\nProgramy asistovaného dobrovolného návratu a reintegrace a související činnosti\n—\nOpatření zaměřená na zranitelné osoby a žadatele o mezinárodní ochranu se zvláštními potřebami v oblasti přijímání nebo procesními potřebami, včetně opatření, jež zajistí účinnou ochranu nezletilých osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu, mimo jiné prostřednictvím alternativních systémů jiné než ústavní péče\nPŘÍLOHA V\nHLAVNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI UVEDENÉ V ČL. 33 ODST. 1\nVšechny ukazatele týkající se osob se vykazují v členění podle věkové skupiny (< 18 let, 18–60 let, > 60 let) a podle pohlaví\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)\n1.\nPočet účastníků, kteří považují odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci\n2.\nPočet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní\n3.\nPočet osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření, se samostatným uvedením:\n3.1.\nu kolika nezletilých osob bez doprovodu bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření;\n3.2.\nu kolika rodin bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)\n1.\nPočet účastníků jazykových kurzů, kteří si po jejich absolvování zlepšili úroveň znalosti jazyka hostitelské země nejméně o jednu úroveň podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky nebo rovnocenného vnitrostátního rámce\n2.\nPočet účastníků, kteří uvedli, že danou aktivitu vnímají jako užitečnou pro své začlenění\n3.\nPočet účastníků, kteří požádali o uznání nebo posouzení své kvalifikace nebo dovedností získaných v třetí zemi\n4.\nPočet účastníků, kteří požádali o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)\n1.\nPočet osob navrácených formou dobrovolného návratu\n2.\nPočet osob navrácených formou vyhoštění\n3.\nPočet navracených osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d)\n1.\nPočet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého\n2.\nPočet přesídlených osob\n3.\nPočet osob přijatých v rámci programů přijímání osob z humanitárních důvodů\nPŘÍLOHA VI\nTYPY INTERVENCE\nTABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI „OBLAST INTERVENCE“\nI.\nSpolečný evropský azylový systém\n001\nPodmínky přijímání\n002\nAzylová řízení\n003\nProvádění acquis Unie\n004\nMigrující děti\n005\nOsoby se zvláštními potřebami v oblasti přijímání a procesními potřebami\n006\nProgramy Unie pro přesídlování nebo s vnitrostátními programy pro přesídlování a přijímání z humanitárních důvodů (bod 2 písm. g) přílohy III)\n007\nProvozní podpora\nII.\nLegální migrace a integrace\n001\nRozvoj integračních strategií\n002\nOběti obchodování s lidmi\n003\nIntegrační opatření – informace a orientace, jednotná kontaktní místa\n004\nIntegrační opatření – jazyková výuka\n005\nIntegrační opatření – občanská orientace a jiné vzdělávání\n006\nIntegrační opatření – uvedení a zapojení do hostitelské společnosti a výměny s ní\n007\nIntegrační opatření – základní potřeby\n008\nOpatření před odjezdem\n009\nProgramy mobility\n010\nZískání statusu oprávněného pobytu\n011\nZranitelné osoby, včetně nezletilých osob bez doprovodu\n012\nProvozní podpora\nIII.\nNavracení\n001\nAlternativy k zajištění osob\n002\nPodmínky přijímání či zajištění\n003\nŘízení o navrácení\n004\nAsistovaný dobrovolný návrat\n005\nPomoc pro účely reintegrace\n006\nOperace vyhoštění/navrácení\n007\nSystém pro sledování nuceného navracení\n008\nZranitelné osoby včetně nezletilých osob bez doprovodu\n009\nOpatření zaměřená na faktory motivující k neoprávněné migraci\n010\nProvozní podpora\nIV.\nSolidarita a spravedlivé rozdělení odpovědnosti\n001\nPřemístění do jiného členského státu („relokace“)\n002\nPodpora poskytovaná členským státem jinému členskému státu, včetně podpory poskytované EASO\n003\nPřesídlování (článek 19)\n004\nPřijímání osob z humanitárních důvodů (článek 19)\n005\nPodpora poskytovaná jinému členskému z hlediska infrastruktury pro přijetí\n006\nProvozní podpora\nV.\nTechnická pomoc\n001\nInformační a komunikační činnosti\n002\nPříprava, provádění, monitorování a kontrola\n003\nHodnocení a studie, sběr údajů\n004\nBudování kapacit\nTABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI „TYP AKCE“\n001\nRozvoj vnitrostátních strategií\n002\nBudování kapacit\n003\nVzdělávání a odborná příprava státních příslušníků třetích zemí\n004\nRozvoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů\n005\nVýměna informací a osvědčených postupů\n006\nSpolečné akce a operace mezi členskými státy\n007\nKampaně a informace\n008\nVýměna a vysílání odborníků\n009\nStudie, pilotní projekty, posouzení rizik\n010\nPřípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti\n011\nPoskytování asistenčních a podpůrných služeb státním příslušníkům třetích zemí\n012\nInfrastruktura\n013\nVybavení\nTABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI „PROVÁDĚNÍ“\n001\nAkce podle čl. 15 odst. 1\n002\nSpecifické akce\n003\nAkce uvedené v příloze IV\n004\nProvozní podpora\n005\nMimořádná pomoc\nTABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI „ZVLÁŠTNÍ TÉMATA“\n001\nSpolupráce se třetími zeměmi\n002\nAkce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim\n003\nOstatní\nPŘÍLOHA VII\nVÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE\nV rámci všech specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 se provozní podpora vztahuje na:\n—\nnáklady na pracovníky,\n—\nnáklady na služby, jako je například údržba či výměna vybavení nebo systémů IKT,\n—\nnáklady na služby, jako je například údržba a oprava infrastruktury.\nPŘÍLOHA VIII\nUKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 33 ODST. 3\nVšechny ukazatele týkající se osob se vykazují v členění podle věkové skupiny (< 18 let, 18–60 let, > 60 let) a podle pohlaví\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)\nUkazatele výstupů\n1.\nPočet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, se samostatným uvedením:\n1.1.\nkolika účastníkům byla poskytnuta právní pomoc;\n1.2.\nkolik účastníků využilo jiné typy podpory, než je právní pomoc, včetně informací a pomoci po celou dobu azylového řízení (1);\n1.3.\nkolika účastníkům z řad zranitelných osob byla poskytnuta pomoc\n2.\nPočet účastníků odborné přípravy\n3.\nPočet nově vytvořených míst v zařízeních pro přijetí v souladu s acquis Unie, se samostatným uvedením:\n3.1.\npočtu nově vytvořených míst pro nezletilé osoby bez doprovodu\n4.\nPočet zrenovovaných nebo nově vybavených míst v zařízeních pro přijetí v souladu s acquis Unie, se samostatným uvedením:\n4.1.\npočtu zrenovovaných nebo nově vybavených míst pro nezletilé osoby bez doprovodu\nUkazatele výsledků\n5.\nPočet účastníků, kteří považují odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci\n6.\nPočet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní\n7.\nPočet osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření, se samostatným uvedením:\n7.1.\nu kolika nezletilých osob bez doprovodu bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření;\n7.2.\nu kolika rodin bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)\nUkazatele výstupů\n1.\nPočet účastníků zapojených do opatření před odjezdem\n2.\nPočet místních a regionálních orgánů, kterým byla poskytnuta podpora na provádění integračních opatření\n3.\nPočet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, se samostatným uvedením:\n3.1.\npočtu účastníků jazykového kurzu;\n3.2.\npočtu účastníků kurzu občanské orientace;\n3.3.\npočtu účastníků, jimž bylo poskytnuto osobní profesní poradenství\n4.\nPočet informačních balíčků a kampaní na zvýšení povědomí o způsobech legální migrace do Unie\n5.\nPočet účastníků, kterým byly poskytnuty informace nebo pomoc v souvislosti se žádostí o sloučení rodiny\n6.\nPočet účastníků využívajících programy mobility\n7.\nPočet integračních projektů, u nichž jsou příjemcem místní a regionální orgány\nUkazatele výsledků\n8.\nPočet účastníků jazykových kurzů, kteří si po jejich absolvování zlepšili úroveň znalosti jazyka hostitelské země nejméně o jednu úroveň podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky nebo rovnocenného vnitrostátního rámce\n9.\nPočet účastníků, kteří uvedli, že danou aktivitu vnímají jako užitečnou pro svou integraci\n10.\nPočet účastníků, kteří požádali o uznání/posouzení své kvalifikace nebo dovedností získaných v třetí zemi\n11.\nPočet účastníků, kteří požádali o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)\nUkazatele výstupů\n1.\nPočet účastníků odborné přípravy\n2.\nPočet zakoupených kusů vybavení, včetně počtu zakoupených nebo aktualizovaných systémů IKT\n3.\nPočet navracených osob, kterým byla poskytnuta pomoc při reintegraci\n4.\nPočet vytvořených míst v zajišťovacích zařízeních\n5.\nPočet nově vybavených nebo zrenovovaných míst v zajišťovacích zařízeních\nUkazatele výsledků\n6.\nPočet osob navrácených formou dobrovolného návratu\n7.\nPočet osob navrácených formou vyhoštění\n8.\nPočet navracených osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření\nSpecifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d)\nUkazatele výstupů\n1.\nPočet vyškolených pracovníků\n2.\nPočet účastníků, kterým byla poskytnuta podpora před odjezdem\nUkazatele výsledků\n3.\nPočet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého\n4.\nPočet přesídlených osob\n5.\nPočet osob přijatých v rámci programů přijímání osob z humanitárních důvodů\n(1)  Pro účely podávání zpráv tento ukazatel generuje systém automaticky tak, že od počtu účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, odečte počet účastníků, jimž byla poskytnuta právní pomoc. Údaje pro tento ukazatel generuje pro účely podávání zpráv systém SFC2021. Členské státy nemusejí údaje pro tento ukazatel vykazovat, ani nemusí stanovovat milníky či cíle.", "summary": "Azylový, migrační a integrační fond (2021–2027)\nAzylový, migrační a integrační fond (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1147, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízením se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, jehož cílem je přispívat k efektivnímu řízení migračních toků a pomoci se zavedením, posílením a rozvojem společné azylové a přistěhovalecké politiky Evropské Unie (EU).\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) 2021–2027, je jedním z několika nařízení přijatých EU v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Patří k nim:nařízení (EU) 2021/1148, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz přehled dokumentu), nařízení (EU) 2021/1149, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (viz přehled dokumentu).Cíle\nFond má čtyři specifické cíle:posílit a rozvíjet společný evropský azylový systém, včetně jeho vnějšího rozměru, posílit a rozvíjet způsoby legální migrace do členských států EU, což zahrnuje podporu integrace a sociálního začleňování, přispět ke snahám o boj proti neoprávněné migraci a zlepšit bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání osob, posílit solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.Rozpočet a přidělování finančních prostředkůFond má rozpočet 9,882 miliardy eur na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, tj. na dobu trvání víceletého finančního rámce. 6,270 miliardy eur je přiděleno na programy členských států a 3,612 miliardy eur na „tematický nástroj“, který má několik složek, včetněspecifických akcí,akcí na úrovni EU v rámci přímého řízení,mimořádné pomoci, přesidlování a relokace,Evropské migrační sítě. Každý členský stát obdrží pevnou částku 8 milionů eur na začátku programového období, a to s výjimkou Kypru, Řecka a Malty, z nichž každý obdrží 28 milionů eur. Zbytek finančních prostředků je rozdělen následovně:35 % na azyl,30 % na legální migraci a integraci,35 % na nelegální migraci a navracení. Členské státy musí přidělit alespoň 15 % z obdržených prostředků na cíle v oblasti azylu a na legální migraci a integraci. Minimálně 20 % z prostředků tematického nástroje by mělo být přiděleno na cíl solidarity.Přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů a relokace\nFond poskytuje členským státům jednorázové částky v následujících případech:10 000 eur za každou osobu přijatou v rámci přesídlování, včetně rodinných příslušníků, 6 000 eur za každou osobu přijatou v rámci přijímání osob z humanitárních důvodů, přičemž částka se zvyšuje na 8 000 eur v případě zranitelných osob – rodinní příslušníci mohou být rovněž způsobilí, 10 000 eur za každého žadatele / osobu požívající mezinárodní ochrany přemístěnou z jednoho členského státu do druhého, včetně rodinných příslušníků.Země mimo EUFond může podporovat akce v zemích mimo EU nebo ve vztahu k nim, pokud tyto akce:přispívají k cílům fondu,nejsou orientovány na rozvoj,jsou koordinované s jinými akcemi EU ajsou v souladu s prioritami a vnější politikou EU. Specifické akce týkající se spolupráce se zeměmi mimo EU a pomoci při reintegraci mohou být podporovány prostřednictvím tematického nástroje. Také země mimo EU se mohou k fondu přidružit pod podmínkou určitých záruk a dohod.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Azylový, migrační a integrační fond (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 1–47)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48–93)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 94–131)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98–107)\nRozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7–12)\nNásledné změny rozhodnutí Rady 2008/381/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 27.09.2021"}
{"celex_id": "32019L1158", "reference": "12.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 188/79\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1158\nze dne 20. června 2019\no rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 153 odst. 1 písm. i) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle čl. 153 odst. 1 písm. i) Smlouvy o fungování Evropské unie má Unie podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti.\n(2)\nRovnost žen a mužů je základní zásadou Unie. Podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má Unie podporovat rovnost žen a mužů. Podobně článek 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) vyžaduje zajištění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci.\n(3)\nČlánek 33 Listiny stanoví právo na ochranu před propuštěním z důvodu spojeného s mateřstvím a právo na placenou mateřskou dovolenou a na rodičovskou dovolenou po narození nebo osvojení dítěte v zájmu zachování souladu mezi rodinným a pracovním životem.\n(4)\nUnie ratifikovala Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006. Tato úmluva je tak nedílnou součástí právního řádu Unie a právní akty Unie musí být vykládány v co největším rozsahu v souladu s ní. Úmluva stanoví, zejména v čl. 7 odst. 1, že její smluvní strany mají přijmout veškerá nezbytná opatření, aby dětem se zdravotním postižením zaručily plné užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními dětmi.\n(5)\nČlenské státy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989. Její čl. 18 odst. 1 stanoví, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte a že základním smyslem péče rodičů by měl být zájem dítěte.\n(6)\nPolitiky týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem by měly přispívat k dosažení rovnosti žen a mužů tím, že podporují účast žen na trhu práce, rovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností mezi muže a ženy a překonávání rozdílů mezi ženami a muži v oblasti výdělku a odměny. Tyto politiky by měly zohledňovat demografické změny včetně dopadů stárnutí populace.\n(7)\nS ohledem na výzvy, které přináší demografická změna, spolu s výsledným tlakem na veřejné výdaje v některých členských státech se očekává, že potřeba neformální péče v budoucnu ještě vzroste.\n(8)\nNěkteré problémy, které jsou relevantní z hlediska rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, již na úrovni Unie řeší několik směrnic týkajících se oblastí rovnosti žen a mužů a pracovních podmínek, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (4) a 2010/41/EU (5) a směrnice Rady 92/85/EHS (6), 97/81/ES (7) a 2010/18/EU (8).\n(9)\nZásady rovnosti žen a mužů a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jsou potvrzeny v zásadách č. 2 a 9 evropského pilíře sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017.\n(10)\nRovnováha mezi pracovním a soukromým životem však pro mnoho rodičů a pracovníků, kteří mají pečovatelské povinnosti, zůstává značným problémem, zejména kvůli stále většímu rozšíření prodloužené pracovní doby a měnícím se rozvrhům pracovní doby, což má negativní dopad na zaměstnanost žen. Významným faktorem přispívajícím k nedostatečnému zastoupení žen na trhu práce je obtížné dosažení rovnováhy mezi pracovními a rodinnými povinnostmi. U žen, které mají děti, je pravděpodobné, že budou pracovat méně hodin v placeném zaměstnání a trávit více času plněním neplacených pečovatelských povinností. Ukázalo se, že zaměstnanost žen je negativně ovlivněna také tehdy, mají-li nemocného nebo závislého rodinného příslušníka, což některé ženy vede k tomu, že odejdou z trhu práce úplně.\n(11)\nSoučasný právní rámec Unie nabízí pouze omezené pobídky motivující muže k převzetí rovného dílu pečovatelských povinností. Skutečnost, že v mnoha členských státech placená otcovská a rodičovská dovolená chybí, přispívá k tomu, že otcové dovolených málo využívají. Koncepce politik týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen a mužů není vyvážená, což posiluje genderové stereotypy a rozdíly v oblasti pracovních a pečovatelských povinností. Politiky v oblasti rovného zacházení by měly být zaměřeny na řešení problému stereotypů v mužských i ženských povoláních a rolích a sociální partneři se vybízejí k tomu, aby se ujali své klíčové úlohy a pracovníky i zaměstnavatele informovali a zvyšovali jejich povědomí o boji proti diskriminaci. Dále se ukázalo, že využívání opatření zaměřených na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jako je dovolená nebo pružné uspořádání práce, ze strany otců má pozitivní dopad na snížení relativního množství neplacené práce v rodině, kterou vykonávají ženy, a těm zůstává více času na placené zaměstnání.\n(12)\nPři provádění této směrnice by členské státy měly vzít v úvahu, že rovnoměrné využívání pracovního volna z rodinných důvodů mezi muži a ženami závisí také na dalších vhodných opatřeních, jako je například poskytování přístupných a cenově dostupných služeb péče o děti a služeb dlouhodobé péče, jež mají zásadní význam, neboť umožňují rodičům a jiným osobám, jež mají pečovatelské povinnosti, aby vstoupili na trh práce, setrvali na něm nebo se na něj vrátili. Odstranění odrazujících ekonomických faktorů může také motivovat druhé výdělečně činné partnery, z nichž většinu tvoří ženy, k plnému zapojení na trhu práce.\n(13)\nPro vyhodnocení dopadu této směrnice by měly Komise a členské státy nadále spolupracovat s cílem vytvořit srovnatelné statistiky rozčleněné podle pohlaví.\n(14)\nV souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování Evropské unie provedla Komise dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery týkající se výzev souvisejících s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Mezi sociálními partnery nebylo dosaženo dohody na zahájení jednání o uvedených záležitostech, včetně otázky rodičovské dovolené. Je však důležité v této oblasti jednat prostřednictvím modernizace a uzpůsobení současného právního rámce s přihlédnutím k výsledku uvedených konzultací, jakož i veřejné konzultace uspořádané za účelem získání stanovisek zúčastněných stran a občanů.\n(15)\nSměrnice 2010/18/EU upravuje rodičovskou dovolenou tak, že provádí rámcovou dohodu uzavřenou mezi sociálními partnery. Tato směrnice vychází z pravidel stanovených ve směrnici 2010/18/EU a doplňuje je posilováním stávajících práv a zaváděním práv nových. Směrnice 2010/18/EU by měla být zrušena a nahrazena touto směrnicí.\n(16)\nTato směrnice stanoví minimální požadavky týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené a pružného uspořádání práce pracovníků, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Tím, že těmto rodičům a pečujícím osobám usnadní sladění pracovního a rodinného života, by tato směrnice měla přispět k naplňování cílů vyplývajících ze Smlouvy v oblasti rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti a podpory vysoké míry zaměstnanosti v Unii.\n(17)\nTato směrnice se vztahuje na všechny pracovníky, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v jiném pracovněprávním vztahu, včetně pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů pracovníků na částečný pracovní úvazek, pracovníků se smlouvou na dobu určitou nebo osob, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, jak dříve stanovila směrnice 2010/18/EU. S přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), pokud jde o kritéria pro určení postavení pracovníka, je vymezení pracovních smluv a pracovněprávních vztahů věcí členských států.\n(18)\nVymezení osobního a rodinného stavu, jakož i stanovení toho, kdo má být považován za rodiče, matku a otce, je v pravomoci členských států.\n(19)\nNa podporu rovnoměrnějšího rozdělení pečovatelských povinností mezi ženami a muži a s cílem umožnit brzké vytvoření vazby mezi otci a dětmi by mělo být zavedeno právo na otcovskou dovolenou nebo dovolenou pro rovnocenného druhého rodiče, pokud ho uznává vnitrostátní právo a v míře, v jaké ho uznává. Tato otcovská dovolená by měla být čerpána v době okolo narození dítěte a měla by s narozením jasně souviset pro účely poskytování péče. Členské státy mohou rovněž přiznat otcovskou dovolenou v případě narození mrtvého dítěte. Je věcí členských států rozhodnout, zda může být otcovská dovolená částečně čerpána před narozením dítěte, nebo zda musí být zcela čerpána až po jeho narození, stanovit časový rámec, v němž se musí otcovská dovolená vyčerpat, a určit, zda a za jakých podmínek může být otcovská dovolená čerpána formou kratší pracovní doby, formou střídajících se dob dovolené a práce, například určité počty dní dovolené vystřídané obdobími práce, nebo jinými pružnými způsoby. Členské státy mají možnost upřesnit, zda je otcovská dovolená vyjádřena v pracovních dnech, týdnech či jiných časových jednotkách, přičemž zohlední, že deset pracovních dní odpovídá dvěma kalendářním týdnům. Za účelem zohlednění rozdílů mezi členskými státy by se právo na otcovskou dovolenou mělo přiznávat bez ohledu na osobní nebo rodinný stav, jak je vymezuje vnitrostátní právo.\n(20)\nJelikož většina otců právo na rodičovskou dovolenou nevyužívá nebo značnou část svého nároku na dovolenou přenáší na matky, prodlužuje tato směrnice minimální dobu rodičovské dovolené, kterou nelze přenést z jednoho rodiče na druhého, z jednoho na dva měsíce, aby motivovala otce k čerpání rodičovské dovolené a současně zachovala právo každého rodiče čerpat alespoň čtyři měsíce rodičovské dovolené, které stanoví směrnice 2010/18/EU. Účelem zajištění, aby měl každý rodič výhradně pro sebe alespoň dva měsíce rodičovské dovolené, které nelze přenést na druhého rodiče, je motivovat otce k tomu, aby svého práva na tuto dovolenou využívali. Současně se tím podporuje a usnadňuje opětovné začlenění matek na trhu práce poté, co po určitou dobu čerpaly mateřskou a rodičovskou dovolenou.\n(21)\nPodle této směrnice se pracovníkům, kteří jsou rodiči, zaručuje rodičovská dovolená v minimální délce čtyř měsíců. Členské státy se vybízejí k tomu, aby právo na rodičovskou dovolenou přiznaly všem pracovníkům, kteří plní rodičovské povinnosti, v souladu s vnitrostátními právními řády.\n(22)\nČlenské státy by měly mít možnost určit lhůtu pro oznámení, jež má dát zaměstnavateli pracovník, když žádá o rodičovskou dovolenou, a měly by mít možnost rozhodnout, zda právo na rodičovskou dovolenou podmíní určitou dobou trvání pracovního poměru. S ohledem na rostoucí rozmanitost smluvních ujednání by se pro účely výpočtu uvedené doby trvání pracovního poměru měl zohlednit souhrn po sobě jdoucích smluv na dobu určitou u téhož zaměstnavatele. Za účelem nalezení rovnováhy mezi potřebami pracovníků a potřebami zaměstnavatelů by členské státy měly mít také možnost rozhodnout, zda zaměstnavatelům umožní za určitých okolností odložit poskytnutí rodičovské dovolené, pod podmínkou, že zaměstnavatel takový odklad písemně odůvodní.\n(23)\nVzhledem k tomu, že flexibilita zvyšuje pravděpodobnost, že každý rodič, zejména otec, svého nároku na rodičovskou dovolenou využije, měli by mít pracovníci možnost žádat o její čerpání na plný pracovní úvazek nebo formou kratší pracovní doby, formou střídajících se dob dovolené a práce, například určité počty dní dovolené vystřídané obdobími práce, nebo jinými pružnými způsoby. Zaměstnavatel by měl mít možnost takovou žádost o čerpání rodičovské dovolené jinými způsoby než na plný pracovní úvazek přijmout, nebo zamítnout. Členské státy by měly posoudit, zda by podmínky přístupu a podrobná pravidla pro rodičovskou dovolenou měly být přizpůsobeny specifickým potřebám zvláště znevýhodněných rodičů.\n(24)\nDoba, do jejíhož uplynutí by pracovníci měli mít nárok čerpat rodičovskou dovolenou, by měla souviset s věkem dítěte. Tento věk by měl být stanoven tak, aby se oběma rodičům umožnilo skutečně vyčerpat celou rodičovskou dovolenou podle této směrnice.\n(25)\nPro usnadnění návratu do práce po rodičovské dovolené se pracovníci i zaměstnavatelé vybízejí k tomu, aby v průběhu dovolené udržovali dobrovolné kontakty, a mohou činit jakákoli vhodná opatření vedoucí k opětovnému začlenění na pracovišti. O těchto kontaktech a opatřeních rozhodnou mezi sebou zúčastněné strany s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, kolektivním smlouvám nebo zvyklostem. Pracovníci by měli být informováni o procesech postupu v zaměstnání a o volných pracovních místech v podniku a měli by mít možnost se těchto procesů zúčastnit a hlásit se na taková volná pracovní místa.\n(26)\nStudie ukazují, že členské státy, které otcům poskytují významný podíl rodičovské dovolené a které pracovníkům během této dovolené vyplácejí odměnu nebo příspěvek v poměrně vysokém náhradovém poměru, vykazují vyšší míru čerpání této dovolené otci a pozitivní tendenci v míře zaměstnanosti matek. Je proto vhodné, aby tyto systémy mohly pokračovat, pokud splňují určitá minimální kritéria, namísto poskytování odměny nebo příspěvku během otcovské dovolené podle této směrnice.\n(27)\nAby muži a ženy s pečovatelskými povinnostmi získali více možností zůstat v zaměstnání, měl by mít každý pracovník právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dnů ročně. Členské státy mohou stanovit, že tuto dovolenou je možné čerpat v jednotlivých případech v délce jednoho či více pracovních dnů. Aby se zohlednily různé vnitrostátní systémy, měly by mít členské státy možnost udělit pečovatelskou dovolenou na základě referenční doby jiné než rok, podle osoby vyžadující péči nebo pomoc, nebo podle jednotlivého případu. Předpokládá se, že v důsledku stárnutí obyvatelstva a doprovodného nárůstu výskytu omezení souvisejících s věkem bude potřeba péče dále narůstat. Rostoucí potřebu péče by měly členské státy zohlednit při koncipování svých politik v oblasti péče, a to i pokud jde o pečovatelskou dovolenou. Členské státy se vybízejí, aby právo na pečovatelskou dovolenou umožnily i dalším příbuzným, jako jsou prarodiče a sourozenci. Členské státy mohou požadovat předchozí lékařské potvrzení o potřebě značné péče nebo pomoci ze závažných zdravotních důvodů.\n(28)\nVedle práva na pečovatelskou dovolenou stanoveného v této směrnici by všichni pracovníci za podmínek stanovených členskými státy měli mít i nadále právo čerpat pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých a neočekávaných rodinných důvodů, jak stanoví směrnice 2010/18/EU, aniž by ztratili zaměstnanecká práva, která již nabyli nebo nabývají.\n(29)\nAby se zvýšily pobídky pro pracovníky, kteří jsou rodiči, a zejména pro muže, k čerpání dob dovolených stanovených v této směrnici, měli by tito pracovníci získat právo na přiměřený příspěvek během dovolené.\n(30)\nČlenské státy by proto měly stanovit výši odměny nebo příspěvku, pokud jde o minimální dobu otcovské dovolené, která je alespoň rovnocenná výši nemocenské vyplácené v daném členském státě. Vzhledem k tomu, že přiznání práv na otcovskou dovolenou a práv na mateřskou dovolenou sleduje podobné cíle, totiž vytvoření pouta mezi rodičem a dítětem, jsou členské státy vybízeny k tomu, aby stanovily odměnu nebo příspěvek během otcovské dovolené, které budou rovny odměně nebo příspěvku poskytovaným během mateřské dovolené na vnitrostátní úrovni.\n(31)\nČlenské státy by měly stanovit přiměřenou výši odměny nebo příspěvku během minimální nepřenosné doby rodičovské dovolené zaručené podle této směrnice. Při jejím stanovení by měly vzít v úvahu skutečnost, že čerpání rodičovské dovolené má pro rodinu často za následek ztrátu příjmu a že osoby s hlavním příjmem v rodině mohou využít své právo na rodičovskou dovolenou pouze tehdy, pokud bude dostatečně dobře odměněna, aby jim umožnila důstojnou životní úroveň.\n(32)\nPřestože členské státy mají možnost se rozhodnout, zda poskytnou odměnu nebo příspěvek během pečovatelské dovolené, vybízejí se k tomu, aby takovou odměnu nebo příspěvek zavedly a zaručily tak, že pečující osoby, zejména muži, budou svého práva skutečně využívat.\n(33)\nTouto směrnicí není dotčena koordinace systémů sociálního zabezpečení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (9) a (EU) č. 1231/2010 (10) a nařízení Rady (ES) č. 859/2003 (11). Členský stát příslušný pro sociální zabezpečení určitého pracovníka se určí podle uvedených nařízení.\n(34)\nAby byli pracovníci, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami, motivováni k setrvání v zaměstnání, měli by mít možnost přizpůsobit svůj rozvrh pracovní doby svým osobním potřebám a preferencím. K tomuto účelu a s důrazem na své potřeby mají pracovníci právo požádat za účelem poskytování péče o pružné uspořádání práce, aby si mohli přizpůsobit rozvržení práce, včetně, pokud je to možné, využívání práce na dálku, pružného uspořádání pracovní doby nebo kratší pracovní doby.\n(35)\nAby byly zohledněny potřeby pracovníků i zaměstnavatelů, měly by mít členské státy možnost omezit trvání pružného uspořádání práce, včetně případné kratší pracovní doby nebo využívání práce na dálku. Ačkoli se prokázala užitečnost částečných pracovních úvazků v tom, že některým ženám umožňují zůstat na trhu práce po narození dětí, nebo když pečují o rodinné příslušníky, kteří potřebují péči nebo pomoc, dlouhé trvání zkráceného pracovního úvazku může vést k nižším příspěvkům na sociální zabezpečení, a tedy i nižším nebo neexistujícím nárokům na důchod.\n(36)\nPři zvažování žádostí o pružné uspořádání práce by zaměstnavatelé měli mít možnost zohlednit mimo jiné dobu trvání požadovaného pružného uspořádání práce, jakož i své zdroje a provozní kapacitu k tomu, aby mohli takovéto uspořádání nabízet. Zaměstnavatel by měl mít možnost se rozhodnout, zda žádost pracovníka o pružné uspořádání práce přijme, či zamítne. Konkrétní okolnosti, z nichž vychází potřeba pružného uspořádání práce, se mohou změnit. Pracovníci by tudíž měli mít nejen právo vrátit se k původnímu rozvržení práce na konci vzájemně sjednané doby, ale i možnost žádat o návrat k původnímu rozvržení pracovní doby dříve, vyžaduje-li to změna příslušných okolností.\n(37)\nAniž je dotčen požadavek na posouzení toho, zda by měly být podmínky přístupu a podrobná pravidla pro rodičovskou dovolenou přizpůsobeny specifickým potřebám zvláště znevýhodněných rodičů, vybízejí se členské státy k tomu, aby posoudily, zda by podmínky a podrobná pravidla pro výkon práva na rodičovskou dovolenou, pečovatelskou dovolenou a pružné uspořádání práce měly být přizpůsobeny zvláštním potřebám, zejména rodičů samoživitelů, osvojitelů, rodičů se zdravotním postižením, rodičů zdravotně postižených nebo dlouhodobě nemocných dětí nebo rodičů ve specifických situacích, například v souvislosti s vícečetnými nebo předčasnými porody.\n(38)\nÚprava dovolené má podpořit pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami, během specifického období a klade si za cíl udržet a podpořit pokračující spojení pracovníků s trhem práce. Je tudíž vhodné zahrnout výslovné ustanovení o ochraně zaměstnaneckých práv pracovníků čerpajících některý z druhů dovolené, na něž se vztahuje tato směrnice. Tato směrnice zejména chrání právo pracovníků vrátit se po návratu z této dovolené na stejné nebo rovnocenné pracovní místo a právo netrpět v důsledku čerpání této dovolené žádnou újmou týkající se podmínek jejich pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Nárok na příslušná práva, která pracovníci již nabyli nebo která nabývají, by jim měl zůstat zachován až do skončení této dovolené.\n(39)\nJak je stanoveno ve směrnici 2010/18/EU, od členských států se požaduje, aby vymezily postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu po dobu trvání rodičovské dovolené. Podle judikatury Soudního dvora se pracovněprávní vztah mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem během doby dovolené zachovává, a osoba čerpající tuto dovolenou proto během uvedené doby zůstává pracovníkem pro účely práva Unie. Při vymezování postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu během doby trvání druhů dovolených, na něž se vztahuje tato směrnice, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, by tudíž členské státy měly zajistit, aby pracovněprávní vztah zůstal zachován.\n(40)\nPracovníci, kteří vykonávají své právo čerpat dovolenou nebo požádat o pružné uspořádání práce podle této směrnice, by měli být z tohoto důvodu chráněni před diskriminací nebo jakýmkoli méně příznivým zacházením.\n(41)\nPracovníci, kteří vykonají své právo čerpat dovolenou nebo požádat o pružné uspořádání práce podle této směrnice, by měli požívat ochrany před propuštěním a veškerými přípravnými kroky k případnému propuštění z důvodu žádosti o dovolenou nebo jejího čerpání či z důvodu výkonu práva požádat o takové pružné uspořádání práce v souladu s judikaturou Soudního dvora, včetně jeho rozsudku ve věci C-460/06 (12). Pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni kvůli tomu, že vykonali uvedená práva, by měli mít možnost požádat zaměstnavatele o řádné odůvodnění propuštění. Pokud pracovník požádal o otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pečovatelskou dovolenou podle této směrnice nebo takovou dovolenou čerpal, měl by zaměstnavatel propuštění tohoto pracovníka odůvodnit písemně.\n(42)\nDůkazní břemeno ohledně toho, že nedošlo k propuštění z toho důvodu, že pracovníci požádali o otcovskou, rodičovskou nebo pečovatelskou dovolenou podle této směrnice nebo ji čerpali, by měl nést zaměstnavatel, předloží-li pracovník soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl propuštěn z těchto důvodů.\n(43)\nČlenské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice nebo vnitrostátních předpisů platných již ke dni vstupu této směrnice v platnost, které se vztahují k právům, která spadají do její oblasti působnosti. Takové sankce mohou zahrnovat správní a finanční sankce, jako jsou pokuty nebo náhrada újmy, jakož i jiné druhy sankcí.\n(44)\nÚčinné provádění zásad rovného zacházení a rovných příležitostí vyžaduje přiměřenou soudní ochranu pracovníků před nepříznivým zacházením nebo nepříznivými následky v důsledku stížnosti nebo řízení týkajících se práv podle této směrnice. Je možné, že oběti jsou odrazovány od výkonu svých práv kvůli hrozbě odvety, a proto by měly být chráněny před případným nepříznivým zacházením, pokud vykonávají svá práva stanovená v této směrnici. Tato ochrana je obzvláště relevantní, pokud jde o zástupce pracovníků při výkonu jejich funkce.\n(45)\nZa účelem dalšího zlepšení úrovně ochrany práv stanovených v této směrnici by vnitrostátní orgány pro rovné zacházení měly být příslušné pro otázky diskriminace, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, včetně úkolu poskytovat nezávislou pomoc obětem diskriminace při podávání stížností.\n(46)\nTato směrnice stanoví minimální požadavky, a dává tak členským státům možnost přijmout nebo zachovat ustanovení, která jsou pro pracovníky příznivější. Umožnění, aby jeden z rodičů přenesl na druhého rodiče více než dva měsíce ze čtyř měsíců rodičovské dovolené stanovené touto směrnicí, takovým ustanovením není. Práva, která již byla nabyta ke dni vstupu této směrnice v platnost, by měla být zachována, pokud tato směrnice neobsahuje příznivější ustanovení. Provádění této směrnice by nemělo být využíváno k omezení stávajících práv podle práva Unie ani je nelze považovat za platný důvod pro omezení obecné úrovně ochrany poskytované pracovníkům v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice.\n(47)\nPředevším by nic v této směrnici nemělo být vykládáno jako omezení práv podle směrnic 2010/18/EU, 92/85/EHS a 2006/54/ES, včetně článku 19 směrnice 2006/54/ES.\n(48)\nMikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v příloze doporučení Komise 2003/361/ES (13), které představují velkou většinu podniků v Unii, mohou mít omezené finanční, technické a lidské zdroje. Při provádění této směrnice by členské státy měly usilovat o to, aby se vyhnuly uložení správních, finančních či právních omezení bránících zakládání a rozvoji mikropodniků a malých a středních podniků nebo přehnané zátěži pro zaměstnavatele. Členské státy se proto vyzývají k tomu, aby důkladně posoudily dopad svých prováděcích opatření na malé a střední podniky a zajistily tak rovné zacházení se všemi pracovníky a to, že malé a střední podniky nebudou těmito opatřeními nepřiměřeně zasaženy, se zvláštním zřetelem na mikropodniky a aby se vyhnuly zbytečné administrativní zátěži. Členské státy se vyzývají k tomu, aby malým a středním podnikům poskytly pobídky, pokyny a poradenství, které jim budou nápomocny při plnění jejich povinností podle této směrnice.\n(49)\nJakýkoli druh pracovního volna z rodinných důvodů, zejména mateřská dovolená, otcovská dovolená, rodičovská dovolená a pečovatelská dovolená, jenž je k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv, by měl být započítán do plnění požadavku na jeden nebo více druhů dovolených stanovených v této směrnici a ve směrnici 92/85/EHS, za předpokladu, že všechny minimální požadavky stanovené v uvedených směrnicích jsou splněny a že není omezena obecná úroveň ochrany poskytnuté pracovníkům v oblasti působnosti těchto směrnic. Členské státy při provádění této směrnice nemusí přejmenovávat ani jinak měnit různé druhy dovolené z rodinných důvodů, jež jsou stanovené podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv a jež se započítávají k dosažení souladu s touto směrnicí.\n(50)\nČlenské státy se vyzývají k tomu, aby v souladu s vnitrostátními zvyklostmi podporovaly sociální dialog se sociálními partnery s cílem podpořit sladění pracovního a rodinného života, mimo jiné podporou opatření k nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem na pracovišti, zřízením dobrovolných systémů certifikace, poskytováním odborné přípravy, zvyšováním povědomí a prováděním informačních kampaní. Členské státy se navíc vyzývají k tomu, aby se zapojily do dialogu s příslušnými zúčastněnými subjekty, jako jsou nevládní organizace, místní a regionální orgány a poskytovatelé služeb, s cílem podporovat politiky týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi.\n(51)\nSociální partneři by měli být vybízeni k podpoře dobrovolných certifikačních systémů hodnotících dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem na pracovišti.\n(52)\nJelikož cílů této směrnice, totiž zajištění provádění zásady rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví minimální požadavky, jejichž účelem je dosáhnout rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení s nimi na pracovišti pomocí snadnějšího sladění pracovního a rodinného života pracovníků, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami.\nZa tímto účelem stanoví tato směrnice individuální práva týkající se:\na)\notcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené;\nb)\npružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nTato směrnice se vztahuje na všechny pracovníky, muže i ženy, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely této směrnice se rozumí:\na)\n„otcovskou dovolenou“ placené pracovní volno pro otce nebo rovnocenného druhého rodiče, pokud ho uznává vnitrostátní právo a v míře, v jaké ho uznává, které je poskytnuto při příležitosti narození dítěte k péči o ně;\nb)\n„rodičovskou dovolenou“ pracovní volno pro rodiče z důvodu narození nebo osvojení dítěte za účelem péče o toto dítě;\nc)\n„pečovatelskou dovolenou“ pracovní volno pro pracovníka, aby mohl poskytovat osobní péči nebo pomoc rodinnému příslušníku nebo osobě žijící s tímto pracovníkem ve společné domácnosti, kteří potřebují značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu vymezeného každým členským státem;\nd)\n„pečující osobou“ pracovník poskytující osobní péči nebo pomoc rodinnému příslušníku nebo osobě žijící s tímto pracovníkem ve společné domácnosti, kteří potřebují značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu vymezeného každým členským státem;\ne)\n„rodinným příslušníkem“ syn, dcera, matka, otec, manžel či manželka, nebo partner či partnerka v registrovaném partnerství, jsou-li taková partnerství uznávána vnitrostátním právem;\nf)\n„pružným uspořádáním práce“ možnost pracovníků přizpůsobit si rozvržení práce, včetně využívání práce na dálku, pružného rozvržení pracovní doby nebo kratší pracovní doby.\n2.   Pracovní dny uvedené v článcích 4 a 6 se rozumějí tak, že odkazují na plný pracovní úvazek, jak je vymezen v daném členském státě.\nNárok pracovníka na rodičovskou dovolenou může být vypočítán úměrně k pracovní době pracovníka v souladu s individuálním rozvržením práce pracovníka, jak je upraveno jeho pracovní smlouvou nebo pracovněprávním vztahem.\nČlánek 4\nOtcovská dovolená\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby otcové nebo rovnocenní druzí rodiče, pokud je uznává vnitrostátní právo a v míře, v jaké je uznává, měli právo na otcovskou dovolenou v délce deseti pracovních dní, kterou mohou čerpat u příležitosti narození dítěte pracovníka. Členské státy mohou rozhodnout, zda umožní čerpat otcovskou dovolenou částečně i před narozením dítěte, nebo až po jeho narození a zda ji umožní čerpat pružnými způsoby.\n2.   Právo na otcovskou dovolenou nesmí být podmíněno splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru.\n3.   Právo na otcovskou dovolenou se přiznává bez ohledu na osobní nebo rodinný stav pracovníka, jak je vymezuje vnitrostátní právo.\nČlánek 5\nRodičovská dovolená\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců, kterou může čerpat do doby, než dítě dosáhne určitého věku, který není vyšší než osm let a který stanoví každý členský stát nebo kolektivní smlouva. Tento věk se určí tak, aby bylo zajištěno, že každý rodič může skutečně využít své právo na rodičovskou dovolenou na rovnoprávném základě.\n2.   Členské státy zajistí, aby dva měsíce rodičovské dovolené nebylo možné přenést.\n3.   Členské státy stanoví přiměřenou lhůtu pro oznámení, jež mají dát zaměstnavatelům pracovníci, když vykonávají právo na rodičovskou dovolenou. Členské státy přitom zohlední potřeby zaměstnavatelů i pracovníků.\nČlenské státy zajistí, aby pracovníkova žádost o rodičovskou dovolenou uváděla zamýšlený začátek a konec doby dovolené.\n4.   Členské státy mohou právo na rodičovskou dovolenou podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru ne delší než jeden rok. V případě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu směrnice Rady 1999/70/ES (14) u téhož zaměstnavatele se pro účely výpočtu rozhodné doby zohlední souhrn těchto smluv.\n5.   Členské státy mohou stanovit okolnosti, za kterých může být po projednání v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi zaměstnavateli umožněno odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu z důvodu, že by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně narušilo řádné fungování zaměstnavatele. Takový odklad rodičovské dovolené zaměstnavatelé písemně odůvodní.\n6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci měli právo žádat o čerpání rodičovské dovolené pružnými způsoby. Členské státy mohou stanovit způsoby jejich uplatňování. Zaměstnavatel tyto žádosti zváží a odpoví na ně s přihlédnutím ke svým potřebám i k potřebám pracovníka. Případné zamítnutí takové žádosti zaměstnavatel písemně odůvodní v přiměřené lhůtě po podání žádosti.\n7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby při posuzování žádostí o rodičovskou dovolenou čerpanou na plný úvazek nabídli zaměstnavatelé před případným odkladem podle odstavce 5 pružné způsoby čerpání rodičovské dovolené podle odstavce 6.\n8.   Členské státy posoudí potřebu přizpůsobit podmínky přístupu a podrobná pravidla pro uplatňování rodičovské dovolené potřebám osvojitelů, rodičů se zdravotním postižením a rodičů s dětmi se zdravotním postižením nebo dlouhodobým onemocněním.\nČlánek 6\nPečovatelská dovolená\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Členské státy mohou určit dodatečné podrobnosti, pokud jde o rozsah a podmínky pečovatelské dovolené, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi. Využití tohoto práva může být podmíněno náležitým odůvodněním, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi.\n2.   Členské státy mohou přiznat pečovatelskou dovolenou na základě referenční doby odlišné od jednoho roku, podle osoby vyžadující péči nebo pomoc, nebo podle jednotlivého případu.\nČlánek 7\nPracovní volno z důvodů vyšší moci\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná. Členské státy mohou právo každého pracovníka na pracovní volno z důvodů vyšší moci omezit na určitou dobu za rok nebo na určitou dobu v jednotlivém případě nebo oběma způsoby.\nČlánek 8\nOdměna nebo příspěvek\n1.   V souladu s vnitrostátním stavem, například vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi a s přihlédnutím k pravomocím přeneseným na sociální partnery členské státy zajistí, aby pracovníci, kteří vykonají své právo na dovolenou podle čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2, obdrželi odměnu nebo příspěvek v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.\n2.   Pokud jde o otcovskou dovolenou uvedenou v čl. 4 odst. 1, musí tato odměna nebo příspěvek zajistit příjem alespoň rovnocenný tomu, který by měl dotyčný pracovník v případě přerušení pracovní činnosti z důvodů spojených s jeho zdravotním stavem, až do výše případného stropu stanoveného vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou právo na odměnu nebo příspěvek podmínit odpracovanou dobou ne delší než šest měsíců bezprostředně před očekávaným datem narození dítěte.\n3.   Pokud jde o rodičovskou dovolenou uvedenou v čl. 5 odst. 2, určí tuto odměnu nebo příspěvek členský stát nebo sociální partneři a stanoví ji takovým způsobem, aby se usnadnilo čerpání rodičovské dovolené oběma rodiči.\nČlánek 9\nPružné uspořádání práce\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Trvání takového pružného uspořádání práce může být přiměřeným způsobem omezeno.\n2.   Zaměstnavatelé žádosti o pružné uspořádání práce podle odstavce 1 během přiměřené doby zváží a odpoví na ně s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka. Jakékoli zamítnutí takové žádosti nebo jakýkoli odklad takového uspořádání zaměstnavatelé odůvodní.\n3.   Je-li trvání pružného uspořádání práce podle odstavce 1 omezeno, má pracovník právo vrátit se na konci sjednané doby k původnímu rozvržení práce. Pracovník má také právo žádat o návrat k původnímu rozvržení práce před skončením sjednané doby, kdykoliv to odůvodňuje změna okolností. Zaměstnavatel zváží žádost o dřívější návrat k původnímu rozvržení práce a odpoví na ni s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka.\n4.   Členské státy mohou právo žádat o pružné uspořádání práce podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru ne delší než šest měsíců. V případě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu směrnice 1999/70/ES u téhož zaměstnavatele se pro účely výpočtu rozhodné doby zohlední souhrn těchto smluv.\nČlánek 10\nZaměstnanecká práva\n1.   Práva pracovníka, která již nabyl nebo která nabývá ke dni začátku dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, zůstávají zachována až do skončení této dovolené nebo pracovního volna. Po skončení dovolené nebo pracovního volna jsou tato práva vykonatelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.\n2.   Členské státy zajistí, aby po skončení dovolené podle článků 4, 5 a 6 měli pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali.\n3.   Členské státy vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu pro dobu dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, včetně příspěvků na důchodové zabezpečení, a současně zajistí, aby byl pracovněprávní vztah během uvedené doby zachován.\nČlánek 11\nZákaz diskriminace\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly méně příznivé zacházení s pracovníky z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovní volno podle článku 7 nebo je čerpali, či z důvodu, že vykonali práva podle článku 9.\nČlánek 12\nOchrana před propuštěním a důkazní břemeno\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.\n2.   Pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9, mohou zaměstnavatele požádat, aby jejich propuštění náležitě odůvodnil. Pracovníkům, kteří požádali o dovolenou podle článků 4, 5 nebo 6 nebo ji čerpali a byli propuštěni, musí zaměstnavatel jejich propuštění písemně odůvodnit.\n3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou stanovenou v článcích 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že k propuštění došlo z těchto důvodů, bylo na zaměstnavateli, aby prokázal, že se propuštění zakládalo na jiných důvodech.\n4.   Odstavec 3 nebrání členským státům přijmout pravidla o dokazování, která jsou pro pracovníky příznivější.\n5.   Členské státy nemusí uplatňovat odstavec 3 na řízení, v nichž zjišťování skutkového stavu přísluší soudu nebo příslušnému orgánu.\n6.   Odstavec 3 se nevztahuje na trestní řízení, pokud členské státy nestanoví jinak.\nČlánek 13\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice nebo příslušných již platných předpisů týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto sankcí.\nČlánek 14\nOchrana před nepříznivým zacházením nebo následky\nČlenské státy zavedou nezbytná opatření na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci zaměstnanců, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané v rámci podniku nebo jakéhokoli soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání dodržení požadavků stanovených v této směrnici.\nČlánek 15\nOrgány pro rovné zacházení\nAniž je dotčena pravomoc inspektorátů práce nebo jiných subjektů při prosazování práva pracovníků, včetně sociálních partnerů, členské státy zajistí, aby subjekt nebo subjekty určené podle článku 20 směrnice 2006/54/ES a pověřené podporou, rozborem, sledováním a prosazováním rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě pohlaví byly příslušné v otázkách souvisejících se zákazem diskriminace, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 16\nÚroveň ochrany\n1.   Členské státy mohou zavést či zachovat ustanovení, která jsou pro pracovníky příznivější než ustanovení této směrnice.\n2.   Provedení této směrnice nesmí být důvodem ke snížení všeobecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice. Zákazem takového snížení úrovně ochrany není dotčeno právo členských států a sociálních partnerů stanovit vzhledem k měnícím se okolnostem jiná legislativní, regulační nebo smluvní uspořádání než ta, která jsou platná ode dne 1. srpna 2019, za předpokladu, že jsou splněny minimální požadavky stanovené v této směrnici.\nČlánek 17\nŠíření informací\nČlenské státy zajistí, aby o vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice i o příslušných již platných předpisech týkajících se předmětu stanoveného v článku 1 byli veškerými vhodnými prostředky na celém území daného státu informováni pracovníci a zaměstnavatelé, včetně zaměstnavatelů, kteří jsou malými a středními podniky.\nČlánek 18\nPodávání zpráv a přezkum\n1.   Členské státy sdělí Komisi do 2. srpna 2027 veškeré informace týkající se provádění této směrnice, jež jsou nezbytné pro to, aby Komise mohla vypracovat zprávu. Tyto informace zahrnují dostupné úhrnné údaje o tom, jak muži a ženy využívají různých druhů dovolené a pružného uspořádání práce podle této směrnice, aby bylo umožněno řádné sledování a hodnocení provádění této směrnice, zejména s ohledem na rovnost žen a mužů.\n2.   Komise předloží zprávu uvedenou v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě. V případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.\nKe zprávě se rovněž připojí:\na)\nstudie o vzájemném působení mezi různými druhy dovolených stanovených v této směrnici, jakož i jinými druhy dovolených z rodinných důvodů, jako je dovolená v případě osvojení, a\nb)\nstudie o právech na dovolenou z rodinných důvodů, která jsou přiznávána osobám samostatně výdělečně činným.\nČlánek 19\nZrušení\n1.   Směrnice 2010/18/EU se zrušuje s účinkem ode dne 2. srpna 2022. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.\n2.   Bez ohledu na zrušení směrnice 2010/18/EU podle odstavce 1 tohoto článku lze jakékoli doby nebo souhrn několika oddělených dob rodičovské dovolené, které pracovník čerpal nebo přenesl podle uvedené směrnice před 2. srpnem 2022, odečíst od nároku dotyčného pracovníka na rodičovskou dovolenou podle článku 5 této směrnice.\nČlánek 20\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy do 2. srpna 2022 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, uvedou členské státy do 2. srpna 2024 v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí pro účely odměny nebo příspěvku odpovídajících posledním dvěma týdnům rodičovské dovolené podle čl. 8 odst. 3. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\n3.   Předpisy uvedené v odstavcích 1 a 2 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n4.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\n5.   Podrobná pravidla a způsoby uplatňování této směrnice se stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi, jsou-li dodrženy minimální požadavky a cíle této směrnice.\n6.   Pro účely dosažení souladu s články 4, 5, 6 a 8 této směrnice a se směrnicí 92/85/EHS mohou členské státy vzít v úvahu jakoukoli dobu pracovního volna z rodinných důvodů a související odměnu nebo příspěvek, zejména mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pečovatelskou dovolenou, jež je k dispozici podle vnitrostátního práva a jež přesahuje minimální normy stanovené v této směrnici nebo ve směrnici 92/85/EHS, za předpokladu, že všechny minimální požadavky pro tyto dovolené jsou splněny a že není omezena obecná úroveň ochrany poskytované pracovníkům v oblasti působnosti těchto směrnic.\n7.   Pokud členské státy zajišťují pro každého z rodičů po dobu nejméně šesti měsíců rodičovské dovolené odměnu nebo příspěvek alespoň ve výši 65 % čisté mzdy pracovníka, na kterou se může vztahovat strop, mohou rozhodnout, že zachovají tento systém namísto zavedení systému odměn a příspěvků podle čl. 8 odst. 2.\n8.   Členské státy mohou provedením této směrnice pověřit sociální partnery, jestliže o to sociální partneři společně požádají a jestliže členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby mohly kdykoli zaručit výsledky vyžadované touto směrnicí.\nČlánek 21\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 22\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 44.\n(2)  Úř. věst. C 164, 8.5.2018, s. 62.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).\n(6)  Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1).\n(7)  Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9).\n(8)  Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1).\n(12)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. října 2007, Nadine Paquay proti Société d'architectes Hoet + Minne, C-460/06, ECLI:EU:C:2007:601.\n(13)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(14)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43).\nPŘÍLOHA\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice Rady 2010/18/EU\nTato směrnice\nUstanovení 1 bod 1\nČlánek 1\nUstanovení 1 bod 2\nČlánek 2\nUstanovení 1 bod 3\nČlánek 2\nUstanovení 2 bod 1\nČl. 5 odst. 1\nUstanovení 2 bod 2\nČl. 5 odst. 1 a 2\nUstanovení 3 bod 1 písm. a)\nČl. 5 odst. 6\nUstanovení 3 bod 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 4\nUstanovení 3 bod 1 písm. c)\nČl. 5 odst. 5\nUstanovení 3 bod 1 písm. d)\n—\nUstanovení 3 bod 2\nČl. 5 odst. 3\nUstanovení 3 bod 3\nČl. 5 odst. 8\nUstanovení 4 bod 1\nČl. 5 odst. 8\nUstanovení 5 bod 1\nČl. 10 odst. 2\nUstanovení 5 bod 2\nČl. 10 odst. 1\nUstanovení 5 bod 3\nČl. 10 odst. 3\nUstanovení 5 bod 4\nČlánek 11\nUstanovení 5 bod 5 první pododstavec\nČl. 10 odst. 3\nUstanovení 5 bod 5 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 3\nUstanovení 6 bod 1\nČlánek 9\nUstanovení 6 bod 2\n25. bod odůvodnění\nUstanovení 7 bod 1\nČlánek 7\nUstanovení 7 bod 2\nČlánek 7\nUstanovení 8 bod 1\nČl. 16 odst. 1\nUstanovení 8 bod 2\nČl. 16 odst. 2\nUstanovení 8 bod 3\n—\nUstanovení 8 bod 4\n—\nUstanovení 8 bod 5\n—\nUstanovení 8 bod 6\n—\nUstanovení 8 bod 7\n—", "summary": "Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob\nRovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nJejím cílem je zajistit rovnost žen a mužů v oblasti příležitostí na trhu práce a zacházení na pracovišti v celé EU usnadněním nastolení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Stanoví minimální požadavky týkající se dovolených souvisejících s péčí o rodinu (otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené) a pružného uspořádání práce. Jejím cílem je zvýšit účast žen na trhu práce a dosáhnout lepšího rozdělení pečovatelských povinností mezi muže a ženy. Vytváří pobídky motivující muže k převzetí rovného dílu pečovatelských povinností vytvořením placené otcovské a rodičovské dovolené, které jsou jedním z důvodů, že otcové dovolených málo využívají. Koncepce politik týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen a mužů není vyvážená, což posiluje genderové stereotypy a rozdíly v oblasti pracovních a pečovatelských povinností. Politiky v oblasti rovného zacházení by měly být zaměřeny na řešení problému stereotypů v mužských i ženských povoláních a rolích.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnostiTato směrnice se vztahuje na všechny muže a ženy, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v jiném pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každé zemi EU, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.Minimální práva\nTato směrnice stanoví minimální individuální práva týkající se:otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené, pružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami a právní ochrany pro ty, kteří budou žádat o dovolenou související s péčí o rodinu a o pružné uspořádání práce nebo těchto možností využijí.Země EU mohou přijmout nebo zachovat pravidla, která jsou pro pracovníky příznivější.\nOtcovská dovolenáOtcové nebo rovnocenní druzí rodiče mají právo čerpat otcovskou dovolenou v délce 10 pracovních dní po narození dítěte. Otcovská dovolená musí být vyplácena přinejmenším ve výši nemocenské vyplácené v dané zemi EU. Právo na otcovskou dovolenou nesmí být podmíněno splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru. Země EU mohou právo na odměnu nebo příspěvek podmínit odpracovanou dobou ne delší než 6 měsíců bezprostředně před očekávaným datem narození dítěte.Rodičovská dovolenáKaždý pracovník má individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce 4 měsíců, z nichž 2 měsíce jsou nepřenosné mezi rodiči. Alespoň 2 měsíce z rodičovské dovolené na rodiče musí být vyplaceny v přiměřené výši. Země EU mohou podmínit právo na rodičovskou dovolenou splněním podmínky odpracované doby nebo doby trvání pracovního poměru, která nesmí přesáhnout 1 rok. Země EU musí zajistit, aby pracovníci měli právo žádat o čerpání rodičovské dovolené pružnými způsoby, například s využitím částečného úvazku nebo střídáním doby čerpání dovolené s dobou vykonávání práce.Pečovatelská dovolenáTato směrnice zavádí pravidla pro osoby pečující, zejména pro pracovníky, kteří pečují o své rodinné příslušníky, kteří vyžadují pomoc ze závažných zdravotních důvodů. Tato pravidla zahrnují také péči o osobu žijící s pracovníkem ve společné domácnosti. Každý pečovatel má nárok na čerpání 5 pracovních dní za rok.Pružné uspořádání prácePracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně 8 let, a pečující osoby mají právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Tato uspořádání zahrnují využívání práce na dálku, pružné uspořádání pracovní doby nebo kratší pracovní dobu. Zaměstnavatelé musí tyto žádosti během přiměřené doby zvážit a zamítnutí nebo odklad těchto uspořádání odůvodnit. Země EU mohou právo žádat o pružné uspořádání práce podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru. Tato doba nemůže přesáhnout 6 měsíců.Právní ochrana\nZemě EU musí zavést zákony, aby zajistili:ochranu pracovníků před diskriminací nebo propuštěním z důvodu žádosti o dovolenou související s péčí o rodinu nebo o pružné uspořádání práce nebo kvůli čerpání těchto možností, pracovníkům, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že využily tato svá práva, možnost požádat svého zaměstnavatele o poskytnutí náležité odůvodnění jejich propuštění, zachování pracovního místa nebo práv, která již pracovník nabyl před dovolenou až do skončení této dovolené.Zrušení\nSměrnice od 2. srpna 2022 ruší směrnici 2010/18/EU o rodičovské dovolené.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPlatí ode dne 1. srpna 2019 a musela nabýt podoby zákona v zemích EU do 2. srpna 2022 (s výjimkou odměny za poslední dva týdny rodičovské dovolené, u které byla lhůta stanovena na 2. srpna 2024).\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79–93)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13–20)\nPostupné změny směrnice 2010/18/EU byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–7)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 24.02.2020"}
{"celex_id": "32019L1152", "reference": "11.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 186/105\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1152\nze dne 20. června 2019\no transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 153 odst. 1 písm. b) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nČlánek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou.\n(2)\nZásada č. 5 evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 stanoví, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovněprávního vztahu mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě, a že se má podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou; že v souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami má být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace; že se mají podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky; že se mají podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost; že se má usnadňovat profesní mobilita a že se má zamezit vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv; a že zkušební doba má mít přiměřenou délku.\n(3)\nZásada č. 7 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že pracovníci mají právo být na začátku svého pracovněprávního vztahu písemně informováni o právech a povinnostech vyplývajících z pracovněprávního vztahu, včetně zkušební doby; že před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba; a že mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace.\n(4)\nOd přijetí směrnice Rady 91/533/EHS (4) prošly trhy práce rozsáhlými změnami v důsledku demografického vývoje a digitalizace, což vedlo ke vzniku nových forem zaměstnání, které podpořily inovace, vznik pracovních míst a růst trhu práce. Některé nové formy zaměstnání se z hlediska předvídatelnosti výrazně liší od tradičních pracovněprávních vztahů a vytvářejí nejistotu, pokud jde o příslušná práva a sociální ochranu dotčených pracovníků. V tomto měnícím se světě práce je proto čím dál tím více potřebné, aby byli pracovníci plně informováni o svých podstatných pracovních podmínkách, k čemuž by mělo docházet včas a písemnou formou, k níž mají pracovníci snadný přístup. V zájmu náležité úpravy rozvoje nových forem zaměstnání by měla být pracovníkům v Unii zajištěna také řada nových minimálních práv, jejichž cílem je podpora bezpečnosti a předvídatelnosti pracovněprávního vztahu a současně dosažení vzestupné konvergence v členských státech a zachování přizpůsobivosti trhu práce.\n(5)\nPodle směrnice 91/533/EHS má většina pracovníků v Unii právo na písemné informace o svých pracovních podmínkách. Směrnice 91/533/EHS se však nevztahuje na všechny pracovníky v Unii. Kromě toho se objevily mezery v ochraně u nových forem zaměstnání, jež vznikly v důsledku vývoje na trhu práce od roku 1991.\n(6)\nAby byla všem pracovníkům v Unii zaručena odpovídající úroveň transparentnosti a předvídatelnosti, pokud jde o jejich pracovní podmínky, měly by být proto na úrovni Unie stanoveny minimální požadavky na informace o podstatných aspektech pracovněprávního vztahu a na pracovní podmínky, jež se vztahují na každého pracovníka, přičemž by měla být zachována rozumná míra flexibility nestandardních forem zaměstnání, čímž zůstanou zachovány jejich výhody pro pracovníky a zaměstnavatele.\n(7)\nKomise vedla v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery o zlepšení, pokud jde o oblast působnosti a účinnost směrnice 91/533/EHS, a dále o rozšíření jejích cílů v zájmu zavedení nových práv pro pracovníky. Mezi sociálními partnery nebylo dosaženo dohody ohledně zahájení jednání o uvedených záležitostech. Jak však potvrdil výsledek otevřené veřejné konzultace, jež proběhla za účelem získání stanovisek různých zúčastněných stran a občanů, je důležité přijmout v této oblasti na úrovni Unie opatření prostřednictvím modernizace a uzpůsobení stávajícího právního rámce novému vývoji.\n(8)\nSoudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) stanovil ve své judikatuře kritéria pro určování statusu pracovníka (5). Při provádění této směrnice by se mělo přihlížet k výkladu uvedených kritérií ze strany Soudního dvora. Pokud tato kritéria splňují, mohou být do oblasti působnosti této směrnice zahrnuti pracovníci v cizí domácnosti, pracovníci na zavolanou, osoby vykonávající občasnou práci, osoby pracující na základě poukazu, pracovníci platforem, stážisté a učni. Skutečně samostatně výdělečně činné osoby by do oblasti působnosti této směrnice spadat neměly, jelikož uvedená kritéria nesplňují. Zneužívání právního postavení samostatně výdělečně činných osob, jak je vymezeno vnitrostátním právem, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, jež je často spojena s nehlášenou prací. K falešné samostatné výdělečné činnosti dochází v případě, kdy je osoba nahlášena jako osoba samostatně výdělečně činná, přestože splňuje podmínky charakteristické pro pracovněprávní vztah, za účelem obcházení určitých právních nebo daňových povinností. Tyto osoby by měly spadat do oblasti působnosti této směrnice. Při posuzování toho, zda v určitém případě existuje pracovněprávní vztah, by se mělo vycházet ze skutečností týkajících se skutečného výkonu práce, nikoli z toho, jak tento vztah popisují jednotlivé strany.\n(9)\nČlenské státy by měly mít možnost stanovit, je-li to objektivně odůvodněno, že některá ustanovení této směrnice se nemají uplatňovat na některé kategorie úředníků, veřejné záchranné služby, ozbrojené síly, policejní orgány, soudce, státní zástupce, vyšetřovatele nebo jiné orgány pro vymáhání práva vzhledem ke zvláštní povaze povinností, které plní, nebo pracovních podmínek.\n(10)\nPožadavky stanovené v této směrnici se nevztahují v následujících oblastech na námořníky a rybáře s ohledem na specifika jejich pracovních podmínek: souběžné zaměstnání, pokud není slučitelné s prací vykonávanou na palubách plavidel nebo rybářských lodí, minimální předvídatelnost práce, vysílání pracovníků do jiného členského státu nebo do třetí země, přechod na jinou formu zaměstnání a poskytování informací o označení institucí sociálního zabezpečení, jež přijímají příspěvky sociálního zabezpečení. Pro účely této směrnice by měli být námořníci vymezení ve směrnici Rady 2009/13/ES (6) a rybáři vymezení ve směrnici Rady (EU) 2017/159 (7) považováni za osoby pracující v Unii, pokud pracují na palubě plavidel nebo rybářských lodí registrovaných v členském státě nebo plujících pod vlajkou členského státu.\n(11)\nS ohledem na rostoucí počet pracovníků vyloučených z oblasti působnosti směrnice 91/533/EHS na základě výjimek udělených členskými státy podle článku 1 uvedené směrnice je nezbytné nahradit tato vynětí tím, že se členským státům umožní nepoužít ustanovení této směrnice na pracovněprávní vztah, v němž se předem určená a skutečně odpracovaná pracovní doba rovná v průměru nejvýše třem hodinám týdně během referenčního období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Výpočet této doby by měl zahrnovat veškerý čas, který byl pro zaměstnavatele skutečně odpracován, jako je práce přesčas nebo práce nad rámec toho, co je zaručeno nebo očekáváno v rámci pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu. Okamžikem, kdy pracovník tento práh překročí, se na něj vztahují ustanovení této směrnice bez ohledu na počet následně odpracovaných hodin nebo na délku pracovní doby upravenou v pracovní smlouvě.\n(12)\nObzvlášť znevýhodněni jsou pracovníci bez zaručeného rozsahu pracovní doby, například na základě smlouvy na nulový počet hodin a některých smluv na zavolanou. Proto by se na ně měla vztahovat ustanovení této směrnice bez ohledu na počet skutečně odpracovaných hodin.\n(13)\nFunkci a odpovědnost zaměstnavatele může v praxi plnit celá řada různých fyzických či právnických osob nebo jiných subjektů. Členské státy by měly mít i nadále možnost přesněji určit, které osoby se pokládají za zcela nebo zčásti odpovědné za plnění povinností, jež tato směrnice ukládá zaměstnavatelům, pokud jsou všechny tyto povinnosti splněny. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, že některými nebo veškerými těmito povinnostmi bude pověřena fyzická nebo právnická osoba, která není stranou pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu.\n(14)\nČlenské státy by měly mít možnost stanovit zvláštní pravidla pro vynětí jednotlivců, kteří vystupují jako zaměstnavatelé pracovníků v cizí domácnosti, z požadavků stanovených v této směrnici, pokud jde o tyto záležitosti: posuzování žádostí o různé druhy zaměstnání a odpovídání na ně; poskytování bezplatné povinné odborné přípravy a zajišťování mechanismů nápravy založených na domněnkách, jež svědčí ve prospěch pracovníka, v případě chybějících informací v dokumentaci, která má být pracovníkovi podle této směrnice poskytnuta.\n(15)\nSměrnice 91/533/EHS zavedla seznam podstatných aspektů pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, o nichž mají být pracovníci písemně informováni. Je nezbytné tento seznam, který mohou členské státy rozšiřovat, upravit tak, aby zohledňoval vývoj na trhu práce, zejména nárůst nestandardních forem zaměstnání.\n(16)\nPokud pracovník nemá určené žádné stálé nebo hlavní místo výkonu práce, měl by obdržet případně informace o tom, za jakých podmínek se bude mezi těmito místy výkonu práce přemisťovat.\n(17)\nMělo by být umožněno, aby informace o nároku na odbornou přípravu, již zaměstnavatel poskytuje, byly podávány formou zahrnující informace o počtu dní případné odborné přípravy za rok, na něž má pracovník nárok, nebo informace o obecné politice zaměstnavatele v oblasti odborné přípravy.\n(18)\nDo informací o postupu, který je třeba dodržet ze strany zaměstnavatele a pracovníka v případě rozvázání pracovněprávního vztahu, by mělo být možné zahrnout lhůtu pro podání žaloby na neplatnost propuštění.\n(19)\nInformace o pracovní době by měly být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES (8) a měly by zahrnovat informace o přestávkách, denním a týdenním odpočinku a délce placené dovolené, tak aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků při práci.\n(20)\nInformace o odměňování, jež mají být poskytnuty, by měly zahrnovat všechny složky odměny, uvedené odděleně, včetně případných peněžitých nebo věcných plnění, zaplacení přesčasů, bonusů či jiných nároků, jež pracovník obdrží přímo či nepřímo v souvislosti s jeho prací. Poskytováním těchto informací by neměla být dotčena svoboda zaměstnavatele stanovit další složky odměny, jako jsou jednorázové platby. Skutečnost, že složky odměny, na něž má pracovník nárok podle právních předpisů či kolektivní smlouvy, nebyly uvedeny v dotčených informacích, by nemělo být důvodem k tomu, aby je pracovník neobdržel.\n(21)\nPokud není vzhledem k povaze zaměstnání, například v případě smlouvy na zavolání, možné stanovit pevný rozvrh pracovní doby, měli by zaměstnavatelé informovat pracovníky o tom, jak bude jejich pracovní doba stanovena, včetně časových období, v nichž mohou být povoláni do práce, a minimální lhůty pro oznámení, které mají obdržet před zahájením pracovního úkolu.\n(22)\nInformace o systémech sociálního zabezpečení by měly zahrnovat informace o označení institucí sociálního zabezpečení, jež obdrží příspěvky na sociální zabezpečení, případně o dávkách v nemoci, mateřství, otcovských a rodičovských dávkách, dávkách v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, dávkách ve stáří a v invaliditě, pozůstalostních dávkách, dávkách v nezaměstnanosti, předdůchodových dávkách a rodinných dávkách. Zaměstnavatelé by neměli mít povinnost poskytovat tyto informace v případě, že pracovník má právo zvolit si instituci sociálního zabezpečení. Informace o sociálním zabezpečení, jež poskytuje zaměstnavatel, by měly v příslušných případech zahrnovat informaci o doplňkových důchodových systémech ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU (9) a směrnice Rady 98/49/ES (10).\n(23)\nPracovníci by měli mít právo být na začátku zaměstnání písemně informováni o svých právech a povinnostech vyplývajících z pracovněprávního vztahu. Měli by tudíž obdržet základní informace co nejdříve a nejpozději do jednoho kalendářního týdne od prvního dne výkonu práce. Zbývající informace by měli obdržet do jednoho měsíce od prvního dne výkonu práce. Prvním dnem výkonu práce by se mělo rozumět skutečné zahájení výkonu práce pracovníkem v rámci pracovněprávního vztahu. Členské státy by měly usilovat o získání příslušných informací o pracovněprávním vztahu od zaměstnavatelů před koncem původně sjednané doby trvání smlouvy.\n(24)\nVzhledem k rostoucímu využívání digitálních komunikačních nástrojů lze informace, které mají být poskytnuty písemně podle této směrnice, poskytnout pomocí elektronických prostředků.\n(25)\nAby zaměstnavatelům pomohly s včasným poskytováním informací, měly by být členské státy schopny zajistit vzory na vnitrostátní úrovni, včetně příslušných a dostatečně obsáhlých informací o platném právním rámci. Vnitrostátní orgány a sociální partneři na odvětvové či místní úrovni by měli mít možnost tyto vzory dále rozpracovat. Komise poskytne členským státům při vytváření vzorů a modelů podporu a ve vhodných případech tyto vzory a modely v širokém měřítku zpřístupní.\n(26)\nPracovníci vyslaní do jiného členského státu nebo do třetí země by měli obdržet další informace týkající se konkrétně jejich situace. Pokud jde o navazující pracovní úkoly v několika členských státech nebo třetích zemích, mělo by být umožněno seskupit tyto informace pro několik úkolů před prvním odjezdem a následně je v případě změny upravit. Vyslaní pracovníci by podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (11) měli být uvědomeni o jedné celostátní webové adrese zřízené hostitelským členským státem, na níž by měli moci nalézt příslušné informace o pracovních podmínkách, jež se vztahují na jejich situaci. Nestanoví-li členské státy jinak, použijí se uvedené povinnosti, pokud doba trvání výkonu práce v zahraničí činí více než čtyři po sobě jdoucí týdny.\n(27)\nZkušební doba umožňuje stranám pracovněprávního vztahu ověřit to, zda je pracovník schopen zastávat pracovní místo, na němž byl zaměstnán, přičemž pracovníkům poskytuje související podporu. Vstup na trh práce ani přechod na nové pracovní místo by však neměl podléhat dlouhotrvající nejistotě. Jak stanoví evropský pilíř sociálních práv, zkušební doba by měla mít přiměřenou délku.\n(28)\nZnačná část členských států stanovila obecnou maximální zkušební dobu v délce tří až šesti měsíců, což by se mělo považovat za přiměřené. Výjimečně by mělo být možné, aby zkušební doba byla delší než šest měsíců v případech, kdy to vyžaduje povaha zaměstnání, jako je tomu například u vedoucích nebo výkonných funkcí nebo u funkcí ve veřejné službě, nebo kdy je to v zájmu pracovníka, například v rámci zvláštních opatření na podporu vytváření trvalých pracovních míst zejména pro mladé pracovníky. Mělo by být rovněž možné, aby byla zkušební doba odpovídajícím způsobem prodloužena v případech, kdy byl pracovník během zkušební doby v práci nepřítomen, například z důvodu nemoci nebo dovolené, s cílem umožnit zaměstnavateli posoudit vhodnost pracovníka pro výkon příslušných úkolů. V případě pracovních poměrů na dobu určitou na méně než 12 měsíců by měly členské státy zajistit, aby byla délka zkušební doby odpovídající a přiměřená předpokládané době trvání smlouvy, jakož i povaze dané práce. Pokud tak stanoví vnitrostátní právo nebo zvyklosti, měli by mít pracovníci možnost získávat zaměstnanecká práva během zkušební doby.\n(29)\nZaměstnavatel by neměl pracovníkovi zakazovat přijetí zaměstnání u jiných zaměstnavatelů mimo rozvrh pracovní doby stanovený zaměstnavatelem ani s pracovníkem nepříznivě zacházet, pokud takové zaměstnání příjme. Členské státy by měly mít možnost stanovit podmínky pro uplatňování omezení z důvodu neslučitelnosti, kterými se rozumí omezení práce pro jiné zaměstnavatele z objektivních důvodů, jako je ochrana zdraví a bezpečnost pracovníků, včetně omezení pracovní doby, ochrany obchodního tajemství, integrity veřejné služby či zabránění střetu zájmů.\n(30)\nPracovníci, jejichž pracovní režim je zcela nebo převážně nepředvídatelný, by měli mít nárok na minimální úroveň předvídatelnosti, pokud rozvrh pracovní doby určuje především zaměstnavatel, ať už přímo, například přidělováním pracovních úkolů, nebo nepřímo, například tím, že po pracovníkovi vyžaduje, aby reagoval na požadavky zákazníků.\n(31)\nReferenční hodiny a dny, kterými se rozumí časová období, během nichž lze na žádost zaměstnavatele vykonávat práci, by měly být určeny písemně na začátku pracovněprávního vztahu.\n(32)\nPřiměřená minimální lhůta pro oznámení, kterou se rozumí doba mezi okamžikem, kdy je pracovník informován o novém pracovním úkolu, a okamžikem, kdy má být tento úkol zahájen, je dalším nezbytným prvkem předvídatelnosti práce u pracovněprávních vztahů s pracovním režimem, který je zcela nebo převážně nepředvídatelný. Délka lhůty pro oznámení může být různá podle potřeb daného odvětví, avšak je třeba současně zajistit přiměřenou ochranu pracovníků. Minimální lhůtou pro oznámení není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES (12).\n(33)\nPracovníci by měli mít možnost odmítnout vykonat pracovní úkol, pokud nespadá do referenčních hodin a dnů nebo pokud jim nebyl oznámen v rámci minimální lhůty pro oznámení, aniž by v důsledku tohoto odmítnutí byli vystaveni nepříznivým důsledkům. Pracovníci by měli mít rovněž možnost pracovní úkol přijmout, pokud si to přejí.\n(34)\nPokud se pracovník, jehož pracovní režim je zcela nebo převážně nepředvídatelný, se svým zaměstnavatelem dohodl na provedení konkrétního pracovního úkolu, měl by mít možnost podle toho plánovat. Pracovník by měl být chráněn před ztrátou příjmu v důsledku pozdního zrušení dohodnutého pracovního úkolu tak, že by měl mít nárok na přiměřenou náhradu.\n(35)\nPracovní smlouvy na zavolanou nebo podobné pracovní smlouvy, včetně smluv na nulový počet hodin, na jejichž základě může zaměstnavatel flexibilně povolat pracovníka do práce podle potřeby, jsou pro pracovníka obzvláště nepředvídatelné. Členské státy, v nichž jsou takové smlouvy přípustné, by měly zajistit zavedení účinných opatření, jež zabrání jejich zneužívání. Tato opatření by mohla mít formu omezení využívání těchto smluv a možné doby jejich trvání, vyvratitelné domněnky existence pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu se zaručeným počtem placených hodin na základě hodin odpracovaných v předchozím referenčním období nebo jiného rovnocenného opatření, jež zajistí účinné předcházení zneužívajícím praktikám.\n(36)\nPokud mají zaměstnavatelé možnost nabídnout pracovníkům v nestandardních formách zaměstnání práci na plný úvazek nebo pracovní smlouvu na dobu neurčitou, měla by se v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv podporovat možnost přechodu na jistější formu zaměstnání. Pracovníci by měli mít možnost požádat o jinou, předvídatelnější a jistější formu zaměstnání, pokud je k dispozici, a obdržet od zaměstnavatele odůvodněnou písemnou odpověď, což zohledňuje potřeby zaměstnavatele i pracovníka. Členské státy by měly mít možnost omezit četnost těchto žádostí. Tato směrnice by neměla členským státům bránit v tom, aby stanovily, že pracovní místa ve veřejné službě, která jsou dostupná pouze pro osoby, které se zúčastnily výběrového řízení, nelze považovat za dostupná na základě pouhé žádosti pracovníka, a že se na ně tudíž nevztahuje právo žádat o formu zaměstnání s předvídatelnějšími a jistějšími pracovními podmínkami.\n(37)\nPokud pro zaměstnavatele z unijních nebo vnitrostátních právních předpisů nebo z kolektivních smluv plyne povinnost poskytnout pracovníkům k výkonu práce, za jejímž účelem byli zaměstnáni, odbornou přípravu, je třeba zajistit, aby byla taková odborná příprava poskytnuta všem pracovníkům za rovných podmínek, včetně pracovníků v nestandardních formách zaměstnání. Náklady na takovou odbornou přípravu by neměl nést pracovník, ani by neměly být sraženy či odečteny z jeho odměny. Odborná příprava by se měla započítávat do pracovní doby a pokud možno probíhat během pracovní doby. Tato povinnost se nevztahuje na odborné vzdělávání nebo odbornou přípravu, jež jsou u pracovníků vyžadovány za účelem získání, udržování nebo obnovení odborné kvalifikace, pokud odborné vzdělání nebo odbornou přípravu nemusí zaměstnavatel pracovníkovi povinně poskytnout na základě unijních či vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivní smlouvy. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření na ochranu pracovníků před zneužívajícími praktikami v oblasti odborné přípravy.\n(38)\nJe třeba respektovat nezávislost sociálních partnerů a jejich postavení jako zástupců pracovníků a zaměstnavatelů. Sociální partneři by proto měli mít možnost zvážit, zda nejsou v některých odvětvích či situacích k naplnění účelu této směrnice vhodnější jiná ustanovení než některé minimální normy stanovené v této směrnici. Členské státy by tudíž měly mít možnost umožnit sociálním partnerům zachovat, sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy, jež se liší od některých ustanovení této směrnice, není-li snížena celková úroveň ochrany pracovníků.\n(39)\nZ veřejných konzultací v rámci evropského pilíře sociálních práv vyplynulo, že je třeba posílit vymáhání pracovního práva Unie, aby se zajistila jeho účinnost. Hodnocení směrnice 91/533/EHS provedené v rámci Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů potvrdilo, že přísnější mechanismus vymáhání by mohl zvýšit účinnost pracovního práva Unie. Z konzultací vyplynulo, že systémy nápravy vycházející výhradně z náhrady újmy jsou méně účinné než systémy, které stanoví rovněž sankce, jako je zaplacení paušálních částek nebo ztráta povolení k výkonu činnosti pro zaměstnavatele, kteří neposkytnou písemné prohlášení. Ukázalo se rovněž, že zaměstnanci se domáhají nápravy během pracovněprávního vztahu jen zřídkakdy, což ohrožuje cíl ustanovení o písemném prohlášení, kterým je zajistit, aby byli pracovníci informováni o základních podmínkách pracovněprávního vztahu. Je tudíž nezbytné stanovit ustanovení o prosazování, které zajistí použití domněnek, jež svědčí ve prospěch pracovníka, pokud nejsou poskytnuty informace o pracovněprávním vztahu, nebo řízení, v němž může být zaměstnavateli uloženo, aby předložil chybějící informace, a může mu být uložena sankce, pokud tak neučiní. Mezi takové domněnky svědčící ve prospěch pracovníka by mohla patřit domněnka, že pracovník je v pracovním poměru na dobu neurčitou, není ve zkušební době nebo že pracuje na plný úvazek, pokud chybějí příslušné informace. Náprava by mohla spočívat v postupu, v němž je zaměstnavatel pracovníkem nebo třetí stranou, jako je zástupce pracovníka nebo jiný příslušný orgán či subjekt, informován o tom, že informace chybějí, a zaměstnavatel je včas předloží v úplné a správné podobě.\n(40)\nOd přijetí směrnice 91/533/EHS byl v Unii přijat rozsáhlý systém ustanovení o prosazování sociálního acquis, zejména v oblasti rovného zacházení, jehož prvky by se měly vztahovat na tuto směrnici s cílem zajistit, aby měli pracovníci přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů, například k občanskoprávnímu nebo pracovnímu soudu, a právo na nápravu, jež může zahrnovat přiměřenou náhradu, v souladu se zásadou č. 7 evropského pilíře sociálních práv.\n(41)\nKonkrétně s ohledem na základní povahu práva na účinnou právní ochranu by měli pracovníci nadále požívat takové ochrany i po skončení jejich pracovněprávního vztahu, ve kterém došlo k údajnému porušení jejich práv podle této směrnice.\n(42)\nÚčinné provedení této směrnice vyžaduje odpovídající soudní a správní ochranu před nepříznivým zacházením v reakci na pokus uplatnit práva stanovená touto směrnicí, stížnost zaměstnavateli nebo jakékoli soudní nebo správní řízení, jehož cílem je vymoci soulad s touto směrnicí.\n(43)\nPracovníci, kteří uplatní práva stanovená touto směrnicí, by měli požívat ochrany před propuštěním nebo rovnocennými nepříznivými důsledky, jako je tomu v případě pracovníků na zavolanou v situaci, kdy jim již nadále nejsou přidělovány pracovní úkoly, nebo přípravy na případné propuštění z důvodu, že chtěli tato práva uplatnit. Jestliže se pracovníci domnívají, že byli propuštěni nebo trpěli rovnocennými nepříznivými důsledky z uvedených důvodů, měli by mít pracovníci a příslušné orgány nebo subjekty možnost požádat zaměstnavatele o řádné odůvodnění propuštění nebo rovnocenného opatření.\n(44)\nDůkazní břemeno při dokazování, že nedošlo k propuštění nebo rovnocenným nepříznivým důsledkům z toho důvodu, že pracovníci uplatnili svá práva podle této směrnice, by měl nést zaměstnavatel, předloží-li pracovníci soudu nebo jinému příslušnému orgánu nebo subjektu skutečnosti nasvědčující tomu, že z těchto důvodů byli propuštěni nebo byli podrobeni opatřením s rovnocenným účinkem. Členské státy by měly být oprávněny nepoužít toto pravidlo v řízeních, při kterých by zjišťování skutkové podstaty věci příslušelo soudu nebo jinému příslušnému orgánu či subjektu, zejména v případě systémů, ve kterých musí propuštění takový orgán či subjekt předem schválit.\n(45)\nČlenské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení povinností vyplývajících z této směrnice. Tyto sankce mohou zahrnovat správní a finanční sankce, jako jsou pokuty nebo vyplacení odškodnění, jakož i jiné druhy sankcí.\n(46)\nJelikož cíle této směrnice, totiž zlepšení pracovních podmínek podporou transparentnějšího a předvídatelnějšího zaměstnání a zároveň zajištění přizpůsobivosti pracovního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu potřeby stanovit společné minimální požadavky, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(47)\nTato směrnice stanoví minimální požadavky, a nezasahuje tudíž do práva členských států přijmout nebo zachovat příznivější ustanovení. Práva nabytá podle stávajícího právního rámce by se měla uplatit i nadále, pokud tato směrnice nezavádí příznivější ustanovení. Provádění této směrnice nelze využít k omezení existujících práv stanovených ve stávajících unijních a vnitrostátních právních předpisech v této oblasti ani ho nelze považovat za platný důvod pro omezení obecné úrovně ochrany poskytnuté pracovníkům v oblasti, na niž se vztahuje tato směrnice. Provádění této směrnice by zejména nemělo být důvodem k zavedení smluv na nulový počet hodin nebo podobného typu pracovních smluv.\n(48)\nPři provádění této směrnice by se členské státy měly vyhnout uložení správních, finančních či právních omezení bránících zakládání a rozvoji mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy se proto vyzývají, aby posoudily dopad svého prováděcího aktu na malé a střední podniky a zajistily, že nebudou nepřiměřeně zasaženy, se zvláštním zřetelem na mikropodniky a na administrativní zátěž, a aby zveřejnily výsledky tohoto posouzení.\n(49)\nČlenské státy mohou provedením této směrnice pověřit sociální partnery, jestliže o to sociální partneři společně požádají a jestliže členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby mohly kdykoli zaručit výsledky vyžadované touto směrnicí. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi by členské státy měly rovněž přijmout vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů a k podpoře a posílení sociálního dialogu za účelem provádění ustanovení této směrnice.\n(50)\nČlenské státy by měly přijmout veškerá odpovídající opatření k zajištění plnění povinností vyplývajících z této směrnice, například případným prováděním kontrol.\n(51)\nVzhledem k podstatným změnám, jež tato směrnice zavádí, pokud jde o účel, působnost a obsah směrnice 91/533/EHS, není vhodné měnit uvedenou směrnici. Směrnice 91/533/EHS by proto měla být zrušena.\n(52)\nČlenské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (13) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel, předmět a oblast působnosti\n1.   Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání a zajistí přizpůsobivost trhu práce.\n2.   Tato směrnice stanoví minimální práva, jež se uplatňují na všechny pracovníky v Unii, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.\n3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se povinnosti stanovené v této směrnici neuplatní na pracovníky v pracovněprávním vztahu, v němž se předem určená a skutečně odpracovaná pracovní doba rovná v průměru nejvýše třem hodinám týdně během referenčního období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Do tohoto průměru tří hodin se počítá doba odpracovaná pro všechny zaměstnavatele tvořící tentýž podnik, skupinu nebo subjekt nebo pro všechny zaměstnavatele patřící k témuž podniku, skupině nebo subjektu.\n4.   Odstavec 3 se nepoužije na pracovněprávní vztah, v němž není před jeho začátkem stanoven zaručený objem placené práce.\n5.   Členské státy mohou určit, které osoby jsou odpovědné za plnění povinností pro zaměstnavatele stanovených v této směrnici za předpokladu, že jsou všechny tyto povinnosti splněny. Mohou rovněž rozhodnout, že veškerými těmito povinnostmi nebo jejich částí má být pověřena fyzická nebo právnická osoba, která není stranou pracovněprávního vztahu.\nTímto odstavcem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES (14).\n6.   Členské státy mohou na základě objektivních důvodů stanovit, že se ustanovení uvedená v kapitole III nepoužijí na úředníky, veřejné záchranné služby, ozbrojené síly, policejní orgány, soudce, státní zástupce, vyšetřovatele nebo jiné orgány pro vymáhání práva.\n7.   Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat povinnosti stanovené v článcích 12 a 13 a v čl. 15 odst. 1 písm. a) na fyzické osoby v domácnostech, které jednají jako zaměstnavatelé, pokud je daná práce vykonávána pro tyto domácnosti.\n8.   Kapitola II této směrnice se vztahuje na námořníky, aniž je dotčena směrnice 2009/13/ES, a na rybáře, aniž je dotčena směrnice Rady (EU) 2017/159. Povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. m) a o) a v článcích 7, 9, 10 a 12 se nevztahují na námořníky ani na rybáře.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\na)\n„rozvrhem pracovní doby“ rozvrh, v němž jsou stanoveny hodiny a dny, kdy začíná a končí výkon práce;\nb)\n„referenčními hodinami a dny“ časová období ve stanovených dnech, kdy lze na žádost zaměstnavatele vykonávat práci;\nc)\n„pracovním režimem“ způsob organizace pracovní doby a jejího rozvržení podle určitého schématu stanoveného zaměstnavatelem.\nČlánek 3\nPoskytování informací\nZaměstnavatel poskytne každému pracovníkovi informace požadované podle této směrnice písemně. Tyto informace jsou poskytovány nebo předávány v listinné nebo elektronické podobě, pokud k nim má pracovník přístup, pokud mohou být uloženy a vytisknuty a pokud si zaměstnavatel uschová doklad o jejich předání či obdržení.\nKAPITOLA II\nINFORMACE O PRACOVNĚPRÁVNÍM VZTAHU\nČlánek 4\nPovinnost poskytovat informace\n1.   Členské státy zajistí, aby byli zaměstnavatelé povinni informovat pracovníky o podstatných aspektech pracovněprávního vztahu.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:\na)\noznačení stran pracovněprávního vztahu;\nb)\nmísto výkonu práce; pokud není určeno žádné stálé nebo hlavní místo výkonu práce, zásadu, že pracovník je zaměstnán na různých místech nebo si může místo výkonu práce svobodně zvolit, s uvedením sídla nebo případně bydliště zaměstnavatele;\nc)\njednu z těchto informací:\ni)\nnázev, zařazení, povahu nebo druh práce, pro kterou byl pracovník přijat do zaměstnání, nebo\nii)\nstručné upřesnění nebo stručný popis práce;\nd)\ndatum začátku pracovněprávního vztahu;\ne)\nv případě pracovního poměru na dobu určitou datum jeho ukončení nebo jeho očekávané trvání;\nf)\nv případě zaměstnanců agentury práce označení uživatele, pokud, nebo jakmile je znám;\ng)\ndobu trvání a podmínky případné zkušební doby;\nh)\nnárok na případnou odbornou přípravu, pokud ji zaměstnavatel poskytuje;\ni)\ndélku placené dovolené, na kterou má pracovník nárok, nebo pokud ji není možné v době poskytnutí informací určit, postup pro přiznání a stanovení takové dovolené;\nj)\npostup, který je třeba dodržet ze strany zaměstnavatele a pracovníka, včetně formálních požadavků a výpovědních dob, v případě rozvázání pracovněprávního vztahu, nebo pokud nemohou být výpovědní doby v okamžiku poskytnutí informací uvedeny, způsob stanovení takových výpovědních dob;\nk)\nodměnu, včetně počáteční základní částky, jakékoli další případně použitelné složky odměny, uvedené samostatně, a frekvenci a způsob vyplácení odměny, na kterou má pracovník nárok;\nl)\npokud je pracovní režim zcela nebo převážně předvídatelný, délku standardního pracovního dne nebo týdne pracovníka a veškerá ustanovení o přesčasech a souvisejících odměnách a případně ustanovení o změnách v rozvržení směn;\nm)\nje-li pracovní režim zcela nebo převážně nepředvídatelný, zaměstnavatel pracovníka informuje o:\ni)\nzásadě, že rozvrh pracovní doby je proměnný, počtu zaručených placených hodin a odměně za práci vykonanou nad rámec těchto zaručených hodin;\nii)\nreferenčních hodinách a dnech, v nichž může být po pracovníkovi požadováno, aby vykonával práci;\niii)\nminimální lhůtě pro oznámení, na níž má pracovník nárok před zahájením jeho pracovního úkolu, a případně lhůtě pro jeho zrušení uvedenou v čl. 10 odst. 3;\nn)\nveškeré kolektivní smlouvy, kterými se řídí pracovní podmínky pracovníka, nebo v případě kolektivních smluv uzavřených mimo podnik zvláštními orgány nebo paritními institucemi, název příslušného orgánu nebo paritní instituce, v rámci kterých byly tyto smlouvy uzavřeny;\no)\noznačení institucí sociálního zabezpečení, jež přijímají příspěvky sociálního zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem, pokud není právem pracovníka si zvolit instituci sociálního zabezpečení, a jakoukoli ochranu související se sociálním zabezpečením, již zaměstnavatel poskytuje.\n3.   Informace uvedené v odst. 2 písm. g) až l) a o) mohou být případně poskytnuty formou odkazu na právní a správní předpisy nebo kolektivní smlouvy, kterými jsou tyto oblasti upraveny.\nČlánek 5\nDoba a způsob poskytování informací\n1.   Nebyly-li poskytnuty dříve, informace uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) až e), g), k), l) a m) se poskytují pracovníkovi individuálně ve formě jednoho či více dokumentů během období počínajícího prvním dnem výkonu práce a končícího sedmým kalendářním dnem. Ostatní informace uvedené v čl. 4 odst. 2 se poskytují pracovníkovi individuálně ve formě dokumentu do jednoho měsíce od prvního dne výkonu práce.\n2.   Členské státy mohou vypracovat vzory a modely dokumentů uvedených v odstavci 1 a dát je k dispozici pracovníkovi a zaměstnavateli mimo jiné prostřednictvím zveřejnění na jedné oficiální celostátní webové adrese nebo jinými vhodnými prostředky.\n3.   Členské státy zajistí, aby informace o právních nebo správních předpisech nebo o všeobecně platných kolektivních smlouvách, jimiž se řídí platný právní rámec, jež mají poskytovat zaměstnavatelé, byly všeobecně dostupné bezplatně, a to jasným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem na dálku a pomocí elektronických prostředků, mimo jiné prostřednictvím stávajících online portálů.\nČlánek 6\nZměny pracovněprávního vztahu\n1.   Členské státy zajistí, aby jakékoli změny aspektů pracovněprávního vztahu uvedené v čl. 4 odst. 2 a jakékoli změny dalších informací pro pracovníky vyslané do jiného členského státu nebo do třetí země uvedených v článku 7 sděloval zaměstnavatel pracovníkovi ve formě dokumentu při nejbližší příležitosti a nejpozději v den, kdy se začnou tyto změny uplatňovat.\n2.   Dokument uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na změny, jež pouze odrážejí změny právních a správních předpisů nebo kolektivních smluv, jež jsou uvedeny v dokumentech zmíněných v čl. 5 odst. 1, a případně v článku 7.\nČlánek 7\nDalší informace pro pracovníky vyslané do jiného členského státu nebo do třetí země\n1.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je po pracovníkovi požadováno, aby vykonával svou práci v jiném členském státě nebo jiné třetí zemi, než je členský stát, v němž obvykle pracuje, zaměstnavatel poskytl pracovníkovi před jeho odjezdem dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 1, jež obsahují alespoň tyto další informace:\na)\nzemě, v níž (nichž) má být práce v zahraničí vykonávána, a odhadovaná délka výkonu práce;\nb)\nměna, ve které je vyplácena odměna za práci;\nc)\npřípadně peněžní či věcné plnění vyplývající z výkonu pracovního úkolu;\nd)\ninformace o tom, zda je zajištěn návrat pracovníka, a pokud ano, jaké jsou podmínky jeho návratu.\n2.   Členské státy zajistí, aby byl vyslaný pracovník, na něhož se vztahuje směrnice 96/71/ES, uvědomen dále o:\na)\nodměně, na niž má nárok v souladu s platnými právními předpisy hostitelského členského státu;\nb)\npřípadně o zvláštních příplatcích za vyslání a podmínkách pro náhradu výdajů za cestovné, ubytování a stravu;\nc)\nodkazu na jednu oficiální celostátní webovou adresu zřízenou hostitelským členským státem podle čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU (15).\n3.   Informace uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) mohou být případně poskytnuty formou odkazu na konkrétní ustanovení právních nebo správních předpisů nebo kolektivních smluv, kterými jsou tyto informace upraveny.\n4.   Nestanoví-li členské státy jinak, odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud doba trvání jednotlivého výkonu práce mimo členský stát, v němž pracovník obvykle pracuje, činí čtyři po sobě jdoucí týdny nebo méně.\nKAPITOLA III\nMINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE PRACOVNÍCH PODMÍNEK\nČlánek 8\nMaximální doba trvání zkušební doby\n1.   Členské státy zajistí, že pokud se na pracovněprávní vztah vztahuje zkušební doba vymezená podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebude tato doba delší než šest měsíců.\n2.   V případě pracovních poměrů na dobu určitou členské státy zajistí, aby byla délka této zkušební doby přiměřená předpokládané době trvání smlouvy a povaze práce. V případě prodloužení smlouvy na výkon stejných pracovních úkolů se na pracovní poměr nevztahuje nová zkušební doba.\n3.   Členské státy mohou výjimečně stanovit delší zkušební doby v případech, kdy to vyžaduje povaha zaměstnání nebo je to v zájmu pracovníka. Nebyl-li pracovník během zkušební doby přítomen v práci, mohou členské státy stanovit, že zkušební dobu lze prodloužit o dobu odpovídající trvání nepřítomnosti.\nČlánek 9\nSouběžné zaměstnání\n1.   Členské státy zajistí, aby zaměstnavatel nesměl pracovníkovi zakázat přijmout zaměstnání u jiných zaměstnavatelů mimo rozvrh pracovní doby stanovený s dotčeným zaměstnavatelem ani s pracovníkem nepříznivě zacházet, pokud souběžné zaměstnání přijme.\n2.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může zaměstnavatel využít omezení z důvodu neslučitelnosti na základě objektivních důvodů, jako jsou zdraví a bezpečnost, ochrana obchodního tajemství, integrita veřejné služby nebo zabránění střetu zájmů.\nČlánek 10\nMinimální předvídatelnost práce\n1.   Členské státy zajistí, aby v případě, že pracovní režim pracovníka je zcela nebo převážně nepředvídatelný, zaměstnavatel směl po pracovníkovi požadovat, aby vykonával práci, pouze tehdy, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:\na)\npráce je vykonávána v předem určených referenčních hodinách a dnech, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. m) bodě ii) a\nb)\npracovník je svým zaměstnavatelem o pracovním úkolu předem informován v přiměřené lhůtě pro oznámení stanovené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. m) bodě iii).\n2.   Pokud není splněn jeden nebo oba požadavky stanovené v odstavci 1, má pracovník právo odmítnout vykonat pracovní úkol, aniž by pro něj z toho vyplývaly nepříznivé následky.\n3.   Pokud členské státy umožňují zaměstnavateli zrušit pracovní úkol bez náhrady, přijmou nezbytná opatření v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi, aby zajistily, že pracovník bude mít nárok na náhradu, pokud zaměstnavatel po uplynutí určité přiměřené lhůty zruší pracovní úkol, na jehož vykonání se s pracovníkem dříve dohodl.\n4.   Členské státy mohu stanovit podmínky uplatňování tohoto článku, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi.\nČlánek 11\nDoplňková opatření pro pracovní smlouvy na zavolanou\nPokud členské státy dovolují využívání pracovních smluv na zavolanou nebo podobných pracovních smluv, přijmou jedno nebo více z následujících opatření, kterými předejdou zneužívajícím praktikám:\na)\nomezí používání a dobu trvání pracovních smluv na zavolanou či podobných pracovních smluv;\nb)\nstanoví vyvratitelnou domněnku existence pracovní smlouvy s minimálním počtem placených hodin na základě průměrně odpracovaných hodin v daném období;\nc)\nstanoví jiná rovnocenná opatření, jež zajistí účinné předcházení zneužívajícím praktikám.\nČlenské státy o těchto opatřeních uvědomí Komisi.\nČlánek 12\nPřechod na jinou formu zaměstnání\n1.   Členské státy zajistí, aby pracovník, který ukončil svou případnou zkušební dobu a pracoval u téhož zaměstnavatele po dobu nejméně šesti měsíců, mohl požádat o formu zaměstnání s předvídatelnějšími a jistějšími pracovními podmínkami, pokud je k dispozici, a obdržel na takovou žádost odůvodněnou písemnou odpověď. Členské státy mohou omezit četnost žádostí v souvislosti s uplatněním povinnosti podle tohoto článku.\n2.   Členské státy zajistí, aby zaměstnavatel poskytl odůvodněnou písemnou odpověď uvedenou v odstavci 1 do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Pokud jde o fyzické osoby, jež jednají jako zaměstnavatelé a mikropodniky nebo malé a střední podniky, mohou členské státy stanovit, že lze tuto lhůtu prodloužit nejvýše o tři měsíce, a umožnit ústní odpověď na další obdobné žádosti podané týmž pracovníkem, jestliže se odůvodnění odpovědi, pokud jde o situaci pracovníka, nezměnilo.\nČlánek 13\nPovinná odborná příprava\nČlenské státy zajistí, aby zaměstnavatel poskytoval pracovníkům bezplatnou odbornou přípravu, pokud pro něj z unijních či vnitrostátních právních předpisů nebo z kolektivních smluv plyne povinnost poskytnout pracovníkovi k výkonu práce, za jejímž účelem byl zaměstnán, odbornou přípravu, přičemž tato příprava bude považována za odpracovanou dobu a je-li to možné, bude probíhat během pracovní doby.\nČlánek 14\nKolektivní smlouvy\nČlenské státy mohou umožnit sociálním partnerům zachovat, sjednávat, uzavírat a vymáhat v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi kolektivní smlouvy, které stanoví ustanovení o pracovních podmínkách pracovníků, jež se liší od ustanovení uvedených v článcích 8 až 13, přičemž respektují celkovou úroveň ochrany pracovníků.\nKAPITOLA IV\nHORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 15\nPrávní domněnky a mechanismus včasného vypořádání\n1.   Členské státy zajistí, aby se v případě, že pracovník neobdrží včas veškeré dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo v článku 6 nebo alespoň jejich část, použil alespoň jeden z následujících mechanismů:\na)\npracovník může uplatnit domněnky, jež svědčí v jeho prospěch a které vymezil členský stát, přičemž zaměstnavatelé mají možnost tyto domněnky vyvrátit,\nb)\npracovník má možnost podat stížnost příslušnému orgánu nebo subjektu a má právo obdržet odpovídající včasnou a účinnou nápravu.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že uplatňování domněnek a mechanismy uvedené v odstavci 1 jsou podmíněny oznámením zaměstnavatele a opomenutím zaměstnavatele poskytnout včas chybějící informace.\nČlánek 16\nPrávo na nápravu\nČlenské státy zajistí, aby pracovníci, včetně těch, jejichž pracovněprávní vztah skončil, měli přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a měli právo na nápravu v případě porušení jejich práv vyplývajících z této směrnice.\nČlánek 17\nOchrana před nepříznivým zacházením nebo následky\nČlenské státy zavedou opatření nezbytná na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci pracovníků, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo před nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané zaměstnavateli nebo jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržení práv stanovených v této směrnici.\nČlánek 18\nOchrana před propuštěním a důkazní břemeno\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění nebo opatření s rovnocenným účinkem a veškeré přípravy na propuštění pracovníků z toho důvodu, že uplatňovali práva stanovená v této směrnici.\n2.   Pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni nebo podrobeni opatřením s rovnocenným účinkem z toho důvodu, že uplatňovali práva stanovená v této směrnici, mohou zaměstnavatele požádat o řádné odůvodnění propuštění nebo opatření s rovnocenným účinkem. Zaměstnavatel poskytne uvedené odůvodnění písemně.\n3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že předloží-li pracovníci uvedení v odstavci 2 soudu nebo jinému příslušnému orgánu nebo subjektu skutečnosti nasvědčující tomu, že k takovému propuštění nebo opatření s rovnocenným účinkem došlo, přísluší zaměstnavateli prokázat, že se propuštění zakládalo na jiných důvodech, než jsou důvody uvedené v odstavci 1.\n4.   Odstavec 3 nebrání členským státům zavést pravidla dokazování, která jsou pro pracovníky příznivější.\n5.   Členské státy nemusí použít odstavec 3 na řízení, v nichž zjišťování skutkové podstaty věci přísluší soudu nebo jinému příslušnému orgánu nebo subjektu.\n6.   Odstavec 3 se nevztahuje na trestní řízení, pokud členský stát nestanoví jinak.\nČlánek 19\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice nebo příslušných již platných ustanovení týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nKAPITOLA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 20\nZákaz snížení úrovně právní ochrany a příznivější ustanovení\n1.   Tato směrnice není platným důvodem ke snížení obecné úrovně ochrany již poskytované pracovníkům v členských státech.\n2.   Tato směrnice se nedotýká práva členských států uplatňovat nebo přijímat právní nebo správní předpisy, které jsou pro pracovníky příznivější, nebo podporovat či umožňovat uplatňování kolektivních smluv, které jsou pro pracovníky příznivější.\n3.   Touto směrnicí nejsou dotčena žádná jiná práva, jež pracovníkům přiznávají jiné právní akty Unie.\nČlánek 21\nProvedení ve vnitrostátním právu a provádění\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. srpna 2022. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.\n2.   Předpisy podle odstavce 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\n4.   Členské státy přijmou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi vhodná opatření k zajištění účinného zapojení sociálních partnerů a k podpoře a posílení sociálního dialogu za účelem provádění ustanovení této směrnice.\n5.   Členské státy mohou prováděním této směrnice pověřit sociální partnery, jestliže o to sociální partneři společně požádají a jestliže členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že mohou kdykoli zaručit výsledky vyžadované touto směrnicí.\nČlánek 22\nPřechodná ustanovení\nDo 1. srpna 2022 se práva a povinnosti stanovené v této směrnici vztahují na všechny pracovněprávní vztahy. Dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článcích 6 a 7 však musí zaměstnavatel poskytnout nebo doplnit pouze na žádost pracovníka, který byl k uvedenému dni již zaměstnán. Pokud pracovník takovou žádost nepodá, nevede to k jeho vyloučení z minimálních práv stanovených podle článků 8 až 13.\nČlánek 23\nPřezkum Komisí\nDo 1. srpna 2027 Komise přezkoumá po konzultaci s členskými státy a sociálními partnery na úrovni Unie a s přihlédnutím k dopadu na mikropodniky a malé a střední podniky provádění této směrnice a navrhne případně legislativní změny.\nČlánek 24\nZrušení\nSměrnice 91/533/EHS se zrušuje s účinkem od 1. srpna 2022. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.\nČlánek 25\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 26\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 39.\n(2)  Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 53.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.\n(4)  Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).\n(5)  Rozsudky Soudního dvora ze dne 3. července 1986, Deborah Lawrie-Blum v. spolková země Bádensko-Württembersko, C-66/85, ECLI:EU:C:1986:284; ze dne 14. října 2010, Union Syndicale Solidaires Isère v. předseda vlády a další, C-428/09, ECLI:EU:C:2010:612; ze dne 9. července 2015, Ender Balkaya v. Kiesel Abbruch- und Recycling Technik GmbH, C-229/14, ECLI:EU:C:2015:455; ze dne 4. prosince 2014, FNV Kunsten Informatie en Media v. Staat der Nederlanden, C-413/13, ECLI:EU:C:2014:2411, a ze dne 17. listopadu 2016, Betriebsrat der Ruhrlandklinik gGmbH v. Ruhrlandklinik gGmbH, C-216/15, ECLI:EU:C:2016:883.\n(6)  Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30).\n(7)  Směrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 1).\n(10)  Směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění (Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).\n(13)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).", "summary": "Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v EU\nTransparentní a předvídatelné pracovní podmínky v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nJejím cílem je zlepšení pracovních podmínek podporou transparentnějšího a předvídatelnějšího zaměstnání a zároveň zajištění přizpůsobivosti pracovního trhu. Stanovuje minimální práva a aktualizuje pravidla na informace, které musí být poskytnuty pracovníkům o jejich pracovních podmínkách.\nSměrnice přispívá k posílení sociálního rozměru Evropy jako součást spuštění evropského pilíře sociálních práv.\nKLÍČOVÉ BODY\nSměrnice se vydává v souvislosti s článkem 31 Listiny základních práv EU, který říká, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Jde také o konkrétní návazný dokument na zásady 5 a 7 evropského pilíře sociálních práv.\nKoho se týká?\nVztahuje se na ty, kteří pracují více než 3 hodiny týdně během 4 týdnů (tzn. více než 12 hodin měsíčně), kteří jsou vázáni pracovní smlouvou nebo v pracovněprávním vztahu tak, jak je definován vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každé zemi EU — s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora. Může se týkat i pracovníků se smlouvou na nulový počet hodin, jako jsou pracovníci řetězců rychlého občerstvení, pracovníci v logistických centrech, pracovníci doplňující regály v supermarketech, pracovníci v cizí domácnosti nebo osoby pracující na základě poukazu* a pracovníci platforem, jako jsou řidiči nebo doručovatelé na zavolanou, za předpokladu, že splňují výše uvedená kritéria, která definují pracovníka.\nÚředníci, ozbrojené síly nebo členové záchranných služeb a orgánů pro vymáhání práv mohou být na základně objektivních důvodů vyloučeni z kapitoly III této směrnice (minimální požadavky týkající se pracovních podmínek).\nPracovní poměr\nZaměstnavatelé musí nejpozději do jednoho týdne od prvního dne výkonu práce písemně informovat pracovníky o všech základních složkách pracovního poměru, včetně:označení stran v pracovním poměru, místa výkonu práce a povahy činnosti, data počátku a v případě pracovního poměru na dobu určitou data jeho ukončení nebo jeho očekávané trvání, základní plat, jakékoli jiné složky odměny, včetně odměn za přesčasy a frekvenci a způsob vyplácení, délka běžného pracovního dne nebo týdne, když je pracovní rytmus předvídatelný, když je pracovní režim nepředvídatelný, musí zaměstnavatelé informovat zaměstnance o referenčních hodinách a dnech, kdy mohou být povoláni k práci, minimální lhůtě pro oznámení před započetím práce a počtu zaručených placených hodin.U doplňujících informací, které jsou uvedené níže, je lhůta pro informování pracovníků nejpozději 1 měsíc od prvního dne výkonu práce:doba trvání placené dovolené, jakýkoli nárok na odbornou přípravu, jakékoli kolektivní smlouvy, kterými se řídí podmínky pracovníka, označení orgánu sociálního zabezpečení, který přijímá příspěvky sociálního zabezpečení, které jsou povinností zaměstnavatele, výpovědní doba při ukončení pracovněprávního vztahu nebo způsob stanovení takové výpovědní doby, u zaměstnanců agentury práce označení uživatele (tzn. toho, kdo využívá služeb agenturních pracovníků), pokud, nebo jakmile je znám.Pracovníci přemístění („vyslaní“) do jiné země EU nebo do země mimo EU\nZaměstnavatelé musí před odjezdem poskytnout příslušné dokumenty obsahující alespoň následující další informace:země, v nichž má být práce v zahraničí vykonávána, a odhadovaná délka výkonu práce, měna, ve které je vyplácena odměna za práci, případně peněžní či věcné plnění vyplývající z výkonu pracovního úkolu, informace o tom, zda je zajištěn návrat pracovníka, a informace o jeho podmínkách.Vyslaní pracovníci, na které se vztahuje směrnice 96/71/ES (viz shrnutí zde) musí být dále uvědoměni mimo jiné o:příslušné odměně podle právních předpisů v hostitelské zemi EU, případně o zvláštních příplatcích za vyslání a podmínkách pro náhradu výdajů za cestovné, ubytování a stravu.Minimální požadavky na pracovní poměr\nSměrnice stanovuje řadu minimálních práv, včetně práva:nemít zkušební dobu delší než 6 měsíců, pokud to není v zájmu pracovníka nebo to nevyžaduje daná činnost, pracovat pro jiného zaměstnavatele mimo stanovenou pracovní dobu bez nepříznivého zacházení, pokud nejsou na základě objektivních důvodů odůvodněna omezení z důvodu neslučitelnosti, odmítnout vykonat pracovní úkol mimo předem určené referenční hodiny a dny, aniž by pro pracovníka z toho vyplývaly nepříznivé následky, pokud jde o pracovníky, o jejichž pracovním režimu rozhoduje zaměstnavatel a je zcela nebo převážně nepředvídatelný, požádat po šesti měsících práce pro stejného zaměstnavatele o formu zaměstnání s předvídatelnějšími a jistějšími pracovními podmínkami, na bezplatnou odbornou přípravu, když je po zaměstnavateli EU nebo vnitrostátní legislativou nebo kolektivními smlouvami poskytnutí takové odborné přípravy požadováno.Země EU mohou sociálním partnerům povolit uzavírat kolektivní smlouvy, které stanoví pracovní podmínky, jež se liší od těch uvedených výše, zůstává-li zachována celková úroveň ochrany pracovníků.\nSmlouvy na zavolanou*\nZemě EU, které umožňují použití smluv na zavolanou nebo podobných pracovních smluv (např. zakázková ekonomika nebo smlouvy na nulový počet hodin) musí přijmout opatření pro předcházení zneužívajícím praktikám, jako jsou:omezení využívání zaměstnání na zavolanou a podobných smluv, zavedení nevyvratitelné domněnky*, že pracovněprávní vztah se zaručeným počtem placených hodin na základě hodin odpracovaných v předchozím referenčním období existuje.Stížnosti, náprava, ochrana a propuštění\nZemě EU musí:Zajistit, aby pracovníci, kteří neobdrželi příslušné informace včas, měli přístup k alespoň jednomu z následujících dvou opatření:podání stížnosti u příslušného orgánu a obdrželi včasnou a účinnou nápravu nebouplatnění příznivých právních domněnek v jejich prospěch zajistit, aby pracovníci včetně těch, jejichž pracovní poměr skončil, měli přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a právo na nápravu*, zavést nezbytná opatření na ochranu pracovníků před nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele a před jakýmikoli nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané zaměstnavateli, přijmout opatření, která zamezí, aby byli pracovníci propouštění, protože využili svých práv stanovených v této směrnici.Směrnice není platným důvodem ke snížení obecné úrovně ochrany již poskytované pracovníkům v EU a nebrání zemím EU přijmout právní předpisy, které jsou pro pracovníky příznivější.\nZrušení\nTato směrnice zrušuje směrnici Rady 91/533/EHS o informování zaměstnanců o jejich pracovních podmínkách od 1. srpna 2022.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nJe v platnosti od 31. července 2019 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 1. srpna 2022.\nKONTEXT\nViz také:Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky (Evropská komise) Informativní přehled: Cesta k transparentním a předvídatelným pracovním podmínkám (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nOsoby pracující na základě poukazu: zaměstnavatel získá od třetí strany (obvykle vládního orgánu) poukaz, který se použije namísto hotovosti jako platba pracovníkovi, který poskytuje službu.\nSmlouva na zavolanou: druh smlouvy mezi zaměstnavatelem a pracovníkem, např. smlouva na nulový počet hodin, kdy zaměstnavatel není povinen poskytnout žádnou minimální pracovní dobou a pracovník může a nemusí být povinen přijmout jakoukoli nabízenou práci.\nNevyvratitelná domněnka: domněnka, kterou soud považuje za pravdivou, nezpochybní-li ji někdo a nedokáže-li opak (dobře známou nevyvratitelnou domněnkou je „presumpce neviny, dokud není prokázána vina“).\nPrávo na nápravu: právo žádat kompenzaci.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105–121)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12–35)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření evropského pilíře sociálních práv (COM(2017) 250 final, 26.4.2017)\nListina základních práv Evropské unie – Hlava IV – Solidarita – Článek 31 – Slušné a spravedlivé pracovní podmínky (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 399)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 1–7)\nSměrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30–50)\nPostupné změny směrnice 2009/13/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9–19)\nSměrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění (Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46–49)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1–6)\nSměrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32–35)\nPoslední aktualizace 25.10.2019"}
{"celex_id": "32017L1371", "reference": "28.7.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 198/29\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1371\nze dne 5. července 2017\no boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 83 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOchrana finančních zájmů Unie se nevztahuje pouze na správu rozpočtových prostředků, ale týká se i všech opatření, jež poškozují nebo mohou poškodit její aktiva a aktiva členských států, a to v rozsahu, v jakém mají tato opatření význam pro politiky Unie.\n(2)\nÚmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (3), včetně protokolů k této úmluvě ze dne 27. září 1996 (4), 29. listopadu 1996 (5) a 19. června 1997 (6) (dále jen „úmluva“) stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti podvodů poškozujících finanční zájmy Unie. Úmluva byla vypracována členskými státy a konstatovalo se v ní, že podvody poškozující příjmy a výdaje Unie se v mnoha případech neomezují pouze na jednu zemi a jsou často páchány organizovanými kriminálními sítěmi. Již v úmluvě proto bylo uznáno, že v zájmu ochrany finančních zájmů Unie je třeba trestně stíhat podvodná jednání, která tyto zájmy poškozují. Ve stejné době bylo přijato rovněž nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (7). Uvedené nařízení stanoví obecná pravidla týkající se stejnorodých kontrol a správních opatření a sankcí postihujících nesrovnalosti s ohledem na právo Unie a zároveň odkazuje na odvětvové předpisy v této oblasti, na podvodná jednání definovaná v úmluvě a na použití trestního práva a trestního řízení členských států.\n(3)\nPolitiku Unie v oblasti ochrany finančních zájmů Unie již upravují harmonizační opatření, například nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95. S cílem zajistit provádění politiky Unie v této oblasti je nezbytné pokračovat ve sbližování trestního práva členských států doplněním správní a občanskoprávní ochrany finančních zájmů Unie u nejzávažnějších typů jednání souvisejícího s podvody v této oblasti a zároveň předcházet rozporům v těchto oblastech práva i mezi nimi.\n(4)\nOchrana finančních zájmů Unie vyžaduje společnou definici podvodů, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, jež by měla zahrnovat podvodná jednání poškozující výdaje, příjmy a aktiva souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“) včetně finančních operací, jako jsou zápůjční a úvěrové činnosti. Pojem závažné trestné činy proti společnému systému daně z přidané hodnoty (DPH) zavedený směrnicí Rady 2006/112/ES (8) (dále jen „společný systém DPH“) označuje nejzávažnější formy podvodů v oblasti DPH, zejména karuselové podvody, podvody s DPH na bázi chybějícího obchodníka a podvody s DPH páchané v rámci zločinného spolčení, které představují vážnou hrozbu pro společný systém DPH, a tudíž i pro rozpočet Unie. Trestné činy proti společnému systému DPH by měly být považovány za závažné, pokud se týkají území dvou nebo více členských států, pokud jsou výsledkem podvodného systému, v němž jsou tyto trestné činy páchány strukturovaným způsobem s cílem získat neoprávněný prospěch ze společného systému DPH, a pokud celková škoda těmito trestnými činy způsobená je nejméně 10 000 000 EUR. Celkovou škodou se rozumí odhadovaná škoda, kterou způsobil celý podvodný systém finančním zájmům dotčených členských států i Unie, s výjimkou úroků či penále. Cílem této směrnice je přispět k úsilí v boji proti této trestné činnosti.\n(5)\nPlní-li Komise rozpočet Unie v rámci sdíleného nebo nepřímého řízení, může úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřit členské státy nebo je svěřit institucím či jiným subjektům zřízeným podle Smluv nebo některým dalším subjektům či osobám. V případě tohoto sdíleného nebo nepřímého řízení by finanční zájmy Unie měly požívat stejné úrovně ochrany jako při přímém řízení Komisí.\n(6)\nPro účely této směrnice je výdajem souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek jakýkoli výdaj, který souvisí s veřejnými zakázkami podle čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (9).\n(7)\nPrávo Unie vztahující se na praní peněz je plně použitelné na praní peněz ve vztahu k majetku pocházejícímu z trestných činů, jichž se týká tato směrnice. Odkaz na toto právo by měl zajistit, že režim sankcí zavedený touto směrnicí bude použitelný na všechny závažné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie.\n(8)\nKorupce představuje pro finanční zájmy Unie obzvláště závažnou hrozbu, která v mnoha případech může také souviset s podvodným jednáním. Jelikož všechny úřední osoby jsou povinny postupovat při uplatňování vlastního úsudku nebo uvážení nestranně, mělo by být poskytování úplatků za účelem ovlivnění úsudku nebo uvážení úřední osoby a přijímání tohoto úplatku zahrnuto do definice korupce bez ohledu na právní předpisy platné v zemi dané úřední osoby nebo pro dotčenou mezinárodní organizaci.\n(9)\nFinanční zájmy Unie mohou být ohroženy určitými druhy jednání úřední osoby, které je správa finančních prostředků nebo aktiv svěřena, ať už za ni odpovídá nebo na ni dohlíží, je-li cílem těchto druhů jednání zpronevěřit finanční prostředky nebo aktiva v rozporu se zamýšleným účelem, a tím poškodit finanční zájmy Unie. Je proto třeba zavést přesnou definici trestných činů pokrývající uvedené jednání.\n(10)\nPokud jde o trestné činy pasivní korupce a zpronevěry, je nutné začlenit definici úředních osob, která se bude vztahovat na všechny příslušné osoby působící ve veřejné službě v Unii, v členských státech nebo ve třetích zemích. Na správě finančních prostředků Unie se stále více podílejí soukromé osoby. Aby se zajistila odpovídající ochrana finančních prostředků Unie před korupcí a zpronevěrou, musí se tedy definice „úřední osoby“ vztahovat na osoby, které sice ve veřejné službě nepůsobí, ale jsou pověřeny podobnými úkoly veřejné služby ve vztahu k finančním prostředkům Unie a tyto úkoly vykonávají, jako například smluvní strany podílející se na správě takových finančních prostředků.\n(11)\nSe všemi znaky skutkové podstaty trestných činů stanovených v této směrnici musí být spojen pojem úmyslu. Úmysl při jednání nebo opomenutí lze odvodit z objektivních skutkových okolností. Tato směrnice se nevztahuje na trestné činy, k jejichž spáchání není vyžadován úmysl.\n(12)\nTato směrnice neukládá členským státům povinnost stanovit trest odnětí svobody za spáchání jiných než závažných trestných činů v případech, v nichž vnitrostátní právo stanoví domněnku úmyslného zavinění.\n(13)\nNěkteré trestné činy poškozující finanční zájmy Unie v praxi často úzce souvisí s trestnými činy, na něž se vztahuje čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a legislativní akty Unie založené na uvedeném ustanovení. Při formulaci ustanovení této směrnice je tudíž třeba zajistit soulad mezi uvedenými legislativními akty a touto směrnicí.\n(14)\nPrávnické osoby by měly být odpovědné za trestné činy vymezené touto směrnicí, jež byly spáchány jejich jménem, v rozsahu, v jakém mohou být jim přičitatelným jednáním poškozeny nebo ohroženy finanční zájmy Unie.\n(15)\nS cílem zajistit v celé Unii rovnocennou ochranu finančních zájmů Unie pomocí odrazujících opatření by měly členské státy pro trestné činy vymezené v této směrnici dále stanovit určité druhy trestů a jejich sazby. Trestní sazby by neměly překračovat míru, která je pro dané trestné činy přiměřená.\n(16)\nJelikož tato směrnice stanoví minimální pravidla, mohou členské státy přijmout nebo zachovat přísnější pravidla týkající se trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.\n(17)\nTouto směrnicí není dotčeno řádné a účinné uplatňování disciplinárních opatření nebo sankcí jiné než trestní povahy. Při výměře trestu za trestný čin vymezený podle této směrnice lze zohlednit sankce, které nejsou rovnocenné trestním sankcím a které byly dotčené osobě uloženy za stejné jednání. U ostatních sankcí by mělo být plně respektováno právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin (zásada ne bis in idem). Tato směrnice nekriminalizuje jednání, které není rovněž předmětem disciplinárních sankcí nebo jiných opatření týkajících se porušení úředních povinností, pokud lze na dotčenou osobu takové disciplinární sankce nebo jiná opatření uplatnit.\n(18)\nSankce pro fyzické osoby by měly v určitých případech spočívat v trestu odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let. Měly by být zahrnuty přinejmenším ty případy, v nichž byla způsobena značná škoda nebo získán značný prospěch, přičemž škoda nebo prospěch by měly být považovány za značné, pokud převyšují 100 000 EUR. Pokud právo členského státu nestanoví výslovně prahovou hodnotu značné škody nebo značného prospěchu jako základ pro trest na horní hranici trestní sazby, měl by tento členský stát zajistit, aby jeho soudy při vyměřování trestů za podvod a trestné činy poškozující finanční zájmy Unie vzaly výši škody nebo prospěchu náležitě v úvahu. Tato směrnice nebrání členským státům v tom, aby stanovily jiné okolnosti naznačující závažnou povahu trestného činu, například jsou-li škoda nebo prospěch potenciální, avšak velmi značné. V případě trestných činů proti společnému systému DPH by však prahová hodnota, nad níž by škoda a prospěch měly být považovány v souladu s touto směrnicí za značné, měla činit 10 000 000 EUR. Zavedení minimální horní hranice sazby trestu odnětí svobody je nutné k zaručení rovnocenné ochrany finančních zájmů Unie v celé Unii. Účelem trestů je silně odrazovat potenciální pachatele v celé Unii.\n(19)\nČlenské státy by měly zajistit, aby skutečnost, že byl trestný čin spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (10), byla v souladu s platnými předpisy stanovenými jejich právními řády považována za přitěžující okolnost. Měly by zajistit, aby soudci mohli k této přitěžující okolnosti při vyměřování trestů pro pachatele trestných činů přihlédnout, aniž by k tomu byli povinni. Členské státy nejsou povinny přitěžující okolnost stanovit v případě, že trestné činy ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV jsou podle vnitrostátního práva samostatné trestné činy a mohou za ně být uloženy přísnější tresty.\n(20)\nVzhledem k zejména mobilitě pachatelů a výnosů z protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie, jakož i ke složitým přeshraničním vyšetřováním, která z toho vyplývají, by měl každý členský stát stanovit svou soudní příslušnost, aby mohl proti tomuto jednání bojovat. Každý členský stát by tak měl zajistit, aby se jeho soudní příslušnost vztahovala i na trestné činy spáchané s využitím informačních a komunikačních technologií, k nimž byl získán přístup z jeho území.\n(21)\nVzhledem k tomu, že u přeshraničních trestných činů spadajících do působnosti této směrnice může být založena příslušnost více soudů, měly by členské státy zajistit, aby při uplatňování vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici byla plně respektována zásada ne bis in idem.\n(22)\nČlenské státy by měly stanovit pravidla týkající se promlčecích dob nezbytná k tomu, aby mohly proti protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie bojovat. V případě trestných činů, jež lze postihovat trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby ve výši nejméně čtyř let, by promlčecí doba měla činit alespoň pět let od okamžiku spáchání daného trestného činu. Tím by neměly být dotčeny členské státy, které promlčecí doby pro vyšetřování, trestní stíhání a výkon trestu nestanoví.\n(23)\nAniž jsou dotčena pravidla v oblasti přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci v trestních věcech a další pravidla podle práva Unie, zejména podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11), je třeba vhodně upravit spolupráci, aby se zajistil účinný postup proti trestným činům, které vymezuje tato směrnice a které poškozují finanční zájmy Unie, včetně vzájemné výměny informací mezi členskými státy a Komisí a technické a operativní pomoci poskytované Komisí příslušným vnitrostátním orgánům, kterou mohou tyto orgány potřebovat k usnadnění koordinace svých vyšetřování. Tato pomoc by neměla vést k zapojení Komise do vyšetřování nebo stíhání konkrétních trestných činů vnitrostátními orgány. Účetní dvůr a auditoři pověření prováděním auditu rozpočtů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by měli Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dalším příslušným orgánům oznámit všechny skutečnosti, které by mohly být kvalifikovány jako trestný čin podle této směrnice, a členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní kontrolní orgány ve smyslu článku 59 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 postupovaly v souladu s článkem 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stejným způsobem.\n(24)\nKomise by měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy pro dosažení souladu s touto směrnicí. Zpráva může být případně doplněna o návrhy zohledňující další možný vývoj, zejména ohledně financování rozpočtu Unie.\n(25)\nTato směrnice by měla nahradit úmluvu pro ty členské státy, které jsou jí vázány.\n(26)\nPro účely uplatňování čl. 3 odst. 4 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (12) by měl být odkaz na závažné podvody ohrožující finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 1 a v čl. 2 odst. 1 úmluvy, vykládán jako odkaz na podvod poškozující finanční zájmy Unie ve smyslu článku 3 a čl. 7 odst. 3 této směrnice nebo, pokud jde o trestné činy proti společnému systému DPH, ve smyslu čl. 2 odst. 2 této směrnice.\n(27)\nSoučástí řádného provádění této směrnice členskými státy je i zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány a výměna těchto údajů mezi členskými státy na jedné straně a mezi příslušnými orgány Unie na straně druhé. Zpracování osobních údajů na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými vnitrostátními orgány by mělo být upraveno acquis Unie. Výměna osobních údajů mezi členskými státy by měla být prováděna v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (13). Pokud osobní údaje zpracovávají orgány, instituce a jiné subjekty Unie, měly by se použít nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (14) nebo případně jiné právní akty Unie upravující zpracování osobních údajů těmito subjekty, jakož i platná pravidla týkající se utajení soudního řízení.\n(28)\nZamýšlený odrazující účinek těchto trestních sankcí si žádá zvláštní obezřetnost, pokud jde o dodržování základních práv. Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), především právo na svobodu a bezpečnost, na ochranu osobních údajů, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů, jakož i zásadu ne bis in idem. Tato směrnice má zajistit plné dodržování těchto práv a zásad a musí být prováděna v souladu s nimi.\n(29)\nČlenské státy by měly přijmout opatření nezbytná k zajištění urychleného zpětného získání částek a k jejich převodu do rozpočtu Unie, aniž jsou dotčena příslušná unijní pravidla pro jednotlivá odvětví týkající se finančních oprav a zpětného získávání neoprávněně vynaložených částek.\n(30)\nSprávní opatření a sankce hrají důležitou úlohu v ochraně finančních zájmů Unie. Tato směrnice neosvobozuje členské státy od povinnosti uplatňovat a vykonávat správní sankce a opatření Unie ve smyslu článků 4 a 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.\n(31)\nTato směrnice by měla uložit členským státům povinnost stanovit ve svém vnitrostátním právu trestní sankce za podvody a s nimi související trestné činy, jež poškozují finanční zájmy Unie a na něž se směrnice vztahuje. Tato směrnice by neměla zakládat povinnosti týkající se uplatňování těchto sankcí nebo jiného dostupného způsobu vymáhání práva na jednotlivé případy. Členské státy mohou v zásadě i nadále současně uplatňovat správní opatření a sankce v oblasti, na niž se tato směrnice vztahuje. Při uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které provádějí tuto směrnici, by členské státy nicméně měly zajistit, aby ukládání trestních sankcí za trestné činy v souladu s touto směrnicí a správních opatření a sankcí nevedlo k porušení Listiny.\n(32)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny pravomoci členských států strukturovat a organizovat své daňové správy tak, jak považují za vhodné pro zajištění správného určení, vyměření a výběru daně z přidané hodnoty a pro účinné uplatňování práva v oblasti DPH.\n(33)\nTato směrnice se použije, aniž jsou dotčena ustanovení o zrušení imunity obsažená ve Smlouvě o fungování EU, v Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie a Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojených ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a v příslušných prováděcích předpisech nebo v podobných ustanoveních ve vnitrostátním právu. Tyto výsady a imunity včetně respektování svobodného výkonu mandátu poslanců Evropského parlamentu se při provádění této směrnice ve vnitrostátním právu a při uplatňování vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici plně zohlední.\n(34)\nTouto směrnicí nejsou dotčena obecná pravidla a zásady vnitrostátního trestního práva týkající se uplatňování a výkonu trestů podle konkrétních okolností v každém jednotlivém případě.\n(35)\nJelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej, z důvodu jejího rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(36)\nV souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.\n(37)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného k Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.\n(38)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.\n(39)\nÚčetní dvůr byl konzultován a vydal stanovisko (15),\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a trestních sankcí s ohledem na boj proti podvodům a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie, a to s cílem posílit ochranu před trestnou činností, která tyto finanční zájmy poškozuje, v souladu s acquis Unie v této oblasti.\nČlánek 2\nDefinice a oblast působnosti\n1.   Pro účely této směrnice se rozumí:\na)\n„finančními zájmy Unie“ veškeré příjmy, výdaje a aktiva, které jsou pokryty z následujících rozpočtů, z těchto rozpočtů pocházejí nebo do nich mají být odvedeny:\ni)\nrozpočet Unie,\nii)\nrozpočty orgánů, institucí a jiných subjektů Unie zřízených podle Smluv nebo rozpočty, které jsou jimi přímo nebo nepřímo spravovány a kontrolovány;\nb)\n„právnickou osobou“ subjekt, který má podle příslušného práva právní osobnost, s výjimkou států nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a s výjimkou veřejných mezinárodních organizací.\n2.   V souvislosti s příjmy plynoucími z vlastních zdrojů odvozených z DPH se tato směrnice vztahuje pouze na případy závažných trestných činů proti společnému systému DPH. Pro účely této směrnice se trestné činy proti společnému systému DPH považují za závažné, pokud se úmyslné jednání nebo opomenutí podle čl. 3 odst. 2 písm. d) týká území dvou nebo více členských států Unie a způsobilo celkovou škodu nejméně 10 000 000 EUR.\n3.   Touto směrnicí není dotčena struktura ani fungování daňových správ členských států.\nHLAVA II\nTRESTNÉ ČINY V OBLASTI PODVODŮ POŠKOZUJÍCÍCH FINANČNÍ ZÁJMY UNIE\nČlánek 3\nPodvody poškozující finanční zájmy Unie\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby podvody poškozující finanční zájmy Unie byly považovány za trestný čin, pokud byly spáchány úmyslně.\n2.   Pro účely této směrnice se za podvod poškozující finanční zájmy Unie považují:\na)\nve vztahu k výdajům nesouvisejícím se zadáváním veřejných zakázek jakýkoli čin nebo opomenutí v souvislosti s:\ni)\npoužitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo podkladů, které má za následek zpronevěru nebo neoprávněné zadržování prostředků nebo aktiv z rozpočtu Unie nebo rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem,\nii)\nneposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek, nebo\niii)\nnesprávným použitím takových prostředků či aktiv za jiným účelem, než pro který byly původně přiděleny;\nb)\nve vztahu k výdajům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek jakýkoli čin nebo opomenutí, alespoň jsou-li spáchány s cílem získat poškozením finančních zájmů Unie pachateli nebo jiné osobě neoprávněný prospěch, v souvislosti s:\ni)\npoužitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo podkladů, které má za následek zpronevěru nebo neoprávněné zadržování prostředků nebo aktiv z rozpočtu Unie nebo rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem,\nii)\nneposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek, nebo\niii)\nnesprávným použitím takových prostředků či aktiv za jiným účelem, než pro který byly původně přiděleny, čímž dochází k poškození finančních zájmů Unie;\nc)\nve vztahu k příjmům jiným než plynoucím z vlastních zdrojů založených na DPH, jež jsou uvedeny v písmenu d), jakýkoli čin nebo opomenutí v souvislosti s:\ni)\npoužitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo podkladů, které má za následek protiprávní snížení zdrojů rozpočtu Unie nebo rozpočtů spravovaných Unií nebo jejím jménem,\nii)\nneposkytnutím informace v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek, nebo\niii)\nnesprávným použitím zákonně získaného prospěchu, které má stejný důsledek;\nd)\nve vztahu k příjmům plynoucím z vlastních zdrojů založených na DPH jakýkoli čin nebo opomenutí spáchané v přeshraničních podvodných systémech v souvislosti s:\ni)\npoužitím nebo předložením nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo podkladů v souvislosti s DPH, které má za následek snížení zdrojů rozpočtu Unie,\nii)\nneposkytnutím informací v souvislosti s DPH v rozporu se zvláštní povinností, které má stejný důsledek, nebo\niii)\npředložením správných údajů týkajících se DPH s cílem podvodně zastřít neodvedení daně nebo neoprávněně vytvořit nárok na vrácení DPH.\nČlánek 4\nJiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie\n1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice (EU) 2015/849, které se týká majetku pocházejícího z trestných činů, na něž se vztahuje tato směrnice, bylo považováno za trestný čin.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pasivní i aktivní korupce, pokud byla úmyslná, byla považována za trestný čin.\na)\nPro účely této směrnice se „pasivní korupcí“ rozumí jednání úřední osoby, která přímo nebo za pomoci prostředníka pro sebe nebo třetí stranu požaduje nebo získá prospěch jakéhokoli druhu nebo přijme příslib tohoto prospěchu za to, že bude jednat nebo se zdrží jednání v souladu se svými povinnostmi nebo při výkonu svých úkolů způsobem, který poškodí nebo pravděpodobně poškodí finanční zájmy Unie.\nb)\nPro účely této směrnice se „aktivní korupcí“ rozumí jednání každé osoby, která slíbí, nabídne nebo poskytne přímo nebo za pomoci prostředníka úřední osobě prospěch jakéhokoli druhu určený pro tuto úřední osobu nebo pro třetí stranu za to, že tato úřední osoba bude jednat nebo se zdrží jednání v souladu se svými povinnostmi nebo při výkonu svých úkolů způsobem, který poškodí nebo pravděpodobně poškodí finanční zájmy Unie.\n3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby zpronevěra, je-li spáchána úmyslně, byla trestným činem.\nPro účely této směrnice se „zpronevěrou“ rozumí jednání úřední osoby přímo nebo nepřímo pověřené správou finančních prostředků nebo aktiv, která přidělí nebo vyplatí prostředky nebo si přisvojí nebo použije aktiva v rozporu s účelem, k němuž jsou určeny, a způsobem, který poškozuje finanční zájmy Unie.\n4.   Pro účely této směrnice se „úřední osobou“ rozumí:\na)\núředník Unie nebo státní úředník, včetně státního úředníka jiného členského státu a státního úředníka třetí země, přičemž:\ni)\n„úředníkem Unie“ se rozumí osoba:\n—\nkterá je úředníkem nebo jiným smluvním zaměstnancem Unie ve smyslu služebního řádu úředníků nebo pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (16) (dále jen „služební řád“), nebo\n—\nkterá byla vyslána k Unii členským státem nebo jakýmkoli veřejným nebo soukromým subjektem a která plní úkoly rovnocenné úkolům prováděným úředníky nebo ostatními zaměstnanci Unie.\nAniž jsou dotčena ustanovení o výsadách a imunitách obsažená v Protokolech č. 3 a č. 7, jsou členové orgánů, institucí a jiných subjektů Unie zřízených v souladu se Smlouvami a zaměstnanci takových subjektů považováni za rovnocenné úředníkům Unie v rozsahu, v němž se na ně nevztahuje služební řád;\nii)\npojem „státní úředník“ je třeba chápat na základě definice „úředníka“ nebo „úřední osoby“ ve vnitrostátním právu členského státu nebo třetí země, ve které dotčená osoba svou funkci vykonává.\nV řízení, které se týká státního úředníka členského státu nebo státního úředníka třetí země, ale bylo zahájeno jiným členským státem, je však členský stát, který trestní řízení zahájil, povinen použít definici „státního úředníka“ pouze v rozsahu, v jakém je slučitelná s jeho vnitrostátním právem.\nPojem „státní úředník“ zahrnuje všechny osoby zastávající výkonnou, správní nebo soudní funkci na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Za rovnocenné státním úředníkům jsou považovány všechny osoby, které na celostátní, regionální nebo místní úrovni zastávají legislativní funkci;\nb)\njakákoli jiná osoba, která je v členských státech nebo ve třetích zemích pověřena úkoly veřejné služby zahrnujícími správu finančních zájmů Unie nebo přijímáním rozhodnutí týkajících se finančních zájmů Unie a která takové úkoly vykonává.\nHLAVA III\nOBECNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PODVODU A JINÝCH TRESTNÝCH ČINŮ POŠKOZUJÍCÍCH FINANČNÍ ZÁJMY UNIE\nČlánek 5\nNávod, pomoc a pokus\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby navádění ke spáchání kteréhokoli z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 a pomoc při jejich páchání byly rovněž trestné.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pokus o spáchání kteréhokoli z trestných činů uvedených v článku 3 a v čl. 4 odst. 3 byl rovněž trestný.\nČlánek 6\nOdpovědnost právnických osob\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění odpovědnosti právnických osob za trestné činy uvedené v článcích 3, 4 a 5, které v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotčené právnické osoby, jež v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě:\na)\noprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;\nb)\npravomoci přijímat jménem této právnické osoby rozhodnutí; nebo\nc)\npravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.\n2.   Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku umožnil spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3, 4 nebo 5 ve prospěch dané právnické osoby osobou jí podřízenou.\n3.   Odpovědnost právnických osob podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nevylučuje možnost trestního stíhání fyzických osob, které jsou pachateli trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 nebo které jsou trestně odpovědné podle článku 5.\nČlánek 7\nSankce pro fyzické osoby\n1.   Pokud jde o fyzické osoby, členské státy zajistí, aby bylo možné za trestné činy uvedené v článcích 3, 4 a 5 ukládat účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4 bylo možné uložit maximální trestní sankci spočívající v trestu odnětí svobody.\n3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let, pokud jimi byla způsobena značná škoda nebo získán značný prospěch.\nŠkoda způsobená nebo prospěch získaný trestnými činy uvedenými v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c) a v článku 4 se považují za značné, pokud převyšují 100 000 EUR.\nŠkoda způsobená nebo prospěch získaný trestnými činy uvedenými v čl. 3 odst. 2 písm. d) se s výhradou čl. 2 odst. 2 vždy považují za značné.\nČlenské státy mohou rovněž stanovit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let za jiných závažných okolností vymezených ve vnitrostátním právu.\n4.   Byla-li spácháním trestného činu uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) nebo c) anebo v článku 4 způsobena škoda nižší než 10 000 EUR či získán prospěch nižší než 10 000 EUR, mohou členské státy stanovit jiné než trestní sankce.\n5.   Odstavcem 1 není dotčen výkon disciplinárních pravomocí příslušnými orgány vůči úředním osobám.\nČlánek 8\nPřitěžující okolnost\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby spáchání trestného činu uvedeného v článcích 3, 4 nebo 5 v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV bylo považováno za přitěžující okolnost.\nČlánek 9\nSankce pro právnické osoby\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnické osoby odpovědné podle článku 6 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, které zahrnují peněžité tresty nebo správní pokuty a mohou zahrnovat i jiné sankce, například:\na)\nzbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;\nb)\ndočasné nebo trvalé vyloučení z veřejných nabídkových řízení;\nc)\ndočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;\nd)\nuložení soudního dohledu;\ne)\nzrušení rozhodnutím soudu;\nf)\ndočasné nebo trvalé uzavření provozoven použitých ke spáchání trestného činu.\nČlánek 10\nZajištění a konfiskace\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo možné zajistit a konfiskovat nástroje a výnosy z trestných činů uvedených v článcích 3, 4 a 5. Členské státy, které jsou vázány směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU (17), tak učiní v souladu s uvedenou směrnicí.\nČlánek 11\nSoudní příslušnost\n1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření ke stanovení své soudní příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 a 5,\na)\npokud byl trestný čin spáchán zcela nebo zčásti na jeho území; nebo\nb)\npokud je pachatel trestného činu jeho státním příslušníkem.\n2.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření ke stanovení své soudní příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 a 5, pokud pachatel v době spáchání trestného činu podléhal služebnímu řádu. Každý členský stát může upustit od uplatňování pravidel o soudní příslušnosti stanovených v tomto odstavci, nebo je může uplatňovat pouze ve specifických případech nebo za specifických podmínek; o této skutečnosti vyrozumí Komisi.\n3.   Členský stát vyrozumí Komisi, pokud se rozhodne rozšířit svou soudní příslušnost ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 nebo 5, které byly spáchány mimo jeho území, na případy, kdy:\na)\npachatel trestného činu má obvyklé bydliště na jeho území;\nb)\ntrestný čin byl spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území, nebo\nc)\npachatel je jedním z jeho úředníků, který jedná při výkonu svých služebních povinností.\n4.   V případech uvedených v odst. 1 písm. b) přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby výkon jejich soudní příslušnosti nebyl vázán na splnění podmínky, že trestní stíhání může být zahájeno pouze na základě oznámení učiněného obětí v místě, kde byl trestný čin spáchán, nebo na základě oznámení ze strany státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.\nČlánek 12\nPromlčecí doby pro trestné činy poškozující finanční zájmy Unie\n1.   Ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 a 5 přijmou členské státy nezbytná opatření ke stanovení promlčecí doby dostatečně dlouhé, počítáno od spáchání trestného činu, aby byly dané trestné činy účinně vyšetřovány a stíhány a aby bylo provedeno účinné soudní řízení a vydáno soudní rozhodnutí.\n2.   V případě trestných činů uvedených v článcích 3, 4 a 5, jež lze postihovat trestem odnětí svobody s horní hranici trestní sazby ve výši nejméně čtyř let, přijmou členské státy nezbytná opatření ke stanovení nejméně pětileté promlčecí doby, počítáno od spáchání trestného činu, aby mohly být dané trestné činy vyšetřovány a stíhány a aby mohlo být provedeno účinné soudní řízení a vydáno soudní rozhodnutí.\n3.   Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy stanovit promlčecí dobu kratší než pět let, nejméně však tři roky, za podmínky, že lze její běh v případě specifických jednání přerušit nebo zastavit.\n4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily výkon:\na)\ntrestu odnětí svobody převyšujícího jeden rok; nebo alternativně\nb)\ntrestu odnětí svobody v případě trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let,\nuloženého za trestné činy uvedené v článcích 3, 4 nebo 5 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku, a to po dobu nejméně pěti let ode dne vynesení daného pravomocného odsuzujícího rozsudku. Tato doba může zahrnovat prodloužení promlčecí doby v důsledku jejího přerušení nebo zastavení.\nČlánek 13\nZpětné získání finančních prostředků\nTouto směrnicí není dotčeno zpětné získání:\n1)\nna úrovni Unie: finančních prostředků neoprávněně vyplacených v souvislosti se spácháním trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo v článcích 4 nebo 5;\n2)\nna vnitrostátní úrovni: jakékoli neuhrazené DPH v souvislosti se spácháním trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. d) nebo v článcích 4 nebo 5.\nČlánek 14\nSoučinnost s jinými platnými právními předpisy Unie\nTouto směrnicí není dotčeno použití správních opatření, sankcí a pokut podle práva Unie, především těch, které jsou uvedeny v článcích 4 a 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, nebo podle vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s konkrétní povinností stanovenou právem Unie. Členské státy zajistí, aby trestní stíhání zahájené na základě vnitrostátních předpisů, jimiž se provádí tato směrnice, nepatřičně neohrožovalo řádné a účinné použití správních opatření, sankcí a pokut, které nejsou rovnocenné trestním sankcím a které stanoví právo Unie nebo vnitrostátní prováděcí předpisy.\nHLAVA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 15\nSpolupráce mezi členskými státy a Komisí (OLAF) a ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie\n1.   Aniž jsou dotčena pravidla v oblasti přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci v trestních věcech, spolupracují členské státy, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce a Komise v rámci svých pravomocí v boji proti trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 a 5. Za tímto účelem Komise a případně Eurojust poskytují technickou a operativní pomoc, kterou příslušné vnitrostátní orgány potřebují k usnadnění koordinace svých vyšetřování.\n2.   Příslušné orgány členských států si mohou v mezích svých pravomocí vyměňovat s Komisí informace, aby se usnadnilo zjištění skutkového stavu a zajistil se účinný postup proti trestným činům uvedeným v článcích 3, 4 a 5. Komise a příslušné vnitrostátní orgány zohlední u každého jednotlivého případu požadavky na utajení a pravidla ochrany údajů. Aniž je dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu k informacím, mohou členské státy při předkládání informací Komisi za tímto účelem stanovit zvláštní podmínky pro použití těchto informací Komisí nebo jiným členským státem, kterému jsou tyto informace dále poskytnuty.\n3.   Účetní dvůr a auditoři pověření prováděním auditu rozpočtů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie zřízených podle Smluv a rozpočtů spravovaných a kontrolovaných orgány oznámí úřadu OLAF a jiným příslušným orgánům jakékoliv skutky, o nichž se při výkonu svých povinností dozvěděli a které by bylo možné kvalifikovat jako trestné činy uvedené v článcích 3, 4 nebo 5. Členské státy zajistí, aby stejným způsobem postupovaly i vnitrostátní kontrolní orgány.\nČlánek 16\nNahrazení Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství\nÚmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 a protokoly k této úmluvě ze dne 27. září 1996, 29. listopadu 1996 a 19. června 1997 se ve vztahu k členským státům, které jsou touto směrnicí vázány, nahrazují touto směrnicí s účinkem ode dne 6. července 2019.\nOdkazy na úmluvu se v případě členských států, které jsou vázány touto směrnicí, považují za odkazy na tuto směrnici.\nČlánek 17\nProvedení\n1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 6. července 2019. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi. Použijí tyto předpisy ode dne 6. července 2019.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. V případě členských států, které jsou vázány touto směrnicí, musí rovněž obsahovat prohlášení, že ve stávajících právních a správních předpisech se veškeré odkazy na úmluvu nahrazenou touto směrnicí považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 18\nPodávání zpráv a hodnocení\n1.   Do 6. července 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí.\n2.   Aniž jsou dotčeny povinnosti podávat zprávy stanovené v jiných právních aktech Unie, předloží členské státy Komisi každý rok tyto statistiky týkající se trestných činů uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud jsou v dotčeném členském státě k dispozici na centrální úrovni:\na)\npočet zahájených trestních řízení, počet zastavených trestních řízení, počet trestních řízení ukončených zproštěním obžaloby, počet trestních řízení ukončených vynesením odsuzujícího rozsudku a počet probíhajících trestních řízení;\nb)\nčástky získané zpět v trestním řízení a odhadované škody.\n3.   Do 6. července 2024 Komise, s přihlédnutím ke své zprávě předložené podle odstavce 1 a ke statistikám členských států zaslaným podle odstavce 2, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí dopad vnitrostátních právních předpisů provádějících tuto směrnici na předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.\n4.   Do 6. července 2022 Komise na základě statistik předložených členskými státy podle odstavce 2 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující, s ohledem na obecný cíl posílit ochranu finančních zájmů Unie, zda\na)\npráh stanovený v čl. 2 odst. 2 je přiměřený;\nb)\nustanovení o promlčecích dobách uvedená v článku 12 jsou dostatečně účinná;\nc)\ntato směrnice účinně řeší případy podvodu při zadávání veřejných zakázek.\n5.   Ke zprávám uvedeným v odstavcích 3 a 4 je případně připojen legislativní návrh, který může obsahovat konkrétní ustanovení týkající se podvodů při zadávání veřejných zakázek.\nČlánek 19\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 20\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 5. července 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nM. MAASIKAS\n(1)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 134.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 25. dubna 2017 (Úř. věst. C 184, 9.6.2017, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.\n(4)  Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 1.\n(5)  Úř. věst. C 151, 20.5.1997, s. 1.\n(6)  Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 11.\n(7)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(8)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(10)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů úřady a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(15)  Úř. věst. C 383, 12.12.2012, s. 1.\n(16)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).", "summary": "Boj vedený trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU\nBoj vedený trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2017/1371 – využití trestního práva k ochraně finančních zájmů EU\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nvytvořit silnější a harmonizovanější systém s minimálními společnými pravidly za účelem boje pro trestné činnosti poškozující rozpočet EU,  lépe chránit v celé EU finanční zájmy EU a peníze daňových poplatníků.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nSměrnice se vztahuje na:podvody a jiné trestné činy, jako je korupce, zpronevěra nebo praní peněz, poškozující finanční zájmy Unie – tj. rozpočet EU, rozpočty orgánů EU, institucí a jiných subjektů Unie zřízených podle Smluv nebo rozpočty, které jsou jimi přímo nebo nepřímo spravovány a kontrolovány,  „závažné trestné činy“ proti společnému systému daně z přidané hodnoty (DPH), jako jsou kolotočové podvody s DPH* (trestné činy se považují za závažné, pokud se týkají území dvou nebo více zemí EU a pokud celková škoda těmito trestnými činy způsobená je nejméně 10 000 000 eur).  Rovněž stanoví společná pravidla ohledně sankcí a promlčecích dob pro trestné činy, na které se vztahuje tato směrnice.\nDefinice\nKaždý z těchto trestných činů byl definován na úrovni EU:podvod spáchaný úmyslně – co se považuje za podvod, pokud jde o výdaje související se zadáváním veřejných zakázek i výdaje nesouvisející se zadáváním veřejných zakázek, jakož i příjmy plynoucí z vlastních zdrojů odvozených z DPH a jiné příjmy,  praní peněz ve smyslu směrnice (EU) 2015/849,  pasivní i aktivní korupce spáchaná úmyslně,  zpronevěra spáchaná úmyslně.  Co se rozumí pojmem „úřední osoby“ – ať už jde o úřední osoby EU, či vnitrostátní (včetně osob v zemích EU) – je upřesněno v definicích o praní peněz, korupci a zpronevěře.\nTrestné činy ve smyslu definice uvedené v této směrnici spadají do věcné příslušnosti nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, což je nezávislý orgán EU zmocněný k vyšetřování a stíhání těchto trestných činů a k předložení těchto věcí k rozhodnutí příslušným vnitrostátním soudům.\nSpolečný přístup\nVe všech zemích EU (s výjimkou Dánska a Spojeného království (1)):musejí být tyto skutky trestány jako trestné činy a stejně tak i pokus o ně a navádění k jejich spáchání a pomoc s jejich spácháním,  právnické osoby* by měly být odpovědné za kterýkoliv z trestných činů spáchaných v jejich prospěch – čímž není vyloučena možnost trestních řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli nebo nesou výhradní odpovědnost.  Sankce\nSměrnice stanoví minimální „účinné, přiměřené a odrazující“ trestní sankce.\nJednou z těchto sankcí jsou tresty odnětí svobody s horní sazbou alespoň 4 roky:pokud finanční škoda způsobená rozpočtu EU převyšuje prahovou hodnotu 100 000 eur,  ve všech případech závažných trestných činů proti společnému systému DPH,  za jiných závažných okolností vymezených ve vnitrostátním právu.  Pokud spácháním trestného činu vznikne škoda menší než 10 000 eur, mohou země EU zavést jiné než trestní sankce.\nPokud jde o právnické osoby, stanoví směrnice různé další druhy sankcí vedle pokut (peněžité tresty a správní pokuty).\nSpáchání trestných činů v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV představuje přitěžující okolnost.\nV případě těchto sankcí se nevylučuje:možnost přísnějších sankcí ve vnitrostátních právních předpisech,  výkon disciplinárních pravomocí příslušnými orgány vůči úředním osobám.  Směrnice se rovněž zabývá těmito otázkami:zajištění a konfiskace nástrojů a výnosů z trestných činů, které poškozují rozpočet EU,  stanovení soudní příslušnosti pro tyto trestné činy,  minimální promlčecí doby, které umožňují provádět vyšetřování a stíhání, jakož i výkon uděleného trestu na základě rozsudku odsuzujícího za tyto trestné činy.  Spolupráce mezi zeměmi EU a orgány, institucemi a jinými subjekty EUZemě EU, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) spadající pod správu Komise musejí při boji proti trestným činům, na něž se vztahuje tato směrnice, spolupracovat. Úřad OLAF a případně Eurojust poskytují technickou a operativní pomoc s cílem usnadnit koordinaci vyšetřování vedených zeměmi EU.  Pokud se Účetní dvůr a auditoři pověření prováděním auditu rozpočtů orgánů, institucí a jiných subjektů EU nebo jiných rozpočtů spravovaných a kontrolovaných orgány dozvědí o jakýchkoliv skutcích, které by bylo možné kvalifikovat jako trestné činy, musí o tom uvědomit Úřad evropského veřejného žalobce, OLAF a jiné příslušné orgány. Země EU musí zajistit, aby stejným způsobem postupovaly i vnitrostátní kontrolní orgány.  \nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nZemě EU ji musí provést do vnitrostátního práva do dne 6. července 2019.\nKONTEXT\nČlánek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie ukládá EU a zemím EU povinnost bojovat proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy EU opatřeními, která mají odstrašující účinek.\nVíce než 90 % rozpočtu EU se spravuje na vnitrostátní úrovni. Škody způsobené rozpočtu EU v důsledku trestné činnosti a jiného protiprávního jednání činí každý rok řádově stovky milionů eur a představují závažný problém. V roce 2011 přijala Komise sdělení, které obsahovalo návrhy na zlepšení ochrany finančních zájmů EU (viz IP/11/644).\nDalší informace:Politika EU v boji proti podvodům (Evropská komise – OLAF)  \nPolitika trestního práva EU (Evropská komise)\n            „Komise zintenzivňuje boj proti podvodům s unijními prostředky“ – tisková zpráva (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nKolotočové podvody s DPH: podvody, kdy podvodníci dovezou zboží bez úhrady DPH z jiných zemí EU a pak je prodají domácím kupcům s naúčtovanou DPH. Prodejci pak následně zmizí, aniž by zaplatili DPH daňovým orgánům.\nPrávnická osoba: subjekt uznaný právem jako entita disponující právy a povinnostmi stejně jako fyzická či lidská osoba, běžným příkladem pak může být podnik.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29–41)\nPostupné změny směrnice (EU) 2017/1371 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nKonsolidovaná znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie – (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 1–388)\nNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73–117)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39–50)\nViz konsolidované znění.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním – Integrovaná politika ochrany peněz daňových poplatníků (KOM(2011) 293 v konečném znění, 26.5.2011)\nRámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42–45)\nSměrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1–118)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1–4)\nÚmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49–57)\nPoslední aktualizace 06.12.2017(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU)."}
{"celex_id": "32015R0751", "reference": "19.5.2015\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 123/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/751\nze dne 29. dubna 2015\no mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 114 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nRoztříštěnost vnitřního trhu poškozuje v Unii konkurenceschopnost, růst a tvorbu pracovních míst. V zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné odstranit přímé i nepřímé překážky, jež brání řádnému fungování a dotvoření integrovaného trhu elektronických plateb, kde není rozdílu mezi platbami vnitrostátními a přeshraničními.\n(2)\nPrávní základ pro vytvoření celounijního vnitřního trhu plateb položila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES (4), neboť činnost poskytovatelů platebních služeb významně zjednodušila tím, že pro poskytování tohoto druhu služeb nastavila jednotná pravidla.\n(3)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 (5) zavedlo zásadu, že poplatky, jež hradí uživatelé za přeshraniční platby v eurech, musí být stejné jako poplatky za odpovídající platby uvnitř členského státu, včetně karetních platebních transakcí, na něž se vztahuje toto nařízení.\n(4)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (6) zavedlo pravidla, jimiž se řídí úhrady a inkasa v eurech na vnitřním trhu, avšak z oblasti své působnosti vyloučilo karetní platební transakce.\n(5)\nCílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (7) je harmonizace některých pravidel, jimiž se řídí smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky, včetně pravidel o poplatcích za použití určitého způsobu platby, na jejichž základě jsou členské státy povinny obchodníkům zakázat, aby účtovali spotřebitelům v souvislosti s použitím konkrétního způsobu platby poplatky, které převyšují náklady na použití daného způsobu platby nesené obchodníkem.\n(6)\nV situaci, kdy mají spotřebitelé, obchodníci a společnosti plně využívat výhod, jež s sebou přináší vnitřní trh, mají bezpečné, efektivní, konkurenceschopné a inovativní elektronické platby zásadní význam zejména vzhledem k rostoucímu významu elektronického obchodování ve světě.\n(7)\nNěkteré členské státy vydaly nebo připravují právní předpisy, jež mají přímo nebo nepřímo regulovat mezibankovní poplatky a upravovat řadu otázek, včetně mezních hodnot mezibankovních poplatků na různých úrovních, transakční poplatky, povinnost přijímat všechny karty („Honour All Cards Rule“) a opatření k motivaci spotřebitelů. Stávající správní rozhodnutí vydávaná v některých členských státech se výrazně liší. V zájmu dosažení větší jednotnosti mezibankovních poplatků se předpokládá, že budou na vnitrostátní úrovni zaváděna další regulační opatření, jež mají řešit výši či rozdílnost těchto poplatků. Tato vnitrostátní opatření by pravděpodobně kladla výrazné překážky dotvoření vnitřního trhu v oblasti karetních platebních transakcí a internetových a mobilních karetních plateb, a bránila by tedy volnému pohybu služeb.\n(8)\nPlatební karty jsou při nákupech v maloobchodu nejčastěji používaným prostředkem elektronické platby. Integrace unijního trhu s platebními kartami však ještě zdaleka není dovršena, neboť řadu platebních řešení nelze vyvíjet s dosahem za hranice členských států a novým celounijním aktérům je bráněno ve vstupu na trh. Je zapotřebí odstranit překážky, jež brání efektivnímu fungování trhu karet, včetně v oblasti karetních platebních transakcí a internetových a mobilních karetních plateb.\n(9)\nV zájmu účinného fungování vnitřního trhu by mělo být ku prospěchu obchodníků a spotřebitelů podporováno a usnadněno používání elektronických plateb. Pro účely využití výhod vnitřního trhu a elektronického obchodování lze karty a další elektronické platby používat univerzálnějším způsobem, včetně možností platit on-line, s tím, že elektronické platby nabízejí obchodníkům též možnost potenciálně bezpečných plateb. Karetní platební transakce namísto placení v hotovosti by tedy mohly být pro obchodníky a spotřebitele přínosné za předpokladu, že budou poplatky za využívání schémat platebních karet stanoveny v ekonomicky efektivní výši, a současně by mohly napomáhat spravedlivé hospodářské soutěži, inovacím a vstupu nových hospodářských subjektů na trh.\n(10)\nMezibankovní poplatky si obvykle mezi sebou v rámci určitého schématu platebních karet hradí poskytovatelé platebních služeb, kteří karty akceptují, a poskytovatelé platebních služeb, kteří karty vydávají. Mezibankovní poplatky tvoří hlavní součást poplatků, které obchodníkům za jednotlivé karetní platební transakce účtují akceptující poskytovatelé platebních služeb. Obchodníci tyto náklady spojené s kartami poté stejně jako všechny své ostatní náklady zahrnují do cen svého zboží a služeb. Hospodářská soutěž mezi schématy platebních karet, jejímž cílem je přesvědčit poskytovatele platebních služeb k vydávání vlastních karet, mezibankovní poplatky na trhu zvyšuje, namísto toho, aby je snižovala, což je v rozporu s nastolováním cenové disciplíny, kterou se hospodářská soutěž v tržní ekonomice zpravidla projevuje. Spolu s jednotným uplatňováním pravidel hospodářské soutěže na mezibankovní poplatky by regulace těchto poplatků zlepšila fungování vnitřního trhu a přispěla ke snížení transakčních nákladů pro spotřebitele.\n(11)\nStávající široká škála mezibankovních poplatků a jejich výše brání tomu, aby na trh vstoupili noví aktéři s celounijní působností, jejichž podnikatelské modely by pracovaly s nižšími nebo nulovými mezibankovními poplatky, a to je ke škodě potenciálních úspor z rozsahu a sortimentu i ke škodě výsledného růstu efektivnosti. Tato situace má negativní dopady na obchodníky i spotřebitele a brání inovacím. Jelikož by celounijní aktéři museli vydávajícím bankám přinejmenším nabízet mezibankovní poplatky v maximální výši uplatňované na trhu, na nějž by chtěli vstoupit, dochází též ke konzervaci stávající roztříštěnosti trhu. Je rovněž možné, že vlivem tlaku bank na vyšší výnosy z mezibankovních poplatků jsou k odchodu z trhu nucena stávající vnitrostátní schémata mající mezibankovní poplatky nižší nebo nulové. Spotřebitelé a obchodníci tak mají omezený výběr, čelí vyšším cenám a nižší kvalitě platebních služeb a mají rovněž omezenou možnost využívat celounijních platebních řešení. Obchodníci kromě toho nemohou rozdíly v poplatcích překlenout využitím služeb přijímání karet, jež nabízejí banky v jiných členských státech. Podle zvláštních pravidel, která na základě svých politik udělování licencí pro jednotlivá území uplatňují schémata platebních karet, musí být na každou platební transakci uplatněn mezibankovní poplatek podle „prodejního místa“ (země obchodníka). Tento požadavek brání akceptantům v tom, aby své služby úspěšně nabízeli na přeshraniční úrovni. Může rovněž bránit obchodníkům v tom, aby své náklady na platby snižovali ku prospěchu spotřebitelů.\n(12)\nTuto situaci nedokázaly Komise ani vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž uplatňováním stávajících právních předpisů napravit.\n(13)\nK zamezení fragmentace vnitřního trhu a významného narušení hospodářské soutěže v důsledku rozdílných právních předpisů a správních rozhodnutí je tedy zapotřebí v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie přijmout opatření, jimiž bude tento problém v podobě vysokých a rozdílných mezibankovních poplatků napraven, umožnit poskytovatelům platebních služeb, aby své služby poskytovali i v jiných členských státech, a spotřebitelům a obchodníkům dát možnost využívat přeshraničních služeb.\n(14)\nPoužitím tohoto nařízení by nemělo být dotčeno použití právních předpisů Unie a členských států v oblasti hospodářské soutěže. Členským státům by nemělo bránit v zachování nebo zavedení nižší mezní hodnoty či opatření se stejným cílem či účinkem prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů.\n(15)\nV zájmu usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu karetních platebních transakcí a internetových a mobilních karetních plateb ku prospěchu spotřebitelů a obchodníků by se toto nařízení mělo vztahovat na přeshraniční a vnitrostátní vydávání a akceptaci transakcí uskutečňovaných platebními kartami. Mají-li obchodníci možnost zvolit akceptanta mimo svůj členský stát („přeshraniční akceptace“), což bude díky stanovení stejné maximální výše vnitrostátních i přeshraničních mezibankovních poplatků za akceptované transakce a zákazu udělování licencí pro jednotlivá území jednodušší, mělo by být možné zajistit potřebnou právní srozumitelnost a zamezit narušení hospodářské soutěže mezi schématy platebních karet.\n(16)\nDíky jednostranným závazkům, jež byly přijaty v rámci řízení v soutěžních věcech, je řada přeshraničních karetních platebních transakcí v Unii již nyní prováděna za dodržení maximálních mezních hodnot mezibankovních poplatků. S cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu akceptačních služeb by se měla ustanovení týkající se přeshraničních a vnitrostátních transakcí začít uplatňovat současně a v přiměřené časové lhůtě po vstupu tohoto nařízení v platnost s přihlédnutím k obtížnosti a složitosti přechodu schémat platebních karet, který toto nařízení vyžaduje.\n(17)\nNa trhu jsou k dispozici dva hlavní typy kreditních karet. V případě debetních karet s odloženou splatností je celková částka transakcí odepsána z účtu držitele karty k určitému předem sjednanému dni, obvykle jednou za měsíc, aniž by byly účtovány úroky. V případě jiných kreditních karet může držitel karty využít úvěrového nástroje a uhradit část splatné částky spolu s úroky nebo jinými náklady k pozdějšímu datu, než jaké bylo stanoveno.\n(18)\nNa veškeré platební transakce založené na debetních a kreditních kartách by se měla vztahovat maximální sazba mezibankovních poplatků.\n(19)\nZ posouzení dopadů vyplývá, že zákaz mezibankovních poplatků v případě transakcí uskutečňovaných debetní kartou by byl přínosný pro přijímání karet a jejich používání, pro rozvoj jednotného trhu a rovněž by byl pro obchodníky a spotřebitele přínosnější než mezní hodnota stanovená na jakékoli vyšší úrovni. Kromě toho by se tak zamezilo tomu, aby vnitrostátní schémata s velmi nízkými či nulovými mezibankovními poplatky za transakce uskutečňované debetní kartou byla nepříznivě ovlivněna vyšší mezní hodnotou způsobenou zvýšením úrovní poplatků na úroveň mezní hodnoty v důsledku přeshraniční expanze nebo vstupu nových subjektů na trh. Zákaz mezibankovních poplatků v případě transakcí uskutečňovaných debetní kartou rovněž omezuje riziko pronikání modelu využívajícího mezibankovních poplatků do nových, inovativních platebních služeb, jako jsou systémy plateb pomocí mobilního telefonu nebo přes Internet.\n(20)\nMezní hodnoty v tomto nařízení by se měly zakládat na takzvaném testu neutrality obchodníka, s nímž pracuje ekonomická literatura a jenž určuje výši poplatku, kterou by byl obchodník ochoten zaplatit, kdyby měl porovnat náklady na použití platební karty zákazníkem s náklady na (hotovostní) platby bez použití karty (s přihlédnutím k servisnímu poplatku hrazenému akceptujícím bankám, to jest k transakčnímu poplatku účtovanému obchodníkům, a k mezibankovnímu poplatku). Vzniká tak motivace používat hospodárné platební prostředky, neboť jsou podporovány karty spojené s většími transakčními výhodami a současně jsou eliminovány nepřiměřené transakční poplatky, které by i na ostatní spotřebitele přenášely skryté náklady. V opačném případě by mohly z kolektivních ujednání o mezibankovních poplatcích plynout nadměrné transakční poplatky, protože obchodníci se zdráhají odmítat nákladné platební prostředky z obavy, aby nepřišli o podnikatelskou příležitost. Ze zkušeností vyplývá, že jsou tyto mezní hodnoty přiměřené, neboť neohrožují provozování mezinárodních karetních schémat ani činnost poskytovatelů platebních služeb. Kromě výhod tyto mezní hodnoty přinášejí obchodníkům a spotřebitelům rovněž právní jistotu.\n(21)\nJak však vyplývá z posouzení dopadů, v některých členských státech jsou mezibankovní poplatky nastaveny způsobem, který spotřebitelům umožňuje využívat výhod efektivních trhů debetních karet v tom smyslu, že na přijímání a používání karet se vztahují mezibankovní poplatky, které jsou nižší než úroveň odpovídající neutralitě obchodníka. Členské státy by tedy měly mít možnost se rozhodnout, že stanoví nižší mezibankovní poplatky pro vnitrostátní transakce uskutečňované debetní kartou.\n(22)\nKromě toho by s ohledem na strukturu vnitrostátních trhů debetních karet a v zájmu zajištění toho, aby poplatky týkající se debetních karet byly stanoveny v ekonomicky efektivní výši, měla být zachována možnost vymezit mezní hodnotu mezibankovních poplatků jako paušální sazbu. Paušální sazba může rovněž podpořit využívání karetních plateb k úhradě malých částek (mikroplateb). Mělo by rovněž být možné uplatňovat takovou paušální sazbu ve spojení s procentní sazbou za podmínky, že součet těchto mezibankovních poplatků nepřesáhne určité procento celkové roční hodnoty transakce na vnitrostátní úrovni v rámci každého schématu platebních karet. Dále by mělo být možné definovat nižší procentní mezní hodnotu mezibankovních poplatků účtovaných za jednotlivé transakce a stanovit pevnou maximální výši poplatku představující mezní hodnotu výše poplatku, která vyplývá z příslušné procentní sazby za transakci.\n(23)\nVzhledem k tomu, že toto nařízení poprvé zavádí harmonizaci mezibankovních poplatků v kontextu, v němž se stávající schémata debetních karet a mezibankovní poplatky velmi liší, je rovněž třeba stanovit flexibilitu pro vnitrostátní trhy platebních karet. V průběhu přiměřeně dlouhého přechodného období by členské státy měly mít možnost uplatňovat ve vztahu k veškerým vnitrostátním transakcím uskutečněným debetními kartami v rámci každého schématu platebních karet vážený průměrný mezibankovní poplatek do výše 0,2 % roční průměrné hodnoty transakce. Ve vztahu k mezní hodnotě mezibankovních poplatků vypočítané na základě průměrné roční hodnoty transakce v rámci jednoho schématu platebních karet je dostačující, pokud se poskytovatel platebních služeb účastní schématu platebních karet (nebo nějakého jiného typu dohod mezi poskytovateli platebních služeb), v němž je na veškeré vnitrostátní transakce uskutečňované debetními kartami uplatňován vážený průměrný mezibankovní poplatek do výše 0,2 %. I v tomto případě lze za podmínky dodržení vážené průměrné maximální mezní hodnoty uplatnit paušální poplatek nebo procentní poplatek nebo spojení obou.\n(24)\nZa účelem stanovení příslušných mezních hodnot mezibankovních poplatků za vnitrostátní transakce uskutečňované debetními kartami je vhodné umožnit vnitrostátním příslušným orgánům, které jsou pověřeny zajišťováním souladu s tímto nařízením, aby shromažďovaly údaje o objemu a referenční hodnotě veškerých transakcí uskutečňovaných debetními kartami v rámci určitého schématu platebních karet nebo transakcí uskutečňovaných debetními kartami, které se týkají jednoho nebo více poskytovatelů platebních služeb. Schémata platebních karet a poskytovatelé platebních služeb by proto měli mít povinnost poskytnout vnitrostátním příslušným orgánům potřebné údaje v souladu s požadavky a lhůtami, které tyto orgány stanoví. Povinnost podávat zprávy by měla být kromě schémat platebních karet rozšířena i na poskytovatele platebních služeb, jako jsou vydavatelé a akceptanti, aby se zajistilo, že jakékoli potřebné údaje budou mít k dispozici příslušné orgány, které by měly mít v každém případě možnost požadovat, aby tyto údaje byly shromažďovány prostřednictvím schématu platebních karet. Kromě toho je důležité, aby členské státy zajistily přiměřenou možnost zveřejnění příslušných údajů o použitelných mezních hodnotách mezibankovních poplatků. Vzhledem k tomu, že schémata platebních karet obvykle nejsou poskytovateli platebních služeb, kteří podléhají obezřetnostnímu dohledu, mohou příslušné orgány požadovat, aby údaje zasílané těmito subjekty byly ověřeny nezávislým auditorem.\n(25)\nNěkteré platební prostředky na vnitrostátní úrovni umožňují plátci iniciovat karetní platební transakce, u nichž schéma platebních karet nedokáže rozlišit, zda se jedná o transakce uskutečněné debetní nebo kreditní kartou. Schéma platebních karet ani akceptant nejsou obeznámeni s tím, co si držitel karty zvolil, a v rámci schémat platebních karet by tedy nemělo být možné uplatnit rozdílné mezní hodnoty, které toto nařízení stanoví pro transakce uskutečněné debetní a kreditní kartou, jež lze rozlišit na základě načasování sjednaného pro vypořádání dané platební transakce. S ohledem na potřebu zachovat funkčnost stávajících obchodních modelů, přičemž je nutné zabránit vzniku neodůvodněných nebo nadměrných nákladů na dosažení souladu s právními předpisy, a rovněž vzhledem k významu zajištění odpovídajících rovných podmínek pro různé kategorie platebních karet, je vhodné uplatnit na vnitrostátní platební transakce uskutečňované „univerzálními kartami“ stejná pravidla, jaká toto nařízení stanoví pro transakce uskutečňované debetními kartami. Těmto platebním prostředkům by však měla být poskytnuta delší lhůta na přizpůsobení se. Výjimečně a v průběhu přechodného období 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost by členské státy měly mít možnost stanovit maximální podíl vnitrostátních platebních transakcí uskutečňovaných univerzálními kartami, které jsou považovány za rovnocenné transakcím uskutečňovaným kreditními kartami. Například by na tento stanovený podíl celkové hodnoty transakcí pro obchodníky a akceptanty mohla být uplatňována mezní hodnota poplatků za transakce uskutečňované kreditními kartami. Matematický výsledek uvedených ustanovení by pak byl rovnocenný uplatnění jednotné mezní hodnoty mezibankovních poplatků na vnitrostátní platební transakce uskutečňované univerzálními kartami.\n(26)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na všechny transakce, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce platby (dále jen „příjemce“) nacházejí na území Unie.\n(27)\nV souladu se zásadou technologické neutrality, kterou stanoví Digitální agenda pro Evropu, by se mělo toto nařízení použít na karetní platební transakce bez ohledu na prostředí, v němž tyto transakce probíhají, včetně transakcí uskutečňovaných pomocí retailových platebních prostředků a služeb, které mohou být využívány off-line, on-line nebo pomocí mobilních zařízení.\n(28)\nKaretní platební transakce zpravidla probíhají na bázi dvou hlavních obchodních modelů, takzvaných třístranných schémat platebních karet (držitel karty – akceptující a vydávající schéma – obchodník) a čtyřstranných schémat platebních karet (držitel karty – vydávající banka – akceptující banka – obchodník). Řada čtyřstranných schémat platebních karet používá explicitní mezibankovní poplatek, který je většinou mnohostranný. V zájmu zohlednění existence implicitních mezibankovních poplatků a vytvoření rovných podmínek by měla být ta třístranná schémata platebních karet, která využívají poskytovatelů platebních služeb jakožto vydavatelů či akceptantů, pokládána za schémata čtyřstranná a měla by podléhat týmž pravidlům a současně by se měl na všechny poskytovatele vztahovat požadavek transparentnosti a další opatření související s pravidly obchodní činnosti. Nicméně s ohledem na zvláštnosti těchto třístranných schémat je vhodné, aby členské státy měly po přechodné období možnost rozhodnout se neuplatnit pravidla pro maximální mezní hodnotu mezibankovních poplatků, pokud tato schémata mají velmi omezený podíl na trhu dotčeného členského státu.\n(29)\nSlužba vydávání je založena na smluvním vztahu mezi vydavatelem platebního prostředku a plátcem, bez ohledu na to, zda vydavatel drží peněžní prostředky jménem plátce. Vydavatel zpřístupňuje platební karty plátci, autorizuje transakce na terminálech a jejich ekvivalentech a může akceptantovi zaručovat platbu v případě transakcí, které jsou v souladu s pravidly příslušného schématu. Samotná distribuce platebních karet nebo technických služeb, jako je pouhé zpracování a uchovávání údajů, tedy není považována za vydávání.\n(30)\nSlužba akceptace představuje řetězec operací od iniciování karetní platební transakce po převod peněžních prostředků na platební účet příjemce. V různých členských státech a v závislosti na uplatňovaném obchodním modelu je služba akceptace organizována různě. Poskytovatel platebních služeb, který hradí mezibankovní poplatek, proto neuzavírá smlouvu vždy přímo s příjemcem. Na zprostředkovatele, kteří poskytují část služeb akceptace, ale nemají přímý smluvní vztah s příjemci, by se nicméně měla vztahovat definice akceptanta podle tohoto nařízení. Služba akceptace je poskytována bez ohledu na to, zda akceptant drží peněžní prostředky jménem příjemce. Technické služby, jako je pouhé zpracování a uchovávání údajů nebo provoz terminálů, nejsou považovány za akceptaci.\n(31)\nJe důležité zajistit, aby ustanovení o mezibankovních poplatcích, jež mají hradit nebo obdržet poskytovatelé platebních služeb, nebyla obcházena tím, že vydavatelům budou poplatky plynout alternativní cestou. Aby se tomu zabránilo, mělo by být čisté saldo poplatků, jež vydavatel uhradí do nebo obdrží od určitého schématu platebních karet, akceptanta nebo jakéhokoli jiného prostředníka, včetně případných poplatků za autorizaci, pokládáno za mezibankovní poplatek. Pro účely kontroly, zda nejsou příslušná ustanovení obcházena, by měla být při výpočtu mezibankovního poplatku zohledněna celková výše plateb či pobídek, jež vydavatel obdrží od určitého schématu platebních karet v souvislosti s regulovanými transakcemi, a od této částky by měly být odečteny poplatky, jež tento vydavatel tomuto schématu uhradí. Takto zohledňované platby, pobídky a poplatky mohou být přímé (to jest odvozené od objemu či specifické pro určité transakce), nebo nepřímé (například marketingové pobídky, bonusy či rabaty za dosažení určitých transakčních objemů). Pro účely kontroly, zda ustanovení tohoto nařízení nejsou obcházena, by měl být zohledněn zejména zisk vydavatelů plynoucí ze zvláštních programů prováděných společně vydavateli a schématy platebních karet a příjmy ze zpracování, udělování licencí a dalších poplatků, jež zajišťují příjmy schémat platebních karet. Při posuzování, zda nedochází k obcházení tohoto nařízení, může být případně zohledněna rovněž možnost vydávání platebních karet ve třetích zemích, je-li to potvrzeno dalšími objektivními prvky.\n(32)\nSpotřebitelům zpravidla nejsou známy poplatky, jež obchodníci hradí za platební prostředek, který používají. Současně mohou různé pobídkové praktiky, které používají vydavatelé (např. cestovní poukazy, bonusy, rabaty, právo požadovat vrácení peněžních prostředků, pojištění zdarma a jiné), motivovat zákazníky k tomu, aby používali platební prostředky, a tím vytvářet vydavatelům vysoké poplatky. K zamezení těchto praktik by se měla opatření k omezení mezibankovních poplatků použít pouze na takové platební karty, z nichž se stal masově rozšířený produkt a jež obchodníci zpravidla jen s obtížemi odmítají vzhledem k jejich rozšířenému vydávání a používání (to jest spotřebitelské debetní a kreditní karty). V zájmu účinnějšího fungování trhu v neregulovaných částech odvětví a za účelem omezení převodů podnikatelské činnosti z regulovaných částí odvětví do částí neregulovaných je nutno přijmout několik opatření, k nimž patří mimo jiné oddělení schémat od infrastruktury, motivace plátců ze strany příjemců a selektivní přijímání platebních prostředků ze strany příjemce platby.\n(33)\nOddělení schémat od infrastruktury by mělo všem zpracovatelům umožnit soutěžit o zákazníky schémat. Jelikož náklady na zpracování tvoří podstatnou část celkových nákladů na přijímání karet, je důležité, aby se tato část hodnotového řetězce otevřela účinné hospodářské soutěži. Na základě oddělení schémat od infrastruktury by měli být zpracovatelé a karetní schémata vzájemně nezávislí z hlediska účetnictví, organizace a rozhodovacích procesů. Neměli by se dopouštět diskriminace, například tím, že by si vzájemně poskytovali zvýhodněné podmínky či vyhrazené informace, jež nejsou k dispozici jejich konkurentům v daném segmentu trhu, že by na své konkurenty v daném segmentu trhu kladli neúměrné informační požadavky, že by prováděli křížové subvencování svých činností nebo uzavírali ujednání o sdílené správě a řízení. Tyto diskriminační praktiky způsobují fragmentaci trhu, ztěžují novým aktérům vstup na trh a brání výkonu činnosti v celounijním měřítku, a ke škodě obchodníků, společností a spotřebitelů tedy působí proti dotvoření vnitřního trhu karetní platebních transakcí a internetových a mobilních karetních plateb.\n(34)\nPravidla uplatňovaná v rámci schémat platebních karet a postupy používané poskytovateli platebních služeb zpravidla udržují obchodníky a spotřebitele v nevědomosti o rozdílech v poplatcích a snižují transparentnost trhu, například tím, že pracují s jednotnými poplatky (tzv. „blending“), nebo tím, že obchodníkům zakazují zvolit cenově výhodnější značku karty v případě karet, na nichž je umístěno několik značek, či motivovat spotřebitele k používání těchto levnějších karet. I když obchodníci o odlišných nákladech vědí, brání jim pravidla uplatňovaná v rámci daného schématu nezřídka v tom, aby přijali kroky ke snížení poplatků.\n(35)\nPlatební prostředky jsou pro příjemce spojeny s různými náklady, a některé prostředky jsou tedy dražší než jiné. S výjimkou případů, kdy je použití určitého platebního prostředku při určitých druzích plateb uloženo právním předpisem nebo kdy platební prostředek nelze odmítnout z důvodu jeho postavení zákonného platidla, by příjemce platby měl mít možnost motivovat plátce k používání určitého platebního prostředku v souladu se směrnicí 2007/64/ES. Karetní schémata a poskytovatelé platebních služeb ukládají příjemcům v této souvislosti několik omezení, k nimž patří například omezená možnost, aby příjemce odmítal určité platební prostředky k úhradě nízkých částek, aby byly plátci sdělovány údaje o poplatcích vznikajících příjemci z určitých platebních prostředků, či omezení počtu pokladen v příjemcově provozovně, jež přijímají určité platební prostředky. Tato omezení by měla být zrušena.\n(36)\nPokud příjemce motivuje plátce k používání určitého platebního prostředku, za použití platebních prostředků, jejichž mezibankovní poplatky jsou regulovány tímto nařízením, neměl by příjemce od plátce požadovat žádné poplatky, neboť v takových situacích jsou výhody příplatků omezené a situaci na trhu znepřehledňují.\n(37)\nPovinnost přijímat všechny karty představuje dvojí závazek, jejž ukládají vydavatelé a schémata platebních karet příjemcům plateb, a to přijímat všechny karty téže značky bez ohledu na rozdílné náklady spojené s těmito kartami (prvek „přijímání karet všech typů“) a přijímat karty bez ohledu na konkrétní banku, jež kartu vydala (prvek „přijímání karet od všech vydavatelů“). Je v zájmu spotřebitele, aby příjemce nemohl v rámci téže kategorie karet diskriminovat určité vydavatele či držitele karet a aby mu schémata platebních karet a poskytovatelé platebních služeb mohli takový závazek uložit. Prvek „přijímání karet od všech vydavatelů“ v rámci povinnosti přijímat všechny karty je tedy v rámci určitého schématu platebních karet opodstatněným pravidlem, neboť předchází tomu, aby příjemci diskriminovali určité banky, jež vydaly určitou kartu. Prvek „přijímání karet všech typů“ představuje v podstatě vázaný prodej, jímž je přijímání karet spojených s nízkými poplatky vázáno na přijímání karet spojených s poplatky vysokými. Vypuštění prvku „přijímání karet všech typů“ z povinnosti přijímat všechny karty by obchodníkům umožnilo, aby výběr platebních karet, jež přijímají, omezili pouze na platební karty spojené s nízkými (nižšími) náklady, což by prostřednictvím snížených nákladů obchodníků přineslo prospěch též spotřebitelům. Obchodníci, kteří by přijímali debetní karty, by poté nebyli nuceni přijímat též karty kreditní, zatímco obchodníci přijímající kreditní karty by nebyli nuceni přijímat platební karty pro komerční klientelu. V zájmu ochrany spotřebitelů a jejich možnosti používat platební karty co nejčastěji by měli být obchodníci povinni přijímat karty, které jsou zpoplatněny týmž regulovaným mezibankovním poplatkem pouze tehdy, pokud byly vydány v rámci téže značky a téže kategorie (předplacená karta, debetní karta nebo kreditní karta). Díky tomuto omezení by byla silnější konkurence nastolena i v prostředí karet, jejichž mezibankovní poplatky regulaci podle tohoto nařízení nepodléhají, neboť obchodníci by se dostali do silnější vyjednávací pozice, pokud jde o podmínky, za nichž tyto karty přijímají. Tato omezení by měla být limitována a považována za přijatelná pouze v zájmu zvýšení ochrany spotřebitelů tím, že jim poskytnou přiměřenou míru jistoty, že jejich platební karty budou přijaty obchodníky.\n(38)\nPoskytovatelé platebních služeb by měli z technického i obchodního hlediska zajistit jasné rozlišení spotřebitelských karet a karet pro komerční klientelu. Je tedy důležité definovat karty pro komerční klientelu jako platební prostředek využívaný pouze pro účely služebních výdajů hrazených přímo či nepřímo z účtu dotčeného podniku či subjektu veřejného sektoru nebo fyzickou osobu, která je samostatně výdělečně činná.\n(39)\nPříjemci a plátci by měli mít prostředky k identifikaci jednotlivých kategorií karet. Jednotlivé značky a kategorie by tedy měly být identifikovatelné elektronicky a v případě nově vydaných karetních platebních prostředků viditelně na zařízení. Mimoto by měl být plátce informován o tom, zda určité prodejní místo přijímá platební prostředek či prostředky plátce. Je nezbytné, aby případná omezení v používání určité značky oznamovali příjemci plátcům současně a za stejných podmínek, za jakých jim sdělují, že je určitá značka přijímána.\n(40)\nPro zajištění účinné hospodářské soutěže značek je důležité, aby volbu platební aplikace prováděli uživatelé, nikoli aby byla stanovena subjekty na předcházejícím trhu, jako jsou schémata platebních karet, poskytovatelé platebních služeb nebo zpracovatelé. Toto opatření by nemělo bránit plátcům a příjemcům v tom, aby stanovili standardní volbu aplikace, je-li to technicky proveditelné, za předpokladu, že tuto volbu lze u jednotlivých transakcí změnit.\n(41)\nK tomu, aby v případě nesprávného používání tohoto nařízení nebo v případě sporů mezi uživateli a poskytovateli platebních služeb byla možná náprava, by měly členské státy zavést náležité a účinné postupy mimosoudního vyřizování stížností a zjednávání nápravy nebo přijmout rovnocenná opatření. Členské státy by měly stanovit pravidla o sankcích, jež se uplatní v případě porušení tohoto nařízení, a měly by zajistit, aby byly tyto sankce účinné a přiměřené, měly odrazující účinek a aby byly uplatňovány.\n(42)\nKomise by měla předložit zprávu, v níž budou analyzovány různé dopady tohoto nařízení na fungování trhu. Je nezbytné, aby Komise měla možnost shromáždit informace potřebné k vypracování této zprávy a aby příslušné orgány za tímto účelem s Komisí úzce spolupracovaly.\n(43)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení jednotných požadavků na karetní platební transakce a na internetové a mobilní transakce na základě těchto plateb kartou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jeho rozsahu může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(44)\nToto nařízení dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, svobodu podnikání a ochranu spotřebitele, a je nutno jej v souladu s těmito právy a zásadami používat,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví jednotné technické a obchodní požadavky na karetní platební transakce v rámci Unie, v jejichž případě se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí na území Unie.\n2.   Toto nařízení se nepoužije na služby založené na specifických platebních prostředcích, které lze použít pouze omezeným způsobem a splňují jednu z těchto podmínek:\na)\nprostředky, jež umožňují držiteli pořizovat zboží nebo služby pouze v prostorách jejich vydavatele nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní smlouvy s profesionálním vydavatelem;\nb)\nprostředky, jež lze používat pouze k pořízení určitého velmi omezeného sortimentu zboží a služeb;\nc)\nprostředky poskytnuté na žádost podniku nebo subjektu veřejného sektoru, jež jsou platné pouze v jednom členském státě a jsou regulované vnitrostátním nebo regionálním veřejným orgánem pro zvláštní sociální nebo daňové účely za účelem pořízení konkrétního zboží nebo služeb od dodavatelů, kteří mají obchodní smlouvu s vydavatelem.\n3.   Kapitola II se nepoužije na:\na)\ntransakce uskutečňované platebními kartami pro komerční klientelu;\nb)\nvýběry hotovosti z bankomatů nebo u přepážky poskytovatele platebních služeb; a\nc)\ntransakce uskutečňované platebními kartami, jež vydala třístranná schémata platebních karet.\n4.   Článek 7 se nepoužije na třístranná schémata platebních karet.\n5.   Jestliže třístranné schéma platebních karet uděluje jiným poskytovatelům platebních služeb licence na vydávání nebo akceptaci karetních platebních prostředků, či obojího, nebo vydává karetní platební prostředky s partnerem v rámci společného označování („co-branding“) nebo prostřednictvím zástupce, je považováno za čtyřstranné schéma platebních karet. Takové třístranné schéma platebních karet však ve vztahu k vnitrostátním platebním transakcím může být do 9. prosince 2018 osvobozeno od povinností podle kapitoly II, pokud karetní platební transakce provedené v určitém členském státě v rámci takového třístranného schématu platebních karet nepřesahují na ročním základě 3 % hodnoty veškerých karetních platebních transakcí, které byly v tomto členském státě uskutečněny.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„akceptantem“ poskytovatel platebních služeb, který s příjemcem uzavírá smlouvu o přijímání a zpracování karetních platebních transakcí, které vedou k převodu peněžních prostředků příjemci;\n2)\n„vydavatelem“ poskytovatel platebních služeb, který se smluvně zavazuje poskytovat plátci platební prostředek za účelem iniciování a zpracování jeho karetních platebních transakcí;\n3)\n„spotřebitelem“ fyzická osoba, která v rámci smluv o platebních službách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;\n4)\n„transakcí uskutečněnou debetní kartou“ karetní platební transakce, včetně transakce uskutečněné předplacenou kartou, která není transakcí uskutečněnou kreditní kartou;\n5)\n„transakcí uskutečněnou kreditní kartou“ karetní platební transakce v případech, kdy je celá částka této transakce nebo její část účtována k tíži plátce k určitému předem sjednanému dni v kalendářním měsíci, v souladu s předem stanoveným úvěrovým příslibem, a to s úrokem nebo bez něj;\n6)\n„platební kartou pro komerční klientelu“ jakýkoli karetní platební prostředek vydaný podnikům, subjektům veřejného sektoru nebo osobám samostatně výdělečně činným, jehož použití je omezeno na úhradu služebních výdajů, přičemž platby uskutečněné takovou kartou jsou přímo odepsány z účtu dotčeného podniku, subjektu veřejného sektoru nebo osoby samostatně výdělečně činné;\n7)\n„karetní platební transakcí“ služba založená na infrastruktuře a obchodních pravidlech schématu platebních karet a používaná k provedení platební transakce pomocí karty nebo telekomunikačního, digitálního či informačně-technologického zařízení nebo softwaru, je-li jejím výsledkem transakce uskutečněná debetní nebo kreditní kartou. Karetními platebními transakcemi nejsou transakce založené na jiných druzích platebních služeb;\n8)\n„přeshraniční platební transakcí“ karetní platební transakce v případech, kdy se vydavatel a akceptant nacházejí v různých členských státech nebo kdy je daný karetní platební prostředek vydán vydavatelem, který se nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází prodejní místo;\n9)\n„vnitrostátní platební transakcí“ jakákoli karetní platební transakce, která není přeshraniční platební transakcí;\n10)\n„mezibankovním poplatkem“ poplatek uplatňovaný na každou přímou nebo nepřímou (to jest prostřednictvím třetí osoby) transakci mezi vydavatelem a akceptantem. Čistá náhrada nebo jiné sjednané protiplnění je považována za součást mezibankovního poplatku;\n11)\n„čistou náhradou“ celková čistá částka plateb, slev či pobídek, jež vydavatel obdrží od určitého schématu platebních karet, akceptanta nebo jakéhokoli jiného prostředníka v souvislosti s karetními platebními transakcemi nebo souvisejícími činnostmi;\n12)\n„transakčním poplatkem účtovaným obchodníkovi“ poplatek, jejž hradí příjemce akceptantovi v souvislosti s karetními platebními transakcemi;\n13)\n„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;\n14)\n„plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která zadá platební příkaz;\n15)\n„platební kartou“ kategorie platebního prostředku, která plátci umožňuje iniciovat transakci uskutečněnou debetní nebo kreditní kartou;\n16)\n„schématem platebních karet“ jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů pro provádění karetních platebních transakcí, který je oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému podporujícího jeho provoz a zahrnuje jakýkoli konkrétní rozhodovací orgán, organizaci nebo subjekt odpovědný za fungování daného schématu;\n17)\n„čtyřstranným schématem platebních karet“ schéma platebních karet, v němž jsou za účasti tohoto schématu, vydavatele (na straně plátce) a akceptanta (na straně příjemce) prováděny karetní platební transakce z platebního účtu plátce na platební účet příjemce;\n18)\n„třístranným schématem platebních karet“ schéma platebních karet, v němž samotné schéma poskytuje služby akceptace a vydávání, přičemž karetní platební transakce jsou prováděny z platebního účtu plátce na platební účet příjemce v rámci daného schématu. Jestliže třístranné schéma platebních karet uděluje jiným poskytovatelům platebních služeb licence na vydávání karetních platebních prostředků nebo akceptaci karetních platebních transakcí, nebo obojí, nebo vydává karetní platební prostředky s partnerem v rámci společného označování („co-branding“) nebo prostřednictvím zástupce, je považováno za čtyřstranné schéma platebních karet;\n19)\n„platebním prostředkem“ jakékoli personalizované zařízení nebo soubor postupů sjednaný mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb, které jsou používány k iniciování platebního příkazu;\n20)\n„karetním platebním prostředkem“ platební prostředek, včetně karty, mobilního telefonu, počítače či jiného technického zařízení, které je vybaveno náležitou platební aplikací, jež plátci umožňuje iniciovat karetní platební transakci, která není úhradou ani inkasem ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 260/2012;\n21)\n„platební aplikací“ počítačový software nebo jeho ekvivalent uložený na zařízení, které umožňují iniciovat karetní platební transakce a které plátci umožňují zadávat platební příkazy;\n22)\n„platebním účtem“ účet vedený jménem jednoho či více uživatelů platebních služeb, který je využíván k provádění platebních transakcí, což zahrnuje jejich provádění prostřednictvím zvláštního účtu pro elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (8);\n23)\n„platebním příkazem“ pokyn vydaný plátcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;\n24)\n„poskytovatelem platebních služeb“ fyzická či právnická osoba, jež získala povolení poskytovat platební služby uvedené v příloze směrnice 2007/64/ES nebo je uznána za vydavatele elektronických peněz podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2009/110/ES. Poskytovatel platebních služeb může být vydavatelem, akceptantem či obojím;\n25)\n„uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce, příjemce nebo obojí;\n26)\n„platební transakcí“ úkon převodu peněžních prostředků, který je iniciován plátcem, jménem plátce nebo příjemcem, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;\n27)\n„zpracováním“ provádění služeb zpracování platebních transakcí z hlediska úkonů, jež jsou nutné k vyřízení převodního příkazu mezi akceptantem a vydavatelem;\n28)\n„zpracovatelem“ fyzická či právnická osoba, jež poskytuje služby zpracování platebních transakcí;\n29)\n„prodejním místem“ adresa, na níž se nacházejí prostory obchodníka a kde byla daná platební transakce iniciována. Avšak\na)\nv případě smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU je prodejním místem adresa trvalého místa podnikání, na které obchodník vykonává svou činnost, bez ohledu na umístění internetových stránek nebo serveru, a jejímž prostřednictvím je platební transakce iniciována;\nb)\nnemá-li obchodník trvalé místo podnikání, je prodejním místem adresa, ve vztahu k níž má obchodník platnou licenci k podnikání a jejímž prostřednictvím je platební transakce iniciována;\nc)\nnemá-li obchodník trvalé místo podnikání ani platnou licenci k podnikání, považuje se za prodejní místo korespondenční adresa, která je stanovena pro účely platby daní souvisejících s jeho obchodní činností a jejímž prostřednictvím je platební transakce iniciována;\n30)\n„platební značkou“ jakýkoli fyzický nebo digitální název, pojem, označení, symbol nebo jejich kombinace, jejichž pomocí lze označit, v rámci jakého schématu platebních karet jsou karetní platební transakce uskutečňovány;\n31)\n„umisťováním několika značek“ („co-badging“) umístění dvou či více značek platebních schémat nebo platebních aplikací téže značky na tentýž karetní platební prostředek;\n32)\n„společným označováním“ („co-branding“) umístění přinejmenším jedné značky platebního schématu a přinejmenším jedné značky, která není značkou platebního schématu, na tentýž karetní platební prostředek;\n33)\n„debetní kartou“ kategorie platebního prostředku, která plátci umožňuje iniciovat transakci uskutečněnou debetní kartou, s výjimkou transakcí uskutečněných předplacenou kartou;\n34)\n„kreditní kartou“ kategorie platebního prostředku, která plátci umožňuje iniciovat transakci uskutečněnou kreditní kartou;\n35)\n„předplacenou kartou“ kategorie platebního prostředku, na němž jsou uloženy elektronické peníze ve smyslu článku 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES.\nKAPITOLA II\nMEZIBANKOVNÍ POPLATKY\nČlánek 3\nMezibankovní poplatky za transakce uskutečňované spotřebitelskými debetními kartami\n1.   Za transakce uskutečňované debetními kartami nesmějí poskytovatelé platebních služeb nabízet ani požadovat mezibankovní poplatky účtované za jednotlivou transakci vyšší než 0,2 % hodnoty transakce.\n2.   Členské státy mohou ve vztahu k vnitrostátním transakcím uskutečňovaným debetními kartami buď:\na)\ndefinovat procentní mezní hodnotu mezibankovních poplatků účtovaných za jednotlivé transakce, která je nižší než mezní hodnota stanovená v odstavci 1, a stanovit pevnou maximální výši poplatku jako horní mezní hodnotu pro poplatek, jehož výše vyplývá z použitelné procentní sazby, nebo\nb)\numožnit poskytovatelům platební služby, aby uplatňovali mezibankovní poplatek účtovaný za jednotlivou transakci do výše 0,05 EUR, nebo, v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 8. června 2015, přičemž tato hodnota je přezkoumávána každých pět let, nebo kdykoliv dojde k podstatné změně směnných kurzů. Tento mezibankovní poplatek účtovaný za jednotlivou transakci může být uplatněn společně s maximální procentní sazbou do výše 0,2 %, vždy za podmínky, že součet mezibankovních poplatků v rámci daného schématu platebních karet nepřesáhne 0,2 % celkové roční hodnoty vnitrostátních transakcí uskutečňovaných debetními kartami v rámci jednotlivého schématu platebních karet.\n3.   Do 9. prosince 2020 mohou členské státy povolit, aby poskytovatelé platebních služeb u vnitrostátních transakcí uskutečňovaných debetními kartami uplatňovali mezibankovní poplatek stanovený jako vážený průměr, a to do výše 0,2 % průměrné roční hodnoty všech vnitrostátních transakcí uskutečňovaných debetními kartami v rámci jednotlivých schémat platebních karet. Členské státy mohou stanovit nižší mezní hodnotu pro vážený průměrný mezibankovní poplatek, který se použije na veškeré vnitrostátní transakce uskutečňované debetními kartami.\n4.   Roční hodnota uvedená v odstavcích 2 a 3 se vypočítá na ročním základě za období počínající dnem 1. ledna a končící dnem 31. prosince a uplatní se ke dni 1. dubna roku následujícího. Referenční období pro první výpočet této hodnoty začíná 15 kalendářních měsíců před datem použití odstavců 2 a 3 a končí tři kalendářní měsíce před tímto datem.\n5.   Příslušné orgány uvedené v článku 13 požadují od schémat platebních karet a poskytovatelů platebních služeb, aby na jejich písemnou žádost poskytly veškeré informace potřebné za účelem ověření řádného uplatňování odstavců 3 a 4 tohoto článku. Tyto informace musí být příslušnému orgánu zaslány do 1. března roku následujícího po referenčním období uvedeném v první větě odstavce 4. Jakékoli další informace, které umožní příslušným orgánům ověřit splnění ustanovení této kapitoly, se zasílají příslušným orgánům na jejich žádost ve stanovené lhůtě. Příslušné orgány mohou požadovat ověření takových informací nezávislým auditorem.\nČlánek 4\nMezibankovní poplatky za transakce uskutečňované spotřebitelskými kreditními kartami\nZa transakce uskutečňované kreditními kartami nesmějí poskytovatelé platebních služeb nabízet ani požadovat mezibankovní poplatky účtované za jednotlivou transakci vyšší než 0,3 % hodnoty transakce. V případě vnitrostátních transakcí uskutečňovaných kreditními kartami mohou členské státy pro mezibankovní poplatky účtované za jednotlivou transakci stanovit nižší mezní hodnotu.\nČlánek 5\nZákaz obcházení mezních hodnot\nPro účely uplatňování mezních hodnot podle článků 3 a 4 se za součást mezibankovního poplatku považuje jakékoli sjednané protiplnění, včetně čisté náhrady, jehož cíl nebo účinek je rovnocenný mezibankovnímu poplatku a které vydavatel obdrží od schématu platebních karet, akceptanta nebo jiného zprostředkovatele za platební transakce či související činnosti.\nKAPITOLA III\nOBCHODNÍ PRAVIDLA\nČlánek 6\nUdělování licencí\n1.   Jakákoli územní omezení v rámci Unie nebo ustanovení s rovnocenným účinkem obsažená v licenčních smlouvách nebo v pravidlech uplatňovaných v rámci schématu platebních karet, která se týkají vydávání platebních karet nebo akceptace karetních platebních transakcí, jsou zakázána.\n2.   Jakýkoli požadavek či povinnost získat licenci specifickou pro určitou zemi nebo získat povolení k výkonu činnosti v jiných členských státech a ustanovení s rovnocenným účinkem obsažené v licenčních smlouvách nebo v pravidlech uplatňovaných v rámci schématu platebních karet, které se týkají vydávání platebních karet nebo akceptace karetních platebních transakcí, jsou zakázány.\nČlánek 7\nOddělení schémat platebních karet od zpracovatelů\n1.   Schémata platebních karet a zpracovatelé:\na)\nmusí být vzájemně nezávislí z hlediska účetnictví, organizace a rozhodovacích procesů;\nb)\nnesmějí uvádět společně ceny týkající se schématu platebních karet a ceny za zpracovatelské činnosti a nesmějí uplatňovat vzájemné financování těchto činností;\nc)\nnesmějí činit žádné rozdíly mezi svými dceřinými společnostmi či podílníky na jedné straně a uživateli schémat platebních karet a dalšími smluvními partnery na straně druhé, a zejména nesmějí poskytování žádné služby, kterou nabízejí, podmiňovat tím, aby se jejich smluvní partner zavázal k čerpání některé další jimi nabízené služby.\n2.   Příslušný orgán členského státu, v němž se nachází sídlo schématu, může od schématu platebních karet požadovat předložení nezávislé zprávy, která potvrzuje, že schéma splňuje požadavky odstavce 1.\n3.   Schémata platebních karet musí umožňovat, aby byla sdělení o autorizaci a o zúčtování jednotlivých karetních platebních transakcí vzájemně oddělena a aby je zpracovávali odlišní zpracovatelé.\n4.   Jakákoli územní diskriminace v pravidlech zpracování uplatňovaných schématy platebních karet je zakázána.\n5.   S využitím standardů, jež vypracovaly mezinárodní či evropské normalizační orgány, jsou zpracovatelé v Unii povinni zajistit technickou interoperabilitu svých systémů s jinými systémy zpracovatelů v Unii. Schémata platebních karet dále nesmějí přijímat ani uplatňovat obchodní pravidla, která interoperabilitu s jinými zpracovateli v Unii omezují.\n6.   Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) může po konzultaci poradní odborné skupiny uvedené v článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9) vypracovat návrhy regulačních technických norem stanovujících požadavky, jež musí schémata platebních karet a zpracovatelé splňovat v zájmu zajištění uplatnění odst. 1 písm. a) tohoto článku.\nEBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 9. prosince 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.\nČlánek 8\nUmisťování několika značek a výběr platební značky nebo platební aplikace\n1.   Jakákoli pravidla uplatňovaná v rámci schémat platebních karet či ustanovení v licenčních smlouvách nebo opatření s rovnocenným účinkem, která vydavateli brání nebo mu zamezují v tom, aby na karetní platební prostředek umístil dvě či více různých platebních značek nebo platebních aplikací, jsou zakázána.\n2.   Při uzavírání smlouvy s poskytovatelem platebních služeb má spotřebitel možnost požadovat, aby na jeho karetním platebním prostředku byly umístěny dvě či více různých platebních značek, pokud poskytovatel platebních služeb takovou službu nabízí. S dostatečným časovým předstihem před podepsáním smlouvy dodá poskytovatel platebních služeb spotřebiteli jasné a objektivní informace o všech dostupných značkách platebních schémat i o jejich charakteristických rysech, včetně jejich rozsahu funkcí, nákladů a zabezpečení.\n3.   Rozdíly v zacházení s vydavateli či akceptanty uplatňované v rámci schématu či stanovené v licenčních smlouvách, pokud jde o umisťování různých platebních značek nebo platebních aplikací na karetní platební prostředek, musí být objektivně odůvodněny a nesmějí mít diskriminační povahu.\n4.   Schémata platebních karet nesmějí poskytovatelům platebních služeb, kteří karty vydávají, ani poskytovatelům platební služby, kteří karty akceptují, ukládat povinnost, aby o transakcích, které jsou provedeny pomocí zařízení, na němž je umístěna jejich platební značka, avšak nikoliv prostřednictvím jejich schématu, podávali zprávy či za ně hradili poplatky, ani jim nesmějí ukládat žádné podobné povinnosti se stejným cílem či účinkem.\n5.   Jakékoli zásady, jejichž cílem je směrovat transakce k využití určitého konkrétního kanálu či postupu, či jakákoli rovnocenná opatření a další technické a bezpečnostní standardy a požadavky, které se týkají umístění dvou či více různých platebních značek a platebních aplikací na karetním platebním prostředku, nesmí mít diskriminační charakter a musí být uplatňovány nediskriminačním způsobem.\n6.   Schémata platebních karet, vydavatelé, akceptanti, zpracovatelé a jiní poskytovatelé technických služeb nesmějí na platební prostředek nebo zařízení používané v prodejním místě umisťovat automatické mechanismy, software nebo zařízení, které by plátce a příjemce při užívání platebního prostředku, na němž je umístěno několik značek, omezovaly ve výběru platební značky nebo platební aplikace, či obojího.\nPříjemci musí mít stále možnost instalovat v zařízení používaném v prodejním místě automatické mechanismy, které prioritně zvolí konkrétní platební značku nebo platební aplikaci, avšak s ohledem na kategorie karet nebo související platební prostředky přijímané příjemcem nesmí plátcům bránit v možnosti zvolit jinou než takovou automatickou prioritní volbu učiněnou příjemcem v jeho zařízení.\nČlánek 9\nZákaz používání jednotných poplatků\n1.   Pokud příjemce písemně nepožádá akceptanta, aby mu transakční poplatky účtoval souhrnně, je akceptant povinen nabízet a účtovat příjemcům transakční poplatky jednotlivě specifikované pro jednotlivé kategorie a různé značky platebních karet s různou výší mezibankovních poplatků.\n2.   Akceptanti jsou povinni zahrnout do svých smluv s příjemci položkově specifikované údaje o výši transakčních poplatků účtovaných obchodníkům, mezibankovních poplatků a poplatků schémat, které se použijí na jednotlivé kategorie a značky platebních karet, pokud příjemce následně nepodá písemně odlišný požadavek.\nČlánek 10\nPovinnost přijímat všechny karty („Honour All Cards Rule“)\n1.   Schémata platebních karet a poskytovatelé platebních služeb nesmějí uplatňovat pravidla, jež příjemce, kteří přijímají karetní platební prostředek vydaný jedním vydavatelem, zavazují k tomu, aby přijímali rovněž další karetní platební prostředky vydané v rámci téhož schématu platebních karet.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije na spotřebitelské karetní platební prostředky stejné značky a kategorie předplacené karty, debetní karty nebo kreditní karty, na něž se vztahuje mezibankovní poplatek podle kapitoly II tohoto nařízení.\n3.   Odstavcem 1 není dotčena možnost, aby schémata platebních karet a poskytovatelé platebních služeb stanovili, že karty nelze odmítnout na základě totožnosti vydavatele či držitele karty.\n4.   Příjemci, kteří se rozhodnou nepřijímat všechny karty či jiné platební prostředky určitého schématu platebních karet, jsou povinni o tom spotřebitele informovat srozumitelným a jednoznačným způsobem a ve stejném okamžiku, kdy spotřebitele informují o tom, že přijímají jiné karty a platební prostředky daného schématu platebních karet. Tyto informace musí být uvedeny na viditelném místě u vchodu do obchodu a u pokladny.\nV případě prodeje na dálku musí tyto informace být uvedeny na internetové stránce příjemce či jiném použitelném elektronickém či mobilním nosiči dat. Tyto informace musí být plátci poskytnuty s dostatečným předstihem před tím, než s příjemcem uzavře kupní smlouvu.\n5.   Vydavatelé zajistí, aby jejich platební prostředky byly elektronicky identifikovatelné a v případě nově vydaných karetních platebních prostředků rovněž viditelně identifikovatelné, aby příjemcům a plátcům umožňovaly jednoznačně identifikovat, které značky a kategorie předplacených, debetních či kreditních karet nebo platebních karet pro komerční klientelu daný plátce zvolil.\nČlánek 11\nMotivační pravidla\n1.   Zakazují se jakákoli pravidla v licenčních smlouvách, pravidlech uplatňovaných v rámci schémat platebních karet a ve smlouvách mezi akceptanty a příjemci, která brání příjemcům v tom, aby spotřebitele motivovali k používání platebních prostředků, jež daní příjemci upřednostňují. Tento zákaz platí rovněž pro taková pravidla, která příjemcům brání v tom, aby s karetním platebním prostředkem určitého schématu zacházeli více nebo méně příznivě, než se zařízením schématu jiného.\n2.   Zakazují se jakákoli pravidla v licenčních smlouvách, pravidlech uplatňovaných v rámci schémat platebních karet a ve smlouvách mezi akceptanty a příjemci, která brání příjemcům v tom, aby informovali plátce o mezibankovních poplatcích a transakčních poplatcích účtovaných obchodníkům.\n3.   Ustanoveními odstavců 1 a 2 tohoto článku nejsou dotčena pravidla o poplatcích, slevách a dalších mechanismech motivace spotřebitelů podle směrnice 2007/64/ES a směrnice 2011/83/EU.\nČlánek 12\nInformace poskytované příjemci o jednotlivých karetních platebních transakcích\n1.   Po provedení karetní platební transakce je poskytovatel platebních služeb příjemce povinen příjemci poskytnout tyto informace:\na)\núdaj, jež příjemci umožní karetní platební transakci identifikovat;\nb)\nvýši platební transakce uvedenou v měně, ve které je částka na platební účet příjemce připsána;\nc)\nvýši jakýchkoli poplatků za danou karetní platební transakci, se samostatným uvedením transakčního poplatku účtovaného obchodníkovi a výše mezibankovního poplatku.\nS předchozím výslovným souhlasem příjemce lze informace podle prvního pododstavce uvádět souhrnně za jednotlivé značky, aplikace, kategorie platebních prostředků a sazby mezibankovních poplatků použitelné na danou transakci.\n2.   Smlouvy mezi akceptanty a příjemci mohou obsahovat ustanovení, podle nějž je informace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci nutno poskytovat či zpřístupňovat pravidelně, nejméně jednou za měsíc, a sjednaným způsobem, jenž příjemcům umožní informace ukládat a reprodukovat v nezměněné podobě.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 13\nPříslušné orgány\n1.   Členské státy určí příslušné orgány, jež jsou oprávněny zajistit dodržování tohoto nařízení a jimž jsou svěřeny vyšetřovací a donucovací pravomoci.\n2.   Členské státy mohou jako příslušné orgány určit stávající subjekty.\n3.   Členské státy mohou určit jeden nebo více příslušných orgánů.\n4.   Členské státy oznámí Komisi tyto příslušné orgány do 9. června 2016. Případné následné změny týkající se těchto orgánů jsou povinny Komisi oznámit neprodleně.\n5.   Příslušné orgány určené podle odstavce 1 musí mít pro plnění svých povinností k dispozici náležité zdroje.\n6.   Členské státy po příslušných orgánech požadují, aby účinně sledovaly dodržování tohoto nařízení, mimo jiné za účelem zabránění pokusům poskytovatelů platebních služeb o obcházení tohoto nařízení, a aby přijímaly veškerá opatření, jež jsou k dodržování tohoto nařízení nezbytná.\nČlánek 14\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí, které se uplatní v případě porušení tohoto nařízení, a přijmou veškerá opatření, jež jsou k uplatňování těchto sankcí nezbytná.\n2.   Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 9. června 2016 a neprodleně jí oznámí jakékoli následné změny daných ustanovení.\nČlánek 15\nPostupy řešení sporů, mimosoudního vyřizování stížností a zjednávání nápravy\n1.   Pro účely řešení sporů plynoucích z uplatňování tohoto nařízení, jež vyvstanou mezi příjemci a jejich poskytovateli platebních služeb, členské státy zajistí a prosazují náležité a účinné postupy mimosoudního vyřizování stížností a zjednávání nápravy nebo přijmou rovnocenná opatření. Pro tyto účely členské státy určí stávající subjekty, bude-li to vhodné, nebo zřídí subjekty nové. Tyto subjekty musí být nezávislé na stranách sporu.\n2.   Členské státy oznámí Komisi tyto příslušné subjekty do 9. června 2017. Případné následné změny týkající se těchto subjektů oznámí Komisi neprodleně.\nČlánek 16\nUniverzální karty\n1.   Pro účely tohoto nařízení se na vnitrostátní platební transakce, u nichž ve schématu platebních karet není možné rozlišit, zda se jedná o transakce uskutečněné debetní nebo kreditní kartou, použijí ustanovení týkající se debetních karet nebo transakcí uskutečňovaných debetními kartami.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy do 9. prosince 2016 stanovit až do výše 30 % podíl vnitrostátních platebních transakcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které budou považovány za rovnocenné transakcím uskutečňovaným kreditními kartami, na něž se vztahuje mezní hodnota mezibankovních poplatků podle článku 4.\nČlánek 17\nUstanovení o přezkumu\nDo 9. června 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva Komise se zaměří zejména na vhodnost výše mezibankovních poplatků a na motivační mechanismy, například poplatky, přičemž přihlédne k používání a nákladům jednotlivých způsobů plateb a k míře, v jaké na trh vstupují noví aktéři, nové technologie a inovativní obchodní modely. Posouzení se zabývá zejména:\na)\nvývojem poplatků účtovaných plátcům;\nb)\núrovní hospodářské soutěže mezi poskytovateli platebních karet a schématy platebních karet;\nc)\núčinky na náklady plátce a příjemce;\nd)\nmírou přenesení výhod poklesu výše mezibankovních poplatků ze strany obchodníků na spotřebitele;\ne)\ntechnickými požadavky a jejich důsledky pro všechny zúčastněné strany;\nf)\núčinky umisťování několika značek na snadnost používání prostředků, zejména pro starší osoby a další zranitelné uživatele;\ng)\núčinky, které má na trh vyloučení karet pro komerční klientelu z kapitoly II, a to na základě srovnání situace v členských státech, kde jsou příplatky zakázány, s těmi, v nichž jsou povoleny;\nh)\núčinky, které mají na trh zvláštní ustanovení o mezibankovních poplatcích za vnitrostátní transakce uskutečňované debetními kartami;\ni)\nvývojem přeshraniční akceptace a jejími účinky na jednotný trh, a to na základě srovnání situace týkající se karet, na něž jsou uplatňovány mezní hodnoty poplatků, a těch, na něž tyto mezní hodnoty uplatňovány nejsou, za účelem zvážení možnosti objasnění toho, jaký mezibankovní poplatek se vztahuje na přeshraniční akceptaci;\nj)\nuplatňováním pravidel o oddělení schématu platebních karet od zpracování v praxi a otázkou, zda je nutné přehodnotit právní oddělení;\nk)\notázkou, zda je s ohledem na účinek čl. 3 odst. 1 na skutečnou výši mezibankovních poplatků u transakcí střední a vysoké hodnoty uskutečňovaných debetními kartami případně potřeba pozměnit uvedený odstavec v tom smyslu, že mezní hodnota by měla být omezena na 0,07 EUR nebo 0,2 % hodnoty transakce, podle toho, která z těchto částek je nižší.\nKe zprávě Komise je v případě potřeby připojen legislativní návrh, který může zahrnovat návrh změny maximální mezní hodnoty mezibankovních poplatků.\nČlánek 18\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 8. června 2015 s výjimkou článků 3, 4, 6 a 12, které se použijí ode dne 9. prosince 2015, a článků 7, 8, 9 a 10, které se použijí ode dne 9. června 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 29. dubna 2015.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nZ. KALNIŅA-LUKAŠEVICA\n(1)  Úř. věst. C 193, 24.6.2014, s. 2.\n(2)  Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 78.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. dubna 2015.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).", "summary": "Poplatky za karetní platby\nPoplatky za karetní platby\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nToto nařízení stanoví mezní hodnoty mezibankovních poplatků. Zvyšuje transparentnost poplatků, a tak maloobchodním prodejcům umožňuje znát úroveň poplatků, které se platí při přijímání karet. Zlepšuje hospodářskou soutěž tím, že spotřebitelům poskytuje více lepších možností výběru mezi různými typy poskytovatelů platebních karet a služeb.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení v konkrétních oblastech řeší toto:stanoví mezní hodnoty mezibankovních poplatků ve výši 0,2 % z hodnoty transakce v případě spotřebitelských debetních karet a ve výši 0,3 % v případě spotřebitelských kreditních karet,pokud jde o spotřebitelské kreditní karty, umožňuje zemím EU stanovit procentuální mezní hodnoty nižší než 0,3 %,v případě transakcí uskutečňovaných spotřebitelskou debetní kartou umožňuje zemím EU stanovit mezibankovní poplatek nepřesahující 5 eurocentů za jednu transakci v kombinaci s mezní hodnotou 0,2 %,stanoví omezený počet výjimek, například firemní karty používané pouze pro firemní výdaje účtované přímo na účet společnosti,zvyšuje transparentnost, pokud jde o výši poplatků placených maloobchodními prodejci, což jim umožňuje snadnější výběr toho, které platební karty přijímat.Nařízení je součástí balíčku, který zahrnuje také revidovanou směrnici o platebních službách (PSD2), na níž se podařilo dosáhnout politické shody v květnu 2015. Cílem balíčku je podpořit digitální jednotný trh zajištěním bezpečnějších a nižších plateb a otevřít cestu inovativním platebním technologiím.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 8. června 2015.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Platby kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu (Evropská komise)Platební služby (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1–15)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/72 ze dne 4. října 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky, jež musí splňovat schémata platebních karet a zpracovatelé, aby se zajistilo uplatňování požadavků na nezávislost z hlediska účetnictví, organizace a rozhodovacích procesů (Úř. věst. L 13, 18.1.2018, s. 1–7)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35–127)\nPoslední aktualizace 30.08.2018"}
{"celex_id": "32018D0646", "reference": "2.5.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 112/42\nROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/646\nze dne 18. dubna 2018\no společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPři hledání zaměstnání nebo při rozhodování o tom, co a kde se učit, studovat nebo zvolit za práci, potřebují jednotlivci přístup k informacím a poradenství o dostupných příležitostech, o způsobech posuzování jejich dovedností a o způsobech uvádění informací o jejich dovednostech a kvalifikacích.\n(2)\nRozdíly v definicích, vzorech dokladů, jazycích, jakož i v metodách posuzování a validace, to vše představuje značné problémy pro jednotlivce, zaměstnavatele a příslušné orgány a subjekty. Tyto problémy vznikají zejména tehdy, když se jednotlivci stěhují z jedné země do druhé, včetně třetích zemí, ale i v případě, že si hledají nové zaměstnání nebo začínají studovat a řídit svou profesní dráhu. K řešení těchto výzev jsou důležité jasné a široce rozšířené informace, společné porozumění a větší transparentnost v oblasti dovedností a kvalifikací.\n(3)\nNová agenda dovedností pro Evropu, kterou Komise přijala dne 10. června 2016, vyzývá členské státy, sociální partnery, odvětví a další zúčastněné strany, aby společně pracovali na deseti iniciativách s cílem zlepšit kvalitu a relevantnost nabývaných dovedností, zajistit lepší viditelnost a srovnatelnost dovedností a zdokonalit poznatky a informovanost o dovednostech za účelem lepší volby povolání. Přezkum rámce Europass byl navržen jako jedna z deseti uvedených iniciativ, jež nabízejí klíčovou cestu k dosažení a podpoře těchto cílů.\n(4)\nRozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (3) byl stanoven rámec pro řešení otázek týkajících se hledání zaměstnání, začátku studia nebo řízení profesní dráhy. Cílem uvedeného rozhodnutí bylo dosáhnout větší transparentnosti v oblasti kvalifikací a schopností vytvořením souboru dokladů nazvaného „Europass“, který mohou jednotlivci dobrovolně používat. Uvedené rozhodnutí také zavedlo vnitrostátní orgány, označované jako národní střediska Europassu, které mají rámec Europass provádět.\n(5)\nAby naplnil svůj hlavní cíl, zaměřuje se rámec Europass na nástroje pro zaznamenávání dovedností a kvalifikací. Tyto nástroje jsou široce využívány prostřednictvím internetového informačního systému Europassu.\n(6)\nNárodní střediska Europassu poskytují uživatelům podporu a prosazují zaznamenávání dovedností a kvalifikací. K rozvoji poskytování informací o nástrojích Unie v oblasti dovedností a kvalifikací přispěla rovněž síť Euroguidance, která podporuje evropský rozměr v poradenství a poskytuje vysoce kvalitní informace o celoživotním poradenství a nadnárodní mobilitě pro účely vzdělávání. Národní koordinační střediska evropského rámce kvalifikací (ERK) podporují vnitrostátní orgány při přiřazování národních rámců a systémů kvalifikací k ERK a zaměřují se na přiblížení ERK jednotlivcům a organizacím. Je třeba zajistit podporu a větší koordinaci těchto vnitrostátních služeb, aby byl zvýšen jejich účinek, přičemž je třeba respektovat rozmanitost vnitrostátních systémů.\n(7)\nVe své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2013 o hodnocení Europassu dospěla Komise k závěru, že úloha národních středisek Europassu zvyšovat informovanost o Europassu a poskytovat nezbytné informace zúčastněným stranám je uspokojivým modelem pro uplatňování Europassu. Komise nicméně dále došla k závěru, že většina nástrojů souvisejících s Europassem stále nedosáhla všech potenciálních uživatelů a vykazuje nerovnoměrný dopad, pokud jde o zeměpisné rozšíření a věkové skupiny, a že lepší koordinace a integrace služeb podporujících poradenství a mobilitu v rámci Europassu by umožnila oslovení více potenciálních uživatelů.\n(8)\nZ důkazů vyplývá, že Europass využívají sociální skupiny s velkou mírou digitální gramotnosti, zatímco méně zvýhodněné skupiny, jako jsou osoby s nižším stupněm vzdělání, starší osoby nebo dlouhodobě nezaměstnaní, často ani nevědí o existenci Europassu a jeho nástrojů, a proto z nich nemohou těžit.\n(9)\nSoubor dokladů Europassu je jedním z řady nástrojů a pomůcek, jež byly zavedeny na úrovni Unie pro zlepšení transparentnosti a pochopení dovedností a kvalifikací.\n(10)\nSoubor dokladů Europassu obsahuje pět vzorů dokladů. Vzor dokladu Europass – Životopis (CV) umožňuje jednotlivcům sepsat své životopisy ve standardizovaném formátu. Od roku 2004, kdy byl Europass CV zaveden, bylo vytvořeno online více než 100 milionů Europass-CV. Dva vzory dodatků o kvalifikacích, konkrétně Europass – Dodatek k diplomu a Europass – Dodatek k osvědčení, poskytují informace o obsahu a výsledcích učení spojených s určitou kvalifikací a o vzdělávacím systému země, která danou kvalifikaci vystavila. Europass – Jazykový pas se používá k popisu jazykových dovedností. Vzor dokladu Europass – Mobilita popisuje dovednosti získané v zahraničí v rámci mobility za účelem studia nebo práce.\n(11)\nDoporučení Rady ze dne 22. května 2017 (4) vytváří společný referenční rámec, který má jednotlivcům a organizacím pomoci při srovnávání různých systémů kvalifikací a úrovní kvalifikací z těchto systémů.\n(12)\nDoporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 (5) vyzvalo členské státy, aby měly nejpozději v roce 2018 - podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a jak považují za vhodné - fungující režim uznávání neformálního a informálního učení, který jednotlivcům umožní dosáhnout uznání jejich znalostí, dovedností a kompetencí, které si osvojili prostřednictvím neformálního a informálního učení, a získat úplnou kvalifikaci, nebo případně kvalifikaci dílčí.\n(13)\nUsnesení Rady ze dne 28. května 2004 o posilování politik, systémů a postupů v oblasti celoživotního poradenství stanoví hlavní cíle politiky celoživotního poradenství pro všechny občany Unie. Usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 (6) zdůrazňuje význam poradenství pro celoživotní učení.\n(14)\nPortál vzdělávacích příležitostí a kvalifikací v Evropě poskytuje přístup k informacím o vzdělávacích příležitostech a kvalifikacích nabízených v různých systémech vzdělávání v Evropě a o porovnání vnitrostátních rámců kvalifikací prostřednictvím ERK.\n(15)\nPřehled dovedností EU nabízí informace o dovednostech pro různá povolání a konkrétní odvětví včetně poptávky a nabídky na vnitrostátní úrovni.\n(16)\nAnalýza volných pracovních míst a jiných trendů na trhu práce je obecně zavedeným způsobem získávání poznatků o dovednostech, které umožňují porozumět problematice rozdílů a nedostatků v oblasti dovedností i nesouladu poptávky a nabídky v oblasti kvalifikací.\n(17)\nVícejazyčná Evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO), vypracovaná a průběžně aktualizovaná Komisí v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami, má za cíl prosazovat transparentnost dovedností a kvalifikací pro účely vzdělávání a odborné přípravy i pro pracovní účely. Komise by ESCO mohla využívat v rámci Europassu, po příslušném testování a při náležitém zohlednění postoje členských států; členské státy používají ESCO na dobrovolném základě poté, co ji testují a vyhodnotí.\n(18)\nEvropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (7), je síť pro spolupráci v oblasti výměny informací a usnadňuje navazování kontaktů mezi uchazeči o zaměstnání a zaměstnavateli. Nabízí bezplatnou pomoc uchazečům o zaměstnání, kteří se chtějí přestěhovat do jiné země, a je nápomocna zaměstnavatelům, kteří chtějí provádět nábor pracovníků z jiných zemí. Součinnost a spolupráce mezi portály Europass a EURES by mohly posílit dopad obou služeb.\n(19)\nProcesy na trhu práce, jako je zveřejňování volných pracovních míst, podávání žádostí o zaměstnání, posouzení dovedností a nábor pracovníků, jsou ve stále větší míře řízeny online pomocí nástrojů, které využívají sociální média, data velkého objemu a další technologie. Výběr uchazečů je řízen pomocí nástrojů a procesů, které vyhledávají informace o dovednostech a kvalifikacích získaných formálním, neformálním a informálním učením.\n(20)\nFormální, neformální a informální učení v současnosti rovněž probíhá v nových formách a prostředích, které nabízejí nejrůznější poskytovatelé, zejména s využitím digitálních technologií a platforem, vzdělávání na dálku, elektronického učení, vzájemného učení, otevřených internetových kurzů pro širokou veřejnost a otevřených zdrojů vzdělávání. Dovednosti, zkušenosti a výsledky učení jsou navíc uznávány různými formami, například pomocí digitálních osvědčení „open badges“. Digitální technologie jsou používány v souvislosti s dovednostmi získanými prostřednictvím neformálního vzdělávání, jako je práce s mládeží a dobrovolnická činnost.\n(21)\nPro účely tohoto rozhodnutí jsou dovednosti chápány v širokém smyslu, který zahrnuje to, co člověk zná, čemu rozumí a co může dělat. Dovednosti se týkají různých typů výsledků učení, včetně znalostí a kompetencí, jakož i schopnosti aplikovat znalosti a využívat know-how k dokončení úkolů a řešení problémů. Vedle uznávaného významu odborných dovedností je navíc kladen stále větší význam na průřezové nebo tzv. „měkké“ dovednosti, jako je kritické myšlení, týmová práce, řešení problémů a kreativita, digitální nebo jazykové dovednosti, jež jsou základními předpoklady pro osobní a profesní naplnění a jež lze uplatňovat v různých oblastech. Jednotlivci by mohli využívat nástroje a pokyny k hodnocení a k popisu těchto a jiných dovedností.\n(22)\nJednotlivci uvádějí informace o svých nabytých dovednostech a kvalifikacích tradičně v životopisu a podpůrných dokladech, jako jsou osvědčení a diplomy. Nyní jsou dostupné nové nástroje, jež mohou usnadnit prezentaci dovedností a kvalifikací využitím různých online a digitálních formátů. Tyto nové nástroje mohou jednotlivce podporovat v sebehodnocení dovedností, které získali v různých prostředích.\n(23)\nRámec Europass by měl reagovat na současné a budoucí potřeby. Uživatelé potřebují nástroje k dokládání svých dovedností a kvalifikací. Nástroje pro hodnocení a sebehodnocení dovedností, jakož i přístup k příslušným informacím, včetně informací o možnostech validace a poradenství, mohou být navíc přínosné pro účely rozhodování o možnostech zaměstnání a vzdělávání.\n(24)\nNástroje Unie pro dovednosti a kvalifikace by se měly přizpůsobit měnícím se postupům a technologickému pokroku, aby se zajistilo, že zůstanou relevantní a přínosné pro uživatele. Toho by mělo být dosaženo mimo jiné vytvořením inovativních prvků jako jsou interaktivní nástroje, úpravy a uspořádání dokumentů a snahou zajistit komplexnější, efektivnější a účinnější nástroje a zjednodušení, jakož i zvýšením technické interoperability a součinnosti mezi souvisejícími nástroji, včetně těch, které vyvinuly třetí strany, přičemž je třeba přihlížet ke specifickým potřebám osob se zdravotním postižením. Kromě toho by k podpoře ověření digitálních dokumentů o dovednostech a kvalifikacích mohla být používána opatření k ověřování pravosti.\n(25)\nRámec Europass zřízený rozhodnutím č. 2241/2004/ES by proto měl být nahrazen novým rámcem reagujícím na měnící se potřeby.\n(26)\nNový rámec Europass by měl odpovídat potřebám a očekáváním všech jednotlivých koncových uživatelů, jako jsou studující, uchazeči o zaměstnání, včetně nezaměstnaných, a pracovníci, jakož i dalších relevantních zúčastněných stran, jako jsou zaměstnavatelé (zejména malé a střední podniky), obchodní komory, organizace občanské společnosti, dobrovolníci, profesní poradci, veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, mládežnické organizace, poskytovatelé práce s mládeží, příslušné vnitrostátní orgány a tvůrci politik. Měl by také zvážit potřeby státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do Unie nebo v ní mají bydliště, a podpořit jejich začleňování.\n(27)\nRámec Europass by se měl vyvíjet, aby umožňoval popis různých druhů vzdělání a dovedností a zejména vzdělání a dovedností, které byly získány prostřednictvím neformálního a informálního učení.\n(28)\nRámec Europass by měl být vypracován pomocí přístupu, jenž se zaměří na uživatele a na zpětnou vazbu, a pomocí shromažďování požadavků, včetně průzkumy a testováním, přičemž pozornost bude věnována zejména současným a budoucím potřebám cílových skupin Europassu. Prvky v Europassu obsažené by měly zejména odrážet závazek členských států a Unie, že zajistí rovný přístup osob se zdravotním postižením na trh práce a k informačním a komunikačním technologiím a systémům. Nástroje Europassu by měly být vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, a tudíž přístupnější pro uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením.\n(29)\nAktualizace a změny rámce Europass by měly být prováděny ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou služby zaměstnanosti, pracovníci poradenských služeb, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a sociální partneři, například odborové svazy a sdružení zaměstnavatelů, a při plném zachování stávající politické spolupráce, například pokud jde o boloňský proces v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Konstruktivní spolupráce mezi Komisí, členskými státy a zúčastněnými stranami má zásadní význam pro úspěšný vývoj a provádění rámce Europass.\n(30)\nPříslušné právo Unie v oblasti ochrany osobních údajů a vnitrostátní prováděcí opatření by se měly vztahovat na zpracování osobních údajů, které jsou uchovávány a zpracovávány podle tohoto rozhodnutí. Uživatelé by měli mít možnost omezit přístup ke svým osobním údajům.\n(31)\nMožnost účastnit se rámce by vzhledem ke svému dlouhodobému zájmu a spolupráci s Unií v této oblasti měli mít členové Evropského hospodářského prostoru, kteří nejsou členskými státy Unie, přistupující státy, kandidátské státy a potenciální kandidátské státy ucházející se o přistoupení k Unii. Jejich účast by měla být v souladu s příslušnými ustanoveními nástrojů upravujících vztahy mezi Unií a těmito zeměmi. Údaje o dovednostech a kvalifikacích poskytované prostřednictvím rámce Europass by měly pocházet z širšího okruhu zemí a systémů vzdělávání než jen ze zúčastněných zemí a měly by zohledňovat migrační pohyby z jiných a do jiných částí světa.\n(32)\nKomise by měla zajistit soudržné provádění a sledování tohoto rozhodnutí prostřednictvím poradní skupiny Europassu složené ze zástupců členských států a příslušných zúčastněných stran. Poradní skupina by měla zejména rozvíjet strategický přístup k zavádění a budoucímu rozvoji Europassu a poskytovat poradenství týkající se vývoje internetových nástrojů, a to i testováním, a informací poskytovaných prostřednictvím on-line platformy Europassu, v případě potřeby ve spolupráci s jinými skupinami.\n(33)\nSpolufinancování při provádění tohoto rozhodnutí je poskytováno mimo jiné v rámci programu Unie Erasmus+, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (8). Výbor zřízený uvedeným nařízením je zapojen do strategických jednání o pokroku při provádění a budoucím vývoji Europassu.\n(34)\nJelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž zřízení komplexního a interoperabilního rámce nástrojů a informací, především pro účely nadnárodního zaměstnání a mobility v oblasti vzdělávání, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše ho, z důvodu účinků jednání, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(35)\nJako obecná zásada by mělo platit, že povinnosti a správní a finanční zátěž členských států by měly být vyvážené s ohledem na náklady a přínosy.\n(36)\nČinnosti prováděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly svými odbornými znalostmi v oblasti své působnosti podporovat agentury Unie, zejména pak Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání.\n(37)\nRozhodnutí č. 2241/2004/ES by proto mělo být zrušeno, aniž by byla dotčena platnost nebo status dříve vydaných dokladů Europassu. Všechny zavedené vzory dokladů Europassu by měly zůstat v novém rámci platné do doby, než budou provedeny nezbytné změny nebo aktualizace v souladu s tímto rozhodnutím. V zájmu zajištění plynulého přechodu na on-line platformu Europassu by internetový informační systém Europassu zřízený rozhodnutím č. 2241/2004/ES měl zůstat v provozu do doby, než bude vytvořena a uvedena do provozu on-line platforma Europassu,\nPŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto rozhodnutí zřizuje evropský rámec za účelem podpory transparentnosti a pochopení dovedností a kvalifikací získaných formálním, neformálním a informálním učením, a to i prostřednictvím praktických zkušeností, mobility a dobrovolnické činnosti („Europass“).\n2.   Europass sestává z internetových nástrojů a relevantních dostupných informací, včetně informací na podporu evropského rozměru poradenství, jež jsou poskytovány on-line platformou a podporovány vnitrostátními službami a jejichž cílem je pomoci uživatelům lépe komunikovat a prezentovat své dovednosti a kvalifikace a porovnávat kvalifikace.\n3.   Europass se zaměřuje na:\na)\njednotlivé koncové uživatele, jako jsou studující, uchazeči o zaměstnání, pracovníci a dobrovolníci, a\nb)\npříslušné zúčastněné strany, jako jsou poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, profesní poradci, zaměstnavatelé, veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé práce s mládeží, mládežnické organizace a tvůrci politik.\n4.   Používání Europassu je dobrovolné a neukládá žádné povinnosti ani nepřiznává žádná práva jiná než práva nebo povinnosti vymezené v tomto rozhodnutí.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:\na)\n„dodatkem k osvědčení“ dokument připojený k osvědčení o odborném vzdělání a přípravě nebo k odbornému osvědčení, vydaný příslušnými orgány nebo subjekty, díky němuž třetí osoby, zejména v jiné zemi, snadněji porozumí výsledkům vzdělávání, kterých držitel kvalifikace dosáhl, a povaze, úrovni, kontextu, obsahu a statusu absolvovaného vzdělání a odborné přípravy a získaných dovedností;\nb)\n„dodatkem k diplomu“ dokument připojený k diplomu potvrzujícímu vysokoškolské vzdělání, vydaný příslušnými orgány nebo subjekty, díky němuž třetí osoby, zejména v jiné zemi, snadněji porozumí výsledkům vzdělávání, kterých držitel kvalifikace dosáhl, a povaze, úrovni, kontextu, obsahu a statusu absolvovaného vzdělání a odborné přípravy a získaných dovedností;\nc)\n„dodatky Europassu“ soubor dokumentů, jako jsou dodatky k diplomu a dodatky k osvědčení, vydaných příslušnými orgány nebo subjekty;\nd)\n„poradenstvím“ trvalý proces, který umožňuje jednotlivcům rozpoznat své schopnosti, dovednosti a zájmy prostřednictvím řady individuálních a kolektivních aktivit, aby mohli přijímat rozhodnutí týkající se vzdělání, odborné přípravy a volby povolání a řídit své individuální životní dráhy ve vzdělávacím, pracovním a jiném prostředí, v němž se tyto schopnosti a dovednosti získávají nebo uplatňují;\ne)\n„evropským rozměrem poradenství“ spolupráce a podpora na úrovni Unie za účelem posílení politik, systémů a postupů v oblasti poradenství v rámci Unie;\nf)\n„kvalifikací“ formální výstup procesu hodnocení a validace, kterého je dosaženo v případě, že příslušný orgán nebo subjekt rozhodne, že jednotlivec dosáhl výsledků učení v souladu s příslušnými standardy;\ng)\n„hodnocením dovedností“ postup nebo metoda použité k posouzení, měření a případně popisu – pomocí sebehodnocení, hodnocení potvrzeného třetí stranou nebo obojího – dovedností jednotlivců, jež byly získány formálním, neformálním nebo informálním učením;\nh)\n„sebehodnocením dovedností“ postup systematické reflexe jednotlivců o jejich dovednostech prostřednictvím odkazu na zavedený popis dovedností;\ni)\n„poznatky o dovednostech“ dostupné kvantitativní či kvalitativní analýzy souhrnných údajů o dovednostech ze stávajících zdrojů ve vztahu k trhu práce a odpovídajících vzdělávacích příležitostí v systému vzdělávání a odborné přípravy, které mohou přispět k vedení a poradenství, postupům náboru pracovníků a výběru vzdělání, odborné přípravy a kariéry;\nj)\n„službami ověřování pravosti“ technické postupy, jako elektronický podpis a ověřování internetových stránek, které uživatelům umožňují ověřovat informace, například jejich totožnost, prostřednictvím Europassu;\nk)\n„technickou interoperabilitou“ schopnost systémů informačních a komunikačních technologií komunikovat navzájem s cílem umožnit sdílení informací, jehož bylo dosaženo na základě dohody všech zúčastněných stran a vlastníků informací;\nl)\n„validací“ postup, jímž příslušný orgán nebo subjekt potvrdí, že jednotlivec dosáhl výsledků vzdělávání, včetně výsledků získaných v neformálním a informálním učení, měřených podle příslušného standardu, a který sestává ze čtyř různých fází, totiž zjištění, zaznamenání, posouzení a osvědčení výsledků posouzení v podobě úplné kvalifikace, kreditů nebo dílčí kvalifikace, podle potřeby a v souladu s vnitrostátními podmínkami;\nm)\n„otevřenými standardy“ technické standardy, které byly vypracovány postupem spolupráce a které byly zveřejněny k bezplatnému použití kteroukoli zúčastněnou stranou;\nn)\n„on-line platformou“ internetová aplikace, která koncovým uživatelům poskytuje informace a nástroje a umožňuje jim vykonávat určité úkoly on-line;\no)\n„osobními údaji“ veškeré informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby.\nČlánek 3\nOn-line platforma\n1.   Europass nabízí prostřednictvím on-line platformy internetové nástroje pro:\na)\nzaznamenávání a popis osobních informací v celé řadě formátů, včetně vzorů životopisu (CV);\nb)\nzaznamenávání a popis dovedností a kvalifikací získaných prostřednictvím pracovních zkušeností a zkušeností nabytých učením, a to i prostřednictvím mobility a dobrovolnické činnosti;\nc)\nhodnocení a sebehodnocení dovedností;\nd)\nzaznamenávání výsledků učení v oblasti kvalifikací, včetně vzorů dodatků Europassu uvedených v článku 5.\nPoužívání nástrojů Europassu pro hodnocení a sebehodnocení dovedností uvedené v písmenu c) nevede přímo k formálnímu uznávání či vydávání kvalifikací.\n2.   On-line platforma Europassu poskytuje dostupné informace nebo odkazy na dostupné informace o těchto tématech:\na)\nvzdělávací příležitosti;\nb)\nkvalifikace a rámce či systémy kvalifikací;\nc)\npříležitosti k validaci neformálního a informálního učení;\nd)\npostupy uznávání a příslušné právní předpisy v různých zemích včetně třetích zemí;\ne)\nslužby nabízející poradenství pro nadnárodní mobilitu ve vzdělávání a řízení profesní dráhy;\nf)\npoznatky o dovednostech získávané prostřednictvím příslušných aktivit a agentur na úrovni Unie v oblasti jejich působnosti;\ng)\ninformace o dovednostech a kvalifikacích, jež by mohly být významné pro konkrétní potřeby státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do Unie nebo v ní mají bydliště, a mohly by podpořit jejich začleňování.\nČlánek 4\nHlavní zásady a prvky\n1.   On-line platforma a internetové nástroje Europassu, včetně jejich obsahu a funkce, musí být snadno použitelné a bezpečné a musí být všem uživatelům k dispozici bezplatně.\n2.   On-line platforma a internetové nástroje Europassu, včetně jejich obsahu a funkce, musí být přístupné pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příslušném právu Unie.\n3.   Internetové nástroje Europassu využívají otevřené standardy, aby mohly být k dispozici bezplatně a členské státy a ostatní zúčastněné strany je mohly dobrovolně opakovaně používat.\n4.   Internetové nástroje v informacích o kvalifikacích, v popisech vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy a jiných relevantních tématech, podle potřeby a v souladu s vnitrostátními podmínkami, odkazují na ERK.\n5.   On-line platforma Europassu může uživatelům poskytovat možnost uchovávat osobní údaje, například osobní profil. Na zpracování těchto osobních údajů se vztahuje právo Unie v oblasti ochrany údajů. Uživatelům se poskytne několik možností, jak omezit přístup ke svým údajům nebo k některým jejich rysům.\n6.   Europass podporuje služby ověřování pravosti pro veškeré digitální dokumenty nebo prohlášení o dovednostech a kvalifikacích.\n7.   Internetové nástroje Europassu jsou poskytovány v úředních jazycích orgánů Unie.\n8.   Internetové nástroje Europassu podporují a zaručují technickou interoperabilitu a součinnost s dalšími relevantními nástroji a službami nabízenými na úrovni Unie a případně na vnitrostátní úrovni.\nČlánek 5\nDodatky Europassu\n1.   Dodatky Europassu vydávají příslušné orgány nebo subjekty podle vzorů. Zejména je dodržováno pořadí jednotlivých položek ve vzorech, aby se zajistilo snadné porozumění a poskytování úplných informací.\n2.   Vzory uvedené v odstavci 1 vypracuje a v případě potřeby upraví Komise v úzké spolupráci a na základě konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou Rada Evropy a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, s cílem zajistit relevantnost a použitelnost dodatků.\n3.   Dodatky Europassu jsou vydávány bezplatně a pokud možno v elektronické podobě. Dodatky Europassu se vydávají v národním jazyce a pokud možno v jiném evropském jazyce.\n4.   Dodatky Europassu nenahrazují původní diplomy či osvědčení a nevedou k formálnímu uznání původního diplomu nebo osvědčení příslušnými orgány nebo subjekty jiných zemí.\nČlánek 6\nÚkoly Komise\n1.   Komise spravuje on-line platformu Europassu. V této souvislosti:\na)\nzajišťuje dostupnost a vysokou kvalitu informací na úrovni Unie či odkazů na tyto dostupné informace, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2;\nb)\nrozvíjí, testuje a v případě potřeby aktualizuje on-line platformu Europassu, včetně otevřených standardů, v závislosti na potřebách uživatelů a v souladu s technologickým pokrokem i se změnami na trzích práce a v oblasti poskytování vzdělání a odborné přípravy;\nc)\nsleduje a případně zapracovává aktuální technologický vývoj, který může zlepšit přístupnost Europassu pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením;\nd)\nzajišťuje, aby jakýkoli vývoj nebo aktualizace on-line platformy Europassu, včetně otevřených standardů, podporovaly soudržnost informací a představovaly jasnou přidanou hodnotu;\ne)\nzajišťuje, aby veškeré internetové nástroje, zejména nástroje pro hodnocení a sebehodnocení, byly plně otestované a byla zaručena jejich kvalita a\nf)\nzajišťuje kvalitu a sleduje účinnost on-line platformy Europassu, včetně internetových nástrojů, v souladu s potřebami uživatelů.\n2.   Komise zajišťuje účinné provádění tohoto rozhodnutí. V této souvislosti:\na)\nzajišťuje aktivní účast a zapojení členských států do strategického plánování, včetně stanovení a řízení strategických cílů, zabezpečení kvality a financování, přičemž náležitě zohledňuje jejich postoje;\nb)\nzajišťuje aktivní účast a zapojení členských států do vývoje, testování, aktualizace a hodnocení on-line platformy Europassu, včetně otevřených standardů, přičemž náležitě zohledňuje jejich postoje;\nc)\nzajišťuje, aby se na úrovni Unie příslušné zúčastněné strany podílely na provádění a hodnocení tohoto rozhodnutí;\nd)\nzavádí vzdělávací aktivity a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a na žádost členských států případně usnadňuje vzájemné poradenství a\ne)\nzajišťuje, aby byly na úrovni Unie prováděny účinné a odpovídající propagační, poradenské a informační činnosti, které osloví příslušné uživatele a zúčastněné strany, včetně osob se zdravotním postižením.\nČlánek 7\nÚkoly členských států\n1.   Každý členský stát odpovídá za provádění tohoto rozhodnutí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím příslušných vnitrostátních služeb, aniž jsou dotčena vnitrostátní opatření týkající se provádění a organizace. V této souvislosti členské státy:\na)\nkoordinují činnosti spojené s provozováním internetových nástrojů Europassu;\nb)\npodporují používání Europassu a zvyšují informovanost o Europassu i jeho viditelnost;\nc)\npodporují a poskytují informace o službách nabízejících poradenství pro nadnárodní mobilitu ve vzdělávání a řízení profesní dráhy, včetně případných individuálních poradenských služeb;\nd)\nzpřístupňují informace o vzdělávacích příležitostech, kvalifikacích a postupech uznávání na on-line platformě Europassu, a to i pomocí odkazů na příslušné vnitrostátní internetové stránky;\ne)\nzapojují zúčastněné strany ze všech příslušných odvětví do činností ve své působnosti a podporují spolupráci mezi zúčastněnými stranami ve veřejném a soukromém sektoru.\n2.   Poskytováním informací on-line platformě Europassu podle čl. 3 odst. 2 nevznikají členským státům žádné další povinnosti.\nČlánek 8\nZpracování a ochrana údajů\nOpatření stanovená tímto rozhodnutím se provádějí v souladu s právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10).\nČlánek 9\nMonitorování a hodnocení\n1.   Komise podává podle potřeby zprávy o pokroku a předpokládaném budoucím vývoji po přijetí tohoto rozhodnutí v kontextu příslušných rámců politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.\n2.   Do 23. května 2023 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění a dopadu tohoto rozhodnutí.\n3.   Hodnocení provede nezávislý subjekt na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů vypracovaných Komisí po konzultaci s členskými státy.\nČlánek 10\nZúčastněné země\n1.   Činností uvedených v tomto rozhodnutí se mohou účastnit členové Evropského hospodářského prostoru, kteří nejsou členskými státy Unie, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.\n2.   Zúčastnit se mohou rovněž přistupující státy, kandidátské státy a potenciální kandidátské státy ucházející se o přistoupení k Unii v souladu se svými dohodami uzavřenými s Unií.\nČlánek 11\nFinanční ustanovení\nProvádění tohoto rozhodnutí na vnitrostátní úrovni bude spolufinancováno prostřednictvím programů Unie. Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.\nČlánek 12\nZrušení a přechodná ustanovení\n1.   Rozhodnutí č. 2241/2004/ES se zrušuje.\n2.   Internetový informační systém Europassu zřízený rozhodnutím č. 2241/2004/ES zůstane v provozu do té doby, než bude vytvořena a uvedena do provozu on-line platforma Europassu zřízená tímto rozhodnutím.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nVe Štrasburku dne 18. dubna 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nL. PAVLOVA\n(1)  Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 45.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. dubna 2018.\n(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6).\n(4)  Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15).\n(5)  Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).\n(6)  Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 o lepším začleňování celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení (Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 4).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).", "summary": "Europass – podpora studia a práce v Evropě\nEuropass – podpora studia a práce v Evropě\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (EU) 2018/646 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass)\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nModernizuje službu Europass, a pomáhá tak lidem informovat o svých dovednostech, kvalifikacích a zkušenostech prostřednictvím standardizovaných vzorů. Cílem je vyhovět vyvíjejícím se potřebám:jednotlivých uživatelů, jako jsou studující, uchazeči o zaměstnání, zaměstnavatelé, pracovníci a dobrovolníci,  příslušných zúčastněných stran, jako jsou poskytovatelé vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží, poskytovatelé profesního poradenství, zaměstnavatelé, veřejné služby zaměstnanosti, odborové svazy, mládežnické organizace a tvůrci politik.  Europass je založen na internetových nástrojích a relevantních dostupných informacích. Jeho využití je zcela dobrovolné.\nRozhodnutím se zrušuje rozhodnutí č. 2241/2004/ES.\nKLÍČOVÉ BODY\nEuropass využívá on–line platformu, jež poskytuje:internetový nástroj kzaznamenávání a popisu osobních informací v celé řadě formátů, včetně vzorů životopisu,zaznamenávání a popisu dovedností* a kvalifikací získaných prací nebo vzděláním,hodnocení a sebehodnocení dovedností,přístupu ke vzorům dodatků Europassu*,  informace a odkazy navzdělávací příležitosti,kvalifikace a jejich rámce či systémy,příležitosti k validaci neformálního a informálního učení,postupy vzájemného uznávání v různých zemích,studijní a kariérní poradenství pro osoby, které hledají příležitosti v zahraničí,zdroje příslušných aktivit a agentur na úrovni EU,dovednosti a kvalifikace užitečné pro státní příslušníky zemí mimo EU, kteří přicházejí do EU nebo v EU žijí.  On–line platforma a internetové nástroje a obsah:jsou snadno použitelné, bezpečné, bezplatné a přístupné osobám se zdravotním postižením,  umožňují opakované použití vnitrostátními orgány a dalšími zúčastněnými stranami,  umožňují uživatelům ukládat údaje, např. osobní profil,  existují ve všech úředních jazycích EU,  podporují služby ověřování pravosti digitálních dokumentů.  Dodatky Europassu:jsou vydávané vnitrostátními orgány za použití příslušných vzorů,  jsou vypracovávány a aktualizovány Evropskou komisí v úzké spolupráci s vnitrostátními vládami, zúčastněnými stranami, Radou Evropy a Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO),  jsou vydávány bezplatně, pokud možno v elektronické podobě, a v národním (nebo pokud možno i v jiném evropském) jazyce,  nenahrazují původní diplomy nebo osvědčení ani nepředstavují jejich formální uznání.  Komise:spravuje on–line platformu,  zajišťuje aktivní účast vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran na zavádění a rozvoji systému,  zajišťuje výměnu osvědčených postupů,  zajišťuje dostupnost účinné a odpovídající propagační, poradenské a informační činnosti pro uživatele a zúčastněné strany,  musí předložit hodnoticí zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 23. května 2023 a pak opět každých pět let.  Vnitrostátní orgány zemí EU jsou zodpovědné za provozování systému a poskytování nezbytné podpory a viditelnosti, včetně odkazů na příslušné vnitrostátní internetové stránky.\nSystém Europass:dodržuje právní předpisy EU o ochraně osobních údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679 o ochraně osobních údajů a nařízení (EU) 2018/1725 o o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty EU,  umožňuje účast jiných evropských zemí,  je spolufinancován EU.  \nODKDY SE ROZHODNUTÍ POUŽIJE?\nPoužije se ode dne 22. května 2018.\nKONTEXT\nDne 10. června 2016 vydala Komise sdělení „Nová agenda dovedností pro Evropu“. Toto sdělení má zajistit lepší viditelnost dovedností a jejich porovnatelnost, a tak pomoci jednotlivcům činit lepší kariérní rozhodnutí.\nJedním z deseti návrhů uvedených v tomto sdělení bylo modernizovat původní rámec Europass přijatý v roce 2004 (rozhodnutí č. 2241/2004/ES). Tento rámec obsahuje soubor pěti vzorů, které mají pomoci lidem identifikovat jejich dovednosti a kvalifikace za účelem tvorby životopisů a portfolií.\nCílem Europassu je oslovit všechny potenciální uživatele, včetně méně vzdělaných, starších, dlouhodobě nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením, ale také včetně vysoce vzdělaných a digitálně gramotných.\nOd roku 2005 bylo staženo přes 93 milionů vzorů dokumentů a vytvořeno přes 60 milionů životopisů Europass on-line.\nDalší informace získáte zde:Europass (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nDovednosti: to, co člověk zná, čemu rozumí a co umí díky formálnímu, informálnímu a neformálnímu učení.\nDodatky Europassu: dokumenty, jako jsou diplomy a certifikáty, vydávané příslušným orgánem.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42–50)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016) 381 final, 10.6.2016)\nPoslední aktualizace 28.06.2019"}
{"celex_id": "32018R0974", "reference": "16.7.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 179/14\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/974\nze dne 4. července 2018\no statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno.\n(2)\nVnitrozemské vodní cesty jsou významnou součástí dopravních sítí Unie a podpora vnitrozemské vodní dopravy je jedním z cílů společné dopravní politiky jak z důvodů hospodářské účinnosti, tak za účelem omezování spotřeby energie a dopadu dopravy na životní prostředí.\n(3)\nKomise potřebuje statistiky o přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách, aby mohla sledovat a rozvíjet společnou dopravní politiku i dopravní prvky regionální politiky a politiky transevropských sítí.\n(4)\nK dosažení nejvyšší proveditelné srovnatelnosti mezi jednotlivými druhy dopravy by se evropské statistiky o všech druzích dopravy měly shromažďovat podle společných koncepcí a norem.\n(5)\nDoprava po vnitrozemských vodních cestách není provozována ve všech členských státech, a proto se účinky tohoto nařízení omezují na ty členské státy, v nichž tento druh dopravy existuje.\n(6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) stanoví referenční rámec pro toto nařízení.\n(7)\nZa účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje a změn definic přijatých na mezinárodní úrovni by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu tohoto nařízení zvýšením prahu na více než 1 000 000 tun pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy, úpravou definic nebo stanovením nových definic i úpravou obsahu příloh tohoto nařízení za účelem zohlednění změn kódů a nomenklatury na mezinárodní úrovni nebo v příslušných legislativních aktech Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(8)\nKomise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.\n(9)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci umožňující jí přijímat způsoby předávání údajů, včetně norem pro výměnu údajů, způsoby šíření výsledků Komisí (Eurostatem) a rovněž vypracovat a zveřejňovat metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu poskytovaných údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).\n(10)\nJe nezbytné, aby Komise zajistila provedení pilotních studií o dostupnosti statistických údajů týkajících se osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb. Unie by měla přispívat na náklady na provedení těchto pilotních studií. Tento příspěvek by měl být poskytnut ve formě grantů udělovaných národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 5 nařízení (ES) č. 223/2009 a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7).\n(11)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických norem, které umožní získávat harmonizované údaje, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu uvedeného vytvoření norem, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví společná pravidla pro vypracovávání evropských statistik týkajících se vnitrozemské vodní dopravy.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje, které se týkají dopravy po vnitrozemských vodních cestách na jejich území.\n2.   Členské státy, ve kterých celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách v rámci vnitrostátní, mezinárodní nebo tranzitní dopravy překročí 1 000 000 tun, poskytují údaje uvedené v čl. 4 odst. 1.\n3.   Odchylně od odstavce 2 poskytují členské státy, ve kterých neexistuje mezinárodní ani tranzitní doprava po vnitrozemských vodních cestách, ale v nichž celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách v rámci vnitrostátní dopravy překročí 1 000 000 tun, pouze údaje požadované podle čl. 4 odst. 2.\n4.   Toto nařízení se nepoužije na:\na)\npřepravu věcí plavidly o hrubé nosnosti menší než 50 tun;\nb)\nplavidla používaná především pro přepravu cestujících;\nc)\nplavidla používaná jako trajekty;\nd)\nplavidla používaná přístavními správami a orgány veřejné moci výhradně pro neobchodní účely;\ne)\nplavidla používaná výhradně pro zásobování palivem nebo skladování;\nf)\nplavidla nepoužívaná pro přepravu věcí, jako jsou rybářské lodě, plovoucí bagry, plovoucí dílny, obytné čluny a rekreační lodě.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny odstavce 2 tohoto článku za účelem zvýšení prahu v něm uvedeného pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy s cílem zohlednit hospodářský a technický vývoj.\nPři výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„splavnou vnitrozemskou vodní cestou“ vodní tok, nikoliv část moře, který je díky svým přirozeným vlastnostem nebo vlastnostem vytvořeným člověkem vhodný pro plavbu, zejména na plavidlech vnitrozemské vodní dopravy;\nb)\n„plavidlem vnitrozemské vodní dopravy“ plovoucí konstrukce určená k přepravě věcí nebo k veřejné přepravě cestujících, která se plaví převážně po splavných vnitrozemských vodních cestách nebo v chráněných vodách nebo vodách k chráněným vodám přilehlých nebo v oblastech, kde platí přístavní předpisy;\nc)\n„zemí registrace plavidla“ země, v níž je plavidlo registrováno;\nd)\n„vnitrozemskou vodní dopravou“ každý přesun věcí a/nebo cestujících pomocí plavidel vnitrozemské vodní dopravy, který je prováděn zcela nebo částečně po splavných vnitrozemských vodních cestách;\ne)\n„vnitrostátní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava mezi dvěma přístavy na území určitého státu bez ohledu na zemi registrace plavidla;\nf)\n„mezinárodní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava mezi dvěma přístavy, které se nacházejí na území různých států;\ng)\n„tranzitní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava přes území určitého státu mezi dvěma přístavy, které se oba nacházejí na území jiného státu nebo jiných států, pokud během celé cesty na území daného státu není provedena překládka;\nh)\n„provozem po vnitrozemské vodní cestě“ každý pohyb plavidla po dané splavné vnitrozemské vodní cestě.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny prvního pododstavce tohoto článku za účelem úpravy definic v něm obsažených nebo stanovení nových definic s cílem zohlednit příslušné definice změněné nebo přijaté na mezinárodní úrovni.\nPři výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 4\nShromažďování údajů\n1.   Údaje se shromažďují v souladu s tabulkami uvedenými v přílohách I až IV.\n2.   V případě uvedeném v čl. 2 odst. 3 se údaje shromažďují v souladu s tabulkou uvedenou v příloze V.\n3.   Pro účely tohoto nařízení se věci klasifikují v souladu s přílohou VI.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změnu příloh tak, aby odrážely změny kódů a nomenklatury na mezinárodní úrovni nebo v příslušných legislativních aktech Unie.\nPři výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 5\nPilotní studie\n1.   Do 8. prosince 2018 vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy vhodnou metodiku pro sestavování statistiky osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb.\n2.   Do 8. prosince 2019 zahájí Komise dobrovolné pilotní studie prováděné členskými státy, jež poskytnou údaje v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení ohledně dostupnosti statistických údajů týkajících se osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb. Účelem těchto pilotních studií je vyhodnotit proveditelnost sběru údajů, náklady související se sběrem údajů a následnou kvalitu statistik.\n3.   Do 8. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění pilotních studií. V závislosti na výsledcích této zprávy Komise v přiměřené lhůtě předloží Evropskému parlamentu a Radě případný legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o statistiky osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb.\n4.   Na financování pilotních studií se ve vhodných případech a se zřetelem k přidané hodnotě z hlediska Unie poskytne příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie.\nČlánek 6\nPředávání údajů\n1.   Údaje se předávají co nejdříve, nejpozději však pět měsíců po skončení příslušného sledovaného období.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předávání údajů Komisi (Eurostatu), včetně norem pro výměnu údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 7\nŠíření\nEvropské statistiky založené na údajích uvedených v článku 4 se rozšiřují se stejnou periodicitou, s jakou probíhá předávání údajů členskými státy.\nKomise přijme prováděcí akty, kterými stanoví způsoby šíření výsledků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 8\nKvalita statistik\n1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu získaných údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\n2.   Členské státy přijmou veškerá opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů.\n3.   Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předávaných údajů. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující veškeré informace a údaje, o které případně požádá za účelem ověření kvality předávaných údajů.\n4.   Pro účely tohoto nařízení se na předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky, strukturu, periodicitu a srovnatelnost prvků zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 9\nZpráva o uplatňování\nDo 31. prosince 2020 a poté každých pět let předloží Komise po konzultaci s Výborem pro Evropský statistický systém Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o dalším vývoji.\nV této zprávě Komise zohlední relevantní informace poskytnuté členskými státy ohledně možných zlepšení a ohledně potřeb uživatelů. Tato zpráva zejména posoudí:\na)\nvýhody plynoucí Unii, členským státům a poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům na ně;\nb)\nkvalitu předávaných údajů a používané metody shromažďování údajů.\nČlánek 10\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. prosince 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, článku 3 nebo čl. 4 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 11\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 12\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1365/2006 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VIII.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 4. července 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 1).\n(3)  Viz příloha VII.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nTabulka I1.\nPřeprava věcí podle druhu věci (údaje za rok)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ndvoumístný alfanumerický\n„I1“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nZemě/region nakládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nZemě/region vykládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nDruh věci\ndvoumístný číselný\nNST 2007\nDruh obalu\njednomístný číselný\n1\n=\nvěci přepravované v kontejnerech\n2\n=\nvěci nepřepravované v kontejnerech a prázdné kontejnery\nPřepravené tuny\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\n(1)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:\n—\n„NUTS0 + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS.\n—\n„Kód ISO + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.\n—\n„ZZZZ“, pokud je partnerská země zcela neznámá.\nPŘÍLOHA II\nTabulka II1.\nPřeprava podle země registrace plavidla a druhu plavidla (údaje za rok)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ntřímístny alfanumerický\n„II1“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nZemě/region nakládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nZemě/region vykládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nDruh plavidla\njednomístný číselný\n1\n=\nnákladní loď s vlastním pohonem\n2\n=\nnákladní loď bez vlastního pohonu\n3\n=\ntankové plavidlo s vlastním pohonem\n4\n=\ntankové plavidlo bez vlastního pohonu\n5\n=\njiné nákladní plavidlo\n6\n=\nnámořní plavidlo\nZemě registrace plavidla\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země) (2)\nPřepravené tuny\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\nTabulka II2:\nProvoz plavidel (údaje za rok)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ntřímístny alfanumerický\n„II2“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nPočet pohybů naložených plavidel\npohyby plavidel\nPočet pohybů prázdných plavidel\npohyby plavidel\nKilometry ujeté naloženými plavidly\nplavidlokilometry\nKilometry ujeté prázdnými plavidly\nplavidlokilometry\nPOZNÁMKA: Poskytnutí údajů v tabulce II2 je nepovinné.\n(1)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:\n—\n„NUTS0 + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS.\n—\n„Kód ISO + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.\n—\n„ZZZZ“, pokud je partnerská země zcela neznámá.\n(2)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód „ZZ“.\nPŘÍLOHA III\nTabulka III1:\nKontejnerová přeprava podle druhu věci (údaje za rok)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\nčtyřmístný alfanumerický\n„III1“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nZemě/region nakládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nZemě/region vykládky\nčtyřmístný alfanumerický\nNUTS2 (1)\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nVelikost kontejnerů\njednomístný číselný\n1\n=\n20′ přepravní jednotky\n2\n=\n40′ přepravní jednotky\n3\n=\npřepravní jednotky > 20′ a < 40′\n4\n=\npřepravní jednotky > 40′\nStav ložení\njednomístný číselný\n1\n=\nložené kontejnery\n2\n=\nprázdné kontejnery\nDruh věci\ndvoumístný číselný\nNST 2007\nPřepravené tuny\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\nTEU\nTEU\nTEU-km\nTEU-km\n(1)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:\n—\n„NUTS0 + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS\n—\n„Kód ISO + ZZ“, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.\n—\n„ZZZZ“, pokud je partnerská země zcela neznámá.\nPŘÍLOHA IV\nTabulka IV1.\nPřeprava podle země registrace plavidel (údaje za čtvrtletí)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ntřímístny alfanumerický\n„IV1“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nČtvrtletí\ndvoumístný číselný\n41\n=\nčtvrtletí 1\n42\n=\nčtvrtletí 2\n43\n=\nčtvrtletí 3\n44\n=\nčtvrtletí 4\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nZemě registrace plavidla\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země) (1)\nPřepravené tuny\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\nTabulka IV2:\nKontejnerová přeprava podle země registrace plavidel (údaje za čtvrtletí)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ntřímístny alfanumerický\n„IV2“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nČtvrtletí\ndvoumístný číselný\n41\n=\nčtvrtletí 1\n42\n=\nčtvrtletí 2\n43\n=\nčtvrtletí 3\n44\n=\nčtvrtletí 4\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1.\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nZemě registrace plavidla\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země) (2)\nStav ložení\njednomístný číselný\n1\n=\nložené kontejnery\n2\n=\nprázdné kontejnery\nPřepravené tuny\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\nTEU\nTEU\nTEU-km\nTEU-km\n(1)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód „ZZ“.\n(2)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód „ZZ“.\nPŘÍLOHA V\nTabulka V1.\nPřeprava věcí (údaje za rok)\nPrvky\nKód\nNomenklatura\nJednotka\nTabulka\ndvoumístný alfanumerický\n„V1“\nVykazující země\ndvoumístný písmenný\nNUTS0 (kód země)\nRok\nčtyřmístný číselný\n„rrrr“\nDruh dopravy\njednomístný číselný\n1\n=\nvnitrostátní\n2\n=\nmezinárodní (kromě tranzitní)\n3\n=\ntranzitní\nDruh věci\ndvoumístný číselný\nNST 2007\nTuny přepravené\ntuny\nTunokilometry\ntunokilometry\nPŘÍLOHA VI\nNST 2007\nOddíl\nPopis\n01\nProdukty zemědělství, myslivosti a lesnictví; ryby a jiné produkty rybolovu\n02\nČerné a hnědé uhlí (lignit); ropa a zemní plyn\n03\nRudy kovů a produkty těžby a úpravy jiných nerostných surovin; rašelina; uran a thorium\n04\nPotravinářské výrobky, nápoje a tabák\n05\nTextilie a textilní výrobky; usně a výrobky z usně\n06\nDřevo a dřevěné a korkové výrobky (kromě nábytku); proutěné a slaměné výrobky; buničina, papír a výrobky z papíru; tiskařské výrobky a nahraná média\n07\nKoks a rafinované ropné produkty\n08\nChemické látky, přípravky, výrobky a umělá vlákna; pryžové a plastové výrobky; jaderné palivo\n09\nJiné nekovové anorganické produkty\n10\nObecné kovy; kovové konstrukce a kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení\n11\nStroje a zařízení jinde neuvedené; kancelářské stroje a počítače; elektrické stroje a zařízení jinde neuvedené; rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; lékařské, přesné a optické přístroje; hodinky a hodiny\n12\nDopravní prostředky a zařízení\n13\nNábytek; jiné průmyslové výrobky jinde neuvedené\n14\nDruhotné suroviny; komunální a jiné odpady\n15\nZásilky, balíky\n16\nZařízení a materiál používaný při přepravě věcí\n17\nVěci přepravované v rámci stěhování domácností a kanceláří; zavazadla přepravovaná odděleně od cestujících; motorová vozidla přepravovaná za účelem opravy; jiné neobchodovatelné věci jinde neuvedené\n18\nSkupinové věci: kombinace druhů věcí, které se přepravují společně\n19\nNeidentifikovatelné věci: věci, které z jakéhokoliv důvodu nelze identifikovat, a proto nemohou být zařazeny do skupin 01–16\n20\nJiné věci jinde neuvedené\nPŘÍLOHA VII\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006\n(Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 1).\nNařízení Komise (ES) č. 425/2007\n(Úř. věst. L 103, 20.4.2007, s. 26).\nPouze článek 1\nNařízení Komise (ES) č. 1304/2007\n(Úř. věst. L 290, 8.11.2007, s. 14).\nPouze článek 4\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1954\n(Úř. věst. L 311, 17.11.2016, s. 20).\nPŘÍLOHA VIII\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 1365/2006\nToto nařízení\nČlánky 1 až 4\nČlánky 1 až 4\nČlánek 4a\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČlánek 7\nČlánek 7\nČlánek 8\nČlánek 8\nČlánek 9\nČlánek 10\nČlánek 11\nČlánek 11\n—\n—\nČlánek 12\nČlánek 12\nČlánek 13\nPříloha A\nPříloha I\nPříloha B\nPříloha II\nPříloha C\nPříloha III\nPříloha D\nPříloha IV\nPříloha E\nPříloha V\nPříloha F\nPříloha VI\n—\nPříloha VII\n—\nPříloha VIII", "summary": "Statistika EU přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách\nStatistika EU přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/974 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanovuje pravidla sestavování porovnatelných statistik nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách v EU.  Cílem je získat představu o objemu a výkonu nákladní dopravy v síti vnitrozemských vodních cest v EU.  Nařízení kodifikuje a zrušuje nařízení (ES) č. 1365/2006, které bylo několikrát podstatně změněno.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nKaždá země EU musí sestavovat a předávat Evropské komisi (Eurostat) údaje týkající se vnitrozemské vodní dopravy.\nToto nařízení se nepoužije na přepravu věcí plavidly o hrubé nosnosti menší než 50 tun ani na následující plavidla:plavidla používaná především pro přepravu cestujících,  plavidla používaná jako trajekty,  plavidla používaná přístavními správami a orgány veřejné moci výhradně pro neobchodní účely,  plavidla používaná výhradně pro zásobování palivem nebo skladování,  plavidla nepoužívaná pro přepravu věcí, jako jsou rybářské lodě, plovoucí bagry, plovoucí dílny, obytné čluny a rekreační lodě.  Země EU, v nichž celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách – vnitrostátních, mezinárodních nebo tranzitních – překročí 1 milion tun, musí poskytovat údaje uvedené v tabulkách v přílohách I až IV nařízení.\nZemě EU, které nemají mezinárodní ani tranzitní vnitrozemskou vodní dopravu, ale v nichž celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách v rámci vnitrostátní dopravy překročí 1 milion tun, budou poskytovat pouze údaje požadované v příloze V nařízení.\nÚčinky tohoto nařízení se omezují na ty země, v nichž tento druh dopravy existuje.\nPilotní studieDo 8. prosince 2018 vypracuje Evropská komise ve spolupráci se zeměmi EU vhodnou metodiku pro sestavování statistiky osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb.  V roce 2019 zahájí Komise dobrovolné pilotní studie prováděné zeměmi EU, jež poskytnou údaje v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení ohledně dostupnosti statistických údajů týkajících se osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách. Účelem těchto pilotních studií je vyhodnotit proveditelnost sběru údajů, náklady související se sběrem údajů a následnou kvalitu statistik.  Do 8. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění pilotních studií.  Shromažďování a předávání údajůÚdaje se vykazují na základě zásady teritoriality, kdy každá země vykazuje nakládku, vykládku a přesun věcí, k nimž dochází na jejím území.  Tabulky v přílohách I až V nařízení stanoví pravidla a formáty shromažďování údajů.  Země EU musí shromážděné údaje předat Eurostatu nejpozději pět měsíců po skončení příslušného sledovaného období.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předávání údajů Eurostatu.  Šíření údajů\nEurostat rozšiřuje údaje se stejnou periodicitou, s jakou probíhá předávání údajů členskými státy (čtvrtletně nebo ročně).\nKvalita statistikKomise přijme prováděcí akty, kterými stanoví metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu získaných údajů.  Země EU musí zajistit kvalitu předávaných údajů a předkládat Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující veškeré informace a údaje, o které případně požádá za účelem ověření kvality předávaných údajů.  Zpráva o uplatňování\nPoprvé do 31. prosince 2020 a poté každých pět let Komise (Eurostat) předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o dalším vývoji.\nVýbor\nKomisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009 (Jak funguje evropský statistický systém).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 5. srpna 2018. Nařízení (EU) 2018/974 kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 1365/2006 a jeho následné změny.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Statistika vnitrozemské vodní dopravy (Eurostat).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/974 ze dne 4. července 2018 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění) (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 14–29)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 223/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 1–11)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 19.09.2018"}
{"celex_id": "32018R0643", "reference": "2.5.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 112/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/643\nze dne 18. dubna 2018\no statistice železniční dopravy\n(přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.\n(2)\nŽeleznice jsou důležitou součástí dopravních sítí Unie.\n(3)\nK tomu, aby Komise mohla sledovat a rozvíjet společnou dopravní politiku, jakož i dopravní prvky týkající se regionálních politik a politik transevropských sítí, jsou nezbytné statistické údaje o železniční přepravě zboží a cestujících.\n(4)\nK tomu, aby Komise mohla připravovat a sledovat činnosti Unie v oblasti bezpečnosti dopravy, jsou rovněž nezbytné statistické údaje o bezpečnosti železniční dopravy. Agentura Evropské unie pro železnice shromažďuje údaje o nehodách podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (5), pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách.\n(5)\nKe splnění kontrolních úkolů stanovených v článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (6) jsou rovněž potřebné statistické údaje na úrovni Unie o železniční dopravě.\n(6)\nStatistické údaje na úrovni Unie o všech druzích dopravy by měly být shromažďovány podle společných pojmů a norem s cílem dosáhnout co nejvyšší porovnatelnosti mezi druhy dopravy.\n(7)\nJe důležité, aby nedocházelo ke zdvojování činností a aby se optimalizovalo využívání existujících informací, které lze využít pro statistické účely. Za tímto účelem a s cílem poskytovat občanům Unie a dalším zainteresovaným stranám snadno dostupné a užitečné informace o bezpečnosti železniční dopravy a o interoperabilitě železničního systému, včetně železniční infrastruktury, by mezi útvary Komise a příslušnými subjekty, a to i na mezinárodní úrovni, měly být uzavřeny vhodné dohody o spolupráci týkající se statistických činností.\n(8)\nPři tvorbě evropských statistik by měla být dosažena rovnováha mezi potřebami uživatelů a zatížením respondentů.\n(9)\nVe zprávě Evropskému parlamentu a Radě o zkušenostech získaných při uplatňování nařízení (ES) č. 91/2003 poukazuje Komise na to, že dlouhodobý vývoj povede pravděpodobně ke zmenšení objemu údajů již shromažďovaných na základě uvedeného nařízení nebo k jejich zjednodušení a že cílem je zkrátit lhůtu pro předávání ročních údajů o cestujících po železnici. Komise by měla i nadále v pravidelných intervalech předkládat zprávy o provádění tohoto nařízení.\n(10)\nKoexistence železničních podniků v soukromém a veřejném vlastnictví působících na komerčním trhu železniční dopravy vyžaduje výslovné stanovení statistických informací, které by měly poskytovat všechny železniční podniky a šířit Eurostat.\n(11)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických norem, které umožňují vytváření harmonizovaných údajů a které mají být v každém členském státě zaváděny pod vedením orgánů a institucí příslušných pro sestavování úředních statistik, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(12)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (7) poskytuje referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení.\n(13)\nAby mohl být zohledněn nový vývoj v členských státech při současném zachování harmonizovaného shromažďování údajů o železniční dopravě v celé Unii a aby byla zachována vysoká kvalita údajů předávaných členskými státy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu tohoto nařízení za účelem přizpůsobení technických definic a doplnění dalších technických definic. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (8) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(14)\nKomise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly další významnou zátěž pro členské státy či pro respondenty.\n(15)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přesné stanovení informací, které mají být poskytovány pro zprávy o kvalitě a porovnatelnosti výsledků a o opatřeních k šíření těchto výsledků ze strany Komise (Eurostatu). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).\n(16)\nNávrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nCíl\nCílem tohoto nařízení je stanovit společná pravidla pro vypracovávání statistik železniční dopravy na úrovni Unie.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na všechny železnice v Unii. Každý členský stát poskytuje statistické údaje, které se vztahují k železniční dopravě na jeho území. Pokud železniční podnik působí ve více než jednom členském státě, vyžadují příslušné vnitrostátní orgány po tomto podniku, aby poskytoval údaje odděleně pro každou zemi, ve které působí, aby tak umožnil vypracování statistik za členský stát.\nČlenské státy mohou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyjmout:\na)\nželezniční podniky působící výhradně nebo hlavně v průmyslových nebo podobných zařízeních, včetně přístavů;\nb)\nželezniční podniky poskytující hlavně místní turistické služby, jako například chráněné historické parní železnice.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„vykazující zemí“ členský stát předávající údaje Eurostatu;\n2)\n„vnitrostátními orgány“ národní statistické úřady a jiné orgány příslušné v každém členském státě pro vypracovávání evropské statistiky;\n3)\n„železnicí“ kolejová dopravní komunikace používaná výlučně železničními vozidly;\n4)\n„železničním vozidlem“ mobilní zařízení jezdící výlučně po kolejích, které se pohybuje buď vlastní silou (hnací vozidla) nebo je taženo silou jiného vozidla (osobní vozy, přídavné vozy, zavazadlové vozy a železniční vozy);\n5)\n„železničním podnikem“ každý veřejný nebo soukromý podnik, který poskytuje služby v oblasti železniční přepravy zboží nebo cestujících. Vyjímají se podniky, jejichž jediná činnost spočívá v poskytování služeb v oblasti přepravy cestujících metrem, tramvají nebo městskou dráhou;\n6)\n„železniční přepravou zboží“ přeprava zboží železničními vozidly mezi místem nakládky a místem vykládky;\n7)\n„železniční přepravou cestujících“ přeprava cestujících železničními vozidly mezi místem nástupu a místem výstupu. Vyjímá se přeprava cestujících metrem, tramvají nebo městskou dráhou;\n8)\n„metrem“ (také označovaným jako „podzemní dráha“) elektrifikovaná železnice pro přepravu cestujících s dostatečnou kapacitou pro zvládnutí silného přepravního objemu, která vykazuje tyto znaky: výlučné právo cesty, vlaky složené z více vozů, vysoká rychlost a velké zrychlení, důmyslně propracovaná signalizace a absence úrovňových přechodů umožňující vysokou frekvenci vlaků a vysoké obsazení nástupišť. Metro se dále vyznačuje stanicemi umístěnými v krátké vzdálenosti od sebe, která mezi stanicemi obvykle činí 700 až 1 200 metrů. „Vysokou rychlostí“ se rozumí rychlost ve srovnání s rychlostí tramvají a městské dráhy a znamená rychlost přibližně 30 až 40 kilometrů za hodinu na krátké vzdálenosti a 40 až 70 kilometrů za hodinu na delší vzdálenosti;\n(9)\n„tramvají“ silniční vozidlo pro přepravu cestujících vybavené místy k sezení pro více než devět osob (včetně řidiče), které je napojeno na elektrické troleje nebo poháněno dieselovým motorem a které jezdí po kolejích;\n(10)\n„městskou dráhou“ železnice pro přepravu cestujících, která často používá elektricky poháněné kolejové vozy jezdící jednotlivě nebo jako krátké vlaky po dvojkolejných tratích. Vzdálenost mezi stanicemi/zastávkami je zpravidla menší než 1 200 metrů. Městská dráha má ve srovnání s metrem lehčí konstrukci, je určena pro menší přepravní objemy a obvykle jezdí nižší rychlostí. Někdy je obtížné přesně odlišit městskou dráhu od tramvají; zatímco tramvaje nejsou zpravidla odděleny od silniční dopravy, městská dráha může být oddělená od ostatních dopravních systémů;\n(11)\n„vnitrostátní dopravou“ železniční doprava mezi dvěma místy (z místa nakládky/nástupu do místa vykládky/výstupu) ve vykazující zemi. Může zahrnovat průjezd jinou zemí;\n(12)\n„mezinárodní dopravou“ železniční doprava mezi místem (nakládky/nástupu nebo vykládky/výstupu) ve vykazující zem a místem (nakládky/nástupu nebo vykládky/výstupu) v jiné zemi;\n(13)\n„tranzitní dopravou“ železniční doprava přes vykazující zemi mezi dvěma místy (z místa nakládky/nástupu do místa vykládky/výstupu) mimo vykazující zemi. Dopravní operace, které zahrnují nakládku či vykládku zboží nebo nástup či výstup cestujících na hranici vykazující země z jiného druhu dopravy nebo na jiný druh dopravy, se nepovažují za tranzitní dopravu;\n(14)\n„cestujícím v železniční dopravě“ osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Pro účely statistiky nehod k nim patří také cestující, kteří se snaží nastoupit do jedoucího vlaku nebo z jedoucího vlaku vystoupit;\n(15)\n„počtem cestujících“ počet jízd cestujících v železniční dopravě, přičemž je každá jízda po železnici definována jako přeprava z místa nástupu do místa výstupu s přestupem nebo bez přestupu z jednoho železničního vozidla na jiné železniční vozidlo. Jestliže cestující využijí služeb více než jednoho železničního podniku, započítávají se pokud možno pouze jednou;\n(16)\n„osobokilometrem“ měrná jednotka odpovídající přepravě jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území vykazující země;\n(17)\n„hmotností“ množství zboží vyjádřené v tunách (1 000 kilogramů). Kromě hmotnosti dopravovaného zboží se zohlední také hmotnost obalu a vlastní hmotnost kontejnerů, výměnných nástaveb, palet a silničních vozidel, která jsou v kombinované přepravě dopravována po železnici. Jestliže se na přepravě zboží podílí více než jeden železniční podnik, započítává se hmotnost zboží pokud možno pouze jednou;\n(18)\n„tunokilometrem“ měrná jednotka odpovídající přepravě jedné tuny zboží po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území vykazující země;\n(19)\n„vlakem“ jedno nebo několik železničních vozidel, která jsou tažena jednou nebo několika lokomotivami nebo kolejovými vozidly, nebo jedno samostatně jedoucí železniční vozidlo, které pod určitým číslem nebo určitým označením jede ze stanoveného výchozího bodu do stanoveného koncového bodu. Nezatížená lokomotiva, tj. lokomotiva jedoucí sama, se nepovažuje za vlak;\n(20)\n„vlakovým kilometrem“ měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Je-li známa, použije se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území vykazující země;\n(21)\n„ucelenou vlakovou zásilkou“ zásilka skládající se z nákladu jednoho nebo několika vozů, kterou současně zasílá stejný odesílatel ze stejného nádraží a která se dopravuje beze změny seřazení vlaku na adresu stejného příjemce na stejné cílové nádraží;\n(22)\n„ucelenou vozovou zásilkou“ zásilka zboží, pro jejíž přepravu je použito samostatného nákladního vozu, nezávisle na tom, zda je plně využita jeho nosnost či nikoli;\n(23)\n„TEU (Twenty-foot Equivalent Unit — jednotkou odpovídající 20 stopám)“ standardní jednotka odpovídající kontejneru ISO o délce 20 stop (6,10 m) používaná jako statistická měrná jednotka dopravních toků nebo kapacit. Standardní kontejner ISO 40' série 1 se rovná 2 TEU. Výměnné nástavby přepravníky o délce menší než 20 stop odpovídají 0,75 TEU, o délce od 20 do 40 stop 1,5 TEU a délce větší než 40 stop 2,25 TEU.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny tohoto článku s cílem přizpůsobit technické definice uvedené v odst. 1 bodech 8, 9, 10, 21, 22 a 23 tohoto článku a stanovit další technické definice v případě, kdy je třeba zohlednit nejnovější vývoj, v jehož důsledku je nezbytné definovat určitou úroveň technických podrobností v zájmu zajištění harmonizace statistik.\nPři výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly další významnou zátěž pro členské státy a respondenty. Komise kromě toho statistické akce stanovené těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní s využitím případné odpovídající analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 4\nSběr údajů\n1.   Statistické údaje, které se sbírají, jsou stanoveny v přílohách tohoto nařízení. Zahrnují tyto typy údajů:\na)\nroční statistika přepravy cestujících - podrobné vykazování (příloha I);\nb)\nroční statistika přepravy cestujících - podrobné vykazování (příloha II);\nc)\nčtvrtletní statistika přepravy zboží a cestujících (příloha III);\nd)\nregionální statistika přepravy zboží a cestujících (příloha IV);\ne)\nstatistika dopravních proudů v železniční síti (příloha V).\n2.   Podle příloh I a II členské státy předávají údaje za podniky:\na)\njejichž celkový objem přepravy zboží je alespoň 200 000 000 tunokilometrů nebo alespoň 500 000 tun;\nb)\njejichž celkový objem přepravy cestujících je alespoň 100 000 000 osobokilometrů.\nPro podniky, jejichž objemy přepravy jsou nižší než prahové hodnoty uvedené v písmenech a) a b), je vykazování podle příloh I a II nepovinné.\n3.   Podle přílohy VIII předávají členské státy celkové údaje za podniky, jejichž objemy přepravy jsou nižší, než jsou prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, pokud tyto údaje nejsou předávány podle příloh I a II, jak je blíže uvedeno v příloze VIII.\n4.   Pro účely tohoto nařízení se zboží klasifikuje v souladu s přílohou VI. Nebezpečné věci se dále klasifikují v souladu s přílohou VII.\nČlánek 5\nZdroje údajů\n1.   Členské státy určí veřejnou nebo soukromou organizaci, která se účastní sběru údajů požadovaných v souladu s tímto nařízením.\n2.   Potřebné údaje mohou být získávány pomocí jakékoli kombinace těchto zdrojů:\na)\npovinné zjišťování;\nb)\nadministrativní údaje včetně údajů shromážděných regulačními orgány, zejména údaje ze železničního nákladního listu, pokud je k dispozici;\nc)\npostupy statistických odhadů;\nd)\núdaje předávané profesními organizacemi v odvětví železnic;\ne)\nstudie ad hoc.\n3.   Vnitrostátní orgány přijmou opatření nezbytná pro koordinaci používaných zdrojů údajů a k zajištění kvality statistických údajů předávaných Eurostatu.\nČlánek 6\nPředávání statistických údajů Eurostatu\n1.   Členské státy předávají statistické údaje uvedené v článku 4 Eurostatu.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření pro předávání statistických údajů uvedených v článku 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 7\nŠíření\n1.   Statistiky založené na údajích uvedených v přílohách I až V a VIII šíří Komise (Eurostat).\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření k šíření výsledků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 8\nKvalita statistických údajů\n1.   Za účelem pomoci členským státům s udržováním kvality statistických údajů v oblasti železniční dopravy Eurostat připraví a zveřejní metodologická doporučení. Tato doporučení zohlední osvědčené postupy vnitrostátních orgánů, železničních podniků a profesních organizací v odvětví železnic.\n2.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění kvality předávaných údajů.\n3.   Kvalitu statistických údajů hodnotí Eurostat. Proto členské státy na žádost Eurostatu poskytnou informace o metodách používaných při vypracovávání statistik.\n4.   Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými určí podrobná pravidla pro standardní zprávy o kvalitě, strukturu, periodicitu a prvky srovnatelnosti těchto zpráv. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 9\nZpráva o provádění\nKomise po konzultaci s Výborem pro Evropský statistický systém předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2020 a poté každé čtyři roky zprávu o provádění tohoto nařízení a o dalším vývoji.\nV této zprávě Komise zohlední relevantní informace poskytnuté členskými státy ohledně kvality předávaných údajů, metod shromažďování údajů a informací o potenciálních zlepšeních a potřebách uživatelů.\nVe zprávě se zejména:\na)\nposoudí výhody plynoucí Unii, členským státům a poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům na jejich vypracování;\nb)\nposoudí kvalita předávaných údajů, použité metody shromažďování údajů a kvalita vypracovaných statistik.\nČlánek 10\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 13. prosince 2016. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 11\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 12\nZrušení\nNařízení (ES) č. 91/2003 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 18. dubna 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nL. PAVLOVA\n(1)  Stanovisko ze dne 6. prosince 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. dubna 2018.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 91/2003 ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy (Úř. věst. L 14, 21.1.2003, s. 1).\n(4)  Viz příloha IX.\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\nPŘÍLOHA I\nROČNÍ STATISTIKA PŘEPRAVY ZBOŽÍ – PODROBNÉ VYKAZOVÁNÍ\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravené zboží v:\n—\ntunách\n—\ntunokilometrech\nDopravní výkon nákladních vlaků v:\n—\nvlakových kilometrech\nPočet přepravených jednotek kombinované dopravy:\n—\npočet\n—\nTEU (jednotka odpovídající 20 stopám) (pro kontejnery a výměnné nástavby)\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nRoční\nSeznam tabulek s členěním pro každou tabulku\nTabulka I1: Přepravené zboží podle druhu přepravy\nTabulka I2: Přepravené zboží podle druhu zboží (příloha VI)\nTabulka I3: Přepravené zboží (pro mezinárodní a tranzitní dopravu) podle země nakládky a země vykládky\nTabulka I4: Přepravené zboží podle kategorií nebezpečných věcí (příloha VII)\nTabulka I5: Přepravené zboží podle typu zásilky (nepovinné)\nTabulka I6: Přepravené zboží v jednotkách kombinované dopravy, podle druhu přepravy a typu přepravní jednotky\nTabulka I7: Počet naložených přepravovaných jednotek kombinované dopravy, podle druhu přepravy a typu přepravní jednotky\nTabulka I8: Počet prázdných přepravovaných jednotek kombinované dopravy, podle druhu přepravy a typu přepravní jednotky\nTabulka I9: Dopravní výkon nákladních vlaků\nTermín pro předání údajů\nPět měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období pro tabulky I1, I2 a I3\n2003\nPrvní referenční období pro tabulky I4, I5, I6, I7, I8 a I9\n2004\nPoznámky:\n1.\nDruhy přepravy se dělí na tyto:\n—\nvnitrostátní\n—\nmezinárodní – dovoz\n—\nmezinárodní – vývoz\n—\ntranzitní\n2.\nTypy zásilek lze rozdělit takto:\n—\nucelené vlakové zásilky\n—\nucelené vozové zásilky\n—\njiné\n3.\nTypy přepravních jednotek se dělí na:\n—\nkontejnery a výměnné nástavby\n—\nnávěsy (nedoprovázené)\n—\nsilniční vozidla (doprovázená)\n4.\nU tabulky I3 se mohou Eurostat a členské státy dohodnout na usnadnění sjednocení údajů pocházejících od podniků v jiných členských státech, aby byla zajištěna jednotnost údajů.\n5.\nU tabulky I4 členské státy případně označí, na které druhy přepravy se údaje nevztahují.\n6.\nU tabulek I2 až I8, nejsou-li k dispozici úplné informace o tranzitní přepravě, uvedou členské státy všechny dostupné údaje.\nPŘÍLOHA II\nROČNÍ STATISTIKA PŘEPRAVY CESTUJÍCÍCH – PODROBNÉ VYKAZOVÁNÍ\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravení cestující:\n—\nv počtu cestujících\n—\nv osobokilometrech\nDopravní výkon vlaků osobní dopravy:\n—\nve vlakových kilometrech\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nRoční\nSeznam tabulek s členěním pro každou tabulku\nTabulka II1: Přepravení cestující podle druhu přepravy\nTabulka II2: Mezinárodně přepravení cestující podle země nástupu a země výstupu\nTabulka II3: Dopravní výkon vlaků osobní dopravy\nTermín pro předání údajů\nOsm měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\n2016\nPoznámky:\n1.\nDruhy přepravy se rozlišují takto:\n—\nvnitrostátní\n—\nmezinárodní\n2.\nU tabulek II1 a II2 uvádí členské státy údaje včetně informací o prodeji jízdenek mimo vykazující zemi. Tyto informace se dají získat přímo od vnitrostátních orgánů jiných zemí nebo prostřednictvím mezinárodního clearingového vyúčtování jízdného.\nPŘÍLOHA III\nČTVRTLETNÍ STATISTIKA PŘEPRAVY ZBOŽÍ A CESTUJÍCÍCH\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravené zboží v:\n—\ntunách\n—\ntunokilometrech\nPřepravení cestující v:\n—\npočtu cestujících\n—\nosobokilometrech\nReferenční období\nJedno čtvrtletí\nČetnost\nČtvrtletní\nSeznam tabulek s členěním pro každou tabulku\nTabulka III1: přepravené zboží\nTabulka III2: přepravení cestující\nTermín pro předání údajů\nTři měsíce po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\nPrvní čtvrtletí 2004\nPoznámky:\n1.\nTabulky III1 a III2 lze předávat na základě předběžných údajů, včetně odhadů. U tabulky III2 mohou členské státy uvádět údaje založené na prodejích jízdenek ve vykazující zemi nebo na jiném dostupném zdroji.\n2.\nTyto statistické údaje předávají podniky spadající pod přílohy I a II.\nPŘÍLOHA IV\nREGIONÁLNÍ STATISTIKA PŘEPRAVY ZBOŽÍ A CESTUJÍCÍCH\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravené zboží v:\n—\ntunách\nPřepravení cestující v:\n—\npočtu cestujících\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nJednou za pět let\nSeznam tabulek s členěním pro každou tabulku\nTabulka IV1: Vnitrostátní přeprava zboží podle regionu nakládky a regionu vykládky (NUTS 2)\nTabulka IV2: Mezinárodní přeprava zboží podle regionu nakládky a regionu vykládky (NUTS 2)\nTabulka IV3: Vnitrostátní přeprava cestujících podle regionu nástupu a regionu výstupu (NUTS 2)\nTabulka IV4: Mezinárodní přeprava cestujících podle regionu nástupu a regionu výstupu (NUTS 2)\nTermín pro předání údajů\n12 měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\n2005\nPoznámky:\n1.\nPokud je místo nakládky nebo vykládky (tabulky IV1, IV2) nebo nástupu nebo výstupu (tabulky IV3, IV4) mimo Evropský hospodářský prostor, uvádějí členské státy pouze zemi.\n2.\nJako pomoc členským státům s přípravou těchto tabulek poskytne Eurostat členským státům seznam kódů UIC stanic a odpovídající kódy NUTS.\n3.\nU tabulek IV3 a IV4 mohou členské státy uvádět údaje založené na prodejích jízdenek nebo jakémkoli jiném dostupném zdroji.\n4.\nTyto statistické údaje se předávají za podniky spadající pod přílohy I a II.\nPŘÍLOHA V\nSTATISTIKA DOPRAVNÍCH TOKŮ V ŽELEZNIČNÍ SÍTI\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nNákladní doprava:\n—\npočet vlaků\nOsobní doprava:\n—\npočet vlaků\nOstatní doprava (služební vlaky atd.) (nepovinné):\n—\npočet vlaků\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nJednou za pět let\nSeznam tabulek s členěním pro každou tabulku\nTabulka V1: Nákladní doprava, podle traťových úseků\nTabulka V2: Osobní doprava, podle traťových úseků\nTabulka V3: Ostatní doprava (služební vlaky atd.) podle traťových úseků (nepovinné)\nTermín pro předání údajů\n18 měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\n2005\nPoznámky\n1.\nČlenské státy definují soubor traťových úseků, který musí zahrnovat alespoň železniční transevropskou síť (TEN) na jejich území. Členské státy sdělí Eurostatu:\n—\ngeografické souřadnice a jiné údaje nutné k identifikaci a mapování každého traťového úseku, a také spojů mezi úseky;\n—\ninformace o vlastnostech (včetně kapacity) vlaků používajících každý traťový úsek.\n2.\nKaždý traťový úsek, který je částí železniční transevropské sítě (TEN) se označí pomocí dalšího atributu v záznamu údajů, aby bylo možné kvantifikovat provoz na železniční síti TEN.\nPŘÍLOHA VI\nNST 2007\nOddíl\nPopis\n01\nProdukty zemědělství, myslivosti a lesnictví; ryby a jiné produkty rybolovu\n02\nČerné a hnědé uhlí (lignit); ropa a zemní plyn\n03\nRudy kovů a produkty těžby a úpravy jiných nerostných surovin; rašelina; uran a thorium\n04\nPotravinářské výrobky, nápoje a tabák\n05\nTextilie a textilní výrobky; usně a výrobky z usně\n06\nDřevo a dřevěné a korkové výrobky (kromě nábytku); proutěné a slaměné výrobky; buničina, papír a výrobky z papíru; tiskařské výrobky a nahraná média\n07\nKoks a rafinované ropné produkty\n08\nChemické látky, přípravky, výrobky a umělá vlákna; pryžové a plastové výrobky; jaderné palivo\n09\nJiné nekovové anorganické produkty\n10\nObecné kovy; kovové konstrukce a kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení\n11\nStroje a zařízení jinde neuvedené; kancelářské stroje a počítače; elektrické stroje a zařízení jinde neuvedené; rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; lékařské, přesné a optické přístroje; hodinky a hodiny\n12\nDopravní prostředky a zařízení\n13\nNábytek; jiné průmyslové výrobky jinde neuvedené\n14\nDruhotné suroviny; komunální a jiné odpady\n15\nZásilky, balíky\n16\nZařízení a materiál používaný při přepravě věcí\n17\nVěci přepravované v rámci stěhování domácností a kanceláří; zavazadla přepravovaná odděleně od cestujících; motorová vozidla přepravovaná za účelem opravy; jiné neobchodovatelné věci jinde neuvedené\n18\nSkupinové věci: kombinace druhů věcí, které se přepravují společně\n19\nNeidentifikovatelné věci: věci, které z jakéhokoliv důvodu nelze identifikovat, a proto nemohou být zařazeny do skupin 01–16\n20\nJiné věci jinde neuvedené\nPŘÍLOHA VII\nKLASIFIKACE NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ\n1.\nVýbušné látky a předměty\n2.\nPlyny\n3.\nHořlavé kapalné látky (kapaliny)\n4.1.\nHořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky\n4.2.\nSamozápalné látky\n4.3.\nLátky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny\n5.1.\nLátky podporující hoření\n5.2.\nOrganické peroxidy\n6.1.\nJedovaté látky\n6.2.\nLátky působící infekce\n7.\nRadioaktivní látky\n8.\nŽíravé látky\n9.\nRůzné nebezpečné látky\nPoznámka:\nTyto kategorie jsou kategorie definované v Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), přijatého podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (1).\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).\nPŘÍLOHA VIII\nTabulka VIII.1\nOBJEM PŘEPRAVNÍ ČINNOSTI PŘI PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravené zboží v:\n—\ntunách celkem\n—\nv tunokilometrech celkem\nDopravní výkon nákladních vlaků ve:\n—\nvlakových kilometrech celkem\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nRoční\nTermín pro předání údajů\nPět měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\n2017\nPoznámky:\nPouze za podniky, u kterých celkový objem přepravy v přepravě zboží nepřesáhne 200 milionů tunokilometrů a nepřesáhne 500 000  tun a které se nevykazují podle přílohy I (podrobné vykazování).\nTabulka VIII.2\nOBJEM PŘEPRAVNÍ ČINNOSTI PŘI PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH\nSeznam proměnných a měrných jednotek\nPřepravení cestující v:\n—\npočtu cestujících celkem\n—\nosobokilometrech celkem\nDopravní výkon vlaků osobní dopravy ve:\n—\nvlakových kilometrech celkem\nReferenční období\nJeden rok\nČetnost\nRoční\nTermín pro předání údajů\nOsm měsíců po skončení referenčního období\nPrvní referenční období\n2017\nPoznámky:\nPouze za podniky, u kterých celkový objem přepravy v přepravě cestujících nepřesáhne 100 milionů osobokilometrů a které se nevykazují podle přílohy II (podrobné vykazování).\nPŘÍLOHA IX\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003\n(Úř. věst. L 14, 21.1.2003, s. 1)\nNařízení Komise (ES) č. 1192/2003\n(Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 13)\nNařízení Komise (ES) č. 1304/2007\n(Úř. věst. L 290, 8.11.2007, s. 14)\nPouze článek 3\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009\n(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109)\nPouze bod 4.4 přílohy\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2032\n(Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 105)\nPŘÍLOHA X\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 91/2003\nToto nařízení\nČlánky 1, 2 a 3\nČlánky 1, 2 a 3\nČl. 4 odst. 1, návětí\nČl. 4 odst. 1, návětí\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. c)\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 1 písm. e)\nČl. 4 odst. 1 písm. c)\nČl. 4 odst.1 písm. f)\nČl. 4 odst. 1 písm. d)\nČl. 4 odst. 1 písm. g)\nČl. 4 odst. 1 písm. e)\nČl. 4 odst. 2, 3 a 4\nČl. 4 odst. 2, 3 a 4\nČl. 4 odst. 5\n—\nČlánky 5, 6 a 7\nČlánky 5, 6 a 7\nČl. 8 odst. 1\nČl. 8 odst. 1\nČl. 8 odst. 1a\nČl. 8 odst. 2\nČl. 8 odst. 2\nČl. 8 odst. 3\nČl. 8 odst. 3\nČl. 8 odst. 4\nČl. 8 odst. 4\nČl. 8 odst. 5\nČlánky 9, 10 a 11\nČlánky 9, 10 a 11\n—\nČlánek 12\nČlánek 13\nČlánek 13\nPříloha A\nPříloha I\nPříloha C\nPříloha II\nPříloha E\nPříloha III\nPříloha F\nPříloha IV\nPříloha G\nPříloha V\nPříloha J\nPříloha VI\nPříloha K\nPříloha VII\nPříloha L\nPříloha VIII\n—\nPříloha IX\n—\nPříloha X", "summary": "Statistika železniční dopravy v EU\nStatistika železniční dopravy v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/643 o statistice železniční dopravy\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení se týká všech železnic v EU.  Stanovuje jednotná pravidla tvorby statistik železniční dopravy v celé EU.  Nařízení nahrazuje a zrušuje nařízení (ES) č. 91/2003, které bylo několikrát podstatně změněno.  \nKLÍČOVÉ BODY\nZemě EU:jsou povinny vytvářet statistiky pro veškerou železniční dopravu na svých územích, a v případě, že je doprava mezinárodní, tuto rozdělit do jednotlivých zemí;  mohou ze statistik vyloučit železnice, kteréjsou provozovány v průmyslových zónách nebo přístavech;jsou využívány k poskytování turistických služeb, například jízdy historických parních lokomotiv;  koordinují použité datové zdroje a zajišťují kvalitu pořizovaných statistik;  zasílají statistiky Eurostatu, statistickému úřadu EU.  Vyžadované statistiky pokrývají:čtvrtletní a výroční data o přepravě zboží a cestujících včetně počtu kilometrů;  výroční regionální členění z hlediska přepravy zboží a cestujících – každých 5 let  dopravní toky včetně počtu vlaků pro přepravu zboží a cestujících – každých 5 let  detailní klasifikaci různých typů zboží včetně nebezpečných nákladů.  Vnitrostátní informace shromážděné veřejným nebo soukromým subjektem mohou pocházet z:povinných průzkumů;  správních nebo regulačních údajů;  postupů statistického odhadování;  profesionálních železničních organizací;  ad hoc studií.  Eurostat:rozesílá statistiky vytvořené na základě přijatých dat;  vytváří a publikuje metodiku, která vnitrostátním orgánům pomáhá shromažďovat kvalitní data.  Evropská komise:předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2020 a následně každé 4 roky zprávu o provádění legislativy;  má od 13. prosince 2016 prodloužitelnou pětiletou pravomoc využít předpisů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem přizpůsobení technických definic nejnovějšímu vývoji;  využívá asistence ze strany výboru pro Evropský statistický systém.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 22. května 2018. Nařízení (EU) 2018/643 upravilo a nahradilo nařízení (ES) č. 91/2003 (a jeho následné změny).\nKONTEXT\nStatistiky železniční dopravy Komise potřebuje za účelem monitorování a tvorby společné dopravní politiky včetně transevropských sítí, a v případě potřeby také za účelem zlepšení bezpečnosti železniční dopravy.\nSpolečné koncepty a standardy zajišťují, aby byly vnitrostátní statistiky srovnatelné, a zamezují duplikaci.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/643 ze dne 18. dubna 2018 o statistice železniční dopravy (přepracované znění) (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 1–18)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102–149)\nNásledné změny směrnice (EU) 2016/798 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32–77)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44–113)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 04.03.2019"}
{"celex_id": "32018R1860", "reference": "7.12.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 312/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1860\nze dne 28. listopadu 2018\no využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNavracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu nebo pobytu v členských státech, při plném dodržování základních práv, zejména zásady nenavracení (non-refoulement), a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (2), je důležitou součástí komplexního úsilí o řešení neoprávněné migrace a zvýšení míry navracení neoprávněných migrantů.\n(2)\nJe nutné zvýšit účinnost systému Unie pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Je to nezbytné pro zachování důvěry veřejnosti v migrační a azylovou politiku Unie a poskytování podpory osobám, které potřebují mezinárodní ochranu.\n(3)\nČlenské státy by měly přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí účinným a přiměřeným způsobem v souladu s ustanoveními směrnice 2008/115/ES.\n(4)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 (4) stanoví podmínky pro zřízení, provoz a využívání Schengenského informačního systému (dále jen „SIS“).\n(5)\nMěl by být zřízen systém pro sdílení informací mezi členskými státy používajícími SIS podle nařízení (EU) 2018/1861 ohledně rozhodnutí o navrácení, která se týkají státních příslušníků třetích zemí pobývajících neoprávněně na území členských států, a pro sledování toho, zda státní příslušníci třetích zemí, na něž se tato rozhodnutí vztahují, opustili území členských států.\n(6)\nTímto nařízením nejsou dotčeny práva a povinnosti státních příslušníků třetích zemí stanovené ve směrnici 2008/115/ES. Záznam vložený do SIS pro účely navrácení sám o sobě nepředstavuje určení postavení státního příslušníka třetí země na území členských států, zejména v jiných členských státech, než je členský stát, který do SIS záznam vložil.\n(7)\nZáznamy vložené do SIS o navrácení a výměna doplňujících informací o těchto záznamech by měly pomoci příslušným orgánům při přijímání opatření, která jsou nezbytná k výkonu rozhodnutí o navrácení. SIS by měl přispět k identifikaci státních příslušníků třetích zemí, jichž se takovéto rozhodnutí o navrácení týká, a ke sdílení informací mezi členskými státy ohledně těchto státních příslušníků třetích zemí, kteří se skrývali a jsou zadrženi v jiném členském státě. Tato opatření by měla pomoci předcházet neoprávněné migraci a druhotnému pohybu a odrazovat od nich a posílit spolupráci mezi orgány členských států.\n(8)\nAby byla zajištěna účinnost navracení a zvýšila se přidaná hodnota záznamů týkajících se navrácení, měly by členské státy vkládat do SIS záznamy týkající se rozhodnutí o navrácení, která vydají ve vztahu k neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí podle ustanovení, jež jsou v souladu se směrnicí 2008/115/ES. Za tímto účelem by měly členské státy vložit záznam do SIS rovněž tehdy, jsou-li rozhodnutí, která ukládají nebo potvrzují povinnost návratu, vydána v situacích popsaných v čl. 2 odst. 2 uvedené směrnice, zejména státním příslušníkům třetích zemí, kterým byl odepřen vstup v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (5) nebo kteří byli zadrženi nebo zastaveni příslušnými orgány v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem a kteří následně neobdrželi v tomto členském státě povolení k pobytu či oprávnění k pobytu, a státním příslušníkům třetích zemí, jejichž návrat je součástí nebo důsledkem trestněprávní sankce podle vnitrostátního práva nebo kterých se týká vydávací řízení. Za určitých okolností, kdy je riziko, že rozhodnutí o navrácení nebude dodrženo, nízké, zejména během doby zajištění nebo v případě, že je rozhodnutí o navrácení vydáno na vnější hranici a je okamžitě vykonáno, a za účelem snížení administrativní zátěže mohou členské státy upustit od vložení záznamů o navrácení do SIS.\n(9)\nToto nařízení by mělo stanovit společná pravidla pro vkládání záznamů týkajících se navrácení do SIS. Záznamy o navrácení by měly být vloženy do SIS, jakmile jsou vydána příslušná rozhodnutí o navrácení. V záznamu by mělo být uvedeno, zda byla dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země poskytnuta lhůta k dobrovolnému opuštění území, včetně toho, zda byla tato lhůta prodloužena a zda bylo rozhodnutí pozastaveno nebo vyhoštění odloženo.\n(10)\nJe nutné stanovit kategorie údajů, které lze vkládat do SIS ohledně státních příslušníků třetích zemí, jichž se týká rozhodnutí o navrácení. Záznamy o navrácení by měly obsahovat pouze takové údaje, které jsou nezbytné k identifikaci subjektů údajů, aby mohly příslušné orgány přijímat informovaná rozhodnutí, aniž by ztrácely čas, a aby jim mohla být v případě potřeby zajištěna ze strany těchto orgánů ochrana před osobami, které jsou například ozbrojeny, mají sklon k násilí, jsou uprchlými osobami nebo osobami zapojenými do činností uvedených v článcích 3 až 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (6). Za účelem usnadnění identifikace a odhalování vícenásobných totožností by měl být v záznamu rovněž uveden odkaz na doklad totožnosti dotčené osoby a kopie tohoto dokladu, je-li k dispozici.\n(11)\nVzhledem ke spolehlivosti identifikace osob pomocí otisků prstů a fotografií nebo zobrazení obličeje by tyto údaje měly být vždy vloženy do záznamů o navrácení. Jelikož tyto údaje nemusí být vždy dostupné, například je-li rozhodnutí o navrácení vydáno v nepřítomnosti, mělo by být výjimečně umožněno v takovýchto případech od tohoto požadavku upustit.\n(12)\nVýměna doplňujících informací poskytnutých příslušnými vnitrostátními orgány o státních příslušnících třetích zemí, jichž se týká záznam o navrácení, by vždy měla probíhat prostřednictvím sítě národních orgánů označovaných jako centrály SIRENE, které slouží jako kontaktní místo, podle článků 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1861.\n(13)\nJe třeba stanovit postupy umožňující členským státům ověřit splnění povinnosti návratu a potvrdit odchod dotčeného státního příslušníka třetí země členskému státu, který záznam o navrácení vložil do SIS. Tyto informace by měly přispět k tomu, aby bylo komplexněji sledováno dodržování rozhodnutí o navrácení.\n(14)\nZáznamy o navrácení by měly být vymazány, jakmile členský stát nebo příslušný orgán, který rozhodnutí o navrácení vydal, obdrží potvrzení o navrácení nebo pokud má příslušný orgán dostatečné a přesvědčivé informace o tom, že státní příslušník třetí země opustil území členských států. Je-li rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, měl by být do SIS vložen záznam o odepření vstupu a pobytu v souladu s nařízením (EU) 2018/1861. V těchto případech by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, že nedojde k žádnému prodlení mezi okamžikem, kdy státní příslušník třetí země opustí schengenský prostor, a aktivací záznamu o odepření vstupu a pobytu v SIS. Vyplývá-li z údajů v SIS, že rozhodnutí o navrácení je spojeno se zákazem vstupu, měl by být zajištěn výkon tohoto zákazu vstupu.\n(15)\nSIS by měl obsahovat mechanismus oznamující členským státům nesplnění povinnosti návratu ze strany státních příslušníků třetích zemí ve stanovené lhůtě k dobrovolnému opuštění území. Tento mechanismus by měl podpořit členské státy při plnění jejich povinnosti výkonu rozhodnutí o navrácení a jejich povinnosti vydávat zákaz vstupu v souladu se směrnicí 2008/115/ES ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí, kteří povinnost návratu nesplnili.\n(16)\nToto nařízení by mělo stanovit závazná pravidla pro konzultace mezi členskými státy za účelem předcházení či slaďování protichůdných pokynů. Konzultace by se měly uskutečnit v případě, že se na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou držiteli nebo kteří mají získat platné povolení k pobytu či dlouhodobé vízum vydané členským státem, vztahuje záznam o navrácení pořízený jiným členským státem, zejména v případě, kdy je rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, nebo v případech, kdy mohou při vstupu na území členských států vzniknout sporné situace.\n(17)\nZáznamy by měly být v SIS uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro plnění účelu, pro který byly vloženy. Měla by se použít příslušná ustanovení nařízení (EU) 2018/1861 týkající se lhůt pro přezkum. Záznamy o navrácení by měly být souladu s postupem pro přezkum záznamů podle uvedeného nařízení automaticky vymazány, jakmile uplyne doba jejich platnosti.\n(18)\nOsobní údaje získané členským státem v souladu s tímto nařízením by neměly být předávány ani zpřístupňovány žádné třetí zemi. Odchylně od uvedeného pravidla by mělo být možné takové osobní údaje třetí zemi předat, pokud toto předání podléhá přísným podmínkám a je v konkrétních případech nezbytné k usnadnění identifikace státního příslušníka třetí země za účelem jeho navrácení. Předávání jakýchkoliv osobních údajů třetím zemím by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a se souhlasem vkládajícího členského státu. Je však třeba poznamenat, že se u třetích zemí návratu často nevyžadují rozhodnutí o odpovídající ochraně přijaté Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho se, navzdory intenzivnímu úsilí vyvíjenému Unií v rámci spolupráce s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje povinnost návratu, nedaří zajistit, aby tyto třetí země soustavně plnily závazek zpětně přebírat své státní příslušníky, který je stanoven mezinárodním právem. Dohody o zpětném přebírání, které byly uzavřeny Unií nebo členskými státy nebo jsou jimi aktuálně vyjednávány a které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů do třetích zemí podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679, se vztahují na omezený počet těchto třetích zemí.\nUzavření jakékoli nové dohody je i nadále nejisté. Za těchto okolností a jako výjimka z požadavku existence rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo vhodných záruk by mělo být předávání osobních údajů orgánům třetích zemí podle tohoto nařízení umožněno pro účely provádění návratové politiky Unie. Mělo by být možné použít výjimku stanovenou v článku 49 nařízení (EU) 2016/679 za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném článku. Podle článku 57 uvedeného nařízení by jeho provádění, a to i pokud jde o předávání osobních údajů do třetích zemí podle tohoto nařízení, mělo být monitorováno nezávislými dozorovými úřady.\n(19)\nVnitrostátní orgány odpovědné za navrácení se mohou mezi jednotlivými členskými státy značně lišit a v závislosti na důvodech neoprávněného pobytu se tyto orgány mohou lišit i v rámci členského státu. Rozhodnutí o navrácení mohou vydávat rovněž justiční orgány například v důsledku opravného prostředku podaného proti rozhodnutí o neudělení povolení nebo oprávnění k pobytu nebo jako trestněprávní sankci. Všechny vnitrostátní orgány, které jsou pověřeny vydáváním a výkonem rozhodnutí o navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES, by měly mít přístup k SIS za účelem vkládání, aktualizace, výmazu a vyhledávání záznamů o navrácení.\n(20)\nPřístup k záznamům o navracení by měl být poskytnut příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v nařízení (EU) 2018/1861 za účelem identifikace a navrácení státních příslušníků třetích zemí.\n(21)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8) stanoví, že Europol má podporovat a posilovat činnost příslušných vnitrostátních orgánů, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při boji proti terorismu a závažné trestné činnosti, a má poskytovat analýzy a posouzení hrozeb. Aby mohl Europol plnit své úkoly, zejména v rámci Evropského střediska pro boj proti převaděčství, je vhodné poskytnout Europolu přístup ke kategorii záznamů stanovené v tomto nařízení.\n(22)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (9) stanoví pro účely uvedeného nařízení, že hostitelský členský stát má zmocnit příslušníky jednotek ve smyslu čl. 2 bodu 8 uvedeného nařízení, vyslané Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, k tomu, aby mohli nahlížet do unijních databází, je-li to nezbytné pro plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontrolu, ostrahu hranic a navracení. Cílem vyslání jednotek a týmů ve smyslu čl. 2 bodů 8 a 9 uvedeného nařízení je poskytnout technickou a operativní posilu žádajícím členským státům, zejména těm, které čelí nepřiměřeným migračním výzvám. Plnění úkolů přidělených jednotkám a týmům ve smyslu čl. 2 bodů 8 a 9 uvedeného nařízení vyžaduje jejich přístup k záznamům o navrácení v SIS prostřednictvím technického rozhraní Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž napojeného na centrální SIS.\n(23)\nUstanovení týkající se povinností členských států a Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (10), vkládání a zpracování záznamů, podmínek přístupu k záznamům a jejich uchovávání, zpracovávání údajů, ochrany údajů, odpovědnosti a sledování a statistik obsažená v nařízení (EU) 2018/1861 by se měla vztahovat i na údaje obsažené a zpracovávané v SIS podle tohoto nařízení.\n(24)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení systému pro sdílení informací o rozhodnutích o navrácení, která vydaly členské státy podle ustanovení, jež jsou v souladu se směrnicí 2008/115/ES, aby se usnadnil jejich výkon a aby bylo možno sledovat splnění povinnosti návratu ze strany neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(25)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.\n(26)\nUplatňováním tohoto nařízení nejsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.\n(27)\nČlenské státy by měly při uplatňování tohoto nařízení plně dodržovat základní práva, včetně zásady nenavracení (non-refoulement), a vždy zohledňovat nejlepší zájem dítěte, rodinný život a zdravotní stav nebo zranitelnost dotyčných osob.\n(28)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(29)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (11); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(30)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (12); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(31)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES (14).\n(32)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (15), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (16).\n(33)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (17), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (18).\n(34)\nPokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a je třeba jej vykládat ve spojení s rozhodnutími Rady 2010/365/EU (19) a (EU) 2018/934 (20).\n(35)\nPokud jde o Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011 a je třeba jej vykládat ve spojení s rozhodnutím Rady (EU) 2017/733 (21).\n(36)\nPokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.\n(37)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (22) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 3. května 2017 vydal stanovisko,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nToto nařízení stanoví podmínky a postupy pro vkládání a zpracování záznamů o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členskými státy, do Schengenského informačního systému (dále jen „SIS“) zřízeného nařízením (EU) 2018/1861, jakož i pro výměnu doplňujících informací o těchto záznamech.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;\n2)\n„státním příslušníkem třetí země“ státní příslušník třetí země ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/115/ES;\n3)\n„rozhodnutím o navrácení“ správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, kterým se rozhoduje nebo prohlašuje, že pobyt státního příslušníka třetí země je neoprávněný, a kterým se ukládá nebo prohlašuje povinnost návratu v souladu se směrnicí 2008/115/ES;\n4)\n„záznamem“ záznam ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2018/1861;\n5)\n„doplňujícími informacemi“ doplňující informace ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2018/1861;\n6)\n„vyhoštěním“ vyhoštění ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/115/ES;\n7)\n„dobrovolným opuštěním území“ dobrovolné opuštění území ve smyslu čl. 3 bodu 8 směrnice 2008/115/ES;\n8)\n„vkládajícím členským státem“ vkládající členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1861;\n9)\n„vydávajícím členským státem“ vydávající členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1861;\n10)\n„vykonávajícím členským státem“ vykonávající členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1861;\n11)\n„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;\n12)\n„CS-SIS“ technická podpůrná funkce centrálního SIS ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1861;\n13)\n„povolením k pobytu“ povolení k pobytu ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) 2016/399;\n14)\n„dlouhodobým vízem“ dlouhodobé vízum ve smyslu čl. 18 odst. 1 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (23);\n15)\n„pozitivním nálezem“ pozitivní nález ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1861;\n16)\n„hrozbou pro veřejné zdraví“ hrozba pro veřejné zdraví ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2016/399;\n17)\n„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399.\nČlánek 3\nVkládání záznamů o navrácení do SIS\n1.   Členské státy vkládají do SIS záznamy o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení, za účelem ověření, zda byla splněna povinnost návratu, a na podporu výkonu rozhodnutí o navrácení. Záznam o navrácení se do SIS vkládá bezodkladně po vydání rozhodnutí o navrácení.\n2.   Členské státy mohou od vložení záznamů týkajících se navrácení do SIS upustit v případě, že se rozhodnutí o navrácení týkají státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou před svým vyhoštěním zajištěni. Pokud jsou dotyční státní příslušníci třetích zemí propuštěni ze zajištění, aniž by byli vyhoštěni, vloží se záznamy o navrácení bezodkladně do SIS.\n3.   Členské státy mohou od vložení záznamů o navrácení upustit rovněž v případě, že je rozhodnutí o navrácení vydáno na vnější hranici členského státu a je okamžitě vykonáno.\n4.   V záznamu o navrácení se okamžitě uvede lhůta k dobrovolnému opuštění území, která byla poskytnuta v souladu s článkem 7 směrnice 2008/115/ES. V záznamu se bezodkladně uvede jakékoli prodloužení této lhůty.\n5.   V záznamu o navrácení se okamžitě uvede informace o pozastavení rozhodnutí o navrácení či odklad jeho výkonu, a to i jde-li o důsledek podání opravného prostředku.\nČlánek 4\nKategorie údajů\n1.   Záznamy o navrácení vložené do SIS podle článku 3 tohoto nařízení obsahují pouze tyto údaje:\na)\npříjmení;\nb)\njméno(a);\nc)\nrodné(á) příjmení;\nd)\ndříve užívané(á) jméno(a) a alias;\ne)\nmísto narození;\nf)\ndatum narození;\ng)\npohlaví;\nh)\nveškeré státní příslušnosti dotčené osoby;\ni)\núdaj o tom, zda dotčená osoba:\ni)\nje ozbrojena;\nii)\nmá sklon k násilí;\niii)\nuprchla nebo hrozí její útěk;\niv)\nexistuje riziko, že spáchá sebevraždu;\nv)\npředstavuje hrozbu pro veřejné zdraví; nebo\nvi)\nje zapojena do činností uvedených v článcích 3 až 14 směrnice (EU) 2017/541;\nj)\ndůvod záznamu;\nk)\norgán, který vytvořil záznam;\nl)\nodkaz na rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen;\nm)\nopatření, jež má být přijato v případě pozitivního nálezu;\nn)\npropojení podle článku 48 nařízení (EU) 2018/1861 na další záznamy;\no)\núdaj o tom, zda je rozhodnutí o navrácení vydáno v souvislosti se státním příslušníkem třetí země, který představuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost;\np)\ndruh deliktu;\nq)\ndruh dokladu nebo dokladů totožnosti;\nr)\nzemě vydání dokladu nebo dokladů totožnosti;\ns)\nčíslo nebo čísla dokladu nebo dokladů totožnosti;\nt)\ndatum vydání dokladu nebo dokladů totožnosti;\nu)\nfotografie a zobrazení obličeje;\nv)\ndaktyloskopické údaje;\nw)\nkopie, pokud možno barevná, dokladu nebo dokladů totožnosti;\nx)\nposlední den lhůty k dobrovolnému opuštění území, byla-li stanovena;\ny)\núdaj o tom, zda bylo rozhodnutí o navrácení pozastaveno nebo zda byl odložen jeho výkon, a to i jde-li o důsledek podání opravného prostředku;\nz)\núdaj o tom, zda je rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, který je základem pro záznam o odepření vstupu nebo pobytu podle čl. 24 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1861.\n2.   Minimální soubor údajů nezbytných pro vložení záznamu do SIS zahrnuje údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), f), j), l), m), x) a z). Do SIS se musí vložit i ostatní údaje zmiňované v uvedeném odstavci, jsou-li dostupné.\n3.   Daktyloskopické údaje uvedené v odstavci 1 písm. v) mohou sestávat z:\na)\njednoho až deseti píchaných otisků prstů a z jednoho až deseti válených otisků prstů dotčeného státního příslušníka třetí země;\nb)\naž dvou otisků dlaní státních příslušníků třetích zemí, u nichž nelze otisky prstů sejmout;\nc)\naž dvou otisků dlaní státních příslušníků třetích zemí, jejichž navrácení je trestněprávní sankcí nebo již spáchali trestný čin na území členského státu, který rozhodnutí o navrácení vydal.\nČlánek 5\nOrgán odpovědný za výměnu doplňujících informací\nCentrála SIRENE určená podle článku 7 nařízení (EU) 2018/1861 zajistí výměnu všech doplňujících informací o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahuje záznam o navrácení podle článků 7 a 8 uvedeného nařízení.\nČlánek 6\nPozitivní nálezy na vnějších hranicích při výstupu – potvrzení o navrácení\n1.   V případě pozitivního nálezu na základě záznamu o navrácení, jenž se vztahuje na státního příslušníka třetí země, který opouští území členských států přes vnější hranice členského státu, sdělí vykonávající členský stát vkládajícímu členskému státu prostřednictvím výměny doplňujících informací tyto údaje:\na)\nskutečnost, že byl identifikován státní příslušník třetí země;\nb)\nmísto a čas kontroly;\nc)\nskutečnost, že státní příslušník třetí země opustil území členských států;\nd)\nskutečnost, že státní příslušník třetí země byl vyhoštěn, pokud tomu tak je.\nPokud státní příslušník třetí země, na nějž se vztahuje záznam o navrácení, opustí území členských států přes vnější hranice území vkládajícího členského státu, je potvrzení o navrácení zasláno příslušnému orgánu tohoto členského státu v souladu s vnitrostátními postupy.\n2.   Vkládající členský stát po obdržení potvrzení o navrácení záznam o navrácení bezodkladně vymaže. Tam, kde to přichází v úvahu, se rovněž bezodkladně vloží záznam o odepření vstupu nebo pobytu podle čl. 24 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1861.\n3.   Členské státy poskytují čtvrtletně Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“) statistické údaje o počtu potvrzených návratů a o počtu těch potvrzených návratů, kdy byl státní příslušník třetí země vyhoštěn. Agentura eu-LISA tyto čtvrtletní statistické údaje shrne v roční statistické zprávě uvedené v článku 16 tohoto nařízení. Tyto statistiky neobsahují osobní údaje.\nČlánek 7\nNedodržení rozhodnutí o navrácení\n1.   Po uplynutí lhůty, včetně jejích případných prodloužení, k dobrovolnému opuštění území uvedené v záznamu o navrácení o tom CS-SIS automaticky informuje vkládající členský stát.\n2.   Aniž je dotčen postup uvedený v čl. 6 odst. 1 a v článcích 8 a 12, v případě pozitivního nálezu na základě záznamu o navrácení kontaktuje vykonávající členský stát prostřednictvím výměny doplňujících informací okamžitě vkládající členský stát s cílem rozhodnout o opatřeních, která je třeba přijmout.\nČlánek 8\nPozitivní nálezy na vnějších hranicích při vstupu\nV případě pozitivního nálezu na základě záznamu o navrácení, který se vztahuje na státního příslušníka třetí země, jenž vstupuje na území členských států přes vnější hranice, se použije tento postup:\na)\nje-li rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, vykonávající členský stát prostřednictvím výměny doplňujících informací okamžitě informuje vkládající členský stát. Vkládající členský stát tento záznam o navrácení okamžitě vymaže a vloží záznam o odepření vstupu a pobytu podle čl. 24 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1861;\nb)\nnení-li rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, vykonávající členský stát okamžitě informuje prostřednictvím výměny doplňujících informací vkládající členský stát, aby záznam o navrácení bezodkladně vymazal.\nRozhodnutí o vstupu státního příslušníka třetí země přijímá vykonávající členský stát v souladu s nařízením (EU) 2016/399.\nČlánek 9\nKonzultace předcházející vydání nebo prodloužení povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza\n1.   Pokud členský stát hodlá vydat nebo prodloužit povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum státnímu příslušníkovi třetí země, na něhož se vztahuje záznam o navrácení spojený se zákazem vstupu, který vložil jiný členský stát, konzultují se dotčené členské státy navzájem prostřednictvím výměny doplňujících informací v souladu s těmito pravidly:\na)\nvydávající členský stát před vydáním nebo prodloužením povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza konzultuje vkládající členský stát;\nb)\nvkládající členský stát odpoví na žádost o konzultaci do deseti kalendářních dnů;\nc)\nnení-li ve lhůtě uvedené v písmenu b) doručena žádná odpověď, má se za to, že vkládající členský stát nemá proti vydání nebo prodloužení povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza námitky;\nd)\nvydávající členský stát při přijímání příslušného rozhodnutí zohlední důvody rozhodnutí vkládajícího členského státu a v souladu s vnitrostátním právem zváží případné hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, které mohou vyvstat v souvislosti s přítomností dotyčného státního příslušníka třetí země na území členského státu;\ne)\nvydávající členský stát informuje o svém rozhodnutí vkládající členský stát; a\nf)\noznámí-li vydávající členský stát vkládajícímu členskému státu, že hodlá vydat nebo prodloužit povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum nebo že se rozhodl tak učinit, vkládající členský stát záznam o navrácení vymaže.\nKonečné rozhodnutí o tom, zda vydat povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum státnímu příslušníkovi třetí země, přísluší vydávajícímu členskému státu.\n2.   Pokud členský stát hodlá vydat nebo prodloužit povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum státnímu příslušníkovi třetí země, na něhož se vztahuje záznam o navrácení, jenž není spojený se zákazem vstupu, vložený jiným členským státem, vydávající členský stát bezodkladně informuje vkládající členský stát, že hodlá vydat nebo vydal povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum. Vkládající členský stát záznam o navrácení bezodkladně vymaže.\nČlánek 10\nKonzultace předcházející vložení záznamu o navrácení\nPokud členský stát přijal rozhodnutí o navrácení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/115/ES a zvažuje vložit záznam o navrácení, jenž se vztahuje na státního příslušníka třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu či dlouhodobého víza vydaného jiným členským státem, konzultují se dotčené členské státy navzájem prostřednictvím výměny doplňujících informací v souladu s těmito pravidly:\na)\nčlenský stát, který přijal rozhodnutí o navrácení, informuje o tomto rozhodnutí vydávající členský stát;\nb)\ninformace vyměněná podle písmene a) musí obsahovat dostatečně podrobné zdůvodnění rozhodnutí o navrácení;\nc)\nvydávající členský stát na základě informací poskytnutých členským státem, který přijal rozhodnutí o navrácení, zváží, zda existují důvody k odnětí povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza;\nd)\nvydávající členský stát při přijímání příslušného rozhodnutí zohlední důvody rozhodnutí členského státu, který přijal rozhodnutí o navrácení, a v souladu s vnitrostátním právem zváží případné hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, které mohou vyvstat v souvislosti s přítomností dotyčného státního příslušníka třetí země na území členského státu;\ne)\nvydávající členský stát informuje do 14 kalendářních dnů od obdržení žádosti o konzultaci členský stát, který přijal rozhodnutí o navrácení, o svém rozhodnutí, nebo pokud vydávající členský stát nemohl přijmout rozhodnutí v uvedené lhůtě, podá odůvodněnou žádost o výjimečné prodloužení lhůty na svou odpověď o nejvýše dalších 12 kalendářních dnů;\nf)\noznámí-li vydávající členský stát členskému státu, který přijal rozhodnutí o navrácení, že ponechá v platnosti povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum, nevloží členský stát, který přijal rozhodnutí o navrácení, záznam o navrácení.\nČlánek 11\nNásledná konzultace po vložení záznamu o navrácení\nVyjde-li najevo, že členský stát vložil záznam o navrácení, který se vztahuje na státního příslušníka třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza vydaného jiným členským státem, může vkládající členský stát rozhodnout o zrušení rozhodnutí o navrácení. V případě, že rozhodnutí zruší, okamžitě vymaže záznam o navrácení. Pokud se však vkládající členský stát rozhodne, že rozhodnutí o navrácení vydané podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/115/ES ponechá v platnosti, konzultují se dotčené členské státy navzájem prostřednictvím výměny doplňujících informací v souladu s těmito pravidly:\na)\nvkládající členský stát informuje vydávající členský stát o rozhodnutí o navrácení;\nb)\ninformace vyměněná podle písmene a) musí obsahovat dostatečně podrobné zdůvodnění vložení záznamu o navrácení;\nc)\nvydávající členský stát na základě informací poskytnutých vkládajícím členským státem zváží, zda existují důvody k odnětí povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza;\nd)\nvydávající členský stát při přijímání svého rozhodnutí zohlední důvody rozhodnutí vkládajícího členského státu a v souladu s vnitrostátním právem zváží případné hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, které mohou vyvstat v souvislosti s přítomností dotyčného státního příslušníka třetí země na území členského státu;\ne)\nvydávající členský stát informuje do 14 kalendářních dnů od obdržení žádosti o konzultaci vkládající členský stát o svém rozhodnutí, nebo pokud vydávající členský stát nemohl rozhodnutí přijmout v uvedené lhůtě, podá odůvodněnou žádost o výjimečné prodloužení lhůty na svou odpověď o nejvýše dalších 12 kalendářních dnů;\nf)\noznámí-li vydávající členský stát vkládajícímu členskému státu, že ponechá v platnosti povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum, vymaže vkládající členský stát okamžitě záznam o navrácení.\nČlánek 12\nKonzultace v případě pozitivního nálezu týkajícího se státního příslušníka třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza\nPokud členský stát zjistí pozitivní nález na základě záznamu o navrácení, který vložil členský stát ohledně státního příslušníka třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu či dlouhodobého víza vydaného jiným členským státem, konzultují se dotčené členské státy navzájem prostřednictvím výměny doplňujících informací v souladu s těmito pravidly:\na)\nvykonávající členský stát informuje o situaci vkládající členský stát;\nb)\nvkládající členský stát zahájí postup stanovený v článku 11;\nc)\nvkládající členský stát informuje vykonávající členský stát o výsledku po provedení konzultace.\nČlánek 13\nStatistické údaje týkající se výměny informací\nČlenské státy poskytují agentuře eu-LISA roční statistické údaje o výměně informací, která proběhla podle článků 8 až 12, a o případech, kdy nebyly dodrženy lhůty stanovené v uvedených článcích.\nČlánek 14\nVýmaz záznamů\n1.   Kromě ustanovení článků 6 a 8 až 12 se záznamy o navrácení vymažou, jakmile bylo rozhodnutí, na jehož základě byl záznam vložen, příslušným orgánem prohlášeno za neplatné nebo zrušeno ex tunc. Záznamy o navrácení se vymažou rovněž tehdy, může-li dotčený státní příslušník třetí země prokázat, že území členského státu opustil v souladu s příslušným rozhodnutím o navrácení.\n2.   Záznamy o navrácení vztahující se k osobě, která získala občanství členského státu nebo státu, jehož státní příslušníci požívají práva volného pohybu podle práva Unie, se vymažou, jakmile vkládající členský stát zjistí nebo je podle článku 44 nařízení (EU) 2018/1861 informován o tom, že dotyčná osoba získala takovéto občanství.\nČlánek 15\nPředávání osobních údajů třetím zemím pro účely navracení\n1.   Odchylně od článku 50 nařízení (EU) 2018/1861 mohou být údaje uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), q), r), s), t), u), v) a w) tohoto nařízení a související doplňující informace předány nebo zpřístupněny třetí zemi se souhlasem vkládajícího členského státu.\n2.   Předání údajů třetí zemi musí být provedeno v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie, zejména s ustanoveními o ochraně osobních údajů, včetně kapitoly V nařízení (EU) 2016/679, s případnými dohodami o zpětném přebírání osob, a s vnitrostátním právem členského státu, jenž tyto údaje předává.\n3.   Údaje mohou být třetí zemi předány pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\núdaje jsou předány nebo zpřístupněny pouze za účelem identifikace a vydání dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země v zájmu jeho navrácení,\nb)\ndotyčný státní příslušník třetí země byl informován o tom, že jeho osobní údaje a doplňující informace mohou být sdíleny s orgány třetí země.\n4.   Předáním osobních údajů třetím zemím podle tohoto článku nesmí být dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména pokud jde o zásadu nenavracení (non-refoulement) a zákaz sdělit nebo získávat informace podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (24).\n5.   Údaje zpracované v SIS a související doplňující informace vyměňované podle tohoto nařízení se nezpřístupní třetí zemi, pokud bylo rozhodnutí o navrácení pozastaveno nebo byl odložen jeho výkon, a to i v důsledku podání opravného prostředku nebo z toho důvodu, že takové navrácení by bylo v rozporu se zásadou nenavracení (non-refoulement).\n6.   Uplatňování nařízení (EU) 2016/679, mimo jiné pokud jde o předávání údajů třetím zemím podle tohoto článku, a zejména použití, přiměřenost a nezbytnost předávání údajů na základě čl. 49 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, monitorují nezávislé dozorové úřady zřízené podle čl. 51 odst. 1 uvedeného nařízení.\nČlánek 16\nStatistiky\nAgentura eu-LISA vypracovává denní, měsíční a roční statistiky, a to pro každý členský stát i souhrnně, o počtu záznamů o navrácení vložených do SIS. Tyto statistiky zahrnují zejména údaje uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. y), počet oznámení uvedených v čl. 7 odst. 1 a počet záznamů o navrácení, které byly vymazány. Agentura eu-LISA vypracovává statistiky týkající se údajů poskytovaných členskými státy podle čl. 6 odst. 3 a článku 13. Tyto statistiky neobsahují žádné osobní údaje.\nTyto statistiky se zahrnou do roční statistické zprávy podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1861.\nČlánek 17\nPříslušné orgány mající právo přístupu k záznamům v SIS\n1.   Přístup k údajům vloženým do SIS a právo v těchto údajích vyhledávat jsou vyhrazeny příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 34 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) 2018/1861.\n2.   Europol má v rámci svých pravomocí právo přístupu k údajům v SIS v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1861 a právo v těchto údajích vyhledávat za účelem podpory a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení převaděčství a neoprávněné migraci a boji proti nim.\n3.   Příslušníci jednotek a týmů ve smyslu čl. 2 bodů 8 a 9 nařízení (EU) 2016/1624 mají v rámci svých pravomocí právo přístupu k údajům v SIS v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2018/1861 a právo v těchto údajích vyhledávat za účelem provádění hraničních kontrol, ostrahy hranic a návratových operací, a to prostřednictvím technického rozhraní, které zřídí a udržuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž.\nČlánek 18\nHodnocení\nKomise vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení do dvou let ode dne jeho použitelnosti. Toto hodnocení zahrnuje posouzení případných synergií mezi tímto nařízením a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (25).\nČlánek 19\nPoužití ustanovení nařízení (EU) 2018/1861\nNení-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na údaje vložené a zpracované v SIS podle tohoto nařízení ustanovení týkající se vkládání, zpracovávání a aktualizace záznamů, povinností členských států a agentury eu-LISA, podmínek týkajících se přístupu k záznamům a lhůt pro přezkum záznamů, zpracovávání údajů, ochrany údajů, odpovědnosti a sledování a statistik, která jsou uvedena v článcích 6 až 19, v čl. 20 odst. 3 a 4, v článcích 21, 23, 32 a 33, v čl. 34 odst. 5 a v článcích 38 až 60 nařízení (EU) 2018/1861.\nČlánek 20\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne, který Komise stanoví v souladu s čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 28. listopadu 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. října 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. listopadu 2018.\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (viz strana 14 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (viz strana 56 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).\n(11)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(12)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(13)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(14)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(15)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(16)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(17)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(18)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(19)  Rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17).\n(20)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/934 ze dne 25. června 2018 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 165, 2.7.2018, s. 37).\n(21)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/733 ze dne 25. dubna 2017 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Chorvatské republice (Úř. věst. L 108, 26.4.2017, s. 31).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(23)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).", "summary": "Posílený Schengenský informační systém\nPosílený Schengenský informační systém\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému (SIS) při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí\nNařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání SIS v oblasti hraničních kontrol a o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody\nNařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání SIS v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nSchengenský informační systém (SIS), vytvořený v roce 1995 po zrušení kontrol na vnitřních hranicích EU, je rozsáhlá databáze na podporu kontroly vnějších hranic a spolupráce v oblasti prosazování práva mezi členskými zeměmi Schengenské dohody.\nTato tři nařízení byla koncipována tak, aby posílila stávající opatření v rámci systému SIS II – zřízeného v roce 2006 a uvedeného do provozu v roce 2013 – zejména s ohledem na nové výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti. Nahrazují současné právní předpisy stanovené v nařízení (ES) č. 1986/2006 a nařízení (ES) č 1987/2006 a také v rozhodnutí 2007/533/SVV.\nTento přehled popisuje, jak bude systém SIS fungovat, až tato tři nová nařízení vstoupí v platnost v celém rozsahu.\nKLÍČOVÉ BODY\nArchitektura\nSIS sestává z:centrálního systému (centrálního SIS) stechnickou podpůrnou funkcí (CS-SIS) obsahující databázi (databáze SIS) plnící úkoly technického dohledu a administrativní úkoly a také se záložním CS-SIS,jednotným vnitrostátním rozhraním (NI-SIS) v každé zemi, které členové používají ke vkládání, aktualizaci, výmazu a vyhledávání údajů v SIS,vnitrostátním systémem (N.SIS) v každém členském státě za účelem komunikace s centrálním SIS, včetně alespoň jednoho vnitrostátního nebo sdíleného záložního systému N.SIS. Není možné vyhledávat soubory údajů v jiném N.SIS, pokud daná země neudělila souhlas se sdílením souboru,  komunikační infrastruktury mezi CS-SIS, záložním CS-SIS a NI-SIS, která poskytuje šifrovanou virtuální síť pro údaje SIS a jejich výměnu mezi centrálami SIRENE.  Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA):zavádí technická řešení k posílení nepřetržité dostupnosti systému SIS,  za výjimečných okolností může dočasně vytvořit další kopii databáze SIS,  musí předložit nejpozději do 28. prosince 2019 zprávu o možných technických řešeních obsahující nezávislé posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů,  zveřejňuje seznam úřadů N.SIS a centrál SIRENE.  Procesní pravidla stanoví:záznamy* by měly být uchovávány v SIS pouze po dobu nutnou pro daný účel a měly by být vymazány, když tohoto účelu bylo dosaženo,  záznamy musí být ve stanovených obdobích přezkoumávány. Členská země se může rozhodnout, že jejich uchování prodlouží, jinak budou automaticky vymazány. Doba pro přezkum jepětiletá: u osob hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání a u pohřešovaných osob, které musí nebo nemusí být umístěny pod ochranutříletá: u osob hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení a u neznámých hledaných osobjednoletá: u dětí, kterým hrozí nebezpečí, u zranitelných osob, kterým je třeba zabránit v cestování, a u osob podléhajících skrytým, dotazovacím a zvláštním kontrolámdesetiletá: u věcí hledaných za účelem skrytého dotazování nebo zvláštních kontrol nebo u věcí hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení,  kategorie údajů vkládaných do systému. Ty mají pomoci koncovým uživatelům rychle přijímat rozhodnutí. Zahrnují minimální požadavky (příjmení, datum narození, důvod záznamu a opatření, která mají být přijata) a jiné údaje, např. druh deliktu, fotografické a daktyloskopické* informace, jsou-li k dispozici,  používání biometrických a daktyloskopických údajů musí být v souladu s právem EU a základními právy a musí splňovat minimální normy kvality a technické specifikace,  případ musí být přiměřený, relevantní a dostatečně závažný, aby odůvodňoval záznam v SIS. Tato kritéria splňuje například záznam v souvislosti s teroristickým trestným činem,  pouze vkládající členská země je oprávněna měnit, doplňovat, opravovat, aktualizovat nebo mazat údaje v SIS,  země, která se domnívá, že přijetí opatření na základě záznamu by bylo neslučitelné s jejím vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo podstatnými zájmy, může připojit k záznamu označení*. Tím dává najevo, že na svém území nepodnikne žádné kroky.  Náklady:rozpočet EU hradí náklady na provoz, údržbu a rozvoj centrálního SIS a komunikační infrastruktury,  členské země schengenského prostoru hradí náklady na provoz, údržbu a rozvoj svého vlastního systému N.SIS.  Kategorie záznamů podle jednotlivých nařízení\nNařízení (EU) 2018/1860 posiluje vynucování návratové politiky EU a snižuje pobídky pro nelegální imigraci do EU:stanoví společné podmínky a postupy pro vkládání a zpracování záznamů a pro výměnu doplňujících informací o státních příslušnících zemí mimo EU, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení*,  ukládá vnitrostátním orgánům povinnost vkládat záznamy co nejdříve po přijetí rozhodnutí o navrácení,  stanoví harmonizované postupy ohledněkategorií údajů, které mají být součástí záznamuověření, zda bylo splněno rozhodnutí o navrácení, a pokud ne, návazná opatření mezi příslušnými orgányuchovávání a vymazávání záznamů s cílem zajistit, aby nedošlo ke zpoždění mezi odjezdem daného státního příslušníka země mimo EU a aktivací zákazu vstupupovinných konzultací mezi vnitrostátními orgány předvydáním nebo prodloužením povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza pro státní příslušníky zemí mimo EU, na něž se vztahuje záznam o navrácení v jiné zemi EUvložením záznamu o rozhodnutí o navrácení, pokud daná osoba legálně pobývá jinde v EU.  Nařízení (EU) 2018/1861 zahrnuje používání systému SIS pro zákazy vstupu a hraniční kontroly:stanoví podmínky a postupy pro vkládání a zpracovávání záznamů a pro výměnu doplňujících informací* o státních příslušnících zemí mimo EU, kterým byl odepřen vstup nebo oprávnění k pobytu v EU,  stanoví harmonizované postupy ohledněkategorií údajů, které mají být součástí záznamupovinného vložení záznamu, pokud je státnímu příslušníkovi země mimo EU odepřen vstup nebo oprávnění k pobytu, protože představuje bezpečnostní hrozbu nebo se na něho vztahuje soudní zákaz, který zabraňuje vstupu do některé země EU nebo tranzitu přes její územístátních příslušníků zemí mimo EU s právem volného pohybu v EUpovinných konzultací mezi vnitrostátními orgány před vydáním nebo prodloužením povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza státnímu příslušníku země mimo EU, kterému bylo odepřeno právo vstupu nebo pobytu v jiné zemi EU,  zaručuje státním příslušníkům zemí mimo EU právo být písemně informován, pokud se na ně vztahuje nějaký záznam.  Nařízení (EU) 2018/1862 zlepšuje a rozšiřuje použití systému SIS pro spolupráci mezi policií a soudními orgány:stanoví podmínky a postupy pro vkládání a zpracovávání záznamů v SIS o osobách a věcech a pro výměnu doplňujících informací a dalších údajů za účelem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech,  zahrnuje postupy týkající se záznamů o:osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání,pohřešovaných osobách,zranitelných osobách, kterým je třeba zabránit v cestování, ať už pro jejich vlastní ochranu, nebo za účelem zabránění hrozbě pro veřejný pořádek nebo bezpečnost,dětech, kterým hrozí nebezpečí, především pak nebezpečí únosu, obchodování s lidmi nebo zapojení se do terorismu,osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení jako svědků nebo proto, že jsou předvoláni v souvislosti s trestním řízením,neznámých hledaných osobách, jejichž identita se má zjistit,skrytých nebo zvláštních kontrolách a dotazováních za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, výkonu trestů nebo zabránění hrozbám pro veřejnou bezpečnost,věcech, které mají být zabaveny nebo zajištěny jako důkazy v trestním řízení, zejména o snadno identifikovatelných věcech, jako jsou vozidla, čluny, letadla, střelné zbraně, doklady totožnosti a bankovky.  Práva v souvislosti s údajiJednotlivci mají právo:dozvědět se, zda jsou jejich osobní údaje zpracovávány, za jakým účelem a za jakých podmínek,  podat stížnost u dozorového úřadu,  neprodleně dosáhnout opravy nesprávných osobních údajů,  na výmaz osobních údajů, pokud již jejich používání není nezbytné nebo pokud se zpracovávají protiprávně,  podat návrh ve věci přístupu, opravy, výmazu, obdržení informace nebo náhrady újmy v souvislosti se záznamem, který se jich týká,  získat náhradu od členského státu za jakoukoliv majetkovou či nemajetkovou újmu v důsledku nezákonného zpracování jejich osobních údajů.  Vlády členských zemí SIS:se zavazují k prosazování rozhodnutí týkajících se práv na ochranu údajů,  každý rok podávají zprávu Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů o počtu žádostí o přístup k údajům a o opravu nepřesností, které obdržely, a o počtu případů projednávaných u soudu a o jejich výsledku.  Nezávislé dozorové úřady sledují legálnost vnitrostátního zpracování osobních údajů v SIS, tutéž úlohu v případě agentury eu-LISA plní evropský inspektor ochrany údajů, jak stanoví nařízení (EU) 2018/1725. Oba tyto subjekty spolupracují, aby zajistily koordinovaný dohled nad systémem SIS.Údaje zpracovávané v SIS a související doplňující informace se nesmějí předávat ani zpřístupňovat zemím mimo EU nebo mezinárodním organizacím.  Na osobní údaje zpracovávané agenturou eu-LISA, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Eurojustem se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725.  Nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680 se vztahují na osobní údaje zpracovávané příslušnými vnitrostátními orgány a subjekty.  K údajům v systému SIS mají přístup tyto subjekty:vnitrostátní orgány zodpovědné zaochranu hranic, policejní a celní kontroly,prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů,přijímání rozhodnutí mimo jiné o povoleních k pobytu a dlouhodobých vízech, o vstupu, pobytu a navracení státních příslušníků zemí mimo EU,bezpečnostní kontroly státních příslušníků zemí mimo EU žádajících o mezinárodní ochranu,rozhodnutí o naturalizaci,veřejné stíhání v trestních věcech a za vyšetřování před podáním obžaloby,vydávání registračních osvědčení k vozidlům, člunům, letadlům a střelným zbraním,  níže uvedené agentury EU mají právo přístup a vyhledávání údajů v SIS, pokud je to nezbytné pro výkon jejich povinností. Informují vkládající členskou zemi, pokud vyhledávání odhalí existenci záznamu. Nesměji propojovat části systému SIS ani převádět jakékoliv údaje do svých vlastních systémůEuropol: má přístup ke všem údajům, nikoliv pouze k některým, jak to bylo dříve. Členské země SIS musejí informovat tuto agenturu pro prosazování práva o jakémkoli pozitivním nálezu nebo záznamech týkajících se teroristických trestných činů,Eurojust, který se zabývá soudní spoluprací v trestních věcech,Evropská pohraniční a pobřežní stráž, týmy pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, a podpůrné týmy pro řízení migrace.  Evropská komise každých pět let hodnotí, jak tyto agentury systém SIS využívají.\nPovinnostiKaždá členská země SIS:zajistí, aby údaje byly přesné, aktuální a vložené a uchovávané v SIS v souladu s právními předpisy a aby byly v souladu s obecnými pravidly pro zpracování údajů,  zřídí, provozuje, spravuje a vyvíjí svůj N.SIS podle společných norem, protokolů a technických postupů, a připojuje jej k NI-SIS,  zajišťuje nepřetržitou dostupnost údajů SIS pro koncové uživatele,  předává své záznamy prostřednictvím svého N.SIS,  určí úřad N.SIS, jenž ponese hlavní odpovědnost za bezproblémový provoz a zabezpečení jejího N.SIS, přístup příslušných orgánů k SIS, zajištění celkového dodržování tohoto nařízení a vhodné dostupnosti systému SIS pro všechny koncové uživatele,  určí vnitrostátní orgán (centrálu SIRENE) jako jediné kontaktní místo, které je nepřetržitě v provozu, aby zajistilo výměnu a dostupnost všech doplňujících informací o záznamech a aby usnadnilo návazná opatření,  přijímá bezpečnostní plán, plán kontinuity provozu a plán pro obnovení provozu po havárii s cílem ochránit údaje a zabránit neoprávněnému přístupu,  použije pravidla týkající se služebního tajemství nebo zachování důvěrnosti, včetně bedlivého sledování externích dodavatelů. Provozního řízení N.SIS se nesmí účastnit soukromé společnosti a organizace,  vede elektronické protokoly, které se obvykle smažou po třech letech, o záznamech, přístupu a výměně osobních údajů s cílem ověřit, zda bylo vyhledávání v souladu s předpisy, a zajistit neporušenost údajů a jejich zabezpečení,  provozuje vnitrostátní vzdělávací program pro systém SIS pro pracovníky s přístupem k SIS na téma zabezpečení údajů, základní práva, včetně ochrany údajů, a pravidla a právní úprava týkající se zpracování údajů.  Komise:přijímá prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci týkající se technických aspektů SIS a podle potřeby je aktualizuje,  podle nařízení (EU) č. 1053/2013 plní celkovou koordinační úlohu v rámci hodnotícího a monitorovacího mechanismu, který provádí spolu s vládami EU s cílem zajistit plné uplatňování schengenských pravidel na vnitrostátní úrovni. Součástí tohoto mechanismu je i hodnocení systému SIS,  do 28. prosince 2019 a poté každý rok až do okamžiku, kdy přijme rozhodnutí o datu zahájení provozu SIS, podává zprávu Evropskému parlamentu a vládám EU o aktuálním stavu příprav plného provedení aktualizovaného nařízení (EU) 2018/1862 o SIS,  provádí celkové hodnocení centrálního SIS, výměny doplňujících informací mezi vnitrostátními orgány, včetně posouzení systému automatizované identifikace otisků prstů (AFIS) a informačních kampaní SIS tři roky poté, co nařízení vejde v platnost, a následně každé čtyři roky.  Agentura eu-LISA nese zodpovědnost za:centrální SIS: jeho provozní řízení, včetně kontrol kvality údajů, které obsahuje, a veškeré úkoly nezbytné k zajištění jeho nepřetržitého fungování každý den v roce,  komunikační infrastrukturu: klíčové aspekty, zejména dohled, zabezpečení, koordinace mezi členskými zeměmi a poskytovateli a rozpočtové a smluvní záležitosti,  centrály SIRENE: koordinace, řízení a podpora činností v oblasti testování, údržba a aktualizace technických specifikací týkajících se výměny doplňujících informací mezi centrálami a komunikační infrastrukturou a řízení technických změn,  přijetí vhodných opatření na ochranu údajů a zabránění neoprávněnému přístupu nebo používání, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii pro centrální SIS a komunikační infrastrukturu,  uplatňování pravidel služebního tajemství a důvěrnosti a vedení elektronických protokolů za stejných podmínek jako vnitrostátní orgány,  zpřístupnění seznamu vnitrostátních orgánů oprávněných k vyhledávání údajů v systému SIS prostřednictvím Úředního věstníku EU,  vypracování denních, měsíčních a ročních statistik o počtu evidovaných vstupů podle jednotlivých kategorií záznamů, bez uvádění osobních údajů. Zprávy vypracované agenturou se zveřejňují.  Informační kampaňKampaň pořádá ve spolupráci s dozorovými úřady a evropským inspektorem ochrany údajů Komise. Bude zahájena, jakmile vstoupí v platnost právní předpisy, a bude v pravidelných intervalech opakována. Jejím cílem je informovat veřejnost o:cílech SIS,údajích, které jsou v systému obsaženy,orgánech, které k systému mají přístup,právech jednotlivců, jež se týkají údajů.  Komise spravuje veřejně dostupné webové stránky se všemi relevantními informacemi o SIS.  Země EU ve spolupráci se svými dozorovými úřady musí o systému SIS informovat veřejnost.  \nODKDY JSOU NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nVstoupí v platnost postupně a v celém rozsahu budou plně platit nejpozději od 28. prosince 2021. Datum musí určit Komise po ověření, zda byly splněny tyto podmínky:byly přijaty prováděcí akty,  vnitrostátní orgány provedly nezbytná opatření ke zpracovávání údajů v SIS a pro výměnu doplňujících informací,  agentura eu-LISA s úspěchem provedla veškeré své požadavky v oblasti testování.  \nKONTEXT\nSystém SIS, ačkoliv je založen na různých právních předpisech, je jednotný systém pro sdílení údajů a žádostí mezi členy.  Jedná se o nejrozšířenější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. V roce 2018 obsahoval asi 82,2 milionu evidovaných vstupů, dosáhl počtu více než 6,1 miliardy přístupů a zajistil 267 239 pozitivních nálezů.  Je v provozu v 30 evropských zemích: ve všech členských zemích EU kromě Kypru a Irska a dále na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Sdělení Komise COVID-19 Pokyny týkající se provádění dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, usnadnění tranzitních režimů pro repatriaci občanů EU a dopadů na vízovou politiku  \nKLÍČOVÉ POJMY\nZáznam: soubor údajů umožňující orgánům identifikovat osobu nebo věc a přijmout náležité opatření.\nDaktyloskopické údaje: údaje o otisku dlaně nebo prstů.\nOznačení: pozastavení platnosti záznamu na vnitrostátní úrovni.\nRozhodnutí o navrácení: soudní nebo správní rozhodnutí o tom, že státní příslušník země mimo EU pobývá v dané zemi neoprávněně a měl by se vrátit do své domovské země.\nDoplňující informace: informace, které nejsou součástí údajů v záznamech uložených v SIS, ale souvisejí s nimi.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1–13)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55)\nNásledné změny nařízení (EU) 2018/1861 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56–106)\nViz konsolidované znění.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1–76)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27–37)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98–107)\nSchengenské acquis ve smyslu čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 1999/435/ES ze dne 20. května 1999 (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 1–473)\nPoslední aktualizace 04.05.2020"}
{"celex_id": "32018R1806", "reference": "28.11.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 303/39\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1806\nze dne 14. listopadu 2018,\nkterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno.\n(2)\nToto nařízení stanoví plnou harmonizaci, pokud jde o třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají povinnosti mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (dále jen „vízová povinnost“), a třetí země, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.\n(3)\nUrčování třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, by mělo být prováděno na základě uváženého hodnocení případ od případu na základě různých kritérií. Toto hodnocení by se mělo provádět pravidelně a mohlo by vést k legislativním návrhům na změnu přílohy I tohoto nařízení, která stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, a přílohy II tohoto nařízení, která stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, a to bez ohledu na možnost učinit za určitých okolností změny příloh týkající se konkrétní země, například v důsledku procesu uvolnění vízového režimu nebo jako konečný důsledek dočasného pozastavení osvobození od vízové povinnosti.\n(4)\nSložení seznamů třetích zemí uvedených v přílohách I a II by mělo být, a zůstat, v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení. Odkazy na třetí země, u nichž došlo s ohledem na uvedená kritéria ke změně situace, by měly být přesunuty z jedné přílohy do druhé.\n(5)\nVývoj mezinárodního práva a s tím související změny postavení nebo názvu některých států či subjektů by se měly odrazit v přílohách I a II.\n(6)\nJelikož Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (4) osvobozuje státní příslušníky Islandu, Lichtenštejnska a Norska od vízové povinnosti, neměly by tyto země být zahrnuty do seznamu v příloze II.\n(7)\nVzhledem k tomu, že Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (5) stanoví pro státní příslušníky Švýcarska a členských států volný pohyb bez víz, nemělo by Švýcarsko být zahrnuto do seznamu v příloze II.\n(8)\nAniž jsou dotčeny závazky vyplývající z mezinárodních dohod podepsaných členskými státy, a zejména Evropské dohody o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, měla by se rozhodnutí o vízové povinnosti nebo osvobození od vízové povinnosti, pokud jde o osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, řídit podle třetí země, ve které tyto osoby pobývají a která vydala jejich cestovní doklady. Nicméně vzhledem k rozdílům ve vnitrostátním právu vztahujícím se na osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti by členské státy měly mít možnost rozhodnout, zda by tyto skupiny osob měly být osvobozeny od vízové povinnosti, pokud třetí země, ve které tyto osoby pobývají a která vydala jejich cestovní doklady, je třetí zemí, jejíž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni.\n(9)\nNa základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 (6), by mělo být stanoveno osvobození od vízové povinnosti pro držitele povolení pro malý pohraniční styk.\n(10)\nČlenské státy by měly mít možnost osvobodit od vízové povinnosti držitele určitých pasů jiných než běžných cestovních pasů.\n(11)\nVe zvláštních případech, kdy je odůvodněn zvláštní vízový režim, by členské státy měly mít možnost osvobodit určité skupiny osob od vízové povinnosti nebo jim tuto povinnost uložit v souladu s mezinárodním veřejným právem nebo obyčejem.\n(12)\nČlenské státy by měly mít možnost osvobodit od vízové povinnosti osoby s přiznaným postavením uprchlíka a všechny osoby bez státní příslušnosti bez ohledu na to, zda se na tyto osoby vztahuje Úmluva OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti ze dne 28. září 1954, jakož i žáky účastnící se školních zájezdů, pokud osoby těchto kategorií pobývají v některé ze třetích zemí uvedených na seznamu třetích zemí v příloze II tohoto nařízení.\n(13)\nÚprava osvobození od vízové povinnosti by měla plně odrážet skutečnou praxi. Některé členské státy od vízové povinnosti osvobozují státní příslušníky třetích zemí uvedených na seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států, a kteří jsou příslušníky ozbrojených sil cestujícími v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo programu Partnerství pro mír. Tyto výjimky, které se opírají se o mezinárodní závazky, jež nespadají do práva Unie, by měly být z důvodu právní jistoty uvedeny v tomto nařízení.\n(14)\nUnie by měla ve svých vztazích se třetími zeměmi aktivně usilovat o úplnou vzájemnost v oblasti vízového styku, a přispět tak k větší důvěryhodnosti a soudržnosti vnější politiky Unie.\n(15)\nPro případ, že se některá z třetích zemí uvedených na seznamu v příloze II rozhodne zavést pro státní příslušníky jednoho nebo více členských států vízovou povinnost, by měl být stanoven mechanismus Unie, který by umožnil uplatnit zásadu vzájemnosti. Uvedený mechanismus by měl být navíc upraven tak, aby Unie mohla přijmout opatření jako projev solidarity, pokud taková třetí země uplatňuje vůči státním příslušníkům alespoň jednoho členského státu vízovou povinnost.\n(16)\nPoté, co Komise obdrží od členského státu oznámení, že třetí země uvedená na seznamu v příloze II uplatňuje vůči jeho státním příslušníkům vízovou povinnost, by všechny členské státy měly společně reagovat, a tím dát odpověď Unie na situaci, která se dotýká Unie jako celku a vystavuje její občany odlišnému zacházení.\n(17)\nZa účelem zajištění náležitého zapojení Evropského parlamentu a Rady do druhé fáze uplatňování mechanismu vzájemnosti a vzhledem k obzvláště citlivé politické povaze pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II a k horizontálním důsledkům tohoto pozastavení pro členské státy, pro země přidružené k Schengenu i pro Unii samotnou, zejména pro jejich vnější vztahy a pro celkové fungování schengenského prostoru, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o určité prvky mechanismu vzájemnosti. Svěření takové pravomoci Komisi zohledňuje potřebu politických jednání o vízové politice Unie v schengenském prostoru. Je také odrazem potřeby zajistit dostatečnou transparentnost a právní jistotu při uplatňování mechanismu vzájemnosti na všechny státní příslušníky dotyčné třetí země, zejména prostřednictvím odpovídající dočasné změny přílohy II tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(18)\nToto nařízení by mělo stanovit mechanismus, který v mimořádné situaci, kdy je naléhavě nutné reagovat a vyřešit obtíže, jimž čelí alespoň jeden členský stát, umožní dočasně pozastavit osvobození od vízové povinnosti pro třetí zemi uvedenou na seznamu v příloze II (dále jen „mechanismus pozastavení“), s přihlédnutím k celkovému dopadu této mimořádné situace na Unii jako celek.\n(19)\nZa účelem zajištění účinného uplatňování mechanismu pozastavení a určitých ustanovení mechanismu vzájemnosti, a zejména s cílem umožnit přiměřené zohlednění všech příslušných faktorů a možných důsledků uplatňování těchto mechanismů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určování kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země, kteří by měli podléhat dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti v rámci mechanismu vzájemnosti, a odpovídající doby trvání tohoto pozastavení, jakož i pokud jde o mechanismus pozastavení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). Tyto prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem.\n(20)\nJe nezbytné předejít a zamezit veškerému zneužití v důsledku osvobození od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty státních příslušníků třetí země v případech, kdy představují hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost dotčeného členského státu.\n(21)\nMechanismus pozastavení by měl členským státům umožnit oznamování okolností vedoucích k možnému pozastavení a Komisi by měl umožnit spuštění tohoto mechanismu z vlastního podnětu.\n(22)\nKonkrétně by mělo být využívání mechanismu pozastavení usnadněno prostřednictvím krátkých referenčních období a lhůt, aby byl umožněn rychlý postup, a možné důvody pro pozastavení by měly zahrnovat snížení míry spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob a podstatný nárůst rizik pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států. Uvedené snížení míry spolupráce by se mělo projevit zejména v podstatném nárůstu míry zamítnutých žádostí o zpětné převzetí, včetně žádostí týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří přešli přes dotyčnou třetí zemi, je-li taková povinnost zpětného převzetí stanovena v dohodě o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií nebo členským státem a uvedenou třetí zemí. Komise by rovněž měla mít možnost mechanismus pozastavení spustit v případě, že třetí země při zpětném přebírání osob nespolupracuje, zejména v případě, kdy mezi dotyčnou třetí zemí a Unií byla uzavřena dohoda o zpětném přebírání osob.\n(23)\nPro účely mechanismu pozastavení se podstatným nárůstem rozumí nárůst o více než 50 %. Mohl by se jím však rozumět i nárůst nižší, pokud to Komise v konkrétním případě oznámeném dotčenému členskému státu uznala za vhodné.\n(24)\nPro účely mechanismu pozastavení se nízkou mírou uznávání rozumí míra uznávání žádostí o azyl ve výši přibližně 3 nebo 4 %. Mohla by se jí však rozumět i vyšší míra uznávání, pokud to Komise v konkrétním případě oznámeném dotčenému členskému státu uznala za vhodné.\n(25)\nJe nezbytné předejít a zamezit veškerému zneužití osvobození od vízové povinnosti v případech, kdy vede ke zvýšení migračního tlaku, například v důsledku nárůstu nepodložených žádostí o azyl, a rovněž kdy vede k nepodloženým žádostem o povolení k pobytu.\n(26)\nAby bylo zajištěno, že jsou i nadále plněny zvláštní požadavky, jež byly použity pro posouzení vhodnosti osvobození od vízové povinnosti, uděleného na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu, měla by Komise situaci v dotčených třetích zemích sledovat. Komise by měla věnovat zvláštní pozornost situaci v oblasti lidských práv v dotčených třetích zemích.\n(27)\nKomise by měla pravidelně a nejméně jednou ročně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě během období sedmi let po vstupu uvolnění vízového režimu pro konkrétní třetí zemi v platnost, a poté kdykoli to Komise považuje za nezbytné, či pokud o to požádá Evropský parlament nebo Rada.\n(28)\nKomise by měla před přijetím rozhodnutí o dočasném pozastavení osvobození státních příslušníků určité třetí země od vízové povinnosti zohlednit situaci v oblasti lidských práv v příslušné třetí zemi a možné důsledky, které by na tuto situaci pozastavení osvobození od vízové povinnosti mělo.\n(29)\nPozastavení osvobození od vízové povinnosti prostřednictvím prováděcího aktu by se mělo vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dotyčné třetí země, a to odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně na další kritéria, jako jsou osoby cestující poprvé na území členských států. Prováděcí akt by měl stanovit kategorie státních příslušníků, na které by se pozastavení mělo vztahovat, s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem oznámeným jedním nebo několika členskými státy či zjištěným Komisí a k zásadě proporcionality.\n(30)\nZa účelem zajištění náležitého zapojení Evropského parlamentu a Rady do uplatňování mechanismu pozastavení, vzhledem k politicky citlivé povaze pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II tohoto nařízení a k horizontálním důsledkům tohoto pozastavení pro členské státy i pro Unii samotnou, zejména pro jejich vnější vztahy a pro celkové fungování schengenského prostoru, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky dotčených třetích zemí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(31)\nAby bylo zajištěno, že vízový režim je spravován otevřeně a že dotyčné osoby jsou informovány, měly by členské státy sdělit Komisi a ostatním členským státům opatření, která přijmou na základě tohoto nařízení. Ze stejných důvodů by tyto informace měly být také zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.\n(32)\nPodmínkami pro vstup na území členských států nebo pro udělení víza by neměla být dotčena pravidla, kterými se řídí uznávání platnosti cestovních dokladů.\n(33)\nV souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii je pro zajištění řádného uplatňování společné politiky víz nezbytné a vhodné přijmout nařízení, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.\n(34)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování mezinárodních dohod uzavřených Evropským společenstvím před vstupem nařízení (ES) č. 539/2001 v platnost, v důsledku nichž je nezbytné odchýlit se od společné politiky víz, přičemž by měla být zohledněna judikatura Soudního dvora Evropské unie.\n(35)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10).\n(36)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (12).\n(37)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14).\n(38)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (15), Spojené království se tedy nepodílí na přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(39)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (16), Irsko se tedy nepodílí na přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nToto nařízení stanoví třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, na základě hodnocení provedeného případ od případu a zaměřeného na různá kritéria týkající se mimo jiné nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení otázky lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti.\nČlánek 2\nPro účely tohoto nařízení se „vízem“ rozumí vízum ve smyslu v čl. 2 bodu 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (17).\nČlánek 3\n1.   Státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.\n2.   Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, musí mít osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti při překračování vnějších hranic členských států vízum, pokud třetí země, ve které pobývají a která jim jejich cestovní doklad vydala, patří mezi země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení.\nČlánek 4\n1.   Státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze II jsou osvobozeni od vízové povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.\n2.   Od vízové povinnosti jsou dále osvobozeny tyto osoby:\na)\nstátní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I tohoto nařízení, kteří jsou držiteli povolení pro malý pohraniční styk vydaného členskými státy na základě nařízení (ES) č. 1931/2006, vykonávají-li tito držitelé své právo v rámci režimu malého pohraničního styku;\nb)\nžáci, kteří jsou státními příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení, kteří pobývají v některém členském státě uplatňujícím rozhodnutí Rady 94/795/SVV (18) a kteří cestují v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy;\nc)\nosoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, a které pobývají v některém členském státě a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem.\nČlánek 5\nStátní příslušníci nových třetích zemí, které dříve byly součástí třetích zemí uvedených na seznamech v přílohách I a II, samostatně podléhají článkům 3 a 4, dokud Rada nerozhodne jinak postupem stanoveným v příslušných ustanoveních Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 6\n1.   Členský stát může stanovit výjimky z vízové povinnosti stanovené v článku 3 nebo z osvobození od vízové povinnosti stanoveného v článku 4, pokud jde o:\na)\ndržitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů;\nb)\nčleny civilních leteckých a námořních posádek při plnění jejich pracovních povinností;\nc)\nčleny civilních námořních posádek, kteří vystupují na břeh a jsou držiteli průkazu totožnosti námořníka vydaného v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce č. 108 ze dne 13. května 1958 nebo č. 185 ze dne 19. června 2003 nebo v souladu s Úmluvou Mezinárodní námořní organizace o usnadnění mezinárodní námořní dopravy ze dne 9. dubna 1965;\nd)\nposádky a členy nouzových nebo záchranných misí v případě pohromy nebo nehody;\ne)\nčleny civilních posádek lodí plavících se v mezinárodních vnitrozemských vodách;\nf)\ndržitele cestovních dokladů vydaných mezinárodními mezivládními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát, nebo jinými subjekty, které dotčené členské státy uznaly za subjekty mezinárodního práva, zaměstnancům těchto organizací nebo subjektů.\n2.   Členský stát může od vízové povinnosti stanovené v článku 3 osvobodit:\na)\nžáka, který má státní příslušnost třetí země uvedené na seznamu v příloze I, který pobývá ve třetí zemi uvedené na seznamu v příloze II nebo ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku a který cestuje v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy;\nb)\nosoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, pokud třetí země, ve které pobývají a která jim vydala jejich cestovní doklad, patří mezi třetí země uvedené v příloze II;\nc)\npříslušníky ozbrojených sil, kteří cestují v rámci NATO nebo programu Partnerství pro mír, a držitele dokladů o totožnosti a rozkazů k přesunu, jež jsou stanoveny Úmluvou mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil ze dne 19. června 1951;\nd)\naniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, které pobývají ve Spojeném království nebo v Irsku a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného Spojeným královstvím nebo Irskem a uznaného dotčeným členským státem.\n3.   Členský stát může učinit výjimky z osvobození od vízové povinnosti stanovené v článku 4, pokud jde o osoby, které vykonávají během svého pobytu výdělečnou činnost.\nČlánek 7\nUplatňuje-li třetí země uvedená na seznamu v příloze II vízovou povinnost na státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, použijí se tato ustanovení:\na)\ndo 30 dnů od zavedení vízové povinnosti třetí zemí dotčený členský stát tuto skutečnost písemně oznámí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\nToto oznámení:\ni)\nuvede datum zavedení vízové povinnosti a druhy dotčených cestovních dokladů a víz;\nii)\nobsahuje podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotčený členský stát přijal za účelem zajištění bezvízového styku s danou třetí zemí, a dále veškeré důležité informace.\nKomise informaci o tomto oznámení bezodkladně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, včetně informace o datu zavedení vízové povinnosti a druzích dotčených cestovních dokladů a víz.\nPokud se třetí země rozhodne zrušit vízovou povinnost před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci tohoto písmene, uvedené oznámení se neučiní nebo se zruší a informace se nezveřejní;\nb)\nKomise neprodleně po dni zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a po konzultaci s dotčeným členským státem podnikne kroky u orgánů dotyčné třetí země, zejména v politické, hospodářské a obchodní oblasti, s cílem obnovit nebo zavést bezvízový styk a o těchto krocích bezodkladně informuje Evropský parlament a Radu;\nc)\npokud do 90 dní ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a přes veškeré kroky podniknuté v souladu s písmenem b) třetí země vízovou povinnost nezruší, může dotčený členský stát požádat Komisi, aby pozastavila osvobození od vízové povinnosti pro určité kategorie státních příslušníků této třetí země. Pokud členský stát tuto žádost podá, informuje o ní Evropský parlament a Radu;\nd)\nKomise při zvažování dalších kroků podle písmene e), f) nebo h) zohlední výsledek opatření přijatých dotčeným členským státem za účelem zajištění bezvízového styku s dotyčnou třetí zemí, kroky podniknuté v souladu s písmenem b) a dopad pozastavení osvobození od vízové povinnosti na vnější vztahy Unie a jejích členských států s danou třetí zemí;\ne)\npokud dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší, Komise nejpozději do šesti měsíců ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a poté v intervalech nepřekračujících šest měsíců v rámci celkového období, které nesmí překročit den, kdy akt v přenesené pravomoci uvedený v písmenu f) vstoupí v platnost nebo kdy je proti němu vyslovena námitka:\ni)\npřijme na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastního podnětu prováděcí akt, kterým se dočasně pozastaví osvobození určitých kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu nejvýše šesti měsíců. Tento prováděcí akt stanoví do 90 dnů od svého vstupu v platnost den, od něhož pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabude účinku, přičemž se zohlední zdroje, které mají k dispozici konzuláty členských států. Při přijímání následných prováděcích aktů může Komise dobu tohoto pozastavení prodloužit o další období nepřekračující šest měsíců a může upravit kategorie státních příslušníků dané třetí země, na něž se pozastavení osvobození od vízové povinnosti vztahuje.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Aniž je dotčeno uplatňování článku 6, jsou během doby trvání pozastavení všechny kategorie státních příslušníků třetí země uvedené v prováděcím aktu povinny mít při překračování vnějších hranic členských států vízum; nebo\nii)\npředloží výboru uvedenému v čl. 11 odst. 1 zprávu obsahující posouzení situace a uvádějící důvody, proč se rozhodla nepozastavit osvobození od vízové povinnosti, a informuje o tom Evropský parlament a Radu.\nVšechny významné faktory, jako jsou ty, které jsou uvedeny v písmenu d), se v uvedené zprávě zohlední. Evropský parlament a Rada mohou na základě této zprávy vést politickou diskusi;\nf)\npokud do 24 měsíců ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší, Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým se dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky uvedené třetí země na dobu 12 měsíců. Tento akt v přenesené pravomoci stanoví do 90 dnů od svého vstupu v platnost den, od něhož pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabude účinku, přičemž se zohlední zdroje, které mají k dispozici konzuláty členských států, a pozmění odpovídajícím způsobem přílohu II. Tato změna se provede tak, že se k názvu dané třetí země připojí poznámka pod čarou uvádějící, že osvobození od vízové povinnosti týkající se této třetí země je pozastaveno, a upřesňující dobu trvání tohoto pozastavení.\nDnem, kdy pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky dotyčné třetí země nabude účinku, nebo kdy je vyslovena námitka proti aktu v přenesené pravomoci podle čl. 10 odst. 7, končí platnost jakéhokoliv prováděcího aktu přijatého podle písmene e) tohoto článku, který se této třetí země týká. Pokud Komise předloží legislativní návrh v souladu s písmenem h), prodlužuje se doba pozastavení osvobození od vízové povinnosti uvedená v prvním pododstavci tohoto písmene o dalších šest měsíců. Poznámka pod čarou uvedená ve zmíněném pododstavci se odpovídajícím způsobem pozmění.\nAniž je dotčeno uplatňování článku 6, jsou během období tohoto pozastavení státní příslušníci třetí země, na niž se akt v přenesené pravomoci vztahuje, povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum;\ng)\njakékoli následné oznámení učiněné dalším členským státem podle písmene a), týkající se stejné třetí země během období uplatňování opatření přijatých podle písmene e) nebo f) s ohledem na tuto třetí zemi se zahrne do probíhajících postupů, aniž by byly prodlouženy lhůty nebo doby stanovené v uvedených písmenech;\nh)\npokud dotyčná třetí země nezruší vízovou povinnost do šesti měsíců ode dne, kdy akt v přenesené pravomoci podle písmene f) vstoupil v platnost, může Komise předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na danou třetí zemi z přílohy II do přílohy I;\ni)\npostupy podle písmen e), f) a h) není dotčeno právo Komise, aby kdykoliv předložila legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na danou třetí zemi z přílohy II do přílohy I;\nj)\npokud daná třetí země vízovou povinnost zruší, dotčený členský stát tuto skutečnost okamžitě oznámí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Toto oznámení Komise neprodleně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nPlatnost jakéhokoliv prováděcího aktu nebo aktu v přenesené pravomoci přijatých podle písmene e) nebo f) a týkajících se dané třetí země končí sedm dní po zveřejnění podle prvního pododstavce tohoto písmene. Pokud daná třetí země zavedla vízovou povinnost pro státní příslušníky dvou nebo více členských států, končí platnost prováděcího aktu nebo aktu v přenesené pravomoci týkajících se této třetí země sedm dní po zveřejnění oznámení týkajícího se posledního členského státu, jehož státní příslušníci podléhali vízové povinnosti ze strany uvedené třetí země. Poznámka pod čarou uvedená v písm. f) prvním pododstavci se vymaže po skončení platnosti dotyčného aktu v přenesené pravomoci. Informace o tomto skončení platnosti Komise neprodleně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nPokud daná třetí země vízovou povinnost zruší a dotčený členský stát tuto skutečnost neoznámí v souladu s prvním pododstavcem tohoto písmene, Komise z vlastního podnětu neprodleně přistoupí ke zveřejnění podle uvedeného pododstavce a použije se druhý pododstavec tohoto písmene.\nČlánek 8\n1.   Odchylně od článku 4 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky určité třetí země uvedené na seznamu v příloze II na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s tímto článkem dočasně pozastaví.\n2.   Členský stát může učinit oznámení Komisi, pokud se během dvouměsíčního období potýká, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku či obdobím posledních dvou měsíců před zavedením osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky určité třetí země uvedené na seznamu v příloze II, s jednou či více z těchto okolností:\na)\ns podstatným nárůstem počtu státních příslušníků uvedené třetí země, jimž byl odepřen vstup nebo o nichž se zjistí, že na území členského státu pobývají neoprávněně;\nb)\ns podstatným nárůstem počtu žádostí o azyl podaných státními příslušníky uvedené třetí země s nízkou mírou uznávání;\nc)\nse snížením míry spolupráce s uvedenou třetí zemí v oblasti zpětného přebírání osob, doloženým odpovídajícími údaji, zejména s podstatným nárůstem míry zamítnutých žádostí o zpětné převzetí podaných členským státem uvedené třetí zemi ohledně jejích státních příslušníků, nebo je-li taková povinnost stanovena v dohodě o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií nebo uvedeným členským státem a uvedenou třetí zemí, ohledně státních příslušníků třetích zemí, kteří přešli přes danou třetí zemi;\nd)\ns nárůstem rizik nebo bezprostředním ohrožením veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti členských států, zejména s podstatným nárůstem závažných trestných činů spojených se státními příslušníky uvedené třetí země, doloženým objektivními, konkrétními a relevantními informacemi a údaji poskytnutými příslušnými orgány.\nOznámení uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí uvádět důvody, na nichž se zakládá, a zahrnovat příslušné údaje a statistiky, jakož i podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotyčný členský stát přijal k nápravě situace. Dotčený členský stát může ve svém oznámení uvést kategorie státních příslušníků dotyčné třetí země, na něž se má vztahovat prováděcí akt podle odst. 6 písm. a), a uvede pro to podrobné důvody. Komise o tomto oznámení neprodleně uvědomí Evropský parlament a Radu.\n3.   Jestliže má Komise při zohlednění příslušných údajů, zpráv a statistik k dispozici konkrétní a spolehlivé informace o tom, že v jednom nebo více členských státech nastaly okolnosti uvedené v odst. 2 písm. a), b), c) nebo d), nebo o tom, že daná třetí země nespolupracuje při zpětném přebírání osob, zejména v případě, kdy mezi uvedenou třetí zemí a Unií byla uzavřena dohoda o zpětném přebírání osob, uvědomí Komise neprodleně Evropský parlament a Radu o své analýze a použije se odstavec 6.\nPro účely prvního pododstavce, nedostatek spolupráce při zpětném přebírání osob může spočívat například v tom, že tato třetí země:\n—\nzamítá žádosti o zpětné převzetí osob nebo je nevyřizuje včas,\n—\nnevydává včas cestovní doklady pro účely návratu ve lhůtách stanovených v dohodě o zpětném přebírání osob nebo odmítá uznat evropské cestovní doklady vydané po uplynutí lhůt stanovených v dohodě o zpětném přebírání osob, nebo\n—\nvypověděla dohodu o zpětném přebírání osob nebo přerušila její uplatňování.\n4.   Komise sleduje soustavné plnění zvláštních požadavků, které jsou založeny na článku 1 a byly použity k posouzení toho, zda je vhodné uvolnit vízový režim, třetí zemí, jejíž státní příslušníci byli na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu mezi Unií a uvedenou třetí zemí osvobozeni od vízové povinnosti, pokud cestují na území členských států.\nKromě toho Komise pravidelně a nejméně jednou ročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě během období sedmi let po vstupu uvolnění vízového režimu pro uvedenou třetí zemi v platnost, a poté jakmile to Komise považuje za nezbytné, či pokud o to požádá Evropský parlament nebo Rada. Zpráva se zaměří na třetí země, o nichž se Komise na základě konkrétních a spolehlivých informací domnívá, že již neplní určité požadavky.\nPokud ze zprávy Komise vyplyne, že ve vztahu k určité třetí zemi již není splněn jeden nebo více zvláštních požadavků, použije se odstavec 6.\n5.   Komise posoudí veškerá oznámení podle odstavce 2, přičemž zohlední:\na)\nzda nastala některá z okolností uvedených v odstavci 2;\nb)\npočet členských států zasažených některou z okolností uvedených v odstavci 2;\nc)\ncelkový dopad okolností uvedených v odstavci 2 na situaci v oblasti migrace v Unii, jak vyplývá z údajů poskytnutých členskými státy nebo z údajů, které má Komise k dispozici;\nd)\nzprávy vypracované Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu či Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) nebo jakýmkoli jiným orgánem, institucí či jiným subjektem Unie nebo mezinárodní organizací s pravomocí v otázkách, na které se vztahuje toto nařízení, jestliže to okolnosti konkrétního případu vyžadují;\ne)\ninformace, které dotčený členský stát případně poskytl ve svém oznámení v souvislosti s možnými opatřeními podle odst. 6 písm. a);\nf)\ncelkovou otázku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v konzultaci s dotčeným členským státem.\nO výsledcích svého posouzení uvědomí Komise Evropský parlament a Radu.\n6.   Pokud na základě analýzy uvedené v odstavci 3, zprávy uvedené v odstavci 4 nebo posouzení uvedeného v odstavci 5 a s ohledem na dopad, který by pozastavení osvobození od vízové povinnosti mělo na vnější vztahy Unie a jejích členských států s dotyčnou třetí zemí, a v úzké spolupráci s touto třetí zemí v zájmu nalezení alternativního dlouhodobého řešení Komise rozhodne, že je třeba přijmout opatření, nebo pokud prostá většina členských států oznámila Komisi existenci okolností uvedených v odst. 2 písm. a), b), c) či d), použijí se tato ustanovení:\na)\nKomise přijme prováděcí akt, jímž se dočasně pozastaví osvobození státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu devíti měsíců. Pozastavení se bude vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dotyčné třetí země vymezené odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně další kritéria. Při určování, na které kategorie se má pozastavení vztahovat, Komise na základě dostupných informací zahrne kategorie, jež jsou dostatečně široké, aby mohly v daných konkrétních případech účinně přispívat k nápravě okolností uvedených v odstavcích 2, 3 a 4, při dodržení zásady proporcionality. Komise přijme prováděcí akt ve lhůtě jednoho měsíce od:\ni)\nobdržení oznámení uvedeného v odstavci 2,\nii)\nokamžiku, kdy obdrží informace uvedené v odstavci 3,\niii)\npředložení zprávy uvedené v odstavci 4, nebo\niv)\nobdržení oznámení prosté většiny členských států o existenci okolností uvedených v odst. 2 písm. a), b), c) nebo d).\nTento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Stanoví se v něm den, ke kterému má pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabýt účinku.\nBěhem doby trvání pozastavení naváže Komise s dotyčnou třetí zemí posílený dialog za účelem nápravy dotyčných okolností.\nb)\nPokud okolnosti uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku přetrvávají, přijme Komise nejpozději dva měsíce před uplynutím devítiměsíční lhůty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým se dočasně pozastaví uplatňování přílohy II na období osmnácti měsíců pro všechny státní příslušníky dotčené třetí země. Akt v přenesené pravomoci nabude účinku dnem uplynutí doby platnosti prováděcího aktu uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce a změní odpovídajícím způsobem přílohu II. Tato změna se provede tak, že se k názvu dané třetí země připojí poznámka pod čarou uvádějící, že osvobození od vízové povinnosti týkající se této třetí země je pozastaveno, a upřesňující dobu trvání tohoto pozastavení.\nPokud Komise předloží legislativní návrh podle odstavce 7, prodlouží se doba trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti podle aktu v přenesené pravomoci o šest měsíců. Poznámka pod čarou se odpovídajícím způsobem pozmění.\nAniž je dotčeno uplatňování článku 6, jsou během doby trvání pozastavení státní příslušníci dotčené třetí země povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.\nČlenský stát, jenž v souladu s článkem 6 zavede nové výjimky z vízové povinnosti pro určitou kategorii státních příslušníků třetí země, které se týká akt, jímž se pozastavuje osvobození od vízové povinnosti, sdělí tato opatření v souladu s článkem 12.\n7.   Před koncem doby platnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odst. 6 písm. b) předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě může být připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na dotčenou třetí zemi z přílohy II do přílohy I.\n8.   Jestliže Komise předložila legislativní návrh podle odstavce 7, může prodloužit platnost prováděcího aktu přijatého podle odst. 6 písm. a) tohoto článku nejvýše o dvanáct měsíců. Rozhodnutí o prodloužení platnosti prováděcího aktu se přijímá přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 9\n1.   Do 10. ledna 2018 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti stanoveného v článku 7, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada o tomto návrhu rozhodují řádným legislativním postupem.\n2.   Do 29. března 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu pozastavení stanoveného v článku 8, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada o tomto návrhu rozhodnou řádným legislativním postupem.\nČlánek 10\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 písm. f) je svěřena Komisi na dobu pěti let od 9. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 6 písm. b) je svěřena Komisi na dobu pěti let od 28. března 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 písm. f) a v čl. 8 odst. 6 písm. b) kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 písm. f) vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\n8.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 6 písm. b) vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.\nČlánek 11\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 12\n1.   Členské státy sdělí ostatním členským státům a Komisi opatření, která přijaly na základě článku 6 do pěti pracovních dnů od přijetí těchto opatření.\n2.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie pro informaci opatření sdělená na základě odstavce 1.\nČlánek 13\nTímto nařízením není dotčena pravomoc členských států v oblasti uznávání států a územních jednotek a cestovních pasů, cestovních dokladů a dokladů totožnosti vydávaných jejich orgány.\nČlánek 14\nNařízení (ES) č. 539/2001 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.\nČlánek 15\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 14. listopadu 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 2. října 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. listopadu 2018.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).\n(3)  Viz příloha III.\n(4)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(5)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady mechanismu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(10)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(11)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(12)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(13)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(14)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(15)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(16)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).\n(18)  Rozhodnutí Rady 94/795/SVV ze dne 30. listopadu 1994 o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možností cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (Úř. věst. L 327, 19.12.1994, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSEZNAM TŘETÍCH ZEMÍ, JEJICHŽ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI JSOU POVINNI MÍT PŘI PŘEKRAČOVÁNÍ VNĚJŠÍCH HRANIC ČLENSKÝCH STÁTŮ VÍZUM\n1.   STÁTY\nAfghánistán\nArménie\nAngola\nÁzerbájdžán\nBangladéš\nBurkina Faso\nBahrajn\nBurundi\nBenin\nBolívie\nBhútán\nBotswana\nBělorusko\nBelize\nKonžská demokratická republika\nStředoafrická republika\nKongo\nPobřeží slonoviny\nKamerun\nČína\nKuba\nKapverdy\nDžibutsko\nDominikánská republika\nAlžírsko\nEkvádor\nEgypt\nEritrea\nSvazijsko (eSwatini)\nEtiopie\nFidži\nGabon\nGhana\nGambie\nGuinea\nRovníková Guinea\nGuinea-Bissau\nGuyana\nHaiti\nIndonésie\nIndie\nIrák\nÍrán\nJamajka\nJordánsko\nKeňa\nKyrgyzstán\nKambodža\nKomory\nSeverní Korea\nKuvajt\nKazachstán\nLaos\nLibanon\nSrí Lanka\nLibérie\nLesotho\nLibye\nMaroko\nMadagaskar\nMali\nMyanmar/Barma\nMongolsko\nMauretánie\nMaledivy\nMalawi\nMosambik\nNamibie\nNiger\nNigérie\nNepál\nOmán\nPapua-Nová Guinea\nFilipíny\nPákistán\nKatar\nRusko\nRwanda\nSaúdská Arábie\nSúdán\nSierra Leone\nSenegal\nSomálsko\nSurinam\nJižní Súdán\nSvatý Tomáš a Princův ostrov\nSýrie\nČad\nTogo\nThajsko\nTádžikistán\nTurkmenistán\nTunisko\nTurecko\nTanzanie\nUganda\nUzbekistán\nVietnam\nJemen\nJižní Afrika\nZambie\nZimbabwe\n2.   ÚZEMNÍ A SAMOSPRÁVNÉ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU UZNÁVÁNY JAKO STÁT NEJMÉNĚ JEDNÍM Z ČLENSKÝCH STÁTŮ\n—\nKosovo, jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999\n—\nPalestinská samospráva\nPŘÍLOHA II\nSEZNAM TŘETÍCH ZEMÍ, JEJICHŽ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI JSOU OD VÍZOVÉ POVINNOSTI OSVOBOZENI PŘI PŘEKRAČOVÁNÍ VNĚJŠÍCH HRANIC ČLENSKÝCH STÁTŮ PRO POBYTY, JEJICHŽ CELKOVÁ DÉLKA NEPŘEKROČÍ 90 DNŮ BĚHEM JAKÉHOKOLIV OBDOBÍ 180 DNŮ\n1.   STÁTY\nBývalá jugoslávská republika Makedonie (1)\nAndorra\nSpojené arabské emiráty (2)\nAntigua a Barbuda\nAlbánie (1)\nArgentina\nAustrálie\nBosna a Hercegovina (1)\nBarbados\nBrunej\nBrazílie\nBahamy\nKanada\nChile\nKolumbie\nKostarika\nDominika (2)\nMikronésie (2)\nGrenada (2)\nGruzie (3)\nGuatemala\nHonduras\nIzrael\nJaponsko\nKiribati (2)\nSvatý Kryštof a Nevis\nJižní Korea\nSvatá Lucie (2)\nMonako\nMoldavsko (4)\nČerná Hora (5)\nMarshallovy ostrovy (6)\nMauricius\nMexiko\nMalajsie\nNikaragua\nNauru (6)\nNový Zéland\nPanama\nPeru (6)\nPalau (6)\nParaguay\nSrbsko (s výjimkou držitelů srbských pasů vydaných srbským Koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava)) (5)\nŠalamounovy ostrovy\nSeychely\nSingapur\nSan Marino\nEl Salvador\nVýchodní Timor (6)\nTonga (6)\nTrinidad a Tobago\nTuvalu (6)\nUkrajina (7)\nSpojené státy\nUruguay\nSvatý stolec\nSvatý Vincenc a Grenadiny (6)\nVenezuela\nVanuatu (6)\nSamoa\n2.   ZVLÁŠTNÍ SPRÁVNÍ JEDNOTKY ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY\nZSJ Hongkong (8)\nZSJ Macao (9)\n3.   BRITŠTÍ OBČANÉ, KTEŘÍ NEJSOU STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA VE SMYSLU PRÁVA UNIE\nBritští státní příslušníci (v zámoří) (British Nationals (Overseas))\nObčané britských zámořských území (British Overseas Territories Citizens)\nBritští občané v zámoří (British Overseas Citizens)\nOsoby pod britskou ochranou (British Protected Persons)\nPoddaní britské koruny (British Subjects)\n4.   ÚZEMNÍ A SAMOSPRÁVNÉ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU UZNÁVÁNY ZA STÁT NEJMÉNĚ JEDNÍM Z ČLENSKÝCH STÁTŮ\nTchaj-wan (10)\n(1)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů.\n(2)  Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií.\n(3)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných Gruzií v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).\n(4)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných Moldavskem v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).\n(5)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů.\n(6)  Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií.\n(7)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných Ukrajinou v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).\n(8)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele pasu „Hong Kong Special Administrative Region“.\n(9)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele pasu „Região Administrativa Especial de Macau“.\n(10)  Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele tchajwanských pasů, které obsahují číslo průkazu totožnosti.\nPŘÍLOHA III\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\nNařízení Rady (ES) č. 539/2001\n(Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1)\nNařízení Rady (ES) č. 2414/2001\n(Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 1)\nNařízení Rady (ES) č. 453/2003\n(Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 10)\nAkt o přistoupení 2003, příloha II bod 18 písm. B\nNařízení Rady (ES) č. 851/2005\n(Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3)\nNařízení Rady (ES) č. 1791/2006\n(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1)\nPouze čl. 1 odst. 1 jedenáctá odrážka, pokud jde o nařízení (ES) č. 539/2001, a bod 11 písm. B odst. 3 přílohy\nNařízení Rady (ES) č. 1932/2006\n(Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23)\nNařízení Rady (ES) č. 1244/2009\n(Úř. věst. L 336, 18.12.2009, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1091/2010\n(Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1211/2010\n(Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 6)\nNařízení Rady (EU) č. 517/2013\n(Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1)\nPouze čl. 1 odst. 1 písm. k) čtvrtá odrážka, a bod 13 písm. B odst. 2 přílohy\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 610/2013\n(Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 1)\nPouze článek 4\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013\n(Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 74)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 259/2014\n(Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 9)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014\n(Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/371\n(Úř. věst. L 61, 8.3.2017, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/372\n(Úř. věst. L 61, 8.3.2017, s. 7)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/850\n(Úř. věst. L 133, 22.5.2017, s. 1)\nPŘÍLOHA IV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 539/2001\nToto nařízení\nČlánek -1\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 1 první pododstavec\nČl. 3 odst. 1\nČl. 1 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 2\nČl. 1 odst. 2 první pododstavec\nČl. 4 odst. 1\nČl. 1 odst. 2 druhý pododstavec návětí\nČl. 4 odst. 2 návětí\nČl. 1 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka\nČl. 4 odst. 2 písm. a)\nČl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka\nČl. 4 odst. 2 písm. b)\nČl. 1 odst. 2 druhý pododstavec třetí odrážka\nČl. 4 odst. 2 písm. c)\nČl. 1 odst. 3\nČlánek 5\nČl. 1 odst. 4\nČlánek 7\nČlánek 1a odst. 1 a 2\nČlánek 8 odst. 1 a 2\nČlánek 1a odst. 2a\nČlánek 8 odst. 3\nČlánek 1a odst. 2b\nČlánek 8 odst. 4\nČlánek 1a odst. 3\nČlánek 8 odst. 5\nČlánek 1a odst. 4\nČlánek 8 odst. 6\nČlánek 1a odst. 5\nČlánek 8 odst. 7\nČlánek 1a odst. 6\nČlánek 8 odst. 8\nČlánek 1b\nČlánek 9 odst. 1\nČlánek 1c\nČlánek 9 odst. 2\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 4\nČlánek 6\nČlánek 4a\nČlánek 11\nČlánek 4b odst. 1 a 2\nČlánek 10 odst. 1 a 2\nČlánek 4b odst. 2a\nČlánek 10 odst. 3\nČlánek 4b odst. 3\nČlánek 10 odst. 4\nČlánek 4b odst. 3a\nČlánek 10 odst. 5\nČlánek 4b odst. 4\nČlánek 10 odst. 6\nČlánek 4b odst. 5\nČlánek 10 odst. 7\nČlánek 4b odst. 6\nČlánek 10 odst. 8\nČlánek 5\nČlánek 12\nČlánek 6\nČlánek 13\nČlánek 7\nČlánek 14\nČlánek 8\nČlánek 15\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\n—\nPříloha III\n—\nPříloha IV", "summary": "Vízové povinnosti jiných státních příslušníků než EU\nVízové povinnosti jiných státních příslušníků než EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/1806 – seznam zemí mimo EU, jejichž státní příslušníci musí mít při vstupu do EU vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví seznam zemí, na něž se tento právní předpis vztahuje, a seznam zemí, které jsou osvobozeny. Toto nařízení zrušuje a kodifikuje podstatně změněné nařízení (ES) č. 539/2001.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení staví na Schengenské dohodě a úmluvě, které se neúčastní Spojené království (1), ani Irsko, a proto jím tyto země nejsou vázány ani je nemusí provádět.\nNařízení ve své příloze uvádí:země a území mimo EU, jejichž státní příslušníci musí mít vízum, a  země a území, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při vstupu do EU v případě pobytů, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.  Nařízení rovněž počítá s těmito opatřeními:výjimky: možnost pro země EU udělit výjimky z vízové povinnosti stanovené pro určité kategorie osob, jako jsou držitelé diplomatických či služebních pasů, členové civilních leteckých a námořních posádek, žáci ve skupinách, držitelé povolení pro malý pohraniční styk, a výjimky pro osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, kteří žijí v EU a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného zemí pobytu,  vzájemnost: mechanismus umožňující vzájemnost, pokud země mimo EU, která má bezvízový styk, se rozhodne uložit vízovou povinnost na libovolnou zemi EU,  dočasné pozastavení: mechanismus pro dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti v mimořádné situaci, jako je podstatný nárůst migračního nebo bezpečnostního rizika.  Rozhodnutí upravit seznamy se provádějí případ od případu na základě těchto kritérií:nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a bezpečnost,  hospodářský přínos, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu,  vnější vztahy EU s dotčenými zeměmi mimo EU, včetně zejména zvážení otázky lidských práv a základních svobod, regionální soudržnosti a vzájemnosti.  \nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 18. prosince 2018. Nařízení (EU) 2018/1806 kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 539/2001 a jeho následné změny.\nKONTEXT\nViz také:Vízová politika (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění) (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39–58)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19–20)\nProtokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21–36)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1–58)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 810/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nRozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1–2)\nRozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20–23)\nNařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s.1–7)\nRozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43–47)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31–33)\nPoslední aktualizace 07.03.2019(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU)."}
{"celex_id": "32018R1727", "reference": "21.11.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 295/138\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1727\nze dne 14. listopadu 2018\no Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 85 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEurojust byl zřízen rozhodnutím Rady 2002/187/SVV (2) jako instituce Unie s právní subjektivitou, aby podporoval a zdokonaloval koordinaci a spolupráci příslušných justičních orgánů členských států, zejména v souvislosti se závažnou organizovanou trestnou činností. Právní rámec Eurojustu byl změněn rozhodnutími Rady 2003/659/SVV (3) a 2009/426/SVV (4).\n(2)\nČlánek 85 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Eurojust se bude řídit nařízením přijatým v souladu s řádným legislativním postupem. Vyžaduje rovněž, aby byly stanoveny způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.\n(3)\nČlánek 85 Smlouvy o fungování EU rovněž stanoví, že posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se týká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).\n(4)\nCílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit působnost ustanovení rozhodnutí 2002/187/SVV. Vzhledem k tomu že změn, které je třeba provést, je značný počet a jsou podstatné, mělo by být rozhodnutí 2002/187/SVV v zájmu přehlednosti nahrazeno v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, které jsou vázány tímto nařízením.\n(5)\nVzhledem k tomu, že Úřad evropského veřejného žalobce byl zřízen na základě posílené spolupráce, je nařízení Rady (EU) 2017/1939 (5) závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné pouze v členských státech, které se jí účastní. Pro členské státy, které se neúčastní Úřadu evropského veřejného žalobce, je tudíž pro formy závažné trestné činnosti uvedené v příloze I tohoto nařízení nadále plně příslušný Eurojust.\n(6)\nUstanovení čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) připomíná zásadu loajální spolupráce, podle níž se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU.\n(7)\nZa účelem usnadnění spolupráce mezi Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce by se měl Eurojust zabývat záležitostmi relevantními pro Úřad evropského veřejného žalobce, kdykoli je to třeba.\n(8)\nVzhledem ke zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce na základě posílené spolupráce je třeba pravomoci v oblasti trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie jednoznačně rozdělit mezi Úřad evropského veřejného žalobce a Eurojust. Ode dne, kdy Úřad evropského veřejného žalobce začne plnit své úkoly, by měl být Eurojust oprávněn vykonávat svou pravomoc ve vztahu k trestným činům, které nadále spadají do oblasti působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, avšak které se týkají jak členských států účastnících se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, tak členských států, které se jí neúčastní. Eurojust by měl v takových případech jednat na žádost neúčastnících se členských států nebo na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce. Eurojust by měl zůstat i nadále příslušný ve vztahu k trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie ve všech případech, kdy příslušný Úřad evropského veřejného žalobce není příslušný, nebo sice příslušný je, ale rozhodne se svou pravomoc nevykonat. Členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, mohou i nadále žádat o podporu Eurojustu ve všech případech souvisejících s trestnou činností, která poškozuje nebo ohrožuje finanční zájmy Unie. Úřad evropského veřejného žalobce a Eurojust by měly rozvíjet úzkou operativní spolupráci v souladu se svými pravomocemi.\n(9)\nAby Eurojust mohl plnit svou úlohu a rozvíjet veškerý svůj potenciál v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti, měly by být jeho operativní pravomoci posíleny snížením administrativní zátěže národních členů a jeho evropský rozměr podpořen účastí Komise ve výkonné radě, jakož i větším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení jeho činnosti.\n(10)\nProto by toto nařízení mělo stanovit opatření pro zapojení parlamentů, modernizovat strukturu a zjednodušit stávající právní rámec Eurojustu a zároveň zachovat prvky, které při jeho působení prokázaly svou účinnost.\n(11)\nMěly by být jasně stanoveny formy závažné trestné činnosti, která se týká dvou nebo více členských států a spadá do působnosti Eurojustu. Kromě toho by měly být vymezeny případy, které se sice netýkají dvou nebo více členských států, ale vyžadují stíhání na společném základě. Stíhání na společném základě se může vztahovat na případy vyšetřování a stíhání, které se týkají pouze jednoho členského státu a třetí země, pokud byla uzavřena dohoda s touto třetí zemí nebo případně pokud pro zapojení Eurojustu existuje zvláštní důvod. Toto stíhání se může vztahovat i na případy, které se týkají jednoho členského státu a mají dopad na úrovni Unie.\n(12)\nPři výkonu svých operativních pravomocí ve vztahu ke konkrétním trestněprávním případům by měl Eurojust na žádost příslušných orgánů členských států nebo z vlastního podnětu jednat prostřednictvím jednoho nebo více národních členů nebo jako kolegium. Jedná-li Eurojust z vlastního podnětu, může zaujmout při koordinaci případů aktivnější úlohu, například podporou vnitrostátních orgánů při vyšetřování a stíhání. Může tak například zapojovat členské státy, které nebyly do daného případu zpočátku zahrnuty, a zjišťovat vazby mezi případy na základě informací, které získá od Europolu, Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“), Úřadu evropského veřejného žalobce a vnitrostátních orgánů. To Eurojustu také umožní, aby v rámci své strategické činnosti vydával pokyny, politické dokumenty a analýzy související s jednotlivými případy.\n(13)\nNa žádost příslušného orgánu některého členského státu nebo Komise by Eurojust rovněž měl mít možnost pomáhat při vyšetřováních, do nichž je zapojen pouze dotyčný členský stát, ale která mají dopad na úrovni Unie. Mezi taková vyšetřování patří případy, do nichž je zapojen člen orgánu nebo instituce Unie. Tato vyšetřování rovněž zahrnují případy, které se týkají významného počtu členských států a mohly by případně vyžadovat koordinovaný evropský postup.\n(14)\nPísemná stanoviska Eurojustu nejsou pro členské státy závazná, ale členské státy by na ně měly reagovat v souladu s tímto nařízením.\n(15)\nPro zajištění vhodné podpory a koordinace přeshraničních vyšetřování vedených Eurojustem je nezbytné, aby všichni národní členové měli potřebné operativní pravomoci ve vztahu ke svému členskému státu a v souladu s právem tohoto členského státu, a mohli tak jednotněji a účinněji spolupracovat mezi sebou navzájem a s vnitrostátními orgány. Národním členům by měly být svěřeny pravomoci, jež umožní Eurojustu vhodným způsobem plnit své poslání. Tyto pravomoci by měly zahrnovat přístup k relevantním informacím ve veřejných národních rejstřících, přímý kontakt a výměnu informací s příslušnými orgány a účast ve společných vyšetřovacích týmech. Národní členové si v souladu se svým vnitrostátním právem mohou ponechat pravomoci, které jsou odvozeny od jejich postavení vnitrostátních orgánů. Po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem nebo v naléhavých případech mohou být rovněž oprávněni nařizovat vyšetřovací úkony a sledované zásilky a vydávat a vykonávat žádosti o vzájemnou právní pomoc nebo vzájemné uznání. Jelikož mají být tyto pravomoci vykonávány v souladu s vnitrostátním právem, měly by být soudy členských států příslušné k přezkumu těchto úkonů v souladu s požadavky a postupy podle vnitrostátního práva.\n(16)\nJe nezbytné dát Eurojustu správní a řídicí strukturu, která mu umožní účinněji plnit své úkoly, je v souladu se zásadami platnými pro agentury Unie a plně dodržuje základní práva a svobody a současně zachová jeho specifické rysy a zaručí mu nezávislost při výkonu jeho operativních pravomocí. Za tímto účelem by měly být vyjasněny pravomoci národních členů, kolegia a správního ředitele a zřízena výkonná rada.\n(17)\nMěly by být jasně odlišeny operativní a řídicí pravomoci kolegia, a tím snížena administrativní zátěž národních členů na minimum, aby bylo možné soustředit se na operativní práci Eurojustu. Řídicí úkoly kolegia by měly zahrnovat zejména přijímání pracovních programů Eurojustu, jeho rozpočtu, výroční zprávy o činnosti a pracovních ujednání s partnery. Kolegium by mělo vůči správnímu řediteli vykonávat pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování. Kolegium by rovněž mělo přijmout jednací řád Eurojustu. Jelikož tento jednací řád může mít dopad na justiční činnost členských států, měly by být prováděcí pravomoci k jeho schválení svěřeny Radě.\n(18)\nPro zlepšení řízení Eurojustu a optimalizaci postupů by měla být zřízena výkonná rada, která bude kolegiu pomáhat s jeho řídicími pravomocemi a umožní efektivnější rozhodování o neoperativních a strategických záležitostech.\n(19)\nKomise by měla mít zastoupení v kolegiu, pokud kolegium vykonává své řídicí pravomoci. Zástupce Komise v kolegiu by měl Komisi zastupovat rovněž ve výkonné radě, aby se zajistil neoperativní dohled nad Eurojustem a jeho strategické vedení.\n(20)\nZa účelem zajištění účinné každodenní správy Eurojustu by měl správní ředitel vystupovat jako jeho právní zástupce a správce, jenž se zodpovídá kolegiu. Správní ředitel by měl připravovat a provádět rozhodnutí kolegia a výkonné rady. Správní ředitel by měl být jmenován na základě svých zásluh, doložených správních a řídicích schopností a relevantních odborných znalostí a zkušeností.\n(21)\nKolegium by mělo z řad národních členů volit předsedu a dva místopředsedy Eurojustu na čtyřleté funkční období. Je-li národní člen zvolen předsedou, měl by být dotčený členský stát oprávněn vyslat do národního zastoupení jinou vhodně kvalifikovanou osobu a požádat o náhradu z rozpočtu Eurojustu.\n(22)\nVhodně kvalifikované osoby jsou osoby, které mají nezbytnou odborné znalosti a zkušenosti s plněním úkolů požadovaných k zajištění efektivního fungování národního zastoupení. Mohou mít postavení zástupce nebo asistenta národního člena, který byl zvolen předsedou, nebo mohou zastávat více administrativně nebo technicky zaměřenou funkci. Každý členský stát by měl mít možnost v tomto ohledu stanovit vlastní požadavky.\n(23)\nUsnášeníschopnost a postup hlasování by měly být upraveny v jednacím řádu Eurojustu. Ve výjimečných případech, kdy jsou národní člen i jeho zástupce nepřítomni, by měl být oprávněn vykonávat hlasovací právo v kolegiu asistent dotyčného národního člena, pokud má postavení soudce či státního zástupce či zástupce justičního orgánu.\n(24)\nJelikož mechanismus náhrad má dopad na rozpočet, mělo by toto nařízení svěřit prováděcí pravomoci k jeho stanovení Radě.\n(25)\nS cílem zajistit větší efektivitu a umožnit stálou dostupnost Eurojustu pro zásahy v naléhavých případech je nezbytné zřídit v rámci Eurojustu mechanismus stálé koordinace. Jednotlivé členské státy by měly zajistit, aby jejich zástupci v mechanismu stálé koordinace byli připraveni jednat 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu.\n(26)\nV členských státech by měly být zavedeny národní koordinační systémy Eurojustu, které budou koordinovat práci národních zpravodajů pro Eurojust, národního zpravodaje pro otázky terorismu, jakéhokoli národního zpravodaje pro otázky týkající se působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť a nejvýše tří dalších kontaktních míst, jakož i zástupců sítě pro společné vyšetřovací týmy a zástupců sítí vytvořených rozhodnutími Rady 2002/494/SVV (6), 2007/845/SVV (7) a 2008/852/SVV (8). Členské státy mohou rozhodnout, že jeden nebo více uvedených úkolů má plnit tentýž národní zpravodaj.\n(27)\nPro podporu a posilování koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním je zásadně důležité, aby Eurojust dostával od vnitrostátních orgánů informace nezbytné k plnění svých úkolů. Za tímto účelem by měly příslušné vnitrostátní orgány bez zbytečného odkladu informovat své národní členy o zřizování společných vyšetřovacích týmů a o jejich výsledcích. Příslušné vnitrostátní orgány by měly národní členy rovněž bez zbytečného odkladu informovat o případech spadajících do působnosti Eurojustu, které se přímo týkají alespoň dvou členských států a u kterých byly žádosti nebo rozhodnutí o justiční spolupráci předány alespoň do dvou členských států. Za určitých okolností by tyto orgány měly informovat národní členy i o kompetenčních sporech, sledovaných zásilkách a opakovaných obtížích v oblasti justiční spolupráce.\n(28)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9) stanoví harmonizovaná pravidla pro ochranu a volný pohyb osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Aby se podpořila stejná úroveň ochrany fyzických osob prostřednictvím právně vymahatelných práv v celé Unii a aby se zamezilo rozdílům bránícím výměně osobních údajů mezi Eurojustem a příslušnými orgány členských států, měla by být pravidla pro ochranu a volný pohyb operativních osobních údajů zpracovávaných Eurojustem v souladu se směrnicí (EU) 2016/680.\n(29)\nObecná pravidla pro zpracovávání operativních osobních údajů, stanovená v samostatné kapitole nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10), by se měla uplatňovat, aniž by byla dotčena zvláštní pravidla pro ochranu údajů stanovená v tomto nařízení. Tato zvláštní pravidla by měla být považována za lex specialis k ustanovením v uvedené kapitole nařízení (EU) 2018/1725 (lex specialis derogat legi generali). Za účelem snížení právní roztříštěnosti by měla být zvláštní pravidla tohoto nařízení pro ochranu osobních údajů v souladu se zásadami, z nichž vychází uvedená kapitola nařízení (EU) 2018/1725, a s ustanoveními uvedeného nařízení, která se týkají nezávislého dozoru, nápravy, odpovědnosti a sankcí.\n(30)\nOchrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v oblasti ochrany údajů podle tohoto nařízení. Členské státy by měly odpovídat za přesnost údajů, které předaly Eurojustu a které nebyly při zpracování Eurojustem změněny, za jejich aktualizaci a zákonnost jejich předávání Eurojustu. Eurojust by měl odpovídat za přesnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů nebo údajů, které vyplývají z vlastních analýz nebo sběru údajů Eurojustu, a za jejich aktualizaci. Eurojust by měl zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem a aby byly shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem. Eurojust by měl rovněž zajistit, aby údaje byly odpovídající, relevantní a přiměřené z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, aby nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné, a aby byly zpracovávány způsobem, který zajistí odpovídající bezpečnost osobních údajů a důvěrnost jejich zpracování.\n(31)\nV jednacím řádu Eurojustu by měly být uvedeny vhodné záruky pro uchovávání operativních osobních údajů pro účely jejich archivace ve veřejném zájmu nebo pro statistické účely.\n(32)\nSubjekt údajů by měl mít možnost uplatnit právo na přístup podle nařízení (EU) 2018/1725 k operativním osobním údajům, které se ho týkají a jsou zpracovávány Eurojustem. Subjekt údajů může o přístup k těmto údajům bezplatně a v přiměřených intervalech požádat Eurojust nebo vnitrostátní dozorový úřad v členském státě dle svého výběru.\n(33)\nUstanoveními tohoto nařízení o ochraně údajů nejsou dotčena použitelná pravidla pro přípustnost osobních údajů jako důkazu v přípravném trestním řízení nebo v trestním řízení před soudem.\n(34)\nVeškerá zpracování osobních údajů Eurojustem v rámci jeho pravomoci pro plnění jeho úkolů se považují za zpracování operativních osobních údajů.\n(35)\nVzhledem k tomu, že Eurojust zpracovává také administrativní osobní údaje, které nesouvisejí s trestním vyšetřováním, měla by se na zpracování takových údajů vztahovat obecná pravidla nařízení (EU) 2018/1725.\n(36)\nV případě, že operativní osobní údaje Eurojustu předává nebo dodává členský stát, by měl mít příslušný orgán, národní člen nebo národní zpravodaj pro Eurojust právo požádat o jejich opravu nebo výmaz.\n(37)\nAby doložil soulad s tímto nařízením, měl by Eurojust nebo schválený zpracovatel vést záznamy o všech kategoriích činností zpracovávání, za které odpovídá. Eurojust a každý schválený zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na jeho žádost mu tyto záznamy zpřístupnit, aby na jejich základě mohly být tyto operace zpracování kontrolovány. Eurojust nebo schválený zpracovatel zpracovávající osobní údaje prostřednictvím neautomatizovaných systémů zpracování by měli zavést účinné způsoby dokládání zákonnosti zpracování, umožnění vlastní kontroly a zajištění neporušitelnosti a zabezpečení údajů, jako jsou logy nebo jiné formy záznamů.\n(38)\nVýkonná rada Eurojustu by měla určit z řad stávajících zaměstnanců pověřence pro ochranu osobních údajů. Osoba, která byla určena za pověřence pro ochranu osobních údajů Eurojustu, by měla absolvovat odbornou přípravu a praxi v oblasti ochrany osobních údajů, aby získala příslušné odborné znalosti. Potřebná úroveň odborných znalostí by se měla stanovit s ohledem na prováděné zpracování údajů a ochranu, která se vyžaduje pro osobní údaje zpracovávané Eurojustem.\n(39)\nEvropský inspektor ochrany údajů by měl odpovídat za sledování a zajišťování důsledného uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany údajů, pokud jde o zpracovávání operativních osobních údajů Eurojustem. Evropskému inspektorovi ochrany údajů by měly být uděleny pravomoci, které by mu umožnily účinně plnit své povinnosti. Evropský inspektor ochrany údajů by měl mít právo konzultovat Eurojust k podaným žádostem, postupovat věci Eurojustu za účelem vyřešení problémů, které nastaly při zpracování operativních osobních údajů, navrhovat zlepšení ochrany subjektů údajů a nařizovat Eurojustu, aby provedl zvláštní operace v souvislosti se zpracováním operativních osobních údajů. V důsledku toho je třeba, aby evropský inspektor ochrany údajů měl prostředky k tomu, aby byly jeho příkazy splněny a vykonány. Měl by proto rovněž mít pravomoc upozornit Eurojust. „Upozornit“ znamená ústně nebo písemně Eurojustu připomenout jeho povinnost vykonat příkazy evropského inspektora ochrany údajů nebo vyhovět jeho návrhům, jakož i připomenout opatření, která mají být přijata v případě jakéhokoli nevyhovění nebo odmítnutí nápravy ze strany Eurojustu.\n(40)\nPovinnosti a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů, včetně pravomoci nařídit Eurojustu provedení opravy, omezení zpracování nebo výmazu operativních osobních údajů, které byly zpracovány v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení o ochraně údajů, by se neměly vztahovat na osobní údaje obsažené ve vnitrostátních spisech.\n(41)\nV zájmu snazší spolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními dozorovými úřady, avšak aniž je dotčena nezávislost evropského inspektora ochrany údajů či jeho odpovědnost za kontrolu Eurojustu v oblasti ochrany údajů, by se evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady měly pravidelně scházet v Evropském sboru pro ochranu osobních údajů, v souladu s pravidly koordinovaného dozoru podle nařízení (EU) 2018/1725.\n(42)\nEurojust odpovídá za přesnost údajů poskytnutých nebo získaných od třetích zemí nebo mezinárodních organizací jako první příjemce na území Unie. Eurojust by měl přijmout opatření k co nejširšímu ověřování přesnosti údajů při jejich příjmu nebo při jejich zpřístupňování jiným orgánům.\n(43)\nNa Eurojust by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie.\n(44)\nEurojust by měl být schopen vyměňovat si relevantní osobní údaje a spolupracovat s ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, pokud je to pro plnění jeho úkolů nezbytné.\n(45)\nPro zaručení účelového omezení je důležité zajistit, aby Eurojust předával osobní údaje třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení a potírání trestné činnosti, která spadá do působnosti Eurojustu. Za tímto účelem je při předávání osobních údajů nezbytné zajistit, aby se příjemce zavázal, že tyto údaje použije nebo předá příslušnému orgánu třetí země pouze pro účely, pro které byly původně předány. Další předávání údajů by mělo probíhat v souladu s tímto nařízením.\n(46)\nVšechny členské státy jsou členy Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol). Aby Interpol mohl plnit své poslání, přijímá, ukládá a šíří osobní údaje s cílem napomáhat příslušným orgánům při předcházení a potírání mezinárodní trestné činnosti. Je proto vhodné posilovat spolupráci mezi Unií a Interpolem podporou efektivní výměny osobních údajů při zajištění dodržování základních práv a svobod, pokud jde o automatizované zpracování osobních údajů. Při předávání operativních osobních údajů z Eurojustu do Interpolu a do zemí, které mají v Interpolu zástupce, by se mělo použít toto nařízení, zejména ustanovení o mezinárodním předávání údajů. Tímto nařízením by neměla být dotčena zvláštní pravidla stanovená společným postojem Rady 2005/69/SVV (11) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV (12).\n(47)\nPokud Eurojust předává operativní osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci na základě mezinárodní dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, měly by být stanoveny dostatečné záruky na ochranu soukromí a základních práv a svobod fyzických osob, aby bylo zajištěno dodržení použitelných pravidel pro ochranu údajů.\n(48)\nEurojust by měl zajistit, aby se předání údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci uskutečnilo jen tehdy, je-li to nezbytné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, a je-li správce v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci příslušným orgánem ve smyslu tohoto nařízení. Předání by měl provádět pouze Eurojust jednající jako správce údajů. Takové předání údajů může být provedeno v případech, kdy Komise rozhodla, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany, kdy byly poskytnuty vhodné záruky nebo kdy se uplatní výjimky stanovené pro specifické situace.\n(49)\nEurojust by měl mít možnost předat osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“), nebo pokud rozhodnutí o odpovídající ochraně nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, která byla uzavřena mezi Eurojustem a třetí zemí přede dnem použitelnosti tohoto nařízení.\n(50)\nPokud kolegium shledá operativní potřebu spolupráce s některou třetí zemí nebo mezinárodní organizací, mělo by mít možnost navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijmout rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo doporučení k zahájení jednání o mezinárodní dohodě podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.\n(51)\nPředání údajů, které není založeno na rozhodnutí o odpovídající ochraně, by mělo být povoleno pouze v případě, že v právně závazném nástroji byly poskytnuty vhodné záruky, jež zajišťují ochranu osobních údajů, nebo v případě, že Eurojust posoudil všechny okolnosti daného předání údajů a na základě tohoto posouzení se domnívá, že pro ochranu osobních údajů existují vhodné záruky. Takovými právně závaznými nástroji by například mohly být právně závazné dvoustranné dohody, které byly uzavřeny členskými státy a provedeny v jejich právním řádu a jichž by se mohly dovolávat jejich subjekty údajů, zajišťující splnění požadavků na ochranu údajů a práva subjektů údajů, včetně práva na účinné prostředky správní nebo soudní ochrany. Eurojust by měl mít možnost zohlednit dohody o spolupráci uzavřené mezi Eurojustem a třetími zeměmi, které umožňují výměnu osobních údajů po posouzení všech okolností daného předání údajů. Eurojust by měl mít možnost vzít v úvahu i skutečnost, že se na předání osobních údajů budou vztahovat povinnosti zachování důvěrnosti a zásada specifičnosti, což zaručí, že tyto údaje nebudou zpracovány pro jiné účely než pro účely předání. Eurojust by měl navíc vzít v úvahu i skutečnost, že osobní údaje nebudou použity v souvislosti se žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem ani s jakoukoli jinou formou krutého a nelidského zacházení. Tyto podmínky by mohly být považovány za vhodné záruky umožňující předání údajů, avšak Eurojust by měl mít možnost požadovat další záruky.\n(52)\nPokud neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně ani vhodné záruky, mohlo by se předání nebo kategorie předání uskutečnit pouze ve zvláštních situacích, je-li to nutné k ochraně životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi; v jednotlivých případech k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo v jednotlivých případech ke stanovení, výkonu nebo ochraně právních nároků. Tyto výjimky by měly být vykládány restriktivně, neměly by umožňovat časté, hromadné a strukturální předávání osobních údajů ani rozsáhlá předávání údajů a měly by se omezit na naprosto nezbytné údaje. Tato předání by měla být zdokumentována a měla by být na požádání zpřístupněna evropskému inspektorovi ochrany údajů, aby monitoroval zákonnost předávání.\n(53)\nZa účelem dosažení svých cílů by měl být Eurojust oprávněn ve výjimečných případech prodloužit lhůty pro uchovávání operativních osobních údajů, pokud bude dodržena zásada účelového omezení vztahující se na zpracování osobních údajů při všech jeho činnostech. Taková rozhodnutí by měla být učiněna po pečlivém zvážení všech dotčených zájmů, včetně zájmů subjektů údajů. Není-li v důsledku uplynutí promlčecí lhůty možné stíhání ve všech dotčených členských státech, mělo by být o jakémkoli prodloužení lhůt pro zpracování osobních údajů rozhodnuto pouze v případech, kdy podle tohoto nařízení existuje zvláštní potřeba poskytnutí pomoci.\n(54)\nEurojust by měl udržovat mimořádně úzké vztahy s Evropskou soudní sítí, založené na konzultacích a doplňkovosti. Toto nařízení by mělo pomoci vyjasnit úlohy Eurojustu a Evropské soudní sítě a jejich vzájemné vztahy, při zachování specifičnosti Evropské soudní sítě.\n(55)\nV rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů by měl Eurojust spolupracovat s orgány, institucemi a ostatními subjekty Unie, s Úřadem evropského veřejného žalobce, s příslušnými orgány třetích zemí i s mezinárodními organizacemi.\n(56)\nV zájmu prohloubení operativní spolupráce mezi Eurojustem a Europolem, a zejména k propojení údajů, které již mají v držení, by měl Eurojust umožnit Europolu přístup ke svým údajům, které uchovává, na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody (tzv. hit/no-hit systém). Eurojust a Europol by měly zajistit přijetí nezbytných opatření pro optimalizaci své operativní spolupráce, přičemž řádně zohlední své pravomoci a jakákoli omezení stanovená členskými státy. Tato pracovní ujednání by měla Eurojustu a Europolu zajistit přístup ke všem informacím, které byly Europolu poskytnuty pro účely křížové kontroly, a možnost vyhledávání v nich v souladu se zvláštními zárukami a zárukami pro ochranu údajů stanovenými v tomto nařízení. Veškerý přístup Europolu k údajům v držení Eurojustu by měl být technickými prostředky omezen na informace spadající do příslušných oblastí působnosti Eurojustu a Europolu.\n(57)\nEurojust a Europol by se měly navzájem informovat o veškeré činnosti obnášející financování společných vyšetřovacích týmů.\n(58)\nV rozsahu nezbytném k plnění svých cílů by Eurojust měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie za plného dodržení ochrany soukromí a dalších základních práv a svobod.\n(59)\nEurojust by měl na základě strategie vypracované v konzultaci s Komisí posilovat spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem by mělo být upraveno vysílání styčných soudců nebo státních zástupců Eurojustem do třetích zemí k plnění podobných cílů, jako jsou ukládány styčným soudcům nebo státním zástupcům vyslaným členskými státy na základě společné akce Rady 96/277/SVV (13).\n(60)\nMělo by být stanoveno, že Eurojust koordinuje výkon žádostí o justiční spolupráci vydaných třetí zemí, pokud vyžadují výkon v nejméně dvou členských státech v rámci téhož vyšetřování. Eurojust by měl provádět tuto koordinaci pouze se souhlasem dotyčných členských států.\n(61)\nV zájmu zaručení úplné samostatnosti a nezávislosti by měl Eurojust disponovat samostatným rozpočtem, který mu umožní řádně plnit jeho úkoly a jehož příjem tvoří zejména příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie, s výjimkou platů a požitků národních členů, zástupců a asistentů, které hradí jejich členský stát. Na příspěvek Unie a další dotace ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr a schvalovat účty by měl Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.\n(62)\nKe zvýšení transparentnosti a demokratického dohledu nad Eurojustem je nezbytné stanovit mechanismus podle čl. 85 odst. 1 Smlouvy o fungování EU pro společné hodnocení činnosti Eurojustu, které by prováděl Evropský parlament spolu s vnitrostátními parlamenty. Toto hodnocení by se mělo provádět v rámci meziparlamentního setkání výborů v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu a měli by se ho účastnit členové příslušných výborů Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Na meziparlamentním setkání výborů by měla být plně respektována nezávislost Eurojustu, pokud jde o opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými operativními případy a povinnost zachovávat mlčenlivost a důvěrnost údajů.\n(63)\nJe vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.\n(64)\nFungování Eurojustu by mělo být transparentní v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Kolegium by mělo přijmout konkrétní ustanovení o tom, jak bude zajištěno právo přístupu veřejnosti k dokumentům. Nic v tomto nařízení není zamýšleno tak, aby omezilo právo veřejnosti na přístup k dokumentům v rozsahu, v němž je zaručeno v Unii a členských státech, zejména podle článku 42 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Na Eurojust by se měla rovněž vztahovat obecná pravidla o transparentnosti platná pro agentury Unie, a to tak, aby žádným způsobem nedošlo k ohrožení povinnosti zachování důvěrnosti při jeho operativní činnosti. Povinnost zachování důvěrnosti Eurojustu by měl respektovat i evropský veřejný ochránce práv při správních šetřeních, která vede.\n(65)\nV zájmu zvýšení transparentnosti a odpovědnosti Eurojustu vůči občanům Unie by měl Eurojust na svých internetových stránkách zveřejnit seznam členů výkonné rady a případně shrnutí výsledků ze zasedání výkonné rady, při dodržení požadavků na ochranu údajů.\n(66)\nNa Eurojust by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14).\n(67)\nNa Eurojust by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15).\n(68)\nPotřebná ustanovení týkající se umístění Eurojustu v členském státě, kde má sídlo, tedy v Nizozemsku, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Eurojustu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o sídle. Hostitelský členský stát by měl poskytnout co nejlepší podmínky pro zajištění chodu Eurojustu, včetně mnohojazyčných a evropsky orientovaných školních zařízení a vhodných dopravních spojení, aby byl Eurojust schopen získat vysoce kvalitní lidské zdroje z co nejširší zeměpisné oblasti.\n(69)\nEurojust zřízený tímto nařízením by měl být právním nástupcem Eurojustu, který byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV, s ohledem na veškeré jeho smluvní závazky, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Eurojustem zřízeným uvedeným rozhodnutím by měly zůstat v platnosti.\n(70)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu odpovědného za podporu a posilování koordinace a spolupráce mezi justičními orgány členských států v souvislosti se závažnou trestnou činností, která se týká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(71)\nV souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(72)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(73)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (16) a vydal stanovisko dne 5. března 2014.\n(74)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nZŘÍZENÍ, CÍLE A ÚKOLY EUROJUSTU\nČlánek 1\nZřízení Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech\n1.   Zřizuje se Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust).\n2.   Eurojust zřízený tímto nařízením nahrazuje Eurojust, který byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV, a je jeho nástupcem.\n3.   Eurojust má právní subjektivitu.\nČlánek 2\nÚkoly\n1.   Eurojust podporuje a posiluje koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která spadá do působnosti Eurojustu podle čl. 3 odst. 1 a 3, týká-li se dvou nebo více členských států nebo vyžaduje-li stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států, Europolem, Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF.\n2.   Při plnění svých úkolů Eurojust:\na)\nzohledňuje všechny žádosti příslušných orgánů členského státu, všechny informace poskytnuté orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které jsou příslušné podle předpisů přijatých v rámci Smluv, a všechny informace shromážděné přímo Eurojustem;\nb)\nusnadňuje výkon žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně žádostí a rozhodnutí, které se zakládají na nástrojích provádějících zásadu vzájemného uznávání.\n3.   Eurojust plní úkoly na žádost příslušných orgánů členských států, z vlastního podnětu nebo na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce v mezích jeho působnosti.\nČlánek 3\nPůsobnost Eurojustu\n1.   Do působnosti Eurojustu spadají formy závažné trestné činnosti uvedené v příloze I. Ode dne, kdy Úřad evropského veřejného žalobce začne plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání v souladu s čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939, přestane Eurojust vykonávat svou pravomoc ve vztahu k trestným činům, ke kterým vykonává pravomoc Úřad evropského veřejného žalobce, kromě případů, kdy jsou zapojeny členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, a na žádost těchto členských států nebo Úřadu evropského veřejného žalobce.\n2.   Eurojust vykonává svou pravomoc ve vztahu k trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, které se týkají členských států účastnících se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud tyto trestné činy nespadají do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nebo pokud Úřad evropského veřejného žalobce rozhodne, že svou pravomoc nevykoná.\nEurojust, Úřad evropského veřejného žalobce a dotčené členské státy se vzájemně konzultují a spolupracují, aby usnadnily výkon pravomoci Eurojustu podle tohoto odstavce. Praktické podrobnosti výkonu pravomoci podle tohoto odstavce upravuje pracovní ujednání uvedené v čl. 47 odst. 3.\n3.   Na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust v souladu se svými úkoly rovněž pomáhat při vyšetřování a stíhání těch forem trestné činnosti, které nejsou uvedeny v příloze I.\n4.   Do působnosti Eurojustu spadají trestné činy související s trestnými činy uvedenými v příloze I. Tyto kategorie trestných činů se považují za související trestné činy:\na)\ntrestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání závažných trestných činů uvedených v příloze I;\nb)\ntrestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání závažných trestných činů uvedených v příloze I;\nc)\ntrestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele závažných trestných činů uvedených v příloze I.\n5.   Na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust rovněž pomáhat při vyšetřování a stíhání, která se týkají pouze tohoto členského státu a třetí země, pokud byla s příslušnou třetí zemí uzavřena dohoda o spolupráci nebo ujednání o spolupráci podle článku 52 nebo pokud je v konkrétním případě na poskytnutí takové pomoci podstatný zájem.\n6.   Na žádost příslušného orgánu členského státu nebo Komise může Eurojust pomáhat při vyšetřování a stíhání, které se týká se pouze tohoto členského státu, ale které má dopad na úrovni Unie. Než začne Eurojust jednat na žádost Komise, konzultuje příslušný orgán dotčeného členského státu. Tento příslušný orgán může ve lhůtě stanovené Eurojustem odmítnout, aby Eurojust vykonal žádost Komise; své odmítnutí musí vždy odůvodnit.\nČlánek 4\nOperativní pravomoci Eurojustu\n1.   Eurojust:\na)\ninformuje příslušné orgány členských států o vyšetřování a stíhání, o kterých byl sám informován a která mají dopad na úrovni Unie nebo by mohla mít dopad na jiné než přímo dotčené členské státy;\nb)\npomáhá příslušným orgánům členských států při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;\nc)\nnapomáhá ke zdokonalování spolupráce příslušných orgánů členských států, zejména na základě analýz Europolu;\nd)\nspolupracuje a konzultuje s Evropskou soudní sítí v trestních věcech, přičemž mimo jiné využívá databázi dokumentů této Evropské soudní sítě a přispívá k jejímu zdokonalování;\ne)\núzce spolupracuje s Úřadem evropského veřejného žalobce ve věcech, které spadají do jeho působnosti;\nf)\nposkytuje operativní, technickou a finanční podporu pro přeshraniční operace a vyšetřování členských států, mimo jiné pro společné vyšetřovací týmy;\ng)\npodporuje unijní specializovaná centra vybudovaná Europolem a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, a případně se na nich podílí;\nh)\nspolupracuje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a se sítěmi Unie zřízenými v prostoru svobody, bezpečnosti a práva upravenému v hlavě V Smlouvy o fungování EU;\ni)\npodporuje činnosti členských států v boji proti závažným formám trestné činnosti uvedeným v příloze I.\n2.   Při plnění svých úkolů může Eurojust požádat příslušné orgány dotčených členských států, s uvedením důvodů, aby:\na)\nzahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;\nb)\nsouhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;\nc)\nkoordinovaly činnost mezi příslušnými orgány dotčených členských států;\nd)\nsestavily společný vyšetřovací tým v souladu s příslušnými mechanismy spolupráce;\ne)\nposkytly Eurojustu informace, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů;\nf)\nprovedly zvláštní vyšetřovací úkony;\ng)\npřijaly jakákoliv jiná opatření odůvodněná pro vyšetřování nebo stíhání.\n3.   Eurojust také může:\na)\nposkytovat Europolu stanoviska na základě analýz provedených Europolem;\nb)\nzajišťovat logistickou podporu, včetně překladatelství, tlumočnictví a organizace koordinačních schůzek.\n4.   Pokud se dva nebo více členských států nemohou dohodnout na tom, který z nich by měl vést vyšetřování nebo stíhání na základě žádosti podle odst. 2 písm. a) a b), vydá Eurojust písemné stanovisko k případu. Eurojust toto stanovisko neprodleně předá dotčeným členským státům.\n5.   Na žádost příslušného orgánu nebo z vlastního podnětu vydá Eurojust písemné stanovisko k opakovaným odmítnutím nebo k obtížím týkajícím se výkonu žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně těch, které se zakládají na nástrojích provádějících zásadu vzájemného uznávání, není-li možné tyto případy vyřešit vzájemnou dohodou mezi příslušnými vnitrostátními orgány nebo zapojením dotčených národních členů. Eurojust toto stanovisko neprodleně předá dotčeným členským státům.\n6.   Příslušné orgány dotčených členských států odpoví na žádosti Eurojustu podle odstavce 2 a na písemná stanoviska uvedená v odstavci 4 nebo 5 bez zbytečného odkladu. Příslušné orgány členských států nemusí těmto žádostem vyhovět nebo mohou odmítnout řídit se písemným stanoviskem, pokud by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování či bezpečnost fyzické osoby.\nČlánek 5\nVýkon operativních a dalších pravomocí\n1.   Při přijímání jakéhokoli opatření podle čl. 4 odst. 1 nebo 2 jedná Eurojust prostřednictvím jednoho nebo více dotčených národních členů. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, kolegium se zaměřuje na operativní záležitosti a jakékoliv další záležitosti, které jsou přímo spjaty s operativními otázkami. Administrativními otázkami se kolegium zabývá pouze v rozsahu nezbytném pro výkon svých operativních pravomocí.\n2.   Eurojust jedná jako kolegium:\na)\npři přijímání jakéhokoli opatření podle čl. 4 odst. 1 nebo 2:\ni)\nna žádost jednoho nebo více národních členů dotčených věcí, kterou se Eurojust zabývá,\nii)\npokud se jedná o vyšetřování nebo stíhání, které má dopad na úrovni Unie nebo které by mohlo mít dopad na jiné než přímo dotčené členské státy;\nb)\npři přijímání jakéhokoli opatření podle čl. 4 odst. 3, 4 nebo 5;\nc)\npokud se jedná o obecnou otázku ohledně plnění jeho operativních cílů;\nd)\npři přijímání ročního rozpočtu Eurojustu, kdy rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů;\ne)\npři přijímání programového dokumentu podle článku 15 nebo výroční zprávy o činnosti Eurojustu, kdy rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů;\nf)\npři volbě nebo odvolání předsedy a místopředsedů podle článku 11;\ng)\npři jmenování správního ředitele či případně prodloužení jeho funkčního období nebo jeho odvolání z funkce podle článku 17;\nh)\npři přijímání pracovních ujednání podle čl. 47 odst. 3 a článku 52;\ni)\npři přijímání pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;\nj)\npři přijímání zpráv, politických dokumentů, pokynů určených vnitrostátním orgánům a stanovisek k operativní činnosti Eurojustu vždy, když jsou tyto dokumenty strategické povahy;\nk)\npři jmenování styčných soudců nebo státních zástupců v souladu s článkem 53;\nl)\npři přijímání jakékoliv jiného rozhodnutí, které není tímto nařízením výslovně svěřeno výkonné radě nebo které nespadá do pravomoci správního ředitele podle článku 18;\nm)\nv jiných případech stanovených v tomto nařízení.\n3.   Při plnění svých úkolů Eurojust uvede, zda jedná prostřednictvím jednoho nebo více národních členů, nebo jako kolegium.\n4.   Kolegium může podle svých operativních potřeb pověřit správního ředitele a výkonnou radu dalšími správními úkoly nad rámec úkolů stanovených v článcích 16 a 18.\nZa výjimečných okolností může kolegium rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na správního ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a buď je vykonávat samo, nebo je přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na správního ředitele.\n5.   Kolegium přijme dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů jednací řád Eurojustu. V případě, že nelze dosáhnout dohody dvoutřetinovou většinou, rozhodnutí se přijme prostou většinou. Jednací řád Eurojustu schválí Rada prostřednictvím prováděcích aktů.\nKAPITOLA II\nSTRUKTURA A ORGANIZACE EUROJUSTU\nODDÍL I\nStruktura\nČlánek 6\nStruktura Eurojustu\nEurojust se skládá z:\na)\nnárodních členů;\nb)\nkolegia;\nc)\nvýkonné rady;\nd)\nsprávního ředitele.\nODDÍL II\nNárodní členové\nČlánek 7\nPostavení národních členů\n1.   Eurojust se skládá z jednoho národního člena vyslaného každým členským státem v souladu s jeho právním systémem. Tento národní člen má stálé pracoviště v sídle Eurojustu.\n2.   Každému národnímu členovi napomáhá jeden zástupce a jeden asistent. Zástupce a asistent mají v zásadě stálé pracoviště v sídle Eurojustu. Členské státy mohou rozhodnout, že zástupce nebo asistent budou mít stálé pracoviště ve svém členském státě. Přijme-li členský stát takové rozhodnutí, oznámí to kolegiu. Pokud to vyžadují provozní potřeby Eurojustu, může kolegium členský stát požádat, aby tento zástupce, asistent nebo oba po stanovenou dobu vykonávali svou práci v sídle Eurojustu. Členský stát této žádosti kolegia vyhoví bez zbytečného odkladu.\n3.   Národnímu členovi mohou napomáhat další zástupci nebo asistenti, jejichž stálé pracoviště může být, v případě potřeby a se souhlasem kolegia, v Eurojustu. Jmenování národních členů, zástupců a asistentů oznámí členský stát Eurojustu a Komisi.\n4.   Národní členové a zástupci mají postavení státního zástupce, soudce nebo zástupce justičního orgánu s rovnocennými pravomocemi podle vnitrostátního práva. Členské státy jim udělí přinejmenším pravomoci uvedené v tomto nařízení, aby mohli plnit své úkoly.\n5.   Funkční období národních členů a jejich zástupců je pět let a lze je jednou prodloužit. Pokud zástupce nemůže jednat jménem národního člena nebo jej zastoupit, zůstane národní člen se souhlasem dotčeného členského státu ve funkci i po uplynutí svého funkčního období, dokud není jeho funkční období prodlouženo nebo dokud není ve funkci nahrazen.\n6.   Členské státy jmenují národní členy a zástupce na základě prokázané vysoké úrovně relevantních praktických zkušeností v oblasti trestního soudnictví.\n7.   Zástupce může jednat jménem národního člena nebo jej zastoupit. Asistent rovněž může jednat jménem národního člena nebo jej zastoupit, má-li postavení podle odstavce 4.\n8.   Operativní informace jsou mezi Eurojustem a členskými státy vyměňovány prostřednictvím národních členů.\n9.   Aniž je dotčen článek 12, hradí platy a služební požitky národních členů, zástupců a asistentů jejich členský stát původu.\n10.   Jednají-li národní členové, zástupci a asistenti v rámci úkolů Eurojustu, považují se příslušné výdaje spojené s těmito činnostmi za operační výdaje.\nČlánek 8\nPravomoci národních členů\n1.   Národní členové mají pravomoc:\na)\nusnadňovat nebo jinak podporovat podávání nebo výkon jakékoliv žádosti o vzájemnou právní pomoc nebo o vzájemné uznávání;\nb)\nobracet se přímo na kterýkoliv příslušný vnitrostátní orgán členského státu nebo kteroukoli jinou instituci či subjekt Unie, včetně Úřadu evropského veřejného žalobce, a vyměňovat si s nimi informace;\nc)\nobracet se přímo na kterýkoliv příslušný mezinárodní orgán a vyměňovat si s ním informace v souladu s mezinárodními závazky svého členského státu;\nd)\núčastnit se společných vyšetřovacích týmů, včetně jejich sestavování.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy udělit národním členům další pravomoci v souladu se svým vnitrostátním právem. O těchto pravomocech informují Komisi a kolegium.\n3.   Se souhlasem příslušného vnitrostátního orgánu mohou národní členové v souladu se svým vnitrostátním právem:\na)\npodat nebo vykonat jakoukoli žádost o vzájemnou právní pomoc nebo o vzájemné uznávání;\nb)\nnařídit, vyžádat nebo vykonat vyšetřovací úkon podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU (17).\n4.   V naléhavých případech, pokud není možné včas určit nebo kontaktovat příslušný vnitrostátní orgán, jsou národní členové oprávněni přijmout opatření podle odstavce 3 v souladu se svým vnitrostátním právem; o tom musí co nejdříve informovat příslušný vnitrostátní orgán.\n5.   Národní člen může příslušnému vnitrostátnímu orgánu podat návrh na výkon opatření uvedených v odstavcích 3 a 4, pokud by výkon pravomocí podle odstavců 3 a 4 tímto národním členem byl v rozporu:\na)\ns ústavními pravidly členského státu nebo\nb)\nse základními aspekty vnitrostátního systému trestního soudnictví daného členského státu, pokud jde o:\ni)\nrozdělení pravomocí mezi policii, státní zástupce a soudce,\nii)\nfunkční rozdělení úkolů mezi orgány činné v trestním řízení nebo\niii)\nfederální uspořádání dotčeného členského státu.\n6.   Členské státy v případech uvedených v odstavci 5 zajistí, aby příslušný vnitrostátní orgán vyřídil návrh podaný jeho národním členem bez zbytečného odkladu.\nČlánek 9\nPřístup k národním rejstříkům\nNárodní členové mají v souladu se svým vnitrostátním právem přístup k těmto druhům rejstříků svého členského státu nebo přinejmenším mohou získat informace v nich obsažené:\na)\nrejstříky trestů;\nb)\nrejstříky zatčených osob;\nc)\nvyšetřovací rejstříky;\nd)\nrejstříky DNA;\ne)\njiné rejstříky orgánů veřejné správy svého členského státu, jsou-li tyto informace potřeba k plnění jejich úkolů.\nODDÍL III\nKolegium\nČlánek 10\nSložení kolegia\n1.   Kolegium se skládá ze:\na)\nvšech národních členů a\nb)\njednoho zástupce Komise, vykonává-li kolegium své řídicí pravomoci.\nZástupce Komise nominovaný podle prvního pododstavce písm. b) by měl být totožný se zástupcem Komise ve výkonné radě podle čl. 16 odst. 4.\n2.   Správní ředitel se účastní schůzí kolegia týkajících se řízení bez hlasovacího práva.\n3.   Kolegium může pozvat na schůzi jako pozorovatele jakoukoliv osobu, jejíž názor může být relevantní.\n4.   Členům kolegia mohou být nápomocni poradci nebo odborníci v souladu s jednacím řádem Eurojustu.\nČlánek 11\nPředseda a místopředseda Eurojustu\n1.   Kolegium volí předsedu a dva místopředsedy z řad národních členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů. Nelze-li po druhém kole hlasování dosáhnout dvoutřetinové většiny, zvolí místopředsedy prostá většina členů kolegia, zatímco pro volbu předsedy je i nadále nutná dvoutřetinová většina.\n2.   Předseda vykonává své pravomoci jménem kolegia. Předseda:\na)\nzastupuje Eurojust;\nb)\nsvolává schůze kolegia a výkonné rady a předsedá jim a průběžně informuje kolegium o všech relevantních záležitostech;\nc)\nřídí práci kolegia a dohlíží na každodenní řízení Eurojustu správním ředitelem;\nd)\nvykonává veškeré další pravomoci stanovené v jednacím řádu Eurojustu.\n3.   Místopředsedové vykonávají pravomoci uvedené v odstavci 2, které jim předseda svěří. Zastupují předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti. Předsedovi a místopředsedům jsou při plnění jejich konkrétních povinností nápomocni administrativní zaměstnanci Eurojustu.\n4.   Funkční období předsedy a místopředsedů je čtyři roky. Mohou být jednou opětovně zvoleni.\n5.   Je-li národní člen zvolen předsedou nebo místopředsedou Eurojustu, jeho funkční období se prodlouží, aby se zajistilo, že může plnit svou funkci předsedy nebo místopředsedy.\n6.   Pokud předseda nebo místopředseda již nesplňuje podmínky nezbytné k plnění svých povinností, může být na návrh jedné třetiny členů kolegia odvolán. Toto rozhodnutí se přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů členů kolegia, vyjma hlasů dotčeného předsedy nebo místopředsedy.\n7.   Je-li národní člen zvolen předsedou Eurojustu, může dotčený členský stát vyslat jinou vhodně kvalifikovanou osobu, aby posílila národní zastoupení po dobu, kdy tento národní člen vykonává funkci předsedy.\nČlenský stát, který se rozhodne takovou osobu vyslat, je oprávněn požádat o náhradu v souladu s článkem 12.\nČlánek 12\nMechanismus náhrad v případě zvolení do funkce předsedy\n1.   Do 12. prosince 2019 stanoví Rada jednající na návrh Komise prostřednictvím prováděcích aktů mechanismus náhrad pro účely čl. 11 odst. 7, který bude k dispozici pro členské státy, jejichž národní člen byl zvolen předsedou.\n2.   Náhrada se poskytne každému členskému státu, pokud:\na)\njeho národní člen byl zvolen předsedou a\nb)\npožádá kolegium o náhradu a zdůvodní, proč je třeba posílit národní zastoupení na základě zvýšení pracovní zátěže.\n3.   Poskytnutá náhrada odpovídá 50 % vnitrostátního platu vyslané osoby. Náhrada životních nákladů a dalších souvisejících výdajů se stanoví na srovnatelném základě jako náklady a výdaje úředníků nebo ostatních zaměstnanců Unie vyslaných do zahraničí.\n4.   Náklady mechanismu náhrad se hradí z rozpočtu Eurojustu.\nČlánek 13\nSchůze kolegia\n1.   Schůze kolegia svolává předseda.\n2.   Kolegium pořádá alespoň jednu schůzi za měsíc. Kolegium se kromě toho schází z podnětu předsedy, na žádost Komise o projednání správních úkolů kolegia nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.\n3.   Eurojust zasílá Úřadu evropského veřejného žalobce pořad jednání schůzí kolegia, kdykoliv se projednávají záležitosti, které jsou relevantní pro plnění úkolů Úřadu evropského veřejného žalobce. Eurojust přizve Úřad evropského veřejného žalobce k účasti na těchto schůzích, avšak bez hlasovacího práva. Je-li Úřad evropského veřejného žalobce přizván na schůzi kolegia, Eurojust mu poskytne příslušné podklady k jednání.\nČlánek 14\nPravidla hlasování kolegia\n1.   Není-li stanoveno jinak a v případech, kdy se nepodaří dosáhnout konsenzu, kolegium přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů.\n2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti hlasujícího člena je zástupce oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7. V nepřítomnosti zástupce je asistent také oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7.\nČlánek 15\nRoční a víceleté programování\n1.   Do 30. listopadu každého roku kolegium přijme programový dokument, který obsahuje roční a víceleté programování, na základě návrhu vypracovaného správním ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Kolegium programový dokument předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Úřadu evropského veřejného žalobce. Programový dokument se stává definitivním po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a podle potřeby je příslušným způsobem upraven.\n2.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.\n3.   Kolegium pozmění přijatý roční pracovní program, je-li Eurojustu svěřen nový úkol. Jakákoliv podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Kolegium může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na správního ředitele.\n4.   Víceletý pracovní program stanoví celkové strategické programování, včetně cílů, strategie spolupráce s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 52, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Rovněž stanoví programování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Programování zdrojů se každoročně aktualizuje. Strategické programování se aktualizuje podle potřeby a zejména s ohledem na výsledek hodnocení podle článku 69.\nODDÍL IV\nVýkonná rada\nČlánek 16\nFungování výkonné rady\n1.   Kolegiu napomáhá výkonná rada. Výkonná rada odpovídá za přijímání správních rozhodnutí k zajištění řádného fungování Eurojustu. Dohlíží na nezbytnou přípravnou činnost správního ředitele týkající se jiných správních záležitostí k přijetí kolegiem. Neúčastní se výkonu operativních pravomocí Eurojustu uvedených v článcích 4 a 5.\n2.   Výkonná rada se může při plnění svých úkolů radit s kolegiem.\n3.   Výkonná rada rovněž:\na)\npřezkoumává programový dokument uvedený v článku 15 na základě návrhu vypracovaného správním ředitelem a předkládá jej kolegiu k přijetí;\nb)\nna základě návrhu vypracovaného správním ředitelem přijímá strategii Eurojustu pro boj proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, která mají být v tomto ohledu provedena;\nc)\npřijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“) stanovených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (18) v souladu s článkem 110 služebního řádu;\nd)\nzajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv, hodnocení a vyšetřování, včetně zjištění a doporučení evropského inspektora ochrany údajů a úřadu OLAF;\ne)\npřijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytváření a podle potřeby úpravy interních správních struktur Eurojustu;\nf)\naniž jsou dotčeny povinnosti správního ředitele stanovené v článku 18, pomáhá a radí správnímu řediteli při provádění rozhodnutí kolegia s cílem posilovat dohled nad správním a rozpočtovým řízením;\ng)\nplní jakékoli další správní úkoly, kterými ji pověří kolegium podle čl. 5 odst. 4;\nh)\npřijímá finanční pravidla platná pro Eurojust v souladu s článkem 64;\ni)\nv souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterými přenáší příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na správního ředitele a kterými stanoví podmínky, za nichž lze toto přenesení pravomocí pozastavit; správní ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby;\nj)\npřezkoumává návrh ročního rozpočtu Eurojustu, který přijímá kolegium;\nk)\npřezkoumává návrh výroční zprávy o činnosti Eurojustu a předkládá ji kolegiu k přijetí;\nl)\njmenuje účetního a pověřence pro ochranu osobních údajů, kteří jsou při plnění svých povinností funkčně nezávislí.\n4.   Výkonná rada se skládá z předsedy a místopředsedů Eurojustu, jednoho zástupce Komise a dvou dalších členů kolegia určených na základě systému dvouleté rotace v souladu s jednacím řádem Eurojustu. Správní ředitel se účastní schůzí výkonné rady bez hlasovacího práva.\n5.   Předseda Eurojustu je předsedou výkonné rady. Výkonná rada přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Eurojustu.\n6.   Funkční období členů výkonné rady končí s uplynutím jejich funkčního období jako národního člena, předsedy nebo místopředsedy.\n7.   Výkonná rada se schází alespoň jednou za měsíc. Výkonná rada se schází rovněž z podnětu svého předsedy nebo na žádost Komise nebo na žádost nejméně dvou ze svých ostatních členů.\n8.   Eurojust zasílá Úřadu evropského veřejného žalobce pořad jednání schůzí výkonné rady a konzultuje s ním, zda je zapotřebí, aby se těchto schůzí účastnil. Eurojust přizve Úřad evropského veřejného žalobce k účasti na schůzích, avšak bez hlasovacího práva, kdykoliv se projednávají záležitosti relevantní pro fungování Úřadu evropského veřejného žalobce.\nJe-li Úřad evropského veřejného žalobce přizván na schůzi výkonné rady, Eurojust mu poskytne příslušné podklady k jednání.\nODDÍL V\nSprávní ředitel\nČlánek 17\nPostavení správního ředitele\n1.   Správní ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Eurojustu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\n2.   Správního ředitele jmenuje kolegium ze seznamu uchazečů navržených výkonnou radou v otevřeném a transparentním výběrovém řízení v souladu s jednacím řádem Eurojustu. Pro účely uzavření pracovní smlouvy se správním ředitelem je Eurojust zastoupen svým předsedou.\n3.   Funkční období správního ředitele je čtyřleté. Před koncem tohoto období provede výkonná rada posouzení, ve kterém zohlední hodnocení výsledků správního ředitele.\n4.   Kolegium může na návrh výkonné rady, který zohlední posouzení podle odstavce 3, funkční období správního ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.\n5.   Správní ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž funkci.\n6.   Správní ředitel zodpovídá kolegiu.\n7.   Správní ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí kolegia, které jedná na návrh výkonné rady.\nČlánek 18\nPovinnosti správního ředitele\n1.   Pro správní účely je Eurojust řízen svým správním ředitelem.\n2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci kolegia nebo výkonné rady, jedná správní ředitel při plnění svých povinností nezávisle a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.\n3.   Správní ředitel zastupuje Eurojust v právních otázkách.\n4.   Správní ředitel odpovídá za plnění správních úkolů svěřených Eurojustu, zejména za:\na)\nkaždodenní správu Eurojustu a řízení zaměstnanců;\nb)\nprovádění rozhodnutí přijatých kolegiem a výkonnou radou;\nc)\nvypracování návrhu programového dokumentu uvedeného v článku 15 a jeho předložení výkonné radě k přezkumu;\nd)\nprovádění programového dokumentu uvedeného v článku 15 a předkládání zpráv o jeho provádění výkonné radě a kolegiu;\ne)\nvypracování výroční zprávy o činnosti Eurojustu a její předložení výkonné radě k přezkumu a kolegiu k přijetí;\nf)\nvypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv, hodnocení a vyšetřování, včetně těch, které vypracují evropský inspektor ochrany údajů a úřad OLAF, a za podání zprávy o pokroku dvakrát ročně kolegiu, výkonné radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů;\ng)\nvypracování strategie Eurojustu pro boj proti podvodům a její předložení výkonné radě k přijetí;\nh)\nvypracování návrhu finančních pravidel pro Eurojust;\ni)\nvypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů Eurojustu a plnění jeho rozpočtu;\nj)\nvýkon pravomocí ve vztahu k zaměstnancům Eurojustu, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\nk)\nposkytování nezbytné administrativní podpory pro usnadnění operativní práce Eurojustu;\nl)\nposkytování podpory předsedovi a místopředsedům při plnění jejich povinností;\nm)\nvypracování předběžného návrhu ročního rozpočtu Eurojustu, kterou před přijetím kolegiem přezkoumá výkonná rada.\nKAPITOLA III\nOPERATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI\nČlánek 19\nMechanismus stálé koordinace\n1.   Aby Eurojust plnil své úkoly v naléhavých případech, zřídí mechanismus stálé koordinace, který bude kdykoli schopen přijmout a zpracovat žádosti, jež jsou mu předloženy. Mechanismus stálé koordinace bude dosažitelný 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu.\n2.   Mechanismus stálé koordinace se skládá z jednoho zástupce mechanismu stálé koordinace za každý členský stát, který může být národním členem, jeho zástupcem, asistentem oprávněným zastupovat národního člena nebo vyslaným národním odborníkem. Zástupce mechanismu stálé koordinace musí být připraven jednat 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu.\n3.   Pokud jde o výkon žádosti v jejich členském státě, jednají zástupci mechanismu stálé koordinace efektivně a bez prodlení.\nČlánek 20\nNárodní koordinační systém Eurojustu\n1.   Každý členský stát jmenuje jednoho nebo více národních zpravodajů pro Eurojust.\n2.   Všichni národní zpravodajové jmenovaní členskými státy podle odstavce 1 musí mít schopnosti a zkušenosti nezbytné pro plnění svých povinností.\n3.   Každý členský stát zavede národní koordinační systém Eurojustu s cílem zajistit koordinaci práce:\na)\nnárodních zpravodajů pro Eurojust;\nb)\npřípadných národních zpravodajů pro otázky týkající se působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce;\nc)\nnárodního zpravodaje pro Eurojust pro otázky terorismu;\nd)\nnárodního zpravodaje pro Evropskou soudní síť v trestních věcech a nejvýše tří dalších kontaktních míst uvedené Evropské soudní sítě;\ne)\nnárodních členů nebo kontaktních míst sítě pro společné vyšetřovací týmy a národních členů nebo kontaktních míst sítí zřízených rozhodnutími 2002/494/SVV, 2007/845/SVV a 2008/852/SVV;\nf)\npřípadně jiných příslušných justičních orgánů.\n4.   Osoby uvedené v odstavcích 1 a 3 si ponechají svou funkci a postavení podle vnitrostátního práva, aniž by to mělo významný dopad na plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.\n5.   Národní zpravodajové pro Eurojust odpovídají za fungování národního koordinačního systému Eurojustu. Je-li jmenováno více zpravodajů pro Eurojust, odpovídá za fungování jejich národního koordinačního systému Eurojustu jeden z nich.\n6.   Národní členové musí být informováni o všech schůzích svého národního koordinačního systému Eurojustu, na kterých jsou projednávány záležitosti související s jednotlivými případy. Národní členové se mohou těchto schůzí účastnit dle potřeby.\n7.   Každý národní koordinační systém Eurojustu usnadňuje plnění úkolů Eurojustu v dotčeném členském státě zejména tím, že:\na)\nzajišťuje, aby systému řízení případů podle článku 23 byly účinným a spolehlivým způsobem poskytovány informace týkající se dotyčného členského státu;\nb)\npomáhá určovat, zda by žádost měla být vyřizována za pomoci Eurojustu nebo Evropské soudní sítě;\nc)\npomáhá národnímu členovi určit příslušné orgány pro výkon žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně žádostí a rozhodnutí, které se zakládají na nástrojích provádějících zásadu vzájemného uznávání;\nd)\nudržuje úzké vztahy s národní jednotkou Europolu, dalšími kontaktními místy Evropské soudní sítě a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány.\n8.   Za účelem plnění cílů podle odstavce 7 osoby uvedené v odstavci 1 a odst. 3 písm. a), b) a c) jsou a osoby nebo orgány uvedené v odst. 3 písm. d) a e) mohou být připojeny k systému řízení případů v souladu s tímto článkem a články 23, 24, 25 a 34. Náklady na připojení k systému řízení případů se hradí ze souhrnného rozpočtu Unie.\n9.   Zřízení národního koordinačního systému Eurojustu a jmenování národních zpravodajů nevylučují přímý kontakt mezi národním členem a příslušnými orgány jeho členského státu.\nČlánek 21\nVýměna informací s členskými státy a mezi národními členy\n1.   Příslušné orgány členských států si s Eurojustem vyměňují veškeré informace nezbytné k plnění jeho úkolů podle článků 2 a 4 v souladu s použitelnými pravidly pro ochranu údajů. To zahrnuje alespoň informace uvedené v odstavcích 4, 5 a 6 tohoto článku.\n2.   Předání informací Eurojustu se chápe jako žádost o pomoc Eurojustu v daném případě, pouze pokud to příslušný orgán výslovně uvede.\n3.   Národní členové si bez předchozího povolení mezi sebou nebo se svými příslušnými vnitrostátními orgány vyměňují veškeré informace nezbytné k plnění úkolů Eurojustu. Příslušné vnitrostátní orgány zejména neprodleně informují své národní členy o případu, jenž se jich týká.\n4.   Příslušné vnitrostátní orgány informují své národní členy o zřízení společných vyšetřovacích týmů a o výsledcích jejich práce.\n5.   Příslušné vnitrostátní orgány informují své národní členy bez zbytečného odkladu o každém případu, který se týká nejméně tří členských států a ohledně něhož byla nejméně dvěma členským státům předána žádost nebo rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně žádosti nebo rozhodnutí, které se zakládají na nástrojích provádějících zásadu vzájemného uznávání, je-li splněna jedna či více těchto podmínek:\na)\njedná se o trestný čin, za nějž lze v dožadujícím nebo vydávajícím členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nejméně pěti nebo šesti let, o čemž rozhodne dotyčný členský stát, a který spočívá v některém z těchto jednání:\ni)\nobchod s lidmi;\nii)\npohlavní zneužívání nebo pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům;\niii)\nobchod s drogami;\niv)\nnedovolený obchod se střelnými zbraněmi, jejich součástmi nebo díly, střelivem nebo výbušninami;\nv)\nkorupce;\nvi)\ntrestná činnost proti finančním zájmům Unie;\nvii)\npadělání peněz nebo platebních prostředků;\nviii)\npraní peněz;\nix)\npočítačová trestná činnost;\nb)\nexistují konkrétní poznatky o zapojení zločinného spolčení;\nc)\nexistují poznatky, že by případ mohl mít závažný přeshraniční rozměr nebo by mohl mít dopad na úrovni Unie nebo dopad na členské státy jiné než ty, které jsou do případu přímo zapojeny.\n6.   Příslušné vnitrostátní orgány informují své národní členy o:\na)\npřípadech, kdy došlo nebo pravděpodobně dojde ke kompetenčním sporům;\nb)\nsledovaných zásilkách týkajících se alespoň tří států, z nichž alespoň dva jsou členskými státy;\nc)\nopakovaných obtížích či odmítnutích při výkonu žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně žádostí a rozhodnutí, které se zakládají na nástrojích provádějících zásadu vzájemného uznávání.\n7.   Příslušné vnitrostátní orgány nejsou povinny poskytovat informace v konkrétních případech, pokud by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo ohrozilo bezpečnost fyzických osob.\n8.   Tímto článkem nejsou dotčeny podmínky stanovené v dvoustranných nebo mnohostranných dohodách nebo ujednáních mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně podmínek stanovených třetími zeměmi pro využití jimi poskytnutých informací.\n9.   Tímto článkem nejsou dotčeny ostatní povinnosti týkající se předávání informací Eurojustu, včetně povinností podle rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (19).\n10.   Informace uvedené v tomto článku jsou předávány strukturovaným způsobem stanoveným Eurojustem. Příslušný vnitrostátní orgán není povinen tyto informace poskytnout, pokud již byly Eurojustu předány na základě jiných ustanovení tohoto nařízení.\nČlánek 22\nInformace poskytované Eurojustem příslušným vnitrostátním orgánům\n1.   Eurojust poskytuje bez zbytečného odkladu příslušným vnitrostátním orgánům informace o výsledcích zpracování informací, včetně existence vazeb na případy již uložené v systému řízení případů. Tyto informace mohou obsahovat osobní údaje.\n2.   Pokud příslušný vnitrostátní orgán požádá Eurojust o poskytnutí informací v určité lhůtě, Eurojust je předá v této lhůtě.\nČlánek 23\nSystém řízení případů, rejstřík a dočasné pracovní soubory\n1.   Eurojust zřizuje systém řízení případů, který se skládá z dočasných pracovních souborů a z rejstříku obsahujících osobní údaje podle přílohy II a jiné údaje.\n2.   Účelem systému řízení případů je:\na)\npodpora vedení a koordinace vyšetřování a stíhání, při kterých je Eurojust nápomocen, a zejména vzájemné provázání informací;\nb)\nusnadnění přístupu k informacím o probíhajících vyšetřováních a stíháních;\nc)\nusnadnění dohledu nad zákonností zpracování osobních údajů Eurojustem a nad jeho souladem s použitelnými pravidly pro ochranu údajů.\n3.   Systém řízení případů může být připojen k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení uvedenému v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV (20).\n4.   Rejstřík obsahuje odkazy na dočasné pracovní soubory zpracovávané v rámci Eurojustu a nesmí obsahovat osobní údaje jiné než uvedené v bodě 1 písm. a) až i), k) a m) a v bodě 2 přílohy II.\n5.   Při plnění svých povinností mohou národní členové zpracovávat údaje o jednotlivých případech, na kterých pracují, v dočasném pracovním souboru. Umožní pověřenci pro ochranu osobních údajů přístup k tomuto dočasnému pracovnímu souboru. Dotčený národní člen informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o zřízení každého nového dočasného pracovního souboru obsahujícího osobní údaje.\n6.   Pro účely zpracování operativních osobních údajů nesmí Eurojust zřídit jiný automatizovaný soubor údajů než systém řízení případů. Národní člen však může osobní údaje dočasně uchovávat a analyzovat, aby mohl určit, zda jsou relevantní pro úkoly Eurojustu a mohou být zahrnuty do systému řízení případů. Tyto údaje mohou být uchovávány po dobu nejvýše tři měsíce.\nČlánek 24\nFungování dočasných pracovních souborů a rejstříku\n1.   Dočasný pracovní soubor zřizuje dotyčný národní člen pro každý případ, o němž mu jsou předány informace, pokud je toto předání v souladu s tímto nařízením nebo s jinými platnými právními nástroji. Národní člen odpovídá za správu dočasných pracovních souborů, které zřídil.\n2.   Národní člen, který zřídil dočasný pracovní soubor, rozhodne v jednotlivých případech, zda přístup do tohoto souboru omezí nebo zda soubor či jeho části zpřístupní ostatním národním členům nebo oprávněným zaměstnancům Eurojustu nebo jakékoliv jiné osobě pracující pro Eurojust, která získala potřebné oprávnění od správního ředitele.\n3.   Národní člen, který zřídil dočasný pracovní soubor, rovněž rozhodne o tom, které informace související s tímto souborem se uvedou v rejstříku v souladu s čl. 23 odst. 4.\nČlánek 25\nPřístup k systému řízení případů na vnitrostátní úrovni\n1.   Jestliže jsou osoby uvedené v čl. 20 odst. 3 připojené k systému řízení případů, mají přístup pouze k:\na)\nrejstříku, pokud národní člen, který rozhodl o vložení údajů do rejstříku, tento přístup výslovně neodepřel;\nb)\ndočasným pracovním souborům zřízeným národním členem svého členského státu;\nc)\ndočasným pracovním souborům zřízeným národním členem jiných členských států, k nimž národní člen jejich členského státu získal přístup, pokud národní člen, který dočasný pracovní soubor zřídil, tento přístup výslovně neodepřel.\n2.   Národní člen v mezích stanovených v odstavci 1 tohoto článku rozhodne o rozsahu přístupu k dočasným pracovním souborům, který je v jeho členském státě povolen osobám uvedeným v čl. 20 odst. 3 připojeným k systému řízení případů.\n3.   Každý členský stát rozhodne, po konzultaci se svým národním členem, o rozsahu přístupu do rejstříku, který je v tomto členském státu povolen osobám uvedeným v čl. 20 odst. 3 připojeným k systému řízení případů. Členské státy oznámí své rozhodnutí o provedení tohoto odstavce Eurojustu a Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.\n4.   Osoby, jimž byl povolen přístup v souladu s odstavcem 2, mají přístup do rejstříku alespoň v míře nutné pro přístup k dočasným pracovním souborům, k nimž jim byl povolen přístup.\nKAPITOLA IV\nZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ\nČlánek 26\nZpracování osobních údajů Eurojustem\n1.   Na zpracování operativních osobních údajů Eurojustem se použije toto nařízení a článek 3 a kapitola IX nařízení (EU) 2018/1725. Na zpracování administrativních osobních údajů Eurojustem se rovněž použije nařízení (EU) 2018/1725, s výjimkou jeho kapitoly IX.\n2.   Odkazy na „použitelná pravidla pro ochranu údajů“ v tomto nařízení se považují za odkazy na ustanovení o ochraně údajů obsažená v tomto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725.\n3.   Pravidla pro ochranu údajů při zpracovávání operativních osobních údajů stanovená tímto nařízením se považují za zvláštní pravidla na ochranu údajů ve vztahu k obecným pravidlům stanoveným článkem 3 a kapitolou IX nařízení (EU) 2018/1725.\n4.   Eurojust stanoví lhůty pro uchovávání administrativních osobních údajů v ustanoveních svého jednacího řádu týkajících se ochrany údajů.\nČlánek 27\nZpracování operativních osobních údajů\n1.   V míře nezbytné k plnění svých úkolů může Eurojust v rámci své působnosti a za účelem výkonu svých operativních pravomocí zpracovávat automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech v souladu s tímto nařízením pouze operativní osobní údaje uvedené v bodě 1 přílohy II týkající se osob, u nichž podle vnitrostátního práva dotčených členských států existují závažné důvody se domnívat, že spáchaly nebo se chystají spáchat trestný čin, který spadá do působnosti Eurojustu, nebo osob, které byly za takový trestný čin odsouzeny.\n2.   Eurojust může zpracovávat pouze operativní osobní údaje uvedené v bodě 2 přílohy II týkající se osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotyčných členských států považovány v trestním vyšetřování nebo stíhání týkajícím se jednoho nebo více druhů trestné činnosti a trestných činů uvedených v článku 3 za oběti nebo třetí strany dotčené trestným činem, jako jsou osoby, které by mohly být předvolány jako svědci, nebo osob, které mohou poskytovat informace o trestných činech, nebo kontaktní osoby či společníci osob uvedených v odstavci 1. Tyto operativní osobní údaje lze zpracovávat pouze tehdy, je-li to nutné pro splnění úkolů Eurojustu v rámci jeho působnosti a za účelem výkonu jeho operativních pravomocí.\n3.   Ve výjimečných případech, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1, může Eurojust rovněž po omezenou dobu, která nesmí být delší než doba potřebná pro uzavření případu, v souvislosti s nímž se údaje zpracovávají, zpracovávat i jiné operativní osobní údaje než ty, které jsou uvedeny v příloze II, které se týkají okolností trestného činu, jsou-li bezprostředně významné pro probíhající vyšetřování, která Eurojust koordinuje nebo pomáhá koordinovat, a jsou součástí těchto vyšetřování. Pověřenec pro ochranu osobních údajů uvedený v článku 36 musí být neprodleně informován o zpracování takových operativních osobních údajů a o konkrétních okolnostech, které odůvodňují nezbytnost zpracovávat tyto operativní osobní údaje. Týkají-li se tyto jiné údaje svědků či obětí ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, přijmou rozhodnutí o jejich zpracování společně dotčení národní členové.\n4.   Eurojust může zpracovávat zvláštní kategorie operativních osobních údajů v souladu s článkem 76 nařízení (EU) 2018/1725. Tyto údaje nesmějí být zpracovány v rejstříku uvedeném v čl. 23 odst. 4 tohoto nařízení. Týkají-li se tyto jiné údaje svědků či obětí ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, přijímají rozhodnutí o jejich zpracování dotčení národní členové.\nČlánek 28\nZpracování z pověření Eurojustu nebo zpracovatele\nZpracovatel a jakákoli osoba, která jedná z pověření Eurojustu nebo zpracovatele a má přístup k operativním osobním údajům, může tyto osobní údaje zpracovávat pouze na pokyn Eurojustu, ledaže jí jejich zpracování ukládá právo Unie nebo členského státu.\nČlánek 29\nLhůty pro uchovávání operativních osobních údajů\n1.   Eurojust uchovává operativní osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou pro plnění svých úkolů. Zejména, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nesmějí být operativní osobní údaje uvedené v článku 27 uchovávány po tom z následujících dní, který nastane jako první:\na)\nden, od kterého není v důsledku uplynutí promlčecí lhůty možné stíhání ve všech členských státech dotčených vyšetřováním a stíháním;\nb)\nden, kdy byl Eurojust informován o tom, že dotyčná osoba byla rozsudkem pravomocně zproštěna viny; v takovém případě informuje dotčený členský stát Eurojust neprodleně;\nc)\ntři roky ode dne nabytí právní moci rozsudku v posledním členském státě dotčeném vyšetřováním nebo stíháním;\nd)\nden, kdy Eurojust a dotyčné členské státy společně uznaly nebo rozhodly, že již není nutné, aby Eurojust koordinoval vyšetřování a stíhání, pokud neexistuje povinnost poskytnout Eurojustu tuto informaci v souladu s čl. 21 odst. 5 nebo 6;\ne)\ntři roky ode dne, kdy byly operativní osobní údaje předány v souladu s čl. 21 odst. 5 nebo 6.\n2.   Dodržování lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku Eurojust průběžně přezkoumává pomocí vhodného automatizovaného postupu, zejména od okamžiku, kdy případ uzavřel. Nezbytnost uchování údajů se dále přezkoumává každé tři roky od jejich vložení a výsledky tohoto přezkumu se uplatní na případ jako celek. Uchovávají-li se operativní osobní údaje uvedené v čl. 27 odst. 4 déle než pět let, musí o tom být informován evropský inspektor ochrany údajů.\n3.   Než uplyne některá ze lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavci 1, přezkoumá Eurojust, zda je další uchování operativních osobních údajů potřebné pro plnění jeho úkolů. Může rozhodnout o výjimečném uchování těchto osobních údajů až do následujícího přezkumu. Důvody k dalšímu uchování musí být opodstatněné a musí být zaznamenány. Není-li v době přezkumu přijato žádné rozhodnutí o dalším uchování operativních osobních údajů, tyto údaje se automaticky vymaží.\n4.   Pokud se operativní osobní údaje v souladu s odstavcem 3 uchovávají po dobu delší, než jsou lhůty pro uchovávání uvedené v odstavci 1, provede evropský inspektor ochrany údajů každé tři roky další přezkum nezbytnosti uchovávat tyto údaje.\n5.   Jakmile uplyne lhůta pro uchovávání posledního automatizovaného údaje v souboru, zničí se všechny dokumenty ze souboru s výjimkou originálů dokumentů, které Eurojust obdržel od vnitrostátních orgánů a které musí být vráceny osobě, která je poskytla.\n6.   U vyšetřování nebo stíhání, které Eurojust koordinoval, se dotčení národní členové navzájem informují, kdykoliv obdrží informace, že bylo vyšetřování nebo stíhání zastaveno nebo že veškerá soudní rozhodnutí týkající se daného případu nabyla právní moci.\n7.   Odstavec 5 se nepoužije, pokud:\na)\nby to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu; v takových případech se operativní osobní údaje použijí jen s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů;\nb)\nsubjekt údajů zpochybňuje přesnost operativních osobních údajů; v takovém případě se odstavec 5 nepoužije po dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo případně Eurojust ověřily přesnost těchto údajů;\nc)\noperativní osobní údaje musí být uchovány pro účely dokazování nebo pro stanovení, výkon nebo obranu právních nároků;\nd)\nsubjekt údajů odmítá výmaz operativních osobních údajů a žádá místo toho o omezení jejich použití, nebo\ne)\noperativní osobní údaje jsou nadále zapotřebí pro účely archivace ve veřejném zájmu nebo ke statistickým účelům.\nČlánek 30\nBezpečnost operativních osobních údajů\nEurojust a členské státy zavedou mechanismy k zajištění toho, aby se bezpečnostní opatření uvedená v článku 91 nařízení (EU) 2018/1725 uplatňovala ve všech informačních systémech.\nČlánek 31\nPrávo subjektu údajů na přístup k osobním údajům\n1.   Subjekt údajů, který si přeje uplatnit své právo na přístup k operativním osobním údajům podle článku 80 nařízení (EU) 2018/1725, které se týkají tohoto subjektu údajů a které zpracovává Eurojust, může podat žádost u Eurojustu nebo u vnitrostátního dozorového úřadu v členském státě podle vlastního výběru. Uvedený úřad postoupí žádost Eurojustu a v každém případě nejpozději jeden měsíc ode dne, kdy ji obdržel.\n2.   Eurojust odpoví na žádost bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději tři měsíce ode dne, kdy ji obdržel.\n3.   Po obdržení žádosti a před přijetím rozhodnutí konzultuje Eurojust s příslušnými orgány dotčených členských států. Rozhodnutí o přístupu k údajům smí být Eurojustem přijato pouze za úzké spolupráce s členskými státy, jichž se sdělení těchto údajů přímo týká. Pokud členský stát vznese námitku proti rozhodnutí navrhovanému Eurojustem, sdělí mu důvody této námitky. Eurojust takové námitce vyhoví. Dotčení národní členové následně vyrozumí příslušné orgány o obsahu rozhodnutí Eurojustu.\n4.   Žádost vyřizují a jménem Eurojustu o ní rozhodují dotčení národní členové. Nedojdou-li ke shodě, postoupí žádost kolegiu, které o ní rozhodne dvoutřetinovou většinou.\nČlánek 32\nOmezení práva na přístup\nV případech uvedených v článku 81 nařízení (EU) 2018/1725 Eurojust informuje subjekt údajů po konzultaci s příslušnými orgány dotčených členských států v souladu s čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení.\nČlánek 33\nPrávo na omezení zpracování údajů\nAniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 29 odst. 7 tohoto nařízení, smějí být operativní osobní údaje, jejichž zpracování bylo omezeno podle čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725, zpracovávány pouze z důvodu ochrany práv subjektu údajů či jiné fyzické nebo právnické osoby, která je účastníkem řízení, jehož účastníkem je i Eurojust, nebo pro účely stanovené v čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.\nČlánek 34\nOprávněný přístup k operativním osobním údajům v rámci Eurojustu\nPřístup k osobním údajům zpracovávaným Eurojustem za účelem plnění jeho úkolů a v mezích stanovených v článcích 23, 24 a 25 mají výhradně národní členové, jejich zástupci, jejich asistenti a oprávnění vyslaní národní odborníci, osoby uvedené v čl. 20 odst. 3 připojené k systému řízení případů a oprávnění zaměstnanci Eurojustu.\nČlánek 35\nZáznamy týkající se kategorií činností zpracování\n1.   Eurojust vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování ve své působnosti. Tyto záznamy obsahují všechny tyto informace:\na)\nkontaktní údaje Eurojustu a jméno a kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů;\nb)\núčely zpracování;\nc)\npopis kategorií subjektů údajů a kategorií operativních osobních údajů;\nd)\nkategorie příjemců, kterým byly nebo budou operativní osobní údaje zpřístupněny, včetně příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;\ne)\ninformace o případném předání operativních osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace;\nf)\nje-li to možné, předpokládané lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;\ng)\nje-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v článku 91 nařízení (EU) 2018/1725.\n2.   Záznamy podle odstavce 1 se vyhotovují písemně, případně v elektronické formě.\n3.   Eurojust na požádání poskytne záznamy evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nČlánek 36\nJmenování pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Výkonná rada jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů. Pověřencem pro ochranu osobních údajů je zaměstnanec jmenovaný zvlášť pro tento účel. Při výkonu svých povinností jedná nezávisle a nesmí přijímat žádné pokyny.\n2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí být vybrán na základě svých profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly podle tohoto nařízení, zejména úkoly uvedené v článku 38.\n3.   Výběr pověřence pro ochranu osobních údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi jeho povinnostmi pověřence pro ochranu osobních údajů a jeho případnými dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení.\n4.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů je jmenován na dobu čtyř let a může být jmenován opakovaně, jeho celkové funkční období však nesmí přesáhnout osm let. Přestane-li pověřenec pro ochranu osobních údajů splňovat podmínky požadované pro výkon funkce, může jej výkonná rada odvolat, a to pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů.\n5.   Eurojust zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nČlánek 37\nPostavení pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Eurojust zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.\n2.   Eurojust podporuje pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 38 tím, že mu poskytuje zdroje a pracovníky nezbytné k plnění těchto úkolů a přístup k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí.\n3.   Eurojust zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se plnění svých úkolů. Výkonná rada nesmí pověřence pro ochranu osobních údajů propustit ani sankcionovat v souvislosti s plněním jeho úkolů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen kolegiu, pokud jde o operativní osobní údaje, a výkonné radě, pokud jde o administrativní osobní údaje.\n4.   Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů a výkonem jejich práv podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) 2018/1725.\n5.   Výkonná rada přijme prováděcí pravidla pro činnost pověřence pro ochranu osobních údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo pověřence pro ochranu osobních údajů, odvolání, úkolů, povinností a pravomocí pověřence pro ochranu osobních údajů, jakož i záruk jeho nezávislosti.\n6.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů a jeho pracovníci jsou vázáni povinností zachovávat důvěrnost podle článku 72.\n7.   Správce a zpracovatel, příslušný výbor zaměstnanců nebo jakákoli fyzická osoba mohou pověřence pro ochranu osobních údajů konzultovat přímo v jakékoli záležitosti týkající se výkladu nebo používání tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725, aniž by využívali úřední cesty. Nikomu nesmí být na újmu, že upozornil pověřence pro ochranu osobních údajů na skutečnost, při níž podle něj došlo k porušení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725.\n8.   Eurojust pověřence pro ochranu osobních údajů po jeho jmenování registruje u evropského inspektora ochrany údajů.\nČlánek 38\nÚkoly pověřence pro ochranu osobních údajů\n1.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává zejména tyto úkoly týkající se zpracovávání osobních údajů:\na)\nnezávisle zajišťuje, aby Eurojust dodržoval ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 týkající se ochrany údajů a příslušná ustanovení jednacího řádu Eurojustu týkající se ochrany údajů; přitom dohlíží na dodržování tohoto nařízení, nařízení (EU) 2018/1725 a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany osobních údajů a na soulad s koncepcemi Eurojustu v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení úkolů, zvyšování povědomí a odborné přípravy zaměstnanců zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;\nb)\nposkytuje informace a poradenství Eurojustu a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování osobních údajů, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení, nařízení (EU) 2018/1725 a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;\nc)\nna požádání poskytuje poradenství, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a kontroluje jeho uplatňování podle článku 89 nařízení (EU) 2018/1725;\nd)\nzajišťuje, aby záznam o předání a přijetí osobních údajů byl uchováván v souladu s jednacím řádem Eurojustu;\ne)\nspolupracuje se zaměstnanci Eurojustu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství týkající se zpracování údajů;\nf)\nspolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů;\ng)\nzajišťuje informovanost subjektů údajů o jejich právech podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725;\nh)\npůsobí jako kontaktní místo pro evropského inspektora ochrany údajů v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 90 nařízení (EU) 2018/1725, a případně vede konzultace v jakékoli jiné věci;\ni)\nna požádání poskytuje poradenství, pokud jde o nezbytnost ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 92 a 93 nařízení (EU) 2018/1725;\nj)\nvypracovává výroční zprávu a předává ji výkonné radě, kolegiu a evropskému inspektorovi ochrany údajů.\n2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává funkce stanovené nařízením (EU) 2018/1725 ve vztahu k administrativním osobním údajům.\n3.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů a pracovníci Eurojustu, kteří mu jsou nápomocni při plnění jeho povinností, mají přístup k osobním údajům zpracovávaným Eurojustem a do jeho prostor v rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů.\n4.   Dojde-li pověřenec pro ochranu osobních údajů k závěru, že nebyla dodržena ustanovení nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování administrativních osobních údajů nebo ustanovení tohoto nařízení nebo článku 3 a kapitoly IX nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování operativních osobních údajů, informuje o tom výkonnou radu a požádá ji, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li výkonná rada nápravu ve stanovené lhůtě, pověřenec pro ochranu osobních údajů postoupí záležitost evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nČlánek 39\nOznámení případů porušení ochrany osobních údajů dotčeným orgánům\n1.   V případě porušení zabezpečení osobních údajů oznámí Eurojust toto porušení bez zbytečného odkladu příslušným orgánům dotčených členských států.\n2.   V oznámení podle odstavce 1 musí být přinejmenším:\na)\npopsána povaha daného případu porušení zabezpečení osobních údajů včetně, pokud je to možné a vhodné, kategorií a množství dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů údajů;\nb)\npopsány možné důsledky porušení zabezpečení osobních údajů;\nc)\npopsána opatření, která Eurojust navrhl nebo přijal s cílem vyřešit dané porušení zabezpečení osobních údajů a\nd)\npřípadně doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané porušení zabezpečení osobních údajů mohlo mít.\nČlánek 40\nDozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů je pověřen monitorováním a zajišťováním toho, aby byla uplatňována ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním operativních osobních údajů Eurojustem, a poskytováním poradenství Eurojustu a subjektům údajů ke všem otázkám, které se týkají zpracování operativních osobních údajů. Za tímto účelem plní evropský inspektor ochrany údajů úkoly stanovené v odstavci 2 tohoto článku, vykonává pravomoci svěřené podle odstavce 3 tohoto článku a spolupracuje s vnitrostátními dozorovými úřady v souladu s článkem 42.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů má podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 tyto úkoly:\na)\nvyslechnout a posoudit stížnosti a v přiměřené době sdělit subjektu údajů výsledky;\nb)\nprovádět vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době sdělit subjektu údajů výsledky;\nc)\nkontrolovat a zajišťovat uplatňování ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 týkajících se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním operativních osobních údajů Eurojustem;\nd)\nbuď z vlastního podnětu, nebo v rámci konzultace poskytovat poradenství Eurojustu ke všem otázkám, které se týkají zpracování operativních osobních údajů, zejména předtím, než Eurojust vypracuje vnitřní pravidla týkající se ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním operativních osobních údajů.\n3.   Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 při zohlednění dopadů na vyšetřování a stíhání v členských státech:\na)\nposkytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;\nb)\npostoupit věc Eurojustu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování operativních osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;\nc)\nkonzultovat s Eurojustem v případech, kdy byly žádosti o výkon určitých práv týkajících se operativních osobních údajů zamítnuty v rozporu s článkem 31, 32 nebo 33 tohoto nařízení nebo články 77 až 82 nebo článkem 84 nařízení (EU) 2018/1725;\nd)\nzasílat Eurojustu upozornění;\ne)\nnařídit Eurojustu, aby opravil, omezil či vymazal operativní osobní údaje, které byly zpracovány Eurojustem v rozporu s ustanoveními o zpracovávání operativních osobních údajů, a oznámil tyto kroky třetím osobám, jimž byly tyto údaje sděleny, pokud to Eurojustu nebrání v plnění jeho úkolů stanovených v článku 2;\nf)\npředložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) za podmínek, které stanoví Smlouva o fungování EU;\ng)\nzasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru.\n4.   Evropský inspektor ochrany údajů má přístup k operativním osobním údajům zpracovávaným Eurojustem a do jeho prostor v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.\n5.   Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok zprávu o své činnosti dozoru nad Eurojustem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 60 nařízení (EU) 2018/1725. Vnitrostátní dozorové úřady jsou vyzvány, aby k této zprávě vznesly připomínky dříve, než se stane součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 60 nařízení (EU) 2018/1725. Evropský inspektor ochrany údajů v co největší míře zohlední připomínky vnitrostátních dozorových úřadů a v každém případě je uvede ve výroční zprávě.\n6.   Eurojust spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů při plnění jeho úkolů, pokud je o to požádán.\nČlánek 41\nSlužební tajemství evropského inspektora ochrany údajů\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů a jeho pracovníci jsou během svého funkčního období a po jeho skončení vázáni služebním tajemstvím, pokud jde o veškeré důvěrné informace, o nichž se dozvědí během plnění svých úředních povinností.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých pravomocí v oblasti dozoru bere v co nejvyšší míře ohled na důvěrnost vyšetřování a trestního řízení v souladu s právem Unie nebo členských států.\nČlánek 42\nSpolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními dozorovými úřady\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů jedná v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v konkrétních otázkách vyžadujících účast na vnitrostátní úrovni, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů nebo vnitrostátní dozorový úřad zjistí velké nesrovnalosti mezi postupy členských států nebo potenciálně nezákonné předávání prostřednictvím komunikačních kanálů Eurojustu nebo v souvislosti s otázkami týkajícími se provádění a výkladu tohoto nařízení nastolenými jedním nebo více vnitrostátními dozorovými úřady.\n2.   V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725.\n3.   Evropský inspektor ochrany údajů v plném rozsahu informuje vnitrostátní dozorové úřady o všech otázkách, které na ně mají přímý dopad nebo jsou pro ně jinak relevantní. Na žádost jednoho nebo více vnitrostátních dozorových úřadů je informuje o konkrétních záležitostech.\n4.   V případech týkajících se údajů pocházejících z jednoho nebo několika členských států, včetně případů uvedených v čl. 43 odst. 3, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s dotčenými vnitrostátními dozorovými úřady. Evropský inspektor ochrany údajů nerozhodne o dalším opatření, které má být přijato, dříve, než tyto vnitrostátní dozorové úřady informují evropského inspektora ochrany údajů o svém postoji ve lhůtě, kterou evropský inspektor ochrany údajů stanoví. Tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc ani delší než tři měsíce. Evropský inspektor ochrany údajů postoj dotčených vnitrostátních dozorových úřadů v co největší míře zohlední. V případech, kdy se evropský inspektor ochrany údajů nehodlá jejich postojem řídit, jim tuto skutečnost oznámí spolu s odůvodněním a předloží věc Evropské radě pro ochranu údajů.\nV případech, které evropský inspektor ochrany údajů považuje za krajně naléhavé, může rozhodnout o přijetí okamžitých opatření. V takových případech neprodleně informuje dotčené vnitrostátní dozorové úřady a zdůvodní naléhavou povahu situace a opatření, která přijal.\n5.   Vnitrostátní dozorové úřady informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s předáváním, vyhledáváním nebo jakýmkoliv jiným sdělováním operativních osobních údajů podle tohoto nařízení členskými státy.\nČlánek 43\nPrávo podat stížnost k evropskému inspektorovi ochrany údajů ohledně operativních osobních údajů\n1.   Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud se domnívá, že zpracováním operativních osobních údajů, které se ho týkají, Eurojust porušuje toto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725.\n2.   Týká-li se stížnost rozhodnutí podle článků 31, 32 nebo 33 tohoto nařízení nebo článků 80, 81 nebo 82 nařízení (EU) 2018/1725, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s vnitrostátními dozorovými úřady nebo příslušným justičním orgánem v členském státě, jenž byl zdrojem údajů, nebo v přímo dotčeném členském státě. Při přijímání svého rozhodnutí, které může zahrnovat i odmítnutí sdělit jakékoli informace, zohlední evropský inspektor ochrany údajů stanovisko vnitrostátního dozorového úřadu nebo příslušného justičního orgánu.\n3.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Eurojustu poskytl členský stát, zajistí v rámci svých pravomocí evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorový úřad členského státu, který údaje poskytl, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.\n4.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Eurojustu poskytly instituce nebo jiné subjekty Unie, třetí země či mezinárodní organizace, nebo zpracování údajů, které Eurojust získal z veřejně přístupných zdrojů, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Eurojust řádně provedl nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.\n5.   Evropský inspektor ochrany údajů informuje subjekt údajů o stavu řešení stížnosti a o jeho výsledku, jakož i o možnosti podat žalobu podle článku 44.\nČlánek 44\nPrávo na soudní přezkum vůči evropskému inspektorovi ochrany údajů\nProti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů týkajícím se operativních osobních údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru.\nČlánek 45\nOdpovědnost za ochranu údajů\n1.   Eurojust zpracovává operativní osobní údaje způsobem, který umožňuje stanovit, který orgán údaje poskytl nebo odkud byly údaje získány.\n2.   Za přesnost operativních osobních údajů odpovídá:\na)\nEurojust v případě operativních osobních údajů, které poskytl členský stát nebo orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, pokud byly poskytnuté údaje v průběhu jejich zpracovávání Eurojustem pozměněny;\nb)\nčlenský stát nebo orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, který údaje poskytl Eurojustu, pokud poskytnuté údaje v průběhu jejich zpracovávání Eurojustem pozměněny nebyly;\nc)\nEurojust v případě operativních osobních údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, jakož i operativních osobních údajů, které získal z veřejně dostupných zdrojů.\n3.   Za dodržování nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k administrativním osobním údajům a za dodržování tohoto nařízení a článku 3 a kapitoly IX nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k operativním osobním údajům odpovídá Eurojust.\nZa zákonnost předávání operativních osobních údajů odpovídají:\na)\npokud členský stát poskytl dotčené operativní osobní údaje Eurojustu, tento členský stát;\nb)\nEurojust, pokud poskytl dotčené operativní osobní údaje členským státům, orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, třetím zemím či mezinárodním organizacím.\n4.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, odpovídá Eurojust za všechny údaje, které zpracovává.\nČlánek 46\nOdpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů\n1.   V souladu s článkem 340 Smlouvy o fungování o EU odpovídá Eurojust za újmu způsobenou jakékoliv osobě v důsledku jím provedeného neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů.\n2.   Stížnostmi proti Eurojustu ohledně odpovědnosti za újmu podle odstavce 1 tohoto článku se zabývá Soudní dvůr v souladu s článkem 268 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Každý členský stát odpovídá v souladu se svým vnitrostátním právem za újmu způsobenou jakékoliv fyzické osobě v důsledku jím provedeného neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů, které byly předány Eurojustu.\nKAPITOLA V\nVZTAHY S PARTNERY\nODDÍL I\nSpolečná ustanovení\nČlánek 47\nSpolečná ustanovení\n1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Eurojust navázat a udržovat spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v souladu s jejich cíli a s příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi v souladu se strategií spolupráce uvedenou v článku 52.\n2.   Pokud je to relevantní pro plnění jeho úkolů a s výhradou jakýchkoli omezení podle čl. 21 odst. 8 a článku 76, může si Eurojust se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku přímo vyměňovat všechny informace, s výjimkou osobních údajů.\n3.   Pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 může Eurojust se subjekty uvedenými v odstavci 1 uzavírat pracovní ujednání. Tato pracovní ujednání nepředstavují základ umožňující výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.\n4.   Eurojust může získávat a zpracovávat osobní údaje získané od subjektů uvedených v odstavci 1, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů a je-li to v souladu s použitelnými pravidly pro ochranu údajů.\n5.   Eurojust předává osobní údaje orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů a je-li to v souladu s články 55 a 56. Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá si Eurojust souhlas příslušného orgánu tohoto členského státu, neudělil-li tento členský stát předchozí povolení k takovému dalšímu předávání obecnou formou nebo s výhradou zvláštních podmínek. Tento souhlas může být kdykoliv zrušen.\n6.   Osobní údaje, které členské státy, orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, třetí země či mezinárodní organizace získaly od Eurojustu, nesmějí být dále předány třetím stranám, ledaže jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nEurojust získal předchozí souhlas členského státu, který údaje poskytl;\nb)\nEurojust dal po zvážení okolností daného případu svůj výslovný souhlas;\nc)\ndalší předání je pouze pro konkrétní účel, který není neslučitelný s účelem, pro nějž byly údaje předány.\nODDÍL II\nVztahy s partnery uvnitř Unie\nČlánek 48\nSpolupráce s Evropskou soudní sítí a jinými sítěmi Unie zapojenými do justiční spolupráce v trestních věcech\n1.   Eurojust a Evropská soudní síť v trestních věcech navzájem udržují mimořádně úzké vztahy, založené na konzultacích a doplňkovosti, a to především mezi národním členem, kontaktními místy Evropské soudní sítě v témže členském státě jako národní člen a národními zpravodaji pro Eurojust a Evropskou soudní síť. V zájmu účinné spolupráce se přijmou tato opatření:\na)\nnárodní členové v jednotlivých případech informují kontaktní místa Evropské soudní sítě o všech případech, které může tato síť podle jejich mínění řešit lépe;\nb)\nsekretariát Evropské soudní sítě tvoří zaměstnanci Eurojustu. Pracuje jako oddělená jednotka a může využívat administrativní zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropské soudní sítě, včetně zahrnutí nákladů na plenární schůze Evropské soudní sítě;\nc)\nk účasti na schůzích Eurojustu mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské soudní sítě;\nd)\nEurojust a Evropská soudní síť mohou při určování podle čl. 20 odst. 7 písm. b), zda by žádost měla být vyřizována za pomoci Eurojustu nebo Evropské soudní sítě, využívat národní koordinační systém Eurojustu.\n2.   Sekretariát sítě pro společné vyšetřovací týmy a sekretariát sítě zřízené rozhodnutím 2002/494/SVV tvoří zaměstnanci Eurojustu. Tyto sekretariáty pracují jako oddělené jednotky. Mohou využívat administrativní zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Koordinaci sekretariátů zajišťuje Eurojust. Tento odstavec se vztahuje na sekretariát jakékoliv relevantní sítě zapojené do justiční spolupráce v trestních věcech, pro niž má Eurojust zajišťovat podporu v podobě sekretariátu. Eurojust může relevantní evropské sítě a instituce zapojené do justiční spolupráce v trestních věcech podporovat, a to případně i prostřednictvím sekretariátu zřízeného při Eurojustu.\n3.   Síť zřízená rozhodnutím 2008/852/SVV může požádat, aby jí Eurojust poskytl sekretariát. Bude-li taková žádost podána, použije se odstavec 2.\nČlánek 49\nVztahy s Europolem\n1.   Eurojust přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby umožnil Europolu v rámci jeho pravomocí nepřímý přístup k informacím poskytnutým Eurojustem, a to na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody, aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená členským státem, institucí nebo jiným subjektem Unie, třetí zemí nebo mezinárodní organizací, které tyto informace poskytly. V případě výskytu shody zahájí Eurojust postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím členského státu, instituce nebo jiného subjektu Unie, třetí země či mezinárodní organizace, které informace Eurojustu poskytly.\n2.   Vyhledávání informací v souladu s odstavcem 1 lze provádět pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení Europolu shodují s informacemi, které zpracovává Eurojust.\n3.   Eurojust umožní vyhledávání v souladu s odstavcem 1 až poté, co jej Europol informuje, kteří zaměstnanci Europolu jsou určeni za oprávněné provádět taková vyhledávání.\n4.   Pokud během doby, kdy Eurojust zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním, Eurojust nebo členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce nebo podpora v rámci pravomocí Europolu, Eurojust o této skutečnosti informuje Europol a zahájí postup pro sdílení informací v souladu s rozhodnutím členského státu, který informace poskytl. V takovém případě Eurojust konzultuje Europol.\n5.   Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci s Europolem, pokud je to nezbytné k plnění úkolů obou agentur a k dosažení jejich cílů, a to s ohledem na potřebu vyhnout se zdvojení činností.\nZa tímto účelem se výkonný ředitel Europolu a předseda Eurojustu pravidelně setkávají, aby projednali otázky společného zájmu.\n6.   Europol respektuje jakékoliv omezení přístupu či použití dané všeobecnými nebo zvláštními podmínkami, které uvedly členský stát, instituce nebo jiný subjekt Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, pokud jde o informace, které poskytly.\nČlánek 50\nVztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce\n1.   Eurojust naváže a udržuje úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce založený na vzájemné spolupráci v rámci jejich pravomocí a na rozvoji provozních, správních a řídicích vazeb mezi nimi, jak je uvedeno v tomto článku. Za tímto účelem se předseda Eurojustu a evropský nejvyšší žalobce pravidelně setkávají a projednávají otázky společného zájmu. Scházejí se na žádost předsedy Eurojustu nebo na žádost evropského nejvyššího žalobce.\n2.   Eurojust se zabývá žádostmi o podporu podanými Úřadem evropského veřejného žalobce bez zbytečného odkladu a tam, kde je to vhodné, je vyřizuje stejným způsobem, jako by byly podány vnitrostátním orgánem příslušným pro justiční spolupráci.\n3.   Kdykoliv je to nezbytné pro podporu spolupráce podle odstavce 1 tohoto článku, Eurojust využívá národní koordinační systémy Eurojustu zřízené podle článku 20, jakož i vztahy, které navázal se třetími zeměmi, včetně styčných soudců nebo státních zástupců.\n4.   V provozních záležitostech souvisejících s pravomocemi Úřadu evropského veřejného žalobce Eurojust tento úřad informuje a případně jej zapojí do své činnosti týkající se přeshraničních případů, mimo jiné těmito způsoby:\na)\nsdílením informací o svých případech, včetně osobních údajů, v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení;\nb)\nvyzváním Úřadu evropského veřejného žalobce, aby poskytl podporu.\n5.   Eurojust má na základě systému výskytu shody/bez výskytu shody nepřímý přístup k informacím v systému řízení případů Úřadu evropského veřejného žalobce. Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému řízení případů Úřadem evropského veřejného žalobce a údaji v držení Eurojustu, je tato skutečnost sdělena jak Eurojustu, tak Úřadu evropského veřejného žalobce a rovněž členskému státu, který tyto údaje Eurojustu poskytl. Eurojust přijme vhodná opatření, aby Úřadu evropského veřejného žalobce umožnil nepřímý přístup k informacím v jeho systému řízení případů na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody.\n6.   Úřad evropského veřejného žalobce může využívat administrativní podporu a zdroje Eurojustu. Za tímto účelem může Eurojust poskytovat Úřadu evropského veřejného žalobce služby společného zájmu. Podrobnosti stanoví ujednání.\nČlánek 51\nVztahy s ostatními institucemi a jinými subjekty Unie\n1.   Eurojust naváže a udržuje vztahy spolupráce s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání.\n2.   Úřad OLAF přispívá ke koordinační práci Eurojustu, která se týká ochrany finančních zájmů Unie v rámci jeho pravomocí podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\n3.   Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přispívá k činnosti Eurojustu mimo jiné tím, že předává relevantní informace zpracované v rámci svých pravomocí a úkolů podle čl. 8 odst. 1 písm. m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (21). Zpracovávání veškerých osobních údajů Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v této souvislosti se řídí nařízením (EU) 2018/1725.\n4.   Aniž je dotčen článek 8 tohoto nařízení, zajistí členské státy pro účely přijímání a předávání informací mezi Eurojustem a úřadem OLAF, aby byli národní členové Eurojustu považováni, výhradně pro účely nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, za příslušné orgány členských států. Výměnou informací mezi úřadem OLAF a národními členy není dotčena povinnost poskytovat na základě uvedených nařízení informace jiným příslušným orgánům.\nODDÍL III\nMezinárodní spolupráce\nČlánek 52\nVztahy s orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi\n1.   Eurojust může navázat a udržovat spolupráci s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.\nZa tímto účelem vypracuje Eurojust každé čtyři roky v konzultaci s Komisí strategii spolupráce, v níž uvede třetí země a mezinárodní organizace, s nimiž je třeba operativně spolupracovat.\n2.   Eurojust může uzavírat se subjekty uvedenými v čl. 47 odst. 1 pracovní ujednání.\n3.   Eurojust může po dohodě s dotčenými příslušnými orgány určit kontaktní místa ve třetích zemích s cílem usnadnit spolupráci v souladu se svými provozními potřebami.\nČlánek 53\nStyční soudci nebo státní zástupci vyslaní do třetích zemí\n1.   Pro usnadnění justiční spolupráce se třetími zeměmi v případech, kdy Eurojust poskytuje pomoc podle tohoto nařízení, může kolegium vyslat styčné soudce nebo státní zástupce do třetí země, byla-li uzavřena pracovního ujednání podle čl. 47 odst. 3 s příslušnými orgány dané třetí země.\n2.   Mezi úkoly styčných soudců nebo státních zástupců patří veškerá činnost určená k podpoře a urychlení všech forem justiční spolupráce v trestních věcech, zejména vytvořením přímého propojení s příslušnými orgány dotyčné třetí země. Styčný soudce nebo státní zástupce si při plnění svých úkolů může vyměňovat operativní osobní údaje s příslušnými orgány dotyčné třetí země v souladu s článkem 56.\n3.   Styčný soudce nebo státní zástupce podle odstavce 1 musí mít zkušenosti s prací pro Eurojust a přiměřené znalosti v oblasti justiční spolupráce a o způsobu fungování Eurojustu. Vyslání styčného soudce nebo státního zástupce jménem Eurojustu podléhá předchozímu souhlasu tohoto soudce nebo státního zástupce a jeho členského státu.\n4.   Pokud je styčný soudce nebo státní zástupce vyslaný Eurojustem vybrán z národních členů nebo jejich zástupců či asistentů:\na)\ndotčený členský stát jej nahradí ve funkci národního člena, zástupce nebo asistenta;\nb)\npřestává být oprávněn k výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny v souladu s článkem 8.\n5.   Aniž je dotčen článek 110 služebního řádu, vypracuje kolegium podmínky pro vysílání styčných soudců nebo státních zástupců, včetně výše odměny. Kolegium přijme v tomto ohledu nezbytná prováděcí opatření a konzultuje přitom Komisi.\n6.   Činnost styčných soudců nebo státních zástupců vyslaných Eurojustem podléhá dozoru evropského inspektora ochrany údajů. Styční soudci nebo státní zástupci podávají zprávu kolegiu, které ve výroční zprávě vhodným způsobem informuje Evropský parlament a Radu o jejich činnosti. Styční soudci nebo státní zástupci informují národní členy a příslušné vnitrostátní orgány o všech případech týkajících se jejich členského státu.\n7.   Příslušné orgány členských států a styční soudci nebo státní zástupci uvedení v odstavci 1 mohou být v přímém vzájemném kontaktu. V těchto případech styčný soudce nebo státní zástupce o tomto kontaktu informuje národního člena.\n8.   Styční soudci nebo státní zástupci uvedení v odstavci 1 jsou připojeni k systému řízení případů.\nČlánek 54\nŽádosti o justiční spolupráci podané třetím zemím a obdržené ze třetích zemí\n1.   Eurojust může se souhlasem dotčených členských států koordinovat výkon žádostí o justiční spolupráci podaných třetí zemí, pokud tyto žádosti vyžadují výkon v nejméně dvou členských státech jako součást téhož vyšetřování. Tyto žádosti může Eurojustu předat také příslušný vnitrostátní orgán.\n2.   V naléhavých případech a v souladu s článkem 19 může žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku podané třetí zemí, která s Eurojustem uzavřela dohodu o spolupráci nebo pracovní ujednání, přijímat a předávat mechanismus stálé koordinace.\n3.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 5, Eurojust usnadňuje justiční spolupráci se třetí zemí v případech, kdy dotčený členský stát podává žádosti o justiční spolupráci, jež se vztahují k témuž vyšetřování a které vyžadují výkon v dané třetí zemi.\nODDÍL IV\nPředávání osobních údajů\nČlánek 55\nPředávání operativních osobních údajů orgánům, institucím a jiným subjektům Unie\n1.   S výhradou případných dalších omezení podle tohoto nařízení, zejména čl. 21 odst. 8, čl. 47 odst. 5 a článku 76, předá Eurojust operativní osobní údaje jinému orgánu, instituci či subjektu Unie, pouze pokud jsou takové údaje nezbytné k legitimnímu plnění úkolů spadajících do pravomoci daného jiného orgánu, instituce či subjektu Unie.\n2.   Pokud se operativní osobní údaje předávají na žádost jiného orgánu, instituce či subjektu Unie, odpovídají za legitimitu tohoto předání správce i příjemce.\nEurojust je povinen ověřit pravomoc dotyčného jiného orgánu, instituce či subjektu Unie a předběžně posoudit nezbytnost předání operativních osobních údajů. Vzniknou-li pochybnosti, zda je předání nezbytné, požádá Eurojust příjemce o doplňující informace.\nDotyčný jiný orgán, instituce či subjekt Unie zajistí, aby nezbytnost předání operativních osobních údajů mohla být dodatečně ověřena.\n3.   Dotčený jiný orgán, instituce či subjekt Unie zpracuje operativní osobní údaje výlučně pro účely, pro které byly předány.\nČlánek 56\nObecné zásady pro předávání operativních osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím\n1.   Eurojust může předat operativní osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud jsou splněna použitelná pravidla pro ochranu údajů a ostatní ustanovení tohoto nařízení a pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\ndané předání je nezbytné pro výkon úkolů Eurojustu;\nb)\norgán ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, kterému byly operativní osobní údaje předány, je orgánem příslušným v oblasti prosazování práva a v trestních věcech;\nc)\nv případě, že operativní osobní údaje, které mají být předány v souladu s tímto článkem, byly Eurojustu předány nebo zpřístupněny členským státem, Eurojust získal předchozí povolení k předání od příslušného orgánu tohoto členského státu v souladu s jeho vnitrostátním právem, neudělil-li tento členský stát povolení k takovému předávání obecnou formou nebo s výhradou zvláštních podmínek;\nd)\nv případě dalšího předání třetí zemí nebo mezinárodní organizací jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci Eurojust vyžaduje, aby třetí země nebo mezinárodní organizace, která údaje předává, získala předchozí povolení Eurojustu pro takové další předání.\nEurojust může udělit povolení podle prvního pododstavce písm. d) pouze na základě předchozího povolení členského státu, z nějž údaje pocházejí, a po řádném zohlednění všech relevantních faktorů, včetně závažnosti trestného činu, účelu, pro který byly operativní osobní údaje původně předány, a úrovně ochrany osobních údajů ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, které mají být operativní osobní údaje dále předány.\n2.   Jsou-li splněny podmínky odstavce 1 tohoto článku, může Eurojust předat operativní osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pouze pokud je splněna jedna z těchto podmínek:\na)\nKomise podle článku 57 rozhodla, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany, nebo v případě, že neexistuje takové rozhodnutí o odpovídající ochraně, byly poskytnuty nebo existují vhodné záruky podle čl. 58 odst. 1, nebo v případě, že neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně ani tyto vhodné záruky, uplatní se výjimka pro specifické situace podle čl. 59 odst. 1;\nb)\nmezi Eurojustem a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací byla před 12. prosince 2019 uzavřena dohoda o spolupráci umožňující výměnu operativních osobních údajů v souladu s článkem 26a rozhodnutí 2002/187/SVV, nebo\nc)\nbyla uzavřena mezinárodní dohoda mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje přiměřené záruky týkající se ochrany soukromí a základních práv a svobod fyzických osob.\n3.   Podrobnosti pro provedení dohod či rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedených v odstavci 2 tohoto článku mohou být stanoveny v pracovních ujednáních uvedených v čl. 47 odst. 3.\n4.   Eurojust může v naléhavých případech předat operativní osobní údaje bez předchozího povolení členského státu v souladu s odst. 1 písm. c). Může tak učinit pouze tehdy, pokud je předání operativních osobních údajů nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v určitém členském státě nebo třetí zemi nebo podstatných zájmů členského státu, a pokud předchozí povolení nelze získat včas. Orgán příslušný pro vydání předchozího povolení je bezodkladně informován.\n5.   Členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty Unie nesmějí dále předat operativní osobní údaje, které získaly od Eurojustu, žádné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Ve výjimečných případech mohou takové předání provést poté, co je Eurojust povolil po řádném zohlednění všech relevantních faktorů, včetně závažnosti trestného činu, účelu, pro který byly operativní osobní údaje původně předány, a úrovně ochrany osobních údajů ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být operativní osobní údaje dále předány.\n6.   Články 57, 58 a 59 se použijí s cílem zajistit, aby úroveň ochrany fyzických osob zaručená tímto nařízením a právem Unie nebyla narušena.\nČlánek 57\nPředání založené na rozhodnutí o odpovídající ochraně\nEurojust může předat operativní osobní údaje určité třetí zemi nebo určité mezinárodní organizaci, pokud Komise rozhodla v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680 o tom, že tato třetí země, území nebo jedno či více konkrétních odvětví v této třetí zemi nebo tato mezinárodní organizace zajišťují odpovídající úroveň ochrany.\nČlánek 58\nPředání založené na vhodných zárukách\n1.   Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně, může Eurojust předat operativní osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud:\na)\nbyly právně závazným nástrojem poskytnuty vhodné záruky ve vztahu k ochraně operativních osobních údajů; nebo\nb)\nEurojust posoudil všechny okolnosti daného předání operativních osobních údajů a dospěl k závěru, že ve vztahu k ochraně operativních osobních údajů existují vhodné záruky.\n2.   Eurojust informuje evropského inspektora ochrany údajů o kategoriích předání podle odst. 1 písm. b).\n3.   Je-li předání operativních osobních údajů založeno na odst. 1 písm. b), musí být zdokumentováno a příslušná dokumentace na požádání zpřístupněna evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tato dokumentace musí obsahovat záznam o dni a čase předání a informace o přijímajícím příslušném orgánu, o důvodech předání a o předaných operativních osobních údajích.\nČlánek 59\nVýjimky pro specifické situace\n1.   Neexistuje-li rozhodnutí o odpovídající ochraně ani vhodné záruky podle článku 58, může Eurojust předat operativní osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci pouze za podmínky, že předání je nezbytné:\na)\nk ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby;\nb)\nk ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů;\nc)\nk tomu, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v určitém členském státě nebo třetí zemi; nebo\nd)\nv jednotlivých případech pro účely plnění úkolů Eurojustu, pokud Eurojust nerozhodne, že základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem na předání.\n2.   Je-li předání osobních údajů založeno na odstavci 1, musí být zdokumentováno a příslušná dokumentace na požádání zpřístupněna evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tato dokumentace musí obsahovat záznam o dni a čase předání a informace o přijímajícím příslušném orgánu, o důvodech předání a o předaných operativních osobních údajích.\nKAPITOLA VI\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 60\nRozpočet\n1.   Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a zanesou se do rozpočtu Eurojustu.\n2.   Rozpočet Eurojustu je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.\n3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, tvoří příjmy Eurojustu:\na)\npříspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie;\nb)\njakýkoliv dobrovolný finanční příspěvek členských států;\nc)\npoplatky za publikace a jakékoli služby poskytované Eurojustem;\nd)\nad hoc granty.\n4.   Výdaje Eurojustu zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady, včetně financování společných vyšetřovacích týmů.\nČlánek 61\nSestavování rozpočtu\n1.   Správní ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Eurojustu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej výkonné radě. Evropská soudní síť a další sítě Unie zapojené do spolupráce v trestních věcech podle článku 48 jsou informovány o částech odhadu souvisejících s jejich činností včas před předáním tohoto návrhu odhadu Komisi.\n2.   Výkonná rada na základě tohoto návrhu odhadu příjmů a výdajů přezkoumá předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Eurojustu pro následující rozpočtový rok a předá jej kolegiu k přijetí.\n3.   Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Eurojustu se zašle Komisi každoročně do 31. ledna. Eurojust zašle konečný návrh odhadu příjmů a výdajů, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, do 31. března téhož roku Komisi.\n4.   Komise předá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.\n5.   Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek Eurojustu.\n7.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Eurojustu. Rozpočet Eurojustu přijímá kolegium. Rozpočet Eurojustu se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby kolegium rozpočet Eurojustu odpovídajícím způsobem upraví.\n8.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet Eurojustu, se vztahuje článek 88 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (22).\nČlánek 62\nPlnění rozpočtu\nSprávní ředitel jedná jako schvalující osoba Eurojustu a v rámci svých povinností plní rozpočet Eurojustu v mezích schválených v rozpočtu.\nČlánek 63\nPředkládání účetních závěrek a absolutorium\n1.   Do 1. března rozpočtového roku (rok N + 1) předá účetní Eurojustu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za předchozí rozpočtový rok (rok N).\n2.   Do 31. března roku N + 1 předá Eurojust Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N.\n3.   Do 31. března roku N+1 předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Eurojustu za rok N konsolidovanou s účetní závěrkou Komise.\n4.   V souladu s čl. 246 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předloží Účetní dvůr své připomínky k předběžné účetní závěrce Eurojustu do 1. června roku N+1.\n5.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Eurojustu podle článku 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 správní ředitel vypracuje konečnou účetní závěrku Eurojustu na vlastní odpovědnost a předloží ji výkonné radě k vyjádření stanoviska.\n6.   Výkonná rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce Eurojustu.\n7.   Do 1. července roku N + 1 správní ředitel předá konečnou účetní závěrku za rok N Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru společně se stanoviskem výkonné rady.\n8.   Konečná účetní závěrka za rok N se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N + 1.\n9.   Správní ředitel předá Účetnímu dvoru odpověď na připomínky do 30. září roku N + 1. Správní ředitel tuto odpověď předá také výkonné radě a Komisi.\n10.   Správní ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n11.   Na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 správnímu řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.\n12.   Absolutorium za plnění rozpočtu Eurojustu uděluje Evropský parlament na doporučení Rady postupem srovnatelným s postupem stanoveným v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 260, 261 a 262 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a na základě zprávy o auditu Účetního dvora.\nOdmítne-li Evropský parlament udělit absolutorium do 15. března roku N + 2, je správní ředitel vyzván, aby vysvětlil svůj postoj kolegiu, které poté podle okolností přijme své konečné rozhodnutí o postoji správního ředitele.\nČlánek 64\nFinanční pravidla\n1.   Finanční pravidla platná pro Eurojust přijímá výkonná rada v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 po konzultaci s Komisí. Tato finanční pravidla se nesmějí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 1271/2013, ledaže je toto odchýlení zvlášť vyžadováno pro provoz Eurojustu a Komise udělila předem souhlas.\nEurojust a Europol společně stanoví pravidla a podmínky, na základě kterých jsou vyřizovány žádosti o finanční podporu pro činnosti společných vyšetřovacích týmů.\n2.   Eurojust může udělovat granty na plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1. Granty určené na úkoly podle čl. 4 odst. 1 písm. f) mohou být členským státům uděleny bez výzvy k podávání návrhů.\nKAPITOLA VII\nUSTANOVENÍ O ZAMĚSTNANCÍCH\nČlánek 65\nObecná ustanovení\n1.   Na zaměstnance Eurojustu se vztahují služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k jejich provedení.\n2.   Zaměstnanci Eurojustu se přijímají podle pravidel a předpisů platných pro úředníky a ostatní zaměstnance Unie s přihlédnutím k veškerým kritériím uvedeným v článku 27 služebního řádu, včetně kritéria rozložení podle zeměpisného původu.\nČlánek 66\nVyslaní národní odborníci a další pracovníci\n1.   Vedle vlastních zaměstnanců využívá Eurojust služeb vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, které Eurojust nezaměstnává.\n2.   Kolegium přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Eurojustu a pro využití dalších zaměstnanců, zejména za účelem zabránění případnému střetu zájmů.\n3.   Eurojust přijme vhodná správní opatření, mimo jiné prostřednictvím strategií v oblasti odborné přípravy a prevence, s cílem zabránit střetům zájmů včetně takových střetů, které se týkají doby po skončení pracovního poměru.\nKAPITOLA VIII\nHODNOCENÍ A PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁV\nČlánek 67\nZapojení orgánů Unie a vnitrostátních parlamentů\n1.   Eurojust předává svou výroční zprávu Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům, jež mohou předkládat připomínky a závěry.\n2.   Před svým zvolením učiní nově zvolený předseda Eurojustu prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpoví otázky členů tohoto výboru nebo výborů. Tyto rozpravy se nevztahují přímo ani nepřímo na konkrétní opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými operativními případy.\n3.   Předseda Eurojustu jednou ročně vystoupí na meziparlamentním setkání výborů, na němž Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně hodnotí činnost Eurojustu, aby projednal stávající činnost Eurojustu a představil jeho výroční zprávu nebo jiné klíčové dokumenty Eurojustu.\nTyto rozpravy se nevztahují přímo ani nepřímo na konkrétní opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými operativními případy.\n4.   Kromě dalších informačních a konzultačních povinností stanovených v tomto nařízení Eurojust předává Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v jejich úředních jazycích pro informaci:\na)\nvýsledky studií a strategických projektů vypracovaných nebo zadaných Eurojustem;\nb)\nprogramové dokumenty uvedené v článku 15;\nc)\npracovní ujednání uzavřená se třetími stranami.\nČlánek 68\nStanoviska k navrhovaným legislativním aktům\nKomise a členské státy vykonávající svá práva vyplývající z čl. 76 písm. b) Smlouvy o fungování EU mohou požádat Eurojust o stanovisko ke všem navrhovaným legislativním aktům uvedeným v článku 76 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 69\nHodnocení a přezkum\n1.   Do 13. prosince 2024 a poté každých pět let Komise zadá hodnocení provádění tohoto nařízení a jeho dopadu, jakož i účinnosti a účelnosti Eurojustu a jeho pracovních postupů. V rámci hodnocení je konzultováno i kolegium. Hodnocení se může zabývat zejména tím, zda je případně třeba upravit pravomoci Eurojustu, a finančními dopady takových úprav.\n2.   Komise předá hodnotící zprávu spolu se svými závěry Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům, Radě a kolegiu. Zjištění uvedené v hodnocení se zveřejňují.\nKAPITOLA IX\nOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 70\nVýsady a imunity\nNa Eurojust a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 71\nPravidla pro používání jazyků\n1.   Na Eurojust se vztahuje nařízení Rady č. 1 (23).\n2.   O vnitřních pravidlech pro používání jazyků Eurojustu rozhoduje kolegium dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.\n3.   Překladatelské služby potřebné pro fungování Eurojustu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 (24), pokud si jeho nedostupnost nevyžádá jiné řešení.\nČlánek 72\nDůvěrnost\n1.   Národní členové, jejich zástupci a asistenti uvedení v článku 7, zaměstnanci Eurojustu, národní zpravodajové, vyslaní národní odborníci, styční soudci nebo státní zástupci, pověřenec pro ochranu osobních údajů a členové a zaměstnanci úřadu evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni povinností zachovávat důvěrnost o všech informacích, o nichž se dozvědí při plnění svých úkolů.\n2.   Povinnost zachovávat důvěrnost údajů se vztahuje také na všechny osoby a subjekty, které s Eurojustem spolupracují.\n3.   Povinnost zachovávat důvěrnost údajů platí i po skončení funkce nebo zaměstnání a po ukončení činnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2.\n4.   Povinnost zachovávat důvěrnost se vztahuje na všechny informace, které Eurojust získá nebo vymění, pokud již tyto informace nebyly zákonně zveřejněny nebo nejsou veřejnosti přístupné.\nČlánek 73\nPodmínky důvěrnosti vnitrostátních řízení\n1.   Aniž je dotčen čl. 21 odst. 3, pokud jsou informace získávány nebo vyměňovány prostřednictvím Eurojustu, může orgán členského státu, který je poskytl, pro jejich využívání přijímajícím orgánem ve vnitrostátním řízení stanovit podmínky podle svého vnitrostátního práva.\n2.   Orgán členského státu, který informace uvedené v odstavci 1 přijímá, je těmito podmínkami vázán.\nČlánek 74\nTransparentnost\n1.   Na dokumenty uchovávané Eurojustem se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (25).\n2.   Do šesti měsíců ode dne své první schůze vypracuje výkonná rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 určená k přijetí kolegiem.\n3.   Proti rozhodnutím přijatým Eurojustem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených ve článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článku 263 této Smlouvy.\n4.   Eurojust zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výkonné rady a shrnutí výsledků její schůze. Od zveřejnění těchto shrnutí lze dočasně či trvale upustit nebo je omezit, pokud by to ohrozilo plnění úkolů Eurojustu s ohledem na jeho povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti a na operativní povahu Eurojustu.\nČlánek 75\nÚřad OLAF a Účetní dvůr\n1.   Pro usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost Eurojust přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (26). Eurojust přijme vhodná ustanovení vztahující se na všechny národní členy, jejich zástupce a asistenty, všechny vyslané národní odborníky a všechny zaměstnance Eurojustu podle vzoru stanoveného v příloze k uvedené dohodě.\n2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět kontrolou dokumentů a inspekcemi na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů nebo subdodavatelů, kteří od Eurojustu obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (27) s cílem zjistit, zda došlo k nesrovnalostem poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie v souvislosti s výdaji financovanými Eurojustem.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu Eurojustu obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování podle jejich působnosti.\n5.   Zaměstnanci Eurojustu, správní ředitel a členové kolegia a výkonné rady neprodleně oznámí úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce podezření na neoprávněnou či protiprávní činnost v rámci jejich příslušných pravomocí, o níž se dozvěděli při plnění svých povinností; tímto oznámením není dotčena jejich případná odpovědnost.\nČlánek 76\nPředpisy týkající se ochrany citlivých informací nepodléhajících utajení a utajovaných informací\n1.   Eurojust vypracuje vnitřní pravidla pro nakládání s informacemi a zachování jejich důvěrnosti a pro ochranu citlivých informací nepodléhajících utajení, a to i ohledně vytváření a zpracovávání těchto informací v Eurojustu.\n2.   Eurojust vypracuje vnitřní pravidla pro ochranu utajovaných informací EU, která musí být v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (28) s cílem zajistit rovnocennou úroveň ochrany těchto informací.\nČlánek 77\nSprávní šetření\nSprávní činnost Eurojustu podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 78\nJiná odpovědnost než odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů\n1.   Smluvní odpovědnost Eurojustu se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.\n2.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené Eurojustem.\n3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Eurojust v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států a nezávisle na jakékoliv odpovědnosti podle článku 46 veškerou újmu způsobenou Eurojustem nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.\n4.   Odstavec 3 se rovněž použije na újmu, která byla způsobena zaviněním národního člena nebo jeho zástupce či asistenta při výkonu jejich povinností. Jedná-li však tato osoba na základě jí svěřených pravomocí podle článku 8, uhradí její členský stát Eurojustu náklady, jež mu vznikly v důsledku náhrady uvedené újmy.\n5.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu újmy podle odstavce 3.\n6.   Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Eurojustu podle tohoto článku se určují podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (29).\n7.   Osobní odpovědnost zaměstnanců Eurojustu vůči Eurojustu se řídí použitelnými ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu.\nČlánek 79\nDohoda o sídle a provozní podmínky\n1.   Eurojust sídlí v Haagu v Nizozemsku.\n2.   Nezbytná ujednání související s umístěním, které má být v Nizozemsku Eurojustu poskytnuto, a prostory, které mají být Nizozemskem dány k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se tam vztahují na správního ředitele, členy kolegia, zaměstnance Eurojustu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi Eurojustem a Nizozemskem poté, co ji schválí kolegium.\nČlánek 80\nPřechodná ustanovení\n1.   Eurojust, jak je zřízen tímto nařízením, je univerzálním právním nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, závazky, které přijal, a majetek, který nabyl Eurojust, jak byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV.\n2.   Národní členové Eurojustu, jak byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV, vyslaní každým členským státem podle uvedeného rozhodnutí se stávají národními členy Eurojustu podle kapitoly II oddílu II tohoto nařízení. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo podle čl. 7 odst. 5 tohoto nařízení, jakmile toto nařízení vstoupí v platnost, bez ohledu na předcházející prodloužení.\n3.   Předseda a místopředsedové Eurojustu, jak byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV, se ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost stávají předsedou a místopředsedy Eurojustu podle článku 11 tohoto nařízení, dokud neuplyne jejich funkční období podle uvedeného rozhodnutí. Po vstupu tohoto nařízení v platnost podle čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení mohou být jednou opětovně zvoleni, bez ohledu na jejich předchozí znovuzvolení.\n4.   Správní ředitel, který byl naposledy jmenován podle článku 29 rozhodnutí 2002/187/SVV, se stává správním ředitelem podle článku 17 tohoto nařízení, dokud neuplyne jeho funkční období podle uvedeného rozhodnutí. Funkční období uvedeného správního ředitele může být jednou prodlouženo poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.\n5.   Toto nařízení se nedotýká platnosti dohod, které uzavřel Eurojust, jak byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV. Zejména všechny mezinárodní dohody uzavřené Eurojustem před 12. prosincem 2019 zůstávají nadále platné.\n6.   Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 35 rozhodnutí 2002/187/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 36 uvedeného rozhodnutí.\n7.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pracovní smlouvy, které byly uzavřeny podle rozhodnutí 2002/187/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost. Úředník pro ochranu osobních údajů, který byl naposledy jmenován podle článku 17 uvedeného rozhodnutí, se stává pověřencem pro ochranu osobních údajů podle článku 36 tohoto nařízení.\nČlánek 81\nNahrazení a zrušení\n1.   Rozhodnutí 2002/187/SVV se nahrazuje, pokud jde o členské státy, jež jsou vázány tímto nařízením, s účinkem ode dne 12. prosince 2019.\nRozhodnutí 2002/187/SVV se tedy zrušuje s účinkem ode dne 12. prosince 2019.\n2.   Pokud jde o členské státy, jež jsou vázány tímto nařízením, se odkazy na rozhodnutí uvedená v odstavci 1 považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 82\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 12. prosince 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 14. listopadu 2018\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně nebo předsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. října 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. listopadu 2018.\n(2)  Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1).\n(3)  Rozhodnutí Rady 2003/659/SVV ze dne 18. června 2003, kterým se mění rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).\n(4)  Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 138, 4.6.2009, s. 14).\n(5)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny (Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1).\n(7)  Rozhodnutím Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).\n(8)  Rozhodnutí Rady 2008/852/SVV ze dne 24. října 2008 o síti kontaktních míst pro boj proti korupci (Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 38).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(11)  Společný postoj Rady 2005/69/SVV ze dne 24. ledna 2005 o výměně některých údajů s Interpolem (Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 61).\n(12)  Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).\n(13)  Společná akce Rady 96/277/SVV ze dne 22. dubna 1996 o rámci pro výměnu styčných soudců nebo státních zástupců ke zdokonalování soudní spolupráce mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1).\n(18)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(19)  Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů (Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22).\n(20)  Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).\n(22)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).\n(23)  Nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\n(24)  Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(26)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(27)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(28)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\n(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSeznam forem závažné trestné činnosti v působnosti Eurojustu v souladu s čl. 3 odst. 1:\n—\nterorismus,\n—\norganizovaná trestná činnost,\n—\nobchod s drogami,\n—\npraní peněz,\n—\ntrestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,\n—\npřevaděčství přistěhovalců,\n—\nobchod s lidmi,\n—\ntrestná činnost související s motorovými vozidly,\n—\nvražda a těžké ublížení na zdraví,\n—\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n—\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n—\nrasismus a xenofobie,\n—\nloupež a závažná krádež,\n—\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n—\npodvody,\n—\ntrestná činnost proti finančním zájmům Unie,\n—\nobchodování zasvěcených osob a manipulace finančního trhu,\n—\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu,\n—\npadělání a produktové pirátství,\n—\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n—\npadělání peněz a platebních prostředků,\n—\npočítačová trestná činnost,\n—\nkorupce,\n—\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,\n—\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně znečištění z lodí,\n—\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n—\npohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům,\n—\ngenocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.\nPŘÍLOHA II\nKATEGORIE OSOBNÍCH ÚDAJŮ UVEDENÝCH VE ČLÁNKU 27\n1.\na)\nPříjmení, rodné příjmení, jména a veškeré přezdívky nebo přijatá jména;\nb)\ndatum a místo narození;\nc)\nstátní příslušnost;\nd)\npohlaví;\ne)\nmísto bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;\nf)\nčísla sociálního pojištění nebo jiná úřední čísla používaná v členském státě pro identifikaci fyzických osob, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu, celní a daňová identifikační čísla;\ng)\núdaje o právnických osobách, pokud obsahují údaje o identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osobách, které jsou soudně vyšetřovány nebo stíhány;\nh)\núdaje o bankovních účtech nebo účtech u jiných finančních institucí;\ni)\npopis a druh údajných trestných činů, datum jejich spáchání, jejich trestněprávní kvalifikace a stav jejich vyšetřování;\nj)\nskutečnosti poukazující na mezinárodní rozsah případu;\nk)\ninformace o podezření z účasti na zločinném spolčení;\nl)\ntelefonní čísla, e-mailové adresy, provozní a lokalizační údaje, jakož i případné související údaje potřebné pro identifikaci účastníka nebo uživatele;\nm)\núdaje o registraci vozidla;\nn)\nprofily DNA stanovené z nekódující části DNA, fotografie a otisky prstů.\n2.\na)\nPříjmení, rodné příjmení, jména a veškeré přezdívky nebo přijatá jména;\nb)\ndatum a místo narození;\nc)\nstátní příslušnost;\nd)\npohlaví;\ne)\nmísto bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;\nf)\npopis a druh trestných činů, které se týkají dotčené osoby, datum jejich spáchání, jejich trestněprávní kvalifikace a stav jejich vyšetřování;\ng)\nčíslo sociálního pojištění nebo jiná úřední čísla používaná v členských státech pro identifikaci fyzických osob, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu, celní a daňová identifikační čísla;\nh)\núdaje o bankovních účtech a účtech u jiných finančních institucí;\ni)\ntelefonní čísla, e-mailové adresy, provozní a lokalizační údaje a jakékoliv související údaje potřebné pro identifikaci účastníka nebo uživatele;\nj)\núdaje o registraci vozidla.", "summary": "Eurojust (reforma)\nEurojust (reforma)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/1727 — Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) — nahrazuje a ruší rozhodnutí Rady 2002/187/SVV\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je řešit závažnou přeshraniční trestnou činnost efektivněji změnou struktury Eurojustu a umožněním Kolegiu Eurojustu, aby se mohlo více soustředit na operativní záležitosti.  Bere také v potaz zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a pravidla pro ochranu údajů v Evropských institucích a agenturách. Vyžaduje rovněž, aby byly stanoveny způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.  Nahrazuje a ruší rozhodnutí Rady 2002/187/SVV.  \nKLÍČOVÉ BODY\nÚloha EurojustuNa základě operací vedených a informací poskytovaných orgány zemí EU a Europolem, Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF podporuje a posiluje koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která spadá do působnosti Eurojustu (viz níže), kde trestný čin:se týká 2 nebo více zemí EU nebovyžaduje stíhání na společném základě.  Plní úkoly na žádost příslušných orgánů zemí EU, z vlastního podnětu nebo na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce v mezích jeho působnosti.  Operativní úkoly Eurojustu zahrnují:úzkou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce v otázkách působnosti,  spolupráci a konzultování s Evropskou soudní sítí v trestních věcech,  spolupráci s institucemi, orgány, úřady a agenturami EU i sítěmi zřízenými v prostoru svobody, bezpečnosti a práva,  podporu činnosti zemí EU v boji proti závažným formám trestné činnosti, které spadají do jeho působnosti (např. terorismus, činnosti v oblasti praní špinavých peněz, obchod s lidmi, obchod s orgány, obchod s drogami a střelnými zbraněmi),  poskytuje operativní, technickou a finanční podporu pro přeshraniční operace a vyšetřování zemí EU, mimo jiné pro společné vyšetřovací týmy.  PravomocPříloha 1 nařízení stanovuje formy závažné trestné činnosti, jejichž řešení je v pravomoci Eurojustu v souladu se článkem 3 odst. 1 nařízení.  Když Úřad evropského veřejného žalobce začne plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání, nebude Eurojust vykonávat svou pravomoc ve vztahu k trestným činům, ke kterým vykonává pravomoc Úřad evropského veřejného žalobce, kromě:případů, kdy jsou zapojeny země EU, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce ana žádost těchto členských států nebo Úřadu evropského veřejného žalobce.  Eurojust bude vykonávat svou pravomoc ve vztahu k trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy EU, které se týkají členských států účastnících se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud tyto trestné činy nespadají do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nebo pokud Úřad evropského veřejného žalobce rozhodne, že svou pravomoc nevykoná.  Eurojust naváže a bude udržovat úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce založený na vzájemné spolupráci v rámci jejich pravomocí.  Struktura a organizaceEurojust se skládá z:národních členů,kolegia – které se skládá ze všech národních členů plus jednoho zástupce Evropské komise, pokud kolegium vykonává pouze své řídicí pravomoce a ne operativní,výkonné rady,správního ředitele.  Funkční období národních členů a jejich zástupců je 5 let a lze je jednou prodloužit.  Komise je zastoupena v kolegiu i výkonné radě.  Výkonná rada je odpovědná za přijímání správních rozhodnutí k zajištění řádného fungování Eurojustu.  Zpracování osobních údajůAktualizovaná pravidla berou v potaz nová pravidla pro ochranu údajů pro instituce a agentury EU.  Země EU jsou odpovědné za přesnost údajů, které předávají Eurojustu, za jejich aktualizaci a za zákonnost jejich předávání.  Eurojust je odpovědný za přesnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů nebo údajů, které vyplývají z vlastních analýz nebo sběru údajů Eurojustu, a za jejich aktualizaci.  Eurojust by měl zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem a aby byly shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem.  Subjekt údajů musí mít právo na přístup podle nařízení k operativním osobním údajům, které se ho týkají a jsou zpracovávány Eurojustem.  Demokratická kontrolaKe zvýšení transparentnosti a demokratického dohledu nad Eurojustem bude jeho činnost společně hodnocena Evropským parlamentem a národními parlamenty.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 12. prosince 2019.\nKONTEXT\nDalší informace jsou k dispozici zde:O Eurojustu (Eurojust).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98)\nNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)\nRozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 138, 4.6.2009, s. 14–32)\nRozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1–13)\nPostupné změny nařízení 2002/187/SVV byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 21.03.2019"}
{"celex_id": "32018L1673", "reference": "12.11.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 284/22\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1673\nze dne 23. října 2018\no boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 83 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPraní peněz a s tím spojené financování terorismu a organizované trestné činnosti představují nadále závažné problémy na úrovni Unie, a poškozují tak integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrožují vnitřní trh a vnitřní bezpečnost Unie. V zájmu řešení těchto problémů i v zájmu doplnění a důslednějšího uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (2) je cílem této směrnice bojovat trestněprávní cestou proti praní peněz a umožnit účinnější a rychlejší přeshraniční spolupráci příslušných orgánů.\n(2)\nOpatření přijatá pouze na vnitrostátní úrovni nebo i na úrovni Unie by bez mezinárodní koordinace a spolupráce měla velmi omezené účinky. Opatření přijatá v oblasti boje proti praní peněz Unií by proto měla být slučitelná s dalšími opatřeními přijatými na mezinárodních fórech a přinejmenším stejně přísná.\n(3)\nOpatření Unie by měla i nadále brát v úvahu zejména doporučení Finančního akčního výboru (FATF) a nástroje dalších mezinárodních organizací a orgánů činných v boji proti praní peněz a financování terorismu. Příslušné právní akty Unie by měly být tam, kde je to vhodné, dále sladěny s mezinárodními standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, které v únoru 2012 přijal FATF (dále jen „revidovaná doporučení FATF“). Jako signatář Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu by Unie měla požadavky této úmluvy provést ve svém právním řádu.\n(4)\nRámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV (3) stanoví požadavky týkající se kriminalizace praní peněz. Toto rámcové rozhodnutí však není dosti komplexní a stávající kriminalizace praní peněz není dostatečně soudržná, aby bylo možno účinně bojovat proti praní peněz v Unii, a vede k nedostatkům ve vymáhání práva a překážkám ve spolupráci příslušných orgánů v různých členských státech.\n(5)\nDefinice trestných činností, jež představují predikativní trestné činy pro praní peněz, by ve všech členských státech měla být dostatečně jednotná. Členské státy by měly zajistit, aby všechny trestné činy, které lze postihnout uložením trestu odnětí svobody podle této směrnice, byly považovány za predikativní trestné činy pro praní peněz. Kromě toho by členské státy měly, pokud toho již není dosaženo uplatňováním uvedených trestních sazeb, zahrnout okruh trestných činů v rámci každé z kategorií trestných činů uvedených v této směrnici. V takovém případě by měly mít členské státy možnost rozhodnout o tom, jakým způsobem bude daný okruh trestných činů v rámci každé z kategorií vymezen. Tam, kde kategorie trestných činů, jako jsou terorismus nebo trestné činy proti životnímu prostředí, zahrnují trestné činy, které jsou již v právních aktech Unie stanoveny, měla by tato směrnice na tyto právní akty odkazovat. Členské státy by nicméně měly považovat každý trestný čin stanovený v těchto právních aktech za predikativní trestný čin pro praní peněz. Jakoukoli trestnou účast na spáchání predikativního trestného činu podle vnitrostátního práva je třeba pro účely této směrnice rovněž považovat za trestnou činnost. V případech, kdy právo Unie umožňuje, aby členské státy stanovily jiné sankce než trestní sankce, by tato směrnice neměla od členských států vyžadovat, aby pro účely této směrnice tyto trestné činy kvalifikovaly jako predikativní trestné činy.\n(6)\nVyužívání virtuálních měn představuje nová rizika a výzvy z pohledu boje proti praní peněz. Členské státy by měly zajistit, aby byla tato rizika řádně řešena.\n(7)\nVzhledem k dopadu trestných činů souvisejících s praním peněz, jež byly spáchány osobou zastávající veřejnou funkci, na veřejnou sféru a na integritu veřejných institucí, by měly mít členské státy možnost v souladu se svými právními zvyklostmi zvážit zavedení přísnějších trestů pro osoby zastávající veřejnou funkci do svých vnitrostátních rámců.\n(8)\nV souladu s revidovanými doporučeními FATF by do definice trestné činnosti měly být zahrnuty i daňové trestné činy související s přímými a nepřímými daněmi. Vzhledem k tomu, že v každém z členských států mohou trestnou činnost, za niž lze ukládat sankce uvedené v této směrnici, představovat různé daňové trestné činy, mohou se definice daňových trestných činů ve vnitrostátním právu lišit. Záměrem této směrnice však není harmonizace definic daňových trestných činů ve vnitrostátním právu.\n(9)\nV trestních řízeních týkajících se praní peněz by si členské státy měly navzájem poskytovat co nejširší pomoc a zajistit, že si budou vyměňovat informace účinným a včasným způsobem v souladu s vnitrostátním právem a se stávajícím právním rámcem Unie. Rozdíly v definicích predikativních trestných činů ve vnitrostátním právu by neměly bránit mezinárodní spolupráci v oblasti trestních řízení týkajících se praní peněz. Je třeba posílit spolupráci se třetími zeměmi, a to zejména podněcováním a podporováním zavádění účinných opatření a mechanismů pro boj proti praní peněz a zajištěním lepší mezinárodní spolupráce v této oblasti.\n(10)\nTato směrnice se nevztahuje na praní peněz, pokud jde o majetek pocházející z trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, na které se vztahují zvláštní pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (4). Tím není dotčena možnost členských států provést tuto směrnici a směrnici (EU) 2017/1371 na vnitrostátní úrovni prostřednictvím jediného komplexního právního rámce. V souladu s čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy k zamezení podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie přijmout stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů poškozujících či ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.\n(11)\nČlenské státy by měly zajistit, aby určité druhy činností v oblasti praní peněz bylo možné trestat i tehdy, pokud se jich dopustí pachatel trestné činnosti, z níž tento majetek pochází (tzv. „samopraní“). V takových případech, kdy činnost praní peněz nespočívá pouze v držení nebo užívání majetku, nýbrž zahrnuje také převod, přeměnu, zatajení nebo zastření majetku, a v důsledku toho dojde k další škodě kromě té, která byla již způsobena trestnou činností, například tím, že je majetek pocházející z trestné činnosti uveden do oběhu, čímž dojde k zatajení jeho nezákonného původu, by měla být taková činnost v oblasti praní peněz trestná.\n(12)\nAby mohla být trestněprávní opatření v oblasti boje proti praní peněz účinná, odsouzení by mělo být možné, aniž by bylo nezbytné přesně určit, ze které trestné činnosti majetek pochází, či zda došlo k dřívějšímu nebo současnému odsouzení za tuto trestnou činnost, přičemž se zohlední veškeré relevantní okolnosti a důkazy. Členské státy by měly mít možnost toto v souladu se svými vnitrostátními právními systémy zajistit pomocí jiných než legislativních prostředků. Trestnímu stíhání praní peněz by rovněž neměla bránit pouhá skutečnost, že trestná činnost byla spáchána v jiném členském státě nebo třetí zemi, pokud jsou dodrženy podmínky této směrnice.\n(13)\nCílem této směrnice je kriminalizovat praní peněz, je-li spácháno úmyslně a s vědomím, že majetek pochází z trestné činnosti. V této souvislosti by tato směrnice neměla rozlišovat případy, kdy majetek pochází z takové trestné činnosti přímo, nebo nepřímo, v souladu s obecnou definicí „výnosů“ uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU (5). V každém případě by se při posuzování toho, zda majetek pochází z trestné činnosti a zda o tom dotčená osoba věděla, měly zohledňovat zvláštní okolnosti případu, například že je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu obviněného a že k trestné činnosti a k nabytí majetku došlo ve stejném období. Úmysl a vědomí mohou být vyvozeny z objektivních, skutkových okolností. Jelikož tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti praní peněz, mohou členské státy dle svého uvážení přijímat nebo ponechat v platnosti přísnější trestněprávní předpisy v této oblasti. Členské státy by měly mít možnost například stanovit, že trestný čin představuje i praní peněz spáchané následkem vědomé nedbalosti nebo hrubé nedbalosti. Odkazy na praní peněz spáchané následkem nedbalosti v této směrnici by měly být chápány jako takové v těch členských státech, které toto jednání kriminalizují.\n(14)\nAby se zamezilo praní peněz v celé Unii, měly by členské státy zajistit, že za něj bude možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let. Touto povinností nejsou dotčeny individualizace a uplatňování trestů, ani výkon trestů podle konkrétních okolností v každém jednotlivém případě. Členské státy by rovněž měly zavést další sankce či opatření, jako jsou například pokuty, dočasný či trvalý zákaz přístupu k veřejnému financování, a to včetně postupů zadávání zakázek, poskytování grantů a udělování koncesí, dočasný zákaz provozování obchodní činnosti nebo dočasný zákaz ucházet se o volenou či veřejnou funkci. Touto povinností není dotčena diskreční pravomoc soudce nebo soudu při rozhodování o tom, zda s ohledem na všechny konkrétní okolnosti daného případu uloží další sankce či opatření, nebo nikoli.\n(15)\nČlenské státy by měly zajistit, aby soudce nebo soud měli při vyměřování trestů pro pachatele trestných činů možnost vzít v úvahu přitěžující okolnosti uvedené v této směrnici, třebaže nemají povinnost trest zpřísnit. Zůstává na uvážení soudce nebo soudu, zda s ohledem na všechny skutečnosti daného případu vzhledem ke konkrétní přitěžující okolnosti trest zpřísní. Členské státy by neměly být povinny přitěžující okolnosti stanovit, pokud vnitrostátní právo stanoví, že trestné činy uvedené v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (6) nebo trestné činy spáchané fyzickou osobou, která je osobou povinnou a jedná v rámci své profesní činnosti, jsou trestné jako samostatné trestné činy a mohou být za ně uloženy přísnější sankce.\n(16)\nZajišťování a konfiskace nástrojů a výnosů z trestné činnosti odstraňují finanční motivaci, která je pro trestnou činnost stěžejní. Směrnice 2014/42/EU stanoví v trestních věcech minimální pravidla pro zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti. Tato směrnice rovněž Komisi ukládá povinnost předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o jejím provádění a v případě potřeby také odpovídající návrhy. Členské státy by měly ve všech případech stanovených ve směrnici 2014/42/EU přinejmenším zaručit zajištění a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti. Členské státy by rovněž měly důkladně zvážit, zda by nebylo vhodné zavést konfiskaci ve všech případech, kdy není možné zahájit, či dokončit trestní řízení, včetně případů, kdy pachatel zemřel. Jak požadovaly Evropský parlament a Rada v prohlášení přiloženém ke směrnici 2014/42/EU, Komise předloží zprávu, v níž analyzuje proveditelnost a případné přínosy zavedení dalších společných pravidel pro konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti, a to i v případě, že konkrétní osoba či osoby nebyly za tyto činnosti odsouzeny. Tato analýza přihlédne k rozdílům mezi právními tradicemi a systémy členských států.\n(17)\nVzhledem k mobilitě pachatelů a výnosů pocházejících z trestné činnosti a vzhledem ke složitému přeshraničnímu vyšetřování, jež boj proti praní peněz vyžaduje, by měly všechny členské státy stanovit soudní příslušnost svých soudů tak, aby to příslušným orgánům umožnilo takové činnosti vyšetřovat a trestně stíhat. Členské státy by proto měly zajistit, aby soudní příslušnost jejich soudů zahrnovala situace, kdy je trestný čin spáchán prostřednictvím informační a komunikační technologie z jejich území, ať již se tato technologie nachází na jejich území, či nikoli.\n(18)\nPodle rámcového rozhodnutí Rady 2009/948/SVV (7) a rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (8) mají příslušné orgány dvou či více členských států, které vedou souběžná trestní řízení ve věci stejných skutečností týkající se totožné osoby, zahájit mezi sebou navzájem přímé konzultace s pomocí Eurojustu, zejména s cílem zajistit, aby byly všechny trestné činy spadající do oblasti působnosti této směrnice trestně stíhány.\n(19)\nK zajištění úspěšného vyšetřování a stíhání trestných činů praní peněz by orgány příslušné k vyšetřování nebo stíhání těchto trestných činů měly mít možnost využívat účinné vyšetřovací nástroje, jako jsou nástroje používané v boji proti organizované trestné činnosti nebo jiné závažné trestné činnosti. Mělo by tak být zajištěno, že budou k dispozici dostatečný počet pracovníků, cílená odborná příprava, zdroje a nejnovější technologická kapacita. Používání těchto nástrojů v souladu s vnitrostátním právem by mělo být cílené a mělo by zohledňovat zásadu proporcionality a povahu a závažnost vyšetřovaných trestných činů a dodržovat právo na ochranu osobních údajů.\n(20)\nTato směrnice nahrazuje určitá ustanovení rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV ve vztahu k členským státům, které jsou touto směrnicí vázány.\n(21)\nTato směrnice dodržuje zásady uznané v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), dodržuje základní práva a svobody a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, včetně zásad stanovených v hlavách II, III, V a VI této Listiny, mezi které patří mimo jiné právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů, zásada zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů, jež se vztahuje i na požadavek přesnosti, srozumitelnosti a předvídatelnosti v trestním právu, presumpce neviny, jakož i práva podezřelých a obviněných osob na obhajobu, právo neobviňovat sám sebe a právo na spravedlivý proces. Tato směrnice musí být prováděna v souladu s uvedenými právy a zásadami a s přihlédnutím k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a dalším závazkům v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva.\n(22)\nJelikož cíle této směrnice, totiž postihovat praní peněz ve všech členských státech účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu či účinků této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(23)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království a Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.\n(24)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná. Rámcové rozhodnutí 2001/500/SVV je pro Dánsko i nadále závazné a použitelné,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tato směrnice stanoví minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti praní peněz.\n2.   Tato směrnice se nepoužije na praní peněz, pokud jde o majetek pocházející z trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, na které se vztahují zvláštní pravidla stanovená ve směrnici (EU) 2017/1371.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1.\n„trestnou činností“ jakýkoli druh trestné účasti na spáchání jakéhokoli trestného činu, za nějž lze v souladu s vnitrostátním právem uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí trestní sazby přesahující jeden rok, nebo pokud jde o členské státy, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici trestní sazby, jakýkoli trestný čin, za nějž lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s dolní hranicí trestní sazby přesahující šest měsíců. V každém případě se za trestnou činnost považují trestné činy spadající do těchto kategorií:\na)\núčast na organizované zločinecké skupině a na vydírání, včetně kteréhokoli trestného činu uvedeného v rámcovém rozhodnutí 2008/841/SVV;\nb)\nterorismus, včetně kteréhokoli trestného činu uvedeného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (9);\nc)\nobchodování s lidmi a převaděčství migrantů, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (10) a rámcovém usnesení Rady 2002/946/SVV (11);\nd)\npohlavní vykořisťování, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (12);\ne)\nnedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2004/757/SVV (13);\nf)\nnedovolený obchod se zbraněmi;\ng)\nnedovolený obchod s kradeným zbožím a jiným zbožím;\nh)\nkorupce, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v Úmluvě o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (14) a v rámcovém rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (15);\ni)\npodvod, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (16);\nj)\npadělání měny, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU (17);\nk)\npadělání a produktové pirátství;\nl)\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (18) nebo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES (19);\nm)\nvražda a těžké ublížení na zdraví;\nn)\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí;\no)\nloupež nebo krádež;\np)\npašování;\nq)\ndaňové trestné činy týkající se přímých a nepřímých daní, jak jsou stanoveny ve vnitrostátním právu;\nr)\nvydírání;\ns)\npadělání;\nt)\npirátství;\nu)\nobchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (20);\nv)\nkyberkriminalita, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU (21);\n2.\n„majetkem“ jakýkoli majetek hmotné nebo nehmotné povahy, movitý nebo nemovitý, materiální nebo nemateriální povahy, jakož i právní listiny nebo nástroje v jakékoliv formě včetně elektronické nebo digitální dokládající právní nárok na takový majetek nebo podíl na něm;\n3.\n„právnickou osobou“ každý subjekt, který má podle příslušné právní úpravy právní subjektivitu, s výjimkou států nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a veřejných mezinárodních organizací.\nČlánek 3\nTrestné činy praní peněz\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily trestnost těchto úmyslných jednání:\na)\npřeměna nebo převod majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem zatajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání;\nb)\nzatajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti;\nc)\nnabývání, držení nebo užívání majetku s vědomím, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti.\n2.   Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby jednání uvedená v odstavci 1 byla trestná, pokud měl pachatel podezření nebo si měl být vědom toho, že daný majetek pochází z trestné činnosti.\n3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby:\na)\ndřívější nebo současné odsouzení za trestnou činnost, ze které majetek pochází, nebylo nezbytným předpokladem pro odsouzení za trestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2;\nb)\nodsouzení za trestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2 bylo možné, pokud je prokázáno, že majetek pochází z trestné činnosti, aniž by bylo nezbytné prokazovat všechny skutečnosti nebo okolnosti související s touto trestnou činností, včetně totožnosti pachatele;\nc)\ntrestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnovaly majetek pocházející z jednání, k němuž došlo na území jiného členského státu nebo třetí země, pokud by toto jednání bylo považováno za trestnou činnost, kdyby k němu došlo v příslušném členském státě.\n4.   V případě odst. 3 písm. c) tohoto článku mohou členské státy dále požadovat, aby příslušné jednání bylo považováno za trestný čin podle vnitrostátního práva členského státu nebo třetí země, kde byl tento čin spáchán, s výjimkou případů, kdy toto jednání představuje jeden z trestných činů uvedených v čl. 2 bodu 1 písm. a) až e) a písm. h), jak jsou vymezeny v použitelném právu Unie.\n5.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jednání uvedená v odst. 1 písm. a) a b) byla trestná, pokud se jich dopouštějí pachatelé trestné činnosti, ze které majetek pochází, nebo osoby, které se páchání této trestné činnosti účastnily.\nČlánek 4\nNávod, pomoc a pokus\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily trestnost návodu k trestnému činu uvedenému v čl. 3 odst. 1 a 5, pomoci při jeho spáchání a pokusu o jeho spáchání.\nČlánek 5\nTresty ukládané fyzickým osobám\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v článku 3 a za jednání uvedená v článku 4 bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 a 5 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let.\n3.   Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na fyzické osoby, jež spáchaly trestné činy uvedené v článku 3 nebo se dopustily jednání uvedených v článku 4, v nezbytných případech vztahovaly další sankce nebo opatření.\nČlánek 6\nPřitěžující okolnosti\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se ve vztahu k trestným činům uvedeným v čl. 3 odst. 1 a 5 a k jednáním uvedeným v článku 4 za přitěžující považovaly tyto okolnosti:\na)\ntrestný čin byl spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV; nebo\nb)\npachatel je povinnou osobou ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2015/849 a spáchal trestný čin při výkonu své profesní činnosti.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že se ve vztahu k trestným činům uvedeným v čl. 3 odst. 1 a 5 a k jednáním uvedeným v článku 4 za přitěžující považují tyto okolnosti:\na)\nmajetek, jež je předmětem praní peněz, dosahuje značné hodnoty, nebo\nb)\nmajetek, který je předmětem praní peněz, pochází z jednoho z trestných činů uvedených v čl. 2 bodu 1 písm. a) až e) a písm. h).\nČlánek 7\nOdpovědnost právnických osob\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že právnické osoby lze činit odpovědnými za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1a 5 a za jednání uvedená v článku 4, které v jejich prospěch spáchá jakákoliv osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:\na)\noprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;\nb)\npravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby; nebo\nc)\npravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku umožnil spáchání trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 nebo jednání uvedených v článku 4 ve prospěch uvedené právnické osoby osobou jí podřízenou.\n3.   Odpovědnost právnických osob podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nevylučuje trestní stíhání fyzických osob, které jsou pachateli, návodci nebo pomocníky některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 a jednání uvedených v článku 4.\nČlánek 8\nSankce ukládané právnickým osobám\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickou osobu odpovědnou podle článku 7 bylo možné postihnout účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, například:\na)\nzbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;\nb)\ndočasný či trvalý zákaz přístupu k veřejnému financování, včetně k postupům zadávání zakázek, poskytování grantů a udělování koncesí;\nc)\ndočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;\nd)\nuložení soudního dohledu;\ne)\nzrušení rozhodnutím soudu;\nf)\ndočasné nebo trvalé uzavření provozoven užívaných pro spáchání trestného činu.\nČlánek 9\nKonfiskace\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány v souladu se směrnicí 2014/42/EU zajistily nebo případně konfiskovaly výnosy pocházející ze spáchání nebo z přispění ke spáchání jakéhokoli z trestných činů uvedených v této směrnici a nástroje, které byly použity nebo byly určeny k použití pro spáchání takových trestných činů nebo k přispění k jejich spáchání.\nČlánek 10\nSoudní příslušnost\n1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření ke stanovení příslušnosti svých soudů pro trestné činy uvedené v článku 3 a jednání uvedená v článku 4, je-li:\na)\ntrestný čin spáchán zcela nebo zčásti na jeho území;\nb)\npachatel jeho státním příslušníkem.\n2.   Členský stát informuje Komisi, rozhodne-li se rozšířit příslušnost svých soudů na trestné činy uvedené v článku 3 nebo na jednání uvedená v článku 4, které byly spáchány, nebo k nimž došlo na území jiného členského státu, pokud:\na)\nmá pachatel na jeho území obvyklé bydliště;\nb)\nje trestný čin spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.\n3.   Spadá-li některý z trestných činů uvedených v článku 3 nebo jednání uvedené v článku 4 do příslušnosti soudu více členských států a může-li kterýkoli z dotčených členských států vést účinné trestní stíhání na základě stejných skutečností, spolupracují tyto členské státy při rozhodování, který z nich bude pachatele trestně stíhat, aby se soudní řízení soustředilo v jednom členském státě.\nZohledňují se tyto faktory:\na)\núzemí členského státu, na němž byl spáchán trestný čin;\nb)\nstátní příslušnost nebo bydliště pachatele;\nc)\nzemě původu oběti či obětí; a\nd)\núzemí, na němž byl pachatel dopaden.\nJe-li to vhodné a v souladu s článkem 12 rámcového rozhodnutí 2009/948/SVV, předá se věc Eurojustu.\nČlánek 11\nVyšetřovací nástroje\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, útvary nebo služby příslušné k vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 a jednání uvedených v článku 4 měly k dispozici účinné vyšetřovací nástroje, jako jsou prostředky používané v boji proti organizované trestné činnosti nebo jiným závažným trestným činům.\nČlánek 12\nNahrazení určitých ustanovení rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV\nUstanovení čl. 1 písm. b) a článku 2 rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV se ve vztahu k členským státům vázaným touto směrnicí nahrazují, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států týkající se lhůt pro provedení uvedeného rámcového rozhodnutí ve vnitrostátním právu.\nVe vztahu k členským státům vázaným touto směrnicí se odkazy na ustanovení rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV uvedeného v prvním pododstavci považují za odkazy na tuto směrnici.\nČlánek 13\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. prosince 2020. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 14\nPodávání zpráv\nKomise do 3. prosince 2022 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž posoudí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí.\nKomise do 3. prosince 2023 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž posoudí přidanou hodnotu této směrnice v oblasti boje proti praní peněz a rovněž její dopad na základní práva a svobody. Komise na základě této zprávy případně předloží legislativní návrh na změnu této směrnice. Komise zohlední informace poskytnuté členskými státy.\nČlánek 15\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 16\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 23. října 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. října 2018.\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).\n(3)  Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).\n(6)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).\n(7)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42).\n(8)  Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).\n(11)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).\n(13)  Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8).\n(14)  Akt Rady ze dne 26. května 1997, kterým se na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1).\n(15)  Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2004, s. 54).\n(16)  Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8).", "summary": "Boj vedený trestněprávní cestou proti praní peněz\nBoj vedený trestněprávní cestou proti praní peněz\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2018/1673 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nVymezuje trestné činy a sankce v oblasti praní peněz s cílem:usnadnit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy Evropské unie (EU) apředcházet tomu, aby zločinci využívali shovívavějších právních systémů. Cílem je kriminalizovat praní peněz, je-li spácháno úmyslně a s vědomím, že majetek* pochází z trestné činnosti. Umožňuje také členským státům kriminalizovat praní peněz v případech, kdy měl pachatel podezření nebo si měl být vědom toho, že daný majetek pochází z trestné činnosti.\nKLÍČOVÉ BODY\nTrestné činyNásledující činnosti, pokud jsou spáchány úmyslně, jsou trestným činem:převod nebo přeměna majetku (majetek v jakékoliv podobě) s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem zatajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv zúčastněné osobě vyhnout se právním následkům svého jednání,zatajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,nabývání, držení nebo užívání majetku s vědomím, v době jeho obdržení, že pochází z trestné činnosti,návod, pomoc a pokus o tyto trestné činy.Trestná činnost (nebo „predikativní trestný čin“)Pro účely této směrnice je za trestnou činnost považováno následující chování, tj. je relevantní pro trestný čin praní peněz:jakýkoli druh trestné účasti na spáchání jakéhokoli trestného činu, za nějž lze v souladu s vnitrostátním právem uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s dolní hranicí trestní sazby přesahující šest měsíců nebo s horní hranicí trestní sazby přesahující jeden rok, atrestné činy, které jsou uvedeny na seznamu 22 vyjmenovaných kategorií trestných činů, včetně všech trestných činů vymezených v právních předpisech EU stanovených v této směrnici, pokud nejsou zahrnuty ve výše uvedené kategorii.Další faktoryTrestné činy zahrnují majetek pocházející z činnosti, k níž došlo v jiném členském státě EU nebo zemi mimo EU, pokud by tato činnost představovala trestnou činnost, kdyby k ní došlo v příslušném členském státě. Členské státy musejí zajistit, že osoby, které se dopustily trestné činnosti nebo se jí účastnily, budou potrestány. K dalším faktorů patří:trestní odpovědnost se také vztahuje na osoby, které perou výnosy ze své vlastní trestní činnosti („samopraní“),dřívější nebo současné odsouzení za trestnou činnost, ze které majetek pochází, není nezbytným předpokladem pro odsouzení za praní peněz,odsouzení je možné i bez nutnosti prokazovat všechny skutečnosti související s touto trestnou činností, včetně totožnosti pachatele.Přitěžující okolnosti, které zvyšují závažnost trestných činůDo této kategorie patří případy, kdy:trestný čin byl spáchán v rámci zločinného spolčení podle rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV nebopachatel se dopustil trestného činu při výkonu své profesní činnosti jakožto „osoby povinné“ ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2015/849 (viz shrnutí). Členské státy se mohou rovněž rozhodnout, že budou za přitěžující považovat tyto okolnosti:pokud majetek, který je předmětem praní peněz, dosahuje značné hodnoty nebopokud majetek, který je předmětem praní peněz, pochází z vydírání, terorismu, obchodování s lidmi, nedovoleného obchodu s omamnými látkami nebo korupce.Tresty a sankceTrestání musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by měly uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let a v nezbytných případech uložit další sankce nebo opatření, včetně opatření, která by činila právní subjekty odpovědnými, např.:zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory,zákaz přístupu k veřejnému financování, včetně zadávání zakázek, poskytování grantů a udělování koncesí,zákaz provozování obchodních činností,soudní dohled,zrušení rozhodnutím soudu,uzavření provozoven užívaných pro spáchání trestného činu,zajišťování nebo konfiskace dotyčného majetku.Balíček právních předpisůSměrnice je součástí balíčku právních předpisů, který zahrnuje nařízení (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící, a doplňuje a posiluje uplatňování směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.Nástroje pro vyšetřování a spolupráceČlenské státy musejí zajistit, že jsou orgánům zodpovědným za vyšetřování a stíhání trestných činů dostupné účinné nástroje pro vyšetřování, jako jsou nástroje používané v boji proti organizované trestné činnosti nebo jiné závažné trestné činnosti. Směrnice také odstraňuje překážky soudní a policejní spolupráce mezi členskými státy tím, že vyjasňuje, která země má soudní příslušnost a jak mají země spolupracovat a také jak zapojit Eurojust.Praní peněz ohrožující finanční zájmy EUSměrnice (EU) 2017/1371 stanoví pravidla týkající se trestných činů a sankcí v oblasti boje proti podvodům a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie (viz shrnutí). Tyto činnosti zahrnují praní peněz. Ustanovení čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (viz shrnutí) úřadu EPPO svěřuje pravomoci ve vztahu k trestným činům poškozujícím finanční zájmy Unie, které jsou stanoveny ve směrnici (EU) 2017/1371.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nJe v platnosti od 2. prosince 2018 a měla nabýt podoby zákona v členských státech nejpozději do 3. prosince 2020.\nKONTEXT\nSměrnice je také spojena s právními předpisy o:boji proti podvodům, boji proti terorismu, předcházení využití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ochraně proti padělání, zajišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti.\nKLÍČOVÉ POJMY\nMajetek. Jakýkoliv majetek, fyzický nebo virtuální, movitý nebo nemovitý, materiální nebo nemateriální, a právní listiny v jakékoliv formě, včetně elektronické nebo digitální, které dokládají vlastnictví takového majetku nebo podíl na něm.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22–30).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6–21).\nNásledné změny nařízení (EU) 2018/1672 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29–41).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73–117).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1–8).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39–50).\nViz konsolidované znění.\nRámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42–45).\nPoslední aktualizace 02.03.2022"}
{"celex_id": "32016R1627", "reference": "16.9.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 252/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1627\nze dne 14. září 2016\no víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit využívání živých vodních zdrojů zajišťující udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.\n(2)\nUnie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (4) (dále jen „úmluva“).\n(3)\nMezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“), zřízená na základě uvedené úmluvy, přijala na svém 15. zvláštním zasedání v roce 2006 doporučení 06-05, jímž stanovila víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jehož platnost končí v roce 2022 (dále jen „plán obnovy“). Toto doporučení vstoupilo v platnost dne 13. června 2007.\n(4)\nPlán obnovy zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly usilovat o podporu pobřežních rybolovných činností a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, včetně zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.\n(5)\nDoporučení ICCAT 06-05 bylo provedeno do práva Unie nařízením Rady (ES) č. 1559/2007 (5).\n(6)\nNa svém 16. zvláštním zasedání v roce 2008 přijala komise ICCAT doporučení 08-05 pozměňující doporučení 06-05. Za účelem obnovy populace tuňáka obecného stanovilo doporučení 08-05 postupné snížení úrovně celkových přípustných odlovů od roku 2007 do roku 2011, omezení rybolovu v některých oblastech a obdobích, novou minimální velikost tuňáka obecného, opatření týkající se sportovního a rekreačního rybolovu, opatření související s kapacitou chovu a lovnou kapacitou, jakož i posílení programu ICCAT pro společné mezinárodní inspekce.\n(7)\nDoporučení ICCAT 08-05 bylo provedeno v právu Unie nařízením Rady (ES) č. 302/2009 (6).\n(8)\nNa svém 17. zvláštním zasedání v roce 2010 přijala komise ICCAT doporučení 10-04 pozměňující doporučení 08-05. V zájmu obnovy populace tuňáka obecného doporučení 10-04 stanovilo, že mají být dále snižovány celkové přípustné odlovy a lovná kapacita a posílena kontrolní opatření, zejména v souvislosti s přemísťováním a umísťováním do klecí. Doporučení rovněž stanovilo, že v roce 2012 poskytne Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku (dále jen „SCRS“) další doporučení ohledně zjišťování míst tření ryb a zřizování přírodních rezervací.\n(9)\nZa účelem provedení revidovaných mezinárodních opatření na zachování zdrojů uvedených v doporučení 10-04 do práva Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 (7).\n(10)\nNa svém 18. zvláštním zasedání v roce 2012 přijala komise ICCAT doporučení 12-03 pozměňující doporučení 10-04. Za účelem posílení účinnosti plánu obnovy zavedlo doporučení 12-03 technická opatření týkající se přemísťování živého tuňáka obecného a jeho umísťování do klecí, nové požadavky na hlášení úlovků, provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT a změny rybolovných období. Kromě toho posílil tento plán úlohu SCRS, pokud jde o hodnocení populace tuňáka obecného.\n(11)\nNa svém 23. řádném zasedání v roce 2013 přijala komise ICCAT doporučení 13-07, pozměňující doporučení 12-03 zavedením drobných změn rybolovných období, jež se loďstva Unie netýkají. Navíc bylo přijato doporučení 13-08, které doplňuje plán obnovy. Doporučením 13-08 se ustavuje společný postup pro používání systémů stereoskopických kamer pro odhad množství tuňáka obecného při umísťování do klecí a zavádí se pružné datum začátku rybolovného období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku.\n(12)\nZa účelem provedení zásadních opatření z doporučení 12-03 a 13-08, jako jsou opatření týkající se rybolovných období, v právu Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 dále změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 (8).\n(13)\nNa svém 19. zvláštním zasedání v roce 2014 přijala komise ICCAT doporučení 14-04 pozměňující doporučení 13-07 a zrušující doporučení 13-08. Současně s racionalizací některých stávajících ustanovení o kontrole byly podrobněji specifikovány postupy pro používání stereoskopických kamer při umísťování do klecí a do plánu obnovy byla začleněna zvláštní opatření pro vypuštění ryb a zpracování mrtvých ryb.\n(14)\nDoporučení 14-04 je pro Unii závazné.\n(15)\nVšechny změny plánu obnovy přijaté komisí ICCAT v letech 2012, 2013 a 2014, které dosud nebyly provedeny, by měly být provedeny v právu Unie. Jelikož se takové provedení týká plánu obnovy, jehož cíle a opatření byly definovány komisí ICCAT, toto nařízení nezahrnuje veškerý obsah víceletých plánů podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(16)\nNařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimálních velikostí měl být proveden v právu Unie v podobě minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů. V důsledku toho by se odkazy v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (9) na minimální velikosti tuňáka obecného měly chápat jako minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v tomto nařízení.\n(17)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o přemísťování, umísťování do klecí a zaznamenávání a hlášení činností souvisejících s plavidly a lapadly, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(18)\nNěkterá ustanovení nařízení (ES) č. 302/2009 jsou zastaralá, zejména protože jsou nyní uvedena v jiných aktech Unie. Další ustanovení by měla být aktualizována, aby odrážela změny právních předpisů, zejména změny vyplývající z přijetí nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(19)\nAby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (11) stanoví zejména režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování na základě globálního a integrovaného přístupu a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (12) stanoví podrobná prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (13) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Tyto akty se nyní vztahují na některé záležitosti upravené v nařízení (ES) č. 302/2009, a zejména v jeho článku 33 o donucovacích opatřeních a v příloze VIII týkající se sdělování hlášení systému pro sledování plavidel. Proto není nutné tato ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.\n(20)\nV souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 404/2011 se přepočítací koeficienty přijaté výborem SCRS použijí na výpočet ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného, a to i pro účely tohoto nařízení.\n(21)\nV souladu s článkem 95 nařízení (ES) č. 1224/2009 bylo navíc přijato prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU (14). Toto prováděcí rozhodnutí stanoví mimo jiné cílové standardy a cíle pro kontrolu rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.\n(22)\nDoporučení ICCAT 06-07 zavádí v rámci chovu tuňáka obecného program odběru vzorků pro odhad počtu jedinců podle vzrůstu. Toto ustanovení bylo provedeno článkem 10 nařízení (ES) č. 302/2009. Není nutné, aby toto nařízení konkrétně stanovovalo program odběru vzorků, neboť potřeby tohoto programu odběru vzorků jsou nyní plně zajištěny prostřednictvím programů stanovených v bodu 83 doporučení 14-04, které má být provedeno tímto nařízením.\n(23)\nZ důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty by proto nařízení (ES) č. 302/2009 mělo být zrušeno.\n(24)\nZa účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ze strany Unie zavádí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 odchylky od povinnosti vykládky úlovků tuňáka obecného, která je stanovena v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 13-07, která v některých situacích zavádí povinnost výmětů a vypuštění pro plavidla a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypuštění upravovalo, a tudíž se nedotkne odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se řídí Unie při používání plánu obnovy vymezeného v čl. 3 bodu 1.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři.\nČlánek 2\nCíl\nCílem tohoto nařízení v souladu s plánem obnovy vymezeným v čl. 3 bodu 1 je dosáhnout do roku 2022 biomasy tuňáka obecného odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu, a to s dosažením tohoto cíle s pravděpodobností nejméně 60 %.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„plánem obnovy“ víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného, který platí pro období 2007 až 2022 a který doporučila ICCAT;\n2)\n„rybářským plavidlem“ plavidlo s vlastním pohonem používané nebo určené k použití pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přemísťovacích plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;\n3)\n„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;\n4)\n„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;\n5)\n„pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, sítě košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;\n6)\n„vlečným plavidlem“ plavidlo používané pro vlečení klecí;\n7)\n„podpůrným plavidlem“ jakékoli jiné rybářské plavidlo ve smyslu bodu 2;\n8)\n„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov a lapadla skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;\n9)\n„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s klíčem pro rozdělení odlovů;\n10)\n„přemístěním“ se rozumí:\ni)\npřemístění živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;\nii)\npřemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;\niii)\npřemístění klece s tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;\niv)\npřemístění živého tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;\nv)\npřemístění živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece;\n11)\n„kontrolou přemístění“ další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;\n12)\n„lapadlem“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem;\n13)\n„umístěním do klecí“ přemístění tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných klecí;\n14)\n„chovem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;\n15)\n„hospodářstvím“ zařízení používané pro chov tuňáka obecného odloveného lapadly nebo plavidly lovícími košelkovými nevody;\n16)\n„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;\n17)\n„překládkou“ vyložení všech nebo jen některých ryb, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se za překládku nepovažuje;\n18)\n„sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;\n19)\n„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci nejsou členy vnitrostátní sportovní organizace ani držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;\n20)\n„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy;\n21)\n„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;\n22)\n„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ nebo „elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného. Odkaz na dokumentaci úlovků tuňáka obecného se případně nahradí odkazem na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného;\n23)\n„odpovědným členským státem“ nebo „členským státem odpovědným za“ členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se lapadlo nebo hospodářství nachází, nebo v případě, že se lapadlo nebo hospodářství nachází na volném moři, členský stát, v němž je usazen provozovatel lapadla nebo hospodářství;\n24)\n„úkolem II“ úkol II vymezený komisí ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ (Třetí vydání, ICCAT, 1990);\n25)\n„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;\n26)\n„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast působnosti opatření ICCAT stanovená v článku 1 úmluvy.\nČlánek 4\nDélka plavidel\nDélkami plavidel uvedenými v tomto nařízení se rozumí jejich celková délka.\nKAPITOLA II\nOPATŘENÍ NA ŘÍZENÍ ZDROJŮ\nČlánek 5\nPodmínky související s opatřeními na řízení zdrojů\n1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje.\n2.   Převádění nevyužitých kvót se zakazuje.\n3.   Pronájem rybářských plavidel Unie pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je zakázán.\nČlánek 6\nPředkládání ročních plánů rybolovu, plánů řízení rybolovné kapacity a plánů řízení chovu\n1.   Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, Komisi:\na)\nroční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři;\nb)\nroční plán řízení rybolovné kapacity, jímž se zajistí, že rybolovná kapacita členského státu odpovídá jeho přidělené kvótě.\n2.   Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a začlení je do plánu Unie pro řízení rybolovu a kapacit. Komise předloží každoročně do 15. února tento plán sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.\n3.   Každoročně do 15. dubna každý členský stát, který má v úmyslu pozměnit plán ICCAT, pokud jde o platnou chovnou kapacitu, předloží roční plán řízení chovu Komisi, která jej předá sekretariátu ICCAT.\nČlánek 7\nRoční plány rybolovu\n1.   Roční plán rybolovu předkládaný každým členským státem, který má kvótu na tuňáka obecného, určí kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení uvedených v článcích 11 a 12 včetně údajů týkajících se:\na)\nv případě plavidel provádějících odlov delších než 24 metrů, uvedených na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. a), individuálních kvót přidělených těmto plavidlům a opatření zavedených k zajištění dodržování jednotlivých kvót a povolení vedlejších úlovků;\nb)\nv případě plavidel provádějících odlov kratších než 24 metrů a lapadel alespoň kvóty přidělené organizacím producentů nebo skupinám lapadel nebo plavidel, které loví s podobným druhem lovného zařízení.\n2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může být individuální kvóta přidělená každému plavidlu provádějícímu odlov delšímu než 24 metrů předložena nejpozději 30 dnů před zahájením rybolovné sezóny každého takového plavidla.\n3.   Veškeré následné úpravy ročního plánu rybolovu nebo individuálních kvót přidělených plavidlům provádějícím odlov delším než 24 metrů, jež jsou uvedena na seznamu podle čl. 20 odst. 1 písm. a), předloží dotčený členský stát Komisi nejpozději tři dny před provedením činnosti související s touto úpravou. Komise předá tyto úpravy sekretariátu ICCAT nejpozději 48 hodin před provedením činnosti související s touto úpravou.\nČlánek 8\nPřidělování rybolovných práv\nV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.\nČlánek 9\nPlány řízení rybolovné kapacity\n1.   Roční plán řízení rybolovné kapacity předkládaný každým členským státem, který má kvótu na tuňáka obecného, musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku.\n2.   Maximální počet lapadel zaregistrovaných v členském státě a rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, které mohou tuňáka obecného lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat, se stanoví v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n3.   Maximální počet a celková odpovídající hrubá prostornost rybářských plavidel plujících pod vlajkou některého členského státu a provozujících rybolov tuňáka obecného se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. V případě plavidel provádějících odlov se toto omezení použije podle druhu lovného zařízení.\n4.   Pro plavidla, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v rámci odchylky podle čl. 14 odst. 2, jsou k určení maximálního počtu rybářských plavidel stanoveny dodatečné podmínky v příloze I.\n5.   Maximální počet lapadel, které členský stát pro lov tuňáka obecného používá, je omezen na počet lapadel povolených daným členským státem ke dni 1. července 2008.\n6.   Odchylně od odstavců 3 a 5 tohoto článku pro roky 2016 a 2017 platí, že může-li členský stát prokázat, že jeho rybolovná kapacita zřejmě neumožní využití celé kvóty, může rozhodnout, že do svého ročního plánu rybolovu podle článku 7 zahrne vyšší počet plavidel a lapadel.\n7.   Pro roky 2016 a 2017 každý členský stát omezí počet svých plavidel lovících košelkovými nevody na počet plavidel lovících košelkovými nevody, jimž vydal oprávnění v roce 2013 nebo 2014. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla lovící košelkovými nevody provozovaná v rámci odchylky uvedené v čl. 14 odst. 2 písm. b).\n8.   Při sestavování plánů řízení rybolovné kapacity vychází výpočet rybolovné kapacity každého členského státu z nejlepší míry úlovků na plavidlo a zařízení, jak ji odhadl výbor SCRS ve své zprávě z roku 2009 a odsouhlasila komise ICCAT na jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel ICCAT konajícím se mezi zasedáními v roce 2010 (15). Jakmile SCRS zreviduje uvedenou míru úlovků, členské státy vždy používají nejnovější míru úlovků schválenou komisí ICCAT.\nČlánek 10\nPlány řízení chovu\n1.   Roční plán řízení chovu předkládaný každým členským státem musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku.\n2.   Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro každý členský stát a maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit, se určí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n3.   Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro členský stát je omezena na kapacitu chovu a výkrmu tuňáka obecného v hospodářstvích daného členského státu, která byla registrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení či povolena a oznámena komisi ICCAT k 1. červenci 2008.\n4.   Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou hospodářství daného členského státu registrovala u ICCAT v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.\n5.   V rámci maximálního množství vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného podle odstavce 4 přidělí každý členský stát svým hospodářstvím maximální roční míru vysazení.\nKAPITOLA III\nTECHNICKÁ OPATŘENÍ\nODDÍL 1\nRybolovná období\nČlánek 11\nPlavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí košelkových nevodů, plavidla pro pelagický rybolov, lapadla a sportovní a rekreační rybolov\n1.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru delšími než 24 m ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. ledna do 31. května, s výjimkou oblasti západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š., jakož i výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 1. srpna do 31. ledna.\n2.   Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 24. června, s výjimkou výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 25. června do 31. října.\n3.   Lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku se povoluje od 16. června do 14. října.\n4.   Sportovní a rekreační rybolov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 16. června do 14. října.\n5.   Lov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 4 tohoto článku a článku 12, včetně pastí, je povolen během celého roku v souladu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů.\nČlánek 12\nNávnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru\n1.   Lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. července do 31. října.\n2.   Pokud není ohrožena ochrana oblastí, kde dochází ke tření, a celková délka rybolovného období pro uvedené druhy rybolovu nepřesáhne čtyři měsíce, může každý členský stát pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru plující pod jejich vlajkou a provozující činnost ve východním Atlantiku stanovit jiné datum začátku rybolovného období.\n3.   Každý členský stát ve svém ročním plánu rybolovu podle článku 7 upřesní, zda byla změněna data začátku těchto rybolovů, jakož i souřadnice dotčených oblastí.\nODDÍL2\nMinimální referenční velikost pro zachování zdrojů, náhodné úlovky, vedlejší úlovky\nČlánek 13\nPovinnost vykládky\nUstanovení tohoto oddílu se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.\nČlánek 14\nMinimální referenční velikosti pro zachování zdrojů\n1.   Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného odloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:\na)\nlov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;\nb)\nlov tuňáka obecného v Jaderském moři za účelem chovu;\nc)\nlov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr.\n3.   Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.\n4.   Dotčené členské státy vydají plavidlům zvláštní oprávnění k rybolovu na základě odchylky podle odstavce 2 tohoto článku. Dotčená plavidla se uvedou na seznamu plavidel provádějících odlov podle čl. 20 odst. 1 písm. a). Za tímto účelem se použijí ustanovení uvedená v článcích 20 a 21.\nČlánek 15\nNáhodné úlovky\n1.   Aniž je dotčen čl. 14 odst. 1, povolují se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.\n2.   Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného v počtu ryb uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.\n3.   Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.\n4.   Na náhodné úlovky tuňáka obecného se vztahují články 25, 30, 31 a 32.\nČlánek 16\nVedlejší úlovky\n1.   Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi. Takové opatření musí zajistit, aby veškeré uhynulé ryby byly odečteny z kvóty.\n2.   Rybářská plavidla Unie, která neloví tuňáka obecného aktivně, zamezí tomu, aby vedlejší úlovky tuňáka obecného překročily kdykoli po rybolovné operaci 5 % celkového úlovku na palubě vyjádřeného hmotností nebo počtem ryb. Výpočet uvedeného procentního podílu vyjádřeného počtem ryb se použije pouze pro tuňáka a tuňákovité spravované komisí ICCAT. Každý členský stát odečte ze své kvóty všechny uhynulé ryby obsažené ve vedlejších úlovcích.\n3.   Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n4.   Byla-li kvóta přidělená členskému státu rybářského plavidla nebo lapadla již vyčerpána, musí být odlovu tuňáka obecného zabráněno. Uhynulý tuňák obecný musí být vyložen celý a nezpracovaný a podléhá konfiskaci a příslušným následným opatřením. V souladu s článkem 29 podává každý členský stát každoročně o množstvích těchto uhynulých tuňáků obecných informace Komisi, která je předá sekretariátu ICCAT.\n5.   Na vedlejší úlovky se použijí postupy uvedené v článcích 27, 30, 31, 32 a 56.\nODDÍL 3\nPoužívání leteckých prostředků\nČlánek 17\nPoužívání leteckých prostředků\nPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.\nKAPITOLA IV\nSPORTOVNÍ A REKREAČNÍ RYBOLOV\nČlánek 18\nZvláštní kvóta pro sportovní a rekreační rybolov\nKaždý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, reguluje sportovní a rekreační rybolov tím, že pro účely těchto druhů rybolovu přiděluje zvláštní kvótu, a při předložení plánu rybolovu ji sdělí Komisi.\nČlánek 19\nSportovní a rekreační rybolov\n1.   Každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, reguluje sportovní a rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely sportovního a rekreačního rybolovu.\n2.   U sportovního a rekreačního rybolovu nesmí být uloven více než jeden tuňák obecný na plavidlo a den.\n3.   Tuňák obecný je při vykládce celý, bez žaber nebo vykuchaný. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci sportovního a rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců.\n4.   Uvádění tuňáka obecného uloveného během sportovního a rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.\n5.   Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích ze sportovního a rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise tyto informace předá SCRS.\n6.   Každý členský stát započítá uhynulé úlovky ze sportovního a rekreačního rybolovu do kvót, které přidělil v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 18.\nKAPITOLA V\nKONTROLNÍ OPATŘENÍ\nODDÍL 1\nZáznamy o plavidlech a lapadlech\nČlánek 20\nZáznamy o plavidlech\n1.   Každý členský stát každý rok předloží Komisi elektronicky měsíc před zahájením příslušného rybolovného období podle článků 11 a 12, a jinak měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění:\na)\nseznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři na základě vydaného oprávnění k rybolovu;\nb)\nseznam všech ostatních rybářských plavidel, jiných než plavidel provádějících odlov, plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.\n2.   Oba seznamy jsou sestaveny podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.\n3.   Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.\n4.   Seznamy uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahují název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je vymezeno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (16).\n5.   Zpětné předkládání seznamů se neuznává. Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotčený členský stát o tom okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:\na)\núplné údaje o rybářském plavidle či plavidlech, jímž má být nahrazeno plavidlo zařazené na jednom ze seznamů uvedených v odstavci 1 a\nb)\núplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.\n6.   Komise zašle informace uvedené v odstavci 1 a 2 sekretariátu ICCAT, aby tato plavidla mohla být zanesena do evidence ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo do evidence ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (jiných než plavidel provádějících odlov), která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným.\n7.   S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, 6, 7 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 (17).\nČlánek 21\nVztah k nařízení (ES) č. 1224/2009\nNestanoví-li tato kapitola jinak, použijí se kromě kontrolních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 kontrolní opatření stanovená v této kapitole.\nČlánek 22\nOprávnění k rybolovu pro plavidla\n1.   Aniž je dotčen článek 16, nesmějí rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 20 odst. 1, tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat.\n2.   Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.\nČlánek 23\nZáznamy o lapadlech schválených pro lov tuňáka obecného\n1.   Každoročně do 15. února zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých lapadel, která jsou na základě vydaných oprávnění k rybolovu povolena pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje název lapadel a registrační číslo a je sestaven podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.\n2.   Komise zašle tento seznam sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do jeho evidence lapadel povolených pro účely lovu tuňáka obecného.\n3.   Lapadla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT, nejsou oprávněna tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, uchovávat, přemísťovat, umísťovat do klecí ani vykládat.\n4.   S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001.\nČlánek 24\nSpolečné rybolovné operace\n1.   Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze se souhlasem dotčeného členského státu nebo dotčených členských států vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody získalo oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného a musí mít přidělenou individuální kvótu. Společné rybolovné operace s jinými smluvními stranami úmluvy nejsou povoleny.\n2.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svých rybářských plavidel, která podala žádost o oprávnění k účasti na společné rybolovné operaci, získal tyto informace:\na)\ndobu trvání;\nb)\ntotožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;\nc)\nkvóty jednotlivých plavidel;\nd)\nklíč pro rozdělení daných úlovků mezi rybářská plavidla a\ne)\ninformace o cílových hospodářstvích.\n3.   Alespoň 15 dnů před zahájením operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 2 ve formátu stanoveném v příloze VI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 10 dnů před zahájením operace.\n4.   V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 3 nepoužije na informace požadované podle odst. 2 písm. e). V takovém případě členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.\nODDÍL 2\nÚlovky\nČlánek 25\nPožadavky na vedení záznamů\n1.   Kromě dodržování článků 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitel plavidla Unie provádějícího odlov zanáší v příslušných případech do lodního deníku informace uvedené v části A přílohy II tohoto nařízení.\n2.   Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v částech B, C a D přílohy II.\nČlánek 26\nHlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel\n1.   Velitelé plavidel provádějících aktivně odlov tuňáka obecného zasílají denně orgánům členského státu vlajky údaje z lodních deníků, včetně registračního čísla ICCAT, názvu plavidla, začátku a konce doby platnosti oprávnění, data, času, místa (zeměpisné šířky a délky) a hmotnosti i počtu tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy. Velitelé zasílají tyto údaje v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného.\n2.   Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový.\n3.   U plavidel lovících košelkovými nevody a plavidel delších než 24 metrů předává zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 provozovatel plavidel orgánům svého členského státu vlajky denně do 9.00 hod. GMT za předešlý den a u ostatních plavidel provádějících odlov v pondělí do 24:00 (půlnoc) za předchozí týden končící v neděli ve 24:00 (půlnoc) GMT.\n4.   Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, zasílají hlášení o denních úlovcích včetně registračního čísla ICCAT, data, času, úlovků (hmotnosti a počtu ryb), a to i nulových úlovků. Tyto údaje zasílají orgánům svého členského státu do 48 hodin v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro zaznamenávání a hlášení činností plavidel a lapadel podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a přílohy V. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.\nČlánek 27\nTýdenní a měsíční hlášení o úlovcích zasílané členskými státy\n1.   Každý členský stát předloží Komisi v elektronické podobě hlášení o úlovcích podle článku 26 neprodleně po jejich přijetí a u všech plavidel provádějících odlov a lapadel Komisi okamžitě poskytne týdenní hlášení o úlovcích ve formátu stanoveném v příloze V. Komise předloží tyto informace každý týden sekretariátu ICCAT ve formátu stanoveném komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.\n2.   Do patnáctého dne každého měsíce uvědomí každý členský stát Komisi o množstvích tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která byla vyložena, přeložena, ulovena do lapadel nebo umístěna do klecí rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo lapadly registrovanými v tomto členském státě během předchozího měsíce. Poskytované informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení, včetně vedlejších úlovků, úlovků sportovního a rekreačního rybolovu a nulových úlovků. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.\nČlánek 28\nInformace o vyčerpání kvóty\n1.   Kromě ustanovení článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článku 11 nebo 12 tohoto nařízení dosáhla 80 %.\n2.   Kromě ustanovení článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článku 11 nebo 12 tohoto nařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána.\n3.   K informaci uvedené v odstavci 2 se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.\nČlánek 29\nRoční vykazování úlovků členskými státy\n1.   Každoročně do 15. března poskytne každý členský stát Komisi podrobné informace o případných úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rybářský hospodářský rok. Tyto informace zahrnují:\na)\nnázev plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;\nb)\ndobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;\nc)\ncelkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;\nd)\ncelkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění a\ne)\ncelkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov mimo dobu jejich oprávnění (vedlejší úlovky) včetně nulových úlovků.\n2.   V případě plavidel, jež nejsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, informace, které mají být Komisi předloženy ve stejný den uvedený v odstavci 1, zahrnují:\na)\nnázev plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a\nb)\ncelkové úlovky tuňáka obecného.\n3.   Každý členský stát sdělí Komisi informace o plavidlech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.\n4.   Komise informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 3 předá sekretariátu ICCAT.\nODDÍL 3\nVykládka a překládka\nČlánek 30\nUrčené přístavy\n1.   Každý členský stát určí přístavy nebo místa blízko pobřeží (určené přístavy), kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného.\n2.   Aby mohl být přístav označen za určený přístav, uvede členský stát přístavu povolené časy pro vykládku a překládku a povolená výkladiště a překladiště.\n3.   Do 15. února každého roku každý členský stát předá seznam určených přístavů Komisi, která tyto informace předá sekretariátu ICCAT.\n4.   Jinde než v přístavech nebo místech blízko pobřeží určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 se zakazuje vykládat nebo překládat z rybářských plavidel jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.\nČlánek 31\nVykládky\n1.   Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel uvedeném v článku 20 tohoto nařízení, se použije článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Oznámení před připlutím podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.\n2.   Velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů a která jsou zařazena na seznam plavidel uvedený v článku 20, kromě toho oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlá využít, alespoň tyto informace:\na)\npředpokládaný čas připlutí;\nb)\nodhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a\nc)\ninformace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven.\n3.   Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.\n4.   Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.\n5.   Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky zkontrolují v souladu s čl. 55 odst. 2 a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 53 uvede o tomto kontrolním systému, jenž přijal, podrobné informace. Tento kontrolní režim se vztahuje rovněž na výlov.\n6.   Vedle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na délku tohoto plavidla, předloží po každém výjezdu prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu vlajky, a pokud byla vykládka provedena v přístavu jiného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, příslušným orgánům dotyčného členského státu přístavu nebo dotyčné smluvní strany úmluvy.\n7.   Všechny vyložené úlovky se zváží.\nČlánek 32\nPřekládka\n1.   Překládka tuňáka obecného v oblasti úmluvy je za všech okolností zakázána.\n2.   Rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech za podmínek stanovených v článku 30.\n3.   Členský stát přístavu zajistí úplné provedení inspekce během celé doby překládky, a to na všech místech překládky.\n4.   Před vplutím do přístavu velitelé či zástupci přijímajících rybářských plavidel poskytnou nejméně 48 hodin před očekávaným časem připlutí příslušným orgánům členského státu nebo smluvní strany úmluvy, jejichž přístav chtějí použít, tyto informace:\na)\npředpokládané datum a čas připlutí a přístav připlutí;\nb)\nodhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;\nc)\nnázev rybářského plavidla provádějícího překládku a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři;\nd)\nnázev přijímajícího rybářského plavidla, jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři a\ne)\nmnožství a zeměpisnou oblast úlovku tuňáka obecného určeného k překládce.\n5.   Rybářská plavidla nesmějí provádět překládku, dokud neobdrží předchozí oprávnění od svého státu vlajky.\n6.   Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku oznámí před zahájením překládky svému státu vlajky tyto informace:\na)\nmnožství tuňáka obecného určeného k překládce;\nb)\ndatum a přístav překládky;\nc)\nnázev, registrační číslo a vlajku přijímajícího rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři, a\nd)\nzeměpisnou oblast, ve které byl tuňák obecný uloven.\n7.   Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států v určeném přístavu. Tyto orgány:\na)\nprovádějí inspekci přijímajícího rybářského plavidla v okamžiku připlutí a kontrolují náklad a dokumentaci související s překládkou;\nb)\nzasílají záznam o překládce orgánu státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku do pěti dnů po ukončení překládky.\n8.   Odchylně od článků 21 a 22 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé rybářského plavidla Unie, bez ohledu na délku plavidla, vyplní a zašlou prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje. Prohlášení se předává nejpozději do 48 hodin po datu uskutečnění překládky v přístavu ve formátu stanoveném v příloze III tohoto nařízení.\nODDÍL 4\nPřemístění\nČlánek 33\nOprávnění k přemístění\n1.   Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, příslušným orgánům relevantního členského státu předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:\na)\nnázev plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, hospodářství nebo lapadla a registrační číslo ICCAT;\nb)\npředpokládaný čas přemístění;\nc)\nodhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;\nd)\ninformace o místě (zeměpisná délka a šířka), kde bude přemístění provedeno, a identifikovatelná čísla klecí;\ne)\nnázev přijímajícího vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně registrační číslo ICCAT;\nf)\ncílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.\n2.   Pro účely uvedené v odstavci 1 je každé kleci přiděleno jedinečné číslo klece. Čísla se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třímístný písmenný kód odpovídající vlajce vlečného plavidla, po němž následují tři číslice.\n3.   Plavidla provádějící odlov, vlečná plavidla, hospodářství nebo lapadla nesmějí provádět přemístění, dokud neobdrží předchozí oprávnění od relevantního členského státu. Orgány tohoto členského státu rozhodnou v případě každého přemístění o udělení oprávnění k němu. Za uvedeným účelem je každému přemístění přiděleno jedinečné identifikační číslo, které je oznámeno veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství. Pokud je oprávnění uděleno, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující oprávnění „AUT“ (authorisation), po nichž následují pořadová čísla. Pokud je oprávnění zamítnuto, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující zamítnutí oprávnění „NEG“ (non-authorisation), po nichž následují pořadová čísla.\n4.   V případě, že ryby během přemístění uhynou, relevantní členské státy a provozovatelé zapojení do přemístění postupují v souladu s přílohou XII.\n5.   Oprávnění k přemístění uděluje či zamítá členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, případně hospodářství či lapadlo do 48 hodin po předložení předběžného oznámení o přemístění.\n6.   Oprávnění k přemístění ryb vydané relevantním členským státem nepředjímá povolení umístit je do klecí.\nČlánek 34\nZamítnutí udělení oprávnění k přemístění\n1.   Členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství oprávnění k přemístění neudělí, pokud při přijetí předběžného oznámení o přemístění shledá, že:\na)\nplavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;\nb)\nplavidlo provádějící odlov nebo provozovatel lapadla řádně neohlásili množství ryb nebo neměli oprávnění umístit je do klecí nebo nezohlednili toto množství pro využití případné použitelné kvóty;\nc)\nplavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného nebo\nd)\nvlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (kromě plavidel provádějících odlov) oprávněných provozovat činnosti související s tuňákem obecným podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nebo není vybaveno systémem sledování plavidel.\n2.   V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí:\na)\nčlenský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb a oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje a že musí vypustit ryby do moře;\nb)\nvelitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel hospodářství nebo provozovatel lapadla ryby vypustí;\nc)\nvypuštění tuňáka obecného se provede v souladu s postupy stanovenými v příloze XI.\nČlánek 35\nSledování videokamerou\n1.   V případě přemístění velitel plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, provozovatel hospodářství nebo lapadla, který přemisťuje tuňáka obecného, zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Minimální normy a postupy týkající se videozáznamů musí být v souladu s přílohou IX.\n2.   Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT.\n3.   Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům.\n4.   Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.\nČlánek 36\nOvěřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a zahájení a průběh šetření\n1.   Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 51 a příloha VII, zaznamenávají údaje a podávají zprávu o provedených přemístěních, sledují a odhadují přemístěné úlovky a ověřují záznamy uvedené v předběžném oprávnění k přemístění podle článku 33 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 38.\n2.   V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtu úlovků odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo zástupcem lapadla, nebo pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné tyto odhady provést, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, hospodářství nebo lapadlo zahájí šetření, které musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí na hospodářství nebo v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno. Do doby, než budou známy výsledky uvedeného šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí oddíl dokladu o úlovcích tuňáka obecného týkající se odlovu.\n3.   Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout tento počet, provozovatel může požádat orgány státu vlajky plavidla, lapadla nebo hospodářství o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli ICCAT.\n4.   Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektorem, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jejich pozorování i příslušnému videozáznamu v souladu s požadavky čl. 35 odst. 1. Prohlášení čitelně podepíší a uvedou v něm číslo ICCAT.\n5.   Regionální pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo zástupci hospodářství či lapadla.\nČlánek 37\nOpatření pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření, aby dále zkoumaly metodiky pro lepší odhadování počtu i hmotnosti tuňáka obecného v okamžiku výlovu a umístění do klecí. Každý členský stát podá každoročně do 22. srpna Komisi zprávu o přijatých opatřeních a Komise tyto zprávy předloží SCRS.\nČlánek 38\nProhlášení o přemístění\n1.   Při ukončení přemístění úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze IV a předají ho příslušným orgánům svého členského státu.\n2.   Příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidla, hospodářství nebo lapadla, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Systém číslování zahrnuje třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři pořadová čísla, po nichž následují tři písmena „ITD“ (MS-20**/xxx/ITD).\n3.   Přemístění ryb provází originál prohlášení o přemístění. Velitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel lapadla, velitel vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství uchová kopii tohoto prohlášení.\n4.   Velitelé plavidel provádějících přemístění (včetně vlečných plavidel) zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.\nČlánek 39\nProváděcí akty\nKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující přemístění podle článků 33 až 38 a příloh, na něž tyto články odkazují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.\nODDÍL 5\nUmístění do klecí\nČlánek 40\nOprávnění k umístění do klecí\n1.   Před začátkem každého umístění do klecí se zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořních mil od hospodářských zařízení.\n2.   Před každým umístěním do klecí uvědomí příslušný orgán členského státu odpovědného za hospodářství členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo o množství ryb ulovených tímto plavidlem nebo lapadlem a požádá o povolení k umístění do klecí.\n3.   Umístění do klecí může být zahájeno až po předchozím oprávnění vydaném:\na)\nčlenským státem nebo smluvní stranou úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo; nebo\nb)\nčlenským státem nebo smluvní stranou úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, pokud to bylo dohodnuto mezi zúčastněnými členskými státy nebo se státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy.\n4.   Povolení k umístění do klecí uděluje nebo zamítá členský stát nebo smluvní strana úmluvy, které jsou odpovědné v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo případně hospodářství, do jednoho pracovního dne po předložení žádosti a informací podle odstavce 2. V případě, že členský stát nebo smluvní strana úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.\n5.   Tuňák obecný se do klecí umísťuje před 15. srpnem s výjimkou případů, které členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za hospodářství přijímající ryby řádně odůvodní. Tyto důvody se předkládají spolu se zprávou o umístění do klecí.\nČlánek 41\nZamítnutí udělení oprávnění k umístění do klecí\n1.   Členský stát odpovědný v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo případně hospodářství zamítne povolení k umístění do klecí, pokud po obdržení informací uvedených v čl. 40 odst. 2 shledá, že:\na)\nplavidlo provádějící odlov nebo lapadlo uvedené jako plavidlo nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného umístěného v klecích;\nb)\nmnožství ryb nebylo plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem řádně ohlášeno nebo nebylo zohledněno pro výpočet použitelné kvóty; nebo\nc)\nplavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného.\n2.   V případě, že povolení k umístění do klecí vydáno není, členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov požádají členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za hospodářství, aby úlovky zabavily a vydaly příkaz k vypuštění ryb.\n3.   Po obdržení příkazu k vypuštění ryb postupuje provozovatel hospodářství při vypouštění v souladu s přílohou XI.\nČlánek 42\nDokumentace úlovků tuňáka obecného\nČlenské státy odpovědné za hospodářství zakáží všechna umístění tuňáka obecného do klecí pro účely chovu, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 (18). Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená i schválená orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy plavidel provádějících odlov nebo lapadel.\nČlánek 43\nInspekce\nČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.\nČlánek 44\nSledování videokamerou\n1.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno videokamerou umístěnou ve vodě. Videozáznam se v souladu s přílohou IX pořídí pro každé umístění do klecí.\n2.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT.\n3.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům.\n4.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.\nČlánek 45\nZahájení a průběh šetření\n1.   V případech, kdy se odhad regionálního pozorovatele ICCAT ohledně počtu tuňáka obecného liší o více než 10 % od odhadu kontrolních orgánů příslušného členského státu nebo provozovatele hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.\n2.   Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se neprovede výlov a nepotvrdí oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se hospodářství.\n3.   Členské státy odpovědné za hospodářství a za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které provádějí šetření, mohou k uzavření šetření používat jiné informace, které mají k dispozici, včetně výsledků programů uvedených v článku 46.\nČlánek 46\nOpatření a programy pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření podle článku 37.\n2.   Ke zpřesnění počtu a hmotnosti ryb při každém umístění do klecí se program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní techniky, jež poskytují rovnocennou přesnost, vztahuje na 100 % umístění do klecí.\n3.   Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v části B přílohy X.\n4.   Členský stát odpovědný za hospodářství sdělí v souladu s částí B přílohy X členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a Komisi výsledky tohoto programu. Komise je předá sekretariátu ICCAT, který je předá regionálnímu pozorovateli ICCAT.\n5.   Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který je umísťován do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a přemístěných ryb, členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo zahájí šetření. Pokud se šetření neuzavře do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků podle odstavce 4 tohoto článku nebo pokud z výsledku šetření vyplyne, že počet nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesáhly počet nebo průměrnou hmotnost nahlášené pro ulovené a přemístěné ryby, vydají orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajku spadá plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, příkaz k vypuštění přebytečného množství ryb v souladu s postupem stanoveným v příloze XI.\n6.   V souladu s postupy stanovenými v bodu 3 části B přílohy X a po případném vypuštění ryb se množství vyplývající z tohoto programu použije pro:\na)\nstanovení konečných údajů o úlovcích, které se mají odečíst od vnitrostátní kvóty;\nb)\nvyplnění těchto údajů do prohlášení o umístění do klecí a příslušných oddílů dokumentace úlovků tuňáka obecného.\n7.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství podá každoročně do 30. srpna Komisi zprávu o výsledcích těchto programů a Komise tyto zprávy předloží SCRS.\n8.   Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů státu hospodářství.\n9.   Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolními kamerami podle odstavce 5 tohoto článku a článku 45, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.\nČlánek 47\nZpráva o umístění do klecí\n1.   Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění do klecí zprávu o umístění do klecí obsahující prvky stanovené v části B přílohy X. Tato zpráva obsahuje rovněž informace uvedené v prohlášení o umístění do klecí podle článku 4b a přílohy Ia nařízení (ES) č. 1936/2001. Komise předá tuto zprávu sekretariátu ICCAT.\n2.   Pro účely odstavce 1 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a případně proveden příkaz k vypuštění ryb.\nČlánek 48\nProváděcí akty\nKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující umístění do klecí podle článků 40 až 47 a příloh, na něž tyto články odkazují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.\nODDÍL 6\nSledování a dohled\nČlánek 49\nSystém sledování plavidel\n1.   Odchylně od čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 se povinnost týkající se zařízení pro sledování plavidel vztahuje na všechna vlečná plavidla zahrnutá do evidence plavidel ICCAT podle čl. 20 odst. 6 tohoto nařízení bez ohledu na jejich délku.\n2.   Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 15 dnů před zahájením rybolovného období a tento přenos pokračuje nejméně 15 dnů po ukončení rybolovného období s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.\n3.   Pro účely kontroly se u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nesmí přerušit přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu.\n4.   Členské státy zajistí, že jejich střediska sledování lovišť zasílají Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.\n5.   Členské státy zajistí, že:\na)\nhlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;\nb)\nv případě technických problémů systému sledování plavidel jsou alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;\nc)\nhlášení předávaná Komisi jsou posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;\nd)\nhlášení předávaná Komisi jsou v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.\n6.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, že se se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.\nČlánek 50\nProgram vnitrostátních pozorovatelů\n1.   Pokud jde o plavidla provádějící aktivní lov tuňáka obecného, členské státy zajistí alespoň následující procentní úroveň přítomnosti vnitrostátního pozorovatele pro:\na)\n20 % svých trawlerů pro pelagický rybolov (delších než 15 metrů);\nb)\n20 % svých plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);\nc)\n20 % svých návnadových člunů (delších než 15 metrů);\nd)\n100 % vlečných plavidel;\ne)\n100 % výlovů z lapadel.\n2.   Členské státy vydají vnitrostátním pozorovatelům úřední doklad totožnosti.\n3.   Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:\na)\nsledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;\nb)\nzaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:\ni)\nmnožství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) s údaji o tom, jak bylo s druhy naloženo, jako např. množství uchovávané na palubě či množství mrtvých či živých ryb k výmětu;\nii)\noblast úlovku v zeměpisné délce/šířce;\niii)\nmíra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;\niv)\ndatum úlovku;\nc)\nsledovat a odhadovat úlovky a ověřovat záznamy v lodním deníku;\nd)\npozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů.\n4.   Pokud to ICCAT požaduje, vnitrostátní pozorovatelé dále na základě pokynů SCRS provádějí vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II podle definice ICCAT.\n5.   Pro účely odstavců 1 až 4, každý členský stát rovněž zajistí:\na)\nreprezentativní časovou a prostorovou přítomnost vnitrostátních pozorovatelů na svých plavidlech a u lapadel s cílem zajistit, aby Komise obdržela dostatečné a patřičné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídicích hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;\nb)\nobsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;\nc)\nže vnitrostátní pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;\nd)\nv co největší míře minimální narušení činností rybářských plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.\n6.   Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se Komisi poskytují každoročně do 15. července. Komise tyto údaje a informace předá podle relevantnosti výboru SCRS a sekretariátu ICCAT.\nČlánek 51\nProgram regionálních pozorovatelů ICCAT\n1.   Na Unii se vztahuje program regionálních pozorovatelů ICCAT uvedený v odstavcích 2 až 6 a dále upřesněný v příloze VII.\n2.   Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:\na)\nna všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;\nb)\nběhem všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;\nc)\nběhem všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;\nd)\nběhem všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;\ne)\nběhem všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;\nf)\nběhem všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství.\n3.   Plavidla lovící košelkovými nevody bez regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného ani provozovat činnosti související s tuňákem obecným.\n4.   Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT během všech umístění do klecí a všech výlovů ryb z těchto hospodářství.\n5.   Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:\na)\nsledovat a monitorovat, že je rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování zdrojů a řízení;\nb)\npodepsat prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 38 zprávy o umístění do klecí podle článku 47 a dokumentaci úlovků tuňáka obecného, pokud souhlasí s tím, že informace obsažené v těchto dokumentech jsou v souladu s jejich pozorováním;\nc)\nvykonávat vědeckou práci (např. shromažďování vzorků) požadovanou komisí ICCAT na základě pokynů výboru SCRS.\n6.   Členský stát vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky, hospodářství a vlastníci lapadel a plavidel nebránili regionálním pozorovatelům ICCAT při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.\nODDÍL 7\nInspekce a křížové kontroly\nČlánek 52\nProgram společné mezinárodní inspekce ICCAT\n1.   Na Unii se vztahuje program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce (dále jen „program ICCAT“) uvedený v příloze VIII.\n2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přidělí v rámci programu ICCAT inspektory a provádějí inspekce na moři.\n3.   Provádí-li lov tuňáka obecného v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí tento členský stát po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.\n4.   Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.\n5.   Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.\n6.   Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.\nČlánek 53\nPředávání inspekčních plánů\n1.   Každoročně do 31. ledna předají členské státy Komisi své inspekční plány. Inspekční plány se sestavují v souladu s:\na)\ncíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;\nb)\nvnitrostátním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n2.   Komise shromáždí vnitrostátní inspekční plány a začlení je do inspekčního plánu Unie. Tento plán předá Komise sekretariátu ICCAT ke schválení spolu s plány podle čl. 6 odst. 1.\nČlánek 54\nInspekce v případě porušení předpisů\n1.   Členský stát vlajky přijme opatření podle odstavce 2 tohoto článku, pokud plavidlo plující pod jeho vlajkou:\na)\nnesplnilo svou povinnost předložit hlášení podle článků 25 a 26; nebo\nb)\nporušilo ustanovení tohoto nařízení, články 89 až 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo kapitolu IX nařízení (ES) č. 1005/2008.\n2.   Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena jinou osobou, kterou členský stát vlajky určí.\nČlánek 55\nKřížové kontroly\n1.   Každý členský stát ověří, a to i za použití inspekčních zpráv, zpráv pozorovatelů a údajů ze systému sledování plavidel, předávání lodních deníků a patřičných informací zaznamenaných v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění nebo překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n2.   Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářských plavidel nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o přemístění nebo v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo v jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.\nODDÍL 8\nUvádění na trh\nČlánek 56\nTržní opatření\n1.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (19), zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením, nařízením (EU) č. 640/2010 a článkem 4b nařízení (ES) č. 1936/2001.\n2.   V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:\na)\nbyl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři kvótu, omezení odlovu nebo přidělenou intenzitu rybolovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů; nebo\nb)\nbyl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.\n3.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 57\nHodnocení\nKaždoročně do 15. září předloží členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Každoročně do 15. října předloží Komise na základě informací obdržených od členských států sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení komise ICCAT 14-04.\nČlánek 58\nFinancování\nPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (20) se víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 59\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 60\nZrušení\n1.   Nařízení (ES) č. 302/2009 se zrušuje.\n2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.\nČlánek 61\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 14. září 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nI. KORČOK\n(1)  Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 100.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2016.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(4)  Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34).\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1559/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se stanoví víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a kterým se mění nařízení (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 8).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 157, 16.6.2012, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 163, 29.5.2014, s. 7).\n(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(14)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU ze dne 19. března 2014, kterým se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program pro rybolov populací tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mečouna obecného ve Středozemním moři a pro rybolov populací sardinky obecné a sardele obecné v severní oblasti Jaderského moře (Úř. věst. L 85, 21.3.2014, s. 15).\n(15)  Zpráva z jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel konajícího se mezi zasedáními (Madrid, Španělsko, 24. až 26. února 2010), bod 5 and dodatek 3 k příloze 4.2.\n(16)  Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25)\n(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nZvláštní podmínky vztahující se na rybolov uvedený v čl. 14 odst. 2\n1.\nKromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. a), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2006.\n2.\nKromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. b), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008. Za tímto účelem se zohlední počet chorvatských plavidel provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.\n3.\nKromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet návnadových člunů, plavidel pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidel lovících pomocí ručních šňůr, které jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. c), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.\n4.\nMaximální počet plavidel provádějících odlov stanovený podle bodů 1, 2 a 3 této přílohy se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n5.\nMezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v čl. 14 odst. 2 písm. a) a v bodě 1 této přílohy se na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či velikosti 75 až 115 cm rozdělí nejvýše 7 % kvóty Unie. Tato kvóta se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n6.\nOdchylně od čl. 14 odst. 2 písm. a) může být pro odlov tuňáka obecného o hmotnosti alespoň 6,4 kg nebo velikosti 70 cm návnadovými čluny kratšími než 17 metrů v rámci kvóty 7 % podle bodu 5 této přílohy přiděleno až 100 tun.\n7.\nMaximální příděl kvóty Unie jednotlivým členským státům na rybolov v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. b) a bodu 2 této přílohy se stanoví v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n8.\nMezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v čl. 14 odst. 2 písm. c) a v bodě 3 této přílohy se na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či velikosti 75 až 115 cm rozdělí nejvýše 2 % kvóty Unie. Tato kvóta se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n9.\nKaždý členský stát, jehož návnadové čluny, plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí ručních šňůr a čluny lovící na vlečnou šňůru jsou oprávněny lovit tuňáka obecného podle čl. 14 odst. 2 a této přílohy, stanoví tyto požadavky týkající se ocasního štítku:\na)\nocasní štítky se upevní na každého tuňáka obecného bezprostředně po vykládce;\nb)\nkaždý ocasní štítek nese jedinečné identifikační číslo, které je uvedeno ve statistických dokumentech týkajících se tuňáka obecného a vyznačeno na vnější straně každého balení obsahujícího tuňáka.\nPŘÍLOHA II\nPoŽadavky týkající se lodního deníku\nA.   PLAVIDLA PROVÁDĚJÍCÍ ODLOV\nMinimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:\n1.\nLodní deník musí mít číslované stránky.\n2.\nLodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.\n3.\nDo lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.\n4.\nK lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.\n5.\nNa palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.\nMinimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:\n1.\nJméno a adresa velitele.\n2.\nData a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.\n3.\nNázev plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).\n4.\nLovné zařízení:\na)\ntyp kódu FAO;\nb)\nrozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).\n5.\nOperace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:\na)\nčinnosti (např. rybolov, plavba);\nb)\npolohu: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;\nc)\nzáznamy o úlovcích včetně:\n1)\nkódu FAO;\n2)\nzaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);\n3)\npočtu kusů denně.\nPro plavidla lovící košelkovými nevody by se tyto údaje měly zaznamenávat u všech rybolovných operací včetně nulového výnosu.\n6.\nPodpis velitele.\n7.\nProstředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.\n8.\nLodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.\nMinimální informace v lodních denících rybolovu v případě vykládky nebo překládky:\n1.\nData a přístav vykládky/překládky.\n2.\nProdukty:\na)\ndruh a obchodní úprava podle kódu FAO;\nb)\npočet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.\n3.\nPodpis velitele nebo zástupce plavidla.\n4.\nV případě překládky název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.\nMinimální informace v lodních denících rybolovu v případě přemístění do klecí:\n1.\nDatum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) přemístění.\n2.\nProdukty:\na)\nidentifikace druhů podle kódu FAO;\nb)\npočet ryb a množství v kg přemístěné do klecí.\n3.\nNázev vlečného plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.\n4.\nNázev cílového hospodářství a jeho číslo ICCAT.\n5.\nV případě společné rybolovné operace zaznamená velitel do svého lodního deníku kromě informací stanovených v bodech 1 až 4:\na)\npokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí:\n—\nmnožství úlovků vytažených na palubu,\n—\nmnožství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,\n—\nnázvy ostatních plavidel účastnících se společné rybolovné operace;\nb)\npokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov účastnící se téže společné rybolovné operace, která se nepodílejí na přemísťování ryb:\n—\nnázev těchto plavidel, jejich mezinárodní rádiové volací značky a čísla ICCAT,\n—\nskutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí,\n—\nmnožství úlovků započítaných do jejich individuálních kvót,\n—\nnázev plavidla provádějícího odlov uvedeného v písmenu a) a jeho číslo ICCAT.\nB.   VLEČNÁ PLAVIDLA\n1.\nVelitel vlečného plavidla do lodního deníku zaznamená datum, čas a polohu přemístění, přemístěná množství (počet ryb a množství v kg), číslo klecí, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, název a číslo ICCAT ostatních zúčastněných plavidel, cílové hospodářství a jeho číslo ICCAT a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.\n2.\nNahlásí i další přemístění na pomocná plavidla nebo na jiné vlečné plavidlo, včetně stejných informací jako v bodu 1, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT pomocného nebo vlečného plavidla a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.\n3.\nLodní deník obsahuje údaje o všech přemístěních provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.\nC.   POMOCNÁ PLAVIDLA\n1.\nVelitel pomocného plavidla do lodního deníku denně zaznamená činnosti, včetně data, času a poloh, množství tuňáka obecného vytaženého na palubu a název rybářského plavidla, hospodářství nebo lapadla, s nimiž spolupracuje.\n2.\nLodní deník obsahuje údaje o všech činnostech provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.\nD.   ZPRACOVATELSKÁ PLAVIDLA\n1.\nVelitel zpracovatelského plavidla v lodním deníku nahlásí datum, čas a polohu činností a množství přeloženého tuňáka obecného i počet a hmotnost tuňáka obecného přijatého z hospodářství, lapadel nebo případně plavidel provádějících odlov. Velitel by měl rovněž nahlásit názvy těchto hospodářství, lapadel nebo plavidel provádějících odlov a jejich čísla ICCAT.\n2.\nVelitel zpracovatelského plavidla vede lodní deník zpracování uvádějící zaokrouhlenou hmotnost a počet přemístěných nebo přeložených ryb, použitý přepočítací koeficient a hmotnost i množství ryb podle obchodní úpravy.\n3.\nVelitel zpracovatelského plavidla vede rozpis uskladnění, ze kterého je patrné umístění a množství jednotlivých druhů podle obchodní úpravy.\n4.\nLodní deník obsahuje údaje o všech překládkách provedených v průběhu daného rybolovného období. Lodní deník, lodní deník zpracování, rozpis uskladnění a originály prohlášení ICCAT o překládce se uchovávají na palubě a jsou kdykoli přístupné za účelem kontroly.\nPŘÍLOHA III\nProhlášení ICCAT o přemístění\nText obrazu\nDokument č.\nPřepravní plavidlo\nNázev plavidla a rádiová volací značka:\nVlajka:\nČíslo oprávnění státu vlajky:\nVnitrostátní registrační číslo:\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo IMO:\nRybářské plavidlo\nNázev plavidla a rádiová volací značka:\nVlajka:\nČíslo oprávnění státu vlajky:\nVnitrostátní registrační číslo:\nRegistrační číslo ICCAT:\nExterní identifikace:\nLodní deník rybolovu stránka č.:\nMísto konečného určení:\nPřístav:\nZemě:\nStát:\nDen Měsíc Hodina Rok |2_|0_||| Jméno velitele ryb. plav.: Jméno velitele přepravního plavidla:\nVyplutí ||| ||| ||| Z: ||\nNávrat ||| ||| ||| Do: || Podpis: Podpis:\nPřekládka: ||| ||| ||| ||\nU překládky uveďte hmotnost v kilogramech nebo použité jednotky (např. bedny, koše) a hmotnost této jednotky po vykládce: || kilogramů.\nText obrazu\nMÍSTO PŘEKLÁDKY\nPřístav\nMoře\nDruh\nPočet jednotek ryb\nDruh produktu živé\nDruh produktu vcelku\nDruh produktu vykuchané\nDruh produktu bez hlavy\nDruh produktu filetované\nDruh produktu\nDalší překládky\nDatum: || Místo/poloha: ||\nOprávnění smluvní strany úmluvy č.:\nPodpis velitele plavidla určeného k přemístění úlovku:\nNázev přijímajícího plavidla:\nVlajka\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo IMO:\nPodpis velitele:\nDatum: || Místo/poloha: ||\nOprávnění smluvní strany úmluvy č.:\nPodpis velitele plavidla určeného k přemístění úlovku:\nNázev přijímajícího plavidla:\nVlajka\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo IMO:\nPodpis velitele:\nZem. šířka\nZem. délka\nPovinnosti v případě překládky:\n1. Originál prohlášení o překládce musí být předán přijímajícímu zpracovatelskému/přepravnímu plavidlu.\n2. Opis prohlášení o překládce musí být uchováván příslušným plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem.\n3. Další překládky povoluje příslušná smluvní strana úmluvy, která povolila činnost plavidla.\n4. Originál prohlášení o překládce musí být přijímajícím plavidlem, které převzalo ryby, uchováván do okamžiku připlutí k místu vykládky.\n5. Překládka se zaznamená do lodního deníku všech plavidel zapojených do operace.\nPŘÍLOHA IV\nText obrazu\nDokument č.\nProhlášení ICCAT o přemístění\n1. PŘEMÍSTĚNÍ ŽIVÉHO TUŇÁKA OBECNÉHO URČENÉHO K CHOVU\nNázev rybářského plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nČíslo oprávnění k přemístění státu vlajky:\nRegistrační číslo ICCAT:\nExterní identifikace:\nLodní deník rybolovu č.:\nSpolečná rybolovná operace č.:\nNázev lapadla:\nRegistrační číslo ICCAT:\nNázev vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nExterní identifikace:\nNázev cílového hospodářství:\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo klece:\n2. INFORMACE O PŘEMÍSTĚNÍ\nDatum: _ _ / _ _ / _ _ _ _\nMísto nebo poloha: Přístav: Zem. šířka: Zem. délka:\nPočet kusů:\nDruh:\nHmotnost:\nDruh produktu: Živé Vcelku Vykuchané Jiné (specifikujte):\nJméno a podpis velitele rybářského plavidla / provozovatele lapadla / provozovatele hospodářství:\nJméno a podpis velitele přijímajícího plavidla (vlečné, zpracovatelské, přepravní):\nJména a podpisy pozorovatelů, č. ICCAT:\n3. DALŠÍ PŘEMISŤOVÁNÍ\nDatum: _ _ / _ _ / _ _ _ _\nMísto nebo poloha: Přístav: Zem. šířka: Zem. délka:\nNázev vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo oprávnění k přemístění státu hospodářství:\nExterní identifikace:\nJméno a podpis velitele přijímajícího plavidla:\nText obrazu\nDatum: _ _ / _ _ / _ _ _ _\nMísto nebo poloha: Přístav: Zem. šířka: Zem. délka:\nNázev vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo oprávnění k přemístění státu hospodářství:\nExterní identifikace:\nJméno a podpis velitele přijímajícího plavidla:\nDatum: _ _ / _ _ / _ _ _ _\nMísto nebo poloha: Přístav: Zem. šířka: Zem. délka:\nNázev vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nČíslo oprávnění k přemístění státu hospodářství:\nExterní identifikace:\nJméno a podpis velitele přijímajícího plavidla:\n4. ROZDĚLENÍ KLECÍ\nZdrojová klec č.\nKg:\nPočet ryb:\nNázev předávajícího vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nZdrojová klec č.\nKg:\nPočet ryb:\nNázev přijímajícího vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nZdrojová klec č.\nKg:\nPočet ryb:\nNázev přijímajícího vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nZdrojová klec č.\nKg:\nPočet ryb:\nNázev přijímajícího vlečného plavidla:\nVolací značka:\nVlajka:\nRegistrační číslo ICCAT:\nPŘÍLOHA V\nFormulář pro zprávu o úlovku\nVlajka\nČíslo ICCAT\nNázev plavidla\nPočáteční datum období, na které se zpráva vztahuje\nKonečné datum období, na které se zpráva vztahuje\nDélka období, na které se zpráva vztahuje (ve dnech)\nDatum úlovku\nMísto úlovku\nÚlovek\nPřidělená hmotnost v případě společných rybolovných operací (v kg)\nZeměpisná šířka\nZeměpisná délka\nHmotnost (v kg)\nPočet kusů\nPrůměrná hmotnost (v kg)\nPŘÍLOHA VI\nSpolečná rybolovná operace\nStát vlajky\nNázev plavidla\nČíslo ICCAT\nDoba trvání operace\nTotožnost provozovatelů\nIndividuální kvóta plavidel\nKlíč pro rozdělení odlovů na plavidlo\nCílová výkrmna a cílové chovné hospodářství\nSmluvní strany úmluvy\nČíslo ICCAT\nDatum …\nPotvrzení státu vlajky …\nPŘÍLOHA VII\nProgram regionálních pozorovatelů ICCAT\nPŘIDĚLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT\n1.\nKaždý regionální pozorovatel ICCAT má pro účely plnění svých povinností tuto kvalifikaci:\na)\ndostatečné zkušenosti s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení;\nb)\nuspokojující znalost opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, doloženou osvědčením poskytnutým členskými státy a vycházejícím ze školicích pokynů ICCAT;\nc)\nschopnost přesně sledovat a provádět přesné záznamy;\nd)\nuspokojivou znalost jazyka státu vlajky plavidla nebo hospodářství, které sleduje.\nPOVINNOSTI REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT\n2.\nRegionální pozorovatelé ICCAT:\na)\ndokončili odborný výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;\nb)\njsou státními příslušníky jednoho ze členských států, a pokud je to možné, nejsou státními příslušníky státu hospodářství nebo lapadla či státu vlajky plavidla lovícího košelkovými nevody. Pokud je však tuňák obecný vyloven z klece a prodáván jako čerstvý produkt, může být regionální pozorovatel ICCAT, který pozoruje výlov, státním příslušníkem členského státu odpovědného za hospodářství;\nc)\njsou schopni plnit úkoly uvedené v bodě 3;\nd)\njsou zahrnuti na seznam regionálních pozorovatelů ICCAT, který vede ICCAT;\ne)\nnemají v současnosti finanční zájmy na lovu tuňáka obecného či prospěch z takového rybolovu.\nÚKOLY REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT\n3.\nÚkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:\na)\nco se týká pozorovatelů na plavidlech lovících košelkovými nevody, sledovat, že plavidla lovící košelkovými nevody dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel zejména:\n1)\nv případě, že si všimne skutečnosti, která může představovat nedodržování doporučení ICCAT, neprodleně tuto informaci předá společnosti provádějící regionální pozorování ICCAT, která ji bez prodlení předloží orgánům státu vlajky plavidla provádějícího odlov;\n2)\nzaznamenává údaje a podává zprávy o prováděných rybolovných činnostech;\n3)\nsleduje a odhaduje úlovky a ověřuje záznamy v lodním deníku;\n4)\nvydává denní zprávu o přemísťování prováděném plavidly lovícími košelkovými nevody;\n5)\npozoruje a zaznamenává plavidla, která pravděpodobně provádějí rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT na řízení a zachování zdrojů;\n6)\nzaznamenává údaje a podává zprávy o prováděném přemísťování;\n7)\nověřuje polohu plavidla při přemísťování;\n8)\nsleduje a odhaduje množství přemístěných produktů, včetně sledování a odhadů prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;\n9)\nověřuje a zaznamenává název dotčeného rybářského plavidla a jeho číslo ICCAT;\n10)\npokud tak komise ICCAT požaduje, vykonávají na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů týkajících se úkolu II;\nb)\nco se týká regionálních pozorovatelů ICCAT v hospodářstvích a u lapadel, sledují, že hospodářství a lapadla dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel ICCAT zejména:\n1)\nověřuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného, včetně ověření prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;\n2)\npotvrzuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného;\n3)\nvydává denní zprávu o přemísťování prováděném hospodářstvími a lapadly;\n4)\nspolupodepisuje prohlášení o přemístění, prohlášení o umístění do klecí a dokumentaci úlovků tuňáka obecného pouze v případě, že souhlasí s tím, že informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho pozorováními, a to včetně odpovídajícího videozáznamu podle požadavků uvedených v čl. 35 odst. 1 a čl. 44 odst. 1;\n5)\nvykonává vědeckou práci požadovanou Komisí na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku, jako např. shromažďování vzorků;\n6)\nvšímá si a ověřuje přítomnost všech typů štítků, včetně přírodních značek, a oznamuje jakýkoli náznak nedávného odstranění štítků;\nc)\nvypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem, a poskytuje veliteli plavidla a provozovateli hospodářství příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace;\nd)\npředkládá sekretariátu všeobecnou zprávu podle písmene c) do 20 dnů od skončení období sledování;\ne)\nvykonává jakékoli jiné funkce určené komisí ICCAT.\n4.\nRegionální pozorovatel ICCAT se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a přemísťování na plavidlech lovících košelkovými nevody a v hospodářstvích, nakládá jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce regionálního pozorovatele ICCAT písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.\n5.\nRegionální pozorovatel ICCAT dodržuje požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních státu vlajky či státu hospodářství, do jehož pravomoci spadá plavidlo či hospodářství, k nimž je regionální pozorovatel ICCAT přidělen.\n6.\nRegionální pozorovatel ICCAT dodržuje hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla a všechny zaměstnance hospodářství, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly regionálního pozorovatele ICCAT v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla a zaměstnanců hospodářství uvedenými v bodu 7 této přílohy a čl. 51 odst. 6.\nPOVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ VLAJKY VŮČI REGIONÁLNÍM POZOROVATELŮM ICCAT\n7.\nČlenské státy odpovědné za plavidlo lovící košelkovými nevody, hospodářství nebo lapadlo zajistí, aby regionálním pozorovatelům ICCAT:\na)\nbyl umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a k pracovníkům obsluhujícím lapadla, jakož i přístup k zařízení, klecím a vybavení;\nb)\ns cílem usnadnit jim plnění jejich úkolů stanovených v bodě 3 této přílohy byl na požádání umožněn přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:\n1)\ndružicovým navigačním zařízením;\n2)\nradiolokačními displeji, pokud se používají;\n3)\nelektronickými komunikačními prostředky;\nc)\nbylo poskytnuto ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici posádka;\nd)\nbyl pro jejich administrativní práci poskytnut dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování.\nNÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ Z PROGRAMU REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT\n8.\nVeškeré náklady, které vyplývají z působení regionálních pozorovatelů ICCAT, nesou jednotliví provozovatelé hospodářství nebo vlastníci plavidel lovících košelkovými nevody.\nPŘÍLOHA VIII\nProgram společné mezinárodní inspekce ICCAT\nKomise ICCAT na svém čtvrtém pravidelném zasedání v Madridu v listopadu 1975 a na svém výročním zasedání konaném v Marrákeši v roce 2008 odsouhlasila, že:\npodle odstavce 3 článku IX úmluvy doporučuje komise ICCAT stanovit následující pravidla pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, aby bylo zajištěno uplatňování úmluvy a opatření platných v rámci úmluvy:\nI.   VÁŽNÁ PORUŠENÍ\n1.\nPro účely těchto postupů se vážným porušením rozumí následující porušení opatření ICCAT týkajících se zachování a řízení zdrojů přijatých komisí ICCAT:\na)\nrybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy;\nb)\nneschopnost vést dostatečné záznamy o úlovcích a zaznamenávat údaje související s úlovky v souladu s požadavky komise ICCAT na podávání zpráv či významné nedostatky v podávání zpráv o uvedených úlovcích či v hlášení údajů souvisejících s úlovky;\nc)\nrybolov v uzavřené oblasti;\nd)\nrybolov v období zákazu rybolovu;\ne)\númyslné zadržování či uchovávání druhů v rozporu s jakýmkoli platným opatřením na řízení a zachování zdrojů přijatým ICCAT;\nf)\nvážné porušení omezení odlovu či kvót platných v rámci předpisů ICCAT;\ng)\npoužití zakázaných lovných zařízení;\nh)\nfalšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;\ni)\nzatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;\nj)\nopakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření platných podle ICCAT;\nk)\npřípady, v nichž je pověřený inspektor či pozorovatel napaden, zastrašován, sexuálně obtěžován, je mu zasahováno do jeho činnosti či je mu kladen odpor, nepřiměřené překážky či způsobováno zpoždění;\nl)\númyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;\nm)\ndalší taková porušení, která stanoví ICCAT, poté, co byla zahrnuta do revidované verze těchto postupů a uvedená verze byla rozeslána;\nn)\nrybolov s pomocí letadel pro vyhledávání;\no)\nzasahování do satelitního systému sledování nebo provoz plavidla bez systému sledování plavidel;\np)\npřemísťování bez prohlášení o přemístění;\nq)\npřekládka na moři.\n2.\nV případě nástupu na palubu rybářského plavidla a jeho inspekce, během nichž pověřený inspektor zaznamená činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení podle bodu 1, oznámí orgány státu vlajky inspekčních plavidel tuto skutečnost okamžitě orgánům státu vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT. V takových případech inspektor rovněž informuje všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.\n3.\nInspektor ICCAT zaeviduje do lodního deníku rybářského plavidla provedené inspekce a všechna zjištěná porušení předpisů.\n4.\nČlenský stát vlajky zajistí, aby dotčené rybářské plavidlo po inspekci uvedené v bodu 2 ukončilo veškerou rybolovnou činnost. Členský stát vlajky vyzve rybářské plavidlo, aby do 72 hodin odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření.\n5.\nPokud plavidlo není povoláno do přístavu, musí členský stát vlajky včas poskytnout řádné vysvětlení Evropské komisi, která informaci předá sekretariátu ICCAT, jenž ji na žádost zpřístupní ostatním smluvním stranám.\nII.   PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ\n6.\nInspekce provádějí inspektoři jmenovaní smluvními stranami. Jména zmocněných vládních agentur a všech inspektorů určených za tím účelem jejich vládami se oznamují komisi ICCAT.\n7.\nLodě vykonávající mezinárodní naloďovací a inspekční povinnosti v souladu s touto přílohou plují pod zvláštní vlajkou nebo praporkem schválenými komisí ICCAT a vydanými sekretariátem ICCAT. Názvy takto používaných plavidel se oznámí sekretariátu ICCAT co možná nejdříve před zahájením inspekčních činností. Sekretariát ICCAT informace týkající se určených inspekčních plavidel zpřístupní všem smluvním stranám úmluvy, a to i jejich zveřejněním na svých internetových stránkách chráněných heslem.\n8.\nKaždý inspektor má u sebe doklad totožnosti vystavený orgány státu vlajky, který musí mít podobu uvedenou v bodu 21 této přílohy.\n9.\nS výhradou pravidel dohodnutých podle bodu 16 se plavidlo plující pod vlajkou smluvní strany a lovící tuňáka obecného nebo tuňákovité v oblasti úmluvy, která se nachází mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, zastaví po obdržení příslušného signálu v souladu s mezinárodním signálním kódem vyslaným lodí plující pod praporkem ICCAT popsaným v bodě 7 s inspektorem na palubě, pokud plavidlo právě neprovádí rybářské operace; pokud je právě provádí, zastaví se ihned po jejich ukončení. Velitel plavidla umožní inspekční skupině uvedené v bodě 10, aby vstoupila na palubu, a poskytne jí naloďovací žebřík. Velitel umožní inspekční skupině zkontrolovat vybavení, úlovek nebo zařízení a všechny příslušné doklady, které inspektor považuje za nutné pro ověření souladu s platnými doporučeními komise ICCAT týkajícími se státu vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci. Inspektor může dále požadovat veškerá vysvětlení, která považuje za nezbytná.\n10.\nVelikost inspekční skupiny stanoví velící důstojník inspekčního plavidla s ohledem na příslušné okolnosti. Inspekční skupina musí být co možná nejmenší, aby splnila bezpečně a spolehlivě povinnosti stanovené v této příloze.\n11.\nPo vstupu na palubu plavidla se inspektor prokazuje doklady totožnosti uvedenými v bodu 8. Inspektor dodržuje obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidla, jež je podrobeno inspekci, a jeho posádky a minimalizuje zásahy do rybolovných činností a ukládání produktu a v mezích proveditelnosti se vyhne jakémukoli opatření, které by negativně ovlivnilo jakost úlovku na palubě.\nKaždý inspektor omezí své šetření na zjištění, zda jsou dodržována doporučení komise ICCAT platná pro stát vlajky dotčeného plavidla. Během provádění inspekce může inspektor požádat velitele rybářského plavidla o veškerou nezbytnou pomoc. O inspekci vypracuje zprávu ve formě schválené komisí ICCAT. Inspektor podepisuje zprávu v přítomnosti velitele plavidla, který má právo doplnit nebo nechat doplnit do zprávy jakékoli připomínky, které považuje za vhodné a které podepíše.\n12.\nKopie zprávy se předají veliteli plavidla a vládě, které inspekční skupina podléhá; tato vláda předá kopie příslušným orgánům státu vlajky plavidla, které je podrobeno inspekci, a komisi ICCAT. Pokud je zjištěno jakékoli porušení doporučení ICCAT, inspektor informuje, je-li to možné, rovněž všechny inspekční lodě státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.\n13.\nOdporování inspektorovi nebo neplnění jeho pokynů posuzuje stát vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci, obdobně, jako by se jednalo o takové jednání vůči inspektorovi vlastního státu.\n14.\nInspektor provádí své povinnosti podle těchto ujednání v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, ale nadále podléhá operativní kontrole vnitrostátních orgánů svého státu a zodpovídá se jim.\n15.\nSmluvní strany zohledňují inspekční zprávy, informační přehledy z pozorování podle doporučení 94-09 a vyjádření vyplývající z inspekce dokladů vypracované zahraničními inspektory a jednají na jejich základě v rámci těchto pravidel obdobným způsobem, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako na základě zpráv vnitrostátních inspektorů. Ustanovení tohoto bodu neukládá smluvní straně povinnost přikládat zprávě zahraničního inspektora vyšší důkazní hodnotu, než jakou by tato zpráva měla v zemi inspektora. Smluvní strany spolupracují, aby usnadnily soudní a jiná řízení, která jsou důsledkem zprávy inspektora v rámci těchto pravidel.\n16.\na)\nDo 15. února každého roku smluvní strany informují komisi ICCAT o svých předběžných plánech na provádění inspekčních činností podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce a komise ICCAT může smluvním stranám navrhnout koordinaci vnitrostátních operací v této oblasti, včetně počtu inspektorů a lodí s inspektory.\nb)\nPravidla stanovená v tomto nařízení a plány účasti se použijí mezi smluvními stranami, pokud se navzájem nedohodnou jinak; každá taková dohoda se oznámí komisi ICCAT. Provádění programu mezi jakýmikoli dvěma smluvními stranami se však pozastaví, pokud jedna z nich zašle komisi ICCAT oznámení za tím účelem, a to až do dosažení takové dohody.\n17.\na)\nLovné zařízení se podrobuje inspekci v souladu s platnými předpisy pro podoblast, v níž se inspekce koná. Inspektor v inspekční zprávě uvede podoblast, v níž se inspekce konala, a popis všech zjištěných porušení předpisů.\nb)\nInspektor je oprávněn provést inspekci veškerého lovného zařízení, které je používáno nebo umístěno na palubě.\n18.\nInspektor připevní ke každému lovnému zařízení podrobenému inspekci, které se jeví být v rozporu s doporučeními komise ICCAT platnými pro stát vlajky dotčeného plavidla, identifikační značku schválenou komisí ICCAT a zaznamená tuto skutečnost do své inspekční zprávy.\n19.\nInspektor může pořizovat fotografie lovného zařízení, vybavení, dokumentace a veškerých dalších prvků, které považuje za nezbytné, aby dokumentoval jevy, které podle jeho názoru nejsou v souladu s platnými předpisy; v takovém případě jsou fotografované objekty uvedeny ve zprávě a kopie fotografií jsou připojeny ke kopii zprávy určené pro stát vlajky.\n20.\nPro ověření souladu s doporučeními ICCAT provede inspektor podle potřeby inspekci všech úlovků na palubě.\n21.\nVzor průkazu totožnosti inspektorů:\nPŘÍLOHA IX\nMinimální normy pro postupy pořizování videozáznamů\nPřemístění\n1.\nElektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení přemístění poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.\n2.\nPůvodní záznamy musí být uchovávány na palubě plavidla provádějícího odlov nebo případně provozovatelem hospodářství či lapadla po celou dobu platnosti oprávnění.\n3.\nVyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody a jednu vnitrostátní pozorovatel na palubě vlečného plavidla, přičemž kopii pro vnitrostátního pozorovatele provází prohlášení o přemístění a související úlovky, na které se vztahuje. Tento postup se na vnitrostátního pozorovatele vztahuje pouze v případě přemístění mezi vlečnými plavidly.\n4.\nNa počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo oprávnění ICCAT k přemístění.\n5.\nV průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.\n6.\nVideo zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením přemístění a záběry, které ukazují, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.\n7.\nVideozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon přemístění.\n8.\nVideozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.\n9.\nPokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové přemístění. Při novém přemístění jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající klece do jiné klece, která musí být prázdná.\nUmístění do klecí\n1.\nElektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení umístění do klecí poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.\n2.\nPůvodní záznam uchovává v příslušném případě hospodářství po celou dobu platnosti oprávnění.\n3.\nVyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT nasazený v daném hospodářství.\n4.\nNa počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo povolení ICCAT k umístění do klecí.\n5.\nV průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.\n6.\nVideo zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením umístění do klecí a je z něj patrné, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.\n7.\nVideozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon umístění do klecí.\n8.\nVideozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.\n9.\nPokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové umístění do klecí. Při novém umístění do klecí jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající chovné klece do jiné chovné klece, která je prázdná.\nPŘÍLOHA X\nStandardy a postupy v případě programů a oznamovacích povinností uvedených v čl. 46 odst. 2 až 7 a čl. 47 odst. 1\nA.   Používání stereoskopických kamerových systémů\nPoužívání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umístěním do klecí požadované článkem 46 tohoto nařízení se provádí v souladu s následujícími ustanoveními:\n1.\nIntenzita odběru vzorků živých ryb není nižší než 20 % z množství ryb umístěných do klecí. Je-li to technicky možné, probíhá odběr vzorků postupně, a to tak, že je změřen každý pátý exemplář; Takový vzorek tvoří ryby měřené na vzdálenost od 2 do 8 metrů od kamery.\n2.\nStanovené rozměry průchodu spojujícího zdrojovou klec s klecí cílovou činí maximálně 10 metrů na šířku a maximálně 10 metrů na výšku.\n3.\nV případě, že měření délky ryb vykazuje multimodální rozdělení (dvě nebo více kohort různých velikostí), je možné na stejné umístění do klece použít více než jeden převodní algoritmus; na převod vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve (délky vidlice) na celkovou váhu se použije (použijí) nejaktuálnější algoritmus (algoritmy) stanovený (stanovené) výborem SCRS, a to podle velikostní kategorie ryb měřených při umísťování do klece.\n4.\nPřed každým umístěním do klece se provede ověření stereoskopického měření délky ryb s použitím měřicí tyče na vzdálenost od 2 do 8 metrů.\n5.\nPři sdělování výsledků stereoskopického programu se u údajů uvede mezní odchylka vyplývající z podstaty technické specifikace stereoskopického kamerového systému, která nepřekročí rozpětí +/- 5 %.\n6.\nZpráva o výsledcích stereoskopického programu obsahuje podrobnosti o všech výše uvedených technických specifikacích, včetně intenzity odběru vzorků, způsobu metodiky odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu a algoritmů (vztah mezi délkou a hmotností). Výbor SCRS tyto specifikace přezkoumá a v případě potřeby poskytne doporučení k jejich úpravě.\n7.\nV případech, kdy záběry stereoskopické kamery nemají dostatečnou kvalitu pro odhad hmotnosti kusů tuňáka obecného přemísťovaných do klecí, orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo hospodářství nařídí nové umístění do klecí.\nB.   Obchodní úprava a využití výsledků programů\n1.\nV případě společných rybolovných operací a úlovků z lapadel určených pro chovné zařízení jedné smluvní strany úmluvy nebo členského státu se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni společné rybolovné operace nebo celkových úlovků lapadel. Nedohodnou-li se orgány všech smluvních stran úmluvy nebo členských států, pod jejichž vlajkou plují plavidla provádějící odlov účastnící se společné rybolovné operace, jinak, v případě společných rybolovných operací více smluvních stran úmluvy nebo členských států se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni operací umísťování do klecí.\n2.\nČlenský stát odpovědný za hospodářství poskytne členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo příslušné lapadlo a Komisi zprávu obsahující tyto dokumenty:\na)\ntechnickou zprávu o stereoskopickém systému obsahující:\n—\nobecné informace: druh, místo, klec, datum, algoritmus,\n—\nstatistické informace týkající se velkosti: průměrnou hmotnost a délku, minimální hmotnost a délku, maximální hmotnost a délku, počet ryb, které byly odebrány jako vzorky, rozložení hmotnosti, rozložení velikosti;\nb)\npodrobné výsledky programu s uvedením velikosti a hmotnosti všech ryb, které byly odebrány jako vzorky;\nc)\nzprávu o umístění do klecí obsahující:\n—\nobecné informace o umístění do klecí: číslo umístění do klece, název hospodářství, číslo klece, číslo dokumentace úlovků tuňáka obecného, číslo prohlášení ICCAT o přemístění, název a vlajku plavidla provádějícího odlov nebo lapadla, název a vlajku vlečného plavidla, datum záběrů stereoskopického systému a název souboru se záznamem,\n—\nalgoritmus používaný pro převod délky na hmotnost,\n—\nsrovnání mezi množstvím vykázaným v dokumentaci úlovků tuňáka obecného a množstvím zjištěným stereoskopickým systémem z hlediska počtu ryb i průměrné a celkové hmotnosti (vzorec pro výpočet rozdílu je: (stereoskopický systém – dokumentace úlovků tuňáka obecného) / stereoskopický systém * 100),\n—\nmezní systémovou odchylku,\n—\nv případě zpráv o umístění do klecí týkajících se společných rybolovných operací nebo lapadel obsahuje poslední zpráva o umístění do klecí také shrnutí všech informací z předchozích zpráv o umístění do klecí.\n3.\nJakmile orgány členského státu plavidla provádějícího odlov nebo lapadla obdrží zprávu o umístění do klecí, přijmou veškerá nezbytná opatření podle těchto situací:\na)\ncelková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného spadá do rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:\n—\nnebude nařízeno vypuštění ryb,\n—\ndokumentace úlovků tuňáka obecného se upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer nebo alternativních technik), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;\nb)\ncelková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného je nižší než nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:\n—\nnařídí se vypuštění ryb, přičemž se použije nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem,\n—\nvypuštění se provede v souladu s postupem stanoveným v čl. 34 odst. 2 a příloze XI,\n—\npo vypuštění se dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer, z něhož se odečte počet vypuštěných ryb), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;\nc)\ncelková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného překračuje nejvyšší hodnotu v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:\n—\nnebude nařízeno vypuštění ryb,\n—\nv dokumentaci úlovků tuňáka obecného se odpovídajícím způsobem upraví celková hmotnost (použije se nejvyšší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem), počet ryb (použijí se výsledky z kontrolních kamer) a průměrná hmotnost.\n4.\nV případě všech příslušných změn v dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídají hodnoty (počet i hmotnost) v oddílu 2 hodnotám v oddíle 6 a hodnoty v oddílech 3, 4 a 6 nesmí být vyšší než hodnoty v oddíle 2.\n5.\nV případě vyrovnávání rozdílů zjištěných v jednotlivých zprávách o umístění do klecí v případě všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo lapadla, ať již se vyžaduje vypuštění nebo ne, se všechny dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví na základě nejnižší hodnoty v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se množství vypuštěného tuňáka obecného se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se tuňáka obecného, který nebyl vypuštěn, ale u něhož se výsledky zjištěné stereoskopickými systémy nebo alternativními technikami liší od množství, jež byla vykázána jako ulovená nebo přemístěná, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly těmto rozdílům.\nDokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se úlovků, z nichž došlo k vypuštění ryb, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb.\nPŘÍLOHA XI\nProtokol o vypuštění ryb\n1.\nVypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře je nahráváno na videokameru a sledováno regionálním pozorovatelem ICCAT, který vypracuje zprávu a společně s videozáznamy ji předloží sekretariátu ICCAT.\n2.\nPokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o vyslání regionálního pozorovatele ICCAT.\n3.\nVypuštění tuňáka obecného z přepravních klecí nebo lapadel do moře sleduje vnitrostátní pozorovatel členského státu odpovědného za vlečné plavidlo či lapadlo, který vypracuje zprávu a předloží ji kontrolním orgánům odpovědného členského státu.\n4.\nPřed vypuštěním ryb mohou kontrolní orgány členského státu nařídit kontrolní přemístění za použití standardních nebo stereoskopických kamer, aby se odhadl počet a hmotnost ryb, které musí být vypuštěny.\n5.\nOrgány členských států mohou provést jakákoli další opatření, která považují za nezbytná, aby se zajistilo, že vypuštění proběhne v nejpříhodnější dobu a na nejvhodnějším místě s cílem zvýšit pravděpodobnost, že se ryby vrátí do své populace. Provozovatel odpovídá za přežití ryb až do okamžiku jejich vypuštění. Toto vypuštění ryb se uskuteční do tří týdnů po ukončení umístění do klecí.\n6.\nPo dokončení výlovu se ryby, které zůstanou v hospodářství a na které se nevztahuje doklad o úlovku tuňáka obecného, vypustí v souladu s postupy uvedenými v čl. 34 odst. 2 a v této příloze.\nPŘÍLOHA XII\nZacházení s uhynulými rybami\nBěhem rybolovných operací plavidel lovících košelkovými nevody se množství ryb, které byly v nevodu nalezeny uhynulé, zaznamenají do lodního deníku rybářského plavidla a odpovídajícím způsobem se odečtou od kvót členského státu.\nZaznamenávání uhynulých ryb během prvního přemístění a nakládání s nimi\n1.\nProvozovateli vlečného plavidla se dokumentace úlovků tuňáka obecného poskytne s vyplněným oddílem 2 (Celkový úlovek), oddílem 3 (Obchod s živými rybami) a oddílem 4 (Přemístění – včetně „uhynulých“ ryb).\nCelková množství nahlášená v oddílech 3 a 4 se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 2. K dokumentaci úlovků tuňáka obecného se v souladu s ustanoveními tohoto nařízení připojí originál prohlášení ICCAT o přemístění. Množství ryb (přemístěných živých) nahlášená v prohlášení ICCAT o přemístění se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 3 v související dokumentaci úlovků tuňáka obecného.\n2.\nVyplní se část dokumentace úlovků tuňáka obecného s oddílem 8 (Obchodní údaje) a předá se provozovateli pomocného plavidla, které přepravuje uhynulé kusy tuňáka obecného na břeh (resp. se uchová na palubě plavidla provádějícího odlov, pokud přistálo přímo u břehu). K uhynulým rybám a části dokumentace úlovků tuňáka obecného se připojí kopie prohlášení ICCAT o přemístění.\n3.\nMnožství uhynulých ryb se zaznamená v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidla provádějícího odlov, které je ulovilo, nebo v případě společných rybolovných operací v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidel provádějících odlov nebo plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, jež se účastní společných rybolovných operací.\nPŘÍLOHA XIII\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 302/2009\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánky 1 a 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 4\nČl. 4 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\nČl. 4 odst. 2\nČl. 6 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 3 a 5\nČlánek 7\nČl. 4 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2\nČl. 4 odst. 6 písm. a), b) a druhý pododstavec\nČlánek 54\nČl. 4 odst. 6 třetí pododstavec\nČl. 20 odst. 2\nČl. 4 odst. 7 až 12\n—\nČl. 4 odst. 13\nČl. 5 odst. 3\nČl. 4 odst. 15\nČlánek 17\nČl. 5 odst. 1\nČl. 6 odst. 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 2 až 6\nČl. 9 odst. 1 až 6\nČl. 5 odst. 7 a 8 a odst. 9 první pododstavec\n—\nČl. 5 odst. 9 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 2\nČlánek 6\nČlánek 10\nČlánek 7\nČlánky 11 a 12\nČlánek 8\nČlánek 17\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 14 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 3, 4, 5 a 7 až 10\nPříloha I\nČl. 9 odst. 6\n—\nČl. 9 odst. 11\nČl. 14 odst. 3\nČl. 9 odst. 12 až 15\nČlánek 15\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\nČl. 16 odst. 2, 3 a 5\nČl. 12 odst. 1 až 4\nČlánek 19\nČl. 12 odst. 5\n—\nČl. 13 odst. 1, 2 a 3\nČlánek 19\nČl. 13 odst. 4\n—\nČl. 14 odst. 1, 2, 3 a 5\nČlánek 20\nČl. 14 odst. 4\nČl. 22 odst. 1\nČlánek 15\nČlánek 23\nČlánek 16\nČl. 29 odst. 1, 3 a 4\nČlánek 17\nČlánek 30\nČl. 18 odst. 1\nČlánek 25\nČl. 18 odst. 2\nPříloha II\nČlánek 19\nČl. 24 odst. 1, 2 a 3\nČl. 20 odst. 1 a 2\nČl. 26 odst. 1, 2 a 3\nČl. 20 odst. 3 a 4\nČlánek 27\nČlánek 21\nČl. 31 odst. 1 až 4 a 6\nČl. 22 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec\nČl. 33 odst. 1, 3 a 5\nČl. 22 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 34 odst. 1\nČl. 22 odst. 3\nČl. 34 odst. 2\nČl. 22 odst. 4\nČl. 38 odst. 1, 2 a 3\nČl. 22 odst. 5\nPříloha II\nČl. 22 odst. 6\nČl. 33 odst. 6\nČl. 22 odst. 7\nČl. 35 odst. 1 a příloha IX\nČl. 22 odst. 8 a odst. 9 první pododstavec\nČlánek 36\nČl. 22 odst. 9 druhý pododstavec\n—\nČl. 22 odst. 10\nČlánek 39\nČlánek 23\nČlánek 32\nČl. 24 odst. 1\nČl. 47 odst. 1\nČl. 24 odst. 2, 4 a 6\nČl. 40 odst. 2 až 5\nČl. 24 odst. 3\nČl. 41 odst. 1 a 2\nČl. 24 odst. 5\nČlánek 42\nČl. 24 odst. 7\nČl. 44 odst. 1 a příloha IX\nČl. 24 odst. 8 první pododstavec\nČl. 45 odst. 1 a 2\nČl. 24 odst. 9\n—\nČl. 24 odst. 10\nČlánek 48\nČlánek 24a\nPříloha X\nČlánek 25\nČlánek 49\nČl. 26 odst. 1\nČl. 26 odst. 4\nČl. 26 odst. 2\nČl. 27 odst. 1\nČl. 26 odst. 3\nČl. 26 odst. 5\nČl. 27 odst. 1\nČl. 31 odst. 5\nČl. 27 odst. 2\nČlánek 41\nČl. 27 odst. 3\nČl. 3 bod 24\nČlánek 28\nČlánek 55\nČlánek 29\nČlánek 52\nČlánek 30\nČlánek 50\nČl. 31 odst. 1 a odst. 2 písm. a), b), c) a h)\nČl. 51 odst. 2 až 6\nČl. 31 odst. 2 písm. d) až g)\nPříloha VII\nČl. 31 odst. 3 a 4\nPříloha VII\nČlánek 32\nČl. 35 odst. 2, 3 a 4\nČl. 44 odst. 2, 3 a 4\nČlánek 33\n—\nČlánek 33a\nČlánek 53\nČlánek 34\nČlánek 56\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\n—\nČlánek 37\nČlánek 57\nČlánek 38\nČlánek 58\nČlánek 38a\nČl. 59 odst. 1 a 2\nČlánek 39\nČlánek 60\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\nČlánek 61", "summary": "Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného\nVíceletý plán obnovy populace tuňáka obecného\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/1627 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nAktualizuje pravidla Evropské unie (EU) pro uplatňování víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, který je realizován od roku 2007 do roku 2022, a doporučuje ho Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), mezivládní rybolovná organizace, jejíž smluvní stranou je EU. Nahrazuje a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 302/2009.\nKLÍČOVÉ BODY\nCílem nařízení je dosáhnout biomasy* tuňáka obecného odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu do roku 2022, a to s dosažením tohoto cíle s pravděpodobností nejméně 60 %.\nKaždý členský stát EU musí:zajistit, aby intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídala rybolovným právům (celkové povolené úlovky přidělené nařízením (EU) č. 1380/2013 – společná rybářská politika EU) na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný stát disponuje, předložit Evropské komisi roční plán rybolovu pro svá plavidla provádějící odlov a lapadla a roční plán řízení rybolovné kapacity a plán řízení chovu, jímž se zajistí, že jeho rybolovná kapacita odpovídá jeho přidělené kvótě.Nařízení obsahuje pravidla týkající se:minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů (obecně 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve, i když v některých druzích rybolovu se jedná o kratší délku), náhodných úlovků (části úlovků, které nejsou cílené) – nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm, používání (zakázaných) leteckých prostředků, např. letadel, k vyhledávání tuňáka obecného, záznamů o rybářských plavidlech, plavidlech neprovádějících odlov a lapadlech – členské státy je musí každý rok předkládat Komisi, požadavků na vedení záznamů – plavidla musí k zaznamenávání informací používat lodní deník (příloha II – část A), určených přístavů pro vykládku nebo překládku tuňáka obecného – členské státy musí každý rok posílat seznam těchto přístavů Komisi, umísťování do klecí, jejich povolování a inspekcí, sledování a dohledu – sledování plavidel, programy vnitrostátních pozorovatelů a program regionálních pozorovatelů ICCAT, inspekcí a křížových kontrol – program společné mezinárodní inspekce ICCAT a inspekční plány členských států, uvádění na trh – obchod, vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro výkrm nebo chov, zpětný vývoz a překládka tuňáka obecného nejsou v EU povoleny, pokud k nim není přiložena přesná, úplná a potvrzená dokumentace, jak stanoví toto nařízení, nařízení (EU) č. 640/2010 a nařízení (ES) č. 1936/2001 (viz shrnutí), úlovků v případech sportovního nebo rekreačního rybolovu:jedno plavidlo může ulovit maximálně jednoho tuňáka obecného,tuňák obecný je při vykládce celý, bez žaber nebo vykuchaný,existují opatření, která mají být v členských státech zavedena, aby v rámci sportovního a rekreačního rybolovu zajistila vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců,prodej tuňáka obecného uloveného během sportovního a rekreačního rybolovu se zakazuje.Pozměňující nařízení (EU) 2019/833\nNařízení (EU) 2019/833 mění nařízení (EU) 2016/1627 a vyžaduje, aby členské státy:vypracovaly roční plán řízení rybolovné kapacity, aby se upravil počet rybářských plavidel, čímž se prokáže, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným daným plavidlům v příslušném období, v rámci kvóty na tuňáka obecného předložily Komisi každoročně do 31. ledna roční plán řízení chovu, který Komise poté shromáždí a začlení do plánu EU, jenž musí být přeposlán sekretariátu ICCAT každoročně do 15. února k projednání a schválení komisí ICCAT, ve svých ročních plánech řízení chovu prokázaly, že celková kapacita vysazení a celková chovná kapacita odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je k dispozici pro chov, přijaly opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svých ročních plánů rybolovu o nich informovaly Komisi.Pozměňující nařízení také stanoví nová pravidla pro rybolovná období pro různé druhy plavidel a pro úroveň vedlejších úlovků tuňáka obecného (která nesmí překročit 20 % celkových úlovků na palubě na konci každého rybářského výjezdu). Metodika použitá k výpočtu těchto vedlejších úlovků, ve vztahu k celkovému úlovku na palubě, musí být jasně definovaná v ročních plánech rybolovu členských států.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí od 6. října 2016.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Tuňák obecný: Rada schválila aktualizaci víceletého plánu obnovy (Rada Evropské unie).\nKLÍČOVÉ POJMY\nBiomasa. Množství tuňáka v daném vodním tělese v danou dobu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1–52).\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/1627 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22–61).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1–22).\nNařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1–8).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 29.10.2021"}
{"celex_id": "32016R1035", "reference": "30.6.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 176/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1035\nze dne 8. června 2016\no ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 385/96 (2) bylo podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nPo multilaterálních jednáních pod záštitou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla dne 21. prosince 1994 uzavřena „Dohoda o dodržování obvyklých podmínek hospodářské soutěže v komerčním loďařství a průmyslu opravy lodí“ (dále jen „loďařská dohoda“).\n(3)\nV loďařské dohodě bylo uznáno, že v důsledku zvláštností nákupních transakcí u lodí nejsou v praxi aplikovatelná vyrovnávací a antidumpingová cla stanovená v článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v Dohodě o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda 1994“) v příloze Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Potřeba stanovit účinnou ochranu proti újmu způsobujícím prodeji lodí pod jejich běžnou hodnotou vedla k dohodě o Kodexu proti cenám působícím újmu v loďařství (dále jen „Kodex IPI“), který tvoří spolu s příslušnými zásadami Přílohu III loďařské dohody.\n(4)\nKodex IPI se opírá hlavně o antidumpingovou dohodu 1994, odchyluje se však od ní, jestliže je toto odůvodněno zvláštním charakterem obchodních transakcí s loděmi. Z tohoto důvodu by měla být terminologie Kodexu IPI převedena do práva Unie, do možné míry na základě znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (4).\n(5)\nLoďařská dohoda a právní předpisy, které jsou od ní odvozeny, mají zásadní význam pro právo Unie.\n(6)\nS cílem udržet rovnováhu práv a povinností vytvořených loďařskou dohodou by měla Unie učinit opatření proti každé lodi s podhodnocenou cenou, jejíž prodej za cenu nižší, než je její běžná hodnota, působí újmu výrobnímu odvětví Unie.\n(7)\nPokud se jedná o loděnice smluvní strany loďařské dohody, může Unie zahájit šetření o prodeji lodi pouze tehdy, jestliže je kupující kupujícím z Unie a jestliže se nejedná o válečnou loď.\n(8)\nMěla by být stanovena jasná a podrobná pravidla pro výpočet běžné hodnoty. Tato hodnota by se měla především opírat tam, kde je to možné, o reprezentativní prodej lodě stejného druhu v běžném obchodním styku v zemi vývozu. Je účelné definovat, za jakých okolností může být domácí prodej považován za prodej se ztrátou a je možné nebrat ho v úvahu, a kdy je třeba uchýlit se k prodeji lodě stejného druhu třetí zemi nebo kdy jde o prodej za početně zjištěnou běžnou hodnotu. Dále by mělo být provedeno přiměřené rozdělení nákladů, včetně situací zahájení výroby. Při početním zjišťování běžné hodnoty je dále nutno uvést metodu, kterou je nutno použít pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které by měly být v této běžné hodnotě obsaženy.\n(9)\nAby Komise mohla správně používat nástroj k potírání cen působících újmu, měla by učinit potřebná opatření, aby ve velkých smíšených konsorciích a holdingových společnostech třetích zemí prověřila správnost zaúčtování nákladů, jestliže je nutno odhadnout cenovou strukturu nákladů.\n(10)\nPři zjišťování běžné hodnoty pro země bez tržního hospodářství se jeví jako účelné stanovit pravidla pro volbu vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, kterou je pro tento účel nutno použít, a pro případ, že nemůže být zjištěna vhodná třetí země, stanovit, že běžná hodnota může být určena jiným přiměřeným způsobem.\n(11)\nJe nutno definovat pojem „vývozní cena“ a uvést, jaké úpravy by měly být provedeny v případech, v nichž musí být tato cena vypočítána na základě první ceny na volném trhu.\n(12)\nZa účelem umožnění řádného srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou je vhodné sestavit přehled činitelů včetně smluvních pokut, které mohou ovlivnit ceny a srovnatelnost cen.\n(13)\nJe nutno stanovit jasné a podrobné pokyny pro faktory, které mohou být rozhodné pro konstatování, zda prodej za cenu působící újmu způsobil nebo hrozí způsobit podstatnou újmu. Při prokazování, že cena příslušného prodeje způsobila újmu výrobnímu odvětví Unie, by měly být zohledněny vlivy jiných činitelů, a zejména příslušné tržní podmínky v Unii.\n(14)\nDoporučuje se definovat pojem „výrobní odvětví Unie“ s ohledem na schopnost postavit loď stejného druhu, zajistit, aby strany spojené s vývozci mohly být vyloučeny z výrobního odvětví, a definovat pojem „spojený“.\n(15)\nJe nutno stanovit procesní a věcné podmínky pro podání podnětu na ceny působící újmu včetně toho, do jaké míry by tento podnět měl být podporován výrobním odvětvím Unie a jaké informace o kupujícím lodi, cenách působících újmu, újmě a příčinné souvislosti by tento podnět měl obsahovat. Je rovněž nutno stanovit postup pro odmítnutí podnětu nebo zahájení řízení.\n(16)\nPokud se kupující lodi za cenu působící újmu usadí na území jiné smluvní strany loďařské dohody, může podnět obsahovat také žádost o to, aby orgány této smluvní strany zahájily šetření. Pokud bude takováto žádost oprávněná, měla by být předána orgánům smluvní strany.\n(17)\nŠetření může být případně zahájeno také na písemný podnět orgánů smluvní strany loďařské dohody v souladu s tímto nařízením a za podmínek stanovených v loďařské dohodě.\n(18)\nJe nutno určit způsob, jak budou účastníci řízení informováni o tom, jaké informace orgány potřebují. Účastníci řízení by měli mít dostatečnou příležitost předložit všechny příslušné důkazy a hájit své zájmy. Je také nutno jasně stanovit pravidla a postupy, které je nutno při šetření dodržovat, zejména že se účastnící řízení musí během určitých lhůt sami přihlásit, objasnit své stanovisko a předložit své informace, pokud tyto stanoviska a informace mají být vzaty v úvahu. Dále by mělo být stanoveno, za jakých předpokladů může účastník řízení získat přístup k informacím poskytnutým jinými účastníky a vyjádřit se k nim. Při sbírání těchto informací by měly členské státy a Komise spolupracovat.\n(19)\nJe nutno stanovit, že řízení budou nezávisle na tom, zda bude nebo nebude uvalena výloha za cenu působící újmu, ukončena nejpozději jeden rok od okamžiku zahájení šetření nebo od okamžiku dodání lodi, podle okolností.\n(20)\nŠetření nebo řízení by měla být zastavena, jestliže je rozpětí cen působících újmu nepatrné.\n(21)\nŠetření může být uzavřeno bez uvalení výlohy za cenu působící újmu, je-li prodej lodi za cenu působící újmu definitivně a bezpodmínečně zrušen nebo je přijato rovnocenné alternativní nápravné opatření. Je však třeba dbát zejména na to, aby nebylo ohroženo dosažení cíle sledovaného tímto nařízením.\n(22)\nPokud jsou splněny veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení, mělo by se rozhodnutím uložit loděnici, která prodejem lodi za cenu působící újmu způsobila újmu výrobnímu odvětví Unie, výlohu za cenu působící újmu, jejíž výše odpovídá výši cenového rozpětí působícího újmu. Měla by být stanovena jasná a podrobná pravidla pro provádění takového rozhodnutí včetně všech opatření nutných k jeho vykonání, zejména uvalení protiopatření v případě, že loděnice výlohu za cenu působící újmu nezaplatí během stanovené lhůty.\n(23)\nJe nutno stanovit jasná pravidla pro případ, že lodím, které byly postaveny loděnicí, na niž byla uvalena protiopatření, budou odepřena práva nakládky a vykládky v přístavech Unie.\n(24)\nPovinnost zaplatit výlohu za cenu působící újmu zaniká teprve tehdy, když je tato výloha zcela zaplacena nebo když uplyne doba platnosti protiopatření.\n(25)\nOpatření učiněná na základě tohoto nařízení by neměla být v rozporu se zájmy Unie.\n(26)\nUnie by si u těch opatření, která činí podle tohoto nařízení, měla být vědoma nutnosti rychlého a účinného jednání.\n(27)\nJe nutno stanovit inspekce na místě za účelem prověření informací k cenám působícím újmu a újmy, přičemž by tyto inspekce na místě měly záviset na řádném zodpovězení dotazníků.\n(28)\nJe nutno stanovit, že pro ty účastníky řízení, kteří při šetření nespolupracují uspokojivým způsobem, mohou být použity jiné informace pro vyvození závěrů a že informace tohoto druhu mohou být pro tyto účastníky méně příznivé, než kdyby při šetření spolupracovali.\n(29)\nJe nutno upravit zacházení s důvěrnými informacemi, aby nedocházelo k vyzrazení obchodních tajemství.\n(30)\nJe nezbytné zajistit informování účastníků řízení o důležitých skutečnostech a úvahách, které musí probíhat s náležitým ohledem na proces rozhodování v Unii ve lhůtě, která účastníkům řízení umožňuje obhajobu jejich zájmů.\n(31)\nUplatňování postupů stanovených v tomto nařízení vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání opatření nezbytných k jeho uplatňování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nZásady a definice\n1.   Loděnici, která postavila loď, jež je předmětem ceny působící újmu a jejíž prodej kupujícímu z jiné země, než je země původu lodi, způsobí újmu, může být uložena výloha za cenu působící újmu.\n2.   Loď je předmětem ceny působící újmu, jestliže je vývozní cena prodané lodi nižší, než je srovnatelná cena lodi stejného druhu při prodeji kupujícímu ze země vývozu v běžném obchodním styku.\n3.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„lodí“ námořní loď s vlastním pohonem a nákladovým prostorem minimálně 100 GT, která se používá pro dopravu zboží a osob nebo pro zvláštní služby (například ledoborec nebo plovoucí rypadlo), nebo remorkér s výkonem minimálně 365 kW;\nb)\n„lodí stejného druhu“ loď stejného typu, se stejným určením účelu a přibližně stejné velikosti jako předmětná loď, která má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzované lodi;\nc)\n„lodí stejné obecné kategorie“ loď stejného typu a se stejným určením účelu, ale podstatně jiné velikosti;\nd)\n„prodejem“ prodej zahrnující vytvoření nebo převod vlastnického zájmu na lodi, s výjimkou vlastnického zájmu, který byl vytvořen nebo získán pouze jako záruka za běžný obchodní úvěr;\ne)\n„podílnictvím“ podílníctví zahrnující každé smluvní právo nebo vlastnické právo, které oprávněné osobě nebo oprávněným osobám umožňuje získat určitým způsobem výhodu z provozu lodi, která je v podstatě srovnatelná se způsobem, kterým může mít užitek z provozu lodi vlastník. Při zjišťování, zda je tato srovnatelnost dána, se berou mimo jiné v úvahu následující faktory:\ni)\npodmínky a okolnosti obchodu,\nii)\nobchodní zvyklosti výrobního odvětví,\niii)\nzda je loď, která ke předmětem obchodu, začleněna do činnosti oprávněné osoby nebo oprávněných osob a\niv)\nzda je v praxi pravděpodobné, že oprávněná osoba nebo osoby budou mít během podstatné části užitné doby lodi výhodu z provozu lodi a budou nést odpovídající riziko;\nf)\n„kupujícím“ jakákoli osoba nebo společnost, která nepřímo nebo přímo získá podílnictví, včetně uzavření nájemní smlouvy nebo dlouhodobé smlouvy o nájmu na holý lodní trup u příležitosti původního převodu loděnicí, včetně osoby nebo společnosti, v jejímž vlastnictví nebo pod jejíž kontrolou kupující je nebo od níž dostává pokyny. Kupující je ve vlastnictví osoby nebo společnosti, jestliže tato vlastní na kupujícím větší podíl než 50 procent. Kupující je kontrolován osobou nebo společností, pokud je osoba nebo společnost právně nebo prakticky schopna vyvíjet nátlak na kupujícího nebo mu udělovat pokyny; toto se předpokládá při podílnictví 25 procent. Jestliže se prokáže vlastnictví na kupujícím, pak se předpokládá, že neexistuje žádná oddělená kontrola tohoto kupujícího, pokud se nezjistí opak. Může existovat více než jeden kupující lodi;\ng)\n„společností“ společnost občanského nebo obchodního práva včetně družstev nebo jiná právnická osoba veřejného a soukromého práva včetně těch, které jsou neziskové;\nh)\n„smluvní stranou“ každá třetí země, která je smluvní stranou loďařské dohody.\nČlánek 2\nZjištění cen působících újmu\n1.   Běžná hodnota se obvykle zakládá na ceně, která byla nebo má být zaplacena v běžném obchodním styku nezávislým kupujícím v zemi vývozu za loď stejného druhu.\n2.   Ceny mezi stranami, které jsou podle všeho v obchodním spojení nebo mají dohodu o vyrovnání, nelze pokládat za ceny v běžném obchodním styku a nelze je použít k určení běžné hodnoty, pokud není zjištěno, že tímto vztahem nejsou ovlivněny.\n3.   Pokud lodě stejného druhu v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo tento prodej neumožňuje z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota lodě stejného druhu na základě ceny platné při vývozu lodě stejného druhu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud je tato cena reprezentativní. Pokud se prodej do vhodné třetí země nekoná nebo pokud neumožňuje přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota srovnatelné lodi na základě výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk.\n4.   Prodej lodí stejného druhu na domácím trhu země vývozu nebo prodej na vývoz do třetí země za ceny, které se pohybují pod (pevnými a proměnnými) náklady na jednotku s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů, může být z cenových důvodů považován za neuskutečněný v běžném obchodním styku a nezohledňován při určování běžné hodnoty, pouze pokud se zjistí, že se tento prodej uskutečňuje za ceny, které neumožňují během přiměřené doby, jež by za obvyklých okolností měla činit pět let, pokrýt veškeré náklady.\n5.   Náklady se obvykle vypočtou na základě záznamů loděnice, pokud tyto záznamy odpovídají obecně uznávaným zásadám účetnictví dané země a pokud je prokázáno, že tyto záznamy přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dané lodě.\nDoklady předložené pro řádné rozdělení nákladů se zohlední, pokud se prokáže, že se toto rozdělení nákladů provádí tradičním způsobem. Při nedostatku vhodnější metody se upřednostní rozdělení nákladů na základě obratu. Pokud k tomu již nedošlo při rozdělování nákladů podle tohoto pododstavce, provedou se přiměřené opravy pro neopakující se nákladové činitele, které se zanesou ve prospěch budoucí nebo současné výroby, nebo pro situace, v nichž jsou náklady ovlivněny zahájením výroby.\n6.   Částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk se stanoví na základě skutečných údajů, které loděnice zaznamená při výrobě a prodeji lodí stejného druhu v běžném obchodním styku. Není-li to možné, lze částky stanovit na základě:\na)\nváženého průměru skutečných částek, které byly zjištěny pro jiné loděnice země původu při výrobě a prodeji lodí stejného druhu na domácím trhu země původu;\nb)\nskutečných částek, které příslušná loděnice zaznamená při výrobě a prodeji lodí stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu;\nc)\njakékoli jiné rozumné metody, pokud zisk takto zjištěný není vyšší než zisk, kterého běžně dosahují jiné loděnice při prodeji lodí stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu.\nZisk přidaný k početně zjištěné hodnotě spočívá v každém případě na průměrném zisku zaznamenaném během přiměřeného období, které obvykle činí šest měsíců před zkoumaným prodejem a po něm, a odráží přiměřený zisk v okamžiku tohoto prodeje. Při tomto výpočtu je eliminováno každé zkreslení, které by vedlo k zisku, který není přiměřený v okamžiku prodeje.\n7.   Vzhledem k dlouhé lhůtě mezi uzavřením smlouvy a dodávkou lodí nezahrnuje běžná hodnota skutečné náklady, o nichž loděnice doloží, že vznikly v důsledku vyšší moci a leží značně nad růstem nákladů, který loděnice v okamžiku, kdy byly stanoveny zásadní podmínky prodeje, mohla rozumně předpokládat a zohledňovat.\n8.   V případě prodeje ze zemí bez tržního hospodářství, zejména ze zemí, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (6), se běžná hodnota stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává loď z takovéto třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že toto není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za loď stejného druhu v Unii a která se v případě nutnosti náležitě upraví o přiměřené ziskové rozpětí.\nVhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Zohlední se také lhůty.\nStrany, které jsou předmětem šetření, jsou informovány krátce po zahájení řízení o volbě třetí země s tržním hospodářstvím a dostanou desetidenní lhůtu k vyjádření.\n9.   Vývozní cena je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za danou loď.\n10.   Neexistuje-li vývozní cena nebo ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi loděnicí a kupujícím nebo třetí stranou není spolehlivá, lze vývozní cena určit početně na základě ceny, za niž je loď poprvé znovu prodána nezávislému kupujícímu, nebo pokud loď není prodána nezávislému kupujícímu nebo není znovu prodána ve stavu, ve kterém byla prodána poprvé, na jakémkoli jiném přiměřeném základě.\nV těchto případech se provedou úpravy pro všechen zisk a náklady včetně cel a daní za období mezi původním prodejem a novým prodejem, aby se stanovila spolehlivá vývozní cena.\nČástky, o něž se provedou úpravy, zahrnují všechny částky obvykle hrazené kupujícím, avšak placené uvnitř Unie nebo mimo ni stranami, u nichž vyšla najevo existence obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání s loděnicí nebo kupujícím; náleží mezi ně obvyklé náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, cla a jiné poplatky, které je třeba zaplatit v zemi dovozu při příležitosti nákupu lodi, jakož i přiměřené rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk.\n11.   Mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného v co nejméně od sebe vzdálených okamžicích, což zpravidla znamená během tří měsíců před prověřovaným prodejem nebo po něm, nebo pokud takový prodej neexistuje, během období, které se jeví jako účelné. Přitom se v každém případě přihlíží, s ohledem na podstatu, k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen, včetně rozdílů v podmínkách prodeje, ve smluvních pokutách, ve zdanění, v obchodních úrovních, v množstvích a v materiálních vlastnostech a v jiných faktorech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen. Jestliže v případech podle odstavce 10 byla ovlivněna srovnatelnost cen, zjišťuje se běžná hodnota na stejné obchodní úrovni jako hodnota vývozní ceny zjištěná početně, nebo po zohlednění rozdílů podle tohoto odstavce. Přitom však musí být zabráněno dvojím úpravám, zejména u slev z ceny a smluvních pokut. Vyžaduje-li srovnání cen měnový přepočet, použije se k tomu směnný kurz platný v den prodeje; je-li však prodej deviz na termínovaných trzích přímo spojen s vývozním obchodem, použije se směnný kurz použitý při termínováném prodeji. Pro účely tohoto ustanovení je dnem prodeje den, kdy byly stanoveny nejdůležitější prodejní podmínky, zpravidla den uzavření smlouvy. Jestliže jsou však nejdůležitější prodejní podmínky podstatně změněny v jiný den, měl by se použít směnný kurz dne změny. V tomto případě se provede vhodné přizpůsobení, aby se zohlednily nepřiměřené účinky na rozpětí cen působících újmu, jež jsou způsobeny výlučně kolísáním směnného kurzu mezi původním dnem prodeje a dnem změny.\n12.   Pokud příslušná ustanovení upravující spravedlivé srovnání nestanoví jinak, zjišťuje se rozpětí cen působících újmu obvykle na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech prodejů nebo srovnání jednotlivých běžných hodnot a jednotlivých vývozních cen za každý obchod. Běžná hodnota určená na základě váženého průměru však může být srovnána s cenami všech jednotlivých prodejů, jestliže se struktura vývozních cen výrazně liší mezi různými kupujícími, oblastmi nebo obdobími a jestliže by metody uvedené v první větě tohoto odstavce neodrážely v plném rozsahu uplatňování cen působících újmu.\n13.   Rozpětí cen působících újmu odpovídá částce, o niž běžná hodnota přesahuje vývozní cenu. Pokud je rozpětí rozdílné, lze stanovit vážené průměrné rozpětí.\nČlánek 3\nZjišťování újmy\n1.   Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení „újmou“ podstatná újma výrobnímu odvětví Unie, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie a tento pojem se vykládá podle tohoto článku.\n2.   Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení:\na)\núčinku prodeje pod běžnou hodnotou na ceny lodí stejného druhu na trhu Unie a\nb)\nnásledného účinku tohoto prodeje na výrobní odvětví Unie.\n3.   Pokud jde o účinek, který má prodej pod běžnou hodnotou na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou lodí stejného druhu výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení způsobené prodejem pod běžnou hodnotou nebo zda tento prodej jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.\n4.   Pokud je předmětem šetření kvůli cenám působícím újmu současně prodej lodí z více než jedné země, posuzují se účinky tohoto prodeje souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že:\na)\nrozpětí cen působících újmu zjištěné ve vztahu k nákupu z každé jednotlivé země není zanedbatelné ve smyslu čl. 7 odst. 3 a\nb)\nsouhrnné posouzení účinků prodeje je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi loděmi prodávanými kupujícímu z loděnic mimo Unii a na podmínky hospodářské soutěže mezi těmito loděmi a loděmi stejného druhu Unie.\n5.   Posouzení účinků prodeje pod běžnou hodnotou na dotčené výrobní odvětví Unie zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Unie, včetně skutečnosti, že se výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky dřívějšího dumpingu, cen působících újmu nebo subvencování, rozsahu skutečného rozpětí cen působících újmu, skutečného a možného poklesu prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic, vytížení kapacit, činitelů, které ovlivňují ceny Unie, skutečných a možných nepříznivých účinků na peněžní tok, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.\n6.   Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že prodej pod běžnou hodnotou působí nebo způsobil újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu patří zejména důkaz o tom, že cenové úrovně zjištěné podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví Unie účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné.\n7.   Zkoumají se rovněž jiné známé činitele než prodej pod běžnou hodnotou, které ve stejnou dobu působí újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána prodeji pod běžnou hodnotou podle odstavce 6. Mezi činitele, které je v této souvislosti možno vzít v úvahu, patří objemy a ceny prodeje loděnicemi jiných zemí než zemí vývozu, který nebyl učiněn pod běžnou hodnotou, snížení poptávky nebo změna struktury spotřeby, restriktivní praktiky výrobců ve třetích zemích a v Unii a hospodářská soutěž mezi nimi, rozvoj technologie a vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví Unie.\n8.   Účinky prodeje pod běžnou hodnotou se hodnotí podle výroby lodí stejného druhu výrobního odvětví Unie, pokud dostupné informace umožňují vymezit tuto výrobu na základě kritérií, jako jsou výrobní postupy, prodej a zisk výrobců. Není-li možné tuto výrobu vymezit, hodnotí se účinky prodeje pod běžnou hodnotou výroby nejužší skupiny nebo souboru lodí, který zahrnuje lodě stejného druhu a pro nějž lze získat potřebné informace.\n9.   Zjištění, zda hrozí podstatná újma, musí vycházet ze skutečností, a nikoli pouze z tvrzení, domněnek nebo vzdálené možnosti. Změna okolností, jež by přivodila stav, v němž by prodej pod běžnou hodnotou působil újmu, musí být zřetelně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně.\nPři zjišťování, zda hrozí značná újma, by měly být mimo jiné vzaty v úvahu tyto činitele:\na)\nzda má loděnice dostatečnou volně dostupnou kapacitu nebo bezprostředně očekává podstatné zvýšení své kapacity, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení prodeje pod běžnou hodnotou, přičemž je nutno vzít v úvahu, do jaké míry mohou dodatečný vývoz vstřebat ostatní vývozní trhy;\nb)\nzda jsou lodě vyváženy za ceny, které by významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo, a zřejmě zvýšily poptávku po dalším nákupu z jiných zemí.\nŽádný z těchto činitelů není sám o sobě nezbytně rozhodující, ale souhrn posuzovaných činitelů musí vést k závěru, že bezprostředně hrozí další nákupy pod běžnou hodnotou, a že bez zavedení ochranných opatření vznikne podstatná újma.\nČlánek 4\nVymezení výrobního odvětví Unie\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „výrobním odvětvím Unie“ rozumějí jako celek výrobci v Unii, kteří ve svých existujících zařízeních mohou postavit loď stejného druhu nebo jejichž zařízení mohou být včas přestavěna pro stavbu lodě stejného druhu, nebo ti z nich, jejichž společná kapacita pro stavbu lodí stejného druhu představuje podstatnou část celkové kapacity Unie pro stavbu lodí stejného druhu ve smyslu čl. 5 odst. 6. Jsou-li však výrobci ve spojení s loděnicí, vývozci nebo kupujícími nebo jsou sami kupujícími lodi, jejíž cena údajně působící újmu, lze „výrobní odvětví Unie“ chápat jako zahrnující ostatní výrobce.\n2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že výrobce je ve spojení s loděnicí, vývozcem nebo kupujícím pouze tehdy, jestliže:\na)\njeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhého; nebo\nb)\noba jsou přímo nebo nepřímo kontrolováni třetí osobou; nebo\nc)\nspolečně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu, pokud existuje důvod k domněnce nebo podezření, že daný výrobce na základě tohoto spojení jedná jinak než nezávislý výrobce.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že jeden druhého kontroluje, pokud je právně nebo fakticky schopen vykonávat na druhého nátlak nebo mu udělovat pokyny.\n3.   Na tento článek se použije čl. 3 odst. 8.\nČlánek 5\nZahájení řízení\n1.   S výhradou odstavce 8 se šetření ke zjištění existence, rozsahu a účinku údajných cen působících újmu zahajuje na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, které jedná jménem výrobního odvětví Unie.\nPodnět může být podán Komisi nebo členskému státu, který jej Komisi postoupí. Komise zašle členským státům kopii všech podnětů, které obdrží. Podnět se považuje za podaný v první pracovní den po doporučeném doručení Komisi nebo po vystavení potvrzení o přijetí Komisí.\nPkud nebyl podán podnět a některý členský stát má dostatečné důkazy o existenci cen působících újmu a o újmě jimi způsobené výrobnímu odvětví Unie, předá je neprodleně Komisi.\n2.   Podnět podle odstavce 1 je nutno podat do:\na)\nšesti měsíců od okamžiku, kdy se žadatel o prodeji lodi dozvěděl nebo měl dozvědět, jestliže:\ni)\nbyl žadatel v rámci otevřeného řízení nebo jiného postupu pro přidělování zakázek vyzván k podání nabídky,\nii)\nse žadatel skutečně ucházel o zakázku a\niii)\nnabídka žadatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání;\nb)\ndevíti měsíců od okamžiku, kdy se žadatel bez vyzvání k podání nabídky o prodeji lodi dozvěděl nebo měl dozvědět, pokud bylo nejpozději šest měsíců po tomto okamžiku podáno Komisi nebo některému členskému státu prohlášení o úmyslu podat podnět s informacemi, které má žadatel běžně k dispozici a které umožňují identifikaci příslušného obchodu.\nV žádném případě nesmí být podnět podán později než šest měsíců po dni dodání lodi.\nLze mít za to, že žadatel věděl o prodeji lodi v okamžiku, kdy bylo zveřejněno uzavření smlouvy společně s obecnými informacemi o lodi v mezinárodním odborném tisku.\nPro účely tohoto článku se „otevřeným řízením“ rozumí řízení na zadání zakázky, v níž vyzve budoucí kupující k podání nabídky alespoň všechny ty loděnice, o nichž ví, že mohou předmětnou loď postavit.\n3.   Podání podle odstavce 1 musí obsahovat důkazy:\na)\no cenách působících újmu;\nb)\no újmě;\nc)\no příčinné souvislosti mezi prodejem za ceny působící újmu a údajnou újmou; a\nd)\ni)\npokud byla loď prodána v otevřeném řízení, o tom, že byl žadatel vyzván k podání nabídky, že se skutečně o zakázku ucházel a že nabídka žadatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání (zejména termín dodání a technické požadavky); nebo\nii)\npokud byla loď prodána v jiném postupu zadávání zakázek a žadavatel byl vyzván k podání nabídky, o tom, že se skutečně o zakázku ucházel a že nabídka žadatele v podstatě odpovídala specifikacím zadání; nebo\niii)\npokud žadatel nebyl vyzván podat nabídku v jiném postupu zadávání zakázek než v otevřeném řízení, o tom, že byl schopen předmětnou loď postavit, a pokud žadatel věděl nebo měl vědět o plánovaném prodeji lodi, o tom, že se prokazatelně snažil uzavřít s kupujícím kupní smlouvu, která byla slučitelná s příslušnými specifikacemi zadání. Má se za to, že žadatel o plánované koupi věděl nebo měl vědět, jestliže se prokáže, že většina podniků příslušného výrobního odvětví se snažila s tímto kupujícím uzavřít kupní smlouvu na předmětnou loď, nebo jestliže se prokáže, že makléři, finančníci, klasifikační společnosti, nájemci, obchodní sdružení nebo ostatní místa, která se běžně zabývají obchody spojenými se stavbou lodí a s nimiž loděnice udržovala pravidelný kontakt nebo obchodní vztahy, měli k dispozici obecné informace o plánovaném nákupu.\n4.   Podnět musí obsahovat tyto informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné:\na)\ntotožnost žadatele a uvedení objemu a hodnoty výroby lodí stejného druhu žadatelem v Unii. Je-li písemný podnět podáván jménem výrobního odvětví Unie, je v něm nutno pro určení výrobního odvětví, jehož jménem je podnět podáván, uvést všechny známé výrobce Unie, kteří jsou schopni stavět lodě stejného druhu, a pokud je to možné, objem a hodnotu výroby lodí stejného druhu v Unii připadající na tyto výrobce;\nb)\núplný popis lodi, jejíž cena údajně působící újmu, název dotyčné země nebo zemí původu nebo vývozu, totožnost všech známých vývozců nebo zahraničních výrobců a totožnost kupujícího předmětné lodě;\nc)\nceny, za které se takové lodě prodávají na domácích trzích země nebo zemí původu nebo vývozu (nebo případně ceny, za které se takové lodě prodávají ze země nebo zemí původu nebo vývozu do třetí země nebo třetích zemí, nebo početně zjištěnou hodnotu lodi), a vývozní ceny nebo případně ceny, za které jsou lodě tohoto druhu poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu;\nd)\núčinek prodeje za cenu působící újmu na ceny lodí stejného druhu na trhu Unie a následný dopad na výrobní odvětví Unie doložené příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou ty uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.\n5.   Komise v možném rozsahu zhodnotí správnost a dostatečnost důkazů obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení šetření.\n6.   Šetření podle odstavce 1 se zahájí pouze v případě, že je po posouzení, do jaké míry podnět podporují nebo odmítají výrobci Unie, kteří jsou schopni stavět lodě stejného druhu, zjištěno, že podnět byl podán hospodářským odvětvím Unie nebo jeho jménem. Podnět se považuje za podaný výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem, jestliže je podporován výrobci Unie, jejichž souhrnná kapacita pro stavbu lodí stejného druhu tvoří více než 50 % celkové kapacity pro stavbu lodí stejného druhu té části výrobního odvětví Unie, která podnět výslovně podpořila nebo odmítla. Šetření se však nezahájí, jestliže výrobci Unie, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové kapacity výrobců Unie pro stavbu lodí stejného druhu.\n7.   Orgány nezveřejňují informace o podnětu na zahájení šetření, pokud nebylo učiněno rozhodnutí je zahájit. Před zahájením šetření však je uvědoměna vláda dotčené země vývozu.\n8.   Pokud se Komise za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční je pouze tehdy, pokud má dostatečné důkazy o cenách působících újmu, újmě a příčinné souvislosti a o tom, že člen údajně poškozeného výrobního odvětví Unie splňuje kritéria uvedena v odst. 3 písm. d), odůvodňující zahájit šetření.\nŠetření může být případně zahájeno i na písemný podnět orgánů smluvní strany. Na podporu takového podnětu je třeba předložit dostatečné důkazy o tom, že loď je nebo byla prodána za cenu působící újmu a že údajný prodej pod běžnou hodnotou kupujícímu v Unie působí nebo způsobil újmu domácímu výrobnímu odvětví dotčené smluvní strany.\n9.   Důkazy o cenách působících újmu i o újmě jsou při rozhodování o zahájení šetření posuzovány současně. Nejsou-li důkazy o cenách působících újmu nebo o újmě dostatečné pro pokračování v řízení, podnět se odloží.\n10.   Podnět může být před zahájením šetření stažen; v tom případě se na něj hledí, jako by nebyl podán.\n11.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise do 45 dnů ode dne podání podnětu nebo, v případě zahájení šetření podle odstavce 8, do šesti měsíců od okamžiku, kdy prodej lodi vešel ve známost nebo měl vejít ve známost, a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět podán Komisi. Jakmile Komise určí, že je třeba takové řízení zahájit, informuje o tom členské státy.\n12.   Zahájení šetření se oznamuje oznámením o zahájení řízení, které obsahuje jméno a zemi loděnice a kupujícího nebo kupujících, popis předmětné lodi a souhrn získaných informací a upozornění, že je nutno předložit Komisi veškeré podstatné informace.\nJsou v něm stanoveny lhůty, během kterých se mohou účastníci řízení přihlásit, předložit písemné stanovisko a sdělit informace, pokud se k jejich stanoviskům a informacím má přihlédnout při šetření. Současně se stanoví lhůta, během níž mohou účastníci řízení požádat o slyšení před Komisí podle čl. 6 odst. 5.\n13.   Komise o zahájení řízení uvědomí vývozce, kupujícího nebo kupující lodě a reprezentativní svazy výrobců, vývozců a kupujících takovýchto lodí, o kterých ví, že se jich to týká, a zástupce země, jehož loď je předmětem tohoto šetření, a žadatele a sdělí, s náležitým ohledem na ochranu důvěrných informací, vývozci a orgánům země vývozu plné znění písemného podnětu obdrženého podle odstavce 1 a poskytne ho na požádání i jiným účastníkům řízení, jichž se týká.\nČlánek 6\nŠetření\n1.   Po zahájení řízení zahájí Komise ve spolupráci s členskými státy, a pokud je to vhodné s orgány třetích zemí, šetření na úrovni Unie. Toto šetření se týká cen působících újmu i újmy a ke prováděno současně.\n2.   Stranám, které v rámci šetření cen působících újmu obdrží dotazníky, se k jejich zodpovězení poskytne lhůta nejméně 30 dnů. Lhůta pro vývozce začíná běžet dnem obdržení dotazníku, přičemž se má za to, že dotazník byl obdržen týden poté, co byl odeslán vývozci nebo předán příslušnému diplomatickému zastoupení země vývozu. Tato třicetidenní lhůta může být prodloužena s náležitým ohledem na lhůty pro provedení šetření, pokud strana může toto prodloužení náležitě odůvodnit zvláštními okolnostmi.\n3.   Komise může požádat orgány třetích zemí, je-li to vhodné, jakož i členské státy, aby jí předaly informace, a členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby její žádosti vyhověly.\nPředají Komisi požadované informace i výsledky všech provedených inspekcí, kontrol nebo šetření.\nPokud se jedná o informace obecného zájmu nebo pokud o jejich předání požádal členský stát, postoupí Komise tyto informace členským státům, pokud nejsou důvěrné; v opačném případě postoupí výtah, který nemá důvěrnou povahu.\n4.   Komise může požádat orgány třetích zemí, je-li to vhodné, jakož i členské státy, aby uskutečnily veškeré nezbytné kontroly a inspekce, zejména u výrobců Unie, a aby provedly šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky.\nČlenské státy učiní všechna nezbytná opatření, aby žádosti Komise vyhověly.\nÚředníci Komise mohou být na žádost Komise nebo některého členského státu nápomocni úředníkům členských států při plnění jejich úkolů. Rovněž mohou být po dohodě mezi Komisí a orgány třetích zemí úředníci Komise námopocni úředníkům těnto orgánů při plnění jejich úkolů.\n5.   Účastníkům řízení, kteří se sami přihlásili podle čl. 5 odst. 12, se poskytne slyšení, pokud o ně písemně požádají během lhůty stanovené v oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a přitom prokáží, že jsou účastníkem řízení, který pravděpodobně bude výsledkem řízení dotčen, a že pro jejich slyšení existují zvláštní důvody.\n6.   Požádají-li o to loděnice, kupující, zástupci vlády země vývozu, žadatelé a jiní účastníci řízení, kteří se sami přihlásili podle čl. 5 odst. 12, je jim poskytnuta příležitost setkat se se stranami, které zastupují protichůdné zájmy, aby mohly být vyjádřeny opačné názory a předloženy protiargumenty.\nPři poskytování těchto příležitostí je třeba přihlédnout k nutnosti zachovat důvěrnost informací a k praktickým potřebám stran.\nStrany nejsou povinny se setkání účastnit a jejich nepřítomnost není na újmu jejich věci.\nK ústním informacím poskytnutým podle tohoto odstavce se přihlédne poze tehdy, jsou-li pouději potvrzeny písemně.\n7.   Žadatelé, loděnice, kupující a jiní účastníci řízení, kteří se sami přihlásili podle čl. 5 odst. 12, jakož i zástupci země vývozu mohou na základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal některý účastník šetření, s výjimkou interních dokumentů orgánů Unie nebo členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 13 a jsou používány při šetření.\nStrany se mohou k těmto informacím vyjádřit a k jejich stanoviskům se přihlédne, pokud jsou v odpovědi řádně zdůvodněna.\n8.   S výjimkou okolností uvedených v článku 12 se co nejdůkladněji ověřuje správnost informací poskytnutých účastníky řízení, o něž se závěry opírají.\n9.   Při řízeních zahrnujících srovnání cen, za něž byla dodána loď stejného druhu, se šetření ukončí nejpozději jeden rok po zahájení.\nPři řízeních, u nichž se loď stejného druhu nachází ve fázi stavby, se šetření ukončí nejpozději jeden rok po dodání této lodi.\nŠetření spojená s početně zjišťovanou hodnotou se ukončí nejpozději jednen rok po zahájení nebo jeden rok po dodání lodi, podle toho, co nastane později.\nV případě použití čl. 16 odst. 2 se běh těchto lhůt staví.\nČlánek 7\nZastavení řízení bez přijetí opatření; zavedení a vybírání výloh za ceny působící újmu\n1.   Pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno.\n2.   Pokud není nutno přijmout žádná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.\n3.   Řízení se zastaví neprodleně, pokud je zjištěno, že rozpětí cen působících újmu vyjádřené jako procentní podíl vývozní ceny činí méně než 2 %.\n4.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují ceny působící újmu a jimi způsobená újma, uloží Komise loděnici přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2 výlohu za cenu působící újmu. Výši výlohy za cenu působící újmu stanoví stejnou jako zjištěné rozpětí cen působících újmu. Komise poté, co informuje členské státy, učiní potřebná opatření k provedení tohoto rozhodnutí, zejména k vybrání výlohy za cenu působící újmu.\n5.   Loděnice musí zaplatit výlohu za cenu působící újmu do 180 dnů ode dne doručení sdělení o uložení výlohy, přičemž se má za to, že toto sdělení bylo loděnici doručeno týden po dni odeslání. Komise může loděnici poskytnout přiměřené prodloužení lhůty splatnosti, jestliže loděnice prokáže, že by se v důsledku platby během 180 dnů dostala do platební neschopnosti nebo že by takováto platba byla neslučitelná se soudně kontrolovanou reorganizací; v tomto případě se nesplacenou část výlohy úročí úrokovou sazbou, která odpovídá výnosu na sekundárním trhu střednědobých dluhopisů denominovaných v euru na lucemburské burze zvýšenému o 50 základních bodů.\nČlánek 8\nAlternativní nápravná opatření\nŠetření může být zastaveno bez zavedení výlohy za cenu působící újmu, jestliže loděnice definitivně a bezpodmínečně zruší prodej lodi za cenu působící újmu nebo jestliže provede rovnocenné alternativní nápravné opatření schválené Komisí.\nProdej je považován za zrušený teprve tehdy, když jsou ukončeny všechny smluvní vztahy mezi smluvními stranami zúčastněnými na daném prodeji, vráceno veškeré peněžité plnění v souvislosti s prodejem a všechna práva k příslušné lodi nebo její části jsou převedena zpět na loděnici.\nČlánek 9\nProtiopatření – odepření práv nakládky a vykládky\n1.   Jestliže příslušná loděnice nezaplatí výlohu za cenu působící újmu, která jí byla uložena podle článku 7, uvalí Komise protiopatření na lodě postavené v dané loděnici formou odepření práv nakládky a vykládky.\nJakmile vzniknou důvody pro protiopatření uvedená v prvním pododstavci, informuje Komise členské státy.\n2.   Rozhodnutí o uvalení protiopatření vstupuje v platnost 30 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a bude zrušeno, jakmile loděnice zcela zaplatí výlohu za cenu působící újmu. Protiopatření se týkají všech lodí, které byly objednány během čtyř let ode den vstupu rozhodnutí v platnost. Zůstávají pro každou loď v platnosti po dobu čtyř let po jejich dodání. Tato doba může být zkrácena pouze po proběhnutí mezinárodního řízení na vyřešení sporu o uvalených protiopatřeních a v souladu s výsledky tohoto řízení.\nLodě, kterým jsou odepřena práva nakládky a vykládky, určí Komise rozhodnutím, které zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Celní úřady členských států neudělí lodím, kterým jsou odepřena práva nakládky a vykládky, povolení k nakládání a vykládání.\nČlánek 10\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením (EU) 2016/1036. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 11\nInspekce na místě\n1.   Komise provádí, pokud to považuje za vhodné, inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti vývozců, loděnic, obchodníků, zástupců, výrobců, obchodních svazů a organizací a ověřila informace o cenách působících újmu a způsobené újmě. Bez řádné a včasné odpovědi se Komise může rozhodnout, že kontrolní návštěvu neprovede.\n2.   Komise může v případě potřeby provádět šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese námitky. Jakmile Komise obdrží souhlas dotčených podniků, oznámí orgánům země vývozu názvy a adresy podniků, v nichž má inspekce na místě probíhat, a dohodnuté termíny.\n3.   Dotčeným podniků, se oznámí, jaké druhy informací mají být při inspekci na místě ověřovány které další informace je při nich nutno předložit, čímž není vyloučeno, že v průběhu inspekce na místě budou vyžádány další podrobnosti s ohledem na obdržené informace.\n4.   Při šetření podle odstavců 1, 2 a 3 jsou Komisi nápomocni zaměstnanci těch členských států, které o to požádají.\nČlánek 12\nNedostatečná spolupráce\n1.   Pokud účastník řízení odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne ve lhůtách stanovených tímto nařízením nebo pokud závažným způsobem brání v šetření, mohou prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.\nPokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů.\nÚčastníci řízení by měli být obeznámeni s důsledky nedostatečné spolupráce.\n2.   Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odmítnutí spolupráce, pokud účastník řízení prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro něj znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady.\n3.   Nejsou-li informace předložné účastníkem řízení ve všech ohledech dokonalé, přesto se k ním přihlédne, pokud nedostatky neúměrně neztěžují učinění přiměřeně správných závěrů, pokud jsou předloženy náležitě a včas, pokud je lze ověřit a pokud účastník řízení jednal podle svých nejlepších schopností.\n4.   Pokud nejsou důkazy nebo informace přijaty, je účastník řízení, který je předložil, okamžitě zpraven o důvodech jejich odmítnutí a je mu dána možnost podat dodatečné vysvětlení ve stanovené lhůtě. Pokud vysvětlení nejsou považována za dostatečná, je třeba uvést důvody pro odmítnutí důkazů nebo informací a uvést je ve zveřejněných závěrech.\n5.   Pokud se závěry, včetně určení běžné hodnoty, opírají o odstavec 1, včetně informací obsažených v podnětu, musí být tyto informace, je-li to proveditelné a s ohledem na lhůty pro šetření, ověřeny na základě informací z jiných dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou zveřejněné ceníky, úřední statistiky prodeje a celní výkazy, nebo na základě informací získaných v průběhu šetření od jiných účastníků řízení.\n6.   Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně a následkem toho nejsou některé podstatné informace sděleny, může to vést k výsledku šetření, který pro něj bude méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval.\nČlánek 13\nOchrana důvěrných informací\n1.   Se všemi informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal) nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody.\n2.   Účastníci řízení, kteří sdělili důvěrné informace, se vyzvou, aby předložili jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu. Výtah musí být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Za výjimečných okolností mohou tito účastníci prohlásit, že zpracování výtahu určitých informací není možné. Za těchto výjimečných okolností musí být uvedeny důvody, proč nelze výtah zpracovat.\n3.   Pokud se žádost o důvěrné zacházení jeví neodůvodněnou a pokud poskytovatel informace není ochoten informaci zpřístupnit ani souhlasit s jejím poskytnutím v obecné nebo souhrnné formě, není třeba k této informaci přihlížet, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že je správná. Žádosti o důvěrné zacházení nesmějí být odmítány svévolně.\n4.   Tímto článkem není dotčeno poskytování obecných informací úřady Unie, a zejména odůvodnění rozhodnutí přijatých na základě tohoto nařízení, ani poskytování důkazů, ze kterých úřady Unie vycházely, pokud je to nezbytné k objasnění těchto důvodů v soudním řízení. Při tomto poskytování informací se zohlední oprávněné zájmy účastníků řízení na ochraně svých obchodních tajemství.\n5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.\n6.   Informace získané na základě tohoto nařízení lze použít pouze k tomu účelu, ke kterému byly vyžádány.\nČlánek 14\nPoskytování informací\n1.   Žadatelé, loděnice, vývozce, kupující lodi a jejich reprezentativní svazy a zástupci země vývozu mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě se uvažuje doporučit zavedení výlohy za cenu působící újmu nebo zastavení šetření nebo řízení bez zavedení výlohy.\n2.   Žádosti o poskytnutí konečných informací podle odstavce 1 musí být zaslány písemně Komisi a doručeny ve lhůtě, kterou Komise stanoví.\n3.   Konečné informace se poskytují písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před konečným rozhodnutím, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve.\nPoskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.\n4.   K připomínkám vzneseným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů.\nČlánek 15\nZpráva\nKomise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 23 nařízení (EU) 2016/1036.\nČlánek 16\nZávěrečná ustanovení\n1.   Tímto nařízení není dotčeno použití:\na)\nzvláštních pravidel stanovených v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi;\nb)\nzvláštních opatření, pokud nejsou v rozporu se závazky přijatými v rámci loďařské dohody.\n2.   Podle tohoto nařízení nebude zahájeno žádné šetření a nebude zavedeno ani zachováno žádné opatření, pokud by tato opatření odporovala závazkům Unie z loďařské dohody nebo jiných příslušných mezinárodních dohod.\nToto nařízení nebrání Unii, aby plnila své závazky z loďařské dohody týkající se řešení sporů.\nČlánek 17\nZrušení\nNařízení (ES) č. 385/96 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 18\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne vstupu loďařské dohody v platnost (7).\nToto nařízení se nevztahuje na lodě, na něž byla kupní smlouva uzavřena před dnem vstupu loďařské dohody v platnost, s výjimkou lodí, na něž byla kupní smlouva uzavřena po 21. prosinci 1994 a které mají být dodány za více než pět let po dni uzavření dohody. Na tyto lodě se toto nařízení vztahuje, ledaže loděnice prokáže, že tato dlouhá dodací lhůta je dána běžnými obchodními důvody, a nikoli úmyslem obejít použití tohoto nařízení.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 8. června 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA.G. KOENDERS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. ledna 2016.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21).\n(3)  Viz příloha I.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (viz strana 21 tohoto Úředního věstníku).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).\n(7)  Den vstupu loďařské dohody v platnost bude zveřejněn v řadě L Úředního věstníku Evropské unie.\nPŘÍLOHA I\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÁ ZMĚNA\nNařízení Rady (ES) č. 385/96\n(Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014\n(Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1)\nPouze bod 5 přílohy\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 385/96\nToto nařízení\nČlánky 1 až 4\nČlánky 1 až 4\nČl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) úvodní slova\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) úvodní slova\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) první odrážka\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) bod i)\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) druhá odrážka\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) bod ii)\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) třetí odrážka\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) bod iii)\nČl. 5 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\nČl. 5 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec\nČl. 5 odst. 3 až 10\nČl. 5 odst. 3 až 10\nČl. 5 odst. 11 první pododstavec\nČl. 5 odst. 11 první a druhá věta\nČl. 5 odst. 11 druhý pododstavec\nČl. 5 odst. 11 třetí věta\nČl. 5 odst. 12 první věta\nČl. 5 odst. 12 první pododstavec\nČl. 5 odst. 12 druhá a třetí věta\nČl. 5 odst. 12 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 1 a 2\nČl. 6 odst. 1 a 2\nČl. 6 odst. 3 první věta\nČl. 6 odst. 3 první pododstavec\nČl. 6 odst. 3 druhá věta\nČl. 6 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 3 třetí věta\nČl. 6 odst. 3 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 4 první věta\nČl. 6 odst. 4 první pododstavec\nČl. 6 odst. 4 druhá věta\nČl. 6 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 4 třetí a čtvrtá věta\nČl. 6 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 5\nČl. 6 odst. 5\nČl. 6 odst. 6 první věta\nČl. 6 odst. 6 první pododstavec\nČl. 6 odst. 6 druhá věta\nČl. 6 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 6 třetí věta\nČl. 6 odst. 6 třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 6 čtvrtá věta\nČl. 6 odst. 6 čtvrtý pododstavec\nČl. 6 odst. 7 první věta\nČl. 6 odst. 7 první pododstavec\nČl. 6 odst. 7 druhá věta\nČl. 6 odst. 7 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 8 a 9\nČl. 6 odst. 8 a 9\nČlánky 7 až 11\nČlánky 7 až 11\nČl. 12 odst. 1 první věta\nČl. 12 odst. 1 první pododstavec\nČl. 12 odst. 1 druhá věta\nČl. 12 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 12 odst. 1 třetí věta\nČl. 12 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 12 odst. 2 až 6\nČl. 12 odst. 2 až 6\nČlánek 13\nČlánek 13\nČl. 14 odst. 1 a 2\nČl. 14 odst. 1 a 2\nČl. 14 odst. 3 prvním druhá a třetí věta\nČl. 14 odst. 3 první pododstavec\nČl. 14 odst. 3 čtvrtá věta\nČl. 14 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 4\nČl. 14 odst. 4\nČlánek 14a\nČlánek 15\nČlánek 15\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\nČlánek 16\nČlánek 18\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Antidumpingová ochrana – loďařský průmysl\nAntidumpingová ochrana – loďařský průmysl\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/1035 – pravidla pro zajištění prodeje lodí za ceny, které nejsou nižší než jejich skutečná hodnota\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení usiluje o ochranu loděnic EU tím, že zajistí, aby lodě nebyly prodávány pod jejich běžnou hodnotou* v EU ze strany konkurentů těchto loděnic ze zemí mimo EU.  Nařízení kodifikuje a zrušuje nařízení (ES) č. 385/96, které bylo mnohokrát změněno.  \nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení do práva EU včleňuje Kodex proti cenám působícím újmu v loďařství, který je připojen jako příloha k loďařské dohodě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 1994.\nNařízení vychází ze zásady, která stanoví, že je možné loděnici, která prodejem lodi kupujícímu z jiné země, než je země původu lodi, za cenu působící újmu* způsobila újmu výrobnímu odvětví EU, uložit výlohu za cenu působící újmu. To znamená, že je potřeba provést posouzení kapacity pro stavbu lodě stejného druhu v EU (tj. stejného typu, se stejným určením účelu a přibližně stejné velikosti jako předmětná loď, která má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzované lodi).\nNařízení se vztahuje na námořní lodě s vlastním pohonem s nákladovým prostorem o hrubé prostornosti alespoň 100 tun, které se používají na dopravu zboží nebo osob nebo pro zvláštní služby (například ledoborce nebo plovoucí rypadla). Týká se také remorkérů s výkonem 365 kW a vyšším.\nNařízení stanoví:podrobná pravidla, jak vypočítat běžnou hodnotu,  pokyny ohledně možných příslušných činitelů k určení, zda prodej za cenu působící újmu způsobil podstatnou újmu či zda hrozí způsobením újmy. Aby se prokázalo, že cena příslušného prodeje způsobila újmu výrobnímu odvětví EU, musí být vzaty v úvahu tržní podmínky EU,  podmínky – procesní i věcné – pro loděnice v EU pro podání podnětu na ceny působící újmu, včetně toho, do jaké míry by tento podnět měl být podporován loďařským odvětvím EU,  postupy, jak může Evropská komise podněty odmítnout nebo zahájit řízení,  pravidla a postupy, jimiž se řídí šetření Komise, například:jak se mají přihlásit účastníci řízení,jak mají vyložit své stanovisko a předložit informace během určených lhůt, mají-li tato stanoviska a informace být vzaty v úvahu,  pravidla o zastavení řízení. Ať už bude či nebude na loděnici uvalena výloha za cenu působící újmu, šetření by mělo být ukončeno nejpozději jeden rok ode dne zahájení nebo dne dodání lodi, a to v závislosti na tom, které datum nastane později. Šetření může být zastaveno bez uvalení výlohy za cenu působící újmu, pokud je prodej lodi za cenu působící újmu definitivně a bezpodmínečně zrušen nebo pokud je přijato rovnocenné alternativní nápravné opatření,  pravidla, která zakazují lodím postaveným loděnicemi, které podléhají sankcím, nakládku a vykládku v přístavech EU,  pravidla, která umožňují Komisi provádět inspekce na místě za účelem ověření informací ohledně cen působících újmu a újmy samotné,  pravidla týkající se důvěrných informací, která mají zajistit, aby nedocházelo k vyzrazení obchodních tajemství v průběhu šetření.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne, kdy vstoupí v platnost loďařská dohoda.\nKONTEXT\nCílem loďařské dohody je právně závazným způsobem stanovit obvyklé podmínky, tj. podmínky hospodářské soutěže bez subvencí a bez dumpingu, v loďařském průmyslu zemí OECD. Dohoda dosud nevstoupila v platnost.\nDalší informace získáte zde:Loďařské odvětví (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nBěžná hodnota: cena, která byla nebo má být zaplacena nezávislým kupujícím v běžném obchodním styku za loď stejného druhu v zemi vývozu. Pokud lodě stejného druhu v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo tento prodej neumožňuje z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota lodě stejného druhu na základě ceny platné při vývozu lodě stejného druhu do vhodné země mimo EU v běžném obchodním styku, pokud je tato cena reprezentativní. Pokud se prodej do vhodné země mimo EU nekoná nebo pokud neumožňuje přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota srovnatelné lodi na základě výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk.\nCena působící újmu: případ, kdy je vývozní cena lodi nižší, než je srovnatelná cena lodi stejného druhu při prodeji kupujícímu ze země vývozu za běžných obchodních podmínek.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1035 ze dne 8. června 2016 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 1–20)\nPoslední aktualizace 18.12.2017"}
{"celex_id": "32016R0424", "reference": "31.3.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 81/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/424\nze dne 9. března 2016\no lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES (3) stanoví pravidla pro lanové dráhy, které jsou navrženy, zkonstruovány a provozovány pro dopravu osob.\n(2)\nSměrnice 2000/9/ES je založena na zásadách „nového přístupu“, uvedených v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (4). Stanoví tedy pouze základní požadavky týkající se lanových drah, zatímco technické podrobnosti přijímá Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5). Shoda s takto stanovenými harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, vede k předpokladu shody s požadavky směrnice 2000/9/ES. Zkušenosti ukazují, že tyto základní zásady fungují v tomto odvětví dobře a měly by být zachovány a dále prosazovány.\n(3)\nZkušenosti z provádění směrnice 2000/9/ES ukázaly, že je třeba změnit některá její ustanovení v zájmu jejich upřesnění a aktualizace, a zajistit tak právní jistotu, zejména pokud jde o oblast působnosti a posuzování shody u dílčích systémů.\n(4)\nVzhledem k tomu, že oblast působnosti, základní požadavky a postupy posuzování shody musí být ve všech členských státech stejné, neexistuje téměř žádná flexibilita pro provedení směrnice do vnitrostátního práva na základě zásad nového přístupu. V zájmu zjednodušení právního rámce by měla být směrnice 2000/9/ES nahrazena nařízením, které je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení v jednotlivých členských státech, a zajistí tak jednotné uplatňování v celé Unii.\n(5)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (6) stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít ve všech právních předpisech harmonizujících podmínky týkající se uvádění výrobků na trh s cílem poskytnout souvislý základ pro revizi nebo přepracování uvedených právních předpisů. Směrnice 2000/9/ES by měla proto být uvedena do souladu s uvedeným rozhodnutím.\n(6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7) stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody a rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a stanoví obecné zásady pro označení CE.\n(7)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla zohlednit oblast působnosti směrnice 2000/9/ES. Toto nařízení by se mělo vztahovat na lanové dráhy pro dopravu osob užívané zejména ve vysokohorských turistických střediscích, v městských dopravních systémech nebo ve sportovních zařízeních. Lanové dráhy jsou převážně výtahové systémy, například pozemní lanové dráhy, visuté lanové dráhy (visuté dráhy, kabinové lanové dráhy, sedačkové lanové dráhy) a lyžařské vleky. Tažení lanem a doprava osob jsou zásadní kritéria při určování toho, zda se na lanové dráhy vztahuje toto nařízení.\n(8)\nToto nařízení by se mělo použít v celém rozsahu na nové lanové dráhy, na změny lanových drah vyžadující nové schválení a upravuje dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které jsou nové na trhu Unie v době svého uvedení na trh; to znamená, že se jedná buď o nové dílčí systémy a bezpečnostní prvky zhotovené výrobcem usazeným v Unii nebo dílčí systémy a bezpečnostní prvky, ať už nové nebo použité, dovezené ze třetí země. Toto nařízení se nepoužije na přemístění lanových drah instalovaných na území Unie nebo na přemístění dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které byly u těchto drah použity, kromě případů, kdy z takového přemístění vyplývá rozsáhlá úprava dané dráhy.\n(9)\nByly vyvinuty nové druhy lanových drah, které jsou určené jak pro dopravu, tak pro volnočasové aktivity. Na tyto lanové dráhy by se mělo vztahovat toto nařízení.\n(10)\nZ oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné vyloučit určité lanové dráhy, protože se na ně buď vztahují jiné specifické harmonizační právní předpisy Unie, nebo mohou být přiměřeně regulovány na vnitrostátní úrovni.\n(11)\nVýtahy, včetně lanem vlečených výtahů, ať už vertikálních nebo nakloněných, které trvale obsluhují určitá podlaží budov a staveb a které nejsou provozovány mezi stanicemi lanových drah, jsou předmětem zvláštních právních předpisů Unie a měly by být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení. Lanové dráhy, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou vyňaty z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU (8).\n(12)\nZ oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty lanové dráhy, které jsou členskými státy zařazeny do kategorie historických, kulturních nebo památkových drah, do provozu byly uvedeny před 1. lednem 1986, jsou stále provozovány a neprošly významnými změnami, pokud jde o vzhled nebo konstrukci. Toto vyčlenění se rovněž použije na dílčí systémy a bezpečnostní prvky zvlášť uzpůsobené pro tyto lanové dráhy. Členské státy by měly u těchto lanových drah zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob a majetku, a to v případě potřeby i svými vnitrostátními právními předpisy.\n(13)\nAby byla zajištěna právní jistota, mělo by se vyloučení lanem vlečených převozních lodí vztahovat na všechna lanem vlečená zařízení, u kterých se uživatelé nebo unášeče pohybují po vodě, např. lanem vlečená zařízení pro vodní lyžování.\n(14)\nAby bylo zaručeno, že lanové dráhy a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky zajišťují vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob a majetku, je nezbytné stanovit pravidla pro navrhování a výstavbu lanových drah.\n(15)\nČlenské státy by měly zajistit bezpečnost lanových drah po dobu výstavby, uvádění do provozu a během provozu.\n(16)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států upřesnit požadavky, které považují za nezbytné, pokud jde o využívání půdy, územní plánování a ochranu životního prostředí a zajištění bezpečnosti a zdraví osob při používání lanových drah, zejména pracovníků a obsluhy.\n(17)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států stanovit vhodné postupy pro schvalování plánovaných lanových drah, kontrolu lanových drah před jejich uvedením do provozu a jejich sledování během provozu.\n(18)\nToto nařízení by mělo zohledňovat skutečnost, že bezpečnost lanových drah závisí ve stejné míře na podmínkách prostředí, na kvalitě dodávaných průmyslových výrobků a na jejich sestavení a montáži na místě stavby a na sledování během provozu. Příčiny závažných nehod mohou souviset s volbou místa, s vlastním dopravním systémem, konstrukcemi nebo se způsobem provozu a údržby systému.\n(19)\nAčkoliv se toto nařízení nevztahuje na vlastní provoz lanových drah, mělo by poskytnout obecný rámec, jenž má zajistit, aby tato zařízení umístěná na území členských států byla provozována tak, aby poskytla cestujícím, obsluze a třetím osobám vysoký stupeň ochrany.\n(20)\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že lanové dráhy jsou uváděny do provozu pouze za podmínky, že jsou v souladu s tímto nařízením a že nemohou ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně instalovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.\n(21)\nČlenské státy by měly stanovit postupy pro schvalování výstavby plánovaných lanových drah a změnu těchto zařízení a pro jejich uvádění do provozu, aby bylo zajištěno, že lanová dráha je bezpečně vyrobena a namontována na místě, v souladu s analýzou bezpečnosti, jejíž výsledky jsou obsaženy v bezpečnostní zprávě, a veškerými příslušnými regulačními požadavky.\n(22)\nAnalýza bezpečnosti pro plánované lanové dráhy by měla stanovit prvky, na nichž závisí bezpečnost lanových drah.\n(23)\nAnalýza bezpečnosti pro plánované lanové dráhy by měla zohledňovat omezení související s provozem lanových drah, i když ne takovým způsobem, který by ohrozil zásadu volného pohybu zboží pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky nebo bezpečnost lanových drah samotných.\n(24)\nPravidla pro schvalování uvádění lanových drah do provozu spadají do pravomoci členských států. Schválení uvedení do provozu vydávají příslušné orgány nebo subjekty. Sledování provozní bezpečnosti lanových drah spadá rovněž do pravomoci členských států. Členské státy by proto měly určit osobu odpovědnou za danou lanovou dráhu, a tudíž za analýzu bezpečnosti plánované lanové dráhy.\n(25)\nCílem tohoto nařízení je zajistit fungování vnitřního trhu s dílčími systémy lanových drah a bezpečnostními prvky pro lanové dráhy. U dílčích systémů a bezpečnostních prvků, jež jsou v souladu s tímto nařízením, by měla být uplatňována zásada volného pohybu zboží.\n(26)\nPoužití dílčích systémů a bezpečnostních prvků u lanové dráhy by mělo být povoleno pod podmínkou, že umožňují výstavbu lanových drah, jež jsou v souladu s tímto nařízením a nemohou ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně instalovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.\n(27)\nZákladní požadavky by měly být interpretovány a uplatňovány způsobem, který bere v úvahu aktuální stav technického vývoje v době návrhu a výroby zařízení, a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti.\n(28)\nOdpovědnost za soulad dílčích systémů a bezpečnostních prvků s požadavky tohoto nařízení by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost osob a ochrana majetku, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.\n(29)\nVšechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby na trh dodávaly pouze dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které jsou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů, kterou mají v dodavatelském a distribučním řetězci.\n(30)\nVzhledem k tomu, že výrobce dílčích systémů či bezpečnostních prvků zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody by tedy mělo zůstat výhradně povinností výrobce dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\n(31)\nV zájmu usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty a vnitrostátními orgány dozoru nad trhem by členské státy měly podporovat, aby hospodářské subjekty kromě poštovní adresy uváděly i svou internetovou adresu.\n(32)\nJe nezbytné zajistit, aby dílčí systémy a bezpečnostní prvky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména, aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, které uvádějí na trh, byly v souladu s tímto nařízením, a aby na trh neuváděli dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které s těmito požadavky v souladu nejsou či které představují určité riziko. Ze stejného důvodu by rovněž mělo být stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení dílčího systému a bezpečnostního prvku a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné orgány vnitrostátního dozoru.\n(33)\nDistributor dodává dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měl by jednat s náležitou péčí, aby jeho nakládání s daným dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem neovlivnilo nepříznivě soulad výrobku s právními předpisy.\n(34)\nPři uvádění dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh by měl každý dovozce na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku uvést své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat, jakož i svou případnou internetovou stránku. Pro případ, kdy to rozměr nebo povaha dílčího systému nebo bezpečnostního prvku neumožňuje, by měly být stanoveny výjimky. Týká se to mimo jiné případů, kdy by dovozce musel za účelem uvedení svého jména a adresy otevřít obal dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\n(35)\nKaždý hospodářský subjekt, který buď uvede dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh pod svým vlastním názvem nebo ochrannou známkou, nebo dílčí systém nebo bezpečnostní prvek upraví tak, že to může ovlivnit shodu s požadavky tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.\n(36)\nJelikož jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které plní příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčených dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků.\n(37)\nZajištění zpětné vysledovatelnosti dílčího systému nebo bezpečnostního prvku v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky. Pokud hospodářské subjekty uchovávají informace v souladu s požadavky tohoto nařízení pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů, neměly by mít povinnost aktualizovat tyto informace o jiných hospodářských subjektech, které jim dodaly dílčí systém nebo bezpečnostní prvek pro výtahy nebo kterým dodaly dílčí subsystém nebo bezpečnostní prvek pro výtahy.\n(38)\nToto nařízení by se mělo omezit na stanovení základních požadavků. S cílem usnadnit posuzování shody s těmito požadavky je nezbytné stanovit předpoklad shody pro lanové dráhy, dílčí systémy a bezpečnostní prvky, jež splňují harmonizované normy přijaté v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 pro účely vyjádření podrobných technických specifikací těchto požadavků, zejména pokud jde o návrh, stavbu a provoz lanových drah.\n(39)\nNařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, pokud tyto normy nesplňují v plné míře požadavky tohoto nařízení.\n(40)\nVe snaze umožnit hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že dílčí systémy a bezpečnostní prvky dodávané na trh splňují základní požadavky, je třeba stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám, by postupy posuzování shody měly být vybrány z těchto modulů.\n(41)\nVýrobci dílčích systémů a bezpečnostních prvků by měli vypracovat EU prohlášení o shodě, ve kterém poskytnou informace o shodě bezpečnostního prvku nebo dílčího systému s požadavky tohoto nařízení a s dalšími příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, které jsou požadovány podle tohoto nařízení. EU prohlášení o shodě by mělo být přiloženo k bezpečnostnímu prvku nebo dílčímu systému.\n(42)\nPro zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které jsou nutné ke stanovení všech použitelných aktů Unie pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, dostupné v jednotném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů může mít toto jediné EU prohlášení o shodě podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.\n(43)\nOznačení CE, jež vyjadřuje shodu bezpečnostního prvku nebo dílčího systému, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se použití označení CE řídí, a jeho souvislost s ostatními označeními jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. V tomto nařízení by měla být stanovena pravidla, jimiž se řídí umisťování označení CE.\n(44)\nKontrola souladu dílčích systémů a bezpečnostních prvků se základními požadavky stanovenými v tomto nařízení je nezbytná k zajištění účinné ochrany cestujících, obsluhy a jiných osob.\n(45)\nPostupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zapojení subjektů posuzování shody, které členské státy oznámily Komisi.\n(46)\nZkušenosti ukázaly, že kritéria stanovená ve směrnici 2000/9/ES, jež musí subjekty posuzování shody splnit, aby mohly být oznámeny Komisi, nedostačují k zajištění toho, aby tyto oznámené subjekty vykonávaly svou činnost na stejně vysoké úrovni v celé Unii. Je však nezbytné, aby všechny tyto oznámené subjekty vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže. K tomu je třeba stanovit povinné požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.\n(47)\nZa účelem zajištění jednotné úrovně kvality posuzování shody je rovněž nezbytné stanovit požadavky, které musí splnit oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.\n(48)\nPokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, předpokládá se, že splňuje odpovídající požadavky stanovené v tomto nařízení.\n(49)\nSystém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být rovněž používána pro účely oznamování.\n(50)\nTransparentní akreditace prováděná podle nařízení (ES) č. 765/2008 zajišťující nezbytnou míru důvěry v certifikáty shody by měla být vnitrostátními veřejnými orgány v Unii považována za upřednostňovaný prostředek dokládající odbornou způsobilost subjektů posuzování shody. Vnitrostátní orgány se však mohou domnívat, že mají vhodné prostředky k tomu, aby toto hodnocení provedly samy. V takovém případě by s cílem zajistit náležitou úroveň věrohodnosti hodnocení prováděného jinými vnitrostátními orgány měly Komisi a ostatním členským státům poskytnout nezbytné doklady o tom, že hodnocené subjekty posuzování shody splňují příslušné regulační požadavky.\n(51)\nSubjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovaly stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a dceřiné společnosti.\n(52)\nJe nezbytné zvýšit účinnost a transparentnost postupu oznamování a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.\n(53)\nVzhledem k tomu, že oznámené subjekty mohou své služby nabízet na území celé Unie, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou fungovat jako oznámené subjekty.\n(54)\nZ důvodu konkurenceschopnosti je zásadně důležité, aby oznámené subjekty používaly postupy posuzování shody, aniž by zbytečně zatěžovaly hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je třeba zajistit jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi oznámenými subjekty.\n(55)\nZúčastněné strany by měly mít právo odvolat se proti výsledku posuzování shody provedeného oznámeným subjektem. Z toho důvodu je důležité zajistit, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených subjektů odvolat.\n(56)\nZa účelem zajištění právní jistoty je třeba objasnit, že se na dílčí systémy a bezpečnostní prvky pro výtahy, jichž se týká toto nařízení, vztahují pravidla pro dozor nad trhem Unie a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008. Toto nařízení by členským státům nemělo bránit, aby si zvolily příslušné orgány, které budou tyto úkoly provádět.\n(57)\nSměrnice 2000/9/ES již stanoví ochranný postup, který je nezbytný, aby bylo možné napadnout shodu určitého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné zlepšit stávající ochranný postup s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí členských států.\n(58)\nStávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o dílčí systémy a bezpečnostní prvky představující riziko pro zdraví či bezpečnost osob nebo pro majetek. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat dříve, pokud jde o uvedené dílčí systémy a bezpečnostní prvky.\n(59)\nPokud členské státy a Komise souhlasí, že opatření přijatá členským státem jsou důvodná, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizované normě.\n(60)\nV zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).\n(61)\nPro přijímání prováděcích aktů, jimiž se oznamující členský stát žádá, aby přijal nezbytná nápravná opatření vůči oznámeným subjektům, které nesplňují nebo přestaly splňovat požadavky pro své oznámení, by se měl používat poradní postup.\n(62)\nPro přijímání prováděcích aktů týkajících se dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které jsou v souladu, avšak představují riziko pro zdraví či bezpečnost osob nebo pro majetek, by měl být používán přezkumný postup.\n(63)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které jsou sice v souladu s právními předpisy, avšak představují riziko pro zdraví či bezpečnost osob, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(64)\nV souladu se zavedenými postupy může být výbor zřízený tímto nařízením prospěšný při projednávání záležitostí týkajících se uplatňování tohoto nařízení, které v souladu s jeho jednacím řádem vznese předseda výboru nebo zástupce členského státu.\n(65)\nPokud jsou projednávány záležitosti týkající se tohoto nařízení, které nesouvisejí s jeho prováděním nebo dodržováním, tedy v rámci odborné skupiny Komise, měly by být Evropskému parlamentu v souladu se zavedenými postupy poskytnuty úplné informace a podklady a případně by měl být Evropský parlament přizván k účasti na těchto zasedáních.\n(66)\nKomise by měla prostřednictvím prováděcích aktů a vzhledem k jejich zvláštní povaze bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků odůvodněná, či nikoliv.\n(67)\nJe třeba stanovit rozumná přechodná opatření, jež umožní, aby byly na trh dodávány dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které již byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 2000/9/ES, aniž by bylo nutné splňovat další požadavky na výrobky.\n(68)\nJe nezbytné stanovit přechodná opatření, která umožní uvádět do provozu lanové dráhy, které již byly instalovány v souladu se směrnicí 2000/9/ES.\n(69)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce by měly zohledňovat závažnost, dobu trvání a případně úmyslnou povahu porušení. Sankce by rovněž měly zohledňovat, zda se příslušný hospodářský subjekt již dříve dopustil podobného porušení tohoto nařízení.\n(70)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby lanové dráhy splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob a majetku, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu s dílčími systémy a bezpečnostními prvky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(71)\nSměrnice 2000/9/ES by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro uvádění na trh a volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků pro lanové dráhy. Obsahuje rovněž pravidla pro navrhování a výstavbu nových lanových drah a jejich uvedení do provozu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na nové lanové dráhy určené pro dopravu osob, na změny lanových drah vyžadující nové schválení a na dílčí systémy a bezpečnostní prvky pro lanové dráhy.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\nvýtahy v oblasti působnosti směrnice 2014/33/EU;\nb)\nlanové dráhy, které jsou členskými státy zařazeny do kategorie historických, kulturních nebo památkových drah, do provozu byly uvedeny před 1. lednem 1986, jsou stále provozovány a neprošly významnými změnami, pokud jde o vzhled nebo konstrukci, včetně dílčích systémů a bezpečnostních prvků pro ně zvlášť navržených;\nc)\ndráhy určené pro zemědělské nebo lesnické účely;\nd)\nlanové dráhy pro obsluhu horských přístřešků a chat určené pouze pro přepravu zboží a konkrétně určených osob;\ne)\nnepohyblivá nebo pojízdná zařízení výlučně určená pro volnočasové a zábavní aktivity a nikoli jako prostředek pro přepravu osob;\nf)\ndůlní těžní zařízení nebo jiná průmyslová nepohyblivá zařízení pro průmyslové účely;\ng)\nzařízení, u kterých se uživatelé nebo unášeče pohybují po vodě.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„lanovou dráhou“ celý systém postavený na určitém místě, sestávající z infrastruktury a z dílčích systémů, který je navrhovaný, vyráběný, montovaný a uváděný do provozu za účelem dopravy osob a tažený lany vedoucími po celé délce trati;\n2)\n„dílčím systémem“ jednotlivé systémy uvedené v příloze I nebo jejich kombinace, které jsou určené k zabudování do lanových drah;\n3)\n„infrastrukturou“ konstrukce stanic nebo konstrukce podél trati zvlášť navrhované pro každou lanovou dráhu a postavené na daném místě, které zohledňují vedení trasy a systémové údaje a jsou potřebné pro konstrukci a provoz lanové dráhy včetně základů;\n4)\n„bezpečnostním prvkem“ každý prvek zařízení nebo každý přístroj určený k použití u dílčího systému nebo lanové dráhy za účelem zajištění bezpečnostní funkce, jestliže jejich porucha ohrožuje bezpečnost nebo zdraví cestujících, obsluhy nebo jiných osob;\n5)\n„požadavky na provoz“ veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a výstavbu a jsou nutné pro bezpečný provoz lanové dráhy;\n6)\n„technickými požadavky na údržbu“ veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a výstavbu a jsou nutné pro údržbu k zajištění bezpečného provozu lanové dráhy;\n7)\n„visutou lanovou dráhou“ lanová dráha, u které jsou dopravní zařízení zavěšena na jednom nebo více lanech a jsou těmito lany poháněna;\n8)\n„lyžařským vlekem“ lanová dráha, u níž jsou cestující s příslušným vybavením taženi v upravené stopě;\n9)\n„pozemní lanovou dráhou“ lanová dráha, u níž jsou dopravní zařízení tažena jedním nebo více lany po trati, která může být položena na zemi nebo podpírána pevnými konstrukcemi;\n10)\n„dodáním na trh“ dodání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;\n11)\n„uvedením na trh“ první dodání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh Unie;\n12)\n„uvedením do provozu“ první provoz lanové dráhy za výslovným účelem dopravy osob;\n13)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který vyrábí nebo který dává navrhnout nebo vyrobit, či který zabudovává do lanové dráhy;\n14)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;\n15)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie dílčí systém nebo bezpečnostní prvek ze třetí země;\n16)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce či dovozce, která dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodává na trh;\n17)\n„hospodářskými subjekty“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\n18)\n„technickou specifikací“ dokument, který předepisuje technické požadavky, jež má lanová dráha, infrastruktura, dílčí systém nebo bezpečnostní prvek splňovat;\n19)\n„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;\n20)\n„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;\n21)\n„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;\n22)\n„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny základní požadavky tohoto nařízení týkající se dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\n23)\n„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody týkající se dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce;\n24)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, který byl již poskytnut osobě odpovědné za danou lanovou dráhu;\n25)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;\n26)\n„harmonizačními právními předpisy Unie“ veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;\n27)\n„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umisťování.\nČlánek 4\nDodávání dílčích systémů a bezpečnostních prvků na trh\nDílčí systémy a bezpečnostní prvky se uvedou na trh, pouze pokud splňují požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 5\nUvedení lanových drah do provozu\n1.   Členské státy přijmou v souladu s článkem 9 veškerá vhodná opatření za účelem stanovení postupů, jež zajistí, aby lanové dráhy byly uvedeny do provozu, pouze pokud splňují požadavky tohoto nařízení a nemohou ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně instalovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.\n2.   Členské státy přijmou v souladu s článkem 9 veškerá vhodná opatření za účelem stanovení postupů, jež zajistí, aby dílčí systémy a bezpečnostní prvky byly použity u lanové dráhy, pouze pokud umožňují stavbu lanových drah, které splňují požadavky tohoto nařízení a nemohou ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně instalovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.\n3.   Lanové dráhy, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky uvedenými v příloze II, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.\n4.   Tímto nařízením není dotčeno právo členských států stanovit požadavky, jež mohou pokládat za nezbytné, aby zajistily, že osoby, zvláště pak pracovníci, budou chráněny při používání těchto lanových drah, za předpokladu, že to neznamená změnu lanových drah způsobem neuvedeným v tomto nařízení.\nČlánek 6\nZákladní požadavky\nLanové dráhy a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky musí splňovat základní požadavky uvedené v příloze II, které se na ně vztahují.\nČlánek 7\nVolný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků\nČlenské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh těch dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které splňují požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 8\nAnalýza bezpečnosti a zpráva o bezpečnosti pro plánované lanové dráhy\n1.   Osoba odpovědná za lanovou dráhu, určená členským státem v souladu s vnitrostátním právem, provede analýzu bezpečnosti plánované lanové dráhy nebo zajistí provedení této analýzy bezpečnosti.\n2.   Analýza bezpečnosti požadovaná pro každou lanovou dráhu musí:\na)\nzohlednit všechny způsoby zamýšleného provozu;\nb)\nbýt provedena uznávanou nebo zavedenou metodou;\nc)\nbrát v úvahu současný stav techniky a komplexnost příslušné lanové dráhy;\nd)\nzajistit, aby navrhování a instalace lanové dráhy braly ohled na okolí a nejnepříznivější situace za účelem zajištění uspokojivých bezpečnostních podmínek;\ne)\nzahrnovat všechna bezpečnostní hlediska lanové dráhy a jejích vnějších faktorů v souvislosti s návrhem, výstavbou a uvedením do provozu;\nf)\numožňovat určit na základě získaných zkušeností rizika, která se mohou během provozu lanové dráhy vyskytnout.\n3.   Analýza bezpečnosti se vztahuje rovněž na bezpečnostní zařízení a jejich působení na celou lanovou dráhu a s nimi spojené dílčí systémy, které uvádí v činnost tak, aby bezpečnostní zařízení byla:\na)\nzpůsobilá reagovat na vznikající poruchu nebo zjištěnou závadu tak, aby zůstala buď ve stavu, který zajišťuje bezpečnost, v omezeném provozním stavu nebo ve stavu zabezpečeném proti selhání;\nb)\nnadbytečná a aby byla sledována; nebo\nc)\ntaková, aby pravděpodobnost jejich poruchy mohla být vyhodnocena, a jejich účinky odpovídaly takovému stavu, který je rovnocenný bezpečnostním zařízením, která splňují kritéria uvedená v písmenech a) a b).\n4.   Analýza bezpečnosti se použije k vypracování přehledu rizik a nebezpečných situací, k doporučení opatření k odstranění těchto rizik a ke stanovení seznamu dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které mají být zabudovány do lanové dráhy.\n5.   Výsledek této analýzy bezpečnosti musí být součástí zprávy o bezpečnosti.\nČlánek 9\nSchvalování lanových drah\n1.   Každý členský stát stanoví postupy pro schvalování stavby a uvádění do provozu lanových drah, které jsou umístěny na jeho území.\n2.   Osoba odpovědná za lanovou dráhu, určená členským státem v souladu s vnitrostátním právem, předloží zprávu o bezpečnosti podle článku 8, EU prohlášení o shodě a ostatní dokumenty týkající se shody dílčích systémů a bezpečnostních prvků, jakož i dokumentaci týkající se vlastností lanové dráhy orgánu nebo subjektu příslušnému pro schvalování lanových drah. Dokumentace týkající se lanové dráhy zahrnuje rovněž nezbytné podmínky včetně provozních omezení a úplné údaje pro kontrolu, údržbu, pro seřizování a obsluhu lanových drah. Kopie těchto dokumentů musí být uchovávána u lanové dráhy.\n3.   Pokud jsou u stávajících lanových drah měněny podstatné vlastnosti, dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky do takové míry, že je nutné nové schválení pro uvedení do provozu členským státem, musí tyto změny a jejich vliv na lanovou dráhu jako celek splňovat základní požadavky stanovené v příloze II.\n4.   Členské státy nesmějí na základě postupů uvedených v odstavci 1 zakázat, omezit či ztížit z důvodů souvisejících s aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení, stavbu a uvedení do provozu lanových drah, které jsou v souladu s tímto nařízením a nepředstavují riziko pro zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně instalovány v souladu s předpokládaným účelem.\n5.   Členské státy nesmějí použít postupy uvedené v odstavci 1 s cílem zakazovat, omezovat či ztěžovat volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které jsou v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 10\nProvoz lanových drah\n1.   Členské státy zajistí, aby lanová dráha zůstala v provozu pouze tehdy, jestliže splňuje podmínky stanovené ve zprávě o bezpečnosti.\n2.   Pokud členský stát zjistí, že schválená lanová dráha, která je používána v souladu s předpokládaným účelem, může ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetek, přijme veškerá vhodná opatření k omezení provozu této lanové dráhy nebo zakáže její provoz.\nKAPITOLA II\nPOVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ\nČlánek 11\nPovinnosti výrobců\n1.   Při uvádění svých dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků na trh nebo při jejich použití u lanových drah výrobci zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II.\n2.   Výrobci dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků vypracují technickou dokumentaci uvedenou v příloze VIII (dále jen „technická dokumentace“) a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 18.\nByl-li postupem uvedeným v prvním pododstavci prokázán soulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.\n3.   Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n4.   Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky kterým sériová výroba zůstane ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\nJe-li to vhodné vzhledem k rizikům, které dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje, provádějí výrobci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti cestujících, obsluhy a jiných osob zkoušky vzorků dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků dodávaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících dílčích systémů a bezpečnostních prvků a záznamy o případech stažení těchto dílčích systémů a bezpečnostních prvků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.\n5.   Výrobci zajistí, aby na jejich dílčích systémech nebo bezpečnostních prvcích, které uvedli na trh, byl uveden typ, série či sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jejich identifikaci.\nPokud to velikost nebo povaha dílčího systému nebo bezpečnostního prvku neumožňuje, musí výrobci zajistit, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k tomuto dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku.\n6.   Výrobci uvedou na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce, který je snadno srozumitelný pro uživatele a orgány dozoru nad trhem. Pokud výrobce uvede internetovou adresu, zajistí, aby informace na této internetové stránce byly dostupné a průběžně aktualizované.\n7.   Výrobci zajistí, aby k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku byla přiložena kopie EU prohlášení o shodě a návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném uživatelům, který určí dotčený členský stát. Tento návod a bezpečnostní informace musí být jasné, srozumitelné a pochopitelné.\nAvšak v případě, že je jedinému hospodářskému subjektu nebo uživateli doručen velký počet dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, může být k šarži nebo zásilce přiložena jen jedna kopie EU prohlášení o shodě.\n8.   Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n9.   Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelnému tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, které uvedli na trh.\nČlánek 12\nZplnomocnění zástupci\n1.   Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.\nSoučástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 11 odst. 1 a vypracování technické dokumentace.\n2.   Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:\na)\nuchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu třiceti let po uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh;\nb)\nposkytnout příslušným vnitrostátním orgánům na základě jejich odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\nc)\nspolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, na které se vztahuje jeho pověření.\nČlánek 13\nPovinnosti dovozců\n1.   Dovozci mohou uvádět na trh pouze dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, které jsou v souladu s právními předpisy.\n2.   Před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 18. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby byla k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku přiložena kopie EU prohlášení o shodě, aby dílčí systém nebo bezpečnostní prvek nesl označení CE, byl k němu přiložen návod a bezpečnostní informace a případně jiné požadované dokumenty a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 11 odst. 5 a 6.\nDomnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek není ve shodě s platnými základními požadavky stanovenými v příloze II, nesmí dílčí systém nebo bezpečnostní prvek uvést na trh, dokud nebude uveden do shody. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, musí o tom být výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem dovozcem informovány.\n3.   Dovozci uvedou na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.\nPokud dovozce uvede internetovou adresu, zajistí, aby informace na této internetové stránce byly dostupné a průběžně aktualizované.\n4.   Dovozci zajistí, aby byl k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku přiložen návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném uživatelům, který určí dotčený členský stát.\n5.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za dílčí systém nebo bezpečnostní prvek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s platnými základními požadavky stanovenými v příloze II.\n6.   Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti cestujících, obsluhy a jiných osob zkoušky vzorků dílčího systému nebo bezpečnostního prvku dodávaného na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících dílčích systémů a bezpečnostních prvků a záznamy o případech stažení těchto dílčích systémů a bezpečnostních prvků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.\n7.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n8.   Dovozci po dobu třiceti let po uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.\n9.   Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, které uvedli na trh.\nČlánek 14\nPovinnosti distributorů\n1.   Při dodávání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.\n2.   Před dodáním dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a je k němu přiložena kopie EU prohlášení o shodě a návod a bezpečnostní informace a případně jiné požadované dokumenty v jazyce snadno srozumitelném uživatelům v členském státě, v němž má být dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodán na trh a který stanoví dotčený členský stát, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 11 odst. 5 a 6 a v čl. 13 odst. 3.\nDomnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek není ve shodě s platnými základními požadavky stanovenými v příloze II, nesmí dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodat na trh, dokud nebude uveden do shody. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.\n3.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za dílčí systém nebo bezpečnostní prvek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s platnými základními požadavky stanovenými v příloze II.\n4.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který dodali na trh, není ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informují o tom distributoři neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n5.   Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, které dodali na trh.\nČlánek 15\nPřípady, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory\nDovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 11, pokud uvede dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 16\nIdentifikace hospodářských subjektů\nHospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:\na)\nkaždý hospodářský subjekt, který jim dodal dílčí systém nebo bezpečnostní prvek;\nb)\nkaždý hospodářský subjekt a všechny osoby odpovědné za lanovou dráhu, kterým dodaly dílčí systém nebo bezpečnostní prvek.\nHospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu třiceti let poté, co jim byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodán, a po dobu třiceti let poté, co dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodaly.\nKAPITOLA III\nSHODA DÍLČÍCH SYSTÉMŮ A BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ\nČlánek 17\nPředpoklad shody dílčích systémů a bezpečnostních prvků\nPředpokládá se, že dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky uvedenými v příloze II, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.\nČlánek 18\nPostupy posuzování shody\n1.   Před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh podrobí výrobce dílčí systém nebo bezpečnostní prvek příslušnému postupu posuzování shody v souladu s odstavcem 2.\n2.   Shoda dílčích systémů a bezpečnostních prvků se posuzuje podle volby výrobce některým z následujících postupů posuzování shody:\na)\nEU přezkoušení typu (modul B – výrobní typ) uvedené v příloze III v kombinaci s jedním z následujících bodů:\ni)\npřezkoušení shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) podle přílohy IV,\nii)\npřezkoušení shody s typem založené na ověřování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku (modul F) podle přílohy V;\nb)\npřezkoušení shody na základě ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle přílohy VI;\nc)\npřezkoušení shody na základě úplného zabezpečování kvality spolu s přezkoumáním návrhu (modul H 1) podle přílohy VII.\n3.   Záznamy a korespondence vztahující se k postupům pro posuzování shody se vypracují v úředním jazyce členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavci 2 usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.\nČlánek 19\nEU prohlášení o shodě\n1.   EU prohlášení o shodě pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních požadavků uvedených v příloze II.\n2.   EU prohlášení o shodě je vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze IX, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v přílohách III až VII a je průběžně aktualizováno. Je přiloženo k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku a přeloženo do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je dílčí systém nebo bezpečnostní prvek uváděn nebo dodáván na trh.\n3.   Pokud se na dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vztahuje více než jeden akt Unie požadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jednotné EU prohlášení o shodě. Dané akty Unie musí být v tomto prohlášení uvedeny včetně odkazů na jejich zveřejnění.\n4.   Vypracováním EU prohlášení o shodě nese výrobce odpovědnost za soulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 20\nObecné zásady označení CE\nOznačení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 21\nPravidla a podmínky pro umístění označení CE\n1.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na dílčí systém nebo bezpečnostní prvek nebo na jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze dílčího systému nebo bezpečnostního prvku není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a příslušné průvodní doklady.\n2.   Označení CE se umístí před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n3.   Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu, je-li tento subjekt zapojen do kontrolní fáze výroby. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.\n4.   Za označením CE a identifikačním číslem uvedeným v odstavci 3 může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.\n5.   Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou odpovídající opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.\nKAPITOLA IV\nOZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY\nČlánek 22\nOznámení\nČlenské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněné vykonávat jako třetí strany úkoly posuzování shody podle tohoto nařízení.\nČlánek 23\nOznamující orgány\n1.   Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 28.\n2.   Členské státy mohou rozhodnout, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.\n3.   Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo tento subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 24. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.\n4.   Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.\nČlánek 24\nPožadavky týkající se oznamujících orgánů\n1.   Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.\n2.   Oznamující orgán musí být organizován a provozován tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností.\n3.   Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení.\n4.   Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.\n5.   Oznamující orgán musí chránit důvěrnost informací, které obdržel.\n6.   Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.\nČlánek 25\nInformační povinnost oznamujících orgánů\nČlenské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto informací.\nKomise tyto informace zveřejní.\nČlánek 26\nPožadavky na oznámené subjekty\n1.   Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.\n2.   Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.\n3.   Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo dílčím systému nebo bezpečnostním prvku, které posuzuje.\nZa takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.\n4.   Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů v rámci posuzování shody nesmějí být konstruktéry, výrobci, dodavateli, instalatéry, odběrateli, vlastníky, uživateli ani servisními osobami dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, jež posuzují, ani zplnomocněnými zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání posuzovaných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků k osobním účelům.\nSubjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby.\nSubjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jejich činností posuzování shody.\n5.   Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.\n6.   Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládají přílohy III až VII a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.\nSubjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, pro něž je oznámen, potřebné:\na)\npracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými a odpovídajícími zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů souvisejících posuzování shody;\nb)\npopisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;\nc)\npostupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniků, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a hromadný či sériový způsob výroby.\nSubjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzováním shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.\n7.   Pracovníci odpovědní za provádění činností posuzování shody musí:\na)\nmít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;\nb)\nmít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;\nc)\nmít náležité znalosti základních požadavků stanovených v příloze II, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a rozumět jim;\nd)\nbýt schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.\n8.   Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků, kteří provádějí posuzování.\nOdměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří provádějí posuzování, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.\n9.   Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.\n10.   Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle příloh III až VII nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se uvedená ustanovení provádějí, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny.\n11.   Subjekty posuzování shody se podílejí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle tohoto nařízení nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci, kteří provádějí posuzování, o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.\nČlánek 27\nPředpoklad shody oznámených subjektů\nPokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 26 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.\nČlánek 28\nDceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek\n1.   Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 26, a informuje o tom oznamující orgán.\n2.   Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.\n3.   Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka.\n4.   Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikace subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle příloh III až VII.\nČlánek 29\nŽádost o oznámení\n1.   Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.\n2.   Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a dílčího systému/bezpečnostního prvku nebo dílčích systémů/bezpečnostních prvků, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 26.\n3.   Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 26.\nČlánek 30\nPostup oznamování\n1.   Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 26.\n2.   K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.\n3.   Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a dílčím systému/bezpečnostním prvku nebo dílčích systémech/bezpečnostních prvcích a příslušné potvrzení o způsobilosti.\n4.   Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 29 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které dokládají způsobilost subjektu posuzování shody, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 26.\n5.   Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do dvou měsíců od oznámení, pokud se akreditace nepoužije.\nPouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.\n6.   Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné významné změny oznámení.\nČlánek 31\nIdentifikační čísla a seznamy oznámených subjektů\n1.   Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.\nPřidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.\n2.   Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.\nKomise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.\nČlánek 32\nZměny v oznámeních\n1.   Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 26 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.\n2.   V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující členský stát, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.\nČlánek 33\nZpochybnění způsobilosti oznámených subjektů\n1.   Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.\n2.   Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného subjektu.\n3.   Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.\n4.   Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného zrušení oznámení.\nTento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 44 odst. 2.\nČlánek 34\nPovinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů\n1.   Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v přílohách III až VII.\n2.   Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů.\nSubjekty posuzování shody při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a hromadný či sériový způsob výroby.\nTyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.\n3.   Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil základní požadavky stanovené v příloze II nebo odpovídající harmonizované normy nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát nebo rozhodnutí o schválení.\n4.   Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu či rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát či rozhodnutí o schválení pozastaví nebo odejme.\n5.   Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby omezí, pozastaví nebo odejme příslušné certifikáty či rozhodnutí o schválení.\nČlánek 35\nOdvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů\nOznámené subjekty zajistí, aby bylo možné se proti jejich rozhodnutím odvolat.\nČlánek 36\nInformační povinnost oznámených subjektů\n1.   Oznámené subjekty informují oznamující orgán:\na)\no každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu nebo rozhodnutích o schválení;\nb)\no všech okolnostech majících vliv na působnost a podmínky oznámení;\nc)\no každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;\nd)\nna vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.\n2.   Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních, a na žádost i pozitivních výsledků posuzování shody.\nČlánek 37\nVýměny zkušeností\nKomise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.\nČlánek 38\nKoordinace oznámených subjektů\nKomise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě koordinační skupiny oznámených subjektů pro lanové dráhy.\nOznámené subjekty se účastní práce této skupiny, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.\nKAPITOLA V\nDOZOR NAD TRHEM UNIE, KONTROLA DÍLČÍCH SYSTÉMŮ A BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ VSTUPUJÍCÍCH NA TRH UNIE A OCHRANNÝ POSTUP UNIE\nČlánek 39\nDozor nad trhem Unie a kontrola dílčích systémů a bezpečnostních prvků vstupujících na trh Unie\nNa dílčí systémy a bezpečnostní prvky se použijí čl. 15 odst. 3 a články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 40\nVnitrostátní postup pro nakládání s dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky představujícími riziko\n1.   Pokud mají orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu dostatečné důvody domnívat se, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, na nějž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro zdraví či bezpečnost osob nebo pro majetek, provedou hodnocení, zda dotčený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.\nPokud v průběhu hodnocení zmíněného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu nebo z oběhu v jimi stanovené přiměřené lhůtě, která je úměrná povaze rizika.\nOrgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.\nNa opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.\n2.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.\n3.   Hospodářský subjekt přijme veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které dodal na trh v celé Unii.\n4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh daného členského státu, nebo dílčí systém či bezpečnostní prvek stáhnout z trhu nebo z oběhu.\nOrgány dozoru nad trhem o takových opatřeních informují neprodleně Komisi a ostatní členské státy.\n5.   Součástí informací uvedených v druhém pododstavci odstavce 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, údaje o původu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu jedna z těchto skutečností:\na)\ndílčí systém nebo bezpečnostní prvek nesplňuje požadavky týkající se zdraví či bezpečnosti osob nebo ochrany majetku; nebo\nb)\nnedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 17, na nichž je založen předpoklad shody.\n6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.\n7.   Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.\n8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem neprodleně přijata náležitá restriktivní opatření, jako je stažení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku z jejich trhu.\nČlánek 41\nOchranný postup Unie\n1.   Pokud jsou po dokončení postupu stanoveného v čl. 40 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt, kterým rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné či nikoli.\nRozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise o něm neprodleně informuje členské státy a příslušný hospodářský subjekt nebo subjekty.\n2.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující dílčí systém nebo bezpečnostní prvek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.\n3.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.\nČlánek 42\nDílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, které jsou v souladu s právními předpisy, avšak představují riziko\n1.   Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 40 odst. 1 zjistí, že ačkoli je dílčí systém nebo bezpečnostní prvek v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví či bezpečnost osob nebo pro majetek, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek při uvedení na trh dále nepředstavoval toto riziko, nebo aby daný dílčí systém nebo bezpečnostní prvek stáhl z trhu nebo z oběhu v přiměřené lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která odpovídá povaze rizika.\n2.   Hospodářský subjekt přijme nápravná opatření ohledně všech dotčených dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které dodal na trh v celé Unii.\n3.   Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, údaje o jeho původu a dodavatelského řetězce, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.\n4.   Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne, zda jsou opatření důvodná, či nikoli, a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření.\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 3.\nV řádně odůvodněných a naléhavých případech týkajících se zdraví a bezpečnosti osob přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 44 odst. 4.\n5.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.\nČlánek 43\nFormální nesoulad\n1.   Aniž je dotčen článek 40, členský stát vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:\na)\noznačení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 21 tohoto nařízení;\nb)\noznačení CE nebylo umístěno;\nc)\nidentifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s článkem 21 nebo nebylo umístěno;\nd)\nEU prohlášení o shodě není přiloženo k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku;\ne)\nnebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;\nf)\nEU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;\ng)\nchybí technická dokumentace nebo je neúplná;\nh)\ninformace uvedené v čl. 11 odst. 6 nebo čl. 13 odst. 3 chybějí, jsou nesprávné nebo neúplné;\ni)\nnebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 11 nebo článku 13.\n2.   Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh, nebo zajistit, aby byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek stažen z oběhu nebo z trhu.\nKAPITOLA VI\nPOSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 44\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro lanové dráhy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\n5.   Komise konzultuje s výborem všechny otázky, pro něž se podle nařízení (EU) č. 1025/2012 či jakéhokoli jiného právního předpisu Unie vyžadují konzultace s odborníky z příslušných odvětví.\nVýbor může mimoto přezkoumávat jakékoli další otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení, které může vznést jeho předseda nebo zástupce některého členského státu v souladu s jednacím řádem tohoto výboru.\nČlánek 45\nSankce\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto nařízení ze strany hospodářských subjektů. Tyto sankce mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení právních předpisů.\nStanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou být zpřísněny, pokud se příslušný hospodářský subjekt již dříve dopustil podobného porušení tohoto nařízení.\nČlenské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do 21. března 2018 a neprodleně ji informují o všech následných změnách, jež se těchto ustanovení týkají.\n2.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby sankce za porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty byly vymáhány.\nČlánek 46\nPřechodná ustanovení\nČlenské státy nesmí bránit dodávání na trh dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, na které se vztahuje směrnice 2000/9/ES a které jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byly uvedeny na trh před 21. dubnem 2018.\nČlenské státy nesmí bránit uvedení do provozu lanových drah, na které se vztahuje směrnice 2000/9/ES a které jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byly instalovány před 21. dubnem 2018.\nPro bezpečnostní prvky jsou podle tohoto nařízení platné certifikáty a rozhodnutí o schválení vydaná podle směrnice 2000/9/ES.\nČlánek 47\nZrušení\nSměrnice 2000/9/ES se zrušuje s účinkem od 21. dubna 2018.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.\nČlánek 48\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije od 21. dubna 2018 s výjimkou:\na)\nčlánků 22 až 38 a článku 44, které se použijí od 21. října 2016;\nb)\nčl. 45 odst. 1, který se použije od 21. března 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. března 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT\n(1)  Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 81.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2016.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob (Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 21).\n(4)  Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\nPŘÍLOHA I\nDÍLČÍ SYSTÉMY\nLanová dráha je rozdělena do infrastruktury a dílčích systémů, které jsou uvedeny níže:\n1.\nLana a spoje lan.\n2.\nPohony a brzdy.\n3.\nMechanická zařízení:\n3.1.\nNapínací zařízení lan.\n3.2.\nZařízení stanice.\n3.3.\nZařízení trati.\n4.\nVozy:\n4.1.\nKabiny, sedačky a unášecí zařízení.\n4.2.\nZávěs.\n4.3.\nPojezd nebo běhoun.\n4.4.\nUchycení.\n5.\nElektrotechnické zařízení:\n5.1.\nDálkové sledování, ovládání a bezpečnostní zařízení.\n5.2.\nSdělovací a informační zařízení.\n5.3.\nZařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny.\n6.\nEvakuační zařízení:\n6.1.\nPevné evakuační zařízení.\n6.2.\nPojízdné evakuační zařízení.\nPŘÍLOHA II\nZÁKLADNÍ POŽADAVKY\n1.   Účel\nTato příloha stanoví základní požadavky, včetně požadavků na servis a požadavků na provoz, použitelné pro navrhování, stavbu a uvádění lanových drah do provozu a pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky.\n2.   Obecné požadavky\n2.1.   Bezpečnost osob\nBezpečnost cestujících, obsluhy a jiných osob je základním požadavkem pro navrhování, stavbu a provoz lanových drah.\n2.2.   Zásady bezpečnosti\nVšechny lanové dráhy musí být navrženy, provozovány a udržovány podle následujících zásad v uvedeném pořadí:\n—\nvyloučit nebo, pokud to není možné, snížit rizika prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků,\n—\nstanovit a přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně před riziky prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků,\n—\nstanovit a oznámit bezpečnostní opatření, která by odstranila rizika, která nemohla být zcela odstraněna opatřeními a prostředky podle první a druhé odrážky.\n2.3.   Zvážení vnějších vlivů\nLanové dráhy musí být navrženy a konstruovány tak, aby je bylo možné provozovat bezpečně s ohledem na typ lanové dráhy, charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny možné stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu.\n2.4.   Rozměry\nLanová dráha, dílčí systémy a všechny její bezpečnostní prvky musí být dimenzovány, navrženy a konstruovány tak, aby odolávaly s dostatečným stupněm bezpečnosti všem zatížením, která se vyskytnou za všech předvídatelných podmínek, včetně těch, která se vyskytnou, když zařízení není v provozu, a s uvážením zvláště vnějších vlivů, dynamických účinků a únavových jevů odpovídajících uznávaným pravidlům techniky, zvláště pak s ohledem na volbu materiálu.\n2.5.   Montáž\n2.5.1.   Lanová dráha, dílčí systémy a všechny bezpečnostní prvky musí být navrženy a konstruovány tak, aby mohly být bezpečně smontovány a instalovány.\n2.5.2.   Bezpečnostní prvky musí být navrženy tak, aby znemožňovaly chybnou montáž buď díky provedení konstrukce, nebo vhodným označením na vlastních prvcích.\n2.6.   Provozní způsobilost lanové dráhy\n2.6.1.   Bezpečnostní prvky musí být navrženy, konstruovány a používány tak, aby v každém případě byla zajištěna jejich vlastní provozní způsobilost a/nebo aby bezpečnost lanové dráhy byla zabezpečena ve smyslu analýzy bezpečnosti podle článku 8 tak, aby jejich porucha byla vysoce nepravděpodobná a s odpovídající bezpečnostní rezervou.\n2.6.2.   Lanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby bylo při provozu zajištěno, že v případě jakékoli poruchy prvku, která by mohla ohrozit bezpečnost, bude včas uplatněno vhodné opatření.\n2.6.3.   Ochranná opatření podle bodů 2.6.1 a 2.6.2 se musí používat po celé období mezi dvěma plánovanými kontrolami příslušného prvku. Časové období mezi plánovanými kontrolami bezpečnostních prvků musí být jasně uvedeno v návodu k použití.\n2.6.4.   Bezpečnostní prvky, které jsou zabudovány do lanové dráhy jako náhradní díly, musí splňovat základní požadavky tohoto nařízení a podmínky pro bezproblémové vzájemné působení s ostatními díly lanové dráhy.\n2.6.5.   Musí být přijata opatření, aby požár na lanové dráze neohrozil bezpečnost osob.\n2.6.6.   Musí být přijata zvláštní opatření k ochraně lanové dráhy a osob před účinky blesku.\n2.7.   Bezpečnostní zařízení\n2.7.1.   Každá závada na lanové dráze, která by mohla způsobit poruchu ohrožující bezpečnost, musí být tam, kde je to proveditelné, zjištěna, ohlášena a zpracována bezpečnostním zařízením. Totéž platí pro běžně předvídatelné vnější událost, které mohou ohrozit bezpečnost.\n2.7.2.   Musí být možné lanovou dráhu kdykoliv ručně vypnout.\n2.7.3.   Poté, co byla lanová dráha zastavena za pomoci bezpečnostního zařízení, nesmí být možné obnovit její provoz bez provedení příslušného zásahu.\n2.8.   Technické požadavky na údržbu\nLanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby bylo možno bezpečně provádět běžnou nebo zvláštní údržbu a opravářské práce.\n2.9.   Rušení okolí\nLanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby jakékoliv vnitřní nebo vnější emise škodlivých plynů, hlukové emise nebo vibrace nepřekračovaly předepsané limity.\n3.   Požadavky na infrastrukturu\n3.1.   Vedení tratě, rychlost, vzdálenost mezi vozy\n3.1.1.   Lanová dráha musí být navržena tak, aby mohla být provozována bezpečně s ohledem na charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny případné stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu, a tak, aby nezpůsobovala emise nebo nevytvářela nebezpečí za žádných provozních nebo údržbových podmínek nebo v případě vyprošťování osob.\n3.1.2.   Mezi vozy, vlečnými zařízeními, jízdními dráhami a lany atd. a případnými budovami a překážkami v okolí v terénu nebo ve vzduchu musí být udržovány dostatečné boční a svislé vzdálenosti s uvážením svislého, podélného a stranového pohybu lan a vozů nebo vlečných zařízení za nejvíce nepříznivých předvídatelných provozních podmínek.\n3.1.3.   Mezi vozy a terénem se musí uvažovat maximální vzdálenost podle provedení lanové dráhy, typů vozů a evakuačního postupu. U otevřených vozů se také musí vzít v úvahu riziko pádu, stejně jako psychologické hledisko související se vzdáleností mezi vozem a zemí.\n3.1.4.   Maximální rychlost vozů nebo vlečných zařízení, minimální vzdálenost mezi nimi, jejich zrychlení a zpomalení musí být zvoleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob a bezpečný provoz lanové dráhy.\n3.2.   Stanice a konstrukce podél trati\n3.2.1.   Stanice a konstrukce podél trati musí být navrženy, instalovány a vybaveny tak, aby byla zajištěna stabilita. Musí umožnit bezpečné vedení lan, vozů a vlečných zařízení a umožňovat provádění bezpečné údržby za všech provozních podmínek.\n3.2.2.   Vstupní a výstupní prostory lanové dráhy musí být navrženy tak, aby zajistily bezpečnost jízdy vozů, vlečných zařízení a osob. Pohyb vozů a vlečných zařízení ve stanicích musí být bez nebezpečí pro osoby s uvážením jejich působení na pohyb zařízení.\n4.   Požadavky na lana, pohony a brzdy a na mechanická a elektrická zařízení\n4.1.   Lana a jejich podpěry\n4.1.1.   Na trati musí být provedena všechna opatření tak, aby odpovídala poslední úrovni technického vývoje, aby:\n—\nse zabránilo přetržení lan nebo přetržení jejich uchycení či spojení,\n—\nbyly dodrženy hodnoty jejich minimálních a maximálních zatížení,\n—\nbylo zajištěno, že lana jsou bezpečně namontována na správné podpěry a zabránilo se vypadnutí,\n—\nbylo umožněno jejich sledování.\n4.1.2.   Pokud není možno zabránit všem rizikům vypadnutí lana, musí být provedena opatření, aby lana mohla být vrácena a lanová dráha vypnuta, aniž by došlo k ohrožení osob v případě vypadnutí lana.\n4.2.   Mechanická zařízení\n4.2.1.   Pohony\nPoháněcí systém lanové dráhy musí mít odpovídající výkon a kapacitu, přizpůsobenou různým provozním stavům a režimům.\n4.2.2.   Nouzový pohon\nLanová dráha musí být vybavena nouzovým pohonem se zdrojem energie, který je nezávislý na hlavním poháněcím systému. Nouzový pohon však není nutný, ukáže-li analýza bezpečnosti, že osoby mohou opustit vozy a zvláště vlečné zařízení snadno, rychle a bezpečně, i když nouzový pohon není k dispozici.\n4.2.3.   Brzdění\n4.2.3.1.   V případě nebezpečí musí být možné zastavit lanovou dráhu a/nebo vozy v kterýkoliv okamžik při povolené nosnosti a třecích poměrech, které jsou dovoleny během provozu za nejnepříznivějších podmínek. Brzdná dráha musí být tak krátká, jak to vyžaduje bezpečnost lanové dráhy.\n4.2.3.2.   Hodnoty zpomalení musí být v přiměřených mezích tak, aby zajišťovaly jak bezpečnost osob, tak bezpečné chování vozů, lan a ostatních částí lanové dráhy.\n4.2.3.3.   Každá lanová dráha musí mít dva nebo více brzdových systémů, každý z nich musí být schopen lanovou dráhu zastavit a musí být seřízen tak, aby automaticky nahradil činný systém, když je jeho účinnost nedostačující. Brzdový systém lanové dráhy, který působí jako poslední, musí působit co nejvíce na tažné lano. Tato ustanovení neplatí pro lyžařské vleky.\n4.2.3.4.   Lanová dráha musí být vybavena účinným vypínacím a blokovacím mechanismem, aby se zabránilo jejímu nežádoucímu spuštění.\n4.3.   Ovládací zařízení\nOvládací zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bylo bezpečné a spolehlivé, aby odolávalo běžnému provoznímu namáhání a vnějším vlivům, jako jsou vlhkost, extrémní teploty a elektromagnetické rušení, a nesmí způsobovat nebezpečné situace ani v případě chyby obsluhy.\n4.4.   Zařízení pro komunikaci\nProvozní pracovníci musí mít možnost použít vhodné zařízení umožňující kdykoliv vzájemnou komunikaci a v případě stavu nouze umožňující informovat cestující.\n5.   Vozy a vlečná zařízení\n5.1.   Vozy a/nebo vlečná zařízení musí být navrženy a vybaveny tak, aby za předvídatelných provozních podmínek žádný z cestujících nebo z obsluhy nemohl vypadnout nebo být jinak ohrožen.\n5.2.   Uchycení vozů a vlečných zařízení k lanu musí být navrženo a konstruováno tak, aby ani za nejnepříznivějších podmínek nemohlo dojít k\n—\npoškození lana nebo\n—\nprokluzu, kromě prokluzování, které je pro bezpečnost vozu,\nvlečného zařízení nebo vlastního zařízení nevýznamné.\n5.3.   Dveře vozů (na vozech, kabinách) musí být navrženy a konstruovány tak, aby bylo možno je zavřít a zajistit. Podlaha a stěny vozů musí být navrženy a konstruovány tak, aby za všech okolností odolávaly tlakům a zatížení způsobeným cestujícími a obsluhou.\n5.4.   Je-li k zajištění bezpečnosti provozu ve voze nutná přítomnost obsluhy, musí být vůz vybaven potřebným zařízením, které umožňuje plnit její úkoly.\n5.5.   Vozy a/nebo vlečná zařízení a zvláště jejich závěsné mechanismy musí být navrženy a vybaveny tak, aby zajistily bezpečnost pracovníkům provádějícím údržbu v souladu s příslušnými pravidly a návody.\n5.6.   U vozů s odpojitelným uchycením musí být učiněna všechna opatření, aby vozy chybně připojené k lanu před odjezdem a vozy při dojezdu neodpojené od lana byly zastaveny bez ohrožení cestujících nebo obsluhy a aby se zabránilo pádu vozu.\n5.7.   Lanové dráhy s pevným uchycením (jako jsou pozemní lanové dráhy a lanové dráhy s více lany) musí být vybaveny samočinnou vozovou brzdou působící na jízdní dráhu, jestliže nemůže být dostatečně vyloučeno přetržení tažného lana.\n5.8.   Pokud nebezpečí vykolejení vozu nemůže být vyloučeno jiným způsobem, vůz musí být vybaven zařízením proti vykolejení, které umožní zastavit vůz bez ohrožení osob.\n6.   Zařízení pro cestující a obsluhu\nPřístup do prostoru pro nástup a odchod z prostoru pro výstup, nastupování a vystupování cestujících a obsluhy musí být organizovány s ohledem na pohyb a zastavování vozů tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a obsluhy, zvláště pak v prostorech, kde je nebezpečí pádu.\nDětem a osobám s omezenou schopností pohybu musí být umožněno bezpečně používat lanovou dráhu, je-li tato lanová dráha navržena pro dopravu takových osob.\n7.   Požadavky na provoz\n7.1.   Bezpečnost\n7.1.1.   Musí být provedena veškerá technická zajištění a opatření, aby lanová dráha byla užívána pro zamýšlený účel a podle jejích technických specifikací a stanovených provozních podmínek a aby mohly být dodrženy návody k bezpečnému provozu a údržbě. Návod k použití a odpovídající upozornění musí být vypracovány v jazyce snadno srozumitelném uživatelům, který je určen členským státem, ve kterém je lanová dráha postavena.\n7.1.2.   Osoby odpovědné za provoz lanové dráhy musí být vybaveny příslušnými materiálními prostředky a musí být způsobilé k provádění tohoto úkolu.\n7.2.   Bezpečnost při přerušení provozu lanové dráhy\nMusí být přijata veškerá technická ustanovení a opatření, aby bylo zajištěno, že cestující a obsluha mohou být dopraveni do bezpečí ve stanovené době odpovídající typu lanové dráhy a jejího okolí, pokud se lanová dráha zastaví a provoz nemůže být rychle obnoven.\n7.3.   Ostatní zvláštní bezpečnostní opatření\n7.3.1.   Pracovní místa a stanoviště obsluhy\nPohyblivé části, které jsou ve stanicích běžně přístupné, musí být navrženy, konstruovány a instalovány tak, aby se vyloučila všechna nebezpečí, nebo tam, kde taková nebezpečí existují, aby byly tyto části vybaveny ochranným zařízením tak, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu s těmi částmi lanové dráhy, které by mohly způsobit úraz. Tato zařízení musí být takového typu, aby nemohla být snadno odstraněna nebo aby se nemohla stát neúčinnými.\n7.3.2.   Nebezpečí pádu\nPracoviště a ostatní pracovní prostory, včetně těch, které se používají jen příležitostně, a přístupy k nim, musí být navrženy a konstruovány tak, aby se zabránilo pádu osob, které tam pracují nebo se tam zdržují. Pokud by tato opatření nebyla dostatečná, musí být vybaveny kotevními místy pro upevnění osobních ochranných prostředků k zabránění pádu osob.\nPŘÍLOHA III\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL B: EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU – VÝROBNÍ TYP\n1.\nEU přezkoušení typu je tou součástí postupu posuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a ověří a potvrdí, že technický návrh dílčího systému nebo bezpečnostního prvku splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vztahují.\n2.\nEU přezkoušení typu se provádí posouzením přiměřenosti technického návrhu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na základě přezkoumání technické dokumentace podle bodu 3 a přezkoušením vzorku úplného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ).\n3.\nVýrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\ntechnickou dokumentaci pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek podle přílohy VIII;\nd)\nreprezentativní vzorek plánovaného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku nebo podrobné údaje o prostorách, kde mohou být vyzkoušeny. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek.\n4.\nOznámený subjekt:\n4.1.\npřezkoumá technickou dokumentaci s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\n4.2.\nověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy ve shodě s jinými příslušnými technickými specifikacemi;\n4.3.\nprovede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně;\n4.4.\nprovede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která výrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;\n4.5.\ndohodne se s výrobcem, na kterém místě bude přezkoumání a zkoušky provedeny.\n5.\nOznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.\n6.\nPokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, veškeré podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu (dílčího systému nebo bezpečnostního prvku) a případné popisy jeho fungování. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.\nCertifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je vyrobený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Certifikát musí obsahovat rovněž podmínky platnosti a musí k němu být připojeny popisy a výkresy nezbytné k identifikaci schváleného typu.\nCertifikát je platný po maximální dobu 30 let ode dne vydání.\nPokud daný typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.\n7.\nOznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které naznačují, že schválený typ již nemusí být v souladu s použitelnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.\nVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech změnách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu.\nOznámený subjekt změny přezkoumá a informuje výrobce o tom, zda certifikát EU přezkoušení typu zůstává v platnosti, nebo zda je třeba dalších kontrol, ověření či zkoušek. Oznámený subjekt případně vydá dodatek k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu nebo vyzve k podání nové žádosti o EU přezkoušení typu.\n8.\nKaždý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o certifikátech EU přezkoušení typu a/nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam certifikátů a/nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu a/nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech a/nebo dodatcích k nim, které vydal.\nKomise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.\n9.\nVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n10.\nPovinnosti výrobce uvedené v bodech 7 a 9 mohou být splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.\nPŘÍLOHA IV\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL D: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU\n1.   Shoda s typem založená na zabezpečení kvality výroby je tou součástí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n2.   Výroba\nVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.\n3.   Systém kvality\n3.1.\nVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\nveškeré příslušné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků schválených podle modulu B;\nd)\ndokumentaci týkající se systému kvality;\ne)\ntechnickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu (certifikátů) EU přezkoušení typu;\nf)\núdaje o prostorách, kde je dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vyráběn.\n3.2.\nSystém kvality musí zabezpečovat shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s typem (typy) popsaným (popsanými) v certifikátu (certifikátech) EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky vztahují.\nVšechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.\nDokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:\na)\ncílů z hlediska kvality, organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o kvality výrobků;\nb)\nodpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality;\nc)\npřezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;\nd)\nzáznamů o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;\ne)\nprostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.\n3.3.\nOznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2.\nU prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím relevantní harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.\nAudit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách, kde jsou dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny.\nAuditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v oblasti lanových drah a technologií daných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s těmito požadavky.\nRozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n3.4.\nVýrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.\n3.5.\nVýrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.\nOznámený subjekt všechny navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2 nebo zda je třeba nové posouzení.\nInformuje výrobce o výsledku hodnocení. V případě nového posouzení oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoušení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt\n4.1.\nÚčelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.\n4.2.\nZa účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:\na)\ndokumentaci systému kvality;\nb)\nzáznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací a zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.\n4.3.\nOznámený subjekt provádí pravidelné audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.\n4.4.\nKromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené návštěvy. Při těchto kontrolních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.\n5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n5.1.\nVýrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 umístí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje použitelné požadavky tohoto nařízení.\n5.2.\nVýrobce vypracuje pro každý model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.\n6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh:\na)\ndokumentaci uvedenou v bodě 3.1;\nb)\ninformace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;\nc)\nrozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.\n7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na požádání zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odňal či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal, přičemž uvede důvody pro své rozhodnutí.\nOznámený subjekt poskytne Komisi a členským státům na žádost kopii rozhodnutí o schválení systému zabezpečování kvality, které nebo která vydal.\nOznámený subjekt uchovává kopii každého vydaného rozhodnutí o schválení, jeho příloh a dodatků k němu.\n8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\nPŘÍLOHA V\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL F: SHODA S TYPEM NA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ DÍLČÍHO SYSTÉMU NEBO BEZPEČNOSTNÍHO PRVKU\n1.   Shoda s typem založená na ověřování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 5.1 a 6 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, jež byly podrobeny ustanovením bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky vztahují.\n2.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky vztahují.\n3.   Ověřování\n3.1.\nVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\nveškeré příslušné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků schválených podle modulu B;\nd)\ntechnickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu (certifikátů) EU přezkoušení typu;\ne)\npodrobné údaje o prostorách, kde může být dílčí systém nebo bezpečnostní prvek přezkoumán.\n3.2.\nOznámený subjekt provádí nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\nPřezkoumání a zkoušky k ověření shody dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s příslušnými požadavky se podle volby výrobce provádějí, buď přezkoumáním a zkouškami každého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku podle bodu 4, nebo přezkoumáním a zkouškami dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků na statistickém základě podle bodu 5.\n4.   Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\n4.1.\nVšechny dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) a/nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu výrobků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\nPokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.\n4.2.\nOznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n5.   Statistické ověřování shody\n5.1.\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série a předkládá svůj dílčí systém nebo bezpečnostní prvek k ověření v podobě stejnorodých sérií.\n5.2.\nZ každé série se náhodným výběrem odebere vzorek. Všechny dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a/nebo se provedou odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude výrobní série přijata nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.\n5.3.\nJe-li série přijata, považují se všechny dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky v sérii za schválené, kromě těch dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek.\nOznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n5.4.\nJe-li série zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijmou vhodná opatření, aby zabránily uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.\n6.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n6.1.\nVýrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3 identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.\n6.2.\nVýrobce vypracuje pro každý model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, pro nějž bylo vypracováno.\nPokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, může výrobce opatřit dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.\n7.   Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu během výrobního procesu opatřit dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky identifikačním číslem tohoto subjektu.\n8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobce stanovené v bodech 2 a 5.1.\nPŘÍLOHA VI\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL G: SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU\n1.   Shoda založená ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3.1 a 4 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že příslušný dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, jenž byl podroben ustanovení bodu 3, je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.\n2.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\n3.   Ověřování\n3.1.\nVýrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření každého jednotlivého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\ntechnickou dokumentaci pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek podle přílohy VIII;\nd)\npodrobné údaje o prostorách, kde může být dílčí systém nebo bezpečnostní prvek přezkoumán.\n3.2.\nOznámený subjekt přezkoumá technickou dokumentaci k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku a provede nebo nechá provést odpovídající přezkoušení a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách a/nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.\nOznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoušení a zkoušky a schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nOdmítne-li oznámený subjekt vydat osvědčení o shodě, tuto skutečnost podrobně odůvodní a uvede nezbytná nápravná opatření, která mají být přijata.\nPokud výrobce opětovně požádá o ověření jednotlivých výrobků v případě dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, musí o ně žádat u téhož oznámeného subjektu.\nOznámený subjekt poskytne Komisi a členským státům na žádost kopii certifikátu shody.\nVýrobce uchová technickou dokumentaci a certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n4.1.\nVýrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3 umístí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.\n4.2.\nVýrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.\n5.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1 a 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\nPŘÍLOHA VII\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL H 1: SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU\n1.   Shoda založená na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n2.   Výroba\nVýrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4. Přiměřenost technického návrhu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků se přezkoumá podle bodu 3.6.\n3.   Systém kvality\n3.1.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\nveškeré potřebné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které mají být vyráběny;\nc)\ntechnickou dokumentaci podle přílohy VIII pro jeden reprezentativní typ každé kategorie dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, které se mají vyrábět;\nd)\ndokumentaci systému kvality;\ne)\nadresu prostor, kde jsou dílčí systémy a bezpečnostní prvky navrhovány, vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny;\nf)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.\n3.2.   Systém kvality musí zabezpečovat shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\nVšechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.\nDokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:\na)\ncílů z hlediska kvality, organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o návrh a kvalitu výrobku;\nb)\ntechnických specifikací návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy se příslušné harmonizované normy plně nepoužijí, popis prostředků, včetně jiných příslušných technických specifikací, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků tohoto nařízení;\nc)\nmetod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se použijí při navrhování dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků;\nd)\nodpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality;\ne)\npřezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;\nf)\nzáznamů o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;\ng)\nprostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku a nad efektivním fungováním systému kvality.\n3.3.   Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím relevantní harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.\nAudit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách, kde jsou dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky navrhovány, vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny.\nAuditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v oblasti lanových drah a technologií daných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení.\nAuditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1, aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provést všechna nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s těmito požadavky.\nOznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n3.4.   Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.\n3.5.   Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.\nOznámený subjekt všechny navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2 nebo zda je třeba nové posouzení.\nSvé rozhodnutí oznámí výrobci nebo zplnomocněnému zástupci. Oznámení musí obsahovat závěry posouzení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n3.6.   Přezkoumání návrhu\n3.6.1.\nVýrobce podá žádost o přezkoumání návrhu oznámenému subjektu uvedenému v bodě 3.1.\n3.6.2.\nŽádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a musí umožňovat posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\nŽádost zahrnuje:\na)\njméno a adresu výrobce;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\ntechnickou dokumentaci popsanou v příloze VIII.\n3.6.3.\nOznámený subjekt žádost přezkoumá a v případě, že návrh splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, vydá výrobci certifikát EU přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného návrhu. K certifikátu může být připojena jedna nebo více příloh.\nTento certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující posoudit, zda jsou vyrobené dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky ve shodě s přezkoumaným návrhem, a v příslušných případech provést kontrolu za provozu.\nPokud návrh nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoumání návrhu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.\n3.6.4.\nOznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které naznačují, že schválený typ již nemusí být v souladu s použitelnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.\nVýrobce informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, o všech úpravách schváleného návrhu, které mohou ovlivnit shodu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy musí oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, dodatečně schválit formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoumání návrhu.\n3.6.5.\nKaždý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o certifikátech EU přezkoumání návrhu a/nebo jakýchkoli dodatcích k nim, které vydal, nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam certifikátů a/nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoumání návrhu a/nebo dodatcích k nim, které odmítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech a/nebo dodatcích k nim, které vydal.\nKomise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na základě žádosti obdržet kopii certifikátů EU přezkoumání návrhu a/nebo dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na základě žádosti obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání provedených oznámeným subjektem.\nDo uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoumání návrhu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.\n3.6.6.\nVýrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.\n4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt\n4.1.   Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.\n4.2.   Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:\na)\ndokumentaci systému kvality;\nb)\nzáznamy o kvalitě požadované v části systému kvality týkající se navrhování, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd.;\nc)\nzáznamy o kvalitě požadované ve výrobní části systému kvality, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.\n4.3.   Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení.\n4.4.   Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené návštěvy.\nPři těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky provedeny.\n5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 umístí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.\n5.2.   Výrobce vypracuje pro každý model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, pro nějž bylo vypracováno, a také číslo certifikátu EU přezkoumání návrhu.\nKopie prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.\n6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh:\na)\ntechnickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. c);\nb)\ndokumentaci týkající se sytému kvality uvedenou v bodě 3.1 písm. d);\nc)\ninformace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;\nd)\nrozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.3, 3.5, 4.3 a 4.4.\n7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil či odejmul, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.\nOznámený subjekt poskytne Komisi a členským státům na žádost kopii rozhodnutí o schválení systému kvality, které nebo která vydal.\nOznámený subjekt uchová kopii rozhodnutí o schválení systému kvality, které nebo která vydal, jejich přílohy a dodatky, jakož i technickou dokumentaci po dobu třiceti let od data vydání rozhodnutí.\n8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.6.4., 3.6.6., 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\nPŘÍLOHA VIII\nTECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY:\n1.\nTechnická dokumentace umožňuje posouzení shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace upřesňuje platné požadavky a v míře nutné pro posuzování shody se vztahuje na navrhování, výrobu a fungování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.\n2.\nTechnická dokumentace obsahuje alespoň tyto prvky:\na)\nvšeobecný popis dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\nb)\nnávrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd. a popisy a vysvětlení nezbytné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\nc)\nseznam harmonizovaných norem podle článku 17, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a pokud tyto harmonizované normy nebyly použity, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, jež byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;\nd)\npodpůrné důkazy o přiměřenosti návrhu, včetně výsledků veškerých konstrukčních výpočtů, kontrol nebo zkoušek provedených výrobcem nebo pro výrobce a souvisejících zpráv;\ne)\nkopie návodu k použití dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;\nf)\nv případě dílčích systémů kopie exemplářů EU prohlášení o shodě pro bezpečnostní prvky použité u dílčího systému.\nPŘÍLOHA IX\nEU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY č. …\n (*)\n1.\nDílčí systém/bezpečnostní prvek nebo model dílčího systému/bezpečnostního prvku (výrobek, typ, šarže, nebo sériové číslo):\n2.\nJméno a adresa výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce:\n3.\nToto prohlášení o shodě se vydává na vlastní odpovědnost výrobce.\n4.\nPředmět prohlášení (identifikace dílčího systému nebo bezpečnostního prvku umožňující jeho vysledování. Je-li to pro účely identifikace dílčího systému nebo bezpečnostního prvku nezbytné, může být jeho součástí obrázek):\n—\npopis dílčího systému nebo bezpečnostního prvku,\n—\nvšechna příslušná ustanovení, se kterými musí být bezpečnostní prvek ve shodě, a především podmínky používání.\n5.\nPředmět prohlášení popsaný v bodu 4 je ve shodě s příslušnými harmonizovanými právními předpisy Unie: …\n6.\nOdkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:\n7.\nOznámený subjekt … (název, adresa, číslo) … provedl … (popis zásahu) … a vydal certifikát/certifikáty: … (podrobnosti včetně data a případně rovněž informace o době trvání a podmínkách jeho platnosti).\n8.\nDalší informace:\nPodepsáno za a jménem: …\n(místo a datum vydání):\n(jméno, funkce) (podpis):\n(*)  Očíslování prohlášení o shodě výrobcem není povinné.\nPŘÍLOHA X\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 2000/9/ES\nToto nařízení\n—\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 2 odst. 1\nČl. 1 odst. 2\nČl. 3 bod 1\nČl. 1 odst. 3\nČl. 3 body 7 až 9\nČl. 1 odst. 4 první pododstavec\nČl. 2 odst. 1\nČl. 1 odst. 4 druhý pododstavec\n—\nČl. 1 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 9 odst. 3\nČl. 1 odst. 5\nČl. 3 body 1 a 3 až 6\nČl. 1 odst. 6\nČl. 2 odst. 2\nČlánek 2\n—\nČl. 3 odst. 1\nČlánek 6\nČl. 3 odst. 2\nČlánek 17\n—\nČl. 3 body 10 až 27\nČlánek 4\nČlánek 8\nČl. 5 odst. 1\nČlánek 4 a čl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 2\nČlánek 5 odst. 4\nČlánek 6\nČlánek 7\nČl. 7 odst. 1 až 3\nČlánky 18 až 21\nČl. 7 odst. 4\nČl. 19 odst. 3\nČlánek 8\nČlánek 4\nČlánek 9\nČlánek 7\nČlánek 10\nČlánky 18 až 21\nČl. 11 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 11 odst. 2\nČl. 9 odst. 4\nČl. 11 odst. 3\n—\nČl. 11 odst. 4\nČl. 5 odst. 1\nČl. 11 odst. 5\nČlánek 7\nČl. 11 odst. 6 a 7\nČl. 9 odst. 2\n—\nČlánky 11 až 16\nČlánek 12\nČl. 9 odst. 4\nČlánek 13\nČl. 10 odst. 1\nČlánek 14\nČlánky 39 až 43\nČlánek 15\nČl. 10 odst. 2\nČlánek 16\nČlánky 22 až 38\nČlánek 17\nČlánek 44\nČlánek 18\nČlánky 20 a 21\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nČl. 21 odst. 3\nČlánek 46\nČlánek 22\nČlánek 48\n—\nČlánek 45\n—\nČlánek 47\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\nPříloha III\nČlánek 8\nPříloha IV\nPříloha IX\nPříloha V\nPřílohy III až VII\nPříloha VI\nPříloha IX\nPříloha VII\nPřílohy III až VII\nPříloha VIII\nČlánek 26\nPříloha IX\nČlánek 20\n—\nPříloha VIII", "summary": "Lanové dráhy pro cestující\nLanové dráhy pro cestující\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/424 – lanové dráhy\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro základní bezpečnostní požadavky, vzhled a konstrukci nových lanových drah přepravujících cestující a jejich uvádění do provozu.\nTato pravidla zajišťují bezpečnost cestujících a umožňují prodej a používání těchto zařízení v celé EU.\nToto nařízení nahrazuje směrnici 2000/9/ES.\nKLÍČOVÉ BODY\nTento právní předpis se vztahuje na nové lanové dráhy*, na změny stávajících lanových drah vyžadující nové schválení a na dílčí systémy* a bezpečnostní prvky* pro lanové dráhy. Všechny musí splňovat základní bezpečnostní požadavky obsažené v příloze II nařízení.\nPříloha II obsahuje základní požadavky, které zahrnují všechny aspekty lanových drah, včetně technických požadavků na údržbu a požadavků na provoz, počínaje rozměry a montáží a konče vlečnými a ovládacími zařízeními.\nVnitrostátní fyzická osoba nebo orgán, které jsou odpovědné za lanové dráhy, musí provést komplexní bezpečnostní analýzu každé plánované lanové dráhy a výsledky zahrnout do bezpečnostní zprávy.\nZemě EU musí:\nzajistit, aby žádná provozovaná lanová dráha nemohla ohrozit zdraví či bezpečnost osob nebo majetku, je-li řádně instalována, udržována a provozována v souladu s předpokládaným účelem,\nstanovit postupy pro schvalování stavby lanových drah, které jsou umístěny na jejím území, a jejich uvádění do provozu,\numožnit, aby lanové dráhy zůstaly v provozu pouze za předpokladu, že splňují podmínky v bezpečnostní zprávě.\nVýrobci dílčích systémů a bezpečnostních prvků musí:\nzajistit, aby jejich systémy a prvky byly navrhovány a vyráběny v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II,\nuchovávat technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 30 let,\ndát svým výrobkům identifikovatelný typ, sérii či sériové číslo,\nuvést své kontaktní údaje,\nposkytnout snadno srozumitelné informace o používání a bezpečnosti,\nneprodleně informovat vnitrostátní orgány, pokud některý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko.\nPovinnosti mají i dovozci a distributoři, kteří musí zajistit, aby dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky splňovaly základní požadavky.\nZemě EU informují Evropskou komisi o různých subjektech, které jsou oprávněny provádět testy pro posouzení shody.\nKomise organizuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány.\nZemě EU musí do 21. března 2018 zavést sankce za jakákoli porušení tohoto právního předpisu.\nPrávní předpis se nevztahuje na:\nvýtahy zahrnuté do zvláštního právního předpisu EU (směrnice 2014/33/EU),\nlanové dráhy z období před 1. lednem 1986, které jsou stále provozovány a které byly státy zařazeny do kategorie historických, kulturních nebo památkových drah a neprošly významnými změnami, pokud jde o vzhled nebo konstrukci, včetně dílčích systémů a bezpečnostních prvků pro ně zvlášť navržených,\ndráhy určené pro zemědělské nebo lesnické účely,\nlanové dráhy pro obsluhu horských přístřešků a chat určené pouze pro přepravu zboží a konkrétně určených osob,\nzařízení určená pro volnočasové a zábavní aktivity,\ndůlní těžní zařízení a průmyslová zařízení,\nzařízení pohybující se po vodě.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE\n              \nPoužije se od 21. dubna 2018, s výjimkou některých článků, které se z velké části zabývají subjekty zapojenými do oznamování a postupy oznamování. Ty se používají od 21. října 2016.\nKONTEXT\nPrávní předpis se vztahuje na visuté dráhy, pozemní lanové dráhy a sedačkové lanové dráhy, zejména v turistických střediscích ve vysokých nadmořských výškách a městských přepravních a sportovních zařízeních.\nTažení lanem a doprava osob jsou dvě zásadní kritéria při určování toho, zda se na lanovou dráhu vztahuje toto nařízení.\nVíce informací je k dispozici zde:\nLanové dráhy na internetových stránkách Evropské komise.\n* KLÍČOVÉ POJMY\n              \nLanová dráha: celý systém postavený na určitém místě, sestávající z infrastruktury a z dílčích systémů, za účelem dopravy osob.\nDílčí systém: jednotlivé systémy nebo jejich kombinace, které jsou určené k zabudování do lanových drah, například napínací zařízení, závěs a elektrotechnické zařízení.\nBezpečnostní prvek: každý prvek zařízení nebo každý přístroj určený k použití u dílčího systému nebo lanové dráhy za účelem zajištění bezpečnostní funkce.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1–50)\nPoslední aktualizace 13.12.2016"}
{"celex_id": "32019L0882", "reference": "7.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 151/70\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/882\nze dne 17. dubna 2019\no požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nÚčelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že odstraní překážky volného pohybu některých přístupných výrobků a služeb vyplývající z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech a vzniku těchto překážek předchází. Zvýšila by se tím dostupnost přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu a zlepšila přístupnost relevantních informací.\n(2)\nPoptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet osob se zdravotním postižením podle prognóz výrazně poroste. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vytvořit společnost více podporující začlenění a usnadňuje osobám se zdravotním postižením nezávislý život. V této souvislosti je zapotřebí mít na paměti, že výskyt zdravotního postižení je v Unii častější u žen než u mužů.\n(3)\nTato směrnice vymezuje osoby se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením přijatou dne 13. prosince 2006 (dále jen „úmluva OSN“), jíž je Unie stranou od 21. ledna 2011 a kterou ratifikovaly všechny členské státy. Úmluva OSN stanoví, že „osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními“. Tato směrnice podporuje plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepšuje přístup k běžným výrobkům a službám, jež díky svému výchozímu návrhu či koncepci nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.\n(4)\nTato směrnice by rovněž byla přínosem pro další osoby s funkčním omezením, jako jsou starší lidé, těhotné ženy nebo cestující se zavazadly. Pojem „osoby s funkčním omezením“ podle této směrnice zahrnuje osoby, které mají trvalé nebo dočasné fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, postižení související s věkem nebo jiné omezení tělesných funkcí nebo struktur, které v interakci s různými překážkami omezuje jejich přístup k výrobkům a službám, což vede k situaci, která vyžaduje přizpůsobení těchto výrobků a služeb jejich zvláštním potřebám.\n(5)\nRozdíly mezi právními a správními předpisy členských států v otázce přístupnosti výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením vytvářejí překážky volného pohybu výrobků a služeb a narušují účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. U některých výrobků a služeb se po vstupu úmluvy OSN v platnost tyto rozdíly v Unii pravděpodobně prohloubí. Obzvláště jsou těmito překážkami dotčeny hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky.\n(6)\nRozdíly ve vnitrostátních požadavcích na přístupnost odrazují zejména podnikatele, malé a střední podniky a mikropodniky od podnikání mimo jejich vlastní domácí trhy. Vnitrostátní, či dokonce regionální nebo místní požadavky na přístupnost, které členské státy zavedly, se v současné době liší co do rozsahu i míry podrobnosti. Tyto rozdíly mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a růst, a to kvůli dodatečným nákladům vzniklým při vývoji a uvádění přístupných výrobků a služeb na jednotlivé vnitrostátní trhy.\n(7)\nSpotřebitelé přístupných výrobků a služeb a podpůrných technologií se potýkají s vysokými cenami, které jsou důsledkem omezené hospodářské soutěže mezi dodavateli. Roztříštěnost vnitrostátních předpisů snižuje potenciální přínos, který by přineslo sdílení zkušeností s reakcí na společenský a technologický vývoj s partnery na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.\n(8)\nSbližování vnitrostátních opatření na úrovni Unie je proto nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, aby se ukončila roztříštěnost trhu s přístupnými výrobky a službami, aby se vytvořily úspory z rozsahu, aby se usnadnil přeshraniční obchod a mobilita, jakož i aby se pomohlo hospodářským subjektům soustředit zdroje na inovace, a nikoli na pokrytí nákladů spojených s roztříštěnými právními předpisy v Unii.\n(9)\nVýhody harmonizace požadavků na přístupnost pro vnitřní trh prokázalo uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU (3) týkající se výtahů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 (4) v oblasti dopravy.\n(10)\nV prohlášení č. 22 o osobách se zdravotním postižením připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců vlád členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie zohlední orgány Unie potřeby osob se zdravotním postižením.\n(11)\nHlavním cílem sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvaného „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos propojeného jednotného digitálního trhu, a tím usnadnit obchodování a podpořit zaměstnanost v Unii. Spotřebitelé v Unii dosud nemohou plně využít cen a možností výběru, které jednotný trh může nabídnout, neboť přeshraniční online transakce jsou stále velmi omezené. Roztříštěnost rovněž omezuje poptávku po přeshraničních transakcích v elektronickém obchodu. Je také zapotřebí koordinovaná akce k zajištění toho, aby elektronický obsah, služby elektronických komunikací a přístup k audiovizuálním mediálním službám byly plně dostupné osobám se zdravotním postižením. Proto je nezbytné harmonizovat požadavky na přístupnost na jednotném digitálním trhu a zajistit, aby jeho výhod mohli využívat všichni občané Unie, bez ohledu na své schopnosti.\n(12)\nPoté, co se Unie stala smluvní stranou úmluvy OSN, stala se ustanovení této úmluvy nedílnou součástí právního řádu Unie a jsou závazná pro orgány Unie i pro členské státy.\n(13)\nÚmluva OSN požaduje, aby její strany přijaly příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními, k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech. Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením poukázal na potřebu vytvořit legislativní rámec, který bude obsahovat konkrétní, vymahatelná a časově vázaná kritéria umožňující sledovat postupnou realizaci přístupnosti.\n(14)\nÚmluva OSN vyzývá své strany, aby prováděly nebo podporovaly výzkum a vývoj a podporovaly dostupnost a využití nových technologií, včetně informačních a komunikačních technologií, kompenzačních pomůcek, zařízení a podpůrných technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Úmluva OSN rovněž vyzývá k upřednostňování cenově dostupných technologií.\n(15)\nVstupem úmluvy OSN v platnost v právních řádech členských států vyvstává nutnost přijmout další vnitrostátní předpisy v oblasti přístupnosti výrobků a služeb. Bez opatření na úrovni Unie by tyto předpisy dále prohlubovaly rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států.\n(16)\nProto je nezbytné usnadnit provádění úmluvy OSN v Unii stanovením společných pravidel Unie. Tato směrnice také pomáhá členským státům v jejich úsilí dostát svým národním závazkům, jakož i povinnostem, jež pro ně vyplývají z úmluvy OSN, pokud jde o přístupnost, harmonizovaným způsobem.\n(17)\nSdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ identifikuje v souladu s úmluvou OSN přístupnost jako jednu z osmi oblastí, kde je potřeba podniknout kroky, uvádí, že je základním předpokladem pro zapojení do společnosti, a klade si za cíl zajistit přístupnost výrobků a služeb.\n(18)\nUrčení výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, vychází z šetření provedeného při přípravě posouzení dopadů, které identifikovalo výrobky a služby významné pro osoby se zdravotním postižením, pro něž členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou rozdílné vnitrostátní požadavky na přístupnost, jež narušují fungování vnitřního trhu.\n(19)\nV zájmu zajištění přístupnosti služeb spadajících do oblasti působnosti této směrnice by se na výrobky používané při poskytování těchto služeb, s nimiž spotřebitel přichází do styku, měly rovněž vztahovat použitelné požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.\n(20)\nPřístupnost služby by neměla být ohrožena ani v případě, že je k této službě nebo její části smluvně zavázána třetí strana, a poskytovatelé této služby by měli plnit povinnosti stanovené v této směrnici. Poskytovatelé služeb by rovněž měli zajistit řádnou a soustavnou odbornou přípravu svých pracovníků, tak aby zajistili, že se vyznají ve způsobech používání přístupných výrobků a služeb. Odborná příprava by měla zahrnovat otázky, jako je poskytování informací, poradenství a reklama.\n(21)\nPožadavky na přístupnost by měly být zavedeny takovým způsobem, aby představovaly pro hospodářské subjekty a členské státy co nejmenší zátěž.\n(22)\nJe nezbytné upřesnit požadavky na přístupnost pro uvádění výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, na trh, aby se zajistil jejich volný pohyb na vnitřním trhu.\n(23)\nTato směrnice by měla zavést povinné funkční požadavky na přístupnost, které by měly být vyjádřeny formou obecných cílů. Tyto požadavky by měly být dostatečně přesné, aby zakládaly právně závazné povinnosti, a dostatečně podrobné, aby umožňovaly posouzení shody k zajištění řádného fungování vnitřního trhu pro dotčené výrobky a služby, měly by však ponechávat určitý stupeň flexibility, aby byly možné inovace.\n(24)\nTato směrnice obsahuje řadu kritérií funkčnosti týkajících se způsobů fungování výrobků a služeb. Tato kritéria by neměla představovat obecnou alternativu k požadavkům na přístupnost stanoveným v této směrnici, ale měla by se používat pouze za velmi specifických okolností. Tato kritéria by se měla vztahovat na specifické funkce nebo vlastnosti výrobků nebo služeb s cílem zajistit jejich přístupnost, pokud se požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici nevztahují na jednu či více těchto specifických funkcí nebo vlastností. Navíc v případě, že požadavek na přístupnost obsahuje specifické technické požadavky a výrobek nebo služba nabízejí alternativní technické řešení těchto technických požadavků, by toto alternativní technické řešení stále mělo být v souladu se souvisejícími požadavky na přístupnost a jeho výsledkem by měla být za použití příslušných kritérií funkčnosti rovnocenná či lepší přístupnost.\n(25)\nTato směrnice by se měla vztahovat na hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele. Aby tyto systémy mohly fungovat přístupným způsobem, měly by být přístupné i jejich operační systémy. Tyto hardwarové počítačové systémy se vyznačují multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a jsou určeny k ovládání spotřebiteli. Mezi takové hardwarové počítačové systémy patří osobní počítače včetně stolních počítačů, notebooky, chytré telefony a tablety. Specializované počítače začleněné ve výrobcích spotřební elektroniky pak hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele nepředstavují. Tato směrnice by se neměla na individuálním základě vztahovat na jednotlivé komponenty se specifickými funkcemi, jako jsou například základní deska nebo paměťový čip, které v takovém systému jsou nebo mohou být používány.\n(26)\nDo oblasti působnosti této směrnice by měly rovněž spadat platební terminály včetně jejich hardwaru i softwaru a určité interaktivní samoobslužné terminály včetně jejich hardwaru i softwaru, určené k využití při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, například bankomaty, automaty pro výdej fyzických lístků a jízdenek opravňujících k přístupu ke službám, jako jsou automaty na výdej jízdenek či letenek, automaty na výdej lístků s pořadovým číslem v bankách, odbavovací automaty a interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, včetně interaktivních informačních obrazovek.\n(27)\nZ oblasti působnosti této směrnice by však měly být vyloučeny určité interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, jelikož tyto terminály tvoří součást těchto vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, na něž se tato směrnice nevztahuje.\n(28)\nTato směrnice by se měla rovněž vztahovat na služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (5). V současnosti jsou opatření přijímaná členskými státy k umožnění přístupu osobám se zdravotním postižením odlišná a nejsou na celém vnitřním trhu harmonizována. Zajištění uplatňování stejných požadavků na přístupnost v celé Unii povede k úsporám z rozsahu na straně hospodářských subjektů, které působí ve více než jednom členském státě, a usnadní účinný přístup osobám se zdravotním postižením v jejich vlastních členských státech i při cestování mezi členskými státy. Za účelem přístupnosti elektronických komunikací včetně tísňových komunikací by poskytovatelé měli kromě hlasu poskytnout text v reálném čase a služby úplné konverzace, poskytují-li video, a zajistit synchronizaci všech těchto komunikačních prostředků. Kromě splnění požadavků stanovených v této směrnici, v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, by členské státy měly mít možnost určit poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením.\n(29)\nTato směrnice harmonizuje požadavky na přístupnost u služeb elektronických komunikací a souvisejících výrobků a doplňuje směrnici (EU) 2018/1972, jež stanoví požadavky na rovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Směrnice (EU) 2018/1972 rovněž stanoví požadavky v rámci povinnosti univerzální služby, které se týkají cenové dostupnosti přístupu k internetu a hlasové komunikace a cenové i obecné dostupnosti souvisejících koncových zařízení a specifických zařízení a služeb pro spotřebitele se zdravotním postižením.\n(30)\nTato směrnice by se rovněž měla vztahovat na koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem, určená pro spotřebitele s předpokládaným primárním použitím pro přístup ke službám elektronických komunikací. Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že uvedená zařízení zahrnují zařízení, které je používáno jako součást konfigurace při získávání přístupu k službám elektronických komunikací, např. router nebo modem.\n(31)\nPro účely této směrnice by přístup k audiovizuálním mediálním službám měl znamenat skutečnost, že přístup k audiovizuálnímu obsahu je přístupný, stejně jako mechanismy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují použití jejich podpůrných technologií. Služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám by mohly zahrnovat internetové stránky, online aplikace, aplikace na bázi set-top boxů, aplikace ke stažení, služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací a související přehrávače médií, jakož i televizní služby s internetem. Přístupnost audiovizuálních mediálních služeb upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (6) a to s výjimkou elektronických programových průvodců (EPG), které jsou začleněny do definice služeb poskytujících přístup k audiovizuálním mediálním službám, na něž se vztahuje tato směrnice.\n(32)\nCo se týče služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících, měla by se tato směrnice vztahovat mimo jiné na poskytování informací o dopravních službách včetně cestovních informací v reálném čase poskytovaných prostřednictvím internetových stránek, služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, interaktivních informačních obrazovkách a interaktivních samoobslužných terminálech, jež cestující se zdravotním postižením k cestování potřebují. Tyto informace by mohly zahrnovat informace o produktech a službách přepravy cestujících nabízených poskytovatelem služeb, informace před cestou, informace během cesty a informace poskytované v případě, že je spoj zrušen nebo je jeho odjezd opožděn. Mezi další informace by mohly patřit také informace o cenách a zvýhodněných nabídkách.\n(33)\nTato směrnice by se měla rovněž vztahovat na internetové stránky, služby poskytované na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací vyvinutých či poskytovaných provozovateli služeb přepravy cestujících, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, či jejich jménem, služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek, elektronické lístky a jízdenky a interaktivní samoobslužné terminály.\n(34)\nVymezení oblasti působnosti této směrnice, pokud jde o leteckou, autobusovou, železniční a vodní přepravu cestujících, by mělo vycházet ze stávajících odvětvových právních předpisů upravujících práva cestujících. V případě některých druhů dopravních služeb, na něž se tato směrnice nevztahuje, by členské státy měly vybízet poskytovatele služeb ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.\n(35)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (7) již stanoví povinnosti subjektů veřejného sektoru, které poskytují dopravní služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy, učinit své internetové stránky přístupnými. Tato směrnice stanoví výjimky pro mikropodniky, které poskytují služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy. Navíc tato směrnice obsahuje povinnosti ohledně zajištění přístupnosti internetových stránek elektronického obchodování. Jelikož tato směrnice ukládá velké většině soukromých poskytovatelů dopravních služeb povinnost zpřístupnit své internetové stránky při online prodeji lístků a jízdenek, není nutné zavádět do ní další požadavky na internetové stránky poskytovatelů služeb městské a příměstské dopravy a poskytovatelů služeb regionální dopravy.\n(36)\nNěkteré prvky požadavků na přístupnost, zejména v souvislosti s poskytováním informací podle této směrnice, jsou již upraveny stávajícími právními předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících. Patří mezi ně prvky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (8), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 (9), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 (12). Patří sem i příslušné akty přijaté na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (13). V zájmu zajištění konzistentnosti právní úpravy by se měly požadavky na přístupnost stanovené ve zmíněných nařízeních a aktech uplatňovat jako doposud. Stávající požadavky by však byly doplněny o dodatečné požadavky stanovené touto směrnicí, jež zlepší fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy a budou představovat zlepšení ve prospěch osob se zdravotním postižením.\n(37)\nTato směrnice by se neměla vztahovat na některé prvky dopravních služeb, pokud jsou poskytovány mimo území členských států, a to ani v případě, že služba směřuje na trh Unie. V případě těchto prvků by provozovatelé služeb přepravy cestujících měli mít pouze povinnost zajistit splnění požadavků stanovených v této směrnici v té části služby, která je nabízena na území Unie. V případě letecké přepravy by však letečtí dopravci v Unii měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici též na letech odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi a letících na letiště nacházející se na území členského státu. Dále by všichni letečtí dopravci včetně těch, kteří nemají v Unii licenci, měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici v případech, kdy lety odlétají z území Unie a přilétají na území třetí země.\n(38)\nMěstské orgány by měly být vybízeny k tomu, aby začlenily bezbariérovou přístupnost ke službám městské dopravy do svých plánů udržitelné městské mobility a pravidelně zveřejňovaly seznamy osvědčených postupů týkajících se bezbariérové přístupnosti k městské hromadné dopravě a mobilitě.\n(39)\nCílem právních předpisů Unie týkajících se bankovních a finančních služeb je ochrana spotřebitelů těchto služeb a jejich informovanost po celé Unii, tyto předpisy však nezahrnují požadavky na přístupnost. S cílem umožnit osobám se zdravotním postižením využívat tyto služby v celé Unii, a to i podle možností prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, činit informovaná rozhodnutí a dodat jim pocit jistoty, že jsou dostatečně chráněny za rovnocenných podmínek jako ostatní spotřebitelé, jakož i zajistit rovné podmínky pro poskytovatele služeb, by tato směrnice měla stanovit obecné požadavky na přístupnost určitých bankovních a finančních služeb poskytovaných spotřebitelům.\n(40)\nPříslušné požadavky na přístupnost by se měly vztahovat také na metody identifikace, elektronické podpisy a platební služby, jelikož jsou k realizaci spotřebitelských bankovních transakcí nezbytné.\n(41)\nSoubory elektronických knih jsou založeny na elektronickém počítačovém kódování, jež umožňuje oběh povětšinou textových a grafických děl a nahlížení do nich. Stupeň přesnosti tohoto kódování určuje přístupnost souborů elektronických knih, zejména pokud jde o kvalifikaci jednotlivých podstatných prvků díla a standardizovaný popis jeho struktury. Interoperabilita by měla, co se týče přístupnosti, optimalizovat kompatibilitu těchto souborů s uživatelskými aplikacemi a současnými i budoucími podpůrnými technologiemi. Specifické vlastnosti zvláštních publikací, jako jsou komiksy, knihy pro děti a knihy o umění, by se měly zohlednit v souvislosti se všemi použitelnými požadavky na přístupnost. Rozdílné požadavky na přístupnost v členských státech by vydavatelům a dalším hospodářským subjektům ztěžovaly využívání výhod vnitřního trhu, mohly by způsobit problémy s interoperabilitou čteček elektronických knih a omezovaly by přístup spotřebitelům se zdravotním postižením. V souvislosti s elektronickými knihami by pojem poskytovatel služeb mohl zahrnovat vydavatele a další hospodářské subjekty zapojené do jejich distribuce.\nJe zapotřebí poznamenat, že osoby se zdravotním postižením i nadále čelí překážkám při přístupu k obsahu chráněnému autorským právem a právy s ním souvisejícími a že již byla přijata určitá opatření k nápravě této situace, například přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 (15), a v budoucnu by mohla být v tomto ohledu přijata další opatření Unie.\n(42)\nTato směrnice vymezuje služby elektronického obchodování jako službu poskytovanou na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Pro účely této definice se slovy „na dálku“ rozumí skutečnost, že je služba poskytována bez současné přítomnosti stran; slovy „elektronickými prostředky“ se rozumí skutečnost, že je služba odeslána z výchozího místa a přijata v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a odeslána, přenesena nebo přijata jako celek drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky; slovy „na individuální žádost spotřebitele“ se rozumí skutečnost, že je služba poskytována na individuální žádost. Vzhledem ke zvýšenému významu služeb elektronického obchodování a jejich vysoce technické povaze je důležité stanovit harmonizované požadavky na jejich přístupnost.\n(43)\nPovinnosti týkající se přístupnosti služeb elektronického obchodování, stanovené v této směrnici, by se měly vztahovat na online prodej veškerých výrobků nebo služeb, a měly by se proto rovněž vztahovat na prodej výrobků nebo služeb, jež jsou samy o sobě předmětem této směrnice.\n(44)\nPřijetím opatření týkajících se přístupnosti příjmu tísňových komunikací by neměla být dotčena ani ovlivněna organizace tísňových služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.\n(45)\nPodle směrnice (EU) 2018/1972 mají členské státy zajistit, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli rovnocenný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňových komunikací jako ostatní koncoví uživatelé, a to v souladu s právem Unie, jímž se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. Komise a vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mají přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli při cestách v jiném členském státě přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné bez předchozí registrace. Účelem těchto opatření by mělo být zajištění interoperability mezi všemi členskými státy a měla by v nejvyšší možné míře vycházet z evropských norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39 směrnice (EU) 2018/1972. Tato opatření nemají členským státům bránit v přijímání dalších požadavků směřujících k plnění cílů stanovených v uvedené směrnici. Jako alternativní řešení ke splnění požadavků na přístupnost, pokud jde o příjem tísňových komunikací uživatelů se zdravotním postižením, které stanoví tato směrnice, by členské státy měly mít možnost určit třetí stranu jako poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením ke komunikaci s centrem tísňové komunikace, dokud nebudou tato centra tísňové komunikace schopna využívat k zajištění přístupnosti příjmu tísňových komunikací služby elektronických komunikací prostřednictvím internetových protokolů. Povinnosti stanovené v této směrnici by se v žádném případě neměly chápat tak, že omezují či snižují povinnosti učené na podporu koncových uživatelů se zdravotním postižením, včetně zajištění rovnocenného přístupu ke službám elektronických komunikací a k tísňovým službám, a povinností týkajících se přístupnosti, jak stanoví směrnice (EU) 2018/1972.\n(46)\nSměrnice (EU) 2016/2102 stanoví požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a další související aspekty, zejména požadavky týkající se souladu příslušných internetových stránek a mobilních aplikací s předpisy. Uvedená směrnice však obsahuje zvláštní seznam výjimek. Podobné výjimky jsou relevantní i pro tuto směrnici. Některé činnosti, které se uskutečňují prostřednictvím internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, jako služby přepravy cestujících nebo služby elektronického obchodování, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, by měly navíc splňovat použitelné požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, aby se zajistilo, že online prodej výrobků a služeb bude přístupný osobám se zdravotním postižením bez ohledu na to, zda je prodejce veřejný nebo soukromý hospodářský subjekt. Požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by měly být sladěny s požadavky směrnice (EU) 2016/2102, a to i přes odlišnosti týkající se například sledování, podávání zpráv a prosazování.\n(47)\nPřístupnost internetových stránek a mobilních aplikací je založena na čtyřech zásadách, na nichž staví směrnice (EU) 2016/2102: vnímatelnost, což znamená, že informace a prvky uživatelského rozhraní musí být uživatelům prezentovány tak, aby je byli uživatelé schopni vnímat; ovladatelnost, která znamená, že prvky uživatelského rozhraní a navigace musí být ovladatelné; srozumitelnost, která znamená, že informace a ovládání uživatelského rozhraní musí být srozumitelné, a stabilita, která znamená, že obsah musí být dostatečně stabilní tak, aby mohl být spolehlivě interpretován širokou škálou uživatelských aplikací, včetně podpůrných technologií. Tyto zásady jsou důležité rovněž pro tuto směrnici.\n(48)\nČlenské státy by měly přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby výrobky a služby, na které se vztahuje tato směrnice, splňovaly použitelné požadavky na přístupnost a aby jejich volný pohyb v Unii nebyl znemožněn z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost.\n(49)\nV některých situacích by společné požadavky na přístupnost zastavěného prostředí usnadnily volný pohyb souvisejících služeb a osob se zdravotním postižením. Tato směrnice by tudíž členským státům měla umožňovat zahrnout zastavěné prostředí používané při poskytování služeb do oblasti působnosti této směrnice, a zajistit tak splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze III.\n(50)\nPřístupnosti by mělo být dosaženo systematickým odstraňováním překážek a předcházením jejich vzniku, pokud možno prostřednictvím konceptu „univerzální design“ či „design pro všechny“, jenž přispívá k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Podle úmluvy OSN tento přístup znamená „navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu“. Podle úmluvy OSN „ „univerzální design“ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí“. Přístupnost by dále neměla vylučovat poskytování přiměřených úprav, vyžaduje-li to právo Unie či vnitrostátní právo Unie. Přístupnost a univerzální design by měly být vykládány v souladu s obecným komentářem č. 2(2014) k článku 9: Přístupnost, kterou vypracoval Výbor pro práva osob se zdravotním postižením.\n(51)\nVýrobky nebo služby spadající do oblasti působnosti této směrnice automaticky nespadají do oblasti působnosti směrnice Rady 93/42/EHS (16). Některé podpůrné technologie, jež jsou zdravotnickými prostředky, však do oblasti působnosti uvedené směrnice spadat mohou.\n(52)\nVětšinu pracovních míst v EU zajišťují malé a střední podniky a mikropodniky. Mají zásadní význam pro budoucí růst, velmi často však narážejí na překážky a problémy, které jim brání rozvíjet výrobky nebo služby, zejména v přeshraničním kontextu. Je proto nezbytné, aby se práce malých a středních podniků a mikropodniků usnadnila harmonizací vnitrostátních předpisů v oblasti přístupnosti, avšak při zachování nezbytných záruk.\n(53)\nAby mohly mikropodniky a malé a střední podniky požívat výhod této směrnice, musí skutečně splňovat požadavky doporučení Komise 2003/361/ES (17) a příslušné judikatury, jejichž cílem je zabránit obcházení jeho pravidel.\n(54)\nV zájmu zajištění slučitelnosti práva Unie by tato směrnice měla vycházet z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (18), neboť se týká výrobků, které již spadají do působnosti jiných aktů Unie, přičemž by měly být uznány zvláštní rysy požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.\n(55)\nVšechny hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti této směrnice a zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly zajistit, aby na trh dodávaly pouze výrobky, které jsou ve shodě s touto směrnicí. Totéž by mělo platit pro hospodářské subjekty poskytující služby. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností podle role, kterou mají jednotlivé hospodářské subjekty v dodavatelském a distribučním procesu.\n(56)\nOdpovědnost za soulad výrobků a služeb s právními předpisy by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany přístupnosti i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.\n(57)\nPovinnosti stanovené v této směrnici by se měly ve stejné míře použít na hospodářské subjekty z veřejného i soukromého sektoru.\n(58)\nVýrobce může díky svým podrobným znalostem procesu navrhování a výroby nejlépe provést celkový postup posuzování shody. Ačkoli odpovědnost za shodu výrobků nese výrobce, orgány dozoru nad trhem by měly hrát klíčovou úlohu při kontrole, zda jsou výrobky dodávané v Unii na trh vyrobeny v souladu s právem Unie.\n(59)\nDovozci a distributoři by měli být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by se aktivně účastnit tím, že budou poskytovat příslušným orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.\n(60)\nDovozci by měli zajistit, aby výrobky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky této směrnice, a zejména aby u nich jejich výrobci provedli náležitý postup posouzení shody.\n(61)\nPři uvádění výrobku na trh by měli dovozci uvést na výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat.\n(62)\nDistributoři by měli zajistit, aby při nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivnili soulad výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.\n(63)\nKaždý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo výrobek, jenž byl na trh již uveden, upraví tak, že to může ovlivnit soulad s použitelnými požadavky, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.\n(64)\nPožadavky na přístupnost by se z důvodů přiměřenosti měly uplatňovat pouze v rozsahu, v jakém dotčenému hospodářskému subjektu nezpůsobují nepřiměřenou zátěž nebo nevyžadují významnou změnu výrobků a služeb, která by měla za následek zásadní změnu z hlediska této směrnice. Měly by však být zavedeny kontrolní mechanismy, kterými by se ověřila oprávněnost výjimky z uplatňování požadavků na přístupnost.\n(65)\nTato směrnice by měla dodržovat pravidla zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a měla by zohledňovat administrativní zátěž, které malé a střední podniky čelí. Spíše než obecné výjimky a odchylky pro tyto podniky by měla stanovit méně striktní pravidla posuzování shody a měla by zavést ochranné doložky pro hospodářské subjekty. V důsledku toho by při stanovení pravidel pro výběr a provádění nejvhodnějších postupů posuzování shody měla být situace malých a středních podniků zohledněna a povinnost posuzovat shodu požadavků na přístupnost by měla být omezena tak, aby pro malé a střední podniky nepředstavovala nepřiměřenou zátěž. Orgány dozoru nad trhem by navíc měly působit přiměřeně podle velikosti podniků a podle toho, zda se jedná o výrobky v malých sériích nebo o nesériovou výrobu, neměly by malým a středním podnikům vytvářet překážky a neměly by ohrožovat ochranu veřejného zájmu.\n(66)\nPokud by soulad s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici kladl na hospodářské subjekty nepřiměřenou zátěž, měly by tyto hospodářské subjekty mít ve výjimečných případech povinnost plnit tyto požadavky pouze v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. V takovýchto řádně odůvodněných případech by pro hospodářský subjekt nebylo rozumně možné plně uplatňovat jeden či více požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici. Hospodářský subjekt by však měl službu či výrobek spadající do oblasti působnosti této směrnice v co nejvyšší možné míře zpřístupnit za uplatnění těchto požadavků v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. Ty požadavky na přístupnost, jež hospodářský subjekt nepovažoval za kladoucí nepřiměřenou zátěž, by se měly plně uplatnit. Výjimky z povinnosti splnit jeden či více požadavků na přístupnost uplatněné z důvodu nepřiměřené zátěže, kterou představují, by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k omezení této zátěže v souvislosti s dotčeným výrobkem či službou v každém jednotlivém případě. Za opatření, jež by kladla nepřiměřenou zátěž, by měla být chápána opatření, jež by hospodářskému subjektu způsobila dodatečnou nadměrnou organizační či finanční zátěž, přičemž se zohledňuje pravděpodobný výsledný přínos pro osoby se zdravotním postižením v souladu s kritérii stanovenými v této směrnici. Na základě těchto úvah by měla být vymezena kritéria s cílem umožnit hospodářským subjektům i příslušným orgánům porovnat různé situace a systematicky posuzovat případnou existenci nepřiměřené zátěže. Při posuzování rozsahu, v jakém nemohou být požadavky splněny, neboť by kladly nepřiměřenou zátěž, by měly být vzaty v úvahu pouze legitimní důvody. Nemělo by mezi ně patřit nedostatečné určení priorit ani nedostatek času nebo znalostí.\n(67)\nPři celkovém posuzování nepřiměřené zátěže by se mělo použít kritérií stanovených v příloze VI. Posouzení nepřiměřené zátěže by měl hospodářský subjekt zdokumentovat s přihlédnutím k příslušným kritériím. Poskytovatelé služeb by měli vždy alespoň po pěti letech posouzení nepřiměřené zátěže znovu vyhodnotit.\n(68)\nHospodářský subjekt by měl informovat příslušné orgány, že se odvolává na ustanovení této směrnice týkající se zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Hospodářský subjekt by měl poskytovat kopii posouzení s vysvětlením, proč jeho výrobek či služba nejsou plně přístupné, a důkazy nepřiměřené zátěže nebo zásadní změny pouze na žádost příslušných orgánů.\n(69)\nPokud poskytovatel služeb na základě požadovaného posouzení dospěje k závěru, že požadavek, aby všechny samoobslužné terminály využívané při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovaly požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, by kladl nepřiměřenou zátěž, měl by tyto požadavky přesto uplatňovat v rozsahu, v jakém mu nepřiměřenou zátěž nezpůsobují. Poskytovatelé služeb by tedy měli posoudit rozsah, v jakém by jim omezená úroveň přístupnosti všech samoobslužných terminálů či omezený počet plně přístupných samoobslužných terminálů umožnil vyhnout se nepřiměřené zátěži, která by na ně jinak byla kladena, a měli být mít povinnost splnit požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pouze v tomto rozsahu.\n(70)\nMikropodniky se od všech ostatních podniků odlišují svými omezenými lidskými zdroji, ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy. Zátěž spočívající v plnění požadavků na přístupnost proto v případě mikropodniků vyžaduje obecně větší podíl jejich finančních a lidských zdrojů, než je tomu u jiných podniků, a s větší pravděpodobností představuje nepřiměřenou část nákladů. Významná část nákladů mikropodniků vyplývá z vyplňování či vedení dokumentace a záznamů k prokázání souladu s různými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie. Ačkoli by všechny hospodářské subjekty, na které se vztahuje tato směrnice, měly být schopny posoudit přiměřenost plnění požadavků na přístupnost stanovených v této směrnicí a plnit je pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou nepřiměřené, představoval by již samotný požadavek na takové posouzení ze strany mikropodniků neúměrnou zátěž. Požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici by se proto neměly vztahovat na mikropodniky poskytující služby v oblasti působnosti této směrnice.\n(71)\nPožadavky a povinnosti stanovené v této směrnici ve vztahu k mikropodnikům, které nakládají s výrobky spadajícími do oblasti působnosti této směrnice, by měly být méně přísné, aby se snížila administrativní zátěž.\n(72)\nTřebaže jsou některé mikropodniky osvobozeny od povinností stanovených v této směrnici, všechny mikropodniky by se měly pobízet k tomu, aby vyráběly, dovážely nebo distribuovaly výrobky a poskytovaly služby v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici s cílem zvýšit konkurenceschopnost i potenciál růstu těchto podniků na vnitřním trhu. Členské státy by proto měly v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici mikropodnikům poskytovat pokyny a nástroje.\n(73)\nVšechny hospodářské subjekty by měly při uvádění nebo dodávání výrobků na trh nebo poskytování služeb na trhu jednat odpovědně a plně v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů.\n(74)\nAby se usnadnilo posuzování shody s použitelnými požadavky na přístupnost, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro výrobky a služby, které jsou ve shodě s dobrovolnými harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (19) za účelem vypracování podrobných technických specifikací těchto požadavků. Komise již evropským normalizačním organizacím podala řadu žádostí o normalizaci v oblasti přístupnosti, jako jsou mandáty pro vypracování norem M/376, M/473 a M/420, které by byly relevantní pro přípravu harmonizovaných norem.\n(75)\nNařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro podávání formálních námitek proti harmonizovaným normám, u nichž se má za to, že nesplňují požadavky stanovené v této směrnici.\n(76)\nEvropské normy by měly být tržně orientované a měly by zohledňovat veřejný zájem i politické cíle, které Komise jasně uvede ve své žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předloží jedné či více evropským normalizačním organizacím, a měly by být založeny na konsenzu. V případě, že neexistují harmonizované normy, měla by mít Komise možnost, pokud je to třeba pro účely harmonizace vnitřního trhu, v určitých případech přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace pro požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Využití technických specifikací by mělo být omezeny na tyto případy. Komise by například měla mít možnost přijmout technické specifikace v případě, že proces normalizace je blokován z důvodu chybějícího konsenzu mezi zúčastněnými stranami, nebo v případě, že dojde k nepřiměřeným prodlevám při stanovování harmonizované normy, například proto, že nebylo dosaženo požadované kvality. Komise by měla mezi přijetím žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předložila jedné či více evropských normalizačních organizací, a přijetím technické specifikace týkající se téhož požadavku na přístupnost umožnit dostatek času. Komise by neměla mít možnost přijmout technickou specifikaci, aniž by se předtím pokusila o zavedení požadavku na přístupnost prostřednictvím evropského systému normalizace, ledaže může prokázat, že technické specifikace dodržují požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012.\n(77)\nV zájmu co nejúčinnějšího stanovení harmonizovaných norem a technických specifikací, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pro výrobky a služby, by Komise měla tam, kde je to proveditelné, zapojit evropské zastřešující organizace osob se zdravotním postižením a všechny další relevantní zúčastněné subjekty do tohoto procesu.\n(78)\nV zájmu zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které se požadují k prokázání souladu se všemi použitelnými akty Unie, zpřístupněny v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení své administrativní zátěže by měly mít hospodářské subjekty možnost veškerá příslušná jednotlivá prohlášení o shodě shrnout do jediného EU prohlášení o shodě.\n(79)\nPokud jde o posuzování shody výrobků, měla by tato směrnice vycházet z interního řízení výroby v „modulu A“, který je popsán v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES, jelikož to umožňuje hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že výrobky dodávané na trh splňují požadavky na přístupnost, a zároveň to nezpůsobuje přílišnou zátěž.\n(80)\nPři provádění dozoru nad trhem s výrobky a kontrole souladu služeb by měly orgány rovněž kontrolovat posouzení shody včetně toho, zda byla řádně provedena příslušná posouzení zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Při plnění svých povinností by tak orgány měly činit i ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je a jejich zájmy zastupují.\n(81)\nV případě služeb by informace nezbytné pro posouzení shody s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici měly být uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v rovnocenném dokumentu, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (20).\n(82)\nOznačení CE, které vyjadřuje shodu výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, je viditelným výsledkem celého postupu, jehož součástí je posouzení shody v širším smyslu. Tato směrnice by měla dodržovat obecné zásady, kterými se označení CE řídí a které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (21), kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Kromě vypracování EU prohlášení o shodě by měl výrobce nákladově účinným způsobem informovat spotřebitele o přístupnosti svých výrobků.\n(83)\nV souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 výrobce umístěním označení CE na výrobek prohlašuje, že je výrobek ve shodě se všemi příslušnými požadavky na přístupnost a že za něj výrobce nese plnou odpovědnost.\n(84)\nV souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES jsou členské státy odpovědné za zajištění silného a účinného dozoru nad trhem u výrobků na svém území a měly by svým orgánům dozoru nad trhem přidělit dostatečné pravomoci a zdroje.\n(85)\nČlenské státy by měly kontrolovat, zda jsou u služeb dodržovány povinnosti podle této směrnice, a měly by se zabývat stížnostmi nebo zprávami ohledně jejich nedodržování s cílem zajistit přijetí nápravných opatření.\n(86)\nKomise by mohla ve vhodných případech v konzultaci se zúčastněnými stranami přijmout nezávazné pokyny, jež podpoří koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontrolu souladu služeb. Komise a členské státy by měly mít možnost realizovat iniciativy za účelem sdílení zdrojů a odborných poznatků orgánů.\n(87)\nČlenské státy by měly zajistit, aby orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědné za kontrolu souladu služeb kontrolovaly soulad hospodářských subjektů s kritérii uvedenými v příloze VI podle kapitol VIII a IX. Členské státy by měly mít možnost určit specializovaný subjekt, který bude plnit povinnosti orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb podle této směrnice. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že by pravomoci takového specializovaného subjektu měly být omezeny na oblast působnosti této směrnice nebo některé její části, a to aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle nařízení (ES) č. 765/2008.\n(88)\nMěl by být zaveden ochranný postup, který by se uplatňoval v případě, že se členské státy neshodnou ohledně opatření přijatých členským státem, a na jehož základě by byly zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o výrobky nesplňující požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Tento ochranný postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v případě daných výrobků jednat co nejdříve.\n(89)\nPokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je oprávněné, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizovaných normách nebo technických specifikacích.\n(90)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (22) a 2014/25/EU (23) o zadávání veřejných zakázek, jež stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek a soutěže o návrh u určitých dodávek (výrobků), služeb a prací, vyžadují, aby se technické specifikace u všech veřejných zakázek určených k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky zadavatele, kromě řádně odůvodněných případů vypracovávaly tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo koncepci pro všechny uživatele. Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, tyto směrnice dále vyžadují, aby byly technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncepci pro všechny uživatele, stanoveny odkazem na tento akt. Tato směrnice by měla stanovit závazné požadavky na přístupnost výrobků a služeb, na něž se vztahuje. Pro výrobky a služby, na něž se tato směrnice nevztahuje, požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici závazné nejsou. Využívání těchto požadavků na přístupnost ke splnění příslušných povinností stanovených v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, by však usnadnilo realizaci přístupnosti a přispělo k právní jistotě a sblížení požadavků na přístupnost v celé Unii. Orgánům by nemělo nic bránit v tom, aby stanovily požadavky na přístupnost nad rámec požadavků na přístupnost stanovených v příloze I této směrnice.\n(91)\nTato směrnice by neměla měnit povinnost nebo dobrovolnost ustanovení týkajících se přístupnosti v jiných aktech Unie.\n(92)\nTato směrnice by se měla vztahovat pouze na zadávací řízení, kde již byla zaslána výzva k účasti v soutěži, nebo pokud není výzva k účasti v soutěži stanovena, kde zadavatel zahájil zadávací řízení po dni použitelnosti této směrnice.\n(93)\nV zájmu zajištění řádného uplatňování této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o: další upřesnění požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie; změnu lhůty, během níž mohou hospodářské subjekty uvést jakýkoli další hospodářský subjekt, jenž jim výrobek dodal, nebo jemuž výrobek dodaly; a další upřesnění příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení, zda by splnění požadavků na přístupnost kladlo nepřiměřenou zátěž. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (24). Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.\n(94)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické specifikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25).\n(95)\nČlenské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro zajištění souladu s touto směrnicí, a měly by proto vytvořit vhodné kontrolní mechanismy, mimo jiné dodatečnou kontrolu, kterou budou vykonávat orgány dozoru nad trhem, s cílem ověřit, zda je výjimka z požadavku na přístupnost odůvodněná. Při vyřizování stížností týkajících se přístupnosti by se členské státy měly řídit obecnou zásadou řádné správy; úředníci by především měli mít povinnost zajistit, aby o každé stížnosti bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě.\n(96)\nV zájmu usnadnění jednotného provádění této směrnice by měla Komise zřídit pracovní skupinu sestávající z příslušných orgánů a zúčastněných stran s cílem napomoci výměně informací a osvědčených postupů a poskytovat poradenství. Měla by být podporována spolupráce mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, mimo jiné v zájmu zlepšení soudržnosti při uplatňování ustanovení této směrnice týkajících se požadavků na přístupnost a při sledování, jak se provádí její ustanovení o zásadní změně a nepřiměřené zátěži.\n(97)\nVzhledem k současnému právnímu rámci pro opravné prostředky v oblastech, které upravují směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU, by se ustanovení této směrnice týkající se vymáhání a sankcí neměla použít na zadávací řízení, pro něž platí povinnosti stanovené v této směrnici. Tímto vynětím nejsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající ze Smluv přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zaručily uplatňování a účinnost práva Unie.\n(98)\nSankce by měly být přiměřené ve vztahu k povaze porušení a k okolnostem, aby nesloužily hospodářským subjektům jako alternativní řešení, jak splnit jejich povinnosti zajistit přístupnost jejich produktů nebo služeb.\n(99)\nČlenské státy by měly zajistit, aby byly v souladu s platnými právními předpisy Unie zavedeny alternativní mechanismy řešení sporů, které by umožňovaly řešení jakéhokoli údajného nesouladu s touto směrnicí dříve, než bude podána žaloba k soudu nebo příslušnému správnímu orgánu.\n(100)\nV souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (26) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu jedním či více dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými částmi směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.\n(101)\nAby měli poskytovatelé služeb dostatek času přizpůsobit se požadavkům této směrnice, je nezbytné stanovit přechodné období v délce pěti let ode dne použitelnosti této směrnice, během něhož nemusí výrobky používané při poskytování služeb, uvedené na trh před zmíněným dnem, splňovat požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, pokud nejsou poskytovateli služeb během přechodného období nahrazeny. Vzhledem k nákladnosti a dlouhému životnímu cyklu samoobslužných terminálů je vhodné stanovit, že pokud jsou tyto terminály používány při poskytování služeb, mohou být nadále používány až do doby, než skončí jejich životnost, pokud nejsou během této doby nahrazeny, nejdéle však 20 let.\n(102)\nPožadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by se měly vztahovat na výrobky uvedené na trh a služby poskytnuté po dni použitelnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, včetně použitých výrobků dovezených z třetí země a uvedených na trh po tomto dni.\n(103)\nTato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Jejím cílem je především zajistit, aby bylo plně dodržováno právo osob se zdravotním postižením využívat opatření navržená tak, aby zajistila jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, a podpořit uplatňování článků 21, 25 a 26 Listiny.\n(104)\nJelikož cíle této směrnice, totiž odstranění překážek bránících volnému pohybu některých přístupných výrobků a služeb ve snaze přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť to vyžaduje harmonizaci různých pravidel, která v současné době existují v rámci jejich právních systémů, ale lze jej vymezením společných požadavků na přístupnost a pravidel pro fungování vnitřního trhu lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nÚčelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že tato směrnice odstraní překážky bránící volnému pohybu výrobků a služeb, na něž se vztahuje a jež vyplývají z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech, a vzniku těchto překážek předchází.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Tato směrnice se vztahuje na následující výrobky uvedené na trh po 28. červnu 2025:\na)\nhardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele a operační systémy pro tyto hardwarové systémy;\nb)\ntyto samoobslužné terminály:\ni)\nplatební terminály,\nii)\nnásledující samoobslužné terminály určené k poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice:\n—\nbankomaty,\n—\nzařízení pro výdej lístků a jízdenek,\n—\nodbavovací kiosky,\n—\ninteraktivní samoobslužné terminály poskytující informace, s výjimkou terminálů, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel;\nc)\nkoncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná pro služby elektronických komunikací;\nd)\nkoncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám; a\ne)\nčtečky elektronických knih.\n2.   Aniž je dotčen článek 32, tato směrnice se vztahuje na následující služby poskytované spotřebitelům po 28. červnu 2025:\na)\nslužby elektronických komunikací s výjimkou přenosových služeb využívaných pro poskytování služeb mezi stroji;\nb)\nslužby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám;\nc)\ntyto prvky služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské, příměstské a regionální dopravy, pro něž se uplatní pouze prvky uvedené v bodě v):\ni)\ninternetové stránky,\nii)\nslužby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací,\niii)\nelektronické lístky a jízdenky a služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek,\niv)\nposkytování informací o dopravních službách, včetně cestovních informací v reálném čase; pokud jde o informační obrazovky, je tento prvek omezen na interaktivní obrazovky nacházející se na území Unie a\nv)\ninteraktivní samoobslužné terminály nacházející se na území Unie, s výjimkou těch, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel používaných při poskytování jakékoli části těchto služeb přepravy cestujících;\nd)\nbankovní služby pro spotřebitele;\ne)\nelektronické knihy a specializovaný software; a\nf)\nslužby elektronického obchodování.\n3.   Tato směrnice se vztahuje na příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112.\n4.   Tato směrnice se nevztahuje na následující obsah internetových stránek a mobilních aplikací:\na)\npředtočené mediální soubory s časovou dimenzí zveřejněné před 28. červnem 2025;\nb)\nformáty souborů kancelářských aplikací zveřejněné před 28. červnem 2025;\nc)\nmapy a související služby přístupné online, jsou-li přístupnou digitální formou poskytovány základní informace pro mapy určené k navigačním účelům;\nd)\nobsah náležící třetí straně, který není financován či vyvíjen dotčeným hospodářským subjektem ani není pod jeho kontrolou;\ne)\nobsah internetových stránek a mobilních aplikací, jež lze považovat za archivy v tom smyslu, že obsahují výlučně obsah, jenž není aktualizován nebo upravován po 28. červnu 2025.\n5.   Touto směrnicí není dotčena směrnice (EU) 2017/1564 a nařízení (EU) 2017/1563.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„osobami se zdravotním postižením“ osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními;\n2)\n„výrobkem“ látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí;\n3)\n„službou“ služba ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (27);\n4)\n„poskytovatelem služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje službu na trhu Unie nebo nabízí poskytování takové služby spotřebitelům v Unii;\n5)\n„audiovizuálními mediálními službami“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2010/13/EU;\n6)\n„službami poskytujícími přístup k audiovizuálním mediálním službám“ služby přenášené sítěmi elektronických komunikací, které jsou používány k určení audiovizuálních mediálních služeb, k přijímání informací o nich a k jejich výběru a sledování, jakož i veškeré poskytované prvky, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, které vyplývají z provádění opatření zajišťujících přístupnost těchto služeb podle článku 7 směrnice 2010/13/EU, a včetně elektronických programových průvodců (EPG).\n7)\n„koncovým zařízením s interaktivním výpočetním potenciálem určeným pro spotřebitele, používaným k přístupu k audiovizuálním mediálním službám“ jakékoli zařízení, jehož hlavním účelem je poskytovat přístup k audiovizuálním mediálním službám;\n8)\n„službou elektronických komunikací“ služba elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972;\n9)\n„službami úplné konverzace“ služby úplné konverzace ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/1972;\n10)\n„centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ centrum tísňové komunikace nebo PSAP ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2018/1972;\n11)\n„nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ nejvhodnější centrum tísňové komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2018/1972;\n12)\n„tísňovou komunikací“ tísňová komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2018/1972;\n13)\n„tísňovou službou“ tísňová služba ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2018/1972;\n14)\n„textem v reálném čase“ forma textové konverzace v situacích z bodu do bodu nebo vícebodové konference, kdy je zadávaný text přenášen tak, že uživateli se komunikace jeví jako plynulá písmeno za písmenem;\n15)\n„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;\n16)\n„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;\n17)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a uvádí tento výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;\n18)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;\n19)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;\n20)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;\n21)\n„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo poskytovatel služeb;\n22)\n„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která si kupuje daný výrobek nebo která je příjemcem dané služby za účelem, který nesouvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;\n23)\n„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nepřesahuje 2 miliony EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR;\n24)\n„malými a středními podniky“ podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 43 milionů EUR, vyjma mikropodniků;\n25)\n„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;\n26)\n„technickou specifikací“ technická specifikace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, která poskytuje prostředky ke splnění požadavků na přístupnost pro výrobek nebo službu;\n27)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;\n28)\n„bankovními službami pro spotřebitele“ poskytování následujících bankovních a finančních služeb spotřebitelům:\na)\nsmluv o úvěru upravených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (28) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (29);\nb)\nslužeb vymezených v příloze I oddílu A bodech 1, 2, 4 a 5 a v oddílu B bodech 1, 2, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (30);\nc)\nplatebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (31);\nd)\nslužeb spojených s platebním účtem ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU (32); a\ne)\nelektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (33);\n29)\n„platebním terminálem“ zařízení, jehož hlavním účelem je umožnit provádění plateb prostřednictvím platebních prostředků ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice (EU) 2015/2366 na fyzickém prodejním místě, nikoli však ve virtuálním prostředí;\n30)\n„službami elektronického obchodování“ služby poskytované na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu;\n31)\n„službami letecké přepravy cestujících“ obchodní letecká doprava pro cestující ve smyslu čl. 2 písm. l) nařízení (ES) č. 1107/2006, při odletu z letiště, tranzitu přes letiště nebo příletu na letiště, pokud se toto letiště nachází na území některého z členských států, včetně letů odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi na letiště nacházející se na území členského státu, pokud jsou služby provozovány dopravci z Unie;\n32)\n„službami autobusové přepravy cestujících“ služby upravené čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 181/2011;\n33)\n„službami železniční přepravy cestujících“ veškerá železniční přeprava cestujících podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1371/2007, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;\n34)\n„službami vodní přepravy cestujících“ přeprava cestujících upravená v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1177/2010, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;\n35)\n„službami městské a příměstské dopravy“ městská a příměstská doprava ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (34); pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;\n36)\n„službami regionální dopravy“ regionální doprava ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice 2012/34/EU, pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;\n37)\n„podpůrnou technologií“ jakýkoli předmět, zařízení nebo systém služeb nebo výrobků včetně softwaru, které se používají ke zvýšení, udržení, nahrazení nebo zlepšení funkčních schopností osob se zdravotním postižením nebo ke zmírnění a kompenzaci postižení, funkčních omezení nebo omezení participace;\n38)\n„operačním systémem“ software, který mimo jiné ovládá rozhraní k perifernímu hardwaru, plánuje úkoly, přiřazuje paměť a představuje standardní rozhraní pro uživatele, pokud neběží žádný aplikační program včetně grafického uživatelského rozhraní, bez ohledu na to, zda je tento software nedílnou součástí počítačového hardwaru pro všeobecné účely určeného pro spotřebitele, nebo samostatným softwarem určeným k použití na počítačovém hardwaru pro všeobecné účely určeném pro spotřebitele, avšak vyjma zavaděče operačního systému, základního vstupně–výstupního systému (BIOS) nebo jiného firmwaru požadovaného při zapínání nebo při instalaci operačního systému;\n39)\n„hardwarovým počítačovým systémem pro všeobecné účely určeným pro spotřebitele“ kombinace hardwaru tvořícího celý počítač vyznačující se multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a určená k obsluze spotřebiteli, včetně osobních počítačů, zejména stolních počítačů, notebooků, chytrých telefonů a tabletů;\n40)\n„interaktivním výpočetním potenciálem“ funkčnost podporující interakci mezi člověkem a zařízením, které umožňuje zpracování a přenos dat, hlasu, videa nebo jakoukoliv jejich kombinaci;\n41)\n„elektronickou knihou a specializovaným softwarem“ služba spočívající v poskytnutí digitálních souborů, které tvoří elektronickou verzi knihy, kterou lze zpřístupnit, v níž lze navigovat a kterou lze číst a používat, a software včetně služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, pro přístup, navigaci, čtení a používání daných digitálních souborů, avšak vyjma softwaru, který spadá pod definici v bodě 42;\n42)\n„čtečkou elektronických knih“ specializované zařízení zahrnující hardware i software, které se používá k přístupu do souborů elektronických knih, jejich navigaci, čtení a používání;\n43)\n„elektronickými lístky a jízdenkami“ jakýkoli systém, v němž je oprávnění k cestování ve formě jednoho či více lístků nebo jízdenek, předplatného k cestování nebo cestovního kreditu elektronicky uloženo na fyzickém cestovním průkazu nebo jiném zařízení, namísto jejich vytištění v papírové podobě;\n44)\n„službami elektronického systému vydávání lístků a jízdenek“ jakýkoli systém, ve kterém jsou lístky a jízdenky pro přepravu cestujících zakoupeny mimo jiné na internetu pomocí zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem a dodány kupujícímu v elektronické podobě, aby je mohli vytisknout v papírové podobě nebo při cestování zobrazit pomocí mobilního zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem.\nKAPITOLA II\nPožadavky na přístupnost a volný pohyb\nČlánek 4\nPožadavky na přístupnost\n1.   Členské státy zajistí, aby v souladu s odstavci 2, 3 a 5 tohoto článku a s výhradou článku 14 hospodářské subjekty uváděly na trh pouze výrobky a poskytovaly pouze služby, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.\n2.   Veškeré výrobky musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu I přílohy I.\nVeškeré výrobky s výjimkou samoobslužných terminálů musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu II přílohy I.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu III přílohy I.\nAniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu IV přílohy I.\n4.   Členské státy mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám rozhodnout, aby zastavěné prostředí, které využívají zákazníci služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovalo požadavky na přístupnost stanovené v příloze III, s cílem maximalizovat jejich využití osobami se zdravotním postižením.\n5.   Mikropodniky poskytující služby jsou osvobozeny od povinnosti splňovat požadavky na přístupnost uvedené v odstavci 3 tohoto článku a jakékoli povinnosti související s plněním těchto požadavků.\n6.   Členské státy v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici poskytnou mikropodnikům pokyny a nástroje. Členské státy tyto nástroje vypracují po konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami.\n7.   Členské státy mohou informovat hospodářské subjekty o vzorových příkladech, obsažených v příloze II, možných řešeních přispívajících ke splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze I v příloze II.\n8.   Členské státy zajistí, aby o příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo t 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace splňovalo zvláštní požadavky na přístupnost uvedené v oddíle V přílohy I způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systém.\n9.   Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy I dalším upřesněním požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, jako je tomu například u požadavků týkajících se interoperability.\nČlánek 5\nStávající právní předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících\nMá se za to, že služby, jež splňují požadavky poskytování přístupných informací a informací o přístupnosti stanovené v nařízeních (ES) č. 261/2004, (ES) č. 1107/2006, (ES) č. 1371/2007, (EU) č. 1177/2010 a (EU) č. 181/2011 a v příslušných aktech přijatých na základě směrnice 2008/57/ES, splňují odpovídající požadavky této směrnice. Pokud tato směrnice stanoví dodatečné požadavky k těm, které jsou již v uvedených nařízeních a aktech stanoveny, plně se tyto dodatečné požadavky uplatní.\nČlánek 6\nVolný pohyb\nČlenské státy nesmějí z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost bránit tomu, aby byly na jejich území na trh dodávány výrobky nebo poskytovány služby, které jsou v souladu s touto směrnicí.\nKAPITOLA III\nPovinnosti hospodářských subjektů nakládajících s výrobky\nČlánek 7\nPovinnosti výrobců\n1.   Při uvádění svých výrobků na trh výrobci zajistí, aby výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.\n2.   Výrobci vypracují technickou dokumentaci v souladu s přílohou IV a provedou nebo nechají provést postup posuzování shody uvedený v dané příloze.\nByl-li uvedeným postupem prokázán soulad výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.\n3.   Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení výrobku na trh.\n4.   Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba zůstane ve shodě s touto směrnicí. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhů nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku.\n5.   Výrobci zajistí, aby bylo na jejich výrobcích uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.\n6.   Výrobci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.\n7.   Výrobci zajistí, aby byl k výrobku přiložen návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát. Tyto návody a informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.\n8.   Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, nebo případně k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Výrobci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.\n9.   Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost, zejména pak při uvedení daných výrobků do souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.\nČlánek 8\nZplnomocnění zástupci\n1.   Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.\nSoučástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a vypracování technické dokumentace.\n2.   Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:\na)\nuchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánů pro dozor nad trhem po dobu pěti let;\nb)\nposkytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;\nc)\nspolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, na které se vztahuje jeho pověření, s použitelnými požadavky na přístupnost.\nČlánek 9\nPovinnosti dovozců\n1.   Dovozci mohou uvádět na trh pouze vyhovující výrobky.\n2.   Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody stanovený v příloze IV. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle uvedené přílohy, aby výrobek nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.\n3.   Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Kromě toho, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, musí o tom být výrobce i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.\n4.   Dovozci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.\n5.   Dovozci zajistí, aby byly k výrobku přiloženy návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát.\n6.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.\n7.   Dovozci po dobu pěti let uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.\n8.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Dovozci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.\n9.   Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.\nČlánek 10\nPovinnosti distributorů\n1.   Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky této směrnice.\n2.   Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být výrobek dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 4.\n3.   Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí dodat výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.\n4.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.\n5.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není ve shodě s touto směrnicí, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informují o tom distributoři neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.\n6.   Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.\nČlánek 11\nPřípady, ve kterých se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory\nDovozce nebo distributor je pro účely této směrnice považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky této směrnice.\nČlánek 12\nIdentifikace hospodářských subjektů nakládajících s výrobky\n1.   Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:\na)\nkaždý jiný hospodářský subjekt, který jim dodal výrobek;\nb)\nkaždý jiný hospodářský subjekt, kterému dodaly výrobek.\n2.   Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku po dobu pěti let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu pěti let poté, co dodaly výrobek.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se mění tato směrnice s cílem změnit v případě specifických výrobků lhůtu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku. Tato změněná lhůta musí být delší než pět let a musí být přiměřená ekonomické životnosti daného výrobku.\nKAPITOLA IV\nPovinnosti poskytovatelů služeb\nČlánek 13\nPovinnosti poskytovatelů služeb\n1.   Poskytovatelé služeb zajistí, aby při koncipování a poskytování služeb splňovali požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.\n2.   Poskytovatelé služeb připraví nezbytné informace v souladu s přílohou V a vysvětlí, jak služby splňují použitelné požadavky na přístupnost. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti v písemné i ústní formě, a to i způsobem, který je přístupný osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé služeb dané informace uchovávají po celou dobu poskytování služby.\n3.   Aniž je dotčen článek 32, poskytovatelé služeb zajistí, aby byly zavedeny postupy k tomu, aby poskytování služeb zůstalo ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost. Poskytovatelé služeb náležitě zohlední změny týkající se povahy poskytování služby, změny v použitelných požadavcích na přístupnost a změny v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích, odkazem na něž je služba prohlášena za splňující požadavky na přístupnost.\n4.   V případě neshody přijmou poskytovatelé služeb nezbytná nápravná opatření k uvedení služby do shody s použitelnými požadavky na přístupnost. Pokud služba není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, poskytovatelé služeb o tom rovněž neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž je služba poskytována, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.\n5.   Poskytovatelé služeb poskytnou příslušnému orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace nezbytné k prokázání shody služby s použitelnými požadavky na přístupnost. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je uvést službu do shody s těmito požadavky.\nKAPITOLA V\nZásadní změna výrobků nebo služeb a nepřiměřená zátěž pro hospodářské subjekty\nČlánek 14\nZásadní změna a nepřiměřená zátěž\n1.   Požadavky na přístupnost uvedené v článku 4 se použijí pouze v rozsahu, v jakém soulad:\na)\nnevyžaduje významnou změnu výrobku nebo služby, v jejímž důsledku by došlo k zásadní změně jejich základní povahy, a\nb)\nnemá za následek vytvoření nepřiměřené zátěže pro dotčené hospodářské subjekty.\n2.   Hospodářské subjekty provedou posouzení, zda by soulad s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 4 vedl k zásadní změně nebo na základě příslušných kritérií uvedených v příloze VI kladl nepřiměřenou zátěž podle odstavce 1 tohoto článku.\n3.   Hospodářské subjekty doloží posouzení uvedené v odstavci 2. Hospodářské subjekty uchovávají veškeré relevantní výsledky po dobu pěti let, která se počítá od posledního dodání výrobku na trh nebo od posledního poskytnutí služby. Na žádost orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb poskytnou hospodářské subjekty těmto orgánům kopii posouzení uvedeného v odstavci 2.\n4.   Odchylně od odstavce 3 jsou mikropodniky nakládající s výrobky osvobozeny od požadavku na doložení posouzení. Pokud to však orgán dozoru nad trhem požaduje, poskytnou mikropodniky nakládající s produkty, které se rozhodly odvolat se na odstavec 1, tomuto orgánu skutečnosti relevantní pro posouzení uvedené v odstavci 2.\n5.   Poskytovatelé služeb odvolávající se na odst. 1 písm. b) obnoví s ohledem na každou kategorii nebo druh služby své posouzení toho, zda je zátěž nepřiměřená,\na)\npři změně nabízené služby, nebo\nb)\nna žádost orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a\nc)\nv každém případě alespoň každých pět let.\n6.   Pokud hospodářské subjekty obdrží financování z jiných než vlastních zdrojů, ať již veřejných, nebo soukromých, které je poskytováno za účelem zlepšení přístupnosti, nejsou oprávněny dovolávat se odst. 1 písm. b).\n7.   Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy VI dalším upřesněním příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Při dalším upřesnění uvedených kritérií Komise nezohlední pouze možné přínosy pro osoby se zdravotním postižením, ale i přínosy pro osoby s funkčním omezením.\nKomise v případě nutnosti přijme první takový akt v přenesené pravomoci do 28. června 2020. Takový akt se začne používat nejdříve ke dni 28. června 2025.\n8.   Pokud se hospodářské subjekty dovolávají odstavce 1 v souvislosti s konkrétním výrobkem nebo službou, informují o tom příslušný orgán dozoru nad trhem nebo orgán odpovědný za kontrolu souladu služeb členského státu, v němž je daný výrobek uváděn na trh nebo v němž je poskytována daná služba.\nPrvní pododstavec se nevztahuje na mikropodniky.\nKAPITOLA VI\nHarmonizované normy a technické specifikace výrobků a služeb\nČlánek 15\nPředpoklad shody\n1.   Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto normy nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.\n2.   Komise v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem pro požadavky na přístupnost výrobků stanovené v příloze I. První takový návrh žádosti předloží Komise příslušnému výboru do 28. června 2021.\n3.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, jež splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nv Úředním věstníku Evropské unie nebyly v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 zveřejněny žádné odkazy na harmonizované normy; a\nb)\nbuď:\ni)\nKomise požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy a v rámci normalizačního postupu dochází k nepřiměřeným prodlevám nebo žádná evropská normalizační organizace žádost nepřijala; nebo\nii)\nKomise může prokázat, že technická specifikace dodržuje požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012, s výjimkou požadavku, aby technické specifikace vypracovala nezisková organizace.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.\n4.   Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto technické specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.\nKAPITOLA VII\nShoda výrobků a označení CE\nČlánek 16\nEU prohlášení o shodě výrobků\n1.   EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění příslušných požadavků na přístupnost. Pokud je coby výjimka použit článek 14, uvede se v EU prohlášení o shodě, které požadavky na přístupnost podléhají této výjimce.\n2.   EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze III rozhodnutí č. 768/2008/ES. Musí obsahovat prvky stanovené v příloze IV této směrnice a musí být průběžně aktualizováno. Požadavky týkající se technické dokumentace nesmí mikropodnikům a malým a středním podnikům způsobovat přílišnou zátěž. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se výrobek uvádí nebo dodává na trh.\n3.   Pokud se na výrobek vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. Uvedené prohlášení musí obsahovat identifikaci dotčených aktů, včetně odkazů na zveřejnění.\n4.   Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu výrobku s požadavky této směrnice.\nČlánek 17\nObecné zásady označení CE na výrobcích\nOznačení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 18\nPravidla a podmínky pro umístění označení CE\n1.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na výrobek nebo na jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a průvodní doklady.\n2.   Označení CE se umístí před uvedením výrobku na trh.\n3.   Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou vhodná opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.\nKapitola VIII\nDozor nad trhem s výrobky a ochranný postup Unie\nČlánek 19\nDozor nad trhem s výrobky\n1.   Na výrobky se vztahují čl. 15 odst. 3, články 16 až 19, 21, 23 až 28 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 765/2008.\n2.   Při provádění dozoru nad trhem s výrobky příslušné orgány dozoru nad trhem v případě, že se hospodářský subjekt odvolává na článek 14 této směrnice:\na)\nzkontrolují, zda hospodářský subjekt provedl posouzení uvedené v článku 14,\nb)\npřezkoumají toto posouzení a jeho výsledky včetně toho, zda byla správně použita kritéria stanovená v příloze VI, a\nc)\nzkontrolují soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.\n3.   Členské státy zajistí, aby informace, které mají v držení orgány dozoru nad trhem a které se týkají dodržování použitelných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici ze strany hospodářských subjektů a posuzování stanoveného v článku 14, byly kromě případů, kdy tyto informace nelze poskytnout z důvodů důvěrnosti, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) č. 765/2008, na požádání a v přístupném formátu zpřístupněny spotřebiteli.\nČlánek 20\nPostup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s výrobky, které nesplňují použitelné požadavky na přístupnost\n1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody se domnívat, že určitý výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, provedou hodnocení dotčeného výrobku zahrnující všechny požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem plně spolupracují s orgány dozoru nad trhem.\nPokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené v této směrnici, neprodleně vyzvou dotčený hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě odpovídající povaze nesouladu s požadavky, jež mohou stanovit, přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky.\nOrgány dozoru nad trhem nařídí příslušnému hospodářskému subjektu, aby výrobek v dodatečné přiměřené lhůtě stáhl z trhu, pouze pokud daný hospodářský subjekt nepřijal přiměřená nápravná opatření ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci.\nNa opatření uvedená ve druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.\n2.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.\n3.   Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků, které dodal na trh v celé Unii.\n4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 třetím pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání výrobku na trh daného členského státu nebo jej z tohoto trhu stáhnout.\nOrgány dozoru nad trhem o těchto opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.\n5.   Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze údajného nesouladu a s ním spojených požadavků na přístupnost, které výrobek nesplňuje, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:\na)\nvýrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, nebo\nb)\nnedostatky v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích uvedených v článku 15, na nichž je založen předpoklad shody.\n6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.\n7.   Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.\n8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení tohoto výrobku z jejich trhu.\nČlánek 21\nOchranný postup Unie\n1.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 20 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud má Komise přiměřené důkazy, které naznačují, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.\nRozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.\n2.   Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.\n3.   Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.\n4.   Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v technických specifikacích, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), přijme Komise bezodkladně prováděcí akty, kterými se dotčené technické specifikace mění nebo zrušují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.\nČlánek 22\nFormální nesoulad\n1.   Aniž je dotčen článek 20, vyzve členský stát příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:\na)\noznačení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 18 této směrnice;\nb)\noznačení CE nebylo umístěno;\nc)\nnebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;\nd)\nEU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;\ne)\nchybí technická dokumentace, nebo je neúplná;\nf)\nchybějí informace uvedené v čl. 7 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 4, nebo jsou nesprávné nebo neúplné;\ng)\nnebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 7 nebo článku 9.\n2.   Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání výrobku na trh, nebo zajistit, aby byl výrobek stažen z trhu.\nKAPITOLA IX\nSoulad služeb\nČlánek 23\nSoulad služeb\n1.   Členské státy zavedou, provádějí a pravidelně aktualizují vhodné postupy, jejichž cílem je:\na)\nkontrolovat soulad služeb s požadavky stanovenými v této směrnici, včetně posuzování podle článku 14, na něž se obdobně použije čl. 19 odst. 2;\nb)\nsledovat stížnosti nebo zprávy o otázkách týkajících se nesouladu služeb s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici;\nc)\nověřovat, že hospodářský subjekt přijal nápravná opatření.\n2.   Členské státy určí orgány odpovědné za provádění postupů uvedených v odstavci 1, pokud jde o soulad služeb.\nČlenské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o existenci, působnosti, identitě, činnosti a rozhodnutích orgánů uvedených v prvním pododstavci. Uvedené orgány takové informace v přístupných formátech na požádání zpřístupní.\nKAPITOLA X\nPožadavky na přístupnost v jiných aktech Unie\nČlánek 24\nPřístupnost v rámci jiných aktů Unie\n1.   Pokud jde o výrobky a služby uvedené v článku 2 této směrnice, jsou požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice závaznými požadavky na přístupnost ve smyslu čl. 42 odst. 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 60 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.\n2.   Jakýkoli výrobek nebo služba, jejichž vlastnosti, prvky nebo funkce splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice v souladu s oddílem VI této přílohy, se považují za splňující příslušné povinnosti, pokud jde o přístupnost, stanovené v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, pro tyto vlastnosti, prvky nebo funkce, ledaže je uvedené akty stanoví jinak.\nČlánek 25\nHarmonizované normy a technické specifikace pro jiné akty Unie\nSoulad s harmonizovanými normami a technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jež jsou přijaty v souladu s článkem 15, vytváří předpoklad souladu s článkem 24 v rozsahu, v němž tyto normy a technické specifikace nebo jejich části splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.\nKAPITOLA XI\nZAkty v přenesené pravomoci, prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení\nČlánek 26\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 27. června 2019.\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 3 a v čl. 14 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 27. června 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 27\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 28\nPracovní skupina\nKomise zřídí pracovní skupinu složenou ze zástupců orgánů dozoru nad trhem, orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a příslušných zúčastněných stran včetně zástupců organizací osob se zdravotním postižením.\nPracovní skupina:\na)\nusnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami;\nb)\nposiluje spolupráci mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami v otázkách týkajících se provádění této směrnice s cílem zlepšit soudržnost při uplatňování požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici a pozorně sledovat provádění článku 14; a\nc)\nposkytuje poradenství, zejména Komisi, především ohledně provádění článků 4 a 14.\nČlánek 29\nProsazování\n1.   Členské státy zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování této směrnice.\n2.   Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují:\na)\nustanovení, na jejichž základě může spotřebitel v souladu s vnitrostátním právem podat u soudů nebo příslušných správních orgánů žalobu, která zajistí dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice;\nb)\nustanovení, na jejichž základě se veřejné orgány nebo soukromá sdružení, organizace nebo jiné právní subjekty, které mají legitimní zájem zajistit, aby byla této směrnice dodržována, mohou buď jménem, nebo na podporu navrhovatele a s jeho souhlasem účastnit v souladu s vnitrostátním právem u soudů nebo příslušných správních orgánů jakéhokoli soudního nebo správního řízení určeného pro vymáhání plnění povinností vyplývajících z této směrnice.\n3.   Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/25/EU.\nČlánek 30\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování.\n2.   Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Součástí těchto sankcí musí být i účinné nápravné opatření v případě nedodržení předpisů ze strany hospodářského subjektu.\n3.   Členské státy neprodleně uvědomí o takových pravidlech a takových opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.\n4.   Sankce musí zohledňovat rozsah nesouladu, včetně jeho závažnosti a počet kusů dotyčných nevyhovujících výrobků nebo služeb, stejně jako počet dotčených osob.\n5.   Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/25/EU.\nČlánek 31\nProvedení\n1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 28. června 2022. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.\n2.   Budou tyto předpisy uplatňovat ode dne 28. června 2025.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že budou uplatňovat předpisy týkající se povinností uvedených v čl. 4 odst. 8 nejpozději od 28. června 2027.\n4.   Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n5.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\n6.   Členské státy, které využívají možnost stanovenou v čl. 4 odst. 4, sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou za tímto účelem, a předloží Komisi zprávu o pokroku při jejich uplatňování.\nČlánek 32\nPřechodná opatření\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví členské státy přechodné období do 28. června 2030, během něhož mohou poskytovatelé služeb nadále poskytovat své služby s použitím výrobků, které k poskytování obdobných služeb používali před tímto datem v souladu s právními předpisy.\nSmlouvy o poskytování služeb sjednané před 28. červnem 2025 mohou pokračovat v nezměněné podobě až do skončení doby jejich platnosti, avšak nejdéle po dobu pěti let od tohoto data.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že samoobslužné terminály používané poskytovateli služeb v souladu s právními předpisy při poskytování služeb před 28. červnem 2025, mohou být při poskytování obdobných služeb využívány i nadále, a to až do konce jejich ekonomické životnosti, avšak nejdéle po 20 let od zahájení jejich používání.\nČlánek 33\nZpráva a přezkum\n1.   Do 28. června 2030 a poté každých pět let podá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování této směrnice.\n2.   Zprávy se budou s ohledem na sociální, hospodářský a technologický vývoj mimo jiné zabývat trendy v otázce přístupnosti výrobků a služeb, možným technologickým omezením nebo překážkami pro inovace a dopadem této směrnice na hospodářské subjekty a na osoby se zdravotním postižením. Zprávy také posoudí, zda uplatňování čl. 4 odst. 4 přispělo ke sblížení nejednotných požadavků na přístupnost zastavěného prostředí služeb přepravy cestujících, bankovních služeb pro spotřebitele a středisek služeb pro zákazníky v obchodech poskytovatelů služeb elektronických komunikací, kde je to možné, s cílem umožnit jejich postupné sladění s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze III.\nZprávy rovněž posoudí, zda uplatňování této směrnice, a zejména jejích dobrovolných ustanovení, přispělo ke sblížení požadavků na přístupnost zastavěného prostředí představujícího stavební práce spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (35), směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU.\nZprávy se budou rovněž zabývat účinky uplatňování článku 14 této směrnice na fungování vnitřního trhu, případně i na základě informací získaných v souladu s čl. 14 odst. 8, jakož i výjimkami pro mikropodniky. Na závěr zprávy uvedou, zda tato směrnice splnila své cíle a zda by bylo vhodné zahrnout do její oblasti působnosti nové výrobky a služby nebo některé výrobky či služby z její oblasti působnosti vyloučit, a s ohledem na případnou revizi této směrnice případně určí oblasti, kde je zapotřebí snížit zátěž.\nJe-li to nezbytné, navrhne Komise vhodná opatření, jež mohou zahrnovat i legislativní opatření.\n3.   Členské státy sdělí Komisi včas všechny informace, které Komise potřebuje pro vypracování těchto zpráv.\n4.   Zprávy Komise přihlédnou k názorům zúčastněných stran a příslušných nevládních organizací, včetně organizací osob se zdravotním postižením.\nČlánek 34\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 35\nTato směrnice je určena členským státům.\nVe Štrasburku dne 17. dubna 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 103.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 6).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 1).\n(16)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).\n(17)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(18)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(24)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(26)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).\n(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).\n(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).\n(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).\n(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nPOŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO VÝROBKY A SLUŽBY\nOddíl I\nObecné požadavky na přístupnost týkající se všech výrobků, na které se tato směrnice vztahuje v souladu s čl. 2 odst. 1\nVýrobky musí být navrhovány a vyráběny takovým způsobem, aby bylo maximalizováno jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením, a připojí se k nim přístupné informace o jejich fungování a jejich prvcích přístupnosti, a to pokud možno ve výrobku nebo na něm.\n1.\nPožadavky na poskytování informací:\na)\ninformace o použití výrobku uvedené na výrobku samotném (označení na obalu, návod a varování) musí být:\ni)\nzpřístupněny prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nii)\nprezentovány srozumitelným způsobem;\niii)\nprezentovány uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;\niv)\nprezentovány písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;\nb)\nnávod k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn pomocí výrobku či jinými prostředky, jako například na internetových stránkách, včetně funkcí přístupnosti výrobku, jejich aktivace a jejich interoperability s podpůrnými řešeními, musí být veřejně přístupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí:\ni)\nbýt zpřístupněn prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nii)\nbýt prezentován srozumitelným způsobem;\niii)\nbýt prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;\niv)\nbýt prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;\nv)\nbýt zpřístupněn, pokud jde o obsah, v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nvi)\nbýt doprovázen alternativní prezentací veškerého netextového obsahu;\nvii)\nzahrnovat popis uživatelského rozhraní výrobku (manipulace, ovládání a zpětná vazba, vstupy a výstupy) poskytovaného v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;\nviii)\nzahrnovat popis funkčnosti výrobku, již poskytují funkce, jejichž cílem je reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;\nix)\nzahrnovat popis softwarového a hardwarového propojení výrobku s podpůrnými pomůckami; popis zahrne seznam těch podpůrných pomůcek, které byly testovány spolu s výrobkem.\n2.\nNávrh uživatelského rozhraní a funkčnosti:\nVýrobek včetně svého uživatelského rozhraní musí mít vlastnosti, prvky a funkce, které osobám se zdravotním postižením umožňují přístup k výrobku, jeho vnímání, obsluhu, porozumění mu a jeho ovládání tím, že se zajistí, že:\na)\npokud výrobek umožňuje komunikaci, včetně interpersonální komunikace, obsluhu, informování, ovládání a orientaci, musí tak činit prostřednictvím více než jednoho smyslu; to zahrnuje poskytnutí alternativ k vizuálním, sluchovým, mluveným a hmatovým prvkům;\nb)\npokud výrobek používá mluvený projev, musí poskytovat alternativy k mluvenému projevu a hlasovému vstupu pro komunikaci, obsluhu, ovládání a orientaci;\nc)\npokud výrobek používá vizuální prvky, musí umožňovat flexibilní zvětšení, jas a kontrast pro komunikaci, informování a obsluhu a zajišťovat interoperabilitu s programy a podpůrnými pomůckami pro orientaci v rozhraní;\nd)\npokud výrobek používá barvy k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu k barvám;\ne)\npokud výrobek používá zvukové signály k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu ke zvukovým signálům;\nf)\npokud výrobek používá vizuální prvky, musí poskytovat flexibilní způsoby zlepšení zrakové srozumitelnosti;\ng)\npokud výrobek používá zvuk, musí uživateli umožňovat ovládání hlasitosti a rychlosti a obsahovat rozšířené zvukové prvky včetně snížení interference zvukových signálů z okolních výrobků a sluchové srozumitelnosti;\nh)\npokud výrobek vyžaduje ruční obsluhu a ovládání, musí umožňovat postupné ovládání a poskytovat alternativy k ovládání využívajícímu jemnou motoriku, aby nebylo pro zacházení nutné souběžné ovládání, a musí využívat hmatově rozpoznatelné části;\ni)\nvýrobek nesmí obsahovat funkční režimy vyžadující značný dosah a velkou sílu;\nj)\nvýrobek nesmí vyvolávat fotosenzitivní reakce;\nk)\nvýrobek musí při používání prvků přístupnosti chránit soukromí uživatele;\nl)\nvýrobek musí poskytovat alternativu k biometrické identifikaci a kontrole;\nm)\nvýrobek musí zajišťovat soudržnost funkcionality a musí poskytovat dostatečné a flexibilní množství času na interakci;\nn)\nvýrobek musí poskytovat software a hardware k propojení s podpůrnými technologiemi;\no)\nvýrobek musí splňovat tyto zvláštní odvětvové požadavky:\ni)\nsamoobslužné terminály:\n—\nmusí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;\n—\nmusí umožňovat používání osobních sluchátek;\n—\nje-li vyžadována načasovaná reakce, musí uživatele upozornit prostřednictvím více než jednoho smyslu;\n—\nmusí umožňovat prodloužení poskytnutého času;\n—\nmusí mít odpovídající kontrast a klávesy a ovladače rozpoznatelné hmatem, jsou-li klávesy a ovladače používány;\n—\nnesmí vyžadovat aktivaci funkce přístupnosti k tomu, aby uživatel, který je na danou funkci odkázán, mohl výrobek používat;\n—\npokud výrobek používá zvuk nebo zvukové signály, musí být kompatibilní s podpůrnými pomůckami a technologiemi dostupnými na úrovni Unie, včetně technologií pro nedoslýchavé osoby, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, funkce telecoil, kochleární implantáty a zařízení na podporu sluchu;\nii)\nčtečky elektronických knih musí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;\niii)\nkoncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k poskytování služeb elektronických komunikací:\n—\nmají-li tyto výrobky vedle hlasového potenciálu i potenciál textový, musí umožňovat zpracování textu v reálném čase a podporovat audio formáty s vysokou úrovní reprodukce zvuku;\n—\nmají-li kromě textového a hlasového potenciálu nebo v kombinaci s ním i video potenciál, musí umožňovat zpracování úplné konverzace, včetně synchronizovaného hlasu, textu v reálném čase a videa s rozlišením, které uživatelům umožní komunikovat pomocí znakového jazyka;\n—\nmusí zajistit účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro nedoslýchavé osoby;\n—\nmusí zabraňovat interferenci s podpůrnými pomůckami;\niv)\nkoncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám, musí osobám se zdravotním postižením zpřístupňovat prvky přístupnosti poskytované poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb za účelem uživatelského přístupu, výběru, ovládání, individuálního nastavení a přenosu na podpůrné pomůcky.\n3.\nSlužby podpory:\njsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), musí poskytovat informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.\nOddíl II\nPožadavky na přístupnost týkající se výrobků uvedených v čl. 2 odst. 1, s výjimkou samoobslužných terminálů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. B)\nAby se maximalizovalo předvídatelné použití výrobků, na něž se vztahuje tento oddíl, osobami se zdravotním postižením, musí být kromě požadavků stanovených v oddílu I zpřístupněn obal a návod výrobků. To znamená, že:\na)\nmusí být zpřístupněn obal výrobku včetně informací na něm uvedených (např. o otevření, uzavření, použití, likvidaci), včetně případných informací o charakteristikách výrobku týkajících se přístupnosti, které se podle možností uvedou na obale;\nb)\nnávod k instalaci a údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, musí být veřejně dostupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí splňovat tyto požadavky:\ni)\nbýt přístupný prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nii)\nbýt prezentován srozumitelným způsobem;\niii)\nbýt prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;\niv)\nbýt prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;\nv)\nobsah návodu musí být zpřístupněn v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů, jež musí být prezentovány různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu; a\nvi)\nk pokynům obsahujícím netextový obsah musí být přiložena alternativní prezentace tohoto obsahu.\nOddíl III\nObecné požadavky na přístupnost týkající se všech služeb, na které se tato směrnice vztahuje v souladu s čl. 2 odst. 2\nAby se maximalizovalo předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením, musí být služby poskytovány takto:\na)\nje zajištěna přístupnost výrobků využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I a případně oddílem II této přílohy.\nb)\njsou poskytovány informace o fungování služby, a pokud jsou při poskytování služby využívány výrobky, o spojitosti služby s těmito výrobky, jakož i informace o jejich charakteristikách týkajících se přístupnosti a interoperabilitě s podpůrnými pomůckami a zařízeními, a to:\ni)\nzpřístupněním informací prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nii)\nprezentací informací srozumitelným způsobem;\niii)\nprezentací informací uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;\niv)\nzpřístupněním obsahu informací v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci uživatelům různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nv)\nprezentací písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;\nvi)\ndoplněním veškerého netextového obsahu o alternativní prezentaci tohoto obsahu; a\nvii)\nposkytováním elektronických informací potřebných při poskytování služeb jednotným a přiměřeným způsobem tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;\nc)\ninternetové stránky včetně souvisejících online aplikací a služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací jsou zpřístupněny jednotným a přiměřeným způsobem, aby byly vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;\nd)\njsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), poskytují informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.\nOddíl IV\nDodatečné požadavky na přístupnost týkající se konkrétních služeb\nS cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při poskytování služeb zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny ve fungování služby, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením a zajišťují interoperabilitu s podpůrnými technologiemi:\na)\nslužby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací uvedené v čl. 109 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972:\ni)\nposkytování textu v reálném čase vedle hlasové komunikace;\nii)\nposkytování úplné konverzace, je-li vedle hlasové komunikace poskytováno i video;\niii)\nzajištění toho, aby byly tísňové komunikace prostřednictvím hlasového volání a textu (včetně textu v reálném čase) synchronizovány a pokud je poskytováno video, aby byly rovněž synchronizovány jako úplná konverzace a přenášeny poskytovateli služeb elektronických komunikací do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace;\nb)\nslužby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám:\ni)\nposkytování elektronických programových průvodců (EPGs), jež jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní a poskytují informace o disponibilitě přístupnosti;\nii)\nzajištění toho, aby prvky přístupnosti (služby přístupu) audiovizuálních mediálních služeb, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, byly plně přenášeny v odpovídající kvalitě pro přesné zobrazení a synchronizovány se zvukem a videem, a současně umožňovaly uživateli ovládání jejich zobrazení a používání;\nc)\nslužby letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy:\ni)\nzajištění poskytování informací o přístupnosti vozidel, okolní infrastruktury a zastavěného prostředí a o pomoci osobám se zdravotním postižením;\nii)\nzajištění poskytování informací o inteligentním prodeji lístků a jízdenek (elektronická rezervace, rezervace jízdenek atd.), cestovních informací v reálném čase (jízdní řády, informace o narušení provozu, návazných spojích, možnosti pokračovat v cestě jinými druhy dopravy atd.) a doplňkových informací o službách (např. personální zajištění ve stanicích, nefunkční výtahy nebo dočasně nedostupné služby);\nd)\nslužby městské a příměstské dopravy a služby regionální dopravy: zajištění přístupnosti samoobslužných terminálů využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I této přílohy;\ne)\nbankovní služby pro spotřebitele:\ni)\nposkytování metod identifikace, elektronických podpisů, bezpečnosti a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;.\nii)\nzajištění srozumitelnosti informací, aniž by míra jejich složitosti překročila stupeň B2 (středně pokročilý) podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy.\nf)\nelektronické knihy:\ni)\nzajištění toho, že pokud elektronická kniha obsahuje vedle textu i zvuk, poskytuje synchronizovaný text a zvuk;\nii)\nzajištění toho, že digitální soubory elektronické knihy nebrání řádnému fungování podpůrných technologií;\niii)\nzajištění přístupu k obsahu, navigace obsahem souboru a uspořádání včetně dynamického uspořádání, poskytnutí struktury, flexibility a možnosti výběru při prezentaci obsahu;\niv)\numožnění alternativního podání obsahu a jeho interoperability s celou škálou podpůrných technologií takovým způsobem, že bude vnímatelný, srozumitelný, ovladatelný a stabilní;\nv)\nzajištění vyhledatelnosti poskytnutím informací prostřednictvím metadat o jejich prvcích přístupnosti;\nvi)\nzajištění toho, že opatření pro správu digitálních práv neblokují prvky přístupnosti;\ng)\nslužby elektronického obchodování:\ni)\nposkytování informací týkajících se přístupnosti prodávaných výrobků a služeb, pokud odpovědný hospodářský subjekt tyto informace poskytuje;\nii)\nzajištění přístupnosti funkčnosti pro identifikaci, zabezpečení a platbu při dodání jako součást služby a nikoli výrobku tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;\niii)\nposkytování metod identifikace, elektronických podpisů a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní.\nOddíl V\nZvláštní požadavky na přístupnost související s příjmem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace\nS cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při příjmu tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením:\nTísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 musí být náležitě zodpovězeny, a to způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranného systému, nejvhodnějším centrem tísňové komunikace a za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, zejména použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li poskytováno video, hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa synchronizovaných jako úplná konverzace.\nOddíl VI\nPožadavky na přístupnost pro vlastnosti, prvky nebo funkce výrobků a služeb v souladu s čl. 24 odst. 2\nPředpoklad splnění příslušných povinností uvedených v jiných aktech Unie týkajících se vlastností, prvků nebo funkcí výrobků a služeb vyžaduje:\n1.\nVýrobky:\na)\npřístupnost informací týkajících se fungování a vlastností přístupnosti souvisejících s výrobky je v souladu s příslušnými prvky stanovenými v oddílu I bodě 1 této přílohy, tedy informacemi o použití výrobku uvedených na výrobku samotném a návodem k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jeho používáním nebo jinými prostředky, jako jsou internetové stránky;\nb)\npřístupnost vlastností, prvků a funkcí uživatelského rozhraní a funkčnosti výrobků je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost návrhu takového uživatelského rozhraní nebo funkčnosti stanovenými v oddílu I bodě 2 této přílohy;\nc)\npřístupnost obalu, včetně informací na něm poskytnutých a pokynů k instalaci, údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jež nejsou uvedeny na výrobku samotném, ale jsou zpřístupněny jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, s výjimkou samoobslužných terminálů, je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost stanovenými v oddílu II této přílohy;\n2.\nSlužby:\npřístupnost vlastností, prvků a funkcí služeb je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost pro tyto vlastnosti, prvky a funkce stanovenými v oddílech této přílohy, které souvisejí se službami.\nOddíl VII\nKritéria funkčnosti\nPokud se požadavky na přístupnost stanovené v oddílech I až VI této přílohy nevztahují na jednu nebo více funkcí v oblasti navrhování a výroby výrobků nebo poskytování služeb, musí být tyto funkce nebo prostředky s cílem maximalizovat jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením přístupné v souladu se souvisejícími kritérii funkčnosti.\nTato kritéria funkčnosti lze použít jen jako alternativu jednoho nebo více specifických technických požadavků, odkazuje-li se na ně v požadavcích na přístupnost, a to pouze v případě, že uplatňování příslušných kritérií funkčnosti je v souladu s požadavky na přístupnost a vede k tomu, že výsledkem návrhu a výroby výrobků a poskytování služeb je rovnocenná či lepší přístupnost k předvídatelnému použití osobami se zdravotním postižením.\na)   používání nevidomými osobami\npokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení zraku nevyžaduje;\nb)   používání osobami se zhoršeným zrakem\npokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který umožní uživatelům se zhoršeným zrakem výrobek používat;\nc)   používání osobami, které nevnímají barvy\npokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který vnímání barvy nevyžaduje;\nd)   používání neslyšícími\npokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení sluchu nevyžaduje;\ne)   používání nedoslýchavými osobami\npokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim s rozšířenými zvukovými prvky, který umožní nedoslýchavým uživatelům výrobek používat;\nf)   používání osobami bez hlasových schopností\npokud výrobek nebo služba vyžadují od uživatelů hlasový vstup, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který hlasové pokyny nevyžaduje; hlasový vstup zahrnuje všechny ústně generované zvuky, jako je řeč, hvízdání nebo mlaskání;\ng)   používání osobami s omezenou motorikou nebo silou\npokud výrobek nebo služba vyžadují manuální úkony, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který uživatelům umožní jeho používání pomocí alternativních úkonů, jež nevyžadují jemnou motoriku a úchop nebo sílu rukou ani obsluhu více než jednoho ovládacího prvku najednou;\nh)   používání s omezeným dosahem\novládací prvky výrobku musí být v dosahu všech uživatelů. Pokud výrobek nebo služba poskytují manuální funkční režim, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který je funkční i s omezeným dosahem a omezenou silou;\ni)   minimalizace rizika spuštění fotosenzitivních reakcí\npokud výrobek poskytuje vizuální funkční režimy, musí se vyhnout takovým funkčním režimům, které spouštějí fotosenzitivní reakce;\nj)   používání osobami s omezeným kognitivními schopnostmi\nvýrobek nebo služba musí poskytovat alespoň jeden funkční režim zahrnující prvky zjednodušující a ulehčující jeho používání;\nk)   soukromí\npokud výrobek nebo služba zahrnují prvky na zabezpečení přístupnosti, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, při kterém se zachová soukromí při používání těchto prvků na zabezpečení přístupnosti.\nPŘÍLOHA II\nVZOROVÉ NEZÁVAZNÉ PŘÍKLADY MOŽNÝCH ŘEŠENÍ, JEŽ PŘISPÍVAJÍ KE SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA PŘÍSTUPNOST STANOVENÝCH V PŘÍLOZE I\nODDÍL I:\nPŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 1\nPOŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE I PŘÍLOHY I\nPŘÍKLADY\n1.\nPoskytování informací\na)\ni)\nposkytnout vizuální a hmatové informace nebo vizuální a zvukové informace označující místo, kam vložit kartu v samoobslužném terminálu, aby jej mohly použít nevidomé osoby a neslyšící osoby;\nii)\npoužít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;\niii)\nposkytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk vedle textového varování, aby je mohly vnímat nevidomé osoby;\niv)\numožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;\nb)\ni)\nposkytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;\nii)\npoužít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;\niii)\nuvést titulky v případě poskytování videa s návodem;\niv)\numožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;\nv)\nvytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly využít nevidomé osoby;\nvi)\ndoplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti;\nvii)\nnení uveden žádný příklad;\nviii)\nnení uveden žádný příklad;\nix)\nzahrnout soket a software v bankomatu, které umožní zapojení sluchátka, jež zprostředkují text na obrazovce ve zvukové podobě.\n2.\nNávrh uživatelského rozhraní a funkčnosti\na)\nposkytnout pokyny v hlasové a textové podobě nebo začleněním hmatových značek na klávesnici, aby s výrobkem mohly pracovat nevidomé osoby nebo neslyšící či nedoslýchavé osoby;\nb)\nnabídnout na samoobslužném terminálu vedle mluvených pokynů například pokyny ve formě textu nebo obrázků, aby mohly požadovaný úkon provést i neslyšící osoby;\nc)\numožnit uživatelům zvětšit text, zaostřit na konkrétní piktogram nebo zvětšit kontrast, aby mohly dané informace vnímat i zrakově postižené osoby;\nd)\nvedle volby zmáčknutí zeleného nebo červeného tlačítka pro výběr možnosti uvést v písemné podobě na tlačítkách, jaké jsou dané možnosti, aby i barvoslepé osoby mohly učinit volbu;\ne)\npokud počítač vydává signál chyby, poskytnout psaný text nebo obrázek označující chybu, aby neslyšící osoby mohly být informovány, že došlo k chybě\nf)\numožnit dodatečný kontrast obrázků v pozadí, aby je mohly vidět slabozraké osoby;\ng)\numožnit uživateli telefonu zvolit si hlasitost zvuku a snížit interferenci s pomůckami pro nedoslýchavé osoby, aby mohly telefon používat osoby se sluchovým postižením;\nh)\nzvětšit a jasně oddělit tlačítka na dotykové obrazovce, aby je mohly zmáčknout osoby s třesem;\ni)\nzajistit, aby zmáčknutí tlačítek nevyžadovalo mnoho síly, aby je mohly použít i osoby s pohybovým postižením;\nj)\nvyhnout se blikajícím obrázkům, aby nebyly ohroženy osoby náchylné k záchvatům;\nk)\numožnit použití sluchátek, poskytuje-li bankomat informace v mluvené podobě;\nl)\njako alternativu k rozpoznávání otisků prstů umožnit uživatelům, kteří nemohou použít ruce, aby si pro uzamčení a odemčení telefonu zvolili heslo;\nm)\nzajistit, aby software reagoval předvídatelně na provedení konkrétního úkonu a poskytoval dostatečný čas na vložení hesla, aby byl snadno použitelný pro osoby s mentálním postižením;\nn)\nnabízet propojení s obrazovkou s Braillovým písmem, již bude možné aktualizovat, aby mohly počítač používat nevidomé osoby;\no)\npříklady požadavků pro konkrétní odvětví\ni)\nnení uveden žádný příklad;\nii)\nnení uveden žádný příklad;\niii)\nprvní odrážka\nzajistit, aby mobilní telefon byl schopen zpracovávat textové konverzace v reálném čase, aby si nedoslýchavé osoby mohly vyměňovat informace interaktivním způsobem;\niii)\nčtvrtá odrážka\numožnit simultánní využití videa pro zobrazení znakového jazyka a textu pro napsání zprávy, aby dvě neslyšící osoby mohly komunikovat spolu nebo se slyšící osobou;\niv)\nzajistit přenos titulků prostřednictvím set-top boxu za účelem jejich využití neslyšícími osobami.\n3.\nPodpůrné služby: není uveden žádný příklad\nODDÍL II:\nPŘÍKLADY SPOJENÉ S POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1, S VÝJIMKOU SAMOOBSLUŽNÝCH TERMINÁLŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. b)\nPOŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE II PŘÍLOHY I\nPŘÍKLADY\nObal a návod výrobků\na)\nuvést na obalu, že telefon obsahuje prvky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;\nb)\ni)\nposkytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;\nii)\npoužít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;\niii)\nposkytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk, je-li uvedeno textové varování, aby toto varování mohly vnímat i nevidomé osoby;\niv)\nzajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;\nv)\nvytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly přečíst nevidomé osoby;\nvi)\ndoplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.\nODDÍL III:\nPŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH SLUŽEB, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 2\nPOŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE III PŘÍLOHY I\nPŘÍKLADY\nPoskytování služeb\na)\nnení uveden žádný příklad;\nb)\ni)\nposkytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít i nevidomé osoby;\nii)\npoužít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;\niii)\nuvést titulky v případě poskytování videa s návodem;\niv)\nzajistit, aby mohla nevidomá osoba využít daný soubor díky vytištění v Braillově písmu;\nv)\nzajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;\nvi)\ndoplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.\nvii)\npokud poskytovatel služby nabízí USB klíč obsahující informace o službě, zajistit, aby tyto informace byly přístupné;\nc)\nposkytnout textový popis obrázků, zpřístupnění veškerých funkcí prostřednictvím klávesnice, poskytnout dostatek času pro uživatele na přečtení, zajistit zobrazování a fungování obsahu předvídatelným způsobem a slučitelnost s podpůrnými technologiemi, aby osoby s různými zdravotními postiženími mohly danou internetovou stránku číst a pracovat s ní;\nd)\nnení uveden žádný příklad.\nODDÍL IV:\nPŘÍKLADY SPOJENÉ S DODATEČNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO SPECIFICKÉ SLUŽBY:\nPOŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE IV PŘÍLOHY I\nPŘÍKLADY\nSpecifické služby\na)\ni)\nzajistit, aby neslyšící a nedoslýchavé osoby mohly psát a obdržet text interaktivním způsobem v reálném čase;\nii)\nzajistit, aby neslyšící osoby mohly používat pro vzájemnou komunikaci znakový jazyk;\niii)\nzajistit, aby osoba, která má vadu řeči a sluchu a vybere si použití kombinace textu, hlasu a videa, věděla, že komunikace je sítí přenášena tísňové službě;\nb)\ni)\nzajistit, aby si nevidomá osoba mohla zvolit programy v televizi;\nii)\npodpořit možnost výběru, personalizace a zobrazování služeb zajišťujících přístup, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, poskytovat prostředky pro účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro neslyšící a nedoslýchavé osoby nebo poskytovat ovládací prvky umožňující aktivaci služeb pro usnadnění přístupu uživateli k audiovizuálním službám na stejné úrovni významnosti jako primární ovládací prvky média;\nc)\ni)\nnení uveden žádný příklad;\nii)\nnení uveden žádný příklad;\nd)\nnení uveden žádný příklad;\ne)\ni)\numožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;\nii)\nnení uveden žádný příklad;\nf)\ni)\nzajistit, aby mohla osoba s dyslexií číst a poslouchat text zároveň;\nii)\numožnit synchronizovaný výstup textu a zvuku nebo umožnit přepis do Braillova písma, který je možné aktualizovat;\niii)\nzajistit, aby měla nevidomá osoba přístup k seznamu obsahu nebo mohla měnit kapitoly;\niv)\nnení uveden žádný příklad;\nv)\nzajistit, aby informace o jejich prvcích přístupnosti byly dostupné v elektronickém souboru, aby mohly být informovány osoby se zdravotním postižením;\nvi)\nzajistit, aby nedocházelo k blokování, například aby čtení textu nahlas s pomocí podpůrných zařízení nebránila opatření technické ochrany, opatření správy digitálních práv nebo otázky interoperability, a knihu tak mohli číst i nevidomí uživatelé;\ng)\ni)\nzajistit, aby nebyly vymazány dostupné informace o prvcích přístupnosti výrobku;\nii)\nzpřístupnit uživatelské rozhraní platební služby hlasem, aby nevidomé osoby mohly nezávisle provádět online transakce;\niii)\numožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;\nPŘÍLOHA III\nPOŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO ÚČELY ČL. 4 ODST. 4, TÝKAJÍCÍ SE ZASTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ V MÍSTĚ, KDE JE POSKYTOVÁNA SLUŽBA SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI TÉTO SMĚRNICE\nS cílem maximalizovat předvídatelné využití zastavěného prostředí, kde je služba poskytována a za které odpovídá poskytovatel služby, podle čl. 4 odst. 4 osobami se zdravotním postižením nezávislým způsobem musí přístupnost v částech určených pro veřejnost zahrnovat tyto aspekty:\na)\nvyužívání souvisejících vnějších prostranství a zařízení;\nb)\npřístup k budovám;\nc)\nvyužívání vstupů;\nd)\nvyužívání tras ve vodorovném směru;\ne)\nvyužívání tras ve svislém směru;\nf)\nvyužívání místností veřejností;\ng)\nvyužívání vybavení a zařízení používaného při poskytování služby;\nh)\nvyužívání toalet a hygienických zařízení;\ni)\nvyužívání nouzových východů, únikových cest a koncepce plánování pro případ nouze;\nj)\nkomunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho smyslu;\nk)\nvyužívání zařízení a staveb pro jejich zamýšlený účel;\nl)\nochrana před riziky v prostředí uvnitř a vně budov.\nPŘÍLOHA IV\nPOSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY – VÝROBKY\n1.   Interní řízení výroby\nInterní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 této přílohy a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky splňují příslušné požadavky této směrnice.\n2.   Technická dokumentace\nVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Technická dokumentace umožňuje posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost stanovenými v článku 4 a v případě, že výrobce využil článku 14, umožňuje prokázání toho, že příslušné požadavky na přístupnost by vyžadovaly zásadní změnu nebo způsobily nepřiměřenou zátěž. Technická dokumentace upřesňuje pouze použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na návrh, výrobu a fungování výrobku.\nTechnická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:\na)\nvše popis výrobku;\nb)\nseznam harmonizovaných norem a technických specifikací, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v článku 4, pokud tyto harmonizované normy nebo technické specifikace použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem nebo technických specifikací se v technické dokumentaci upřesní ty části, jež byly použity.\n3.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly soulad výrobků s technickou dokumentací podle bodu 2 této přílohy a s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.\n4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n4.1.\nVýrobce umístí označení CE uvedené v této směrnici na každý jednotlivý výrobek, který je v souladu s použitelnými požadavky této směrnice.\n4.2.\nVýrobce vypracuje pro daný model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.\n5.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\nPŘÍLOHA V\nINFORMACE O SLUŽBÁCH SPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST\n1.\nPoskytovatel služeb zahrne do všeobecných podmínek nebo obdobného dokumentu informace, které hodnotí, jak služba splňuje požadavky na přístupnost uvedené v článku 4. Informace musí popisovat použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na koncepci a fungování služby. Kromě požadavků na informace pro spotřebitele podle směrnice 2011/83/EU musí informace obsahovat, je-li to relevantní, tyto prvky:\na)\nvšeobecný popis služby v přístupných formátech;\nb)\npopisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení toho, jak služba funguje;\nc)\npopis toho, jak má služba splňovat příslušné požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.\n2.\nZa účelem souladu s bodem 1 této přílohy může poskytovatel v plném rozsahu nebo částečně použít harmonizované normy a technické specifikace, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.\nPoskytovatel služby poskytne informace prokazující, že proces poskytování služby a jeho kontrola zajišťují shodu služby s bodem 1 této přílohy a s použitelnými požadavky této směrnice.\nPŘÍLOHA VI\nKRITÉRIA PRO POSOUZENÍ NEPŘIMĚŘENÉ ZÁTĚŽE\nKritéria pro provedení a dokumentaci posouzení:\n1.\nPoměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost celkovými náklady (operativní a kapitálové výdaje) na výrobu, distribuci či dovoz daného výrobku nebo p poskytování služby pro hospodářské subjekty.\nPrvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:\na)\nkritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:\ni)\nnáklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;\nii)\nnáklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;\niii)\nnáklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;\niv)\nnáklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;\nv)\njednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;\nb)\nkritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:\ni)\nnáklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;\nii)\nnáklady vzniklé během výrobních procesů;\niii)\nnáklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;\niv)\nnáklady spojené s vypracováním dokumentace.\n2.\nOdhadované náklady a přínosy pro hospodářské subjekty, včetně výrobních procesů a investic, ve vztahu k očekávanému přínosu pro osoby se zdravotním postižením při zohlednění objemu a četnosti využití konkrétního výrobku nebo služby.\n3.\nPoměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost a čistým obratem hospodářského subjektu.\nPrvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:\na)\nkritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:\ni)\nnáklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;\nii)\nnáklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;\niii)\nnáklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;\niv)\nnáklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;\nv)\njednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;\nb)\nkritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:\ni)\nnáklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;\nii)\nnáklady vzniklé během výrobních procesů;\niii)\nnáklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;\niv)\nnáklady spojené s vypracováním dokumentace.", "summary": "Přístupnost výrobků a služeb\nPřístupnost výrobků a služeb\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost výrobků a služeb\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nMá za cíl harmonizovat požadavky na přístupnost* určitých výrobků* a služeb tak, aby plynule fungoval vnitřní trh EU tím, že odstraní překážky volného pohybu, které mohou existovat z důvodu rozdílných vnitrostátních právních předpisů a vzniku těchto překážek předchází. Má mít přínosy pro podniky, osoby se zdravotním postižením* a starší lidi. Použití požadavků na přístupnost ujasní stávající povinnost týkající se přístupnosti v právních předpisech EU, obzvlášť u veřejných zakázek a strukturálních fondů. Je známá jako Evropský akt přístupnosti.\nKLÍČOVÉ BODY\nTento právní předpis bude platit od 28. června 2025 pro následující oblasti.Výrobky:počítače a operační systém,platební terminály a a určité interaktivní samoobslužné terminály jako bankomaty, zařízení pro výdej lístků a jízdenek, odbavovací kiosky, interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace,chytré telefony a další zařízení, která zpřístupní telekomunikační služby,TV přístroje s digitálními televizními službami,čtečky elektronických knih. Služby:telefonní služby,služby pro přístup k audiovizuálním mediálním službám,některé prvky služby letecké, železniční a vodní dopravy, jako jsou internetové stránky, mobilní služby, elektronické lístky, informace,spotřebitelské bankovnictví,elektronické knihy,elektronické obchodování,příjem tísňových volání na jednotné evropské číslo„112“.Tento právní předpis se nevztahuje na:předtočené mediální soubory s časovou dimenzí, jako jsou videa a diapozitivy nebo formáty souborů kancelářských aplikací zveřejněné před 28. červnem 2025, mapy přístupné online, jsou-li poskytovány přístupnou digitální formou, internetové stránky a jiné formy archivů obsahující obsah, jenž není aktualizován nebo upravován po 28. červnu 2025, mikropodniky poskytující služby.Zvláštní požadavky na přístupnost se použijí na všechny výrobky a služby, na než se vztahuje tento právní předpis, pokud nemění jejich základní povahu nebo subjektům nezpůsobují nepřiměřenou zátěž.Výrobky musí: být navrhovány a vyráběny takovým způsobem, aby bylo maximalizováno jejich použití osobami se zdravotním postižením, splňovat podrobná pravidla ohledně informací a návodu, uživatelského rozhraní a funkčnosti, služeb podpory a obalu. Služby musí: poskytovat informace o službě, jejích prvcích přístupnosti a zařízení, činit internetové stránky a mobilní zařízení snadno dostupnými, podporovat, aby systémy, jako jsou helpdesky, telefonická centra a služby odborné přípravy, poskytovaly informace o přístupnosti, používat praktiky, politiky a postupy, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením. Zvláštní pravidla se použijí na jiné služby (elektronická komunikace, audiovizuální služby, letecká, autobusová, vodní a městská doprava, spotřebitelské bankovnictví, elektronické knihy, elektronické obchodování a příjem tísňových volání na telefonním čísle 112). Země EU se mohou rozhodnout, že budou požadovat soulad zastavěného prostředí tam, kde jsou služby poskytovány s požadavky na přístupnost. Příloha II poskytuje nezávazné příklady, jak mohou být požadavky na přístupnost splněny.Tento právní předpis vyžaduje následující.Výrobci musí:navrhovat a vyrábět výrobky podle této směrnice při zohlednění jakýchkoli následných změn v harmonizovaných normách,vypracovat nezbytnou technickou dokumentaci, provádět posuzování shody a uchovávat informace po dobu 5 let,poskytovat jasné označení na svých produktech a své vlastní kontaktní údaje,k produktu poskytnout snadno srozumitelný návod a bezpečnostní informace. Dovozci musí:zajistit, aby výrobek prošel postupem posuzování shody, měl nezbytnou technickou dokumentaci včetně návodu v jazyce snadno srozumitelném pro uživatele a nesl označení CE.odmítnout uvést na trh výrobek, o němž se domnívají, že nesplňuje požadavky na přístupnost a musí o tom informovat výrobce a orgány dozoru nad trhem. Poskytovatelé služeb musí:navrhovat a poskytovat služby podle této směrnice,zpřístupnit veřejnosti informace o službě, kterou nabízí a jak splňuje požadavky na přístupnost, v písemné i ústní formě a snadno přístupné pro osoby se zdravotním postižením,zajistit, aby byly zavedeny postupy k tomu, aby poskytování služeb zůstalo ve shodě s požadavky na přístupnost, a že budou zohledněny jakékoli změny. Výrobci, dovozci a distributoři musí okamžitě jednat, pokud zjistí, že výrobek už není v souladu s tímto právním předpisem.Země EU musí:zajistit, že všechny výrobky a služby, na něž se vztahuje tento právní předpis, budou v souladu s požadavky na přístupnost, na požádání vydat pro veřejnost informace o tom, jak společnosti provádí požadavky, provádět a aktualizovat postupy pro:kontrolu, zda jsou u služeb dodržovány požadavky související s touto směrnicí,reakce na stížnosti nebo zprávy ohledně jejich nedodržování,ověření, že daná společnost chybu napravila, poskytovat způsoby k zajištění souladu a sankcí za jakékoliv porušení zákona včetně právních kroků.Evropská komise:může přijmout akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, kterými se mění technické aspekty této směrnice, může požádat evropské normalizační organizace o vypracování harmonizovaných norem o požadavcích na přístupnost a přijetí technických specifikací podle určitých podmínek, zřídí pracovní skupinu složenou ze zástupců orgánů dozoru nad trhem a souladu služeb a zúčastněných stran včetně organizací pro lidi se zdravotním postižením, aby:podpořila výměnu informací a osvědčených postupů,posílila spolupráci mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami,poskytovala poradenství, předložit do 28. června 2030 a potom každých 5 let zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o použití tohoto právního předpisu.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nMusí nabýt podoby zákona v zemích EU do 28. června 2022. Země EU musí tato nová opatření uplatňovat od 28. června 2025.\nZemě EU nicméně mohou:do 28. června 2027 odložit soulad s evropským číslem tísňového volání 112, dát poskytovatelům služeb, jejichž zařízení už byla v souladu s právními předpisy používána do 28. června 2025 dalších 5 let (do 28. června 2030), umožnit, aby samoobslužné terminály mohly být využívány až do konce jejich ekonomické životnosti, avšak nejdéle po 20 let od zahájení jejich používání.\nKONTEXT\nVíce než 80 milionů lidí v Evropě žije s nějakým druhem zdravotního postižení. Se stárnoucí společností tento počet narůstá. Charta základních lidských práv EU uznává a dodržuje práva osob se zdravotním postižením na přínos z opatření, která jsou navržená tak, aby zajistila jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti. Tato směrnice vymezuje osoby se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovaly všechny členské státy.\nKLÍČOVÉ POJMY\nPřístupnost: navrhování výrobků, zařízení, služeb a vybavení tak, aby je mohly v co největší míře využívat osoby se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními.\nVýrobek: látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu (kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů pro jejich budoucí reprodukci).\nOsoby se zdravotním postižením: někdo s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70-115)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36–214)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82–128)\nPostupné změny nařízení č. 768/2008/ES byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 10.09.2019"}
{"celex_id": "32017R0821", "reference": "19.5.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 130/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/821\nze dne 17. května 2017,\nkterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPřestože přírodní nerostné suroviny mají velký rozvojový potenciál, v oblastech postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastech mohou být příčinou sporů, pokud příjmy z nich přispívají k vypuknutí nebo pokračování násilných konfliktů, což narušuje úsilí o rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a právní stát. V těchto oblastech je zásadním prvkem pro zajištění míru, rozvoje a stability prolomení spojitosti mezi konfliktem a nelegálním využíváním nerostných surovin.\n(2)\nNaplněním úsilí zabránit financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil v oblastech s velkým nerostným bohatstvím se zabývají vlády a mezinárodní organizace společně s hospodářskými subjekty a organizacemi občanské společnosti, včetně ženských organizací, které stojí v popředí snahy poukázat na vykořisťovatelské podmínky, jež tyto ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly nastolují, jakož i na znásilňování a násilí používané k ovládání místního obyvatelstva.\n(3)\nV oblastech postižených konfliktem a ve vysoce rizikových oblastech s velkým nerostným bohatstvím dochází běžně k porušování lidských práv, které může mít formu dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, nuceného přesídlování a ničení rituálně nebo kulturně významných míst.\n(4)\nUnie se aktivně podílí na iniciativě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je podporovat zodpovědné získávání nerostných surovin z oblastí konfliktů a na jejímž základě byl zahájen vládami podporovaný mnohostranný proces vedoucí k přijetí Pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (dále jen „pokyny OECD pro náležitou péči“), včetně příloh a dodatků. V květnu 2011 ministerská rada OECD doporučila, aby bylo dodržování uvedených pokynů aktivně podporováno.\n(5)\nPojem zodpovědného získávání nerostných surovin je uveden v aktualizovaných pokynech OECD pro nadnárodní společnosti (2) a je v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv (3). Tyto dokumenty mají za úkol prosadit postupy náležité péče v dodavatelském řetězci v případech, kdy podniky získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a nestabilitou. Na nejvyšší mezinárodní úrovni se konkrétně na Demokratickou republiku Kongo (DRK) a sousední země ve střední Africe zaměřila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1952 (2010), která vyzvala k dodržování zásad náležité péče v dodavatelském řetězci. V návaznosti na uvedenou rezoluci podpořila skupina odborníků OSN pro DRK rovněž dodržování pokynů OECD pro náležitou péči.\n(6)\nVedle vícestranných iniciativ přijali dne 15. prosince 2010 v Lusace vedoucí představitelé států a vlád z oblasti afrických Velkých jezer politický závazek bojovat proti nelegálnímu využívání přírodních zdrojů v regionu a schválili mimo jiné regionální certifikační mechanismus založený na pokynech OECD pro náležitou péči.\n(7)\nToto nařízení je prostřednictvím kontroly obchodu s nerostnými surovinami pocházejícími z oblastí konfliktů jedním ze způsobů, jak odstranit financování ozbrojených skupin. Činnost Unie v oblasti zahraniční a rozvojové politiky rovněž přispívá k boji proti místní korupci, posilování hranic a zajištění vzdělávání místních obyvatel a jejich zástupců s cílem pomoci jim upozorňovat na porušování práv.\n(8)\nKomise ve svém sdělení ze dne 4. listopadu 2008 nazvaném „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ uznala, že zabezpečení spolehlivého a nenarušovaného přístupu k surovinám je důležitým faktorem pro konkurenceschopnost Unie. Iniciativa v oblasti surovin obsažená v uvedeném sdělení Komise je integrovaná strategie, jejímž cílem je reagovat na různé problémy týkající se přístupu k neenergetickým a nezemědělským surovinám. Tato iniciativa uznává a podporuje finanční transparentnost, jakož i transparentnost dodavatelského řetězce a uplatňování norem sociální odpovědnosti podniků.\n(9)\nEvropský parlament ve svých usneseních ze dne 7. října 2010, 8. března 2011, 5. července 2011 a 26. února 2014 vyzval Unii k přijetí právních předpisů po vzoru zákona USA o konfliktních minerálech, známého jako oddíl 1502 Dodd-Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele. Komise ve svém sdělení ze dne 2. února 2011 nazvaném „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ a sdělení ze dne 27. ledna 2012 nazvaném „Obchod, růst a rozvoj – Uzpůsobení obchodní a investiční politiky potřebám zemí, které to nejvíce potřebují“ oznámila svůj záměr zabývat se způsoby, jak zlepšit transparentnost v dodavatelském řetězci, včetně aspektů náležité péče. Ve sdělení z roku 2012 a v souladu se závazkem, který učinila na zasedání rady ministrů OECD v květnu 2011, se Komise rovněž zasazovala o větší podporu a využívání pokynů OECD pro nadnárodní podniky a pokynů OECD pro náležitou péči, a to i mimo členské státy OECD.\n(10)\nObčané Unie a subjekty občanské společnosti upozornili na skutečnost, že hospodářské subjekty Unie nejsou postihovány za své potenciální spojení s nezákonnou těžbou a obchodem s nerostnými surovinami z oblastí konfliktů. Tyto nerostné suroviny, potenciálně přítomné ve spotřebitelských výrobcích, spojují spotřebitele s konflikty mimo Unii. Spotřebitelé jsou tak nepřímo spojeni s konflikty, které mají vážné dopady na lidská práva, zejména na práva žen, neboť ozbrojené skupiny často používají hromadné znásilňování jako záměrnou strategii k zastrašování a ovládání místního obyvatelstva za účelem ochrany svých zájmů. Z tohoto důvodu občané Unie požadovali, zejména prostřednictvím petic, aby Komise Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh právního předpisu zakládajícího odpovědnost hospodářských subjektů podle příslušných pokynů vytvořených OSN a OECD.\n(11)\nV kontextu tohoto nařízení a v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči je náležitá péče v dodavatelském řetězci soustavným, proaktivním a reaktivním procesem, jehož prostřednictvím hospodářské subjekty monitorují a spravují svůj nákup a prodej s cílem zajistit, aby nepřispívaly ke vzniku či prohlubování konfliktů nebo jejich nepříznivých dopadů.\n(12)\nAudit postupů, které hospodářský subjekt zavedl pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, provedený třetí stranou zajišťuje důvěryhodnost, což je přínosné pro hospodářské subjekty v povýrobní části dodavatelského řetězce a přispívá ke zlepšení postupů náležité péče v předvýrobní části dodavatelského řetězce.\n(13)\nVeřejné informování hospodářským subjektem o jeho politikách a postupech náležité péče v dodavatelském řetězci zajišťuje nezbytnou transparentnost, která vytváří důvěru veřejnosti v opatření, která hospodářské subjekty provádějí.\n(14)\nUnijním dovozcům zůstává individuální odpovědnost za dodržování povinností náležité péče stanovených tímto nařízením. K dosažení cílů tohoto nařízení by však mohlo přispět mnoho stávajících a budoucích systémů náležité péče v dodavatelském řetězci (dále jen „systémy náležité péče“). Již existují systémy náležité péče, jejichž cílem je přerušit vztah mezi konfliktem a získáváním cínu, tantalu, wolframu a zlata. Tyto systémy využívají nezávislé audity prováděné třetí stranou k certifikaci subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které mají zavedeny systémy zaměřené na zodpovědné získávání nerostných surovin. Mělo by být možné uznat tyto systémy v rámci systému Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci (dále jen „systém Unie“). Metodika a kritéria pro uznání těchto systémů za rovnocenné požadavkům tohoto nařízení by měly být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci s cílem umožnit soulad s tímto nařízením jednotlivým hospodářským subjektům, jež jsou členy těchto systémů, a předejít dvojímu provádění auditu. Tyto systémy by měly zahrnovat společné zásady náležité péče, zajišťovat, aby byly požadavky v souladu se specifickými doporučeními pokynů OECD pro náležitou péči, a splňovat procedurální požadavky, k nimž patří zapojení zúčastněných stran, mechanismy pro stížnosti a schopnost reagovat.\n(15)\nHospodářské subjekty Unie vyjádřily při veřejných konzultacích svůj zájem o zodpovědné získávání nerostných surovin a poskytly informace o stávajících systémech náležité péče navržených v zájmu splnění jejich cílů v oblasti sociální odpovědnosti podniků, požadavků zákazníků nebo v zájmu zabezpečení jejich dodávek. Hospodářské subjekty Unie nicméně oznámily rovněž řadu obtíží a praktických problémů při uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci způsobených rozsáhlostí a složitostí celosvětových dodavatelských řetězců zahrnujících velký počet hospodářských subjektů, které často nemají dostatečné povědomí nebo jsou z etického hlediska neuvědomělé. Komise by měla přezkoumat náklady spojené se zodpovědným získáváním a s prováděním auditů třetí stranou, administrativní důsledky takového získávání a provádění auditů a jejich možný dopad na konkurenceschopnost, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků, a měla by o svých zjištěních podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla za účelem provádění tohoto nařízení zajistit, že mikropodnikům, malým a středním podnikům bude poskytnuta náležitá technická pomoc, a usnadnit výměnu informací. Mikropodniky, malé a střední podniky se sídlem v Unii, které dovážejí nerostné suroviny a kovy, by proto měly mít možnost využívat programu COSME zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (4).\n(16)\nSubjekty zabývající se tavením a rafinací jsou důležitou součástí světových dodavatelských řetězců nerostných surovin, neboť jsou obvykle posledním článkem, kde může být náležitá péče účinně zajištěna prostřednictvím shromažďování, poskytování a ověřování informací týkajících se původu nerostných surovin a řetězce kontroly. Po této zpracovatelské fázi je zpětné vysledování původu nerostů často považováno za neproveditelné. Totéž platí pro recyklované kovy, které prošly ještě dalšími kroky při zpracování. Unijní seznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací by proto mohl hospodářským subjektům v povýrobní části poskytnout transparentnost a jistotu, pokud jde o postupy náležité péče v dodavatelském řetězci. V souladu s pokyny OECD pro náležitou péči by hospodářské subjekty v předvýrobní části dodavatelského řetězce, jako jsou subjekty zabývající se tavením a rafinací, měly být předmětem nezávislého auditu prováděného třetí stranou zaměřeného na jejich postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a to za účelem jejich zařazení na seznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací.\n(17)\nJe nezbytné, aby unijní dovozci nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje toto nařízení, splňovali jeho ustanovení, včetně unijních subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které dovážejí a zpracovávají nerostné suroviny a jejich koncentráty.\n(18)\nAby bylo zajištěno řádné fungování systému Unie a zároveň bylo zaručeno, že velká většina nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje toto nařízení a které jsou dováženy do Unie, splňuje jeho požadavky, nemělo by toto nařízení platit v situacích, kdy jsou roční objemy dovozu unijních dovozců u každé příslušné nerostné suroviny nebo každého příslušného kovu nižší, než jsou prahové hodnoty objemu uvedené v příloze I tohoto nařízení.\n(19)\nAby bylo zajištěno řádné fungování systému Unie a usnadněno posuzování systémů náležité péče, které mohou být podle tohoto nařízení uznány, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení stanovováním a úpravou prahových hodnot objemu nerostných surovin a kovů a o určení metodiky a kritérií, jimiž je nutné se při tomto posuzování řídit a které budou v tomto ohledu odrážet činnost OECD. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, které se vypracováním aktů v přenesené pravomoci zabývají.\n(20)\nPříslušné orgány členských států by měly být odpovědné za zajištění jednotného dodržování tohoto nařízení ze strany unijních dovozců nerostných surovin a kovů, na které se toto nařízení vztahuje, a to prostřednictvím vhodných následných kontrol. Záznamy o takovýchto kontrolách by se měly uchovávat nejméně pět let. Členské státy by měly mít povinnost stanovit pravidla vztahující se na porušování tohoto nařízení.\n(21)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se uznání systémů náležité péče za rovnocenné, odejmutí uznání rovnocennosti v případě nedostatků, jakož i vytvoření seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). S ohledem na povahu těchto prováděcích aktů a vzhledem k omezené diskreční pravomoci Komise, přičemž by tyto akty měly vycházet z metodologie a kritérií, které mají být přijaty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci týkajících se uznávání systémů náležité péče Komisí, se za vhodný postup pro přijímání těchto prováděcích aktů považuje poradní postup.\n(22)\nPro zajištění účinného provádění tohoto nařízení by mělo být stanoveno přechodné období s cílem umožnit mimo jiné členským státům zřídit příslušné orgány, Komisi uznat systémy náležité péče a hospodářským subjektům obeznámit se se svými povinnostmi podle tohoto nařízení.\n(23)\nKomise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku by měli pravidelně přezkoumávat svou finanční pomoc a politické závazky vůči oblastem postiženým konfliktem a vysoce rizikovým oblastem, kde se těží cín, tantal, wolfram a zlato, zejména v oblasti afrických Velkých jezer, s cílem zajistit soudržnost politik a podnítit a posílit dodržování zásad řádné správy, právního státu a etické těžby.\n(24)\nKomise by měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o účinnosti systému Unie stanoveného tímto nařízením. Do 1. ledna 2023 a poté každé tři roky by měla Komise přezkoumat fungování a účinnost systému Unie a jeho skutečný dopad, pokud jde o podporu zodpovědného získávání nerostných surovin, na které se vztahuje toto nařízení, z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, i jeho vliv na hospodářské subjekty Unie, včetně malých a středních podniků, a podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy mohou být případně doplněny o příslušné legislativní návrhy, které mohou obsahovat další závazná opatření.\n(25)\nVe společném sdělení ze dne 5. března 2014 nazvaném Zodpovědné získávání nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí – úsilí o vytvoření integrovaného přístupu EU (společné sdělení ze dne 5. března 2014) se Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zavázaly k provádění doprovodných opatření vedoucích k integrovanému přístupu Unie k zodpovědnému získávání surovin souběžně s tímto nařízením, a to nejen s cílem dosáhnout vysoké míry účasti hospodářských subjektů na systému Unie stanoveném v tomto nařízení, ale i zajistit zaujetí celosvětového, soudržného a komplexního přístupu na podporu zodpovědného získávání surovin z oblastí postižených konfliktem a z vysoce rizikových oblastí.\n(26)\nPrevence využívání zisků z obchodu s nerostnými surovinami a kovy k financování ozbrojených konfliktů založená na náležité péči a transparentnosti podpoří řádnou správu věcí veřejných a udržitelný hospodářský rozvoj. Toto nařízení se proto kromě své hlavní oblasti působnosti, která patří do společné obchodní politiky Unie, vztahuje i na aspekty spadající do politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. Účelem tohoto nařízení je zajištění transparentnosti a jistoty, pokud jde o dodavatelské postupy unijních dovozců a subjektů zabývajících se tavením a rafinací, kteří získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.\n2.   Toto nařízení stanoví povinnost týkající se náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce nerostů nebo kovů sestávajících z cínu, tantalu, wolframu nebo zlata, nebo tyto prvky obsahujících, jak je stanoveno v příloze I.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na unijní dovozce nerostných surovin nebo kovů, pokud je jejich roční objem dovozu každé dotčené nerostné suroviny nebo každého dotčeného kovu nižší než prahové hodnoty objemu stanovené v příloze I.\nVšechny prahové hodnoty objemu jsou stanoveny tak, aby valná většina, nejméně však 95 % celkového objemu dováženého do Unie u každé nerostné suroviny a každého kovu podle kódu kombinované nomenklatury podléhala povinnostem pro unijní dovozce stanoveným v tomto nařízení.\n4.   Komise přijme v souladu s články 18 a 19 akt v přenesené pravomoci, a to do 1. dubna 2020, pokud je to proveditelné, nejpozději však do 1. července 2020, za účelem změny přílohy I tak, že stanoví prahové hodnoty objemu pro tantalové či niobové rudy a koncentráty, zlaté rudy a koncentráty, oxidy a hydroxidy cínu, tantaláty a karbidy tantalu.\n5.   Komise je zmocněna přijímat v souladu s články 18 a 19 akty v přenesené pravomoci za účelem změny stávajících prahových hodnot uvedených v příloze I každé tři roky ode dne 1. ledna 2021.\n6.   S výjimkou čl. 7 odst. 4 se toto nařízení nepoužije na recyklované kovy.\n7.   Toto nařízení se nepoužije na zásoby, v jejichž případě unijní dovozce prokáže, že tyto zásoby byly ve své stávající podobě uskladněny k ověřitelnému datu před 1. únorem 2013.\n8.   Toto nařízení se použije na nerostné suroviny a kovy uvedené v příloze I, jež jsou získávány jako vedlejší produkty podle definice v čl. 2 písm. t).\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„nerostnými surovinami“, jak je uvedeno v části A přílohy I:\n—\nrudy a koncentráty obsahující cín, tantal nebo wolfram a\n—\nzlato;\nb)\n„kovy“ kovy, které sestávají z cínu, tantalu, wolframu nebo zlata, nebo tyto prvky obsahují, jak je uvedeno v části B přílohy I;\nc)\n„dodavatelským řetězcem nerostných surovin“ systém zahrnující činnosti, organizace, zainteresované subjekty, technologie, informace, zdroje a služby související s přemísťováním a zpracováním nerostných surovin, a to počínaje místem těžby a konče jejich začleněním do konečného výrobku;\nd)\n„náležitou péčí v dodavatelském řetězci“ povinnosti unijních dovozců cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata související s jejich systémy řízení, řízením rizik, audity prováděnými nezávislou třetí stranou a poskytováním informací s cílem zjistit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená s oblastmi postiženými konfliktem a vysoce rizikovými oblastmi, aby předešli negativním dopadům souvisejícím s jejich činnostmi, které se týkají získávání nerostných surovin, nebo je zmírnili;\ne)\n„systémem zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce“ záznam sledu hospodářských subjektů, které mají nerostné suroviny a kovy v držení v průběhu jejich pohybu v dodavatelském řetězci;\nf)\n„oblastmi postiženými konfliktem či vysoce rizikovými oblastmi“ oblasti, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, jakož i oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv;\ng)\n„ozbrojenými skupinami a bezpečnostními silami“ skupiny uvedené v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;\nh)\n„subjektem zabývajícím se tavením a rafinací“ každá fyzická nebo právnická osoba, která vykonává metody těžební metalurgie zahrnující zpracovatelské postupy, jejichž cílem je z nerostné suroviny vyprodukovat kov;\ni)\n„celosvětovými zodpovědnými subjekty zabývajícími se tavením a rafinací“ subjekty zabývající se tavením a rafinací usazené v Unii nebo mimo ni, u nichž se má za to, že splňují požadavky tohoto nařízení;\nj)\n„předvýrobní částí“ část dodavatelského řetězce nerostných surovin od místa těžby po subjekty zabývající se tavením a rafinací včetně;\nk)\n„povýrobní částí“ část dodavatelského řetězce kovů navazující na subjekty zabývající se tavením a rafinací po konečný výrobek;\nl)\n„unijním dovozcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která deklaruje nerostné suroviny nebo kovy, za účelem jejich propuštění do volného oběhu ve smyslu článku 201 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7), či jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem je toto prohlášení učiněno, jak je uvedeno v datových prvcích 3/15 a 3/16 v souladu s přílohou B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (8);\nm)\n„systémem náležité péče v dodavatelském řetězci“ či „systémem náležité péče“ kombinace dobrovolných postupů, nástrojů a mechanismů náležité péče v dodavatelském řetězci, včetně auditů prováděných nezávislou třetí stranou, které vyvíjejí a kontrolují vlády, průmyslová sdružení či uskupení zainteresovaných organizací;\nn)\n„příslušnými orgány členských států“ orgány určené členskými státy v souladu s článkem 10, jež mají odborné znalosti, pokud jde o suroviny, průmyslové postupy a audit;\no)\n„pokyny OECD pro náležitou péči“ Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (druhé vydání, OECD 2013), včetně všech příloh a dodatků;\np)\n„mechanismem pro stížnosti“ mechanismus včasného varování před riziky, který libovolným zainteresovaným subjektům, včetně oznamovatelů, umožní, aby vyjádřili obavy ohledně okolností těžby nerostných surovin, obchodování a nakládání s nimi a okolností jejich vývozu v oblastech postižených konfliktem či vysoce rizikových oblastech;\nq)\n„modelovou politikou dodavatelského řetězce“ politika dodavatelského řetězce odpovídající příloze II pokynů OECD pro náležitou péči, v níž jsou shrnuty závažné nepříznivé dopady, které mohou být spojeny s těžbou nerostných surovin, obchodováním a nakládáním s nimi a s vývozem nerostných surovin z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí;\nr)\n„plánem řízení rizik“ písemný dokument unijního dovozce, který vznikl v reakci na zjištěná rizika v dodavatelském řetězci, vycházející z přílohy III pokynů OECD pro náležitou péči;\ns)\n„recyklovanými kovy“ regenerované výrobky pro konečné uživatele, regenerované pospotřební výrobky nebo zpracovaný kovový šrot vznikající při výrobě produktů; zahrnuty jsou nepotřebné, zastaralé, vadné a odpadní kovové materiály, které obsahují rafinované nebo zpracované kovy vhodné k recyklaci při výrobě cínu, tantalu, wolframu nebo zlata. Pro účely této definice se za recyklované kovy nepovažují částečně zpracované či nezpracované nerostné suroviny ani vedlejší produkty získané z jiné rudy;\nt)\n„vedlejším produktem“ nerostné suroviny nebo kovy, na které se vztahuje toto nařízení, jež byly získány zpracováním nerostné suroviny nebo kovu, na které se toto nařízení nevztahuje, a jež by nebyly získány, aniž by byla zpracována primární nerostná surovina nebo kov, na které se toto nařízení nevztahuje;\nu)\n„ověřitelným datem“ datum, které je možné ověřit kontrolou skutečných datovacích razítek na produktech či inventárních soupisů.\nČlánek 3\nDodržování povinností náležité péče v dodavatelském řetězci ze strany unijních dovozců\n1.   Unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů dodržují povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci stanovené v tomto nařízení a uchovávají dokumentaci, která tuto skutečnost potvrzuje, včetně výsledků nezávislých auditů provedených třetí stranou.\n2.   Příslušné orgány členských států jsou odpovědné za provádění vhodných následných kontrol podle článku 11.\n3.   V souladu s čl. 8 odst. 1 mohou zúčastněné strany předložit Komisi k uznání systémy náležité péče v dodavatelském řetězci, aby se usnadnilo dodržování příslušných požadavků uvedených v článcích 4 až 7 ze strany unijních dovozců.\nČlánek 4\nPovinnosti související se systémem řízení\nUnijní dovozci nerostných surovin nebo kovů:\na)\npřijmou svou politiku pro dodavatelský řetězec nerostných surovin a kovů potenciálně pocházejících z oblastí postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastí a dodavatelům a veřejnosti jasně sdělí aktuální informace o této politice;\nb)\nzapracují do své politiky pro dodavatelský řetězec normy pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci, které odpovídají normám stanoveným v modelové politice dodavatelského řetězce v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;\nc)\nprovedou strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v dodavatelském řetězci, a to tak, že vyšší vedoucí pracovníky, není-li unijní dovozce fyzickou osobou, pověří dohledem nad postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a také tím, aby vedli záznamy o těchto systémech po dobu nejméně pěti let;\nd)\nposílí svou spolupráci s dodavateli začleněním své politiky dodavatelského řetězce do smluv a dohod s dodavateli v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči;\ne)\nvytvoří mechanismus pro stížnosti jako systém včasného varování před riziky nebo takový mechanismus zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými hospodářskými subjekty nebo organizacemi nebo usnadněním využívání externího odborníka nebo subjektu, jako například veřejného ochránce práv;\nf)\nprovozují v souvislosti s nerostnými surovinami systém zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:\ni)\npopis nerostné suroviny, včetně jejího obchodního názvu a typu,\nii)\njméno a adresu dodavatele unijního dovozce,\niii)\nzemi původu nerostných surovin,\niv)\ndata a objemy těžby vyjádřené objemově nebo hmotnostně, jsou-li tyto údaje k dispozici,\nv)\npokud nerostné suroviny pocházejí z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí nebo pokud unijní dovozce zjistil jiná rizika v dodavatelském řetězci uvedená v pokynech OECD pro náležitou péči, doplňující informace v souladu se specifickými doporučeními pro hospodářské subjekty v předvýrobní části dodavatelského řetězce, jak je stanoveno v pokynech OECD pro náležitou péči, jako například údaje o dolu původu nerostných surovin, údaje o lokalitách, kde byly nerostné suroviny konsolidovány, obchodovány a zpracovány, a údaje o zaplacených daních, poplatcích a licenčních poplatcích;\ng)\nprovozují v souvislosti s kovy systém zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:\ni)\npopis kovu, včetně jeho obchodního názvu a typu,\nii)\njméno a adresu dodavatele unijního dovozce,\niii)\njméno a adresu subjektů zabývajících se tavením a rafinací v rámci dodavatelského řetězce unijního dovozce,\niv)\nzáznamy ze zpráv o auditech provedených třetí stranou u subjektů zabývajících se tavením a rafinací, jsou-li k dispozici, nebo důkaz o shodě se systémem náležité péče v dodavatelském řetězci uznaným Komisí podle článku 8,\nv)\nnejsou-li záznamy podle bodu iv) k dispozici:\n—\nzemě původu nerostných surovin v dodavatelském řetězci subjektů zabývajících se tavením a rafinací,\n—\npokud kovy vznikly z nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí nebo pokud unijní dovozce zjistil jiná rizika v dodavatelském řetězci uvedená v pokynech OECD pro náležitou péči, doplňující informace v souladu se specifickými doporučeními pro hospodářské subjekty v povýrobní části dodavatelského řetězce, jak je stanoveno v těchto pokynech;\nh)\npokud jde o vedlejší produkty, poskytují informace doložené dokumentací, a to od okamžiku vzniku těchto vedlejších produktů, to jest od okamžiku, kdy je vedlejší produkt poprvé oddělen od své primární nerostné suroviny nebo kovu, na které se toto nařízení nevztahuje.\nČlánek 5\nPovinnosti vyplývající z řízení rizik\n1.   Unijní dovozci nerostných surovin:\na)\nna základě informací poskytnutých podle článku 4 určí a posoudí rizika nepříznivých dopadů ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin, a to podle norem své politiky dodavatelského řetězce, v souladu s přílohou II a doporučeními týkajícími se náležité péče obsaženými v pokynech OECD pro náležitou péči;\nb)\nprovádějí strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to prostřednictvím:\ni)\noznámení závěrů posouzení rizik dodavatelského řetězce vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, není-li unijní dovozce fyzickou osobou,\nii)\npřijetí opatření k řízení rizik v souladu s přílohou II a doporučeními pro náležitou péči obsaženými v pokynech OECD pro náležitou péči, s přihlédnutím ke své schopnosti ovlivňovat, a v případě nutnosti podniknout kroky s cílem vyvinout tlak na dodavatele, kteří mohou nejúčinněji zabránit zjištěnému riziku nebo je zmírnit, a to tak, aby bylo možné:\n—\npokračovat v obchodování a současně vyvíjet měřitelné úsilí o zmírnění rizik,\n—\ndočasně pozastavit obchodování a současně pokračovat ve stávajícím měřitelném úsilí o zmírnění rizik nebo\n—\nukončit spolupráci s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek,\niii)\nprovedení plánu řízení rizik, monitorování a sledování provádění úsilí o zmírnění rizik, poskytování příslušných informací vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, není-li unijní dovozce fyzickou osobou, a zvážení pozastavení nebo ukončení spolupráce s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek,\niv)\nprovedení dodatečného posouzení skutečností a rizik, a to v případě rizik, která vyžadují zmírnění, nebo pokud se změní situace.\n2.   Pokud unijní dovozce nerostných surovin vyvíjí úsilí o zmírnění rizik a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, zkonzultuje dodavatele a dotčené zúčastněné subjekty, včetně místních a ústředních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených třetích stran, a dohodne se na strategii pro měřitelné zmírnění rizika v plánu řízení rizik.\n3.   Pro účely navržení strategií pro zmírnění v plánu řízení rizik zaměřených na konflikty a vysoká rizika využívají unijní dovozci nerostných surovin opatření a ukazatele uvedené v příloze III pokynů OECD pro náležitou péči a zaznamenávají postup zlepšování.\n4.   Unijní dovozci kovů v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči a se specifickými doporučeními stanovenými v těchto pokynech určí a posoudí rizika ve svém dodavatelském řetězci, a to na základě dostupných zpráv o auditu subjektů zabývajících se tavením a rafinací v tomto dodavatelském řetězci, vyhotovených třetí stranou, a případným posouzením postupů náležité péče těchto subjektů. Tyto zprávy o auditu odpovídají čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud unijní dovozci kovů takovéto zprávy o auditu subjektů zabývajících se tavením a rafinací v jejich dodavatelském řetězci nemají, určí a posoudí rizika ve svém dodavatelském řetězci v rámci svého vlastního systému řízení rizik. V těchto případech provedou unijní dovozci kovů audity vlastní náležité péče v dodavatelském řetězci prostřednictvím nezávislé třetí strany v souladu s článkem 6 tohoto nařízení.\n5.   Nejsou-li fyzickými osobami, oznámí unijní dovozci kovů závěry posouzení rizik uvedeného v odstavci 4 svým vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, a provedou strategii pro řešení zjištěných problémů navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči a se specifickými doporučeními stanovenými v těchto pokynech.\nČlánek 6\nPovinnosti týkající se auditu provedeného třetí stranou\n1.   Unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů provádí audity prostřednictvím nezávislé třetí strany (dále jen „audit provedený třetí stranou“).\nAudit provedený třetí stranou:\na)\nzahrnuje ve svém rozsahu všechny činnosti, postupy a systémy unijního dovozce používané k výkonu náležité péče v dodavatelském řetězci ve vztahu k nerostným surovinám nebo kovům, včetně systému řízení a řízení rizik unijního dovozce a poskytování informací z jeho strany v souladu s články 4, 5 a 7;\nb)\nmá za cíl posouzení souladu postupů náležité péče unijního dovozce v dodavatelském řetězci s články 4, 5 a 7;\nc)\nformuluje doporučení určená unijnímu dovozci ke zlepšení jeho postupů náležité péče v dodavatelském řetězci a\nd)\ndodržuje auditní zásady nezávislosti, povolanosti a odpovědnosti, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči.\n2.   Unijní dovozci kovů jsou osvobozeni od povinnosti provádět audity prostřednictvím třetí strany podle odstavce 1, pokud předloží věcné důkazy, včetně zpráv o auditu provedeném třetí stranou, které prokazují, že všechny subjekty v jejich dodavatelském řetězci zabývající se tavením a rafinací dodržují toto nařízení.\nPožadavek předložit věcné důkazy se považuje za splněný, pokud unijní dovozci kovů prokáží, že jsou zásobováni výlučně subjekty zabývajícími se tavením a rafinací uvedenými na seznamu Komise podle článku 9.\nČlánek 7\nPovinnost poskytovat informace\n1.   Unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů poskytnou příslušným orgánům členských států zprávy o jakémkoliv auditu provedeném třetí stranou v souladu s článkem 6 nebo důkaz o souladu se systémem náležité péče v dodavatelském řetězci uznaným Komisí podle článku 8.\n2.   Unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů poskytnou subjektům v povýrobní části svého dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od nich, všechny informace získané a uchovávané podle jejich postupů náležité péče v dodavatelském řetězci, při řádném zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.\n3.   Unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů každoročně zveřejňují v co největším rozsahu, a to i prostřednictvím internetu, informace o svých politikách pro náležitou péči v dodavatelském řetězci a postupech pro zodpovědné získávání nerostných surovin a kovů. Tyto zprávy uvádí opatření přijatá k plnění povinností, pokud jde o jejich systém řízení podle článku 4 a jejich řízení rizik podle článku 5, a obsahují také souhrnnou zprávu o auditech provedených třetí stranou, včetně jména auditora, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.\n4.   Pokud unijní dovozce dospěje k důvodnému závěru, že kovy jsou získávány pouze z recyklovaných zdrojů nebo kovového šrotu, musí s řádným přihlédnutím k obchodnímu tajemství a dalším otázkám hospodářské soutěže:\na)\nsvůj závěr zveřejnit a\nb)\npřiměřeným způsobem popsat opatření náležité péče v dodavatelském řetězci, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl.\nČlánek 8\nUznání systémů náležité péče v dodavatelském řetězci\n1.   Vlády, průmyslová sdružení a uskupení zainteresovaných organizací, které mají zavedeny systémy náležité péče (dále jen „vlastníci systému“), mohou požádat Komisi, aby uznala jejich systémy náležité péče v dodavatelském řetězci, které vytvořily a na něž dohlížejí. Tyto žádosti musí být podloženy přiměřenými důkazy a informacemi.\n2.   Komise přijme v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení a stanoví metodiku a kritéria umožňující jí posoudit, zda systémy náležité péče v dodavatelském řetězci usnadňují hospodářským subjektům plnění požadavků tohoto nařízení, a na jejichž základě bude moci tyto systémy uznávat.\n3.   Pokud Komise na základě důkazů a informací poskytnutých podle odstavce 1 a v souladu s metodikou a kritérii pro uznávání stanovenými podle odstavce 2 rozhodne, že systém náležité péče v dodavatelském řetězci, který unijní dovozce nerostných surovin či kovů účinně uplatňuje, umožňuje tomuto dovozci dodržovat toto nařízení, přijme prováděcí akt, kterým tento systém uzná za rovnocenný požadavkům tohoto nařízení. Sekretariát OECD je případně konzultován před přijetím těchto prováděcích aktů.\nPři rozhodování o tom, zda systém náležité péče uzná, zohlední Komise různou praxi v odvětví, kterou tento systém pokrývá, a rovněž přístup založený na posouzení rizik a metodu, které tento systém používá k určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, a seznam jejich výsledků. Vlastník systému tento seznam výsledků zveřejní.\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 15 odst. 2.\n4.   V případě potřeby Komise rovněž pravidelně ověřuje, zda uznané systémy náležité péče v dodavatelském řetězci nadále splňují kritéria, která vedla k rozhodnutí o uznání rovnocennosti přijatému podle odstavce 3.\n5.   Vlastník systému náležité péče v dodavatelském řetězci, který byl v souladu s odstavcem 3 uznán za rovnocenný, uvědomí neprodleně Komisi o jakýchkoli změnách nebo aktualizacích tohoto systému.\n6.   Existují-li důkazy o tom, že hospodářské subjekty uplatňující systém uznaný v souladu s odstavcem 3 neplní podmínky tohoto nařízení, prošetří Komise po konzultaci s vlastníkem tohoto uznaného systému, zda tyto případy poukazují na nedostatky systému.\n7.   Pokud Komise zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení nebo že má uznaný systém náležité péče v dodavatelském řetězci nedostatky, může vlastníkovi systému poskytnout vhodnou dobu na přijetí nápravných opatření.\nPokud vlastník systému nepřijme nezbytná nápravná opatření nebo je odmítne přijmout a pokud Komise rozhodne, že porušení nařízení či nedostatky systému uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce neumožňují unijnímu dovozci, který dotčený systém uplatňuje, dodržovat toto nařízení, či pokud opakované či závažné případy nedodržování povinností ze strany hospodářských subjektů uplatňujících dotčený systém souvisejí s nedostatky tohoto systému, přijme Komise v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 prováděcí akt, kterým odejme uznání rovnocennosti.\n8.   Komise vytvoří a aktualizuje registr uznaných systémů náležité péče v dodavatelském řetězci. Tento registr je zveřejněn na internetu.\nČlánek 9\nSeznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací\n1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými vytvoří nebo změní seznam s názvy a adresami celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací.\nTento seznam je vypracován s ohledem na celosvětové zodpovědné subjekty zabývající se tavením a rafinací, na něž se vztahují systémy náležité péče v dodavatelském řetězci uznané Komisí podle článku 8, a na informace poskytnuté členskými státy podle čl. 17 odst. 1.\n2.   Komise vynaloží své nejlepší úsilí k tomu, aby určila ty subjekty zabývající se tavením a rafinací zařazené na seznam uvedený v odstavci 1 tohoto článku, které, alespoň částečně, získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, přičemž vychází zejména z informací poskytnutých vlastníky systémů náležité péče v dodavatelském řetězci uznaných podle článku 8.\n3.   Komise vytvoří nebo změní seznam podle šablony uvedené v příloze II a v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2. Před přijetím tohoto seznamu je v případě potřeby konzultován sekretariát OECD.\n4.   Komise prostřednictvím prováděcího aktu odstraní ze seznamu názvy a adresy subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které na základě informací obdržených podle článku 8 a čl. 17 odst. 1 již nejsou považovány za zodpovědné. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2.\n5.   Komise včas aktualizuje a zveřejňuje, a to i na internetu, informace uvedené na seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací.\nČlánek 10\nPříslušné orgány členských států\n1.   Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení.\nČlenské státy oznámí Komisi do 9. prosince 2017 názvy a adresy příslušných orgánů. Členské státy sdělí Komisi všechny změny názvů a adres příslušných orgánů.\n2.   Komise za použití šablony uvedené v příloze III zveřejní, a to i na internetu, seznam příslušných orgánů. Komise tento seznam pravidelně aktualizuje.\n3.   Příslušné orgány členských států odpovídají za zajištění jednotného a účinného provádění tohoto nařízení v celé Unii.\nČlánek 11\nNásledné kontroly týkající se unijních dovozců\n1.   Příslušné orgány členských států odpovídají za provádění vhodných následných kontrol s cílem zajistit, aby unijní dovozci nerostných surovin nebo kovů dodržovali povinnosti stanovené v článcích 4 až 7.\n2.   Následné kontroly uvedené v odstavci 1 se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, jakož i v případech, kdy příslušný orgán má k dispozici významné informace, včetně opodstatněných obav vyjádřených třetími stranami, týkající se dodržování tohoto nařízení ze strany unijního dovozce.\n3.   Následné kontroly uvedené v odstavci 1 mimo jiné zahrnují:\na)\npřezkoumání provádění povinností unijního dovozce týkajících se náležité péče v dodavatelském řetězci, které jsou stanoveny v tomto nařízení, včetně systému řízení, řízení rizik, auditu provedeného třetí stranou a poskytování informací;\nb)\nprověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné dodržování povinností uvedených v písmenu a);\nc)\npřezkoumání povinností v oblasti auditu v souladu s oblastí působnosti, cíli a zásadami stanovenými v článku 6.\nNásledné kontroly uvedené v odstavci 1 by měly zahrnovat inspekce na místě, a to i v prostorách unijního dovozce.\n4.   Unijní dovozci poskytnou veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění následných kontrol uvedených v odstavci 1, zejména pokud jde o přístup do jejich prostor a předkládání dokumentace a záznamů.\n5.   V zájmu jasného vymezení úkolů a zajištění soudržnosti opatření příslušných orgánů členských států vypracuje Komise nezávazné pokyny v podobě příručky, v níž popíše kroky, které mají být příslušnými orgány členských států provádějícími následné kontroly uvedené v odstavci 1 provedeny. Součástí těchto pokynů jsou případně šablony dokumentů usnadňující provádění tohoto nařízení.\nČlánek 12\nZáznamy o následných kontrolách unijních dovozců\nPříslušné orgány členských států uchovávají záznamy o následných kontrolách uvedených v čl. 11 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně záznamů o uložení povinnosti zavést nápravná opatření podle čl. 16 odst. 3.\nZáznamy o následných kontrolách uvedených v čl. 11 odst. 1 se uchovávají nejméně po dobu pěti let.\nČlánek 13\nSpolupráce a výměna informací\n1.   Příslušné orgány členského státu si vyměňují informace, a to i se svými celními orgány, týkající se záležitostí souvisejících s náležitou péčí v dodavatelském řetězci a prováděnými následnými kontrolami.\n2.   Příslušné orgány členského státu si s příslušnými orgány jiných členských států a s Komisí vyměňují informace o nedostatcích zjištěných následnými kontrolami uvedenými v čl. 11 odst. 1 a o pravidlech týkajících se porušení povinností podle článku 16.\n3.   Spolupráce podle odstavců 1 a 2 musí být plně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10), pokud jde o ochranu údajů, a s nařízením (EU) č. 952/2013, pokud jde o zpřístupnění důvěrných informací.\nČlánek 14\nPokyny\n1.   V zájmu zajištění přehlednosti, jistoty a jednotnosti praxe užívané hospodářskými subjekty, zejména malými a středními podniky, vypracuje Komise na základě konzultace s Evropskou službou pro vnější činnost a OECD nezávazné pokyny v podobě příručky pro hospodářské subjekty, v níž bude vysvětleno, jak nejlépe uplatňovat kritéria pro určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Tato příručka musí vycházet z definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí stanovené v čl. 2 písm. f) tohoto nařízení a zohlední pokyny OECD pro náležitou péči v této oblasti, včetně dalších rizik v rámci dodavatelského řetězce, která jsou varovným signálem definovaným v dodatcích k těmto pokynům.\n2.   Komise si vyžádá externí posudek, který poskytne orientační, demonstrativní a pravidelně aktualizovaný seznam oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Tento seznam vychází z analýzy příručky uvedené v odstavci 1 vypracované externími odborníky a z existujících informací získaných mimo jiné od akademické obce a systémů náležité péče v dodavatelském řetězci. Unijní dovozci, kteří své zdroje získávají z oblastí, jež nejsou součástí tohoto seznamu, jsou rovněž odpovědní za dodržování povinností náležité péče stanovených tímto nařízením.\nČlánek 15\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nMá-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.\nČlánek 16\nPravidla týkající se porušení povinností\n1.   Členské státy stanoví pravidla, která se použijí při porušení tohoto nařízení.\n2.   Členské státy oznámí příslušná pravidla uvedená v odstavci 1 Komisi a neprodleně ji informují o všech jejich následných změnách.\n3.   V případě porušení tohoto nařízení uloží příslušné orgány členských států povinnost zavést nápravná opatření, která mají být přijata unijním dovozcem.\nČlánek 17\nPodávání zpráv a přezkum\n1.   Do 30. června každého roku předloží členské státy Komisi zprávu o provádění tohoto nařízení, a zejména o povinnostech zavést nápravná opatření, které uložily jejich příslušné orgány podle čl. 16 odst. 3, a o zprávách o auditech prováděných třetí stranou, poskytnutých podle čl. 7 odst. 1.\n2.   Do 1. ledna 2023 a poté každé tři roky přezkoumá Komise fungování a účinnost tohoto nařízení. Tento přezkum zohlední dopad tohoto nařízení přímo na místě, a to rovněž pokud jde o podporu a náklady na zodpovědné získávání nerostných surovin, na které se vztahuje, z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, a jeho dopad na hospodářské subjekty Unie, včetně malých a středních podniků, jakož i doprovodná opatření uvedená ve společném sdělení ze dne 5. března 2014. Komise projedná zprávu o přezkumu s Evropským parlamentem a s Radou. Součástí přezkumu je nezávislé posouzení stanovené části hospodářských subjektů Unie v povýrobní části dodavatelského řetězce, jejichž dodavatelské řetězce zahrnují cín, tantal, wolfram nebo zlato a které zavedly systémy náležité péče. Přezkum posoudí přiměřenost a provádění těchto systémů náležité péče a dopad systému Unie přímo na místě, jakož i potřebu dodatečných povinných opatření s cílem zajistit dostatečný vliv celkového trhu Unie na zodpovědný celosvětový dodavatelský řetězec nerostných surovin.\n3.   Na základě výsledků přezkumu provedeného podle odstavce 2 Komise posoudí, zda by příslušné orgány členských států měly mít pravomoc uložit sankce unijním dovozcům, kteří trvale neplní povinnosti stanovené tímto nařízením. V tomto ohledu může Komise v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.\nČlánek 18\nMetodika pro výpočet prahových hodnot\nNení-li v tomto nařízení uvedeno jinak, stanoví Komise na základě celních informací, které na její žádost poskytnou členské státy ohledně ročního objemu dovozu na svém území, rozčleněných podle unijních dovozců a kódů kombinované nomenklatury podle přílohy I, jako novou prahovou hodnotu, která bude vložena do přílohy I, nejvyšší roční objem dovozu pro určitého unijního dovozce a kód kombinované nomenklatury, jenž odpovídá nejméně 95 % celkového ročního objemu dovozu do Unie pro daný kód. Komise přitom vychází z informací o dovozu za poslední dva roky týkajících se každého unijního dovozce, které poskytly členské státy.\nČlánek 19\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 4 a 5 a čl. 8 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 8. června 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 5 a čl. 8 odst. 2 se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 a čl. 8 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 4 a 5 a čl. 8 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 20\nVstup v platnost a den použitelnosti\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   S výjimkou ustanovení uvedených v odstavci 3 se toto nařízení použije od 9. července 2017.\n3.   Ustanovení čl. 1 odst. 5, čl. 3 odst. 1a 2, článků 4 až 7, čl. 8 odst. 6 a 7, čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 1, 2, 3 a 4, článků 12 a 13, čl. 16 odst. 3 a článku 17 se použijí od 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 17. května 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nC. ABELA\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 3. dubna 2017.\n(2)  Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, OECD, vydání z roku 2011.\n(3)  Obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN „Chránit, dodržovat, napravovat“, schválené v rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/4 ze dne 6. července 2011 (A/HRC/RES/17/4).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).\n(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSeznam nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/821, klasifikovaných podle kombinované nomenklatury\nČást A: Nerostné suroviny\nPopis zboží\nKód KN\nDělení TARIC\nPrahová hodnota objemu (kg)\nCínové rudy a koncentráty\n2609 00 00\n5 000\nWolframové rudy a koncentráty\n2611 00 00\n250 000\nTantalové nebo niobové rudy a koncentráty\nex 2615 90 00\n10\nPoužije se čl. 1 odst. 4 a článek 18\nZlaté rudy a koncentráty\nex 2616 90 00\n10\nPoužije se čl. 1 odst. 4 a článek 18\nZlato, netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu s koncentrací zlata nižší než 99,5 %, které neprošlo fází rafinace\nex 7108  (*1)\n100\nČást B: Kovy\nPopis\nKód KN\nDělení TARIC\nPrahová hodnota objemu (kg)\nOxidy a hydroxidy wolframu\n2825 90 40\n100 000\nOxidy a hydroxidy cínu\nex 2825 90 85\n10\nPoužije se čl. 1 odst. 4 a článek 18\nChloridy cínu\n2827 39 10\n10 000\nWolframany\n2841 80 00\n100 000\nTantaličnany\nex 2841 90 85\n30\nPoužije se čl. 1 odst. 4 a článek 18\nKarbidy wolframu\n2849 90 30\n10 000\nKarbidy tantalu\nex 2849 90 50\n10\nPoužije se čl. 1 odst. 4 a článek 18\nZlato, netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu s koncentrací zlata 99,5 % nebo vyšší, které prošlo fází rafinace\nex 7108  (*2)\n100\nFerowolfram a ferosilikowolfram\n7202 80 00\n25 000\nNetvářený (surový) cín\n8001\n100 000\nCínové tyče, pruty, profily a dráty\n8003 00 00\n1 400\nOstatní výrobky z cínu\n8007 00\n2 100\nWolframový prášek\n8101 10 00\n2 500\nNetvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním\n8101 94 00\n500\nWolframové dráty\n8101 96 00\n250\nWolframové tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky, plechy, pásy a fólie a ostatní\n8101 99\n350\nNetvářený (surový) tantal, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním; prášek\n8103 20 00\n2 500\nTantalové tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, dráty, desky, plechy, pásy a fólie a ostatní\n8103 90\n150\n(*1)  Pro účely úpravy této prahové hodnoty je dovážený objem získaný uplatněním metodiky a kritérií článku 18 stanoven jako prahová hodnota pro obě celní položky ex 7108 uvedené v příloze I.\n(*2)  Pro účely úpravy této prahové hodnoty je dovážený objem získaný uplatněním metodiky a kritérií článku 18 stanoven jako prahová hodnota pro obě celní položky ex 7108 uvedené v příloze I.\nPŘÍLOHA II\nSeznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací uvedený v článku 9\nSloupec A:\nAbecedně seřazené názvy subjektů zabývajících se tavením a rafinací\nSloupec B:\nAdresa subjektu zabývajícího se tavením nebo rafinací\nSloupec C:\n* uvede se, zda subjekt zabývající se tavením nebo rafinací získává nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí\nA\nB\nC\nPŘÍLOHA III\nSeznam příslušných orgánů členských států uvedený v článku 10\nSloupec A:\nAbecedně seřazené názvy členských států\nSloupec B:\nNázev příslušného orgánu\nSloupec C:\nAdresa příslušného orgánu\nA\nB\nC", "summary": "Odpovědný obchod s nerostnými surovinami pocházejícími z vysoce rizikových oblastí nebo oblastí postižených konfliktem\nOdpovědný obchod s nerostnými surovinami pocházejícími z vysoce rizikových oblastí nebo oblastí postižených konfliktem\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2017/821 o povinnostech dovozců cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastí\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem tohoto nařízení Evropské unie (EU) je:zajistit, aby dovozci cínu, tantalu, wolframu a zlata (3TG) v EU splňovali mezinárodní standardy zodpovědného získávání nerostných surovin stanovené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zajistit, aby světové a unijní subjekty zabývající se tavením a rafinací* získávaly cín, wolfram, tantal a zlato zodpovědně, pomoci přetrhnout vazbu mezi konfliktem a nelegálním využíváním nerostných surovin, pomoci s ukončením vykořisťování a zneužívání místních komunit, včetně důlních pracovníků, a s podporou místního rozvoje.\nKLÍČOVÉ BODY\nV politicky nestabilních oblastech může být obchod s nerostnými surovinami, jako jsou cín, wolfram, tantal a zlato, využit k financování ozbrojených skupin, vést k nucené práci a dalšímu porušování lidských práv, podporovat korupci a praní peněz. Tyto konfliktní minerály jsou pak využívány v běžných výrobcích, jako jsou mobilní telefony a automobily nebo šperky.Náležitá péčeTermín náležitá péče znamená jednat s přiměřenou péčí a vyšetřit problém před učiněním rozhodnutí. Jedná se o soustavný, proaktivní a reaktivní proces, během něhož společnosti zavádějí systémy a postupy, kterými určují a řídí rizika ve svém dodavatelském řetězci a podávají o nich zprávy. Pro společnosti to ve vztahu k nerostným surovinám, kterými se toto nařízení zabývá, znamená, že u nakupovaných materiálů musí zkontrolovat, zda byly získány zodpovědně, a že tudíž nepřispívají ke konfliktu nebo jiným souvisejícím nelegálním činnostem. Společnosti, které vykonávají náležitou péči, nejprve ověří, jak riskantní je získávání surovin z nestabilní oblasti nebo oblasti zasažené konfliktem. Zhodnotí, jak je pravděpodobné, že by tyto suroviny mohly financovat konflikt, vést k nucené práci nebo k jiným rizikům stanoveným v nařízení. Kontrolou svých dodavatelských řetězců mohou zajistit zodpovědné řízení těchto rizik. Nařízení navazuje na Pokyny OECD pro náležitou péči v oblasti zodpovědného získávání nerostných surovin z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí z roku 2011, které stanoví mezinárodní srovnávací kritéria pro náležitou péči v dodavatelských řetězcích, a na společné sdělení z roku 2014 „Zodpovědné získávání nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí: Úsilí o vytvoření integrovaného přístupu EU“.Podle tohoto nařízení musí unijní dovozci nerostných surovin:určit a posoudit rizika ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin, provést strategii pro řešení těchto rizik, uskutečnit audit náležité péče v dodavatelském řetězci, který provede nezávislá třetí strana, každoročně podávat zprávy týkající se jejich politik a postupů ohledně zodpovědného získávání.Příslušné orgány členských států EU musí provádět kontroly s cílem zajistit, že unijní dovozci nerostných surovin a kovů dodržují své závazky v oblasti náležité péče.\nSystémy náležité péče v dodavatelském řetězciVlády, průmyslová sdružení a skupiny zainteresovaných organizací s již zavedenými systémy náležité péče mohou zažádat o uznání těchto systémů Evropskou komisí jako systémů odpovídajících požadavkům tohoto nařízení. Akt v přenesené pravomoci, konkrétně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/429, stanoví metodiku a kritéria umožňující Komisi posoudit, zda systémy náležité péče v dodavatelském řetězci týkající se cínu, tantalu, wolframu a zlata splňují požadavky nařízení (EU) 2017/821, a tyto systémy uznat. Komise vytvoří rejstřík uznaných systémů náležité péče v dodavatelském řetězci, který bude veřejně přístupný na internetu, a seznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací.Pokyny\nPo konzultaci s Evropskou službou pro vnější činnost a organizací OECD Komise vypracovala nezávazné pokyny pro hospodářské subjekty, které vysvětlují, jak nejlépe uplatnit kritéria týkající se určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Doporučení (EU) 2018/1149 stanoví ve své příloze nezávazné pokyny k určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a jiných rizik v dodavatelském řetězci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821.\nPřezkum\nDo 1. ledna 2023 a následně každé tři roky musí Komise přezkoumat fungování a účinnost nového systému a jeho dopad a navrhnout nová opatření s cílem zajistit další fungování zodpovědného celosvětového dodavatelského řetězce nerostných surovin.\nZměna nařízení (EU) 2017/821\nNařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1588 se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 stanovením prahových hodnot objemu pro tantalové nebo niobové rudy a koncentráty, zlaté rudy a koncentráty, oxidy a hydroxidy cínu, tantaličnany a karbidy tantalu.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Konfliktní minerály – vysvětlení nařízení (Evropská komise) Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (OECD).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSubjekty zabývající se tavením a rafinací. Jednotlivci nebo podniky, které vykonávají těžební metalurgii zahrnující zpracovatelské postupy, jejichž cílem je z nerostné suroviny vyprodukovat kov.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1–20).\nNásledné změny nařízení (EU) 2017/821 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/429 ze dne 11. ledna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, pokud jde o metodiku a kritéria posuzování a uznávání systémů náležité péče v dodavatelském řetězci týkajících se cínu, tantalu, wolframu a zlata (Úř. věst. L 75, 19.3.2019, s. 59–65).\nDoporučení Komise (EU) 2018/1149 ze dne 10. srpna 2018 o nezávazných pokynech k určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a jiných rizik v dodavatelském řetězci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (Úř. věst. L 208, 17.8.2018, s. 94–106).\nSpolečné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Zodpovědné získávání nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí: Úsilí o vytvoření integrovaného přístupu EU (JOIN(2014) 8 final, 5.3.2014).\nPracovní dokument útvarů Komise, posouzení část I (posouzení dopadu) přiložené k dokumentu návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce (SWD(2014) 53 final, 5.3.2014).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Iniciativa v oblasti surovin: uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě (COM(2008) 699 final, 4.11.2008).\nPoslední aktualizace 19.10.2021"}
{"celex_id": "32013R0952", "reference": "10.10.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 269/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013\nze dne 9. října 2013,\nkterým se stanoví celní kodex Unie\n(přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (3), je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno.\n(2)\nJe vhodné zajistit konzistentnost nařízení (ES) č. 450/2008 se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména s články 290 a 291 uvedené smlouvy. Je rovněž vhodné, aby uvedené nařízení zohlednilo vývoj práva Unie a aby některá jeho ustanovení byla upravena s cílem usnadnit jejich uplatňování.\n(3)\nZa účelem doplnění nebo změn některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(4)\nPři přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a transparentní konzultace s odborníky členských států a podnikatelským sektorem.\n(5)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem: stanovit formát a kód obecných požadavků týkajících se údajů pro účely výměny informací mezi celními orgány a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací, jakož i postupy pro výměnu a uchovávání informací, k níž lze použít jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat; přijímat rozhodnutí, která umožní jednomu členskému státu nebo několika členským státům používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat; stanovit celní orgán příslušný pro registraci hospodářských subjektů a jiných osob; stanovit technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů; stanovit postupy pro svěřování a prokazování oprávnění celního zástupce poskytovat služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen; stanovit postupy pro předkládání a přijímání žádostí o přijetí rozhodnutí v rámci celních předpisů, přijetí a sledování uvedených rozhodnutí; postupy pro prohlášení rozhodnutí za neplatné, zrušení a změnu v případě rozhodnutí přijatých ve prospěch určité osoby; postupy pro používání rozhodnutí týkajícího se závazných informací poté, co pozbude platnosti nebo je zrušeno, a oznámení celním orgánům, že přijímání rozhodnutí týkajících se závazných informací se pozastavuje a že toto pozastavení se ruší; přijmout rozhodnutí požadující po členských státech zrušení rozhodnutí týkajícího se závazných informací; přijmout postupy pro uplatňování kritérií pro udělování statusu oprávněného hospodářského subjektu; opatření pro zajištění jednotného uplatňování celních kontrol, včetně výměny informací o rizicích a analýzy rizik,\nspolečných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly; stanovit přístavy nebo letiště, kde se mají provádět celní kontroly a formality ohledně příručních a zapsaných zavazadel; stanovit pravidla pro přepočet měn; stanovit opatření pro jednotnou správu celních kvót a celních stropů a řízení dohledu nad propuštěním zboží do volného oběhu nebo nad jeho vývozem; stanovit opatření k určení sazebního zařazení zboží; stanovit postupy pro předkládání a ověřování dokladů o nepreferenčním původu; postupy pro usnadnění zavedení preferenčního původu zboží v Unii; povolit dočasnou odchylku z pravidel preferenčního původu zboží, na které se vztahují preferenční opatření přijatá jednostranně Unií; stanovit opatření k určení původu konkrétních druhů zboží; stanovit postupy pro určení celní hodnoty zboží; stanovit postupy pro poskytnutí jistoty, určení částky jistoty, její sledování a uvolnění, jakož i zrušení a odstoupení od závazku, který poskytl ručitel; stanovit postupy pro dočasný zákaz použití souborných jistot; přijmout opatření na zajištění vzájemné pomoci mezi celními orgány v případě vzniku celního dluhu; postupy pro vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla včetně informací poskytovaných Komisi; přijmout rozhodnutí o vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit lhůtu, v níž je třeba provést analýzu rizik na základě vstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit postupy pro oznamování příjezdu námořního plavidla nebo letadla a dopravě zboží na příslušné místo;\nstanovit postupy pro předkládání zboží celnímu úřadu; postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti celního prohlášení pro dočasné uskladnění a přemísťování zboží v dočasném uskladnění; postupy pro prokazování a ověřování celního statusu zboží Unie; postupy pro určení jiných příslušných celních úřadů, než je úřad příslušný v místě, kde je zboží celnímu úřadu předkládáno, a pro podávání celního prohlášení, pokud jsou použity jiné způsoby než metoda elektronického zpracování dat; postupy pro podávání standardního celního prohlášení a pro dostupnost podkladů; postupy pro podávání zjednodušeného celního prohlášení a doplňkového celního prohlášení; postupy pro podávání celního prohlášení před předložením zboží celnímu úřadu, přijímání celního prohlášení a změny celního prohlášení po propuštění zboží; opatření pro určení podpoložky celního sazebníku zboží, na které se vztahuje nejvyšší sazba dovozního nebo vývozního cla, tvoří-li zásilku zboží, které patří do různých podpoložek celního sazebníku; postupy pro centralizované celní řízení a upuštění od povinnosti předkládat v této souvislosti zboží; postupy pro zápis do záznamů deklaranta; stanovit postupy pro celní formality a kontroly prováděné držitelem povolení v souvislosti se samoschválením; stanovit opatření pro ověření\ncelního prohlášení, kontroly zboží a odběru vzorků a výsledků ověření; stanovit postupy pro nakládání se zbožím; stanovit postupy pro poskytování informací potvrzujících, že byly splněny podmínky pro osvobození od dovozního cla pro vrácené zboží a pro překládání dokladů o tom, že byly splněny podmínky pro osvobození od dovozního cla pro produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře; stanovit postupy pro přezkum hospodářských podmínek v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro vyřízení zvláštního režimu; stanovit postupy pro převod práv a povinností a pohyb zboží v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro používání rovnocenného zboží v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro uplatňování mezinárodních tranzitních nástrojů na celním území Unie; postupy pro propuštění zboží do režimu tranzitu Unie, ukončení tohoto režimu, fungování zjednodušení tohoto celního režimu a celní dohled nad zbožím přepravovaným v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie; postupy pro propouštění\nzboží do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma; stanovit lhůtu, v níž je třeba provést analýzu rizik na základě prohlášení před výstupem zboží; stanovit postupy pro výstup zboží; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu; stanovit pracovní program podporující vývoj souvisejících elektronických systémů a upravující stanovení přechodných období; přijmout rozhodnutí povolující členským státům testovat zjednodušení při uplatňování celních předpisů, zejména pokud se tato zjednodušení týkají informačních technologií. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4).\n(6)\nS ohledem na spolupráci, která je nezbytná mezi členskými státy a Komisí v zájmu rozvíjení, údržby a nasazování elektronických systémů potřebných pro provádění celního kodexu Unie (kodexu), by Komise neměla přijmout pracovní program podporující takový rozvoj a upravující stanovení přechodných období, pokud není výborem přezkoumávajícím návrh prováděcího aktu vydáno žádné stanovisko.\n(7)\nPoradní postup by se měl použít pro přijetí: rozhodnutí, která umožní jednomu členskému státu nebo několika členským státům používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat, neboť se tato rozhodnutí nevztahují na všechny členské státy; rozhodnutí požadujících po členských státech zrušení rozhodnutí týkajícího se závazných informací, neboť se tato rozhodnutí vztahují pouze na jeden členský stát a mají za cíl dodržování celních předpisů; rozhodnutí o vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla, neboť se tato rozhodnutí přímo vztahují na žadatele o uvedené vrácení nebo prominutí.\n(8)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se: opatření pro zajištění jednotného uplatňování celních kontrol, včetně výměny informací o rizicích a analýzy rizik, společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly; určení sazebního zařazení zboží; určení původu konkrétních druhů zboží; opatření dočasně zakazujících použití souborných jistot.\n(9)\nUnie je založena na celní unii. Je žádoucí, aby se v zájmu hospodářských subjektů i celních orgánů v Unii platné celní předpisy zahrnuly do jednoho kodexu. Vycházeje z myšlenky vnitřního trhu by měl uvedený kodex obsahovat obecná pravidla a postupy, které zajistí provádění tarifních opatření a dalších opatření společné politiky zaváděných na úrovni Unie v rámci obchodu se zbožím mezi Unií a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie při zohlednění požadavků těchto společných politik. Celní předpisy by měly být lépe sladěny s předpisy, které se týkají výběru dovozních poplatků, aniž by se měnila oblast působnosti platných daňových předpisů.\n(10)\nPři další modernizaci celních předpisů by se měly řádně vzít v úvahu názory hospodářských subjektů, aby se zajistilo skutečné zjednodušení administrativy.\n(11)\nV souladu se sdělením Komise ze dne 9. srpna 2004 nazvaným \"Ochrana finančních zájmů Společenství - boj proti podvodům - akční plán na období 2004–2005\" je vhodné upravit právní rámec pro ochranu finančních zájmů Unie.\n(12)\nZákladem nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (5), bylo sjednocení celních režimů používaných v jednotlivých členských státech v osmdesátých letech 20. století. Uvedené nařízení bylo od svého zavedení opakovaně a podstatně změněno, aby řešilo specifické problémy, jakými je ochrana dobré víry nebo zohlednění bezpečnostních požadavků. Další změny uvedeného nařízení byly zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005 (6) a následně zahrnuty do nařízení (ES) č. 450/2008 v důsledku významných právních změn, které nastaly v posledních letech na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni, jako např. uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a vstup v platnost aktů o přistoupení z let 2003, 2005 a 2011, jakož i Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (revidovaná Kjótská úmluva), k němuž Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2003/231/ES ze dne 17. března 2003 (7).\n(13)\nJe vhodné zavést do kodexu právní rámec, na jehož základě se některá ustanovení celních předpisů použijí na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území, na něž se vztahují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (8) nebo směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní (9), a částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují, nebo na obchod mezi částmi, na něž se daná ustanovení nevztahují. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zboží Unie, a vzhledem k fiskální povaze příslušných opatření v rámci uvedeného obchodu uvnitř Unie je zavedení příslušných zjednodušení celních formalit, jež se na toto zboží použijí, odůvodněné.\n(14)\nZa účelem zohlednění zvláštního daňového režimu některých částí celního území Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o celní formality a kontroly, které se použijí na obchod se zbožím Unie mezi těmito částmi a zbytkem celního území Unie.\n(15)\nZjednodušení dovoleného obchodu a boj proti podvodům vyžadují jednoduché, rychlé a standardní celní režimy a postupy. Je proto vhodné v souladu se sdělením Komise ze dne 24. července 2003 nazvaným \"Jednoduché a bezpapírové prostředí pro cla a obchod\" zjednodušit celní předpisy, což umožní využívání moderních nástrojů a technologií a dále podpoří jednotné používání celních předpisů a modernizovaných přístupů k celní kontrole, a napomoci tak k zajištění základu pro účinné a jednoduché celní řízení. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti podniků by měly být celní režimy sloučeny nebo sladěny a jejich počet by měl být snížen na režimy, které jsou hospodářsky odůvodněné.\n(16)\nS dotvořením vnitřního trhu, snížením překážek mezinárodního obchodu a investic a rostoucí potřebou zajistit bezpečnost a zabezpečení vnějších hranic Unie se změnila role celních orgánů, které získaly vedoucí postavení v dodavatelském řetězci a v rámci sledování a řízení mezinárodního obchodu se staly katalyzátorem konkurenceschopnosti zemí a společností. Celní předpisy by proto měly odrážet novou hospodářskou situaci a nové postavení celních orgánů a jejich úkoly.\n(17)\nPoužívání informačních a komunikačních technologií, jak je stanoví rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (10), je klíčovým prvkem při zajišťování usnadnění obchodu a současně i účinnosti celních kontrol, a tudíž i při snižování nákladů podniků a rizik pro společnost. Je proto nezbytné stanovit v kodexu právní rámec, v němž lze uvedené rozhodnutí provést, a zejména právní zásadu, podle níž se veškeré celní a obchodní operace musí provádět elektronicky a informační a komunikační systémy pro celní operace musí poskytnout hospodářským subjektům v každém členském státě stejné možnosti.\n(18)\nZa účelem zajištění bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o obecné požadavky týkající se údajů pro účely výměny a uchovávání informací prostřednictvím elektronického zpracování dat, pokud jde o situace, kdy pro takovou výměnu a uchovávání mohou být použity jiné způsoby, a pokud jde o registraci osob. Jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat by mohly být používány zejména přechodně, pokud nejsou nezbytné elektronické systémy dosud v provozu, avšak ne déle než do 31. prosince 2020. Pokud jde o centralizované celní řízení, dokud nebudou zprovozněny nezbytné elektronické systémy, tato přechodná opatření by zachovávala postup v současné době známý jako „jednotné povolení pro zjednodušené postupy“.\n(19)\nPoužívání informačních a komunikačních technologií by mělo být doplněno harmonizovaným a standardizovaným používáním celních kontrol ze strany členských států s cílem zajistit rovnocennou úroveň celních kontrol v celé Unii, aby tak na různých místech vstupu do Unie a výstupu z ní nedocházelo k jednání narušujícímu hospodářskou soutěž.\n(20)\nV zájmu usnadnění podnikání a současného zajištění odpovídající úrovně kontroly zboží vstupujícího na celní území Unie nebo je opouštějícího je žádoucí, aby byly informace poskytované hospodářskými subjekty při zohlednění příslušných předpisů o ochraně údajů sdíleny mezi celními orgány a ostatními subjekty podílejícími se na této kontrole. Uvedené kontroly prováděné jednotlivými orgány by měly být harmonizovány do té míry, aby hospodářský subjekt musel podávat informace jen jednou a uvedené orgány by prováděly kontrolu zboží ve stejnou dobu a na stejném místě.\n(21)\nV zájmu usnadnění podnikání by měl mít každý i nadále právo nechat se v celním řízení zastupovat. Nemělo by však již být možné, aby bylo toto právo na zastupování vyhrazeno podle právních předpisů stanovených jedním z členských států jen někomu. Kromě toho by měl být celní zástupce, který splňuje kritéria pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, oprávněn poskytovat své služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen. Jako obecné pravidlo by měl být celní zástupce usazen na celním území Unie. Od této povinnosti by mělo být upuštěno, jestliže celní zástupce jedná jménem osob, u nichž se nepožaduje, aby byly usazeny na celním území Unie, nebo v jiných odůvodněných případech.\n(22)\nNa veškerá rozhodnutí v rámci celních předpisů včetně závazných informací by se měla vztahovat stejná pravidla. Všechna taková rozhodnutí by měla platit v celé Unii a v případě, že nejsou v souladu s celními předpisy nebo jejich výkladem, by mělo být možné prohlásit je za neplatné, změnit je, pokud není stanoveno jinak, nebo je zrušit.\n(23)\nPro zjednodušení celních režimů v elektronickém prostředí je nezbytné, aby celní orgány různých členských států měly společnou působnost. V rámci celého vnitřního trhu je nutné zajistit odpovídající úroveň účinných, odrazujících a přiměřených sankcí.\n(24)\nDůvěryhodné hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, by měly vystupovat v postavení oprávněných hospodářských subjektů, pokud jim bylo uděleno povolení pro celní zjednodušení nebo povolení v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, popřípadě obě tato povolení. V závislosti na druhu uděleného povolení by oprávněné hospodářské subjekty měly mít možnost maximálně využívat rozšířeného používání celního zjednodušení nebo mít přístup ke zjednodušením v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Měly by rovněž obdržet zvýhodněné zacházení, pokud jde o celní kontroly, jako například méně fyzických kontrol a kontrol dokumentů.\n(25)\nDůvěryhodné hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, by měly mít možnost využívat vzájemného mezinárodního uznávání statusu „oprávněných hospodářských subjektů“.\n(26)\nAby byla zaručena rovnováha mezi povinností celních orgánů zajistit řádné uplatňování celních předpisů na jedné straně a právem hospodářských subjektů na spravedlivé zacházení na straně druhé, měly by být celním orgánům přiznány rozsáhlé kontrolní pravomoci a hospodářským subjektům právo na odvolání.\n(27)\nV souladu s Listinou základních práv Evropské unie je nezbytné poskytnout každé osobě vedle práva na odvolání proti jakémukoli rozhodnutí celních orgánů i právo na slyšení předtím, než je přijato rozhodnutí, které by se jí mohlo nepříznivě dotknout. Omezení tohoto práva však může být odůvodněné, zejména pokud to vyžaduje povaha nebo úroveň ohrožení bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, ohrožení životního prostředí nebo spotřebitelů.\n(28)\nS cílem minimalizovat rizika pro Unii, její občany a její obchodní partnery by mělo být harmonizované používání celních kontrol ze strany členských států založeno na společném rámci pro řízení rizik a elektronickém systému pro jeho provádění. Zavedení rámce pro řízení rizik, který bude společný pro všechny členské státy, by nemělo členským státům bránit v provádění namátkových kontrol zboží.\n(29)\nZa účelem zajištění konzistentního a rovného zacházení s osobami, jichž se týkají celní formality a kontroly, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení dalších případů, kdy celní zástupce nemusí být usazen na celním území Unie, jakož i pravidel souvisejících s rozhodnutími přijímanými celními orgány, včetně pravidel týkajících se závazných informací, oprávněného hospodářského subjektu a zjednodušení.\n(30)\nJe nutné stanovit skutečnosti, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím. Vyžadují-li to potřeby obchodu, je rovněž vhodné stanovit podrobnější předpisy pro vydávání dokladů o původu v Unii.\n(31)\nZa účelem doplnění skutečností, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla původu zboží.\n(32)\nS cílem zabránit obtížím při stanovení právního základu pro vznik celního dluhu je žádoucí spojit všechny případy vzniku celního dluhu při dovozu, které jsou odlišné od vzniku celního dluhu na základě celního prohlášení, s návrhem na propuštění do volného oběhu nebo na dočasné použití s částečným osvobozením od cla. Totéž by mělo platit i pro vznik celního dluhu při vývozu.\n(33)\nJe vhodné stanovit místo, kde vzniká celní dluh a kde by mělo být vybráno dovozní či vývozní clo.\n(34)\nPravidla pro zvláštní režimy by měla umožnit použití jedné jistoty pro všechny kategorie zvláštních režimů a zajistit, aby tato jistota byla souborná a zahrnovala větší počet transakcí.\n(35)\nZa určitých podmínek by měla být povolena souborná jistota se sníženou částkou, a to i pro celní dluh a jiné poplatky, nebo s možností zproštění povinnosti jistotu poskytnout. Souborná jistota se sníženou částkou pro celní dluhy a jiné poplatky, by se měla rovnat poskytnutí jistoty pro celou výši splatného dovozního nebo vývozního cla, zejména pro účely propuštění dotyčného zboží a zaúčtování.\n(36)\nZa účelem zajištění lepší ochrany finančních zájmů Unie a členských států by měla jistota krýt i zboží, které v zásilce nebo celním prohlášení, pro něž je poskytnuta, není uvedeno nebo je uvedeno nesprávně. Ze stejného důvodu by se závazek ručitele měl rovněž vztahovat na částky dovozního nebo vývozního cla, které mají být zaplaceny v návaznosti na kontroly po propuštění zboží.\n(37)\nZa účelem zabezpečení finančních zájmů Unie a členských států a omezení podvodných operací je vhodné přijmout předpisy zahrnující několikastupňová opatření pro použití souborné jistoty. Pokud hrozí zvýšené nebezpečí podvodu, měla by existovat možnost dočasně zakázat používání souborné jistoty s přihlédnutím ke konkrétní situaci dotyčných hospodářských subjektů.\n(38)\nV případech, kdy celní dluh vznikne nedodržením celních předpisů, je vhodné vzít v úvahu dobrou víru dotyčné osoby a co nejvíce snížit dopad nedbalosti ze strany dlužníka.\n(39)\nZa účelem ochrany finančních zájmů Unie a členských států a doplnění pravidel týkajících se celního dluhu a jistot by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o místo vzniku celního dluhu, výpočet částky dovozního a vývozního cla, jistotu za tyto částky a vybrání, vrácení, prominutí a zánik celního dluhu.\n(40)\nJe nutné stanovit zásadu, podle které se určuje celní status zboží Unie, a okolnosti, které vedou ke ztrátě tohoto statusu, a určit případy, v nichž tento status zůstane nezměněn, pokud zboží dočasně opustilo celní území Unie.\n(41)\nZa účelem zajištění volného pohybu zboží Unie na celním území Unie a celního zacházení se zbožím, které není zbožím Unie a bylo na toto území přepraveno, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení celního statusu zboží, ztrátu celního statusu zboží Unie, zachování tohoto statusu u zboží, které dočasně opouští celní území Unie, a osvobození vráceného zboží od cla.\n(42)\nPokud hospodářský subjekt předem poskytl nezbytné informace pro kontroly přípustnosti zboží z hlediska rizik, je vhodné zajistit, aby se rychlé propuštění zboží stalo pravidlem. Kontroly daňové a obchodní politiky by měl provádět především celní úřad příslušný pro prostory hospodářského subjektu.\n(43)\nPravidla týkající se celních prohlášení a propuštění zboží do celního režimu by měla být modernizována a zjednodušena, zejména prostřednictvím požadavku, aby se celní prohlášení podávala zpravidla elektronickou cestou, a stanovením pouze jednoho typu zjednodušeného celního prohlášení a možnosti podat celní prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta.\n(44)\nJelikož revidovaná Kjótská úmluva prosazuje, aby se celní prohlášení podávalo, registrovalo a kontrolovalo před příchodem zboží a aby místo podání prohlášení mohlo být jiné než místo, kde se zboží fyzicky nachází, je vhodné stanovit, že centralizované celní řízení bude probíhat v místě, kde je hospodářský subjekt usazen.\n(45)\nJe vhodné na úrovni Unie stanovit pravidla, která by vymezila okolnosti, za nichž celní orgány mohou zboží zničit nebo s ním jinak nakládat, což muselo být dříve upraveno vnitrostátními právními předpisy.\n(46)\nS cílem doplnit pravidla týkající se propuštění zboží do celního režimu a zajistit rovné zacházení s dotčenými osobami by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se celního prohlášení a propuštění zboží.\n(47)\nJe vhodné stanovit společná a jednoduchá pravidla pro zvláštní režimy doplněná malým souborem pravidel pro každou kategorii zvláštního režimu, aby se výběr správného režimu pro hospodářský subjekt zjednodušil, zabránilo se chybám a snížil se počet případů dodatečně vybíraného a vraceného cla po propuštění zboží.\n(48)\nJe třeba usnadnit udělování povolení pro více zvláštních režimů s jednou jistotou a jedním kontrolním celním úřadem a mít pro tyto případy jednoduchá pravidla týkající se vzniku celního dluhu. Základní zásadou by mělo být, že se zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, nebo produkty získané z tohoto zboží, oceňují v okamžiku vzniku celního dluhu. V hospodářsky odůvodněných případech by však mělo být rovněž možné ocenit zboží v době, kdy bylo propuštěno do zvláštního režimu. Stejné zásady by se měly vztahovat na obvyklé formy manipulace.\n(49)\nS ohledem na vyšší počet opatření týkajících se bezpečnosti by se umístění zboží do svobodných pásem mělo stát celním režimem a na zboží by se měly vztahovat celní kontroly při vstupu a kontroly dokladů.\n(50)\nJelikož již není nadále nutné oznamovat záměr zpětného vývozu, měl by být režim aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému sjednocen s režimem přepracování pod celním dohledem a režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení by měl být zrušen. Tento jednotný režim aktivního zušlechťovacího styku by měl rovněž zahrnovat zničení zboží s výjimkou případů, kdy zničení provádějí celní orgány nebo kdy se provádí pod celním dohledem.\n(51)\nZa účelem doplnění pravidel týkajících se zvláštních režimů a zajištění rovného zacházení s dotčenými osobami by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se případů, kdy je zboží propuštěno do zvláštních režimů, pokud jde o pohyb takového zboží, obvyklé formy manipulace s ním a jeho rovnocennost a pokud jde o vyřízení těchto režimů.\n(52)\nOpatření týkající se bezpečnosti ve vztahu ke zboží Unie, které opustilo celní území Unie, by se měla rovněž vztahovat na zpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie. Stejná pravidla by se měla použít na všechny druhy zboží, přičemž jsou případně možné určité výjimky, např. u zboží, které je pouze přepravováno přes celní území Unie.\n(53)\nZa účelem zajištění celního dohledu nad zbožím vstupujícím na celní území Unie nebo je opouštějícím a uplatňování opatření týkajících se bezpečnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení a prohlášení před výstupem zboží.\n(54)\nPro další usnadnění cel a obchodu, zejména využíváním nejnovějších nástrojů a technologií, by členským státům mělo být povoleno, aby za určitých podmínek a na žádost testovaly po omezenou dobu zjednodušení uplatňování celních předpisů. Tato možnost by neměla ohrozit uplatňování těchto předpisů nebo vytvářet nové povinnosti pro hospodářské subjekty, které se mohou těchto testů účastnit pouze na základě dobrovolnosti.\n(55)\nV souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „Smlouva o EU“) je pro dosažení základních cílů, které spočívají v účinném fungování celní unie a provádění společné obchodní politiky, nezbytné a vhodné stanovit obecná pravidla a postupy vztahující se na zboží vstupující na celní území Unie nebo je opouštějící. V souladu s čl. 5 odst. 4 prvním pododstavcem Smlouvy o EU toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(56)\nZa účelem zjednodušení a racionalizace celních předpisů byla do kodexu v zájmu transparentnosti zapracována řada ustanovení, která jsou obsažena v samostatných aktech Unie. Nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ze dne 19. prosince 1991 o vyloučení kontroly a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety a námořní cesty uvnitř Společenství (11), nařízení (EHS) č. 2913/92, nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 ze dne 11. června 2001 o postupech usnadňujících vydávání nebo vystavování dokladů o původu ve Společenství a vydávání některých oprávnění schváleného vývozce podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropským společenstvím a některými zeměmi (12) a nařízení (ES) č. 450/2008 by proto měla být zrušena.\n(57)\nUstanovení tohoto nařízení, která stanoví přenesení pravomoci a svěření prováděcích pravomocí, a ustanovení o poplatcích a nákladech by se měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Ostatní ustanovení by se měla použít od 1. června 2016.\n(58)\nTímto nařízením by neměly být dotčeny stávající ani budoucí předpisy Unie o přístupu k dokumentům přijaté v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tímto nařízením rovněž nejsou dotčeny vnitrostátní pravidla pro přístup k dokumentům.\n(59)\nKomise by měla vyvinout úsilí o zajištění toho, aby tímto nařízením stanovené akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty vstoupily v platnost v dostatečném předstihu před dnem použitelnosti kodexu, aby se umožnilo včasné provedení ze strany členských států,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nOBSAH\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\n11\nKAPITOLA 1\nRozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice\n11\nKAPITOLA 2\nPráva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy\n15\nOddíl 1\nPoskytování informací\n15\nOddíl 2\nZastupování v celním řízení\n18\nOddíl 3\nRozhodnutí v rámci celních předpisů\n19\nOddíl 4\nOprávněný hospodářský subjekt\n24\nOddíl 5\nSankce\n25\nOddíl 6\nOpravné prostředky\n26\nOddíl 7\nKontrola zboží\n26\nOddíl 8\nUchovávání dokladů a jiných informací a poplatky a náklady\n28\nKAPITOLA 3\nPřepočet měn a lhůty\n29\nHLAVA II\nFAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM\n29\nKAPITOLA 1\nSpolečný celní sazebník a sazební zařazení zboží\n29\nKAPITOLA 2\nPůvod zboží\n31\nOddíl 1\nNepreferenční původ\n31\nOddíl 2\nPreferenční původ\n31\nOddíl 3\nUrčení původu zvláštních druhů zboží\n32\nKAPITOLA 3\nHodnota zboží pro celní účely\n33\nHLAVA III\nCELNÍ DLUH A JISTOTY\n35\nKAPITOLA 1\nVznik celního dluhu\n35\nOddíl 1\nCelní dluh při dovozu\n35\nOddíl 2\nCelní dluh při vývozu\n37\nOddíl 3\nSpolečná ustanovení pro celní dluh při dovozu i vývozu\n38\nKAPITOLA 2\nJistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl\n39\nKAPITOLA 3\nVýběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla\n42\nOddíl 1\nVyměření výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování\n42\nOddíl 2\nPlatba částky dovozního nebo vývozního cla\n44\nOddíl 3\nVrácení a prominutí\n47\nKAPITOLA 4\nZánik celního dluhu\n50\nHLAVA IV\nZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE\n51\nKAPITOLA 1\nVstupní souhrnné celní prohlášení\n51\nKAPITOLA 2\nVstup zboží\n53\nOddíl 1\nVstup zboží na celní území Unie\n53\nOddíl 2\nPředložení zboží, jeho vykládka a kontrola\n54\nOddíl 3\nDočasné uskladnění zboží\n55\nHLAVA V\nOBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM\n58\nKAPITOLA 1\nCelní status zboží\n58\nKAPITOLA 2\nPropuštění zboží do celního režimu\n59\nOddíl 1\nObecná ustanovení\n59\nOddíl 2\nStandardní celní prohlášení\n60\nOddíl 3\nZjednodušená celní prohlášení\n60\nOddíl 4\nUstanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení\n61\nOddíl 5\nJiná zjednodušení\n63\nKAPITOLA 3\nOvěřování a propuštění zboží\n65\nOddíl 1\nOvěřování\n65\nOddíl 2\nPropuštění\n66\nKAPITOLA 4\nNakládání se zbožím\n66\nHLAVA VI\nPROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA\n68\nKAPITOLA 1\nPropuštění do volného oběhu\n68\nKAPITOLA 2\nOsvobození od dovozního cla\n68\nOddíl 1\nVrácené zboží\n68\nOddíl 2\nMořský rybolov a produkty získané z moře\n69\nHLAVA VII\nZVLÁŠTNÍ REŽIMY\n70\nKAPITOLA 1\nObecná ustanovení\n70\nKAPITOLA 2\nTranzit\n73\nOddíl 1\nVnější a vnitřní tranzit\n73\nOddíl 2\nTranzit Unie\n75\nKAPITOLA 3\nUskladnění\n76\nOddíl 1\nSpolečná ustanovení\n76\nOddíl 2\nUskladnění v celním skladu\n76\nOddíl 3\nSvobodná pásma\n77\nKAPITOLA 4\nZvláštní účel\n78\nOddíl 1\nDočasné použití\n78\nOddíl 2\nKonečné užití\n79\nKAPITOLA 5\nZušlechtění\n80\nOddíl 1\nObecná ustanovení\n80\nOddíl 2\nAktivní zušlechťovací styk\n80\nOddíl 3\nPasivní zušlechťovací styk\n81\nHLAVA VIII\nZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE\n82\nKAPITOLA 1\nFormality před výstupem zboží\n82\nKAPITOLA 2\nFormality při výstupu zboží\n83\nKAPITOLA 3\nVývoz a zpětný vývoz\n83\nKAPITOLA 4\nVýstupní souhrnné celní prohlášení\n84\nKAPITOLA 5\nOznámení o zpětném vývozu\n85\nKAPITOLA 6\nOsvobození od vývozního cla\n86\nHLAVA IX\nZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ, PŘENESENÍ PRAVOMOCI, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\n86\nKAPITOLA 1\nVytvoření elektronických systémů\n86\nKAPITOLA 2\nZjednodušení při uplatňování celních předpisů\n86\nKAPITOLA 3\nPřenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru\n87\nKAPITOLA 4\nZávěrečná ustanovení\n87\nPŘÍLOHA\nSROVNÁVACÍ TABULKY\n89\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nRozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice\nČlánek 1\nPředmět a rozsah působnosti\n1.   Tímto nařízením se stanoví celní kodex Unie (dále jen „kodex“), který stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.\nAniž je dotčeno mezinárodní právo a úmluvy a právní předpisy Unie v jiných oblastech, použije se kodex jednotně na celém celním území Unie.\n2.   Některá ustanovení celních předpisů lze použít mimo celní území Unie v rámci zvláštních právních předpisů nebo v rámci mezinárodních úmluv.\n3.   Některá ustanovení celních předpisů, včetně zjednodušení v nich obsažených, se použijí na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území Unie, na něž se vztahují ustanovení směrnice 2006/112/ES nebo směrnice 2008/118/ES, a částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují, nebo na obchod mezi částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují.\nČlánek 2\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284 k upřesnění ustanovení celních předpisů a jejich zjednodušení, pokud jde o celní prohlášení, prokazování celního statusu, použití režimu vnitřního tranzitu Unie, pokud takový režim nemá dopad na správné uplatňování příslušných fiskálních opatření, které se vztahují na obchod se zbožím Unie podle čl. 1 odst. 3. Uvedené akty se mohou zabývat zvláštními okolnostmi vztahujícími se na obchod se zbožím Unie, který se týká pouze jednoho členského státu.\nČlánek 3\nÚloha celních orgánů\nCelní orgány odpovídají především za dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a přispívají tak ke spravedlivému a volnému obchodu, k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce. Celní orgány přijmou opatření zaměřená zejména na:\na)\nochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států;\nb)\nochranu Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti;\nc)\nzajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a ochranu životního prostředí, v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými orgány; a\nd)\nzachování řádné rovnováhy mezi celními kontrolami a zjednodušením dovoleného obchodu.\nČlánek 4\nCelní území\n1.   Celní území Unie zahrnuje následující území, včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru:\n—\núzemí Belgického království,\n—\núzemí Bulharské republiky,\n—\núzemí České republiky,\n—\núzemí Dánského království, s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska,\n—\núzemí Spolkové republiky Německo, s výjimkou ostrova Helgoland a území Büsingen (smlouva ze dne 23. listopadu 1964 mezi Spolkovou republikou Německo a Švýcarskou konfederací),\n—\núzemí Estonské republiky,\n—\núzemí Irska,\n—\núzemí Řecké republiky,\n—\núzemí Španělského království, s výjimkou Ceuty a Melilly,\n—\núzemí Francouzské republiky, s výjimkou francouzských zámořských zemí a území, na něž se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o fungování EU,\n—\núzemí Chorvatské republiky,\n—\núzemí Italské republiky, s výjimkou obcí Livigno a Campione d’Italia a vnitrozemských vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio,\n—\núzemí Kyperské republiky v souladu s ustanoveními aktu o přistoupení z roku 2003,\n—\núzemí Lotyšské republiky,\n—\núzemí Litevské republiky,\n—\núzemí Lucemburského velkovévodství,\n—\núzemí Maďarska,\n—\núzemí Malty,\n—\núzemí Nizozemského království v Evropě,\n—\núzemí Rakouské republiky,\n—\núzemí Polské republiky,\n—\núzemí Portugalské republiky,\n—\núzemí Rumunska,\n—\núzemí Republiky Slovinsko,\n—\núzemí Slovenské republiky,\n—\núzemí Finské republiky,\n—\núzemí Švédského království a\n—\núzemí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, britských Normanských ostrovů a ostrova Man.\n2.   Následující území nacházející se mimo území členských států, a to včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru, se považují s ohledem na úmluvy a smlouvy, které se na ně vztahují, za součást celního území Unie:\na)\nFRANCIE\núzemí Monaka, jak je vymezuje celní úmluva podepsaná v Paříži dne 18. května 1963 (Journal officiel de la République française (Úřední věstník Francouzské republiky) ze dne 27. září 1963, s. 8679);\nb)\nKYPR\nÚzemí výsostných oblastí Spojeného království na Akrotiri a Dhekelii, jak je vymezuje Smlouva o založení Kyperské republiky podepsaná v Nikósii dne 16. srpna 1960 (United Kingdom Treaty Series No 4 (1961) Cmnd. 1252).\nČlánek 5\nDefinice\nPro účely kodexu se rozumí:\n1)\n„celními orgány“ celní správy členských států, jež jsou příslušné pro uplatňování celních předpisů, a jakékoli jiné orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny uplatňovat některé celní předpisy;\n2)\n„celními předpisy“ soubor právních předpisů, který tvoří:\na)\nkodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;\nb)\nspolečný celní sazebník;\nc)\nprávní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla;\nd)\nmezinárodní dohody obsahující celní ustanovení, pokud jsou tato ustanovení použitelná v Unii;\n3)\n„celními kontrolami“ zvláštní úkony prováděné celními orgány za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie;\n4)\n„osobou“ fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům;\n5)\n„hospodářským subjektem“ osoba, která se v rámci své podnikatelské činnosti zabývá činnostmi, které podléhají celním předpisům;\n6)\n„celním zástupcem“ každá osoba zmocněná jinou osobou, aby v jednání s celními orgány prováděla úkony a formality vyžadované celními předpisy;\n7)\n„rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, pohybem nebo konečným užitím zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi či územími mimo toto území a v souvislosti s výskytem zboží, které není zbožím Unie, na celním území Unie a která by:\na)\nbránila řádnému používání opatření Unie nebo vnitrostátních opatření;\nb)\nohrozila finanční zájmy Unie a jejích členských států; nebo\nc)\npředstavovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro životní prostředí nebo spotřebitele;\n8)\n„celními formalitami“ všechny činnosti, které musí osoby a celní orgány provést za účelem dosažení souladu s celními předpisy;\n9)\n„vstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má vstoupit na celní území Unie;\n10)\n„výstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má opustit celní území Unie;\n11)\n„celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;\n12)\n„celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;\n13)\n„prohlášením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie, s výjimkou zboží, které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;\n14)\n„oznámením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie a které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;\n15)\n„deklarantem“ osoba, která podává celní prohlášení, celní prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupní souhrnné celní prohlášení, výstupní souhrnné celní prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení nebo oznámení podáno;\n16)\n„celním režimem“ některý z následujících režimů, do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno:\na)\npropuštění do volného oběhu;\nb)\nzvláštní režimy;\nc)\nvývoz;\n17)\n„dočasným uskladněním“ situace, kdy je zboží, které není zbožím Unie, dočasně uskladněno pod celním dohledem v období od předložení celnímu úřadu k propuštění do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu;\n18)\n„celním dluhem“ povinnost osoby zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla, které se podle platných celních předpisů vztahuje na konkrétní zboží;\n19)\n„dlužníkem“ osoba odpovědná za celní dluh;\n20)\n„dovozním clem“ clo splatné při dovozu zboží;\n21)\n„vývozním clem“ clo splatné při vývozu zboží;\n22)\n„celním statusem“ status zboží vyjadřující, že se jedná o zboží Unie nebo o zboží, které není zbožím Unie;\n23)\n„zbožím Unie“ zboží, které spadá do některé z těchto kategorií:\na)\nzboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či území mimo celní území Unie;\nb)\nzboží přepravené na celní území Unie ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného oběhu;\nc)\nzboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b);\n24)\n„zbožím, které není zbožím Unie“ zboží jiné než uvedené v bodě 23 nebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie;\n25)\n„řízením rizik“ systematické zjišťování rizik, a to i namátkovými kontrolami, a provádění všech nezbytných opatření s cílem omezit vystavení rizikům;\n26)\n„propuštěním zboží“ úkon, kterým celní orgány povolují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do kterého je zboží propuštěno;\n27)\n„celním dohledem“ obecná činnost celních orgánů, kterou se má zajistit dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží, kterého se týká tato činnost;\n28)\n„vrácením“ vrácení částky již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla;\n29)\n„prominutím“ zproštění povinnosti platit částku dovozního nebo vývozního cla, které ještě nebylo zaplaceno;\n30)\n„zušlechtěnými výrobky“ zboží v režimu zušlechťovacího styku, které je výsledkem zušlechťovacích operací;\n31)\n„osobou usazenou na celním území Unie“:\na)\nv případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště na celním území Unie;\nb)\nv případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu na celním území Unie;\n32)\n„stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání, na němž se trvale nacházejí nezbytné lidské i technické zdroje a jehož prostřednictvím jsou plně nebo částečně vykonávány celní operace určité osoby;\n33)\n„předložením zboží celnímu úřadu“ oznámení celním orgánům o tom, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány a že je k dispozici pro účely celní kontroly;\n34)\n„držitelem zboží“ osoba, která je vlastníkem zboží nebo která má podobné právo nakládat se zbožím nebo má nad ním fyzickou kontrolu;\n35)\n„držitelem režimu“:\na)\nosoba, která podává celní prohlášení nebo na jejíž účet je uvedené prohlášení podáváno; nebo\nb)\nosoba, na niž byly převedeny práva a povinnosti vyplývající z celního režimu;\n36)\n„obchodněpolitickými opatřeními“ netarifní opatření stanovená v rámci společné obchodní politiky, jež mají formu právních předpisů Unie upravujících mezinárodní obchod se zbožím;\n37)\n„zušlechťovacími operacemi“:\na)\nopracování zboží, včetně jeho sestavení, smontování nebo přizpůsobení jinému zboží;\nb)\nzpracování zboží;\nc)\nzničení zboží;\nd)\noprava zboží, včetně jeho obnovy a seřízení;\ne)\npoužití zboží, které není v zušlechtěných výrobcích obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu těchto výrobků, a to i když je při použití zcela nebo zčásti spotřebováno (dále jen „příslušenství pro výrobu“);\n38)\n„výtěžností“ množství nebo procentní podíl zušlechtěných výrobků získaných zušlechtěním určitého množství zboží v režimu zušlechťovacího styku;\n39)\n\"rozhodnutím\" akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více dotčeným osobám;\n40)\n„dopravcem“:\na)\nv souvislosti se vstupem osoba, která přepravuje zboží na celní území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území. Avšak:\ni)\nv případě kombinované přepravy se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co vstoupil na celní území Unie, pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek;\nii)\nv případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží na celní území Unie;\nb)\nv souvislosti s výstupem osoba, která zboží vyváží z celního území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží z tohoto území. Avšak:\ni)\nv případě kombinované přepravy, při níž aktivní dopravní prostředek opouštějící celní území Unie pouze přepravuje jiný dopravní prostředek, který se po příjezdu aktivního dopravního prostředku na místo určení pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek, se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co opustil celní území Unie a přijel na místo určení, pohybuje po vlastní ose;\nii)\nv případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží z celního území Unie;\n41)\n„nákupní provizí“ odměna, kterou platí dovozce zprostředkovateli za zastupování při koupi hodnoceného zboží.\nKAPITOLA 2\nPráva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy\nOddíl 1\nPoskytování informací\nČlánek 6\nZpůsoby výměny a uchovávání informací a obecné požadavky týkající se údajů.\n1.   Veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, jako např. celní prohlášení, žádosti nebo rozhodnutí, a uchovávání těchto informací, vyžadované celními předpisy, se uskutečňují prostřednictvím elektronického zpracování dat.\n2.   Za účelem výměny a uchovávání informací uvedených v odstavci 1 se vypracují obecné požadavky týkající se údajů.\n3.   Jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v odstavci 1 se mohou použít takto:\na)\nmohou být trvalé povahy, jsou-li řádně odůvodněny druhem dopravy nebo není-li použití metod elektronického zpracování dat pro dané celní formality vhodné;\nb)\nmohou být dočasné povahy v případě dočasného selhání počítačových systémů celních orgánů nebo hospodářských subjektů.\n4.   Odchylně od odstavce 1 může Komise ve výjimečných případech přijmout rozhodnutí, která jednomu členskému státu nebo několika členským státům umožní používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat.\nTakovéto rozhodnutí o odchylce musí být odůvodněno zvláštní situací členského státu žádajícího o tuto odchylku; odchylka se povoluje na konkrétní období. Odchylka se pravidelně přezkoumává a může být prodloužena na další konkrétní období na další žádost členského státu, na který se vztahuje. Odchylka se zruší, pokud již není odůvodněná.\nOdchylka se netýká výměny informací mezi členským státem, na který se vztahuje, a dalšími členskými státy, ani na výměnu a uchovávání informací v ostatních členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.\nČlánek 7\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nobecné požadavky týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2, přičemž se zohlední potřeba splnit celní formality stanovené v celních předpisech a povaha a účel výměny a uchovávání informací podle čl. 6 odst. 1;\nb)\nzvláštní případy, kdy mohou být v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) použitý jiné způsoby výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat;\nc)\ndruh informací a údajů, které mají být uvedeny v záznamech podle čl. 148 odst. 4 a čl. 214 odst. 1.\nČlánek 8\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise stanoví v prováděcích aktech:\na)\npokud to bude nutné, formát a kód obecných požadavků týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2;\nb)\npostupy týkající se výměny a uchovávání informací, k níž lze použít jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\n2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o odchylkách podle čl. 6 odst. 4.\nTyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.\nČlánek 9\nRegistrace\n1.   Hospodářské subjekty usazené na celním území Unie se zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny.\n2.   Ve zvláštních případech se hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.\n3.   Není-li stanoveno jinak, nemusí se jiné osoby než hospodářské subjekty registrovat u celních orgánů.\nMají-li osoby uvedené v prvním pododstavci povinnost se zaregistrovat:\na)\nzaregistrují se, pokud jsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny;\nb)\nzaregistrují se, pokud nejsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.\n4.   Ve zvláštních případech prohlásí celní orgány registraci za neplatnou.\nČlánek 10\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady podle čl. 9 odst. 2, kdy mají hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, povinnost se registrovat u celních orgánů;\nb)\npřípady podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, kdy se povinnost registrace u celních orgánů vztahuje na jiné osoby než hospodářské subjekty;\nc)\npřípady podle čl. 9 odst. 4, kdy celní orgány prohlásí registraci za neplatnou.\nČlánek 11\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech celní orgány příslušné pro registraci podle článku 9.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 12\nPředávání informací a ochrana údajů\n1.   Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které celní orgány získaly při plnění svých povinností, se vztahuje profesní tajemství. Kromě případů stanovených podle čl. 47 odst. 2 a druhého pododstavce tohoto odstavce nesmějí být tyto informace příslušnými orgány zveřejněny bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly.\nZveřejnění těchto informací bez souhlasu je však možné, jsou-li celní orgány povinny nebo oprávněny tak učinit na základě platných právních předpisů, zejména v souvislosti s ochranou údajů nebo soudním řízením.\n2.   Důvěrné informace uvedené v odstavci 1 mohou být sdělovány celním orgánům a jiným příslušným orgánům zemí a území mimo celní území Unie pro účely celní spolupráce s těmito zeměmi a územími v rámci mezinárodní dohody nebo právních předpisů Unie v oblasti společné obchodní politiky.\n3.   Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací podle odstavců 1 a 2 se zajistí odpovídající úroveň ochrany údajů, plně v souladu s platnými předpisy týkajícími se ochrany údajů.\nČlánek 13\nVýměna doplňujících informací mezi celními orgány a hospodářskými subjekty\n1.   Celní orgány a hospodářské subjekty si zejména pro účely vzájemné spolupráce při zjišťování rizik a předcházení rizikům mohou vyměňovat jakékoli informace, které celní předpisy přímo nevyžadují. Tato výměna se může uskutečnit na základě písemné dohody a může zahrnovat přístup celních orgánů do počítačových systémů hospodářských subjektů.\n2.   Nedohodnou-li se obě strany jinak, jsou veškeré informace, které během spolupráce uvedené v odstavci 1 poskytne jedna strana straně druhé, důvěrné.\nČlánek 14\nPoskytování informací celními orgány\n1.   Každá osoba může celní orgány požádat o informace o používání celních předpisů. Tato žádost může být zamítnuta, pokud se nevztahuje k činnosti spojené se skutečně zamýšleným mezinárodním obchodem se zbožím.\n2.   Celní orgány udržují pravidelný kontakt s hospodářskými subjekty a dalšími orgány, které se podílejí na mezinárodním obchodu se zbožím. Podporují průhlednost tím, že zcela zpřístupňují celní předpisy, obecná správní rozhodnutí a formuláře žádostí, a to pokud možno bezplatně a prostřednictvím internetu.\nČlánek 15\nPoskytování informací celním orgánům\n1.   Každá osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit nebo na celních kontrolách, poskytne celním orgánům na jejich žádost a v jakémkoli stanoveném termínu všechny potřebné doklady a informace v náležité podobě a veškerou pomoc nezbytnou pro splnění těchto formalit nebo provedení kontrol.\n2.   Podáním celního prohlášení, celního prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupního souhrnného celního prohlášení, výstupního souhrnného celního prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu určitou osobou celním orgánům nebo podáním žádosti o povolení nebo o jakékoli jiné rozhodnutí se dotyčná osoba stává odpovědnou:\na)\nza správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení, oznámení nebo žádosti;\nb)\nza pravost, správnost a platnost dokladu podporujícího prohlášení, oznámení nebo žádosti;\nc)\npřípadně za dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním zboží do daného celního režimu nebo s prováděním schválených operací.\nPrvní pododstavec se rovněž vztahuje na poskytování jakýchkoli informací v jakékoli podobě požadovaných celními orgány nebo jim předložených.\nJestliže prohlášení nebo oznámení podává nebo informace poskytuje celní zástupce dotyčné osoby podle článku 18, je povinnostmi uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce vázán i celní zástupce.\nČlánek 16\nElektronické systémy\n1.   Členské státy spolupracují s Komisí při vývoji, údržbě a používání elektronických systémů pro výměnu informací mezi celními orgány navzájem a s Komisí a pro uchovávání těchto informací v souladu s kodexem.\n2.   Po členském státě, kterému byla povolena odchylka podle čl. 6 odst. 4, se v rámci této odchylky nepožaduje, aby vyvíjel, udržoval a používal elektronické systémy uvedené v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 17\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů uvedených v čl. 16 odst. 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nZastupování v celním řízení\nČlánek 18\nCelní zástupce\n1.   Každá osoba se může nechat zastoupit celním zástupcem.\nToto zastupování může být přímé, kdy celní zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zástupce jedná vlastním jménem, ale na účet jiné osoby.\n2.   Celní zástupce musí být usazen na celním území Unie.\nNení-li stanoveno jinak, je od tohoto požadavku upuštěno, jestliže celní zástupce jedná na účet osob, u nichž se nepožaduje, aby byly usazeny na celním území Unie.\n3.   Členské státy mohou v souladu s právními předpisy Unie stanovit podmínky, za nichž může celní zástupce poskytovat služby v členském státě, v němž je usazen. Aniž je však dotčeno používání méně přísných kritérií dotyčným členským státem, je celní zástupce, který splňuje kritéria stanovená v čl. 39 písm. a) až d), oprávněn poskytovat tyto služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen.\n4.   Členské státy mohou vůči celním zástupcům, kteří nejsou usazeni na celním území Unie, uplatňovat podmínky stanovené v souladu s odst. 3 první větou.\nČlánek 19\nZplnomocnění\n1.   Při jednání s celními orgány uvede celní zástupce, že jedná na účet zastupované osoby, a upřesní, zda se jedná o zastupování přímé či nepřímé.\nOsoba, která neuvede, že jedná jako celní zástupce, nebo uvede, že jedná jako celní zástupce, aniž je k tomu zplnomocněna, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a na vlastní účet.\n2.   Celní orgány mohou od každého, kdo uvádí, že jedná jako celní zástupce, požadovat, aby prokázal své zplnomocnění zastupovanou osobou.\nVe zvláštních případech celní orgány nepožadují, aby takové doklady byly předkládány\n3.   Celní orgány nepožadují, aby osoba, která jedná jako celní zástupce a úkony a formality vykonává pravidelně, při každé příležitosti předkládala doklad o svém zplnomocnění, pokud je schopna tento doklad předložit na žádost celních orgánů.\nČlánek 20\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady, ve kterých se nepoužije upuštění od požadavků podle čl. 18 odst. 2 druhého pododstavce;\nb)\npřípady, ve kterých celní orgány nepožadují doklad o zplnomocnění podle čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce.\nČlánek 21\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro svěřování a prokazování oprávnění podle čl. 18 odst. 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 3\nRozhodnutí v rámci celních předpisů\nČlánek 22\nRozhodnutí přijatá na žádost\n1.   Podá-li osoba žádost o rozhodnutí v rámci provádění celních předpisů, tato osoba poskytne veškeré informace, které příslušné celní orgány vyžadují za účelem přijetí daného rozhodnutí.\nJe rovněž možné, aby žádost o rozhodnutí podalo více osob a aby se přijaté rozhodnutí vztahovalo na několik osob, v souladu s podmínkami stanovenými v celních předpisech.\nNení-li stanoveno jinak, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde žadatel vede nebo zpřístupňuje své hlavní účetnictví pro celní účely a kde má být vykonávána alespoň část činností, na něž se má rozhodnutí vztahovat.\n2.   Celní orgány ověří neprodleně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o přijetí rozhodnutí, zda jsou splněny podmínky pro přijetí této žádosti.\nPokud celní orgány zjistí, že žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly přijmout rozhodnutí, sdělí přijetí této žádosti žadateli ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.\n3.   Není-li stanoveno jinak, celní orgány neprodleně, avšak nejpozději do 120 dnů ode dne přijetí žádosti, přijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1 a oznámí je žadateli.\nNejsou-li celní orgány schopny dodržet lhůtu pro přijetí rozhodnutí, informují o tom žadatele ještě před uplynutím této lhůty s uvedením důvodů a další lhůty, kterou považují za nezbytnou k přijetí rozhodnutí. Není-li stanoveno jinak, tato další lhůta nepřesáhne 30 dnů.\nAniž je dotčen druhý pododstavec, mohou celní orgány prodloužit lhůtu pro přijetí rozhodnutí, jak je stanoveno v celních předpisech, pokud žadatel prodloužení požaduje k provedení úprav s cílem zajistit, aby podmínky a kritéria byly splněny. Takové úpravy a další lhůta potřebná k jejich provedení se sdělí celním orgánům, které rozhodnou o prodloužení.\n4.   Nestanoví-li rozhodnutí nebo celní předpisy jinak, nabývá rozhodnutí účinku dnem, kdy je žadatel obdrží nebo kdy se má za to, že je obdržel. S výjimkou případů uvedených v čl. 45 odst. 2 jsou přijatá rozhodnutí vykonatelná celními orgány od téhož dne.\n5.   Pokud není v celních předpisech stanoveno jinak, rozhodnutí platí bez časového omezení.\n6.   Dříve než celní orgány přijmou rozhodnutí, kterým by byl nepříznivě dotčen žadatel, sdělí žadateli důvody, na jejichž základě hodlají rozhodnout, a umožní mu vyjádřit ve stanovené lhůtě počínající dnem, kdy obdržel sdělení, nebo kdy se má za to, že je obdržel, svůj názor. Po uplynutí této lhůty se žadateli příslušnou formou oznámí rozhodnutí.\nPrvní pododstavec se nepoužije v žádném z těchto případů:\na)\nve vztahu k rozhodnutí podle čl. 33 odst. 1;\nb)\npokud se jedná o zamítnutí možnosti uplatnit celní kvótu v případě, že bylo dosaženo stanoveného objemu celní kvóty podle čl. 56 odst. 4 prvního pododstavce;\nc)\npokud to vyžaduje povaha nebo úroveň ohrožení bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, ohrožení životního prostředí nebo spotřebitelů;\nd)\npokud je účelem rozhodnutí zajistit provedení jiného rozhodnutí, na něž byl použit první pododstavec, aniž jsou dotčeny právní předpisy dotčeného členského státu;\ne)\npokud by se tím narušilo vyšetřování zahájené za účelem boje proti podvodům;\nf)\nv jiných zvláštních případech.\n7.   Rozhodnutí, kterým je nepříznivě dotčen žadatel, je s uvedením důvodů a obsahuje poučení o právu na odvolání podle článku 44.\nČlánek 23\nProvádění a uplatňování rozhodnutí přijatých na žádost\n1.   Držitel rozhodnutí je povinen dodržovat povinnosti vyplývající z rozhodnutí.\n2.   Držitel rozhodnutí neprodleně uvědomí celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po přijetí rozhodnutí a které mohou ovlivnit jeho platnost nebo obsah.\n3.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy v jiných oblastech, které stanoví, ve kterých případech jsou rozhodnutí neplatná nebo nicotná, mohou celní orgány, které přijaly rozhodnutí, toto rozhodnutí kdykoli prohlásit za neplatné, změnit ho nebo zrušit, neodpovídá-li celním předpisům.\n4.   Ve zvláštních případech celní orgány:\na)\nznovu posoudí rozhodnutí;\nb)\npozastaví platnost rozhodnutí, které nemá být prohlášeno za neplatné, zrušeno nebo změněno.\n5.   Celní orgány sledují podmínky a kritéria, které mají být splněny držitelem rozhodnutí. Rovněž sledují plnění povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí. Pokud je doba, po kterou je držitel rozhodnutí usazen, kratší než tři roky, celní orgány jej během prvního roku po vydání rozhodnutí podrobně sledují.\nČlánek 24\nPřenesení pravomoci\nKomisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:\na)\nvýjimky z čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce;\nb)\npodmínky pro přijetí žádosti podle čl. 22 odst. 2;\nc)\nlhůtu pro přijetí konkrétního rozhodnutí v souladu s čl. 22 odst. 3, včetně možného prodloužení této lhůty;\nd)\npřípady podle čl. 22 odst. 4, v nichž rozhodnutí nabývá účinku od jiného dne, než je den, kdy žadatel rozhodnutí přijal nebo se má za to, že jej přijal;\ne)\npřípady podle čl. 22 odst. 5, kdy rozhodnutí není platné bez časového omezení;\nf)\ndélka lhůty podle čl. 22 odst. 6 prvního pododstavce;\ng)\nzvláštní případy podle čl. 22 odst. 6 druhého pododstavce písm. f), v nichž žadateli není umožněno vyjádřit svůj názor;\nh)\npřípady a pravidla pro opětovné posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí podle čl. 23 odst. 4.\nČlánek 25\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npředkládání a přijímání žádostí o rozhodnutí podle čl. 22 odst. 1 a 2;\nb)\npřijímání rozhodnutí podle článku 22, včetně případné konzultace dotyčných členských států;\nc)\nsledování rozhodnutí podle čl. 23 odst. 5.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 26\nPlatnost rozhodnutí na úrovni Unie\nS výjimkou případů, kdy je účinek rozhodnutí omezen na jeden nebo několik členských států, jsou rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů, platná na celém celním území Unie.\nČlánek 27\nProhlášení rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby za neplatná\n1.   Celní orgány prohlásí rozhodnutí ve prospěch držitele rozhodnutí za neplatné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nrozhodnutí bylo přijato na základě nesprávných nebo neúplných informací;\nb)\ndržitel rozhodnutí věděl nebo si měl být vědom toho, že informace byly nesprávné nebo neúplné;\nc)\nrozhodnutí by bylo jiné, pokud by informace byly správné a úplné.\n2.   Prohlášení rozhodnutí za neplatné se oznámí držiteli rozhodnutí.\n3.   Není-li rozhodnutím v souladu s celními předpisy stanoveno jinak, nabývá prohlášení za neplatné účinku dnem, kdy nabylo účinku původní rozhodnutí.\nČlánek 28\nZrušení a změna rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby\n1.   V případech, jež nejsou uvedeny v článku 27, je rozhodnutí, které bylo přijato ve prospěch osoby, zrušeno nebo změněno:\na)\npokud nebyla nebo již není splněna jedna nebo více podmínek pro přijetí tohoto rozhodnutí; nebo\nb)\nna žádost držitele rozhodnutí.\n2.   Není-li stanoveno jinak, lze rozhodnutí přijaté ve prospěch více osob a určené těmto osobám zrušit pouze vůči osobě, jež nesplňuje povinnost, která je jí tímto rozhodnutím uložena.\n3.   Zrušení rozhodnutí nebo jeho změna se sdělí držiteli rozhodnutí.\n4.   Ustanovení čl. 22 odst. 4 se vztahuje na zrušení nebo změnu rozhodnutí.\nVe výjimečných případech, vyžadují-li to oprávněné zájmy držitele rozhodnutí, však mohou celní orgány až o jeden rok odložit nabytí účinku zrušení rozhodnutí nebo jeho změny. Toto datum se uvede v rozhodnutí o zrušení či změně.\nČlánek 29\nRozhodnutí přijatá bez předchozí žádosti\nS výjimkou případů, kdy celní orgán jedná jako justiční orgán, se čl. 22 odst. 4, 5, 6 a 7, čl. 23 odst. 3 a články 26, 27 a 28 použijí rovněž v případě rozhodnutí přijatých celními orgány bez předchozí žádosti dotyčné osoby.\nČlánek 30\nOmezení vztahující se na rozhodnutí o zboží, které bylo propuštěno do celního režimu nebo do dočasného uskladnění\nPokud o to nepožádá dotyčná osoba, není zrušením, změnou nebo pozastavením rozhodnutí ve prospěch této osoby dotčeno zboží, které bylo již v době nabytí účinku zrušení, změny nebo pozastavení propuštěno do celního režimu a stále se v celním režimu nebo v dočasném uskladnění nachází na základě zrušeného, změněného nebo pozastaveného rozhodnutí.\nČlánek 31\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady podle čl. 28 odst. 2, kdy rozhodnutí přijaté ve prospěch několika osob může být zrušeno rovněž ohledně jiných osob, než je osoba, která neplní povinnosti uložené podle tohoto rozhodnutí;\nb)\nvýjimečné případy, v nichž mohou celní orgány odložit datum, k němuž zrušení nebo změna nabývají účinku podle čl. 28 odst. 4 druhého pododstavce.\nČlánek 32\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro zrušení nebo změny rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby či pro jejich prohlášení za neplatné.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 33\nRozhodnutí týkající se závazných informací\n1.   Celní orgány přijmou na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „rozhodnutí o ZISZ“) nebo rozhodnutí týkající se závazné informace o původu zboží (dále jen „rozhodnutí o ZIPZ“).\nTato žádost nebude přijata, dojde-li k některé z těchto okolností:\na)\npokud je, nebo již byla, žádost podána u téhož nebo jiného celního úřadu, a to držitelem rozhodnutí nebo na jeho účet v souvislosti se stejným zbožím nebo jeho jménem a u rozhodnutí o ZIPZ za stejných okolností, které rozhodují o získání statusu původu zboží;\nb)\npokud se žádost netýká žádného ze zamýšlených použití rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ nebo žádného ze zamýšlených použití celního režimu.\n2.   Rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ jsou závazná pouze pro účely sazebního zařazení zboží nebo určení původu zboží:\na)\npro celní orgány ve vztahu k držiteli rozhodnutí, a to pouze pro zboží, u něhož byly splněny celní formality po dni, kterým rozhodnutí nabývá účinku;\nb)\npro držitele rozhodnutí ve vztahu k celním orgánům, a to pouze s účinkem ode dne, kdy držitel obdrží nebo se má za to, že obdržel, oznámení o rozhodnutí.\n3.   Rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ je platné po dobu tří let ode dne, kdy nabývá účinku.\n4.   Chce-li držitel rozhodnutí uplatnit rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ v rámci konkrétního celního režimu, musí prokázat:\na)\nv případě rozhodnutí o ZISZ, že zboží uvedené v celním prohlášení ve všech ohledech odpovídá zboží, jež je v rozhodnutí uvedeno;\nb)\nv případě rozhodnutí o ZIPZ, že dané zboží a okolnosti rozhodující o získání statusu původu zboží ve všech ohledech odpovídají zboží a okolnostem, jež jsou v rozhodnutí uvedeny.\nČlánek 34\nProvádění a uplatňování rozhodnutí týkajících se závazných informací\n1.   Rozhodnutí o ZISZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 33 odst. 3, pokud přestanou být v souladu s právními předpisy v důsledku jednoho z těchto případů:\na)\npřijetí změny nomenklatur podle čl. 56 odst. 2 písm. a) a b), nebo\nb)\npřijetí opatření podle čl. 57 odst. 4,\ns účinkem ode dne použitelnosti takové změny či opatření.\n2.   Rozhodnutí o ZIPZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 33 odst. 3 v kterémkoliv z těchto případů:\na)\npokud Unie přijme nařízení nebo uzavře dohodu, která se stane použitelnou v Unii, a rozhodnutí o ZIPS přestane být v souladu s právními předpisy, které jsou v nich stanoveny, s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení nebo dohody;\nb)\npokud rozhodnutí přestane být v souladu s Dohodou o pravidlech původu uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nebo s vysvětlivkami či stanovisky k původu přijatými za účelem výkladu této dohody, s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ nemohou pozbýt platnosti se zpětným účinkem.\n4.   Odchylně od čl. 23 odst. 3 a článku 27 se rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ prohlásí za neplatné, byla-li vydána na základě nesprávných nebo neúplných informací poskytnutých ze strany žadatelů.\n5.   Rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ se zruší podle čl. 23 odst. 3 a článku 28. Tato rozhodnutí však nemohou však být zrušena na žádost držitele rozhodnutí.\n6.   Rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ nelze měnit.\n7.   Celní orgány zruší rozhodnutí o ZISZ:\na)\npokud již nejsou slučitelná s výkladem některé z nomenklatur uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. a) a b) na základě kteréhokoliv z následujících případů:\ni)\nvysvětlivek uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážce nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (13) s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;\nii)\nrozsudku Soudního dvora Evropské unie s účinkem ode dne zveřejnění normativní části tohoto rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie;\niii)\nrozhodnutí o sazebním zařazení, stanovisek k sazebnímu zařazení nebo změn vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží přijatých Světovou celní organizací zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950, s účinkem ode dne zveřejnění sdělení Komise v řadě „C“Úředního věstníku Evropské unie; nebo\nb)\nv jiných zvláštních případech.\n8.   Rozhodnutí o ZIPZ se zruší:\na)\npokud již nejsou slučitelná s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie, s účinkem ode dne zveřejnění normativní části tohoto rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie; nebo\nb)\nv jiných zvláštních případech.\n9.   V případech, na něž se vztahuje odst. 1 písm. b) nebo odstavce 2, 7 a 8, se rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ mohou dále používat, pokud jde o závazné smlouvy založené na daném rozhodnutí a uzavřené před pozbytím jeho platnosti nebo před jeho zrušením. Toto prodloužené používání neplatí v případech, kdy se rozhodnutí o ZIPZ přijme ohledně zboží, které má být vyvezeno.\nToto období prodlouženého používání uvedené v prvním pododstavci nepřesáhne šest měsíců ode dne, ke kterému pozbylo rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ platnosti nebo bylo zrušeno. Opatření uvedené v čl. 57 odst. 4 nebo v článku 67 může vyloučit použití uvedeného prodlouženého používání nebo stanovit kratší lhůtu. Jedná-li se o produkty, pro něž se předkládá potvrzení o dovozu nebo vývozu při vyřizování celních formalit, je doba šesti měsíců nahrazena dobou platnosti potvrzení.\nAby mohl uplatnit prodloužené používání rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ, podá držitel tohoto rozhodnutí žádost celnímu orgánu, který rozhodnutí přijal, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno, a přitom uvede množství, pro která je doba prodlouženého používání požadována, a členský stát nebo členské státy, v nichž bude zboží vyúčtováno v rámci období prodlouženého používání. Tento celní orgán přijme rozhodnutí o prodlouženém používání a neprodleně jej oznámí držiteli, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy obdrží všechny informace nezbytné pro jeho přijetí.\n10.   Komise celním orgánům oznámí případy, kdy:\na)\nje pozastaveno přijímání rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ pro zboží, jejichž správné a jednotné sazební zařazení nebo určení původu není zajištěno;\nb)\nje zrušeno pozastavení uvedené v písmeně a).\n11.   S cílem zajistit správné a jednotné sazební zařazení nebo určení původu zboží může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby členské státy zrušily rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ.\nČlánek 35\nRozhodnutí týkající se závazných informací s ohledem na další skutečnosti\nVe zvláštních případech přijmou celní orgány na žádost rozhodnutí týkající se závazných informací s ohledem na další skutečnosti uvedené v hlavě II, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím.\nČlánek 36\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nzvláštní případy podle čl. 34 odst. 7 písm. b) a odst. 8 písm. b), pokud se mají být zrušena rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ;\nb)\npřípady podle článku 35, kdy rozhodnutí týkající se závazných informací jsou přijímána s ohledem na další skutečnosti, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím.\nČlánek 37\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:\na)\npro používání rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ poté, co pozbude platnosti nebo je zrušeno, podle čl. 34 odst. 9 třetího pododstavce;\nb)\npodle kterých Komise podá celním orgánům oznámení v souladu s čl. 34 odst. 10 písm. a) a b);\nc)\npro používání rozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b) poté, co pozbudou platnosti;\nd)\npro pozastavení rozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b) a pro oznámení pozastavení nebo odvolání pozastavení celním orgánům.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\n2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí požadující po členských státech zrušení:\na)\nrozhodnutí uvedených v čl. 34 odst. 11;\nb)\nrozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b).\nTyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.\nPokud má být stanovisko výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 získáno písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\nOddíl 4\nOprávněný hospodářský subjekt\nČlánek 38\nŽádost a povolení\n1.   Hospodářský subjekt, který je usazen na celním území Unie a který splňuje kritéria stanovená v článku 39, může požádat o status oprávněného hospodářského subjektu.\nTento status, který podléhá kontrole, udělí celní orgány případně po konzultaci s jinými příslušnými orgány.\n2.   Status oprávněného hospodářského subjektu spočívá v těchto typech povolení:\na)\npovolení oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, které umožňuje držiteli využívat některých zjednodušení v souladu s celními předpisy; nebo\nb)\npovolení oprávněného hospodářského subjektu pro bezpečnost a zabezpečení, které opravňuje držitele ke zjednodušením týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení.\n3.   Oba typy povolení uvedené v odstavci 2 lze držet současně.\n4.   Status oprávněného hospodářského subjektu je uznáván celními orgány ve všech členských státech, s výhradou článků 39, 40 a 41.\n5.   Na základě uznání statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení a za předpokladu splnění požadavků pro konkrétní typ zjednodušení stanovený v celních předpisech povolí celní orgány danému subjektu využívat výhod plynoucích z tohoto zjednodušení. Celní orgány nepřezkoumávají znovu ta kritéria, která již byla přezkoumána při udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu.\n6.   Oprávněný hospodářský subjekt uvedený v odstavci 2 podléhá příznivějšímu zacházení, než je tomu v případě jiných hospodářských subjektů, pokud jde o celní kontroly podle typu uděleného povolení, včetně menšího počtu fyzických kontrol a kontrol dokumentů.\n7.   Celní orgány udělí výhody vyplývající ze statusu oprávněného hospodářského subjektu osobám usazeným v zemích nebo územích mimo celní území Unie, které splňují podmínky a plní povinnosti stanovené v příslušných právních předpisech těchto zemí nebo území, pokud jsou tyto podmínky a povinnosti uznány Unií jako rovnocenné podmínkám a povinnostem uloženým oprávněným hospodářským subjektům usazeným na celním území Unie. Takové udělení výhod musí být založeno na zásadě vzájemnosti, ledaže by Unie rozhodla jinak, a podpořeno mezinárodní dohodou nebo právními předpisy Unie v oblasti společné obchodní politiky.\nČlánek 39\nUdělení statusu\nKritérii pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu jsou:\na)\nžadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;\nb)\nžadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;\nc)\nfinanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti;\nd)\npokud jde o povolení podle v čl. 38 odst. 2 písm. a), praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisí s vykonávanou činností; a\ne)\npokud jde o povolení podle čl. 38 odst. 2 písm. b), odpovídající normy bezpečnosti a zabezpečení, které se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že uplatňuje odpovídající opatření s cílem zajistit bezpečnost a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, včetně oblastí kontroly fyzické integrity a kontroly přístupu, logistických procesů a nakládání se zvláštními druhy zboží, personálu a identifikace obchodních partnerů.\nČlánek 40\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 s cílem stanovit:\na)\nzjednodušení uvedená v čl. 38 odst. 2 písm. a);\nb)\nusnadnění uvedená v čl. 38 odst. 2 písm. b);\nc)\npříznivější zacházení uvedené v čl. 38 odst. 6.\nČlánek 41\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech podmínky pro uplatňování kritérií uvedených v článku 39.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 5\nSankce\nČlánek 42\nUplatnění sankcí\n1.   Každý členský stát stanoví sankce za porušení celních předpisů. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   Uplatňují-li se správní sankce, mohou mít mimo jiné jednu z těchto forem, případně obě formy:\na)\npeněžní pokuta uložená celními orgány, případně včetně narovnání použitého namísto trestní sankce;\nb)\nzrušení, pozastavení nebo změna jakéhokoli povolení, jehož je dotyčná osoba držitelem.\n3.   Do 180 dní ode dne použitelnosti tohoto článku stanoveného v souladu s čl. 288 odst. 2 sdělí členské státy Komisi platné vnitrostátní právní předpisy podle odstavce 1 tohoto článku a neprodleně jí oznamují veškeré pozdější změny, které se těchto předpisů dotýkají.\nOddíl 6\nOpravné prostředky\nČlánek 43\nRozhodnutí soudního orgánu\nČlánky 44 a 45 se nepoužijí na opravné prostředky podané s cílem prohlásit za neplatné, zrušit nebo změnit rozhodnutí v rámci celních předpisů přijaté justičním orgánem nebo celními orgány jednajícími jako justiční orgány.\nČlánek 44\nPrávo na podání opravného prostředku\n1.   Každá osoba má právo podat opravný prostředek proti jakémukoli rozhodnutí celních orgánů v rámci celních předpisů, jež se jí přímo a osobně dotýká.\nPrávo na podání opravného prostředku má rovněž každá osoba, která požádala celní orgány o rozhodnutí a ve lhůtách uvedených v čl. 22 odst. 3 neobdržela rozhodnutí o své žádosti.\n2.   Opravný prostředek lze podat nejméně ve dvou stupních:\na)\nnejdříve u celních orgánů, u soudního orgánu nebo u jiných orgánů určených k tomuto účelu členskými státy;\nb)\nnásledně u vyššího nezávislého orgánu, jímž může být v souladu s platnými předpisy členských států soudní orgán nebo rovnocenný zvláštní orgán.\n3.   Opravný prostředek se podává ve členském státě, v němž bylo rozhodnutí přijato nebo o ně bylo požádáno.\n4.   Členské státy zajistí, aby řízení o opravném prostředku umožnilo rychlé potvrzení nebo opravu rozhodnutí celních orgánů.\nČlánek 45\nPřerušení výkonu rozhodnutí\n1.   Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek na výkon napadeného rozhodnutí.\n2.   Celní orgány však přeruší výkon rozhodnutí, a to zcela nebo částečně, mají-li odůvodněné pochybnosti, zda je napadené rozhodnutí v souladu s celními předpisy, nebo hrozí-li dotyčné osobě nenahraditelná škoda.\n3.   V případech uvedených v odstavci 2, je-li důsledkem napadeného rozhodnutí vyměření dovozního nebo vývozního cla, je přerušení výkonu tohoto rozhodnutí podmíněno poskytnutím jistoty, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení nezjistí, že by taková jistota způsobila dlužníkovi vážné hospodářské nebo sociální obtíže.\nOddíl 7\nKontrola zboží\nČlánek 46\nŘízení rizik a celní kontroly\n1.   Celní orgány mohou provádět veškeré celní kontroly, které považují za nezbytné.\nCelní kontroly mohou zahrnovat zejména kontrolu zboží, odebrání vzorků, ověřování správnosti a úplnosti informací uvedených v prohlášení nebo oznámení a existence, pravosti, správnosti a platnosti dokladů, přezkum účetnictví hospodářských subjektů a jiných záznamů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboží přepravovaného osobami a provádění úředních šetření a dalších podobných činností.\n2.   Jiné než namátkové celní kontroly vycházejí především z analýzy rizik provedené prostřednictvím elektronického zpracování dat a jejich účelem je stanovit a vyhodnotit rizika a vypracovat nezbytná opatření, pomocí nichž lze rizikům čelit, a to na základě kritérií vytvořených na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a případně na mezinárodní úrovni.\n3.   Celní kontroly se provádějí ve společném rámci pro řízení rizik, který je založen na výměně informací o rizicích a výsledcích analýz rizik mezi celními správami a kterým se stanoví společná kritéria rizik a norem, kontrolní opatření a prioritní oblasti kontroly.\nKontrolami, které vycházejí z těchto informací a kritérií, nejsou dotčeny další kontroly prováděné v souladu s odstavcem 1 nebo s jinými platnými předpisy.\n4.   Celní orgány provádějí řízení rizik s cílem rozlišovat mezi úrovněmi rizik spojených se zbožím, na které se vztahují celní kontroly nebo dohled, a s cílem určit, zda a kde se na zboží vztahují konkrétní celní kontroly.\nŘízení rizik zahrnuje takové činnosti jako shromažďování údajů a informací, analýzu a hodnocení rizik, stanovování a provádění opatření a pravidelné sledování a přezkoumávání procesu a jeho výsledků, a to na základě mezinárodních a vnitrostátních zdrojů a strategií a zdrojů a strategií Unie.\n5.   Celní orgány si předávají informace o rizicích a výsledky analýzy rizik, pokud:\na)\ncelní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika;\nb)\nz výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v Unii vysoké riziko.\n6.   Při stanovení společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly podle odstavce 3 se zohlední vše následující:\na)\npřiměřenost k riziku;\nb)\nnaléhavost nezbytného použití kontrol;\nc)\npravděpodobný dopad na obchodní tok, na jednotlivé členské státy a na kontrolní zdroje.\n7.   Společná kritéria rizik a normy uvedené v odstavci 3 zahrnují všechny tyto prvky:\na)\npopis rizik;\nb)\nfaktory nebo ukazatele rizika, které se použijí pro výběr zboží nebo hospodářských subjektů, u nichž se provede celní kontrola;\nc)\npovahu celních kontrol, které mají celní orgány uskutečnit;\nd)\ndobu uplatňování celních kontrol uvedených v písmenu c).\n8.   Aniž jsou dotčeny ostatní kontroly běžně prováděné celními orgány, zahrnují prioritní oblasti kontroly konkrétní celní režimy, druhy zboží, dopravní trasy, druhy dopravních prostředků nebo hospodářské subjekty, na které se vztahují zvýšené úrovně analýzy rizik a celních kontrol během určitého období.\nČlánek 47\nSpolupráce mezi orgány\n1.   Mají-li být u téhož zboží příslušnými orgány jinými, než jsou celní orgány, prováděny kontroly jiné než celní, usilují celní orgány v úzké spolupráci s těmito jinými orgány o to, aby tyto kontroly byly pokud možno prováděny současně s celními kontrolami a na stejném místě (one-stop-shop), přičemž celní orgány zastávají v této oblasti koordinační úlohu.\n2.   Je-li to nezbytné pro účely minimalizace rizik a boje proti podvodům, mohou si v rámci kontrol stanovených v tomto oddíle celní a jiné příslušné orgány vyměňovat mezi sebou a s Komisí údaje, které získaly v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, pohybem, uskladněním a konečným užitím zboží pohybujícího se mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie, včetně poštovního styku, a v souvislosti s přítomností a pohybem zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie, jakož i výsledky všech kontrol. Celní orgány a Komise si tyto údaje mohou vyměňovat rovněž za účelem zajištění jednotného uplatňování celních předpisů.\nČlánek 48\nKontrola po propuštění zboží\nPo propuštění zboží mohou celní orgány za účelem celních kontrol ověřovat správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení, celním prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupním souhrnném celním prohlášení, výstupním souhrnném celním prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu a existenci, pravost, správnost a platnost veškerých podkladů a provádět kontrolu účetnictví deklaranta a jiných záznamů vztahujících se k operacím s daným zbožím nebo k předešlým nebo následným obchodním operacím s týmž zbožím. Celní orgány mohou toto zboží rovněž kontrolovat nebo z něj odebrat vzorky, je-li jeho kontrola ještě možná.\nTyto kontroly lze provést v prostorách držitele zboží, jeho zástupce nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.\nČlánek 49\nLetecká a námořní doprava uvnitř Unie\n1.   Celní kontroly nebo formality týkající se příručních a zapsaných zavazadel osob, které uskutečňují buď lety, nebo námořní cesty uvnitř Unie, se provádějí pouze v případě, kdy jsou tyto kontroly nebo formality stanoveny celními předpisy.\n2.   Odstavec 1 se použije, aniž jsou dotčeny:\na)\nkontroly bezpečnosti a zabezpečení;\nb)\nkontroly spojené se zákazy nebo omezeními.\nČlánek 50\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření, která zajistí jednotné uplatňování celních kontrol, včetně výměny informací o rizicích a analýzy rizik, společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly podle čl. 46 odst. 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nV závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle aktualizovat společný rámec pro řízení rizik a přizpůsobit výměnu informací o rizicích a analýzy rizik, společná kritéria rizik a norem, kontrolní opatření a prioritní oblasti kontroly vývoji rizik, přijme Komise okamžitě platné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.\nMá-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\n2.   Komise stanoví v prováděcích aktech přístavy a letiště, kde se celní kontroly a formality mají provádět podle článku 49 na:\na)\npříruční a zapsaná zavazadla osob:\ni)\nuskutečňujících let letadlem přilétajícím z letiště, jež není letištěm Unie, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na jiné letiště Unie,\nii)\nuskutečňujících let letadlem, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na letiště, jež není letištěm Unie,\niii)\nvyžívajících námořní dopravu stejným plavidlem, která má na své trase místo odplutí, zastávky nebo cílového určení v přístavu, jenž není přístavem Unie;\niv)\nna palubě rekreačních plavidel a turistických nebo obchodních letadel;\nb)\npříruční a zapsaná zavazadla:\ni)\ndopravená na letiště Unie na palubě letadla přilétajícího z letiště, jež není letištěm Unie, a překládaná na tomto letišti Unie do jiného letadla pokračujícího v letu v rámci Unie;\nii)\nnaložená na letišti Unie do letadla pokračujícího v letu v rámci Unie a překládaná na jiném letišti Unie do letadla, jehož místem určení je letiště, jež není letištěm Unie.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 8\nUchovávání dokladů a jiných informací a poplatky a náklady\nČlánek 51\nUchovávání dokladů a jiných informací;\n1.   Dotyčná osoba uchovává pro účely celních kontrol doklady a informace uvedené v čl. 15 odst. 1 po dobu alespoň tří kalendářních let, a to jakýmkoli způsobem, který je dostupný a přijatelný pro celní orgány.\nV případě zboží propuštěného do volného oběhu za podmínek jiných než uvedených v třetím pododstavci nebo zboží navrženého v celním prohlášení k vývozu počíná lhůta běžet od konce roku, v němž bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo k vývozu.\nV případě zboží propuštěného do volného oběhu bez cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití počíná lhůta běžet od konce roku, v němž zboží přestává být předmětem celního dohledu.\nV případě zboží, které bylo propuštěno do jiného celního režimu, nebo zboží v dočasném uskladnění počíná lhůta běžet od konce roku, v němž byl daný celní režim vyřízen nebo v němž bylo ukončeno dočasné uskladnění.\n2.   Aniž je dotčen čl. 103 odst. 4, zjistí-li se při celní kontrole ve vztahu k celnímu dluhu, že je nutno opravit příslušný zápis v účetních dokladech, a byla-li o tom dotyčná osoba informována, uchovávají se doklady a informace po dobu tří let od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku.\nBylo-li podáno odvolání nebo zahájeno soudní řízení, uchovávají se doklady a informace po dobu stanovenou v odstavci 1, nebo do ukončení odvolacího či soudního řízení, a to podle toho, která situace nastane později.\nČlánek 52\nPoplatky a náklady\n1.   Celní orgány si neúčtují poplatky za provádění celních kontrol nebo jakýchkoli jiných úkonů podle celních předpisů v úředních hodinách příslušných celních úřadů.\n2.   Celní orgány si mohou účtovat poplatky nebo mohou požadovat úhradu vzniklých nákladů za poskytování zvláštních služeb, zejména za:\na)\npožadovanou přítomnost zaměstnanců celních správ mimo stanovené úřední hodiny nebo jejich požadovanou přítomnost v jiných prostorách, než jsou prostory celní správy;\nb)\nanalýzy nebo znalecké zprávy o zboží a poštovní poplatky za vrácení zboží žadateli, zejména v souvislosti s rozhodnutími přijatými podle článku 33 nebo s poskytováním informací podle čl. 14 odst. 1;\nc)\nkontroly zboží nebo odběry vzorků za účelem ověření nebo zničení zboží, při kterých vznikají jiné náklady než náklady spojené s prací zaměstnanců celních správ;\nd)\nvýjimečná kontrolní opatření, jsou-li nutná s ohledem na povahu zboží nebo na možné riziko.\nKAPITOLA 3\nPřepočet měn a lhůty\nČlánek 53\nPřepočet měn\n1.   Příslušné orgány zveřejní nebo zpřístupní na internetu směnný kurz, který se použije v případě, že je nutné provést přepočet měny na základě jednoho z těchto důvodů:\na)\nfaktory, na jejichž základě je určována celní hodnota zboží, jsou vyjádřeny v jiné měně, než je měna členského státu, ve které se celní hodnota určuje;\nb)\nhodnota eura v národních měnách je požadována pro účely sazebního zařazení zboží a výše dovozního nebo vývozního cla, včetně hodnotových prahů ve společném celním sazebníku.\n2.   Je-li přepočet měny nutný z důvodů jiných než uvedených v odstavci 1, hodnota eura v národních měnách, jež má být použita v rámci celních předpisů, se stanoví alespoň jednou ročně.\nČlánek 54\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech pravidla pro přepočet měn pro účely uvedené v čl. 53 odst. 1 a 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 55\nLhůty, data a termíny\n1.   Není-li stanoveno jinak a pokud je v celních předpisech stanovena lhůta, datum nebo termín, nelze tuto lhůtu prodloužit nebo zkrátit a toto datum nebo tento termín nelze odložit ani přesunout..\n2.   S výjimkou případů stanovených celními předpisy se použijí pravidla pro lhůty, data a termíny stanovená v nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterými se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (14).\nHLAVA II\nFAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM\nKAPITOLA 1\nSpolečný celní sazebník a sazební zařazení zboží\nČlánek 56\nSpolečný celní sazebník a dohled\n1.   Splatné dovozní a vývozní clo vychází ze společného celního sazebníku.\nDalší opatření stanovená ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se případně uplatní podle sazebního zařazení tohoto zboží.\n2.   Společný celní sazebník obsahuje všechny tyto prvky:\na)\nkombinovanou nomenklaturu zboží, která je stanovena v nařízení (EHS) č. 2658/87;\nb)\njakoukoliv jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře nebo k ní přidává další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie, jež upravují uplatňování sazebních opatření při obchodu se zbožím;\nc)\nsmluvní nebo běžná všeobecná cla pro zboží, které je zahrnuto do kombinované nomenklatury;\nd)\npreferenční sazební opatření obsažená v dohodách, které Unie uzavřela s určitými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo se skupinami takových zemí či území;\ne)\npreferenční sazební opatření přijatá jednostranně Unií vůči některým zemím či územím mimo celní území Unie nebo skupinám takových zemí či území;\nf)\nautonomní opatření, na jejichž základě lze clo u určitého zboží snížit nebo zboží od cla osvobodit;\ng)\nzvýhodněné sazební zacházení stanovené pro určité zboží z důvodu jeho povahy nebo na základě jeho konečného užití v rámci opatření uvedených v písmenech c) až f) nebo v písmenu h);\nh)\njiná sazební opatření vyplývající ze zemědělských nebo obchodních nebo jiných právních předpisů Unie.\n3.   Splňuje-li dané zboží podmínky obsažené v opatřeních stanovených v odst. 2 písm. d) až g), použijí se na žádost deklaranta opatření uvedená v těchto ustanoveních místo opatření uvedených v odst. 2 písm. c). Jsou-li dodrženy lhůty a splněny podmínky stanovené v příslušném opatření nebo v kodexu, může být taková žádost podána se zpětnou účinností.\n4.   Je-li použití opatření uvedených v odst. 2 písm. d) až g) nebo osvobození od opatření podle odst. 2 písm. h) omezeno na určitý objem dovozů nebo vývozů, přestanou být opatření nebo osvobození v případě celních kvót uplatňována od okamžiku, kdy je dosaženo stanoveného objemu dovozů nebo vývozů.\nV případě celních stropů přestanou být tato opatření nebo osvobození od nich na základě právního aktu Unie uplatňována.\n5.   Propuštění zboží, na něž se vztahují opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, do volného oběhu nebo jeho vývoz mohou podléhat dohledu.\nČlánek 57\nSazební zařazení zboží\n1.   Pro účely společného celního sazebníku spočívá sazební zařazení zboží v určení jedné podpoložky nebo dalšího členění kombinované nomenklatury, do níž má být toto zboží zařazeno.\n2.   Pro účely nesazebních opatření spočívá sazební zařazení zboží v určení jedné podpoložky nebo dalšího členění kombinované nomenklatury nebo jakékoli jiné nomenklatury, která je zcela nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře nebo k ní přidává další členění a která je stanovena právními předpisy Unie a do níž má být uvedené zboží zařazeno.\n3.   Podpoložka nebo další členění určené podle odstavců 1 a 2 se použijí pro účely uplatňování opatření souvisejících s danou podpoložkou.\n4.   Komise může přijmout opatření s cílem určit sazební zařazení zboží podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 58\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření týkající se jednotné správy celních kvót a celních stropů uvedených v čl. 56 odst. 4 a řízení dohledu nad propuštěním zboží do volného oběhu nebo nad jeho vývozem, jak je uvedeno v čl. 56 odst. 5.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření uvedená v čl. 57 odst. 4.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nV závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné používání kombinované nomenklatury, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.\nMá-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\nKAPITOLA 2\nPůvod zboží\nOddíl 1\nNepreferenční původ\nČlánek 59\nRozsah působnosti\nČlánky 60 a 61 stanoví pravidla pro určení nepreferenčního původu zboží pro účely použití:\na)\nspolečného celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. d) a e);\nb)\njiných než sazebních opatření stanovených zvláštními předpisy Unie upravujícími obchod se zbožím; a\nc)\njiných opatření Unie týkajících se původu zboží.\nČlánek 60\nZískání původu\n1.   Zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území se považuje za zboží pocházející z této země nebo z tohoto území.\n2.   Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.\nČlánek 61\nProkazování původu\n1.   Je-li původ uveden podle celních předpisů v celním prohlášení, mohou celní orgány vyžadovat, aby deklarant původ zboží prokázal.\n2.   Je-li původ zboží prokázán podle celních předpisů nebo jiných zvláštních předpisů Unie, mohou celní orgány v případě odůvodněných pochybností požadovat dodatečné doklady prokazující, že je původ stanoven v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.\n3.   Je-li to nezbytné z hlediska obchodu, může být dokument prokazující původ vydán v Unii v souladu s pravidly původu platnými v zemi určení nebo na území určení nebo jakoukoli jinou metodou pro určení země, v níž bylo zboží zcela získáno nebo v níž došlo k jeho poslednímu podstatnému zpracování.\nČlánek 62\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.\nČlánek 63\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro prokazování a ověřování původu podle článku 61.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nPreferenční původ\nČlánek 64\nPreferenční původ zboží\n1.   S cílem využít opatření uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. d) nebo e) nebo nesazebních preferenčních opatření musí být zboží v souladu s pravidly preferenčního původu uvedenými v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.\n2.   V případě zboží, na které se vztahují preferenční opatření obsažená v dohodách, které Unie uzavřela s určitými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo se skupinami takových zemí či území, se pravidla preferenčního původu stanoví v těchto dohodách.\n3.   V případě zboží, na které se vztahují preferenční opatření přijatá jednostranně Unií vůči určitým zemím či územím mimo celní území Unie nebo skupinám takových zemí či území vyjma těch, které jsou uvedeny v odstavci 5, přijme Komise opatření, kterými se stanovují pravidla preferenčního původu.\nTato pravidla vycházejí z kritéria, že je zboží zcela získáno, nebo z kritéria, že zboží je výsledkem dostatečného zpracování nebo opracování.\n4.   V případě zboží, na které se vztahují preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi celním územím Unie a Ceutou a Melillou obsažená v protokolu č. 2 k aktu o přistoupení z roku 1985, se pravidla preferenčního původu přijmou postupem podle článku 9 uvedeného protokolu.\n5.   V případě zboží, na které se vztahují preferenční opatření obsažená v preferenčních dohodách ve prospěch zámořských zemí a území přidružených k Unii, se pravidla o preferenčním původu přijmou v souladu s článkem 203 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost země či území, na které se vztahuje preferenční režim, povolit této zemi nebo území na některé zboží dočasnou odchylku z pravidel preferenčního původu uvedených v odstavci 3.\nDočasná odchylka musí být odůvodněna jedním z těchto důvodů:\na)\nvnitřní nebo vnější faktory zemi nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dočasně brání v možnosti dodržovat pravidla preferenčního původu;\nb)\nzemě nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, požaduje čas na přípravu na dodržování těchto pravidel.\nŽádost o odchylku podá dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, v písemné podobě Komisi.V žádosti uvede důvody podle druhého pododstavce, proč o odchylku žádá, a přiloží vhodné podklady.\nDočasná odchylka je omezena na dobu trvání účinků vnitřních nebo vnějších faktorů, které ji odůvodňují, nebo na dobu, kterou daná země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, potřebuje k zajištění dodržování pravidel.\nV případě, že je odchylka povolena, dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dodržuje veškeré stanovené požadavky, pokud jde o informace, které mají být poskytovány Komisi ohledně využívání odchylky a řízení množství, na něž byla odchylka povolena.\nČlánek 65\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla preferenčního původu podle čl. 64 odst. 3.\nČlánek 66\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech:\na)\npostupy podle čl. 64 odst. 1'umožňující zavedení preferenčního původu zboží v Unii;\nb)\nopatření, kterým se dané zemi nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, uděluje dočasná odchylka podle čl. 64 odst. 6.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 3\nUrčení původu zvláštních druhů zboží\nČlánek 67\nOpatření přijímaná Komisí\nKomise může přijímat opatření k určení původu konkrétních druhů zboží v souladu s pravidly původu, která se na tato zboží vztahují.\nČlánek 68\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření uvedená v článku 67. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nV závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné uplatňování pravidel původu, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.\nMá-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\nKAPITOLA 3\nHodnota zboží pro celní účely\nČlánek 69\nRozsah působnosti\nCelní hodnota zboží pro účely použití společného celního sazebníku a nesazebních opatření stanovených ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se určuje v souladu s články 70 a 74.\nČlánek 70\nMetoda určování celní hodnoty na základě převodní hodnoty\n1.   Prvotním podkladem pro určení celní hodnoty zboží je převodní hodnota, tj. cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Unie, případně upravená.\n2.   Cenou, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, se rozumí částka celkové platby, která byla nebo má být uskutečněna mezi kupujícím a prodávajícím nebo mezi kupujícím a třetí stranou ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a která zahrnuje veškeré platby, které byly nebo mají být uskutečněny jako podmínka prodeje dováženého zboží.\n3.   Převodní hodnota se uplatní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\nnejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o nakládání se zbožím nebo jeho použití ze strany kupujícího, s výjimkou kteréhokoli z těchto omezení, která\ni)\njsou uložena nebo vyžadována právními předpisy nebo veřejnými orgány v Unii,\nii)\nomezují zeměpisnou oblast, v níž může být zboží přeprodáváno,\niii)\nneovlivňují podstatně celní hodnotu zboží;\nb)\nprodej nebo cena nepodléhají podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu nelze ve vztahu ke zboží, které je ohodnocováno, určit;\nc)\nžádná část výnosu z jakéhokoliv přeprodeje, nakládání se zbožím nebo použití zboží kupujícím nepřipadne přímo ani nepřímo prodávajícímu, kromě případů, kdy lze provést přiměřenou úpravu; a\nd)\nkupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo jejich vztah neovlivnil cenu.\nČlánek 71\nPoložky převodní hodnoty\n1.   Při určování celní hodnoty podle článku 70 se k ceně, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, připočítají:\na)\nníže uvedené položky, pokud jsou hrazeny kupujícím, avšak nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena:\ni)\nprovize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí;\nii)\nnáklady na nádoby, které se pro celní účely považují za součást daného zboží;\niii)\nnáklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál; a\nb)\nhodnota, vhodným způsobem rozvržená, níže uvedeného zboží a služeb, pokud je kupující poskytuje přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu pro použití při výrobě nebo prodeji k vývozu dováženého zboží v rozsahu, v jakém tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena:\ni)\nmateriály, součástky, díly a podobné položky obsažené v dováženém zboží;\nii)\nnářadí, matrice, slévačské formy a podobné položky použité k výrobě dováženého zboží;\niii)\nmateriál spotřebovaný k výrobě dováženého zboží; a\niv)\ntechnologie, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené mimo Unii a nezbytné pro výrobu dováženého zboží;\nc)\npoplatky za užívání práv a licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, které musí přímo nebo nepřímo uhradit kupující jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto poplatky za užívání práv nebo licenční poplatky nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena;\nd)\nhodnota jakékoli části výnosu z případného přeprodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu; a\ne)\nníže uvedené náklady vzniklé před tím, než se zboží dostalo na místo, kde vstoupilo na celní území Unie:\ni)\nnáklady na dopravu a pojištění dováženého zboží; a\nii)\nnáklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží.\n2.   Každá položka, která bude na základě odstavce 1 připočtena k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena, vychází výlučně z údajů, které jsou objektivní a měřitelné.\n3.   Při určování celní hodnoty se k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena, nepřipočtou žádné jiné položky než ty, které jsou stanoveny v tomto článku.\nČlánek 72\nPoložky, které se do celní hodnoty nezahrnují\nPři určování celní hodnoty podle článku 70 se nezahrnuje žádná z těchto položek:\na)\nnáklady na dopravu dováženého zboží po jeho vstupu na celní území Unie;\nb)\npoplatky za stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc vzniklé po vstupu dováženého zboží jako například průmyslových zařízení, strojů či vybavení na celní území Unie;\nc)\núroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahujícího se na nákup dováženého zboží bez ohledu na to, zda finanční prostředky poskytuje prodávající nebo jiná osoba, jestliže bylo financování dohodnuto písemně a jestliže může kupující, bude-li o to požádán, prokázat, že jsou splněny tyto podmínky:\ni)\ntoto zboží je skutečně prodáváno za cenu deklarovanou jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena;\nii)\npožadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou v dané zemi při podobných operacích v okamžiku, kdy k finanční úhradě dochází;\nd)\npoplatky spojené s právem reprodukovat dovážené zboží v Unii;\ne)\nnákupní provize;\nf)\ndovozní cla nebo jiné poplatky splatné v Unii při dovozu nebo prodeji zboží;\ng)\naniž je dotčen čl. 71 odst. 1 písm. c), platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo přeprodávat dovážené zboží, jestliže tyto platby nejsou podmínkou prodeje dováženého zboží určeného k vývozu do Unie.\nČlánek 73\nZjednodušení\nCelní orgány mohou na žádost povolit, aby byly na základě specifických kritérií stanoveny níže uvedené částky, nejsou-li tyto částky vyčíslitelné ke dni přijetí celního prohlášení:\na)\nčástky, které mají být zahrnuty do celní hodnoty v souladu s čl. 70 odst. 2; a\nb)\nčástky podle článků 71 a 72.\nČlánek 74\nDoplňkové metody určování celní hodnoty zboží\n1.   Nemůže-li být celní hodnota zboží určena podle článku 70, pokračuje se postupně podle odst. 2 písm. a) až d), přičemž se celní hodnota zboží určí podle prvního z těchto písmen, podle nějž ji lze určit.\nNa žádost deklaranta se pořadí uplatnění písmen c) a d) odstavce 2 obrátí.\n2.   Celní hodnotou podle odstavce 1 je:\na)\npřevodní hodnota u stejného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;\nb)\npřevodní hodnota u podobného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;\nc)\nhodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodává na celním území Unie v největším úhrnném množství osobám, kterou nejsou ve vzájemném spojení s prodávajícími; nebo\nd)\nvypočtená hodnota sestávající ze součtu těchto položek:\ni)\nnákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování provedené při produkci dováženého zboží, nebo hodnota těchto položek;\nii)\nčástky představující zisk a všeobecné výdaje ve výši, kterou producenti v zemi vývozu obvykle zahrnují do prodeje zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží určené k vývozu do Unie;\niii)\nnákladů na položky uvedené v čl. 71 odst. 1 písm. e) nebo jejich hodnoty.\n3.   Nemůže-li být celní hodnota určena podle odstavce 1, určí se na základě údajů dostupných na celním území Unie s použitím přiměřených prostředků slučitelných se zásadami a obecnými ustanoveními:\na)\ndohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu,\nb)\nčlánku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu,\nc)\ntéto kapitoly.\nČlánek 75\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 73.\nČlánek 76\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\nurčování celní hodnoty v souladu s čl. 70 odst. 1 a 2 a články 71 a 72, včetně pravidel pro úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena;\nb)\nuplatňování podmínek podle čl. 70 odst. 3;\nc)\nurčování celní hodnoty podle čl. 74.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nHLAVA III\nCELNÍ DLUH A JISTOTY\nKAPITOLA 1\nVznik celního dluhu\nOddíl 1\nCelní dluh při dovozu\nČlánek 77\nPropuštění do volného oběhu a dočasné použití\n1.   Celní dluh při dovozu vzniká v okamžiku, kdy je zboží, které není zbožím Unie a které podléhá dovoznímu clu, propuštěno do jednoho z těchto celních režimů:\na)\npropuštění do volného oběhu, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití;\nb)\ndočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.\n2.   Celní dluh vzniká okamžikem přijetí celního prohlášení.\n3.   Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastupování je dlužníkem také osoba, na jejíž účet je celní prohlášení činěno.\nJe-li celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do některého z režimů uvedených v odstavci 1 učiněno na základě údajů, v jejichž důsledku nebyly dovozní clo nebo jeho část vybrány, je osoba, která poskytla údaje nezbytné pro vyhotovení celního prohlášení a která si byla nebo měla být vědoma, že údaje nejsou pravdivé, rovněž považována za dlužníka.\nČlánek 78\nZvláštní ustanovení týkající se nepůvodního zboží\n1.   Platí-li zákaz vracet dovozní clo nebo přiznávat osvobození od dovozního cla pro nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě produktů, pro něž je vydán nebo vystaven doklad o původu v rámci preferenčních dohod mezi Unií a některými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo skupinami těchto zemí či území, vzniká u tohoto nepůvodního zboží celní dluh při dovozu v okamžiku přijetí prohlášení o zpětném vývozu v souvislosti s dotyčnými produkty.\n2.   Vznikne-li celní dluh podle odstavce 1, vyměří se částka dovozního cla odpovídající tomuto dluhu za stejných podmínek jako v případě celního dluhu, který by vznikl, kdyby ve stejný den bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění nepůvodního zboží použitého při výrobě dotyčných výrobků do volného oběhu za účelem ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku.\n3.   Použije se čl. 77 odst. 2 a 3. V případě zboží, které není zbožím Unie podle článku 270, je však dlužníkem osoba podávající prohlášení o zpětném vývozu. V případě nepřímého zastupování je dlužníkem také osoba, na jejíž účet je celní prohlášení podáváno.\nČlánek 79\nCelní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek\n1.   U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:\na)\nněkteré z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, pro jeho odnětí celnímu dohledu nebo pro pohyb, zušlechtění, uskladnění, dočasné uskladnění, dočasné použití zboží nebo nakládání s tímto zbožím na tomto území;\nb)\nněkteré z povinností stanovených v celních předpisech upravujících konečné užití zboží na celním území Unie;\nc)\npodmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Unie, propuštěno do celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.\n2.   Celní dluh vzniká:\na)\nokamžikem, kdy povinnost, jejímž nesplněním vzniká celní dluh, není plněna nebo přestala být plněna nebo\nb)\nokamžikem, kdy je přijato celní prohlášení za účelem propuštění zboží do celního režimu, zjistí-li se následně, že podmínka, na základě které může být zboží propuštěno do daného celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití, nebyla ve skutečnosti splněna.\n3.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) je dlužníkem:\na)\nkaždá osoba, která měla splnit dané povinnosti;\nb)\nkaždá osoba, která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost, nebo která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění této povinnosti;\nc)\nkaždá osoba, která získala nebo držela dotyčné zboží a v okamžiku získání nebo přijetí zboží si byla nebo měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů.\n4.   V případech uvedených v odst. 1 písm. c) je dlužníkem osoba, která má splnit podmínky, na jejichž základě je zboží propuštěno do celního režimu, nebo podmínky celního prohlášení pro zboží propuštěné do tohoto celního režimu nebo podmínky, na jejichž základě může být zboží přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.\nJe-li celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do některého z celních režimů uvedených v odst.1 písm. c) učiněno a jsou-li celním orgánům poskytnuty jakékoli informace požadované podle celních předpisů upravujících podmínky, na základě kterých může být zboží propuštěno do uvedeného celního režimu, a v důsledku toho nebyly dovozní clo nebo jeho část vybrány, je dlužníkem také osoba, která poskytla údaje nezbytné pro vyhotovení celního prohlášení a která věděla nebo měla vědět, že tyto údaje nejsou pravdivé.\nČlánek 80\nOdpočet částky již zaplaceného dovozního cla\n1.   Vznikne-li podle čl. 79 odst. 1 celní dluh u zboží propuštěného do volného oběhu se sníženou sazbou dovozního cla podle konečného užití zboží, odečte se částka dovozního cla zaplacená při propuštění zboží do volného oběhu od částky dovozního cla odpovídající celnímu dluhu.\nUstanovení prvního pododstavce se použije, jestliže celní dluh vznikl u zbytků a odpadu po zničení předmětného zboží.\n2.   Vznikne-li podle čl. 79 odst. 1 celní dluh u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, odečte se částka dovozního cla zaplacená v rámci částečného osvobození od částky dovozního cla odpovídající celnímu dluhu.\nOddíl 2\nCelní dluh při vývozu\nČlánek 81\nVývoz a pasivní zušlechťovací styk\n1.   Celní dluh při vývozu vzniká v okamžiku, kdy je zboží podléhající vývoznímu clu propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku.\n2.   Celní dluh vzniká okamžikem přijetí celního prohlášení.\n3.   Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastupování je dlužníkem také osoba, na jejíž účet je celní prohlášení činěno.\nJe-li celní prohlášení učiněno na základě údajů, v jejichž důsledku nebyly vývozní clo nebo jeho část vybrány, je osoba, která poskytla údaje požadované pro vyhotovení celního prohlášení a která si byla nebo měla být vědoma, že údaje nejsou pravdivé, rovněž považována za dlužníka.\nČlánek 82\nCelní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek\n1.   U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:\na)\nněkteré z povinností stanovených v celních předpisech pro výstup zboží;\nb)\npodmínek, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla.\n2.   Celní dluh vzniká:\na)\nokamžikem, kdy zboží skutečně opustilo celní území Unie bez celního prohlášení;\nb)\nokamžikem, kdy je zboží dodáno na jiné místo určení, než na které se vztahuje povolení, na jehož základě může zboží opustit celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla;\nc)\nnemohou-li celní orgány okamžik uvedený v písmenu b) určit, uplynutím lhůty stanovené pro předložení dokladu o tom, že byly splněny podmínky opravňující k přiznání tohoto osvobození.\n3.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a) je dlužníkem:\na)\nkaždá osoba, která měla splnit danou povinnost;\nb)\nkaždá osoba, která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že daná povinnost nebyla splněna, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost;\nc)\nkaždá osoba, která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění povinnosti a která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že celní prohlášení nebylo podáno, ačkoli mělo být.\n4.   V případech uvedených v odst. 1 písm. b) je dlužníkem každá osoba, která má splnit podmínky, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s částečným nebo úplným osvobozením od vývozního cla.\nOddíl 3\nSpolečná ustanovení pro celní dluh při dovozu i vývozu\nČlánek 83\nZákazy a omezení\n1.   Celní dluh při dovozu nebo vývozu vzniká i v případě, že se na zboží vztahují jakékoli zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu.\n2.   Celní dluh však nevzniká v případě:\na)\nprotiprávního vstupu padělaných peněz na celní území Unie;\nb)\nvstupu omamných a psychotropních látek na celní území Unie, a to látek jiných než těch, které jsou pod přísným dohledem příslušných orgánů za účelem jejich použití pro lékařské a vědecké účely.\n3.   Pro účely sankcí za porušení celních předpisů se však má za to, že celní dluh vznikl, je-li podle právních předpisů členského státu dovozní nebo vývozní clo nebo existence celního dluhu základem pro vyměření sankcí.\nČlánek 84\nVíce dlužníků\nOdpovídá-li za zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající jednomu celnímu dluhu více osob, odpovídají společně a nerozdílně za zaplacení uvedené částky.\nČlánek 85\nObecná pravidla pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla\n1.   Částka dovozního nebo vývozního cla se stanoví na základě pravidel pro výpočet cla, která se na dané zboží vztahovala v okamžiku, kdy celní dluh u tohoto zboží vznikl.\n2.   Není-li možné přesně určit okamžik, kdy celní dluh vznikl, má se za to, že vznikl v době, kdy celní orgány zjistí, že se zboží nachází v situaci, za níž vzniká celní dluh.\nPokud však informace dostupné celní orgánům umožňují určit, že celní dluh vznikl před tímto zjištěním, má se za to, že celní dluh vznikl v nejzazším časovém okamžiku, který může být určen jako situace, v níž celní dluh vzniká.\nČlánek 86\nZvláštní pravidla pro výpočet částky dovozního cla\n1.   Pokud u zboží, jež bylo propuštěno do celního režimu nebo dočasně uskladněno, vznikly na celním území Unie náklady spojené s uskladněním nebo obvyklými formami manipulace, tyto náklady nebo navýšení hodnoty se při výpočtu částky dovozního cla nezohlední, jestliže deklarant tyto náklady dostatečným způsobem prokáže.\nCelní hodnota, množství, povaha a původ zboží, které není zbožím Unie a které bylo použito při operacích, se však při výpočtu částky dovozního cla zohledňují.\n2.   Dojde-li u zboží, které bylo propuštěno do celního režimu, na celním území Unie v důsledku obvyklých forem manipulace ke změně sazebního zařazení, použije se na zboží propuštěné do tohoto režimu na žádost deklaranta původní sazební zařazení.\n3.   Vznikne-li u zušlechtěných výrobků v důsledku režimu aktivního zušlechťovacího styku celní dluh, vyměří se částka dovozního cla odpovídající tomuto dluhu na žádost deklaranta na základě sazebního zařazení, celní hodnoty, množství, povahy a původu zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, v okamžiku přijetí celního prohlášení za toto zboží.\n4.   Ve zvláštních případech se však částka dovozního cla určí v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku bez žádosti deklaranta, aby se zabránilo obcházení sazebních opatření podle čl. 56 odst. 2 písm. h).\n5.   Vznikne-li celní dluh u zušlechtěných produktů pocházejících z režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo u náhradních produktů podle čl. 261 odst. 1, vypočte se výše dovozního cla na základě nákladů na zušlechťovací operaci provedenou mimo celní území Unie.\n6.   Stanoví-li celní předpisy u zboží použití zvýhodněného sazebního zacházení, osvobození nebo úplného nebo částečného osvobození od dovozního nebo vývozního cla podle čl. 56 odst. 2 písm. d) až g), článků 203, 204, 205 a 208, nebo článků 259 až 262 tohoto nařízení nebo podle nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (15), použije se toto zvýhodněné sazební zacházení nebo osvobození rovněž v případech, kdy vznikl celní dluh podle článků 79 nebo 82 tohoto nařízení, pokud nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, nebyly pokusem o klamavé jednání.\nČlánek 87\nMísto vzniku celního dluhu\n1.   Celní dluh vzniká v místě, kde je podáno celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu uvedené v článcích 77, 78 a 81.\nVe všech ostatních případech celní dluh vzniká v místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu.\nNemůže-li být toto místo určeno, vzniká celní dluh v místě, kde se podle zjištění celních orgánů zboží nacházelo v situaci vedoucí ke vzniku celního dluhu.\n2.   Pokud bylo zboží propuštěno do dosud nevyřízeného celního režimu nebo pokud nebylo dočasné uskladnění řádně ukončeno a ve stanovené lhůtě nemůže být místo, kde vzniká celní dluh, určeno podle odstavce 1 druhého nebo třetího pododstavce, vzniká celní dluh v místě, kde bylo zboží propuštěno do daného režimu, nebo kde v tomto režimu vstoupilo na celní území Unie, nebo kde bylo dočasně uskladněno.\n3.   Pokud údaje dostupné celním orgánům umožňují zjistit, že celní dluh pravděpodobně vznikl na více místech, má se za to, že celní dluh vznikl v místě, kde vznikl poprvé.\n4.   Pokud celní orgán zjistí, že celní dluh vznikl podle článku 79 nebo 82 v jiném členském státě a že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající tomuto dluhu je nižší než 10 000 EUR, považuje se tento celní dluh za celní dluh vzniklý v členském státě, ve kterém byl zjištěn.\nČlánek 88\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npravidla pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla pro zboží, u něhož celní dluh vznikne v souvislosti se zvláštním postupem, která doplní pravidla stanovená v článcích 85 a 86;\nb)\npřípady uvedené v čl. 86 odst. 4;\nc)\nlhůta uvedená v čl. 87 odst. 2.\nKAPITOLA 2\nJistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl\nČlánek 89\nObecná ustanovení\n1.   Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tato kapitola na jistoty za celní dluhy, které vznikly, i za dluhy, které mohou vzniknout.\n2.   Pokud celní orgány požadují poskytnutí jistoty za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl, musí tato jistota pokrývat částku dovozního nebo vývozního cla a ostatní poplatky splatné v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží v situaci, kdy:\na)\njistota je použita na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie; nebo\nb)\njistota může být použita ve více než jednom členském státě.\nJistota, která nemůže být použita mimo členský stát, v němž je požadována, je platná pouze v daném členském státě a musí pokrývat alespoň částku dovozního nebo vývozního cla.\n3.   Požadují-li celní orgány poskytnutí jistoty, poskytne ji dlužník nebo osoba, která se může stát dlužníkem. Celní orgány mohou také povolit, aby jistotu poskytla jiná osoba než osoba, od níž se jistota požaduje.\n4.   Aniž je dotčen článek 97, požadují celní orgány pro určité zboží nebo celní prohlášení pouze jednu jistotu.\nJistota poskytnutá pro konkrétní celní prohlášení se použije ke krytí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků u veškerého zboží, na které se toto prohlášení vztahuje nebo které bylo na jeho základě propuštěno, bez ohledu na to, zda je prohlášení správné, či nikoli.\nNebyla-li jistota uvolněna, může se v mezích zajištěné částky použít rovněž na vybrání částek dovozního nebo vývozního cla a jiných poplatků, které jsou splatné po kontrole po propuštění daného zboží.\n5.   Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 tohoto článku mohou celní orgány v souladu s čl. 95 odst. 1, 2 a 3 povolit poskytnutí souborné jistoty ke krytí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu ve vztahu ke dvěma nebo více operacím, prohlášením nebo celním režimům.\n6.   Celní orgány jistotu sledují.\n7.   Jistota se nepožaduje od států, regionálních a místních orgánů veřejné správy nebo jiných veřejnoprávních subjektů u činností, v nichž vystupují jako veřejné orgány.\n8.   Jistota se nepožaduje v žádné z těchto situacích:\na)\nu zboží přepravovaného po Rýnu a rýnských vodních cestách a po Dunaji a dunajských vodních cestách;\nb)\nu zboží přepravovaného zabudovaným přepravním zařízením;\nc)\nve zvláštních případech, kdy je zboží propuštěno do režimu dočasného použití;\nd)\nu zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie za využití zjednodušení podle čl. 233 odst. 4 písm. e) a přepravovaného námořní nebo vzdušnou cestou mezi přístavy Unie nebo mezi letišti Unie.\n9.   Celní orgány nemusí požadovat poskytnutí jistoty, jestliže výše dovozního nebo vývozního cla, které má být zajištěno, nepřesahuje statistický práh hodnoty pro celní prohlášení stanovený v čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi (16).\nČlánek 90\nPovinná jistota\n1.   Je-li poskytnutí jistoty povinné, vyměří celní orgány tuto jistotu ve výši, která se rovná přesné částce dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiným poplatkům, lze-li tuto částku v době, kdy je jistota požadována, spolehlivě určit.\nNení-li možné stanovit přesnou částku celního dluhu, vyměří se jistota ve výši nejvyšší možné částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků, které dle odhadu celních orgánů vznikly nebo mohou vzniknout.\n2.   Aniž je dotčen článek 95, je-li pro částku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celním dluhům a jiným poplatkům, jejichž výše se mění v čase, poskytnuta souborná jistota, vyměří se jistota ve výši, která zajistí, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celním dluhům a jiným poplatkům bude vždy pokryta.\nČlánek 91\nNepovinná jistota\nNení-li poskytnutí jistoty povinné, vyžaduje se tato jistota vždy, když se celní orgány domnívají, že je úhrada částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků ve stanovené lhůtě nejistá. Její výši tyto orgány stanoví tak, aby nepřesahovala částku uvedenou v článku 90.\nČlánek 92\nPoskytnutí jistoty\n1.   Jistota může být poskytnuta v jedné z těchto forem:\na)\nsložením hotovosti nebo jakýmkoli jiným platebním prostředkem, který celní orgány uznávají jako rovnocenný složení hotovosti, v eurech nebo v měně členského státu, ve kterém se jistota požaduje;\nb)\nzávazkem ručitele;\nc)\njinou formou jistoty, která poskytuje rovnocennou záruku, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou zaplaceny.\n2.   Poskytnutí jistoty formou složení hotovosti nebo jiným rovnocenným platebním prostředkem se provádí podle platných předpisů členského státu, ve kterém je jistota požadována.\nJe-li jistota poskytnuta složením hotovosti nebo jiným rovnocenným platebním prostředkem, neplatí z ní celní orgány žádné úroky.\nČlánek 93\nVolba jistoty\nOsoba, která je povinna poskytnout jistotu, si může zvolit, kterou z forem jistoty uvedených v čl. 92 odst. 1 poskytne.\nPokud však navržená forma jistoty není slučitelná s řádným prováděním daného celního režimu, mohou ji celní orgány odmítnout.\nCelní orgány mohou požadovat, aby byla zvolená forma jistoty zachována po určitou dobu.\nČlánek 94\nRučitel\n1.   Ručitelem uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. b) je třetí osoba usazená na celním území Unie. Není-li ručitelem úvěrová instituce nebo finanční instituce nebo pojišťovna akreditovaná v Unii v souladu s platnými právními předpisy Unie, schválí ručitele celní orgány, které jistotu požadují.\n2.   Ručitel se písemně zaváže, že zaplatí zajištěnou částku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiným poplatkům.\n3.   Celní orgány mohou schválení navrhovaného ručitele nebo navrhovaného druhu jistoty odmítnout, pokud dle jejich názoru není možné zaručit, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou ve stanovené lhůtě uhrazeny.\nČlánek 95\nSouborná jistota\n1.   Povolení uvedené v čl. 89 odst. 5 se udělí pouze osobám, jež splňují všechny tyto podmínky:\na)\njsou usazeny na celním území Unie;\nb)\nsplňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. a);\nc)\njsou pravidelnými uživateli příslušných celních režimů nebo provozovateli dočasných skladů nebo splňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. d).\n2.   Má-li být souborná jistota poskytnuta pro celní dluhy a jiné poplatky, které mohou vzniknout, může být hospodářskému subjektu povoleno poskytnout soubornou jistotu se sníženou částkou záruky nebo může být hospodářský subjekt zproštěn povinnosti jistotu poskytnout, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 39 písm. b) a c).\n3.   Má-li být souborná jistota poskytnuta pro celní dluhy a jiné poplatky, které vznikly, může být oprávněnému hospodářskému subjektu pro celní zjednodušení na základě žádosti povoleno poskytnout soubornou jistotu se sníženou částkou záruky.\n4.   Souborná jistota se sníženou částkou záruky podle odst. 3 je rovnocenná poskytnutí jistoty.\nČlánek 96\nDočasné zákazy týkající se používání souborných jistot\n1.   V souvislosti se zvláštními postupy nebo dočasným uskladněním může Komise dočasně zakázat použití kterékoliv z těchto jistot:\na)\nsouborné jistoty pro sníženou částku záruky nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout podle čl. 95 odst. 2;\nb)\nsouborné jistoty podle článku 95 u zboží, u kterého byly zjištěny rozsáhlé podvody.\n2.   V případech, na které se vztahuje odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku, lze povolit použití souborné jistoty pro sníženou částku záruky nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo použití souborné jistoty podle článku 95, pokud dotyčná osoba splní jednu z těchto podmínek:\na)\ndotyčná osoba může prokázat, že v souvislosti s dotčeným zbožím nevznikl celní dluh při operacích, které tato osoba vykonávala v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1;\nb)\npokud v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 celní dluhy vznikly, může tato osoba prokázat, že byly tyto dluhy ve stanovené lhůtě plně uhrazeny dlužníkem či dlužníky nebo ručitelem.\nPro získání povolení používat dočasně zakázanou soubornou jistotu musí dotyčná osoba rovněž splnit kritéria stanovená v čl. 39 písm. b) a c).\nČlánek 97\nDoplňující nebo nová jistota\nZjistí-li celní orgány, že poskytnutá jistota nezaručuje nebo nadále nezaručuje spolehlivě či dostatečně, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou uhrazeny ve stanovené lhůtě, vyžadují od všech osob uvedených v čl. 89 odst. 3, aby podle svého uvážení buď poskytly doplňující jistotu, nebo nahradily původní jistotu novou jistotou.\nČlánek 98\nPropuštění zboží\n1.   Celní orgány jistotu okamžitě uvolní, jakmile celní dluh nebo odpovědnost za další poplatky zanikne nebo již nemůže vzniknout.\n2.   Zanikl-li celní dluh nebo odpovědnost za další poplatky částečně nebo může-li vzniknout již jen pro část zajištěné částky, uvolní se na žádost dotyčné osoby odpovídající část jistoty, pokud částka, o kterou se jedná, takový krok opodstatňuje.\nČlánek 99\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nzvláštní případy, kdy není požadována jistota u zboží, které je propuštěno do režimu dočasného použití, v souladu s čl. 89 odst. 8 písm. c);\nb)\nforma jistoty podle čl. 92 odst. 1 písm. c) a pravidla týkající se ručitele podle článku 94;\nc)\npodmínky týkající se postupu pro udělení povolení k použití souborné jistoty se sníženou částkou záruky nebo zproštění povinnosti záruku poskytnout podle čl. 95 odst. 2;\nd)\nlhůty pro uvolnění jistoty.\nČlánek 100\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:\na)\npro určení částky jistoty včetně snížené částky záruky podle čl. 95 odst. 2 a 3;\nb)\nohledně poskytnutí a sledování jistoty podle článku 89, zrušení a odstoupení od závazku, který poskytl ručitel, podle článku 94 a uvolnění jistoty podle článku 98;\nc)\nohledně dočasných zákazů podle článku 96.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\n2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření uvedená v článku 96.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nV závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a, které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle posílit ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.\nMá-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\nKAPITOLA 3\nVýběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla\nOddíl 1\nVyměření výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování\nČlánek 101\nVyměření výše dovozního nebo vývozního cla\n1.   Výši splatného dovozního nebo vývozního cla vyměří celní orgány příslušné podle místa, kde celní dluh vznikl nebo kde se má za to, že vznikl podle článku 87, jakmile k tomu mají potřebné údaje.\n2.   Aniž je dotčen článek 48, mohou celní orgány souhlasit, aby výši splatného dovozního nebo vývozního cla vyměřil deklarant.\n3.   Pokud vyměřená částka splatného dovozního nebo vývozního cla není celým číslem, lze tuto částku zaokrouhlit.\nPokud je částka uvedená v prvním pododstavci vyjádřena v eurech, nelze ji zaokrouhlit více než na nejbližší celé číslo nahoru nebo dolů.\nČlenský stát, jehož měnou není euro, může uplatňovat ustanovení druhého pododstavce obdobně, nebo se od ustanovení tohoto pododstavce odchýlit za předpokladu, že pravidla upravující zaokrouhlování nemají větší finanční dopad než pravidla stanovená v druhém pododstavci.\nČlánek 102\nOznámení celního dluhu\n1.   Celní dluh se dlužníkovi oznámí způsobem předepsaným v místě, kde celní dluh vznikl, nebo kde se má za to, že vznikl podle článku 87.\nOznámení uvedené v prvním pododstavci se nepoužije v žádném z těchto případů:\na)\npokud bylo do doby konečného vyměření výše dovozního nebo vývozního cla uloženo prozatímní obchodněpolitické opatření ve formě cla;\nb)\npokud je částka splatného dovozního nebo vývozního cla vyšší než částka vyměřená na základě rozhodnutí, které bylo učiněno v souladu s článkem 33;\nc)\npokud bylo původní rozhodnutí neoznámit celní dluh nebo jej oznámit spolu s částkou dovozního nebo vývozního cla, která je nižší než splatné dovozní nebo vývozní clo, učiněno na základě obecných předpisů, jež byly později zrušeny rozhodnutím soudu;\nd)\njsou-li celní orgány celními předpisy zproštěny povinnosti oznámit celní dluh.\n2.   Rovná-li se výše splatného dovozního nebo vývozního cla částce uvedené v celním prohlášení, považuje se propuštění zboží celními orgány za oznámení výše celního dluhu dlužníkovi.\n3.   Pokud se odstavec 2 nepoužije, celní orgány dlužníkovi celní dluh oznámí v okamžiku, kdy mohou stanovit výši splatného dovozního nebo vývozního cla a přijmout příslušné rozhodnutí.\nPokud by však oznámení celního dluhu mělo vliv na trestní vyšetřování, mohou celní orgány toto oznámení odložit do doby, kdy již trestní vyšetřování neohrozí.\n4.   Pokud byla platba zajištěna, může být celní dluh odpovídající celkové výši dovozního nebo vývozního cla vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné a téže osobě v době stanovené celními orgány oznámen na konci této doby. Doba stanovená celními orgány nepřesáhne 31 dní.\nČlánek 103\nPromlčení celního dluhu\n1.   Celní dluh nelze dlužníkovi oznámit po uplynutí lhůty tří let ode dne vzniku celního dluhu.\n2.   Pokud celní dluh vznikl v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, prodlouží se tříletá lhůta uvedená v odstavci 1 na nejméně pět a nejvýše deset let v souladu s vnitrostátním právem.\n3.   Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se pozastaví, pokud:\na)\nje podán opravný prostředek v souladu s článkem 44; pozastavení se uplatní ode dne, kdy byl opravný prostředek podán, a po dobu trvání řízení o tomto opravném prostředku; nebo\nb)\ncelní orgány dlužníkovi v souladu s čl. 22 odst. 6 sdělily důvody, na jejichž základě hodlají oznámit celní dluh; pozastavení se uplatní ode dne tohoto sdělení a až do uplynutí lhůty, během níž je dlužníkovi umožněno vyjádřit svůj názor.\n4.   Je-li povinnost zaplatit clo obnovena podle čl. 116 odst. 7, považují se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 za pozastavené ode dne podání žádosti o vrácení či prominutí cla v souladu s článkem 121 do dne, kdy bylo učiněno rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla.\nČlánek 104\nZaúčtování\n1.   Celní orgány uvedené v článku 101 zanesou do svého účetnictví v souladu s vnitrostátními právními předpisy výši splatného dovozního nebo vývozního cla stanoveného podle uvedeného článku.\nPrvní pododstavec se nepoužije v případech uvedených v čl. 102 odst. 1 druhém pododstavci.\n2.   Celní orgány nemusí zaúčtovat částky dovozního nebo vývozního cla, které podle článku 103 odpovídají celnímu dluhu, jejž již nebylo možné dlužníkovi oznámit.\n3.   Členské státy stanoví praktické postupy pro zaúčtování částek dovozního nebo vývozního cla. Tyto postupy se mohou lišit podle toho, do jaké míry si celní orgány s ohledem na okolnosti, za nichž vznikl celní dluh, jsou či nejsou jisté, že tyto částky budou zaplaceny.\nČlánek 105\nLhůty pro zaúčtování\n1.   Vznikne-li celní dluh přijetím celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do jiného celního režimu než dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo v důsledku jakéhokoli jiného úkonu, který má stejné právní účinky, zaúčtují celní orgány částku splatného dovozního nebo vývozního cla do čtrnácti dnů po propuštění zboží.\nPokud však byla platba zajištěna, může být celková výše dovozního nebo vývozního cla vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné a téže osobě během lhůty stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zaúčtována celkově na konci této lhůty. K zaúčtování musí dojít do čtrnácti dnů od uplynutí dotyčné lhůty.\n2.   Lze-li zboží propustit s výhradou určitých podmínek, které upravují stanovení výše splatného dovozního nebo vývozního cla nebo jeho vybrání, provede se zaúčtování do čtrnácti dnů ode dne, kdy je výše splatného dovozního nebo vývozního cla stanovena nebo kdy je stanovena povinnost zaplatit toto clo.\nTýká-li se však celní dluh prozatímního obchodněpolitického opatření ve formě cla, zaúčtuje se částka splatného dovozního nebo vývozního cla do dvou měsíců ode dne vyhlášení nařízení, kterým se stanoví konečné obchodněpolitické opatření, v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Vznikne-li celní dluh za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v odstavci 1, zaúčtuje se částka splatného dovozního nebo vývozního cla do čtrnácti dnů ode dne, kdy celní orgány mohou stanovit výši příslušného dovozního nebo vývozního cla a přijmout rozhodnutí.\n4.   Odstavec 3 se použije v případě částky dovozního nebo vývozního cla, která má být vybrána nebo dovybrána, pokud částka splatného dovozního nebo vývozního cla nebyla zaúčtována v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nebo pokud byla stanovena a zaúčtována ve výši, která je nižší než splatná částka.\n5.   Lhůty pro zaúčtování uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nepoužijí za nepředvídatelných okolností nebo v případech vyšší moci.\n6.   Zaúčtování může být odloženo v případě uvedeném v čl. 102 odst. 3 druhém pododstavci do doby, kdy oznámení celního dluhu již neohrozí trestní vyšetřování.\nČlánek 106\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy uvedené v čl. 102 odst. 1 písm. d), kdy jsou celní orgány zproštěny povinnosti oznámit celní dluh.\nČlánek 107\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření na zajištění vzájemné pomoci mezi celními orgány v případě vzniku celního dluhu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nPlatba částky dovozního nebo vývozního cla\nČlánek 108\nObecné lhůty pro placení a pozastavení těchto lhůt\n1.   Částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu oznámenému v souladu s článkem 102 zaplatí dlužník ve lhůtě, kterou stanoví celní orgány.\nAniž je dotčen čl. 45 odst. 2, nepřesáhne tato lhůta deset dní ode dne, kdy je dlužníkovi oznámena výše celního dluhu. V případě souhrnného zaúčtování za podmínek stanovených v čl. 105 odst. 1 druhém pododstavci se stanoví tato lhůta tak, aby neumožnila dlužníkovi získat delší lhůtu splatnosti, než by získal v případě, kdy by mu byl udělen odklad platby cla v souladu s článkem 110.\nTuto lhůtu mohou celní orgány prodloužit na žádost dlužníka, pokud byla výše splatného dovozního nebo vývozního cla stanovena během kontroly po propuštění zboží v souladu s článkem 48. Aniž je dotčen čl. 112 odst. 1, nepřesahuje toto prodloužení lhůty dobu nutnou k tomu, aby mohl dlužník učinit příslušné kroky ke splnění své povinnosti.\n2.   Je-li dlužník oprávněn použít při placení některou z úlev uvedených v článcích 110 až 112, zaplatí clo nejpozději do uplynutí lhůty nebo lhůt stanovených pro tyto úlevy.\n3.   Lhůta pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu se pozastaví v kterémkoliv z těchto případů:\na)\nje-li podána žádost o prominutí cla podle článku 121;\nb)\nmá-li být zboží zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;\nc)\npokud celní dluh vznikl podle článku 79 a dlužníků je více.\nČlánek 109\nPlatba\n1.   Platba se provádí v hotovosti nebo obdobnými platebními prostředky, včetně započtení přeplatku, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.\n2.   Platbu může místo dlužníka provést třetí osoba.\n3.   Dlužník může vždy zaplatit celou částku dovozního nebo vývozního cla nebo jeho část před uplynutím lhůty, která mu byla pro platbu poskytnuta.\nČlánek 110\nOdklad platby\nCelní orgány na žádost dotyčné osoby a pod podmínkou poskytnutí jistoty povolí odklad platby splatného cla některým z těchto způsobů:\na)\nodděleně pro jednotlivé částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem nebo čl. 105 odst. 4;\nb)\nhromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem ve lhůtě stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů;\nc)\nhromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla, které je součástí celkového zaúčtování v souladu s čl. 105 odst. 1 druhým pododstavcem.\nČlánek 111\nDoba odkladu platby\n1.   Doba odkladu platby podle článku 110 činí 30 dní.\n2.   Je-li platba odložena podle čl. 110 písm. a), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy byla výše celního dluhu oznámena dlužníkovi.\n3.   Je-li platba odložena podle čl. 110 písm. b), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy uplyne hromadná lhůta. Doba se zkrátí o počet dní odpovídající polovině počtu dní hromadné lhůty.\n4.   Je-li platba odložena podle čl. 110 písm. c), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy uplyne lhůta stanovená pro propuštění dotyčného zboží. Doba se zkrátí o počet dní odpovídající polovině počtu dní dotyčné lhůty.\n5.   Je-li počet dní v dobách podle odstavce 3 a 4 lichý, rovná se počet dní, o něž se doba 30 dnů zkrátí podle uvedených odstavců, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.\n6.   Je-li doba podle odstavců 3 a 4 vyjádřena v kalendářních týdnech, mohou členské státy stanovit, že částka dovozního nebo vývozního cla, jejíž splatnost byla odložena, má být zaplacena nejpozději v pátek čtvrtého týdne následujícího po tomto kalendářním týdnu.\nJe-li tato doba vyjádřena v kalendářních měsících, mohou členské státy stanovit, že částka dovozního nebo vývozního cla, jejíž splatnost byla odložena, má být zaplacena do šestnáctého dne měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci.\nČlánek 112\nJiné úlevy při placení\n1.   Za podmínky, že bude poskytnuta jistota, mohou celní orgány dlužníkovi kromě odkladu platby povolit i jiné úlevy při placení.\n2.   Jsou-li podle odstavce 1 umožněny úlevy při placení, vypočítá se z částky dovozního nebo vývozního cla úrok z úvěru.\nV členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z úvěru rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací v první den měsíce splatnosti, zvýšené o jeden procentní bod.\nV členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z úvěru rovná úrokové sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o jeden procentní bod, nebo v případě členského státu, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu tohoto členského státu, zvýšené o jeden procentní bod.\n3.   Celní orgány mohou od vyžadování jistoty nebo úroku z úvěru upustit, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení situace dlužníka zjistí, že by to vyvolalo vážné hospodářské nebo sociální obtíže.\n4.   Celní orgány od účtování úroku z úvěru upustí v případě, že částka připadající na jeden úkon výběru je nižší než 10 EUR.\nČlánek 113\nVymáhání platby\nNebyla-li částka splatného dovozního nebo vývozního cla zaplacena ve stanovené lhůtě, zajistí celní orgány zaplacení této částky všemi způsoby, jež jsou jim k dispozici podle právních předpisů příslušného členského státu.\nČlánek 114\nÚroky z prodlení\n1.   K částce dovozního nebo vývozního cla se ode dne uplynutí stanovené lhůty do dne zaplacení připočítá úrok z prodlení.\nV členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací v první den měsíce splatnosti, zvýšené o dva procentní body.\nV členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o dva procentní body, nebo v případě členského státu, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu tohoto členského státu, zvýšené o dva procentní body.\n2.   Pokud celní dluh vznikl na základě článku 79 nebo 82 nebo pokud je oznámení celního dluhu výsledkem kontroly po propuštění zboží, připočte se k částce dovozního nebo vývozního cla úrok z prodlení za dobu ode dne vzniku celního dluhu do dne jeho oznámení.\nSazba úroku z prodlení se stanoví v souladu s odstavcem 1.\n3.   Celní orgány mohou upustit od vybrání úroku z prodlení, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení situace dlužníka zjistí, že by vybrání úroku z prodlení způsobilo vážné hospodářské nebo sociální potíže.\n4.   Celní orgány od účtování úroku z prodlení upustí v případě, že částka připadající na jeden úkon výběru je nižší než 10 EUR.\nČlánek 115\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro pozastavení lhůty pro placení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídajícího celnímu dluhu podle čl. 108 odst. 3 a dobu pozastavení.\nOddíl 3\nVrácení a prominutí\nČlánek 116\nObecná ustanovení\n1.   Jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto oddíle částky dovozního nebo vývozního cla se vracejí nebo promíjejí z kteréhokoliv z těchto důvodů:\na)\npřeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla;\nb)\nvadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám;\nc)\nchyba ze strany příslušných orgánů;\nd)\nv zájmu spravedlnosti.\nČástka dovozního nebo vývozního cla se vrátí v případě, kdy byla zaplacena a platnost odpovídajícího celního prohlášení je v souladu s článkem 174 zrušena.\n2.   Celní orgány vrátí nebo prominou částku dovozního nebo vývozního cla uvedenou v odstavci 1, pokud činí alespoň 10 EUR, ledaže dotčená osoba požádá o vrácení nebo prominutí částky nižší.\n3.   Pokud mají celní orgány za to, že by clo mělo být vráceno nebo prominuto podle článku 119 nebo 120, příslušný členský stát postoupí věc k rozhodnutí Komisi v těchto případech:\na)\ncelní orgány mají za to, že zvláštní okolnosti jsou důsledkem nesplnění povinností ze strany Komise;\nb)\ncelní orgány mají za to, že se Komise dopustila chyby ve smyslu čl. 119;\nc)\nokolnosti případu souvisejí s výsledky šetření Unie prováděného podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. května 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (17) nebo podle jiných právních předpisů Unie nebo dohod, které Unie uzavřela s některými zeměmi nebo skupinami zemí, obsahujících ustanovení o provádění takových šetření Unie;\nd)\nčástka, kterou může být dotyčná osoba povinna zaplatit v souvislosti s jednou nebo více dovozními či vývozními operacemi, je v důsledku chyby nebo zvláštních okolností rovna částce 500 000 EUR nebo tuto částku převyšuje.\nBez ohledu na první pododstavec se věc nepostoupí v těchto situacích:\na)\nKomise již přijala rozhodnutí v případu obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky;\nb)\nKomise se již případem obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky zabývá.\n4   Pokud celní orgány ve lhůtách uvedených v čl. 121 odst. 1 samy zjistí, že částka dovozního nebo vývozního cla má být vrácena nebo prominuta podle článků 117, 119 nebo 120, vrátí ji nebo prominou z vlastního podnětu, s výhradou pravidel týkajících se rozhodovacích pravomocí.\n5.   Clo se nevrátí ani nepromine, je-li situace, která vedla k oznámení celního dluhu, výsledkem klamavého jednání dlužníka.\n6.   Pokud celní orgány clo vrátí, nejsou povinny platit úrok.\nÚrok však musí být zaplacen, jestliže rozhodnutí o vrácení cla nebylo provedeno do tří měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy nedodržení lhůty bylo mimo kontrolu celních orgánů.\nV takových případech se úrok platí od data uplynutí tříměsíční lhůty do doby, než je clo vráceno. Úroková sazba se stanoví v souladu s článkem 112.\n7.   Jestliže celní orgány clo vrátí nebo prominou omylem a není-li původní celní dluh promlčen podle článku 103, původní celní dluh se obnoví.\nV takových případech je nutno jakýkoli úrok zaplacený podle odst. 5 druhého pododstavce nahradit.\nČlánek 117\nPřeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla\n1.   Částka dovozního nebo vývozního cla se vrátí nebo promine, pokud původně oznámená částka odpovídající celnímu dluhu přesahuje splatnou částku nebo pokud byl celní dluh dlužníkovi oznámen v rozporu s čl. 102 odst. 1 písm. c) nebo d).\n2.   Pokud žádost o vrácení nebo prominutí vychází ze skutečnosti, že se v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu na dotyčné zboží vztahovala snížená nebo nulová sazba dovozního cla v rámci celní kvóty, celního stropu nebo jiného zvýhodněného sazebního režimu, clo se vrátí nebo promine za předpokladu, že v okamžiku podání žádosti spolu s nezbytnými doklady je splněna jedna z těchto podmínek:\na)\nv případě celní kvóty nebyl její objem ještě vyčerpán,\nb)\nv ostatních případech nedošlo k obnovení běžné celní sazby.\nČlánek 118\nVadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám\n1.   Částka dovozního cla se vrátí nebo promine, vztahuje-li se oznámení celního dluhu na zboží, které bylo odmítnuto dovozcem vzhledem k tomu, že bylo v okamžiku propuštění vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno.\nZa vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před propuštěním.\n2.   Bez ohledu na odstavec 3 se částka cla vrátí nebo promine za podmínky, že zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného ke zjištění vady nebo skutečnosti, že neodpovídá smluvním podmínkám, a za podmínky, že opustilo celní území Unie.\n3.   Částka cla se nevrátí nebo nepromine v těchto situacích:\na)\nzboží bylo před tím, než bylo propuštěno do volného oběhu, propuštěno do zvláštního režimu za účelem zkoušek, ledaže se prokáže, že skutečnost, že zboží bylo vadné nebo neodpovídalo smluvním podmínkám, za běžných okolností v průběhu takových zkoušek nebylo možné zjistit;\nb)\nk vadnému stavu zboží bylo přihlédnuto při přípravě smluvních podmínek, zejména ceny, před tím, než bylo zboží propuštěno do celního režimu, s nímž je spojen vznik celního dluhu; nebo\nc)\nžadatel zboží prodal po zjištění, že je vadné nebo že neodpovídá smluvním podmínkám.\n4.   Namísto opuštění celního území Unie celní orgány na žádost dotyčné osoby povolí, aby zboží bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, včetně zničení, nebo do režimu vnějšího tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, nebo aby bylo umístěno do svobodného pásma.\nČlánek 119\nChyba ze strany příslušných orgánů\n1.   V případech jiných než těch, které jsou uvedeny v čl. 116 odst. 1 druhém pododstavci a v článcích 117, 118 a 120, se částka dovozního nebo vývozního cla vrátí nebo promine, pokud byla v důsledku chyby příslušných orgánů původně oznámená částka odpovídající celnímu dluhu nižší, než je splatná částka, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\ndlužník tuto chybu nemohl přiměřeným způsobem zjistit; a\nb)\ndlužník jednal v dobré víře.\n2.   Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 117 odst. 2, clo se vrátí nebo promine, jestliže skutečnost, že nebyla uplatněna snížená nebo nulová sazba cla, byla důsledkem chyby samotných celních orgánů a celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu obsahovalo všechny údaje a byly k němu přiloženy všechny doklady nezbytné pro uplatnění snížené nebo nulové sazby cla.\n3.   Je-li na základě systému správní spolupráce s orgány země či území mimo celní území Unie zboží uděleno preferenční zacházení, představuje potvrzení vydané těmito orgány, pokud se prokáže, že je nesprávné, chybu, kterou nebylo možné přiměřeným způsobem zjistit ve smyslu odst. 1 písm. a).\nVydání nesprávného potvrzení však není chybou, je-li potvrzení založeno na nesprávném popisu skutečností podaném vývozcem, s výjimkou případů, kdy si orgány vydávající potvrzení byly vědomy nebo si měly být vědomy toho, že zboží nesplňuje podmínky pro preferenční zacházení.\nMá se za to, že dlužník jednal v dobré víře, je-li schopen prokázat, že v období dotyčných obchodních operací jednal s náležitou péčí, aby zajistil splnění všech podmínek pro preferenční zacházení.\nDlužník se však nemůže odvolat na dobrou víru, zveřejní-li Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, že existují odůvodněné pochybnosti, zda daná země nebo území správně uplatňuje preferenční dohodu.\nČlánek 120\nJednání v zájmu spravedlnosti\n1.   V případech jiných než uvedených v čl. 116 odst. 1 druhém pododstavci a v článcích 117, 118 a 119 se částka dovozního nebo vývozního cla vrátí nebo promine v zájmu spravedlnosti, vznikl-li celní dluh za zvláštních okolností, jež nelze přičítat klamavému jednání nebo hrubé nedbalosti dlužníka.\n2.   Má se za to, že zvláštní okolnosti ve smyslu odstavce 1 existují, pokud je z okolností případu zřejmé, že se dlužník ve srovnání s jinými subjekty vykonávajícími stejnou podnikatelskou činnost nachází v mimořádné situaci a že by v případě neexistence těchto okolností neutrpěl újmu způsobenou výběrem částky dovozního nebo vývozního cla.\nČlánek 121\nPostup při vrácení nebo prominutí cla\n1.   Žádosti o vrácení nebo prominutí cla podle článku 116 se předkládají celním orgánům v těchto lhůtách:\na)\nv případě přeplatků na částkách dovozního nebo vývozního cla, chyby ze strany příslušných orgánů nebo jednání v zájmu spravedlnosti ve lhůtě tří let ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;\nb)\nv případě vadného zboží nebo zboží neodpovídajícího smluvním podmínkám do jednoho roku ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;\nc)\nv případě zrušení platnosti celního prohlášení ve lhůtě stanovené v pravidlech týkajících se zrušení platnosti.\nLhůty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se prodlouží, prokáže-li žadatel, že mu v podání žádosti ve stanovené lhůtě zabránily nepředvídatelné okolnosti nebo vyšší moc.\n2.   Pokud celní orgány nemohou na základě uvedených důvodů přiznat vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla, jsou povinny přezkoumat odůvodněnost žádosti o vrácení nebo prominutí cla v kontextu ostatních důvodů pro vrácení nebo prominutí uvedených v článku 116.\n3.   Pokud byl proti oznámení celního dluhu podán opravný prostředek podle článku 44, příslušná lhůta uvedená v odst. 1 prvním pododstavci se pozastaví ode dne podání tohoto odvolání po dobu trvání odvolacího řízení.\n4.   Pokud celní orgán povolí vrácení nebo prominutí cla v souladu s články 119 a 120, informuje o tom dotyčný členský stát Komisi.\nČlánek 122\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž bude přijímat rozhodnutí podle čl. 116 odst. 3, zejména pokud jde o:\na)\npodmínky pro převzetí věci;\nb)\nlhůtu pro přijetí rozhodnutí a pozastavení této lhůty;\nc)\nsdělování důvodů, na nichž Komise zamýšlí založit rozhodnutí, před přijetím rozhodnutí, jež by na dotčenou osobu mělo nepříznivý dopad;\nd)\noznamování rozhodnutí;\ne)\ndůsledky nepřijetí nebo neoznámení tohoto rozhodnutí.\nČlánek 123\nSvěření prováděcích pravomocí\n1.   Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\nvrácení a prominutí cla podle článku 116;\nb)\ninformování Komise podle čl. 121 odst. 4 a pro informace, jež mají být poskytovány.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí uvedené v čl. 116 odst. 3\nTyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.\nMá-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.\nKAPITOLA 4\nZánik celního dluhu\nČlánek 124\nZánik\n1.   Aniž jsou dotčeny platné právní předpisy týkající se nevybrání částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu v případě soudně prohlášené nesolventnosti dlužníka, povinnost zaplatit celní dluh při dovozu nebo vývozu zaniká:\na)\npokud již dlužníkovi nelze oznámit celní dluh podle článku 103;\nb)\nzaplacením částky dovozního nebo vývozního cla;\nc)\ns výhradou odstavce 5 prominutím částky dovozního nebo vývozního cla;\nd)\nje-li u zboží navrženého na propuštění do režimu s povinností zaplatit dovozní nebo vývozní clo zrušena platnost celního prohlášení;\ne)\nje-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zajištěno a současně nebo následně zabaveno;\nf)\nje-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zničeno pod celním dohledem nebo přenecháno ve prospěch státu;\ng)\nzmizí-li zboží nebo nejsou-li splněny povinnosti vyplývající z celních předpisů v důsledku úplného zničení nebo nenahraditelné ztráty tohoto zboží v důsledku jeho povahy, nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci nebo na příkaz celních orgánů; pro účely tohoto písmene se zboží považuje za nenahraditelně ztracené, jestliže již nemůže být nikým používáno;\nh)\nvznikl-li celní dluh podle článků 79 nebo 82 a jsou-li splněny tyto podmínky:\ni)\nnedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, neměly zásadní vliv na správné provádění daného celního režimu a nebyly pokusem o klamavé jednání,\nii)\nveškeré formality nezbytné k nápravě situace zboží jsou následně splněny;\ni)\nbylo-li zboží propuštěné do volného oběhu osvobozené od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití vyvezeno se souhlasem celních orgánů;\nj)\nvznikl-li dluh podle článku 78 a jsou-li zrušeny formality za účelem přiznání preferenčního sazebního zacházení uvedeného v daném článku;\nk)\nvznikl-li celní dluh s výhradou odstavce 6 podle článku 79 a celním orgánům je náležitě prokázáno, že zboží nebylo použito nebo spotřebováno a opustilo celní území Unie.\n2.   V případech uvedených v odst. 1 písm. e) se však pro účely trestů za porušení celních předpisů má za to, že celní dluh nezanikl, je-li podle právních předpisů členského státu dovozní nebo vývozní clo nebo existence celního dluhu základem pro stanovení trestů.\n3.   Zanikne-li v souladu s odst. 1 písm. g) celní dluh u zboží propuštěného do volného oběhu osvobozeného od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití, považují se zbytky a odpad vzniklé v důsledku zničení zboží za zboží, které není zbožím Unie.\n4.   Platná ustanovení týkající se paušálních celních sazeb pro nenahraditelnou ztrátu v důsledku povahy zboží se použijí, pokud dotčená osoba neprokáže, že skutečná ztráta je vyšší než ztráta vypočtená za použití paušální sazby pro dotčené zboží.\n5.   Odpovídá-li za zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu více osob a je-li clo prominuto, povinnost zaplatit celní dluh zaniká pouze v případě osoby nebo osob, kterým je clo prominuto.\n6.   V případě uvedeném v odst. 1 písm. k) povinnost zaplatit celní dluh nezaniká u osoby nebo osob, které se pokusily o klamavé jednání.\n7.   Vznikl-li celní dluh podle článku 79, zaniká ve vztahu k osobě, která se nepokusila o klamavé jednání a která přispěla k boji proti podvodům.\nČlánek 125\nUplatnění sankcí\nZanikne-li celní dluh na základě čl. 124 odst. 1 písm. h), nezaniká oprávnění členských států uplatnit sankce za nedodržení celních předpisů.\nČlánek 126\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví seznam nedostatků, jež nemají zásadní vliv na správné provádění daného celního režimu, a které doplňují čl. 124 odst. 1 písm. h) bod i).\nHLAVA IV\nZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE\nKAPITOLA 1\nVstupní souhrnné celní prohlášení\nČlánek 127\nPodání vstupního souhrnného celního prohlášení\n1.   Pro zboží vstupující na celní území Unie se podává vstupní souhrnné celní prohlášení.\n2.   Od povinnosti uvedené v odstavci 1 lze upustit:\na)\nu dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území; a\nb)\nv ostatních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami.\n3.   Vstupní souhrnné celní prohlášení se podává u celního úřadu v místě prvního vstupu ve stanovené lhůtě a předtím, než zboží vstoupí na celní území Unie.\nCelní orgány mohou povolit podání vstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu v místě prvního vstupu.\n4.   Vstupní souhrnné celní prohlášení podává dopravce.\nAniž jsou dotčeny povinnosti dopravce, může vstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:\na)\ndovozce nebo příjemce nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;\nb)\nkaždá osoba, která je schopna dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu vstupu.\n5   Vstupní souhrnné celní prohlášení musí obsahovat údaje nezbytné pro analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení.\n6.   Ve zvláštních případech, kdy nelze od osob uvedených v odstavci 4 získat všechny údaje uvedené v odstavci 5, může být jejich předložení uloženo jiným osobám, jež mají tyto údaje k dispozici a mají právo je předložit.\n7.   Celní orgány mohou připustit, aby k podání vstupního souhrnného celního prohlášení byly použity obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy obsahují údaje, které jsou pro toto prohlášení nezbytné, a tyto údaje jsou k dispozici ve stanovené lhůtě předtím, než zboží vstoupí na celní území Unie.\n8.   Celní orgány mohou povolit, aby bylo místo vstupního souhrnného celního prohlášení podáno oznámení a zajištěn přístup k údajům vstupního souhrnného celního prohlášení v počítačovém systému hospodářského subjektu.\nČlánek 128\nAnalýza rizik\nCelní úřad uvedený v čl. 127 odst. 3 zajistí, aby v konkrétní lhůtě byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení provedena analýza rizik založená na vstupním souhrnném celním prohlášení uvedeném v čl. 127 odst. 1 nebo údajích uvedených v čl. 127 odst. 8, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.\nČlánek 129\nZměna a zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení\n1.   Deklarantovi může být na jeho žádost povoleno změnit po podání vstupního souhrnného celního prohlášení jeden nebo více údajů uvedených v tomto prohlášení.\nZměnu však nelze provést poté, co:\na)\ncelní orgány informovaly osobu, která vstupní souhrnné celní prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;\nb)\ncelní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených ve vstupním souhrnném celním prohlášení;\nc)\nzboží již bylo předloženo celním orgánům.\n2.   Nevstoupí-li zboží, pro něž bylo podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, na celní území Unie, zruší celní orgány platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:\na)\nna návrh deklaranta; nebo\nb)\ndo 200 dnů od podání prohlášení.\nČlánek 130\nCelní prohlášení podaná místo vstupního souhrnného celního prohlášení\n1.   Celní úřad uvedený v čl. 127 odst. 3 může upustit od požadavku podat vstupní souhrnné celní prohlášení v případě, že pro zboží bylo podáno celní prohlášení ještě před uplynutím lhůty pro podání uvedeného prohlášení. V takovém případě musí celní prohlášení obsahovat alespoň údaje nezbytné pro vstupní souhrnné celní prohlášení. Do doby, než je celní prohlášení přijato podle článku 172, považuje se za vstupní souhrnné celní prohlášení.\n2.   Celní úřad uvedený v čl. 127 odst. 3 může upustit od požadavku podat vstupní souhrnné celní prohlášení v případě, že pro zboží bylo podáno celní prohlášení pro dočasné uskladnění ještě před uplynutím lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení. Celní prohlášení pro dočasné uskladnění musí obsahovat alespoň údaje nezbytné pro vstupní souhrnné celní prohlášení. Do předložení deklarovaného zboží celním orgánům v souladu s článkem 139 má celní prohlášení pro dočasné uskladnění účinky vstupního souhrnného celního prohlášení.\nČlánek 131\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady, v nichž se v souladu s čl. 127 odst. 2 písm. c) upouští od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení;\nb)\nlhůta uvedená v čl. 127 odst. 3 a 7, v níž má být podáno vstupní souhrnné celní prohlášení předtím, než zboží vstoupí na celní území Unie, s ohledem na druh zboží nebo dopravy;\nc)\npřípady uvedené v čl. 127 odst. 6 a další osoby, jimž může být v daných případech uloženo předložení údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení.\nČlánek 132\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise v prováděcích aktech stanoví:\na)\npostupy pro podávání vstupního souhrnného celního prohlášení uvedeného v článku 127;\nb)\npostupy pro předkládání údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení dalšími osobami uvedenými v čl. 127 odst. 6;\nc)\nlhůtu, ve které má být provedena analýza rizik, a nezbytná opatření, která mají být přijata, podle článku 128;\nd)\npostupy pro změnu vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 129 odst. 1;\ne)\npostupy pro zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 129 odst. 2, a to s ohledem na řádné řízení vstupu zboží na území.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 2\nVstup zboží\nOddíl 1\nVstup zboží na celní území unie\nČlánek 133\nOznámení příjezdu námořního plavidla nebo letadla\n1.   Provozovatel námořního plavidla nebo letadla vstupujícího na celní území Unie oznámí příjezd celnímu úřadu v místě prvního vstupu po příjezdu dopravního prostředku.\nMají-li celní úřady k dispozici informace o příjezdu námořního plavidla nebo letadla, mohou upustit od požadavku na oznámení uvedeného v prvním pododstavci.\n2.   Celní orgány mohou povolit, aby k oznámení příjezdu dopravního prostředku byly použity přístavní nebo letištní systémy nebo jiné dostupné způsoby předávání informací.\nČlánek 134\nCelní dohled\n1.   Zboží vstupující na celní území Unie podléhá od okamžiku vstupu na toto území celnímu dohledu a může podléhat celní kontrole. Jsou-li použitelné, vztahují se na něj zákazy a omezení odůvodněné mimo jiné veřejnými mravy, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, ochranou životního prostředí, ochranou národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu a ochranou průmyslového nebo obchodního vlastnictví, včetně kontrol prekurzorů omamných látek, zboží porušujícího určitá práva duševního vlastnictví a hotovosti, jakož i provádění opatření na zachování a řízení rybolovu a obchodněpolitických opatření.\nZboží zůstává pod celním dohledem po dobu nutnou ke zjištění jeho celního statusu a bez povolení celních orgánů nesmí být z celního dohledu vyjmuto.\nAniž je dotčen článek 254, přestává zboží Unie podléhat celnímu dohledu v okamžiku, kdy je stanoven jeho celní status.\nZboží, které není zbožím Unie, zůstává pod celním dohledem do okamžiku změny jeho celního statusu nebo do okamžiku jeho opuštění celního území Unie či jeho zničení.\n2.   Držitel zboží, které je pod celním dohledem, může na základě povolení celních orgánů zboží kdykoli zkontrolovat nebo z něj odebrat vzorky, zejména s cílem určit jeho sazební zařazení, celní hodnotu nebo celní status.\nČlánek 135\nDoprava na příslušné místo\n1.   Osoba, která zboží přepravuje na celní území Unie, je povinna je dopravit neprodleně, po trase určené celními orgány a případně způsobem, který tyto orgány stanoví, k celnímu úřadu určenému celními orgány či na jakékoli jiné místo určené nebo schválené těmito orgány nebo do svobodného pásma.\n2.   Zboží musí být do daného svobodného pásma přepraveno přímo, vodní nebo vzdušnou cestou nebo, je-li přepravováno po zemi, aniž by prošlo jinou částí celního území Unie, jestliže je část hranice svobodného celního pásma totožná s pozemní hranicí mezi členským státem a třetí zemí.\n3.   Každá osoba, která přebírá odpovědnost za přepravu zboží po jeho vstupu na celní území Unie, je odpovědná za dodržení povinností stanovených v odstavcích 1 a 2.\n4.   Se zbožím, které na základě dohody uzavřené s příslušnou zemí nebo příslušným územím mimo celní území Unie může podléhat celním kontrolám ze strany celních orgánů členského státu a které se dosud nachází mimo celní území Unie, se zachází stejným způsobem jako se zbožím, které již bylo na celní území Unie přepraveno.\n5.   Odstavce 1 a 2 nevylučují použití zvláštních předpisů, pokud jde o zboží přepravované v příhraničních oblastech nebo potrubím a dráty, jakož i přepravu zanedbatelného hospodářského významu, jako jsou dopisy, pohlednice a tiskoviny a jim rovnocenné elektronické prostředky uchovávané na jiných médiích nebo zboží přepravované cestujícími, za podmínky, že tím není ohrožen celní dohled ani možnosti celní kontroly.\n6.   Odstavec 1 se nevztahuje na dopravní prostředky a zboží přepravované dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území.\nČlánek 136\nLetecká a námořní přeprava uvnitř Unie\nČlánky 127 až 130, článek 133, čl. 135 odst. 1, článek 137, články 139 až 141 a články 144 až 149 se nevztahují na zboží, které není zbožím Unie, a na zboží uvedené v článku 155, které dočasně opustilo celní území Unie při přepravě mezi dvěma body na tomto území námořní nebo vzdušnou cestou, pokud bylo mimo celní území Unie přepraveno po přímé trase bez zastávky:\nČlánek 137\nDoprava za zvláštních okolností\n1.   Nemůže-li být povinnost uvedená v čl. 135 odst. 1 splněna z důvodu nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci, musí osoba, která má tuto povinnost splnit, nebo jiná osoba jednající na její účet bez zbytečného odkladu vyrozumět o této skutečnosti celní orgány. Nedojde-li v důsledku nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci k úplnému zničení zboží, oznámí se celním orgánům rovněž místo, na kterém se zboží přesně nachází.\n2.   Jestliže byly loď nebo letadlo, na něž se vztahuje čl. 135 odst. 6, nuceny v důsledku nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci dočasně zastavit nebo přistát na celním území Unie a povinnost uvedená v čl. 135 odst. 1 nemůže být splněna, je osoba, která loď nebo letadlo na celní území Unie dopravila, nebo jiná osoba jednající na její účet povinna neprodleně o této skutečnosti vyrozumět celní orgány.\n3.   Celní orgány určí opatření, která budou přijata k zajištění celního dohledu nad zbožím uvedeným v odstavci 1 nebo nad lodí či letadlem a veškerým zbožím na palubě této lodě nebo tohoto letadla za okolností stanovených v odstavci 2 a případně k zajištění jeho následné dopravy k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené celními orgány.\nČlánek 138\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\noznamování příjezdu podle článku 133;\nb)\ndopravu zboží podle čl. 135 odst. 5.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nPředložení zboží, jeho vykládka a kontrola\nČlánek 139\nPředložení zboží celnímu úřadu\n1.   Zboží, které vstoupilo na celní území Unie, neprodleně po jeho vstupu předloží na určeném celním úřadě či jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány nebo ve svobodném pásmu k celnímu řízení některá z těchto osob:\na)\nosoba, která zboží na celní území Unie přepravila;\nb)\nosoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet jedná osoba, která zboží na toto území přepravila;\nc)\nosoba, která převzala odpovědnost za přepravu zboží poté, co zboží vstoupilo na celní území Unie.\n2.   Je-li zboží na celní území Unie přepraveno námořní nebo leteckou cestou a zůstane-li na palubě stejného dopravního prostředku za účelem přepravy, je celnímu úřadu předloženo pouze v přístavu nebo na letišti, kde se vykládá nebo překládá. Zboží, které bylo přepraveno na celní území Unie a jež se v rámci své cesty vykládá a opět nakládá na stejný dopravní prostředek, aby bylo možno vyložit nebo naložit jiné zboží, se v daném přístavu nebo na daném letišti celnímu úřadu nepředkládá.\n3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti osoby uvedené v odstavci 1, může zboží celnímu úřadu místo ní předložit některá z těchto osob:\na)\nosoba, která zboží ihned propustí do celního režimu;\nb)\ndržitel povolení k provozování dočasných skladů nebo osoba, která vykonává činnost ve svobodném pásmu.\n4.   Osoba předkládající zboží uvede odkaz na vstupní souhrnné celní prohlášení nebo, jedná-li se o případ uvedený v článku 130, na celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění podané ve vztahu k tomuto zboží, s výjimkou případů, kdy se od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení upouští.\n5.   Není-li pro zboží, které není zbožím Unie a které se předkládá celnímu úřadu, podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, a s výjimkou případů, kdy se od povinnosti podat toto celní prohlášení upouští, podá jedna z osob uvedených v čl. 127 odst. 4 neprodleně, aniž je dotčen čl. 127 odst. 6, toto prohlášení nebo místo něj celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění.\n6.   Odstavec 1 nevylučuje použití zvláštních předpisů, pokud jde o zboží přepravované v příhraničních oblastech nebo potrubím a dráty, jakož i přepravu zanedbatelného hospodářského významu, jako jsou dopisy, pohlednice a tiskoviny a jim rovnocenné elektronické prostředky uchovávané na jiných médiích nebo zboží přepravované cestujícími, za podmínky, že tím není ohrožen celní dohled ani možnosti celní kontroly.\n7.   Zboží předložené celnímu úřadu nesmí být bez souhlasu celních orgánů přemístěno z místa, kde bylo celnímu úřadu předloženo.\nČlánek 140\nVykládka a kontrola zboží\n1.   Zboží se vykládá a překládá z dopravních prostředků, kterými je přepravováno, pouze s povolením celních orgánů a na místech, která k tomu tyto orgány určí nebo schválí.\nPovolení se však nevyžaduje v případech bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části. V takovém případě o tom musí být celní orgány neprodleně informovány.\n2.   Celní orgány mohou kdykoli požadovat, aby bylo zboží vyloženo a vybaleno za účelem jeho kontroly, odběru vzorků nebo kontroly dopravních prostředků, kterými je zboží přepravováno.\nČlánek 141\nZboží přepravované v režimu tranzitu\n1.   Ustanovení čl. 135 odst. 2 až 6 a články 139 a 140 a články 144 až 149 se nevztahují na zboží, které v okamžiku, kdy bylo přepraveno na celní území Unie, již bylo v režimu tranzitu.\n2.   Články 140 a 144 až 149 se vztahují na zboží, které není zbožím Unie a je přepravováno v režimu tranzitu, poté, co bylo předloženo celnímu úřadu určení na celním území Unie v souladu s předpisy upravujícími režim tranzitu.\nČlánek 142\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284 s cílem stanovit podmínky pro schvalování míst ve smyslu čl. 139 odst. 1.\nČlánek 143\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro předkládání zboží celnímu úřadu ve smyslu článku 139.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 3\nDočasné uskladnění zboží\nČlánek 144\nZboží v dočasném uskladnění\nZboží, které není zbožím Unie, musí být od okamžiku předložení celnímu úřadu dočasně uskladněno.\nČlánek 145\nProhlášení pro dočasné uskladnění\n1.   Pro zboží, které není zbožím Unie a předkládá se celnímu úřadu, musí být podáno prohlášení pro dočasné uskladnění, jež obsahuje všechny údaje nezbytné pro uplatnění ustanovení, jimiž se řídí dočasné uskladnění.\n2.   Doklady vztahující se ke zboží v dočasném uskladnění se celním orgánům poskytují, vyžadují-li to právní předpisy Unie nebo je-li to nezbytné pro účely celní kontroly.\n3.   Prohlášení pro dočasné uskladnění musí být podáno nejpozději v okamžiku předložení zboží celnímu úřadu jednou z osob uvedených v čl. 139 odst. 1 nebo 2.\n4.   Nebylo-li upuštěno od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení, obsahuje prohlášení pro dočasné uskladnění odkaz na případné vstupní souhrnné celní prohlášení podané pro zboží předkládané celnímu úřadu, ledaže zboží již bylo v dočasném uskladnění nebo bylo propuštěno do celního režimu a neopustilo celní území Unie.\n5.   Celní orgány mohou povolit, aby celní prohlášení pro dočasné uskladnění bylo podáno také ve formě:\na)\nodkazu na jakékoliv vstupní souhrnné celní prohlášení podané pro dané zboží, doplněného o údaje prohlášení pro dočasné uskladnění; nebo\nb)\nmanifestu nebo jiného přepravního dokladu, pokud obsahuje údaje o prohlášení pro dočasné uskladnění s odkazem na jakékoliv vstupní souhrnné celní prohlášení pro dané zboží.\n6.   Celní orgány mohou povolit, aby k podání prohlášení pro dočasné uskladnění byly použity obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud obsahují údaje, které jsou pro toto prohlášení nezbytné, a tyto údaje jsou k dispozici v souladu s odstavcem 3.\n7.   Na prohlášení pro dočasné uskladnění se použijí články 188 až 193.\n8.   Prohlášení o dočasném uskladnění může být rovněž použito pro účely:\na)\noznámení příjezdu podle článku 133; nebo\nb)\npředložení zboží celnímu úřadu uvedenému v článku 139, pokud splňuje podmínky stanovené v uvedeném článku.\n9.   Prohlášení pro dočasné uskladnění se nevyžaduje, pokud nejpozději při předložení zboží celnímu úřadu je v souladu s články 153 až 156 prokázáno, že se jedná o zboží Unie.\n10.   Celní orgány uchovají prohlášení pro dočasné uskladnění nebo k němu mají přístup za účelem ověření, že zboží, na které se vztahuje, je následně propuštěno do celního režimu nebo zpětně vyvezeno podle článku 149.\n11.   Pokud se zboží, které není zbožím Unie a je přepravováno v režimu tranzitu, předkládá celnímu úřadu určení na celním území Unie, považují se pro účely odstavců 1 až 10 údaje pro příslušnou tranzitní operaci za prohlášení pro dočasné uskladnění, pokud splňují příslušné požadavky. Držitel zboží však může po ukončení tranzitního režimu podat prohlášení pro dočasné uskladnění.\nČlánek 146\nZměna a zrušení platnosti prohlášení pro dočasné uskladnění\n1.   Deklarantovi se na žádost povolí změnit po podání prohlášení pro dočasné uskladnění jeden nebo více údajů uvedených v tomto prohlášení. Změnou však nesmí být rozšířena působnost tohoto prohlášení na jiné zboží než na zboží, na které se původně vztahovalo.\nZměnu však nelze provést poté, co:\na)\ncelní orgány informovaly osobu, která prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;\nb)\ncelní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v prohlášení;\n2.   Není-li zboží, pro něž bylo podáno prohlášení pro dočasné uskladnění, předloženo celnímu úřadu, zruší celní orgány platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:\na)\nna návrh deklaranta;\nb)\ndo 30 dnů od podání prohlášení.\nČlánek 147\nPodmínky a povinnosti související s dočasným uskladněním zboží\n1.   Dočasně uskladněné zboží se skladuje pouze v dočasných skladech v souladu s článkem 148, popřípadě v odůvodněných případech na jiných místech určených nebo schválených celními orgány.\n2.   Aniž je dotčen čl. 134 odst. 2, může být dočasně uskladněné zboží podrobeno pouze úkonům potřebným k tomu, aby bylo uchováno v nezměněném stavu, aniž by se měnila jeho obchodní úprava nebo technická charakteristika.\n3.   Držitel povolení podle článku 148 nebo osoba provádějící uskladnění zboží v případech, kdy je zboží uskladněno na jiných místech určených nebo schválených celními orgány, zodpovídá za vše následující:\na)\nzajištění toho, aby dočasně uskladněné zboží nebylo vyjmuto z celního dohledu;\nb)\nsplnění povinností vyplývajících z dočasného uskladnění zboží.\n4.   Pokud zboží nemůže být z jakéhokoli důvodu ponecháno v dočasném uskladnění, přijmou celní orgány neprodleně veškerá opatření k nápravě situace u zboží v souladu s články 197, 198 a 199.\nČlánek 148\nPovolení k provozování dočasného skladu\n1.   K provozování dočasného skladu se vyžaduje povolení celních orgánů. Toto povolení není vyžadováno v případě, že provozovatelem dočasného skladu je sám celní orgán.\nV povolení se uvedou podmínky, za nichž je provozování dočasného skladu povoleno.\n2.   Povolení uvedené v odstavci 1 se udělí pouze osobám, jež splňují tyto podmínky:\na)\njsou usazeny na celním území Unie;\nb)\nposkytnou potřebnou záruku řádného provedení operací; je-li v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněno provozování dočasného skladu, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení tuto podmínku splňuje;\nc)\nposkytnou jistotu podle článku 89.\nPokud byla poskytnuta souborná jistota, sleduje se dodržování povinností s touto jistotou spojených prostřednictvím vhodného auditu.\n3.   Povolení uvedené v odstavci 1 se udělí pouze, pokud jsou celní orgány schopny vykonávat celní dohled, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám.\n4.   Držitel povolení musí vést příslušné záznamy v podobě schválené celními orgány.\nZáznamy musí obsahovat informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad provozem dočasného skladu, zejména pokud jde o identifikaci uskladněného zboží, jeho celní status a pohyb.\nMá se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil povinnost uvedenou v prvním a druhém pododstavci, pokud jsou jeho záznamy vhodné pro účely provozování dočasného uskladnění.\n5.   Celní orgány mohou držiteli povolení povolit, aby dočasně uskladněné zboží přemísťoval mezi různými dočasnými sklady, pokud takové přemísťování nezvyšuje riziko podvodu, a to v těchto případech:\na)\ntoto přemísťování probíhá v působnosti jednoho celního orgánu nebo\nb)\nna toto přemísťování se vztahuje pouze jedno povolení, udělené oprávněnému hospodářskému subjektu pro celní zjednodušení; nebo\nc)\nv ostatních případech přemísťování.\n6.   Je-li to hospodářsky odůvodněné a nebude-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit uskladnění zboží Unie v dočasném skladu. Takové zboží se nepovažuje za dočasně uskladněné zboží.\nČlánek 149\nUkončení dočasného uskladnění\nZboží, které není zbožím Unie a je dočasně uskladněno, musí být do 90 dnů propuštěno do celního režimu nebo zpětně vyvezeno.\nČlánek 150\nVolba celního režimu\nNení-li stanoveno jinak, má deklarant bez ohledu na povahu nebo množství zboží nebo jeho zemi původu, odeslání nebo určení možnost zvolit celní režim, do něhož má být zboží za podmínek platných pro tento režim propuštěno.\nČlánek 151\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npodmínky pro schvalování míst podle čl. 147 odst. 1;\nb)\npodmínky pro udělování povolení k provozování dočasného skladu podle článku 148;\nc)\npřípady přemísťování podle čl. 148 odst. 5 písm. c).\nČlánek 152\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npodávání celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle článku 145;\nb)\nzměny celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle čl. 146 odst. 1;\nc)\nzrušení platnosti celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle čl. 146 odst. 2;\nd)\npřemísťování zboží v dočasném uskladnění podle čl. 148 odst. 5.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nHLAVA V\nOBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM\nKAPITOLA 1\nCelní status zboží\nČlánek 153\nPředpoklad celního statusu zboží Unie\n1.   Veškeré zboží na celním území Unie se považuje za zboží, které má celní status zboží Unie, nezjistí-li se, že zboží není zbožím Unie.\n2.   Ve zvláštních případech, kdy se předpoklad uvedený v odstavci 1 neuplatní, je třeba celní status zboží Unie prokázat.\n3.   V zvláštních případech nemá zboží zcela získané na celním území Unie celní status zboží Unie, pokud bylo získáno ze zboží v dočasném uskladnění nebo zboží propuštěného do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku.\nČlánek 154\nZtráta celního statusu zboží Unie\nZboží Unie přestává být zbožím Unie v těchto případech:\na)\nopustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu;\nb)\nbylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní předpisy dovolují;\nc)\nbylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad;\nd)\nje-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.\nČlánek 155\nZboží Unie dočasně opouštějící celní území Unie\n1.   V případech uvedených v čl. 227 odst. 2 písm. b) až f) si zboží zachová celní status zboží Unie pouze tehdy, je-li tento status zjištěn za určitých podmínek a způsobem, které jsou stanoveny celními předpisy.\n2.   Ve zvláštních případech se může zboží Unie pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu.\nČlánek 156\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady, kdy se neuplatní předpoklad stanovený v čl. 153 odst. 1;\nb)\npodmínky pro povolení zjednodušeného prokazování celního statusu zboží Unie;\nc)\npřípady, kdy zboží uvedené v čl. 153 odst. 3 nemá celní status zboží Unie;\nd)\npřípady, kdy nedochází ke změně celního statusu zboží podle čl. 155 odst. 2.\nČlánek 157\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro prokazování a ověřování celního statusu zboží Unie.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 2\nPropuštění zboží do celního režimu\nOddíl 1\nObecná ustanovení\nČlánek 158\nUvedení zboží v celním prohlášení a dohled celních orgánů nad zbožím Unie\n1.   Veškeré zboží, které má být propuštěno do celního režimu, s výjimkou režimu svobodného pásma, musí být uvedeno v celním prohlášení, které je příslušné pro daný celní režim.\n2.   Ve zvláštních případech, kromě případů uvedených v čl. 6 odst. 2, lze podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat.\n3.   Zboží Unie navržené v prohlášení k vývozu, k propuštění do režimu vnitřního tranzitu Unie nebo pasivního zušlechťovacího styku je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení uvedeného v odstavci 1 až do okamžiku, kdy opustí celní území Unie nebo je přenecháno ve prospěch státu nebo zničeno nebo kdy je platnost celního prohlášení zrušena.\nČlánek 159\nPříslušné celní úřady\n1.   Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, určí místní a věcnou příslušnost jednotlivých celních úřadů na svém území členské státy.\n2.   Členské státy zajistí, aby byly na těchto úřadech stanoveny dostatečné a vhodné úřední hodiny, a zohlední při tom povahu přepravy a zboží a celní režim, do něhož má být zboží propuštěno, aby nebyla bržděna ani narušena plynulost mezinárodní dopravy.\n3.   Není-li stanoveno jinak, je celním úřadem příslušným k propuštění zboží do určitého celního režimu celní úřad, do jehož působnosti spadá místo, v němž bylo zboží předloženo celnímu úřadu.\nČlánek 160\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, v nichž lze podle čl. 158 odst. 2 podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat.\nČlánek 161\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy:\na)\npro určení jiných příslušných celních úřadů, než jsou úřady uvedené v čl. 159 odst. 3, včetně celních úřadů vstupu a výstupu;\nb)\npro podávání celního prohlášení v případech uvedených v čl. 158 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nStandardní celní prohlášení\nČlánek 162\nObsah standardního celního prohlášení\nStandardní celní prohlášení obsahují veškeré náležitosti nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.\nČlánek 163\nPodklady\n1.   Podklady, které jsou nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, musí být ve vlastnictví deklaranta a být celním orgánům k dispozici v okamžiku podání celního prohlášení.\n2.   Podklady se celním orgánům poskytují, vyžadují-li to právní předpisy Unie nebo je-li to nezbytné pro účely celní kontroly.\n3.   Ve zvláštních případech mohou hospodářské subjekty podklady vypracovat, pokud to celní orgány povolí.\nČlánek 164\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro udělování povolení podle čl. 163 odst. 3.\nČlánek 165\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npodávání standardního celního prohlášení uvedeného v článku 162;\nb)\nzajištění dostupnosti podkladů uvedených v čl. 163 odst. 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 3\nZjednodušená celní prohlášení\nČlánek 166\nZjednodušené celní prohlášení\n1.   Celní orgány mohou osobě povolit propuštění zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení, které nemusí obsahovat některé údaje uvedené v článku 162 nebo podklady uvedené v článku 163.\n2.   Pravidelné využívání zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v odstavci 1 podléhá povolení celních orgánů.\nČlánek 167\nDoplňkové celní prohlášení\n1.   V případě zjednodušeného celního prohlášení podle článku 166 nebo zápisu do záznamů deklaranta podle článku 182 deklarant u příslušného celního úřadu ve stanovené lhůtě podá doplňkové celní prohlášení obsahující údaje, které jsou nezbytné pro daný celní režim.\nV případě zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166 musí být nezbytné podklady v držení deklaranta a být celním orgánům k dispozici ve stanovené lhůtě.\nDoplňkové celní prohlášení může být obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy.\n2.   Od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení se upustí v těchto případech:\na)\nje-li zboží v režimu uskladnění v celním skladu;\nb)\nv jiných zvláštních případech.\n3.   Celní orgány mohou od požadavku na podání doplňkového celního prohlášení upustit, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nzjednodušené celní prohlášení se týká zboží, jehož hodnota a množství jsou nižší než statistický práh;\nb)\nzjednodušené celní prohlášení již obsahuje veškeré informace potřebné pro příslušný celní režim; a\nc)\nzjednodušené celní prohlášení není podáno zápisem do záznamů deklaranta.\n4.   Zjednodušené celní prohlášení uvedené v článku 166 nebo zápis do záznamů deklaranta uvedený v článku 182 a doplňkové celní prohlášení se považují za jeden nedělitelný doklad, který nabývá účinku dnem přijetí zjednodušeného celního prohlášení v souladu s článkem 172, respektive dnem zápisu zboží do záznamů deklaranta.\n5.   Pro účely článku 87 se za místo, kde má být doplňkové celní prohlášení podáno, považuje místo, kde bylo podáno celní prohlášení.\nČlánek 168\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npodmínky pro udělování povolení podle čl. 166 odst. 2;\nb)\nlhůta podle čl. 167 odst. 1 prvního pododstavce, v níž má být podáno doplňkové celní prohlášení;\nc)\nlhůta podle čl. 167 odst. 1 druhého pododstavce, v níž mají být podklady v držení deklaranta;\nd)\nostatní konkrétní případy, kdy se upustí od povinnosti podávat doplňkové celní prohlášení podle čl. 167 odst. 2 písm. b).\nČlánek 169\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro podávání:\na)\nzjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166;\nb)\ndoplňkového celního prohlášení uvedeného v článku 167.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 4\nUstanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení\nČlánek 170\nPodání celního prohlášení\n1.   Aniž je dotčen čl. 167 odst. 1, celní prohlášení může podat každá osoba, která je schopna poskytnout veškeré informace, které jsou požadovány pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení. Tato osoba musí být rovněž schopna celnímu úřadu předmětné zboží předložit nebo zajistit jeho předložení.\nVyplývají-li však z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, podá uvedené celní prohlášení tato osoba nebo její zástupce.\n2.   Deklarant musí být usazen na celním území Unie.\n3.   Odchylně od odstavce 2 nemusí být na celním území Unie usazeni tito deklaranti:\na)\nosoby podávající celní prohlášení pro režim tranzitu nebo dočasného použití;\nb)\nosoby příležitostně podávající celní prohlášení, a to i pro účely konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní orgány považují za odůvodněné;\nc)\nosoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží, na něž se vztahuje celní prohlášení, u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud tato země, v níž jsou osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie.\n4.   Celní prohlášení podléhají úřednímu ověření.\nČlánek 171\nPodání celního prohlášení před předložením zboží\nCelní prohlášení lze podat před očekávaným předložením zboží celnímu úřadu. Není-li zboží předloženo do 30 dnů od podání celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení nebylo podáno.\nČlánek 172\nPřijetí celního prohlášení\n1.   Celní prohlášení splňující podmínky stanovené v této kapitole přijmou celní orgány okamžitě, za podmínky, že zboží, na které se vztahuje, bylo předloženo celnímu úřadu.\n2.   Není-li stanoveno jinak, je dnem přijetí celního prohlášení celními orgány den, který se použije pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží v celním prohlášení navrženo, a pro veškeré další dovozní nebo vývozní formality.\nČlánek 173\nZměna celního prohlášení\n1.   Deklarantovi se na jeho žádost povolí změna jednoho nebo více údajů uvedených v již přijatém celním prohlášení. Změnou však nesmí být rozšířena působnost celního prohlášení na jiné zboží než na zboží, na které se původně vztahovalo.\n2.   Změna se však nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k jedné z těchto událostí:\na)\ncelní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží;\nb)\ncelní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v celním prohlášení;\nc)\ncelní orgány zboží propustily.\n3.   Na žádost deklaranta podanou do tří let ode dne přijetí celního prohlášení může být povolena změna celního prohlášení po propuštění zboží, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu.\nČlánek 174\nZrušení platnosti celního prohlášení\n1.   Na žádost deklaranta zruší celní orgány platnost již přijatého celního prohlášení v každém z těchto případů:\na)\njsou-li přesvědčeny, že zboží má být neprodleně propuštěno do jiného celního režimu;\nb)\njsou-li přesvědčeny, že v důsledku zvláštních okolností již není propuštění do celního režimu, do kterého bylo zboží navrženo v celním prohlášení, odůvodněné.\nPokud však celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží, přijme se žádost o zrušení platnosti celního prohlášení poté, co bude tato kontrola provedena.\n2.   Není-li stanoveno jinak, po propuštění zboží již platnost celního prohlášení nelze zrušit.\nČlánek 175\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, kdy je platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží, jak je uvedeno v čl. 174 odst. 2.\nČlánek 176\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npodávání celního prohlášení podle článku 171;\nb)\npřijímání celního prohlášení uvedeného v článku 172, včetně uplatňování těchto pravidel v případech uvedených v článku 179;\nc)\nzměny celního prohlášení po propuštění zboží podle čl. 173 odst. 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 5\nJiná zjednodušení\nČlánek 177\nZjednodušení při vyhotovení celního prohlášení pro zboží různých podpoložek celního sazebníku\n1.   Tvoří-li zásilku zboží, které patří do různých podpoložek celního sazebníku, a zacházení s jednotlivým zbožím podle příslušných podpoložek celního sazebníku pro účely vyhotovení celního prohlášení by bylo spojeno s prací a náklady neúměrnými dovoznímu nebo vývoznímu clu, které se na ně vztahuje, mohou celní orgány na žádost deklaranta souhlasit s tím, že celá zásilka bude podléhat dovoznímu nebo vývoznímu clu odpovídajícímu podpoložce zboží s nejvyšší celní sazbou dovozního nebo vývozního cla.\n2.   Celní orgány odmítnou použití zjednodušení uvedeného v odstavci 1 na zboží podléhající zákazům nebo omezením nebo spotřební dani, pokud je k uplatnění příslušného opatření zapotřebí správné zařazení.\nČlánek 178\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření pro určení sazební podpoložky pro použití čl. 177 odst. 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 179\nCentralizované celní řízení\n1.   Celní orgány mohou na žádost povolit, aby u celního úřadu příslušného v místě, kde je osoba usazena, tato osoba podala celní prohlášení pro zboží, které je předkládáno celním orgánům na jiném celním úřadě.\nOd požadavku na povolení uvedeného v první pododstavci lze upustit, pokud je celní prohlášení podáno a zboží předloženo celním úřadům podřízeným stejnému celnímu orgánu.\n2.   Žadatel o povolení uvedené v odstavci 1 musí být oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení.\n3.   Celní úřad, u nějž je celní prohlášení podáno:\na)\ndohlíží nad propuštěním zboží do příslušného celního režimu;\nb)\nprovádí celní kontroly za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. a) a b);\nc)\nv odůvodněných případech žádá celní úřad, u nějž je zboží předkládáno, o provedení celních kontrol za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. c) a d); a\nd)\nprovádí celní formality za účelem zajištění částky dovozního a vývozního cla, jež odpovídá celnímu dluhu.\n4.   Celní úřad, u nějž je podáno celní prohlášení, a celní úřad, u nějž je předkládáno zboží, si vyměňují informace nezbytné pro ověření celního prohlášení a pro propuštění zboží.\n5.   Celní úřad, u nějž je zboží předkládáno, provádí bez ohledu na vlastní kontroly související se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo jej opustilo, celní kontroly uvedené v odst. 3 písm. c) a poskytuje celnímu úřadu, u nějž bylo podáno celní prohlášení, výsledky těchto kontrol.\n6.   Celní úřad, u nějž bylo podáno celní prohlášení, propustí zboží v souladu s články 194 a 195, přičemž zohlední:\na)\nvýsledky vlastních kontrol provedených za účelem ověření celního prohlášení;\nb)\nvýsledky kontrol provedených celním úřadem, u nějž je zboží předkládáno, za účelem ověření celního prohlášení, a kontrol souvisejících se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo jej opustilo.\nČlánek 180\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 179 odst. 1 prvního pododstavce.\nČlánek 181\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\ncentralizované celní řízení včetně příslušných celních formalit a kontrol podle článku 179;\nb)\nupuštění od povinnosti předložit zboží podle čl. 182 odst. 3 v souvislosti s centralizovaným celním řízením.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 182\nZápis do záznamů deklaranta\n1.   Celní úřady mohou osobě na žádost povolit podání celního prohlášení, včetně zjednodušeného celního prohlášení, ve formě zápisu do záznamů deklaranta, pokud celní orgány mají v elektronickém systému deklaranta přístup k údajům z daného celního prohlášení v okamžiku, kdy je podáno celní prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta.\n2.   Celní prohlášení se považuje za přijaté v okamžiku zápisu zboží do záznamů.\n3.   Celní úřady mohou na žádost upustit od povinnosti předložit zboží. V takovém případě se zboží považuje za propuštěné v okamžiku zápisu do záznamů deklaranta.\nOd uvedené povinnosti lze upustit pouze v případech, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\ndeklarant je oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení;\nb)\npovaha a oběh příslušného zboží to vyžadují a jsou celnímu úřadu známy;\nc)\ncelní úřad vykonávající dohled má přístup ke všem informacím, jež považuje za nezbytné k tomu, aby v případě potřeby mohl uplatnit své právo zboží přezkoumat; a\nd)\nv okamžiku zápisu do záznamů se na zboží již nevztahují zákazy nebo omezení, ledaže je v povolení uvedeno něco jiného.\nCelní úřad vykonávající dohled může nicméně ve zvláštních případech požádat o předložení zboží.\n4.   V povolení se uvedou podmínky, za nichž je propuštění zboží povoleno.\nČlánek 183\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 182 odst. 1.\nČlánek 184\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro zápis do záznamů deklaranta podle článku 182 včetně příslušných celních formalit a kontrol.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 185\nSamoschvalování\n1.   Celní orgány mohou na žádost povolit hospodářskému subjektu, aby provedl některé celní formality, které mají provádět celní orgány, s cílem určit částku splatného dovozního a vývozního cla a provést některé kontroly pod celním dohledem.\n2.   Žadatel o povolení uvedené v odstavci 1 musí být oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení.\nČlánek 186\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npodmínky pro udělování povolení podle čl. 185 odst. 1;\nb)\ncelní formality a kontroly, jež má provádět držitel povolení podle čl. 185 odst. 1.\nČlánek 187\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro celní formality a kontroly, které může provádět držitel povolení v souladu s čl. 185 odst. 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 3\nOvěřování a propuštění zboží\nOddíl 1\nOvěřování\nČlánek 188\nOvěřování celního prohlášení\nZa účelem ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení, které bylo přijato, celní orgány mohou:\na)\nkontrolovat prohlášení a podklady;\nb)\npožadovat od deklaranta poskytnutí dalších dokladů;\nc)\nkontrolovat zboží;\nd)\nodebírat vzorky za účelem analýzy nebo důkladné kontroly zboží.\nČlánek 189\nKontrola zboží a odběr vzorků\n1.   Přepravu zboží na místa, kde bude kontrolováno a kde budou odebrány vzorky, jakož i veškerou nezbytnou manipulaci, která je s kontrolou zboží či odebráním vzorků spojená, zajišťuje deklarant sám nebo na svou odpovědnost. Vzniklé náklady nese deklarant.\n2.   Deklarant má právo být přítomen či zastoupen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Mají-li k tomu celní orgány přiměřené důvody, mohou vyžadovat, aby byl deklarant nebo jeho zástupce přítomen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků nebo aby jim poskytl potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.\n3.   Jsou-li vzorky odebrány v souladu s platnými předpisy, nevzniká celním orgánům povinnost tyto vzorky zaplatit nebo nahradit, avšak nesou náklady na jejich analýzu nebo kontrolu.\nČlánek 190\nČástečná kontrola zboží a částečný odběr vzorků\n1.   Je-li kontrolována pouze část zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, nebo jsou-li odebrány vzorky pouze z části zboží, jsou výsledky této částečné kontroly, analýzy nebo kontroly vzorků platné pro veškeré zboží, na které se vztahuje totéž celní prohlášení.\nJestliže se však deklarant domnívá, že výsledky částečné kontroly, analýzy nebo kontroly odebraných vzorků neplatí pro zbývající zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, může požadovat provedení další kontroly nebo odběru vzorků. Žádosti se vyhoví, pokud zboží ještě nebylo propuštěno, nebo v případě, že již propuštěno bylo, prokáže-li deklarant, že zboží nebylo nijak upraveno.\n2.   Obsahuje-li celní prohlášení zboží spadající pod dvě nebo více položek, pokládají se pro účely odstavce 1 údaje ke zboží spadajícímu pod každou položku za samostatné celní prohlášení.\nČlánek 191\nVýsledky ověření\n1.   Výsledky ověření celního prohlášení jsou podkladem pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží propuštěno.\n2.   Není-li celní prohlášení ověřováno, použije se odstavec 1 na základě údajů uvedených v dotyčném celním prohlášení.\n3.   Výsledky ověření zjištěné celními orgány mají stejnou dokazovací hodnotu na celém celním území Unie.\nČlánek 192\nOpatření k identifikaci zboží\n1.   Je-li k zajištění dodržování ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, nutná jeho identifikace, přijmou celní orgány či případně hospodářské subjekty oprávněné k tomu celními orgány nezbytná opatření k identifikaci zboží.\nTato opatření k identifikaci zboží mají stejný právní účinek na celém celním území Unie.\n2.   Prostředky k identifikaci umístěné na zboží, obalu nebo dopravních prostředcích odstraní nebo zničí pouze celní orgány nebo případně hospodářské subjekty oprávněné k tomu celními orgány, není-li v důsledku nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci jejich odstranění nebo zničení nezbytné k zajištění ochrany zboží nebo dopravních prostředků.\nČlánek 193\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví opatření týkající se ověření celního prohlášení, kontroly zboží a odběru vzorků a výsledků ověření.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nPropuštění\nČlánek 194\nPropuštění zboží\n1.   Jsou-li splněny podmínky stanovené pro propuštění zboží do dotyčného režimu a pod podmínkou, že se na zboží nevztahují žádná omezení ani zákazy, propustí celní orgány zboží ihned poté, co byly údaje uvedené v celním prohlášení ověřeny nebo přijaty bez ověření.\nPrvní pododstavec se použije rovněž v případech, kdy ověření uvedené v článku 188 nelze dokončit v přiměřené lhůtě a přítomnost zboží pro účely ověření již není nutná.\n2.   Veškeré zboží, na které se vztahuje totéž celní prohlášení, se propouští současně.\nObsahuje-li celní prohlášení zboží spadající pod dvě nebo více položek, pokládají se pro účely prvního pododstavce údaje ke zboží spadajícímu pod každou položku za samostatné celní prohlášení.\nČlánek 195\nPropuštění podmíněné zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo poskytnutím jistoty\n1.   Vznikne-li propuštěním zboží do celního režimu celní dluh, je propuštění zboží podmíněno zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo poskytnutím jistoty, kterou se tento dluh zajistí.\nPrvní pododstavec se však, aniž je dotčen třetí pododstavec, nevztahuje na dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.\nPožadují-li celní orgány na základě ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, poskytnutí jistoty, je zboží do tohoto celního režimu propuštěno až po poskytnutí této jistoty.\n2.   Ve zvláštních případech není propuštění zboží podmíněno poskytnutím jistoty pro zboží, na které se vztahuje žádost o čerpání celní kvóty.\n3.   Pokud se použije zjednodušení podle článků 166, 182 a 185 a je poskytnuta souborná jistota, není propuštění zboží podmíněno sledováním jistoty celními orgány.\nČlánek 196\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými stanoví případy uvedené v čl. 195 odst. 2.\nKAPITOLA 4\nNakládání se zbožím\nČlánek 197\nZničení zboží\nMají-li k tomu celní orgány dostatečné důvody, mohou požadovat, aby bylo zboží, které bylo předloženo celnímu úřadu, zničeno, a o této skutečnosti vyrozumí jeho držitele. Náklady na zničení zboží nese držitel zboží.\nČlánek 198\nOpatření přijímaná celními orgány\n1.   Celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení a prodeje nebo zničení zboží, pro nakládání se zbožím v těchto případech:\na)\nnebyla-li splněna jedna z povinností stanovených celními předpisy týkající se vstupu zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, nebo bylo zboží vyjmuto z dohledu celních orgánů;\nb)\npokud zboží nemohlo být propuštěno z některého z těchto důvodů:\ni)\nve lhůtě stanovené celními orgány nebylo možno provést kontrolu zboží nebo v ní pokračovat z důvodů, které lze přičítat deklarantovi,\nii)\ndoklady, které musí být poskytnuty před umístěním nebo propuštěním zboží do daného celního režimu, nebyly poskytnuty,\niii)\nve stanovené lhůtě nebyly uhrazeny platby nebo nebyla poskytnuta jistota, které měly být uhrazeny nebo poskytnuty v souvislosti s dovozním nebo vývozním clem,\niv)\nna zboží se vztahují zákazy nebo omezení;\nc)\npokud zboží nebylo v přiměřené lhůtě po propuštění vyzvednuto;\nd)\npokud se po propuštění zjistí, že zboží nesplňovalo podmínky pro toto propuštění; nebo\ne)\npokud je zboží přenecháno ve prospěch státu v souladu s článkem 199.\n2.   Zboží, které není zbožím Unie a které bylo přenecháno ve prospěch státu, zabráno nebo zabaveno, se považuje za zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Zanese se do záznamů provozovatele celního skladu, popřípadě do záznamů celních orgánů, pokud mají zboží v držení ony.\nJe-li již zboží, které má být zničeno, přenecháno ve prospěch státu, zajištěno nebo zabaveno, předmětem celního prohlášení, uvede se do záznamů odkaz na toto celní prohlášení. Celní orgány platnost tohoto celního prohlášení zruší.\n3.   Náklady opatření uvedených v prvním odstavci nese:\na)\nv případě uvedeném v odst. 1 písm. a) osoba, jež měla splnit příslušné povinnosti nebo jež celním orgánům neumožnila dohled nad zbožím;\nb)\nv případech uvedených v odst. 1 písm. b) a c) deklarant;\nc)\nv případě uvedeném v odst. 1 písm. d) osoba, jež má splnit podmínky, jimiž se řídí propuštění zboží;\nd)\nv případě uvedeném v odst. 1 písm. e) osoba, jež zboží přenechá ve prospěch státu.\nČlánek 199\nPřenechání zboží\nZboží, které není zbožím Unie, a zboží v režimu konečného užití může držitel režimu nebo případně držitel zboží na základě předchozího povolení celních orgánů přenechat ve prospěch státu.\nČlánek 200\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\nzničení zboží podle článku 197;\nb)\nprodej zboží podle čl. 198 odst. 1;\nc)\npřenechání zboží ve prospěch státu podle článku 199.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nHLAVA VI\nPROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA\nKAPITOLA 1\nPropuštění do volného oběhu\nČlánek 201\nRozsah působnosti a účinek\n1.   Zboží, které není zbožím Unie a které má být uvedeno na trh Unie nebo je zamýšleno k soukromému použití nebo k osobní spotřebě na celním území Unie, se propustí do volného oběhu.\n2.   Propuštění do volného oběhu zahrnuje:\na)\nvýběr veškerého dlužného dovozního cla;\nb)\npřípadně výběr dalších poplatků stanovených příslušnými platnými předpisy týkajícími se výběru těchto poplatků;\nc)\nuplatnění obchodněpolitických opatření a zákazů a omezení, pokud nebyla uplatněna v dřívější fázi; a\nd)\nsplnění dalších formalit stanovených pro dovoz daného zboží.\n3.   Propuštěním do volného oběhu získává zboží, které není zbožím Unie, celní status zboží Unie.\nČlánek 202\nObchodněpolitická opatření\n1.   Pokud byly do volného oběhu propuštěny výrobky v režimu aktivního zušlechťovacího styku a výpočet částky dovozního cla se provádí podle čl. 86 odst. 3, použijí se obchodněpolitická opatření týkající se propuštění zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do volného oběhu.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije na odpad a zbytky.\n3.   Pokud byly do volného oběhu propuštěny výrobky v režimu aktivního zušlechťovacího styku a výpočet částky dovozního cla se provádí podle čl. 85 odst. 1, použijí se obchodněpolitická opatření týkající se tohoto zboží pouze tehdy, pokud těmto opatřením podléhá zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku.\n4.   Pokud právní předpisy Unie stanoví obchodněpolitická opatření pro propuštění do volného oběhu, nepoužijí se tato opatření na zpracované výrobky propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku, pokud:\na)\nsi zpracované výrobky zachovají původ v Unii ve smyslu článku 60;\nb)\nje součástí pasivního zušlechťovacího styku oprava, včetně systému prosté výměny uvedeného v článku 261; nebo\nc)\nrežim pasivního zušlechťovacího styku následuje po činnostech dalšího zpracování v souladu s článkem 258.\nKAPITOLA 2\nOsvobození od dovozního cla\nOddíl 1\nVrácené zboží\nČlánek 203\nRozsah působnosti a účinek\n1.   Zboží, které není zbožím Unie a původně bylo vyvezeno z celního území Unie jako zboží Unie a které je ve lhůtě tří let vráceno na toto území a v celním prohlášení navrženo na propuštění do volného oběhu, je na žádost dotyčné osoby osvobozeno od dovozního cla.\nPrvní pododstavec se použije i v případě, že vrácené zboží představuje pouze část zboží původně vyvezeného z celního území Unie.\n2.   Pokud to zvláštní okolnosti odůvodňují, lze tříletou lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.\n3.   Bylo-li vrácené zboží před vývozem z celního území Unie propuštěno do volného oběhu bez cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě konkrétního konečného užití, přizná se osvobození od dovozního cla podle odstavce 1 pouze tehdy, má-li toto zboží být propuštěno do volného oběhu k témuž konečnému užití.\nMá-li být dotyčné zboží propuštěno do volného oběhu k jinému konečnému užití, sníží se částka dovozního cla o případně vybranou částku cla při prvním propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je-li tato částka vyšší než částka vyměřená při propuštění vráceného zboží do volného oběhu, žádná náhrada se neposkytuje.\n4.   Ztratí-li zboží Unie svůj celní status zboží Unie podle článku 154 a je-li následně propuštěno do volného oběhu, použijí se odstavce 1, 2 a 3.\n5.   Osvobození od dovozního cla se poskytuje pouze tehdy, je-li zboží vráceno ve stavu, v němž bylo vyvezeno.\n6.   Osvobození od dovozního cla musí být podloženo informacemi, jež potvrzují splnění podmínek pro osvobození.\nČlánek 204\nZboží, na které se vztahovalo opatření stanovené v rámci společné zemědělské politiky\nNení-li ve zvláštních případech stanoveno jinak, osvobození od dovozního cla stanovené v článku 203 se nepřizná zboží, které bylo zvýhodněno opatřeními v rámci společné zemědělské politiky a jež zahrnují jejich vývoz z celního území Unie.\nČlánek 205\nZboží, které již bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku\n1.   Článek 203 se použije na zušlechtěné výrobky, které byly původně zpětně vyvezeny z celního území Unie poté, co byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku.\n2.   Na žádost deklaranta a za předpokladu, že deklarant předloží nezbytné informace, se částka dovozního cla za zboží uvedené v odstavci 1 určí v souladu s čl. 86 odst. 3. Den přijetí prohlášení o zpětném vývozu se považuje za den propuštění zboží do volného oběhu.\n3.   Osvobození od dovozního cla podle článku 203 se nepřizná v případě zušlechtěných výrobků, které byly vyvezeny v souladu s čl. 223 odst. 2 písm. c), není-li zajištěno, že zboží nebude propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku.\nČlánek 206\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npřípady, kdy se zboží považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno;\nb)\nzvláštní případy podle článku 204.\nČlánek 207\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech procesní pravidla pro poskytování informací podle čl. 203 odst. 6.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nMořský rybolov a produkty získané z moře\nČlánek 208\nProdukty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře\n1.   Aniž je dotčen čl. 60 odst. 1, jsou od dovozního cla při svém propuštění do volného oběhu osvobozeny tyto produkty:\na)\nprodukty mořského rybolovu a jiné produkty získané z teritoriálních vod země nebo území mimo celní území Unie pouze plavidly registrovanými nebo přihlášenými v některém členském státě a plujícími pod vlajkou tohoto státu;\nb)\nprodukty, které byly vyrobeny z produktů uvedených v písmenu a) na palubě plavidel, která je zpracovávají, splňujících podmínky stanovené v písmenu a).\n2.   Osvobození od dovozního cla podle odstavce 1 musí být doloženo splněním podmínek uvedených v uvedeném odstavci.\nČlánek 209\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy, jakými se dokládá splnění podmínky podle čl. 208 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nHLAVA VII\nZVLÁŠTNÍ REŽIMY\nKAPITOLA 1\nObecná ustanovení\nČlánek 210\nRozsah působnosti\nZboží může být propuštěno do některé z těchto kategorií zvláštních režimů:\na)\ntranzit, což zahrnuje vnější a vnitřní tranzit;\nb)\nuskladnění, což zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma;\nc)\nzvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití;\nd)\nzušlechtění, což zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk.\nČlánek 211\nPovolení\n1.   Povolení vydané celními orgány se vyžaduje pro:\na)\npoužití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití;\nb)\nprovozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu, kromě případů, kdy skladovací zařízení provozuje samotný celní orgán.\nPodmínky, za kterých je povoleno použití jednoho nebo více režimů uvedených v prvním pododstavci nebo provozování skladovacích zařízení, se uvedou v povolení.\n2.   Celní orgány udělí povolení se zpětným účinkem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\njsou prokázány hospodářské důvody;\nb)\nžádost nesouvisí s pokusem o klamavé jednání;\nc)\nžadatel na základě účtů nebo záznamů prokázal, že:\ni)\njsou splněny veškeré požadavky daného režimu;\nii)\nzboží může popřípadě být pro rozhodné období identifikováno;\niii)\nuvedené účty nebo záznamy umožňují kontrolu daného režimu;\nd)\nje možné splnit všechny formality nezbytné pro nápravu situace u zboží, včetně případného zrušení platnosti příslušného celního prohlášení;\ne)\nžadateli nebylo uděleno povolení se zpětným účinkem v průběhu tří let ode dne přijetí žádosti;\nf)\nposouzení ekonomických podmínek se nevyžaduje, ledaže se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží;\ng)\nžádost se netýká provozování skladovacích zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu; a\nh)\npokud se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží, musí být podána do tří let od pozbytí platnosti původního povolení.\nCelní orgány mohou povolení se zpětným účinkem udělit i tehdy, pokud zboží propuštěné do celního režimu již není dostupné v okamžiku, kdy byla žádost o toto povolení přijata.\n3.   Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 udělováno pouze osobám, které splňují všechny následující podmínky:\na)\njsou usazeny na celním území Unie;\nb)\nposkytnou potřebnou záruku řádného provedení operací; pokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se dotyčného zvláštního režimu, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splňuje tuto podmínku.\nc)\nmůže-li u zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, vzniknout celní dluh nebo jiné poplatky, poskytnou jistotu v souladu s článkem 89; a\nd)\nv případě dočasného použití používají zboží nebo zajišťují jeho použití, a v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku provádějí nebo zajišťují provádění zušlechťovacích operací.\n4.   Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 uděleno pouze tehdy, jsou-li kromě podmínek uvedených v odstavci 3 splněny i všechny tyto podmínky:\na)\ncelní orgány mohou nad prováděním daného režimu vykonávat celní dohled, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám;\nb)\npovolením použít režim zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců Unie (hospodářské podmínky).\n5.   Není-li prokázáno něco jiného nebo pokud se hospodářské podmínky považují za splněné, má se za to, že zásadní zájmy výrobců Unie uvedené v odst. 4 písm. b) nejsou nepříznivě dotčeny.\n6.   Je-li prokázáno, že by zásadní zájmy výrobců Unie mohly být nepříznivě dotčeny, provede se přezkoumání hospodářských podmínek na úrovni Unie.\nČlánek 212\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npodmínky pro udělování povolení pro postupy uvedené v čl. 211 odst. 1;\nb)\nvýjimky z podmínek uvedených v čl. 211 odst. 3 a 4;\nc)\npřípady, ve kterých se hospodářské podmínky považují za splněné, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 5.\nČlánek 213\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro přezkoumání hospodářských podmínek podle čl. 211 odst. 6.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 214\nZáznamy\n1.   S výjimkou režimu tranzitu nebo není-li stanoveno jinak, vede držitel povolení, držitel režimu a všechny osoby, které provádějí činnost zahrnující uskladnění, opracování nebo zpracování zboží nebo prodej či nákup zboží ve svobodných pásmech, vhodné záznamy o zboží ve formě schválené celními orgány.\nZáznamy obsahují informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad dotyčným režimem, zejména pokud jde o identifikaci zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, jeho celní status a pohyb.\n2.   Má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil povinnost stanovenou v odstavci 1, pokud jsou jeho záznamy vhodné pro účely dotyčného zvláštního režimu.\nČlánek 215\nVyřízení zvláštního režimu\n1.   V případech jiných než režim tranzitu a aniž je dotčen článek 254, je zvláštní režim, vyřízen v okamžiku, kdy zboží propuštěné do režimu, či zušlechtěné výrobky propuštěné do následného celního režimu, opustily celní území Unie nebo byly zničeny a nezůstal po nich žádný odpad nebo byly přenechány ve prospěch státu podle článku 199.\n2.   Celní orgány režim tranzitu vyřídí, pokud je na základě porovnání údajů, které má k dispozici celní úřad odeslání, s údaji, které má k dispozici celní úřad určení, patrné, že tento režim byl řádně ukončen.\n3.   Celní orgány učiní všechna opatření potřebná k tomu, aby napravily situaci u zboží, u nějž nebyl příslušný režim vyřízen v souladu se stanovenými podmínkami.\n4.   Není-li stanoveno jinak, proběhne vyřízení režimu ve stanovené lhůtě.\nČlánek 216\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví lhůta uvedená v čl. 215 odst. 4.\nČlánek 217\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro vyřízení zvláštního režimu podle článku 216.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 218\nPřevod práv a povinností\nPráva a povinnosti držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, mohou být zcela nebo zčásti převedeny na jinou osobu, která splňuje podmínky stanovené pro daný režim.\nČlánek 219\nPohyb zboží\nVe zvláštních případech se zboží propuštěné do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo zboží ve svobodném pásmu může pohybovat mezi různými místy na celním území Unie.\nČlánek 220\nObvyklé formy manipulace\nZboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo které bylo umístěno do svobodného pásma, může být podrobeno obvyklým formám manipulace, jejichž cílem je zajistit uchování zboží, zlepšit jeho vzhled nebo obchodní jakost nebo je upravit pro distribuci nebo další prodej.\nČlánek 221\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\npříslušné případy a podmínky, pokud jde o pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219;\nb)\nobvyklé formy manipulace se zbožím propuštěným do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo umístěným do svobodného pásma podle článku 220.\nČlánek 222\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npřevod práv a povinností držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v souladu s článkem 218;\nb)\npohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nČlánek 223\nRovnocenné zboží\n1.   Rovnocenným zbožím je zboží Unie, které je uskladněno, použito nebo zpracováno místo zboží propuštěného do zvláštního režimu.\nV režimu pasivního zušlechťovacího styku je rovnocenným zbožím zboží, které není zbožím Unie a které je zpracováno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku.\nNení-li stanoveno jinak, má rovnocenné zboží stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako zboží, které nahrazuje.\n2.   Je-li zajištěn řádný průběh režimu, zejména pokud jde o celní dohled, celní orgány na žádost povolí:\na)\npoužití rovnocenného zboží v režimu uskladnění v celním skladu, svobodných pásem, konečného užití a zušlechťovacího styku;\nb)\npoužití rovnocenného zboží v režimu dočasného použití ve zvláštních případech;\nc)\nv případě režimu aktivního zušlechťovacího styku vývoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží ještě před dovozem zboží, které nahrazují;\nd)\nv případě režimu pasivního zušlechťovacího styku dovoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží ještě před vývozem zboží, které nahrazují.\nPokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se použití rovnocenného zboží pro dotyčný režim, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil podmínku zajištění řádného průběhu režimu.\n3.   Použití rovnocenného zboží není povoleno v žádném z těchto případů:\na)\nprovádí-li se u zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku pouze obvyklé formy manipulace vymezené v článku 220;\nb)\nplatí-li zákaz vracet dovozní clo nebo přiznávat osvobození od dovozního cla pro nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě zušlechtěných výrobků v režimu aktivního zušlechťovacího styku a pro něž je vydán nebo vystaven doklad o původu v rámci preferenční dohody mezi Unií a některými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo skupinami těchto zemí či území;\nc)\npokud by to vedlo k neoprávněné výhodě týkající se dovozního cla nebo je-li to stanoveno v právních předpisech Unie.\n4.   V případě uvedeném v odst. 2 písm. c) a pokud by zušlechtěné výrobky podléhaly vývoznímu clu, jestliže by nebyly vyvezeny v rámci aktivního zušlechťovacího styku, poskytne držitel povolení jistotu pro zajištění úhrady vývozního cla pro případ, že zboží, které není zbožím Unie, nebude dovezeno ve lhůtě uvedené v čl. 257 odst. 3.\nČlánek 224\nPřenesení pravomoci\nKomise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nvýjimky z čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce;\nb)\npodmínky, za nichž se užívá rovnocenné zboží podle čl. 223 odst. 2;\nc)\nzvláštní případy, kdy se rovnocenné zboží použije v režimu dočasného použití podle čl. 223 odst. 2 písm. b);\nd)\npřípady, kdy použití rovnocenného zboží není povoleno podle čl. 223 odst. 3 písm. c).\nČlánek 225\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro používání rovnocenného zboží povolené podle čl. 223 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 2\nTranzit\nOddíl 1\nVnější a vnitřní tranzit\nČlánek 226\nVnější tranzit\n1.   Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by toto zboží podléhalo:\na)\ndovoznímu clu;\nb)\njiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;\nc)\nobchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.\n2.   Ve zvláštních případech se zboží Unie propustí do režimu vnějšího tranzitu.\n3.   Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:\na)\nv režimu vnějšího tranzitu Unie;\nb)\nv souladu s Úmluvou TIR, pokud tato přeprava:\ni)\nbyla zahájena nebo má být ukončena mimo celní území Unie;\nii)\nprobíhá mezi dvěma místy na celním území Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie;\nc)\nv souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;\nd)\nna podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);\ne)\nna podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;\nf)\nv rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.\nČlánek 227\nVnitřní tranzit\n1.   Režim vnitřního tranzitu umožňuje za podmínek stanovených v odstavci 2 přepravu zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie přes zemi nebo území mimo toto celní území beze změny jeho celního statusu.\n2.   Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:\na)\nv režimu vnitřního tranzitu Unie, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě;\nb)\nv souladu s Úmluvou TIR;\nc)\nv souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;\nd)\nna podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);\ne)\nna podkladě formuláře 302 stanoveného v Dohodě mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;\nf)\nv rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.\nČlánek 228\nJediné území pro účely tranzitu\nJe-li zboží v rámci celního území Unie přepravováno z jednoho bodu do druhého v souladu s Úmluvou TIR, v souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, na podkladě formuláře 302 nebo v rámci poštovního systému, považuje se celní území Unie pro účely této přepravy za jediné území.\nČlánek 229\nVyloučení osob z operací TIR\n1.   Pokud celní orgány rozhodnou o vyloučení osoby z operací TIR na základě článku 38 Úmluvy TIR, vztahuje se toto rozhodnutí na celé celní území Unie a žádné celní úřady nesmí přijmout karnety TIR předložené touto osobou.\n2.   Členský stát oznámí své rozhodnutí uvedené v odstavci 1 spolu s datem jeho použitelnosti ostatním členským státům a Komisi.\nČlánek 230\nOprávněný příjemce pro účely TIR\nCelní orgány mohou na žádost povolit osobě (oprávněný příjemce) přijímat zboží přepravované v souladu s Úmluvou TIR na schváleném místě tak, aby byl režim ukončen v souladu s čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR.\nČlánek 231\nPřenesení pravomoci\nKomise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nzvláštní případy, kdy má být zboží Unie propuštěno do režimu vnějšího tranzitu podle čl. 226 odst. 2.\nb)\npodmínky pro udělování povolení podle článku 230.\nČlánek 232\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy, které se použijí na celním území Unie při uplatňování čl. 226 odst. 3 písm. b) až f) a čl. 227 odst. 2 písm. b) až f), a to s ohledem na potřeby Unie.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nTranzit unie\nČlánek 233\nPovinnosti držitele tranzitního režimu Unie a dopravce a příjemce zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie\n1.   Držitel tranzitního režimu Unie je povinen:\na)\npředložit zboží v nezměněném stavu, jakož i požadované informace, celnímu úřadu určení ve stanovené lhůtě a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží;\nb)\ndodržovat celní předpisy vztahující se na režim; a\nc)\nnestanoví-li celní předpisy jinak, poskytnout jistotu k zajištění úhrady částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo zaplacení jiných poplatků stanovených dalšími příslušnými platnými předpisy, které mohou u zboží vzniknout.\n2.   Povinnosti držitele režimu jsou splněny a režim tranzitu je ukončen, jakmile je zboží v tomto režimu spolu s požadovanými informacemi k dispozici celnímu úřadu určení v souladu s celními předpisy.\n3.   Dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přijímá s vědomím, že se toto zboží přepravuje v tranzitním režimu Unie, je rovněž povinen ve stanovené lhůtě předložit celnímu úřadu určení zboží v nezměněném stavu a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží.\n4.   Celní orgány mohou na žádost povolit kterékoliv z následujících zjednodušení, pokud jde o propuštění zboží do tranzitního režimu Unie nebo o ukončení uvedeného režimu:\na)\nstatus oprávněného odesílatele, který umožňuje držiteli povolení propouštět zboží do tranzitního režimu Unie bez jeho předložení celnímu úřadu;\nb)\nstatus oprávněného příjemce, který umožňuje držiteli povolení přijímat zboží přepravované v tranzitním režimu Unie na schváleném místě a ukončit tento režim podle čl. 233 odst. 2;\nc)\npoužití zvláštního typu celních závěr, pokud se celní závěra vyžaduje pro zajištění totožnosti zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie;\nd)\npoužití celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie se sníženými požadavky na údaje;\ne)\npoužití elektronického přepravního dokladu jakožto celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie, pokud tento přepravní doklad obsahuje údaje uváděné v prohlášení a tyto údaje jsou dostupné celním orgánům v místě odeslání i v místě určení, aby mohl celní úřad provádět celní dohled nad zbožím a vyřízení daného režimu.\nČlánek 234\nZboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie\n1.   Režimu vnějšího tranzitu Unie podléhá zboží, které je přepravováno přes zemi nebo území, které není součástí celního území Unie, je-li splněna jedna z těchto podmínek:\na)\ntuto možnost stanoví mezinárodní smlouva;\nb)\npřeprava přes tuto zemi nebo území je uskutečněna na základě jediného přepravního dokladu vystaveného na celním území Unie.\n2.   V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) se po dobu, kdy se zboží nachází mimo celní území Unie, účinky režimu vnějšího tranzitu Unie pozastaví.\nČlánek 235\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 233 odst. 4.\nČlánek 236\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npropouštění zboží do tranzitního režimu Unie a ukončení tohoto režimu;\nb)\nfungování zjednodušení uvedených v čl. 233 odst. 4;\nc)\ncelní dohled nad zbožím přepravovaným v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie, uvedený v článku 234.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 3\nUskladnění\nOddíl 1\nSpolečná ustanovení\nČlánek 237\nRozsah působnosti\n1.   Režim uskladnění umožňuje skladovat na celním území Unie zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:\na)\ndovoznímu clu;\nb)\njiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;\nc)\nobchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.\n2.   Zboží Unie může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo může být umístěno do svobodného pásma v souladu se zvláštními předpisy Unie nebo proto, aby se na ně vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla.\n3.   Je-li to hospodářsky odůvodněné a nebude-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit uskladnění zboží Unie ve skladovacím zařízení pro uskladnění v celním skladu. Uvedené zboží se nepovažuje za zboží v režimu uskladnění v celním skladu.\nČlánek 238\nDélka trvání režimu uskladnění\n1.   Doba, po kterou se zboží může nacházet v režimu uskladnění, není omezena.\n2.   Za výjimečných okolností mohou celní orgány stanovit lhůtu, v níž musí být režim uskladnění vyřízen, zejména pokud druh a povaha zboží mohou v případě dlouhodobého skladování ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo životní prostředí.\nČlánek 239\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro propouštění zboží Unie do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, jak je uvedeno v čl. 237 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nOddíl 2\nUskladnění v celním skladu\nČlánek 240\nUskladnění v celních skladech\n1.   Režim uskladnění v celním skladu umožňuje skladovat zboží, které není zbožím Unie, v prostorách nebo na jiných místech schválených pro tento režim celními orgány a pod celním dohledem („celní sklady“).\n2.   Celní sklady může pro celní skladování zboží použít jakákoli osoba („veřejný celní sklad“) nebo mohou být provozovány držitelem povolení k provozování celního skladu („soukromý celní sklad“).\n3.   Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, může být dočasně vyjmuto z celního skladu. Vyjmutí zboží schválí s výjimkou případu vyšší moci předem celní orgány.\nČlánek 241\nZpracování\n1.   Je-li to hospodářsky odůvodněné a není-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby v celním skladu došlo ke zpracování zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo v režimu konečného užití, a to za podmínek stanovených uvedenými režimy.\n2   Zboží uvedené v odstavci 1 se nepovažuje za zboží v režimu uskladnění v celním skladu.\nČlánek 242\nPovinnosti držitele povolení nebo režimu\n1.   Držitel povolení a držitel režimu je povinen:\na)\nzajistit, že zboží v režimu uskladnění v celním skladu nebude vyjmuto z celního dohledu; a\nb)\nsplnit povinnosti vyplývající ze skladování zboží v režimu uskladnění v celním skladu.\n2.   Odchylně od odstavce 1 lze v povolení týkajícím se veřejného celního skladu stanovit, že za splnění povinností podle odst. 1 písm. a) nebo b) odpovídá výlučně držitel režimu.\n3.   Za splnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu odpovídá držitel režimu.\nOddíl 3\nSvobodná pásma\nČlánek 243\nVymezení svobodných pásem\n1.   Členské státy mohou některé části celního území Unie prohlásit za svobodná pásma.\nPro každé svobodné pásmo členský stát určí zeměpisné vymezení a místa vstupu a výstupu.\n2.   Členské státy sdělí Komisi informace o svých svobodných pásmech, která jsou v provozu.\n3.   Svobodná pásma musí být ohrazena.\nObvod a místa vstupu do svobodného pásma a výstupu z něj podléhají celnímu dohledu.\n4.   Osoby, zboží a dopravní prostředky vstupující do svobodných pásem nebo z nich vystupující mohou být podrobeny celním kontrolám.\nČlánek 244\nStavby a činnosti ve svobodných pásmech\n1.   Ke stavbě budov ve svobodném pásmu je zapotřebí předchozího povolení celních orgánů.\n2.   S výhradou celních předpisů je ve svobodném pásmu povolena jakákoli průmyslová či obchodní činnost nebo poskytování služeb. Provozování těchto činností a poskytování služeb musí být předem oznámeno celním orgánům.\n3.   S ohledem na povahu daného zboží nebo potřeby celního dohledu či požadavky na bezpečnost a zabezpečení mohou celní orgány činnosti uvedené v odstavci 2 zakázat nebo omezit.\n4.   Celní orgány mohou zakázat výkon činnosti ve svobodném pásmu osobám, které neposkytují potřebnou záruku dodržování celních předpisů.\nČlánek 245\nPředložení zboží a jeho propuštění do režimu\n1.   Zboží přepravené do svobodného pásma se předkládá celnímu úřadu a je podrobeno předepsaným celním formalitám ve všech těchto případech:\na)\npokud je zboží do svobodného pásma přepraveno přímo z území mimo celní území Unie;\nb)\npokud bylo zboží propuštěno do celního režimu, který je ukončen nebo vyřízen propuštěním do režimu svobodného pásma;\nc)\npokud je zboží propuštěno do režimu svobodného pásma proto, aby se na něj vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla;\nd)\npokud jsou tyto formality stanoveny jinými než celními předpisy.\n2.   Zboží přepravené do svobodného pásma za jiných okolností, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se nepředkládá celnímu úřadu.\n3.   Aniž je dotčen článek 246, považuje se zboží přepravené do svobodného pásma za zboží propuštěné do režimu svobodného pásma:\na)\nokamžikem jeho vstupu do svobodného pásma, pokud již nebylo propuštěno do jiného celního režimu; nebo\nb)\nokamžikem ukončení režimu tranzitu, pokud není ihned propuštěno do následného celního režimu.\nČlánek 246\nZboží Unie ve svobodných pásmech\n1.   Zboží Unie může do svobodného pásma vstoupit, může v něm být uskladněno, přepravováno, lze ho v něm užít, zušlechtit nebo spotřebovat. V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného pásma.\n2.   Na žádost dotyčné osoby celní orgány stanoví celní status zboží jako zboží Unie u veškerého následujícího zboží:\na)\nzboží Unie, které vstupuje do svobodného pásma;\nb)\nzboží Unie, které ve svobodném pásmu prošlo zpracovatelskými operacemi;\nc)\nzboží, které bylo ve svobodném pásmu propuštěno do volného oběhu.\nČlánek 247\nZboží, které není zbožím Unie, ve svobodných pásmech\n1   Zboží, které není zbožím Unie, umístěné ve svobodném pásmu lze propustit do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo konečného užití za podmínek stanovených pro tyto režimy.\nV takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného pásma.\n2.   Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se zásob nebo zásobovacích skladů, u nichž tak daný režim stanoví, odstavec 1 nevylučuje použití nebo spotřebování zboží, jehož propuštění do režimu volného oběhu nebo dočasného použití by nepodléhalo uplatnění dovozního cla nebo opatření v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky.\nV případě takového použití nebo spotřeby se nepožaduje celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití.\nToto prohlášení se však požaduje, jestliže zboží podléhá celní kvótě nebo stropu.\nČlánek 248\nPřeprava zboží ze svobodného pásma\n1.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblastech jiných než v celní oblasti, může být zboží nacházející se ve svobodném pásmu vyvezeno nebo zpětně vyvezeno z celního území Unie nebo přepraveno do jiné části celního území Unie.\n2.   Články 134 až 149 se použijí na zboží, které bylo ze svobodného pásma přepraveno do jiných částí celního území Unie.\nČlánek 249\nCelní status\nZboží, které je ze svobodného pásma přepraveno do jiné části celního území Unie nebo které je propuštěno do celního režimu, se považuje za zboží, které není zbožím Unie, pokud se jeho celní status zboží Unie neprokáže.\nPro účely uplatnění vývozního cla a vývozních licencí nebo opatření na kontrolu vývozu stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky se však takové zboží považuje za zboží Unie, pokud se nezjistí, že nemá celní status zboží Unie.\nKAPITOLA 4\nZvláštní účel\nOddíl 1\nDočasné použití\nČlánek 250\nRozsah působnosti\n1.   Režim dočasného použití umožňuje, aby zboží, které není zbožím Unie a které má být zpětně vyvezeno, podléhalo na celním území Unie zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla a aniž by se na ně vztahovaly:\na)\njiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;\nb)\nobchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.\n2.   Režim dočasného použití může být použit pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:\na)\nzboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno;\nb)\nje možné zajistit identifikaci zboží, které bylo do režimu propuštěno, s výjimkou případu, kdy s ohledem na povahu zboží nebo zamýšlené použití nemůže neprovedení identifikace vést ke zneužití režimu, nebo kdy je v případě uvedeném v článku 223 možné ověřit splnění podmínek stanovených pro rovnocenné zboží;\nc)\ndržitel režimu je usazen mimo celní území Unie, není-li stanoveno jinak;\nd)\njsou splněny požadavky pro úplné nebo částečné osvobození od cla stanovené v právních předpisech.\nČlánek 251\nDoba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití\n1.   Celní orgány stanoví dobu, během níž musí být zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití, zpětně vyvezeno nebo musí být propuštěno do následného celního režimu. Tato doba musí být dostatečně dlouhá pro dosažení cíle povoleného použití.\n2.   Není-li stanoveno jinak, doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití za stejným účelem a na odpovědnost téhož držitele povolení, nesmí přesáhnout 24 měsíců, a to i v případě, že byl režim vyřízen tím, že zboží bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu a následně opět do režimu dočasného použití.\n3.   Pokud za mimořádných okolností nelze povoleného použití dosáhnout během doby uvedené v odstavcích 1 a 2, mohou celní orgány na odůvodněnou žádost držitele povolení povolit přiměřené prodloužení uvedené doby.\n4.   Celková doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití, nesmí přesáhnout s výjimkou nepředvídatelné události deset let.\nČlánek 252\nVýše dovozního cla v případě dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla\n1.   Výše dovozního cla u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, činí 3 % z částky dovozního cla, které by bylo v případě uvedeného zboží splatné, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.\nČástka je splatná za každý byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.\n2.   Částka dovozního cla nesmí být vyšší než částka cla, která by byla splatná, kdyby dané zboží bylo v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití propuštěno do volného oběhu.\nČlánek 253\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 243, kterými se stanoví:\na)\nzvláštní účel podle čl. 250 odst. 1;\nb)\npožadavky podle čl. 250 odst. 2 písm. d).\nOddíl 2\nKonečné užití\nČlánek 254\nRežim konečného užití\n1.   Režim konečného užití umožňuje, aby bylo zboží z důvodu svého zvláštního účelu propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla.\n2.   Pokud se zboží nachází ve výrobní fázi, ve které je nákladově účinným způsobem možné dosáhnout pouze předepsaného konečného užití, mohou celní orgány v povolení stanovit podmínky, za nichž se má za to, že zboží bylo použito k účelům stanoveným pro uplatnění osvobození od cla nebo snížené sazby cla.\n3.   Pokud je zboží vhodné pro opakované použití a celní orgány to považují za vhodné za účelem zamezení zneužití, pokračuje celní dohled po dobu nejdéle dvou let od data prvního použití zboží pro účely stanovené pro uplatnění osvobození od cla nebo snížené sazby cla.\n4.   Celní dohled u režimu konečného užití končí v každém z následujících případů:\na)\njakmile bylo zboží použito pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla;\nb)\njakmile zboží opustí celní území Unie, je zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;\nc)\njakmile bylo zboží použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla, a bylo zaplaceno dovozní clo.\n5.   Požaduje-li se výtěžnost, použije se článek 255 na režim konečného užití.\n6.   Odpad a zbytky vzniklé při opracování nebo zpracování zboží podle předepsaného konečného užití a ztráty na základě přirozeného úbytku se považují za zboží, jež dosáhlo předepsaného konečného užití.\n7.   Odpad a zbytky vzniklé při zničení zboží propuštěného do režimu konečného užití se považují za propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu.\nKAPITOLA 5\nZušlechtění\nOddíl 1\nObecná ustanovení\nČlánek 255\nVýtěžnost\nS výjimkou případů, kdy je výtěžnost vymezena ve zvláštních právních předpisech Unie, celní orgány stanoví buď výtěžnost či průměrnou výtěžnost zušlechťovací operace, nebo případně způsob, jak ji stanovit.\nVýtěžnost nebo průměrná výtěžnost se stanoví na základě skutečných podmínek, za kterých jsou nebo budou zušlechťovací operace prováděny. Výtěžnost lze případně upravit podle článku 28.\nOddíl 2\nAktivní zušlechťovací styk\nČlánek 256\nRozsah působnosti\n1.   Aniž je dotčen článek 223, umožňuje režim aktivního zušlechťovacího styku, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo použito zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:\na)\ndovoznímu clu;\nb)\njiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;\nc)\nobchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.\n2.   V jiných případech, než jsou opravy a zničení, lze režim aktivního zušlechťovacího styku použít pouze tehdy, je-li zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, v zušlechtěných produktech možné identifikovat, aniž by bylo dotčeno použití příslušenství pro výrobu.\nV případě uvedeném v článku 223 lze režim použít, je-li možné ověřit soulad s podmínkami stanovenými pro rovnocenné zboží.\n3.   Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 může být režim aktivního zušlechťovacího styku použit i na kterékoliv z následujícího zboží:\na)\nzboží, které má projít operacemi, jež zajistí dodržování technických požadavků na jeho propuštění do volného oběhu;\nb)\nzboží, které se má podrobit obvyklým formám manipulace v souladu s článkem 220.\nČlánek 257\nLhůta pro vyřízení režimu\n1.   Celní orgány stanoví lhůtu, v níž má být režim aktivního zušlechťovacího styku v souladu s článkem 216 vyřízen.\nTato lhůta začíná dnem, kdy bylo zboží, které není zbožím Unie, do tohoto režimu propuštěno, a musí zohledňovat dobu potřebnou pro provedení zušlechťovacích operací a vyřízení režimu.\n2.   Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou celní orgány lhůtu uvedenou v odstavci 1 přiměřeně prodloužit.\nV povolení může být uvedeno, že lhůta, která začíná v průběhu kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí, skončí posledním dne následujícího kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí.\n3.   V případě předčasného vývozu v souladu s čl. 223 odst. 2 písm. c) se v povolení uvede lhůta, v níž musí být zboží, které není zbožím Unie, navrženo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přičemž se zohlední doba potřebná pro opatření a přepravu zboží na celní území Unie.\nLhůta uvedená v prvním pododstavci se stanoví v měsících a nepřesáhne šest měsíců. Začíná dnem přijetí vývozního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné produkty získané z odpovídajícího rovnocenného zboží.\n4.   Na žádost držitele povolení může být šestiměsíční lhůta uvedená v odstavci 3 prodloužena, a to i po jejím uplynutí, pokud celková lhůta nepřesáhne 12 měsíců.\nČlánek 258\nDočasný zpětný vývoz pro účely dalšího zpracování\nNa žádost mohou celní orgány povolit, aby část zboží nebo veškeré zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebo zušlechtěné produkty byly dočasně zpětně vyvezeny pro účely dalšího zpracování mimo celní území Unie v souladu s podmínkami stanovenými pro režim pasivního zušlechťovacího styku.\nOddíl 3\nPasivní zušlechťovací styk\nČlánek 259\nRozsah působnosti\n1.   Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží Unie bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích operací. Zušlechtěné produkty, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost držitele povolení nebo jakékoli jiné osoby usazené na celním území Unie, získá-li tato osoba souhlas držitele povolení a jsou-li splněny podmínky povolení, propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.\n2.   Režim pasivního zušlechťovacího styku nelze použít v případě žádného z tohoto zboží Unie:\na)\nzboží, jehož vývoz zakládá nárok na vrácení nebo prominutí dovozního cla;\nb)\nzboží, které bylo před vývozem propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla na základě jeho konečného užití, dokud účely tohoto konečného užití nejsou splněny, ledaže má toto zboží projít opravami;\nc)\nzboží, jehož vývoz zakládá nárok na poskytnutí vývozních náhrad;\nd)\nzboží, jemuž je na základě vývozu v rámci společné zemědělské politiky přiznána jiná finanční výhoda než náhrady uvedené v písmenu c).\n3.   Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí být dočasně vyvezené zboží dovezeno zpět na celní území Unie ve formě zušlechtěných výrobků a propuštěno do volného oběhu, aby mu mohlo být přiznáno úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla. Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou povolit přiměřené prodloužení této lhůty.\nČlánek 260\nZboží opravené bezúplatně\n1.   Je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží bylo opraveno bezúplatně v důsledku smluvních nebo zákonných záručních povinností nebo v důsledku výrobní vady nebo vady materiálu, má toto zboží nárok na úplné osvobození od dovozního cla.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy výrobní vada zboží nebo vada materiálu byly vzaty do úvahy již při prvním propuštění zboží do volného oběhu.\nČlánek 261\nSystém prosté výměny\n1.   Systém prosté výměny umožňuje, aby dovezený produkt („náhradní produkt“) v souladu s odstavci 2 až 5 nahradil zušlechtěný výrobek.\n2.   Celní orgány na žádost povolí použití systému prosté výměny, je-li předmětem zušlechťovací operace oprava vadného zboží Unie, které není předmětem opatření stanovených v rámci společné zemědělské politiky, ani se na ně nevztahují zvláštní režimy pro některé druhy zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů.\n3.   Náhradní produkty musejí mít stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako vadné zboží, pokud by bylo podrobeno opravě.\n4.   Bylo-li vadné zboží před vývozem používáno, musí být náhradní produkty také použité.\nByly-li však náhradní produkty dodány zdarma v důsledku smluvních nebo zákonných záručních povinností nebo v důsledku vady materiálu nebo výrobní vady, celní orgány od splnění požadavku stanoveného v prvním pododstavci upustí.\n5.   Na náhradní produkty se použijí ustanovení, která by se vztahovala na zušlechtěné produkty.\nČlánek 262\nPředčasný dovoz náhradních produktů\n1.   Celní orgány povolí za podmínek, které samy stanoví, na žádost dotyčné osoby dovoz náhradních produktů ještě před vývozem vadného zboží.\nV případě takovéhoto předčasného dovozu náhradního produktu se poskytne jistota ve výši částky dovozního cla, které by bylo splatné, pokud by vadné zboží nebylo vyvezeno v souladu s odstavcem 2.\n2.   Vadné zboží se vyveze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy celní orgány přijmou celní prohlášení s návrhem na propuštění náhradních produktů do volného oběhu.\n3.   Pokud za mimořádných okolností nelze vadné zboží vyvézt ve lhůtě uvedené v odstavci 2, mohou celní orgány na odůvodněnou žádost držitele povolení udělit přiměřené prodloužení této lhůty.\nHLAVA VIII\nZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE\nKAPITOLA 1\nFormality před výstupem zboží\nČlánek 263\nProhlášení před výstupem zboží\n1.   Zboží, které má opustit celní území Unie, je předmětem prohlášení před výstupem zboží, které se příslušnému celnímu úřadu podává ve stanovené lhůtě před tím, než zboží opustí celní území Unie.\n2.   Od povinnosti uvedené v odstavci 1 se upustí:\na)\nu dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území; nebo\nb)\nv jiných zvláštních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami.\n3.   Prohlášení před výstupem zboží má jednu z těchto forem:\na)\ncelní prohlášení, pokud zboží, které má opustit celní území Unie, je propuštěno do celního režimu, pro který se toto celní prohlášení vyžaduje;\nb)\nprohlášení o zpětném vývozu podle článku 270;\nc)\nvýstupní souhrnné celní prohlášení podle článku 271.\n4.   V prohlášení před výstupem zboží se uvedou údaje nezbytné pro analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení.\nČlánek 264\nAnalýza rizik\nCelní úřad, u nějž se podává prohlášení před výstupem zboží uvedené v článku 263, zajistí, aby ve stanovené lhůtě byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení provedena analýza rizik založená na uvedeném prohlášení, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.\nČlánek 265\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:\na)\nzvláštní lhůta podle čl. 263 odst. 1, v níž má být podáno prohlášení před výstupem zboží předtím, než zboží opustí celní území Unie, s ohledem na druh dopravy;\nb)\nzvláštní případy, v nichž se v souladu s čl. 263 odst. 2 písm. c) upouští od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží;\nČlánek 266\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech lhůtu uvedenou v článku 264, v níž je třeba provést analýzu rizik, a to s ohledem na lhůtu uvedenou v čl. 263 odst. 1.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 2\nFormality při výstupu zboží\nČlánek 267\nCelní dohled a formality na výstupu\n1.   Zboží, které má opustit celní území Unie, podléhá celnímu dohledu a může podléhat celním kontrolám. Celní orgány mohou případně určit trasu, kterou má zboží celní území Unie opustit, a lhůtu, kterou je třeba dodržet.\n2.   Zboží, které má opustit celní území Unie, předloží celnímu úřadu na výstupu jedna z těchto osob:\na)\nosoba, která zboží z celního území Unie přepravuje;\nb)\nosoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet jedná osoba, která zboží z celního území Unie přepravuje;\nc)\nosoba, která nese odpovědnost za přepravu zboží před jeho výstupem z celního území Unie.\n3.   Zboží, které má opustit celní území Unie, podléhá podle okolností:\na)\nvrácení nebo prominutí dovozního cla;\nb)\nplatbě vývozních náhrad;\nc)\nvýběru vývozního cla;\nd)\nformalitám vyžadovaným podle platných právních předpisů s ohledem na další poplatky;\ne)\npoužití zákazů a omezení, včetně kontrol zaměřených na prekurzory omamných látek, na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví a na hotovost, odůvodněných mimo jiné veřejnými mravy, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, ochranou životního prostředí, ochranou národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, a ochranou průmyslového nebo obchodního vlastnictví, jakož i provádění opatření na zachování a řízení rybolovu a obchodněpolitických opatření.\n4.   Celní orgány výstup zboží povolí, pokud dotyčné zboží opustí celní území Unie ve stejném stavu, v jakém se nacházelo v okamžiku:\na)\npřijetí celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu; nebo\nb)\npodání výstupního souhrnného celního prohlášení.\nČlánek 268\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro výstup uvedený v článku 267.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 3\nVývoz a zpětný vývoz\nČlánek 269\nVývoz zboží Unie\n1.   Zboží Unie, které má opustit celní území Unie, se propustí do režimu vývozu.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na žádné z následujícího zboží Unie:\na)\nzboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku;\nb)\nzboží, které opustilo celní území Unie poté, co bylo propuštěno do režimu konečného užití;\nc)\nzboží dodané při osvobození od DPH nebo spotřební daně v režimu dodávek v letadle nebo na lodi bez ohledu na místo určení daného letadla či lodi, pro něž se vyžaduje doklad o dodání;\nd)\nzboží, které bylo propuštěno do režimu vnitřního tranzitu;\ne)\nzboží, které bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie podle článku 155.\n3.   Formality související s celním prohlášením pro vývoz stanovené v celních předpisech se použijí v případech uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a c).\nČlánek 270\nZpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie\n1.   Zboží, které není zbožím Unie a které má opustit celní území Unie, podléhá prohlášení o zpětném vývozu, které se podá příslušnému celnímu úřadu.\n2.   Články 158 až 195 se použijí na prohlášení o zpětném vývozu.\n3.   Odstavec 1 se nevztahuje na žádné z následujícícho zboží:\na)\nzboží, které bylo propuštěno do režimu vnějšího tranzitu a které se přes celní území Unie pouze přepravuje;\nb)\nzboží překládané ve svobodném pásmu nebo z něj přímo zpětně vyvezené;\nc)\ndočasně uskladněné zboží, které je zpětně vyvezeno přímo z dočasného skladu.\nKAPITOLA 4\nVýstupní souhrnné celní prohlášení\nČlánek 271\nPodání výstupního souhrnného celního prohlášení\n1.   Má-li zboží opustit celní území Unie a není podáno celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu jakožto prohlášení před výstupem zboží, podá se u celního úřadu výstupu výstupní souhrnné celní prohlášení.\nCelní orgány mohou dovolit podání výstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu výstupu.\n2.   Výstupní souhrnné celní prohlášení podává dopravce.\nAniž jsou dotčeny povinnosti dopravce, může výstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:\na)\nvývozce nebo odesílatel nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;\nb)\nkaždá osoba, která je schopny dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu výstupu.\n3.   Celní orgány mohou povolit, aby k podání výstupního souhrnného celního prohlášení byly použity obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy obsahují údaje, které jsou pro toto prohlášení nezbytné, a tyto údaje jsou k dispozici ve stanovené lhůtě předtím, než zboží opustí celní území Unie.\n4.   Celní orgány mohou povolit, aby bylo místo výstupního souhrnného celního prohlášení podáno oznámení a zajištěn přístup k údajům výstupního souhrnného celního prohlášení v počítačovém systému hospodářského subjektu.\nČlánek 272\nZměna a zrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení\n1.   Deklarantovi se na žádost může povolit, aby změnil jeden nebo více údajů uvedených v již podaném výstupním souhrnném celním prohlášení.\nZměnu však nelze provést poté, co:\na)\ncelní orgány informovaly osobu, která výstupní souhrnné prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;\nb)\ncelní orgány zjistily, že jeden nebo více údajů výstupního souhrnného celního prohlášení jsou nesprávné nebo neúplné;\nc)\ncelní orgány již povolily výstup zboží.\n2.   Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno výstupní souhrnné celní prohlášení, celní území Unie, celní orgány zruší platnost tohoto prohlášení v těchto případech:\na)\nna žádost deklaranta; nebo\nb)\ndo 150 dnů od podání prohlášení.\nČlánek 273\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npodávání výstupního souhrnného celního prohlášení podle článku 271;\nb)\nzměny výstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 272 odst. 1 prvního pododstavce;\nc)\nzrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 272 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 5\nOznámení o zpětném vývozu\nČlánek 274\nPodání oznámení o zpětném vývozu\n1.   Pokud zboží, které není zbožím Unie a je uvedeno v čl. 270 odst. 3 písm. b) a c), opustí celní území Unie a u tohoto zboží je upuštěno od povinnosti podat výstupní souhrnné celní prohlášení, podá odpovědná osoba oznámení o zpětném vývozu.\n2.   Oznámení o zpětném vývozu podává u celního úřadu výstupu zboží osoba odpovědná za předložení zboží na výstupu podle čl. 267 odst. 2.\n3.   Oznámení o zpětném vývozu obsahuje údaje nezbytné pro vyřízení režimu svobodného pásma nebo ukončení dočasného uskladnění.\nCelní orgány mohou povolit, aby k podání oznámení o zpětném vývozu byly použity obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy obsahují údaje, které jsou pro toto oznámení nezbytné, a tyto údaje jsou k dispozici předtím, než zboží opustí celní území Unie.\n4.   Celní orgány mohou povolit, aby místo podání oznámení o zpětném vývozu, bylo podáno oznámení a poskytnut přístup k údajům oznámení o zpětném vývozu v počítačovém systému hospodářského subjektu.\nČlánek 275\nZměna a zrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu\n1.   Deklarantovi může být na žádost povolena změna jednoho nebo více údajů v oznámení o zpětném vývozu po jeho podání.\nZměnu však nelze provést poté, co:\na)\ncelní orgány informovaly osobu, která oznámení o zpětném vývozu podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;\nb)\ncelní orgány zjistily, že jeden nebo více údajů v oznámení o zpětném vývozu jsou nesprávné nebo neúplné;\nc)\ncelní orgány již povolily výstup zboží.\n2.   Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno oznámení o zpětném vývozu, celní území Unie, celní orgány zruší platnost uvedeného oznámení v každém z těchto případů:\na)\nna žádost deklaranta; nebo\nb)\ndo 150 dnů od podání oznámení.\nČlánek 276\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:\na)\npodávání oznámení o zpětném vývozu podle článku 274;\nb)\nzměny oznámení o zpětném vývozu podle čl. 275 odst. 1 prvního pododstavce;\nc)\nzrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu podle čl. 275 odst. 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 6\nOsvobození od vývozního cla\nČlánek 277\nOsvobození od vývozního cla pro dočasně vyvezené zboží Unie\nAniž je dotčen článek 259, je zboží Unie, které je dočasně vyvezeno z celního území Unie, osvobozeno od vývozního cla pod podmínkou jeho zpětného dovozu.\nHLAVA IX\nZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ, PŘENESENÍ PRAVOMOCI, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nVytvoření elektronických systémů\nČlánek 278\nPřechodná opatření\nJiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 lze přechodně používat do 31. prosince 2020, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu dosud nejsou v provozu.\nČlánek 279\nPřenesení pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro výměnu a uchovávání údajů v situaci uvedené v článku 278.\nČlánek 280\nPracovní program\n1.   Komise za účelem podpory vývoje elektronických systémů uvedených v článku 278 a vymezení přechodných období vypracuje do 1. května 2014 pracovní program pro vývoj elektronických systémů uvedených v čl. 16 odst. 1 a jejich uvedení do provozu.\n2.   Prioritami pracovního programu uvedeného v prvním odstavci jsou:\na)\nharmonizovaná výměna informací na základě mezinárodně uznaných datových modelů a formátů zpráv;\nb)\npřepracování celních a souvisejících postupů s cílem zlepšit jejich účinnost, efektivnost a jednotné uplatňování, jakož i snížit náklady spojené s jejich dodržováním; a\nc)\nnabídka široké škály služeb elektronického celnictví hospodářským subjektům, jež jim umožní komunikovat stejným způsobem s celními orgány všech členských států.\n3.   Pracovní program uvedený v odstavci 1 se pravidelně aktualizuje.\nČlánek 281\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise v prováděcích aktech stanoví pracovní program uvedený v článku 280.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA 2\nZjednodušení při uplatňování celních předpisů\nČlánek 282\nTesty\nKomise může rozhodnout, že jednomu nebo několika členským státům na žádost povolí, aby po omezenou dobu testovaly zjednodušení při uplatňování celních předpisů, zejména pokud souvisejí s informačními technologiemi. Testování nesmí mít dopad na uplatňování celních předpisů v členských státech, které se tohoto testování neúčastní, a je pravidelně vyhodnocováno.\nČlánek 283\nSvěření prováděcích pravomocí\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá rozhodnutí podle článku 282.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.\nKAPITOLA 3\nPřenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru\nČlánek 284\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 2, 7, 10, 20, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 213, 221, 224, 231, 235, 253, 265, a 279 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 30. října 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 2, 7, 10, 20, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 213, 221, 224, 231, 235, 253, 265, a 279 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 2, 7, 10, 20, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 213, 221, 224, 231, 235, 253, 265 a 279 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 285\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\n6.   Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem a odkazuje-li se na tento odstavec, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.\nKAPITOLA 4\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 286\nZrušení a změna platných právních předpisů\n1.   Zrušuje se nařízení (ES) č. 450/2008.\n2.   Nařízení (EHS) č. 3925/91, nařízení (EHS) č. 2913/92 a nařízení (ES) č. 1207/2001 se zrušují od data uvedeného v čl. 288 odst. 2.\n3.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami uvedenými v příloze.\n4.   V čl. 3 odst. 1 šesté odrážce nařízení (EHS) č. 2913/92 se k 1. lednu 2014 vypouští část věty „a Mayotte“.\n5.   Ke dni uvedenému v čl. 288 odst. 2 se zrušuje čl. 9 odst. 1 písm. a) první odrážka nařízení (EHS) č. 2658/87.\nČlánek 287\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 288\nPoužitelnost\n1.   Články 2, 7, 8, 10, 11, 17, 20, 21, 24, 25, 31, 32, 36, 37, 40, 41, 50, 52, 54, 58, 62, 63, 65, 66, 68, 75, 76, 88, 99, 100, 106, 107, 115, 122, 123, 126, 131, 132, 138, 142, 143, 151, 152, 156, 157, 160, 161, 164, 165, 168, 169, 175, 176, 178, 180, 181,183, 184a, 186, 187, 193, 196, 200, 206, 207, 209, 212, 213, 216, 217, 221, 222, 224, 225, 231, 232, 235, 236, 239, 253, 265, 266,, 268, 273, 276, 279, 280, 281, 283, 284, 285 a 286 se použijí ode dne 30. října 2013.\n2.   Články, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ode dne 1. června 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. října 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. LEŠKEVIČIUS\n(1)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 68.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. září 2013.\n(3)  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(5)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13.\n(7)  Úř. věst. L 86, 3.4.2003, s. 21.\n(8)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12.\n(10)  Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.\n(11)  Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 4.\n(12)  Úř. věst. L 165, 21.6.2001, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.\n(15)  Úř.věst. L 324, 10.12.2009, s. 23.\n(16)  Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 23.\n(17)  Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.\nPŘÍLOHA\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 450/2008\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1 a 2\nČl. 1 odst. 1 a 2\nČl. 1 odst. 3 první pododstavec\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 3 druhý pododstavec\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 4\nČl. 4 body 1 až 8\nČl. 5 body 1 až 8\nČl. 4 bod 9\nČl. 5 body 9 a 10\nČl. 4 bod 10\nČl. 5 bod 12\nČl. 4 body 11 a 12\nČl. 5 body 15 a 16\nČl. 4 body 13 až 17\nČl. 5 body 18 až 22\nČl. 4 bod 18 písm. a) první věta\nČl. 5 bod 23 písm. a)\nČl. 4 bod 18 písm. a) druhá věta\nČl. 130 odst. 3\nČl. 4 bod 18 písm. b) a c)\nČl. 5 bod 23 písm. b) a c)\nČl. 4 body 19 až 26\nČl. 5 body 24 až 31\nČl. 4 body 27 až 32\nČl. 5 body 33 až 38\nČl. 4 bod 33\n—\nČl. 5 odst. 1 první pododstavec\nČl. 6 odst. 1\nČl. 5 odst. 1 druhý a třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 3 a čl. 7 písm. b)\nČl. 5 odst. 2\nČl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a)\nČlánek 6\nČlánek 12\nČlánek 7\nČlánek 13\nČlánek 8\nČlánek 14\nČlánek 9\nČlánek 15\nČl. 10 odst. 1\nČlánek 9 a čl. 16 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČlánky 10, 11 a 17\nČl. 11 odst. 1 první a druhý pododstavec\nČlánek 18\nČl. 11 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 18 odst. 2 první pododstavec\nČl. 11 odst. 2\nČl. 18 odst. 3\nČl. 11 odst. 3 písm. a)\nČl. 18 odst. 2 druhý pododstavec a článek 21\nČl. 11 odst. 3 písm. b)\nČlánek 21\nČl. 11 odst. 3 písm. c)\n—\nČl. 12 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 12 odst. 2 první pododstavec\nČl. 19 odst. 2 první pododstavec\nČl. 12 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 19 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 20 písm. b)\nČl. 13 odst. 1\nČl. 38 odst. 1\nČl. 13 odst. 2\nČl. 38 odst. 2 a 3\nČl. 13 odst. 3\nČl. 38 odst. 4\nČl. 13 odst. 4\nČl. 38 odst. 5 první věta\nČl. 13 odst. 5\n—\nČl. 13 odst. 6\nČl. 23 odst. 2\nČlánek 14\nČlánek 39\nČl. 15 odst. 1 písm. a)\nČlánek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b)\nČl. 15 odst. 1 písm. b)\nČl. 23 odst. 4 písm. b) a čl. 24 písm. h)\nČl. 15 odst. 1 písm. c)\n—\nČl. 15 odst. 1 písm. d)\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm.a)\nČl. 15 odst. 1 písm. e)\nČl. 40 písm. b)\nČl. 15 odst. 1 písm. f)\nČl. 25 písm. b)\nČl. 15 odst. 1 písm. g)\nČl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. c), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32\nČl. 15 odst. 1 písm. h)\n—\nČl. 15 odst. 2\n—\nČl. 16 odst. 1\nČl. 22 odst. 1 první a druhý pododstavec\nČl. 16 odst. 2\nČl. 22 odst. 3 první a druhý pododstavec\nČl. 16 odst. 3\nČl. 22 odst. 2\nČl. 16 odst. 4 první pododstavec\nČl. 22 odst. 6 první pododstavec první věta\nČl. 16 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 22 odst. 6 první pododstavec druhá věta a čl. 22 odst. 7\nČl. 16 odst. 5 písm. a)\nČl. 22 odst. 6 druhý pododstavec a čl. 24 písm. g)\nČl. 16 odst. 5 písm. b)\nČl. 24 písm. f)\nČl. 16 odst. 6\nČl. 23 odst. 3\nČl. 16 odst. 7\nČlánek 29\nČlánek 17\nČlánek 26\nČl. 18 odst. 1 až 3\nČlánek 27\nČl. 18 odst. 4\nČlánek 32\nČl. 19 odst. 1\nČl. 28 odst. 1 písm. a)\nČl. 19 odst. 2 a 3\nČl. 28 odst. 2 a 3\nČl. 19 odst. 4\nČl. 28 odst. 4 první pododstavec a druhý pododstavec první věta\nČl. 19 odst. 5\nČl. 31 písm. a)\nČl. 20 odst. 1 až 4\nČlánek 33\nČl. 20 odst. 5\nČl. 34 odst. 4\nČl. 20 odst. 6 první pododstavec\nČl. 34 odst. 5 první věta\nČl. 20 odst. 6 druhý pododstavec\nČl. 34 odst. 6\nČl. 20 odst. 7\nČlánky 22, 23, 24, 25 a 32\nČl. 20 odst. 8 písm. a)\nČl. 34 odst. 1 až 3\nČl. 20 odst. 8 písm. b)\nČl. 34 odst. 9 a čl. 37 odst. 1 písm. a)\nČl. 20 odst. 8 písm. c)\nČl. 34 odst. 11 a čl. 37 odst. 2\nČl. 20 odst. 9\nČlánek 35, čl. 36 písm. b) a čl. 37 odst. 1 písm. c) a d)\nČlánek 21\nČlánek 42\nČlánek 22\nČlánek 43\nČlánek 23\nČlánek 44\nČl. 24 odst. 1 a 2\nČl. 45 odst. 1 a 2\nČl. 24 odst. 3 první pododstavec\nČl. 45 odst. 3\nČl. 24 odst. 3 druhý pododstavec\n—\nČl. 25 odst. 1\nČl. 46 odst. 1\nČl. 25 odst. 2 první pododstavec\nČl. 46 odst. 2\nČl. 25 odst. 2 druhý a třetí pododstavec\nČl. 46 odst. 3\nČl. 25 odst. 3\nČl. 46 odst. 4 až 8 a čl. 50 odst. 1\nČlánek 26\nČlánek 47\nČlánek 27\nČlánek 48\nČl. 28 odst. 1 a 2\nČlánek 49\nČl. 28 odst. 3\nČl. 50 odst. 2\nČlánek 29\nČlánek 51\nČl. 30 odst. 1\nČlánek 52\nČl. 30 odst. 2\n—\nČl. 31 odst. 1\nČl. 53 odst. 1\nČl. 31 odst. 2\nČl. 53 odst. 3\nČl. 31 odst. 3\nČlánek 54\nČlánek 32\nČlánek 55\nČl. 33 odst. 1 až 4\nČl. 56 odst. 1 až 4\nČl. 33 odst. 5\nČl. 56 odst. 5 a čl. 58 odst. 1\nČlánek 34\nČl. 57 odst. 1, 2 a 3\nČlánek 35\nČlánek 59\nČlánek 36\nČlánek 60\nČlánek 37\nČlánek 61\nČlánek 38\nČlánky 62, 63, 67 a 68\nČl. 39 odst. 1 a 2\nČl. 64 odst. 1 a 2\nČl. 39 odst. 3\nČl. 64 odst. 3 první pododstavec\nČl. 39 odst. 4 a 5\nČl. 64 odst. 4 a 5\nČl. 39 odst. 6\nČl. 64 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 64 odst. 6 a články 63 až 68\nČlánek 40\nČlánek 69\nČlánek 41\nČlánek 70\nČl. 42 odst. 1\nČl. 74 odst. 1\nČl. 42 odst. 2\nČl. 74 odst. 2 písm. a) až c) a návětí písm. d)\nČl. 42 odst. 3\nČl. 74 odst. 3\nČl. 43 písm. a)\nČlánky 71 a 72 a čl. 76 písm. a)\nČl. 43 písm. b)\nČl. 74 odst. 2 písm. d), body i), ii) a iii)\nČl. 43 písm. c)\n—\nČl. 43 písm. d)\nČlánky 73 a 75 a čl. 76 písm. b) a c)\nČlánek 44\nČlánek 77\nČlánek 45\nČlánek 78\nČlánek 46\nČlánek 79\nČlánek 47\nČlánek 80\nČlánek 48\nČlánek 81\nČlánek 49\nČlánek 82\nČlánek 50\nČlánek 83\nČlánek 51\nČlánek 84\nČlánek 52\nČlánek 85\nČl. 53 odst. 1 až 3\nČl. 86 odst. 1 až 3\nČl. 53 odst. 4\nČl. 86 odst. 6\nČl. 54 písm. a) a b)\nČl. 86 odst. 5 a čl. 88 písm. a)\nČl. 54 písm. c)\nČl. 86 odst. 4 a čl. 88 odst. 6.\nČl. 55 odst. 1\nČl. 87 odst. 1\nČl. 55 odst. 2 první pododstavec\nČl. 87 odst. 2\nČl. 55 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 88 písm. c)\nČl. 55 odst. 3 a 4\nČl. 87 odst. 3 a 4\nČl. 56 odst. 1 až 5\nČl. 89 odst. 1 až 5\nČl. 56 odst. 6\nČl. 89 odst. 7\nČl. 56 odst. 7\nČl. 89 odst. 9\nČl. 56 odst. 8\nČl. 89 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 56 odst. 9 první odrážka\nČl. 100 odst. 1 písm. b)\nČl. 56 odst. 9 druhá odrážka\nČl. 89 odst. 8 a čl. 99 písm. a)\nČl. 56 odst. 9 třetí odrážka\nČl. 89 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 57 odst. 1 a 2\nČlánek 90\nČl. 57 odst. 3\nČl. 100 odst. 1 písm. a)\nČl. 58 první pododstavec\nČlánek 91\nČl. 58 druhý pododstavec\n—\nČl. 59 odst. 1 první pododstavec\nČl. 100 odst. 1\nČl. 59 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 99 písm. b)\nČl. 59 odst. 2\nČl. 92 odst. 2\nČlánek 60\nČlánek 93\nČlánek 61\nČlánek 94\nČl. 62 odst. 1 a 2\nČl. 95 odst. 1 a 2\nČl. 62 odst. 3\nČlánek 22, čl. 24 písm. a) až g), čl. 25 písm. a) a b) a čl. 99 písm. c)\nČl. 63 odst. 1 a 2\n—\nČl. 63 odst. 3 písm. a)\n—\nČl. 63 odst. 3 písm. b)\nČl. 96 odst. 1 písm. a), čl. 96 odst. 2, čl. 100 odst. 1 písm. c) a čl. 100 odst. 2\nČl. 63 odst. 3 písm. c)\nČl. 96 odst. 1 písm. b), čl. 96 odst. 2, čl. 100 odst. 1 písm. c) a čl. 100 odst. 2\nČlánek 64\nČlánek 97\nČl. 65 odst. 1 a 2\nČlánek 98\nČl. 65 odst. 3\nČl. 99 písm. d) a čl. 100 odst. 1 písm. b)\nČlánek 66\nČl. 101 odst. 1 a 2\nČl. 67 odst. 1 první a druhý pododstavec\nČl. 102 odst. 1\nČl. 67 odst. 1 třetí pododstavec\nČlánek 106\nČl. 67 odst. 2 a 3\nČl. 102 odst. 2 a 3 první pododstavec\nČl. 68 odst. 1 a 2\nČl. 103 odst. 1 a 2\nČl. 68 odst. 3\nČl. 103 odst. 3 písm. a)\nČl. 68 odst. 4\nČl. 103 odst. 4\nČlánek 69\nČlánek 104\nČlánek 70\nČl. 105 odst. 1 až 5\nČlánek 71\nČl. 105 odst. 6\nČl. 72 odst. 1 a 2\nČl. 108 odst. 1 a 2\nČl. 72 odst. 3\nČl. 108 odst. 3 a článek 115\nČlánek 73\nČlánek 109\nČlánek 74\nČlánek 110\nČlánek 75\nČlánek 111\nČlánek 76\n—\nČl. 77 odst. 1 první pododstavec\nČl. 112 odst. 1\nČl. 77 odst. 1 druhý a třetí pododstavec\nČl. 112 odst. 2\nČl. 77 odst. 2\nČl. 112 odst. 3\nČl. 77 odst. 3\nČl. 112 odst. 4\nČl. 78 odst. 1 první pododstavec\nČlánek 113\nČl. 78 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 99 písm. d) a čl. 100 odst. 1 písm. b)\nČl. 78 odst. 2 až 4\nČl. 114 odst. 1 až 3\nČl. 78 odst. 5\nČl. 114 odst. 4\nČl. 79 odst. 1\nČl. 116 odst. 1\nČl. 79 odst. 2 až 5\nČl. 116 odst. 4 až 7\nČlánek 80\nČl. 117 odst. 1\nČl. 81 odst. 1 a 2\nČl. 118 odst. 1 a 2\nČl. 81 odst. 3\nČl. 118 odst. 4\nČl. 82 odst. 1\nČl. 119 odst. 1\nČl. 82 odst. 2\nČl. 119 odst. 3\nČlánek 83\nČl. 120 odst. 1\nČl. 84 odst. 1\nČl. 121 odst. 1\nČl. 84 odst. 2\nČl. 121 odst. 3\nČl. 85 první věta\nČl. 116 odst. 2, čl. 117 odst. 2, čl. 118 odst. 3, čl. 119 odst. 2, čl. 120 odst. 2, čl. 121 odst. 2 a čl. 123 odst. 1\nČl. 85 druhá věta\nČl. 106 odst. 3, článek 122 a čl. 123 odst. 2\nČl. 86 odst. 1 návětí\nČl. 124 odst. 1 návětí a písm. a)\nČl. 86 odst. 1 písm. a) až c)\nČl. 124 odst. 1 písm. b) až d)\nČl. 86 odst. 1 písm. d) a e)\nČl. 124 odst. 1 písm. e)\nČl. 86 odst. 1 písm. f) až k)\nČl. 124 odst. 1 písm. f) až k)\nČl. 86 odst. 2 a 3\nČl. 124 odst. 2 a 3\nČl. 86 odst. 4 až 6\nČl. 124 odst. 5 až 7\nČl. 86 odst. 7\nČlánek 126\nČl. 87 odst. 1\nČl. 127 odst. 1 a 127 odst. 2 písm. a)\nČl. 87 odst. 2 první pododstavec\nČl. 127 odst. 3 první pododstavec\nČl. 87 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 127 odst. 8\nČl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. a)\nČl. 127 odst. 2 písm. b) a 131 písm. a)\nČl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c)\nČl. 131 písm. b)\nČl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. d)\nČl. 127 odst. 3 a čl. 161 písm. a)\nČl. 87 odst. 3 druhý pododstavec\n—\nČl. 88 odst. 1 první pododstavec první věta\nČl. 6 odst. 1\nČl. 88 odst. 1 první pododstavec druhá věta\nČl. 127 odst. 7\nČl. 88 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 2\nČl. 88 odst. 2\nČl. 127 odst. 4 první pododstavec\nČl. 88 odst. 3\nČl. 127 odst. 4 druhý pododstavec a čl. 127 odst. 6\nČl. 88 odst. 4 první pododstavec\nČl. 133 odst. 1 první pododstavec\nČl. 88 odst. 4 druhý a třetí pododstavec\nČl. 6 odst. 2 a čl. 7 písm. a)\nČl. 89 odst. 1\nČl. 129 odst. 1\nČl. 89 odst. 2\n—\nČlánek 90\nČl. 130 odst. 1\nČlánek 91\nČlánek 134\nČl. 92 odst. 1 první pododstavec\nČl. 135 odst. 1\nČl. 92 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 135 odst. 2\nČl. 92 odst. 1 třetí pododstavec\n—\nČl. 92 odst. 2 až 5\nČl. 135 odst. 3 až 6\nČl. 93 odst. 1\nČlánek 136\nČl. 93 odst. 2\n—\nČlánek 94\nČlánek 137\nČl. 95 odst. 1\nČl. 139 odst. 1\nČl. 95 odst. 2 a 3\nČl. 139 odst. 3 a 4\nČl. 95 odst. 4\nČl. 139 odst. 6\nČl. 96 odst. 1 a 2\nČlánek 140\nČl. 96 odst. 3\nČl. 139 odst. 7\nČl. 97 odst. 1\nČlánek 149\nČl. 97 odst. 2\nČlánek 150\nČl. 98 odst. 1\nČlánek 144\nČl. 98 odst. 2\nČl. 139 odst. 5\nČlánek 99\nČl. 141 odst. 1\nČlánek 100\nČl. 141 odst. 2\nČl. 101 odst. 1\nČl. 153 odst. 1\nČl. 101 odst. 2 písm. a)\nČl. 153 odst. 2 a čl. 156 písm. a)\nČl. 101 odst. 2 písm. b)\nČl. 156 písm. b) a článek 157\nČl. 101 odst. 2 písm. c)\nČl. 153 odst. 3 a čl. 156 písm. c)\nČlánek 102\nČlánek 154\nČlánek 103\nČl. 155 odst. 2 a čl. 156 písm. d)\nČl. 104 odst. 1\nČl. 158 odst. 1\nČl. 104 odst. 2\nČl. 158 odst. 3\nČl. 105 odst. 1\nČl. 159 odst. 1 a 2\nČl. 105 odst. 2 písm. a) a b)\nČl. 159 odst. 3 a čl. 161 písm. a)\nČl. 105 odst. 2 písm. c)\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 25 písm. c)\nČl. 106 odst. 1 první pododstavec první věta\nČl. 179 odst. 1 první pododstavec\nČl. 106 odst. 1 první pododstavec druhá věta\n—\nČl. 106 odst. 2\nČl. 179 odst. 3 a 6\nČl. 106 odst. 3\nČl. 179 odst. 5\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. a)\nČlánek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b)\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. b)\nČl. 23 odst. 4 písm. a) a čl. 24 písm. h)\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. c)\nČl. 179 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 179 odst. 2 a čl. 180\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. d)\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a)\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. e)\nČl. 25 písm. b)\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. f)\nČl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32\nČl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. g) a h)\nČlánek 181\nČl. 106 odst. 4 druhý pododstavec\n—\nČl. 107 odst. 1 první věta\nČl. 6 odst. 1\nČl. 107 odst. 1 druhá věta\nČl. 182 odst. 1\nČl. 107 odst. 2\nČl. 158 odst. 2\nČl. 107 odst. 3\nČlánek 160, čl. 161 písm. b), čl. 182 odst. 2 až 4 a články 183 a 184\nČl. 108 odst. 1 první pododstavec první věta\nČlánek 162\nČl. 108 odst. 1 první pododstavec druhá a třetí věta\nČl. 170 odst. 4\nČl. 108 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a)\nČl. 108 odst. 2\nČl. 163 odst. 1 a 2\nČl. 108 odst. 3 první pododstavec\nČl. 6 odst. 1\nČl. 108 odst. 3 druhý pododstavec\n—\nČl. 108 odst. 4\nČl. 163 odst. 3, článek 164 a čl. 165 písm. b)\nČl. 109 odst. 1\nČl. 166 odst. 1\nČl. 109 odst. 2\nČl. 166 odst. 2 a čl. 168 písm. a)\nČl. 109 odst. 3\nČl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a), čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 165 písm. a)\nČl. 110 odst. 1 první pododstavec\nČl. 167 odst. 1 první pododstavec\nČl. 110 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 167 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 110 odst. 1 třetí pododstavec\nČl. 167 odst. 2 a 3 a čl. 168 písm. d)\nČl. 110 odst. 2 a 3\nČl. 167 odst. 4 a 5\nČl. 111 odst. 1\nČl. 170 odst. 1\nČl. 111 odst. 2 první věta\nČl. 170 odst. 2\nČl. 111 odst. 2 druhá věta\nČl. 170 odst. 3 písm. a) a b)\nČl. 111 odst. 3\nČl. 170 odst. 3 písm. c)\nČl. 112 odst. 1 první pododstavec\nČl. 172 odst. 1\nČl. 112 odst. 1 druhý pododstavec první věta\nČl. 182 odst. 2\nČl. 112 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta\nČl. 182 odst. 3\nČl. 112 odst. 2\n—\nČl. 112 odst. 3\nČl. 172 odst. 2\nČl. 112 odst. 4\nČl. 176 písm. b)\nČl. 113 odst. 1 a 2\nČl. 173 odst. 1 a 2\nČl. 113 odst. 3\nČl. 173 odst. 3 a čl. 176 písm. c)\nČl. 114 odst. 1\nČl. 174 odst. 1\nČl. 114 odst. 2 první pododstavec\nČl. 174 odst. 2\nČl. 114 odst. 2 druhý pododstavec\nČlánek 175\nČl. 115 první pododstavec\nČl. 177 odst. 1\nČl. 115 druhý pododstavec\nČl. 177 odst. 2 a článek 178\nČl. 116 odst. 1\nČl. 185 odst. 1\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČlánek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b)\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. b)\nČl. 23 odst. 4 písm. a), čl. 23 odst. 5, čl. 24 písm. h) a čl. 25 písm. c)\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. c) a d)\nČl. 185 odst. 2 a čl. 186 písm. a)\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. e)\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a)\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. f)\nČl. 25 písm. b)\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. g)\nČl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32\nČl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. h) a i)\nČl. 186 písm. b) a článek 187\nČl. 116 odst. 2 druhý pododstavec\n—\nČlánek 117\nČlánek 188\nČlánek 118\nČlánek 189\nČl. 119 odst. 1 a 2\nČlánek 190\nČl. 119 odst. 3\nČlánek 193\nČlánek 120\nČlánek 191\nČlánek 121\nČlánek 192\nČlánek 122\nČlánek 193\nČl. 123 odst. 1 a 2\nČlánek 194\nČl. 123 odst. 3\nČl. 179 odst. 4\nČl. 124 odst. 1\nČl. 195 odst. 1\nČl. 124 odst. 2\nČl. 195 odst. 2 a 3 a článek 196\nČlánek 125\nČlánek 197\nČl. 126 odst. 1\nČl. 198 odst. 1\nČl. 126 odst. 2\nČl. 198 odst. 2 první pododstavec první věta\nČl. 127 odst. 1\nČlánek 199\nČl. 127 odst. 2\nČl. 198 odst. 3 písm. d)\nČlánek 128\nČl. 198 odst. 2 první pododstavec druhá věta, čl. 168 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 198 odst. 3 písm. a) až c) a článek 200\nČlánek 129\nČlánek 201\nČl. 130 odst. 1\nČl. 203 odst. 1 první pododstavec\nČl. 130 odst. 2 až 5\nČl. 203 odst. 2 až 5\nČl. 131 písm. a)\n—\nČl. 131 písm. b)\nČlánek 204\nČlánek 132\nČlánek 205\nČlánek 133\nČl. 208 odst. 1\nČlánek 134\nČlánek 202, čl. 203 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 203 odst. 6, články 206, 207 a 209\nČlánek 135\nČlánek 210\nČl. 136 odst. 1\nČl. 2011 odst. 1\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČlánek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b)\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. b)\nČl. 23 odst. 4 písm. a) a čl. 24 písm. h)\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. c)\nČl. 212 písm. a)\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. d)\nČl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a)\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. e)\nČl. 25 písm. b)\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. f)\nČl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. g)\n—\nČl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. h)\n—\nČl. 136 odst. 2 druhý pododstavec\n—\nČl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. a)\nČl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. a)\nČl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. b)\nČl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c)\nČl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. c)\nČl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. d)\nČl. 136 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 212 písm. b)\nČl. 136 odst. 4 první pododstavec\nČl. 211 odst. 4\nČl. 136 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 211 odst. 5\nČl. 136 odst. 4 třetí pododstavec\nČl. 211 odst. 6\nČl. 136 odst. 4 čtvrtý pododstavec písm. a) a b)\nČl. 213\nČl. 136 odst. 4 čtvrtý pododstavec písm. c)\nČl. 212 písm. c)\nČl. 136 odst. 5\nČl. 23 odst. 2\nČl. 137 odst. 1\nČl. 214 odst. 1\nČl. 137 odst. 2\nČl. 214 odst. 2 a čl. 7 písm. c)\nČlánek 138\nČl. 215 odst. 1 až 3\nČlánek 139\nČlánek 218\nČl. 140 odst. 1\nČlánek 219\nČl. 140 odst. 2\nČl. 221 písm. a) a čl. 222 písm. b)\nČlánek 141\nČlánek 220\nČl. 142 odst. 1 první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 223 odst. 1\nČl. 142 odst. 1 čtvrtý pododstavec\nČl. 224 písm. a)\nČl. 142 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. a)\nČl. 142 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c)\nČl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. c) a d)\nČl. 142 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. b) a čl. 224 písm. c)\nČl. 142 odst. 3 první pododstavec\nČl. 223 odst. 3\nČl. 142 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 224 písm. d)\nČl. 142 odst. 4\nČl. 223 odst. 4\nČlánek 143\nČl. 211 odst. 2, články 216 a 217, čl. 221 písm. b), čl. 222 písm. b), čl. 224 písm. b), články 225, 228, 229 a 230, čl. 231 písm. b), článek 232, čl. 233 odst. 4, články 235 a 236, čl. 243 odst. 2, čl. 51 odst. 4, čl. 54 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 257 odst. 4\nČl. 144 odst. 1\nČl. 226 odst. 1\nČl. 144 odst. 2\nČl. 226 odst. 2 a čl. 231 písm. a)\nČl. 144 odst. 3\nČl. 226 odst. 3\nČl. 144 odst. 4\n—\nČl. 145 odst. 1 a 2\nČlánek 227\nČl. 145 odst. 3 první pododstavec\nČl. 155 odst. 1\nČl. 145 odst. 3 druhý pododstavec\nČlánek 157\nČlánek 146\nČl. 233 odst. 1 až 3\nČlánek 147\nČlánek 234\nČl. 148 odst. 1\nČl. 237 odst. 1\nČl. 148 odst. 2 první pododstavec\nČl. 237 odst. 2\nČl. 148 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 237 odst. 3 a článek 239\nČlánek 149\nČlánek 242\nČl. 150 odst. 1\nČl. 238 odst. 1\nČl. 150 odst. 2 písm. a)\n—\nČl. 150 odst. 2 písm. b)\nČl. 238 odst. 2\nČl. 150 odst. 3\n—\nČl. 151 odst. 1 první pododstavec\nČlánek 144\nČl. 151 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 145 odst. 2\nČl. 151 odst. 2\nČl. 145 odst. 5 a 11\nČl. 151 odst. 3\n—\nČl. 151 odst. 4\nČl. 147 odst. 4\nČl. 151 odst. 5\nČl. 145 odst. 1, 2, 4 a 6 až 10, článek 146, čl. 147 odst. 3 a 4 a články 148 a 151\nČlánek 152\nČl. 147 odst. 1 a 2\nČlánek 153\nČlánek 240\nČl. 154 odst. 1 písm. a)\nČl. 237 odst. 3 první věta\nČl. 154 odst. 1 písm. b)\nČl. 241 odst. 1\nČl. 154 odst. 2\nČl. 237 odst. 3 druhá věta a čl. 241 odst. 2\nČl. 155 odst. 1\nČl. 243 odst. 1\nČl. 155 odst. 2 a 3\nČl. 243 odst. 3 a 4\nČlánek 156\nČlánek 244\nČlánek 157\nČlánek 245\nČlánek 158\nČlánek 246\nČlánek 159\nČlánek 247\nČlánek 160\nČlánek 248\nČlánek 161\nČlánek 249\nČlánek 162\nČlánek 250\nČlánek 163\nČl. 251 odst. 1 až 3\nČl. 164 první pododstavec\nČlánek 253\nČl. 164 druhý pododstavec\n—\nČlánek 165\nČlánek 252\nČl. 166 odst. 1\nČl. 254 odst. 1\nČl. 166 odst. 2 a 3\nČl. 254 odst. 4 a 5\nČlánek 167\nČlánek 255\nČlánek 168\nČlánek 256\nČlánek 169\nČl. 257 odst. 1 až 3\nČlánek 170\nČlánek 258\nČl. 171 odst. 1 a 2\nČl. 259 odst. 1 a 2\nČl. 171 odst. 3\nČl. 86 odst. 5\nČl. 171 odst. 4\nČl. 259 odst. 3\nČlánek 172\nČlánek 260\nČlánek 173\nČlánek 261\nČlánek 174\nČlánek 262\nČl. 175 odst. 1 první pododstavec\nČl. 263 odst. 1\nČl. 175 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 263odst. 2 písm. a)\nČl. 175 odst. 2 a 3\nČl. 263 odst. 3 a 4\nČl. 176 odst. 1 písm. a) a b)\nČl. 263 odst. 2 písm. b) a čl. 265 písm. b)\nČl. 176 odst. 1 písm. c) a d)\nČl. 265 písm. b)\nČl. 176 odst. 1 písm. e)\nČl. 161 písm. a)\nČl. 176 odst. 2\n—\nČl. 177 odst. 1 a 2\nČl. 267 odst. 1 a 3\nČl. 177 odst. 3\nČl. 267 odst. 2\nČl. 177 odst. 4\nČl. 267 odst. 2\nČl. 177 odst. 5\nČlánek 268\nČl. 178 odst. 1\nČl. 269 odst. 1\nČl. 178 odst. 2 písm. a)\nČl. 269 odst. 2 písm. a) a b)\nČl. 178 odst. 2 písm. b)\nČl. 269 odst. 2 písm. d) a e)\nČl. 178 odst. 3\nČl. 269 odst. 3\nČlánek 179\nČlánek 270\nČl. 180 odst. 1\nČl. 271 odst. 1 první pododstavec\nČl. 180 odst. 2 první věta\nČl. 6 odst. 1\nČl. 180 odst. 2 druhá věta\nČl. 271 odst. 3\nČl. 180 odst. 3 první pododstavec\nČl. 6 odst. 2\nČl. 180 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 271 odst. 4\nČl. 180 odst. 4\nČl. 221 odst. 2\nČl. 181 první a druhý pododstavec\nČl. 272 odst. 1\nČl. 181 druhý a třetí pododstavec\n—\nČl. 182 odst. 1\nČlánek 277\nČl. 182 odst. 2\n—\nČl. 183 odst. 1\nČl. 16 odst. 1 a článek 17\nČl. 183 odst. 2 písm. a) a b)\n—\nČl. 183 odst. 2 písm. c)\nČlánky 280 a 283\nČlánek 184\nČlánek 285\nČlánek 185\n—\nČlánek 186\nČl. 286 odst. 2 a 3\nČlánek 187\nČlánek 287\nČl. 188 odst. 1\nČl. 288 odst. 1\nČl. 188 odst. 2\nČl. 288 odst. 2\nČl. 188 odst. 3\nČl. 288 odst. 1", "summary": "Celní kodex Unie\nCelní kodex Unie\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 952/2013 – stanovení celního kodexu Unie\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nTímto nařízením se stanoví celní kodex Unie (kodex), který stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Evropské unie nebo toto území opouštějící, přizpůsobené moderním obchodním modelům a komunikačním nástrojům.\nKLÍČOVÉ BODY\nCílem kodexu a souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů (přijatých Evropskou komisí podle nařízení) je toto:poskytují větší právní jistotu a jednotnost pro podniky; zvyšují přehlednost pro celní úředníky v celé EU; dokončují přechod celních úřadů na bezpapírové a plně elektronické prostředí; zjednodušit celní pravidla a postupy a usnadňovat efektivnější celní transakce v souladu se současnými potřebami, posilovat rychlejší celní postupy pro důvěryhodné podniky, které dodržují pravidla (oprávněné hospodářské subjekty), chránit finanční a ekonomické zájmy EU a členských států EU, jakož i bezpečnost a ochranu občanů EU.Změny\nNařízení bylo při několika příležitostech pozměněno. Změny zahrnují:nařízení (EU) 2016/2339, kterým se stanoví výjimky z celních prohlášení pro zboží, které dočasně opustilo celní území EU námořní nebo vzdušnou cestou, nařízení (EU) 2019/474, kterým se mění rozsah celního území na žádost členského státu a zavádí se některé technické změny, nařízení (EU) 2019/632 povolující celním orgánům a podnikům i nadále používat stávající IT systémy nebo režimy s papírovými doklady pro omezený počet celních formalit nejdéle do roku 2025, dokdy budou zavedeny nové nebo modernizované IT systémy.Při několika příležitostech byly pozměněny i akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty (viz konsolidované znění v oddíle „Související dokumenty“ níže).\nElektronické celní systémy\nProváděcí nařízení (EU) 2021/414 stanoví technická opatření pro vývoj, údržbu a používání elektronických celních systémů. Od 29. března 2021 nahrazuje a zrušuje nařízení (EU) 2019/1026. Vztahuje se na:Systém rozhodování celních orgánů (CDS), systém jednotného uživatelského řízení a digitálního podepisování (UUM & DS), evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (EBTI), systém registračních a identifikačních čísel hospodářských subjektů (EORI), systém oprávněných hospodářských subjektů, systém kontroly při dovozu 2 (ICS2), automatizovaný systém vývozu (AES), nový informatizovaný tranzitní systém (NCTS); systém informačních listů pro zvláštní postupy (INF SP), systém centralizovaného celního řízení pro dovoz (CCI).Platí také pro následující elektronické systémy:obchodní portál Evropské unie, celní systém řízení rizik (CRMS).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se v celém svém rozsahu od 1. května 2016. Nařízení (EU) č. 952/2013 revidovalo a nahradilo nařízení (ES) č. 450/2008 a jeho následné změny.\nKONTEXT\nPro další informace:Celní kodex Unie (Evropská komise) Celní unie EU – Fakta a údaje (Evropská komise) Celní kodex Unie – právní předpisy (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1–101)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 952/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2021/414 ze dne 8. března 2021 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 81, 9.3.2021, s. 37–64)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Posunutí celní unie na další úroveň: akční plán (COM(2020) 581 final, 28.9.2020)\nPracovní dokument útvarů Komise – Druhá zpráva o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy vydávaná každé dva roky (SWD(2020) 213 final, 28.9.2020)\nProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168–182)\nSdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – První zpráva o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy vydávaná každé dva roky (COM(2018) 524 final, 5.7.2018)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu (COM(2018) 39 final, 22.1.2018)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Rozvíjení celní unie EU a její správy (COM(2016) 813 final, 21.12.2016)\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1–557)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558–893)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 17.05.2021"}
{"celex_id": "32013R0608", "reference": "29.6.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 181/15\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 608/2013\nze dne 12. června 2013\no vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVe svém usnesení ze dne 25. září 2008 o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství Rada požádala, aby bylo přezkoumáno nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (2).\n(2)\nUvádění zboží porušujícího práva duševního vlastnictví na trh způsobuje značnou škodu držitelům práv, uživatelům nebo skupinám producentů a výrobcům a obchodníkům, kteří dodržují právní předpisy. Takové uvádění může rovněž klamat spotřebitele a v některých případech by mohlo ohrozit jejich zdraví a bezpečnost. Takovému zboží by měl být pokud možno zamezen přístup na trh Unie a měla by být přijata opatření v zájmu řešení tohoto protiprávního uvádění na trh, aniž by jimi byl ztěžován legitimní obchod.\n(3)\nPřezkum nařízení (ES) č. 1383/2003 ukázal, že jsou s ohledem na vývoj v hospodářské, obchodní a právní oblasti nezbytná určitá zlepšení právního rámce, která posílí vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a zajistí rovněž dostatečně jasnou právní úpravu.\n(4)\nCelní orgány by měly mít pravomoc vymáhat práva duševního vlastnictví, pokud jde o zboží, které podle celních předpisů Unie podléhá celnímu dohledu nebo celní kontrole, a provádět odpovídající kontroly tohoto zboží, aby zabránily operacím, které jsou v rozporu s právními předpisy v oblasti duševního vlastnictví. Vymáhání práv duševního vlastnictví na hranicích, bez ohledu na to, kde zboží je nebo by mělo být pod celním dohledem nebo celní kontrolou, je účinným způsobem, jak rychle a účelně poskytnout držiteli práva i uživatelům nebo skupinám producentů právní ochranu. Pokud je propuštění zboží pozastaveno nebo je zboží zadrženo na hranicích celními orgány, mělo by být zapotřebí jen jediné řízení, zatímco u zboží nalezeného na trhu, které bylo rozděleno a doručeno maloobchodníkům, by k dosažení stejné úrovně vymáhání práva mělo být zapotřebí několik oddělených řízení. Měla by být zavedena výjimka pro zboží propuštěné do volného oběhu v režimu konečného použití, protože takové zboží zůstává pod celním dohledem, i když bylo propuštěno do volného oběhu. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na zboží v osobních zavazadlech cestujících, pokud je určeno pro jejich vlastní osobní potřebu a nic nenaznačuje, že se jedná o obchodní dopravu.\n(5)\nNařízení (ES) č. 1383/2003 se nevztahuje na některá práva duševního vlastnictví a z oblasti jeho působnosti jsou vyloučena některá porušení. Za účelem posílení vymáhání práv duševního vlastnictví by měl být zásah celních orgánů rozšířen na další druhy porušení, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1383/2003. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být zahrnuty kromě práv, která jsou již zahrnuta v nařízení (ES) č. 1383/2003, také obchodní názvy, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů chráněny jako výlučná vlastnická práva, topografie polovodičových výrobků a užitné vzory a zařízení, jež jsou navržena, vyráběna nebo přizpůsobena především proto, aby umožnila nebo usnadnila obcházení technických opatření.\n(6)\nPorušení související s takzvaným nelegálním paralelním obchodem a s nadlimitním zbožím („overruns“) jsou z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1383/2003 vyloučena. Zboží určené pro nelegální paralelní obchod, totiž zboží, které sice bylo vyrobeno se souhlasem držitele práva, ale bylo v Evropském hospodářském prostoru poprvé uvedeno na trh bez jeho souhlasu, a nadlimitní zboží, totiž zboží, které osoba, jež je držitelem práv řádně zmocněna k výrobě určitého množství zboží, vyrobila nad rámec množství dohodnutého mezi touto osobou a držitelem práv, je vyráběno jako pravé zboží, a tudíž není vhodné, aby celní orgány na toto zboží zaměřovaly své úsilí. Nelegální paralelní obchod a nadlimitní zboží by tedy měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení rovněž vyloučeny.\n(7)\nČlenské státy ve spolupráci s Komisí by měly za účelem zajištění správného uplatňování tohoto nařízení celním úředníkům poskytovat vhodnou odbornou přípravu.\n(8)\nToto nařízení, bude-li plně uplatňováno, dále přispěje k dosažení vnitřního trhu, který zajišťuje účinnější ochranu držitelů práv, podporuje tvořivost a inovace a poskytuje spotřebitelům spolehlivé a vysoce kvalitní výrobky, což by mělo následně posílit přeshraniční transakce mezi spotřebiteli, podniky a obchodníky.\n(9)\nČlenské státy čelí stále omezenějším zdrojům v oblasti celních služeb. Je proto nutné podpořit prosazování nových technologií a strategií řízení rizik, aby byly v maximální míře využity zdroje, jež jsou celním orgánům k dispozici.\n(10)\nToto nařízení obsahuje pouze procesní pravidla pro celní orgány. Toto nařízení nezavádí ani žádná kritéria pro zjištění, zda nedošlo k porušení práva duševního vlastnictví.\n(11)\nPodle „prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví“ přijatého Konferencí ministrů WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001, může být a měla by být Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“) vykládána a prováděna tak, aby podporovala právo členů WTO na ochranu veřejného zdraví, a obzvláště právo na podporu přístupu k lékům pro všechny. V souladu s mezinárodními závazky Unie a její politikou v oblasti rozvojové spolupráce a s ohledem na léčivé přípravky v tranzitu přes území Unie v případech, kdy je průchod tímto územím, ať s překládáním, skladováním, rozdělováním nákladu nebo změnami druhu dopravy či dopravních prostředků, či bez těchto úkonů, pouze částí celé cesty začínající i končící mimo území Unie, by proto celní orgány měly při posuzování rizika porušení práv duševního vlastnictví zvážit, zda existuje významná pravděpodobnost, že budou tyto léčivé přípravky přesměrovány na trh Unie.\n(12)\nTímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení o pravomoci soudů, zejména ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3).\n(13)\nOsoby, uživatelé nebo skupiny producentů, kteří mohou vlastním jménem zahájit soudní řízení o možném porušení práva duševního vlastnictví, by měli být oprávněni podat žádost.\n(14)\nAby bylo zajištěno, že práva duševního vlastnictví budou vymáhána v celé Unii, je třeba stanovit, že se mohou osoby a subjekty domáhající se práva duševního vlastnictví vztahujícího se na celé území Unie obracet se svou žádostí na celní orgány v jednom členském státě. Tito žadatelé by měli mít možnost požádat tyto celní orgány, aby přijaly rozhodnutí požadující přijetí opatření k vymáhání práva duševního vlastnictví jak ve svém členském státě, tak v jakémkoli jiném členském státě.\n(15)\nZa účelem zajištění rychlého vymáhání práv duševního vlastnictví by mělo být stanoveno, že pokud mají celní orgány na základě dostatečných náznaků podezření, že zboží pod jejich dohledem porušuje práva duševního vlastnictví, mohou buď z vlastního podnětu, nebo na žádost pozastavit propuštění zboží či zboží zadržet, aby osoba nebo subjekt oprávněný podat žádost mohly zahájit řízení o tom, zda bylo právo duševního vlastnictví porušeno.\n(16)\nNařízení (ES) č. 1383/2003 členským státům dovolilo stanovit postup umožňující zničení určitých druhů zboží, aniž by vznikla povinnost zahájit řízení ke zjištění, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví. Jak uvádí usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod (4), tento postup se v členských státech, kde je k dispozici, velice osvědčil. Proto by měl být takovýto postup povinný u veškerých porušení práv duševního vlastnictví a měl by se používat, pokud deklarant nebo držitel zboží s tímto zničením souhlasí. Tento postup by kromě toho měl zajistit, aby celní orgány mohly mít za to, že deklarant nebo držitel zboží souhlasí se zničením zboží, jestliže ve stanovené lhůtě nevznesl výslovně proti zničení námitky.\n(17)\nZa účelem snížení administrativní zátěže a nákladů na minimum by měl být pro malé zásilky padělků nebo nedovolených napodobenin zaveden zvláštní postup, který by umožnil toto zboží zničit bez výslovného souhlasu žadatele v každém jednotlivém případě. Za účelem uplatnění tohoto postupu by se však mělo požadovat, aby žadatel uvedl tento požadavek v žádosti. Celní orgány by rovněž měly mít možnost požadovat, aby žadatel pokryl náklady, které v souvislosti s uplatňováním tohoto postupu vzniknou.\n(18)\nZ důvodu větší právní jistoty je vhodné pozměnit lhůty pro pozastavení propuštění zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví a podmínky, za kterých by měly celní orgány držitelům práv, uživatelům nebo skupinám producentů předávat informace o zadrženém zboží, stanovené v současnosti v nařízení (ES) č. 1383/2003.\n(19)\nPři zohlednění prozatímní a preventivní povahy opatření, která celní orgány přijímají při uplatňování tohoto nařízení, a protichůdných zájmů stran dotčených těmito opatřeními by měly být některé aspekty postupů upraveny tak, aby bylo zajištěno bezproblémové provádění tohoto nařízení a aby byla současně dodržována práva dotčených stran. S ohledem na různá oznámení stanovená v tomto nařízení by tedy měly celní orgány zasílat oznámení příslušné osobě, a to na základě dokumentů týkajících se celního zacházení nebo situace, ve které se zboží nachází. Protože z postupu pro zničení zboží vyplývá, že jak deklarant nebo držitel zboží, tak i držitel rozhodnutí by měli sdělit své možné námitky vůči zničení současně, mělo by být mimoto zajištěno, aby držitel rozhodnutí měl možnost reagovat na potenciální námitku vůči zničení, kterou vznese deklarant nebo držitel zboží. Je tudíž potřeba zajistit, aby deklarantu nebo držiteli zboží bylo oznámeno pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení nejpozději téhož dne, kdy toto bylo oznámeno držiteli rozhodnutí.\n(20)\nCelní orgány a Komise se vyzývají, aby v rámci svých příslušných pravomocí spolupracovaly s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.\n(21)\nS cílem odstranit mezinárodní obchod se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví stanoví dohoda TRIPS, že členové WTO mají podporovat výměnu informací mezi celními orgány týkajících se takového obchodu. V souladu s tím by mělo být možné, aby Komise a celní orgány členských států sdílely informace o podezřeních týkajících se porušování práv duševního vlastnictví s příslušnými orgány třetích zemí, včetně informací o zboží, které je v tranzitu přes území Unie a pochází z těchto třetích zemí, nebo je pro ně určeno.\n(22)\nV zájmu účinnosti by se mělo použít nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (5).\n(23)\nOdpovědnost celních orgánů by se měla řídit právními předpisy členských států, avšak schválení žádosti celními orgány by nemělo zakládat nárok držitele rozhodnutí na náhradu škody v případě, že zboží podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví není celními orgány odhaleno a je propuštěno nebo není přijato žádné opatření k jeho zadržení.\n(24)\nVzhledem k tomu, že celní orgány po schválení žádosti přijmou opatření, je vhodné stanovit, že držitel rozhodnutí by měl uhradit veškeré náklady, které celním orgánům při přijímání opatření k vymáhání jeho práv duševního vlastnictví vzniknou. To by ovšem držiteli rozhodnutí nemělo bránit v tom, aby požadoval náhradu škody od porušovatele nebo jiných osob, které podle právních předpisů členského státu, v němž bylo zboží nalezeno, mohou být považovány za odpovědné. Mezi tyto osoby mohou patřit případně i zprostředkovatelé. Náklady a škody, jež vzniknou osobám jiným než celním orgánům v důsledku opatření celních orgánů, při nichž je pozastaveno propuštění zboží nebo je zboží zadrženo na základě nároku třetí osoby vycházejícího z duševního vlastnictví, by se měly řídit zvláštními právními předpisy použitelnými na každý jednotlivý případ.\n(25)\nToto nařízení zavádí pro celní orgány možnost povolit, aby zboží, které má být zničeno, bylo přepraveno pod celním dohledem mezi různými místy na celním území Unie. Celní orgány mohou navíc rozhodnout, že toto zboží propustí do volného oběhu za účelem další recyklace nebo vyřazení mimo obchodní toky, mimo jiné i za účelem zvyšování povědomí, odborné přípravy a vzdělávání.\n(26)\nVymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány vyžaduje výměnu údajů o rozhodnutích týkajících se žádostí. Takové zpracování údajů zahrnuje také osobní údaje, a mělo by proto probíhat v souladu s právem Unie, jak je stanoví zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7).\n(27)\nInformace týkající se rozhodnutí o žádostech a opatření celních orgánů by měly být vyměňovány prostřednictvím ústřední databáze. Je třeba definovat subjekt, který bude kontrolovat a řídit databázi, a subjekty odpovědné za zajištění bezpečnosti zpracovávání údajů, jež databáze obsahuje. Zavedení všech druhů možné interoperability nebo výměn by mělo být v první řadě v souladu se zásadou omezení účelu, konkrétně by údaje měly být použity pro účely, pro které databáze byla vytvořena, a neměla by být povolena žádná další výměna nebo propojení nad rámec tohoto účelu.\n(28)\nAby mohla být upravena definice malých zásilek, pokud se ukáže jako nepraktická, při zohlednění potřeby zajistit účinné fungování postupu nebo případně zabránit jakémukoli obcházení tohoto postupu, pokud jde o složení zásilek, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny jiných než podstatných prvků definice malých zásilek, zejména určitých množství stanovených v uvedené definici. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(29)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení ohledně definování prvků praktických opatření pro výměnu údajů se třetími zeměmi a ustanovení týkajících se formulářů žádosti a formulářů žádosti o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, zejména za účelem definování těchto prvků praktických opatření a zavedení příslušných formulářů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (8). Přestože předmět ustanovení tohoto nařízení, která se mají provést, spadá do působnosti společné obchodní politiky, měl by být vzhledem k povaze a účinkům těchto prováděcích aktů pro zavedení standardních formulářů použit při jejich přijímání poradní postup, jelikož veškeré podrobnosti ohledně toho, které informace mají být ve formulářích uvedeny, přímo vyplývají ze znění tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty tudíž zavedou pouze vzor a strukturu formuláře a na společnou obchodní politiku Unie nebudou mít žádný další dopad.\n(30)\nNařízení (ES) č. 1383/2003 by mělo být zrušeno.\n(31)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 12. října 2011 (9),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví podmínky a postupy, za kterých celní orgány přijímají opatření, pokud zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví podléhá nebo by mělo podléhat na celním území Unie celnímu dohledu nebo celní kontrole podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (10), zejména jedná-li se o zboží v těchto situacích:\na)\npokud je v celním prohlášení navrženo k propuštění do volného oběhu, k vývozu nebo zpětnému vývozu;\nb)\npokud vstupuje na celní území Unie nebo je opouští;\nc)\npokud je umístěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo do svobodného pásma či svobodného skladu.\n2.   Ohledně zboží podléhajícího celnímu dohledu nebo celní kontrole, a aniž jsou dotčeny články 17 a 18, provádějí celní orgány vhodné celní kontroly a přijímají přiměřená opatření k identifikaci zboží, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 1 a v článku 72 nařízení (EHS) č. 2913/92, v souladu s kritérii analýzy rizik s cílem zabránit jednání, které je v rozporu s právními předpisy v oblasti práva duševního vlastnictví platnými na území Unie, a s cílem spolupracovat se třetími zeměmi na prosazování práv duševního vlastnictví.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v režimu konečného použití.\n4.   Toto nařízení se nevztahuje na zboží neobchodní povahy v osobních zavazadlech cestujících.\n5.   Toto nařízení se nevztahuje na zboží, které bylo vyrobeno se souhlasem držitele práva, a ani na zboží, které osoba, jež je držitelem práva řádně zmocněna k výrobě určitého množství zboží, vyrobila nad rámec množství dohodnutého mezi touto osobou a držitelem práva.\n6.   Tímto nařízením není dotčeno vnitrostátní právo ani právo Unie týkající se práv duševního vlastnictví a ani právní předpisy členských států upravující trestní řízení.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„právem duševního vlastnictví“:\na)\nochranná známka;\nb)\n(průmyslový) vzor;\nc)\nautorské právo nebo jakékoli související právo stanovené vnitrostátními nebo unijními právními předpisy;\nd)\nzeměpisné označení;\ne)\npatent stanovený vnitrostátními nebo unijními právními předpisy;\nf)\ndodatkové ochranné osvědčení pro léčivé přípravky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (11);\ng)\ndodatkové ochranné osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin (12);\nh)\nodrůdové právo Společenství stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (13);\ni)\nodrůdové právo stanovené vnitrostátními právními předpisy;\nj)\ntopografie polovodičového výrobku stanovená vnitrostátními nebo unijními právními předpisy;\nk)\nužitný vzor, pokud je vnitrostátními nebo unijními právními předpisy chráněn jako právo duševního vlastnictví;\nl)\nobchodní název, pokud je vnitrostátními nebo unijními předpisy chráněn jako výlučné právo duševního vlastnictví;\n2)\n„ochrannou známkou“:\na)\nochranná známka Společenství stanovená v nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (14);\nb)\nochranná známka zapsaná v členském státě nebo v případě Belgie, Lucemburska či Nizozemska u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;\nc)\nochranná známka zapsaná na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro členský stát nebo Unii;\n3)\n„(průmyslovým) vzorem“:\na)\nprůmyslový vzor Společenství stanovený v nařízení (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (15);\nb)\nprůmyslový vzor zapsaný v členském státě nebo v případě Belgie, Lucemburska či Nizozemska u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;\nc)\nprůmyslový vzor zapsaný na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro členský stát nebo Unii;\n4)\n„zeměpisným označením“:\na)\nzeměpisné označení nebo chráněné označení původu zemědělských produktů a potravin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (16);\nb)\noznačení původu nebo zeměpisné označení vína stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (17);\nc)\nzeměpisné označení aromatizovaných vinných nápojů stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (18);\nd)\nzeměpisné označení lihovin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (19);\ne)\nzeměpisné označení produktů, na něž se nevztahují písmena a) až d), pokud je vnitrostátními nebo unijními právními předpisy stanoveno jako výlučné právo duševního vlastnictví;\nf)\nzeměpisné označení stanovené v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi, které je v těchto dohodách uvedeno;\n5)\n„padělky“:\na)\nzboží, které je předmětem činu porušujícího práva k ochranné známce v členském státě, kde se zboží nachází, a nese neoprávněně značku, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží nebo která nemůže být od této ochranné známky ve svých podstatných znacích odlišena;\nb)\nzboží, které je předmětem činu porušujícího práva k zeměpisnému označení v členském státě, kde se zboží nachází, a je označené nebo popsané názvem nebo výrazem chráněným ve vztahu k danému zeměpisnému označení;\nc)\njakýkoli obal, etiketa, nálepka, leták, návod k použití, doklad o záruce nebo jiná podobná věc, i když je předkládána samostatně, která je předmětem činu porušujícího ochrannou známku nebo zeměpisné označení a která obsahuje značku, název nebo výraz totožný s platně zapsanou ochrannou známkou nebo chráněným zeměpisným označením nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích odlišena od této ochranné známky nebo zeměpisného označení a jež může být použita pro stejný druh zboží, jako je ten, pro nějž byly ochranná známka nebo zeměpisné označení zapsány;\n6)\n„nedovolenými napodobeninami“ zboží, které je v členském státě, v němž se zboží nachází, předmětem činu porušujícího autorské právo nebo právo s ním související nebo (průmyslový) vzor a které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele autorského práva nebo práva s ním souvisejícího nebo (průmyslového) vzoru, nebo bez souhlasu osoby oprávněné tímto držitelem v zemi výroby;\n7)\n„zbožím podezřelým z porušení práva duševního vlastnictví“ zboží, u něhož existují dostatečné náznaky, že v členském státě, ve kterém se zboží nachází, představuje prima facie:\na)\nzboží, které je předmětem činu porušujícího právo duševního vlastnictví v daném členském státě;\nb)\nzařízení, výrobky nebo součástky, jež jsou primárně navrženy, vyráběny nebo přizpůsobeny především proto, aby umožnily nebo usnadnily obcházení jakékoli technologie, zařízení nebo součástky, jež při své obvyklé funkci zamezuje nebo omezuje úkony ve vztahu k dílům, ke kterým nebylo uděleno svolení držitele jakéhokoli autorského práva nebo práva s ním souvisejícího, a jež souvisejí s některým z činů porušujících v daném členském státě tato práva;\nc)\njakoukoli formu nebo matrici, které jsou zvláště určeny nebo přizpůsobeny pro výrobu zboží, jež představuje porušení práva duševního vlastnictví, pokud tato forma nebo matrice souvisejí s některým z činů porušujících v daném členském státě právo duševního vlastnictví;\n8)\n„držitelem práv“ držitel některého práva duševního vlastnictví;\n9)\n„žádostí“ žádost o přijetí opatření celních orgánů ve vztahu ke zboží podezřelému z porušení práva duševního vlastnictví podaná příslušnému celnímu útvaru;\n10)\n„vnitrostátní žádostí“ žádost, ve které se od celních orgánů členského státu požaduje, aby přijaly opatření v tomto členském státě;\n11)\n„unijní žádostí“ žádost podaná v jednom členském státě, ve které se požaduje, aby celní orgány tohoto členského státu a jednoho nebo více jiných členských států přijaly opatření v příslušných členských státech;\n12)\n„žadatelem“ osoba nebo subjekt, jehož jménem je žádost podána;\n13)\n„držitelem rozhodnutí“ držitel rozhodnutí o schválení žádosti;\n14)\n„držitelem zboží“ osoba, která je vlastníkem zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví nebo která má podobné právo nakládat s tímto zbožím nebo má nad ním fyzickou kontrolu;\n15)\n„deklarantem“ deklarant ve smyslu čl. 4 bodu 18 nařízení (EHS) č. 2913/92;\n16)\n„zničením“ fyzické zničení, recyklace nebo vyřazení zboží z obchodních toků tak, aby se zabránilo způsobení škody držiteli rozhodnutí;\n17)\n„celním územím Unie“ celní území Společenství ve smyslu článku 3 nařízení (EHS) č. 2913/92;\n18)\n„propuštěním zboží“ propuštěním zboží ve smyslu čl. 4 bodu 20 nařízení (EHS) č. 2913/92;\n19)\n„malou zásilkou“ poštovní zásilka nebo expresní zásilka doručovaná kurýrní službou, která:\na)\nneobsahuje více než tři jednotky\nnebo\nb)\nmá hrubou hmotnost nižší než dva kilogramy.\nPro účely písmene a) se „jednotkou“ rozumí zboží klasifikované podle kombinované nomenklatury v souladu s přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (20), pokud je nebalené, nebo balíček takového zboží určeného pro maloobchodní prodej konečnému spotřebiteli.\nPro účely této definice se samostatné zboží spadající pod tentýž kód kombinované nomenklatury považuje za různé jednotky a zboží uváděné jako sady klasifikované v rámci jednoho kódu kombinované nomenklatury se považuje za jednu jednotku;\n20)\n„zbožím podléhajícím zkáze“ jakékoli zboží, o kterém se celní orgány domnívají, že by se při skladování kratším než 20 dní ode dne pozastavení propuštění nebo zadržení znehodnotilo;\n21)\n„výlučnou licencí“ licence (ať již všeobecná, nebo omezená), na jejímž základě je nabyvatel licence oprávněn užívat právo duševního vlastnictví způsobem, který licence povoluje, s vyloučením všech ostatních osob, včetně osoby udělující licenci.\nKAPITOLA II\nŽÁDOSTI\nODDÍL 1\nPodávání žádostí\nČlánek 3\nOprávnění podat žádost\nNásledující osoby a subjekty jsou oprávněny v rozsahu, v jakém jsou oprávněny zahájit řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, v členském státě nebo členských státech, kde mají celní orgány přijmout opatření, podat:\n1)\nvnitrostátní nebo unijní žádost:\na)\ndržitelé práv;\nb)\nkolektivní správci práv duševního vlastnictví podle čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví (21);\nc)\nprofesní subjekty ochrany práv podle čl. 4 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/48/ES;\nd)\nseskupení ve smyslu čl. 3 bodu 2 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, skupiny výrobců ve smyslu článku 118e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo podobné skupiny producentů uvedené v právních předpisech Unie o zeměpisných označeních, zejména v nařízeních (EHS) č. 1601/91 a (ES) č. 110/2008, které zastupují producenty produktů používajících zeměpisná označení, nebo zástupci takovýchto skupin, a hospodářské subjekty oprávněné používat zeměpisné označení, jakož i kontrolní subjekty nebo orgány příslušné pro takové zeměpisné označení;\n2)\nvnitrostátní žádost:\na)\nosoby nebo subjekty, které mají oprávnění užívat práva duševního vlastnictví a které držitel práva formálně zmocnil k podání návrhu na zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví;\nb)\nskupiny producentů stanovené v právních přepisech členských států o zeměpisných označeních, které zastupují producenty produktů používajících zeměpisná označení, nebo zástupci takovýchto skupin, a hospodářské subjekty oprávněné používat zeměpisné označení, jakož i kontrolní subjekty nebo orgány příslušné pro takové zeměpisné označení.\n3)\nunijní žádost: držitelé výlučné licence vztahující se na celé území dvou nebo více členských států, pokud je držitel práva formálně zmocnil v těchto členských státech k podání návrhu na zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.\nČlánek 4\nPráva duševního vlastnictví, kterých se může týkat unijní žádost\nUnijní žádost může být podána pouze ve vztahu k právům duševního vlastnictví založeným na právních předpisech Unie majících účinky v celé Unii.\nČlánek 5\nPodávání žádostí\n1.   Každý členský stát určí celní útvar příslušný k přijímaní a vyřizování žádostí („příslušný celní útvar“). Členský stát o tom náležitě uvědomí Komisi, která zveřejní seznam příslušných celních útvarů určených členskými státy.\n2.   Žádosti se podávají u příslušného celního útvaru. Žádost se podává na formuláři uvedeném v článku 6 a musí obsahovat informace požadované v uvedeném článku.\n3.   Je-li žádost podána po oznámení celních orgánů o pozastavení propuštění nebo o zadržení zboží v souladu s čl. 18 odst. 3, musí splňovat tyto požadavky:\na)\nje podána příslušnému celnímu útvaru do čtyř pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění nebo o zadržení zboží;\nb)\njedná se o vnitrostátní žádost;\nc)\nobsahuje informace podle čl. 6 odst. 3. Žadatel však nemusí vždy uvádět údaje podle písmen g) až i) uvedeného odstavce.\n4.   S výjimkou případů uvedených v čl. 3 bodu 3 může být podána za každý členský stát na totéž právo duševního vlastnictví chráněné v daném členském státě pouze jedna vnitrostátní žádost a jedna unijní žádost. V případech uvedených v čl. 3 bodu 3 je možné podat více než jednu unijní žádost.\n5.   Pokud je schválena unijní žádost pro členský stát, na který se již vztahuje jiná schválená unijní žádost týkající se téhož žadatele a stejného práva duševního vlastnictví, přijmou celní orgány tohoto členského státu opatření na základě prvně schválené unijní žádosti. O tom informují příslušný celní útvar členského státu, v němž byla schválena jakákoli následná unijní žádost, a ten toto rozhodnutí o schválení této následné unijní žádosti změní nebo zruší.\n6.   Jsou-li pro účely přijímání a vyřizování žádostí k dispozici počítačové systémy, podávají se žádosti i přílohy pomocí postupů elektronického zpracování údajů. Členské státy a Komise tyto systémy vytvoří, udržují a využívají v souladu s víceletým strategickým plánem uvedeným v čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (22).\nČlánek 6\nFormulář žádosti\n1.   Formulář žádosti stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 34 odst. 2.\n2.   Formulář žádosti obsahuje informace, které musí být poskytnuty subjektu údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES.\n3.   Komise zajistí, aby se ve formuláři od žadatele vyžadovalo:\na)\núdaje o žadateli;\nb)\npostavení žadatele ve smyslu článku 3;\nc)\ndokumenty, které příslušnému celnímu útvaru přesvědčivě doloží, že žadatel je oprávněn žádost podat;\nd)\npokud žadatel podává žádost prostřednictvím zástupce, podrobné údaje o osobě, která jej zastupuje, a doklad o jejím zmocnění jednat jako zástupce v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je žádost podávána;\ne)\nprávo nebo práva duševního vlastnictví, která se mají vymáhat;\nf)\nv případě unijní žádosti členské státy, ve kterých má být podle žádosti přijato opatření celních orgánů;\ng)\nzvláštní a technické údaje o pravém zboží, v příslušných případech včetně značení, jako je například čárový kód, a vyobrazení;\nh)\ninformace potřebné k tomu, aby celní orgány dotyčné zboží snadno rozpoznaly;\ni)\ninformace nezbytné pro celní orgány k tomu, aby mohly provést analýzu a posouzení rizika porušení dotčeného práva nebo práv duševního vlastnictví, jako jsou například informace o oprávněných distributorech;\nj)\nsdělení, zda informace poskytované podle písmen g), h) nebo i) tohoto odstavce mají v souladu s čl. 31 odst. 5 podléhat pouze omezenému použití;\nk)\núdaje o zástupcích žadatele, keré žadatel zmocnil k právním a technickým záležitostem;\nl)\nzávazek žadatele oznámit příslušnému celnímu útvaru kteroukoli ze situací uvedených v článku 15;\nm)\nzávazek žadatele předat a aktualizovat veškeré informace nezbytné pro celní orgány k tomu, aby mohly provést analýzu a posouzení rizika porušení dotčených práv duševního vlastnictví;\nn)\nzávazek žadatele převzít odpovědnost za podmínek stanovených v článku 28;\no)\nzávazek žadatele, že ponese náklady uvedené v článku 29 za podmínek stanovených v témže článku;\np)\nsouhlas žadatele, že údaje, které poskytl, může zpracovávat Komise a členské státy;\nq)\nsdělení, zda žadatel požaduje, aby byl použit postup uvedený v článku 26, a zda, pokud to celní orgány požadují, souhlasí s tím, že uhradí náklady spojené se zničením zboží v rámci tohoto postupu.\nODDÍL 2\nRozhodnutí o žádostech\nČlánek 7\nVyřizování neúplných žádostí\n1.   Jestliže příslušný celní útvar po obdržení žádosti shledá, že žádost neobsahuje všechny požadované informace podle čl. 6 odst. 3, vyzve žadatele, aby chybějící informace doplnil do 10 pracovních dní ode dne oznámení této výzvy.\nV těchto případech se běh lhůty uvedené v čl. 9 odst. 1 pozastaví do doby, než jsou příslušné informace obdrženy.\n2.   Pokud žadatel ve lhůtě uvedené v odst. 1 prvním pododstavci chybějící informace neposkytne, příslušný celní útvar žádost zamítne.\nČlánek 8\nPoplatky\nŽadateli se neukládá poplatek za účelem úhrady správních nákladů na vyřízení žádosti.\nČlánek 9\nOznamování rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádostí\n1.   Příslušný celní útvar oznámí žadateli své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti do 30 pracovních dní od jejího obdržení. V případě zamítnutí žádosti příslušný celní útvar své rozhodnutí odůvodní a uvede poučení o postupu pro podání odvolání.\n2.   Pokud bylo žadateli oznámeno pozastavení propuštění nebo zadržení zboží celními orgány před podáním žádosti, příslušný celní útvar své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti žadateli oznámí do dvou pracovních dní od obdržení žádosti.\nČlánek 10\nRozhodnutí o žádostech\n1.   Rozhodnutí o schválení vnitrostátní žádosti a rozhodnutí o jeho zrušení nebo změně nabývají v členském státě, v němž byla vnitrostátní žádost podána, účinku dnem následujícím po dni jejich přijetí.\nRozhodnutí o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, nabývají v členském státě, ve kterém byla vnitrostátní žádost podána, účinku dnem následujícím po dni uplynutí lhůty, která má být prodloužena.\n2.   Rozhodnutí o schválení unijní žádosti a rozhodnutí o jeho zrušení nebo změně nabývají účinku takto:\na)\nv členském státě, ve kterém byla žádost podána, dnem následujícím po dni jejich přijetí;\nb)\nve všech ostatních členských státech, v nichž se požaduje přijetí opatření celních orgánů, dnem následujícím po dni, kdy celní orgány obdrží oznámení podle čl. 14 odst. 2, a za předpokladu, že držitel rozhodnutí splnil své povinnosti podle čl. 29 odst. 3 ohledně nákladů na překlad.\nRozhodnutí o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, nabývají účinku v členském státě, ve kterém byla unijní žádost podána, a ve všech ostatních členských státech, v nichž se požaduje přijetí opatření celních orgánů, dnem následujícím po dni uplynutí lhůty, která má být prodloužena.\nČlánek 11\nLhůta, ve které mají celní orgány přijmout opatření\n1.   Pokud příslušný celní útvar žádost schválí, stanoví lhůtu, ve které mají celní orgány přijmout opatření.\nTato lhůta začíná běžet dnem, kdy nabývá účinku rozhodnutí o schválení žádosti podle článku 10, a její délka nepřekročí jeden rok ode dne následujícího po dni přijetí.\n2.   Pokud žádost podaná po oznámení celních orgánů o pozastavení propuštění nebo o zadržení zboží podle čl. 18 odst. 3 neobsahuje údaje uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. g) až i), schválí se pouze pro účely pozastavení propuštění nebo zadržení uvedeného zboží, ledaže jsou tyto údaje poskytnuty do 10 pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení.\n3.   Pokud právo duševního vlastnictví pozbude účinku nebo pokud žadatel z jiných důvodů přestane být oprávněn podat žádost, nepřijmou celní orgány žádné opatření. Příslušný celní útvar, který vydal rozhodnutí o schválení žádosti, toto rozhodnutí zruší nebo příslušným způsobem změní.\nČlánek 12\nProdloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření\n1.   Po uplynutí lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, a za podmínky, že držitel rozhodnutí předtím uhradil veškeré dluhy, které měl vůči celním orgánům podle tohoto nařízení, může příslušný celní útvar, jenž přijal původní rozhodnutí, tuto lhůtu na žádost držitele rozhodnutí prodloužit.\n2.   Pokud příslušný celní útvar obdržel žádost o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, méně než 30 pracovních dní před uplynutím lhůty, která má být prodloužena, může tuto žádost zamítnout.\n3.   Příslušný celní útvar oznámí své rozhodnutí o prodloužení lhůty držiteli rozhodnutí do 30 pracovních dní od obdržení této žádosti uvedené v odstavci 1. Příslušný celní útvar stanoví lhůtu, ve které mají celní orgány přijmout opatření.\n4.   Prodloužená lhůta, ve které mají celní orgány přijmout opatření, začne běžet dnem následujícím po dni, kdy uplyne předchozí lhůta, a její délka nepřekročí jeden rok.\n5.   Pokud právo duševního vlastnictví pozbude účinku nebo pokud žadatel z jiných důvodů přestane být osobou oprávněnou podat žádost, nepřijmou celní orgány žádné opatření. Příslušný celní útvar, který vydal rozhodnutí o prodloužení lhůty, toto rozhodnutí zruší nebo příslušným způsobem změní.\n6.   Držiteli rozhodnutí se neukládá poplatek za účelem úhrady správních nákladů na vyřízení žádosti o prodloužení.\n7.   Formulář žádosti o prodloužení stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 13\nZměna rozhodnutí, která se týká práv duševního vlastnictví\nPříslušný celní útvar, který přijal rozhodnutí o schválení žádosti, může na žádost držitele tohoto rozhodnutí změnit seznam práv duševního vlastnictví, jenž je v tomto rozhodnutí uveden.\nPokud má být doplněno nové právo duševního vlastnictví, musí žádost obsahovat informace uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. c), e), g), h) a i).\nV případě rozhodnutí o schválení unijní žádosti se jakékoli změny spočívající v doplnění práv duševního vlastnictví mohou týkat pouze práv duševního vlastnictví, na která se vztahuje článek 4.\nČlánek 14\nOznamovací povinnosti příslušného celního útvaru\n1.   Příslušný celní útvar, u kterého byla podána vnitrostátní žádost, předá celním úřadům svého členského státu neprodleně po jejich přijetí tato rozhodnutí:\na)\nrozhodnutí o schválení žádosti;\nb)\nrozhodnutí o zrušení rozhodnutí o schválení žádosti;\nc)\nrozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení žádosti;\nd)\nrozhodnutí o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření.\n2.   Příslušný celní útvar, u kterého byla podána unijní žádost, předá příslušnému celnímu útvaru členského státu nebo příslušným celním útvarům členských států uvedených v unijní žádosti neprodleně po jejich přijetí tato rozhodnutí:\na)\nrozhodnutí o schválení žádosti;\nb)\nrozhodnutí o zrušení rozhodnutí o schválení žádosti;\nc)\nrozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení žádosti;\nd)\nrozhodnutí o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření.\nPříslušný celní útvar členského státu nebo příslušné celní útvary členských států uvedených v unijní žádosti předají uvedená rozhodnutí neprodleně po jejich obdržení svým celním úřadům.\n3.   Příslušný celní útvar členského státu nebo členských států uvedených v unijní žádosti může požádat příslušný celní útvar, který přijal rozhodnutí o schválení žádosti, o poskytnutí dodatečných informací, jež považuje za nezbytné k provedení tohoto rozhodnutí.\n4.   Příslušný celní útvar předá své rozhodnutí o pozastavení opatření celních orgánů podle čl. 16 odst. 1 písm. b) a čl. 16 odst. 2 celním úřadům svého členského státu neprodleně po jeho přijetí.\nČlánek 15\nOznamovací povinnosti držitele rozhodnutí\nDržitel rozhodnutí neprodleně oznámí příslušnému celnímu útvaru, který schválil žádost:\na)\nže právo duševního vlastnictví, na které se žádost vztahuje, pozbývá účinku;\nb)\nže držitel rozhodnutí z jiných důvodů přestává být oprávněn podat žádost;\nc)\nzměny v informacích uvedených v čl. 6 odst. 3.\nČlánek 16\nNeplnění povinností ze strany držitele rozhodnutí\n1.   Jestliže držitel rozhodnutí použije informace, které mu byly poskytnuty celními orgány, jinak než pro účely stanovené v článku 21, může příslušný celní útvar členského státu, ve kterém byly informace poskytnuty nebo zneužity:\na)\nzrušit jakékoli rozhodnutí, které přijal ohledně schválení vnitrostátní žádosti podané držitelem rozhodnutí, a zamítnout prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření;\nb)\npozastavit na svém území během lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, jakékoli rozhodnutí o schválení unijní žádosti podané držitelem rozhodnutí.\n2.   Příslušný celní útvar může rozhodnout o pozastavení platnosti opatření celních orgánů ve lhůtě, ve které mají tyto orgány přijmout opatření, pokud držitel rozhodnutí:\na)\nneplní oznamovací povinnosti podle článku 15;\nb)\nnesplnil povinnosti podle čl. 19 odst. 3, pokud jde o vracení vzorků;\nc)\nneplní povinnosti podle čl. 29 odst. 1 a 3 týkající se nákladů a překladů;\nd)\nbez závažného důvodu nezahájí řízení stanovená v čl. 23 odst. 3 nebo čl. 26 odst. 9.\nV případě unijní žádosti vyvolává rozhodnutí o pozastavení platnosti opatření celních orgánů účinky pouze v členském státě, ve kterém bylo toto rozhodnutí přijato.\nKAPITOLA III\nOPATŘENÍ CELNÍCH ORGÁNŮ\nODDÍL 1\nPozastavení propuštění nebo zadržení zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví\nČlánek 17\nPozastavení propuštění nebo zadržení zboží po schválení žádosti\n1.   Pokud celní orgány identifikují zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, na které se vztahuje rozhodnutí o schválení žádosti, pozastaví propuštění tohoto zboží nebo je zadrží.\n2.   Před pozastavením propuštění nebo zadržením zboží mohou celní orgány požádat držitele rozhodnutí o veškeré důležité informace týkající se zboží. Celní orgány mohou rovněž držiteli rozhodnutí poskytnout informace o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho skutečné nebo domnělé povaze, případně jeho vyobrazení.\n3.   Celní orgány oznámí deklarantovi nebo držiteli zboží pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení do jednoho pracovního dne od pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení.\nPokud se celní orgány rozhodnou provést oznámení držiteli zboží a za držitele zboží se považuje více osob, nejsou celní orgány povinny provést oznámení více než jedné osobě.\nCelní orgány oznámí pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení držiteli rozhodnutí téhož dne, nebo bezodkladně poté, co bylo oznámeno deklarantovi nebo držiteli zboží.\nOznámení musí obsahovat informace o postupech stanovených v článku 23.\n4.   U zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo, informují celní orgány držitele rozhodnutí, jakož i deklaranta nebo držitele zboží, o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho skutečné nebo domnělé povaze, případně včetně jeho dostupných vyobrazení. Celní orgány rovněž sdělí držiteli rozhodnutí, na jeho žádost, a jsou-li jim známy, jména a adresy příjemce, odesílatele, deklaranta nebo držitele zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo, jakož i celní režim, původ, místo, odkud bylo dovezeno, a místo určení tohoto zboží.\nČlánek 18\nPozastavení propuštění nebo zadržení zboží před schválením žádosti\n1.   Pokud celní orgány identifikují zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, na které se nevztahuje rozhodnutí o schválení žádosti, mohou, s výjimkou zboží podléhajícího zkáze, pozastavit propuštění tohoto zboží nebo je mohou zadržet.\n2.   Před pozastavením propuštění nebo zadržením zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví mohou celní orgány, aniž sdělí jakékoli informace kromě skutečného nebo předpokládaného množství zboží, jeho skutečné nebo domnělé povahy a případně jeho vyobrazení, požádat jakoukoli osobu nebo subjekt, které by mohly být potenciálně oprávněny podat žádost týkající se údajného porušení práv duševního vlastnictví, o veškeré důležité informace.\n3.   Celní orgány oznámí deklarantovi nebo držiteli zboží pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení do jednoho pracovního dne od pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení.\nPokud se celní orgány rozhodnou provést oznámení držiteli zboží a za držitele zboží se považuje více osob, nejsou celní orgány povinny provést oznámení více než jedné osobě.\nCelní orgány oznámí osobám nebo subjektům oprávněným podat žádost týkající se údajného porušení práv duševního vlastnictví pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení téhož dne, nebo bezodkladně poté, co bylo oznámeno deklarantovi nebo držiteli zboží.\nCelní orgány mohou za účelem zjištění osob nebo subjektů oprávněných podat žádost konzultovat příslušné veřejné orgány.\nOznámení musí obsahovat informace o postupech stanovených v článku 23.\n4.   Celní orgány schválí propuštění zboží nebo ukončí jeho zadržení ihned poté, co jsou splněny všechny celní formality:\na)\npokud se nepodaří určit osobu oprávněnou podat žádost týkající se údajného porušení práv duševního vlastnictví do jednoho pracovního dne od pozastavení propuštění nebo zadržení zboží;\nb)\npokud neobdrží žádost podle čl. 5 odst. 3 nebo pokud takovou žádost zamítnou.\n5.   Pokud byla žádost schválena, sdělí celní orgány držiteli rozhodnutí, na jeho žádost, a jsou-li jim známy, jména a adresy příjemce, odesílatele, deklaranta nebo držitele zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo, jakož i celní režim, původ, místo, odkud bylo dovezeno, a místo určení tohoto zboží.\nČlánek 19\nKontrola a odběr vzorků zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo\n1.   Celní orgány umožní držiteli rozhodnutí a deklarantovi nebo držiteli zboží, aby zkontrolovali zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo.\n2.   Celní orgány mohou odebrat reprezentativní vzorky zboží. Tyto vzorky mohou předat nebo zaslat držiteli rozhodnutí, pokud o to požádá, a to výhradně za účelem analýzy a pro usnadnění dalšího postupu ve vztahu k padělkům či nedovoleným napodobeninám. Každá analýza těchto vzorků se provede na výhradní odpovědnost držitele rozhodnutí.\n3.   Držitel rozhodnutí, pokud to okolnosti dovolí, vrátí vzorky uvedené v odstavci 2 po dokončení technické analýzy celním orgánům, a to nejpozději předtím, než je zboží propuštěno nebo jeho zadržení ukončeno.\nČlánek 20\nPodmínky skladování\nPodmínky skladování zboží během doby pozastavení propuštění nebo zadržení stanoví celní orgány.\nČlánek 21\nDovolené použití určitých informací držitelem rozhodnutí\nPokud držitel rozhodnutí obdržel informace uvedené v čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5, článku 19 nebo čl. 26 odst. 8, může tyto informace sdělit nebo použít pouze pro tyto účely:\na)\nk zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, a k uplatnění v rámci takového řízení;\nb)\nv souvislosti s vyšetřováním trestných činů týkajících se porušení práva duševního vlastnictví, které vedou orgány veřejné moci v členském státě, v němž se zboží nachází;\nc)\nk zahájení trestního řízení a k uplatnění v rámci takového řízení;\nd)\nk uplatnění nároků na náhradu škody vůči porušovateli nebo jiným osobám;\ne)\nk dosažení dohody s deklarantem nebo držitelem zboží o tom, že zboží může být zničeno podle čl. 23 odst. 1;\nf)\nk dosažení dohody s deklarantem nebo držitelem zboží o výši jistoty podle čl. 24 odst. 2 písm. a).\nČlánek 22\nSdílení informací a údajů mezi celními orgány\n1.   Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení o ochraně údajů v Unii a s cílem přispět k zamezení mezinárodnímu obchodu se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví, mohou Komise a celní orgány členských států sdílet určité údaje a informace, které mají k dispozici, s příslušnými orgány třetích zemí v souladu s praktickými opatřeními podle odstavce 3.\n2.   Údaje a informace uvedené v odstavci 1 se vyměňují takovým způsobem, aby bylo možné rychle zasáhnout proti zásilkám zboží porušujícího právo duševního vlastnictví. Tyto údaje a informace se mohou týkat zajištění, trendů a informací o obecných rizicích, včetně informací o zboží, které je v tranzitu přes území Unie a pochází z území třetích zemí, nebo je pro toto území určeno. Tyto údaje a informace mohou případně zahrnovat:\na)\npovahu a množství zboží;\nb)\ndomněle porušená práva duševního vlastnictví;\nc)\npůvod zboží, místo, odkud bylo dovezeno, a místo určení zboží;\nd)\ninformace o pohybu dopravních prostředků, zejména:\ni)\nnázev plavidla nebo registrační značku dopravního prostředku,\nii)\nreferenční čísla nákladního listu nebo jiného přepravního dokladu,\niii)\npočet kontejnerů,\niv)\nhmotnost nákladu,\nv)\npopis nebo kód zboží,\nvi)\nčíslo rezervace,\nvii)\nčíslo pečeti,\nviii)\nmísto první nakládky,\nix)\nmísto poslední vykládky,\nx)\nmísta překládky,\nxi)\npředpokládané datum příjezdu na místo poslední vykládky;\ne)\ninformace o pohybu kontejnerů, zejména:\ni)\nčíslo kontejneru,\nii)\nstav ložení kontejneru,\niii)\ndatum pohybu,\niv)\ndruh pohybu (naložený, vyložený, přeložený, vstup, výstup atd.),\nv)\nnázev plavidla nebo registrační značku dopravního prostředku,\nvi)\nčíslo cesty,\nvii)\nmísto,\nviii)\nnákladní list nebo jiný přepravní doklad.\n3.   Komise přijme prováděcí akty definující prvky praktických opatření nezbytných k výměně údajů a informací podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.\nODDÍL 2\nZničení zboží, zahájení řízení a okamžité propuštění zboží\nČlánek 23\nZničení zboží a zahájení řízení\n1.   Zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví může být zničeno pod celní kontrolou, aniž je nutné rozhodnout o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle právních předpisů členského státu, ve kterém se zboží nachází, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\ndržitel rozhodnutí celním orgánům písemně potvrdil do 10 pracovních dní nebo, v případě zboží podléhajícího zkáze, do tří pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení, že podle jeho přesvědčení bylo porušeno právo duševního vlastnictví;\nb)\ndržitel rozhodnutí celním orgánům písemně potvrdil do 10 pracovních dní nebo, v případě zboží podléhajícího zkáze, do tří pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení svůj souhlas se zničením zboží;\nc)\ndeklarant nebo držitel zboží celním orgánům písemně potvrdil do 10 pracovních dní nebo, v případě zboží podléhajícího zkáze, do tří pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení, svůj souhlas se zničením zboží. Pokud deklarant nebo držitel zboží celním orgánům nepotvrdí svůj souhlas se zničením zboží ani jim neoznámí svůj nesouhlas se zničením v uvedených lhůtách, mohou mít celní orgány za to, že deklarant nebo držitel zboží potvrdil svůj souhlas se zničením zboží.\nCelní orgány zboží propustí, nebo ukončí jeho zadržení ihned po splnění všech celních formalit, pokud ve lhůtách uvedených v prvním pododstavci písmenech a) a b) neobdrží jak písemné potvrzení od držitele rozhodnutí, že podle jeho přesvědčení bylo příslušné právo duševního vlastnictví porušeno, tak jeho souhlas se zničením zboží, ledaže tyto orgány byly náležitě informovány o zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.\n2.   Zničení zboží se provede pod celní kontrolou a na odpovědnost držitele rozhodnutí, nestanoví-li jinak právní předpisy členského státu, kde se zničení zboží provádí. Před zničením zboží mohou příslušné orgány odebrat vzorky. Vzorky odebrané před zničením zboží mohou být použity ke vzdělávacím účelům.\n3.   Pokud ve lhůtách stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) deklarant nebo držitel zboží písemně nepotvrdí svůj souhlas se zničením zboží a pokud se v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) nemá za to, že deklarant nebo držitel zboží svůj souhlas se zničením zboží potvrdil, oznámí celní orgány tuto skutečnost neprodleně držiteli rozhodnutí. Držitel rozhodnutí do 10 pracovních dní nebo, v případě zboží podléhajícího zkáze, do tří pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení zahájí řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.\n4.   Ve vhodných případech na řádně odůvodněnou žádost držitele rozhodnutí, a pokud se nejedná o zboží podléhající zkáze, mohou celní orgány prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 3, a to nanejvýš o 10 pracovních dní.\n5.   Celní orgány zboží propustí, případně ukončí jeho zadržení ihned po splnění všech celních formalit, pokud jim ve lhůtách uvedených v odstavcích 3 a 4 nebylo náležitě oznámeno v souladu s odstavcem 3 zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno příslušné právo duševního vlastnictví.\nČlánek 24\nOkamžité propuštění zboží\n1.   Pokud bylo celním orgánům oznámeno zahájení řízení o tom, zda došlo k porušení (průmyslového) vzoru, patentu, užitného vzoru, topografie polovodičového výrobku nebo odrůdového práva, může deklarant nebo držitel zboží celní orgány požádat, aby zboží propustily nebo ukončily jeho zadržení před skončením tohoto řízení.\n2.   Celní orgány zboží propustí nebo ukončí jeho zadržení, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\ndeklarant nebo držitel zboží složil jistotu, která je dostatečně vysoká, aby chránila práva držitele rozhodnutí;\nb)\norgán příslušný k určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, nenařídil předběžná opatření;\nc)\nbyly splněny všechny celní formality.\n3.   Složením jistoty uvedené v odst. 2 písm. a) nejsou dotčeny ostatní nástroje právní ochrany, které má držitel rozhodnutí k dispozici.\nČlánek 25\nZboží určené ke zničení\n1.   Zboží, které má být zničeno podle článků 23 nebo 26, nesmí být:\na)\npropuštěno do volného oběhu, ledaže celní orgány se souhlasem držitele rozhodnutí rozhodnou, že je to nezbytné, pokud má být zboží recyklováno nebo vyřazeno z obchodních toků, včetně použití pro osvětové účely, odbornou přípravu a vzdělávání. Podmínky, za kterých může být zboží propuštěno do volného oběhu, stanoví celní orgány;\nb)\npřepraveno mimo celní území Unie;\nc)\nvyvezeno;\nd)\nzpětně vyvezeno;\ne)\npropuštěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla;\nf)\numístěno do svobodného pásma nebo svobodného skladu.\n2.   Celní orgány mohou povolit, aby zboží uvedené v odstavci 1 bylo přepraveno pod celním dohledem mezi různými místy na celním území Unie za účelem jeho zničení pod celní kontrolou.\nČlánek 26\nPostup pro zničení zboží v malých zásilkách\n1.   Tento článek se na zboží použije, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nu zboží existuje podezření, že jde o padělky nebo nedovolené napodobeniny;\nb)\nnejedná se o zboží podléhající zkáze;\nc)\nna zboží se vztahuje rozhodnutí o schválení žádosti;\nd)\ndržitel rozhodnutí v žádosti požádal o využití postupu uvedeného v tomto článku;\ne)\nzboží je přepravováno v malých zásilkách.\n2.   Použije-li se postup podle tohoto článku, čl. 17 odst. 3 a 4 a čl. 19 odst. 2 a 3 se nepoužijí.\n3.   Celní orgány oznámí deklarantovi nebo držiteli zboží pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení do jednoho pracovního dne od pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení. Oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení obsahuje tyto informace:\na)\nzda celní orgány zamýšlejí zboží zničit;\nb)\npráva deklaranta nebo držitele zboží podle odstavců 4, 5 a 6.\n4.   Deklarant nebo držitel zboží musí mít možnost vyjádřit své stanovisko do 10 pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení.\n5.   Dotčené zboží může být zničeno, pokud deklarant nebo držitel zboží do 10 pracovních dní od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení potvrdí celním orgánům svůj souhlas se zničením zboží.\n6.   Pokud deklarant nebo držitel zboží ve lhůtě uvedené v odstavci 5 nepotvrdí celním orgánům svůj souhlas se zničením zboží ani jim neoznámí svůj nesouhlas se zničením zboží, mohou mít celní orgány za to, že deklarant nebo držitel zboží potvrdil svůj souhlas se zničením zboží.\n7.   Zničení se provede pod celní kontrolou. Celní orgány poskytnou držiteli rozhodnutí, pokud o to požádá a pokud je to vhodné, informace o skutečném či odhadovaném množství zničeného zboží a o jeho povaze.\n8.   Pokud deklarant nebo držitel zboží nepotvrdil svůj souhlas se zničením zboží a pokud se podle odstavce 6 nemá za to, že deklarant nebo držitel zboží takový souhlas potvrdil, celní orgány neprodleně oznámí držiteli rozhodnutí tuto skutečnost, jakož i množství zboží a jeho povahu, případně včetně jeho vyobrazení. Celní orgány rovněž sdělí držiteli rozhodnutí, na jeho žádost, a jsou-li jim známy, jména a adresy příjemce, odesílatele, deklaranta nebo držitele zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo, jakož i celní režim, původ, místo, odkud bylo dovezeno, a místo určení tohoto zboží.\n9.   Celní orgány zboží propustí, nebo ukončí jeho zadržení ihned poté, co jsou splněny všechny celní formality, pokud od držitele rozhodnutí do 10 pracovních dní od oznámení podle odstavce 8 neobdrží informaci o zahájení řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.\n10.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se mění množství v definici malých zásilek, jestliže se uvedená definice vzhledem k potřebě zajistit účinné fungování postupu stanoveného v tomto článku ukáže jako nepraktická nebo je-li třeba zabránit jakémukoli obcházení tohoto postupu, pokud jde o složení zásilek.\nKAPITOLA IV\nODPOVĚDNOST, NÁKLADY A SANKCE\nČlánek 27\nOdpovědnost celních orgánů\nAniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, nezakládá rozhodnutí o schválení žádosti pro jeho držitele nárok na náhradu škody v případě, že zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví není celním úřadem odhaleno a je propuštěno nebo není přijato žádné opatření k jeho zadržení.\nČlánek 28\nOdpovědnost držitele rozhodnutí\nPokud je postup řádně zahájený podle tohoto nařízení zastaven v důsledku jednání nebo opomenutí držitele rozhodnutí, pokud vzorky odebrané podle čl. 19 odst. 2 nejsou vráceny nebo jsou poškozeny a jsou nepoužitelné v důsledku jednání nebo opomenutí držitele rozhodnutí nebo pokud se následně zjistí, že dotyčné zboží neporušuje právo duševního vlastnictví, je držitel rozhodnutí odpovědný v souladu se zvláštními právními předpisy za škodu způsobenou držiteli zboží nebo deklarantovi.\nČlánek 29\nNáklady\n1.   Na žádost celních orgánů uhradí držitel rozhodnutí náklady, které vznikly celním orgánům nebo jiným subjektům jednajícím jménem celních orgánů od okamžiku zadržení zboží nebo pozastavení jeho propuštění, včetně nákladů na skladování zboží a manipulaci s ním, v souladu s čl. 17 odst. 1, čl. 18 odst. 1 a čl. 19 odst. 2 a 3, nebo v důsledku použití nápravných opatření, jako je například zničení zboží podle článků 23 a 26.\nDržiteli zboží, kterému bylo oznámeno pozastavení propuštění nebo zadržení zboží, poskytnou celní orgány na jeho žádost informace o tom, kde a jakým způsobem je toto zboží skladováno a jaké jsou odhadované náklady na skladování podle tohoto odstavce. Informaci o odhadovaných nákladech lze vyjádřit časem, výrobky, objemem, hmotností nebo službou, v závislosti na způsobu skladování a povaze zboží.\n2.   Tímto článkem není dotčeno právo držitele rozhodnutí dovolávat se náhrady škody od porušovatele nebo jiných osob v souladu s příslušnými právními předpisy.\n3.   Držitel rozhodnutí o schválení unijní žádosti zajistí a zaplatí veškeré překlady vyžadované příslušným celním útvarem nebo celními orgány, které mají přijmout opatření týkající se zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví.\nČlánek 30\nSankce\nČlenské státy zajistí, aby držitelé rozhodnutí plnili povinnosti stanovené tímto nařízením, a to i stanovením vhodných sankcí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlenské státy Komisi neprodleně oznámí takto stanovené sankce a jakékoli následné související změny.\nKAPITOLA V\nVÝMĚNA INFORMACÍ\nČlánek 31\nVýměna údajů o rozhodnutích týkajících se žádostí a zadržení mezi členskými státy a Komisí\n1.   Příslušné celní útvary neprodleně Komisi oznámí:\na)\nrozhodnutí o schválení žádosti, včetně žádosti a jejích příloh;\nb)\nrozhodnutí o prodloužení lhůty, ve které mají celní orgány přijmout opatření, a rozhodnutí o zrušení nebo změně rozhodnutí o schválení žádosti;\nc)\nveškerá pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení žádosti.\n2.   Aniž je dotčen čl. 24 písm. g) nařízení (ES) č. 515/97, celní orgány v případě pozastavení propuštění zboží nebo jeho zadržení předají Komisi veškeré důležité informace, kromě osobních údajů, včetně informací o počtu a druhu zboží, jeho hodnotě, právech duševního vlastnictví, celních režimech, o zemi, odkud bylo zboží dovezeno, zemi původu a určení a o dopravních trasách a prostředcích.\n3.   Předávání informací uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a všechny výměny údajů týkající se rozhodnutí o žádostech podle článku 14 mezi celními orgány členských států se uskutečňují prostřednictvím ústřední databáze Komise. Informace a údaje se ukládají do této databáze.\n4.   Pro účely zajištění zpracování informací uvedeného v odstavcích 1 až 3 se ústřední databáze uvedená v odstavci 3 zřídí v elektronické formě. Ústřední databáze obsahuje informace, včetně osobních údajů, uvedené v čl. 6 odst. 3, článku 14 a v tomto článku.\n5.   Celní orgány členských států a Komise mají přístup k informacím obsaženým v ústřední databázi pro účely plnění svých povinností podle tohoto nařízení. Přístup k informacím označeným podle čl. 6 odst. 3 jako informace pro omezené použití je vyhrazen celním orgánům členských států, v nichž se požaduje přijetí opatření. Pokud je to pro uplatňování tohoto nařízení naprosto nezbytné, mohou celní orgány členských států umožnit Komisi na její odůvodněnou žádost přístup k těmto informacím.\n6.   Celní orgány vloží do ústřední databáze informace týkající se žádostí podaných příslušnému celnímu útvaru. Celní orgány, které vložily informace do ústřední databáze, tyto informace případně pozmění, doplní, opraví nebo odstraní. Každý celní orgán, který informace do ústřední databáze vložil, je odpovědný za jejich přesnost, přiměřenost a relevanci.\n7.   Komise přijme a provádí vhodná technická a organizační opatření k zajištění spolehlivého a bezpečného fungování ústřední databáze. Celní orgány členských států přijmou a provádějí vhodná technická a organizační opatření k zajištění důvěrnosti a bezpečnosti zpracování informací, pokud jde o zpracování prováděné jejich celními orgány a o terminály ústřední databáze umístěné na území daného členského státu.\nČlánek 32\nZřízení ústřední databáze\nKomise zřídí ústřední databázi uvedenou v článku 31. Tato databáze bude zprovozněna co nejdříve, nejpozději 1. ledna 2015.\nČlánek 33\nUstanovení o ochraně údajů\n1.   Zpracování osobních údajů v ústřední databázi Komise se provádí v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů.\n2.   Zpracování osobních údajů příslušnými orgány v členských státech se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES a pod dohledem nezávislého veřejného orgánu členského státu uvedeného v článku 28 uvedené směrnice.\n3.   Osobní údaje jsou shromažďovány a používány výhradně pro účely tohoto nařízení. Takto shromážděné osobní údaje musí být přesné a musí být aktualizovány.\n4.   Každý celní orgán, který vložil osobní údaje do ústřední databáze, provádí dohled nad jejich zpracováním.\n5.   Subjekt údajů má právo na přístup k osobním údajům, jež se ho týkají a jež jsou zpracovávány prostřednictvím ústřední databáze, a případně i právo na opravu, vymazání či zablokování těchto údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 či s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.\n6.   Všechny žádosti o využití práva na přístup k údajům a na jejich opravu, vymazání či zablokování se podávají celním orgánům, které je zpracují. Pokud subjekt údajů předložil žádost o využití tohoto práva Komisi, postoupí Komise tuto žádost příslušným celním orgánům.\n7.   Osobní údaje se uchovávají nejdéle po dobu šesti měsíců ode dne, kdy bylo zrušeno příslušné rozhodnutí o schválení žádosti, nebo ode dne, kdy uplynulo příslušné období, během nějž měly celní orgány přijmout opatření.\n8.   Pokud držitel rozhodnutí zahájil řízení podle čl. 23 odst. 3 nebo čl. 26 odst. 9 a oznámil zahájení tohoto řízení celním orgánům, uchovávají se osobní údaje po dobu šesti měsíců ode dne, kdy bylo v rámci tohoto řízení s konečnou platností rozhodnuto o tom, zda bylo právo duševního vlastnictví porušeno.\nKAPITOLA VI\nVÝBOR, PŘENESENÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 34\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený články 247a a 248a nařízení (EHS) č. 2913/92. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 35\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 26 odst. 10 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 19. července 2013.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 26 odst. 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 26 odst. 10 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 36\nVzájemná správní pomoc\nNa toto nařízení se použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97.\nČlánek 37\nZprávy\nKomise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení do 31. prosince 2016. V případě potřeby se zpráva doplní vhodnými doporučeními.\nVe zprávě se uvedou veškeré příslušné případy týkající se léčivých přípravků v tranzitu přes celní území Unie, ke kterým může dojít podle tohoto nařízení, včetně posouzení jeho možného dopadu na závazky Unie v oblasti přístupu k léčivým přípravkům podle „prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví“ přijatého Konferencí ministrů WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001, a opatření přijatá k vyřešení jakékoli situace, která by v tomto ohledu vyvolala nepříznivě účinky.\nČlánek 38\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1383/2003 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.\nČlánek 39\nPřechodná ustanovení\nŽádosti schválené v souladu s nařízením (ES) č. 1383/2003 zůstávají v platnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí o schválení žádosti, během níž mají celní orgány přijmout opatření a která nebude prodloužena.\nČlánek 40\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 1. ledna 2014 s výjimkou:\na)\nčlánku 6, čl. 12 odst. 7 a čl. 22 odst. 3, které se použijí ode dne 19. července 2013;\nb)\nčl. 31 odst. 1 a 3 až 7 a článku 33, které se použijí ode dne zprovoznění ústřední databáze uvedené v článku 32. Komise datum tohoto zprovoznění zveřejní.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Štrasburku dne 12. června 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nL. CREIGHTON\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. července 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. května 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. června 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(2)  Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7.\n(3)  Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.\n(4)  Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 47.\n(5)  Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(9)  Úř. věst. C 363, 13.12.2011, s. 3.\n(10)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 198, 8.8.1996, s. 30.\n(13)  Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.\n(15)  Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.\n(16)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.\n(17)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.\n(18)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.\n(19)  Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.\n(20)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.\n(21)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.\n(22)  Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.\nPŘÍLOHA\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 1383/2003\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 1\nČlánek 4\nČlánek 18\nČlánek 5\nČlánky 3 až 9\nČlánek 6\nČlánky 6 a 29\nČlánek 7\nČlánek 12\nČlánek 8\nČlánky 10, 11, 12, 14 a 15\nČlánek 9\nČlánky 17 a 19\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\nČlánek 23\nČlánek 12\nČlánky 16 a 21\nČlánek 13\nČlánek 23\nČlánek 14\nČlánek 24\nČlánek 15\nČlánek 20\nČlánek 16\nČlánek 25\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\nČlánek 30\nČlánek 19\nČlánky 27 a 28\nČlánek 20\nČlánky 6, 12, 22 a 26\nČlánek 21\nČlánek 34\nČlánek 22\nČlánky 31 a 36\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\nČlánek 38\nČlánek 25\nČlánek 40", "summary": "Práva duševního vlastnictví – vymáhání celními orgány\nPráva duševního vlastnictví – vymáhání celními orgány\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení obsahuje revidovaná procesní pravidla pro celní orgány pro účely vymáhání práv duševního vlastnictví u zboží, které podléhá celnímu dohledu nebo celní kontrole. Nahrazuje nařízení (ES) č. 1383/2003.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení se vztahuje především na zboží v těchto situacích:pokud je v celním prohlášení navrženo k propuštění do volného oběhu, k vývozu nebo zpětnému vývozu,  pokud vstupuje na celní území EU nebo je opouští,  pokud je umístěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo do svobodného pásma či svobodného skladu*.  Stanovuje postupy pro žádosti s cílem určit, zda došlo k porušení práva duševního vlastnictví. Pro účely tohoto nařízení by právo duševního vlastnictví mohlo zahrnovat:ochrannou známku,  (průmyslový) vzor,  autorské právo podle vnitrostátního nebo unijního práva,  zeměpisné označení (např. Champagne nebo Parmská šunka),  patent podle vnitrostátního nebo unijního práva,  dodatkové ochranné osvědčení pro léčivé přípravky,  dodatkové ochranné osvědčení pro pesticidy,  odrůdové právo podle vnitrostátního nebo unijního práva,  topografii polovodičového výrobku podle vnitrostátního nebo unijního práva,  právo duševního vlastnictví, které chrání vynálezy podle vnitrostátního nebo unijního práva,  obchodní název chráněný podle vnitrostátního nebo unijního práva jako výlučné právo duševního vlastnictví.  Nařízení:stanovuje podmínky pro opatření celních orgánů v případě pouhého podezření na porušení práv duševního vlastnictví,  stanovuje opatření, která je třeba učinit proti zboží, u kterého bylo zjištěno porušení práv duševního vlastnictví,  rozšiřuje zahrnutý rozsah porušení práv duševního vlastnictví a posiluje kompetence celních orgánů při kontrolách veškerého zboží pod celním dohledem – to se netýká nekomerčního zboží v osobních zavazadlech cestujících,  zajišťuje, aby celní orgány dostávaly vysoce kvalitní informace, a mohly tak provádět komplexní posouzení rizik porušení práv duševního vlastnictví,  stanovuje právní základ pro ústřední databázi k evidenci žádostí o celní opatření a zadržení zboží porušujícího práva duševního vlastnictví, jakož i pro výměnu informací mezi celními orgány.  Aby byla snížena administrativní zátěž, nařízení:stanovuje společný postup pro všechny druhy porušení práv duševního vlastnictví spadající do oblasti působnosti nařízení. Podle tohoto postupu může být zboží zničeno, aniž držitel práv musí zahájit soudní řízení, a to pod podmínkou, že:držitel práv potvrdí písemně, že dle jeho přesvědčení se jedná o porušení práv a že souhlasí se zničením zboží, adeklarant nebo držitel zboží proti zničení nic nenamítá,  uvádí, že se postup pro malé zásilky uplatňuje až po předchozí žádosti žadatele a že celní orgány mohou žadatele požádat o úhradu nákladů – malou zásilkou se rozumí poštovní nebo expresní zásilka, která obsahuje buď maximálně tři jednotky nebo má hmotnost nižší než 2 kg.  Kromě toho nařízení:stanovuje, že se vnitrostátní právní předpisy uplatňují, je-li osobám dotčeným zadržením zboží uděleno právo na vyslechnutí,  rozšiřuje a vyjasňuje případy, kdy držitel práv může použít informace, které celní orgány sdělí po zadržení zboží,  zahrnuje pravidla pro sběr údajů, zpracování, období držení údajů a výkon práv a povinností v souvislosti se stávajícími právními předpisy o ochraně údajů.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nS několika výjimkami se uplatňuje se od 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nSdělení Komise se týká balíčku pro ochranné známky přijatého v roce 2015:část 1: ačkoli nařízení (EU) 2015/2424 změnilo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (citováno v oznámení Komise), bylo toto nařízení následně zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2017/1001, což je kodifikace,  část 2: týká se směrnice (EU) 2015/2436  Viz také:„Prostředky k dodržování práv duševního vlastnictví“ (Evropská komise)  „Padělání, pirátství a další porušení práv duševního vlastnictví“ (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nSvobodné pásmo či svobodný sklad: zvláštní prostor nebo sklad na celním území EU, který je osvobozen od cla. Více podrobností najdete v příslušném seznamu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15–34)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 608/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1–99)\nOznámení Komise o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány v souvislosti se zbožím dovezeným na celní území Unie, které není propuštěno do volného oběhu, včetně zboží v tranzitu (Úř. věst. C 244, 5.7.2016, s. 4–9)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1–26)\nViz konsolidované znění.\nUsnesení Rady ze dne 25. září 2008 o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství (Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 1–2)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45–86).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Jednotný trh práv duševního vlastnictví: Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě (KOM(2011) 287 konečném znění, 24.5.2011)\nPoslední aktualizace 08.12.2017"}
{"celex_id": "32021R0444", "reference": "15.3.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 87/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/444\nze dne 11. března 2021,\nkterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nProgram Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a programy jemu předcházející významně přispěly k usnadnění a posílení celní spolupráce mezi celními orgány, jakož i k budování jejich správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií. Jelikož řada činností celních orgánů má přeshraniční povahu, účinnější a efektivnější cestou rozvoje této spolupráce je poskytnout členským státům rámec, ve kterém může být navázána, zavedením celního programu na úrovni Unie, který provádí Komise. Program Clo 2020 prokázal, že je nákladově efektivní a skutečně přidává hodnotu pro další rámce pro celní spolupráci zavedené na dvoustranném nebo mnohostranném základě. Program Clo 2020 kromě toho přispěl k ochraně finančních zájmů Unie a členských států tím, že podpořil účinný výběr cel. Harmonizované celní režimy jsou navíc důležité pro dosažení rovnocenných výsledků při předcházení podvodům a nezákonným přeshraničním tokům zboží. Je tudíž vhodné, efektivní a v zájmu Unie pokračovat ve financování činností v oblasti celní spolupráce zavedením nového programu, totiž programu Clo (dále jen „program“).\n(2)\nCelní unie je již 50 let jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Celní unie je významným příkladem úspěšné integrace Unie a má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu ku prospěchu podniků i občanů. Celní unie se v uvedeném období značně rozvinula a celní orgány úspěšně plní celou řadu úkolů na hranicích. Společně pracují na usnadnění zákonného a spravedlivého obchodu a snižování byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet Unie a pomáhají chránit občany před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik na úrovni Unie a kontrolám peněžních toků za účelem potírání praní peněz a financování terorismu zaujímají celní orgány důležitou úlohu v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a nekalé soutěži. Na základě svého širokého mandátu jsou celní orgány v zásadě hlavními orgány příslušnými pro kontrolu zboží na vnějších hranicích Unie. Silnější a ambicióznější Unie lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li k dispozici nezbytné zdroje. V této souvislosti by se program neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale měl by podporovat rovněž obecnější úlohu celních orgánů, jak je stanoveno v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4), tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a tím přispívat k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce.\nPrávní základ tohoto nařízení by se proto měl vztahovat na celní spolupráci stanovenou v článku 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), vnitřní trh stanovený v článku 114 Smlouvy o fungování EU a obchodní politiku stanovenou v článku 207 Smlouvy o fungování EU.\n(3)\nProgram by měl napomáhat členským státům a Komisi tím, že poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podporovat celní unii a celní orgány, které spolupracují a konají jednotně, přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajišťovat bezpečnost a ochranu Unie a jejích obyvatel, a tím přispívat k ochraně spotřebitele, chránit Unii před nekalými a nedovolenými obchodními praktikami a současně usnadňovat zákonnou obchodní činnost, jakož i usnadňovat zákonný obchod, aby podniky a občané mohli v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.\n(4)\nOblast cel je dynamická oblast politiky, která čelí novým výzvám, jako jsou globalizace, nové formy podvodů a pašování a digitalizace. Tyto výzvy zvyšují poptávku po podpoře celních orgánů a vyžadují inovativní řešení. Vyplývá z nich ještě větší potřeba posílit spolupráci mezi celními orgány.\n(5)\nZa účelem zajištění efektivnosti nákladů by měl program využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako jsou program Fiscalis, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly), Program Unie pro boj proti podvodům, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, Fond pro vnitřní bezpečnost, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, Program pro jednotný trh, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh),\nNástroj pro oživení a odolnost, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), a Nástroj pro technickou podporu, zřízeným nařízením (EU) 2021/240 (6).\n(6)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu (7) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.\n(7)\nToto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (8). Aby mohly být jakékoli nepředvídané výdaje považovány za způsobilé pro financování, měly by přímo souviset s cíli tohoto programu. Finanční krytí programu by se mělo vztahovat na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů programu.\n(8)\nS cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měl být program otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Mohl by být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.\n(9)\nNa tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(10)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(11)\nOpatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Za účelem zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by měl program také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. Opatření financovaná z tohoto programu by měla být ukončena nebo upravena tak, aby byla účinnější nebo relevantnější, pokud se v jakémkoli okamžiku ukáží jako nedostatečná.\n(12)\nBrzy bude přijato nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést všechna tato v rámci jednoho právního aktu, totiž tohoto nařízení, jež obsahuje jediný soubor pravidel. Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly by měl proto podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco program by měl podporovat všechna ostatní související opatření, například opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo tam, kde je to vhodné, školení týkající se zakoupeného vybavení.\n(13)\nVýměna celních a jiných souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací uvnitř celní unie. Unie by mohla mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů tak, aby je mohly využít třetí země, které se programu neúčastní, a mezinárodní organizace. Odpovídající přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů, je-li takovým zájmem náležitě odůvodněno, by proto mělo být způsobilé pro financování v rámci programu.\n(14)\nVzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i orgánů státní správy třetích zemí, jež se programu neúčastní, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. Výběr externích odborníků do odborných skupin by se měl zakládat na rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Externí odborníky, kteří se v rámci programu účastní za svou osobu ad hoc akcí, jako jsou jednorázová zasedání a konference, by měla vybírat Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených zúčastněnými zeměmi. Je třeba zajistit, aby všichni externí odborníci, kteří jsou jmenováni za svou osobu a povinni jednat nezávisle a ve veřejném zájmu, byli nestranní, aby nehrozil žádný střet zájmů s jejich profesními povinnostmi. Informace o výběru všech externích odborníků a jejich účasti by měly být veřejně dostupné. Při výběru externích odborníků by měl být zohledněn cíl zajistit vyvážené zastoupení zúčastněných stran a zásada genderové rovnosti.\n(15)\nV souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud navrhovaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, za podmínky, že to nepovede ke dvojímu financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.\n(16)\nOčekává se, že největší část rozpočtu v rámci programu bude použita na opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií. Z nich by měla být dána největší přednost opatřením souvisejícím s elektronickými systémy, které jsou nezbytné pro provádění celní unie a pro celní orgány plnění jejich úkolů. V tomto nařízení by měly být vymezeny společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Společné složky a vnitrostátní složky lze vzájemně kombinovat. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.\n(17)\nToto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem ke střednědobé až dlouhodobé povaze sledovaných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Víceleté pracovní programy by měly trvat nejvýše tři roky.\n(18)\nOpatření prováděná v rámci tohoto programu by měla zohledňovat zjištění a doporučení Evropského účetního dvora v oblasti cel, zejména zvláštní zprávu č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávu č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“.\n(19)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(20)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních (11) předpisů by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Průběžné hodnocení a závěrečné hodnocení, které by měly být uskutečněny nejpozději čtyři roky po zahájení a ukončení provádění programu, by měly přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti se spoluprací v oblasti cel v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovaly uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení programu by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány také výroční zprávy o pokroku monitorující provádění programu. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě.\n(21)\nS cílem přiměřeně reagovat na změny priorit politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu a o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(22)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16).\nV souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(23)\nTřetí země se mohou programu účastnit na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(24)\nZpůsobilé náklady by měly být určovány v závislosti na povaze způsobilých opatření a zahrnovat mimo jiné náklady na cestu a pobyt osob účastnících se zasedání a podobných akcí nebo náklady spojené s organizací akcí. Financování v rámci tohoto programu by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení, jako jsou rovné zacházení, proporcionalita a transparentnost, a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů.\n(25)\nDruhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s druhy financování a způsoby provádění by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(26)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení programu Unie pro spolupráci v celní oblasti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(27)\nS cílem zajistit nepřetržité poskytování podpory v relevantních oblastech politiky a umožnití začít provádění již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.\n(28)\nToto nařízení nahrazuje nařízení (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání programu se sladí s dobou trvání víceletého finančního rámce.\nTímto nařízením se stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„celními orgány“ celní orgány vymezené v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013;\n2)\n„evropskými elektronickými systémy“ elektronické systémy nezbytné pro celní unii a pro plnění úkolů celních orgánů, zejména elektronické systémy uvedené v čl. 16 odst. 1 a článcích 278 a 280 nařízení (EU) č. 952/2013, v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 (17) a v jiných ustanoveních práva Unie upravujících elektronické systémy pro celní účely, včetně mezinárodních dohod, jako je Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) (18);\n3)\n„společnou složkou“ složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určila jako společnou;\n4)\n„vnitrostátní složkou“ složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který ji vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;\n5)\n„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Obecným cílem programu je podporovat celní unii a celní orgány, které spolupracují a konají jednotně, při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajišťování bezpečnosti a ochrany v Unii a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti.\n2.   Specifickými cíli programu je podpořit:\na)\npřípravu a jednotné provádění celních předpisů a politiky;\nb)\ncelní spolupráci;\nc)\nbudování správních kapacit a kapacit v oblasti informačních technologií, včetně odborné způsobilosti a odborné přípravy, jakož i vývoje a provozu evropských elektronických systémů;\nd)\ninovace v oblasti celní politiky.\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 950 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Rovněž může pokrývat výdaje spojené se studiem, schůzkami odborníků a informačními a komunikačními akcemi souvisejí s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a na jinou technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.\nČlánek 5\nÚčast třetích zemí na programu\nProgram je otevřen účasti těchto třetích zemí:\na)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nb)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nČlánek 6\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Program se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.\n2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a úhrady výdajů za cestu a pobyt vzniklých externím odborníkům.\nKAPITOLA II\nZPŮSOBILOST\nČlánek 7\nZpůsobilá opatření\n1.   Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů stanovených v článku 3.\n2.   Pro financování v rámci programu jsou způsobilá opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů stanovených v nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly.\n3.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují:\na)\nzasedání a podobné akce ad hoc;\nb)\nstrukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů, například společný vývoj informačních technologií skupinou členských států;\nc)\nopatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů;\nd)\nopatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a jiných kapacit, včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů;\ne)\npodpůrná a jiná opatření včetně:\ni)\nstudií;\nii)\ninovačních činností, zejména ověřování koncepcí, pilotních projektů, iniciativ týkajících se vývoje prototypů, inteligentního vytěžování dat a spolupráce mezi systémy;\niii)\nspolečně vytvořených komunikačních opatření;\niv)\njakýchkoli jiných opatření stanovených v pracovních programech podle článku 12, která jsou nezbytná pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.\nDemonstrativní seznam možných forem opatření podle prvního pododstavce písm. a), b) a d) je obsažen v příloze I.\n4.   Opatření sestávající spočívající ve vývoji, zavádění, údržbě a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem umožnění spolupráce s třetími zeměmi, které se programu neúčastní, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud na nich má Unie zájem. Komise zavede nezbytná správní ujednání, jež mohou stanovit požadavek, aby dotčené třetí strany na tato opatření přispěly.\n5.   Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 3 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.\nČlánek 8\nExterní odborníci\n1.   Pokud je to přínosné pro realizaci některého opatření určeného k provádění cílů stanovených v článku 3, mohou se těchto opatření účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které se programu neúčastní, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, zástupci hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.\n2.   Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s článkem 238 finančního nařízení.\n3.   Externí odborníky do odborných skupin vybírá Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených členskými státy.\nExterní odborníky, kteří se účastní za svou osobu příležitostných akcí podle programu, jako jsou jednorázová zasedání a konference, vybírá Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených zúčastněnými zeměmi.\nExterní odborníci jsou vybíráni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou relevantní pro dané opatření, a podle potřeb. Komise mimo jiné posoudí nestrannost externích odborníků, kteří jsou jmenováni za svou osobu a povinni jednat nezávisle a ve veřejném zájmu, a to, zda neexistuje střet zájmů s jejich profesními povinnostmi.\nKAPITOLA III\nGRANTY\nČlánek 9\nUdělování grantů, doplňkovost a kombinované financování\n1.   Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n2.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek podle programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie za podmínky, aby příspěvky nepokrývaly tytéž náklady. Na takový příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n3.   V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k podávání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty celní orgány zúčastněných zemí, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 5 tohoto nařízení.\n4.   Práce hodnotící komise uvedené v článku 150 finančního nařízení vychází z obecných zásad pro granty stanovených v článku 188 finančního nařízení, a zejména ze zásad rovného zacházení a transparentnosti stanovených v čl. 188 písm. a) a b) finančního nařízení, jakož i ze zásady nediskriminace.\n5.   Hodnotící komise vyhodnotí návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, přičemž v příslušných případech přihlédne k relevantnosti navrhovaných opatření pro sledované cíle, kvalitě navrhovaných opatření, jejich dopadu, včetně hospodářského, sociálního a environmentálního, a jejich rozpočtu a nákladové efektivnosti.\nČlánek 10\nMíra spolufinancování\n1.   Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % celkových způsobilých nákladů na opatření.\n2.   Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 12.\nKAPITOLA IV\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ\nČlánek 11\nOdpovědnost\n1.   Komise a členské státy společně a v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie uvedenými v definici v čl. 2 bodě 2 zajišťují vývoj a provoz evropských elektronických systémů, včetně jejich návrhu, specifikace, ověření shody, zavádění, údržby, vývoje, modernizace, bezpečnosti, zajišťování kvality a kontroly kvality.\n2.   Komise zajišťuje zejména:\na)\nvývoj a provoz společných složek;\nb)\ncelkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s cílem dosáhnout jejich operability, kybernetické odolnosti, vzájemné propojenosti, soustavného zlepšování a synchronizovaného provádění a v rámci této celkové koordinace usnadňuje efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi v záležitostech souvisejících s těmito systémy;\nc)\nkoordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;\nd)\nkoordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků;\ne)\nkoordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou veřejnou správou na úrovni Unie;\nf)\nvčasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká provádění evropských elektronických systémů na úrovni Unie a členských států, zejména v souvislosti se zpožděními při provádění společné a vnitrostátních složek.\n3.   Členské státy zajišťují zejména:\na)\nvývoj a provoz vnitrostátních složek;\nb)\nkoordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek na vnitrostátní úrovni;\nc)\nkoordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou veřejnou správou na vnitrostátní úrovni;\nd)\npravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich celním orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů;\ne)\nprovádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.\n4.   Komise pro informaci zveřejňuje a pravidelně aktualizuje orientační seznam evropských elektronických systémů financovaných v rámci programu.\nKAPITOLA V\nTVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 12\nPracovní program\n1.   Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.\n2.   Za účelem zajištění provádění programu, a aniž je dotčeno finanční nařízení, přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví víceleté pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.\n3.   Víceleté pracovní programy jsou zaměřeny na dosažení cílů stanovených v článku 3 prostřednictvím opatření v souladu s článkem 7. Ve vhodných případech stanoví celkovou částku finančního plánu pro všechna opatření a stanoví:\na)\npro každé opatření:\ni)\nsledované cíle a očekávané výsledky v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3;\nii)\npopis opatření, která mají být financována;\niii)\nkde je to vhodné, údaj o částce přidělené na každé opatření a\niv)\nzpůsob provádění a orientační harmonogram provádění;\nb)\npro granty maximální míru spolufinancování uvedenou v čl. 10 odst. 2 a tam, kde je to vhodné, základní použitelná kritéria pro udělení grantu.\nČlánek 13\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Seznam ukazatelů pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 3 je obsažen v příloze II.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 14\nHodnocení\n1.   Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Průběžné hodnocení programu Komise provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději čtyři roky po začátku provádění programu. Ve svém průběžném hodnocení Komise posuzuje výkonnost programu, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie v rámci programu a přidaná hodnota Unie.\n3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději čtyři roky po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.\n4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 15\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nKAPITOLA VI\nVÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU\nČlánek 16\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto dnem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 17\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Clo“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA VII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 18\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, opatření uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.\n3.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\nČlánek 19\nZrušení\nNařízení (EU) č. 1294/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 20\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 1294/2013, které se použije na tato opatření až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1294/2013.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.\nČlánek 21\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 11. března 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 1. března 2021 (Úř. věst. C 86, 12.3.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(8)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(15)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1).\n(18)  Úř. věst. L 165, 26.6.2009, s. 3.\nPŘÍLOHA I\nDEMONSTRATIVNÍ SEZNAM MOŽNÝCH FOREM OPATŘENÍ UVEDENÝCH V ČL. 7 ODST. 3 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. A), B) A D)\nOpatření uvedená v čl. 7 odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) a d) mohou mít mimo jiné tyto formy:\n1)\nZasedání a podobné akce ad hoc:\n—\nsemináře a pracovní setkání, obvykle s účastníky ze všech zúčastněných zemí, s přednáškami a intenzivními diskuzemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,\n—\npracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v celních záležitostech.\n2)\nStrukturovaná spolupráce v rámci jednotlivých projektů:\n—\nprojektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zúčastněných zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,\n—\nskupiny odborníků, zejména strukturované formy spolupráce dočasné či trvalé povahy, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně podporou on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,\n—\nmonitorování prováděné společnými skupinami úředníků Komise a úředníků způsobilých orgánů, jehož úkolem je analyzovat celní postupy, zjišťovat problémy při provádění pravidel a případně i předkládat návrhy na úpravu pravidel a pracovních metod Unie.\n3)\nOpatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit:\n—\nspolečná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory nabývání potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se cel,\n—\ntechnická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti celních orgánů prostřednictvím vývoje a sdílení osvědčených postupů.\nPŘÍLOHA II\nUKAZATELE UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 1\nPro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 3 se použijí tyto ukazatele:\nA.\nBudování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií)\n1.\nIndex uplatňování a provádění práva a politik Unie (počet opatření v rámci programu organizovaných v souvislosti s uplatňováním a prováděním práva a politik Unie týkajících se cel a počet doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření)\n2.\nIndex odborné přípravy (počet používaných modulů odborné přípravy, počet vyškolených úředníků a hodnocení kvality účastníky)\n3.\nDostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentní časový podíl)\n4.\nDostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentní časový podíl)\n5.\nPoužívání klíčových evropských elektronických systémů zaměřených na zvyšování vzájemné propojenosti a přechod na bezpapírovou celní unii (počet vyměněných zpráv a provedených konzultací)\n6.\nMíra dokončení celního kodexu Unie (procento dosažených milníků při zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie)\nB.\nSdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:\n1.\nIndex spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání a počet on-line skupin pro spolupráci)\n2.\nIndex osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v souvislosti s uplatňováním a prováděním osvědčených postupů a pokynů týkajících se cel a procento účastníků, kteří využili pokyny o pracovních postupech vytvořené s podporou programu)", "summary": "Program Clo – spolupráce v oblasti cel\nProgram Clo – spolupráce v oblasti cel\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/444, kterým se zavádí program EU pro spolupráci v oblasti cel\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje program Clo, což je program EU na spolupráci v oblasti cel, na období 2021–2027. Hlavním cílem programu je dále modernizovat celní unii EU. Program podporuje celní orgány EU při budování nezbytné správní kapacity a souvisejícího IT prostředí k výkonu jejich práce:aby snadněji zvládaly narůstající objem obchodu a řešily nové druhy obchodu,aby lépe chránily EU před škodlivými produkty a látkami,aby lépe chránily podniky EU,aby usnadnily legitimní obchodní toky.\nKLÍČOVÉ BODY\nKonkrétní cíle\nCílem programu je podpořit:vytvoření a jednotné provádění celních předpisů a politiky, celní spolupráci, budování správních kapacit a kapacit v oblasti informačních technologií, včetně dovedností a odborné přípravy, jakož i vývoje a provozu elektronických systémů EU, inovace v oblasti celní politiky.Rozpočet\nRozpočet pro provádění tohoto programu činí 950 milionů EUR na období 2021–2027.\nÚčast třetích zemí a externích odborníkůProgramu se mohou účastnit přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a ostatní třetí země, pokud splňují podmínky stanovené v dohodě o účasti třetích zemí v programech EU. Zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které se programu neúčastní, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, zástupci podniků a zástupci organizací občanské společnosti se mohou účastnit zvláštních programových činností jako externí odborníci, a to hlavně ad hoc.Způsobilé akcezasedání a jiné společné události (např. workshopy, projektové skupiny, studijní návštěvy), vývoj a provoz informačních systémů pro oblast cel (pouze společné prvky a ne vnitrostátní systémy), společné vzdělávací koncepty, produkty a činnosti (např. e-learningové moduly).Pracovní program\nProgram se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů, které vypracovává a přijímá Evropská komise prostřednictvím prováděcích aktů.\nSledování, podávání zpráv a hodnoceníPříloha II uvádí ukazatele používané k podávání zpráv o pokroku programu při plnění jeho obecných a specifických cílů. Komise může tento seznam změnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Komise zodpovídá za provedení průběžného hodnocení programu nejpozději čtyři roky po jeho začátku a závěrečné hodnocení do čtyř let od jeho dokončení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nPrávní základ tohoto nařízení se vztahuje na celní spolupráci stanovenou v článku 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a společnou obchodní politiku (článek 207 SFEU).\nNařízení (EU) č. 952/2013 zřizuje celní kodex Unie, který stanoví obecná pravidla a postupy, jež se vztahují na zboží vstupující na celní území EU nebo toto území opouštějící (viz shrnutí).\nDalší informace viz:Strategie EU v oblasti cel (Evropská komise) Programy celní spolupráce (Evropská komise) Oblast cel 2021–2027 (Evropská komise) Celní unie EU – Fakta a údaje (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1–16)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Politiky a vnitřní činnosti Unie – Hlava II – Volný pohyb zboží – Kapitola 2 – Celní spolupráce – Článek 33 (bývalý článek 135 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 61)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Politiky a vnitřní činnosti Unie – Hlava VII – Společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů – Kapitola 3 – Sbližování právních předpisů – Článek 114 (bývalý článek 95 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 94–95)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava II – Společná obchodní politika – Článek 207 (bývalý článek 133 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 140–141)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1–101)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 952/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 04.06.2021"}
{"celex_id": "32021R1057", "reference": "30.6.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 231/21\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1057\nze dne 24. června 2021,\nkterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 175 třetí pododstavec a článek 349 této Smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) jako reakce na sociální problémy v Evropě. 20 klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Podle těchto 20 zásad pilíře by se měly řídit akce v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). S cílem přispět k provádění pilíře, by měl ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(2)\nNa úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“). Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny prostředky Unie nebo vnitrostátními finančními prostředky.\nMěly by rovněž pomáhat k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií, podle příslušnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, jejichž konkrétní cíle a oblasti působnosti jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (4), ESF+, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6) (Program InvestEU)..\n(3)\nRevidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států byly přijaty rozhodnutím Rady (EU) 2020/1512 (7). Texty těchto hlavních směrů politik byly sladěny zásadami pilíře, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a učinit z ní lepší místo pro investice, tvorbu pracovních míst a podporu sociální soudržnosti. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování EU a případně k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, uvedených zejména ve sděleních Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“, ze dne 30. září 2020 s názvem „Evropský prostor vzdělávání“ a ze dne 7. října 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, jakož i v příslušných doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností, ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů.\n(4)\nDne 20. června 2017 přijala Rada závěry nazvané „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ jako první krok k začlenění cílů Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj (dále jen „cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“) a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispívat k realizaci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1), podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), podporou genderové rovnosti (cíl č. 5), podporou trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8) a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).\n(5)\nNedávné i současné události zhoršily strukturální výzvy vyplývající z hospodářské globalizace, sociálních nerovností, řízení migračních toků a zvýšené bezpečnostní hrozby, přechodu na čistou energii, technologických změn, demografického poklesu, celkové nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí, stárnutí pracovní síly, jakož i z výzvy vyplývající z rostoucího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, který pociťují zejména malé a střední podniky. Ekologická a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů pravděpodobně přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a akce v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do relevantních dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zajišťováním inkluzivnějšího růstu a zlepšováním politik v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, přičemž by měla být brána v úvahu udržitelnost ekonomiky a průmyslu, mobilita pracovních sil a úsilí o genderově vyvážený trh práce.\n(6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ESF+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), ENRAF, Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména politické cíle a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly finančních prostředků Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Je proto nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být financovány z ESF+.\n(7)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro provádění souhrnného rozpočtu Unie, zejména pravidla pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé řízení, finanční nástroje, rozpočtové záruky, finanční pomoc a náhradu vyplácených externích odborníků. Spolufinancování grantů může být poskytováno z vlastních zdrojů příjemců, příjmů, jež daný projekt generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích stran. Finanční nařízení se vztahuje na akce, které mají být realizovány v přímém nebo nepřímém řízení v rámci ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů Unie.\n(8)\nFormy financování z prostředků Unie a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 94 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně paušálních částek.\n(9)\nAby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měla by být opatření, která byla podporována z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (11) a prostřednictvím programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace zřízeného nařízením (EU) č. 1296/2013 (12), začleněna do jediného fondu ESF+. ESF+ by se měl proto skládat ze dvou složek: složky ESF+ v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“), která má být prováděna v přímém a nepřímém řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy a příjemce, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin nebo základní materiální pomoci.\n(10)\nVzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality za účelem napomáhání opětovné integraci do vzdělávacích systémů, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a přispění k vymýcení chudoby, byly prováděny nejen v rámci složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, ale také, v případě akcí vyžadovaných na úrovni Unie, v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.\n(11)\nToto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání ESF+, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Mělo by specifikovat příspěvek na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a příděl na akce, které mají být provedeny v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.\n(12)\nS cílem usnadnit provádění specifických a operačních cílů složky EaSI by ESF+ měl podporovat činnosti související s technickou a administrativní pomocí, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, zatímco činnosti v oblasti komunikace a šíření informací by měly být součástí akcí způsobilých pro podporu v rámci složky EaSI.\n(13)\nESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a opětovnou integraci na trh práce, zejména v případě mladých lidí, především prováděním posílených záruk pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat genderově vyváženou účast na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit rovné pracovní podmínky, lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a přístup k péči o děti, včetně předškolního vzdělávání a péče. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.\n(14)\nESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, inkluzivity, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, podnikatelských dovedností, jazykových dovedností, digitálních dovedností a kompetencí pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnání, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost s cílem usnadnit všem lidem plnou účast ve společnosti a napomáhat konkurenceschopnosti (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenským a ekonomickým inovacím tím, že bude podporovat rozšiřitelné a udržitelné iniciativy v těchto oblastech, přizpůsobené různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Takové pomoci, podpory a příspěvků by bylo možné dosáhnout například pomocí on-line výuky, odborné přípravy na pracovišti, stáží, systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy a učňovské příprav ve smyslu doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností v úzké spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod zprostředkování, prognóz potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.\n(15)\nPodpora z ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to od předškolního vzdělávání a péče se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovskou přípravu, až po terciární úroveň a rovněž vzdělávání a učení dospělých, mimo jiné prostřednictvím sportu a kulturních aktivit. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a zmírňovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky a omezovat je, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu by se měly podporovat synergie s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (14), zejména s cílem usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.\n(16)\nESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020, nazvaném „Nová průmyslová strategie pro Evropu“. V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením Rady o cestách prohlubování dovedností (15) by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo dospělé se špatnou kvalifikací. ESF+ by měl pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, rovněž usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, včetně zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob nebo nezaměstnaných.\n(17)\nSynergie s programem Horizont Evropa – rámcovým programem pro výzkum a inovace, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), by měly zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti.\n(18)\nESF+ by měl podporovat úsilí členských států přispívat k vymýcení chudoby s cílem přerušit bludný kruh přenosu znevýhodnění z jedné generace na druhou a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezí překážky, bude bojovat proti diskriminaci a zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví. Tato podpora znamená aktivovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, zejména na marginalizované komunity, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, osoby bez domova, děti a starší osoby. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou vzdálené od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, které podporují přístup k bydlení a péči zaměřenou na člověka, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispívat k modernizaci systémů sociální ochrany s obzvláštním zaměřením na děti a znevýhodněné skupiny, a zejména za účelem podpory přístupnosti systémů, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením.\n(19)\nESF+ by měl přispívat k vymýcení chudoby podporou vnitrostátních programů zaměřených na zmírnění potravinové a materiální deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na celkový cíl, jímž je, aby na úrovni Unie bylo minimálně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeno na podporu nejchudších osob, by členské státy měly vyčlenit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám by nemělo nahrazovat stávající sociální dávky, které jsou jim poskytovány v rámci vnitrostátních sociálních systémů nebo podle vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších osob uplatňovala jednodušší pravidla.\n(20)\nS ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu úsilí o solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, která by mohla zahrnovat iniciativy na místní úrovni, jež by doplňovaly akce financované z AMIF, EFRR a z dalších fondů Unie, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.\n(21)\nVzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit synergie a doplňkovost s programem EU pro zdraví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17) a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelném postavení.\n(22)\nESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu zranitelných osob ke zdravotní péči, dlouhodobé péče, vzdělávání a odborné přípravy, přispívající k vymýcení chudoby. V zájmu posílení vazby s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+, s ohledem na pilíř, srovnávací přehled sociálních ukazatelů, ve znění navazujícím na přijetí nových cílů stanovených v sociálním pilíři pro akční plán, a regionální zvláštnosti.\nKomise a členské státy by měly zajistit soudržnost, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, EFRR, program „EU pro zdraví“, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (19), ENRAF, program Erasmus+, AMIF, Horizont Evropa, EZFRV, program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (20) a program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (21), Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (22) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23).\nKomise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a synergii zdrojů financování, včetně související technické pomoci.\n(23)\nProstřednictvím podpory specifických cílů uvedených v tomto nařízení, mezi jinými podporou cíle politiky nazvaného „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle nařízení (EU) 2021/1060, bude ESF+ nadále přispívat ke strategiím územního a místního rozvoje v zájmu provádění pilíře. Podpoří nástroje stanovené v článku 28 uvedeného nařízení, a přispěje tak rovněž k dosažení cíle politiky nazvaného „Evropa bližší občanům - podpora udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ“, podle nařízení (EU) 2021/1060, mimo jiné díky snižování chudoby a opatřením pro sociální začleňování, s přihlédnutím ke zvláštnostem městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech.\n(24)\nAby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v pilíři, a aby byly vyčleněny minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.\n(25)\nZa účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou č. 11 pilíře, která stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro posílení rovných příležitostí, by členské státy měly naplánovat náležitou část svých prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení pro účely provádění záruky pro děti prostřednictvím činností řešících problematiku dětské chudoby v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na akce, jež přímo podporují rovný přístup dětí k péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, by měly na podporu výše uvedených činností přidělit nejméně 5 % svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Operace přispívající k tomuto požadavku tematického zaměření by se měly započítávat do požadavku tematického zaměření na sociální začleňování ve výši 25 %, jsou-li plánovány v rámci příslušných specifických cílů.\n(26)\nV zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby všechny členské státy investovaly náležitou část svých zdrojů z ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě akcí podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (24), které jsou zaměřené na jednotlivce, a na základě získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a účinného dosahu tak, že budou v relevantních případech, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky. Díky plnému začlenění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ bude provádění cílených akcí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí účinnější a efektivnější a její oblast působnosti bude rozšířena na strukturální opatření a reformy, čímž se zajistí lepší soulad mezi finanční podporou Unie a prováděním posílené záruky pro mladé lidi.\nZlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností by mělo mladým lidem pomoci využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se povahu práce a také využít příležitosti, které vzniknou díky digitální a zelené transformaci a transformaci průmyslových ekosystémů Unie. Proto by členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší než byl v uvedeném období průměr Unie, měly na uvedené akce přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.\n(27)\nV souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (25) mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů Unie. Vzhledem k trvalým omezením, mezi něž patří vylidňování, je pro tyto regiony nutná zvláštní podpora.\n(28)\nEfektivní a účinné provádění akcí podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. Je proto nezbytné, aby všechny členské státy přidělily náležitou část svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na zajištění smysluplné účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení Tato účast by měla zahrnovat příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci. Členské státy, které mají podle doporučení pro jednotlivé země budovat kapacity sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, by měly na tento účel vzhledem ke specifickým potřebám, které v této oblasti mají, přidělit nejméně 0,25 % zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.\n(29)\nPro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci a podporu inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. Podniky sociální ekonomiky by mohly hrát klíčovou úlohu při realizaci sociálních inovací a přispívání k hospodářské a sociální odolnosti. Definice podniku sociální ekonomiky by měla být v souladu s definicemi použitými ve vnitrostátním právu a v závěrech Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. S cílem posílit vzájemné učení a výměnu znalostí a postupů by členské státy navíc měly být vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svých akcích nadnárodní spolupráce v rámci sdíleného řízení v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začleňování v souladu se specifickými cíli ESF+.\n(30)\nKomise a členské státy by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s jinými a přispíval k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 v New Yorku. ESF+ by měl přispívat k podpoře přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit začlenění do zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím zlepšit jejich začlenění do všech oblastí života. Podpora této přístupnosti by měla být zohledněna ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž by mělo být zajištěno přijetí konkrétních akcí na podporu genderové rovnosti a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční či ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit zvláštní ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.\n(31)\nVšechny operace by měly být vybírány a prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Komise by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila včasné posouzení stížností, včetně stížností týkajících se porušení Listiny, a měla by stěžovatele informovat o výsledku svého posouzení v souladu se sdělením Komise ze dne 19. ledna 2017, nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.\n(32)\nAby se snížila administrativní zátěž spojená se shromažďováním údajů, měly by být požadavky na podávání zpráv co nejjednodušší. Jsou-li příslušné údaje k dispozici v rejstřících nebo v rovnocenných zdrojích, měly by být členské státy s to umožnit řídícím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků.\n(33)\nPokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26). Měla by být zaručena důstojnost a respektování soukromí koncových příjemců operací v rámci specifického cíle „řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a poskytování doprovodných opatření na podporu jejich sociálního začlenění“. Aby se zabránilo stigmatizaci, nemělo by se po osobách přijímajících potravinovou nebo základní materiální pomoc vyžadovat, aby se při přijímání podpory a při účasti na průzkumech u nejchudších osob, které využily ESF+, identifikovaly.\n(34)\nSociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by se mělo umožnit a podporovat zkoušení nápadů na místní úrovni, a následné uskutečňování realizovatelných nápadů v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo jejich převádění do jiných kontextů v různých regionech nebo členských státech.\n(35)\nESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, Komisí a sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků, zejména prostřednictvím přeshraničních partnerství, a zvýšení transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ by rovněž měla zahrnovat rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce.\n(36)\nNedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální podniky a sociální ekonomiku je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených trhu práce. V rámci složky EaSI by toto nařízení mělo obsahovat ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. Podniky sociální ekonomiky, jsou-li vymezeny vnitrostátními právními předpisy, by měly být považovány za sociální podniky v rámci složky EaSI bez ohledu na jejich právní postavení, pokud tyto podniky spadají pod vymezení sociálního podniku podle tohoto nařízení.\n(37)\nPři dosahování několika cílů ESF+ by mohli hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická nebo sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do akcí ESF+, a to zejména do těch, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.\n(38)\nJe zapotřebí pokynů v rámci složky EaSI, pokud jde o rozvoj sociální infrastruktury a souvisejících služeb, zejména v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a vzdělávání, zdravotní péče a dlouhodobé péče, včetně zařízení na pomoc při přechodu od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, a s přihlédnutím k požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.\n(39)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (27) a cíle OSN pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a opětovně posouzeny v rámci hodnocení v polovině období.\n(40)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (28) mají být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů složky EaSI a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(41)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (29), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(42)\nJe vhodné stanovit ukazatele pro účely podávání zpráv v rámci složky EaSI. Tyto ukazatele by měly být založené na výstupech, objektivní, snadno získatelné a přiměřené podílu složky EaSI v rámci celého programu ESF+. Měly by zahrnovat operační cíle a financování činností v rámci složky EaSI, aniž by bylo nutné stanovit odpovídající cíle.\n(43)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (30) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (31), (Euratom, ES) č. 2185/96 (32) a (EU) 2017/1939 (33) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.\nV souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (34). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(44)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek, nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(45)\nJelikož cílů tohoto nařízení, tedy zlepšení účinnosti trhů práce a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpory sociálního začleňování a přispění k vymýcení chudoby, jakož i sledovaných cílů v rámci složky EaSI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(46)\nZa účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(47)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).\n(48)\nAby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti, s maximální délkou trvání 18 měsíců. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž určitý členský stát čelí, při současném zachování cílů ESF+, mezi tato opatření by však neměly patřit změny požadavků na tematické zaměření. Bez projednávání ve výborech by dále měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, neboť oblast působnosti uvedených opatření je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost dočasných opatření. Pokud Komise považuje za nezbytné změnit nařízení kvůli výjimečným nebo neobvyklým okolnostem, neměla by oblast působnosti změny zahrnovat požadavky na tematické zaměření související se zaměstnaností mladých lidí ani na podporu nejchudších osob, protože mladí lidé a nejchudší osoby jsou takovými krizovými situacemi často nejvíce postiženi. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto cílové skupiny i nadále dostávaly odpovídající částku podpory.\n(49)\nKomisi by měl být při správě ESF+ nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“). Aby mohl výbor ESF+ mít k dispozici veškeré nezbytné informace a získat širokou škálu názorů příslušných zúčastněných stran, měl by mít možnost pozvat zástupce bez hlasovacího práva, pokud program jednání vyžaduje jejich účast, včetně zástupců Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a příslušných organizací občanské společnosti.\n(50)\nAby se zajistilo, že budou i nadále řešeny zvláštnosti každé složky ESF+, měl by výbor ESF+ pro každou složku ESF+ vytvořit pracovní skupinu. Složení a úkoly těchto skupin stanoví výbor ESF+. Pracovní skupiny by měly mít možnost pozvat na svá zasedání zástupce občanské společnosti i další zúčastněné strany. Mezi úkoly pracovních skupin může patřit zajištění koordinace a spolupráce mezi orgány členských států a Komisí při provádění ESF+, včetně konzultací o pracovním programu složky EaSI, monitorování provádění každé složky ESF+, výměna zkušeností a osvědčených postupů v rámci složek ESF+ i napříč jimi a podpora případných synergií s jinými programy Unie.\n(51)\nV zájmu zajištění větší transparentnosti, pokud jde o provádění tohoto nařízení, by Komise měla vytvořit nezbytné vazby s příslušnými politickými výbory působícími v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jako jsou Výbor pro zaměstnanost a sociální ochranu nebo Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.\n(52)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné – po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech – stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\n(53)\nNařízení (EU) č. 1296/2013 by proto mělo být zrušeno.\n(54)\nAby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a ve vztahu ke složce EaSI by se mělo použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nOBSAH\nČást I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nČlánek 2\nDefinice\nČlánek 3\nObecné cíle ESF+ a metody provádění\nČlánek 4\nSpecifické cíle ESF+\nČlánek 5\nRozpočet\nČlánek 6\nRovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace\nČást II\nProvádění v rámci sdíleného řízení\nKapitola I\nSpolečná ustanovení o programování\nČlánek 7\nProvázanost a tematické zaměření\nČlánek 8\nDodržování Listiny\nČlánek 9\nPartnerství\nČlánek 10\nPodpora pro nejchudší osoby\nČlánek 11\nPodpora zaměstnanosti mladých lidí\nČlánek 12\nPodpora příslušných doporučení pro jednotlivé země\nKapitola II\nObecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení\nČlánek 13\nOblast působnosti\nČlánek 14\nČinnosti v oblasti sociálních inovací\nČlánek 15\nNadnárodní spolupráce\nČlánek 16\nZpůsobilost\nČlánek 17\nUkazatele a podávání zpráv\nKapitola III\nPodpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace\nČlánek 18\nOblast působnosti\nČlánek 19\nZásady\nČlánek 20\nObsah priority\nČlánek 21\nZpůsobilost operací\nČlánek 22\nZpůsobilost výdajů\nČlánek 23\nUkazatele a podávání zpráv\nČlánek 24\nAudit\nČást III\nProvádění v přímém a nepřímém řízení\nKapitola I\nOperační cíle\nČlánek 25\nOperační cíle\nKapitola II\nZpůsobilost\nČlánek 26\nZpůsobilé akce\nČlánek 27\nZpůsobilé subjekty\nČlánek 28\nHorizontální zásady\nČlánek 29\nÚčast třetích zemí\nKapitola III\nObecná ustanovení\nČlánek 30\nFormy financování Unie a metody provádění\nČlánek 31\nPracovní program\nČlánek 32\nMonitorování a vykazování\nČlánek 33\nOchrana finančních zájmů Unie\nČlánek 34\nHodnocení\nČlánek 35\nAudity\nČlánek 36\nInformace, komunikace a publicita\nČÁST IV\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 37\nVýkon přenesené pravomoci\nČlánek 38\nPostup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení\nČlánek 39\nVýbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU\nČlánek 40\nPřechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení\nČlánek 41\nPřechodná ustanovení pro složku EaSI\nČlánek 42\nVstup v platnost\nPŘÍLOHA I\nSpolečné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení\nPŘÍLOHA II\nSpolečné ukazatele pro akce ESF+ zaměřené na sociální začleňování nejchudších osob v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. l), v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem\nPŘÍLOHA III\nSpolečné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace\nPŘÍLOHA IV\nUkazatele pro složku EaSI\nČÁST I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), který se skládá ze dvou složek: složky v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“).\nToto nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období 2021–2027, způsoby využívání, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách, totiž formální, neformální a informální učení, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a obvykle prosazuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;\n2)\n„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie včetně osob bez státní příslušnosti a osob s nezjištěnou státní příslušností;\n3)\n„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky, například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;\n4)\n„znevýhodněnou skupinou“ skupina osob ve zranitelném postavení, včetně osob postižených nebo ohrožených chudobou, sociálním vyloučením nebo diskriminací ve více jejích rozměrech;\n5)\n„klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství, konkrétně gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální dovednosti; dovednosti v oblasti sdělovacích prostředků; osobní a sociální dovednosti a schopnost učit se; aktivní občanské dovednosti; podnikání; kulturní a mezikulturní povědomí a projev a kritické myšlení;\n6)\n„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob, včetně dětí ve zranitelném postavení a osob bez domova, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů a která mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;\n7)\n„koncovými příjemci“ nejchudší osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. m);\n8)\n„sociální inovací“ činnost, která má co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnost, která se týká vývoje a realizace nových nápadů ohledně produktů, služeb, postupů a modelů, jež současně naplňuje sociální potřeby a vytváří nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;\n9)\n„doprovodným opatřením“ činnost, která přesahuje rámec distribuce potravinové nebo základní materiální pomoci a jejímž cílem je řešit problematiku sociálního vyloučení a přispívat k vymýcení chudoby, a to například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální a zdravotní služby, včetně psychologické podpory, a že jsou jí tyto služby a podpora poskytnuty; dalším cílem je poskytovat relevantní informace o veřejných službách nebo poradenství v oblasti vedení rozpočtu domácnosti;\n10)\n„sociálním experimentem“ zásah v oblasti politiky, jehož cílem je inovativně reagovat na sociální potřeby, jenž je proveden v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jeho dopad předtím, než bude proveden v jiných kontextech včetně geografického a odvětvového, či v širším měřítku, pokud se výsledky ukáží jako pozitivní;\n11)\n„přeshraničním partnerstvím“ systém spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery nebo občanskou společností nacházející se alespoň ve dvou členských státech;\n12)\n„mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;\n13)\n„sociálním podnikem“ podnik, který bez ohledu na to, jakou má právní formu, včetně podniků sociální ekonomiky, nebo zda se jedná o fyzickou osobu,\na)\nmá hlavní společenský cíl – v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se sociální podnik nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů, které mohou zahrnovat i environmentální dopady, jako hlavní sociální cíl, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavující sociální cíle;\nb)\nvyužívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla, jimiž se zajistí, aby rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;\nc)\nje řízen podnikatelským, participativním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných stran, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;\n14)\n„referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;\n15)\n„náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové nebo základní materiální pomoci;\n16)\n„mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, kapitálové a kvazikapitálové investice ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako jsou služby poskytované formou individuálního poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a činnosti vytvářející příjmy;\n17)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně v rámci nástroje nebo platformy kombinující zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;\n18)\nprávním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n19)\n„společným ukazatelem pro okamžité výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci;\n20)\n„společným ukazatelem pro dlouhodobé výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci.\n2.   Definice stanovené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.\nČlánek 3\nObecné cíle ESF+ a metody provádění\n1.   Cílem ESF+ je podpořit členské státy a regiony v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce, jakož i inkluzivní a soudržné společnosti zaměřené na vymýcení chudoby a jednající v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv.\n2.   ESF+ podporuje a doplňuje politiky členských států a dodává jim přidanou hodnotu, aby byly zajištěny rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, spravedlivé a kvalitní pracovní podmínky, sociální ochrana a začleňování se zaměřením zejména na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, celoživotní učení, investice do dětí a mladých lidí a přístup k základním službám.\n3.   ESF + se provádí:\na)\nv rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“); a\nb)\nv přímém a nepřímém řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 a v článku 25 (složka EaSI).\nČlánek 4\nSpecifické cíle ESF+\n1.   ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost a mobilita pracovních sil, vzdělávání a sociální začleňování, čímž se mimo jiné přispívá k vymýcení chudoby a rovněž k obecnému cíli, jímž je „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle čl. 5 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060:\na)\nzlepšit přístup k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a pro neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky;\nb)\nmodernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;\nc)\nprosazovat genderově vyváženou účast na trhu práce, rovné pracovní podmínky a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, mimo jiné pomocí přístupu k cenově dostupné péči o děti a péči o závislé osoby;\nd)\nprosazovat přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám, aktivní a zdravé stárnutí a zdravé a vhodně přizpůsobené pracovní prostředí s ohledem na zdravotní rizika;\ne)\nzvýšit kvalitu, inkluzivitu a účinnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich relevantnosti pro trh práce, mimo jiné i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, s cílem podpořit získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a prosazováním zavádění duálních systémů odborné přípravy a učňovské přípravy;\nf)\nprosazovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména v případě znevýhodněných skupin, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;\ng)\nprosazovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;\nh)\nposilovat aktivní začleňování, a podpořit tak rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a zlepšit zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;\ni)\nprosazovat socioekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;\nj)\nprosazovat socioekonomickou integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;\nk)\nzvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, včetně služeb, které podporují přístup k bydlení a individuální péči, včetně zdravotní péče; modernizovat systémy sociální ochrany, včetně prosazování přístupu k sociální ochraně se zvláštním důrazem na děti a znevýhodněné skupiny; zlepšovat přístupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče;\nl)\npodporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;\nm)\nřešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a zajistit doprovodná opatření na podporu jejich sociálního začleňování.\n2.   Prostřednictvím akcí, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je cílem ESF+ přispívat rovněž k ostatním cílům politiky uvedeným v článku 5 nařízení (EU) 2021/1060, zejména cílům týkajícím se:\na)\ninteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;\nb)\ndosažení zelenější, nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energetikou, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.\n3.   Pokud je to opravdu nutné jakožto dočasné opatření v rámci reakce na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti podle článku 20 nařízení (EU) 2021/1060, a pouze na dobu 18 měsíců, ESF+ může podporovat:\na)\nfinancování režimů zkrácené pracovní doby bez požadavku na to, aby byly dané režimy kombinovány s aktivními opatřeními;\nb)\npřístup ke zdravotní péči, mimo jiné i pro osoby, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné.\n4.   Pokud Komise na základě žádosti předložené dotčenými členskými státy shledá, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, v němž upřesní období, během něhož je dočasná dodatečná podpora z ESF+ povolena.\n5.   Komise průběžně monitoruje provádění odstavce 3 tohoto článku a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z ESF+ postačuje k usnadnění využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise případně předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 7, kromě požadavku na tematické zaměření uvedeného v čl. 7 odst. 5 a 6.\nČlánek 5\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění ESF+ na období 2021–2027 činí 87 995 063 417 EUR v cenách roku 2018.\n2.   Část finančního krytí pro provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která má přispět k cíli Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, činí 87 319 331 844 EUR v cenách roku 2018, z čehož je 175 000 000 EUR přiděleno na nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, jak je uvedeno v čl. 25 bodě i) tohoto nařízení, a 472 980 447 EUR, v cenách roku 2018, jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku, připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (dále jen „Protokol č. 6“).\n3.   Část finančního krytí pro provádění složky EaSI na období 2021–2027 činí 675 731 573 EUR v cenách roku 2018.\n4.   Částku uvedenou v odstavci 3 lze použít také na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění složky EaSI, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\nČlánek 6\nRovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace\nČlenské státy a Komise podporují konkrétní cílené akce, jimiž se budou prosazovat horizontální zásady uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/1060 a v článku 28 tohoto nařízení v rámci kteréhokoli z cílů ESF+. Mezi tyto akce mohou patřit akce spočívající v zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a to i v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi, a v podpoře přechodu od pobytové či ústavní péče k rodině nebo komunitně založené péči.\nČlenské státy a Komise mají za cíl prostřednictvím ESF+ zvýšit účast žen v zaměstnání, zlepšit soulad mezi pracovním a osobním životem a na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě bojovat proti feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví.\nČÁST II\nPROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nSpolečná ustanovení o programování\nČlánek 7\nProvázanost a tematické zaměření\n1.   Členské státy při plánování zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení upřednostňují intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v rámci evropského semestru, mimo jiné ve svých národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a v národních a regionálních strategiích významných pro cíle ESF+, čímž přispívají k cílům stanoveným v článku 174 Smlouvy o fungování EU.\nČlenské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi ESF+ a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných akcí.\n2.   Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti specifických cílů ESF+, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.\n3.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění záruky pro děti prostřednictvím cílených akcí a strukturálních reforem v zájmu boje proti dětské chudobě v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) až l).\nČlenské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí nejméně 5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu cílených opatření a cílených reforem na řešení dětské chudoby, jak je uvedeno v prvním pododstavci.\n4.   Členské státy přidělí alespoň 25 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 písm. h) až l), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.\n5.   Členské státy s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m), nebo v řádně odůvodněných případech s ohledem na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l), nebo s ohledem na oba uvedené cíle, přidělí alespoň 3 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu nejchudších osob.\nTyto zdroje se nezohlední při ověřování toho, zda byly dodrženy minimální příděly stanovené v odstavcích 3 a 4.\n6.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené akce a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, zejména pak na učňovskou přípravu a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.\nČlenské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí v letech 2021 až 2027 nejméně 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu strukturálních reforem a cílených akcí, jak je uvedeno v prvním pododstavci.\nNejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém pododstavci, přidělí alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené akce a strukturální reformy, jak je uvedeno v prvním pododstavci. Tento příděl se případně zohlední při ověřování, zda byl na vnitrostátní úrovni dodržen minimální procentní podíl stanovený ve druhém pododstavci.\nČlenské státy musí při provádění cílených akcí a strukturálních reforem uvedených v tomto odstavci dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená aktivní podpůrná opatření.\n7.   Odstavce 2 až 6 tohoto článku se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6.\n8.   Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na technickou pomoc.\nČlánek 8\nDodržování Listiny\n1.   Všechny operace se vybírají a provádějí při dodržení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Členské státy v souladu s čl. 69 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí účinné prošetřování stížností. Tím není dotčena obecná možnost občanů a zainteresovaných stran podat stížnost Komisi, mimo jiné i pokud jde o porušení Listiny.\n3.   Jestliže Komise shledá, že došlo k porušení Listiny, vezme při stanovování nápravných opatření, která mají být v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 použita, v úvahu závažnost daného porušení.\nČlánek 9\nPartnerství\n1.   Členské státy zajistí smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.\n2.   Členské státy přidělí v rámci sdíleného řízení v každém programu odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i formou odborné přípravy, opatření pro vytváření sítí a posilování sociálního dialogu, a na činnosti prováděné společně sociálními partnery.\nPokud je v příslušném doporučení pro jednotlivé země přijatém v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU stanoveno budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, přidělí dotčený členský stát na tento účel odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, a to alespoň 0,25 %.\nČlánek 10\nPodpora pro nejchudší osoby\nZdroje uvedené v čl. 7 odst. 5 mezi specifickými cíli v čl. 4 odst. 1 písm. l) a m) se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je 90 %.\nČlánek 11\nPodpora zaměstnanosti mladých lidí\nPodpora podle čl. 7 odst. 6 druhého a třetího pododstavce se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo programu a zahrnuje přinejmenším podporu, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. a) a může zahrnovat podporu, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. f) a l).\nČlánek 12\nPodpora příslušných doporučení pro jednotlivé země\nAkce k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv a v rámci jedné či více priorit, které mohou být prioritou podporovanou z více fondů.\nKAPITOLA II\nObecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení\nČlánek 13\nOblast působnosti\nTato kapitola se použije na podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l, („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).\nČlánek 14\nČinnosti v oblasti sociálních inovací\n1.   Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně akcí se sociálně-kulturní složkou nebo podporujících přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.\n2.   Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů, které jsou testovány v malém měřítku a vytvořeny v rámci složky EaSI a dalších programů Unie.\n3.   Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písmenech a) až l).\n4.   Členské státy si stanoví alespoň jednu prioritu, pokud jde o provádění odstavce 1, nebo 2, nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro takové priority může být zvýšena na 95 % maximálně u 5 % vnitrostátních zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.\n5.   Členské státy určí buď ve svých programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám členských států.\n6.   Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.\nČlánek 15\nNadnárodní spolupráce\nČlenské státy mohou podporovat činnosti nadnárodní spolupráce v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).\nČlánek 16\nZpůsobilost\n1.   Vedle nezpůsobilých nákladů uvedených v článku 64 nařízení (EU) 2021/1060 nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé tyto náklady:\na)\nnákup pozemků, nemovitostí a infrastruktury; a\nb)\nnákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány v průběhu operace, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.\n2.   Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.\n3.   Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto článku.\n4.   Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jsou v souladu s běžnou praxí příjemce v oblasti odměňování pro dotčenou kategorii funkce, nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo oficiálními statistikami.\nČlánek 17\nUkazatele a podávání zpráv\n1.   U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.\n2.   Pokud členský stát přidělí své zdroje na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l) s cílem zaměřit se v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem na nejchudší osoby, použijí se společné ukazatele stanovené v příloze II.\n3.   Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.\n4.   U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastavena cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků jsou vyjádřeny v absolutních číslech.\n5.   Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1.1 přílohy I týkající se daného účastníka k dispozici.\n6.   Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy mohou umožnit, aby řídící orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z těchto rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.\n7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v přílohách I a II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Změny mají být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nemění metodiku shromažďování údajů stanovenou v přílohách I a II.\nKAPITOLA III\nPodpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace\nČlánek 18\nOblast působnosti\nTato kapitola se použije na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m).\nČlánek 19\nZásady\n1.   Podpora z ESF+ se pro účely řešení materiální deprivace využije pouze na podporu distribuce potravin a zboží, jež jsou v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.\n2.   Členské státy a příjemci vybírají potravinovou nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohlední klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.\nPotravinová nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo, například prostřednictvím poukázek nebo karet, v elektronické či jiné podobě, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou nebo základní materiální pomoc. Podpora nejchudším osobám doplňuje veškeré sociální dávky, které jsou koncovým příjemcům eventuálně poskytovány z vnitrostátních sociálních systémů nebo na základě vnitrostátního práva.\nPotraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (37), jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.\nKromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.\n3.   Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.\n4.   Členské státy doplní poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci doprovodnými opatřeními, jako jsou směrování na příslušné služby v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nebo podpora sociálního začlenění nejchudších osob v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. l).\nČlánek 20\nObsah priority\n1.   Priorita týkající se podpory, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m), stanoví:\na)\ntyp podpory;\nb)\nhlavní cílové skupiny; a\nc)\npopis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory.\n2.   V případě programů omezených na podporu podle odstavce 1 a související technickou pomoc jsou součástí priority rovněž kritéria pro výběr operací.\nČlánek 21\nZpůsobilost operací\n1.   Potravinová nebo základní materiální pomoc poskytovaná nejchudším osobám může být pořízena příjemcem nebo jeho jménem nebo může být příjemci bezplatně poskytnuta.\n2.   Potravinová nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytuje bezplatně.\nČlánek 22\nZpůsobilost výdajů\n1.   Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:\na)\nnáklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou nebo základní materiální pomoc dodají koncovým příjemcům;\nb)\npokud se na přepravu potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají koncovým příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové nebo základní materiální pomoci do skladů nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;\nc)\nsprávní náklady, náklady na přepravu, skladování a přípravu, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 7 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;\nd)\nnáklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti; a\ne)\nnáklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a).\n2.   Náklady na přípravu systémů karet nebo poukázek v elektronické nebo jiné podobě a odpovídající provozní náklady jsou způsobilé v rámci technické pomoci za předpokladu, že je nese řídící orgán nebo jiný veřejný orgán, který není příjemcem, jenž dodá kartu nebo poukázku koncovým příjemcům (nebo za předpokladu, že nejsou kryty z nákladů vedených v odst. 1 písm. c).\n3.   Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v písm. c) a e) uvedeného odstavce.\n4.   Za způsobilé náklady se nepovažují:\na)\núroky z dlužných částek;\nb)\nnákup infrastruktury; a\nc)\nnáklady na použité zboží.\nČlánek 23\nUkazatele a podávání zpráv\n1.   U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze III. Tyto priority mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.\n2.   Stanoví se referenční hodnoty společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy.\n3.   Řídící orgány podají Komisi dvakrát zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu u koncových příjemců týkajícího se podpory obdržené z ESF+, který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace, který byl proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu. První taková zpráva bude podána do 30. června 2025 a druhá do 30. června 2028.\n4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Takové změny musí být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nesmí měnit metodiku shromažďování údajů stanovenou v příloze III.\nČlánek 24\nAudit\nAudit operací může zahrnovat všechny fáze jejich provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly koncových příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.\nČÁST III\nPROVÁDĚNÍ V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nOperační cíle\nČlánek 25\nOperační cíle\nSložka EaSI má tyto operační cíle:\na)\nrozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a místní podmínky;\nb)\nusnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 s cílem pomoci navrhnout vhodná politická opatření;\nc)\nna celostátní a místní úrovni podporovat sociální experimenty v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozšiřovat otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na další rozšiřování projektů vypracovaných místními zúčastněnými stranami v oblasti socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí;\nd)\nusnadnit dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků a zvětšovat pracovní příležitosti prostřednictvím vytváření a poskytování specifických podpůrných služeb zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, a to od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta pomoc určitým skupinám, například osobám ve zranitelném postavení;\ne)\npodporovat rozvoj tržního ekosystému kolem poskytování mikrofinancování mikropodnikům ve fázích zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které založily osoby ve zranitelném postavení nebo které takové osoby zaměstnávají;\nf)\npodporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, i mezi nimi, v oblastech politiky, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1, a přispívat k budování institucionální kapacity dotčených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí veřejného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;\ng)\npodporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;\nh)\nposkytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;\ni)\npodporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1; a\nj)\npodporovat uplatňování příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1.\nKAPITOLA II\nZpůsobilost\nČlánek 26\nZpůsobilé akce\n1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na plnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a v článku 25.\n2.   V rámci složky EaSI mohou být podporovány následující akce:\na)\nanalytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:\ni)\nprůzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele a podpora středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční kritéria;\nii)\nsociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;\niii)\nmonitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;\nb)\nprovádění politik, zejména:\ni)\npřeshraničních partnerství, především mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a občanskou společností, a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;\nii)\ncelounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;\niii)\npodpora mikrofinančních institucí a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;\niv)\npodpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a rozšiřování inovativních řešení;\nc)\nbudování kapacit, zejména:\ni)\nsítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1;\nii)\nvnitrostátních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky EaSI;\niii)\nsprávních orgánů zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů v členských státech nebo třetích zemích přidružených ke složce EaSI podle článku 29;\niv)\nzúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, s ohledem na nadnárodní spolupráci;\nd)\nkomunikační činnost a šíření informací, zejména:\ni)\nvzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a srovnávání;\nii)\npokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí politiky uvedených v čl. 4 odst. 1;\niii)\ninformační systémy šířící důkazní informace, které souvisejí s oblastmi politiky uvedenými v čl. 4 odst. 1;\niv)\nakce předsednictví Rady, konference, semináře a osvětové činnosti.\nČlánek 27\nZpůsobilé subjekty\n1.   S výhradou splnění kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou způsobilé tyto subjekty:\na)\nprávní subjekty usazené v některé z těchto zemí nebo na některém z těchto území:\ni)\nčlenském státě nebo zámořské zemi či na území spojeném s členským státem;\nii)\ntřetí zemi přidružené ke složce EaSI podle článku 29;\niii)\ntřetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;\nb)\njakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.\n2.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.\n3.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, v zásadě nesou náklady spojené se svou účastí.\nČlánek 28\nHorizontální zásady\n1.   Komise zajistí, aby byla v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI zohledňována a prosazována rovnost pohlaví a genderový mainstreaming a začleňováno genderové hledisko.\n2.   Komise přijme vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění složky EaSI je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.\nČlánek 29\nÚčast třetích zemí\nSložka EaSI je prostřednictvím dohody s Unií otevřena účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve složce EaSI, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy nebo části programů a jejich správních nákladů,\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně složky EaSI;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nKAPITOLA III\nObecná ustanovení\nČlánek 30\nFormy financování ze strany Unie a metody provádění\n1.   V rámci složky EaSI může být poskytováno financování ve všech formách stanovených pro finanční příspěvky ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie nebo na jejichž práci se podílí.\n2.   Složka EaSI se provádí přímo, jak je stanoveno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.\nPři hodnocení grantů může být hodnotící komise uvedená v článku 150 finančního nařízení tvořena externími odborníky.\n3.   Operace kombinování zdrojů v rámci složky EaSI se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a s hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 31\nPracovní program\n1.   Složka EaSI se provádí na základě pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Obsah těchto pracovních programů je stanoven v souladu s operačními cíli stanovenými v článku 25 tohoto nařízení a v souladu se způsobilými akcemi stanovenými v článku 26 tohoto nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.\n2.   Komise shromažďuje odborné znalosti o přípravě pracovních programů prostřednictvím konzultace s pracovní skupinou uvedenou v čl. 39 odst. 8.\n3.   Komise podporuje synergie a zajišťuje účinnou koordinaci mezi ESF+ a jinými příslušnými unijními nástroji, jakož i mezi složkami ESF+.\nČlánek 32\nMonitorování a podávání zpráv\nUkazatele pro podávání zpráv o pokroku složky EaSI při plnění specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a operačních cílů stanovených v článku 25 jsou stanoveny v příloze IV.\nSystém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků složky EaSI byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.\nZa tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 33\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se složky EaSI na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 34\nHodnocení\n1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Do 31. prosince 2024 provede Komise hodnocení složky EaSI v polovině období, a to na základě dostatečných informací o jejím provádění.\nKomise hodnotí výkonnost programu podle článku 34 finančního nařízení, a zejména jeho účinnost, efektivnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu pro Unii, mimo jiné ve vztahu k horizontálním zásadám uvedeným v článku 28 tohoto nařízení, a na kvalitativním a kvantitativním základě měří pokrok dosažený při plnění cílů složky EaSI.\nHodnocení v polovině období vychází z informací získaných na základě monitorovacích opatření a ukazatelů stanovených podle článku 32 s cílem provést případné nezbytné úpravy politických priorit a priorit financování.\n3.   Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení složek.\n4.   Komise předloží závěry hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 35\nAudity\nAudity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 36\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, přiměřené a cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační akce týkající se složky EaSI, akcí uskutečněných v jejím rámci a dosažených výsledků.\nFinanční zdroje přidělené na složku EaSI rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a článku 25.\nČÁST IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 37\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. července 2021.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 7 nebo čl. 23 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 38\nPostup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení\n1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 39\nVýbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“).\n2.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.\n3.   Výbor ESF+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.\n4.   Výbor ESF+, včetně jeho pracovních skupin uvedených v odstavci 7, může k účasti na svých zasedáních přizvat zástupce zúčastněných stran bez hlasovacího práva. Může se jednat o zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, jakož i o relevantní organizace občanské společnosti.\n5.   Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.\n6.   Výbor ESF+ může vydat stanoviska k:\na)\notázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se evropského semestru, jako jsou například národní programy reforem;\nb)\notázkám týkajícím se nařízení (EU) 2021/1060, které jsou pro ESF+ relevantní;\nc)\notázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 5.\nStanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise výbor ESF+ písemně uvědomí o tom, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.\n7.   Výbor ESF+ zřídí pro každou složku ESF+ pracovní skupinu.\n8.   Komise konzultuje pracovní program s pracovní skupinou zabývající se složkou EaSI. Uvědomí pracovní skupinu o tom, jakým způsobem výsledky této konzultace zohlednila. Pracovní skupina zajistí, aby proběhla konzultace pracovního programu se zúčastněnými stranami, mimo jiné se zástupci občanské společnosti.\nČlánek 40\nPřechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení\nNařízení (EU) č. 1304/2013, nařízení (EU) č. 223/2014 nebo jakýkoli akt přijatý na základě uvedených nařízení se nadále použijí na programy a operace podporované podle uvedených nařízení během programového období 2014–2020.\nČlánek 41\nPřechodná ustanovení pro složku EaSI\n1.   Nařízení (EU) č. 1296/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021. Veškeré odkazy na nařízení (EU) č. 1296/2013 se považují za odkazy na toto nařízení.\n2.   Finanční krytí pro provádění složky EaSI může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1296/2013.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.\n4.   Platby získané z finančních nástrojů zřízených nařízením (EU) č. 1296/2013 se investují do finančních nástrojů oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/523.\n5.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované v rámci tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\nČlánek 42\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nVe vztahu ke složce EaSI se použije ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 24. června 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 245.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 (Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 324) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. června 2021.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1512 ze dne 13. října 2020 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 344, 19.10.2020, s. 22).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace ( „EaSI“ ) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).\n(13)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).\n(15)  Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“) (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).\n(25)  Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9.\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(27)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(28)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(29)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(31)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(32)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(33)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(35)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).\nPŘÍLOHA I\nSPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OBECNOU PODPORU ZE SLOŽKY ESF+ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ\nOsobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).\nPokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.\nV případě potřeby lze na základě cílové skupiny operace vykazovat společné ukazatele výstupů.\n1.\nSpolečné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby\n1.1.\nSpolečnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:\n—\nnezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných (*1),,\n—\ndlouhodobě nezaměstnaní (*1),\n—\nneaktivní (*1),\n—\nzaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),\n—\npočet dětí mladších 18 let (*1),\n—\npočet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),\n—\npočet účastníků ve věku 55 a více let (*1),\n—\nosoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0 až 2) (*1),\n—\ns ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*1),\n—\ns ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*1),\n—\ncelkový počet účastníků (2)\nUkazatele uvedené v tomto bodě se nepoužijí na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), s výjimkou těchto ukazatelů: „počet dětí mladších 18 let“, „mladí lidé ve věku od 18 do 29 let“, „počet účastníků ve věku 55 a více let“ a „celkový počet účastníků“.\nPři shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.\n1.2\nOstatní společné ukazatele výstupů pro účastníky jsou:\n—\núčastníci se zdravotním postižením (*2),\n—\nstátní příslušníci třetích zemí (*1),\n—\núčastníci zahraničního původu, (*1)\n—\npříslušníci menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),\n—\nosoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1),\n—\núčastníci z venkovských oblastí (*1) (3).\nShromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.\nHodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.2 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.\nPro ukazatele uvedené v bodě 1.2 mohou členské státy použít vnitrostátní definice, s výjimkou těchto ukazatelů: „státní příslušníci třetích zemí“ a „účastníci z venkovských oblastí“.\n2.\nSpolečné ukazatele výstupů týkajících se subjektů\nSpolečnými ukazateli výstupů týkajícími se subjektů jsou:\n—\npočet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni,\n—\npočet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).\nPři shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.\n3.\nSpolečné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků\nSpolečnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:\n—\núčastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti (*1),\n—\núčastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti (*1),\n—\núčastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (*1)\n—\núčastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1).\nUkazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).\nPři shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.\n4.\nSpolečné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků\nSpolečnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:\n—\núčastníci zaměstnaní šest měsíců po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),\n—\núčastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila (*1).\nUkazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).\nPři shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.\nSpolečné ukazatele pro dlouhodobé výsledky se vykáží do 31. ledna 2026 v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a v závěrečné zprávě o výkonnosti podle článku 43 uvedeného nařízení.\nJako minimální požadavek platí, že společné dlouhodobé ukazatele jsou založeny na reprezentativním vzorku účastníků v rámci specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.\n(1)  V souladu s vnitrostátním právem.\n(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.\n(2)  Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání, s výjimkou podpory z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), kdy musí být celkový počet účastníků vykázán.\n(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.\n(3)  Tento ukazatel se nevztahuje na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).\nPŘÍLOHA II\nSPOLEČNÉ UKAZATELE PRO AKCE ESF+ ZAMĚŘENÉ NA SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NEJCHUDŠÍCH OSOB V RÁMCI SPECIFICKÉHO CÍLE STANOVENÉHO V ČL. 4 ODST. 1 PÍSM. L), V SOULADU S ČL. 7 ODST. 5 PRVNÍM PODODSTAVCEM\nOsobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).\n1.\nSpolečné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby\n1.1.\nSpolečnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:\n—\ncelkový počet účastníků,\n—\npočet dětí ve věku mladších 18 let (*1),\n—\npočet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),\n—\npočet účastníků ve věku 65 a více let (*1).\nHodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.1 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.\n1.2\nDalšími společnými ukazateli výstupů jsou:\n—\núčastníci se zdravotním postižením (*2),\n—\nstátní příslušníci třetích zemí (*1),\n—\npočet účastníků zahraničního původu (*1), příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),\n—\nosoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1).\nShromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.\nHodnoty těchto ukazatelů uvedených v bodě 1.2 se mohou stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.\n(1)  V souladu s vnitrostátním právem.\n(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.\n(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.\nPŘÍLOHA III\nSPOLEČNÉ UKAZATELE PRO PODPORU Z ESF+ PRO ŘEŠENÍ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE\n1.\nUkazatele výstupů\n1.1\nCelková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží\n1.1.1\ncelková hodnota potravinové pomoci (1);\n1.1.1.1\ncelková peněžní hodnota potravin pro osoby bez domova;\n1.1.1.2\ncelková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;\n1.1.2\ncelková hodnota distribuovaného zboží (2);\n1.1.2.1.\ncelková peněžní hodnota zboží pro děti;\n1.1.2.2\ncelková peněžní hodnota zboží pro osoby bez domova;\n1.1.2.3\ncelková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;\n1.2\nCelkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách) (3):\n1.2.1\npodíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);\n1.2.2\npodíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).\nHodnoty ukazatelů uvedených v bodech 1.2.1 a 1.2.2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.\n2.\nSpolečné ukazatele výsledků\n2.1\nPočet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc\n—\npočet dětí mladších 18 let,\n—\npočet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,\n—\npočet žen,\n—\npočet koncových příjemců ve věku 65 a více let,\n—\npočet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),\n—\npočet státních příslušníků třetích zemí (*1),\n—\npočet koncových příjemců zahraničního původu a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),\n—\npočet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).\n2.2\nPočet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc\n—\npočet dětí mladších 18 let,\n—\npočet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,\n—\npočet žen,\n—\npočet koncových příjemců ve věku 65 a více let,\n—\npočet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),\n—\npočet státních příslušníků třetích zemí (*1),\n—\npočet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),\n—\npočet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).\n2.3\nPočet koncových příjemců využívajících poukazy nebo karty\n—\npočet dětí mladších 18 let,\n—\npočet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,\n—\npočet koncových příjemců ve věku 65 a více let,\n—\npočet žen,\n—\npočet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),\n—\npočet státních příslušníků třetích zemí (*1),\n—\npočet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),\n—\npočet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).\nHodnoty ukazatelů uvedených v bodě 2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.\n(1)  Tyto ukazatele se nevztahují na potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.\n(2)  Tyto ukazatele se nevztahují na zboží poskytované nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.\n(3)  Tyto ukazatele se nepoužijí pro potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.\n(*1)  Lze použít vnitrostátní definice.\nPŘÍLOHA IV\nUKAZATELE PRO SLOŽKU EASI\nUkazatele pro složku EaSI:\n—\npočet analytických činností,\n—\npočet činností v oblasti sdílení informací a vzájemného učení,\n—\npočet sociálních experimentů,\n—\npočet činností v oblasti budování kapacit a vytváření sítí,\n—\npočet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility.\nÚdaje vztahující se k ukazateli nazvanému „počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility“ se shromažďují pouze jednou za dva roky.", "summary": "Evropský sociální fond plus – ESF+ (2021–2027)\nEvropský sociální fond plus – ESF+ (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a stanoví cíle fondu, jeho rozpočet na období 2021–2027, způsoby využívání, formy financování z prostředků Evropské unie (EU) a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nKLÍČOVÉ BODY\nESF+ integruje bývalý Evropský sociální fond, iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám a program EU pro zaměstnanost a sociální inovace.\nPrvky\nESF+ se skládá ze dvou složek:složky sdíleného řízení* a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“) v rámci přímého* a nepřímého řízení*.Cíle\nESF+ má dva obecné cíle.Pomáhat členským státům EU a regionům v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou na budoucnost, jakož i inkluzivní a spravedlivé společnosti, které se zaměřují na vymýcení chudoby a jednají v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv. Podporovat a doplňovat politiky členských států a dodávat jim přidanou hodnotu, aby byly zajištěny rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, spravedlivé a kvalitní pracovní podmínky, sociální ochrana a začleňování.Prioritní oblasti\nESF+ se zaměří na několik prioritních oblastí, mezi které patří:podpora mladých lidí, kteří byli obzvláště zasaženi socioekonomickou krizí vyvolanou pandemií COVID-19, poskytnutím zdrojů, které jim pomohou získat kvalifikaci, kvalitní zaměstnání a zlepšit jejich vzdělání a dovednosti, pomoc dětem v nouzi přidělením zdrojů na cílená opatření zaměřená na boj proti dětské chudobě a na podporu nejzranitelnějších osob ve společnosti, které trpí ztrátou zaměstnání a snížením příjmů, a to i poskytováním potravinové a základní materiální pomoci nejchudším osobám, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace lidí pro přechod k ekologickému a digitálnímu hospodářství a zlepšování kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, podpora rovnosti pohlaví, rovných příležitostí a nediskriminace, budování kapacit pro sociální partnery a organizace občanské společnosti, podpora sociálních inovací v celé EU prostřednictvím nadnárodní spolupráce, poskytování přímé podpory sociálním inovacím prostřednictvím složky EaSI.Přidělování zdrojů\nNařízení obsahuje určité minimální požadavky na přidělování zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení členskými státy:nejméně 25 % na podporu sociálního začleňování, nejméně 3 % na podporu nejchudších osob, členské státy, jejichž průměrná míra ohrožení dětí chudobou nebo sociálním vyloučením byla v letech 2017–2019 vyšší než průměr EU, musí na boj proti dětské chudobě vyčlenit alespoň 5 % svých zdrojů, členské státy, jejichž průměrná míra mladých lidí ve věku 15–29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, byla v letech 2017–2019 vyšší než průměr EU, musí přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů na cílené akce a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, zejména pak na učňovskou přípravu a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.Rozpočet a řízeníRozpočet ESF+ na období 2021–2027 činí necelých 88 miliard EUR (v cenách z roku 2018). Většina finančních prostředků (87,3 miliardy EUR v cenách z roku 2018) v rámci ESF+ je přidělována v rámci složky sdíleného řízení s členskými státy. Řídící orgány ESF+ v každém členském státě poskytnou finanční prostředky na příslušné projekty prováděné řadou veřejných a soukromých organizací. Evropská komise přímo spravuje menší podíl (přibližně 676 milionů EUR v cenách z roku 2018) v rámci složky EaSI. Za účelem urychlení předávání inovativních řešení a usnadnění jejich rozšiřování je na nadnárodní spolupráci přiděleno 175 milionů EUR. Společná pravidla EU pro řízení fondů, která se vztahují na všechny fondy politiky soudržnosti, jsou stanovena v nařízení (EU) 2021/1060 (viz shrnutí).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nČástečně je v platnosti, s ohledem na složku EaSI, od 1. ledna 2021 a plně od 1. července 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropský sociální fond plus (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSdílené řízení: EU pověřuje členské státy prováděním programů na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Správní orgány členských států (na vnitrostátní, regionální a místní úrovni) si vybírají, které projekty budou financovány, a odpovídají za jejich každodenní řízení. Členský stát je primárně odpovědný za vytvoření systému řízení a kontroly a za prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí. Ve spolupráci s členskými státy Komise zajišťuje, aby projekty byly úspěšně dokončeny a aby finanční prostředky byly řádně vynaloženy.\nPřímé řízení: Evropská komise vyhlašuje výzvy k podávání návrhů na udělování grantů na projekty a výzvy k podávání nabídek na udělování zakázek na služby anebo dodávky.\nNepřímé řízení: Evropská komise vybere řídící orgán, který bude řídit dotčený projekt jejím jménem.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21–59)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159–706)\nPoslední aktualizace 04.08.2021"}
{"celex_id": "32021R0888", "reference": "8.6.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 202/32\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/888\nze dne 20. května 2021,\nkterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie je založena na solidaritě jak mezi svými občany, tak mezi svými členskými státy. Tato univerzální a společná hodnota řídí činnost Unie a vytváří nezbytnou jednotu při hledání odpovědí na současné i budoucí společenské výzvy, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci svými projevy solidarity v praxi. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jako jednu z hlavních zásad Unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 uvedené smlouvy jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti Unie.\n(2)\nVzhledem k výraznému nárůstu globálních humanitárních potřeb a s cílem posílit podporu solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie je nutné zvýšit solidaritu mezi členskými státy a s třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami.\n(3)\nK humanitární reakci založené na potřebách by měly přispívat dobrovolnické akce humanitární pomoci, jež by se měly řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci obsaženým ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise nazvaném „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ (4). Je třeba prosazovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv.\n(4)\nVe vhodných případech by měla být zohledněna ústřední a celková koordinační úloha Úřadu Organizace spojených národů (OSN) pro koordinaci humanitárních záležitostí při prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize.\n(5)\nDobrovolnické akce humanitární pomoci by měly přispívat k vhodné humanitární reakci tím, že budou posilovat genderové hledisko v politice humanitární pomoci Unie a prosazovat vhodnou humanitární reakci na konkrétní potřeby žen a mužů všech věkových skupin. Měly by zohledňovat potřeby a kapacity těch, kdo se nacházejí v nejzranitelnějším postavení, včetně žen a dětí, a těch, kdo jsou nejvíce ohroženi.\n(6)\nDobrovolnické akce humanitární pomoci by měly usilovat o to, aby přispívaly k větší účinnosti a efektivnosti humanitární pomoci Unie v souladu se zásadami řádného humanitárního dárcovství.\n(7)\nZpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.\n(8)\nVe svém sdělení ze dne 7. prosince 2016 nazvaném „Evropský sbor solidarity“ Komise zdůraznila potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit celostátní, regionální a místní aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž byly mobilizovány zdroje z různých programů Unie k nabídnutí dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních příležitostí pro mladé lidi v celé Unii.\n(9)\nV kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro individuální i kolektivní odpovědnost za obecné dobro, projevený konkrétními činy.\n(10)\nDůležitým projevem solidarity je přispívat k pomoci lidem a společenstvím mimo Unii, jež potřebují humanitární pomoc, a to na základě základních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.\n(11)\nJe nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně jakožto celoživotních činnostech a současně zvyšovat jejich viditelnost.\n(12)\nUnie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.\n(13)\nRada ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů.\n(14)\nMladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ve prospěch společenství, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro svůj osobní, vzdělanostní, společenský, občanský a profesní rozvoj a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto solidární činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků a mezikulturní povědomí a dialog.\n(15)\nSolidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by měly umožňovat konkrétní a přínosné přispění mladých lidí. Měly by reagovat na nenaplněné společenské potřeby a přispívat k posilování společenství a účasti občanů. Měly by také mladým lidem nabízet možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Navíc by měly být pro mladé lidi finančně dostupné a být vykonávány v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách.\n(16)\nProgram Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti v celé Unii i mimo ni. S cílem maximalizovat účinnost financování z prostředků Unie a dopad programu by se Komise měla snažit o soudržné zavedení synergií mezi všemi relevantními programy, avšak tyto synergie nesmějí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s dalšími relevantními unijními politikami, jako je strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (5), a dalšími relevantními programy, zejména s programem Erasmus+, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (6). Tento program staví na silných stránkách a synergiích předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (7), a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 (8). Měla by být zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem v rámci programu, jako je síť Eurodesk. Dále by měla být zajištěna doplňkovost mezi programem a stávajícími souvisejícími systémy, zejména vnitrostátními systémy pro solidární činnosti jako dobrovolnictví, občanská služba a mobilita pro mladé lidi, s cílem vzájemně posilovat a obohacovat účinky a kvalitu těchto systémů a ve vhodných případech budovat na osvědčených postupech. Program by neměl nahrazovat podobné vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit rovný přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem.\n(17)\nProgram by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).\n(18)\nS ohledem na výklad souvisejících právních aktů Unie by jak přeshraniční dobrovolnické činnosti, tak dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány podle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za rovnocenné těm, které jsou vykonávány v rámci Evropské dobrovolné služby.\n(19)\nProgram je navržen tak, aby otevíral pro mladé lidi nové příležitosti k vykonávání dobrovolnických činností v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy vytvářeli a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, vzdělanostnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji. Program by měl rovněž podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí pro účastníky a zúčastněné organizace a opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků učení účastníků. Přispívá tak rovněž k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Je vhodné, aby nabízené solidární činnosti dodržovaly jasný a podrobný postup pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky pro všechny fáze solidárních činností.\n(20)\nSolidární činnosti by měly mít potenciální evropskou přidanou hodnotu a působit ve prospěch společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělanostní, sociální, občanský i profesní rozvoj účastníků. Měly by být koncipovány pro různé oblasti, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, práce s mládeží, zaměstnanost, genderová rovnost, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní povědomí a mezikulturní dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura včetně kulturního dědictví, tvořivost, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, zohlednění výzev, jimž čelí lidé přistěhovaleckého původu, územní spolupráce a soudržnost a přeshraniční spolupráce. Součástí solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky relevantním činnostem, jež jsou účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení.\n(21)\nDobrovolnické činnosti uvnitř Unie i mimo ni představují pro mladé lidi významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání a napomáhají jejich osobnímu, sociálně vzdělanostnímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, účasti občanů a uplatnění na trhu práce. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní dopad na potenciální či již existující placené zaměstnání ani být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace.\n(22)\nČinorodost mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Program napomáhá jejímu rozvoji tím, že bude mladým lidem nabízet možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní solidární projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich místních společenství. Solidární projekty představují příležitost vyzkoušet nápady týkající se společných výzev a jejich inovativní řešení prostřednictvím přístupu zdola nahoru a podporují mladé lidi v tom, aby sami solidární akce vedli. Kromě toho slouží solidární projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru.\n(23)\nÚčastníci dobrovolnické činnosti (dále jen „dobrovolníci“) mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Důležitou úlohu při přispívání k účinnosti humanitární pomoci na místě i při podpoře dobrovolníků v rámci dobrovolnických činností proto mají vysoce kvalifikovaní, náležitě vyškolení a zkušení instruktoři, mentoři a odborníci. Ti se do nich mohou zapojit s cílem vést dobrovolníky, doprovázet je, pomáhat v rozvoji a budování kapacit pro dobrovolnické činnosti a posilovat tak místní sítě a společenství. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kapacitě hostitelských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit dobrovolnické činnosti do místních souvislostí a usnadnit interakci dobrovolníků s místními humanitárními aktéry, hostitelským společenstvím a občanskou společností.\n(24)\nJe důležité, aby účastníci a zúčastněné organizace měli pocit, že náležejí ke společenství jednotlivců a subjektů, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacitu a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní solidární činnosti. Program by měl podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí, jejichž cílem je posilovat zapojení účastníků a zúčastněných organizací do tohoto společenství, posilovat ducha programu a podněcovat výměnu užitečných postupů a zkušeností. Činnosti zaměřené na vytváření sítí by rovněž měly přispívat ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o programu a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací k provádění programu.\n(25)\nZvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality solidárních činností a příležitostí nabízených v rámci programu, zejména prostřednictvím nabídky online nebo offline školení, jazykové a administrativní podpory účastníků před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, jakož i jejich pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu, nemoci a občanskoprávní odpovědnosti. Mělo by být zajištěno uznávání znalostí, dovedností a kompetencí účastníků získaných během činnosti v rámci programu. Bezpečnost a ochrana účastníků, zúčastněných organizací a zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. Tato bezpečnost a ochrana by měly zahrnovat vhodné bezpečnostní požadavky na účastníky, kteří pracují se zranitelnými skupinami, v souladu s platným vnitrostátním právem. Všechny solidární činnosti by měly dodržovat zásadu „nepůsobit škodu“ a měly by být vykonávány s náležitým ohledem na dopad nepředvídaných okolností, jako jsou environmentální krize, konflikty nebo pandemie. Dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místech mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv.\n(26)\nProgram by měl dodržovat zásady stanovené v obecných zásadách EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte z roku 2017 a v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.\n(27)\nK zajištění dopadu činností v rámci programu na osobní, vzdělanostní, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí řádně identifikovány a dokumentovány. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou pas mládeže (Youthpass) a osvědčení Europass, v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 (10).\n(28)\nKomise a národní agentury by rovněž měly bývalé účastníky vybízet k tomu, aby se o své zkušenosti podělili prostřednictvím sítí sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích, mimo jiné v roli velvyslanců programu nebo členů sítě. Tito bývalí účastníci by rovněž mohli přispívat k odborné přípravě účastníků.\n(29)\nZnačka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace splňovaly zásady a požadavky programu, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární zkušenosti.\n(30)\nJakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti programu, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Řízení o udělení značky kvality by měly prováděcí orgány programu vést průběžně. Prováděcí orgány programu by měly pravidelně přezkoumávat, zda subjekty i nadále splňují podmínky, za nichž jim byla značka kvality udělena. Pokud by prováděcí orgány programu při kontrolách zjistily, že daný subjekt již tyto podmínky nesplňuje, měla by mu být značka kvality odňata. Správní postup pro udělení značky kvality by měl být omezen na minimum, aby neodrazoval menší organizace.\n(31)\nSubjekt, který má zájem požádat o financování solidárních činností v rámci programu, by měl nejprve získat značku kvality. Tato podmínka by se neměla vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků pro jejich solidární projekty. Získáním značky kvality by však neměl automaticky vznikat nárok na financování v rámci programu.\n(32)\nObecně platí, že žádosti o grant by se měly podávat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti s celounijním nebo mezinárodním rozměrem, včetně solidárních činností dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na úrovni Unie a solidárních činností na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, lze ve vhodných případech řídit centrálně.\n(33)\nZúčastněné organizace mohou v rámci programu vykonávat několik funkcí. V roli hostitele by měly zúčastněné organizace vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti. V roli poskytovatele podpory by měly vykonávat činnosti související s vysíláním účastníků a jejich přípravou a vedením před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení solidární činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární zkušenosti. Značka kvality by měla odrážet skutečnost, že se konkrétní požadavky liší podle druhu poskytované solidární činnosti, a potvrzovat, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární zkušenosti v souladu se zásadami a cíli programu. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, by měl informovat příslušný prováděcí orgán programu, který může přezkoumat, zda daný subjekt i nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena.\n(34)\nV zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi mohly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové, nebo výdělečné, a mohly by zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce, charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti.\n(35)\nMělo by se usnadnit rozšiřování projektů programu. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů Unie týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury.\n(36)\nProváděcím orgánům, zúčastněným organizacím a účastníkům programu by měla být nápomocna centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností v rámci programu a usnadnit identifikaci a uznávání kompetencí získaných při výkonu těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže (Youthpass).\n(37)\nSoustavně by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (11) zajištěn snadný přístup k programu a aby bylo k dispozici jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrace, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory po umístění a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.\n(38)\nJe třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability, uvedenému ve sdělení Komise ze dne 23. března 2017 s názvem „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“, který dává specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Evropský rámec interoperability nabízí orgánům veřejné správy 47 konkrétních doporučení, jak zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní („end-to-end“) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní akty neohrozily úsilí v oblasti interoperability.\n(39)\nNa program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(40)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(41)\nProgram se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18 až 30 let. Podmínkou pro účast na činnostech, které program nabízí, by měla být předchozí registrace těchto mladých lidí na portálu Evropského sboru solidarity.\n(42)\nVzhledem ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníkům dobrovolnické činnosti na podporu operací humanitární pomoci mělo být nejméně 18 let a nejvýše 35 let.\n(43)\nZvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby solidární činnosti podporované v rámci programu byly dostupné všem mladým lidem, a zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování sociálního začleňování, zejména zapojení znevýhodněných mladých lidí, včetně poskytování přiměřeného ubytování, umožňující, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně zapojit do solidárních činností na rovném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a se směrnicí Rady 2000/78/ES (18). Tato zvláštní opatření by měla zohlednit omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území, jakož i chudobou některých příměstských oblastí. Podobně by se měly členské státy, zámořské země a území a třetí země přidružené k programu snažit přijmout veškerá vhodná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování programu. Tato opatření by měla vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností uvnitř Unie.\n(44)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy Organizace spojených národů o změně klimatu a plnit cíle OSN pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být určeny a zavedeny během provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.\n(45)\nToto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).\n(46)\nFormy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se u grantů mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.\n(47)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu v nepřímém řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, San Marina a Svatého stolce.\n(48)\nZa účelem maximalizace dopadu programu by měla být přijata ustanovení, která členským státům a třetím zemím přidruženým k programu a dalším programům Unie umožní poskytovat další finanční prostředky v souladu s pravidly programu.\n(49)\nPodle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.\n(50)\nS ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím případné finanční podpory pro činnosti mobility. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.\n(51)\nV souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem.\n(52)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky na monitorování by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi, včetně účinků v souvislosti se společenskými a humanitárními výzvami.\n(53)\nNa místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o příležitostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činností v rámci programu zapojovaly sociální podniky. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí orgány programu a v relevantních případech by je měly podporovat další klíčové zúčastněné subjekty. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat se širokou škálou zúčastněných subjektů včetně zúčastněných organizací, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.\n(54)\nV zájmu lepšího dosahování cílů programu by Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury měly přednostně úzce spolupracovat a tam, kde je to vhodné, pracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a místními zúčastněnými subjekty, které mají odborné zkušenosti v solidárních činnostech.\n(55)\nS cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecným cílem programu.\n(56)\nK zajištění účinného a účelného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy. Celkové provádění programu by proto mělo být svěřeno stávajícím subjektům, totiž Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817. Akce uvedené v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc“ by měly být primárně řízeny přímo. Komise by měla provádění programu pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.\n(57)\nV zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měly by v zájmu co nejvyšší účinnosti být nezávislým auditorem tytéž orgány, které jsou určeny pro akce uvedené v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817.\n(58)\nČlenské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. To zahrnuje, v mezích možností, a aniž je dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.\n(59)\nSystém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na příslušné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.\n(60)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).\n(61)\nAby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních odvodů; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.\n(62)\nZa účelem zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů by měla být Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(63)\nToto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a zákazu diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci či sociálně-ekonomickém zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny.\n(64)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(65)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(66)\nV souladu s finančním nařízením lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.\n(67)\nAkce nebo iniciativy, které nejsou podporovány podle tohoto nařízení, do pracovních programů být zahrnuty nemohou.\n(68)\nAby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.\n(69)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (24) by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\n(70)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění toho, aby provádění programu začalo od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, by toto nařízení mělo a vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná Ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Tímto nařízením se zavádí program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021–2027.\n2.   Program stanoví tyto dvě složky činnosti:\na)\núčast mladých lidí na solidárních činnostech a\nb)\núčast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci).\n3.   Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„solidární činností“ vysoce kvalitní a inkluzivní činnost, která je zaměřená na klíčové společenské výzvy, přispívá k dosahování cílů programu, má podobu dobrovolnické činnosti, solidárních projektů nebo činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblasti humanitární pomoci, zajišťuje evropskou přidanou hodnotu a je v souladu s předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příslušnými bezpečnostními pravidly;\n2)\n„registrovaným uchazečem“ osoba ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení a která se zaregistrovala prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity, aby vyjádřila svůj zájem zapojit se do solidární činnosti, avšak dosud se takové činnosti neúčastní;\n3)\n„účastníkem“ osoba ve věku mezi 18 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 18 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení, zaregistrovala se prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity a účastní se solidární činnosti;\n4)\n„mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ mladí lidé, kteří z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pocházejí z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže, nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny, čelí překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí;\n5)\n„zúčastněnou organizací“ jakýkoliv místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní veřejný nebo soukromý subjekt, ať už neziskový, nebo výdělečný, kterému byla udělena značka kvality;\n6)\n„dobrovolnickou činností“ solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců jako dobrovolná neplacená činnost, která přispívá k dosažení obecného dobra;\n7)\n„solidárním projektem“ neplacená solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců, kterou vykonávají skupiny nejméně pěti účastníků s cílem řešit klíčové výzvy uvnitř svých společenství a která přináší jasnou evropskou přidanou hodnotu;\n8)\n„značkou kvality“ osvědčení udělené na základě rozličných konkrétních požadavků závisejících na druhu poskytované solidární činnosti zúčastněné organizaci, která je ochotna poskytovat solidární činnosti v rámci programu jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí;\n9)\n„centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje, provádění a kvality solidárních činností v rámci programu a identifikace kompetencí, které účastníci získávají výkonem svých solidárních činností;\n10)\n„portálem Evropského sboru solidarity“ interaktivní internetový nástroj ve všech úředních jazycích Unie, za jehož správu odpovídá Komise a který poskytuje relevantní online služby s cílem podpořit kvalitní provádění programu, doplňuje činnosti zúčastněných organizací, včetně poskytování informací o programu, registruje účastníky, vyhledává účastníky, propaguje a vyhledává solidární činnosti, vyhledává potenciální partnery pro projekty, podporuje navazování kontaktů a nabídek solidárních činností, poskytuje odbornou přípravu a činnosti v oblasti komunikace a vytváření sítí, informuje o příležitostech a oznamuje je uživatelům, poskytuje zpětnou vazbu ke kvalitě solidárních činností a umožňuje přidání dalších funkcí v reakci na další relevantní vývoj týkající se programu;\n11)\n„unijním nástrojem pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroj, který zúčastněným subjektům pomáhá pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii;\n12)\n„činností humanitární pomoci“ činnost na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích po skončení krize a dlouhodobých operací humanitární pomoci ve třetích zemích, jejímž cílem je poskytnout pomoc založenou na potřebách zaměřenou na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti v případě člověkem vyvolaných krizí nebo přírodních katastrof a jež zahrnuje operace pomoci, záchrany a ochrany při probíhajících humanitárních krizích nebo po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, jakož i akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, akce propojující pomoc, obnovu a rozvoj a akce přispívající k posílení odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství a jejich schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;\n13)\n„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Obecným cílem programu je zvýšit účast mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, především dobrovolnické činnosti, a tím posílit soudržnost, solidaritu, demokracii, evropskou identitu a aktivní občanství v Unii a mimo ni a řešit společenské a humanitární výzvy na místě, se zvláštním zaměřením na podporu udržitelného rozvoje, sociálního začleňování a rovných příležitostí.\n2.   Specifickým cílem programu je poskytnout mladým lidem, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, snadno dostupné příležitosti k zapojení se do solidárních činností navozujících pozitivní společenské změny v Unii a mimo ni a současně zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence, jakož i usnadnit jejich trvalou angažovanost coby aktivních občanů.\n3.   Cíle programu se plní v rámci složek činnosti stanovených v čl. 1 odst. 2.\nKAPITOLA II\nAkce Programu\nČlánek 4\nAkce programu\n1.   V rámci programu jsou podporovány tyto akce:\na)\ndobrovolnická činnost podle článků 7 a 10;\nb)\nsolidární projekty podle článku 8;\nc)\nčinnosti zaměřené na vytváření sítí podle čl. 5 odst. 1 a\nd)\nopatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.\n2.   Program podporuje solidární činnosti, které představují jasnou evropskou přidanou hodnotu, například:\na)\nsvou nadnárodní povahou, zejména pokud jde o vzdělávací mobilitu a spolupráci;\nb)\nsvou schopností vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;\nc)\nsvým evropským rozměrem, pokud jde o jejich témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty;\nd)\nsvým přístupem k zapojení mladých lidí z různých prostředí;\ne)\nsvým přispěním k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací.\n3.   Solidární činnosti se vykonávají v souladu se specifickými požadavky stanovenými pro každý druh činnosti uskutečněné v rámci programu podle článků 5, 7, 8 a 10, jakož i v souladu s platnými regulačními rámci v členských státech a třetích zemích přidružených k programu.\n4.   Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních aktech Unie se vykládají tak, že zahrnují odkazy na dobrovolnické činnosti jak podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.\nČlánek 5\nAkce společné pro obě složky\n1.   Činnosti zaměřené na vytváření sítí se vykonávají jako vnitrostátní nebo přeshraniční činnosti a jejich cílem je:\na)\nposilovat kapacity zúčastněných organizací, aby mohly nabízet rostoucímu počtu účastníků vysoce kvalitní a snadno dostupné projekty;\nb)\nlákat nové účastníky a nové zúčastněné organizace;\nc)\numožňovat účastníkům a zúčastněným organizacím poskytovat zpětnou vazbu k solidárním činnostem a propagovat program a\nd)\npřispívat k výměně zkušeností a k posílení pocitu sounáležitosti u účastníků a zúčastněných organizací a podpořit tak širší pozitivní dopad programu, mimo jiné takovými činnostmi, jako jsou výměna osvědčených postupů a vytváření sítí.\n2.   Opatření pro kvalitu a podporu zahrnují:\na)\nvhodná opatření k zajištění bezpečnostních požadavků v souladu s platným vnitrostátním právem;\nb)\nopatření přijatá před zahájením, během a po skončení solidárních činností, jejichž cílem je zajistit kvalitu a přístupnost těchto činností, včetně odborné přípravy online i offline, v případě potřeby přizpůsobené dané solidární činnosti a jejímu kontextu, jazykové podpory, pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu a nemoci, dalšího využití pasu mládeže (Youthpass), který identifikuje a dokládá kompetence, jež účastníci výkonem solidárních činností získali, budování kapacit a administrativní podpory pro zúčastněné organizace;\nc)\nvytvoření a udržování značky kvality;\nd)\nčinnosti center zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu provádění akcí programu a zlepšit uznávání jejich výsledků a\ne)\nvytvoření, údržbu a aktualizaci přístupného portálu Evropského sboru solidarity a dalších příslušných online služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů.\nKAPITOLA III\nÚčast mladých lidí na solidárních činnostech\nČlánek 6\nÚčel a druh akcí\n1.   Akce prováděné v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ přispívají zejména k posílení soudržnosti, solidarity, aktivního občanství a demokracie v Unii i mimo ni a reagují na společenské výzvy, se zvláštním zaměřením na podporu sociálního začleňování a rovných příležitostí.\n2.   Složka „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ podporuje tyto akce:\na)\ndobrovolnickou činnost podle článku 7;\nb)\nsolidární projekty podle článku 8;\nc)\nčinnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do této složky podle čl. 5 odst. 1;\nd)\nopatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.\nČlánek 7\nDobrovolnická činnost v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“\n1.   Dobrovolnická činnost:\na)\nzahrnuje složku učení a odborné přípravy;\nb)\nnesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;\nc)\nnesmí být stavěna na roveň zaměstnání a\nd)\nmusí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.\nDohoda uvedená v prvním pododstavci písm. d) stanoví práva a povinnosti stran této dohody, dobu trvání a místo vyslání a popis dotčených úkolů. Taková dohoda odkáže na podmínky pojistného krytí účastníků a případně na příslušné bezpečnostní požadavky v souladu s platným vnitrostátním právem.\n2.   Dobrovolnická činnost může probíhat v zemi jiné, než je země bydliště účastníka („přeshraniční dobrovolnická činnost“), nebo v zemi bydliště účastníka („vnitrostátní dobrovolnická činnost“). Vnitrostátní dobrovolnická činnost je otevřena účasti všech mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi.\nČlánek 8\nSolidární projekty\nSolidární projekty nesmějí nahrazovat stáže ani pracovní místa.\nKAPITOLA IV\nEvropský Dobrovolnický Sbor Humanitární Pomoci\nČlánek 9\nÚčel, zásady a druhy akcí\n1.   Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci přispívají zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách, zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na zvyšování kapacit a odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství.\n2.   Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:\na)\nse provádějí v souladu s humanitárními zásadami, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, jakož i se zásadou „nepůsobit škodu“;\nb)\nreagují na humanitární potřeby místních společenství určené ve spolupráci s humanitárními a jinými relevantními partnery v hostitelské zemi nebo regionu;\nc)\njsou plánovány na základě posouzení rizik a prováděny způsobem, který zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany dobrovolníků;\nd)\nve vhodných případech usnadňují přechod od humanitární reakce k dlouhodobému udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění;\ne)\nusnadňují aktivní zapojení místních zaměstnanců a dobrovolníků ze zemí a společenství, v nichž jsou akce prováděny;\nf)\nve vhodných případech zohledňují zvláštní potřeby žen a usilují o zapojení žen a skupin a sítí žen a\ng)\npřispívají k úsilí o posílení místní připravenosti nebo reakce na humanitární krize.\n3.   Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci podporuje tyto akce:\na)\ndobrovolnickou činnost podle článku 10;\nb)\nčinnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle čl. 5 odst. 1;\nc)\nopatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2 se zvláštním důrazem na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany účastníků.\nČlánek 10\nDobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci\n1.   Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:\na)\nzahrnuje složku učení a odborné přípravy, včetně zásad stanovených v čl. 10 odst. 2, a ve vhodných případech zahrnuje prvky rozvoje a budování kapacit se zapojením vysoce kvalifikovaných, náležitě vyškolených a zkušených instruktorů, mentorů a odborníků;\nb)\nnesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;\nc)\nnesmí být stavěna na roveň zaměstnání a\nd)\nmusí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.\nDohoda uvedená v prvním pododstavci písm. d) stanoví práva a povinnosti stran této dohody, dobu trvání a místo vyslání a popis dotčených úkolů. Taková dohoda odkáže na podmínky pojistného krytí účastníků a případně na příslušné bezpečnostní požadavky v souladu s platným vnitrostátním právem.\n2.   Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci je možná pouze v těch regionech třetích zemí, ve kterých:\na)\nprobíhají činnosti a operace humanitární pomoci a\nb)\nneprobíhají žádné mezinárodní ani vnitrostátní ozbrojené konflikty.\nKAPITOLA V\nFinanční Ustanovení\nČlánek 11\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od roku 2021 do roku 2027 činí 1 009 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku na akce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), z níž nejvýše 20 % připadá na vnitrostátní dobrovolnické činnosti, se rozděluje takto:\na)\n94 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 7 a na solidární projekty;\nb)\n6 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 10.\n3.   Částku stanovenou v odstavci 1 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\n4.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\nČlánek 12\nFormy financování z prostředků Unie a způsoby provádění\n1.   Program je důsledně prováděn v přímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v písmeni c) uvedeného pododstavce.\n2.   Program může poskytovat finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.\n3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25).\n4.   V případě výběru v přímém i nepřímém řízení mohou být členy hodnotící komise externí odborníci, jak je stanoveno v čl. 150 odst. 3 třetím pododstavci finančního nařízení.\nKAPITOLA VI\nÚčast na programu\nČlánek 13\nTřetí země přidružené k programu\n1.   Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;\n2.   Země uvedené v odstavci 1 se mohou programu účastnit pouze v celém jeho rozsahu a za podmínky, že splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.\nČlánek 14\nDalší zúčastněné země\n1.   Program je otevřen účasti zámořských zemí a území.\n2.   V řádně odůvodněných případech lze v zájmu Unie akce uvedené v článku 5 a dobrovolnické činnosti uvedené v článku 7 otevřít rovněž účasti právních subjektů třetích zemí, které k programu přidruženy nejsou.\nČlánek 15\nÚčast osob\n1.   Mladí lidé ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, kteří se chtějí účastnit programu, se zaregistrují prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity.\n2.   V době započetí dobrovolnické činnosti nebo solidárního projektu v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 30 let. V době započetí dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle článku 10 musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 35 let.\nČlánek 16\nZačleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi\n1.   Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a třetí země přidružené k programu zajistí, aby byla přijata zvláštní a účinná opatření na podporu sociálního začleňování a rovných podmínek přístupu, zejména pro účast mladých lidí s omezenými příležitostmi.\n2.   Komise do 9. prosince 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování s cílem zvýšit míru účasti osob s omezenými příležitostmi a pokyny pro provádění takových opatření. Tyto pokyny se po dobu trvání programu podle potřeby aktualizují. Na základě tohoto rámce a se zvláštním ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v jednotlivých členských státech se vypracují akční plány pro začleňování, které tvoří nedílnou součást pracovních programů národních agentur. Komise jejich provádění pravidelně sleduje.\n3.   Komise v relevantních případech a za účelem zajištění řádného finančního řízení zajistí, aby byla zavedena finanční podpůrná opatření, včetně předběžného financování, k usnadnění účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi na programu. Výše podpory musí být založena na objektivních kritériích.\nČlánek 17\nZúčastněné organizace\n1.   Program je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových, nebo výdělečných, a mezinárodních organizací, za předpokladu, že jim byla udělena značka kvality.\n2.   Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací, posoudí příslušný prováděcí orgán programu na základě zásad:\na)\nrovného zacházení;\nb)\nrovných příležitostí a zákazu diskriminace;\nc)\nzabránění tomu, aby účast na programu nahrazovala pracovní místa;\nd)\nvyhnutí se škodlivým činnostem;\ne)\nposkytování vysoce kvalitních, snadno dostupných a inkluzivních činností se vzdělávací složkou zaměřenou na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj;\nf)\nnáležitých podmínek pro dobrovolnickou činnost;\ng)\nbezpečného a důstojného prostředí a podmínek včetně interních mechanismů pro řešení konfliktů s cílem chránit účastníka a\nh)\nneziskovosti v souladu s finančním nařízením.\nPříslušný prováděcí orgán programu uplatní zásady uvedené v prvním pododstavci k ověření toho, zda činnosti subjektu podávajícího žádost, aby se stal zúčastněnou organizací, splňují požadavky a cíle programu.\n3.   Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 může být subjektu udělena značka kvality. Příslušný prováděcí orgán programu pravidelně přezkoumává, zda daný subjekt nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena. Pokud subjekt přestane tyto podmínky splňovat, příslušný prováděcí orgán programu přijme nápravná opatření, dokud nebudou podmínky a požadavky na kvalitu splněny. V případě přetrvávajícího neplnění těchto podmínek a požadavků na kvalitu je značka kvality odňata.\n4.   Každý subjekt, který obdrží značku kvality, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí a může registrovaným uchazečům nabízet solidární činnosti.\n5.   Udělením značky kvality nevzniká automaticky nárok na financování v rámci programu.\n6.   Solidární činnosti a související opatření pro kvalitu a podporu, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány v rámci programu nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.\n7.   U zúčastněných organizací v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci má prioritu bezpečnost a ochrana dobrovolníků na základě posouzení rizik.\n8.   Pokud o to účastník po ukončení solidární činnosti požádá, může mu zúčastněná organizace vydat osvědčení s uvedením výsledků učení a dovedností, které rozvinul během své solidární činnosti, jako jsou pas mládeže (Youthpass) nebo osvědčení Europass.\nČlánek 18\nPřístup k financování v rámci programu\nO financování v rámci programu může požádat jakýkoli veřejný či soukromý subjekt usazený v některém členském státě, zámořské zemi nebo území, anebo třetí zemi přidružené k programu, jakož i jakákoli mezinárodní organizace. V případě dobrovolnických činností uvedených v článcích 7 a 10 musí zúčastněná organizace jako předpoklad pro získání financování v rámci programu obdržet značku kvality. V případě solidárních projektů uvedených v článku 8 mohou o financování jménem neformálních skupin účastníků žádat rovněž fyzické osoby. Obecně platí, že žádost o grant se podává národní agentuře země, v níž má subjekt, organizace nebo fyzická osoba sídlo nebo bydliště.\nKAPITOLA VII\nProgramování, Monitorování a Hodnocení\nČlánek 19\nPracovní program\nProgram se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Pracovní programy uvádějí částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě akcí, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 31.\nČlánek 20\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na vhodné úrovni podrobností.\nZa tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 21\nHodnocení\n1.   Komise provádí hodnocení včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak v každém případě nejpozději 31. prosince 2024, provede Komise jeho průběžné hodnocení. To je doprovázeno rovněž závěrečným hodnocením programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020, které se do průběžného hodnocení promítne. Průběžné hodnocení programu posoudí celkovou účinnost a výkonnost programu, včetně provádění opatření pro začleňování.\n3.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur stanovené v článku 24, předloží členské státy Komisi do 31. května 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na svém území.\n4.   Na základě průběžného hodnocení předloží Komise, je-li to vhodné, legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.\n5.   Po 31. prosinci 2027, avšak nejpozději 31. prosince 2031, provede Komise závěrečné hodnocení výsledků a dopadu programu.\n6.   Komise předá veškerá hodnocení provedená podle tohoto článku spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nKAPITOLA VIII\nInformace, Komunikace a Šíření Výsledků\nČlánek 22\nInformace, komunikace a šíření výsledků\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\n3.   Ve spolupráci s Komisí vypracují národní agentury jednotnou strategii účinné komunikace, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí. Pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích. Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech vykonávaných v jejich zemích.\n4.   Pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu používají zúčastněné organizace značku „Evropský sbor solidarity“.\nKAPITOLA IX\nSystém Řízení a Auditu\nČlánek 23\nVnitrostátní orgán\nVnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci programu. Ustanovení čl. 26 odst. 1, 2, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 uvedeného nařízení se použijí obdobně na vnitrostátní orgány v rámci programu.\nČlánek 24\nNárodní agentura\n1.   Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci programu. Ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 a odst. 4 až 8 uvedeného nařízení se použijí obdobně na národní agentury v rámci programu.\n2.   Aniž je dotčen čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2021/817, odpovídá národní agentura rovněž za řízení všech fází životního cyklu projektů u akcí programu vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 19 tohoto nařízení, v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.\n3.   Pokud pro některou třetí zemi nebyla určena národní agentura podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení, určí se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817.\nČlánek 25\nEvropská komise\n1.   Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817 stanoví v písemném dokumentu, který:\na)\nstanoví standardy vnitřní kontroly pro dotčenou národní agenturu a pravidla pro řízení finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, kterou provádějí národní agentury;\nb)\nobsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie a\nc)\nstanoví požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.\n2.   Komise národní agentuře každoročně poskytne:\na)\nfinanční prostředky na grantovou podporu v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu pro akce programu, jejichž řízením je národní agentura pověřena;\nb)\nfinanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury, který se stanoví v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/817.\n3.   Komise stanoví požadavky na pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí její pracovní program.\n4.   Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2021/817 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti monitorování a dohledu ve vztahu k programu.\n5.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.\n6.   Nejsou-li pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu přijatelné nebo reaguje-li národní agentura na připomínky Komise neuspokojivě, může Komise přijmout preventivní a nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.\nČlánek 26\nNezávislý auditor\n1.   Nezávislý auditor vydává výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 155 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Ten tvoří základ celkové jistoty v souladu s článkem 127 finančního nařízení.\n2.   Nezávislý auditor:\na)\nmusí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;\nb)\nmusí zajistit, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy, a\nc)\nnesmí být ve střetu zájmů ve vztahu k právnímu subjektu, jehož je národní agentura součástí, a musí na něm být funkčně nezávislý.\n3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru, plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.\nKAPITOLA X\nKontrolní Systém\nČlánek 27\nZásady kontrolního systému\n1.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.\n2.   Národní agentura odpovídá za primární kontroly příjemců grantů na akce programu, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí poskytovat přiměřenou jistotu, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.\n3.   Pokud jde o finanční prostředky z programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jediného auditu a analýzy rizik. Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování prováděné OLAFem.\nČlánek 28\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nKAPITOLA XI\nDoplňkovost\nČlánek 29\nDoplňkovost činnosti Unie\n1.   Akce programu musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k relevantním politikám, nástrojům a programům na úrovni Unie, zejména k programu Erasmus+, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti programu významné.\n2.   Akce programu musí být soudržné a doplňkové rovněž s relevantními politikami, programy a nástroji na vnitrostátní úrovni v členských státech a třetích zemích přidružených k programu. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích programu na straně druhé s cílem vycházet z relevantních osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti.\n3.   Dobrovolnická činnost uvedená v článku 10 musí být soudržná a doplňková zejména s dalšími oblastmi vnější činnosti Unie, konkrétně s politikou v oblasti humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, rozšíření, sousedství a mechanismu civilní ochrany Unie.\n4.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n5.   Návrhy projektů oceněné v rámci programu značkou „pečeť excelence“ mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:\na)\nbyly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;\nb)\nsplňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a\nc)\nnemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\nKAPITOLA XII\nPřechodná a Závěrečná Ustanovení\nČlánek 30\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 31\nPostup projednávání ve výborech\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 32\nZrušení\nNařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 33\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014.\n3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení mohou být činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že tyto činnosti byly provedeny a že tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\n4.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 11 odst. 3 s cílem řídit akce a činnosti, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.\n5.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi uskutečňovanými v rámci programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020 a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.\nČlánek 34\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. května 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA.P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 218) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.\n(5)  Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus +: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(10)  Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(15)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(16)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(18)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).\n(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(20)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(21)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Úř. věst. L 250, 4.10.2018, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1)\nPŘÍLOHA\nMěření kvantitativních ukazatelů je tam, kde je to vhodné, rozčleněno podle země, pracovních zkušeností, dosaženého vzdělání, pohlaví a typu akce a činnosti.\nOblasti, které mají být monitorovány:\na)\npočet účastníků solidárních činností;\nb)\npodíl účastníků s omezenými příležitostmi;\nc)\npočet organizací, které získaly značku kvality;\nd)\npočet účastníků, kteří jsou mladými lidmi s omezenými příležitostmi;\ne)\npodíl účastníků informujících o kladných výsledcích učení;\nf)\npodíl účastníků, jejichž výsledky učení byly zdokumentovány prostřednictvím unijního nástroje pro transparentnost a uznávání kvalifikací, jako je pas mládeže (Youthpass), osvědčení Europass nebo některý vnitrostátní nástroj;\ng)\ncelková míra spokojenosti účastníků s kvalitou činností;\nh)\npodíl činností zaměřených na cíle v oblasti klimatu;\ni)\nstupeň spokojenosti dobrovolníků vyslaných do oblasti humanitární pomoci a zúčastněných organizací, pokud jde o účinný humanitární přínos činností na místě;\nj)\npočet činností ve třetích zemích, které přispívají k posílení místních aktérů a místních společenství a doplňují dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.", "summary": "Program Evropský sbor solidarity 2021–2027\nProgram Evropský sbor solidarity 2021–2027\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/888, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem programu Evropský sbor solidarity je zvýšit zapojení mladých lidí a organizací do dostupných a vysoce kvalitních solidárních činností, především dobrovolnictví, jako prostředku k posílení soudržnosti, solidarity, demokracie, evropské identity a aktivního občanství v Evropské unii (EU) i mimo ni.\nKLÍČOVÉ BODY\nEvropský sbor solidarity nahrazuje Evropskou dobrovolnou službu, dobrovolnický program EU se zvýšeným zaměřením na sociální otázky. Tento program musí být v souladu s ostatními politikami EU a musí je doplňovat, zejména strategii EU pro mládež a program Erasmus+, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/817 (viz shrnutí).Specifický cíl\nCílem programu Evropský sbor solidarity je poskytnout mladým lidem, včetně těch s omezenými příležitostmi, snadno dostupné příležitosti k zapojení do solidárních činností, které vyvolávají pozitivní sociální změny v EU i mimo ni, a zároveň zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence a usnadnit jejich trvalé zapojení jako aktivních občanů.\nSložky činnosti\nProgram stanoví dvě složky činnosti pro účast mladých lidí:solidární činnosti* – činnosti plánované v rámci této složky zahrnují dobrovolnictví, solidární projekty a příležitosti pro vytváření sítí, činnosti humanitární pomoci, Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci – činnosti musí přispívat k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách, jejímž cílem je ochrana života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a zároveň posílení kapacity a odolnosti zranitelných komunit nebo komunit zasažených katastrofou.Program bude prováděn prostřednictvím pracovních programů, které přijímá Evropská komise prostřednictvím prováděcích aktů.\nÚčastEvropský sbor solidarity nabízí dobrovolné činnosti pro mladé lidi ve věku od 18 do 30 let.Horní věková hranice pro dobrovolníky v oblasti humanitární pomoci je 35 let, přičemž odborníky a školitele je možné najímat bez horní věkové hranice. Projekty mohou trvat až 12 měsíců. Program umožňuje mladým lidem zapojit se jako dobrovolníci do více než jednoho projektu za předpokladu, že celková doba účasti v programu nepřesáhne 12 měsíců. Na konci projektu dostanou mladí lidé „certifikát Youthpass“, ve kterém budou uvedeny činnosti vykonávané během dobrovolnické činnosti, dovednosti, které dobrovolníci získali, a který odrazí jejich proces učení.RozpočetProgram trvá od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, tedy po dobu platnosti víceletého finančního rámce. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 je stanoveno na 1,009 miliardy EUR v současných cenách. S maximálním podílem 20 % na vnitrostátním dobrovolnictví je částka rozdělena následovně:94 % na dobrovolnické a solidární projekty,6 % na dobrovolnickou činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nPrůvodce Evropským sborem solidarity (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSolidární činnost: vysoce kvalitní a inkluzivní činnost, která je zaměřená na klíčové společenské výzvy, přispívá k dosahování cílů programu, má podobu dobrovolnické činnosti, solidárních projektů nebo činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblasti humanitární pomoci, zajišťuje evropskou přidanou hodnotu a je v souladu s předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příslušnými bezpečnostními pravidly.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32–54)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1–33)\nUsnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1–22)\nLegislativní usnesení Evropského parlamentu P8_TA(2018)0328 Evropský sbor solidarity ***I ze dne 11. září 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, (EU) č. 1293/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU (COM(2017) 262 – C8-0162/2017 – 2017/0102(COD)) P8_TC1-COD(2017)0102 – Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. září 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 222–224)\nPoslední aktualizace 28.07.2021"}
{"celex_id": "32021R0691", "reference": "3.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 153/48\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/691\nze dne 28. dubna 2021\no Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPři provádění fondů Unie mají být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článcích 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU je cílem Unie usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Komise a členské státy by měly usilovat o začlenění genderového hlediska do provádění fondů. Cíle fondů Unie by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cílů Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.\n(2)\nDne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy. S přihlédnutím k měnícímu se světu práce je nutné, aby se Unie připravila na současné i budoucí výzvy spojené s globalizací a digitalizací tím, že přispěje k inkluzivnějšímu růstu a zlepší politiku zaměstnanosti a sociální politiku. Dvacet klíčových zásad tohoto pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; a sociální ochrana a začleňování. Evropský pilíř sociálních práv slouží jako zastřešující rámec Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), zřízeného tímto nařízením, který umožní Unii zavést do praxe příslušné zásady v případě významné restrukturalizace.\n(3)\nDne 20. června 2017 Rada schválila odpověď Unie na Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030. Rada zdůraznila, že je důležité vyváženým a integrovaným způsobem dosáhnout udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech, totiž hospodářském, sociálním a environmentálním. Je zásadně důležité, aby bylo hledisko udržitelného rozvoje zohledňováno v politickém rámci Unie a aby Unie zaujala ambiciózní přístup v politikách, kterých využívá k řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ coby první krok k zohledňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a uplatňování udržitelného rozvoje jako hlavní zásady ve všech politikách Unie, mimo jiné prostřednictvím jejích finančních nástrojů.\n(4)\nV únoru 2018 přijala Komise sdělení nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje, že rozpočet Unie podporuje evropské jedinečné sociálně tržní hospodářství. Je nanejvýš důležité zlepšit pracovní příležitosti a řešit výzvy v oblasti dovedností, včetně dovedností souvisejících s digitalizací, automatizací a přechodem na udržitelnou ekonomiku účinně využívající zdroje, přičemž je třeba plně dodržovat Pařížskou dohodu přijatou na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“). Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, zřízeném rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4), je klíčovou zásadou rozpočtová flexibilita. Zůstávají v platnosti mechanismy flexibility umožňující Unii reagovat dříve a zajišťující, aby rozpočtové prostředky byly využívány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.\n(5)\nV bílé knize o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 Komise vyjadřuje znepokojení, pokud jde o izolacionistická hnutí a narůstající pochybnosti o přínosech otevřeného obchodu a sociálně tržního hospodářství Unie obecně.\n(6)\nV diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace ze dne 10. května 2017 Komise identifikovala kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a snižování počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. Třebaže otevřenější obchod poskytuje řadu výhod, Komise shledává, že je třeba stanovit vhodné prostředky pro řešení negativních vedlejších účinků, které se s ním pojí. Vzhledem k tomu, že současné přínosy globalizace jsou již nyní mezi lidi a regiony rozděleny nerovnoměrně, což má značný dopad na ty, již jsou zasaženi nepříznivě, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny technologickými a environmentálními změnami. Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji, sladěním hospodářského růstu a technologického pokroku s odpovídající sociální ochranou a aktivní podporou přístupu k pracovním místům a samostatné výdělečné činnosti.\n(7)\nV diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 Komise zdůrazňuje nutnost zmenšit hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony a shledává, že klíčovou prioritou jsou tudíž investice do udržitelnosti rozvoje, rovnosti, sociálního začleňování, vzdělání a odborné přípravy a zdraví.\n(8)\nGlobalizace, technologické změny a změna klimatu pravděpodobně dále zvýší propojenost a vzájemnou závislost světových ekonomik. Nedílnou a nevyhnutelnou součástí těchto změn je relokace pracovní síly. Mají-li být výhody z těchto změn rozděleny spravedlivě, je nabízení pomoci propuštěným pracovníkům a osobám ohroženým propuštěním nanejvýš důležité. Hlavními nástroji Unie pro pomoc postiženým pracovníkům jsou Evropský sociální fond plus (ESF+), jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady a jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem, a EFG, jehož účelem je poskytovat pomoc reaktivním způsobem v případech významné restrukturalizace. Sdělení Komise ze dne 13. prosince 2013 nazvané „Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci“ je politickým nástrojem Unie, jenž stanoví rámec pro osvědčené postupy pro předjímání a řešení restrukturalizace podniků. Poskytuje komplexní rámec pro to, jakým způsobem mají být správnými politickými prostředky řešeny výzvy spojené s ekonomickým přizpůsobením a restrukturalizací a jejich dopad na zaměstnanost a sociální situaci. Rovněž vyzývá členské státy k využívání finančních prostředků Unie a vnitrostátního financování tak, aby se zajistilo, že lze účinněji zmírnit sociální dopad restrukturalizace, zejména nepříznivé dopady na zaměstnanost.\n(9)\nEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (5) pro víceletý finanční rámec na období 2007–2013 (dále jen „fond“), byl zaveden, aby Unie mohla prokázat solidaritu s pracovníky postiženými propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.\n(10)\nOblast působnosti nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 (6) jako součást plánu evropské hospodářské obnovy, který byl stanoven ve sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008, tak, aby se vztahovala i na pracovníky propuštěné bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize.\n(11)\nPo dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2014–2020 rozšířilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (7) oblast působnosti dosavadního EFG tak, aby zahrnovala propouštění nejen v důsledku vážného narušení hospodářství, které je způsobeno pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, ale i v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) dále změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013 mimo jiné zavedením pravidel umožňujících, aby se fond výjimečně vztahoval na kolektivní žádosti zahrnující malé a střední podniky nacházející se v jednom regionu a působící v různých hospodářských odvětvích vymezených na úrovni NACE Revize 2, pokud žádající členský stát prokáže, že tyto podniky jsou hlavním nebo jediným druhem podnikatelů v daném regionu.\n(12)\nV reakci na možné vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení bylo nařízení (EU) č. 1309/2013 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1796 (9), které specifikovalo, že propouštění v důsledku takového vystoupení by spadalo do oblasti působnosti fondu. Jelikož Spojené království vystoupilo na základě dohody o vystoupení, uvedené nařízení se nepoužilo.\n(13)\nKomise provedla hodnocení fondu v polovině období, aby posoudila, jakým způsobem a do jaké míry fond dosahuje svých cílů. Ukázalo se, že fond je účinný a že je dosahováno vyšší míry opětovného zaměstnání propuštěných pracovníků než v předchozím programovém období. Při hodnocení bylo rovněž zjištěno, že fond vytváří unijní přidanou hodnotu. To platí zejména, pokud jde o jeho účinky na objem, tedy že pomoc z fondu nejen zvyšuje počet a různorodost nabízených služeb, ale též jejich stupeň intenzity. Kromě toho bylo každé použití prostředků fondu dobře viditelné a přímo ukazovalo veřejnosti přidanou hodnotu na úrovni Unie. Přesto byly zjištěny některé problémy. Postup pro uvolňování prostředků byl považován za přílišně zdlouhavý. Navíc řada členských států uvedla problémy při sestavování rozsáhlé podkladové analýzy události, jež byla příčinou propouštění. Problémy s finanční a institucionální kapacitou byly hlavním důvodem, který členské státy odrazoval od toho, aby požádaly o podporu z fondu. To mohlo být způsobeno prostě nedostatkem pracovní síly: členské státy v současnosti mohou žádat o technickou pomoc, pouze pokud provádějí podporu z fondu. Jelikož k propouštění může dojít nečekaně, je důležité zajistit, aby členské státy mohly reagovat okamžitě a aby mohly žádost podat neprodleně. Kromě toho se zdá, že v některých členských státech je nezbytné zintenzivnit budování institucionální kapacity, aby se zajistilo účinnější a efektivnější provádění případů EFG. Prahová hodnota 500 propuštěných pracovníků byla nadto kritizována jako příliš vysoká, zejména v méně obydlených regionech.\n(14)\nI nadále je důležitá úloha EFG jako flexibilního nástroje, který poskytuje pomoc pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku rozsáhlé restrukturalizace, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění důstojného a udržitelného opětovného zaměstnání pracovníků propuštěných v oblastech, v odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Vzhledem k vzájemnému působení a k vzájemným dopadům otevřeného obchodu a hospodářského a finančního vývoje, jako jsou asymetrické hospodářské otřesy, technologické změny, digitalizace, významné změny v obchodních vztazích Unie nebo složení vnitřního trhu a jiných faktorů, například přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a vzhledem ke skutečnosti, že je čím dál tím těžší určit specifický faktor, který způsobuje propouštění, by uvolnění prostředků z EFG mělo být v budoucnu založeno pouze na značném dopadu restrukturalizace. Vzhledem k účelu EFG, jímž je poskytovat podporu v mimořádných situacích na doplnění více předjímající pomoci, již nabízí ESF+, by měl EFG zůstat flexibilním a zvláštním nástrojem mimo rozpočtové stropy víceletého finančního rámce, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ a v jeho příloze.\n(15)\nAby byl zachován evropský rozměr EFG, měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má významná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být určen minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období by prahová hodnota měla být stanovena na 200 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce čtyř měsíců (nebo šesti měsíců v případě určitých odvětví). Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých trzích práce, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, nebo za výjimečných okolností by mělo být možné žádost podat i při nižším počtu propuštěných pracovníků. Obecně by členské státy neměly podávat své žádosti o pomoc z EFG později než dvanáct týdnů po konci referenčního období. Aby se však zabránilo nedostatku finančních prostředků z důvodu, že toto nařízení vstoupí v platnost až po 1. lednu 2021, a poskytla se právní jistota, měl by být běh této lhůty od 1. ledna 2021 do dne vstupu tohoto nařízení v platnost zastaven.\n(16)\nFinanční prostředky z EFG, jehož účelem je pomáhat v případech významné restrukturalizace, by neměly být uvolněny v případě propouštění ve veřejném sektoru, které je důsledkem rozpočtových škrtů. Z EFG by nicméně mělo být možné podporovat pracovníky propuštěné z podniků působících na konkurenčním trhu, které subjektům financovaným z veřejných prostředků, jichž se dotkly rozpočtové škrty, dodávají zboží nebo poskytují služby. Mělo by být také možné z EFG podporovat samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku rozpočtových škrtů.\n(17)\nJako výraz solidarity Unie s nezaměstnanými by měla být míra spolufinancování EFG jakožto reaktivního fondu sladěna s nejvyšší mírou spolufinancování ESF+ jakožto proaktivního fondu v dotčeném členském státě, ale v žádném případě by neměla být nižší než 60 %.\n(18)\nČást rozpočtu Unie určenou na EFG by měla provádět Komise ve sdíleném řízení s členskými státy ve smyslu finančního nařízení. Proto by při provádění EFG ve sdíleném řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, jako jsou řádné finanční řízení, transparentnost a zákaz diskriminace.\n(19)\nEvropské středisko pro monitorování změn, působící v rámci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu, pomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami s cílem pomoci při vyhodnocování trendů globalizace, technologických a environmentálních změn, restrukturalizace a využívání EFG. Denně aktualizovaný Evropský monitor pro restrukturalizaci sleduje pomocí sítě národních zpravodajů zprávy o případech rozsáhlé restrukturalizace v celé Unii. Mohl by napomoci identifikovat možné případy, kdy je třeba použít prostředky EFG, již v rané fázi.\n(20)\nPropuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by měli mít rovný přístup k EFG nezávisle na typu svého pracovněprávního vztahu. Pracovníci, kteří byli propuštěni, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by proto měli být považováni za možné příjemce z EFG pro účely tohoto nařízení.\n(21)\nFinanční příspěvky z EFG by měly být primárně směřovány na aktivní opatření politiky trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je rychle důstojně a udržitelně opětovně zaměstnat příjemce v jejich původním odvětví činnosti či mimo ně a současně je připravit pro zelenější a digitální evropskou ekonomiku. Cílem podpory by mělo rovněž být podněcování samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, a to i prostřednictvím zakládání družstev. Opatření by měla odrážet výhledové potřeby místního nebo regionálního trhu práce. V relevantních případech by však měla být rovněž podporována mobilita propuštěných pracovníků s cílem přispět k nalezení nového zaměstnání jinde. Zvláštní důraz by měl být kladen na šíření dovedností potřebných v digitální éře a tam, kde je to vhodné, na překonávání genderových stereotypů v zaměstnání. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaných balíčků individualizovaných služeb by mělo být omezeno. Opatření podporovaná z EFG by neměla nahrazovat pasivní opatření sociální ochrany. Zaměstnavatelé by mohli být vybízeni k účasti na vnitrostátním spolufinancování opatření podporovaných z EFG nad rámec opatření, která jsou povinni poskytovat podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv.\n(22)\nPři provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jehož cílem je usnadnit opětovné zaměstnání cílových příjemců, by se členské státy měly zaměřit na cíle digitální agendy a strategie pro jednotný digitální trh. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozdílům v odměňování žen a mužů v odvětvích informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) podporou konverze a rekvalifikace žen do těchto odvětví. Při provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by členské státy měly usilovat o zvýšení zastoupení méně zastoupeného genderu a přispět tak ke snížení genderových rozdílů v odměňování a důchodech.\n(23)\nVzhledem ke skutečnosti, že digitální transformace ekonomiky vyžaduje určitou úroveň digitální kompetence pracovní síly, mělo by být šíření dovedností potřebných v digitální éře považováno za horizontální prvek jakéhokoli nabízeného koordinovaného balíčku individualizovaných služeb.\n(24)\nPři vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispívají k zaměstnatelnosti příjemců. Členské státy by měly usilovat o to, aby byl co největší počet příjemců účastnících se těchto opatření co nejdříve a do šesti měsíců od konce prováděcího období udržitelně opětovně zaměstnán. Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by měla případně zohlednit důvody propouštění a předjímat perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček individualizovaných služeb by měl být v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje.\n(25)\nPři vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným příjemcům, včetně osob se zdravotním postižením, osob se závislými rodinnými příslušníky, mladých a starších nezaměstnaných osob, osob s nízkou kvalifikací, osob z rodin migrantů a osob ohrožených chudobou, vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při návratu na trh práce potýkají se specifickými problémy. Při provádění EFG by nicméně měly být dodržovány a prosazovány zásady genderové rovnosti a nediskriminace, které patří k hlavním hodnotám Unie a jsou zakotveny v evropském pilíři sociálních práv.\n(26)\nPro účinnou a rychlou podporu příjemců by měly členské státy učinit vše pro to, aby žádosti o finanční příspěvek z EFG, které podávají, byly úplné. Potřebuje-li Komise pro posouzení žádosti další informace, měla by být pro jejich poskytnutí stanovena lhůta. Členské státy i orgány Unie by měly usilovat o co nejrychlejší zpracování žádostí.\n(27)\nV zájmu příjemců a orgánů odpovědných za provádění opatření by žádající členský stát měl všechny subjekty zapojené do zpracovávání žádostí průběžně informovat o zpracovávání žádosti a měl by je zapojit během provádění opatření, kdykoli je to možné.\n(28)\nV souladu se zásadou řádného finančního řízení by finanční příspěvky z EFG neměly nahrazovat podpůrná opatření, která mají příjemci k dispozici v rámci fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie, ale měly by je pokud možno doplňovat.\n(29)\nMěla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG a jejích výsledků. Členské státy a zúčastněné strany EFG by měly zvyšovat povědomí o dosažených výsledcích financování z prostředků Unie a informovat veřejnost. Činnosti související s transparentností a komunikací mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z přesných a aktuálních informací. Za účelem propagace EFG a prokázání jeho přidané hodnoty v rámci rozpočtu Unie by měly být orgánům, institucím nebo agenturám Unie na požádání zpřístupněny komunikační a propagační materiály vytvořené členskými státy. Unii by proto měla být udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k používání tohoto materiálu a veškerá s ním spojená dříve vzniklá práva.\n(30)\nPro snazší provádění tohoto nařízení by měly být výdaje způsobilé pro finanční příspěvek z EFG buď ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo ode dne, kdy členskému státu vzniknou administrativní výdaje při provádění EFG.\n(31)\nK pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodů z jiných rozpočtových položek obzvlášť obtížné, by měla být při ročním rozpočtovém procesu dána v rozpočtové položce pro EFG k dispozici odpovídající částka prostředků na platby.\n(32)\nRozpočtový rámec EFG určují víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (10).\n(33)\nV zájmu příjemců by měla být pomoc poskytována co nejrychleji a nejúčinněji. Členské státy a orgány Unie, které jsou zapojeny do rozhodování o EFG, by měly vyvinout co největší úsilí ke zkrácení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.\n(34)\nMalé a střední podniky jsou páteří ekonomiky Unie. Propagace podnikání a podpora malých a středních podniků je proto klíčem k zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace. Unie podnikání aktivně podporuje tím, že vybízí občany, aby začali podnikat. V případě významné restrukturalizace by mělo být možné poskytnout propuštěným pracovníkům pomoc se zahájením vlastního podnikání. Jestliže určitý podnik ukončil činnost, mělo by také být možné propuštěným pracovníkům pomoci při převzetí některých nebo všech činností jejich bývalého zaměstnavatele.\n(35)\nPro účely transparentnosti a poskytování informací by členské státy měly v závěrečných zprávách zveřejnit podrobnosti o jakékoli státní podpoře nebo finančních prostředcích Unie, jež podnik, který pracovníky propustil, obdržel v pěti letech předcházejících zprávě. Tento požadavek by se však neměl vztahovat na mikropodniky a malé a střední podniky, zejména na začínající („start-ups“) a rychle se rozvíjející („scale-ups“) podniky, aby se zamezilo nepřiměřené administrativní zátěži pro členské státy, zejména v případě odvětvových žádostí o podporu z EFG, které se týkají více než jednoho mikropodniku nebo malého nebo středního podniku.\n(36)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by měl být EFG hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má EFG účinky v praxi.\n(37)\nAby mohl Evropský parlament provádět politickou kontrolu a Komise mohla nepřetržitě monitorovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG, měly by dotčené členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění EFG.\n(38)\nČlenské státy by měly Komisi při provádění hodnocení podporovat tím, že poskytnou relevantní údaje, které mají k dispozici.\n(39)\nAby se usnadnila budoucí hodnocení, měl by být po provedení každého finančního příspěvku z EFG proveden průzkum mezi příjemci. Ten by měl být účastníkům otevřen po dobu nejméně čtyř týdnů a měl by být zahájen během šestého měsíce po konci prováděcího období. Členské státy by měly být Komisi při provádění tohoto průzkumu nápomocny a účast příjemců podpořit tím, že zašlou výzvu k účasti a alespoň jednu upomínku. Členské státy by měly Komisi informovat o tom, jak příjemce kontaktovaly. Komise by měla shromážděné údaje použít pro účely hodnocení. Aby byla zajištěna porovnatelnost mezi jednotlivými případy, měla by Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhnout formát průzkumu mezi příjemci a zajistit jeho překlad do všech úředních jazyků orgánů Unie.\n(40)\nV souladu s cílem odstranit nerovnosti a prosazovat rovnost mužů a žen by analýzy a zprávy týkající se EFG měly zahrnovat informace rozčleněné podle genderu.\n(41)\nV příloze tohoto nařízení by měl být stanoven seznam ukazatelů pro účely monitorování využívání EFG, a zejména pokroku při dosahování jeho cílů. V případě potřeby může Komise předložit legislativní návrh změny těchto ukazatelů.\n(42)\nČlenské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s relevantními ustanoveními finančního nařízení. Členské státy by měly způsob použití finančního příspěvku získaného z EFG odůvodnit. Vzhledem ke krátkému období pro provádění intervencí EFG by povinnost podávat zprávy měla zohledňovat zvláštní povahu těchto intervencí.\n(43)\nČlenské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (15) má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16).\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly na ochraně finančních zájmů Unie, udělily Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistily, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem. Členské státy by měly spolupracovat s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v příslušných případech s Úřadem evropského veřejného žalobce v souladu s čl. 63 odst. 2 písm. d) finančního nařízení ve všech záležitostech týkajících se podezření na podvod nebo zjištěných podvodů.\n(44)\nV zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik umožňujícího přístup k relevantním údajům a jejich analýzu, a měla by vybízet k jeho využívání pro účely obecného užití členskými státy.\n(45)\nFinanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(46)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem dosahovat cílů OSN pro udržitelný rozvoj by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice vynakládat 7,5 % rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.\n(47)\nAby bylo možné lépe monitorovat využívání EFG, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být oznámeny, a údajů, které mají členské státy poskytovat za účelem předcházení nesrovnalostem včetně podvodů, jejich odhalování a nápravy a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(48)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, pokud jde o průběh průzkumů mezi příjemci a formát pro podávání zpráv o nesrovnalostech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).\n(49)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(50)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije od začátku rozpočtového roku 2021. Komise by však měla zahájit rozpočtový proces až po vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(51)\nNařízení (EU) č. 1309/2013 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) na období víceletého finančního rámce 2021–2027.\nStanoví se jím cíle EFG, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, včetně žádostí členských států o finanční příspěvky z EFG na opatření zaměřená na příjemce uvedené v článku 6.\n2.   V souladu s článkem 4 poskytuje EFG podporu propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost, v případech významné restrukturalizace.\nČlánek 2\nÚloha a cíle\n1.   EFG podporuje socioekonomické transformace způsobené globalizací a technologickými a environmentálními změnami tím, že pomáhá propuštěným pracovníkům a samostatně výdělečným osobám, které přestaly vykonávat svou činnost, přizpůsobit se strukturálním změnám. EFG představuje fond pro mimořádné události, který funguje reaktivně. EFG tak přispívá k uplatňování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv a upevňuje sociální a hospodářskou soudržnost mezi regiony a mezi členskými státy.\n2.   Cíli EFG je projevit solidaritu a podporovat důstojnou a udržitelnou zaměstnanost v Unii nabídkou pomoci v případech významné restrukturalizace, zejména těch způsobených výzvami souvisejícími s globalizací, jako jsou změny ve struktuře světového obchodu, obchodní spory, významné změny v obchodních vztazích Unie nebo ve skladbě vnitřního trhu a finanční nebo hospodářské krize, jakož i přechod na nízkouhlíkové hospodářství, či v důsledku digitalizace nebo automatizace. EFG podporuje příjemce, aby se co nejdříve navrátili do důstojného a udržitelného zaměstnání. Zvláštní důraz je kladen na opatření, jež pomáhají nejvíce znevýhodněným skupinám.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„propuštěným pracovníkem“ pracovník, bez ohledu na typ nebo trvání pracovněprávního vztahu, jehož pracovněprávní vztah je předčasně ukončen pro nadbytečnost, nebo jehož pracovněprávní vztah není obnoven z ekonomických důvodů;\n2)\n„osobou samostatně výdělečně činnou“ fyzická osoba, která zaměstnává méně než deset pracovníků;\n3)\n„příjemcem“ fyzická osoba, která se účastní opatření spolufinancovaných z EFG;\n4)\n„nesrovnalostí“ jakékoli porušení použitelného práva vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění EFG, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by z něj byl uhrazen neoprávněný výdaj;\n5)\n„prováděcím obdobím“ období, jež začíná dny uvedenými v čl. 8 odst. 7 písm. j) a končí 24 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 2 v platnost.\nČlánek 4\nKritéria pro pomoc\n1.   Členské státy mohou požádat o finanční příspěvky z EFG na opatření zaměřená na propuštěné pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné v souladu s tímto článkem.\n2.   V případě významné restrukturalizace se finanční příspěvek z EFG poskytne, pokud nastane jedna z těchto okolností:\na)\nukončení činnosti, které se týká nejméně 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce čtyř měsíců v jednom podniku v členském státě, včetně případů, kdy se toto ukončení činnosti týká jeho dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou jeho odběrateli;\nb)\nukončení činnosti, které se týká nejméně 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce šesti měsíců, zejména v malých a středních podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2, nebo ve více než dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 za podmínky, že ve dvou z těchto regionů dosáhl dohromady počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných nejméně 200;\nc)\nukončení činnosti, které se týká nejméně 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce čtyř měsíců, zejména v malých a středních podnicích působících ve stejných nebo v různých hospodářských odvětvích definovaných na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se ve stejném regionu vymezeném na úrovni NUTS 2.\n3.   V případě malých trhů práce, zejména pokud jde o žádosti týkající se malých a středních podniků, se žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku považuje za přípustnou, i když kritéria uvedená v odstavci 2 nejsou zcela splněna, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní, regionální nebo národní hospodářství a pokud to žádající členský stát řádně odůvodní. Žádající členský stát v takových případech uvede, která z kritérií pro pomoc stanovených v odstavci 2 nejsou zcela splněna.\n4.   Za mimořádných okolností se odstavec 3 použije i na jiné než malé trhy práce. Celkový objem poskytnutých finančních příspěvků v takových případech nesmí přesáhnout 15 % ročního stropu EFG.\n5.   Příspěvky z EFG se neuvolní, jsou-li v důsledku rozpočtových škrtů členského státu propuštěni pracovníci veřejného sektoru.\nČlánek 5\nStanovení počtu propuštěných pracovníků a případů ukončení činnosti\nŽádající členský stát uvede způsob používaný pro stanovení počtu propuštěných pracovníků a samostatně výdělečných osob pro účely článku 4 k jednomu nebo několika z těchto dní:\na)\nke dni, kdy zaměstnavatel v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 98/59/ES (18) písemně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci návrhy na hromadné propouštění;\nb)\nke dni jednotlivé výpovědi z pracovněprávního vztahu, kterou zaměstnavatel propouští pracovníka nebo ukončuje jeho pracovněprávní vztah;\nc)\nke dni skutečného skončení pracovněprávního vztahu nebo uplynutí sjednané doby jeho trvání;\nd)\nke dni ukončení přidělení pracovníka podniku, který jeho práci využíval;\ne)\nv případě osoby samostatně výdělečně činné ke dni, kdy tato osoba přestala podle vnitrostátních právních nebo správních předpisů vykonávat svou činnost.\nV případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku žádající členský stát poskytne Komisi dodatečné informace o skutečném počtu propuštěných pracovníků v souladu s článkem 4 předtím, než Komise dokončí posouzení.\nČlánek 6\nZpůsobilí příjemci\nŽádající členský stát může v souladu s článkem 7 poskytnout způsobilým příjemcům koordinovaný balíček individualizovaných služeb spolufinancovaných z EFG (dále jen „koordinovaný balíček“). Mezi způsobilé příjemce mohou patřit:\na)\npropuštění pracovníci a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, jejichž počet byl stanoven v souladu s článkem 5, za referenční období stanovená v čl. 4 odst. 1 až 4;\nb)\npropuštění pracovníci a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, jejichž počet byl stanoven v souladu s článkem 5 a mimo referenční období stanovené v článku 4, totiž šest měsíců před začátkem referenčního období nebo v období mezi koncem referenčního období a dnem předcházejícím dni, kdy Komise dokončí posouzení.\nPracovníci a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v prvním pododstavci písm. b) se považují za způsobilé příjemce, pokud lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, jež vedla k propouštění během referenčního období.\nČlánek 7\nZpůsobilá opatření\n1.   Finanční příspěvek z EFG může být poskytnut na aktivní opatření politiky trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku, jež mají usnadnit opětovné zaměstnání cílových příjemců, zejména těch nejvíce znevýhodněných, nebo jim usnadnit zahájení samostatné výdělečné činnosti.\n2.   Vzhledem k významu dovedností požadovaných v digitální průmyslové éře a v hospodářství účinně využívajícím zdroje se šíření těchto dovedností považuje za horizontální prvek pro koncipování koordinovaných balíčků. Potřeba a úroveň odborné přípravy se přizpůsobí kvalifikacím a dovednostem každého příjemce.\nSoučástí koordinovaného balíčku může být:\na)\nindividualizovaná odborná příprava a rekvalifikace, a to i s ohledem na informační a komunikační technologie a další dovednosti požadované v digitální éře, certifikace získaných znalostí a dovedností, individuální asistenční služby při hledání zaměstnání a činnosti zaměřené na určité skupiny, profesní poradenství, poradenské služby, mentorství, pomoc při outplacementu, podpora podnikání, pomoc pro výkon samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků, převzetí podniků zaměstnanci a činnosti spolupráce;\nb)\nzvláštní časově omezená opatření, jako jsou příspěvky při hledání zaměstnání, pobídky zaměstnavatelů k přijímání pracovníků, příspěvky na mobilitu, příspěvky na péči o dítě, příspěvky na odbornou přípravu, denní příspěvky a náhrady pro pečovatele.\nNáklady na opatření podle druhého pododstavce písm. b) nesmějí překročit 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček.\nInvestice na samostatnou výdělečnou činnost, zakládání podniků a převzetí podniků zaměstnanci nesmějí překročit 22 000 EUR na jednoho příjemce.\nKoncepce koordinovaného balíčku předjímá budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček musí být slučitelný s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, zaměřovat se na šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře a zohledňovat poptávku na místním trhu práce.\n3.   Pro finanční příspěvek z EFG nejsou způsobilá tato opatření:\na)\nzvláštní časově omezená opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. b), která nejsou podmíněna aktivní účastí cílových příjemců na hledání zaměstnání nebo odborné přípravě;\nb)\nopatření, za něž podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovídají podniky.\nOpatření podporovaná z EFG nesmějí nahrazovat pasivní opatření sociální ochrany.\n4.   Koordinovaný balíček se vypracuje na základě konzultace s cílovými příjemci, jejich zástupci nebo sociálními partnery, podle okolností.\n5.   Z podnětu žádajícího členského státu lze poskytnout finanční příspěvek z EFG na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti.\nČlánek 8\nŽádosti\n1.   Žádající členský stát podá Komisi žádost o finanční příspěvek z EFG do dvanácti týdnů ode dne, kdy byla splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 2, 3 nebo 4.\n2.   Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se staví od 1. ledna 2021 do 3. května 2021.\n3.   Na žádost žádajícího členského státu poskytuje Komise během celého zpracovávání žádostí pokyny.\n4.   Komise do deseti pracovních dnů ode dne podání žádosti nebo tam, kde je to relevantní, ode dne, kdy Komise obdrží překlad žádosti, podle toho, co nastane později, potvrdí přijetí žádosti a vyžádá si od žádajícího členského státu jakékoli další informace, které potřebuje, aby jeho žádost mohla posoudit.\n5.   Pokud si Komise vyžádá další informace, odpoví členský stát do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy je o ně požádán. Na žádost žádajícího členského státu Komise tuto lhůtu prodlouží o deset pracovních dnů. Každá taková žádost musí být řádně odůvodněna.\n6.   Na základě informací poskytnutých žádajícím členským státem Komise dokončí posouzení toho, zda žádost vyhovuje podmínkám pro poskytnutí finančního příspěvku, do 50 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti nebo tam, kde je to relevantní, jejího překladu.\nNení-li Komise schopna tuto lhůtu dodržet, vyrozumí o tom žádající členský stát před jejím uplynutím, přičemž vysvětlí důvody prodlení a stanoví nové datum pro dokončení svého posouzení. Toto nové datum nesmí být pozdější než dvacet pracovních dnů po uplynutí lhůty podle prvního pododstavce.\n7.   Žádost musí obsahovat tyto informace:\na)\nposouzení počtu propuštěných pracovníků v souladu s článkem 5 a metodu stanovení tohoto počtu;\nb)\nv případě, že propouštějící podnik pokračoval i po propuštění pracovníků ve své činnosti, potvrzení o tom, že dodržel své právní povinnosti upravující propouštění a že své pracovníky odpovídajícím způsobem zabezpečil;\nc)\nvysvětlení, do jaké míry byla zohledněna doporučení stanovená v rámci kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci a jak koordinovaný balíček doplňuje akce financované jinými fondy Unie nebo vnitrostátními fondy včetně informací o opatřeních, která jsou pro dotyčné propouštějící podniky povinná podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv, a o činnostech, které členské státy již uskutečnily na pomoc propuštěným pracovníkům;\nd)\nstručný popis událostí, jež vedly k propouštění pracovníků;\ne)\npřípadná identifikace propouštějících podniků, jejich dodavatelů nebo výrobců a odvětví, kteří jsou jejich odběrateli;\nf)\nodhadované rozčlenění cílových příjemců podle genderu, věkových skupin a úrovně vzdělání, z něhož vychází koncepce koordinovaného balíčku;\ng)\nočekávaný dopad propouštění na místní, regionální a národní hospodářství a zaměstnanost;\nh)\npodrobný popis koordinovaného balíčku a s ním spojených výdajů, včetně zejména jakýchkoli opatření na podporu iniciativ v oblasti zaměstnanosti příjemců z řad znevýhodněných, mladých a starších osob;\ni)\nodhadovaný rozpočet pro každou ze součástí koordinovaného balíčku na podporu cílových příjemců a pro jakékoli přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti;\nj)\ndny, ke kterým bylo nebo má být zahájeno poskytování koordinovaného balíčku cílovým příjemcům a činností vztahujících se k provádění EFG, jak je stanoveno v článku 7;\nk)\npostupy pro provedenou konzultaci s cílovými příjemci nebo jejich zástupci, se sociálními partnery, s místními a regionálními orgány nebo s jinými relevantními zúčastněnými stranami, podle okolností;\nl)\nprohlášení o souladu požadované podpory z EFG s procesními a hmotněprávními pravidly Unie pro státní podporu, jakož i prohlášení o tom, proč koordinovaný balíček nenahrazuje opatření, za něž podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovídají zaměstnavatelé;\nm)\nzdroje předběžného financování nebo spolufinancování na vnitrostátní úrovni a případně další zdroje spolufinancování.\nČlánek 9\nDoplňkovost, soulad a koordinace\n1.   Finanční příspěvek z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovídají zaměstnavatelé.\n2.   Podpora cílovým příjemcům doplňuje opatření členských států na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně opatření, jimž je z rozpočtu Unie poskytována jiná finanční podpora, v souladu s doporučeními uvedenými v rámci kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci.\n3.   Finanční příspěvek z EFG je omezen na výši nezbytnou k zajištění dočasné, jednorázové podpory cílovým příjemcům. Opatření podporovaná z EFG musí být v souladu s unijním a vnitrostátním právem, včetně pravidel pro poskytování státní podpory.\n4.   V rámci svých pravomocí zajistí Komise a žádající členský stát koordinaci pomoci v podobě jiné finanční podpory z rozpočtu Unie.\n5.   Žádající členský stát zajistí, aby specifická opatření, která obdržela finanční příspěvek z EFG, neobdržela jinou finanční podporu z rozpočtu Unie.\nČlánek 10\nRovnost mužů a žen a nediskriminace\nKomise a členské státy zajistí, aby se rovnost mužů a žen a začlenění genderového hlediska genderové staly nedílnou součástí a byly podporovány po celé prováděcí období.\nKomise a členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k předcházení jakékoli diskriminaci na základě genderu, genderové identity, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v přístupu k finančnímu příspěvku z EFG a v průběhu různých etap prováděcího období.\nČlánek 11\nTechnická pomoc z podnětu Komise\n1.   Z podnětu Komise lze použít nejvýše 0,5 % z ročního stropu EFG na technické a administrativní výdaje při jeho provádění, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, činnosti shromažďování údajů, a to i ve vztahu k podnikovým systémům informačních technologií, komunikační činnosti a činnosti ke zvýšení viditelnosti EFG jako fondu nebo s ohledem na určité projekty a další opatření technické pomoci. Tato opatření mohou zahrnovat budoucí i minulá programová období.\n2.   S výhradou stropu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku Komise podá žádost o převod rozpočtových prostředků pro technickou pomoc do příslušných rozpočtových položek v souladu s článkem 31 finančního nařízení.\n3.   Komise provádí technickou pomoc z vlastního podnětu v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) a c) finančního nařízení.\nProvádí-li Komise technickou pomoc v nepřímém řízení, zajistí transparentní postup pro určení třetí strany odpovědné za plnění úkolů, které jí jsou svěřeny v souladu s finančním nařízením. O subdodavateli vybraném k tomuto účelu informuje Evropský parlament, Radu i veřejnost.\n4.   Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG. Komise rovněž poskytne informace a jasné pokyny sociálním partnerům na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni o využívání EFG. Opatření v oblasti poradenství mohou zahrnovat rovněž vytvoření pracovních skupin v případech vážného narušení hospodářství členského státu.\nČlánek 12\nInformace, komunikace a propagace\n1.   Členské státy uvádějí původ finančních prostředků Unie, zajišťují jejich viditelnost a zdůrazňují unijní přidanou hodnotu pomoci tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám, včetně cílených informací pro příjemce, místní a regionální orgány, sociální partnery, sdělovací prostředky a veřejnost.\nČlenské státy používají znak EU v souladu s přílohou IX nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „ nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“), který je doplněn prostým textem o financování „spolufinancováno Evropskou unií“.\n2.   Komise udržuje a pravidelně aktualizuje internetové stránky, přístupné ve všech úředních jazycích orgánů Unie, s cílem poskytovat aktuální informace o EFG, pokyny k podávání žádostí, příklady způsobilých opatření, pravidelně aktualizovaný seznam kontaktních míst členských států a informace o přijatých a zamítnutých žádostech a o úloze Evropského parlamentu a Rady v rozpočtovém procesu.\n3.   Komise podporuje všeobecné šíření stávajících osvědčených postupů a provádí informační a komunikační činnosti s cílem zvýšit povědomí občanů a pracovníků Unie, včetně těch, kteří mají potíže s přístupem k informacím, o EFG.\nČlenské státy zajistí, aby byly komunikační a propagační materiály na vyžádání poskytnuty orgánům, institucím nebo agenturám Unie a aby byla Unii v zájmu propagace EFG nebo v souvislosti s informováním o využití rozpočtu Unie bezplatně, nevýlučně a neodvolatelně udělena licence k využívání těchto materiálů a k jakýmkoli s nimi spojeným dříve vzniklým právům. Tato povinnost nevyžaduje od členských států, aby nesly významné dodatečné náklady nebo významnou administrativní zátěž.\nLicence uděluje Unii práva stanovená v příloze I.\n4.   Finanční zdroje přidělené na komunikační činnosti podle tohoto nařízení rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli stanovenými v článku 2.\nČlánek 13\nStanovení finančního příspěvku\n1.   Na základě posouzení provedeného podle článku 8, a zejména s ohledem na počet cílových příjemců, navržených opatření a odhadovaných nákladů, Komise vyhodnotí a navrhne výši případného finančního příspěvku z EFG, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Komise dokončí hodnocení a předloží svůj návrh ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 6.\n2.   Míra spolufinancování EFG pro nabízená opatření je buď nejvyšší mírou spolufinancování ESF+ v daném členském státě, jak je stanoveno v čl. 112 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, nebo 60 %, podle toho, která míra je vyšší.\n3.   Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 8 dospěje Komise k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení, zahájí okamžitě postup stanovený v článku 15.\n4.   Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 8 dospěje Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení splněny nejsou, oznámí tuto skutečnost ihned žádajícímu členskému státu, Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 14\nObdobí způsobilosti\n1.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG ode dnů stanovených v žádosti podle čl. 8 odst. 7 písm. j), ke kterým dotčený členský stát začne poskytovat nebo má začít poskytovat koordinovaný balíček cílovým příjemcům nebo ke kterým mu vzniknou administrativní výdaje na provádění EFG v souladu s čl. 7 odst. 1 a 5.\n2.   Členský stát zahájí provádění způsobilých opatření stanovených v článku 7 bez zbytečného prodlení a provede je co nejdříve a v každém případě do 24 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku v platnost.\n3.   Pokud se příjemce účastní vzdělávacího kurzu či kurzu odborné přípravy, který trvá nejméně dva roky, jsou výdaje za tento kurz způsobilé pro spolufinancování z EFG až do dne, kdy má být předložena závěrečná zpráva uvedená v čl. 20 odst. 1, za předpokladu, že příslušné výdaje byly vynaloženy před uvedeným dnem.\n4.   Výdaje podle čl. 7 odst. 5 jsou způsobilé pro spolufinancování z EFG do uplynutí lhůty pro předložení závěrečné zprávy v souladu s čl. 20 odst. 1.\nČlánek 15\nRozpočtový proces a provádění\n1.   Pokud Komise dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG, navrhne Evropskému parlamentu a Radě, aby byly prostředky uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijímají společně Evropský parlament a Rada do šesti týdnů ode dne, kdy jim byl návrh Komise předložen.\nSoučasně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.\nPřevody prostředků v souvislosti s EFG se provádějí v souladu s článkem 31 finančního nařízení.\n2.   Komise přijme rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, které vstoupí v platnost dnem, kdy je Komisi oznámeno schválení rozpočtového převodu Evropským parlamentem a Radou.\nUvedené rozhodnutí představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení.\n3.   Návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG podle odstavce 1 musí obsahovat:\na)\nposouzení provedené podle čl. 8 odst. 6 společně se shrnutím informací, z nichž uvedené posouzení vychází, a\nb)\nodůvodnění částek navrhovaných v souladu s čl. 13 odst. 1.\nČlánek 16\nNedostatečné finanční prostředky\nPokud zbývající prostředky na závazky, které jsou v EFG k dispozici, nestačí k pokrytí částky pomoci považované podle návrhu Komise za nezbytnou, může Komise ve výjimečných případech, odchylně od lhůt stanovených v článcích 8 a 15, odložit návrh na uvolnění prostředků z EFG a následnou žádost o převod prostředků z rozpočtu do doby, než budou v následujícím roce k dispozici prostředky na závazky. Roční rozpočtový strop EFG musí být za všech okolností dodržen.\nČlánek 17\nVyplacení a použití finančního příspěvku\n1.   Komise vyplatí dotčenému členskému státu jednorázově částku předběžného financování ve výši 100 % v zásadě do patnácti pracovních dnů ode dne vstupu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 2 v platnost. Předběžné financování se vyúčtuje, jakmile tento členský stát předloží ověřený výkaz výdajů v souladu s čl. 20 odst. 1. Nevyčerpaná částka se vrátí Komisi.\n2.   Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení.\n3.   Podrobné technické podmínky financování stanoví Komise v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku uvedeném v čl. 15 odst. 2.\n4.   Při provádění opatření zahrnutých do koordinovaného balíčku může dotčený členský stát předložit Komisi návrh na změnu těchto opatření přidáním dalších způsobilých opatření uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a) a b), jsou-li tyto změny řádně odůvodněné a celkově není překročena výše finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 2. Komise navrhované změny zhodnotí, a pokud s nimi souhlasí, odpovídajícím způsobem změní rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku.\n5.   Dotčený členský stát může přerozdělit prostředky mezi rozpočtovými body stanovenými v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 2. Pokud takové přerozdělení vede ke zvýšení jednoho nebo více stanovených bodů o více než 20 %, oznámí to členský stát Komisi předem.\nČlánek 18\nPoužívání eura\nČástky uvedené v žádostech, rozhodnutích o poskytnutí finančních příspěvků a zprávách podle tohoto nařízení a v jakýchkoli jiných souvisejících dokumentech se vyjadřují v eurech.\nČlánek 19\nUkazatele\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění cílů EFG stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II. Osobní údaje týkající se těchto ukazatelů se shromažďují na základě tohoto nařízení a výhradně pro účely tohoto nařízení. Zpracovávají se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (19).\n2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění EFG a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.\nZa tímto účelem se pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 20\nZávěrečná zpráva a ukončení poskytování příspěvku\n1.   Nejpozději na konci sedmého měsíce po uplynutí prováděcího období předloží dotčený členský stát Komisi závěrečnou zprávu o provádění daného finančního příspěvku, jejíž součástí jsou informace:\na)\no typech opatření a výsledcích s uvedením problémů, ponaučení, synergií a doplňkovosti s dalšími fondy Unie, zejména ESF+, a je-li to možné, o doplňkovosti těchto opatření s opatřeními financovanými z jiných programů Unie nebo vnitrostátních programů v souladu s rámcem kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci;\nb)\no názvech orgánů, které v členském státě provedly koordinovaný balíček;\nc)\no ukazatelích stanovených v příloze II bodech 1 a 2;\nd)\no tom, zda byl propouštějící podnik, pokud není mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, v uplynulých pěti letech příjemcem státní pomoci nebo finančních prostředků z fondů soudržnosti nebo strukturálních fondů Unie, a\ne)\no výkazu odůvodňujícím výdaje.\n2.   Komise nejpozději šest měsíců od obdržení veškerých informací požadovaných podle odstavce 1 tohoto článku ukončí poskytování finančního příspěvku z EFG určením konečné částky finančního příspěvku z EFG a případného přeplatku, který má dotčený členský stát vrátit podle článku 24.\nČlánek 21\nDvouletá zpráva\n1.   Do 1. srpna 2021 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou, kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1309/2013 za předchozí dva roky. Tato zpráva se zaměřuje zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a obsahuje zejména informace týkající se podaných žádostí, doby zpracování, přijatých rozhodnutí, financovaných opatření včetně statistik týkajících se ukazatelů stanovených v příloze II a jejich doplňkovosti s opatřeními financovanými ostatními fondy Unie, zejména ESF+, a informace týkající se ukončení poskytování finančního příspěvku. Zpráva dokumentuje rovněž žádosti, které byly zamítnuty z důvodu nezpůsobilosti nebo pro které byla výše příspěvku omezena z důvodu nedostatečných prostředků.\n2.   Zpráva se rovněž předává pro informaci Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům.\nČlánek 22\nHodnocení\n1.   Komise z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s členskými státy provede:\na)\ndo 30. června 2025 hodnocení v polovině období a\nb)\ndo 31. prosince 2029 hodnocení ex post.\n2.   Výsledky hodnocení uvedených v odstavci 1 se pro informaci předávají Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům. Doporučení obsažená v hodnoceních se zohledňují při vypracovávání nových programů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí nebo dalším rozvoji stávajících programů.\n3.   Hodnocení uvedená v odstavci 1 zahrnují příslušné statistické údaje o finančních příspěvcích podle odvětví a členských států.\n4.   Šestý měsíc po konci prováděcího období se zahájí průzkum mezi příjemci. Účast v něm je možná po dobu nejméně čtyř týdnů. Členské státy tento průzkum rozešlou příjemcům, zašlou alespoň jednu upomínku, a poté o tom informují Komisi. Komise odpovědi z těchto průzkumů shromažďuje a analyzuje pro účely budoucích hodnocení.\n5.   Průzkum mezi příjemci se používá ke shromažďování údajů o vnímané změně zaměstnatelnosti příjemců a u osob, které již našly zaměstnání, o jeho kvalitě, pokud jde například o změny pracovní doby, typ pracovněprávního vztahu (plný nebo částečný pracovní úvazek, smlouva na dobu určitou nebo neurčitou), míru odpovědnosti nebo změnu výše mzdy ve srovnání s předchozím zaměstnáním, a o odvětví, v němž daná osoba zaměstnání našla. Tyto informace se člení podle genderu, věkové skupiny, úrovně vzdělání a úrovně odborné praxe.\n6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, který stanoví, kdy a jak se má průzkum mezi příjemci provádět, a formát, který se má použít.\nTento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 26 odst. 2.\nČlánek 23\nŘízení a finanční kontrola\n1.   Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Unie, odpovídají za řízení a finanční kontrolu opatření podporovaných z EFG členské státy. Podnikají alespoň tyto kroky:\na)\nověřují, že byly zavedeny řídící a kontrolní mechanismy a že jsou prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání finančních prostředků Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení;\nb)\nzajišťují, aby poskytování údajů z monitorování bylo povinným požadavkem stanoveným ve smlouvách se subjekty, jež poskytují koordinované balíčky;\nc)\nověřují, že financovaná opatření byla řádně provedena;\nd)\nzajišťují, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly legální a správné;\ne)\npředcházejí nesrovnalostem včetně podvodů, odhalují je a napravují a vracejí neoprávněně vyplacené částky s případnými úroky z prodlení.\nČlenské státy podávají Komisi zprávy o nesrovnalostech včetně podvodů uvedené v prvním pododstavci písm. e).\n2.   Členské státy zajišťují legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a k podávání zpráv o nich. Tato opatření zahrnují shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků v souladu s přílohou XVII nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů musí být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů. Komise, OLAF a Účetní dvůr mají k těmto informacím nezbytný přístup.\n3.   Pro účely čl. 63 odst. 3 finančního nařízení členské státy určí subjekty odpovědné za řízení a kontrolu opatření podporovaných z EFG. Při předkládání závěrečné zprávy o provádění finančního příspěvku podle čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení tyto subjekty poskytnou Komisi informace uvedené v čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení.\nJakmile orgány určené v souladu s nařízením (EU) č. 1309/2013 poskytnou dostatečné záruky, že platby jsou legální, správné a řádně vyúčtované, může dotčený členský stát oznámit Komisi, že tyto orgány jsou potvrzeny podle tohoto nařízení. V tomto oznámení dotčený členský stát uvede, které orgány jsou potvrzeny a jaké jsou jejich pravomoci.\n4.   Při zjištění nesrovnalosti provedou členské státy požadované finanční opravy. Tyto opravy provedené členskými státy spočívají ve zrušení celého finančního příspěvku nebo jeho části. Členské státy získají zpět jakoukoli částku neoprávněně vyplacenou v důsledku odhalené nesrovnalosti a vrátí ji Komisi. Není-li částka vrácena příslušným členským státem ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.\n5.   Komise v rámci své odpovědnosti za plnění souhrnného rozpočtu Unie přijímá veškerá opatření nezbytná k tomu, aby ověřila, zda jsou financované akce prováděny v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Je odpovědností dotčeného členského státu, aby zajistil, že má řádně fungující řídící a kontrolní systémy. Komise se ujistí, že tyto systémy byly zavedeny.\nZa tímto účelem, aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise u opatření financovaných z EFG provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol, přičemž je oznámí alespoň dvanáct pracovních dnů předem. Komise uvědomí dotčený členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotčeného členského státu.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, jimiž se doplňuje odst. 1 první pododstavec písm. e) tohoto článku stanovením kritérií pro určení případů nesrovnalostí, o nichž mají být podány zprávy, a údajů, jež mají být poskytnuty.\n7.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví formát pro podávání zpráv o nesrovnalostech.\nTento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 26 odst. 2.\n8.   Členské státy zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení finančního příspěvku obdrženého z EFG.\nČlánek 24\nVrácení finančního příspěvku\n1.   Jsou-li skutečné náklady na koordinovaný balíček nižší než částka finančního příspěvku podle článku 15, Komise poté, co dotčenému členskému státu poskytne možnost vyjádřit své připomínky, získá odpovídající částku zpět.\n2.   Pokud po provedení nezbytných ověření Komise dospěje k závěru, že členský stát buď nesplnil své povinnosti uvedené v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, nebo neplní své povinnosti podle čl. 23 odst. 1, poskytne dotčenému členskému státu možnost vyjádřit své připomínky.\nPokud není dosaženo dohody, přijme Komise do dvanácti měsíců od obdržení připomínek členského státu rozhodnutí o provedení nezbytných finančních oprav, přičemž celý finanční příspěvek na dané opatření z EFG nebo jeho část zruší.\nDotčený členský stát získá zpět jakoukoli částku neoprávněně vyplacenou v důsledku nesrovnalosti, a nevrátí-li žádající členský stát tuto částku ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.\nČlánek 25\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu trvání EFG.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 26\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 27\nZrušení\n1.   Nařízení (EU) č. 1309/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se nadále použije čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1309/2013, dokud nebude provedeno hodnocení ex post uvedené ve zmíněném písmenu.\nČlánek 28\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1309/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí EFG může rovněž zahrnovat výdaje na technickou pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi EFG a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1309/2013.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí způsobilých opatření stanovených v čl. 7 odst. 1 a 5 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.\nČlánek 29\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021, s výjimkou článku 15, který se použije ode dne 3. května 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 28. dubna 2021.\nZa Evropský parliament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 82.\n(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 239.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 19. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1796 ze dne 24. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1309/2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) (Úř. věst. L 279I, 31.10.2019, s. 4).\n(10)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(15)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(18)  Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nKOMUNIKACE A VIDITELNOST\nLicence uvedená v čl. 12 odst. 3 druhém pododstavci uděluje Unii alespoň tato práva:\n1)\ninterní použití, totiž právo rozmnožovat, kopírovat a zpřístupňovat materiály týkající se komunikace a viditelnosti orgánům a agenturám Unie a členských států a jejich zaměstnancům;\n2)\nrozmnožování materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, vcelku nebo částečně;\n3)\nzveřejňování materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti jakýmikoli komunikačními prostředky;\n4)\nšíření materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti (nebo jejich kopií) veřejnosti v jakékoli podobě;\n5)\nukládání a archivace komunikačních a propagačních materiálů;\n6)\nudělování podlicencí na práva ke komunikačním a propagačním materiálům třetím stranám.\nPŘÍLOHA II\nSPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ U ŽÁDOSTÍ O PŘÍSPĚVEK Z EFG (uvedené v čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1 písm. c) a čl. 21 odst. 1)\nVeškeré osobní údaje (1) musí být členěny podle genderu (muž, žena, nebinární osoba (2)). (3)\n1.\nSpolečné ukazatele výstupů u příjemců\na)\nnezaměstnaný/nezaměstnaná*,\nb)\nneaktivní*,\nc)\nzaměstnaný/zaměstnaná*,\nd)\nsamostatně výdělečně činný/činná*,\ne)\nve věku do 30 let*,\nf)\nve věku nad 54 let*,\ng)\ns nižším sekundárním nebo nižším (ISCED 0-2) vzděláním*,\nh)\ns vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*,\ni)\ns terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) *.\nCelkový počet příjemců se stanoví automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání (4).\n2.\nSpolečné ukazatele dlouhodobých výsledků týkající se příjemců:\na)\nprocentní podíl příjemců z EFG, kteří jsou v zaměstnání a samostatně výdělečně činní, šest měsíců po konci prováděcího období*,\nb)\nprocentní podíl příjemců z EFG, kteří získali kvalifikaci, šest měsíců po konci prováděcího období*,\nc)\nprocentní podíl příjemců z EFG, kteří jsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, šest měsíců po konci prováděcího období*.\nTyto údaje mají zahrnovat stanovený celkový počet příjemců uvedený v rámci společných ukazatelů výstupů stanovených v bodě 1. Procentní podíly se tedy rovněž vztahují k tomuto stanovenému celkovému počtu.\n(1)  Řídící orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě. Opatření pro zpracování osobních údajů zavedená členskými státy musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679, zejména s články 4, 6 a 9 uvedeného nařízení..\n(2)  V souladu s vnitrostátními právními předpisy.\n(3)  Údaje uváděné u ukazatelů označené (*)jsou osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679).\n(4)  Nezaměstnaný/á, neaktivní, zaměstnaný/á, samostatně výdělečně činný/á.", "summary": "Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (2021–2027)\nEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/691 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem nařízení je obnovit Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na dobu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. Následně byl fond přejmenován na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG). Nabízí podporu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, které přišly o práci v důsledku významné restrukturalizace.\nKLÍČOVÉ BODY\nÚloha a cíleEFG je fond solidarity, z něhož se financují aktivní opatření na trhu práce (např. odborná příprava, hledání zaměstnání a zakládání podniků) v případě neočekávaného a významného úbytku pracovních míst v důsledku rozsáhlé restrukturalizace. Jedná se o fond pro mimořádné události mimo stropy VFR.Kritéria pro pomocPodpora z EFG se spustí, pokud dojde ke ztrátě více než 200 (sníženo z předchozích 500 v období 2014–2020) pracovních míst, ať už pro zaměstnance, nebo osoby samostatně výdělečně činné, v průběhu 4 měsíců (v případě propouštění ve stejném podniku nebo ve stejném regionu) nebo v průběhu 6 měsíců v podniku nebo skupině podniků (zejména malých a středních podniků) ve stejném odvětví a zeměpisné oblasti. V případě propouštění v podniku může tato hranice zahrnovat dodavatele a navazující výrobce. Na malých trzích práce mohou být žádosti, které tuto hranici nesplňují, přijaty, pokud má propouštění závažný dopad na zaměstnanost a místní, regionální nebo státní hospodářství. Výjimečně se to může týkat i větších trhů práce, ale finanční pomoc ve všech takových případech nesmí v daném roce překročit 15 % ročního stropu EFG. EFG se nevztahuje na pracovníky propuštěné v důsledku rozpočtových škrtů členského státu EU (propouštění ve veřejném sektoru).Způsobilá opatření\nFinanční příspěvek z EFG lze poskytnout na aktivní politiky trhu práce, které jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb určených k opětovnému zaměstnání propuštěného pracovníka nebo k tomu, aby mohl znovu zahájit samostatné výdělečnou činnost. Může sem patřit následující:odborná příprava a rekvalifikace, a to včetně informačních a komunikačních technologií a dalších digitálních dovedností, certifikace získaných znalostí a dovedností, asistenční služby při hledání zaměstnání, činnosti zaměřené na určité skupiny, profesní poradenství a poradenské služby, mentorství, pomoc při outplacementu, podpora podnikání, pomoc pro výkon samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků, převzetí podniků zaměstnanci a činnosti spolupráce, časově omezená opatření (maximálně 35 % celkového balíčku), jako jsou příspěvky na mobilitu, péči o děti, odbornou přípravu, denní příspěvky a náhrady pro pečovatele, spolu s pobídkami zaměstnavatelům pro nábor zaměstnanců – za podmínky, že se příjemci aktivně účastní hledání zaměstnání nebo odborné přípravy.Šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře a v hospodářství účinně využívajícím zdroje se považuje za horizontální prvek při navrhování koordinovaných balíčků.\nZ EFG nebudou podporována opatření, za která jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky. Členské státy mohou žádat o podporu na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti. Schválené žádosti o příspěvek z EFG jsou platné 24 měsíců.\nInvestice do samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků nebo převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 22 000 EUR na příjemce. Finanční příspěvek z EFG je omezen na částku nezbytnou k poskytnutí dočasné a jednorázové podpory cílovým příjemcům.\nŽádostiČlenské státy musí do 12 týdnů od referenčního období, v němž došlo ke ztrátě pracovních míst, podat žádost o prostředky z EFG, kterou analyzuje Evropská komise. Ta navrhuje rozpočtovému orgánu (Evropskému parlamentu a Radě) uvolnění prostředků z EFG. To je nezbytné, protože EFG se nachází mimo stropy víceletého finančního rámce a nad nimi. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijímá rozpočtový orgán do šesti týdnů od obdržení návrhu Komise.Míra spolufinancování\nMíra spolufinancování EFG je sladěna s nejvyšší mírou spolufinancování Evropského sociálního fondu plus (ESF+) v daném členském státě, ale nebude nižší než 60 %.\nZrušení\nNařízení zrušuje nařízení (EU) č. 1309/2013 s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení platí ode dne 1. ledna 2021, s výjimkou článku 15 (rozpočtový proces a provádění), který platí ode dne 3. května 2021.\nKONTEXT\nEvropské středisko pro monitorování změn pomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami při vyhodnocování trendů globalizace, technologických a environmentálních změn, restrukturalizace a využívání EFG. Evropský pilíř sociálních práv, který byl vytvořen jako reakce na sociální výzvy v Evropě, slouží jako zastřešující rámec pro EFG a umožňuje EU zavést do praxe příslušné zásady v případě významné restrukturalizace. Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci je politickým nástrojem EU, který stanoví rámec osvědčených postupů pro předvídání a řešení restrukturalizace podniků. Viz také:Financování (Evropská komise)Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48–70)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nAkční plán pro evropský pilíř sociálních práv, Evropská komise, 4. března 2021\nPoslední aktualizace 18.06.2021"}
{"celex_id": "32021Q0611(01)", "reference": "11.6.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 207/1\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA\nze dne 20. května 2021\nmezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti\nEVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEvropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise (dále jen „signatářské orgány“) udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností v souladu se Smlouvou o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména s čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy.\n(2)\nTento dialog umožňuje zúčastněným stranám předkládat své názory k rozhodnutím, která se jich mohou dotknout, a tudíž účinně přispívat k souboru podkladů, na jehož základě jsou předkládány politické návrhy. Zapojení zúčastněných stran zvyšuje kvalitu rozhodování tím, že poskytuje kanály pro poskytování názorů a odborných znalostí z vnějšku.\n(3)\nTransparentnost a odpovědnost jsou zásadní pro zachování důvěry občanů Unie v legitimitu politických, legislativních a správních postupů Unie.\n(4)\nSignatářské orgány uznávají význam koordinace svého přístupu, prostřednictvím přijetí společného rámce pro spolupráci, za účelem další podpory transparentního a etického zastupování zájmů.\n(5)\nTransparentnost v oblasti zastupování zájmů je obzvláště důležitá, aby mohli občané sledovat činnost a uvědomovat si potenciální vliv zástupců zájmových skupin, včetně vlivu vykonávaného prostřednictvím finanční podpory a sponzorství. Takovou transparentnost nejlépe zajistí kodex chování obsahující pravidla a zásady, jež musí dodržovat zástupci zájmových skupin, kteří se zapíší v rejstříku transparentnosti (dále jen „rejstřík“).\n(6)\nVzhledem k pozitivním zkušenostem s rejstříkem transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, který byl zřízen dohodou mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 16. dubna 2014 (1) (dále jen „dohoda z roku 2014“), se signatářské orgány domnívají, že by oblast působnosti dohody z roku 2014 měla být rozšířena.\n(7)\nJe nezbytné učinit tento rejstřík prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí přijatých každým ze signatářských orgánů povinným, a to zavedením opatření s rovnocenným účinkem, která stanoví, že zápis zástupců zájmových skupin v rejstříku je nezbytným předpokladem pro výkon určitých druhů činností v oblasti zastupování zájmů.\n(8)\nV zájmu dalšího posílení společného rámce a navázání na pokrok dosažený při vytváření společné kultury transparentnosti by signatářské orgány měly na internetových stránkách rejstříku zveřejňovat opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která zavádějí s cílem povzbudit k zápisu v rejstříku, například zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv, doporučení, aby se určité subjekty s rozhodovací pravomocí setkávaly pouze se zapsanými zástupci zájmových skupin, nebo zveřejnění informací o jednáních mezi určitými subjekty s rozhodovací pravomocí a zástupci zájmových skupin.\n(9)\nK propagaci této dohody mimo rámec signatářských orgánů by tato dohoda měla stanovit opatření, která umožní orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, které nejsou signatářskými orgány, a stálým zastoupením členských států, které si dobrovolně přejí uplatňovat zásady fungování společného rámce, využívat pomoci sekretariátu rejstříku a jeho kontaktního místa.\n(10)\nAby se předešlo zbytečné administrativní zátěži a bylo dosaženo souladu se současnou praxí v oblasti registrace, měly by být činnosti prováděné zástupci zájmových skupin výhradně jménem sdružení, jehož jsou součástí, nebo sítě, do níž patří, považovány za činnosti této sítě nebo tohoto sdružení.\n(11)\nTato dohoda by se neměla vztahovat na činnosti orgánů veřejné moci členských států, ani na činnosti jakýchkoli sdružení nebo sítí těchto orgánů veřejné moci jednajících jejich jménem na úrovni Unie a na celostátní nebo nižší úrovni, ačkoli sdružení a sítě orgánů veřejné moci na úrovni Unie a na celostátní nebo nižší úrovni, které se podílejí na činnostech v oblasti zastupování zájmů, by měly mít možnost se v rejstříku zapsat.\n(12)\nPraxe přijímání výroční zprávy o fungování rejstříku by měla být zachována jako nástroj k zajištění náležitého zviditelnění koordinovaného přístupu signatářských orgánů a posílení důvěry občanů. Výroční zpráva by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření k zajištění transparentnosti zavedená signatářskými orgány.\n(13)\nFungování rejstříku by nemělo zasahovat do pravomocí žádného ze signatářských orgánů ani dopadat na jejich příslušné vnitřní organizační pravomoci.\n(14)\nPři výkonu svých příslušných vnitřních organizačních pravomocí by signatářské orgány měly v souladu s touto dohodou přenést na sekretariát a správní radu rejstříku pravomoc jednat jejich jménem při přijímání jednotlivých rozhodnutí týkajících se žadatelů o zápis a zapsaných subjektů. Signatářské orgány by měly vystupovat společně jako strana žalovaná v jakémkoli řízení zahájeném před Soudním dvorem Evropské unie na základě žaloby podané proti konečným rozhodnutím správní rady rejstříku, která mají nepříznivý dopad na žadatele o zápis nebo zapsané subjekty.\n(15)\nSignatářské orgány by při uplatňování této dohody měly mezi sebou loajálně spolupracovat.\n(16)\nKaždý ze signatářských orgánů by měl být schopen provádět další politiky v oblasti řádné správy a transparentnosti mimo rámec této dohody, pokud tyto politiky nezasahují do uplatňování této dohody a do cílů, které tato dohoda sleduje.\n(17)\nTouto dohodou není dotčen výkon práv podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU, který se týká evropské občanské iniciativy, a článku 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který se týká práva předložit petici Evropskému parlamentu,\nSE DOHODLY TAKTO:\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\nTato dohoda stanoví rámec a zásady fungování koordinovaného přístupu signatářských orgánů, pokud jde o transparentní a etické zastupování zájmů.\nSignatářské orgány se dohodly, že budou prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí přijatých na základě svých vnitřních organizačních pravomocí uplatňovat koordinovaný přístup uvedený v prvním pododstavci, pokud jde o činnosti spadající do oblasti působnosti této dohody (dále jen „dotčené činnosti“), a stanoví dotčené činnosti, které se rozhodnou podmínit zápisem v rejstříku.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této dohody se rozumí:\na)\n„zástupcem zájmové skupiny“ jakákoli fyzická či právnická osoba nebo formální či neformální skupina, sdružení nebo síť, které se zabývají dotčenými činnostmi;\nb)\n„žadatelem o zápis“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který žádá o to, aby byl zapsán v rejstříku;\nc)\n„zapsaným subjektem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který je zapsán a veden v rejstříku;\nd)\n„klientem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který vstoupil do smluvního vztahu s prostředníkem za účelem toho, aby daný prostředník prosazoval zájmy tohoto zástupce zájmové skupiny prováděním dotčených činností;\ne)\n„prostředníkem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který prosazuje zájmy klienta prováděním dotčených činností;\nf)\n„vztahem mezi klientem a prostředníkem“ jakýkoli smluvní vztah mezi klientem a prostředníkem týkající se provádění dotčených činností;\ng)\n„zaměstnanci“ zaměstnanci, na něž se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (2), kteří jsou zaměstnaní některým ze signatářských orgánů, bez ohledu na kategorii, do které spadají;\nh)\n„podmíněností“ zásada, podle níž je zápis v rejstříku nezbytným předpokladem pro to, aby zástupci zájmových skupin mohli vykonávat určité dotčené činnosti.\nČlánek 3\nDotčené činnosti\n1.   Tato dohoda se vztahuje na činnosti vykonávané zástupci zájmových skupin s cílem ovlivňovat tvorbu nebo provádění politik či právních předpisů nebo rozhodovací procesy signatářských orgánů či jiných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie (dále společně jen „orgány Unie“), aniž by byl dotčen článek 4.\n2.   Mezi dotčené činnosti uvedené v odstavci 1 patří mimo jiné:\na)\npořádání schůzí, konferencí či akcí s orgány Unie nebo účast na nich, jakož i navazování jakýchkoli podobných kontaktů s orgány Unie;\nb)\npřispívání ke konzultacím, slyšením nebo jiným podobným iniciativám nebo účast na nich;\nc)\npořádání komunikačních kampaní a organizování platforem, sítí a iniciativ na místní úrovni;\nd)\npříprava nebo pověření přípravou politických nebo pozičních dokumentů, pozměňovacích návrhů, průzkumů a dotazníků veřejného mínění, otevřených dopisů a jiných komunikačních nebo informačních materiálů a zadávání a provádění výzkumu.\nČlánek 4\nČinnosti, na které se tato dohoda nevztahuje\n1.   Tato dohoda se nevztahuje na tyto činnosti:\na)\nposkytování právního nebo jiného odborného poradenství, pokud:\ni)\nspočívá v zastupování klientů v souvislosti se smírčím či mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby byl spor předložen soudu nebo správnímu orgánu;\nii)\nje klientům poskytováno poradenství s cílem pomoci jim zajistit, aby jejich činnost byla v souladu se stávajícím právním rámcem; nebo\niii)\nspočívá v zastupování klientů a ochraně jejich základních nebo procesních práv, jako je právo být vyslechnut, právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu ve správním řízení, a zahrnuje činnosti vykonávané právníky nebo jinými odborníky, kteří se zabývají zastupováním klientů a ochranou jejich základních nebo procesních práv;\nb)\npředkládání vyjádření jako účastník nebo dotčená osoba v rámci soudního nebo správního řízení stanoveného právem Unie nebo mezinárodním právem platným pro Unii a předkládání vyjádření na základě smluvního vztahu s některým ze signatářských orgánů nebo na základě grantové dohody financované z prostředků Unie;\nc)\nčinnosti sociálních partnerů jednajících jako účastníci sociálního dialogu podle článku 152 Smlouvy o fungování EU;\nd)\npředkládání vyjádření v reakci na přímou a konkrétní žádost některého z orgánů Unie, jejich zástupců či zaměstnanců o poskytnutí věcných informací, údajů nebo odborných znalostí;\ne)\nčinnosti vykonávané fyzickými osobami jednajícími výhradně vlastním jménem a nikoli ve spojení s ostatními;\nf)\nspontánní setkání, setkání čistě soukromé nebo společenské povahy a jednání konaná v rámci správního řízení stanoveného Smlouvou o EU, Smlouvou o fungování EU nebo právními akty Unie.\n2.   Tato dohoda se nevztahuje na činnosti vykonávané těmito subjekty:\na)\norgány veřejné moci členských států, včetně jejich stálých zastoupení a zastupitelských úřadů, na celostátní a nižší úrovni;\nb)\nsdružení a sítě orgánů veřejné moci na unijní, celostátní nebo nižší úrovni za podmínky, že jednají výlučně jménem příslušných orgánů veřejné moci;\nc)\nmezivládní organizace, včetně agentur a orgánů těchto organizací;\nd)\norgány třetích zemí, včetně jejich diplomatických misí a velvyslanectví, s výjimkou případů, kdy jsou tyto orgány zastupovány prostřednictvím právních subjektů, úřadů nebo sítí bez diplomatického statusu, nebo prostředníka;\ne)\npolitické strany, s výjimkou všech organizací zřízených politickými stranami nebo k nim přidružených;\nf)\ncírkve a náboženská sdružení či společenství, jakož i ideové a nekonfesní organizace uvedené v článku 17 Smlouvy o fungování EU, s výjimkou úřadů, právních subjektů nebo sítí zřízených k zastupování církví, náboženských společenství nebo ideových a nekonfesních organizací ve vztazích s orgány Unie, jakož i jejich sdružení.\nČlánek 5\nPodmíněnost a doplňková opatření týkající se transparentnosti\n1.   Signatářské orgány se zavazují dodržovat zásadu podmíněnosti, kterou budou uplatňovat prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí na základě svých vnitřních organizačních pravomocí.\n2.   Při přijímání opatření v oblasti podmíněnosti nebo doplňkových opatření týkajících se transparentnosti s cílem podpořit zápis v rejstříku a na posílení společného rámce zřízeného touto dohodou signatářské orgány zajistí, aby tato opatření byla v souladu s touto dohodou a aby posilovala cíl koordinovaného přístupu uvedeného v článku 1, konkrétně aby stanovila vysoký standard transparentního a etického zastupování zájmů na úrovni Unie.\n3.   Opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření týkající se transparentnosti přijatá signatářskými orgány se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku, přičemž tyto stránky se pravidelně aktualizují.\nČlánek 6\nZpůsobilost a kodex chování\n1.   Žadatelé o zápis, kteří předloží úplnou žádost o zápis, jsou způsobilí k tomu, aby byli zapsáni v rejstříku, pokud vykonávají dotčené činnosti a dodržují kodex chování uvedený v příloze I (dále jen „kodex chování“).\n2.   Při předkládání žádosti o zápis poskytnou žadatelé o zápis informace uvedené v příloze II a vyjádří souhlas se zveřejněním těchto informací.\n3.   Žadatelé o zápis mohou být požádáni, aby doložili svou způsobilost k tomu, aby byli zapsáni v rejstříku, a správnost informací, které předložili.\n4.   Sekretariát rejstříku (dále jen „sekretariát“) zapíše žadatele o zápis do rejstříku, jakmile je prokázána způsobilost žadatele o zápis a má se za to, že žádost o zápis splňuje požadavky stanovené v příloze II.\n5.   Jakmile je žadatel o zápis zapsán v rejstříku, stává se zapsaným subjektem.\n6.   Sekretariát sleduje zápisy v rejstříku a hodnotí průběžnou způsobilost zapsaných subjektů a dodržování kodexu chování v souladu s postupy stanovenými v příloze III.\n7.   Sekretariát může provádět šetření na základě stížnosti, jež se týká údajného porušení kodexu chování zapsaným subjektem, nebo i z vlastního podnětu na základě informací, podle nichž zapsaný subjekt již zřejmě nesplňuje požadavky na způsobilost podle odstavce 1.\n8.   V souvislosti se sledováním nebo šetřením sekretariátu zapsané subjekty zejména:\na)\npředloží na požádání podpůrné dokumenty prokazující, že informace týkající se jejich zápisu jsou i nadále správné; a\nb)\nspolupracují loajálně a konstruktivně v souladu s postupy stanovenými v příloze III.\nČlánek 7\nSprávní rada\n1.   Správní radu rejstříku (dále jen „správní rada“) tvoří generální tajemníci signatářských orgánů, kteří jí střídavě předsedají, každý po dobu funkčního období v trvání jednoho roku.\n2.   Správní rada:\na)\ndohlíží na celkové uplatňování této dohody;\nb)\nstanovuje roční priority týkající se rejstříku, jakož i odhady rozpočtu a podíl, který je vyžadován na provádění těchto priorit;\nc)\nvydává obecné pokyny sekretariátu;\nd)\npřijímá výroční zprávu uvedenou v článku 13;\ne)\nzkoumá odůvodněné žádosti o přezkum rozhodnutí sekretariátu a rozhoduje o nich v souladu s bodem 9 přílohy III.\n3.   Správní rada zasedá nejméně jednou ročně z podnětu svého předsedy. Může zasedat také na žádost jednoho ze svých členů.\n4.   Správní rada rozhoduje na základě konsensu.\nČlánek 8\nSekretariát\n1.   Sekretariát je společný operační útvar zřízený za účelem řízení fungování rejstříku. Sestává z vedoucích oddělení nebo rovnocenných pracovníků odpovědných za otázky transparentnosti v každém signatářském orgánu (dále jen „vedoucí oddělení“) a jejich příslušných zaměstnanců.\n2.   Správní rada určí jednoho z vedoucích oddělení za „koordinátora“ na funkční období jednoho roku, které lze obnovit. Koordinátor řídí činnost sekretariátu.\nKoordinátor zastupuje sekretariát a dohlíží na jeho každodenní činnost ve společném zájmu signatářských orgánů.\n3.   Sekretariát:\na)\npodává zprávy správní radě, připravuje její zasedání a pomáhá jí při plnění jejích úkolů;\nb)\nstanoví pokyny pro zapsané subjekty, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této dohody;\nc)\nrozhoduje o způsobilosti žadatelů o zápis a dohlíží na obsah rejstříku s cílem dosáhnout optimální úrovně kvality údajů v rejstříku, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že za správnost informací odpovídají v konečném důsledku zapsané subjekty, které tyto informace poskytly;\nd)\nslouží jako kontaktní místo poskytující podporu žadatelům o zápis a zapsaným subjektům;\ne)\nprovádí šetření a uplatňuje opatření v souladu s přílohou III;\nf)\nvykonává činnosti týkající se komunikace a zvyšování povědomí zaměřené na zúčastněné strany;\ng)\nvypracovává návrh výroční zprávy podle článku 13;\nh)\nodpovídá za rozvoj a údržbu informačních technologií rejstříku;\ni)\nvyměňuje si osvědčené postupy a zkušenosti s obdobnými orgány týkající se transparentnosti v oblasti zastupování zájmů;\nj)\nvykonává jakékoli další činnosti nezbytné pro uplatňování této dohody.\n4.   Sekretariát rozhoduje na základě konsensu vedoucích oddělení.\nČlánek 9\nZmocnění\nSprávní rada a sekretariát plní úkoly, které jim jsou svěřeny podle článků 7 a 8, a při plnění těchto úkolů jsou zmocněny přijímat rozhodnutí jménem signatářských orgánů.\nČlánek 10\nZdroje\n1.   Signatářské orgány zajistí, aby byly dostupné nezbytné lidské, správní, technické a finanční zdroje, včetně dostatečného personálního obsazení sekretariátu, aby bylo zajištěno účinné uplatňování této dohody.\n2.   Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 písm. b) a s patřičným ohledem na rozdílný rozsah plánů pracovních míst signatářských orgánů učiní tyto orgány nezbytné kroky k financování údržby, rozvoje a propagace rejstříku.\nČlánek 11\nDobrovolné zapojení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které nejsou signatářskými orgány\n1.   Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které nejsou signatářskými orgány, mohou správní radě oznámit opatření, kterými podmiňují výkon určité činnosti zápisem v rejstříku, nebo jakákoli doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která přijmou.\n2.   Pokud má správní rada za to, že opatření podle odstavce 1 jsou v souladu s cíli této dohody, může se s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie dohodnout na podmínkách, za nichž může tento orgán, instituce nebo jiný subjekt využívat podporu sekretariátu a jeho služeb jakožto kontaktního místa. Veškerá opatření oznámená podle odstavce 1 se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku.\nČlánek 12\nDobrovolné zapojení stálých zastoupení členských států\nČlenské státy mohou správní radě oznámit opatření, která přijaly v souladu s vnitrostátním právem a kterými podmiňují výkon určité činnosti, jež se zaměřuje na jejich stálá zastoupení, zápisem v rejstříku, nebo jakákoliv doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která přijmou. Veškerá takto oznámená opatření se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku.\nČlánek 13\nVýroční zpráva\n1.   Správní rada přijímá výroční zprávu o fungování rejstříku během předchozího roku.\n2.   Výroční zpráva obsahuje:\na)\nkapitolu poskytující věcné informace o rejstříku, jeho obsahu a veškerých změnách týkajících se rejstříku;\nb)\nkapitolu o podmíněnosti a doplňkových opatřeních k zajištění transparentnosti podle článku 5, jež jsou v platnosti.\n3.   Správní rada předloží výroční zprávu signatářským orgánům a zajistí její zveřejnění na internetových stránkách rejstříku.\nČlánek 14\nPřezkum\n1.   Signatářské orgány posoudí uplatňování opatření přijatých podle článku 5 do 2. července 2022 a poté pravidelně, s cílem vydat v příslušném případě doporučení na jejich zlepšení či posílení.\n2.   Tato dohoda podléhá přezkumu, který se uskuteční do 2. července 2025.\nČlánek 15\nZávěrečná a přechodná ustanovení\n1.   Tato dohoda má pro signatářské orgány závaznou povahu.\n2.   Pro účely článku 9 se každý signatářský orgán zavazuje přijmout rozhodnutí, které zní takto:\n„Správní rada a sekretariát jsou zmocněny přijímat jménem [název orgánu] jednotlivá rozhodnutí týkající se žadatelů o zápis a zapsaných subjektů, a to v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 20. května 2021 o povinném rejstříku transparentnosti (Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s.1).“\nTato rozhodnutí vstupují v platnost dnem vstupu této dohody v platnost.\n3.   Tato dohoda nahrazuje dohodu z roku 2014, jejíž účinnost končí dnem vstupu této dohody v platnost.\n4.   Tato dohoda vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.\n5.   Subjekty, které byly zapsány v rejstříku před vstupem této dohody v platnost, jsou oprávněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost změnit svůj zápis tak, aby byl v souladu s novými požadavky vyplývajícími z této dohody, aby mohly být i nadále vedeny jako v zapsané v rejstříku.\n6.   Veškerá šetření upozornění nebo stížností zahájená podle dohody z roku 2014 se provádějí v souladu s postupem stanoveným v uvedené dohodě.\nV Bruselu dne 20. května 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nDavid Maria SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nAna Paula ZACARIAS\nZa Komisi\njménem předsedkyně\nVěra JOUROVÁ\n(1)  Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).\n(2)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nKODEX CHOVÁNÍ\nZapsané subjekty jednají v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v této příloze. Zapsané subjekty zejména:\na)\nv rámci svých vztahů s každým signatářským orgánem a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie (dále společně jen „orgány Unie“) vždy oznámí svůj název, registrační číslo a subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují;\nb)\nuvedou zájmy a cíle, které prosazují a klienty nebo členy, které zastupují, případně také registrační číslo těchto klientů nebo členů;\nc)\nnezískávají ani se nesnaží získat informace či dosáhnout jakýchkoli rozhodnutí nekalým způsobem či využitím neoprávněného tlaku, nevhodného chování či urážlivého vyjadřování;\nd)\nnezneužívají svůj zápis v rejstříku pro obchodní zisk ani nepřekrucují či nezkreslují své postavení v souvislosti se zápisem v rejstříku;\ne)\nnepoškozují pověst rejstříku ani nepůsobí újmu orgánům Unie, ani nevyužívají jejich loga, aniž by jim to bylo výslovně povoleno;\nf)\nzajistí, aby informace, které poskytují při zápisu a následně spravují v rámci svých dotčených činností, byly úplné, aktuální, správné a nebyly zavádějící, a souhlasí s tím, aby tyto informace byly zpřístupněny veřejnosti;\ng)\ndodržují příslušná veřejně dostupná pravidla, kodexy a pokyny, které zavedly orgány Unie, a nijak nebrání jejich uplatňování ani používání;\nh)\nnepodněcují poslance Evropského parlamentu, členy Komise ani zaměstnance žádného z orgánů Unie, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;\ni)\npokud zaměstnávají bývalé poslance Evropského parlamentu, členy Komise nebo zaměstnance orgánů Unie, náležitě zohledňují závazek mlčenlivosti a pravidla vztahující se na tyto osoby po opuštění příslušných orgánů, aby se předešlo střetu zájmů;\nj)\npokud jsou zapojeny do vztahu mezi klientem a prostředníkem:\ni)\nzajistí, aby strany v takovém vztahu byly zapsány v rejstříku a\nii)\njako klienti nebo prostředníci zajistí, aby příslušné informace týkající se tohoto vztahu zapsané v rejstříku podle přílohy II byly zveřejněny;\nk)\npokud za účelem provádění dotčených činností zadají určité úkoly třetím stranám, které nejsou zapsány v rejstříku, zajistí, aby tyto třetí strany dodržovaly etické normy, které jsou přinejmenším rovnocenné těm, jež se vztahují na zapsané subjekty;\nl)\npředloží na požádání sekretariátu podpůrné dokumenty prokazující jejich způsobilost a správnost poskytnutých informací a spolupracují se sekretariátem loajálně a konstruktivně;\nm)\nberou na vědomí, že mohou být prošetřovány a případně na ně mohou být uplatněna opatření stanovená v příloze III;\nn)\npřijímají vhodná opatření, aby zajistily, že všichni jejich zaměstnanci podílející se na vykonávání dotčených činností jsou informováni o tom, že jako zapsané subjekty mají povinnost dodržovat tento kodex chování;\no)\ninformují klienty nebo členy, jež zastupují v rámci dotčených činností, o tom, že jako zapsané subjekty mají povinnost dodržovat tento kodex chování;\np)\ndodržují zvláštní pravidla a podmínky týkající se vstupu a bezpečnosti stanovená ignatářskými orgány a nijak nebrání jejich provádění.\nPŘÍLOHA II\nINFORMACE, KTERÉ SE ZAPISUJÍ DO REJSTŘÍKU\nTato příloha stanoví informace, které jsou dostupné v rejstříku. Tyto informace poskytují žadatelé o zápis nebo případně zapsané subjekty, kromě případů, kdy jsou zapisovány automaticky.\nI.   OBECNÉ INFORMACE\na)\nnázev subjektu; adresa ústředí a pobočky pověřené pro vztahy s Unií, liší-li se od ústředí; telefonní číslo; e-mailová adresa (1); internetové stránky;\nb)\nforma subjektu;\nc)\nzastupované zájmy;\nd)\npotvrzení, že žadatel o zápis jedná v souladu s kodexem chování;\ne)\njméno osoby, která nese právní odpovědnost za subjekt, a osoby odpovědné za vztahy s Unií;\nf)\nroční odhad ekvivalentů plných pracovních úvazků pro všechny osoby podílející se na vykonávání dotčených činností podle následujících procentuálních podílů práce na plný úvazek: 10 %, 25 %, 50 %, 75 % nebo 100 %;\ng)\ncíle, kompetence, oblasti zájmu a zeměpisná úroveň zapojení;\nh)\norganizace, jichž je zapsaný subjekt členem, a subjekty, k nimž je subjekt zapsaný v rejstříku přidružen;\ni)\nčlenové zapsaného subjektu v příslušných sítích a sdruženích anebo jeho přidružení k nim.\nII.   PROPOJENÍ S ORGÁNY UNIE\na)\nlegislativní návrhy, politiky nebo iniciativy Unie, na něž se zaměřují dotčené činnosti;\nb)\nčlenství ve skupinách odborníků Komise (2) a jiných fórech a platformách podporovaných Unií;\nc)\nčlenství nebo podpora či účast v meziskupinách nebo jiných neoficiálních seskupeních pořádaných v prostorách Evropského parlamentu;\nd)\njména osob s oprávněním ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (3).\nIII.   FINANČNÍ ÚDAJE\nZapsané subjekty, včetně prostředníků, uvedou výši a zdroj veškerých grantů Unie přispívajících na jejich provozní náklady. Částky se uvádějí v eurech.\na)\nZapsané subjekty, které prosazují své vlastní zájmy nebo kolektivní zájmy svých členů vůči některému ze signatářských orgánů, poskytnou aktuální odhad ročních nákladů souvisejících s dotčenými činnostmi podle níže uvedené tabulky. Odhad ročních nákladů se týká celého roku a vztahuje se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.\nVýše ročních nákladů v eurech:\n< 10 000\n10 000  – 24 999\n25 000  – 49 999\n50 000  – 99 999\n100 000  – 199 999\n200 000  – 299 999\n300 000  – 399 999\n400 000  – 499 999\n500 000  – 599 999\n600 000  – 699 999\n700 000  – 799 999\n800 000  – 899 999\n900 000  – 999 999\n1 000 000  – 1 249 999\n1 250 000  – 1 499 999\n1 500 000  – 1 749 999\n1 750 000  – 1 999 999\n2 000 000  – 2 249 999\n2 250 000  – 2 499 999\n2 500 000  – 2 749 999\n2 750 000  – 2 999 999\n3 000 000  – 3 499 999\n3 500 000  – 3 999 999\n4 000 000  – 4 499 999\n4 500 000  – 4 999 999\n5 000 000  – 5 499 999\n5 500 000  – 5 999 999\n6 000 000  – 6 499 999\n6 500 000  – 6 999 999\n7 000 000  – 7 999 999\n8 000 000  – 8 999 999\n9 000 000  – 9 999 999\n≥10 000 000\nKlienti uvedou prostředníky, kteří vykonávají dotčené činnosti jejich jménem, a náklady na každého jednotlivého prostředníka podle níže uvedené tabulky. Odhad ročních nákladů se týká celého roku a vztahuje se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.\nVšichni současní prostředníci, kteří nejsou zahrnuti v posledním ukončeném finančním období, se jmenovitě uvedou.\nVýše nákladů na zastupování na prostředníka v eurech:\n< 10 000\n10 000  – 24 999\n25 000  – 49 999\n50 000  – 99 999\n100 000  – 199 999\n200 000  – 299 999\n300 000  – 399 999\n400 000  – 499 999\n500 000  – 599 999\n600 000  – 699 999\n700 000  – 799 999\n800 000  – 899 999\n900 000  – 999 999\n≥1 000 000\nb)\nProstředníci uvedou odhadované celkové roční příjmy připadající na dotčené činnosti podle níže uvedené tabulky. Odhadované celkové roční příjmy se týkají celého roku a vztahují se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.\nPříjmy za dotčené činnosti od jednotlivých klientů se rovněž uvedou podle níže uvedené tabulky spolu s údaji o legislativních návrzích, politikách nebo iniciativách Unie, na něž se zaměřují dotčené činnosti:\nVýše příjmů na klienta v eurech:\n< 10 000\n10 000  – 24 999\n25 000  – 49 999\n50 000  – 99 999\n100 000  – 199 999\n200 000  – 299 999\n300 000  – 399 999\n400 000  – 499 999\n500 000  – 599 999\n600 000  – 699 999\n700 000  – 799 999\n800 000  – 899 999\n900 000  – 999 999\n≥1 000 000\nOdhadované celkové roční příjmy za dotčené činnosti vypočítá rejstřík automaticky na základě souhrnu odhadovaných příjmů na klienta.\nProstředníci uvedou do rejstříku klienty, jejichž jménem jsou vykonávány dotčené činnosti.\nVšichni současní klienti, kteří nejsou zahrnuti v posledním ukončeném finančním období, se jmenovitě uvedou do rejstříku.\nc)\nZapsané subjekty, které nezastupují obchodní zájmy, poskytnou tyto finanční údaje:\ni)\ncelkový rozpočet za poslední ukončené finanční období;\nii)\nhlavní zdroje financování podle kategorií: finanční prostředky Unie, veřejné financování, granty, dary, příspěvky svých členů atd.;\niii)\nvýše každého obdrženého příspěvku, který překročil 10 % jejich celkového rozpočtu, pokud je hodnota příspěvků vyšší než 10 000 EUR, a jméno přispěvatele.\n(1)  Poskytnutá e-mailová adresa nebude zveřejněna.\n(2)  Členství ve skupinách odborníků se do rejstříku zapisuje automaticky. Ze zápisu nevzniká automaticky nárok na takové členství.\n(3)  Zapsané subjekty mohou požádat o vstup do prostor Evropského parlamentu na konci řízení o zápisu do rejstříku. Do rejstříku se automaticky zapíší jména osob, které získají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu. Ze zápisu nevzniká automatický nárok na uvedený průkaz.\nPŘÍLOHA III\nSLEDOVÁNÍ, ŠETŘENÍ A OPATŘENÍ\n1.   Obecné zásady\n1.1\nSekretariát může zahájit šetření na základě stížnosti, jež se týká údajného porušení kodexu chování (dále jen „porušení“) zapsaným subjektem, nebo rovněž z vlastního podnětu na základě informací, podle nichž je údajně zapsaný subjekt nezpůsobilý.\n1.2\nŠetření je správním řízením, kterého se účastní sekretariát a dotčený zapsaný subjekt, a v případě, že šetření nebylo zahájeno z vlastního podnětu sekretariátu, také třetí strana, která podala stížnost (dále jen „stěžovatel“).\n1.3\nPo zahájení šetření může sekretariát preventivně pozastavit účinky dotčeného zápisu. Sekretariát neprodleně informuje dotčený zapsaný subjekt o svém rozhodnutí pozastavit účinnost zápisu a poskytne odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.\n2.   Přípustnost stížností\n2.1\nKterákoli fyzická nebo právnická osoba může podat sekretariátu stížnost týkající se údajného porušení, kterého se dopustil zapsaný subjekt. Stížnosti se podávají písemně. Aby byla stížnost přípustná, musí:\na)\noznačovat dotčený zapsaný subjekt a jasně uvádět podrobné informace o stížnosti;\nb)\nuvést jméno či název a kontaktní údaje stěžovatele;\nc)\nbýt podána do jednoho roku od údajného porušení;\nd)\nbýt podložena důkazy svědčícími s důvodnou mírou pravděpodobnosti o porušení.\n2.2\nJe-li stížnost nepřípustná, sekretariát o tom uvědomí stěžovatele a poskytne mu odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.\n3.   Postup projednávání stížností\n3.1\nPo obdržení přípustné stížnosti zahájí sekretariát šetření a uvědomí o tom stěžovatele a dotčený zapsaný subjekt.\n3.2\nDotčený zapsaný subjekt obdrží kopii stížnosti, včetně veškerých příloh, a bude vyzván, aby do 20 pracovních dnů předložil odůvodněnou odpověď.\n3.3\nSekretariát zohlední veškeré odůvodněné odpovědi obdržené podle bodu 3.2, shromáždí veškeré relevantní informace a vypracuje zprávu o svých zjištěních.\n3.4\nPokud je ve zprávě konstatováno, že dotčený zapsaný subjekt porušil kodex chování, sekretariát jej o tom vyrozumí. Toto vyrozumění může také obsahovat:\na)\nvýzvu k nápravě porušení do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění; a\nb)\nformální upozornění, že pokud porušení nebude napraveno nebo bude-li se opakovat, mohou být přijata příslušná opatření.\n3.5\nSekretariát prohlásí dotčené zapsané subjekty za způsobilé k tomu, aby byly dále vedeny jako zapsané v rejstříku a ukončí šetření, nastane-li některá z těchto situací:\na)\núdajné porušení se týká především písmene f) kodexu chování a je napraveno do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 3.1;\nb)\nve zprávě se konstatuje, že zapsaný subjekt dodržuje kodex chování;\nc)\nzapsaný subjekt napraví porušení poté, co byl vyrozuměn podle bodu 3.4 písm. a);\nd)\nformální upozornění podle bodu 3.4 písm. b) se považuje za dostatečné.\n3.6\nSekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud je ve zprávě konstatováno, že zapsaný subjekt porušil kodex chování a nastane-li některá z těchto situací:\na)\nzapsaný subjekt nenapravil porušení poté, co byl vyrozuměn podle bodu 3.4 písm. a);\nb)\nformální upozornění podle bodu 3.4 písm. b) se považuje za nedostatečné.\n3.7\nJakmile sekretariát vypracuje svou zprávu, poskytne dotčenému zapsanému subjektu na vyžádání kopii této zprávy.\n4.   Sledování a šetření z vlastního podnětu\n4.1\nSekretariát může zapsané subjekty požádat, aby změnily svůj zápis, má-li důvod se domnívat, že obsah zápisu neposkytuje přesné informace uvedené v příloze II.\n4.2\nJe-li vznesena žádost podle bodu 4.1, může sekretariát preventivně pozastavit účinek dotčeného zápisu.\n4.3\nPokud dotčený zapsaný subjekt nespolupracuje loajálně a konstruktivně, může sekretariát zápis, kterého se žádost podle bodu 4.1 týká, vymazat z rejstříku.\n4.4\nSekretariát může zahájit šetření z vlastního podnětu na základě informací, že zapsaný subjekt je údajně nezpůsobilý.\n4.5\nZahájí-li sekretariát šetření z vlastního podnětu, uvědomí o tom dotčený zapsaný subjekt a vyzve jej, aby do 20 pracovních dnů předložil odůvodněnou odpověď.\n4.6\nSekretariát zohlední veškeré odůvodněné odpovědi obdržené podle bodu 4.5, shromáždí veškeré relevantní informace a vypracuje zprávu o svých zjištěních.\n4.7\nPokud je ve zprávě konstatováno, že dotčený zapsaný subjekt je nezpůsobilý, sekretariát jej o tom vyrozumí. Toto vyrozumění může také obsahovat:\na)\nvýzvu k nápravě nezpůsobilosti do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění; a\nb)\nformální upozornění, že pokud nezpůsobilost nebude napravena nebo vznikne-li opětovně, mohou být uložena příslušná opatření.\n4.8\nSekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za způsobilý a ukončí šetření, nastane-li některá z těchto situací:\na)\nšetření se týká především podezření na neexistenci výkonu dotčených činností a dotčený zapsaný subjekt prokáže do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 4.5, že dotčené činnosti vykonává;\nb)\nve zprávě se konstatuje, že zapsaný subjekt je způsobilý k zápisu;\nc)\nzapsaný subjekt napraví nezpůsobilost poté, co byl vyrozuměn podle bodu 4.7 písm. a);\nd)\nformální upozornění podle bodu 4.7 písm. b) se považuje za dostatečné.\n4.9\nSekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud se šetření týká především podezření na neexistenci výkonu dotčených činností a dotčený zapsaný subjekt neprokáže do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 4.5, že dotčené činnosti vykonává.\n4.10\nSekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud se ve zprávě podle bodu 4.6 konstatuje, že zapsaný subjekt je nezpůsobilý a nastane-li některá z těchto situací:\na)\nzapsaný subjekt nenapraví nezpůsobilost k zápisu poté, co byl vyrozuměn podle bodu 4.7 písm. a);\nb)\nformální upozornění podle bodu 4.7 písm. b) se považuje za nedostatečné.\n4.11\nJakmile sekretariát vypracuje svou zprávu, poskytne dotčeným zapsaným subjektům na vyžádání kopii této zprávy.\n5.   Spolupráce se sekretariátem během šetření\n5.1\nSekretariát v případě potřeby požádá strany, jichž se šetření týká, aby do 20 pracovních dnů od takové žádosti poskytly informace relevantní pro šetření. Dotčené strany mohou uvést, které z poskytnutých informací by měly být považovány za citlivé.\n5.2\nSekretariát se může rozhodnout vyslechnout strany šetření.\n5.3\nSekretariát může rozhodnout o prodloužení lhůt stanovených v souladu s touto přílohou, pokud o to zapsané subjekty požádají a je to přiměřeně odůvodněno. Toto rozhodnutí může rovněž zahrnovat pozastavení zápisu dotčeného subjektu po dobu šetření.\n5.4\nPokud se sekretariát domnívá, že zapsaný subjekt, jehož se šetření týká, nespolupracuje při šetření loajálně a konstruktivně, může poté, co dá zapsanému subjektu možnost písemně se vyjádřit, ukončit šetření a vymazat zápis dotčeného subjektu z rejstříku.\n6.   Právo být vyslechnut\nZapsanému subjektu je umožněno, aby se písemně vyjádřil před tím, než sekretariát přijme jakékoli rozhodnutí, v němž se konstatuje jeho nezpůsobilost.\n7.   Rozhodnutí\n7.1\nSekretariát ukončí šetření odůvodněným rozhodnutím. Sekretariát o tomto rozhodnutí písemně vyrozumí dotčené strany. V tomto rozhodnutí se uvede, zda byla konstatována nezpůsobilost. V rozhodnutí se v příslušném případě rovněž uvede forma nezpůsobilosti a opatření přijaté sekretariátem, jakož i příslušné prostředky nápravy.\n7.2\nPokud sekretariát konstatuje, že zapsaný subjekt je nezpůsobilý podle bodu 7.1, vymaže zápis dotčeného subjektu z rejstříku.\n7.3\nSekretariát může posoudit žádost o obnovení šetření do 20 pracovních dnů poté, co byly dotčené strany informovány o jeho rozhodnutí.\n7.4\nŠetření může být obnoveno pouze tehdy, existují-li informace, které byly k dispozici již před tím, než sekretariát přijal rozhodnutí, a nebyly sekretariátem při rozhodování zohledněny, aniž by došlo k jakémukoli zavinění či pochybení strany, která podává žádost podle bodu 7.3.\n8.   Opatření\n8.1\nPokud sekretariát vymaže zápis podle bodu 7.2, protože konstatoval, že nezpůsobilost nastala z důvodu porušení, může také, je-li to zapotřebí vzhledem k závažnosti porušení:\na)\nzakázat dotčenému zástupci zájmové skupiny znovu se zapsat v rejstříku po dobu 20 pracovních dnů až dvou let; a\nb)\nzveřejnit přijaté opatření na internetových stránkách rejstříku.\n8.2\nPři rozhodování o přísnosti opatření přijatého podle bodu 8.1 sekretariát náležitě zohlední veškeré příslušné okolnosti šetření s ohledem na cíle sledované touto dohodou.\n8.3\nZástupci zájmových skupin, na něž se vztahuje zákaz podle bodu 8.1 písm. a), se nesmějí v rejstříku znovu zapsat, dokud neuplyne doba trvání výmazu z rejstříku a dokud zapsaný subjekt uspokojivým způsobem nenapraví důvody, které vedly k výmazu.\n9.   Přezkum\n9.1\nZapsané subjekty, jimž jsou uložena opatření přijatá podle bodu 8.1, mohou podat odůvodněnou žádost o přezkum správní radou.\n9.2\nŽádost o přezkum se zašle sekretariátu do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění o opatření přijatém sekretariátem.\n9.3\nŽádosti o přezkum předložené v souladu s body 9.1 a 9.2 se zasílají předsedovi správní rady, který může případ postoupit celé správní radě, pokud je to vhodné nebo pokud o to požádá některý z dalších členů správní rady.\n9.4\nŽádostí o přezkum nejsou přerušeny účinky opatření přijatých sekretariátem, ledaže by správní rada na základě konkrétních důvodů uvedených v žádosti o přezkum rozhodla jinak.\n9.5\nPředseda správní rady vyrozumí dotčené zapsané subjekty o rozhodnutí správní rady ve věci přezkumu, a to do 40 pracovních dnů od obdržení žádosti o přezkum.\n10.   Prostředky právní nápravy\nZapsané subjekty, které nejsou spokojeny s rozhodnutím správní rady podle bodu 9, mohou podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU nebo mohou podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU.", "summary": "Regulace lobbingu – povinný rejstřík transparentnosti EU\nRegulace lobbingu – povinný rejstřík transparentnosti EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nInterinstitucionální dohoda o povinném rejstříku transparentnosti\nCO JE CÍLEM TÉTO DOHODY?\nDohoda má za cíl posílit společnou kulturu transparentnosti a stanovit vysoké standardy pro transparentní a etické zastupování zájmu na úrovni Evropské unie (EU) tím, že zavádí:společný rámec pro spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí („signatářské orgány“) s ohledem na jejich jednání se zástupci zájmových skupin*, rejstřík transparentnosti („rejstřík“), do kterého se musí zástupci zájmových skupin zapsat, aby mohli provádět některé činnosti zastupování zájmů (zásada podmíněnosti), kodex chování, který musí zástupci zájmových skupin dodržovat, a požadavky na informace, se kterými musí být v souladu, aby byli způsobilí pro zápis do rejstříku, postup pro dohlížení na uplatňování kodexu chování, vyšetřování údajných porušení tohoto kodexu a provádění opatření v případě porušení.\nKLÍČOVÉ BODY\nDohoda:se týká různých činností („dotčené činnosti“) prováděných zástupci zájmových skupin s cílem ovlivňovat tvorbu nebo provádění politik či právních předpisů EU nebo rozhodovacích procesů signatářských orgánů či jiných orgánů, institucí a jiných subjektů EU, vymezuje dotčené činnosti, mezi něž patří:pořádání schůzí, konferencí či akcí s orgány EU nebo účast na nich, jakož i navazování jakýchkoli podobných kontaktů s orgány EU,přispívání ke konzultacím, slyšením nebo jiným podobným iniciativám nebo účast na nich,pořádání komunikačních kampaní a organizování platforem, sítí a iniciativ na místní úrovni,příprava nebo pověření přípravou politických nebo pozičních dokumentů, pozměňovacích návrhů, průzkumů, dotazníků veřejného mínění, otevřených dopisů a jiných komunikačních nebo informačních materiálů a zadávání a provádění výzkumu, nevztahuje se na řadu činností, například:poskytování právního a jiného odborného poradenství klientům za určitých okolností,činnosti zaměstnavatelů a odborů jednajících jako účastníci sociálního dialogu,činnosti vykonávané jednotlivci jednajícími výhradně vlastním jménem a nikoliv ve spojení s ostatními,spontánní, čistě soukromá nebo společenská setkání a setkání konaná v rámci správního řízení stanoveného smlouvami nebo právními akty EU, netýká se činností následujících subjektů:členské státy EU, orgány veřejné moci, včetně jejich zastupitelských úřadů a stálých zastoupení na celostátní a nižší úrovni,mezivládní organizace, včetně jejich agentur a orgánů, netýká se rovněž, až na některé výjimky, činností následujících orgánů:sdružení a sítě orgánů veřejné moci na úrovni EU, celostátní nebo nižší úrovni,orgány veřejné moci, včetně diplomatických misí a velvyslanectví zemí mimo EU,politické strany,církve a náboženská sdružení či společenství, jakož i ideové a nekonfesní organizace.Signatářské orgány souhlasí s používáním zásady podmíněnosti, podle níž je zápis v rejstříku nezbytnou podmínkou pro zástupce zájmových skupin, aby mohli vykonávat některé dotčené činnosti. Za tímto účelem přijmou opatření týkající se podmíněnosti prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí na základě své vnitřní organizační pravomoci. Signatářské orgány mohou dále přijímat doplňková opatření týkající se transparentnosti s cílem podpořit zápis do rejstříku a posílit společný rámec.\nZástupci zájmových skupin, kteří podávají žádost o zápis do rejstříku, musí:poskytnout široké spektrum informací uvedených v příloze II dohody a vyjádřit souhlas se zveřejněním těchto informací, zejména jde o:jméno, kontaktní údaje, počet zaměstnanců, jméno právního zástupce zodpovědného za subjekt, zastupované zájmy, organizace nebo subjekty, jichž je zapsaný subjekt členem, a členy zapsaného subjektu,legislativní návrhy, politiky nebo iniciativy EU, na něž se zaměřují, členství ve skupinách odborníků Komise a jiných fórech a platformách podporovaných EU nebo členství v meziskupinách nebo jiných neoficiálních seskupeních poslanců Evropského parlamentu,finanční údaje, včetně ročních nákladů souvisejících s jejich činností, náklady na prostředníky, kteří působí jejich jménem, příjmy od jednotlivých klientů (pro prostředníky) nebo celkový rozpočet a zdroje financování (pro zapsané subjekty, které nezastupují obchodní zájmy), dodržovat kodex chování, který je stanovený v příloze I dohody, a jeho 16 pravidel a zásad, které od zapsaných subjektů vyžadují:uvést zájmy a cíle, které prosazují, a klienty nebo členy, které zastupují,nezískávat ani se nesnažit získat informace nekalým způsobem ani nepřesvědčovat poslance Evropského parlamentu, členy Komise nebo zaměstnance EU k porušování pravidel a norem chování, které se na ně vztahují,nezneužívat svůj zápis v rejstříku pro obchodní zisk,zajistit, aby informace, které poskytují při zápisu do rejstříku, byly úplné, aktuální a správné.Dohoda zřizuje:správní radu rejstříku – složenou z generálních tajemníků signatářských orgánů –, jejímž účelem je:stanovit priority a rozpočet rejstříku, jakož i podíl, který je vyžadován na provádění těchto priorit,přijímat výroční zprávu a dohlížet na celkové uplatňování dohody, sekretariát rejstříku – složený z vedoucích oddělení odpovědných za otázky transparentnosti v signatářských orgánech a jejich zaměstnanců – zřízený za účelem řízení rejstříku, což zahrnuje:stanovení pokynů pro zapsané subjekty a poskytování podpory formou kontaktního místa žadatelům o zápis a zapsaným subjektům,rozhodování o způsobilosti žadatelů o zápis a dohled nad obsahem rejstříku,provádění šetření a uplatňování opatření v souladu s postupem uvedeným v příloze III dohody.Správní rada a sekretariát rejstříku jsou zmocněny přijímat jménem signatářských orgánů jednotlivá rozhodnutí týkající se žadatelů o zápis a zapsaných subjektů.\nSignatářské orgány zajistí, aby sekretariát rejstříku disponoval nezbytnými lidskými, správními, technickými a finančními zdroji.\nJiné orgány, instituce a subjekty EU a členské státy (pro svá stálá zastoupení) mohou správní radu rejstříku informovat o opatřeních, kterými podmiňují výkon určité činnosti zápisem do rejstříku, nebo o jakýchkoliv doplňkových opatřeních k zajištění transparentnosti, která dobrovolně přijímají.\nPodmíněnost a doplňková opatření týkající se transparentnosti přijatá signatářskými orgány a jinými orgány, institucemi nebo subjekty EU nebo členskými státy (pro jejich stálá zastoupení) jsou zveřejněna na internetové stránce rejstříku.\nDohoda nahrazuje předchozí dohodu z roku 2014 a bude přezkoumána nejpozději 2. července 2025.\nODKDY DOHODA VSTUPUJE V PLATNOST?\nJe v platnosti ode dne 1. července 2021.\nKONTEXT\nDohodu doplňuje politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise:uznává význam zásady podmíněnosti a zdůrazňuje cíl koordinovaného přístupu všech tří orgánů, konkrétně posílit společnou kulturu transparentnosti a zároveň stanovit vysoké standardy transparentního a etického zastupování zájmů na úrovni EU,uvádí opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která jsou již zavedena pro každý ze signatářských orgánů, u nichž se uznává, že jsou v souladu s dohodou. Kromě toho Rada dne 6. května 2021 přijala rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla kontaktu mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin. Dohoda nahrazuje dohodu z roku 2014 mezi Evropským parlamentem a Komisí (Rada byla pozorovatelem) o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU. Rozšiřuje oblast působnosti předchozího rejstříku a stanoví registraci zástupců zájmových skupin v rejstříku transparentnosti jako nezbytnou podmínku pro určité činnosti zastupování zájmových skupin, jako je setkání s určitými osobami s rozhodovací pravomocí nebo zaměstnanci signatářských orgánů nebo získání přístupu do prostor institucí.Další informace viz:Rejstřík transparentnosti (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nZástupce zájmové skupiny. Jakákoliv fyzická či právnická osoba nebo formální či neformální skupina, sdružení nebo síť, které se zabývají lobbováním (označeným v této dohodě jako „dotčené činnosti“).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nInterinstitucionální dohoda ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 1–17).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nPolitické prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise u příležitosti přijetí Interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti (Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 18).\nRozhodnutí Rady (EU) 2021/929 ze dne 6. května 2021 o úpravě kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin (Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 19–21).\nPoslední aktualizace 29.09.2021"}
{"celex_id": "32020Q1222(01)", "reference": "22.12.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nLI 433/28\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O ROZPOČTOVÉ KÁZNI, SPOLUPRÁCI V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH A ŘÁDNÉM FINANČNÍM ŘÍZENÍ, JAKOŽ I O NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH, VČETNĚ PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA\nze dne 16. prosince 2020\nmezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů\nEVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,\ndále jen „orgány“,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,\nSE DOHODLY TAKTO:\n1.\nCílem této dohody je zavést rozpočtovou kázeň, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení, a navázat spolupráci a vypracovat plán zavádění, na jehož základě budou během období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 zavedeny nové vlastní zdroje, které postačí na pokrytí splacení prostředků Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (1) (dále jen „nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení“).\n2.\nRozpočtová kázeň podle této dohody se vztahuje na všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro orgány po celou dobu své platnosti. Nedílnou součástí této dohody jsou její přílohy.\n3.\nTato dohoda nemění rozpočtové a legislativní pravomoci orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (2) (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“) a v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“) a nejsou jí dotčeny pravomoci vnitrostátních parlamentů týkající se vlastních zdrojů.\n4.\nJakákoli změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu orgánů.\n5.\nTuto dohodu tvoří čtyři části:\n—\nčást I obsahuje ustanovení o víceletém finančním rámci a o tematických a netematických zvláštních nástrojích;\n—\nčást II se týká interinstitucionální spolupráce v rozpočtových záležitostech;\n—\nčást III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie;\n—\nčást IV obsahuje ustanovení týkající se kvality a srovnatelnosti údajů o příjemcích v kontextu ochrany rozpočtu Unie.\n6.\nTato dohoda vstupuje v platnost dnem 16. prosince 2020 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).\nČÁST I\nVÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE\nA.   USTANOVENÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI\n7.\nBěhem rozpočtového procesu a při přijímání souhrnného rozpočtu Unie orgány v zájmu řádného finančního řízení v největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce, s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.\nAktualizace prognóz vývoje prostředků na platby\n8.\nKaždý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby na období alespoň do roku 2027. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jakož i prognóz jejich vynakládání. Zohlední rovněž pravidla určená k zajištění řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a ve vztahu k prognózám růstu hrubého národního důchodu (HND) Unie.\nB.   USTANOVENÍ O TEMATICKÝCH A NETEMATICKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJÍCH\nEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci\n9.\nJsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise návrh na toto uvolnění a rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.\nSoučasně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.\nPřevody prostředků v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provádějí v souladu s finančním nařízením.\nRezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech\n10.\nPokud se Komise domnívá, že podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou splněny, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.\nRozhodnutí o uvolnění prostředků podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o víceletém finančním rámci přijmou společně Evropský parlament a Rada na návrh Komise v souladu s příslušným základním právním aktem.\nPřed předložením jakéhokoli návrhu na převod prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci Komise posoudí možnosti přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu.\nRezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu\n11.\nJsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu stanovené v příslušném nástroji, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.\nPřevody prostředků v souvislosti s rezervou na vyrovnání se s důsledky brexitu se provádějí v souladu s finančním nařízením.\nNástroj jediného rozpětí\n12.\nKomise může navrhnout uvolnění částek odpovídajících všem nebo některým z rozpětí uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) nařízení o víceletém finančním rámci v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Uvolnění jakýchkoli částek uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení navrhne Komise až poté, co důkladně analyzovala veškeré jiné finanční možnosti.\nEvropský parlament a Rada mohou tyto částky uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\nNástroj pružnosti\n13.\nKomise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti poté, co posoudí všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.\nV uvedeném návrhu určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.\nEvropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.\nČÁST II\nZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH\nA.   POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY\n14.\nPodrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze I.\n15.\nV souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.\nRozpočtová transparentnost\n16.\nKomise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:\na)\naktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv;\nb)\npříjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (6), Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability a dalších případných budoucích mechanismů;\nc)\nvýdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie;\nd)\nvýdajů v oblasti klimatu, na základě účinné metodiky, kterou stanoví Komise, a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy, pro sledování těchto výdajů a jejich efektivnosti, s cílem dosáhnout celkového cíle, aby alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení podporovalo cíle v oblasti klimatu, při zohlednění účinků postupného ukončování financování z Nástroje Evropské unie na podporu oživení a za rozlišení mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se jí tam, kde je to možné.\nNebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění cíle výdajů v oblasti klimatu, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2021–2027 činily alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení;\ne)\nvýdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy se záměrem dosáhnout ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se překrývají cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti;\nf)\nprosazování rovnosti žen a mužů, jakož i práv a rovných příležitostí pro všechny v průběhu provádění a monitorování příslušných programů, a rovněž začleňování těchto cílů a hlediska rovnosti žen a mužů, mimo jiné tím, že podle rámce pro zdokonalení tvorby právních předpisů bude při posuzování a vyhodnocování dopadů posíleno posouzení genderových dopadů. Komise bude zkoumat, jak vypracovat metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise tuto metodiku použije, jakmile bude k dispozici. Nejpozději 1. ledna 2023 Komise tuto metodiku uplatní pro některé centrálně řízené programy, aby ověřila její proveditelnost. V polovině období bude zkoumáno, zda lze metodiku rozšířit na další programy pro zbývající část víceletého finančního rámce na období 2021–2027;\ng)\nprovádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nÚčinné metodiky uvedené v prvním odstavci písm. d) a e) budou pokud možno zahrnovat odkaz na příspěvek rozpočtu Unie k Zelené dohodě pro Evropu, který zahrnuje zásadu „neškodit“.\nÚčinná metodika uvedená v prvním odstavci písm. d) bude transparentní, komplexní a zaměřená na výsledky a výkonnost, bude zahrnovat každoroční konzultace Komise s Evropským parlamentem a Radou a určí příslušná opatření, která mají být přijata v případě nedostatečného pokroku při plnění příslušných cílů.\nŽádná z metodik uvedených v tomto bodě by neměla vést k nadměrné administrativní zátěži pro nositele projektů nebo pro příjemce.\n17.\nKomise vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Výroční zpráva shrnuje dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:\n—\naktiv a pasiv, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných podle článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích,\n—\ncelkové částky výnosů přidělených na programy Unie v souvislosti s prováděním Nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce v členění podle programů a rozpočtových položek,\n—\npříspěvku vypůjčených prostředků k dosažení cílů Nástroje Evropské unie na podporu oživení a zvláštních programů Unie.\nB.   ZAČLEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTŮ\n18.\nVeškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž normotvůrce stanoví finanční krytí programu.\nTato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.\nPro programy uvedené v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci se hlavní referenční částka automaticky zvýší o dodatečné příděly uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení.\nEvropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Jakékoliv zvýšení vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.\nČtvrtý odstavec se nepoužije na dodatečné příděly uvedené ve třetím odstavci.\nTento bod se nevztahuje na prostředky vyhrazené na politiku soudržnosti, jež byly přijaty řádným legislativním postupem a předem přiděleny jednotlivým členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 18 nařízení o víceletém finančním rámci.\n19.\nPrávně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.\nJestliže si Rada přeje zahrnout finanční referenční částku, považuje se za projev vůle normotvůrce a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Do všech právně závazných akt Unie, které takovou finanční referenční částku obsahují, musí být vložena ustanovení za tímto účelem.\nC.   VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU\n20.\nVýdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.\nKomise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání o dohodách o rybolovu, včetně rozpočtového dopadu těchto dohod.\nOrgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.\nČástky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.\nJestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.\nKomise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku.\n21.\nAniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.\nD.   FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)\n22.\nCelková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.\n23.\nU výdajů na SZBP, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.\nCelková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím odstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.\nV rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:\n—\njednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,\n—\njiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů a řešení a stabilizace konfliktů a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti),\n—\nnešíření zbraní a odzbrojování,\n—\nnaléhavá opatření,\n—\npřípravná a následná opatření,\n—\nzvláštní zástupci Evropské unie.\nTím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.\n24.\nVysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.\nKomise je k účasti na těchto jednáních přizvána.\nPokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.\nKomise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.\nE.   ZAPOJENÍ ORGÁNŮ V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY\n25.\nKomise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky.\nČÁST III\nŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ UNIE\nA.   FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ\n26.\nKomise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy 1, 2 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 3 („Životní prostředí a oblast klimatu“ a „Námořní politika a rybolov“), 4, 5 a 6 víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:\na)\nplatné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:\ni)\nu víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;\nii)\nu víceletých programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci by Komise měla transparentně uvést dodatečné příděly vyplývající z článku 5 uvedeného nařízení;\niii)\nu ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;\nb)\ndokud nebudou předloženy legislativní návrhy, projednávané návrhy Komise v posledním znění.\nK poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o:\na)\nvšech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);\nb)\nprávních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad.\nV případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.\nB.   AGENTURY A EVROPSKÉ ŠKOLY\n27.\nPřed předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a minimální rozsah kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací, a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované agentury.\nPostupuje se v souladu s následujícími kroky:\n—\nza prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného jednání, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje,\n—\nza druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných jednání,\n—\nza třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného jednání a formálně ho potvrdí normotvůrce. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného jednání (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování,\n—\nza čtvrté, dohoda dosažená během třístranného jednání, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.\nTentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury.\nPokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury.\n28.\nV rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012.\n29.\nPokud Nejvyšší rada zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.\nČÁST IV\nOCHRANA ROZPOČTU UNIE: KVALITA A SROVNATELNOST ÚDAJŮ O PŘÍJEMCÍCH\n30.\nV souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu.\n31.\nK zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.\n32.\nV zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie zpřístupní Komise integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů uvedených v bodě 31 pro účely obecného užití členskými státy. Tento systém by zajišťoval účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a jakéhokoli zneužívání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se dotyčných zneužití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení.\n33.\nAniž jsou dotčeny výsady orgánů podle Smluv v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty, orgány se zavazují, že v souladu s přístupem popsaným v této části budou loajálně spolupracovat za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady ze 17. až 21. července 2020.\nV Bruselu dne 16. prosince 2020.\nZa Evropský parlament\nPředseda\nDavid Maria SASSOLI\nZa Radu\nPředsedkyně\nMichael ROTH\nZa Komisi,\njménem předsedkyně,\nJohannes HAHN\n(1)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(4)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).\n(5)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.\n(6)  Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), a předchozích vnitřních dohodách.\nPŘÍLOHA I\nSPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU\nČást A.   Harmonogram rozpočtového procesu\n1.\nOrgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.\n2.\nS cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly účinně uplatňovat své rozpočtové výsady, předkládají se rozpočtové postoje, převody nebo jiná oznámení zahrnující plnění lhůt s řádným ohledem na jakákoli období přerušení činnosti orgánů, o jejichž trvání se dané orgány navzájem včas informují prostřednictvím svých útvarů.\nČást B.   Priority rozpočtového procesu\n3.\nV dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranné jednání, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a jakékoli otázky vyplývající z plnění rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, na základě informací, které poskytne Komise v souladu s bodem 37.\nČást C.   Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů\n4.\nOrgány jiné než Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.\n5.\nKomise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.\nZohlední přitom:\na)\nprognózy členských států týkající se strukturálních fondů;\nb)\nkapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;\nc)\nmožnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky);\nd)\npotřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.\n6.\nOrgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.\n7.\nEvropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na běžný rozpočtový rok.\n8.\nV zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o finančním řízení, se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.\n9.\nV zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou za účelem dosažení dohody v průběhu celého rozpočtového procesu, a zejména během celého dohodovacího období, udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu relevantních informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí uspořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.\n10.\nV souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby k návrhu rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru předkládat návrhy na změnu, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje zejména odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.\nČást D.   Rozpočtový proces před dohodovacím postupem\n11.\nTřístranné jednání se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si názory na tento návrh rozpočtu.\n12.\nAby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném jednání.\n13.\nTřístranné jednání se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.\nČást E.   Dohodovací postup\n14.\nPokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1).\n15.\nJestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.\n16.\nDohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za něj budou jednotlivých schůzí účastnit, a stanoví jejich mandát pro vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.\n17.\nV souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.\n18.\nBěhem dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních zastoupení třístranná jednání, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.\n19.\nSchůze dohodovacího výboru a třístranná jednání se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.\n20.\nTermíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných jednání se stanoví předem dohodou orgánů.\n21.\nDohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), v nichž jsou porovnány jednotlivé fáze rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“, celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za „uzavřené“ (3), aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.\nKe vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn Evropského parlamentu, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.\n22.\nV zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných jednání:\na)\nvymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;\nb)\npotvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok;\nc)\nprojednají otázky určené v souladu s písmenem a) s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;\nd)\nřeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.\nPředběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných jednání či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranné jednání pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.\n23.\nDohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných jednání a dokument určený k případnému potvrzení spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných jednání dosaženo předběžné dohody.\n24.\nZa pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:\na)\nčíselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů víceletého finančního rámce;\nb)\nkonsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;\nc)\nseznam položek, které nebyly ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.\nDohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.\n25.\nSpolečný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 24.\nPo přijetí společného návrhu je rozpočet revidován po právní a jazykové stránce, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.\n26.\nOrgán, jenž schůzi (třístranné či dohodovací jednání) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných jednání.\nOrgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.\nÚtvary orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.\nČást F.   Opravné rozpočty\nObecné zásady\n27.\nVzhledem k tomu, že opravné rozpočty jsou často zaměřeny na specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž se v největším možném rozsahu zamezí tomu, aby bylo nutné svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.\n28.\nOrgány usilují o to, aby počet opravných rozpočtů byl co nejnižší.\nHarmonogram\n29.\nO případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.\n30.\nEvropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly co nejdříve poté, co jej Komise přijme.\n31.\nZa účelem urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.\nEvropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby byl účinný v daném rozpočtovém roce.\nSpolupráce během čtení\n32.\nOrgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší podmínky k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.\nV případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného jednání, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.\n33.\nNa pořad jednání třístranných jednání plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného jednání.\n34.\nJe-li během třístranného jednání dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného jednání při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.\nSpolupráce po čtení\n35.\nJestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.\n36.\nJestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádáno třístranné jednání:\na)\nje-li během třístranného jednání dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného jednání souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde,\nb)\nnení-li v průběhu třístranného jednání dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.\nČást G.   Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)\n37.\nVzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se orgány dohodly, že budou platební prognózy a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.\nZa účelem zajištění zvládnutelné úrovně a profilu plateb ve všech okruzích se ve všech okruzích důsledně uplatňují pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.\nV průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících rozpočtových letech. Toto posuzování probíhá formou zvláštních jednání mezi orgány na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb, převodů, obdržených žádostí o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognóz, případně včetně dlouhodobých prognóz, a to v členění podle fondu a členského státu. S cílem zajistit, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021–2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.\nČást H.   Spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení (4)\n38.\nVýhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož lze v souladu s čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na výdaje a až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na poskytování půjček. Jak je stanoveno v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení, částka, která má být použita na výdaje, představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n39.\nOrgány se dohodly, že je třeba posílit úlohu Evropského parlamentu a Rady jakožto rozpočtového orgánu ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení s cílem zajistit řádný dohled a zapojení do využívání těchto příjmů v mezích stanovených v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech. Orgány se rovněž shodují na tom, že je třeba zajistit plnou transparentnost a viditelnost všech prostředků v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.\nVnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení\n40.\nJelikož je zapotřebí zajistit náležité zapojení Evropského parlamentu a Rady do správy vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, dohodly se orgány na postupu uvedeném v bodech 41 až 46.\n41.\nKomise poskytne podrobné informace spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů v rámci rozpočtového procesu. Tyto informace zahrnují podrobné odhady prostředků na závazky a prostředků na platby, jakož i právních závazků, rozdělené podle okruhů a podle programů, které obdrží účelově vázané příjmy v souladu s nařízením o Nástroji Evropské unie na podporu oživení. Komise poskytne veškeré další relevantní informace, které si vyžádá Evropský parlament nebo Rada. Komise připojí k návrhu rozpočtu dokument obsahující všechny relevantní informace týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení, včetně souhrnných tabulek shrnujících rozpočtové prostředky a účelově vázané příjmy z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tento dokument bude součástí přílohy souhrnného rozpočtu Unie o vnějších účelově vázaných příjmech podle bodu 44.\n42.\nKomise bude informace uvedené v bodě 41 pravidelně aktualizovat v průběhu celého rozpočtového roku a alespoň před každým zvláštním zasedáním uvedeným v bodě 45. Zpřístupní relevantní informace Evropskému parlamentu a Radě včas, aby bylo možné vést smysluplné diskuse a jednání o příslušných plánovacích dokumentech, a to i před tím, než Komise přijme příslušná rozhodnutí.\n43.\nOrgány se budou pravidelně scházet v rámci rozpočtového procesu, aby společně posoudily plnění vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zejména současný stav a výhled, a projednaly roční odhady poskytnuté s příslušnými návrhy rozpočtů a jejich rozdělením, s náležitým ohledem na omezení a podmínky stanovené v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech.\n44.\nEvropský parlament a Rada připojí k souhrnnému rozpočtu Unie ve formě přílohy dokument, který stanoví všechny rozpočtové položky, na něž jsou přiděleny účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Kromě toho využijí strukturu rozpočtu pro zohlednění účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, a zejména rozpočtových poznámek, k provádění náležité kontroly využití těchto příjmů. V souladu s článkem 22 finančního nařízení zahrnou Evropský parlament a Rada do výkazu výdajů poznámky, včetně obecných poznámek, v nichž bude uvedeno, do kterých rozpočtových položek mohou být přiděleny prostředky odpovídající příjmům účelově vázaným na základě nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a ve kterých budou uvedeny příslušné částky. Komise se zavazuje, že tyto poznámky náležitě zohlední při výkonu své odpovědnosti za plnění účelově vázaných příjmů.\n45.\nOrgány se dohodly, že uspořádají zvláštní interinstitucionální zasedání na vhodné úrovni za účelem posouzení aktuálního stavu a výhledu, pokud jde o vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tato zasedání se budou konat nejméně třikrát v rozpočtovém roce nedlouho před konáním třístranných jednání o rozpočtu nebo po jejich konání. Kromě toho se orgány scházejí příležitostně, pokud o to některý z nich odůvodněně požádá. Evropský parlament a Rada mohou kdykoli předložit písemné připomínky k plnění vnějších účelově vázaných příjmů. Komise se zavazuje, že náležitě zohlední veškeré připomínky a návrhy Evropského parlamentu a Rady. Na těchto zasedáních se mohou řešit významné odchylky ve výdajích z Nástroje Evropské unie na podporu oživení v souladu s bodem 46.\n46.\nKomise poskytne podrobné informace o veškerých odchylkách od svých původních prognóz vždy před vyhrazeným interinstitucionálním zasedáním uvedeným v bodě 45 a příležitostně v případě významné odchylky. Odchylka od předpokládaných výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení je významná, pokud se výdaje pro daný rozpočtových rok a daný program od prognózy odchylují o více než 10 %. Orgány významné odchylky projednají, pokud o to Evropský parlament nebo Rada požádá do dvou týdnů od oznámení takové významné odchylky. Orgány záležitost společně posoudí s cílem dosáhnout v této věci řešení do tří týdnů od obdržení žádosti o uspořádání zasedání. Komise veškeré obdržené připomínky v nejvyšší možné míře zohlední. Komise se zavazuje, že nepřijme žádné rozhodnutí, dokud nebude jednání ukončeno nebo dokud neuplyne lhůta tří týdnů. V posledně uvedeném případě Komise své rozhodnutí řádně odůvodní. V naléhavých případech se orgány mohou dohodnout na zkrácení lhůt o jeden týden.\nPůjčky poskytnuté v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení\n47.\nZa účelem zajištění úplných informací, jakož i transparentnosti a viditelnosti, pokud jde o složku půjček v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, poskytne Komise podrobné informace o půjčkách poskytnutých členským státům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost citlivým informacím, které jsou chráněny.\n48.\nInformace o půjčkách v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou v rozpočtu uvedeny v souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 písm. d) finančního nařízení a budou obsahovat též přílohu podle bodu iii) uvedeného písmene.\n(1)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).\n(2)  Jednotlivými fázemi se rozumí: rozpočet na běžný rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily orgány).\n(3)  Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za „uzavřenou“ je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.\n(4)  Pokud Komise předloží návrh aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými rozpočtovými důsledky, použije se postup stanovený ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie (Úř. věst C 444, 22.12.2020, s. 5).\nPŘÍLOHA II\nSPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY NA PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ\nPreambule\nA.\nOrgány jsou odhodlány loajálně a transparentně spolupracovat a pracovat na provádění plánu zavádění nových vlastních zdrojů během trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nB.\nOrgány uznávají význam kontextu souvisejícího s Nástrojem Evropské unie na podporu oživení, v jehož rámci by nové vlastní zdroje měly být zavedeny.\nC.\nVýhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.\nD.\nSplacení jistiny těchto prostředků, jež mají být použity na výdaje v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení a související splatné úroky, budou muset být financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, včetně dostatečných prostředků z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021. Všechny související závazky budou plně splaceny nejpozději do 31. prosince 2058, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci rozhodnutí o vlastních zdrojích. Splatné roční částky budou záviset na splatnosti vydaných dluhopisů a na strategii splácení dluhu, přičemž se dodrží limit splácení jistiny prostředků uvedený ve třetím pododstavci uvedeného odstavce stanovený na 7,5 % maximální částky, která má být použita na výdaje podle čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.\nE.\nVýdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce. Je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy.\nF.\nZ těchto důvodů a za účelem posílení důvěryhodnosti a udržitelnosti splátkového plánu Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou orgány usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku, která odpovídá očekávaným výdajům spojeným se splácením. V souladu se zásadou univerzálnosti by to nevedlo k vyčlenění nebo přidělení žádného konkrétního vlastního zdroje na pokrytí konkrétního druhu výdajů.\nG.\nOrgány uznávají, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů by mělo podpořit odpovídající financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci a zároveň snížit podíl vnitrostátních příspěvků založených na HND na financování ročního rozpočtu Unie. Diverzifikace zdrojů příjmů by zase mohla usnadnit lepší zacílení výdajů na úrovni Unie na prioritní oblasti a na společné veřejné statky, což ve srovnání s výdaji členských států povede ke zvýšení efektivity.\nH.\nNové vlastní zdroje by proto měly být v souladu s cíli politiky Unie a měly by podporovat priority Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Evropa připravená na digitální věk, a měly by přispívat ke spravedlivému zdanění a k posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům.\nI.\nOrgány se dohodly, že nové vlastní zdroje by měly být pokud možno vytvořeny tak, aby umožňovaly generování zcela nových příjmů. Zároveň usilují o snížení byrokracie a zátěže pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.\nJ.\nNové vlastní zdroje by měly splňovat kritéria jednoduchosti, transparentnosti, předvídatelnosti a spravedlnosti. Výpočet, převody a kontrola nových vlastních zdrojů by neměly vést k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány.\nK.\nS ohledem na náročné procesní požadavky na zavedení nových vlastních zdrojů se orgány dohodly, že nezbytné reformy systému vlastních zdrojů by mělo být dosaženo prostřednictvím omezeného počtu revizí rozhodnutí o vlastních zdrojích.\nL.\nOrgány se proto dohodly, že budou v období 2021–2027 spolupracovat na základě zásad vymezených v této příloze s cílem pracovat na zavedení nových vlastních zdrojů v souladu s plánem zavádění stanoveným v části B a s daty v ní stanovenými.\nM.\nOrgány rovněž uznávají význam nástrojů pro zdokonalení tvorby právních předpisů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), zejména posouzení dopadů.\nČást A   Zásady provádění\n1.\nKomise předloží nezbytné legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů a případných dalších nových vlastních zdrojů, jak je uvedeno v bodě 10, v souladu se zásadami zdokonalení tvorby právních předpisů. V této souvislosti náležitě zohlední připomínky Evropského parlamentu a Rady. Tyto legislativní návrhy budou doprovázeny příslušnými prováděcími právními předpisy týkajícími se vlastních zdrojů.\n2.\nOrgány se dohodly na těchto hlavních zásadách pro zavedení souboru nových vlastních zdrojů:\na)\nprostřednictvím nových vlastních zdrojů bude získána částka postačující k pokrytí úrovně celkových očekávaných výdajů na splacení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených k použití na výdaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o vlastních zdrojích při dodržení zásady univerzálnosti. Příjmy z vlastních zdrojů, které přesáhnou prostředky potřebné pro splácení, budou nadále financovat rozpočet Unie jakožto obecné příjmy v souladu se zásadou univerzálnosti;\nb)\nvýdaje pokrývající náklady na financování Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly snižovat objem finančních prostředků určených pro výdaje na programy a fondy Unie;\nc)\nvlastní zdroje budou sladěny s prioritami Unie, jako je boj proti změně klimatu, oběhové hospodářství a Evropa připravená na digitální věk, a budou přispívat ke spravedlivému zdanění a posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům;\nd)\nmusí být dodržena kritéria jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti;\ne)\nbude zajištěna stabilita a předvídatelnost toku příjmů;\nf)\nnedojde k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány;\ng)\npokud možno budou generovány dodatečné zcela nové příjmy;\nh)\nzároveň bude cílem snížit byrokracii a zátěž pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.\n3.\nEvropský parlament a Rada legislativní návrhy uvedené v bodě 1 bez zbytečného odkladu posoudí, projednají a vyřídí v souladu se svými vnitřními postupy a s cílem usnadnit rychlé rozhodnutí. Poté, co Komise předloží své návrhy, se poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady během svých jednání sejdou za přítomnosti zástupců Komise, aby se vzájemně informovali o aktuálním stavu. Kromě toho orgány naváží pravidelný dialog s cílem zhodnotit pokrok, pokud jde o plán zavádění.\nČást B   Plán zavádění nových vlastních zdrojů\nPrvní krok: 2021\n4.\nJako první krok bude zaveden a od 1. ledna 2021 uplatňován nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů, jak je stanoveno v rozhodnutí o vlastních zdrojích. Toto rozhodnutí má vstoupit v platnost v lednu 2021, s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.\n5.\nKomise urychlí svou práci a v návaznosti na posouzení dopadů zahájená v roce 2020 předloží návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku, jakož i doprovodný návrh na zavedení nových vlastních zdrojů na tomto základě do června 2021, aby byly zavedeny nejpozději 1. ledna 2023.\n6.\nKomise na jaře 2021 přezkoumá systém EU pro obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na leteckou a námořní dopravu. Do června 2021 navrhne vlastní zdroj založený na systému EU pro obchodování s emisemi.\n7.\nOrgány se shodují na tom, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a systém EU pro obchodování s emisemi jsou tematicky propojeny, a bylo by tudíž vhodné projednat je ve stejném duchu.\nDruhý krok: 2022 a 2023\n8.\nTyto nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2023 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.\n9.\nRada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2022 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2023.\nTřetí krok: 2024–2026\n10.\nKomise na základě posouzení dopadů navrhne další nové vlastní zdroje, které by mohly zahrnovat daň z finančních transakcí a finanční příspěvek související s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Komise bude usilovat o předložení návrhu do června 2024.\n11.\nTyto dodatečné nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2026 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.\n12.\nRada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2025 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2026.\n(1)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).", "summary": "Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci, řádném finančním řízení a vlastních zdrojích\nInterinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci, řádném finančním řízení a vlastních zdrojích\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nInterinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení\nCO JE CÍLEM TÉTO INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY?\nBěhem období víceletého finančního rámce (VFR) 2021–2027 má interinstitucionální dohoda za cíl:stanovit pravidla spolupráce mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí ohledně rozpočtových záležitostí, a to v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádným finančním řízením, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu Evropské unie (EU) a spolupráci mezi třemi příslušnými orgány v rámci tohoto procesu, navázat spolupráci a vypracovat plán zavádění nových vlastních zdrojů. Ty mohou přispět k pokrytí splacení očekávaných výdajů uvolněných prostřednictvím Nástroje Evropské unie na podporu oživení v rámci nařízení (EU) 2020/2094 (viz shrnutí), který podporuje oživení v období po krizi COVID-19.\nKLÍČOVÉ BODY\nDohoda se skládá ze čtyř částí.\nČást I: Víceletý finanční rámec a zvláštní nástroje\nTato část obsahuje doplňkové podrobnosti týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027, včetně postupů na uvolnění prostředků ze zvláštních nástrojů, které nejsou zahrnuty ve víceletém finančním rámci:Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, určená mimo jiné na řešení rozsáhlých katastrof v EU nebo v kandidátských zemích v rámci Fondu solidarity EU (viz shrnutí), rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu, nástroj jediného rozpětí, nástroj pružnosti.Část II: Spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech\nTato část má za cíl zlepšit spolupráci mezi Parlamentem, Radou a Komisí ve vztahu k rozpočtovým záležitostem. Patří sem:tři orgány souhlasí s usnadněním přijetí navrhovaného nového víceletého finančního rámce nebo navrhované revize současného víceletého finančního rámce prostřednictvím nezbytných opatření, jako jsou schůzky a výměna informací, rozpočtová transparentnost znamená, že Komise musí vypracovat výroční zprávu ohledně:aktiv a pasiv EU, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací,finanční intervence EU, které nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu EU (jako je předchozí Evropský rozvojový fond),výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, pokud nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu,jak rozpočet EU přispívá k:boji proti změně klimatu,zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti,prosazování rovnosti žen a mužů a práv a rovných příležitostí pro všechny,provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Komise rovněž vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení (NextGenerationEU).to, jak jsou finanční pravidla začleněna do legislativních aktů a jak je s nimi zacházeno v rámci ročního rozpočtového procesu, zvláštní pravidla týkající se výdajů souvisejících s dohodami o rybolovu a financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).Část III: Řádné finanční řízení finančních prostředků EU\nTato část se věnuje finančnímu plánu, což znamená, že Komise musí dvakrát ročně předložit Radě a Parlamentu finanční plán pro víceletý finanční rámec (s výjimkou některých kategorií), který je rozčleněný podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek a měl by uvádět platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi.\nTato část se zabývá také postupy spolupráce, které se použijí při zřízení nové agentury nebo v případě, kdy by změna právního aktu týkajícího se agentury měla dopad na zdroje této agentury. Pokud se zamýšlí zřízení nové evropské školy, použije se podobný postup.\nČást IV: Ochrana rozpočtu EU: údaje o příjemcích\nZa účelem posílení ochrany rozpočtu EU a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování údajů o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků EU pro účely kontroly a auditu. Zejména:k zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky EU ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle Nástroje pro oživení a odolnost, Komise zpřístupní integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty EU by měly mít k těmto údajům přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad audity členských států.Dvě přílohy tvoří důležitou součást interinstitucionální dohody.\nPříloha I stanoví dodatečná podrobná pravidla spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu. Patří sem:dohoda o realistickém harmonogramu, stanovení priorit, sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů, zvláštní rozhodovací procesy v různých fázích tvorby rozpočtu, opravné rozpočty, problematika zbývajících závazků (ještě nepromítnutých do plateb), spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení.Příloha II stanoví zásady spolupráce mezi orgány s cílem zavést nové vlastní zdroje, aby došlo k pokrytí očekávaných výdajů souvisejících se splácením nástroje NextGenerationEU.\nJako první krok bude od 1. ledna 2021 zaveden nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů.\nKomise kromě toho Radě navrhne zavedení nových vlastních zdrojů na základě digitálního poplatku a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Komise na jaře 2021 rovněž přezkoumá systém pro obchodování s emisemi a na jeho základě Radě v červnu 2021 navrhne nový vlastní zdroj.\nZavedení těchto tří nových vlastních zdrojů se plánuje do 1. ledna 2023, za předpokladu, že dojde k dokončení nezbytných legislativních procesů. To bude představovat druhý krok.\nJako třetí krok má Komise za cíl navrhnout Radě do června 2024 dodatečný nový vlastní zdroj. Tento návrh by mohl mít podobu daně z finančních transakcí a finančního příspěvku souvisejícího s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Zavedení těchto zdrojů se plánuje do roku 2026, za předpokladu, že dojde k dokončení nezbytných legislativních procesů.\nODKDY DOHODA PLATÍ?\nInterinstitucionální dohoda vstoupila v platnost dne 16. prosince 2020.\nKONTEXT\nV prosinci 2020 Evropský parlament, Rada a Komise uzavřely interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.\nInterinstitucionální dohoda byla přijata paralelně s nařízením o víceletém finančním rámci, což je sedmiletý plán EU na období 2021–2027.\nInterinstitucionální dohoda tvoří součást balíčku právních předpisů souvisejících s víceletým finančním rámcem:Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 je podrobně stanoven v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 (viz shrnutí). Nová pravidla o tom, jak je EU financována, jsou stanovena v rozhodnutí o vlastních zdrojích: rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 (viz shrnutí). Nástroj EU na podporu oživení, který podporuje oživení v období po pandemii COVID-19, je stanoven v nařízení (EU) 2020/2094.Další informace viz:Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 (Evropská komise) Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Evropská komise) Příští dlouhodobý rozpočet EU a nástroj NextGenerationEU: Klíčová fakta a číselné údaje (Evropská komise) Plán na podporu oživení Evropy (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nInterinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28–46)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11–22)\nNařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27)\nRozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1–10)\nNařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3–8)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 2012/2002 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 06.04.2021"}
{"celex_id": "32020R2094", "reference": "22.12.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nLI 433/23\nNAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/2094,\nze dne 14. prosince 2020,\nkterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 122 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nAby omezily šíření COVID-19, které Světová zdravotnická organizace dne 11. března 2020 prohlásila za pandemii, přijaly členské státy řadu bezprecedentních opatření.\n(2)\nTato opatření přijatá v reakci na mimořádnou situaci způsobenou COVID-19, jež je mimo kontrolu členských států, způsobila významné narušení hospodářské činnosti, což se projevilo v prudkém poklesu hrubého domácího produktu a významném dopadu na zaměstnanost, sociální podmínky, chudobu a nerovnost. Zejména narušila dodavatelské řetězce a výrobu a způsobila nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti. Velmi obtížné či nemožné se navíc stalo i poskytování řady služeb. Současně klesla poptávka spotřebitelů. Mnoho podniků bojuje s nedostatkem likvidity a jejich platební schopnost je ohrožena, přičemž na finančních trzích panuje značná volatilita. Obzvláště silně zasažena jsou klíčová odvětví jako doprava a cestovní ruch. Obecně lze říci, že uvedená opatření již způsobila nebo způsobí závažné zhoršení finanční situace mnoha podniků v Unii.\n(3)\nKrize způsobená COVID-19 se rychle šířila v Unii i v třetích zemích. Pro rok 2020 se v Unii předpokládá prudký pokles hospodářského růstu. Rizika pro oživení jsou mezi různými členskými státy velmi nevyrovnaná a prohlubují rozdíly mezi národními hospodářstvími. Rozdílná fiskální kapacita členských států pro poskytnutí finanční podpory tam, kde je k oživení nejvíce potřeba, a nesoulad mezi opatřeními členských států ohrožují jednotný trh i sociální a územní soudržnost.\n(4)\nJe třeba přijmout komplexní soubor opatření na podporu hospodářského oživení. Ten si vyžádá značné objemy veřejných a soukromých prostředků, aby Unie získala pevný základ na cestě k udržitelnému a odolnému oživení, vytvořila se vysoce kvalitní pracovní místa, podpořilo se sociální začlenění a napravily se bezprostřední škody způsobené krizí COVID-19, aniž by byly opomenuty priority Unie v oblasti ekologie a digitalizace.\n(5)\nMimořádná situace způsobená COVID-19, jež je mimo kontrolu členských států, vyžaduje soudržný a jednotný přístup na úrovni Unie. Aby se zabránilo dalšímu zhoršování hospodářské situace, zaměstnanosti a sociální soudržnosti a podpořilo se udržitelné a odolné oživení hospodářské činnosti, měl by být v duchu solidarity mezi členskými státy zaveden mimořádný a koordinovaný program ekonomické a sociální podpory, zejména pro ty členské státy, které byly obzvláště silně zasaženy.\n(6)\nToto nařízení je mimořádnou odpovědí na dočasné, ale extrémní okolnosti, a proto by měla být podpora poskytovaná podle něj dostupná pouze pro účely řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 nebo pokrytí okamžitých finančních potřeb k zabránění jejímu opětovnému vypuknutí.\n(7)\nPodpora podle nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) by se měl zaměřit především na opatření na obnovu trhů práce, sociální ochrany a systémů zdravotní péče, opatření na oživení potenciálu pro udržitelný růst a zaměstnanost, aby se posílila soudržnost mezi členskými státy a podpořila jejich transformace na zelenou a digitální ekonomiku, opatření na podporu podniků zasažených dopady krize COVID-19, zejména malých a středních podniků, jakož i na podporu investic do činností, jež mají zásadní význam pro posílení udržitelného růstu v Unii včetně přímých finančních investic do podniků, opatření pro výzkum a inovace v reakci na krizi COVID-19, pro budování kapacit na unijní úrovni k posílení připravenosti na budoucí krize, pro pokračující úsilí o zajištění spravedlivé transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, a na podporu zemědělství a rozvoje venkova při řešení dopadů krize COVID-19.\n(8)\nK zajištění udržitelného a odolného oživení v celé Unii a k usnadnění provádění ekonomické podpory mají být využity zavedené mechanismy financování prostřednictvím programů Unie na základě víceletého finančního rámce. Podpora z těchto programů se má poskytovat formou nevratné podpory, půjček a tvorby rezerv na rozpočtové záruky. Přidělení finančních zdrojů by mělo odpovídat rozsahu, v jakém jsou programy schopny přispět k cílům nástroje. Příspěvky poskytnuté z nástroje na uvedené programy by měly podléhat přísnému souladu s cíli nástroje, jež jsou spojeny s podporou oživení po krizi COVID-19.\n(9)\nVzhledem k povaze financovaných opatření by jedna část prostředků dostupných z nástroje měla být použita na půjčky členským státům, zatímco druhá část prostředků by měla tvořit vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) (dále jen „finanční nařízení“) a měla by být použita na nevratnou podporu, podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo tvorbu rezerv na rozpočtové záruky a související výdaje Unie. Za tímto účelem je v rámci nezbytných opatření podle tohoto nařízení vhodné umožnit, aby čl. 21 odst. 5 finančního nařízení zahrnoval účelové vázání části příjmů podle tohoto nařízení coby základního aktu na základě výjimečného a dočasného zmocnění stanoveného v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (2) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).\n(10)\nNa prostředky na závazky a platby poskytnuté ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům podle tohoto nařízení se vztahuje čl. 12 odst. 4 písm. c) a čl. 14 odst. 3 finančního nařízení, avšak vzhledem ke lhůtám stanoveným pro jednotlivé druhy podpory by se prostředky na závazky vyplývající z těchto vnějších účelově vázaných příjmů neměly automaticky přenášet do období po uplynutí příslušných lhůt, s výjimkou nezbytných prostředků na závazky na technickou a administrativní pomoc při uskutečňování opatření stanovených v nástroji.\n(11)\nProstředky na závazky na nevratnou podporu by měly být dány k dispozici automaticky až do schválené výše. Je třeba účinně řídit likviditu a finanční prostředky obstarávat až tehdy, kdy je nutné dostát právním závazkům prostřednictvím odpovídajících prostředků na platby.\n(12)\nJelikož je důležité částky využít během prvních let provádění nástroje, je vhodné přezkoumat pokrok při provádění nástroje a použití finančních prostředků přidělených v souladu s tímto nařízením. Komise by za tímto účelem měla do 31. října 2022 vypracovat zprávu.\n(13)\nPodle čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (3) (dále jen „dohoda o vystoupení“) se změny rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, které jsou přijaty ke dni vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo po něm, se na Spojené království nemají vztahovat, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení a odpovídající zvýšení stropu vlastních zdrojů Unie by měly na finanční závazky Spojeného království dopad. Podle čl. 143 odst. 1 dohody o vystoupení je závazek Spojeného království za jeho podíl na podmíněných finančních závazcích Unie omezen na ty podmíněné finanční závazky, které plynou z finančních operací, o nichž Unie rozhodla přede dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost. Veškeré podmíněné finanční závazky Unie na základě tohoto nařízení by vznikly po dni vstupu dohody o vystoupení v platnost. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo uplatňovat,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   S cílem podpořit zotavení po krizi COVID-19 se tímto nařízením zavádí toto nařízení Nástroj Evropské unie na podporu oživení (dále jen „nástroj“).\n2.   Podpora z nástroje financuje především tato opatření k řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 nebo k pokrytí okamžitých finančních potřeb za účelem zabránění jejímu opětovnému vypuknutí:\na)\nopatření na obnovu zaměstnanosti a opětovné tvorby pracovních míst;\nb)\nopatření ve formě reforem a investic na oživení potenciálu udržitelného růstu a zaměstnanosti na účelem posílení soudržnosti mezi členskými státy a zvýšení jejich odolnosti;\nc)\nopatření pro podniky zasažených hospodářskými dopady krize, zejména opatření ve prospěch malých a středních podniků, jakož i podpora investic do činností, jež mají zásadní význam pro posílení udržitelného růstu v Unii, včetně přímých finančních investic do podniků;\nd)\nopatření pro výzkum a inovace v reakci na krizi COVID-19;\ne)\nopatření ke zvýšení úrovně připravenosti Unie na krize a její schopnosti rychle a účinně reagovat v případě závažných mimořádných událostí, včetně takových opatření, jako jsou vytvoření zásob nejdůležitějších potřeb a zdravotnického vybavení a pořízení nezbytné infrastruktury pro rychlou reakci na krizové situace;\nf)\nopatření, jejichž cílem je zajistit, aby krize COVID-19 nenarušila spravedlivou transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku;\ng)\nopatření k řešení dopadů krize COVID-19 na zemědělství a rozvoj venkova.\n3.   Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí v rámci zvláštních programů Unie v souladu s příslušnými právními akty Unie, jež stanoví pravidla pro dané programy, při plném respektování cílů nástroje. Uvedená opatření zahrnují technickou a administrativní pomoc k jejich uskutečnění.\nČlánek 2\nFinancování nástroje a rozdělení prostředků\n1.   Nástroj obdrží finanční prostředky ve výši až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 na základě zmocnění stanoveného v článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích.\nPro účely provádění podle konkrétních programů Unie se částka uvedená v prvním pododstavci upraví na základě fixního deflátoru 2 % ročně. U prostředků na závazky se tento deflátor použije na roční splátky.\n2.   Částka uvedená v odstavci 1 se rozdělí takto:\na)\npodpora ve výši až 384,4 miliard EUR v cenách roku 2018 ve formě nevratné a vratné podpory prostřednictvím finančních nástrojů, jež se rozdělí takto:\ni)\naž 47,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na strukturální programy a programy soudržnosti víceletého finančního rámce na období 2014–2020 posílené do roku 2022, včetně podpory prostřednictvím finančních nástrojů,\nii)\naž 312,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic,\niii)\naž 1,9 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy související s civilní ochranou,\niv)\naž 5 miliard EUR v cenách rok 2018 na programy související s výzkumem a inovacemi, včetně podpory prostřednictvím finančních nástrojů,\nv)\naž 10 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy na podporu území při jejich transformaci na klimaticky neutrální ekonomiky,\nvi)\naž 7,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na rozvoj venkovských oblastí;\nb)\npůjčky členským státům ve výši až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic;\nc)\ntvorbu rezerv na rozpočtové záruky ve výši a související výdaje až 5,6 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy zaměřené na podporu investičních operací v oblasti vnitřních politik Unie.\nČlánek 3\nPravidla plnění rozpočtu\n1.   Pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení tvoří částka 384,4 miliard EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a částka 5,6 miliard EUR v cenách roku 2018 z daných prostředků tvoří vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.\n2.   Částka 360 miliard EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 se použije na půjčky členským státům na základě programů Unie uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b).\n3.   Prostředky na závazky vztahující se k podpoře programů Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) se dají k dispozici automaticky do výše příslušných částek uvedených v těchto písmenech ke dni vstupu v platnost rozhodnutí o vlastních zdrojích, která stanoví oprávnění uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení.\n4.   Právní závazky, které vedou k výdajům na podporu uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) a případně v čl. 2 odst. 2 písm. c), musí být přijaty Komisí nebo jejími výkonnými agenturami do 31. prosince 2023. Do 31. prosince 2022 musí být přijaty právní závazky ve výši nejméně 60 % částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a).\n5.   Rozhodnutí o poskytnutí půjček uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) musí být přijato do 31. prosince 2023.\n6.   Rozpočtové záruky Unie až do částky, která v souladu s relevantní mírou tvorby rezerv stanovenou v příslušném základním právním aktu odpovídá tvorbě rezerv na rozpočtové záruky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c) v závislosti na rizikových profilech podporovaných finančních a investičních operací, se poskytnou pouze na podporu operací, které byly protistranami schváleny do 31. prosince 2023. Jednotlivé dohody o rozpočtových zárukách musí obsahovat ustanovení vyžadující, aby do 31. prosince 2022 byly protistranami schváleny finanční operace odpovídající alespoň 60 % částky uvedených rozpočtových záruk. Pokud se tvorba rezerv na rozpočtové záruky využívá na nevratnou podporu týkající se financování a investičních operací podle čl. 2 odst. 2 písm. c), musí být související právní závazky přijaty Komisí do 31. prosince 2023.\n7.   Odstavce 4, 5 a 6 tohoto článku se nepoužijí na technickou a administrativní pomoc uvedenou v čl. 1 odst. 3.\n8.   Náklady na technickou a administrativní pomoc při provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti včetně korporátních systémů informačních technologií pro účely tohoto nařízení, jsou financovány z rozpočtu Unie.\n9.   Platby související s přijatými právními závazky, přijatými rozhodnutími a tvorbou rezerv týkajícími se finančních operací schválených v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku se provedou do 31. prosince 2026, s výjimkou technické a administrativní pomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 a případů, kdy jsou výjimečně – ačkoliv byl právní závazek přijat, rozhodnutí přijato nebo operace schválena za podmínek, jež jsou v souladu s lhůtou platnou podle tohoto odstavce, – platby po roce 2026 nezbytné k tomu, aby mohla Unie plnit své závazky vůči třetím stranám, a to i v důsledku pravomocného rozsudku v neprospěch Unie.\nČlánek 4\nPodávání zpráv\nDo 31. října 2022 Komise předloží Radě zprávu o pokroku při provádění nástroje a použití finančních prostředků přidělených v souladu s čl. 2 odst. 2.\nČlánek 5\nPoužitelnost\n1.   Toto nařízení se nepoužije na Spojené království a ve Spojeném království.\n2.   Odkazy na členské státy v tomto nařízení nezahrnují Spojené království.\nČlánek 6\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 14. prosince 2020.\nZa Radu\npředseda\nM. ROTH\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(2)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).\n(3)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.", "summary": "Nástroj EU na podporu oživení NextGenerationEU\nNástroj EU na podporu oživení NextGenerationEU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2020/2094, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení NextGenerationEU, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19, a stanoví způsob jeho fungování.\nKLÍČOVÉ BODY\nNextGenerationEU je dočasný nástroj na podporu oživení v hodnotě až 750 miliard EUR v cenách roku 2018. Je základem reakce Evropské unie (EU) na krizi COVID-19 a jeho cílem je podpořit oživení a vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější budoucnost, zejména oživit potenciál pro udržitelný růst a zaměstnanost s cílem podpořit přechod členských států EU k zelené a digitální ekonomice.\nTento nástroj rovněž pomůže napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené krizí COVID-19 a vybudovat po pandemii způsobené onemocněním COVID-19 Evropu, která bude lépe připravena řešit současné i budoucí výzvy.\nÚstředním bodem programu NextGenerationEU je přidělení finančních prostředků do Nástroje pro oživení a odolnost, který nabízí granty a půjčky na podporu reforem a investic v členských státech v celkové hodnotě 672,5 miliardy EUR v cenách roku 2018:až 312,5 miliardy EUR bude poskytnuto formou grantů, až 360 miliard EUR poskytnou půjčky EU jednotlivým členským státům. Tyto půjčky budou příslušné členské státy splácet.Kromě toho NextGenerationEU posílí několik následujících programů EU:Soudržnost, v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), na pomoc při řešení hospodářských důsledků pandemie COVID-19 v prvních letech oživení – 47,5 miliardy EUR, Fond pro spravedlivou transformaci – 10 miliard EUR, Rozvoj venkova – 7,5 miliardy EUR, InvestEU – 5,6 miliardy EUR, mechanismus civilní ochrany Unie, v rámci rescEU – 1,9 miliardy EUR, Horizont Evropa – 5 miliard EUR.Za účelem financování nástroje NextGenerationEU umožní rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053) (viz shrnutí) Evropské komisi půjčovat si na kapitálových trzích jménem EU. Jak je stanoveno v rozhodnutí o vlastních zdrojích, splácení může probíhat dlouhodobě, nejpozději do roku 2058. Tím se zabrání okamžitému tlaku na finance jednotlivých členských států a umožní jim soustředit své úsilí na oživení.\nDoplňující informace:prostředky na závazky* na všechny výdaje, kromě půjček ve výši 360 miliard EUR, by měly být k dispozici, jakmile rozhodnutí o vlastních zdrojích vstoupí v platnost, přičemž právní závazky ve výši nejméně 60 % musí být přijaty do 31. prosince 2022 a zbývající částka do 31. prosince 2023, rozhodnutí o poskytnutí půjček ve výši 360 miliard EUR by měla být přijata do 31. prosince 2023, na rozpočtové a investiční záruky EU se vztahují zvláštní podmínky.Nařízení se nevztahuje na Spojené království.\nKomise předloží Radě do 31. října 2022 zprávu o tom, jak jsou finanční prostředky přidělené v rámci tohoto nástroje využívány.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 23. prosince 2020.\nKONTEXT\nSpolečně s dlouhodobým rozpočtem EU na období 2021–2027 tvoří nástroj NextGenerationEU největší stimulační balíček, který kdy byl financován z rozpočtu EU, a to ve výši 1,8 bilionu EUR.\nBalíček rovněž pomůže přebudovat Evropu po pandemii COVID-19 tak, aby byla ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe připravená na současné i budoucí výzvy.\nKromě tohoto nařízení obsahuje balíček také tyto položky:víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (nařízení (EU, Euratom) 2020/2093) – viz shrnutí, interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni (viz shrnutí), nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU – viz shrnutí, rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053).\nKLÍČOVÉ POJMY\nProstředky na závazky: celkové náklady právních závazků (smlouvy, grantové dohody/rozhodnutí), které mohou být podepsány v běžném rozpočtovém roce.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nInterinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28–46)\nRozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1–10)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nPoslední aktualizace 20.05.2021"}
{"celex_id": "32011R1173", "reference": "23.11.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 306/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1173/2011\nze dne 16. listopadu 2011\no účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nČlenské státy, jejichž měnou je euro, mají zvláštní zájem a povinnost provádět hospodářské politiky, které podporují řádné fungování hospodářské a měnové unie, a vyvarovat se politik, které toto fungování ohrožují.\n(2)\nZa účelem zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie umožňuje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přijmout v eurozóně zvláštní opatření nad rámec ustanovení použitelných na všechny členské státy.\n(3)\nZkušenosti získané a chyby učiněné v průběhu prvního desetiletí hospodářské a měnové unie ukazují, že je nezbytné zlepšit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na pevnějším rámci na úrovni Unie pro dohled nad vnitrostátními hospodářskými politikami.\n(4)\nZdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik zaměřených na udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, o evropský semestr pro posílenou koordinaci hospodářských a rozpočtových politik a o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce a o posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním, včetně makroobezřetnostního dohledu prováděného Evropskou radou pro systémová rizika.\n(5)\nPakt o stabilitě a růstu i celý rámec správy ekonomických záležitostí by měly doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost a být s ní slučitelné. Z propojení těchto různých prvků by neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.\n(6)\nDosažení a udržení dynamického vnitřního trhu by mělo být považováno za součást řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.\n(7)\nKomise by měla zastávat důraznější úlohu v rámci postupů posíleného dohledu, pokud jde o posuzování jednotlivých členských států, sledování, mise na místě, doporučení a varování. Při rozhodování o sankcích by měla být úloha Rady omezena a v Radě by se mělo hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.\n(8)\nV zájmu zajištění stálého dialogu s členskými státy, jehož cílem je plnění cílů tohoto nařízení, by Komise měla vykonávat kontrolní mise.\n(9)\nKomise by měla v pravidelných intervalech provádět komplexní hodnocení systému správy ekonomických záležitostí, a zejména účinnosti a přiměřenosti svých sankcí. Tato hodnocení by měla být v případě potřeby doplněna příslušnými návrhy.\n(10)\nPři provádění tohoto nařízení by Komise měla zohledňovat aktuální hospodářskou situaci dotčených členských států.\n(11)\nPosílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.\n(12)\nS Evropským parlamentem lze zahájit hospodářský dialog, který by umožnil Komisi zveřejnit své analýzy a předsedovi Rady, Komisi a případně předsedovi Evropské rady nebo předsedovi euroskupiny diskutovat. Tato veřejná diskuze by mohla umožnit jednání o vzájemných vlivech vnitrostátních rozhodnutí a umožnit veřejný tlak na příslušné aktéry. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje rozhodnutí Rady přijaté podle článků 4, 5 a 6 tohoto nařízení, možnost účastnit se výměny názorů. Účast členského státu na takové výměně názorů je dobrovolná.\n(13)\nAby bylo prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně účinnější, jsou nezbytné dodatečné sankce. Tyto sankce by měly posílit důvěryhodnost rámce pro fiskální dohled v Unii.\n(14)\nPravidla stanovená v tomto nařízení by měla zajistit spravedlivé, včasné, odstupňované a účinné mechanismy pro dodržení preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, zejména nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (4) a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (5), přičemž dodržování rozpočtové kázně se posuzuje na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu.\n(15)\nSankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, podle tohoto nařízení, které jsou založené na preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu by měly motivovat k přizpůsobení se střednědobému rozpočtovému cíli a k jeho udržení.\n(16)\nZa účelem zamezení zkreslení údajů, ať už záměrnému nebo v důsledku hrubé nedbalosti, o schodku veřejných financí a veřejném dluhu, které jsou nezbytným východiskem koordinace hospodářské politiky v Unii, by měly být členským státům odpovědným za takové zkreslení údajů uloženy pokuty.\n(17)\nZa účelem doplnění pravidel pro výpočet výše pokut za zkreslování statistik i pro stanovení postupu, který má Komise při vyšetřování takového jednání uplatňovat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty a provádění šetření Komise. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(18)\nV rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by přizpůsobení se střednědobému rozpočtovému cíli a jeho dodržování mělo být zajištěno povinností uloženou členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci, dočasně složit úročený vklad. Povinnost by měla být uložena v případě, kdy se členský stát, včetně členského státu se schodkem nižším, než je referenční hodnota 3 % hrubého domácího produktu (HDP), významně odchýlí od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty postupného dosažení tohoto cíle a toto odchýlení nenapraví.\n(19)\nSložený úročený vklad by měl být společně s připsanými úroky uvolněn ve prospěch dotčeného členského státu poté, co Rada dospěje k závěru, že situace, jež vedla k uložení povinnosti složit vklad, již pominula.\n(20)\nV rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by sankce pro členský stát, jehož měnou je euro, měly spočívat v povinnosti složit neúročený vklad v případě rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, pokud již byla v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu dotčenému členskému státu uložena povinnost složit úročený vklad nebo v případech obzvláště závažného neplnění povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, nebo v povinnosti uhradit pokutu v případě nesplnění doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku veřejných financí.\n(21)\nAby nedocházelo k tomu, že by sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu podle tohoto nařízení byly ukládány se zpětným účinkem, měly by se v každém případě uplatňovat pouze, pokud jde o příslušná rozhodnutí Rady přijatá podle nařízení (ES) č. 1466/97 po vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby obdobně nedocházelo k tomu, že by sankce v rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu podle tohoto nařízení byly ukládány se zpětným účinkem, měly by se uplatňovat, pouze pokud jde o příslušná doporučení a rozhodnutí s cílem napravit nadměrný schodek veřejných financí, která Rada přijme po vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(22)\nVýše úročeného vkladu, neúročeného vkladu a pokuty podle tohoto nařízení by měla být stanovena tak, aby zajistila spravedlivé odstupňování sankcí v rámci preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a poskytla dostatečnou motivaci, aby členské státy, jejichž měnou je euro, dodržovaly fiskální rámec Unie. Pokuty podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, vymezené v článku 12 nařízení (ES) č. 1467/97, se skládají z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z proměnné složky. Odstupňování a rovné zacházení s členskými státy je tedy zajištěno, pokud se úročený vklad, neúročený vklad a pokuta podle tohoto nařízení rovnají 0,2 % HDP, tj. výši pevné složky pokuty podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU.\n(23)\nRada by měla mít možnost snížit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě doporučení Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost doporučit snížení nebo zrušení sankce z důvodu výjimečných hospodářských okolností.\n(24)\nNeúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být účelově vázány pro potřeby mechanismů stability pro poskytování finanční pomoci, které vytvořily členské státy, jejichž měnou je euro, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku.\n(25)\nPravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o uplatnění sankcí stanovených v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států v rámci Rady podle čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou tato jednotlivá rozhodnutí bezprostředním pokračováním opatření přijatých Radou v souladu s články 121 a 126 Smlouvy o fungování EU a nařízeními (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97.\n(26)\nJelikož toto nařízení obsahuje obecná pravidla pro účinnou vynutitelnost nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97, mělo by být přijato řádným legislativním postupem podle čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.\n(27)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotného mechanismu sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu v eurozóně, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví systém sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu v eurozóně.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu“ systém mnohostranného dohledu organizovaný podle nařízení (ES) č. 1466/97;\n2)\n„nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu“ postup pro vyvarování se nadměrnému schodku členských států upravený v článku 126 Smlouvy o fungování EU a v nařízení (ES) č. 1467/97;\n3)\n„výjimečnými hospodářskými okolnostmi“ okolnosti, za nichž se překročení referenční hodnoty schodku veřejných financí považuje za výjimečné ve smyslu čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky Smlouvy o fungování EU a ve smyslu nařízení (ES) č. 1467/97.\nKAPITOLA II\nHOSPODÁŘSKÝ DIALOG\nČlánek 3\nHospodářský dialog\nV zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komisi a v případě potřeby předsedu Evropské rady nebo předsedu euroskupiny, aby se dostavili do výboru k projednání rozhodnutí přijatých podle článků 4, 5 a 6 tohoto nařízení.\nPříslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému těmito rozhodnutími, aby se výměny názorů zúčastnil.\nKAPITOLA III\nSANKCE V RÁMCI PREVENTIVNÍ SLOŽKY PAKTU O STABILITĚ A RŮSTU\nČlánek 4\nÚročené vklady\n1.   Jestliže Rada přijme rozhodnutí o tom, že členský stát nepřijal opatření v reakci na doporučení Rady, uvedené v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97, Komise doporučí Radě do dvaceti dnů od přijetí rozhodnutí Rady, aby dalším rozhodnutím uložila povinnost dotčenému členskému státu složit u Komise úročený vklad ve výši 0,2 % jeho HDP v předchozím roce.\n2.   Rozhodnutí ukládající povinnost složení vkladu se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.\n3.   Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit a přijmout takto změněné znění jako rozhodnutí Rady.\n4.   Komise může na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady o nepřijetí opatření podle odstavce 1 členským státem doporučit Radě, aby snížila výši úročeného vkladu nebo jej zrušila.\n5.   Úročený vklad je úročen sazbou odrážející úvěrové riziko Komise a příslušné investiční období.\n6.   Pomine-li situace, na jejímž základě bylo přijato doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1466/97, rozhodne Rada na základě dalšího doporučení Komise, že vklad spolu s připsanými úroky z vkladu bude vrácen dotčenému členskému státu. Rada může kvalifikovanou většinou další doporučení Komise změnit.\nKAPITOLA IV\nSANKCE V RÁMCI NÁPRAVNÉ SLOŽKY PAKTU O STABILITĚ A RŮSTU\nČlánek 5\nNeúročené vklady\n1.   Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že v členském státě, který u Komise složil úročený vklad podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, existuje nadměrný schodek, nebo pokud Komise zjistí obzvláště závažné neplnění povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, doporučí Komise Radě do dvaceti dnů od přijetí rozhodnutí Rady, aby Rada dalším rozhodnutím uložila povinnost dotčenému členskému státu složit u Komise neúročený vklad ve výši 0,2 % jeho HDP v předchozím roce.\n2.   Rozhodnutí ukládající povinnost složení vkladu se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.\n3.   Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit a přijmout takto změněné znění jako rozhodnutí Rady.\n4.   Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU uvedeného v odstavci 1 doporučit Radě, aby snížila výši neúročeného vkladu nebo jej zrušila.\n5.   Vklad se skládá u Komise. Pokud členský stát složil u Komise úročený vklad podle článku 4, přemění se tento úročený vklad na neúročený vklad.\nPokud částka úročeného vkladu složeného podle článku 4 a úroků připsaných k tomuto vkladu přesahuje částku neúročeného vkladu, který má být složen podle odstavce 1 tohoto článku, vrátí se rozdíl členskému státu.\nPokud částka neúročeného vkladu přesahuje částku úročeného vkladu složeného podle článku 4 a úroků připsaných k tomuto vkladu, dorovná členský stát rozdíl při složení neúročeného vkladu.\nČlánek 6\nPokuty\n1.   Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, Komise do dvaceti dnů od přijetí rozhodnutí doporučí, aby Rada dalším rozhodnutím uložila pokutu ve výši 0,2 % HDP členského státu v předchozím roce.\n2.   Rozhodnutí o uložení pokuty se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.\n3.   Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit a přijmout takto změněné znění jako rozhodnutí Rady.\n4.   Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU uvedeného v odstavci 1 doporučit Radě, aby snížila výši pokuty nebo ji zrušila.\n5.   Pokud členský stát složil u Komise neúročený vklad podle článku 5, přemění se tento neúročený vklad na pokutu.\nPokud částka neúročeného vkladu složeného podle článku 5 přesahuje částku pokuty, vrátí se rozdíl členskému státu.\nPokud částka pokuty přesahuje částku neúročeného vkladu složeného podle článku 5, nebo pokud neúročený vklad nebyl složen, členský stát dorovná rozdíl při placení pokuty.\nČlánek 7\nVrácení neúročených vkladů\nJestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodne o zrušení některých nebo všech svých rozhodnutí, jsou veškeré neúročené vklady složené u Komise vráceny dotčenému členskému státu.\nKAPITOLA V\nSANKCE ZA ZKRESLOVÁNÍ STATISTIK\nČlánek 8\nSankce za zkreslování statistik\n1.   Rada může na základě doporučení Komise rozhodnout o uložení pokuty členskému státu, který záměrně nebo z hrubé nedbalosti zkresluje údaje o schodku a dluhu, které jsou relevantní pro uplatňování článků 121 nebo 126 Smlouvy o fungování EU nebo pro uplatňování Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.\n2.   Pokuty uvedené v odstavci 1 musí být účinné, odrazující a přiměřené povaze, závažnosti a době trvání zkreslování. Výše pokuty nepřekročí 0,2 % HDP dotčeného členského státu.\n3.   Komise může provést jakákoli šetření nezbytná k prokázání zkreslování uvedeného v odstavci 1. Může rozhodnout o zahájení šetření, pokud zjistí, že existují vážné indicie nasvědčující existenci skutečností, které by mohly představovat takové zkreslování. Komise vyšetří domnělé zkreslování s přihlédnutím k veškerým vyjádřením dotčeného členského státu. Při plnění svých úkolů může Komise žádat od dotčeného členského státu poskytnutí informací, může vykonávat kontroly na místě a má přístup k účtům všech vládních subjektů na centrální, státní a místní úrovni i na úrovni sociálního zabezpečení. Vyžaduje-li právo dotčeného členského státu pro kontrolu na místě předchozí soudní povolení, podá Komise potřebné žádosti.\nPo skončení šetření a před předložením jakéhokoli návrhu Radě dá Komise dotčenému členskému státu příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. V návrhu, který předloží Radě, vychází Komise pouze ze skutečností, k nimž dostal dotčený členský stát příležitost se vyjádřit.\nV průběhu šetření Komise plně respektuje právo dotčeného členského státu na obhajobu.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o:\na)\npodrobná kritéria pro stanovení výše pokuty podle odstavce 1;\nb)\npodrobná pravidla týkající se postupů šetření podle odstavce 3, související opatření a podávání zpráv o šetření;\nc)\npodrobná procesní pravidla zajišťující právo na obhajobu, přístup ke spisu, právní zastoupení, důvěrnost, ustanovení o časovém harmonogramu a pravidla pro výběr pokut podle odstavce 1.\n5.   Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí Rady ukládající pokuty podle odstavce 1. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.\nKAPITOLA VI\nSPRÁVNÍ POVAHA SANKCÍ A ROZDĚLENÍ ÚROKŮ A POKUT\nČlánek 9\nSprávní povaha sankcí\nSankce uložené podle článků 4 až 8 jsou správní povahy.\nČlánek 10\nRozdělení úroků a pokut\nÚrok plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 5 a pokuty vybrané podle článků 6 a 8 představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy o fungování EU a jsou účelově vázány pro potřeby evropského nástroje finanční stability. V okamžiku, kdy členské státy, jejichž měnou je euro, vytvoří jiný mechanismus stability pro poskytování finanční pomoci, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku, budou pokuty účelově vázány pro potřeby tohoto jiného mechanismu.\nKAPITOLA VII\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 11\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu tří let od 13. prosince 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 12\nHlasování v Radě\n1.   Ve věci opatření podle článků 4, 5, 6 a 8 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.\n2.   Kvalifikovaná většina členů Rady uvedených v odstavci 1 je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 13\nPřezkum\n1.   Do 14. prosince 2014 a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\nTato zpráva mimo jiné zhodnotí:\na)\núčinnost tohoto nařízení, včetně možnosti dát Radě a Komisi pravomoci jednat za účelem řešení situací, které by mohly ohrozit řádné fungování měnové unie;\nb)\npokrok dosažený při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a udržitelné konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.\n2.   Je-li to vhodné, je ke zprávě připojen návrh změn tohoto nařízení.\n3.   Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě.\n4.   Před koncem roku 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti zavedení „evropských cenných papírů“.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 16. listopadu 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nW. SZCZUKA\n(1)  Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1.\n(2)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 46.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2011.\n(4)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.", "summary": "Prosazování Paktu o stabilitě a růstu\nProsazování Paktu o stabilitě a růstu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1173/2011 – účinné prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví odstupňovaný systém sankcí pro země eurozóny, které buď nebyly schopny vyhovět podmínkám Paktu o stabilitě a růstu, nebo zkreslovaly své hospodářské statistiky.\nTato pravidla jsou navržena především tak, aby motivovala vlády k tomu, aby se držely střednědobých rozpočtových cílů.\nKLÍČOVÉ BODY\nZemě eurozóny:které nepřijmou opatření k nápravě významné odchylky svého strukturálního rozpočtového schodku od stavu, který je nezbytný k dosažení střednědobého cíle těchto zemí, mohou být povinny po obdržení varování od Evropské komise složit u Komise úročený vklad ve výši 0,2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) za předchozí rok,  jejichž schodek považuje Rada za nadměrný, mohou být povinny složit u Komise neúročený vklad ve výši 0,2 % svého HDP za předchozí rok,  které nepřijaly opatření k účinné nápravě nadměrného schodku, mohou být pokutovány ve výši 0,2 % svého HDP za předchozí rok.  Postupy pro přijetí výše uvedených sankcí jsou totožné. V návaznosti na rozhodnutí Rady, že nebyla přijata účinná opatření, nebo o existenci nadměrného schodku navrhne Komise do 20 dní příslušné sankce. Toto opatření je přijato, pokud nebude zamítnuto kvalifikovanou většinou zemí eurozóny. Komise může doporučit Radě snížení nebo zrušení sankcí v případě výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotyčné země.\nRada také může po obdržení doporučení od Komise udělit pokutu zemi eurozóny ve výši 0,2 % jejího HDP, pokud záměrně nebo z hrubé nedbalosti zkresluje údaje o schodku a dluhu.\nPříjmy získané z pokut a neúročených vkladů jsou převedeny do Evropského mechanismu stability za účelem pomoci členům eurozóny, kteří potřebují finanční pomoc.\nKomise počínaje 14. prosincem 2014 zveřejňuje každých pět let zprávu a v této zprávě hodnotí:efektivitu tohoto nařízení při řešení potenciálních rizik pro řádné fungování měnové unie,  pokrok dosažený při zajišťování užší koordinace a konvergence hospodářských politik a hospodářské výkonnosti členských států.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 13. prosince 2011.\nKONTEXT\nToto nařízení je jedním ze šesti právních předpisů (známých jako six-pack, tj. balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí) navržených za účelem posílení správy ekonomických záležitostí v EU a konkrétněji v eurozóně. Ostatními jsou:nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o dohledu nad vnitrostátními rozpočty a hospodářskými politikami,  nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o postupu EU při nadměrném schodku,  nařízení o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy,  nařízení o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně a  směrnice o požadavcích na vnitrostátní rozpočty zemí eurozóny.  Další informace získáte zde:Správa ekonomických záležitostí EU „balíček šesti právních aktů“ vstupuje v platnost – tiskové prohlášení (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1–7)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8–11)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25–32)\nSměrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41–47)\nNařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1–5)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 1466/97 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6–11)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 06.12.2017"}
{"celex_id": "32009R0810", "reference": "15.9.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 243/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 810/2009\nze dne 13. července 2009\no kodexu Společenství o vízech\n(vízový kodex)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. a) a b) bod ii) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle článku 61 Smlouvy by mělo být vytvoření prostoru, ve kterém se osoby mohou volně pohybovat, doplněno doprovodnými opatřeními, která se týkají kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví.\n(2)\nPodle čl. 62 odst. 2 Smlouvy opatření o překračování vnějších hranic členských států musí stanovit vízové předpisy pro předpokládané pobyty v trvání nejvýše tří měsíců, včetně postupů a podmínek pro udělování víz členskými státy.\n(3)\nPokud jde o vízovou politiku, vytvoření „společného souboru“ právních předpisů prostřednictvím konsolidace a rozvoje acquis (příslušná ustanovení Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (2) a Společné konzulární instrukce (3) je podle Haagského programu: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (4) jedním z hlavních prvků „dalšího rozvoje společné vízové politiky jakožto součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění oprávněného cestování a na boj proti nedovolenému přistěhovalectví prostřednictvím další harmonizace vnitrostátních právních předpisů a způsobů zpracování na místních konzulárních úřadech“.\n(4)\nČlenské státy by měly mít pro účely udělování víz své zastoupení či být zastoupeny ve všech třetích zemích, na jejichž státní příslušníky se vztahuje vízová povinnost. Členské státy, které v dané třetí zemi nebo v určité části dané třetí země nemají vlastní konzulát, by měly usilovat o uzavření ujednání o zastupování, aby žadatelé o vízum nebyli nuceni vynaložit pro dosažení konzulátu nepřiměřené úsilí.\n(5)\nZa účelem boje proti nedovolenému přistěhovalectví je nezbytné stanovit pravidla pro průjezd přes mezinárodní tranzitní prostory letišť. Státní příslušníci třetích zemí uvedených na společném seznamu by proto měli mít povinnost být vybaveni letištním průjezdním vízem. V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců by však měly mít členské státy možnost uložit takovou povinnost i státním příslušníkům třetích zemí, které nejsou uvedeny na společném seznamu. Jednotlivá rozhodnutí členských států by měla být každoročně přezkoumávána.\n(6)\nOpatření při přijímání žadatelů by měla náležitě respektovat lidskou důstojnost. Vyřizování žádostí o víza by mělo být profesionální, důstojné a přiměřené sledovaným cílům.\n(7)\nČlenské státy by měly zajistit, aby kvalita služeb nabízených veřejnosti byla na vysoké úrovni a byla v souladu se zásadami dobré správy. Měly by poskytnout přiměřený počet vyškolených pracovníků a dostatečné zdroje s cílem usnadnit v co největší možné míře vyřizování žádostí o vízum. Členské státy by měly zajistit, aby byl postup dle zásady jednoho správního místa (tzv. „one-stop“) uplatněn na všechny žadatele.\n(8)\nPokud jsou splněny určité podmínky, měla by být vydávána víza pro více vstupů, aby se ulehčila administrativní zátěž konzulátů členských států a aby se usnadnilo bezproblémové cestování častým či pravidelným cestujícím. Žadatelé známí konzulátu jako bezúhonné a spolehlivé osoby by měli mít možnost v co největší možné míře využívat zjednodušeného postupu.\n(9)\nZ důvodu vkládání biometrických identifikátorů do Vízového informačního systému (VIS), které bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (5), by osobní přítomnost žadatele měla být, alespoň pro účely první žádosti, jedním ze základních požadavků pro podání žádosti o vízum.\n(10)\nZa účelem zjednodušení postupu v případě jakékoli následující žádosti by mělo být umožněno kopírovat otisky prstů z prvního záznamu vloženého do VIS po dobu 59 měsíců. Po uplynutí této doby je třeba otisky prstů sejmout znovu.\n(11)\nJakýkoli dokument, údaj nebo biometrický identifikátor získaný během vyřizování žádosti o udělení víza členským státem se považuje za konzulární dokument podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 a mělo by se ním zacházet odpovídajícím způsobem.\n(12)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) se vztahuje také na členské státy v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle tohoto nařízení.\n(13)\nZa účelem usnadnění postupu by se mělo uvažovat o několika formách spolupráce, jakými jsou zastoupení v omezeném rozsahu, společné umístění, společná střediska pro žádosti o udělení víza, honorární konzulové a spolupráce s externími poskytovateli služeb, přičemž je třeba vzít v úvahu zejména požadavky na ochranu údajů uvedené ve směrnici 95/46/ES. Členské státy by si měly v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení určit typ organizační struktury, který využijí v jednotlivých třetích zemích.\n(14)\nJe třeba stanovit pravidla pro případy, kdy se členský stát rozhodne spolupracovat při přijímání žádostí s externími poskytovateli služeb. Takové rozhodnutí lze přijmout v případě, že vzhledem ke zvláštním okolnostem nebo z důvodů souvisejících s místní situací se spolupráce s dalšími členskými státy formou zastoupení, zastoupení v omezeném rozsahu, společného umístění nebo společného střediska pro žádosti o udělení váza ukáže být pro dotčený členský stát nevhodná. Tato úprava by měla být v souladu s obecnými zásadami pro udělování víz a s požadavky na ochranu údajů uvedenými ve směrnici 95/46/ES. Kromě toho by měla být při vypracování a provádění takové úpravy zohledněna nutnost zamezit spekulativnímu podávání žádostí o víza („visa shopping“).\n(15)\nPokud se členský stát rozhodl spolupracovat s externím poskytovatelem služeb, měl by všem žadatelům nadále poskytovat možnost předkládat žádosti přímo na svých diplomatických misích nebo konzulárních úřadech.\n(16)\nČlenský stát by měl spolupracovat s externím poskytovatelem služeb na základě právního nástroje, který by měl obsahovat ustanovení o jeho přesných povinnostech, přímém a úplném přístupu do jeho objektů, informacích pro žadatele, zachování důvěrnosti a okolnostech, podmínkách a postupech pro pozastavení nebo ukončení spolupráce.\n(17)\nToto nařízení členským státům umožňuje spolupracovat s externími poskytovateli služeb za účelem přijímání žádostí a současně zavádí zásadu jednoho správního místa (tzv. „one-stop“) pro předkládání žádostí, čímž se odchyluje od obecného pravidla osobní přítomnosti žadatele na diplomatické misi nebo konzulárním úřadu. Tím však není dotčena možnost pozvat žadatele k osobnímu pohovoru.\n(18)\nPro harmonizované uplatňování společné vízové politiky a pro náležité hodnocení migračních nebo bezpečnostních rizik je klíčová místní schengenská spolupráce. Vzhledem k místním rozdílům by měly diplomatické mise a konzulární úřady členských států posoudit praktické uplatňování jednotlivých právních ustanovení na jednotlivých místech, za účelem zajištění harmonizovaného uplatňování zákonných ustanovení s cílem zamezit spekulativnímu podávání žádostí o víza („visa shopping“) a odlišnému zacházení s žadateli o víza.\n(19)\nStatistické údaje jsou důležitým prostředkem pro sledování migračních toků a mohou sloužit jako důležitý nástroj pro jejich řízení. Proto by se tyto údaje měly pravidelně shromažďovat podle společného vzoru.\n(20)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).\n(21)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí změn příloh tohoto nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(22)\nK zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení by měly být vypracovány pokyny k praktickému provádění a postupy, které mají členské státy při vyřizování žádostí o víza dodržovat.\n(23)\nS cílem zlepšit viditelnost společné vízové politiky a její jednotný obraz má být vytvořena společná internetová stránka o schengenských vízech. Tato stránka poslouží široké veřejnosti jako prostředek k poskytování všech důležitých informací týkajících se žádosti o vízum.\n(24)\nMěla by být stanovena odpovídající opatření za účelem sledovaní a hodnocení tohoto nařízení.\n(25)\nNařízení o VIS a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (8) by měla být změněna tak, aby zohledňovala ustanovení tohoto nařízení.\n(26)\nOd ustanovení tohoto nařízení se mohou odchýlit pravidla stanovená v dvoustranných dohodách uzavřených Společenstvím se třetími zeměmi, jejichž účelem je zjednodušit proces vyřizování žádostí o víza.\n(27)\nPokud se na území členského státu konají olympijské a paralympijské hry, měl by se uplatnit zvláštní režim, který usnadní udělování víz členům olympijské rodiny.\n(28)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení postupů a podmínek pro udělování víz za účelem průjezdu členským státem či předpokládaného pobytu na jeho území, který nepřesáhne tři měsíce během šestiměsíčního období, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(29)\nToto nařízení respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy a Listinou základních práv Evropské unie.\n(30)\nPodmínky vstupu na území členských států nebo udělování víz se nedotýkají platných předpisů o uznávání platnosti cestovních dokladů.\n(31)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, mělo by se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu rozhodnout do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(32)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.\n(33)\nMělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích výkonných pravomocí podle tohoto nařízení. Takové opatření je uvedeno ve výměně dopisů mezi Radou Evropské unie a Islandem a Norskem o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (11), připojené k výše uvedené dohodě. Komise předložila Radě návrh doporučení pro sjednání této dohody.\n(34)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (13) o uzavření uvedené dohody.\n(35)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES (14) o podpisu uvedeného protokolu.\n(36)\nToto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis\n (15). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(37)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis\n (16). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(38)\nS výjimkou článku 3 představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 a ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví postupy a podmínky udělování víz pro průjezd přes území členských států nebo předpokládané pobyty na tomto území nepřesahující tři měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období.\n2.   Ustanovení tohoto nařízení se použijí na každého státního příslušníka třetí země, který musí mít při překračování vnějších hranic členského státu vízum podle nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (17), aniž jsou dotčena\na)\npráva volného pohybu, kterých požívají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie,\nb)\nrovnocenná práva, kterých požívají státní příslušníci třetích zemí a jejich rodinní příslušníci, kteří na základě dohod uzavřených mezi Společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a těmito třetími zeměmi na straně druhé požívají práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie a jejich rodinných příslušníků.\n3.   Toto nařízení rovněž uvádí třetí země, po jejichž státních příslušnících se jako výjimka ze zásady volného průjezdu, kterou stanoví příloha 9 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví, vyžaduje, aby měli letištní průjezdní vízum, a stanoví postupy a podmínky udělování víz pro účely průjezdu přes mezinárodní tranzitní prostory letišť členských států.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„státním příslušníkem třetí země“ jakákoli osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy;\n2)\n„vízem“ oprávnění udělené členským státem pro\na)\nprůjezd přes území členských států nebo předpokládaný pobyt na tomto území, který nepřesáhne tři měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne prvního vstupu na území dotyčných členských států;\nb)\nprůjezd přes mezinárodní tranzitní prostory na letištích členských států;\n3)\n„jednotným vízem“ vízum platné pro celé území členských států;\n4)\n„vízem s omezenou územní platností“ vízum platné pro území jednoho nebo několika členských států, nikoli však všech;\n5)\n„letištním průjezdním vízem“ vízum platné pro průjezd přes mezinárodní tranzitní prostory jednoho nebo více letišť členských států;\n6)\n„vízovým štítkem“ jednotný vzor víz definovaný v nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (18);\n7)\n„uznávaným cestovním dokladem“ cestovní doklad uznávaný jedním nebo více členskými státy, do kterého se vyznačuje vízum;\n8)\n„samostatným formulářem pro připojení víza“ jednotný vzor formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal, ve smyslu nařízení (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal (19);\n9)\n„konzulátem“ diplomatická mise členského státu nebo konzulární úřad členského státu oprávněný k udělování víz vedený konzulárním úředníkem z povolání, jak jej definuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963;\n10)\n„žádostí“ žádost o udělení víza;\n11)\n„obchodními zprostředkovateli“ soukromé zprostředkovatelské agentury, dopravní společnosti nebo cestovní kanceláře (tour operátoři nebo prodejci zájezdů).\nHLAVA II\nLETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM\nČlánek 3\nStátní příslušníci třetích zemí, kteří jsou povinni mít letištní průjezdní vízum\n1.   Státní příslušníci třetích zemí uvedených v příloze IV musí mít letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť, která se nacházejí na území členských států.\n2.   V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou jednotlivé členské státy od státních příslušníků třetích zemí, jiných než jsou třetí země uvedené v odstavci 1, požadovat, aby měli letištní průjezdní víza, pokud projíždějí mezinárodními tranzitními prostory letišť, která se nacházejí na území těchto členských států. Členské státy taková rozhodnutí oznámí Komisi před jejich vstupem v platnost; rovněž Komisi oznámí i zrušení těchto požadavků.\n3.   V rámci výboru uvedeného v čl. 52 odst. 1 se oznámení každoročně přezkoumávají za účelem převodu dotyčné třetí země do seznamu uvedeného v příloze IV.\n4.   Není-li třetí země převedena do přílohy IV, může dotyčný členský stát, pokud jsou splněny podmínky v uvedené v odstavci 2, požadavek na letištní průjezdní vízum zachovat, nebo ho zrušit.\n5.   Z povinnosti mít letištní průjezdní vízum podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny tyto kategorie osob:\na)\ndržitelé platného jednotného víza, národního dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu uděleného některým členským státem;\nb)\nstátní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platných povolení k pobytu uvedených v příloze V, která udělila Andora, Kanada, Japonsko, San Marino nebo Spojené státy americké a která zaručují zpětné přebírání držitele bez jakýchkoli podmínek;\nc)\nstátní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného víza do některého členského státu nebo do státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992, Kanady, Japonska nebo Spojených států amerických, anebo kteří se z těchto zemí po použití uvedeného víza vracejí;\nd)\nrodinní příslušníci občanů Unie podle čl. 1 odst. 2 písm. a);\ne)\ndržitelé diplomatických pasů;\nf)\nčlenové posádek letadel, kteří jsou státními příslušníky smluvní strany Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví.\nHLAVA III\nPOSTUPY A PODMÍNKY UDĚLOVÁNÍ VÍZ\nKAPITOLA I\nOrgány oprávněné k vyřizování žádostí\nČlánek 4\nOrgány oprávněné k vyřizování žádostí\n1.   Žádosti posuzují a rozhodují o nich konzuláty.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou na vnějších hranicích členských států posuzovat žádosti a vydávat rozhodnutí orgány odpovědné za kontroly osob v souladu s články 35 a 36.\n3.   Na zámořských územích členských států, která nenáleží k evropskému kontinentu, mohou žádosti posuzovat a rozhodnutí vydávat orgány určené dotyčnými členskými státy.\n4.   Členský stát může požadovat, aby se posuzování žádostí a vydávání rozhodnutí účastnily jiné orgány, než jsou orgány určené v odstavcích 1 a 2.\n5.   Členský stát může požadovat, aby byl konzultován nebo informován jiným členským státem v souladu s články 22 a 31.\nČlánek 5\nČlenský stát příslušný pro posouzení žádosti a vydání rozhodnutí\n1.   Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o jednotné vízum a pro vydání rozhodnutí je\na)\nčlenský stát, jehož území představuje jediný cíl návštěvy nebo návštěv;\nb)\npokud návštěva zahrnuje více než jeden cíl, členský stát, jehož území tvoří hlavní cíl návštěvy nebo návštěv, pokud jde o délku nebo účel pobytu, nebo\nc)\npokud nelze určit hlavní cíl, členský stát, jehož vnější hranice zamýšlí žadatel překročit za účelem vstupu na území členských států.\n2.   Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o udělení jednotného víza za účelem průjezdu a příslušným pro vydání rozhodnutí je\na)\nv případě průjezdu pouze jedním členským státem dotyčný členský stát, nebo\nb)\nv případě průjezdu přes několik členských států členský stát, jehož vnější hranici žadatel zamýšlí překročit s cílem zahájit průjezd.\n3.   Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o udělení letištního průjezdního víza a vydání rozhodnutí je\na)\nv případě jediného letištního průjezdu členský stát, na jehož území se nachází tranzitní letiště, nebo\nb)\nv případě dvou nebo více letištních průjezdů členský stát, na jehož území se nachází první tranzitní letiště.\n4.   Členské státy spolupracují s cílem zabránit situaci, kdy by žádost nemohla byt posouzena a nemohlo by být vydáno rozhodnutí, protože členský stát příslušný podle odstavců 1 až 3 nemá své zastoupení ani není zastoupen ve třetí zemi, v níž žadatel podává žádost v souladu s článkem 6.\nČlánek 6\nKonzulární působnost\n1.   Žádost posuzuje a rozhodnutí vydává konzulát příslušného členského státu, v jehož působnosti má žadatel povolen pobyt.\n2.   Konzulát příslušného členského státu posoudí žádost podanou státním příslušníkem třetí země, který se v jeho působnosti oprávněně zdržuje, ale nemá v něm povolen pobyt, a vydá rozhodnutí, pokud žadatel podání žádosti na tomto konzulátu odůvodnil.\nČlánek 7\nPříslušnost pro udělování víz státním příslušníkům třetích zemí, kteří se oprávněně zdržují na území členského státu\nStátní příslušníci třetích zemí, kteří se oprávněně zdržují na území členského státu a od nichž se požaduje, aby měli vízum pro vstup na území jednoho nebo více členských států, požádají o vízum na konzulátu členského státu, který je příslušný podle čl. 5 odst. 1 nebo 2.\nČlánek 8\nUjednání o zastupování\n1.   Členský stát může souhlasit se zastupováním jiného členského státu, který je příslušný podle článku 5, pro účely posuzování žádostí a udělování víz jménem tohoto členského státu. Členský stát může rovněž v omezeném rozsahu zastupovat jiný členský stát, a to výlučně pro účely přijímání žádostí a vkládání biometrických identifikátorů.\n2.   Pokud konzulát zastupujícího členského státu zamýšlí vízum zamítnout, předloží žádost příslušným orgánům zastupovaného státu, aby přijaly konečné rozhodnutí o žádosti ve lhůtě stanovené v čl. 23 odst. 1, 2 nebo 3.\n3.   Přijetí a předání spisů a údajů zastupovanému členskému státu se provede v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu údajů a s bezpečnostními pravidly.\n4.   Zastupující a zastupovaný členský stát uzavřou dvoustranné ujednání, které\na)\nupřesní dobu trvání takového zastupování, pokud je pouze dočasné, a způsoby jeho ukončení;\nb)\nmůže, zejména pokud má zastupovaný členský stát v dotyčné třetí zemi konzulát, stanovit podmínky poskytnutí prostor, personálu a plateb zastupovaným členským státem;\nc)\nmůže stanovit, že žádosti podané některými kategoriemi státních příslušníků třetích zemí musí zastupující členský stát předložit ústředním orgánům zastupovaného členského státu k předchozí konzultaci podle článku 22;\nd)\nmůže odchylně od odstavce 2 opravňovat konzulát zastupujícího členského státu k zamítnutí víza po posouzení žádosti.\n5.   Členské státy, které nemají ve třetí zemi vlastní konzulát, budou usilovat o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v této zemi mají.\n6.   Členské státy, které nemají v daném regionu či oblasti vlastní konzulát, se budou snažit o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v tomto regionu či oblasti mají, aby bylo zajištěno, že v důsledku slabé dopravní infrastruktury nebo velkých vzdáleností v konkrétním regionu či zeměpisné oblasti žadatelé nebudou muset vynaložit pro dosažení konzulátu nepřiměřené úsilí.\n7.   Zastupovaný členský stát oznámí Komisi ujednání o zastupování nebo ukončení takových ujednání před jejich vstupem v platnost nebo ukončením.\n8.   Konzulát zastupujícího členského státu současně informuje konzuláty ostatních členských států a delegaci Komise v dané územní působnosti o ujednání o zastupovaní či o ukončení takových ujednání před jejich vstupem v platnost nebo ukončením.\n9.   Rozhodne-li se konzulát zastupujícího členského státu spolupracovat s externím poskytovatelem služeb v souladu s článkem 43 nebo s akreditovanými obchodními zprostředkovateli podle článku 45, musí taková spolupráce zahrnovat žádosti, na které se vztahují ujednání o zastupování. Ústřední orgány zastupovaného členského státu jsou o podrobnostech takové spolupráce předem informovány.\nKAPITOLA II\nŽádost\nČlánek 9\nPraktické postupy pro podávání žádostí\n1.   Žádost se podává nejdříve tři měsíce před zahájením plánované návštěvy. Držitelé víza pro více vstupů mohou podat žádost před skončením jeho platnosti za podmínky, že je platné po dobu nejméně šesti měsíců.\n2.   Žadatel může být požádán, aby si k podání žádosti sjednal schůzku. Schůzka se zpravidla uskuteční do dvou týdnů od data, kdy o tuto schůzku bylo požádáno.\n3.   V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, může konzulát žadatelům umožnit podat žádost bez schůzky nebo se schůzka uskuteční neprodleně.\n4.   Žádosti mohou být podávány na konzulátu žadatelem nebo akreditovanými obchodními zprostředkovateli podle čl. 45 odst. 1, aniž je dotčen článek 13, nebo v souladu s články 42 nebo 43.\nČlánek 10\nObecná pravidla pro podávání žádosti\n1.   Při podávání žádosti se žadatel dostaví osobně, aniž jsou dotčena ustanovení článků 13, 42, 43 a 45.\n2.   Konzuláty mohou upustit od požadavku uvedeného v odstavci 1, pokud je jim žadatel znám jako bezúhonná a spolehlivá osoba.\n3.   Při podání žádosti žadatel\na)\npředloží formulář žádosti v souladu s článkem 11;\nb)\npředloží cestovní doklad v souladu s článkem 12;\nc)\npředloží fotografii v souladu s normami stanovenými v nařízení (ES) č. 1683/95 nebo, pokud je VIS zprovozněn podle článku 48 nařízení o VIS, v souladu s normami stanovenými v článku 13 tohoto nařízení;\nd)\numožní odebrání svých otisků prstů v souladu s článkem 13, pokud se na něj tato povinnost vztahuje;\ne)\nzaplatí vízový poplatek v souladu s článkem 16;\nf)\npředloží podpůrné doklady v souladu s článkem 14 a přílohou II;\ng)\npředloží doklad o dostatečném a platném cestovním zdravotním pojištění v souladu s článkem 15, pokud se na něj tato povinnost vztahuje.\nČlánek 11\nFormulář žádosti\n1.   Každý žadatel předloží vyplněný a podepsaný formulář žádosti uvedený v příloze I. Osoby, jež jsou uvedeny v cestovním dokladu žadatele, předloží samostatný formulář žádosti. Nezletilé osoby předloží formulář žádosti podepsaný osobou vykonávající trvale nebo dočasně rodičovskou odpovědnost nebo poručnictví či opatrovnictví.\n2.   Konzuláty zajistí, aby formuláře žádosti byly žadatelům zdarma běžně k dispozici a snadno přístupné.\n3.   Formuláře žádostí musí být dostupné v těchto jazycích:\na)\nv úředním jazyce nebo jazycích členského státu, pro který se o vízum žádá;\nb)\nv úředním jazyce nebo jazycích hostitelské země;\nc)\nv úředním jazyce nebo jazycích hostitelské země a v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, pro který se o vízum žádá, nebo\nd)\nv případě zastupování, v úředním jazyce nebo jazycích zastupujícího členského státu.\nKromě jazyka nebo jazyků uvedených v písmenu a) může být formulář k dispozici v dalším úředním jazyce orgánů Evropské unie.\n4.   Není-li formulář k dispozici v úředním jazyce nebo jazycích hostitelské země, je žadatelům poskytnut zvlášť jeho překlad do tohoto jazyka nebo jazyků.\n5.   Překlad formuláře žádosti do úředního jazyka nebo jazyků hostitelské země se vyhotoví v rámci místní schengenské spolupráce stanovené v článku 48.\n6.   Konzulát informuje žadatele o jazyku nebo jazycích, které mohou k vyplnění formuláře žádosti použít.\nČlánek 12\nCestovní doklad\nŽadatel předloží platný cestovní doklad splňující tato kritéria:\na)\nmusí být platný nejméně tři měsíce po předpokládaném datu odjezdu z území příslušných členských států nebo, v případě několika návštěv, po posledním předpokládaném datu odjezdu z území příslušných členských států. V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, je však možné od této povinnosti upustit;\nb)\nobsahuje nejméně dvě prázdné stránky;\nc)\nbyl vydán v předchozích deseti letech.\nČlánek 13\nBiometrické identifikátory\n1.   Členské státy získají biometrické identifikátory žadatele, které tvoří jeho fotografie a otisky jeho deseti prstů, a to v souladu se zárukami stanovenými v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy, v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.\n2.   Při podání první žádosti se požaduje, aby se žadatel dostavil osobně. Při té příležitosti se od žadatele odebírají tyto biometrické identifikátory:\n—\nfotografie, naskenovaná nebo pořízená při podání žádosti a\n—\notisky deseti prstů, které byly odebrány na plocho a digitálně zaznamenány.\n3.   Pokud byly otisky prstů odebrané žadateli v souvislosti s dřívější žádostí poprvé vloženy do VIS v době kratší než 59 měsíců před datem podání nové žádosti, zkopírují se do následující žádosti.\nAvšak v případě odůvodněných pochybností o totožnosti žadatele odebere konzulát otisky prstů v době uvedené v prvním pododstavci.\nDále, není-li v době podání žádosti možné okamžitě potvrdit, že otisky prstů byly odebrány v době uvedené v prvním pododstavci, může žadatel požádat, aby mu byly otisky prstů odebrány.\n4.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení o VIS je do VIS vložena fotografie připojená ke každé žádosti. Žadatel se za tímto účelem nemusí dostavit osobně.\nTechnické požadavky na fotografii musí být v souladu s mezinárodními normami stanovenými v 6. vydání dokumentu ICAO č. 9303 v části 1.\n5.   Otisky prstů se snímají v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a s rozhodnutím Komise 2006/648/ES ze dne 22. září 2006, kterým se stanoví technické specifikace k normám pro biometrické prvky v souvislosti s rozvojem Vízového informačního systému (20).\n6.   Biometrické identifikátory odeberou kvalifikovaní a řádně pověření pracovníci příslušných orgánů podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3. Pod dohledem konzulátů může biometrické identifikátory odebrat rovněž kvalifikovaný a řádně pověřený pracovník honorárního konzula uvedeného v článku 42 nebo externího poskytovatele služeb uvedeného v článku 43. Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy umožní v případě pochybností ověření otisků prstů, které byly odebrány u externího poskytovatele služeb.\n7.   Požadavek na odebrání otisků prstů se nevztahuje na tyto žadatele:\na)\nděti mladší 12 let;\nb)\nosoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné. Pokud je možné získat otisky méně než deseti prstů, odebere se co největší počet otisků. Pokud je však tato nemožnost dočasná, žadatel je povinen poskytnout otisky prstů při následující žádosti. Příslušné orgány podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3 jsou oprávněny požadovat další vysvětlení důvodů této dočasné nemožnosti. Členské státy zajistí, aby v případě potíží s odebíráním otisků prstů byly k dispozici vhodné postupy respektující důstojnost žadatele;\nc)\nhlavy států nebo předsedové vlád a členové vlád jednotlivých států, včetně doprovázejících manželů/manželek a členů jejich oficiálních delegací, pokud byli pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem;\nd)\npanovníci a další vysoce postavení členové královské rodiny, pokud byli pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem.\n8.   V případech uvedených v odstavci 7 se do VIS vkládá údaj „nepoužije se“ v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení o VIS.\nČlánek 14\nPodpůrné doklady\n1.   Při podání žádosti o udělení jednotného víza žadatel předloží\na)\ndoklady uvádějící účel cesty;\nb)\ndoklady týkající se ubytování nebo důkaz dostatečných prostředků na ubytování;\nc)\ndoklady, které prokazují, že žadatel má dostatečné prostředky jak na obživu na dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do země původu nebo jeho bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí, nebo že je schopen si tyto prostředky opatřit legálním způsobem, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 Schengenského hraničního kodexu;\nd)\ninformace, které umožňují posoudit záměr žadatele opustit území členských států před skončením platnosti víza, o něž žádá.\n2.   Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel předloží\na)\ndoklady týkající se pokračování cesty do konečného cíle po předpokládaném letištním průjezdu;\nb)\ninformace, které umožňují posoudit záměr žadatele nevstoupit na území členských států.\n3.   Příkladmý seznam podpůrných dokladů, které konzulát může požadovat od žadatele za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, je uveden v příloze II.\n4.   Členské státy mohou požadovat, aby žadatelé předložili doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince nebo ubytování v soukromí prostřednictvím formuláře příslušného členského státu. Formulář obsahuje zejména:\na)\nzda se jedná o doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince nebo o ubytování;\nb)\nzda je zvoucí osobou fyzická osoba, společnost, nebo organizace;\nc)\ntotožnost zvoucí osoby a kontaktní údaje;\nd)\njméno pozvaného žadatele nebo žadatelů;\ne)\nadresu místa ubytování;\nf)\ndélku a účel pobytu;\ng)\npřípadné rodinné vazby ke zvoucí osobě.\nKromě úředního jazyka nebo jazyků členského státu musí být formulář vypracován minimálně v jednom dalším úředním jazyce orgánů Evropské unie. Formulář poskytne osobě, která jej podepisuje, informace podle čl. 37 odst. 1 nařízení o VIS. Vzor formuláře se oznámí Komisi.\n5.   V rámci místní schengenské spolupráce se posoudí, zda je třeba doplnit a sjednotit seznamy podpůrných dokladů v působnosti každého členského státu, aby byly zohledněny místní podmínky.\n6.   Konzuláty mohou upustit od jednoho nebo více požadavků uvedených v odstavci 1 v případě žadatelů, kteří jsou jim známi jako bezúhonná a spolehlivá osoba, zejména při využití předchozích víz v souladu s právními předpisy, není-li pochyb o tom, že při překračování vnějších hranic členských států bude žadatel splňovat požadavky čl. 5 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu.\nČlánek 15\nCestovní zdravotní pojištění\n1.   Žadatelé o jednotné vízum pro jeden nebo dva vstupy prokáží, že mají dostatečné a platné cestovní pojištění pokrývající veškeré náklady, které by mohly nastat během jejich pobytu nebo pobytů na území členských států v souvislosti s repatriací ze zdravotních důvodů nebo v souvislosti s naléhavou lékařskou péčí, pohotovostní nemocniční péčí nebo úmrtím.\n2.   Osoby, které podávají žádost o udělení jednotného víza pro více než dva vstupy („více vstupů“), prokáží, že mají uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění na dobu první předpokládané návštěvy.\nTito žadatelé musí navíc na formuláři žádosti podepsat prohlášení, že si jsou vědomi povinnosti uzavřít cestovní zdravotní pojištění pro následující pobyty.\n3.   Pojištění musí být platné na území členských států a vztahovat se na celou dobu předpokládaného pobytu nebo průjezdu žadatele. Minimální pojistné krytí musí činit 30 000 EUR.\nJe-li vystaveno vízum s omezenou územní platností týkající se území více než jednoho členského státu, musí být pojistné krytí platné alespoň v daných členských státech.\n4.   Žadatelé v zásadě uzavírají pojištění v zemi svého pobytu. Pokud to není možné, uzavřou pojištění v jakékoli jiné zemi.\nPokud pojištění uzavře jménem žadatele jiná osoba, platí podmínky stanovené v odstavci 3.\n5.   Při posuzování, je-li pojištění dostatečné, konzuláty ověří, zda by nároky vůči pojišťovně byly vymahatelné v příslušném členském státě.\n6.   Požadavek uzavřít pojištění lze považovat za splněný, pokud je prokázáno, že odpovídající výše pojištění vyplývá z profesních poměrů žadatele. Tato výjimka z předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se může týkat zvláštních profesních skupin, jako jsou například námořníci, na které se již vztahuje cestovní zdravotní pojištění v důsledku výkonu jejich profesní činnosti.\n7.   Požadavek na uzavření dostatečného a platného cestovního zdravotní pojištění se nevztahuje na držitele diplomatických pasů.\nČlánek 16\nVízový poplatek\n1.   Žadatelé uhradí vízový poplatek ve výši 60 EUR.\n2.   Děti ve věku od šesti let a mladší dvanácti let uhradí vízový poplatek ve výši 35 EUR.\n3.   Vízový poplatek se pravidelně přezkoumává, aby odpovídal administrativním nákladům.\n4.   Od vízového poplatku jsou osvobozeni žadatelé z těchto kategorií osob:\na)\nděti mladší 6 let;\nb)\nžáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo vzdělávacích kurzů;\nc)\nvýzkumní pracovníci ze třetích zemí cestující za účelem provádění vědeckého výzkumu, jak je stanoveno v doporučení Evropského parlamentu a Rady č. 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (21);\nd)\nzástupci neziskových organizací do věku 25 let, kteří se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.\n5.   Od vízového poplatku mohou být osvobozeny:\na)\nděti ve věku od šesti let a mladší dvanácti let;\nb)\ndržitelé diplomatických a služebních pasů;\nc)\nosoby do věku 25 let, které se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.\nČlenské státy se v rámci místní schengenské spolupráce zaměří na harmonizaci uplatňování těchto výjimek.\n6.   V jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.\n7.   Vízový poplatek se hradí v eurech, v národní měně třetí země nebo v běžně užívané měně ve třetí zemi, kde se žádost podává, a je nevratný, kromě případů uvedených v čl. 18 odst. 2 a 19 odst. 3.\nJe-li vízový poplatek hrazen v jiné měně, než je euro, výše poplatku hrazená v této měně se stanoví a pravidelně přezkoumává za použití referenčního směnného kursu eura stanoveného Evropskou centrální bankou. Hrazená částka může být zaokrouhlena a konzuláty v rámci místní schengenské spolupráce zajistí, aby byly účtovány podobné poplatky.\n8.   Žadatel obdrží potvrzení o zaplacení vízového poplatku.\nČlánek 17\nPoplatek za služby\n1.   Dodatečný poplatek za služby může být účtován externím poskytovatelem služeb uvedeným v článku 43. Poplatek za služby musí být přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při provádění jednoho nebo několika úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6.\n2.   Tento poplatek za služby musí být upřesněn v právním nástroji uvedeném v článku 43 odst. 2.\n3.   Členské státy v rámci místní schengenské spolupráce zajistí, aby poplatek za služby, který je žadateli účtován, náležitým způsobem odpovídal službám nabízeným externím poskytovatelem služeb a byl přizpůsoben místním okolnostem. Členské státy navíc usilují o harmonizaci poplatku za služby.\n4.   Poplatek za služby nesmí být vyšší než polovina vízového poplatku stanoveného v čl. 16 odst. 1, a to bez ohledu na možné snížení poplatku nebo výjimky z poplatku podle čl. 16. odst. 2, 4, 5 a 6.\n5.   Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulátech.\nKAPITOLA III\nPosuzování žádosti a vydávání rozhodnutí\nČlánek 18\nOvěření příslušnosti konzulátu\n1.   Pokud byla podána žádost, konzulát ověří, zda je příslušný pro její posouzení a vydání rozhodnutí v souladu s články 5 a 6.\n2.   Není-li konzulát příslušný, neprodleně vrátí formulář žádosti, veškeré doklady, které žadatel předložil, a vízový poplatek a uvede, který konzulát je příslušný.\nČlánek 19\nPřípustnost\n1.   Příslušný konzulát ověří, zda\n—\nžádost byla podána ve lhůtě uvedené v čl. 9 odst. 1,\n—\nžádost obsahuje náležitosti uvedené v čl. 10 odst. 3 písm. a) až c),\n—\nbyly odebrány biometrické údaje žadatele a\n—\nbyl uhrazen vízový poplatek.\n2.   Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny, žádost je přípustná a konzulát\n—\nse řídí postupy uvedenými v článku 8 nařízení o VIS a\n—\ndále příslušnou žádost posuzuje.\nÚdaje do VIS vkládá pouze řádně pověřený konzulární pracovník v souladu s čl. 6 odst. 1, článkem 7 a čl. 9 odst. 5 a 6 nařízení o VIS.\n3.   Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nebyly, žádost je nepřípustná a konzulát neprodleně\n—\nvrátí formulář žádosti a veškeré doklady, které žadatel předložil,\n—\nznehodnotí odebrané biometrické údaje,\n—\nvrátí vízový poplatek a\n—\npříslušnou žádost neposuzuje.\n4.   Odchylně může být žádost, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, považována za přípustnou na základě humanitárních důvodů nebo z důvodů národního zájmu.\nČlánek 20\nRazítko označující přípustnost žádosti\n1.   Je-li žádost přípustná, opatří příslušný konzulát cestovní doklad žadatele razítkem. Vzor razítka je uveden v příloze III a umístí se v souladu s touto přílohou.\n2.   Diplomatické, služební/úřední a zvláštní pasy se nerazítkují.\n3.   Ustanovení tohoto článku se použijí na konzuláty členských států, dokud nebude ve všech regionech plně zprovozněn vízový informační systém v souladu s článkem 48 nařízení o VIS.\nČlánek 21\nOvěření podmínek vstupu a posouzení rizik\n1.   Při posuzování žádosti o jednotné vízum se zjistí, zda žadatel splňuje podmínky pro vstup stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu, a zejména se posoudí, zda žadatel nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví nebo riziko pro bezpečnost členských států a zda zamýšlí opustit území členských států před uplynutím platnosti víza, o něž žádá.\n2.   U každé žádosti musí být v souladu s čl. 8 odst. 2 a článkem 15 nařízení o VIS konzultován vízový informační systém. Členské státy zajistí, aby se plně využívala veškerá vyhledávací kritéria podle článku 15 nařízení o VIS s cílem zabránit případům neopodstatněného zamítnutí žádostí a nesprávné identifikace.\n3.   Během kontroly, zda žadatel splňuje podmínky pro vstup, konzulát ověří\na)\nzda předložený cestovní doklad není padělaný, napodobený nebo pozměněný;\nb)\nžadatelovo zdůvodnění účelu a podmínek zamýšleného pobytu, a že má dostatečné prostředky jak na obživu po dobu zamýšleného pobytu, tak na návrat do země původu nebo svého bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí, nebo že je schopen si tyto prostředky opatřit legálním způsobem;\nc)\nzda není žadatel osobou, na niž je v Schengenském informačním systému veden záznam pro účely odepření vstupu;\nd)\nže žadatel není považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví ve smyslu čl. 2 bodu 19 Schengenského hraničního kodexu nebo pro mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států, zejména pokud na něj ve vnitrostátních databázích členských států není veden záznam pro účely odepření vstupu ze stejných důvodů;\ne)\nskutečnost, že žadatel uzavřel dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění, pokud se na něj tato povinnost vztahuje.\n4.   Konzulát případně prošetří délku předešlých a předpokládaných pobytů s cílem ověřit, že žadatel nepřekročil maximální dobu trvání povoleného pobytu na území příslušných členských států, bez ohledu na možné pobyty povolené národním dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu, které vydal jiný členský stát.\n5.   Prostředky k obživě během předpokládaného pobytu se posuzují v souladu s dobou trvání a účelem pobytu a porovnáním průměrných cen v dotyčném členském státu či státech, pokud jde o ubytování a stravu v rámci levného ubytování, vynásobených počtem pobytových dní na základě referenčních částek stanovených členskými státy v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. c) Schengenského hraničního kodexu. Za důkaz dostatečných prostředků k obživě lze považovat též doklad o převzetí finančních nákladů nebo o ubytování v soukromí.\n6.   Při posuzování žádosti o letištní průjezdní vízum konzulát ověřuje zejména:\na)\nzda předložený cestovní doklad není padělaný, napodobený nebo pozměněný;\nb)\nmísto odjezdu a cílová třetí země dotyčného státního příslušníka třetí země a ucelenost cestovního plánu a letištního průjezdu;\nc)\ndoklad prokazující pokračování cesty do konečného místa určení.\n7.   Posouzení žádosti se zakládá zejména na pravosti a spolehlivosti předložených dokladů a pravdivosti a spolehlivosti prohlášení učiněných žadatelem.\n8.   Při posuzování žádosti mohou konzuláty v odůvodněných případech předvolat žadatele k pohovoru a požadovat dodatečné doklady.\n9.   Předchozí zamítnutí žádosti o udělení víza nevede automaticky k zamítnutí nové žádosti. Nová žádost se posuzuje na základě všech informací, které jsou k dispozici.\nČlánek 22\nPředchozí konzultace ústředních orgánů jiných členských států\n1.   Členský stát může požadovat, aby ústřední orgány jiných členských států konzultovaly jeho ústřední orgány při posuzování žádostí podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitými kategoriemi těchto státních příslušníků. Tyto konzultace se netýkají žádostí o udělení letištního průjezdního víza.\n2.   Ústřední orgány, které byly konzultovány, musí zaslat konečnou odpověď ve lhůtě sedmi kalendářních dnů od obdržení dotazu. Pokud odpověď v této lhůtě neposkytnou, má se za to, že proti udělení víza nemají námitky.\n3.   Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na takovou předchozí konzultaci přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dané územní působnosti.\n4.   Komise o takových oznámeních uvědomí členské státy.\n5.   Ode dne nahrazení schengenské konzultační sítě podle článku 46 nařízení o VIS se předchozí konzultace provádějí v souladu s čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení.\nČlánek 23\nRozhodnutí o žádosti\n1.   O žádosti musí být rozhodnuto do patnácti kalendářních dnů ode dne podání žádosti, která je přípustná podle článku 19.\n2.   Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 30 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení nebo v případě zastoupení, při němž jsou konzultovány orgány zastupovaného členského státu.\n3.   Pokud jsou ve zvláštních případech třeba další dokumenty, může být tato lhůta výjimečně prodloužena nejvýše na 60 kalendářních dnů.\n4.   Pokud nebyla žádost vzata zpět, rozhodne se o\na)\nudělení jednotného víza podle článku 24;\nb)\nudělení víza s omezenou územní platností podle článku 25;\nc)\nzamítnutí žádosti o udělení víza podle článku 32 nebo\nd)\npřerušení posuzování žádosti a o jejím předání příslušným orgánům zastupovaného členského státu podle čl. 8 odst. 2.\nSkutečnost, že získat otisky prstů je fyzicky nemožné ve smyslu čl. 13 odst. 7 písm. b), nesmí mít vliv na udělení či zamítnutí víza.\nKAPITOLA IV\nUdělení víza\nČlánek 24\nUdělení jednotného víza\n1.   Doba platnosti víza a délka povoleného pobytu vychází z posouzení provedeného v souladu s článkem 21.\nVízum může být uděleno pro jeden, dva nebo více vstupů. Doba platnosti je nejvýše pět let.\nV případě průjezdu odpovídá délka povoleného pobytu době nezbytné pro účely průjezdu.\nAniž je dotčen čl. 12 písm. a), doba platnosti víza zahrnuje dodatečnou „odkladnou lhůtu“ v délce 15 dnů.\nČlenské státy mohou rozhodnout tuto odkladnou lhůtu neudělit z důvodu veřejného pořádku nebo vzhledem k mezinárodním vztahům kteréhokoli členského státu.\n2.   Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), víza pro více vstupů se udělují s dobou platnosti mezi šesti měsíci a pěti lety, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nžadatel prokáže potřebu nebo zdůvodní záměr často nebo pravidelně cestovat, zejména z důvodu zaměstnání nebo rodinného stavu; jedná se například o podnikatele, úředníky s pravidelnými úředními kontakty se členskými státy a orgány Společenství, zástupce organizací občanské společnosti cestující za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů a konferencí, rodinné příslušníky občanů Unie, rodinné příslušníky státních příslušníků třetí země oprávněně pobývajících v některém členském státu nebo námořníky; a\nb)\nžadatel prokáže svou bezúhonnost a spolehlivost, zejména využitím předchozích jednotných víz nebo víz s omezenou územní platností v souladu s právními předpisy, svou ekonomickou situaci v zemi původu a skutečný úmysl opustit území členských států před skončením platnosti víza, o něž žádá.\n3.   Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.\nČlánek 25\nUdělení víza s omezenou územní platností\n1.   Vízum s omezenou územní platností se uděluje výjimečně v těchto případech:\na)\npokud členský stát považuje za nezbytné z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům\ni)\nodchýlit se od zásady, že musí být splněny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu,\nii)\nudělit vízum, přestože má členský stát konzultovaný v souladu s článkem 22 proti udělení víza námitky, nebo\niii)\nz naléhavých důvodů vízum udělit, přestože nedošlo k předchozí konzultaci v souladu s článkem 22,\nnebo\nb)\npokud z důvodů, které jsou konzulátem zdůvodněny, udělí nové vízum pro pobyt ve stejném šestiměsíčním období žadateli, který již v tomto šestiměsíčním období využil jednotné vízum nebo vízum s omezenou územní platností, jež mu umožňuje pobyt v délce tří měsíců.\n2.   Vízum s omezenou územní platností je platné pro území členského státu, který je udělil. Ve výjimečných případech může být platné pro území více než jednoho členského státu, a to na základě souhlasu každého příslušného členského státu.\n3.   Je-li žadatel držitelem cestovního dokladu, který není uznáván jedním nebo více členskými státy, nikoli však všemi členskými státy, udělí se vízum platné pro území členských států, které tento cestovní doklad uznávají. Pokud členský stát, který vízum udělil, cestovní doklad žadatele neuznává, udělené vízum platí pouze v tomto členském státě.\n4.   Pokud bylo vízum s omezenou územní platností uděleno v případech uvedených v odst. 1 písm. a), ústřední orgány členského státu, který vízum uděluje, předají neprodleně příslušné informace ústředním orgánům ostatních členských států postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení o VIS.\n5.   Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.\nČlánek 26\nUdělení letištního průjezdního víza\n1.   Letištní průjezdní vízum platí pro průjezd přes mezinárodní tranzitní prostory letišť nacházejících se na území členských států.\n2.   Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), doba platnosti víza zahrnuje dodatečnou dobu platnosti v délce 15 dnů.\nČlenské státy mohou rozhodnout tuto dodatečnou dobu platnosti neudělit z důvodu veřejného pořádku nebo vzhledem k mezinárodním vztahům kteréhokoli členského státu.\n3.   Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), letištní průjezdní víza pro více vstupů mohou být udělena s dobou platnosti nejvýše šest měsíců.\n4.   Při rozhodování o udělení letištního průjezdního víza pro více vstupů jsou důležitá zejména tato kritéria:\na)\npotřeba žadatele projíždět často nebo pravidelně a\nb)\nbezúhonnost a spolehlivost žadatele, zejména využití předchozích jednotných víz, víz s omezenou územní platností nebo letištních průjezdních víz v souladu s právními předpisy, jeho ekonomická situace v zemi původu a skutečný úmysl pokračovat v cestě.\n5.   Pokud je žadatel povinen mít letištní průjezdní vízum podle čl. 3 odst. 2, platí letištní průjezdní vízum pouze pro průjezd mezinárodními tranzitními prostory letišť, která se nacházejí na území dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.\n6.   Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.\nČlánek 27\nVyplňování vízového štítku\n1.   Při vyplňování vízového štítku se vyplní povinné údaje stanovené v příloze VII a vyplní se strojově čitelné zóny, jak je uvedeno v dokumentu ICAO 9303, část 2.\n2.   Členské státy mohou v oddíle „poznámky“ vízového štítku doplnit vnitrostátní údaje, které neopakují povinné údaje v příloze VII.\n3.   Všechny údaje na vízovém štítku se provádějí tiskem a na vytištěném vízovém štítku nelze ručně provádět žádné změny.\n4.   Vízové štítky lze vyplnit ručně pouze v případě technických problémů způsobených vyšší mocí. Na ručně vyplněném vízovém štítku nelze provádět žádné změny.\n5.   Pokud byl štítek vyplněn ručně v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, vloží se tato informace do vízového informačního systému v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. k) nařízení o VIS.\nČlánek 28\nZneplatnění vyplněných vízových štítků\n1.   Je-li na vízovém štítku zjištěna chyba před jeho připojením do cestovního dokladu, štítek se zneplatní.\n2.   Je-li chyba zjištěna po připojení štítku do cestovního dokladu, štítek se zneplatní přeškrtnutím křížem nesmazatelným inkoustem a na jinou stránku se vlepí nový štítek.\n3.   Je-li chyba zjištěna poté, co byly příslušné údaje vloženy do vízového informačního systému podle čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS, chyba se opraví v souladu s čl. 24 odst. 1 uvedeného nařízení.\nČlánek 29\nPřipojení vízových štítků\n1.   Vytištěný vízový štítek s údaji, které stanoví článek 27 a příloha VII, se připojí do cestovního dokladu v souladu s přílohou VIII.\n2.   Pokud členský stát, který vízum udělil, neuznává cestovní doklad žadatele, použije se pro připojení víza samostatný formulář pro připojení víza.\n3.   Pokud byl vízový štítek připojen na samostatný formulář pro připojení víza, uvede se tato informace do vízového informačního systému v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. j) nařízení o VIS.\n4.   Jednotlivá víza udělená osobám, které jsou uvedeny v cestovním dokladu žadatele, se připojí do tohoto cestovního dokladu.\n5.   Pokud není cestovní doklad, ve kterém jsou uvedeny tyto osoby, uznáván vydávajícím členským státem, připojí se jednotlivá víza na samostatné formuláře pro připojení víza.\nČlánek 30\nPráva vyplývající z uděleného víza\nPouhé držení jednotného víza nebo víza s omezenou územní platností neopravňuje automaticky ke vstupu.\nČlánek 31\nInformování ústředních orgánů jiných členských států\n1.   Členský stát může požadovat, aby byly jeho ústřední orgány informovány o vízech, která udělily konzuláty jiných členských států státním příslušníkům určitých třetích zemí nebo určitým kategoriím takových státních příslušníků, s výjimkou letištních průjezdních víz.\n2.   Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na poskytnutí takové informace přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dané územní působnosti.\n3.   Komise o takových oznámeních uvědomí členské státy.\n4.   Ode dne uvedeného v článku 46 nařízení o VIS se informace předávají v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení.\nČlánek 32\nZamítnutí žádosti o udělení víza\n1.   Aniž je dotčen čl. 25 odst. 1, žádost o udělení víza se zamítne:\na)\npokud žadatel\ni)\npředloží cestovní doklad, který je padělaný, napodobený nebo pozměněný,\nii)\nnezdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu,\niii)\nneprokáže dostatečné finanční prostředky jak na obživu po dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do země původu nebo jeho bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí, nebo neprokáže, že je schopen si tyto prostředky opatřit legálním způsobem,\niv)\nběhem stávajícího šestiměsíčního období již tři měsíce pobýval na území členských států na základě jednotného víza nebo víza s omezenou územní platností,\nv)\nje osobou, na niž je v SIS veden záznam pro účely odepření vstupu,\nvi)\nje považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví ve smyslu čl. 2 bodu 19 Schengenského hraničního kodexu nebo pro mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států, zejména pokud je na něj ve vnitrostátních databázích členských států veden záznam pro účely odepření vstupu ze stejných důvodů, nebo\nvii)\nneprokáže, že má uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění, pokud se na něj tato povinnost vztahuje,\nnebo\nb)\nexistují-li důvodné pochybnosti, pokud jde o pravost podpůrných dokladů předložených žadatelem nebo pokud jde o pravdivost jejich obsahu, o spolehlivost prohlášení učiněných žadatelem nebo pokud jde o jeho úmysl opustit území členských států před skončením platnosti víza, o které žádá.\n2.   Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.\n3.   Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.\n4.   Konzulát zastupujícího členského státu informuje v případech uvedených v čl. 8 odst. 2 žadatele o rozhodnutí, které přijal zastupovaný členský stát.\n5.   Informace o zamítnutých žádostech o udělení víza se zaznamenávají do vízového informačního systému v souladu s článkem 12 nařízení o VIS.\nKAPITOLA V\nZměny uděleného víza\nČlánek 33\nProdloužení\n1.   Doba platnosti nebo doba trvání povoleného pobytu v rámci uděleného víza se prodlouží, pokud má příslušný orgán členského státu za to, že držitel víza poskytl důkaz o vyšší moci nebo humanitárních důvodech bránících mu opustit území členského státu před skončením doby platnosti víza nebo doby trvání pobytu povoleného vízem. Takové prodloužení se provede bezplatně.\n2.   Doba platnosti nebo doba trvání povoleného pobytu v rámci uděleného víza se prodlouží, pokud držitel víza poskytne doklad o vážných osobních důvodech, které odůvodňují prodloužení doby platnosti nebo trvání pobytu. Za takové prodloužení víza se hradí poplatek ve výši 30 EUR.\n3.   Pokud nerozhodne orgán prodlužující dobu platnosti víza jinak, zůstane územní platnost prodlouženého víza stejná jako u víza původního.\n4.   Orgány příslušnými pro prodloužení doby platnosti víza jsou orgány členského státu, na jehož území se státní příslušník třetí země v době podání žádosti o prodloužení zdržuje.\n5.   Členské státy oznámí Komisi orgány, které jsou příslušné pro prodlužování doby platnosti víz.\n6.   Prodloužení doby platnosti víza se provádí formou vízového štítku.\n7.   Údaje o prodloužení víza se zaznamenávají do vízového informačního systému v souladu s článkem 14 nařízení o VIS.\nČlánek 34\nProhlášení víza za neplatné a zrušení víza\n1.   Vízum se prohlásí za neplatné, pokud je zřejmé, že v době udělování víza nebyly splněny podmínky udělení víza, zejména pokud existují závažné důvody se domnívat, že vízum bylo získáno podvodným způsobem. Vízum v zásadě prohlašuje za neplatné příslušný orgán členského státu, který vízum udělil. Vízum může prohlásit za neplatné příslušný orgán jiného členského státu, v takovém případě jsou o tom informovány orgány členského státu, který vízum udělil.\n2.   Vízum ze zruší, pokud je zřejmé, že podmínky udělení víza již nejsou nadále plněny. Vízum v zásadě zrušuje příslušný orgán členského státu, který vízum udělil. Vízum může zrušit příslušný orgán jiného členského státu, v takovém případě jsou o tom informovány orgány členského státu, který vízum udělil.\n3.   Vízum může být zrušeno na žádost držitele víza. O takovém zrušení jsou informovány příslušné orgány členského státu, který vízum udělil.\n4.   Nepředloží-li držitel víza na hranicích jeden nebo více podpůrných dokladů uvedených v čl. 14 odst. 3, nevede to automaticky k rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či k jeho zrušení.\n5.   Je-li vízum prohlášeno za neplatné či zrušeno, je na něj umístěno razítko „NEPLATNÉ“ či „ZRUŠENO“ a zneplatní se opticky proměnlivý prvek vízového štítku, bezpečnostní prvek „sklopný efekt“ a rovněž výraz „vízum“ tím, že se přeškrtne.\n6.   Rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o jeho zrušení a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.\n7.   Držitel víza, jehož vízum bylo prohlášeno za neplatné či zrušeno, se může odvolat, pokud vízum nebylo zrušeno na jeho žádost podle odstavce 3. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o zrušení víza, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.\n8.   Informace o prohlášení víza za neplatné nebo o zrušení víza se zaznamenává do vízového informačního systému v souladu s článkem 13 nařízení o VIS.\nKAPITOLA VI\nVíza udělená na vnějších hranicích\nČlánek 35\nVíza, o jejichž udělení je zažádáno na vnějších hranicích\n1.   Ve výjimečných případech lze víza udělit na hraničních přechodech na vnějších hranicích, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nžadatel splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu;\nb)\nžadatel neměl možnost požádat o vízum předem a případně předloží podpůrné doklady, kterými prokáže nepředvídatelné a naléhavé důvody ke vstupu, a\nc)\nnávrat žadatele do země původu nebo pobytu, nebo průjezd přes jiné státy, než jsou členské státy, které plně uplatňují schengenské acquis, je považován za jistý.\n2.   Je-li žádost o udělení víza podána na vnějších hranicích, lze upustit od požadavku, aby měl žadatel uzavřené cestovní zdravotní pojištění, pokud nelze takové cestovní zdravotní pojištění sjednat na hraničním přechodu, nebo z humanitárních důvodů.\n3.   Vízum udělené na vnější hranici je jednotné vízum, které opravňuje držitele k pobytu na maximální dobu 15 dnů v závislosti na účelu a podmínkách předpokládaného pobytu. V případě průjezdu odpovídá délka povoleného pobytu době nezbytné pro účely průjezdu.\n4.   Nejsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu, mohou orgány příslušné pro udělování víz na hranicích udělit vízum s omezenou územní platností v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pouze pro území členského státu, který vízum uděluje.\n5.   Státnímu příslušníku třetí země spadajícímu do kategorie osob, u kterých se vyžaduje předchozí konzultace podle článku 22, v zásadě nelze udělit vízum na vnějších hranicích.\nTěmto osobám však lze ve výjimečných případech udělit na vnějších hranicích vízum s omezenou územní platností v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. a), a to pro území členského státu, který vízum uděluje.\n6.   Kromě důvodů pro zamítnutí víza podle čl. 32 odst. 1 se vízum na hraničním přechodu zamítne, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku.\n7.   Použijí se ustanovení o odůvodňování a oznamování rozhodnutí o zamítnutí a ustanovení týkající se práva na odvolání podle článku 32 odst. 3 a přílohy VI.\nČlánek 36\nVíza udělovaná projíždějícím námořníkům na vnějších hranicích\n1.   Námořníkovi, který musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, může být na hranicích uděleno vízum pro účel průjezdu, pokud\na)\nsplňuje podmínky stanovené v čl. 35 odst. 1 a\nb)\npřekračuje dotyčné hranice, aby nastoupil či znovu nastoupil na loď, na níž bude pracovat nebo pracoval jako námořník, nebo aby z ní vystoupil.\n2.   Než příslušné vnitrostátní orgány udělí na hranicích vízum projíždějícímu námořníkovi, musí dodržet pravidla stanovená v části 1 přílohy IX a zajistit, aby došlo k výměně potřebných údajů týkajících se tohoto námořníka prostřednictvím náležitě vyplněného formuláře pro projíždějící námořníky, jak stanoví část 2 přílohy IX.\n3.   Tento článek se použije, aniž je dotčen čl. 35 odst. 3, 4 a 5.\nHLAVA IV\nSPRÁVA A ORGANIZACE\nČlánek 37\nOrganizace vízových oddělení\n1.   Členské státy odpovídají za organizaci vízových oddělení svých konzulátů.\nAby se zabránilo snížení stupně pozornosti a aby byli pracovníci chráněni před tlakem na místní úrovni, vytvoří se tam, kde je to vhodné, systémy rotace pracovníků, kteří jsou v přímém styku s žadateli o vízum. Zvláštní pozornost se věnuje jasným strukturám práce a jednoznačnému přidělování/rozdělování povinností při přijímání konečných rozhodnutí o žádostech. Přístup do VIS a SIS a k dalším důvěrným informacím je vyhrazen omezenému počtu řádně oprávněných pracovníků. Aby nedocházelo k neoprávněnému přístupu do těchto databází, přijmou se vhodná opatření.\n2.   Uchovávání a používání vízových štítků podléhá vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát si vede záznamy o zásobách vízových štítků a vede záznamy o tom, jak jsou jednotlivé vízové štítky použity.\n3.   Konzuláty členských států archivují žádosti. Každý jednotlivý spis obsahuje formulář žádosti, kopie příslušných podpůrných dokladů, záznam o provedených ověřeních a referenční číslo uděleného víza tak, aby mohli konzulární pracovníci případně nově posoudit okolnosti, za kterých bylo rozhodnuto o žádosti.\nJednotlivé spisy žádostí se uchovávají nejméně dva roky ode dne rozhodnutí o žádosti uvedeného v čl. 23 odst. 1.\nČlánek 38\nZdroje pro posuzování žádostí a kontrola konzulátů\n1.   Členské státy pověří dostatečný počet příslušných pracovníků výkonem úkolů souvisejících s posuzováním žádostí takovým způsobem, že bude zajištěna přiměřená a jednotná kvalita služeb veřejnosti.\n2.   Prostory musí splňovat příslušné funkční požadavky a umožňovat příslušná bezpečnostní opatření.\n3.   Ústřední orgány členských států poskytnou jak vyslaným, tak v místě zaměstnaným pracovníkům vhodnou odbornou přípravu a odpovídají za poskytnutí úplných, přesných a aktualizovaných informací o příslušných ustanoveních práva Společenství a vnitrostátních právních předpisů.\n4.   Ústřední orgány členských států zajistí častou a dostatečnou kontrolu postupu posuzování žádostí a v případě zjištění odchylek od ustanovení tohoto nařízení přijmou nápravná opatření.\nČlánek 39\nChování příslušných pracovníků\n1.   Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile.\n2.   Konzulární pracovníci při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost. Jakákoli přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které tato opatření sledují.\n3.   Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.\nČlánek 40\nFormy spolupráce\n1.   Organizace postupů spojených se žádostmi je v pravomoci každého členského státu. Žádosti se v zásadě podávají na konzulátu členského státu.\n2.   Členské státy\na)\nopatří své konzuláty a orgány odpovědné za udělování víz na hranicích požadovaným vybavením pro odebírání biometrických identifikátorů, jakož i kanceláře svých honorárních konzulů, pokud je využívají k odebírání biometrických identifikátorů podle článku 42, nebo\nb)\nspolupracují s jedním nebo několika dalšími členskými státy v rámci místní schengenské spolupráce nebo prostřednictvím dalších vhodných kontaktů formou zastoupení v omezeném rozsahu, společného umístění nebo společného střediska pro žádosti podle článku 41.\n3.   Za výjimečných okolností nebo z důvodů souvisejících s místní situací, kdy například\na)\nvysoký počet žadatelů neumožňuje organizovat přijímání žádostí a shromažďování údajů včas a v důstojných podmínkách nebo\nb)\nnení možné žádným jiným způsobem zajistit řádné územní pokrytí v dotyčné třetí zemi,\na pokud se prokáže, že formy spolupráce uvedené v odst. 2 písm. b) nejsou pro dané členské státy vhodné, může členský stát v krajním případě v souladu s článkem 43 spolupracovat s externím poskytovatelem služeb.\n4.   Aniž je dotčeno právo pozvat žadatele k osobnímu pohovoru, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 8, nesmí vést volba formy organizace k tomu, aby byl žadatel povinen se osobně dostavit kvůli podání žádosti na více než jedno místo.\n5.   Členské státy informují Komisi o tom, jak hodlají v jednotlivých místech, kde se nacházejí konzuláty, organizovat postupy spojené se žádostmi.\nČlánek 41\nSpolupráce mezi členskými státy\n1.   V případě, že se zvolí „společná umístění“, zaměstnanci konzulátů jednoho nebo více členských států provádějí postupy spojené s žádostmi (včetně odebírání biometrických identifikátorů), které jim byly na konzulátu jiného členského státu předloženy, a používají zařízení tohoto členského státu. Dotyčné členské státy se dohodnou jak na trvání společného umístění, tak na podmínkách ukončení činnosti společného umístění, jakož i na podílu z vízových poplatků, který obdrží členský stát, jehož konzulát je využíván.\n2.   V případě zřízení „společných středisek pro podávání žádostí“ jsou zaměstnanci konzulátů dvou nebo více členských států společně umístěni v jedné budově za účelem podávání žádostí ze strany žadatelů (včetně biometrických identifikátorů). Žadatelé jsou odkázáni na členský stát příslušný k posouzení žádosti a vydání rozhodnutí. Členské státy se dohodnou na trvání této spolupráce a podmínkách jejího ukončení a také na sdílení nákladů mezi zúčastněnými členskými státy. Jeden členský stát musí odpovídat za smlouvy týkající se logistických a diplomatických vztahů s hostitelskou zemí.\n3.   V případě ukončení spolupráce s jinými členskými státy zajistí členské státy kontinuitu všech služeb.\nČlánek 42\nPomoc honorárních konzulů\n1.   Také honorární konzulové mohou být pověřeni k provedení některých nebo všech úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6. V zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany údajů musí být přijata přiměřená opatření.\n2.   Jestliže honorární konzul není státním zaměstnancem daného členského státu, plní tyto úkoly v souladu s požadavky uvedenými v příloze X, s výjimkou ustanovení v bodě D písm. c) uvedené přílohy.\n3.   Jestliže je honorární konzul státním zaměstnancem členského státu, pak dotyčný členský stát zajistí, aby se uplatňovaly požadavky srovnatelné s požadavky, které by se uplatňovaly, kdyby tyto úkoly plnil jeho konzulát.\nČlánek 43\nSpolupráce s externími poskytovateli služeb\n1.   Každý členský stát se vynasnaží o spolupráci s externím poskytovatelem služeb společně s jedním nebo více členskými státy, aniž by byla dotčena pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže.\n2.   Spolupráce s externím poskytovatelem služeb se zakládá na právním nástroji, který musí být v souladu s požadavky uvedenými v příloze X.\n3.   Členské státy si v rámci místní schengenské spolupráce vyměňují informace o výběru externích poskytovatelů služeb a o stanovení podmínek týkajících se příslušných právních nástrojů.\n4.   Posouzení žádostí, případné osobní pohovory, rozhodování o žádostech a vytištění a připojení vízových štítků provádí pouze konzulát.\n5.   Externí poskytovatelé služeb nemají za žádných okolností přístup do VIS. Přístup do VIS je vyhrazen výlučně řádně pověřeným pracovníkům konzulátů.\n6.   Externí poskytovatel služeb může být pověřen plněním jednoho nebo několika z těchto úkolů:\na)\nposkytování obecných informací týkajících se vízové povinnosti a formulářů žádosti o udělení víza;\nb)\ninformování žadatele ohledně požadovaných podpůrných dokladů formou kontrolního seznamu;\nc)\nshromažďování údajů a žádostí,včetně shromažďování biometrických identifikátorů, a předávání žádostí konzulátu;\nd)\nvýběr vízových poplatků;\ne)\norganizace sjednávání osobních schůzek na konzulátu nebo u externího poskytovatele služeb;\nf)\nvyzvedávání cestovních dokladů (včetně případného sdělení o zamítnutí) na konzulátu a jejich vracení žadateli.\n7.   Při výběru externího poskytovatele služeb prověří dotčený členský stát nebo dotčené členské státy solventnost a důvěryhodnost společnosti (včetně potřebných povolení, zápisu v obchodním rejstříku, stanov společnosti, bankovních smluv) a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů.\n8.   Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy zajistí, aby vybraní externí poskytovatelé služeb splňovali podmínky, které jsou jim uloženy v právním nástroji uvedeném v odstavci 2.\n9.   Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy při zpracování údajů i nadále odpovídají za dodržování pravidel pro ochranu údajů a podléhají dohledu v souladu s článkem 28 směrnice 95/46/ES.\nSpolupráce s externím poskytovatelem služeb neomezuje ani nevylučuje odpovědnost vyplývající z vnitrostátních právních předpisů dotčeného členského státu nebo dotčených členských států za porušení závazků, pokud jde o osobní údaje žadatelů a provádění jednoho či několika úkolů uvedených v odstavci 6. Tímto ustanovením nejsou dotčena opatření, která mohou být přijata přímo proti externímu poskytovateli služeb podle vnitrostátního práva dotčené třetí země.\n10.   Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy vyškolí externího poskytovatele služeb na úroveň odpovídající znalostem nezbytným k poskytování odpovídajících služeb a dostatečných informací žadatelům.\n11.   Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy pečlivě kontrolují uplatňování právního nástroje uvedeného v odstavci 2, včetně\na)\nobecných informací o vízových povinnostech a formulářích žádostí poskytovaných žadatelům externím poskytovatelem služeb;\nb)\nveškerých technických a organizačních bezpečnostních opatření vyžadovaných za účelem ochrany osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení nebo náhodné ztrátě, pozměnění, neoprávněnému zveřejnění nebo přístupu, zejména pokud spolupráce zahrnuje předávání spisů a údajů konzulátu dotčeného členského státu nebo konzulátům dotčených členských států, a proti všem dalším protiprávním formám zpracování osobních údajů;\nc)\nodebírání a předávání biometrických identifikátorů;\nd)\nopatření přijatých pro zajištění souladu s ustanoveními o ochraně údajů.\nZa tímto účelem konzulát dotčeného členského státu nebo konzuláty dotčených členských států pravidelně provádí kontroly na místě v prostorách externího poskytovatele služeb.\n12.   V případě ukončení spolupráce s externím poskytovatelem služeb zajistí členské státy nepřetržitost všech služeb.\n13.   Členské státy poskytnou Komisi jedno vyhotovení právního nástroje uvedeného v odstavci 2.\nČlánek 44\nŠifrování a bezpečné předávání údajů\n1.   V případě ujednání o zastupování mezi členskými státy a spolupráce členských států s externím poskytovatelem služeb a pomoci honorárních konzulů zajistí zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy, aby byly údaje plně šifrovány, ať již jsou předávány elektronicky nebo fyzicky na elektronickém zařízení k ukládání dat, orgány zastupujícího členského státu orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států.\n2.   Ve třetích zemích, kde je šifrování údajů, jež mají být elektronicky předávány orgány zastupujícího členského státu orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států, zakázáno, nepovolí zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy zastupujícímu členskému státu nebo externímu poskytovateli služeb nebo honorárnímu konzulovi elektronické předávání údajů.\nV takovém případě zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy zajistí, aby orgány zastupujícího členského státu předávaly elektronické údaje orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států fyzicky v plně šifrované podobě na elektronickém zařízení k ukládání dat, nebo aby je takto předali externí poskytovatel služeb či honorární konzul orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států prostřednictvím konzulárního úředníka některého členského státu, nebo v případech, kdy by toto předání vyžadovalo přijetí nepřiměřených nebo neopodstatněných opatření, jiným bezpečným a zabezpečeným způsobem, například s využitím zavedených operátorů majících zkušenosti s přepravou citlivých dokumentů a údajů v příslušné třetí zemi.\n3.   Ve všech případech musí být úroveň bezpečnosti předávání přizpůsobena důvěrné povaze údajů.\n4.   Členské státy nebo Společenství usilují o dosažení dohody s příslušnými třetími zeměmi s cílem zrušit zákaz šifrování údajů, které mají být orgány zastupujícího členského státu elektronicky předávány orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států, nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států.\nČlánek 45\nSpolupráce členských států s obchodními zprostředkovateli\n1.   Členské státy mohou spolupracovat s obchodními zprostředkovateli, pokud jde o podávání žádostí, s výjimkou odebírání biometrických identifikátorů.\n2.   Tato spolupráce je založena na udělení akreditace příslušnými orgány členských států. Akreditace vychází zejména z ověření těchto aspektů:\na)\nstávající status obchodního zprostředkovatele: platná licence, obchodní rejstřík, smlouvy s bankami;\nb)\nstávající smlouvy s obchodními partnery se sídlem v členských státech, kteří nabízejí ubytování a ostatní komplexní turistické služby;\nc)\nsmlouvy s dopravními společnostmi, které musí zahrnovat cestu tam a zaručenou a pevně stanovenou zpáteční cestu.\n3.   Akreditovaní obchodní zprostředkovatelé podléhají pravidelnému monitorování prostřednictvím namátkových kontrol zahrnujících osobní nebo telefonické pohovory se žadateli, ověřování zájezdů a ubytování, ověřování, že předložené cestovní zdravotní pojištění je dostatečné a že se vztahuje na jednotlivé cestující, a pokud je to považováno za nezbytné, ověřování dokladů týkajících se skupinového návratu.\n4.   V rámci místní schengenské spolupráce se vyměňují informace o působení akreditovaných obchodních zprostředkovatelů, pokud jde o zjištěné nesrovnalosti a zamítnutí žádostí podaných obchodními zprostředkovateli, o zjištěných formách podvodů týkajících se cestovních dokladů a o neuskutečnění plánovaných cest.\n5.   V rámci místní schengenské spolupráce se vyměňují seznamy obchodních zprostředkovatelů, kterým každý konzulát udělil akreditaci a kterým byla akreditace odebrána, spolu s důvody každého takového odebrání.\nKaždý konzulát zajistí, aby byla veřejnost informována o seznamu akreditovaných obchodních zprostředkovatelů, se kterými konzulát spolupracuje.\nČlánek 46\nSestavování statistik\nČlenské státy sestavují roční statistiky víz v souladu s tabulkou uvedenou v příloze XII. Tyto statistiky se předkládají do 1. března každého roku za předcházející kalendářní rok.\nČlánek 47\nInformování veřejnosti\n1.   Ústřední orgány členských států a konzuláty poskytují široké veřejnosti veškeré příslušné informace týkající se žádosti, zejména informace\na)\no kritériích, podmínkách a postupech vztahujících se k žádostem;\nb)\no případných způsobech sjednání schůzky;\nc)\no místu, kde je možné žádost podat (příslušný konzulát, společné středisko pro podávání žádostí nebo externí poskytovatel služeb);\nd)\no akreditovaných obchodních zprostředkovatelích;\ne)\no skutečnosti, že razítko uvedené v článku 20 nemá žádné právní důsledky;\nf)\no lhůtách pro posouzení žádostí stanovených v čl. 23 odst. 1, 2 a 3;\ng)\no třetích zemích, na jejichž státní příslušníky nebo zvláštní kategorie těchto státních příslušníků se vztahuje předchozí konzultace nebo informování;\nh)\no skutečnosti, že zamítavá rozhodnutí o žádostech musí být žadatelům oznámena, že taková rozhodnutí musí uvést důvody, na kterých se zakládají, a že žadatelé, jejichž žádost byla zamítnuta, mají právo na odvolání, spolu s informacemi o postupu, který je v případě odvolání třeba dodržet, včetně informace o příslušném orgánu a o lhůtách pro podání odvolání;\ni)\no skutečnosti, že pouhé udělení víza neopravňuje automaticky ke vstupu a že držitelé víza jsou na vnějších hranicích povinni prokázat, že splňují podmínky stanovené v odstavci 5 Schengenského hraničního kodexu.\n2.   Zastupující a zastoupený členský stát informují širokou veřejnost o ujednáních o zastupování podle článku 8 před vstupem těchto ujednání v platnost.\nHLAVA V\nMÍSTNÍ SCHENGENSKÁ SPOLUPRÁCE\nČlánek 48\nMístní schengenská spolupráce konzulátů členských států\n1.   Konzuláty členských států a Komise spolupracují v rámci dané územní působnosti za účelem zajištění harmonizovaného uplatňování společné vízové politiky, přičemž berou případně v úvahu místní okolnosti a posuzují potřebu vypracovat zejména\na)\nharmonizovaný seznam podpůrných dokladů, které mají žadatelé předložit, s přihlédnutím k článku 14 a příloze II;\nb)\nspolečná kritéria pro posuzování žádostí, pokud jde o výjimky z povinnosti uhradit vízový poplatek podle čl. 16 odst. 5 a záležitosti týkající se překladu formuláře žádosti podle čl. 11 odst. 5;\nc)\nvyčerpávající seznam cestovních dokladů vydávaných hostitelskou zemí, který bude pravidelně aktualizován.\nPokud posouzení v rámci místní schengenské spolupráce potvrdí, že u jednoho nebo více z výše uvedených písmen a) až c) bude zapotřebí místního harmonizovaného přístupu, přijmou se opatření týkající se takového přístupu postupem podle čl. 52 odst. 2.\n2.   V rámci místní schengenské spolupráce se vypracuje společný informační list k jednotným vízům, vízům s omezenou územní platností a letištním průjezdním vízům, obsahující zejména informace o právech vyplývajících z těchto víz a o podmínkách vztahujících se k žádostem o udělení víza, včetně případného seznamu podpůrných dokladů podle odst. 1 písm. a).\n3.   V rámci místní schengenské spolupráce dochází k výměně těchto údajů:\na)\nměsíční statistiky o udělených jednotných vízech, vízech s omezenou územní platností a letištních průjezdních vízech, jakož i o počtu zamítnutých žádostí;\nb)\nv souvislosti s posuzováním migračních nebo bezpečnostních rizik informace o\ni)\nsocioekonomické struktuře hostitelské země,\nii)\nzdrojích informací na místní úrovni, včetně informací o sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění, daňových rejstřících, evidenci vstupů a výjezdů atd.,\niii)\npoužívání padělaných, napodobených a pozměněných dokladů,\niv)\ntrasách nedovoleného přistěhovalectví,\nv)\nzamítnutích;\nc)\ninformace o spolupráci s dopravními společnostmi;\nd)\ninformace o pojišťovnách poskytujících dostatečné cestovní zdravotní pojištění, včetně ověření druhů pojistného krytí a možných nadlimitních částek.\n4.   Pravidelně se pořádají schůzky mezi členskými státy a Komisí v rámci místní schengenské spolupráce o konkrétních otázkách týkajících se uplatňování společné vízové politiky. Tyto schůzky v rámci dané územní působnosti svolává Komise, pokud není na její žádost dohodnuto jinak.\nV rámci místní schengenské spolupráce mohou být organizovány tematické schůzky a zřizovány pracovní skupiny zabývající se konkrétními otázkami.\n5.   Ze schůzek konaných v rámci místní schengenské spolupráce se systematicky vypracovávají shrnující zprávy, které se rozesílají na místní úrovni. Komise může vypracováním zpráv pověřit některý členský stát. Konzuláty každého členského státu předají tyto zprávy svým ústředním orgánům.\nNa základě těchto zpráv vypracuje Komise podle konzulární působnosti jednotlivých členských států výroční zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Zástupci konzulátů členských států, které neuplatňují acquis Společenství týkající se víz, nebo zástupci konzulátů třetích zemí mohou být ad hoc přizváni k účasti na schůzkách, aby mohlo dojít k výměně informací o otázkách týkajících se víz.\nHLAVA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 49\nUstanovení o olympijských a paralympijských hrách\nČlenské státy, které hostí olympijské a paralympijské hry, uplatňují zvláštní postupy a podmínky usnadňující udělování víz uvedené v příloze XI.\nČlánek 50\nZměny příloh\nOpatření, jež mají za účel změnu jiných než podstatných prvků tohoto nařízení a jež se týkají změn příloh I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII a XII, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3.\nČlánek 51\nPokyny k praktickému uplatňování vízového kodexu\nPokyny pro praktické uplatňování tohoto nařízení se vypracují postupem podle čl. 52 odst. 2.\nČlánek 52\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor (Výbor pro víza).\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí a za předpokladu, že prováděcí opatření přijatá tímto postupem nezmění podstatná ustanovení tohoto nařízení.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 53\nOznamování\n1.   Členské státy oznámí Komisi\na)\nujednání o zastoupení podle článku 8;\nb)\ntřetí země, u jejichž státních příslušníků členské státy požadují letištní průjezdní vízum při průjezdu mezinárodními tranzitními prostory letišť nacházejících se na jejich území, podle článku 3;\nc)\npřípadně vnitrostátní formulář dokládající převzetí finančních nákladů nebo ubytování v soukromí podle čl. 14 odst. 4;\nd)\nseznam třetích zemí, u kterých se požaduje předchozí konzultace podle čl. 22 odst. 1;\ne)\nseznam třetích zemí, u kterých se požaduje informování podle čl. 31 odst. 1;\nf)\ndoplňující vnitrostátní údaje v oddíle „poznámky“ vízového štítku, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 2;\ng)\norgány příslušné pro prodlužování víz podle čl. 33 odst. 5;\nh)\nzvolené formy spolupráce podle článku 40;\ni)\nstatistiky sestavené podle článku 46 a přílohy XII.\n2.   Komise poskytne informace oznámené podle odstavce 1 členským státům a veřejnosti prostřednictvím pravidelně aktualizované publikace v elektronické podobě.\nČlánek 54\nZměny nařízení (ES) č. 767/2008\nNařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:\n1)\nV článku 4 se odstavec 1 mění takto:\na)\npísmeno a) se nahrazuje tímto:\n„a)\n„jednotné vízum“ vymezené v čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (22);\nb)\npísmeno b) se zrušuje;\nc)\npísmeno c) se nahrazuje tímto:\n„c)\n„letištní průjezdní vízum“, vymezené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 810/2009;“;\nd)\npísmeno d) se nahrazuje tímto:\n„d)\n„vízum s omezenou územní platností“, vymezené v čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 810/2009;“;\ne)\npísmeno e) se zrušuje.\n2)\nV čl. 8 odst. 1 se slova „Po přijetí žádosti“ nahrazují slovy:\n„Pokud je žádost přípustná podle článku 19 nařízení (ES) č. 810/2009,“.\n3)\nČlánek 9 se mění takto:\na)\nnadpis se nahrazuje tímto:\n„Údaje, které mají být uvedeny v žádosti“;\nb)\nodstavec 4 se mění takto:\ni)\npísmeno a) se nahrazuje tímto:\n„a)\npříjmení, rodné příjmení (dřívější příjmení), jméno (jména) (křestní jméno (jména)); datum narození, místo narození, země narození, pohlaví;“,\nii)\npísmeno e) se zrušuje,\niii)\npísmeno g) se nahrazuje tímto:\n„g)\nčlenský stát (státy) určení a doba trvání předpokládaného pobytu nebo průjezdu;“,\niv)\npísmeno h) se nahrazuje tímto:\n„h)\nhlavní účel(y) cesty;“,\nv)\npísmeno i) se nahrazuje tímto:\n„i)\npředpokládané datum příjezdu do schengenského prostoru a předpokládané datum odjezdu ze schengenského prostoru;“,\nvi)\npísmeno j) se nahrazuje tímto:\n„j)\nčlenský stát prvního vstupu;“,\nvii)\npísmeno k) se nahrazuje tímto:\n„k)\nadresa bydliště žadatele;“,\nviii)\nv písmenu l) se slovo „školy“ nahrazuje slovy „vzdělávacího zařízení“,\nix)\nv písmenu m) se slova „otce a matky“ nahrazují slovy „rodičů nebo poručníka či opatrovníka“.\n4)\nV čl. 10 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„k)\npřípadně informace, že vízový štítek byl vyplněn ručně.“\n5)\nV článku 11 se návětí nahrazuje tímto:\n„Pokud vízový orgán zastupující jiný členský stát přeruší posuzování žádosti, doplní do souboru žádosti tyto údaje:“.\n6)\nČlánek 12 se mění takto:\na)\nv odst. 1 písm. a) se doplňují slova:\n„a\nzda jej uvedený orgán odmítl udělit jménem jiného členského státu“;\nb)\nodstavec 2 se nahrazuje tímto:\n„2.   Spis žádosti také obsahuje rovněž údaj o důvodu (důvodech) pro zamítnutí víza, přičemž se může jednat o jeden nebo více následujících důvodů:\na)\nžadatel\ni)\npředloží cestovní doklad, který je padělaný, napodobený nebo pozměněný,\nii)\nnezdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu,\niii)\nneprokáže dostatečné finanční prostředky jak na obživu na dobu trvání předpokládaného pobytu, tak na návrat do země původu nebo svého bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí, nebo neprokáže, že je schopen si tyto prostředky opatřit legálním způsobem,\niv)\nběhem stávajícího šestiměsíčního období již tři měsíce pobýval na území členských států na základě jednotného víza nebo víza s omezenou územní platností,\nv)\nje osobou, na niž je v Schengenském informačním systému (SIS) veden záznam pro účely odepření vstupu,\nvi)\nje považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví, ve smyslu čl. 2 bodu 19 Schengenského hraničního kodexu nebo mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států, zejména pokud je na něj ve vnitrostátních databázích členských států veden záznam pro účely odepření vstupu ze stejných důvodů,\nvii)\nneprokáže, že má uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění, pokud se na něj tato povinnost vztahuje;\nb)\ninformace předložené za účelem prokázání účelu a podmínek předpokládaného pobytu nebyly spolehlivé;\nc)\númysl žadatele opustit území členských států před skončením platnosti víza nebylo možné prokázat;\nd)\npři podání žádosti na hranicích nebylo dostatečně prokázáno, že žadatel neměl možnost požádat o vízum předem.“\n7)\nČlánek 13 se nahrazuje tímto:\n„Článek 13\nÚdaje, které se doplňují v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné nebo zrušeno\n1.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné nebo o jeho zrušení, doplní vízový orgán, který takto rozhodl, do spisu žádosti tyto údaje:\na)\ninformaci o statusu uvádějící, že vízum bylo prohlášeno za neplatné nebo zrušeno;\nb)\norgán, který prohlásil vízum za neplatné nebo ho zrušil, včetně sídla tohoto orgánu;\nc)\nmísto a datum vydání rozhodnutí.\n2.   Soubor žádosti také obsahuje údaj o důvodu nebo důvodech pro prohlášení víza za neplatné nebo jeho zrušení, kterými jsou\na)\njeden nebo více důvodů uvedených v čl. 12 odst. 2;\nb)\nžádost držitele víza o zrušení víza.“\n8)\nČlánek 14 se mění takto:\na)\nodstavec 1 se mění takto:\ni)\nnávětí se nahrazuje tímto:\n„1.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o prodloužení doby platnosti uděleného víza nebo doby trvání pobytu, na nějž je vízum uděleno, doplní vízový orgán, který platnost víza prodloužil, do souboru žádosti tyto údaje:“,\nii)\npísmeno d) se nahrazuje tímto:\n„d)\nčíslo vízového štítku prodlouženého víza;“,\niii)\npísmeno g) nahrazuje tímto:\n„g)\nna území, na kterém je držitel víza oprávněn cestovat, pokud se územní platnost prodlouženého víza liší od územní platnosti původního víza;“;\nb)\nv odstavci 2 se písmeno c) zrušuje.\n9)\nV čl. 15 odst. 1 se slova „prodloužení nebo zkrácení jeho platnosti“ nahrazují slovy „nebo prodloužení jeho platnosti“.\n10)\nČlánek 17 se mění takto:\na)\nbod 4 se nahrazuje tímto:\n„4)\nčlenský stát prvního vstupu;“;\nb)\nv bodu 6 se zrušují slova „požadovaného nebo“;\nc)\nbod 11 se nahrazuje tímto:\n„11)\nhlavní účel(y) cesty;“.\n11)\nV čl. 18 odst. 4 písm. c), čl. 19 odst. 2 písm. c), čl. 20 odst. 2 písm. d), čl. 22 odst. 2 písm. d) se zrušují slova „či zkrácenou“.\n12)\nV čl. 23 odst. 1 písm. d) se zrušují slova „anebo zkrácení“.\nČlánek 55\nZměny nařízení (ES) č. 562/2006\nPříloha V část A nařízení (ES) č. 562/2006 se mění takto:\na)\nbod 1 písm. c) se nahrazuje tímto:\n„c)\nprohlásí vízum za neplatné nebo je případně zruší za podmínek stanovených v článku 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (23);\nb)\nbod 2 se zrušuje.\nČlánek 56\nZrušující ustanovení\n1.   Články 9 až 17 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 se zrušují.\n2.   Zrušují se:\na)\nrozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společného manuálu a Společné konzulární instrukce (SCH/Com-ex (99) 13) (společná konzulární instrukce včetně příloh);\nb)\nrozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o prodlužování jednotných víz (SCH/Com-ex (93) 21) a o společných zásadách pro prohlášení jednotných víz za neplatná od počátku, pro jejich zrušení nebo pro zkracování jejich doby platnosti (SCH/Com-ex (93)24), rozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 22. prosince 1994 o výměně statistických informací o udělování víz (SCH/Com-ex (94) 25), rozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o výměně statistických informací o udělených vízech (SCH/Com-ex (98)12) a rozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o zavedení jednotného formuláře, kterým se prokazuje pozvání, závazek poskytnutí podpory nebo potvrzení o ubytování (SCH/Com-ex (98)57);\nc)\nspolečná akce 96/197/SVV ze dne 4. března 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o letištním tranzitu (24);\nd)\nnařízení Rady (ES) č. 789/2001ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se posuzování žádostí o udělení víza (25);\ne)\nnařízení Rady (ES) č. 1091/2001 ze dne 28. května 2001 o volném pohybu s dlouhodobým vízem (26);\nf)\nnařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům (27);\ng)\nčlánek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 390/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se mění Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady v souvislosti se zavedením biometrických prvků, včetně ustanovení o organizaci přijímání a zpracování žádostí o víza (28).\n3.   Odkazy na zrušené právní předpisy se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIII.\nČlánek 57\nMonitorování a hodnocení\n1.   Dva roky poté, co budou použitelná všechna ustanovení tohoto nařízení, vypracuje Komise hodnocení jeho uplatňování. Toto celkové hodnocení bude zahrnovat posouzení výsledků, kterých bylo dosaženo ve vztahu k cílům, a posouzení uplatňování ustanovení tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny zprávy uvedené v odstavci 3.\n2.   Komise předá hodnocení uvedené v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě. Na základě hodnocení Komise v případě potřeby předloží odpovídající návrhy na změnu tohoto nařízení.\n3.   Komise předloží tři roky po zahájení provozu VIS a dále každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článků 13, 17, 40 až 44 tohoto nařízení, která bude zahrnovat informace o odebírání a využití biometrických identifikátorů, vhodnosti zvoleného standardu ICAO, souladu s pravidly na ochranu údajů, zkušenostech s externími poskytovateli služeb se zvláštním zaměřením na odebírání biometrických údajů, uplatňování pravidla 59 měsíců pro odebrání otisků prstů a organizaci postupů spojených se žádostmi. Součástí této zprávy budou na základě čl. 17 bodů 12, 13 a 14 a čl. 50 odst. 4 nařízení o VIS rovněž případy, kdy otisky prstů nemohly být prakticky poskytnuty nebo kdy jejich poskytnutí nebylo z právních důvodů požadováno, v porovnání s počtem případů, kdy otisky prstů odebrány byly. Zpráva bude obsahovat informace o případech, kdy byla osobám, které z praktických důvodů nemohly poskytnout otisky prstů, zamítnuta žádost o udělení víza. V případě nutnosti budou ke zprávě přiloženy vhodné návrhy na změnu tohoto nařízení.\n4.   První ze zpráv uvedených v odstavci 3 se bude týkat rovněž otázky dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, a bude založena na výsledcích studie provedené na Komisí.\nČlánek 58\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 5. dubna 2010.\n3.   Článek 52 a čl. 53 odst. 1 písm. a) až h) a odst. 2 se použijí ode dne 5. října 2009.\n4.   Pokud jde o Schengenskou konzultační síť (technické specifikace), čl. 56 odst. 2 písm. d) se použije ode dne uvedeného v článku 46 nařízení o VIS.\n5.   Ustanovení čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 34 odst. 6 a 7 a čl. 35 odst. 7 se použijí ode dne 5. dubna 2011.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.\nV Bruselu dne 13. července 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nE. ERLANDSSON\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2009.\n(2)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.\n(3)  Úř. věst. C 326, 22.12.2005, s. 1.\n(4)  Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.\n(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(8)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(10)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.\n(11)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.\n(12)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(13)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.\n(15)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.\n(16)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.\n(17)  Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.\n(18)  Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1.\n(19)  Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 4.\n(20)  Úř. věst. L 267, 27.9.2006, s. 41.\n(21)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.\n(22)  Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.“;\n(23)  Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1“;\n(24)  Úř. věst. L 63, 13.3.1996, s. 8.\n(25)  Úř. věst. L 116, 26.4.2001, s. 2.\n(26)  Úř. věst. L 150, 6.6.2001, s. 4.\n(27)  Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1.\n(28)  Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nPŘÍLOHA II\nPříkladmý seznam podpůrných dokladů\nMezi podpůrné doklady uvedené v článku 14, které musí žadatelé o vízum předložit, patří:\nA.\nDOKLADY TÝKAJÍCÍ SE ÚČELU CESTY\n1)\nu služebních cest:\na)\npozvání od podniku nebo úřadu k účasti na jednáních, konferencích nebo událostech týkajících se obchodu, podnikání nebo zaměstnání;\nb)\nostatní doklady, které prokazují existenci obchodních vztahů nebo vztahů pro pracovní účely;\nc)\npřípadně vstupenky na veletrhy a kongresy;\nd)\ndoklady prokazující obchodní aktivity společnosti;\ne)\ndoklady o zaměstnání žadatele v dané společnosti;\n2)\nu cest za účelem studia nebo jiného druhu školení:\na)\npotvrzení o zápisu u vzdělávací instituce pro účely účasti na praktických nebo teoretických kurzech v rámci základního nebo dalšího vzdělávání;\nb)\nstudijní průkazy nebo potvrzení o kurzech, které mají být navštěvovány;\n3)\nu cest za účelem turistiky nebo ze soukromých důvodů:\na)\ndoklady týkající se ubytování:\n—\npozvání od zvoucí osoby, pokud poskytuje žadateli ubytování,\n—\ndoklady z ubytovacího zařízení nebo jiné vhodné doklady o předpokládaném ubytování;\nb)\ndoklady týkající se plánu cesty:\n—\npotvrzení rezervace organizovaného zájezdu, nebo jakékoli další vhodné doklady o předpokládaném plánu cesty,\n—\nv případě průjezdu: vízum nebo jiné povolení ke vstupu do třetí země, která je cílovou zemí; jízdenky pro pokračování v cestě;\n4)\nu cest uskutečňovaných v souvislosti s politickými, vědeckými, kulturními, sportovními nebo náboženskými událostmi nebo cest, které se konají z jiných důvodů:\n—\npozvání, vstupenky, přihlášky nebo programy uvádějící (pokud možno) název zvoucí organizace a délku pobytu nebo jakýkoli jiný vhodný doklad uvádějící účel cesty;\n5)\nu cest členů oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání určené vládě dotyčné třetí země účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu:\n—\ndopis orgánu v dotyčné třetí zemi, v němž se potvrzuje, že žadatel je členem oficiální delegace cestující do členského státu za účelem účasti na výše uvedených akcích, spolu s přiloženou kopií oficiálního pozvání;\n6)\nu cest uskutečňovaných ze zdravotních důvodů:\n—\núřední doklad zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení a prokázání dostatečných finančních prostředků na úhradu daného lékařského ošetření.\nB.\nDOKLADY UMOŽŇUJÍCÍ POSOUZENÍ ŽADATELOVA ZÁMĚRU OPUSTIT ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ\n1)\nrezervace jízdenky pro zpáteční nebo okružní cestu;\n2)\ndoklad o finančních prostředcích v zemi bydliště;\n3)\ndoklad o zaměstnání: výpisy z účtu;\n4)\ndoklad o vlastnictví nemovitosti;\n5)\ndoklad prokazující integraci v zemi pobytu: rodinné vazby; pracovní vztahy.\nC.\nDOKLADY PROKAZUJÍCÍ RODINNÉ POMĚRY ŽADATELE\n1)\nsouhlas rodičů nebo poručníků či opatrovníků (pokud s nimi nezletilá osoba necestuje);\n2)\ndoklad prokazující rodinné vazby ke zvoucí osobě.\nPŘÍLOHA III\nJEDNOTNÝ VZOR A POUŽÍVÁNÍ RAZÍTKA OZNAČUJÍCÍHO PŘÍPUSTNOST ŽÁDOSTI\n… Vízum … (1)\nxx/xx/xxxx (2)\n… (3)\nNapříklad:\nVízum C FR\n22.4.2009\nKonzulární úřad Francie\nDžibuti\nRazítko se umístí na první volnou stránku cestovního dokladu, která neobsahuje žádné záznamy ani otisky razítek.\n(1)  Kód členského státu, který žádost posuzuje. Použijí se kódy uvedené v příloze VII bodě 1.1.\n(2)  Datum podání žádosti (osm číslic: xx den, xx měsíc, xxxx rok).\n(3)  Orgán, který žádost o vízum posuzuje.\nPŘÍLOHA IV\nSpolečný seznam třetích zemí uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 539/2001, jejichž státní příslušníci mají povinnost mít při průjezdu přes mezinárodní tranzitní prostory letišť na území členských států letištní průjezdní vízum\nAFGHÁNISTÁN\nBANGLADÉŠ\nDEMOKRATICKÁ REPUBLIKA KONGO\nERITREA\nETIOPIE\nGHANA\nÍRÁN\nIRÁK\nNIGÉRIE\nPÁKISTÁN\nSOMÁLSKO\nSRÍ LANKA\nPŘÍLOHA V\nSEZNAM POVOLENÍ K POBYTU, JEJICHŽ DRŽITELÉ JSOU OPRÁVNĚNI K PRŮJEZDU PŘES LETIŠTĚ ČLENSKÝCH STÁTŮ, ANIŽ BY MUSELI MÍT LETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM\nANDORRA:\n—\nTarjeta provisional de estancia y de trabajo (prozatímní povolení k pobytu a pracovní povolení) (bílé). Vydává se sezonním pracovníkům; doba platnosti závisí na délce práce, nikdy však nepřekročí šest měsíců. Toto povolení nemůže být prodlouženo,\n—\nTarjeta de estancia y de trabajo (povolení k pobytu a pracovní povolení) (bílé). Toto povolení se vydává na dobu šesti měsíců a může prodlouženo o další rok,\n—\nTarjeta de estancia (povolení k pobytu) (bílé). Toto povolení se vydává na dobu šesti měsíců a může prodlouženo o další rok,\n—\nTarjeta temporal de residencia (dočasné povolení k pobytu) (růžové). Toto povolení se vydává na jeden rok a může být dvakrát prodlouženo, vždy o jeden rok,\n—\nTarjeta ordinaria de residencia (řádné povolení k pobytu) (žluté). Toto povolení se vydává na dobu tří let a může prodlouženo o další tři roky,\n—\nTarjeta privilegiada de residencia (zvláštní povolení k pobytu) (zelené). Toto povolení se vydává na dobu pěti let a může být prodlouženo o dalších pět let,\n—\nAutorización de residencia (oprávnění k pobytu) (zelené). Toto povolení se vydává na jeden rok a může být prodlouženo, vždy o tři roky,\n—\nAutorización temporal de residencia y de trabajo (dočasné oprávnění k pobytu a dočasné pracovní povolení) (růžové). Toto povolení se vydává na dva roky a může prodlouženo o další dva roky,\n—\nAutorización ordinaria de residencia y de trabajo (řádné oprávnění k pobytu a k výkonu pracovních činností) (žluté). Toto povolení se vydává na pět let,\n—\nAutorización privilegiada de residencia y de trabajo (zvláštní oprávnění k pobytu a pracovní povolení) (zelené). Toto povolení se vydává na deset let a může být prodlouženo o dalších deset let.\nKANADA:\n—\nPermanent resident card (povolení k trvalému pobytu ve formě plastové karty).\nJAPONSKO:\n—\nRe-entry permit to Japan (povolení k návratu do Japonska).\nSAN MARINO:\n—\nPermesso di soggiorno ordinario (validità illimitata) (běžné povolení k pobytu (neomezená platnost)),\n—\nPermesso di soggiorno continuativo speciale (validità illimitata) (zvláštní povolení k trvalému pobytu (neomezená platnost)),\n—\nCarta d’identità de San Marino (validità illimitata) (průkaz totožnosti vydaný San Marinem (neomezená platnost)).\nSPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ:\n—\nForm I-551 permanent resident card (doba platnosti dva až deset let),\n—\nForm I-551 Alien registration receipt card (platnost dva až deset let),\n—\nForm I-551 Alien registration receipt card (neomezená platnost),\n—\nForm I-327 Re-entry document (platnost na dva roky – vydává se držitelům dokumentu I-551),\n—\nResident alien card (platnost dva nebo deset let nebo neomezená platnost. Tento doklad zaručuje držiteli návrat, pouze pokud pobýval mimo USA po dobu nepřesahující jeden rok),\n—\nPermit to re-enter (platnost dva roky. Tento doklad zaručuje držiteli návrat, pouze pokud pobýval mimo USA po dobu nepřesahující dva roky),\n—\nValid temporary residence stamp v platném cestovním dokladu (platnost jeden rok od data vydání).\nPŘÍLOHA VI\nPŘÍLOHA VII\nVYPLŇOVÁNÍ VÍZOVÉHO ŠTÍTKU\n1.   Oddíl pro povinné údaje\n1.1   Pole „PLATÍ PRO“:\nV tomto poli se uvádí území, kam je držitel víza oprávněn cestovat.\nToto pole lze vyplnit pouze jedním z těchto způsobů:\na)\nschengenské státy;\nb)\nschengenský stát nebo schengenské státy, na jejichž území je platnost víza omezena (v tomto případě se používají tyto zkratky):\nBE\nBELGIE\nCZ\nČESKÁ REPUBLIKA\nDK\nDÁNSKO\nDE\nNĚMECKO\nEE\nESTONSKO\nGR\nŘECKO\nES\nŠPANĚLSKO\nFR\nFRANCIE\nIT\nITÁLIE\nLV\nLOTYŠSKO\nLT\nLITVA\nLU\nLUCEMBURSKO\nHU\nMAĎARSKO\nMT\nMALTA\nNL\nNIZOZEMSKO\nAT\nRAKOUSKO\nPL\nPOLSKO\nPT\nPORTUGALSKO\nSI\nSLOVINSKO\nSK\nSLOVENSKO\nFI\nFINSKO\nSE\nŠVÉDSKO\nIS\nISLAND\nNO\nNORSKO\nCH\nŠVÝCARSKO\n1.2   Pokud se štítek použije pro udělení jednotného víza, vyplní se toto pole slovy „schengenské státy“ v jazyce členského státu udělujícího vízum.\n1.3   Pokud se štítek použije pro udělení víza s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení, je v tomto poli uveden název členského státu (členských států), na něž je pobyt držitele víza omezen, a to v jazyce členského státu, který vízum udělil.\n1.4   Pokud se štítek použije pro udělení víza s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 3 tohoto nařízení, mohou být pro zápis kódů použity tyto možnosti:\na)\ndo pole se zapíší kódy dotčených členských států;\nb)\ndo pole se zapíší slova „schengenské státy“, po nichž následuje v závorce znak minus a kódy členských států, pro jejichž území není vízum platné;\nc)\nv případě, že pole „platí pro“ není dostatečně velké pro zapsání všech kódů členských států (ne)uznávajících příslušný cestovní doklad, zmenší se velikost písma.\n2.   Pole „OD ... DO“:\nV tomto poli je uvedeno období, během kterého může držitel víza uskutečnit povolený pobyt.\nDen, od kterého smí držitel víza vstoupit na území, pro něž je vízum platné, je zapsán za slovem „OD“, a to takto:\n—\nden se zapisuje dvěma číslicemi, odpovídá-li den jednociferné číslici, je první z nich nula,\n—\nspojovník,\n—\nměsíc se zapisuje dvěma číslicemi, odpovídá-li měsíc jednociferné číslici, je první z nich nula,\n—\nspojovník,\n—\nrok se zapisuje dvěma číslicemi, které odpovídají posledním dvěma číslicím roku.\nNapříklad: 05-12-07 = 5. prosinec 2007.\nPoslední den období, během kterého může držitel víza uskutečnit povolený pobyt, je zapsán za slovem „DO“ a je zapsán stejným způsobem jako první datum uvedené výše. Držitel víza musí území, pro které vízum platí, opustit do půlnoci uvedeného dne.\n3.   Pole „POČET VSTUPŮ“:\nV tomto poli je uveden počet povolených vstupů držitele víza na území, pro které vízum platí; jinými slovy to znamená počet období pobytu, mezi která lze rozdělit celkové povolené dny pobytu, viz bod 4.\nPočet vstupů může být jeden, dva nebo více. Toto číslo se zapisuje doprava do předtištěné části a použijí se číslice „01“ nebo „02“ nebo zkratka „MULT“, opravňuje-li vízum k více než dvěma vstupům.\nUděluje-li se letištní průjezdní vízum pro více vstupů podle čl. 26 odst. 3 tohoto nařízení, vypočítává se platnost víza následujícím způsobem: první den odjezdu plus 6 měsíců.\nVízum pozbývá platnosti, jakmile se celkový počet vycestování držitele rovná počtu povolených vstupů, a to i v případě, že držitel víza nevyužil maximálně povolený počet dnů pobytu.\n4.   POLE „DÉLKA POBYTU ... DNŮ“:\nV tomto poli je uveden počet dnů, během nichž může držitel víza pobývat na území, pro které vízum platí. Tento pobyt lze uskutečnit vcelku nebo jej lze rozdělit podle počtu povolených dnů na několik úseků v období uvedeném v bodu 2 při zachování povoleného počtu vstupů podle bodu 3.\nPočet povolených dnů pobytu se zapisuje mezi slova „DÉLKA POBYTU“ a slovo „DNŮ“ dvěma číslicemi, z nichž první je nula v případě, že počet dnů je menší než 10.\nNejvyšší počet dnů, který může být v tomto poli zapsán, je 90 dnů.\nPokud je doba platnosti víza delší než šest měsíců, činí doba pobytů 90 dnů během každých šesti měsíců.\n5.   Pole „UDĚLENO V ... DNE...“\nToto pole uvádí název příslušného místa, kde se nachází vydávající orgán. Za slovo „DNE“ se zapíše datum udělení víza.\nDatum udělení víza se zapisuje stejným způsobem jako datum uvedené v bodu 2.\n6.   Pole „ČÍSLO CESTOVNÍHO PASU“:\nV tomto poli je uvedeno číslo cestovního dokladu, k němuž je připojen vízový štítek.\nV případě, že je osoba, jíž je vízum uděleno, zapsána v cestovním pasu manžela nebo manželky, rodiče nebo poručníka či opatrovníka, uvede se číslo cestovního pasu dané osoby.\nPokud není cestovní doklad žadatele uznáván vydávajícím členským státem, použije se k připojení vízového štítku jednotný vzor samostatného formuláře pro připojení víza.\nPři připojování vízového štítku na samostatný formulář pro připojení víza je číslem, které se vpisuje do tohoto pole namísto čísla cestovního pasu, číslo vytištěné na formuláři skládající se ze šesti číslic.\n7.   Pole „DRUH VÍZA“:\nPro usnadnění práce kontrolních orgánů je v tomto poli pomocí písmen A, C a D upřesněn druh víza:\nA\n:\nletištní průjezdní vízum (vymezené v čl. 2 odst. 5 tohoto nařízení)\nC\n:\nvízum (vymezené v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení)\nD\n:\ndlouhodobé vízum\n8.   Pole „PŘÍJMENÍ A JMÉNO“:\nPrvní slovo v poli „příjmení“, za nímž následuje první slovo v poli „jméno“ uvedené v cestovním dokladu držitele víza, se zapíší v tomto pořadí. Vydávající orgán ověří, zda příjmení a jméno, které je uvedeno v cestovním dokladu a které je nutno zapsat do tohoto pole a do strojově čitelné zóny, souhlasí s příjmením a jménem uvedeným v žádosti o udělení víza. Jestliže je počet písmen v příjmení nebo jménu vyšší než počet příslušných políček, nahradí se písmena, pro něž nejsou políčka, tečkou (.).\na)\nPovinné údaje, které musí být doplněny v oddíle „POZNÁMKY“\n—\nv případě víza uděleného podle článku 8 jménem jiného členského státu se doplní tato poznámka: „R/[kód zastupovaného členského státu]“,\n—\nv případě víza uděleného za účelem průjezdu je třeba doplnit tuto poznámku: „PRŮJEZD“.\nb)\nOddíl „POZNÁMKY“ pro vnitrostátní údaje\nTento oddíl také obsahuje poznámky v jazyce členského státu udělujícího vízum, týkající se vnitrostátních předpisů. V těchto poznámkách se však nesmějí opakovat povinné údaje uvedené v bodě 1.\nc)\nMísto pro fotografii\nBarevnou fotografii držitele víza je nutno vložit do prostoru vyhrazeného k tomuto účelu.\nPři začleňování fotografie do vízového štítku musí být dodržena tato pravidla.\nVelikost hlavy od brady po temeno musí činit 70 % až 80 % vertikálního rozměru fotografie.\nMinimální požadavky na rozlišení jsou:\n—\npro skenování 300 pixelů na palec (ppi), bez komprese,\n—\npro barevný tisk fotografie 720 obrazových bodů na palec (dpi).\n10.   Strojově čitelná zóna\nTento oddíl sestává ze dvou řádků po 36 znacích (OCR B-10 cpi).\n1. řádek: 36 znaků (povinné)\nUmístění\nPočet znaků\nObsah pole\nSpecifikace\n1–2\n2\nDruh dokladu\n1. znak: V\n2. znak: kód udávající typ víza (A, C nebo D)\n3–5\n3\nVydávající stát\nPísmenný 3znakový kód ICAO: BEL, CHE, CZE, DNK, D<<, EST, GRC, ESP, FRA, ITA, LVA, LTU, LUX, HUN, MLT, NLD, AUT, POL, PRT, SVN, SVK, FIN, SWE, ISL, NOR.\n6–36\n31\nPříjmení a jméno\nPříjmení je třeba oddělit od křestních jmen 2 symboly (<<); jednotlivé složky jména by měly být odděleny jedním symbolem (<); nevyužité místo by mělo být vyplněno symbolem <.\n2. řádek: 36 znaků (povinné)\nUmístění\nPočet znaků\nObsah pole\nSpecifikace\n1\n9\nČíslo víza\nJedná se o číslo vytištěné v pravém horním rohu štítku.\n10\n1\nKontrolní znak\nTento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO.\n11\n3\nStátní příslušnost žadatele\nPísmenné kódování podle 3znakových kódů ICAO.\n14\n6\nDatum narození\nPodle schématu rrmmdd, kdy:\nrr\n=\nrok (povinný údaj)\nmm\n=\nměsíc, pokud je znám, jinak <<\ndd\n=\nden, pokud je znám, jinak <<\n20\n1\nKontrolní znak\nTento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO.\n21\n1\nPohlaví\nF\n=\nženské,\nM\n=\nmužské,\n<\n=\nnespecifikováno.\n22\n6\nDatum skončení platnosti víza\nPodle schématu rrmmdd bez zástupných znaků.\n28\n1\nKontrolní znak\nTento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO.\n29\n1\nÚzemní platnost\na)\nV případě víz s omezenou územní platností vložte písmeno T.\nb)\nV případě jednotných víz vložte zástupný znak <.\n30\n1\nPočet vstupů\n1, 2 nebo M\n31\n2\nDélka pobytu\na)\nKrátkodobý pobyt: počet dní by se měl zanést do vizuálně čitelné zóny.\nb)\nDlouhodobý pobyt: <<\n33\n4\nZačátek platnosti\nStruktura je mmdd bez zástupného znaku.\nPŘÍLOHA VIII\nPŘIPOJENÍ VÍZOVÉHO ŠTÍTKU\n1.\nVízový štítek se připojí na první stranu cestovního dokladu, na níž nejsou žádné záznamy nebo otisky razítek kromě razítka označujícího, že žádost je přípustná.\n2.\nŠtítek je třeba přesně srovnat s okraji stránky cestovního dokladu a vlepit pokud možno co nejblíže k jeho okrajům. Strojově čitelná zóna štítku je zarovnaná k okraji strany.\n3.\nOtisk razítka orgánů, které vízum udělily, se vyznačuje do oddílu „POZNÁMKY“ tak, aby otisk na stránce cestovního dokladu přesahoval vízový štítek.\n4.\nV případě, že je nutné obejít se bez vyplnění zóny, která se bude elektronicky skenovat, může být razítko vyznačeno do této zóny, která se tak stane nepoužitelnou. Velikost a obsah razítka, které má být použito, stanoví vnitrostátní předpisy členského státu.\n5.\nAby se zamezilo opakovanému používání vízového štítku připojeného na samostatný formulář pro připojení víza, bude úřední razítko vydávajících orgánů otisknuto vpravo a bude spojovat štítek a formulář tak, aby se zachovala čitelnost polí a poznámek a nezasahovalo přitom do strojově čitelné zóny.\n6.\nProdloužení víza podle článku 33 tohoto nařízení má formu vízového štítku. Na vízový štítek bude otisknuto úřední razítko vydávajících orgánů.\nPŘÍLOHA IX\nČÁST 1\nPravidla pro udělování víz na hranicích projíždějícím námořníkům, na které se vztahuje vízová povinnost\nTato pravidla se týkají výměny informací mezi příslušnými orgány členských států, pokud jde o projíždějící námořníky, na které se vztahuje vízová povinnost. Je-li vízum uděleno na hranicích na základě vyměněných informací, nese odpovědnost členský stát, který vízum uděluje.\nPro účely těchto pravidel se rozumí:\n„přístavem členského státu“ přístav, který tvoří vnější hranici členského státu;\n„letištěm členského státu“ letiště, které tvoří vnější hranici členského státu.\nI.   Nalodění na loď, která kotví nebo je očekávána v přístavu členského státu (vstup na území členských států)\n—\nrejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v přístavu členského státu, ve kterém loď kotví nebo je očekávána, o vstupu námořníků, na které se vztahuje vízová povinnost, přes letiště členského státu, přes pozemní nebo mořskou hranici členského státu. Rejdařská společnost nebo její zástupce se za tyto námořníky zaručí v tom smyslu, že veškeré náklady na pobyt a v případě potřeby i na repatriaci těchto námořníků uhradí rejdařská společnost,\n—\nuvedené příslušné orgány co nejrychleji ověří správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a přezkoumají, zda byly splněny další podmínky pro vstup na území členských států. Ověří se také trasa cesty na území členských států, např. na základě letenek a jízdenek,\n—\njestliže mají námořníci na území členského státu vstoupit přes letiště členského státu, příslušné orgány v přístavu členského státu uvědomí příslušné orgány na vstupním letišti členského státu prostřednictvím řádně vyplněného formuláře pro projíždějící námořníky, na které se vztahuje vízová povinnost (podle části 2), zaslaného faxem, elektronickou poštou nebo jinými prostředky, o výsledcích tohoto ověření a uvedou, zda lze na základě těchto výsledků v zásadě udělit na hranicích vízum. Jestliže mají námořníci vstoupit přes pozemní nebo námořní hranici, jsou příslušné orgány na hraničním přechodu, přes který dotyčný námořník vstupuje na území členských států, informovány stejným postupem,\n—\nje-li výsledek ověření dostupných údajů kladný a odpovídá-li zjevně prohlášení nebo dokladům námořníka, mohou příslušné orgány na vstupním nebo výstupním letišti členského státu udělit na hranicích vízum povolující pobyt na dobu nutnou pro účel průjezdu. V těchto případech se dále do cestovního dokladu výše uvedeného námořníka vyznačí vstupní nebo výstupní razítko členského státu a cestovní doklad se tomuto námořníkovi předá.\nII.   Ukončení služby na lodi, která vplula do přístavu členského státu (opuštění území členských států)\n—\nrejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v uvedeném přístavu vstupu členského státu o tom, že námořníci, na které se vztahuje vízová povinnost, ukončili službu a opustí území členských států přes letiště členského státu, pozemní nebo mořskou hranici členského státu. Rejdařská společnost nebo její zástupce se za tyto námořníky zaručí v tom smyslu, že veškeré náklady na pobyt a v případě potřeby i na repatriaci těchto námořníků uhradí rejdařská společnost,\n—\npříslušné orgány ověří co nejdříve správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a přezkoumají, zda byly splněny další podmínky pro vstup na území členských států. Ověří se také trasa cesty na území členských států, např. na základě letenek a jízdenek,\n—\nje-li výsledek ověření dostupných údajů kladný, mohou příslušné orgány udělit vízum povolující pobyt na dobu nutnou pro účel průjezdu.\nIII.   Přestup z lodi, která vplula do přístavu členského státu, na jinou loď\n—\nrejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v tomto přístavu vstupu členského státu o tom, že námořníci, na které se vztahuje vízová povinnost, ukončili službu a opustí území členských států přes jiný přístav členského státu. Rejdařská společnost nebo její zástupce se za tyto námořníky zaručí v tom smyslu, že veškeré náklady na pobyt a v případě potřeby i na repatriaci těchto námořníků uhradí rejdařská společnost,\n—\npříslušné orgány ověří co nejdříve správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a přezkoumají, zda byly splněny další podmínky pro vstup na území členských států. Za účelem tohoto přezkoumání se obrátí na příslušné orgány v přístavu členského státu, z něhož námořníci odplují z území členských států. Ověří se, zda loď, na kterou námořníci nastupují, se v přístavu již nachází nebo je tam očekávána. Ověří se také trasa cesty na území členských států,\n—\nje-li výsledek ověření dostupných údajů kladný, mohou příslušné orgány udělit vízum povolující pobyt na dobu nutnou pro účel průjezdu.\nČÁST 2\nPODROBNÝ POPIS FORMULÁŘE\nBody 1–4: totožnost námořníka\n1)\nA.\nPříjmení:\nB.\nJméno(a):\nC.\nStátní příslušnost\nD.\nHodnost/služební stupeň:\n2)\nA.\nMísto narození\nB.\nDatum narození\n3)\nA.\nČíslo cestovního pasu\nB.\nDatum vydání\nC.\nDoba platnosti\n4)\nA.\nČíslo námořnické knížky\nB.\nDatum vydání\nC.\nDoba platnosti\nK bodům 3 a 4: v závislosti na státní příslušnosti námořníka a členském státu, na jehož území dotyčný námořník vstupuje, mohou být pro účely zjištění totožnosti použity cestovní doklad nebo námořnická knížka.\nBody 5–8: zástupce rejdařské společnosti a dotyčná loď\n5)\nJméno zástupce rejdařské společnosti (jednotlivec nebo společnost zastupující na místě vlastníka lodi ve všech věcech týkajících se povinností vlastníka lodi ohledně vybavení lodi) v bodě 5A a telefonní číslo (a další kontaktní údaje, např. číslo faxu, e-mailová adresa) v bodě 5B\n6)\nA.\nNázev lodi\nB.\nČíslo IMO (toto číslo tvoří 7 číslic a je známo také jako „Lloydovo číslo“)\nC.\nVlajka (pod níž obchodní loď pluje)\n7)\nA.\nDatum připlutí lodi\nB.\nPůvod (přístav) lodi\nPísmeno „A“ odkazuje na datum připlutí lodi do přístavu, ve kterém se námořník naloďuje.\n8)\nA.\nDatum odplutí lodi\nB.\nMísto určení lodi (další přístav)\nK bodům 7A a 8A: vyznačují dobu, po kterou může námořník cestovat, aby se mohl nalodit.\nPřitom je třeba zohlednit, že na trasu mohou mít vliv vnější, neočekávané překážky, jako jsou bouře, havárie atd.\nBody 9–12: účel námořníkovy cesty a jeho cíl\n9)\nVýrazem „konečný cíl“ se rozumí cíl námořníkovy cesty. To může být buď přístav, v němž se má námořník nalodit, nebo země, do níž směřuje po ukončení služby.\n10)\nDůvody žádosti\na)\nV případě nalodění je konečným cílem přístav, v němž se má námořník nalodit.\nb)\nV případě přestupu na jinou loď v rámci území členských států je to také přístav, v němž se má námořník nalodit. Přestup na loď mimo území členských států se považuje za ukončení služby.\nc)\nK ukončení služby může dojít z různých důvodů, jako je skončení smlouvy, pracovní úraz, neodkladné rodinné důvody atd.\n11)\nDopravní prostředky\nSeznam dopravních prostředků, které projíždějící námořník, na nějž se vztahuje vízová povinnost, použil na území členských států k dosažení svého konečného cíle. Ve formuláři jsou uvedeny tyto tři možnosti:\na)\nosobní automobil (nebo autobus);\nb)\nvlak;\nc)\nletadlo.\n12)\nDatum příjezdu (na území členských států)\nTýká se především námořníka na prvním letišti členského státu nebo hraničním přechodu (protože se nemusí vždy jednat o letiště) na vnějších hranicích, přes který chce vstoupit na území členských států.\nDatum průjezdu\nJedná se o datum, kdy se námořník vylodí v přístavu na území členských států a směřuje do dalšího přístavu, který se rovněž nachází na území členských států.\nDatum odjezdu\nJedná se o datum vylodění námořníka v přístavu na území členských států za účelem přestupu na jinou loď v přístavu, který se nachází mimo území členských států, nebo datum vylodění námořníka v přístavu na území členských států za účelem návratu do místa bydliště (mimo území členských států).\nPo určení tří dopravních prostředků je rovněž třeba uvést dostupné údaje o těchto prostředcích:\na)\nautomobil, autobus: registrační číslo;\nb)\nvlak: název, číslo, atd.;\nc)\núdaje o letu: datum, čas, číslo.\n13)\nFormální prohlášení podepsané zástupcem rejdařské společnosti nebo vlastníkem lodi potvrzující jeho odpovědnost za pobyt a v nezbytných případech za náklady na repatriaci námořníka.\nPŘÍLOHA X\nSEZNAM MINIMÁLNÍCH POŽADAVKŮ, KTERÉ MUSÍ BÝT OBSAŽENY V PRÁVNÍM NÁSTROJI V PŘÍPADĚ SPOLUPRÁCE S EXTERNÍMI POSKYTOVATELI SLUŽEB\nA.\nPokud jde o ochranu údajů, musí externí poskytovatel služeb při výkonu své činnosti\na)\npo celou dobu předcházet veškerému neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání údajů, zejména v průběhu jejich předávání diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu členského státu nebo členských států, který je odpovědný nebo které jsou odpovědné za zpracování žádosti;\nb)\nv souladu s pokyny dotčeného členského státu nebo dotčených členských států předávat údaje\n—\nelektronicky v zašifrované podobě nebo\n—\nfyzicky zabezpečeným způsobem;\nc)\npředávat údaje co nejrychleji:\n—\nv případě fyzicky předávaných údajů nejméně jednou týdně,\n—\nv případě elektronicky předávaných zašifrovaných údajů nejméně na konci dne, kdy byly odebrány;\nd)\nvymazávat údaje okamžitě po jejich odeslání a ujistit se, že jedinými údaji, které mohou být uchovány, jsou jméno a kontaktní údaje žadatele pro účely sjednání schůzky, jakož i případně číslo pasu do navrácení pasu žadateli;\ne)\nzajišťovat veškerá technická a organizační bezpečnostní opatření vyžadovaná za účelem ochrany osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení nebo náhodné ztrátě, pozměnění, neoprávněnému zveřejnění nebo přístupu, zejména pokud spolupráce zahrnuje předávání spisů a údajů diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu dotčeného členského státu nebo dotčených členských států, a proti všem jiným protiprávním formám zpracování osobních údajů;\nf)\nzpracovávat údaje pouze pro účely zpracování osobních údajů žadatelů jménem dotčeného členského státu nebo dotčených členských států;\ng)\nuplatňovat normy týkající se ochrany údajů, které jsou přinejmenším rovnocenné normám uvedeným ve směrnici 95/46/ES;\nh)\nposkytovat žadatelům informace požadované podle článku 37 nařízení o VIS.\nB.\nPokud jde o chování jeho pracovníků, musí externí poskytovatel služeb při výkonu své činnosti\na)\nzajistit, aby byli tito pracovníci řádně proškoleni;\nb)\nzajistit, aby tito pracovníci při výkonu svých povinností\n—\njednali se žadateli zdvořile,\n—\nrespektovali lidskou důstojnost a integritu žadatelů,\n—\nnediskriminovali osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a\n—\ndodržovali pravidla pro zachování důvěrnosti, která platí i po odchodu zaměstnanců ze zaměstnání nebo po pozastavení nebo ukončení platnosti právního nástroje;\nc)\nkdykoliv poskytnout údaje o totožnosti pracovníků externího poskytovatele služeb;\nd)\nprokázat, že jeho zaměstnanci nemají záznam v rejstříku trestů a mají požadovanou odbornou způsobilost.\nC.\nPokud jde o kontrolou výkonu činnosti, musí externí poskytovatel služeb\na)\nkdykoliv a bez předchozího oznámení umožnit zaměstnancům pověřeným dotčeným členským státem či dotčenými členskými státy přístup do svých objektů, zejména pro účely kontroly;\nb)\nzajistit možnost vzdáleného přístupu do systému pro sjednávání schůzek pro účely kontroly;\nc)\nzajistit používání příslušných metod sledování (například testovacích žadatelů; webových kamer);\nd)\nzajistit přístup k dokladům prokazujícím soulad s pravidly o ochraně údajů, včetně oznamovací povinnosti, externích auditů a pravidelných kontrol na místě;\ne)\nneprodleně oznámit dotčenému členskému státu nebo dotčeným členským státům jakékoli narušení bezpečnosti nebo jakékoli stížnosti žadatelů týkající se zneužívání údajů nebo neoprávněného přístupu a spolupracovat s dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy s cílem nalézt řešení a rychle poskytnout stěžujícím si žadatelům vysvětlení.\nD.\nPokud jde o obecné požadavky, musí externí poskytovatel služeb\na)\njednat podle pokynů členského státu nebo členských států pověřeného nebo pověřených zpracováním žádosti;\nb)\npřijmout přiměřená opatření pro boj proti korupci (například ustanovení o odměňování zaměstnanců; spolupráce při výběru zaměstnanců pro výkon příslušného úkolu; tzv. pravidlo čtyř očí; zásada rotace);\nc)\nplně dodržovat ustanovení právního nástroje, mezi nimiž je i doložka o pozastavení nebo ukončení, zejména v případě porušení stanovených pravidel, jakož i doložka o přezkumu, aby bylo zajištěno, že právní nástroj zohlední osvědčené postupy.\nPŘÍLOHA XI\nZVLÁŠTNÍ POSTUPY A PODMÍNKY, KTERÉ ZJEDNODUŠUJÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ ČLENŮM OLYMPIJSKÉ RODINY ÚČASTNÍCÍM SE OLYMPIJSKÝCH A PARALYMPIJSKÝCH HER\nKAPITOLA I\nÚčel a definice\nČlánek 1\nÚčel\nTyto postupy a podmínky zjednodušují podávání žádostí a udělování víz členům olympijské rodiny na dobu trvání olympijských a paralympijských her organizovaných členským státem.\nKromě toho se použijí příslušná ustanovení acquis Společenství týkající se postupů pro podávání žádostí a udělování víz.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„příslušnými organizacemi“ pro opatření k usnadnění postupů pro podávání žádostí a udělování víz členům olympijské rodiny, kteří se účastní olympijských nebo paralympijských her, oficiální organizace, které jsou v souladu s olympijskou chartou oprávněny předkládat organizačnímu výboru členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, seznamy členů olympijské rodiny za účelem vystavení akreditačních karet na hry;\n2)\n„členem olympijské rodiny“ všechny osoby, které jsou členy Mezinárodního olympijského výboru, Mezinárodního paralympijského výboru, mezinárodních svazů, národních olympijských a paralympijských výborů, organizačních výborů olympijských her a národních svazů, jako jsou sportovci, rozhodčí, trenéři a jiní sportovní odborníci, zdravotničtí pracovníci doprovázející družstva nebo jednotlivé sportovce a také akreditovaní zástupci sdělovacích prostředků, vyšší funkcionáři, sponzoři a dárci nebo jiní oficiální hosté, kteří se řídí olympijskou chartou, jsou podřízeni pravomoci a kontrole Mezinárodního olympijského výboru, jsou uvedeni v seznamech příslušných organizací a byli organizačním výborem členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, akreditováni pro účast na olympijských nebo paralympijských hrách [rok];\n3)\n„olympijskými akreditačními kartami“ vystavenými organizačním výborem členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, jeden ze dvou dokladů opatřených bezpečnostními prvky, jeden pro olympijské hry a jeden pro paralympijské hry, přičemž oba jsou opatřeny fotografií držitele, které prokazují totožnost příslušného člena olympijské rodiny a které umožňují držiteli přístup na místa konání soutěží a jiných akcí po dobu trvání her;\n4)\n„dobou trvání olympijských a paralympijských her“ doba, po kterou se konají olympijské a paralympijské hry;\n5)\n„organizačním výborem členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry“ výbor zřízený hostícím členským státem podle jeho vnitrostátních právních předpisů za účelem organizace olympijských a paralympijských her, který rozhoduje o akreditaci členů olympijské rodiny, účastnících se těchto her;\n6)\n„orgány příslušnými pro udělování víz“ orgány určené členským státem, který hostí olympijské a paralympijské hry, k posuzování žádostí a udělování víz členům olympijské rodiny.\nKAPITOLA II\nUdělování víz\nČlánek 3\nPodmínky\nVízum smí být na základě tohoto nařízení uděleno pouze tehdy, pokud daná osoba\na)\nbyla určena jednou z příslušných organizací a akreditována organizačním výborem členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, k účasti na olympijských nebo paralympijských hrách;\nb)\nje držitelem platného cestovního dokladu, který umožňuje překračování vnějších hranic, jak je uvedeno v článku 5 Schengenského hraničního kodexu;\nc)\nnení vedena jako osoba, které má být odepřen vstup;\nd)\nnepředstavuje hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo mezinárodní vztahy některého členského státu.\nČlánek 4\nPodání žádosti o udělení víza\n1.   Při vypracování seznamu osob vybraných pro účast na olympijských nebo paralympijských hrách může příslušná organizace společně se žádostí o vystavení olympijské akreditační karty pro vybrané osoby podat skupinovou žádost o udělení víza pro tyto vybrané osoby podléhající vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001, s výjimkou případů, kdy jsou tyto osoby držiteli povolení k pobytu vydaného členským státem nebo povolení k pobytu vydaného Spojeným královstvím nebo Irskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1).\n2.   Skupinová žádost o udělení víz pro dotčené osoby se předává současně se žádostmi o vystavení olympijské akreditační karty organizačnímu výboru členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, v souladu s postupem stanoveným tímto organizačním výborem.\n3.   Samostatné žádosti o udělení víza se podávají pro každou osobu účastnící se olympijských nebo paralympijských her.\n4.   Organizační výbor členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, předá co nejrychleji orgánům příslušným pro udělení víza skupinovou žádost o udělení víz společně s opisy žádostí o vystavení olympijské akreditační karty pro dotčené osoby, které obsahují úplné jméno, státní příslušnost, pohlaví, den a místo narození, číslo a druh cestovního dokladu s dobou platnosti.\nČlánek 5\nPosuzování skupinové žádosti o udělení víz a druh udělených víz\n1.   Vízum udělí orgány příslušné pro udělování víz, jakmile prověří, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 3.\n2.   Udělené vízum je jednotné vízum pro několikanásobný vstup a pobyt v délce nejvýše tří měsíců po dobu trvání olympijských nebo paralympijských her.\n3.   Jestliže některý člen olympijské rodiny nesplňuje podmínky stanovené v čl. 3 písm. c) nebo d), mohou orgány příslušné pro udělování víz udělit vízum s omezenou územní platností podle článku 25 tohoto nařízení.\nČlánek 6\nForma víza\n1.   Vízum má formu dvou čísel zapsaných na olympijské akreditační kartě. První číslo je číslo víza. U jednotného víza sestává toto číslo ze sedmi (7) znaků obsahujících šest (6) číslic, před nimiž je uvedeno písmeno „C“. U víza s omezenou územní platností sestává toto číslo z osmi (8) znaků obsahujících šest (6) číslic, před nimiž jsou uvedena písmena „XX“ (2). Druhé číslo je číslo cestovního dokladu dotčené osoby.\n2.   Orgány příslušné pro udělování víz předají organizačnímu výboru členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, čísla víz za účelem vystavení olympijských akreditačních karet.\nČlánek 7\nBezplatné udělení víza\nZa posouzení žádostí a udělení víza nevybírají orgány příslušné pro udělování víz žádné poplatky.\nKAPITOLA III\nObecná a závěrečná ustanovení\nČlánek 8\nZrušení víza\nJestliže dojde před začátkem her ke změně seznamu osob navržených k účasti na olympijských nebo paralympijských hrách, informují o tom příslušné organizace neprodleně organizační výbor členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, aby mohly být zrušeny akreditační karty osob vyškrtnutých ze seznamu. Organizační výbor o tom informuje orgány příslušné k udělování víz a uvede čísla víz, o která se jedná.\nOrgány příslušné k udělování víz zruší víza dotčených osob. Neprodleně o tom informují orgány hraniční kontroly, které tuto informaci opět neprodleně předají všem příslušným orgánům ostatních členských států.\nČlánek 9\nKontroly na vnějších hranicích\n1.   Pokud členové olympijské rodiny, kterým byla udělena víza podle tohoto nařízení, překračují vnější hranice, omezí se jejich vstupní kontroly na ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 3.\n2.   Po dobu trvání olympijských nebo paralympijských her\na)\nse vstupní a výstupní razítko označí na první volnou stránku cestovního dokladu těch členů olympijské rodiny, u kterých je označení razítka povinné podle čl. 10 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu. Při prvním vstupu se na stejné straně také uvede číslo víza;\nb)\nvstupní podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. c) Schengenského hraničního kodexu jsou považovány za splněné, jakmile je člen olympijské rodiny řádně akreditován.\n3.   Odstavec 2 se použije na všechny členy olympijské rodiny, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje vízová povinnost podle nařízení (ES) č. 539/2001, či nikoli.\n(1)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.\n(2)  Odkaz na kód ISO pořádajícího členského státu.\nPŘÍLOHA XII\nROČNÍ STATISTIKY O JEDNOTNÝCH VÍZECH, VÍZECH S OMEZENOU ÚZEMNÍ PLATNOSTÍ A LETIŠTNÍCH PRŮJEZDNÍCH VÍZECH\nÚdaje, které je třeba za každé příslušné místo, kde jednotlivé členské státy udělují víza, předložit Komisi ve lhůtě stanovené v článku 46:\n—\ncelkový počet žádostí o udělení víz typu A (včetně víz typu A pro více vstupů),\n—\ncelkový počet udělených víz typu A (včetně víz typu A pro více vstupů),\n—\ncelkový počet udělených víz typu A pro více vstupů,\n—\ncelkový počet neudělených víz typu A (včetně víz typu A pro více vstupů),\n—\ncelkový počet žádostí o udělení víz typu C (včetně víz typu C pro více vstupů),\n—\ncelkový počet udělených víz typu C (včetně víz typu C pro více vstupů),\n—\ncelkový počet udělených víz typu C pro více vstupů,\n—\ncelkový počet neudělených víz typu C (včetně víz typu C pro více vstupů),\n—\ncelkový počet udělených víz s omezenou územní platností.\nObecná pravidla týkající se předkládání údajů:\n—\núdaje za celý předchozí rok se shromáždí do jediného souboru,\n—\núdaje se poskytují za využití společné šablony (poskytnuté Komisí),\n—\núdaje jsou dostupné za jednotlivá místa, kde příslušný členský stát uděluje víza, rozdělují se podle jednotlivých třetích zemí,\n—\nmezi údaji o „neudělených vízech“ jsou údaje o zamítnutých vízech a žádostech, jejichž posouzení bylo přerušeno (jak je stanoveno v čl. 8 odst. 2).\nV případě, kdy údaj pro jednu konkrétní kategorii a některou třetí zemi není dostupný ani příslušný, nechají členské státy rubriku prázdnou (nebudou vyplňovat „0“ (nulu), „nepoužije se“ ani žádný jiný záznam).\nPŘÍLOHA XIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nUstanovení tohoto nařízení\nNahrazená ustanovení Schengenské úmluvy (CSA), Společné konzulární instrukce (SKI) nebo rozhodnutí schengenského výkonného výboru (SCH/Com-ex)\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\nSKI, část I.1 Oblast působnosti (CSA, články 9 a 10)\nČlánek 2\nDefinice\nbody 1 až 4\nSKI: část I.2 Definice a druhy víz\nSKI: část IV „Právní základ“\nCSA: čl. 11 odst. 2, čl. 14 odst. 1, články 15 a 16\nHLAVA II\nLETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM\nČlánek 3\nStátní příslušníci třetích zemí, kteří mají povinnost mít letištní průjezdní vízum\nSpolečná akce 96/197/SSV, SKI část I.2.1.1\nHLAVA III\nPOSTUPY A PODMÍNKY UDĚLOVÁNÍ VÍZ\nKAPITOLA I\nOrgány oprávněné k vyřizování žádosti\nČlánek 4\nOrgány oprávněné k vyřizování žádosti\nSKI, část II.4, CSA, čl. 12 odst. 1, nařízení (ES) č. 415/2003\nČlánek 5\nČlenský stát příslušný pro posouzení žádosti a vydání rozhodnutí\nSKI, část II, 1.1 písm. a) a b), CSA, čl. 12 odst. 2\nČlánek 6\nÚzemní konzulární příslušnost\nSKI, část II, 1.1 a 3\nČlánek 7\nPříslušnost pro udělování víz státním příslušníkům třetích zemí, kteří se oprávněně zdržují na území členského státu\n—\nČlánek 8\nUjednání o zastupování\nSKI, část II, 1.2\nKAPITOLA II\nŽádost\nČlánek 9\nPraktické postupy pro podávání žádosti\nSKI, příloha 13, poznámka (čl. 10 odst. 1)\nČlánek 10\nObecná pravidla pro podávání žádosti\n—\nČlánek 11\nFormulář žádosti\nSKI, část III.1.1\nČlánek 12\nCestovní doklad\nSKI, část III.2 písm. a), CSA, čl. 13 odst. 1 a 2\nČlánek 13\nBiometrické identifikátory\nSKI, část III.1.2 písm. a) a b)\nČlánek 14\nPodpůrné doklady\nSKI, část III.2 písm. b) a část V.1.4, Com-ex (98) 57\nČlánek 15\nCestovní zdravotní pojištění\nSKI, část V, 1.4\nČlánek 16\nVízový poplatek\nSKI, část VII.4 a příloha 12\nČlánek 17\nPoplatek za služby\nSKI, část VII, 1.7\nKAPITOLA III\nPosuzování žádosti a vydávání rozhodnutí\nČlánek 18\nOvěření příslušnosti konzulátu\n—\nČlánek 19\nPřípustnost\n—\nČlánek 20\nRazítko označující přípustnost žádosti\nSKI, část VIII, 2\nČlánek 21\nOvěření podmínek vstupu a posouzení rizik\nSKI, část III.4 a část V.1\nČlánek 22\nPředchozí konzultace ústředních orgánů jiných členských států\nSKI, část II, 2.3 a část V, 2.3 písm. a) až d)\nČlánek 23\nRozhodnutí o žádosti\nSKI, část V, 2.1 (druhá odrážka) a 2.2\nKAPITOLA IV\nUdělení víza\nČlánek 24\nUdělení jednotného víza\nSKI, část V, 2.1\nČlánek 25\nUdělení víza s omezenou územní platností\nSKI, část V, 3, příloha 14, CSA, čl. 11 odst. 2, čl. 14 odst. 1 a článek 16\nČlánek 26\nUdělení letištního průjezdního víza\nSKI, část I, 2.1.1 – Společná akce 96/197/SVV\nČlánek 27\nVyplňování vízového štítku\nSKI, část VI, 1, 2, 3, 4\nČlánek 28\nZneplatnění vyplněných vízových štítků\nSKI, část VI, 5.2\nČlánek 29\nPřipojení vízových štítků\nSKI, část VI, 5.3\nČlánek 30\nPráva vyplývající z uděleného víza\nSKI, část I, 2.1, poslední věta\nČlánek 31\nInformování ústředních orgánů jiných členských států\n—\nČlánek 32\nZamítnutí žádosti o udělení víza\n—\nKAPITOLA V\nZměny uděleného víza\nČlánek 33\nProdloužení\nCom-ex (93) 21\nČlánek 34\nProhlášení víza za neplatné a zrušení víza\nCom-ex (93) 24 a příloha 14 k SKI\nKAPITOLA VI\nVíza udělená na vnějších hranicích\nČlánek 35\nVíza, o jejichž udělení je zažádáno na vnějších hranicích\nNařízení (ES) č. 415/2003\nČlánek 36\nVíza udělovaná projíždějícím námořníkům na vnějších hranicích\nHLAVA IV\nSPRÁVA A ORGANIZACE\nČlánek 37\nOrganizace vízových oddělení\nSKI, část VII, 1, 2, 3\nČlánek 38\nZdroje pro posuzování žádostí o víza a kontrola konzulátů\n—\nSKI, část VII, 1A\nČlánek 39\nChování příslušných pracovníků\nSKI, část III.5\nČlánek 40\nFormy spolupráce\nSKI, část VII, 1AA\nČlánek 41\nSpolupráce mezi členskými státy\nČlánek 42\nPomoc honorárních konzulů\nSKI, část VII, AB\nČlánek 43\nSpolupráce s externími poskytovateli služeb\nSKI, část VII, 1B\nČlánek 44\nŠifrování a bezpečné předávání údajů\nSKI, část II, 1.2, část VII, 1.6, šestý, sedmý, osmý a devátý pododstavec\nČlánek 45\nSpolupráce členských států s obchodními zprostředkovateli\nSKI, VIII, 5.2\nČlánek 46\nSestavování statistik\nSCH Com-ex (94) 25 a (98) 12\nČlánek 47\nInformování veřejnosti\n—\nHLAVA V\nMÍSTNÍ SCHENGENSKÁ SPOLUPRÁCE\nČlánek 48\nMístní schengenská spolupráce konzulátů členských států\nSKI, VIII, 1, 3, 4\nHLAVA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 49\nUstanovení o olympijských a paralympijských hrách\n—\nČlánek 50\nZměny příloh\n—\nČlánek 51\nPokyny k praktickému uplatňování vízového kodexu\n—\nČlánek 52\nPostup projednávání ve výboru\n—\nČlánek 53\nOznamování\n—\nČlánek 54\nZměny nařízení (ES) č. 767/2008\n—\nČlánek 55\nZměny nařízení (ES) č. 562/2006\n—\nČlánek 56\nZrušující ustanovení\n—\nČlánek 57\nMonitorování a hodnocení\n—\nČlánek 58\nVstup v platnost\n—\nPŘÍLOHY\nPříloha I\nJednotný formulář žádosti\nSKI, příloha 16\nPříloha II\nPříkladmý seznam podpůrných dokladů\nČástečně SKI, V, 1.4\nPříloha III\nJednotný vzor a používání razítka označujícího přípustnost žádosti\nSKI, VIII, 2\nPříloha IV\nSpolečný seznam třetích zemí uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 539/2001, jejichž státní příslušníci mají povinnost mít při průjezdu přes tranzitní prostory mezinárodních letišť na území členských států letištní průjezdní vízum\nSKI, příloha 3, část I\nPříloha V\nSeznam povolení k pobytu, jejichž držitelé jsou oprávněni k průjezdu přes letiště členských států, aniž by museli mít letištní průjezdní vízum\nSKI, příloha 3, část III\nPříloha VI\nJednotný formulář pro oznamování a odůvodňování zamítnutí žádosti o udělení víza, prohlášení víza za neplatné nebo jeho zrušení\n—\nPříloha VII\nVyplňování vízového štítku\nSKI, část VI, oddíl 1–4, příloha 10\nPříloha VIII\nPřipojení vízového štítku\nSKI, část VI, 5.3\nPříloha IX\nPravidla pro udělování víz na hranicích projíždějícím námořníkům, na které se vztahuje vízová povinnost\nNařízení (ES) č. 415/2003, příloha I a II\nPříloha X\nSeznam minimálních požadavků, které musí být obsaženy v právním nástroji v případě spolupráce s externími poskytovateli služeb\nSKI, příloha 19\nPříloha XI\nZvláštní postupy a podmínky, které zjednodušují udělování víz členům olympijské rodiny účastnícím se olympijských a paralympijských her\n—\nPříloha XII\nRoční statistiky o jednotných vízech, vízech s omezenou územní platností a letištních průjezdních vízech\n—", "summary": "Vízový kodex\nVízový kodex\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 810/2009 o vízovém kodexu EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje postupy a podmínky pro udělování krátkodobých víz pro návštěvy schengenského prostoru na dobu 90 dní nebo kratší v jakémkoli období dlouhém 180 dní. Také stanovuje pravidla pro letištní průjezdní víza.\nKLÍČOVÉ BODY\nPostupy a podmínky pro udělování víz\nČlenský stát Evropské unie (EU), jehož území představuje jediný nebo hlavní cíl návštěvy, je zodpovědný za posouzení žádosti o vízum. Pokud hlavní cíl nelze určit, stává se odpovědnou země prvního vstupu do schengenského prostoru.\nŽádostiŽádost o vízum může podat žadatel, akreditovaný obchodní zprostředkovatel nebo profesní, kulturní, sportovní nebo vzdělávací svaz či instituce jménem svých členů. Obecně musí být žádosti podány v šesti měsících do patnácti dní před předpokládaným pobytem (devět měsíců pro námořníky).Jednotné vízum (platné pro celý schengenský prostor) může být vydáno pro více vstupů s platností nejvýše 5 let.\nVízum s omezenou územní platností (omezené na konkrétní členské státy) může být výjimečně vydáno v případech, kdy žadatel nesplňuje všechny podmínky pro vstup, na základě humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu, vzhledem k mezinárodním závazkům či v situaci, kdy jiné země Schengenu věc konzultovaly se zemí udělující vízum.\nPřípustnost\nPo ověření přípustnosti žádosti (tzn. podání podle pravidel) musí příslušný orgán:vytvořit záznam ve Vízovém informačním systému (VIS) podle nařízení (ES) č. 767/2008, provést další posouzení žádosti, aby zkontroloval, že žadatel:splňuje podmínky pro vstup stanovené v nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví Schengenský hraniční kodex (viz shrnutí),nepředstavuje riziko nelegální imigrace nebo ohrožení bezpečnosti země azamýšlí zemi opustit před vypršením víza.Podle pozměňovacího nařízení (EU) 2021/1134 budou prověrky žadatelů zpřísněny před rozhodnutím o udělení víza. Jsou stanovena pravidla a postupy pro vyhledávání v citlivých a jiných než citlivých databázích EU obsahujících bezpečnostní informace a informace o migraci. Jakmile vstoupí v platnost, členské státy budou muset sbírat biometrické identifikační prvky žadatele, kam patří snímek obličeje a deset otisků prstů (pro uložení do systému VIS), a při podání první žádosti a následně nejméně jednou za 59 měsíců se žadatel bude muset dostavit osobně.\nPokud je žádost nepřípustná, orgán musí:vrátit formulář žádosti a podpůrné dokumenty, aniž je dále zkoumal, zničit veškeré shromážděné biometrické údaje a vrátit vízový poplatek.Letištní průjezdní vízaStátní příslušníci zemí mimo EU uvedení v příloze IV potřebují letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť v schengenském prostoru. V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou členské státy uložit takovou povinnost i státním příslušníkům jiných zemí mimo EU. Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel musí předložit doklad o místu odjezdu a destinaci, ucelenosti cestovního plánu a doklad prokazující pokračování cesty do konečného místa určení.Víza pro více vstupů\nVíza pro více vstupů s dlouhou platností mohou být vydána na jeden, dva či více vstupů. Vízový kodex stanovuje pravidla o vydávání víz pro více vstupů s postupně prodlouženou délkou platnosti:1 rok, pokud žadatel využil tři víza v předchozích dvou letech, 2 roky, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na jeden rok v rámci předchozích dvou let, 5 let, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na 2 roky v rámci předchozích 3 let.Letištní průjezdní víza a víza omezená na konkrétní země se neberou v potaz při rozhodování o vydání víz pro více vstupů s dlouhou platností.\nVíza udělená na vnějších hranicíchVýjimečně může být žádáno o víza na maximální dobu pobytu 15 dní nebo na dobu potřebnou pro průjezd na vnějších hranicích cílové země v schengenském prostoru. Státním příslušníkům třetích zemí, u nichž nebylo dokončeno ověření shod na základě automatizovaných kontrol v databázích EU, se na vnější hranici vízum v zásadě nevydává. Ve výjimečných případech však může být těmto osobám uděleno vízum s omezenou územní platností pro území vydávajícího členského státu.Rozhodnutí o žádostech o vízaOrgán posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vstup stanovené v Schengenském hraničním kodexu. Udělení víza se zamítne, pokud žadatel:předloží padělaný cestovní doklad;podá nedostačující odůvodnění předpokládaného pobytu,poskytne nedostatečný doklad o prostředcích na pobyt nebo na návrat domů,je předmětem záznamu v Schengenském informačním systému zřízeném podle nařízení (EU) 2018/1860 (viz přehled dokumentu) pro účely odepření vstupu,je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo vnitřní vztahy zemí EU,předloží nedostatečné cestovní zdravotní pojištění. Obecná lhůta pro rozhodnutí je nejvýše 15 dnů a může být prodloužena nejvýše na dobu 45 dnů v jednotlivých případech, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení. Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli s pomocí standardního formuláře uvedeného v příloze VI. Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání.Spolupráce ohledně zpětného přebíráníEvropská komise posoudí spolupráci zemí mimo EU na zpětném přebírání nelegálních migrantů, přičemž vezme v potaz správu hranic, předcházení převaděčství migrantů a kontrolu nad ním i průjezd nelegálních migrantů. Pokud země mimo EU nespolupracuje, Komise může podat návrh na rozhodnutí Rady o dočasném uplatňování jistých pravidel omezujícím způsobem. Stejně tak pokud země spolupracuje v dostatečné míře, mohou se jistá pravidla uplatňovat velkorysejším způsobem.Dodržování lidské důstojnosti a základních práv\nPozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 též zavádí ustanovení, že pracovníci konzulárních a ústředních orgánů členských států musí při plnění svých povinností plně dodržovat lidskou důstojnost a základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv EU. Nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.\nZměny a zrušeníPozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 mění nařízení o systému VIS vytvořené podle nařízení (ES) č. 767/2008 (viz přehled dokumentu) a Schengenského hraničního kodexu, jakož i články 9 až 17 úmluvy k provedení Schengenské dohody a Společnou konzulární instrukci. Toto nařízení bylo následně změněno nařízeními (EU) č. 977/2011, (EU) č. 154/2012, (EU) č. 610/2013, (EU) 2016/399, (EU) 2019/1155 a (EU) 2021/1134.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (ES) č. 810/2009 platí ode dne 5. dubna 2010. Je zapotřebí poznamenat, že se očekává, že změny zavedené nařízením (EU) 2021/1134 budou uplatňovány až od roku 2024.\nKONTEXT\nViz také:Vízová politika (Evropská komise)\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1–58)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 810/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11–87)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1–13)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39–58)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1–71)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994 (Úř. věst. L 311, 17.11.2016, s. 13–19)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60–81)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4–23)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 11.11.2021"}
{"celex_id": "32008R0763", "reference": "13.8.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 218/14\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 763/2008\nze dne 9. července 2008\no sčítání lidu, domů a bytů\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nAby mohlo Společenství plnit úkoly, které jsou mu svěřeny, zejména článkem 2 a 3 Smlouvy, musí mít Komise (Eurostat) k dispozici dostatečně spolehlivé, podrobné a srovnatelné údaje o obyvatelstvu, domech a bytech. Na úrovni Společenství je třeba zajistit dostatečnou srovnatelnost, pokud jde o metodiku, definice a program statistických údajů a metadat.\n(2)\nPravidelné statistické údaje o obyvatelstvu a hlavních rodinných, sociálních a hospodářských charakteristikách, jakož i charakteristikách bydlení jednotlivých osob jsou nezbytné pro studium a vymezení sociální politiky, regionální politiky a environmentální politiky, které mají vliv na různé oblasti Společenství. Podrobné informace o domech a bytech je nutné shromažďovat zejména na podporu nejrůznějších činností Společenství, jako je například podpora sociálního začlenění, sledování sociální soudržnosti na regionální úrovni, ochrana životního prostředí či podpora energetické účinnosti.\n(3)\nS ohledem na rozvoj metodik a technologií by měly být určeny osvědčené postupy a mělo by být podporováno zlepšení zdrojů údajů a metodik používaných v členských státech pro účely sčítání.\n(4)\nAby se zajistila srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy a mohly být sestaveny spolehlivé přehledy na úrovni Společenství, použité údaje by se měly vztahovat ke stejnému referenčnímu roku.\n(5)\nPodle nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (2), které představuje referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení, je nezbytné, aby shromažďování statistických údajů odpovídalo zásadě nestrannosti, kterou se rozumí zejména objektivita a vědecká nezávislost, jakož i zásadám transparentnosti, spolehlivosti, relevance, efektivnosti nákladů a statistické důvěrnosti.\n(6)\nPředávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí nařízením (ES) č. 322/97 a nařízením Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (3). Opatření přijatá v souladu s uvedenými nařízeními zajišťují fyzickou a logickou ochranu důvěrných údajů a zajišťují, že nedojde k nedovolenému zveřejnění nebo použití k jiným než statistickým účelům při tvorbě a rozšiřování statistik Společenství.\n(7)\nPři tvorbě a rozšiřování statistik Společenství podle tohoto nařízení by národní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropských statistik, který byl dne 24. února 2005 přijat Výborem pro statistické programy, zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (4) a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti národních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.\n(8)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž shromažďování a sestavování srovnatelných a souhrnných statistik Společenství o obyvatelstvu, domech a bytech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k neexistenci společných statistických znaků a požadavků na kvalitu, jakož i nedostatečné metodické transparentnosti, a proto jich může být na základě společného statistického rámce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.\n(9)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).\n(10)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podmínek pro určení následujících referenčních roků a k přijetí programu statistických údajů a metadat. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(11)\nV souladu s článkem 3 rozhodnutí 89/382/EHS, Euratom byl konzultován Výbor pro statistické programy,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví společná pravidla pro poskytování souhrnných údajů o obyvatelstvu, domech a bytech v desetiletých intervalech.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\na)\n„obyvatelstvem“ se rozumí obyvatelstvo států a regionů a místní obyvatelstvo v místě svého obvyklého pobytu k referenčnímu datu;\nb)\n„domy a byty“ se rozumí obytné prostory a budovy, jakož i způsob bydlení a vztah mezi obyvatelstvem a obytnými prostory na národní, regionální a místní úrovni k referenčnímu datu;\nc)\n„budovami“ se rozumí trvalé budovy, které obsahují obytné prostory určené k bydlení a byty vyhrazené k sezónnímu či rekreačnímu využití nebo které jsou neobydlené;\nd)\n„místem obvyklého pobytu“ se rozumí místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí.\nZa osoby s místem obvyklého pobytu v dotčené zeměpisné oblasti se považují pouze osoby, které:\ni)\nbydlely v místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před referenčním datem nebo\nii)\nse přistěhovaly do místa svého obvyklého pobytu během období dvanácti měsíců před referenčním datem s úmyslem zůstat tam alespoň jeden rok.\nPokud okolnosti popsané v bodech i) nebo ii) nelze prokázat, rozumí se „místem obvyklého pobytu“ místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;\ne)\n„referenčním datem“ se rozumí datum, ke kterému se vztahují údaje příslušného členského státu v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení;\nf)\n„národním“ se rozumí na území členského státu;\ng)\n„regionálním“ se rozumí na úrovni NUTS 1, NUTS 2 nebo NUTS 3 podle definice uvedené v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (6) v jeho znění platném k referenčnímu datu;\nh)\n„místním“ se rozumí na úrovni 2 místních správních jednotek (úroveň LAU 2);\ni)\n„základními rysy sčítání lidu, domů a bytů“ se rozumí individuální zjišťování, souběžnost, všeobecnost na vymezeném území, dostupnost údajů z malých oblastí a stanovená pravidelnost.\nČlánek 3\nPředkládání údajů\nČlenské státy předkládají Komisi (Eurostatu) údaje o obyvatelstvu obsahující stanovené demografické, sociální a hospodářské charakteristiky, jež se vztahují na osoby, rodiny a domácnosti, jakož i na domy a byty na národní, regionální a místní úrovni, jak je uvedeno v příloze.\nČlánek 4\nZdroje údajů\n1.   Členské státy mohou ve statistice vycházet z různých zdrojů údajů, zejména z:\na)\nklasického sčítání;\nb)\nsčítaní založeného na registrech;\nc)\nkombinace běžného sčítání a výběrových šetření;\nd)\nkombinace sčítaní založeného na registrech a výběrových šetření;\ne)\nkombinace sčítaní založeného na registrech a běžného sčítání;\nf)\nkombinace sčítaní založeného na registrech, výběrových šetření a běžného sčítání a\ng)\nobdobného šetření založeného na rotujících výběrech.\n2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná ke splnění požadavků na ochranu údajů. Tímto nařízením nejsou dotčeny předpisy členských států na ochranu údajů.\n3.   Členské státy vyrozumí Komisi (Eurostat) o všech revizích nebo opravách statistických údajů předložených podle tohoto nařízení a o jakýchkoli změnách zvolených zdrojů údajů a metodik nejpozději jeden měsíc před zveřejněním revidovaných údajů.\n4.   Členské státy zajistí, aby zvolené zdroje údajů a metodika v co největší míře splňovaly základní rysy sčítání lidu, domů a bytů definované v čl. 2 písm. i). Členské státy budou usilovat o další zvyšování souladu s těmito základními rysy.\nČlánek 5\nPředávání údajů\n1.   Každý členský stát určí referenční datum. Toto referenční datum musí spadat do roku určeného na základě tohoto nařízení (dále jen „referenční rok“). Prvním referenčním rokem je rok 2011. Komise (Eurostat) stanoví následující referenční roky regulativním postupem s kontrolou podle čl. 8 odst. 3. Referenční rok spadá na počátek každého desetiletí.\n2.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) konečné, ověřené a souhrnné údaje a metadata požadované tímto nařízením do 27 měsíců po skončení referenčního roku.\n3.   Komise (Eurostat) přijme program statistických údajů a metadat, které mají být předávány, za účelem splnění požadavků tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou podle čl. 8 odst. 3.\n4.   Komise (Eurostat) přijme technické specifikace témat podle požadavků tohoto nařízení a jejich rozdělení regulativním postupem podle čl. 8 odst. 2.\n5.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) ověřené údaje a metadata v elektronické formě. Komise (Eurostat) přijme vhodný technický formát, který se použije pro předávání požadovaných údajů regulativním postupem podle čl. 8 odst. 2.\n6.   V případě revize nebo oprav podle čl. 4 odst. 3 předloží členský stát pozměněné údaje Komisi (Eurostatu) nejpozději v den zveřejnění revidovaných údajů.\nČlánek 6\nHodnocení kvality\n1.   Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předávány, uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:\n—\n„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují aktuální a potenciální potřeby uživatelů,\n—\n„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám,\n—\n„včasnost“ a „dochvilnost“ označují prodlevy mezi referenčním obdobím a dostupností výsledků,\n—\n„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat,\n—\n„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo časově,\n—\n„soudržnost“ označuje skutečnost, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.\n2.   Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů. V této souvislosti členské státy předloží zprávu o tom, do jaké míry vybrané zdroje údajů a metodika splňují základní rysy sčítání lidu, domů a bytů, jak jsou definovány v čl. 2 písm. i).\n3.   Při uplatňování kritérií hodnocení kvality stanovených v odstavci 1 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, se způsob zpracování a struktura zpráv o kvalitě stanoví regulativním postupem podle čl. 8 odst. 2. Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů.\n4.   Komise (Eurostat) ve spolupráci s příslušnými orgány členských států poskytne metodická doporučení určená k zajištění kvality získaných údajů a metadat, přičemž zohlední zejména doporučení Konference evropských statistiků ke sčítání lidu, domů a bytů v roce 2010.\nČlánek 7\nProváděcí opatření\n1.   Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení v daných oblastech se přijímají regulativním postupem podle čl. 8 odst. 2:\na)\ntechnické specifikace témat podle požadavků tohoto nařízení a jejich rozdělení podle čl. 5 odst. 4;\nb)\nstanovení vhodného technického formátu podle čl. 5 odst. 5;\nc)\nstanovení způsobu zpracování a struktury zpráv o kvalitě podle čl. 6 odst. 3.\n2.   Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 8 odst. 3:\na)\nstanovení referenční roků podle čl. 5 odst. 1;\nb)\npřijetí programu statistických údajů a metadat podle čl. 5 odst. 3.\n3.   Je třeba zohlednit zásady, že přínos přijatých opatření musí převýšit jejich náklady a že dodatečné náklady a zátěž musejí zůstat v rozumných mezích.\nČlánek 8\nPostup projednání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 9\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. července 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ.-P. JOUYET\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. února 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.\n(2)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(3)  Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.\n(4)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(6)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 176/2008 (Úř. věst. L 61, 5.3.2008, s. 1).\nPŘÍLOHA\nTémata, která mají být zohledněna při sčítání lidu, domů a bytů\n1.\nTémata pro sčítání lidu\n1.1.\nPovinná témata pro zeměpisné úrovně: NUTS 3, LAU 2\n1.1.1\nNeodvozená témata\n—\nMísto obvyklého pobytu\n—\nPohlaví\n—\nVěk\n—\nRodinný stav\n—\nZemě/místo narození\n—\nStátní občanství\n—\nMísto předchozího obvyklého pobytu a datum přistěhování na současné místo obvyklého pobytu nebo místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním\n—\nVztahy mezi členy domácnosti\n1.1.2\nOdvozená témata\n—\nCelkový počet obyvatel\n—\nLokalita\n—\nPostavení v domácnosti\n—\nPostavení v rodině\n—\nTyp rodinného jádra\n—\nVelikost rodinného jádra\n—\nTyp soukromé domácnosti\n—\nVelikost soukromé domácnosti\n1.2\nPovinná témata pro zeměpisné úrovně: národní úroveň, NUTS 1, NUTS 2\n1.2.1\nNeodvozená témata\n—\nMísto obvyklého pobytu\n—\nMísto pracoviště\n—\nPohlaví\n—\nVěk\n—\nRodinný stav\n—\nTyp současné ekonomické aktivity\n—\nZaměstnání\n—\nOdvětví (obor ekonomické aktivity)\n—\nPostavení v zaměstnání\n—\nNejvyšší ukončené vzdělání\n—\nZemě/místo narození\n—\nStátní občanství\n—\nOsoby, které v minulosti žily v zahraničí a rok jejich přistěhování do země sčítání (od roku 1980)\n—\nPředchozí místo obvyklého pobytu a datum přistěhování na současné místo obvyklého pobytu nebo místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním\n—\nVztahy mezi členy domácnosti\n—\nPrávní důvod užívání bytu domácností\n1.2.2\nOdvozená témata\n—\nCelkový počet obyvatel\n—\nLokalita\n—\nPostavení v domácnosti\n—\nPostavení v rodině\n—\nTyp rodinného jádra\n—\nVelikost rodinného jádra\n—\nTyp soukromé domácnosti\n—\nVelikost soukromé domácnosti\n2.\nTémata pro sčítání domů a bytů\n2.1\nPovinná témata pro zeměpisné úrovně: NUTS 3, LAU 2\n2.1.1\nNeodvozená témata\n—\nTyp obydlených prostor\n—\nPoloha obydlených prostor\n—\nObydlenost bytů\n—\nPočet bydlících osob\n—\nUžitná podlahová plocha a/nebo počet obytných místností\n—\nByty podle typu domu\n—\nByty podle období výstavby domu\n2.1.2\nOdvozená témata\n—\nCharakteristiky zalidnění\n2.2\nPovinná témata pro zeměpisné úrovně: národní úroveň, NUTS 1, NUTS 2\n2.2.1\nNeodvozená témata\n—\nZpůsob bydlení\n—\nTyp obydlených prostor\n—\nLokalita (poloha) obydlených prostor\n—\nObydlenost bytů\n—\nTyp vlastnictví\n—\nPočet bydlících osob\n—\nUžitná podlahová plocha/počet obytných místností\n—\nSystém dodávky vody\n—\nHygienické zařízení\n—\nKoupelna\n—\nZpůsob vytápění\n—\nByty podle typu domu\n—\nByty podle období výstavby domu\n2.2.2\nOdvozená témata\n—\nCharakteristiky zalidnění", "summary": "Společná pravidla pro shromažďování údajů ze sčítání lidu, domů a bytů\nSpolečná pravidla pro shromažďování údajů ze sčítání lidu, domů a bytů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví společná pravidla pro poskytování statistik ze sčítání lidu, domů a bytů v EU.\nJeho cílem je dosáhnout komplexního a flexibilního šíření údajů ze sčítání lidu, jakož i transparentnosti ohledně jejich kvality.\nKLÍČOVÉ BODY\nPředkládání údajů\nZemě EU jsou povinny předkládat Evropské komisi (Eurostatu) údaje o obyvatelstvu, mezi něž patří:různé demografické, sociální a hospodářské charakteristiky, jež se vztahují na osoby, rodiny a domácnosti,  domy a byty na národní, regionální a místní úrovni.  Tyto údaje jsou stanoveny v příloze nařízení a v jeho prováděcích nařízeních.\nZdroje údajů\nNařízení stanoví zdroje údajů, o které musí země EU opírat své statistiky. Patří mezi ně:klasické sčítání,  sčítaní založené na registrech,  kombinace běžného sčítání a výběrových šetření,  kombinace sčítaní založeného na registrech a výběrových šetření,  kombinace sčítaní založeného na registrech a běžného sčítání,  kombinace sčítaní založeného na registrech, výběrových šetření a běžného sčítání, a  obdobné šetření založené na rotujících výběrech.  Ochrana údajů\nZemě EU musí přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění požadavků ochrany údajů. Jejich vlastní pravidla pro ochranu údajů nejsou tímto nařízením dotčena.\nPředávání údajů\nKaždá země EU musí určit datum, ke kterému jeho údaje platí (referenční datum) a které musí spadat do referenčního roku. První referenční rok je rok 2011. Referenční roky spadají do prvního roku každého desetiletí.\nZemě EU musí Eurostat informovat o každé revizi nebo opravě předané statistiky, jakož i o jakýchkoli změnách ve vybraných zdrojích údajů a metodice. To musí být provedeno nejpozději jeden měsíc před zveřejněním revidovaných údajů.\nZemě EU musí Eurostatu poskytnout konečné, ověřené a souhrnné údaje a metadata do 27 měsíců od konce referenčního roku.\nKe splnění požadavků tohoto nařízení přijala Evropská komise v roce 2010 první program statistických údajů a metadata, která mají být předána za referenční rok 2011, a v roce 2017 přijala druhý program pro referenční rok 2021.\nZemě EU zasílají Eurostatu údaje podle práva EU o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 223/2009. Musí zajistit, aby předávané údaje neumožňovaly přímou identifikaci statistických jednotek. Předávání probíhá elektronickou formou a v souladu se specifikacemi dohodnutými Výborem pro Evropský statistický systém, což je výbor, který pomáhá a radí Komisi (Eurostatu).\nHodnocení kvality\nZemě EU musí zajistit, aby zdroje údajů a metodika používaná ke splnění požadavků nařízení odpovídaly základním rysům sčítání lidu, domů a bytů, které stanoví nařízení, tj.:individuální zjišťování,  souběžnost,  všeobecnost na vymezeném území,  dostupnost údajů z malých oblastí, a  stanovená pravidelnost.  Země EU musí Eurostatu překládat zprávu o kvalitě předávaných údajů s informací o tom, do jaké míry vybrané zdroje údajů a metodika splňují základní rysy sčítání lidu, domů a bytů.\nKomise posoudí kvalitu předávaných údajů. Ve spolupráci s příslušnými orgány zemí EU poskytne metodická doporučení určená k zajištění kvality získaných údajů a metadat, přičemž zohlední zejména doporučení Konference evropských statistiků ke sčítání lidu, domů a bytů v roce 2010.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 2. září 2008.\nKONTEXT\nAby EU mohla rozvíjet své regionální, sociální a environmentální politiky, musí mít k dispozici srovnatelné a spolehlivé údaje o obyvatelstvu a hlavních rodinných, sociálních a hospodářských charakteristikách, jakož i charakteristikách bydlení jednotlivých osob.\nDalší informace získáte zde:Sčítání lidu, domů a bytů – přehled (Eurostat)  Sčítání lidu, domů a bytů – sčítání lidu v roce 2011 (Eurostat).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14–20)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2017/881 ze dne 23. května 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1151/2010 (Úř. věst. L 135, 24.5.2017, s. 6–14)\nNařízení komise (EU) 2017/712 ze dne 20. dubna 2017, kterým se zavádí referenční rok a program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (Úř. věst. L 105, 21.4.2017, s. 1–11)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2017/543 ze dne 22. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 78, 23.3.2017, s. 13–58)\nNařízení Komise (EU) č. 1151/2010 ze dne 8. prosince 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů (Úř. věst. L 324, 9.12.2010, s. 1–12)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1151/2010 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení komise (EU) č. 519/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se přijímá program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (Úř. věst. L 151, 17.6.2010, s. 1–13)\nNařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 29–68)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 07.11.2017"}
{"celex_id": "32019Q1122(01)", "reference": "22.11.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 302/1\nJEDNACÍ ŘÁD\n9. volební období\nčervenec 2019\nPoznámka pro čtenáře:\nV souladu s rozhodnutími Parlamentu o používání genderově neutrálního jazyka v jeho dokumentech jednací řád byl upraven tak, aby zohledňoval příslušné pokyny, jež byly schváleny Skupinou na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost dne 11. dubna 2018.\nVýklad ustanovení jednacího řádu je vyznačen kurzívou (podle článku 236).\nOBSAH\nHLAVA I\nPOSLANCI, ORGÁNY PARLAMENTU A POLITICKÉ SKUPINY\n11\nKAPITOLA 1\nPOSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU\n11\nČlánek 1\nEvropský parlament\n11\nČlánek 2\nNezávislý mandát\n12\nČlánek 3\nOvěřování pověřovacích listin\n12\nČlánek 4\nDélka funkčního období poslanců\n13\nČlánek 5\nVýsady a imunity\n13\nČlánek 6\nZbavení imunity\n14\nČlánek 7\nOchrana výsad a imunit\n14\nČlánek 8\nNaléhavé opatření předsedy Parlamentu s cílem potvrdit imunitu\n15\nČlánek 9\nImunitní řízení\n15\nČlánek 10\nPravidla chování\n16\nČlánek 11\nFinanční zájmy poslanců a rejstřík transparentnosti\n17\nČlánek 12\nVnitřní vyšetřování vedené Evropským úřadem pro boj proti podvodům\n18\nČlánek 13\nPozorovatelé\n18\nKAPITOLA 2\nNEJVYŠŠÍ FUNKCIONÁŘI V PARLAMENTU\n18\nČlánek 14\nDočasný předsedající\n18\nČlánek 15\nNominace a obecná ustanovení\n18\nČlánek 16\nVolba předsedy – úvodní projev\n19\nČlánek 17\nVolba místopředsedů\n19\nČlánek 18\nVolba kvestorů\n19\nČlánek 19\nDélka funkčního období nejvyšších funkcionářů\n19\nČlánek 20\nUvolněné funkce\n20\nČlánek 21\nPředčasné ukončení výkonu funkce\n20\nKAPITOLA 3\nORGÁNY A POVINNOSTI\n20\nČlánek 22\nPovinnosti předsedy\n20\nČlánek 23\nPovinnosti místopředsedů\n20\nČlánek 24\nSložení předsednictva\n21\nČlánek 25\nPovinnosti předsednictva\n21\nČlánek 26\nSložení Konference předsedů\n22\nČlánek 27\nPovinnosti Konference předsedů\n22\nČlánek 28\nPovinnosti kvestorů\n23\nČlánek 29\nKonference předsedů výborů\n23\nČlánek 30\nKonference předsedů delegací\n23\nČlánek 31\nSetrvání ve funkci v průběhu voleb\n23\nČlánek 32\nZveřejňování rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů\n23\nKAPITOLA 4\nPOLITICKÉ SKUPINY\n23\nČlánek 33\nZřizování a rozpouštění politických skupin\n23\nČlánek 34\nČinnosti a právní postavení politických skupin\n24\nČlánek 35\nMeziskupiny\n25\nČlánek 36\nNezařazení poslanci\n25\nČlánek 37\nZpůsob rozdělení křesel v jednacím sále\n25\nHLAVA II\nLEGISLATIVNÍ A ROZPOČTOVÝ POSTUP, POSTUP UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA A JINÉ POSTUPY\n26\nKAPITOLA 1\nLEGISLATIVNÍ PROCES - OBECNÁ USTANOVENÍ\n26\nČlánek 38\nRoční plánování\n26\nČlánek 39\nDodržování základních práv\n26\nČlánek 40\nOvěřování právního základu\n27\nČlánek 41\nPřenesení legislativních pravomocí a svěření prováděcích pravomocí\n27\nČlánek 42\nOvěřování finanční slučitelnosti\n27\nČlánek 43\nPosuzování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality\n28\nČlánek 44\nPřístup k dokumentům a poskytování informací Parlamentu\n28\nČlánek 45\nZastoupení Parlamentu na zasedáních Rady\n28\nČlánek 46\nPrávo Parlamentu předkládat návrhy\n28\nČlánek 47\nŽádost, aby Komise předložila návrh\n29\nČlánek 48\nProjednávání právně závazných aktů\n29\nČlánek 49\nUrychlení legislativních postupů\n30\nČlánek 50\nLegislativní postupy týkající se podnětů jiných orgánů než Komise nebo podnětů členských států\n30\nKAPITOLA 2\nPOSTUP VE VÝBORU\n30\nČlánek 51\nLegislativní zprávy\n30\nČlánek 52\nZjednodušený postup\n31\nČlánek 53\nNelegislativní zprávy\n31\nČlánek 54\nZprávy z vlastního podnětu\n31\nČlánek 55\nNavrhování zpráv\n32\nČlánek 56\nStanoviska výborů\n32\nČlánek 57\nPostup s přidruženými výbory\n33\nČlánek 58\nPostup společných schůzí výborů\n34\nKAPITOLA 3\nŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ POSTUP\n34\nODDÍL 1 -\nPRVNÍ ČTENÍ\n34\nČlánek 59\nHlasování v Parlamentu – první čtení\n34\nČlánek 60\nVrácení příslušnému výboru\n35\nČlánek 61\nOpětovné postoupení Parlamentu\n36\nČlánek 62\nDohoda z prvního čtení\n36\nODDÍL 2 -\nDRUHÉ ČTENÍ\n36\nČlánek 63\nPostoupení postoje Rady\n36\nČlánek 64\nProdloužení lhůt\n36\nČlánek 65\nProjednání v příslušném výboru\n37\nČlánek 66\nPředkládání dokumentů Parlamentu\n37\nČlánek 67\nHlasování v Parlamentu – druhé čtení\n37\nČlánek 68\nPřípustnost pozměňovacích návrhů k postoji Rady\n38\nČlánek 69\nDohoda z druhého čtení\n38\nODDÍL 3 -\nINTERISTITUCIONÁLNÍ JEDNÁNÍ V RÁMCI ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU\n39\nČlánek 70\nObecná ustanovení\n39\nČlánek 71\nJednání předcházející prvnímu čtení v Parlamentu\n39\nČlánek 72\nJednání předcházející prvnímu čtení v Radě\n39\nČlánek 73\nJednání předcházející druhému čtení v Parlamentu\n39\nČlánek 74\nVedení jednání\n40\nODDÍL 4 -\nDOHODOVACÍ ŘÍZENÍ A TŘETÍ ČTENÍ\n40\nČlánek 75\nProdloužení lhůt\n40\nČlánek 76\nSvolání dohodovacího výboru\n40\nČlánek 77\nDelegace v dohodovacím výboru\n40\nČlánek 78\nSpolečný návrh\n41\nODDÍL 5 -\nZÁVĚR POSTUPU\n41\nČlánek 79\nPodepisování přijatých aktů a jejich zveřejňování\n41\nKAPITOLA 4\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POSTUP KONZULTACE\n41\nČlánek 80\nPozměněný návrh právně závazného aktu\n41\nČlánek 81\nPostoj Komise k pozměňovacím návrhům\n42\nČlánek 82\nHlasování v Parlamentu\n42\nČlánek 83\nPostup po přijetí postoje Parlamentu\n42\nČlánek 84\nOpětovné postoupení Parlamentu\n42\nKAPITOLA 5\nÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI\n42\nČlánek 85\nŘádný postup pro přijímání změn Smluv\n42\nČlánek 86\nZjednodušený postup pro přijímání změn Smluv\n43\nČlánek 87\nSmlouvy o přistoupení\n43\nČlánek 88\nVystoupení z Unie\n43\nČlánek 89\nPorušení základních zásad a hodnot členským státem\n44\nČlánek 90\nSložení Parlamentu\n44\nČlánek 91\nPosílená spolupráce mezi členskými státy\n44\nKAPITOLA 6\nROZPOČTOVÉ POSTUPY\n45\nČlánek 92\nVíceletý finanční rámec\n45\nČlánek 93\nRoční rozpočtový proces\n45\nČlánek 94\nPostoj Parlamentu k návrhu rozpočtu\n45\nČlánek 95\nRozpočtové dohodovací řízení\n46\nČlánek 96\nPřijetí rozpočtu s konečnou platností\n46\nČlánek 97\nSystém prozatímních dvanáctin\n46\nČlánek 98\nPlnění rozpočtu\n47\nČlánek 99\nUdělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu\n47\nČlánek 100\nJiné postupy udělování absolutoria\n47\nČlánek 101\nInterinstitucionální spolupráce\n47\nKAPITOLA 7\nVNITŘNÍ ROZPOČTOVÉ POSTUPY\n47\nČlánek 102\nOdhad příjmů a výdajů Parlamentu\n47\nČlánek 103\nPostup pro sestavení odhadu příjmů a výdajů Parlamentu\n48\nČlánek 104\nPravomoc vynakládat prostředky a hradit výdaje, schvalovat účty a udělovat absolutorium\n48\nKAPITOLA 8\nPOSTUP SOUHLASU\n48\nČlánek 105\nPostup souhlasu\n48\nKAPITOLA 9\nOSTATNÍ POSTUPY\n49\nČlánek 106\nPostup zaujímání stanovisek k výjimkám týkajícím se přijetí eura\n49\nČlánek 107\nPostupy týkající se sociálního dialogu\n49\nČlánek 108\nPostup posuzování připravovaných dobrovolných dohod\n49\nČlánek 109\nKodifikace\n50\nČlánek 110\nPřepracování\n50\nKAPITOLA 10\nAkty v přenesené pravomoci a prováděcí akty\n51\nČlánek 111\nAkty v přenesené pravomoci\n51\nČlánek 112\nProváděcí akty a opatření\n52\nČlánek 113\nProjednání postupem s přidruženými výbory nebo postupem společných schůzí výborů\n53\nHLAVA III\nVNEJŠÍ VZTAHY\n53\nKAPITOLA 1\nMEZINÁRODNÍ DOHODY\n53\nČlánek 114\nMezinárodní dohody\n53\nČlánek 115\nProzatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody nebo vypracování postoje Unie v orgánu zřízeném mezinárodní dohodou\n54\nKAPITOLA 2\nZASTUPOVÁNÍ UNIE NAVENEK A SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA\n55\nČlánek 116\nZvláštní zástupci\n55\nČlánek 117\nMezinárodní zastoupení\n55\nKAPITOLA 3\nDOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE\n55\nČlánek 118\nDoporučení týkající se vnějších politik Unie\n55\nČlánek 119\nKonzultace s Parlamentem a jeho informování v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky\n56\nČlánek 120\nPorušování lidských práv\n56\nHLAVA IV\nTRANSPARENTNOST ČINNOSTÍ\n56\nČlánek 121\nTransparentnost činností Parlamentu\n56\nČlánek 122\nPřístup veřejnosti k dokumentům\n56\nČlánek 123\nVstup do Parlamentu\n57\nHLAVA V\nVZTAHY S JINÝMI SUBJEKTY\n58\nKAPITOLA 1\nJMENOVÁNÍ\n58\nČlánek 124\nVolba předsedy Komise\n58\nČlánek 125\nVolba Komise\n58\nČlánek 126\nVíceleté programy\n59\nČlánek 127\nNávrh na vyslovení nedůvěry Komisi\n59\nČlánek 128\nJmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie\n60\nČlánek 129\nJmenování členů Účetního dvora\n60\nČlánek 130\nJmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky\n60\nČlánek 131\nJmenování členů subjektů správy hospodářských záležitostí\n60\nKAPITOLA 2\nPROHLÁŠENÍ\n61\nČlánek 132\nProhlášení Komise, Rady a Evropské rady\n61\nČlánek 133\nProhlášení vysvětlující rozhodnutí Komise\n61\nČlánek 134\nProhlášení Účetního dvora\n62\nČlánek 135\nProhlášení Evropské centrální banky\n62\nKAPITOLA 3\nParlamentní otázky\n62\nČlánek 136\nOtázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou\n62\nČlánek 137\nDoba vyhrazená pro otázky\n63\nČlánek 138\nOtázky k písemnému zodpovězení\n63\nČlánek 139\nZávažné interpelace k písemnému zodpovězení\n64\nČlánek 140\nOtázky Evropské centrální bance k písemnému zodpovězení\n64\nČlánek 141\nOtázky k písemnému zodpovězení týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí\n64\nKAPITOLA 4\nZPRÁVY DALŠÍCH ORGÁNŮ A INSTITUCÍ\n65\nČlánek 142\nVýroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí\n65\nKAPITOLA 5\nUSNESENÍ A DOPORUČENÍ\n65\nČlánek 143\nNávrhy usnesení\n65\nČlánek 144\nRozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu\n66\nKAPITOLA 6\nKONZULTACE S OSTATNÍMI ORGÁNY A INSTITUCEMI\n67\nČlánek 145\nKonzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem\n67\nČlánek 146\nKonzultace s Výborem regionů\n67\nČlánek 147\nŽádosti určené evropským agenturám\n67\nKAPITOLA 7\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY\n67\nČlánek 148\nInterinstitucionální dohody\n67\nKAPITOLA 8\nPOSTOUPENÍ SOUDNÍMU DVORU EVROPSKÉ UNIE\n68\nČlánek 149\nŘízení před Soudním dvorem Evropské unie\n68\nHLAVA VI\nVZTAHY S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY\n69\nČlánek 150\nVýměna informací, kontakty a vzájemné poskytování zázemí\n69\nČlánek 151\nKonference parlamentních výborů pro záležitosti Unie (COSAC)\n69\nČlánek 152\nKonference parlamentů\n69\nHLAVA VII\nZASEDÁNÍ\n70\nKAPITOLA 1\nZASEDÁNÍ PARLAMENTU\n70\nČlánek 153\nVolební období Parlamentu, zasedání, dílčí zasedání, denní zasedání\n70\nČlánek 154\nSvolávání Parlamentu\n70\nČlánek 155\nMísto zasedání a schůzí\n70\nČlánek 156\nÚčast poslanců na zasedáních\n70\nKAPITOLA 2\nPLÁN PRÁCE PARLAMENTU\n71\nČlánek 157\nNávrh pořadu jednání\n71\nČlánek 158\nPřijímání a změny pořadu jednání\n71\nČlánek 159\nPostup v plénu bez pozměňovacích návrhů a rozpravy\n71\nČlánek 160\nKrátké přednesení\n72\nČlánek 161\nMimořádná rozprava\n72\nČlánek 162\nTematická rozprava na žádost politické skupiny\n72\nČlánek 163\nPostup pro naléhavé případy\n73\nČlánek 164\nSpolečná rozprava\n73\nČlánek 165\nLhůty\n73\nKAPITOLA 3\nOBECNÁ PRAVIDLA PRO PRŮBĚH ZASEDÁNÍ\n73\nČlánek 166\nPřístup do jednacího sálu\n73\nČlánek 167\nJazyky\n73\nČlánek 168\nPřechodná ustanovení\n74\nČlánek 169\nRozesílání dokumentů\n74\nČlánek 170\nElektronické dokumenty\n74\nČlánek 171\nRozdělení řečnické doby a seznam řečníků\n74\nČlánek 172\nJednominutové projevy\n75\nČlánek 173\nOsobní prohlášení\n76\nČlánek 174\nPředcházení případům narušování jednání\n76\nKAPITOLA 4\nOPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NEDODRŽENÍ KODEXU CHOVÁNÍ\n76\nČlánek 175\nOkamžitá opatření\n76\nČlánek 176\nSankce\n77\nČlánek 177\nVnitřní odvolání\n78\nKAPITOLA 5\nUSNÁŠENÍSCHOPNOST, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY A HLASOVÁNÍ\n78\nČlánek 178\nUsnášeníschopnost\n78\nČlánek 179\nPrahové hodnoty\n78\nČlánek 180\nPředkládání a přednášení pozměňovacích návrhů\n79\nČlánek 181\nPřípustnost pozměňovacích návrhů\n80\nČlánek 182\nPostup hlasování\n81\nČlánek 183\nPořadí při hlasování o pozměňovacích návrzích\n81\nČlánek 184\nFiltrování plenárních pozměňovacích návrhů ve výborech\n82\nČlánek 185\nDílčí hlasování\n82\nČlánek 186\nHlasovací právo\n82\nČlánek 187\nHlasování\n82\nČlánek 188\nKonečné hlasování\n83\nČlánek 189\nRovnost hlasů\n83\nČlánek 190\nJmenovité hlasování\n83\nČlánek 191\nTajné hlasování\n84\nČlánek 192\nPoužívání elektronického hlasovacího zařízení\n84\nČlánek 193\nSpory týkající se hlasování\n84\nČlánek 194\nVysvětlení hlasování\n84\nKAPITOLA 6\nPROCESNÍ NÁMITKY A PROCESNÍ NÁVRHY\n85\nČlánek 195\nProcesní námitky\n85\nČlánek 196\nProcesní návrhy\n85\nČlánek 197\nNámitka nepřípustnosti věci\n86\nČlánek 198\nVrácení výboru\n86\nČlánek 199\nUkončení rozpravy\n86\nČlánek 200\nOdročení rozpravy nebo odklad hlasování\n86\nČlánek 201\nPřerušení nebo ukončení denního zasedání\n87\nKAPITOLA 7\nVEŘEJNÝ ZÁZNAM JEDNÁNÍ\n87\nČlánek 202\nZápis\n87\nČlánek 203\nPřijaté texty\n87\nČlánek 204\nDoslovné záznamy\n88\nČlánek 205\nAudiovizuální záznam ze zasedání\n88\nHLAVA VIII\nVÝBORY A DELEGACE\n88\nKAPITOLA 1\nVÝBORY\n88\nČlánek 206\nZřizování stálých výborů\n88\nČlánek 207\nZvláštní výbory\n88\nČlánek 208\nVyšetřovací výbory\n89\nČlánek 209\nSložení výborů\n90\nČlánek 210\nPovinnosti výborů\n91\nČlánek 211\nOtázka příslušnosti\n91\nČlánek 212\nPodvýbory\n91\nČlánek 213\nPředsednictva výborů\n91\nČlánek 214\nKoordinátoři výborů\n92\nČlánek 215\nStínoví zpravodajové\n92\nČlánek 216\nSchůze výborů\n92\nČlánek 217\nZápisy ze schůzí výborů\n93\nČlánek 218\nHlasování ve výboru\n93\nČlánek 219\nUstanovení pro plenární zasedání použitelné pro jednání ve výboru\n93\nČlánek 220\nDoba vyhrazená pro otázky ve výboru\n93\nČlánek 221\nPostup při přístupu členů výboru k důvěrným informacím na neveřejné schůzi výboru\n94\nČlánek 222\nVeřejná slyšení a rozpravy o občanských iniciativách\n94\nKAPITOLA 2\nMEZIPARLAMENTNÍ DELEGACE\n95\nČlánek 223\nVytváření meziparlamentních delegací a jejich úkoly\n95\nČlánek 224\nSmíšené parlamentní výbory\n96\nČlánek 225\nSpolupráce s Parlamentním shromážděním Rady Evropy\n96\nHLAVA IX\nPETICE\n96\nČlánek 226\nPetiční právo\n96\nČlánek 227\nPosuzování petic\n98\nČlánek 228\nVyšetřovací mise\n98\nČlánek 229\nOznamování petic\n99\nČlánek 230\nObčanská iniciativa\n99\nHLAVA X\nVEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV\n99\nČlánek 231\nVolba veřejného ochránce práv\n99\nČlánek 232\nČinnost veřejného ochránce práv\n100\nČlánek 233\nOdvolání veřejného ochránce práv\n100\nHLAVA XI\nSEKRETARIÁT PARLAMENTU\n101\nČlánek 234\nSekretariát\n101\nHLAVA XII\nPRAVOMOCI TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÝCH POLITICKÝCH STRAN A EVROPSKÝCH POLITICKÝCH NADACÍ\n101\nČlánek 235\nPravomoci týkající se evropských politických stran a evropských politických nadací\n101\nHLAVA XIII\nUPLATŇOVÁNÍ A ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU\n102\nČlánek 236\nUplatňování jednacího řádu\n102\nČlánek 237\nZměna jednacího řádu\n103\nHLAVA XIV\nRŮZNÁ USTANOVENÍ\n103\nČlánek 238\nSymboly Unie\n103\nČlánek 239\nZačleňování hlediska rovnosti žen a mužů\n103\nČlánek 240\nNevyřízené záležitosti\n103\nČlánek 241\nOpravy\n104\nPŘÍLOHA I\nKODEX CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ\n105\nPŘÍLOHA II\nKODEX VHODNÉHO CHOVÁNÍ PRO POSLANCE EVROPSKÉHO PARLAMENTU PŘI PLNĚNÍ JEJICH POVINNOSTÍ\n109\nPŘÍLOHA III\nKRITÉRIA PRO OTÁZKY K PÍSEMNÉMU ZODPOVĚZENÍ PODLE ČLÁNKŮ 138, 140 a 141 JEDNACÍHO ŘÁDU\n110\nPŘÍLOHA IV\nPRAVIDLA A OBECNÉ ZÁSADY PRO VÝBĚR TÉMAT, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAŘAZENA NA POŘAD JEDNÁNÍ K ROZPRAVĚ O PŘÍPADECH PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV, DEMOKRACIE A PRÁVNÍHO STÁTU PODLE ČLÁNKU 144 JEDNACÍHO ŘÁDU\n111\nPŘÍLOHA V\nPOSTUP PŘI PROJEDNÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ ROZHODNUTÍ O UDĚLENÍ ABSOLUTORIA\n112\nPŘÍLOHA VI\nPŮSOBNOST STÁLÝCH VÝBORŮ\n115\nPŘÍLOHA VII\nSCHVALOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE A SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PŘIJATÝCH V PRŮBĚHU SLYŠENÍ\n124\nPŘÍLOHA VIII\nPOŽADAVKY NA VYPRACOVÁVÁNÍ AKTŮ PŘIJÍMANÝCH V SOULADU S ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM\n128\nHLAVA I\nPOSLANCI, ORGÁNY PARLAMENTU A POLITICKÉ SKUPINY\nKAPITOLA 1\nPoslanci Evropského parlamentu\nČlánek 1\nEvropský parlament\n1.\nEvropský parlament je shromážděním zvoleným podle Smluv, podle aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (dále jen „akt ze dne 20. září 1976“) a podle vnitrostátních právních předpisů odvozených od Smluv.\n2.\nOsoby zvolené do Evropského parlamentu se označují jako:\n„Членове на Европейския парламент“ v bulharštině,\n„Diputados al Parlamento Europeo“ ve španělštině,\n„Poslanci Evropského parlamentu“ v češtině,\n„Medlemmer af Europa-Parlamentet“ v dánštině,\n„Mitglieder des Europäischen Parlaments“ v němčině,\n„Euroopa Parlamendi liikmed“ v estonštině,\n„Βουλευτές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου“ v řečtině,\n„Members of the European Parliament“ v angličtině,\n„Députés au Parlement européen“ ve francouzštině,\n„Feisirí de Pharlaimint na hEorpa“ v irštině,\n„Zastupnici u Europskom parlamentu“ v chorvatštině,\n„Deputati al Parlamento europeo“ v italštině,\n„Eiropas Parlamenta deputāti“ v lotyštině,\n„Europos Parlamento nariai“ v litevštině,\n„Európai Parlamenti Képviselők“ v maďarštině,\n„Membri tal-Parlament Ewropew“ v maltštině,\n„Leden van het Europees Parlement“ v holandštině,\n„Posłowie do Parlamentu Europejskiego“ v polštině,\n„Deputados ao Parlamento Europeu“ v portugalštině,\n„Deputaţi în Parlamentul European“ v rumunštině,\n„Poslanci Európskeho parlamentu“ ve slovenštině,\n„Poslanci Evropskega parlamenta“ ve slovinštině,\n„Euroopan parlamentin jäsenet“ ve finštině,\n„Ledamöter av Europaparlamentet“ ve švédštině.\nČlánek 2\nNezávislý mandát\nV souladu s čl. 6 odst. 1 aktu ze dne 20. září 1976 a s čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 statutu poslanců Evropského parlamentu vykonávají poslanci svůj mandát svobodně a nezávisle, nejsou vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.\nČlánek 3\nOvěřování pověřovacích listin\n1.\nPo všeobecných volbách do Evropského parlamentu vyzve předseda příslušné orgány členských států, aby neprodleně oznámily Parlamentu jména zvolených poslanců, aby všichni poslanci mohli zasednout v Parlamentu s platností od okamžiku zahájení prvního zasedání následujícího po volbách.\nZároveň předseda upozorní tyto orgány na příslušná ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 a vyzve je, aby přijaly opatření nezbytná k tomu, aby nedošlo k případům neslučitelnosti s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu.\n2.\nPoslanci, jejichž zvolení bylo oznámeno Parlamentu, učiní předtím, než zasednou v Parlamentu, písemné prohlášení, že nezastávají žádnou funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976. Po všeobecných volbách bude toto prohlášení učiněno, je-li to možné, nejpozději šest dnů před prvním zasedáním Parlamentu následujícím po volbách. Dokud nejsou ověřeny pověřovací listiny poslanců nebo není rozhodnuto o případném sporu a za předpokladu, že předtím podepsali výše uvedené písemné prohlášení, zasedají poslanci v Parlamentu a v jeho orgánech a požívají všech práv, která jsou s tím spojena.\nPokud je na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti zjištěno, že poslanec zastává funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, Parlament na základě informace poskytnuté předsedou oznámí uvolnění mandátu.\n3.\nNa základě zprávy příslušného výboru ověří Parlament bezodkladně pověřovací listiny a rozhodne o platnosti mandátu každého nově zvoleného poslance a rovněž o případných sporech, které mu byly předloženy podle ustanovení aktu ze dne 20. září 1976, kromě sporů, které na základě uvedeného aktu spadají výlučně do působnosti ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž uvedený akt odkazuje.\nZpráva příslušného výboru se opírá o oficiální oznámení jednotlivých členských států, která uvádějí konečné výsledky voleb se jmény zvolených kandidátů a všech náhradníků, spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování.\nMandát poslance může být potvrzen pouze tehdy, učinil-li poslanec písemná prohlášení podle tohoto článku a přílohy I jednacího řádu.\n4.\nNa základě návrhu příslušného výboru Parlament neprodleně ověří pověřovací listiny jednotlivých poslanců, kteří nahrazují odcházející poslance, a může se kdykoli vyjádřit ke sporu ohledně platnosti mandátu jakéhokoli poslance.\n5.\nPokud je poslanec jmenován v důsledku odstoupení kandidátů ze stejné listiny, zajistí příslušný výbor, aby toto odstoupení proběhlo v souladu s duchem a literou aktu ze dne 20. září 1976 a čl. 4 odst. 2 jednacího řádu.\n6.\nPříslušný výbor zajistí, aby orgány členských států nebo Unie předaly neprodleně Parlamentu veškeré informace, které by mohly mít vliv na způsobilost poslance nebo na způsobilost či pořadí náhradníků, a jde-li o jmenování, aby uvedly datum platnosti tohoto jmenování.\nZahájí-li příslušné orgány členských států řízení, které by mohlo vést ke ztrátě mandátu poslance, požádá předseda tyto orgány, aby ho pravidelně informovaly o stavu řízení, a postoupí tuto věc příslušnému výboru. Na návrh tohoto výboru může Parlament zaujmout k dané věci postoj.\nČlánek 4\nDélka funkčního období poslanců\n1.\nFunkční období poslance začíná a končí v souladu s články 5 a 13 aktu ze dne 20. září 1976.\n2.\nPoslanec, který se vzdává mandátu, oznámí tuto skutečnost předsedovi spolu se dnem účinnosti, přičemž doba mezi dnem oznámení a dnem, k němuž se poslanec mandátu vzdává, nesmí být delší než tři měsíce. Toto oznámení musí mít formu úředního zápisu sepsaného v přítomnosti generálního tajemníka nebo jeho zástupce, podepsaného generálním tajemníkem nebo jeho zástupcem a dotčeným poslancem a musí být neprodleně předloženo příslušnému výboru, který ho zařadí na pořad jednání své nejbližší schůze následující po obdržení tohoto dokumentu.\nJestliže se příslušný výbor domnívá, že se poslanec vzdal mandátu v souladu s aktem ze dne 20. září 1976, je mandát prohlášen za uvolněný s platností od data, které tento poslanec uvedl v úředním zápisu, a předseda informuje o této skutečnosti Parlament.\nJestliže se příslušný výbor domnívá, že se poslanec nevzdal mandátu v souladu s aktem ze dne 20. září 1976, navrhne Parlamentu, aby mandát za uvolněný neprohlásil.\n3.\nPokud nebyla před začátkem příštího dílčího zasedání naplánována schůze příslušného výboru, zpravodaj příslušného výboru neprodleně posoudí každé řádné oznámení poslance o tom, že se vzdává mandátu. Pokud by prodlení při posuzování tohoto oznámení mělo mít negativní následky, postoupí zpravodaj toto oznámení předsedovi výboru a podle odstavce 2 ho požádá, aby:\n—\njménem výboru informoval předsedu Parlamentu, že mandát může být prohlášen za uvolněný, nebo\n—\nsvolal mimořádnou schůzi výboru, na níž budou projednány konkrétní problémy, které zpravodaj zjistil.\n4.\nPokud příslušné orgány členských států nebo Unie či dotčený poslanec oznámí předsedovi jmenování nebo zvolení do funkce, která se neslučuje s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, předseda o tom informuje Parlament, který prohlásí mandát za uvolněný s platností od data vzniku této neslučitelnosti.\nPokud příslušné orgány členského státu oznámí předsedovi, že podle právních předpisů tohoto členského státu skončilo funkční období poslance Evropského parlamentu buď v důsledku další neslučitelnosti ve smyslu čl. 7 odst. 3 aktu ze dne 20. září 1976, nebo zbavením mandátu podle čl. 13 odst. 3 uvedeného aktu, informuje předseda Parlament, že daný mandát skončil dnem, který sdělily příslušné orgány členského státu. Pokud není datum uvedeno, považuje se za den skončení mandátu datum, kdy tento členský stát oznámil skončení mandátu.\n5.\nPokud orgány členských států nebo Unie informují předsedu o funkci, kterou mají v úmyslu svěřit poslanci, předseda postoupí příslušnému výboru otázku slučitelnosti navrhované funkce s aktem ze dne 20. září 1976 a informuje Parlament, poslance a příslušné orgány o závěrech přijatých tímto výborem.\n6.\nPokud Parlament potvrdí, že došlo k uvolnění mandátu, předseda o tom vyrozumí dotčený členský stát a vyzve jej, aby mandát neprodleně obsadil.\n7.\nParlament může prohlásit mandát za neplatný nebo odmítnout potvrdit uvolnění mandátu, pokud poslanec mandát přijal nebo se jej vzdal na základě věcné nepřesnosti nebo souhlasu zatíženého vadou.\nČlánek 5\nVýsady a imunity\n1.\nPoslanci požívají výsad a imunit stanovených Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.\n2.\nPři výkonu svých pravomocí týkajících se výsad a imunit jedná Parlament v zájmu zachování své integrity jakožto demokratického zákonodárného shromáždění a s cílem zajistit nezávislost poslanců při plnění jejich povinností. Poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců.\n3.\nDoklad laissez-passer Evropské unie umožňující poslanci volný pohyb v členských státech a v jiných zemích, které jej uznávají jakožto platný cestovní doklad, vydává poslanci na jeho žádost Evropská unie za podmínky schválení předsedou Parlamentu.\n4.\nPro účely plnění svých parlamentních povinností mají všichni poslanci právo aktivně se podílet na činnosti výborů a delegací Parlamentu v souladu s ustanoveními jednacího řádu.\n5.\nPoslanci mají právo nahlížet do jakéhokoli spisu Parlamentu nebo výboru, kromě osobních spisů a účtů, do nichž mohou nahlížet pouze poslanci, kterých se týkají. Výjimky z této zásady pro zacházení s dokumenty, ke kterým může být veřejnosti zakázán přístup podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1), jsou stanoveny v článku 221.\nSe souhlasem předsednictva lze poslanci, na základě odůvodněného rozhodnutí, odepřít právo nahlédnout do dokumentu Parlamentu, jestliže předsednictvo po vyslechnutí dotčeného poslance dospěje k závěru, že toto nahlédnutí by způsobilo nepřijatelné poškození institucionálních zájmů Parlamentu nebo veřejného zájmu a že dotčený poslanec požaduje nahlédnutí do tohoto dokumentu ze soukromých a osobních důvodů. Poslanec se může proti tomuto rozhodnutí písemně odvolat do jednoho měsíce od jeho doručení. Aby mohlo být toto odvolání považováno za přípustné, musí být odůvodněno. O odvolání rozhodne Parlament bez rozpravy v průběhu dílčího zasedání, které následuje po podání odvolání.\nPřístup k důvěrným informacím podléhá pravidlům stanoveným v interinstitucionálních dohodách týkajících se nakládání s důvěrnými informacemi uzavřených Parlamentem (2)\na vnitřním pravidlům pro jejich provádění přijatým příslušnými orgány Parlamentu (3)\n.\nČlánek 6\nZbavení imunity\n1.\nKaždá žádost o zbavení imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v čl. 5 odst. 2 jednacího řádu.\n2.\nPokud je poslanec povinen vypovídat jako svědek nebo soudní znalec, není nutné žádat o zbavení poslanecké imunity za předpokladu, že:\n—\nposlanec se nemusí dostavit v den a dobu, kdy by mu to znemožňovalo nebo ztěžovalo plnění jeho parlamentních povinností, nebo může poskytnout výpověď písemnou či jinou formou, jež mu neztěžuje plnění jeho parlamentních povinností; a\n—\nposlanec není povinen svědčit o důvěrných informacích, které získal při plnění svých parlamentních povinností a jejichž zveřejnění nepovažuje za vhodné.\nČlánek 7\nOchrana výsad a imunit\n1.\nV případech, kdy orgány členského státu údajně porušily nebo údajně hodlají porušit výsady nebo imunity současného nebo bývalého poslance, může být Parlament v souladu s čl. 9 odst. 1 požádán, aby rozhodl, zda došlo nebo zda je pravděpodobné, že dojde, k porušení těchto výsad a imunit.\n2.\nTuto žádost o ochranu výsad a imunit lze podat zejména tehdy, je-li možné se domnívat, že by tyto okolnosti představovaly správní či jiné omezení volného pohybu poslance, který jede na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vrací, nebo správní či jiné omezení poslance vyjádřit názor nebo hlasovat během plnění svých povinností, nebo že by dané okolnosti spadaly do oblasti působnosti článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.\n3.\nŽádost o ochranu výsad a imunit poslance není přípustná, pokud již byla s ohledem na tytéž skutečnosti podána žádost o zbavení nebo ochranu imunity daného poslance, a to bez ohledu na to, zda bylo k této dřívější žádosti přijato rozhodnutí či nikoli.\n4.\nPokud již byla s ohledem na tytéž skutečnosti podána žádost o zbavení imunity určitého poslance, žádost o ochranu výsad a imunit tohoto poslance se již dále neposuzuje.\n5.\nPokud bylo přijato rozhodnutí neochránit výsady a imunity určitého poslance, může tento poslanec výjimečně požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí, jestliže předloží v souladu s čl. 9 odst. 1 jednacího řádu nové důkazy. Žádost o přezkoumání rozhodnutí není přípustná, pokud bylo proti tomuto rozhodnutí zahájeno řízení na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo pokud má předseda Parlamentu za to, že nově předložené důkazy nejsou dostatečně podloženy na to, aby odůvodňovaly přezkoumání rozhodnutí.\nČlánek 8\nNaléhavé opatření předsedy Parlamentu s cílem potvrdit imunitu\n1.\nV naléhavém případě, pokud jsou při zadržení poslance nebo omezení jeho svobody pohybu zjevně porušeny jeho výsady a imunity, může předseda Parlamentu po konzultaci s předsedou a zpravodajem příslušného výboru z vlastního podnětu potvrdit výsady a imunity dotčeného poslance. Předseda Parlamentu uvedený podnět oznámí tomuto výboru a informuje Parlament.\n2.\nPokud předseda Parlamentu využije pravomocí, které jsou mu svěřeny podle odstavce 1, výbor vezme na své nejbližší schůzi podnět předsedy Parlamentu na vědomí. Výbor může, pokud to považuje za nezbytné, vypracovat zprávu a předložit ji Parlamentu.\nČlánek 9\nImunitní řízení\n1.\nKaždá žádost o zbavení poslanecké imunity, s níž se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu Parlamentu, nebo žádost současného či bývalého poslance o ochranu jeho výsad a imunit je oznámena v Parlamentu a postoupena příslušnému výboru.\n2.\nSe souhlasem dotčeného poslance či bývalého poslance může příslušnou žádost podat jiný poslanec, který může dotčeného poslance či bývalého poslance zastupovat ve všech fázích daného řízení.\nPoslanec, který zastupuje dotčeného poslance či bývalého poslance, se nepodílí na přijímání rozhodnutí ve výboru.\n3.\nVýbor projedná žádosti o zbavení poslanecké imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit bezodkladně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti.\n4.\nVýbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Je-li daný návrh zamítnut, má se za to, že bylo přijato opačné rozhodnutí.\n5.\nVýbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity nebo zda má být jeho imunita ochráněna.\n6.\nDotčený poslanec musí dostat příležitost vyjádřit se a může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné důkazy, které považuje za relevantní.\nDotčený poslanec nesmí být přítomen rozpravám o žádosti o zbavení jeho poslanecké imunity nebo o její ochranu, s výjimkou jeho slyšení.\nPředseda výboru vyzve poslance k tomu, aby se v uvedený den a v uvedenou dobu k záležitosti vyjádřil. Dotčený poslanec se může svého práva na vyjádření vzdát.\nJestliže se dotčený poslanec v návaznosti na tuto výzvu k vyjádření nedostaví, má se za to, že se svého práva na vyjádření vzdal, pokud nepožádal o to, aby byl ze slyšení v uvedený den a v uvedenou dobu omluven, a pokud svou žádost nezdůvodnil. Předseda výboru rozhoduje o tom, zda lze žádosti o omluvu vzhledem k uvedeným důvodům vyhovět. Dotčenému poslanci není dovoleno se proti tomuto rozhodnutí odvolat.\nJestliže předseda výboru žádosti o omluvu vyhoví, vyzve dotčeného poslance, aby se k dané záležitosti vyjádřil v jiný den a v jinou dobu. Jestliže se dotčený poslanec na základě této druhé výzvy ke slyšení nedostaví, řízení pokračuje, aniž by byl poslanec vyslechnut. Další žádosti o omluvu či slyšení se již nepřijímají.\n7.\nPokud se žádost o zbavení imunity nebo o její ochranu týká více obvinění, může být o každém z nich rozhodnuto zvlášť. Výbor může ve své zprávě ve výjimečných případech navrhnout, aby se zbavení imunity nebo její ochrana vztahovala pouze na trestní stíhání a aby poslanec, dokud není rozsudek pravomocný, nemohl být zadržen či vzat do vazby, nebo aby proti němu nemohla být přijata jiná opatření, která by mu bránila ve výkonu mandátu.\n8.\nVýbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině či nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které jsou poslanci přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem případu.\n9.\nNávrh rozhodnutí výboru je zařazen na pořad jednání nejbližšího denního zasedání následujícího po dni, kdy byl předložen. K tomuto návrhu nelze předkládat pozměňovací návrhy.\nRozprava se u každého návrhu na zbavení či zachování imunity nebo na ochranu výsady či imunity omezí na důvody pro a proti.\nAniž je dotčen článek 173, nesmí poslanec, o jehož výsadách a imunitách se jedná, promluvit v rozpravě.\nO návrhu či návrzích rozhodnutí obsažených ve zprávě se hlasuje při prvním hlasování následujícím po rozpravě.\nPoté, co Parlament věc projedná, se hlasuje o každém návrhu obsaženém ve zprávě odděleně. Jestliže byl návrh zamítnut, považuje se za přijaté opačné rozhodnutí.\n10.\nPředseda okamžitě sdělí rozhodnutí Parlamentu dotčenému poslanci a příslušnému orgánu dotčeného členského státu spolu se žádostí, aby byl předseda informován o vývoji příslušného řízení a o soudních rozhodnutích přijatých v rámci tohoto řízení. Jakmile předseda obdrží tuto informaci, sdělí ji Parlamentu způsobem, který považuje za nejvhodnější, případně po konzultaci s příslušným výborem.\n11.\nVýbor se zabývá těmito věcmi a nakládá s veškerými dokumenty, které obdržel, s co největší důvěrností. Výbor vždy projedná žádosti týkající se imunitního řízení na neveřejné schůzi.\n12.\nParlament se zabývá pouze žádostmi o zbavení poslanecké imunity, které mu předložily justiční orgány nebo stálá zastoupení členských států.\n13.\nVýbor vypracuje zásady pro uplatňování tohoto článku.\n14.\nJakýkoli dotaz příslušného orgánu týkající se rozsahu výsad nebo imunit poslanců se projednává podle výše uvedených ustanovení.\nČlánek 10\nPravidla chování\n1.\nChování poslanců se vyznačuje vzájemnou úctou a vychází z hodnot a zásad vymezených ve Smlouvách a zejména v Listině základních práv. Poslanci dbají na důstojnost Parlamentu a neohrožují jeho dobrou pověst.\n2.\nPoslanci nesmí narušovat řádný chod parlamentní činnosti ani bezpečnost a pořádek v prostorách Parlamentu či fungování jeho zařízení.\n3.\nPoslanci nesmí narušovat řádný průběh jednání v plenárním sále a zdržují se veškerého nevhodného jednání. Nesmějí vystavovat transparenty.\n4.\nPři plenárních rozpravách v jednacím sále se poslanci nesmí vyjadřovat urážlivě.\nPři posuzování, zda je vyjádření poslance v rozpravě v Parlamentu urážlivé, je třeba přihlížet mimo jiné k zjistitelnému úmyslu mluvčího, vnímání jeho vyjádření veřejností, rozsahu újmy na důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu a svobodě projevu dotčeného poslance. Urážlivými vyjádřeními ve smyslu tohoto článku jsou zpravidla například pomluvy, nenávistné slovní projevy a podněcování k diskriminaci, jež je založena zejména na důvodech uvedených v článku 21 Listiny základních práv.\n5.\nPoslanci dodržují pravidla Parlamentu pro nakládání s důvěrnými informacemi.\n6.\nPoslanci se zdržují veškerého psychického nebo sexuálního obtěžování a dodržují Kodex vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu při plnění jejich povinností, který je přílohou tohoto jednacího řádu. (4).\nPokud poslanec nepodepsal prohlášení týkající se tohoto kodexu, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, ani se nemůže účastnit oficiální delegace či interinstitucionálních jednání.\n7.\nPokud osoba, která pracuje pro poslance, nebo jiná osoba, které poslanec umožnil přístup do prostor Parlamentu či k jeho zařízení, poruší pravidla chování stanovená v tomto článku, může být za chování této osoby činěn zodpovědným dotčený poslanec.\n8.\nUplatňování tohoto článku nesmí nijak omezovat živost a bezprostřednost parlamentních rozprav ani svobodu projevu poslanců.\n9.\nToto ustanovení platí obdobně pro orgány, výbory a delegace Parlamentu.\nČlánek 11\nFinanční zájmy poslanců a rejstřík transparentnosti\n1.\nParlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování, který se přijme většinou všech poslanců a který je přílohou tohoto jednacího řádu (5).\nTato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu poslanců nebo výkon s ním spojených politických či jiných činností.\n2.\nPoslanci by měli zavést ustálenou praxi setkávat se pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti, zřízeném na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (6).\n3.\nPoslanci by měli zveřejňovat na internetu všechny plánované schůze s představiteli zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 6 přílohy I, je povinností zpravodajů, stínových zpravodajů a předsedů výborů zveřejňovat u každé zprávy na internetu veškerá plánovaná setkání s představiteli zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti. Předsednictvo zajistí, aby na internetových stránkách Parlamentu byla potřebná infrastruktura.\n4.\nPředsednictvo zajistí nezbytnou infrastrukturu v oddíle internetových stránek Parlamentu vyhrazeném pro poslance, kde budou moci poslanci, kteří si tak budou přát, zveřejnit dobrovolný audit nebo potvrzení dle příslušných ustanovení statutu poslanců a jeho prováděcích opatření osvědčující, že způsob, jakým využívají příspěvek na všeobecné výdaje, je v souladu s příslušnými ustanoveními statutu poslanců a jeho prováděcích opatření.\n5.\nTato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu poslanců nebo výkon s ním spojených politických či jiných činností.\n6.\nPravidla chování a práva a výsady bývalých poslanců se stanoví rozhodnutím předsednictva. S bývalými poslanci nesmí být zacházeno rozdílným způsobem.\nČlánek 12\nVnitřní vyšetřování vedené Evropským úřadem pro boj proti podvodům\nSpolečná pravidla stanovená v interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (7), která obsahují opatření nezbytná pro usnadnění vyšetřování vedených tímto úřadem, se v Parlamentu použijí v souladu s rozhodnutím Parlamentu ze dne 18. listopadu 1999 (8).\nČlánek 13\nPozorovatelé\n1.\nPokud byla podepsána smlouva o přistoupení státu k Evropské unii, může předseda se souhlasem Konference předsedů vyzvat parlament přistupujícího státu, aby ze svých členů vybral počet pozorovatelů odpovídající počtu křesel v Evropském parlamentu přidělených tomuto státu po přistoupení.\n2.\nDo doby vstupu smlouvy o přistoupení v platnost se tito pozorovatelé účastní jednání Parlamentu a jsou oprávněni hovořit ve výborech a politických skupinách. Nemají však právo hlasovat či kandidovat na funkce v rámci Parlamentu ani nezastupují Parlament navenek. Jejich účast nemá na jednání Parlamentu žádný právní účinek.\n3.\nPostavení pozorovatelů je srovnatelné s postavením poslanců, pokud jde o využívání zařízení Parlamentu a náhradu cestovních výdajů a výdajů na pobyt vzniklých při jejich činnosti jako pozorovatelů.\nKAPITOLA 2\nNejvyšší funkcionáři v Parlamentu\nČlánek 14\nDočasný předsedající (9)\n1.\nZasedání konanému podle čl. 154 odst. 2 a každému jinému zasedání konanému za účelem volby předsedy a předsednictva předsedá odstupující předseda nebo, není-li to možné, jeden z odstupujících místopředsedů určený v souladu s jejich hierarchií, nebo nemůže-li ani jeden z nich, služebně nejstarší poslanec, dokud není zvolen předseda.\n2.\nPo dobu, kdy dočasně předsedá poslanec podle odstavce 1, se neprojednávají žádné záležitosti, kromě záležitostí týkajících se volby předsedy nebo ověření pověřovacích listin podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce. Vyskytne-li se během doby, kdy předsedá, jiná záležitost týkající se ověření pověřovacích listin, postoupí ji příslušnému výboru.\nČlánek 15\nNominace a obecná ustanovení (10)\n1.\nPředseda a po něm místopředsedové a kvestoři jsou voleni tajným hlasováním v souladu s článkem 191.\nNominace podávají se souhlasem kandidátů pouze politické skupiny nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty. Před každým kolem hlasování lze podávat nové nominace.\nJestliže počet kandidátů nepřesáhne počet volných míst, jsou kandidáti voleni aklamací, pokud poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty nepožádá o tajné hlasování.\nJestliže má být v jediném hlasování zvolen více než jeden nejvyšší funkcionář, je hlasovací lístek platný pouze tehdy, byla-li odevzdána více než polovina dostupných hlasů.\n2.\nPři volbě předsedy, místopředsedů a kvestorů by mělo být zohledněno spravedlivé zastoupení jednotlivých politických názorů, jakož i genderová a zeměpisná vyváženost.\nČlánek 16\nVolba předsedy – úvodní projev (11)\n1.\nNominace na předsedu se podávají poslanci dočasně předsedajícímu podle článku 14, který je oznámí Parlamentu. Jestliže po třech kolech volby nezíská žádný kandidát absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrté kolo odchylně od čl. 15 odst. 1 pouze mezi dvěma poslanci, kteří získali nejvyšší počet hlasů ve třetím kole. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného starší z kandidátů.\n2.\nJakmile je předseda zvolen, uvolní poslanec dočasně předsedající podle článku 14 předsednické křeslo. Úvodní projev může pronést pouze zvolený předseda.\nČlánek 17\nVolba místopředsedů\n1.\nPo zvolení předsedy se v jediném hlasování volí místopředsedové. Kandidáti, kteří v prvním kole volby získají absolutní většinu odevzdaných hlasů, se považují za zvolené do čtrnáctého místa podle pořadí získaných hlasů. Jestliže je počet zvolených kandidátů nižší než počet míst, která mají být obsazena, uskuteční se za stejných podmínek druhé kolo k obsazení zbývajících míst. Jestliže je zapotřebí třetí kolo, postačuje ke zvolení na zbývající místa poměrná většina. V případě rovnosti hlasů jsou prohlášeni za zvolené nejstarší poslanci.\n2.\nS výhradou čl. 20 odst. 1 závisí hierarchie místopředsedů na pořadí, v jakém byli zvoleni, a v případě rovnosti hlasů na věku.\nJestliže byli místopředsedové zvoleni aklamací, proběhne tajné hlasování, které stanoví jejich hierarchii.\nČlánek 18\nVolba kvestorů\nParlament volí pět kvestorů postupem stejným, jako při volbě místopředsedů.\nČlánek 19\nDélka funkčního období nejvyšších funkcionářů (12)\n1.\nFunkční období předsedy, místopředsedů a kvestorů je dva a půl roku.\nPokud poslanec změní politickou skupinu, ponechá si funkci člena předsednictva nebo kvestora po zbytek svého dvouapůlletého funkčního období.\n2.\nJestliže dojde k uvolnění některé z těchto funkcí před uplynutím této doby, zvolený poslanec vykonává funkci pouze po zbývající dobu funkčního období svého předchůdce.\nČlánek 20\nUvolněné funkce (13)\n1.\nJestliže je nezbytné, aby předseda, místopředseda nebo kvestor byli nahrazeni, je jejich nástupce zvolen podle příslušných ustanovení týkajících se volby do dotčené funkce.\nNově zvolený místopředseda vždy zaujímá pořadí svého předchůdce v dané hierarchii.\n2.\nJestliže se uvolní funkce předsedy, vykonává tuto funkci místopředseda, který po něm následuje v hierarchii, dokud není zvolen nový předseda.\nČlánek 21\nPředčasné ukončení výkonu funkce\nKonference předsedů může třípětinovou většinou odevzdaných hlasů pocházejících nejméně ze tří politických skupin navrhnout Parlamentu, aby odvolal z funkce předsedu Parlamentu, místopředsedu Parlamentu, kvestora, předsedu nebo místopředsedu výboru, předsedu nebo místopředsedu meziparlamentní delegace nebo jakéhokoli jiného funkcionáře zvoleného v Parlamentu, pokud má za to, že se dotčený poslanec dopustil závažného pochybení. O tomto návrhu Parlament rozhodne dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců.\nPokud zpravodaj poruší ustanovení kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů (14), může být výborem, který jej jmenoval, ze své funkce odvolán, a to z podnětu předsedy Parlamentu a na návrh Konference předsedů. Většiny hlasů, které jsou požadovány v prvním pododstavci, se použijí obdobně na každou z fází tohoto postupu.\nKAPITOLA 3\nOrgány a povinnosti\nČlánek 22\nPovinnosti předsedy\n1.\nPředseda řídí všechny činnosti Parlamentu a jeho orgánů v souladu s tímto jednacím řádem a má veškeré pravomoci nezbytné k tomu, aby předsedal jednáním Parlamentu a zajistil jejich řádný průběh.\n2.\nPovinností předsedy je zahajovat, přerušovat a ukončovat zasedání; rozhodovat o přípustnosti pozměňovacích návrhů a dalších textů předložených k hlasování, jakož i o přípustnosti parlamentních otázek; zajišťovat dodržování tohoto jednacího řádu, udržovat pořádek, udělovat slovo řečníkům, ukončovat rozpravy, dávat hlasovat a oznamovat výsledky hlasování; a postupovat výborům veškerá sdělení, která se jich týkají.\n3.\nPředseda může promluvit v rozpravě pouze tehdy, pokud ji shrnuje nebo pokud napomíná řečníky. Pokud se chce sám zúčastnit rozpravy, uvolní předsednické křeslo a nezaujme jej, dokud není rozprava o dané věci ukončena.\n4.\nParlament je v mezinárodních vztazích, při slavnostních příležitostech a v administrativních, právních a finančních věcech zastupován předsedou, který může tyto pravomoci přenést na jiné osoby.\n5.\nPředseda odpovídá za bezpečnost a nedotknutelnost prostor Evropského parlamentu.\nČlánek 23\nPovinnosti místopředsedů\n1.\nJestliže je předseda nepřítomen nebo neschopen plnit své povinnosti, či přeje-li si účastnit se rozpravy podle čl. 22 odst. 3, nahradí ho jeden z místopředsedů určený v souladu s hierarchií.\n2.\nMístopředsedové plní rovněž povinnosti, které jim ukládá článek 25, čl. 27 odst. 3 a 5 a čl. 77 odst. 3.\n3.\nPředseda může přenést na místopředsedy jakékoli povinnosti, například zastupování při zvláštních slavnostech či aktech. Předseda může zejména pověřit jednoho z místopředsedů plněním povinností předsedy stanovených v článku 137 a čl. 138 odst. 2.\nČlánek 24\nSložení předsednictva\n1.\nPředsednictvo se skládá z předsedy a čtrnácti místopředsedů Parlamentu.\n2.\nKvestoři jsou členy předsednictva s poradním hlasem.\n3.\nJestliže hlasování v předsednictvu skončí rovností hlasů, rozhoduje hlas předsedy.\nČlánek 25\nPovinnosti předsednictva\n1.\nPředsednictvo plní povinnosti, které mu ukládá tento jednací řád.\n2.\nPředsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.\n3.\nPředsednictvo na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců.\n4.\nPředsednictvo přijímá rozhodnutí ve věcech týkajících se průběhu zasedání.\n5.\nPředsednictvo přijímá ustanovení podle článku 36 týkající se nezařazených poslanců.\n6.\nPředsednictvo rozhoduje o organizační struktuře sekretariátu Parlamentu a stanoví pravidla týkající se administrativního a finančního postavení úředníků a ostatních zaměstnanců.\n7.\nPředsednictvo sestavuje předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Parlamentu.\n8.\nPředsednictvo vydává vnitřní směrnice pro kvestory a může je pověřit plněním určitých úkolů.\n9.\nPředsednictvo je orgánem odpovědným za povolování schůzí a pracovních cest výborů mimo běžná pracovní místa a za udělování slyšení, jakož i za povolování studijních a informativních cest zpravodajů.\nPokud jsou tyto schůze nebo pracovní cesty povoleny, určí se jazykový režim na základě pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti přijatých předsednictvem. Stejné pravidlo platí pro delegace.\n10.\nPředsednictvo jmenuje generálního tajemníka podle článku 234.\n11.\nPředsednictvo stanoví prováděcí pravidla k předpisům o politických stranách a nadacích na evropské úrovni a pravidla upravující jejich financování.\n12.\nPředsednictvo stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Parlamentu, jeho orgánů, funkcionářů a ostatních poslanců a přihlédne přitom k jakékoli interinstitucionální dohodě uzavřené v této věci. Tato pravidla se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n13.\nPředseda nebo předsednictvo mohou pověřit jednoho nebo více členů předsednictva obecnými nebo specifickými úkoly, které jsou v pravomoci předsedy nebo předsednictva. Zároveň stanoví způsoby a prostředky jejich provádění.\n14.\nPředsednictvo jmenuje dva místopředsedy, jejichž úkolem je udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty.\n15.\nPředsednictvo jmenuje místopředsedu, jehož úkolem je organizovat strukturované konzultace s evropskou občanskou společností o významných tématech.\n16.\nPředsednictvo odpovídá za uplatňování statutu poslanců a na základě ročního rozpočtu rozhoduje o výši příspěvků.\nČlánek 26\nSložení Konference předsedů\n1.\nKonference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin. Předseda politické skupiny se může nechat zastupovat členem své skupiny.\n2.\nPředseda Parlamentu poskytne nezařazeným poslancům příležitost vyjádřit své názory a poté jednoho z nich vyzve k účasti na schůzích Konference předsedů bez hlasovacího práva.\n3.\nKonference předsedů usiluje o dosažení shody ve věcech, které jí jsou postoupeny.\nPokud nelze dosáhnout shody, o věci se hlasuje tak, že váha hlasu závisí na počtu poslanců v každé politické skupině.\nČlánek 27\nPovinnosti Konference předsedů\n1.\nKonference předsedů plní povinnosti, které jí ukládá tento jednací řád.\n2.\nKonference předsedů přijímá rozhodnutí ve věci organizace práce Parlamentu a ve věcech týkajících se plánování legislativní činnosti.\n3.\nKonference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy Parlamentu s ostatními orgány a institucemi Evropské unie a s vnitrostátními parlamenty členských států. Rozhodnutí o mandátu a složení delegace Parlamentu, která se má zúčastnit konzultací v Radě a v ostatních orgánech Evropské unie o zásadních otázkách rozvoje Evropské unie (tzv. jednání šerpů), jsou přijímána na základě příslušných postojů přijatých Parlamentem a zohledňují rozmanitost politických názorů zastoupených v Parlamentu. Místopředsedové pověření udržováním vztahů Parlamentu s vnitrostátními parlamenty pravidelně informují Konferenci předsedů o své činnosti v této oblasti.\n4.\nKonference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy s nečlenskými zeměmi a s institucemi a organizacemi mimo Unii.\n5.\nKonference předsedů je odpovědná za organizaci strukturovaných konzultací o významných tématech s evropskou občanskou společností. Tyto konzultace mohou zahrnovat organizaci veřejných diskusí o tématech obecného evropského zájmu, kterých se mohou účastnit občané, kteří o to projevili zájem. Místopředseda odpovědný za organizaci těchto konzultací pravidelně informuje Konferenci předsedů o své činnosti v této oblasti.\n6.\nKonference předsedů sestavuje návrhy pořadu jednání dílčích zasedání Parlamentu.\n7.\nKonference předsedů předkládá Parlamentu návrhy týkající se složení a působnosti výborů, vyšetřovacích výborů, smíšených parlamentních výborů a stálých delegací. Konference předsedů je odpovědná za povolování delegací ad hoc.\n8.\nKonference předsedů rozhoduje podle článku 37 o způsobu rozdělení křesel v jednacím sále.\n9.\nKonference předsedů je orgánem odpovědným za udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu.\n10.\nKonference předsedů předkládá předsednictvu návrhy na řešení administrativních a rozpočtových otázek týkajících se politických skupin.\nČlánek 28\nPovinnosti kvestorů\nKvestoři odpovídají za administrativní a finanční záležitosti, které se přímo týkají poslanců, v souladu s pokyny stanovenými předsednictvem, jakož i za jiné úkoly, které jsou jim svěřeny.\nČlánek 29\nKonference předsedů výborů\n1.\nKonference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých nebo zvláštních výborů. Volí svého předsedu.\n2.\nV nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference předsedů výborů nejstarší přítomný poslanec.\n3.\nKonference předsedů výborů může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce výborů a návrhů pořadu jednání dílčích zasedání.\n4.\nPředsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů výborů konkrétními úkoly.\nČlánek 30\nKonference předsedů delegací\n1.\nKonference předsedů delegací se skládá z předsedů všech stálých meziparlamentních delegací. Volí svého předsedu.\n2.\nV nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference předsedů delegací nejstarší přítomný poslanec.\n3.\nKonference předsedů delegací může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.\n4.\nPředsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů delegací konkrétními úkoly.\nČlánek 31\nSetrvání ve funkci v průběhu voleb\nPo zvolení nového Parlamentu vykonávají všechny orgány a funkcionáři odstupujícího Parlamentu nadále své funkce až do prvního zasedání nového Parlamentu.\nČlánek 32\nZveřejňování rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů\n1.\nZápisy z jednání předsednictva a Konference předsedů se překládají do všech úředních jazyků a rozesílají se všem poslancům. Tyto zápisy jsou přístupné veřejnosti, pokud předsednictvo nebo Konference předsedů výjimečně nerozhodne u některých bodů zápisu jinak z důvodu zachování důvěrnosti podle čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.\nKterýkoli poslanec může klást otázky týkající se plnění úkolů předsednictva, Konference předsedů a kvestorů. Tyto otázky se předkládají předsedovi písemně, oznámí se poslancům a do třiceti dnů od předložení se spolu s odpovědí zveřejní na internetových stránkách Parlamentu.\nKAPITOLA 4\nPolitické skupiny\nČlánek 33\nZřizování a rozpouštění politických skupin\n1.\nPoslanci se mohou sdružovat ve skupinách podle své politické příslušnosti.\nParlament obvykle neposuzuje politickou příslušnost členů skupiny. Vytvořením skupiny v souladu s tímto článkem se dotčení poslanci automaticky hlásí k politické příslušnosti. Parlament posuzuje, zda byla skupina vytvořena v souladu s jednacím řádem, pouze pokud to dotčení poslanci popírají.\n2.\nPolitická skupina je tvořena poslanci zvolenými nejméně v jedné čtvrtině členských států. Nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny je 25.\n3.\nJestliže skupina přestane splňovat některou z požadovaných minimálních prahových hodnot, může předseda se souhlasem Konference předsedů povolit pokračování její existence do následujícího ustavujícího zasedání Parlamentu, pokud jsou splněny tyto podmínky:\n—\nposlanci i nadále zastupují nejméně jednu pětinu členských států;\n—\nskupina existuje déle než jeden rok.\nPředseda tuto výjimku neuplatní v případě, že má dostatečné důvody domnívat se, že dochází k jejímu zneužití.\n4.\nPoslanec nemůže patřit k více než jedné politické skupině.\n5.\nVytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi formou prohlášení. Toto prohlášení obsahuje:\n—\nnázev skupiny,\n—\npolitické prohlášení uvádějící účel skupiny a\nPolitické prohlášení politické skupiny stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu. Prohlášení popisuje společné politické směry skupiny důkladným, zřetelným a věrohodným způsobem.\n—\njména jejích členů a členů jejího předsednictva.\nVšichni členové skupiny v příloze k prohlášení písemně uvedou, že sdílí stejné politické přesvědčení.\n6.\nToto prohlášení se přiloží k zápisu z dílčího zasedání, v jehož průběhu bylo oznámeno zřízení dané politické skupiny.\n7.\nPředseda oznamuje zřizování politických skupin v Parlamentu. Toto oznámení má zpětný právní účinek od okamžiku, kdy skupina oznámila své vytvoření předsedovi v souladu s tímto článkem.\nPředseda rovněž oznamuje v Parlamentu rozpouštění politických skupin. Právní účinek tohoto oznámení nastává dnem následujícím po dni, od kterého nejsou splněny podmínky pro existenci dané politické skupiny.\nČlánek 34\nČinnosti a právní postavení politických skupin\n1.\nPolitické skupiny vykonávají své povinnosti v rámci činností Unie, a to včetně úkolů, které jsou jim přiděleny tímto jednacím řádem. V rámci organizační struktury generálního sekretariátu Parlamentu mají politické skupiny k dispozici vlastní sekretariát, administrativní zázemí a finanční prostředky, které jsou zahrnuty v rozpočtu Parlamentu.\n2.\nNa začátku každého volebního období usiluje Konference předsedů o uzavření dohody o postupech, v jejichž rámci bude ve výborech a delegacích, jakož i v rozhodovacích orgánech, zohledněna politická rozmanitost Parlamentu.\n3.\nPředsednictvo stanoví pravidla pro poskytování, využívání a kontrolu zázemí a prostředků uvedených v odstavci 1, jakož i pravidla týkající se přenesení příslušných pravomocí k plnění rozpočtu a důsledků případného porušení tohoto jednacího řádu, přičemž zohlední veškeré případné návrhy Konference předsedů.\n4.\nPravidla stanoví administrativní a finanční důsledky v případě rozpuštění politické skupiny.\nČlánek 35\nMeziskupiny\n1.\nJednotliví poslanci mohou vytvářet meziskupiny nebo jiná neoficiální seskupení poslanců složená z členů různých parlamentních výborů za účelem neformálních výměn názorů na konkrétní otázky napříč různými politickými skupinami a s cílem podporovat kontakty mezi poslanci a občanskou společností.\n2.\nMeziskupiny a jiná neoficiální seskupení musí vyvíjet svou činnost zcela transparentně a nesmí se podílet na žádné činnosti, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Nesmí pořádat ve třetích zemí akce ve stejnou dobu, kdy probíhá pracovní cesta oficiálního orgánu Parlamentu, včetně oficiálních delegací pro sledování průběhu voleb.\n3.\nJsou-li dodrženy podmínky stanovené ve vnitřních předpisech Parlamentu o vytváření těchto seskupení, může politická skupina usnadňovat činnost těchto seskupení tím, že jim poskytuje logistickou podporu.\n4.\nMeziskupiny musí každý rok předložit prohlášení o jakékoliv peněžní či hmotné podpoře (například o službách sekretariátu), která by musela být uvedena v prohlášení podle přílohy I, byla-li by poskytována poslancům jako jednotlivcům.\nJiná neoficiální seskupení poslanců jsou rovněž povinna předložit do konce následujícího měsíce prohlášení o veškeré finanční nebo hmotné podpoře, kterou poslanci neuvedli ve svých individuálních prohlášeních v souladu s jejich povinnostmi podle přílohy I.\n5.\nNa činnostech meziskupiny nebo jiného neoficiálního seskupení pořádaných v prostorách Parlamentu, jako je například účast na schůzích nebo akcích meziskupiny nebo jiného neoficiálního seskupení, poskytování podpory meziskupině či jinému neoficiálnímu seskupení a spolupořádání jejich akcí, se smějí podílet pouze představitelé zájmových skupin, kteří jsou registrováni v Rejstříku transparentnosti.\n6.\nKvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených v odstavci 4. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení a jejich zveřejňování na internetových stránkách Parlamentu.\n7.\nKvestoři dbají na řádné uplatňování tohoto ustanovení.\nČlánek 36\nNezařazení poslanci\n1.\nPoslanci, kteří nepatří k žádné politické skupině, mají k dispozici sekretariát. Podrobnou organizační úpravu, týkající se disponování tímto sekretariátem, stanoví předsednictvo na návrh generálního tajemníka.\n2.\nPředsednictvo stanoví statut a parlamentní práva nezařazených poslanců.\n3.\nPředsednictvo stanoví pravidla pro poskytování, čerpání a kontrolu finančních prostředků, které jsou v rozpočtu Parlamentu určeny k pokrytí výdajů na sekretariát a administrativní zázemí nezařazených poslanců.\nČlánek 37\nZpůsob rozdělení křesel v jednacím sále\nKonference předsedů rozhodne o rozdělení křesel v jednacím sále mezi politické skupiny, nezařazené poslance a orgány Unie.\nHLAVA II\nLEGISLATIVNÍ A ROZPOČTOVÝ POSTUP, POSTUP UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA A JINÉ POSTUPY\nKAPITOLA 1\nLegislativní proces - obecná ustanovení\nČlánek 38\nRoční plánování\n1.\nParlament společně s Komisí a Radou stanoví legislativní plán Unie.\nParlament a Komise spolupracují při přípravě pracovního programu Komise, jímž Komise přispívá k ročnímu a víceletému plánování Unie, v souladu s časovým harmonogramem a postupy dohodnutými mezi oběma orgány (15).\n2.\nPo přijetí pracovního programu Komise si Parlament, Rada a Komise podle bodu 7 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) vymění názory a dohodnou se na společném prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování, v němž vytyčí obecné cíle a priority.\nPřed zahájením jednání s Radou a s Komisí o společném prohlášení uspořádá předseda výměnu názorů s Konferencí předsedů a Konferencí předsedů výborů týkající se obecných cílů a priorit Parlamentu.\nPřed podpisem společného prohlášení si předseda vyžádá souhlas Konference předsedů.\n3.\nPředseda zasílá veškerá usnesení přijatá Parlamentem o legislativním plánování a prioritách ostatním orgánům, které se účastní legislativního procesu Unie, a parlamentům členských států.\n4.\nMá-li Komise v úmyslu vzít svůj návrh zpět, příslušný výbor vyzve příslušného komisaře, aby s ním tento záměr projednal. Na tuto schůzi může být rovněž pozváno předsednictví Rady. Pokud příslušný výbor se zpětvzetím návrhu nesouhlasí, může Komisi požádat, aby učinila prohlášení v Parlamentu. Použije se článek 132.\nČlánek 39\nDodržování základních práv\n1.\nParlament při všech svých činnostech plně dodržuje práva, svobody a zásady uznané v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a hodnoty zakotvené v článku 2 uvedené Smlouvy.\n2.\nPokud se věcně příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty domnívají, že návrh legislativního aktu, jako celek nebo jeho části, není v souladu se základními právy Evropské unie, je věc na jejich žádost postoupena výboru příslušnému pro ochranu základních práv.\n3.\nTato žádost musí být předložena do čtyř pracovních týdnů ode dne, kdy bylo v Parlamentu oznámeno postoupení věcně příslušnému výboru.\n4.\nStanovisko výboru příslušného pro ochranu základních práv tvoří přílohu zprávy věcně příslušného výboru.\nČlánek 40\nOvěřování právního základu\n1.\nPokud je návrh právně závazného aktu postoupen věcně příslušnému výboru, tento výbor nejprve ověří jeho právní základ.\n2.\nPokud příslušný výbor zpochybní platnost nebo vhodnost právního základu, a to i v rámci ověřování podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii, požádá o stanovisko výbor příslušný pro právní záležitosti.\n3.\nKromě toho se výbor příslušný pro právní záležitosti může otázkami týkajícími se právního základu zabývat z vlastního podnětu, a to v kterékoli fázi legislativního postupu. V těchto případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.\n4.\nJestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti po případné výměně názorů s Radou a Komisí v souladu s postupy dohodnutými na interinstitucionální úrovni (17) rozhodne, že zpochybní platnost nebo vhodnost právního základu, oznámí své závěry Parlamentu. Parlament o nich hlasuje před hlasováním o obsahu návrhu, aniž je tím dotčen článek 61 jednacího řádu.\n5.\nJestliže věcně příslušný výbor nebo výbor příslušný pro právní záležitosti nezpochybnil platnost nebo vhodnost právního základu, není přípustné předkládat v plénu pozměňovací návrhy, jejichž cílem je změna právního základu.\nČlánek 41\nPřenesení legislativních pravomocí a svěření prováděcích pravomocí\n1.\nPokud Parlament posuzuje návrh legislativního aktu, kterým se přenáší pravomoc na Komisi, jak je stanoveno v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, věnuje zvláštní pozornost cílům, obsahu, působnosti a době trvání přenesení pravomoci a podmínkám, jimž podléhá.\n2.\nPokud Parlament posuzuje návrh legislativního aktu, kterým se svěřují prováděcí pravomoci podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, věnuje pozornost zejména skutečnosti, že při výkonu prováděcí pravomoci není Komise oprávněna legislativní akt měnit ani doplňovat, a to ani v případě prvků, které nejsou podstatné.\n3.\nVěcně příslušný výbor může kdykoli požádat o stanovisko výbor příslušný k výkladu a uplatňování práva Unie.\n4.\nKromě toho se výbor příslušný pro výklad a uplatňování práva Unie může otázkami týkajícími se přenesení legislativních pravomocí a svěření prováděcích pravomocí zabývat z vlastního podnětu. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.\nČlánek 42\nOvěřování finanční slučitelnosti\n1.\nPokud má návrh právně závazného aktu finanční dopady, Parlament posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.\n2.\nVěcně příslušný výbor ověří, zda jsou návrhy právně závazných aktů z finančního hlediska slučitelné s nařízením o víceletém finančním rámci.\n3.\nPokud věcně příslušný výbor mění finanční zajištění projednávaného aktu, vyžádá si stanovisko výboru příslušného pro rozpočtové otázky.\n4.\nMimoto se výbor příslušný pro rozpočtové otázky může z vlastního podnětu zabývat otázkami týkajícími se finanční slučitelnosti návrhů právně závazných aktů. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.\n5.\nRozhodne-li se výbor příslušný pro rozpočtové otázky zpochybnit finanční slučitelnost návrhu, oznámí své závěry Parlamentu předtím, než Parlament o návrhu hlasuje.\nČlánek 43\nPosuzování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality\n1.\nPři posuzování návrhu legislativního aktu věnuje Parlament zvláštní pozornost tomu, zda tento návrh dodržuje zásady subsidiarity a proporcionality.\n2.\nPouze výbor příslušný k posuzování dodržování zásady subsidiarity může dát věcně příslušnému výboru doporučení ohledně návrhu legislativního aktu.\n3.\nS výjimkou naléhavých případů uvedených v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii nesmí věcně příslušný výbor přistoupit ke konečnému hlasování dříve, než uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.\n4.\nJestliže vnitrostátní parlament zašle předsedovi Parlamentu odůvodněné stanovisko v souladu s článkem 3 Protokolu č. 1, je tento dokument postoupen věcně příslušnému výboru a pro informaci výboru příslušnému k posuzování dodržování zásady subsidiarity.\n5.\nPokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují alespoň třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem Protokolu č. 2 nebo čtvrtinu těchto hlasů v případě návrhu legislativního aktu předloženého na základě článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijme Parlament rozhodnutí až poté, co autor návrhu uvede, jak hodlá postupovat.\n6.\nPokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují v rámci řádného legislativního postupu alespoň prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem Protokolu č. 2, věcně příslušný výbor po zvážení odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů a Komise a po vyslechnutí stanoviska výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity může doporučit Parlamentu, aby návrh z důvodu porušení zásady subsidiarity zamítl, nebo může předložit Parlamentu jiné doporučení, které může navrhovat změny týkající se dodržování zásady subsidiarity. Stanovisko výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity je přílohou tohoto doporučení.\nDoporučení se předkládá Parlamentu k rozpravě a hlasování. Je-li doporučení zamítnout návrh přijato většinou odevzdaných hlasů, prohlásí předseda postup za ukončený. Pokud Parlament návrh nezamítne, postup pokračuje a zohlední se všechna doporučení, která Parlament schválil.\nČlánek 44\nPřístup k dokumentům a poskytování informací Parlamentu\n1.\nBěhem celého legislativního procesu žádají Parlament a jeho výbory o přístup ke všem dokumentům vztahujícím se k návrhům legislativních aktů za stejných podmínek jako Rada a její pracovní skupiny.\n2.\nBěhem posuzování návrhu legislativního aktu žádá příslušný výbor Komisi a Radu, aby jej průběžně informovaly o postupu tohoto návrhu v Radě a v jejích pracovních skupinách, a zejména aby jej informovaly o jakémkoliv vznikajícím kompromisu, který by podstatně změnil původní návrh, nebo o záměru autora vzít svůj návrh zpět.\nČlánek 45\nZastoupení Parlamentu na zasedáních Rady\nPokud Rada přizve Parlament k účasti na svém zasedání, předseda Parlamentu požádá předsedu nebo zpravodaje věcně příslušného výboru nebo jiného poslance navrženého tímto výborem, aby zastupoval Parlament.\nČlánek 46\nPrávo Parlamentu předkládat návrhy\nV případech, kdy Smlouvy udělují Parlamentu právo podnětu, může příslušný výbor rozhodnout o vypracování zprávy z vlastního podnětu podle článku 54 jednacího řádu.\nZpráva obsahuje:\na)\nnávrh usnesení;\nb)\npředběžný návrh;\nc)\nvysvětlující prohlášení případně obsahující finanční výkaz.\nPokud přijetí aktu Parlamentem vyžaduje schválení nebo souhlas Rady a stanovisko nebo souhlas Komise, může Parlament po hlasování o navrženém aktu a na návrh zpravodaje rozhodnout o odkladu hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada nebo Komise vyjádří svůj postoj.\nČlánek 47\nŽádost, aby Komise předložila návrh\n1.\nParlament může podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu. Parlament tak učiní formou usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 54 jednacího řádu. K přijetí usnesení při konečném hlasování je potřebný souhlas většiny všech poslanců. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení tohoto návrhu.\n2.\nKaždý poslanec může podat návrh aktu Unie na základě práva podnětu Parlamentu podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nTakový návrh může společně podat až deset poslanců. Návrh uvádí právní základ a může k němu být připojeno vysvětlující prohlášení nepřesahující 150 slov.\nNávrh musí být předán předsedovi, který ověří, zda jsou splněny příslušné právní požadavky. Předseda může návrh postoupit výboru příslušnému pro ověření právního základu s žádostí o vypracování stanoviska o jeho vhodnosti. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, oznámí jej v plénu a postoupí jej věcně příslušnému výboru.\nPřed tímto postoupením věcně příslušnému výboru je návrh přeložen do úředních jazyků, které předseda tohoto výboru pokládá za potřebné pro celkové posouzení.\nO dalším postupu rozhodne věcně příslušný výbor do tří měsíců od postoupení a poté, co poskytl autorům návrhu možnost vystoupit ve výboru.\nJména autorů návrhu se uvedou v názvu zprávy.\n3.\nV usnesení Parlamentu se uvede vhodný právní základ a připojí se k němu doporučení týkající se obsahu požadovaných návrhů.\n4.\nPokud má návrh finanční dopady, Parlament uvede, jak je možné zajistit dostatečné finanční prostředky.\n5.\nVěcně příslušný výbor sleduje pokrok v přípravách navrženého právního aktu Unie, který je vypracováván na zvláštní žádost Parlamentu.\n6.\nKonference předsedů výborů pravidelně monitoruje, zda Komise dodržuje bod 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle nějž má Komise na žádosti o předložení návrhů odpovědět do tří měsíců prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení, v němž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat. Konference předsedů výborů pravidelně informuje o výsledcích tohoto monitorování Konferenci předsedů.\nČlánek 48\nProjednávání právně závazných aktů\n1.\nPředseda postupuje příslušnému výboru k projednání návrhy právně závazných aktů, které Parlament obdržel od ostatních orgánů nebo od členských států.\n2.\nV případě pochybností může předseda předtím, než oznámí v Parlamentu postoupení příslušnému výboru, předložit Konferenci předsedů otázku ohledně příslušnosti. Konference předsedů přijme rozhodnutí na základě doporučení Konference předsedů výborů nebo předsedy Konference předsedů výborů v souladu s čl. 211 odst. 2\n3.\nPříslušný výbor může kdykoli jmenovat zpravodaje, který sleduje přípravu návrhu. Příslušný výbor přitom věnuje zvláštní pozornost návrhům, které jsou uvedeny v pracovním programu Komise.\n4.\nV případě rozporu mezi ustanovením jednacího řádu týkajícím se druhého a třetího čtení a jiným ustanovením jednacího řádu má přednost ustanovení týkající se druhého a třetího čtení.\nČlánek 49\nUrychlení legislativních postupů\nPříslušný výbor či příslušné výbory se mohou v koordinaci s Radou a Komisí dohodnout na urychlení legislativního postupu u konkrétních návrhů, obzvláště pokud se jedná o návrhy, které jsou ve společném prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování podle čl. 38 odst. 2 označeny za prioritní.\nČlánek 50\nLegislativní postupy týkající se podnětů jiných orgánů než Komise nebo podnětů členských států\n1.\nPři projednávání podnětů jiných orgánů než Komise nebo podnětů členských států může příslušný výbor pozvat zástupce orgánů či těchto členských států, od nichž podnět pochází, aby svůj podnět představili na schůzi výboru. Zástupci členských států předkládajících podnět mohou být doprovázeni předsednictvím Rady.\n2.\nPřed hlasováním se příslušný výbor dotáže Komise, zda k podnětu zaujme stanovisko nebo zda hodlá v brzké době předložit alternativní návrh. Jestliže Komise potvrdí, že stanovisko zaujme, nepřijme výbor svou zprávu, dokud neobdrží toto stanovisko nebo alternativní návrh.\n3.\nPokud byly Parlamentu předloženy souběžně nebo v krátkém časovém odstupu dva nebo více návrhů Komise nebo jiného orgánu nebo členského státu se stejným legislativním záměrem, Parlament o nich vypracuje jedinou zprávu. V této zprávě příslušný výbor uvede, ke kterému textu předkládá pozměňovací návrhy, a na všechny ostatní texty odkáže v legislativním usnesení.\nKAPITOLA 2\nPostup ve výboru\nČlánek 51\nLegislativní zprávy\n1.\nPředseda výboru, jemuž byl postoupen návrh právně závazného aktu, navrhne výboru postup, kterým je třeba se řídit.\n2.\nPo rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit, a pokud se nepoužije zjednodušený postup podle článku 52, jmenuje výbor z členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu právně závazného aktu, pokud tak již neučinil na základě čl. 48 odst. 3.\n3.\nZpráva výboru obsahuje:\na)\npřípadné pozměňovací návrhy doplněné stručným odůvodněním, za které je odpovědný jejich autor a o němž se nehlasuje;\nb)\nnávrh legislativního usnesení podle čl. 59 odst. 5;\nc)\npřípadné vysvětlující prohlášení, které v nutných případech obsahuje finanční výkaz o finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem;\nd)\nodkaz na posouzení dopadu provedené Parlamentem, je-li k dispozici.\nČlánek 52\nZjednodušený postup\n1.\nPo prvním projednání návrhu právně závazného aktu může předseda výboru navrhnout jeho schválení bez pozměňovacích návrhů. Nevznesou-li poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený. Předseda výboru nebo zpravodaj, pokud byl jmenován, předloží Parlamentu zprávu o schválení návrhu. Použije se čl. 159 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 a 4.\n2.\nPředseda výboru může případně navrhnout, aby předseda výboru nebo zpravodaj vypracovali pozměňovací návrhy na základě jednání ve výboru. Nevznesou-li poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený a pozměňovací návrhy jsou odeslány členům výboru.\nNevznesou-li poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru námitku vůči těmto pozměňovacím návrhům ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než deset pracovních dní ode dne jejich odeslání, je zpráva považována za přijatou ve výboru. V tomto případě jsou návrh usnesení a pozměňovací návrhy předloženy Parlamentu bez rozpravy podle čl. 159 odst. 1 druhého pododstavce a odst. 2 a 4.\nJestliže poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru vznesou námitku vůči těmto pozměňovacím návrhům, hlasuje se o těchto návrzích na další schůzi výboru.\n3.\nS výjimkou ustanovení týkajících se předložení návrhů Parlamentu se tento článek použije obdobně na stanoviska výborů podle článku 56.\nČlánek 53\nNelegislativní zprávy\n1.\nPokud výbor vypracovává nelegislativní zprávu, jmenuje zpravodaje ze svých členů nebo ze stálých náhradníků.\n2.\nZpráva výboru obsahuje:\na)\nnávrh usnesení;\nb)\nvysvětlující prohlášení, které v nutných případech obsahuje finanční výkaz o případném finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem;\nc)\nznění případných návrhů usnesení, které mají být ve zprávě obsaženy podle čl. 143 odst. 7.\nČlánek 54\nZprávy z vlastního podnětu\n1.\nPokud má výbor v úmyslu vypracovat nelegislativní zprávu nebo zprávu podle článků 46 či 47 týkající se záležitosti spadající do jeho působnosti, která nebyla postoupena žádnému výboru, může tak učinit pouze se svolením Konference předsedů.\nKonference předsedů rozhoduje o žádostech o udělení svolení k vypracování zpráv předložených podle prvního pododstavce podle prováděcích pravidel, která si sama stanoví.\n2.\nPokud se Konference předsedů rozhodne, že toto svolení neudělí, musí toto rozhodnutí odůvodnit.\nPokud předmět zprávy spadá do práva podnětu Parlamentu podle článku 46, může Konference předsedů toto svolení neudělit pouze z důvodu nesplnění podmínek stanovených ve Smlouvách.\n3.\nV případech uvedených v článcích 46 a 47 Konference předsedů rozhodne do dvou měsíců.\n4.\nNávrhy usnesení předložené Parlamentu se projednávají formou krátkého přednesení stanoveného v článku 160. Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení a žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud je předložil zpravodaj za účelem zohlednění nových informací, nebo nejméně jedna desetina poslanců. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 181 odst. 3. Na návrhy usnesení výboru a pozměňovací návrhy k těmto usnesením se použije článek 190. Článek 190 se použije rovněž pro jediné hlasování o alternativních návrzích usnesení.\n5.\nOdstavec 4 se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 46 nebo 47 či byla-li zpráva uznána za strategickou (18).\nČlánek 55\nNavrhování zpráv\n1.\nZpravodaj je odpovědný za vypracování zprávy výboru a za její předložení Parlamentu jménem tohoto výboru.\n2.\nZa vysvětlující prohlášení je odpovědný zpravodaj a o tomto prohlášení se nehlasuje. Vysvětlující prohlášení však musí být v souladu s přijatým zněním návrhu usnesení a s veškerými pozměňovacími návrhy předloženými výborem. Pokud tomu tak není, může předseda výboru vysvětlující prohlášení odstranit.\n3.\nZpráva uvádí výsledek hlasování o zprávě jako celku a v souladu s čl. 218 odst. 3 rovněž to, jak jednotliví členové výboru hlasovali.\n4.\nPokud se hlasuje o celém textu, může být vypracován menšinový postoj, který může být na žádost jeho autorů předmětem písemného prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, připojeného k vysvětlujícímu prohlášení.\nPředseda výboru řeší spory, které mohou nastat v důsledku uplatňování tohoto odstavce.\n5.\nNa návrh předsedy výboru může výbor stanovit lhůtu, v níž je zpravodaj povinen předložit svůj návrh zprávy. Tato lhůta může být prodloužena nebo může být jmenován nový zpravodaj.\n6.\nPo uplynutí lhůty může výbor pověřit svého předsedu, aby požádal o zařazení věci, která byla výboru postoupena, na pořad jednání jednoho z příštích denních zasedání Parlamentu. Rozprava a hlasování pak mohou být vedeny na základě ústní zprávy příslušného výboru.\nČlánek 56\nStanoviska výborů\n1.\nJestliže si výbor, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, přeje seznámit se se stanoviskem jiného výboru nebo jestliže si jiný výbor přeje sdělit své stanovisko výboru, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, požádají tyto výbory předsedu Parlamentu, aby byl podle čl. 210 odst. 2 jmenován jeden výbor jako příslušný výbor a druhý výbor jako výbor pověřený vypracováním stanoviska.\nVýbor pověřený vypracováním stanoviska může některého ze svých členů či stálých náhradníků jmenovat zpravodajem pro stanovisko nebo zaslat své stanovisko ve formě dopisu předsedy.\n2.\nPokud se stanovisko týká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy na změnu textu, který byl postoupen výboru, popřípadě s připojeným krátkými odůvodněními. Za tato odůvodnění je odpovědný jejich autor a nehlasuje se o nich. V případě potřeby předloží výbor pověřený vypracováním stanoviska stručné písemné odůvodnění ke stanovisku jako celku. Za toto stručné písemné odůvodnění odpovídá zpravodaj pro toto stanovisko.\nPokud se stanovisko netýká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy k začlenění do návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.\nO těchto návrzích na změnu textu a návrzích k začlenění do usnesení příslušný výbor hlasuje.\nStanovisko se zabývá pouze záležitostmi, které spadají do působnosti výboru pověřeného vypracováním stanoviska.\n3.\nPříslušný výbor stanoví lhůtu, v níž musí výbor pověřený vypracováním stanoviska toto stanovisko zaujmout, aby je mohl příslušný výbor vzít v úvahu. Jakékoli změny oznámených lhůt musí příslušný výbor neprodleně sdělit výboru nebo výborům pověřeným vypracováním stanoviska. Příslušný výbor nesmí dospět ke konečným závěrům před uplynutím uvedené lhůty.\n4.\nVýbor pověřený vypracováním stanoviska může případně rozhodnout, že svůj postoj předloží ve formě pozměňovacích návrhů, které mají být po svém přijetí předloženy přímo v příslušném výboru. Tyto pozměňovací návrhy předkládá jménem výboru pověřeného vypracováním stanoviska jeho předseda nebo zpravodaj.\n5.\nVýbor pověřený vypracováním stanoviska předloží pozměňovací návrhy uvedené v odstavci 4 ve lhůtě pro předložení pozměňovacích návrhů, kterou stanoví příslušný výbor.\n6.\nVšechna stanoviska a pozměňovací návrhy přijaté výborem pověřeným vypracováním stanoviska se připojí ke zprávě příslušného výboru jako přílohy.\n7.\nVýbory pověřené vypracováním stanoviska ve smyslu tohoto článku nemohou předkládat pozměňovací návrhy k projednání v Parlamentu.\n8.\nPředseda a zpravodaj výboru pověřeného vypracováním stanoviska jsou přizváni k účasti na schůzích příslušného výboru jako poradci v rozsahu, v jakém se jednání týká záležitostí společného zájmu.\nČlánek 57\nPostup s přidruženými výbory\n1.\nPokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 211 a Konference předsedů se na základě přílohy VI jednacího řádu domnívá, že záležitost spadá téměř stejnou měrou do působnosti dvou nebo více výborů nebo že různé části dané záležitosti spadají do působnosti dvou nebo více výborů, použije se článek 56 spolu s níže uvedenými ustanoveními:\n—\ndotčené výbory se společně dohodnou na časovém harmonogramu;\n—\nzpravodajové se vzájemně informují a snaží se dohodnout se na zněních, která předkládají výborům, a na jejich postoji k pozměňovacím návrhům;\n—\ndotčení předsedové výborů a zpravodajové jsou vázáni zásadou řádné a loajální spolupráce; společně určí části textu, které spadají do jejich výlučné nebo sdílené působnosti, a dohodnou se na přesných podmínkách své spolupráce; pokud není dosaženo dohody o vymezení působnosti, předloží se věc na žádost jednoho ze zúčastněných výborů Konferenci předsedů; Konference předsedů může rozhodnout o otázce jejich působnosti nebo o tom, že se uplatní postup společných schůzí výborů podle článku 58; Konference předsedů přijímá své rozhodnutí postupem a ve lhůtě podle článku 211;\n—\npříslušný výbor přijme bez hlasování pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti tohoto přidruženého výboru; jestliže příslušný výbor nedbá výlučné působnosti tohoto přidruženého výboru, může uvedený přidružený výbor předložit tyto pozměňovací návrhy přímo v plénu; jestliže příslušný výbor nepřijme pozměňovací návrhy, jež náleží do sdílené působnosti příslušného výboru a přidruženého výboru, může přidružený výbor tyto pozměňovací návrhy předložit přímo v plénu;\n—\nv případě dohodovacího řízení o návrhu musí být v delegaci Parlamentu zpravodaj z každého přidruženého výboru.\nRozhodnutí Konference předsedů použít postup s přidruženými výbory se použije ve všech fázích daného postupu.\nPráva související s postavením „příslušného výboru“ jsou vykonávána hlavním příslušným výborem. Při výkonu těchto práv musí hlavní příslušný výbor vzít v úvahu výsady přidruženého výboru. Zejména musí hlavní příslušný výbor dodržovat povinnost ctít zásadu loajální spolupráce, pokud jde o časový harmonogram a právo přidruženého výboru určit pozměňovací návrhy, které se předloží plénu v oblasti jeho výlučné působnosti.\n2.\nPostup uvedený v tomto článku se nepoužije na doporučení, která přijímá příslušný výbor podle článku 105.\nČlánek 58\nPostup společných schůzí výborů\n1.\nPokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 211, může rozhodnout, že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování má uplatnit za podmínky, že:\n—\ndaná otázka spadá podle přílohy VI neoddělitelně do působnosti několika výborů a\n—\nKonference předsedů se domnívá, že jde o záležitost zásadního významu.\n2.\nV takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují zúčastněné výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví předsedů výborů.\nPráva související se statutem příslušného výboru mohou být ve všech fázích postupu vykonávána zúčastněnými výbory, pouze pokud jednají společně. Zúčastněné výbory mohou ustavit pracovní skupiny s cílem připravit schůze a hlasování.\n3.\nVe druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáván postoj Rady v rámci společné schůze zúčastněných výborů, která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení postoje Rady Parlamentu. Jestliže není dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové zúčastněných výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci zúčastněných výborů.\nVe třetím čtení řádného legislativního postupu předsedové a zpravodajové zúčastněných výborů vykonávají funkci členů delegace ex officio v dohodovacím výboru.\nKAPITOLA 3\nŘádný legislativní postup\nODDÍL 1 - \nPRVNÍ ČTENÍ\nČlánek 59\nHlasování v Parlamentu – první čtení\n1.\nParlament může návrh legislativního aktu schválit, pozměnit nebo zamítnout.\n2.\nParlament nejprve hlasuje o návrzích na okamžité zamítnutí návrhu legislativního aktu, který písemně předložil příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty.\nJe-li tento návrh na zamítnutí přijat, předseda požádá orgán, který předložil původní návrh, aby vzal návrh legislativního aktu zpět.\nJestliže tak tento orgán učiní, prohlásí předseda příslušný postup za ukončený.\nJestliže orgán, který předložil původní návrh, návrh legislativního aktu nevezme zpět, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené, jestliže Parlament na návrh předsedy výboru nebo zpravodaje příslušného výboru či politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty, nerozhodne o vrácení věci příslušnému výboru k opětovnému projednání.\nNení-li návrh na zamítnutí přijat, postupuje Parlament podle odstavců 3, 4 a 5.\n3.\nO jakékoliv předběžné dohodě předložené příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 se hlasuje přednostně v rámci jediného hlasování, pokud Parlament na žádost politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty místo toho nerozhodne o tom, že přejde k hlasování o pozměňovacích návrzích v souladu s odstavcem 4. V tomto případě Parlament rovněž rozhodne o tom, zda se bude hlasování o pozměňovacích návrzích konat okamžitě. V opačném případě stanoví Parlament novou lhůtu pro pozměňovací návrhy a hlasování proběhne na následujícím denním zasedání.\nJestliže je v rámci tohoto jediného hlasování předběžná dohoda přijata, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené.\nJestliže v rámci tohoto jediného hlasování předběžná dohoda neobdrží většinu odevzdaných hlasů, předseda stanoví novou lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů k návrhu legislativního aktu. O těchto pozměňovacích návrzích se poté hlasuje na následujícím denním zasedání s cílem ukončit první čtení v Parlamentu.\n4.\nKromě případů, kdy byl přijat návrh na zamítnutí v souladu s odstavcem 2 nebo kdy byla přijata předběžná dohoda podle odstavce 3, se veškeré pozměňovací návrhy k návrhu legislativního aktu předkládají k hlasování, případně včetně jednotlivých částí předběžné dohody, v jejímž případě byly vzneseny požadavky na dílčí nebo oddělené hlasování nebo kdy byly předloženy konkurenční pozměňovací návrhy.\nPřed hlasováním Parlamentu o pozměňovacích návrzích může předseda požádat Komisi o sdělení jejího postoje a Radu o připomínky.\nPoté, co Parlament hlasoval o těchto pozměňovacích návrzích, hlasuje o návrhu legislativního usnesení jako celku, pozměněném či nikoli.\nJestliže je tento návrh legislativního aktu jako celek, pozměněný či nikoli, přijat, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené, pokud Parlament na žádost předsedy či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty nerozhodne, že pro účely interinstitucionálních jednání podle článků 60 a 74 vrátí věc příslušnému výboru.\nJestliže celý návrh legislativního aktu, pozměněný či nikoli, nezíská většinu odevzdaných hlasů, předseda prohlásí první čtení za ukončené, pokud Parlament na žádost předsedy výboru či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty nerozhodne o vrácení věci příslušnému výboru k opětovnému projednání.\n5.\nPo hlasování podle odstavců 2, 3 a 4 a následném hlasování o případných pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení týkajících se procesních požadavků se legislativní usnesení považuje za přijaté. V případě nutnosti se legislativní usnesení podle čl. 203 odst. 2 pozmění, aby odráželo výsledek hlasování podle odstavců 2, 3 a 4.\nText legislativního usnesení a postoje Parlamentu předá předseda Radě a Komisi a v případě, že je původcem návrhu legislativního aktu skupina členských států, Soudní dvůr nebo Evropská centrální banka, rovněž těmto subjektům.\nČlánek 60\nVrácení příslušnému výboru\nJestliže je na základě článku 59 věc vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání nebo pro účely interinstitucionálních jednání v souladu s článkem 74, příslušný výbor o výsledku ústně či písemně informuje Parlament, a to ve lhůtě čtyř měsíců. Tuto lhůtu může Konference předsedů prodloužit.\nPo vrácení věci výboru umožní hlavní příslušný výbor přidruženému výboru podle článku 57 předtím, než přijme rozhodnutí o postupu, posoudit, které pozměňovací návrhy spadají do jeho výlučné působnosti a zejména určit pozměňovací návrhy, které mají být opětovně předloženy v plénu.\nParlamentu nic nebrání v tom, aby v případě nutnosti rozhodl v návaznosti na zprávu příslušného výboru, kterému byla věc vrácena, o konání závěrečné rozpravy.\nČlánek 61\nOpětovné postoupení Parlamentu\n1.\nPředseda na žádost příslušného výboru vyzve Komisi, aby opětovně postoupila svůj návrh Parlamentu, pokud:\n—\nKomise nahradí, podstatně změní nebo má v úmyslu podstatně změnit svůj původní návrh poté, co Parlament přijal své stanovisko, nejde-li o zohlednění postoje Parlamentu;\n—\nčasem nebo změnou okolností se podstatně změní povaha problému, kterého se návrh týkal; nebo\n—\nod doby, kdy byl přijat postoj Parlamentu, se konaly nové volby do Parlamentu a považuje-li to Konference předsedů za žádoucí.\n2.\nJestliže se plánuje změna právního základu, v jejímž důsledku by se na daný návrh již nevztahoval řádný legislativní postup, Parlament, Rada a Komise si v souladu s bodem 25 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů vymění na danou věc názory prostřednictvím svých předsedů nebo jejich zástupců.\n3.\nPo výměně názorů uvedené v odstavci 2 předseda Parlamentu na návrh příslušného výboru požádá Radu, aby návrh právně závazného aktu opětovně postoupila Parlamentu, pokud má Komise nebo Rada v úmyslu změnit právní základ návrhu uvedený v postoji Parlamentu v prvním čtení, v důsledku čehož se již nepoužije řádný legislativní postup.\nČlánek 62\nDohoda z prvního čtení\nPokud Rada podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie informuje Parlament, že schválila jeho postoj, předseda oznámí po dokončení konečné právně-jazykové redakce textu v souladu s článkem 203 jednacího řádu v Parlamentu, že daný legislativní akt byl přijat ve znění, jež odpovídá postoji Parlamentu.\nODDÍL 2 - \nDRUHÉ ČTENÍ\nČlánek 63\nPostoupení postoje Rady\n1.\nPostoupení postoje Rady podle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie se uskuteční tak, že jej předseda oznámí v Parlamentu. Předseda tak učiní poté, co obdrží dokumenty obsahující postoj, veškerá prohlášení v zápisech z jednání Rady o přijetí postoje, odůvodnění přijetí postoje Rady a postoj Komise, řádně přeložené do všech úředních jazyků Evropské unie. Předseda postoj oznámí během nejbližšího dílčího zasedání po obdržení těchto dokumentů.\nPřed oznámením se předseda po konzultaci s předsedou příslušného výboru nebo se zpravodajem či s oběma ujistí, že text, který obdržel, je skutečně postojem Rady v prvním čtení a že nenastaly okolnosti uvedené v článku 61. V opačném případě hledá předseda vhodné řešení společně s příslušným výborem, a pokud je to možné, po dohodě s Radou.\n2.\nPostoj Rady se považuje za automaticky postoupený příslušnému výboru v prvním čtení dnem jeho oznámení v Parlamentu.\n3.\nSeznam těchto postoupení se zveřejňuje v zápisu ze zasedání spolu s názvem příslušného výboru.\nČlánek 64\nProdloužení lhůt\n1.\nNa žádost předsedy příslušného výboru předseda Parlamentu prodlouží lhůty pro druhé čtení v souladu s čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n2.\nPředseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda byly lhůty prodlouženy z podnětu Parlamentu nebo Rady.\nČlánek 65\nProjednání v příslušném výboru\n1.\nPostoj Rady se zařazuje jako prioritní bod na pořad jednání první schůze příslušného výboru, která se má konat po dni postoupení. Rada může být vyzvána, aby přednesla svůj postoj.\n2.\nPokud není rozhodnuto jinak, je zpravodajem ve druhém čtení tentýž zpravodaj jako ve čtení prvním.\n3.\nUstanovení čl. 68 odst. 2 a 3, týkající se přípustnosti pozměňovacích návrhů k postoji Rady, se vztahují rovněž na projednávání v příslušném výboru; návrhy na zamítnutí postoje Rady a pozměňovací návrhy k němu mohou předkládat pouze členové tohoto výboru nebo jejich stálí náhradníci. Výbor rozhoduje většinou odevzdaných hlasů.\n4.\nPříslušný výbor podá doporučení pro druhé čtení s návrhem schválit, změnit nebo zamítnout postoj Rady. Doporučení obsahuje stručné odůvodnění navrhovaného rozhodnutí.\n5.\nČlánky 51, 52, 56 a 198 se nevztahují na druhé čtení.\nČlánek 66\nPředkládání dokumentů Parlamentu\nPostoj Rady a, je-li k dispozici, i doporučení příslušného výboru pro druhé čtení se automaticky zařadí do návrhu pořadu jednání dílčího zasedání konaného v týdnu, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí tříměsíční lhůty nebo lhůty čtyřměsíční, byla-li prodloužena podle článku 64, pokud věc nebyla projednána na některém z dřívějších dílčích zasedání.\nČlánek 67\nHlasování v Parlamentu – druhé čtení\n1.\nParlament nejprve hlasuje o návrzích na okamžité zamítnutí postoje Rady, které písemně předložil příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty. Aby byl takový návrh na zamítnutí přijat, musí získat hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.\nJestliže byl tento návrh na zamítnutí přijat, je postoj Rady zamítnut a předseda oznámí v Parlamentu, že je legislativní postup ukončen.\nJestliže návrh na zamítnutí postoje Rady přijat nebyl, postupuje Parlament podle odstavců 2 až 5.\n2.\nPřednost při hlasování má jakákoliv předběžná dohoda předložená v souladu s čl.74 odst. 4, o níž se hlasuje jediným hlasováním, pokud Parlament na žádost politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty nerozhodne okamžitě přistoupit k hlasování o pozměňovacích návrzích podle článku 3.\nJestliže předběžná dohoda získá v jediném hlasování hlasy většiny všech poslanců Parlamentu, předseda oznámí v Parlamentu, že je druhé čtení Parlamentu ukončené.\nJestliže předběžná dohoda v jediném hlasování hlasy většiny poslanců Parlamentu nezíská, postupuje Parlament podle článků 3, 4 a 5.\n3.\nKromě případů, kdy byl v souladu s odstavcem 1 přijat návrh na zamítnutí nebo kdy byla v souladu s odstavcem 2 přijata předběžná dohoda, se poté hlasuje o pozměňovacích návrzích k postoji Rady, včetně těch, které jsou obsaženy v předběžné dohodě předložené v souladu s čl.74 odst. 4 příslušným výborem. Pozměňovací návrh k postoji Rady je přijat, získá-li hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.\nPřed hlasováním o pozměňovacích návrzích může předseda požádat Komisi o sdělení jejího postoje a Radu o připomínky.\n4.\nBez ohledu na hlasování Parlamentu proti přijetí původního návrhu na zamítnutí postoje Rady podle odstavce 1 může Parlament na návrh předsedy příslušného výboru či jeho zpravodaje nebo na doporučení politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty projednat další návrh na zamítnutí postoje Rady po hlasování o pozměňovacích návrzích podle odstavce 2 nebo 3. Aby byl takový návrh přijat, musí získat hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.\nJestliže je postoj Rady zamítnut, oznámí předseda v Parlamentu, že je legislativní postup ukončen.\n5.\nPo hlasování podle odstavců 1 až 4 a následném hlasování o pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení týkajícího se procesních požadavků prohlásí předseda druhé čtení v Parlamentu za ukončené a legislativní usnesení se považuje za přijaté. V případě nutnosti se legislativní usnesení pozmění podle čl. 203 odst. 2, aby odráželo výsledek hlasování podle odstavců 1 až 4 nebo uplatňování článku 69.\nZnění případného legislativního usnesení a postoje Parlamentu předá předseda Radě a Komisi.\nJestliže nebyl podán návrh na zamítnutí nebo změnu postoje Rady, považuje se postoj za schválený.\nČlánek 68\nPřípustnost pozměňovacích návrhů k postoji Rady\n1.\nPříslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty mohou předložit pozměňovací návrhy k postoji Rady, které budou projednány v Parlamentu.\n2.\nPozměňovací návrhy k postoji Rady jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li v souladu s články 180 a 181 a je-li jejich cílem:\na)\nobnovit jako celek nebo částečně postoj přijatý Parlamentem v prvním čtení; nebo\nb)\ndosáhnout kompromisu mezi Radou a Parlamentem; nebo\nc)\nzměnit část textu postoje Rady, která nebyla zahrnuta do návrhu předloženého v prvním čtení nebo se od něho obsahově liší; nebo\nd)\nzohlednit nové skutečnosti nebo právní stav, které nastaly v době následující po přijetí postoje Parlamentu v prvním čtení.\nRozhodnutí předsedy prohlásit pozměňovací návrh za přípustný či nepřípustný nelze zpochybnit.\n3.\nPokud se v době od prvního čtení konaly nové volby, ale článek 61 nebyl uplatněn, může předseda upustit od omezení přípustnosti stanovených v odstavci 2.\nČlánek 69\nDohoda z druhého čtení\nPokud nebyl ve lhůtě pro předložení a hlasování o pozměňovacích návrzích nebo návrzích na zamítnutí přijat žádný návrh na zamítnutí postoje Rady ani žádné pozměňovací návrhy k tomuto postoji podle článků 67 a 68, oznámí předseda v Parlamentu, že navržený akt byl přijat.\nODDÍL 3 - \nINTERISTITUCIONÁLNÍ JEDNÁNÍ V RÁMCI ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU\nČlánek 70\nObecná ustanovení\nJednání s ostatními orgány za účelem dosažení dohody v rámci legislativního postupu mohou být zahájena výhradně na základě rozhodnutí přijatého v souladu s článkem 71, článkem 72 nebo článkem 73 nebo na základě vrácení věci Parlamentem pro účely interinstitucionálních jednání. Tato jednání jsou vedena s ohledem na kodex chování přijatý Konferencí předsedů (19).\nČlánek 71\nJednání předcházející prvnímu čtení v Parlamentu\n1.\nPokud přijal výbor legislativní zprávu podle článku 51, může většinou hlasů svých členů rozhodnout, že na základě této zprávy zahájí jednání.\n2.\nRozhodnutí o zahájení jednání jsou oznámena na začátku dílčího zasedání následujícího po jejich přijetí ve výboru. Do konce dne následujícího po tomto oznámení v Parlamentu mohou poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty písemně požádat, aby se o rozhodnutí výboru zahájit jednání hlasovalo. Parlament k tomuto hlasování přistoupí v průběhu téhož dílčího zasedání.\nNení-li žádná taková žádost obdržena ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, předseda o tom informuje Parlament. Je-li žádost podána, předseda může bezprostředně před hlasováním dát slovo jednomu řečníkovi hovořícímu ve prospěch rozhodnutí výboru zahájit jednání a jednomu řečníkovi hovořícímu proti tomuto rozhodnutí. Každý z těchto řečníků může učinit prohlášení v délce nejvýše dvou minut.\n3.\nJestliže Parlament zamítne rozhodnutí výboru zahájit jednání, návrh legislativního aktu a zpráva příslušného výboru jsou zařazeny na pořad jednání následujícího dílčího zasedání a předseda stanoví lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů. Použije se čl. 59 odst. 4.\n4.\nJednání mohou být zahájena kdykoli po uplynutí lhůty stanovené v odst. 2 prvním pododstavci, nebyla-li podána žádost, aby se o tomto rozhodnutí o zahájení jednání v Parlamentu hlasovalo. Byla-li taková žádost podána, jednání mohou být zahájena kdykoli poté, co rozhodnutí výboru zahájit jednání schválil Parlament.\nČlánek 72\nJednání předcházející prvnímu čtení v Radě\nPokud Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení, představuje tento postoj mandát pro veškerá jednání s ostatními orgány. Příslušný výbor může kdykoli po přijetí tohoto postoje Parlamentu většinou hlasů svých členů rozhodnout o zahájení jednání. Tato rozhodnutí se oznámí v Parlamentu v průběhu dílčího zasedání následujícího po hlasování ve výboru a uvedou se v zápisu z něj.\nČlánek 73\nJednání předcházející druhému čtení v Parlamentu\nJakmile byl postoj Rady v prvním čtení postoupen příslušnému výboru, představuje postoj Parlamentu v prvním čtení s výhradou článku 68 mandát pro veškerá jednání s ostatními orgány. Příslušný výbor se může rozhodnout kdykoli poté zahájit jednání.\nPokud postoj Rady v prvním čtení obsahuje prvky, které nebyly obsaženy v návrhu legislativního aktu nebo v postoji Parlamentu v prvním čtení, může výbor přijmout pokyny pro vyjednávací tým, a to i v podobě pozměňovacích návrhů k postoji Rady.\nČlánek 74\nVedení jednání\n1.\nVyjednávací tým Parlamentu vede zpravodaj a předsedá mu předseda příslušného výboru nebo jeho místopředseda určený předsedou výboru. Jeho členy jsou alespoň stínoví zpravodajové z každé politické skupiny, která si přeje účastnit se jednání.\n2.\nVeškeré dokumenty, které mají být projednávány na jednání s Radou a Komisí (dále jen „třístranné jednání“), musí být poskytnuty vyjednávacímu týmu nejpozději 48 hodin nebo v naléhavých případech nejpozději 24 hodin před konáním daného třístranného jednání.\n3.\nPo každém třístranném jednání podá předseda vyjednávacího týmu a zpravodaj jménem vyjednávacího týmu zprávu o jednání na nejbližší schůzi příslušného výboru.\nPokud není možné včas svolat schůzi výboru, podají předseda vyjednávacího týmu a zpravodaj jménem vyjednávacího týmu zprávu na schůzi koordinátorů výboru.\n4.\nJestliže jednání vedou k předběžné dohodě, je o tom příslušný výbor bezodkladně informován. Dokumenty, v nichž jsou zachyceny výsledky závěrečného třístranného jednání, jsou dány k dispozici příslušnému výboru a zveřejněny. Předběžná dohoda je předložena příslušnému výboru, který rozhodne jediným hlasováním většinou odevzdaných hlasů o tom, zda ji přijme. Jestliže je tato dohoda přijata, je předložena k projednání Parlamentu, přičemž jsou v ní vyznačeny veškeré změny vůči návrhu legislativního aktu.\n5.\nPokud mají dotčené výbory postupující podle článků 57 a 58 odlišná stanoviska, předseda Konference předsedů výborů stanoví v souladu se zásadami stanovenými v těchto článcích podrobná pravidla pro zahájení jednání a jejich vedení.\nODDÍL 4 - \nDOHODOVACÍ ŘÍZENÍ A TŘETÍ ČTENÍ\nČlánek 75\nProdloužení lhůt\n1.\nNa žádost delegace Parlamentu v dohodovacím výboru prodlouží předseda lhůty ve třetím čtení v souladu s čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n2.\nPředseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda byly lhůty prodlouženy z podnětu Parlamentu nebo Rady.\nČlánek 76\nSvolání dohodovacího výboru\nPokud Rada informuje Parlament, že nemůže schválit všechny parlamentní pozměňovací návrhy k postoji Rady, dohodne se předseda s Radou na době a místě první schůze dohodovacího výboru. Šestitýdenní nebo v případě prodloužení osmitýdenní lhůta stanovená v čl. 294 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie začíná běžet dnem, kdy se výbor poprvé sejde.\nČlánek 77\nDelegace v dohodovacím výboru\n1.\nDelegace Parlamentu v dohodovacím výboru má stejný počet členů jako delegace Rady.\n2.\nPolitické složení delegace odpovídá složení Parlamentu podle politických skupin. Konference předsedů stanoví přesný počet poslanců z každé politické skupiny, kteří se mají účastnit jako členové delegace Parlamentu.\n3.\nČlenové delegace jsou jmenováni politickými skupinami pro každý konkrétní případ, který je předmětem dohodovacího řízení, přednostně z členů příslušného výboru, kromě tří členů, kteří jsou jmenováni jako stálí členové po sobě následujících delegací na dobu dvanácti měsíců. Tři stálí členové jsou jmenováni politickými skupinami z místopředsedů a zastupují alespoň dvě různé politické skupiny. V každém konkrétním případě jsou členy delegace předseda a zpravodaj příslušného výboru v druhém čtení, jakož i zpravodaj z každého přidruženého výboru.\n4.\nPolitické skupiny zastoupené v delegaci jmenují náhradníky.\n5.\nPolitické skupiny nezastoupené v delegaci mohou vyslat po jednom zástupci na jakoukoli přípravnou schůzi v rámci delegace. Pokud delegace nezahrnuje žádné nezařazené poslance, může se jeden nezařazený poslanec zúčastnit interních přípravných schůzí delegace.\n6.\nDelegaci vede předseda Parlamentu nebo jeden ze tří stálých členů.\n7.\nDelegace rozhoduje většinou hlasů svých členů. Její jednání jsou neveřejná.\nKonference předsedů stanoví další procesní pokyny pro jednání delegace v dohodovacím výboru.\n8.\nDelegace podá Parlamentu zprávu o výsledcích dohodovacího řízení.\nČlánek 78\nSpolečný návrh\n1.\nPokud je v dohodovacím výboru dosaženo dohody o společném návrhu, věc se automaticky zařadí na pořad jednání dílčího zasedání Parlamentu, které se koná do šesti nebo, v případě prodloužení, do osmi týdnů ode dne schválení společného návrhu v dohodovacím výboru.\n2.\nPředseda nebo jiný určený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení o společném návrhu, ke kterému je přiložena zpráva.\n3.\nKe společnému návrhu nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy.\n4.\nO společném návrhu jako celku se rozhoduje v jediném hlasování. Společný návrh je schválen, pokud získá většinu odevzdaných hlasů.\n5.\nPokud v dohodovacím výboru není dosaženo dohody o společném návrhu, předseda nebo jiný určený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení. Po tomto prohlášení následuje rozprava.\n6.\nBěhem dohodovacího řízení mezi Parlamentem a Radou následujícího po druhém čtení nelze návrh vrátit výboru.\n7.\nČlánky 51, 52 a 56 se nepoužijí na třetí čtení.\nODDÍL 5 - \nZÁVĚR POSTUPU\nČlánek 79\nPodepisování přijatých aktů a jejich zveřejňování\nPo provedení konečné právně-jazykové redakce přijatého textu v souladu s článkem 203 a přílohou VIII a po kontrole řádného dokončení všech postupů podepíše akty přijaté řádným legislativním postupem předseda a generální tajemník.\nPo podpisu aktu zajistí generální tajemníci Parlamentu a Rady jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nKAPITOLA 4\nZvláštní ustanovení pro postup konzultace\nČlánek 80\nPozměněný návrh právně závazného aktu\nJestliže má Komise v úmyslu nahradit nebo změnit svůj návrh právně závazného aktu, může příslušný výbor odložit projednávání návrhu, dokud neobdrží nový návrh nebo změny Komise.\nČlánek 81\nPostoj Komise k pozměňovacím návrhům\nNež příslušný výbor přistoupí ke konečnému hlasování o návrhu právně závazného aktu, může požádat Komisi, aby sdělila svůj postoj ke všem pozměňovacím návrhům k návrhu, které výbor přijal.\nV případě potřeby je postoj Komise zahrnut do zprávy.\nČlánek 82\nHlasování v Parlamentu\nUstanovení čl. 59 odst. 1, 2, 4 a 5 se použijí obdobně.\nČlánek 83\nPostup po přijetí postoje Parlamentu\n1.\nPředseda a zpravodaj příslušného výboru v období po přijetí postoje k návrhu právně závazného aktu Parlamentem sledují vývoj návrhu v rámci postupu vedoucího k jeho přijetí Radou a snaží se zejména zajistit, aby Rada a Komise řádně splnily závazky přijaté vůči Parlamentu, pokud jde o jeho postoj. Předseda a zpravodaj příslušného výboru pravidelně informují výbor.\n2.\nPříslušný výbor může vyzvat Komisi a Radu, aby s ním tuto záležitost projednala.\n3.\nV kterékoli fázi dalšího postupu může příslušný výbor, považuje-li to za nutné, předložit návrh usnesení, v němž doporučí Parlamentu:\n—\naby vyzval Komisi k tomu, aby vzala svůj návrh zpět;\n—\naby vyzval Komisi nebo Radu k opětovnému postoupení věci Parlamentu podle článku 84, nebo vyzval Komisi, aby předložila nový návrh; nebo\n—\naby rozhodl o jiném postupu, který považuje za vhodný.\nTento návrh usnesení je zařazen do návrhu pořadu jednání nejbližšího dílčího zasedání, které následuje po přijetí návrhu ve výboru.\nČlánek 84\nOpětovné postoupení Parlamentu\n1.\nNa žádost příslušného výboru vyzve předseda Radu, aby věc opětovně konzultovala s Parlamentem za stejných okolností a podmínek, jaké jsou uvedeny v čl. 61 odst. 1. Na žádost příslušného výboru předseda rovněž vyzve Radu, aby věc opětovně konzultovala s Parlamentem, pokud Rada podstatně změní nebo má v úmyslu podstatně změnit návrh právně závazného aktu, ke kterému Parlament původně zaujal postoj, kromě případů, kdy jde o začlenění parlamentních pozměňovacích návrhů.\n2.\nPředseda rovněž požádá, aby byl návrh právně závazného aktu opětovně postoupen Parlamentu za okolností stanovených v tomto článku, pokud tak Parlament rozhodne na návrh politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty.\nKAPITOLA 5\nÚstavní záležitosti\nČlánek 85\nŘádný postup pro přijímání změn Smluv\n1.\nV souladu s články 46 a 54 může příslušný výbor předložit Parlamentu zprávu obsahující návrhy na změnu Smluv určené Radě.\n2.\nPokud je v souladu s čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii Parlament konzultován ve věci návrhu kladného rozhodnutí Evropské rady ve vztahu k posouzení navrhovaných změn Smluv, je věc postoupena příslušnému výboru. Výbor vypracuje zprávu obsahující:\n—\nnávrh usnesení, jež uvádí, zda Parlament schvaluje či zamítá navrhované rozhodnutí, a jež může obsahovat návrhy určené konventu nebo konferenci zástupců vlád členských států;\n—\npřípadně vysvětlující prohlášení.\n3.\nJestliže se Evropská rada rozhodne svolat konvent, jmenuje Parlament na návrh Konference předsedů své zástupce v tomto konventu.\nDelegace Parlamentu zvolí svého vedoucího a své kandidáty na členství v každé řídící skupině nebo každém předsednictvu, které konvent ustaví.\n4.\nPokud Evropská rada požádá Parlament o souhlas s rozhodnutím nesvolat konvent za účelem posouzení navržených změn Smluv, je tato žádost postoupena příslušnému výboru v souladu s článkem 105.\nČlánek 86\nZjednodušený postup pro přijímání změn Smluv\n1.\nV souladu s články 46 a 54 jednacího řádu a v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii může příslušný výbor předložit Parlamentu zprávu obsahující návrhy na změnu všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, které jsou určeny Evropské radě.\n2.\nPokud je v souladu s čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii Parlament konzultován ve věci návrhu rozhodnutí Evropské rady na změnu ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, použije se obdobně čl. 85 odst. 2 jednacího řádu. V tomto případě může návrh usnesení obsahovat pouze návrhy změn ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie.\nČlánek 87\nSmlouvy o přistoupení\n1.\nKaždá žádost evropského státu o členství v Evropské unii předložená v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se postupuje k projednání příslušnému výboru.\n2.\nParlament může na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty rozhodnout, že požádá Komisi a Radu, aby se zúčastnily rozpravy ještě před zahájením jakýchkoliv přístupových jednání s žadatelským státem.\n3.\nPříslušný výbor požádá Komisi a Radu, aby mu pravidelně poskytovaly veškeré informace o průběhu přístupových jednání, v případě potřeby důvěrně.\n4.\nV jakékoli fázi přístupových jednání může Parlament na základě zprávy příslušného výboru přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením smlouvy o přistoupení žadatelského státu k Evropské unii.\n5.\nPo ukončení přístupových jednání, avšak ještě před podepsáním jakékoli dohody, je její návrh předložen Parlamentu k souhlasu v souladu s článkem 105 jednacího řádu. V souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se pro souhlas Parlamentu vyžaduje většina hlasů všech poslanců.\nČlánek 88\nVystoupení z Unie\nPokud se členský stát rozhodne na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii z Unie vystoupit, předloží se věc příslušnému výboru. Článek 87 jednacího řádu se použije obdobně. Parlament rozhodne, zda udělí svůj souhlas s dohodou o vystoupení, většinou odevzdaných hlasů.\nČlánek 89\nPorušení základních zásad a hodnot členským státem\n1.\nParlament může na základě zvláštní zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s články 46 a 54 jednacího řádu:\na)\nhlasovat o odůvodněném návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;\nb)\nhlasovat o návrhu, kterým vyzývá Komisi nebo členské státy, aby předložily návrh podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;\nc)\nhlasovat o návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 3 nebo následně podle čl. 7 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.\n2.\nKaždá žádost Rady o souhlas s návrhem předloženým podle čl. 7 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii je oznámena Parlamentu spolu s připomínkami předloženými dotčeným členským státem a postoupena příslušnému výboru v souladu s článkem 105 jednacího řádu. S výjimkou naléhavých případů a odůvodněných okolností přijme Parlament rozhodnutí na návrh příslušného výboru.\n3.\nV souladu s článkem 354 Smlouvy o fungování Evropské unie se k přijetí rozhodnutí Parlamentu o návrzích uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu.\n4.\nNa základě svolení Konference předsedů může příslušný výbor předložit doprovodný návrh usnesení. Tento návrh usnesení vyjadřuje názory Parlamentu na závažné porušování základních hodnot členským státem, na odpovídající opatření, jež je třeba přijmout, a na jejich pozdější změnu nebo zrušení.\n5.\nPříslušný výbor zajistí, aby byl Parlament úplně informován a v případě potřeby požádán o stanoviska ke všem následným opatřením po udělení souhlasu podle odstavce 3. Rada se vyzve, aby podle potřeby informovala o vývoji situace. Parlament může na návrh příslušného výboru, vypracovaný se svolením Konference předsedů, přijmout doporučení Radě.\nČlánek 90\nSložení Parlamentu\nV dostatečném časovém předstihu před koncem volebního období může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a s články 46 a 54 jednacího řádu předložit návrh na změnu svého složení. Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Parlamentu, Parlament posoudí v souladu s článkem 105 jednacího řádu.\nČlánek 91\nPosílená spolupráce mezi členskými státy\n1.\nŽádosti týkající se zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii postoupí předseda příslušnému výboru k projednání. Použije se článek 105 jednacího řádu.\n2.\nPříslušný výbor ověří soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii a s články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n3.\nPo zavedení posílené spolupráce jsou akty předložené v jejím rámci projednávány v Parlamentu v souladu se stejnými postupy, které by se uplatnily, pokud by nebyla zavedena posílená spolupráce. Použije se článek 48 jednacího řádu.\nKAPITOLA 6\nRozpočtové postupy\nČlánek 92\nVíceletý finanční rámec\nPokud Rada požádá Parlament o souhlas s návrhem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, je věc projednána v souladu s článkem 105 jednacího řádu. V souladu s čl. 312 odst. 2 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie se pro souhlas Parlamentu vyžaduje většina hlasů všech poslanců.\nČlánek 93\nRoční rozpočtový proces\nPříslušný výbor může rozhodnout o vypracování jakékoli zprávy týkající se rozpočtu, kterou bude považovat za vhodnou, s ohledem na přílohu k interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (20).\nOstatní výbory mohou přijmout stanoviska ve lhůtě stanovené příslušným výborem.\nČlánek 94\nPostoj Parlamentu k návrhu rozpočtu\n1.\nJednotliví poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy k postoji Rady k návrhu rozpočtu v příslušném výboru.\nPolitická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty nebo výbor mohou předložit pozměňovací návrhy k postoji Rady k návrhu rozpočtu v Parlamentu.\n2.\nPozměňovací návrhy musí být předloženy písemně, odůvodněny a podepsány jejich autory a musí u nich být uvedeno, ke které rozpočtové položce se vztahují.\n3.\nPředseda stanoví lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.\n4.\nPříslušný výbor hlasuje o pozměňovacích návrzích před jejich projednáním v Parlamentu.\n5.\nO pozměňovacích návrzích předložených v Parlamentu, které příslušný výbor zamítl, se v Parlamentu může hlasovat, pouze pokud o to před uplynutím lhůty stanovené předsedou písemně požádá výbor nebo politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty. Tato lhůta nesmí být kratší než 24 hodiny před začátkem hlasování.\n6.\nPozměňovací návrhy k odhadu příjmů a výdajů Parlamentu podobné návrhům, které již Parlament zamítl v době, kdy byl odhad příjmů a výdajů sestavován, Parlament projedná pouze v případě kladného stanoviska příslušného výboru.\n7.\nParlament hlasuje odděleně a v tomto pořadí:\n—\no pozměňovacích návrzích k jednotlivým oddílům postoje Rady k návrhu rozpočtu,\n—\no návrhu usnesení týkajícího se návrhu rozpočtu.\nPoužije se však čl. 183 odst. 4 až 10.\n8.\nČlánky, kapitoly, hlavy a oddíly návrhu rozpočtu, k nimž nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy, se považují za přijaté.\n9.\nV souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie se k přijetí pozměňovacích návrhů vyžaduje většina hlasů všech poslanců Parlamentu.\n10.\nPokud Parlament změní postoj Rady k návrhu rozpočtu, zašle se pozměněný postoj Radě a Komisi spolu s odůvodněním a zápisem z denního zasedání, na němž byly návrhy změn přijaty.\nČlánek 95\nRozpočtové dohodovací řízení\n1.\nPředseda svolá dohodovací výbor v souladu s čl. 314 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n2.\nDelegace zastupující Parlament na schůzích dohodovacího výboru v rozpočtovém procesu je složena ze stejného počtu členů jako delegace Rady.\n3.\nČlenové delegace Parlamentu v dohodovacím výboru jsou každoročně jmenováni politickými skupinami předtím, než Parlament hlasuje o postoji Rady, a to nejlépe ze členů výboru příslušného pro rozpočtové otázky a ze členů ostatních dotčených výborů. Delegaci vede předseda Parlamentu. Předseda Parlamentu může touto funkcí pověřit místopředsedu Parlamentu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.\n4.\nPoužije se čl. 77 odst. 2, 4, 5, 7 a 8.\n5.\nPokud je v dohodovacím výboru dosaženo dohody o společném návrhu, věc se zařadí na pořad jednání denního zasedání Parlamentu, které se koná do čtrnácti dnů ode dne dosažení dohody. Společný návrh je zpřístupněn všem poslancům. Použije se čl. 78 odst. 2 a 3.\n6.\nO společném návrhu jako celku se rozhoduje v jediném hlasování. Hlasuje se jmenovitě. Společný návrh je považován za schválený, pokud není zamítnut většinou hlasů všech poslanců Parlamentu.\n7.\nJestliže Parlament schválí společný návrh, zatímco Rada jej zamítne, může příslušný výbor předložit všechny nebo některé pozměňovací návrhy Parlamentu k postoji Rady za účelem potvrzení v souladu s čl. 314 odst. 7 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.\nHlasování o potvrzení se zařadí na pořad jednání denního zasedání Parlamentu, které se koná do čtrnácti dnů ode dne, kdy Rada oznámila zamítnutí společného návrhu.\nPozměňovací návrhy jsou považovány za potvrzené, pokud jsou schváleny většinou hlasů všech poslanců Parlamentu a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.\nČlánek 96\nPřijetí rozpočtu s konečnou platností\nPokud má předseda za to, že rozpočet byl přijat v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, prohlásí v Parlamentu, že rozpočet byl přijat s konečnou platností. Zajistí zveřejnění rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 97\nSystém prozatímních dvanáctin\n1.\nRozhodnutí Rady, kterým se povolují výdaje přesahující prozatímní dvanáctinu rozpočtových prostředků pro předchozí rozpočtový rok, je postoupeno příslušnému výboru.\n2.\nPříslušný výbor může předložit návrh rozhodnutí, kterým se sníží výdaje uvedené v odstavci 1. Parlament o něm rozhodne do 30 dní po přijetí rozhodnutí Rady.\n3.\nParlament rozhoduje většinou hlasů všech poslanců.\nČlánek 98\nPlnění rozpočtu\n1.\nParlament sleduje plnění rozpočtu v běžném roce. Tímto úkolem pověří výbory příslušné pro rozpočet a rozpočtovou kontrolu a ostatní dotčené výbory.\n2.\nKaždý rok před čtením návrhu rozpočtu na následující rozpočtový rok projedná Parlament problémy spojené s plněním rozpočtu v běžném roce, popřípadě na základě návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.\nČlánek 99\nUdělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu\nUstanovení týkající se postupů pro udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu v souladu s finančními ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (21) (dále jen „finanční nařízení“) jsou připojena k tomuto jednacímu řádu jako příloha (22).\nČlánek 100\nJiné postupy udělování absolutoria\nUstanovení, kterými se řídí postup udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o plnění rozpočtu, se rovněž vztahují na postup udělování absolutoria:\n—\npředsedovi Evropského parlamentu za plnění rozpočtu Evropského parlamentu;\n—\nosobám odpovědným za plnění rozpočtu jiných orgánů a institucí Evropské unie, jako jsou Rada, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů;\n—\nKomisi za plnění rozpočtu Evropského rozvojového fondu;\n—\norgánům odpovědným za plnění rozpočtu právně nezávislých subjektů, které plní úkoly Unie, jestliže se na jejich činnosti vztahují právní ustanovení, podle nichž je nutné získat absolutorium Evropského parlamentu.\nČlánek 101\nInterinstitucionální spolupráce\nPředseda se v souladu s článkem 324 Smlouvy o fungování Evropské unie účastní pravidelných setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise, která jsou svolávána z podnětu Komise v rámci rozpočtových postupů podle části šesté hlavy II Smlouvy o fungování Evropské unie. Předseda učiní všechna nezbytná opatření, aby podpořil vzájemné konzultace a sbližování postojů jednotlivých orgánů, a usnadnil tak provádění výše uvedených postupů.\nPředseda může tímto úkolem pověřit místopředsedu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.\nKAPITOLA 7\nVnitřní rozpočtové postupy\nČlánek 102\nOdhad příjmů a výdajů Parlamentu\n1.\nPředsednictvo vypracuje předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů na základě zprávy připravené generálním tajemníkem.\n2.\nPředseda postoupí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů příslušnému výboru, který vypracuje návrh odhadu příjmů a výdajů a podá zprávu Parlamentu.\n3.\nPředseda stanoví lhůtu pro předložení změn k návrhu odhadu příjmů a výdajů.\nPříslušný výbor sdělí své stanovisko k těmto změnám.\n4.\nParlament přijme odhad příjmů a výdajů.\n5.\nPředseda předá odhad příjmů a výdajů Komisi a Radě.\n6.\nPředchozí ustanovení se vztahují i na odhady příjmů a výdajů opravných rozpočtů.\nČlánek 103\nPostup pro sestavení odhadu příjmů a výdajů Parlamentu\n1.\nPokud jde o rozpočet Parlamentu, přijímá předsednictvo a výbor příslušný pro rozpočtové otázky v tomto pořadí rozhodnutí o:\na)\nplánu pracovních míst;\nb)\npředběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů a o návrhu odhadu příjmů a výdajů.\n2.\nRozhodnutí o plánu pracovních míst se přijímají tímto postupem:\na)\npředsednictvo vypracuje plán pracovních míst pro každý rozpočtový rok;\nb)\nv případě, že se stanovisko výboru příslušného pro rozpočtové otázky liší od původních rozhodnutí přijatých předsednictvem, zahájí se dohodovací řízení mezi předsednictvem a výborem;\nc)\nna konci tohoto postupu přijímá předsednictvo podle čl. 234 odst. 3 jednacího řádu konečné rozhodnutí o plánu pracovních míst, aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n3.\nPokud jde o vlastní odhad příjmů a výdajů, postup jeho sestavování začíná okamžikem, kdy předsednictvo přijme konečné rozhodnutí o plánu pracovních míst. Fáze tohoto postupu jsou stanoveny v článku 102. V případě, že se postoj výboru příslušného pro rozpočtové otázky značně liší od postoje předsednictva, zahájí se dohodovací řízení.\nČlánek 104\nPravomoc vynakládat prostředky a hradit výdaje, schvalovat účty a udělovat absolutorium\n1.\nPředseda vynakládá prostředky a hradí výdaje nebo nechá vynaložit prostředky a uhradit výdaje v rámci vnitřních finančních předpisů vydaných předsednictvem po konzultaci s příslušným výborem.\n2.\nPředseda předá návrh ročních účetních výkazů příslušnému výboru.\n3.\nNa základě zprávy příslušného výboru schválí Parlament své účetní výkazy a rozhodne o udělení absolutoria.\nKAPITOLA 8\nPostup souhlasu\nČlánek 105\nPostup souhlasu\n1.\nPokud je Parlament požádán, aby udělil souhlas s právně závazným aktem, příslušný výbor předloží Parlamentu doporučení, zda návrh aktu schválit nebo zamítnout.\nDoporučení obsahuje právní východiska, avšak neobsahuje body odůvodnění. Pozměňovací návrhy lze ve výboru předkládat pouze tehdy, je-li jejich cílem zvrátit doporučení navržené zpravodajem.\nK doporučení může být přiloženo krátké vysvětlující prohlášení. Za toto doporučení je zcela zodpovědný zpravodaj a nehlasuje se o něm. Ustanovení čl. 55 odst. 2 se použije obdobně.\n2.\nPříslušný výbor může v nutných případech rovněž předložit návrh zprávy, jejíž součástí je návrh nelegislativního usnesení, v němž Parlament vysvětlí, z jakých důvodů by měl udělit nebo odmítnout udělit svůj souhlas, a jež případně obsahuje doporučení ohledně uplatňování navrženého aktu.\n3.\nPříslušný výbor projedná žádost o udělení souhlasu bez zbytečného odkladu. Jestliže příslušný výbor nepřijme doporučení do šesti měsíců poté, co mu byla žádost o udělení souhlasu postoupena, Konference předsedů může danou věc zařadit k projednání na pořad jednání některého z příštích dílčích zasedání, nebo v řádně odůvodněných případech rozhodnout o prodloužení této šestiměsíční lhůty.\n4.\nParlament rozhodne o navrženém aktu v jediném hlasování o udělení souhlasu, bez ohledu na to, zda příslušný výbor doporučuje akt schválit nebo zamítnout, přičemž nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Pokud navrhovaný akt potřebnou většinu nezíská, považuje se za zamítnutý.\n5.\nPokud je vyžadován souhlas Parlamentu, může příslušný výbor kdykoli předložit Parlamentu průběžnou zprávu s návrhem usnesení, v němž doporučí, zda navrhovaný akt změnit nebo provést.\nKAPITOLA 9\nOstatní postupy\nČlánek 106\nPostup zaujímání stanovisek k výjimkám týkajícím se přijetí eura\n1.\nPokud je Parlament konzultován podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, příslušný výbor předloží Parlamentu zprávu, v níž se vysloví pro schválení nebo zamítnutí navrženého aktu, a na základě této zprávy Parlament věc projedná.\n2.\nParlament v jediném hlasování hlasuje o navrženém aktu, ke kterému nelze předkládat pozměňovací návrhy.\nČlánek 107\nPostupy týkající se sociálního dialogu\n1.\nPředseda postoupí příslušnému výboru k projednání veškeré dokumenty vypracované Komisí podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo dohody sociálních partnerů podle čl. 155 odst. 1 uvedené Smlouvy, jakož i návrhy předložené Komisí podle čl. 155 odst. 2 uvedené Smlouvy.\n2.\nPokud sociální partneři informují Komisi o svém záměru zahájit postup podle článku 155 Smlouvy o fungování Evropské unie, příslušný výbor může o daném tématu vypracovat zprávu.\n3.\nPokud sociální partneři uzavřou dohodu a společně požadují, aby byla dohoda provedena rozhodnutím Rady na návrh Komise v souladu s čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, předloží příslušný výbor návrh usnesení, kterým doporučí přijetí nebo zamítnutí žádosti.\nČlánek 108\nPostup posuzování připravovaných dobrovolných dohod\n1.\nPokud Komise informuje Parlament o svém záměru posoudit možnost využití dobrovolné dohody jako alternativy k právním předpisům, může příslušný výbor o daném tématu vypracovat zprávu podle článku 54.\n2.\nPokud Komise oznámí, že má v úmyslu uzavřít dobrovolnou dohodu, může příslušný výbor předložit návrh usnesení, v němž doporučí, zda návrh Komise přijmout nebo zamítnout a za jakých podmínek.\nČlánek 109\nKodifikace\n1.\nPokud je Parlamentu předložen návrh na kodifikaci právních předpisů Unie, je postoupen výboru příslušnému pro právní záležitosti. Tento výbor návrh přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni (23) s cílem ověřit, že je návrh prostou kodifikací bez jakékoli změny věcného obsahu.\n2.\nVýbor, který byl příslušným výborem pro akty, které jsou předmětem kodifikace, může být na svou žádost nebo na žádost výboru příslušného pro právní záležitosti požádán o stanovisko, zda je kodifikace potřebná.\n3.\nPozměňovací návrhy k textu návrhu jsou nepřípustné.\nPředseda výboru příslušného pro právní záležitosti však může na žádost zpravodaje předložit tomuto výboru ke schválení technické úpravy, pokud tyto úpravy nepředstavují žádnou věcnou změnu návrhu a jsou nezbytné pro zajištění souladu návrhu s pravidly kodifikace.\n4.\nJestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu právních předpisů Unie, předloží jej Parlamentu ke schválení.\nJestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh obsahuje věcnou změnu, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl.\nV každém z těchto dvou případů rozhodne Parlament v jediném hlasování, bez pozměňovacích návrhů a bez rozpravy.\nČlánek 110\nPřepracování\n1.\nPokud je Parlamentu předložen návrh na přepracování právních předpisů Unie, je postoupen výboru příslušnému pro právní záležitosti a věcně příslušnému výboru.\n2.\nVýbor příslušný pro právní záležitosti návrh přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni (24) s cílem ověřit, zda návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny.\nV rámci tohoto přezkumu není přípustné předkládat k textu návrhu pozměňovací návrhy. Pokud jde o ustanovení, která zůstala v návrhu na přepracování nezměněna, použije čl. 109 odst. 3 druhý pododstavec.\n3.\nPokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.\nV tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 180 a 181, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.\nPředseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně prohlásit za přípustné pozměňovací návrhy k částem návrhu na přepracování, které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.\n4.\nJestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh obsahuje jiné věcné změny než ty, které v něm byly jako takové označeny, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl, a informuje o tom věcně příslušný výbor.\nV tomto případě předseda požádá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět. Jestliže Komise vezme svůj návrh zpět, předseda prohlásí postup v Parlamentu za bezpředmětný a informuje o tom Radu. Jestliže Komise svůj návrh zpět nevezme, vrátí jej Parlament zpět věcně příslušnému výboru, který jej projedná podle obvyklého postupu.\nKAPITOLA 10\nAkty v přenesené pravomoci a prováděcí akty\nČlánek 111\nAkty v přenesené pravomoci\n1.\nPokud Komise předá Parlamentu akt v přenesené pravomoci, postoupí předseda Parlamentu akt výboru příslušnému pro základní legislativní akt, který může určit jednoho ze svých členů pro projednání jednoho nebo více aktů v přenesené pravomoci.\n2.\nNa dílčím zasedání následujícím po obdržení aktu předseda Parlamentu informuje Parlament o datu, kdy Parlament obdržel akt v přenesené pravomoci ve všech úředních jazycích, a o lhůtě, v níž mohou být vysloveny námitky. Uvedená lhůta začíná běžet počínaje dnem obdržení aktu.\nOznámení se zveřejní v zápisu ze zasedání a uvede se název příslušného výboru.\n3.\nV souladu s ustanoveními základního legislativního aktu může příslušný výbor, uzná-li to za vhodné a poté, co záležitost případně konzultoval s jinými dotčenými výbory, předložit Parlamentu odůvodněný návrh usnesení, kterým vyslovuje námitku vůči aktu v přenesené pravomoci. Jestliže příslušný výbor nepředloží návrh usnesení deset pracovních dní před zahájením dílčího zasedání, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5, může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit v této věci návrh usnesení, které bude zařazeno na pořad jednání výše uvedeného dílčího zasedání.\n4.\nV návrhu usnesení předloženém v souladu s odstavcem 3 musí být uvedeny důvody těchto námitek Parlamentu a návrh usnesení může obsahovat žádost, aby Komise předložila nový akt v přenesené pravomoci, v němž by zohlednila uvedená doporučení Parlamentu.\n5.\nParlament schválí tento návrh usnesení většinou hlasů všech svých poslanců v souladu s čl. 290 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie ve lhůtě stanovené základním legislativním aktem.\nPokud se příslušný výbor domnívá, že je vhodné v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu prodloužit lhůtu pro případné námitky vůči danému aktu v přenesené pravomoci, předseda výboru o tomto prodloužení informuje jménem Parlamentu Radu a Komisi.\n6.\nPokud příslušný výbor před uplynutím lhůty stanovené v základním legislativním aktu doporučí, aby Parlament prohlásil, že námitku vůči aktu v přenesené pravomoci nevysloví:\n—\ninformuje o tom příslušný výbor dopisem s odůvodněním Konferenci předsedů výborů a předloží v tomto ohledu doporučení;\n—\npokud není ani na následující schůzi Konference předsedů výborů, ani v naléhavém případě písemným postupem vyslovena žádná námitka, předseda tohoto orgánu uvědomí předsedu Parlamentu, který o této skutečnosti co nejdříve informuje plénum;\n—\npokud se do 24 hodin po oznámení v Parlamentu politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty vysloví proti doporučení, o doporučení se hlasuje;\n—\npokud v této lhůtě není vyslovena žádná námitka, doporučení se považuje za schválené;\n—\npo přijetí tohoto doporučení je jakýkoli návrh námitky vůči aktu v přenesené pravomoci nepřípustný.\n7.\nPříslušný výbor může v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu z vlastního podnětu předložit Parlamentu návrh usnesení, kterým se zcela nebo částečně ruší přenesení pravomocí nebo vyslovuje námitka proti automatickému prodloužení tohoto přenesení pravomocí.\nV souladu s čl. 290 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie Parlament rozhoduje o zrušení přenesení pravomocí většinou hlasů všech svých poslanců.\n8.\nPředseda Parlamentu informuje Radu a Komisi o postojích zaujatých na základě tohoto článku.\nČlánek 112\nProváděcí akty a opatření\n1.\nPokud Komise předloží Parlamentu návrh prováděcího aktu nebo opatření, postoupí předseda tento návrh výboru příslušnému pro základní legislativní akt, který může rozhodnout o určení jednoho ze svých členů pro projednání jednoho nebo několika návrhů prováděcích aktů nebo opatření.\n2.\nPříslušný výbor může Parlamentu předložit odůvodněný návrh usnesení, který uvádí, že návrh prováděcího aktu nebo opatření překračuje prováděcí pravomoci svěřené v základním legislativním aktu nebo z jiných důvodů není v souladu s právem Unie.\n3.\nNávrh usnesení může obsahovat žádost, aby Komise vzala zpět návrh prováděcího aktu nebo opatření, aby jej pozměnila s ohledem na uvedené námitky Parlamentu nebo aby předložila nový legislativní návrh. Předseda informuje Radu a Komisi o přijatém rozhodnutí.\n4.\nPokud se na prováděcí akty, které předpokládá Komise, vztahuje regulativní postup s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES (25), použijí se následující doplňující ustanovení:\na)\nlhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu prováděcího opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích. V případě zkrácené lhůty pro přezkum podle čl. 5a odst. 5 písm. b) rozhodnutí 1999/468/ES a v naléhavých případech podle čl. 5a odst. 6 uvedeného rozhodnutí začne lhůta pro přezkum běžet dnem, kdy Parlament obdrží konečný návrh prováděcího opatření v jazykových zněních, která byla předložena členům výboru zřízeného v souladu s uvedeným rozhodnutím, za předpokladu, že předseda příslušného výboru nemá námitek. Článek 167 se v obou případech uvedených v předchozí větě nepoužije;\nb)\njestliže návrh prováděcího opatření vychází z čl. 5a odst. 5 nebo 6 rozhodnutí 1999/468/ES, který stanoví zkrácené lhůty, ve kterých může Parlament vyjádřit nesouhlas, může návrh usnesení vyjadřujícího nesouhlas s přijetím návrhu opatření předložit předseda příslušného výboru, jestliže se tento výbor nemohl v dané lhůtě sejít;\nc)\nParlament může většinou všech svých poslanců přijmout usnesení, kterým zamítne přijetí návrhu prováděcího opatření a v němž uvede, že návrh opatření překračuje prováděcí pravomoci svěřené v základním aktu, není slučitelný s cílem nebo obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity či proporcionality;\nJestliže příslušný výbor deset pracovních dní před zahájením dílčího zasedání, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí lhůty pro vyjádření nesouhlasu s přijetím návrhu prováděcího opatření, nepředloží návrh takového usnesení, může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit v této věci návrh usnesení, které bude zařazeno na pořad jednání výše uvedeného dílčího zasedání.\nd)\njestliže příslušný výbor doporučí dopisem s odůvodněním předsedovi Konference předsedů výborů, aby Parlament prohlásil před uplynutím řádné lhůty podle čl. 5a odst. 3 písm. c) nebo čl. 5a odst. 4 písm. e) rozhodnutí 1999/468/ES, že nevyjádří svůj nesouhlas s navrhovaným opatřením, použije se postup podle čl. 111 odst. 6 jednacího řádu (26).\nČlánek 113\nProjednání postupem s přidruženými výbory nebo postupem společných schůzí výborů\n1.\nJestliže byl základní legislativní akt přijat Parlamentem postupem podle článku 57, pro projednávání aktů v přenesené pravomoci nebo návrhů prováděcích aktů nebo opatření se použijí následující doplňující ustanovení:\n—\nakt v přenesené pravomoci nebo návrh prováděcího aktu či opatření je postoupen příslušnému výboru a přidruženému výboru;\n—\npředseda příslušného výboru stanoví lhůtu, v níž může přidružený výbor předložit návrhy k bodům, které spadají do jeho výlučné působnosti nebo do společné působnosti těchto dvou výborů;\n—\njestliže akt v přenesené pravomoci nebo návrh prováděcího aktu či opatření spadá převážně do výlučné působnosti přidruženého výboru, převezme příslušný výbor návrhy tohoto výboru bez hlasování; pokud příslušný výbor nedodrží toto pravidlo, může předseda Parlamentu povolit, aby přidružený výbor předložil v plénu legislativní usnesení.\n2.\nJestliže byl základní legislativní akt přijat Parlamentem postupem podle článku 58, pro projednávání aktů v přenesené pravomoci a návrhů prováděcích aktů nebo opatření se použijí následující doplňující ustanovení:\n—\npředseda Parlamentu po obdržení aktu v přenesené pravomoci nebo návrhu prováděcího aktu či opatření určí výbor nebo společné výbory příslušné pro jejich projednání, přičemž zohlední požadavky uvedené v článku 58 a případné dohody mezi předsedy dotčených výborů;\n—\njestliže byl akt v přenesené pravomoci nebo návrh prováděcího aktu či opatření postoupen k projednání postupem společných schůzí výborů, každý výbor může požádat o svolání společné schůze, na které bude projednán návrh usnesení. Jestliže není dosaženo dohody mezi předsedy dotčených výborů, je společná schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů.\nHLAVA III\nVNEJŠÍ VZTAHY\nKAPITOLA 1\nMezinárodní dohody\nČlánek 114\nMezinárodní dohody\n1.\nPokud mají být zahájena jednání o uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, může se příslušný výbor rozhodnout vypracovat zprávu či jinak sledovat přípravnou fázi. O svém rozhodnutí informuje Konferenci předsedů výborů.\n2.\nPříslušný výbor zjistí co nejdříve od Komise, jaký právní základ byl zvolen pro uzavření mezinárodních dohod podle odstavce 1. Příslušný výbor ověří zvolený právní základ podle článku 40.\n3.\nNa návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty může Parlament požádat Radu, aby neschválila zahájení vyjednávání, dokud Parlament nezaujme postoj k navrhovanému mandátu k vyjednávání na základě zprávy příslušného výboru.\n4.\nV jakékoli fázi jednání a v době od ukončení jednání až po uzavření mezinárodní dohody může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované z vlastního podnětu tohoto výboru nebo po posouzení případného relevantního návrhu předloženého politickou skupinou nebo poslanci dosahujícími přinejmenším nízké prahové hodnoty přijmout doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a požadovat jejich zohlednění před uzavřením této dohody.\n5.\nŽádosti Rady o souhlas nebo stanovisko Parlamentu postoupí předseda Parlamentu výboru příslušnému k jejich projednání v souladu s článkem 105 nebo čl. 48 odst. 1.\n6.\nKdykoli před hlasováním v Parlamentu o žádosti o souhlas nebo stanovisko může příslušný výbor nebo nejméně jedna desetina všech poslanců Parlamentu navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o posudek o slučitelnosti mezinárodní dohody se Smlouvami.\nDříve než Parlament hlasuje o návrhu, může si předseda Parlamentu vyžádat stanovisko výboru příslušného pro právní záležitosti, který oznámí své závěry Parlamentu.\nJestliže Parlament schválí návrh požádat Soudní dvůr o posudek, hlasování o žádosti o souhlas nebo stanovisko se odloží, dokud Soud nevydá svůj posudek.\n7.\nPokud Rada požádá Parlament o souhlas ve věci uzavření, prodloužení platnosti nebo změny mezinárodní dohody, rozhodne Parlament v jediném hlasování podle článku 105.\nPokud Parlament neudělí souhlas s uzavřením mezinárodní dohody, oznámí předseda Radě, že danou dohodu nelze uzavřít, prodloužit nebo změnit.\nAniž je dotčen čl. 105 odst. 3, může se Parlament na základě doporučení příslušného výboru rozhodnout, že své rozhodnutí o udělení souhlasu odloží, nejdéle však o jeden rok.\n8.\nPokud Rada požádá Parlament o stanovisko k uzavření, prodloužení platnosti nebo ke změně mezinárodní dohody, nejsou přípustné pozměňovací návrhy k textu dohody. Aniž je dotčen čl. 181 odst. 1, jsou přípustné pozměňovací návrhy k návrhu rozhodnutí Rady.\nPokud je toto stanovisko přijaté Parlamentem záporné, požádá předseda Radu, aby dohodu neuzavírala.\n9.\nPředsedové a zpravodajové příslušného výboru a všech přidružených výborů společně ověří, zda v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie poskytují Rada, Komise a místopředseda Komise/vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Parlamentu okamžitě, pravidelně a v plném rozsahu informace, případně i důvěrně, po celou dobu přípravy jednání, vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, včetně informací o návrhu i přijatém konečném znění směrnic pro jednání, jakož i informace týkající se provádění těchto dohod.\nČlánek 115\nProzatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody nebo vypracování postoje Unie v orgánu zřízeném mezinárodní dohodou\nPokud Komise nebo místopředseda Komise/vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku oznámí Parlamentu a Radě svůj záměr navrhnout prozatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody, může Parlament vyzvat Radu, Komisi nebo místopředsedu Komise/vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby učinili prohlášení, po němž následuje rozprava. Parlament může na základě zprávy příslušného výboru nebo podle článku 118 vydat doporučení, v němž zejména požádá Radu, aby nepřistupovala k prozatímnímu uplatňování dohody, dokud Parlament neudělí svůj souhlas.\nTento postup se rovněž uplatní, pokud Komise nebo místopředseda Komise/vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku předloží návrhy postojů, které mají být jménem Unie přijaty v rámci orgánu zřízeného na základě mezinárodní dohody.\nKAPITOLA 2\nZastupování Unie navenek a společná zahraniční a bezpečnostní politika\nČlánek 116\nZvláštní zástupci\n1.\nPokud Rada zamýšlí jmenovat zvláštního zástupce podle článku 33 Smlouvy o Evropské unii, předseda na žádost příslušného výboru vyzve Radu, aby učinila prohlášení a odpověděla na otázky týkající se mandátu, cílů a jiných relevantních záležitostí souvisejících s úkoly a úlohou, které má plnit zvláštní zástupce.\n2.\nPoté, co byl zvláštní zástupce jmenován, avšak předtím, než převezme svou funkci, může být vyzván, aby učinil před příslušným výborem prohlášení a odpověděl na otázky.\n3.\nVe lhůtě dvou měsíců po tomto slyšení může příslušný výbor navrhnout Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku doporučení bezprostředně se týkající jmenování.\n4.\nZvláštní zástupce je vyzván, aby pravidelně a úplně informoval Parlament o praktickém plnění svého mandátu.\nČlánek 117\nMezinárodní zastoupení\n1.\nPřed jmenováním kandidáta na post vedoucího zahraniční delegace Unie může být tento kandidát vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem s cílem učinit prohlášení a odpovědět na otázky.\n2.\nVe lhůtě dvou měsíců po slyšení stanoveném v odstavci 1 může příslušný výbor přijmout usnesení, popřípadě dát doporučení bezprostředně se týkající jmenování.\nKAPITOLA 3\nDoporučení týkající se vnější činnosti Unie\nČlánek 118\nDoporučení týkající se vnějších politik Unie\n1.\nPříslušný výbor může vypracovat doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se věcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (vnější činnost Unie) nebo v případě, že Parlamentu nebyla postoupena mezinárodní dohoda, na kterou se vztahuje článek 114, nebo Parlament nebyl o této dohodě informován podle článku 115.\n2.\nV naléhavých případech může předseda Parlamentu povolit mimořádnou schůzi dotčeného výboru.\n3.\nV průběhu postupu přijímání těchto návrhů doporučení ve výboru je nutné předložit k hlasování písemný text.\n4.\nV naléhavých případech uvedených v odstavci 2 se článek 167 ve výboru nepoužije a jsou přípustné ústní pozměňovací návrhy. Poslanci nemohou vznášet námitky vůči tomu, aby se o ústních pozměňovacích návrzích hlasovalo ve výborech.\n5.\nNávrhy doporučení vypracované výborem se zařadí na pořad jednání příštího dílčího zasedání. V naléhavých případech, o nichž rozhoduje předseda Parlamentu, mohou být doporučení zařazena na pořad jednání právě probíhajícího dílčího zasedání.\n6.\nDoporučení jsou považována za přijatá, pokud před začátkem dílčího zasedání nevznesou poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty písemnou námitku. Pokud je předložena námitka, návrh doporučení výboru se zařadí na pořad jednání téhož dílčího zasedání. Tato doporučení jsou předmětem rozpravy a o každém pozměňovacím návrhu předloženém politickou skupinou nebo poslanci dosahujícími přinejmenším nízké prahové hodnoty se hlasuje.\nČlánek 119\nKonzultace s Parlamentem a jeho informování v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky\n1.\nPři konzultaci podle článku 36 Smlouvy o Evropské unii postoupí Parlament věc příslušnému výboru, který může vypracovat návrh doporučení podle článku 118 jednacího řádu.\n2.\nDotčené výbory se snaží zajistit, aby je místopředseda Komise/vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně a včas informoval o vývoji a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, o předpokládaných nákladech, a to pokaždé, když je v rámci této politiky přijato rozhodnutí mající finanční dopad, a aby byly informovány o jakýchkoli jiných finančních aspektech vztahujících se k provádění činností v rámci této politiky. Výjimečně, na žádost místopředsedy Komise/vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, může výbor rozhodnout o tom, že jeho jednání bude neveřejné.\n3.\nKonzultativní dokument místopředsedy Komise/vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky a jejích finančních dopadů na rozpočet Unie, je předmětem pravidelné rozpravy, která se koná dvakrát do roka. Použijí se postupy stanovené v článku 132.\n4.\nMístopředseda Komise/vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je přizván ke každé rozpravě v plénu, která se týká zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politiky.\nČlánek 120\nPorušování lidských práv\nNa každém dílčím zasedání může každý příslušný výbor předložit stejným postupem jako v čl. 118 odst. 5 a 6 návrh usnesení o případech porušování lidských práv, aniž by si musel vyžádat svolení.\nHLAVA IV\nTRANSPARENTNOST ČINNOSTÍ\nČlánek 121\nTransparentnost činností Parlamentu\n1.\nParlament zajišťuje nejvyšší možnou transparentnost své činnosti v souladu s čl. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii, článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 42 Listiny základních práv Evropské unie.\n2.\nRozpravy v Parlamentu jsou veřejné.\n3.\nVýbory se zpravidla scházejí veřejně. Nejpozději při přijímání pořadu schůze však mohou rozhodnout o tom, že rozdělí pořad jednání dané schůze na body veřejné a neveřejné. U neveřejných schůzí však může výbor rozhodnout, že dokumenty ze schůzí zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 122\nPřístup veřejnosti k dokumentům\n1.\nKaždý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Parlamentu v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento přístup k dokumentům Parlamentu podléhá zásadám, podmínkám a omezením stanoveným v nařízení (ES) č. 1049/2001.\nPřístup k dokumentům Parlamentu je v co největší míře umožněn i ostatním fyzickým a právnickým osobám stejným způsobem.\n2.\nPro účely zpřístupnění dokumentů veřejnosti se „dokumenty Parlamentu“ rozumějí jakékoli texty ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001, které vypracovali nebo obdrželi funkcionáři Parlamentu ve smyslu hlavy I kapitoly 2 tohoto jednacího řádu, orgány Parlamentu, výbory, meziparlamentní delegace nebo sekretariát Parlamentu.\nV souladu s článkem 4 statutu poslanců Evropského parlamentu se dokumenty vypracované jednotlivými poslanci nebo politickými skupinami považují pro účely jejich zpřístupnění veřejnosti za dokumenty Parlamentu, pouze pokud jsou předloženy v souladu s jednacím řádem.\nPředsednictvo stanoví pravidla pro vedení záznamů o dokumentech Parlamentu.\n3.\nParlament vytvoří internetové stránky veřejného rejstříku dokumentů Parlamentu. Legislativní dokumenty a určité jiné kategorie dokumentů jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 přímo přístupné prostřednictvím internetových stránek veřejného rejstříku Parlamentu. Na internetových stránkách veřejného rejstříku Parlamentu jsou pokud možno uvedeny odkazy na jiné dokumenty Parlamentu.\nKategorie dokumentů, které jsou přímo přístupné na internetových stránkách veřejného rejstříku vytvořených Parlamentem, jsou uvedeny v seznamu přijatém předsednictvem a zveřejněny na internetových stránkách veřejného rejstříku Parlamentu. Tento seznam neomezuje právo na přístup k dokumentům, které nespadají do kategorií uvedených v seznamu; tyto dokumenty mohou být zpřístupněny na písemnou žádost v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.\nPředsednictvo přijme v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 pravidla pro přístup k dokumentům, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n4.\nPředsednictvo určí orgány, které vyřizují původní žádosti (článek 7 nařízení (ES) č. 1049/2001) a přijímají rozhodnutí o potvrzujících žádostech (článek 8 uvedeného nařízení) a o žádostech o přístup k citlivým dokumentům (článek 9 uvedeného nařízení).\n5.\nJeden z místopředsedů je odpovědný za dohled nad vyřizováním žádostí o přístup k dokumentům.\n6.\nPředsednictvo přijme výroční zprávu uvedenou v čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001.\n7.\nPříslušný výbor Parlamentu pravidelně posuzuje transparentnost činnosti Parlamentu a předkládá plénu zprávu obsahující jeho závěry a doporučení.\nPříslušný výbor může zkoumat a hodnotit zprávy přijaté ostatními orgány a subjekty podle článku 17 nařízení (ES) č. 1049/2001.\n8.\nKonference předsedů jmenuje zástupce Parlamentu do interinstitucionálního výboru podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001.\nČlánek 123\nVstup do Parlamentu\n1.\nPrůkazy opravňující ke vstupu do Parlamentu jsou poslancům, jejich asistentům a třetím osobám vydávány v souladu s předpisy přijatými předsednictvem. Tyto předpisy rovněž upravují používání a odnímání průkazů ke vstupu.\n2.\nPrůkazy se nevydávají osobám z okruhu poslance, na které se vztahuje dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti.\n3.\nSubjekty uvedené v rejstříku transparentnosti a jejich zástupci, kterým byly vydány dlouhodobé průkazy ke vstupu do Evropského parlamentu, musí dodržovat:\n—\nkodex chování osob zapsaných v rejstříku, který je přílohou dohody;\n—\npostupy a další povinnosti, jež stanoví dohoda; a\n—\nprováděcí ustanovení k tomuto článku.\nAniž je dotčeno uplatňování obecných pravidel pro odebrání nebo dočasné zneplatnění dlouhodobých průkazů ke vstupu a pokud nejsou závažné důvody pro opačný postup, generální tajemník se souhlasem kvestorů odebere nebo zneplatní dlouhodobé průkazy ke vstupu, pokud byl držitel průkazu vyškrtnut z rejstříku transparentnosti kvůli porušení kodexu chování osob zapsaných v rejstříku, závažným způsobem porušil povinnosti stanovené v tomto odstavci nebo se bez dostatečného odůvodnění odmítl zúčastnit slyšení nebo schůze výboru, na něž byl formálně pozván, nebo spolupracovat s vyšetřovacím výborem.\n4.\nKvestoři mohou stanovit, v jakém rozsahu se kodex chování uvedený v odstavci 3 uplatní na osoby, které jsou držiteli dlouhodobého průkazu ke vstupu, ale nespadají do oblasti působnosti dohody.\n5.\nPředsednictvo na návrh generálního tajemníka přijme nezbytná opatření s cílem používat rejstřík transparentnosti v souladu s ustanoveními dohody o zřízení tohoto rejstříku.\nHLAVA V\nVZTAHY S JINÝMI SUBJEKTY\nKAPITOLA 1\nJmenování\nČlánek 124\nVolba předsedy Komise\n1.\nPoté, co Evropská rada navrhne kandidáta na předsedu Komise, požádá jej předseda Parlamentu, aby učinil prohlášení před Parlamentem a představil Parlamentu své politické směry. Po prohlášení následuje rozprava.\nK účasti v rozpravě je přizvána Evropská rada.\n2.\nV souladu s čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii zvolí Parlament předsedu Komise většinou hlasů všech svých poslanců.\nHlasuje se tajně.\n3.\nJestliže je kandidát zvolen, informuje o tom předseda Parlamentu Radu a požádá ji a nově zvoleného předsedu Komise, aby po vzájemné dohodě navrhli kandidáty na místa komisařů.\n4.\nJestliže kandidát nezíská požadovanou většinu, vyzve předseda Parlamentu Evropskou radu, aby do jednoho měsíce navrhla nového kandidáta pro volbu podle stejného postupu.\nČlánek 125\nVolba Komise\n1.\nPředseda Parlamentu vyzve nově zvoleného předsedu Komise, aby informoval Parlament o přidělení oblastí působnosti v navrženém sboru komisařů v souladu s politickými směry nově zvoleného předsedy.\n2.\nPředseda Parlamentu po konzultaci s nově zvoleným předsedou Komise požádá kandidáty, které nově zvolený předseda Komise a Rada navrhli na místa komisařů, aby se dostavili před příslušné výbory nebo orgány podle předpokládaných oblastí jejich působnosti.\n3.\nSlyšení pořádají výbory. Ve výjimečných případech lze pořádat slyšení v jiném formátu, pokud je kandidátovi na komisaře svěřena oblast působnosti, která je primárně horizontální povahy, a to za předpokladu, že se tohoto slyšení zúčastní i příslušné výbory.\nSlyšení jsou veřejná.\n4.\nPříslušný výbor nebo výbory vyzvou kandidáta na komisaře, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky. Slyšení jsou pořádána způsobem, který kandidátům na komisaře umožní sdělit Parlamentu všechny relevantní informace. Ustanovení týkající se organizace tohoto slyšení jsou obsažena v příloze jednacího řádu (27).\n5.\nNově zvolený předseda je vyzván, aby na zasedání Parlamentu představil sbor komisařů a jejich program. K účasti jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po prohlášení následuje rozprava.\n6.\nNa závěr této rozpravy může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit návrh usnesení. Použije se čl. 132 odst. 3 až 8.\n7.\nPo hlasování o návrhu usnesení Parlament zvolí nebo zamítne Komisi ve jmenovitém hlasování většinou odevzdaných hlasů. Parlament může odložit hlasování na další zasedání.\n8.\nPředseda informuje Radu o zvolení nebo zamítnutí Komise.\n9.\nV případě významné změny v oblastech působnosti nebo změny složení Komise během funkčního období Komise budou dotčení komisaři nebo ostatní kandidáti na komisaře pozváni, aby se zúčastnili slyšení v souladu s odstavci 3 a 4.\n10.\nV případě změny v oblasti působnosti komisaře nebo ve finančních zájmech komisaře během jeho funkčního období Parlament tuto situaci posoudí v souladu s přílohou VII.\nPokud je během funkčního období komisaře zjištěn střet zájmů a předseda Komise neuplatní doporučení Parlamentu pro řešení tohoto střetu zájmů, může Parlament požádat předsedu Komise, aby dotčenému komisaři vyslovil nedůvěru podle bodu 5 Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí a případně učinil kroky k odnětí nároku na důchod nebo jej nahrazujících požitků dotčenému komisaři podle čl. 245 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie.\nČlánek 126\nVíceleté programy\nPo jmenování nové Komise si Parlament, Rada a Komise podle bodu 5 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů vymění názory na víceleté programy a vypracují společné závěry.\nZa tím účelem uspořádá předseda před jednáním s Radou a Komisí o společných závěrech týkajících se víceletých programů výměnu názorů s Konferencí předsedů o hlavních cílech politik a prioritách pro nové volební období. Při této výměně názorů se přihlédne mimo jiné k prioritám, které představil nově zvolený předseda Komise, jakož i k odpovědím, které kandidáti na komisaře poskytli při slyšeních podle článku 125.\nPřed podpisem společných závěrů si předseda Parlamentu vyžádá souhlas Konference předsedů.\nČlánek 127\nNávrh na vyslovení nedůvěry Komisi\n1.\nNávrh na vyslovení nedůvěry Komisi může předsedovi podat desetina všech poslanců. Pokud se o návrhu na vyslovení nedůvěry hlasovalo v předcházejících dvou měsících, je jakýkoliv nový návrh podaný méně než jednou pětinou všech poslanců nepřípustný.\n2.\nNávrh se nazývá „návrh na vyslovení nedůvěry“ a musí být odůvodněn. Zasílá se Komisi.\n3.\nPředseda oznámí poslancům, že byl podán návrh na vyslovení nedůvěry, okamžitě po jeho obdržení.\n4.\nRozprava k návrhu se nekoná dříve než 24 hodin poté, co bylo jeho podání oznámeno poslancům.\n5.\nO návrhu se hlasuje jmenovitě a nejdříve 48 hodin po zahájení rozpravy.\n6.\nAniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, rozprava a hlasování se konají nejpozději během dílčího zasedání, které následuje po podání návrhu.\n7.\nV souladu s článkem 234 Smlouvy o fungování Evropské unie se návrh na vyslovení nedůvěry přijímá dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu. Výsledek hlasování je oznámen předsedovi Rady a předsedovi Komise.\nČlánek 128\nJmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie\nParlament na návrh příslušného výboru jmenuje svého zástupce do sedmičlenného výboru, který má prověřit vhodnost kandidátů na místo soudce nebo generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Příslušný výbor vybere zástupce, kterého navrhne, prostou většinou hlasů. Koordinátoři uvedeného výboru připraví pro tento účel užší seznam kandidátů.\nČlánek 129\nJmenování členů Účetního dvora\n1.\nKandidáti navržení na členy Účetního dvora jsou vyzváni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem a odpověděli na otázky jeho členů. Výbor hlasuje tajně o každém návrhu na jmenování zvlášť.\n2.\nPříslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být návrh na jmenování schválen.\n3.\nHlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení návrhu na jmenování, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty. Parlament hlasuje tajně o každém návrhu na jmenování zvlášť.\n4.\nJe-li stanovisko Parlamentu k jednotlivému návrhu na jmenování záporné, požádá předseda Radu, aby vzala svůj návrh na jmenování zpět a předložila Parlamentu nový.\nČlánek 130\nJmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky\n1.\nKandidát navržený na prezidenta, viceprezidenta nebo člena Výkonné rady Evropské centrální banky je vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na otázky poslanců.\n2.\nPříslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být návrh na jmenování schválen.\n3.\nHlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení návrhu na jmenování, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty. Parlament hlasuje tajně o každém návrhu na jmenování zvlášť.\n4.\nJe-li stanovisko Parlamentu k jednotlivému návrhu na jmenování záporné, požádá předseda, aby byl dotčený návrh na jmenování vzat zpět a aby byl Parlamentu předložen návrh nový.\nČlánek 131\nJmenování členů subjektů správy hospodářských záležitostí\n1.\nTento článek se vztahuje na jmenování:\n—\npředsedy a místopředsedy Rady dohledu Evropské centrální banky;\n—\npředsedy, místopředsedy a stálých členů Jednotného výboru pro řešení krizí jednotného mechanismu pro řešení krizí;\n—\npředsedů a výkonných ředitelů evropských orgánů dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění); a\n—\nvýkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele Evropského fondu pro strategické investice.\n2.\nKaždý kandidát je vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na otázky poslanců.\n3.\nPříslušný výbor dává Parlamentu doporučení ke každému návrhu na jmenování.\n4.\nHlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení návrhu na jmenování, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty. Parlament hlasuje tajně o každém jmenování zvlášť.\n5.\nJe-li stanovisko Parlamentu k návrhu na jmenování záporné, požádá předseda, aby byl návrh vzat zpět a aby byl Parlamentu předložen návrh nový.\nKAPITOLA 2\nProhlášení\nČlánek 132\nProhlášení Komise, Rady a Evropské rady\n1.\nČlenové Komise, Rady a Evropské rady mohou kdykoli požádat předsedu Parlamentu o dovolení učinit prohlášení. Předseda Evropské rady učiní prohlášení po každém jejím zasedání. Předseda Parlamentu rozhodne, kdy může být prohlášení učiněno a zda může po takovém prohlášení následovat řádná rozprava nebo třicet minut stručných a věcných otázek poslanců.\n2.\nPokud Parlament zařadí prohlášení s rozpravou na pořad jednání, rozhodne, zda bude rozprava ukončena usnesením, nebo nikoli. Parlament tak neučiní, pokud je zpráva o tomtéž tématu na pořadu téhož nebo příštího dílčího zasedání, nepředloží-li předseda z mimořádných důvodů jiný návrh. Ukončí-li Parlament rozpravu usnesením, může výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty podat návrh usnesení.\n3.\nO návrzích usnesení se hlasuje v nejbližší možné době určené k hlasování. O jakýchkoli výjimkách rozhodne předseda. Vysvětlení hlasování je přípustné.\n4.\nSpolečný návrh usnesení nahradí předchozí návrhy, které podali jeho signatáři, nikoli však návrhy podané jinými výbory, politickými skupinami nebo poslanci.\n5.\nPokud společný návrh usnesení předkládají politické skupiny, které představují jasnou většinu, předseda může dát o tomto návrhu hlasovat nejdříve.\n6.\nPo přijetí usnesení se již nehlasuje o žádných dalších návrzích, nerozhodne-li předseda výjimečně jinak.\n7.\nAutor nebo autoři návrhu usnesení předloženého podle odstavce 2 nebo čl. 144 odst. 2 mají právo vzít návrh zpět před konečným hlasováním.\n8.\nNávrh usnesení, který byl vzat zpět, může převzít a ihned předložit skupina, výbor nebo stejný počet poslanců, kteří jsou oprávněni jej předložit. Tento odstavec a odstavec 7 se použijí rovněž v případě usnesení předložených podle článků 111 a 112.\nČlánek 133\nProhlášení vysvětlující rozhodnutí Komise\nPo konzultaci s Konferencí předsedů vyzve předseda Parlamentu předsedu Komise, komisaře pro vztahy s Evropským parlamentem, nebo po dohodě jiného komisaře, aby učinil po každém zasedání Komise prohlášení před Parlamentem, v němž vysvětlí hlavní rozhodnutí, která Komise přijala, pokud Konference předsedů nerozhodne, že to z časových důvodů nebo s ohledem na politický význam dané věci není nutné. Po prohlášení následuje nejméně třicetiminutová rozprava se stručnými a věcnými otázkami poslanců.\nČlánek 134\nProhlášení Účetního dvora\n1.\nV souvislosti s postupem udělování absolutoria či s činností Parlamentu v oblasti rozpočtové kontroly může být předseda Účetního dvora vyzván, aby učinil v Parlamentu prohlášení, v němž přednese připomínky obsažené ve výroční zprávě nebo zvláštních zprávách nebo stanoviscích Účetního dvora nebo aby vysvětlil pracovní plán Účetního dvora.\n2.\nParlament může rozhodnout o uspořádání samostatné rozpravy za účasti Komise a Rady o jakékoli otázce obsažené ve výše uvedených prohlášeních, zejména pokud tato prohlášení poukázala na nesrovnalosti ve finančním řízení.\nČlánek 135\nProhlášení Evropské centrální banky\n1.\nPrezident Evropské centrální banky je vyzván, aby Parlamentu přednesl výroční zprávu banky o činnosti Evropského systému centrálních bank a o měnové politice v předchozím a běžném roce.\n2.\nPo přednesení zprávy následuje obecná rozprava.\n3.\nPrezident Evropské centrální banky je nejméně čtyřikrát ročně pozván k účasti na schůzích příslušného výboru, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky.\n4.\nPrezident, víceprezident a jiní členové Výkonné rady Evropské centrální banky mohou být přizváni k účasti na jiných schůzích na vlastní žádost nebo na žádost Parlamentu.\n5.\nVyhotoví se doslovný záznam z jednání podle odstavců 3 a 4.\nKAPITOLA 3\nParlamentní otázky\nČlánek 136\nOtázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou\n1.\nOtázky Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku může pokládat výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty spolu se žádostí o jejich zařazení na pořad jednání Parlamentu.\nTyto otázky se předkládají písemně předsedovi. Předseda je ihned postoupí Konferenci předsedů.\nKonference předsedů v souladu s postupem stanoveným v článku 157 rozhodne, zda budou otázky zařazeny do návrhu pořadu jednání či nikoliv. Otázky, které nejsou zařazeny do návrhu pořadu jednání Parlamentu do tří měsíců od jejich předložení, nejsou brány v potaz.\n2.\nOtázky Komisi a místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí být postoupeny adresátům nejméně jeden týden před zasedáním, na jehož pořad jednání jsou zařazeny, a otázky Radě nejméně tři týdny před uvedeným datem.\n3.\nPokud se otázky týkají společné bezpečnostní a obranné politiky, neuplatní se lhůty stanovené v odstavci 2 a odpověď musí být poskytnuta dostatečně rychle, aby byl Parlament řádně informován.\n4.\nOtázku přednese v Parlamentu poslanec, jehož předem určí tazatelé. Pokud tento poslanec není přítomen, otázka není brána v potaz. Adresát odpoví.\n5.\nUstanovení čl. 132 odst. 2 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.\nČlánek 137\nDoba vyhrazená pro otázky\n1.\nNa každé dílčí zasedání může být zařazena doba vyhrazená pro otázky Komisi v délce nejvýše 90 minut věnovaná jednomu nebo několika specifickým horizontálním tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů jeden měsíc před dílčím zasedáním.\n2.\nOblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů musí souviset se specifickým horizontálním tématem nebo tématy, kterých se budou týkat položené otázky. Počet komisařů pozvaných na každé dílčí zasedání je omezen na dva. V závislosti na specifickém horizontálním tématu nebo tématech vybraných pro dobu vyhrazenou pro otázky lze nicméně pozvat třetího komisaře.\n3.\nV souladu s pokyny stanovenými Konferencí předsedů se může zvláštní doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise/vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy Euroskupiny.\n4.\nDoba vyhrazená pro otázky se předem zvlášť nepřiděluje. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby možnost položit otázku měli poslanci mající různé politické názory a pocházející z různých členských států.\n5.\nPoslanec má na položení otázky jednu minutu a komisař má dvě minuty na odpověď. Tentýž poslanec může položit doplňující otázku, která má přímou spojitost s hlavní otázkou, v délce nejvýše 30 sekund. Komisař má na doplňující odpověď dvě minuty.\nOtázky a doplňující otázky se musí přímo týkat specifického horizontálního tématu, o němž bylo rozhodnuto podle odstavce 1. O jejich přípustnosti rozhodne předseda.\nČlánek 138\nOtázky k písemnému zodpovězení\n1.\nKterýkoli poslanec, politická skupina nebo výbor může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu (28). Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.\n2.\nOtázky se předkládají v elektronické podobě předsedovi. Záležitosti týkající se přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Odůvodněné rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.\n3.\nKaždý poslanec, politická skupina nebo výbor může předložit nejvýše dvacet otázek v průběhu jednotlivého tříměsíčního období. Adresát má na odpověď zpravidla šest týdnů od jejich postoupení. Kterýkoli poslanec, politická skupina nebo výbor však může každý měsíc označit jednu ze svých otázek za prioritní otázku, kterou má adresát zodpovědět do tří týdnů od postoupení.\n4.\nUrčitou otázku mohou podpořit i jiní poslanci než její autor. Tato otázka se započítává do maximálního počtu otázek podle odstavce 3 pouze jejímu autorovi, nikoli však poslanci, který ji podpoří.\n5.\nPokud adresát otázku nezodpoví ve lhůtě uvedené v odstavci 3, příslušný výbor může otázku zařadit na pořad jednání své příští schůze.\n6.\nOtázky a odpovědi, včetně jejich příslušných příloh, na tyto otázky se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.\nČlánek 139\nZávažné interpelace k písemnému zodpovězení\n1.\nZávažné interpelace spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení, které Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pokládá politická skupina.\n2.\nZávažné interpelace se týkají otázek obecného zájmu a jsou předloženy písemně předsedovi. Jejich délka je nejvýše 500 slov. Pokud je závažná interpelace obecně v souladu s ustanoveními jednacího řádu, předseda ji neprodleně předá adresátovi, který na ni písemně odpoví.\n3.\nKaždý rok může být podáno nejvýše 30 závažných interpelací. Konference předsedů zajistí vyvážené rozdělení těchto interpelací mezi politické skupiny a žádná z politických skupin nesmí předložit více než jednu měsíčně.\n4.\nPokud adresát nezodpoví závažnou interpelaci do šesti týdnů od postoupení, je interpelace na žádost autora zařazena na konečný návrh pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem podle článku 157 a za podmínek stanovených v odstavci 6.\n5.\nPo obdržení písemné odpovědi je závažná interpelace na žádost poslanců nebo politické skupiny nebo skupin dosahujících přinejmenším střední prahové hodnoty zařazena na konečný návrh pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem stanoveným v článku 157 a za podmínek stanovených v odstavci 6.\n6.\nPočet závažných interpelací, o nichž se jedná v průběhu téhož dílčího zasedání, nesmí překročit tři. Pokud je u více než tří závažných interpelací v průběhu téhož dílčího zasedání požadována rozprava, Konference předsedů zařadí tyto interpelace na konečný návrh pořadu jednání v pořadí, v němž žádosti o rozpravu obdržela.\n7.\nZávažnou interpelaci přednese Parlamentu poslanec, kterého předem určí autor nebo poslanci žádající o rozpravu v souladu s odstavcem 5. Není-li tento poslanec přítomen, závažná interpelace není brána v potaz. Adresát odpoví.\nUstanovení čl. 132 odst. 2 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.\n8.\nTyto interpelace, jakož i odpovědi na ně, se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.\nČlánek 140\nOtázky Evropské centrální bance k písemnému zodpovězení\n1.\nKterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance nejvýše šest otázek k písemnému zodpovězení měsíčně v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu (29). Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.\n2.\nTyto otázky se předkládají písemně předsedovi příslušného výboru. Po obdržení těchto otázek je předseda příslušného výboru oznámí Evropské centrální bance. Záležitosti týkající se přípustnosti otázky řeší předseda příslušného výboru. Toto rozhodnutí se oznámí tazateli.\n3.\nTyto otázky, jakož i odpovědi na ně, se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.\n4.\nNení-li otázka k písemnému zodpovězení zodpovězena ve lhůtě šesti týdnů, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru za účasti prezidenta Evropské centrální banky.\nČlánek 141\nOtázky k písemnému zodpovězení týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí\n1.\nUstanovení čl. 140 odst. 1, 2 a 3 se na otázky k písemnému zodpovězení týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí použijí obdobně. Počet těchto otázek se odečte od maximálního počtu šesti otázek měsíčně stanoveného v čl. 140 odst. 1.\n2.\nNení-li otázka k písemnému zodpovězení zodpovězena ve lhůtě pěti týdnů, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru za účasti předsedy rady či výboru adresáta.\nKAPITOLA 4\nZprávy dalších orgánů a institucí\nČlánek 142\nVýroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí\n1.\nVýroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí, u kterých Smlouvy stanoví konzultaci s Parlamentem nebo u kterých jiná právní ustanovení vyžadují stanovisko Parlamentu, jsou předmětem zprávy předložené v plénu.\n2.\nVýroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí, na které se nevztahuje odstavec 1, jsou postoupeny příslušnému výboru, který je posoudí a může předložit Parlamentu krátký návrh usnesení nebo navrhnout vypracování zprávy podle článku 54, domnívá-li se, že by Parlament měl zaujmout postoj k důležité otázce, jíž se zprávy týkají.\nKAPITOLA 5\nUsnesení a doporučení\nČlánek 143\nNávrhy usnesení\n1.\nKterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení ve věci spadající do oblasti činnosti Evropské unie.\nNávrh nesmí obsahovat více než 200 slov.\n2.\nObsah tohoto návrhu:\n—\nnesmí obsahovat rozhodnutí o záležitostech, pro něž tento jednací řád, zejména článek 47, stanovuje jiné zvláštní postupy a pravomoci; nebo\n—\nse nesmí týkat záležitosti, která je právě projednávána v Parlamentu.\n3.\nKaždý poslanec může předložit nejvýše jeden návrh usnesení za měsíc.\n4.\nNávrh usnesení je předán předsedovi Parlamentu, který ověří, zda jsou splněny příslušné podmínky. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, oznámí jej v plénu a postoupí jej příslušnému výboru.\n5.\nPříslušný výbor rozhodne o postupu, který má být použit, což může zahrnovat kombinaci návrhu usnesení s jinými návrhy usnesení nebo se zprávami; přijetí stanoviska, které může mít formu dopisu; nebo vypracování zprávy podle článku 54. Příslušný výbor může rovněž rozhodnout o tom, že neučiní žádné kroky v návaznosti na návrh usnesení.\n6.\nAutoři návrhu usnesení jsou informováni o rozhodnutích předsedy, výboru a Konference předsedů.\n7.\nZpráva uvedená v odstavci 5 obsahuje text návrhu usnesení.\n8.\nStanoviska ve formě dopisu uvedená v odstavci 5, která jsou určená jiným orgánům Evropské unie, těmto orgánům zasílá předseda.\n9.\nNávrh usnesení předložený podle odstavce 1 může jeho autor, autoři nebo první signatář vzít zpět dříve, než příslušný výbor rozhodne podle odstavce 5 o vypracování zprávy.\nJakmile však již návrh usnesení převzal příslušný výbor, je pouze tento výbor oprávněn vzít jej zpět. Příslušnému výboru zůstává pravomoc vzít návrh zpět až do zahájení konečného hlasování v plénu.\nČlánek 144\nRozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu\n1.\nVýbor, meziparlamentní delegace, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty mohou písemně požádat předsedu o konání rozpravy v naléhavém případě porušování lidských práv, demokracie a právního státu.\n2.\nKonference předsedů sestaví seznam témat, která mají být zařazena do konečného návrhu pořadu jednání příští rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, na základě žádostí uvedených v odstavci 1 a v souladu s ustanoveními přílohy IV. Celkem nesmějí být na pořad jednání zařazena více než tři témata včetně podkapitol.\nV souladu s článkem 158 může Parlament upustit od projednávání tématu, které má být předmětem rozpravy, a nahradit jej v rozpravě tématem, které původně nebylo na pořadu. Návrhy usnesení o vybraných tématech může předložit výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty do večera dne, kdy se přijímá pořad jednání. Předseda stanoví přesnou lhůtu pro předkládání takových návrhů usnesení.\n3.\nCelková řečnická doba pro politické skupiny a nezařazené poslance se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 171 odst. 4 a 5, v rámci nejdelší možné doby pro rozpravu, tj. 60 minut pro dílčí zasedání.\nJakákoli doba zbývající po přednesení návrhu usnesení a řečnické doby přidělené pro případné příspěvky Komise a Rady se rozdělí mezi politické skupiny a nezařazené poslance.\n4.\nNa konci rozpravy se přikročí okamžitě k hlasování. Článek 194 týkající se vysvětlení hlasování se nepoužije.\nHlasování podle tohoto článku mohou být konána najednou na odpovědnost předsedy a Konference předsedů.\n5.\nJsou-li předloženy dva nebo více návrhů usnesení o tomtéž tématu, použije se postup stanovený v čl. 132 odst. 4 a 5.\n6.\nPředseda Parlamentu a předsedové politických skupin mohou rozhodnout o tom, že o návrhu usnesení se má hlasovat bez rozpravy. Toto rozhodnutí vyžaduje jednomyslnou dohodu všech předsedů politických skupin.\nUstanovení článků 197 a 198 se nevztahují na návrhy usnesení zařazené na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu.\nNávrhy usnesení mohou být předloženy k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu až poté, co byl přijat seznam témat k projednání. Návrhy usnesení, které nelze projednat v rámci doby vymezené pro rozpravu, se neberou v potaz. Totéž platí pro návrhy usnesení, u nichž se na základě žádosti podle čl. 178 odst. 3 zjistí, že není dosaženo usnášeníschopnosti. Autoři mají právo předložit takové návrhy znovu buď k projednání ve výboru podle článku 143, nebo k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu na příštím dílčím zasedání.\nŽádné téma nemůže být zařazeno na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, je-li již zařazeno na pořad jednání dílčího zasedání.\nJednací řád neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo společnou rozpravu k návrhu usnesení předloženému podle odst. 2 druhého pododstavce a ke zprávě výboru o téže věci.\nPokud je požadováno zjištění usnášeníschopnosti podle čl. 178 odst. 3, vztahuje se tato žádost pouze na návrh usnesení, o němž se má hlasovat, a nikoli na návrhy, které následují.\nKAPITOLA 6\nKonzultace s ostatními orgány a institucemi\nČlánek 145\nKonzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem\n1.\nPokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.\n2.\nKterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem v otázkách obecné i specifické povahy.\nVýbor ve své žádosti stanoví lhůtu, v níž má Evropský hospodářský a sociální výbor zaujmout své stanovisko.\nŽádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem bude Parlamentu oznámena na příštím dílčím zasedání a považuje se za přijatou, pokud politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty nepožádají do 24 hodin od tohoto oznámení o to, aby o ní bylo hlasováno.\n3.\nStanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru jsou postoupena příslušnému výboru.\nČlánek 146\nKonzultace s Výborem regionů\n1.\nPokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Výborem regionů, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.\n2.\nKterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Výborem regionů v otázkách obecné i specifické povahy.\nVýbor ve své žádosti stanoví lhůtu, v níž má Výbor regionů zaujmout své stanovisko.\nŽádost o konzultaci s Výborem regionů bude Parlamentu oznámena na příštím dílčím zasedání a považuje se za přijatou, pokud politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty nepožádají do 24 hodin od tohoto oznámení o to, aby o ní bylo hlasováno.\n3.\nStanoviska Výboru regionů jsou postoupena příslušnému výboru.\nČlánek 147\nŽádosti určené evropským agenturám\n1.\nPokud má Parlament právo podat žádost evropské agentuře, může kterýkoli poslanec podat tuto žádost písemně předsedovi Parlamentu. Tyto žádosti se musí týkat otázek spadajících do působnosti dané agentury a musí obsahovat informace vysvětlující povahu otázky a zájem Unie.\n2.\nPo konzultaci s příslušným výborem předseda Parlamentu buď postoupí žádost agentuře, nebo přijme jiná vhodná opatření. Poslanec podávající žádost je o tom neprodleně vyrozuměn. Každá žádost postoupená předsedou agentuře musí obsahovat lhůtu pro odpověď.\n3.\nPokud má agentura za to, že nemůže odpovědět na takto znějící žádost, nebo chce, aby byla žádost změněna, vyrozumí o tom neprodleně předsedu Parlamentu, který přijme vhodná opatření, popřípadě po konzultaci s příslušným výborem.\nKAPITOLA 7\nInterinstitucionální dohody\nČlánek 148\nInterinstitucionální dohody\n1.\nParlament může uzavírat dohody s jinými orgány v souvislosti s uplatňováním Smluv nebo se záměrem zdokonalit nebo vyjasnit postupy.\nTyto dohody mohou mít formu společných prohlášení, výměny dopisů, kodexů chování či jiných vhodných nástrojů. Předseda dohody podepíše poté, co je posoudil výbor příslušný pro ústavní otázky a schválil Parlament.\n2.\nPokud tyto dohody vyžadují úpravy stávajících práv a povinností podle jednacího řádu nebo stanoví nová práva a povinnosti poslanců nebo orgánů Parlamentu či jinak vyžadují změnu nebo výklad jednacího řádu, je věc před podpisem dohody postoupena věcně příslušnému výboru k posouzení v souladu s čl. 236 odst. 2 až 6.\nKAPITOLA 8\nPostoupení Soudnímu dvoru Evropské Unie\nČlánek 149\nŘízení před Soudním dvorem Evropské unie\n1.\nVe lhůtách stanovených ve Smlouvách a ve statutu Soudního dvora Evropské unie pro žalobu podanou orgány Unie a fyzickými nebo právnickými osobami zkoumá Parlament právní předpisy Unie a jejich uplatňování s cílem zajistit, aby byla plně dodržována ustanovení Smluv, zejména ustanovení týkající se práv Parlamentu.\n2.\nPokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že došlo k porušení práva Unie, informuje o tom Parlament, a to v případě nutnosti ústně. Ve vhodných případech může výbor příslušný pro právní záležitosti vyslechnout názor věcně příslušného výboru.\n3.\nPředseda podá na základě doporučení výboru příslušného pro právní záležitosti jménem Parlamentu žalobu u Soudního dvora Evropské unie.\nNa začátku následujícího dílčího zasedání může předseda požádat Parlament o rozhodnutí, zda by řízení mělo pokračovat. Jestliže se Parlament vysloví většinou odevzdaných hlasů proti žalobě, vezme ji předseda zpět.\nJestliže předseda podá žalobu v rozporu s doporučením výboru příslušného pro právní záležitosti, požádá Parlament na začátku následujícího dílčího zasedání o rozhodnutí, zda by řízení mělo pokračovat.\n4.\nPo konzultaci s výborem příslušným pro právní záležitosti předseda předloží připomínky nebo vystupuje jménem Parlamentu v soudním řízení.\nMá-li předseda v úmyslu odchýlit se od doporučení výboru příslušného pro právní záležitosti, informuje výbor o této skutečnosti a postoupí záležitost Konferenci předsedů s uvedením důvodů svého rozhodnutí.\nDomnívá-li se Konference předsedů, že by Parlament výjimečně neměl předložit připomínky nebo vystupovat v řízení u Soudního dvora Evropské unie v případě zpochybnění platnosti aktu přijatého Parlamentem, je věc bezodkladně postoupena Parlamentu k projednání.\nŽádné ustanovení jednacího řádu příslušnému výboru nebrání v přijetí vhodných procesních opatření umožňujících, aby výbor v naléhavých případech předložil své doporučení včas.\nPokud je nezbytné rozhodnout o tom, zda by měl Parlamentu vykonat svá práva vůči Soudnímu dvoru Evropské unie, a nespadá-li dotčený akt do působnosti článku 149 tohoto jednacího řádu, použije se obdobně postup stanovený v tomto článku.\n5.\nV naléhavých případech může předseda Parlamentu, pokud možno po konzultaci s předsedou a zpravodajem výboru příslušného pro právní záležitosti, přijmout předběžná opatření v zájmu dodržení příslušných lhůt. V těchto případech se při nejbližší příležitosti případně použije postup stanovený v odstavcích 3 nebo 4.\n6.\nVýbor příslušný pro právní záležitosti stanoví zásady, které bude používat při uplatňování tohoto článku.\nHLAVA VI\nVZTAHY S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY\nČlánek 150\nVýměna informací, kontakty a vzájemné poskytování zázemí\n1.\nParlament pravidelně informuje vnitrostátní parlamenty členských států o své činnosti.\n2.\nOrganizace a podpora účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v rámci Unie podle článku 9 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii se sjednávají na základě mandátu, který po konzultaci s Konferencí předsedů výborů udělí Konference předsedů.\nParlament veškeré dohody o těchto záležitostech schvaluje postupem stanoveným v článku 148.\n3.\nVýbor se může přímo zapojit do jednání s vnitrostátními parlamenty na úrovni výborů v rámci stropu rozpočtových prostředků vyčleněných k tomuto účelu. Tato jednání mohou zahrnovat vhodnou formu spolupráce před legislativním procesem a po něm.\n4.\nKaždý dokument, který se týká legislativního postupu na úrovni Unie a který je vnitrostátním parlamentem úřední cestou předán Evropskému parlamentu, se postupuje výboru, který je k projednání záležitosti uvedené v tomto dokumentu věcně příslušný.\n5.\nKonference předsedů může zmocnit předsedu, aby vyjednal poskytování zázemí vnitrostátním parlamentům členských států na základě vzájemnosti a aby navrhl další opatření pro usnadnění kontaktů s těmito vnitrostátními parlamenty.\nČlánek 151\nKonference parlamentních výborů pro záležitosti Unie (COSAC)\n1.\nNa návrh předsedy Konference předsedů jmenuje členy parlamentní delegace v COSAC a může jim udělit zmocnění. V čele delegace je místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty a předseda výboru příslušného pro ústavní záležitosti.\n2.\nOstatní členové delegace jsou vybíráni s ohledem na věci, které se mají projednávat na zasedání COSAC, a jsou mezi nimi pokud možno zástupci výborů příslušných pro tyto záležitosti.\n3.\nPři výběru členů delegace se přihlíží k celkové politické rovnováze v Parlamentu.\n4.\nPo každém zasedání COSAC předloží delegace zprávu Konferenci předsedů.\nČlánek 152\nKonference parlamentů\nKonference předsedů jmenuje členy parlamentní delegace v jakékoli konferenci nebo podobném orgánu, jehož se účastní zástupci parlamentů, a zmocňuje delegaci s ohledem na příslušné parlamentní usnesení. Delegace volí svého předsedu a případně jednoho nebo více místopředsedů.\nHLAVA VII\nZASEDÁNÍ\nKAPITOLA 1\nZasedání Parlamentu\nČlánek 153\nVolební období Parlamentu, zasedání, dílčí zasedání, denní zasedání\n1.\nVolební období Parlamentu je shodné s funkčním obdobím poslanců ve smyslu aktu ze dne 20. září 1976.\n2.\nZa zasedání se označuje období jednoho roku ve smyslu tohoto aktu a Smluv.\n3.\nDílčí zasedání Parlamentu se svolává zpravidla každý měsíc a je rozděleno do denních zasedání.\nZasedání Parlamentu konaná ve stejný den se považují za jediné zasedání.\nČlánek 154\nSvolávání Parlamentu\n1.\nV souladu s čl. 229 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie se Parlament schází každý rok, aniž by musel být svolán, druhé úterý v měsíci březnu. Sám si určuje délku přerušení zasedání.\n2.\nKromě toho Parlament zasedá, aniž by bylo nutné jej svolávat, první úterý po uplynutí jednoho měsíce od skončení období uvedeného v čl. 10 odst. 1 aktu ze dne 20. září 1976.\n3.\nKonference předsedů může s uvedením důvodů změnit délku přerušení stanovenou podle odstavce 1, a to nejpozději dva týdny přede dnem již stanoveným Parlamentem pro obnovení zasedání. Obnovení zasedání však nesmí být odloženo o více než dva týdny.\n4.\nNa žádost většiny všech poslanců nebo na žádost Komise či Rady předseda po konzultaci s Konferencí předsedů mimořádně svolá Parlament.\nPředseda je se souhlasem Konference předsedů oprávněn svolat Parlament v naléhavých případech.\nČlánek 155\nMísto zasedání a schůzí\n1.\nZasedání Parlamentu a schůze jeho výborů se konají v souladu s ustanovením Smluv.\nNávrhy na dodatečná dílčí zasedání v Bruselu a veškeré změny těchto návrhů vyžadují pouze většinu odevzdaných hlasů.\n2.\nKterýkoli výbor může rozhodnout, že požádá, aby se jedna nebo více schůzí konalo na jiném místě. Jeho odůvodněná žádost se podává předsedovi, který ji předloží předsednictvu.\nJestliže je daná věc naléhavá, může předseda rozhodnout sám. Jestliže předseda nebo předsednictvo žádost zamítnou, musí být zamítnutí odůvodněno.\nČlánek 156\nÚčast poslanců na zasedáních\n1.\nPři každém zasedání je poslancům k dispozici prezenční listina, do níž zaznamenávají podpisem svou účast.\n2.\nJména poslanců přítomných podle záznamu na prezenční listině jsou uvedena v zápisu z každého denního zasedání s označením „přítomen/přítomna“. Jména poslanců omluvených předsedou jsou uvedena v zápisu z každého denního zasedání s označením „omluven/omluvena“.\nKAPITOLA 2\nPlán práce Parlamentu\nČlánek 157\nNávrh pořadu jednání\n1.\nPřed každým dílčím zasedáním sestaví Konference předsedů návrh pořadu jednání na základě doporučení Konference předsedů výborů.\nNa pozvání předsedy Parlamentu se mohou Komise a Rada zúčastnit jednání Konference předsedů o návrhu pořadu jednání.\n2.\nV pořadu jednání může být u některých bodů, které se mají projednávat, stanoveno, kdy se bude hlasování konat.\n3.\nKonečný návrh pořadu jednání musí být dán poslancům k dispozici nejpozději tři hodiny před zahájením dílčího zasedání.\nČlánek 158\nPřijímání a změny pořadu jednání\n1.\nNa začátku každého dílčího zasedání přijme Parlament pořad jednání. Změny konečného návrhu pořadu jednání může navrhnout výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty. Každý takový návrh musí předseda obdržet nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání. Předseda může dát slovo navrhovateli a jednomu řečníkovi proti návrhu. Řečnická doba je nejvýše jedna minuta.\n2.\nJakmile je pořad jednání přijat, nelze jej měnit, s výjimkou případů podle článků 163, 197, 198, 199, 200 nebo 201 nebo na návrh předsedy.\nJe-li procesní návrh na změnu pořadu zamítnut, nemůže být během téhož dílčího zasedání znovu předložen.\nZformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy podle článků 132, 136 nebo 144, se nepovažuje za změnu pořadu jednání, pokud se název vztahuje k předmětu rozpravy.\n3.\nPřed ukončením zasedání oznámí předseda datum, čas a pořad jednání příštího zasedání.\nČlánek 159\nPostup v plénu bez pozměňovacích návrhů a rozpravy\n1.\nPokud byla zpráva ve výboru přijata tak, že proti hlasovala méně než jedna desetina členů výboru, je zpráva zařazena do návrhu pořadu jednání Parlamentu pro hlasování bez pozměňovacích návrhů.\nTento bod pořadu jednání je předmětem jediného hlasování, pokud před sestavením konečného návrhu pořadu jednání poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty písemně nepožádají, aby bylo k tomuto bodu možno předkládat pozměňovací návrhy, přičemž v takovém případě stanoví předseda lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.\n2.\nO bodech zařazených do konečného návrhu pořadu jednání pro hlasování bez pozměňovacích návrhů se rovněž nevede rozprava, pokud Parlament při přijímání pořadu jednání na začátku dílčího zasedání nerozhodne jinak, a to na návrh Konference předsedů nebo na žádost politické skupiny nebo poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty.\n3.\nPři sestavování konečného návrhu pořadu jednání dílčího zasedání může Konference předsedů navrhnout zařazení dalších bodů pro hlasování bez pozměňovacích návrhů nebo bez rozpravy. Při přijímání pořadu jednání nesmí Parlament takový návrh přijmout, pokud politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty podají písemnou námitku nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání.\n4.\nPokud se o bodu hlasuje bez předchozí rozpravy, může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru bezprostředně před hlasováním učinit prohlášení v délce nejvýše dvou minut.\nČlánek 160\nKrátké přednesení\nNa žádost zpravodaje nebo na návrh Konference předsedů může Parlament rovněž rozhodnout, že bod nevyžadující řádnou rozpravu bude projednán formou krátkého přednesení zpravodajem v plénu. V tomto případě má Komise možnost odpovědět a poté se může konat až desetiminutová rozprava, během které může dát předseda slovo poslancům, kteří se přihlásí zvednutím ruky, a každý z nich může hovořit nejvýše jednu minutu.\nČlánek 161\nMimořádná rozprava\n1.\nPolitická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty mohou požádat, aby byla na pořad jednání Parlamentu zařazena mimořádná rozprava o záležitosti zásadního významu týkající se politiky Evropské unie. Během jednoho dílčího zasedání se zpravidla nekoná více než jedna mimořádná rozprava.\n2.\nŽádost se podává předsedovi písemně nejpozději tři hodiny před zahájením dílčího zasedání, během něhož se má mimořádná rozprava konat. O žádosti se hlasuje na začátku dílčího zasedání při přijímání návrhu pořadu jednání.\n3.\nV reakci na dění po přijetí pořadu jednání dílčího zasedání a po konzultaci s předsedy politických skupin může předseda navrhnout mimořádnou rozpravu. O tomto návrhu se hlasuje na začátku zasedání nebo v době vyhrazené pro hlasování. Poslanci jsou o tomto návrhu na mimořádnou rozpravu informováni nejméně jednu hodinu před hlasováním.\n4.\nPředseda stanoví dobu konání této rozpravy. Celková délka rozpravy nesmí překročit 60 minut. Řečnická doba se politickým skupinám a nezařazeným poslancům přiděluje podle čl. 171 odst. 4 a 5.\n5.\nRozprava se ukončuje bez přijetí usnesení.\nČlánek 162\nTematická rozprava na žádost politické skupiny\n1.\nNa každém dílčím zasedání jsou v návrhu pořadu jednání vyhrazeny jeden nebo dva časové úseky, z nichž každý trvá nejméně 60 minut, na rozpravu o tématech s klíčovým významem pro politiku Evropské unie.\n2.\nKaždá politická skupina má právo navrhnout aktuální téma dle svého výběru na nejméně jednu takovou rozpravu ročně. Konference předsedů zajistí, aby byl výkon tohoto práva v průběhu jakéhokoli období jednoho roku spravedlivě rozdělen mezi politické skupiny.\n3.\nPolitické skupiny sdělí zvolené aktuální téma písemně předsedovi před vypracováním konečného návrhu pořadu jednání Konferencí předsedů. Musí být plně dodržen čl. 39 odst. 1 jednacího řádu týkající se práv, svobod a zásad uznaných článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a hodnot zakotvených v článku 2 uvedené Smlouvy.\n4.\nKonference předsedů stanoví, ve kterém časovém úseku se bude rozprava konat. Většinou čtyř pětin poslanců Parlamentu může Konference předsedů rozhodnout o zamítnutí určitého tématu navrženého skupinou.\n5.\nRozpravu uvede zástupce politické skupiny, která dané aktuální téma navrhla. Po tomto úvodu je řečnická doba rozdělena v souladu s čl. 171 odst. 4 a 5.\n6.\nRozprava se ukončuje bez přijetí usnesení.\nČlánek 163\nPostup pro naléhavé případy\n1.\nŽádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.\n2.\nJakmile předseda obdrží žádost o naléhavou rozpravu, oznámí to Parlamentu. O žádosti se hlasuje na začátku zasedání následujícího po zasedání, během něhož byla žádost oznámena, pokud návrh, k němuž se žádost vztahuje, byl poslancům rozeslán ve všech úředních jazycích. Je-li podáno více žádostí o naléhavou rozpravu týkajících se stejné záležitosti, vztahuje se schválení nebo zamítnutí žádosti o naléhavou rozpravu na všechny žádosti týkající se téže záležitosti.\n3.\nPřed hlasováním může vystoupit pouze osoba, která podává žádost, a jeden řečník proti žádosti, spolu s předsedou nebo zpravodajem příslušného výboru či oběma. Žádný z řečníků nesmí vystoupit po dobu delší než tři minuty.\n4.\nBody, které se mají projednat postupem pro naléhavé případy, mají přednost před ostatními body pořadu jednání. Předseda stanoví dobu rozpravy a hlasování.\n5.\nPostup pro naléhavé případy se může konat bez zprávy nebo výjimečně na základě ústní zprávy příslušného výboru.\nPoužije-li se postup pro naléhavé případy a probíhá-li interinstitucionální jednání, nepoužijí se články 70 a 71. Článek 74 se použije obdobně.\nČlánek 164\nSpolečná rozprava\nKdykoli je možno rozhodnout o konání společné rozpravy o podobných nebo věcně souvisejících bodech pořadu jednání.\nČlánek 165\nLhůty\nS výjimkou naléhavých případů uvedených v článcích 144 a 163 nelze přistoupit k rozpravě a k hlasování o textu, pokud nebyl text dán k dispozici poslancům nejméně dvacet čtyři hodin předem.\nKAPITOLA 3\nObecná pravidla pro průběh zasedání\nČlánek 166\nPřístup do jednacího sálu\n1.\nDo jednacího sálu nesmí vstoupit nikdo jiný než poslanci Parlamentu, členové Komise nebo Rady, generální tajemník Parlamentu, zaměstnanci, jejichž povinnosti vyžadují jejich přítomnost v sále, a osoby, které pozval předseda.\n2.\nVstup na galerie je dovolen pouze držitelům propustky řádně vydané předsedou nebo generálním tajemníkem Parlamentu.\n3.\nZástupci veřejnosti, kterým byl dovolen vstup na galerie, musí během jednání v tichosti sedět. Osoba, která projeví souhlas nebo nesouhlas, bude okamžitě vykázána službou v sále.\nČlánek 167\nJazyky\n1.\nVšechny dokumenty Parlamentu se vyhotovují v úředních jazycích.\n2.\nKaždý poslanec má právo hovořit v Parlamentu úředním jazykem dle svého výběru. Projevy přednášené v jednom z úředních jazyků jsou simultánně tlumočeny do ostatních úředních jazyků a také do jakéhokoli jiného jazyka, který považuje předsednictvo za nezbytný.\n3.\nPři schůzích výborů nebo delegací je zajištěno tlumočení z úředních jazyků a do úředních jazyků, které používají a o něž požádají členové a náhradníci v daném výboru nebo delegaci.\n4.\nPři schůzích výborů nebo delegací mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi. Tento režim může být výjimečně uplatňován pružněji. Předsednictvo přijme nezbytná ustanovení.\n5.\nPo oznámení výsledku hlasování rozhodne předseda o případných žádostech týkajících se údajných rozdílů mezi různými jazykovými zněními.\nČlánek 168\nPřechodná ustanovení\n1.\nV přechodném období trvajícím do konce devátého volebního období (30), jsou přípustné výjimky z článku 167 v případě, že pro některý z úředních jazyků není přes náležitá opatření dostatečný počet tlumočníků nebo překladatelů.\n2.\nPředsednictvo na návrh generálního tajemníka a s náležitým ohledem na dočasná zvláštní opatření uvedená v odstavci 3 stanoví, kdy jsou pro jednotlivé dotčené úřední jazyky splněny předpoklady uvedené v odstavci 1. Předsednictvo na základě zprávy o pokroku generálního tajemníka každých šest měsíců přezkoumá své rozhodnutí o připuštění výjimky. Předsednictvo přijme potřebná prováděcí opatření.\n3.\nPoužijí se dočasná zvláštní opatření přijatá Radou na základě Smluv týkající se navrhování právních aktů.\n4.\nNa odůvodněné doporučení předsednictva může Parlament tento článek kdykoliv zrušit nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 rozhodnout o prodloužení jeho platnosti.\nČlánek 169\nRozesílání dokumentů\nDokumenty, z nichž vycházejí parlamentní rozpravy a rozhodnutí, jsou dány k dispozici poslancům.\nAniž je dotčeno použití prvního pododstavce, poslanci a politické skupiny mají přímý přístup k internímu počítačovému systému Evropského parlamentu za účelem nahlédnutí do jakéhokoli přípravného dokumentu, který nemá důvěrnou povahu (návrh zprávy, návrh doporučení, návrh stanoviska, pracovní dokument, pozměňovací návrhy předložené ve výborech).\nČlánek 170\nElektronické dokumenty\nDokumenty Parlamentu mohou být vypracovány, podepisovány a rozesílány v elektronické podobě. O technických specifikacích a konkrétní podobě této elektronické formy rozhodne předsednictvo.\nČlánek 171\nRozdělení řečnické doby a seznam řečníků (31)\n1.\nKonference předsedů může Parlamentu navrhnout, aby byla u určité rozpravy rozdělena řečnická doba. Parlament rozhoduje o tomto návrhu bez rozpravy.\n2.\nPoslanec nesmí hovořit, aniž mu předseda udělí slovo. Poslanci hovoří ze svých míst a obracejí se na předsedu. Jestliže se řečník odchýlí od tématu, předseda jej napomene.\n3.\nPředseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle poměrné velikosti těchto politických skupin.\n4.\nŘečnická doba se pro tuto část rozpravy rozdělí v souladu s těmito kritérii:\na)\nprvní část řečnické doby se rozdělí rovným dílem mezi všechny politické skupiny;\nb)\ndruhá část se rozdělí mezi politické skupiny v poměru k celkovému počtu jejich členů;\nc)\nnezařazeným poslancům se přidělí celková řečnická doba podle částí přidělených každé politické skupině podle písmen a) a b);\nd)\npři přidělení řečnické doby v plénu se bere zřetel na skutečnost, že poslanci se zdravotním postižením mohou potřebovat více času.\n5.\nPokud je rozdělení celkové řečnické doby stanoveno hromadně pro několik bodů pořadu jednání, informují politické skupiny předsedu, jaké části přiděleného času využijí pro jednotlivé body. Předseda zajistí, aby byly tyto řečnické doby dodrženy.\n6.\nZbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho může předseda poslance vyzvat, aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci, kteří mají různé politické názory a kteří pocházející z různých členských států.\n7.\nNa žádost může předseda Parlamentu dát přednost předsedovi a zpravodaji příslušného výboru, jakož i předsedům politických skupin, kteří si přejí vystoupit jménem těchto skupin, nebo řečníkům, kteří je zastupují.\n8.\nPředseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku týkající se jeho vyjádření, jejíž délka nepřekročí půl minuty. Předseda tak učiní pouze, pokud s tím řečník souhlasí a pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde k narušení rozpravy, ani že nevznikne výrazná nerovnováha v politické příslušnosti tazatelů v této rozpravě v důsledku toho, že je položení otázek zvednutím modré karty uplatněno vícekrát po sobě.\n9.\nŽádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy ze zasedání, procesní návrhy nebo změny konečného návrhu pořadu jednání či k pořadu jednání.\n10.\nKomise a Rada vystoupí v rozpravě k určité zprávě zpravidla bezprostředně poté, co zpravodaj přednesl svoji zprávu. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu.\n11.\nPoslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, mohou nejvýše jednou v průběhu jednoho dílčího zasedání odevzdat písemné prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy.\n12.\nS ohledem na článek 230 Smlouvy o fungování Evropské unie usiluje předseda o dohodu s Komisí, Radou a předsedou Evropské rady o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena.\nČlánek 172\nJednominutové projevy\nPo dobu nejvýše třiceti minut v průběhu prvního denního zasedání každého dílčího zasedání udělí předseda slovo poslancům, kteří chtějí upozornit Parlament na důležitou otázku politické povahy. Řečnická doba pro každého poslance nepřesáhne jednu minutu. Předseda může dát poslancům opět tentýž časový prostor později v průběhu téhož dílčího zasedání.\nČlánek 173\nOsobní prohlášení\n1.\nPoslanec, který požádá o příležitost učinit osobní prohlášení, vystoupí na konci rozpravy o bodu pořadu jednání, který se právě projednává, nebo ve chvíli, kdy se jedná o schválení zápisů ze zasedání, k němuž se vztahuje žádost o vystoupení.\nDotčený poslanec nesmí hovořit o věcných otázkách, ale musí se při svém projevu omezit na vyvracení poznámek, které zazněly o jeho osobě během rozpravy, nebo názorů, které mu byly přisuzovány, či na opravu výroků, které sám pronesl.\n2.\nPokud Parlament nerozhodne jinak, nesmí žádné osobní prohlášení trvat déle než tři minuty.\nČlánek 174\nPředcházení případům narušování jednání (32)\nPředseda má pravomoc zamezit podávání nadměrného počtu návrhů jako jsou procesní námitky, procesní návrhy nebo vysvětlení hlasování nebo žádostí o oddělené, dílčí nebo jmenovité hlasování, pokud má za to, že tyto návrhy nebo žádosti jsou zjevně určeny k dlouhodobému a vážnému narušení jednání Parlamentu nebo práv poslanců, a že by mohly k tomuto narušení vést.\nKAPITOLA 4\nOpatření v případě nedodržení kodexu chování\nČlánek 175\nOkamžitá opatření\n1.\nPředseda napomene každého poslance, který poruší pravidla chování vymezená v čl. 10 odst. 3 nebo 4.\n2.\nJestliže se porušení pravidel opakuje, předseda poslance napomene podruhé a tato skutečnost je zanesena do zápisu ze zasedání.\n3.\nJestliže porušování pravidel pokračuje nebo se opakuje, může předseda odebrat poslanci slovo a vykázat jej z jednacího sálu pro zbytek denního zasedání. V mimořádně závažném případě může předseda rovněž přikročit k vykázání poslance po zbytek denního zasedání okamžitě a bez druhého napomenutí. Generální tajemník neprodleně zajistí výkon tohoto disciplinárního opatření za pomoci služby v sále a v případě potřeby za pomoci bezpečnostní služby Parlamentu.\n4.\nPokud hrozí, že narušování pořádku znemožní plynulý chod zasedání Parlamentu, předseda za účelem obnovení pořádku na určitou dobu přeruší nebo ukončí zasedání. Jestliže se mu nepodaří získat pozornost, opustí předsednické křeslo, což má za následek přerušení zasedání. Zasedání pokračuje poté, co jej předseda znovu svolá.\n5.\nPředseda může přerušit přímý přenos ze zasedání, pokud některý z poslanců poruší čl. 10 odst. 3 nebo 4.\n6.\nPředseda může nařídit vymazání částí projevů poslance, které jsou v rozporu s čl. 10 odst. 3 nebo 4, z audiovizuálního záznamu jednání.\nTento příkaz nabývá účinku okamžitě. Musí však být potvrzen předsednictvem nejpozději čtyři týdny po jeho přijetí nebo, pokud se v tomto období schůze předsednictva nekonala, na příští schůzi předsednictva.\n7.\nPravomoci vymezené v odstavcích 1 až 6 obdobně náleží i předsedajícím na schůzích orgánů, výborů a delegací, jak je stanoví tento jednací řád.\n8.\nS ohledem na závažnost porušení pravidel chování poslanců může předsedající dílčího zasedání, schůze orgánu, výboru nebo delegace požádat nejpozději na nejbližším dílčím zasedání nebo na následující schůzi tohoto orgánu, výboru nebo delegace předsedu Parlamentu o uplatnění článku 176.\nČlánek 176\nSankce\n1.\nV případě závažného porušení čl. 10 odst. 2 až 9 předseda přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce v souladu s tímto článkem.\nVe vztahu k čl. 10 odst. 3 nebo 4 může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku bez ohledu na to, zda bylo vůči dotčenému poslanci přijato okamžité opatření ve smyslu článku 175 či nikoliv.\nVe vztahu k čl. 10 odst. 6 může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku až poté, co bylo v souladu s příslušnými interními administrativními postupy pro obtěžování a jeho prevenci zjištěno, že došlo k obtěžování.\nPředseda může uložit poslanci sankci v případech, kdy se podle ustanovení tohoto jednacího řádu nebo podle rozhodnutí přijatého předsednictvem podle článku 25 použije tento článek.\n2.\nPřed přijetím rozhodnutí vyzve předseda dotčeného poslance k předložení písemných připomínek. Předseda může namísto toho svolat ústní slyšení, pokud je to vhodnější.\nRozhodnutí o uložení sankce je oznámeno dotčenému poslanci doporučeným dopisem nebo v naléhavých případech prostřednictvím služby v sále.\nPoté, co bylo rozhodnutí oznámeno dotčenému poslanci, oznámí předseda v Parlamentu sankci uloženou poslanci. Předsedové orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotčený poslanec, jsou rovněž informováni.\nJakmile je sankce uložena s konečnou platností, musí být zveřejněna, a to po celý zbytek daného volebního období, na dobře viditelném místě internetových stránek Parlamentu.\n3.\nPři posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda je toto chování ojedinělé, opakované či soustavné, a zvažovat míru jeho závažnosti. Rovněž se případně přihlédne k možné újmě na důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu.\n4.\nSankce může mít formu jednoho nebo více níže uvedených opatření:\na)\nudělení důtky;\nb)\nztráta nároku na příspěvek na pobyt na dobu dvou až třiceti dnů;\nc)\ndočasné vyloučení ze zasedání Parlamentu nebo schůzí kteréhokoli z jeho orgánů, výborů nebo delegací, tedy z účasti na veškerých parlamentních činnostech nebo na části těchto činností, a to na dobu od dvou do třiceti dnů, aniž by byl dotčen výkon hlasovacího práva v plénu a v tomto případě s výhradou důsledného dodržení kodexu chování;\nd)\nzákaz zastupovat Parlament v meziparlamentních delegacích, na meziparlamentních konferencích a na interinstitucionálních fórech na dobu nejvýše jednoho roku;\ne)\nomezení práv na přístup k důvěrným nebo utajovaným informacím na dobu nejvýše jednoho roku v případě porušení důvěrnosti;\n5.\nV případě, že k porušování pravidel dochází opakovaně nebo pokud se poslanec odmítá podřídit opatření přijatému podle čl. 175 odst. 3, mohou být sankce stanovené v odst. 4 písm. b) až e) zdvojnásobeny.\n6.\nKromě toho může předseda předložit Konferenci předsedů návrh, aby byla poslanci v souladu s postupem podle článku 21 pozastavena jedna nebo více funkcí, které tento poslanec zastává v Parlamentu, nebo aby jich byl zbaven.\nČlánek 177\nVnitřní odvolání\nDotčený poslanec může podat vnitřní odvolání k předsednictvu ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy mu předseda oznámil uložení sankce podle čl. 176 odst. 1 až 5. Odvoláním se platnost sankce pozastavuje. Předsednictvo může nejpozději do čtyř týdnů po podání odvolání, popřípadě na své nejbližší schůzi, pokud se v uvedeném období žádná schůze nekoná, uloženou sankci zrušit, potvrdit nebo změnit, aniž jsou dotčeny právní možnosti vnějšího odvolání, které má dotčený k dispozici. Jestliže předsednictvo ve stanovené lhůtě nerozhodne, považuje se sankce za neplatnou.\nKAPITOLA 5\nUsnášeníschopnost, pozměňovací návrhy a hlasování\nČlánek 178\nUsnášeníschopnost\n1.\nParlament může jednat, rozhodovat o pořadu jednání a schvalovat zápis ze zasedání bez ohledu na počet přítomných poslanců.\n2.\nParlament je usnášeníschopný, pokud je v jednacím sále přítomna třetina všech poslanců Parlamentu.\n3.\nKaždé hlasování je platné při jakémkoli počtu hlasujících, pokud předseda na žádost, kterou před začátkem hlasování podá nejméně 40 poslanců, nekonstatuje, že Parlament není usnášeníschopný. Není-li počet přítomných poslanců dostatečný pro dosažení usnášeníschopnosti, oznámí předseda, že Parlament není usnášeníschopný, a hlasování bude zařazeno na pořad jednání příštího denního zasedání.\nElektronické hlasovací zařízení lze použít ke zjištění, zda je dosažena hranice 40 poslanců, avšak nelze je použít k ověření usnášeníschopnosti. Dveře jednacího sálu nesmějí být zavřeny.\n4.\nPoslanci, kteří žádají o zjištění usnášeníschopnosti, musí být v okamžiku podání žádosti přítomni v jednacím sále a počítají se jako přítomní ve smyslu odstavců 2 a 3 i v případě, že jednací sál poté opustili.\n5.\nJe-li přítomno méně než 40 poslanců, může předseda rozhodnout, že Parlament není usnášeníschopný.\nČlánek 179\nPrahové hodnoty (33)\n1.\nPokud není uvedeno jinak, použijí se pro účely tohoto jednacího řádu tyto definice:\na)\n„nízkou prahovou hodnotou“ se rozumí jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny;\nb)\n„střední prahovou hodnotou“ se rozumí jedna desetina všech poslanců Parlamentu, kterou tvoří jedna či více politických skupin nebo jednotliví poslanci nebo jejich kombinace;\nc)\n„vysokou prahovou hodnotou“ se rozumí jedna pětina všech poslanců Parlamentu, kterou tvoří jedna či více politických skupin nebo jednotliví poslanci nebo jejich kombinace.\n2.\nPokud je pro účely zjištění toho, zda bylo dosaženo potřebné prahové hodnoty, nezbytný podpis poslance, může mít tento podpis formu buď vlastnoručního podpisu, nebo elektronického podpisu vytvořeného v systému elektronického podpisu Parlamentu. V příslušných lhůtách může poslanec vzít svůj podpis zpět, ale poté jej nesmí znovu připojit.\n3.\nPokud je pro dosažení určité prahové hodnoty nezbytná podpora politické skupiny, jedná skupina prostřednictvím svého předsedy nebo prostřednictvím osoby, kterou předseda tímto jednáním pověřil.\n4.\nPři uplatnění střední a vysoké prahové hodnoty se podpora politické skupiny počítá takto:\n—\npokud je článek, který takovou prahovou hodnotu stanoví, uplatněn v průběhu zasedání nebo schůze: všichni poslanci, kteří jsou členy skupiny podporující návrh a kteří jsou fyzicky přítomni;\n—\nve všech ostatních případech: všichni poslanci, kteří jsou členy skupiny podporující návrh.\nČlánek 180\nPředkládání a přednášení pozměňovacích návrhů (34)\n1.\nPozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty. Jména všech signatářů se zveřejní.\nPozměňovací návrhy se předkládají písemně a musí být podepsány autory.\nPozměňovací návrhy k návrhům právně závazných aktů mohou být doprovázeny stručným odůvodněním. Za tato odůvodnění je odpovědný autor a nehlasuje se o něm.\n2.\nS výhradou omezení stanovených v článku 181 se může pozměňovací návrh týkat kterékoli části textu. Cílem pozměňovacího návrhu může být zrušení, doplnění nebo nahrazení slov či číslic.\n„Textem“ se v tomto článku a článku 181 rozumí celý návrh usnesení/návrh legislativního usnesení, návrh rozhodnutí nebo návrh právně závazného aktu.\n3.\nPředseda stanoví lhůtu pro předkládání pozměňovacích návrhů.\n4.\nPozměňovací návrh může přednést během rozpravy jeho autor nebo jiný poslanec, kterého určil autor jako svého zástupce.\n5.\nVezme-li pozměňovací návrh jeho autor zpět, nebere se v potaz, pokud jej ihned nepřevezme jiný poslanec.\n6.\nO pozměňovacích návrzích se hlasuje až poté, co jsou dány k dispozici ve všech úředních jazycích, pokud Parlament nerozhodne jinak. Parlament nemůže rozhodnout jinak, pokud je proti nejméně 40 poslanců. Parlament neučiní rozhodnutí, která by poslance používající určité jazyky nepřijatelně znevýhodňovala.\nPokud je přítomno méně než 100 poslanců, nemůže Parlament rozhodnout jinak, jestliže má nejméně desetina přítomných poslanců vznese námitku.\nNa návrh předsedy se ústní pozměňovací návrhy nebo všechny jiné ústní změny považují za pozměňovací návrhy, které nebyly dány k dispozici ve všech úředních jazycích. Pokud předseda rozhodne o jejich přijatelnosti na základě čl. 181 odst. 2 a není-li vznesena námitka podle čl. 180 odst. 6, hlasuje se o nich podle stanoveného pořadí hlasování.\nPočet hlasů ve výboru potřebných ke vznesení námitky vůči tomu, aby se o takových pozměňovacích návrzích nebo změnách hlasovalo, se stanoví na základě článku 219, a to úměrně k počtu stanovenému pro plenární zasedání a v případě potřeby se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.\nČlánek 181\nPřípustnost pozměňovacích návrhů (35)\n1.\nAniž jsou dotčeny další podmínky stanovené v čl. 54 odst. 4 týkajícím se zpráv z vlastního podnětu a v čl. 68 odst. 2 týkajícím se pozměňovacích návrhů k postoji Rady, pozměňovací návrh není přípustný, jestliže:\na)\njeho obsah přímo nesouvisí s textem, který má za cíl změnit;\nb)\nje jeho cílem zrušit nebo nahradit celý text;\nc)\nje jeho cílem změnit více než jeden článek nebo odstavec textu, ke kterému se vztahuje, s výjimkou kompromisních pozměňovacích návrhů a pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je změnit určitý slovní tvar v celém textu;\nd)\nje jeho cílem změnit návrh na kodifikaci právních předpisů Unie; avšak čl. 109 odst. 3 druhý pododstavec se použije obdobně;\ne)\nje jeho cílem změnit ty části návrhu na přepracování právních předpisů Unie, které zůstávají v tomto návrhu nezměněny; avšak čl. 110 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 110 odst. 3 třetí pododstavec se použijí obdobně;\nf)\nje jeho cílem zajistit pouze opravu jazykových chyb nebo sjednocení terminologie textu v jazyce, v němž se pozměňovací návrh předkládá; v tomto případě hledá předseda spolu s těmi, kterých se to týká, vhodné jazykové řešení.\n2.\nO přípustnosti pozměňovacích návrhů rozhodne předseda.\nRozhodnutí předsedy podle odstavce 2 týkající se přípustnosti pozměňovacích návrhů nevychází výlučně z ustanovení odstavce 1 tohoto článku, ale z ustanovení jednacího řádu obecně.\n3.\nPolitická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty mohou předložit alternativní návrh usnesení k návrhu nelegislativního usnesení obsaženému ve zprávě výboru.\nV tomto případě nesmí skupina nebo dotčení poslanci předložit pozměňovací návrhy k návrhu usnesení příslušného výboru. Alternativní návrh usnesení nesmí být delší než návrh výboru. O návrhu se hlasuje v jediném hlasování v plénu bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy.\nUstanovení čl. 132 odst. 4 a odst. 5 týkající se společných návrhů usnesení se použije obdobně.\n4.\nSe souhlasem předsedy lze ve výjimečných případech překládat pozměňovací návrhy po uplynutí lhůty pro jejich předkládání, jde-li o kompromisní pozměňovací návrhy nebo pokud se vyskytnou technické obtíže. O přípustnosti takových pozměňovacích návrhů rozhodne předseda. Před hlasováním o těchto pozměňovacích návrzích musí předseda získat souhlas Parlamentu.\nO přípustnosti kompromisních pozměňovacích návrhů lze rozhodnout na základě těchto obecných kritérií:\n—\nkompromisní pozměňovací návrhy se zpravidla vztahují k těm částem textu, k nimž byly předloženy pozměňovací návrhy ve lhůtě pro jejich předkládání;\n—\nkompromisní pozměňovací návrhy zpravidla předkládají politické skupiny, které představují většinu v Parlamentu, předsedové nebo zpravodajové příslušných výborů nebo autoři jiných pozměňovacích návrhů;\n—\ns předložením kompromisních pozměňovacích návrhů je zpravidla spojeno zpětvzetí ostatních pozměňovacích návrhů týkajících se stejné části textu.\nPouze předseda může navrhnout, aby byl kompromisní pozměňovací návrh projednán. Aby mohlo být o kompromisním pozměňovacím návrhu hlasováno, musí předseda získat souhlas Parlamentu dotazem, zda jsou proti takovému hlasování nějaké námitky. Pokud je námitka vznesena, rozhodne Parlament v dané věci většinou odevzdaných hlasů.\nČlánek 182\nPostup hlasování (36)\n1.\nNení-li v tomto jednacím řádu uvedeno jinak, u textů předložených Parlamentu se použije tento postup hlasování:\na)\nnejprve se hlasuje o případných pozměňovacích návrzích k návrhu právně závazného aktu,\nb)\npoté se případně hlasuje o návrhu jako celku, změněném či nezměněném,\nNení-li návrh právně závazného aktu, změněného či nezměněného, podpořen ve výboru většinou odevzdaných hlasů, navrhne následně výbor Parlamentu, aby tento návrh zamítl.\nc)\npoté se hlasuje o veškerých pozměňovacích návrzích k návrhu usnesení či k návrhu legislativního usnesení,\nd)\nnakonec se hlasuje o návrhu usnesení jako celku (konečné hlasování).\nParlament nehlasuje o vysvětlujícím prohlášení obsaženém ve zprávě.\n2.\nPři hlasování o návrzích právně závazných aktů a o návrzích nelegislativních usnesení se hlasuje nejprve o hlavní části, potom o právních východiscích a o bodech odůvodnění.\n3.\nPozměňovací návrh se nebere v potaz, pokud není v souladu s rozhodnutími, která byla k danému textu dříve přijata během téhož hlasování.\n4.\nJediným poslancem, který může vystoupit během hlasování, je zpravodaj, popřípadě namísto něho předseda výboru. Tento poslanec musí mít možnost stručně vyjádřit stanovisko příslušného výboru k pozměňovacím návrhům, o nichž se hlasuje.\nČlánek 183\nPořadí při hlasování o pozměňovacích návrzích (37)\n1.\nPozměňovací návrhy mají přednost před textem, k němuž se vztahují, a hlasuje se o nich před tímto textem.\n2.\nJestliže byly předloženy dva nebo více vzájemně se vylučujících pozměňovacích návrhů ke stejné části textu, má přednost pozměňovací návrh, který se nejvíce odchyluje od původního znění, a hlasuje se o něm nejdříve. Jestliže je přijat, jsou ostatní pozměňovací návrhy považovány za zamítnuté; jestliže je zamítnut, hlasuje se o dalším pozměňovacím návrhu podle priority a tento postup se opakuje u každého ze zbývajících pozměňovacích návrhů. Pokud jsou pochybnosti o tom, který návrh má přednost, rozhodne předseda. Jestliže byly všechny pozměňovací návrhy zamítnuty, považuje se za přijaté původní znění, pokud není ve stanovené lhůtě požadováno oddělené hlasování.\n3.\nPokud se však předseda domnívá, že se tím usnadní hlasování, může předložit k hlasování nejprve původní text nebo dát hlasovat před pozměňovacím návrhem, který se nejvíce odchyluje od původního znění, o jiném návrhu znění, který je bližší původnímu návrhu.\nZíská-li kterýkoli z těchto textů většinu, neberou se ostatní předložené pozměňovací návrhy k téže části textu v potaz.\n4.\nHlasuje-li se o kompromisních pozměňovacích návrzích, má toto hlasování přednost.\n5.\nV případě hlasování o kompromisním pozměňovacím návrhu není přípustné dílčí hlasování.\n6.\nPokud příslušný výbor předložil pozměňovací návrhy k textu, kterého se týká zpráva, předseda o nich dá hlasovat najednou, nepožádá-li politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty u určitých bodů o oddělené nebo dílčí hlasování, nebo nejsou-li předloženy jiné konkurenční pozměňovací návrhy.\n7.\nPředseda může dát hlasovat o několika pozměňovacích návrzích najednou, pokud se tyto návrhy vzájemně doplňují, nepožádá-li politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty o oddělené nebo dílčí hlasování. Autoři pozměňovacích návrhů mohou rovněž navrhnout, aby se o jejich pozměňovacích návrzích hlasovalo najednou.\n8.\nPředseda může po přijetí nebo zamítnutí určitého pozměňovacího návrhu rozhodnout, že se o několika jiných pozměňovacích návrzích s podobným obsahem nebo cílem bude hlasovat najednou. Předseda může před tímto rozhodnutím požádat Parlament o souhlas.\nTento soubor pozměňovacích návrhů se může vztahovat k různým částem původního textu.\n9.\nPokud dva nebo více stejných pozměňovacích návrhů předložili různí autoři, hlasuje se o nich jako o jednom návrhu.\n10.\nO pozměňovacích návrzích, u nichž bylo požádáno o jmenovité hlasování, se hlasuje odděleně od ostatních pozměňovacích návrhů.\nČlánek 184\nFiltrování plenárních pozměňovacích návrhů ve výborech\nPokud bylo k textu předloženému výborem, který má Parlament projednat, předloženo více než 50 pozměňovacích návrhů nebo žádostí o dílčí nebo oddělené hlasování, může předseda požádat tento výbor po konzultaci s předsedou tohoto výboru, aby hlasoval o každém z těchto pozměňovacích návrhů nebo žádostí. O pozměňovacím návrhu nebo žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování, které nezískají alespoň jednu třetinu hlasů členů výboru, se v Parlamentu nehlasuje.\nČlánek 185\nDílčí hlasování (38)\n1.\nJestliže text, o kterém se má hlasovat, obsahuje dvě nebo více ustanovení nebo se dotýká dvou nebo více otázek nebo může být rozdělen do dvou nebo více částí, které mají svůj ucelený smysl nebo normativní hodnotu, může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty požádat o dílčí hlasování.\n2.\nTuto žádost je nutno podat nejpozději večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu. O žádosti rozhodne předseda.\nČlánek 186\nHlasovací právo (39)\nPrávo hlasovat je právem osobním.\nPoslanci hlasují jednotlivě a osobně.\nJakékoli porušení tohoto článku se považuje za závažné porušení čl. 10 odst. 3.\nČlánek 187\nHlasování (40)\n1.\nZpravidla se v Parlamentu hlasuje zvednutím ruky.\nPředseda však může kdykoli rozhodnout, že se hlasování uskuteční prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení.\n2.\nPředseda prohlašuje hlasování za zahájené a za ukončené.\nJestliže již předseda prohlásil hlasování za zahájené, nesmí nikdo - kromě předsedy samotného - promluvit, dokud nebude hlasování prohlášeno za ukončené.\n3.\nPro zjištění, zda byl určitý text přijat nebo zamítnut, se berou v úvahu pouze hlasy pro a proti, kromě případů, kdy je ve Smlouvách stanovena zvláštní většina.\n4.\nJestliže předseda rozhodne, že výsledek hlasování zvednutím ruky není jednoznačný, hlasuje se znovu s použitím elektronického hlasovacího zařízení, a pokud toto zařízení nefunguje, hlasuje se tak, že poslanci zůstanou sedět nebo povstanou.\n5.\nPředseda zjistí výsledek hlasování a oznámí jej.\n6.\nVýsledek hlasování se zaznamená.\nČlánek 188\nKonečné hlasování\nPři rozhodování na základě zprávy Parlament pro jakékoli jediné nebo konečné hlasování uplatní jmenovité hlasování v souladu s čl. 190 odst. 3.\nUstanovení článku 188 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 4, 7 a 9 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.\nČlánek 189\nRovnost hlasů (41)\n1.\nV případě rovnosti hlasů podle čl. 182 odst. 1 písm. b) nebo d) se text jako celek vrátí výboru. Totéž platí pro hlasování podle článků 3 a 9.\n2.\nV případě rovnosti hlasů při hlasování o textu předloženém k dílčímu hlasování podle článku 185 se text považuje za přijatý.\n3.\nVe všech ostatních případech rovnosti hlasů, aniž jsou dotčeny články, které vyžadují kvalifikovanou většinu, se text nebo návrh považuje za zamítnutý.\nČlánek 189 odst. 3 se má vykládat tak, že v případě rovnosti hlasů při hlasování o návrhu doporučení podle čl. 149 odst. 4 nevystupovat při řízení před Soudním dvorem Evropské unie, tato rovnost hlasů neznamená přijetí doporučení, že by Parlament měl v tomto řízení vystoupit. V tomto případě se má za to, že příslušný výbor nevydal žádné doporučení.\nPředseda výboru může hlasovat, při rovnosti hlasů však nemá rozhodující hlas.\nČlánek 190\nJmenovité hlasování (42)\n1.\nKromě případů stanovených v tomto jednacím řádu se hlasuje jmenovitě, požádá-li o to písemně politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty nejpozději večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu.\nUstanovení článku 190 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 4, 7 a 9 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.\n2.\nKaždá politická skupina může v průběhu jednoho dílčího zasedání předložit nejvýše sto žádostí o jmenovité hlasování.\n3.\nJmenovité hlasování se provede s použitím elektronického hlasovacího zařízení.\nNelze-li toto zařízení z technických důvodů použít, může se hlasovat v abecedním pořadí počínaje jménem poslance, kterého určí los. Předseda hlasuje jako poslední. Hlasování proběhne ústně a vyjádří se slovem „ano“, „ne“ nebo „zdržuji se“.\n4.\nHlasování se zaznamená do zápisů ze zasedání podle politických skupin, přičemž jména poslanců jsou v abecedním pořadí a u každého je uvedeno, jak hlasoval.\nČlánek 191\nTajné hlasování (43)\n1.\nV případě jmenování se hlasuje tajně, aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a čl. 213 odst. 2 první pododstavec.\nPři sčítání odevzdaných hlasů se berou v potaz jen hlasovací lístky se jmény jmenovaných kandidátů.\n2.\nTajné hlasování se koná rovněž na žádost poslanců nebo jedné či více poslaneckých skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. Tuto žádost je nutno vznést před zahájením hlasování.\n3.\nŽádost o tajné hlasování má přednost před žádostí o jmenovité hlasování.\n4.\nPokud hlasování neprobíhá elektronicky, sečte hlasy odevzdané při tajném hlasování dva až osm skrutátorů, kteří jsou vylosování mezi poslanci.\nPři hlasování podle odstavce 1 nesmějí kandidáti vykonávat funkci skrutátorů.\nJména poslanců, kteří se zúčastnili tajného hlasování, se zaznamenají do zápisu ze zasedání, při kterém se tajné hlasování konalo.\nČlánek 192\nPoužívání elektronického hlasovacího zařízení (44)\n1.\nPo technické stránce je používání elektronického hlasovacího zařízení upraveno pokyny předsednictva.\n2.\nPři elektronickém hlasování, nejedná-li se o jmenovité hlasování, se zaznamená pouze číselný výsledek hlasování.\n3.\nPředseda může kdykoli rozhodnout o použití elektronického hlasovacího zařízení ke kontrole, zda byla dosažena prahová hodnota.\nČlánek 193\nSpory týkající se hlasování (45)\n1.\nProcesní námitky týkající se platnosti hlasování mohou být vzneseny poté, co předseda prohlásí hlasování za ukončené.\n2.\nPo oznámení výsledku hlasování provedeného zvednutím ruky může poslanec požadovat, aby byl tento výsledek ověřen s použitím elektronického hlasovacího zařízení.\n3.\nPředseda rozhodne, zda je oznámený výsledek platný. Jeho rozhodnutí je konečné.\nČlánek 194\nVysvětlení hlasování\n1.\nPo ukončení hlasování může kterýkoli poslanec podat ústní vysvětlení jediného nebo konečného hlasování o bodu předloženém Parlamentu v rozsahu nejvýše jedné minuty. Každý poslanec může podat maximálně tři ústní vysvětlení svého hlasování v průběhu jednoho dílčího zasedání.\nKaždý poslanec může k tomuto hlasování podat písemné vysvětlení obsahující nejvýše 200 slov, které se umístí na stránku daného poslance na internetových stránkách Parlamentu.\nKterákoli politická skupina může podat vysvětlení hlasování v rozsahu nejvýše dvou minut.\nPo zahájení prvního vystoupení s vysvětlením hlasování o prvním bodu nejsou žádné další žádosti o podání vysvětlení hlasování přípustné.\nVysvětlení hlasování je přípustné po jediném nebo konečném hlasování o jakémkoli bodu předloženém Parlamentu. Pro účely tohoto článku výraz „konečné hlasování“ nepředjímá typ hlasování, ale rozumí se jím poslední hlasování o jakémkoli bodu.\n2.\nVysvětlení hlasování není přípustné v případě tajného hlasování nebo hlasování o procesních otázkách.\n3.\nPokud byl na pořad jednání Parlamentu zařazen bod bez pozměňovacích návrhů nebo bez rozpravy, mohou poslanci podat pouze písemná vysvětlení hlasování podle odstavce 1.\nVysvětlení hlasování podaná buď ústně, nebo písemně se musí týkat přímo bodu předloženého Parlamentu.\nKAPITOLA 6\nProcesní námitky a procesní návrhy\nČlánek 195\nProcesní námitky (46)\n1.\nPoslanci může být uděleno slovo, aby upozornil předsedu na jakékoli porušení jednacího řádu Parlamentu. Poslanec nejprve uvede, na který článek se odvolává.\n2.\nŽádosti o vznesení procesní námitky mají přednost před ostatními žádostmi o udělení slova nebo před procesními návrhy.\n3.\nŘečnická doba nesmí překročit jednu minutu.\n4.\nPředseda okamžitě rozhodne o opodstatněnosti procesních námitek v souladu s jednacím řádem a oznámí své rozhodnutí ihned po vznesení námitky. O jeho rozhodnutí se nehlasuje.\n5.\nVýjimečně může předseda prohlásit, že své rozhodnutí oznámí později, avšak vždy do dvaceti čtyř hodin po vznesení procesní námitky. Odklad tohoto rozhodnutí nemá za následek odročení rozpravy. Předseda může postoupit záležitost příslušnému výboru.\nŽádost o vznesení procesní námitky se musí týkat právě projednávaného bodu pořadu jednání. Předseda může procesní námitku, která se týká jiné věci, odkázat na vhodnou dobu, např. po skončení projednávání aktuálního bodu pořadu jednání nebo před přerušením denního zasedání.\nČlánek 196\nProcesní návrhy\n1.\nNásledující procesní návrhy týkající se:\na)\nnepřípustnosti věci (článek 197);\nb)\nvrácení výboru (článek 198);\nc)\nukončení rozpravy (článek 199);\nd)\nodročení rozpravy nebo odkladu hlasování (článek 200); nebo\ne)\npřerušení nebo ukončení denního zasedání (článek 201)\nse projednávají přednostně.\nKromě navrhovatele se mohou k těmto návrhům vyjádřit pouze tito poslanci: jeden řečník proti návrhu a předseda nebo zpravodaj příslušného výboru.\n2.\nŘečnická doba nesmí překročit jednu minutu.\nČlánek 197\nNámitka nepřípustnosti věci\n1.\nNa začátku rozpravy o určitém bodu pořadu jednání může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty vznést námitku nepřípustnosti. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.\nZáměr vznést námitku nepřípustnosti věci je oznámen nejméně 24 hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.\n2.\nJestliže je námitka přijata, přistoupí Parlament ihned k dalšímu bodu pořadu jednání.\nČlánek 198\nVrácení výboru\n1.\nPři stanovení pořadu jednání nebo před zahájením rozpravy může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty požádat o vrácení věci výboru.\nZáměr navrhnout vrácení věci výboru je oznámen nejméně 24 hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.\n2.\nNávrh na vrácení věci výboru může rovněž předložit politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty před hlasováním nebo v jeho průběhu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.\n3.\nTento návrh lze vznést pouze jednou při každém z těchto tří procesních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2.\n4.\nVrácením věci výboru se přerušuje projednávání tohoto bodu.\n5.\nParlament může stanovit lhůtu, v níž musí výbor oznámit své závěry.\nČlánek 199\nUkončení rozpravy\n1.\nRozprava může být na návrh předsedy, nebo na žádost politické skupiny či poslanců dosahujících přinejmenším nízké prahové hodnoty ukončena dříve, než je vyčerpán seznam řečníků. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje\n2.\nJestliže jsou návrh nebo žádost přijaty, může se k nim vyjádřit pouze jeden poslanec z každé politické skupiny, která dosud nezasáhla do dané rozpravy.\n3.\nPo projevech uvedených v odstavci 2 je rozprava ukončena a Parlament hlasuje o věci, která byla jejím předmětem, pokud není předem stanovena doba hlasování.\n4.\nJestliže jsou návrh nebo žádost zamítnuty, nemůže je během téže rozpravy znovu podat nikdo kromě předsedy.\nČlánek 200\nOdročení rozpravy nebo odklad hlasování (47)\n1.\nNa začátku rozpravy o některém bodu pořadu jednání může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit návrh, aby byla rozprava odročena na určitý den a hodinu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.\nZáměr odročit rozpravu je oznámen předsedovi nejméně 24 hodin předem. Předseda o každém oznámení ihned informuje Parlament.\n2.\nJestliže je tento návrh přijat, přikročí Parlament k dalšímu bodu pořadu jednání. Odročená rozprava se uskuteční v určený den a hodinu.\n3.\nJestliže je tento návrh zamítnut, nelze jej předložit znovu během téhož dílčího zasedání.\n4.\nPřed hlasováním nebo v jeho průběhu může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty navrhnout, aby bylo hlasování odloženo. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.\nČlánek 201\nPřerušení nebo ukončení denního zasedání (48)\nDenní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost poslanců nebo jedné či více politických skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje.\nJe-li předložena žádost o přerušení nebo ukončení denního zasedání, má se o ní hlasovat bez zbytečného odkladu. Měly by být použity obvyklé prostředky pro oznamování hlasování v plénu a v souladu s dosavadní praxí by poslanci měli mít dostatek času na to, aby se dostali do jednacího sálu.\nJe-li žádost zamítnuta, analogicky s ustanovením čl. 158 odst. 2 druhého pododstavce nelze podobnou žádost tentýž den znovu předložit. V souladu s článkem 174 má předseda právo zamezit nadužívání možnosti předkládat žádosti podle tohoto článku.\nKAPITOLA 7\nVeřejný záznam jednání\nČlánek 202\nZápis\n1.\nZápis z každého denního zasedání, obsahující popis jednání, jména řečníků a rozhodnutí Parlamentu, včetně výsledků každého hlasování o pozměňovacích návrzích, je dán k dispozici nejméně půl hodiny před zahájením odpolední části následujícího denního zasedání.\n2.\nSeznam dokumentů, z nichž vycházejí parlamentní rozpravy a rozhodnutí, se zveřejní v zápisu.\n3.\nNa začátku odpolední části denního zasedání předseda předloží Parlamentu zápis z předchozího denního zasedání ke schválení.\n4.\nJestliže jsou k zápisům vzneseny námitky, Parlament v případě potřeby rozhodne, zda se mají požadované změny zohlednit. Žádný poslanec nesmí o tématu hovořit déle než jednu minutu.\n5.\nZápis podepisuje předseda a generální tajemník a je uložen do archivu Parlamentu. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 203\nPřijaté texty\n1.\nTexty přijaté Parlamentem se zveřejňují ihned po hlasování. Předkládají se Parlamentu spolu se zápisem z příslušného zasedání a uchovávají se v záznamech Parlamentu.\n2.\nTexty přijaté Parlamentem podléhají konečné právně-jazykové redakci, za kterou je odpovědný předseda. Pokud jsou dané texty přijaty na základě dohody mezi Parlamentem a Radou, tuto redakci provádějí oba orgány v úzké spolupráci a na základě vzájemné dohody.\n3.\nPokud jsou k zajištění koherence a kvality textu v souladu s vůlí vyjádřenou Parlamentem nezbytné úpravy, jež jdou nad rámec oprav typografických chyb či oprav nezbytných pro zajištění vzájemného souladu všech jazykových verzí a jejich jazykové správnosti a terminologické jednotnosti, použije se postup stanovený v článku 241.\n4.\nPostoje přijaté Parlamentem řádným legislativním postupem mají formu textu v úplném znění. Nebylo-li hlasování v Parlamentu založeno na dohodě s Radou, vyznačí se v úplném znění veškeré přijaté pozměňovací návrhy.\n5.\nPo provedení konečné právně-jazykové redakce podepisuje přijaté texty předseda a generální tajemník a zveřejňují se v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 204\nDoslovné záznamy (49)\n1.\nDoslovný záznam každého denního zasedání se vyhotovuje jako mnohojazyčný dokument, v němž jsou veškeré ústně pronesené příspěvky uvedeny v původním úředním jazyce.\n2.\nAniž jsou dotčeny jeho další disciplinární pravomoci, může předseda nechat z těchto doslovných záznamů vymazat projevy poslanců, kteří hovořili bez vyzvání nebo kteří pokračovali v projevu po uplynutí doby, jež jim byla vyhrazena.\n3.\nŘečníci mohou provést opravy v přepisu znění svých ústně pronesených příspěvků nejpozději do pěti pracovních dnů. V této lhůtě jsou opravy zaslány sekretariátu.\n4.\nMnohojazyčný doslovný záznam se zveřejňuje jako příloha Úředního věstníku Evropské unie a je uložen v archivu Parlamentu.\n5.\nPřeklad vybrané pasáže doslovného záznamu do jakéhokoli úředního jazyka se pořizuje, jestliže byl vyžádán poslancem. Je-li to nezbytné, musí být překlad zajištěn v nejkratším možném termínu.\nČlánek 205\nAudiovizuální záznam ze zasedání\n1.\nZasedání Parlamentu v jazycích, v nichž probíhá, a s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech aktivních tlumočnických kabin se vysílá na jeho internetových stránkách v reálném čase.\n2.\nIhned po každém denním zasedání je pořízen indexovaný audiovizuální záznam z tohoto zasedání v jazycích, v nichž probíhalo, s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech tlumočnických kabin a je zpřístupněn na internetových stránkách Parlamentu po zbývající dobu daného volebního období a po dobu následujícího volebního období a poté je uložen do archivu Parlamentu. Tento audiovizuální záznam je odkazem propojen s mnohojazyčnými doslovnými záznamy, jakmile jsou k dispozici.\nHLAVA VIII\nVÝBORY A DELEGACE\nKAPITOLA 1\nVýbory\nČlánek 206\nZřizování stálých výborů\nNa návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory. Jejich působnost je vymezena v příloze jednacího řádu (50). Tato příloha se přijímá většinou odevzdaných hlasů. Jejich členové jsou jmenováni během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu.\nPůsobnost stálých výborů může být opětovně vymezena v jiné době než při zřizování výboru.\nČlánek 207\nZvláštní výbory\n1.\nNa návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit zvláštní výbory, jejichž působnost, početní složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení.\n2.\nFunkční období zvláštních výborů nesmí překročit 12 měsíců, ledaže by Parlament toto funkční období prodloužil před jeho uplynutím. Nestanoví-li rozhodnutí Parlamentu, kterým se zvláštní výbor zřizuje, jinak, začíná jeho funkční období dnem, kdy proběhla jeho ustavující schůze.\n3.\nZvláštní výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.\nČlánek 208\nVyšetřovací výbory\n1.\nV souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 2 rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (51) může Parlament na žádost čtvrtiny všech poslanců zřídit vyšetřovací výbor, který se zabývá případy údajného porušení práva Unie nebo nesprávným úředním postupem při jeho uplatňování, kterého se dopustil orgán nebo instituce Evropské unie, orgán veřejné moci členského státu nebo osoby, jimž právo Unie dává pravomoc provádět toto právo.\nK předmětu vyšetřování tak, jak byl vymezen jednou čtvrtinou všech poslanců Parlamentu, a k období pro vyšetřování stanovenému v odstavci 11 nelze předkládat pozměňovací návrhy.\n2.\nRozhodnutí o zřízení vyšetřovacího výboru se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do jednoho měsíce od jeho přijetí.\n3.\nZpůsob práce vyšetřovacího výboru se řídí ustanoveními jednacího řádu vztahujícími se na výbory, pokud není v tomto článku a v rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO stanoveno jinak.\n4.\nV žádosti o zřízení vyšetřovacího výboru musí být přesně uveden předmět vyšetřování a žádost musí obsahovat podrobné odůvodnění. Parlament na návrh Konference předsedů rozhodne, zda výbor zřídí, a pokud ano, stanoví jeho početní složení.\n5.\nVyšetřovací výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.\n6.\nVe vyšetřovacím výboru mohou ve všech jednotlivých fázích řízení hlasovat pouze jeho řádní členové nebo v případě jejich nepřítomnosti jejich náhradníci.\n7.\nVyšetřovací výbor zvolí svého předsedu a místopředsedy a jmenuje jednoho nebo více zpravodajů. Výbor může rovněž svěřit odpovědnosti, povinnosti nebo zvláštní úkoly svým členům, kteří musí následně podrobně informovat výbor o jejich plnění.\n8.\nV době mezi schůzemi vykonávají v naléhavých případech nebo v případech potřeby pravomoci výboru koordinátoři a jejich kroky musí tento výbor schválit na své nejbližší schůzi.\n9.\nPokud jde o použití jazyků, použije vyšetřovací výbor článek 167. Předsednictvo výboru však:\n—\nmůže omezit tlumočení na úřední jazyky členů výboru, kteří se těchto jednání účastní, pokud tento krok považuje za nezbytný z důvodu zachování důvěrnosti;\n—\nrozhodne o překladu obdržených dokumentů, aby bylo zajištěno, že daný výbor bude moci konat svá jednání účelně a rychle, jakož i zajištěno, že bude zachováno nezbytné utajení a důvěrnost jednání.\n10.\nV případě, kdy údajné porušení práva Unie nebo nesprávný úřední postup při jeho uplatňování nasvědčuje tomu, že by za ně mohl odpovídat subjekt nebo orgán členského státu, může vyšetřovací výbor požádat parlament dotčeného členského státu o spolupráci při vyšetřování.\n11.\nVyšetřovací výbor ukončí svou činnost předložením zprávy o výsledcích své činnosti Parlamentu nejpozději do dvanácti měsíců od své ustavující schůze. Parlament může dvakrát rozhodnout o prodloužení tohoto období, a to vždy o tři měsíce. Zpráva může případně obsahovat i menšinové postoje v souladu s podmínkami stanovenými v článku 55. Tato zpráva se zveřejní.\nNa žádost vyšetřovacího výboru koná Parlament rozpravu o zprávě na dílčím zasedání, které následuje po jejím předložení.\n12.\nVýbor může Parlamentu předložit rovněž návrh doporučení určeného orgánům a institucím Evropské unie nebo členských států.\n13.\nPředseda Parlamentu pověří příslušný výbor podle přílohy VI jednacího řádu sledováním opatření přijatých na základě výsledků práce vyšetřovacího výboru a požádá výbor, aby o nich informoval Parlament. Předseda Parlamentu učiní veškerá další opatření nezbytná k zajištění praktického uplatnění závěrů vyšetřování.\nČlánek 209\nSložení výborů\n1.\nČlenové výborů, zvláštních výborů a vyšetřovacích výborů jsou jmenováni politickými skupinami a nezařazenými poslanci.\nKonference předsedů stanoví lhůtu, v níž politické skupiny a nezařazení poslanci mají sdělit jimi jmenované poslance předsedovi, který oznámí jejich jména Parlamentu.\n2.\nSložení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu. Rozdělení křesel ve výborech mezi politické skupiny musí odpovídat buď nejbližšímu celému číslu vyššímu než průměrný výpočet, nebo nejbližšímu celému číslu nižšímu než poměrný výpočet.\nV případě, že se politické skupiny na poměrném rozdělení křesel v rámci jednoho nebo několika konkrétních výborů nedohodnou, rozhodne Konference předsedů.\n3.\nRozhodne-li se politická skupina nezasednout ve výboru, nebo nejmenuje-li členy výboru ve lhůtě, kterou stanovila Konference předsedů, zůstanou dotčená křesla neobsazena. Výměna křesel mezi politickými skupinami není povolena.\n4.\nPokud poslanec změní politickou skupinu a tato změna povede k narušení poměrného rozdělení křesel ve výboru vymezeného v odstavci 2, a jestliže se politické skupiny nedohodnou na způsobu dodržení zásad stanovených v uvedeném odstavci, přijme Konference předsedů nezbytná rozhodnutí.\n5.\nVeškeré změny, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti se jmenováním členů výborů politickými skupinami a nezařazenými poslanci, se sdělují předsedovi, který je oznámí v Parlamentu nejpozději na začátku příštího denního zasedání. Tato rozhodnutí nabývají účinnosti dnem jejich oznámení.\n6.\nPolitické skupiny a nezařazení poslanci mohou jmenovat náhradníky pro každý výbor v počtu nepřesahujícím počet řádných členů, který smí daná politická skupina nebo nezařazení poslanci do daného výboru jmenovat. Předseda je o tom informován. Tito náhradníci jsou oprávněni účastnit se schůzí výboru, vystupovat na nich a v případě nepřítomnosti řádného člena se účastnit hlasování.\n7.\nV případě nepřítomnosti řádného člena a v případě, že nebyli jmenováni náhradníci nebo jsou rovněž nepřítomni, může řádný člen zajistit, aby byl na schůzi zastupován jiným členem své politické skupiny, popřípadě je-li nezařazeným poslancem, jiným nezařazeným poslancem, který je oprávněn hlasovat. Předseda výboru je o tom uvědoměn nejpozději před zahájením hlasování.\nOznámení předem, stanovené v poslední větě odstavce 7, musí být provedeno před ukončením rozpravy nebo před zahájením hlasování o bodu nebo bodech, při nichž má být řádný poslanec nahrazen.\nPodle tohoto článku:\n—\npostavení řádného člena výboru nebo jeho náhradníka závisí výlučně na členství v dané politické skupině;\n—\npokud se počet řádných členů politické skupiny ve výboru změní, změní se odpovídajícím způsobem i nejvyšší možný počet stálých náhradníků, které může tato politická skupina do výboru jmenovat;\n—\nposlanci, kteří změní politickou skupinu, si nesmějí ponechat postavení řádného člena nebo náhradníka výboru, které měli jako členové své původní politické skupiny;\n—\nčlen výboru nesmí být za žádných okolností náhradníkem za kolegu, který patří do jiné politické skupiny.\nČlánek 210\nPovinnosti výborů\n1.\nStálé výbory zkoumají otázky, které jim postoupí Parlament nebo během odročení zasedání předseda Parlamentu jménem Konference předsedů.\n2.\nSpadá-li určitá otázka do působnosti dvou nebo více stálých výborů, je jeden výbor ustanoven jako příslušný výbor a ostatní jako výbory, od nichž se žádá stanovisko.\nOtázka však není postoupena současně více než třem výborům, pokud není rozhodnuto odchýlit se od tohoto článku za podmínek stanovených v odstavci 1.\n3.\nKterékoli dva výbory nebo více výborů či podvýborů mohou společně zkoumat záležitosti spadající do jejich působnosti, nemohou však společně přijímat rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se použije článek 58.\n4.\nKterýkoli výbor může se souhlasem příslušných orgánů Parlamentu pověřit jednoho nebo více svých členů úkolem provést studii nebo vykonat pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů.\nČlánek 211\nOtázka příslušnosti\n1.\nJestliže stálý výbor prohlásí, že není příslušný k projednání určité věci, nebo jestliže vznikne spor o příslušnost dvou nebo více stálých výborů, je otázka příslušnosti postoupena do čtyř týdnů poté, co je v Parlamentu oznámeno postoupení věci výboru, Konferenci předsedů výborů.\n2.\nKonference předsedů rozhodne do šesti týdnů od předložení dané otázky na základě doporučení Konference předsedů výborů, nebo pokud takové doporučení nebylo vydáno, na základě doporučení svého předsedy. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, považuje se doporučení za schválené.\n3.\nPředsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení určitých věcí konkrétnímu výboru, která případně podléhá schválení postupem s přidruženými výbory podle článku 57.\nČlánek 212\nPodvýbory\n1.\nPodvýbory mohou být zřízeny podle článku 206. Stálý nebo zvláštní výbor rovněž může pro potřeby své práce a s předchozím svolením Konference předsedů jmenovat jeden nebo více podvýborů, přičemž zároveň určí v souladu s příslušnými ustanoveními článku 209 složení takových podvýborů, jakož i jejich působnost, která musí spadat do oblasti působnosti výboru, který jej zřídil. Podvýbory se ze své činnosti zodpovídají výboru, který je zřídil.\n2.\nNení-li v jednacím řádu stanoveno jinak, je postup jednání v podvýborech stejný jako ve výborech.\n3.\nŘádní členové podvýboru jsou voleni ze členů výboru, který jej zřídil.\n4.\nNáhradníkům je dovoleno účastnit se práce podvýborů za stejných podmínek jako u výborů.\n5.\nPředseda výboru, který podvýbor zřídil, může předsedům podvýborů umožnit, aby se účastnili práce koordinátorů nebo jim povolit předsedat rozpravám v tomto výboru o otázkách, kterými se daný podvýbor zabývá, pokud je tento postup předložen předsednictvu výboru k projednání a je schválen.\nČlánek 213\nPředsednictva výborů\n1.\nNa první schůzi výboru po jmenování členů výboru podle článku 209 a opětovně po dvou a půl letech zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy výboru a místopředsedů výborů, kteří jsou zvoleni z řádných členů tohoto výboru. O počtu místopředsedů výborů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů. Ve složení předsednictva každého výboru se musí odrážet rozmanitost Parlamentu. Není přípustné, aby bylo předsednictvo složeno pouze z mužů či pouze z žen nebo aby všichni místopředsedové pocházeli z téhož členského státu.\n2.\nPokud počet kandidátů odpovídá počtu volných míst, která mají být obsazena, proběhne volba aklamací. Je-li však na určité volné místo více kandidátů, nebo pokud poslanci nebo jedna či více politických skupin požádá o hlasování, proběhne volba tajným hlasováním.\nJe-li pouze jediný kandidát, je zvolen na základě absolutní většiny odevzdaných hlasů, kterými jsou hlasy pro a proti.\nJe-li více kandidátů, je zvolen kandidát, který v prvním kole hlasování získá absolutní většinu odevzdaných hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů je zvolen nejstarší kandidát.\n3.\nPro výbory se použijí obdobně tyto články týkající se funkcí v Parlamentu: článek 14 (Dočasný předseda), článek 15 (Nominace a obecná ustanovení), článek 16 (Volba předsedy - úvodní projev), článek 19 (Délka funkčního období nejvyšších funkcionářů) a článek 20 (Uvolněné funkce).\nČlánek 214\nKoordinátoři výborů\n1.\nPolitické skupiny mohou v každém z výborů určit jednoho ze svých členů koordinátorem.\n2.\nV případě potřeby předseda svolává schůzi koordinátorů výboru, aby připravili rozhodnutí, která má výbor přijmout, zejména rozhodnutí o postupu a o jmenování zpravodajů. Výbor může koordinátory pověřit pravomocí přijímat určitá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí, jež se týkají přijímání zpráv, návrhů usnesení, stanovisek nebo pozměňovacích návrhů.\nK účasti na schůzích koordinátorů výboru mohou být v poradní funkci přizváni místopředsedové.\nPokud shody nelze dosáhnout, mohou koordinátoři jednat, pouze pokud získají většinu, která s ohledem na příslušnou sílu jednotlivých politických skupin jasně představuje velkou většinu výboru.\nPředseda výboru oznámí ve výboru všechna rozhodnutí a doporučení koordinátorů, která se v případě, že vůči nim nejsou vzneseny námitky, považují za přijatá. Musí být řádně uvedena v zápisu ze schůze výboru.\nNezařazení poslanci nejsou politickou skupinou ve smyslu článku 33, a proto nemohou určit koordinátory, kteří mají jako jediní ze všech poslanců právo účasti na schůzích koordinátorů.\nV každém případě však musí být zaručeno právo nezařazených poslanců na přístup k informacím v souladu se zásadou zákazu diskriminace, a to předáváním informací a účastí některého z členů sekretariátu nezařazených poslanců na schůzích koordinátorů.\nČlánek 215\nStínoví zpravodajové\nPolitické skupiny mohou pro každou zprávu jmenovat stínového zpravodaje, který sleduje pokrok v souvislosti s příslušnou zprávou a snaží se jménem skupiny dosahovat v rámci výboru kompromisů. Jména stínových zpravodajů jsou oznámena předsedovi.\nČlánek 216\nSchůze výborů\n1.\nVýbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu.\nPři svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání. O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze.\n2.\nNa schůzích výboru může vystoupit Komise, Rada a další orgány Unie, přizve-li je k účasti jménem výboru jeho předseda.\nNa základě rozhodnutí výboru může být přizvána jakákoli osoba, aby se zúčastnila schůze a vystoupila na ní.\nPříslušný výbor může se svolením předsednictva uspořádat slyšení odborníků, pokud toto slyšení považuje za nezbytné pro úspěšný výkon své práce týkající se určité otázky.\n3.\nAniž je dotčen čl. 56 odst. 8 a pokud výbor nerozhodne jinak, poslanci, kteří se účastní schůzí výborů, ke kterým nenáleží, se nemohou zapojit do jejich jednání.\nVýbor jim však může povolit účast na své schůzi s poradním hlasem.\n4.\nČl. 171 odst. 2 o rozdělení řečnické doby se použije obdobně na výbory.\n5.\nV případě vypracovávání doslovného záznamu se použije obdobně čl. 204 odst. 2, 3 a 5.\nČlánek 217\nZápisy ze schůzí výborů\nZápis z každé schůze výboru je dán k dispozici všem jeho členům a předkládá se výboru ke schválení.\nČlánek 218\nHlasování ve výboru\n1.\nAniž je dotčen čl. 65 odst. 3 o druhém čtení, pozměňovací návrhy nebo návrhy na zamítnutí předložené k projednání ve výboru musí vždy podepsat řádný člen příslušného výboru nebo jeho náhradník nebo spolupodepsat alespoň jeden takový člen.\n2.\nHlasování ve výboru je platné, je-li přítomna čtvrtina jeho členů. Požádá-li však o to šestina členů výboru před začátkem hlasování, je hlasování platné, pouze pokud se jej zúčastní většina jeho členů.\n3.\nJediné hlasování nebo konečné hlasování ve výboru o zprávě nebo stanovisku probíhá formou jmenovitého hlasování podle čl. 190 odst. 3 a 4. Hlasování o pozměňovacích návrzích a ostatní hlasování probíhá zvednutím ruky, pokud předseda výboru nerozhodne, že hlasování proběhne za použití elektronického hlasovacího zařízení nebo pokud čtvrtina členů výboru požádá o jmenovité hlasování.\nUstanovení čl. 218 odst. 3 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 4, 7 a 9 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.\n4.\nS ohledem na předložené pozměňovací návrhy může výbor místo hlasování požádat zpravodaje o předložení nového návrhu, který by zohlednil co nejvíce pozměňovacích návrhů. Pro pozměňovací návrhy se stanoví nová lhůta.\nČlánek 219\nUstanovení pro plenární zasedání použitelné pro jednání ve výboru\nPro výbory se použijí obdobně tyto články týkající se hlasování, procesních námitek a procesních návrhů: článek 174 (Předcházení případům narušování jednání), článek 179 (Prahové hodnoty), článek 180 (Předkládání a přednášení pozměňovacích návrhů), článek 181 (Přípustnost pozměňovacích návrhů), článek 182 (Postup hlasování), článek 183 (Pořadí při hlasování o pozměňovacích návrzích), čl. 185 odst. 1 (Dílčí hlasování), článek 186 (Hlasovací právo), článek 187 (Hlasování), článek 189 (Rovnost hlasů), čl. 190 odst. 3 a 4 (Jmenovité hlasování), článek 191 (Tajné hlasování), článek 192 (Používání elektronického hlasovacího zařízení), článek 193 (Spory týkající se hlasování), článek 195 (Procesní námitky), článek 200 (Odročení rozpravy nebo odklad hlasování) a článek 201 (Přerušení nebo ukončení denního zasedání).\nČlánek 220\nDoba vyhrazená pro otázky ve výboru\nO době vyhrazené pro otázky rozhodne výbor. Každý výbor si stanoví vlastní pravidla pro průběh doby vyhrazené pro otázky.\nČlánek 221\nPostup při přístupu členů výboru k důvěrným informacím na neveřejné schůzi výboru\n1.\nPokud má Parlament právní povinnost zacházet se získanými informacemi důvěrně, použije předseda příslušného výboru automaticky důvěrný postup stanovený v odstavci 3.\n2.\nAniž je dotčen odstavec 1 a pokud neexistuje žádná právní povinnost zacházet se získanými informacemi důvěrně, může výbor z vlastního podnětu použít důvěrný postup stanovený v odstavci 3 pro informace nebo dokument, které takto označí jeden z jeho členů v písemné nebo ústní žádosti. K přijetí rozhodnutí o použití důvěrného postupu je v tomto případě potřebná dvoutřetinová většina hlasů přítomných členů výboru.\n3.\nJakmile předseda výboru prohlásí, že se použije důvěrný postup, je schůze neveřejná a smí se jí zúčastnit jen členové výboru a náhradníci. Výbor může v souladu s příslušným interinstitucionálním právním rámcem povolit účast na schůzi jiným poslancům podle čl. 216 odst. 3. Schůze se rovněž mohou zúčastnit osoby, které předem určí předseda výboru, neboť potřebují příslušné informace pro výkon svých povinností, při řádném dodržení jakýchkoli omezení vyplývajících z platných předpisů o nakládání s důvěrnými informacemi v Parlamentu. Pokud je vyžadován přístup k utajovaným informacím na úrovni CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšší nebo přístup podléhá specifickým omezením na základě interinstitucionálního právního rámce, mohou být uplatněna další omezení.\nDokumenty se rozdají na začátku schůze a jsou opět vybrány na jejím konci. Dokumenty musí být očíslovány. Není dovoleno pořizovat si z nich poznámky ani fotokopie.\nZápis ze schůze neobsahuje zmínku o diskusi týkající se bodu projednávaného důvěrným postupem. Lze pouze zaznamenat příslušné rozhodnutí, je-li přijato.\n4.\nAniž by byly obecně dotčeny platné předpisy o porušení důvěrnosti, poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru, který použil důvěrný postup, mohou požádat o projednání, zda došlo k porušení důvěrnosti. Tato žádost může být zařazena na pořad jednání příští schůze výboru. Výbor může rozhodnout většinou hlasů svých členů, že daná věc bude postoupena předsedovi Parlamentu k dalšímu projednání podle článků 10 a 176.\nTento článek se uplatní v rozsahu, v jakém uplatňovaný právní rámec týkající se nakládání s důvěrnými informacemi stanoví možnost zpřístupnění těchto důvěrných informací na neveřejné schůzi mimo zabezpečené prostory.\nČlánek 222\nVeřejná slyšení a rozpravy o občanských iniciativách\n1.\nPoté, co Komise zveřejnila občanskou iniciativu v příslušném registru v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 (52), předseda Evropského parlamentu na návrh předsedy Konference předsedů výborů:\na)\nuloží výboru příslušnému pro danou otázku na základě přílohy VI, aby uspořádal veřejné slyšení v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 211/2011; výbor příslušný pro petice je automaticky přidružen podle článku 57 jednacího řádu;\nb)\nje-li téma dvou či více občanských iniciativ zveřejněných v příslušném registru na základě čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 211/2011 podobné, může po konzultaci s organizátory rozhodnout, že bude uspořádáno společné veřejné slyšení, na kterém se bude ke všem dotčeným občanským iniciativám přistupovat stejně.\n2.\nVěcně příslušný výbor:\na)\nprověří, zda jsou organizátoři Komisí přijati na patřičné úrovni v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 211/2011;\nb)\nv případě potřeby za pomoci Konference předsedů výborů zajistí, aby se Komise na pořádání daného veřejného slyšení řádně podílela a aby byla při té příležitosti zastoupena na patřičné úrovni.\n3.\nPředseda věcně příslušného výboru svolá veřejné slyšení na vhodné datum, vždy však do tří měsíců od předložení iniciativy Komisi v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 211/2011.\n4.\nVěcně příslušný výbor uspořádá veřejné slyšení v Parlamentu, případně ve spolupráci s ostatními orgány a institucemi Unie, které si přejí se jej zúčastnit. K účasti může přizvat i další zainteresované strany.\nVěcně příslušný výbor pozve skupinu osob zastupující organizátory, jejímž členem je vždy alespoň jedna z kontaktních osob uvedených v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 211/2011 a která danou iniciativu představí na slyšení.\n5.\nPředsednictvo přijme v souladu s podmínkami, které byly dohodnuty s Komisí, pravidla týkající se náhrady veškerých vzniklých nákladů.\n6.\nPředseda Parlamentu může výkonem pravomocí na základě tohoto článku pověřit místopředsedu a předseda Konference předsedů výborů může takto pověřit jiného předsedu výboru.\n7.\nPokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 57 nebo 58, použijí se tato ustanovení obdobně pro ostatní výbory. Použijí se rovněž články 210 a 211.\nNa veřejná slyšení o občanských iniciativách se nevztahuje čl. 25 odst. 9.\n8.\nNa dílčím zasedání následujícím po veřejném slyšení uskuteční Parlament rozpravu o občanské iniciativě zveřejněné v registru podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 211/2011 a při zařazení rozpravy na pořad jednání rozhodne, zda bude rozprava zakončena přijetím usnesení. Rozprava není zakončena usnesením, pokud je na pořadu téhož nebo příštího dílčího zasedání zpráva o stejném nebo podobném tématu, nepředloží-li předseda z mimořádných důvodů jiný návrh. Rozhodne-li Parlament zakončit rozpravu usnesením, může věcně příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty podat návrh usnesení. Ustanovení čl. 132 odst. 3 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.\n9.\nV návaznosti na sdělení Komise, kterým se stanoví její právní a politické závěry ohledně konkrétní občanské iniciativy, posoudí Parlament opatření, která Komise v důsledku tohoto sdělení učinila. Nepředloží-li Komise k občanské iniciativě odpovídající návrh, může věcně příslušný výbor ve spolupráci s organizátory občanské iniciativy uspořádat slyšení. Parlament může dále rozhodnout, zda uskuteční rozpravu v plénu a zda bude tato rozprava zakončena přijetím usnesení. Postup podle odstavce 8 se použije obdobně. Parlament může rovněž rozhodnout, že využije práva, které mu uděluje článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zahájí tak postup podle článku 47 jednacího řádu.\nKAPITOLA 2\nMeziparlamentní delegace\nČlánek 223\nVytváření meziparlamentních delegací a jejich úkoly\n1.\nNa návrh Konference předsedů zřizuje Parlament stálé meziparlamentní delegace a rozhoduje o jejich povaze a počtu jejich členů s přihlédnutím k jejich úkolům. Členové jsou jmenováni politickými skupinami a nezařazenými poslanci na celé volební období na prvním nebo druhém dílčím zasedání po nové volbě Parlamentu.\n2.\nPolitické skupiny zajistí pokud možno spravedlivé zastoupení členských států, politických názorů a obou pohlaví. Není přípustné, aby více než třetina členů delegace měla stejnou státní příslušnost. Článek 209 se použije obdobně.\n3.\nPředsednictva delegací se vytvářejí postupem stanoveným pro stálé výbory podle článku 213.\n4.\nParlament stanoví obecnou působnost jednotlivých delegací. Tuto působnost může Parlament kdykoli rozšířit nebo omezit.\n5.\nProváděcí ustanovení pro práci delegací přijme Konference předsedů na návrh Konference předsedů delegací.\n6.\nPředseda delegace pravidelně informuje výbor příslušný pro zahraniční věci o činnosti delegace.\n7.\nPředseda delegace má právo vystoupit ve výboru, pokud je na pořadu bod, který se týká působnosti delegace. Totéž platí na schůzích delegace pro předsedu nebo zpravodaje tohoto výboru.\nČlánek 224\nSmíšené parlamentní výbory\n1.\nEvropský parlament může zřídit smíšené parlamentní výbory s parlamenty států přidružených k Unii nebo států, s nimiž byla zahájena jednání o přistoupení.\nTyto výbory mohou vypracovávat doporučení pro dotčené parlamenty. V případě Evropského parlamentu jsou tato doporučení postoupena příslušnému výboru, který předloží návrhy, jak v dané věci postupovat.\n2.\nObecnou působnost různých smíšených parlamentních výborů vymezí Evropský parlament v souladu s dohodami se třetími zeměmi.\n3.\nSmíšené parlamentní výbory se řídí postupy stanovenými v uvedených dohodách. Tyto postupy vycházejí ze zásady parity mezi delegací Evropského parlamentu a delegací dotčeného parlamentu.\n4.\nSmíšené parlamentní výbory vypracují svůj vlastní jednací řád a předloží jej ke schválení předsednictvu Evropského parlamentu a příslušnému orgánu dotčeného parlamentu třetí země.\n5.\nJmenování členů delegací Evropského parlamentu ve smíšených parlamentních výborech a vytvoření předsednictva těchto delegací se uskuteční postupem stanoveným pro meziparlamentní delegace.\nČlánek 225\nSpolupráce s Parlamentním shromážděním Rady Evropy\n1.\nOrgány Parlamentu, a zejména jeho výbory, spolupracují se svými protějšky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy v oblastech společného zájmu především s cílem zlepšit svou výkonnost a zamezit překrývání činností.\n2.\nO podmínkách této spolupráce rozhodne po dohodě s příslušnými orgány Parlamentního shromáždění Rady Evropy Konference předsedů.\nHLAVA IX\nPETICE\nČlánek 226\nPetiční právo\n1.\nV souladu s článkem 227 Smlouvy o fungování Evropské unie má každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činnosti Evropské unie a která se jich dotýká.\n2.\nV peticích předložených Parlamentu musí být uvedeno jméno a trvalé bydliště každého předkladatele.\n3.\nPodání Parlamentu, která nejsou zjevně zamýšlena jako petice, se jako petice neevidují, nýbrž jsou bez prodlení postoupena příslušnému útvaru k dalšímu zpracování.\n4.\nPokud petici podepsalo několik fyzických nebo právnických osob, určí její signatáři zástupce a náhradní zástupce, kteří jsou pro účely této hlavy považováni za předkladatele.\nPokud nebyly tyto osoby určeny, je za předkladatele považován první podepsaný nebo jiná vhodná osoba.\n5.\nKaždý předkladatel může svůj podpis pod peticí kdykoliv zrušit.\nPokud zruší svůj podpis pod peticí všichni předkladatelé, stává se petice neplatnou.\n6.\nPetice musí být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Evropské unie.\nPetice vyhotovené v jiném jazyce jsou brány v potaz pouze tehdy, pokud předkladatel přiloží překlad v jednom z úředních jazyků. Korespondence předkladatelů s Parlamentem se vede v úředním jazyce, do něhož je dokument přeložen.\nPředsednictvo může rozhodnout o tom, že petice a korespondence s předkladateli mohou být vypracovány v jiných jazycích, jež jsou podle ústavního řádu těchto členských států úředními jazyky na jejich celém území nebo jeho části.\n7.\nPetice lze předkládat buď poštou, nebo prostřednictvím petičního portálu, který je k dispozici na internetových stránkách Parlamentu a na němž je uveden návod, jak formulovat petici, aby splňovala požadavky odstavců 1 a 2.\n8.\nPokud je předloženo několik petic týkajících se obdobné záležitosti, lze je projednávat společně.\n9.\nPetice se zapíší do rejstříku v pořadí, v jakém byly obdrženy, pokud splňují podmínky stanovené v odstavci 2. Petice, které tyto podmínky nesplňují, budou odloženy a předkladatel bude informován o důvodech tohoto postupu.\n10.\nPetice zapsané do rejstříku předá předseda výboru příslušnému pro petice, který nejprve stanoví, zda je petice přípustná ve smyslu článku 227 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nNedosáhne-li výbor shody o přípustnosti petice, je tato petice prohlášena za přípustnou na základě žádosti nejméně třetiny členů výboru.\n11.\nPetice, které výbor prohlásil za nepřípustné, jsou odloženy a předkladatel je informován o tomto rozhodnutí a o jeho důvodech. Pokud je to možné, mohou být doporučeny jiné prostředky nápravy.\n12.\nPetice se po zapsání stávají veřejným dokumentem a Parlament může jméno předkladatele, jakož i případných spolupředkladatelů a podporovatelů petice a obsah petice z důvodu transparentnosti zveřejnit. Předkladatel petice, spolupředkladatelé a podporovatelé petice jsou o tom informováni.\n13.\nBez ohledu na odstavec 12 mohou předkladatelé, spolupředkladatelé nebo podporovatelé petice požadovat utajení svého jména za účelem ochrany svého soukromí; v tomto případě musí Parlament tento požadavek splnit.\nPokud předkladatelova stížnost nemůže být z důvodu jeho anonymity prošetřena, jsou s předkladatelem konzultovány následné kroky.\n14.\nZa účelem ochrany práv třetích stran může Parlament z vlastního podnětu nebo na žádost dotčené třetí strany zacházet s peticí, případně s jinými údaji, které jsou v ní obsaženy, anonymně, považuje-li to za vhodné.\n15.\nPetice zaslané Parlamentu fyzickými nebo právnickými osobami, které nejsou občany Evropské unie ani nemají bydliště nebo sídlo v členském státě, se zapisují do rejstříku a zakládají odděleně. Předseda zasílá výpis takových petic obdržených během uplynulého měsíce s uvedením jejich předmětu výboru příslušnému k posuzování petic. Tento výbor si může vyžádat ty petice, které chce projednávat.\nČlánek 227\nPosuzování petic\n1.\nPřípustné petice posuzuje výbor příslušný pro petice v rámci své běžné činnosti; projedná je buď na řádné schůzi, nebo písemným postupem. Předkladatelé mohou být pozváni na schůze výboru, pokud je jejich petice projednávána, nebo pokud o to sami požádají. Je na úvaze předsedy, zda udělí předkladatelům slovo.\n2.\nS ohledem na přípustnou petici výbor může rozhodnout předložit Parlamentu stručný návrh usnesení, pokud je o tom předem informována Konference předsedů výborů a pokud proti tomu nevznese Konference předsedů námitky. Tyto návrhy usnesení se zařadí na pořad jednání dílčího zasedání nejpozději osm týdnů poté, co výbor tyto návrhy usnesení přijal. O těchto návrzích usnesení se hlasuje v jediném hlasování. Konference předsedů může navrhnout použití článku 160, a nenavrhne-li jej, hlasuje se o těchto návrzích bez rozpravy.\n3.\nPokud výbor zamýšlí vypracovat s ohledem na přípustnou petici zprávu z vlastního podnětu podle čl. 54 odst. 1, která by se zabývala zejména uplatňováním či výkladem práva Unie nebo navrhovanými změnami stávajícího práva, přidruží se věcně příslušný výbor v souladu s články 56 a 57. Návrhy k začlenění do návrhu usnesení zaslané příslušným výborem přijme výbor bez hlasování, pokud se tyto návrhy týkají uplatňování či výkladu práva Unie či změn stávajícího práva. Pokud výbor tyto návrhy nepřijme, může je věcně příslušný výbor předložit přímo v plénu.\n4.\nSignatáři mohou vyjádřit podporu nebo zrušit podporu přípustné petici na petičním portálu. Tento portál je k dispozici na internetových stránkách Parlamentu.\n5.\nVýbor může požádat Komisi o pomoc, zejména o poskytnutí informací o uplatňování či dodržování práva Unie nebo o poskytnutí jakýchkoli informací či dokumentů týkajících se petice. Zástupci Komise jsou zváni na schůze výboru.\n6.\nVýbor může požádat předsedu Parlamentu, aby předal jeho stanovisko nebo doporučení Komisi, Radě nebo příslušným orgánům členských států, aby učinily opatření nebo se k němu vyjádřily.\n7.\nVýbor informuje Parlament každoročně o výsledcích svých jednání, případně o opatřeních přijatých Radou nebo Komisí na základě petic, které jim Parlament postoupil.\nJakmile je projednávání přípustné petice dokončeno, je petice rozhodnutím výboru prohlášena za uzavřenou.\n8.\nPředkladatel petice je informován o všech relevantních rozhodnutích, která výbor učinil, a o jejich důvodech.\n9.\nProjednávání petice lze na základě rozhodnutí výboru obnovit, byl-li výbor upozorněn na nové významné skutečnosti a požaduje-li to předkladatel petice.\n10.\nVýbor přijme hlasy většiny svých členů pokyny k zacházení s peticemi v souladu s jednacím řádem.\nČlánek 228\nVyšetřovací mise\n1.\nPři prošetřování petic, zjišťování skutečností a hledání řešení může výbor uskutečnit vyšetřovací misi do členského státu nebo do oblasti, jichž se přípustné petice, které již byly projednány ve výboru, týkají. Tyto mise se zpravidla týkají záležitostí, které byly předmětem několika petic. Použijí se pravidla předsednictva, kterými se řídí delegace výborů v rámci Evropské unie.\n2.\nČleny mise nesmějí být poslanci zvolení v cílovém členském státě. Tito poslanci se mohou účastnit vyšetřovací mise ex officio.\n3.\nPo každé misi vypracují oficiální členové delegace zprávu o misi. Vypracovávání zprávy koordinuje vedoucí delegace, který usiluje o dosažení shody mezi oficiálními členy delegace ohledně jejího obsahu za rovných podmínek. Nedospěje-li se ke shodě, uvedou se ve zprávě o misi odlišná stanoviska.\nČlenové, kteří se delegace zúčastnili ex officio, se na přípravě zprávy nepodílí.\n4.\nZpráva o misi se spolu s případnými doporučeními předloží výboru. Členové výboru mohou předkládat pozměňující návrhy k doporučením, nikoli však k těm částem zprávy, které se týkají skutečností, jež delegace zjistila.\nVýbor nejdříve hlasuje o případných pozměňovacích návrzích k doporučením a poté o zprávě o misi jako celku.\nPokud je zpráva o misi přijata, je pro informaci předána předsedovi Parlamentu.\nČlánek 229\nOznamování petic\n1.\nPetice, které byly zapsány do rejstříku podle čl. 226 odst. 9, a hlavní procesní rozhodnutí v případě těchto petic se oznámí v Parlamentu. Tato oznámení jsou uvedena v zápisu.\n2.\nNázev a shrnutí textů petic zapsaných do rejstříku spolu se stanovisky a nejdůležitějšími rozhodnutími v souvislosti s projednáváním petic jsou přístupné veřejnosti na petičním portálu na internetových stránkách Parlamentu.\nČlánek 230\nObčanská iniciativa\n1.\nPokud je Parlament informován, že Komise byla vyzvána k předložení návrhu právního aktu podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s nařízením (EU) č. 211/2011, výbor příslušný pro petice ověří, zda tento akt může svou povahou ovlivnit činnost tohoto výboru, a případně o něm informuje předkladatele petice k souvisejícím tématům.\n2.\nNavržené občanské iniciativy, které byly zaregistrovány v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 211/2011, jež však nemohou být předloženy Komisi v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení, neboť nebyly dodrženy všechny stanovené příslušné postupy a podmínky, může projednat výbor příslušný pro petice, pokud se domnívá, že je vhodné dále se jimi zabývat. Články 226, 227, 228 a 229 jednacího řádu se použijí obdobně.\nHLAVA X\nVEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV\nČlánek 231\nVolba veřejného ochránce práv\n1.\nNa počátku každého volebního období nebo v případě úmrtí, odstoupení nebo odvolání veřejného ochránce práv vyzve předseda Parlamentu k předložení nominací na úřad veřejného ochránce práv a stanoví lhůtu pro jejich předložení. Příslušné oznámení s výzvou k předložení nominací se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.\nNominovaní kandidáti musí mít podporu nejméně 40 poslanců, kteří jsou státními příslušníky nejméně dvou členských států.\nKaždý poslanec může podporovat pouze jednoho nominovaného kandidáta.\nNominace musí obsahovat všechny doklady nezbytné k tomu, aby bylo jednoznačně prokázáno, že kandidát splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom (53).\n3.\nNominace jsou předány příslušnému výboru. Úplný seznam poslanců, kteří podpořili kandidáty, se včas zveřejní.\n4.\nPříslušný výbor může požádat o slyšení kandidátů. Na tato slyšení mají přístup všichni poslanci.\n5.\nAbecední seznam nominací, které splňují stanovené podmínky, se poté předkládá plénu k hlasování.\n6.\nVeřejný ochránce práv se volí většinou odevzdaných hlasů.\nPokud po prvních dvou kolech není zvolen žádný kandidát, zůstávají pouze ti dva kandidáti, kteří získali ve druhém kole největší počet hlasů.\nV případě rovnosti hlasů je rozhodnuto ve prospěch nejstaršího kandidáta.\n7.\nPřed zahájením hlasování předseda zajistí, aby v Parlamentu byla přítomna nejméně polovina všech poslanců.\n8.\nS výjimkou úmrtí nebo odvolání vykonává veřejný ochránce práv svůj úřad, dokud se funkce neujme jeho nástupce.\nČlánek 232\nČinnost veřejného ochránce práv\n1.\nPříslušný výbor prošetří případy nesprávného úředního postupu, o nichž jej informoval veřejný ochránce práv v souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom, a může poté rozhodnout, že vypracuje zprávu podle článku 54 jednacího řádu.\nPříslušný výbor posoudí zprávu, kterou předkládá veřejný ochránce práv v souladu s čl. 3 odst. 8 rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom na konci každého výročního zasedání o výsledcích svých šetření. Příslušný výbor může předložit Parlamentu usnesení, pokud se domnívá, že Parlament by měl zaujmout stanovisko k některému z aspektů uvedené zprávy.\n2.\nVeřejný ochránce práv může rovněž informovat příslušný výbor, pokud o to tento výbor požádá, nebo z vlastního podnětu ve výboru vystoupit.\nČlánek 233\nOdvolání veřejného ochránce práv\n1.\nJedna desetina všech poslanců může žádat odvolání veřejného ochránce práv, jestliže již nesplňuje podmínky stanovené pro výkon úřadu nebo jestliže se dopustí závažného pochybení. Pokud se o žádosti o odvolání veřejného ochránce práv hlasovalo v předcházejících dvou měsících, může být nová žádost podána pouze jednou pětinou všech poslanců Parlamentu.\n2.\nŽádost je předána veřejnému ochránci práv a příslušnému výboru, který předloží zprávu Parlamentu, rozhodne-li většina jeho členů, že důvody pro odvolání jsou oprávněné. Jestliže o to veřejný ochránce práv požádá, má právo se před hlasováním o zprávě vyjádřit. Po rozpravě Parlament rozhodne v tajném hlasování.\n3.\nPřed hlasováním předseda zajistí, aby byla přítomna nejméně polovina všech poslanců Parlamentu.\n4.\nJestliže je výsledkem hlasování schválení žádosti o odvolání veřejného ochránce práv a on následně neodstoupí ze svého úřadu, předseda nejpozději na následujícím dílčím zasedání požádá Soudní dvůr, aby neprodleně vydal rozhodnutí o odvolání veřejného ochránce práv.\nTento postup končí odstoupením veřejného ochránce práv.\nHLAVA XI\nSEKRETARIÁT PARLAMENTU\nČlánek 234\nSekretariát\n1.\nParlamentu je nápomocen generální tajemník jmenovaný předsednictvem.\nGenerální tajemník se před předsednictvem slavnostně zaváže, že bude plnit své povinnosti svědomitě a naprosto nestranně.\n2.\nGenerální tajemník řídí sekretariát, jehož složení a organizaci stanoví předsednictvo.\n3.\nPředsednictvo rozhoduje o organizační struktuře sekretariátu Parlamentu a stanoví předpisy týkající se administrativního a finančního postavení úředníků a ostatních zaměstnanců.\nPředseda Parlamentu o tom informuje příslušné orgány Evropské unie.\nHLAVA XII\nPRAVOMOCI TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÝCH POLITICKÝCH STRAN A EVROPSKÝCH POLITICKÝCH NADACÍ\nČlánek 235\nPravomoci týkající se evropských politických stran a evropských politických nadací (54)\n1.\nPokud se v souladu s čl. 65 odst. 1 finančního nařízení Parlament rozhodne vyhradit si právo schvalovat výdaje, činí tak prostřednictvím předsednictva.\nPředsednictvo je tak příslušné k přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18, 24, čl. 27 odst. 3 a článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (55).\nJednotlivá rozhodnutí, která přijme předsednictvo na základě tohoto odstavce, podepíše jeho jménem předseda Parlamentu a jsou oznámena žadateli nebo příjemci v souladu s článkem 297 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jednotlivá rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění v souladu s čl. 296 druhým pododstavcem uvedené Smlouvy.\nPředsednictvo si může kdykoli vyžádat stanovisko Konference předsedů.\n2.\nNa žádost jedné čtvrtiny všech poslanců Parlamentu, kteří zastupují nejméně tři politické skupiny, Parlament hlasuje o rozhodnutí požádat v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, aby ověřil, zda určitá registrovaná evropská politická strana nebo registrovaná evropská politická nadace splňuje podmínky registrace stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) a čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.\n3.\nNa základě čl. 10 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 může skupina nejméně 50 občanů předložit odůvodněnou žádost, aby Parlament požádal o ověření podle odstavce 2. Tuto odůvodněnou žádost nesmí iniciovat ani podepsat poslanci Parlamentu. Žádost musí obsahovat závažné důkazy, že daná evropská politická strana nebo evropské politická nadace nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2.\nPředseda předá přípustné žádosti podané skupinou občanů příslušnému výboru k dalšímu posouzení.\nPo tomto posouzení, které proběhne do čtyř měsíců poté, co předseda žádost výboru postoupil, může příslušný výbor většinou všech svých členů zastupujících alespoň tři politické skupiny rozhodnout o předložení návrhu na přijetí opatření na základě žádost a informovat o tom předsedu.\nSkupina občanů musí být informována o závěru, k němuž výbor dospěl.\nPo obdržení návrhu výboru předseda oznámí žádost Parlamentu.\nPo tomto oznámení Parlament většinou odevzdaných hlasů rozhodne, zda bude podána žádost Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace.\nVýbor přijme pokyny pro vyřizování těchto žádostí podaných skupinami občanů.\n4.\nNa žádost jedné čtvrtiny všech poslanců Parlamentu, kteří zastupují nejméně tři politické skupiny, Parlament hlasuje o návrhu odůvodněného rozhodnutí vznést v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 námitky vůči rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace o zrušení registrace evropské politické strany nebo evropské politické nadace ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí.\nPříslušný výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí. Je-li tento návrh zamítnut, má se za to, že bylo přijato opačné rozhodnutí.\n5.\nNa návrh příslušného výboru Konference předsedů jmenuje dva členy výboru nezávislých významných osobností podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.\nHLAVA XIII\nUPLATŇOVÁNÍ A ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU\nČlánek 236\nUplatňování jednacího řádu\n1.\nJestliže vznikne pochybnost týkající se uplatnění nebo výkladu tohoto jednacího řádu, může předseda postoupit věc příslušnému výboru k posouzení.\nPokud taková pochybnost vznikne v průběhu práce výboru a souvisí s ní, mohou tak učinit předsedové výborů.\n2.\nVýbor rozhodne, zda je nutno navrhnout změnu jednacího řádu. V takovém případě postupuje podle článku 237.\n3.\nJestliže výbor rozhodne, že postačí podat výklad jednacího řádu, zašle svůj výklad předsedovi, který informuje Parlament na jeho dalším dílčím zasedání.\n4.\nJestliže politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty zpochybní výklad výboru do 24 hodin po jeho oznámení, hlasuje o věci Parlament. Text je přijat většinou odevzdaných hlasů za předpokladu, že je přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců. V případě jeho zamítnutí je věc vrácena výboru.\n5.\nNezpochybněné výklady a výklady přijaté Parlamentem se připojí v kurzívě jako vysvětlující poznámky k příslušnému článku nebo článkům jednacího řádu.\n6.\nVysvětlující poznámky musí být zohledněny při budoucím uplatnění a výkladu příslušných článků.\n7.\nJednací řád a výklady pravidelně přezkoumává příslušný výbor.\n8.\nPokud tento jednací řád uděluje práva určitému počtu poslanců, upraví se tento počet automaticky na nejbližší celé číslo představující stejné poměrné zastoupení poslanců v Parlamentu, kdykoli se změní celkový počet poslanců Parlamentu, zejména v důsledku rozšíření Evropské unie.\nČlánek 237\nZměna jednacího řádu\n1.\nKaždý poslanec může navrhnout změnu jednacího řádu a jeho příloh, popřípadě se stručným odůvodněním.\nPříslušný výbor je projedná a rozhodne o jejich předložení Parlamentu.\nPro účely uplatňování článků 180, 181 a 183 při projednávání návrhů změn v Parlamentu se odkazy na „původní znění“ nebo na návrh právně závazného aktu v uvedených článcích považují za odkazy na právě platná ustanovení.\n2.\nV souladu s článkem 232 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou pro přijetí změn jednacího řádu zapotřebí hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.\n3.\nPokud není při hlasování stanoveno jinak, vstupují změny jednacího řádu a jeho příloh v platnost prvním dnem dílčího zasedání, které následuje po jejich přijetí.\nHLAVA XIV\nRŮZNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 238\nSymboly Unie\n1.\nParlament uznává a přijímá tyto symboly Unie:\n—\nvlajku, na níž je znázorněn kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí;\n—\nhymnu vycházející z „Ódy na radost“ z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena;\n—\nheslo „Jednotná v rozmanitosti“.\n2.\nDne 9. května slaví Parlament Den Evropy.\n3.\nVlajka je vyvěšena ve všech prostorách Parlamentu a při příležitosti oficiálních událostí. Vlajka se používá ve všech zasedacích místnostech Parlamentu.\n4.\nHymna se hraje při zahájení každého ustavujícího zasedání a při dalších slavnostních denních zasedáních, zejména při příležitosti vítání hlav států či předsedů vlád nebo při vítání nových poslanců po rozšíření.\n5.\nHeslo se uvádí na úředních dokumentech Parlamentu.\n6.\nDalší způsoby používání těchto symbolů v Parlamentu projedná předsednictvo. Předsednictvo stanoví prováděcí ustanovení k tomuto článku.\nČlánek 239\nZačleňování hlediska rovnosti žen a mužů\nPředsednictvo přijme akční plán v oblasti rovnosti pohlaví, jehož cílem je začlenění genderového rozměru do všech činností Parlamentu na všech úrovních a ve všech fázích. Akční plán v oblasti rovnosti pohlaví je dvakrát ročně monitorován a alespoň každých pět let podléhá přezkumu.\nČlánek 240\nNevyřízené záležitosti\nNa konci posledního dílčího zasedání před volbami se veškeré nevyřízené záležitosti Parlamentu považují za ukončené, s výhradou ustanovení druhého pododstavce.\nNa začátku každého volebního období rozhodne Konference předsedů o odůvodněných požadavcích parlamentních výborů a ostatních orgánů týkajících se obnovení nebo nového projednávání těchto záležitostí.\nTato ustanovení se nevztahují na petice, občanské iniciativy a sdělení, která nevyžadují rozhodnutí.\nČlánek 241\nOpravy\n1.\nPokud je v textu přijatém Parlamentem nalezena chyba, postoupí případně předseda návrh opravy příslušnému výboru.\n2.\nPokud je chyba nalezena v textu přijatém Parlamentem, s nímž vyslovily svůj souhlas jiné orgány, požádá předseda tyto orgány o schválení potřebných oprav a poté postupuje v souladu s odstavcem 1.\n3.\nPříslušný výbor posoudí návrh opravy, a pokud souhlasí, že došlo k chybě, která může být opravena navrhovaným způsobem, předloží jej Parlamentu.\n4.\nOprava je oznámena na příštím dílčím zasedání. Pokud nejpozději do dvaceti čtyř hodin po tomto oznámení nepožádá politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, aby se o této opravě hlasovalo, považuje se za schválenou. Pokud oprava schválena není, je vrácena příslušnému výboru, který může navrhnout její pozměněné znění, nebo postup ukončit.\n5.\nSchválené opravy jsou zveřejněny stejným způsobem jako text, k němuž se vztahují. Článek 79 se použije obdobně.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského Parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(2)  Interinstitucionální dohoda ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 1).\nRámcová dohoda ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47).\nInterinstitucionální dohoda ze dne 12. března 2014 mezi Evropským parlamentem a Radou o předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a o jeho nakládání s nimi (Úř. věst. C 95, 1.4.2014, s. 1).\n(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. října 2002 o uplatňování interinstitucionální dohody o přístupu Parlamentu k citlivým skutečnostem Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 4).\nRozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2013 týkající se pravidel pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu (Úř. věst. C 96, 1.4.2014, s. 1).\n(4)  Viz příloha II.\n(5)  Viz příloha I.\n(6)  Dohoda ze dne 16. dubna 2014 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).\n(7)  Interinstitucionální dohoda ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15).\n(8)  Rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. listopadu 1999 o podmínkách vnitřního vyšetřování v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakékoli nedovolené činnosti poškozující zájmy Společenství.\n(9)  Článek 14 se použije obdobně na výbory (viz čl. 213 odst. 3).\n(10)  Článek 15 se použije obdobně na výbory (viz čl. 213 odst. 3).\n(11)  Článek 16 se použije obdobně na výbory (viz čl. 213 odst. 3).\n(12)  Článek 19 se použije obdobně na výbory (viz čl. 213 odst. 3).\n(13)  Článek 20 se použije obdobně na výbory (viz čl. 213 odst. 3).\n(14)  Viz příloha I.\n(15)  Rámcová dohoda ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47).\n(16)  Interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).\n(17)  Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, bod 25.\n(18)  Viz příslušné rozhodnutí Konference předsedů.\n(19)  Kodex pro vedení jednání v rámci řádného legislativního postupu.\n(20)  Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(22)  Viz příloha V.\n(23)  Interinstitucionální dohoda ze dne 20. prosince 1994, Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2), bod 4.\n(24)  Interinstitucionální dohoda ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, (Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1), bod 9.\n(25)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).\n(26)  Čl. 112 odst. 4 bude vypuštěn z jednacího řádu, jakmile ve stávajících právních předpisech bude zcela zrušen regulativní postup s kontrolou.\n(27)  Viz příloha VII.\n(28)  Viz příloha III.\n(29)  Viz příloha III.\n(30)  Prodlouženo rozhodnutím Parlamentu ze dne 12. března 2019.\n(31)  Čl. 171 odst. 2 se použije obdobně na výbory (viz čl. 216 odst. 4).\n(32)  Článek 174 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(33)  Článek 179 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(34)  Článek 180 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(35)  Článek 181 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(36)  Článek 182 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(37)  Článek 183 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(38)  Čl. 185 odst. 1 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(39)  Článek 186 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(40)  Článek 187 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(41)  Článek 189 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(42)  Čl. 190 odst. 3 a 4 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(43)  Článek 191 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(44)  Článek 192 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(45)  Článek 193 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(46)  Článek 195 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(47)  Článek 200 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(48)  Článek 201 se použije obdobně na výbory (viz článek 219).\n(49)  Čl. 204 odst. 2, 3 a 5 se použije obdobně na výbory tam, kde je vypracován doslovný záznam (viz čl. 216 odst. 5).\n(50)  Viz příloha VI.\n(51)  Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1).\n(52)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).\n(53)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15).\n(54)  Článek 235 se vztahuje pouze na evropské politické strany a evropské politické nadace ve smyslu čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.\n(55)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nKODEX CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ\nČlánek 1\nZákladní zásady\nPoslanci Evropského parlamentu při výkonu svých povinností:\na)\ndbají následujících obecných zásad chování a dodržují je: nezainteresovanost, bezúhonnost, transparentnost, náležitá péče, čestnost, odpovědnost a respektování dobré pověsti Parlamentu,\nb)\njednají výhradně v obecném zájmu a nezískávají jakoukoli přímou či nepřímou finanční výhodu nebo jinou odměnu ani neusilují o její získání.\nČlánek 2\nZákladní povinnosti poslanců\nPoslanci Evropského parlamentu při výkonu své funkce:\na)\nneuzavřou žádnou dohodu, jež by je zavazovala jednat či hlasovat v zájmu jiné fyzické nebo právnické osoby a jež by omezovala jejich svobodu hlasování, která je zakotvena v článku 6 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách a v článku 2 statutu poslanců Evropského parlamentu,\nb)\nnežádají, nepřijímají ani nezískávají žádnou přímou či nepřímou výhodu nebo jinou peněžní či nepeněžní odměnu výměnou za konkrétní chování poslance v rámci jeho parlamentní činnosti a vědomě se snaží vyhýbat jakékoli situaci, která by mohla působit dojmem podplácení, úplatkářství nebo nevhodného ovlivňování;\nc)\nneprovádějí placenou profesionální lobbistickou činnost, která má přímou spojitost s rozhodovacím procesem Unie.\nČlánek 3\nStřety zájmů\n1.\nKe střetu zájmů dochází, pokud má poslanec Evropského parlamentu osobní zájem, jenž by mohl nevhodně ovlivňovat výkon jeho povinností jakožto poslance. Ke střetu zájmů nedochází, pokud získá poslanec výhodu pouze na základě toho, že patří k obyvatelstvu jako celku nebo k široké kategorii osob.\n2.\nKaždý poslanec, který zjistí, že u něj dochází ke střetu zájmů, neprodleně učiní kroky nezbytné k nápravě této situace v souladu se zásadami a ustanoveními tohoto kodexu chování. Pokud poslanec není schopen střet zájmů vyřešit, oznámí to písemně předsedovi Parlamentu. V případě nejasností se může poslanec obrátit na poradní výbor pro chování poslanců zřízený podle článku 7 a požádat jej důvěrně o stanovisko.\n3.\nAniž je dotčen odstavec 2, zveřejní poslanci před vystoupením nebo hlasováním na plenárním zasedání nebo v některém z orgánů Parlamentu, či jsou-li navrženi na zpravodaje, jakýkoli skutečný nebo případný střet zájmů v souvislosti s projednávanou problematikou, pokud není tento střet zájmů zjevný z informací uvedených v prohlášení podle článku 4. Toto oznámení učiní písemně nebo ústně předsedovi v průběhu dotčené parlamentní rozpravy.\nČlánek 4\nProhlášení poslanců Evropského parlamentu\n1.\nV zájmu transparentnosti poslanci Evropského parlamentu předloží na vlastní odpovědnost předsedovi Parlamentu prohlášení o finančních zájmech, a to před koncem prvního dílčího zasedání následujícího po volbách do Evropského parlamentu (nebo do 30 dnů poté, co v průběhu volebního období zahájí výkon mandátu v Parlamentu). Prohlášení předloží na formuláři přijatém předsednictvem podle článku 9. O veškerých změnách, které se dotýkají tohoto prohlášení, informují předsedu Parlamentu do konce měsíce následujícího po okamžiku, kdy ke změně došlo.\n2.\nV prohlášení o finančních zájmech jsou přesným způsobem uvedeny tyto informace:\na)\nprofesní činnosti, které poslanec vykonával v posledních třech letech před zahájením výkonu mandátu v Parlamentu, a jeho členství v témže období ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení nebo jiných organizací s právní subjektivitou,\nb)\njakákoli odměna získaná za výkon mandátu v jiném parlamentu,\nc)\njakákoli pravidelná výdělečná činnost vykonávaná poslancem souběžně s výkonem mandátu, a to jak v pozici zaměstnance, tak v pozici osoby samostatně výdělečně činné,\nd)\nčlenství ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení a jiných organizací s právní subjektivitou nebo jakákoliv jiná vedlejší činnost, kterou poslanec vykonává, bez ohledu na to, zda jsou výdělečné nebo nevýdělečné,\ne)\njakákoli příležitostná výdělečná vedlejší činnost (včetně autorských prací, přednášek nebo poskytování odborného poradenství), pokud celková odměna za veškerou příležitostnou externí činnost poslance přesáhne 5 000 EUR za kalendářní rok,\nf)\npodíl v podniku nebo v obchodním partnerství, pokud může mít dopad na veřejnou politiku nebo pokud tento podíl danému poslanci umožňuje významně ovlivňovat záležitosti dotčeného subjektu,\ng)\njakákoli finanční, personální nebo materiální podpora, které se poslanci dostává vedle prostředků poskytovaných Parlamentem a kterou mu v souvislosti s jeho politickou činností poskytují třetí osoby, jejichž totožnost musí být uvedena,\nh)\njakékoli další finanční zájmy, které by mohly ovlivnit výkon mandátu poslance.\nU každého bodu prohlášení v souladu s prvním pododstavcem poslanec v náležitých případech uvede, zda za tuto činnost pobíral peněžitou odměnu; v případě písmen a), c), d), e) a f) poslanci uvedou rovněž jednu z těchto příjmových kategorií:\n—\nčinnost vykonávaná bez odměny,\n—\n1 až 499 EUR měsíčně,\n—\n500 až 1 000 EUR měsíčně,\n—\n1 001 až 5 000 EUR měsíčně,\n—\n5 001 až 10 000 EUR měsíčně,\n—\nvíce než 10 000 EUR měsíčně, s uvedením nejbližších 10 000 EUR.\nVeškeré příjmy, které poslanec obdrží v souvislosti s jednotlivými body prohlášení podle prvního pododstavce, ale nikoli pravidelně, se vypočítají na ročním základě, vydělí dvanácti a zařadí do jedné z kategorií uvedených ve druhém pododstavci.\n3.\nInformace poskytnuté předsedovi Parlamentu podle tohoto článku se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu tak, aby byly snadno přístupné.\n4.\nPokud poslanec nepředložil prohlášení o finančních zájmech, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, ani se nemůže účastnit oficiální delegace či interinstitucionálních jednání.\n5.\nPokud předseda obdrží informace, na jejichž základě se může domnívat, že prohlášení o finančních zájmech poslance je v podstatných bodech nepřesné nebo neaktuální, může konzultovat poradní výbor podle článku 7 a případně poslance požádá, aby prohlášení do deseti dnů opravil. Předsednictvo může rozhodnout o použití odstavce 4 v případě poslance, který nevyhoví předsedově žádosti o opravu.\n6.\nZpravodajové mohou ve vysvětlujícím prohlášení své zprávy uvést dobrovolně seznam zástupců zájmových skupin, s nimiž záležitosti související s předmětem zprávy konzultovali (1).\nČlánek 5\nDary a obdobné požitky\n1.\nPoslanci Evropského parlamentu nesmějí přijmout při výkonu svých povinností žádné dary ani obdobné požitky s výjimkou těch, jejichž přibližná hodnota je nižší než 150 EUR a jež jsou projevem zdvořilosti, nebo těch, které jsou jim předány jako zdvořilost při oficiálním zastupování Parlamentu.\n2.\nVeškeré dary, které poslanci obdrží podle odstavce 1 při oficiálním zastupování Parlamentu jsou předány předsedovi Parlamentu a nakládá se s nimi podle prováděcích opatření stanovených předsednictvem na základě článku 9.\n3.\nUstanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na úhradu cestovních výdajů a výdajů na ubytování a pobyt poslanců ani na přímé platby za tyto výdaje od třetích osob v případě, že se poslanci účastní na základě pozvání a v rámci výkonu svých povinností jakýchkoli událostí pořádaných třetími osobami.\nPůsobnost tohoto odstavce, zejména pravidel pro zajištění transparentnosti, je přesně vymezena v prováděcích opatřeních stanovených předsednictvem na základě článku 9.\nČlánek 6\nČinnosti bývalých poslanců\nBývalí poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou profesionálně zapojeni do lobování nebo zastupování přímo spojeného s rozhodovacím procesem Unie, by o této skutečnosti měli informovat Evropský parlament a nesmí po celou dobu svého zapojení do této činnosti využívat zázemí poskytovaného bývalým poslancům podle pravidel, která pro tyto účely stanovilo předsednictvo (2).\nČlánek 7\nPoradní výbor pro chování poslanců\n1.\nZřizuje se poradní výbor pro chování poslanců (dále jen „poradní výbor“).\n2.\nPoradní výbor se skládá z pěti členů jmenovaných předsedou Parlamentu na začátku jeho funkčního období z řad členů Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro právní záležitosti, přičemž se zohlední zkušenosti poslanců a politická vyváženost.\nKaždý člen poradního výboru vykonává na základě rotačního systému po dobu šesti měsíců funkci předsedy.\n3.\nPředseda Parlamentu na začátku svého funkčního období jmenuje rovněž náhradníky poradního výboru, a to jednoho poslance z každé politické skupiny, která není v poradním výboru zastoupena.\nV případě údajného porušení kodexu chování ze strany poslance, jehož politická skupina není v poradním výboru zastoupena, jedná příslušný náhradník při posuzování údajného porušení kodexu jako šestý řádný člen poradního výboru.\n4.\nNa žádost poslance poskytne poradní výbor dotčenému poslanci poradenství ohledně výkladu a uplatňování ustanovení kodexu chování, a to důvěrně a do 30 kalendářních dnů. Dotčený poslanec má právo se na poskytnutou radu odvolávat.\nNa žádost předsedy Parlamentu posuzuje poradní výbor také případy údajného porušení kodexu chování a poskytuje předsedovi Parlamentu rady týkající se přijetí vhodných opatření.\n5.\nPoradní výbor může po konzultaci s předsedou Parlamentu požádat o externí odbornou radu.\n6.\nPoradní výbor zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.\nČlánek 8\nPostupy při případném porušení kodexu chování\n1.\nExistují-li důvody domnívat se, že některý poslanec Evropského parlamentu mohl porušit kodex chování, předá předseda Parlamentu záležitost poradnímu výboru s výjimkou zjevně neopodstatněných případů.\n2.\nPoradní výbor přezkoumá okolnosti údajného porušení a může dotčeného poslance vyslechnout. Na základě závěrů ze svého šetření vydá předsedovi Parlamentu doporučení týkající se případného rozhodnutí.\nPokud se údajného porušení kodexu chování dopustil stálý člen nebo náhradník poradního výboru, zdrží se tento stálý člen nebo náhradník účasti na jednání poradního výboru o tomto údajném porušení.\n3.\nJestliže předseda Parlamentu dospěje s ohledem na toto doporučení a poté, co dotčeného poslance vyzve, aby se písemně vyjádřil, k závěru, že dotčený poslanec porušil kodex chování, přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení sankce. Předseda parlamentu oznámí toto odůvodněné rozhodnutí dotčenému poslanci.\nSankce může spočívat v uplatnění jednoho nebo více opatření stanovených v čl. 176 odst. 4 až 6 jednacího řádu.\n4.\nDotčený poslanec může podat vnitřní odvolání podle článku 177 jednacího řádu.\nČlánek 9\nProvádění\nPředsednictvo stanoví prováděcí opatření k tomuto kodexu chování, včetně postupu kontroly, a v případě potřeby aktualizuje výši částek uvedených ve článcích 4 a 5.\nPředsednictvo může předkládat návrhy revize kodexu chování.\n(1)  Viz rozhodnutí předsednictva ze dne 12. září 2016 o provádění interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti.\n(2)  Rozhodnutí předsednictva ze dne 12. dubna 1999 o zázemí poskytovaném bývalým poslancům Evropského parlamentu.\nPŘÍLOHA II\nKODEX VHODNÉHO CHOVÁNÍ PRO POSLANCE EVROPSKÉHO PARLAMENTU PŘI PLNĚNÍ JEJICH POVINNOSTÍ\n1.\nPoslanci Evropského parlamentu se při plnění svých povinností budou ke každému, kdo pracuje v Evropském parlamentu, chovat důstojně, zdvořile a s úctou, bez předsudků nebo diskriminace.\n2.\nPři plnění svých povinností se poslanci budou chovat profesionálně a ve svých vztazích se zaměstnanci jsou povinni se zdržet zejména degradujícího, urážlivého, hrubého nebo diskriminačního vyjadřování nebo jakéhokoli jiného jednání, které je neetické, ponižující nebo protiprávní.\n3.\nPoslanci nesmí svým jednáním podněcovat nebo vybízet pracovníky, aby porušovali, obcházeli nebo ignorovali platné právní předpisy, interní pravidla Parlamentu či tento kodex, nebo tolerovat takové jednání u zaměstnanců, kteří jsou jim podřízeni.\n4.\nS cílem zajistit, aby Evropský parlament účinně fungoval, se budou poslanci snažit při uplatnění odpovídající diskrétnosti zajistit, aby se jakékoli neshody nebo konflikty mezi zaměstnanci, kteří jsou jim podřízeni, řešily ihned, spravedlivě a účinně.\n5.\nV případě potřeby budou poslanci neprodleně a plně spolupracovat při využití postupů zavedených pro řešení konfliktních situací nebo obtěžování (psychologického či sexuálního), včetně okamžité reakce na jakékoli obvinění z obtěžování. Poslanci by se měli účastnit specializovaného jim určeného vzdělávání o předcházení konfliktům a obtěžování na pracovišti a o řádném vedení kanceláře.\n6.\nPoslanci podepíší prohlášení, v němž potvrdí závazek, že budou tento kodex dodržovat. Všechna prohlášení, ať již podepsaná či nepodepsaná, se zveřejní na parlamentní webové stránce.\n7.\nPokud poslanec prohlášení týkající se tohoto kodexu nepodepíše, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, ani se nemůže účastnit oficiální delegace či interinstitucionálních jednání.\nPŘÍLOHA III\nKRITÉRIA PRO OTÁZKY K PÍSEMNÉMU ZODPOVĚZENÍ PODLE ČLÁNKŮ 138, 140 a 141 JEDNACÍHO ŘÁDU\n1.   \nOtázky k písemnému zodpovězení:\n—\nmusí jednoznačně uvádět adresáta, kterému má být otázka běžnou interinstitucionální cestou doručena;\n—\nmusí spadat výlučně do mezí působnosti adresáta stanovených v příslušných Smlouvách nebo v právních aktech Unie či do jeho oblasti činnosti;\n—\nmusí být v obecném zájmu;\n—\nmusí být věcné a obsahovat srozumitelný dotaz;\n—\nnesmí přesahovat 200 slov;\n—\nnesmí obsahovat urážlivá vyjádření;\n—\nse nesmí týkat čistě osobních záležitostí;\n—\nnesmějí obsahovat více než tři podotázky.\n2.\nOtázky adresované Radě se nesmějí týkat záležitostí, které jsou předmětem probíhajícího řádného legislativního postupu, nebo rozpočtových funkcí Rady.\n3.\nNa žádost poradí sekretariát autorům, jak v jednotlivých případech splnit kritéria stanovená v odstavci 1.\n4.\nPokud byla během předcházejících šesti měsíců položena a zodpovězena totožná či podobná otázka nebo pokud autor v otázce pouze požaduje informace o krocích navazujících na konkrétní usnesení Parlamentu, které Komise již v předcházejících šesti měsících poskytla v písemném sdělení o dalším postupu, předá sekretariát autorovi kopii předchozí otázky a odpovědi nebo sdělení o dalším postupu. Obnovená otázka nebude postoupena adresátovi, pokud předseda nerozhodne jinak na základě nových významných skutečností a odůvodněné žádosti autora.\n5.\nPokud autor v otázce požaduje věcné nebo statistické informace, které již mají k dispozici parlamentní výzkumné služby, otázka je postoupena spíše těmto službám, a nikoli adresátovi, pokud předseda na žádost autora nerozhodne jinak.\n6.\nOtázky týkající se souvisejících záležitostí může sekretariát sloučit a lze je zodpovědět společně.\nPŘÍLOHA IV\nPRAVIDLA A OBECNÉ ZÁSADY PRO VÝBĚR TÉMAT, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAŘAZENA NA POŘAD JEDNÁNÍ K ROZPRAVĚ O PŘÍPADECH PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV, DEMOKRACIE A PRÁVNÍHO STÁTU PODLE ČLÁNKU 144 JEDNACÍHO ŘÁDU\nZákladní zásady\n1.\nPřednost mají návrhy usnesení, které mají vést k hlasování v Parlamentu a jsou určeny Radě, Komisi, členským státům, třetím zemím nebo mezinárodním organizacím před určitou událostí za předpokladu, že právě probíhající dílčí zasedání je jediným dílčím zasedáním Evropského parlamentu, na němž je možno hlasovat včas před danou událostí.\n2.\nNávrhy usnesení nesmějí překročit 500 slov.\n3.\nTémata vztahující se k působnosti Evropské unie stanovené ve Smlouvách mají přednost za předpokladu, že mají velkou důležitost.\n4.\nPočet vybraných témat jednání má být takový, aby umožnil rozpravu odpovídající jejich závažnosti, a neměl by přesáhnout tři témata, včetně podkapitol.\nPraktické podrobnosti\n5.\nZákladní zásady uplatňované při výběru témat, která mají být zařazena na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, budou oznámena Parlamentu a politickým skupinám.\nOmezení a rozdělení řečnické doby\n6.\nAby byl lépe využit čas, který je k dispozici, předseda Parlamentu se po konzultaci s předsedy politických skupin dohodne s Radou a Komisí na omezení doby pro případná vystoupení těchto dvou orgánů v rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu.\nLhůta pro předložení pozměňovacích návrhů\n7.\nLhůta pro předložení pozměňovacích návrhů musí ponechat dostatek času mezi jejich rozesláním ve všech úředních jazycích a rozpravou o návrzích usnesení, aby je poslanci a politické skupiny mohli řádně prozkoumat.\nPŘÍLOHA V\nPOSTUP PŘI PROJEDNÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ ROZHODNUTÍ O UDĚLENÍ ABSOLUTORIA\nČlánek 1\nDokumenty\n1.\nVytištěny a rozdány budou tyto dokumenty:\na)\nvýkaz příjmů a výdajů, finanční analýza a rozvaha zaslané Komisí;\nb)\nvýroční zpráva a zvláštní zprávy Účetního dvora spolu s odpověďmi orgánů;\nc)\nprohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předloží Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie;\nd)\ndoporučení Rady.\n2.\nTyto dokumenty jsou postoupeny příslušnému výboru. Každý dotčený výbor může zaujmout stanovisko.\n3.\nChtějí-li zaujmout stanovisko i jiné výbory, stanoví předseda Parlamentu lhůtu pro sdělení jejich stanoviska příslušnému výboru.\nČlánek 2\nProjednání zprávy\n1.\nParlament projedná zprávu příslušného výboru týkající se udělení absolutoria do 30. dubna roku následujícího po přijetí výroční zprávy Účetního dvora v souladu s finančním nařízením.\n2.\nPokud není v této příloze stanoveno jinak, použijí se články jednacího řádu Parlamentu týkající se pozměňovacích návrhů a hlasování.\nČlánek 3\nObsah zprávy\n1.\nZpráva o udělení absolutoria vypracovaná příslušným výborem obsahuje:\na)\nnávrh rozhodnutí o udělení absolutoria nebo odložení rozhodnutí o udělení absolutoria (hlasování během dubnového dílčího zasedání) nebo návrh rozhodnutí o udělení absolutoria nebo odmítnutí udělení absolutoria (hlasování během říjnového dílčího zasedání);\nb)\nnávrh rozhodnutí o uzavření účtů veškerých příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Unie;\nc)\nnávrh usnesení s poznámkami k návrhu rozhodnutí uvedeném v písmenu a) obsahující hodnocení hospodaření Komise s rozpočtem v daném rozpočtovém roce a připomínky ohledně uskutečňování výdajů do budoucna;\nd)\nv příloze seznam dokumentů, které výbor obdržel od Komise, a dále požadovaných dokumentů, které však neobdržel;\ne)\nstanoviska dotčených výborů.\n2.\nJestliže příslušný výbor navrhne odložení rozhodnutí o udělení absolutoria, v návrhu usnesení jsou mimo jiné uvedeny:\na)\ndůvody odkladu;\nb)\nočekávané další kroky Komise a příslušné lhůty;\nc)\ndokumenty, které Parlament potřebuje, aby mohl rozhodnout se znalostí věci.\nČlánek 4\nProjednávání a hlasování v Parlamentu\n1.\nJakákoli zpráva příslušného výboru týkající se udělení absolutoria se zařadí na pořad jednání prvního dílčího zasedání, které následuje po jejím předložení.\n2.\nPřípustné jsou pouze pozměňovací návrhy k návrhu usnesení předloženému podle čl. 3 odst. 1 písm. c).\n3.\nNestanoví-li článek 5 jinak, hlasuje se o návrzích rozhodnutí a návrzích usnesení v pořadí stanoveném v článku 3.\n4.\nParlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů podle článku 231 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nČlánek 5\nVarianty postupu\n1.\nHlasování během dubnového dílčího zasedání\nV první fázi zpráva o udělení absolutoria navrhuje buď udělit absolutorium, nebo odložit rozhodnutí o udělení absolutoria.\na)\nJestliže návrh na udělení absolutoria získá většinu, je absolutorium uděleno. Jedná se zároveň o účetní závěrku.\nJestliže návrh na udělení absolutoria nezíská většinu, považuje se udělení absolutoria za odložené a příslušný výbor předloží ve lhůtě šesti měsíců novou zprávu obsahující nový návrh na udělení absolutoria nebo odmítnutí udělení absolutoria.\nb)\nJestliže je návrh na odložení rozhodnutí o udělení absolutoria přijat, předloží příslušný výbor ve lhůtě šesti měsíců novou zprávu obsahující nový návrh na udělení absolutoria nebo odmítnutí udělení absolutoria. V tomto případě je rovněž odložena účetní závěrka a je znovu předložena v nové zprávě.\nJestliže návrh na odložení rozhodnutí o udělení absolutoria nezíská většinu, je absolutorium považováno za udělené. V tomto případě je rozhodnutí rovněž účetní závěrkou. Může se ještě hlasovat o návrhu usnesení.\n2.\nHlasování během říjnového dílčího zasedání\nVe druhé fázi zpráva o udělení absolutoria navrhuje buď udělit, nebo odmítnout udělit absolutorium.\na)\nJestliže návrh na udělení absolutoria získá většinu, je absolutorium uděleno. Jedná se zároveň o účetní závěrku.\nJestliže návrh na udělení absolutoria nezíská většinu, je tím udělení absolutoria odmítnuto. Formální návrh na účetní závěrku za daný rozpočtový rok je předložen v průběhu příštího dílčího zasedání, kdy je Komise vyzvána, aby učinila prohlášení.\nb)\nJestliže návrh na odmítnutí udělení absolutoria získá většinu, je formální návrh na účetní závěrku za daný rozpočtový rok předložen v průběhu příštího dílčího zasedání, kdy je Komise vyzvána, aby učinila prohlášení.\nJestliže návrh na odmítnutí udělení absolutoria nezíská většinu, je absolutorium považováno za udělené. V tomto případě je rozhodnutí rovněž účetní závěrkou. Může se ještě hlasovat o návrhu usnesení.\n3.\nJestliže návrh usnesení nebo návrh na účetní závěrku obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s hlasováním Parlamentu o udělení absolutoria, může předseda Parlamentu po konzultaci s předsedou příslušného výboru hlasování odložit a stanovit novou lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.\nČlánek 6\nProvádění rozhodnutí o udělení absolutoria\n1.\nPředseda Parlamentu zašle jakékoli rozhodnutí nebo usnesení Parlamentu podle článku 3 Komisi a ostatním orgánům. Zajistí jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie v části věnované aktům legislativní povahy.\n2.\nPříslušný výbor podá alespoň jednou ročně Parlamentu zprávu o opatřeních přijatých orgány v reakci na připomínky připojené k rozhodnutí o udělení absolutoria a na ostatní připomínky obsažené v usneseních Parlamentu týkajících se uskutečňování výdajů.\n3.\nNa základě zprávy výboru příslušného pro rozpočtovou kontrolu může předseda Parlamentu podat jménem Parlamentu u Soudního dvora Evropské unie žalobu proti příslušnému orgánu podle článku 265 Smlouvy o fungování Evropské unie z důvodu neplnění povinností vyplývajících z připomínek připojených k rozhodnutí o udělení absolutoria nebo k ostatním usnesením týkajícím se uskutečňování výdajů.\nPŘÍLOHA VI\nPŮSOBNOST STÁLÝCH VÝBORŮ (1)\nI.   Výbor pro zahraniční věci\nTento výbor je příslušný pro podporu, provádění a sledování zahraniční politiky Unie, pokud jde o:\n1.\nspolečnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP); v této oblasti je výboru nápomocen podvýbor pro bezpečnost a obranu;\n2.\nvztahy s ostatními orgány a institucemi Unie, s Organizací spojených národů a s ostatními mezinárodními organizacemi a meziparlamentními shromážděními v záležitostech, které spadají do jeho působnosti;\n3.\ndohled nad Evropskou službou pro vnější činnost;\n4.\nposilování politických vztahů se třetími zeměmi prostřednictvím komplexních programů zaměřených na spolupráci a pomoc nebo mezinárodních dohod, například dohod o přidružení a o partnerství;\n5.\nzahájení, sledování a uzavření jednání týkajících se přistoupení evropských států k Unii;\n6.\nveškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, evropského nástroje sousedství, nástroje předvstupní pomoci, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi a politik, z nichž tyto nástroje vycházejí;\n7.\nsledování a vyhodnocování mimo jiné evropské politiky sousedství, zejména pokud jde o výroční zprávy o pokroku této politiky;\n8.\notázky týkající se demokracie, právního státu, lidských práv, včetně práv menšin ve třetích zemích a zásad mezinárodního práva; v této oblasti je výboru nápomocen podvýbor pro lidská práva, který by měl zajišťovat soudržnost mezi všemi vnějšími politikami Unie a její politikou v oblasti lidských práv; členové ostatních výborů a orgánů příslušných pro tuto oblast jsou zváni k účasti na schůzích podvýboru, aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy;\n9.\núčast Parlamentu na misích ke sledování průběhu voleb, popřípadě ve spolupráci s ostatními příslušnými výbory a delegacemi.\nVýbor provádí politický dohled a koordinuje práci smíšených parlamentních výborů, parlamentních výborů pro spolupráci, meziparlamentních delegací a delegací ad hoc v oblasti své působnosti.\nII.   Výbor pro rozvoj\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\npodpory, uplatňování a sledování politiky rozvoje a spolupráce Evropské unie, zejména:\na)\npolitického dialogu s rozvojovými zeměmi jak na dvoustranné úrovni, tak v rámci příslušných mezinárodních organizací a meziparlamentních orgánů,\nb)\npomoci rozvojovým zemím a dohod o spolupráci s těmito zeměmi, a zejména dohledu nad efektivním financováním pomoci a hodnocením výsledků, a to i v souvislosti s úsilím o vymýcení chudoby,\nc)\nsledování vztahu mezi politikami členských států a politikami uplatňovanými na úrovni Unie,\nd)\npodpory demokratických hodnot, řádné správy věcí veřejných a lidských práv v rozvojových zemích,\ne)\nuplatňování, sledování a zlepšování soudržnosti politiky v souvislosti s rozvojovou politikou,\n2.\nveškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu (ERF) – v úzké spolupráci s vnitrostátními parlamenty – a nástroje pro humanitární pomoc, a také veškerých záležitostí souvisejících s humanitární pomocí v rozvojových zemích a s politikou, z níž vycházejí;\n3.\notázek týkajících se dohody o partnerství AKT-EU a vztahů s příslušnými orgány;\n4.\notázek týkajících se zámořských zemí a území;\n5.\núčasti Parlamentu na misích vysílaných ke sledování průběhu voleb, popřípadě ve spolupráci s ostatními příslušnými výbory a delegacemi.\nVýbor zajišťuje koordinaci prací meziparlamentních delegací a delegací ad hoc v oblasti své působnosti.\nIII.   Výbor pro mezinárodní obchod\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se definování a uplatňování společné obchodní politiky Unie a vnějších hospodářských vztahů, zejména:\n1.\nfinančních, hospodářských a obchodních vztahů se třetími zeměmi a regionálními organizacemi;\n2.\nspolečného vnějšího sazebníku a usnadnění obchodu, a také vnějších aspektů celních ustanovení a celní správy;\n3.\nzahajování jednání o dvoustranných, vícestranných a mnohostranných dohodách, kterými se řídí hospodářské, obchodní a investiční vztahy se třetími zeměmi a regionálními organizacemi, a také sledování, uzavírání a vyhodnocování těchto dohod;\n4.\nopatření pro harmonizaci a technickou normalizaci v oblastech upravených mezinárodním právem;\n5.\nvztahů s příslušnými mezinárodními organizacemi, mezinárodními fóry týkajícími se obchodních záležitostí a s organizacemi na podporu regionální hospodářské a obchodní integrace mimo Unii;\n6.\nvztahů se Světovou obchodní organizací, včetně jejich parlamentního rozměru.\nVýbor zajišťuje spojení s meziparlamentními delegacemi a delegacemi ad hoc příslušnými pro obchodní a hospodářské aspekty vztahů se třetími zeměmi.\nIV.   Rozpočtový výbor\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nvíceletého finančního rámce příjmů a výdajů Unie a systému vlastních zdrojů Unie;\n2.\nrozpočtových výsad Parlamentu, tzn. rozpočtu Unie a vyjednávání a uplatňování mezinárodních dohod v této oblasti;\n3.\nodhadu příjmů a výdajů Parlamentu v souladu s postupem stanoveným v jednacím řádu;\n4.\nrozpočtu decentralizovaných institucí:\n5.\nfinančních činností Evropské investiční banky, které nejsou součástí evropské správy ekonomických záležitostí;\n6.\nzahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu, aniž jsou dotčeny pravomoci výboru příslušného pro dohody o partnerství AKT-EU;\n7.\nfinančních dopadů aktů Unie a jejich slučitelnosti s víceletým finančním rámcem, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných výborů;\n8.\nsledování a hodnocení plnění rozpočtu na daný rozpočtový rok bez ohledu na čl. 98 odst. 1 jednacího řádu, převodu prostředků, postupů týkajících se plánů pracovních míst, správních prostředků a stanovisek k projektům týkajícím se nemovitostí, které mají značný finanční dopad;\n9.\nfinančního nařízení s výjimkou záležitostí týkajících se plnění, řízení a kontroly rozpočtu.\nV.   Výbor pro rozpočtovou kontrolu\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nkontroly plnění rozpočtu Unie a Evropského rozvojového fondu a rozhodnutí o udělení absolutoria přijímaných Parlamentem, včetně vnitřního postupu udělování absolutoria a všech dalších opatření, která doprovázejí nebo provádějí tato rozhodnutí;\n2.\nzávěrky, předkládání a auditu účetních výkazů a rozvah Unie, jejích orgánů a jiných institucí financovaných Unií, včetně stanovení finančních prostředků, které mají být přeneseny, a vyrovnání salda;\n3.\nkontroly finančních činností Evropské investiční banky;\n4.\nsledování nákladů a užitku jednotlivých forem financování Unie při provádění politik Unie, a to se zapojením specializovaných výborů a ve spolupráci s specializovanými výbory při přezkoumání zvláštních zpráv Účetního dvora, pokud si to v obou případech Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyžádá;\n5.\nvztahů s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), vyšetřování podvodů a nesrovnalostí týkajících se plnění rozpočtu Unie, opatření, která mají za cíl prevenci a stíhání těchto případů, důsledné ochrany finančních zájmů Unie a příslušných kroků evropského veřejného žalobce v této oblasti;\n6.\nvztahů s Účetním dvorem, jmenování jeho členů a projednávání jeho zpráv;\n7.\nfinančního nařízení, pokud jde o záležitosti týkající se plnění, řízení a kontroly rozpočtu.\nVI.   Hospodářský a měnový výbor\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nhospodářských a měnových politik Unie, fungování hospodářské a měnové unie a Evropského měnového a finančního systému (včetně vztahů s příslušnými orgány nebo organizacemi);\n2.\nvolného pohybu kapitálu a plateb (přeshraničních plateb, jednotného platebního prostoru, platebních bilancí, pohybů kapitálu a politik poskytnutých a získaných půjček, kontroly pohybů kapitálu pocházejícího ze třetích zemí, opatření pro posílení vývozu kapitálu Unie);\n3.\nmezinárodního měnového a finančního systému (včetně vztahů s finančními a měnovými orgány a organizacemi);\n4.\npravidel hospodářské soutěže nebo pro státní podporu;\n5.\nprávních předpisů v oblasti daní;\n6.\nprávní úpravy finančních služeb, institucí a trhů a dohledu nad nimi, včetně finančních zpráv, účetních kontrol, předpisů týkajících se účetnictví, vedení společností a jiných otázek z oblasti práva společností týkajících se výhradně finančních služeb;\n7.\npříslušných finančních činností Evropské investiční banky jako součásti evropské správy ekonomických záležitostí v eurozóně.\nVII.   Výbor pro zaměstnanost a sociální věci\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\npolitiky zaměstnanosti a všech aspektů sociální politiky, včetně pracovních podmínek, sociálního zabezpečení, sociálního začlenění a sociální ochrany;\n2.\npráv pracovníků;\n3.\nopatření k zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti;\n4.\nEvropského sociálního fondu;\n5.\npolitiky odborného vzdělávání včetně odborných kvalifikací;\n6.\nvolného pohybu pracovníků a důchodců;\n7.\nsociálního dialogu;\n8.\nvšech forem diskriminace jiných než diskriminace na základě pohlaví, ke kterým dochází na pracovišti nebo na trhu práce;\n9.\nvztahů s:\n—\nEvropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop),\n—\nEvropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek,\n—\nEvropskou nadací pro odborné vzdělávání,\n—\nEvropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci,\njakož i vztahů s dalšími příslušnými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi.\nVIII.   Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\npolitiky v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí týkajících se zejména:\na)\nzměny klimatu,\nb)\nznečištění ovzduší, půdy a vody, nakládání s odpadem a jeho recyklace, nebezpečných látek a přípravků, hladiny hluku a ochrany biologické rozmanitosti,\nc)\nudržitelného rozvoje,\nd)\nmezinárodních a regionálních opatření a dohod majících za cíl ochranu životního prostředí,\ne)\nnápravy škod na životním prostředí,\nf)\ncivilní ochrany,\ng)\nEvropské agentury pro životní prostředí,\nh)\nEvropské agentury pro chemické látky;\n2.\nveřejného zdraví, zejména:\na)\nprogramů a specifických činností v oblasti veřejného zdraví,\nb)\nléčivých a kosmetických přípravků,\nc)\nzdravotních aspektů bioterorismu,\nd)\nEvropské agentury pro léčivé přípravky a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nakažlivých chorob;\n3.\notázek bezpečnosti potravin, zejména včetně:\na)\noznačování a bezpečnosti potravin,\nb)\nveterinárních právních předpisů týkajících se ochrany před nebezpečím poškození lidského zdraví, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby,\nc)\nEvropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropského potravinového a veterinárního úřadu.\nIX.   Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nprůmyslové politiky Unie a s ní souvisejících opatření a využívání nových technologií, včetně opatření týkajících se malých a středních podniků;\n2.\npolitiky Unie v oblasti výzkumu a inovací, včetně vědy a techniky a šíření a využívání výsledků výzkumu;\n3.\nevropské politiky pro oblast vesmíru;\n4.\nčinností Společného výzkumného střediska, Evropské rady pro výzkum, Evropského inovačního a technologického institutu a Institutu pro referenční materiály a měření, jakož JET, ITER a dalších projektů v této oblasti;\n5.\nopatření Unie v oblasti energetické politiky obecně a v souvislosti s vytvořením a fungováním vnitřního trhu s energií, včetně opatření týkajících se:\na)\nbezpečnosti dodávek energie v Unii,\nb)\npodpory energetické účinnosti, úspor energie a vývoje nových a obnovitelných forem energie,\nc)\npodpory propojení energetických sítí a energetické účinnosti, zejména zřizování a rozvoje transevropských sítí v oblasti energetické infrastruktury;\n6.\nSmlouvy o Euratomu a Zásobovací agentury Euratomu, jaderné bezpečnosti, odstavení zařízení a odstraňování jaderného odpadu;\n7.\ninformační společnosti, informačních technologií a komunikačních sítí a služeb, včetně technologických a bezpečnostních prvků, a zřizování a rozvoje transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a činností Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).\nX.   Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nkoordinace vnitrostátních právních předpisů v oblasti vnitřního trhu a celní unie na úrovni Unie, týkajících se zejména:\na)\nvolného pohybu zboží včetně harmonizace technických norem,\nb)\nsvobody usazování,\nc)\nvolného poskytování služeb, s výjimkou finančních a poštovních služeb;\n2.\nfungování jednotného trhu, včetně opatření majících za cíl určení a odstranění možných překážek pro zavádění jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu;\n3.\nprosazování a ochrany hospodářských zájmů spotřebitelů, s výjimkou záležitostí týkajících se veřejného zdraví a bezpečnosti potravin;\n4.\npolitiky a právní úpravy týkající se prosazování pravidel jednotného trhu a práv spotřebitelů.\nXI.   Výbor pro dopravu a cestovní ruch\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nrozvoje společné politiky v oblasti železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy, jakož i námořní a letecké dopravy, a zejména:\na)\nspolečných pravidel v oblasti dopravy na území Evropské unie,\nb)\nvytváření a rozvoje transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury,\nc)\nposkytování dopravních služeb a vztahů se třetími zeměmi v oblasti dopravy,\nd)\nbezpečnosti dopravy,\ne)\nvztahů s mezinárodními dopravními organizacemi,\nf)\nEvropské agentury pro námořní bezpečnost, Agentury Evropské unie pro železnice, Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví a společného podniku SESAR;\n2.\npoštovních služeb;\n3.\ncestovního ruchu.\nXII.   Výbor pro regionální rozvoj\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se\n1.\nfungování a rozvoje politiky Unie v oblasti regionálního rozvoje a politiky soudržnosti, jak je stanoveno ve Smlouvách;\n2.\nEvropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů regionální politiky Unie;\n3.\nposouzení dopadů jiných politik Unie na hospodářskou a sociální soudržnost;\n4.\nkoordinace strukturálních nástrojů Unie;\n5.\nměstské dimenze politiky soudržnosti;\n6.\nnejvzdálenějších regionů a ostrovů a přeshraniční a meziregionální spolupráce;\n7.\nvztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.\nXIII.   Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nfungování a rozvoje společné rybářské politiky a jejího řízení;\n2.\nrozvoje venkova, včetně činností příslušných finančních nástrojů;\n3.\nprávních předpisů týkajících se:\na)\nveterinárních a rostlinolékařských záležitostí a krmiv pro zvířata, nemají-li tato opatření za cíl chránit před nebezpečím pro lidské zdraví,\nb)\nchovu a dobrých životních podmínek zvířat;\n4.\nzlepšování jakosti zemědělských produktů;\n5.\ndodávek zemědělských surovin;\n6.\nOdrůdového úřadu Společenství;\n7.\nlesnictví a agrolesnictví.\nXIV.   Výbor pro rybolov\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nfungování a rozvoje společné politiky rybolovu a jejího řízení;\n2.\nzachovávání rybolovných zdrojů, řízení rybolovu a loďstev, která tyto zdroje využívají, mořského výzkumu a aplikovaného výzkumu v oblasti rybolovu;\n3.\nspolečné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury a jejich zpracovávání a dodávání na trh;\n4.\nstrukturální politiky v odvětví rybolovu a akvakultury, včetně finančních nástrojů a fondů pro orientaci rybolovu, které mají tato odvětví podporovat;\n5.\nintegrované námořní politiky, pokud jde o rybolovné činnosti;\n6.\ndohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, regionálních organizací pro rybolov a plnění mezinárodních závazků v oblasti rybolovu.\nXV.   Výbor pro kulturu a vzdělávání\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nkulturních aspektů Evropské unie, zejména:\na)\nzlepšování znalostí a šíření kultury,\nb)\nochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti,\nc)\nzachování a ochrany kulturního dědictví, kulturní výměny a umělecké tvorby;\n2.\nvzdělávacích politik Unie včetně vysokoškolského vzdělávání v Evropě, podpory systému evropských škol a celoživotního vzdělávání;\n3.\naudiovizuální politiky a kulturních a vzdělávacích aspektů informační společnosti;\n4.\npolitiky péče o mládež;\n5.\nvytváření politiky v oblasti sportu a využívání volného času;\n6.\ninformační a mediální politiky;\n7.\nspolupráce v oblasti kultury a vzdělávání se třetími zeměmi a vztahů s příslušnými mezinárodními organizacemi a orgány.\nXVI.   Výbor pro právní záležitosti\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nvýkladu, uplatňování a sledování práva Unie, souladu aktů Unie s primárním právem, včetně volby právního základu a dodržování zásady subsidiarity a proporcionality;\n2.\nvýkladu a uplatňování mezinárodního práva, pokud se dotýká Evropské unie;\n3.\nzdokonalení tvorby právních předpisů a zjednodušování práva Unie;\n4.\nprávní ochrany parlamentních práv a výsad, včetně zapojení Parlamentu do řízení před Soudním dvorem Evropské unie;\n5.\naktů Unie, které ovlivňují právní řády členských států, zejména v oblasti:\na)\nobčanského a obchodního práva,\nb)\npráva obchodních společností,\nc)\npráva duševního vlastnictví,\nd)\nprocesního práva;\n6.\nopatření týkající se soudní a správní spolupráce v občanských věcech;\n7.\nodpovědnosti v oblasti životního prostředí a sankcí za trestné činy proti životnímu prostředí;\n8.\netických otázek spojených s novými technologiemi při použití postupu s přidruženými výbory mezi příslušnými výbory;\n9.\nstatutu poslanců a služebního řádu úředníků Evropské unie;\n10.\nvýsad a imunit a ověřování pověřovacích listin poslanců;\n11.\norganizační struktury a statutu Soudního dvora Evropské unie;\n12.\nÚřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví.\nXVII.   Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nochrany občanských práv, lidských práv a základních svobod na území Unie, včetně ochrany menšin, ve smyslu Smluv a Listiny základních práv Evropské unie;\n2.\nopatření nezbytných pro boj se všemi formami diskriminace jinými než diskriminace na základě pohlaví nebo s diskriminací, ke které dochází na pracovišti nebo na trhu práce;\n3.\nprávních předpisů v oblasti transparentnosti a ochrany fyzických osob při zpracování osobních údajů;\n4.\nvytváření a rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva při dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, zejména:\na)\nopatření týkajících se vstupu a pohybu osob, azylu a přistěhovalectví,\nb)\nopatření týkajících se integrovaného systému řízení vnějších hranic,\nc)\nopatření týkajících se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, včetně terorismu, a věcných a procesních opatření v souvislosti s vytvořením soudržnějšího přístupu Unie k trestnímu právu;\n5.\nEvropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Agentury Evropské unie pro základní práva, Europolu, Eurojustu, Cepolu, Úřadu evropského veřejného žalobce a jiných institucí a subjektů činných v těchto oblastech;\n6.\nzjištění zjevného nebezpečí závažného porušení společných zásad členských států ze strany členského státu.\nXVIII.   Výbor pro ústavní záležitosti\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\ninstitucionálních aspektů procesu evropské integrace, zejména přípravy, zahajování a průběhu řádných a zjednodušených postupů revize Smlouvy;\n2.\nprovádění Smluv a hodnocení jejich fungování;\n3.\ninstitucionálních důsledků jednání o rozšíření Unie nebo vystoupení z ní;\n4.\ninterinstitucionálních vztahů, včetně posuzování interinstitucionálních dohod podle čl. 148 odst. 2 jednacího řádu sohledem na jejich schválení Parlamentem;\n5.\njednotného postupu konání voleb;\n6.\npolitických stran a politických nadací na evropské úrovni, aniž jsou dotčeny pravomoci předsednictva;\n7.\nzjištění závažného a trvajícího porušení společných zásad sdílených členskými státy ze strany členského státu;\n8.\nvýkladu a používání jednacího řádu Parlamentu a návrhů změn tohoto řádu.\nXIX.   Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\nvymezení, prosazování a ochrany práv žen v Unii a opatření, která za tímto účelem Unie přijala;\n2.\nprosazování práv žen ve třetích zemích;\n3.\npolitiky rovných příležitostí, včetně prosazování rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti;\n4.\nodstranění všech forem násilí a diskriminace založených na pohlaví;\n5.\nzavádění a dalšího začlenění zásady rovných příležitostí ve všech oblastech;\n6.\nplnění a uplatňování mezinárodních dohod a úmluv týkajících se práv žen;\n7.\npodpory informovanosti o právech žen.\nXX.   Petiční výbor\nTento výbor je příslušný pro záležitosti týkající se:\n1.\npetic;\n2.\npořádání veřejných slyšení o občanských iniciativách podle článku 222 jednacího řádu;\n3.\nvztahů s evropským veřejným ochráncem práv.\n(1)  Přijatá rozhodnutím Parlamentu ze dne 15. ledna 2014.\nPŘÍLOHA VII\nSCHVALOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE A SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PŘIJATÝCH V PRŮBĚHU SLYŠENÍ\nČást I – Schválení celého sboru komisařů Parlamentem\nČlánek 1\nZáklad pro hodnocení\n1.\nParlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a jejich komunikační schopnosti.\n2.\nParlament bere zvláštní ohled na rovnováhu mezi počtem žen a mužů. Může se vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti nově zvoleným předsedou.\n3.\nParlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.\nČlánek 2\nPosouzení prohlášení o finančních zájmech\n1.\nVýbor příslušný pro právní záležitosti přezkoumá prohlášení o finančních zájmech a posoudí, zda je prohlášení kandidáta na komisaře přesné a úplné a zda z něj lze vyvozovat střet zájmů.\n2.\nVýrok výboru příslušného pro právní záležitosti, který potvrzuje vyloučení jakéhokoli střetu zájmů, je základním předpokladem pro konání slyšení u věcně příslušného výboru. Bez tohoto výroku se postup jmenování kandidáta na komisaře pozastaví a použije se postup stanovený v odst. 3 písm. c).\n3.\nPři kontrole prohlášení o finančních zájmech, kterou provádí výbor příslušný pro právní záležitosti, se uplatňují následující pokyny:\na)\njestliže při kontrole prohlášení o finančních zájmech má výbor příslušný pro právní záležitosti na základě předložených dokumentů za to, že je prohlášení o finančních zájmech přesné, úplné a že neobsahuje žádnou informaci svědčící o skutečném či potenciálním střetu zájmů v souvislosti s oblastí působnosti kandidáta na komisaře, zašle jeho předseda dopis potvrzující tento závěr výborům příslušným pro slyšení nebo dotčeným výborům, jestliže se jedná o postup v průběhu funkčního období komisaře;\nb)\njestliže má výbor příslušný pro právní záležitosti za to, že prohlášení o zájmech kandidáta na komisaře obsahuje neúplné nebo rozporuplné informace, nebo pokud jsou potřeba další informace, požádá v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí kandidáta na komisaře, aby bez zbytečného odkladu poskytl dodatečné informace, které před přijetím rozhodnutí zváží a řádně analyzuje; výbor příslušný pro právní záležitosti může případně pozvat kandidáta na komisaře na jednání;\nc)\njestliže výbor příslušný pro právní záležitosti na základě prohlášení o finančních zájmech nebo dodatečných informací poskytnutých kandidátem na komisaře konstatuje střet zájmů, vypracuje doporučení s cílem střet zájmů ukončit; tato doporučení mohou zahrnovat zřeknutí se daných finančních zájmů nebo změnu oblasti působnosti kandidáta na komisaře, o níž rozhodne předseda Komise; jestliže se v závažnějších situacích nenajde žádné řešení tohoto střetu zájmů, může výbor příslušný pro právní záležitosti dojít v krajním případě k závěru, že kandidát na komisaře není schopen vykonávat svou funkci v souladu se Smlouvami a kodexem chování; předseda Parlamentu poté požádá předsedu Komise o informaci o tom, jaké další kroky hodlá předseda Komise učinit.\nČlánek 3\nSlyšení\n1.\nKaždý kandidát na komisaře bude vyzván k účasti na jednom slyšení v příslušném výboru nebo výborech. Tato slyšení jsou veřejná.\n2.\nSlyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů. Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů. Mohou být jmenováni zpravodajové.\n3.\nPokud se oblasti působnosti prolínají, učiní se příslušná opatření za účelem sdružení příslušných výborů. Mohou nastat tři případy:\na)\noblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje s oblastí působnosti jediného výboru; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře tento jediný výbor (příslušný výbor);\nb)\noblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje přibližně rovnoměrně s oblastí působnosti několika výborů; v tomto případě pořádají slyšení kandidáta na komisaře společně dané výbory (společná schůze výborů); a\nc)\noblast působnosti kandidáta na komisaře se z velké části shoduje s oblastí působnosti jednoho výboru a pouze okrajově s oblastí působnosti jiného nebo několika dalších výborů; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře hlavní příslušný výbor za účasti jednoho nebo více dalších výborů (přidružené výbory).\n4.\nPraktická opatření budou plně konzultována s nově zvoleným předsedou Komise.\n5.\nParlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek; předkládat dílčí otázky není povoleno. V případě společné schůze výborů má každý z výborů právo předložit tři otázky.\nŽivotopis kandidátů na komisaře a jejich odpovědi na písemné otázky jsou před slyšením zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu.\n6.\nKaždé slyšení by mělo být naplánováno na nejméně tři hodiny. Slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe i své názory.\n7.\nKandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Během slyšení je možné položit až 25 otázek seskupených pokud možno podle témat. V rámci přidělené doby lze bezprostředně položit jednu doplňující otázku. Větší část řečnické doby je v souladu s článkem 171 jednacího řádu přidělena politickým skupinám. Cílem slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.\n8.\nSlyšení jsou audiovizuálně přenášena a poskytnuta bezplatně veřejnosti a sdělovacím prostředkům. Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam slyšení.\nČlánek 4\nHodnocení\n1.\nPředseda výboru a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Koordinátoři jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názoru způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.\n2.\nV případě společné schůze výborů postupují předsedové a koordinátoři dotčených výborů společně po celou dobu tohoto postupu.\n3.\nNa každého kandidáta na komisaře je vypracován jeden hodnotící dopis. Zahrnuje stanoviska všech výborů, které se zúčastnily slyšení.\n4.\nNa hodnocení vypracovaná koordinátory se vztahují tyto zásady:\na)\nPokud koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis schvalující daného kandidáta.\nb)\nPokud koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně zamítnou, předloží předseda výboru jejich jménem dopis zamítající daného kandidáta.\nc)\nPokud koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se uvedou i menšinové názory.\nd)\nPokud koordinátoři nejsou schopni dosáhnout ke schválení kandidáta alespoň dvoutřetinové většiny členů výboru:\n—\npožádají nejprve o další informace formou dodatečných písemných otázek;\n—\nnepovažují-li koordinátoři odpovědi na dodatečné písemné otázky za uspokojivé, požádají o pokračování slyšení, které bude trvat další 1,5 hodiny, pokud to Konference předsedů schválí.\ne)\nPokud v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se uvedou i menšinové názory.\nf)\nPokud v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) stále ještě není dosaženo většiny koordinátorů představujících alespoň dvě třetiny členů výboru, která by kandidáta na komisaře schválila, svolá předseda schůzi výboru a dá hlasovat o dvou otázkách uvedených v odstavci 1. Předseda předloží dopis, v němž uvede hodnocení výboru.\n5.\nHodnotící dopisy výborů jsou předány do 24 hodin po ukončení hodnotícího postupu. Dopisy projedná Konference předsedů výborů a následně je postoupí Konferenci předsedů. Po výměně názorů prohlásí Konference předsedů slyšení za uzavřená, pokud se nerozhodne požádat o další informace, a udělí souhlas se zveřejněním všech hodnotících dopisů.\nČlánek 5\nPředstavení sboru komisařů\n1.\nNově zvolený předseda Komise je vyzván, aby představil celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po představení následuje rozprava. Na závěr rozpravy může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit návrh usnesení. Použije se čl. 132 odst. 3 až 8 jednacího řádu.\n2.\nPo hlasování o návrhu usnesení hlasuje Parlament o tom, zda souhlasí nebo nesouhlasí se jmenováním nově zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku. Parlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů, hlasuje se jmenovitě. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání.\nČlánek 6\nSledování plnění závazků přijatých v průběhu slyšení\nV rámci každoročního strukturovaného dialogu s Komisí, který je veden v souladu s bodem 1 přílohy 4 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, příslušný výbor po celou dobu trvání mandátu kontroluje plnění závazků, které kandidáti na komisaře přijali, a priorit, které uvedli v průběhu slyšení.\nČást II – Významná změna oblasti působnosti nebo změna složení Komise během jejího funkčního období\nČlánek 7\nUvolněný mandát\nPokud je třeba obsadit mandát uvolněný z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí, vyzve Parlament neodkladně kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v části I.\nČlánek 8\nPřistoupení nového členského státu\nV případě přistoupení nového členského státu vyzve Parlament kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky uvedené v části I.\nČlánek 9\nVýznamná změna oblasti působnosti\nV případě významné změny v oblasti působnosti v průběhu funkčního období Komise jsou příslušní komisaři, než se ujmou své nové funkce, vyzváni k účasti na slyšení za stejných podmínek jako jsou podmínky uvedené v části I.\nČlánek 10\nHlasování v plénu\nOdchylně od postupu stanoveného v čl. 125 odst. 7 jednacího řádu se v případě, kdy se hlasování v plénu týká jmenování jediného komisaře, hlasuje tajně.\nPŘÍLOHA VIII\nPOŽADAVKY NA VYPRACOVÁVÁNÍ AKTŮ PŘIJÍMANÝCH V SOULADU S ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM\n1.\nV aktech se označuje druh aktu, za nímž následují názvy obou orgánů, které jej přijímají, referenční číslo, datum podpisu aktu a předmět.\n2.   \nAkty obsahují:\na)\nslova „Evropský parlament a Rada Evropské unie“;\nb)\nodkaz na ustanovení, na základě kterých byl akt přijat, uvedený slovy „s ohledem na“;\nc)\nprávní východisko obsahující odkaz na předložené návrhy, obdržená stanoviska a provedené konzultace;\nd)\nodůvodnění daného aktu uvedené slovy „vzhledem k těmto důvodům“;\ne)\njednu z formulací „přijaly toto nařízení“ nebo „přijaly tuto směrnici“ nebo „přijaly toto rozhodnutí“, za kterou následuje normativní text aktu.\n3.\nAkty se člení na články, které jsou v případě potřeby seskupeny do částí, hlav, kapitol a oddílů.\n4.\nV posledním článku je uveden den vstupu aktu v platnost, je-li toto datum dřívější nebo pozdější než dvacátý den po vyhlášení.\n5.   \nZa posledním článkem aktu následuje:\n—\nodpovídající formulace podle příslušných ustanovení Smluv, pokud jde o použitelnost aktu;\n—\n„V … dne …“ a dále datum podpisu aktu;\n—\n„Za Evropský parlament předseda nebo předsedkyně“, „Za Radu předseda nebo předsedkyně“ a jméno předsedy či předsedkyně Parlamentu a úřadujícího předsedy či předsedkyně Rady v době podpisu aktu.", "summary": "Jednací řád Evropského parlamentu\nJednací řád Evropského parlamentu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nJednací řád – 9. volební období\nCO JE CÍLEM TOHOTO ŘÁDU?\nStanovuje vnitřní organizaci a postupy jediné celoevropské přímo volené instituce EU. Na základě článku 232 Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropský parlament pravomoc schvalovat vlastní jednací řád. Dokument zahrnuje všechny procedurální aspekty činností Parlamentu.\nKLÍČOVÉ BODY\nŘád zahrnuje následující aspekty života Parlamentu.\nPoslanci Evropského parlamentu:musí svůj mandát vykonávat nezávisle, požívají určité výsady a imunity, musí dodržovat statut poslanců přijatý v roce 2005 a některé další zákonné povinnosti, včetně pravidel pro transparentnost jejich finančních zájmů.Funkce v Parlamentu\nPoslanci Evropského parlamentu volí tajným hlasováním na 2,5 roku předsedu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů.Předseda:má na starost celkové řízení Parlamentu a jeho různých činností,zastupuje Parlament,zajišťuje dodržování jednacího řádu a udržuje pořádek,zahajuje, přerušuje a ukončuje zasedání, předsedá rozpravám a dohlíží na hlasování,rozhoduje o přípustnosti pozměňovacích návrhů, dalších textů předložených k hlasování a parlamentních otázek, apostupuje parlamentním výborům sdělení, která se jich týkají. Místopředsedové mají zvláštní povinnosti a v případě potřeby nahrazují předsedu. Kvestoři jsou odpovědní za administrativní a finanční záležitosti, které se přímo týkají poslanců EP. Předsednictvo se skládá z předsedy a 14 místopředsedů. Rozhoduje o finančních, organizačních a administrativních záležitostech týkajících se Parlamentu. Konference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin (viz níže). Organizuje politickou činnost Parlamentu a rozhoduje legislativní plánování. Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých a zvláštních parlamentních výborů. Může dávat doporučení týkající se práce výborů a pořadu jednání plenárních zasedání. Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech parlamentních delegací v parlamentech kdekoli ve světě. Může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací. Politické skupiny jsou tvořeny poslanci EP podle jejich politické příslušnosti. K vytvoření politické skupiny je nutných nejméně 23 poslanců zvolených nejméně v jedné čtvrtině členských států EU. V závislosti na své velikosti získává skupina finanční a administrativní podporu.Někteří poslanci EP nepatří k žádné politické skupině. Ti dostávají podporu za své činnosti v parlamentu.Jednotliví poslanci EP z různých politických skupin mohou vytvořit meziskupinu zaměřenou na konkrétní otázky, jako jsou dobré životní podmínky zvířat nebo veřejné zdraví.Legislativní postupyřádný legislativní proces (první, druhé a třetí čtení), pokud Parlament působí jako zákonodárný orgán společně s Radou, konzultační postupy, pokud Parlament vydává stanovisko k návrhu právního aktu, postupy souhlasu, pokud je před přijetím právního aktu nutný souhlas Parlamentu.V průběhu těchto legislativních procesů věnuje Parlament zvláštní pozornost takovým otázkám, jako je dodržování základních práv, právní základ, přenesení legislativních pravomocí, finanční slučitelnost a dodržování zásady subsidiarity.\nPostupy u zpráv na základě vlastního podnětu\nV případě legislativních zpráv z vlastního podnětu Parlament žádá Evropskou komisi, aby předložila návrhy (Článek 47) předkládá návrhy v případech uvedených ve Smlouvách (Článek 46).\nNelegislativní zprávy\nParlament může rovněž připravit nelegislativní zprávy z vlastního podnětu týkající se konkrétních předmětů, jako jsou:ústavní záležitosti, pokud se pravidla týkají úlohy Parlamentu při pozměňování smluv EU, při vstupu nové země do EU nebo v případě, že se některý členský stát EU rozhodne z EU vystoupit. rozpočtové postupy, pokud se pravidla týkají projednávání ročního rozpočtu EU a víceletého finančního rámce. mezinárodní dohody, pokud se pro mezinárodní dohody požaduje souhlas nebo stanovisko Parlamentu. Může být požádán o konzultaci ohledně některých aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.Vztahy s jinými orgány a subjekty EU\nParlament:volí předsedu Komise a celou Komisi, může přijmout návrh na vyslovení nedůvěry Komisi, se podílí na jmenování některých institucí, například Evropské centrální banky a Účetního dvora.Parlamentní otázky\nPoslanci mohou předkládat písemné otázky:Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.Mohou také pokládat ústní otázky určené Radě nebo Komisi následované rozpravou.\nVztahy s vnitrostátními parlamentyParlament pravidelně informuje vnitrostátní parlamenty o své činnosti. Poslanci Evropského parlamentu a poslanci vnitrostátních parlamentů se příležitostně setkávají na Konferenci parlamentních výborů pro záležitosti Unie.Zasedání ParlamentuParlament pořádá 12krát za rok čtyřdenní dílčí plenární zasedání ve Štrasburku a další dílčí zasedání v Bruselu. Podrobná pravidla zahrnují oblasti jako:řečnická doba,používání jazyků,rozesílání dokumentů,hlasování.VýboryStálé výbory připravují rozhodnutí Parlamentu na plenární úrovni předkládáním zpráv a dalších dokumentů v konkrétní oblasti své pravomoci. Zvláštní výbory mohou být zřízeny na určité období a pro specifické tematické oblasti. Vyšetřovací výbory mohou být zřízeny za účelem vyšetřování údajných případů porušení práva EU nebo případných nesprávných úředních postupů.Meziparlamentní delegace\nParlament vytváří společné výbory s vnitrostátními parlamenty po celém světě a spolupracuje s Parlamentním shromážděním Rady Evropy.\nPetice\nKaždý občan EU může Parlamentu předložit petici ve věci, která spadá do oblasti činnosti EU a která se předkladatele přímo dotýká.\nDATUM VSTUPU V PLATNOST\nJednací řád vstoupil v platnost dne 2. července 2019.\nKONTEXT\nNejnovější iteraci jednacího řádu najdete zde:Jednací řád Evropského parlamentu (Evropský parlament)Další informace viz:Souhrn hlavních právních aktů souvisejících s jednacím řádem (Evropský parlament).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nJednací řád – 9. volební období – červenec 2019 (Úř. věst. L 302, 22.11.2019, s. 1–128)\nJednací řád Evropského parlamentu 9. volební období – červenec 2019\nPoslední aktualizace 03.07.2020"}
{"celex_id": "32020Q0626(01)", "reference": "26.6.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 204/49\nROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO INSPEKTORA OCHRANY ÚDAJŮ\nze dne 15. května 2020,\nkterým se přijímá jednací řád EIOÚ\nEVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ\ns ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na čl. 57 odst. 1 písm. q) tohoto nařízení,\nvzhledem k tomu, že:\n(1)\nČlánek 8 Listiny základních práv a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že dodržování pravidel týkajících se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů podléhá kontrole nezávislého orgánu.\n(2)\nNařízení (EU) 2018/1725 stanoví zřízení nezávislého subjektu označovaného jako evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ), který odpovídá za zajištění toho, aby orgány, instituce, úřady a agentury Unie dodržovaly základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na ochranu osobních údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů.\n(3)\nNařízení (EU) 2018/1725 také stanoví povinnosti a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů a jmenování evropského inspektora ochrany údajů.\n(4)\nNařízení (EU) 2018/1725 dále stanoví, že evropskému inspektorovi ochrany údajů je nápomocen sekretariát, a obsahuje řadu ustanovení týkajících se zaměstnanců a rozpočtových záležitostí.\n(5)\nÚkoly a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů stanoví i jiné předpisy unijního práva, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1939 (6).\n(6)\nPo konzultaci s Výborem zaměstnanců EIOÚ,\nPŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:\nHLAVA I\nPOSLÁNÍ, DEFINICE, HLAVNÍ ZÁSADY A ORGANIZACE\nKAPITOLA I\nPoslání a definice\nČlánek 1\nEvropský inspektor ochrany údajů\nEvropský inspektor ochrany údajů jedná v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1725, jakýmkoli jiným příslušným právním aktem Unie a tímto rozhodnutím a řídí se strategickými prioritami případně stanovenými evropským inspektorem ochrany údajů.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto rozhodnutí platí následující definice:\na)\n„nařízením“ se rozumí nařízení (EU) 2018/1725;\nb)\n„nařízením GDPR“ se rozumí nařízení (EU) 2016/679;\nc)\n„orgánem“ se rozumí orgán, instituce, úřad nebo agentura Unie, na které se vztahuje nařízení nebo jakýkoli jiný právní akt Unie, kterým se stanoví úkoly a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů;\nd)\nzkratka „EIOÚ“ označuje evropského inspektora ochrany údajů jako subjekt Unie;\ne)\n„evropským inspektorem ochrany údajů“ se rozumí evropský inspektor ochrany údajů jmenovaný Evropským parlamentem a Radou v souladu s článkem 53 nařízení;\nf)\n„sborem“ se rozumí evropský sbor pro ochranu osobních údajů jako subjekt Unie zřízený podle čl. 68 odst. 1 nařízení GDPR;\ng)\n„sekretariátem sboru“ se rozumí sekretariát sboru zřízený podle článku 75 nařízení GDPR.\nKAPITOLA II\nHlavní zásady\nČlánek 3\nŘádná správa, integrita a řádná správní praxe\n1.   EIOÚ jedná v zájmu veřejnosti jako odborník a jako nezávislý, spolehlivý, aktivní a autoritativní subjekt v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.\n2.   EIOÚ jedná v souladu s etickým rámcem EIOÚ.\nČlánek 4\nOdpovědnost a transparentnost\n1.   EIOÚ je povinen pravidelně zveřejňovat své strategické priority a výroční zprávu.\n2.   Jako správce údajů je EIOÚ povinen jít příkladem, pokud jde o dodržování objektivního práva na ochranu osobních údajů.\n3.   EIOÚ je povinen jednat otevřeně a transparentně s médii a zúčastněnými stranami a srozumitelným jazykem přibližovat svou činnost veřejnosti.\nČlánek 5\nÚčinnost a účelnost\n1.   EIOÚ je povinen používat nejmodernější správní a technické prostředky k maximalizaci účinnosti a účelnosti při plnění svých úkolů, včetně interní komunikace a vhodného delegování úkolů.\n2.   EIOÚ je povinen zavést vhodné mechanismy a nástroje k zajištění nejvyšší úrovně řízení kvality, jako jsou normy vnitřní kontroly, proces řízení rizik a výroční zpráva o činnosti.\nČlánek 6\nSpolupráce\nEIOÚ je povinen prosazovat spolupráci mezi dozorovými úřady pro ochranu údajů a případně dalšími veřejnými orgány, jejichž činnosti mohou mít dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.\nKAPITOLA III\nOrganizace\nČlánek 7\nRole Evropského inspektora ochrany údajů\nEvropský inspektor ochrany údajů rozhoduje o strategických prioritách EIOÚ a přijímá strategické dokumenty odpovídající úkolům a pravomocem EIOÚ.\nČlánek 8\nSekretariát EIOÚ\nEvropský inspektor ochrany údajů stanoví organizační strukturu sekretariátu EIOÚ. Aniž je dotčeno memorandum o porozumění uzavřené mezi EIOÚ a sborem ze dne 25. května 2018, zejména pokud jde o sekretariát sboru, musí tato struktura odrážet strategické priority stanovené evropským inspektorem ochrany údajů.\nČlánek 9\nŘeditel a orgán oprávněný ke jmenování\n1.   Aniž je dotčeno memorandum o porozumění mezi EIOÚ a sborem ze dne 25. května 2018, zejména ustanovení jeho bodu VI odst. 5, vykonává ředitel pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování ve smyslu článku 2 služebního řádu úředníků Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (7) a pravomoci svěřené osobě, která je oprávněna uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 a případné další související pravomoci vyplývající z jiných správních rozhodnutí, a to jak interních ve vztahu k EIOÚ, tak i interinstitucionálních, pokud rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů o výkonu pravomocí svěřených orgánu oprávněnému ke jmenování a subjektu, který je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy, nestanoví jinak.\n2.   Ředitel je oprávněn pověřit výkonem pravomocí uvedených v odstavci 1 úředníka odpovědného za řízení lidských zdrojů.\n3.   Ředitel ve vztahu k úkolům souvisejícím s těmito funkcemi odpovídá pověřenci pro ochranu osobních údajů, místnímu bezpečnostnímu pracovníkovi, místnímu pověřenci pro bezpečnost informací, pověřenci pro transparentnost, pověřenci pro právní služby, pověřenci pro etiku a koordinátorovi vnitřní kontroly.\n4.   Ředitel bude nápomocen evropskému inspektorovi ochrany údajů při zajišťování jednotnosti a celkové koordinace EIOÚ a při plnění případných další úkolů, kterými jej pověřil evropský inspektor ochrany údajů.\n5.   Ředitel je oprávněn přijímat rozhodnutí EIOÚ o uplatňování omezení na základě vnitřních pravidel EIOÚ provádějících článek 25 nařízení.\nČlánek 10\nSchůze vedení\n1.   Schůzí vedení se budou účastnit evropský inspektor ochrany údajů, ředitel a vedoucí oddělení a útvarů. Smyslem těchto schůzí je strategický dohled nad prací EIOÚ.\n2.   Pokud budou na schůzi vedení řešeny otázky týkajících se lidských zdrojů, rozpočtu, financí nebo administrativních záležitostí souvisejících se sborem nebo sekretariátem sboru, zúčastní se jí i vedoucí sekretariátu sboru.\n3.   Schůzi vedení bude předsedat evropský inspektor ochrany údajů nebo ředitel, pokud se jí evropský inspektor ochrany údajů nebude moci zúčastnit. Schůze vedení se bude konat zpravidla jednou týdně.\n4.   Ředitel zajistí řádné fungování sekretariátu schůze vedení.\n5.   Tyto schůze jsou neveřejné. Jednání jsou důvěrná.\nČlánek 11\nDelegování úkolů a zastupování\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn v případě potřeby a v souladu s nařízením přenést na ředitele pravomoc přijímat a podepisovat právně závazná rozhodnutí, jejichž věcnou stránku již evropský inspektor ochrany údajů určil.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů je dále oprávněn v případě potřeby a v souladu s nařízením přenést na ředitele nebo vedoucího příslušného oddělení nebo vedoucího příslušného útvaru pravomoc přijímat a podepisovat jiné dokumenty.\n3.   Pokud byly na ředitele přeneseny pravomoci podle odstavců 1 nebo 2, je ředitel oprávněn je dále přenášet na vedoucí příslušných oddělení nebo vedoucí útvarů.\n4.   Pokud evropský inspektor ochrany údajů není schopen vykonávat své funkce nebo pokud je daná pozice neobsazena a nebyl jmenován žádný evropský inspektor ochrany údajů, bude v případě potřeby a v souladu s nařízením úkoly a povinnosti evropského inspektora ochrany v případě, že to bude nezbytné a naléhavé pro zajištění kontinuity provozu, vykonávat ředitel.\n5.   Pokud ředitel nebude schopen vykonávat svou funkci nebo pokud pozice ředitele nebyla obsazena a evropský inspektor ochrany údajů neurčil žádného úředníka, bude úkoly ředitele vykonávat vedoucí oddělení nebo vedoucí útvaru s nejvyšší platovou třídou, nebo v případě rovnosti několika vedoucích podle kritéria platové třídy nejdéle sloužící z těchto vedoucích oddělení nebo útvarů a v případě rovnosti mezi vedoucími oddělení nebo útvarů se stejnou platovou třídou podle tohoto kritéria délky služby ten nejstarší z nich.\n6.   Pokud není k dispozici žádný vedoucí oddělení nebo útvaru, který by mohl vykonávat povinnosti ředitele podle odstavce 5 a evropský inspektor ochrany údajů neurčil žádného úředníka, zastoupí jej úředník s nejvyšší platovou třídou nebo v případě rovnosti několika úředníků podle kritéria platové třídy, nejdéle sloužící úředník s danou platovou třídou, nebo v případě rovnosti několika úředníků podle kritéria délky služby, ten nejstarší z nich.\n7.   Pokud určitému úředníkovi v hierarchicky nadřízeném postavení brání v plnění jeho povinností nějaká překážka a evropský inspektor ochrany údajů neurčil žádného úředníka, určí příslušného úředníka ředitel po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů. Pokud ředitel neurčil svého zástupce, zastoupí jej úředník z daného oddělení nebo útvaru, který má nejvyšší platovou třídu, nebo v případě rovnosti mezi více úředníky podle kritéria platové třídy, ten nejdéle sloužící z těchto úředníků, nebo v případě rovnosti podle délky služby ten z nich, který je nejstarší.\n8.   Odstavce 1 až 7 se použijí, aniž jsou dotčena pravidla týkající se přenesení pravomocí svěřených orgánu oprávněnému ke jmenování nebo pravomocí týkajících se finančních záležitostí podle článků 9 a 12.\nČlánek 12\nSchvalující osoba a účetní\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů svěří pravomoci schvalující osoby řediteli v souladu s listinou úkolů a povinností týkajících se rozpočtu a správy EIOÚ stanovenou v souladu s čl. 72 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Evropského parlamentu a Rady (8).\n2.   Pokud jde o rozpočtové záležitosti týkající se sboru, bude schvalující osoba vykonávat svou funkci v souladu s memorandem o porozumění mezi EIOÚ a sborem.\n3.   V souladu s rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů ze dne 1. března 2017 (9) vykonává funkci účetního EIOÚ účetní Komise.\nHLAVA II\nKONTROLA A ZAJIŠTĚNÍ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ\nČlánek 13\nKontrola a zajištění uplatňování nařízení\nEIOÚ je povinen zaručovat účinnou ochranu práv a svobod jednotlivců kontrolou a prosazováním nařízení a případně dalších právních aktů Unie, kterými se stanoví úkoly a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů. Za tímto účelem je evropský inspektor ochrany údajů oprávněn při výkonu vyšetřovacích, nápravných, povolovacích a poradenských pravomocí provádět kontroly, průzkumy, návštěvy prováděné dvakrát měsíčně a neformální konzultace nebo dopomáhat ke smírnému řešení stížností.\nČlánek 14\nTransparentnost odpovědí na konzultace ze strany orgánů ohledně jejich zpracování osobních údajů a na žádostí o povolení\nEIOÚ je oprávněn v celém rozsahu nebo částečně zveřejnit odpovědi na konzultace ze strany orgánů o jejich zpracování osobních údajů s přihlédnutím k příslušným požadavkům na důvěrnost a zabezpečení informací. Rozhodnutí o povolení se zveřejňují s přihlédnutím k platným požadavkům na důvěrnost a zabezpečení informací.\nČlánek 15\nPověřenci pro ochranu osobních údajů oznamovaní orgány\n1.   Registr jmenování pověřenců pro ochranu osobních údajů oznámených EIOÚ ze strany orgánů v souladu s nařízením vede EIOÚ.\n2.   Aktualizovaný seznam pověřenců pro ochranu osobních údajů orgánů se zveřejní na internetových stránkách EIOÚ.\n3.   EIOÚ bude poskytovat pokyny pověřencům pro ochranu osobních údajů, a to zejména na základě účasti na schůzích organizovaných sítí pověřenců pro ochranu osobních údajů orgánů.\nČlánek 16\nŘešení stížností\n1.   EIOÚ se nebude zabývat anonymními stížnostmi.\n2.   EIOÚ bude vyřizovat stížnosti podané písemně, a to i v elektronické podobě, v jakémkoli úředním jazyce Unie, které budou obsahovat dostatečně podrobné informace, aby bylo možné porozumět podstatě problému.\n3.   Pokud stěžovatel podal stížnost se stejnou skutkovou podstatou u evropského veřejného ochránce práv, přezkoumá EIOÚ přípustnost stížnosti v souladu s memorandem o porozumění mezi EIOÚ a evropským veřejným ochráncem práv.\n4.   Evropský inspektor ochrany údajů rozhodne o tom, jak bude stížnost vyřízena, s přihlédnutím k:\na)\npovaze a závažnosti údajných porušení předpisů na ochranu osobních údajů;\nb)\nzávažnosti újmy, kterou subjekt nebo subjekty údajů utrpěl/y nebo mohl/y utrpět v důsledku uvedeného porušení;\nc)\npotenciálnímu celkovému významu daného případu, a to i ve vztahu k jiným dotčeným veřejným a/nebo soukromým zájmům;\nd)\ntomu, nakolik je pravděpodobné, že bude zjištěno porušení předpisů;\ne)\npřesnému datu, kdy došlo k podkladovým událostem, kdy dané jednání přestalo vyvolávat účinky, kdy byly tyto účinky odstraněny nebo kdy byla poskytnuta odpovídající záruka, že dojde k jejich odstranění.\n5.   EIOÚ bude případně dopomáhat k dosažení smírného urovnání stížnosti.\n6.   EIOÚ pozastaví vyšetřování stížnosti až do rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí jiného soudního nebo správního orgánu ve stejné záležitosti.\n7.   EIOÚ zveřejní totožnost stěžovatele pouze v míře nezbytné pro řádné provedení vyšetřování. EIOÚ nezveřejní žádný dokument týkající se stížnosti, s výjimkou anonymizovaných výpisů nebo shrnutí konečného rozhodnutí, ledaže dotyčná osoba s takovým zveřejněním souhlasí.\n8.   Pokud si to okolnosti stížnosti vyžádají, bude EIOÚ spolupracovat s příslušnými orgány dohledu, včetně příslušných vnitrostátních dozorových úřadů jednajících v rozsahu své působnosti.\nČlánek 17\nVýsledky stížností\n1.   EIOÚ informuje stěžovatele co nejdříve o výsledku stížnosti a o přijatých opatřeních.\n2.   Pokud bude stížnost shledána nepřípustnou nebo bude její vyšetřování ukončeno, odkáže EIOÚ stěžovatele v případech, kdy to bude namístě, na jiný příslušný orgán.\n3.   EIOÚ je oprávněn svým rozhodnutím ukončit vyšetřování na žádost stěžovatele. To mu ale nebrání v tom, aby dále vyšetřoval věc, které se stížnost týká.\n4.   EIOÚ je oprávněn vyšetřování ukončit, pokud stěžovatel neposkytne požadované informace. EIOÚ poté o tomto rozhodnutí informuje stěžovatele.\nČlánek 18\nPřezkoumání stížností a prostředky soudní ochrany\n1.   Pokud EIOÚ vydá rozhodnutí o stížnosti, má stěžovatel nebo dotčený orgán právo požádat EIOÚ, aby toto rozhodnutí přezkoumal. Tato žádost musí být podána do jednoho měsíce od rozhodnutí. EIOÚ přezkoumá své rozhodnutí, pokud stěžovatel nebo orgán předloží nové faktické důkazy nebo právní argumenty.\n2.   Po vydání rozhodnutí o stížnosti poučí EIOU stěžovatele a dotčený orgán, že mají právo požádat o přezkum tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí napadnout u Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n3.   Pokud Evropský inspektor ochrany údajů v návaznosti na žádost o přezkum jeho rozhodnutí o stížnosti vydá nové, přepracované rozhodnutí, poučí EIOÚ stěžovatele a dotčený orgán o jejich právu toto nové rozhodnutí napadnout u Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nČlánek 19\nOhlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů Evropskému inspektorovi ochrany údajů ze strany orgánů\n1.   EIOÚ zajistí bezpečnou platformu pro ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů ze strany orgánu a provede bezpečnostní opatření pro výměnu informací o případech porušení zabezpečení osobních údajů.\n2.   V návaznosti na provedené ohlášení EIOÚ potvrdí dotčenému orgánu jeho přijetí.\nHLAVA III\nLEGISLATIVNÍ KONZULTACE, MONTOROVÁNÍ TECHNOLOGIÍ, VÝZKUMNÉ PROJEKTY, SOUDNÍ ŘÍZENÍ\nČlánek 20\nLegislativní konzultace\n1.   V reakci na žádosti Komise podle čl. 42 odst. 1 nařízení bude EIOÚ vydávat stanoviska nebo formální připomínky.\n2.   Stanoviska se zveřejňují na webových stránkách EIOÚ v angličtině, francouzštině a němčině. Shrnutí stanovisek se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie (řada C). Formální připomínky se zveřejňují na internetových stránkách EIOÚ.\n3.   EIOÚ je oprávněn odmítnout reagovat na konzultaci, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 42 nařízení, včetně případů, kdy to nebude mít žádný dopad na ochranu práv a svobod jednotlivců v souvislosti s ochranou údajů.\n4.   Pokud nebude možné ani při vynaložení maximálního úsilí ve stanovené lhůtě vydat společné stanovisko EIOÚ a sboru podle čl. 42 odst. 2 nařízení, je EIOÚ oprávněn vydat stanovisko k téže věci.\n5.   Pokud Komise zkrátí platnou lhůtu pro legislativní konzultaci podle čl. 42 odst. 3 nařízení, bude se EIOÚ snažit dodržet stanovený termín, pokud to bude přiměřené a proveditelné s přihlédnutím zejména k náročnosti dané věci, rozsahu dokumentace a úplnosti informací poskytnutých Komisí.\nČlánek 21\nMonitorování technologií\nV rámci sledování vývoje informačních a komunikačních technologií, které mají dopad na ochranu osobních údajů, bude EIOÚ prosazovat informovanost a poskytovat poradenství zejména v oblasti zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů.\nČlánek 22\nVýzkumné projekty\nEIOÚ se může rozhodnout, že přispěje k rámcovým programům Unie a bude působit v poradních výborech pro výzkumné projekty.\nČlánek 23\nŽaloby pro porušení nařízení podávané na orgány\nEIOÚ může danou věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie, v případě, že orgán poruší nařízení, zejména pokud nedojde ke konzultaci s EIOÚ v případech stanovených v čl. 42 odst. 1 nařízení, a v případě absence účinné reakce na prosazovací opatření přijaté EIOÚ podle článku 58 nařízení.\nČlánek 24\nZásahy EIOÚ v řízeních konaných u Soudního dvora Evropské unie\n1.   EIOÚ může zasahovat do řízení vedených u Soudního dvora Evropské unie v souladu s čl. 58 odst. 4 nařízení, čl. 43 odst. 3 písm. i) nařízení (EU) 2016/794, čl. 85 odst. 3 písm. g) nařízení (EU) 2017/1939 a čl. 40 odst. 3 písm. g) nařízení (EU) 2018/1727.\n2.   Při rozhodování o tom, zda požádat o povolení k zásahu do řízení, nebo o tom, zda vyslyšet výzvu Soudního dvora Evropské unie o tento zásah, přihlédne EIOÚ zejména k následujícímu:\na.\nzda se skutková podstata věci přímo dotýká EIOÚ a plnění jeho dozorčích úkolů;\nb.\nzda věc samotná vyvolává otázky ochrany údajů, které jsou samy o sobě podstatné nebo rozhodující pro jeho výsledek; a\nc.\nzda je pravděpodobné, že zásah EIOÚ ovlivní výsledek řízení.\nHLAVA IV\nSPOLUPRÁCE S VNITROSTÁTNÍMI DOZOROVÝMI ÚŘADY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE\nČlánek 25\nEIOÚ jako člen Evropského sboru pro ochranu osobních údajů\nCílem EIOÚ jako člena sboru je prosazovat hledisko Unie a zejména sdílené hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.\nČlánek 26\nSpolupráce s vnitrostátními dozorovými úřady podle článku 61 nařízení\n1.   EIOÚ spolupracuje s vnitrostátními dozorovými úřady a se společným dozorovým úřadem zřízeným podle článku 25 rozhodnutí Rady 2009/917/SVV (10), zejména v zájmu:\na)\nvýměny všech příslušných informací, včetně osvědčených postupů, a informací týkajících se žádostí o výkon kontrolních, vyšetřovacích a prováděcích pravomocí ze strany vnitrostátních dozorových úřadů;\nb)\nrozvíjení a udržování kontaktů s příslušnými členy a zaměstnanci vnitrostátních dozorových úřadů.\n2.   V případech, kdy to bude namístě, bude EIOÚ poskytovat vzájemnou pomoc a bude se účastnit společných operací s vnitrostátními dozorovými úřady, kdy každý z nich bude jednat v rámci své působnosti stanovené v nařízení, v nařízení GDPR a dalších příslušných aktech práva Unie.\n3.   Na výzvu se může EIOÚ zúčastnit vyšetřování vedeného dozorovým úřadem nebo vyzvat dozorový úřad k účasti na vyšetřování v souladu v souladu s právními a procesními předpisy platnými pro vyzývající subjekt.\nČlánek 27\nMezinárodní spolupráce\n1.   EIOÚ je povinen prosazovat osvědčené postupy, konvergenci a synergie v oblasti ochrany osobních údajů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a to i prostřednictvím zapojení se do příslušných regionálních a mezinárodních sítí a akcí.\n2.   V případech, kdy to bude namístě, bude EIOÚ poskytovat vzájemnou pomoc v rámci vyšetřovacích a prováděcích opatření prováděných dozorovými úřady třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi.\nHLAVA V\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 28\nKonzultace s výborem zaměstnanců\n1.   S výborem zaměstnanců zastupující zaměstnance EIOÚ je nutné v dostatečném časovém předstihu konzultovat návrhy rozhodnutí týkajících se provádění služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 a lze s ním konzultovat případné další otázky obecného zájmu týkající se zaměstnanců. Výbor zaměstnanců musí být informován o všech otázkách souvisejících s výkonem jeho úkolů. Své stanovisko vydá ve lhůtě 10 dnů ode dne konzultace.\n2.   Výbor zaměstnanců bude přispívat k řádnému fungování EIOÚ tím, že bude předkládat návrhy týkající se organizačních záležitostí a pracovních podmínek.\n3.   Výbor zaměstnanců se skládá ze tří členů a tří zástupců a je volen všemi zaměstnanci EIOÚ, včetně sekretariátu sboru, na dobu dvou let.\nČlánek 29\nPověřenec pro ochranu osobních údajů\n1.   EIOÚ jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO).\n2.   Konzultace s pověřencem pro ochranu osobních údajů je nutná především v případě, že EIOÚ jako správce údajů zamýšlí uplatnit omezení na základě vnitřních pravidel provádějících článek 25 nařízení.\n3.   V souladu s bodem IV odst. 2 písm. viii) memoranda o porozumění mezi EIOÚ a sborem má sbor svého vlastního pověřence pro ochranu osobních údajů. V souladu s bodem IV odst. 4 memoranda o porozumění mezi EIOÚ a sborem se pověřenci pro ochranu osobních údajů EIOÚ a sboru pravidelně schází s cílem zajistit, aby jejich rozhodnutí byla jednotná.\nČlánek 30\nVeřejný přístup k dokumentům a pověřenec EIOÚ pro transparentnost\nEIOÚ jmenuje pověřence pro transparentnost, který zajistí dodržování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (11), aniž je dotčeno vyřizování žádostí o veřejný přístup k dokumentům podávaných sekretariátem sboru v souladu s bodem IV odst. 2 písm. iii) memoranda o porozumění mezi EIOÚ a sborem.\nČlánek 31\nJazyky\n1.   EIOÚ dbá na dodržování zásady mnohojazyčnosti, protože kulturní a jazyková rozmanitost je jedním ze základních kamenů a aktiv Evropské unie. EIOÚ usiluje o dosažení rovnováhy mezi zásadou mnohojazyčnosti a povinností zajistit řádné finanční hospodaření a úspory v rozpočtu Evropské unie a nakládat prakticky se svými omezenými zdroji.\n2.   EIOÚ odpoví všem osobám, které se na něj obrátí ve věci spadající do jeho pravomoci, v jednom z úředních jazyků Evropské unie, konkrétně ve stejném jazyce, ve kterém bude danou věc řešit. Všechny stížnosti, žádosti o informace a případně další žádosti lze zaslat EIOÚ v kterémkoli z úředních jazyků Evropské unie, přičemž odpověď bude vypracována ve stejném jazyce.\n3.   Webové stránky EIOÚ jsou k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině. Strategické dokumenty EIOÚ, jako je strategie mandátu evropského inspektora ochrany údajů, se zveřejňují v angličtině, francouzštině a němčině.\nČlánek 32\nPodpůrné služby\nEIOÚ je oprávněn uzavírat dohody o spolupráci nebo dohody o úrovni služeb s jinými orgány a může se účastnit interinstitucionálních výzev k podání nabídek, které vedou k uzavření rámcových smluv se třetími stranami o poskytování podpůrných služeb EIOÚ a sboru. EIOÚ je rovněž oprávněn uzavírat smlouvy s externími poskytovateli služeb v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek, která platí pro orgány.\nČlánek 33\nStvrzování rozhodnutí\n1.   Rozhodnutí EIOÚ se stvrzuje připojením podpisu evropským inspektorem ochrany údajů nebo ředitelem, podle znění tohoto rozhodnutí. Tento podpis může být vlastnoruční nebo může být v elektronické podobě.\n2.   V případě pověření nebo zastupování v souladu s článkem 11 rozhodnutí stvrdí svým podpisem osoba, na kterou byla pravomoc přenesena, nebo zastupující osoba. Tento podpis může být vlastnoruční nebo může být v elektronické podobě.\nČlánek 34\nPráce na dálku u EIOÚ a elektronické dokumenty\n1.   Na základě rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů může EIOÚ zavést systém práce na dálku pro všechny své zaměstnance nebo část z nich. Toto rozhodnutí bude sděleno zaměstnancům a zveřejní se na webových stránkách EIOÚ a sboru.\n2.   Na základě rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů může EIOÚ stanovit podmínky platnosti elektronických dokumentů, elektronických postupů a elektronických prostředků předávání dokumentů pro účely EIOÚ. Toto rozhodnutí se sdělí zaměstnancům a zveřejní se na webových stránkách EIOÚ.\n3.   Pokud se tato rozhodnutí týkají sekretariátu sboru, je nutné věc konzultovat s předsedou sboru.\nČlánek 35\nPravidla pro výpočet lhůt, dat a termínů\nEIOÚ uplatní pravidla pro výpočet lhůt, dat a termínů stanovených podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (12).\nHLAVA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 36\nDoplňující opatření\nEvropský inspektor ochrany údajů je oprávněn dále rozpracovat ustanovení tohoto rozhodnutí přijetím prováděcích pravidel a doplňujících opatření týkajících se fungování EIOÚ.\nČlánek 37\nZrušení rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů 2013/504/EU\nRozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů 2013/504/EU (13) se zrušuje a nahrazuje tímto rozhodnutím.\nČlánek 38\nVstup v platnost\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nV Bruselu dne 15. května 2020.\nza EIOÚ\nWojciech Rafał WIEWIÓROWSKI\nevropský inspektor ochrany údajů\n(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).\n(6)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(7)  Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259ú68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanovuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(9)  Rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) ze dne 1. března 2017 o jmenování účetního Evropské komise jako účetního EIOÚ.\n(10)  Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(12)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).\n(13)  Rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů 2013/504/EU ze dne 17. prosince 2012 o přijetí jednacího řádu (Úř. věst. L 273, 15.10.2013, s. 41).", "summary": "Jednací řád evropského inspektora ochrany údajů\nJednací řád evropského inspektora ochrany údajů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů o přijetí jednacího řádu EIOÚ\nCO JE CÍLEM TOHOTO JEDNACÍHO ŘÁDU?\nNahrazuje dřívější jednací řád evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) stanovený v rozhodnutí 2013/504/EU, které zrušuje. Stanovuje hlavní zásady EIOÚ, pravidla týkající se interních rozhodovacích procesů, organizace a fungování sekretariátu, plánování, vnitřní správy a otevřenosti a transparentnosti instituce.\nKLÍČOVÉ BODY\nÚloha EIOÚ je stanovena v nařízení (EU) 2018/1725 – viz shrnutí.\nNová pravidla zohledňují změny v právních předpisech EU o ochraně údajů, konkrétně:nařízení (EU) 2016/679, obecné nařízení o ochraně osobních údajů – viz shrnutí, směrnice (EU) 2016/680 o ochraně údajů policií a orgány činnými v trestním řízení – viz shrnutí; nařízení (EU) 2018/1727 o agentuře Eurojust (viz shrnutí). nařízení (EU) 2018/1241 o systému ETIAS (viz shrnutí). nařízení (EU) 2017/1939 o Úřadu evropského veřejného žalobce – viz shrnutí; nařízení (EU) 2016/794 o agentuře Europol (viz shrnutí).Hlavní zásady\nJednací řád vyžaduje, aby EIOÚ dodržoval řadu hlavních zásad týkajících se těchto oblastí:řádná správa, integrita a řádná správní praxe – EIOÚ musí jednat v zájmu veřejnosti jako odborník i jako nezávislý, spolehlivý, aktivní a autoritativní subjekt v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů, odpovědnost a transparentnost, účinnost a účelnost, spolupráce.Úloha inspektora\nInspektor má tyto úkoly:určovat strategické priority EIOÚ, přijímat strategické dokumenty odpovídající úkolům a pravomocem EIOÚ, stanovit organizační strukturu sekretariátu EIOÚ s ohledem na strategické priority.Kontrola ochrany údajůEIOÚ je povinen zaručovat účinnou ochranu práv a svobod jednotlivců kontrolou a prosazováním nařízení (EU) 2018/1725 a případně dalších právních aktů EU, kterými se stanoví úkoly a pravomoci EIOÚ. EIOÚ je oprávněn při výkonu vyšetřovacích, nápravných, povolovacích a poradenských pravomocí provádět kontroly, průzkumy, návštěvy prováděné dvakrát měsíčně a neformální konzultace nebo dopomáhat ke smírnému řešení stížností.StížnostiEIOÚ vyřizuje písemné stížnosti s přihlédnutím k:povaze a závažnosti údajných porušení,závažnosti utrpěné újmy,potenciálnímu celkovému významu daného případu. Stěžovatele musí informovat co nejdříve. Dotčený stěžovatel nebo instituce může požádat EIOÚ o přezkoumání jeho rozhodnutí.\nODKDY ROZHODNUTÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 27. června 2020.\nKONTEXT\nČlánek 7 Listiny základních práv stanovuje, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, domova a komunikace. V článku 8 Listiny základních práv se uvádí, že každý má právo na ochranu osobních údajů. Článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie toto právo dále rozpracovává. Tento článek je právním základem pro veškeré právní předpisy EU o ochraně údajů. Další informace viz:Ochrana údajů v EU (Evropská komise).Evropský inspektor ochrany údajů.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů ze dne 15. května 2020, kterým se přijímá jednací řád EIOÚ (Úř. věst. L 204, 26.6.2020, s. 49–59)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1241 ze dne 12. září 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794 za účelem zřízení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 72–73)\nPostupné změny nařízení (EU) 2018/1241 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část první – Zásady – Hlava II – Obecně použitelná ustanovení – Článek 16 (dříve článek 286 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 55)\nListina základních práv Evropské unie – Hlava II – Svobody – Článek 8 – Ochrana osobních údajů (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 395)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 31.07.2020"}
{"celex_id": "32020D2053", "reference": "15.12.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 424/1\nROZHODNUTÍ RADY (EU, Euratom) 2020/2053\nze dne 14. prosince 2020\no systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 311 třetí pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),\nv souladu se zvláštním legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSystém vlastních zdrojů Unie musí zajistit dostatečné zdroje pro řádný rozvoj politik Unie při dodržení přísné rozpočtové kázně. Rozvoj systému vlastních zdrojů může a měl by také v nejvyšší možné míře přispívat k rozvoji politik Unie.\n(2)\nLisabonská smlouva zavedla změny ustanovení týkajících se systému vlastních zdrojů Unie, jež umožňují zrušení stávající kategorie vlastních zdrojů a zavedení nové kategorie.\n(3)\nEvropská rada na zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 vyzvala Radu, aby pokračovala v práci na návrhu Komise týkajícím se nového vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (DPH) s cílem učinit jej co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit, posílit vazbu s politikou Unie v oblasti DPH a skutečnými příjmy z DPH a zajistit rovné zacházení s daňovými poplatníky ve všech členských státech.\n(4)\nV červnu 2017 přijala Komise diskusní dokument o budoucnosti financí EU. V něm navrhuje řadu možností viditelnějšího propojení vlastních zdrojů s politikami Unie, zejména s oblastí jednotného trhu a udržitelného růstu. Podle uvedeného dokumentu je při zavádění nových vlastních zdrojů třeba věnovat pozornost jejich transparentnosti, jednoduchosti a stabilitě, jejich souladu s cíli politik Unie, jejich dopadu na konkurenceschopnost a udržitelný růst a jejich spravedlivému rozdělení mezi členské státy.\n(5)\nSoučasný systém pro určení vlastního zdroje z DPH byl Účetním dvorem, Evropským parlamentem a členskými státy opakovaně kritizován jako příliš složitý. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 proto konstatovala, že je vhodné výpočet tohoto vlastního zdroje zjednodušit.\n(6)\nAby byly finanční nástroje Unie lépe sladěny s jejími politickými prioritami, aby byla lépe zohledněna role souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“) pro účely fungování jednotného trhu, aby se lépe podporovaly cíle politik Unie a snížily příspěvky členských států založené na hrubém národním důchodu (HND) do ročního rozpočtu Unie, dospěla Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 k závěru, že Unie bude v nadcházejících letech usilovat o reformu systému vlastních zdrojů a zavede nové vlastní zdroje.\n(7)\nJako první krok by měla být zavedena nová kategorie vlastních zdrojů založená na příspěvcích členských států vypočítaných na základě nerecyklovaných plastových obalových odpadů. V souladu s evropskou strategií pro plasty může rozpočet Unie přispět ke snížení znečištění z plastových obalových odpadů. Vlastní zdroj, který je založen na příspěvcích členských států úměrných množství plastových obalových odpadů, jež nejsou v každém členském státě recyklovány, bude pobídkou ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a podpoří recyklaci a oběhové hospodářství. Zároveň bude členským státům v souladu se zásadou subsidiarity ponechána volnost, aby přijaly nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů. Aby se zabránilo nadměrně regresivnímu dopadu, měl by se na příspěvky členských států, jejichž HND na obyvatele byl v roce 2017 pod průměrem Unie, vztahovat vyrovnávací mechanismus zahrnující roční paušální snížení. Toto snížení by mělo odpovídat hmotnosti 3,8 kilogramů vynásobené počtem obyvatel dotyčných členských států v roce 2017.\n(8)\nEvropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí, že jakožto základ pro dodatečné vlastní zdroje předloží Komise v první polovině roku 2021 návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku tak, aby mohly být zavedeny nejpozději od 1. ledna 2023. Evropská rada Komisi vyzvala, aby předložila revidovaný návrh týkající se systému EU pro obchodování s emisemi, který by se případně rozšířil i na odvětví letecké a námořní dopravy. Dospěla k závěru, že Unie bude v průběhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 usilovat o zavedení dalších vlastních zdrojů, mezi něž může patřit daň z finančních transakcí.\n(9)\nEvropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 konstatovala, že by se úprava vlastních zdrojů měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti, včetně spravedlivého sdílení zátěže. Rovněž dospěla k závěru, že Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku a v kontextu podpory oživení a odolnosti i Německu mají být přiznány paušální opravy jejich ročních příspěvků založených na HND v období 2021–2027.\n(10)\nČlenské státy by si měly k pokrytí nákladů na výběr ponechávat 25 % z částek tradičních vlastních zdrojů, které vyberou.\n(11)\nZačlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie by mělo doprovázet zvýšení stropů vlastních zdrojů stanovených v tomto rozhodnutí. Dostatečný rozdíl mezi platbami a stropem vlastních zdrojů je nezbytný k tomu, aby Unie mohla – za všech okolností – plnit své finanční závazky, a to i v době hospodářského útlumu.\n(12)\nV rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie by neměla překročit 1,46 % součtu HND všech členských států.\n(13)\nV zájmu zachování nezměněného objemu finančních zdrojů, které jsou Unii dány k dispozici, je vhodné upravit stropy vlastních zdrojů pro prostředky na platby a prostředky na závazky, vyjádřené v procentech HND, pro případ, že by došlo ke změnám nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2), které vedou k významné změně úrovně HND.\n(14)\nHospodářský dopad krize COVID-19 zdůrazňuje význam zajištění dostatečné finanční kapacity pro Unii v případě hospodářských otřesů. Unie si potřebuje zajistit prostředky k dosažení svých cílů. Výjimečný objem finančních zdrojů je nezbytný k řešení důsledků krize COVID-19, aniž by se zvýšil tlak na finance členských států v době, kdy jsou již jejich rozpočty pod enormním tlakem na financování vnitrostátních hospodářských a sociálních opatření v souvislosti s krizí. Mimořádná odpověď by proto měla být poskytnuta na úrovni Unie. Z tohoto důvodu je vhodné výjimečně zmocnit Komisi, aby si jménem Unie na kapitálových trzích dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018. Až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na poskytnutí půjček a až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na výdaje, obojí výhradně za účelem řešení důsledků krize COVID-19.\n(15)\nTato mimořádná reakce by měla řešit důsledky krize COVID-19 a zabránit jejímu opakování. Podpora by proto měla být časově omezená a většina finančních prostředků by měla být poskytnuta v období bezprostředně po krizi, což znamená, že právní závazky v rámci programu financovaného z těchto dodatečných zdrojů by měly být přijaty do 31. prosince 2023. Platby v rámci facility na podporu oživení a odolnosti budou schvalovány za předpokladu uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů stanovených v plánu na podporu oživení a odolnosti, což bude posouzeno příslušným postupem stanoveným v nařízení o zřízení facility na podporu oživení a odolnosti v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. až 21. července 2020.\n(16)\nMimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné k tomu, aby Unie nesla závazky související se zamýšlenou výpůjčkou finančních prostředků. Výše stropu pro prostředky na závazky i stropu pro prostředky na platby by se proto měla zvýšit o 0,6 procentního bodu, a to výhradně za účelem pokrytí všech závazků Unie vyplývajících z jejích výpůjček za účelem řešení důsledků krize COVID-19. Zmocnění Komise k tomu, aby si jménem Unie na kapitálových trzích vypůjčila finanční prostředky pouze a výhradně za účelem financování opatření, která jsou zaměřena na řešení důsledků krize COVID-19, úzce souvisí se zvýšením stropů vlastních zdrojů stanoveným v tomto rozhodnutí a v konečném důsledku s fungováním systému vlastních zdrojů Unie. Takové zmocnění by proto mělo být zahrnuto do tohoto rozhodnutí. Bezprecedentní povaha této operace a mimořádná výše finančních prostředků, které mají být vypůjčeny, vyžadují jistotu ohledně celkového objemu závazku Unie a základních prvků jeho splácení, jakož i uplatňování diverzifikované výpůjční strategie.\n(17)\nZvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné, neboť stávající stropy by jinak nebyly dostatečné k zajištění disponibility náležitých zdrojů, které Unie potřebuje ke splnění závazků vyplývajících z mimořádného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků. Potřeba mít možnost využít tohoto dodatečného přídělu bude rovněž pouze dočasná, neboť příslušné finanční závazky a podmíněné závazky se budou v čase snižovat spolu s tím, jak budou vypůjčené finanční prostředky spláceny a půjčky budou splatné. Proto by toto zvýšení mělo skončit v okamžiku, kdy budou veškeré vypůjčené finanční prostředky splaceny a všechny podmíněné závazky z půjček poskytnutých na základě těchto prostředků zaniknou, což by mělo být nejpozději 31. prosince 2058.\n(18)\nČinnost Unie zaměřená na řešení důsledků krize COVID-19 musí být významná a musí se uskutečnit během relativně krátkého období. Tímto časovým rámcem se musí řídit i výpůjčky finančních prostředků. Nová čistá výpůjční aktivita by proto měla být ukončena nejpozději na konci roku 2026. Po roce 2026 by se měly výpůjční operace striktně omezit na operace refinancování, aby se zajistilo účinné řízení dluhu. Komise by při provádění operací prostřednictvím diverzifikované strategie financování měla co nejlépe využít kapacity trhů k absorbování výpůjček takto významných objemů finančních prostředků s různou splatností, včetně krátkodobého financování za účelem řízení hotovosti, a zajistit nejvýhodnější podmínky splácení. Kromě toho by Komise měla Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexním způsobem informovat o všech aspektech řízení dluhu. Jakmile budou známy harmonogramy plateb pro politiky, které mají být z daných výpůjček financovány, sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě harmonogram emisí obsahující předpokládaná data a plánované objemy emisí pro nadcházející rok, jakož i plán uvádějící očekávané splátky jistiny a úroků. Tento harmonogram by měla Komise pravidelně aktualizovat.\n(19)\nZpětná úhrada finančních prostředků vypůjčených s cílem poskytnout nevratnou podporu, poskytnout vratnou podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo vytvořit rezervy na rozpočtové záruky, jakož i splácení úroků, by měly být financovány z rozpočtu Unie. Vypůjčené finanční prostředky, které jsou použity na poskytnutí půjček členským státům, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Unii je třeba přidělit a dát k dispozici nezbytné zdroje, aby mohla v kterémkoli roce a za jakýchkoli okolností v souladu s čl. 310 odst. 4 a článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) pokrýt všechny své finanční závazky a podmíněné závazky vyplývající z výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčování finančních prostředků.\n(20)\nČástky, které nebyly použity na předpokládané platby úroků, budou použity k předčasnému splácení před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jako minimální částka, a mohou být zvýšeny nad tuto úroveň za předpokladu, že po roce 2021 budou postupem stanoveným v čl. 311 třetím pododstavci Smlouvy o fungování EU zavedeny nové vlastní zdroje. Všechny závazky vzniklé v důsledku výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků by měly být v plném rozsahu splaceny do 31. prosince 2058. Aby se zajistilo účinné rozpočtové řízení prostředků potřebných k pokrytí zpětných úhrad vypůjčených finančních prostředků, je vhodné stanovit možnost rozdělit příslušné rozpočtové závazky do ročních splátek.\n(21)\nHarmonogram splácení by měl být v souladu se zásadou řádného finančního řízení a měl by zahrnovat celý objem finančních prostředků vypůjčených na základě zmocnění Komise s cílem dosáhnout v průběhu celého období stabilního a předvídatelného snižování závazků. Za tímto účelem by částky splatné Unií v konkrétním roce ke splácení jistiny neměly překročit 7,5 % maximální částky 390 miliard EUR na výdaje.\n(22)\nVzhledem k rysům výjimečného, dočasného a omezeného zmocnění Komise k vypůjčování finančních prostředků za účelem řešení důsledků krize COVID-19 je třeba upřesnit, že by Unie zpravidla neměla finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích využívat k financování provozních výdajů.\n(23)\nAby bylo zajištěno, že Unie bude vždy schopna včas plnit své právní závazky vůči třetím stranám, měla by být v tomto rozhodnutí stanovena zvláštní pravidla, na jejichž základě by Komise byla oprávněna po dobu dočasného zvýšení stropů vlastních zdrojů vyzvat členské státy k prozatímnímu poskytnutí příslušných peněžních prostředků, pokud schválené prostředky zapsané v rozpočtu Unie nedostačují k pokrytí závazků vyplývajících z výpůjček spojených s dočasným zvýšením. Komise by měla mít možnost v krajním případě vyzvat k poskytnutí peněžních prostředků, aby zajistila včasné splnění závazků Unie vůči věřitelům, a to pouze pokud nemůže zajistit dostatečnou likviditu uplatněním jiných opatření aktivního řízení hotovosti, mezi něž patří v případě potřeby i využití krátkodobého financování na kapitálových trzích,. Je vhodné stanovit, že tyto výzvy by měla Komise oznámit členským státům s řádným předstihem, měly by být přísně úměrné odhadovaným rozpočtovým příjmům jednotlivých členských států a v každém případě by měly být omezeny na jejich podíl na dočasně zvýšeném stropu vlastních zdrojů, tj. 0,6 % HND členských států. Pokud však některý členský stát prostředky na základě výzvy zcela nebo zčásti včas neposkytne nebo oznámí Komisi, že nebude schopen je poskytnout, měla by být Komise oprávněna obrátit se prozatímně s dalšími výzvami na poměrném základě na ostatní členské státy. Je vhodné stanovit maximální částku, o jejíž poskytnutí může Komise členský stát každý rok požádat. Očekává se, že Komise předloží nezbytné návrhy za účelem zaúčtování výdajů, které jsou kryty částkami peněžních prostředků prozatímně poskytnutých členskými státy, do rozpočtu Unie, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou co nejdříve zohledněny pro účely připsání vlastních zdrojů na účty členskými státy, tj. v souladu s platným právním rámcem, a tudíž na základě příslušných klíčů HND a aniž jsou dotčeny jiné vlastní zdroje a ostatní příjmy.\n(24)\nV souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování EU má být přijato nařízení Rady, kterým se přijímají prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie. Taková opatření by měla zahrnovat ustanovení obecné a technické povahy, jež jsou použitelná na všechny kategorie vlastních zdrojů. Mezi ně by měla patřit podrobná pravidla pro výpočet zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu, jakož i ustanovení a opatření nezbytná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů a dohled nad ním.\n(25)\nToto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost teprve tehdy, až bude schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky při plném respektování státní suverenity. Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí záměr členských států přistoupit co nejdříve ke schválení tohoto rozhodnutí.\n(26)\nZ důvodů jednotnosti, kontinuity a právní jistoty je nutné přijmout ustanovení pro zajištění hladkého přechodu ze systému zavedeného rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom (3) na systém stanovený v tomto rozhodnutí.\n(27)\nRozhodnutí 2014/335/EU, Euratom by mělo být zrušeno.\n(28)\nPro účely tohoto rozhodnutí by všechny peněžní částky měly být uváděny v eurech.\n(29)\nVzhledem k potřebě urychleně umožnit výpůjčky za účelem financování opatření zaměřených na řešení důsledků krize COVID-19 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení o dokončení postupů pro jeho přijetí.\n(30)\nS cílem zajistit přechod na revidovaný systém vlastních zdrojů a shodu tohoto rozhodnutí s rozpočtovým rokem by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2021,\nPŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto rozhodnutí stanoví pravidla pro přidělování vlastních zdrojů Unii za účelem zajištění financování ročního rozpočtu Unie.\nČlánek 2\nKategorie vlastních zdrojů a zvláštní způsoby jejich výpočtu\n1.   Vlastní zdroje rozpočtu Unie tvoří tyto příjmy:\na)\ntradiční vlastní zdroje sestávající z dávek, prémií, doplňkových nebo vyrovnávacích částek, dodatkových částek nebo položek, cel stanovených ve společném celním sazebníku a dalších poplatků, současných i budoucích, zavedených orgány Unie v obchodě se třetími zeměmi, cel na výrobky spadající do působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, která pozbyla platnosti, jakož i příspěvků a dalších poplatků stanovených v rámci společné organizace trhu s cukrem;\nb)\nuplatnění jednotné sazby ve výši 0,30 % pro všechny členské státy na celkovou výši příjmů z DPH vybraných ze všech zdanitelných plnění, vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH vypočtenou pro příslušný kalendářní rok, jak je uvedeno v nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 (4). Základ DPH, který se pro tento účel vezme v úvahu, nepřesáhne u žádného členského státu 50 % HND;\nc)\nuplatnění jednotné sazby na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány. Výše jednotné sazby je 0,80 EUR za kilogram. Použije se roční paušální snížení pro některé členské státy stanovené v odst. 2 třetím pododstavci;\nd)\nuplatnění jednotné sazby, která se určí v rámci rozpočtového procesu s ohledem na celkovou výši ostatních příjmů, na součet HND všech členských států.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku se „plastem“ rozumí polymer ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (5), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky; pojmy „obalové odpady“ a „recyklace“ mají týž význam jako v čl. 3 bodech 2 a 2c směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (6) a v rozhodnutí Komise (EU) 2005/270/ES (7).\nHmotnost plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, se vypočítá jako rozdíl mezi hmotností plastových obalových odpadů, jež byly v daném roce v členském státě vyprodukovány, a hmotností plastových obalových odpadů, jež byly v daném roce recyklovány, stanovenými v souladu se směrnicí 94/62/ES.\nNíže uvedené členské státy mají nárok na roční paušální snížení, vyjádřené v běžných cenách, které se použije na jejich příspěvky uvedené v odst. 1 písm. c), ve výši 22 000 000 EUR pro Bulharsko, 32 187 600 EUR pro Česko, 4 000 000 EUR pro Estonsko, 33 000 000 EUR pro Řecko, 142 000 000EUR pro Španělsko, 13 000 000 EUR pro Chorvatsko, 184 048 000 EUR pro Itálii, 3 000 000 EUR pro Kypr, 6 000 000 EUR pro Lotyšsko, 9 000 000 EUR pro Litvu, 30 000 000 EUR pro Maďarsko, 1 415 900 EUR pro Maltu, 117 000 000 EUR pro Polsko, 31 322 000 EUR pro Portugalsko, 60 000 000 EUR pro Rumunsko, 6 279 700 EUR pro Slovinsko a 17 000 000 EUR pro Slovensko.\n3.   Pro účely odst. 1 písm. d) se jednotná sazba použije na HND každého členského státu.\nHND podle odst. 1 písm. d) se rozumí roční HND v tržních cenách vypočítaný Komisí za použití nařízení (EU) č. 549/2013.\n4.   Pro období 2021–2027 se na následující členské státy použije hrubé snížení jejich ročních příspěvků z HND podle odst. 1 písm. d), a to ve výši 565 milionů EUR pro Rakousko, 377 milionů EUR pro Dánsko, 3 671 milionů EUR pro Německo, 1 921 milionů EUR pro Nizozemsko a 1 069 milionů EUR pro Švédsko. Uvedené částky jsou vyjádřeny v cenách roku 2020 a upravují se na běžné ceny použitím aktuálního deflátoru hrubého domácího produktu pro Unii vyjádřeného v eurech, který stanoví Komise a který je k dispozici při sestavování příslušného návrhu rozpočtu. Uvedená hrubá snížení jsou financována všemi členskými státy.\n5.   Pokud na začátku rozpočtového roku není přijat rozpočet Unie, zůstávají až do vstupu nových sazeb v platnost použitelné předchozí jednotné sazby založené na HND.\nČlánek 3\nStropy pro vlastní zdroje\n1.   Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,40 % součtu HND všech členských států.\n2.   Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie nesmí překročit 1,46 % součtu HND všech členských států.\n3.   Mezi prostředky na závazky a prostředky na platby se zachovává řádný poměr, aby byla zajištěna jejich slučitelnost a aby bylo umožněno dodržování stropu stanoveného v odstavci 1 v následujících letech.\n4.   Povedou-li změny nařízení (EU) č. 549/2013 k významným změnám úrovně HND, přepočítá Komise stropy stanovené v odstavcích 1 a 2, jak jsou dočasně zvýšeny v souladu s článkem 6, na základě tohoto vzorce:\nkde:\n—\n„x %“ je strop vlastních zdrojů pro prostředky na platby,\n—\n„y %“ je strop vlastních zdrojů pro prostředky na závazky,\n—\n„t“ je poslední úplný rok, pro který jsou dostupná data definovaná v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 (8), a\n—\n„ESA“ je Evropský systém národních a regionálních účtů v Unii.\nČlánek 4\nPoužití finančních prostředků vypůjčených na kapitálových trzích\nUnie nepoužije finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích na financování provozních výdajů.\nČlánek 5\nMimořádné a dočasné dodatečné prostředky k řešení důsledků krize COVID-19\n1.   Výhradně za účelem řešení důsledků krize COVID-19 prostřednictvím nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, a odvětvových právních předpisů, které jsou v něm uvedeny:\na)\nje Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018. Výpůjční operace se provedou v eurech;\nb)\nvypůjčené finanční prostředky lze až do výše 360 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na poskytnutí půjček a odchylně od článku 4 až do výše 390 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na výdaje.\nČástka uvedená v prvním pododstavci písm. a) se upraví na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % za rok. Komise každý rok sdělí Evropskému parlamentu a Radě takto upravenou částku.\nKomise spravuje výpůjčky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tak, aby se žádné nové čisté výpůjčky neuskutečnily po roce 2026.\n2.   Splácení jistiny finančních prostředků použitých na výdaje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku a související úroky jsou hrazeny z rozpočtu Unie. Rozpočtové závazky lze rozložit na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9).\nSplácení finančních prostředků uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku je rozplánováno v souladu se zásadou řádného finančního řízení tak, aby bylo zajištěno stabilní a předvídatelné snižování závazků. Splácení jistiny finančních prostředků bude zahájeno před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, a to v minimální výši, jakou umožňují nevyužité částky na platby úroků splatných na základě výpůjček uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s patřičným ohledem na postup stanovený v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Všechny závazky vzniklé v důsledku mimořádného a dočasného zmocnění Komise k vypůjčení finančních prostředků podle odstavce 1 tohoto článku musí být v plném rozsahu splaceny nejpozději 31. prosince 2058.\nČástky, které musí Unie uhradit v určitém roce za splátku jistiny finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, nepřekročí 7,5 % maximální částky, která má být použita na výdaje podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b).\n3.   Komise zavede pro správu operací spojených s výpůjčkami nezbytná opatření. Komise pravidelně a komplexně informuje Evropský parlament a Radu o všech aspektech strategie řízení dluhu. Komise vypracuje harmonogram emisí obsahující předpokládaná data a objemy emisí pro nadcházející rok, jakož i plán uvádějící očekávané splátky jistiny a úroků, a informuje o něm Evropský parlament a Radu. Komise tento harmonogram pravidelně aktualizuje.\nČlánek 6\nMimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů pro přidělování zdrojů potřebných pro řešení důsledků krize COVID-19\nKaždý ze stropů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 se dočasně zvyšuje o 0,6 procentního bodu výhradně za účelem pokrytí všech závazků Unie vyplývajících z jejích výpůjček uvedených v článku 5, dokud všechny takové závazky nezaniknou, a nejdéle do 31. prosince 2058.\nZvýšení stropů vlastních zdrojů se nepoužije pro pokrytí žádných jiných závazků Unie.\nČlánek 7\nZásada univerzality\nPříjmy uvedené v článku 2 se využívají bez rozdílu na financování veškerých výdajů ročního rozpočtu Unie.\nČlánek 8\nPřenos přebytku\nPřípadný přebytek příjmů Unie nad celkovými skutečnými výdaji během rozpočtového roku se přenáší do následujícího rozpočtového roku.\nČlánek 9\nVýběr vlastních zdrojů a jejich poskytování Komisi\n1.   Vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) vybírají členské státy v souladu se svými právními a správními předpisy. Členské státy tyto předpisy v případě potřeby upraví tak, aby splňovaly požadavky právní úpravy Unie.\nKomise prověřuje příslušné vnitrostátní právní předpisy, které jí sdělí členské státy, oznamuje členským státům úpravy, které považuje za nezbytné k dosažení souladu s právní úpravou Unie, a podává v případě potřeby zprávy Evropskému parlamentu a Radě.\n2.   Členské státy si ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 25 % z částek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a).\n3.   Členské státy poskytují Komisi vlastní zdroje stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s nařízeními přijatými podle čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Aniž je dotčen čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (10), pokud schválené prostředky zahrnuté do rozpočtu Unie nepostačují k tomu, aby Unie splnila své závazky vyplývající z výpůjček uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí, a Komise nemůže zavčas zajistit potřebnou likviditu aktivací jiných opatření stanovených finančními ujednáními, která se vztahují na tyto výpůjčky, aby bylo zajištěno plnění závazků Unie, a to ani prostřednictvím aktivního řízení hotovosti a případně využitím krátkodobého financování na kapitálových trzích v souladu s podmínkami a limity stanovenými v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a odst. 2 tohoto rozhodnutí, poskytnou členské státy v krajním případě Komisi zdroje nezbytné pro tento účel. V takovém případě se odchylně od čl. 14 odst. 3 a odst. 4 prvního pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 použijí odstavce 5 až 9 tohoto článku.\n5.   S výhradou čl. 14 odst. 4 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 může Komise vyzvat členské státy, aby úměrně k odhadovaným rozpočtovým příjmům od každého z nich prozatímně poskytly rozdíl mezi celkovými aktivy a požadavky na peněžní prostředky. Komise tyto výzvy oznámí členským státům s dostatečným předstihem. Komise naváže strukturovaný dialog s vnitrostátními úřady pro správu dluhu a státními pokladnami, pokud jde o její harmonogram emisí a plán splácení.\nPokud některý členský stát prostředky na základě výzvy zcela nebo zčásti včas neposkytne nebo oznámí Komisi, že nebude schopen je poskytnout, má Komise prozatímně právo vyzvat dodatečně ostatní členské státy, aby pokryly část prostředků odpovídající dotčenému členskému státu. Tyto výzvy se provádějí úměrně k odhadovaným rozpočtovým příjmům od každého z ostatních členských států. Členský stát, který prostředky na základě výzvy neposkytl, je nadále odpovědný za jejich poskytnutí.\n6.   Maximální celková roční výše peněžních prostředků, k jejichž poskytnutí může být členský stát vyzván podle odstavce 5, je za všech okolností omezena na poměrný podíl daného členského státu na mimořádném a dočasném zvýšení stropu vlastních zdrojů založený na HND podle článku 6. Za tímto účelem se poměrný podíl založený na HND vypočítá jako podíl na celkovém HND Unie, jak vyplývá z příslušného sloupce v příjmové části posledního přijatého ročního rozpočtu Unie.\n7.   Jakékoli poskytnutí peněžních prostředků podle odstavců 5 a 6 je bezodkladně kompenzováno v souladu s platným právním rámcem pro rozpočet Unie.\n8.   Výdaje pokryté peněžními prostředky prozatímně poskytnutými členskými státy podle odstavce 5 se neprodleně zapíší do rozpočtu Unie, aby se zajistilo, že související příjmy budou zohledněny co nejdříve, aby byly vlastní zdroje členskými státy připsány na účty v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.\n9.   Použití odstavce 5 nesmí vést k výzvám k poskytnutí peněžních prostředků přesahujícím za rok stropy pro vlastní zdroje uvedené v článku 3, jak byly zvýšeny v souladu s článkem 6\nČlánek 10\nProváděcí opatření\nRada přijme v souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování EU prováděcí opatření pro tyto prvky systému vlastních zdrojů Unie:\na)\npostup pro výpočet ročního rozpočtového zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu podle článku 8;\nb)\nustanovení a opatření potřebná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 a dohled nad ním a veškeré relevantní požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 11\nZávěrečná a přechodná ustanovení\n1.   S výhradou odstavce 2 se zrušuje rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom. Veškeré odkazy na rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom (11), na rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom (12), na rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom (13), na rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom (14), na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom (15), na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom (16) nebo na rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom se považují za odkazy na toto rozhodnutí; odkazy na zrušené rozhodnutí se vykládají v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze tohoto rozhodnutí.\n2.   Články 2, 4 a 5 rozhodnutí 94/728/ES, Euratom, články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom, články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom a články 2, 4 a 5 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom se nadále použijí pro výpočet a úpravu příjmů vycházejících z použití sazby na jednotně určený základ DPH omezený na rozpětí 50 % až 55 % HNP nebo HND každého členského státu, v závislosti na daném roce, pro výpočet opravy rozpočtových nevyvážeností poskytované Spojenému království v období od roku 1995 do roku 2020 a pro výpočet financování oprav poskytnutých Spojenému království ostatními členskými státy.\n3.   U částek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout do 28. února 2001, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 10 % těchto částek.\n4.   U částek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout mezi 1. březnem 2001 a 28. únorem 2014, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 25 % těchto částek.\n5.   U částek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), které měly členské státy v souladu s platnými pravidly Unie poskytnout mezi 1. březnem 2014 a 28. únorem 2021, si členské státy i nadále ponechávají k pokrytí nákladů na výběr 20 % těchto částek.\n6.   Pro účely tohoto rozhodnutí jsou všechny peněžní částky uváděny v eurech.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nGenerální sekretariát Rady oznámí toto rozhodnutí členským státům.\nČlenské státy oznámí neprodleně generálnímu tajemníku Rady dokončení postupu nezbytného pro přijetí tohoto rozhodnutí v souladu se svými ústavními požadavky.\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení podle druhého pododstavce.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 13\nUrčení\nToto rozhodnutí je určeno členským státům.\nV Bruselu dne 14. prosince 2020.\nZa Radu\npředseda\nM. ROTH\n(1)  Stanovisko ze dne 16. září 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).\n(3)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).\n(4)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).\n(7)  Rozhodnutí Komise 2005/270/ES ze dne 22. března 2005, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázovému systému podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 86, 5.4.2005, s. 6).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 ze dne 19. března 2019 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND) (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 19).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(10)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).\n(11)  Rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 19).\n(12)  Rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 128, 14.5.1985, s. 15).\n(13)  Rozhodnutí Rady 88/376/EHS Euratom ze dne 24. června 1988 o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 24).\n(14)  Rozhodnutí Rady 94/728/ES, Euratom ze dne 31. října 1994 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 9).\n(15)  Rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42).\n(16)  Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17).\nPŘÍLOHA\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nRozhodnutí 2014/335/EU, Euratom\nToto rozhodnutí\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 odst. 1 písm. a)\nČl. 2 odst. 1 písm. a)\nČl. 2 odst. 1 písm. b)\nČl. 2 odst. 1 písm. b)\n–\nČl. 2 odst. 1 písm. c)\nČl. 2 odst. 1 písm. c)\nČl. 2 odst. 1 písm. d)\nČl. 2 odst. 2\n–\n–\nČl. 2 odst. 2\nČl. 2 odst. 3\nČl. 9 odst. 2\nČl. 2 odst. 4\nČl. 2 odst. 1 písm. b)\nČl. 2 odst. 5\nČl. 2 odst. 3 první pododstavec a odst. 4\nČl. 2 odst. 6\nČl. 2 odst. 5\nČl. 2 odst. 7\nČl. 2 odst. 3 druhý pododstavec a čl. 3 odst. 4\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 1\nČl. 3 odst. 2\nČl. 3 odst. 2 a 3\nČl. 3 odst. 3\n–\nČl. 3 odst. 4\nČl. 3 odst. 4\nČlánek 4\n–\n–\nČlánek 4\nČlánek 5\n–\n–\nČlánek 5\n–\nČlánek 6\nČlánek 6\nČlánek 7\nČlánek 7\nČlánek 8\nČl. 8 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 8 odst. 2\nČl. 9 odst. 3\n–\nČl. 9 odst. 4 až 9\nČlánek 9\nČlánek 10\nČl. 10 odst. 1\nČl. 11 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČl. 11 odst. 2\nČl. 10 odst. 3\nČl. 11 odst. 3\nČl. 10 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 4\n–\nČl. 11 odst. 5\nČl. 10 odst. 4\nČl. 11 odst. 6\nČlánek 11\nČlánek 12\nČlánek 12\n–\n–\nČlánek 13", "summary": "Vlastní zdroje EU\nVlastní zdroje EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nRozhodnutí stanoví, jak je roční rozpočet EU financován:změnou některých stávajících pravidel, úpravou stropů vlastních zdrojů, zavedením nového zdroje příjmů (založeného na plastových obalových odpadech, které nejsou recyklovány); umožněním Evropské komisi půjčovat si na kapitálových trzích pouze za účelem řešení krize související s onemocněním COVID.\nKLÍČOVÉ BODY\nRoční rozpočet EU je financován členskými státy EU z těchto vlastních zdrojů:tradiční zdroje příjmů: ačkoli ještě před rokem 1970 byly hlavním zdrojem příjmů, nyní se jedná pouze o dovozní cla, daň z přidané hodnoty (DPH): na harmonizovaný základ DPH každého členského státu se uplatňuje jednotná sazba 0,30 %, která je omezena na 50 % jeho hrubého národního důchodu, hrubý národní důchod (HND)*: jednotná sazba HND bude dohodnuta každoročně (s ročním paušálním snížením pro Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko), odpad z plastových obalů: na rozdíl mezi množstvím vytvořeného a recyklovaného odpadu z plastových obalů se vztahuje jednotná sazba 0,80 EUR za kg (s ročním paušálním snížením pro 17 členských států, jejichž HND je pod průměrem EU).Maximální výše ročního rozpočtu („strop vlastních zdrojů“) se zvyšuje z 1,20 % na 1,40 % HND EU u plateb* a na 1,46 % u závazků* odrážejících zejména odchod Spojeného království z EU.\nNa opatření k řešení krize související s onemocněním COVID-19 prostřednictvím Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI) – nařízení (EU) 2020/2094 (viz shrnutí) se vztahují následující zvláštní podmínky:Komise si na kapitálových trzích může půjčit až 750 000 milionů EUR (v cenách z roku 2018), částka je rozdělena na 360 000 milionů EUR na půjčky a 390 000 milionů EUR na výdaje; splátky vypůjčené částky se vyplácejí z rozpočtu EU počínaje koncem víceletého finančního rámce 2021–2027 (nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 – viz shrnutí) a jsou plně dokončeny nejpozději do 31. prosince 2058, Komise spravuje výpůjční operace a pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o své strategii řízení dluhu, stropy pro platby (1,40 %) a závazky (1,46 %) se dočasně zvýší o 0,6 %, aby se pokryly závazky vyplývající z výpůjčky, avšak nikoli u jiných výdajů, Komise může v krajním případě požádat členské státy, aby v případě potřeby poskytly další finanční příspěvek na pokrytí jejích závazků v rámci EURI.Příjmy z vlastních zdrojů se používají k financování všech prvků výdajů EU v jejím ročním rozpočtu a veškerý přebytek během jednoho roku se přenáší do následujícího.\nČlenské státy odpovídají za zpřístupnění vlastních zdrojů a také za výběr cel jménem EU. Členské státy si ponechávají 25 % tradičních zdrojů příjmů na pokrytí svých nákladů.\nTímto rozhodnutím se zrušuje rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom.\nODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?\nPoužije se zpětně od 1. ledna 2021, jakmile bude ratifikováno všemi 27 členskými státy.\nKONTEXT\nAby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí být schváleno/ratifikováno všemi 27 členskými státy. Je součástí širšího finančního balíčku, který zahrnuje:víceletý finanční rámec 2021–2027 – nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (viz shrnutí) obsahující plán zavedení nových vlastních zdrojů, Nástroj na podporu oživení – nařízení (EU) 2020/2094.\nKLÍČOVÉ POJMY\nhrubý národní důchod: hrubý domácí produkt plus čisté příjmy ze zahraničí z odměn zaměstnanců, důchod z vlastnictví a čisté daně po odečtení výrobních dotací.\nPlatby: výdaje splatné ve stávajícím roce z právních závazků přijatých v daném roce nebo dříve.\nZávazky: celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody/rozhodnutí), které mohou být podepsány v současném rozpočtovém roce.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1–10)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11–22)\nNařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23–27)\nInterinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28–46)\nPoslední aktualizace 23.03.2021"}
{"celex_id": "32020R0740", "reference": "5.6.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 177/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/740\nze dne 25. května 2020\no označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie se zavázala budovat energetickou unii s progresivní politikou v oblasti změny klimatu. Palivová účinnost je stěžejním prvkem rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a má klíčový význam pro zmírňování poptávky po energii.\n(2)\nKomise přezkoumala nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 (3) a dospěla k závěru, že jeho ustanovení je třeba za účelem zvýšení jejich účinnosti aktualizovat.\n(3)\nNařízení (ES) č. 1222/2009 je vhodné nahradit, aby se vyjasnila a aktualizovala některá jeho ustanovení, s přihlédnutím k technologickému pokroku v oblasti pneumatik.\n(4)\nNa odvětví dopravy připadá třetina spotřeby energie v Unii. Silniční doprava v roce 2015 zodpovídala za přibližně 22 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Na pneumatiky – především kvůli jejich valivému odporu – připadá 20 % až 30 % spotřeby paliva u vozidel. Jeho snížení by tudíž významně přispělo k palivové účinnosti silniční dopravy, a tedy ke snížení emisí skleníkových plynů a dekarbonizaci odvětví dopravy.\n(5)\nMá-li být dosaženo snížení emisí CO2 ze silniční dopravy, je vhodné, aby členské státy ve spolupráci s Komisí poskytovaly inovační pobídky pro bezpečné pneumatiky tříd C1, C2 a C3 s vyšší palivovou účinností.\n(6)\nPneumatiky se vyznačují řadou vzájemně souvisejících parametrů. Zlepšení jednoho z nich, například valivého odporu, může mít nepříznivý dopad na jiné parametry, jako je přilnavost za mokra, a zlepšení přilnavosti za mokra může nepříznivě ovlivnit vnější hluk odvalování. Výrobci pneumatik by měli být motivováni k tomu, aby optimalizovali všechny parametry nad stávající úroveň.\n(7)\nPneumatiky s vysokou palivovou účinností mohou být nákladově efektivní, neboť úspory paliva, kterých umožňují dosáhnout, více než vyrovnávají vyšší pořizovací cenu těchto pneumatik danou jejich vyššími výrobními náklady.\n(8)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 (4) stanoví minimální požadavky na valivý odpor pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit energetické ztráty, které valivý odpor pneumatik působí, významně nad tyto minimální požadavky. Ke snížení dopadu silniční dopravy na životní prostředí je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s vyšší palivovou účinností tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o valivém odporu.\n(9)\nLepší označování pneumatik umožní spotřebitelům získat relevantnější a navzájem porovnatelnější informace o palivové účinnosti, bezpečnosti a hluku, a při nákupu pneumatik se tak budou moci rozhodovat nákladově účinným a ekologickým způsobem.\n(10)\nHluk z dopravy významně obtěžuje okolí a škodí zdraví. Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví minimální požadavky na vnější hluk odvalování pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit vnější hluk odvalování významně nad tyto minimální požadavky. Ke snížení hluku z dopravy je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s nižším vnějším hlukem odvalování tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o vnějším hluku odvalování pneumatik.\n(11)\nPoskytování harmonizovaných informací o vnějším hluku odvalování rovněž usnadňuje provádění opatření omezujících hluk z dopravy a přispívá k větší informovanosti o vlivu pneumatik na hluk z dopravy v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (5).\n(12)\nNařízení (ES) č. 661/2009 stanoví rovněž minimální požadavky na přilnavost pneumatik za mokra. Technologický vývoj umožňuje zlepšit přilnavost za mokra významně nad tyto minimální požadavky, a zkrátit tak brzdnou dráhu na mokrém povrchu. Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s vyšší přilnavostí za mokra tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o přilnavosti za mokra.\n(13)\nAby byl zajištěn soulad s mezinárodním rámcem, odkazuje nařízení (ES) č. 661/2009 na předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 117 (6), který stanoví příslušné metody měření valivého odporu, vnějšího hluku odvalování a přilnavosti za mokra a na sněhu u pneumatik.\n(14)\nNa označení pneumatiky by měla být uvedena informace o přilnavosti pneumatik, které jsou zvlášť navrženy pro jízdu za náročných sněhových a ledových podmínek. Informace o přilnavosti na sněhu by měly vycházet z předpisu EHK OSN č. 117 v aktuálním znění použitelném pro Unii (dále jen „předpis EHK OSN č. 117“) a piktogram „horský symbol“, který je v něm obsažen, by měl být uveden na označení pneumatiky, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v uvedeném předpisu. Informace o přilnavosti na ledu by měly být po formálním přijetí normy ISO 19447 založeny na ní a na označení pneumatiky, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu v ní stanovené, by měl být uveden piktogram označující přilnavost na ledu. Do přijetí normy ISO 19447 by přilnavost na ledu měla být vyhodnocována na základě spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohlední obecně uznávané nejmodernější poznatky. Označení pneumatiky, která splňuje minimální normy přilnavosti na ledu, by mělo obsahovat piktogram přilnavosti na ledu uvedený v příloze I.\n(15)\nOděr pneumatik během užívání je významným zdrojem mikroplastů, které poškozují životní prostředí a lidské zdraví. Sdělení Komise „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ proto zmiňuje nutnost řešit nezáměrné uvolňování mikroplastů z pneumatik, mimo jiné prostřednictvím informačních opatření, jako je označování, a minimálních požadavků na pneumatiky. S oděrem pneumatik souvisí pojem kilometrového nájezdu, totiž počtu kilometrů, které pneumatika vydrží, než ji bude kvůli opotřebení vzorku nutné nahradit. Kromě oděru a opotřebení vzorku závisí životnost pneumatiky na řadě faktorů, jako je její odolnost proti opotřebení, včetně složení, vzorku běhounu a struktury, silniční podmínky, údržba, tlak v pneumatikách a způsob jízdy.\n(16)\nV současnosti však není k dispozici vhodná zkušební metoda pro měření oděru pneumatik a kilometrového nájezdu. Komise by proto měla zadat její vypracování při plném zohlednění nejmodernějších poznatků a norem a předpisů vytvořených nebo navržených na mezinárodní úrovni, jakož i práce vykonané dotčeným průmyslovým odvětvím.\n(17)\nProtektorované pneumatiky tvoří významnou část trhu s pneumatikami pro těžká vozidla. Protektorování pneumatik prodlužuje jejich životnost a přispívá k cílům oběhového hospodářství, jako je snižování množství odpadu. Uplatňování požadavků na označování u těchto pneumatik by přineslo značné úspory energie. Toto nařízení by mělo stanovit budoucí zařazení vhodné zkušební metody pro měření výkonnosti protektorovaných pneumatik, jež dosud není k dispozici.\n(18)\nEnergetický štítek stanovený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (7), který u výrobků hodnotí spotřebu energie na stupnici „A“ až „G“, zná coby nástroj podávající jasné a transparentní informace více než 85 % spotřebitelů v Unii a ukázalo se, že účinně podporuje energeticky účinnější výrobky. Označení pneumatik by mělo mít v maximální možné míře stejný vzhled, i když se zohledněním zvláštností parametrů pneumatik.\n(19)\nPoskytování srovnatelných informací o parametrech pneumatik formou standardního označení pneumatik pravděpodobně ovlivní rozhodování konečných uživatelů o koupi ve prospěch bezpečnějších a tišších pneumatik s delší životností a vyšší palivovou účinností. To pak nejspíše bude výrobce pneumatik motivovat k optimalizaci parametrů pneumatik, což povede k udržitelnější spotřebě a výrobě pneumatik.\n(20)\nPotřeba větší informovanosti o palivové účinnosti a dalších parametrech má význam pro všechny konečné uživatele, včetně uživatelů kupujících náhradní pneumatiky nebo pneumatiky montované na nová vozidla, správců vozových parků a podniků silniční dopravy, kteří při neexistenci režimu označování a harmonizovaných zkoušek nemohou snadno porovnávat parametry různých značek pneumatik. Je proto vhodné vyžadovat, aby byly všechny pneumatiky nabízené spolu s vozidlem nebo na ně namontované opatřeny označením pneumatiky.\n(21)\nV současnosti se označení pneumatiky vyžadují u pneumatik pro osobní automobily (třídy C1) a pneumatik pro dodávky (třídy C2), ale nikoli u pneumatik pro těžká vozidla (třídy C3). Vozidla s pneumatikami třídy C3 spotřebovávají více paliva a ujedou více kilometrů za rok než vozidla s pneumatikami třídy C1 nebo C2, a potenciál ke snížení spotřeby paliva a emisí skleníkových plynů z těžkých nákladních vozidel je tedy významný. Pneumatiky třídy C3 by proto měly být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení. Plné zahrnutí pneumatik třídy C3 do oblasti působnosti tohoto nařízení je rovněž v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 (8), jež stanoví sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel, a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (9), jež stanoví výkonnostní normy emisí CO2 pro nová těžká vozidla.\n(22)\nMnoho konečných uživatelů se o koupi pneumatik rozhoduje, aniž by danou pneumatiku viděli, a tudíž nevidí ani označení pneumatiky, které je k ní připevněno. V těchto situacích by mělo být konečným uživatelům označení pneumatiky ukázáno předtím, než se ke koupi rozhodnou. Zobrazení označení pneumatiky na pneumatikách v místě prodeje a jeho uvedení v technických propagačních materiálech by mělo zajistit, aby distributoři i potenciální koneční uživatelé získali harmonizované informace o důležitých parametrech pneumatik na místě a v okamžiku, kdy činí rozhodnutí o koupi.\n(23)\nNěkteří koneční uživatelé se o nákupu pneumatik rozhodují předtím, než se dostaví na místo prodeje, nebo je kupují prostřednictvím zásilkového prodeje či na internetu. S cílem zajistit, aby mohli i tito koneční uživatelé činit informovaná rozhodnutí na základě harmonizovaných informací týkajících se mimo jiné palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování, by mělo být označení pneumatik zobrazeno ve veškerých technických propagačních materiálech a vizuálních reklamách pro konkrétní typy pneumatik, včetně materiálů dostupných na internetu. Jestliže se vizuální reklamy týkají kategorie pneumatik, a nikoli pouze konkrétního typu pneumatik, není nutné označení pneumatiky ukazovat.\n(24)\nPotenciální koneční uživatelé by měli obdržet informace vysvětlující všechny prvky označení pneumatik a jejich význam. Tyto informace by měly být obsaženy ve všech technických propagačních materiálech, například na internetových stránkách dodavatelů, avšak neměly by být povinné ve vizuálních reklamách. Technické propagační materiály by neměly být chápány tak, že mezi ně náleží reklamy na velkoplošných reklamních panelech, v novinách, časopisech, rozhlasovém vysílání a televizi.\n(25)\nAniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem nebo povinnost dodavatelů kontrolovat shodu výrobků, měli by dodavatelé v databázi výrobků v elektronické podobě zpřístupnit požadované informace o souladu výrobků. Informace relevantní pro spotřebitele a distributory by měly být veřejnosti zpřístupněny ve veřejné části databáze. Měly by být zpřístupněny jako veřejně přístupná data, aby je mohli používat tvůrci mobilních aplikací a srovnávacích nástrojů. Jednoduchý přímý přístup k veřejné části databáze výrobků by měl být usnadněn uživatelsky vstřícnými nástroji uvedenými na tištěném označení pneumatiky, jako je dynamický kód pro rychlou odpověď (kód QR).\n(26)\nNa část databáze výrobků věnovanou souladu by se měla vztahovat přísná pravidla ochrany údajů. Požadované zvláštní části technické dokumentace v části databáze výrobků věnované souladu by měly být zpřístupněny orgánům dozoru nad trhem i Komisi. Pokud jsou technické informace příliš citlivé pro uvedení v kategorii technické dokumentace, měly by k nim mít orgány dozoru nad trhem přístup podle potřeby v souladu s povinností dodavatelů spolupracovat nebo prostřednictvím dodatečných částí technické dokumentace, jež dodavatelé do databáze výrobků dobrovolně nahrají.\n(27)\nObjem prodeje pneumatik prostřednictvím internetových prodejních platforem spíše než přímo od dodavatelů narůstá. Poskytovatelé hostingových služeb by proto měli umožnit, aby byly označení pneumatiky a informační list výrobku poskytnuté dodavatelem zobrazeny v blízkosti údaje o ceně. Měli by o povinnosti zobrazit označení pneumatiky a informační list výrobku informovat distributora, ale neměli by odpovídat za přesnost ani obsah uvedeného označení pneumatiky nebo informačního listu výrobku. Povinnosti uložené poskytovatelům hostingových služeb podle tohoto nařízení by měly zůstat omezeny na to, co je přiměřené, a neměly by představovat obecnou povinnost sledovat informace, které uchovávají, nebo aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na činnosti, které nesplňují požadavky tohoto nařízení. Avšak čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (10) ukládá poskytovatelům služeb shromažďování informací (hostingu), kteří chtějí využít výjimku z odpovědnosti obsaženou v uvedeném ustanovení, povinnost neprodleně jednat s cílem odstranit informace, které ukládají na žádost příjemců svých služeb, nebo k nim znemožnit přístup, pokud tyto informace nesplňují požadavky tohoto nařízení, například požadavky týkající se chybějících, neúplných nebo nesprávných označení pneumatiky nebo informačních listů výrobku. Měli by tak učinit, jakmile tyto informace získají nebo, pokud jde o náhradu škody, jakmile se o těchto informacích dozví, například prostřednictvím konkrétních informací poskytnutých orgánem pro dozor nad trhem. Na dodavatele, kteří prodávají přímo konečným uživatelům prostřednictvím vlastních internetových stránek, se vztahují stejné povinnosti týkající se prodeje na dálku jako na distributory.\n(28)\nValivý odpor, přilnavost za mokra, vnější hluk odvalování a další parametry by měly být měřeny spolehlivými, přesnými a opakovatelnými metodami, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Tyto metody by měly pokud možno odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být robustní, aby odrazovaly od úmyslného obcházení a rovněž bránily neúmyslnému porušení. V rámci omezení vyplývajících z potřeby zajistit spolehlivé, přesné a opakovatelné laboratorní zkoušky by označení pneumatik mělo odrážet poměrnou výkonnost pneumatik při skutečném používání, aby mohli koneční uživatelé porovnávat různé pneumatiky a aby byly omezeny náklady výrobců na zkoušky.\n(29)\nMají-li vnitrostátní orgány podle definice v čl. 3 bodě 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (11) dostatečné důvody se domnívat, že dodavatel nezajistil přesnost označení pneumatiky, měly by v zájmu zvýšení důvěry spotřebitelů zkontrolovat, zda třídy týkající se valivého odporu, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování uvedené na označení pneumatiky, jakož i piktogramy pro další parametry, odpovídají dokumentaci poskytnuté dodavatelem, která vychází z výsledků zkoušek a z výpočtů. Tyto kontroly mohou proběhnout během procesu schválení typu a nemusí nutně vyžadovat fyzickou zkoušku pneumatiky.\n(30)\nDodržování předpisů o označování pneumatik dodavateli, velkoobchodníky, obchodníky a dalšími distributory má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek v Unii. Členské státy by proto měly toto dodržování sledovat prostřednictvím pravidelných následných kontrol a dozoru nad trhem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (12).\n(31)\nS cílem usnadnit sledování souladu, poskytnout užitečný nástroj konečným uživatelům a umožnit distributorům, aby získávali informační listy výrobků alternativním způsobem, by pneumatiky měly být zařazeny do databáze výrobků zřízené podle nařízení (EU) 2017/1369. Uvedené nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.\n(32)\nAby měli koneční uživatelé v označení pneumatik důvěru, neměla by být povolena jiná označení, která je napodobují. Ze stejného důvodu by nemělo být povoleno ani používání jiných označení, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o parametry, jichž se označení pneumatiky týká.\n(33)\nSankce ukládané za porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(34)\nNa podporu energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných a bezpečných pneumatik. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Ty by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by vytvářet neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakýchkoli řízení o státní podpoře, která mohou být ohledně takových pobídek zahájena v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n(35)\nZa účelem změny obsahu a formátu označení pneumatik, zavedení požadavků týkajících se protektorovaných pneumatik, oděru pneumatik a kilometrového nájezdu a přizpůsobení příloh technologickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(36)\nJakmile budou k dispozici spolehlivé, přesné a opakovatelné metody zkoušení a měření oděru pneumatik a kilometrového nájezdu, měla by Komise posoudit proveditelnost doplnění informací o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu na označení pneumatiky. Při navrhování aktu v přenesené pravomoci za účelem přidání informací o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu by Komise měla vzít toto posouzení v úvahu a při vývoji vhodných zkušebních metod by měla úzce spolupracovat s odvětvím, příslušnými normalizačními organizacemi, jako jsou Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (UNECE) nebo Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), a se zástupci dalších zúčastněných stran. Informace o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu by měly být jednoznačné a neměly by mít negativní dopad na srozumitelnost a účinnost označení jako celku ve vztahu ke konečným uživatelům. Tyto informace by konečným uživatelům rovněž umožnily učinit informovaný výběr s ohledem na pneumatiky, jejich životnost a nezáměrné uvolňování mikroplastů. To by napomohlo ochraně životního prostředí a zároveň konečným uživatelům umožnilo odhadnout provozní náklady spojené s používáním pneumatik po delší dobu.\n(37)\nPneumatiky, které již byly uvedeny na trh přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, by nemělo být nutné opatřovat novým označením pneumatiky.\n(38)\nVelikost označení pneumatiky by měla zůstat shodná s tou, jež je stanovena v nařízení (ES) č. 1222/2009. Na označení pneumatiky by také měly být uvedeny podrobné informace o přilnavosti na sněhu a přilnavosti na ledu a QR kód.\n(39)\nKomise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by uvedené hodnocení mělo být založeno na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě a mělo by poskytnout základ k posouzení dopadů možných budoucích kroků.\n(40)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti, ochrany zdraví a ekonomické a environmentální účinnosti silniční dopravy tím, že budou konečným uživatelům poskytovány informace umožňující volit bezpečnější a tišší pneumatiky s delší životností a vyšší palivovou účinností, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť to vyžaduje harmonizované informace pro konečné uživatele, ale spíše jej z důvodu nezbytnosti harmonizovaného regulačního rámce a rovných podmínek pro výrobce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vhodným právním nástrojem zůstává nařízení, protože stanoví jasná a podrobná pravidla, jež znemožňují rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a zajišťuje tak vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný právní rámec na úrovni Unie, a nikoli členských států, snižuje náklady pro dodavatele, zaručuje rovné podmínky a zajišťuje volný pohyb zboží po celém vnitřního trhu. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(41)\nNařízení (ES) č. 1222/2009 by proto mělo být zrušeno s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví rámec pro poskytování harmonizovaných informací o parametrech pneumatik jejich označováním, aby se koneční uživatelé mohli při nákupu pneumatik informovaně rozhodovat, za účelem zvýšení bezpečnosti, ochrany zdraví a ekonomické a environmentální účinnosti silniční dopravy pomocí podpory bezpečných pneumatik s dlouhou životností, vysokou palivovou účinností a nízkou hlučností.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na pneumatiky tříd C1, C2 a C3, které jsou uváděny na trh.\nPožadavky na protektorované pneumatiky se použijí, jakmile bude v souladu s článkem 13 k dispozici vhodná zkušební metoda pro měření jejich výkonnosti.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\nprofesionální terénní pneumatiky;\nb)\npneumatiky určené pouze k montáži na vozidla poprvé zaregistrovaná před 1. říjnem 1990;\nc)\nnáhradní pneumatiky pro dočasné užití typu T;\nd)\npneumatiky s kategorií rychlosti nižší než 80 km/h;\ne)\npneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku nepřekračujícím 254 mm nebo pneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku 635 mm a více;\nf)\npneumatiky vybavené dalšími prostředky ke zlepšení trakčních vlastností, například pneumatiky s hroty;\ng)\npneumatiky určené pouze k montáži na závodní vozidla;\nh)\nojeté pneumatiky, jiné než dovezené ze třetí země.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„pneumatikami třídy C1“, „pneumatikami třídy C2“ a „pneumatikami třídy C3“ pneumatiky spadající do příslušné třídy pneumatik stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 661/2009;\n2)\n„protektorovanou pneumatikou“ použitá pneumatika, která byla repasována nahrazením opotřebovaného běhounu novým materiálem;\n3)\n„náhradní pneumatikou pro dočasné užití typu T“ náhradní pneumatika pro dočasné užití navržená pro použití při tlaku v pneumatice vyšším, než jaký je stanoven pro standardní a zesílené pneumatiky;\n4)\n„profesionální terénní pneumatikou“ pneumatika pro zvláštní užití určená především pro jízdu v extrémních terénních podmínkách;\n5)\n„označením pneumatiky“ grafické vyobrazení v tištěné nebo elektronické podobě, včetně podoby nálepky, které obsahuje symboly informující konečné uživatele o výkonnosti pneumatiky nebo série pneumatik ve vztahu k parametrům stanoveným v příloze I;\n6)\n„místem prodeje“ místo, kde jsou pneumatiky vystaveny nebo skladovány a jsou nabízeny k prodeji, včetně předváděcích prostor pro automobily, kde jsou pneumatiky nenamontované na vozidlech nabízeny k prodeji konečným uživatelům;\n7)\n„technickým propagačním materiálem“ tištěná nebo elektronická dokumentace, kterou vytvořil dodavatel, aby doplnil reklamní materiály o informace stanovené v příloze IV;\n8)\n„informačním listem výrobku“ normalizovaný tištěný či elektronický dokument, který obsahuje informace stanovené v příloze III;\n9)\n„technickou dokumentací“ dokumentace dostatečná k tomu, aby orgány dozoru nad trhem mohly posoudit přesnost označení pneumatiky a informačního listu výrobku týkajícího se pneumatiky, včetně informací stanovených v příloze VII bodě 2;\n10)\n„databází výrobků“ databáze zřízená podle článku 12 nařízení (EU) 2017/1369;\n11)\n„prodejem na dálku“ nabízení ke koupi, pronájmu či koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmkoli jiným způsobem, při němž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel vystavenou pneumatiku uvidí;\n12)\n„výrobcem“ výrobce ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2019/1020;\n13)\n„dovozcem“ dovozce ve smyslu čl. 3 bodu 9 nařízení (EU) 2019/1020;\n14)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle požadavků tohoto nařízení;\n15)\n„dodavatelem“ výrobce usazený v Unii, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, který uvádí výrobek na trh Unie;\n16)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než dodavatel, která dodává výrobek na trh;\n17)\n„dodáním na trh“ dodání na trh ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2019/1020;\n18)\n„uvedením na trh“ uvedení na trh ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2019/1020;\n19)\n„konečným uživatelem“ spotřebitel, správce vozového parku nebo podnik silniční dopravy, který pneumatiky nakupuje, nebo od kterého se očekává, že je koupí;\n20)\n„parametrem“ charakteristika pneumatiky, která má při jejím užívání značný dopad na životní prostředí, bezpečnost silničního provozu nebo zdraví, například oděr, kilometrový nájezd, valivý odpor, přilnavost za mokra, vnější hluk odvalování, přilnavost na sněhu nebo přilnavost na ledu;\n21)\n„typem pneumatiky“ verze pneumatiky, u níž jsou technické vlastnosti uvedené na označení pneumatiky, v informačním listu výrobku a identifikátoru typu pneumatiky shodné pro všechny kusy této verze;\n22)\n„tolerancí pro ověřování“ maximální přípustná odchylka výsledků měření a výpočtů ověřovacích zkoušek provedených orgány dozoru nad trhem nebo jejich jménem od hodnot deklarovaných nebo zveřejněných parametrů, která odráží mezilaboratorní variační odchylku;\n23)\n„identifikátorem typu pneumatiky“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní typ pneumatiky od jiných typů pneumatik se stejnou obchodní firmou nebo stejnou ochrannou známkou, jako má dodavatel;\n24)\n„rovnocenným typem pneumatiky“ typ pneumatiky, který uvádí na trh týž dodavatel jako jiný typ pneumatiky s odlišným identifikátorem typu pneumatiky a který má stejné technické vlastnosti s významem pro označení pneumatiky a stejný informační list výrobku.\nČlánek 4\nPovinnosti dodavatelů pneumatik\n1.   Dodavatelé zajistí, aby pneumatiky tříd C1, C2 a C3 uváděné na trh byly bezplatně opatřeny:\na)\nv případě každé jednotlivé pneumatiky označením pneumatiky v podobě nálepky, které splňuje požadavky stanovené v příloze II a uvádí informace a třídu u každého z parametrů stanovených v příloze I, a informačním listem výrobku, nebo\nb)\nv případě každé série jedné nebo více totožných pneumatik tištěným označením pneumatiky, které splňuje požadavky stanovené v příloze II a uvádí informace a třídu u každého z parametrů stanovených v příloze I, a informačním listem výrobku.\n2.   U pneumatik prodávaných nebo nabízených k prodeji prostřednictvím prodeje na dálku dodavatelé zajistí, aby bylo označení pneumatiky zobrazeno v blízkosti údaje o ceně a aby byl informační list výrobku přístupný, a to na požádání konečného uživatele i v tištěné podobě. Velikost označení pneumatiky musí být taková, aby toto označení bylo jasně viditelné a čitelné, a přiměřená velikosti uvedené v příloze II bodě 2.1.\nU pneumatik prodávaných nebo nabízených k prodeji na internetu mohou dodavatelé zpřístupnit označení pneumatiky pro konkrétní typ pneumatiky v podobě vnořeného zobrazení.\n3.   Dodavatelé zajistí, aby bylo označení pneumatiky ukázáno v každé vizuální reklamě na konkrétní typ pneumatiky. Pokud je ve vizuální reklamě uvedena cena daného typu pneumatiky, označení pneumatiky se zobrazí v blízkosti údaje o ceně.\nVe vizuální reklamě na internetu mohou dodavatelé označení pneumatiky zpřístupnit v podobě vnořeného zobrazení.\n4.   Dodavatelé zajistí, aby technické propagační materiály týkající se konkrétního typu pneumatiky zobrazovaly označení pneumatiky daného typu pneumatiky a obsahovaly informace stanovené v příloze IV.\n5.   Dodavatelé poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu ve smyslu čl. 3 bodu 37 nařízení (EU) 2018/858 hodnoty použité ke stanovení souvisejících tříd a veškeré další informace o výkonnosti, které uvádějí na označení pneumatiky těchto typů pneumatik v souladu s přílohou I tohoto nařízení, jakož i označení pneumatiky, které splňuje požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto informace předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě čl. 5 odst. 1 a 2 tohoto nařízení před uvedením dotyčných typů pneumatik na trh tak, aby tento orgán mohl přesnost označení pneumatiky ověřit.\n6.   Dodavatelé zajistí přesnost jimi poskytovaných označení pneumatiky a informačních listů výrobků.\n7.   Dodavatelé mohou technickou dokumentaci zpřístupnit na požádání orgánům členských států jiným než těm, které jsou uvedeny v odstavci 5, nebo příslušným vnitrostátním akreditovaným subjektům.\n8.   Dodavatelé spolupracují s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijímají okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s tímto nařízením, za nějž nesou odpovědnost.\n9.   Dodavatelé neposkytují ani nevystavují jiná označení, značky, symboly či nápisy, které nejsou v souladu s tímto nařízením a které by mohly uvést konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o parametry stanovené v příloze I.\n10.   Dodavatelé neposkytují ani nevystavují označení, která napodobují označení pneumatiky stanovené tímto nařízením.\nČlánek 5\nPovinnosti dodavatelů pneumatik ve vztahu k databázi výrobků\n1.   Od 1. května 2021 zanesou dodavatelé před uvedením na trh pneumatiky, jež je vyrobena po tomto datu, do databáze výrobků informace stanovené v příloze VII.\n2.   V případě pneumatik vyrobených mezi 25. červnem 2020 a 30. dubnem 2021 zadá dodavatel informace stanovené v příloze VII do databáze výrobků nejpozději 30. listopadu 2021.\n3.   V případě pneumatik, které jsou uvedeny na trh před 25. červnem 2020, může dodavatel zadat informace stanovené v příloze VII do databáze výrobků.\n4.   Dokud dodavatel nezadá informace uvedené v odstavcích 1 a 2 do databáze výrobků, zpřístupní pro účely kontroly technickou dokumentaci v elektronické podobě do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti orgánu dozoru nad trhem.\n5.   Potřebují-li schvalovací orgány nebo orgány dozoru nad trhem pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení jiné informace než ty, které jsou uvedeny v příloze VII, poskytne jim je dodavatel na vyžádání.\n6.   Pneumatika, u které byly provedeny změny, jež mají dopad na označení pneumatiky nebo informační list výrobku, se považuje za nový typ pneumatiky. Pokud dodavatel přestane uvádět kusy některého typu pneumatiky na trh, uvede to v databázi výrobků.\n7.   Po uvedení posledního kusu určitého typu pneumatiky na trh uchovává dodavatel informace týkající se tohoto typu pneumatiky po dobu pěti let v části databáze výrobků věnované souladu.\nČlánek 6\nPovinnosti distributorů pneumatik\n1.   Distributoři zajistí, aby:\na)\npneumatiky byly v místě prodeje opatřeny na snadno viditelném místě označením pneumatiky v podobě nálepky, které splňuje požadavky stanovené v příloze II, které je čitelné v celém svém rozsahu a které v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) poskytne dodavatel, a aby byl k dispozici informační list výrobku, a to na požádání i v tištěné podobě, nebo\nb)\npřed prodejem pneumatiky, která je součástí série jedné nebo více totožných pneumatik, bylo tištěné označení pneumatiky, které splňuje požadavky stanovené v příloze II, ukázáno konečnému uživateli a bylo jasně zobrazeno v blízkosti pneumatiky v místě prodeje a aby byl k dispozici informační list výrobku.\n2.   Distributoři zajistí, aby bylo označení pneumatiky ukázáno v každé vizuální reklamě na konkrétní typ pneumatiky. Pokud je ve vizuální reklamě uvedena cena daného typu pneumatiky, označení pneumatiky se zobrazí v blízkosti údaje o ceně.\nVe vizuální reklamě na internetu na konkrétní typ pneumatiky mohou distributoři označení pneumatiky zpřístupnit v podobě vnořeného zobrazení.\n3.   Distributoři zajistí, aby technické propagační materiály týkající se konkrétního typu pneumatiky zobrazovaly označení pneumatiky a obsahovaly informace stanovené v příloze IV.\n4.   Pokud konečný uživatel pneumatiky nabízené k prodeji v okamžiku prodeje nevidí, distributoři zajistí, aby mu byla před prodejem poskytnuta kopie označení pneumatiky.\n5.   Distributoři zajistí, aby při prodeji na dálku prostřednictvím tištěných materiálů bylo ukázáno označení pneumatiky a aby měli koneční uživatelé přístup k informačnímu listu výrobku prostřednictvím volně přístupných internetových stránek a mohli si vyžádat jeho tištěnou verzi.\n6.   Distributoři, kteří využívají prodej na dálku založený na telemarketingu, informují konečné uživatele o třídách každého z parametrů na označení pneumatiky a o tom, že mají přístup k označení pneumatiky a informačnímu listu výrobku prostřednictvím volně přístupných internetových stránek a mohou si vyžádat jejich tištěnou verzi.\n7.   U pneumatik prodávaných nebo nabízených k prodeji na internetu distributoři zajistí, aby bylo označení pneumatiky zobrazeno v blízkosti údaje o ceně a aby byl přístupný informační list výrobku. Velikost označení pneumatiky musí být taková, aby toto označení bylo jasně viditelné a čitelné, a přiměřená velikosti uvedené v příloze II bodě 2.1.\nDistributoři mohou označení pneumatiky pro konkrétní typ pneumatiky zpřístupnit v podobě vnořeného zobrazení.\nČlánek 7\nPovinnosti dodavatelů a distributorů vozidel\nJestliže si konečný uživatel zamýšlí pořídit nové vozidlo, poskytnou mu dodavatel i distributor vozidla před uskutečněním prodeje označení pneumatiky pro pneumatiky nabízené spolu s daným vozidlem nebo na ně namontované a veškeré relevantní technické propagační materiály a zajistí, aby byl k dispozici informační list výrobku.\nČlánek 8\nPovinnosti poskytovatelů hostingových služeb\nPokud poskytovatel služeb podle článku 14 směrnice 2000/31/ES povolí prodej pneumatik prostřednictvím svých internetových stránek, umožní, aby byly označení pneumatiky a informační list výrobku poskytnuté dodavatelem zobrazeny v blízkosti údaje o ceně, a informuje distributora o povinnosti zobrazit označení pneumatiky a informační list výrobku.\nČlánek 9\nZkušební metody a metody měření\nInformace o parametrech uvedených na označení pneumatiky, které mají být poskytnuty podle článků 4, 6 a 7, se získají v souladu se zkušebními metodami uvedenými v příloze I a postupem pro sladění laboratoří uvedeným v příloze V.\nČlánek 10\nPostup ověřování\nU každého z parametrů stanovených v příloze I posuzují členské státy shodu uváděných tříd s tímto nařízením postupem ověřování stanoveným v příloze VI.\nČlánek 11\nPovinnosti členských států\n1.   Členské státy na svém území nesmějí ztěžovat uvádění pneumatik, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh nebo do provozu.\n2.   Pobídky, které členské státy pro pneumatiky poskytují, se smějí týkat pouze pneumatik ve třídě A nebo B, pokud jde o palivovou účinnost ve smyslu přílohy I části A nebo přilnavost za mokra ve smyslu přílohy I části B. Daňová opatření nepředstavují pobídky pro účely tohoto nařízení.\n3.   Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2019/1020, pokud má příslušný vnitrostátní orgán ve smyslu čl. 3 bodu 37 nařízení (EU) 2018/858 dostatečné důvody se domnívat, že dodavatel nezajistil přesnost označení pneumatiky v souladu s čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení, ověří, zda třídy a veškeré další informace o výkonnosti uvedené na označení pneumatiky odpovídají hodnotám a dokumentaci předloženým dodavatelem v souladu s čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení.\n4.   V souladu s nařízením (EU) 2019/1020 členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem zavedly systém pravidelných a jednorázových inspekcí míst prodeje s cílem zajistit soulad s tímto nařízením.\n5.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce a mechanismy vynucování použitelné v případě porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi do 1. května 2021 pravidla a opatření, jež doposud nebyla Komisi oznámena, a neprodleně Komisi oznámí i všechny jejich následné změny.\nČlánek 12\nDozor nad trhem Unie a kontrola výrobků, které vstupují na trh Unie\n1.   Na pneumatiky, na něž se vztahuje toto nařízení a příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě, se použije nařízení (EU) 2019/1020.\n2.   Komise podněcuje a podporuje spolupráci a výměnu informací v oblasti dozoru nad trhem týkající se označování pneumatik mezi orgány členských států příslušnými pro dozor nad trhem nebo pro kontrolu pneumatik vstupujících na trh Unie, jakož i mezi těmito orgány a Komisí, zejména větším zapojením skupiny pro administrativní spolupráci v oblasti označování pneumatik.\n3.   Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem zavedené členskými státy podle článku 13 nařízení (EU) 2019/1020 musí zahrnovat opatření k zajištění účinného vynucování tohoto nařízení.\n4.   Pokud dodavatel poruší toto nařízení nebo příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě, mohou od něj orgány dozoru nad trhem vymáhat náhradu nákladů na kontrolu dokumentů a fyzické zkoušení výrobků.\nČlánek 13\nAkty v přenesené pravomoci\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci, jimiž změní:\na)\npřílohu II s ohledem na obsah a formát označení pneumatiky;\nb)\npřílohu I části D a E a přílohy II, III, IV, V, VI a VII přizpůsobením hodnot, metod výpočtů a požadavků v nich uvedených technologickému pokroku.\n2.   Do 26. června 2022 přijme Komise v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že do příloh zavede nové požadavky na informace o protektorovaných pneumatikách, jestliže bude k dispozici vhodná zkušební metoda.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci, jimiž zahrne parametry nebo požadavky na informace týkající se oděru pneumatik a kilometrového nájezdu, jakmile budou k dispozici spolehlivé, přesné a opakovatelné metody zkoušení a měření oděru pneumatik a kilometrového nájezdu k použití evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi a za předpokladu, že provedla:\na)\ndůkladné posouzení dopadů a\nb)\nřádnou konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.\n4.   Ve vhodných případech Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci ověří obsah a formát označení pneumatiky na reprezentativních skupinách zákazníků z Unie s cílem zajistit, aby označení pneumatiky byla jasně srozumitelná, a zveřejní výsledky tohoto ověření.\nČlánek 14\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 25. června 2020. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 15\nHodnocení a podávání zpráv\nDo 1. června 2025 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu.\nV této zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě vedly konečné uživatele k volbě výkonnějších pneumatik, přičemž zohlední dopady, které toto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě mají na podniky, spotřebu paliva, bezpečnost, emise skleníkových plynů, informovanost spotřebitelů a činnosti v oblasti dozoru nad trhem. Rovněž v ní posoudí náklady a přínosy povinného nezávislého ověření třetí stranou informací uvedených na označení pneumatiky, přičemž zohlední zkušenosti získané s ohledem na širší rámec stanovený v nařízení (ES) č. 661/2009.\nČlánek 16\nZměna nařízení (EU) 2017/1369\nV čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1369 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\npodporovat orgány dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, včetně jejich vynucování, a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 (*1).\nČlánek 17\nZrušení nařízení (ES) č. 1222/2009\nNařízení (ES) č. 1222/2009 se zrušuje s účinkem ode dne 1. května 2021.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII tohoto nařízení.\nČlánek 18\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. května 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 25. května 2020.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. METELKO-ZGOMBIĆ\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 280.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady přijatý v prvním čtení ze dne 25. února 2020 (Úř. věst. C 105, 31.3.2020, s.1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. května 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).\n(6)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 117 – Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik z hlediska akustického tlaku odvalování a/nebo přilnavosti na mokrých površích a/nebo valivého odporu [2016/1350] (Úř. věst. L 218, 12.8.2016, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst L 173, 9.7.2018, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nZKOUŠENÍ, KLASIFIKACE A MĚŘENÍ PARAMETRŮ PNEUMATIK\nČást A: Třídy palivové účinnosti a koeficient valivého odporu\nTřída palivové účinnosti se stanoví a uvede na označení pneumatiky na základě koeficientu valivého odporu (RRC v N/kN) podle stupnice od A do E uvedené v tabulce níže, měří se v souladu s přílohou 6 předpisu EHK OSN č. 117 a slaďuje se v souladu s postupem pro sladění laboratoří stanoveným v příloze V.\nNáleží-li určitý typ pneumatiky do více než jedné třídy pneumatik (například C1 a C2), použije se ke stanovení jeho třídy palivové účinnosti klasifikační stupnice použitelná pro nejvyšší třídu pneumatik (v daném případě C2, nikoli C1).\nPneumatiky třídy C1\nPneumatiky třídy C2\nPneumatiky třídy C3\nTřída palivové účinnosti\nRRC v N/kN\nRRC v N/kN\nRRC v N/kN\nA\nRRC ≤ 6,5\nRRC ≤ 5,5\nRRC ≤ 4,0\nB\n6,6 ≤ RRC ≤ 7,7\n5,6 ≤ RRC ≤ 6,7\n4,1 ≤ RRC ≤ 5,0\nC\n7,8 ≤ RRC ≤ 9,0\n6,8 ≤ RRC ≤ 8,0\n5,1 ≤ RRC ≤ 6,0\nD\n9,1 ≤ RRC ≤ 10,5\n8,1 ≤ RRC ≤ 9,0\n6,1 ≤ RRC ≤ 7,0\nE\nRRC ≥ 10,6\nRRC ≥ 9,1\nRRC ≥ 7,1\nČást B: Třídy přilnavosti za mokra\n1.\nTřída přilnavosti za mokra se stanoví a uvede na označení pneumatiky na základě indexu přilnavosti za mokra (G) podle stupnice od A do E uvedené v tabulce níže, vypočítá v souladu s bodem 2 a měří se v souladu s přílohou 5 předpisu EHK OSN č. 117.\n2.\nVýpočet indexu přilnavosti za mokra (G)\nG = G(T)–0,03\nkde:\nG(T) = index přilnavosti zkoušené pneumatiky za mokra změřený v jednom zkušebním cyklu\nPneumatiky třídy C1\nPneumatiky třídy C2\nPneumatiky třídy C3\nTřída přilnavosti za mokra\nG\nG\nG\nA\n1,55 ≤ G\n1,40 ≤ G\n1,25 ≤ G\nB\n1,40 ≤ G ≤ 1,54\n1,25 ≤ G ≤ 1,39\n1,10 ≤ G ≤ 1,24\nC\n1,25 ≤ G ≤ 1,39\n1,10 ≤ G ≤ 1,24\n0,95 ≤ G ≤ 1,09\nD\n1,10 ≤ G ≤ 1,24\n0,95 ≤ G ≤ 1,09\n0,80 ≤ G ≤ 0,94\nE\nG ≤ 1,09\nG ≤ 0,94\nG ≤ 0,79\nČást C: Třídy a naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování\nNaměřená hodnota vnějšího hluku odvalování (N, v dB(A)) se uvede v decibelech a vypočítá se podle přílohy 3 předpisu EHK OSN č. 117.\nTřída vnějšího hluku odvalování se stanoví a uvede na označení pneumatiky na základě mezních hodnot (LV) stanovených v příloze II části C nařízení (ES) č. 661/2009 takto:\nN ≤ LV – 3\nLV – 3 < N ≤ LV\nN > LV\nČást D: Přilnavost na sněhu\nPřilnavost na sněhu se zkouší v souladu s přílohou 7 předpisu EHK OSN č. 117.\nPneumatika, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, se klasifikuje jako pneumatika pro použití za náročných sněhových podmínek a na označení pneumatiky se uvede tento piktogram:\nČást E: Přilnavost na ledu\nPřilnavost na ledu se zkouší spolehlivými, přesnými a opakovatelnými metodami, a to ve vhodných případech i za použití mezinárodních norem, které zohledňují nejaktuálnější obecně uznávané poznatky.\nOznačení pneumatiky, která splňuje příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu, obsahuje tento piktogram:\nPŘÍLOHA II\nOBSAH A FORMÁT OZNAČENÍ PNEUMATIKY\n1.\nObsah označení pneumatiky\n1.1.   \nInformace, které mají být uvedeny na horní části označení pneumatiky:\n1.2.   \nInformace, které mají být uvedeny na spodní části označení pneumatiky pro všechny pneumatiky vyjma ty, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, nebo příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu, případně obojí:\n1.3.   \nInformace, které mají být uvedeny na spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117:\n1.4.   \nInformace, které mají být uvedeny na spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu:\n1.5.   \nInformace, které mají být uvedeny na spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují jak minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, tak i příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu:\n2.\nFormát označení pneumatiky\n2.1.   \nFormát horní části označení pneumatiky:\n2.1.1.   \nFormát spodní části označení pneumatiky pro všechny pneumatiky vyjma ty, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, nebo příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu, případně obojí:\n2.1.2.   \nFormát spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117:\n2.1.3.   \nFormát spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu:\n2.1.4.   \nFormát spodní části označení pneumatiky pro pneumatiky, které splňují jak minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, tak i příslušné minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu:\n2.2.   \nPro účely bodu 2.1:\na)\nminimální velikost označení pneumatiky: 75 mm na šířku a 110 mm na výšku. Je-li označení pneumatiky vytištěno ve větším formátu, jeho obsah zachová poměry podle výše uvedené specifikace;\nb)\nzadní část označení pneumatiky: 100% bílá;\nc)\ndruhy písma: Verdana a Calibri;\nd)\nrozměry a specifikace prvků označení pneumatiky: jak je uvedeno výše;\ne)\nbarevné kódy podle CMYK (azurová, purpurová, žlutá a černá) musí splňovat všechny tyto požadavky:\n—\nbarvy loga EU takto:\n—\npozadí: 100,80,0,0;\n—\nhvězdy: 0,0,100,0;\n—\nbarva loga energie: 100,80,0,0;\n—\nkód QR: 100% černá;\n—\nobchodní firma nebo ochranná známka dodavatele: 100% černá, v tučném písmu Verdana o velikosti 7 bodů;\n—\nidentifikátor typu pneumatiky: 100% černá, v normálním písmu Verdana o velikosti 7 bodů;\n—\noznačení rozměru pneumatik, index únosnosti a značka kategorie rychlosti: 100% černá, v normálním písmu Verdana o velikosti 10 bodů;\n—\ntřída pneumatiky: 100% černá, v normálním písmu Verdana o velikosti 7 bodů, zarovnáno k pravé straně;\n—\npísmena stupnice palivové účinnosti a stupnice přilnavosti za mokra: 100% bílá, v tučném písmu Calibri o velikosti 19 bodů; písmena se vystředí na ose ve vzdálenosti 4,5 mm od levé strany šipek;\n—\nCMYK barevné kódy šipek pro A až E na stupnici palivové účinnosti takto:\n—\ntřída A: 100,0,100,0;\n—\ntřída B: 45,0,100,0;\n—\ntřída C: 0,0,100,0;\n—\ntřída D: 0,30,100,0;\n—\ntřída E: 0,100,100,0;\n—\nCMYK barevné kódy šipek pro A až E na stupnici přilnavosti za mokra takto:\n—\nA: 100,60,0,0;\n—\nB: 90,40,0,0;\n—\nC: 65,20,0,0;\n—\nD: 50,10,0,0;\n—\nE: 30,0,0,0;\n—\nvnitřní děliče: velikost 0,5 bodu; barva: 100% černá;\n—\npísmeno třídy palivové účinnosti: 100% bílá, v tučném písmu Calibri o velikosti 33 bodů. Šipky tříd palivové účinnosti a přilnavosti za mokra a odpovídající stupnice A až E se umístí tak, aby jejich špičky byly zarovnány. Písmeno v šipce třídy palivové účinnosti a v šipce třídy přilnavosti za mokra se umístí do středu obdélníkové části šipky, která je 100% černá;\n—\npiktogram palivové účinnosti: šířka 16 mm, výška 14 mm, velikost 1 bod, barva: 100% černá;\n—\npiktogram přilnavosti za mokra: šířka 20 mm, výška 14 mm, velikost 1 bod, barva: 100% černá;\n—\npiktogram vnějšího hluku odvalování: šířka 24 mm, výška 18 mm, velikost 1 bod, barva: 100% černá. Počet decibelů v reproduktoru v tučném písmu Verdana o velikosti 12 bodů, jednotka „dB“ v normálním písmu o velikosti 9 bodů; rozsah tříd vnějšího hluku odvalování (A až C) vystředěný pod piktogramem, s uvedením písmene příslušné třídy vnějšího hluku odvalování tučným písmem Verdana o velikosti 16 bodů a ostatních písmen tříd vnějšího hluku odvalování normálním písmem Verdana o velikosti 10 bodů;\n—\npiktogram přilnavosti na sněhu: šířka 15 mm, výška 13 mm, velikost 1 bod, barva: 100% černá;\n—\npiktogram přilnavosti na ledu: šířka 15 mm, výška 13 mm, velikost 1 bod, velikost šikmých čar 0,5 bodu, barva: 100% černá;\n—\nčíslo nařízení je ve 100% černé barvě a normálním písmu Verdana o velikosti 6 bodů.\n(1)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 30 – Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 70).\n(2)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 54 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu pneumatik užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel (Úř. věst. L 183, 11.7.2008, s. 41).\nPŘÍLOHA III\nINFORMAČNÍ LIST VÝROBKU\nInformace v informačním listu výrobku týkajícím se pneumatik jsou obsaženy v brožuře k výrobku nebo v jiné dokumentaci poskytované s pneumatikou a zahrnují:\na)\nobchodní firmu nebo ochrannou známku dodavatele nebo výrobce, není-li stejný jako dodavatel;\nb)\nidentifikátor typu pneumatiky;\nc)\noznačení rozměru pneumatiky, index únosnosti a značku kategorie rychlosti, jak je uvedeno v předpisu EHK OSN č. 30 pro pneumatiky třídy C1 nebo v předpisu EHK OSN č. 54 pro pneumatiky tříd C1, C2 a C3;\nd)\ntřídu palivové účinnosti pneumatiky v souladu s přílohou I;\ne)\ntřídu přilnavosti pneumatiky za mokra v souladu s přílohou I;\nf)\ntřídu vnějšího hluku odvalování a jeho hodnotu v decibelech v souladu s přílohou I;\ng)\núdaj o tom, zda jde o pneumatiku pro použití za náročných sněhových podmínek;\nh)\núdaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na ledu;\ni)\ndatum zahájení výroby typu pneumatiky (dvě číslice pro týden a dvě číslice pro rok);\nj)\ndatum konce výroby typu pneumatiky, jakmile je známo (dvě číslice pro týden a dvě číslice pro rok).\nPŘÍLOHA IV\nINFORMACE POSKYTOVANÉ V TECHNICKÝCH PROPAGAČNÍCH MATERIÁLECH\n1.   \nInformace o pneumatikách v technických propagačních materiálech se uvádějí v tomto pořadí:\na)\ntřída palivové účinnosti (písmeno A až E);\nb)\ntřída přilnavosti za mokra (písmeno A až E);\nc)\ntřída vnějšího hluku odvalování a jeho naměřená hodnota v dB;\nd)\núdaj o tom, zda jde o pneumatiku pro použití za náročných sněhových podmínek;\ne)\núdaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na ledu.\n2.   \nInformace uvedené v bodě 1 musí splňovat tyto požadavky:\na)\njsou snadno čitelné;\nb)\njsou snadno srozumitelné;\nc)\nexistují-li v dané rodině pneumatik typy pneumatiky zařazené do různých tříd v závislosti na rozměru nebo dalších vlastnostech, je uvedeno rozpětí mezi nejhorším a nejlepším typem pneumatiky.\n3.   \nDodavatelé na svých internetových stránkách rovněž uvedou:\na)\nodkaz na příslušnou internetovou stránku Komise věnovanou tomuto nařízení;\nb)\nvysvětlení piktogramů uvedených na označení pneumatiky;\nc)\nupozornění, že skutečná úspora paliva a bezpečnost silničního provozu závisí především na chování řidičů, a zejména uvedou, že:\n—\nekologická jízda může výrazně snížit spotřebu paliva,\n—\npro optimalizaci palivové účinnosti a přilnavosti za mokra je třeba pravidelně kontrolovat tlak v pneumatikách,\n—\nje nezbytné vždy dodržovat vzdálenosti mezi vozidly s ohledem na brzdnou dráhu.\n4.\nDodavatelé a distributoři na svých internetových stránkách v příslušných případech rovněž uvedou prohlášení zdůrazňující skutečnost, že pneumatiky pro jízdu na ledu jsou určeny speciálně pro vozovky, na jejichž povrchu se vyskytuje led a ztvrdlý sníh, a měly by být používány pouze za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek (například při nízkých teplotách) a že jejich použití za méně nepříznivých povětrnostních podmínek (například za mokra či při vyšších teplotách) by mohlo mít za následek nedostatečný výkon, zejména pokud jde o přilnavost za mokra, manipulaci a opotřebení.\nPŘÍLOHA V\nPOSTUP PRO SLADĚNÍ LABORATOŘÍ PRO MĚŘENÍ VALIVÉHO ODPORU\n1.   Definice\nPro účely postupu pro sladění laboratoří pro měření valivého odporu se rozumí:\n1)\n„referenční laboratoří“ laboratoř, která je součástí sítě laboratoří, jejichž názvy byly pro účely postupu pro sladění laboratoří zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, a která je pomocí svého referenčního zařízení schopna dosahovat přesnosti výsledků zkoušek stanovené v bodě 3;\n2)\n„posuzovanou laboratoří“ laboratoř, která se účastní postupu pro sladění laboratoří, ale není referenční laboratoří;\n3)\n„sladěnou pneumatikou“ pneumatika, která je zkoušena za účelem provedení postupu pro sladění laboratoří;\n4)\n„sadou sladěných pneumatik“ sada pěti nebo více sladěných pneumatik pro účely sladění jediného zařízení;\n5)\n„přiřazenou hodnotou“ teoretická hodnota koeficientu valivého odporu (RRC) jedné sladěné pneumatiky změřená teoretickou laboratoří, která je reprezentativní pro síť referenčních laboratoří, jež se používá v rámci postupu pro sladění laboratoří;\n6)\n„zařízením“ každá hřídel pro zkoušení pneumatik v rámci jedné konkrétní metody měření; za jedno zařízení se nepovažují například dvě hřídele působící na stejný buben.\n2.   Obecná ustanovení\n2.1.   Princip\nNaměřený (m) koeficient valivého odporu získaný v referenční laboratoři (l) (RRCm,l\n) se sladí s přiřazenými hodnotami sítě referenčních laboratoří.\nNaměřený (m) koeficient valivého odporu získaný pomocí zařízení v posuzované laboratoři (c) (RRCm,c\n) se sladí prostřednictvím jedné referenční laboratoře sítě podle vlastní volby.\n2.2.   Požadavky na výběr pneumatik\nSady sladěných pneumatik se vyberou pro postup pro sladění laboratoří v souladu s následujícími kritérii. Jedna sada sladěných pneumatik se vybere pro pneumatiky tříd C1 a C2 dohromady a jedna pro pneumatiky třídy C3:\na)\nSada sladěných pneumatik se vybere tak, aby pokrývala škálu různých RRC pneumatik třídy C1 spolu s pneumatikami třídy C2, nebo pneumatik třídy C3; v každém případě musí být rozdíl mezi nejvyšším RRCm\n sady sladěných pneumatik a nejnižším RRCm\n sady sladěných pneumatik před sladěním i po sladění roven alespoň:\ni)\n3 N/kN u pneumatik tříd C1 a C2 a\nii)\n2 N/kN u pneumatik třídy C3.\nb)\nRRCm\n v posuzovaných nebo referenčních laboratořích (RRCm,c\n nebo RRCm,l\n) na základě uvedených hodnot RRC u každé sladěné pneumatiky sady sladěných pneumatik musí být rozmístěn rovnoměrně.\nc)\nHodnoty indexu nosnosti musí náležitě pokrývat škálu pneumatik, které mají být zkoušeny, tak aby tuto škálu pokrývaly i hodnoty valivého odporu.\nKaždá sladěná pneumatika se před použitím zkontroluje a nahradí, pokud:\na)\nje ve stavu, který ji činí nepoužitelnou pro další zkoušky, nebo\nb)\nobjevují se odchylky RRCm,c\n nebo RRCm,l\n, které jsou větší než 1,5 % v porovnání s dřívějšími měřeními po korekci o případné vybočení zařízení.\n2.3.   Metoda měření\nReferenční laboratoř měří každou sladěnou pneumatiku čtyřikrát a tři poslední výsledky použije pro další analýzu v souladu s přílohou 6 bodem 4 předpisu EHK OSN č. 117 a za podmínek uvedených v příloze 6 bodě 3 předpisu EHK OSN č. 117.\nPosuzovaná laboratoř měří každou sladěnou pneumatiku (n + 1)krát, kde n je specifikováno v oddíle 5 této přílohy, a n posledních výsledků použije pro další analýzu v souladu s přílohou 6 bodem 4 předpisu EHK OSN č. 117, přičemž uplatní podmínky uvedené v příloze 6 bodě 3 předpisu EHK OSN č. 117.\nPokaždé, když je měřena sladěná pneumatika, musí být sestava pneumatiky a kola ze zařízení odstraněna a celý zkušební postup podle přílohy 6 bodu 4 předpisu EHK OSN č. 117 musí být proveden znovu od začátku.\nPosuzovaná nebo referenční laboratoř vypočítá:\na)\nnaměřenou hodnotu každé sladěné pneumatiky pro každé měření, jak je uvedeno v příloze 6 bodech 6.2 a 6.3 předpisu EHK OSN č. 117 (tj. korigovanou na teplotu 25 °C a na průměr bubnu 2 m);\nb)\nstřední hodnotu ze tří posledních naměřených hodnot u každé sladěné pneumatiky (v případě referenčních laboratoří) nebo střední hodnotu z n posledních naměřených hodnot u každé sladěné pneumatiky (v případě posuzovaných laboratoří) a\nc)\nsměrodatnou odchylku (σm\n) podle tohoto vzorce:\nkde:\ni\nje počitadlo od 1 do p pro sladěné pneumatiky,\nj\nje počitadlo od 2 do n + 1 pro n posledních opakování každého měření dané sladěné pneumatiky,\nn+1\nje počet opakování měření pneumatiky (n + 1 = 4 u referenčních laboratoří a n + 1 ≥ 4 u posuzovaných laboratoří),\np\nje počet sladěných pneumatik (p ≥ 5).\n2.4.   Formáty dat pro použití při výpočtech a pro výsledky\nNaměřené hodnoty RRC korigované na průměr bubnu a na teplotu se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.\nVýpočty se následně provádějí se všemi desetinnými místy; s výjimkou konečných rovnic pro sladění se již dále nezaokrouhluje.\nVšechny hodnoty směrodatných odchylek se uvedou na tři desetinná místa.\nVšechny hodnoty RRC se uvedou na dvě desetinná místa.\nVšechny sladěné koeficienty (A1\nl\n, B1\nl\n, A2\nc\n a B2\nc\n) se zaokrouhlí a uvedou na čtyři desetinná místa.\n3.   Požadavky na referenční laboratoře a stanovení přiřazených hodnot\nPřiřazené hodnoty každé sladěné pneumatiky určí síť referenčních laboratoří. Každé dva roky síť posoudí stálost a platnost přiřazených hodnot.\nKaždá referenční laboratoř zapojená do sítě musí být v souladu s požadavky přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 a musí mít směrodatnou odchylku (σm\n):\na)\nne větší než 0,05 N/kN u pneumatik tříd C1 a C2 a\nb)\nne větší než 0,05 N/kN u pneumatik třídy C3.\nSady sladěných pneumatik vybrané v souladu s bodem 2.2 měří každá referenční laboratoř sítě podle bodu 2.3.\nPřiřazená hodnota každé sladěné pneumatiky je průměrem naměřených hodnot poskytnutých referenčními laboratořemi sítě pro tuto sladěnou pneumatiku.\n4.   Postup pro sladění referenční laboratoře s přiřazenými hodnotami\nKaždá referenční laboratoř (l) provede sladění s každou novou sadou přiřazených hodnot a po každé významné změně zařízení nebo v případě posunu v údajích o sledování kontrolní pneumatiky zařízení.\nV rámci sladění se pro všechna jednotlivá data použije technika lineární regrese. Regresní koeficienty A1\nl\n a B1\nl\n se vypočítají takto:\nRRC = A1\nl\n × RRCm,l\n + B1\nl\nkde:\nRRC\nl\nje přiřazená hodnota koeficientu valivého odporu,\nRRCm,\nl\nje jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená referenční laboratoří „l“ (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu).\n5.   Požadavky na posuzované laboratoře\nPosuzované laboratoře postup sladění opakují u každého zařízení alespoň jednou za dva roky a po každé významné změně zařízení nebo v případě posunu v údajích o sledování kontrolní pneumatiky zařízení.\nSpolečná sada pěti různých pneumatik vybraná v souladu s bodem 2.2 se změří v souladu s bodem 2.3 nejprve v posuzované laboratoři a poté v jedné referenční laboratoři. Na žádost posuzované laboratoře může být testováno více než pět sladěných pneumatik.\nPosuzovaná laboratoř poskytne sadu sladěných pneumatik vybrané referenční laboratoři.\nPosuzovaná laboratoř (c) musí být v souladu s požadavky přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 a pokud možno musí mít směrodatné odchylky (σm\n):\na)\nne větší než 0,075 N/kN u pneumatik tříd C1 a C2 a\nb)\nne větší než 0,06 N/kN u pneumatik třídy C3.\nJe-li směrodatná odchylka (σm\n) v posuzované laboratoři vyšší než tyto hodnoty po čtyřech měřeních, přičemž poslední tři se použijí pro výpočty, zvýší se počet opakování měření n + 1 u celé série takto:\nn + 1 = 1 + (σm/γ)\n2, zaokrouhleno nahoru na nejbližší vyšší celé číslo,\nkde:\nγ = 0,043 N/kN u pneumatik tříd C1 a C2,\nγ = 0,035 N/kN u pneumatik třídy C3.\n6.   Postup pro sladění posuzované laboratoře\nJedna z referenčních laboratoří (l) sítě vypočítá funkci lineární regrese pro všechna jednotlivá data posuzované laboratoře (c). Regresní koeficienty A2c a B2c se vypočítají takto:\nRRCm,l = A2\nc × RRCm,c\n + B2\nc\nkde:\nRRCm,l\nje jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená referenční laboratoří (l) (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu),\nRRCm,c\nje jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená posuzovanou laboratoří (c) (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu)\nJe-li koeficient určení R2\n nižší než 0,97, posuzovaná laboratoř se nesladí.\nSladěný RRC pneumatik zkoušených v posuzované laboratoři se vypočítá takto:\nRRC = (A1\nl × A2\nc\n) × RRCm,c\n + (A1\nl\n × B2\nc\n + B1\nl\n)\nPŘÍLOHA VI\nPOSTUP OVĚŘOVÁNÍ\nShodnost s tímto nařízením u uvedených tříd palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování, jakož i uvedených hodnot a veškerých dalších informací o výkonnosti na označení pneumatiky, se posuzuje u každého typu pneumatik nebo skupiny pneumatik podle rozhodnutí dodavatele, a to použitím jednoho z těchto postupů:\n1)\nNejprve se provede zkouška na jedné pneumatice nebo sadě pneumatik. Splňují-li naměřené hodnoty parametry uvedených tříd nebo shodují-li se s uvedenou hodnotou vnějšího hluku odvalování v rozsahu tolerancí pro ověřování uvedených v tabulce níže, má se za to, že označení pneumatiky je v souladu s tímto nařízením.\nNesplňují-li naměřené hodnoty parametry uvedených tříd nebo neshodují-li se s uvedenou hodnotou vnějšího hluku odvalování v rozsahu tolerancí pro ověřování uvedených v tabulce níže, přezkoušejí se tři další pneumatiky nebo sady pneumatik; průměrná hodnota u nich naměřená se použije pro ověření uvedených informací s přihlédnutím k rozsahu tolerancí pro ověřování uvedených v tabulce níže.\n2)\nPokud jsou třídy nebo hodnoty uvedené na označení pneumatiky odvozeny z výsledků zkoušek schválení typu, které byly získány v souladu s nařízením (ES) č. 661/2009 nebo předpisem EHK OSN č. 117, mohou členské státy využít údaje naměřené při zkouškách shodnosti výroby pneumatik provedených podle postupu schválení typu stanoveného nařízením (EU) 2018/858.\nPři posuzování údajů naměřených při zkouškách shodnosti výroby se přihlíží k tolerancím pro ověřování uvedeným v tabulce níže.\nMěřený parametr\nTolerance pro ověřování\nKoeficient valivého odporu (palivová účinnost)\nSladěná naměřená hodnota nesmí být větší než horní mez (nejvyšší RRC) uvedené třídy o více než 0,3 N/kN.\nVnější hluk odvalování\nNaměřená hodnota nesmí být větší než uvedená hodnota N o více než 1 dB(A).\nPřilnavost za mokra\nNaměřená hodnota G(T) nesmí být nižší než dolní mez (nejnižší hodnota G) uvedené třídy.\nPřilnavost na sněhu\nNaměřená hodnota nesmí být nižší než minimální hodnota indexu přilnavosti na sněhu.\nPřilnavost na ledu\nNaměřená hodnota nesmí být nižší než minimální hodnota indexu přilnavosti na ledu.\nPŘÍLOHA VII\nINFORMACE, KTERÉ DODAVATEL ZADÁVÁ DO DATABÁZE VÝROBKŮ\n1.   \nInformace zadávané do veřejné části databáze výrobků:\na)\nobchodní firma nebo ochranná známka, adresa, kontaktní údaje a další právní identifikace dodavatele;\nb)\nidentifikátor typu pneumatiky;\nc)\noznačení pneumatiky v elektronickém formátu;\nd)\ntřída (třídy) a další parametry na označení pneumatiky a\ne)\nparametry informačního listu výrobku v elektronickém formátu.\n2.   \nInformace zadávané do části databáze výrobků věnované souladu:\na)\nidentifikátor typu pneumatiky u všech rovnocenných typů pneumatik, které již byly uvedeny na trh;\nb)\nobecný popis typu pneumatiky, včetně jejích rozměrů, indexu nosnosti a kategorie rychlosti, dostatečný pro její jednoznačnou a snadnou identifikaci;\nc)\nprotokoly o zkoušení, klasifikaci a měření parametrů pneumatik stanovených v příloze I;\nd)\npřípadná zvláštní preventivní opatření, která je třeba učinit při montáži, instalaci, údržbě či zkoušení typu pneumatiky;\ne)\nv relevantních případech naměřené technické parametry typu pneumatiky a\nf)\nvýpočty provedené u měřených technických parametrů.\nPŘÍLOHA VIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1222/2009\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\n-\nČl. 1 odst. 2\nČlánek 1\nČl. 2 odst. 1\nČl. 2 odst. 1\nČl. 2 odst. 2\nČl. 2 odst. 2\nČl. 3 bod 1\nČl. 3 bod 1\n-\nČl. 3 bod 2\nČl. 3 bod 2\nČl. 3 bod 3\n-\nČl. 3 bod 4\n-\nČl. 3 bod 5\nČl. 3 bod 3\nČl. 3 bod 6\nČl. 3 bod 4\nČl. 3 bod 7\n-\nČl. 3 bod 8\nČl. 3 bod 5\nČl. 3 bod 9\n-\nČl. 3 bod 10\n-\nČl. 3 bod 11\nČl. 3 bod 6\nČl. 3 bod 12\nČl. 3 bod 7\nČl. 3 bod 13\nČl. 3 bod 8\nČl. 3 bod 14\nČl. 3 bod 9\nČl. 3 bod 15\nČl. 3 bod 10\nČl. 3 bod 16\nČl. 3 bod 11\nČl. 3 bod 17\n-\nČl. 3 bod 18\nČl. 3 bod 12\nČl. 3 bod 19\nČl. 3 bod 13\nČl. 3 bod 20\n-\nČl. 3 bod 21\n-\nČl. 3 bod 22\n-\nČl. 3 bod 23\n-\nČl. 3 bod 24\nČlánek 4\nČlánek 4\nČl. 4 odst. 1\nČl. 4 odst. 1\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 2\n-\n-\nČl. 4 odst. 2\n-\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 5\n-\nČl. 4 odst. 6\n-\nČl. 4 odst. 7\n-\nČl. 4 odst. 8\n-\nČl. 4 odst. 9\n-\nČl. 4 odst. 10\n-\nČlánek 5\nČl. 5 odst. 1\nČl. 6 odst. 1\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\nČl. 6 odst. 1 písm. a)\nČl. 5 odst. 1 písm. b)\nČl. 6 odst. 1 písm. b)\n-\nČl. 6 odst. 2\n-\nČl. 6 odst. 3\nČl. 5 odst. 2\nČl. 6 odst. 4\nČl. 5 odst. 3\n-\n-\nČl. 6 odst. 5\n-\nČl. 6 odst. 6\n-\nČl. 6 odst. 7\nČlánek 6\nČlánek 7\n-\nČlánek 8\nČlánek 7\nČlánek 9\nČlánek 8\nČlánek 10\nČl. 9 odst. 1\nČl. 11 odst. 1\nČl. 9 odst. 2\nČl. 11 odst. 1\nČl. 9 odst. 2 druhá věta\nČl. 4 odst. 5\nČlánek 10\nČl. 11 odst. 2\n-\nČl. 11 odst. 3\nČl. 11 písm. a)\n-\nČl. 11 písm. b)\n-\nČl. 11 písm. c)\nČl. 13 odst. 1 písm. b)\nČlánek 12\nČl. 11 odst. 4\n-\nČl. 11 odst. 5\n-\nČlánek 12\n-\nČlánek 13\n-\nČlánek 13. 1\n-\nČlánek 13. 2\n-\nČlánek 13. 3\n-\nČlánek 13. 4\n-\nČlánek 14\nČlánek 13\n-\nČlánek 14\n-\n-\nČlánek 15\nČlánek 15\n-\n-\nČlánek 16\n-\nČlánek 17\nČlánek 16\nČlánek 18\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\n-\nPříloha III\nPříloha III\nPříloha IV\nPříloha IV\nPříloha VI\nPříloha IVa\nPříloha V\nPříloha V\n-\n-\nPříloha VII\n-\nPříloha VIII", "summary": "Informace o palivové účinnosti, brzdné schopnosti a hlučnosti pneumatik\nInformace o palivové účinnosti, brzdné schopnosti a hlučnosti pneumatik\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je poskytnout spotřebitelům informace při vybírání nových pneumatik pro jejich vozidla. Označení charakteristik a výkonnosti pneumatik, například ve sněhu nebo na ledě, budou díky němu viditelnější a budou obsahovat více informací. To pomůže konečným uživatelům* zohlednit vlastnosti, jako je bezpečnost, ochrana zdraví a ekonomická a environmentální účinnost. Tento právní předpis je sestaven tak, aby podpořil bezpečnější a tišší pneumatiky s delší životností a vyšší palivovou účinností. Mění se jím nařízení (EU) 2017/1369 (viz shrnutí).\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení:se vztahuje na pneumatiky pro osobní vozidla (pneumatiky třídy C1), autobusy, lehká a těžká nákladní vozidla a lehké a těžké přívěsy (pneumatiky tříd C2 a C3) i protektorované pneumatiky*, jakmile bude dostupná vhodná zkouška výkonnosti, se nevztahuje na určité speciální kategorie pneumatik, například na pneumatiky pro profesionální off-roadové použití, na vozidla, která byla poprvé zaregistrovaná před 1. říjnem 1990, nebo na pneumatiky z druhé ruky, pokud nebyly dovezeny ze země mimo EU.Dodavatelé pneumatik:musí připojit označení v podobě nálepky na jednotlivé pneumatiky nebo tištěné označení na sérii pneumatik, které bude obsahovat informace stanovené v přílohách I a II, a poskytnout informační list výrobku s podrobnostmi stanovenými v příloze III, musí uvést v reklamách, při prodeji na dálku nebo prodeji přes internet označení pneumatiky na viditelném místě, například poblíž ceny, musí zajistit, aby byly označení pneumatik a informační listy výrobků přesné, musí spolupracovat s orgány dozoru nad trhem, které mohou provádět pravidelné a jednorázové inspekce a okamžitě jednat, pokud se objeví nějaké porušení, musí poskytnout svým vnitrostátním orgánům prostřednictvím databáze výrobků technické podrobnosti o pneumatikách a jejich výkonnosti před tím, než je nabídnou k prodeji, a umožnit jim tak zkontrolovat správnost označení pneumatik – informace budou muset dodávat od 1. května 2021 (a do 30. listopadu 2021 u pneumatik vyrobených mezi 25. červnem 2020 a 30. dubnem 2021), nesmí poskytnout nebo vystavovat označení, značky, symboly či nápisy, které nejsou v souladu s tímto nařízením.Distributoři pneumatik musí:připojit na místě prodeje označení v podobě nálepky na jednotlivé pneumatiky nebo tištěné označení na sérii pneumatik s požadovanými informacemi, zajistit, aby byla při prodeji na dálku prostřednictvím tištěných materiálů a u reklam a prodeji přes internet označení pneumatik vystavená poblíž ceny u jakýchkoliv technických propagačních materiálů, poskytnout zákazníkovi kopii označení pneumatiky před prodejem, pokud není pneumatika vidět, informovat zákazníky, kde je přístupný informační list výrobku.Dodavatelé a distributoři nových vozidel musí zákazníkům poskytnout označení pneumatiky, informační listy výrobků a jakékoliv relevantní technické propagační materiály před koupí.\nPoskytovatelé internetových služeb musí zajistit, aby dodavatelé prodávající na svých stránkách pneumatiky vystavovali nezbytná označení i informační listy.\nVnitrostátní orgány musí:umožnit prodej a použití pneumatik, které jsou v souladu s právními předpisy, ověřit správnost informací na označení pneumatik, stanovit sankce a pravidla pro prosazování v případě porušení.Evropská komise:podněcuje a podporuje spolupráci a výměnu informací mezi orgány dozoru nad trhem. může přijmout akty v přenesené pravomoci a pozměnit tak některé přílohy, aby zohledňovaly technický pokrok, odevzdá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru do 1. června 2025 zprávu s posouzením tohoto nařízení.Zrušení\nNařízením (EU) 2020/740 se ruší nařízení (ES) č. 1222/2009 (viz shrnutí) o označování pneumatik.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 1. května 2021.\nKONTEXT\nSystém označování pneumatik má za cíl snížit emise skleníkových plynů a hlukové znečištění a zlepšit bezpečnost silničního provozu. Pneumatiky můžou za 20–30 % spotřeby paliva vozidla. Snížení jejich valivého odporu pomůže snížit emise a zvýšit úsporu řidičům díky nižší spotřebě paliva.\nPro více informací viz:Pneumatiky – energetický štítek (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nKonečný uživatel: jednotlivý uživatel, správce vozového parku nebo podnik silniční dopravy.\nProtektorované pneumatiky: repasované pneumatiky, u nichž byl opotřebovaný běhoun nahrazen novým materiálem.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 1–31)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1–44)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1–218)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1–23)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46–58)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1222/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1–24)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 02.12.2020"}
{"celex_id": "32021R1077", "reference": "2.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 234/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1077\nze dne 24. června 2021,\nkterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCelkem 2 140 celních úřadů, které se nacházejí na vnějších hranicích Unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených celních kontrol s rovnocennými výsledky je stále naléhavější nejen vzhledem k tradiční funkci celních orgánů spočívající ve vybírání příjmů, ale ve stále větší míře také vzhledem k nutnosti výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice neměly narušovat, ale spíše by měly usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi.\n(2)\nCelní unie je jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Vzhledem k tomu, že celní unie má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu a pro podniky i občany, kteří využívají jeho výhod, je třeba neustále podnikat kroky k jejímu posílení.\n(3)\nV současné době není provádění celních kontrol ze strany členských států vyvážené. Tato nerovnováha je způsobena rozdíly mezi členskými státy z hlediska jejich geografických podmínek i jejich kapacit a zdrojů. Schopnost členských států reagovat na výzvy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a na řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po účinných celních kontrolách zvýší rovněž výzvy, jako je vzestup elektronického obchodování, digitalizace a potřeba zvýšit odolnost vůči kybernetickým útokům. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší se tím rovnocennost při provádění celních kontrol ve všech členských státech, čímž se přispěje k zamezení odklonu toků zboží směrem k nejslabším místům v systému celní kontroly, což je často označováno jako „výběr nejvýhodnější celnice“. Proto by mělo zboží, které vstupuje na celní území Unie, podléhat kontrolám založeným na posouzení rizik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) (dále jen „celní kodex Unie“).\n(4)\nČlenské státy opakovaně uvedly, že potřebují finanční podporu, a žádaly hloubkovou analýzu potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech ze dne 23. března 2017 o financování v oblasti cel vyzvala Komisi, aby vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a spolupráci mezi celními orgány a dalšími orgány pro vymáhání práva pro účely financování.\n(5)\nPodle celního kodexu Unie se celními kontrolami rozumí nejen prosazování celních předpisů, ale i prosazování dalších právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie. Tyto jiné právní předpisy zmocňující celní orgány k provádění specifických úkolů kontroly a zahrnují ustanovení o zdanění, a to zejména pokud jde o spotřební daně a daň z přidané hodnoty, o vnějších aspektech vnitřního trhu, o společné obchodní politice a dalších společných politikách Unie, které mají dopad na obchod, o celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce a o ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.\n(6)\nPodpora dosažení přiměřené a rovnocenné úrovně výsledků celních kontrol na vnějších hranicích Unie umožňuje maximalizovat přínosy celní unie, a tím poskytnout dodatečnou podporu celním orgánům jednajícím společně za účelem ochrany zájmů Unie. Zvláštní fond Unie na vybavení pro celní kontroly, který by napravil stávající nerovnováhu, by přispěl k celkové soudržnosti mezi členskými státy. Tento zvláštní fond by zohlednil rozdílné potřeby v závislosti na rozdílných typech hranic, totiž potřeby námořních hranic a hranic na jiných vodních cestách, na vzdušných hranicích a na pozemních hranicích, včetně železničních a silničních, a potřeby poštovních uzlů. S ohledem na výzvy, jimž svět čelí, zejména na trvalou potřebu chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států a současně usnadnit tok zákonného obchodu, je nezbytné zajistit na vnějších hranicích dostupnost moderního a spolehlivého vybavení pro kontroly.\n(7)\nJe proto vhodné zřídit nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, který má být používán na všech typech hranic. Tento nástroj by měl podporovat celní unii a práci celních orgánů, a zejména jim pomáhat při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie, zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem, jako je padělání zboží, a současné usnadňovat zákonnou obchodní činnost. Měl by přispívat k přiměřeným a rovnocenným výsledkům celních kontrol. Vybavení po celní kontroly financované z tohoto nástroje by kromě toho mělo podporovat provádění rámce pro řízení rizik v oblasti cel podle celního kodexu Unie. Tohoto cíle by mělo být dosaženo transparentním nákupem, údržbou a modernizací relevantního, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly, přičemž by měla být náležitě zohledněna ochrana údajů, kybernetická odolnost a bezpečnostní a environmentální aspekty, včetně likvidace nahrazeného vybavení, jež je šetrná k životnímu prostředí.\n(8)\nCelní orgány členských států mají stále více povinností, které jsou vykonávány na vnějších hranicích a které často zasahují do oblasti bezpečnosti. Je proto důležité členským státům poskytnout finanční podporu Unie s cílem umožnit jim zajistit rovnocenné provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích Unie. V zájmu maximalizace přidané hodnoty Unie v oblasti správy hranic a celních kontrol je stejně tak důležité podporovat na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob, meziagenturní spolupráci mezi vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic nebo za jiné úkoly vykonávané na hranicích.\n(9)\nJe proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“).\n(10)\nVzhledem ke zvláštní právní úpravě hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k různým právním základům použitelným pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.\n(11)\nFond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic, který obsahuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.\n(12)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosahování cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplňování ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na výdaje v souvislosti s biologickou rozmanitostí, přičemž se zohlední, kde se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.\n(13)\nToto nařízení stanoví pro celou dobu trvání nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (5). Mělo by být možné, aby se uvedené finanční krytí vztahovalo na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů nástroje.\n(14)\nNa tento nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(15)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Financování v rámci tohoto nástroje by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů.\n(16)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (7) zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program Clo“) s cílem podpořit celní unii a celní orgány. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné všechna taková opatření provádět na základě jediného právního aktu, totiž programu Clo, který obsahuje jednotný soubor pravidel. Proto by v rámci tohoto nástroje měly být podporovány pouze nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco veškerá ostatní související opatření, jako jsou opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeb nebo školení týkající se dotčeného vybavení, by měla být podporována programem Clo.\n(17)\nKromě toho by měl nástroj ve vhodných případech podporovat také nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly pro účely testování nových kusů vybavení nebo nových funkcí stávajících kusů vybavení v provozních podmínkách předtím, než členské státy zahájí rozsáhlé nákupy tohoto nového vybavení. Testování v provozních podmínkách by mělo navázat zejména na výsledky výzkumu vybavení pro celní kontroly v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8). Komise by měla podporovat společné zadávání veřejných zakázek a společné testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států za využití nástrojů spolupráce v rámci programu Clo.\n(18)\nVětšina vybavení pro celní kontroly může být primárně či sekundárně vhodná pro kontroly dodržování jiných ustanovení unijního práva, jako jsou ustanovení týkající se správy hranic, víz a policejní spolupráce. Fond je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje pro nákup vybavení s odlišnou, ale vzájemně se doplňující oblastí působnosti. Na jedné straně se budou z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem je integrovaná správa hranic, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro celní kontroly. Na druhé straně se budou z Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízeného tímto nařízením finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem jsou celní kontroly, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro ochranu a bezpečnost hranic. Toto rozdělení úloh mezi tyto dva nástroje posílí meziagenturní spolupráci, jak je uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (9), jako jednu ze složek evropské integrované správy hranic, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Ke sdílení vybavení mezi celními orgány a dalšími pohraničními orgány by nemělo docházet systematicky.\n(19)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoliv by náklady vzniklé před datem podání žádosti o grant v takových případech v zásadě nebyly způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na to, že toto nařízení vstoupí v platnost ve srovnání se začátkem víceletého finančního rámce na období 2021–2027 později. S cílem umožnit provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a zabránit jakémukoli zpoždění podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie na tom, aby byla řádně vybavena k zajištění účinného a efektivního fungování celní unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanovit v rozhodnutí o financování, že náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podporovanými podle tohoto nařízení, která již byla zahájena, jsou považovány za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že tato opatření byla uskutečněna a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\n(20)\nOdchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování jednoho opatření z několika programů či nástrojů Unie s cílem umožnit a případně podpořit spolupráci a interoperabilitu napříč oblastmi. V souladu se zásadou zákazu dvojího financování, která je stanovena finančním nařízením, však v takových případech nesmějí příspěvky pokrývat stejné náklady. Pokud již byl členskému státu přiznán příspěvek z jiného programu Unie nebo podpora z jiného fondu Unie za účelem nákupu téhož vybavení nebo takový příspěvek či podporu získal, v souladu s článkem 191 finančního nařízení by měla být o tomto příspěvku nebo podpoře informována Komise.\n(21)\nJakékoli financování překračující strop míry spolufinancování by mělo být poskytnuto pouze v řádně odůvodněných případech, které mohou zahrnovat případy společného zadávání veřejných zakázek a společného testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států.\n(22)\nVzhledem k rychlému vývoji technologií, hrozeb a priorit v celní oblasti by se pracovní programy neměly vztahovat na delší období. Zároveň platí, že pro provedení nástroje není třeba ročních pracovních programů, které by zvyšovaly administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Vzhledem k tomu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na období delší než jeden rozpočtový rok, nejdéle však na tři roky.\n(23)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek provádění pracovních programů podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).\n(24)\nI když je pro dosažení specifického cíle, který spočívá v zajištění rovnocenných výsledků celních kontrol, vyžadováno centrální provádění, jsou vzhledem k technické povaze tohoto nástroje nezbytné přípravné práce na technické úrovni. Provádění by proto mělo být podpořeno posouzeními potřeb. Tato posouzení potřeb vycházejí z odborných znalostí a zkušeností získaných zapojením celních orgánů. Uvedená posouzení by měla být založena na jasné metodologii, která zahrnuje minimální počet kroků zajišťujících shromažďování relevantních informací. Komise by měla tyto informace využívat k určení přidělení prostředků členským státům, přičemž zohlední zejména objem obchodu, příslušná rizika a správní kapacitu celních orgánů k používání a udržování příslušného vybavení tak, aby bylo vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje využíváno co nejúčelněji. S cílem přispět k rozpočtové kázni by měly být podmínky stanovování priorit grantů jasně vymezeny a měly by vycházet z uvedeného posouzení potřeb.\n(25)\nV zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv by měl být zaveden vhodný rámec pro monitorování výsledků, jichž bylo dosaženo prostřednictvím nástroje a příslušných opatření. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, jimiž se měří účinky opatření v rámci nástroje. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat požadavek poskytovat Komisi informace o vybavení pro celní kontroly, pokud náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly překročí 10 000 EUR bez daně. Tyto informace by měly být odlišeny od informací, které je třeba poskytovat široké veřejnosti a sdělovacím prostředkům za účelem propagace opatření a výsledků nástroje.\n(26)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi. Průběžné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po zahájení, a závěrečné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po ukončení provádění nástroje, by měla přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti s finanční podporou vybavení pro celní kontroly v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovala uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Komise by měla do průběžného a závěrečného hodnocení zahrnout podrobnosti o sdílení vybavení financovaného v rámci nástroje mezi celními a jinými pohraničními orgány, pokud členské státy poskytly příslušné informace. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení nástroje by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány výroční zprávy o pokroku monitorující provádění nástroje. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi, které byly uskutečněny v rámci nástroje v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě.\n(27)\nS cílem reagovat odpovídajícím způsobem na měnící se priority politik, hrozby a technologie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny orientačního seznamu vybavení pro celní kontroly, které lze používat k naplnění účelů celních kontrol, a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifického cíle. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(28)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(29)\nFormy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifického cíle opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s těmito formami a metodami by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(30)\nJelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zřídit nástroj, jenž podporuje celní unii a celní orgány poskytnutím finanční podpory na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly, nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy z důvodu objektivní nerovnováhy, která mezi nimi existuje na geografické úrovni, ale spíše jej z důvodu rovnocenné úrovně a kvality výsledků celních kontrol, které pomůže zajišťovat koordinovaný přístup a centralizované financování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(31)\nPříjemci finančních prostředků Unie by měli uvádět původ těchto prostředků a zajišťovat viditelnost těchto prostředků zejména při propagaci opatření a jejich výsledků poskytnutím ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Tyto informace by měly dokládat přidanou hodnotu nástroje při podpoře celní unie, a zejména to, jak pomáhá celním orgánům plnit jejich úkoly, jakož i úsilí Komise o zajištění rozpočtové transparentnosti. S cílem zajištění transparentnosti by Komise měla dále pravidelně poskytovat veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích a odkazovat přitom mimo jiné na pracovní programy přijaté podle tohoto nařízení.\n(32)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKapitola I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se společně s nařízením, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, zřizuje Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.\nTímto nařízením se jako součást fondu zřizuje nástroj, jehož cílem je poskytnout finanční podporu na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání nástroje je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce.\nToto nařízení stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„celními orgány“ celní orgány vymezené v čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;\n2)\n„celními kontrolami“ celní kontroly vymezené v čl. 5 bodu 3 nařízení (EU) č. 952/2013;\n3)\n„vybavením pro celní kontroly“ vybavení určené primárně k provádění celních kontrol;\n4)\n„mobilním vybavením pro celní kontroly“ jakýkoli dopravní prostředek, který je nad rámec svých mobilních vlastností určen k tomu, aby plnil funkci vybavení pro celní kontroly, nebo který je plně vybaven vybavením pro celní kontroly;\n5)\n„údržbou“ preventivní, nápravné a prediktivní zásahy, včetně provozních a funkčních kontrol, servisu, oprav a generálních oprav určitého vybavení pro celní kontroly, které jsou nezbytné pro zachování nebo obnovení stanoveného provozuschopného stavu vybavení pro celní kontroly za účelem dosažení maximální užitné životnosti, avšak s výjimkou modernizace;\n6)\n„modernizací“ vývojové zásahy nezbytné k tomu, aby byl zastaralý stav stávajícího vybavení pro celní kontroly přeměněn ve stanovený provozuschopný stav odpovídající nejnovějšímu vývoji.\nČlánek 3\nCíle nástroje\n1.   Obecným cílem nástroje jakožto součásti fondu a s ohledem na dosažení dlouhodobého cíle, který spočívá v harmonizaci uplatňování celních kontrol členskými státy, je podporovat celní unii a celní orgány při jejich úkolech, které spočívají v ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, v zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a v ochraně Unie před nezákonným obchodem, a současně usnadňovat zákonnou obchodní činnost.\n2.   Specifickým cílem tohoto nástroje je přispívat k přiměřeným a rovnocenným výsledkům celních kontrol transparentním nákupem, údržbou a modernizací relevantního, spolehlivého a vyspělého vybavení pro celní kontroly, které je zabezpečené, bezpečné a šetrné k životnímu prostředí, a napomáhat tak celním orgánům jednat společně za účelem ochrany zájmů Unie.\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 1 006 407 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Může rovněž pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, které souvisejí s cíli nástroje, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje.\nČlánek 5\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Nástroj se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.\n2.   Nástroj může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů.\n3.   Pokud opatření, jež je podporováno nástrojem, zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly, Komise zřídí koordinační mechanismus, který zajistí interoperabilitu veškerého vybavení pro celní kontroly zakoupeného s podporou programů a nástrojů Unie, a tím i jeho účinné použití.\nKapitola II\nZpůsobilost\nČlánek 6\nZpůsobilá opatření\n1.   S cílem zajistit, aby byla opatření způsobilá pro financování v rámci tohoto nástroje, musejí tato opatření splňovat tyto požadavky:\na)\nplnit cíle uvedené v článku 3; a\nb)\npodporovat nákup, údržbu nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly, včetně vybavení využívajícího inovativní detekční technologie, které slouží jednomu nebo několika z těchto účelů celní kontroly:\n1)\nbezdotyková kontrola;\n2)\ndetekce skrytých předmětů na lidech;\n3)\nradiační a nuklidová detekce;\n4)\nanalýza vzorků v laboratořích;\n5)\nodběr vzorků a analýza vzorků v terénu;\n6)\nruční prohledávání.\nOrientační seznam vybavení pro celní kontroly, které může být použito k dosažení účelů celní kontroly uvedených v bodech 1 až 6 prvního pododstavce, je uveden v příloze I.\n2.   V řádně odůvodněných případech mohou opatření podle odst. 1 prvního pododstavce zahrnovat také transparentní nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů vybavení nebo nových funkcí stávajících kusů vybavení v provozních podmínkách.\n3.   S přihlédnutím k opožděnému vstupu tohoto nařízení v platnost a s cílem zabránit jakémukoli zpoždění podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie na tom, aby byla řádně vybavena k zajištění efektivního a účinného fungování celní unie, mohou být v souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podporovanými na základě tohoto nařízení po omezenou dobu považovány výjimečně za způsobilé od 1. ledna 2021 i v případě, že tato opatření byla uskutečněna a tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění toto nařízení aktualizací orientačního seznamu vybavení pro celní kontroly uvedeného v příloze I, je-li to považováno za nezbytné.\n5.   Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo být používáno primárně pro celní kontroly, může však být využíváno i pro další účely, mimo jiné v rámci podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování i pro kontrolu osob. Celní a jiné pohraniční orgány takové vybavení pro celní kontroly systematicky nesdílí.\n6.   Komise podporuje společné zadávání veřejných zakázek a společné testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států.\nČlánek 7\nZpůsobilé subjekty\nOdchylně od článku 197 finančního nařízení jsou způsobilými subjekty celní orgány za podmínky, že poskytují informace potřebné k posouzení potřeb podle čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení.\nČlánek 8\nMíra spolufinancování\n1.   Z nástroje lze financovat až 80 % celkových způsobilých nákladů na opatření.\n2.   Jakékoli finanční prostředky, jež tento strop převyšují, se poskytují pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech.\nČlánek 9\nZpůsobilé náklady\nPro financování v rámci nástroje jsou způsobilé náklady, které přímo souvisejí s opatřeními uvedenými v článku 6.\nPro financování v rámci nástroje nejsou způsobilé tyto náklady:\na)\nnáklady spojené s nákupem pozemků;\nb)\nnáklady spojené s odbornou přípravou nebo zlepšováním dovedností, kromě úvodního školení uvedeného v kupní smlouvě nebo ve smlouvě o modernizaci;\nc)\nnáklady spojené s infrastrukturou, jako jsou budovy nebo venkovní zařízení, a náklady na nábytek;\nd)\nnáklady spojené s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru a aktualizací softwaru, které jsou přímo potřebné k používání vybavení pro celní kontroly, a s výjimkou elektronického softwaru a programování nutných k propojení stávajícího softwaru s vybavením pro celní kontroly;\ne)\nnáklady na sítě, jako jsou zabezpečené či nezabezpečené komunikační kanály, nebo náklady na předplacené služby, s výjimkou sítí nebo předplacených služeb, které jsou výlučně potřebné pro používání vybavení pro celní kontroly;\nf)\nnáklady na dopravní prostředky, jako jsou vozidla, letadla nebo lodě, s výjimkou mobilního vybavení pro celní kontroly;\ng)\nnáklady na spotřební materiál pro vybavení pro celní kontroly, včetně referenčního nebo kalibračního materiálu;\nh)\nnáklady spojené s osobními ochrannými prostředky.\nKapitola III\nGranty\nČlánek 10\nUdělování grantů, doplňkovost a kombinované financování\n1.   Granty v rámci nástroje se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n2.   V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují subjektům, které jsou způsobilé podle článku 7 tohoto nařízení, a to bez výzvy k podávání návrhů.\n3.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci tohoto nástroje, lze rovněž získat příspěvek z programu Clo nebo z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\n4.   Práce hodnotící komise uvedené v článku 150 finančního nařízení vychází z obecných zásad pro granty stanovených v článku 188 uvedeného nařízení, a zejména ze zásad rovného zacházení a transparentnosti stanovených v písm. a) a b) uvedeného článku, jakož i ze zásady nediskriminace.\n5.   Hodnotící komise vyhodnotí návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, přičemž v příslušných případech přihlédne k relevantnosti navrhovaných opatření pro sledované cíle, kvalitě navrhovaných opatření, jejich dopadu, včetně hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu, a jejich rozpočtu a nákladové efektivnosti.\nKapitola IV\nProgramování, monitorování a hodnocení\nČlánek 11\nPracovní program\n1.   Nástroj se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví uvedené pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.\n3.   Pracovní programy jsou zaměřeny na dosažení cílů stanovených v článku 3 prostřednictvím opatření v souladu s článkem 6. Pracovní programy stanoví celkovou částku finančního plánu pro všechna opatření. Dále stanoví:\na)\npro každé opatření:\ni)\nsledované cíle a očekávané výsledky v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3;\nii)\npopis opatření, která mají být financována;\niii)\npřípadně údaj o částce přidělené na každé opatření; a\niv)\nzpůsob provádění a orientační harmonogram provádění;\nb)\nv případě grantů maximální míru spolufinancování uvedenou v článku 8.\n4.   Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 vychází z posouzení potřeb celních orgánů. Toto posouzení potřeb se opírá o:\na)\nspolečnou kategorizaci hraničních přechodů;\nb)\núplný popis dostupného vybavení pro celní kontroly;\nc)\nspolečný seznam vybavení pro celní kontroly, které by mělo být k dispozici, s odkazem na kategorii hraničních přechodů a\nd)\nodhad finančních potřeb.\nPosouzení potřeb vychází z opatření prováděných v rámci programu Clo 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 (17) nebo v rámci programu Clo a je pravidelně a alespoň jednou za tři roky aktualizováno.\nČlánek 12\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto nástroje dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se mění příloha II, pokud jde o ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.\n4.   V případech, kdy náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly přesáhnou 10 000 EUR bez daně, požadavky na podávání zpráv uvedené v odstavci 3 zahrnují alespoň každoroční sdělení následujících informací Komisi:\na)\npodrobný seznam vybavení pro celní kontroly financovaného v rámci nástroje;\nb)\ninformace o používání vybavení pro celní kontroly, včetně jakýchkoli souvisejících výsledků, případně podložené příslušnými statistickými údaji.\nČlánek 13\nHodnocení\n1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné využít v rozhodovacím procesu.\n2.   Průběžné hodnocení nástroje provede Komise, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění nástroje. Ve svém průběžném hodnocení Komise posuzuje výkonnost nástroje, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost a relevantnost, jakož i synergie v rámci nástroje a přidaná hodnota Unie.\n3.   Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení nástroje.\n4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nKapitola V\nVýkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru\nČlánek 14\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto dnem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 15\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro program Clo zřízený podle článku 17 nařízení (EU) 2021/444.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKapitola VI\nPřechodná a závěrečná ustanovení\nČlánek 16\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, opatření uskutečněných podle nástroje a dosažených výsledků.\n3.   Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\nČlánek 17\nPřechodné ustanovení\nV případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.\nČlánek 18\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 24. června 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 133) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (Úř. věst. C 227, 14.6.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(5)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. duvna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(15)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).\nPŘÍLOHA I\nORIENTAČNÍ SEZNAM VYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY, KTERÉ LZE POUŽÍT PRO DOSAŽENÍ ÚČELŮ CELNÍ KONTROLY UVEDENÝCH V ČL. 6 ODST. 1 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. B)\nÚČEL CELNÍ KONTROLY\nVYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY\nKATEGORIE\nPOUŽITÍ\n1.\nBezdotyková kontrola\nRentgenový skener – vysokoenergetický\nKontejnery, nákladní vozidla, železniční vagony a vozidla\nRentgenový skener – nízkoenergetický\nPalety, krabice, balíčky\nZavazadla cestujících\nVozidla\nSkenery založené na zpětném rozptylu rentgenového záření (backscatter)\nKontejnery\nNákladní vozidla\nVozidla\nOstatní\nAutomatizované systémy detekce poznávacích značek vozidel/kontejnerů\nVáhy používané na vážení vozidel\nVysokozdvižné vozíky a podobné mobilní vybavení pro celní kontroly\n2.\nDetekce skrytých předmětů na lidech  (1)\nSkenerový portál (rám) založený na zpětném rozptylu rentgenového záření (backscatter)\nPoužívá se zejména na letištích k detekci skrytých předmětů na lidech (drog, výbušnin, hotovosti)\nTělesný skener\nBezpečnostní skener využívající milimetrové vlny\n3.\nRadiační a nuklidová detekce\nRadiologické a jaderné detektory\nOsobní radiační monitor/detektor\nRuční radiační detektor\nZařízení na detekci izotopů\nRadiační portálový monitor (rám)\nSpektrometrický portálový monitor pro detekci izotopů (rám)\n4.\nAnalýza vzorků v laboratořích\nVybavení nebo zařízení pro identifikaci, kvantifikaci a ověřování veškerého možného zboží\nPlynová a kapalinová chromatografie (GC, LC, HPLC atd.)\nSpektrometrie a techniky kombinované se spektrometrií (IR, Ramanova spektrometrie, UV-VIS, fluorescence, GC-MS atd.)\nRentgenová zařízení (XRF atd.)\nNMR spektrometrie a analýza stabilních izotopů\nDalší laboratorní vybavení (AAS, destilační analyzátor, DSC, elektroforéza, mikroskop, LSC, nakuřovací přístroj atd.)\n5.\nOdběr vzorků a analýza vzorků v terénu\nStopová detekce založená na iontové mobilní spektrometrii (IMS)\nPřenosné vybavení na screening stop specifických nebezpečných materiálů\nStopová detekce, kterou provádějí psi\nPoužívá se na spektrum rizik v případě malých a větších předmětů\nOdběr vzorků\nNástroje pro odběr vzorků, digestoř, ochranný box (izolátor)\nMobilní laboratoře\nVozidlo s plně zabudovaným vybavením na analýzu vzorků v terénu\nRuční detektory\nAnalýza organických materiálů, kovů a slitin\nChemické kolorimetrické testy\nRamanova spektroskopie\nInfračervená spektroskopie\nRentgenová fluorescence\nDetektory plynů pro kontejnery\n6.\nRuční prohledávání\nOsobní ruční nástroje\nKapesní nástroje\nSouprava mechanických nástrojů\nTeleskopické zrcátko\nZařízení\nEndoskop\nStacionární nebo přenosný detektor kovů\nKamery na kontroly podvozků\nUltrazvukové zařízení\nHustoměry\nOstatní\nProhledávání pod vodou\n(1)  Na základě platných právních předpisů a dalších doporučení týkajících se ochrany zdraví a soukromí.\nPŘÍLOHA II\nUKAZATELE PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POKROKU NÁSTROJE PŘI PLNĚNÍ JEHO OBECNÝCH A SPECIFICKÝCH CÍLŮ STANOVENÝCH V ČLÁNKU 3\nPro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 se použijí tyto ukazatele:\nVybavení\na)\nDostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na pozemních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)\nb)\nDostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na námořních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)\nc)\nDostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na hraničních přechodech na vzdušné hranici (podle druhu vybavení)\nd)\nDostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na poštovních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)\ne)\nDostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na železničních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)", "summary": "Nástroj EU pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (2021–2027)\nNástroj EU pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1077, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje fond na podporu členských států Evropské unie (EU) při nákupu, údržbě a modernizaci vybavení pro celní kontroly. Stanovuje obecné a specifické cíle a velikost, formu a pravidla financování EU od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 – období, na které se vztahuje stávající víceletý finanční rámec.\nKLÍČOVÉ BODY\nObecným cílem fondu je podporovat úsilí celních orgánů o:ochranu finančních a hospodářských zájmů EU a členských států, zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci EU, ochranu EU před nezákonným obchodem, usnadňování zákonné obchodní činnosti.Specifickým cílem fondu je přispívat k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám nákupem, údržbou a modernizací vyspělého vybavení pro celní kontroly, které je spolehlivé, zabezpečené, bezpečné a šetrné k životnímu prostředí.\nRozpočet sedmiletého fondu činí 1 006 407 000 EUR (v běžných cenách). Financování lze použít na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti, včetně oprávněných výdajů, jako jsou sítě informačních technologií.\nAby činnosti byly způsobilé pro financování, musí:plnit obecné a specifické cíle nařízení, podporovat nákup, údržbu nebo modernizaci vybavení, jako jsou rentgenové skenery a systémy automatického rozpoznání poznávacích značek (příloha I uvádí orientační seznam položek), které slouží jednomu nebo několika z těchto účelů:bezdotyková kontrola,detekce skrytých předmětů na lidech,radiační a nuklidová detekce,analýza laboratorních vzorků,odběr vzorků a analýza v terénu,ruční prohledávání.Způsobilé náklady\nZ fondu lze financovat až 80 % celkových způsobilých nákladů.\nNezpůsobilé jsou tyto náklady:nákup pozemků, odborná příprava nebo zlepšování dovedností, kromě úvodního školení, infrastruktura, jako jsou budovy, nábytek a venkovní zařízení, elektronické systémy s výjimkou softwaru, programování a aktualizací, které jsou nezbytné k použití nebo propojení vybavení, sítě nebo předplacené služby, pokud nejsou nezbytné pro používání vybavení, doprava, jako jsou vozidla, letadla nebo lodě, s výjimkou mobilního vybavení pro celní kontroly, osobní ochranné prostředky.Příjemci podpory z fondu musí uvést původ a zajistit viditelnost financování.\nEvropská komise:přijímá prováděcí akty za účelem stanovení pracovních programů pro každou z činností fondu, přijímá akty v přenesené pravomoci, kterými se podle potřeby mění seznam ukazatelů (příloha II), jako je vybavení pro celní kontroly na různých pozemních, námořních, vzdušných a poštovních hranicích, s cílem měřit pokrok dosažený při plnění různých cílů, provádí pravidelná hodnocení, s průběžným hodnocením nejpozději čtyři roky po vzniku fondu a s konečným hodnocením do konce roku 2031. Spolu se svými připomínkami je zasílá Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nNástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly je jednou složkou Fondu EU pro integrovanou správu hranic; druhou složkou je nástroj pro správu hranic a víza zřízený podle nařízení (EU) 2021/1148 (viz shrnutí). První souvisí s kontrolou osob, druhý s kontrolou zboží.\nFond přispívá k provádění akčního plánu v celní oblasti přijatého v září 2020 a k programu Clo (2021–2027) zřízenému podle nařízení (EU) 2021/444 (viz shrnutí).\nDalší informace viz:Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1–17).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48–93).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1–16).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Posunutí celní unie na další úroveň: akční plán (COM(2020) 581 final, 28.9.2020).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1–101).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 952/2013 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 24.11.2021"}
{"celex_id": "32019L0944", "reference": "14.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 158/125\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/944\nze dne 5. června 2019\no společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVe směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (4) je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by tato směrnice měla být přepracována.\n(2)\nÚčelem vnitřního trhu s elektřinou, který je v Unii postupně zaváděn od roku 1999, je organizovat konkurenční trhy s elektřinou přes hranice států, a tím poskytnout skutečnou možnost výběru všem konečným zákazníkům v Unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti, konkurenční ceny, účinné investiční signály a vyšší standardy služeb a přispět k bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti.\n(3)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES (5) a směrnice 2009/72/ES významně přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu s elektřinou. Energetický systém Unie však prochází výraznou proměnou. Společný cíl dekarbonizace energetického systému staví účastníky trhu před nové příležitosti a výzvy. Technologický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce. Je třeba přizpůsobit pravidla unijního trhu nové tržní realitě.\n(4)\nSdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ stanoví vizi energetické unie, jejímž jádrem jsou občané, kteří přijmou odpovědnost za energetický přechod, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu, a kde je zranitelným spotřebitelům poskytována ochrana.\n(5)\nSdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ představuje vizi Komise o maloobchodním trhu, který lépe slouží spotřebitelům energie, mimo jiné lepším propojením velkoobchodních a maloobchodních trhů. Díky využití nových technologií by nové a inovativní společnosti poskytující energetické služby měly umožnit všem spotřebitelům, aby se plně zapojili do energetického přechodu a řídili svou spotřebu energie s cílem dosáhnout energeticky účinných řešení, která jim ušetří peníze a přispějí k celkovému snížení spotřeby energie.\n(6)\nSdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ zdůraznilo, že posun od výroby ve velkých centralizovaných výrobních zařízeních k decentralizované výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a dekarbonizovaným trhům vyžaduje úpravu stávajících pravidel obchodu s elektřinou a změny stávajících tržních rolí. Sdělení vyzdvihlo potřebu pružnějšího uspořádání trhů s elektřinou a plné integrace všech hráčů na trhu – včetně výrobců energie z obnovitelných zdrojů, poskytovatelů nových energetických služeb, ukládání energie a flexibilní poptávky. Stejně důležité je, aby Unie urychleně investovala do propojení na unijní úrovni pro účely přenosu energie prostřednictvím přenosové soustavy vysokého napětí.\n(7)\nS cílem vytvořit vnitřní trh s elektřinou by členské státy měly podporovat integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů soustav na úrovni Unie a na regionální úrovni a současně do ní začlenit i dosud existující izolované soustavy, jež se v Unii dosud vyskytují a vytvářejí ostrovní provozy.\n(8)\nVedle řešení nových výzev se tato směrnice rovněž zabývá překážkami, jež stále brání dokončení vnitřního trhu s elektřinou. Vylepšený regulační rámec musí přispět k překonání současných problémů s roztříštěností vnitrostátních trhů, které jsou stále často poznamenány velkou mírou regulačních zásahů. Tyto zásahy vedly ke vzniku překážek pro dodávky elektřiny za rovných podmínek, a k vyšším nákladům ve srovnání s řešeními založenými na přeshraniční spolupráci a tržních zásadách.\n(9)\nUnie by své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie splnila nejefektivněji vytvořením tržního rámce, v němž se vyplácí flexibilita a inovace. Klíčovým prostředkem k usnadnění využívání obnovitelných zdrojů energie je dobře fungující uspořádání trhu s elektřinou.\n(10)\nKlíčovou úlohu, pokud jde o dosažení flexibility potřebné k přizpůsobení elektrizační soustavy proměnlivé a distribuované výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, hrají spotřebitelé. Technický pokrok v oblasti řízení sítí a v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů otevřel spotřebitelům řadu příležitostí. Zdravá hospodářská soutěž na maloobchodních trzích bude stěžejním předpokladem pro zajištění trhem iniciovaného zavádění inovativních nových služeb, které řeší měnící se potřeby a schopnosti spotřebitelů a zvyšují flexibilitu systému. Nicméně skutečnost, že spotřebitelé nedostávají informace o své spotřebě energie v reálném nebo téměř reálném čase, jim brání v tom, aby byli na trhu s energií a v oblasti energetického přechodu aktivními účastníky. Posílením spotřebitelů a vybavením jich nástroji k větší účasti na trhu s elektřinou, získají občané větší užitek z vnitřního trhu s elektřinou a zajistí se tak dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů.\n(11)\nSvobody, které občanům Unie zaručuje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvá o fungování EU“) – mimo jiné volný pohyb zboží, svobodu usazování a volný pohyb služeb – lze užívat jedině na zcela otevřeném trhu, který umožňuje všem spotřebitelům vybírat si svobodně své dodavatele a všem dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.\n(12)\nPodpora spravedlivé hospodářské soutěže a snadného přístupu pro různé dodavatele je pro členské státy nejvyšší prioritou, která spotřebitelům umožní plně využít možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou. K selháním trhu však může nadále stále ještě docházet v okrajových malých elektrizačních soustavách a v soustavách, jež nejsou propojeny s jinými členskými státy, neboť zde ceny elektřiny neposkytují správný signál ke stimulaci investic, a tyto soustavy proto mohou vyžadovat specifická řešení, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti dodávek.\n(13)\nČlenské státy a regulační orgány by měly usnadnit přeshraniční přístup novým dodavatelům elektřiny z různých energetických zdrojů a novým výrobcům elektřiny, jakož i poskytovatelům ukládání energie a odezvy strany poptávky, čímž podpoří hospodářskou soutěž a zajistí dodávky elektřiny za co nejkonkurenčnější ceny.\n(14)\nČlenské státy by měly zajistit, aby v rámci vnitřního trhu s elektřinou neexistovaly žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, působení na něm a jeho opuštění. Současně by mělo být vyjasněno, že touto povinností nejsou dotčeny pravomoci, jež si členské státy ponechávají ve vztahu ke třetím zemím. Takové vyjasnění by nemělo být vykládáno tak, že umožňuje členskému státu vykonávat výlučnou pravomoc Unie. Mělo by být rovněž vyjasněno, že účastníci trhu ze třetích zemí působící v rámci vnitřního trhu musí dodržovat příslušné právní předpisy Unie a členských států stejným způsobem, jako všichni ostatní účastníci trhu.\n(15)\nPravidla trhu umožňují výrobcům a dodavatelům na trh vstoupit nebo jej opustit na základě jejich vlastního posouzení hospodářské a finanční životaschopnosti jejich provozu. Tato zásada není neslučitelná s možností, aby členské státy z důvodu obecného hospodářského zájmu uložily podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky povinnosti veřejné služby, pokud je tak činěno v souladu se Smlouvami, zejména s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o EU“), touto směrnicí a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (6).\n(16)\nEvropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 uvedla, že Komise má za podpory členských států přijmout naléhavě nutná opatření, aby se zajistilo dosažení minimálního cíle 10 % propojení stávajících elektroenergetických soustav, a to co nejrychleji a nejpozději do roku 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií, tedy pobaltské státy, Portugalsko a Španělsko, a pro ty členské státy, pro které propojení představují jejich hlavní přístup k vnitřnímu trhu s energií. Dále uvedla, že Komise má Evropskou radu rovněž pravidelně informovat s cílem dosáhnout do roku 2030 k cíli 15 % propojení.\n(17)\nDostatečné fyzické propojení se sousedními státy je důležité pro to, aby členské státy a sousední země mohly využívat pozitivních účinků vnitřního trhu, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2017 nazvaném „Posílení evropských energetických sítí“ a jak je zohledněno v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7).\n(18)\nTrhy s elektřinou se od jiných trhů, jako jsou trhy se zemním plynem, liší např. tím, že zahrnují obchodování s komoditou, která v současné době nemůže být snadno skladována a která je vyráběna v široké škále výrobních zařízení, včetně distribuované výroby. Tuto skutečnost odrážejí odlišné přístupy k právní úpravě týkající se propojovacích vedení v elektroenergetickém a plynárenském odvětví. Integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány, zejména tam, kde se s elektřinou obchoduje prostřednictvím propojovaných trhů.\n(19)\nJedním z hlavních cílů této směrnice by rovněž mělo být zajištění společných pravidel pro skutečný vnitřní trh a dostatečné dodávky elektřiny, která bude dostupná všem. Za tímto účelem by nedeformované tržní ceny stimulovaly přeshraniční propojení a investice do nové výroby elektřiny a zároveň by z dlouhodobého hlediska vedly ke sbližování cen.\n(20)\nTržní ceny by měly zajišťovat vhodné pobídky pro rozvoj sítě a pro investice do nových zdrojů elektřiny.\n(21)\nExistují různé druhy organizace trhu na vnitřním trhu s elektřinou. Opatření, která mohou členské státy přijmout za účelem zajištění rovných podmínek, by se měla zakládat na naléhavých důvodech obecného zájmu. Komise by měla být konzultována ohledně souladu uvedených opatření se Smlouvou o fungování EU a jinými ustanoveními práva Unie.\n(22)\nČlenské státy by měly mít i nadále širokou rozhodovací pravomoc, pokud jde o ukládání povinností veřejné služby elektroenergetickým podnikům v zájmu dosažení cílů obecného hospodářského zájmu. Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a za jasně porovnatelné, transparentní a konkurenční ceny. Nicméně povinnosti veřejné služby ve formě regulace cen za dodávky elektřiny jsou svojí podstatou narušujícím opatřením, které často vede ke kumulaci nedostatku příjmů z tarifů (tarifních deficitů), omezení možností volby pro spotřebitele, slabší motivaci k úsporám energie a investicím do energetické účinnosti, nižší úrovni poskytovaných služeb, nižší míře zapojení a spokojenosti spotřebitelů, omezení hospodářské soutěže a menší nabídce inovačních produktů a služeb na trhu. Proto by členské státy měly k zajištění cenové dostupnosti dodávek elektřiny pro své občany používat jiné nástroje politik, zejména cílená opatření sociální politiky. Regulace cen za dodávky elektřiny by se měly používat pouze jako povinnosti veřejné služby a za zvláštních podmínek stanovených v této směrnici. Plně liberalizovaný a dobře fungující maloobchodní trh s elektřinou by stimuloval cenovou i necenovou soutěž mezi stávajícími dodavateli a motivoval ke vstupu na trh nové účastníky, čímž by se zlepšila možnost volby spotřebitelů a zvýšila jejich spokojenost.\n(23)\nPovinnosti veřejné služby ve formě stanovení cen dodávek elektřiny by měly být využívány za jasně vymezených okolností a s jasně vymezeným okruhem těch, kdo mají z tohoto stanovení prospěch, aniž by byla omezena zásada otevřených trhů, a měly by být časově omezené. Tyto okolnosti by mohly nastat například v případě zásadního omezení dodávek způsobujícího výrazně vyšší ceny elektřiny, než je běžné, nebo v případě selhání trhu, kdy se zásahy regulačních orgánů a orgánů pro ochranu hospodářské soutěže ukázaly jako neúčinné. Tyto situace by měly nepřiměřený dopad na domácnosti, a zejména na zranitelné zákazníky, kteří ve srovnání se spotřebiteli s vysokými příjmy obvykle vydají za účty za energie vyšší podíl svého disponibilního příjmu. V zájmu zmírnění rušivých účinků povinností veřejné služby při stanovování cen za dodávky elektřiny by členské státy, jež tyto zásahy uplatňují, měly zavést dodatečná opatření včetně opatření zamezujících narušení procesu stanovování velkoobchodních tržních cen. Členské státy by měly zajistit, aby všichni ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, měli v případě, že se tak rozhodnou, možnost plně využívat nabídek v rámci konkurenčního trhu. Za tímto účelem je zapotřebí, aby ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, byli vybaveni inteligentními měřicími systémy a měli přístup ke smlouvám s dynamickým určováním ceny elektřiny. Navíc by měli být přímo a pravidelně informováni o nabídkách a úsporách, které jsou na konkurenčním trhu k dispozici, a to zejména o smlouvách s dynamickým určováním ceny elektřiny, a aby jim byla poskytnuta pomoc, pokud se budou chtít zapojit do využívání tržních nabídek a mít z nich prospěch.\n(24)\nNárok získat inteligentní elektroměr bez dodatečných nákladů vznikající osobám, které mají prospěch z regulovaných cen, by členským státům neměl bránit v upravování funkce inteligentních měřicích systémů v případě, že infrastruktura těchto elektroměrů neexistuje, neboť bylo posouzení nákladů a přínosů spojených s jejich zavedením negativní.\n(25)\nVeřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny nesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi různými kategoriemi zákazníků. V souladu s touto zásadou nesmí být v rámci cenových systémů výslovně stanoveno, že některé kategorie zákazníků ponesou náklady spojené s cenovými zásahy, jež se dotýkají jiných kategorií zákazníků. Za přímé křížové dotace by neměly být považovány například systémy stanovení cen, kde náklady nediskriminačním způsobem nesou dodavatelé nebo jiní provozovatelé.\n(26)\nAby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb v Unii, měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb.\n(27)\nČlenským státům by mělo být umožněno určit dodavatele poslední instance. Tímto dodavatelem může být obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který též plní distribuční funkci, pokud splňuje požadavky této směrnice ohledně oddělení.\n(28)\nMělo by být umožněno, aby opatření prováděná členskými státy za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti zahrnovala zejména poskytnutí přiměřených hospodářských pobídek s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících nástrojů členských států i Unie. Tyto nástroje mohou zahrnovat odpovědnostní mechanismy zaručující nezbytné investice.\n(29)\nPokud předpisy přijaté členskými státy k plnění povinností veřejné služby představují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, stanoví čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU povinnost informovat o podporách Komisi.\n(30)\nPrávní předpisy, které se průřezově týkají různých odvětví, poskytují pevný základ pro ochranu spotřebitele u široké škály stávajících energetických služeb, a je pravděpodobné, že se budou v budoucnu rozvíjet. Některá základní smluvní práva zákazníků by nicméně měla být jasně stanovena.\n(31)\nJe třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici srozumitelné a jednoznačné informace o svých právech týkajících se energetiky. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně členských států, regulačními orgány, spotřebitelskými organizacemi a elektroenergetickými podniky vypracovala kontrolní seznam evropského spotřebitele energie, který spotřebitelům poskytuje praktické informace týkající se jejich práv. Tento kontrolní seznam by měl být pravidelně aktualizován, měli by jej obdržet všichni spotřebitelé a měl by být zveřejněn.\n(32)\nNěkolik faktorů brání spotřebitelům v přístupu k různým zdrojům informací o trhu, které jsou jim k dispozici, v porozumění těmto zdrojům informací a v jejich využívání. V maximální proveditelné míře by proto měla být zlepšena porovnatelnost nabídek a minimalizovány překážky bránící změně dodavatele, aniž by spotřebitelé byli nepřiměřeně omezeni v možnosti výběru.\n(33)\nMenším zákazníkům jsou při změně dodavatele stále účtovány různé přímé či nepřímé poplatky. Kvůli těmto poplatkům je obtížnější vypočítat, který produkt či služba je nejlepší, a snižuje se tím bezprostřední finanční výhoda změny dodavatele. Přestože odstranění těchto poplatků může vést k omezení možnosti volby pro spotřebitele, neboť by v jeho důsledku zanikly produkty založené na odměňování věrnosti spotřebitelů, další omezení těchto poplatků by mělo být ku prospěchu spotřebitelů a posílit jejich zapojení i hospodářskou soutěž na trhu.\n(34)\nKratší doba pro změnu dodavatele může spotřebitele podnítit k hledání výhodnějších smluv o energii a ke změně dodavatele. Zvýšená míra využívání informačních technologií bude znamenat, že do roku 2026 by technický proces registrace nového dodavatele v bodě měření u organizátora trhu obvykle mělo možné dokončit během 24 hodin být v jakýkoli pracovní den. Bez ohledu na další kroky v rámci procesu změny dodavatele, které je nutno dokončit před zahájením technického procesu této změny, by se zajištěním možnosti uskutečnění technické změny dodavatele během 24 hodin zkrátila doba nezbytná ke změně dodavatele na minimum, což by přispělo k většímu zapojení spotřebitelů a k posílení hospodářské soutěže na maloobchodním trhu. V každém případě by však celková doba trvání procesu změny dodavatele neměla přesáhnout tři týdny ode dne, kdy o to zákazník požádal.\n(35)\nÚčinným prostředkem, pomocí něhož mohou menší zákazníci posuzovat kvality různých nabídek na trhu s energií, jsou nezávislé srovnávací nástroje, včetně internetových stránek. Takové nástroje snižují náklady zákazníků na vyhledávání, neboť pak není třeba shromažďovat informace od jednotlivých dodavatelů a poskytovatelů služeb. Tyto nástroje mohou zajistit dosažení optimální rovnováhy, pokud jde o potřebu, aby informace byly jasné a stručné, avšak současně úplné a vyčerpávající. Jejich cílem by mělo být zahrnutí co nejširší škály dostupných nabídek a co možná nejúplnější pokrytí trhu, aby zákazníci získali reprezentativní přehled. Je nezbytné, aby menší zákazníci měli přístup alespoň k jednomu srovnávacímu nástroji a aby informace poskytované prostřednictvím těchto nástrojů byly důvěryhodné, nestranné a transparentní. Za tímto účelem by členské státy mohly poskytnout srovnávací nástroj provozovaný vnitrostátním orgánem nebo soukromou společností.\n(36)\nVětší ochrana spotřebitelů je zaručena dostupností efektivních nezávislých mechanismů pro mimosoudní urovnávání sporů všem spotřebitelům, jako je veřejný ochránce práv pro energetiku, orgán sdružující spotřebitele nebo regulační orgán. Členské státy by měly zavést rychlé a účinné postupy pro vyřizování stížností.\n(37)\nVšichni spotřebitelé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z přímé účasti na trhu, zejména upravovat svou spotřebu podle tržních signálů a na oplátku mít prospěch z nižších cen elektřiny nebo jiných motivačních plateb. Výhody této aktivní účasti se pravděpodobně budou časem zvyšovat, až se zvýší informovanost jinak pasivních spotřebitelů o jejich možnostech jakožto aktivních zákazníků a jakmile budou informace o možnostech aktivní účasti lépe dostupné a známé. Spotřebitelé by měli mít možnost účastnit se všech forem odezvy strany poptávky. Měli by mít proto možnost využívat plného zavedení inteligentních měřicích systémů. V případech, kdy bylo takovéto zavedení systémů posouzeno negativně, by spotřebitelé měli mít možnost zvolit si inteligentní měřicí systém a smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny. Díky tomu by měli být schopni upravovat svou spotřebu podle cenových signálů v reálném čase, které odrážejí hodnotu elektřiny či přenosu a náklady na ně v různých časových obdobích, přičemž členské státy by měly zajistit přiměřené vystavení spotřebitelů velkoobchodnímu cenovému riziku. Spotřebitelé by měli být informováni o přínosech a potenciálním cenovém riziku smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že se trhu nebudou aktivně účastnit, nebyli penalizováni. Naopak by jim mělo být usnadňováno informované rozhodování o možnostech, které mají k dispozici, a to způsobem, jenž je s ohledem na podmínky na domácím trhu nejvhodnější.\n(38)\nČlenské státy by za účelem maximalizování přínosů a účinnosti dynamického určování ceny elektřiny měly posoudit potenciál větší pohyblivost pevných složek v těchto účtech, a pokud takovýto potenciál existuje, měly by přijmout vhodná opatření.\n(39)\nVšechny skupiny zákazníků (podniky, obchodníci a domácnosti) by měly mít přístup na trhy s energií za účelem obchodování se svou flexibilitou a elektřinou vyrobenou z vlastních zdrojů. Zákazníci by měli mít možnost plně využívat výhod agregace výroby a dodávek ve větších regionech a mít užitek z přeshraniční hospodářské soutěže. Účastníci trhu vykonávající služby agregace budou mít pravděpodobně důležitou úlohu jako prostředníci mezi skupinami zákazníků a trhem. Členské státy by měly mít možnost zvolit si pro účely nezávislé agregace vhodný model provádění řízení, přičemž by měly dodržovat obecné zásady stanovené v této směrnici. Takový model nebo přístup by mohl zahrnovat výběr tržních nebo regulačních zásad, jež poskytují řešení pro účely dodržování této směrnice, včetně modelů, v jejichž rámci se zúčtovávají odchylky nebo zaváděny úpravy diagramu spotřeby. Zvolený model by měl obsahovat transparentní a spravedlivá pravidla, aby nezávislí agregátoři mohli plnit úlohu prostředníků a aby bylo zajištěno, že konečný zákazník bude mít z jejich činnosti odpovídající prospěch. Produkty by měly být definovány pro všechny trhy, včetně trhů s podpůrnými službami a kapacitou, aby se stimulovala účast odezvy strany poptávky.\n(40)\nSdělení Komise ze dne 20. července 2016 nazvané „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje potřebu dekarbonizace odvětví dopravy a snižování jeho emisí, zejména v městských oblastech, a podtrhuje důležitou úlohu elektromobility, která může k těmto cílům přispět. Nástup elektromobility je navíc důležitým prvkem energetického přechodu. Tržní pravidla stanovená v této směrnici by proto měla přispět k vytvoření příznivých podmínek pro všechny druhy elektrických vozidel. Zejména by měla zajistit účinné zavedení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a účinné začlenění dobíjení vozidel do provozu soustav.\n(41)\nStěžejním předpokladem pro inteligentní dobíjení elektrických vozidel, a tedy jejich účinné začlenění do elektrorozvodné sítě, což má zásadní význam pro proces dekarbonizace dopravy, je odezva strany poptávky.\n(42)\nSpotřebitelé by měli mít možnost spotřebovávat, ukládat nebo prodávat na trhu elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů a účastnit se všech trhů s elektřinou díky tomu, že poskytnou soustavám flexibilitu, třeba prostřednictvím ukládání energie, jako například ukládání využívající elektrických vozidel, nebo skrze odezvu strany poptávky nebo energetické účinnosti. Tyto činnosti v budoucnu usnadní nový technický vývoj. Existují však právní a obchodní překážky, jako jsou nepřiměřené poplatky za vlastní spotřebu elektřiny, povinnost dodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů do energetické soustavy a administrativní zátěž, například povinnost spotřebitelů, kteří sami vyrábějí elektřinu a prodávají ji do soustavy, splňovat požadavky na dodavatele, apod. Všechny tyto překážky, které spotřebitelům brání ve výrobě elektřiny z vlastních zdrojů a v jejím spotřebovávání, ukládání nebo prodávání na trhu, by měly být odstraněny, přičemž by však mělo být zajištěno, aby takoví spotřebitelé, přiměřeně přispívali k úhradě systémových nákladů. Členské státy by měly mít možnost mít ve svém vnitrostátním právu odlišná regulační ustanovení týkající se daní a odvodů pro individuální a společně jednající aktivní zákazníky, jakož i pro zákazníky v domácnostech a další konečné zákazníky.\n(43)\nDíky distribuovaným energetickým technologiím a posílení postavení spotřebitelů se účinným a nákladově efektivním způsobem, jak naplnit potřeby a očekávání občanů, pokud jde o zdroje energie, služby a místní účast, stala energie vyráběná společenstvími. Tato komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie. Komunitní energetické iniciativy se primárně zaměřují na poskytování cenově dostupné energie určitého druhu, například energie z obnovitelných zdrojů, svým členům či podílníkům a oproti tradičním energetickým společnostem není jejich hlavním cílem dosahování zisku. Přímým zapojením spotřebitelů prokazují energetické komunity svůj potenciál, pokud jde o to integrovaným způsobem usnadnit zavádění nových technologií a spotřebních návyků, včetně inteligentních distribučních sítí a odezvy strany poptávky. Komunitní energie může rovněž přinést pokrok v oblasti energetické účinnosti na úrovni domácností a díky snížení spotřeby a nižším sazbám za dodávky pomoci v boji proti energetické chudobě. Komunitní energie rovněž umožňuje, aby se trhu s elektřinou účastnily některé skupiny zákazníků v domácnostech, které by toho jinak třeba nebyly schopny. Tyto iniciativy v případech, kdy byly úspěšně provozovány, přinesly společenství ekonomickou, sociální a environmentální hodnotu, která přesahuje rámec výhod plynoucích jen z poskytování energetických služeb. Cílem této směrnice je uznat některé kategorie občanských energetických iniciativ na unijní úrovni jako „občanská energetická společenství“ s cílem poskytnout jim vhodný rámec, spravedlivé zacházení, rovné podmínky a řádně vymezený soubor práv a povinností. Zákazníci v domácnostech by měli mít možnost dobrovolně se zapojit do občanské energetické iniciativy či z ní vystoupit, aniž by přišli o přístup k síti provozované danou komunitní energetickou iniciativou nebo o svá spotřebitelská práva. Přístup k síti občanského energetického společenství by měl být poskytován za spravedlivých podmínek odrážejících náklady.\n(44)\nČlenství v občanských energetických společenstvích by mělo být otevřeno všem kategoriím subjektů. Rozhodovací pravomoci v rámci občanského energetického společenství by však měly být omezeny na ty členy či podílníky, kteří nejsou zapojeni do komerční činnosti velkého rozsahu a pro něž odvětví energetiky nepředstavuje primární oblast ekonomické činnosti. Občanská energetická společenství ve smyslu této směrnice se považují za kategorii spolupráce občanů nebo místních subjektů, která by měla být uznávána a chráněna právními předpisy Unie. Ustanovení o občanských energetických společenstvích nebrání existenci jiných občanských iniciativ, jako jsou například iniciativy vyplývající ze soukromoprávních smluv. Mělo by proto být možné, aby si členské státy pro občanská energetická společenství zvolily jakoukoli formu subjektu, například sdružení, družstvo, partnerství, neziskovou organizaci nebo malé a střední podniky, pokud takový subjekt může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti.\n(45)\nUstanovení této směrnice o občanských energetických společenstvích obsahují soubor použitelných práv a povinností, které by bylo možno odvodit z jiných, již existujících práv a povinností, jako je smluvní svoboda, pravidla pro změnu dodavatele, odpovědnost provozovatelů distribučních soustav, síťové poplatky nebo zodpovědnosti za odchylku.\n(46)\nObčanská energetická společenství představují vzhledem ke své členské struktuře, požadavkům na správu a účelu nový druh subjektu. Měly by mít možnost fungovat na trhu za rovných podmínek, aniž by byla narušena hospodářská soutěž, a měla by se na ně nediskriminačním a úměrným způsobem vztahovat práva a povinnosti, které se vztahují na ostatní elektroenergetické podniky. Uvedená práva a povinnosti by měly být uplatňovány podle vykonávaných úloh, jako je například úloha konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů či provozovatelů distribučních soustav. Občanská energetická společenství by neměla být vystavena regulačním omezením, pokud používají stávající nebo budoucí informační a komunikační technologie s cílem sdílet elektřinu z výrobních kapacit v rámci občanského energetického společenství mezi svými členy nebo podílníky na základě tržních zásad, například kompenzací energetické složky členů nebo podílníků využitím výroby, která je v rámci společenství k dispozici, a to i přes veřejnou síť, za předpokladu, že oba body měření patří společenství. Sdílení elektřiny umožňuje členům nebo podílníkům, aby jim byla dodávána elektřina z výrobních zařízení v rámci společenství, aniž by byli v jejich přímé fyzické blízkosti nebo se nacházeli v jednom odběrném místě. Pokud je elektřina sdílena, neměl by tím být dotčen výběr síťových poplatků, sazeb a odvodů souvisejících s toky elektřiny. Sdílení by mělo být usnadněno v souladu s povinnostmi a náležitými lhůtami pro zajišťování výkonové rovnováhy, měření a zúčtování. Ustanoveními této směrnice o občanských energetických společenstvích není dotčena pravomoc členských států navrhovat a provádět své politiky pro odvětví energetiky týkající se síťových poplatků a sazeb nebo navrhování a provádění systémů financování energetické politiky a sdílení nákladů, pokud jsou tyto politiky nediskriminační a zákonné.\n(47)\nTato směrnice stanoví možnost členských států povolit občanským energetickým společenstvím stát se provozovatelem distribuční soustavy, a to buď na základě obecného režimu, nebo jako takzvaný „provozovatel uzavřené distribuční soustavy“. Jakmile je občanskému energetickému společenství udělen status provozovatele distribuční soustavy, mělo by s ním být nakládáno stejně jako s provozovateli distribučních soustav a měly by se na ni vztahovat stejné povinnosti. Ustanovení této směrnice o občanských energetických společenstvích vyjasňují pouze ty aspekty provozování distribuční soustavy, u nichž je pravděpodobné, že budou pro občanská energetická společenství relevantní, zatímco další aspekty týkající se provozování distribuční soustavy se řídí ustanoveními týkajícími se provozovatelů distribučních soustav.\n(48)\nDůležitým prostředkem pro informování konečných zákazníků jsou vyúčtování spotřeby elektřiny. Vedle údajů o spotřebě a nákladech mohou rovněž poskytovat další informace, které spotřebitelům pomáhají porovnat jejich stávající podmínky s jinými nabídkami. Spory týkající se vyúčtování jsou však velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů, což je faktor, který přispívá k trvale nízké míře spokojenosti spotřebitelů a jejich nízkému zapojení do odvětví elektroenergetiky. Je proto zapotřebí zajistit, aby vyúčtování byla přehlednější a srozumitelnější a aby byl v těchto vyúčtováních a v informacích o vyúčtování zřetelně uveden omezený počet důležitých informací, které jsou potřebné k tomu, aby spotřebitelé mohli regulovat svou spotřebu energie, porovnávat nabídky a změnit dodavatele. Konečným zákazníkům by měly být k dispozici i další informace, a to přímo ve vyúčtováních, přiložené k vyúčtováním nebo ve formě odkazů, které budou ve vyúčtováních uvedeny. Tyto informace by měly být uvedeny ve vyúčtování či v samostatném dokumentu, který k němu bude přiložen, nebo může vyúčtování obsahovat odkaz na místo, kde může konečný zákazník tyto informace snadno nalézt, tj. na internetové stránky, mobilní aplikaci apod.\n(49)\nPravidelné poskytování přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby elektřiny, které je usnadněno inteligentním měřením, významným způsobem pomáhá zákazníkům kontrolovat svou spotřebu elektřiny a náklady na ni. Zákazníci, a to zejména zákazníci v domácnostech, by nicméně měli mít přístup k flexibilním ujednáním pro účely vlastní platby. To by například umožňovalo poskytovat zákazníkům časté informace o vyúčtování, přičemž by platili pouze čtvrtletně, nebo poskytování produktů, u nichž zákazníci platí každý měsíc stejnou částku nezávisle na skutečné spotřebě.\n(50)\nUstanovení o vyúčtování uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (8) by měla být aktualizována, zjednodušena a přesunuta do této směrnice, do jejíhož kontextu lépe zapadají.\n(51)\nČlenské státy by měly podněcovat k modernizaci distribučních sítí, například zaváděním inteligentních sítí, které by měly být budovány tak, aby motivovaly k decentralizované výrobě elektřiny a energetické účinnosti.\n(52)\nK zapojení spotřebitelů jsou zapotřebí vhodné pobídky a technologie, například inteligentní měřicí systémy. Inteligentní měřicí systémy posilují postavení spotřebitelů, neboť jim umožňují v téměř reálném čase získávat přesnou zpětnou vazbu o jejich spotřebě nebo výrobě energie, díky čemuž spotřebitelé mohou svou spotřebu nebo výrobu energie lépe řídit, mohou se účastnit programů odezvy strany poptávky a dalších služeb a mít z nich užitek a mohou snížit své účty za elektřinu. Kromě toho inteligentní měřicí systémy umožňují provozovatelům distribučních soustav získat lepší přehled o jejich sítích, a snížit tak jejich náklady na provoz a údržbu a následně tyto úspory promítnout do nižších distribučních sazeb pro spotřebitele.\n(53)\nPokud jde o rozhodování na vnitrostátní úrovni o zavádění inteligentních měřicích systémů, mělo by být možné opřít toto rozhodnutí o ekonomické posouzení. Takové ekonomické posouzení by mělo zohledňovat dlouhodobý přínos zavedení inteligentního měřicího systému pro spotřebitele a celý řetězec přínosů, mimo jiné z hlediska lepšího řízení sítě, přesnějšího plánování a odhalení ztrát v síti. Pokud se v tomto posouzení dojde k závěru, že zavedení daných měřicích systémů je nákladově efektivní pouze pro spotřebitele s určitou mírou spotřeby elektřiny, měly by mít členské státy možnost tuto skutečnost při zavádění inteligentních měřicích systémů zohlednit. Toto posouzení by však mělo být pravidelně revidováno v reakci na změny v předpokladech, z nichž vycházelo, a nejméně každé čtyři roky, aby se zohlednil rychle postupující technologický vývoj.\n(54)\nČlenské státy, které inteligentní měřicí systémy nezavádějí systematicky, by měly spotřebitelům umožnit, aby si na svou žádost a za spravedlivých a přiměřených podmínek nechali nainstalovat inteligentní elektroměr, a poskytnout jim veškeré relevantní informace. Pokud spotřebitelé nemají inteligentní elektroměry, měli by mít nárok na elektroměry, které splňují minimální požadavky nezbytné k tomu, aby jim poskytovaly informace o vyúčtování stanovené v této směrnici.\n(55)\nAby se podpořila aktivní účast spotřebitelů na trzích s elektřinou, měly by inteligentní měřicí systémy zaváděné členskými státy na jejich území být interoperabilní a měly by být schopny poskytovat údaje požadované pro spotřebitelské systémy pro hospodaření s energií. Členské státy by za tímto účelem měly řádně zohlednit používání příslušných dostupných norem včetně norem umožňujících interoperabilitu na úrovni modelu údajů a na aplikační úrovni, osvědčené postupy a význam rozvoje výměny údajů, budoucí a inovativní služby v oblasti energetiky, zavedení inteligentních sítí a vybudování vnitřního trhu s elektřinou. Zaváděné inteligentní měřicí systémy by navíc neměly představovat překážku pro změnu dodavatele a měly by být vybaveny vhodnými funkcemi, které spotřebitelům umožní přistupovat v téměř reálném čase k údajům o své spotřebě, upravovat svou spotřebu energie a v rozsahu, v jakém to umožňuje příslušná infrastruktura, nabízet svou flexibilitu síti a elektroenergetickým podnikům, být za to odměňováni a ušetřit na účtech za elektřinu.\n(56)\nKlíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k objektivním a transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé měli mít přístup k údajům o cenách a nákladech na služby souvisejících s jejich spotřebou, aby si na základě této informace mohli vyžádat od konkurence předložení nabídky. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Zálohy by neměly pro uživatele představovat nepřiměřené znevýhodnění a různé platební systémy by neměly být diskriminační. Poskytování informací spotřebitelům o nákladech na energii dostatečně často, by vytvořilo pobídky k energetickým úsporám, protože by zákazníkům umožnilo přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a vlivu změny chování. V tomto ohledu plné uplatňování směrnice 2012/27/EU pomůže spotřebitelům snížit jejich náklady na energii.\n(57)\nV návaznosti na zavádění inteligentních měřicích systémů byly v členských státech vyvinuty nebo jsou vyvíjeny různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy nezávisle na modelu správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které údaje zpracovávají.\n(58)\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou v prostředí vnitřního trhu s elektřinou. Taková opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných členských státech a mohou zahrnovat opatření sociální nebo energetické politiky vztahující se k úhradě faktur za elektřinu, k investicím do energetické účinnosti obytných budov nebo k ochraně spotřebitele, jako je ochrana před odpojením. Je-li rovněž poskytována univerzální služba malým podnikům, mohou se opatření zajišťující poskytování této univerzální služby lišit podle toho, zda se jedná o opatření zaměřená na zákazníky v domácnostech či malé podniky.\n(59)\nEnergetické služby mají zásadní význam pro zajištění blahobytu občanů Unie. Přiměřené vytápění, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů jsou základní služby k zajištění důstojné životní úrovně a zdraví občanů. Přístup k těmto energetickým službám dále umožňuje občanům Unie naplnit svůj potenciál a posiluje sociální začlenění. Energeticky chudé domácnosti si nemohou tyto energetické služby dovolit v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých výdajů za energii a nízké energetické účinnosti svých domovů. Členské státy by měly shromažďovat patřičné informace, aby mohly sledovat počet domácností trpících energetickou chudobou. Přesné měření by mělo členským státům pomoci tyto domácnosti zasažené energetickou chudobou identifikovat za účelem poskytování cílené podpory. Komise by měla aktivně podporovat provádění ustanovení této směrnice týkajících se energetické chudoby tím, že bude usnadňovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy.\n(60)\nV případě že jsou členské státy postižené energetickou chudobou, měly by, pokud tak dosud neučinily, vypracovat vnitrostátní akční plány či jiné vhodné rámce pro boj proti energetické chudobě, jejichž cílem je snížit počet zákazníků trpících energetickou chudobou. Významnými faktory při stanovování kritérií pro měření energetické chudoby jsou nízké příjmy, vysoké výdaje za energii a nízká energetická účinnost domovů. Členské státy by v každém případě měly zajistit nezbytnou úroveň dodávek zranitelným zákazníkům a zákazníkům trpícím energetickou chudobou. Při tom lze uplatnit integrovaný přístup, například v rámci energetické a sociální politiky, a mezi opatření lze zahrnout i sociální politiky či zlepšení energetické účinnosti bydlení. Tato směrnice by měla posílit přijímání vnitrostátních politik ve prospěch zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou.\n(61)\nProvozovatelé distribučních soustav musí nákladově efektivním způsobem integrovat novou výrobu elektřiny, zejména výrobní zařízení, která vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů, a nové spotřebiče, jako jsou tepelná čerpadla a elektrická vozidla. Za tímto účelem by provozovatelé distribučních soustav měli mít možnost na základě tržních postupů využívat služby distribuovaných zdrojů energie, jako jsou odezva strany poptávky a ukládání energie, a být k využívání těchto služeb motivováni, aby své sítě provozovali efektivně a předešli nákladnému rozšiřování sítí. Členské státy by měly zavést vhodná opatření, například vnitrostátní kodexy sítě a tržní pravidla, a poskytovat pobídky provozovatelům distribučních soustav prostřednictvím síťových tarifů, které nevytvářejí překážky pro flexibilitu nebo pro zvyšování energetické účinnosti v rámci sítě. Členské státy by rovněž měly pro distribuční soustavy zavést plány rozvoje sítě, aby podpořily integraci výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, usnadnily rozvoj zařízení pro ukládání energie a elektrifikaci odvětví dopravy a poskytly uživatelům soustav dostatečné informace ohledně plánovaných rozšíření či modernizací sítě, neboť ve většině členských států takové postupy v současné době neexistují.\n(62)\nProvozovatelé soustav by neměli vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie. V rámci nového uspořádání trhu s elektřinou by služby ukládání energie měly být tržně orientované a konkurenceschopné. Mělo by se proto zamezit křížovým dotacím mezi ukládáním energie a regulovanou funkcí distribuce nebo přenosu. Toto omezení týkající se vlastnictví zařízení pro ukládání energie má zabránit narušení hospodářské soutěže, odstranit riziko diskriminace, zajistit všem účastníkům trhu spravedlivý přístup ke službám ukládání energie a podpořit účinné a účelné využívání zařízení pro ukládání energie nad rámec provozování distribuční nebo přenosové soustavy. Tento požadavek by měl být vykládán a uplatňován v souladu s právy a zásadami stanovenými v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a to zejména se svobodou podnikání a právem na vlastnictví zaručenými články 16 a 17 Listiny.\n(63)\nPokud jsou zařízení pro ukládání energie plně integrovanými komponenty sítě, které nejsou využívány pro účely zajišťování výkonové rovnováhy nebo řízení přetížení, neměla by se na ně s výhradou jejich schválení národním regulačním orgánem vztahovat stejná přísná omezení platící pro provozovatele soustav, pokud jde o vlastnictví, rozvoj, správu nebo provoz těchto zařízení. Tyto plně integrované komponenty sítě mohou zahrnovat zařízení pro ukládání energie jako jsou kondenzátory nebo setrvačníky, jež mohou poskytovat důležité služby v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti sítě a přispívat k umožnění synchronizace jednotlivých částí systému.\n(64)\nS cílem přiblížit se zcela dekarbonizovanému odvětví elektroenergetiky, jež by neprodukovalo vůbec žádné emise, je nutné dosáhnout pokroku v oblasti sezónních aspektů ukládání energie. Takové ukládání energie by sloužilo jak ve střednědobém, tak v sezónním horizontu jako nástroj pro provoz elektrizačních soustav s cílem vypořádat se s proměnlivostí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a s nepředvídatelnými událostmi, které z ní vyplývají.\n(65)\nNediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribučních soustav měly být sledovány, aby tito provozovatelé distribučních soustav nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich postavení v hospodářské soutěži na trhu, zejména ve vztahu k zákazníkům v domácnostech a k drobným zákazníkům mimo domácnosti.\n(66)\nPokud se uzavřená distribuční soustava používá k zajištění optimální účinnosti dodávek z integrované sítě, jež vyžadují specifické provozní normy, nebo pokud uzavřená distribuční soustava slouží hlavně pro potřeby vlastníka této soustavy, mělo by být možné osvobodit provozovatele distribuční soustavy od povinností, jež by představovaly zbytečnou administrativní zátěž vzhledem ke zvláštnímu vztahu mezi provozovatelem distribuční soustavy a jejími uživateli. Průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb, jako jsou budovy vlakových nádraží, letišť, nemocnic, velké kempy s integrovanými zařízeními a chemické závody, mohou uzavřené distribuční soustavy používat vzhledem ke specifičnosti jejich provozu.\n(67)\nBez účinného oddělení sítí od výroby a dodávek (dále jen „účinné oddělení“) bude nevyhnutelně existovat riziko diskriminace, a to nejen v souvislosti s provozováním sítě, ale rovněž i s pobídkami pro vertikálně integrované podniky, aby dostatečně investovaly do svých sítí.\n(68)\nÚčinné oddělení je možné zajistit pouze odstraněním podnětu pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto společnosti mohly diskriminovat konkurenci, pokud jde o přístup k sítím a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z tohoto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k síti pro nové účastníky a transparentnosti trhu. V rámci oddělení vlastnictví by členské státy tedy měly mít povinnost zajistit, aby tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem a zároveň vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Kontrola nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přenosovou soustavou by naopak měla vylučovat možnost vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. V rámci těchto omezení by měli mít výrobce nebo dodavatelé možnost vlastnit menšinový podíl v provozovateli přenosové soustavy nebo v přenosové soustavě.\n(69)\nJakýkoli systém oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci, dodavateli a provozovateli přenosových soustav, a vytvořit tak pobídky pro nezbytné investice a zaručit přístup na trh novým subjektům v rámci transparentního a účinného regulačního režimu, přičemž by neměl vytvořit příliš zatěžující regulační režim pro regulační orgány.\n(70)\nVzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, měla by být členským státům, které se rozhodnou provést oddělení vlastnictví, poskytnuta pro uplatnění příslušných ustanovení dodatečná lhůta. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetickým odvětvím a plynárenstvím by navíc ustanovení o oddělení měla být uplatňována provázaně u obou odvětví.\n(71)\nAby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by podle oddělení vlastnictví být tatáž osoba členem řídících orgánů jak provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by tatáž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy řídících orgánů provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy a vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo.\n(72)\nZřízení provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří by byli nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby, by mělo umožnit, aby vertikálně integrované podniky nadále vlastnily majetek tvořící síť, a současně zajistit účinné oddělení zájmů, a to za předpokladu, že by nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přenosové soustavy plnil všechny funkce provozovatele soustavy a že by byla zavedena podrobná regulace spolu s rozsáhlým mechanismem regulační kontroly.\n(73)\nPokud byl ke dni 3. září 2009 podnik vlastnící přenosovou soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být proto členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby.\n(74)\nAby byly plně zachovány zájmy podílníků vertikálně integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým odprodejem nebo rozdělením podílů integrovaného podniku na podíly podniku provozujícího síť a na podíly zbývajícího podniku zajišťujícího dodávky a výrobu, pokud budou splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.\n(75)\nPlnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy je třeba zajistit prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel. Pravidla týkající se nezávislého provozovatele přenosové soustavy poskytují vhodný předpisový rámec k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, dostatečných investic, přístupu nových účastníků a integrace trhů s elektřinou. Účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přenosové soustavy, se zakládá na pilíři organizačních opatření a opatření týkajících se správy provozovatelů přenosových soustav a na pilíři opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Nezávislost provozovatele přenosové soustavy by měla být rovněž zajištěna prostřednictvím určitých „čekacích“ lhůt, během nichž vertikálně integrovaný podnik nevykonává řízení nebo jinou významnou činnost umožňující přístup k týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení.\n(76)\nČlenské státy mají právo rozhodnout se pro plné oddělení vlastnictví na svém území. Pokud některý členský stát využil toto své právo, podnik nemá právo zvolit si alternativu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy. Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek dále nemohou přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy z členského státu, který se rozhodl pro plné oddělení vlastnictví, ani ve vztahu k tomuto provozovateli uplatňovat jakékoli právo.\n(77)\nPři provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tím účelem by tatáž osoba neměla mít možnost vykonávat kontrolu, v rozporu s pravidly o oddělení vlastnictví nebo o nezávislém provozovateli soustavy, sama nebo společně s jinými, nad složením, hlasováním či rozhodováním obou orgánů jak provozovatelů přenosových soustav či přenosových soustav, tak subjektů výrobců nebo dodavatelů nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Pokud jde o oddělení vlastnictví a řešení s nezávislým provozovatelem soustavy, za předpokladu, že příslušný členský stát může dodržování relevantních požadavků prokázat, měly by dva samostatné veřejné orgány mít možnost vykonávat kontrolu nad činnostmi v oblasti výroby a dodávek na jedné straně a činnostmi v oblasti přenosu na straně druhé.\n(78)\nPlně účinné oddělení činností v oblasti sítí a činností v oblasti dodávek a výroby by se mělo vztahovat v rámci celé Unie na podniky z Unie i na podniky ze zemí mimo Unii. Aby se zajistila nezávislost činností v oblasti sítě a činností v oblasti dodávek a výroby v celé Unii, měly by regulační orgány mít pravomoc odmítnout certifikaci provozovatelů přenosových soustav, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. Aby se zajistilo jednotné uplatňování těchto pravidel v celé Unii, měly by regulační orgány při přijímání rozhodnutí o certifikaci co nejvíce přihlédnout ke stanoviskům Komise. S cílem zajistit rovněž dodržování mezinárodních závazků Unie, solidaritu a energetickou bezpečnost v rámci Unie by Komise měla mít navíc právo vydat stanovisko k certifikaci týkající se vlastníka nebo provozovatele přenosové soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami ze třetí země nebo ze třetích zemí.\n(79)\nPovolovací řízení by neměla vyvolávat administrativní zatížení neúměrné velikosti a potenciálnímu vlivu výrobců. Nepřiměřeně zdlouhavá povolovací řízení mohou bránit novým subjektům v přístupu na trh.\n(80)\nRegulační orgány by měly být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh s elektřinou řádně fungovat, a měly by být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech. To nebrání soudnímu přezkumu ani parlamentnímu dohledu v souladu s ústavním právem členských států. Taktéž schválení rozpočtu regulačního orgánu národním zákonodárcem nepředstavuje překážku rozpočtové autonomii. Ustanovení týkající se autonomie regulačního orgánu při plnění přiděleného rozpočtu by měla být prováděna v rámci definovaném vnitrostátními rozpočtovými právními předpisy. Prostřednictvím vhodného rotačního systému přispívají členské státy k nezávislosti národního regulačního orgánu na jakýchkoli politických či hospodářských zájmech, měly by však mít možnost zohlednit dostupnost lidských zdrojů a velikost rady regulačních orgánů.\n(81)\nRegulační orgány by měly mít možnost stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metodiky pro jejich výpočet na základě návrhu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy či provozovatelů distribučních soustav, nebo na základě návrhu dohodnutého mezi tímto provozovatelem nebo provozovateli a uživateli sítě. Při plnění těchto úkolů by regulační orgány měly zabezpečit, aby přenosové a distribuční sazby nebyly diskriminační, odrážely náklady a zohledňovaly dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku decentralizace výroby energie a řízení poptávky.\n(82)\nRegulační orgány by měly určit nebo schválit jednotlivé sazby pro přenosové a distribuční sítě nebo metodiku, nebo obojí. V každém případě by měla být zachována nezávislost regulačních orgánů při stanovování síťových sazeb v souladu s čl. 57 odst. 4 b písm. b) bodem ii).\n(83)\nRegulační orgány by měly zajistit, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav přijímali náležitá opatření k tomu, aby jejich síť byla odolnější a flexibilnější. Za tímto účelem by měly sledovat výkonnost těchto provozovatelů na základě ukazatelů, jako je schopnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav provozovat vedení s využitím technologie dynamického tepelného hodnocení vedení, rozvoj dálkového monitorování a kontrolu rozvoden v reálném čase, snížení ztrát sítě a četnost a trvání výpadků elektřiny.\n(84)\nRegulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků, ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. Za tímto účelem by regulační orgány měly mít možnost požadovat od elektroenergetických podniků důležité informace, vést vhodná a dostatečná vyšetřování a urovnávat spory. Rovněž by těmto regulačním orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o vhodných opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou účinné hospodářské soutěže a jež jsou nutná pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou.\n(85)\nRegulační orgány by měly mezi sebou koordinovat provádění svých úkolů, aby zajistily, že Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“), Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“) a regionální koordinační centra splňují své povinnosti podle regulačního rámce vnitřního trhu s elektřinou a rozhodnutí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (9). Vzhledem k rozšíření provozních úkolů sítě ENTSO pro elektřinu, subjektu EU DSO a regionálních koordinačních center je nezbytné posílit dohled nad těmito subjekty působícími na úrovni Unie nebo na regionální úrovni. Regulační orgány by spolu měly vzájemně konzultovat a koordinovat svůj dohled, aby mohly společně určovat případy, kdy síť ENTSO pro elektřinu, subjekt EU DSO a regionální koordinační centra neplní své příslušné povinnosti.\n(86)\nRegulačním orgánům by rovněž měla být svěřena pravomoc přispívat k zajištění vysokých standardů povinností univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu, k ochraně zranitelných zákazníků a k zajištění plné účinnosti opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny pravomoci Komise týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkumu fúzí s významem pro celou Unii, ani pravidla pro vnitřní trh, jako jsou například pravidla volného pohybu kapitálu. Nezávislým subjektem, ke kterému má strana dotčená rozhodnutím regulačního orgánu právo záležitost předložit, by mohl být soud nebo jiný soudní orgán zmocněný k provádění soudního přezkumu.\n(87)\nTato směrnice a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (10) nezbavují členské státy možnosti vytvořit a vydat vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky. Z toho vyplývá, že v závislosti na jejich ústavním uspořádání může mít příslušný členský stát pravomoc určit politický rámec, v jehož mezích musí regulační orgány vykonávat svou činnost, pokud jde například o bezpečnost dodávek. Obecnými pokyny ohledně politiky v oblasti energetiky přijímanými členskými státy však nesmí být dotčena nezávislost nebo autonomie regulačních orgánů.\n(88)\nPodle nařízení (EU) 2019/943 může Komise přijímat rámcové pokyny nebo kodexy sítě k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto rámcové pokyny nebo kodexy sítě jsou tedy závaznými prováděcími opatřeními a s ohledem na některá ustanovení této směrnice užitečným nástrojem, který lze v případě potřeby rychle upravit.\n(89)\nČlenské státy a smluvní strany Smlouvy o Energetickém (11) společenství by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek v členských státech a smluvních stranách.\n(90)\nTato směrnice by měla být vykládána společně s nařízením (EU) 2019/943, které stanoví základní zásady nového uspořádání trhu s elektřinou, jež umožní lépe odměňovat flexibilitu, bude poskytovat odpovídající cenové signály a zajistí rozvoj fungujících integrovaných krátkodobých trhů. Nařízení (EU) 2019/943 rovněž stanoví nová pravidla v různých oblastech včetně kapacitních mechanismů a spolupráce provozovatelů přenosových soustav.\n(91)\nTato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou. Měla by proto být vykládána a uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami, a to zejména s právem na ochranu osobních údajů zaručeným článkem 8 Listiny. Je nezbytné, aby veškeré zpracovávání osobních údajů podle této směrnice bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (12).\n(92)\nZa účelem poskytnutí minimální úrovně harmonizace požadované pro splnění cíle této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkající se vzájemné spolupráce a spolupráce s ACER a ohledně podrobností postupu pro dodržování kodexů sítě a rámcových pokynů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(93)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, jakož i k údajům potřebným ke změně dodavatele, odezvě strany poptávky a dalším službám. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).\n(94)\nPokud se uplatní výjimka podle čl. 66 odst. 3, 4 nebo 5, měla by se vztahovat také na ta ustanovení této směrnice, která doplňují ustanovení, z nichž byla výjimka udělena, nebo ta, která vyžadují předchozí uplatnění ustanovení, z nichž byla výjimka udělena.\n(95)\nUstanovení směrnice 2012/27/EU související s trhy s elektřinou, jako jsou ustanovení o měření a vyúčtování elektřiny, odezvě strany poptávky, přednostním nasazování a přístupu k síti pro elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, jsou aktualizovány ustanoveními této směrnice a nařízení (EU) 2019/943. Směrnice 2012/27/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(96)\nJelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektřinou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(97)\nVe společném politickém prohlášení členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (15) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.\n(98)\nPovinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2009/72/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá ze směrnice 2009/72/ES.\n(99)\nTouto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnice 2009/72/ES uvedených v příloze III,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví společná pravidla pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, ukládání energie a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem vytvořit v Unii skutečně integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele.\nTato směrnice má za cíl s využitím výhod integrovaného trhu zajistit dostupné, transparentní ceny energie a náklady pro spotřebitele, vysokou míru bezpečnosti dodávek a plynulý přechod k udržitelnému nízkouhlíkovému energetickému systému. Stanoví klíčová pravidla týkající se organizace a fungování odvětví elektroenergetiky v Unii, zejména pravidla týkající se ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení, otevřeného přístupu na integrovaný trh, přístupu třetích osob k přenosové a distribuční infrastruktuře, požadavky na oddělení a pravidla týkající se nezávislosti regulačních orgánů v členských státech.\nTato směrnice rovněž stanoví způsoby spolupráce mezi členskými státy, regulačními orgány a provozovateli přenosových soustav při budování plně propojeného vnitřního trhu s elektřinou, který zvyšuje podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, volnou hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„zákazníkem“ velkoobchodní zákazník nebo konečný zákazník odebírající elektřinu;\n2)\n„velkoobchodním zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje elektřinu za účelem jejího dalšího prodeje v rámci nebo mimo rámec soustavy, kde je tato osoba usazena;\n3)\n„konečným zákazníkem“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní potřebu;\n4)\n„zákazníkem v domácnosti“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní spotřebu v domácnosti, která nezahrnuje obchodní nebo profesionální činnosti;\n5)\n„zákazníkem mimo domácnost“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nakupující elektřinu, která není určena pro její vlastní potřebu v domácnosti, včetně výrobců, průmyslových zákazníků, malých a středních podniků, firem a velkoobchodních zákazníků;\n6)\n„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 2 miliony EUR;\n7)\n„malým podnikem“ podnik, který zaměstnává méně než padesát osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 10 milionů EUR;\n8)\n„aktivním zákazníkem“ konečný zákazník nebo skupina společně jednajících konečných zákazníků, kteří spotřebovávají nebo ukládají elektřinu vyrobenou ve svých vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích, anebo pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, nebo kteří prodávají elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů, či se účastní programů flexibility nebo energetické účinnosti, za předpokladu, že uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesionální činnost;\n9)\n„trhy s elektřinou“ trhy s elektřinou, včetně mimoburzovních trhů a burz pro obchodování s elektřinou, trhů pro obchodování s energií, kapacitou, službami výkonové rovnováhy a podpůrnými službami ve všech časových rámcích včetně termínovaných, denních a vnitrodenních trhů;\n10)\n„účastníkem trhu“ účastník trhu ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2019/943;\n11)\n„občanským energetickým společenstvím“ právní subjekt:\na)\njenž je založen na dobrovolné a otevřené účasti a je účinně kontrolován členy nebo podílníky, kteří jsou fyzickými osobami, místními orgány, včetně obcí, nebo malými podniky,\nb)\njehož hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým členům nebo podílníkům nebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost a\nc)\njenž může být zapojen do výroby elektřiny, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, její distribuce a dodávek, spotřeby, agregace, ukládání energie, služeb energetické účinnosti nebo služeb nabíjení elektrických vozidel nebo může svým členům či podílníkům poskytovat další energetické služby;\n12)\n„dodávkou“ prodej, včetně dalšího prodeje, elektřiny zákazníkům;\n13)\n„smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva o dodávkách elektřiny, která však nezahrnuje deriváty na elektřinu;\n14)\n„derivátem na elektřinu“ finanční nástroj uvedený v bodech 5, 6 nebo 7 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (16), pokud se daný nástroj týká elektřiny;\n15)\n„smlouvou s dynamickým určováním ceny elektřiny“ smlouva o dodávkách elektřiny mezi dodavatelem a konečným zákazníkem, která odráží cenové změny na spotových trzích včetně denních a vnitrodenních trhů, v intervalech odpovídajících přinejmenším četnosti vypořádání tržních transakcí;\n16)\n„poplatkem za ukončení smlouvy“ jakýkoliv poplatek nebo sankce ukládané zákazníkům dodavateli nebo účastníky trhu vykonávajícími služby agregace za ukončení smlouvy na dodávky elektřiny nebo smlouvy o poskytování služeb v elektroenergetice;\n17)\n„poplatkem za změnu dodavatele“ jakýkoliv poplatek nebo sankce za změnu dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace, včetně poplatků za ukončení smlouvy, ukládaných zákazníkům přímo či nepřímo dodavateli, účastníky trhu vykonávajícími služby agregace nebo provozovateli soustav;\n18)\n„agregací“ funkce vykonávaná fyzickou nebo právnickou osobou, která kombinuje zatížení či vyrobenou elektřinu od více zákazníků za účelem prodeje, nákupu nebo aukce na jakémkoli trhu s elektřinou;\n19)\n„nezávislým agregátorem“ účastník trhu vykonávající služby agregace, který není přidružen k dodavateli svého zákazníka;\n20)\n„odezvou strany poptávky“ změna elektrického zatížení ze strany konečných zákazníků oproti jejich běžným nebo aktuálním spotřebním návykům v reakci na tržní signály, včetně cen za elektřinu měnících se v čase nebo motivačních plateb, nebo v reakci na přijetí nabídky konečného zákazníka, individuálně nebo prostřednictvím agregace, na prodej snížení či zvýšení poptávky za určitou cenu na organizovaných trzích podle definice v čl. 2 bodě 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 (17);\n21)\n„informacemi o vyúčtování“ informace poskytované ve vyúčtováních konečného zákazníka s výjimkou žádosti o platbu;\n22)\n„běžným elektroměrem“ analogový elektroměr nebo elektronický elektroměr bez schopnosti vysílat a přijímat údaje;\n23)\n„inteligentním měřicím systémem“ elektronický systém, který dokáže měřit množství elektřiny dodané do sítě nebo spotřebu elektřiny ze sítě, poskytuje více informací než běžný elektroměr a je schopný vysílat a přijímat údaje pro účely informování, sledování a kontroly za použití určité formy elektronické komunikace;\n24)\n„interoperabilitou“ v souvislosti s inteligentním měřením schopnost dvou nebo více energetických či komunikačních síti, systémů, zařízení, aplikací či komponent spolupracovat, vyměňovat si a používat informace za účelem provádění požadovaných funkcí;\n25)\n„intervalem zúčtování odchylek“ interval zúčtování odchylek ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/943;\n26)\nvýrazem „v téměř reálném čase“ v souvislosti s inteligentním měřením krátký časový úsek, obvykle v sekundách nebo až v délce intervalu zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu;\n27)\n„nejlepšími dostupnými metodami“ v souvislosti s ochranou údajů a bezpečností v prostředí inteligentního měření nejúčinnější, nejpokročilejší a v prakticky vhodné metody pro zajištění, v zásadě, základu pro soulad s pravidly Unie pro ochranu osobních údajů a bezpečnostními pravidly Unie;\n28)\n„distribucí“ přenos elektřiny distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí za účelem jejích dodávek zákazníkům, který však nezahrnuje dodávky samotné;\n29)\n„provozovatelem distribuční soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj distribuční soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny;\n30)\n„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;\n31)\n„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;\n32)\n„distribuovanou výrobou“ výrobní zařízení připojená do distribuční soustavy;\n33)\n„dobíjecí stanicí“ rozhraní, jež je schopno dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo nebo u něhož je možno provést výměnu baterie v určitém okamžiku v jednom elektrickém vozidle;\n34)\n„přenosem“ přenos elektřiny propojenou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí za účelem dodávek elektřiny konečným zákazníkům nebo distribučním podnikům, který však nezahrnuje dodávky samotné;\n35)\n„provozovatelem přenosové soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny;\n36)\n„uživatelem soustavy“ fyzická nebo právnická osoba dodávající do přenosové soustavy či distribuční soustavy nebo odebírající z přenosové soustavy či distribuční soustavy;\n37)\n„výrobou“ výroba elektřiny;\n38)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba vyrábějící elektřinu;\n39)\n„propojovacím vedením“ zařízení, které slouží k propojení elektrizačních soustav;\n40)\n„propojenou soustavou“ několik přenosových a distribučních soustav, které jsou navzájem propojeny prostřednictvím jednoho nebo několika propojovacích vedení;\n41)\n„přímým vedením“ elektrické vedení spojující izolované výrobní místo s izolovaným zákazníkem, nebo elektrické vedení spojující výrobce elektřiny s podnikem dodávajícím elektřinu, který přímo zásobuje své vlastní prostory, dceřiné společnosti nebo zákazníky;\n42)\n„malou izolovanou soustavou“ každá soustava, která měla v roce 1996 spotřebu nižší než 3 000 GWh a která získává méně než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s jinými soustavami;\n43)\n„malou připojenou soustavou“ každá soustava, která měla v roce 1996 spotřebu nižší než 3 000 GWh a která získává více než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s jinými soustavami;\n44)\n„přetížením“ přetížení ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2019/943;\n45)\n„zajišťováním výkonové rovnováhy“ zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2019/943;\n46)\n„regulační energií“ regulační energie ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2019/943;\n47)\n„subjektem zúčtování“ subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/943;\n48)\n„podpůrnou službou“ služba potřebná pro provoz přenosové nebo distribuční soustavy, včetně služeb výkonové rovnováhy a nefrekvenčních podpůrných služeb, která však nezahrnuje řízení přetížení;\n49)\n„nefrekvenční podpůrnou službou“ služba využívaná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám rychlého jalového proudu, zajištění setrvačnosti kvůli stabilitě místní sítě, zkratového proudu, schopnosti startu ze tmy a schopnosti ostrovního provozu;\n50)\n„regionálním koordinačním centrem“ regionální koordinační centrum podle článku 35 nařízení (EU) 2019/943;\n51)\n„plně integrovanými komponenty sítě“ komponenty sítě, které jsou integrovány do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, včetně zařízení pro ukládání energie, a která se používají pouze za účelem zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, ale nikoli pro účely zajišťování výkonové rovnováhy nebo řízení přetížení;\n52)\n„integrovaným elektroenergetickým podnikem“ vertikálně integrovaný podnik nebo horizontálně integrovaný podnik;\n53)\n„vertikálně integrovaným podnikem“ elektroenergetický podnik nebo skupina elektroenergetických podniků, v nichž jsou tatáž osoba nebo tytéž osoby oprávněny, přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu a v nichž daný podnik nebo skupina podniků vykonává alespoň jednu z funkcí přenosu nebo distribuce a alespoň jednu z funkcí výroby nebo dodávky;\n54)\n„horizontálně integrovaným podnikem“ elektroenergetický podnik vykonávající alespoň jednu z funkcí výroby za účelem prodeje, přenosu, distribuce nebo dodávek a další činnost, která nesouvisí s elektroenergetikou;\n55)\n„podnikem ve skupině“ podnik ve skupině ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (18) nebo podnik patřící stejným podílníkům;\n56)\n„kontrolou“ práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:\na)\nvlastnického práva nebo práva užívání všech aktiv podniku nebo jejich části;\nb)\npráv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku;\n57)\n„elektroenergetickým podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: výroba, přenos, distribuce, agregace, odezva strany poptávky, ukládání energie, dodávky nebo nákup elektřiny, a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, která však nezahrnuje konečné zákazníky;\n58)\n„bezpečností“ jak bezpečnost dodávek elektřiny a zásobování elektřinou, tak technická bezpečnost;\n59)\n„ukládáním energie“ v elektrizační soustavě odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie.\n60)\n„zařízením pro ukládání energie“ v elektrizační soustavě, zařízení, v němž probíhá ukládání energie.\nKAPITOLA II\nOBECNÁ PRAVIDLA ORGANIZACE ODVĚTVÍ ELEKTROENERGETIKY\nČlánek 3\nKonkurenční, flexibilní a nediskriminační trh s elektřinou zaměřený na spotřebitele\n1.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy nepřiměřeně neomezovaly přeshraniční obchod s elektřinou, účast spotřebitelů, též prostřednictvím odezvy strany poptávky, investice zejména do variabilní a flexibilní výroby energie, ukládání energie, zavádění elektromobility nebo nová propojovací vedení mezi členskými státy a aby ceny elektřiny odrážely aktuální poptávku a nabídku.\n2.   Při rozvoji nových propojovacích vedení zohlední členské státy cíle v oblasti propojení elektroenergetických soustav, stanovené v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999.\n3.   Členské státy zajistí, aby v rámci vnitřního trhu s elektřinou neexistovaly žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, působení na něm a jeho opuštění, aniž jsou dotčeny pravomoci, jež si členské státy ponechávají ve vztahu ke třetím zemím.\n4.   Členské státy zajistí rovné podmínky, kdy se na elektroenergetické podniky vztahují transparentní, přiměřená a nediskriminační pravidla, poplatky a zacházení, a to zejména v oblasti odpovědnosti za zajišťování výkonové rovnováhy, přístupu na velkoobchodní trhy, přístupu k údajům, změny dodavatele a systémů vyúčtování a případně i udělování licencí.\n5.   Členské státy zajistí, aby účastníci trhu ze třetích zemí působící na vnitřním trhu s elektřinou dodržovali příslušné právní předpisy Unie a členských států, včetně právních předpisů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.\nČlánek 4\nSvobodný výběr dodavatele\nČlenské státy zajistí, aby všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru a aby všichni zákazníci mohli mít více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny současně, pod podmínkou, že jsou zřízena požadovaná místa připojení a body měření.\nČlánek 5\nTržní ceny za dodávky\n1.   Dodavatelé mohou volně stanovit cenu, za niž dodávají elektřinu zákazníkům. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli.\n2.   Členské státy prostřednictvím sociální politiky nebo jinými prostředky než veřejnými zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zajistí v souladu s články 28 a 29 ochranu zákazníků v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou a jsou zranitelní.\n3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelní. Na tyto veřejné zásahy se vztahují podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5.\n4.   Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny:\na)\nmusí sledovat cíl obecného hospodářského zájmu a nesmějí překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle;\nb)\nmusí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné;\nc)\nmusí zaručovat rovnost přístupu elektroenergetických podniků Unie k zákazníkům;\nd)\nmusí být časově omezené a přiměřené, pokud jde o osoby, které z nich mají prospěch;\ne)\nnesmí vést k dodatečným nákladům pro účastníky trhu diskriminačním způsobem.\n5.   Každý členský stát uplatňující veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny v souladu s odstavcem 3 tohoto článku musí také dodržovat čl. 3 odst. 3 písm. d) a článek 24 nařízení (EU) 2018/1999, bez ohledu na to, zda se v dotčeném členském státě nachází významný počet domácností, které trpí energetickou chudobou.\n6.   K zajištění přechodného období k vytvoření účinné hospodářské soutěže o smlouvy na dodávky elektřiny mezi dodavateli a k dosažení plně účinného, tržního stanovování maloobchodních cen elektřiny v souladu s odstavcem 1 mohou členské státy uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům v domácnostech a mikropodnikům, které nemají prospěch z veřejných zásahů podle odstavce 3.\n7.   Veřejné zásahy podle odstavce 6 musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 4 a:\na)\nmusí je doplňovat soubor opatření k dosažení účinné hospodářské soutěže a metodika pro hodnocení pokroku vyplývajícího z těchto opatření;\nb)\nmusí být stanoveny pomocí metodiky, která zajišťuje nediskriminační zacházení s dodavateli;\nc)\nmusí být stanoveny tak, aby cena převyšovala náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži;\nd)\nmusí být navrženy tak, aby minimalizovaly případný negativní dopad na velkoobchodní trh s elektřinou;\ne)\nmusí zajistit, aby všichni ti, kdo mají z takového veřejného zásahu prospěch, měli možnost si zvolit konkurenční tržní nabídky, byli alespoň jednou za čtvrtletí přímo informováni o dostupnosti nabídek a úspor na konkurenčním trhu, a to zejména o smlouvách s dynamickým určováním ceny elektřiny, a byla jim poskytnuta pomoc při přechodu k tržní nabídce;\nf)\nmusí zajistit, aby podle článků 19 a 21 všichni ti, kdo mají z takových veřejných zásahů prospěch, měli nárok na to, aby jim byly nainstalovány inteligentní elektroměry bez dodatečných nákladů pro tyto zákazníky, a aby jim byla tato instalace nabídnuta a byli přímo informováni o možnosti instalace inteligentních elektroměrů a byla jim poskytnuta nezbytná pomoc;\ng)\nnesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi zákazníky zásobovanými za ceny na volném trhu a zákazníky zásobovanými za regulované dodavatelské ceny;\n8.   Členské státy oznámí opatření přijatá podle odstavců 3 a 6 Komisi do jednoho měsíce od jejich přijetí a mohou je ihned uplatňovat. K oznámení se připojí vysvětlení, proč jiné nástroje nebyly dostatečné k uspokojivému dosažení sledovaného cíle, jak jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 4 a 7 a jaké jsou dopady oznámených opatření na ochranu hospodářské soutěže. Oznámení uvede rozsah osob, které mají z opatření prospěch, dobu platnosti opatření, počet zákazníků v domácnostech, jichž se dané opatření týká, a vysvětlí způsob, jakým byla regulovaná cena stanovena.\n9.   Do 1. ledna 2022 a 1. ledna 2025 členské státy předloží Komisi zprávy o provádění tohoto článku, nezbytnosti a přiměřenosti veřejných zásahů podle tohoto článku a posouzení pokroku při dosahování účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli a při přechodu k tržním cenám. Členské státy, které uplatňují regulované ceny v souladu s odstavcem 6, podají zprávu o souladu s podmínkami v odstavci 7, včetně souladu dodavatelů, kteří musí takové zásahy uplatňovat, jakož i o dopadu regulovaných cen na finanční situaci těchto dodavatelů.\n10.   Do 31. prosince 2025 Komise přezkoumá provádění tohoto článku a předloží v této souvislosti Evropskému parlamentu a Radě zprávu za účelem dosažení tržního stanovování maloobchodních cen elektřiny, a případně společně se zprávou či v návaznosti na ni předloží legislativní návrh. Tento legislativní návrh může rovněž stanovit datum ukončení regulovaných cen.\nČlánek 6\nPřístup třetích osob\n1.   Členské státy zajistí zavedení systému pro přístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb použitelných na všechny zákazníky a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky jejich výpočtu byly před vstupem sazeb v platnost schváleny v souladu s článkem 59 a aby tyto sazby a metodiky, schvalují-li se jen metodiky, byly před vstupem sazeb v platnost zveřejněny.\n2.   Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může odmítnout přístup, pokud postrádá nezbytnou kapacitu. Pro takové odmítnutí musí uvést řádně podložené důvody, zejména s ohledem na článek 9, založené na objektivních, technicky a hospodářsky ospravedlnitelných kritériích. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány těchto členských států zajistí, aby byla tato kritéria důsledně uplatňována a aby uživatel soustavy, kterému byl odmítnut přístup, mohl využít postupu alternativního řešení sporů. Pokud je to žádoucí a pokud došlo k odmítnutí přístupu, regulační orgány dále zajistí, aby provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy poskytl náležité informace o opatřeních, která budou nezbytná k posílení soustavy. Tyto informace se poskytnou vždy, pokud byl odepřen přístup k dobíjecím stanicím. Osobě požadující takové informace může být účtován přiměřený poplatek odrážející náklady na jejich poskytnutí.\n3.   Tento článek se rovněž použije na občanská energetická společenství, která spravují distribuční sítě.\nČlánek 7\nPřímá vedení\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, která umožní:\na)\nvšem výrobcům a podnikům dodávajícím elektřinu usazeným na jejich území zásobovat své vlastní prostory, dceřiné společnosti a zákazníky prostřednictvím přímých vedení, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené administrativní postupy nebo náklady;\nb)\nvšem zákazníkům na jejich území, aby byli, ať už individuálně nebo společně, výrobci a podniky dodávajícími elektřinu zásobováni prostřednictvím přímých vedení.\n2.   Členské státy stanoví kritéria pro povolení výstavby přímých vedení na svém území. Tato kritéria musí být objektivní a nediskriminační.\n3.   Možnost dodávek elektřiny prostřednictvím přímých vedení podle odstavce 1 tohoto článku nemá vliv na možnost uzavírat smlouvy o dodávkách elektřiny podle článku 6.\n4.   Členské státy mohou podmínit vydání povolení k výstavbě přímého vedení buď odmítnutím přístupu do soustavy na základě článku 6, je-li to vhodné, nebo zahájením postupu řešení sporů podle článku 60.\n5.   Členské státy mohou odmítnout povolit výstavbu přímého vedení, pokud by udělení tohoto povolení bránilo uplatňování ustanovení o povinnostech veřejné služby podle článku 9. Toto odmítnutí musí být řádně odůvodněno.\nČlánek 8\nPovolovací řízení pro nové kapacity\n1.   Pro výstavbu nových výrobních kapacit zavedou členské státy povolovací řízení, které musí probíhat podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.\n2.   Členské státy stanoví kritéria pro udělení povolení k výstavbě výrobních kapacit na svém území. Při stanovování příslušných kritérií členské státy posuzují otázky:\na)\nbezpečnosti a zabezpečení elektrizačních soustav, zařízení a souvisejícího vybavení;\nb)\nochrany veřejného zdraví a bezpečnosti;\nc)\nochrany životního prostředí;\nd)\nvyužití půdy a volby umístění;\ne)\nvyužití veřejného pozemku;\nf)\nenergetické účinnosti;\ng)\npovahy primárních zdrojů;\nh)\núdajů o žadateli, jako např. jeho technické, hospodářské a finanční schopnosti;\ni)\nplnění opatření přijatých podle článku 9;\nj)\npříspěvku výrobní kapacity k dosažení celkového cíle Unie, jímž je nejméně 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Unii v roce 2030, uvedeného v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (19);\nk)\npříspěvku výrobní kapacity ke snížení emisí a\nl)\nalternativ oproti výstavbě nové výrobní kapacity, jako jsou řešení v oblasti odezvy strany poptávky a ukládání energie;\n3.   Členské státy zajistí, aby pro malou decentralizovanou nebo distribuovanou výrobu existovala zvláštní, zjednodušená a zefektivněná povolovací řízení, která zohlední jejich omezenou velikost a jejich možný vliv.\nČlenské státy mohou vypracovat pokyny týkající se tohoto zvláštního povolovacího řízení. Regulační orgány nebo jiné příslušné vnitrostátní orgány včetně orgánů odpovědných za plánování podrobí tyto pokyny přezkumu a mohou doporučit jejich změnu.\nPokud členské státy stanovily určité postupy, jimiž se řídí schvalování využití půdy, použitelné na velké projekty nové infrastruktury pro výrobní kapacitu, zahrnou případně do těchto postupů i výstavbu nové výrobní kapacity a uplatňují je nediskriminačním způsobem a v příslušném časovém rámci.\n4.   Povolovací řízení a kritéria musí být zveřejněna. Žadatelé musí být vyrozuměni o důvodech, které vedly k zamítnutí udělení povolení. Tyto důvody musí být objektivní, nediskriminační, řádně podložené a opodstatněné. Žadatelé musí mít k dispozici opravné prostředky.\nČlánek 9\nPovinnosti veřejné služby\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy zabezpečí na základě svého institucionálního uspořádání, při zohlednění zásady subsidiarity, aby elektroenergetické podniky byly provozovány v souladu se zásadami této směrnice a s cílem dosažení konkurenčního a bezpečného trhu s elektřinou udržitelného z hlediska životního prostředí a aby nebyly diskriminovány z hlediska svých práv nebo povinností.\n2.   S plným ohledem na související ustanovení Smlouvy o fungování EU, zejména na její článek 106, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně bezpečnosti dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Unie ke spotřebitelům v jednotlivých členských státech. Povinnosti veřejné služby, které se týkají stanovování cen za dodávky elektřiny, musí splňovat požadavky stanovené v článku 5 této směrnice.\n3.   Případné finanční náhrady, jiné formy náhrady a výlučná práva, jež členské státy udělují za plnění povinností stanovených v odstavci 2 tohoto článku nebo za poskytování univerzální služby podle článku 27, jsou poskytovány nediskriminačním a transparentním způsobem.\n4.   Členské státy při provádění této směrnice informují Komisi o všech opatřeních přijatých pro plnění povinnosti univerzální služby a veřejné služby včetně ochrany spotřebitele a ochrany životního prostředí a o jejich možném vlivu na vnitrostátní nebo mezinárodní hospodářskou soutěž bez ohledu na to, zda tato opatření vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv. Členské státy následně oznámí Komisi každé dva roky všechny změny těchto opatření bez ohledu na to, zda vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv.\n5.   Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat články 6, 7 a 8 této směrnice, pokud by jejich uplatnění právně nebo fakticky bránilo plnění povinností uložených elektroenergetickým podnikům z důvodů obecného hospodářského zájmu a pokud tím rozvoj obchodu nebude dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie. Zájmy Unie mimo jiné zahrnují ochranu hospodářské soutěže s ohledem na zákazníky v souladu s článkem 106 Smlouvy o fungování EU a s touto směrnicí.\nKAPITOLA III\nPOSÍLENÍ POSTAVENÍ SPOTŘEBITELE A OCHRANA SPOTŘEBITELE\nČlánek 10\nZákladní smluvní práva\n1.   Členské státy zajistí, aby měli všichni koneční zákazníci právo na dodávky elektřiny od dodavatele, pokud s tím dodavatel souhlasí, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován, pokud se tento dodavatel řídí příslušnými pravidly pro obchodování a zajišťování výkonové rovnováhy. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zajistily, že správní postupy nediskriminují dodavatele, kteří jsou již zaregistrováni v jiném členském státě.\n2.   Aniž jsou dotčeny předpisy Unie o ochraně spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (20) a směrnice Rady 93/13/EHS (21), členské státy zajistí, aby měli koneční zákazníci práva stanovená v odstavcích 3 až 12 tohoto článku.\n3.   Koneční zákazníci mají právo uzavřít se svým dodavatelem smlouvu, která obsahuje:\na)\ntotožnost a adresu dodavatele;\nb)\nposkytované služby, nabízenou úroveň kvality služeb, jakož i lhůtu pro počáteční připojení;\nc)\ndruhy nabízených služeb údržby;\nd)\nprostředky, kterými lze získávat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách, poplatcích za údržbu a balíčcích produktů nebo služeb;\ne)\ndobu platnosti smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby, včetně produktů nebo služeb, které jsou s těmito službami v balíčku, nebo smlouvu obnovit či zrušit, a informaci o tom, zda je možné smlouvu bezplatně vypovědět;\nf)\nvšechny náhrady a odškodnění, které se uplatňují v případě, že není dodržena dohodnutá úroveň kvality služby, včetně nesprávného nebo zpožděného vyúčtování;\ng)\nzpůsob zahájení postupu mimosoudního urovnávání sporů v souladu s článkem 26;\nh)\ninformace o právech spotřebitele, včetně informací o vyřizování stížností a všech informací podle tohoto odstavce, jasně sdělené prostřednictvím vyúčtování nebo internetové stránky elektroenergetického podniku.\nPodmínky ve smlouvách mezi zákazníky a dodavateli musí být spravedlivé a dobře známé předem. Zákazníci musí být o smluvních podmínkách informováni před uzavřením nebo potvrzením smlouvy. Pokud se smlouvy uzavírají prostřednictvím zprostředkovatelů, poskytují se informace týkající se záležitostí uvedených v tomto odstavci taktéž před uzavřením smlouvy.\nKoneční zákazníci obdrží stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě.\n4.   Koneční zákazníci musí být přiměřené informováni o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a zároveň musí být informováni o svém právu smlouvu ukončit v okamžiku obdržení informace o změně smluvních podmínek. Dodavatelé svým konečným zákazníkům přímo, transparentním a srozumitelným způsobem oznamují každou změnu cen za dodávky i důvody a podmínky změny a její rozsah, a to ve vhodnou dobu, nejpozději dva týdny, a v případě zákazníků v domácnostech jeden měsíc, před tím, než změna nabude účinku. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci mohli svobodně smlouvu ukončit, pokud neakceptují nové smluvní podmínky nebo změny cen za dodávky, které jim oznámil jejich dodavatel.\n5.   Dodavatelé poskytují konečným zákazníkům transparentní informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o běžných podmínkách týkajících se přístupu ke službám v elektroenergetice a jejich používání.\n6.   Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům širokou nabídku způsobů plateb. Uvedené způsoby plateb nesmějí nepřiměřeně diskriminovat žádné zákazníky. Jakýkoli rozdíl v poplatcích spojených se způsoby plateb nebo systémy placení záloh musí být objektivní, nediskriminační a přiměřený a nesmí překročit přímé náklady, které příjemce hradí za používání konkrétní platební metody nebo systému placení záloh, v souladu s článkem 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (22).\n7.   V souladu s odstavcem 6 zákazníci v domácnostech, kteří mají přístup k systémům placení záloh, nesmějí být těmito systémy znevýhodňováni.\n8.   Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům spravedlivé a transparentní obecné podmínky, jež jsou poskytovány ve srozumitelném a jednoznačném jazyce a neobsahují mimosmluvní překážky, které by bránily výkonu práv zákazníků, například nadměrnou smluvní dokumentací. Zákazníci jsou chráněni před nepoctivými a zavádějícími způsoby prodeje.\n9.   Koneční zákazníci musí mít právo na dobrou úroveň služeb a vyřizování stížností jejich dodavateli. Dodavatelé vyřizují stížnosti nekomplikovaným způsobem, spravedlivě a rychle.\n10.   Při přístupu k univerzální službě podle ustanovení přijatých členskými státy podle článku 27 musí být koneční zákazníci informováni o svých právech týkajících se univerzální služby.\n11.   Dodavatelé zákazníky v domácnostech s dostatečným předstihem před plánovaným odpojením náležitě informují o alternativních opatřeních k odpojení. Tato alternativní opatření mohou odkazovat na zdroje podpory umožňující odpojení předejít, systémy placení záloh, energetické audity, energetické konzultační služby, alternativní platební plány, dluhové poradenství nebo moratoria na odpojování. Tato alternativní opatření by neměla pro zákazníky, kteří čelí odpojení, představovat dodatečné náklady.\n12.   Dodavatelé poskytnou konečným zákazníkům po jakékoli změně dodavatele závěrečné vyúčtování nejpozději šest týdnů poté, co taková změna proběhla.\nČlánek 11\nNárok na smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny\n1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec dodavatelům umožňoval nabízet smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny požádat alespoň jednoho dodavatele a každého dodavatele, který má více než 200 000 konečných zákazníků.\n2.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli dodavateli plně informováni o příležitostech, nákladech a rizicích, které taková smlouva s dynamickým určováním ceny elektřiny představuje, a zajistí, aby dodavatelé byli povinni poskytovat konečným zákazníkům odpovídající informace, včetně toho, že je nutné si nechat nainstalovat vhodný elektroměr. Regulační orgány sledují vývoj trhu a posuzují rizika, která mohou být s novými produkty a službami spojena, a řeší nekalé praktiky.\n3.   Dodavatel musí od každého konečného zákazníka před změnou jeho smlouvy na smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny obdržet souhlas.\n4.   Nejméně po dobu deseti let poté, co smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny začnou být dostupné, sledují členské státy nebo jejich regulační orgány hlavní vývoj v oblasti takových smluv, včetně nabídek na trhu a dopadu na účty spotřebitelů a zejména úrovně volatility cen a každý rok o tom zveřejní zprávu.\nČlánek 12\nPrávo na změnu dodavatele a pravidla týkající se poplatků souvisejících se změnou dodavatele\n1.   Změna dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace musí být provedena v co nejkratší lhůtě. Členské státy zajistí, aby zákazník, který si přeje změnit dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na tuto změnu nárok ve lhůtě nejvýše tří týdnů ode dne, kdy o to požádá. Nejpozději od 1. ledna 2026 nesmí technický proces změny dodavatele trvat déle než 24 hodin a musí být možné jej provést v kterýkoli pracovní den.\n2.   Členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele.\n3.   Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy dodavatelům nebo účastníkům trhu vykonávajícím služby agregace povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, pokud jsou tyto poplatky součástí smlouvy, již zákazník z vlastní vůle uzavřel, a zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován. Tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace a přípustnost poplatků za ukončení smlouvy sleduje regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán.\n4.   Členské státy zajistí, aby právo na změnu dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace bylo zákazníkům přiznáno bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí a času.\n5.   Zákazníci v domácnostech jsou oprávněni účastnit se kolektivních programů na změnu dodavatele. Členské státy odstraní veškeré regulační nebo správní překážky pro kolektivní změny dodavatele a vytvoří rámec, který zajistí nejvyšší možnou ochranu spotřebitelů tak, aby se zabránilo jakýmkoli nekalým praktikám.\nČlánek 13\nSmlouva o agregaci\n1.   Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci nezávisle na své smlouvě na dodávky elektřiny mohli u elektroenergetického podniku dle vlastního výběru svobodně nakupovat a prodávat elektroenergetické služby, včetně agregace, s výjimkou dodávek elektřiny.\n2.   Členské státy zajistí, aby konečný zákazník mohl uzavřít smlouvu o agregaci, pokud si to přeje, i bez souhlasu svého elektroenergetického podniku.\nČlenské státy zajistí, aby účastníci trhu vykonávající služby agregace plně informovali zákazníky o podmínkách smluv, které jim jsou nabízeny.\n3.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli nárok alespoň jednou za každé zúčtovací období bezplatně obdržet všechny relevantní údaje týkající se odezvy strany poptávky nebo údaje o dodané a prodané elektřině, pokud o to zákazník požádá.\n4.   Členské státy zajistí, aby práva uvedená v odstavcích 2 a 3 byla konečným zákazníkům přiznána bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času. Členské státy zejména zajistí, aby dodavatelé vůči zákazníkům neuplatňovali diskriminační technické a administrativní požadavky, postupy a poplatky v závislosti na tom, zda mají smlouvu s účastníkem trhu vykonávajícím služby agregace.\nČlánek 14\nSrovnávací nástroje\n1.   Členské státy zajistí, aby alespoň zákazníci v domácnostech a mikropodniky s předpokládanou roční spotřebou nižší než 100 000 kWh měli bezplatný přístup alespoň k jednomu nástroji pro srovnávání nabídek dodavatelů, včetně nabídek smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny. Zákazníci jsou o dostupnosti takových nástrojů informováni v rámci vyúčtování nebo jinými prostředky. Nástroje musí splňovat alespoň tyto požadavky:\na)\nbýt nezávislé na účastnících trhu a zajistit, aby se elektroenergetickým podnikům dostávalo rovného zacházení, pokud jde o výsledky hledání;\nb)\njasně uvádět své vlastníky a fyzickou nebo právnickou osobu, která nástroj provozuje a kontroluje, jakož i informace o tom, jak jsou nástroje financovány;\nc)\nstanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude srovnání vycházet, včetně služeb, a zveřejnit je;\nd)\npoužívat jednoduchý a jednoznačný jazyk;\ne)\nposkytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;\nf)\nbýt přístupné pro osoby se zdravotním postižením díky tomu, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a spolehlivé;\ng)\nnabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací o zveřejněných nabídkách; a\nh)\npři srovnávání omezit požadované osobní údaje pouze na údaje, které jsou pro srovnání nezbytně nutné.\nČlenské státy zajistí, aby alespoň jeden nástroj pokrýval celý trh. Pokud trh pokrývá větší počet nástrojů, obsahují co možná nejúplnější škálu nabídek elektřiny pokrývající významnou část trhu a v případě, že tyto nástroje nepokrývají trh úplně, jasně tuto skutečnost před zobrazením výsledků uvedou.\n2.   Srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 může provozovat jakýkoli subjekt, včetně soukromých společností a veřejných orgánů či subjektů.\n3.   Členské státy určí příslušný vnitrostátní orgán, který bude odpovědný za vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, jež splňují požadavky stanovené v odstavci 1, a za zajištění toho, aby srovnávací nástroje, které značku důvěry nesou, trvale splňovaly požadavky stanovené v odstavci 1. Tento orgán je nezávislý na jakýchkoli účastnících trhu a provozovatelích srovnávacích nástrojů.\n4.   Členské státy mohou vyžadovat, aby srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 zahrnovaly srovnávací kritéria týkající se povahy služeb, které dodavatelé nabízejí.\n5.   Každý nástroj, který srovnává nabídky účastníků trhu, je způsobilý požádat o značku důvěry v souladu s tímto článkem na dobrovolném a nediskriminačním základě.\n6.   Odchylně od odstavců 3 a 5 se členské státy mohou rozhodnout, že nezajistí vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, pokud existuje veřejný orgán nebo subjekt, který poskytuje srovnávací nástroj splňující požadavky stanovené v odstavci 1.\nČlánek 15\nAktivní zákazníci\n1.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli oprávnění jednat jako aktivní zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační technické a administrativní požadavky, postupy a poplatky a síťové poplatky, které neodrážejí náklady;\n2.   Členské státy zajistí, aby:\na)\naktivní zákazníci byli oprávněni provozovat svou činnost buď přímo, nebo prostřednictvím agregace;\nb)\naktivní zákazníci byli oprávněni prodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny;\nc)\naktivní zákazníci byli oprávněni účastnit programů flexibility a programů energetické účinnosti;\nd)\naktivní zákazníci byli oprávněni pověřit třetí osobu správou zařízení, která jsou pro jejich činnost zapotřebí, včetně instalace, provozování, zpracování dat a údržby, aniž by třetí osoba byla považována za aktivního zákazníka;\ne)\nse na aktivní zákazníky v souladu s čl. 59 odst. 9 této směrnice a s článkem 18 nařízení (EU) 2019/943 vztahovaly transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odrážejí náklady a účtují se odděleně za elektřinu dodanou do sítě a za elektřinu odebranou ze sítě, čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívali ke sdílení celkových nákladů na soustavu;\nf)\naktivní zákazníci byli finančně odpovědní za odchylky, které v rámci elektrizační soustavy způsobí; v tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2019/943.\n3.   Členské státy mohou mít ve svých vnitrostátních právních předpisech různá ustanovení vztahující se na individuální aktivní zákazníky a na společně jednající aktivní zákazníky, pod podmínkou, že se na všechny aktivní zákazníky vztahují všechna práva a povinnosti, jak jsou stanoveny v tomto článku. Jakékoli odlišné zacházení se společně jednajícími aktivními zákazníky musí být přiměřené a řádně odůvodněné.\n4.   Členské státy, které mají v současnosti zavedeny systémy, v jejichž rámci se neúčtuje odděleně za elektřinu dodanou do sítě a za elektřinu odebranou ze sítě, neudělí po 31. prosinci 2023 v rámci těchto systémů žádná nová práva. V každém případě zákazníci, na něž se vztahují stávající systémy, musí mít vždy možnost rozhodnout se pro nový systém, v němž se poplatky za elektřinu dodanou do sítě a elektřinu odebranou ze sítě účtují odděleně, jako základ pro výpočet síťových poplatků.\n5.   Členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci, kteří vlastní zařízení pro ukládání energie:\na)\nměli právo na připojení k síti v přiměřené lhůtě od podání žádosti, pokud jsou splněny všechny nezbytné podmínky, jako je odpovědnost za odchylku a odpovídající měření;\nb)\nnepodléhali žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně síťových poplatků, za uloženou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách, nebo při poskytování služeb flexibility provozovatelům soustav;\nc)\nnepodléhali neúměrným požadavkům nebo poplatkům pro udělení licence;\nd)\nměli povoleno souběžně poskytovat několik služeb, je-li to technicky proveditelné.\nČlánek 16\nObčanská energetická společenství\n1.   Členské státy stanoví vhodný regulační rámec pro občanská energetická společenství, který zajistí, aby:\na)\núčast v občanském energetickém společenství byla otevřená a dobrovolná;\nb)\nčlenové nebo podílníci mohli z občanského energetického společenství vystoupit; v takovém případě se použije článek 12;\nc)\nčlenové nebo podílníci občanského energetického společenství neztratili svá práva a povinnosti zákazníků v domácnostech nebo aktivních zákazníků;\nd)\npříslušný provozovatel distribuční soustavy pod podmínkou poskytnutí spravedlivé náhrady dle posouzení regulačním orgánem spolupracoval s občanskými energetickými společenstvími s cílem usnadnit přenosy elektřiny v rámci občanských energetických společenství;\ne)\nse na občanská energetická společenství vztahovaly nediskriminační, spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy a poplatky, včetně registrace a udělování licencí, a transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odrážejí náklady v souladu s čl. 18 nařízení (EU) 2019/943, čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na systém.\n2.   Členské státy mohou ve vhodném regulačním rámci stanovit, že občanská energetická společenství:\na)\njsou otevřena přeshraniční účastí;\nb)\njsou oprávněna vlastnit, zřizovat, nakupovat nebo si pronajímat distribuční sítě a autonomně je spravovat za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku;\nc)\npodléhají výjimkám stanoveným v čl. 38 odst. 2.\n3.   Členské státy zajistí, aby občanská energetická společenství:\na)\nměla nediskriminační přístup na všechny trhy s elektřinou, a to buď přímo, nebo prostřednictvím agregace;\nb)\nměla nediskriminační a přiměřené zacházení, pokud jde o jejich činnosti, práva a povinnosti v postavení konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů, provozovatelů distribučních soustav nebo účastníků trhu vykonávajících služby agregace;\nc)\nbyla finančně odpovědná za odchylky, které v rámci elektrizační soustavy způsobí. V tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2019/943;\nd)\nměla ohledně samospotřeby energie stejné zacházení jako aktivní zákazníci v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. e);\ne)\nbyla oprávněna zajistit v rámci občanského energetického společenství sdílení elektřiny, která je vyrobena výrobními bloky vlastněnými daným společenstvím, s výhradou dalších požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinnosti členů společenství jakožto konečných zákazníků.\nPro účely prvního pododstavce písm. e) nejsou v případě, že je elektřina sdílena, dotčeny příslušné síťové poplatky, sazby a odvody, a to v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušným vnitrostátním orgánem.\n4.   Členské státy se mohou rozhodnout, že občanským energetickým společenstvím dělí právo spravovat distribuční síť v oblasti jejich působení, a stanoví příslušné postupy, aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly IV nebo další pravidla a předpisy vztahující se na provozovatele distribučních soustav. Pokud je takové právo uděleno, členské státy zajistí, aby:\na)\nobčanská energetická společenství směla s příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy, k níž je jejich síť připojena, uzavřít dohodu o provozování sítě občanského energetického společenství;\nb)\nse na občanská energetická společenství vztahovaly odpovídající síťové poplatky v místech připojení mezi sítí společenství a distribuční sítí mimo občanské energetické společenství a aby se tyto síťové poplatky účtovaly odděleně za elektřinu dodanou do distribuční sítě a za elektřinu odebranou z distribuční sítě mimo občanské energetické společenství v souladu s čl. 59 odst. 7;\nc)\nobčanská energetická společenství nediskriminovala zákazníky, kteří zůstávají připojeni k distribuční soustavě, ani jim nezpůsobovala újmu.\nČlánek 17\nOdezva strany poptávky prostřednictvím agregace\n1.   Členské státy umožní a podpoří účast odezvy strany poptávky prostřednictvím agregace. Členské státy umožní konečným zákazníkům, včetně těch, kteří nabízejí odezvu strany poptávky prostřednictvím agregace, aby se společně s výrobci elektřiny bez diskriminace účastnili všech trhů s elektřinou.\n2.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav při obstarávání podpůrných služeb jednali s účastníky trhu vykonávajícími služby odezvy strany poptávky prostřednictvím agregace bez diskriminace jako s výrobci elektřiny na základě jejich technických možností.\n3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušný regulační rámec obsahoval přinejmenším tyto prvky:\na)\nprávo každého účastníka trhu vykonávajícího služby agregace, včetně nezávislých agregátorů, vstoupit na trhy s elektřinou bez souhlasu ostatních účastníků trhu;\nb)\nnediskriminační a transparentní pravidla, která jasně určují úlohy a odpovědnost všech elektroenergetických podniků a zákazníků;\nc)\nnediskriminační a transparentní pravidla a postupy pro výměnu údajů mezi účastníky trhu vykonávajícími služby agregace a dalšími elektroenergetickými podniky, které zajišťují snadný přístup k údajům za rovných a nediskriminačních podmínek, avšak zároveň plně chrání obchodní údaje a osobní údaje zákazníků;\nd)\npovinnost účastníků trhu vykonávajících služby agregace být finančně odpovědnými za odchylky, které v rámci elektrizační soustavy způsobí. V tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2019/943;\ne)\nustanovení, jež dodavatelům zabrání, aby konečným zákazníkům, kteří mají smlouvu s nezávislými agregátory, ukládali neoprávněné platby, sankce nebo jiná neoprávněná smluvní omezení;\nf)\nmechanismus řešení sporů mezi účastníky trhu vykonávajícími služby agregace a dalšími účastníky trhu, včetně určení odpovědnosti za odchylku.\n4.   Členské státy mohou od elektroenergetických podniků nebo zúčastněných konečných zákazníků vyžadovat, aby vypláceli finanční náhradu ostatním účastníkům trhu nebo jejich subjektům zúčtování, pokud jsou tito účastníci trhu nebo jejich subjekty zúčtování přímo dotčeni aktivací odezvy strany poptávky. Taková finanční náhrada nesmí vytvářet překážku pro vstup na trh pro účastníky trhu, kteří vykonávají služby agregace, ani překážku pro flexibilitu. V takových případech je tato finanční náhrada přísně omezena na krytí nákladů vzniklých dodavatelům zúčastněných zákazníků nebo jejich subjektům zúčtování během aktivace odezvy strany poptávky. Metoda výpočtu náhrady může zohledňovat přínosy, které nezávislí agregátoři poskytují jiným účastníkům trhu, a v takovém případě může být požadováno, aby agregátoři nebo zúčastnění zákazníci k takové náhradě přispěli, ale pouze tehdy, jestliže přínosy pro všechny dodavatele, zákazníky a jejich subjekty zúčtování nepřekročí přímé náklady, které jim vznikly. Tato metoda výpočtu podléhá schválení regulačním orgánem nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánem.\n5.   Členské státy zajistí, aby regulační orgány nebo, pokud to vyžaduje jejich vnitrostátní právní systém, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav v úzké spolupráci s účastníky trhu a konečnými zákazníky stanovili technické požadavky pro účast odezvy strany poptávky na všech trzích s elektřinou, a to na základě technických charakteristik těchto trhů a schopností odezvy strany poptávky. Uvedené požadavky zahrnují účast agregovaných zatížení.\nČlánek 18\nVyúčtování a informace o vyúčtování\n1.   Členské státy zajistí, aby vyúčtování a informace o vyúčtování byly přesné, srozumitelné, jasné, stručné a uživatelsky vstřícné a byly předloženy způsobem, který konečným zákazníkům usnadňuje srovnávání. Koneční zákazníci na požádání obdrží jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, a to především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě.\n2.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci dostávali veškerá vyúčtování a informace o vyúčtování zdarma.\n3.   Členské státy zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronických vyúčtování a informací o vyúčtování a flexibilní způsoby samotné úhrady.\n4.   Zahrnuje-li smlouva budoucí změnu produktu nebo ceny nebo slevu, musí to být uvedeno ve vyúčtování spolu s datem, kdy k této změně dojde.\n5.   Zvažují-li členské státy změny požadavků na obsah vyúčtování, vedou konzultace se spotřebitelskými organizacemi.\n6.   Členské státy zajistí, aby vyúčtování a informace o vyúčtování splňovaly minimální požadavky stanovené v příloze I.\nČlánek 19\nInteligentní měřicí systémy\n1.   Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány, ve snaze podpořit energetickou účinnost a posílit postavení konečných zákazníků, vydají důrazné doporučení, aby elektroenergetické podniky a jiní účastníci trhu optimalizovali využívání elektřiny, mimo jiné poskytováním služeb v oblasti hospodaření s energií, vypracováním inovačních vzorců pro stanovení ceny a zavedením inteligentních měřicích systémů, které jsou interoperabilní, zejména ve spojení se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií a inteligentními sítěmi v souladu s příslušnými pravidly Unie o ochraně údajů.\n2.   Členské státy na svém území zajistí zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast zákazníků na trhu s elektřinou. Uvedené zavedení může být předmětem posouzení nákladů a přínosů, které se provede v souladu se zásadami stanovenými v příloze II.\n3.   Členské státy, které přistoupí k zavedení inteligentních měřicích systémů, přijmou a zveřejní minimální funkční a technické požadavky na inteligentní měřicí systémy, které mají být na jejich území zavedeny, v souladu s článkem 20 a přílohou II. Členské státy zajistí interoperabilitu těchto inteligentních měřicích systémů a jejich schopnost poskytovat výstupy pro spotřebitelské systémy pro hospodaření s energií. Členské státy v tomto směru řádně zohlední příslušné dostupné normy včetně norem umožňujících interoperabilitu, osvědčené postupy a význam rozvoje inteligentních sítí a vnitřního trhu s elektřinou.\n4.   Členské státy, které přistoupí k zavedení inteligentních měřicích systémů, zajistí, aby koneční zákazníci transparentním a nediskriminačním způsobem přispívali k úhradě s tím spojených nákladů, přičemž zohlední dlouhodobé přínosy pro celý hodnotový řetězec. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, určené příslušné orgány toto zavádění na svém území pravidelně sledují, aby měly přehled o zajištění přínosů pro spotřebitele.\n5.   Pokud je zavedení inteligentních měřicích systémů v důsledku posouzení nákladů a přínosů podle odstavce 2 vyhodnoceno negativně, členské státy zajistí, aby bylo toto posouzení alespoň jednou za čtyři roky nebo častěji revidováno v návaznosti na významné změny v předpokladech, z nichž vycházelo, technický pokrok a vývoj trhu. Jakmile je výsledek aktualizovaného posouzení nákladové efektivity k dispozici, oznámí jej členské státy Komisi.\n6.   Ustanovení o inteligentních měřicích systémech uvedená v této směrnici se použijí na budoucí zařízení a na zařízení nahrazující starší inteligentní elektroměry. Inteligentní měřicí systémy, které jsou již nainstalovány nebo u nichž k „zahájení prací“, došlo před 4. červencem 2019, mohou zůstat nadále v provozu po celou dobu své životnosti, avšak v případě inteligentních měřicích systémů, které nesplňují požadavky článku 20 a přílohy II, nesmějí být tyto spotřebiče v provozu po 5. červenci 2031.\nPro účely tohoto odstavce se „zahájením prací“ rozumí zahájení stavebních prací na investici nebo první pevný závazek objednat vybavení nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, podle toho, co nastane dříve. Nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti, se nepovažují za zahájení prací. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí aktiv přímo vázaných k nabytí podniku.\nČlánek 20\nFunkce inteligentních měřicích systémů\nPokud je zavedení inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 vyhodnoceno pozitivně nebo jsou inteligentní měřicí systémy zaváděny systematicky po 4. červenci 2019, členské státy zavedou inteligentní měřicí systémy v souladu s evropskými normami, přílohou II a těmito požadavky:\na)\ninteligentní měřicí systémy přesně měří skutečnou spotřebu elektřiny a jsou schopny poskytovat konečným zákazníkům informace o spotřebě v pásmech časově rozlišeného tarifu. Ověřené údaje o historické spotřebě jsou konečným zákazníkům na požádání snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů a ve vizuálním znázornění. Neověřené údaje o spotřebě v téměř reálném čase jsou konečným zákazníkům rovněž snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to za účelem podpory automatizovaných programů zvyšování energetické účinnosti, jakož i podpory odezvy strany poptávky a dalších služeb;\nb)\nbezpečnost inteligentních měřicích systémů a datových komunikací je zajištěna v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly Unie, s náležitým zohledněním nejlepších dostupných technologií pro zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti při současném přihlédnutí k nákladům a zásadám proporcionality;\nc)\nochrana soukromí konečných zákazníků a údajů o nich je zajištěna v souladu s příslušnými pravidly Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí;\nd)\nprovozovatelé elektroměrů zajistí, aby elektroměry aktivních zákazníků, kteří dodávají elektřinu do sítě, mohly započítávat elektřinu dodanou do sítě z prostor aktivních zákazníků;\ne)\npokud o to koneční zákazníci požádají, jsou jim nebo třetí osobě jednající jejich jménem zpřístupněny v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 24 údaje o elektřině, kterou dodali do sítě, a údaje o jejich spotřebě, a to prostřednictvím standardizovaného komunikačního rozhraní nebo dálkového přístupu a ve snadno srozumitelném formátu umožňujícím srovnání nabídek na rovnocenném základě;\nf)\npřed instalací inteligentních elektroměrů nebo při ní jsou konečným zákazníkům poskytnuty patřičné rady a informace, zejména ohledně plného potenciálu inteligentních elektroměrů, pokud jde o správu odečtů a sledování spotřeby energie, jakož i ohledně shromažďování a zpracování osobních údajů v souladu s použitelnými pravidly Unie o ochraně údajů;\ng)\ninteligentní měřicí systémy umožňují konečným zákazníkům, aby měření a vypořádání probíhalo se stejným časovým rozlišením, jako je interval zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu.\nPro účely prvního pododstavce písm. e) musí mít koneční zákazníci rovněž možnost získat své údaje z měření nebo je předávat jiné straně bez dalších nákladů a v souladu se svým právem na přenositelnost údajů na základě pravidel Unie o ochraně údajů.\nČlánek 21\nNárok na inteligentní elektroměr\n1.   Pokud je zavedení inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 vyhodnoceno negativně a pokud nejsou inteligentní měřicí systémy systematicky zavedeny, členské státy zajistí, aby měl každý konečný zákazník za úhradu souvisejících nákladů na požádání a za spravedlivých, přiměřených a nákladově efektivních podmínek nárok na instalaci nebo v příslušných případech modernizaci inteligentního elektroměru, který:\na)\nje-li to technicky proveditelné, je vybaven funkcemi uvedenými v článku 20, nebo minimálním souborem funkcí, které členské státy určí a zveřejní na vnitrostátní úrovni v souladu s přílohou II;\nb)\nje interoperabilní a je schopen zajistit požadované propojení měřicí infrastruktury se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií v téměř reálném čase.\n2.   Pokud jde o žádost zákazníka o inteligentní elektroměr podle odstavce 1, členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány:\na)\nzajistí, aby nabídka pro konečného zákazníka žádajícího o instalaci inteligentního elektroměru výslovně uváděla a jasně popisovala:\ni)\nfunkce a interoperabilitu, které je inteligentní elektroměr schopen podporovat, a služby, které jsou realizovatelné, jakož i přínosy, kterých lze díky danému inteligentnímu elektroměru v dané době reálně dosáhnout;\nii)\npřípadné související náklady, které by hradil konečný zákazník;\nb)\nzajistí, aby byl elektroměr instalován v přiměřené době, nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti zákazníkem;\nc)\npravidelně a přinejmenším každé dva roky přezkoumají a zveřejní související náklady a sledují jejich vývoj v důsledku technologického pokroku a potenciálních modernizací měřicího systému.\nČlánek 22\nBěžné elektroměry\n1.   Pokud koneční zákazníci nemají inteligentní elektroměry, členské státy zajistí, aby byly konečným zákazníkům poskytnuty individuální běžné elektroměry, které přesně měří jejich skutečnou spotřebu.\n2.   Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci mohli snadno odečítat údaje ze svých běžných elektroměrů, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím on-line rozhraní nebo jiného vhodného rozhraní.\nČlánek 23\nSpráva údajů\n1.   Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány stanoví pravidla týkající se přístupu k údajům konečného zákazníka způsobilými osobami v souladu s tímto článkem a platným právním rámcem Unie. Pro účely této směrnice se údaji rozumí, že zahrnují údaje z měření a o spotřebě, jakož i údaje potřebné ke změně dodavatele zákazníka, odezvě strany poptávky a dalším službám.\n2.   Členské státy organizují správu údajů, aby zajistily efektivní a bezpečný přístup k údajům a jejich výměnu, jakož i ochranu údajů a bezpečnost údajů.\nNezávisle na modelu správy údajů používaném v jednotlivých členských státech osoby odpovědné za správu údajů poskytnou kterékoli způsobilé osobě přístup k údajům konečného zákazníka v souladu s ustanoveními odstavce 1. Způsobilé osoby by měly mít požadované údaje k dispozici bez diskriminace a současně. Přístup k údajům je snadný a příslušné postupy pro obdržení přístupu k údajům se zveřejní.\n3.   Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice musí být v souladu s příslušným právem Unie.\nZpracovávání osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením (EU) 2016/679.\n4.   Členské státy, nebo pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány udělují osobám odpovědným za správu údajů oprávnění a osvědčení nebo nad těmito osobami, tam kde je to relevantní, vykonávají dohled, aby zajistily, že tyto osoby splňují požadavky této směrnice.\nAniž jsou dotčeny úkoly pověřenců pro ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679, mohou se členské státy rozhodnout, že od osob odpovědných za správu údajů budou vyžadovat, aby jmenovaly kontrolory shody, kteří odpovídají za sledování provádění opatření přijatých uvedenými osobami s cílem zajistit nediskriminační přístup k údajům a soulad s požadavky této směrnice.\nČlenské státy mohou za účelem plnění povinností podle tohoto odstavce určit kontrolory shody nebo subjekty uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. d) této směrnice.\n5.   Konečným zákazníkům nesmějí být za přístup k jejich údajům nebo za jejich žádost o zpřístupnění jejich údajů účtovány žádné dodatečné náklady.\nČlenské státy jsou odpovědné za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům způsobilými osobami.\nČlenské státy nebo, pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné.\nČlánek 24\nPožadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům\n1.   S cílem podpořit hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu a zabránit vzniku nadměrných administrativních nákladů pro způsobilé strany usnadní členské státy plnou interoperabilitu energetických služeb v rámci Unie.\n2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedené v čl. 23 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 68 odst. 2.\n3.   Členské státy zajistí, aby elektroenergetické podniky uplatňovaly požadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům uvedené v odstavci 2. Tyto požadavky a postupy vycházejí ze stávajících vnitrostátních postupů.\nČlánek 25\nJednotná kontaktní místa\nČlenské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, která poskytují zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Tato jednotná kontaktní místa mohou být součástí obecných kontaktních míst pro poskytování informací spotřebitelům.\nČlánek 26\nPrávo na mimosoudní urovnání sporů\n1.   Členské státy zajistí konečným zákazníkům přístup k jednoduchým, spravedlivým, transparentním, nezávislým, účinným a efektivním mechanismům mimosoudního urovnání sporů, pokud jde o urovnávání sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí, prostřednictvím nezávislého mechanismu jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku, orgán sdružující spotřebitele nebo regulační orgán. Pokud je konečný zákazník spotřebitelem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (23), musí tyto mechanismy mimosoudního urovnání sporů splňovat požadavky na kvalitu stanovené ve směrnici 2013/11/EU a v odůvodněných případech poskytovat systém odškodnění nebo náhrad.\n2.   V případě potřeby členské státy zajistí, aby subjekty alternativního řešení sporů spolupracovaly za účelem nalezení jednoduchého, spravedlivého, transparentního, nezávislého, efektivního a účinného mechanismu mimosoudního urovnání sporů v případě jakéhokoli sporu, který vznikne v souvislosti s produkty nebo službami spojenými s jakýmkoli produktem nebo službou nebo balíkem produktů či služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.\n3.   Účast elektroenergetických podniků na mechanismech mimosoudního urovnání sporů pro zákazníky v domácnostech je povinná, ledaže členský stát Komisi prokáže, že jiné mechanismy jsou stejně účinné.\nČlánek 27\nUniverzální služba\n1.   Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci v domácnostech, a pokud to členské státy uznají za vhodné, i malé podniky mohli využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za konkurenční, jednoduše a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby zabezpečily poskytování univerzální služby, mohou členské státy určit dodavatele poslední instance. Členské státy uloží provozovatelům distribučním soustav povinnost připojit zákazníky do sítě za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem podle čl. 59 odst. 7. Tato směrnice nebrání členským státům, aby posilovaly tržní postavení zákazníků v domácnostech a malých a středních zákazníků mimo domácnosti podporou možnosti dobrovolného sdružování se pro zastupování této kategorie zákazníků.\n2.   Odstavec 1 musí být prováděn transparentním a nediskriminačním způsobem a nesmí bránit svobodnému výběru dodavatele stanovenému v článku 4.\nČlánek 28\nZranitelní zákazníci\n1.   Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu zákazníků, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát vymezí pojem zranitelných zákazníků, který může odkazovat na energetickou chudobu, a mimo jiné na zákaz odpojení těchto zákazníků v kritických obdobích. Pojem zranitelných zákazníků může zahrnovat výši příjmů, podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu, energetickou účinnost domácností, kritickou závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů, věk nebo jiná kritéria. Členské státy zajistí uplatňování práv a povinnosti spojených se zranitelnými zákazníky. Zejména přijmou opatření na ochranu zákazníků z odlehlých oblastí. Členské státy zabezpečí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména s ohledem na transparentnost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů urovnání sporů.\n2.   Členské státy přijmou vhodná opatření, mezi něž patří například poskytování dávek v systémech sociálního zabezpečení k zajištění nezbytných dodávek pro zranitelné zákazníky nebo podpora zlepšování energetické účinnosti, s cílem řešit případy energetické chudoby zjištěné podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999, a to i v širším kontextu chudoby. Tato opatření nesmějí bránit účinnému otevření trhu stanovenému v článku 4 ani fungování trhu a jsou případně oznámena Komisi v souladu s čl. 9 odst. 4. V oznámeních mohou být uvedena i opatření přijatá v rámci obecného systému sociálního zabezpečení.\nČlánek 29\nEnergetická chudoba\nPři odhadování počtu domácností trpících energetickou chudobou podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 členské státy stanoví a zveřejní soubor kritérií, která mohou zahrnovat nízký příjem, vysoký podíl výdajů na energii v rámci disponibilních příjmů a nízkou energetickou účinnost.\nV této souvislosti a v souvislosti s čl. 5 odst. 5 poskytne Komise pokyny týkající se definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“, přičemž vychází z předpokladu, že jakýkoliv podíl domácností trpících energetickou chudobu lze považovat za značný.\nKAPITOLA IV\nPROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY\nČlánek 30\nUrčení provozovatelů distribučních soustav\nČlenské státy určí nebo požádají podniky, které vlastní distribuční soustavu nebo za ni odpovídají, aby na dobu stanovenou členskými státy s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů distribučních soustav.\nČlánek 31\nÚkoly provozovatelů distribučních soustav\n1.   Provozovatel distribuční soustavy odpovídá za zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny a za hospodárný způsob provozu, údržby a rozvoje bezpečné, spolehlivé a účinné distribuční soustavy elektřiny ve své oblasti s náležitým ohledem na životní prostředí a energetickou účinnost.\n2.   V žádném případě nesmí dodavatel diskriminovat uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním.\n3.   Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě, včetně jejího účinného využití.\n4.   Členský stát může uložit provozovateli distribuční soustavy, aby při nasazování výrobních zařízení dával přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje nebo využívajícím vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak stanoví článek 12 nařízení (EU) 2019/943.\n5.   Pokud plní tuto funkci, jedná každý provozovatel distribuční soustavy jako neutrální zprostředkovatel na trhu při obstarávání energie, kterou používá ke krytí energetických ztrát ve své soustavě, transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.\n6.   Pokud je provozovatel distribuční soustavy odpovědný za obstarávání produktů a služeb nezbytných pro efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz distribuční soustavy, musí být pravidla přijatá za tímto účelem provozovatelem distribuční soustavy objektivní, transparentní a nediskriminační a vypracují se ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a dalšími relevantními účastníky trhu. Podmínky poskytování těchto produktů a služeb provozovateli distribučních soustav, případně včetně pravidel a sazeb, se stanoví v souladu s čl. 59 odst. 7 nediskriminačním způsobem odrážejícím náklady a zveřejní se.\n7.   Při provádění úkolů uvedených v odst. 6 obstarává provozovatel distribuční soustavy nefrekvenční podpůrné služby nezbytné pro jeho soustavu transparentními, nediskriminačními a tržními postupy, pokud regulační orgán nedospěl k závěru, že tržní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb je ekonomicky neefektivní, a neudělil výjimku. Povinnost obstarávat nefrekvenční podpůrné služby se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě.\n8.   Obstaráváním produktů a služeb uvedených v odst. 6 se zajistí účinné zapojení všech kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace, a to zejména tím, že se bude od regulačních orgánů a provozovatelů distribučních soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu, jakož i provozovatelů přenosových soustav, vyžadovat, aby na základě technických charakteristik těchto trhů a schopností všech účastníků trhu vymezili technické požadavky pro účast na těchto trzích.\n9.   Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s provozovateli přenosových soustav za účelem účinného zapojení účastníků trhu, kteří jsou k jejich síti připojeni, do maloobchodních, velkoobchodních a vyrovnávacích trhů. Poskytování služeb výkonové rovnováhy, které pocházejí ze zdrojů nacházejících se v distribuční soustavě, se dohodne s příslušným provozovatelem přenosové soustavy v souladu s článkem 57 nařízení (EU) 2019/943 a s článkem 182 nařízení Komise (EU) 2017/1485 (24).\n10.   Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou provozovatelům distribučních soustav povolit vykonávání jiných činností, než jsou činnosti uvedené v této směrnici a v nařízení (EU) 2019/943, pokud jsou tyto činnosti nezbytné k tomu, aby provozovatelé distribučních soustav plnili své povinnosti podle této směrnice nebo nařízení (EU) 2019/943, a regulační orgán posoudil nezbytnost takové výjimky. Tímto odstavcem není dotčeno právo provozovatelů distribučních soustav vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat jiné sítě než elektroenergetické sítě, pokud členský stát nebo určený příslušný orgán takové právo udělil.\nČlánek 32\nPobídky pro využívání flexibility v distribučních sítích\n1.   Členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, jenž provozovatelům distribučních soustav umožní obstarávat služby flexibility, včetně řízení přetížení ve své oblasti, za účelem zlepšování efektivity provozu a rozvoje distribuční soustavy, a bude je k tomu motivovat. Regulační rámec zejména zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav získávali služby ze zdrojů, jako jsou distribuovaná výroba, odezva strany poptávky nebo ukládání energie, a podpoří přijímání opatření v oblasti energetické účinnosti, pokud tyto služby nákladově efektivně snižují potřebu modernizovat nebo nahradit elektroenergetické kapacity a podporují efektivní a bezpečný provoz distribuční soustavy. Provozovatelé distribučních soustav obstarávají tyto služby transparentními, nediskriminačními a tržními postupy, pokud regulační orgány nestanoví, že obstarávání takových služeb není ekonomicky efektivní, nebo že by vedlo k závažnému narušení trhu nebo k vyšším přetížením.\n2.   Provozovatelé distribučních soustav, s výhradou schválení regulačním orgánem, nebo regulační orgán sám vymezí transparentním a participativním postupem, který zahrnuje všechny příslušné uživatele soustavy a provozovatele přenosové soustavy, specifikace pro obstarávané služby flexibility a případně standardizované tržní produkty pro takové služby alespoň na vnitrostátní úrovni. Specifikace zajistí účinné a nediskriminační zapojení všech účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace. Provozovatelé distribučních soustav si vyměňují veškeré nezbytné informace a koordinují činnost s provozovateli přenosových soustav, aby zajistili optimální využití zdrojů a bezpečný a efektivní provoz soustavy a napomáhali rozvoji trhu. Provozovatelům distribučních soustav by za obstarávání takových služeb měla být poskytnuta přiměřená odměna, aby získali zpět alespoň přiměřené příslušné náklady, včetně výdajů na potřebné informační a komunikační technologie a nákladů na infrastrukturu.\n3.   Rozvoj distribuční soustavy vychází z transparentního plánu rozvoje sítě, který provozovatel distribuční soustavy alespoň každé dva roky zveřejní a předloží regulačnímu orgánu. Plán rozvoje sítě musí zajistit transparentnost ohledně služeb flexibility, které budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zapotřebí, a obsahovat plánované investice v příštích pěti až deseti letech se zvláštním důrazem na hlavní distribuční infrastrukturu, která je nezbytná k připojení nových výrobních kapacit a nových spotřebičů, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. Plán rozvoje sítě musí rovněž zahrnovat využití odezvy strany poptávky, energetické účinnosti, zařízení pro ukládání energie nebo jiných zdrojů, které provozovatel distribuční soustavy používá jako alternativu k rozšiřování soustavy.\n4.   Provozovatel distribuční soustavy konzultují plán rozvoje sítě se všemi relevantními uživateli soustavy a relevantními provozovateli přenosové soustavy. Provozovatel distribuční soustavy zveřejní výsledky konzultačního procesu a plán rozvoje sítě a předloží je regulačnímu orgánu. Regulační orgán může požadovat změny plánu.\n5.   Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat povinnost podle odstavce 3 na integrované energetické podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhující malé izolované soustavy.\nČlánek 33\nIntegrace elektromobility do elektroenergetické sítě\n1.   Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/94/EU (25), členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, aby usnadnily připojení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic k distribučním sítím. Členské státy zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav na nediskriminačním základě spolupracovali se všemi podniky, které vlastní, vyvíjí, provozují nebo spravují dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, též pokud jde o připojení k síti.\n2.   Provozovatelé distribučních soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla s výjimkou případů, kdy provozovatelé distribučních soustav vlastní soukromé dobíjecí stanice výlučně pro své vlastní použití.\n3.   Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\npo otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které přezkoumal a schválil regulační orgán, nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla uděleno jiným osobám nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za přijatelnou cenu a včas.\nb)\nregulační orgán provedl předběžný přezkum podmínek výběrového řízení podle písmene a) a udělil svůj souhlas;\nc)\nprovozovatel distribuční soustavy provozuje dobíjecí stanice na základě přístupu třetí osoby v souladu s článkem 6 a nediskriminuje uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním.\nRegulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům distribučních soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.\n4.   Pokud členské státy splnily podmínky stanovené v odstavci 3, členské státy nebo jejich určené příslušné orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci, aby znovu posoudily potenciální zájem účastníků trhu vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla. Pokud z veřejné konzultace vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tyto dobíjecí stanice mohou jiné osoby, členské státy zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu postupně ukončeny pod podmínkou, že bude úspěšně dokončeno výběrové řízení uvedené v odst. 3 písm. a). Jako součást podmínek v rámci tohoto řízení mohou regulační orgány provozovatelům distribučních soustav povolit, aby získali zpět zbytkovou hodnotu investic vložených do dobíjecí infrastruktury.\nČlánek 34\nÚkoly provozovatelů distribučních soustav v oblasti správy údajů\nČlenské státy zajistí, aby všechny způsobilé osoby měly bez diskriminace přístup k údajům za jasných a rovných podmínek, a to v souladu s příslušnými pravidly ochrany údajů. V členských státech, kde byly v souladu s článkem 19 zavedeny inteligentní měřicí systémy a provozovatelé distribučních soustav se účastní správy údajů, zahrnují programy shody podle čl. 35 odst. 2 písm. d) zvláštní opatření za účelem vyloučení diskriminačního přístupu k údajům způsobilými osobami, jak stanoví článek 23. Pokud se na provozovatele distribučních soustav nevztahuje čl. 35 odst. 1, 2 nebo 3, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že vertikálně integrované podniky nemají privilegovaný přístup k údajům pro účely provádění svých dodavatelských činností.\nČlánek 35\nOddělení vlastnictví provozovatelů distribučních soustav\n1.   Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Tento požadavek nepředstavuje povinnost oddělit vlastnění aktiv provozovatele distribuční soustavy od vertikálně integrovaného podniku.\n2.   Kromě požadavků odstavce 1, pokud je provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, pokud jde o organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Aby se tohoto dosáhlo, použijí se tato minimální kritéria:\na)\nosoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku přímo nebo nepřímo pověřených běžným provozem spojeným s výrobou, přenosem a dodávkami elektřiny;\nb)\nmusí být přijata vhodná opatření, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle;\nc)\nprovozovatel distribuční soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném elektroenergetickém podniku, pokud jde o aktiva nutná pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. K plnění těchto úkolů musí mít provozovatel distribuční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně lidských, technických, fyzických a finančních zdrojů. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 59 odst. 7. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele distribuční soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace distribučního vedení nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; a\nd)\nprovozovatel distribuční soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody, kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy, předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 57 odst. 1 výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. Kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy musí být plně nezávislý a k plnění svých úkolů musí mít přístup ke všem nezbytným informacím provozovatele distribuční soustavy i případných podniků ve skupině.\n3.   Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí členské státy, aby činnosti provozovatele distribuční soustavy byly sledovány regulačními orgány či jinými příslušnými orgány, aby nemohl vertikální integraci využívat k narušování hospodářské soutěže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distribučních soustav zejména nesmějí ve svém vystupování a v rámci prosazování své obchodní značky uvádět v omyl, pokud jde o oddělenou identitu dodavatelské divize vertikálně integrovaného podniku.\n4.   Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 1, 2 a 3 na integrované elektroenergetické podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhující malé izolované soustavy.\nČlánek 36\nVlastnění zařízení pro ukládání energie provozovateli distribučních soustav\n1.   Provozovatelé distribučních soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie, která jsou plně integrovanými komponenty sítě a v jejichž případě regulační orgán udělil svůj souhlas, nebo pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\npo otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které přezkoumal a schválil regulační orgán nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat taková zařízení uděleno jiným osobám, nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za přijatelnou cenu a včas.\nb)\ntaková zařízení jsou nezbytná k tomu, aby provozovatelé distribučních soustav mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz distribuční soustavy, a nepoužívají se pro nákup nebo prodej elektřiny na trzích s elektřinou, a\nc)\nregulační orgán posoudil nezbytnost takové odchylky a provedl posouzení výběrového řízení, včetně podmínek výběrového řízení, a udělil svůj souhlas.\nRegulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům distribučních soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.\n3.   Regulační orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci ohledně stávajících zařízení pro ukládání energie, aby posoudily potenciální volné prostředky a zájem o investování do takových zařízení. Pokud z veřejné konzultace na základě posouzení regulačním orgánem vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tato zařízení nákladově efektivním způsobem mohou třetí osoby, regulační orgány zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu během 18 měsíců postupně ukončeny. Jako součást podmínek tohoto postupu mohou regulační orgány provozovatelům distribučních soustav povolit, aby obdrželi přiměřenou finanční náhradu, zejména získali zpět zbytkovou hodnotu investic, které vložili do zařízení pro ukládání energie.\n4.   Odstavec 3 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě a ani na běžnou dobu amortizace nových zařízení pro ukládání využívajících baterie, u nichž bylo konečné investiční rozhodnutí učiněno do 4. července 2019, za předpokladu, že taková zařízení pro ukládání využívající baterie:\na)\njsou k síti připojena nejpozději dva roky poté;\nb)\njsou integrována do distribuční soustavy;\nc)\njsou používána výhradně k okamžité obnově bezpečnosti sítě v reakci na nepředvídané události, k nimž v této síti dojde, pokud je toto obnovovací opatření zahájeno okamžitě a je ukončeno, jakmile lze problém vyřešit obvyklým redispečinkem;\nd)\nnejsou využívána k nákupu nebo prodeji elektřiny na trzích s elektřinou včetně trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy.\nČlánek 37\nPovinnost provozovatelů distribučních soustav zachovávat důvěrnost\nAniž je dotčen článek 55 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí provozovatel distribuční soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem.\nČlánek 38\nUzavřené distribuční soustavy\n1.   Členské státy mohou regulačním orgánům nebo jiným příslušným orgánům uložit, aby soustavu, která distribuuje elektřinu v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb a která nezajišťuje, aniž je dotčen odstavec 4, dodávky pro zákazníky v domácnostech, klasifikovaly jako uzavřenou distribuční soustavu, pokud:\na)\njsou provoz či výrobní proces uživatelů této soustavy ze zvláštních technických či bezpečnostních důvodů integrovány; nebo\nb)\ntato soustava distribuuje elektřinu zejména vlastníkovi či provozovateli této soustavy nebo podnikům ve skupině s nimi.\n2.   Uzavřené distribuční soustavy se pro účely této směrnice považují za distribuční soustavy. Členské státy mohou regulačním orgánům uložit, aby provozovatele uzavřené distribuční soustavy osvobodily od:\na)\npovinnosti podle čl. 31 odst. 5 a 7 obstarávat energii, kterou používá ke krytí energetických ztrát, a nefrekvenční podpůrné služby ve své soustavě transparentními, nediskriminačními a tržními postupy;\nb)\npovinnosti podle čl. 6 odst. 1, aby sazby nebo metodiky pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v souladu s čl. 59 odst. 1;\nc)\npožadavku podle čl. 32 odst. 1 na obstarání služeb flexibility a na rozvoj jejich systémů podle čl. 32 odst. 3 na základě plánů rozvoje sítě;\nd)\npožadavku podle čl. 33 odst. 2 týkajícího se zákazu vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla; a\ne)\npožadavku podle čl. 36 odst. 1 týkajícího se zákazu vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie.\n3.   Pokud je udělena výjimka podle odstavce 2, jsou uplatňované sazby nebo metodiky pro jejich výpočet přezkoumávány a schvalovány v souladu s čl. 59 odst. 1 na žádost uživatele uzavřené distribuční soustavy.\n4.   Nahodilé používání malým počtem domácností se zaměstnáním nebo podobným spojením s vlastníkem distribuční soustavy, které se nacházejí v oblasti obsluhované uzavřenou distribuční soustavou, nevylučuje udělení výjimek podle odstavce 2.\nČlánek 39\nProvozovatel kombinované soustavy\nUstanovení čl. 35 odst. 1 nebrání provozu kombinované přenosové a distribuční soustavy, pokud provozovatel dodržuje ustanovení čl. 43 odst. 1, článku 44 a 45 nebo kapitoly VI oddílu 3 nebo pokud se na něj vztahuje čl. 66 odst. 3.\nKAPITOLA V\nOBECNÁ PRAVIDLA PLATNÁ PRO PROVOZOVATELE PŘENOSOVÉ SOUSTAVY\nČlánek 40\nÚkoly provozovatelů přenosových soustav\n1.   Každý provozovatel přenosové soustavy:\na)\nv úzké spolupráci se sousedícími provozovateli přenosových soustav a s provozovateli distribučních soustav zajišťuje dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny a úsporným způsobem provozuje, udržuje a rozvíjí bezpečnou, spolehlivou a účinnou přenosovou soustavu s řádným ohledem na životní prostředí;\nb)\nzajišťuje vhodné prostředky, díky nimž může plnit své povinnosti;\nc)\npřispívá k bezpečnosti dodávek prostřednictvím přiměřené přenosové kapacity a spolehlivosti soustavy;\nd)\nřídí toky elektřiny v soustavě s přihlédnutím k výměnám s jinými propojenými soustavami. Za tímto účelem provozovatel přenosové soustavy odpovídá za bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této souvislosti i za zajištění dostupnosti všech nezbytných podpůrných služeb, včetně těch, které jsou poskytovány odezvou strany poptávky a zařazeními pro ukládání energie, pokud je tato dostupnost nezávislá na jiných přenosových soustavách, s nimiž je jeho soustava propojena;\ne)\nposkytuje dostatečné informace provozovateli jiných soustav, s nimiž je jeho soustava propojena, aby zajistil bezpečný a efektivní provoz, koordinovaný rozvoj a interoperabilitu propojené soustavy;\nf)\nzajišťuje nediskriminaci mezi uživateli soustavy a kategoriemi uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním;\ng)\nposkytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě;\nh)\nvybírá poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 49 nařízení (EU) 2019/943, poskytuje přístup třetím osobám a řídí jej a poskytuje vysvětlení s uvedením patřičných důvodů, pokud přístup zamítne, což sledují regulační orgány; při plnění úkolů podle tohoto článku provozovatelé přenosových soustav především usnadňují integraci trhu;\ni)\nobstarává podpůrné služby, aby zajistil bezpečnost provozu;\nj)\npřijme rámec pro spolupráci a koordinaci mezi regionálními koordinačními centry;\nk)\npodílí se na vypracovávání evropských a vnitrostátních posouzení zdrojové přiměřenosti podle kapitoly IV nařízení (EU) 2019/943;\nl)\nzajišťuje digitalizaci přenosových soustav;\nm)\nzajišťuje správu údajů, včetně rozvoje systémů pro správu údajů, kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů s výhradou platných ustanovení a pravidel, a aniž jsou dotčeny pravomoci jiných orgánů.\n2.   Členské státy mohou stanovit, že jednu nebo více povinností uvedených v odstavci 1 tohoto článku přidělí jinému provozovateli přenosové soustavy než tomu, který je vlastníkem dané přenosové soustavy a na kterého by se uvedené povinnosti jinak vztahovaly. Provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou úkoly přiděleny, musí být certifikován podle modelu oddělení vlastnictví, nezávislého provozovatele soustavy, nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy a musí splňovat požadavky stanovené v článku 43, avšak nemusí být vlastníkem přenosové soustavy, za niž je odpovědný.\nProvozovatel přenosové soustavy, který je vlastníkem dané přenosové soustavy, musí splňovat požadavky stanovené v kapitole VI a být certifikován podle článku 43. Tímto není dotčena možnost, aby provozovatelé přenosových soustav, kteří jsou certifikováni podle modelu oddělení vlastnictví, nezávislého provozovatele soustavy, nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy, přenesli z vlastního podnětu a pod vlastním dohledem některé úkoly na jiné provozovatele přenosových soustav, kteří jsou certifikováni podle modelu oddělení vlastnictví nezávislého provozovatele soustavy, nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy, pokud toto přenesení úkolů neohrožuje účinná a nezávislá rozhodovací práva provozovatele přenosové soustavy, který úkoly přenáší.\n3.   Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 provozovatel přenosové soustavy zohlední doporučení vydaná regionálními koordinačními centry.\n4.   Při provádění úkolů uvedených v odst. 1 písm. i) provozovatelé přenosových soustav obstarávají služby výkonové rovnováhy:\na)\ntransparentními, nediskriminačními a tržními postupy;\nb)\nzpůsobem, který zajišťuje zapojení všech elektroenergetických podniků a kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace.\nPro účely prvního odstavce písm. b) vymezí regulační orgány a provozovatelé přenosových soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu a na základě technických charakteristik těchto trhů technické požadavky pro účast na těchto trzích.\n5.   Na poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb provozovateli přenosových soustav se vztahuje odstavec 4, pokud regulační orgán nedospěl k závěru, že tržní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb je ekonomicky neefektivní, a neudělil výjimku. Regulační rámec zejména zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav byli schopni tyto služby obstarávat od poskytovatelů, jako jsou poskytovatelé odezvy strany poptávky nebo ukládání energie, a podpoří přijímání opatření v oblasti energetické účinnosti, pokud tyto služby nákladově efektivně snižují potřebu modernizovat nebo nahrazovat elektroenergetickou kapacitu a podporují efektivní a bezpečný provoz přenosové soustavy.\n6.   Provozovatelé přenosových soustav, s výhradou schválení regulačním orgánem, nebo regulační orgán sám vymezí transparentním a participativním postupem, který zahrnuje všechny příslušné uživatele soustavy a provozovatele distribučních soustav, specifikace pro obstarávané nefrekvenční podpůrné služby a případně standardizované tržní produkty pro takové služby alespoň na vnitrostátní úrovni. Specifikace zajistí účinné a nediskriminační zapojení všech účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace. Provozovatelé přenosových soustav si vyměňují veškeré nezbytné informace a koordinují činnost s provozovateli distribučních soustav, aby zajistili optimální využití zdrojů a bezpečný a efektivní provoz soustavy a napomáhali rozvoji trhu. Provozovatelům přenosových soustav za obstarávání takových služeb náleží přiměřená odměna, aby získali zpět alespoň přiměřeně odpovídající náklady, včetně výdajů na potřebné informační a komunikační technologie a nákladů na infrastrukturu.\n7.   Povinnost obstarávat nefrekvenční podpůrné služby uvedené v odstavci 5 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě.\n8.   Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou provozovatelům přenosových soustav povolit provozování jiných činností, než těch, které jsou stanoveny v této směrnici a v nařízení (EU) 2019/943, pokud jsou tyto činnosti nezbytné k tomu, aby provozovatelé přenosových soustav mohli plnit své povinnosti vyplývající z této směrnice nebo z nařízení (EU) 2019/943, a regulační orgán dospěl k závěru, že taková odchylka je nezbytná. Tím není dotčeno právo provozovatelů přenosových soustav vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat jiné sítě než elektroenergetické sítě, pokud takové právo členský stát nebo určený příslušný orgán udělil.\nČlánek 41\nPožadavky na zachování důvěrnosti a transparentnost kladené na provozovatele přenosových soustav a vlastníky přenosových soustav\n1.   Aniž je dotčen článek 55 nebo jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí každý provozovatel přenosové soustavy a každý vlastník přenosové soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, ostatním částem podniku, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí členské státy zajistit, aby vlastník přenosové soustavy a zbývající část podniku nevyužívali společné služby, například společné právní služby, s výjimkou služeb čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy.\n2.   Provozovatelé přenosových soustav nesmějí v souvislosti s prodeji nebo nákupy elektřiny prostřednictvím podniků ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.\n3.   Informace, jež jsou nezbytné pro účinnou ochranu hospodářské soutěže a účinné fungování trhu, se zveřejňují. Touto povinností není dotčeno zachovávání důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\nČlánek 42\nPravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových výrobních zařízení a zařízení pro ukládání energie k přenosové soustavě\n1.   Provozovatel přenosové soustavy stanoví a zveřejní transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových výrobních zařízení a zařízení pro ukládání energie k přenosové soustavě. Tyto postupy podléhají schválení regulačními orgány.\n2.   Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout připojení nového výrobního zařízení nebo zařízení pro ukládání energie na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit, například přetížení v odlehlých částech přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy poskytne nezbytné informace.\nPrvním pododstavcem není dotčena možnost, aby provozovatelé přenosových soustav omezili zaručenou připojovací kapacitu nebo nabízeli připojení v závislosti na provozních omezeních s cílem zajistit ekonomickou účinnost nových výrobních zařízení nebo zařízení pro ukládání energie, pokud tato omezení schválil regulační orgán. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení zaručené připojovací kapacity nebo provozní omezení zaváděna na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nebo zařízení pro ukládání energie nese náklady související se zajištěním neomezeného připojení, neuplatňují se žádná omezení.\n3.   Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout nové místo připojení s odůvodněním, že by to vedlo k dodatečným nákladům v důsledku nutného zvyšování kapacity prvků soustavy v těsné blízkosti místa připojení.\nKAPITOLA VI\nODDĚLENÍ PROVOZOVATELŮ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV\nOddíl 1\nOddělení vlastnictví\nČlánek 43\nOddělení vlastnictví přenosových soustav a provozovatelů přenosových soustav\n1.   Členské státy zajistí, aby:\na)\nkaždý podnik, který vlastní přenosovou soustavu, působil jako provozovatel přenosové soustavy;\nb)\ntatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:\ni)\npřímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo vykonávat ve vztahu k nim jakékoli právo;\nii)\npřímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem zajišťujícím funkci výroby nebo dodávek nebo vykonávat ve vztahu k němu jakékoli právo;\nc)\ntatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem zajišťujícím funkci výroby nebo dodávek nebo vykonávat ve vztahu k němu jakékoli právo; a\nd)\ntatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby nebo dodávek, tak provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy.\n2.   Práva podle odst. 1 písm. b) a c) zahrnují zejména:\na)\npravomoc vykonávat hlasovací práva;\nb)\npravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady nebo orgánů právně zastupujících podnik; nebo\nc)\nprávo držet většinový podíl.\n3.   Pro účely odst. 1 písm. b) pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ zahrnuje „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ ve smyslu směrnice 2009/73/ES a pojmy „provozovatel přenosové soustavy“ a „přenosová soustava“ zahrnují pojmy „provozovatel přepravní soustavy“ a „přepravní soustava“ ve smyslu uvedené směrnice.\n4.   Povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) se považuje za splněnou, pokud dva nebo více podniků vlastnících přenosové soustavy vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přenosové soustavy ve dvou nebo více členských státech pro dotčené přenosové soustavy. Součástí společného podniku nesmí být žádný jiný podnik, pokud nebyl schválen podle článku 44 jako nezávislý provozovatel soustavy nebo jako nezávislý provozovatel přenosové soustavy pro účely oddílu 3.\n5.   Pro účely provádění tohoto článku, pokud osobou uvedenou v odst. 1 písm. b), c) a d) je členský stát nebo jiný veřejnoprávní subjekt, se za tutéž osobu nebo tytéž osoby nepovažují dva samostatné veřejnoprávní subjekty vykonávající kontrolu na jedné straně nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a na straně druhé nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek.\n6.   Členské státy zajistí, aby informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v článku 41 a uchovávané provozovatelem přenosové soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přenosové soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.\n7.   Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.\nV takovém případě tyto členské státy buď:\na)\nurčí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 44, nebo\nb)\nmusí splňovat požadavky oddílu 3.\n8.   Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než ustanovení oddílu 3, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.\n9.   Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 8 tohoto článku je tento podnik certifikován postupy podle čl. 52 odst. 4, 5 a 6 této směrnice a článku 51 nařízení (EU) 2019/943. kterými Komise ověří, že zavedená opatření jasně zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než oddíl 3 této kapitoly.\n10.   Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní přenosovou soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno podniknout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1.\n11.   Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek nesmějí být v žádném případě schopny přímo nebo nepřímo převzít kontrolu nad oddělenými provozovateli přenosových soustav v členských státech, které uplatňují odstavec 1, nebo ve vztahu k těmto provozovatelům vykonávat jakékoli právo.\nOddíl 2\nNezávislý provozovatel soustavy\nČlánek 44\nNezávislý provozovatel soustavy\n1.   Pokud ke dni 3. září 2009 patří příslušná přenosová soustava vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout nepoužít čl. 43 odst. 1 a určit nezávislého provozovatele soustavy na návrh vlastníka přenosové soustavy. Takové určení podléhá souhlasu Komise.\n2.   Členský stát může nezávislého provozovatele soustavy schválit a určit, pokud:\na)\nuchazeč prokázal, že splňuje požadavky čl. 43 odst. 1 písm. b), c) a d);\nb)\nuchazeč prokázal, že má pro provádění úkolů podle článku 40 k dispozici potřebné finanční, technické, fyzické a lidské zdroje;\nc)\nuchazeč se zavázal dodržovat desetiletý plán rozvoje sítě sledovaný regulačním orgánem;\nd)\nvlastník přenosové soustavy prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle odstavce 5. Za tímto účelem musí poskytnout všechny návrhy smluvních ujednání s ucházejícím se podnikem i s jakýmkoli dalším relevantním subjektem; a\ne)\nuchazeč prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle nařízení (EU) 2019/943, včetně spolupráce provozovatelů přenosových soustav na unijní i regionální úrovni.\n3.   Členské státy schválí a určí jako nezávislé provozovatele soustav podniky, které byly certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 53 a odstavce 2 tohoto článku. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 této směrnice a článku 51 nařízení (EU) 2019/943, nebo podle článku 53 této směrnice.\n4.   Každý nezávislý provozovatel soustavy odpovídá za udělování a správu přístupu třetích osob, včetně výběru poplatků za přístup, poplatků za přetížení a plateb podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosové soustavy v souladu s článkem 49 nařízení (EU) 2019/943, jakož i za provoz, údržbu a rozvoj přenosové soustavy a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku prostřednictvím plánování investic. Při rozvoji přenosové soustavy odpovídá nezávislý provozovatel soustavy za plánování (včetně povolovacího řízení) a výstavbu nové infrastruktury a její uvedení do provozu. Pro tento účel působí nezávislý provozovatel soustavy jako provozovatel přenosové soustavy v souladu s tímto oddílem. Vlastník přenosové soustavy neodpovídá za udělování přístupu třetím osobám a jeho správu ani za plánování investic.\n5.   Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, pak vlastník přenosové soustavy:\na)\nposkytne nezávislému provozovateli soustavy veškerou náležitou součinnost a podporu pro účely plnění jeho úkolů, zejména včetně všech náležitých informací;\nb)\nfinancuje investice, o nichž rozhodne nezávislý provozovatel soustavy a které schválí regulační orgán, nebo poskytne souhlas s jejich financováním kteroukoli zainteresovanou stranou včetně nezávislého provozovatele soustavy. Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu. Před udělením tohoto souhlasu provede regulační orgán konzultace s vlastníkem přenosové soustavy a s ostatními zainteresovanými stranami;\nc)\nzajistí krytí odpovědnosti ve vztahu k aktivům tvořícím síť, s výjimkou odpovědnosti vztahující se k úkolům nezávislého provozovatele soustavy; a\nd)\nposkytne záruky k usnadnění financování jakéhokoli rozšiřování sítě, s výjimkou investic, u nichž podle písmene b) poskytl souhlas s financováním kteroukoli zainteresovanou stranou včetně nezávislého provozovatele soustavy.\n6.   V úzké spolupráci s regulačním orgánem se příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro ochranu hospodářské soutěže udělí veškeré náležité pravomoci pro účinné sledování plnění povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy vyplývají z odstavce 5.\nČlánek 45\nOddělení vlastníků přenosové soustavy\n1.   Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, musí být vlastník přenosové soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s přenosem.\n2.   Pro zajištění nezávislosti vlastníka přenosové soustavy podle odstavce 1 platí tato minimální kritéria:\na)\nosoby odpovědné za řízení vlastníka přenosové soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku, které jsou přímo nebo nepřímo pověřeny běžným provozem spojeným s výrobou, distribucí a dodávkami elektřiny;\nb)\nmusí být přijata vhodná opatření zajišťující, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení vlastníka přenosové soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle; a\nc)\nvlastník přenosové soustavy vypracuje program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje.\nOddíl 3\nNezávislí provozovatelé přenosových soustav\nČlánek 46\nAktiva, zařízení, zaměstnanci a identita\n1.   Provozovatelé přenosových soustav musí být vybaveni veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle této směrnice a v rámci výkonu činnosti přenosu elektřiny, zejména:\na)\naktiva nezbytná pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně přenosové soustavy, vlastní provozovatel přenosové soustavy;\nb)\nzaměstnanci nezbytní pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně výkonu všech podnikových úkolů, jsou zaměstnáni provozovatelem přenosové soustavy;\nc)\nzapůjčování zaměstnanců a poskytování služeb ze strany a ve prospěch jakýchkoli jiných částí vertikálně integrovaného podniku se zakazují. Provozovatel přenosové soustavy však může poskytovat služby vertikálně integrovanému podniku, pokud:\ni)\nposkytování těchto služeb nediskriminuje některé uživatele soustavy, je dostupné všem uživatelům soustavy za stejných podmínek a neomezuje či nenarušuje hospodářskou soutěž ve výrobě nebo dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání; a\nii)\npodmínky poskytování těchto služeb byly schváleny regulačním orgánem;\nd)\naniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 49, musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici včas odpovídající finanční zdroje na budoucí investiční projekty nebo na nahrazení existujících aktiv poskytnuté vertikálně integrovaným podnikem po podání příslušné žádosti provozovatelem přenosové soustavy.\n2.   Kromě činností uvedených v článku 40 zahrnuje výkon činnosti přenosu elektřiny alespoň tyto činnosti:\na)\nzastupování provozovatele přenosové soustavy a kontakty s třetími osobami a regulačními orgány;\nb)\nzastupování provozovatele přenosové soustavy v rámci sítě ENTSO pro elektřinu;\nc)\nudělování přístupu třetím osobám a jeho správa, přičemž nesmí docházet k diskriminaci určitých uživatelů soustavy nebo určitých skupin uživatelů soustavy;\nd)\nvybírání veškerých poplatků souvisejících s přenosovou soustavou, včetně poplatků za přístup, energie na krytí ztrát a poplatků za podpůrné služby;\ne)\nprovoz, údržba a rozvoj bezpečné, efektivní a hospodárné přenosové soustavy;\nf)\ninvestiční plánování zajišťující dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat rozumnou úroveň poptávky a zaručující bezpečnost dodávek;\ng)\nzřizování vhodných společných podniků, včetně společných podniků za účasti jednoho nebo více provozovatelů přenosových soustav, burz pro obchodování s elektřinou a dalších důležitých subjektů, a plnění cíle vytváření regionálních trhů nebo podpory liberalizačních procesů; a\nh)\nvšechny podnikové služby, včetně právních služeb, účetnictví a služeb informačních technologií.\n3.   Provozovatelé přenosových soustav mají právní formu uvedenou v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (26).\n4.   Provozovatel přenosové soustavy nesmí svou podnikovou identitou, komunikací, prosazováním značky a prostorami uvádět v omyl, pokud jde o oddělenou identitu vertikálně integrovaného podniku nebo některé jeho části.\n5.   Provozovatel přenosové soustavy nesmí mít s žádnou částí vertikálně integrovaného podniku společné systémy informačních technologií nebo vybavení, prostory ani bezpečnostní přístupové systémy a ani pro systémy informačních technologií nebo vybavení a bezpečnostní přístupové systémy nevyužívá stejných poradců či externích dodavatelů.\n6.   Audity účetnictví provozovatelů přenosových soustav provádějí auditoři jiní než ti, kteří provádějí audity vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části.\nČlánek 47\nNezávislost provozovatele přenosové soustavy\n1.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 49, musí mít provozovatel přenosové soustavy:\na)\núčinná rozhodovací oprávnění, nezávislá na vertikálně integrovaném podniku, pokud jde o aktiva nutná k provozu, udržování nebo rozvoji přenosové soustavy; a\nb)\noprávnění získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména půjčováním a navyšováním kapitálu.\n2.   Provozovatel přenosové soustavy jedná vždy tak, aby zajistil, že má zdroje potřebné k řádnému a účinnému výkonu činnosti přenosu a rozvoji a údržbě efektivní, bezpečné a hospodárné přenosové soustavy.\n3.   Dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávající funkce výroby nebo dodávek nemají žádný přímý nebo nepřímý podíl v provozovateli přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nemá žádný přímý nebo nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávající funkce výroby nebo dodávek, ani nepřijímá dividendy nebo nemá z této dceřiné společnosti žádný jiný finanční prospěch.\n4.   Celková řídící struktura a podnikové stanovy provozovatele přenosové soustavy zajistí skutečnou nezávislost provozovatele přenosové soustavy v souladu s ustanoveními tohoto oddílu. Vertikálně integrovaný podnik nesmí přímo nebo nepřímo určovat konkurenční chování provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o každodenní aktivity provozovatele přenosové soustavy a řízení příslušné sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro přípravu desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 51.\n5.   Při plnění svých úkolů podle článku 40 a čl. 46 odst. 2 této směrnice a povinností stanovených v článcích 16, 18, 19 a 50 nařízení (EU) 2019/943 provozovatelé přenosové soustavy nediskriminují žádné osoby či subjekty a neomezí ani nenaruší hospodářskou soutěž ve výrobě či dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání.\n6.   Jakékoli obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, včetně půjček poskytovaných provozovatelem přenosové soustavy vertikálně integrovanému podniku, jsou v souladu s tržními podmínkami. Provozovatel přenosové soustavy vede podrobné záznamy o takových obchodních a finančních vztazích a na žádost je zpřístupní regulačnímu orgánu.\n7.   Provozovatel přenosové soustavy předkládá ke schválení regulačním orgánem veškeré obchodní a finanční dohody s vertikálně integrovaným podnikem.\n8.   Provozovatel přenosové soustavy informuje regulační orgán o finančních zdrojích uvedených v čl. 46 odst. 1 písm. d), které jsou k dispozici pro budoucí investiční projekty nebo pro nahrazování existujících aktiv.\n9.   Vertikálně integrovaný podnik se zdrží veškerých činností, jimiž brání provozovateli přenosové soustavy v plnění jeho povinností podle této kapitoly nebo ho při plnění těchto povinností poškozuje, a nepožaduje, aby jej provozovatel přenosové soustavy při plnění těchto povinností žádal o povolení.\n10.   Podnik, který byl certifikován regulačním orgánem jako podnik splňující požadavky této kapitoly je příslušným členským státem schválen a určen jako provozovatel přenosové soustavy. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 této směrnice a článku 51 nařízení (EU) 2019/943, nebo podle článku 53 této směrnice.\nČlánek 48\nNezávislost zaměstnanců a vedení provozovatele přenosové soustavy\n1.   Rozhodnutí týkající se jmenování a opětovného jmenování, pracovních podmínek včetně odměn a ukončení funkčního období osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy přijímá dozorčí orgán provozovatele přenosové soustavy jmenovaný podle článku 49.\n2.   Regulačnímu orgánu se oznámí identita a podmínky funkčního období, doba trvání a ukončení funkčního období osob jmenovaných dozorčím orgánem pro jmenování nebo obnovení jmenování jako osob odpovědných za výkonné řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované rozhodnutí o ukončení takových funkčních období. Tyto podmínky a rozhodnutí, na které odkazuje odstavec 1, se stávají závaznými pouze v případě, že do tří týdnů od oznámení nevznesl regulační orgán proti nim námitku.\nRegulační orgán může vznést námitku proti rozhodnutí podle odstavce 1:\na)\nvyvstanou-li pochybnosti ohledně odborné nezávislosti jmenované osoby odpovědné za řízení nebo člena správních orgánů, nebo\nb)\nv případě předčasného ukončení funkčního období, existují-li pochybnosti o jeho důvodnosti.\n3.   Po období tří let před jmenováním osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se vztahuje tento odstavec, nesmějí tyto osoby zastávat odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah přímo nebo nepřímo se týkající vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly jiné než provozovatele přenosové soustavy.\n4.   Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmějí zastávat žádné jiné odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah přímo nebo nepřímo se týkající jiné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly.\n5.   Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmějí mít přímo nebo nepřímo žádný zájem v jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovateli přenosové soustavy a nemají v tomto směru žádný finanční prospěch. Jejich odměňování nezávisí na činnostech nebo výsledcích vertikálně integrovaného podniku jiných než činnostech nebo výsledcích provozovatele přenosové soustavy.\n6.   Musí být zaručena účinná práva na odvolání se k regulačnímu orgánu ohledně jakýchkoli stížností osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy vůči předčasným ukončením jejich funkčního období.\n7.   Po skončení svého funkčního období u provozovatele přenosové soustavy nesmějí osoby odpovědné za jeho řízení nebo členové jeho správních orgánů po dobu nejméně čtyř let zastávat jakékoli odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah týkající se jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovatele přenosové soustavy nebo jeho podílníků držících kontrolní podíl.\n8.   Ustanovení odstavce 3 se vztahují na většinu osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy.\nOsoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se nevztahují ustanovení odstavce 3, nesmějí ve vertikálně integrovaném podniku vykonávat žádnou řídící nebo jinou významnou funkci po dobu alespoň šesti měsíců před svým jmenováním.\nUstanovení prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavců 4 až 7 se vztahují na všechny osoby, jež patří k výkonnému řízení, a na osoby jim přímo podřízené v záležitostech týkajících se provozování, údržby a rozvoje sítě.\nČlánek 49\nDozorčí orgán\n1.   Provozovatel přenosové soustavy má dozorčí orgán, který je odpovědný za přijímání rozhodnutí, která mohou mít značný dopad na hodnotu aktiv podílníků provozovatele přenosové soustavy, a to zejména za přijímání rozhodnutí týkajících se schválení ročních a dlouhodobých finančních plánů, úrovně zadluženosti provozovatele přenosové soustavy a výše dividend rozdělených mezi podílníky. Dozorčí orgán nepřijímá rozhodnutí o záležitostech, které se týkají každodenní činnosti provozovatele přenosové soustavy a správy sítě nebo činností nezbytných pro vypracování desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 51.\n2.   Dozorčí orgán se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaný podnik, členů zastupujících podílníky třetích osob a pokud to příslušné vnitrostátní právo stanoví, členů zastupujících jiné zainteresované strany, jako například zaměstnance provozovatele přenosové soustavy.\n3.   Ustanovení čl. 48 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 48 odst. 3 až 7 se použijí alespoň na takový počet členů dozorčího orgánu, který je o jeden nižší než polovina všech jeho členů.\nUstanovení čl. 48 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) se použije na všechny členy dozorčího orgánu.\nČlánek 50\nProgram shody a kontrolor shody\n1.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav vypracovali a provedli programy shody, které stanoví opatření přijímaná s cílem zajistit, že nedojde k diskriminačnímu chování, a aby bylo přiměřeně sledováno plnění tohoto programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Program shody podléhá schválení regulačním orgánem. Aniž jsou dotčeny pravomoci regulačního orgánu, soulad s programem je nezávisle sledován kontrolorem shody.\n2.   Kontrolor shody je jmenován dozorčím orgánem, přičemž jeho jmenování podléhá schválení regulačním orgánem. Regulační orgán může odmítnout schválení kontrolora shody pouze z důvodů nedostatku nezávislosti nebo odborné způsobilosti. Kontrolor shody může být fyzickou nebo právnickou osobou. Na kontrolora shody se vztahuje čl. 48 odst. 2 až 8.\n3.   Kontrolor shody má na starosti:\na)\nsledování provádění programu shody;\nb)\nvypracování výroční zprávy uvádějící opatření přijatá k provedení programu shody a její předložení regulačnímu orgánu;\nc)\npodávání zpráv dozorčímu orgánu a podávání doporučení k programu shody a jeho provádění;\nd)\noznamování veškerých podstatných porušení předpisů v souvislosti s prováděním programu shody regulačnímu orgánu; a\ne)\npodávání zpráv regulačnímu orgánu o jakýchkoli obchodních a finančních vztazích mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy.\n4.   Kontrolor shody předkládá regulačnímu orgánu navrhovaná rozhodnutí o investičním plánu nebo o individuálních investicích v síti. To nastává nejpozději v okamžiku, kdy vedení nebo příslušný správní orgán provozovatele přenosové soustavy předkládá tato rozhodnutí dozorčímu orgánu.\n5.   Pokud vertikálně integrovaný podnik v rámci valné hromady nebo volbou provedenou jí jmenovanými členy dozorčího orgánu zabránil přijetí rozhodnutí, čímž zabránil investicím, jež měly být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedeny v následujících třech letech, nebo je zpozdil, kontrolor shody to oznámí regulačnímu orgánu, který poté jedná v souladu s článkem 51.\n6.   Podmínky upravující mandát nebo podmínky zaměstnání kontrolora shody, včetně délky jeho mandátu, podléhají schválení regulačním orgánem. Tyto podmínky zajišťují nezávislost kontrolora shody, a to i tím, že mu zajišťují veškeré zdroje nezbytné pro plnění jeho povinností. Během svého mandátu nesmí kontrolor shody přímo ani nepřímo zastávat žádné jiné odborné pracovní místo ani nést odpovědnost či mít zájem v žádném vertikálně integrovaném podniku či jeho části a ani ve vztahu k jeho podílníkům držícím kontrolní podíly.\n7.   Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné zprávy regulačnímu orgánu a má právo pravidelně podávat ústní nebo písemné zprávy dozorčímu orgánu provozovatele přenosové soustavy.\n8.   Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídících nebo správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a dozorčího orgánu a valné hromady. Kontrolor shody se účastní všech zasedání, která se zabývají těmito otázkami:\na)\npodmínkami přístupu k síti definovanými v nařízení (EU) 2019/943, zejména pokud jde o sazby, služby přístupu třetích osob, přidělování kapacit a řízení přetížení, transparentnost, podpůrné služby a druhotné trhy;\nb)\nprojekty prováděnými s cílem provozovat, udržovat a rozvíjet přenosovou soustavu, včetně investic do vzájemného propojení a připojení;\nc)\npořizováním energie nebo jejím prodejem nutnými pro provoz přenosové soustavy.\n9.   Kontrolor shody sleduje, jak provozovatel přenosové soustavy plní ustanovení článku 41.\n10.   Kontrolor shody má přístup ke všem důležitým údajům a do všech kanceláří provozovatele přenosové soustavy a ke všem informacím nezbytným pro plnění svých úkolů.\n11.   Kontrolor shody má přístup do kanceláří provozovatele přenosové soustavy bez předchozího ohlášení.\n12.   Dozorčí orgán může propustit kontrolora shody po předchozím souhlasu regulačního orgánu. Na žádost regulačního orgánu odvolá kontrolora shody z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.\nČlánek 51\nRozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodnutí\n1.   Provozovatelé přenosových soustav předkládají nejméně jednou za dva roky regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě založený na dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci všech příslušných zúčastněných stran. Tento plán rozvoje sítě obsahuje účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost soustavy a bezpečnost dodávek. Provozovatel přenosové soustavy zveřejní desetiletý plán rozvoje sítě na svých internetových stránkách.\n2.   Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:\na)\nurčuje pro potřeby účastníků trhu, kterou hlavní přenosovou infrastrukturu je třeba vybudovat nebo modernizovat v průběhu příštích deseti let;\nb)\nzahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a určuje nové investice, které musí být provedeny v příštích třech letech; a\nc)\nstanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty.\n3.   Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě provozovatel přenosové soustavy plně zohlední potenciál spojený s využitím odezvy strany poptávky, zařízení pro ukládání energie či jiných zdrojů jakožto alternativy k rozšiřování soustavy a také předpokládanou spotřebu a výměnu s jinými zeměmi a investiční plány celounijních a regionálních sítí.\n4.   Regulační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se všemi skutečnými nebo potenciálními uživateli soustavy otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se prohlašují za potencionální uživatele soustavy, mohou být požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu, zejména možnou potřebu investic.\n5.   Regulační orgán přezkoumá, zda desetiletý plán rozvoje sítě zahrnuje veškeré investiční potřeby, na které bylo poukázáno během konzultačního procesu, a zda je v souladu s nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro celou Unii“), na který odkazuje čl. 30 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/943. Vyvstanou-li jakékoli pochybnosti o souladu s plánem rozvoje sítě pro celou Unii, regulační orgán konzultuje ACER. Regulační orgán může na provozovateli přenosové soustavy požadovat, aby svůj desetiletý plán rozvoje sítě změnil.\nPříslušné vnitrostátní orgány přezkoumají, zda je desetiletý plán rozvoje v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu předloženými podle nařízení (EU) 2018/1999.\n6.   Regulační orgán sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje sítě.\n7.   V případech, kdy provozovatel přenosové soustavy, s výjimkou převažujících důvodů mimo jeho kontrolu, neprovede investici, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy zajistí, aby se regulační orgán zavázal přijmout alespoň jedno z níže uvedených opatření, s cílem zajistit provedení dané investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího desetiletého plánu rozvoje sítě stále relevantní:\na)\npožádat provozovatele přenosové soustavy o provedení daných investic, nebo\nb)\nzorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným investorům týkající se dané investice, nebo\nc)\nzavázat provozovatele přenosové soustavy, aby přijal navýšení kapitálu k financování nutných investic a umožnil nezávislým investorům podílet se na daném kapitálu.\n8.   Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odst. 7 písm. b), může zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z následujících opatření:\na)\nfinancování jakoukoli třetí osobou,\nb)\nvýstavba jakoukoli třetí osobou,\nc)\nbudování dotčených nových aktiv provozovatelem samotným, nebo\nd)\nprovoz dotčených nových aktiv provozovatelem samotným.\nProvozovatel přenosové soustavy poskytne investorům veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně se vynasnaží co nejvíce podpořit provádění investičního projektu.\nPříslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu.\n9.   Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odstavce 7, jsou náklady daných investic pokryty odpovídající regulací sazeb.\nOddíl 4\nUrčení a certifikace provozovatelů přenosových soustav\nČlánek 52\nUrčení a certifikace provozovatelů přenosových soustav\n1.   Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy je tento podnik certifikován postupy podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku a článku 51 nařízení (EU) 2019/943.\n2.   Členské státy schválí a určí jako provozovatele přenosových soustav podniky, které byly podle níže uvedeného certifikačního postupu certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 43. Určení provozovatelů přenosových soustav se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Provozovatelé přenosových soustav oznámí regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s požadavky článku 43.\n4.   Regulační orgány sledují, zda provozovatelé přenosových soustav trvale splňují požadavky článku 43. K zajištění souladu s těmito požadavky zahájí certifikační postup:\na)\nna základě oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 3;\nb)\nz vlastního podnětu, pokud je jim známo, že plánovaná změna práv nebo vlivu ve vztahu k vlastníkům přenosových soustav nebo provozovatelům přenosových soustav může vést k porušení článku 43, nebo pokud mají důvod se domnívat, že k tomuto porušení mohlo dojít; nebo\nc)\nna odůvodněnou žádost Komise.\n5.   Regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy do čtyř měsíců ode dne oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy nebo ode dne žádosti Komise. Po uplynutí této lhůty se má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné nebo implicitní rozhodnutí regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavci 6.\n6.   Výslovné nebo implicitní rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy oznámí regulační orgán neprodleně Komisi spolu s veškerými významnými informacemi, které se rozhodnutí týkají. Komise rozhoduje postupem podle článku 51 nařízení (EU) 2019/943.\n7.   Regulační orgány a Komise mohou od provozovatelů přenosových soustav a podniků vykonávajících funkci výroby nebo dodávek požadovat jakékoli informace významné pro plnění úkolů podle tohoto článku.\n8.   Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\nČlánek 53\nCertifikace ve vztahu ke třetím zemím\n1.   Žádá-li o certifikaci vlastník přenosové soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy kontrolovaný osobou nebo osobami ze třetí země nebo třetích zemí, uvědomí o tom regulační orgán Komisi.\nRegulační orgán rovněž Komisi neprodleně uvědomí o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.\n2.   Provozovatel přenosové soustavy uvědomí regulační orgán o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.\n3.   Regulační orgán přijme návrh rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy nejpozději čtyři měsíce ode dne, kdy obdržel od provozovatele přenosové soustavy oznámení. Regulační orgán odmítne certifikaci provozovatele přenosové soustavy, pokud nebylo prokázáno:\na)\nže dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 43; a\nb)\nregulačnímu orgánu nebo jinému příslušnému vnitrostátnímu orgánu určenému členským státem, že udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie v členském státě a Unii. Při posuzování této otázky regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán zohlední:\ni)\npráva a závazky Unie ve vztahu k dané třetí zemi, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně jakékoli dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek energie;\nii)\npráva a závazky členského státu ve vztahu k dané třetí zemi, které vyplývají z dohod uzavřených s ní, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem Unie; a\niii)\njiné konkrétní skutečnosti a okolnosti daného případu a dotčené třetí země.\n4.   Regulační orgán o rozhodnutí, jakož i o všech příslušných informacích s ním souvisejících, neprodleně uvědomí Komisi.\n5.   Členské státy stanoví, že dříve než regulační orgán přijme rozhodnutí o certifikaci, regulační orgán nebo určený příslušný orgán uvedený v odst. 3 písm. b) požádá o stanovisko Komise ohledně toho, zda:\na)\ndotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 43; a\nb)\nudělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie do Unie.\n6.   Komise posoudí žádost podle odstavce 5 co nejdříve po obdržení. Do dvou měsíců po obdržení žádosti Komise poskytne stanovisko regulačnímu orgánu nebo, v případě, že byla žádost předložena určeným příslušným orgánem, tomuto orgánu.\nPři vypracovávání stanoviska může Komise požádat o vyjádření ACER, dotčený členský stát nebo zainteresované strany. V takovém případě se dvouměsíční lhůta prodlouží o další dva měsíce.\nPokud Komise ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci stanovisko nevydá, má se za to, že nemá vůči rozhodnutí regulačního orgánu žádné námitky.\n7.   Při posuzování toho, zda kontrola osobou nebo osobami ze třetí země nebo třetích zemí ohrozí bezpečnost dodávek energie do Unie, Komise zohlední:\na)\nkonkrétní skutečnosti daného případu a dotčené třetí země nebo třetích zemí; a\nb)\npráva a povinnosti Unie ve vztahu k této třetí zemi nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně případné dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek.\n8.   Regulační orgán přijme do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 konečné rozhodnutí o certifikaci. Při přijímání konečného rozhodnutí regulační orgán co nejvíce zohlední stanovisko Komise. Členské státy mají v každém případě právo odmítnout certifikaci, pokud udělení certifikace ohrozí bezpečnost dodávek energie členského státu nebo bezpečnost dodávek jiného členského státu. Pokud členský stát určil, že posouzení podle odst. 3 písm. b) provede jiný příslušný vnitrostátní orgán, může požadovat, aby regulační orgán přijal konečné rozhodnutí v souladu s posouzením provedeným uvedeným příslušným vnitrostátním orgánem. Konečné rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně. Pokud se konečné rozhodnutí liší od stanoviska Komise, dotčený členský stát poskytne a zveřejní kromě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění.\n9.   Tímto článkem není nijak dotčeno právo členských států vykonávat v souladu s právem Unie vnitrostátní právní kontrolu za účelem ochrany legitimních zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti.\n10.   Tento článek se kromě odst. 3 písm. a) uplatňuje rovněž u členských států, které jsou předmětem výjimek podle článku 66.\nČlánek 54\nVlastnění zařízení pro ukládání energie provozovateli přenosových soustav\n1.   Provozovatelé přenosových soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům přenosových soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie, která jsou plně integrovanými komponenty sítě a v jejichž případě regulační orgán udělil svůj souhlas, nebo pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\npo otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které podléhá přezkumu a schválení regulačním orgánem, nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat taková zařízení uděleno jiným osobám, nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za přijatelnou cenu a včas.\nb)\ntaková zařízení nebo nefrekvenční podpůrné služby jsou pro provozovatele přenosových soustav nezbytné k tomu, aby mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy, a nepoužívají se pro nákup nebo prodej elektřiny na trzích s elektřinou, a\nc)\nregulační orgán posoudil nezbytnost takové odchylky, provedl předběžné posouzení použitelnosti výběrového řízení, včetně podmínek uvedeného výběrového řízení, a udělil svůj souhlas.\nRegulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům přenosových soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.\n3.   Rozhodnutí o udělení odchylky se oznamuje Komisi a ACER společně s relevantními informacemi o žádosti a důvodech pro udělení odchylky.\n4.   Regulační orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci ohledně stávajících zařízení pro ukládání energie, aby posoudily potenciální volné prostředky a zájem jiných osob o investování do takových zařízení. Pokud z veřejné konzultace na základě posouzení regulačním orgánem vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tato zařízení nákladově efektivním způsobem mohou jiné osoby, regulační orgány zajistí, aby byly činnosti provozovatelů přenosových soustav v tomto ohledu během 18 měsíců postupně ukončeny. Jako součást podmínek tohoto postupu mohou regulační orgány provozovatelům přenosových soustav povolit, aby obdrželi přiměřenou finanční náhradu, zejména získali zpět zbytkovou hodnotu investic, které do zařízení pro ukládání energie vložili.\n5.   Odstavec 4 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě a ani na běžnou dobu amortizace nových zařízení pro ukládání využívajících baterie, u nichž bylo konečné investiční rozhodnutí přijato do roku 2024 za předpokladu, že taková zařízení pro ukládání využívající baterie:\na)\njsou k síti připojena nejpozději dva roky poté;\nb)\njsou integrována do přenosové soustavy;\nc)\njsou používána výhradně k okamžité obnově bezpečnosti sítě v reakci na nepředvídané události, k nimž v této síti dojde, pokud je toto obnovovací opatření zahájeno okamžitě a je ukončeno, jakmile lze problém vyřešit obvyklým redispečinkem, a\nd)\nnejsou využívána k nákupu nebo prodeji elektřiny na trzích s elektřinou včetně trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy.\nOddíl 5\nOddělení účetnictví a jeho transparentnost\nČlánek 55\nPrávo na přístup k účetnictví\n1.   Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v článku 57, mají právo na přístup k účetnictví elektroenergetických podniků podle článku 56, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů.\n2.   Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů, musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Členské státy mohou upravit sdělování těchto informací, pokud je to nezbytné k plnění úkolů příslušných orgánů.\nČlánek 56\nOddělení účetnictví\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby účetnictví elektroenergetických podniků bylo vedeno v souladu s odstavci 2 a 3.\n2.   Elektroenergetické podniky bez ohledu na režim vlastnictví nebo právní formu vypracují, předloží k auditu a zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů o ročních účetních závěrkách akciových společností a společností s ručením omezeným, přijatých podle směrnice 2013/34/EU.\nPodniky, které nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své roční účetní závěrky, uchovávají jedno vyhotovení k dispozici pro veřejnost ve svém sídle.\n3.   Elektroenergetické podniky vedou ve svém vnitřním účetnictví odděleně své přenosové a distribuční činnosti tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, křížovým dotacím a narušování hospodářské soutěže. Vedou rovněž účetnictví, které může být konsolidované, o ostatních elektrizačních činnostech, které se netýkají přenosu ani distribuce. Výnosy z vlastnictví přenosové nebo distribuční soustavy se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro ostatní jiné než elektrizační činnosti. Vnitřní účetnictví zahrne rozvahu a výsledovku pro každou činnost.\n4.   Audit uvedený v odstavci 2 ověří zejména dodržování povinností zamezení diskriminace a křížových dotací, uvedených v odstavci 3.\nKAPITOLA VII\nREGULAČNÍ ORGÁNY\nČlánek 57\nUrčení a nezávislost regulačních orgánů\n1.   Každý členský stát určí jediný regulační orgán na vnitrostátní úrovni.\n2.   Odstavcem 1 není dotčeno určení jiných regulačních orgánů na regionální úrovni v členských státech, pokud existuje jediný zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Unie v radě regulačních orgánů ACER v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2019/942.\n3.   Odchylně od odstavce 1 může členský stát určit regulační orgány pro malé soustavy na geograficky samostatném území, které má v roce 2008 spotřebu menší než 3 % celkové spotřeby členského státu, jehož je součástí. To se nedotýká jmenování jediného zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Unie v radě regulačních orgánů ACER v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2019/942.\n4.   Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán:\na)\nbyl právně odlišný od jiných veřejnoprávních nebo soukromoprávních subjektů a na nich funkčně nezávislý,\nb)\nzajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení\ni)\njednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a\nii)\npři plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané vládou a které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 59.\n5.   Za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů členské státy zejména zajistí, aby:\na)\nregulační orgán mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu;\nb)\nregulační orgán měl všechny lidské a finanční zdroje potřebné k účinnému a účelnému plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí;\nc)\nregulační orgán měl samostatné roční rozpočtové prostředky a autonomii při plnění přiděleného rozpočtu;\nd)\nčlenové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce pěti až sedmi let, kterou lze jednou obnovit;\ne)\nčlenové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na základě objektivních, transparentních a zveřejněných kritérií v nezávislém a nestranném řízení, které zajistí, že uchazeči mají pro každou relevantní pozici v regulačním orgánu potřebnou kvalifikaci a zkušenosti;\nf)\nbyla zavedena ustanovení o konfliktu zájmů, a aby povinnost mlčenlivosti členů rady regulačního orgánu nebo, pokud regulační orgán radu nemá, nejvyššího vedení regulačního orgánu pokračovala i po skončení jejich mandátu;\ng)\nčlenové rady regulačního orgánu nebo, pokud regulační orgán radu nemá, nejvyššího vedení regulačního orgánu mohli být odvoláni pouze na základě zavedených transparentních kritérií.\nPokud jde o první pododstavec písm. d), členské státy zajistí vhodný rotační systém pro radu nebo nejvyšší vedení. Členy rady nebo nejvyššího vedení, pokud regulační orgán radu nemá, je během jejich funkčního období možné z funkce odvolat jen v případě, že již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo se dopustili pochybení podle vnitrostátního práva.\n6.   Členské státy mohou stanovit následnou kontrolu roční účetní závěrky regulačního orgánu, kterou provádí nezávislý auditor;\n7.   Do 5. července 2022 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování zásady nezávislosti uvedené v tomto článku vnitrostátními orgány.\nČlánek 58\nObecné cíle regulačního orgánu\nPři plnění regulačních úkolů stanovených v této směrnici přijme regulační orgán v rámci svých povinností a pravomocí stanovených v článku 59, a to v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i orgánů, včetně regulačních orgánů, ze sousedních členských států, a pokud je to vhodné, také sousedních třetích zemí, a aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto cílů:\na)\npodpora, v úzké spolupráci s regulačními orgány ostatních členských států, Komisí a ACER, konkurenčního, flexibilního, bezpečného a ekologicky udržitelného vnitřního trhu s elektřinou v rámci Unie a účinného otevření trhu pro všechny zákazníky a dodavatele v Unii a zajištění náležitých podmínek pro to, aby elektrické sítě fungovaly efektivně, spolehlivě s přihlédnutím k dlouhodobým cílům;\nb)\nrozvoj konkurenčních a řádně fungujících regionálních přeshraničních trhů v rámci Unie za účelem dosažení cíle uvedeného v písmenu a);\nc)\nodstranění překážek bránících obchodování s elektřinou mezi členskými státy, včetně rozvoje vhodných přeshraničních přenosových kapacit k uspokojení poptávky a posilování integrace vnitrostátních trhů, což může usnadnit toky elektřiny v celé Unii;\nd)\npomoc v úsilí o rozvoj bezpečných, spolehlivých a efektivních nediskriminačních soustav orientovaných na spotřebitele při nejnižších možných nákladech, podpora přiměřenosti soustav a v souladu s cíli všeobecné energetické politiky i podpora energetické účinnosti a integrace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů s malou i velkou kapacitou a distribuované výroby jak v přenosových, tak v distribučních sítích, jakož i podpora jejich provozu ve vztahu k ostatním energetickým sítím – plynárenským nebo tepelným;\ne)\nusnadnění přístupu nové výrobní kapacity a zařízení pro ukládání energie k síti, zejména odstranění překážek, které by mohly bránit přístupu nových subjektů vstupujících na trh a elektřině z obnovitelných zdrojů;\nf)\nzajištění toho, aby byly provozovatelům a uživatelům soustav poskytovány vhodné pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, ke zvyšování výkonnosti soustav, zejména energetické účinnosti, a k podpoře integrace trhu;\ng)\nzajištění toho, aby pro zákazníky bylo přínosem účinné fungování příslušného vnitrostátního trhu, podpora účinné hospodářské soutěže a pomoc se zabezpečením vysoké úrovně ochrany spotřebitele v úzké spolupráci s příslušnými orgány na ochranu spotřebitele;\nh)\npomoc při dosahování vysokých standardů univerzální služby a veřejné služby ve vztahu k dodávkám elektřiny, přispívání k ochraně zranitelných zákazníků a ke slučitelnosti postupů při výměně údajů potřebných pro změnu dodavatele zákazníka.\nČlánek 59\nPovinnosti a pravomoci regulačních orgánů\n1.   Regulační orgán má tyto povinnosti:\na)\nstanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci nebo příslušné metodiky, nebo obojí, a to při dodržování transparentních kritérií;\nb)\nzajistit, aby provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribuční soustavy a případně příslušní vlastníci soustavy, jakož i všechny elektroenergetické podniky a ostatní účastníci trhu plnili své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943, z kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/943 a z dalších příslušných právních předpisů Unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, a z rozhodnutí ACER;\nc)\nv úzké spolupráci s ostatními regulačními orgány zajistit, aby síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO plnily své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943, z kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/943 a z dalších příslušných právních předpisů Unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, a z rozhodnutí ACER, a společně zjišťovat případy, kdy síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO neplní své povinnosti; pokud regulační orgány nejsou schopny dosáhnout dohody do čtyř měsíců od zahájení konzultací vedených za účelem společného zjištění nesouladu, postoupí se záležitost v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 ACER k rozhodnutí;\nd)\nschvalovat produkty a postup obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb;\ne)\nprovádět kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/943 prostřednictvím vnitrostátních opatření nebo, je-li to zapotřebí, koordinovaných regionálních nebo celounijních opatření;\nf)\nspolupracovat na přeshraničních otázkách s regulačním orgánem nebo orgány příslušných členských států a s ACER, zejména prostřednictvím účasti na činnosti rady regulačních orgánů ACER podle článku 21 nařízení (EU) 2019/942;\ng)\ndodržovat a provádět jakákoli relevantní právně závazná rozhodnutí ACER a Komise;\nh)\nzajistit, aby provozovatelé přenosových soustav v maximální možné míře zpřístupnily kapacity propojovacích vedení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/943.\ni)\nkaždoročně podávat příslušným orgánům členských států, Komisi a ACER zprávu o činnosti a plnění svých povinností. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku;\nj)\nzabezpečit, aby nedocházelo k žádným křížovým dotacím mezi přenosovými, distribučními a dodavatelskými činnostmi či jinými činnostmi v oblasti elektřiny nebo jinými činnostmi mimo oblast elektřiny;\nk)\nsledovat investiční plány provozovatelů přenosové soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plány provozovatelů přenosové soustavy, pokud jde o jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celou Unii toto posouzení může obsahovat doporučení na změnu těchto investičních plánů;\nl)\nsledovat a posuzovat výkonnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o rozvoj inteligentní sítě, která podporuje energetickou účinnost a integraci energie z obnovitelných zdrojů na základě omezeného souboru ukazatelů a každé dva roky zveřejnit národní zprávu včetně doporučení;\nm)\nstanovovat nebo schvalovat standardy a požadavky na kvalitu služeb a kvalitu dodávek nebo k tomu přispívat spolu s ostatními příslušnými orgány, a dále sledovat dodržování pravidel pro bezpečnost a spolehlivost sítě a přezkoumávat jejich plnění v minulosti;\nn)\nsledovat úroveň transparentnosti, včetně velkoobchodních cen, a zajistit, aby elektroenergetické podniky dodržovaly povinnost transparentnosti;\no)\nsledovat stupeň a účinnost otevřenosti trhu a hospodářské soutěže na velkoobchodní a maloobchodní úrovni, včetně burz pro obchodování s elektřinou, cen pro zákazníky v domácnostech včetně předplatitelských systémů, vliv smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny a užívání inteligentních měřicích systémů, počtu případů změny dodavatele, počtu případů odpojení, poplatků za údržbu a její provádění, vztahu mezi cenami pro domácnosti a velkoobchodními cenami, vývoje síťových sazeb a odvodů a stížností zákazníků v domácnostech, jakož i jakákoli narušení nebo omezení hospodářské soutěže, včetně poskytování veškerých relevantních informací a upozorňování příslušných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže na veškeré relevantní případy;\np)\nsledovat výskyt omezujících smluvních podmínek, včetně výhradních doložek, které mohou bránit zákazníkům souběžně uzavírat smlouvy s více dodavateli nebo mohou omezit tuto jejich možnost a případně informovat o této praxi vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže;\nq)\nsledovat čas, který provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav potřebují na provedení připojení a oprav;\nr)\nnapomáhat spolu s ostatními příslušnými orgány při zajišťování účinnosti a prosazování opatření na ochranu spotřebitele;\ns)\nzveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských cen s článkem 5 a předávat případně tato doporučení orgánům pro ochranu hospodářské soutěže;\nt)\nzajišťovat nediskriminační přístup k údajům o spotřebě zákazníků, umožnění dobrovolného používání snadno srozumitelného harmonizovaného formátu na vnitrostátní úrovni pro údaje o spotřebě a rychlý přístup všech zákazníků k těmto údajům podle článků 23 a 24;\nu)\nsledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a povinností provozovatelů přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelů a zákazníků a dalších účastníků trhu podle nařízení (EU) 2019/943;\nv)\nsledovat investice do kapacit výroby a ukládání ve vztahu k bezpečnosti dodávek;\nw)\nsledovat technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav Unie a třetích zemí;\nx)\npřispívat ke slučitelnosti postupů pro výměnu údajů týkajících se nejvýznamnějších procesů na trhu na regionální úrovni;\ny)\nsledovat dostupnost srovnávacích nástrojů splňujících požadavky stanovené v článku 14;\nz)\nsledovat, jak jsou odstraňovány neodůvodněné překážky a neodůvodněná omezení týkající se spotřeby elektřiny vyrobené z vlastních zdrojů a občanských energetických společenství.\n2.   Pokud je to v některém členském státě stanoveno, mohou být povinnosti sledování uvedené v odstavci 1 prováděny jinými orgány než regulačními orgány. V takovém případě se informace, které jsou výsledkem takového sledování, zpřístupní co nejdříve regulačnímu orgánu.\nAniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci regulačního orgánu a v souladu se zásadou lepší právní úpravy, si regulační orgán při výkonu povinností uvedených v odstavci 1 zachovává svou nezávislost, a je-li to vhodné, konzultuje s provozovateli přenosových soustav a případně úzce spolupracuje s jinými relevantními vnitrostátními orgány.\nŽádné schválení regulačním orgánem nebo ACEREM podle této směrnice nebrání tomu, aby v budoucnu regulační orgán v řádně odůvodněných případech použil své pravomoci podle tohoto článku nebo aby jakýkoli jiný příslušný orgán nebo Komise uložily sankce.\n3.   Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v tomto článku. Za tímto účelem má regulační orgán alespoň tyto pravomoci:\na)\nvydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků;\nb)\nprovádět šetření týkající se fungování trhů s elektřinou a rozhodovat o jakýchkoli nutných a přiměřených opatřeních na podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu a ukládat tato opatření. Pokud je to vhodné, má regulační orgán rovněž pravomoc spolupracovat při provádění šetření souvisejících s právními předpisy o hospodářské soutěži s vnitrostátním orgánem pro ochranu hospodářské soutěže a regulačními orgány pro finanční trhy nebo Komisí;\nc)\nvyžadovat od elektroenergetických podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně odůvodnění odmítnutí poskytnout přístup třetím osobám, a jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě;\nd)\nukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce elektroenergetickým podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943 nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo uložení takových sankcí navrhnout příslušnému soudu. To zahrnuje pravomoci ukládat nebo navrhovat uložení sankcí až do výše 10 % ročního obratu provozovatele přenosové soustavy vůči provozovateli přenosové soustavy nebo až do výše 10 % ročního obratu vertikálně integrovaného podniku vůči vertikálně integrovanému podniku za případné neplnění příslušných povinností podle této směrnice; a\ne)\nmít odpovídající práva vyšetřovat a příslušné pravomoci k šetření pro řešení sporů podle čl. 60 odst. 2 a 3.\n4.   Regulační orgán působící v členském státě, v němž má sídlo síť ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO, má pravomoc těmto subjektům ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce, pokud neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943 nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.\n5.   Je-li podle článku 44 určen nezávislý provozovatel soustavy, musí regulační orgán vedle povinností, které má plnit podle odstavců 1 a 3 tohoto článku, rovněž:\na)\nsledovat dodržování povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy vyplývají z tohoto článku, a v souladu s odst. 3 písm. d) ukládat sankce za jejich nedodržení;\nb)\nsledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy s cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy plnil své povinnosti, a zejména schvalovat smlouvy a jednat jako orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy, pokud jde o případné stížnosti podané kteroukoli ze stran podle čl. 60 odst. 2;\nc)\naniž je dotčen postup podle čl. 44 odst. 2 písm. c), ve vztahu k prvnímu desetiletému plánu rozvoje sítě schvalovat investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný nejméně jednou za dva roky nezávislým provozovatelem soustavy;\nd)\nzajistit, aby sazby za přístup do sítě vybírané nezávislými provozovateli soustav zahrnovaly odměnu pro vlastníka nebo vlastníky sítě, která je přiměřená užívání aktiv dané sítě a jakýmkoli novým investicím do těchto aktiv, pokud jsou vynaloženy hospodárně a efektivně;\ne)\nmít pravomoc provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy; a\nf)\nsledovat využívání poplatků za přetížení vybraných nezávislým provozovatelem soustavy podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943.\n6.   Pokud byl určen provozovatel přenosové soustavy v souladu s kapitolou VI oddílem 3, musí mít regulační orgán kromě povinností a pravomocí podle odstavců 1 a 3 tohoto článku alespoň tyto povinnosti a pravomoci:\na)\nukládat sankce v souladu s odst. 3 písm. d) za diskriminační chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku;\nb)\nsledovat komunikaci mezi provozovatelem přenosové soustavy a vertikálně integrovaným podnikem s cílem zajistit, aby provozovatel přenosové soustavy plnil své povinnosti;\nc)\nvystupovat jako orgán pro řešení sporů mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, pokud jde o jakoukoli stížnost podle čl. 60 odst. 2;\nd)\nsledovat obchodní a finanční vztahy včetně půjček mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy;\ne)\nschvalovat veškeré obchodní a finanční dohody mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s tržními podmínkami;\nf)\npožadovat odůvodnění od vertikálně integrovaného podniku, pokud obdrží oznámení od kontrolora shody v souladu s čl. 50 odst. 4. Toto odůvodnění musí obsahovat zejména důkazní materiály o tom, že nenastalo žádné diskriminační chování zvýhodňující vertikálně integrovaný podnik;\ng)\nprovádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách vertikálně integrovaného podniku a provozovatele přenosové soustavy; a\nh)\nzadat všechny nebo konkrétní úkoly provozovatele přenosové soustavy nezávislému provozovateli soustavy jmenovanému v souladu s článkem 44 v případě trvalého neplnění povinností podle této směrnice provozovatelem přenosové soustavy, zejména v případě opakovaného diskriminačního chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku.\n7.   Kromě případů, kdy je pro stanovování a schvalování podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a rámcových pokynů podle kapitoly VII nařízení (EU) 2019/943, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942, jsou regulační orgány příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň vnitrostátních metodik používaných pro výpočet nebo stanovení podmínek s dostatečným předstihem předtím, než vstoupí v platnost, pro:\na)\npřipojení a přístup k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za přenos a distribuci nebo jejich metodiky výpočtu, přičemž tyto sazby nebo metodiky musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit životaschopnost sítí;\nb)\nposkytování podpůrných služeb, které musí být realizovány co nejhospodárněji a poskytují vhodné podněty pro uživatele sítě, aby vyrovnali svůj vstup a odběr, takové podpůrné služby musí být poskytovány spravedlivým a nediskriminačním způsobem a vycházet z objektivních kritérií; a\nc)\npřístup k přeshraničním infrastrukturám, včetně postupů pro přidělování kapacity a řízení přetížení.\n8.   Metodiky či podmínky uvedené v odstavci 7 jsou zveřejňovány.\n9.   Regulační orgány s cílem zvýšit transparentnost trhu a poskytnout všem zainteresovaným stranám všechny potřebné informace, rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí, které se týkají sazeb za přenos a distribuci, uvedené v čl. 60 odst. 3 veřejně zpřístupní podrobnou metodiku a související náklady použité pro výpočet příslušných síťových sazeb a při tom zachovají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n10.   Regulační orgány sledují řízení přetížení ve vnitrostátních elektrizačních soustavách, včetně propojovacích vedení, a provádění pravidel pro řízení přetížení. Za tímto účelem předkládají provozovatelé přenosových soustav nebo organizátoři trhu svá pravidla pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, regulačním orgánům. Regulační orgány mohou požadovat změny těchto pravidel.\nČlánek 60\nRozhodnutí a stížnosti\n1.   Regulační orgány mají právo požádat v případě potřeby provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav, aby změnili podmínky, včetně sazeb nebo metodik výpočtu uvedených v článku 59 této směrnice, tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/943. Pokud dojde při stanovování sazeb za přenos a distribuci ke zpoždění, jsou regulační orgány oprávněny stanovit nebo schválit prozatímní sazby za přenos a distribuci nebo metodiky a rozhodnout o přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se konečné sazby za přenos a distribuci nebo metodiky od těchto prozatímních sazeb nebo metodik liší.\n2.   Každá osoba, která je nespokojena s provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle této směrnice, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje další informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné se souhlasem stěžovatele dále prodloužit. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.\n3.   Každá osoba, které se to týká a která má právo si stěžovat na rozhodnutí o metodikách přijaté podle článku 59, nebo na navrhované sazby nebo metodiky, má-li regulační orgán konzultační povinnost, může ve lhůtě nejvýše dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy podat stížnost a žádat přezkoumání rozhodnutí. Tato stížnost nemá odkladný účinek.\n4.   Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a transparentnost tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy o fungování EU, a zejména její článek 102.\n5.   Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním právem byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.\n6.   Stížnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle práva Unie nebo práva členských států.\n7.   Rozhodnutí přijímaná regulačními orgány musí být řádně odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich soudní přezkum. Tato rozhodnutí se zpřístupní veřejnosti při zachování důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n8.   Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k subjektu, který je na zúčastněných stranách a jakékoli vládě nezávislý.\nČlánek 61\nRegionální spolupráce mezi regulačními orgány, pokud jde o přeshraniční otázky\n1.   Regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně se konzultují, zejména v rámci ACER, a poskytují si navzájem i ACER jakékoli informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.\n2.   Regulační orgány spolupracují přinejmenším na regionální úrovni s cílem:\na)\npodporovat tvorbu provozních ujednání vedoucích k umožnění optimálního řízení sítě, podporovat společné burzy pro obchodování s elektřinou a přidělování přeshraničních kapacit a s cílem umožnit odpovídající úroveň propojovací kapacity, mimo jiné prostřednictvím nových propojení, v rámci regionu a mezi regiony, s cílem umožnit rozvoj účinné hospodářské soutěže a zlepšení bezpečnosti dodávek, aniž by docházelo k diskriminaci mezi dodavateli z různých členských států;\nb)\nkoordinovat společný dohled nad subjekty, které vykonávají funkce na regionální úrovni;\nc)\nve spolupráci s ostatními dotčenými orgány koordinovat společný dohled nad národními a regionálními posouzeními zdrojové přiměřenosti a Evropským posouzením zdrojové přiměřenosti;\nd)\nkoordinovat vypracování všech kodexů sítě a rámcových pokynů pro příslušné provozovatele přenosových soustav a další účastníky na trhu; a\ne)\nkoordinovat vypracování pravidel pro řízení přetížení.\n3.   Regulační orgány jsou oprávněny uzavírat dohody o vzájemné spolupráci za účelem rozvoje spolupráce v oblasti regulace.\n4.   Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí podle potřeby v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, a aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci těchto vnitrostátních orgánů.\n5.   Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s ACER.\nČlánek 62\nPovinnosti a pravomoci regulačních orgánů, pokud jde o regionální koordinační centra\n1.   Regionální regulační orgány operačního regionu soustavy, v níž je zřízeno regionální koordinační centrum, v úzké koordinaci mezi sebou navzájem:\na)\nschvalují návrh na zřízení regionálních koordinačních center v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943;\nb)\nschvalují náklady spojené s činností regionálních koordinačních center, které hradí provozovatelé přenosových soustav a jež jsou zohledňovány při výpočtu sazeb, a to pokud jsou přiměřené a odpovídající;\nc)\nschvalují postup rozhodování na základě spolupráce;\nd)\nzajišťují, aby regionální koordinační centra byla vybavena veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění jejich povinností podle této směrnice a pro nezávislý a nestranný výkon jejich úkolů;\ne)\nspolu s dalšími regulačními orgány operačního regionu soustavy navrhují další úkoly a další pravomoci, které by členské státy operačního regionu soustavy mohly regionálním koordinačním centrům přidělit;\nf)\nzajišťují plnění povinností podle této směrnice a dalších příslušných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o přeshraniční otázky, a společně zjišťují případy, kdy regionální koordinační centra neplní své povinnosti; pokud regulační orgány nejsou schopny dosáhnout dohody do čtyř měsíců od zahájení konzultací vedených za účelem společného zjištění nesouladu, postoupí se záležitost v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 ACER k rozhodnutí;\ng)\nsledují zajišťování koordinace soustavy a v souladu s článkem 46 nařízení (EU) 2019/943 o tom každoročně podávají zprávu agentuře.\n2.   Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem mají regulační orgány alespoň tyto pravomoci:\na)\npožadovat od regionálních koordinačních center informace;\nb)\nprovádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách regionálních koordinačních center;\nc)\nvydávat společná rozhodnutí závazná pro regionální koordinační centra.\n3.   Regulační orgán působící v členském státě, v němž má sídlo regionální koordinační centrum, má pravomoc ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce regionálnímu koordinačnímu centru pokud neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/943 nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo agentury ACER, nebo navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.\nČlánek 63\nDodržování kodexů sítě a rámcových pokynů\n1.   Kterýkoli regulační orgán a Komise si mohou vyžádat stanovisko ACER k tomu, zda je rozhodnutí regulačního orgánu v souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) 2019/943.\n2.   ACER poskytne do tří měsíců ode dne přijetí žádosti své stanovisko regulačnímu orgánu, který si je vyžádal, nebo případně Komisi a rovněž regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí přijal.\n3.   Pokud se regulační orgán, který rozhodnutí přijal, neřídí stanoviskem agentury ACER do čtyř měsíců ode dne, kdy je obdržel, uvědomí o tom ACER Komisi.\n4.   Kterýkoli regulační orgán může Komisi uvědomit, má-li za to, že rozhodnutí důležité pro přeshraniční obchod přijaté jiným regulačním orgánem není v souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) 2019/943, a to do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodnutí.\n5.   Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji uvědomila ACER v souladu s odstavcem 3 nebo regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí shledá, že dané rozhodnutí určitého regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) 2019/943, může Komise rozhodnout o dalším přezkoumání dané věci. V takovém případě vyzve regulační orgán a účastníky řízení před regulačním orgánem, aby předložili vyjádření.\n6.   Pokud se Komise rozhodla danou věc dále přezkoumat, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:\na)\nnevznášet námitky proti rozhodnutí regulačního orgánu; nebo\nb)\nvyžadovat, aby dotčený regulační orgán zrušil své rozhodnutí z důvodu nedodržení kodexů sítě a rámcových pokynů.\n7.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o dalším přezkoumání dané věci ani konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.\n8.   Regulační orgán vyhoví rozhodnutí Komise vyžadujícímu zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.\n9.   Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými tuto směrnici doplní stanovením rámcových pokynů, které podrobně určí postup pro uplatňování tohoto článku.\nČlánek 64\nVedení záznamů\n1.   Členské státy vyžadují, aby dodavatelé uchovávali pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně regulačního orgánu, vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a Komise, pro plnění jejich úkolů alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí podle smluv na dodávky elektřiny a transakcí s deriváty na elektřinu s velkoobchodními zákazníky a provozovateli přenosových soustav.\n2.   Údaje musí obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a vypořádání, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoobchodního zákazníka, jakož i stanovené podrobnosti o všech nevypořádaných smlouvách na dodávky elektřiny a derivátech na elektřinu.\n3.   Regulační orgán může rozhodnout, že části těchto informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU.\n4.   Tento článek nezakládá vůči orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU.\n5.   Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU poskytnou požadované údaje orgánům uvedeným v odstavci 1 orgány příslušné podle uvedené směrnice.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 65\nRovné podmínky\n1.   Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, musí být v souladu se Smlouvou o fungování EU, zejména pak s článkem 36 Smlouvy o fungování EU, a právními předpisy Unie.\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená, nediskriminační a transparentní. Tato opatření mohou být uvedena v účinnost pouze po oznámení Komisi a vyžadují její schválení.\n3.   Komise se k oznámení podle odstavce 2 vyjádří do dvou měsíců od jeho obdržení. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po obdržení úplných informací. Pokud se Komise v této dvouměsíční lhůtě nevyjádří, má se za to, že vůči oznámeným opatřením nevznesla námitky.\nČlánek 66\nVýjimky\n1.   Členské státy, které prokáží, že pro provoz jejich malých připojených soustav a malých izolovaných soustav existují vážné obtíže, mohou požádat o výjimky z odpovídajících ustanovení kapitol IV, V a VI a článků 7 a 8;\nMalé izolované soustavy a Francie, s ohledem na Korsiku, mohou rovněž požádat o výjimku z článků 4, 5 a 6.\nKomise uvědomí členské státy o těchto žádostech před svým rozhodnutím při současném zachování důvěrnosti.\n2.   Výjimky udělené Komisí a uvedené v odstavci 1 musí být časově omezené a musí se na ně vztahovat podmínky, které mají za cíl posílení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a jeho integraci a musí zajistit, že výjimky nebudou bránit přechodu na obnovitelné zdroje energie, vyšší flexibilitě, ukládání energie, elektromobilitě a odezvě strany poptávky.\nV případě nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, které nemohou být propojeny s unijními trhy s elektřinou, není výjimka časově omezena a vztahují se na ni podmínky s cílem zajistit, aby daná výjimka nebránila přechodu na obnovitelné zdroje energie.\nRozhodnutí o udělení výjimky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n3.   Článek 43 se nepoužije v případě Kypru, Lucemburska a Malty. Články 6 a 35 se kromě toho nepoužijí v případě Malty a články 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50 a 52 se nepoužijí v případě Kypru.\nPro účely čl. 43 odst. 1 písm. b) nezahrnuje pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ konečné zákazníky vykonávající funkci výroby nebo dodávek elektřiny přímo nebo prostřednictvím podniku, nad nímž vykonávají kontrolu, a to individuálně nebo společně, za předpokladu, že koneční zákazníci, včetně jejich podílů na elektřině vyrobené v kontrolovaném podniku, jsou v ročním průměru čistí spotřebitelé elektřiny a že ekonomická hodnota elektřiny, kterou prodávají třetím osobám, je nepodstatná v poměru k jejich ostatním podnikatelským činnostem.\n4.   Do dne 1. ledna 2025 nebo do pozdějšího data stanoveného v rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se článek 5 nepoužije v případě Kypru a Korsiky.\n5.   Článek 4 se nepoužije v případě Malty do 5. července 2027. Toto období může být prodlouženo o další dodatečné období nepřesahující osm let. Prodloužení o další dodatečné období se provede rozhodnutím podle odstavce 1.\nČlánek 67\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 4. července 2019.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016.o zdokonalení tvorby právních předpisů\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 68\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 69\nSledování, přezkum a podávání zpráv Komisí\n1.   Komise sleduje a přezkoumává uplatňování této směrnice a předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkovém pokroku jako přílohu zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1999.\n2.   Komise do 31. prosince 2025 přezkoumá provádění této směrnice a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně předloží společně se zprávou či v návaznosti na ni legislativní návrh.\nV přezkumu Komise posoudí zejména, zda zákazníci, a to především zranitelní zákazníci nebo zákazníci postižení energetickou chudobou, jsou ustanoveními této směrnice dostatečně chráněni.\nČlánek 70\nZměny směrnice 2012/27/EU\nSměrnice 2012/27/EU se mění takto:\n1)\nČlánek 9 se mění takto:\na)\nnázev se nahrazuje tímto:\n„Měření zemního plynu“\nb)\nv odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„1.   Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci odebírající zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečném čase použití.“\nc)\nodstavec 2 se mění takto:\ni)\nnávětí se nahrazuje tímto:\n„2.   Pokud a v rozsahu, v jakém zavedou inteligentní měřicí systémy a inteligentní měřiče pro zemní plyn v souladu se směrnicí 2009/73/ES, členské státy:“;\nii)\npísmena c) a d) se zrušují“.\n2)\nČlánek 10 se mění takto:\na)\nnázev se nahrazuje tímto:\n„Informace o vyúčtování zemního plynu“;\nb)\nv odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„1.   V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování zemního plynu byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.“;\nc)\nv odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„2.   Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES umožňují získávání přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě umožňujícím podrobnou vlastní kontrolu.“.\n3)\nV článku 11 se název nahrazuje tímto:\n„Náklady na přístup k informacím o měření a vyúčtování zemního plynu“;\n4)\nV článku 13 se slova „v článcích 7 až 11“ nahrazují slovy „v článcích 7 až 11a“.\n5)\nČlánek 15 se mění takto:\na)\nodstavec 5 se mění takto:\ni)\nprvní a druhý pododstavec se zrušuje;\nii)\ntřetí pododstavec se nahrazuje tímto:\n„Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí splňovat požadavky stanovené v příloze XII.“\nb)\nodstavec 8 se zrušuje.\n6)\nV příloze VII se název nahrazuje tímto:\n„Minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby zemního plynu“.\nČlánek 71\nProvedení\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 5, čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 2 písm. j) a l), čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 až 12, články 11 až 24, články 26, 28 a 29, články 31 až 34, a 36, čl. 38 odst. 2, články 40 a 42, čl. 46 odst. 2 písm. d), články 51 a 54, články 57 až 59, články 61 až 63, čl. 70 body 1 až 3, bodem 5 písm. b) a bodem 6 a přílohami I až II do 31. prosince 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.\nČlenské státy však uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s:\na)\nčl. 70 bodem 5 písm. a) do 31. prosince 2019;\nb)\nčl. 70 bodem 4 do 25. října 2020.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici nahrazenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 72\nZrušení\nSměrnice 2009/72/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dne její použitelnosti uvedených v příloze III.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.\nČlánek 73\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nUstanovení čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 2 až 5, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2 písm. a) až i) a k) a čl. 8 odst. 3 a 4, čl. 9 odst. 1, 3, 4 a 5, čl. 10 odst. 2 až 10, článků 25, 27, 30, 35 a 37, čl. 38 odst. 1, 3 a 4, článků 39, 41, 43, 44 a 45, čl. 46 odst. 1, čl. 46 odst. 2 písm. a), b) a c) a e) až h), čl. 46 odst. 3 až 6, článků 47 až 50, 52, 53, 55, 56, 60, 64 a 65 se použijí od 1 ledna 2021.\nČl. 70 body 1 až 3, bod 5 písm. b) a bod 6 se použije od 1. ledna 2021.\nČl. 70 bod 5 písm. a) se použije od 1. ledna 2020.\nČl. 70 bod 4 se použije od 26. října 2020.\nČlánek 74\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 5. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.\n(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2019.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES(Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37) Uvedená směrnice je zrušena a nahrazena s účinkem od 2. března 2011 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (viz strana 54 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (viz strana 22 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(11)  Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(15)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(21)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).\n(24)  Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Úř. věst. L 220, 25.8.2017, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).\nPŘÍLOHA I\nMINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VYÚČTOVÁNÍ A INFORMACE O VYÚČTOVÁNÍ\n1.   Minimální informace obsažené ve vyúčtování a v informacích o vyúčtování\n1.1.\nVe vyúčtováních se konečným zákazníkům výrazně sdělují tyto klíčové informace, které jsou zřetelným způsobem odděleny od jiných částí vyúčtování:\na)\ncena k úhradě, a je-li to možné, rozčlenění této ceny a jasná informace o tom, že na všechny zdroje energie se mohou také vztahovat pobídky, které nejsou financovány z odvodů uvedených v podrobném rozčlenění ceny;\nb)\ndatum splatnosti.\n1.2.\nVe vyúčtováních a informacích o vyúčtování se konečným zákazníkům výrazně sdělují tyto klíčové informace, které jsou zřetelným způsobem odděleny od jiných částí vyúčtování a informací o vyúčtování:\na)\nspotřeba elektřiny za zúčtovací období;\nb)\nnázev a kontaktní údaje dodavatele, včetně linky podpory pro spotřebitele a e-mailové adresy;\nc)\nnázev sazby;\nd)\npřípadně datum ukončení smlouvy;\ne)\ninformace o možnosti změny dodavatele a výhodách z toho plynoucích;\nf)\nkód konečného zákazníka pro změnu dodavatele nebo jedinečný identifikační kód jeho odběrného místa;\ng)\ninformace o právech konečného zákazníka ve vztahu k mimosoudnímu urovnání sporu, včetně kontaktních údajů příslušného subjektu podle článku 26.\nh)\njednotné kontaktní místo podle článku 25;\ni)\nadresa internetové stránky nebo jiný odkaz na místo, kde lze najít srovnávací nástroje podle článku 14.\n1.3.\nV případech, kdy je vyúčtování založeno na skutečné spotřebě nebo dálkovém odečtu provozovatelem, se ve vyúčtováních a periodických vyúčtováních nebo společně s nimi nebo jako odkaz v nich zpřístupňují konečným zákazníkům tyto informace:\na)\ngrafické porovnání aktuální spotřeby elektřiny konečného zákazníka se spotřebou ve stejném období předchozího roku;\nb)\nkontaktní údaje spotřebitelských organizací, energetických agentur nebo podobných subjektů, včetně adres internetových stránek, u nichž lze získat informace o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti u spotřebičů energie;\nc)\nsrovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným zákazníkem stejné uživatelské kategorie.;\n2.   Četnost vyúčtování a poskytování informací o vyúčtování:\na)\nvyúčtování na základě skutečné spotřeby se provádí alespoň jednou ročně;\nb)\npokud konečný zákazník nemá nainstalován elektroměr umožňující dálkový odečet provozovatelem nebo pokud se konečný zákazník aktivně rozhodne znemožnit dálkový odečet v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva, přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby se konečnému zákazníkovi poskytují alespoň každých šest měsíců nebo na požádání každé tři měsíce nebo v případech, kdy se konečný zákazník rozhodne pro elektronické vyúčtování;\nc)\npokud konečný zákazník nemá nainstalován elektroměr umožňující dálkový odečet provozovatelem nebo pokud se konečný zákazník aktivně rozhodne znemožnit dálkový odečet v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva, lze povinnosti uvedené v písmenech a) a b) splnit prostřednictvím systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečným zákazníkem, který výsledky těchto odečtů ze svého elektroměru sdělují provozovateli. Pouze v případě, že konečný zákazník neposkytne odečtené údaje z elektroměru za dané zúčtovací období, lze vyúčtování nebo informace o vyúčtování založit na odhadu spotřeby či na paušální sazbě;\nd)\npokud konečný zákazník má elektroměr, který umožňuje dálkový odečet provozovatelem, poskytují se přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby nejméně každý měsíc; tyto informace mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizují se tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují.\n3.   Členění ceny účtované zákazníkům\nCena účtovaná zákazníkům je součtem těchto tří složek: složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, odvody a poplatky.\nJe-li ve vyúčtováních uváděno členění ceny účtované konečným zákazníkům, použijí se v celé Unii společné definice uvedených tří složek tohoto členění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 (1).\n4.   Přístup k doplňujícím informacím o historické spotřebě\nČlenské státy vyžadují, aby doplňující informace o historické spotřebě byly v rozsahu, v němž jsou dostupné, na žádost konečného zákazníka zpřístupněny dodavateli nebo poskytovateli služeb, kterého konečný zákazník určí.\nPokud mají koneční zákazníci nainstalovány elektroměry, které umožňují dálkový odečet provozovatelem, musí mít možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě umožňujícím podrobnou vlastní kontrolu.\nDoplňující informace o historické spotřebě zahrnují:\na)\nsouhrnné údaje za období nejméně uplynulých tří let nebo za období od počátku smlouvy na dodávky elektřiny, je-li toto období kratší, tyto údaje odpovídají intervalům, v nichž byly vytvářeny údaje pro časté vyúčtování, a\nb)\npodrobné údaje o časovém rozlišení spotřeby v jakýkoli den, týden, měsíc a rok. Tyto údaje jsou konečnému zákazníkovi zpřístupněny bez zbytečné prodlevy prostřednictvím internetu nebo rozhraní elektroměru za období nejméně 24 uplynulých měsíců nebo za období od počátku smlouvy na dodávky elektřiny, je-li toto období kratší.\n5.   Uvádění zdrojů energie\nDodavatelé uvádějí na fakturách podíl jednotlivých zdrojů energie na elektřině nakupované konečným zákazníkem na základě smlouvy na dodávky elektřiny (uvádění informací na úrovni produktu).\nVe vyúčtováních a periodických vyúčtováních, společně s nimi nebo jako odkaz v nich se konečným zákazníkům poskytují tyto informace:\na)\npodíl každého energetického zdroje na celkové skladbě zdrojů energie užitých dodavatelem (na vnitrostátní úrovni, tj. v členském státě, kde byla uzavřena smlouva na dodávky elektřiny, jakož i na úrovni dodavatelského podniku, pokud dodavatel působí ve více členských státech) za předchozí rok srozumitelným způsobem, jenž umožní jednoznačné srovnání;\nb)\ninformace o dopadech na životní prostředí, minimálně s údaji o emisích CO2 a o radioaktivním odpadu, které vznikly při výrobě elektřiny z celkové skladby zdrojů energie užitých dodavatelem za předchozí rok;\nPokud jde o druhý pododstavec písm. a) ve vztahu k elektřině získané prostřednictvím burzy pro obchodování s elektřinou nebo dovozu od podniku usazeného mimo Unii, lze použít souhrnné číselné údaje poskytnuté touto burzou nebo daným podnikem za předchozí rok.\nPokud jde o uvádění informací o elektřině z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, mohou se použít záruky původu vydané podle čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU. Informace o elektřině z obnovitelných zdrojů se uvádějí za pomoci záruk původu s výjimkou případů uvedených v čl. 19 odst. 8 písm. a) a b) směrnice (EU) 2018/2001.\nRegulační orgán či jiný příslušný vnitrostátní orgán podnikne nezbytné kroky k tomu, aby zajistil, že informace poskytované dodavateli konečným zákazníkům podle tohoto bodu jsou spolehlivé a jsou poskytovány způsobem umožňujícím jednoznačné srovnání na vnitrostátní úrovni.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES (Úř. věst. L 311, 17.11.2016, s. 1).\nPŘÍLOHA II\nINTELIGENTNÍ MĚŘICÍ SYSTÉMY\n1.\nČlenské státy na svém území zajistí zavedení inteligentních měřicích systémů, které může být podmíněno ekonomickým posouzením všech dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a jednotlivého spotřebitele nebo posouzením toho, jaký způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově nejefektivnější a jaký harmonogram jejich distribuce je proveditelný.\n2.\nToto posouzení zohlední metodiku pro analýzu nákladů a přínosů a minimální funkční požadavky pro inteligentní měřicí systémy stanovené v doporučení Komise 2012/148/EU (1), jakož i nejlepší dostupné technologie k zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů.\n3.\nNa základě tohoto posouzení členské státy nebo, pokud tak stanoví daný členský stát, určený příslušný orgán připraví rozvrh, jehož cílem je zavedení inteligentních měřicích systémů až do deseti let. Pokud se zavádění inteligentních měřicích systémů vyhodnotí pozitivně, musí být do sedmi let od data pozitivního posouzení nebo do 1. ledna 2024 v případě těch členských států, které zahájily systematické zavádění inteligentních měřicích systémů před 4. červencem 2019, inteligentními měřicími systémy vybaveno alespoň 80 % konečných zákazníků.\n(1)  Doporučení Komise 2012/148/EU ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů (Úř. věst. L 73, 13.3.2012, s. 9).\nPŘÍLOHA III\nLHŮTY PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU A DEN POUŽITELNOSTI\n(PODLE ČLÁNKU 72)\nSměrnice\nLhůta pro provedení\nDen použitelnosti\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ ES\n(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55)\n3. březen 2011\n3. září 2009\nPŘÍLOHA IV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 2009/72/ES\nTato směrnice\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\n—\nČlánek 3\nČlánek 33 článek 41\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\nČlánek 32\nČlánek 6\nČlánek 34\nČlánek 7\nČlánek 7\nČlánek 8\nČlánek 8\n—\nČl. 3 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 3 odst. 2\nČl. 9 odst. 2\nČl. 3 odst. 6\nČl. 9 odst. 3\nČl. 3 odst. 15\nČl. 9 odst. 4\nČl. 3 odst. 14\nČl. 9 odst. 5\nČl. 3 odst. 16\n—\nČl. 3 odst. 4\nČl. 10 odst. 1\nPříloha I bod 1 písm. a)\nČlánek 10 odst. 2 a 3\nPříloha I bod 1 písm. b)\nČlánek 10 odst.4\nPříloha I bod 1 písm. c)\nČlánek 10 odst.5\nPříloha I bod 1 písm. d)\nČlánek 10 odst.6 a 8\n—\nČlánek 10 odst.7\nPříloha I bod 1 písm. f)\nČlánek 10 odst.9\nPříloha I bod 1 písm. g)\nČlánek 10 odst.10\nČlánek 3 odst. 7\nČlánek 10 odst.11\nPříloha I bod 1 písm. j)\nČlánek 10 odst.12\nČlánek 3 odst. 10\n—\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\n—\n—\nČlánek 11\nČl. 3 odst. 5 písm. a) a příloha I bod 1 písm. e)\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\n—\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\nČl. 3 odst. 11\nČlánek 19 odst. 1\n—\nČlánek 19 odst. 2 až 6\n—\nČlánek 20\n—\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\nČl. 3 odst. 12\nČlánek 25\nČl. 3 odst. 13\nČlánek 26\nČl. 3 odst. 3\nČlánek 27\nČl. 3 odst. 7\nČl. 28 odst. 1\nČl. 3 odst. 8\nČl. 28 odst. 2\n—\nČlánek 29\nČlánek 24\nČlánek 30\nČlánek 25\nČlánek 31\n—\nČlánek 32\n—\nČlánek 33\n—\nČlánek 34\nČlánek 26\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\nČlánek 27\nČlánek 37\nČlánek 28\nČlánek 38\nČlánek 29\nČlánek 39\nČlánek 12\nČlánek 40 odst. 1\n—\nČlánek 40 odst. 2 až 8\nČlánek 16\nČlánek 41\nČlánek 23\nČlánek 42\nČlánek 9\nČlánek 43\nČlánek 13\nČlánek 44\nČlánek 14\nČlánek 45\nČlánek 17\nČlánek 46\nČlánek 18\nČlánek 47\nČlánek 19\nČlánek 48\nČlánek 20\nČlánek 49\nČlánek 21\nČlánek 50\nČlánek 22\nČlánek 51\nČlánek 10\nČlánek 52\nČlánek 11\nČlánek 53\n—\nČlánek 54\nČlánek 30\nČlánek 55\nČlánek 31\nČlánek 56\nČlánek 35\nČlánek 57\nČlánek 36\nČlánek 58\nČl. 37 odst. 1\nČl. 59 odst. 1\nČl. 37 odst. 2\nČl. 59 odst. 2\nČl. 37 odst. 4\nČl. 59 odst. 3\n—\nČl. 59 odst. 4\nČl. 37 odst. 3\nČl. 59 odst. 5\nČl. 37 odst. 5\nČl. 59 odst. 6\nČl. 37 odst. 6\nČl. 59 odst. 7\nČl. 37 odst. 8\n—\nČl. 37 odst. 7\nČl. 59 odst. 8\n—\nČl. 59 odst. 9\nČl. 37 odst. 9\nČl. 59 odst. 10\nČl. 37 odst. 10\nČl. 60 odst. 1\nČl. 37 odst. 11\nČl. 60 odst. 2\nČl. 37 odst. 12\nČl. 60 odst. 3\nČl. 37 odst. 13\nČl. 60 odst. 4\nČl. 37 odst. 14\nČl. 60 odst. 5\nČl. 37 odst. 15\nČl. 60 odst. 6\nČl. 37 odst. 16\nČl. 60 odst. 7\nČl. 37 odst. 17\nČl. 60 odst. 8\nČlánek 38\nČlánek 61\n—\nČlánek 62\nČlánek 39\nČlánek 63\nČlánek 40\nČlánek 64\nČlánek 42\n—\nČlánek 43\nČlánek 65\nČlánek 44\nČlánek 66\nČlánek 45\n—\n—\nČlánek 67\nČlánek 46\nČlánek 68\nČlánek 47\nČlánek 69\n—\nČlánek 70\nČlánek 49\nČlánek 71\nČlánek 48\nČlánek 72\nČlánek 50\nČlánek 73\nČlánek 51\nČlánek 74\n—\nPříloha I body1 až 4\nČl. 3 odst. 9\nPříloha I bod 5\nPříloha I bod 2\nPříloha II\n—\nPříloha III\n—\nPříloha IV", "summary": "Vnitřní trh s elektřinou (od roku 2021)\nVnitřní trh s elektřinou (od roku 2021)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nStanoví pravidla pro výrobu, přenos, distribuci, dodávky a ukládání elektřiny a také aspekty ochrany spotřebitele s cílem vytvořit v EU skutečně integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele. Obsahuje mimo jiné pravidla pro maloobchodní trhy s elektřinou, zatímco nařízení (EU) 2019/943, které bylo přijato současně, obsahuje především pravidla pro velkoobchodní trh a fungování sítě. Zrušuje směrnici 2009/72/ES (viz přehled Vnitřní trh s elektřinou) od 1. ledna 2021.\nKLÍČOVÉ BODY\nPráva zákazníků\nSměrnice vyjasňuje a posiluje stávající práva zákazníků a zavádí nová práva:právo svobodné volby dodavatele a omezení poplatků za změnu dodavatele a poplatků za odchod od dodavatele s výjimkou případů, kdy jsou smlouvy na dobu určitou a s pevně danou cenou vypovězeny před svým datem konce platnosti, právo na přístup k nejméně jednomu nástroji pro srovnání cen splňujícímu určité požadavky na důvěru; vyhovující nástroje provozované soukromými subjekty mohou vydat značku důvěry, právo připojit se k občanskému energetickému společenství při současném zachování plných práv spotřebitelů, včetně práva na vystoupení ze společenství bez pokut, právo na smlouvu s dynamickou cenou (na základě cen na spotových nebo denních trzích) alespoň od jednoho dodavatele a každého dodavatele s více než 200 000 zákazníky a právo na informace o příležitostech a souvisejících rizicích, právo na smlouvu o agregaci nezávislou na dodávkách elektřiny, právo vyrábět, spotřebovávat, uchovávat a prodávat elektřinu, a to individuálně, nebo prostřednictvím agregátora*, právo požádat o instalaci inteligentního elektroměru do čtyř měsíců, zatímco země EU musí zajistit zavádění inteligentních měřicích systémů, ledaže to není pokládáno za nákladově efektivní, právo zákazníků trpících energetickou chudobou nebo zranitelných zákazníků na cílenou ochranu, ale s regulovanými cenami povolenými pouze za určitých podmínek, právo zákazníků čelících odpojení na informace o alternativách, jako jsou platební plány nebo moratoria, v dostatečném předstihu.VyúčtováníÚčty by měly být jasné, správné a stručné a měly by být předkládány způsobem usnadňujícím srovnání. Informace o vyúčtování by měly být poskytovány nejméně jednou za šest měsíců nebo jednou za tři měsíce, je-li to vyžadováno, nebo pokud se konečný zákazník rozhodl pro elektronické vyúčtování, a nejméně jednou měsíčně, pokud lze odečet elektroměru provádět na dálku.Agregátoři\nZemě EU musí:zajistit, aby agregátoři mohli zákazníkům nabízet smlouvy o agregaci, aniž by tito zákazníci museli mít souhlas svého dodavatele, zajistit spravedlivou účast agregátorů na všech trzích s elektřinou a to, aby provozovatelé přenosové a distribuční soustavy jednali s agregátory stejně jako s ostatními účastníky trhu, a to i při obstarávání služeb, zavést transparentní pravidla přidělující role a povinnosti všem účastníkům trhu a stanovit pravidla pro výměnu údajů mezi účastníky trhu, zavést pravidla pro náhradu mezi agregátory a dodavateli, pokud aktivace odezvy strany poptávky způsobí nerovnováhu; taková náhrada musí striktně pokrývat výsledné náklady a výpočet takové náhrady může zohledňovat systémové přínosy odezvy strany poptávky.Občanská energetická společenstvíjsou subjekty, které jsou založeny na dobrovolné a otevřené účasti a jsou účinně kontrolovány členy nebo podílníky. Mají právo zapojit se do výroby, distribuce, dodávek, spotřeby elektřiny, služeb energetické účinnosti nebo služeb nabíjení elektrických vozidel nebo poskytovat svým členům či podílníkům další energetické služby, mají právo na připojení k distribučním sítím a na nediskriminující zacházení z hlediska regulace nebo přístupu na všechny trhy s elektřinou, mají právo sdílet se svými členy v souladu s analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vlastní výrobu elektřiny, povolí-li to dotčená země EU, mají právo vlastnit, zakládat, kupovat nebo pronajímat distribuční sítě, na které se vztahují příslušné předpisy.Přístup k údajům a interoperabilitaSměrnice aktualizuje pravidla přístupu provozovatelů sítě, spotřebitelů, dodavatelů a poskytovatelů služeb k údajům z měření a o spotřebě/výrobě. Kromě toho předpokládá, že Evropská komise stanoví pravidla interoperability v sekundárním právu s cílem usnadnit výměnu údajů. Správci údajů musí zajistit nediskriminující přístup k údajům z inteligentních měřicích systémů při současném plnění pravidel pro ochranu údajů.ElektromobilitaZemě EU musí zavést regulační rámec pro usnadnění připojení dobíjecích stanic pro elektrická vozidla k distribuční síti. Provozovatelé distribuční soustavy* by směli vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice, pouze pokud zájem o otevřené výběrové řízení nevyjádří žádný jiný subjekt, a to s výhradou souhlasu regulátora a v souladu s pravidly třetí osoby pro přístup.Provozovatelé distribučních soustav:jsou odpovědní za zajištění dlouhodobé schopnosti systému uspokojovat poptávku po distribuci elektřiny, včetně nákladově efektivní integrace nových zařízení pro výrobu elektřiny a zejména těch, která elektřinu vyrábějí z obnovitelných zdrojů, jakož i za poskytování informací potřebných k efektivnímu přístupu k systému a jeho používání uživatelům systému, musí zveřejňovat plány rozvoje sítě vytyčující plánované investice na následujících pět až deset let, pokud jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být alespoň z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislí na jiných činnostech nesouvisejících s distribucí, nesmí vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie, ledaže jsou splněny určité konkrétní podmínky.Provozovatelé přenosových soustav*:musí zajistit dlouhodobou schopnost systému uspokojovat poptávku po přenosu elektřiny v úzké spolupráci se sousedními provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav. řídí bezpečný provoz systému včetně zajišťování rovnováhy mezi nabídkou elektřiny a poptávkou po ní. nesmí vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie za podobných podmínek, které platí pro provozovatele distribučních soustav.Vnitrostátní energetické regulační orgány:musí spolupracovat se sousedními regulačními orgány a s agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů EU na otázkách zahrnujících připravenost na rizika a přidělování přeshraničních kapacit a musí zajišťovat odpovídající úroveň kapacity propojovacích vedení. revidovaly odpovědnost za dohled pro regionální provozní centra a další subjekty na regionální úrovni.Čistá energie\nSměrnice je součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nPoužívá se od 1. ledna 2021.\nSměrnice (EU) 2019/944 reviduje a nahrazuje směrnici 2009/72/ES, která má nabýt podoby zákona v zemích EU do 31. prosince 2020.\nPůvodní směrnice 2009/72/ES měla být provedena do práva zemí EU do roku 2011.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Energetická unie pro Evropu (Evropská rada). Čistá energie pro všechny Evropany (Evropská komise)\nKLÍČOVÉ POJMY\nAgregátor: fyzická nebo právnická osoba, která kombinuje zatížení či vyrobenou elektřinu od více zákazníků za účelem prodeje, nákupu nebo aukce na jakémkoli trhu s elektřinou.\nProvozovatel distribuční soustavy: fyzická nebo právnická osoba odpovědná za provoz a rozvoj distribuční soustavy elektřiny v dané oblasti a její propojení s dalšími soustavami k zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy splňovat přiměřené požadavky na distribuci elektřiny.\nProvozovatel přenosové soustavy: fyzická nebo právnická osoba odpovědná za provoz a rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a její propojení s dalšími soustavami k zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy splňovat přiměřené požadavky na přenos elektřiny.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125–199)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1–21)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22–53)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54–124)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55–93)\nPostupné změny směrnice 2009/72/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 01.10.2019"}
{"celex_id": "32021R1173", "reference": "19.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 256/3\nNAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/1173\nze dne 13. července 2021,\nkterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a první pododstavec článku 188 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (3) se zavádí Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont Evropa“). Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství s partnery z veřejného nebo soukromého sektoru s cílem dosáhnout co největšího možného účinku unijního financování a nejefektivnějšího příspěvku k politickým cílům Unie.\n(2)\nV souladu s nařízením (EU) 2021/695 může být společným podnikům založeným v rámci programu Horizont Evropa poskytnuta podpora. Tato partnerství by měla být prováděna pouze v případech, kdy by ostatní části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedokázaly splnit jeho cíle nebo nevytvořily nezbytné předpokládané dopady a kdy je to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Podmínky pro vytvoření těchto partnerství jsou upřesněny v uvedeném nařízení.\n(3)\nNařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (4) se zavádí program Digitální Evropa. Program Digitální Evropa podporuje provádění projektů společného zájmu zaměřených na pořízení, využívání a provozování superpočítačové, kvantové a datové infrastruktury světové úrovně, na sjednocování a propojování, na rozšíření používání superpočítačových služeb a na rozvoj klíčových dovedností.\n(4)\nNařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (5) se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy. Nástroj pro propojení Evropy umožňuje přípravu a realizaci projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Zejména podporuje realizaci těch projektů společného zájmu, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nových infrastruktur a služeb nebo na modernizaci stávajících infrastruktur a služeb v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Nástroj pro propojení Evropy přispívá k podpoře infrastruktur společného zájmu v oblasti digitální konektivity a nabízí společenské přínosy s významným přesahem.\n(5)\nSdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ nastiňuje evropskou strategii pro politická opatření a investice do podpory rozvoje ekonomiky založené na datech v příštích pěti letech. Zdůrazňuje vytvoření společných evropských veřejných datových prostorů, které posílí růst a budou vytvářet hodnoty. Podpora vytváření těchto společných evropských datových prostorů a sjednocené a bezpečné cloudové infrastruktury by měla zajistit, aby ekonomika i společnost mohly využívat více dat, nad nimiž by kontrolu měly i nadále společnosti i osoby, které je vytvářejí. Vysoce výkonná výpočetní technika a kvantová výpočetní technika jsou zásadními složkami bezproblémového poskytování výpočetních zdrojů s různými výkonovými charakteristikami vyžadovanými pro maximalizaci růstu a využívání společných evropských veřejných datových prostorů a sjednocených cloudových infrastruktur pro veřejné, průmyslové a vědecké aplikace.\n(6)\nSdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ představuje evropskou digitální strategii a zaměřuje se na klíčové cíle, jež mají zajistit, aby digitální řešení pomohla Evropě projít digitální transformací svým vlastním způsobem, který bude prospěšný lidem. Mezi navrhovaná klíčová opatření patří investice do budování a zavádění špičkových společných digitálních kapacit, včetně superpočítačových a kvantových technologií, a rozšiřování evropské superpočítačové kapacity pro rozvoj inovativních řešení v oblastech zdravotnictví, dopravy a životního prostředí.\n(7)\nSdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ zohledňuje ambiciózní průmyslovou strategii pro Evropu, jíž je řídit souběžnou transformaci směřující ke klimatické neutralitě a vedoucímu postavení v digitální sféře. Uvedené sdělení mimo jiné zdůrazňuje podporu rozvoji klíčových základních technologií, jež jsou strategicky významné pro budoucnost evropského průmyslu, včetně vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantových technologií.\n(8)\nSdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ identifikuje několik strategických digitálních kapacit a schopností, mezi něž patří vysoce výkonné počítače a kvantové technologie, jako prioritu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, programu InvestEU a Nástroje pro strategické investice.\n(9)\nVůdčí úloha Evropy v rámci ekonomiky založené na datech, její vědecká excelence a síla jejího průmyslu stále více závisí na její schopnosti vyvíjet klíčové technologie vysoce výkonné výpočetní techniky, zajistit přístup k superpočítačovým a datovým infrastrukturám světové úrovně a udržet si stávající vedoucí postavení v oblasti aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky. Vysoce výkonná výpočetní technika je hlavní technologií digitální transformace evropské ekonomiky, která dává mnoha průmyslovým odvětvím možnost inovace a přechodu na hodnotnější produkty a služby. Společně s dalšími vyspělými digitálními technologiemi, jako jsou umělá inteligence, data velkého objemu a cloudové technologie, připravuje vysoce výkonná výpočetní technika cestu směrem k inovativním společenským a průmyslovým aplikacím v oblastech kritických pro Evropu, mezi něž patří personalizovaná medicína, předpovídání počasí a změna klimatu, inteligentní a ekologický rozvoj a doprava, nové materiály pro čistou energii, vývoj léčiv a virtuální testování, udržitelné zemědělství nebo strojírenství a výroba.\n(10)\nVysoce výkonná výpočetní technika je strategickým prostředkem pro tvorbu politik a pohání aplikace, jež poskytují prostředky pro pochopení a navržení účinných řešení mnoha složitých celosvětových problémů a pro řízení krizí. Přispívá ke klíčovým politikám, jako je Zelená dohoda pro Evropu, svými modely a nástroji určenými k transformaci stále vyššího počtu složitých environmentálních problémů v příležitosti k sociální inovaci a hospodářskému růstu. Příkladem je iniciativa Cíl Země oznámená sdělením Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaným „Zelená dohoda pro Evropu“ a sděleními ze dne 19. února 2020 nazvaným „Evropská strategie pro data“ a „Formování digitální budoucnosti Evropy“.\n(11)\nCelosvětové události jako pandemie COVID-19 ukazují význam investic do vysoce výkonné výpočetní techniky a zdravotnických modelovacích platforem a nástrojů, protože hrají zásadní úlohu v boji proti pandemii, často společně s dalšími digitálními technologiemi, jako jsou data velkého objemu a umělá inteligence. Vysoce výkonná výpočetní technika se používá k urychlení identifikace a výroby léčiv, včetně očkovacích látek, k tvorbě prognóz šíření viru, pomáhá s plánováním distribuce zdravotnických prostředků a zdrojů a využívá se při simulaci opatření k ukončení krize po skončení epidemie, aby bylo možné posoudit různé scénáře. Modelovací platformy a nástroje využívající vysoce výkonnou výpočetní techniku jsou kritickými nástroji pro stávající i budoucí pandemie a budou hrát zásadní úlohu ve zdravotnictví a v personalizované medicíně.\n(12)\nNařízením Rady (EU) 2018/1488 (6) byl vytvořen společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (dále jen „dosavadní společný podnik“), jehož cílem je v Unii vyvinout, uvést do provozu, rozšiřovat a spravovat integrovanou superpočítačovou a datovou infrastrukturu světové úrovně a vybudovat a podporovat vysoce konkurenceschopný a inovativní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky.\n(13)\nVzhledem k rozvoji vysoce výkonné výpočetní techniky je nezbytná revize nařízení (EU) 2018/1488, aby bylo zajištěno pokračování iniciativy za účelem stanovení nových úkolů a cílů dosavadního společného podniku zohledňujících analýzu hlavních sociálně-ekonomických a technologických hnacích sil ovlivňujících budoucí vývoj vysoce výkonné výpočetní techniky a datových infrastruktur, technologií a aplikací v Unii a na celém světě a poznatky ze současných činností dosavadního společného podniku. Revize by rovněž umožnila sladění pravidel pro dosavadní společný podnik s novým právním rámcem, zejména s nařízeními (EU) 2021/695, (EU) 2021/694 a (EU) 2021/1153.\n(14)\nAby bylo možné vybavit Unii výpočetním výkonem potřebným pro udržení jejích výzkumných a průmyslových kapacit na špičce, měly by být investice členských států do vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky koordinovány, přičemž průmyslové i tržní zavádění technologií vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky by mělo být posíleno ve veřejném i soukromém sektoru. Unie by měla zvýšit efektivitu využívání technologického vývoje při realizaci evropských systémů vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky s nejvyšší kvalitou zaměřených na poptávku a orientovaných na využití, vybudovat účinnou vazbu mezi dodávkami technologií, návrhem tvořeným společně s uživateli a společným zadáváním veřejných zakázek na systémy světové úrovně a vytvořit v rámci Evropy celosvětově konkurenceschopný ekosystém vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a aplikací. Současně by Unie měla poskytnout příležitost svému dodavatelskému průmyslu, aby tyto investice využil jako páku pro vlastní investice, což povede k jejich využívání v rozsáhlých a nově vznikajících oblastech využití, jako je personalizovaná medicína, změna klimatu, propojené a automatizované řízení nebo další rozhodující trhy, které jsou založeny na umělé inteligenci, blockchainových technologiích, edge-computingu nebo šířeji na digitalizaci průmyslu Unie.\n(15)\nAby Unie a její členské státy dosáhly vedoucího postavení v oblasti klíčových digitálních technologií, jako jsou technologie vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, měly by investovat do příští generace energeticky účinných superpočítačových technologií s nízkým příkonem, inovativního softwaru a vyspělých superpočítačových systémů pro exakapacitní a post-exakapacitní a kvantovou výpočetní techniku a pro inovativní superpočítačové a datové aplikace. To by mělo umožnit evropskému dodavatelskému průmyslu prosperitu v celé řadě klíčových oblastí technologií a aplikací přesahujících vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní techniku a v dlouhodobém výhledu i dodávku těchto technologií na širší trhy s IKT. Rovněž tím bude podpořena věda zabývající se vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní technikou a uživatelské odvětví při digitální transformaci a podpoří jejich inovační potenciál.\n(16)\nPostup podle společné strategické vize Unie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky je zásadní pro uskutečnění ambice Unie a jejích členských států zajistit si vedoucí úlohu v digitální ekonomice. Cílem je vytvořit v Evropě maximálně propojený, sjednocený a zabezpečený ekosystém služeb vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a datové infrastruktury s vedoucím postavením ve světě a moci vyrábět inovativní a konkurenceschopné systémy vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky založené na dodavatelském řetězci, který bude odolnější a zajistí dostupnost komponentů, technologií a znalosti omezujících riziko narušení.\n(17)\nSpolečný podnik zřízený tímto nařízením (dále jen „společný podnik“) představuje nejlepší nástroj schopný realizovat strategickou vizi EU týkající se vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, a tím zajistit, aby Unie měla schopnosti v oblasti superpočítačů, kvantové výpočetní techniky a dat na světové úrovni v souladu se svým hospodářským potenciálem i s potřebami evropských uživatelů. Společný podnik je nejlepším nástrojem k překonání stávajících omezení a současně nabízí nejvyšší hospodářský, společenský a environmentální dopad a nejlepší zajištění zájmů Unie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky. Může soustředit prostředky od Unie, členských států a třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy a ze soukromého sektoru. Může realizovat rámec pro zadávání veřejných zakázek a provozovat systémy vysoce výkonné a kvantové výpočetní systémy světové úrovně. Může zahájit programy v oblasti výzkumu a inovací určené k vývoji evropských technologií a jejich následnému začlenění do superpočítačových systémů světové úrovně.\n(18)\nSpolečný podnik bude součástí portfolia institucionalizovaných partnerství v rámci programu Horizont Evropa, které by mělo usilovat o posílení vědeckých kapacit Unie, aby bylo možné v posíleném evropském výzkumném prostoru zvládat nově se objevující hrozby a budoucí výzvy, zajistit hodnotové řetězce Unie založené na udržitelnosti a strategickou autonomii Unie a zlepšit zavádění inovativních řešení zabývajících se klimatem, životním prostředím, zdravím a dalšími celosvětovými společenskými problémy v souladu se strategickými prioritami Unie, včetně dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050.\n(19)\nSpolečný podnik by měl být financován z programů Unie podle víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Měl by být zřízen v roce 2021 a fungovat do 31. prosince 2033, aby vybavil Unii sjednocenou, zabezpečenou a maximálně propojenou superpočítačovou infrastrukturou světové úrovně a rozvíjel technologie, aplikace a dovednosti nezbytné k dosažení exakapacitních schopností zhruba v období let 2022–2024 a post-exakapacitních schopností přibližně v letech 2025–2027 a přitom podpořit evropský ekosystém inovací vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky světové úrovně. V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 mají společné podniky mít jasný přístup založený na životním cyklu. Za účelem náležité ochrany finančních zájmů Unie by měl být společný podnik zřízen na období do 31. prosince 2033, aby mohl vykonávat své povinnosti, pokud jde o provádění grantů, dokud nebudou dokončeny poslední zahájené nepřímé akce, a pokud jde o dokončení činností souvisejících s provozem superpočítačů EuroHPC.\n(20)\nPartnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společného podniku by mělo spojit finanční a technické prostředky nutné ke zvládnutí složitého procesu stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti. Členy společného podniku by proto měly být Unie, členské státy a třetí země přidružené k programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa nebo Nástroji pro propojení Evropy, které se dohodnou na společné evropské iniciativě v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky; a sdružení zastupující jejich ustavující subjekty a jiné organizace s výslovným a aktivním zapojením do vytváření výsledků výzkumu a inovací, rozvoje a zavádění schopností v oblasti vysoce výkonné nebo kvantové výpočetní techniky nebo přispívání k řešení nedostatku dovedností a zachování know-how v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky v Evropě. Společný podnik by měl být otevřen novým členům.\n(21)\nV souladu s přílohou III nařízení (EU) 2021/695 by finanční příspěvky od jiných členů než Unie měly činit alespoň 50 % a měly by moci dosáhnout až 75 % souhrnných rozpočtových závazků společného podniku. Příspěvek Unie včetně případných dodatečných finančních prostředků od třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa nebo Nástroji pro propojení Evropy by naopak neměl překročit 50 % souhrnných rozpočtových závazků společného podniku.\n(22)\nPříspěvek Unie by měl pokrývat správní náklady společného podniku.\n(23)\nV souladu s čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 má společný podnik provádět centrální řízení všech finančních příspěvků prostřednictvím koordinačního přístupu. Každý zúčastněný stát by proto měl se společným podnikem uzavřít jednu nebo více správních dohod, jimiž se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě. Aby byla zajištěna soudržnost s jejich vnitrostátními strategickými prioritami, měly by mít zúčastněné státy právo veta nad využíváním svých vlastních finančních příspěvků pro žadatele usazené v uvedených zúčastněných státech. V zájmu minimalizace administrativní zátěže pro příjemce, zjednodušení a efektivnějšího provádění by měl každý zúčastněný stát usilovat o synchronizaci svého harmonogramu plateb, podávání zpráv a auditů s harmonogramem společného podniku a o sblížení pravidel týkajících se způsobilosti nákladů s pravidly programu Horizont Evropa. Příjemci usazení v zúčastněných státech, které svěřily platební činnosti společnému podniku, by měli se společným podnikem podepsat jedinou grantovou dohodu podle pravidel programu Horizont Evropa.\n(24)\nS cílem znovu získat vedoucí postavení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a vyvinout pro Unii úplný ekosystém vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky vytvořily v roce 2014zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu ve sdružení Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (ETP4HPC) smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. Jeho posláním je vybudovat evropský hodnotový řetězec vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně, který by byl globálně konkurenceschopný a který by podporoval synergie mezi třemi hlavními složkami ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky, totiž rozvojem technologií, aplikacemi a infrastrukturou superpočítačů. ETP4HPC by c ohledem na své odborné znalosti a na svou úlohu při spojování příslušných zúčastněných soukromých subjektů v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.\n(25)\nS cílem posílit datový hodnotový řetězec, zlepšit budování společenství kolem dat a připravit v Unii půdu pro prosperující ekonomiku založenou na datech vytvořily v roce 2014 zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu ve sdružení Big Data Value Association (Sdružení pro hodnotu dat velkého objemu, BDVA) smluvní partnerství soukromého a veřejného sektoru s Unií. V roce 2020 změnilo BDVA svůj název na Data, AI and Robotics (Data, umělá inteligence a robotika, DAIRO). DAIRO by s ohledem na své odborné znalosti a na svou úlohu při spojování příslušných zúčastněných soukromých subjektů v oblasti dat velkého objemu mělo být způsobilé stát se členem společného podniku.\n(26)\nETP4HPC a DAIRO písemně vyjádřily svou ochotu přispět k víceletému strategickému programu společného podniku a přetavit své odborné znalosti v uskutečnění cílů společného podniku. Je vhodné, aby tato soukromá sdružení dopisem vyjadřujícím souhlas přijala stanovy obsažené v příloze tohoto nařízení.\n(27)\nSpolečný podnik by se měl soustředit na jasně definovaná témata, která by akademické obci a evropskému průmyslu jako celku umožnila, aby společně navrhovaly, vyvíjely a využívaly ty nejinovativnější technologie vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a aby po celé Unií zřídily integrovanou, sjednocenou a zabezpečenou propojenou infrastrukturu s kapacitou vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky na světové úrovni, s vysokorychlostním připojením a špičkovými aplikacemi a datovými a softwarovými službami pro unijní vědce a další přední uživatele z oblasti průmyslu, včetně malých a středních podniků, a pro veřejný sektor. Společný podnik by se měl zaměřovat na rozvoj, zavádění a využívání špičkových technologií a infrastruktur a zabývat se náročnými požadavky evropských uživatelů z řad vědců, průmyslu a veřejného sektoru.\n(28)\nPoslání společného podniku by mělo být strukturováno do jednoho správního pilíře a šesti technických pilířů, které se budou zabývat činnostmi v oblasti infrastruktury, činnostmi sjednocujícími služby superpočítačů, technologickými činnostmi, činnostmi souvisejícími s aplikacemi superpočítačů, činnostmi zaměřenými na rozšíření využívání a dovedností a činnostmi v oblasti mezinárodní spolupráce. K financování infrastrukturního pilíře, části pilíře sjednocujícího služby superpočítačů a pilíře zaměřeného na rozšíření využívání a dovedností by měl být využíván program Digitální Evropa. K financování zbývajících činností pilíře sjednocujícího služby superpočítačů, totiž propojení vysoce výkonné výpočetní techniky, kvantové výpočetní techniky a datových zdrojů a propojení se společnými evropskými datovými prostory Unie a bezpečnými cloudovými infrastrukturami, by měl být využíván Nástroj pro propojení Evropy. K financování technologického pilíře, pilíře aplikací a pilíře mezinárodní spolupráce by měl být využíván program Horizont Evropa.\n(29)\nSpolečný podnik by měl být schopen spolupracovat s Partnerstvím pro vyspělou výpočetní techniku v Evropě (PRACE) na zajišťování a spravování přístupu ke sjednocené a propojené infrastruktuře superpočítačů a dat a k souvisejícím službám, jakož i v otázkách prostor pro odbornou přípravu a příležitostí pro rozvoj dovedností. Rovněž by měl být schopen spolupracovat se sítí GÉANT na zajišťování propojení superpočítačů společného podniku a na jejich napojení na další evropské superpočítačové a datové infrastruktury.\n(30)\nSpolečný podnik by měl přispívat ke snížení nedostatků v oblasti specifických dovedností v celé Unií tím, že se bude zapojovat do opatření na zvyšování povědomí a napomáhat při budování nových poznatků a lidského kapitálu. To zahrnuje i návrh a podporu konkrétních vzdělávacích a školicích činností v úzké spolupráci s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty.\n(31)\nSpolečný podnik by měl v souladu s cíli vnější politiky a mezinárodními závazky Unie usnadňovat spolupráci mezi Unií a zahraničními subjekty stanovením strategie pro spolupráci, včetně identifikace a podpory oblastí spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoje dovedností a provádění činností, kde vzniká vzájemný prospěch, a rovněž zajištěním přístupové politiky u příslušných kapacit a aplikací vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, zejména na základě vzájemnosti.\n(32)\nSpolečný podnik by se měl zaměřovat na podporu využívání všech výsledných technologií vysoce výkonné výpočetní techniky v Unii. Měl by se rovněž zaměřovat na zabezpečení investic do nezbytných superpočítačů. Přitom by měl uplatňovat vhodná opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce získávaných technologií, což by mělo platit po celou dobu životnosti těchto superpočítačů.\n(33)\nSpolečný podnik by měl připravit cestu k dlouhodobější vizi a k vybudování první hybridní infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky v Evropě, do níž by byly začleněny klasické výpočetní architektury s kvantovými výpočetními zařízeními. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví vytvořily výsledky světové úrovně, aby bylo v celé Unii zaručeno rychlé a rozsáhlé průmyslové využívání evropského výzkumu a technologií, které bude vytvářet důležité vedlejší přínosy pro společnost, a aby bylo možné sdílet rizika a spojit síly sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu.\n(34)\nV zájmu dosažení svého cíle navrhnout, vyvíjet a využívat nejinovativnější technologie v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky by společný podnik měl poskytovat finanční podporu hlavně ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek vycházejících z ročních pracovních programů. Tato finanční podpora by měla být zaměřena zejména na prokázaná selhání trhu, která brání rozvoji daného programu, neměla by vytlačovat soukromé investice a měla by být pobídkou ke změně chování příjemce.\n(35)\nAby dosáhl svých cílů, jimi je zvýšit inovační potenciál průmyslu, zejména pak malých a středních podniků, přispět k odstranění nedostatků ve specifických dovednostech, podpořit rozvoj znalostí a lidského kapitálu a posílit schopnosti v oblasti vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, měl by společný podnik ve všech zúčastněných státech podporovat vytváření, a zejména vzájemné propojení a koordinaci vnitrostátních odborných středisek pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. Tato odborná střediska by měla na vyžádání poskytovat služby vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky průmyslu, akademické obci a veřejné správě. Měla by především podporovat a umožňovat přístup k ekosystému inovací v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, usnadňovat přístup k superpočítačům a kvantovým počítačům, řešit závažný nedostatek vyškolených technických odborníků prostřednictvím činností na zvyšování povědomí, činností odborné přípravy a informačních činností a zapojit se do činností souvisejících s vytvářením sítí zúčastněných stran a dalších vnitrostátních odborných středisek pro vysoce výkonnou výpočetní techniku v zájmu podpory inovací v širším rozsahu; za tímto účelem by si měla vyměňovat příklady osvědčených postupů nebo zkušenosti se způsoby využití a tyto příklady a zkušenosti propagovat, sdílet své prostory pro odbornou přípravu a související zkušenosti, zprostředkovávat společný vývoj a výměnu paralelních kódů nebo podporovat sdílení inovativních aplikací a nástrojů pro veřejné i soukromé uživatele, zejména malé a střední podniky.\n(36)\nSpolečný podnik by měl poskytnout rámec, jenž bude zaměřen na poptávku a orientován na uživatele, a umožnit přístup založený na společných návrzích za účelem pořízení integrované, sjednocené, zabezpečené a maximálně propojené infrastruktury světové úrovně pro služby superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a pro data v Unii, a vybavit tak uživatele strategickými výpočetními zdroji potřebnými tomu, aby vyvíjeli nová inovativní řešení a mohli řešit společenské, environmentální, hospodářské a bezpečnostní problémy. Za tímto účelem by společný podnik měl přispět na pořízení superpočítačů světové úrovně. Superpočítače společného podniku, včetně kvantových počítačů, by měly být instalovány v některém zúčastněném státě, který je členským státem.\n(37)\nZa účelem nákladově efektivního provádění poslání společného podniku, kterým je vývoj, nasazení, rozšíření a udržování ekosystému superpočítačů světové úrovně v Unii, by společný podnik měl případně využít příležitosti k modernizaci superpočítačů, které vlastní. Tato modernizace by měla vést k prodloužení životnosti superpočítačů, zvýšení provozní výkonnosti a vytvoření nových funkcí, které by reagovaly na vývoj potřeb uživatelů. Za účelem modernizace svých superpočítačů by společný podnik měl mít možnost vyhlásit výzvu k vyjádření zájmu v rámci infrastrukturního pilíře. Tyto výzvy by měly definovat konkrétní podmínky způsobilosti, jež by se měly vztahovat na hostitelský subjekt, který již superpočítač EuroHPC hostí.\n(38)\nSpolečný podnik by měl maximálně propojit všechny superpočítače a datovou infrastrukturu, které vlastní nebo spoluvlastní, pomocí nejmodernějších síťových technologií, aby byly široce dostupné v celé Unii, a měl by prostřednictvím společné platformy propojovat a sjednocovat svou datovou infrastrukturu v oblasti superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a rovněž celostátní, regionální a další výpočetní infrastruktury. Společný podnik by měl rovněž zajistit propojení sjednocených, bezpečných infrastruktur superpočítačů a kvantových výpočetních služeb a datových infrastruktur se společnými evropskými datovými prostory, včetně evropského cloudu pro otevřenou vědu a propojených, bezpečných cloudových infrastruktur oznámených ve sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvaném „Evropská strategie pro data“ s cílem plynulého poskytování služeb široké škále veřejných a soukromých uživatelů v celé Evropě.\n(39)\nProgramy Horizont Evropa a Digitální Evropa by měly přispět k odstranění rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii a k zavádění široké škály schopností superpočítačů podporou synergií s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem+ (ESF+), Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), jakož i s Nástrojem pro oživení a odolnost. Společný podnik by proto měl usilovat o rozvoj úzké spolupráce s uvedenými fondy, které mohou konkrétně pomoci posílit místní, regionální a celostátní výzkumné a inovační schopnosti.\n(40)\nSpolečný podnik by měl poskytnout příznivý rámec pro zúčastněné státy, které jsou členskými státy, v němž budou moci využít finanční příspěvky v rámci programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV na pořízení infrastruktury pro vysoce výkonnou a kvantovou výpočetní techniku a pro data a pro jejich propojení. Využití uvedených finančních příspěvků na činnosti společného podniku je nezbytné k tomu, aby byla v Unii vyvinuta integrovaná, sjednocená, bezpečná a maximálně propojená infrastruktura světové úrovně pro služby superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a pro data, neboť výhody takové infrastruktury výrazně přesahují okruh uživatelů z členských států. Pokud se členské státy rozhodnou využít uvedené finanční příspěvky na činnosti společného podniku, měly by být považovány za vnitrostátní příspěvky zúčastněných států, které jsou členskými státy, do rozpočtu společného podniku za předpokladu, že jsou dodržovány článek 106 a další použitelná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7) a nařízení týkajících se jednotlivých fondů.\n(41)\nSpolečný podnik může zúčastněným státům, které jsou členskými státy, zprostředkovat využívání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost. Ty mohou doplňovat činnosti financované společným podnikem za předpokladu, že podpora z Nástroje pro oživení a odolnost doplňuje podporu poskytovanou z fondů Unie patřících společnému podniku a nepokrývá tytéž náklady. Využívání Nástroje pro oživení a odolnost by nemělo být započítáváno jako vnitrostátní příspěvek do rozpočtu společného podniku, zejména pokud jde o infrastruktury vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, datové infrastruktury a technologie, aplikace a projekty rozvoje dovedností.\n(42)\nNáklady na špičkové superpočítače, kvantové počítače, průmyslové superpočítače a superpočítače střední třídy by měly být částečně hrazeny příspěvkem Unie z finančních prostředků programu Digitální Evropa, aby byl splněn cíl společného podniku přispívat ke sdružování zdrojů na vybavení Unie špičkovými superpočítači a kvantovými počítači. Doplňkové náklady na tyto superpočítače a kvantové počítače by měly hradit zúčastněné státy nebo soukromí členové či konsorcia soukromých partnerů. Podíl přístupového času Unie k těmto superpočítačům nebo kvantovým počítačům by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie na jejich pořízení a neměl by překračovat 50 % celkového přístupového času k nim.\n(43)\nVlastníkem špičkových superpočítačů a kvantových počítačů, které společný podnik pořídí, by měl být společný podnik. Provozováním každého ze špičkových superpočítačů nebo kvantových počítačů by měl být pověřen hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen zastupovat jediný zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium zúčastněných států. Hostitelský subjekt by měl být schopen poskytnout přesný odhad provozních nákladů na superpočítač a ověřit je, například tím, že zajistí v maximální možné míře fyzické oddělení špičkových superpočítačů nebo kvantových počítačů společného podniku a jakýchkoli celostátních nebo regionálních počítačových systémů, které provozuje. Hostitelský subjekt by měla vybrat správní rada společného podniku (dále jen „správní rada“) na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Jakmile je hostitelský subjekt vybrán, měly by zúčastněný stát, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo hostitelské konsorcium mít možnost rozhodnout, že vyzvou další zúčastněné státy, aby se připojily a přispěly k financování daného špičkového superpočítače nebo kvantového počítače, jenž má být v rámci vybraného hostitelského subjektu instalován. Jestliže k hostitelskému konsorciu přistoupí další zúčastněné státy, nemělo by to nijak ovlivnit přístupový čas Unie k superpočítačům. Příspěvky zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia k nákladům na daný superpočítač nebo kvantový počítač by se měly promítnout do podílů přístupového času k tomuto superpočítači nebo kvantovému počítači. Na distribuci svého podílu přístupového času k superpočítači nebo kvantovému počítači by se měly zúčastněné státy dohodnout mezi sebou.\n(44)\nSpolečný podnik by měl zůstat vlastníkem superpočítačů nebo kvantových počítačů, které pořídí, dokud nebudou amortizovány. Měl by být schopen převést toto vlastnictví na hostitelský subjekt pro účely vyřazení, odstranění nebo jakéhokoli dalšího použití. V případě převodu vlastnictví na hostitelský subjekt nebo likvidace společného podniku by hostitelský subjekt měl společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu superpočítače či kvantového počítače.\n(45)\nSpolečný podnik by měl společně se zúčastněnými státy pořídit superpočítače střední třídy. Provozováním každého ze superpočítačů střední třídy by měl být pověřen hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen zastupovat jediný zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium zúčastněných států. Společný podnik by měl vlastnit část odpovídající podílu Unie, jímž finančně přispěla na pořízení tohoto superpočítače z prostředků programu Digitální Evropa. Hostitelský subjekt by měla vybrat správní rada na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Podíl přístupového času Unie ke každému superpočítači střední třídy by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie z programu Digitální Evropa na jeho pořizovací náklady. Společný podnik by měl být schopen převést vlastnictví daného superpočítače na hostitelský subjekt nejdříve pět let poté, co společný podnik provedl úspěšnou přejímací zkoušku, či při jeho likvidaci. Hostitelský subjekt by měl společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu superpočítače.\n(46)\nS cílem podpořit spravedlivé a vyvážené rozdělení superpočítačů společného podniku EuroHPC v celé Unii a vznik přístupu založeného na sjednocené infrastruktuře by měly výzvy k vyjádření zájmu o superpočítač EuroHPC definovat zvláštní podmínky způsobilosti, jež by se měly uplatnit na zúčastněný stát, který již některý superpočítač EuroHPC hostí.\n(47)\nSpolečný podnik by měl být schopen pořizovat průmyslové superpočítače společně s konsorciem soukromých partnerů. Provozováním takového superpočítače by měl být pověřen stávající hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt by měl být schopen spojit se při pořizování a provozování superpočítače s konsorciem soukromých partnerů. Společný podnik by měl vlastnit část odpovídající podílu Unie, jímž finančně přispěla na pořízení tohoto superpočítače z prostředků programu Digitální Evropa. Hostitelský subjekt a k němu přidružené konsorcium soukromých partnerů by měla vybrat správní rada na základě výzvy k vyjádření zájmu vyhodnocené nezávislými odborníky. Podíl přístupového času Unie ke každému takovému superpočítači by měl být přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie z programu Digitální Evropa na jeho pořizovací náklady. Společný podnik by se měl dokázat dohodnout s konsorciem soukromých partnerů na prodeji tohoto superpočítače jinému subjektu, nebo na jeho vyřazení z provozu. Alternativně by měl být společný podnik schopen převést vlastnictví k tomuto superpočítači na konsorcium soukromých partnerů. V tomto případě, nebo pokud je společný podnik likvidován, by mělo konsorcium soukromých partnerů společnému podniku uhradit zbytkovou hodnotu podílu Unie na superpočítači. Rozhodnou-li se společný podnik a konsorcium soukromých členů vyřadit superpočítač po jeho úplné amortizaci z provozu, mělo by tyto náklady uhradit konsorcium soukromých partnerů.\n(48)\nU průmyslových superpočítačů by měl společný podnik zohlednit konkrétní potřeby průmyslových uživatelů, například přístupové postupy, kvalitu a druh služeb, ochranu dat, ochranu průmyslových inovací a práv duševního vlastnictví, využitelnost, důvěryhodnost a další požadavky v oblasti důvěrnosti a zabezpečení.\n(49)\nKonstrukce a provoz superpočítačů podporovaných společným podnikem by měly zohledňovat energetickou účinnost a environmentální udržitelnost, například využitím technologie s nízkým příkonem, dynamické úspory energie a recyklačních technik, jako je vyspělé chlazení a recyklace tepla.\n(50)\nVyužívání superpočítačů společného podniku by se mělo zaměřovat na civilní aplikace pro veřejné a soukromé uživatele, kteří mají bydliště, jsou usazeni nebo se nacházejí v členském státě nebo v třetí zemi přidružené k programům Digitální Evropa nebo Horizont Evropa, včetně aplikací v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež mají dvojí užití. Uživatelům by měl být přidělován podíl Unie na přístupovém času podle pravidel přístupové politiky stanovené správní radou. Použití superpočítačů by rovněž mělo být v souladu s mezinárodními smlouvami uzavřenými Unií.\n(51)\nPřístupový čas k superpočítačům společného podniku přidělovaný uživatelům by měl být pro veřejné uživatele zdarma. Bezplatný by měl být i pro soukromé uživatele pro jejich aplikace týkající se činností v oblasti výzkumu a inovací financovaných z programu Horizont Evropa nebo Digitální Evropa a ve vhodných případech pro soukromé inovativní činnosti malých a středních podniků. Takové přidělování přístupového času k superpočítačům by mělo primárně vycházet z výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné společným podnikem a vyhodnocené nezávislými odborníky. S výjimkou uživatelů z řad malých a středních podniků zabývajících se soukromými inovačními činnostmi by měli všichni uživatelé využívající bezplatného přístupového času k superpočítačům společného podniku přijmout pojetí otevřené vědy a podle nařízení (EU) 2021/695 šířit znalosti získané tímto přístupem. Přidělování přístupového času uživatelům pro ekonomické činnosti jiné než soukromé inovační činnosti malých a středních podniků, které čelí vážným selháním trhu, by mělo probíhat za úplatu a na základě tržních cen. Mělo by být povoleno, ovšem omezeno, a výši poplatků by měla stanovit správní rada. Přístupová práva by měla být přidělována transparentním způsobem. Správní rada by měla stanovit zvláštní pravidla pro bezplatné přidělování přístupového času ve vhodných případech a pro přidělování bez výzvy k vyjádření zájmu u iniciativ, jež Unie považuje za strategické. Mezi reprezentativní příklady strategických iniciativ Unie patří: Cíl Země, Stěžejní projekt lidského mozku, iniciativa „1+ Million Genomes“, společné evropské datové prostory v oblastech veřejného zájmu (a zejména zdravotnický datový prostor), střediska excelence pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, vnitrostátní odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a centra pro digitální inovace. Společný podnik by měl na žádost Unie udělit dočasný či trvalý přímý přístupový čas strategickým iniciativám a stávajícím či budoucím platformám aplikací, které považuje za nezbytné pro poskytování zdravotních nebo jiných zásadních služeb mimořádné podpory ve prospěch veřejnosti, v nouzových situacích či při řízení krizí, nebo v případech, které Unie považuje za zásadní pro svou bezpečnost a obranu. Společnému podniku by mělo být povoleno vykonávat určité omezené hospodářské činnosti pro komerční účely.\nPřístup by měl být poskytován uživatelům bydlícím, usazeným nebo nacházejícím se v členském státě nebo v třetí zemi přidružené k programům Digitální Evropa nebo Horizont Evropa. Přístupová práva by měla být vůči všem uživatelům spravedlivá a měla by být přidělována transparentním způsobem. Správní rada by měla stanovit a monitorovat přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času pro každý superpočítač.\n(52)\nPřístup ke společnému času Unie pro přístup k předchůdcům exakapacitních a petakapacitních superpočítačů pořízeným dosavadním společným podnikem zřízeným nařízením (EU) 2018/1488 by měl být nadále udělován uživatelům usazeným v Unii nebo v třetí zemi přidružené k programu Horizont 2020.\n(53)\nSuperpočítače společného podniku by měly být provozovány a používány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (9) a (EU) 2016/943 (10).\n(54)\nSprávu společného podniku by měly zajišťovat dva orgány: správní rada a průmyslová a vědecká poradní rada. Správní rada by měla být složena ze zástupců Unie a zúčastněných států. Měla by odpovídat za tvorbu strategické politiky a za rozhodnutí o financování týkající se činností společného podniku, včetně veškeré činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek. Průmyslová a vědecká poradní rada by měla zahrnovat zástupce akademické obce a průmyslu jako uživatele a dodavatele technologií. Měla by správní radě poskytovat nezávislé poradenství v otázkách týkajících se strategického programu výzkumu a inovací, pořizování a provozu superpočítačů vlastněných společným podnikem, zvyšování kapacit a rozšiřování programu činností a programu činností v oblastech sjednocování, konektivity a mezinárodní spolupráce.\n(55)\nHlasovací práva ve vztahu k obecným administrativním úkolům společného podniku by měla být mezi zúčastněné státy rozdělena rovnoměrně. Pokud jde o úkoly související se stanovením části pracovního programu týkající se pořízení superpočítačů a kvantových počítačů, výběru hostitelského subjektu, sjednocovacích a propojovacích činností a výzkumných a inovačních činností společného podniku, měla by hlasovací práva zúčastněných států, které jsou členskými státy, vycházet ze zásady kvalifikované většiny. Zúčastněné státy, které jsou třetími zeměmi přidruženými k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy, by rovněž měly disponovat hlasovacími právy pro příslušné činnosti podporované z rozpočtů těchto programů. U úkolů souvisejících s pořizováním a provozem superpočítačů a kvantových počítačů by měly mít spolu s Unií hlasovací práva pouze ty zúčastněné státy, které poskytly na tyto úkoly prostředky.\n(56)\nFinanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly nepřímého řízení obsaženými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11). Pravidla platná pro společný podnik týkající se zahájení zadávacích řízení je třeba stanovit v jeho finančních pravidlech.\n(57)\nZa účelem podpory inovativního a konkurenceschopného evropského ekosystému vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky s uznávanou excelencí v celé Evropě by měl společný podnik vhodným způsobem využívat nástroje pro zadávání veřejných zakázek a grantové nástroje, včetně společného zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Cílem je vytvořit vazby mezi technologiemi vyvíjenými převážně v Unii, vytvářet návrhy společně s uživateli a pořizovat originální superpočítače a kvantové výpočetní systémy světové úrovně.\n(58)\nPři hodnocení celkového dopadu společného podniku by měly být investice soukromých členů do nepřímých akcí zohledněny jako věcné příspěvky skládající se ze způsobilých nákladů, které soukromým členům při provádění těchto akcí vznikly, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států nebo o jakýkoli jiný příspěvek Unie na tyto náklady. Při hodnocení celkového dopadu společného podniku by měly být investice soukromých členů do jiných akcí zohledněny jako věcné příspěvky skládající se ze způsobilých nákladů, které soukromým členům při provádění těchto akcí vznikly, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států nebo o jakýkoli jiný příspěvek Unie na tyto náklady.\n(59)\nV zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky působící na vnitřním trhu by mělo financování z programů Unie odpovídat zásadám státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo se narušení trhu, jako je vytěsňování soukromého financování, vytváření neúčinných tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků či vytváření kultury závislosti na subvencích.\n(60)\nÚčast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem by měla být v souladu s nařízením (EU) 2021/695. Společný podnik by navíc měl zajistit konzistentní používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Aby bylo zajištěno patřičné spolufinancování nepřímých akcí zúčastněnými státy v souladu s nařízením (EU) 2021/695, měly by zúčastněné státy přispívat přinejmenším částkou odpovídající svou výší úhradě výdajů vyplacené společným podnikem za způsobilé náklady vzniklé příjemcům v rámci provádění akcí. Za tímto účelem by měla správní rada v ročním pracovním programu společného podniku v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/695 stanovit maximální míry financování.\n(61)\nAby byla zajištěna správná rovnováha účasti zúčastněných stran na akcích financovaných společným podnikem, je nezbytná odchylka od článku 34 nařízení (EU) 2021/695, aby bylo možné rozlišovat výše platby v závislosti na typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků, a druhu akce, které se budou uplatňovat bez rozdílu na příjemce ze všech zúčastněných států. U činností financovaných v rámci programu Digitální Evropa by společný podnik měl umožnit rozlišovat výši platby v závislosti na typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků, a na druhu akce, které se budou uplatňovat bez rozdílu na příjemce ze všech zúčastněných států.\n(62)\nPoskytování finanční podpory činnostem z programu Digitální Evropa by mělo být v souladu s pravidly nařízení (EU) 2021/694. Zejména v souvislosti s utajovanými informacemi by opatření financovaná v rámci programu Digitální Evropa měla být v souladu s čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení.\n(63)\nPoskytování finanční podpory činnostem z Nástroje pro propojení Evropy by mělo být v souladu s pravidly nařízení (EU) 2021/1153.\n(64)\nPříjemci ze třetích zemí přidružených k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy, které jsou zúčastněnými státy, by měli být pro účast na akcích způsobilí pouze v případě, že zúčastněný stát je třetí zemí přidruženou k jednomu či více programům souvisejícím s danou akcí.\n(65)\nFinanční zájmy Unie a dalších členů společného podniku by měly být během celého výdajového cyklu chráněny přiměřenými opatřeními zahrnujícími prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či použitých finančních prostředků a v příslušných případech uplatňování správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.\n(66)\nSpolečný podnik by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem a měl by včas poskytovat všechny potřebné informace a propagovat své činnosti, včetně poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku by měl být zveřejněn.\n(67)\nV zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu.\n(68)\nInterní auditor Komise by měl vykonávat vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi.\n(69)\nKomise, společný podnik, Účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít přístup ke všem potřebným informacím a k prostorám, aby mohly provádět audity a šetření týkající se grantů, smluv a dohod podepsaných společným podnikem.\n(70)\nVeškeré výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek podle tohoto nařízení by měly zohledňovat trvání programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, podle okolností, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Zadávací řízení na pořízení superpočítačů a kvantových počítačů společného podniku by měla probíhat podle platných ustanovení programu Digitální Evropa. Společný podnik by měl mít možnost v řádně odůvodněných případech souvisejících s dostupností zbývajícího rozpočtu vyplývajícího z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 vyhlásit výzvy k předkládání návrhů nebo výzvy k podávání nabídek do 31. prosince 2028.\n(71)\nPrůběžné a konečné hodnocení společného podniku by měla provádět Komise za pomoci nezávislých odborníků. V duchu transparentnosti by příslušná zpráva nezávislých odborníků měla být zveřejněna v souladu s platnými pravidly.\n(72)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení výzkumných a inovačních schopnosti, rozvoje činností budování a rozšiřování schopností v oblasti superpočítačů, sjednocování, propojení a mezinárodní spolupráce a pořízení superpočítačů světové úrovně a přístupu k infrastruktuře pro služby vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a pro data v celé Unii prostřednictvím společného podniku, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich v zájmu zamezení zbytečného zdvojování, zachování kritické míry a zajištění optimálního využití veřejného financování může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nZřízení\n1.   Pro provádění iniciativy pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku se zřizuje společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) („společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku“, dále jen „společný podnik“) na období do 31. prosince 2033.\n2.   Aby se zohlednilo trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027, programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, musí být výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek podle tohoto nařízení zahájeny do 31. prosince 2027. V řádně odůvodněných případech mohou být zahájeny do 31. prosince 2028.\n3.   Společný podnik má právní subjektivitu. V každém členském státě požívá nejširší způsobilost k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva tohoto členského státu. Společný podnik může zejména nabývat a zcizovat movitý majetek a nemovitosti a vystupovat před soudem.\n4.   Sídlo společného podniku se nachází v Lucembursku.\n5.   Stanovy společného podniku (dále jen „stanovy“) jsou obsaženy v příloze.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„přejímací zkouškou“ zkouška uskutečněná s cílem určit, zda superpočítač EuroHPC splňuje požadavky specifikace systému;\n2)\n„přístupovým časem“ strojový čas superpočítače, který je dán k dispozici uživateli nebo skupině uživatelů k provádění jejich počítačových programů;\n3)\n„přidruženým subjektem“ jakýkoliv právní subjekt podle čl. 187 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;\n4)\n„střediskem excelence pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ projekt spolupráce vybraný prostřednictvím otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů na podporu používání budoucích extrémně výkonných výpočetních kapacit umožňujících komunitám uživatelů ve spolupráci s dalšími zúčastněnými subjekty v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky rozšiřovat stávající souběžné kódy směrem k exakapacitám a extrémním škálovacím výkonům;\n5)\n„společným návrhem“ kolektivní přístup mezi dodavateli a uživateli technologií zapojenými do kooperativních a iterativních návrhů na vývoj nových technologií, aplikací a systémů;\n6)\n„střetem zájmů“ situace zahrnující účastníka finančních operací nebo jinou osobu uvedenou v článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;\n7)\n„členským subjektem“ subjekt, jenž je soukromým členem společného podniku, v souladu se stanovami každého soukromého člena;\n8)\n„konsorciem soukromých partnerů“ sdružení právních subjektů z Unie vzniklé pro účely pořízení průmyslového superpočítače dohromady se společným podnikem; jeden či více těchto partnerů se mohou angažovat u soukromých členů společného podniku;\n9)\n„superpočítačem EuroHPC“ jakýkoliv výpočetní systém plně vlastněný společným podnikem nebo spoluvlastněný jinými zúčastněnými státy nebo konsorciem soukromých partnerů; to může být klasický superpočítač (špičkový superpočítač, průmyslový superpočítač nebo superpočítač střední třídy), hybridní klasický superpočítač, kvantový počítač nebo kvantový simulátor;\n10)\n„exakapacitou“ úroveň výkonnosti schopná provádět 1018 operací za sekundu (neboli 1 exaflop);\n11)\n„špičkovým superpočítačem“ výpočetní systém světové úrovně vyvinutý s pomocí nejvyspělejších dostupných technologií, jež jsou v daný okamžik k dispozici, a dosahující u aplikací pro řešení složitých problémů exakapacitního výkonu či vyššího (tj. post-exakapacitního) výkonu;\n12)\n„hostitelským konsorciem“ skupina zúčastněných států nebo konsorcium soukromých partnerů, kteří souhlasili s příspěvkem na pořízení a provoz superpočítače EuroHPC, včetně všech organizací zastupujících tyto zúčastněné státy;\n13)\n„hostitelským subjektem“ právní subjekt zahrnující zařízení pro umístění a provoz superpočítače EuroHPC a usazený v zúčastněném státě, který je členským státem;\n14)\n„maximálním propojením“ schopnost komunikace v podobě přenosu dat rychlostí 1012 bitů za vteřinu (1 terabit za vteřinu) nebo vyšší;\n15)\n„průmyslovým superpočítačem“ superpočítač alespoň střední třídy konkrétně navržený podle požadavků na bezpečnost, důvěrnost a integritu dat pro průmyslové uživatele, jež jsou náročnější než při použití ve vědě;\n16)\n„věcnými příspěvky na nepřímé akce“ financovanými z programu Horizont Evropa příspěvky zúčastněného státu nebo soukromých členů společného podniku či jejich členských nebo přidružených subjektů sestávající ze způsobilých nákladů, jež jim vznikly při provádění nepřímých akcí, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států tohoto společného podniku a jakýkoli příspěvek Unie na tyto náklady;\n17)\n„věcnými příspěvky na akce“ financovanými z programu Digitální Evropa nebo Nástroje pro propojení Evropy příspěvky zúčastněného státu nebo soukromých členů společného podniku či jejich členských nebo přidružených subjektů sestávající ze způsobilých nákladů, jež jim vznikly při provádění části činností společného podniku, snížené o příspěvky společného podniku či zúčastněných států tohoto společného podniku a jakýkoli příspěvek Unie na tyto náklady;\n18)\n„superpočítačem střední třídy“ superpočítač světové úrovně s nanejvýš o jeden řád magnitudy nižším výkonem než špičkový superpočítač;\n19)\n„vnitrostátním odborným střediskem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ právní subjekt nebo konsorcium právních subjektů usazené v zúčastněném státě, přidružené k vnitrostátnímu superpočítačovému středisku tohoto zúčastněného státu, které uživatelům z průmyslu, včetně malých a středních podniků, akademické obce a veřejné správy, poskytují přístup na požádání k superpočítačům a nejnovějším technologiím, nástrojům, aplikacím a službám vysoce výkonné výpočetní techniky a nabízejí odborné znalosti, dovednosti, odbornou přípravu, vytváření sítí a osvětu;\n20)\n„pozorovatelským státem“ země způsobilá k účasti na akcích společného podniku financovaných z Horizontu Evropa nebo programu Digitální Evropa, která není zúčastněným státem;\n21)\n„zúčastněným státem“ země, která je členem společného podniku;\n22)\n„výkonem“ počet operací v pohyblivé čárce za sekundu (flops), které dokáže superpočítač provést;\n23)\n„soukromým členem“ jakýkoliv člen společného podniku jiný než Unie nebo zúčastněný stát;\n24)\n„kvantovým počítačem“ výpočetní zařízení využívající k řešení konkrétních úkolů zákony kvantové mechaniky, díky čemuž potřebuje méně výpočetních prostředků než klasické počítače;\n25)\n„kvantovým simulátorem“ vysoce kontrolovatelné kvantové zařízení umožňující získat přehled o vlastnostech složitých kvantových systémů nebo vyřešit konkrétní výpočetní problémy, které nemohou řešit klasické počítače;\n26)\n„bezpečností dodavatelského řetězce“ superpočítače EuroHPC opatření pro začlenění jakéhokoliv dodavatele tohoto superpočítače do výběru, aby byla zajištěna dostupnost komponentů, technologií, systémů a know-how nezbytných pro pořízení a provoz tohoto superpočítače; to zahrnuje opatření ke zmírnění rizik souvisejících s případnými výpadky dodávek těchto komponentů, technologií a systémů, včetně změn ceny nebo nižšího výkonu či alternativních zdrojů dodávek; vztahuje se na celou dobu životnosti superpočítače EuroHPC;\n27)\n„strategickým programem výzkumu a inovací“ dokument vztahující se na dobu trvání programu Horizont Evropa, který stanoví hlavní priority a zásadní technologie a inovace nutné k dosažení cílů společného podniku;\n28)\n„víceletým strategickým programem“ dokument, kterým se stanoví strategie pro veškeré činnosti společného podniku;\n29)\n„superpočítači“ výpočetní technika s výkonem požadujícím pro vyřešení problémů, jež nezvládnou klasické výpočetní systémy, masivní integraci jednotlivých výpočetních prvků, včetně kvantových komponentů;\n30)\n„celkovými náklady na vlastnictví“ superpočítače EuroHPC pořizovací náklady spolu s provozními náklady včetně údržby až do převodu vlastnictví superpočítače na hostitelský subjekt nebo jeho prodeje či vyřazení bez převodu vlastnictví;\n31)\n„pracovním programem“ dokument uvedený v čl. 2 bodě 25 nařízení (EU) 2021/695, nebo v relevantních případech dokument, který funguje také jako pracovní program, uvedený v článku 24 nařízení (EU) 2021/694 nebo článku 19 nařízení (EU) 2021/1153.\nČlánek 3\nPoslání a cíle\n1.   Posláním společného podniku je vyvíjet, uvádět do provozu, rozšiřovat a spravovat v Unii sjednocený, zabezpečený a maximálně propojený ekosystém infrastruktury světové úrovně pro superpočítače, kvantovou výpočetní techniku, služby a data; podporovat vývoj a využívání inovativních a konkurenceschopných superpočítačových systémů zaměřených na poptávku, orientovaných na uživatele a založených na dodavatelském řetězci, který zajistí komponenty, technologie a znalosti snižující rizika narušení, a vývoj celé řady aplikací optimalizovaných pro tyto systémy; a rozšiřovat využívání této superpočítačové infrastruktury na velký počet veřejných a soukromých uživatelů a podporovat souběžnou transformaci a vývoj klíčových dovedností pro evropskou vědu a průmysl.\n2.   Společný podnik má tyto celkové cíle:\na)\npřispívat k provádění nařízení (EU) 2021/695, a zejména jeho článku 3, zajišťovat, vědecký, hospodářský, environmentální, technologický a společenský dopad investic Unie do výzkumu a inovací, aby se posílila vědecká a technologická základna Unie, splnily strategické priority Unie a přispělo k plnění cílů a politik Unie a přispívat k řešení globálních problémů, včetně cílů udržitelného rozvoje, uplatňováním zásad Agendy Organizace spojených národů 2030 a Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (12);\nb)\nrozvíjet úzkou spolupráci a zajišťovat koordinaci s dalšími evropskými partnerstvími, včetně společných výzev, a rovněž hledat synergie v příslušných činnostech a programech na unijní, celostátní a regionální úrovni, zejména těch, jež podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a případně regionální rozvoj;\nc)\nvyvíjet, zavádět, rozšiřovat a spravovat integrovanou a maximálně propojenou superpočítačovou a datovou infrastrukturu světové úrovně orientovanou na poptávku a na uživatele;\nd)\nsjednocovat maximálně propojenou superpočítačovou a datovou infrastrukturu a propojit ji s evropskými datovými prostory a cloudovým ekosystémem za účelem poskytování výpočetních a datových služeb pro širokou škálu veřejných a soukromých uživatelů v Evropě;\ne)\nprosazovat vědeckou excelenci a podporovat zavádění a systematické využívání výsledků výzkumu a inovací dosahovaných v Unii;\nf)\ndále rozvíjet a podporovat vysoce konkurenceschopné a inovativní superpočítačové a datové ekosystémy široce rozšířené v Evropě, přispívající k vedoucímu postavení Unie ve vědě a digitální oblasti, schopné samostatně vyrábět výpočetní technologie a architektury a integrovat je do hlavních výpočetních systémů, a pokročilé aplikace optimalizované pro tyto systémy;\ng)\nrozšiřovat použití superpočítačových služeb a rozvoj klíčových dovedností, které potřebují evropská věda i průmysl.\n3.   Společný podnik přispívá k zajištění zájmů Unie při pořizování superpočítačů a k podpoře vývoje a využívání technologií, systémů a aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky. Umožňuje společně navržený přístup k pořizování superpočítačů světové úrovně a současně zajišťuje bezpečnost dodavatelského řetězce pořizovaných technologií a systémů. Přispívá ke strategické autonomii Unie, podporuje rozvoj technologií a aplikací posilujících evropský dodavatelský řetězec vysoce výkonné výpočetní techniky a prosazuje jejich integraci do superpočítačových systémů, které řeší velký počet potřeb vědeckých, společenských, environmentálních a průmyslových potřeb.\nČlánek 4\nPilíře činnosti\n1.   Společný podnik plní poslání uvedené v článku 3 podle následujících pilířů činností:\na)\nadministrativního pilíře zahrnujícího obecné činnosti související s provozem a správou společného podniku;\nb)\ninfrastrukturního pilíře zahrnujícího činnosti pro pořizování, zavádění, modernizaci a provozování bezpečné a maximálně propojené infrastruktury světové úrovně pro superpočítače, kvantovou výpočetní techniku a data, včetně podpory zavádění a systematického využívání výsledků výzkumu a inovace vzniklých v Unii;\nc)\nsjednoceného pilíře superpočítačových služeb pokrývajícího všechny činnosti pro zajištění celounijního přístupu výzkumné a vědecké komunity, průmyslu (včetně malých a středních podniků) a veřejného sektoru ke sjednoceným a bezpečným superpočítačovým a datovým zdrojům a službám v celé Evropě, zejména ve spolupráci s PRACE a GÉANT; tyto činnosti zahrnují:\ni)\npodporu vzájemného propojení zdrojů vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a dat vlastněných zcela či částečně společným podnikem nebo poskytnutých dobrovolně zúčastněnými státy;\nii)\npodporu vzájemného propojení datových infrastruktur vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky s unijními společnými evropskými datovými prostory a sjednocenými a bezpečnými cloudovými a datovými infrastrukturami;\niii)\npodporu vývoje, pořizování a provozu platforem pro bezproblémové sjednocení a bezpečné poskytování služeb spojených s infrastrukturou pro služby superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a pro data, přičemž bude vytvořeno jednotné přístupové místo pro všechny superpočítačové nebo datové služby řízené společným podnikem, které bude jednotným vstupním místem pro všechny uživatele;\nd)\ntechnologického pilíře zabývajícího se v celé Evropě ambiciózními činnostmi výzkumu a inovací pro vývoj konkurenceschopného a inovativního superpočítačového ekosystému světové úrovně určeného pro hardwarové a softwarové technologie a jejich integraci do výpočetních systémů v celém vědeckém a průmyslovém hodnotovém řetězci, s cílem přispět ke strategické autonomii Unie; ten se rovněž zaměří na energeticky účinné vysoce výkonné výpočetní technologie, které přispívají k environmentální udržitelnosti; tyto činnosti se mimo jiné zabývají:\ni)\nmikroprocesorovými komponenty s nízkým příkonem, propojovacími komponenty, systémovou architekturou a souvisejícími technologiemi, jako jsou nové algoritmy, softwarové kódy, nástroje a prostředí;\nii)\nnově se objevujícími počítačovými paradigmaty a jejich integrací do špičkových superpočítačových systémů pomocí společně navrženého přístupu; tyto technologie se propojí s vývojem, pořizováním a zaváděním špičkových superpočítačů, včetně kvantových počítačů a infrastruktur;\niii)\ntechnologiemi a systémy pro propojení a provoz klasických superpočítačových systémů s dalšími, často doplňkovými výpočetními technologiemi, jako jsou kvantová výpočetní technika nebo jiné nově vznikající výpočetní technologie, a zajištěním jejich efektivního provozu;\niv)\nnovými algoritmy a softwarovými technologiemi, které nabízejí podstatné zvýšení výkonnosti;\ne)\naplikačního pilíře zabývajícího se činnostmi k dosažení a udržení evropské excelence v hlavních výpočetních a datových aplikacích a kódech pro vědu, průmysl včetně malých a středních podniků a veřejný sektor; tyto činnosti se mimo jiné zabývají:\ni)\naplikacemi, včetně vývoje nových algoritmů a softwaru pro veřejné a soukromé uživatele, kteří využívají zdrojů a schopností špičkových počítačů, a jejich sbližováním s vyspělými digitálními technologiemi, jako jsou umělá inteligence, vysoce výkonná analýza dat a cloudové technologie, pomocí společných návrhů, vývoje a optimalizace velkých a nově se objevujících hlavních tržních kódů a aplikací založených na vysoce výkonné výpočetní technice;\nii)\npodporou mimo jiné středisek excelence pro vysoce výkonnou výpočetní techniku v oblasti aplikací a rozsáhlých pilotních předváděcích projektů a testovacích prostředí založených na vysoce výkonné výpočetní technice pro aplikace a pokročilé digitální služby spojené s daty velkého objemu v celé řadě vědeckých, veřejných a průmyslových odvětví.\nf)\npilíře rozšířeného použití a dovedností zaměřeného na rozvoj schopností a dovedností, které podporují excelenci v oblasti superpočítačové a kvantové výpočetní techniky a využití dat zohledňující synergie s dalšími programy a nástroji, zejména programem Digitální Evropa, rozšíření vědeckého a průmyslového využití superpočítačových zdrojů a datových aplikací a podporu průmyslového přístupu a použití superpočítačové a datové infrastruktury pro inovace podle požadavků průmyslu a zajištění špičkové vědecké komunity disponující potřebnými znalostmi a zkušených pracovníků pro Evropu, pro vědecké řízení a digitální transformaci průmyslu a veřejné správy, včetně podpory a vytváření sítí vnitrostátních odborných středisek pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a středisek excelence pro vysoce výkonnou výpočetní techniku;\ng)\npilíře mezinárodní spolupráce zaměřeného na definování a provádění činností relevantních pro podporu mezinárodní spolupráce v oblasti superpočítačů zaměřených na řešení celosvětových odborných a společenských problémů v souladu s cíli vnější politiky a mezinárodními závazky Unie a účast na těchto činnostech a současně na podporu konkurenceschopnosti evropských dodávek vysoce výkonné výpočetní techniky a uživatelského ekosystému.\n2.   Vedle činností uvedených v odstavci 1 může být společný podnik v případě kumulativního, doplňkového či kombinovaného financování mezi unijními programy a v souladu s příslušným pracovním programem Komise pověřen plněním dalších úkolů.\nČlánek 5\nFinanční příspěvek Unie\n1.   Finanční příspěvek Unie na společný podnik včetně prostředků EHP činí až 3 081 300 000 EUR, včetně 92 000 000 EUR na správní náklady, za podmínky, že příspěvek zúčastněných států představuje přinejmenším stejnou částku, rozdělených takto:\na)\naž 900 000 000 EUR z programu Horizont Evropa;\nb)\naž 1 981 300 000 EUR z programu Digitální Evropa;\nc)\naž 200 000 000 EUR z Nástroje pro propojení Evropy.\n2.   Finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 1 je placen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie vyčleněných na každý relevantní program.\n3.   Na podporu pilířů činností uvedených v článku 4, s výjimkou činností uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), mohou být společnému podniku přiděleny další finanční prostředky Unie doplňující příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku.\n4.   Příspěvky z programů Unie odpovídající dalším činnostem svěřeným společnému podniku podle odstavce 3 nejsou započítávány do výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie.\n5.   Další finanční prostředky Unie doplňující příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku mohou být společnému podniku přiděleny zeměmi přidruženými k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy v souladu s příslušnými dohodami o přidružení. Těmito dalšími finančními prostředky Unie není dotčen příspěvek zúčastněných států uvedený v čl. 7 odst. 1, pokud se zúčastněné státy nedohodnou jinak.\n6.   Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku se použije pro společný podnik jako finanční podpora nepřímých akcí vymezených v čl. 2 bodě 43 nařízení (EU) 2021/695 podle výzkumných a inovačních činností společného podniku.\n7.   Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. b) se použije pro budování kapacit v celé Unii, včetně pořizování, modernizace a provozu vysoce výkonných počítačů, kvantových počítačů nebo kvantových simulátorů, sjednocení infrastruktury pro služby vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a pro data a rozšíření jejího použití a rozvoj vyspělých dovedností a odborné přípravy.\n8.   Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. c) se použije na propojení zdrojů vysoce výkonné výpočetní techniky a dat a na vytvoření integrované celoevropské a maximálně propojené infrastruktury pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a pro data.\nČlánek 6\nDalší příspěvky Unie\nPříspěvky z jiných programů Unie, než které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1, jež představují součást unijního spolufinancování programu prováděného některým ze zúčastněných států, jenž je členským státem, se při výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie podle článku 5 nezohledňují.\nČlánek 7\nPříspěvky jiných členů než Unie\n1.   Zúčastněné státy poskytnou celkový příspěvek úměrný výši příspěvku Unie uvedeného v čl. 5 odst. 1. Zúčastněné státy se mezi sebou dohodnou o svých kolektivních příspěvcích a o způsobu, jakým tyto příspěvky poskytnou. Tím není dotčena schopnost každého zúčastněného státu vymezit svůj vlastní finanční příspěvek v souladu s článkem 8.\n2.   Soukromí členové společného podniku přispějí společnému podniku částkou alespoň 900 000 000 EUR, nebo zajistí, aby touto částkou přispěly jejich členské subjekty a přidružené subjekty.\n3.   Příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou tvořeny příspěvky uvedenými v článku 15 stanov.\n4.   Příspěvky uvedené v čl. 15 odst. 3 písm. f) stanov může každý zúčastněný stát poskytnout příjemcům, kteří jsou v tomto zúčastněném státě usazeni. Zúčastněné státy mohou doplnit příspěvek společnému podniku v rámci platné maximální výše platby stanovené v článku 34 nařízení (EU) 2021/695, článku 14 nařízení (EU) 2021/694 a článku 14 nařízení (EU) 2021/1153. Těmito příspěvky nejsou dotčena pravidla státní podpory.\n5.   Členové společného podniku jiní než Unie podají do 31. ledna každého roku správní radě podle článku 5 stanov zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku poskytnutých v předchozím rozpočtovém roce.\n6.   Za účelem oceňování příspěvků uvedených v čl. 15 odst. 3 písm. b) až f) stanov se náklady stanoví v souladu s běžnými postupy pro účtování nákladů dotčených subjektů, s použitelnými účetními standardy země, v níž je subjekt usazen, a s odpovídajícími mezinárodními účetními standardy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným subjektem nebo auditní orgány zúčastněných států. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, společný podnik může ověřit metodu oceňování. V případě přetrvávajících nejistot může společný podnik provést audit metody oceňování.\n7.   Komise může ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku anebo spustit postup likvidace podle článku 23 stanov:\na)\nnebude-li společný podnik splňovat podmínky pro příspěvek Unie; nebo\nb)\nnebudou-li jiní členové než Unie nebo jejich členské subjekty či jejich přidružené subjekty přispívat, nebo budou-li přispívat jen částečně, nebo nebudou-li dodržovat lhůty pro příspěvky podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo\nc)\nv důsledku hodnocení uvedeného v článku 24.\nRozhodnutí Komise o ukončení, poměrném snížení nebo pozastavení finančního příspěvku Unie neomezuje úhradu způsobilých nákladů vzniklých jiným členům než Unii před oznámením rozhodnutí společnému podniku.\nČlánek 8\nSpráva příspěvků zúčastněných států\n1.   Každý zúčastněný stát přijme orientační závazek týkající se výše svých finančních příspěvků do společného podniku na nepřímé akce. Tento závazek vůči společnému podniku musí být učiněn vždy jednou ročně před přijetím pracovního programu.\nVedle kritérií stanovených v článku 22 nařízení (EU) 2021/695, článku 18 nařízení (EU) 2021/694 nebo článku 11 nařízení (EU) 2021/1153 může pracovní program obsahovat jakožto přílohu kritéria způsobilosti týkající se účasti vnitrostátních právních subjektů.\nKaždý zúčastněný stát pověří společný podnik hodnocením návrhů podle pravidel programu Horizont Evropa.\nVýběr návrhů vychází z pořadníku předloženého hodnotícím výborem. Správní rada se může v řádně odůvodněných případech od tohoto pořadníku odchýlit, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu, aby zajistila celkovou soudržnost přístupu založeného na portfoliu.\nKaždý zúčastněný stát má právo veta ve všech otázkách týkajících se využívání svých vlastních finančních příspěvků do společného podniku pro žadatele usazené v uvedených zúčastněných státech na základě svých strategických priorit.\n2.   Každý zúčastněný stát uzavře se společným podnikem jednu nebo více správních dohod, jimiž se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě. Tato dohoda obsahuje harmonogram, platební podmínky a požadavky na podávání zpráv a audit.\nKaždý zúčastněný stát usiluje o sladění svého harmonogramu plateb a požadavků na podávání zpráv a audit s harmonogramem a požadavky společného podniku a o sblížení svých pravidel způsobilosti nákladů s pravidly programu Horizont Evropa.\n3.   V dohodě uvedené v odstavci 2 může každý zúčastněný stát pověřit společný podnik platbou svého příspěvku svým příjemcům. Po výběru návrhů zúčastněný stát přidělí nezbytnou částku na platby. Auditní orgány zúčastněného státu mohou provést audit příslušných příspěvků tohoto státu.\nČlánek 9\nHostitelský subjekt\n1.   Superpočítače EuroHPC jsou umístěny v zúčastněném státě, který je členským státem. V případě, že zúčastněný stát již hostí superpočítač EuroHPC, který je špičkovým superpočítačem nebo superpočítačem střední třídy, není po dobu nejméně pěti let ode dne výběru po předchozí výzvě k vyjádření zájmu způsobilý účastnit se nové výzvy k vyjádření zájmu pro příští generace těchto superpočítačů. V případě pořízení kvantových počítačů a kvantových simulátorů nebo v případě modernizace superpočítače EuroHPC pomocí kvantových akcelerátorů se tato doba zkracuje na dva roky.\n2.   U superpočítačů EuroHPC uvedených v článcích 11, 12 a 14 může hostitelský subjekt představovat zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium. Hostitelský subjekt a příslušné orgány zúčastněného státu nebo zúčastněných států v hostitelském konsorciu v tomto smyslu uzavřou dohodu.\n3.   Společný podnik svěří hostitelskému podniku provoz jednotlivých superpočítačů EuroHPC zcela vlastněných nebo spoluvlastněných společným podnikem podle článků 11, 12 a 14.\n4.   Hostitelské subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku jsou vybírány v souladu s odstavcem 5 tohoto článku a s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 19.\n5.   V návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu vybere správní rada hostitelský subjekt uvedený v odstavci 2 tohoto článku a příslušný zúčastněný stát, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo příslušné hostitelské konsorcium spravedlivým a transparentním postupem založeným mimo jiné na těchto kritériích:\na)\nsoulad s obecnými specifikacemi systému definovanými ve výzvě k vyjádření zájmu;\nb)\ncelkové náklady vlastnictví superpočítače EuroHPC, včetně postupu odhadu a ověření provozních nákladů tohoto superpočítače během jeho životnosti;\nc)\nzkušenost hostitelského subjektu s instalací a provozem podobných systémů;\nd)\nkvalita fyzické a IT infrastruktury hostingového zařízení, jeho zabezpečení a jeho propojení se zbytkem Unie;\ne)\nkvalita služeb pro uživatele, jmenovitě schopnost splnit dohodu o úrovni služeb předanou spolu s dokumenty přiloženými k výběrovému řízení;\nf)\npředložení patřičného doprovodného dokumentu, jímž je doložen závazek členského státu, v němž je usazen hostitelský subjekt, nebo příslušných orgánů zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia pokrýt podíl celkových nákladů na vlastnictví superpočítače EuroHPC, na něž se nevztahuje příspěvek Unie podle článku 5 ani žádný další příspěvek Unie podle článku 6, buď převodu jeho vlastnictví ze společného podniku na daný hostitelský subjekt, nebo do jeho prodeje či vyřazení, pokud k převodu vlastnictví nedojde.\n6.   U průmyslových superpočítačů EuroHPC uvedených v článku 12 musí hostitelský subjekt pro přípravu pořízení a provozu těchto superpočítačů nebo oddílů superpočítačů EuroHPC uzavřít dohodu s konsorciem soukromých partnerů.\nPři hostingu průmyslového superpočítače musí být dodrženy tyto podmínky:\na)\nspolečný podnik svěří provoz každého jednotlivého průmyslového superpočítače EuroHPC společně vlastněného v souladu s článkem 13 hostitelskému subjektu;\nb)\nhostitelské subjekty jsou vybírány v souladu s odstavcem 5 tohoto článku a s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 19;\nc)\npo výzvě k vyjádření zájmu vybere správní rada hostitelský subjekt a jeho přidružené konsorcium soukromých partnerů spravedlivým a transparentním postupem založeným mimo jiné na:\ni)\nkritériích uvedených v odst. 5 písm. a) až e) tohoto článku; a\nii)\npředložení patřičného doprovodného dokumentu, jímž je doložen závazek konsorcia soukromých partnerů pokrýt podíl veškerých nákladů vlastnictví superpočítače EuroHPC, na něž se nevztahuje příspěvek Unie podle článku 5 ani žádný další příspěvek Unie podle článku 6.\n7.   Vybraný hostitelský subjekt může rozhodnout o tom, že na základě předchozí dohody s Komisí přizve ke členství v hostitelském konsorciu další zúčastněné státy nebo konsorcium soukromých partnerů. Finančním nebo věcným příspěvkem ani jakýmkoli jiným závazkem přistupujících členských států nebo soukromých členů nejsou dotčeny finanční příspěvek Unie ani odpovídající vlastnická práva a procentní podíl přístupového času přidělený Unii ve vztahu k dotčenému superpočítači EuroHPC podle článků 11, 12, 13 a 14.\nČlánek 10\nDohoda o hostingu\n1.   Před zahájením postupu pro pořízení superpočítače EuroHPC uzavře společný podnik s každým vybraným hostitelským subjektem dohodu o hostingu.\n2.   Dohoda o hostingu se týká zejména následujících prvků týkajících se superpočítačů EuroHPC:\na)\npráva a povinnosti během postupu pro pořízení superpočítače, včetně přejímacích zkoušek daného superpočítače;\nb)\npodmínky odpovědnosti pro provozování superpočítače;\nc)\nkvality služeb nabízených uživatelům při provozování superpočítače, jak je stanovena v dohodě o úrovni služeb;\nd)\nplánů týkajících se energetické účinnosti a environmentální udržitelnosti superpočítače;\ne)\npodmínek přístupu k superpočítači v rámci přístupového času Unie, jak o nich rozhodla správní rada v souladu s článkem 17;\nf)\nzpůsobů účtování přístupového času;\ng)\npodílu celkových nákladů na vlastnictví, jehož pokrytí hostitelský subjekt zajistí ze strany zúčastněného státu, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo ze strany zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia;\nh)\npodmínek pro převod vlastnictví podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 13 odst. 6 a čl. 14 odst. 6, jež v případě superpočítačů EuroHPC zahrnují ustanovení o výpočtu jejich zbytkové hodnoty a o jejich vyřazení;\ni)\npovinnosti hostitelského subjektu poskytnout k superpočítačům EuroHPC přístup a zároveň zajistit zabezpečení těchto superpočítačů, ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679, ochranu elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/58/ES, ochranu obchodních tajemství v souladu se směrnicí (EU) 2016/943 a ochranu důvěrnosti dalších údajů, na které se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství;\nj)\npovinnosti hostitelského subjektu zavést postup ověřeného auditu, který se týká nákladů na provoz superpočítače EuroHPC a přístupových časů uživatelů;\nk)\npovinnosti hostitelského subjektu předložit správní radě do 31. ledna každého roku auditní zprávu a údaje týkající se využívání přístupového času v předchozím rozpočtovém roce;\nl)\nzvláštních podmínek platných v případě, že hostitelský subjekt provozuje superpočítač EuroHPC pro průmyslové použití.\n3.   Dohoda o hostingu se řídí právem Unie; na veškeré záležitosti, které toto nařízení ani jiné právní akty Unie neupravují, se použije právo členského státu, v němž je usazen hostitelský subjekt.\n4.   Dohoda o hostingu musí obsahovat rozhodčí doložku ve smyslu článku 272 Smlouvy o fungování EU, která zaručuje soudní příslušnost nad všemi záležitostmi upravenými v uvedené dohodě Soudnímu dvoru Evropské unie.\n5.   Po uzavření dohody o hostingu, a aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, společný podnik s podporou vybraného hostitelského subjektu zahájí postupy pro pořízení superpočítače EuroHPC v souladu s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 19.\n6.   Po uzavření dohody o hostingu týkající se superpočítačů střední třídy společný podnik nebo hostitelský subjekt zahájí jménem obou smluvních stran postupy pro pořízení superpočítače EuroHPC v souladu s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 19.\nČlánek 11\nPořízení a vlastnictví špičkových superpočítačů\n1.   Společný podnik pořizuje a vlastní špičkové superpočítače.\n2.   Finanční příspěvek Unie podle čl. 5 odst. 1 pokryje až 50 % pořizovacích nákladů a až 50 % provozních nákladů špičkových superpočítačů.\nZbývající náklady na vlastnictví špičkových superpočítačů pokryjí zúčastněný stát, v němž je usazen hostitelský subjekt, nebo zúčastněné státy v rámci hostitelského konsorcia a případně příspěvky uvedené v článku 6.\n3.   Výběr dodavatele špičkového superpočítače vychází ze specifikací pro nabídky, které zohledňují požadavky uživatelů a obecné specifikace systému poskytnuté vybraným hostitelským subjektem v jeho žádosti o výzvu k vyjádření zájmu. Při výběru se rovněž zohlední bezpečnost dodavatelského řetězce.\n4.   Společný podnik může působit jako první uživatel a pořizovat špičkové superpočítače, které integrují konkurenceschopné technologie vyvinuté primárně v Unii a zaměřené na poptávku a na uživatele.\n5.   Pokud je to řádně odůvodněno bezpečnostními důvody, může správní rada v pracovním programu rozhodnout, že účast dodavatelů na pořízení špičkových superpočítačů podmíní v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/694, nebo že ji omezí z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou autonomií Unie v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.\n6.   Aniž je dotčena likvidace společného podniku podle čl. 23 odst. 4 stanov, nejdříve pět let poté, co společný podnik provedl úspěšnou přejímací zkoušku špičkových superpočítačů instalovaných u hostitelského subjektu, může být vlastnictví špičkového superpočítače na základě rozhodnutí správní rady a v souladu s dohodou o hostingu převedeno na daný hostitelský subjekt nebo může být špičkový superpočítač prodán jinému subjektu či vyřazen. V případě převodu vlastnictví špičkového superpočítače hostitelský subjekt uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převáděného superpočítače. Pokud k převodu vlastnictví na hostitelský subjekt nedojde a je rozhodnuto o vyřazení daného superpočítače, příslušné náklady se rozdělí rovným dílem mezi společný podnik a hostitelský subjekt. Společný podnik neodpovídá za žádné náklady vzniklé po převodu vlastnictví špičkového superpočítače nebo po jeho prodeji či vyřazení.\nČlánek 12\nPořízení a vlastnictví kvantových počítačů a kvantových simulátorů\n1.   Společný podnik pořizuje a vlastní kvantové počítače a kvantové simulátory od pilotních a experimentálních systémů po prototypy a operační systémy jako samostatná zařízení nebo hybridní zařízení se špičkovými vysoce výkonnými počítači nebo vysoce výkonnými počítači střední třídy a s přístupem přes cloud.\n2.   Finanční příspěvek Unie podle čl. 5 odst. 1 pokryje až 50 % pořizovacích nákladů a až 50 % provozních nákladů kvantových počítačů a kvantových simulátorů.\nZbývající náklady na vlastnictví kvantových počítačů a kvantových simulátorů pokryjí zúčastněný stát, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo zúčastněné státy v rámci hostitelského konsorcia a případně příspěvky uvedené v článku 6.\n3.   Výběr dodavatele kvantových počítačů a kvantových simulátorů vychází ze specifikací pro nabídky, které zohledňují požadavky uživatelů a obecné specifikace systému poskytnuté vybraným hostitelským subjektem v jeho žádosti o výzvu k vyjádření zájmu. Při výběru se rovněž zohlední bezpečnost dodavatelského řetězce.\n4.   Společný podnik může působit jako první uživatel a pořizovat kvantové počítače a kvantové simulátory, které integrují technologie primárně vyvinuté v Unii.\n5.   Pokud je to řádně odůvodněno bezpečnostními důvody, může správní rada v pracovním programu rozhodnout, že účast dodavatelů na pořízení kvantových počítačů a kvantových simulátorů podmíní v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/694, nebo že ji omezí z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou autonomií Unie v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.\n6.   Kvantové počítače a kvantové simulátory musí být umístěny v hostitelském subjektu superpočítače EuroHPC nebo v superpočítačovém středisku nacházejícím se v Unii.\n7.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4 stanov, nejdříve čtyři roky poté, co byla provedena úspěšná přejímací zkouška kvantového počítače nebo kvantového simulátoru instalovaných u hostitelského subjektu, může být vlastnictví kvantového počítače nebo kvantového simulátoru na základě rozhodnutí správní rady a v souladu s dohodou o hostingu převedeno na daný hostitelský subjekt nebo může být kvantový počítač nebo kvantový simulátor prodán jinému subjektu či vyřazen. V případě převodu vlastnictví kvantového počítače nebo kvantového simulátoru hostitelský subjekt uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převáděného superpočítače. Pokud k převodu vlastnictví na hostitelský subjekt nedojde a je rozhodnuto o vyřazení daného superpočítače, příslušné náklady se rozdělí rovným dílem mezi společný podnik a hostitelský subjekt. Společný podnik neodpovídá za žádné náklady vzniklé po převodu vlastnictví kvantového počítače či kvantového simulátoru nebo po jeho prodeji či vyřazení.\nČlánek 13\nPořízení a vlastnictví průmyslových superpočítačů EuroHPC\n1.   Společný podnik pořizuje společně s konsorciem soukromých partnerů superpočítače alespoň střední třídy nebo oddíly superpočítačů EuroHPC primárně určené k použití v průmyslu a buď je vlastní, nebo je spoluvlastní s konsorciem soukromých partnerů.\n2.   Finanční příspěvek Unie podle čl. 5 odst. 1 pokryje až 35 % pořizovacích nákladů superpočítačů EuroHPC nebo jejich oddílů. Zbývající celkové náklady vlastnictví superpočítačů EuroHPC nebo jejich oddílů pokryje konsorcium soukromých partnerů.\n3.   Výběr dodavatele průmyslového superpočítače EuroHPC vychází ze specifikací pro nabídky, které zohledňují požadavky uživatelů a obecné specifikace systému poskytnuté vybraným hostitelským subjektem v jeho žádosti o výzvu k vyjádření zájmu. Při výběru se rovněž zohlední bezpečnost dodavatelského řetězce.\n4.   Pokud je to řádně odůvodněno bezpečnostními důvody, může správní rada v pracovním programu rozhodnout, že účast dodavatelů na pořízení průmyslových superpočítačů EuroHPC podmíní v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/694, nebo že ji omezí z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou autonomií Unie v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.\n5.   Superpočítače EuroHPC nebo jejich oddíly pro průmyslové použití musí být umístěny v hostitelském subjektu superpočítače EuroHPC.\n6.   Aniž je dotčena likvidace společného podniku podle čl. 23 odst. 4 stanov, nejdříve čtyři roky poté, co společný podnik provedl úspěšnou přejímací zkoušku superpočítačů EuroHPC instalovaných u hostitelského subjektu, může být vlastnictví superpočítače EuroHPC na základě rozhodnutí správní rady a se souhlasem konsorcia soukromých partnerů převedeno na konsorcium soukromých partnerů nebo může být superpočítač EuroHPC prodán jinému subjektu či vyřazen. V případě převodu vlastnictví superpočítače EuroHPC konsorcium soukromých partnerů uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převáděného superpočítače EuroHPC. Nedojde-li k převodu vlastnictví na konsorcium soukromých partnerů, ale k rozhodnutí o vyřazení z provozu, uhradí příslušné náklady konsorcium soukromých partnerů. Společný podnik neodpovídá za žádné náklady vzniklé po převodu vlastnictví superpočítače EuroHPC nebo po jeho prodeji či vyřazení.\nČlánek 14\nPořízení a vlastnictví superpočítačů střední třídy\n1.   Společný podnik společně s veřejnými zadavateli zúčastněného státu, v němž je usazen hostitelský subjekt, nebo s veřejnými zadavateli zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia pořizuje a spoluvlastní superpočítače střední třídy.\n2.   Finanční příspěvek Unie uvedený v čl. 5 odst. 1 pokrývá až 35 % pořizovacích nákladů a až 35 % provozních nákladů superpočítačů střední třídy. Zbývající náklady na vlastnictví superpočítačů střední třídy pokryjí zúčastněný stát, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo zúčastněné státy v rámci hostitelského konsorcia a případně příspěvky uvedené v článku 6.\n3.   Výběr dodavatele superpočítače střední třídy vychází ze specifikací pro nabídky, které zohledňují požadavky uživatelů a obecné specifikace systému poskytnuté vybraným hostitelským subjektem v jeho žádosti o výzvu k vyjádření zájmu. Výběr rovněž zohlední bezpečnost dodavatelského řetězce.\n4.   Společný podnik může působit jako první uživatel a pořizovat superpočítače střední třídy, které integrují konkurenceschopné technologie vyvinuté primárně v Unii a zaměřené na poptávku a na uživatele.\n5.   Pokud je to řádně odůvodněno bezpečnostními důvody, může správní rada v pracovním programu rozhodnout, že účast dodavatelů na pořízení superpočítačů střední třídy podmíní v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/694, nebo že ji omezí z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou autonomií Unie v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.\n6.   Aniž je dotčena likvidace společného podniku podle čl. 23 odst. 4 stanov, po plné amortizaci superpočítače se část vlastnictví tohoto superpočítače, jež náleží společnému podniku, převede na hostitelský subjekt. Hostitelský subjekt uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převedeného superpočítače. Společný podnik neodpovídá za žádné náklady vzniklé po převodu vlastnictví superpočítače střední třídy.\nČlánek 15\nModernizace superpočítačů\n1.   Společný podnik může vyhlásit výzvu k vyjádření zájmu za účelem modernizace superpočítačů EuroHPC, které vlastní nebo spoluvlastní. Maximální příspěvek EU na tyto modernizace nesmí za období 2021–2027 přesáhnout 150 milionů EUR.\n2.   Hostitelský subjekt je způsobilý podat žádost o tuto výzvu k vyjádření zájmu nejdříve jeden rok po dni výběru hostitelského subjektu superpočítače EuroHPC a nejpozději tři roky po tomto dni. Superpočítač EuroHPC lze modernizovat pouze jednou.\n3.   Hostitelský subjekt vybírá správní rada spravedlivým a transparentním postupem, mimo jiné na základě těchto kritérií:\na)\nodůvodnění modernizace;\nb)\nkompatibilita s původním superpočítačem EuroHPC;\nc)\nzvýšení výkonnosti superpočítače EuroHPC v oblasti provozní kapacity;\nd)\npředložení patřičného doprovodného dokumentu, jímž je doložen závazek členského státu, v němž je usazen hostitelský subjekt, nebo příslušných orgánů zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia pokrýt podíl nákladů na modernizaci superpočítače EuroHPC, na něž se nevztahuje příspěvek Unie podle článku 5 ani žádný další příspěvek Unie podle článku 6, buď do převodu jeho vlastnictví ze společného podniku na daný hostitelský subjekt, nebo do jeho prodeje či vyřazení, pokud k převodu vlastnictví nedojde.\n4.   Společný podnik společně s veřejnými zadavateli zúčastněného státu, v němž je usazen vybraný hostitelský subjekt, nebo s veřejnými zadavateli zúčastněných států v rámci vybraného hostitelského konsorcia pořídí modernizaci superpočítače a je jeho vlastníkem za stejných podmínek vlastnictví, které platí v případě původního superpočítače EuroHPC.\n5.   Finanční příspěvek Unie na modernizaci pokrývá až 35 % pořizovacích nákladů na modernizaci, které se odepisují po dobu očekávané zbývající životnosti původního superpočítače, a až 35 % dodatečných provozních nákladů. Celkové náklady na modernizaci nesmějí přesáhnout 30 % celkových pořizovacích nákladů na původní superpočítač EuroHPC.\n6.   Podíl přístupového času Unie k modernizovanému superpočítači EuroHPC zůstává po dobu životnosti daného přístroje beze změny. Pokud modernizace zahrnuje zvýšení kapacity, je dodatečný přístupový čas přímo úměrný příspěvku Unie.\nČlánek 16\nVyužívání superpočítačů EuroHPC\n1.   Aniž je dotčen čl. 17 odst. 9, je využívání superpočítačů EuroHPC umožněno uživatelům z veřejného i soukromého sektoru a zaměřuje se na civilní způsoby využití. Superpočítače EuroHPC jiné než průmyslové se používají primárně pro účely výzkumu a inovací spadající pod programy veřejného financování, aplikací ve veřejném sektoru a případně soukromých inovačních činností malých a středních podniků.\n2.   Správní rada definuje obecné podmínky přístupu pro využívání superpočítačů EuroHPC v souladu s článkem 17 a může definovat specifické podmínky přístupu pro různé druhy uživatelů a aplikací. Bezpečnost a kvalita služeb musí být stejná pro všechny uživatele dané kategorie, s výjimkou průmyslových superpočítačů EuroHPC, u nichž bezpečnost a kvalita služeb musí odpovídat požadavkům průmyslu v souladu s čl. 13 odst. 1.\n3.   Uživatelé bydlící, usazení nebo nacházející se v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Horizont 2020 získají přístup k podílu na přístupovém času Unie k superpočítačům pořízeným dosavadním společným podnikem zřízeným nařízením (EU) 2018/1488.\n4.   Uživatelé bydlící, usazení nebo nacházející se v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Digitální Evropa nebo Horizont Evropa získají podíl na přístupovém času Unie k superpočítačům EuroHPC pořízeným po roce 2020.\n5.   V řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k zájmům Unie správní rada rozhodne o udělení přístupového času k počítačům pro subjekty bydlící, usazené nebo nacházející se v jakékoliv třetí zemi a pro mezinárodní organizace.\nČlánek 17\nPřidělování přístupového času Unie k superpočítačům EuroHPC\n1.   Podíl přístupového času Unie ke každému špičkovému a kvantovému superpočítači EuroHPC je přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie podle čl. 5 odst. 1 k celkovým nákladům na jeho vlastnictví a nepřekročí 50 % celkového přístupového času k superpočítači EuroHPC.\n2.   Podíl přístupového času Unie ke každému superpočítači EuroHPC střední třídy je přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie podle čl. 5 odst. 1 k nákladům na jeho pořízení a fungování a nepřekročí 35 % celkového přístupového času k superpočítači.\n3.   Podíl přístupového času Unie ke každému průmyslovému superpočítači EuroHPC je přímo úměrný finančnímu příspěvku Unie podle čl. 5 odst. 1 k nákladům na jeho pořízení a nepřekročí 35 % celkového přístupového času k superpočítači.\n4.   Každému zúčastněnému státu, v němž je usazen hostitelský subjekt, nebo každému zúčastněnému státu v rámci hostitelského konsorcia se přidělí zbývající přístupový čas ke každému superpočítači EuroHPC. V případě hostitelského konsorcia se na rozdělení přístupového času k superpočítači dohodnou zúčastněné státy mezi sebou.\n5.   Správní rada stanoví přístupová práva k podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům EuroHPC.\n6.   Využití podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům EuroHPC je pro uživatele z veřejného sektoru uvedené v čl. 16 odst. 4 zdarma. Bezplatný je i pro průmyslové uživatele pro jejich aplikace týkající se činností v oblasti výzkumu a inovací financovaných z programu Horizont Evropa nebo Digitální Evropa, jakož i činností, které v rámci těchto programů obdržely „pečeť excelence“, a ve vhodných případech pro soukromé inovační činnosti malých a středních podniků. Hlavní zásadou pro přidělování přístupového času pro tyto činnosti je spravedlivý a transparentní proces vzájemného hodnocení stanovený správní radou v návaznosti na nepřetržitě otevřené výzvy k vyjádření zájmu zveřejňované společným podnikem.\n7.   S výjimkou uživatelů z řad malých a středních podniků provádějících soukromé inovační činnosti uplatňují jiní uživatelé otevřený vědecký přístup k šíření znalostí získaných prostřednictvím přístupu k superpočítačům společného podniku podle článku 14 nařízení (EU) 2021/695. Další použitelná pravidla pro otevřenou vědu stanoví správní rada.\n8.   Správní rada stanoví zvláštní pravidla pro přístupové podmínky lišící se od hlavních zásad uvedených v odstavci 6. Ta se týkají přidělování přístupového času projektům a činnostem, které jsou pro Unii považovány za strategické.\n9.   Výkonný ředitel na žádost Unie přidělí přímý přístup k superpočítačům EuroHPC iniciativám, jež Unie považuje za zásadní pro poskytování služeb v oblasti zdraví či klimatu nebo jiných zásadních služeb pomoci mimořádné podpory ve prospěch veřejnosti, v nouzových situacích či při řešení krizí, nebo v případech, které Unie považuje za zásadní pro svou bezpečnost a obranu. Způsoby a podmínky poskytování tohoto přístupu se stanoví v přístupových podmínkách přijatých správní radou.\n10.   Správní rada stanoví podmínky vztahující se na průmyslové použití, aby byl zajištěn přístup k podílu Unie na přístupovém času s cílem zajistit zdroje vysoce výkonné výpočetní techniky a datové zdroje pro aplikace jiné než uvedené v odstavci 6.\n11.   Správní rada pravidelně sleduje přidělený podíl Unie na přístupovém času podle jednotlivých zúčastněných států a podle kategorie uživatelů, a to i pro komerční účely. Může například rozhodnout, že:\na)\nupraví přístupové časy stanovené podle kategorie činnosti nebo uživatele tak, aby bylo využívání kapacit superpočítačů EuroHPC optimalizováno;\nb)\nnavrhne další podpůrná opatření v zájmu zajištění spravedlivých příležitostí k přístupu pro uživatele, jejichž cílem by bylo zvýšit úroveň dovedností a odbornosti těchto uživatelů v oblasti systémů vysoce výkonné výpočetní techniky.\nČlánek 18\nPřístupový čas Unie k superpočítačům EuroHPC pro komerční účely\n1.   Na všechny průmyslové uživatele pro komerční účely se vztahují ohledně podílu Unie na přístupovém času zvláštní podmínky. Tato služba je při komerčním použití zpoplatněna podle míry využití na základě tržních cen. Výši poplatku určí správní rada.\n2.   Poplatky uhrazené za komerční využití podílu Unie na přístupovém času tvoří příjem pro rozpočet společného podniku a použijí se na krytí provozních nákladů společného podniku.\n3.   Přístupový čas vyhrazený pro komerční služby nesmí přesahovat 20 % celkového přístupového času Unie ke každému superpočítači EuroHPC. O přidělení přístupového času Unie pro uživatele komerčních služeb rozhodne správní rada s přihlédnutím k výsledku sledování uvedeného v čl. 17 odst. 11.\n4.   Kvalita komerčních služeb musí být pro všechny uživatele stejná.\nČlánek 19\nFinanční pravidla\n1.   Společný podnik přijme svá vlastní finanční pravidla v souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.\n2.   Finanční pravidla jsou zveřejňována na internetových stránkách společného podniku.\nČlánek 20\nZaměstnanci\n1.   Na zaměstnance společného podniku se vztahují služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“) stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (13) a pravidla společně přijatá orgány Unie pro účely provádění služebního řádu a pracovního řádu.\n2.   Nad zaměstnanci společného podniku vykonává správní rada pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).\n3.   Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.\n4.   Ve výjimečných případech se může správní rada rozhodnout dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakékoli následné převedení pravomocí na jiné osoby provedené výkonným ředitelem. V takových případech správní rada vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování sama, nebo je přenese na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance společného podniku, než je výkonný ředitel.\n5.   Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu.\n6.   Personální zdroje se stanoví v plánu pracovních míst společného podniku, přičemž se uvede počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd, jakož i počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem společného podniku.\n7.   Zaměstnanci společného podniku se skládají z dočasných zaměstnanců a smluvních zaměstnanců.\n8.   Veškeré náklady související se zaměstnanci nese společný podnik.\nČlánek 21\nVyslaní národní odborníci a stážisté\n1.   Společný podnik může využít vyslané národní odborníky a stážisty, kteří nejsou zaměstnanci společného podniku. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky se přidá k informacím týkajícím se personálních zdrojů uvedeným v čl. 20 odst. 6 v souladu s ročním rozpočtem.\n2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla vysílání národních odborníků do společného podniku a využívání stážistů.\nČlánek 22\nVýsady a imunity\nNa společný podnik a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 23\nOdpovědnost společného podniku\n1.   Smluvní odpovědnost společného podniku se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem použitelným na danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.\n2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu funkce.\n3.   Veškeré platby společného podniku z titulu odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady a výdaje vzniklé v této souvislosti se považují za výdaje společného podniku a hradí se ze zdrojů společného podniku.\n4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik.\n5.   Společný podnik neodpovídá za žádné škody vyplývající z činností hostitelského subjektu týkajících se jeho provozování superpočítačů EuroHPC vlastněných společným podnikem.\nČlánek 24\nMonitorování a hodnocení\n1.   Činnosti společného podniku jsou nepřetržitě monitorovány a pravidelně hodnoceny podle jeho finančních pravidel, aby se zajistil maximální dopad a excelence i nejúčinnější a nejefektivnější využití zdrojů. Výsledky monitorování a pravidelných přezkumů jsou podkladem pro monitorování evropských partnerství a hodnocení společného podniku v rámci hodnocení programu Horizont Evropa, jak je uvedeno v článcích 50 a 52 nařízení (EU) 2021/695.\n2.   Společný podnik zajistí nepřetržité monitorování svých řídicích a prováděcích činností a pravidelná hodnocení výstupů, výsledků a dopadů projektů realizovaných v souladu s článkem 50 a přílohou III nařízení (EU) 2021/695.\n3.   Hodnocení činností společného podniku musí být provedena včas, aby se mohla promítnout do průběžného a závěrečného hodnocení programu Horizont Evropa a souvisejícího rozhodovacího procesu podle článku 52 nařízení (EU) 2021/695.\n4.   Komise provede průběžné a závěrečné hodnocení společného podniku v rámci hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 52 nařízení (EU) 2021/695. Průběžné hodnocení se provádí za asistence nezávislých odborníků a transparentním postupem, jakmile jsou k dispozici dostatečné informace o provádění programu Horizont Evropa a nejpozději čtyři roky po začátku jeho provádění. Hodnocení se zabývají tím, jak společný podnik plní své poslání podle svých ekonomických, technologických, vědeckých, společenských a politických cílů, a posoudí efektivitu, účinnost, relevantnost, soudržnost a přidanou hodnotu jeho činností v rámci programu Horizont Evropa pro Unii, jeho synergie a doplňkovost s příslušnými evropskými, celostátními a případně regionálními iniciativami, včetně synergií s dalšími částmi programu Horizont Evropa (jako jsou mise, klastry nebo tematické či specifické programy). Při hodnocení se zohlední názory zúčastněných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni a v relevantních případech posouzení dlouhodobého vědeckého, společenského, hospodářského a politického dopadu společného podniku. Zahrnují rovněž posouzení nejúčinnějšího způsobu politického zásahu pro veškeré budoucí akce, jakož i významu a soudržnosti jakéhokoli případného obnovení společného podniku v celkovém prostředí evropských partnerství a rámci jeho politických priorit.\n5.   Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 4 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 7 odst. 7 nebo provést jiné vhodné opatření.\n6.   Komise může s pomocí externích nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního postupu provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, a sledovat tak pokrok, kterého společný podnik dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy. Při provádění uvedených dalších hodnocení bere Komise plně v úvahu administrativní dopad na společný podnik.\n7.   Společný podnik pravidelně přezkoumává své činnosti, aby mohly být jeho prozatímní a závěrečné hodnocení oznamovány jako součást hodnocení programu Horizont Evropa uvedených v článku 52 (EU) 2021/695.\n8.   K pravidelným přezkumům a hodnocením se v souladu s přílohou III nařízení (EU) 2021/695 přihlíží při rozhodování o likvidaci nebo případném obnovení společného podniku. Do šesti měsíců po likvidaci společného podniku, avšak nejpozději dva roky po spuštění postupu likvidace uvedeného v článku 24 stanov, provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.\n9.   Komise jako součást hodnocení programu Horizont Evropa podle článku 52 nařízení (EU) 2021/695 zveřejní a předloží výsledky hodnocení společného podniku, které obsahují závěry hodnocení a pozorování Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 25\nPravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo\n1.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:\na)\nna základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách nebo smlouvách uzavřených společným podnikem nebo v jeho rozhodnutích;\nb)\nve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku při plnění jejich povinností;\nc)\nv jakémkoli sporu mezi společným podnikem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu nebo v pracovním řádu.\n2.   Na jakoukoli věc, kterou neupravuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, se použije právo členského státu, v němž se nachází sídlo společného podniku.\nČlánek 26\nStížnosti k veřejnému ochránci práv\nProti rozhodnutím společného podniku přijatým při provádění tohoto nařízení lze podat stížnost veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 27\nNásledné audity\n1.   Následné audity výdajů na opatření financovaná z rozpočtu programu Horizont Evropa jsou prováděny v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2021/695 jako součást nepřímých akcí programu Horizont Evropa, zejména v souladu se strategií auditů podle čl. 53 odst. 2 uvedeného nařízení.\n2.   Následné audity výdajů na činnosti financované z rozpočtu programu Digitální Evropa provede společný podnik v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/694.\n3.   Následné audity výdajů na činnosti financované z rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy provede společný podnik v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1153 jako součást akci uvedeného nástroje.\nČlánek 28\nOchrana finančních zájmů členů\n1.   Společný podnik umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným tímto společným podnikem nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru nebo, za účelem auditu uvedeného v čl. 8 odst. 3, auditním orgánům zúčastněných států, přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.\n2.   OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce mohou provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) s cílem stanovit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou týkající se financování podle tohoto nařízení došlo k podvodu, korupci nebo jakémukoli jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 tohoto článku, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, dotčený společný podnik, Účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce, OLAF a ve vztahu auditu podle čl. 8 odst. 3 auditní orgány zúčastněných států výslovně zmocňují k provádění auditů, kontrol na místě a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\n4.   Společný podnik zajistí, aby finanční zájmy jeho členů byly přiměřeně chráněny prováděním nebo zadáváním vhodných vnitřních a vnějších kontrol.\n5.   Společný podnik přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (16). Společný podnik přijme nezbytná opatření potřebná k usnadnění vnitřního vyšetřování vedeného OLAFem.\nČlánek 29\nZachování důvěrnosti\nSpolečný podnik zajišťuje ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy členů nebo účastníků zapojených do činností společného podniku.\nČlánek 30\nTransparentnost\nNa dokumenty, které jsou v držení společného podniku, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (17) (ES) č. 1049/2001.\nČlánek 31\nZpracování osobních údajů\nVyžaduje-li provádění tohoto nařízení zpracování osobních údajů, probíhá toto zpracování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18).\nČlánek 32\nPřístup k výsledkům a informacím o návrzích\n1.   Společný podnik poskytne orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, jakož i orgánům zúčastněných států, přístup ke všem informacím týkajícím se jím financovaných nepřímých akcí. Tyto informace obsahují výsledky příjemců zapojených do nepřímých akcí společného podniku nebo jakékoliv jiné informace považované za nezbytné pro rozvoj, provádění, sledování a hodnocení politik a programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití a musí odpovídat platným předpisům o zachování důvěrnosti.\n2.   Společný podnik poskytne pro účely vývoje, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie Komisi informace z předložených návrhů. To platí obdobně pro zúčastněné státy, pokud jde o návrhy, které se vztahují na žadatele usazené na jejich území, omezené na neobchodní a nekonkurenční použití a v souladu s platnými pravidly důvěrnosti.\nČlánek 33\nPravidla pro účast a šíření použitelná na nepřímé akce financované v rámci programu Horizont Evropa\n1.   Na nepřímé akce financované společným podnikem v rámci programu Horizont Evropa se vztahuje nařízení (EU) 2021/695. V souladu s uvedeným nařízením je společný podnik považován za financující orgán a poskytne finanční podporu nepřímým akcím, jak je stanoveno v článku 1 stanov.\n2.   Nařízení (EU) 2021/695 se vztahuje rovněž na nepřímé akce financované zúčastněnými státy uvedené v čl. 15 odst. 3 písm. f) stanov.\nČlánek 34\nVýše platby\nV případě nepřímých akcí financovaných z programu Horizont Evropa, odchylně od článku 34 nařízení (EU) 2021/695, a v případě činností financovaných z programu Digitální Evropa může společný podnik v rámci jedné akce uplatňovat rozlišené výše platby pro financování z prostředků Unie v závislosti na typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků, a na druhu akce. Výše platby musí být uvedena v pracovním programu.\nČlánek 35\nPravidla použitelná na činnosti financované v rámci Nástroje pro propojení Evropy\nNa činnosti financované společným podnikem v rámci Nástroje pro propojení Evropy se vztahuje nařízení (EU) 2021/1153.\nČlánek 36\nPravidla použitelná na činnosti financované v rámci programu Digitální Evropa\nNa činnosti financované společným podnikem v rámci programu Digitální Evropa se vztahuje nařízení (EU) 2021/694.\nČlánek 37\nPodpora od hostitelského členského státu\nSpolečný podnik a členský stát, v němž se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, kterou má daný stát společnému podniku poskytnout.\nČlánek 38\nZrušení\n1.   Aniž jsou dotčena opatření zahájená podle nařízení (EU) 2018/1488, včetně ročních prováděcích plánů a finančních závazků souvisejících s těmito opatřeními, nařízení (EU) 2018/1488 se zrušuje.\nVe vztahu k akcím zahájeným podle článků 10, 11, 13 a 14 nařízení (EU) 2018/1488 a článků 6 a 7 stanov přiložených k uvedenému nařízení se v nezbytném rozsahu nadále uplatňuje až do jejich dokončení.\nAkce vyplývající z výzev k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek stanovených v ročních prováděcích plánech, které byly přijaty podle nařízení (EU) 2018/1488, se rovněž považují za akce zahájené podle uvedeného nařízení.\n2.   Odkazy na nařízení (EU) 2018/1488 se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 39\nPřechodná ustanovení\n1.   Toto nařízení se nedotýká práv a povinností pracovníků zaměstnaných podle nařízení (EU) 2018/1488. V souladu se služebním řádem a pracovním řádem tedy zaměstnanecké smlouvy pracovníků nadále platí podle tohoto nařízení.\n2.   Výkonný ředitel jmenovaný na základě nařízení (EU) 2018/1488 je po zbývající část funkčního období pověřen funkcemi výkonného ředitele, jak jsou stanoveny v tomto nařízení, s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Ostatní podmínky smlouvy se nemění.\n3.   Nebude-li mezi členy sjednáno jinak, převádějí se všechna práva a závazky, včetně majetku, dluhů nebo závazků, vzniklé na základě nařízení (EU) 2018/1488 podle tohoto nařízení na členy.\n4.   Správní rada na svém prvním zasedání po vstupu tohoto nařízení v platnost schválí seznam rozhodnutí přijatých podle nařízení (EU) 2018/1488, která nadále platí podle tohoto nařízení. Všechny nevyužité prostředky podle nařízení (EU) 2018/1488 se převedou na společný podnik zřízený tímto nařízením.\n5.   Všechna práva a povinnosti, včetně majetku, dluhů či závazků, dosavadního společného podniku a všechny nevyužité prostředky podle nařízení (EU) 2018/1488 se převedou na společný podnik zřízený tímto nařízením.\nČlánek 40\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 13. července 2021.\nZa Radu\npředseda\nA. ŠIRCELJ\n(1)  Stanovisko ze dne 24. června 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Stanovisko ze dne 27. ledna 2021 (Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 7).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).\n(6)  Nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(13)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(16)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\nPŘÍLOHA\nSTANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU PRO EVROPSKOU VYSOCE VÝKONNOU VÝPOČETNÍ TECHNIKU\nČlánek 1\nÚkoly\nSpolečný podnik plní tyto úkoly:\na)\nzajišťuje prostředky z veřejného a soukromého sektoru k financování činností společného podniku;\nb)\npodporuje provádění poslání, cílů a pilířů činností společného podniku, které jsou uvedené v článku 3 a 4 tohoto nařízení; tyto činnosti budou financovány z rozpočtu Unie, který byl stanoven na základě nařízení (EU) 2021/695, kterým se zavádí program Horizont Evropa, nařízení (EU) 2021/694, kterým se zavádí program Digitální Evropa, a nařízení (EU) 2021/1153, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, podle působnosti uvedených nařízení, a dále z příspěvků příslušných zúčastněných států společného podniku; k tomuto účelu vyhlašuje společný podnik výzvy k podávání návrhů, výzvy k podávání nabídek a jakýkoliv další nástroj nebo postup podle programů Horizont Evropa a Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy;\nc)\nzahajuje a spravuje výzvy k vyjádření zájmu o hosting nebo modernizaci superpočítačů EuroHPC a vyhodnocuje obdržené nabídky s pomocí nezávislých externích odborníků;\nd)\nspravedlivým, otevřeným a transparentním způsobem vybírá v souladu s článkem 9 tohoto nařízení hostitelský subjekt pro superpočítače EuroHPC;\ne)\nuzavírá s hostitelským subjektem dohodu o hostingu v souladu s článkem 10 tohoto nařízení týkající se provozování a údržby superpočítačů EuroHPC a sleduje dodržování smluvních podmínek dohody o hostingu, včetně přejímací zkoušky pořízených superpočítačů;\nf)\ndefinuje obecné a zvláštní podmínky pro přidělování podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům EuroHPC a sleduje přístup k těmto superpočítačům v souladu s článkem 17 tohoto nařízení;\ng)\nzajišťuje, aby svým provozem přispíval k dosahování cílů programu Horizont Evropa, strategickému víceletému plánování, předkládání zpráv, monitorování a hodnocení a dalším požadavkům uvedeného programu, jako je provádění rámce zpětné vazby na společnou politiku;\nh)\nv souladu s nařízením (EU) 2021/695 a v mezích dostupných finančních prostředků zahajuje otevřené výzvy k podávání návrhů a přiděluje finanční prostředky na nepřímé akce, zejména ve formě grantů;\ni)\nv souladu s nařízeními (EU) 2021/694 a (EU) 2021/1153 a v mezích dostupných finančních prostředků zahajuje otevřené výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek a přiděluje finanční prostředky;\nj)\nsleduje provádění akcí a spravuje grantové dohody a smlouvy na veřejné zakázky;\nk)\nna základě souboru vhodných opatření zajišťuje efektivitu evropské iniciativy v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky;\nl)\nsleduje celkový pokrok při dosahování cílů společného podniku;\nm)\nrozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci s unijními a vnitrostátními činnostmi, orgány a zúčastněnými subjekty, vytváří synergie a zlepšuje využívání výsledků výzkumu a inovací v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky;\nn)\nrozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci s evropskými partnerstvími, jakož i provozní synergie s ostatními společnými podniky v rámci společných podpůrných útvarů;\no)\ndefinuje víceletý strategický program, vypracovává a provádí příslušné roční pracovní programy pro jejich plnění a provádí veškeré nezbytné úpravy víceletého strategického programu;\np)\nprovádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků, přičemž se obdobně použije uplatní článek 51 nařízení (EU) 2021/695, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa;\nq)\nplní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení.\nČlánek 2\nČlenové\n1.   Členy společného podniku jsou:\na)\nUnie zastoupená Komisí;\nb)\nBelgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko;\nc)\nČerná Hora, Severní Makedonie, Švýcarsko a Turecko, pokud jsou tyto třetí země přidruženy alespoň k jednomu z relevantní ch programů uvedených v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení;\nd)\npo akceptaci těchto stanov formou dopisu vyjadřujícího souhlas též Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (ETP4HPC), sdružení registrované podle nizozemského práva se sídlem v Amsterodamu (Nizozemsko), a Data, AI and Robotics (DAIRO), sdružení registrované podle belgického práva se sídlem v Bruselu (Belgie).\n2.   Každý zúčastněný stát jmenuje své zástupce do správní rady a určí vnitrostátní subjekt nebo subjekty, které budou odpovídat za plnění jeho povinností podle tohoto nařízení.\nČlánek 3\nZměny členství\n1.   Členské státy nebo třetí země přidružené k programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa, které nejsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. b) těchto stanov, mohou požádat o členství ve společném podniku za předpokladu, že přispívají v souladu s článkem 7 tohoto nařízení nebo přispívají na financování podle článku 15 těchto stanov za účelem dosažení poslání a cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení.\n2.   Každá žádost členského státu nebo třetí země přidružené k programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa o členství ve společném podniku musí být podána správní radě. Kandidátské země poskytnou písemné prohlášení o přijetí těchto stanov a veškerých dalších ustanovení, jimiž se fungování společného podniku řídí. Kandidáti také uvedou svou motivaci pro žádost o členství ve společném podniku a představí, jak je jejich vnitrostátní superpočítačová strategie v souladu s cíli společného podniku. Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k relevantnosti a potenciální přidané hodnotě kandidáta z hlediska dosažení poslání a cílů společného podniku a může se před tím, než žádost schválí, rozhodnout požádat o objasnění kandidatury.\n3.   Podle odstavce 4 tohoto článku může o soukromé členství ve společném podniku požádat kterýkoli právní subjekt, který není uveden v čl. 2 odst. 1 písm. c) těchto stanov, který je usazen v členském státě a který přímo či nepřímo podporuje výzkum a inovace v některém členském státě, za předpokladu, že přispívá na financování podle článku 15 těchto stanov za účelem dosažení poslání a cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení a akceptuje tyto stanovy.\n4.   Každá žádost o soukromé členství ve společném podniku podle odstavce 3 musí být podána správní radě. Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k relevantnosti a potenciální přidané hodnotě žadatele z hlediska dosažení poslání a cílů společného podniku a o žádosti rozhodne.\n5.   Kterýkoli člen může své členství ve společném podniku ukončit. Takovéto ukončení nabývá účinnosti a stává se neodvolatelným šest měsíců poté, co je oznámeno výkonnému řediteli, který o něm informuje ostatní členy správní rady a soukromé členy. Od tohoto okamžiku je bývalý člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik schválil nebo které tomuto podniku vznikly před oznámením o ukončení členství.\n6.   Každý soukromý člen jednou ročně informuje společný podnik o všech podstatných změnách ve svém složení. Pokud se Komise domnívá, že by změna ve složení mohla ovlivnit zájem Unie nebo společného podniku z hlediska bezpečnosti, může správní radě navrhnout členství dotčeného soukromého člena ukončit. Ukončení nabývá účinnosti a stává se neodvolatelným do šesti měsíců od rozhodnutí správní rady nebo dnem stanoveným v rozhodnutí, podle toho, co nastane dříve.\n7.   Členství ve společném podniku nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.\n8.   Bezprostředně po změně členství podle tohoto článku zveřejní společný podnik na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam svých členů spolu s datem této změny.\nČlánek 4\nOrgány společného podniku\n1.   Orgány společného podniku jsou:\na)\nsprávní rada;\nb)\nvýkonný ředitel;\nc)\nprůmyslová a vědecká poradní rada složená z poradní skupiny pro výzkum a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu.\n2.   Při plnění svých úkolů sleduje každý orgán společného podniku cíle stanovené v tomto nařízení a jedná pouze v rozsahu činností společného podniku za účelem, ke kterému byl zřízen.\nČlánek 5\nSložení správní rady\n1.   Správní rada je složena ze zástupců Komise, jednajících jménem Unie, a zúčastněných států.\n2.   Komise a každý zúčastněný stát jmenuje do správní rady jednoho zástupce.\nČlánek 6\nFungování správní rady\n1.   Zástupci členů správní rady vyvinou maximální úsilí o dosažení konsensu. Není-li dosaženo konsensu, hlasuje se.\n2.   Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná.\n3.   Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 3 těchto stanov se zbývajících 50 % hlasovacích práv rozděluje rovnoměrně mezi všechny zúčastněné státy.\nPro účely tohoto odstavce se rozhodnutí správní rady přijímají většinou skládající se z hlasu Unie a alespoň 50 % všech hlasů zúčastněných států, včetně hlasů nepřítomných členů.\n4.   Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 4 těchto stanov s výjimkou písmen f), g) a h) mají zbývajících 50 % hlasovacích práv zúčastněné státy, které jsou členskými státy.\nPro účely tohoto odstavce se rozhodnutí správní rady přijímají kvalifikovanou většinou. Kvalifikovaná většina se považuje za dosaženou, jestliže je tvořena Unií a alespoň 55 % zúčastněných států, které jsou členskými státy, které představují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel těchto států. Ke stanovení počtu obyvatel se použijí číselné údaje uvedené v příloze III rozhodnutí Rady 2009/937/EU (1).\n5.   Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. f), g) a h) těchto stanov a ve vztahu ke každému superpočítači EuroHPC se hlasovací práva zúčastněných států rozdělují v poměru k výši jejich přislíbených finančních příspěvků a k jejich věcným příspěvkům k danému superpočítači do převodu vlastnictví na hostitelský subjekt v souladu s čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení, nebo do jeho prodeje či vyřazení; k věcným příspěvkům se přihlédne pouze v případě, že byly předem certifikovány nezávislým odborníkem nebo auditorem.\nPro účely tohoto odstavce se rozhodnutí správní rady přijímají většinou skládající se z alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných členů.\n6.   Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 5, 6 a 7 těchto stanov se rozhodnutí správní rady přijímají ve dvou fázích.\nV první fázi se zbývajících 50 % hlasovacích práv rozdělují rovnoměrně mezi všechny zúčastněné státy. Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou skládající se z hlasu Unie a alespoň 55 % všech hlasů zúčastněných států, včetně hlasů nepřítomných členů.\nV druhé fázi správní rada rozhodne kvalifikovanou většinou podle odstavce 4 tohoto článku.\n7.   Aniž jsou dotčeny předchozí odstavce, země, které byly členy společného podniku podle nařízení (EU) 2018/1488 a přispěly k pořízení nebo provozu superpočítačů pořízených dosavadním společným podnikem, zřízeným uvedeným nařízením, ale které nejsou členy společného podniku, si zachovají hlasovací práva omezená výhradně na rozhodnutí související s uvedenými superpočítači podle čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 5 stanov dosavadního společného podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, které jsou přiloženy k nařízení (EU) 2018/1488.\n8.   Správní rada volí předsedu na dobu dvou let. Mandát předsedy může být prodloužen pouze jednou rozhodnutím správní rady.\n9.   Místopředsedou správní rady je zástupce Komise a v případě potřeby zastupuje předsedu.\n10.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců států zúčastněných na společném podniku nebo na žádost předsedy či výkonného ředitele v souladu s čl. 15 odst. 5 těchto stanov může správní rada uspořádat mimořádná zasedání. Zasedání správní rady svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku.\nVýkonný ředitel má právo účastnit se zasedání a podílet se na jednání, nemá však hlasovací právo. Správní rada může v jednotlivých případech pozvat další osoby, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé.\nKaždý pozorovatelský stát může do správní rady jmenovat jednoho delegáta, který obdrží všechny relevantní dokumenty a může se účastnit jednání správní rady, pokud není v jednotlivých případech správní radou rozhodnuto jinak. Uvedení delegáti nemají hlasovací právo a musí zajistit zachování důvěrnosti citlivých informací podle článku 29 tohoto nařízení a řídit se pravidly o střetu zájmů.\n11.   Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které učinili ve funkci zástupců ve správní radě.\n12.   Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento jednací řád zahrnuje zvláštní postupy pro zjišťování střetů zájmů a jejich prevenci a zajišťuje zachování důvěrnosti citlivých informací.\n13.   Předsedové poradní skupiny pro vývoj a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu společného podniku jsou přizváni, kdykoliv jsou projednávány otázky týkající se jejich úkolů, k účasti jako pozorovatelé zasedání správní rady a k podílení se na jejím jednání, avšak nemají hlasovací právo. Musí zajistit zachování důvěrnosti citlivých informací v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a řídit se pravidly o střetu zájmů.\n14.   Předsedové soukromých členů společného podniku jsou přizváni k účasti na zasedání správní rady jako pozorovatelé a k podílení se na jejím jednání, nemají však hlasovací právo. Musí zajistit zachování důvěrnosti citlivých informací v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a řídit se pravidly o střetu zájmů.\nČlánek 7\nÚkoly správní rady\n1.   Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností. Zajišťuje, aby při přidělování veřejných finančních prostředků byly náležitě uplatňovány zásady spravedlnosti a transparentnosti.\n2.   Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společného podniku s příslušnými činnostmi v rámci unijních programů financování s cílem podporovat synergie při rozvíjení integrovaného ekosystému infrastruktury pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a data a při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu.\n3.   Správní rada plní zejména tyto obecné administrativní úkoly společného podniku:\na)\nposuzuje, přijímá či zamítá žádosti o členství v souladu s čl. 3 odst. 2 těchto stanov;\nb)\nrozhoduje o ukončení členství kteréhokoli člena, jenž neplní své povinnosti, ve společném podniku;\nc)\nprojednává a přijímá finanční pravidla společného podniku v souladu s článkem 19 tohoto nařízení;\nd)\nprojednává a přijímá roční administrativní rozpočet společného podniku, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky;\ne)\njmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;\nf)\nprojednává a schvaluje konsolidovanou výroční zprávu o činnosti včetně příslušných výdajů uvedenou v čl. 18 odst. 1 těchto stanov;\ng)\nve vztahu k zaměstnancům vykonává v souladu s článkem 20 tohoto nařízení pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;\nh)\nve vhodných případech stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení;\ni)\nve vhodných případech stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku a pro využívání stážistů v souladu s čl. 21 odst. 2 tohoto nařízení;\nj)\nve vhodných případech zřizuje vedle orgánů společného podniku uvedených v článku 4 těchto stanov i poradní skupiny;\nk)\nstanoví pravidla a zvláštní kritéria pro výběr, jmenování a odvolávání členů poradních skupin zřízených v souladu s písmenem j), včetně hledisek genderové a zeměpisné rozmanitosti, a schvaluje jednací řád stanovený samostatně těmito poradními skupinami;\nl)\nna doporučení výkonného ředitele projednává a schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;\nm)\nve vhodných případech předkládá Komisi žádost o změnu tohoto nařízení navrženou členem společného podniku;\nn)\ndefinuje obecné a zvláštní podmínky pro přístup k užívání podílu Unie na přístupovém času k superpočítačům EuroHPC v souladu s článkem 17 tohoto nařízení;\no)\nstanoví úroveň poplatku za komerční služby uvedené v článku 18 tohoto nařízení a rozhoduje o přidělení přístupového času k těmto službám;\np)\nna doporučení výkonného ředitele projednává a schvaluje komunikační politiku společného podniku;\nq)\nodpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.\n4.   Správní rada plní zejména tyto úkoly související s pořízením a provozem superpočítačů EuroHPC a se získanými příjmy uvedenými v článku 16 tohoto nařízení:\na)\nprojednává a přijímá část víceletého strategického programu týkající se pořízení superpočítačů EuroHPC podle čl. 18 odst. 1 těchto stanov;\nb)\nprojednává a přijímá část ročního pracovního programu týkající se pořízení superpočítačů EuroHPC a výběru hostitelských subjektů a odhadů příslušných výdajů podle čl. 18 odst. 4 těchto stanov;\nc)\nschvaluje vyhlášení výzev k vyjádření zájmu v souladu s ročním pracovním programem;\nd)\nschvaluje výběr hostitelských subjektů pro superpočítače EuroHPC vybrané spravedlivým, otevřeným a transparentním postupem v souladu s článkem 9 tohoto nařízení;\ne)\nkaždoročně rozhoduje o využití příjmů získaných z poplatků za obchodní služby uvedené v článku 18 tohoto nařízení;\nf)\nschvaluje vyhlášení výzev k podávání nabídek v souladu s ročním pracovním programem;\ng)\nschvaluje nabídky vybrané pro financování;\nh)\nv souladu s čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7 a čl. 14 odst. 6 tohoto nařízení rozhoduje o případném převodu vlastnictví superpočítačů EuroHPC na hostitelský subjekt, jejich prodeji jinému subjektu nebo jejich vyřazení;\ni)\nv souladu s čl. 13 odst. 6 tohoto nařízení rozhoduje o případném převodu vlastnictví superpočítačů EuroHPC na konsorcium soukromých partnerů, jejich prodeji jinému subjektu nebo jejich vyřazení.\n5.   Správní rada plní zejména tyto úkoly související s výzkumnými a inovačními činnostmi společného podniku, jakož i s činnostmi zaměřenými na použití dat a dovedností:\na)\nna začátku iniciativy projednává a přijímá část víceletého strategického programu týkající se výzkumných a inovačních činností podle čl. 18 odst. 1 těchto stanov, a pokud je to nutné, v průběhu trvání programu Horizont Evropa ji upravuje; víceletý strategický program určuje mimo jiné další evropská partnerství, se kterými by měl společný podnik zřídit formální a pravidelnou spolupráci, jakož i možnosti pro synergie mezi akcemi společného podniku a celostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených od zúčastněných států;\nb)\nprojednává a přijímá část ročního pracovního programu týkající se výzkumných a inovačních činností a odhadů příslušných výdajů podle čl. 18 odst. 4 těchto stanov s cílem provádět víceletý strategický program, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, platných měr financování pro jednotlivá témata výzev, jakož i související pravidla postupů podávání, hodnocení, výběr, zadávání a přezkum;\nc)\nschvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů v souladu s ročním pracovním programem;\nd)\nschvaluje seznam akcí vybraných pro financování na doporučení výkonného ředitele podle článku 8 tohoto nařízení;\ne)\nodpovídá za důkladné a včasné monitorování vývoje programu pro výzkum a inovace společného podniku a jednotlivých akcí ve vztahu k prioritám Komise a víceletému strategickému programu a přijímá nápravná opatření, pokud je třeba zajistit, aby společný podnik plnil své cíle.\n6.   Správní rada plní zejména následující úkoly související s činnostmi společného podniku zaměřenými na budování schopností a rozšiřování:\na)\nprojednává a přijímá část víceletého strategického programu týkající se činností zaměřených na budování schopností a rozšiřování podle čl. 18 odst. 1 těchto stanov;\nb)\nprojednává a přijímá část ročního pracovního programu týkající se činností zaměřených na budování schopností a rozšiřování a odhadů příslušných výdajů podle čl. 18 odst. 4 těchto stanov;\nc)\nschvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek v souladu s ročním pracovním programem;\nd)\nschvaluje seznam akcí vybraných pro financování na doporučení výkonného ředitele.\n7.   Správní rada plní zejména tyto úkoly související s činnostmi zaměřenými na sjednocení a propojení vysoce výkonné výpočetní techniky a na datové infrastruktury, jakož i s činnostmi společného podniku v oblasti mezinárodní spolupráce:\na)\nprojednává a přijímá část víceletého strategického programu týkající se činností zaměřených na sjednocení a propojení vysoce výkonné výpočetní techniky a na datové infrastruktury, jakož i činností v oblasti mezinárodní spolupráce podle čl. 18 odst. 1 těchto stanov;\nb)\nprojednává a přijímá část ročního pracovního programu týkající se činností zaměřených na sjednocení a propojení vysoce výkonné výpočetní techniky a na datové infrastruktury, jakož i činností v oblasti mezinárodní spolupráce a odhadů příslušných výdajů podle čl. 18 odst. 4 těchto stanov;\nc)\nschvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek v souladu s ročním pracovním programem;\nd)\nschvaluje seznam akcí vybraných pro financování na doporučení výkonného ředitele.\nČlánek 8\nJmenování a odvolání výkonného ředitele nebo prodloužení jeho funkčního období\n1.   Komise navrhne seznam kandidátů na výkonného ředitele po konzultaci s jinými členy společného podniku než Unií. Jiní členové společného podniku než Unie za účelem této konzultace na základě vzájemné dohody jmenují jménem správní rady své zástupce a jednoho pozorovatele.\nVýkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí.\n2.   Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijat jako dočasný zaměstnanec společného podniku podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\nPro účel uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik předseda správní rady.\n3.   Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Na konci tohoto období Komise, ve vhodných případech se zapojením jiných členů, než je Unie, posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly společného podniku.\n4.   Správní rada může na návrh Komise, jenž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.\n5.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.\n6.   Výkonný ředitel může být odvolán pouze rozhodnutím správní rady podle čl. 7 odst. 3 písm. e) těchto stanov jednající na návrh Komise, ve vhodných případech se zapojením jiných členů, než je Unie.\n7.   Komise může určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli po jakékoliv období, kdy je pozice výkonného ředitele neobsazená.\nČlánek 9\nÚkoly výkonného ředitele\n1.   Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku v souladu s rozhodnutími správní rady.\n2.   Výkonný ředitel právně zastupuje společný podnik. Odpovídá správní radě a vykonává své povinnosti v mezích pravomocí, které jsou mu svěřeny, zcela nezávisle.\n3.   Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku.\n4.   Výkonný ředitel plní nezávisle zejména tyto úkoly:\na)\npředkládá správní radě k diskuzi a přijetí návrh víceletého strategického programu uvedeného v čl. 18 odst. 1 těchto stanov;\nb)\npřipravuje a předkládá správní radě k diskuzi a přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně odpovídajícího programu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;\nc)\nvypracovává a předkládá správní radě k diskuzi a přijetí návrh ročního pracovního programu, který obsahuje rozsah výzev k podávání návrhů, výzev k vyjádření zájmu a výzev k podávání nabídek, potřebný k provádění programu výzkumných a inovačních činností, programu zadávání zakázek, programu činností zaměřených na budování schopností a rozšiřování a programu činností zaměřených na sjednocení, propojení a mezinárodní spolupráci podle návrhu průmyslové a vědecké poradní rady a odhady příslušných výdajů podle návrhu zúčastněných států a Komise;\nd)\npředkládá správní radě k vyjádření roční účetní závěrku;\ne)\npřipravuje a předkládá správní radě ke schválení konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně informací o příslušných výdajích;\nf)\njménem společného podniku podepisuje jednotlivé grantové dohody, smlouvy a rozhodnutí, které spadají do jeho pravomoci;\ng)\npodepisuje smlouvy o veřejných zakázkách;\nh)\nsleduje provoz superpočítačů EuroHPC vlastněných nebo financovaných společným podnikem, včetně přidělování podílu Unie na přístupovém času, dodržování přístupových práv pro uživatele z řad akademické obce a průmyslu a kvality poskytovaných služeb;\ni)\nnavrhuje správní radě komunikační politiku společného podniku;\nj)\norganizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou stanoveného v čl. 20 odst. 2 tohoto nařízení;\nk)\nzavádí efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;\nl)\nzajišťuje, aby bylo prováděno posouzení a řízení rizik;\nm)\nzabezpečuje případné zřízení útvaru interního auditu společného podniku;\nn)\npřiděluje přístupový čas pro mimořádné situace a řešení krizí ve shodě s přístupovou politikou definovanou správní radou;\no)\npřijímá jakákoli další opatření nezbytná k posouzení pokroku společného podniku při dosahování jeho cílů podle článku 3 tohoto nařízení;\np)\nplní veškeré další úkoly, kterými ho pověřila nebo které na něho přenesla správní rada.\n5.   Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která v rámci jeho odpovědnosti plní veškeré podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku a plní zejména tyto úkoly:\na)\nposkytuje podporu při zavádění a řízení vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly uvedenými v článku 19 tohoto nařízení;\nb)\nřídí výzvy k podávání návrhů podle ročního pracovního programu a spravuje grantové dohody a rozhodnutí o grantech;\nc)\nřídí výzvy k podávání nabídek podle ročního pracovního programu a spravuje smlouvy;\nd)\nřídí proces výběru hostitelských subjektů a spravuje dohody o hostingu;\ne)\nposkytuje členům a ostatním orgánům společného podniku všechny relevantní informace a nezbytnou podporu, aby mohli plnit své povinnosti, a reaguje na jejich specifické požadavky;\nf)\npůsobí jako sekretariát orgánů společného podniku a poskytuje podporu poradním skupinám zřízeným správní radou.\nČlánek 10\nSložení průmyslové a vědecké poradní rady\n1.   Průmyslová a vědecká poradní rada se skládá z poradní skupiny pro výzkum a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu.\n2.   Poradní skupina pro výzkum a inovace se skládá z nejvýše dvanácti členů, z nichž až šest jmenují soukromí členové při zohlednění svých závazků vůči společnému podniku a až šest jmenuje správní rada, v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. k) těchto stanov.\n3.   Poradní skupina pro výzkum a inovace může zahrnovat až šest pozorovatelů navržených zúčastněnými státy a jmenovaných správní radou.\n4.   Poradní skupina pro infrastrukturu se skládá z dvanácti členů. Správní rada jmenuje členy poradní skupiny pro infrastrukturu v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. k) těchto stanov.\n5.   Členové poradní skupiny pro výzkum a inovace a poradní skupiny pro infrastrukturu jsou jmenováni na období nejvýše dvou let a nejvýše dvakrát.\n6.   Poradní skupina pro výzkum a inovace a poradní skupina pro infrastrukturu se společně scházejí s cílem koordinovat své činnosti nejméně jednou ročně.\nČlánek 11\nFungování poradní skupiny pro výzkum a inovace\n1.   Poradní skupina pro výzkum a inovace se schází nejméně dvakrát ročně.\n2.   V případě potřeby může poradní skupina pro výzkum a inovace jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více členy.\n3.   Poradní skupina pro výzkum a inovace si zvolí předsedu.\n4.   Poradní skupina pro výzkum a inovace přijme svůj jednací řád, včetně jmenování členských subjektů, které poradní skupinu reprezentují, a délky jejich jmenování.\nČlánek 12\nFungování poradní skupiny pro infrastrukturu\n1.   Poradní skupina pro infrastrukturu se schází nejméně dvakrát ročně.\n2.   V případě potřeby může poradní skupina pro infrastrukturu jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více členy.\n3.   Poradní skupina pro infrastrukturu si zvolí předsedu.\n4.   Poradní skupina pro infrastrukturu přijme svůj jednací řád, včetně jmenování členských subjektů, které poradní skupinu reprezentují, a délky jejich jmenování.\nČlánek 13\nÚkoly poradní skupiny pro výzkum a inovace\n1.   Poradní skupina pro výzkum a inovace:\na)\npřipravuje svůj příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedeného v čl. 18 odst. 1 těchto stanov týkající se činností v oblasti výzkumu a inovací a v souladu s vývojem poptávky v oblasti vědy a pravidelně jej podrobuje přezkumu v souladu s vývojem vědeckých a průmyslových potřeb;\nb)\norganizuje veřejné konzultace, které jsou otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantové výpočetní techniky, aby je informovala o návrhu víceletého strategického programu a souvisejícím návrhu programu výzkumných a inovačních činností, programu činností pro daný rok a získala k nim zpětnou vazbu.\n2.   Příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedený v odstavci 1 zahrnuje:\na)\nstrategický program pro výzkum a inovace určující priority v oblasti výzkumu a inovací pro vývoj a zavádění technologií a aplikací pro koncového uživatele pro vysoce výkonnou výpočetní techniku v různých oblastech použití s cílem podpořit rozvoj integrovaného ekosystému vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a dat v Unii, zvýšit odolnost Unie a přispět k vytváření nových trhů a společenských aplikací a opatření s cílem zlepšit rozvoj a využívání evropské technologie;\nb)\npotenciální činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a inovacích, které přidávají hodnotu a jsou ve společném zájmu;\nc)\npriority vzdělávání a odborné přípravy zaměřující se na klíčové kompetence a nedostatky dovedností v oblasti technologií a aplikací vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky, zejména pro průmysl.\nČlánek 14\nÚkoly poradní skupiny pro infrastrukturu\n1.   Poradní skupina pro infrastrukturu poskytuje správní radě poradenství k pořizování a provozu superpočítačů EuroHPC. Za tímto účelem:\na)\npřipravuje svůj příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedeného v čl. 18 odst. 1 těchto stanov týkající se pořízení počítačů EuroHPC a činností zaměřených na budování schopností a rozšiřování a pravidelně jej podrobuje přezkumu v souladu s vývojem vědeckých a průmyslových potřeb;\nb)\norganizuje veřejné konzultace, které jsou otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblast vysoce výkonné výpočetní techniky, včetně kvantové výpočetní techniky, aby je informovala o návrhu víceletého strategického programu pro pořízení a provoz superpočítačů EuroHPC a souvisejících navrhovaných činností pracovního programu pro daný rok a získala od nich zpětnou vazbu.\n2.   Příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedený v odstavci 1 se zaměřuje na:\na)\npořízení superpočítačů EuroHPC s přihlédnutím mimo jiné k plánu akvizice, potřebným navýšením kapacity, typům aplikací a uživatelským skupinám, na které je nutno se zaměřit, příslušným požadavkům ze strany uživatelů a vhodným architekturám systému;\nb)\nsjednocení a vzájemné propojení této infrastruktury s přihlédnutím mimo jiné k integraci s vnitrostátními infrastrukturami pro vysoce výkonnou výpočetní techniku nebo kvantovou výpočetní techniku a architektuře hyperpropojené a sjednocené infrastruktury a\nc)\nbudování schopností zahrnující vnitrostátní odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a činnosti pro konečné uživatele zaměřené na rozšiřování a školení, jakož i příležitosti pro podporu zavádění a používání evropských technologických řešení zejména vnitrostátními odbornými středisky pro vysoce výkonnou výpočetní techniku.\nČlánek 15\nZdroje financování\n1.   Společný podnik financují společně jeho členové finančními příspěvky hrazenými ve splátkách a věcnými příspěvky stanovenými v odstavcích 2 a 3.\n2.   Správní náklady společného podniku nepřesáhnou 92 000 000 EUR a hradí se z finančních příspěvků uvedených v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení.\nPokud se část příspěvku Unie na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů společného podniku.\n3.   Provozní náklady společného podniku se hradí z:\na)\nfinančního příspěvku Unie;\nb)\nfinančních příspěvků zúčastněného státu, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia společného podniku, včetně příspěvků Unie, jež se považují za příspěvky zúčastněného státu podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695, pro pořízení špičkových superpočítačů EuroHPC nebo kvantových přístrojů a pro jejich provoz až do převodu jejich vlastnictví na hostitelský subjekt nebo jejich prodeje či vyřazení v souladu s čl. 11 odst. 5 a čl. 12 odst. 7 tohoto nařízení, snížených o příspěvky společného podniku a veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady;\nc)\nvěcných příspěvků zúčastněného státu, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia, včetně příspěvků Unie, jež se považují za příspěvky zúčastněného státu podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695, které sestávají z provozních nákladů na superpočítače EuroHPC vlastněné společným podnikem, jež hostitelským subjektům vznikly, snížených o příspěvky společného podniku a veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady;\nd)\nfinančních příspěvků zúčastněného státu, v němž je hostitelský subjekt usazen, nebo zúčastněných států v rámci hostitelského konsorcia, včetně příspěvků Unie, jež se považují za příspěvky zúčastněného státu podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695, které sestávají z nákladů vzniklých na základě pořízení superpočítačů EuroHPC střední třídy, realizovaného spolu se společným podnikem, nížených o příspěvky společného podniku a veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady;\ne)\nfinančních příspěvků konsorcia soukromých partnerů, které sestávají z nákladů vzniklých na základě pořízení a provozu, realizovaných spolu se společným podnikem, průmyslových superpočítačů EuroHPC až do převodu jejich vlastnictví na hostitelský subjekt nebo jejich prodeje či vyřazení v souladu s čl. 13 odst. 6 tohoto nařízení, snížených o příspěvky společného podniku a veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady;\nf)\nfinančních příspěvků zúčastněných států na způsobilé náklady, které vznikly příjemcům usazeným v daném zúčastněném státě, včetně příspěvků Unie, jež se považují za příspěvky zúčastněného státu podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695, v souvislosti s prováděním nepřímých akcí odpovídajících výzkumnému a inovačnímu programu, jako doplněk úhrady těchto nákladů vyplacené společným podnikem, snížených o příspěvky společného podniku a veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady; těmito příspěvky nejsou dotčena pravidla státní podpory;\ng)\nvěcných příspěvků soukromých členů nebo jejich členských a přidružených subjektů, jak je definováno v čl. 9 odst. 7 tohoto nařízení.\n4.   Zdroje společného podniku zahrnuté do jeho rozpočtu se skládají z těchto příspěvků:\na)\nfinanční příspěvky Unie na správní náklady;\nb)\nfinanční příspěvky členů na provozní náklady;\nc)\nveškeré příjmy vytvořené společným podnikem;\nd)\nveškeré další finanční příspěvky, zdroje a příjmy.\ne)\nveškeré úroky z příspěvků vyplacených společnému podniku se považují za jeho příjmy.\n5.   Pokud některý člen společného podniku neplní své závazky týkající se finančního příspěvku, výkonný ředitel tuto skutečnost písemně zaznamená a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž musí být tento nedostatek napraven. Není-li situace v této lhůtě napravena, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být členství člena neplnícího své závazky zrušeno, nebo zda mají být do doby, než splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Hlasovací práva člena neplnícího své závazky jsou pozastavena do doby, než dojde ve věci neplnění závazků k nápravě. Společný podnik ani kterýkoli z jeho členů nejsou povinni hradit finanční příspěvek členů neplnících své závazky.\n6.   Veškeré zdroje a činnosti společného podniku směřují k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení.\n7.   Společný podnik vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena za účelem plnění jeho cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Do těchto aktiv nespadají superpočítače EuroHPC, jejichž vlastnictví může společný podnik v souladu s čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 13 odst. 6 a čl. 14 odst. 6 tohoto nařízení převést na hostitelský subjekt.\n8.   S výjimkou likvidace společného podniku se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku nevyplácí.\nČlánek 16\nFinanční závazky\nFinanční závazky společného podniku nesmějí překročit částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali. Komise může poskytnout víceleté závazky.\nČlánek 17\nRozpočtový rok\nRozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.\nČlánek 18\nProvozní a finanční plánování\n1.   Víceletý strategický program specifikuje strategii a plány pro dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 3 tohoto nařízení. Zahrnuje následující: pořízení superpočítačů; činnosti v oblasti výzkumu a inovací včetně strategického programu výzkumu a inovací; činnosti zaměřené na budování schopností a rozšiřování; činnosti zaměřené na sjednocení, propojení a mezinárodní spolupráci. Zahrnuje také víceleté finanční výhledy obdržené od zúčastněných států a Komise.\n2.   Soukromí členové vypracují návrh strategického programu pro výzkum a inovace a předloží jej poradní skupině pro výzkum a inovace.\n3.   Průmyslová a vědecká poradní rada víceletý strategický program konsoliduje a předkládá jej výkonnému řediteli. Výkonný ředitel jej využívá jako základ pro vypracování ročního pracovního programu.\n4.   Návrh ročního pracovního programu zahrnuje výzkumné a inovační činnosti, činnosti v rámci zadávání zakázek, činnosti zaměřené na budování schopností a rozšiřování, činnosti zaměřené na sjednocení a propojení, činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce, administrativní činnosti a odhady příslušných výdajů na následující rok.\n5.   Výkonný ředitel správní radě předloží správní dohody uvedené v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení dokládající odhady výdajů.\n6.   Roční pracovní program se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Roční pracovní program se zveřejní.\n7.   Výkonný ředitel vypracuje návrh ročního rozpočtu pro následující rok a předloží jej správní radě k přijetí.\n8.   Roční rozpočet pro daný rok přijme správní rada do konce roku předcházejícího jeho provedení.\n9.   Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v souhrnném rozpočtu Unie.\nČlánek 19\nProvozní a účetní výkaznictví\n1.   Výkonný ředitel každoročně podává správní radě zprávu o plnění svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku uvedenými v článku 19 tohoto nařízení. Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:\na)\nvýzkumu, inovacích a dalších uskutečněných akcích a o souvisejících výdajích;\nb)\npořízení a provozu infrastruktury, včetně využití infrastruktury a přístupu k ní a včetně přístupového času skutečně využitého každým zúčastněným státem;\nc)\npředložených návrzích a nabídkách, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;\nd)\nnepřímých akcích vybraných pro financování, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, a s uvedením příspěvků na jednotlivé účastníky a akce;\ne)\nnabídkách vybraných k financování, spolu s rozdělením podle typu dodavatelů, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, a s uvedením příspěvků společného podniku na jednotlivé dodavatele a akce zadávání zakázek;\nf)\nvýsledku činnosti v rámci zadávání zakázek;\ng)\npokroku v dosahování cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení a návrhů na to, co je pro dosažení těchto cílů dále třeba udělat.\n2.   Účetní společného podniku zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.\n3.   Výkonný ředitel zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.\n4.   Postup udělování absolutoria se provede v souladu s finančními pravidly společného podniku.\nČlánek 20\nInterní audit\n1.   Interní auditor Komise vykonává vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi.\n2.   Společný podnik je způsobilý provádět svůj vlastní interní audit.\nČlánek 21\nOdpovědnost členů a pojištění\n1.   Finanční odpovědnost členů společného podniku za dluhy společného podniku je omezena výší jejich finančních příspěvků poskytnutých společnému podniku.\n2.   Společný podnik uzavře a udržuje vhodné pojištění.\nČlánek 22\nStřet zájmů\n1.   Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci se při provádění svých činností vyhýbají střetům zájmů.\n2.   Správní rada přijme pravidla k zabránění vzniku střetu zájmů u osob působících ve správní radě a v ostatních orgánech nebo skupinách společného podniku a k řešení takových střetů.\nČlánek 23\nLikvidace\n1.   Na konci období stanoveného v článku 1 tohoto nařízení se provede likvidace společného podniku.\n2.   Vedle odstavce 1 se likvidace zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku ukončí Unie nebo všichni jiní členové než Unie.\n3.   Pro účely likvidačního řízení společného podniku jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle rozhodnutí správní rady.\n4.   Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů souvisejících s jeho likvidací. Superpočítače vlastněné společným podnikem se převedou na příslušné hostitelské subjekty nebo konsorcium soukromých partnerů, prodají se nebo se vyřadí na základě rozhodnutí správní rady a v souladu s dohodou o hostingu. Členové společného podniku neodpovídají za žádné náklady vzniklé po převodu vlastnictví superpočítače nebo po jeho prodeji či vyřazení. V případě převodu vlastnictví hostitelský subjekt nebo konsorcium soukromých partnerů uhradí společnému podniku zbytkovou hodnotu převáděných superpočítačů. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý takový zůstatek připadající Unii se vrací do souhrnného rozpočtu Unie.\n5.   Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem, jakož i všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku, se stanoví postup ad hoc.\n(1)  Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (2009/937/EU) (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).", "summary": "Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku\nEvropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1173, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZa účelem provádění evropské iniciativy pro vysoce výkonnou výpočetní techniku nařízení v souladu s článkem 187 Smlouvy o fungování Evropské unie zřizuje Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU) mezi Evropskou unií (EU), členskými státy EU a soukromými partnery, a to na období do 31. prosince 2033. Jeho posláním je vyvíjet, zavádět, rozšiřovat a udržovat špičkovou konsolidovanou, bezpečnou a hyperpropojenou superpočítačovou*, kvantovou* a datovou infrastrukturu a ekosystém souvisejících služeb.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení zrušuje nařízení (EU) 2018/1488, na kterém staví.\nCíle a činnosti\nCílem společného podniku je:přinášet vědecké, hospodářské, environmentální, technologické a společenské výsledky investic EU do výzkumu a inovací, plnit strategické priority EU a přispívat k jejím cílům a politikám, řešit globální výzvy, včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, dodržováním zásad agendy udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 a Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, úzce spolupracovat a koordinovat s ostatními evropskými partnerskými a příslušnými programy na úrovni EU, na národní a regionální úrovni, vyvinout, zavést a udržovat hyperpropojenou superpočítačovou a datovou infrastrukturu v EU a propojit ji s evropskými datovými prostory a cloudovým ekosystémem, propagovat vědeckou excelenci a podporovat zavádění a systematické využívání výsledků výzkumu a inovací vytvořených v EU, dále rozvíjet a podporovat vysoce konkurenceschopný a inovativní superpočítačový a datový ekosystém, který bude široce rozšířen po celé Evropě, přispěje k vedoucímu postavení EU v oblasti vědy a digitálních technologií a bude schopen samostatně vytvářet výpočetní systémy a pokročilé aplikace, rozšiřovat využívání superpočítačových služeb a rozvíjet klíčové dovednosti potřebné v evropské vědě a průmyslu.Členové společného podniku\nČleny společného podniku jsou:EU, zastoupená Evropskou komisí, Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Švýcarsko a Turecko, za podmínky, že jsou zapojeny do programu Horizont Evropa, Digitální Evropa nebo Nástroj pro propojení Evropy, Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (se souhlasem EU), DAIRO – sdružení Data, AI and Robotics Association, dříve známé jako Big Data Value Association (BVDA) (se souhlasem).Správa\nŘídicí strukturu tvoří:správní rada složená ze zástupců EU a účastnících se zemí, která je zodpovědná za tvorbu strategické politiky a za rozhodnutí o financování, průmyslová a vědecká poradní rada tvořená zástupci akademické obce a průmyslu, jako jsou uživatelé a dodavatelé technologií, kteří budou poskytovat nezávislé poradenství správní radě v otázkách strategického plánu výzkumu a inovací a pořizování a provozu superpočítačů vlastněných společným podnikem.Finanční příspěvky\nFinanční příspěvek EU do společného podniku, včetně prostředků Evropského hospodářského prostoru (EHP), činí až 3 081 300 000 EUR, včetně 92 000 000 EUR na správu, pod podmínkou, že bude vyrovnán příspěvkem zúčastněných zemí, který bude rozdělen takto:Horizont Evropa: až 900 000 000 EUR; program Digitální Evropa: až 1 981 300 000 EUR; Nástroj pro propojení Evropy: až 200 000 000 EUR.Soukromí členové společného podniku musí přispět alespoň 900 000 000 EUR.\nPořízení a vlastnictví počítačového vybavení\nV souladu s nařízením společný podnik získává následující prvky.Špičkové superpočítače, kvantové počítače a kvantové simulátory*, zachování vlastnictví. EU hradí až 50 % pořizovacích nákladů a až 50 % provozních nákladů. Zbývající celkové náklady na vlastnictví hradí zúčastněný stát, v němž je hostitelská společnost usazena. Superpočítače EuroHPC průmyslové třídy, zachování vlastnictví. EU hradí až 35 % pořizovacích nákladů a až 35 % provozních nákladů, zbytek hradí konsorcium soukromých partnerů. Superpočítače střední třídy, společně se zúčastněnými zeměmi, se společným vlastnictvím. EU hradí až 35 % pořizovacích nákladů a až 35 % provozních nákladů. Zbývající celkové náklady na vlastnictví hradí zúčastněný stát, v němž je hostitelská společnost usazena.Společný podnik může vyhlásit výzvu na modernizaci superpočítačů EuroHPC, které vlastní nebo spoluvlastní. Maximální příspěvek EU na tuto modernizaci nesmí v období 2021–2027 překročit 150 000 000 EUR.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se od 8. srpna 2021 a pokrývá období až do 31. prosince 2033.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropská technologická platforma pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (ETP4HPC) (Evropská komise) Horizont Evropa (Evropská komise) Program Digitální Evropa (Evropská komise) Nástroj pro propojení Evropy (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSuperpočítače. Tento termín se obecně používá pro označení nejrychlejších vysoce výkonných systémů, které jsou v daném okamžiku k dispozici. Superpočítače se používají především pro vědeckou a technickou práci vyžadující mimořádně rychlé výpočty.\nKvantová výpočetní technika. Studium využití jevů kvantové fyziky k vytvoření nových forem výpočetní techniky. Kvantové počítače provádějí výpočty na základě pravděpodobnosti stavu objektu před jeho změřením.\nKvantové simulátory. Zařízení, která aktivně využívají kvantové efekty k zodpovězení otázek týkajících se modelových systémů a jejich prostřednictvím i systémů reálných.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488 (Úř. věst. L 256, 19.7.2021, s. 3–51).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38–81).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159–706).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1–34).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava XIX – Výzkum a technologický rozvoj a vesmír – Článek 187 (bývalý článek 171 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 131).\nPoslední aktualizace 29.10.2021"}
{"celex_id": "32021R1119", "reference": "9.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 243/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1119\nze dne 30. června 2021,\nkterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nExistenční hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje, aby Unie i členské státy zvýšily své ambice a zintenzivnily opatření v oblasti klimatu. Unie je odhodlána zvýšit své úsilí v boji prosti změně klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) (4), přičemž se bude řídit svými zásadami a nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky, a to v kontextu dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody.\n(2)\nVe svém sdělení nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) ze dne 11. prosince 2019 vytyčila Komise novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která bude mít v roce 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Současně však tato transformace musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.\n(3)\nMezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své zvláštní zprávě z roku 2018 o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování globální reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby“ poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá, že je třeba urychleně zintenzivnit opatření v oblasti klimatu a pokračovat v přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Uvedená zpráva potvrzuje, že je třeba okamžitě snížit emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů a dosažení bodu, kdy změny již budou nevratné. Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) poukázala ve své globální hodnotící zprávě o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019 na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a upozornila na skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou.\n(4)\nK tomu, aby bylo možné přispět k hospodářské a společenské transformaci, tvorbě kvalitních pracovních míst, udržitelnému růstu, dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a k dosažení dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody spravedlivým, sociálně vyváženým a nákladově účinným způsobem, je zásadně důležité, aby byl pevně stanoven dlouhodobý cíl.\n(5)\nJe nutné zabývat se rostoucími zdravotními riziky spojenými se změnou klimatu, k nimž patří častější a silnější vlny veder, lesní požáry a záplavy, ohrožení dodávek potravin a vody a jejich bezpečnosti a vznik a šíření infekčních chorob. Jak Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 24. února 2021 nazvaném „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, Komise nyní vytvořila v rámci Evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu Climate-ADAPT evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, jehož úkolem je získávat více poznatků o zdravotních rizicích způsobených změnou klimatu a snažit se tato rizika předvídat a minimalizovat.\n(6)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména v jejím článku 37, který usiluje o prosazení začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik Unie v souladu se zásadou udržitelného rozvoje.\n(7)\nOpatření v oblasti klimatu by měla být příležitostí pro všechny sektory hospodářství Unie a měla by přispět k tomu, aby unijní průmysl měl vedoucí postavení v globálních inovacích. Díky regulačnímu prostředí Unie a snahám průmyslových podniků je možné dosáhnout toho, aby hospodářský růst nebyl spojen s emisemi skleníkových plynů. V Unii se například emise skleníkových plynů v letech 1990-2019 snížily o 24 %, zatímco ekonomika za stejnou dobu vzrostla o 60 %. Aniž jsou dotčeny závazné právní předpisy a další iniciativy přijímané na úrovni Unie, měla by k dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 přispívat všechna hospodářská odvětví, včetně energetiky, průmyslové výroby, dopravy, vytápění a chlazení a budov, zemědělství, zpracování odpadu a odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, bez ohledu na to, zda se na tato odvětví vztahuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“). Za účelem většího zapojení všech hospodářských subjektů by měla Komise inkluzivním a reprezentativním způsobem vytvářet vazby mezi klíčovými subjekty s cílem rozvíjet odvětvové klimatické dialogy a partnerství a vybízet jednotlivá odvětví k tomu, aby vytvářela orientační dobrovolné plány, jak hodlají dosáhnout cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050. Tyto plány by byly cenným příspěvkem ke snaze pomoci hospodářským odvětvím plánovat nezbytné investice, které jsou nutné pro uskutečnění přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, a vedly by rovněž k většímu zapojení jednotlivých odvětví do hledání klimaticky neutrálních řešení. Uvedené plány by měly rovněž doplňovat stávající iniciativy, včetně Evropské bateriové aliance a Evropské aliance pro čistý vodík, které rozvíjejí průmyslovou spolupráci při přechodu ke klimatické neutralitě.\n(8)\nPařížská dohoda stanoví ve svém čl. 2 odst. 1 písm. a) dlouhodobý teplotní cíl a v souladu s ustanovením svého čl. 2 odst. 1 písm. b) usiluje o posílení globální reakce na hrozbu, kterou představuje změna klimatu, cestou zvyšování schopnosti přizpůsobovat se nepříznivým dopadům změny klimatu a prostřednictvím sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu dle čl. 2 odst. 1 písm. c) této dohody. Toto nařízení je obecným rámcem pro příspěvek Unie k Pařížské dohodě a mělo by zajistit, aby ke globální reakci na změnu klimatu dle Pařížské dohody přispívala jak Unie, tak i její členské státy.\n(9)\nOpatření Unie a členských států v oblasti klimatu si v kontextu Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody kladou za cíl chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, ekonomiku, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu a dále maximalizovat prosperitu v mezích naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu. Unie a členské státy by se proto měly ve své činnosti řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „znečišťovatel platí“, které jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a měly by rovněž přihlížet k zásadě „energetická účinnost v první řadě“, s níž pracuje Energetická unie, a zásadě „neškodit“, kterou stanovuje Zelená dohoda pro Evropu.\n(10)\nK dosažení klimatické neutrality by měla přispívat všechna hospodářská odvětví, v nichž jsou emise nebo propady skleníkových plynů upraveny právem Unie.\n(11)\nProtože na úroveň emisí skleníkových plynů má velký vliv výroba a spotřeba energie, je nezbytné, aby se uskutečnil přechod na bezpečný, udržitelný, cenově dostupný a odolný energetický systém, který bude založen na obnovitelných zdrojích energie, dobře fungujícím vnitřním trhu s energií a zlepšování energetické účinnosti a současně bude snižovat energetickou chudobu. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj.\n(12)\nPro dosažení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 má Unie regulační rámec, který je výsledkem dohody dosažené v roce 2014, tedy ještě před vstupem Pařížské dohody v platnost. Právní předpisy provádějící uvedený cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (5), kterou byl zřízen EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (6), které stanovilo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (7), které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.\n(13)\nEU ETS je ústředním prvkem politiky Unie v oblasti klimatu a představuje její klíčový nástroj pro nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů.\n(14)\nKomise ve svém sdělení ze dne 28. listopadu 2018 nazvaném „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ představila vizi pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 prostřednictvím sociálně spravedlivé a nákladově efektivní transformace.\n(15)\nProstřednictvím balíčku opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“ ze dne 30. listopadu 2016 Unie plní ambiciózní program dekarbonizace, jehož součástí je zejména rozvoj silné energetické unie zahrnující cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, jak jsou uvedeny ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (8) a (EU) 2018/2001 (9), a posilování příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (10).\n(16)\nUnie je světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu a je odhodlána přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti v oblasti klimatu.\n(17)\nS cílem ochránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále plnit dlouhodobý teplotní cíl stanovený Pařížskou dohodou na základě vědeckých hodnocení IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, jakož i hodnocení jiných mezinárodních orgánů, by Unie měla ve svých opatřeních v oblasti klimatu a v úsilí stát v čele činnosti na mezinárodní úrovni pokračovat i po roce 2050.\n(18)\nRiziko úniku uhlíku nadále hrozí ve vztahu k mezinárodním partnerům, kteří nemají stejné normy ochrany klimatu jako Unie. Komise proto hodlá předložit návrh, aby byl ve vybraných odvětvích zřízen mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by toto riziko snížil způsobem slučitelným s pravidly Světové obchodní organizace. Důležité také je, aby byly zachovány účinné pobídky na podporu technologických řešení a inovací, které umožní dosáhnout toho, aby unijní ekonomika byla klimaticky neutrální a přitom konkurenceschopná, a které současně zajistí investiční jistotu.\n(19)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu požadoval, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a stala se příkladem evropského úspěchu, a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze. Rovněž opakovaně vyzýval Unii, aby svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030 zvýšila a aby tento zvýšený cíl učinila součástí tohoto nařízení. Evropská rada se ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 dohodla na cíli dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o jejich výchozí situaci. Rovněž konstatovala, že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Dne 6. března 2020 předala Unie sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) svou dlouhodobou strategii nízkoemisního rozvoje a dne 17. prosince 2020 svůj vnitrostátně stanovený příspěvek, a to po jejich schválení Radou.\n(20)\nUnie by měla usilovat o to, aby na jejím území bylo do roku 2050 dosaženo rovnováhy mezi antropogenními zdroji emisí skleníkových plynů v rámci celého hospodářství a mezi jejich pohlcováním pomocí propadu, a poté případně usilovat o dosažení negativních emisí. Uvedený cíl by se měl vztahovat na celounijní emise a pohlcování skleníkových plynů regulované právem Unie. Mělo by být možné upravit tyto emise a pohlcování v rámci přezkumu příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky. Propady zahrnují přírodní a technologická řešení, jak jsou uváděna v inventuře skleníkových plynů Unie předávané sekretariátu UNFCCC. Při dekarbonizaci, a to zejména při snižování emisí z průmyslových procesů, mohou hrát roli řešení, která jsou založena na technologiích zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a zachycování a využívání uhlíku (CCU), pokud se jednotlivé členské státy rozhodnou tyto technologie využívat. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy společně, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba, budou představovat opatření na úrovni Unie.\n(21)\nVe svých závěrech z 8. a 9. března 2007 potvrdila Evropská rada cíl Unie týkající se snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020, v závěrech z 23. a 24. října 2014 pak potvrdila rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Ustanoveními tohoto nařízení o stanovení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 není dotčena úloha Evropské rady, jak je stanovena ve Smlouvách, pokud jde o vymezování obecného politického směřování a priorit pro rozvoj politiky Unie v oblasti klimatu.\n(22)\nPři přechodu ke klimatické neutralitě v Unii hrají zásadní úlohu propady uhlíku, přičemž významný přínos mají v této souvislosti zejména odvětví zemědělství, lesnictví a využívání půdy. Jak Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, bude v nadcházející iniciativě týkající se nízkouhlíkového zemědělství („carbon farming“) prosazovat nový ekologický obchodní model, který bude odměňovat správce půdy za snižování emisí skleníkových plynů a odstraňování uhlíku. Kromě toho se Komise ve svém sdělení ze dne 11. března 2020 nazvaném „Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu“ zavázala k vypracování regulačního rámce pro certifikaci odstraňování uhlíku, který bude založený na spolehlivé a transparentní evidenci uhlíku za účelem sledování a ověřování postupů odstraňování uhlíku, přičemž bude zajištěno, aby nedocházelo k negativním dopadům na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost, veřejné zdraví nebo na sociální či hospodářské cíle.\n(23)\nPři snaze o zachovávání, řízení a zvyšování přírodních propadů a při podpoře biologické rozmanitosti by pomohla obnova ekosystémů, která současně přispívá k boji proti změně klimatu. Mimoto ke snižování emisí skleníkových plynů do atmosféry přispívají lesy díky své „trojí úloze“, totiž coby místo propadů, ukládání a nahrazování uhlíku, která současně zajišťuje, že mohou dále růst a poskytovat mnoho dalších služeb.\n(24)\nUnie musí mít k dispozici vědecké znalosti, nejlepší dostupné a aktuální poznatky a faktické a transparentní informace a opírat o ně svá opatření v oblasti klimatu a své úsilí o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Měl by být zřízen Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (dále jen „poradní výbor“), který bude díky své nezávislosti a vědecké a technické odbornosti sloužit jako referenční místo k získávání vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu. Poradní výbor by měl doplňovat činnost Evropské agentury pro životní prostředí a při provádění svých úkolů jednat nezávisle. Jeho úkoly by se neměly překrývat s úkoly IPCC na mezinárodní úrovni. Za účelem zřízení poradního výboru je proto třeba pozměnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 (11). Při poskytování odborného vědeckého poradenství příslušným vnitrostátním orgánům v rámci klimatických politik mohou hrát důležitou úlohu vnitrostátní poradní orgány pro oblast klimatu, což může být jedním z jejich úkolů stanovených členskými státy, v nichž tyto poradní orgány existují. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou proto vyzvány k tomu, aby vnitrostátní poradní orgán pro oblast klimatu zřídily.\n(25)\nJak je zdůrazněno v Zelené dohodě pro Evropu, přechod ke klimatické neutralitě vyžaduje změny v celém spektru politik a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky Unie musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu, a současně respektovat rovné podmínky, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.\n(26)\nJak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ provedla posouzení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Komise tak učinila na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky klimatu předložených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (12). S ohledem na cíl klimatické neutrality, jenž by měl být dosažen do roku 2050, by měly být do roku 2030 emise skleníkových plynů sníženy a jejich pohlcování zvýšeno tak, aby byly čisté emise skleníkových plynů, tj. emise po odečtení pohlcených emisí, do roku 2030 sníženy v rámci celého hospodářství na jejím území alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Evropská rada uvedený cíl potvrdila ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 10. a 11. prosince 2020. Vydala rovněž počáteční pokyny k jeho plnění. Uvedený nový cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je dalším cílem pro účely čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1999, a nahrazuje tudíž celounijní cíl pro rok 2030 v oblasti emisí skleníkových plynů stanovený v uvedeném bodě. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, kterými se unijní cíl v oblasti klimatu pro rok 2030 provádí, aby bylo tohoto snížení čistých emisí dosaženo. Vzhledem k tomu Komise oznámila revizi příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky, která bude přijata v rámci balíčku týkajícího se mimo jiné obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, využívání půdy, zdanění energie, výkonnostních norem pro emise CO2 pro lehká užitková vozidla, sdílení úsilí a EU ETS.\nKomise hodlá posoudit dopady zavedení dalších unijních opatření, která by mohla doplnit opatření stávající, jako např. tržní opatření se silným mechanismem solidarity.\n(27)\nZ posouzení Komise vyplývá, že podle stávajících závazků přijatých na základě článku 4 nařízení (EU) 2018/841 by v roce 2030 měla čistá hodnota propadu uhlíku dosáhnout 225 milionů tun ekvivalentu CO2. S cílem zaručit, aby bylo do roku 2030 vynakládáno na zmírňování změny klimatu dostatečné úsilí, je vhodné omezit na tuto úroveň příspěvek čistého pohlcení k plnění klimatického cíle Unie pro rok 2030. Tímto není dotčen přezkum příslušných právních předpisů Unie s cílem dosáhnout tohoto cíle.\n(28)\nK plnění klimatických cílů přispívají i výdaje z rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (13), přičemž na podporu cílů v oblasti klimatu je vyčleněno alespoň 30 % celkové částky výdajů, a to na základě účinné metodiky a v souladu s odvětvovými právními předpisy.\n(29)\nS ohledem na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a na mezinárodní závazky vyplývající z Pařížské dohody je třeba dále usilovat o postupné ukončování energetických dotací, které nejsou s tímto cílem slučitelné, zejména dotací na fosilní paliva, aniž by tato činnost měla dopad na úsilí o snižování energetické chudoby.\n(30)\nZa účelem zajištění předvídatelnosti a jistoty pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a s cílem zajistit postupné snižování emisí skleníkových plynů a nezvratný přechod ke klimatické neutralitě by Komise měla případně navrhnout střednědobý cíl Unie v oblasti klimatu na rok 2040, a to nejpozději do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení provedeného podle Pařížské dohody. Komise může předložit návrhy na revizi průběžného cíle s přihlédnutím ke zjištěním vyplývajícím z posouzení pokroku a opatření Unie i opatření členských států stejně jako k výsledkům globálního hodnocení a mezinárodního vývoje, včetně společných časových rámců vnitrostátně stanovených příspěvků. Jako nástroj ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti politiky Unie v oblasti klimatu by měla Komise při vypracovávání svého legislativního návrhu, kterým by stanovila klimatický cíl Unie na rok 2040, zveřejnit předpokládaný unijní orientační rozpočet emisí skleníkových plynů na období 2030–2050, definovaný jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů, které by měly být podle očekávání v daném období emitovány, aniž by byly ohroženy závazky Unie podle Pařížské dohody, jakož i metodiku, z níž tento orientační rozpočet vychází.\n(31)\nKlíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Nepříznivé dopady změny klimatu mohou potenciálně překročit adaptační kapacity členských států. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu podle článku 7 Pařížské dohody a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů. Komise by měla přijmout strategii Unie pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány založené na důkladných analýzách změny klimatu a zranitelnosti vůči ní a na posouzení dosaženého pokroku a ukazatelích v této oblasti, a měly by vycházet z nejlepších dostupných a nejaktuálnějších vědeckých poznatků. Unie by měla usilovat o vytvoření příznivého regulačního prostředí pro vnitrostátní politiky a opatření, jež členské státy provádějí v zájmu adaptace na změnu klimatu. Zlepšení odolnosti vůči změně klimatu a adaptačních kapacit vyžaduje společné úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti a také to, aby všechny relevantní právní předpisy a politiky byly jednotné a vzájemně soudržné.\n(32)\nEkosystémy, lidé a ekonomiky ve všech regionech Unie se budou potýkat s významnými dopady změny klimatu, jako jsou extrémní horko, povodně, sucha, nedostatek vody, vzestup hladiny moří, tající ledovce, lesní požáry, vichřice a zemědělské ztráty. V nedávné době se vyskytly extrémní jevy, které již měly na ekosystémy významný dopad a ovlivnily kapacity lesní a zemědělské půdy pro pohlcování a ukládání uhlíku. Posílení adaptačních kapacit a odolnosti s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pomáhá minimalizovat dopady změny klimatu, řešit nevyhnutelné dopady sociálně vyváženým způsobem a zlepšit životní podmínky v zasažených oblastech. Včasná příprava na tyto dopady je nákladově efektivní a může mít rovněž značné vedlejší přínosy pro ekosystémy, zdraví a hospodářství. Pro zmírňování změny klimatu, adaptaci na tuto změnu a ochranu biologické rozmanitosti mohou být prospěšná zejména řešení založená na přírodních procesech.\n(33)\nV příslušných programech zavedených na základě víceletého finančního rámce se stanoví, že u projektů je nutné prověřovat jejich odolnost vůči možným nepříznivým dopadům změny klimatu, přičemž tato odolnost se musí zakládat na posouzení zranitelnosti vůči změně klimatu, posouzení rizik a na adaptačních opatřeních, a také je nutné prověřovat, zda jsou u projektů začleněny náklady na emise skleníkových plynů a pozitivní účinky opatření ke zmírnění změny klimatu do analýzy nákladů a přínosů. To přispívá k tomu, aby posuzování rizik souvisejících se změnou klimatu, jakož i zranitelnosti vůči změně klimatu a adaptace na ni byla zohledňována při investičních rozhodnutích Unie a jejím rozpočtovém plánování.\n(34)\nPři přijímání příslušných opatření k dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit mimo jiné: přínos přechodu ke klimatické neutralitě pro veřejné zdraví, kvalitu životního prostředí, blahobyt občanů, prosperitu společnosti, zaměstnanost a konkurenceschopnost hospodářství; energetickou transformaci, posílení energetické bezpečnosti a řešení energetické chudoby; potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin; rozvoj udržitelných a inteligentních systémů mobility a dopravy; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti, jako jsou specifika ostrovů, a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená na základě vhodných vzdělávacích a školících programů; nejlepší dostupné a nejaktuálnější vědecké poznatky, zejména zjištění IPCC; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při zvyšování odolnosti; a postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.\n(35)\nJak je uvedeno v Zelené dohodě pro Evropu, přijala Komise dne 9. prosince 2020 sdělení nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“. V této strategii je stanoven plán udržitelné inteligentní budoucnosti evropské dopravy a akční plán směřující k dosažení 90 % snížení emisí z odvětví dopravy do roku 2050.\n(36)\nAby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok na základě informací podle tohoto nařízení, včetně informací podávaných a vykazovaných podle nařízení (EU) 2018/1999. S cílem umožnit včasnou přípravu na globální hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody by závěry tohoto hodnocení měly být zveřejňovány každých pět let do 30. září, počínaje rokem 2023. To znamená, že zprávy podle čl. 29 odst. 5 a článku 35 uvedeného nařízení a v příslušných letech i související zprávy podle čl. 29 odst. 1 a článku 32 uvedeného nařízení by měly být předkládány Evropskému parlamentu a Radě současně se závěry tohoto hodnocení. V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace bude nedostatečný nebo opatření Unie nebudou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nebudou přiměřená, pokud jde o zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti nebo snižování zranitelnosti, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená, pokud jde o zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.\n(37)\nKomise by měla zajistit, aby posuzování bylo důkladné a objektivní a vycházelo z nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatků a byla v něm zastoupena široká škála odborných názorů, a měla se ve svém hodnocení opírat o relevantní informace, včetně informací poskytnutých členskými státy, zprávy Evropské agentury pro životní prostředí, poradního výboru a Společného výzkumného centra Komise (JRC) a nejlepší dostupné a nejaktuálnější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a dalších mezinárodních orgánů, a také data získaná při pozorování Země, která poskytuje Evropský program monitorování Země Copernicus. Komise by ve svém posouzení měla také vycházet z orientační lineární trajektorie, která bude klimatické cíle Unie pro roky 2030 a 2040, jakmile budou přijaty, spojovat s cílem klimatické neutrality Unie a která bude sloužit jako orientační nástroj pro odhad a hodnocení společného pokroku při plnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Orientační lineární trajektorií není dotčeno žádné rozhodnutí stanovit klimatický cíl Unie pro rok 2040. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor používat taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (14), jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské a světové statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. Ve vhodných případech by Komisi měla být v souladu se svým ročním pracovním programem nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí.\n(38)\nVzhledem k tomu, že významným faktorem přechodu ke klimatické neutralitě jsou občané a komunity, je třeba, aby bylo na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně, podporováno a usnadňováno výrazné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu, a to formou inkluzivního a přístupného procesu. Komise by proto měla spolupracovat se všemi částmi společnosti, včetně zainteresovaných subjektů zastupujících jednotlivá hospodářská odvětví, a poskytovat jim prostředky k tomu, aby mohly činit kroky směrem ke klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.\n(39)\nV souladu se závazkem Komise dodržovat zásady zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů byly vzájemně v souladu. Systém měření pokroku při dosahování cíle klimatické neutrality a jednotnosti opatření přijatých k dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu a měl by zohledňovat všech pět rozměrů energetické unie. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.\n(40)\nZměna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí zajistit koordinovaný postup na úrovni Unie, který by účinně doplňoval a posiloval opatření členských států. Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nToto nařízení stanoví rámec pro nevratné a postupné snížení antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a zlepšení pohlcování pomocí propadů, jež jsou upraveny právem Unie.\nToto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody. Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čisté domácí snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030.\nToto nařízení se vztahuje na antropogenní emise ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.\nČlánek 2\nCíl klimatické neutrality\n1.   Celounijní emise a pohlcování skleníkových plynů, jež jsou upraveny právem Unie, musí být v Unii nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data emise sníží na čistou nulu, přičemž po tomto datu bude Unie usilovat o dosažení negativních emisí.\n2.   Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. členských států, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy a nákladové efektivnosti při dosahování tohoto cíle.\nČlánek 3\nVědecké poradenství týkající se změny klimatu\n1.   Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení (ES) č. 401/2009 (dále jen „poradní výbor“) slouží díky své nezávislosti a vědecké a technické odbornosti jako referenční místo k získávání vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu.\n2.   Mezi úkoly poradního výboru patří:\na)\nposuzování nejnovějších vědeckých zjištění uvedených ve zprávách panelu IPCC a vědeckých údajů o klimatu, zejména pokud jde o informace důležité z hlediska Unie,\nb)\nposkytování vědeckého poradenství a vydávání zpráv o stávajících i navrhovaných unijních opatřeních, klimatických cílech a orientačním emisním rozpočtu a jejich provázanosti s cíli tohoto nařízení a mezinárodními závazky Unie v rámci Pařížské dohody,\nc)\npřispívání k výměně nezávislých vědeckých poznatků v oblasti modelování, sledování, slibného výzkumu a inovací, které přispívají ke snižování emisí nebo k jejich většímu pohlcování,\nd)\nurčování opatření a možností, jak úspěšně dosáhnout unijních klimatických cílů,\ne)\nzvyšování povědomí o změně klimatu a jejích dopadech a podněcování dialogu a spolupráce mezi vědeckými subjekty v rámci Unie, které by byly doplňkem stávající činnosti a úsilí.\n3.   Činnost poradního výboru se řídí nejlepšími dostupnými a nejaktuálnějšími vědeckými poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a dalších mezinárodních subjektů. Probíhá v rámci zcela transparentního postupu, přičemž zprávy výboru jsou přístupné veřejnosti. Poradní výbor může vzít v úvahu výsledky činnosti vnitrostátních poradních orgánů pro oblast klimatu uvedených v odstavci 4, pokud jsou k dispozici.\n4.   V rámci rozšiřování úlohy vědy v oblasti politiky v oblasti klimatu je každý členský stát vyzván k vytvoření vnitrostátního poradního orgánu pro oblast klimatu, který by poskytoval odborné vědecké poradenství příslušným vnitrostátním orgánům v rámci politiky v oblasti klimatu, jak stanovuje příslušný členskými stát. Pokud se členský stát rozhodne zřídit takový poradní orgán, informuje o tom Evropskou agenturu pro životní prostředí.\nČlánek 4\nPrůběžné klimatické cíle Unie\n1.   Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 je závazným cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 čisté domácí snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.\nPři dosahování cíle uvedeného v prvním pododstavci upřednostňují příslušné orgány Unie a členské státy rychlé a předvídatelné snížení emisí a zároveň podporují jejich pohlcování pomocí přirozených propadů.\nS cílem zajistit, aby bylo do roku 2030 vynaloženo dostatečné úsilí o zmírnění změny klimatu, je pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen přezkum právních předpisů Unie uvedený v odstavci 2, omezen příspěvek čistého pohlcení emisí k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. Za účelem zvýšení propadu uhlíku v Unii v souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality usiluje Unie o to, aby do roku 2030 dosáhla vyššího objemu čistého propadu uhlíku.\n2.   Do 30. června 2021 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie s cílem umožnit dosažení cíle stanoveného v odstavci 1 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.\nV rámci přezkumu uvedeného v prvním pododstavci a budoucích přezkumů posoudí Komise zejména to, zda jsou na základě práva Unie k dispozici odpovídající nástroje a pobídky pro uvolnění potřebných investic, a podle potřeby navrhne příslušná opatření.\nPo přijetí svých legislativních návrhů sleduje Komise legislativní postupy týkající se těchto jednotlivých návrhů a může Evropský parlament a Radu informovat o tom, zda bude možné na základě předpokládaného výsledku těchto legislativních postupů zvažovaných společně dosáhnout cíle stanoveného v odstavci 1. Pokud by se na základě předpokládaného výsledku nepodařilo dosáhnout cíle stanoveného v odstavci 1, může Komise přijmout v souladu se Smlouvami nezbytná opatření, mimo jiné legislativní návrhy.\n3.   S ohledem na dosažení cíle klimatické neutrality uvedeného v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení bude stanoven celounijní cíl v oblasti klimatu na rok 2040. Za tímto účelem Komise nejpozději do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení uvedeného v článku 14 Pařížské dohody předloží na základě podrobného posouzení dopadu tohoto nařízení případný legislativní návrh na jeho změnu, který by obsahoval cíl Unie v oblasti klimatu na rok 2040, přičemž zohlední závěry posouzení uvedených v článcích 6 a 7 tohoto nařízení a výsledky globálního hodnocení.\n4.   Při předkládání legislativního návrhu klimatického cíle Unie na rok 2040 podle odstavce 3 Komise zároveň zveřejní samostatnou zprávu obsahující orientační emisní rozpočet Unie na období 2030–2050, definovaný jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů (vyjádřený jako ekvivalent CO2, s uvedením samostatných informací o emisích a jejich pohlcování), které by měly být podle očekávání v daném období emitovány, aniž by přitom bylo ohroženo dodržení závazků, které Unie přijala v rámci Pařížské dohody. Předpokládaný orientační rozpočet Unie na emise skleníkových plynů se zakládá na nejnovějších dostupných vědeckých poznatcích, přihlíží k informacím poskytnutým poradním výborem, případně k příslušným právním předpisům Unie, které mají zajistit plnění klimatického cíle Unie na rok 2030. Komise zveřejní i metodiku, na níž je předpokládaný orientační rozpočet Unie na emise skleníkových plynů založen.\n5.   Při navrhování cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 v souladu s odstavcem 3 Komise zohlední:\na)\nnejlepší dostupné a nejaktuálnější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC a poradního výboru,\nb)\nsociální a hospodářský dopad nečinnosti a její dopad na životní prostředí, včetně s tím spojených nákladů,\nc)\nnutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny,\nd)\nnákladovou a hospodářskou efektivnost,\ne)\nkonkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků a odvětví, u nichž hrozí největší riziko úniku uhlíku,\nf)\nnejlepší dostupné, nákladově účinné a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat,\ng)\nenergetickou účinnost a zásadu „energetická účinnost v první řadě“, dostupnost energie a bezpečnost dodávek energie,\nh)\nspravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi,\ni)\nnutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času,\nj)\nnutnost zachovat, spravovat a rozšiřovat přirozené propady uhlíku z dlouhodobého hlediska a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost,\nk)\ninvestiční potřeby a příležitosti,\nl)\nmezinárodní vývoj a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle UNFCCC,\nm)\nstávající informace týkající se předpokládaného orientačního rozpočtu Unie na snižování emisí skleníkových plynů na období 2030–2050 uvedeného v odstavci 4.\n6.   Do šesti měsíců od druhého globálního hodnocení uvedeného v článku 14 Pařížské dohody může Komise navrhnout revizi cíle Unie v oblasti klimatu na rok 2040 v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.\n7.   Ustanovení tohoto článku se průběžně přezkoumávají s ohledem na mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody, a to i pokud jde o výsledky mezinárodních jednání o společných lhůtách pro vnitrostátně stanovené příspěvky.\nČlánek 5\nPřizpůsobení se změně klimatu\n1.   Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody.\n2.   Komise přijme v souladu s Pařížskou dohodou unijní strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou v rámci přezkumu stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení pravidelně přezkoumává.\n3.   Příslušné orgány Unie a členské státy rovněž zajistí, aby byla politika v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Unii a v členských státech provázaná, vzájemně se podporovala a měla vedlejší přínos pro odvětvové politiky, a usilují o lepší a jednotným způsobem prováděné začlenění problematiky adaptace na změnu klimatu do všech oblastí politiky, a to ve vhodných případech i do příslušných sociálně-ekonomických a environmentálních politik a činností, a také do vnější činnosti Unie. Zaměřují se zejména na nejvíce ohrožené a zasažené populace a odvětví a v rámci konzultací s občanskou společností zjišťují nedostatky v tomto ohledu.\n4.   Členské státy přijmou a provádějí s přihlédnutím ke strategii Unie k přizpůsobení se změně klimatu uvedené v odstavci 2 tohoto článku vnitrostátní adaptační strategii a plán založené na důkladných analýzách změny klimatu a zranitelnosti vůči ní a na posouzení dosaženého pokroku a ukazatelích v této oblasti, přičemž by měly vycházet z nejlepších dostupných a nejaktuálnějších vědeckých poznatků. Členské státy zohlední ve své vnitrostátní strategii mimořádnou zranitelnost příslušných odvětví, mimo jiné zemědělství, a vodohospodářských a potravinových systémů, jakož i potravinového zabezpečení, a prosazují řešení blízká přírodě a adaptační opatření založená na ekosystémech. Členské státy svou strategii pravidelně aktualizují a uvádějí související aktuální informace ve zprávách předkládaných podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999.\n5.   Do 30. července 2022 přijme Komise pokyny, v nichž stanoví společné zásady a postupy k určování, klasifikaci a obezřetnému řízení závažných fyzických klimatických rizik při plánování, vypracovávání, provádění a sledování projektů a programů projektů.\nČlánek 6\nPosouzení pokroku a opatření Unie\n1.   Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:\na)\nspolečného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení;\nb)\nspolečného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 5 tohoto nařízení.\nKomise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.\n2.   Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise přezkum:\na)\nsoudržnosti opatření Unie s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1\nb)\nsoudržnosti opatření Unie se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5.\n3.   Pokud Komise na základě posouzení uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5 nebo že pokrok na cestě k dosažení uvedeného cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 5 není dostatečný, přijme nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.\n4.   Komise před přijetím každého návrhu opatření nebo legislativního návrhu, včetně rozpočtových návrhů, posoudí, zda je návrh v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými do roku 2030 a 2040, a zahrne uvedené posouzení do posouzení dopadů připojeného k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejní. Komise rovněž posoudí, zda jsou tyto návrhy opatření nebo legislativní návrhy, včetně rozpočtových návrhů, v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5. Při přípravě svých návrhů opatření a legislativních návrhů Komise usiluje o to, aby byly v souladu s cíli tohoto nařízení. V případě nesouladu uvede Komise ve svém posouzení souladu podle tohoto odstavce patřičné odůvodnění.\nČlánek 7\nPosouzení vnitrostátních opatření\n1.   Do 30. září 2023 a poté každých pět let Komise posoudí:\na)\nzda jsou vnitrostátní opatření, jež jsou na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, dlouhodobých národních strategií a dvouletých zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení, v souladu s tímto cílem;\nb)\nzda jsou příslušná vnitrostátní opatření v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5 s přihlédnutím k vnitrostátním adaptačním strategiím uvedeným v čl. 5 odst. 4.\nKomise předloží závěry tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999.\n2.   Pokud Komise při náležitém zohlednění společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 6 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5, může pro daný členský stát vydat doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.\n3.   Pokud jsou vydána doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:\na)\ndotčený členský stát do šesti měsíců po obdržení doporučení oznámí Komisi, jakým způsobem hodlá příslušná doporučení zohlednit v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a mezi členskými státy navzájem;\nb)\npoté, co podá oznámení podle písmena a) tohoto odstavce, uvede dotčený členský stát ve své následující integrované vnitrostátní zprávě o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložené v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999 v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem zohlednil daná doporučení; pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučeními nebo jejich podstatnou částí, předloží Komisi odůvodnění;\nc)\ndoporučení doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.\nČlánek 8\nSpolečná ustanovení o posouzení Komise\n1.   Komise při svém prvním a druhém posouzení uvedeném v článcích 6 a 7 vychází z orientační lineární trajektorie, která stanoví plán snižování čistých emisí na úrovni Unie a propojují cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 podle čl. 4 odst. 1, cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2040, jakmile bude přijat, a cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1.\n2.   Po prvním a druhém posouzení uvedeném v odstavci 1 Komise při každém následném posouzení vychází z orientační lineární trajektorie propojující cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2040, jakmile bude přijat, a cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1.\n3.   Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 6 a 7 alespoň z:\na)\ninformací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;\nb)\nzpráv Evropské agentury pro životní prostředí, poradního výboru a Společného výzkumného střediska Komise (JRC);\nc)\nevropských a světových statistik a údajů, včetně statistik a údajů Evropského programu monitorování Země Copernicus, údajů o zaznamenaných a odhadovaných ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu a odhadů nákladů vyplývajících z nečinnosti nebo opožděného provedení opatření, jsou-li k dispozici;\nd)\nnejlepších dostupných a nejaktuálnějších vědeckých poznatků, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a dalších mezinárodních subjektů; a\ne)\npřípadných doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie nebo členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/852.\n4.   Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 6 a 7.\nČlánek 9\nÚčast veřejnosti\n1.   Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim poskytla prostředky, které jim umožní podnikat kroky k dosažení spravedlivé a sociálně vyvážené transformace na klimaticky neutrální společnost odolnou vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, akademické a podnikatelské sféry, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Komise může vycházet rovněž z veřejných konzultací a víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s články 10 a 11 nařízení (EU) 2018/1999.\n2.   Komise využívá veškeré vhodné nástroje včetně evropského klimatického paktu k tomu, aby zajistila účast občanů, sociálních partnerů a zúčastněných stran, podpořila dialog a šířila vědecky podložené informace o změně klimatu a jejích sociálních a genderových aspektech.\nČlánek 10\nOdvětvové plány\nKomise spolupracuje s hospodářskými odvětvími v Unii, která se rozhodnou vypracovat orientační dobrovolné plány pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1. Komise sleduje vytváření takovýchto plánů. Tato spolupráce zahrnuje usnadňování dialogu na úrovni Unie a sdílení osvědčených postupů mezi příslušnými zúčastněnými stranami.\nČlánek 11\nPřezkum\nDo šesti měsíců od každého globálního hodnocení uvedeného v článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení spolu se závěry, k nimž dospěla posouzení uvedená v článcích 6 a 7 tohoto nařízení, přičemž zohlední:\na)\nnejlepší dostupné a nejaktuálnější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC a poradního výboru;\nb)\nmezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.\nKe zprávě Komise mohou být případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.\nČlánek 12\nZměny nařízení (ES) č. 401/2009\nNařízení (ES) č. 401/2009 se mění takto:\n(1)\nvkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 10a\n1.   Zřizuje se Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (dále jen „poradní výbor“).\n2.   Poradní výbor tvoří 15 předních vědeckých odborníků s odbornými znalostmi pokrývajícími široké spektrum relevantních vědních oborů. Členové poradního výboru musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 3. Nejvýše dva členové poradního výboru smějí mít státní příslušnost téhož členského státu. Nezávislost členů poradního výboru musí být nezpochybnitelná.\n3.   Členy poradního výboru jmenuje správní rada na základě otevřeného, spravedlivého a transparentního výběrového řízení na období čtyř let, které může být jednou prodlouženo. Při výběru členů poradního výboru usiluje správní rada o zajištění rozmanitých vědeckých a odvětvových odborných znalostí a o vyvážené genderové a zeměpisné zastoupení. Výběr se zakládá na těchto kritériích:\na)\nvynikající vědecká odbornost;\nb)\nzkušenosti s prováděním vědeckých hodnocení nebo poskytováním vědeckého poradenství v daném oboru;\nc)\nrozsáhlé odborné znalosti v oborech týkajících se klimatu a životního prostředí nebo v jiných vědeckých oborech relevantních z hlediska plnění klimatických cílů Unie;\nd)\npracovní zkušenosti v mezioborovém prostředí v mezinárodním kontextu.\n4.   Členové poradního výboru jsou jmenováni za svou osobu a svá stanoviska vydávají naprosto nezávisle na členských státech a orgánech Unie. Poradní výbor zvolí z řad svých členů předsedu na čtyřleté období a přijme jednací řád.\n5.   Poradní výbor doplňuje činnost agentury a při provádění svých úkolů jedná nezávisle. Svůj pracovní program stanoví poradní výbor nezávisle a při jeho vypracování provádí konzultace se správní radou. Předseda poradního výboru informuje o uvedeném programu a jeho provádění správní radu a výkonného ředitele.“;\n(2)\nV článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„5.   Rozpočet agentury zahrnuje také výdaje související s poradním výborem.“\nČlánek 13\nZměny nařízení (EU) 2018/1999\nNařízení (EU) 2018/1999 se mění takto:\n1)\nv čl. 1 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\nprovádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, zejména unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (*1), a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;\n(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).“;\"\n2)\nv článku 2 se bod 7 nahrazuje tímto:\n„7)\n„odhady“ prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo prognózy vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období šesti po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;“;\n3)\nv čl. 3 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:\n„f)\nposouzení dopadů plánovaných politik a opatření k dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s unijním cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15 tohoto nařízení;“;\n4)\nv čl. 8 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:\n„e)\nzpůsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.“;\n5)\nčlánek 11 se nahrazuje tímto:\n„Článek 11\nVíceúrovňový dialog o klimatu a energetice\nKaždý členský stát zřídí v souladu s vnitrostátními předpisy víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu. V rámci tohoto dialogu se mohou projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.“;\n6)\nčlánek 15 se mění takto:\na)\nodstavec 1 se nahrazuje tímto:\n„1.   Do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let každý členský stát připraví a předloží Komisi svou dlouhodobou strategii s perspektivou 30 let, která je v souladu s unijním cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení EU) 2021/1119. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.“;\nb)\nv odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:\n„c)\ndosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení jejich pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s unijním cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 v kontextu nezbytného snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování uhlíku pomocí propadů podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s cílem snížit emise skleníkových plynů v Unii nákladově efektivním způsobem a zlepšit pohlcování uhlíku pomocí propadů v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle stanoveného v Pařížské dohodě tak, aby se dosáhlo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů v rámci Unie a poté případně negativních emisí;“;\n7)\nčlánek 17 se mění takto:\na)\nv odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\ninformace o pokroku dosaženém při plnění cílů, včetně pokroku při plnění unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, cílů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, a při financování a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení, včetně vyhodnocení skutečných investic oproti původním investičním předpokladům;“;\nb)\nodstavec 4 se nahrazuje tímto:\n„Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a zpracování pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, včetně metodiky pro podávání zpráv o postupném ukončování dotací v oblasti energetiky, zejména na fosilní paliva, v souladu s čl. 25 písm. d).“;\n8)\nv čl. 29 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:\n„b)\npokrok dosažený jednotlivými členskými státy při plnění jejich cílů, včetně pokroku při plnění unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, cílů a příspěvků a provádění politik a opatření stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;“;\n9)\nčlánek 45 se nahrazuje tímto:\n„Článek 45\nPřezkum\nDo šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie, jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody, pokroku při plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, dodatečných cílech v rámci energetické unie a o souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Ke zprávám Komise mohou být případně připojeny legislativní návrhy.“;\n10)\nčást 1 přílohy I se mění takto:\na)\nv oddíle A bodě 3.1.1. se písmeno i) nahrazuje tímto:\n„i.\nPolitiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k unijnímu cíli klimatické neutrality stanovenému v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119“;\nb)\nv oddíle B se doplňuje následující bod:\n„5.5.\nPřispění plánovaných politik a opatření k dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v č. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119“;\n11)\nv příloze VI písm. c) se bod viii) nahrazuje tímto:\n„viii)\nhodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15 tohoto nařízení;“.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 30. června 2021.\nZa Evropský parliament\nPředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\nPředseda\nJ.P. MATOS FERNANDES\n(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 143 a Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 69.\n(2)  Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 58.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 28. června 2021.\n(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).", "summary": "Evropský právní rámec pro klima\nEvropský právní rámec pro klima\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení:stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality v Evropské unii (EU) do roku 2050 (tzn. bilance emisí skleníkových plynů* v celé EU a jejich pohlcování regulované právem Unie), obsahuje, kromě závazného cíle klimatické neutrality v EU do roku 2050, cíl dosáhnout poté v EU negativních emisí, stanoví závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody, zavádí pravidla k zajištění trvalého pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v Pařížské dohodě (viz shrnutí).\nKLÍČOVÉ BODY\nOrgány EU a členské státy EU musí přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění cílů nařízení, přičemž zohlední spravedlnost, solidaritu a nákladovou efektivnost.\nNařízení zřizuje nezávislý Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu. Správní rada Evropské agentury pro životní prostředí jmenuje na základě otevřeného výběrového řízení patnáct členů poradního výboru na čtyřleté období. Členové jsou vybíráni na základě své vynikající vědecké odbornosti, rozsáhlých odborných znalostí a pracovních zkušeností v oborech týkajících se klimatu a životního prostředí. Patnáct předních vědeckých odborníků je jmenováno za svou osobu.\nMezi úkoly výboru patří:posuzování nejnovějších vědeckých zjištění uvedených ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a vědeckých údajů o klimatu, zejména pokud jde o informace důležité z hlediska EU, poskytování vědeckého poradenství a vydávání zpráv o stávajících i navrhovaných opatřeních EU, přispívání k výměně nezávislých vědeckých poznatků, určování opatření a možností ke splnění cílů EU, zvyšování povědomí o změně klimatu a jejích dopadech.Členské státy musí také:zřídit poradní orgán pro oblast klimatu, který bude poskytovat odborné vědecké poradenství příslušným vnitrostátním orgánům, zřídit víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, do kterého se zapojí místní orgány, občanská společnost, podnikatelská sféra, investoři, další důležité zúčastněné strany a veřejnost, předložit Evropské komisi svou strategii na 30 let do 1. ledna 2029 a následně každých deset let a v případě potřeby ji každých pět let aktualizovat.Nařízení vymezuje tato průběžná opatření EU, jejichž cílem je napomoci EU při plnění jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050.Snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU o alespoň 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030; v červenci 2021 Komise předložila sadu legislativních návrhů, které aktualizují stávající právní předpisy EU a obsahují nové iniciativy při provádění tohoto nového cíle. Poté bude sledovat pokrok legislativních návrhů s cílem zjistit, zda bude nový cíl dosažen. Omezení příspěvku čistého pohlcení na maximálně 225 milionů tun ekvivalentu CO2, aby se zajistilo, že do roku 2030 bude vynaloženo dostatečné úsilí o zmírnění změny klimatu. Za účelem zvýšení propadu* uhlíku v EU v souladu s cílem klimatické neutrality na rok 2050 nařízení rovněž stanoví, aby EU do roku 2030 usilovala o vyšší objem čistého propadu uhlíku. Možnost, aby Komise do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody navrhla cíl v oblasti klimatu na rok 2040. K návrhu má být přiložena zpráva obsahující předpokládaný orientační rozpočet emisí skleníkových plynů v EU na období 2030–2050. Požadavek, aby Komise do šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle Pařížské dohody podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, kterého EU a členské státy dosahují při plnění cílů nařízení.Přizpůsobení se změně klimatu vyžaduje:aby orgány EU a členské státyzvyšovaly adaptační kapacitu, posilovaly odolnost a snižovaly zranitelnost vůči změně klimatu,zajistily, aby politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu byly provázané, aby se vzájemně podporovaly, aby měly přínosy pro odvětvové politiky, aby napomohly začlenit tato opatření do všech oblastí politik a aby se zaměřovaly zejména na nejzranitelnější osoby a odvětví, aby Komise přijalastrategii EU pro přizpůsobení se,do 30. července 2022 pokyny, v nichž stanoví společné zásady a postupy k určování, klasifikaci a řízení klimatických rizik při plánování, vypracovávání, provádění a sledování projektů a programů, aby členské státy přijaly a provedly vnitrostátní strategie a plány pro přizpůsobení se, přičemž zohlední zejména zranitelná odvětví, jako jsou zemědělství, vodohospodářské a potravinové systémy a potravinové zabezpečení, a to spolu s potřebou prosazovat řešení blízká přírodě a založená na ekosystémech.Posouzení unijního a vnitrostátního pokroku vyžaduje, aby Komise:do 30. září 2023 a poté každých pět let posoudila pokrok, kterého EU a členské státy dosáhly při plnění cílů na rok 2050 a cílů týkajících se přizpůsobování se změně klimatu, a to, zda jsou unijní a vnitrostátní opatření ke splnění těchto cílů v souladu, vyhodnotila, zda jsou návrhy opatření a právních předpisů EU, včetně rozpočtových návrhů, v souladu s cíli na rok 2030 a 2040 a cílem klimatické neutrality na rok 2050, pravidelně posuzovala příslušná vnitrostátní opatření a vydávala doporučení členskému státu, pokud zjistí nesrovnalosti při zajišťování cíle klimatické neutrality nebo nepřiměřený pokrok dosažený směrem ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.Komise spolupracuje se všemi:částmi společnosti, včetně veřejnosti, sociálními partnery a zúčastněnými stranami, aby jim poskytla prostředky, které jim umožní přispět ke spravedlivé, sociálně spravedlivé, klimaticky neutrální a odolné společnosti, hospodářskými odvětvími, která vypracovávají orientační dobrovolné plány pro dosažení klimatické neutrality.Nařízením se mění:nařízení (ES) č. 401/2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (viz shrnutí) a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie (viz shrnutí).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 29. července 2021.\nKONTEXT\nV prosinci 2019 Evropská rada schválila cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Dne 4. března 2020 Komise přijala svůj návrh evropského právního rámce pro klima jako důležitý prvek Zelené dohody pro Evropu (viz shrnutí). Opatření EU ke snížení emisí skleníkových plynů nákladově efektivním způsobem jsou již silně rozvinuta. V letech 1990 až 2019 se emise snížily o 24 %, zatímco ekonomika vzrostla o 60 %. Ústředním prvkem politiky EU v oblasti klimatu je systém pro obchodování s emisemi zřízený směrnicí 2003/87/ES (viz shrnutí). Další informace viz:Evropský právní rámec pro klima (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSkleníkové plyny: plyny schopné pohlcovat infračervené záření ze zemského povrchu a vyzařovat jej zpětně k Zemi.\nPropad: zásobník, který pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1–17)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)\nPostupné změny nařízení (EU) 2018/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (COM(2016) 110 final, 2.3.2016)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13–22)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32–46)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 29.07.2021"}
{"celex_id": "32021R0522", "reference": "26.3.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 107/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/522\nze dne 24. března 2021,\nkterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 5 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle čl. 3 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je jedním z cílů Unie podpora blahobytu jejích obyvatel.\n(2)\nPodle článků 9 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článku 35 Listiny základních práv Evropské unie musí být při vymezení a provádění veškerých politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.\n(3)\nV článku 168 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiku členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů při plném uznávání odpovědnosti členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci a řízení zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.\n(4)\nS cílem plnit požadavky stanovené v článku 168 Smlouvy o fungování EU byly přijaty akce zejména v rámci předchozích programů činnosti Unie v oblasti veřejného zdraví, totiž programu zavedených rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4) a č. 1350/2007/ES (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (6).\n(5)\nDne 11. března 2020 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nového koronaviru (COVID-19) za celosvětovou pandemii. Uvedená pandemie způsobila bezprecedentní celosvětovou zdravotní krizi se závažnými sociálně-ekonomickými důsledky a lidským utrpením, které postihují zejména osoby s chronickými onemocněními. Kromě toho jsou zdravotničtí pracovníci, kteří mají zásadní význam během krize COVID-19, vystaveni značnému zdravotnímu riziku.\n(6)\nPřestože jsou za své zdravotní politiky odpovědny členské státy, měly by chránit veřejné zdraví v duchu evropské solidarity, jak bylo požadováno ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020 o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Zkušenosti s probíhající krizí COVID-19 ukázaly, že je třeba přijmout na úrovni Unie další opatření na podporu spolupráce a koordinace mezi členskými státy. Uvedená spolupráce by měla zlepšit připravenost, prevenci a kontrolu ve vztahu k šíření závažných lidských infekcí a nemocí přes hranice, s cílem bojovat proti dalším vážným přeshraničním zdravotním hrozbám a chránit a zlepšovat zdraví a blahobyt všech obyvatel Unie. Připravenost je klíčem ke zvýšení odolnosti vůči budoucím hrozbám. V tomto ohledu by měly členské státy dostat možnost dobrovolně provádět zátěžové testy ke zvýšení připravenosti a odolnosti.\n(7)\nJe proto vhodné zavést nový, posílený program činnosti Unie v oblasti zdraví nazvaný program EU pro zdraví („EU4Health“) (dále jen „program“) na období 2021–2027. V souladu s cíli činnosti Unie a jejími pravomocemi v oblasti veřejného zdraví by měl program klást důraz na akce, s nimiž jsou spojeny výhody a lepší účinnost díky spolupráci na úrovni Unie, a na akce s dopadem na vnitřní trh.\n(8)\nProgram by měl být prostředkem prosazujícím akce v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat. Mezi tyto akce by měly mj. patřit intenzivnější výměna osvědčených postupů mezi členskými státy, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo pro vzájemné učení, řešení přeshraničních zdravotních hrozeb tak, aby se omezila jejich rizika a zmírnily jejich následky, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde Unie může zajistit kvalitní řešení napříč členskými státy, a tím uvolnit potenciál inovací v oblasti zdravotnictví a zvýšit účinnost tím, že se zamezí zdvojování činnosti a zajistí se optimálnější využívání finančních prostředků. Program by měl podporovat také akce zaměřené na budování kapacit za účelem posílení strategického plánování a rozšíření přístupu k financování z více zdrojů a schopnosti investovat do akcí programu a provádět je. Program by měl v tomto ohledu zajistit konkrétně uzpůsobenou pomoc pro jednotlivé členské státy nebo skupiny členských států, které to potřebují nejvíce.\n(9)\nToto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částkou ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (7). Toto finanční krytí zahrnuje v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů ze dne 22. prosince 2020 (8) prostředky ve výši 500 000 000 EUR v cenách roku 2018.\n(10)\nAby byl program vyvážený a měl správné zaměření, měl by být s cílem poskytnout poradenství týkající se přidělování zdrojů s ohledem na provádění programu stanoven v tomto nařízení nejnižší a nejvyšší podíl z celkového rozpočtu pro určité oblasti činnosti.\n(11)\nVzhledem k závažné povaze přeshraničních zdravotních hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, aby bylo možné řešit různé aspekty těchto hrozeb. V zájmu posílení schopnosti Unie připravit se na budoucí zdravotní krize, reagovat na ně a zvládnout je by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1082/2013/EU (9) a dalších příslušných mechanismů a struktur uvedených ve sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2020 nazvaném „Budování evropské zdravotní unie: Posilování odolnosti EU v případě přeshraničních zdravotních hrozeb“, včetně akcí, které se zaměřují na lepší plánování připravenosti a rozšíření schopnosti reakce na vnitrostátní i unijní úrovni, na posilování úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a na vytvoření orgánu pro zajištění připravenosti a reakce na mimořádné zdravotní situace. Tyto akce by mohly zahrnovat budování kapacit pro reakce na zdravotní krize, preventivní opatření týkající se očkování a imunizace, posílené programy dohledu, poskytování zdravotnických informací a platformy pro sdílení osvědčených postupů. V této souvislosti by měl program podporovat celounijní a meziodvětvové předcházení krizím, připravenost a dohled, jakož i kapacity aktérů pro řízení a reakci na úrovni Unie i členských států, včetně plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti, a to v souladu s přístupy „jedno zdraví“ a „zdraví ve všech politikách“. Program by měl usnadnit vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude fungovat ve všech fázích zdravotní krize, totiž prevence, připravenosti a reakce.\n(12)\nV zájmu posílení schopnosti Unie zabránit zdravotním krizím, připravit se a reagovat na ně a zvládnout je by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle příslušných právních předpisů Unie. Tato podpora by mohla zahrnovat budování kapacit v oblasti reagování na zdravotní krize, včetně plánování pro mimořádné situace a připravenosti, preventivní opatření, jako jsou opatření týkající se očkování a imunizace, rozsáhlejší programy dohledu a lepší koordinace a spolupráce.\n(13)\nV souvislosti a krizemi v oblasti veřejného zdraví mohou klinická hodnocení a hodnocení zdravotnických technologií přispět k rychlejšímu rozvoji a nalezení účinných lékařských protiopatření. Mělo by proto být možné poskytovat v rámci programu podporu pro usnadnění akcí v uvedených oblastech.\n(14)\nV zájmu ochrany osob ve zranitelném postavení, včetně osob trpících duševními nemocemi a osob, které žijí s přenosnými i nepřenosnými onemocněními nebo jimi jsou nejvíce postiženy či osob s chronickými onemocněními, by měl program podporovat rovněž akce, které řeší vedlejší dopady zdravotních krizí na osoby, jež patří do těchto zranitelných skupin, a zabraňují jim, a akce, které zlepšují duševní zdraví.\n(15)\nKrize COVID-19 poukázala na řadu problémů, pokud jde o zajištění dodávek surovin, farmakologicky účinných látek, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků i osobních ochranných prostředků, kterých je v Unii během zdravotních krizí, zejména pandemií, zapotřebí, včetně závislosti Unie na třetích zemích. V rámci programu by se proto měla poskytovat podpora akcím, které posilují v Unii výrobu, zadávání zakázek a řízení produktů s významem pro krizi, aby se omezilo riziko nedostatku, a současně se zajistila doplňkovost s ostatními nástroji Unie.\n(16)\nS cílem minimalizovat důsledky vážných přeshraničních zdravotních hrozeb pro veřejné zdraví by mělo být možné, aby akce podporované v rámci programu zlepšovaly interoperabilitu zdravotnických systémů členských států prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů a také prostřednictvím většího počtu společných akcí. Uvedené akce by měly zajistit, aby byly členské státy schopny reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, což zahrnuje plánování pro nepředvídané události, cvičení připravenosti a zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví, jakož i zavedení mechanismů, v souladu se strategiemi členských států, pro účinné sledování a na potřebách založenou distribuci nebo přidělování zboží a služeb nezbytných v době krize.\n(17)\nPři prevenci nemocí a reakcí na ně hraje důležitou úlohu poskytování informací jednotlivcům. V rámci programu by se proto měla podporovat komunikační činnost zaměřená na širokou veřejnost nebo konkrétní skupiny lidí či odborných pracovníků, s cílem podporovat prevenci nemocí a zdravý životní styl, vést boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím, pokud jde o prevenci, příčinu a léčbu onemocnění, řešit váhavost vůči očkování a podporovat snahu o posílení altruistického chování, jako je dárcovství orgánů a krve, a to způsobem, který doplňuje kampaně jednotlivých členských států v uvedených oblastech.\n(18)\nV synergii s dalšími programy Unie, jako je program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240, rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (dále jen „Horizont Evropa“), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropský sociální fond plus (ESF+) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus, Program InvestEU zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10) a Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11), by se měly v rámci programu podporovat akce, které vedou k rychlejší digitální transformaci zdravotnických služeb a zvyšují jejich interoperabilitu, včetně vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví.\n(19)\nZdraví je investice a tento koncept by měl být ústředním prvkem programu. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim na základě větší zdravotní gramotnosti umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, bude to mít kladné účinky na zdraví, nerovnosti a nespravedlnost v oblasti zdraví, přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, kvalitu života, zdraví pracovníků, produktivitu, konkurenceschopnost a začlenění a zároveň se sníží tlak na zdravotnické systémy a rozpočty členských států. Program by měl podporovat rovněž akce, jejichž cílem je omezit nerovnosti při poskytování zdravotní péče, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, aby tak bylo dosaženo růstu podporujícího začlenění. Komise se zavázala, že členským státům pomůže dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených v rezoluci Organizace spojených národů ze dne 25. září 2015 nazvané „Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj“ (dále jen „agenda OSN 2030“), zejména cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“. Program by proto měl přispívat k akcím směřujícím k dosažení uvedených cílů.\n(20)\nNepřenosné nemoci jsou často výsledkem kombinace genetických, fyziologických, environmentálních a behaviorálních faktorů. Nepřenosné nemoci jako kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, duševní nemoci, neurologické poruchy, chronická respirační onemocnění či cukrovka jsou v Unii hlavní příčinou zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu, odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů a předčasného úmrtí a mají značné sociální a hospodářské dopady. Aby se snížil dopad nepřenosných nemocí na jednotlivce a společnost v Unii a aby bylo dosaženo cíle udržitelného rozvoje č. 3 agendy OSN 2030, zejména, avšak nikoli výlučně dílčího cíle 3.4, totiž snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí v důsledku nepřenosných nemocí o jednu třetinu, je nutné zajistit integrovanou reakci zaměřenou na upevňování zdraví a prevenci nemocí napříč příslušnými odvětvími.\n(21)\nProgram by proto měl přispívat k upevňování zdraví a prevenci nemocí a zlepšovat duševní zdraví po celou dobu života jednotlivce tím, že bude řešit rizikové faktory pro zdraví a faktory ovlivňující zdraví, což by přispělo také k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 3 agendy OSN 2030. Program by měl proto přispět rovněž k cílům stanoveným ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“.\n(22)\nNa základě programu by se měly i nadále podporovat akce v oblasti zmírňování škod souvisejících s alkoholem a předcházení těmto škodám, přičemž zvláštní důraz by se měl klást na ochranu mládeže.\n(23)\nZátěž způsobená chronickými onemocněními je v Unii značná. Všeobecně se v tomto ohledu uznává důležitost prevence a časné detekce nemocí. V rámci programu by se měly podporovat akce v těchto oblastech a rovněž vypracování specifických unijních pokynů k prevenci a léčbě nemocí, což by mělo snížit zatížení členských států, a to na základě spolupráce v zájmu zajištění lepší a účinnější léčby chronických onemocnění. Udržitelnost systémů zdravotnictví ohrožují demografické změny, zejména stárnutí společnosti. Je nutné věnovat zvláštní pozornost onemocněním a poruchám spojeným s věkem, jako je demence, a věkem podmíněným zdravotním postižením.\n(24)\nNádorová onemocnění jsou v členských státech druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. Jsou rovněž jednou z nepřenosných nemocí, které mají společné rizikové faktory a jejichž prevence a léčba by prospěla většině obyvatel. Nedostatečná výživa, nedostatek pohybu, obezita, užívání tabáku a škodlivá konzumace alkoholu jsou rizikové faktory, které jsou společné dalším chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární choroby, a proto by se programy prevence nádorových onemocnění měly provádět v rámci integrovaného přístupu k prevenci chronických onemocnění. Příslušná opatření uvedená v „evropském plánu boje proti rakovině“ stanoveném ve sdělení Komise ze dne 3. února 2021 by měla být podporována z programu a z tzv. mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa, a měla by přispět k vypracování integrovaného přístupu, který by se vztahoval na prevenci, screening, včasnou diagnostiku, sledování, léčbu a péči, jakož i na zlepšování kvality života pacientů a osob, které tuto nemoc překonaly.\n(25)\nS cílem přispět k rozšíření znalostí a vzdělávání v této oblasti a posílit tím prevenci, diagnostiku, sledování pacientů a jejich léčbu, mělo by být možné podporovat studie zabývající se vlivem pohlaví na charakteristiku nemocí.\n(26)\nProgram by měl fungovat v synergii s ostatními politikami, programy a fondy Unie, jako jsou program Digitální Evropa, Horizont Evropa, rezerva rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie zřízená rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 (12) (dále jen „rezerva rescEU“), nástroj pro mimořádnou podporu zřízený nařízením Rady (EU) 2016/369 (13), ESF+, jehož část tvoří složka Zaměstnanost a sociální inovace, a to mimo jiné pokud jde o synergie za účelem zajištění větší bezpečnosti a ochrany zdraví milionů pracovníků v Unii, program InvestEU, Program pro jednotný trh zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014, EFRR, Nástroj pro oživení a odolnost, program Erasmus+ zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013, program Evropský sbor solidarity zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014,\na nástroje Unie pro vnější činnost, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa, a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601, nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a nástroj předvstupní pomoci III zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III), a doplňovat je. V příslušných případech by měla být stanovena společná pravidla s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi politikami, programy a fondy Unie a zároveň zajistit, aby byly respektovány specifické prvky uvedených politik a aby byl zajištěn soulad se strategickými požadavky těchto politik, programů a fondů, jako jsou základní podmínky EFRR a ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit, aby tato synergie a doplňkovost byla náležitě zohledněna při vypracovávání ročních pracovních programů, jak stanoví toto nařízení.\n(27)\nS cílem zajistit důslednost programu a jeho doplňkovost s ostatními politikami, nástroji a činnostmi Unie, měla by Komise v rámci řídicí skupiny „EU pro zdraví“ zřizované tímto nařízením vést s členskými státy konzultace o prioritách programu a jeho strategickém zaměření, jakož i o jeho provádění.\n(28)\nV synergii s rezervou rescEU, s nástrojem pro mimořádnou podporu, s mimořádnou podporou stanovenou nařízením (EU) 2016/369, Nástrojem pro oživení a odolnost a s dalšími politikami, programy a fondy Unie, které by měl doplňovat, by měl program přispět k vytvoření rezervy základních produktů s významem pro krize, přičemž by měl v případě potřeby doplnit na úrovni Unie vytváření rezerv jednotlivými členskými státy.\n(29)\nVzhledem k rostoucí poptávce po zdravotní péči se zdravotnické systémy členských států potýkají s problémy, pokud jde o cenovou a jinou dostupnost léčivých přípravků. Aby se zlepšila ochrana veřejného zdraví, jakož i bezpečnost a postavení pacientů v Unii, je nezbytné, aby pacienti a systémy zdravotní péče měli přístup k udržitelným, účinným, spravedlivým, cenově dostupným a kvalitním léčivým přípravkům, a to i v přeshraničním kontextu, a aby mohli plně využívat uvedené léčivé přípravky na základě transparentních a konzistentních lékařských informací zaměřených na pacienty.\n(30)\nVzhledem mimo jiné k rostoucí poptávce po zdravotní péči by se mělo v rámci programu podporovat vytvoření systému Unie pro sledování, ohlašování a oznamování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu a zajistit větší cenovou a jinou dostupnost uvedených léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a zároveň omezit míru, v jaké jsou dodavatelské řetězce těchto výrobků závislé na třetích zemích. V rámci programu by se proto měla podpořit výroba léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v Unii. Zejména za účelem řešení nenaplněných léčebných potřeb by měl program poskytovat podporu při získávání klinických a reálných důkazů, které by umožnily vývoj, registraci a hodnocení účinných léčivých přípravků a přístup k nim, včetně generických a biologicky podobných léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a léčby, měl by podporovat výzkum a vývoj v oblasti nových léčivých přípravků, se zvláštním důrazem na antimikrobiální látky a očkovací látky za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci a nemocem, jimž lze předcházet očkováním, měl by podporovat pobídky ke zvýšení kapacity pro výrobu antimikrobiálních látek, personalizovanou léčbu a očkování a měl by napomáhat digitální transformaci zdravotnických výrobků a platforem pro monitorování a shromažďování informací o léčivých přípravcích. Program by měl rovněž posílit rozhodování ohledně léčivých přípravků tím, že umožní přístup ke skutečným údajům o zdravotní péči a analýzu těchto údajů. Program by měl rovněž pomoci zajistit co nejlepší využití výsledků výzkumu a usnadnit zavádění a rozšiřování inovací v oblasti zdraví do systémů zdravotní péče a klinických postupů.\n(31)\nJelikož optimální dodávky a používání léčivých přípravků a zejména antimikrobiálních látek jsou přínosem pro jednotlivce i zdravotnické systémy, měl by program v souladu s přístupem „jedno zdraví“, s evropským akčním plánem „jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci uvedeným ve sdělení Komise ze dne 29. června 2017 a se „Strategickým přístupem Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí“ uvedeným ve sdělení Komise ze dne 11. března 2019. Program by měl rovněž propagovat jejich uvážlivé a účinné používání a podporovat opatření na zpřísnění posuzování a řádné řízení rizik, která představuje výroba, užívání a likvidace léčivých přípravků pro životní prostředí.\n(32)\nPrávní předpisy Unie v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na veřejné zdraví, na život lidí, na účinnost a odolnost zdravotnických systémů a na řádné fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie, včetně léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a látek lidského původu, a regulační rámce týkající se tabáku, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a vážných přeshraničních zdravotních hrozeb mají zásadní význam pro ochranu zdraví v Unii. Program by proto měl podporovat tvorbu, uplatňování a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví, a ve spolupráci s příslušnými subjekty, jako je EMA a ECDC, by měl poskytovat kvalitní, srovnatelné a spolehlivé údaje, včetně skutečných údajů o zdravotní péči, na podporu tvorby politiky a monitorování a ke stanovení cílů a vypracování nástrojů k měření dosaženého pokroku.\n(33)\nEvropské referenční sítě zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (14) jsou virtuální sítě poskytovatelů zdravotní péče v celé Evropě. Jejich cílem je usnadnit diskusi týkající se problému komplexních nebo vzácných onemocnění a chorob, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Jelikož evropské referenční sítě mohou zlepšit přístup k diagnostice a poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče pacientům se vzácným onemocněním a mohou být místy, kde se soustředí lékařské vzdělávání a výzkum a šíření informací, měl by program přispívat k většímu propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí.\n(34)\nEvropské referenční sítě a přeshraniční spolupráce při poskytování zdravotní péče pacientům, kteří se pohybují mezi členskými státy, jsou příkladem oblastí, kde integrovaná spolupráce mezi členskými státy vykazuje vysokou přidanou hodnotu a velký potenciál pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů, a tedy pro zlepšení veřejného zdraví obecně. Spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií je další oblastí, která je pro členské státy přínosem. Program by proto měl podporovat činnosti, které umožní integrovanou a trvalou koordinovanou spolupráci, jež poslouží také k uplatňování osvědčených postupů, jejichž cílem je co nejúčinněji rozdělit dostupné zdroje mezi obyvatelstvo a do dotyčné oblasti, aby se maximalizoval jejich dopad.\n(35)\nNa tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (15) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(36)\nTypy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly volit na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů daných akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit využití jednorázových částek, financování paušální sazbou a jednotkových nákladů, jakož i využití financování, které není spojeno s náklady, jak stanoví čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Požadavky na technické a finanční výkaznictví pro příjemce by měly být takové, aby zajistily soulad s platnými finančními ustanoveními a zároveň minimalizovat administrativní zátěž.\n(37)\nS cílem optimalizovat přidanou hodnotu a dopad investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi programem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace uvedených synergií a zamezení zdvojení by měly být zajištěny vhodné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z programu a jiného programu Unie, pokud toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci programu činnosti Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie, s cílem zaručit podrobné a transparentní vykazování.\n(38)\nVzhledem ke specifické povaze cílů a akcí, na něž se program vztahuje, budou mít příslušné orgány členských států v některých případech nejlepší předpoklady k tomu, aby prováděly akce související s programem. Uvedené orgány, určené členskými státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty by proto měly být uvedeným orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů. Investice podle programu by měly být prováděny v úzké spolupráci s členskými státy.\n(39)\nPodle čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.\n(40)\nEvropské referenční sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí podle postupu schvalování stanoveného v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU (16). Evropské referenční sítě by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty pro tyto sítě by proto měly být udělovány bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů. Přímé granty by rovněž měly být udělovány jiným subjektům, které byly určeny v souladu s pravidly Unie, například referenčním laboratořím a střediskům, střediskům excelence a nadnárodním sítím.\n(41)\nVzhledem ke společně dohodnutým hodnotám solidarity ve vztahu k spravedlivému a univerzálnímu pokrytí kvalitních zdravotnických služeb, což je základ pro politiky Unie v této oblasti, a k ústřední úloze Unie při urychlování pokroku, koordinaci a spolupráci při řešení celosvětových problémů v oblasti zdraví, jak jsou stanoveny v závěrech Rady ze dne 10. května 2010 o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví a jak je vyjádřeno v cílech udržitelného rozvoje agendy OSN 2030, by měl program posílit podporu Unie pro mezinárodní a celosvětové iniciativy v oblasti zdraví, zejména iniciativy WHO, s cílem zlepšit zdraví, řešit nerovnosti v oblasti zdraví a posílit ochranu před globálními zdravotními hrozbami.\n(42)\nZa účelem co nejvyšší efektivity a účelnosti činností na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni je při provádění programu třeba rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, např. s OSN a Světovou bankou, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za účelem zvýšení dopadu je rovněž třeba usilovat o synergie s vnitrostátními organizacemi členských států, které působí v oblasti globálního zdraví. V souladu s rozhodnutím Rady 2013/755/EU (17) by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků v rámci programu s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušné zámořské země nebo území spojeny.\n(43)\nProvádění programu by mělo být podpořeno rozsáhlými informačními činnostmi s cílem zajistit, aby byly řádně zastoupeny a zohledněny názory a potřeby občanské společnosti. Za tímto účelem by měla Komise jednou ročně usilovat o zpětnou vazbu ohledně priorit a strategických směrů programu a ohledně potřeb, které je třeba řešit prostřednictvím jeho akcí, od příslušných zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti a sdružení pacientů, akademických pracovníků a organizací zdravotnických pracovníků. Komise by rovněž měla každý rok před ukončením přípravných prací na pracovních programech informovat Evropský parlament o pokroku těchto přípravných prací a o výsledcích svých informačních činností zaměřených na zúčastněné strany.\n(44)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (18), která stanoví provádění takových programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující od třetích zemí, které se účastní programu, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(45)\nSpolupráce s třetími zeměmi by měla být posílena v oblasti výměny znalostí a osvědčených postupů, s cílem zlepšit připravenost a reakceschopnost zdravotnických systémů.\n(46)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. V souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 má OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23).\n(47)\nV souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(48)\nNa toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(49)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů udržitelného rozvoje agendy OSN 2030 má tento program přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat alespoň 30 % z výdajů z celkové částky rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízení Rady (EU) 2020/2094 (24) na podporu cílů v oblasti klimatu. Program by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „nepůsobit škodu“ vyjádřenou v Zelené dohodě pro Evropu. Příslušné akce by měly být určovány v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci průběžného hodnocení.\n(50)\nPodle článku 8 Smlouvy o fungování EU usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Rovnost žen a mužů, jakož i práva a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů by měly být zohledněny a podporovány po celou dobu posuzování, přípravy, provádění a monitorování programu.\n(51)\nMělo by být možné, aby se politické cíle programu řešily rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci Fondu InvestEU upraveného Programem InvestEU. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu a nepříznivých investičních situací. Akce financované v rámci programu by neměly zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by obecně měly mít unijní přidanou hodnotu.\n(52)\nPři provádění programu by měla být uznávána odpovědnost členských států za vymezení své zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Mělo by být zajištěno výrazné zapojení členských států do řízení a provádění programu.\n(53)\nVzhledem k povaze a potenciálnímu rozsahu přeshraničních zdravotních hrozeb nemohou cíle ochrany osob v Unii před takovými hrozbami a lepšího předcházení zdravotním krizím a připravenosti na ně uspokojivě dosáhnout členské státy jednající samostatně. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU lze rovněž přijmout opatření na úrovni Unie na podporu úsilí členských států o dosažení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví, aby se v Unii zlepšila přístupnost, udržitelnost, přijatelnost, dostupnost, bezpečnost a cenová dostupnost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalších produktů a služeb s významem pro krizi, podpořila inovace a integrovaná a koordinovaná činnost a uplatňování osvědčených postupů mezi členskými státy a řešila nerovnost a nespravedlnost v přístupu ke zdraví v celé Unii způsobem, který povede ke zlepšení účinnosti a dopadům s přidanou hodnotou, které by nebylo možné vytvořit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni, při současném respektování pravomoci a odpovědnosti členských států v oblastech, na něž se program vztahuje. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(54)\nS cílem provést případné úpravy nutné k dosažení cílů programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přezkum, změnu a doplnění ukazatelů stanovených v příloze II tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (25). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(55)\nČlenské státy a zúčastněné země určily národní kontaktní místa, která pomáhají Komisi při propagaci třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) zavedeného nařízením (EU) č. 282/2014 a případně při šíření jeho výsledků a dostupných informací o jeho dopadu v členských státech a zúčastněných zemích. Vzhledem k jejich důležitosti je třeba tyto činnosti v rámci programu podporovat a pokračovat v nich.\n(56)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání prováděcích aktů, jimiž se stanoví roční pracovní programy v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení, schvalují určité způsobilé akce a stanoví pravidla týkající se technických a administrativních opatření nezbytných pro provádění akcí programu a jednotných vzorů pro shromažďování údajů nezbytných pro monitorování provádění programu. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26). Při přijímání uvedených prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup, neboť se týkají programu s významnými důsledky.\n(57)\nPřínosy a dopady programu by měly být pravidelně a pečlivě sledovány a hodnoceny. Hodnocení by se mělo zaměřit na cíle programu a vzít v úvahu skutečnost, že dosažení cílů programu by si mohlo vyžádat více času, než je doba trvání programu. Za tímto účelem by se měla vypracovat průběžná hodnotící zpráva a také hodnotící zpráva na konci programu s cílem posoudit provádění priorit programu.\n(58)\nVzhledem k tomu, že třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) skončil, stalo se nařízení (EU) č. 282/2014 nadbytečným a mělo by být zrušeno.\n(59)\nS cílem zajistit kontinuitu při poskytování podpory v oblasti zdraví a umožnit provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí program EU pro zdraví („EU4Health“) (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021- 2027. Doba trvání programu odpovídá době trvání víceletého finančního rámce.\nToto nařízení rovněž stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„přidruženou zemí“ třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, jež umožňuje její účast v programu podle článku 6;\n2)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástroje kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a komerčních investorů;\n3)\n„zdravotní krizí“ jakákoli krize nebo vážný incident v důsledku hrozby lidského, zvířecího, rostlinného, potravinového, biologického, chemického, environmentálního nebo neznámého původu, které mají rozměr veřejného zdraví a vyžadují naléhavá opatření ze strany orgánů;\n4)\n„produkty s významem pro krizi“ produkty, nástroje a látky, které jsou v souvislosti se zdravotní krizí nezbytné k prevenci, stanovení diagnózy nebo léčbě onemocnění a jeho důsledků nebo ke sledování nemocí a infekcí a k epidemiologickému dohledu nad nimi, mezi než patří mimo jiné léčivé přípravky, například očkovací látky, a jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny, jakož i zdravotnické prostředky a nemocniční a lékařské vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje, osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné pro jejich výrobu;\n5)\n„přístupem „jedno zdraví“ víceodvětvový přístup, který uznává, že zdraví lidí je propojeno se zdravím zvířat a životním prostředím a že opatření k řešení zdravotních hrozeb musí tyto tři rozměry zohledňovat;\n6)\n„evropskými referenčními sítěmi“ sítě uvedené v článku 12 směrnice 2011/24/EU;\n7)\n„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n8)\n„třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie;\n9)\n„vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou“ život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví, které je biologického nebo chemického původu, vzniklo v závislosti na životním prostředí či je neznámého původu, které se šíří nebo u nějž existuje značné riziko šíření přes hranice členských států a které může vyžadovat koordinaci na úrovni Unie s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;\n(10)\nzásadou „zdraví ve všech politikách““ přístup k rozvoji, provádění a přezkumu veřejných politik bez ohledu na odvětví, při němž jsou zohledňovány zdravotní dopady rozhodnutí a jehož cílem je dosáhnout synergií a zabránit škodlivým dopadům těchto politik na zdraví s cílem zlepšit zdraví obyvatelstva a rovnost v oblasti zdraví;\n(11)\n„faktory ovlivňujícími zdraví“ řada faktorů, které ovlivňují zdravotní stav člověka, jako např. faktory související s chováním, biologické, sociálně-ekonomické a environmentální faktory;\n(12)\n„mimořádnou podporou“ reakce na mimořádné situace, jež doplňuje reakci postižených členských států a jejímž cílem je chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a usilovat o zachování lidské důstojnosti, kdykoliv je to zapotřebí v důsledku vážných přeshraničních zdravotních hrozeb.\nČlánek 3\nObecné cíle\nProgram má přidanou hodnotu Unie a doplňuje politiky členských států s cílem zlepšit lidské zdraví v celé Unii a zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie. Program sleduje tyto obecné cíle, v příslušných případech v souladu s přístupem „jedno zdraví“:\na)\nzlepšit a posílit zdraví v Unii s cílem snížit zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi podporou upevňování zdraví a prevence nemocí, snižováním nerovností v oblasti zdraví, podporou zdravého životního stylu a podporou přístupu ke zdravotní péči;\nb)\nchránit obyvatele Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a posílit reakceschopnost systémů zdravotní péče a koordinaci mezi členskými státy za účelem řešení přeshraničních zdravotních hrozeb;\nc)\nzlepšit v Unii dostupnost, přístupnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a produktů s významem pro krizi a podpořit inovace týkající se takových produktů;\nd)\nposílit zdravotnické systémy zlepšením jejich odolnosti a účinného využívání zdrojů, a to zejména:\ni)\npodporou integrované a koordinované práce mezi členskými státy,\nii)\npodporou zavádění osvědčených postupů a podporou sdílení údajů,\niii)\nposilováním pracovníků ve zdravotnictví,\niv)\nřešením důsledků demografických výzev, a\nv)\nurychlením digitální transformace.\nČlánek 4\nSpecifické cíle\nO splnění obecných cílů uvedených v článku 3 se usiluje prostřednictvím těchto specifických cílů, které zajišťují vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie, v příslušných případech v souladu s přístupem „jedno zdraví“:\na)\nv synergii s dalšími příslušnými akcemi Unie podporovat akce zaměřené na prevenci nemocí, na upevňování zdraví a na řešení faktorů ovlivňujících zdraví, mimo jiné snížením škod na zdraví v důsledku užívání nedovolených drog a závislosti na nich, podporovat akce na řešení nerovností v oblasti zdraví, zlepšení zdravotní gramotnosti, zlepšení práv pacientů, bezpečnosti pacientů, kvality péče a přeshraniční zdravotní péče a podporovat akce na zlepšení dohledu, diagnostiky a léčby přenosných a nepřenosných nemocí, zejména rakoviny a dětských nádorových nemocí, jakož i podporovat akce na zlepšení duševního zdraví se zvláštní pozorností věnovanou novým modelům péče a výzvám v oblasti dlouhodobé péče s cílem posílit odolnost zdravotnických systémů v Unii;\nb)\nposilovat schopnost Unie v oblasti prevence, připravenosti a rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a zlepšovat řízení zdravotních krizí, zejména prostřednictvím koordinace, poskytování a využívání kapacit pro neodkladnou zdravotní péči, podporovat shromažďování údajů, výměnu informací, dohled a koordinaci dobrovolného zátěžového testování vnitrostátních systémů zdravotní péče a rozvoj standardů kvality v oblasti zdravotní péče na vnitrostátní úrovni;\nc)\npodporovat akce pro zlepšení dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a produktů s významem pro krizi prostřednictvím podpory udržitelné výroby a dodavatelských řetězců a inovací v Unii a zároveň podpory uvážlivého a účinného používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek, a akce na podporu vývoje léčivých přípravků, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí, jakož i na podporu ekologické výroby a likvidace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;\nd)\nv synergii s dalšími nástroji, programy a fondy Unie, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států, a v úzké spolupráci s příslušnými subjekty Unie podporovat akce, které v případě potřeby na úrovni Unie doplňují vytváření vnitrostátních zásob základních produktů s významem pro krizi;\ne)\nv synergii s dalšími nástroji, programy a fondy Unie, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států a v úzké spolupráci s ECDC, vytvořit strukturu a zdroje na výcvik pro rezervu lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu vyčleněného dobrovolně členskými státy pro účely mobilizace v případě zdravotní krize;\nf)\nposílit používání a opětovné využívání údajů o zdravotním stavu pro poskytování zdravotní péče a pro výzkum a inovaci, podporovat zavádění digitálních nástrojů a služeb, jakož i digitální transformaci systémů zdravotní péče, a to i prostřednictvím podpory vzniku evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví;\ng)\nzlepšit přístup ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na pacienta a založené na výsledcích a k souvisejícím pečovatelským službám, s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče;\nh)\npodporovat vypracování, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a případně jejich přezkum a podporovat poskytování platných, spolehlivých a srovnatelných vysoce kvalitních údajů pro rozhodování a sledování založené na důkazech a propagovat používání hodnocení dopadu dalších příslušných politik Unie na zdraví;\ni)\npodporovat integrovanou spolupráci členských států, a zejména jejich zdravotnických systémů, včetně uplatňování preventivních postupů s velkým dopadem, podporovat činnost v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a posilovat a zvyšovat propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí, včetně ve vztahu k jiným než vzácným onemocněním, s cílem zvýšit pokrytí pacientů a zlepšit reakci na onemocnění s nízkou prevalencí a komplexní přenosná a nepřenosná onemocnění;\nj)\npodporovat celosvětové závazky a iniciativy v oblasti zdraví posílením podpory, kterou Unie poskytuje opatřením mezinárodních organizací, zejména opatřením WHO, a podporovat spolupráci se třetími zeměmi.\nČlánek 5\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 2 446 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   V důsledku úpravy specifické pro daný program stanovené v článku 5 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (27) se částka uvedená v odstavci 1 zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 2 900 000 000 EUR v cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II uvedeného nařízení.\n3.   Částky uvedené v odstavcích 1 a 2 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.\n4.   Rozdělení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 splňuje tyto požadavky:\na)\nnejméně 20 % částek je vyhrazeno na akce v oblasti upevňování zdraví a prevence nemocí uvedených v čl. 4 písm. a);\nb)\nnejvýše 12,5 % částek je vyhrazeno na zadávání veřejných zakázek, které na úrovni Unie doplňují vytváření vnitrostátních zásob základních produktů s významem pro krizi uvedených v čl. 4 písm. d);\nc)\nnejvýše 12,5 % částek je vyhrazeno na podporu celosvětových závazků a iniciativ v oblasti zdraví uvedených v čl. 4 písm. j);\nd)\nnejvýše 8 % částek je vyhrazeno na pokrytí administrativních výdajů uvedených v odstavci 3.\n5.   Prostředky týkající se činností podle čl. 9 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) a čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n6.   Rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.\n7.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a po omezenou dobu považovat akce podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.\n8.   Aby bylo možné řídit akce, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, mohou být prostředky na krytí výdajů uvedených v odstavci 3 v případě potřeby zapsány do rozpočtu na období po 31. prosinci 2027.\nČlánek 6\nTřetí země přidružené k programu\n1.   Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami uvedenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země, která se účastní programů Unie;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje práva Unie zajistit řádné finančního řízení a chránit své finanční zájmy.\n2.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\nKAPITOLA II\nFINANCOVÁNÍ\nČlánek 7\nProvádění a formy financování z prostředků Unie\n1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.\n2.   Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek.\n3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Komise stanoví zvláštní pravidla pro fungování tohoto mechanismu.\n4.   Jestliže Komise provádí operace související s poskytováním mimořádné podpory prostřednictvím nevládních organizací, kritéria týkající se finanční a provozní kapacity se považují za splněná, pokud existuje platná rámcová dohoda o partnerství mezi uvedenou organizací a Komisí v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96 (28).\nČlánek 8\nGranty\n1.   Granty v rámci programu jsou udělovány a spravovány v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n2.   Granty lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky, národních podpůrných bank či od jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž v kombinaci s financováním od finančních institucí v soukromém sektoru a veřejných či soukromých investorů, včetně partnerství v rámci veřejného sektoru nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.\n3.   Granty poskytované Unií nepřekročí 60 % způsobilých nákladů na akci související s cílem programu nebo na činnost nevládního subjektu. V případech výjimečné prospěšnosti může příspěvek Unie dosahovat až 80 % způsobilých nákladů. Akce s jasnou přidanou hodnotou Unie se považují za výjimečně prospěšné, zejména pokud:\na)\nalespoň 30 % rozpočtu navrhované akce je přiděleno členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru; nebo\nb)\nakce se účastní subjekty z alespoň 14 zúčastněných členských států, z nichž přinejmenším čtyři jsou členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru.\n4.   V případě přímých grantů uvedených v čl. 13 odst. 6 a 7 mohou takové granty dosahovat až 100 % způsobilých nákladů.\nČlánek 9\nZadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích týkajících se zdraví\n1.   V případě, že byl podle článku 9 rozhodnutí č. 1082/2013/EU ohlášen výskyt nebo vývoj vážné přeshraniční zdravotní hrozby, nebo byla podle článku 12 uvedeného rozhodnutí uznána situace ohrožení veřejného zdraví, může mít zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení jakoukoli z těchto forem:\na)\nspolečné zadávání veřejných zakázek s členskými státy, jak je uvedeno v čl. 165 odst. 2 finančního nařízení, přičemž členské státy mohou v plné míře pořizovat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu kapacity, které jsou předmětem společného zadávání zakázek;\nb)\nzadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států na základě dohody mezi Komisí a členskými státy;\nc)\nzadávání veřejných zakázek Komisí v roli velkoobchodníka, přičemž Komise nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje zboží a služby, včetně pronájmů, ve prospěch členských států nebo partnerských organizací vybraných Komisí.\n2.   V případě použití zadávacího řízení podle odst. 1 písm. b) uzavře příslušné smlouvy jeden z následujících subjektů:\na)\nKomise, pokud mají být služby nebo zboží poskytnuty či dodány členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí;\nb)\nzúčastněné členské státy, pokud mají členské státy přímo pořídit, pronajmout si nebo pronajmout formou leasingu kapacity, na které Komise pro ně zadala zakázku.\n3.   V případě použití zadávacích řízení uvedených v odst. 1 písm. b) a c) Komise dodrží finanční nařízení pro vlastní zadávání veřejných zakázek.\nČlánek 10\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 11\nKumulativní financování\n1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady.\n2.   Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie.\n3.   Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.\nKAPITOLA III\nAKCE\nČlánek 12\nZpůsobilé akce\nPro financování jsou způsobilé pouze akce, které provádějí cíle uvedené v článcích 3 a 4, zejména akce uvedené v příloze I.\nČlánek 13\nZpůsobilé právní subjekty\n1.   Právní subjekty, aby byly způsobilé pro financování, musí kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení:\na)\nbýt usazeny v:\ni)\nčlenském státě nebo zámořské zemi nebo území spojených s členským státem;\nii)\ntřetí zemi přidružené k programu; nebo\niii)\ntřetí zemi uvedené v ročním pracovním programu stanoveném v souladu s článkem 17 (dále jen „roční pracovní program“) za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3; nebo\nb)\nbýt právním subjektem založeným podle práva Unie nebo mezinárodní organizací.\n2.   Právní subjekty, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, mohou být ve výjimečných případech způsobilé k účasti na programu, pokud je jejich účast nezbytná pro dosažení cílů dané akce. Posouzení této nutnosti se řádně odrazí v rozhodnutí o financování.\n3.   Právní subjekty, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, nesou náklady své účasti.\n4.   Fyzické osoby nejsou způsobilé k získání grantů v rámci programu.\n5.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty na financování akcí, pokud jsou tyto granty řádně odůvodněné a pokud tyto akce mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech, a jsou spolufinancovány příslušnými orgány odpovědnými za zdraví v členských státech nebo ve třetích zemích přidružených k programu, příslušnými mezinárodními zdravotnickými organizacemi subjekty veřejného sektoru nebo nevládními subjekty, které jsou uvedenými příslušnými orgány pověřeny, a to jednajícími jednotlivě či jako síť.\n6.   V rámci programu jsou bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty evropským referenčním sítím. Přímé granty mohou být udělovány i jiným nadnárodním sítím vytvořeným v souladu s právem Unie.\n7.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty na financování opatření WHO, je-li finanční podpora nezbytná k provádění jednoho nebo několika specifických cílů programu, jež mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech.\n8.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány granty na financování činnosti nevládních subjektů, je-li finanční podpora nezbytná k provádění jednoho nebo několika specifických cílů programu, jež mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech, pokud uvedené subjekty splňují všechna tato kritéria:\na)\njsou neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;\nb)\npůsobí v oblasti veřejného zdraví, plní alespoň jeden ze specifických cílů programu a hrají účinnou úlohu na úrovni Unie;\nc)\npůsobí na úrovni Unie a alespoň v polovině členských států a mají v Unii vyvážené zeměpisné pokrytí.\nKomise řádně zohlední analýzu splnění těchto kritérií v rozhodnutí o financování.\nČlánek 14\nZpůsobilé náklady\n1.   S výhradou článku 186 finančního nařízení a čl. 193 odst. 2 druhého pododstavce písm. a) uvedeného nařízení jsou náklady, jež vznikly před datem podání žádosti o grant, způsobilé k financování ve vztahu k akcím, které:\na)\nprovádějí cíl uvedený v čl. 3 písm. b) tohoto nařízení; nebo\nb)\nprovádějí jiné cíle než cíl uvedený v písmenu a) tohoto odstavce, v řádně odůvodněných výjimečných případech, pokud jsou uvedené náklady přímo spojeny s prováděním podporovaných akcí a činností.\n2.   Náklady způsobilé podle odst. 1 písm. a), které souvisejí s opatřeními zaměřenými na řešení podezření na výskyt onemocnění, jež by mohlo představovat přeshraniční zdravotní hrozbu, jsou způsobilé ode dne oznámení o podezření na výskyt onemocnění Komisi, pokud jsou uvedený výskyt nebo přítomnost onemocnění následně potvrzeny.\n3.   Ve výjimečných případech během zdravotní krize způsobené vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou ve smyslu v čl. 3 písm. g) rozhodnutí č. 1082/2013/EU mohou být náklady vzniklé subjektům usazeným v nepřidružených zemích považovány za způsobilé, pokud jsou tyto náklady řádně odůvodněny z důvodu boje proti šíření rizika v zájmu ochrany zdraví obyvatel Unie.\nKAPITOLA IV\nSPRÁVA\nČlánek 15\nSpolečné provádění politiky\n1.   Zřizuje se řídicí skupina „EU pro zdraví“.\n2.   Členy řídicí skupiny „EU pro zdraví“ jsou Komise a členské státy. Každý členský stát jmenuje do této řídicí skupiny jednoho člena a jednoho náhradníka. Sekretariát řídicí skupiny „EU pro zdraví“ zajišťuje Komise.\n3.   Komise vede konzultace s řídicí skupinou „EU pro zdraví“:\na)\nohledně své přípravné činnosti pro roční pracovní programy;\nb)\nkaždoročně, nejméně šest měsíců před předložením návrhu ročního pracovního programu výboru uvedenému v čl. 23 odst. 1, ohledně priorit a strategických směrů ročního pracovního programu.\n4.   Řídicí skupina „EU pro zdraví“:\na)\npracuje na zajištění soudržnosti a doplňkovosti mezi politikami členských států v oblasti zdraví, jakož i mezi programem a dalšími politikami, nástroji a akcemi Unie, včetně politik, nástrojů a akcí příslušných agentur Unie;\nb)\nsleduje provádění programu a navrhuje veškeré nezbytné úpravy na základě hodnocení;\nc)\npřijme svůj jednací řád, který obsahuje ustanovení k zajištění toho, že se skupina sejde alespoň třikrát ročně, a ve vhodných případech i fyzicky, což umožní pravidelnou a transparentní výměnu názorů mezi členskými státy.\nČlánek 16\nKonzultace se zúčastněnými stranami a informování Evropského parlamentu\n1.   Komise vede konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti a organizací pacientů, aby získala jejich názory na:\na)\npriority a strategické směry ročního pracovního programu;\nb)\npotřeby, které by měl roční pracovní program řešit, a výsledky, kterých bylo jeho prostřednictvím dosaženo.\n2.   Pro účely odstavce 1 vede Komise konzultace se zúčastněnými stranami a informuje je alespoň jednou ročně, a to v průběhu šesti měsíců předcházejících předložení návrhu pracovního programu výboru uvedenému v čl. 23 odst. 1.\n3.   Komise může kdykoliv požádat příslušné decentralizované agentury a nezávislé odborníky v oblasti zdraví o názory, pokud jde o technické či vědecké otázky relevantní pro provádění programu.\n4.   Komise každoročně, a to před poslední zasedáním řídicí skupiny „EU pro zdraví“, předloží Evropskému parlamentu výsledky činnosti řídicí skupiny „EU pro zdraví“ a konzultací se zúčastněnými stranami podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 17\nProvádění programu\n1.   Komise program provádí prostřednictvím ročních pracovních programů v souladu s finančním nařízením.\n2.   Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů:\na)\nroční pracovní programy, které stanoví zejména:\ni)\nakce, které mají být provedeny, včetně předběžně přidělených finančních zdrojů;\nii)\ncelkovou částku vyhrazenou pro operace kombinování zdrojů;\niii)\nzpůsobilé akce, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 3 a 4;\niv)\nzpůsobilé akce právních subjektů podle čl. 13 odst. 1 písm. b);\nv)\nzpůsobilé akce právních subjektů ze třetí země, která není přidružena k programu, ale je uvedena v ročním pracovním programu za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 2 a 3;\nb)\nrozhodnutí schvalující akce, jejichž náklady dosahují částky 20 000 000 EUR nebo vyšší;\nc)\npravidla týkající se:\ni)\ntechnických a administrativních opatření nezbytných pro provádění akcí programu;\nii)\njednotných vzorů pro shromažďování údajů nezbytných pro monitorování provádění programu.\n3.   Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.\nČlánek 18\nOchrana údajů\nPři řízení a provádění programu zajistí Komise a členské státy dodržování všech příslušných právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a případně zajistí zavedení mechanismů k zajištění zachování důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.\nKapitola V\nMonitorování, hodnocení a kontrola\nČlánek 19\nMonitorování a podávání zpráv\n1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článcích 3 a 4 jsou uvedeny v příloze II.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 25 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem přijme Komise prováděcí akty, kterými příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 20\nHodnocení\n1.   Hodnocení stanovená v čl. 34 odst. 3 finančního nařízení provádí Komise dostatečně včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Komise předloží průběžné hodnocení programu nejpozději do 31. prosince 2024. Toto průběžné hodnocení je základem pro případnou úpravu provádění programu.\n3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, předloží Komise závěrečné hodnocení programu.\n4.   Komise zveřejní a sdělí závěry průběžného i závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 21\nAudity\nAudity týkající se použití příspěvků Unie, včetně auditů prováděných osobami nebo subjekty, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 22\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 23\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro program „EU pro zdraví“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise nepřijme návrh prováděcího aktu a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 24\nSoudržnost a doplňkovost s dalšími politikami, nástroji a opatřeními Unie\nKomise a členské státy zajistí celkovou soudržnost, synergii a doplňkovost programu s dalšími politikami, nástroji a akcemi Unie, včetně politik, nástrojů a akcí týkajících se agentur Unie, a to i prostřednictvím spolupráce v řídicí skupině „EU pro zdraví“.\nČlánek 25\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 19 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 26. března 2021.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nKAPITOLA VI\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 26\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.\n3.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie v rozsahu, v jakém tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článcích 3 a 4.\nČlánek 27\nZrušení\nNařízení (EU) č. 282/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aniž je dotčen článek 28 tohoto nařízení.\nČlánek 28\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 282/2014, které se použije na uvedené akce až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí programu může rovněž zahrnovat i výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 282/2014.\nČlánek 29\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 24. března 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA.P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 251.\n(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 131.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. března 2021.\n(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(8)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 1.\n(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Viz strana 30 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).\n(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 ze dne 13. března 2019, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 77I, 20.3.2019, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(16)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí (Úř. věst. L 147, 17.5.2014, s. 79).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(18)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(22)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(24)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).\n(25)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(27)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).\n(28)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSEZNAM MOŽNÝCH ZPŮSOBILÝCH AKCÍ PODLE ČLÁNKU 12\n1.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. a)\na)\npodpora zavedení a provádění programů napomáhajících členským státům a podporujících akce členských států za účelem zlepšení upevňování zdraví a prevence nemocí;\nb)\npodpora provádění a dalšího rozvoje průzkumů, studií, sběru srovnatelných údajů a statistiky, případně včetně údajů rozčleněných podle pohlaví a věku, metodik, klasifikace, mikrosimulace, pilotních studí, ukazatelů, zprostředkovávání informací a referenčního srovnávání;\nc)\npodpora akcí členských států k zavedení zdravého a bezpečného městského, pracovního a školního prostředí, aby bylo možné činit rozhodnutí vedoucí ke zdravému životnímu stylu a propagovat zdravé stravovací návyky a pravidelnou fyzickou aktivitu, a to s ohledem na potřeby příslušníků zranitelných skupin všech věkových kategorií s cílem podporovat celoživotní zdraví;\nd)\npodpora členských států při hledání účinných reakcí na přenosná onemocnění a při prevenci, sledování, diagnostice a léčbě takových onemocnění;\ne)\npodpora akcí členských států zaměřených na upevňování zdraví a prevenci nemocí během celého života jednotlivých osob a na řešení zdravotně rizikových faktorů, jako je obezita, nezdravé stravování a nedostatek pohybu;\nf)\npodpora akcí na zlepšení duševního zdraví;\ng)\npodpora doplňkových akcí k opatřením členských států zaměřených na snižování škodlivých účinků nezákonného užívání drog a drogové závislosti na zdraví, včetně poskytování informací a prevence;\nh)\npodpora provádění politik a akcí zaměřených na zmírnění nerovností v oblasti zdraví a nerovného přístupu k lékařské péči;\ni)\npodpora akcí na zvýšení zdravotní gramotnosti;\nj)\npodpora při propagaci a provádění doporučení Evropského kodexu proti rakovině a podpora revize stávající verze tohoto kodexu;\nk)\nakce na podporu zavedení onkologických registrů ve všech členských státech;\nl)\nprohloubení spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států s cílem podpořit vytvoření virtuální evropské sítě špičkových pracovišť, za účelem posílení výzkumu všech typů nádorových onemocnění, včetně dětských nádorových onemocnění a rozšíření shromažďování a výměny klinických údajů a využití výsledků výzkumu v každodenní péči a léčbě onkologických pacientů;\nm)\npodpora akcí zaměřených na zkvalitnění integrované onkologické péče zaměřené na pacienta, včetně prevence, screeningu, včasné diagnostiky, sledování a léčby a podpůrné a paliativní péče, a podpora zavádění systémů pro zajištění kvality onkologických center nebo jiných center léčících onkologické pacienty, včetně dětských onkologických pacientů;\nn)\npodpora zavádění systémů zajištění kvality pro onkologická centra a centra léčící onkologické pacienty;\no)\npodpora mechanismů pro budování mezioborových kapacit a další vzdělávání, zejména v oblasti onkologické péče;\np)\nakce na podporu kvality života osob, které překonaly rakovinu, a pečovatelů, včetně poskytování psychické podpory, tlumení bolesti a řešení zdravotních aspektů opětovného profesního začlenění;\nq)\nprohloubení spolupráce v otázkách práv a bezpečnosti pacientů a kvality péče;\nr)\npodpora akcí zaměřených na epidemiologický dohled, což přispěje k posuzování faktorů, jež ovlivňují nebo určují zdraví lidí;\ns)\nv synergii s dalšími programy podpora akcí ke zlepšení zeměpisného rozmístění pracovníků ve zdravotnictví a akcí zabraňujících vzniku míst s nedostatečným zajištěním lékařské péče, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států;\nt)\npodpora vypracování pokynů pro prevenci a léčbu přenosných i nepřenosných onemocnění a nástrojů a sítí pro výměnu osvědčených postupů v této oblasti;\nu)\npodpora akcí členských států zaměřených na faktory ovlivňující zdraví, včetně snižování škodlivých dopadů konzumace alkoholu a tabáku;\nv)\npodpora nástrojů a platforem pro shromažďování skutečných důkazů o bezpečnosti, účinnosti a dopadu očkovacích látek po jejich použití;\nw)\npodpora iniciativ zaměřených na zlepšení míry proočkovanosti v členských státech;\nx)\nkomunikační činnosti zaměřené na veřejnost a zúčastněné strany, jejichž cílem je propagovat činnost Unie v oblastech uvedených v této příloze;\ny)\nosvětové kampaně a komunikační činnosti zaměřené na širokou veřejnost i konkrétní cílové skupiny, jejichž cílem je předcházení a řešení váhavosti vůči očkování, zavádějících informací a dezinformací, pokud jde o prevenci, příčiny a léčbu nemocí, a to způsobem, který doplňuje příslušné vnitrostátní kampaně a komunikační činnost;\nz)\nkomunikační činnosti zaměřené na veřejnost a týkající se zdravotních rizik a faktorů ovlivňujících zdraví;\nza)\npodpora akcí na omezení rizika nozokomiálních nákaz.\n2.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. b)\na)\nposílení kritické zdravotní infrastruktury pro zvládání zdravotních krizí podporou vytvoření nástrojů pro dohled, prognózy, prevenci a zvládání šíření nemocí;\nb)\npodpora akcí na posílení celounijní kapacity pro předcházení zdravotním krizím a připravenost a kapacit aktérů pro řízení a reakci na úrovni Unie i na úrovni členských států, včetně dobrovolných zátěžových testů, plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti, a podpora vypracování vnitrostátních standardů kvalitní zdravotní péče, mechanismů pro účinnou koordinaci připravenosti a reakce a koordinace těchto akcí na úrovni Unie;\nc)\npodpora akcí na vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude zahrnovat všechny fáze zdravotní krize, totiž prevenci, připravenost, reakci a zotavení;\nd)\npodpora preventivních akcí na ochranu zranitelných skupin před zdravotními hrozbami a akcí na přizpůsobení reakce na zdravotní krize a jejich řízení potřebám těchto zranitelných skupin, jako jsou akce na zajištění základní péče o pacienty trpící chronickými nebo vzácnými onemocněními;\ne)\npodpora akcí, které mají řešit vedlejší zdravotní důsledky zdravotní krize, zejména důsledky, které se týkají duševního zdraví, pro pacienty trpící nádorovými a chronickými onemocněními a pacienty v jiných obtížných situacích, včetně osob žijících s nějakou závislostí, HIV/AIDS nebo trpících žloutenkou či tuberkulózou;\nf)\nv synergii s dalšími programy podpora programů odborné přípravy a vzdělávání zaměřených na zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků ve veřejném zdravotnictví a programů dočasných výměn pracovníků, zejména s cílem zlepšit jejich digitální dovednosti;\ng)\npodpora zřízení a koordinace unijních referenčních laboratoří a unijních referenčních středisek a středisek excelence;\nh)\naudit režimů členských států pro připravenost a reakci, například pokud jde o řešení zdravotních krizí, antimikrobiální rezistenci a očkování;\ni)\nkomunikace zaměřená na veřejnost v souvislosti s řízením rizik a připraveností na zdravotní krize;\nj)\npodpora vzestupné konvergence výkonnosti vnitrostátních systémů prostřednictvím vývoje zdravotních ukazatelů, analýzy a zprostředkovávání informací a organizací dobrovolných zátěžových testů vnitrostátních systémů zdravotní péče;\nk)\nakce na podporu činnosti zaměřené na zkoumání, posuzování rizik a řízení rizik v oblasti souvislostí mezi zdravím zvířat, environmentálními faktory a lidskými nemocemi, a to i během zdravotních krizí.\n3.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. c)\na)\npodpora akcí, které mají v Unii posílit laboratorní kapacity a výrobu, výzkum, vývoj, a nasazení zdravotnických produktů a produktů s významem pro krizi;\nb)\npodpora akcí a interoperabilních nástrojů IT za účelem sledování, prevence, řešení, nahlašování a oznamování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a zároveň přispívání k jejich cenové dostupnosti;\nc)\nv synergii s jinými programy podpora klinických hodnocení za účelem urychlení vývoje inovativních, bezpečných a účinných léčivých přípravků a očkovacích látek, jejich registrace na trhu a přístupu k nim;\nd)\npodpora akcí za účelem povzbuzení vývoje inovativních léčivých přípravků a očkovacích látek s cílem čelit rostoucím výzvám v oblasti zdravotní péče a uspokojit potřeby pacientů a vývoje méně komerčně zajímavých přípravků, například antimikrobiálních látek;\ne)\npodpora akcí na zlepšení ekologické výroby a likvidace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a podpora akcí na podporu vývoje léčivých přípravků, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí;\nf)\npodpora akcí na podporu uvážlivého a účinného používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek;\ng)\npodpora akcí zaměřených na stimulaci zvýšení výroby základních farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků v Unii, mimo jiné diverzifikací dodavatelského řetězce v rámci výroby farmakologicky účinných látek a generik v Unii, s cílem snížit závislost členských států na určitých třetích zemích;\nh)\npodpora akcí za účelem zajištění větší dostupnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a jejich větší přístupnosti a cenové dostupnosti;\ni)\nv synergii s jinými programy podpora akcí na povzbuzení inovací, pokud jde o změnu indikace a změnu složení léčivých přípravků bez patentové ochrany a jejich kombinaci;\nj)\nakce na důkladnější posuzování environmentálních rizik léčivých přípravků;\nk)\npodpora zavedení a fungování mechanismu pro meziodvětvovou koordinaci v souladu s přístupem „jedno zdraví“.\n4.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. d)\na)\nsledování informací o vytváření celostátních zásob základních produktů s významem pro krizi s cílem zjistit, jaké jsou případné potřeby pro vytvoření dalších zásob na úrovni Unie;\nb)\nzajištění důsledného řízení při vytváření zásob základních produktů s významem pro krizi na úrovni Unie, které by se doplňovalo s ostatními nástroji, programy a fondy Unie a probíhalo v úzké koordinaci s příslušnými subjekty Unie;\nc)\npodpora akcí zaměřených na zadávání zakázek a na dodávky základních produktů s významem pro krizi, které přispívají k jejich cenové dostupnosti, a to způsobem, který doplňuje vytváření zásob na úrovni členských států.\n5.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. e)\nPodpora akcí zajišťujících přípravnou činnost zaměřenou na mobilizaci a výcvik záložního lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu na úrovni Unie, který by byl povolán v případě zdravotní krize, a to v synergii s ECDC, v součinnosti s dalšími nástroji Unie a s plným zohledněním pravomocí členských států; usnadnění výměny osvědčených postupů mezi stávajícím vnitrostátním záložním lékařským, zdravotnickým a pomocným personálem.\n6.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. f)\na)\npodpora unijního rámce a příslušných interoperabilních digitálních nástrojů pro spolupráci mezi členskými státy a v rámci sítí, včetně těch, které jsou zapotřebí ke spolupráci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií.\nb)\npodpora pro zavádění, provozování a údržbu vyspělé, bezpečné a interoperabilní infrastruktury digitálních služeb a procesů k zajištění kvality údajů pro výměnu údajů, přístup k těmto údajům a jejich použití i opětovné použití; podpora pro přeshraniční vytváření sítí, mj. prostřednictvím využívání a interoperability elektronických zdravotních záznamů, registrů a dalších databází; vytváření vhodných řídicích struktur a interoperabilních zdravotnických informačních systémů;\nc)\npodpora digitální transformace zdravotní péče a zdravotnických systémů, a to i prostřednictvím referenčního srovnávání a budování kapacit pro využívání inovativních nástrojů a technologií; a podpora prohlubování digitálních dovedností zdravotnických pracovníků;\nd)\npodpora optimálního využívání telemedicíny a zdravotní péče na dálku, a to i prostřednictvím družicové komunikace pro vzdálené oblasti, posílení digitálních organizačních inovací ve zdravotnických zařízeních a propagace digitálních nástrojů podporujících aktivní účast občanů a péči zaměřenou na pacienty;\ne)\npodpora vývoje, provozu a údržby databází a digitálních nástrojů a jejich interoperability, včetně již zavedených projektů, v příslušných případech i s dalšími technologiemi snímání, například s vesmírnými technologiemi a umělou inteligencí;\nf)\npodpora akcí zaměřených na zajištění většího přístupu občanů ke svým údajům o zdravotním stavu a větší kontroly, kterou nad těmito údaji mají;\ng)\npodpora zavádění a interoperability digitálních nástrojů a infrastruktury v jednotlivých členských státech a mezi nimi a s orgány, institucemi a subjekty Unie;\nh)\npodpora přípravných činností a projektů pro evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví;\ni)\nakce na podporu elektronického zdravotnictví, jako je přechod na telemedicínu a domácí podávání léčiv;\nj)\npodpora vytváření interoperabilních elektronických zdravotních záznamů v souladu s evropským formátem pro výměnu elektronických zdravotních záznamů s cílem zvýšit využívání elektronického zdravotnictví a zlepšit udržitelnost a odolnost systémů zdravotní péče.\n7.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. g)\na)\nakce podporující rovný přístup ke zdravotnickým službám a příslušným zařízením a k péči pro osoby se zdravotním postižením;\nb)\npodpora posílení primární zdravotní péče a upevnění integrace péče s cílem poskytnout všeobecnou zdravotní péči a rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči;\nc)\npodpora akcí členských států podporujících přístup ke službám v rámci péče o sexuální a reprodukční zdraví a podpora integrovaných a meziodvětvových přístupů k prevenci, diagnostice, léčbě a péči.\n8.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. h)\na)\npodpora vytvoření a provozu zdravotní informační a znalostní infrastruktury;\nb)\npodpora provádění, prosazování a monitorování právních předpisů a akcí Unie v oblasti zdraví a zajištění technické podpory při uplatňování právních požadavků;\nc)\npodpora studií a analýzy, posuzování dopadů jiných politik Unie na zdraví a poskytování vědeckého poradenství na podporu tvorby politiky založené na důkazech;\nd)\npodpora skupin a panelů odborníků poskytujících poradenství, údaje a informace na podporu rozvoje a provádění zdravotní politiky, včetně následného hodnocení provádění zdravotních politik;\ne)\npodpora národních kontaktních míst a center při poskytování pokynů, informací a pomoci v souvislosti s propagací a uplatňováním právních předpisů Unie v oblasti zdraví a programu;\nf)\nve vhodných případech auditní a posuzovací činnost v souladu s právními předpisy Unie;\ng)\npodpora při provádění a dalším propracování politiky a právních předpisů Unie v oblasti kontroly spotřeby tabáku;\nh)\npodpora vnitrostátních systémů pro uplatňování právních předpisů týkajících se látek lidského původu a pro podporu udržitelných a bezpečných dodávek těchto látek prostřednictvím vytváření sítí;\ni)\npodpora členských států za účelem posílení administrativní kapacity jejich systémů zdravotní péče prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů;\nj)\npodpora akcí v oblasti předávání znalostí a spolupráce na úrovni Unie s cílem napomáhat vnitrostátním reformním procesům zaměřeným na zlepšení účinnosti, dostupnosti, udržitelnosti a odolnosti zdravotnických systémů a současně propojit dostupné finanční prostředky Unie;\nk)\npodpora budování kapacit pro investice do reforem zdravotnických systémů a jejich realizaci, včetně strategického plánování a přístupu k vícezdrojovému financování.\n9.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. i)\na)\npodpora předávání, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů a inovativních řešení, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie, mezi členskými státy, a zejména poskytování podpory uzpůsobené na míru jednotlivým členským státům nebo skupinám členských států s největšími potřebami prostřednictvím financování konkrétních projektů včetně twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory;\nb)\npodpora přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech, za účelem předávání inovativních řešení a jejich dalších rozvoje;\nc)\npodpora meziodvětvové spolupráce a koordinace;\nd)\npodpora fungování evropských referenčních sítí a zřízení a provoz nových nadnárodních sítí stanovených právními předpisy Unie v oblasti zdraví a podpora akcí členských států za účelem koordinace činností těchto sítí s fungováním vnitrostátních zdravotnických systémů;\ne)\npodpora dalšího zavádění evropských referenčních sítí v členských státech a jejich posilování mj. na základě jejich nepřetržitého posuzování, sledování, hodnocení a zlepšování;\nf)\npodpora vytváření nových evropských referenčních sítí, které by se případně vztahovaly i na vzácná a komplexní onemocnění a onemocnění s nízkou prevalencí, a podpora spolupráce evropských referenčních sítí s cílem řešit multisystémové potřeby, které vyplývají z onemocnění s nízkou prevalencí a ze vzácných onemocnění, a které by usnadnily vytváření průřezových sítí mezi různými specializacemi a obory;\ng)\npodpora členských států při zlepšování, dalším rozvoji a zavádění registrů evropských referenčních sítí;\nh)\nkonzultace se zúčastněnými stranami.\n10.   \nAkce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. j)\na)\npodpora akcí přispívajících k plnění cílů programu, který představila WHO, jež je řídícím a koordinačním orgánem pro zdraví ve strukturách OSN;\nb)\npodpora spolupráce mezi orgány Unie, subjekty Unie a mezinárodními organizacemi a sítěmi a podpora příspěvku Unie k celosvětovým iniciativám;\nc)\npodpora spolupráce s třetími zeměmi v oblastech, na něž se program vztahuje;\nd)\npodpora akcí za účelem zajištění většího mezinárodního sbližování právních předpisů v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.\nPŘÍLOHA II\nUKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU\nUkazatele programu:\n1.\nPřipravenost Unie a členských států na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a plánování odpovídající reakce\n2.\nPřístup k centrálně registrovaným léčivým přípravkům pro nenaplněné potřeby, například počet stávajících a nových registrací léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, léčivých přípravků pro moderní terapii, léčivých přípravků pro pediatrické použití nebo očkovacích látek\n3.\nPočet akcí, které přispívají ke snížení odvratitelné úmrtnosti v případě nepřenosných nemocí a k omezení rizikových faktorů\n4.\nPočet členských států uplatňujících osvědčené postupy týkající se upevňování zdraví, prevence nemocí a řešení nerovností v oblasti zdraví\n5.\nPočet členských států účastnících se evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví\n6.\nPočet členských států se zlepšením v oblasti připravenosti a plánování reakce\n7.\nProočkovanost podle věku v případě onemocnění, jimž lze předcházet očkováním, např. spalniček, chřipky, lidského papilomaviru (HPV) a COVID-19\n8.\nIndex laboratorní kapacity EU (EULabCap)\n9.\nVěkově standardizované pětileté čisté přežití dětských nádorových onemocnění podle druhu, věku, pohlaví a členských států (v rozsahu dostupných informací)\n10.\nMíra účasti na screeningových programech v případě rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku podle druhu, cílové populace a členských států\n11.\nPoměr populace evidované v onkologických registrech a počet členských států, které hlásí informace o stadiu rakoviny děložního čípku, prsu, tlustého střeva a konečníku a dětských nádorových onemocněních při diagnóze\n12.\nPočet akcí, které se zabývají prevalencí hlavních chronických onemocnění na členský stát podle onemocnění, pohlaví a věku\n13.\nPočet akcí, které se zabývají věkovou prevalencí konzumace tabáku, pokud možno rozdělenou podle pohlaví\n14.\nPočet akcí, které se zabývají prevalencí škodlivé konzumace alkoholu, pokud možno rozdělenou podle pohlaví a věku\n15.\nPočet případů nedostatku léčivých přípravků v členských státech nahlášených v síti jednotných kontaktních míst\n16.\nPočet akcí zaměřených na zvýšení bezpečnosti a kontinuity globálních dodavatelských řetězců a řešení závislosti výroby základních farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků v Unii na dovozu ze třetích zemí\n17.\nPočet auditů provedených v Unii a ve třetích zemích k zajištění správné výrobní praxe a správné klinické praxe (kontrola Unie)\n18.\nSpotřeba antimikrobiálních látek pro systémové užití (ATC kód J01) na členský stát\n19.\nPočet zdravotnických jednotek zapojených do evropských referenčních sítí a počet pacientů diagnostikovaných a léčených členy evropských referenčních sítí\n20.\nPočet společně vypracovaných zpráv o hodnocení zdravotnických technologií\n21.\nPočet posouzení dopadů politik Unie na zdraví\n22.\nPočet akcí zaměřených na boj proti přenosným onemocněním\n23.\nPočet akcí zaměřených na environmentální rizikové faktory z hlediska zdraví", "summary": "Program EU pro zdraví (2021–2027)\nProgram „EU pro zdraví“ (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZavádí program EU pro zdraví, který stejně jako víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie (EU) trvá od roku 2021 do roku 2027. Stanoví:obecné a specifické cíle programu, formy a pravidla financování programu z EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nProgram přináší EU zlepšení účinnosti a přidanou hodnotu, které by nebylo možné vytvořit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni. Podporuje a doplňuje vnitrostátní politiky na podporu a zlepšení zdraví lidí v Evropě a zajišťuje ochranu lidského zdraví ve všech politikách a činnostech EU v souladu s přístupem „jedno zdraví“*.\nJeho čtyři obecné cíle jsou:zlepšit a podpořit zdraví v EU, chránit lidi před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, zlepšit léky, zdravotnické prostředky a produkty s významem pro krizi, posílit zdravotnické systémy zlepšením jejich odolnosti a účinného využívání zdrojů.Tyto cíle jsou realizovány prostřednictvím následujících 10 specifických cílů:aby zlepšil a podpořil zdraví v EU, bude program podporovatprevenci nemocí a upevňování zdraví,mezinárodní iniciativy a spolupráci v oblasti zdraví, aby posílil schopnosti členských států EU a EU řešit přeshraniční zdravotní hrozby, bude program podporovatprevenci, připravenost a reakci na přeshraniční zdravotní hrozby,doplňování vytváření vnitrostátních zásob základních produktů s významem pro krizi,vytváření rezervy lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu, uspokojování rostoucí poptávky po zdravotní péči a přispívání ke spravedlivější ochraně veřejného zdravípodporou lepší cenové a jiné dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a produktů s významem pro krizi, za účelem zlepšení odolnosti a účinného využívání zdrojů zdravotnických systémů bude program EU pro zdraví podporovat opatření, která přispívají kposilování využívání údajů o zdravotním stavu, zavádění digitálních nástrojů a služeb, jakož i digitální transformaci systémů zdravotní péče,zlepšování přístupu ke zdravotní péči,tvorbě a provádění právních předpisů EU v oblasti zdraví a rozhodování založené na důkazech,integrované spolupráci mezi zdravotnickými systémy členských států.V příloze I nařízení je uvedeno mnoho různých akcí způsobilých pro financování EU v rámci každého z deseti specifických cílů. Příjemci musí potvrdit a zajistit viditelnost finančních prostředků EU, které obdrželi.\nV případě vážné přeshraniční zdravotní hrozby nebo ohrožení veřejného zdraví může mít zadávání veřejných zakázek v rámci programu následující formu a Evropská komise může:společně s členskými státy pořizovat, pronajímat nebo si plně pronajímat formou leasingu kapacity, které jsou předmětem společného zadávání zakázek, zadávat veřejné zakázky jménem členských států na základě dohody, zadávat veřejné zakázky v roli velkoobchodníka, přičemž nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje zboží a služby ve prospěch členských států nebo vybraných partnerských organizací.Rozpočet sedmiletého programu činí 2 446 000 000 EUR (v běžných cenách). Tato částka je navýšena o dodatečnou částku ve výši 2 900 000 000 EUR (v cenách roku 2018) z VFR. Celková částka 5,3 miliardy EUR je rozdělena podle následujících kritérií:upevňování zdraví a prevence nemocí: minimálně 20 %, zadávání veřejných zakázek na doplnění vnitrostátních zásob základních krizových produktů: maximálně 12,5 %, globální závazky a zdravotní iniciativy: maximálně 12,5 %, administrativní výdaje: maximálně 8 %.Program může poskytovat finanční prostředky jakoukoli formou stanovenou ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek. Granty by neměly překročit 60 % způsobilých nákladů projektu, ale v případech „výjimečné prospěšnosti“, jak je uvedeno v článku 8, se tato částka může zvýšit až na 80 %. Granty mohou financovat 100 % způsobilých nákladů na akce evropských referenčních sítí (ERN) nebo jiných nadnárodních sítí definovaných právními předpisy EU a za určitých podmínek i na akce Světové zdravotnické organizace (WHO).\nTřetí země se mohou programu účastnit za určitých podmínek a pouze v případě, že jsou k programu přidruženy.\nPravidla řízení stanoví poradní řídicí skupinu „EU pro zdraví“ složenou ze zástupců Komise a členských států. Tato skupina:zajišťuje soudržnost a doplňkovost s vnitrostátními zdravotními politikami a s programem a dalšími opatřeními EU, sleduje provádění programu a navrhuje případné úpravy, schází se alespoň třikrát ročně, aby si členské státy mohly vyměňovat názory.Komisi je nápomocen Výbor pro program „EU pro zdraví“, který vydává stanovisko před přijetím ročního pracovního programu Komisí. Pokud výbor nezaujme žádné stanovisko nebo zaujme záporné stanovisko, Komise nemůže pracovní program přijmout.\nKomise:konzultuje řídicí skupinu při přípravě ročních pracovních programů a před posledním zasedáním řídicí skupiny informuje Evropský parlament o výsledcích těchto zasedání, zjišťuje názory příslušných zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a sdružení pacientů, na priority a strategické zaměření ročního pracovního programu, jakož i na potřeby, které je třeba řešit, a na dosažené výsledky, provádí program EU pro zdraví prostřednictvím ročních pracovních programů, které přijímá po kladném stanovisku členských států ve výboru pro program, předloží průběžné hodnocení programu nejpozději do 31. prosince 2024 a závěrečné hodnocení nejpozději do konce roku 2031 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. má k dispozici pomoc Výboru pro program „EU pro zdraví“, provádí informační a komunikační kampaně o programu, má pravomoc přijímat prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci.V příloze II je uvedeno 23 ukazatelů použitých k hodnocení pokroku programu.\nToto nařízení zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 od 1. ledna 2021 s přechodnými pravidly pro přechod na program EU pro zdraví.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nProgram EU pro zdraví je reakcí EU na pandemii COVID-19, která měla velký dopad na pacienty, zdravotnický personál a zdravotnické systémy v Evropě. Jeho cílem je nejen reagovat na krizové situace, ale také posílit odolnost systémů zdravotní péče a zaměřit se na dlouhodobé zdravotní problémy. Další informace viz:Program „EU pro zdraví“ 2021–2027 – vize pro zdravější Evropskou unii (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nPřístup „jedno zdraví“: přístup, který uznává, že zdraví lidí je propojeno se zdravím zvířat a životním prostředím.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví („program EU pro zdraví“) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1–29)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45–65)\nNásledné změny směrnice 2011/24/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 06.09.2021"}
{"celex_id": "32021R0818", "reference": "28.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 189/34\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/818\nze dne 20. května 2021,\nkterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nKultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovného, demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 a na zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017 bylo konstatováno, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.\n(2)\nPodle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU”) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina”), která má podle článku 6 Smlouvy o EU stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 Listiny svoboda umění a věd.\n(3)\nČlánek 3 Smlouvy o EU dále stanoví, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.\n(4)\nCíle pro kulturní a kreativní odvětví jsou stanoveny ve sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu”. Jejím cílem je maximálně využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví a podporováním jejich schopnosti růst, podporováním kreativity založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací a ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilováním mezinárodních kulturních vztahů. Program Kreativní Evropa (dále jen „program”) bude spolu s dalšími programy a fondy Unie tuto Novou evropskou agendu pro kulturu podporovat. Měla by být uchovávána a podporována niterná hodnota kultury a uměleckého projevu a jádrem programu by měla být umělecká tvorba. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranami jsou Unie a její členské státy.\n(5)\nV zájmu podpory společného prostoru kulturní rozmanitosti pro evropské obyvatele je důležité podporovat nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl, sbírek a produktů, a tím podporovat dialog a kulturní výměny, a nadnárodní mobilitu umělců a kulturních a kreativních pracovníků.\n(6)\nOchrana a posilování kulturního dědictví usnadňuje svobodnou účast na kulturním životě v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Kulturní dědictví hraje tudíž při utváření mírové a demokratické společnosti, v procesech udržitelného rozvoje a při podpoře kulturní rozmanitosti významnou úlohu.\n(7)\nPodpora kulturní rozmanitosti v Evropě se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů, na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví a na schopnosti uměleckých a kulturních subjektů tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla pro široké a rozmanité evropské publikum. To rozšiřuje obchodní potenciál kulturních a kreativních odvětví, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a ke stimulaci inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Bohatá kulturní a jazyková rozmanitost Unie je pro evropský projekt klíčovým přínosem. Evropský kulturní a kreativní trh se zároveň vyznačuje zeměpisnými zvláštnostmi, jazykovými zvláštnostmi či jejich kombinací, jež mohou být příčinou jeho roztříštěnosti. Je proto třeba pokračovat v úsilí o zajištění toho, aby kulturní a kreativní odvětví plně využívala výhod jednotného trhu Unie, a zejména jednotného digitálního trhu.\n(8)\nPřechod k digitalizaci představuje pro kulturní a kreativní odvětví změnu paradigmatu. Změnil návyky, vztahy a modely výroby a spotřeby. To s sebou nese řadu výzev. Přechod k digitalizaci zároveň nabízí kulturním a kreativním odvětvím nové příležitosti, pokud jde o tvorbu a distribuci evropských děl a přístup k nim, což je přínosné pro evropskou společnost jako celek. Program by měl podporovat kulturní a kreativní odvětví, aby těchto příležitostí využívala.\n(9)\nProgram by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak niternou a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně širšího přínosu těchto odvětví pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. Program by měl rovněž zohlednit pozitivní dopad kultury na mezikulturní dialog, sociální soudržnost a šíření znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, vzhledem k jeho schopnosti oslovit rozmanité publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další kreativní odvětví. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence vlivem rozšiřujícího se přechodu k digitalizaci, což lze doložit např. změnami v mediální produkci, spotřebě a na posilujícím postavení globálních platforem při šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.\n(10)\nJak dokládá akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury, zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (4) (dále jen „Evropská hlavní města kultury”), kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou úlohu při posilování a oživování území Unie. Kulturní a kreativní odvětví jsou tak klíčovými hnacími silami pro podporu cestovního ruchu založeného na kvalitě a regionálního, místního a městského rozvoje v celé Unii.\n(11)\nMá-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých kulturních a kreativních odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví (dále jen „složka MEDIA”), složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím (dále jen „složka Kultura“) a meziodvětvové složky (dále jen „Meziodvětvová složka”).\n(12)\nProgram by měl podporovat akce a činnosti s evropskou přidanou hodnotou, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie a mají pozitivní dopad na evropské občany, a měl by podporovat rozvoj a prosazování nadnárodní spolupráce a výměn v rámci kulturních a kreativních odvětví. Prostřednictvím těchto akcí a činností program přispívá k posilování evropské identity a hodnot a současně podporuje kulturní a jazykovou rozmanitost.\n(13)\nHudba ve všech svých formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického prostředí Unie a jejího dědictví. Představuje prvek sociální soudržnosti a slouží jako klíčový nástroj k obohacení hospodářského a kulturního rozvoje. Složka Kultura by proto měla věnovat pozornost hudebnímu odvětví.\n(14)\nSložka Kultura by měla podporovat vytváření sítí kreativních komunit a prostřednictvím využití různých souborů dovedností, jako jsou např. umělecké, kreativní, digitální a technologické dovednosti, podporovat přeshraniční a víceoborovou spolupráci.\n(15)\nMeziodvětvová složka má za cíl využívat potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími a reagovat na společné výzvy, kterým čelí. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. V této souvislosti přispívají kanceláře programu k dosažení cílů programu a k jeho provádění.\n(16)\nIntervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce v oblasti autorského práva prostřednictvím směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 (5) a (EU) 2019/790 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (7) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 (8). Směrnice (EU) 2019/789 a (EU) 2019/790 se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů vytvářet, financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží významně zviditelnit v různých médiích, např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání, jsou dostupná a atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu nejen v rámci Evropy. Uvedené směrnice rovněž usilují o dosažení dobře fungujícího trhu pro tvůrce a držitele práv, zejména pro tiskové publikace a online platformy, a o zajištění spravedlivé odměny autorům a výkonným umělcům, což jsou aspekty, které by měly být zohledněny v celém programu. Dále by měla být navýšena podpora, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním subjektům televizního a rozhlasového vysílání, které tradičně investují do produkce evropských děl. Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky a audiovizuální subjekty neustále vyvíjejí, měla by být v souvislosti s prováděním programu stanovena zvláštní kritéria pro definici nezávislých producentských společností.\n(17)\nProgram by měl umožnit co nejširší účast organizací v kulturním a kreativním odvětví a co nejširší přístup těchto organizací k programu, bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Program by měl podporovat tyto organizace a nejlepší talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Složka MEDIA by měla zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o tvorbu a distribuci audiovizuálního obsahu a přístup k němu a trendy týkající se jeho spotřeby, a zejména by měla zohledňovat jejich jazykové a zeměpisné zvláštnosti, a tím zajistit rovnější podmínky, rozšířit účast členských států s různými audiovizuálními kapacitami a prohloubit spolupráci mezi nimi a podporovat evropské talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Měly by být rovněž zohledněny zvláštnosti nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.\n(18)\nZvláštní akce v rámci programu, jakož i akce Unie ve prospěch označení Evropské dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (9) (dále jen „označení Evropské dědictví“), Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Složka Kultura by měla podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení Evropské dědictví. Rovněž by měla být zvážena možnost rozšířit evropské ceny na nové oblasti a odvětví, zejména na divadlo.\n(19)\nKultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření příležitostí pro mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti, a při rozvoji dobrých vztahů mezi migranty a jejich novým společenstvím.\n(20)\nS cílem přispívat k inkluzivní společnosti by program měl v celé Unii podporovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí.\n(21)\nV souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě k vysoce kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby, která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a kvalitě života obyvatel. Takový přístup by měl klást důraz nejen na městské oblasti, ale i na propojení okrajových a venkovských oblastí. Koncept stavební kultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelnost.\n(22)\nSvoboda projevu a umělecká svoboda jsou jádrem dynamických kulturních a kreativních odvětví. Zejména odvětví zpravodajských médií potřebuje svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí. Ve spojení se směrnicí 2010/13/EU by tudíž měl program podporovat svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí a přesahy a průřezové činnosti na podporu zpravodajského mediálního odvětví. Prosazováním mediální gramotnosti by měl program podporovat odborníky nových médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany.\n(23)\nProgram by měl rovněž podněcovat zájem o evropská audiovizuální díla a zlepšit k nim přístup, zejména prostřednictvím opatření v oblasti budování publika, včetně filmové gramotnosti.\n(24)\nMobilita umělců a kulturních pracovníků napříč hranicemi v rámci složky kultura může přispět k lépe propojeným, silnějším a udržitelnějším kulturním a kreativním odvětvím v Unii, neboť tímto způsobem lze urychlit rozvoj dovedností a křivku učení v rámci kulturních a kreativních odvětví, zlepšit mezikulturní povědomí a posílit nadnárodní společnou tvorbu, koprodukci, oběh a šíření děl.\n(25)\nS ohledem na zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví by projekty spolupráce, zejména projekty malého rozsahu, měly být jádrem složky kultura. Komise by proto měla usnadnit účast v programu tím, že podstatně zjednoduší byrokratické postupy, zejména ve fázi podávání žádostí, a u malých projektů tím, že umožní vyšší míry spolufinancování.\n(26)\nV souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by program měl, ve všech svých činnostech, podporovat genderový mainstreaming a cíle v oblasti zákazu diskriminace a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti. Ženy se aktivně zapojují v kulturních a kreativních odvětvích jako autorky, odbornice, učitelky, umělkyně a jako členky publika. Je však méně pravděpodobné, že ženy zastávají rozhodovací pozice v kulturních, uměleckých a kreativních institucích. Program by proto měl podporovat talentované ženy s cílem podpořit uměleckou a profesní kariéru žen.\n(27)\nS ohledem na společné sdělení ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo potvrzeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018 (10), a závěry Rady ze dne 24. května 2017 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům by evropské nástroje financování, a zejména tento program, měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými akcemi navrženými tak, aby měly jasný unijní dopad na celosvětové scéně.\n(28)\nV souladu se sdělením Komise ze dne 22. července 2014 nazvaným „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ by příslušné politiky a nástroje měly zajistit odkaz na Evropský rok kulturního dědictví 2018, který úspěšně a účinně začlenil kulturu do dalších oblastí politiky, zejména prostřednictvím přístupu participativní správy, při využívání dlouhodobé a udržitelné hodnoty evropského kulturního dědictví, rozvíjení integrovanějšího přístupu k jeho zachování a zhodnocení a podpoře jeho udržitelné ochrany, regenerace, adaptivního opětovného využívání a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a vytváření sítí. V odvětví kultury by měla být zvážena podpora umělců, tvůrců a uměleckých řemeslníků, kteří jsou kvalifikovaní v tradičních řemeslech souvisejících s obnovou kulturního dědictví. Zejména v audiovizuálním odvětví jsou díla kulturního dědictví klíčovým zdrojem paměti a kulturní rozmanitosti a představují potenciální tržní příležitosti. Audiovizuální archivy a knihovny v této souvislosti přispívají k uchovávání a opakovanému použití děl kulturního dědictví a k novému vývoji na trhu s nimi.\n(29)\nV souladu se sdělením Komise ze dne 10. března 2020 nazvaným „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ by měla Unie využít svých výhod, zejména své rozmanitosti, svých talentů, hodnot a svého způsobu života, svých inovátorů a tvůrců.\n(30)\nÚspěch programu stojí na rozvoji inovativních a účinných projektů, které přinášejí osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích. Kdykoli je to možné, měly by být takové úspěchy propagovány s cílem podněcovat podporu nových obchodních modelů a dovedností, podporovat tradiční know-how a přetvářet kreativní a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.\n(31)\nProgram by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.\n(32)\nTřetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (11), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.\n(33)\nTřetí země by se měly zaměřit na plnou účast na programu. Nicméně třetí země, které nesplňují podmínky pro účast ve složce MEDIA a v Meziodvětvové složce, ale které se účastní složky Kultura, by měly mít možnost zřídit a podporovat kanceláře programů na propagaci programu ve své zemi a na podporu přeshraniční spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích.\n(34)\nVýjimky z povinnosti splňovat podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU by měly podléhat kontrole a měly by být udělovány zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v řádně odůvodněných případech, a to s přihlédnutím ke specifickým podmínkám audiovizuálního trhu v dané zemi a k úrovni integrace do unijního rámce audiovizuální politiky. Pokrok v oblasti dosahování cílů stanovených ve směrnici 2013/13/EU by měl být pravidelně monitorován. Účast na akcích financovaných složkou MEDIA by navíc měla být stanovena případ od případu v příslušných pracovních programech.\n(35)\nProgram by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světové organizace duševního vlastnictví. Program by měl rovněž podpořit závazek Unie týkající se cílů OSN pro udržitelný rozvoj, zejména jejich kulturního rozměru. Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti observatoře.\n(36)\nS ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů OSN pro udržitelný rozvoj má tento program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit významnou škodu“. Během provádění programu by měly být identifikovány a zavedeny příslušné akce, aniž by byla měněna základní povaha programu, a tyto akce by měly být přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů.\n(37)\nV zájmu zjednodušení a účinnosti by měla mít Komise možnost rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě by měla Komise během provádění programu přidělit roční splátky s ohledem na pokrok akcí, které získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti. Komise by měla sdělovat příjemcům grantu orientační harmonogram přidělení jednotlivých ročních splátek.\n(38)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení”) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(39)\n„LUX – evropská filmová cena diváků udělovaná Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“ se stala význačnou evropskou cenou, která propaguje a šíří evropské filmy, jež odrážejí evropskou identitu a hodnoty za hranicemi jednotlivých států, a staví na spolupráci se společenstvím renomovaných filmových tvůrců a evropskými filmovými organizacemi a sítěmi.\n(40)\nOrchestr mladých Evropské unie získal od svého založení jedinečné zkušenosti v oblasti podpory přístupu k hudbě, jakož i mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, a zároveň podporuje mezinárodní profesní rozvoj a odbornou přípravu mladých hudebníků. Výjimečnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, vytvořený na základě usnesení Evropského parlamentu, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, jež jsou vybíráni napříč Evropou podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Tento zvláštní přínos ke kulturní rozmanitosti a identitě Evropy by měl být uznán například tím, že se stanoví akce, v nichž se mohou Orchestr mladých Evropské unie a podobné evropské kulturní subjekty ucházet o účast. U takových subjektů by měla být stanovena možnost víceletého financování, aby byla zajištěna stabilita jejich fungování.\n(41)\nPro podporu Unie by měly být způsobilé organizace v kulturních a kreativních odvětvích, jež mají široký evropský zeměpisný záběr a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo evropským občanům, a mohou mít tudíž přímý dopad na evropskou identitu.\n(42)\nAby bylo zajištěno účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné, aby všechny akce a činnosti prováděné podle tohoto programu skýtaly evropskou přidanou hodnotu. Je rovněž třeba zajistit, aby doplňovaly činnosti členských států. Pro zajištění toho, aby si potenciální příjemci byli vědomi různých možností financování, je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování, které podporují vzájemně úzce propojené oblasti politiky a s horizontálními politikami, jako je politika Unie v oblasti hospodářské soutěže.\n(43)\nFinanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akcemi by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.\n(44)\nJe důležité, aby se program zabýval strukturálními výzvami evropských kulturních a kreativních odvětví, které ještě zintenzivnila pandemie COVID-19. Program zohledňuje skutečnost, že evropská kultura a sdělovací prostředky mají zásadní význam pro kvalitu života občanů a umožňují jim přijímat informovaná rozhodnutí. Spolu s dalšími příslušnými programy financování Unie a nástrojem Next Generation EU by program měl podpořit oživení kulturních a kreativních odvětví v krátkodobém horizontu, posílit jejich dlouhodobou odolnost a konkurenceschopnost, aby mohla v budoucnosti co nejlépe čelit potenciálním závažným krizím, a podpořit jejich digitální a ekologickou transformaci.\n(45)\nPolitické cíle programu jsou řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci oken politiky Programu InvestEU na období 2021-2027 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (13), který mimo jiné nadále usnadňuje přístup malých a středních podniků a organizací z kulturních a kreativních odvětví k financování.\n(46)\nKlíčovými hodnotícími kritérii pro výběr dotčených projektů v rámci programu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektů. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických akcí programu mohou být členy komise hodnotící tyto návrhy (dále jen „hodnotící komise”) externí odborníci. Při výběru externích odborníků by měla být věnována náležitá pozornost jejich profesním zkušenostem a genderové vyváženosti dané komise.\n(47)\nProgram by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho akce a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování a informační a komunikační činnosti týkající se programu a jeho akcí, by měly vycházet ze tří složek programu.\n(48)\nS ohledem na význam a složitost shromažďování a analýzy údajů a měření dopadu kulturních politik by Komise měla pomoci shromažďovat důkazy a statistické údaje o trendech a vývoji kulturních a kreativních odvětví za využití svých odborných znalostí a odborných znalostí dalších příslušných výzkumných institucí a měla by pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě o shromážděných údajích.\n(49)\nProgram by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”).\n(50)\nToto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (15).\n(51)\nNa tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(52)\nFormy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži, potřebě zjednodušení administrativy, zejména při postupu podávání žádostí, ve prospěch všech zúčastněných stran, a očekávanému riziku neplnění. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(53)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.\n(54)\nMělo by být možné ocenit kvalitní návrhy na akce, které jsou způsobilé v rámci programu, ale nemohou být v jeho rámci financovány z důvodu rozpočtových omezení, pečetí excelence, a to na základě určitého souboru kritérií. Pečetí excelence se uznává kvalita návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus. U akcí, v jejichž souvislosti by mohla být udělována pečeť excelence, by měly být v příslušných výzvách k podávání návrhů uvedeny další informace.\n(55)\nS ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by měl být oceněn zvláštní přínos regionů uvedených v tomto článku ke kulturní rozmanitosti Unie, jakož i jejich úloha při podpoře výměn, mimo jiné prostřednictvím mobility, a spolupráce s lidmi a organizacemi ze třetích zemí, zejména z jejich sousedních zemí. Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) a s ohledem na přínos zámořských zemí a území k mezinárodnímu kulturnímu vlivu Unie jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. To by mělo lidem umožnit rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména v podobě hospodářského růstu a zaměstnanosti.\n(56)\nPro zajištění účinného vyhodnocování pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování monitorovacího a hodnotícího rámce a o přezkoumávání ukazatelů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(57)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant však nejsou způsobilé pro financování z prostředků Unie, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. V souladu s čl. 193 odst. 4 finančního nařízení nejsou náklady, které byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, způsobilé pro financování z prostředků Unie ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda musí být podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé ode dne 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.\n(58)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.\n(59)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Uvedené prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23). Jak stanoví toto nařízení, lhůty by zejména měly být přiměřené a měly by členům výborů poskytovat včasné a účinné příležitosti k posouzení návrhu prováděcího aktu a k vyjádření svých názorů.\n(60)\nJe nezbytné zajistit, aby program Kreativní Evropa 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (24) (dále jen „program na období 2014–2020”) byl řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.\n(61)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak stanoví články 21 a 23 Listiny. Toto nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.\n(62)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie a z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(63)\nNařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.\n(64)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zavádí program Kreativní Evropa (dále jen „program“) po dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.\nStanoví se jím cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„kulturními a kreativními odvětvími“ všechna odvětví:\na)\njejichž činnosti, z nichž mnohé mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa zejména z duševního vlastnictví:\ni)\njsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech; a\nii)\nobnášejí vývoj, vytváření, výrobu šíření a uchovávání zboží a služeb, které zachycují kulturní, umělecké nebo jiné kreativní výtvory, jakož i související činnosti, jako je vzdělávání či řízení;\nb)\nbez ohledu na:\ni)\njejich tržní či netržní zaměření;\nii)\ndruh struktury, která tyto činnosti vykonává; a\niii)\nzpůsob financování dané struktury;\ntato odvětví zahrnují mimo jiné architekturu, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (včetně kinematografie, televize, videoher a multimédií), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudbu, literaturu, scénická umění (včetně divadla a tance), knihy a vydavatelské činnosti, rozhlas a výtvarná umění;\n2)\n„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba, která je vytvořena a uznána jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;\n3)\n„operací kombinování zdrojů“ akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí nebo od komerčních finančních institucí a investorů.\nČlánek 3\nCíle programu\n1.   Program má tyto obecné cíle:\na)\nzachovávat, rozvíjet a prosazovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a evropské dědictví;\nb)\nzvyšovat konkurenceschopnost a hospodářský potenciál kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví.\n2.   Program má tyto specifické cíle:\na)\nposilovat uměleckou a kulturní spolupráci na evropské úrovni, a podpořit tak vytváření evropských děl a posílit hospodářský, sociální a vnější rozměr kulturních a kreativních odvětví Evropy a inovace a mobilitu v těchto odvětvích;\nb)\nprosazovat konkurenceschopnost, rozšiřitelnost, spolupráci, inovaci a udržitelnost, a to i prostřednictvím mobility v rámci evropského audiovizuálního odvětví;\nc)\npodporovat politickou spolupráci a inovativní akce na podporu všech složek programu a prosazovat rozmanité, nezávislé a pluralitní mediální prostředí a mediální gramotnost, a tím podporovat svobodu uměleckého projevu, mezikulturní dialog a sociální začleňování.\n3.   Program tvoří tyto složky:\na)\nsložka „Kultura“, která se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví;\nb)\nsložka „MEDIA“, která se vztahuje na audiovizuální odvětví;\nc)\n„Meziodvětvová složka“, která se vztahuje na akce napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími.\n4.   Při uznání niterné a hospodářské hodnoty kultury se cíle programu sledují prostřednictvím akcí s evropskou přidanou hodnotou. Evropská přidaná hodnota se zajistí mimo jiné prostřednictvím:\na)\nnadnárodní povahy akcí a činností, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, čímž podporují společné evropské kořeny a kulturní rozmanitost;\nb)\npřeshraniční spolupráce mezi organizacemi a odborníky v kulturních a kreativních odvětvích, založené mimo jiné na mobilitě, a prostřednictvím potenciálu této spolupráce při řešení společných výzev, včetně přechodu k digitalizaci, s cílem podpořit přístup ke kultuře, aktivní zapojení občanů a mezikulturní dialog;\nc)\núspor z rozsahu, růstu a tvorby pracovních míst, které podpora Unie dokáže zajistit a které vytvářejí pákový efekt pro získávání dalších finančních prostředků;\nd)\nzajištění rovnějších podmínek prostřednictvím akcí s evropskou přidanou hodnotou v rámci složky MEDIA, které zohledňují specifika jednotlivých zemí, zejména pokud jde o produkci a distribuci obsahu, přístup k obsahu, velikost a specifika jejich trhů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost, a to způsobem, který rozšiřuje účast zemí s různými audiovizuálními kapacitami a posiluje spolupráci mezi těmito zeměmi.\n5.   Cíle programu se naplňují způsobem, který podporuje začleňování, rovnost, rozmanitost a účast, přičemž tam, kde je to vhodné, se těchto cílů dosahuje prostřednictvím zvláštních pobídek, které:\na)\nzajišťují, aby osoby se zdravotním postižením, příslušníci menšin a osoby náležející k sociálně marginalizovaným skupinám měly přístup ke kulturním a kreativním odvětvím, a podporují jejich aktivní účast v těchto odvětvích, včetně kreativního procesu a rozvoje publika; a\nb)\npodporují genderovou rovnost, zejména jako hnací sílu kreativity, hospodářského růstu a inovací.\nČlánek 4\nAkce programu\nProgram podporuje akce, které jsou v souladu s prioritami stanovenými v článcích 5, 6 a 7 a s popisy uvedenými v příloze I.\nČlánek 5\nSložka Kultura\n1.   V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má složka Kultura tyto priority:\na)\nposílit nadnárodní spolupráci a přeshraniční rozměr tvorby, oběhu a viditelnosti evropských děl a mobilitu subjektů v kulturních a kreativních odvětvích;\nb)\nzlepšit přístup ke kultuře a účast na ní a zvýšit zapojení publika a zlepšit rozvoj publika v celé Evropě;\nc)\npodporovat odolnost společnosti a prosazovat sociální začleňování a mezikulturní dialog prostřednictvím kultury a kulturního dědictví;\nd)\nzvyšovat u evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně jednotlivců pracujících v těchto odvětvích, schopnost pěstovat talent, inovovat, prosperovat a vytvářet pracovní místa a růst;\ne)\nposilovat evropskou identitu a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, uměleckého vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve vzdělávání;\nf)\npodporovat budování kapacit v rámci evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně místních organizací na nejnižší úrovni a mikroorganizací, aby mohly aktivně působit na mezinárodní úrovni;\ng)\npřispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní vztahy prostřednictvím kultury.\n2.   Akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny v oddíle 1 přílohy I.\nČlánek 6\nSložka MEDIA\n1.   V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má složka MEDIA tyto priority:\na)\npěstovat talent, kompetence a dovednosti a stimulovat přeshraniční spolupráci, mobilitu a inovace při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl, čímž podněcuje spolupráci mezi členskými státy s různými audiovizuálními kapacitami;\nb)\npodporovat šíření, propagaci a distribuci evropských audiovizuálních děl, online i v kinech v rámci Unie i na mezinárodní úrovni v novém digitálním prostředí, mimo jiné prostřednictvím inovativních obchodních modelů;\nc)\npropagovat evropská audiovizuální díla, včetně děl kulturního dědictví, a podporovat zapojení a budování publika všech věkových skupin, zejména mladého publika, v celé Evropě i mimo ni.\n2.   Priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou naplňovány podporou vývoje, produkce, propagace a šíření evropských děl a podporou přístupu k nim s cílem oslovit různorodé publikum v Evropě i mimo ni, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním provádění směrnice 2010/13/EU.\n3.   Akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny v oddíle 2 přílohy I.\nČlánek 7\nMeziodvětvová složka\n1.   V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má Meziodvětvová složka tyto priority:\na)\npodporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, mimo jiné pokud jde o spolupráci spočívající v podpoře úlohy, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, a spolupráci v oblasti umělecké svobody, a podporovat zviditelňování programu a přenositelnost jeho výsledků;\nb)\npodporovat inovativní přístupy k tvorbě, distribuci a propagaci obsahu, přístup k obsahu, a to napříč kulturními, kreativními a dalšími odvětvími, mimo jiné i s ohledem na přechod k digitalizaci, a to v tržním i netržním rozměru;\nc)\nprosazovat meziodvětvové činnosti, jež mají za cíl přizpůsobovat se strukturálním a technologickým výzvám, jimž média čelí, včetně podpory svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti, mimo jiné v rámci digitálního prostředí;\nd)\npodporovat zřizování kanceláří programu v zúčastněných zemích a činnosti kanceláří programu a podporovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů v kulturních a kreativních odvětvích.\n2.   Akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny v oddíle 3 přílohy I.\nČlánek 8\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 1 842 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   V důsledku úpravy specifické pro tento program na základě článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku zvýší o dodatečný příděl ve výši 600 000 000 EUR v cenách roku 2018, jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.\n3.   Orientační rozdělení částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku je následující:\na)\nnejméně 33 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka Kultura);\nb)\nnejméně 58 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA);\nc)\naž 9 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c) (Meziodvětvová složka).\n4.   Orientační rozdělení částky stanovené v odstavci 2 tohoto článku je následující:\na)\nnejméně 33 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka Kultura);\nb)\nnejméně 58 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA);\nc)\naž 9 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c) (Meziodvětvová složka).\n5.   Částky stanovené v odstavcích 1 a 2 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\n6.   Vedle částek stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a z nařízení Evropského parlamentu a Rady, který se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III), na podporu akcí prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tyto příspěvky jsou financovány v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje.\n7.   Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na žádost dotčených členských států převést do programu za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“). Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.\n8.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek. Tyto závazky nepřekročí 40 % částky stanovené v odstavci 1.\nČlánek 9\nTřetí země přidružené k programu\n1.   Program je otevřený účasti těchto třetích zemí, pokud přispívají k financování programu:\na)\nčlenů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;\nb)\npřistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nc)\nzemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;\nd)\ndalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:\ni)\nzajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;\nii)\nstanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;\niii)\nnesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;\niv)\nzaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.\nPříspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.\n2.   Účast zemí uvedených v odstavci 1 tohoto článku na složce MEDIA a Meziodvětvové složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU.\n3.   Dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. c) se mohou v řádně odůvodněných případech odchýlit od povinností stanovených v odstavci 2.\n4.   Země uvedené v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, které se plně účastnily programu na období 2014–2020, se mohou dočasně plně účastnit programu, pokud mohou prokázat, že podnikly konkrétní kroky k uvedení svých vnitrostátních právních předpisů do souladu se směrnicí 2010/13/EU, ve znění směrnice (EU) 2018/1808.\n5.   Země uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku se mohou nadále účastnit programu i po 31. prosinci 2022, pokud poskytnou Komisi důkazy o tom, že splnily podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU.\n6.   Přístup k akcím odpovídajícím prioritě uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. d) je zajištěn zemím, které se výjimečně účastní složky Kultura, ale nesplňují podmínky pro účast ve složce MEDIA a v Meziodvětvové složce podle odstavce 2 tohoto článku.\nČlánek 10\nDalší třetí země\nJe-li to v zájmu Unie, program může podporovat spolupráci s jinými třetími zeměmi než těmi, které jsou uvedeny v článku 9, pokud jde o akce financované prostřednictvím dalších finančních příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti v souladu s čl. 8 odst. 6.\nČlánek 11\nSpolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří\n1.   Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech, na něž se vztahuje program, a to v souladu s finančním nařízením.\n2.   Unie je členem observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři a sběr a analýza dat v audiovizuálním odvětví jsou hrazeny ze složky MEDIA.\nČlánek 12\nSběr údajů o kulturních a kreativních odvětvích\nV zájmu posílení znalostní základny pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví a s cílem měřit a analyzovat jejich přínos pro evropské hospodářství a společnost shromažďuje Komise příslušné údaje a informace s využitím svých odborných znalostí a odborných znalostí Rady Evropy, OECD, UNESCO a případně příslušných výzkumných institucí. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o shromážděných údajích. Komise sdílí příslušná zjištění týkající se shromážděných údajů se zúčastněnými stranami.\nČlánek 13\nFormy financování z prostředků Unie a metody provádění\n1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.\n2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň program může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.\n3.   Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\n4.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se článek 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25).\n5.   Má se za to, že subjekty aktivní v kulturním a kreativním odvětví, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.\nČlánek 14\nOchrana finančních zájmů Unie\nÚčastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.\nČlánek 15\nPracovní programy\n1.   Program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Roční pracovní programy obsahují údaje o výši částky přidělené každé akci a případně se v nich stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. Roční pracovní programy obsahují rovněž orientační tabulku provádění.\n2.   Komise přijímá roční pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.\nKAPITOLA II\nGRANTY A ZPŮSOBILÉ SUBJEKTY\nČlánek 16\nGranty\n1.   Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.\n2.   Pro zajištění řádného hodnocení žádostí mohou být členy hodnotící komise externí odborníci. Externí odborníci musí mít profesní zkušenosti související s posuzovanou oblastí a příslušně i znalosti zeměpisné oblasti, jíž se návrh týká.\n3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uvedené činnosti uskutečněny nebo uvedené náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Grantové dohody o grantech na provozní náklady na rozpočtový rok 2021 mohou být výjimečně podepsány do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu.\n4.   Ve vhodných případech akce programu stanoví vhodná kritéria pro dosažení genderové rovnosti.\nČlánek 17\nZpůsobilé subjekty\n1.   Vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.\n2.   Způsobilé k účasti na programu jsou tyto subjekty, pokud působí v kulturních a kreativních odvětvích:\na)\nprávní subjekty usazené v:\ni)\nčlenském státě nebo zámořské zemi nebo území spojeném s tímto členským státem;\nii)\ntřetí zemi přidružené k programu; nebo\niii)\ntřetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;\nb)\nprávní subjekty založené podle práva Unie;\nc)\nmezinárodní organizace.\n3.   Právní subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích a usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na programu, pokud je tato účast nezbytná pro dosažení cílů dané akce.\n4.   Právní subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích a usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, v zásadě nesou náklady své účasti. Je-li to v zájmu Unie, lze náklady na tuto účast pokrýt dalšími příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti podle čl. 8 odst. 6.\nKAPITOLA III\nSYNERGIE A DOPLŇKOVOST\nČlánek 18\nDoplňkovost\nKomise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, zejména v digitální oblasti a v oblasti mediální gramotnosti, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, zejména v případě sociálně marginalizovaných skupin a menšin, výzkumem, technologiemi a inovacemi, včetně sociálních inovací, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a akcemi v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, udržitelným cestovním ruchem, státní podporou, mobilitou a mezinárodní spoluprací a rozvojem.\nČlánek 19\nKumulativní a alternativní financování\n1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů podle nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě.\n2.   Projekt může být v rámci tohoto programu oceněn pečetí excelence ve smyslu čl. 2 bodu 45 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, splňuje-li tyto kumulativní podmínky:\na)\nbyl posouzen v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;\nb)\nsplňuje minimální požadavky na kvalitu uvedené v dané výzvě k podávání návrhů; a\nc)\nnemůže být financován v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.\nProjekt, který byl oceněn pečetí excelence v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, může obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027.\nKAPITOLA IV\nMONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA\nČlánek 20\nMonitorování a vykazování\n1.   Kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze II.\n2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 22 akty v přenesené pravomoci za účelem vypracování ustanovení rámce pro monitorování a hodnocení, včetně změn přílohy II za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení považováno za nezbytné.\n3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.\n4.   Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.\nČlánek 21\nHodnocení\n1.   Komise provádí hodnocení, založená na pravidelném sběru údajů a na konzultacích se zúčastněnými stranami a příjemci, včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.\n2.   Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak v každém případě nejpozději do 31. prosince 2024, Komise provede průběžné hodnocení programu, které je založeno mimo jiné na vnějších a nezávislých analýzách. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení nejpozději šest měsíců po provedení průběžného hodnocení.\n3.   Po 31. prosinci 2027 a v každém případě nejpozději do 31. prosince 2029 Komise provede závěrečné hodnocení programu, které musí být založeno na vnějším a nezávislém odborném poradenství. Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu o závěrečném hodnocení, a to nejpozději šest měsíců od provedení závěrečného hodnocení.\n4.   Komise sdělí závěry hodnocení podle odstavců 2 a 3 spolu se svými připomínkami k uvedeným hodnocením Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\n5.   Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a byly přiměřeně podrobné. Příjemci finančních prostředků Unie tyto údaje a informace sdělí Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními. Osobní údaje například musí být v případě potřeby anonymizovány. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.\nČlánek 22\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 1. ledna 2021.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nKAPITOLA V\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 23\nInformace, komunikace a publicita\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti, zvláště s využitím názvu programu a, v případě opatření financovaných ze složky MEDIA, loga MEDIA, jak je uvedeno v příloze III.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.\n3.   Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud uvedené priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.\nČlánek 24\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor Kreativní Evropy“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Výbor Kreativní Evropy může zasedat v různých složeních v závislosti na tom, jakými konkrétními otázkami souvisejícími s jednotlivými složkami programu se zabývá.\nČlánek 25\nZrušení\nNařízení (EU) č. 1295/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 26\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1295/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.\n2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1295/2013.\n3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů na pomoc podle čl. 8 odst. 5 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.\nČlánek 27\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. května 2021.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.\n(2)  Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 37.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 934) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 13. dubna 2021 (Úř. věst. C 169, 5.5.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).\n(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“ (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).\n(10)  Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 253.\n(11)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(14)  Nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).\n(15)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(17)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(18)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(19)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(21)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).\n(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nPOPIS AKCÍ PROGRAMU\nODDÍL 1\nSLOŽKA KULTURA\nPriority složky Kultura uvedené v článku 5 jsou plněny prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobnosti, včetně případných vyšších měr spolufinancování u malých projektů, jsou vymezeny v pracovních programech; cílem je mimo jiné posílit oběh evropských děl v digitálním a vícejazyčném prostředí a případně lze k těmto účelům využít překlad, bez ohledu na použitý druh média.\nHorizontální akce:\nCílem horizontálních akcí je podpořit všechna kulturní a kreativní odvětví, s výjimkou audiovizuálního odvětví, při řešení společných výzev, kterým čelí na evropské úrovni. Tyto horizontální akce zejména spolufinancují nadnárodní projekty pro spolupráci, vytváření sítí, mobilitu a internacionalizaci, mimo jiné prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, výstav a festivalů. Program podpoří následující horizontální akce:\na)\nprojekty nadnárodní spolupráce, které sdružují organizace kulturních a kreativních odvětví všech velikostí, včetně mikroorganizací a malých organizací, a z různých zemí za účelem provádění odvětvových nebo meziodvětvových činností;\nb)\nevropské sítě organizací kulturních a kreativních odvětví z různých zemí;\nc)\nkulturní a kreativní celoevropské platformy;\nd)\nnadnárodní mobilitu umělců a subjektů v kulturních a kreativních odvětvích a nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl;\ne)\npodporu, včetně rozvoje kapacit, organizací kulturních a kreativních odvětví, jež jim pomáhá působit na mezinárodní úrovni;\nf)\nrozvoj, spolupráci a realizaci, pokud jde o politiky v oblasti kultury, mimo jiné prostřednictvím poskytování údajů a výměny osvědčených postupů, pilotních projektů a stimulačních opatření na podporu genderové rovnosti.\nOdvětvové akce:\nV zájmu reakce na sdílené potřeby v rámci Unie jsou podporovány následující odvětvové akce v těch kulturních a kreativních odvětvích, zejména v hudebním odvětví, jejichž specifika nebo specifické výzvy vyžadují cílenější přístup, který doplňuje horizontální akce:\na)\npodpora hudebního odvětví: akce, které podporují rozmanitost, kreativitu a inovace v oblasti hudby včetně živých vystoupení, zejména distribuci a podporu všech hudebních repertoárů v Evropě i mimo ni, vzdělávací akce, účast na hudbě a přístup k ní a rozvoj publika pro všechny evropské repertoáry a podpora shromažďování a analýzy dat; tyto akce vycházejí ze zkušeností a odborných znalostí získaných prostřednictvím iniciativy „Hudba hýbe Evropou“ a nadále je podporují;\nb)\npodpora knižního a vydavatelského odvětví: cílené akce, jež podporují rozmanitost, kreativitu a inovace, propagace evropské literatury napříč hranicemi v Evropě i mimo ni, včetně propagace v knihovnách, odbornou přípravu a výměny profesionálů v odvětví, autorů a překladatelů a nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví; cílené akce, které podporují překlad literatury, a je-li to možné, její přizpůsobení do formátů přístupných pro osoby se zdravotním postižením;\nc)\npodpora architektury a kulturního dědictví pro kvalitní výstavbu: cílené akce pro mobilitu, budování kapacit a internacionalizaci subjektů působících v oblasti architektury a kulturního dědictví; podpora stavební kultury, vzájemného učení a zapojení publika za účelem šíření vysoce kvalitních zásad současné architektury a opatření v oblasti kulturního dědictví; podpora udržitelného zachování, regenerace a adaptivního opětovného využívání kulturního dědictví a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a činností spočívajících ve vytváření sítí;\nd)\npodpora dalších odvětví umělecké tvorby, jsou-li zjištěny konkrétní potřeby, včetně cílených akcí ve prospěch rozvoje kreativních aspektů udržitelného kulturního cestovního ruchu a odvětví designu a módního návrhářství a jejich propagace a zastoupení ostatních odvětví umělecké tvorby mimo Unii.\nZvláštní akce, které se zaměřují na zajištění viditelnosti a zdůraznění evropské kulturní rozmanitosti a dědictví a na podporu mezikulturního dialogu:\na)\nfinanční podpora akce Evropská hlavní města kultury;\nb)\nfinanční podpora označení „Evropské dědictví“ a činností zaměřených na vytváření sítě lokalit, kterým bylo uděleno označení „Evropské dědictví“;\nc)\nkulturní ceny Unie;\nd)\ndny evropského dědictví;\ne)\npodpora evropských kulturních subjektů, jako jsou například orchestry, jejichž cílem je odborně vzdělávat a podporovat mladé umělce s vysokým potenciálem a jež uplatňují inkluzivní přístup s rozsáhlým zeměpisným pokrytím, nebo subjektů, které evropským občanům poskytují přímou kulturní službu s rozsáhlým zeměpisným pokrytím.\nODDÍL 2\nSLOŽKA MEDIA\nPriority složky MEDIA uvedené v článku 6 jsou prováděny prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobný popis se vymezí v pracovních programech, přičemž zohledňují požadavky směrnice (EU) 2018/1808 a rozdíly mezi jednotlivými zúčastněnými zeměmi, pokud jde o produkci a distribuci audiovizuálního obsahu a přístup k němu a velikost a specifika příslušných trhů a jazykovou rozmanitost:\na)\nvývoj audiovizuálních děl evropskými nezávislými producentskými společnostmi zahrnující různé formáty (např. celovečerní filmy, krátké filmy, seriály, dokumentární pořady a videohry s vlastním příběhem) a žánry a zacílené na různé publikum, včetně dětí a mladých lidí;\nb)\nvýroba inovativního a kvalitního televizního obsahu a seriálového vyprávění, určených různému publiku, nezávislými evropskými producentskými společnostmi;\nc)\npropagační a marketingové nástroje, mimo jiné online a s využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístupnost a dosah evropských děl;\nd)\npodpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách (např. v kinech, online) zaměřená na malé i velké tituly, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí a podporujících použití titulků, dabingu a případně nástrojů zvukového popisu;\ne)\npodpora vícejazyčného přístupu ke kulturním online televizním programům prostřednictvím titulků;\nf)\npodpora činností zaměřených na vytváření sítí pro odborníky v audiovizuální oblasti, včetně tvůrců, a výměny mezi podniky s cílem rozvíjet a podporovat talent v evropském audiovizuálním odvětví a usnadňovat rozvoj a distribuci evropské a mezinárodní společné tvorby a koprodukcí;\ng)\npodpora činností evropských audiovizuálních subjektů na oborových akcích a veletrzích v Evropě i mimo ni;\nh)\npodpora viditelnosti a dosahu evropských filmů a audiovizuální tvorby zaměřených na široké evropské publikum za hranicemi jednotlivých států, zejména na mladé lidi a osoby významné pro utváření veřejného mínění, mimo jiné pořádáním promítání, komunikačními, distribučními a propagačními činnostmi na podporu evropských cen, zejména ceny „LUX – evropské filmové ceny diváků udělované Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“;\ni)\niniciativy podporující budování a zapojení publika, včetně činností filmového vzdělávání, zaměřené zejména na mladé publikum;\nj)\nvzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních profesionálů přizpůsobit se novým kreativním postupům, tržním změnám a digitálním technologiím, jež mají dopad na celý hodnotový řetězec;\nk)\nsíť nebo sítě provozovatelů služeb video na vyžádání uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;\nl)\npodpora evropských festivalů a evropské sítě či evropských sítí festivalů uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů při současném zachování jejich identity a jedinečnosti;\nm)\npodpora sítě provozovatelů evropských kin s rozsáhlým zeměpisným pokrytím uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů, za podpory úlohy evropských kin při šíření evropských děl;\nn)\nkonkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví, včetně studií, mentorských a vzdělávacích činností a činností v oblasti vytváření sítí;\no)\npodpora politického dialogu, inovativní politické akce a výměna osvědčených postupů – a to i prostřednictvím analytických činností a poskytování spolehlivých údajů;\np)\nnadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi audiovizuálním odvětvím a tvůrci politik.\nODDÍL 3\nMEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA\nPriority v rámci Meziodvětvové složky uvedené v článku 7 se provádí prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobný popis se vymezí v pracovních programech:\nPolitická spolupráce a akce informovanosti o programu, které:\na)\npodporují rozvoj politik, nadnárodní výměnu zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a zvyšování povědomí, vytváření sítí a pravidelný meziodvětvový dialog mezi organizacemi kulturních a kreativních odvětví a tvůrci politik;\nb)\npodporují analytické meziodvětvové činnosti;\nc)\npodporují nadnárodní politickou spolupráci a rozvoj politiky, pokud jde o úlohu sociálního začleňování prostřednictvím kultury;\nd)\nzvyšují povědomí o programu a tématech, kterých se týká, podporují informovanost občanů a napomáhají převoditelnosti výsledků nad úroveň členských států.\nAkce „laboratoř kreativních inovací“ mají:\na)\npodněcovat nové formy tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a kreativními odvětvími, například prostřednictvím experimentálních přístupů a využití inovačních technologií;\nb)\npodporovat inovativní meziodvětvové přístupy a nástroje, které se vyznačují, je-li to možné, mnohojazyčnými a sociálními rozměry, k usnadnění distribuce, propagace a zpeněžování kultury a kreativity a přístupu k nim, včetně kulturního dědictví.\nAkce informačních kanceláří programu mají:\na)\npodporovat program na vnitrostátní úrovni, poskytovat příslušné informace o různých druzích finanční podpory dostupné v rámci politiky Unie a pomáhat subjektům v kulturních a kreativních odvětvích při podávání žádostí o podporu v rámci programu, mimo jiné informováním těchto subjektů o požadavcích a postupech souvisejících s různými výzvami k podávání návrhů a sdílením osvědčených postupů;\nb)\npodporovat potenciální příjemce při postupu podávání žádostí a poskytovat vzájemné školení pro nováčky v programu, podněcovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik zahrnutých v programu a v kulturních a kreativních odvětvích;\nc)\npodporovat Komisi při zajišťování náležité komunikace a šíření výsledků programu občanům a subjektům v kulturních a kreativních odvětvích.\nPrůřezové akce, které podporují odvětví zpravodajských médií, mají:\na)\nřešit strukturální a technologické změny, jimž čelí odvětví médií, podporou nezávislého a pluralistického mediálního prostředí, a to i podporou nezávislého monitorování za účelem posuzování rizik a výzev, pokud jde o pluralitu a svobodu médií, a podporou činností na zvyšování povědomí;\nb)\npodporovat vysoké standardy mediální produkce prosazováním spolupráce, digitálních dovedností, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu, čímž přispívají k profesionální etice v žurnalistice;\nc)\npodporovat mediální gramotnost s cílem umožnit občanům používat a rozvíjet kritické porozumění médiím a podporovat sdílení znalostí a výměn týkajících se politik a postupů v oblasti mediální gramotnosti;\nd)\nzahrnout konkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v odvětví zpravodajských médií.\nPŘÍLOHA II\nSPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU\nPočet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu, včetně země původu přijímajících organizací.\nKvalitativní důkazy o úspěších dosažených v oblastech uměleckých, podnikatelských a technologických inovací díky podpoře z programu.\nUkazatele\nSložka Kultura:\nPočet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu.\nPočet umělců a subjektů v kulturních nebo kreativních odvětvích, kteří vycestovali do zahraničí díky podpoře programu, včetně uvedení země původu a podílu žen.\nPočet osob, kterým byl poskytnut přístup k evropským kulturním a kreativním dílům podpořeným programem, včetně děl pocházejících z jiných zemí, než je jejich vlastní země.\nPočet projektů podpořených programem určených sociálně marginalizovaným skupinám.\nPočet projektů podpořených programem, do nichž jsou zapojeny organizace z třetích zemí.\nSložka MEDIA:\nPočet osob, kterým byl poskytnut přístup k evropským audiovizuálním dílům podpořeným programem z jiných zemí, než je jejich vlastní země.\nPočet účastníků vzdělávacích aktivit podpořených programem, kteří se domnívají, že si zlepšili své schopnosti a zvýšili svoji zaměstnatelnost, s uvedením podílu žen.\nPočet, rozpočet a zeměpisný původ koprodukcí rozvíjených, vytvořených a distribuovaných za podpory programu a koprodukcí s partnery ze zemí s různými audiovizuálními kapacitami.\nPočet audiovizuálních děl v méně používaných jazycích vyvinutých, vyrobených a distribuovaných za podpory programu.\nPočet osob zasažených propagačními činnostmi B2B na hlavních trzích.\nMeziodvětvová složka:\nPočet a rozsah vytvořených nadnárodních partnerství (složený ukazatel pro akci „laboratoř kreativních inovací“ a horizontální akce, které podporují odvětví zpravodajských médií).\nPočet akcí nebo činností propagujících program pořádaných informačními kancelářemi programu.\nPočet účastníků akce „laboratoř kreativních inovací“ a horizontálních akcí, které podporují odvětví zpravodajských médií, s uvedením podílu žen.\nPŘÍLOHA III\nLOGO SLOŽKY MEDIA\nLogo složky MEDIA je následující:", "summary": "Kreativní Evropa\nKreativní Evropa\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/818, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem programu Kreativní Evropa je:zachovávat, rozvíjet a prosazovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a evropské dědictví, zvyšovat konkurenceschopnost a hospodářský potenciál kulturního a kreativního odvětví, zejména audiovizuálního odvětví.\nKLÍČOVÉ BODY\nProgram má tři specifické cíle:posilovat uměleckou a kulturní spolupráci na úrovni Evropské unie (EU), a podpořit tak vytváření evropských děl a posílit hospodářský, sociální a vnější rozměr kulturních a kreativních odvětví Evropy a inovace a mobilitu v těchto odvětvích, prosazovat konkurenceschopnost, rozšiřitelnost, spolupráci, inovaci a udržitelnost, a to i prostřednictvím mobility v rámci evropského audiovizuálního odvětví, podporovat politickou spolupráci a inovativní akce na podporu všech složek programu a prosazovat rozmanité, nezávislé a pluralitní mediální prostředí a také mediální gramotnost, a tím podporovat svobodu uměleckého projevu, mezikulturní dialog a sociální začleňování.Složky činnosti\nProgram sestává ze tří rozdílných složek, přičemž každá má stanovené priority:složka Kultura, která se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví – mezi její priority patří posilování nadnárodní spolupráce a přeshraničního rozměru tvorby, oběhu a viditelnosti evropských děl, složka MEDIA, která se vztahuje na audiovizuální odvětví – mezi její priority patří stimulace přeshraniční spolupráce, mobility a inovací při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl, Meziodvětvová složka, která se vztahuje na akce napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími – mezi její priority patří podpora meziodvětvové nadnárodní spolupráce při prosazování úlohy, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, a v oblasti umělecké svobody, a to spolu s kvalitní žurnalistikou a mediální gramotností.RozpočetProgram trvá od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, tedy po dobu platnosti víceletého finančního rámce. Jeho rozpočet činí 1,842 miliardy EUR v běžných cenách a dalších 600 milionů EUR v cenách roku 2018. Nejméně 33 % z této částky je přiděleno na akce v oblasti kultury, nejméně 58 % na akce ve složce MEDIA a až 9 % na meziodvětvové akce. Nařízení obsahuje dostupné formy financování ze strany EU a pravidla pro poskytování tohoto financování.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nKreativní Evropa (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34–60)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)\nPoslední aktualizace 19.07.2021"}
{"celex_id": "32021D0820", "reference": "28.5.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 189/91\nROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/820\nze dne 20. května 2021\no strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/819 (3), a zejména jeho článek 4, stanoví přijetí strategického programu inovací.\n(2)\nVe strategickém programu inovací by se měly stanovit prioritní oblasti a strategie pro Evropský inovační a technologický institut (EIT) na dotčené sedmileté období v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (4) a klíčové akce EIT a posoudit jeho očekávaný sociální, hospodářský a environmentální dopad, jeho informační činnosti a jeho schopnost vytvořit nejlepší přidanou hodnotu z hlediska inovací. Strategický program inovací by měl zohlednit výsledky průběžného monitorování a pravidelného nezávislého hodnocení EIT.\n(3)\nStrategický program inovací by měl rovněž zohlednit strategické plánování programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont Evropa“) stanoveného nařízením (EU) 2021/695 , vytvářet a rozvíjet synergie a doplňkovost mezi činnostmi EIT a jinými příslušnými unijními, celostátními a regionálními iniciativami, nástroji a programy a zajistit plnění priorit a závazků Unie, včetně priorit a závazků, na něž odkazují sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, sdělení Komise ze dne 27. května 2020 o rozpočtu EU, který je motorem plánu na podporu oživení Evropy, sdělení Komise ze dne 19. února 2020 o evropské strategii pro data, sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky a sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu, a těch, které se týkají dosažení strategické autonomie Unie při zachování otevřené ekonomiky.\n(4)\nStrategický program inovací by měl zahrnovat odhad finančních potřeb a zdrojů pro budoucí činnosti EIT. Měl by rovněž obsahovat orientační finanční plán pokrývající období příslušného víceletého finančního rámce.\n(5)\nS cílem zajistit kontinuitu činností EIT a znalostních a inovačních společenství v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/695 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.\n(6)\nJelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a nadnárodní povahy, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(7)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU (5) by mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\nPřijímá se strategický program inovací Evropského inovačního a technologického institutu na období 2021–2027 strategický program inovací 2021–2027ve znění uvedeném v příloze.\nČlánek 2\nStrategický program inovací 2021–2027 se provádí v souladu s nařízením (EU) 2021/819.\nČlánek 3\nRozhodnutí č. 1312/2013/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.\nČlánek 4\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021.\nV Bruselu dne 20. května 2021,\nZa Evropský parlament\npředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA. P. ZACARIAS\n(1)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 69.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. května 2021.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/819 ze dne 20. května 2021 o Evropském inovačním a technologickém institutu (vi strana 61 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L170, 12.5.2021, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 892).\nPŘÍLOHA\nSTRATEGICKÝ PROGRAM INOVACÍ EVROPSKÉHO INOVAČNÍHO A TECHNOLOGICKÉHO INSTITUTU NA OBDOBÍ 2021–2027\nObsah\n1\nÚvod\n94\n1.1.\nSouvislosti\n94\n1.2.\nHlavní problémy\n95\n1.3.\nPostavení v rámci programu Horizont Evropa\n97\n2.\nStanovení ambiciózních cílů: strategie a cíle na období 2021–2027\n98\n3.\nPodpora talentů a kapacity pro inovace v evropě: klíčové akce\n98\n3.1.\nPodpora pro stávající znalostní a inovační společenství\n98\n3.2.\nZvyšování regionálního dopadu znalostních a inovačních společenství\n99\n3.3.\nZřízení nových znalostních a inovačních společenství\n100\n3.4.\nPodpora inovačních a podnikatelských kapacit vysokoškolských institucí\n101\n3.5.\nPrůřezové činnosti EIT\n102\n3.5.1.\nKomunikace a šíření informací\n102\n3.5.2.\nUrčit a sdílet osvědčené postupy se zúčastněnými stranami\n103\n3.5.3.\nMezinárodní spolupráce a globální informační činnost\n103\n3.6.\nZajištění náležitého fungování: Způsob fungování\n104\n3.6.1.\nModel fungování znalostních a inovačních společenství\n104\n3.6.2.\nModel financování znalostních a inovačních společenství\n105\n3.6.3.\nSnížení administrativní zátěže\n106\n3.6.4.\nVztahy EIT se znalostními a inovačními společenstvími po ukončení dohody o partnerství\n106\n3.7.\nSynergie a doplňkovost s dalšími unijními programy\n106\n4.\nŘešení krize vyplývající z rozšíření onemocnění COVID-19\n108\n5.\nZdroje\n108\n5.1.\nRozpočtové potřeby\n108\n5.2.\nDopad (sledování a hodnocení)\n109\n5.2.1.\nPodávání zpráv a sledování\n109\n5.2.2.\nHodnocení, průběžný přezkum a komplexní posouzení\n111\nDodatek 1\n112\nDodatek 2\n115\n1.   ÚVOD\nTento strategický program inovací stanoví prioritní oblasti a strategii Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027 (dále jen „strategický program inovací 2021–2027“). Definuje cíle, klíčová opatření, způsob fungování, očekávané výsledky a dopad EIT, jakož i odhadované potřebné zdroje. Strategický program inovací 2021–2027 zajistí nezbytnou soudržnost EIT s programem Horizont Evropa.\nStrategický program inovací 2021–2027vychází z posouzení dopadů, jež provedla Komise. Zohledňuje návrh na strategický program inovací, který připravil EIT a Komisi předložil dne 20. prosince 2017 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 (1). Odráží rovněž nařízení (EU) 2021/695, a zejména zásadní úlohu EIT jako součásti pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa a jeho příspěvek k řešení globálních a společenských otázek, včetně stanovených cílů a závazků v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje vytyčených Organizací spojených národů (OSN), a k pilíři I „Excelentní věda“ a pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ programu Horizont Evropa. Strategický program inovací 2021–2027 vychází ze zkušeností získaných v předchozích letech fungování EIT a z výsledků rozsáhlých konzultací s klíčovými zúčastněnými stranami.\nStrategický program inovací 2021–2027 zohledňuje strategické plánování Horizontu Evropa, aby se zajistil soulad s činnostmi programu Horizont Evropa a synergie s dalšími relevantními programy Unie a soulad s prioritami a závazky Unie včetně těch, které se týkají Zelené dohody pro Evropu, plánu na podporu oživení Evropy, evropské strategie pro data, strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky a nové průmyslové strategie pro Evropu, a těch, které se týkají dosažení strategické autonomie Unie při zachování otevřené ekonomiky. Mimoto přispěje k řešení globálních a společenských výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje podle zásad Pařížské dohody, přijaté na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (2) a k vybudování hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů nejpozději roku 2050. Usiluje také o zlepšení doplňkovosti a synergií mezi činnostmi EIT a celostátními a regionálními programy a prioritami pro financování.\n1.1.   Souvislosti\nEIT byl zřízen v roce 2008 s cílem přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posilováním inovační kapacity Unie a členských států. Byl průkopníkem integrace vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací (znalostního trojúhelníku) spolu se silným důrazem na podnikatelský talent, zakládání podniků a inovační dovednosti.\nOd svého zřízení se EIT postupně etabloval jako jedinečný nástroj pro řešení společenských výzev začleněním znalostního trojúhelníku. EIT působí především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství (3). V současnosti existuje osm znalostních a inovačních společenství, která působí v oblastech změny klimatu, digitální transformace, energetiky, potravin, zdraví, surovin, městské mobility a výroby s přidanou hodnotou.\nKaždé znalostní a inovační společenství se zatím skládalo z pěti až deseti středisek společného umístění (4)\n+ a jež mají působit jako zeměpisná centra poskytující také fyzický prostor pro interakci v místním inovačním ekosystému a pro praktickou integraci znalostního trojúhelníku. Tato střediska organizována a strukturována podle příslušné celostátní a regionální situace, pokud jde o inovace, a jejich základem je celoevropská síť stávajících laboratoří, kanceláří nebo kampusů partnera znalostního a inovačního společenství.\nCílem znalostních a inovačních společenství je provozovat portfolia činností znalostního trojúhelníku prostřednictvím:\na)\nvzdělávání a odborné přípravy s významnými složkami vztahujícími se k podnikání pro vzdělávání nové generace talentů, včetně tvorby a realizace programů – zejména na magisterské a doktorské úrovni – jimž bylo uděleno označení EIT, což je značka kvality, kterou EIT uděluje vzdělávacím programům znalostních a inovačních společenství, které splňují zvláštní kritéria kvality týkající se mimo jiné podnikatelského vzdělávání a inovativních učebních plánů pro „učení praxí“; vzhledem k tomu, že vzdělávací program EIT má zásadní význam pro přípravu inovátorů s výbornými podnikatelskými schopnostmi a kvalifikacemi, jsou důležité programy a činnosti zaměřené na rozvoj podnikatelských a digitálních dovedností a na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností lidských zdrojů v celoživotním učení;\nb)\nčinností, jež podporují výzkum a inovace za účelem rozvoje inovativních a udržitelných výrobků, postupů, technologií, služeb a jiných než technologických řešení a které reagují na konkrétní obchodní příležitost nebo sociální cíl;\nc)\nrozvoje podniků a podpůrných činností, jako jsou systémy akcelerátorů, které mají podnikatelům pomoci převést jejich nápady do úspěšných podniků a urychlit proces růstu a rozvoje.\nDůrazem na řešení globálních a společenských výzev začleňováním znalostního trojúhelníku, a tedy začleňováním činností vysokoškolského vzdělávání do inovačního hodnotového řetězce, se EIT odlišuje od ostatních inovačních nástrojů.\nPřístup EIT pomáhá budovat odolnost a zvyšovat udržitelnost a přispívá ke vzniku postupných i radikálních inovací s cílem účinně řešit selhání trhu, pomáhat transformaci průmyslu a podporovat vznik začínajících podniků („start-ups“), osamostatněných podniků („spin-offs“) a malých a středních podniků. Umožňuje vytváření dlouhodobých obchodních strategií pro řešení globálních výzev a pomáhá vytvářet rámcové podmínky, které jsou nezbytné pro dobré fungování a růst inovačního ekosystému a rozmach inovací. Nařízení (EU) 2021/819 stanoví cíl, podle něhož se znalostní a inovační společenství mají stát finančně udržitelnými (5), což je jedinečný prvek, jehož záměrem je vytvořit inovaci orientovanou na podnikání a na výsledky. V této souvislosti mají znalostní a inovační společenství vypracovávat a provádět strategie pro vytváření příjmů, s cílem zachovat inovační ekosystém a činnosti znalostního trojúhelníku i po skončení období, na něž se vztahují grantové dohody.\nEIT proto nabízí dynamickou platformu pro tvorbu, rozšiřování, monitorování a podporu znalostních a inovačních společenství se silnými síťovými účinky a pozitivními vedlejšími účinky. Znalostní a inovační společenství z první vlny (EIT Digital, EIT Climate-KIC a EIT InnoEnergy), která byla zahájena v roce 2009, jsou zavedené a dobře fungují a po roce 2024 budou jejich dohody o partnerství ukončeny, v souladu s maximální dobou trvání grantu. Druhá a třetí generace znalostních a inovačních společenství (EIT Health a EIT Raw Materials (zahájeny v roce 2014), EIT Food (zahájeno v roce 2016)) zrají. Znalostní a inovační společenství EIT Urban Mobility i EIT Manufacturing byla zřízena v prosinci 2018 a zahájila svou činnost v roce 2019.\nV roce 2019 bylo do osmi znalostních a inovačních společenství zapojeno již více než 600 podniků, 250 vysokoškolských institucí (6), 200 výzkumných organizací (7) a více než 50 organizací občanské společnosti a orgánů.\nV souvislosti s přetrvávajícími regionálními rozdíly v inovační výkonnosti v Evropě zahájil EIT v roce 2014 regionální inovační program (8) s cílem rozšířit svůj dosah na země s nízkou a mírnou výkonností v oblasti inovací. Prostřednictvím regionálního inovačního programu rozšířil EIT své činnosti v celé Evropě a nabízí zemím (a regionům v těchto zemích), jejichž inovační výkonnost je podle evropského srovnávacího přehledu inovací nízká a mírná, příležitosti zapojit se do činností znalostního trojúhelníku jako součást znalostních a inovačních společenství.\nEIT byl schopen zůstat aktivní a vytvořit v souladu s nařízením (ES) č. 294/2008 zásady a pravidla správy pro úspěšné řízení svých znalostních a inovačních společenství podle celkového rámce programu Horizont 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (9). Jeho funkční nezávislost mu umožnila otestovat a účinně zavést řadu novinek pro řízení svých příjemců, jako jsou mechanismus konkurenčního financování, cíle finanční udržitelnosti a zvláštní klíčové ukazatele výkonnosti.\n1.2.   Hlavní problémy\nBěhem posledních let se tempo inovací výrazně zrychlilo. Inovace přetvářejí hospodářská odvětví, mění strukturu stávajících podniků a vytvářejí nebývalé příležitosti. Vzhledem k tomu, že celosvětový ekonomický řád je v pohybu a mezinárodní hospodářská soutěž na vzestupu, Unie musí mimo jiné zapojit všechny talenty, zvýšit účast žen a podporovat rychlé zavádění výsledků výzkumu a inovací na trh a do společnosti, aby posílila inovační kapacitu v celé Unii. Společné navrhování, spolupráce a spolutvorba napříč obory a mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podnikáním nebyly nikdy tak důležité, neboť přispívají k řešení globálních problémů souvisejících se změnou klimatu, úbytkem biologické rozmanitosti, neudržitelným využíváním přírodních zdrojů, digitální a sociální transformací, demografickými změnami a budoucností zdravotní péče a potravin.\nZa prvé mělo šíření onemocnění COVID-19 vážný dopad na naše ekonomiky a naši společnost, narušilo hospodářské činnosti, ovlivnilo systémy zdravotní péče, pracovní místa a blahobyt občanů. Za účelem řešení této krize je nutná kombinace krátkodobých opatření a opatření zaměřených na budoucnost s cílem okamžitě podpořit hospodářství a zúčastněné strany a současně zajistit podmínky, jež jsou nebytné pro zotavení.\nJe proto důležité identifikovat a řešit problémy související s krizemi, včetně přístupu k finančním prostředkům s cílem obnovit důvěru mezi všemi zúčastněnými stranami a podpořit hledání a zavádění řešení, která zmírní dopad krizí na společnost. Zároveň jsou důležité programy na podporu inovací, zakládání a modernizace podniků a podnikatelských a inovačních dovedností, neboť mají klíčový význam pro správné nasměrování ekonomiky Unie a pro stimulaci rychlé obnovy.\nUkázalo se, že odolnější inovační ekosystémy reagují na krize rychleji a rozhodněji. Za účelem urychlení obnovy a zajištění schopnosti řešit budoucí krizové situace je mimořádně důležité investovat do zlepšení koordinačních kapacit uvnitř inovačních ekosystémů a zvýšit tak jejich odolnost a schopnost odezvy, aby rychle přinášely potřebná řešení.\nVe střednědobém a dlouhodobém výhledu se musí všechna znalostní a inovační společenství přizpůsobit dopadům otřesů a musí být pohotová a flexibilní s cílem objevovat a využívat nové příležitosti. Díky svému přístupu založenému na místních podmínkách přispívají znalostní a inovační společenství prostřednictvím svých středisek společného umístění a center regionálního inovačního programu (10) v Evropě k posilování místních inovačních ekosystémů, mimo jiné podporou užších interakcí mezi aktéry znalostního trojúhelníku a prosazováním lépe koordinovaných vztahů s finančními a veřejnými institucemi, jakož i s občany.\nZa druhé, dnešní společnost a ekonomiky stále více závisí na dovednostech a schopnostech lidí a organizací převádět myšlenky na novátorské výrobky, procesy, služby, podniky a společenské modely. Inovační dovednosti, podnikatelská kultura, zavádění inovativních řešení na trh a zvýšené investice do vzdělávání, výzkumu a inovací budou mít rozhodující vliv, pokud chce Unie uspět při přechodu na konkurenceschopnou, digitální, klimaticky neutrální a začleňující společnost. Je velmi zapotřebí dále posilovat spolupráci mezi obory a mezioborové vzdělávání, jakož i inovační kapacitu vysokoškolských institucí v celé Unii. EIT má jedinečnou příležitost tento cíl splnit v rámci programu Horizont Evropa.\nZa třetí, jedním ze zásadních faktorů usnadňujícím inovace je fyzická blízkost. Iniciativy zaměřené na rozvoj inovačních sítí a poskytování služeb, které podporují vytváření, sdílení a předávání znalostí, hrají významnou úlohu při podpoře interakcí mezi akademickou obcí, výzkumnými organizacemi, podniky, veřejnými orgány a jednotlivci. Výkonnost v oblasti výzkumu a inovací v celé Unii se však podle každoročního evropského srovnávacího přehledu inovací stále ještě značně liší. Je zásadní, aby inovace byly inkluzivní a byly úzce spjaty s konkrétními územními celky, se zvláštním důrazem na větší zapojení malých a středních podniků a organizací třetího sektoru. Činnosti EIT jsou vhodné k tomu, aby přispěly k posílení místních inovačních ekosystémů se silným evropským rozměrem a poskytovaly nové modely udržitelné ekonomiky. Činnosti EIT a znalostních a inovačních společenství musí být ještě více napojeny na regionální strategie a strategie pro inteligentní specializaci (11).\nZa čtvrté, dynamické inovační ekosystémy vyžadují kombinaci znalostí, investic, infrastruktury a talentu. Je třeba vytvořit rámcové podmínky pro spolupráci mezi evropským výzkumem, vzděláváním a inovacemi a také fungující synergie s cílem zajistit řádné a účinné investování omezených zdrojů a zajistit v zájmu finanční udržitelnosti mobilizaci jiných zdrojů financování. Intenzivnější začleňování znalostního trojúhelníku prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, mimo jiné zapojením nových partnerů z dalších odvětví, zemí a regionů, je osvědčeným způsobem, jak podporovat prostředí příznivé pro inovace, a je hlavním cílem EIT.\n1.3.   Postavení v rámci programu Horizont Evropa\nV souvislosti s nařízením (EU) 2021/695 se Komise pevně zavázala dále zvýšit inovační potenciál Evropy s cílem reagovat na budoucí výzvy. EIT hraje při podpoře inovací zvláštní úlohu, jelikož propojuje podnikání, vzdělávání, výzkum, veřejné orgány a občanskou společnost, a tato úloha je ještě posílena začleněním EIT do pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa. Nařízení (EU) 2021/695 odráží rostoucí ambice Unie v oblasti inovací a potřebu tyto ambice naplnit.\nCílem strategického plánování programu Horizont Evropa je zajistit soudržnost mezi činnostmi EIT a ostatními činnostmi v rámci nařízení (EU) 2021/695. EIT přispívá k procesu strategické koordinace pro účely evropských partnerství. EIT i nadále úzce spolupracuje s dalšími prováděcími orgány v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa a maximálně se snaží přispět k jednotnému kontaktnímu místu pro inovace.\nEIT i nadále posiluje inovační ekosystémy, které pomáhají řešit globální výzvy, tím, že podporuje začleňování znalostního trojúhelníku do tematických oblastí činnosti znalostních a inovačních společenství.\nPro dopad pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa jsou nutné silné synergie prováděcích orgánů, a to i prostřednictvím spolupráce na úrovni správy. EIT a Evropská rada pro inovace (ERI) provádějí především doplňkové činnosti zaměřené na zefektivnění podpory poskytované inovativním podnikům, včetně služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků a školení.\nERI může pomoci začínajícím podnikům s vysokým růstovým potenciálem, které jsou podporovány znalostními a inovačními společenstvími, rychle se rozšířit. Zejména nejinovativnější podniky založené s pomocí znalostních a inovačních společenství mohou využívat zjednodušený, a tudíž rychlejší přístup k opatřením ERI, zejména k podpoře, kterou nabízí nástroj ERI Accelerator, a finanční podporu poskytovanou Programem InvestEU, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (12). EIT dále usnadňuje přístup příjemců ERI k inovačním ekosystémům znalostních a inovačních společenství a relevantním aktérům znalostního trojúhelníku. Příjemci ERI se tak mohou aktivně zapojit do činností znalostních a inovačních společenství a využívat jejich služeb.\nEIT zajišťuje rovněž soulad se složkou Evropské inovační ekosystémy pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa. EIT se zejména aktivně zapojuje do činností fóra ERI, uvedeného v rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 (13), a vytváří vazby mezi společenstvím EIT (14) a relevantními činnostmi podporujícími inovační ekosystémy s cílem zabránit zdvojování činností a zajistit soulad a doplňkovost mezi činnostmi EIT a ERI.\nEIT zajišťuje rovněž větší synergie mezi svými činnostmi a programy a iniciativami pilíře I „Excelentní věda“ programu Horizontu Evropa, aby se urychlil převod znalostí, které jsou výsledkem základního výzkumu, do konkrétních aplikací, které jsou prospěšné pro společnost. Zejména pokud jde o akce „Marie Curie-Skłodowska“ a o Evropskou radu pro výzkum (ERV), EIT spolupracuje na rozvoji inovačních a podnikatelských dovedností stipendistů těchto akcí a příjemců grantů ERV ve všech fázích jejich profesní dráhy. Tato spolupráce je i nadále dobrovolná a nesmí zvýšit administrativní zátěž na straně příjemců.\nEIT přispívá k pilíři II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ programu Horizont Evropa a doplňuje příslušné činnosti zaměřené na řešení globálních a společenských výzev a posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti Unie v celosvětovém měřítku. Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství se EIT zejména snaží přispívat do příslušných misí a tematických klastrů a dalších evropských partnerství, například podporou opatření na straně poptávky a poskytováním služeb využívání s cílem podpořit přenos technologií a urychlit uvádění dosažených výsledků na trh, a snaží se zajišťovat větší synergie s takovými misemi, klastry a partnerstvími.\nEIT zkoumá příležitosti pro synergie mezi složkou „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ Horizontu Evropa, včetně iniciativ v oblasti spolupráce (teaming) a partnerství (twinning), a informačními činnostmi, které je podporuje. Zejména cílové subjekty složky „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ Horizontu Evropa, jakož i informačních činností EIT, mohou využít odborných znalostí a podpory EIT.\n2.   STANOVENÍ AMBICIÓZNÍCH CÍLŮ: STRATEGIE A CÍLE EIT NA OBDOBÍ 2021–2027\nBěhem období 2021–2027 EIT i nadále podporuje znalostní a inovační společenství s cílem posílit inovační ekosystémy, jež pomáhají řešit globální a společenské problémy, a přitom se zcela doplňuje s programem Horizont Evropa a dalšími unijními programy. Činí tak podporou integrace vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, čímž vytváří prostředí příznivá pro inovace, a propagací a podporou nové generace podnikatelů, přičemž rovněž přispívá k odstranění genderových rozdílů v podnikání a stimuluje vytváření inovativních podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, v úzké synergii a doplňkovosti s ERI.\nZvláštní pozornost se musí rovněž věnovat genderové vyváženosti a přístupům zohledňujícím genderovou problematiku, zejména v oblastech, kde jsou ženy i nadále nedostatečně zastoupeny, jako jsou informační a komunikační technologie, věda, technologie, inženýrství a matematika. V závislosti na oblastech intervence stanovených v nařízení (EU) 2021/695 EIT při této činnosti především:\n1)\nposiluje udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě;\n2)\npodporuje inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně růstu kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě;\n3)\npřináší na trh nová řešení s cílem zabývat se celosvětovými problémy a\n4)\nzajišťuje synergie a přidanou hodnotu v rámci programu Horizont Evropa.\nV souladu s problémy, kterým EIT čelí, a s cílem přispět k jeho obecným cílům stanoveným v článku 3 nařízení (EU) 2021/819, a posílit tak vědecký, ekonomický, technologický a společenský přínos programu Horizont Evropa, jsou specifickými cíli EIT na období 2021–2027:\na)\nposílit otevřenost, dopad a transparentnost znalostních a inovačních společenství a začleňování znalostního trojúhelníku v celé Unii;\nb)\nzvýšit podnikatelské a inovační kapacity vysokoškolského vzdělávání v Evropě prosazováním a podporou institucionálních změn ve vysokoškolských institucích a začlenění těchto institucí do inovačních ekosystémů;\nc)\nposílit regionální a místní dosah EIT a znalostních a inovačních společenství, zejména zahrnutím širšího spektra zúčastněných stran, s cílem řešit rozdíly v inovační kapacitě a zintenzivnit šíření znalostí a inovací po celé Unii.\nV relevantních případech může EIT reagovat na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a případné budoucí krize dostatečně flexibilně tím, že do své strategie zahrne relevantní iniciativy s cílem přispět k ochraně inovačních ekosystémů a pomoci zúčastněným stranám EIT připravit se na oživení hospodářství.\n3.   PODPORA TALENTŮ A KAPACITY PRO INOVACE V EVROPĚ: KLÍČOVÉ AKCE\nStrategie EIT na období 2021–2027 se zaměří na akce představující přidanou hodnotu na úrovni Unie a přispívající k dosažení cílů programu Horizont Evropa. Za prvé, EIT i nadále podporuje inovační kapacitu a ekosystémy v celé Unii prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, jejich dalšího rozvoje, otevřenosti novým partnerům, posílené transparentnosti, dodržování zásad řádné správy a jejich rozšiřování. Za druhé, v návaznosti na své zkušenosti se začleňováním znalostního trojúhelníku EIT udává směr podpoře a rozvoji podnikatelských a inovačních kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání, což se provádí prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Za třetí, pomocí účinnějších průřezových opatření vyvíjí EIT veškeré úsilí nezbytné ke zvýšení jeho viditelnosti a dopadu na úrovni Unie. Kromě toho zlepšuje svou činnost s cílem zvýšit svou účinnost, efektivitu a dopad, a to i v oblastech, jako je směrování znalostních a inovačních společenství k finanční udržitelnosti, otevřenost, dosah, transparentnost, kvalita a udržitelnosti vlastních činností a činností znalostních a inovačních společenství, větší zapojení malých a středních podniků a začínajících podniků a genderová vyváženost.\n3.1.   Podpora pro stávající znalostní a inovační společenství\nEIT posiluje inovační ekosystémy tím, že i nadále podporuje stávající znalostní a inovační společenství při řešení globálních výzev prostřednictvím začleňování znalostního trojúhelníku na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni. Za tímto účelem EIT věnuje velkou část svého rozpočtu na podporu znalostních a inovačních společenství a dále posiluje svou platformu pro zakládání, růst a monitorování znalostních a inovačních společenství.\nEIT zajišťuje, aby znalostní a inovační společenství i nadále usilovala o finanční udržitelnost s cílem dosáhnout nejpozději patnáct let po svém vzniku finanční nezávislosti na grantu EIT mobilizací veřejných a soukromých investic, přičemž se i nadále zaměřuje na začleňování činností znalostního trojúhelníku.\nEIT zajišťuje, aby znalostní a inovační společenství vyvinula a prováděla strategii pro navazování spolupráce, vytváření rozhraní a zajištění synergií s relevantními evropskými partnerstvími, misemi a ERI, jakož i s dalšími relevantními mezinárodními a unijními iniciativami a programy. Kromě finanční podpory poskytuje EIT znalostním a inovačním společenstvím na základě získaných zkušeností strategický dohled a poradenství. Na základě ukazatelů uvedených mimo jiné v příloze V nařízení (EU) 2021/695 EIT monitoruje a analyzuje výsledky, mobilizaci investic a jednotlivé dopady kvalitativního a kvantitativního rázu.\nEIT vyvíjí veškeré úsilí ke sjednocení pojmů, kterými jsou označovány různé prvky struktury jednotlivých znalostních a inovačních společenství, aby dále zjednodušil a rozšířil rozpoznatelnost EIT.\nEIT vymezuje a podporuje oblasti užší spolupráce mezi znalostními a inovačními společenstvími na tématech strategického a politického významu. EIT posiluje koordinaci mezi znalostními a inovačními společenstvími v oblastech společného zájmu, zejména podporou spolupráce a výměny zkušeností a osvědčených postupů mezi těmito společenstvími (činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími (15)) v tematických i horizontálních otázkách. Činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími mají největší potenciál, pokud některá znalostní a inovační společenství již řeší společné politické priority Unie, pro něž neexistují vyhrazená znalostní a inovační společenství. Propojení různých znalostních a inovačních společenství při specializovaných společných akcích společného prospěchu má velký potenciál pro synergie a vzájemný mezioborový přínos. EIT tyto činnosti podporuje a aktivně se podílí na definování obsahu a struktury činností napříč znalostními a inovačními společenstvími. EIT monitoruje provádění těchto činností i dosažené výsledky s cílem učinit tyto činnosti nedílnou součástí víceletých strategií znalostních a inovačních společenství. EIT rovněž usnadňuje vytváření sdílených služeb napříč znalostními a inovačními společenstvími za účelem spolupráce na řešení provozních úkolů společných pro všechna znalostní a inovační společenství.\n3.2.   Zvyšování regionálního dopadu znalostních a inovačních společenství\nEIT dále zvyšuje svůj regionální dopad díky větší otevřenosti a inkluzivnímu přístupu znalostních a inovačních společenství vůči široké škále potenciálních partnerů a zúčastněných stran, intenzivnějšímu šíření a využívání výsledků a lépe integrované regionální strategii znalostních a inovačních společenství. Každé znalostní a inovační společenství je povinno vypracovat a provádět regionální strategii jako nedílnou součást svého plánu činnosti za účelem posílení vztahů s celostátními, regionálními a místními aktéry v oblasti inovací, včetně malých a středních podniků. V relevantních případech znalostní a inovační společenství demonstrují vazby se strategiemi pro inteligentní specializaci a s činnostmi tematických platforem a meziregionálních iniciativ, včetně řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů. EIT soustavně monitoruje provádění těchto strategií, včetně pákového účinku na tyto fondy.\nInovační přístup založený na místních podmínkách má být začleněn do víceleté strategie a plánu činnosti znalostních a inovačních společenství, stavět na střediscích společného umístění a centrech regionálního inovačního programu a využívat tak jejich úlohy jakožto brány pro přístup ke společenství znalostních a inovačních společenství a pro spolupráci s partnery nacházejícími se na stejném místě, jakož i s jinými místními aktéry v oblasti inovací.\nEIT rovněž monitoruje, jak střediska společného umístění a centra regionálního inovačního programu fungují a jak se začleňují do místních inovačních ekosystémů.\nEIT zajistí, aby byly činnosti regionálního inovačního programu využívány k získání a snazší integraci potenciálních nových partnerů, kteří zvýší hodnotu znalostních a inovačních společenství, čímž se rozšíří celoevropské pokrytí EIT, a aby byly plně začleněny do víceletých strategií znalostních a inovačních společenství. Regionální inovační program, který řídí EIT a provádějí jej znalostní a inovační společenství, dosud probíhal na dobrovolném základě. Od roku 2021 jsou činnosti regionálního inovačního programu povinné a tvoří nedílnou součást víceleté strategie znalostních a inovačních společenství. EIT zajistí, aby byly činnosti regionálního inovačního programu využívány jako most k příslušným strategiím pro inteligentní specializaci v oblasti výzkumu a inovací.\nZnalostní a inovační společenství tuto integraci dále posílí zřízením center regionálního inovačního programu. Centrum regionálního inovačního programu se zřizuje na základě důkladné analýzy potřeb a otevřené výzvy. Je součástí struktury znalostních a inovačních společenství a slouží jako kontaktní místo pro jejich činnost. Jeho cílem je mobilizovat a zapojit místní aktéry znalostního trojúhelníku do činností znalostního a inovačního společenství, vytvářet synergie na místní úrovni, vyhledávat možnosti financování a spolupráce a podporovat jejich aktivní začlenění do ekosystémů. V souladu se strategií rozšiřování znalostních a inovačních společenství by centra regionálního inovačního programu mohla vytvořit podmínky pro zřízení středisek společného umístění v cílovém regionu.\nEIT i nadále poskytuje znalostním a inovačním společenstvím poradenství a podporu při přípravě a provádění víceletých strategií pro regionální inovační program. Činnosti regionálního inovačního programu i nadále podporují inovační kapacitu zemí (a regionů v těchto zemích) s nízkou a mírnou výkonností v oblasti inovací podle evropského srovnávacího přehledu inovací, jakož i inovační kapacitu nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, s cílem podpořit jejich začleňování do znalostních a inovačních společenství. Pro činnosti regionálního inovačního programu jsou způsobilé tyto země a regiony (země a regiony regionálního inovačního programu):\n1)\nzemě (a regiony v těchto zemích) klasifikované jako země a regiony s „nízkou“ nebo „mírnou“ výkonností v oblasti inovací alespoň v jedné ze tří výročních zpráv evropského srovnávacího přehledu inovací vydaných v letech:\na)\n2018, 2019 a 2020 na období let 2021–2024 a\nb)\n2021, 2019 a 2023 na období let 2025–2027 a\n2)\nnejvzdálenější regiony.\nRozpočet EIT určený na provádění činností regionálního inovačního programu činí nejméně 10 % a nejvýše 15 % z celkového objemu finančních prostředků EIT pro stávající a nová znalostní a inovační společenství, což umožní zvýšení počtu partnerů znalostních a inovačních společenství z cílových regionů. Činnosti podporované prostřednictvím regionálního inovačního programu se zaměřují na:\n1)\npřispívání ke zlepšování inovačních kapacit regionálních a místních ekosystémů v celé Unii budováním kapacit a užších interakcí mezi místními aktéry v oblasti inovací, jako jsou klastry, sítě, veřejné orgány, vysokoškolské instituce, výzkumné organizace, instituce odborného vzdělávání a přípravy a malé a střední podniky, jakož i činností těchto aktérů;\n2)\npodporu cíle získávat nové partnery do znalostních a inovačních společenství a propojování místních inovačních ekosystémů do celoevropských inovačních ekosystémů a\n3)\nzískání dodatečného soukromého a veřejného financování se zvláštním zřetelem na evropské strukturální a investiční fondy.\n3.3.   Zřizování nových znalostních a inovačních společenství\nS cílem přispět k řešení nových a vznikajících globálních výzev zveřejní EIT otevřené a transparentní výzvy k předkládání návrhů na vytvoření nových znalostních a inovačních společenství v prioritních oblastech vybraných z tematických okruhů strategického významu na základě kritérií, která mimo jiné hodnotí jejich význam pro unijní politické priority ve vztahu k řešení globálních a společenských výzev a jejich potenciál a přidanou hodnotu, které mají být řešeny prostřednictvím modelu EIT. Při zřizování nových znalostních a inovačních společenství se zohlední strategické plánování programu Horizont Evropa a rozpočtové prostředky přidělené EIT na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Relevantní kritéria výběru pro evropská partnerství stanovená v příloze III nařízení (EU) 2021/695 se zahrnou do výzvy k předkládání návrhů na znalostní a inovační společenství a posoudí se v průběhu hodnocení.\nNa základě návrhu správní rady a jeho analýzy se navrhuje, aby bylo co nejdříve, v roce 2022 nebo 2023, zřízeno první nové znalostní a inovační společenství, totiž v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, na základě výzvy k předkládání návrhů, která má být zveřejněna pokud možno v roce 2021. Tato prioritní oblast se také nejlépe doplňuje s osmi stávajícími znalostními a inovačními společenstvími i s potenciálními prioritními oblastmi pro další evropská partnerství, která mají být zahájena v rámci programu Horizont Evropa. Informační přehled shrnující problémy v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu a očekávaný dopad nového znalostního a inovačního společenství jsou uvedeny v dodatku 1.\nSpuštění druhého nového znalostního a inovačního společenství, totiž v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů, se navrhuje na rok 2026 na základě výzvy k předkládání návrhů zveřejněné v roce 2025. Komise nicméně za pomoci nezávislých externích odborníků provede do roku 2024 ex ante analýzu s cílem zhodnotit význam oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů. Budou-li závěry této analýzy negativní, může Komise předložit návrh na změnu strategického programu inovací 2021–2027, přičemž zohlední příspěvek správní rady a strategické plánování programu Horizont Evropa. Informační přehled shrnující problémy v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů a očekávaný dopad nového znalostního a inovačního společenství jsou uvedeny v dodatku 2.\nDalší nová znalostní a inovační společenství je možné vybrat v případě, že budou k dispozici dodatečné rozpočtové prostředky nad rámec prostředků EIT, přičemž se zohlední příspěvek správní rady, strategické plánování programu Horizont Evropa a kritéria stanovená pro výběr evropských partnerství, zejména otevřenost, transparentnost, unijní přidaná hodnota, příspěvek k cílům udržitelného rozvoje, soudržnost a synergie.\n3.4.   Podpora inovačních a podnikatelských kapacit vysokoškolských institucí\nEIT ve spolupráci s Komisí a po konzultaci se znalostními a inovačními společenstvími navrhne a zahájí pilotní iniciativu na podporu rozvoje inovačních a podnikatelských kapacit vysokoškolských institucí a jejich začlenění do inovačních ekosystémů (pilotní iniciativa pro vysokoškolské vzdělávání), kterou budou znalostní a inovační společenství provádět od roku 2021. Prostřednictvím modelu začleňování znalostního trojúhelníku EIT překlenuje přetrvávající nesoulad mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a inovacemi. EIT a znalostní a inovační společenství jsou zejména klíčovými nástroji pro rozvoj lidského kapitálu díky svému specifickému zaměření na inovace a podnikatelské vzdělávání. Dopad EIT je však třeba dále rozšiřovat i nad rámec partnerů znalostních a inovačních společenství.\nVysokoškolské instituce v celé Evropě musí být inovativní a podnikavé ve svém přístupu ke vzdělávání, výzkumu, spolupráci s podniky a širšímu regionálnímu a místnímu inovačnímu ekosystému, včetně občanské společnosti, veřejných institucí a organizací třetího sektoru, a to co nejinkluzivnějším a genderově nejvyváženějším způsobem, čehož lze dosáhnout pomocí jasné strategie, metodického rámce a přidělení prostředků.\nČinnosti znalostních a inovačních společenství související s pilotní iniciativou pro vysokoškolské vzdělávání musí být prováděny prostřednictvím otevřených a transparentních výzev k předkládání návrhů, jejichž cílem je posílit inovační kapacity vysokoškolského vzdělávání, s důrazem především na vysokoškolské instituce, které nejsou partnery znalostních a inovačních společenství, v rámci inovačních hodnotových řetězců a ekosystémů v celé Unii. Činnosti se zaměřují především na rozvoj kapacit vysokoškolských institucí, včetně:\n1)\nvýměny a provádění osvědčených postupů při začleňování znalostních trojúhelníků, včetně organizačního učení, odborné přípravy za účelem zvýšení kvalifikace a rekvalifikace a mentorství;\n2)\nvypracování akčních plánů pro řešení zjištěných potřeb v oblastech, jako jsou řízení inovací, zakládání a rozvoj nových podniků, přenos technologií včetně řízení práv duševního vlastnictví, udržitelnost a klimatická neutralita již ve fázi návrhu, řízení lidí a organizace, začleňování genderového hlediska do inovací a spolupráce s místními zainteresovanými stranami a občanskou společností a\n3)\nprovádění akčních plánů rozvoje inovačních kapacit a navazujících činností.\nTyto činnosti jsou uskutečňovány se zapojením dalších aktérů znalostního trojúhelníku, například institucí odborného vzdělávání a přípravy, organizací pro výzkum a technologie, malých a středních podniků a začínajících podniků, a doplňují působení EIT v oblasti vzdělávání jakožto zásadní součást činností znalostních a inovačních společenství v rámci začleňování znalostního trojúhelníku. EIT v rámci pilotní iniciativy pro vysokoškolské vzdělávání podporuje užší spolupráci mezi znalostními a inovačními společenstvími. Kritéria způsobilosti, která mají být zahrnuta do výzev k předkládání návrhů, musí zajistit, aby většina financování na projekt směřovala do vysokoškolských institucí mimo znalostní a inovační společenství. Cílem pilotní iniciativy pro vysokoškolské vzdělávání je to, aby dopad EIT přesahoval znalostní a inovační společenství a aby přispěl ke splnění hlavního úkolu EIT, kterým je podpora udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti posílením inovační kapacity členských států v souladu s cíli programu Horizont Evropa zaměřenými na podporu podnikatelských a inovačních dovedností z hlediska celoživotního učení, včetně zvýšení kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě.\nPodpora EIT musí také vycházet z politických iniciativ, jako jsou rámce HEInnovate (16) a RIIA (17), které prokázaly svou hodnotu v řadě vysokoškolských institucí a členských států v celé Unii. EIT navrhuje podpůrné činnosti v úzké spolupráci s Komisí a po konzultaci se znalostními a inovačními společenstvími, přičemž zajišťuje plnou soudržnost a doplňkovost s příslušnými činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, programu Erasmus+, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (18), a dalších programů Unie.\nKonkrétní podrobnosti procesu provádění a mechanismu realizace budou v prvních třech letech dále rozpracovány a doladěny a během této pilotní fáze se monitorují a hodnotí. Hodnocení pilotní fáze provedou nezávislí externí odborníci a výsledky budou předány skupině zástupců členských států a Evropskému parlamentu. Na základě výsledků tohoto hodnocení rozhodne správní rada o tom, zda má pilotní iniciativa pro vysokoškolské vzdělávání pokračovat a být rozšířena, nebo zda má být ukončena.\nSprávní rada řídí provádění a monitorování činností znalostních a inovačních společenství a dohlíží na ně. Zvláštní pozornost je věnována zajištění: otevřeného a inkluzivního přístupu k získání vysokoškolských institucí, které nejsou partnery znalostních a inovačních společenství, s cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí; mezioborového a meziodvětvového přístupu a propojení; širšího zapojení žen v odvětvích, v nichž jsou nedostatečně zastoupeny; a propojení s regionálním inovačním programem, příslušnými tematickými platformami a strategiemi pro inteligentní specializaci a případně s nástrojem na podporu politik.\nEIT posuje a rozšiřuje působnost označení EIT nad rámec znalostních a inovačních společenství, tak aby se vztahovala i na vysokoškolské instituce účastnící se akce. Za účasti aktérů z celého znalostního trojúhelníku se EIT snaží propojovat svou podporu pro rozvoj inovační kapacity v oblasti vysokoškolského vzdělávání s označením EIT, které se v současné době uděluje vzdělávacím programům znalostních a inovačních společenství.\nEIT rozšíří označení EIT na činnosti v oblasti celoživotního učení, jako jsou programy mentorování, odborné přípravy, rozšiřování dovedností, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a hromadné otevřené on-line kurzy, které zahrnou a osloví širší cílovou skupinu studentů, dospělých účastníků vzdělávání a institucí, včetně institucí odborného vzdělávání a přípravy, i mimo znalostní a inovační společenství. Očekává se, že uplatňování označení EIT i mimo společenství EIT bude mít strukturovanější účinek na všech úrovních (jednotlivec, program a instituce).\nEIT monitoruje udělování označení EIT programům vzdělávání a odborné přípravy znalostních a inovačních společenství a její rozšiřování a usiluje o účinnější mechanismus zajištění kvality, včetně externího uznávání a akreditace označení EIT.\nAby byla pilotní iniciativa pro vysokoškolské vzdělávání úspěšná, poskytuje EIT zúčastněným vysokoškolským institucím cílené poradenství, odborné znalosti a odborné vedení, přičemž se zaměřuje na vysokoškolské instituce z celé Evropy a zvláštní pozornost věnuje vysokoškolským institucím ze zemí (a regionů v těchto zemích) s nízkou a mírnou výkonností v oblasti inovací a na další regiony s nízkou výkonností, které chtějí rozvinout své inovační kapacity a posílit svou inovační stopu a strategie pro inteligentní specializaci.\n3.5.   Průřezové činnosti EIT\n3.5.1.   Komunikace a šíření informací\nEIT a znalostní a inovační společenství usilují o zlepšení a posílení své komunikace a viditelnosti a uplatňují vylepšenou strategii budování značky s ohledem na své hlavní zúčastněné strany v členských státech i mimo ně v souladu s komunikačním přístupem uplatňovaným v souvislosti s programem Horizont Evropa. S rostoucím počtem znalostních a inovačních společenství a pilotní iniciativou pro vysokoškolské vzdělávání zintenzivní EIT své úsilí o větší uznání podpory Unie jako značky kvality pro inovace. Toto řízení značky a lepší komunikace mají zásadní význam zejména pro občany a pro a celostátní a regionální orgány, neboť inovace, jež produkuje EIT, pomáhají prokázat konkrétní dopad investic Unie prostřednictvím programu Horizont Evropa.\nEIT usiluje o intenzivnější využití stávajících informačních sítí Unie a o zajištění koordinace jejich činností s cílem zajistit potenciálním partnerům znalostních a inovačních společenství EIT lepší poradenství a pokyny. Toto intenzivnější využití a tato koordinace mohou zahrnovat podporu celostátních a regionálních orgánů při určování nezbytných synergií s víceletými strategiemi znalostních a inovačních společenství. S cílem zajistit rozsáhlejší šíření a lepší pochopení příležitostí, které EIT nabízí, posílí EIT poskytování pokynů a pomoci v otázkách týkajících se účasti na znalostních a inovačních společenstvích v celé Evropě, a to s využitím stávajících informačních sítí a struktur v celé Evropě, zejména národních kontaktních míst uvedených v nařízení (EU) 2021/695.\nS cílem zajistit, aby byla rozsáhlá komunita zúčastněných stran v celém znalostním trojúhelníku na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni informována o všech výzvách a financovaných projektech EIT (a znalostních a inovačních společenství), budou se tyto výzvy a projekty zveřejňovat i na evropském portálu s přehledem možností financování a nabídkových řízení podle nařízení (EU) 2021/695.\nEIT pořádá alespoň dvakrát ročně pravidelné schůzky skupiny zástupců členských států a příslušných útvarů Komise, aby se zajistila vhodná komunikace a tok informací s členskými státy a na úrovni Unie. Evropský parlament a Rada jsou řádně informovány o výkonnosti, dosažených výsledcích a činnostech EIT a znalostních a inovačních společenství. Mimoto skupina zástupců členských států poskytuje EIT poradenství v otázkách strategického významu. Skupina zástupců členských států společně s EIT zajišťuje u činností podporovaných EIT vhodnou podporu pro propojení a prosazování synergií s celostátními nebo regionálními programy a iniciativami a pro sdílení informací o možném celostátním a regionálním spolufinancování těchto činností.\nEIT dále zvyšuje viditelnost svých činností mezi občany a v rámci společenství EIT prostřednictvím fóra zúčastněných stran (19), cen EIT a společenství absolventů EIT (20), s cílem podporovat interakce s evropskými aktéry znalostního trojúhelníku a ocenit nejslibnější inovátory a podnikatele v Evropě.\nEIT i nadále řídí společenství absolventů EIT a poskytuje mu strategické pokyny (ve spolupráci s radou absolventů EIT) s cílem maximalizovat jeho vliv v oblasti podnikání a ve společnosti a soustavné zapojení jeho členů do činností podporovaných EIT. V průběhu let 2021–2027 bude společenství absolventů EIT i nadále růst a rovněž zahrne absolventy, kteří se podílejí na činnostech podporujících inovační kapacity vysokoškolských institucí.\n3.5.2.   Určit a sdílet osvědčené postupy se zúčastněnými stranami\nEIT určuje, kodifikuje, účinně sdílí a šíří poznatky a osvědčené postupy vyplývající z činností financovaných EIT a za tímto účelem spolupracuje s orgány členských států na celostátní i regionální úrovni, s Komisí a Evropským parlamentem, zejména s jeho vědeckým a technologickým panelem (STOA), přičemž vytváří strukturovaný dialog a koordinuje úsilí. Očekává se, že znalostní a inovační společenství a projekty podporující inovační a podnikatelskou kapacitu vysokoškolských institucí budou cennými zdroji důkazů a experimentálního učení pro tvůrce politik v oblasti výzkumu, inovací a vysokoškolského vzdělávání, jakož i v různých tematických oblastech.\nOsvědčené postupy a zkušenosti získané od znalostních a inovačních společenství zatím nejsou dostatečně sdruženy a kodifikovány ani účinně šířeny. EIT dále rozvíjí svou úlohu inovačního institutu schopného odhalovat, analyzovat, kodifikovat a sdílet inovační postupy, poznatky a výsledky činností financovaných EIT (podpora vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a inovací a podnikání) a zajišťovat jejich zavádění v širším měřítku. Tato činnost vychází z vazeb a synergií s ostatními iniciativami programu Horizont Evropa, zejména s ERI, misemi a evropskými partnerstvími.\n3.5.3.   Mezinárodní spolupráce a globální informační činnost\nEIT vypracuje hlavní rysy mezinárodní spolupráce EIT a znalostních a inovačních společenství pod dohledem správní rady v souladu s přístupem programu Horizont Evropa k mezinárodní spolupráci podle nařízení (EU) 2021/695 a s dalšími relevantními politikami Unie a po konzultaci s příslušnými útvary Komise. EIT usiluje o zajištění toho, aby jeho činnosti měly větší dopad, prostřednictvím mezinárodní spolupráce a koordinuje mezinárodní činnosti znalostních a inovačních společenství financované EIT. Dbá na soulad s příslušnými cíli politiky Unie, jakož i s jejími prioritami v oblasti výzkumu a inovací, a na zajišťování unijní přidané hodnoty. Pokud se za nezbytnou ke zvýšení dopadu a k účinnějšímu plnění cílů EIT považuje fyzická přítomnost společenství EIT ve třetí zemi, zajistí EIT koordinaci intervence a poskytne pobídky pro spolupráci znalostních a inovačních společenství.\nPři své mezinárodní spolupráci a celosvětových informačních činnostech se EIT ve spolupráci s Komisí zaměří na účinné řešení globálních výzev a zároveň na příspěvek k příslušným mezinárodním iniciativám a cílům udržitelného rozvoje, zajištění přístupu k talentům a posílení nabídky inovativních řešení a poptávky po nich. EIT tyto činnosti pečlivě monitoruje a zajišťuje, aby byly v souladu s přístupem programu Horizont Evropa k mezinárodní spolupráci podle nařízení (EU) 2021/695 a s dalšími relevantními politikami Unie.\n3.6.   Zajištění náležitého fungování: způsob fungování\nTento oddíl obsahuje řadu opatření, jejichž cílem je přizpůsobit a zlepšit současné fungování EIT a znalostních a inovačních společenství. Provádění těchto opatření na úrovni EIT sleduje efektivní, posílená a strategická správní rada, která také poskytuje nezbytné pobídky a kontrolu, mimo jiné prostřednictvím procesu přidělování finančních prostředků na základě výkonnosti, aby zajistila provádění uvedených opatření znalostními a inovačními společenstvími.\n3.6.1.   Model fungování znalostních a inovačních společenství\nEIT zajistí, aby fungování znalostních a inovačních společenství bylo v plném souladu s příslušnými požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2021/695, včetně zajištění přechodu osmi stávajících znalostních a inovačních společenství na plnění nových prováděcích kritérií pro evropská partnerství vymezených v uvedeném nařízení. EIT proto znalostním a inovačním společenstvím poskytuje posílené operační vedení a průběžně monitoruje jejich výkonnost s cílem zajistit dodržování zásad řádné správy, řádného řízení, monitorování a hodnocení stanovených v nařízení (EU) 2021/819, jakož i zásad a kritérií pro evropská partnerství vymezených v nařízení (EU) 2021/695, a soulad s požadavky plynoucími z priorit a ukazatelů programu Horizont Evropa s cílem maximalizovat jejich výkonnost a dopad, a to na základě strategie dlouhodobé spolupráce mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími. Pokud znalostní a inovační společenství nedosahuje dostatečné výkonnosti, nevykazuje odpovídající výsledky, nedosahuje očekávaného dopadu či nemá unijní přidanou hodnotu, přijmou se vhodná nápravná opatření.\nEIT zajistí, aby byla zdokonalena opatření zajišťující stálou otevřenost znalostních a inovačních společenství novým členům, jakož i transparentnost během provádění, a to zejména přijetím a uplatňováním transparentních, jednoznačných a jednotných kritérií pro vstup nových členů, kteří jsou pro partnerství přínosem, a kritérií pro odchod členů, jakož i další ustanovení, jako jsou transparentní postupy pro přípravu plánů činnosti a systematické monitorování činností znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství rovněž provádějí své činnosti zcela transparentním způsobem, a to i prostřednictvím otevřených výzev pro určování a výběr svých projektů, partnerů a dalších činností, a zůstávají otevřenými a dynamickými partnerstvími, k nimž se mohou na základě excelence a významu pro inovace připojit noví partneři z celé Unie, jako jsou v rostoucí míře i malé a střední podniky a začínající podniky, které jsou pro partnerství přínosem. S cílem omezit koncentrace financování a zajistit, aby se na činnostech znalostních a inovačních společenství podílela široká síť partnerů, musí být zajištěna větší transparentnost a inkluzivnost postupu přípravy jejich plánů činnosti (včetně určení priorit, výběru činností a přidělování finančních prostředků) a souvisejících rozhodnutí o financování. Znalostní a inovační společenství se ve svých víceletých strategiích musí zabývat rozšířením partnerství, včetně zřizování nových středisek společného umístění, na něž správní rada vyčlení odpovídající rozpočet. Při rozhodování o financování správní rada zohlední pokrok dosažený při plnění cílů uvedených ve víceletých strategiích, mimo jiné počet středisek společného umístění. Znalostní a inovační společenství musí rozsáhleji využívat mechanismy konkurenčního financování a zvýšit otevřenost výzev, zejména u projektů, které jsou otevřeny třetím stranám. Všechna tato opatření zvýší počet zúčastněných subjektů zapojených do činností znalostních a inovačních společenství. Konečně znalostní a inovační společenství ve svých pravidelných zprávách informují rovněž o zapojení nových partnerů jakožto o jednom z prvků svého financování na základě výkonnosti.\nJelikož znalostní a inovační společenství působí v celém hodnotovém řetězci inovací, zajistí v portfoliu svých plánů činnosti trvalou náležitou rovnováhu mezi všemi stranami znalostního trojúhelníku a souvisejícími činnostmi. EIT monitoruje operace znalostních a inovačních společenství s cílem zajistit, aby byly prováděny prostřednictvím štíhlé, účinné a nákladově efektivní struktury, která udržuje administrativní náklady, náklady na řízení a režijní náklady na minimální úrovni. EIT zajistí, aby znalostní a inovační společenství dosahovala svých očekávaných dopadů prostřednictvím široké škály činností určených v jejich plánech činnosti, které účinně podporují plnění jejich cílů, včetně jejich případného dopadu na inovační ekosystémy na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni.\nZávazky každého z partnerů znalostního a inovačního společenství musí být zajištěny pravidelným sledováním skutečných příspěvků partnerů ve srovnání s původními závazky. EIT zajistí, aby znalostní a inovační společenství měla zaveden systém řízení rizik pro případy, kdy někteří partneři nebudou schopni plnit své původní závazky. Znalostní a inovační společenství za účelem finanční udržitelnosti svých činností usilují o širokou škálu zdrojů příjmů a investic. Za tímto účelem zajišťují, aby podmínky přístupu k partnerství zůstávaly atraktivní pro širokou škálu potenciálních partnerů. Žádný členský příspěvek ani školné by neměly představovat překážku pro účast relevantních partnerů, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a studentů, ve znalostním a inovačním společenství.\n3.6.2.   Model financování znalostních a inovačních společenství\nEIT by prostřednictvím štíhlého a zjednodušeného modelu financování měl posilovat dopad znalostních a inovačních společenství a jejich přínos k plnění cílů EIT a programu Horizont Evropa, jakož i podporovat angažovanost partnerů znalostních a inovačních společenství. Za účelem zvýšení přidané hodnoty své podpory přizpůsobuje EIT svůj model financování. EIT usiluje o to, aby přechod mezi jednotlivými obdobími víceletého finančního rámce proběhl hladce, zejména u probíhajících činností. Existují tři hlavní oblasti, v nichž EIT provádí zlepšení.\nZa prvé, EIT postupně snižuje svou sazbu financování činností znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou (21) s cílem zvýšit objem soukromých a veřejných investic jiných, než jsou příjmy od jejich partnerů. Předpokládá se, že přizpůsobení modelu financování znalostním a inovačním společenstvím usnadní přechod k finanční udržitelnosti. Rovněž se předpokládá, že znalostní a inovační společenství budou motivována k tomu, aby během trvání dohod o partnerství postupně snižovala ve svém plánu činnosti podíl financování od EIT a zároveň zvyšovala míru spoluinvestování ze zdrojů mimo EIT. Ke snižování míry financování od EIT pro činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou dochází ve všech fázích celého životního cyklu znalostních a inovačních společenství (zahájení činnosti, rozjezd, plné fungování, výstup z grantu EIT), jak je uvedeno v následující tabulce:\nZahájení činnosti\nRozjezd\nPlné fungování\nVýstup z grantu EIT\nRoky\n1 – 4\n5 – 7\n8 – 11\n12 – 15\nSazba financování ze strany EIT\nAž 100 %\nAž 80 %\nAž 70 %\nAž 50 % v roce 12, snižování o 10 % ročně\nObrázek 1: Sazba financování ze strany EIT v období 2021–2027\nProvádění činností některých znalostních a inovačních společenství může vzhledem k jejich specifické povaze vyžadovat zvláštní pobídky. Za tímto účelem může správní rada rozhodnout o tom, že budou pro činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími, činnosti regionálního inovačního programu a pilotní iniciativu pro vysokoškolské vzdělávání uplatňovány příznivější podmínky financování.\nZa druhé, EIT zajistí, aby proces přidělování grantů vycházel z modelu financování na základě výkonnosti. Co nejvíce se rozšíří používání víceletých grantů. Financování od EIT musí být přímo vázáno na pokrok dosažený v oblastech uvedených v článku 10 a v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) 2021/819 a na cíle znalostních a inovačních společenství stanovené v jejich plánech činnosti a v případě nedostatečných výsledků může být sníženo, upraveno nebo ukončeno. EIT mimo jiné poskytne znalostním a inovačním společenstvím silnější pobídky k tomu, aby usilovala o nové partnery, a přijme nápravná opatření, zejména na základě individuální výkonnosti těchto společenství, s cílem zajistit co největší dopad.\nZa třetí, před uplynutím počátečního období prvních sedm let činnosti znalostních a inovačních společenství uplatňuje EIT přísná pravidla pro posílení mechanismu komplexního hodnocení v souladu s články 10 a 11 nařízení (EU) 2021/819. Toto komplexní hodnocení, které je prováděno s pomocí nezávislých externích odborníků, musí být v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy a s kritérii pro monitorování a hodnocení evropských partnerství stanovenými v nařízení (EU) 2021/695. Provádí se před uplynutím počátečního sedmiletého období. V závislosti na výsledku tohoto komplexního hodnocení rozhodne správní rada buď o pokračování finančního příspěvku pro znalostní a inovační společenství, nebo o jeho ukončení (tj. o neprodloužení rámcové dohody o partnerství s tímto znalostním a inovačním společenstvím) a přerozdělení zdrojů na činnosti s lepšími výsledky. Před přijetím tohoto rozhodnutí požádá správní rada o stanovisko skupinu zástupců členských států.\n3.6.3.   Snížení administrativní zátěže\nEIT zvyšuje své úsilí o zjednodušování s cílem snížit administrativní zátěž znalostních a inovačních společenství, čímž se umožní pohotové a účinné provádění jejich plánů činnosti a víceletých strategií. Toto zjednodušení může zahrnovat použití paušální částky nebo jednotkových nákladů pro dotčené činnosti znalostních a inovačních společenství. Kromě toho, s cílem lépe plánovat zdroje, zejména u inovačních činností, jakož i usnadnit větší angažovanost a dlouhodobé investice ze strany partnerů účastnících se činností znalostních a inovačních společenství, podepíše EIT se znalostními a inovačními společenstvími ve vhodných případech víceleté grantové dohody, které budou ve vhodných případech obsahovat ustanovení o financování na základě výkonnosti, na základě příslušných dohod o partnerství. Tyto víceleté grantové dohody nesmějí být uzavírány na dobu delší než tři roky.\n3.6.4.   Vztahy EIT se znalostními a inovačními společenstvími po ukončení dohody o partnerství\nEIT vypracuje obecné zásady pro vztahy se znalostními a inovačními společenstvími po ukončení dohody o partnerství v souladu s rámcem pro evropská partnerství stanoveným v nařízení (EU) 2021/695. Na základě podrobné nezávislé studie vytvoří EIT v úzké spolupráci s Komisí do konce roku 2023 celkový rámec pro své vztahy se znalostními a inovačními společenstvími, jejichž dohoda o partnerství bude v průběhu programového období 2021–2027 ukončena nebo uplyne její doba platnosti. Tato podrobná nezávislá studie zahrne posouzení úsilí znalostních a inovačních společenství o dosažení finanční udržitelnosti, vytvořených příjmů a finančního výhledu znalostních a inovačních společenství a stanoví veškeré činnosti, jejichž pokračování by mohlo být ohroženo kvůli nedostatku zdrojů. Pokud bude výsledek závěrečného přezkumu pozitivní, může EIT s daným znalostním a inovačním společenstvím uzavřít memorandum o spolupráci (22), jehož cílem bude zachovat aktivní spolupráci s ním i po ukončení dohody o partnerství.\nMemorandum o spolupráci zahrnuje:\na)\npráva a povinnosti spojené s pokračováním činností znalostního trojúhelníku a s údržbou ekosystému a sítě znalostních a inovačních společenství;\nb)\npodmínky používání označení EIT a účasti na cenách EIT a dalších iniciativách pořádaných EIT;\nc)\npodmínky účasti na činnostech souvisejících s vysokoškolským vzděláváním a odbornou přípravou včetně používání označení EIT pro programy vzdělávání a odborné přípravy a vztahů se společenstvím absolventů EIT;\nd)\npodmínky účasti na soutěžních výzvách EIT k předkládání návrhů na některé zvláštní činnosti, včetně činností napříč znalostními a inovačními společenstvími a sdílených služeb;\ne)\npodmínky dodatečné podpory od EIT pro činnosti týkající se nadnárodní koordinace středisek společného umístění s vysokou unijní přidanou hodnotou.\nSprávní rada stanoví dobu trvání, obsah a strukturu memoranda o spolupráci, včetně specifických činností znalostních a inovačních společenství, kterým lze poskytovat podporu podle druhého odstavce písm. a) až e), při zohlednění výsledků podrobné nezávislé studie. Znalostní a inovační společenství jsou oprávněna k účasti na činnostech EIT v souladu s podmínkami stanovenými v memorandu o spolupráci, včetně účasti na soutěžních výzvách k předkládání návrhů.\n3.7.   Synergie a doplňkovost s dalšími unijními programy\nDíky své široké oblasti působnosti a speciální úloze jakožto nedílné součásti programu Horizont Evropa je EIT schopen vytvářet synergie a zajišťovat doplňkovost s jinými programy nebo nástroji Unie, aniž by zdvojoval činnosti, mimo jiné posílením své podpory pro znalostní a inovační společenství při plánování a provádění činností. Předpokládá se, že EIT přispěje k synergii ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, mimo jiné pokud jde o:\nErasmus+\n—\nEIT usiluje o vytvoření synergií mezi komunitou Erasmus+ a společenstvím EIT. Spolupráce by se měla zaměřovat na zajištění přístupu studentů programu Erasmus+, kteří se účastní programů partnerských vysokoškolských institucí znalostních a inovačních společenství, letních škol znalostních a inovačních společenství nebo jiných relevantních vzdělávacích činností (týkajících se například podnikání a řízení inovací) a navazování kontaktů se sítí absolventů znalostních a inovačních společenství.\n—\nČinnosti v rámci spolupráce mohou rovněž zahrnovat poskytování odborné přípravy EIT nebo znalostními a inovačními společenstvími akademickým pracovníkům (z libovolné vysokoškolské instituce mimo znalostní a inovační společenství) pro vzdělávací programy, které integrují podnikání a inovace, jakož i testování, přijímání a rozšiřování inovativních postupů vyvinutých v rámci sítí Erasmus+ (jako jsou znalostní aliance mezi vysokoškolskými institucemi a podniky) znalostními a inovačními společenstvími a naopak.\n—\nJe-li to možné, jsou zajištěny synergie s iniciativou Evropské univerzity, která by mohla přispět k začlenění vzdělávacích činností EIT, aby se dosáhlo systémového dopadu.\nProgram Digitální Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady EU) 2021/694 (23)\n—\nZnalostní a inovační společenství, zejména pak střediska společného umístění, spolupracují v souladu s nařízením (EU) 2021/694 s evropskými centry pro digitální inovace, aby se podpořila digitální transformace průmyslu a organizací veřejného sektoru.\n—\nJsou zkoumány možnosti, jak by znalostní a inovační společenství mohla využívat infrastruktury a kapacity vytvořené v rámci programu Digitální Evropa (jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů umělé inteligence a odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech) v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i pro účely testování a demonstrací v inovačních projektech.\nFondy politiky soudržnosti (zejména Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti, a Evropský sociální fond plus, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus)\n—\nZnalostní a inovační společenství prostřednictvím svých středisek společného umístění a center regionálního inovačního programu podporují regionální a meziregionální spolupráci mezi aktéry znalostního trojúhelníku a řídícími orgány v synergii s meziregionální spoluprací a investicemi v rámci hodnotových řetězců v souvisejících prioritních oblastech inteligentní specializace a s prací tematických platforem pro inteligentní specializaci. Takováto spolupráce s řídícími orgány může vést k zahrnutí činností znalostních a inovačních společenství do operačních programů. EIT rovněž zkoumá příspěvky k iniciativám v oblasti rozvoje dovedností v rámci fondů politiky soudržnosti prostřednictvím výměny osvědčených postupů.\n—\nEIT podporuje spolupráci mezi relevantními znalostními a inovačními společenstvími a platformami pro inteligentní specializaci s cílem usnadnit synergie mezi zdroji EIT, fondy politiky soudržnosti a dalšími evropskými, celostátními a regionálními programy. Cílem je dosáhnout širšího zastoupení činností EIT v celé Unii, posílit vazby se strategiemi pro inteligentní specializaci a lépe využívat regionální inovační program k dosažení pákového efektu evropských strukturálních a investičních fondů v činnostech EIT a znalostních a inovačních společenství.\nProgram InvestEU\n—\nZnalostní a inovační společenství usilují o spolupráci s poradenským centrem InvestEU, aby se poskytla technická podpora a pomoc podnikům založeným s pomocí znalostních a inovačních společenství za účelem přípravy, rozvoje a realizace projektů.\n—\nZnalostní a inovační společenství se v úzké spolupráci s útvary Komise a v synergii s ERI snaží přispívat do portálu InvestEU s cílem přiblížit investory a finanční zprostředkovatele k podnikům založeným s pomocí znalostních a inovačních společenství.\nProgram Kreativní Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (24)\nProgram Kreativní Evropa je významný mimo jiné pro činnosti nového znalostního a inovačního společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu. S programem Kreativní Evropa je rozvíjena silná synergie a doplňkovost v oblastech, jako jsou kreativní dovednosti, pracovní místa a obchodní modely.\nProgram pro jednotný trh, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady EU) 2021/690 (25)\nZnalostní a inovační společenství usilují o spolupráci se sítí Enterprise Europe Network (EEN) a jejími odvětvovými skupinami, aby se usnadnila spolupráce mezi podniky, přenos technologií a partnerství v oblasti inovací pro podnikatele, kteří chtějí rozvíjet svou činnost v celé Unii i mimo ni, v souladu s nařízením (EU) 2021/690. Organizace EEN budou podporovat činnosti znalostních a inovačních společenství EIT mezi svými klienty z řad malých a středních podniků. EIT zkoumá možnosti spolupráce v oblasti programů mobility pro nové podnikatele, jež mají zlepšit jejich podnikatelské dovednosti.\n4.   ŘEŠENÍ KRIZE VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZŠÍŘENÍ ONEMOCNĚNÍ COVID-19\nPřekonání velkých sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických změn vyplývajících z krize způsobené onemocněním COVID-19 bude vyžadovat, aby všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie vzájemně spolupracovaly. EIT by měl přispívat k potřebnému úsilí v oblasti inovací tím, že poskytne soudržnou reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19.\nEIT zajišťuje, aby znalostní a inovační společenství podporovala a prosazovala realizaci inovativních řešení v různých oblastech činnosti v souladu s prioritami plánu pro oživení Evropy, Zelenou dohodou pro Evropu, novou průmyslovou strategií Unie a cíli udržitelného rozvoje, a napomohla tak k oživení evropských společností a hospodářství a k posílení jejich udržitelnosti a odolnosti.\nEIT by měl zajišťovat, aby mohla znalostní a inovační společenství fungovat s nezbytnou flexibilitou, která jim umožní přizpůsobit se výzvám vyplývajícím z krize způsobené onemocněním COVID-19, jakož i novým a nečekaným výzvám a prioritám. Pod dohledem a kontrolou EIT by znalostní a inovační společenství mohla zavádět účelná opatření k podpoře a zvýšení odolnosti svých ekosystémů, jmenovitě jejich partnerů a příjemců a nad rámec svých stávajících společenství. Zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením, jejichž cílem je zvýšit odolnost mikropodniků, malých a středních podniků a začínajících podniků, jakož i studentů, výzkumných pracovníků, podnikatelů a zaměstnanců, kteří byli obzvláště zasaženi krizí způsobenou onemocněním COVID-19.\nZnalostní a inovační společenství jsou rovněž vybízena k tomu, aby využívala synergií s dalšími iniciativami a partnerstvími Unie s cílem posílit odolnost evropských inovačních ekosystémů.\nPři adaptaci na novou situaci mohou znalostní a inovační společenství využívat inovativní prostředky spolupráce, nástroje, informace a podpůrné služby s cílem zajistit spolupráci a interakci uvnitř svých společenství.\nEIT může v rámci úsilí o synergii s ostatními programy a agenturami Unie navrhnout iniciativy založené na integraci znalostního trojúhelníku, jejichž cílem je podpořit inovační ekosystémy v Unii. Za tímto účelem může EIT podporovat nové činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími, jejichž cílem je řešit výzvy vyvolané krizí způsobené onemocněním COVID-19.\n5.   ZDROJE\n5.1   Rozpočtové potřeby\nRozpočtové potřeby EIT v období 2021–2027 činí 2 965 000 000 EUR a vycházejí ze tří hlavních složek: 1) výdaje na stávajících osm znalostních a inovačních společenství (s ohledem na to, že u tří z nich se dohody o partnerství ukončí do roku 2024) a zřízení dvou nových znalostních a inovačních společenství (jedno v roce 2022 nebo 2023 a druhé v roce 2026), 2) správní výdaje EIT a 3) výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění činností EIT, jakož i pro hodnocení plnění jeho cílů v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/695.\nNa financování stávajících a nových znalostních a inovačních společenství se počítá s přibližně 2 854 000 000 EUR (96 % celkového rozpočtu EIT), z čehož:\na)\nje nejméně 10 % a nejvýše 15 % vyhrazeno pro regionální inovační program;\nb)\nje nejvýše 7 % vyhrazeno na činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími, včetně podpory pro znalostní a inovační společenství, jejichž dohoda o partnerství byla ukončena nebo uplynula její doba platnosti;\nc)\njsou nejvýše 3 % vyhrazena pro pilotní iniciativu pro vysokoškolské vzdělávání na dobu tří let.\nOčekává se, že díky zavedení postupně se snižující sazby financování od EIT zmobilizují znalostní a inovační společenství dalších 1 500 000 000 EUR z jiných veřejných a soukromých zdrojů. Rozpočet na zahájení dvou nových znalostních a inovačních společenství (první má být zahájeno co nejdříve, tzn. v roce 2022 nebo 2023, druhé v roce 2026) bude činit přibližně 300 000 000 EUR. Budou-li kromě rozpočtových prostředků přidělených EIT k dispozici ještě dodatečné prostředky, může EIT zřídit i další znalostní a inovační společenství.\nEIT musí být i nadále štíhlou a dynamickou organizací. Náklady na správní výdaje EIT kryjící potřebné náklady na zaměstnance, administrativu, infrastrukturu a provoz nesmějí v průměru přesáhnout 3 % rozpočtu EIT. Část správních výdajů pokrývá Maďarsko, které do konce roku 2029 bezplatně poskytuje kancelářské prostory. Za tímto účelem musí být vyvíjeno velké úsilí o snižování správních nákladů znalostních a inovačních společenství, které budou za všech okolností udržovány na přiměřené minimální úrovni.\n5.2.   Dopad (monitorování a hodnocení)\nOčekává se, že měření dopadu EIT se bude v příštím programovém období průběžně zlepšovat, přičemž budou zohledněny získané poznatky, dosavadní zkušenosti a potřeba zefektivnit jeho postupy v souladu s postupy programu Horizont Evropa. V souladu s články 10, 11 a 20 nařízení (EU) 2021/819 uplatňuje EIT rámec pro hodnocení, podávání zpráv a monitorování, který zajišťuje soudržnost s celkovým přístupem uplatňovaným pro program Horizont Evropa a současně zachovává flexibilitu. Zejména se zdokonalí zpětné vazby mezi Komisí, EIT a znalostními a inovačními společenstvími za účelem dosahovat cílů konzistentním, soudržným a účinným způsobem.\n5.2.1.   Podávání zpráv a monitorování\nEIT zlepší své stávající systémy monitorování a zavede rámec pro podávání zpráv a monitorování, včetně klíčových ukazatelů výkonnosti, jenž bude v souladu se způsoby dosahování dopadů programu Horizont Evropa. Podávání zpráv o provozní výkonnosti znalostních a inovačních společenství, a to i o jejich správních výdajích a jejich výsledcích, a související monitorování jsou primárním úkolem EIT a jsou prováděny ve spolupráci s běžnými službami programu Horizont Evropa pro podniky v rámci Komise. Systém pro podávání zpráv a monitorování pro znalostní a inovační společenství je začleněn do celkového monitorovacího systému programu Horizont Evropa, zejména prostřednictvím zavedení společných datových modelů včetně sběru údajů uchovávaných v databázi programu Horizont Evropa. Komise se účastní společného navrhování všech relevantních ukazatelů a nástrojů pro monitorování a hodnocení, které vypracovává nebo používá EIT, s cílem zajistit soudržnost s celkovým monitorovacím systémem programu Horizont Evropa, včetně klíčových způsobů dosahování dopadů, rámce kritérií pro evropská partnerství a procesu strategického plánování Horizontu Evropa. Správní rada zavede postupy průběžného monitorování, jakož i postupy průběžného přezkumu a komplexního posuzování, včetně vytvoření náležitého souboru kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a jejich souvisejících výchozích hodnot a cílů. EIT zohledňuje zavádění metodiky Inovační radar v programu Horizont Evropa a zkoumá, jak by znalostní a inovační společenství mohla Inovačního radaru využít za účelem zlepšení svých monitorovacích činností.\nVýsledky tohoto monitorování se využívají při procesech víceletého plánování činnosti znalostních a inovačních společenství a jsou určující pro přidělení financování EIT na základě výkonnosti pro činnosti znalostních a inovačních společenství a pro přípravu dohod o partnerství a grantových dohod se znalostními a inovačními společenstvími jakožto příjemci. Kromě toho se předpokládá, že výsledky monitorování znalostních a inovačních společenství budou využity v procesu strategické koordinace pro účely evropských partnerství.\nOčekává se, že činnosti EIT, včetně činností řízených prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, budou mít:\n1)\ntechnologický, ekonomický a inovační dopad díky vlivu na zakládání a růst podniků, jakož i vytváření nových inovativních řešení globálních problémů, vytváření přímých a nepřímých pracovních míst a mobilizaci dodatečných veřejných a soukromých investic;\n2)\ndopad na vědu a vzdělávání díky posilování lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací, posilování inovačních a podnikatelských dovedností na individuální i organizační úrovni a podpoře otevřeného vytváření a šíření znalostí a inovací ve společnosti;\n3)\nspolečenský dopad, včetně dopadu vyplývajícího z realizace systémových řešení v rámci společenství EIT i mimo ni, a to i prostřednictvím činností napříč znalostními a inovačními společenstvími, díky řešení priorit politik Unie v oblastech, jako jsou změna klimatu (například zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se jí a odolnost vůči ní), energetika, suroviny, zdraví, výroba s přidanou hodnotou, digitalizace, městská mobilita, potraviny, kultura a kreativita nebo voda, prostřednictvím inovativních řešení, zapojení občanů a konečných uživatelů a intenzivnějšímu zavádění inovativních řešení v těchto oblastech ve společnosti.\nEIT zajišťuje vytvoření konkrétních společenských ukazatelů v oblastech činnosti znalostních a inovačních společenství a provádí pravidelné monitorování v souladu s rámcem programu Horizont Evropa pro společenský dopad.\nDopady uvedené ve třetím odstavci se měří mimo jiné v souladu s ukazateli způsobů dosahování dopadů stanovenými v příloze V nařízení (EU) 2021/695.\nEIT vytváří společně s Komisí další ukazatele, včetně ukazatelů společenského dopadu v oblastech činnosti znalostních a inovačních společenství, v souladu s vytvářením rámce pro ukazatele programu Horizont Evropa a zohledňuje celkový přístup pro evropská partnerství k podpoře vědeckého, ekonomického a společenského dopadu. Cílem sladění ukazatelů dopadu s programem Horizont Evropa je monitorování pokroku při plnění stanovených cílů v průběhu času, čímž se zajistí základna srovnatelných podkladů o výsledcích a dopadech, které znalostní a inovační společenství vyprodukovala vzhledem k programu Horizont Evropa. Kromě toho EIT zajišťuje, aby systém monitorování zachycoval pokrok v souvislosti s činnostmi specifickými pro model znalostních a inovačních společenství, jako jsou například začleňování znalostního trojúhelníku a podnikatelské dovednosti. Ukazatele týkající se činností EIT v oblasti vzdělávání (včetně těch, které podporují kapacity vysokoškolských institucí) monitorují například:\n1)\nzískávání dovedností v oblasti lidského kapitálu a zapojení vysokoškolských institucí a zlepšování kapacity (v krátkodobém horizontu);\n2)\nkariéru a úlohu a výkonnost vysokoškolských institucí v místních inovačních ekosystémech (ve střednědobém horizontu); a\n3)\npracovní podmínky a úlohu a výkonnost vysokoškolských institucí v místních inovačních ekosystémech (v dlouhodobém horizontu).\nPrůběžné monitorování znalostních a inovačních společenství je prováděno účinným způsobem a zabývá se mimo jiné následujícími otázkami:\n1)\npokrok při dosahování finanční udržitelnosti, zejména využívání nových zdrojů investic;\n2)\npokrok v oblasti celoevropského dosahu a otevřenosti, jakož i transparentnosti správy;\n3)\nefektivita při zakládání a rozvoji podniků (konkrétně vytvořených a podporovaných rychle rostoucích podniků);\n4)\nadministrativní náklady každého znalostního a inovačního společenství a náklady na jeho řízení;\n5)\noperace středisek společného umístění a center regionálního inovačního programu a jejich začlenění do místních inovačních ekosystémů;\n6)\nprovádění činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně rozšířeného používání označení EIT.\nNíže uvedená tabulka uvádí orientační seznam klíčových ukazatelů výkonnosti a cílů, které má EIT monitorovat v období 2021–2027. Tyto ukazatele poskytují hlavní orientační body týkající se vstupů a výstupů, na jejichž základě se monitoruje plnění klíčových cílů EIT pro období 2021–2027, jako jsou podpora inovací a podnikání prostřednictvím lepšího vzdělávání, zvyšování jeho regionálního a místního dopadu a otevřenosti vůči potenciálním partnerům a zúčastněným stranám, zajišťování rovnováhy mezi příjmy a náklady, zřizování nových středisek společného umístění a uvádění nových inovativních řešení globálních problémů na trh.\nUkazatele EIT týkající se řízení\nCíl 2023\n(výchozí rok 2020)\nCíl 2027\n(výchozí rok 2020)\nPočet subjektů/organizací, které se účastní činností EIT a znalostních a inovačních společenství\nNárůst o 20 %\nNárůst o 50 %\nPočet inovací (produktů a služeb) uvedených na trh\n1 500\n4 000\nVysokoškolské instituce zapojené do činností EIT a znalostních a inovačních společenství\n285\n680\nPočet studentů zapojených do vzdělávacích činností EIT a znalostních a inovačních společenství\n8 500\n25 500\nPočet začínajících podniků, kterým byla poskytnuta podpora\n300\n700\nFinancování znalostních a inovačních společenství\n700 000 000  EUR\n1 500 000 000  EUR\nPočet subjektů/organizací, které se účastní činností EIT a znalostních a inovačních společenství, z regionů mimo regiony středisek společného umístění znalostních a inovačních společenství\nNárůst o 50 %\nNárůst o 100 %\nZa účelem zvýšení transparentnosti a otevřenosti EIT zajišťuje, aby byly údaje o projektech shromažďované prostřednictvím jeho interního systému monitorování, včetně výsledků znalostních a inovačních společenství, plně dostupné a byly začleněny do celkového systému správy údajů programu Horizont Evropa. EIT zajišťuje, aby podrobné informace, jež jsou výsledkem jeho procesu monitorování a hodnocení, byly dostupné včas a byly zpřístupněny v databázi programu Horizont Evropa. Kromě toho EIT zajišťuje podávání konkrétních zpráv o kvantitativních a kvalitativních dopadech, mimo jiné o přidělených a skutečně poskytnutých finančních příspěvcích.\n5.2.2.   Hodnocení, průběžný přezkum a komplexní posouzení\nPravidelná nezávislá hodnocení činností EIT, včetně činností řízených prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, provádí Komise v souladu s nařízeními (EU) 2021/819 a (EU) 2021/695.\nV souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2021/819 posoudí průběžné hodnocení mimo jiné výsledky a dopady pilotní iniciativy ve vysokoškolském vzdělávání, účinnost strategií finanční udržitelnosti znalostních a inovačních společenství, dopad činností regionálního inovačního programu a spolupráci mezi EIT a prováděcími subjekty podle pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa. V této souvislosti hodnocení EIT posoudí zejména účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a přidanou unijní hodnotu činností EIT, včetně činností znalostních a inovačních společenství. Tato hodnocení je prováděno Komise s pomocí nezávislých externích odborníků a slouží jako podklad pro hodnocení programu Horizont Evropa, které provádí Komise, a to i pokud jde o systémové posouzení pilíře III „Inovativní Evropa“ programu Horizont Evropa, zejména v souvislosti s jednotným kontaktním místem pro inovace.\nKaždé znalostní a inovační společenství je před koncem sedmého roku platnosti dohody o partnerství předmětem komplexního posouzení, které provádí EIT pod dohledem správní rady a s pomocí nezávislých externích odborníků, a před koncem platnosti této dohody je pak proveden jeho závěrečný přezkum. Na základě komplexního posouzení správní rada rozhodne o tom, zda bude platnost dohody o partnerství prodloužena i nad prvních sedm let, a závěrečný přezkum slouží jako základ pro jednání o případném memorandu o spolupráci. Při provádění těchto hodnocení v souladu s čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) 2021/819 správní rada zohlední zejména kritéria pro provádění, monitorování a hodnocení evropských partnerství uvedená v nařízení (EU) 2021/695, dosažení cílů znalostního a inovačního společenství, jeho koordinaci s dalšími relevantními iniciativami v oblasti výzkumu a inovací, jeho úroveň finanční udržitelnosti, kapacitu znalostního a inovačního společenství pro zajištění otevřenosti vůči novým členům, transparentnost jeho správy a jeho úspěšnost při získávání nových členů v mezích finančního příspěvku Unie uvedeného v článku 21 nařízení (EU) 2021/819, přidanou unijní hodnotu a význam s ohledem na cíle EIT.\nEIT dále v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/819 provádí pod dohledem správní rady průběžná hodnocení výkonnosti a činností znalostních a inovačních společenství, která se vztahují na první tři roky dohody o partnerství (tedy počáteční fázi znalostního a inovačního společenství), a v případě prodloužení její platnosti na první tři roky po tomto prodloužení (tedy fázi plného fungování). Tato hodnocení probíhají na základě průběžného monitorování prováděného EIT. Správní rada díky nim získá včasné informace o výkonnosti znalostních a inovačních společenství z hlediska jejich strategie a cílů, jakož i o dodržování pokynů správní rady.\nPokud z průběžného monitorování, průběžného hodnocení nebo komplexního posouzení znalostního a inovačního společenství vyplyne, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku v oblastech uvedených v článku 10 nařízení (EU) 2021/819 nebo unijní přidané hodnoty, přijme správní rada v souladu s čl. 11 odst. 6 uvedeného nařízení vhodná nápravná opatření. Ta mohou mít podobu snížení, úpravy nebo odnětí finančního příspěvku od EIT, ukončení dohody o partnerství, jakož i závazných doporučení k činnostem znalostního a inovačního společenství nebo návrhů na úpravu jeho realizačních či provozních modelů.\nVýsledky těchto průběžných hodnocení a posouzení se zveřejní a poskytnou Evropskému parlamentu a Radě a v procesu strategické koordinace pro účely evropských partnerství je o nich podána zpráva.\nDodatek 1\nInformační přehled o znalostním a inovačním společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu\nI.   Problematika\nZnalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu (26) může přinést horizontální řešení řady nově vznikajících výzev, které jsou trvalé povahy a lze je řešit vzdělávacími, výzkumnými a inovačními činnostmi. Tyto výzvy lze rozdělit do čtyř pilířů:\n1)\nevropská kreativita a kulturní a jazyková rozmanitost;\n2)\nevropská identita a soudržnost;\n3)\nevropská zaměstnanost, ekonomická odolnost a inteligentní růst a\n4)\nEvropa jako globální hráč.\nKreativita a kulturní rozmanitost Evropanů závisí na odolných a solidních kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu. Tato odvětví však čelí řadě výzev v důsledku zvýšené konkurence ze strany globálních aktérů a přechodu k digitalizaci.\n—\nProducenti, tvůrci, distributoři, vysílací stanice, kina a všechny druhy kulturních organizací a podniků musí inovovat s cílem přilákat nové publikum, rozšiřovat svou činnost a rozvíjet nové procesy, služby, obsahy a postupy, které vytvářejí společenskou hodnotu.\n—\nNedostatek podnikatelských a průřezových dovedností v kulturních a kreativních odvětvích (27) se týká jak nově vznikajících pododvětví, tak velmi vyspělých pododvětví, která procházejí hlubokou digitální transformací. Tyto dovednosti jsou nezbytné pro inovace a mají zásadní význam s ohledem na změny na trhu práce, kterým toto odvětví čelí.\n—\nKulturní dědictví je jednoznačným vyjádřením kulturní identity, důležitým veřejným statkem a zdrojem inovací, vykazuje dobrou návratnost investic a významný ekonomický zisk, ale jeho potenciál zůstává do značné míry nevyužit. Pro toto odvětví, které je katalyzátorem udržitelné památkové obnovy a které zásadně stimuluje vzdělávání a celoživotní učení a podporuje spolupráci a sociální soudržnost, může být znalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu vysoce přínosné.\nSpolečenské výzvy spojené s evropskou identitou a soudržností lze obecně popsat jako chybějící „mosty“ mezi různými částmi společnosti a spojující různá území. Zahrnují otázky týkající se sociálního vyloučení, potřeby budovat užší mezikulturní vztahy, chránit jazykovou rozmanitost, včetně menšinových jazyků, a rozvíjet pocit sounáležitosti na základě naší kulturní rozmanitosti a společného dědictví, které by bylo možné řešit prostřednictvím inkluzivnějšího a dostupnějšího společenského zapojení, inovací v oblasti designu, architektury a využívání veřejných prostor, jakož i společenských inovací založených na kultuře. Konkrétně:\n—\nmezi výzkumnými pracovníky, mezi výzkumem a průmyslem a mezi veřejnými organizacemi a organizacemi třetího sektoru existuje jen omezená spolupráce, jakož i nedostatečná koordinace a zbytečné zdvojování úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, sdílení metod, výsledků a osvědčených postupů,\n—\nmíra integrace kreativních klastrů a inovačních center je nedostatečná,\n—\nvýznamný podíl regionálních priorit inteligentní specializace v Evropě odkazuje na kulturu v různých úhlech (například kulturní dědictví, kreativní odvětví, umění),\n—\nvzhledem k důležité úloze kultury a kreativity pro hospodářský a sociální rozvoj měst a regionů a jejich schopnosti dále pomáhat řešit problémy týkající se rozdílnosti v Evropě je potenciál znalostního a inovačního společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu vysoký.\nStávající výzvy týkající se evropské zaměstnanosti, ekonomické odolnosti a inteligentního růstu zahrnují společensko-ekonomické otázky, jako jsou boj proti nezaměstnanosti (zejména nezaměstnanosti mladých lidí), zlepšování dovedností a pracovního prostředí a schopnost čelit celosvětové hospodářské soutěži.\n—\nTrh je vysoce koncentrován: v roce 2013 bylo přibližně 50 % celkového obratu a přidané hodnoty v Unii vytvořeno ve Spojeném království, Německu a Francii.\n—\nGlobalizace, digitalizace a technologické inovace mají na evropská průmyslová odvětví výrazný dopad. Tento vývoj mění způsob, jakým umělci produkují a distribuují svá díla a navazují vztahy se svým publikem, neboť se mění tradiční podnikatelské modely v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu a zásadně se mění i očekávání a chování spotřebitelů. Posilování mimoevropských společností vytvářejících obsah má navíc značný dopad na tradiční hodnotový řetězec.\n—\nTvůrčí, kulturní a umělecká produkce často čelí výzvě, jak své výstupy a produkty zpeněžit, což vede k tomu, že se jedná o pracovní oblasti s vysokou nejistotou. Je třeba nalézt nové inovativní způsoby, jak podpořit mikropodniky a malé a střední podniky a organizace v kreativní a kulturní oblasti.\nÚloha Evropy jako globálního hráče zahrnuje potřebu zlepšit šíření evropského kulturního obsahu. Evropa musí zůstat konkurenceschopná v celosvětové digitální soutěži o vytváření nových technologií (například umělé inteligence, internetu věcí, technologie blockchain), pro něž jsou kulturní a kreativní odvětví a průmysl celosvětově významnými zdroji obsahu, produktů a služeb. Kulturní a kreativní odvětví (jako jsou design a architektura) navíc v celosvětovém měřítku aktivně přispívají k udržitelnému rozvoji a podporují ekologické inovace, zatímco kulturní obsah (literatura, film a umění) má vedle své vlastní hodnoty schopnost zvýšit povědomí o ekologických problémech a formovat veřejné mínění.\nII.   Význam a dopad\nZnalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu – se svým holistickým a integrovaným přístupem – pomůže řešit všechny problémy uvedené v oddílu I. Jelikož toto znalostní a inovační společenství bude zahrnovat téměř všechny oblasti našeho života, společnosti a hospodářství, bude mít pravděpodobně velký význam z hlediska hospodářského a společenského dopadu, čímž se uvolní strategické příležitosti pro hospodářské, technologické i sociální inovace. Pravděpodobně také přispěje k tomu, aby vysokoškolské instituce v oblasti umění mohly hrát aktivnější úlohu při rozvoji hybridních kompetencí a podnikatelského myšlení, které lépe vyhovuje potřebám průmyslu.\nKulturně orientované inovace založené na kreativitě posilují evropskou konkurenceschopnost buď přímo vytvářením nových podniků a pracovních míst, nebo nepřímo vytvářením meziodvětvových výhod pro širší ekonomiku, zlepšováním kvality života a zvyšováním přitažlivosti Evropy. Kulturní a kreativní odvětví (například kulturní dědictví a umění) jsou stále více vnímána jako nové zdroje inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst. Tato odvětví zaměstnávají v Unii již více než 12 milionů lidí, což představuje více než 7,5 % všech zaměstnaných osob v Unii. Kulturní dědictví je důležitou součástí kulturních a kreativních odvětví a významně přispívá k atraktivitě evropských regionů, měst, obcí a venkovských oblastí. Je hnací silou pro soukromé investice, získávání talentů, zakládání podniků a přímé či nepřímé vytváření pracovních míst.\nPřínos kultury a kreativity k inovacím je stále více motivován netechnologickými faktory, jako jsou kreativita, design a nové organizační procesy nebo obchodní modely. Zejména odvětví s charakteristickými hodnotovými řetězci (totiž hudba, umění, design, móda, audiovizuální obsah, videohry a architektura) mají z ekonomického hlediska silnou inovační kapacitu a jsou schopna podněcovat inovace v jiných hospodářských odvětvích.\nKultura a účast na kulturních činnostech mají přímý dopad na blahobyt občanů a na sociální začleňování. Kulturní a kreativní odvětví posilují společenské hodnoty identity, demokracie a společenského zapojení. Kultura má velký potenciál posilovat evropský pocit sounáležitosti, kde rozmanitost představuje výhodu. To má zásadní význam pro zajištění odolnosti, sociálního přístupu, sociální soudržnosti, boje proti radikalizaci a rovnosti žen a mužů a pro řešení politických nejistot a potřeby jednoty v Evropě.\nZnalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu posílí příležitosti pro vytváření sítí, spolupráci, spolutvorbu a předávání know-how mezi vzděláváním, výzkumem, podnikatelskou sférou, veřejnými organizacemi a organizacemi třetího sektoru v kulturních a kreativních odvětvích a v jiných odvětvích společnosti a hospodářství. Jeho účelem je:\n—\npůsobit jako katalyzátor zdola nahoru a shora dolů pro iniciativy na unijní, celostátní a regionální úrovni; vytvářet nezbytné rámcové podmínky pro tvorbu a rozšiřování nových podniků v inovativních ekosystémech,\n—\nposkytovat výzkumným pracovníkům a studentům v mnoha oborech (včetně umění, humanitních věd, sociálních věd exaktních věd a podnikání) a podnikatelům v kulturních a kreativních odvětvích a jiných odvětvích znalosti a dovednosti nezbytné k realizaci inovativních řešení a k jejich přeměně na nové kulturní, společenské a podnikatelské příležitosti a\n—\numožňovat další vzájemné obohacování s ostatními hospodářskými a průmyslovými odvětvími a působit jako akcelerátor inovací.\nIII.   Synergie a doplňkovost se stávajícími iniciativami\nZnalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu by doplňovalo množství jiných iniciativ na úrovni Unie i členských států. Hlavní synergie očekávané na úrovni Unie jsou uvedeny v tomto oddílu.\nOd znalostního a inovačního společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu se očekává, že zajistí silnou synergii s příslušnými politickými iniciativami podle programu Horizont Evropa, a zejména podle pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ s klastrem „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ a jeho oblastmi intervence týkajícími se kulturního dědictví a demokracie. Znalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu by rovněž mohlo poskytnout cenné horizontální vstupy pro různé činnosti, které by měly být prováděny v klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“, zejména pokud jde o výrobní technologie, u nichž potřeba vyvíjet nové výrobky závisí do značné míry na kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu. Kromě toho by mohlo účinně doplňovat další prvky programu Horizont Evropa, intervence stávajícího společenství EIT Digital a opatření plánovaná v rámci jiných programů Unie, jako jsou Program InvestEU, program Erasmus+, program Kreativní Evropa, program Digitální Evropa nebo fondy politiky soudržnosti.\nProgram Kreativní Evropa bude velmi významný pro činnosti znalostního a inovačního společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu. Program Kreativní Evropa si volí směry a zvláštní výzvy, které odrážejí některé z problémů, jimž kulturní a kreativní odvětví čelí (například dovednosti a zaměstnanost a obchodní modely), a měly by být rozvíjeny silné synergie a doplňkovost. V rámci Programu InvestEU a v souvislosti s omezeným přístupem ke zdrojům financování pro kulturní a kreativní odvětví se očekávají synergie s finančním mechanismem, který pomůže posílit kulturní a kreativní projekty tím, že bude finančním zprostředkovatelům poskytnuto pojištění.\nPlatforma strategie pro inteligentní specializaci v oblasti modernizace průmyslu určila řadu strategií výzkumu a inovací, které se zaměřují na kulturní a kreativní odvětví a průmysl a zkoumají nové vazby mezi místními aktivy, potenciálními trhy a společenskými výzvami, se zapojením velkého počtu podnikatelských subjektů. Zejména podpora nových partnerství mezi výzkumnými organizacemi, podniky a veřejnými orgány je hlavním zájmem strategie pro inteligentní specializaci, která vyžaduje vytvoření nových platforem pro spolupráci.\nIV.   Závěr\nZnalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu je nejvhodnější k řešení hlavních hospodářských a společenských výzev uvedených v tomto dodatku. Kreativita je klíčovou hnací silou inovací a znalostní a inovační společenství v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu je schopno uvolnit potenciál umělecké kreativity založené na kultuře a přispět k posílení konkurenceschopnosti, udržitelnosti, prosperity a inteligentního růstu v Evropě.\nDodatek 2\nInformační přehled o znalostním a inovačním společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů\nTento dodatek podává přehled o oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů v době přípravy strategického programu inovací 2021–2027. Před zahájením činnosti znalostního a inovačního společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů provede Komise analýzu, která zohlední vývoj vědeckých, technologických a sociálně-ekonomických trendů, a zajistí:\n1)\nplné sladění se strategickým plánováním programu Horizont Evropa;\n2)\nplné sladění s kritérii pro evropská partnerství stanovenými v příloze III nařízení (EU) 2021/695 a\n3)\nsoudržnost se stávajícími iniciativami na unijní, celostátní a regionální úrovni, včetně evropských partnerství a misí.\nI.   Výzva\nMoře, oceány a vnitrozemské vody mají zásadní vliv na životy lidí a na jejich zdraví a pohodu, na zajištění potravin, kritických ekosystémových služeb, energie z obnovitelných zdrojů a dalších zdrojů, jakož i na dynamiku související s klimatem a na zachování biologické rozmanitosti. Nadměrné využívání přírodních zdrojů a špatné hospodaření s nimi vystavilo sladkovodní a mořské ekosystémy v posledních sto letech velkému tlaku. Vytvoření oběhové a udržitelné modré ekonomiky, která se rozvíjí v rámci ekologických limitů a která je založena na spolehlivé dostupnosti přijatelného množství a kvality vody a na zdravých a fungujících sladkovodních a mořských ekosystémech, je proto výzvou. Tato výzva zahrnuje zejména: 1) nedostatek vody, sucha a povodně, 2) zhoršování mořského a sladkovodního ekosystému a 3) oběhovou a udržitelnou modrou ekonomiku.\n1.   Nedostatek vody, sucha a povodně\nPokračující změna klimatu a nadměrné využívání sladké vody způsobují, že se nedostatek vody a sucha stávají stále závažnějšími a častějšími problémy. Bez inovativních metod a technologií pro shromažďování, předvídání, přípravu a šíření informací a řešení týkajících se zabezpečení vodních útvarů, potenciálních hrozeb a zmírňování rizik je Unie vystavena riziku závažných hospodářských a sociálních škod. Nedostatek vody jde ruku v ruce s tlakem, kterému čelí půdní zdroje v souvislosti s potřebou zvýšit produkci biomasy a sekvestraci uhlíku a rozšířit přírodní oblasti, aby byly splněny cíle dekarbonizace a biologické rozmanitosti. Z posouzení dopadů provedeného Komisí (28) vyplývá, že přesun z produkce bílkovin na akvakulturu, která není založena na dokrmování, a integrovanou multitrofní akvakulturu a akvaponii by mohl snížit tlak na půdu a sladkovodní zdroje.\n2.   Zhoršování mořského a sladkovodního ekosystému\nPobřežní, mořské a sladkovodní ekosystémy jsou vystaveny tlaku vyplývajícímu z přímé lidské činnosti a zrychlující se změny klimatu. Související škody zahrnují úbytek biologické rozmanitosti, snižování stavu rybích populací, poškození mořského dna včetně škod způsobených používáním škodlivých zařízení, jako jsou lovná zařízení, přehrazení řek, znečištění způsobené eutrofizací a hromadění odpadu v mořích zahrnujícího vysokou míru lovných zařízení a mikroplastů, které jsou vyhozeny do oceánů. Špatný ekologický stav nejen ohrožuje cíle v oblasti biologické rozmanitosti, ale poškozuje také komunity a podniky, které jsou závislé na čisté vodě a zdravých ekosystémech. Světový trh se zbožím a službami pro měření a zmírňování této degradace roste a je vysoce konkurenční. Inovace, které mohou zvýšit a obnovit mořský, pobřežní a sladkovodní kapitál, a inovace udržitelných lovných zařízení a metod mají klíčový význam pro konkurenceschopnost podniků v Unii a pro podporu zaměstnanosti a růstu v celé Unii.\n3.   Oběhová a udržitelná modrá ekonomika\nVolba oběhového hospodářství nejenže chrání lidské zdraví a zajišťuje účinné využívání zdrojů, ale je také motorem udržitelného růstu. Plánovaný bezprecedentní růst větrné energie na moři a dalších inovativních technologií pro výrobu energie z oceánů, který nesmí narušovat ochranu životního prostředí, nabízí příležitosti jak ke zvýšení biologické rozmanitosti (jako jsou umělé útesy a ústřicové lavice), tak k novým činnostem, které využívají prostor a elektřinu z obnovitelných zdrojů, jako jsou akvakultura a elektrolýza vodíku. Akvakultura, která není založena na dokrmování, je schopna recyklovat nadbytečné živiny, které by jinak způsobovaly eutrofizaci. Nové cíle v oblasti snižování emisí a obnovitelných paliv v námořní dopravě vyžadují inovace v oblasti pohonu a logistiky. Opětovné využívání odpadních vod brání nedostatku, který se může v důsledku změny klimatu ještě prohlubovat.\nII.   Význam a dopad\nZnalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů – se svým holistickým a integrovaným přístupem – pomůže řešit všechny problémy uvedené v oddílu I. Tato oblast má poměrně silnou znalostní základnu i vysoký tržní potenciál. Evropské země vypracovaly za posledních patnáct let více výzkumných dokumentů zabývajících se vodohospodářskými vědními obory a technologiemi než výzkumní pracovníci ze Spojených států amerických a zbytku světa. Kromě toho je Unie spolu s Čínou a Spojenými státy americkými jednou z předních námořních ekonomik. Podle nejnovějších údajů z roku 2018 zaměstnávala zavedená odvětví modré ekonomiky v Unii více než 5 milionů lidí a vykazovala obrat ve výši 750 miliard EUR a hrubou přidanou hodnotu ve výši 218 miliard EUR. Je tu však jednoznačná roztříštěnost úsilí a rozpor mezi činnostmi v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Účinnou spolupráci s průmyslem nebo podniky má například méně než 20 % organizací zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti vodohospodářství.\nNově vznikající inovační odvětví (jako jsou biotechnologie a výroba energie na moři) otevírají nové tržní příležitosti pro nové technologie a nové podniky a vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Tato odvětví a technologická transformace tradičnějších odvětví souvisejících s mořem by vyžadovaly mezioborové přístupy a nové typy vzdělávání napříč obory. Obzvláště akademické programy mívají často spíše širší záběr, zatímco odvětví vyžadují specifické znalosti a dovednosti. Kromě toho osnovy v oblastech, jako jsou strojírenství, urbanismus a architektura, dostatečně nepokrývají otázky související s ekologií, námořním inženýrstvím a hospodařením s vodou.\nZřízení znalostního a inovačního společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémy má přispět k posílení inovačních ekosystémů a stimulovat spolupráci v celém znalostním trojúhelníku s cílem urychlit zavádění nových technologií a přístupů a podpořit vývoj udržitelnějších produktů a metod, zejména pokud jde o lovná zařízení. Vytvoření celoevropského multidisciplinárního společenství partnerů znalostního trojúhelníku by pomohlo podpořit vizi modré ekonomiky a posílit celosvětovou konkurenceschopnost evropské mořské a námořní vědy a technologie. Takové společenství by pomohlo uvést na trh inovativní projekty modré vědy a technologie, které by poskytly řešení naléhavých praktických výzev v oblasti udržitelnosti a přispěly by k „modré ekonomice založené na ekosystému“ nejen na evropské, ale i na celosvětové úrovni. Znalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů by vedlo k lepšímu řízení vzájemného působení člověka s vodními a mořskými ekosystémy, a přímo tak přispívalo k udržitelné modré ekonomice, která se rozvíjí v rámci ekologických limitů, zejména zajištěním udržitelného řízení mořských ekosystémů.\nIII.   Synergie a doplňkovost se stávajícími iniciativami\nZnalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů zajistí co nejsilnější synergie s relevantními politickými iniciativami Unie, jakož i v rámci programu Horizont Evropa, a spolupracuje na mezinárodní úrovni s relevantními iniciativami OSN a cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem č. 6 „Pitná voda, kanalizace“, s cílem č. 11 „Udržitelná města a obce“, s cílem č. 13 „Klimatická opatření“ a s cílem č. 14 „Život ve vodě“.\nZnalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů musí být v souladu s prioritami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (29), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (30), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU (31), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (32), ve sdělení Komise ze dne 10. října 2007 o integrované námořní politice pro Evropskou unii a v mezinárodních závazcích. Znalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů přispěje i k plnění priorit uvedených v Zelené dohodě pro Evropu, zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, „akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy“, „iniciativ pro lepší řízení a navýšení kapacity vnitrozemských vodních cest“ a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.\nNěkteré regionální strategie pro inteligentní specializaci určily řadu strategií v oblasti výzkumu a inovací, které se zaměřují na mořské a vodní odvětví a zkoumají nové vazby mezi místními aktivy, potenciálními trhy a společenskými výzvami, a to zapojením velkého počtu podnikatelských subjektů.\nJe třeba zajistit výraznou doplňkovost se složkami programu Horizont Evropa a zamezit zdvojování činností, zejména s:\n1)\npřípadnou misí zaměřenou na „zdraví oceánů, moří, pobřežních a vnitrozemských vod“,\n2)\nrelevantními evropskými partnerstvími, zejména s partnerstvími v oblasti „klimaticky neutrální, udržitelné a produktivní modré ekonomiky“ a partnerstvími „Záchrana biologické rozmanitosti za účelem ochrany života na Zemi“, „Voda pro všechny“, „Přechod na čistou energii“, „Podpora městské transformace“, „Potravinové systémy“ a „Výzkum a inovace ve středomořské oblasti“ (Horizont 2020);\n3)\nvšemi klastry pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“;\n4)\nvýzkumnou infrastrukturou a\n5)\nERI.\nMá být rovněž zajištěna výrazná doplňkovost a zamezeno zdvojování činností s Evropskou investiční bankou (EIB) a BlueInvest, pokud jde o zavádění slibných inovací.\nIV.   Závěr\nZnalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů je nejvhodnější k řešení hlavních hospodářských, environmentálních a společenských výzev uvedených v tomto dodatku. Toto znalostní a inovační společenství je zapotřebí zejména k posílení inovačních ekosystémů v celé Evropě, řešení problémů souvisejících s vodou, k vyškolení příští generace inovátorů a podnikatelů a k nalezení a podpoře inovativních řešení těchto výzev.\nZnalostní a inovační společenství v oblasti vodních, mořských a námořních odvětví a ekosystémů:\n1)\nsníží roztříštěnost inovačního prostředí vodního, mořského a námořního odvětví podporou vytváření inovačních ekosystémů, které propojí subjekty a sítě napříč odvětvími a obory na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni;\n2)\npodpoří integrovaný a multidisciplinární přístup prostřednictvím spolupráce vysokoškolských institucí, výzkumných organizací, inovativních podniků, veřejných organizací a organizací třetího sektoru v odvětvích modré ekonomiky za účelem dosáhnout cílů Unie v oblasti ekologické a digitální transformace;\n3)\npropojí aktéry a sítě ve všech odvětvích a oborech na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, zejména tím, že určí relevantní strategie pro inteligentní specializaci v oblasti výzkumu a inovací a další regionální strategie zahrnující odvětví modré ekonomiky;\n4)\nvyškolí a vychová příští generaci inovátorů a podnikatelů v odvětvích modré ekonomiky tím, že je vybaví nezbytnými podnikatelskými a technickými dovednostmi, jichž bude zapotřebí pro udržitelný a konkurenceschopný rozvoj;\n5)\npřispěje k rozvoji vhodných rámcových podmínek pro přeměnu nápadů na nový technologický vývoj a sociální inovace a jejich uplatnění na trhu s cílem zlepšit kvalitu života občanů Unie a přinést jim užitek;\n6)\nzajistí synergii s ostatními evropskými partnerstvími, misemi, ERI, EIB a iniciativou BlueInvest s cílem posílit inovace, umožnit dalším odvětvím, aby udržitelným způsobem prosperovala, a zvýšit uvádění inovativních řešení na trh a jejich společenskou přijatelnost a\n7)\nposílí postavení Unie jako globálního hráče v oblasti vědy o oceánech, řízení vnitrozemských vod a ochrany a obnovy ekosystémů.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1).\n(2)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.\n(3)  Jak jsou definována v čl. 2 bodě 2 nařízení (EU) 2021/819 .\n(4)  Jak jsou definována v čl. 2 bodě 3 nařízení (EU) 2021/819 .\n(5)  Jak je definováno v čl. 2 bodě 16 nařízení (EU) 2021/819 .\n(6)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 7 nařízení (EU) 2021/819 .\n(7)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 6 nařízení (EU) 2021/819 .\n(8)  Jak je definován v čl. 2 bodě 10 nařízení (EU) 2021/819 a v bodě 3.2 této přílohy.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).\n(10)  Jak jsou definována v čl. 2 bodě 4 nařízení (EU) 2021/819 .\n(11)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 2 nařízení (EU) 2021/695.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(13)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. LI 167, 12.5.2021, s. 1).\n(14)  Jak je definováno v čl. 2 bodě 8 nařízení (EU) 2021/819.\n(15)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 14 nařízení (EU) 2021/819.\n(16)  HEInnovate je politický rámec vypracovaný Komisí a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). HEInnovate nabízí vysokoškolským institucím metodiku, jak určovat oblasti s inovační kapacitou pro další rozvoj a jak utvářet příslušné strategie a činnosti s cílem dosáhnout požadovaného dopadu. HEInnovate vychází ze spolehlivých metodologických důkazů s osmi oblastmi rozvoje kapacit: vedení a správa, digitální transformace, organizační kapacita, výuka a studium podnikání, příprava a podpora podnikatelů, výměna znalostí, internacionalizace a měření dopadu. OECD zveřejnila řadu zpráv o jednotlivých zemích na bázi HEInnovate, viz řada studií OECD Skills Studies na adrese https://www.oecd-ilibrary.org/education/.\n(17)  Rámec pro hodnocení dopadů regionálních inovací (RIIA) byl vypracován Komisí jako první krok pro pokyny k hodnocení dopadů inovací na univerzitách prostřednictvím vypracování případových studií na základě měření výsledků. Posouzení dopadů inovací, například prostřednictvím RIIA, by mohlo být svázáno s finančními nástroji založenými na výkonnosti v oblasti inovací na unijní, celostátní nebo regionální úrovni.\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(19)  Jak je definováno v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2021/819.\n(20)  Společenství absolventů EIT sdružuje podnikatele a hybatele změn, kteří se zúčastnili vzdělávacího nebo podnikatelského programu poskytovaného znalostním a inovačním společenstvím. Společenství je sítí čítající více než 5 000 členů.\n(21)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 13 nařízení (EU) 2021/819.\n(22)  Jak je definováno v čl. 2 bodě 15 nařízení (EU) 2021/819.\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (viz strana 34 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2014, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1 )\n(26)  Kulturní a kreativní odvětví a průmysl zahrnují všechny sektory a odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách, kulturní rozmanitosti a individuálních nebo kolektivních uměleckých a jiných kreativních projevech, bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti zaměřeny tržně, na druh struktury, která je provádí, a na způsob, jakým je tato struktura financována. Uvedené činnosti zahrnují rozvoj dovedností a talentu s potenciálem přinášet inovace a vytváření bohatství a pracovních míst generováním sociální a ekonomické hodnoty, včetně správy duševního vlastnictví. Tyto činnosti se týkají rovněž vývoje, produkce, tvorby, šíření a ochrany produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, a souvisejících funkcí, jako jsou vzdělávání nebo řízení. Mezi kulturní a kreativní odvětví patří mimo jiné architektura, archivy, umění, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, software, videohry, multimédia a hudební nahrávky), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design, špičkový průmysl založený na kreativitě a móda, festivaly, hudba, literatura, scénická umění (včetně divadla a tance), knihy a vydavatelská činnost (noviny a časopisy), rozhlas a výtvarné umění a reklama.\n(27)  Kulturní a kreativní obory na evropských univerzitách se většinou zaměřují na „kreativní prvek“ a jejich absolventi nejsou vždy připraveni vstoupit na moderní trh práce, jelikož jim chybí meziodvětvové dovednosti (podnikatelské, digitální, v oblasti finančního řízení). Pokud jde o vysokoškolské instituce, Unie zaostává za Spojenými státy americkými v komunikačních a mediálních oborech (univerzity v Unii naopak dosahují lepších výsledků v tradičnějších oborech, jako jsou umění a design nebo scénická umění).\n(28)  Posouzení dopadů připojené ke sdělení Komise ze dne 17. září 2020 s názvem „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030. Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“.\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).", "summary": "Evropský inovační a technologický institut (EIT)\nEvropský inovační a technologický institut (EIT)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/819 o Evropském inovačním a technologickém institutu\nRozhodnutí (EU) 2021/820 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ?\nNařízením se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (EIT), původně vytvořený v roce 2008. Rozhodnutí formálně přijímá strategický program inovací institutu EIT na období od roku 2021 do roku 2027.\nStanoví program pro institut EIT na období mezi lety 2021 a 2027 a jejich cílem je zlepšit aspekty znalostních a inovačních společenství, včetně jejich:modelu financování, otevřenosti a transparentnosti, začlenění do místních inovačních ekosystémů.\nKLÍČOVÉ BODY\nPoslání institutu EIT\nNařízení stanoví priority a finanční potřeby institutu EIT na období 2021–2027 ve strategickém programu inovací v souladu s rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont Evropa, zřízeném nařízením (EU) 2021/695 (viz shrnutí).\nPosláním institutu EIT je přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a ke konkurenceschopnosti posilováním kapacity Evropské unie (EU) a členských států EU, pokud jde o inovace a řešení zásadních výzev, jimž společnost čelí. Klíčovým prvkem EIT je začlenění znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum a inovace).\nKlíčové prvky schváleného strategického programu inovací jsou tyto:znalostní a inovační společenství musí být otevřenější, inkluzivnější a transparentnější, zlepšení oblasti podpory pro podnikatelské a inovační kapacity v oblasti vysokoškolského vzdělávání, rozšíření způsobilosti a rozpočtu pro činnosti v rámci regionálního inovačního programu (RIS) na země s nižším inovačním skóre, zjednodušený model financování na základě výkonnosti pro znalostní a inovační společenství, soustavný systém monitorování a hodnocení pro znalostní a inovační společenství, včetně podrobnějšího monitorování jejich otevřenosti, objasnění vztahů EIT se znalostními a inovačními společenstvími po ukončení rámcové dohody o partnerství, zřízení nových znalostních a inovačních společenství v kulturním a kreativním odvětví v roce 2022 nebo 2023,v průmyslu, vodním, mořském a námořním odvětví a ekosystémech v roce 2026.Institut EIT je zřízen tak, aby své činnosti vykonával nezávisle na vnitrostátních orgánech a vnějších tlacích.\nÚlohy a povinnosti znalostních a inovačních společenství\nZnalostní a inovační společenství se zabývají alespoň těmito činnostmi:inovační činnosti a investice včetně snadnějšího zakládání inovativních začínajících podniků a rozvoje inovativních podniků s plným zapojením vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, výzkum založený na inovacích v oblastech klíčového hospodářského, environmentálního a společenského zájmu a vycházející z unijního a vnitrostátního výzkumu, vzdělávací a školicí činnosti, zejména na magisterské a doktorské úrovni, a kurzy odborné přípravy v oblastech, které mají potenciál naplnit budoucí evropské socioekonomické a socioekologické potřeby, informační činnosti a šíření osvědčených postupů v oblasti inovací se zaměřením na rozvoj spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podnikatelskou sférou, včetně odvětví služeb a financí, a tam, kde je to vhodné, včetně organizací veřejného a třetího sektoru, činnosti v rámci regionálního inovačního programu v zemích s nižším inovačním skóre, které jsou součástí víceleté strategie znalostních a inovačních společenství, s cílem rozšířit inovační kapacitu a vytvořit udržitelné inovační ekosystémy, získávání financí z veřejných a soukromých zdrojů, zejména s cílem získat rostoucí podíl ze soukromých zdrojů a z příjmu vytvořeného vlastními činnostmi, Informace na vyžádání týkající se výstupů a výsledků výzkumu a inovací a souvisejících práv duševního vlastnictví.Rozpočet EIT\nEU přispívá na období 2021–2027 částkou 2 726 000 000 EUR z prostředků programu Horizont Evropa v cenách z roku 2021 a další částkou ve výši 210 000 000 EUR v cenách z roku 2018. EIT může obdržet dodatečné finanční zdroje z jiných programů EU.\nMonitorování a hodnocení EIT\nEvropská komise hodnotí výkonnost institutu EIT a znalostních a inovačních společenství za pomoci nezávislých externích odborníků a s přihlédnutím k názorům zúčastněných stran.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\nNařízení (EU) 2021/819 se používá ode dne 28. května 2021, s výjimkou několika článků, které platí od 1. ledna 2021. Nařízení (EU) 2021/819 upravuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 294/2008 a následné změny.\nRozhodnutí (EU) 2021/820 platí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nViz také:Uskutečňování inovací (EIT) Strategie EIT na období 2021–2027 (EIT) Horizont Evropa (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/819 ze dne 20. května 2021 o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění) (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 61–90)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/820 ze dne 20. května 2021 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 91–118)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68)\nPoslední aktualizace 19.07.2021"}
{"celex_id": "32014R0251", "reference": "20.3.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 84/14\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 251/2014\nze dne 26. února 2014\no definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npoté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (3) a nařízení Komise (ES) č. 122/94 (4) se osvědčila při úpravě aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (dále jen „aromatizované vinné výrobky“). Avšak s ohledem na technologické inovace, vývoj trhu a měnící se očekávání spotřebitelů je nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu, označování a ochranu zeměpisných označení některých aromatizovaných vinných výrobků, přičemž se musí vzít v úvahu tradiční výrobní postupy.\n(2)\nV důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsou potřebné další změny, aby byly pravomoci svěřené Komisi podle nařízení (EHS) č. 1601/91 uvedeny do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). S ohledem na oblast působnosti těchto změn je vhodné zrušit nařízení (EHS) č. 1601/91 a nahradit jej tímto nařízením. Nařízení (ES) č. 122/94 zavádí pravidla pro aromatizaci a přidávání alkoholu použitelná na některé aromatizované vinné výrobky, která by proto měla být z důvodu přehlednosti začleněna do tohoto nařízení.\n(3)\nNa obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (5), není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.\n(4)\nAromatizované vinné výrobky jsou důležité pro spotřebitele, výrobce a zemědělské odvětví v Unii. Opatření platná pro aromatizované vinné výrobky by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabránění klamavým praktikám a dosažení transparentnosti trhu a spravedlivé hospodářské soutěže. Tato opatření tak budou chránit dobrou pověst, které aromatizované vinné výrobky z Unie dosáhly na vnitřním i světovém trhu, protože budou nadále zohledňovat tradiční postupy používané při výrobě aromatizovaných vinných výrobků, ale i zvýšené požadavky na ochranu spotřebitele a informace. Rovněž by se mělo přihlížet k technologickým inovacím u výrobků, neboť tyto inovace přispívají ke zlepšení jejich jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčných aromatizovaných vinných výrobků.\n(5)\nVýroba aromatizovaných vinných výrobků představuje důležité odbytiště pro zemědělské odvětví Unie, což by mělo být právním rámcem zřetelně vyjádřeno.\n(6)\nV zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny aromatizované vinné výrobky uváděné na trh Unie, ať už jsou vyrobeny v členských státech nebo ve třetích zemích. S cílem udržet a zlepšit dobrou pověst aromatizovaných vinných výrobků z Unie na světovém trhu by se pravidla stanovená v tomto nařízení měla vztahovat rovněž na aromatizované vinné výrobky vyrobené v Unii pro vývoz.\n(7)\nPro zajištění přehlednosti a transparentnosti právních předpisů Unie týkajících se aromatizovaných vinných výrobků je nutné jasně vymezit výrobky, na které se uvedené právní předpisy vztahují, kritéria pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků, a zejména obchodní označení. Rovněž by měla být stanovena zvláštní pravidla týkající se dobrovolného údaje o provenienci, která doplní pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1169/2011. Stanovením těchto pravidel se upravují všechny fáze výrobního řetězce a spotřebitelé jsou chráněni a řádně informováni.\n(8)\nVymezení aromatizovaných vinných výrobků by měla i nadále respektovat tradiční jakostní postupy, ale měla by být aktualizována a zlepšena s ohledem na technologický rozvoj.\n(9)\nAromatizované vinné výrobky by se měly vyrábět v souladu s určitými pravidly a omezeními, která zaručí, že očekávání spotřebitelů, pokud jde o jakost a výrobní metody, budou splněna. Mají-li být mezinárodní normy v této oblasti dodrženy, měly by být stanoveny výrobní metody a Komise by měla zpravidla brát v úvahu standardy doporučené a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).\n(10)\nNa aromatizované vinné výrobky by se měly vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (7).\n(11)\nEthanol použitý při výrobě aromatizovaných vinných výrobků by kromě toho měl být výhradně zemědělského původu, aby tyto výrobky odpovídaly očekáváním spotřebitelů a byly v souladu s tradičními jakostními postupy. Tímto způsobem se rovněž zajistí odbytiště pro základní zemědělské produkty.\n(12)\nVzhledem k významu a složitosti odvětví aromatizovaných vinných výrobků je třeba stanovit zvláštní pravidla pro popis a obchodní úpravu aromatizovaných vinných výrobků a doplnit ustanovení o označování stanovená v nařízení (EU) č. 1169/2011. Tato zvláštní pravidla by rovněž měla zabránit zneužívání obchodních označení aromatizovaných vinných výrobků v případě výrobků, které nesplňují požadavky stanovené v tomto nařízení.\n(13)\nS ohledem na usnadnění poskytování srozumitelnějších informací spotřebitelům by mělo být umožněno, nahradit obchodní označení stanovené v tomto nařízení vžitým názvem výrobku ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011.\n(14)\nNařízení Rady (ES) č. 834/2007 (8) se použije mimo jiné na zpracované zemědělské výrobky určené k použití jako potraviny, mezi něž patří i aromatizované vinné výrobky. Aromatizované vinné výrobky, které splňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení a v aktech přijatých v souladu s ním, mohou být tedy uvedeny na trh jako ekologické aromatizované vinné výrobky.\n(15)\nPři uplatňování politiky jakosti v souladu se Smlouvou o fungování EU a v zájmu vysoké úrovně jakosti aromatizovaných vinných výrobků se zeměpisným označením by členské státy měly mít možnost přijmout přísnější pravidla než ta, která jsou stanovena v tomto nařízení a která se týkají výroby, popisu, obchodní úpravy a označování aromatizovaných vinných výrobků se zeměpisným označením vyrobených na jejich území, v rozsahu, v jakém jsou tato pravidla v souladu s právem Unie.\n(16)\nVzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (9), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (10) a ustanovení o zeměpisných označeních v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (11) se nevztahují na aromatizované vinné výrobky, měla by být pro ochranu zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků stanovena zvláštní pravidla. Zeměpisná označení by měla být použita pro identifikaci aromatizovaných vinných výrobků jako výrobků pocházejících z území určité země, určitého regionu nebo místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost aromatizovaných vinných výrobků v podstatě přičíst jeho zeměpisnému původu, a tato zeměpisná označení by měla být zapsána Komisí do rejstříku.\n(17)\nToto nařízení by mělo stanovit postup pro zápis, soulad, změnu a případné zrušení zeměpisných označení Unie a třetích zemí.\n(18)\nOrgány členských států by měly být odpovědné za zajišťování souladu s tímto nařízením a měla by být přijata ustanovení, aby Komise tento soulad mohla sledovat a ověřovat jeho dodržování.\n(19)\nZa účelem doplnění nebo změn některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení výrobních postupů pro aromatizované vinné výrobky; kritéria pro vymezení zeměpisných oblastí a pravidla, omezení a odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti; podmínky, za kterých mohou pro specifikace výrobku platit dodatečné požadavky; stanovení případů, kdy může jednotlivý výrobce požádat o ochranu zeměpisného označení a omezení, která platí pro druh žadatele, který může požádat o tuto ochranu; stanovení podmínek týkajících se žádosti o ochranu zeměpisného označení; přezkum prováděný Komisí a řízení o námitce a postupy pro změnu a zrušení zeměpisných označení; stanovení podmínek pro přeshraniční žádosti; stanovení dne podání žádosti a dne, od kterého je účinná ochrana a dne, od kterého je účinná její změna; stanovení podmínek týkajících se specifikace produktu, včetně podmínek, za nichž se změna považuje za menší a podmínek týkajících se žádostí o změnu specifikace výrobku chráněného zeměpisného označení, neobsahují-li žádnou změnu jednotného dokumentu a podmínek týkajících se schválení těchto změn; omezení týkající se chráněného názvu; povahu a druh oznamovaných informací při výměně informací mezi členskými státy a Komisí; způsoby oznamování; pravidla týkající se přístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům a podmínky a způsob zveřejnění informací; Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(20)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o metody analýzy pro určování složení aromatizovaných vinných výrobků; rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisného označení a o zamítnutí žádostí o tuto ochranu, rozhodnutí o zrušení ochrany zeměpisného označení a o zrušení ochrany stávajících zeměpisných označení; rozhodnutí o schválení menší změny specifikací výrobku; informace o zeměpisném označení, které mají být obsaženy ve specifikaci výrobku; způsoby zpřístupnění rozhodnutí týkajících se ochrany nebo zamítnutí zeměpisných označení veřejnosti; podávání přeshraničních žádostí; kontroly a ověřování prováděné členskými státy; postup, včetně přípustnosti, pro přezkum žádostí o ochranu nebo o schválení změny zeměpisného označení a rovněž postupu, včetně přípustnosti, pro žádosti o námitku, zrušení nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných zeměpisných označení; správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy a Komisí a pravidla pro poskytování informací nezbytných pro uplatňování ustanovení o žádostech o výměnu informací mezi členskými státy a Komisí, včetně způsobů správy oznamovaných informací, jakož i pravidla týkající se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení a způsoby předávání nebo poskytování informací a dokumentů členským státům, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti; by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).\n(21)\nKomise by měla prostřednictvím prováděcích aktů, aniž vzhledem ke zvláštnímu charakteru uvedených aktů uplatní nařízení (EU) č. 182/2011, zveřejnit jednotný dokument v Úředním věstníku Evropské unie, rozhodnout o tom, zda zamítne žádost o ochranu zeměpisného označení z důvodu nepřípustnosti, a vytvořit a vést rejstřík zeměpisných značení chráněných podle tohoto nařízení, včetně údajů o stávajících zeměpisných označeních v tomto rejstříku nebo jejich výmazu z rejstříku.\n(22)\nPři přechodu z pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1601/91 na pravidla stanovená v tomto nařízení by mohly vzniknout potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Na Komisi by za tímto účelem měla být přenesena pravomoc přijmout nezbytná přechodná opatření.\n(23)\nK usnadnění hladkého přechodu z pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1601/91 na pravidla stanovená v tomto nařízení by měl být poskytnut dostatečný časový prostor a stanovena vhodná úprava. V každém případě by mělo být uvádění stávajících zásob na trh povoleno od okamžiku uplatňování tohoto nařízení až do vyčerpání těchto zásob.\n(24)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel pro definici, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků, jakož i ochranu zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a dopadů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků, jakož i ochranu zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků.\n2.   Na obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků se použije nařízení (EU) č. 1169/2011, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.\n3.   Toto nařízení se vztahuje na všechny aromatizované vinné výrobky uváděné na trh v Unii bez ohledu na to, jsou-li vyrobeny v členských státech nebo ve třetích zemích, jakož i na aromatizované vinné výrobky vyrobené v Unii pro vývoz.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„obchodním označením“ název kteréhokoli aromatizovaného vinného výrobku stanoveného v tomto nařízení;\n2)\n„popisem“ seznam specifických vlastností aromatizovaného vinného výrobku;\n3)\n„zeměpisným označením“ označení identifikující aromatizovaný vinný výrobek jako pocházející z oblasti, konkrétního místa nebo země, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jinou vlastnost takového výrobku přičíst především jeho zeměpisnému původu.\nKAPITOLA II\nDEFINICE, POPIS, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČENÍ AROMATIZOVANÝCH VINNÝCH VÝROBKŮ\nČlánek 3\nDefinice a klasifikace aromatizovaných vinných výrobků\n1.   Aromatizované vinné výrobky jsou výrobky získané z produktů v odvětví vína podle nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly aromatizovány. Dělí se do těchto kategorií:\na)\naromatizovaná vína;\nb)\naromatizované vinné nápoje;\nc)\naromatizované vinné koktejly.\n2.   Aromatizované víno je nápoj:\na)\nzískaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části IV bodě 5 přílohy II a v části II bodech 1 a 3 až 9 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vína „Retsina“;\nb)\nv němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 75 % celkového objemu;\nc)\ndo něhož může být přidán alkohol;\nd)\ndo něhož mohou být přidána barviva;\ne)\ndo něhož může být přidán hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo obojí;\nf)\nkterý může být přislazen;\ng)\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 14,5 % objemových, avšak méně než 22 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových;\n3.   Aromatizovaný vinný nápoj je nápoj:\na)\nzískaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části II bodech 1, 2 a 4 až 9 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vín připravených s přidáním alkoholu a vína „Retsina“;\nb)\nv němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 50 % celkového objemu;\nc)\ndo něhož nebyl přidán žádný alkohol, není-li v příloze II uvedeno jinak;\nd)\ndo něhož mohou být přidána barviva;\ne)\ndo něhož může být přidán hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo obojí;\nf)\nkterý může být přislazen;\ng)\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových, avšak méně než 14,5 % objemových.\n4.   Aromatizovaný vinný koktejl je nápoj:\na)\nzískaný z jednoho nebo více výrobků z révy vinné vymezených v části II bodech 1, 2 a 4 až 11 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vín připravených s přidáním alkoholu a vína „Retsina“;\nb)\nv němž výrobky z révy vinné uvedené v písmenu a) představují alespoň 50 % celkového objemu;\nc)\ndo něhož nebyl přidán žádný alkohol;\nd)\ndo něhož mohou být přidána barviva;\ne)\nkterý může být přislazen;\nf)\nkterý má skutečný obsah alkoholu více než 1,2 % objemových, avšak méně než 10 % objemových.\nČlánek 4\nVýrobní postupy a metody analýzy pro aromatizované vinné výrobky\n1.   Aromatizované vinné výrobky musí být vyrobeny v souladu s požadavky, omezeními a popisy stanovenými v přílohách I a II.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, pokud jde o stanovení povolených výrobních postupů pro získávání aromatizovaných vinných výrobků, přičemž zohlední očekávání spotřebitelů.\nPři stanovení povolených výrobních postupů uvedených v prvním pododstavci zohlední Komise výrobní postupy doporučené a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).\n3.   Komise v případě potřeby přijme prostřednictvím prováděcích aktů metody analýzy pro určování složení aromatizovaných vinných výrobků. Tyto metody musí být založeny na příslušných metodách doporučených a zveřejněných Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV), pokud nejsou s ohledem na sledovaný cíl neúčinné nebo nevhodné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nDo přijetí těchto metod Komisí se použijí metody povolené dotyčným členským státem.\n4.   Na výrobky z vinné révy používané při výrobě aromatizovaných vinných výrobků se použijí enologické postupy a omezení stanovené v souladu s článkem 74, čl. 75 odst. 4 a článkem 80 nařízení (EU) č. 1308/2013.\nČlánek 5\nObchodní označení\n1.   Pro jakýkoliv aromatizovaný vinný výrobek uváděný na trh v Unii se použijí obchodní označení stanovená v příloze II, pokud tento výrobek splňuje požadavky na odpovídající obchodní označení stanovené v uvedené příloze. Tato obchodní označení mohou být nahrazena vžitým názvem výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. o) nařízení (EU) č. 1169/2011.\n2.   Jestliže aromatizované vinné výrobky splňují požadavky více než jednoho obchodního označení, je povoleno používání pouze jednoho z těchto obchodních označení, není-li v příloze II uvedeno jinak.\n3.   V popisu, obchodní úpravě nebo označení alkoholického nápoje, který nevyhovuje požadavkům stanoveným v tomto nařízení, nesmí být použito spojení slov nebo obratů, jako jsou „druh“, „typ“, „styl“, „značky“, „s příchutí“ nebo jakékoli jiné výrazy podobné jakémukoli obchodnímu označení.\n4.   Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena zeměpisným označením chráněným podle tohoto nařízení.\n5.   Aniž je dotčen článek 26, obchodní označení nesmějí být doplněna chráněnými označeními původu nebo chráněnými zeměpisnými označeními, na něž mají nárok vinné výrobky.\nČlánek 6\nDalší údaje u obchodního označení\n1.   Obchodní označení uvedená v článku 5 mohou být rovněž doplněna těmito údaji týkajícími se obsahu cukru v aromatizovaném vinném výrobku:\na)   „extra suchý“: pro výrobky s obsahem cukru menším než 30 gramů na litr a u kategorie aromatizovaných vín a odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. g) s minimálním celkovým obsahem alkoholu nejméně 15 % objemových;\nb)   „suchý“: pro výrobky s obsahem cukru menším než 50 gramů na litr a u kategorie aromatizovaných vín a odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. g) s minimálním celkovým obsahem alkoholu nejméně 16 % objemových;\nc)   „polosuchý“: pro výrobky s obsahem cukru 50 až 90 gramů na litr;\nd)   „polosladký“: pro výrobky s obsahem cukru vyšším než 90 a menším než 130 gramů na litr;\ne)   „sladký“: pro výrobky s obsahem cukru 130 gramů na litr nebo vyšším.\nObsah cukru uvedený v prvním pododstavci písm. a) až e) je vyjádřen jako invertní cukr.\nÚdaje „polosladký“ a „sladký“ mohou být doprovázeny údajem o obsahu cukru vyjádřeném v gramech invertního cukru na litr.\n2.   Pokud je obchodní označení doplněno údajem „šumivý“ nebo je tento údaj jeho součástí, musí množství použitého šumivého vína činit nejméně 95 %.\n3.   Obchodní označení mohou být rovněž doplněna odkazem na hlavní použitou látku určenou k aromatizaci.\nČlánek 7\nÚdaj o provenienci\nJe-li uvedena provenience aromatizovaných vinných výrobků, musí odpovídat místu, kde byl aromatizovaný vinný výrobek vyroben. Provenience musí být uvedena slovy „vyrobeno v (…)“ nebo vyjádřena rovnocenným výrazem s doplněním názvu odpovídajícího členského státu nebo třetí země.\nČlánek 8\nPoužívání jazyka v obchodní úpravě a označování aromatizovaných vinných výrobků\n1.   Obchodní označení uvedená kurzívou v příloze II se na etiketě ani při obchodní úpravě aromatizovaných vinných výrobků nepřekládají.\nDalší údaje podle tohoto nařízení vyjádřené slovy se uvádějí alespoň v jednom nebo více úředních jazycích Unie.\n2.   Název zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení se uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, v němž je zapsáno, a to i tehdy, pokud se zeměpisným označením nahrazuje obchodní označení v souladu s čl. 5 odst. 4.\nPíše-li se název zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení jinou než latinskou abecedou, může se název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.\nČlánek 9\nPřísnější pravidla stanovená členskými státy\nČlenské státy mohou v rámci uplatňování politiky jakosti aromatizovaných vinných výrobků se zeměpisným označením chráněným podle tohoto nařízení, které jsou vyrobeny na jejich území, nebo pro zavedení nových zeměpisných označení stanovit pro výrobu a popis přísnější pravidla než ta, která jsou uvedena v článku 4 a v přílohách I a II, pokud jsou slučitelná s právem Unie.\nKAPITOLA III\nZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ\nČlánek 10\nObsah žádostí o ochranu\n1.   Žádosti o ochranu názvů jako zeměpisných označení zahrnují formální část, ve které se uvádí:\na)\nnázev, který se má chránit;\nb)\njméno a adresa žadatele;\nc)\nspecifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a\nd)\njednotný dokument shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.\n2.   Aby byl výrobek způsobilý pro užívání zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení, musí být v souladu s příslušnou specifikací výrobku, která obsahuje alespoň:\na)\nnázev, který se má chránit;\nb)\npopis výrobku, zejména jeho základní analytické vlastnosti, jakož i uvedení jeho organoleptických vlastností;\nc)\npřípadně zvláštní výrobní postupy a specifikace i příslušná omezení pro výrobu výrobku;\nd)\nvymezení příslušné zeměpisné oblasti;\ne)\npodrobné údaje potvrzující souvislost uvedenou v čl. 2 odst. 3;\nf)\npříslušné požadavky stanovené v unijních nebo vnitrostátních prvních předpisech, anebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminační a slučitelné s právem Unie;\ng)\nuvedení hlavní suroviny, z níž se aromatizovaný vinný výrobek získává;\nh)\nnázev a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.\nČlánek 11\nŽádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi\n1.   Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 10 údaje, které potvrzují, že daný název je chráněn v zemi původu.\n2.   Žádost o ochranu zašle Komisi žadatel buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů dané třetí země.\n3.   Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Unie nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Unie.\nČlánek 12\nŽadatelé\n1.   Žádost o ochranu zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti o ochranu se mohou podílet i další dotčené osoby.\n2.   Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na aromatizované vinné výrobky, které vyrábějí.\n3.   V případě názvu označujícího přeshraniční zeměpisnou oblast může být podána společná žádost o ochranu.\nČlánek 13\nPředběžné vnitrostátní řízení\n1.   Žádosti o ochranu zeměpisného označení aromatizovaných vinných výrobků pocházejících z Unie podléhají předběžnému vnitrostátnímu postupu v souladu s odstavci 2 až 7 tohoto článku.\n2.   Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má zeměpisné označení původ.\n3.   Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v této kapitole.\nČlenský stát v rámci vnitrostátního řízení zajistí vhodné zveřejnění žádosti o ochranu a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.\n4.   Pokud členský stát shledá, že zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je obecně neslučitelné s právem Unie, žádost zamítne.\n5.   Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny:\na)\nzveřejní jednotný dokument a specifikaci výrobku alespoň na internetu a\nb)\npostoupí Komisi žádost o ochranu obsahující tyto informace:\ni)\njméno a adresu žadatele,\nii)\nspecifikaci výrobku uvedenou v čl. 10 odst. 2,\niii)\njednotný dokument uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. d),\niv)\nprohlášení členského státu, že žádost podaná žadatelem podle jeho názoru splňuje požadované podmínky, a\nv)\nodkaz na zveřejnění uvedené v písmenu a).\nInformace uvedené v prvním pododstavci písm. b) se poskytují v některém z úředních jazyků Unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.\n6.   Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 28. března 2015.\n7.   Jestliže členský stát nemá vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany zeměpisných označení, může, ovšem pouze přechodně, udělit danému názvu ochranu podle této kapitoly na vnitrostátní úrovni. Tato ochrana je účinná ode dne, kdy byla Komisi podána žádost a její platnost končí dnem, kdy je podle této kapitoly přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.\nČlánek 14\nPřezkum prováděný Komisí\n1.   Komise zveřejní den podání žádosti o ochranu.\n2.   Komise přezkoumá, zda žádost o ochranu podle čl. 13 odst. 5 splňuje podmínky stanovené v této kapitole.\n3.   Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v této kapitole jsou splněny, zveřejní prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez ohledu na postup uvedený v čl. 34 odst. 2 jednotný dokument podle čl. 10 odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku podle čl. 13 odst. 5 písm. a) v Úředním věstníku Evropské unie.\n4.   Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v této kapitole nejsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů o zamítnutí žádosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 15\nŘízení o námitce\nBěhem dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 14 odst. 3 může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než osoba podávající žádost o ochranu, nebo na území třetí země, vznést u Komise námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle této kapitoly.\nFyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců uvedené v prvním pododstavci.\nČlánek 16\nRozhodnutí o ochraně\nKomise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, po ukončení řízení o námitce uvedeného v článku 15 prostřednictvím prováděcích aktů buď o udělení ochrany zeměpisnému označení, které splňuje podmínky stanovené v této kapitole a je slučitelné s právem Unie, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 17\nHomonyma\n1.   Název, pro který byla podána žádost o ochranu a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle tohoto nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.\n2.   Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu daných výrobků odpovídá.\n3.   Zapsaný homonymní název lze použít pouze tehdy, pokud je v praxi dostatečný rozdíl mezi homonymním názvem zapsaným později a názvem v rejstříku již zapsaným, a to s ohledem na potřebu zacházet s dotyčnými výrobci rovným způsobem a neuvádět spotřebitele v omyl.\nČlánek 18\nDůvody zamítnutí ochrany\n1.   Názvy, které zdruhověly, nesmí být chráněny jako zeměpisné označení.\nPro účely této kapitoly se „názvem, který zdruhověl“ rozumí název aromatizovaného vinného výrobku, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal v Unii běžným názvem určitého aromatizovaného vinného výrobku.\nPři určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, zejména:\na)\nke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;\nb)\nk příslušnému právu Unie nebo vnitrostátnímu právu.\n2.   Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity aromatizovaného vinného výrobku.\nČlánek 19\nVztah k ochranným známkám\n1.   Pokud je zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se žádost o zápis ochranné známky, používané způsobem uvedeným v čl. 20 odst. 2, týkající se aromatizovaného vinného výrobku, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu zeměpisného označení Komisi a zeměpisné označení je následně chráněno.\nOchranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.\n2.   Aniž je dotčen čl. 17 odst. 2, může být ochranná známka používaná způsobem uvedeným v čl. 20 odst. 2, o niž bylo zažádáno, nebo která je zapsána nebo zavedena svým používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Unie přede dnem podání žádosti o ochranu zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (13) nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (14).\nV takovém případě se používání zeměpisného označení povolí společně s příslušnými ochrannými známkami.\nČlánek 20\nOchrana\n1.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh aromatizovaný vinný výrobek, jenž byl vyroben v souladu s příslušnou specifikací výrobku.\n2.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení a aromatizované vinné výrobky s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněny proti:\na)\njakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu:\ni)\nu srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo\nii)\npokud toto používání umožňuje těžit z dobré pověsti daného zeměpisného označení;\nb)\njakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován či doprovázen výrazy jako „druh“„typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;\nc)\njakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;\nd)\nvšem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.\n3.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 18 odst. 1.\n4.   Členské státy přijmou vhodná správní opatření a učiní právní kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání uvedenému v odstavci 2 zeměpisných označení chráněných podle tohoto nařízení nebo toto používání zastavily.\nČlánek 21\nRejstřík\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez ohledu na postup podle v čl. 34 odst. 2, vytvoří a vede veřejně přístupný elektronický rejstřík zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, která jsou chráněna podle tohoto nařízení.\nV rejstříku uvedeném v prvním pododstavci mohou být jako zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení zapsána zeměpisná označení týkající se výrobků ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou.\nČlánek 22\nUrčení příslušného orgánu\n1.   Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontroly dodržování povinností stanovených touto kapitolou v souladu s kritérii stanovenými článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (15).\n2.   Členské státy zajistí, aby mohl systém kontrol využívat každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení této kapitoly.\n3.   Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.\nČlánek 23\nOvěření souladu se specifikacemi\n1.   V případě zeměpisných označení chráněných podle tohoto nařízení, která se vztahují k zeměpisným oblastem v Unii, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během úpravy nebo po úpravě aromatizovaných vinných výrobků:\na)\npříslušný orgán nebo orgány uvedené v článku 22 nebo\nb)\njeden nebo více kontrolních subjektů odpovědných za ověření ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobku v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.\nNáklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.\n2.   V případě zeměpisných označení chráněných podle tohoto nařízení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během úpravy nebo po úpravě aromatizovaných vinných výrobků:\na)\njeden nebo více orgánů veřejné správy určených třetí zemí nebo\nb)\njeden nebo více subjektů pro certifikaci.\n3.   Subjekty uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené normou EN ISO/IEC 17065:2012 (Posuzování shody – požadavky na subjekty certifikující výrobky, procesy a služby) a musí být podle této normy schváleny.\n4.   Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.\nČlánek 24\nZměny specifikace výrobku\n1.   Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 12, může žádat o schválení změny specifikace výrobku zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. d). V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.\n2.   Pokud navrhovaná změna vyžaduje jednu nebo více změn v jednotném dokumentu podle čl. 10 odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 13 až 16. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne, zda schválí žádost bez ohledu na postup stanovený v čl. 14 odst. 2 a článku 15, a v případě schválení zveřejní údaje podle čl. 14 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 25\nZrušení\nKomise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout prostřednictvím prováděcích aktů o zrušení ochrany zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánky 13 až 16 se použijí obdobně.\nČlánek 26\nStávající zeměpisná označení\n1.   Zeměpisná označení aromatizovaných vinných výrobků uvedených v příloze II nařízení (EHS) č. 1601/91 a jakékoli zeměpisné označení předložené ke schválení v některém členském státě a tímto členským státem schválené do 27. března 2014 jsou automaticky chráněna jako zeměpisná označení podle tohoto nařízení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez ohledu na postup podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení zapíše tato zeměpisná označení do rejstříku stanoveného v článku 21 tohoto nařízení.\n2.   Členské státy v případě stávajících zeměpisných označení uvedených v odstavci 1 předají Komisi:\na)\nformální část podle čl. 10 odst. 1;\nb)\nvnitrostátní rozhodnutí o schválení.\n3.   Stávající zeměpisná označení uvedená v odstavci 1, ke kterým nejsou do 28. března 2017 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise učiní prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez ohledu na postup podle čl. 34 odst. 2 odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 21.\n4.   Na stávající zeměpisná označení uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije článek 25.\nKomise může z vlastního podnětu do 28. března 2018 prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o zrušení ochrany stávajících zeměpisných označení uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nejsou v souladu s čl. 2 bodem 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 27\nPoplatky\nČlenské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých v rámci přezkumu žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu a o zrušení podle této kapitoly.\nČlánek 28\nPřenesené pravomoci\n1.   Za účelem zohlednění specifických vlastností výroby ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, pokud jde o:\na)\nkritéria pro vymezení zeměpisné oblasti a\nb)\npravidla, omezení a odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti.\n2.   K zajištění jakosti a zpětné vysledovatelnosti výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 za účelem stanovení podmínek, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky nad rámec požadavků uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. f).\n3.   Za účelem zajištění práv nebo oprávněných zájmů výrobců nebo hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, v nichž stanoví:\na)\npřípady, kdy může jednotlivý výrobce požádat o ochranu zeměpisného označení;\nb)\nomezení, pro určitý druh žadatele, který může požádat o ochranu zeměpisného označení;\nc)\npodmínky týkající se žádosti o ochranu zeměpisného označení, přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro změnu a zrušení zeměpisných označení;\nd)\npodmínky pro přeshraniční žádosti;\ne)\nstanoví den, kdy byla žádost podána;\nf)\nden, od kterého začíná ochrana;\ng)\npodmínky, za nichž se změna považuje za menší podle čl. 24 odst. 2;\nh)\nden, ke kterému změna vstoupí v platnost;\ni)\npodmínky týkající se žádostí o změnu specifikace výrobku zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení, neobsahují-li žádnou změnu jednotného dokumentu uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. d).\n4.   Za účelem zajištění přiměřené ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článku 33, v nichž stanoví omezení týkající se chráněného názvu.\nČlánek 29\nProváděcí pravomoci\n1.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s touto kapitolou, pokud jde o:\na)\ninformace poskytované ve specifikaci výrobku, jde-li o souvislost uvedenou v čl. 2 bodu 3 mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem;\nb)\nzpůsoby zveřejňování rozhodnutí o ochraně nebo zamítnutí uvedených v článku 16;\nc)\npodávání přeshraničních žádostí;\nd)\nkontroly a ověření prováděná členskými státy, včetně testování.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\n2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s touto kapitolou a týkající se postupu, včetně přípustnosti, pro přezkum žádostí o ochranu nebo o schválení změny zeměpisného označení a rovněž postupu, včetně přípustnosti, pro žádosti o námitku, zrušení nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných zeměpisných označení, zejména pokud jde o:\na)\nvzory dokumentů a formát pro předávání;\nb)\nlhůty;\nc)\npodrobné údaje o skutečnostech, dokladech a dalších dokumentech předkládaných spolu s žádostí.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 30\nNepřípustná žádost\nV případě, že je žádost podaná podle této kapitoly považována za nepřípustnou, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez ohledu na postup podle čl. 34 odst. 2 o zamítnutí žádosti jako nepřípustné.\nKAPITOLA IV\nOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 31\nKontroly a ověření aromatizovaných vinných výrobků\n1.   Za kontroly aromatizovaných vinných výrobků jsou odpovědné členské státy. Přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení, a zejména určí orgán nebo orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto nařízením v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.\n2.   Komise v případě potřeby přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy týkající se plnění povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 32\nVýměna informací\n1.   Členské státy a Komise si navzájem oznámí veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se aromatizovaných vinných výrobků. Tyto informace mohou být v případě potřeby předány nebo zpřístupněny příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny.\n2.   Aby byla oznámení uvedená v odstavci 1 rychlá, účinná, přesná a nákladově efektivní, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, v nichž stanoví:\na)\npovahu a druh oznamovaných informací;\nb)\nzpůsoby oznamování;\nc)\npravidla týkající se přístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům;\nd)\npodmínky a způsob zveřejnění informací.\n3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:\na)\npravidla pro poskytování informací nezbytných k uplatňování tohoto článku;\nb)\nzpůsoby správy oznamovaných informací a pravidla týkající se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;\nc)\nzpůsoby předávání nebo poskytování informací a dokumentů členským státům, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.\nČlánek 33\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 2, článku 28, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 27. března 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, článku 28, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, článku 28, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 34\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro aromatizované vinné výrobky. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nNevydá-li výbor v případě prováděcích aktů uvedených čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci a v čl. 29 odst. 1 písm. b) žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 35\nZrušení\nNařízení (EHS) č. 1601/91 se zrušuje s účinkem od 28. března 2015.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III tohoto nařízení.\nČlánek 36\nPřechodná opatření\n1.   Za účelem usnadnění přechodu z pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1601/1991 na pravidla stanovená tímto nařízením je Komisi v souladu s článkem 33 svěřena pravomoc přijímat případně akty v přenesené pravomoci týkající se přijetí opatření pozměňujících toto nařízení či opatření odchylujících se od něj, která zůstanou v platnosti do 28. března 2018.\n2.   Aromatizované vinné výrobky, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, avšak byly vyrobeny v souladu s nařízením (EHS) č. 1601/1991 před 27. březnem 2014, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.\n3.   Aromatizované vinné výrobky, které splňují požadavky článků 1 až 6 a článku 9 tohoto nařízení, které byly vyrobeny před 27. březnem 2014, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob, jsou-li v souladu s nařízením (EHS) 1601/1991, pokud jde o všechny aspekty neupravené v článcích 1 až 6 a článku 9 tohoto nařízení.\nČlánek 37\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 28. března 2015. Čl. 36 odst. 1 a 3 se však použijí od 27. března 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 26. února 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 67.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. února 2014.\n(3)  Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 122/94 ze dne 25. ledna 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 21, 26.1.1994, s. 7).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).\n(14)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nTECHNICKÉ DEFINICE, POŽADAVKY A OMEZENÍ\n1)   Aromatizace\na)\nK aromatizaci aromatizovaných vín jsou povoleny tyto produkty:\ni)\npřírodní aromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) nařízení (ES) č. 1334/2008,\nii)\nlátky určené k aromatizaci, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008, které:\n—\njsou identické s vanilinem,\n—\nvoní nebo chutnají po mandlích,\n—\nvoní nebo chutnají po meruňkách,\n—\nvoní nebo chutnají po vejcích a\niii)\naromatické byliny nebo koření nebo potraviny určené k aromatizaci.\nb)\nK aromatizaci aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů jsou povoleny tyto produkty:\ni)\naromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (ES) č. 1334/2008, a\nii)\naromatické byliny nebo koření nebo potraviny určené k aromatizaci.\nPřidání takových látek uděluje konečnému produktu organoleptické vlastnosti jiné než udělené vínem.\n2)   Přislazování\nK přislazování aromatizovaných vinných výrobků jsou povoleny tyto produkty:\na)\ncukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr, sirup z invertního cukru, vymezené směrnicí Rady 2001/111/ES (1);\nb)\nhroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt a rektifikovaný moštový koncentrát vymezené v části II bodech 10, 13 a 14 přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013;\nc)\nkaramelizovaný cukr, tj. produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;\nd)\nmed vymezený ve směrnici Rady 2001/110/ES (2);\ne)\nsirup z karubinu;\nf)\njiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako výše uvedené produkty.\n3)   Přidání alkoholu\nPři přípravě některých aromatizovaných vín a některých aromatizovaných vinných nápojů je povoleno použít tyto produkty:\na)\nethanol zemědělského původu vymezený v příloze I bodě 1 nařízení č. 110/2008, včetně ethanolu vinného původu;\nb)\nalkohol z vína nebo sušených vinných hroznů;\nc)\nvinný destilát nebo destilát ze sušených vinných hroznů;\nd)\ndestilát zemědělského původu vymezený v příloze I bodě 2 nařízení (ES) č. 110/2008;\ne)\nvínovice vymezená v příloze II bodě 4 nařízení (ES) č. 110/2008;\nf)\nmatolinová pálenka vymezená v příloze II bodě 6 nařízení (ES) č. 110/2008;\ng)\nlihoviny destilované ze zkvašených sušených vinných hroznů.\nEthanol použitý pro ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě aromatizovaných vinných výrobků musí být zemědělského původu a musí být použit v naprosto nezbytných dávkách a nepovažuje se za přídavek alkoholu pro účely výroby aromatizovaného vinného výrobku.\n4)   Přídatné látky a přibarvení\nNa aromatizované vinné výrobky se použijí pravidla pro potravinářské přídatné látky, včetně barev, stanovené v nařízení (ES) č. 1333/2008.\n5)   Přidání vody\nPro přípravu aromatizovaných vinných výrobků je povoleno přidání vody, pokud je použita v dávkách nezbytných:\n—\npro přípravu esencí určených k aromatizaci,\n—\npro rozpouštění barviv a náhradních sladidel,\n—\npro přizpůsobení konečného složení výrobku.\nJakost přidané vody musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES (3) a směrnicí Rady 98/83/ES (4) a neměla by měnit vlastnosti výrobku.\nTato voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.\n6)   Pro přípravu aromatizovaných vinných výrobků je povoleno přidání oxidu uhličitého.\n7)   Obsah alkoholu\n„Obsahem alkoholu v % objemových“ se rozumí poměr objemu čistého alkoholu, který výrobek obsahuje při teplotě 20 °C a celkového objemu tohoto výrobku při stejné teplotě.\n„Skutečným obsahem alkoholu v % objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu, které výrobek obsahuje při teplotě 20 °C ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při stejné teplotě.\n„Možným obsahem alkoholu v % objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při teplotě 20 °C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru obsaženého ve 100 objemových jednotkách výrobku při stejné teplotě.\n„Celkovým obsahem alkoholu v % objemových“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v % objemových.\n(1)  Směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53).\n(2)  Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).\n(4)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).\nPŘÍLOHA II\nOBCHODNÍ OZNAČENÍ A POPISY AROMATIZOVANÝCH VINNÝCH VÝROBKŮ\nA.   OBCHODNÍ OZNAČENÍ A POPISY AROMATIZOVANÝCH VÍN\n1)   Aromatizované víno:\nProdukty, které jsou v souladu s definicí stanovenou v čl. 3 odst. 2.\n2)   Vinný aperitiv:\nAromatizované víno, k němuž mohl být přidán alkohol.\nPoužití výrazu „aperitiv“ v tomto spojení nemá vliv na použití tohoto výrazu k definici výrobků, na které se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje.\n3)   Vermut:\nAromatizované víno:\n—\nk němuž byl přidán alkohol, a\n—\njehož charakteristická chuť je získána použitím vhodných látek z pelyňku rodu Artemisia.\n4)   Hořké aromatizované víno:\nAromatizované víno s typicky hořkou chutí, k němuž byl přidán alkohol.\nPo obchodním označení „hořké aromatizované víno“ následuje název hlavní hořké aromatické látky.\nObchodní označení „hořké aromatizované víno“ může být nahrazeno nebo doplněno těmito výrazy:\n—\n„Chininové víno“, jehož hlavní látkou určenou k aromatizaci je přírodní aroma chininu,\n—\n„Bitter vino“, jehož hlavní látkou určenou k aromatizaci je přírodní aroma hořce a jež bylo přibarveno povoleným žlutým nebo červeným barvivem; použití výrazu „bitter“ v tomto spojení nemá vliv na použití tohoto výrazu k definici výrobků, na které se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje,\n—\n„Americano“, pokud k aromatizaci dochází díky přítomnosti přírodních aromatických látek získaných z pelyňku nebo z hořce a jež bylo přibarveno povoleným žlutým nebo červeným barvivem.\n5)   Aromatizované víno s vejci:\nAromatizované víno:\n—\nk němuž byl přidán alkohol,\n—\ndo kterého byl přidán jakostní vaječný žloutek nebo z něj získané výtažky,\n—\njehož obsah cukru vyjádřený jako invertní cukr je vyšší než 200 gramů, a\n—\npro jehož výrobu bylo ve směsi použito nejméně 10 gramů vaječného žloutku na litr.\nObchodní označení „aromatizované víno s vejci“ může být doprovázeno výrazem „cremovo“, pokud takový výrobek obsahuje víno s chráněným označením původu „Marsala“, jehož podíl činí nejméně 80 %.\nObchodní označení „aromatizované víno s vejci“ může být doprovázeno výrazem „cremovo zabaione“, pokud takový výrobek obsahuje víno s chráněným označením původu „Marsala“, jehož podíl činí nejméně 80 %, a obsah vaječného žloutku činí nejméně 60 gramů na litr.\n6)   Väkevä viiniglögi/Starkvinsglögg:\nAromatizované víno:\n—\nk němuž byl přidán alkohol a\n—\njehož charakteristická chuť je získána použitím hřebíčku nebo skořice.\nB.   OBCHODNÍ OZNAČENÍ A POPISY AROMATIZOVANÝCH VINNÝCH NÁPOJŮ\n1)   Aromatizovaný vinný nápoj\nProdukty, které jsou v souladu s definicí stanovenou v čl. 3 odst. 3.\n2)   Aromatizovaný alkoholizovaný vinný nápoj\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nk němuž byl přidán alkohol,\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových,\n—\nkterý byl přislazen,\n—\nkterý je získán z bílého vína,\n—\nk němuž byl přidán destilát ze sušených vinných hroznů a\n—\nkterý byl aromatizován výhradně extraktem z kardamomu,\nnebo\n—\nk němuž byl přidán alkohol,\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových,\n—\nkterý byl přislazen,\n—\nkterý je získán z červeného vína a\n—\nk němuž byly přidány aromatické přípravky získané výhradně z koření, všehoje, ořechů, esencí citrusových plodů a aromatických bylin.\n3)   Sangría/Sangria\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán z vína,\n—\nkterý je aromatizovaný přidáním přírodních výtažků nebo esencí z citrusových plodů, se šťávou nebo bez šťávy těchto plodů,\n—\nk němuž mohlo být přidáno koření,\n—\nkterý mohl být dosycen oxidem uhličitým,\n—\nkterý nebyl barven,\n—\njehož skutečný obsah alkoholu je alespoň 4,5 % objemových a nižší než 12 % objemových a\n—\nkterý může obsahovat pevné kousky dužniny nebo slupek citrusových plodů a jehož barva musí pocházet výlučně z použitých surovin.\nVýraz „Sangría“ nebo „Sangria“ může být použit jako obchodní označení pouze tehdy, byl-li nápoj vyroben ve Španělsku nebo v Portugalsku. Byl-li produkt vyroben v jiném členském státě, lze výraz „Sangría“ nebo „Sangria“ použít pouze k doplnění obchodního označení „aromatizovaný vinný nápoj“, pokud je doprovázen údajem „vyrobeno (v)e …“ a názvem členského státu výroby nebo menšího regionu.\n4)   Clarea\nAromatizovaný vinný nápoj, který je získaný z bílého vína za stejných podmínek jako Sangría/Sangria.\nVýraz „Clarea“ může být použit jako obchodní označení jen tehdy, byl-li nápoj vyroben ve Španělsku. Byl-li produkt vyroben v jiném členském státě, lze výraz „Clarea“ použít pouze k doplnění obchodního označení „aromatizovaný vinný nápoj“, pokud je doprovázen údajem „vyrobeno (v)e …“ a názvem členského státu výroby nebo menšího regionu.\n5)   Zurra\nAromatizovaný vinný nápoj získaný přidáním brandy nebo vínovice, jak jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 110/2008, do nápojů Sangría/Sangria a Clarea, případně s přidáním kousků ovoce. Skutečný obsah alkoholu musí činit nejméně 9 % objemových a musí být nižší než 14 % objemových.\n6)   Bitter soda\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán z nápoje „bitter vino“, jehož obsah v konečném výrobku musí být nejméně 50 % objemových,\n—\ndosycený oxidem uhličitým nebo doplněný vodou sycenou oxidem uhličitým a\n—\njehož skutečný obsah alkoholu činí nejméně 8 % objemových a musí být nižší než 10,5 % objemových.\nPoužití výrazu „bitter“ v tomto spojení nemá vliv na použití tohoto výrazu k definici výrobků, na které se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje.\n7)   Kalte Ente\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán smícháním vína, perlivého vína nebo perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým se šumivým vínem nebo šumivým vínem dosyceným oxidem uhličitým,\n—\nk němuž byly přidány přírodní látky z citronu nebo výtažku z nich, a\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.\nKonečný výrobek musí obsahovat nejméně 25 % objemových šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým.\n8)   Glühwein\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán výhradně z červeného vína nebo bílého vína,\n—\nkterý je aromatizovaný hlavně skořicí nebo hřebíčkem, a\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.\nAniž je dotčeno množství vody přidané na základě použití bodu 2 přílohy I, je přidání vody zakázáno.\nJe-li připravován z bílého vína, musí být obchodní označení „Glühwein“ doplněno slovem označujícím bílé víno, jako například slovo „bílé“.\n9)   Viiniglögi/Vinglögg/Karštas vynas\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán výhradně z červeného vína nebo bílého vína,\n—\nkterý je aromatizovaný hlavně skořicí nebo hřebíčkem, a\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.\nJe-li připravován z bílého vína, musí být obchodní označení „Viiniglögi/Vinglögg/Karštas vynas“ doplněno slovy, z kterých je patrné, že se jedná o bílé víno, například slovem „bílé“.\n10)   Maiwein\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý se získán z vína s přidaným svízelem vonným (mařinkou vonnou) (Galium odoratum (L.) Scop., Asperula odorata L.) nebo výtažky z něj tak, aby chuť svízele vonného (mařinky vonné) převládala, a\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.\n11)   Maitrank\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán z bílého vína, ve kterém macerován svízel vonný (mařinka vonná) (Galium odoratum (L.) Scop., Asperula odorata L.) nebo do něhož byly přidány výtažky z něj, s přídavkem pomerančů nebo jiných plodů, případně ve formě šťávy, koncentrátu nebo výtažku, oslazený nejvýše 5 % cukru, a\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.\n12)   Pelin\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán z červeného nebo bílého vína a ze zvláštní směsi bylin,\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových a\n—\njehož obsah cukru vyjádřený jako invertní cukr je 45–50 gramů na litr a celková kyselost nejméně 3 gramy na litr vyjádřená jako kyselina vinná.\n13)   Aromatizovaný dezert\nAromatizovaný vinný nápoj:\n—\nkterý je získán z červeného nebo bílého vína, cukru a směsi dezertního koření,\n—\njehož skutečný obsah alkoholu činí nejméně 9 % objemových a musí být nižší než 12 % objemových, a\n—\njehož obsah cukru vyjádřený jako invertní cukr je 90–130 gramů na litr a celková kyselost nejméně 2,5 gramu na litr vyjádřená jako kyselina vinná.\nVýraz „Aromatizovaný dezert“ může být použit jako obchodní označení jen tehdy, byl-li nápoj vyroben v České republice. Byl-li produkt vyroben v jiném členském státě, lze výraz „Aromatizovaný dezert“ použít pouze k doplnění obchodního označení „aromatizovaný vinný nápoj“, pokud je doprovázen údajem „vyrobeno (v)e …“ a názvem členského státu výroby nebo menšího regionu.\nC.   OBCHODNÍ OZNAČENÍ A POPISY AROMATIZOVANÝCH VINNÝCH KOKTEJLŮ\n1)   Aromatizovaný vinný koktejl\nVýrobek vyhovující definici uvedené v čl. 3 odst. 4.\nPoužití výrazu „koktejl“ v tomto spojení nemá vliv na použití tohoto výrazu k definici výrobků, na které se oblast působnosti tohoto nařízení nevztahuje.\n2)   Vinný koktejl\nAromatizovaný vinný koktejl:\n—\nv němž podíl zahuštěného hroznového moštu nepřekračuje 10 % celkového objemu konečného výrobku,\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nižší než 7 % objemových a\n—\njehož obsah cukru vyjádřený jako invertní cukr je menší než 80 gramů na litr.\n3)   Aromatizovaný perlivý hroznový mošt\nAromatizovaný vinný koktejl:\n—\nkterý je získán výhradně z hroznového moštu,\n—\nkterý má skutečný obsah alkoholu nižší než 4 % objemová a\n—\nobsahující oxid uhličitý získaný výhradně kvašením použitých produktů.\n4)   Perlivý vinný koktejl\nAromatizovaný vinný koktejl, který je smíchaný se šumivým vínem.\nPŘÍLOHA III\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (EHS) č. 1601/91\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 odst. 1 až 4\nČlánek 3 a příloha II\nČl. 2 odst. 5\nČl. 6 odst. 1\nČl. 2 odst. 6\nČl. 6 odst. 2\nČl. 2 odst. 7\n—\nČlánek 3\nČl. 4 odst. 1 a příloha I\nČl. 4 odst. 1 až 3\nČl. 4 odst. 1 a příloha I\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 3\nČlánek 5\nČl. 4 odst. 2\nČl. 6 odst. 1\nČl. 5 odst. 1 a 2\nČl. 6 odst. 2 písm. a)\nČl. 5 odst. 4\nČl. 6 odst. 2 písm. b)\nČl. 20 odst. 1\nČl. 6 odst. 3\nČl. 5 odst. 5\nČl. 6 odst. 4\nČlánek 9\nČl. 7 odst. 1 a 3\n—\nČl. 7 odst. 2\nČl. 5 odst. 3\nČl. 8 odst. 1\n—\nČl. 8 odst. 2\nČl. 5 odst. 1 a 2\nČl. 8 odst. 3\nČl. 6 odst. 3\n—\nČlánek 7\nČl. 8 odst. 4 první a druhý pododstavec\n—\nČl. 8 odst. 4 třetí pododstavec\nPříloha I bod 3 druhý pododstavec\nČl. 8 odst. 4a\n—\nČl. 8 odst. 5 až 8\nČlánek 8\nČl. 8 odst. 9\n—\nČl. 9 odst. 1 až 3\nČlánek 31\nČl. 9 odst. 4\nČlánek 32\nČlánek 10\nČlánek 11\nČl. 10a\nČlánek 2 bod 3 a články 10 až 30\nČlánek 11\nČl. 1 odst. 3\nČlánky 12 až 15\nČlánky 33 a 34\n—\nČlánek 35\nČlánek 16\nČlánek 36\nČlánek 17\nČlánek 37\nPříloha I\nPříloha I bod 3 písm. a)\nPříloha II\n—", "summary": "Aromatizované vinné výrobky\nAromatizované vinné výrobky\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 251/2014 – definice, popis, obchodní úprava, označovaní a ochrana zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nToto nařízení obsahuje pravidla pro specifikaci aromatizovaných vinných výrobků a ochranu jejich zeměpisných označení.\nJeho cílem je zajistit vysokou míru ochrany spotřebitele, pravost výrobků, transparentnost trhu a spravedlivou hospodářskou soutěž.\nVztahuje se na všechny aromatizované vinné výrobky uváděné na trh v EU (bez ohledu na to, jsou-li vyrobeny v zemích EU nebo ve třetích zemích), jakož i na výrobky vyrobené v EU pro vývoz.\nKLÍČOVÉ BODY\n              \n—\n              Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků, která se použijí navíc k ustanovením dřívějšího nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.\n            \n—\n              Aromatizované vinné výrobky se dělí do tří kategorií:\n              \n                \n                  —\n                    aromatizovaná vína*,\n                  \n—\n                    aromatizované vinné nápoje* a\n                  \n—\n                    aromatizované vinné koktejly*.\n—\n              Aromatizované vinné výrobky musí být vyrobeny v souladu s požadavky, omezeními a popisy stanovenými v přílohách I a II tohoto nařízení.\n            \n—\n              Země EU mohou pro aromatizované vinné výrobky požádat o ochranu zeměpisného označení EU.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužije se od 27. března 2014.\nKONTEXT\n              \nNařízení Rady (EHS) č. 1601/91 a nařízení Komise (ES) č. 122/94, která regulují aromatizované vinné výrobky, se osvědčila. Avšak s ohledem na technologické inovace, vývoj trhu a měnící se očekávání spotřebitelů bylo nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu, označování a ochranu zeměpisných označení těchto výrobků.\nKLÍČOVÉ POJMY\n* Aromatizovaná vína: nápoje, v nichž výrobky z révy vinné představují alespoň 75 % celkového objemu. Jejich obsah alkoholu je od 14,5 do 22 % objemových. Příkladem je vermut.\n* Aromatizované vinné nápoje: nápoje, v nichž výrobky z révy vinné představují alespoň 50 % celkového objemu. Jejich obsah alkoholu je od 4,5 do 14,5 % objemových. Do této kategorie patří například sangria a glühwein.\n* Aromatizované vinné koktejly: nápoje, v nichž výrobky z révy vinné představují alespoň 50 % celkového objemu. Jejich obsah alkoholu je od 1,2 do 10 % objemových.\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14–34)\nOpravy nařízení (EU) č. 251/2014 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.\nPoslední aktualizace 14.01.2016"}
{"celex_id": "32020R0123", "reference": "30.1.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 25/1\nNAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/123\nze dne 27. ledna 2020,\nkterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle čl. 43 odst. 3 Smlouvy má Rada na návrh Komise přijímat opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.\n(2)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) vyžaduje, aby byla na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vydaných poradními sbory přijata opatření pro zachování zdrojů.\n(3)\nRada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo loviště.\n(4)\nCelkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž by měl všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení a zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.\n(5)\nV souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky v plném rozsahu použije ode dne 1. ledna 2019 a všechny druhy, na které se vztahuje omezení odlovu, by měly být vyloženy. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že použije-li se povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, mají být rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě zvláštních plánů výmětů použitelných dočasně a na dobu, která není delší než tři roky.\n(6)\nRybolovná práva pro populace druhů ryb spadajících do povinnosti vykládky by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Rybolovná práva by proto měla vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku (místo doporučení ohledně množství požadovaného odlovu). Od doporučeného množství celkového úlovku by mělo být odečteno množství, které může být na základě výjimky i nadále předmětem výmětů během plnění povinnosti vykládky.\n(7)\nExistují určité populace, u nichž ICES vydala vědecké doporučení v podobě nulových úlovků. Jestliže se TAC u těchto populací stanoví na úroveň uvedenou ve vědeckém doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve smíšeném rybolovu, včetně vedlejších úlovků těchto populací, by vedl k jevu tzv. blokačních druhů. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je třeba stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Jejich úroveň by měla být stanovena tak, aby se úmrtnost těchto populací snižovala a aby se podnítilo zlepšení selektivity a zamezení úlovků. S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro ty členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí svých nevyhnutelných vedlejších úlovků.\n(8)\nZa účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro loviště, v nichž jsou loveny ryby z těchto populací, měla být stanovena na úrovních, které pomohou biomase ohrožených populací obnovit se a dosáhnout udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy.\n(9)\nPodle vědeckého doporučení biomasa reprodukující se populace mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (v divizích ICES 4b, 4c a 7a, 7d až 7h) od roku 2009 klesá a v současnosti je pod úrovní, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu (Btrigger), a těsně nad úrovní limitního referenčního bodu pro biomasu (Blim). Úmrtnost způsobená rybolovem se díky opatřením přijatým Unií snížila a v současnosti je pod úrovní hodnoty FMSY. Míra přibývání mladých jedinců je však nízká, přičemž od roku 2008 kolísá bez zřejmého trendu. Omezení odlovů by proto měla být uplatňována nadále, přičemž je třeba zajistit, aby cílová úmrtnost způsobená rybolovem pro tuto populaci byla v souladu s maximálním udržitelným výnosem.\n(10)\nV souladu s víceletým plánem pro západní vody zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 (2) má být cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, jež bude v souladu s rozmezími FMSY stanovenými v článku 2 uvedeného nařízení, dosaženo co nejdříve, a to postupným a přírůstkovým způsobem do roku 2020 v případě populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení, a poté se tyto hodnoty mají zachovávat v rozmezí FMSY v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení. Celková úmrtnost mořčáka evropského způsobená rybolovem v divizích ICES 8a a 8b by proto měla být stanovena v souladu s maximálním udržitelným výnosem a měla by zohledňovat komerční i rekreační úlovky a zahrnovat výměty (podle doporučení ICES celkem 2 533 tun). Členské státy mají přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby úmrtnost způsobená rybolovem prováděným jejich loďstvy a jejich rekreačními rybáři nepřekročila hodnotu FMSY, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472.\n(11)\nRekreační rybolov mořčáka evropského má významný dopad na jeho populaci, a proto by měla být nadále uplatňována rovněž opatření pro jeho řízení. V mezích vědeckého doporučení by se měla i nadále uplatňovat praxe vypouštění ulovených jedinců zpět do moře, jakož i omezení množství úlovků. Vzhledem k nedostatečné selektivitě a k pravděpodobnosti, že bude odchycen vyšší počet jedinců než stanovená omezení, by mělo být vyloučeno používání pevných sítí. Pokud je povolena pouze praxe vypouštění ulovených jedinců zpět do moře, měla by být povolena jedině lovná zařízení, která zajišťují vysokou míru přežití. Po zvážení environmentálních, sociálních a hospodářských okolností, a zejména skutečnosti, že komerční rybáři jsou na těchto populacích v pobřežních komunitách závislí, zajišťují tato opatření týkající se mořčáka evropského náležitou rovnováhu mezi zájmy komerčních a rekreačních rybářů. Uvedená opatření by zejména umožnila, aby rekreační rybáři vykonávali své rybolovné činnosti se zohledněním jejich dopadu na tyto populace.\n(12)\nICES doporučila, aby veškerá úmrtnost populace úhoře říčního (Anguilla anguilla) způsobená lidskou činností, včetně rekreačního a komerčního rybolovu, byla omezena na nulu nebo aby se nulové hodnotě co nejvíce přiblížila. Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) navíc přijala doporučení GFCM/42/2018/1, které stanoví opatření pro řízení rybolovu úhoře říčního ve Středozemním moři. Je vhodné v celé Unii zachovat stejné podmínky, a tedy ponechat v platnosti pro vody Unie oblasti ICES, jakož i pro brakické vody, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, zákaz rybolovu v délce tří po sobě následujících měsíců pro veškerý rybolov úhoře říčního ve všech fázích života. Toto období zákazu rybolovu by mělo být soudržné s cíli pro zachování zdrojů stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 (3) a s časovými migračními vzorci úhoře říčního, a proto je vhodné, aby pro vody Unie oblasti ICES bylo stanoveno v období mezi 1. srpnem 2020 a 28. únorem 2021.\n(13)\nJiž několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloků a rejnoků) stanoveny na nulovou hodnotu a související ustanovení zakládá povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení byl špatný stav těchto populací z hlediska jejich zachování a předpoklad, že by výměty vzhledem k vysoké míře přežití nevedly k vyšší úmrtnosti způsobené rybolovem a byly by pro zachování těchto druhů prospěšné. Od 1. ledna 2019 však musí být úlovky těchto druhů vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.\n(14)\nPodle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech.\n(15)\nNařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 (4) byl zaveden víceletý plán pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Víceletý plán pro západní vody vstoupil v platnost v roce 2019. Rybolovná práva pro populace uvedené v článku 1 těchto plánů by měla být stanovena v souladu s cíli (rozmezí FMSY) a zárukami splňujícími podmínky těchto plánů. Rozmezí FMSY byla určena v příslušných doporučeních ICES. Nejsou-li k dispozici žádné dostatečné vědecké informace, měly by být rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se uvádí ve víceletých plánech. Aby se u rybolovných práv omezily rozdíly mezi po sobě následujícími roky, je vhodné v případě populace štikozubce severního a štikozubce jižního použít v souladu s čl. 4 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) 2019/472 horní rozmezí FMSY.\n(16)\nVyplývá-li z vědeckého doporučení, že biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného plánu poklesla pod úroveň Blim, mají se v souladu s článkem 8 víceletého plánu pro západní vody přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto populace nebo jiné populace u druhů rybolovu s vedlejšími úlovky tresky obecné nebo tresky bezvousé.\n(17)\nICES ve svém doporučení uvedla, že populace tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři jsou pod úrovní Blim. Je pro ně proto třeba přijmout další nápravná opatření. Ta by měla přispět k obnově dotčených populací a měla by nahradit další snížení rybolovných práv u druhů rybolovu, při nichž jsou tyto populace loveny. Pokud jde o tresku bezvousou v Keltském moři, měla by tato opatření spočívat v technických změnách vlastností lovných zařízení, aby se snížily vedlejší úlovky tresky bezvousé, která jsou funkčně spjata s rybolovnými právy u druhů rybolovu, při nichž jsou tyto druhy loveny.\n(18)\nV rámci rybolovných práv na rok 2019 byla v souvislosti s treskou obecnou v Keltském moři přijata nápravná opatření. Při této příležitosti byl TAC pro tuto populaci vyhrazen pouze pro vedlejší úlovky. Avšak vzhledem k tomu, že daná populace je pod úrovní Blim, je třeba přijmout další nápravná opatření s cílem zvýšit velikost populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu, v souladu s čl. 8 odst. 2 víceletého plánu pro západní vody. Tato opatření by zlepšila selektivitu tím, že by učinila povinným používání lovných zařízení, která vykazují nižší míru vedlejších úlovků tresky obecné, v oblastech, kde jsou úlovky tresky obecné významné, čímž by se snížila úmrtnost této populace způsobená rybolovem ve smíšeném rybolovu. Úroveň TAC by měla být stanovena s cílem zabránit předčasnému zákazu tohoto rybolovu na začátku roku 2020. TAC by kromě toho měl být takový, aby se zamezilo případným výmětům, které by mohly narušit shromažďování údajů a vědecké posouzení populace. Stanovení TAC ve výši 805 tun by zajistilo značné zvýšení úrovně biomasy reprodukující se populace v roce 2020 alespoň o 100 % s cílem zajistit, aby se populace urychleně navrátila na úrovně, na nichž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu (Btrigger).\n(19)\nTAC pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (5).\n(20)\nNa základě porovnání populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska s referenčními ukazateli poskytla rada ICES doporučení pro kombinované populace sledě obecného v divizích 6a, 7b a 7c (západně od Skotska, západně od Irska). Toto doporučení se týká dvou odlišných TAC (jednak pro divize 6aS, 7b a 7c, jednak pro divize 5b, 6b a 6aN). Podle ICES je pro tyto populace třeba vypracovat plán obnovy. Proto by se měl stanovit TAC s cílem povolit omezený odlov v rámci komerčně provozovaného vědeckého programu odběru vzorků.\n(21)\nPodle vědeckého doporučení ICES je populace sledě obecného (Clupea harengus) v Keltském moři (v divizích ICES 7a jižně od 52° 30′ s. š., 7g–h a 7j–k) pod úrovní Blim. ICES proto doporučila, aby úlovky v roce 2020 činily nula tun. ICES navrhla, aby byl prováděn monitorovací rybolov s cílem maximalizovat příspěvek ke shromažďování vědeckých údajů, včetně pomoci s akustickým průzkumem, a aby minimální úroveň odlovu byla 869 tun. Toto množství by mohlo zajistit minimální počet alespoň 17 vzorků požadovaných pro TAC pro účely sledování. Je tudíž vhodné stanovit TAC pro ověřovací rybolov sledě obecného v Keltském moři s cílem shromáždit kontinuální údaje o úlovcích v závislosti na oblasti rybolovu, aniž by byla ohrožena obnova dané populace.\n(22)\nICES vydala dne 17. prosince 2018 vědecké doporučení týkající se mezioblastní flexibility v případě kranasů rodu Trachurus mezi divizemi ICES 8c a 9a. ICES doporučila, aby mezioblastní flexibilita mezi těmito dvěma populacemi nepřekročila rozdíl mezi úlovky odpovídajícími úmrtnosti způsobené rybolovem Fp.05 a stanoveným TAC. Nemělo by dojít ani k převodu TAC na populaci s biomasou reprodukující se populace, která by byla nižší než úroveň Blim. Za podmínek tohoto vědeckého doporučení by se mezioblastní flexibilita (zvláštní podmínka) v případě kranasů rodu Trachurus mezi podoblastí ICES 9 a divizí ICES 8c na rok 2020 měla stanovit na 10 %.\n(23)\nOpatření pro řízení a úrovně TAC v případě populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měla řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definovaným v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a aspekty týkající se smíšeného rybolovu.\n(24)\nNařízení Rady (ES) č. 847/96 (6) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 zmíněného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 nebo 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu těchto populací. V roce 2014 zavedl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, další mechanismus meziroční flexibility. Z tohoto důvodu a ve snaze zabránit přílišné flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(25)\nMeziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být vyloučena, pokud by její uplatnění narušilo dosahování cílů společné rybářské politiky, zejména v případě populací s biomasou reprodukující se populace pod úrovní Blim.\n(26)\nVzhledem k tomu, že pod úrovní Blim jsou navíc i populace COD/03AS, COD/5BE6A, WHG/56-14, WHG/07A a PLE/7HJK a že v roce 2020 jsou povoleny pouze vedlejší úlovky a rybolov za vědeckými účely, členské státy se zavázaly, že v případě těchto populací nebudou v roce 2020 uplatňovat čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, tak aby odlovy v roce 2020 nepřekročily stanovené TAC.\n(27)\nV případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto TAC. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.\n(28)\nV souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2020.\n(29)\nS cílem zaručit plné využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.\n(30)\nU některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena všeobecným zákazem lovu těchto druhů.\n(31)\nNa 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Manile ve dnech 23. až 28. října 2017, byla doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatcích I a II k uvedené úmluvě. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie lovících ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí lovících ve vodách Unie.\n(32)\nNa využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7), a zejména jeho články 33 a 34, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které maní členské státy použít, když zasílají Komisi údaje o vykládce populace podle tohoto nařízení.\n(33)\nPodle doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie divizí ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2020, je vhodné, aby až do jeho zveřejnění byly TAC a kvóty pro tuto populaci prozatímně stanoveny na nulu.\n(34)\nPostupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem (8) a Faerskými ostrovy (9) uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem (10) stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2020. Uvedená rybolovná práva je proto nezbytné zahrnout do tohoto nařízení.\n(35)\nUnijním TAC pro platýse černého v mezinárodních vodách oblastí 1 a 2 není dotčen postoj Unie k přiměřenému podílu Unie na tomto rybolovu.\n(36)\nKomise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) nebyla na svém výročním zasedání v roce 2019 s to přijmout opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři. Pro uvedené populace by měly být stanoveny příslušné TAC v souladu s postoji vyjádřenými Unií v NEAFC.\n(37)\nMezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) se na svém výročním zasedání v roce 2017 dohodla, že v letech 2018 a 2019 může ICCAT rozdělit nepřidělené rezervy pro tuňáka obecného na roky 2019 a 2020 s přihlédnutím zejména k potřebám pobřežních rozvojových smluvních stran ICCAT a spolupracujících nesmluvních stran, subjektů nebo rybářských subjektů v oblasti jejich drobného rybolovu. Rozdělení množství přiděleného Unii bylo dohodnuto na schůzce konané mezi zasedáními panelu 2 ICCAT (Madrid, březen 2018) na základě informací poskytnutých třemi členskými státy: Řeckem, Španělskem a Portugalskem. Unie tak získala zvláštní dodatečná rybolovná práva ve výši 87 tun pro rok 2019 a 100 tun pro rok 2020, jež mají být využita plavidly Unie provádějícími drobný rybolov v určitých regionech Unie. Toto přidělení rybolovných práv Unii potvrdila ICCAT na svých výročních zasedáních v roce 2018 a 2019. Parametry, které Rada určila pro stanovení rozdělovacího klíče pro rok 2019 mezi Řecko, Španělsko a Portugalsko, zůstávají platné i pro rok 2020.\n(38)\nDoporučení ICCAT 16–05, které v roce 2020 snížilo TAC pro mečouna obecného v Středozemním moři, by mělo být provedeno v právu Unie. Jak je tomu již v případě populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, je vhodné, aby odlovy při rekreačním rybolovu všech ostatních populací řízených komisí ICCAT podléhaly omezením odlovu, jež ICCAT přijala.\n(39)\nICCAT se na svém výročním zasedání v roce 2019 poprvé dohodla na TAC pro žraloka modravého v severním Atlantiku uloveného v oblasti upravené pravidly ICCAT a na rozdělovacím klíči. Členským státům by tak měla být přidělena rybolovná práva k této populaci. Kromě toho se ICCAT dohodla na nepřiděleném TAC pro žraloka modravého v jižním Atlantiku uloveného v oblasti upravené pravidly ICCAT. Navíc byly mezi smluvní strany rozděleny roční limity pro vykládku populací marlína modrého a marlína bělavého / marlínů rodu Tetrapturus v Atlantském oceánu. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(40)\nStrany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2019 přijaly pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2020 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2019.\n(41)\nKomise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2019 nová omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), která se omezení odlovu Unie v rámci IOTC nedotýkají. Omezila však možnosti používání lovných zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocných plavidel. Byla přijata opatření k uchovávání mantovitých na palubě. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(42)\nVýroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 14.–18. února 2020. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO by měla být až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována.\n(43)\nMeziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2017 přijala opatření k zachování tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného na období 2018–2020. Opatření nebylo na výročním zasedání v roce 2019 revidováno, a mělo by se proto i nadále provádět v právu Unie.\n(44)\nNa svém výročním zasedání v roce 2019 potvrdila Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT) TAC pro tuňáka modroploutvého na období 2018–2020 přijatý na výročním zasedání v roce 2016. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(45)\nNa svém výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) TAC pro hlavní druhy spadající do její působnosti. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(46)\nNa svém výročním zasedání v roce 2019 ponechala Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) v platnosti dříve přijatá opatření pro zachování a řízení. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie.\n(47)\nNa svém 41. výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2020 pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(48)\nNa šestém zasedání smluvních stran Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) v roce 2019 byla přijata opatření k zachování a řízení populací spadajících do oblasti působnosti uvedené dohody. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.\n(49)\nPokud jde o rybolovná práva pro kraby rodu Chionoecetes okolo oblasti Svalbardu, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, včetně ve vztahu k rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu, pokud jde o rybolov krabů rodu Chionoecetes na pevninském šelfu kolem Svalbardu, je uveden ve dvou verbálních nótách Norsku ze dnů 25. října 2016 a 24. února 2017. Aby se zajistilo, že využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu bude slučitelné s případnými nediskriminačními pravidly pro řízení stanovenými Norskem, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast vymezená uvedenou smlouvou spadá, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k tomuto rybolovu. Rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy je omezeno na rok 2020. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.\n(50)\nV souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele (11) je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.\n(51)\nVzhledem k tomu, že některá ustanovení mají být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku 2020 a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021, by se ustanovení o zákazech a obdobích zákazu rybolovu vyplývajících z tohoto nařízení měla uplatňovat i na začátku roku 2021 až do dne vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021.\n(52)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit své přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).\n(53)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za trvalé ukončení rybolovných činností a za posílenou přítomnost vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(54)\nAby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2020, a zvláštních ustanovení týkajících se určitých oblastí, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.\n(55)\nNěkterá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2019, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.\n(56)\nPři využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno právo Unie,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.\n2.   Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:\na)\nomezení odlovu pro rok 2020 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2021;\nb)\nomezení intenzity rybolovu pro rok 2020, s výjimkou omezení intenzity rybolovu stanovených v příloze II, která se použijí v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021;\nc)\nrybolovná práva pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR;\nd)\nrybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 30 pro období v letech 2019 a 2020 stanovená v uvedeném článku.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:\na)\nrybářská plavidla Unie;\nb)\nplavidla třetích zemí ve vodách Unie.\n2.   Toto nařízení se vztahuje i na rekreační rybolov, pokud se na něj v jeho příslušných ustanoveních výslovně odkazuje.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:\na)\n„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;\nb)\n„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;\nc)\n„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;\nd)\n„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):\ni)\nv rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;\nii)\nve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;\ne)\n„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;\nf)\n„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;\ng)\n„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (13);\nh)\n„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ni)\n„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.\nČlánek 4\nRybolovné oblasti\nPro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:\na)\noblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (14);\nb)\n„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;\nc)\n„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;\nd)\n„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:\n—\n53° 30′ s. š., 15° 00′ z. d.,\n—\n53° 30′ s. š., 11° 00′ z. d.,\n—\n51° 30′ s. š., 11° 00′ z. d.,\n—\n51° 30′ s. š., 13° 00′ z. d.,\n—\n51° 00′ s. š., 13° 00′ z. d.,\n—\n51° 00′ s. š., 15° 00′ z. d.;\ne)\n„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:\n—\n43° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,\n—\n43° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n43° 30′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n43° 30′ s. š., 9° 00′ z. d.,\n—\n44° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,\n—\n44° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,\n—\n43° 30′ s. š., 8° 00′ z. d.;\nf)\n„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:\n—\n43° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,\n—\n43° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n42° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n42° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;\ng)\n„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:\n—\n42° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,\n—\n42° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n38° 30′ s. š., 10° 00′ z. d.,\n—\n38° 30′ s. š., 9° 00′ z. d.,\n—\n40° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,\n—\n40° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;\nh)\n„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize 9a;\ni)\n„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:\n—\n43° 30′ s. š., 6° 00′ z. d.,\n—\n44° 00′ s. š. 6° 00′ z. d.,\n—\n44° 00′ s. š. 2° 00′ z. d.,\n—\n43° 30′ s. š., 2° 00′ z. d.;\nj)\n„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7° 23′ 48″ z. d.;\nk)\n„oblastí úmluvy CCAMLR“ zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 (15);\nl)\noblastmi CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (16);\nm)\n„oblastí úmluvy IATTC“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (17);\nn)\n„oblastí úmluvy ICCAT“ zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku (18);\no)\n„oblastí pravomoci IOTC“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (19);\np)\noblastmi NAFO zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 (20);\nq)\n„oblastí úmluvy SEAFO“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku (21);\nr)\n„oblastí dohody SIOFA“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu (22);\ns)\n„oblastí úmluvy SPRFMO“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (23);\nt)\n„oblastí úmluvy WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (24);\nu)\n„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;\nv)\n„oblastí překrývajících se kompetencí IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:\n—\npoledníkem 150° z. d.,\n—\npoledníkem 130° z. d.,\n—\nrovnoběžkou 4° j. š.,\n—\nrovnoběžkou 50° j. š.\nHLAVA II\nRYBOLOVNÁ PRÁVA PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 5\nTAC a jejich rozdělení\n1.   TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.\n2.   Rybářská plavidla Unie jsou oprávněna lovit v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen za podmínek stanovených v článku 18 a v příloze V části A tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (25) a v prováděcích předpisech k němu.\nČlánek 6\nTAC, které určí členské státy\n1.   TAC pro některé populace ryb určí dotčený členský stát. Tyto populace jsou uvedeny v příloze I.\n2.   TAC, které určí členský stát:\na)\nmusí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a\nb)\nmusí vést:\ni)\ns největší pravděpodobností k využívání populace v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2020, je-li k dispozici analytické posouzení, nebo\nii)\nk využívání populace v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, není-li analytické posouzení k dispozici nebo je-li neúplné.\n3.   Do 15. března 2020 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:\na)\npřijaté TAC;\nb)\núdaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;\nc)\núdaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.\nČlánek 7\nPodmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků\n1.   Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:\na)\nbyly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo\nb)\npředstavují tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a tato kvóta Unie dosud nebyla vyčerpána.\n2.   V příloze I tohoto nařízení jsou pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 uvedeny populace necílových druhů nacházejících se v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení.\nČlánek 8\nMechanismus pro výměnu kvót pro TAC týkající se nevyhnutelných vedlejších úlovků v souvislosti s povinností vykládky\n1.   S cílem zohlednit zavedení povinnosti vykládky a zpřístupnit kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům, které vlastní kvótu nemají, se na TAC stanovené v příloze IA použije mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.\n2.   6 % z každé kvóty z TAC pro tresku obecnou v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska, jež byly přiděleny každému členskému státu, se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót, jež je otevřena od 1. ledna 2020. Členské státy bez přidělené kvóty mají k této rezervě kvót výhradní přístup do 31. března 2020.\n3.   Množství, jež se ze sdílené rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Případná nevyužitá množství jsou po 31. března 2020 vrácena členským státům, které jimi do sdílené rezervy původně přispěly.\n4.   Navrácené kvóty pocházejí pokud možno ze seznamu TAC určeného každým členským státem přispívajícím do sdílené rezervy, jak je uvedeno v dodatku k příloze IA.\n5.   Vyměňované kvóty musí mít rovnocennou obchodní hodnotu, přičemž se použije tržní směnný kurz nebo jiné vzájemně přijatelné směnné kurzy. Pokud neexistují žádné alternativy, použije se rovnocenná ekonomická hodnota v souladu s průměrnými cenami v Unii z předchozího roku poskytnutými Evropským střediskem pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.\n6.   V případech, kdy mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 tohoto článku členským státům neumožňuje pokrýt své nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.\nČlánek 9\nOmezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e\n1.   V příloze II se stanoví technické aspekty práv a povinností související s přílohou II v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e pro období uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b).\n2.   Požádá-li o to některý členský stát v souladu s přílohou II bodem 7.4, může mu Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělit dodatečný počet dní na moři ke dnům, které jsou uvedeny v příloze II bodě 5, během nichž se plavidlo s oprávněním členského státu vlajky může nacházet v divizi ICES 7e a mít na palubě jakékoli regulované zařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 53 odst. 2.\n3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 ke dnům, které jsou uvedeny v příloze II bodě 5, během nichž se plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů uvedeného v příloze II bodě 8.1. Tyto dny se přidělují na základě popisu, který daný členský stát předložil v souladu s přílohou II bodem 8.3, a po konzultaci s VTHVR. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 53 odst. 2.\nČlánek 10\nOpatření týkající se rybolovu mořčáka evropského\n1.   Rybářským plavidlům Unie i veškerému komerčnímu rybolovu z pobřeží se zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES 4b a 4c a v podoblasti ICES 7. Mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h a ve vodách do 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království v divizích ICES 7a a 7g povoluje v lednu 2020 a od 1. dubna do 31. prosince 2020 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti, prostřednictvím těchto zařízení a s těmito omezeními:\na)\nza použití vlečných sítí pro lov při dně (26), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 520 kilogramů za dva měsíce a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě odlovených tímto plavidlem za jeden rybářský výjezd;\nb)\nza použití nevodů (27), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 520 kilogramů za dva měsíce a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě ulovených tímto plavidlem za jeden rybářský výjezd;\nc)\nza použití háčků a šňůr (28), nepřesahující 5,7 tun na plavidlo a rok;\nd)\nza použití ukotvených tenatových sítí (29), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 1,4 tun na plavidlo za rok.\nOdchylky uvedené v prvním pododstavci platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského v období od 1. července 2015 do 30. září 2016: v písmeni c) se záznamy o odlovech za použití háčků a lovných šňůr a v písmeni d) se záznamy o odlovech za použití ukotvených tenatových sítí. V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby příslušná odchylka platila pro jiné rybářské plavidlo za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se odchylka vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.\n3.   Omezení odlovu stanovená v odstavci 2 nejsou převoditelná mezi plavidly a v případě, že existuje měsíční omezení, ani z jednoho měsíce na druhý. Pro rybářská plavidla Unie, která používají více než jeden druh lovného zařízení během jednoho kalendářního měsíce, platí pro každý typ lovného zařízení nejnižší omezení odlovu stanovené v odstavci 2.\nDo 15 dní po uplynutí každého měsíce podají členské státy Komisi zprávu o všech úlovcích mořčáka evropského rozdělených podle druhu lovného zařízení.\n4.   Francie a Španělsko zajistí, aby úmrtnost populace mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b způsobená jejich komerčním a rekreačním rybolovem nepřekročila hodnotu FMSY představující 2 533 tun celkového úlovku, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472.\n5.   Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, se v divizích ICES 4b, 4c, 6a, 7a až 7k:\na)\nv období od 1. ledna do 29. února a od 1. do 31. prosince 2020 povoluje lov mořčáka evropského pouze udicí a ruční šňůrou, při němž se jedinci vypouštějí zpět do moře. Během těchto období se zakazuje mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti si uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat;\nb)\nv období od 1. března do 30. listopadu 2020 povoluje odlovit a ponechat si nejvýše dva jedince mořčáka evropského o minimální velikosti 42 cm na rybáře a den.\nPrvní pododstavec písm. b) se nepoužije na rybolov pomocí pevných sítí, jež nesmějí být během tohoto období použity k lovu ani uchovávání mořčáka evropského.\n6.   Při rekreačním rybolovu se v divizích ICES 8a a 8b povoluje ponechat si nejvýše dva jedince mořčáka evropského o minimální velikosti 42 cm na rybáře a den. Tento odstavec se nepoužije na rybolov pomocí pevných sítí, jež nesmějí být použity k lovu ani uchovávání mořčáka evropského.\n7.   Odstavci 5 a 6 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.\nČlánek 11\nOpatření týkající se rybolovu úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES\nZakazuje se veškerý cílený, vedlejší a rekreační rybolov úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES a v brakických vodách, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, po dobu tří po sobě jdoucích měsíců v období, které určí každý dotčený členský stát mezi 1. srpnem 2020 a 28. únorem 2021. Členské státy určené období sdělí Komisi nejpozději 1. června 2020.\nČlánek 12\nZvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv\n1.   Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:\na)\nvýměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nb)\nodpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;\nc)\npřerozdělení provedená podle článků 12 a 47 nařízení (EU) 2017/2403;\nd)\nvykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ne)\nmnožství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nf)\nodpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;\ng)\npřevody a výměny kvót podle článku 19 tohoto nařízení.\n2.   Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, určeny v příloze I tohoto nařízení.\n3.   Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použijí na populace, na které se vztahuje analytický TAC.\n4.   Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibility stanovené v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 13\nNápravná opatření týkající se tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři\n1.   Na plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f, 7g, části divize 7h severně od 49° 30′ severní šířky a části divize 7j severně od 49° 30′ severní šířky a východně od 11° západní délky, se použijí tato opatření:\na)\nplavidlům Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a jejichž úlovky se alespoň z 20 % skládají z tresky jednoskvrnné, se zakazuje rybolov v oblasti uvedené v odstavci 1, pokud nepoužívají sítě s kapsou o jedné z níže uvedených velikostí ok:\n—\n110 mm s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 120 mm,\n—\n100 mm typu T90,\n—\n120 mm,\n—\n100 mm s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 160 mm, a to do dne 31. května 2020;\nb)\node dne 1. června 2020 plavidla Unie kromě opatření uvedených v písmenu a) použijí tato opatření: i) lovné zařízení, které je konstruováno tak, že mezi lovnou šňůrou a pozemním zařízením je odstup minimálně jeden metr, nebo ii) jakýkoli způsob lovu, který je podle posouzení ICES nebo VTHVR prokazatelně přinejmenším stejně selektivní v zájmu zamezení úlovkům tresky obecné;\nc)\nplavidlům Unie, která loví pomocí nevodů pro lov při dně a jejichž úlovky se alespoň z 20 % skládají z tresky jednoskvrnné, se zakazuje rybolov v oblasti uvedené v odstavci 1, pokud nepoužívají sítě s kapsou o jedné z níže uvedených velikostí ok:\n—\n110 mm s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 120 mm,\n—\n100 mm typu T90,\n—\n120 mm.\n2.   S výjimkou plavidel, na něž se vztahuje čl. 9 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2018/2034 (30), se plavidlům Unie lovícím pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f do 7k a v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e nebo plavidlům Unie lovícím pomocí vlečných sítí pro lov při dně v oblasti uvedené v odstavci 1, jejichž úlovky se alespoň z 20 % skládají z tresky jednoskvrnné, zakazuje rybolov, pokud nepoužívají sítě s kapsou o velikosti ok nejméně 100 mm. Tento požadavek na minimální velikost ok sítě neplatí pro plavidla, u nichž vedlejší úlovky tresky podle posouzení VTHVR nepřekračují 1,5 %.\n3.   Podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1241 se procentní podíly úlovků vypočítají jako poměr živé hmotnosti všech biologických mořských zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.\n4.   Plavidla Unie mohou použít jiné vysoce selektivní lovné zařízení, než jsou lovná zařízení uvedená v odst. 1 písm. a) a b), jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1 % úlovků.\nČlánek 14\nNápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři\nOblasti se zákazem rybolovu s výjimkou pelagických zařízení (pomocí košelkových nevodů a vlečných sítí) a období, během nichž zákazy platí, jsou stanoveny v příloze IV.\nČlánek 15\nNápravná opatření týkající se tresky obecné v Kattegatu\n1.   Ode dne 31. května 2020 používají plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně (kódy lovných zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX a PTB) s minimální velikosti ok 70 mm, jedno z těchto selektivních lovných zařízení:\na)\ntřídicí mřížka s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;\nb)\ntřídicí mřížka s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;\nc)\ndílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;\nd)\nregulované vysoce selektivní zařízení, jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1,5 % úlovku, pokud je to jediné zařízení, které má dané plavidlo na palubě.\n2.   Do dne 31. března 2020 mohou členské státy určit plavidla Unie, která v rámci projektu dotčeného členského státu budou mít nejpozději 31. prosince 2020 nainstalováno vybavení pro úplně dokumentovaný rybolov. Tato plavidla Unie mohou používat lovná zařízení v souladu s nařízením (EU) 2019/1241. Dotčené členské státy předají seznam těchto plavidel Komisi.\nČlánek 16\nZakázané druhy\n1.   Rybářská plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy:\na)\nrejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;\nb)\nbezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti IES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;\nc)\nsvětlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;\nd)\nsvětlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;\ne)\nbezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;\nf)\nsoubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;\ng)\nsvětlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;\nh)\npsohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;\ni)\nžraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;\nj)\nrejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;\nk)\nrejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;\nl)\nžraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;\nm)\npilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;\nn)\nostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, s výjimkou programů na zamezení vedlejších úlovků uvedených v příloze IA.\n2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.\nČlánek 17\nPředávání údajů\nPředkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací a intenzitě rybolovu, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.\nKAPITOLA II\nOprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí\nČlánek 18\nOprávnění k rybolovu\n1.   Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách třetích zemí je stanoven v příloze V části A.\n2.   Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze V části A tohoto nařízení, musí být součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze V části A tohoto nařízení, však nesmí být překročen.\nKAPITOLA III\nRybolovná práva ve vodách regionálních organizací pro řízení rybolovu\nOddíl 1\nObecná ustanovení\nČlánek 19\nPřevody a výměny kvót\n1.   Pokud jsou podle pravidel některé regionální organizace pro řízení rybolovu (dále jen „regionální organizace“) povoleny převody nebo výměny kvót mezi jejími smluvními stranami, může členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) jednat s některou smluvní stranou této regionální organizace a případně vypracovat možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót.\n2.   Na základě oznámení, které jí učiní dotčený členský stát, může Komise schválit návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót, který tento členský stát projednal s příslušnou smluvní stranou regionální organizace. Poté Komise příslušné smluvní straně regionální organizace neprodleně sdělí svůj souhlas s tím, že bude vázána tímto převodem nebo výměnou kvót. Komise oznámí dohodnutý převod nebo výměnu kvót v souladu s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu sekretariátu této organizace.\n3.   Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.\n4.   Rybolovná práva získaná od příslušné smluvní strany regionální organizace nebo převedená na tuto stranu v rámci převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od jeho přídělu od okamžiku, kdy se převod nebo výměna kvót uskuteční v souladu s podmínkami dohody dosažené s příslušnou smluvní stranou regionální organizace nebo případně s pravidly dané regionální organizace. Tímto rozdělením se nemění stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.\n5.   Tento článek se použije do 31. ledna 2021 na převody kvót od některé smluvní strany regionální organizace na Unii a jejich následné přidělení členským státům.\nOddíl 2\nOblast úmluvy ICCAT\nČlánek 20\nOmezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu\n1.   Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle přílohy VI bodu 1.\n2.   Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle přílohy VI bodu 2.\n3.   Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle přílohy VI bodu 3.\n4.   Počet rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle přílohy VI bodu 4.\n5.   Počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle přílohy VI bodu 5.\n6.   Celková kapacita chovu tuňáka obecného a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle přílohy VI bodu 6.\n7.   Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (31), je omezen podle přílohy VI bodu 7 tohoto nařízení.\n8.   Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle přílohy VI bodu 8.\nČlánek 21\nRekreační rybolov\nČlenské státy případně přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov ze svých kvót přidělených v příloze ID.\nČlánek 22\nŽraloci\n1.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).\n2.   Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů (rod Alopias).\n3.   U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (vyjma kladivouna tiburo – Sphyrna tiburo).\n4.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus) nebo části jejich upravených těl.\n5.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).\nOddíl 3\nOblast úmluvy CCAMLR\nČlánek 23\nOznámení o průzkumném rybolovu\nPokud se členský stát hodlá v roce 2020 účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které nepatří do oblasti jurisdikce některého státu, oznámí to sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 nejpozději 1. června 2020.\nČlánek 24\nOmezení průzkumného rybolovu ledovek\n1.   Rybolov ledovek během rybářské sezóny 2019–2020 je omezen na členské státy, podoblasti a počet plavidel stanovené v příloze VII tabulce A pro daný druh, TAC a omezení vedlejších úlovků stanovené v příloze VII tabulce B.\n2.   Cílený rybolov druhů žraloků pro jiné účely, než je vědecký výzkum, je zakázán. Jakýkoli žralok, zejména nedospělí jednici a gravidní samice, náhodně odlovený jako vedlejší úlovek při rybolovu ledovky musí být vypuštěn živý.\n3.   V relevantních případech se rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a po zbytek sezóny se v ní zakáže.\n4.   Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, je-li to povoleno v souladu s odstavcem 1, je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 metrů.\nČlánek 25\nLov krunýřovky krilové během rybářské sezóny 2020–2021\n1.   Pokud členský stát hodlá během rybářské sezóny 2020–2021 lovit krunýřovku krilovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí to Komisi nejpozději 1. května 2020 za použití formuláře uvedeného v části B dodatku k příloze VII tohoto nařízení. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději 30. května 2020.\n2.   Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovky krilové.\n3.   Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, to oznámí pouze ve vztahu k plavidlům s oprávněním k rybolovu, jež v době oznámení buď plují pod jeho vlajkou, nebo plují pod vlajkou jiného člena CCAMLR a předpokládá se, že v době uskutečnění rybolovu budou plout pod vlajkou uvedeného členského státu.\n4.   Členské státy mohou udělit oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové jiným plavidlům než těm, která byla v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku oznámena sekretariátu CCAMLR, pokud se některé oprávněné plavidlo nemůže účastnit se lovu z legitimních provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotčený členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:\na)\núplné údaje o zamýšleném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;\nb)\núplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a veškeré relevantní podklady nebo odkazy.\n5.   Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové žádnému plavidlu uvedenému na kterémkoli seznamu rybářských plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov vedeném CCAMLR.\nOddíl 4\nOblast působnosti IOTC\nČlánek 26\nOmezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti působnosti IOTC\n1.   Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti působnosti IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v příloze VIII bodě 1.\n2.   Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v příloze VIII bodě 2.\n3.   Členské státy mohou změnit rozdělení plavidel mezi oba druhy rybolovu uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných populací ryb.\n4.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, byla plavidla, jež mají být převedena, v evidenci oprávněných plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro tuňáky. Dále se nesmí převést žádné z plavidel zapsaných na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném kteroukoli regionální organizací.\n5.   Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.\nČlánek 27\nUnášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla\n1.   Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně používat více než 300 aktivních unášených zařízení s uzavíracím mechanismem.\n2.   Počet zásobovacích plavidel nesmí být více než dvě zásobovací plavidla na podporu nejméně pěti plavidel lovících košelkovými nevody, která plují pod vlajkou téhož členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno zásobovací plavidlo.\n3.   Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku podporováno více než jedním zásobovacím plavidlem plujícím pod vlajkou téhož členského státu.\n4.   Unie nezaregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné zásobovací plavidlo.\nČlánek 28\nŽraloci\n1.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounovitých všech druhů čeledi Alopiidae.\n2.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo jakoukoli část upravených těl žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus), kromě plavidel kratších než 24 metrů provádějících rybolov pouze ve výlučné hospodářské zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že jejich úlovky jsou určeny výhradně k místní spotřebě.\n3.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.\nOddíl 5\nOblast úmluvy SPRFMO\nČlánek 29\nPelagický rybolov\n1.   V oblasti úmluvy SPRFMO mohou lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IH pouze ty členské státy, které v ní aktivně prováděly pelagický rybolov v letech 2007, 2008 nebo 2009.\n2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2020 v oblasti úmluvy SFPRMO celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 tun hrubé prostornosti.\n3.   Rybolovná práva stanovená v příloze IH mohou být využita pouze pod podmínkou, že členské státy zašlou Komisi nejpozději pátý den následujícího měsíce seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládkách v oblasti úmluvy SPRFMO, záznamy ze systémů sledování pravidel, měsíční hlášení o úlovcích, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, i záznamy o zastávkách v přístavech s cílem sdělit tyto informace sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 30\nMantovití\n1.   Rybářským plavidlům Unie je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula), s výjimkou rybářských plavidel provozujících rybolov pro vlastní spotřebu (při němž jsou ulovené ryby spotřebovávány přímo rodinami rybářů). Odchylně od první věty platí, že mantovití, kteří jsou neúmyslně uloveni v rámci drobného rybolovu (rybolov jiný, než je rybolov za použití dlouhých lovných šňůr nebo rybolov při hladině, tj. plavidla lovící pomocí košelkových nevodů, lov na udici, rybolov za použití tenatových sítí, ručních šňůr a vlečných šňůr), mohou být vyloženi pouze pro účely místní spotřeby.\n2.   Všechna rybářská plavidla s výjimkou těch, která provozují rybolov pro vlastní spotřebu, urychleně vypustí mantovité živé a nezraněné, nakolik je to možné, jakmile jsou zpozorováni v síti, na háčku nebo na palubě, a to tak, aby odchyceným jedincům způsobila co nejmenší újmu.\nČlánek 31\nRybolov při dně\n1.   Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2020 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty její části, v nichž se prováděl rybolov při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na úroveň, která nepřesáhne roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametrů intenzity za uvedené období. Nad rámec záznamu mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit nad rámec záznamu.\n2.   Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu.\nČlánek 32\nPrůzkumný rybolov\n1.   Členské státy se v roce 2020 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v oblasti úmluvy SPRFMO pouze v případě, že SPRFMO schválila jejich žádost o provádění tohoto rybolovu, jež obsahuje plán rybolovné činnosti a závazek provádět plán shromažďování údajů.\n2.   Rybolov se provádí pouze ve výzkumných blocích určených SPRFMO. Rybolov v hloubkách menších než 750 metrů a větších než 2 000 metrů je zakázán.\n3.   Celkový přípustný odlov je stanoven v příloze IH. Rybolov je omezen na jeden výjezd o maximální délce 21 po sobě následujících dní a na maximální počet 5 000 háčků na jedno lovné zařízení při maximálním počtu 20 lovných zařízení na jeden výzkumný blok. Rybolov je ukončen, jakmile je dosaženo TAC nebo jakmile je ponořeno a vytaženo 100 lovných zařízení, podle toho, co nastane dříve.\nOddíl 6\nOblast úmluvy IATTC\nČlánek 33\nRybolov pomocí košelkových nevodů\n1.   Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) plavidly lovícími košelkovými nevody se zakazuje:\na)\nod 00:00 hod. 29. července 2020 do 24:00 hod. 8. října 2020 nebo od 00:00 hod. 9. listopadu 2020 do 24:00 hod. 19. ledna 2021 v oblasti vymezené těmito hranicemi:\n—\ntichomořským pobřežím Ameriky,\n—\npoledníkem 150° z. d.,\n—\nrovnoběžkou 40° s. š.,\n—\nrovnoběžkou 40° j. š.;\nb)\nod 00:00 hod. 9. října 2020 do 24:00 hod. 8. listopadu 2020 v oblasti vymezené těmito hranicemi:\n—\npoledníkem 96° z. d.,\n—\npoledníkem 110° z. d.,\n—\nrovnoběžkou 4° s. š.,\n—\nrovnoběžkou 3° j. š.\n2.   Dotčené členské státy u každého ze svých plavidel oznámí Komisi před 1. dubnem 2020, pro které období zákazu uvedené v odst. 1 písm. a) se rozhodly. Během zvoleného období musí všechna plavidla dotčených členských států lovící košelkovými nevody v oblastech stanovených v odstavci 1 tento druh rybolovu zastavit.\n3.   Plavidla lovící košelkovými nevody tuňáky v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované.\n4.   Odstavec 3 se nepoužije v těchto případech:\na)\npokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo\nb)\nběhem posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.\nČlánek 34\nUnášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem\n1.   Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 450 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat pouze na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.\n2.   Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí spustit zařízení s uzavíracím mechanismem v průběhu patnácti dnů před začátkem zvoleného období zákazu rybolovu uvedeného v čl. 33 odst. 1 písm. a) a nalodí zpět tentýž počet zařízení s uzavíracím mechanismem, který do patnácti dní před začátkem období zákazu rybolovu původně spustilo.\n3.   Členské státy ohlásí Komisi jednou za měsíc informace za každý den o všech aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem vyžadované na základě úmluvy IATTC. Hlášení se podávají nejdříve po 60, ale nejpozději po 75 dnech. Komise tyto informace bezodkladně předloží sekretariátu IATTC.\nČlánek 35\nOmezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru\nCelkové roční úlovky tuňáka velkookého plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru jednotlivých členských států v oblasti úmluvy IATTC jsou stanoveny v příloze IL.\nČlánek 36\nZákaz lovu žraloka dlouhoploutvého\n1.   Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.\n2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Provozovatelé plavidel jedince neprodleně vypustí.\n3.   Provozovatelé plavidel:\na)\nzaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);\nb)\nohlásí údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna.\nČlánek 37\nZákaz lovu mantovitých\nRybářským plavidlům Unie se v oblasti úmluvy IATTC zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula). Jakmile rybářská plavidla Unie zpozorují, že byli mantovití uloveni, vypustí je živé a nezraněné, nakolik je to možné.\nOddíl 7\nOblast úmluvy SEAFO\nČlánek 38\nZákaz lovu hlubinných druhů žraloků\nV oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:\na)\nmáčky přízračné (Apristurus manis),\nb)\nsvětlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),\nc)\nsvětlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),\nd)\nsvětlouna velkého (Etmopterus princeps),\ne)\nsvětlouna malého (Etmopterus pusillus),\nf)\nrejnokovitých (Rajidae),\ng)\nsvětlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),\nh)\nhlubinných žraloků nadřádu žraloci (Selachimorpha),\ni)\nostrouna obecného (Squalus acanthias).\nOddíl 8\nOblast úmluvy WCPFC\nČlánek 39\nPodmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a tuňáka křídlatého\n1.   Členské státy zajistí, aby počet dnů rybolovu přidělený plavidlům lovícím košelkovými nevody tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nepřekročil 403 dnů.\n2.   Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).\n3.   Členské státy zajistí, aby úlovky tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru nepřekročily v roce 2020 množství 2 000 tun.\nČlánek 40\nŘízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem\n1.   V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. se plavidlům lovícím košelkovými nevody zakazuje nasazovat, obsluhovat nebo nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem od 1. července 2020 00:00 hod. do 30. září 2020 24:00 hod.\n2.   Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 se zakazuje nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti úmluvy WCPFC mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2020 00:00 hod. do 31. května 2020 24:00, nebo od 1. listopadu 2020 00:00 hod. do 31. prosince 2020 24:00 hod..\n3.   Odstavec 2 se nepoužije v těchto případech:\na)\nběhem posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;\nb)\npokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo\nc)\npokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.\n4.   Členské státy zajistí, aby žádné z jeho plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla.\n5.   Všechna plavidla lovící košelkovými nevody v části oblasti úmluvy WCPFC uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě, překládají a vykládají všechny ulovené tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované.\nČlánek 41\nOmezení počtu rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného\nMaximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze IX.\nČlánek 42\nOmezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.\nČlenské státy zajistí, aby úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) na jih od 20° s. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročily v roce 2020 omezení stanovené v příloze IG. Členské státy rovněž zajistí, aby toto opatření nevedlo k nárůstu intenzity rybolovu mečouna obecného v oblasti na sever od 20° s. š.\nČlánek 43\nŽralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý\n1.   V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo skladovat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:\na)\nžraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);\nb)\nžraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).\n2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.\nČlánek 44\nOblast překrývajících se kompetencí IATTC a WCPFC\n1.   Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. v) opatření stanovená v tomto oddílu.\n2.   Plavidla uvedená jak v rejstříku WCPFC, tak v rejstříku IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. v) opatření stanovená v čl. 33 odst. 1 písm. a) a odst. 2, 3 a 4 a v článcích 34, 35 a 36.\nOddíl 9\nBeringovo moře\nČlánek 45\nZákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře\nRybolov tresky pestré (Gadus chalcogrammus) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.\nOddíl 10\nOblast dohody SIOFA\nČlánek 46\nProzatímní opatření pro lov při dně\n1.   Členské státy, jejichž plavidla lovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov na svou roční průměrnou úroveň a aby rybářské činnosti probíhaly v oblasti posuzované v jejich posouzení dopadů, které předložily SIOFA.\n2.   Členské státy, jejichž plavidla nelovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov a své rozmístění v souladu se svými historickými záznamy o rybolovu.\nHLAVA III\nRYBOLOVNÁ PRÁVA PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE\nČlánek 47\nRybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech\nRybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.\nČlánek 48\nRybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely\nRybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.\nČlánek 49\nOprávnění k rybolovu\nMaximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze V části B.\nČlánek 50\nPodmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků\nPodmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění uvedených v článku 49.\nČlánek 51\nObdobí zákazu rybolovu\nPlavidla třetích zemí oprávněná k rybolovu smačků rodu Ammodytes a k souvisejícím vedlejším úlovkům v vodách Unie podoblasti ICES 4 nesmějí od 1. ledna do 31. března 2020 a od 1. srpna do 31. prosince 2020 smačky rodu Ammodytes v této oblasti lovit vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menší než 16 mm.\nČlánek 52\nZakázané druhy\n1.   Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:\na)\nrejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;\nb)\nsoubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;\nc)\npsohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;\nd)\nsvětlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4 a 14;\ne)\nžraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;\nf)\nrejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;\ng)\nrejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10;\nh)\npilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;\ni)\nžraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;\nj)\nostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.\n2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.\nHLAVA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 53\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 54\nPřechodná ustanovení\nČlánek 10, čl. 12 odst. 2 a články 16, 22, 23, 28, 36, 37, 38, 43, 45 a 52 se použijí obdobně i v roce 2021, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2021.\nČlánek 55\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2020. Článek 9 se však použije ode dne 1. února 2020. Ustanovení o rybolovných právech obsažená v článcích 23, 24 a 25 a v příloze VII pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR se použijí ode dne 1. prosince 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 27. ledna 2020.\nZa Radu\npředsedkyně\nM. VUČKOVIĆ\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).\n(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(8)  Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48).\n(9)  Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12).\n(10)  Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 4) a protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 5).\n(11)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).\n(15)  Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).\n(17)  Uzavřená rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).\n(18)  Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).\n(19)  Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).\n(21)  Uzavřená rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).\n(22)  Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).\n(23)  Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).\n(24)  Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).\n(26)  Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBB, TBN, TBS a TB).\n(27)  Všechny typy nevodů (SSC, SDN, SPR, SV, SB a SX).\n(28)  Veškerý rybolov na dlouhou lovnou šňůru nebo lov na udici (LHP, LHM, LLD, LL, LTL, LX a LLS).\n(29)  Veškeré ukotvené tenatové sítě a pasti (GTR, GNS, GNC, FYK, FPN a FIX).\n(30)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/2034 ze dne 18. října 2018, kterým se na období 2019–2021 stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách (Úř. věst. L 327, 21.12.2018, s. 8).\n(31)  Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).\nSEZNAM PŘÍLOH\nPŘÍLOHA I:\nTAC platné pro rybářská plavidla Unie v oblastech, kde jsou TAC stanoveny podle druhu a oblasti\nPŘÍLOHA IA:\nSkagerrak, Kattegat, podoblasti ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14, vody Unie oblasti CECAF a vody Francouzské Guyany\nPŘÍLOHA IB:\nSeverovýchodní Atlantský oceán a Grónsko, podoblasti ICES 1, 2, 5, 12 a 14 a vody Grónska oblasti NAFO 1\nPŘÍLOHA IC:\nSeverozápadní Atlantský oceán – oblast úmluvy NAFO\nPŘÍLOHA ID:\nOblast úmluvy ICCAT\nPŘÍLOHA IF:\nJihovýchodní Atlantský oceán – oblast úmluvy SEAFO\nPŘÍLOHA IG:\nTuňák modroploutvý – oblasti výskytu\nPŘÍLOHA IH:\nOblast úmluvy WCPFC\nPŘÍLOHA IJ:\nOblast úmluvy SPRFMO\nPŘÍLOHA IK:\nOblast pravomoci IOTC\nPŘÍLOHA IL:\nOblast dohody SIOFA\nPŘÍLOHA IM:\nOblast úmluvy ICCAT\nPŘÍLOHA IIA:\nIntenzita rybolovu pro plavidla v rámci řízení populací jazyků rodu Solea v západní části Lamanšského průlivu divize ICES 7e\nPŘÍLOHA IIIB:\nOblasti řízení pro smačky rodu Ammodytes v divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4\nPŘÍLOHA IV:\nSezónní zákazy rybolovu v zájmu ochrany tresky obecné v období tření\nPŘÍLOHA V:\nOprávnění k rybolovu\nPŘÍLOHA VI:\nOblast úmluvy ICCAT\nPŘÍLOHA VII:\nOblast úmluvy CCAMLR\nPŘÍLOHA VIII:\nOblast působnosti IOTC\nPŘÍLOHA IX:\nOblast úmluvy WCPFC\nPŘÍLOHA I\nTAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE EXISTUJÍ TAC PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI\nTabulky v této příloze stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a případně podmínky funkčně s nimi spojené.\nNa všechna rybolovná práva stanovená v této příloze se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.\nNení-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES. V každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze latinským názvem; obecné názvy jsou uvedeny pouze pro usnadnění odkazu.\nPro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:\nVědecký název\nTřímístný písmenný kód\nObecný název\nAmblyraja radiata\nRJR\nRejnok hvězdnatý\nAmmodytes spp.\nSAN\nSmačci rodu Ammodytes\nArgentina silus\nARU\nStříbrnice atlantská\nBeryx spp.\nALF\nPilonoši rodu Beryx\nBrosme brosme\nUSK\nMníkovec bělolemý\nCaproidae\nBOR\nDrsnatcovití\nCentrophorus squamosus\nGUQ\nBezkýlovec listošupinatý\nCentroscymnus coelolepis\nCYO\nSvětloun bělooký\nChaceon spp.\nGER\nKrabi rodu Chaceon\nChaenocephalus aceratus\nSSI\nLedařka tmavoploutvá\nChampsocephalus gunnari\nANI\nLedařka makrelovitá\nChannichthys rhinoceratus\nLIC\nLedařka kerguelenská\nChionoecetes spp.\nPCR\nKrabi rodu Chionoecetes\nClupea harengus\nHER\nSleď obecný\nCoryphaenoides rupestris\nRNG\nHlavoun tuponosý\nDalatias licha\nSCK\nSvětloun Bonnaterrův\nDeania calcea\nDCA\nBezkýlovec lopatonosý\nDicentrarchus labrax\nBSS\nMořčák evropský\nDipturus batis (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia)\nRJB\nSoubor druhů zahrnovaných pod rejnoka hladkého\nDissostichus eleginoides\nTOP\nLedovka patagonská\nDissostichus mawsoni\nTOA\nLedovka antarktická\nDissostichus spp.\nTOT\nLedovky rodu Dissostichus\nEngraulis encrasicolus\nANE\nSardel obecná\nEtmopterus princeps\nETR\nSvětloun velký\nEtmopterus pusillus\nETP\nSvětloun malý\nEuphausia superba\nKRI\nKrunýřovka krilová\nGadus morhua\nCOD\nTreska obecná\nGaleorhinus galeus\nGAG\nPsohlav obecný\nGlyptocephalus cynoglossus\nWIT\nPlatýs protažený\nHippoglossoides platessoides\nPLA\nPlatýs atlantský\nHoplostethus atlanticus\nORY\nČervenice obecná\nIllex illecebrosus\nSQI\nKalmar tryskový\nLamna nasus\nPOR\nŽralok nosatý\nLepidorhombus spp.\nLEZ\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLeucoraja naevus\nRJN\nRejnok dvouskvrnný\nLimanda ferruginea\nYEL\nLimanda žlutoocasá\nLophiidae\nANF\nĎasovití\nMacrourus spp.\nGRV\nHlavouni rodu Macrourus\nMakaira nigricans\nBUM\nMarlín modrý\nMallotus villosus\nCAP\nHuňáček severní\nManta birostris\nRMB\nManta obrovská\nMartialia hyadesi\nSQS\nKalmar Hyadesův\nMelanogrammus aeglefinus\nHAD\nTreska jednoskvrnná\nMerlangius merlangus\nWHG\nTreska bezvousá\nMerluccius merluccius\nHKE\nŠtikozubec obecný\nMicromesistius poutassou\nWHB\nTreska modravá\nMicrostomus kitt\nLEM\nPlatýs červený\nMolva dypterygia\nBLI\nMník modrý\nMolva molva\nLIN\nMník mořský\nNephrops norvegicus\nNEP\nHumr severský\nNotothenia gibberifrons\nNOG\nLedovka hrbočelá\nNotothenia rossii\nNOR\nLedovka Rossova\nNotothenia squamifrons\nNOS\nLedovka příčnopruhá\nPandalus borealis\nPRA\nKreveta severní\nParalomis spp.\nPAI\nPoustevníčci rodu Paralomis\nPenaeus spp.\nPEN\nGarnely rodu Penaeus\nPleuronectes platessa\nPLE\nPlatýs evropský\nPleuronectiformes\nFLX\nPlatýsi\nPollachius pollachius\nPOL\nTreska sajda\nPollachius virens\nPOK\nTreska tmavá\nPsetta maxima\nTUR\nPakambala velká\nPseudochaenichthys georgianus\nSGI\nLedařka temná\nPseudopentaceros spp.\nEDW\nKostlivky rodu Pseudopentaceros\nRaja alba\nRJA\nRejnok bílý\nRaja brachyura\nRJH\nRejnok plavý\nRaja circularis\nRJI\nRejnok kruhový\nRaja clavata\nRJC\nRejnok ostnatý\nRaja fullonica\nRJF\nRejnok valchář\nRaja (Dipturus) nidarosiensis\nJAD\nRejnok norský\nRaja microocellata\nRJE\nRejnok světloskvrnný\nRaja montagui\nRJM\nRejnok devonshirský\nRaja undulata\nRJU\nRejnok vlnitý\nRajiformes\nSRX\nRejnoci\nReinhardtius hippoglossoides\nGHL\nPlatýs černý\nSardina pilchardus\nPIL\nSardinka obecná\nScomber scombrus\nMAC\nMakrela obecná\nScophthalmus rhombus\nBLL\nPakambala východoatlantská\nSebastes spp.\nRED\nOkouníci rodu Sebastes\nSolea solea\nSOL\nJazyk obecný\nSolea spp.\nSOO\nJazyky rodu Solea\nSprattus sprattus\nSPR\nŠprot obecný\nSqualus acanthias\nDGS\nOstroun obecný\nTetrapturus albidus\nWHM\nMarlín bělavý\nThunnus maccoyii\nSBF\nTuňák modroploutvý\nThunnus obesus\nBET\nTuňák velkooký\nThunnus thynnus\nBFT\nTuňák obecný\nTrachurus murphyi\nCJM\nKranas Murphyho\nTrachurus spp.\nJAX\nKranasi rodu Trachurus\nTrisopterus esmarkii\nNOP\nTreska Esmarkova\nPollachius pollachius\nHKW\nMníkovec bělavý\nXiphias gladius\nSWO\nMečoun obecný\nTato srovnávací tabulka obecných a latinských názvů je uvedena výlučně pro vysvětlující účely:\nObecný název\nTřímístný písmenný kód\nVědecký název\nBezkýlovec listošupinatý\nGUQ\nCentrophorus squamosus\nBezkýlovec lopatonosý\nDCA\nDeania calcea\nČervenice obecná\nORY\nHoplostethus atlanticus\nDrsnatcovití\nBOR\nCaproidae\nĎasovití\nANF\nLophiidae\nGarnely rodu Penaeus\nPEN\nPenaeus spp.\nHlavoun tuponosý\nRNG\nCoryphaenoides rupestris\nHlavouni rodu Macrourus\nGRV\nHlavouni rodu Macrourus\nHumr severský\nNEP\nNephrops norvegicus\nHuňáček severní\nCAP\nMallotus villosus\nJazyk obecný\nSOL\nSolea solea\nJazyky rodu Solea\nSOO\nSolea spp.\nKalmar Hyadesův\nSQS\nMartialia hyadesi\nKalmar tryskový\nSQI\nIllex illecebrosus\nKostlivky rodu Pseudopentaceros\nEDW\nPseudopentaceros spp.\nKrabi rodu Chaceon\nGER\nChaceon spp.\nKrabi rodu Chionoecetes\nPCR\nChionoecetes spp.\nKranas Murphyho\nCJM\nTrachurus murphyi\nKranasi rodu Trachurus\nJAX\nTrachurus spp.\nKreveta severní\nPRA\nPandalus borealis\nKrunýřovka krilová\nKRI\nEuphausia superba\nLedařka kerguelenská\nLIC\nChannichthys rhinoceratus\nLedařka makrelovitá\nANI\nChampsocephalus gunnari\nLedařka temná\nSGI\nPseudochaenichthys georgianus\nLedařka tmavoploutvá\nSSI\nChaenocephalus aceratus\nLedovka antarktická\nTOA\nDissostichus mawsoni\nLedovka hrbočelá\nNOG\nNotothenia gibberifrons\nLedovka patagonská\nTOP\nDissostichus eleginoides\nLedovka příčnopruhá\nNOS\nNotothenia squamifrons\nLedovka Rossova\nNOR\nNotothenia rossii\nLedovky rodu Dissostichus\nTOT\nDissostichus spp.\nLimanda žlutoocasá\nYEL\nLimanda ferruginea\nMakrela obecná\nMAC\nScomber scombrus\nManta obrovská\nRMB\nManta birostris\nMarlín bělavý\nWHM\nTetrapturus albidus\nMarlín modrý\nBUM\nMakaira nigricans\nMečoun obecný\nSWO\nXiphias gladius\nMník modrý\nBLI\nMolva dypterygia\nMník mořský\nLIN\nMolva molva\nMníkovec bělavý\nHKW\nPollachius pollachius\nMníkovec bělolemý\nUSK\nBrosme brosme\nMořčák evropský\nBSS\nDicentrarchus labrax\nOkouníci rodu Sebastes\nRED\nSebastes spp.\nOstroun obecný\nDGS\nSqualus acanthias\nPakambala velká\nTUR\nPsetta maxima\nPakambala východoatlantská\nBLL\nScophthalmus rhombus\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLEZ\nLepidorhombus spp.\nPilonoši rodu Beryx\nALF\nBeryx spp.\nPlatýs atlantský\nPLA\nHippoglossoides platessoides\nPlatýs černý\nGHL\nReinhardtius hippoglossoides\nPlatýs červený\nLEM\nMicrostomus kitt\nPlatýs evropský\nPLE\nPleuronectes platessa\nPlatýs protažený\nWIT\nGlyptocephalus cynoglossus\nPlatýsi\nFLX\nPleuronectiformes\nPoustevníčci rodu Paralomis\nPAI\nParalomis spp.\nPsohlav obecný\nGAG\nGaleorhinus galeus\nRejnok bílý\nRJA\nRaja alba\nRejnok devonshirský\nRJM\nRaja montagui\nRejnok dvouskvrnný\nRJN\nLeucoraja naevus\nRejnok hvězdnatý\nRJR\nAmblyraja radiata\nRejnok kruhový\nRJI\nRaja circularis\nRejnok norský\nJAD\nRaja (Dipturus) nidarosiensis\nRejnok ostnatý\nRJC\nRaja clavata\nRejnok plavý\nRJH\nRaja brachyura\nRejnok světloskvrnný\nRJE\nRaja microocellata\nRejnok valchář\nRJF\nRaja fullonica\nRejnok vlnitý\nRJU\nRaja undulata\nRejnoci\nSRX\nRajiformes\nSardel obecná\nANE\nEngraulis encrasicolus\nSardinka obecná\nPIL\nSardina pilchardus\nSleď obecný\nHER\nClupea harengus\nSmačci rodu Ammodytes\nSAN\nAmmodytes spp.\nSoubor druhů zahrnovaných pod rejnoka hladkého\nRJB\nDipturus batis (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia)\nStříbrnice atlantská\nARU\nArgentina silus\nSvětloun bělooký\nCYO\nCentroscymnus coelolepis\nSvětloun Bonnaterrův\nSCK\nDalatias licha\nSvětloun malý\nETP\nEtmopterus pusillus\nSvětloun velký\nETR\nEtmopterus princeps\nŠprot obecný\nSPR\nSprattus sprattus\nŠtikozubec obecný\nHKE\nMerluccius merluccius\nTreska bezvousá\nWHG\nMerlangius merlangus\nTreska Esmarkova\nNOP\nTrisopterus esmarkii\nTreska jednoskvrnná\nHAD\nMelanogrammus aeglefinus\nTreska modravá\nWHB\nMicromesistius poutassou\nTreska obecná\nCOD\nGadus morhua\nTreska sajda\nPOL\nPollachius pollachius\nTreska tmavá\nPOK\nPollachius virens\nTuňák modroploutvý\nSBF\nThunnus maccoyii\nTuňák obecný\nBFT\nThunnus thynnus\nTuňák velkooký\nBET\nThunnus obesus\nŽralok nosatý\nPOR\nLamna nasus\nPŘÍLOHA IA\nSKAGERRAK, KATTEGAT, PODOBLASTI ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 A 14, VODY UNIE OBLASTI CECAF A VODY FRANCOUZSKÉ GUYANY\nDruh:\nSmačci rodu Ammodytes a související vedlejší úlovky\nAmmodytes spp.\nOblast:\nVody Unie 2a, 3a a 4 (1)\nDánsko\n0\n(2)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n0\n(2)\nNěmecko\n0\n(2)\nŠvédsko\n0\n(2)\nUnie\n0\nTAC\n0\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech řízení pro smačky rodu Ammodytes podle vymezení v příloze III omezen na tato množství:\nOblast: Vody Unie oblastí řízení pro smačky rodu Ammodytes\n1r\n2r ()\n3r\n4 ()\n5r\n6\n7r\n(SAN/234_1R)\n(SAN/234_2R)\n(SAN/234_3R)\n(SAN/234_4)\n(SAN/234_5R)\n(SAN/234_6)\n(SAN/234_7R)\nDánsko\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nSpojené království\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nNěmecko\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nŠvédsko\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nUnie\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\nCelkem\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n()  V oblastech řízení 2r a 4 mohou být TAC odloveny pouze jako TAC pro účely sledování s připojeným protokolem o odběru vzorků na daný druh rybolovu.\nDruh:\nStříbrnice atlantská\nArgentina silus\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n(ARU/1/2.)\nNěmecko\n24\nPreventivní TAC\nFrancie\n8\nNizozemsko\n19\nSpojené království\n39\nUnie\n90\nTAC\n90\nDruh:\nStříbrnice atlantská\nArgentina silus\nOblast:\nVody Unie 3a a 4\n(ARU/3A4-C)\nDánsko\n1 093\nPreventivní TAC\nNěmecko\n11\nFrancie\n8\nIrsko\n8\nNizozemsko\n51\nŠvédsko\n43\nSpojené království\n20\nUnie\n1 234\nTAC\n1 234\nDruh:\nStříbrnice atlantská\nArgentina silus\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 5, 6 a 7\n(ARU/567.)\nNěmecko\n284\nPreventivní TAC\nFrancie\n6\nIrsko\n263\nNizozemsko\n2 968\nSpojené království\n208\nUnie\n3 729\nTAC\n3 729\nDruh:\nMníkovec bělolemý\nBrosme brosme\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 2 a 14\n(USK/1214EI)\nNěmecko\n6\n(4)\nPreventivní TAC\nFrancie\n6\n(4)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nSpojené království\n6\n(4)\nOstatní\n3\n(4)\nUnie\n21\n(4)\nTAC\n21\nDruh:\nMníkovec bělolemý\nBrosme brosme\nOblast:\n3a\n(USK/03A.)\nDánsko\n15\nPreventivní TAC\nŠvédsko\n8\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n8\nUnie\n31\nTAC\n31\nDruh:\nMníkovec bělolemý\nBrosme brosme\nOblast:\nVody Unie oblasti 4\n(USK/04-C.)\nDánsko\n68\nPreventivní TAC\nNěmecko\n20\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n47\nŠvédsko\n7\nSpojené království\n102\nOstatní\n7\n(5)\nUnie\n251\nTAC\n251\nDruh:\nMníkovec bělolemý\nBrosme brosme\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 5, 6 a 7\n(USK/567EI.)\nNěmecko\n17\nPreventivní TAC\nŠpanělsko\n60\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n705\nIrsko\n68\nSpojené království\n340\nOstatní\n17\n(6)\nUnie\n1 207\nNorsko\n2 923\n(7)\n (8)\n (9)\n (10)\nTAC\n4 130\nDruh:\nMníkovec bělolemý\nBrosme brosme\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(USK/04-N.)\nBelgie\n0\nPreventivní TAC\nDánsko\n165\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n1\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n0\nNizozemsko\n0\nSpojené království\n4\nUnie\n170\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nDrsnatcovití\nCaproidae\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 6, 7 a 8\n(BOR/678-)\nDánsko\n4 700\nPreventivní TAC\nIrsko\n13 235\nSpojené království\n1 217\nUnie\n19 152\nTAC\n19 152\nDruh:\nSleď obecný (11)\nClupea harengus\nOblast:\n3a\n(HER/03A.)\nDánsko\n10 309\n(12)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n165\n(12)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠvédsko\n10 783\n(12)\nUnie\n21 257\n(12)\nNorsko\n3 271\nTAC\n24 528\nDruh:\nSleď obecný (13)\nClupea harengus\nOblast:\nVody Unie a vody Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.\n(HER/4AB.)\nDánsko\n59 468\nAnalytický TAC\nNěmecko\n39 404\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n20 670\nNizozemsko\n51 717\nŠvédsko\n3 913\nSpojené království\n55 583\nUnie\n230 755\nFaerské ostrovy\n250\nNorsko\n111 652\n(14)\nTAC\n385 008\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska jižně od 62° s. š. (HER/*04N-) ()\nUnie\n50 000\n()  Úlovky sledě obecného odlovené s použitím sítí o velikosti ok 32 mm nebo větší.\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\nVody Norska jižně od 62° s. š.\n(HER/04-N.)\nŠvédsko\n948\n(16)\nAnalytický TAC\nUnie\n948\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n385 008\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nSleď obecný (17)\nClupea harengus\nOblast:\n3a\n(HER/03 A-BC)\nDánsko\n5 692\nAnalytický TAC\nNěmecko\n51\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠvédsko\n916\nUnie\n6 659\nTAC\n6 659\nDruh:\nSleď obecný (18)\nClupea harengus\nOblast:\n4, 7d a vody Unie oblasti 2a\n(HER/2A47DX)\nBelgie\n44\nAnalytický TAC\nDánsko\n8 573\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n44\nFrancie\n44\nNizozemsko\n44\nŠvédsko\n42\nSpojené království\n163\nUnie\n8 954\nTAC\n8 954\nDruh:\nSleď obecný (19)\nClupea harengus\nOblast:\n4c, 7d (20)\n(HER/4CXB7D)\nBelgie\n8 632\n(21)\nAnalytický TAC\nDánsko\n800\n(21)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n530\n(21)\nFrancie\n10 277\n(21)\nNizozemsko\n18 162\n(21)\nSpojené království\n3 950\n(21)\nUnie\n42 351\n(21)\nTAC\n385 008\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 6b a 6aN (22)\n(HER/5B6ANB)\nNěmecko\n389\n(23)\nPreventivní TAC\nFrancie\n74\n(23)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nIrsko\n526\n(23)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n389\n(23)\nSpojené království\n2 102\n(23)\nUnie\n3 480\n(23)\nTAC\n3 480\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\n6aS (24), 7b, 7c\n(HER/6AS7BC)\nIrsko\n1 236\nPreventivní TAC\nNizozemsko\n124\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n1 360\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n1 360\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\n6 Clyde (25)\n(HER/06ACL.)\nSpojené království\nBude určeno\nPreventivní TAC\nUnie\nBude určeno\n(26)\nPoužije se článek 6 tohoto nařízení.\nTAC\nBude určeno\n(26)\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\n7a (27)\n(HER/07A/MM)\nIrsko\n2 099\nAnalytický TAC\nSpojené království\n5 965\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n8 064\nTAC\n8 064\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\n7e a 7f\n(HER/7EF.)\nFrancie\n465\nPreventivní TAC\nSpojené království\n465\nUnie\n930\nTAC\n930\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\n7g (28), 7h (28), 7j (28) a 7k (28)\n(HER/7G-K.)\nNěmecko\n10\n(29)\nAnalytický TAC\nFrancie\n54\n(29)\nIrsko\n750\n(29)\nNizozemsko\n54\n(29)\nSpojené království\n1\n(29)\nUnie\n869\n(29)\nTAC\n869\n(29)\nDruh:\nSardel obecná\nEngraulis encrasicolus\nOblast:\n8\n(ANE/08.)\nŠpanělsko\n28 703\nAnalytický TAC\nFrancie\n3 189\nUnie\n31 892\nTAC\n31 892\nDruh:\nSardel obecná\nEngraulis encrasicolus\nOblast:\n9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(ANE/9/3411)\nŠpanělsko\n0\n(30)\nPreventivní TAC\nPortugalsko\n0\n(30)\nUnie\n0\n(30)\nTAC\n0\n(30)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nSkagerrak\n(COD/03AN.)\nBelgie\n5\nAnalytický TAC\nDánsko\n1 683\nNěmecko\n42\nNizozemsko\n11\nŠvédsko\n294\nUnie\n2 035\nTAC\n2 103\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nKattegat\n(COD/03AS.)\nDánsko\n80\n(31)\nPreventivní TAC\nNěmecko\n2\n(31)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠvédsko\n48\n(31)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n130\n(31)\nTAC\n130\n(31)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n4; vody Unie oblasti 2a; část oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu\n(COD/2A3AX4)\nBelgie\n435\n(32)\nAnalytický TAC\nDánsko\n2 499\nNěmecko\n1 584\nFrancie\n537\n(32)\nNizozemsko\n1 412\n(32)\nŠvédsko\n17\nSpojené království\n5 732\n(32)\nUnie\n12 216\nNorsko\n2 502\n(33)\nTAC\n14 718\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska oblasti 4 (COD/*04N-)\nUnie\n10 618\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nVody Norska jižně od 62° s. š.\n(COD/04-N.)\nŠvédsko\n382\n(34)\nAnalytický TAC\nUnie\n382\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n6b; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b západně od 12° 00' z. d. a oblastí 12 a 14\n(COD/5W6-14)\nBelgie\n0\nPreventivní TAC\nNěmecko\n1\nFrancie\n12\nIrsko\n16\nSpojené království\n45\nUnie\n74\nTAC\n74\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n6a; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b východně od 12° 00' z. d.\n(COD/5BE6A)\nBelgie\n2\n(35)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n19\n(35)\nPoužije se článek 8 tohoto nařízení\nFrancie\n203\n(35)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nIrsko\n284\n(35)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije\nSpojené království\n771\n(35)\nUnie\n1 279\n(35)\nTAC\n1 279\n(35)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n7a\n(COD/07A.)\nBelgie\n3\n(36)\nPreventivní TAC\nFrancie\n9\n(36)\nIrsko\n170\n(36)\nNizozemsko\n1\n(36)\nSpojené království\n74\n(36)\nUnie\n257\n(36)\nTAC\n257\n(36)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n7b, 7c, 7e–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(COD/7XAD34)\nBelgie\n18\n(37)\nAnalytický TAC\nFrancie\n294\n(37)\nPoužije se článek 8 tohoto nařízení.\nIrsko\n461\n(37)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n0\n(37)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n32\n(37)\nUnie\n805\n(37)\nTAC\n805\n(37)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n7d\n(COD/07D.)\nBelgie\n37\n(38)\nAnalytický TAC\nFrancie\n721\n(38)\nNizozemsko\n21\n(38)\nSpojené království\n79\n(38)\nUnie\n858\n(38)\nTAC\n858\nDruh:\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLepidorhombus spp.\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(LEZ/2AC4-C)\nBelgie\n9\nAnalytický TAC\nDánsko\n8\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n8\nFrancie\n48\nNizozemsko\n38\nSpojené království\n2 811\nUnie\n2 922\nTAC\n2 922\nDruh:\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLepidorhombus spp.\nOblast:\nVody Unie oblastí 5b; 6 mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(LEZ/56-14)\nŠpanělsko\n671\nAnalytický TAC\nFrancie\n2 615\n(39)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n764\nSpojené království\n1 851\n(39)\nUnie\n5 901\nTAC\n5 901\nDruh:\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLepidorhombus spp.\nOblast:\n7\n(LEZ/07.)\nBelgie\n506\n(40)\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n5 620\n(41)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n6 820\n(41)\nIrsko\n3 101\n(41)\nSpojené království\n2 685\n(41)\nUnie\n18 732\nTAC\n18 732\nDruh:\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLepidorhombus spp.\nOblast:\n8a, 8b, 8d and 8e\n(LEZ/8ABDE.)\nŠpanělsko\n993\nAnalytický TAC\nFrancie\n801\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n1 794\nTAC\n1 794\nDruh:\nPakambaly rodu Lepidorhombus\nLepidorhombus spp.\nOblast:\n8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(LEZ/8C3411)\nŠpanělsko\n2 144\nAnalytický TAC\nFrancie\n107\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nPortugalsko\n71\nUnie\n2 322\nTAC\n2 322\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(ANF/2AC4-C)\nBelgie\n498\n(42)\nPreventivní TAC\nDánsko\n1 098\n(42)\nNěmecko\n536\n(42)\nFrancie\n102\n(42)\nNizozemsko\n377\n(42)\nŠvédsko\n13\n(42)\nSpojené království\n11 461\n(42)\nUnie\n14 085\n(42)\nTAC\n14 085\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(ANF/04-N.)\nBelgie\n51\nPreventivní TAC\nDánsko\n1 305\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n21\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n18\nSpojené království\n305\nUnie\n1 700\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(ANF/56-14)\nBelgie\n286\n(43)\nPreventivní TAC\nNěmecko\n327\n(43)\nŠpanělsko\n307\nFrancie\n3 525\n(43)\nIrsko\n797\nNizozemsko\n276\n(43)\nSpojené království\n2 453\n(43)\nUnie\n7 971\nTAC\n7 971\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\n7\n(ANF/07.)\nBelgie\n3 262\n(44)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n364\n(44)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠpanělsko\n1 296\n(44)\nFrancie\n20 932\n(44)\nIrsko\n2 675\n(44)\nNizozemsko\n422\n(44)\nSpojené království\n6 348\n(44)\nUnie\n35 299\n(44)\nTAC\n35 299\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\n8a, 8b, 8d a 8e\n(ANF/8ABDE.)\nŠpanělsko\n1 372\nAnalytický TAC\nFrancie\n7 636\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n9 008\nTAC\n9 008\nDruh:\nĎasovití\nLophiidae\nOblast:\n8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(ANF/8C3411)\nŠpanělsko\n3 353\nAnalytický TAC\nFrancie\n3\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nPortugalsko\n667\nUnie\n4 023\nTAC\n4 023\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\n3a\n(HAD/03A.)\nBelgie\n10\nAnalytický TAC\nDánsko\n1 768\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n112\nNizozemsko\n2\nŠvédsko\n209\nUnie\n2 101\nTAC\n2 193\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\n4; vody Unie oblasti 2a\n(HAD/2AC4.)\nBelgie\n206\nAnalytický TAC\nDánsko\n1 416\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n901\nFrancie\n1 571\nNizozemsko\n155\nŠvédsko\n143\nSpojené království\n23 361\nUnie\n27 753\nNorsko\n7 900\nTAC\n35 653\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska oblasti 4 (HAD/*04N-)\nUnie\n20 644\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\nVody Norska jižně od 62° s. š.\n(HAD/04-N.)\nŠvédsko\n707\n(45)\nAnalytický TAC\nUnie\n707\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 6b, 12 a 14\n(HAD/6B1214)\nBelgie\n23\nAnalytický TAC\nNěmecko\n28\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n1 155\nIrsko\n824\nSpojené království\n8 442\nUnie\n10 472\nTAC\n10 472\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b a 6a\n(HAD/5BC6A.)\nBelgie\n4\n(46)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n5\n(46)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n219\n(46)\nIrsko\n651\n(46)\nSpojené království\n3 094\n(46)\nUnie\n3 973\nTAC\n3 973\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\n7b-k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(HAD/7X7A34)\nBelgie\n121\nAnalytický TAC\nFrancie\n7 239\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n2 413\nSpojené království\n1 086\nUnie\n10 859\nTAC\n10 859\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\n7a\n(HAD/07A.)\nBelgie\n50\nAnalytický TAC\nFrancie\n228\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n1 366\nSpojené království\n1 512\nUnie\n3 156\nTAC\n3 156\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n3a\n(WHG/03A.)\nDánsko\n1 166\nPreventivní TAC\nNizozemsko\n4\nŠvédsko\n125\nUnie\n1 295\nTAC\n1 660\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n4; vody Unie oblast 2a\n(WHG/2AC4.)\nBelgie\n329\nAnalytický TAC\nDánsko\n1 424\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n370\nFrancie\n2 140\nNizozemsko\n823\nŠvédsko\n3\nSpojené království\n10 293\nUnie\n15 382\nNorsko\n1 216\n(47)\nTAC\n17 158\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska oblasti 4 (WHG/*04N-)\nUnie\n10 801\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(WHG/56-14)\nNěmecko\n3\n(48)\nAnalytický TAC\nFrancie\n57\n(48)\nPoužije se článek 8 tohoto nařízení.\nIrsko\n273\n(48)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n604\n(48)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n937\n(48)\nTAC\n937\n(48)\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n7a\n(WHG/07A.)\nBelgie\n2\n(49)\nAnalytický TAC\nFrancie\n25\n(49)\nPoužije se článek 8 tohoto nařízení.\nIrsko\n415\n(49)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n0\n(48)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n279\n(49)\nUnie\n721\n(49)\nTAC\n721\n(49)\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n7b, 7c, 7d, 7e, 7f, 7g, 7h, 7j a 7k\n(WHG/7X7A-C)\nBelgie\n92\nAnalytický TAC\nFrancie\n5 644\nIrsko\n4 072\nNizozemsko\n46\nSpojené království\n1 009\nUnie\n10 863\nTAC\n10 863\nDruh:\nTreska bezvousá\nMerlangius merlangus\nOblast:\n8\n(WHG/08.)\nŠpanělsko\n1 016\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 524\nUnie\n2 540\nTAC\n2 540\nDruh:\nTreska bezvousá a treska sajda\nMerlangius merlangus and\nPollachius pollachius\nOblast:\nVody Norska jižně od 62° s. š.\n(W/P/04-N.)\nŠvédsko\n190\n(50)\nPreventivní TAC\nUnie\n190\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nŠtikozubec obecný\nMerluccius merluccius\nOblast:\n3a\n(HKE/03A.)\nDánsko\n3 136\n(51)\nAnalytický TAC\nŠvédsko\n267\n(51)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n3 403\nTAC\n3 403\nDruh:\nŠtikozubec obecný\nMerluccius merluccius\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(HKE/2AC4-C)\nBelgie\n56\n(52)\nAnalytický TAC\nDánsko\n2 278\n(52)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n261\n(52)\nFrancie\n504\n(52)\nNizozemské\n131\n(52)\nSpojené království\n710\n(52)\nUnie\n3 940\n(52)\nTAC\n3 940\nDruh:\nŠtikozubec obecný\nMerluccius merluccius\nOblast:\n6 a 7; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(HKE/571214)\nBelgie\n582\n(53)\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n18 667\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n28 827\n(53)\nIrsko\n3 493\nNizozemsko\n376\n(53)\nSpojené království\n11 380\n(53)\nUnie\n63 325\nTAC\n63 325\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\n8a, 8b, 8d a 8e (HKE/*8ABDE)\nBelgie\n75\nŠpanělsko\n3 012\nFrancie\n3 012\nIrsko\n376\nNizozemsko\n38\nSpojené království\n1 694\nUnie\n8 206\nDruh:\nŠtikozubec obecný\nMerluccius merluccius\nOblast:\n8a, 8b, 8d a 8e\n(HKE/8ABDE.)\nBelgie\n19\n(54)\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n12 995\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n29 183\nNizozemsko\n38\n(54)\nUnie\n42 235\nTAC\n42 235\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\n6 a 7; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14 (HKE/*57-14)\nBelgie\n4\nŠpanělsko\n3 764\nFrancie\n6 776\nNizozemsko\n11\nUnie\n10 555\nDruh:\nŠtikozubec obecný\nMerluccius merluccius\nOblast:\n8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(HKE/8C3411)\nŠpanělsko\n5 600\nAnalytický TAC\nFrancie\n538\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nPortugalsko\n2 614\nUnie\n8 752\nTAC\n8 752\nDruh:\nTreska modravá\nMicromesistius poutassou\nOblast:\nVody Norska oblasti 2 a 4\n(WHB/24-N.)\nDánsko\n0\nAnalytický TAC\nSpojené království\n0\nUnie\n0\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska modravá\nMicromesistius poutassou\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 and 14\n(WHB/1X14)\nDánsko\n49 845\n(55)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n19 380\n(55)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠpanělsko\n42 258\n(55)\n (56)\nFrancie\n34 688\n(55)\nIrsko\n38 599\n(55)\nNizozemsko\n60 780\n(55)\nPortugalsko\n3 926\n(55)\n (56)\nŠvédsko\n12 330\n(55)\nSpojené království\n64 678\n(55)\nUnie\n326 484\n(55)\n (57)\nNorsko\n99 900\nFaerské ostrovy\n10 000\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska modravá\nMicromesistius poutassou\nOblast:\n8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(WHB/8C3411)\nŠpanělsko\n35 806\nAnalytický TAC\nPortugalsko\n8 951\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n44 757\n(58)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska modravá\nMicromesistius poutassou\nOblast:\nVody Unie oblastí 2, 4a, 5, 6 severně od 56° 30′ s. š. a 7 západně od 12° z. d.\n(WHB/24A567)\nNorsko\n190 809\n(59)\n (60)\nAnalytický TAC\nFaerské ostrovy\n37 500\n(61)\n (62)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýs červený a platýs protažený\nMicrostomus kitt a\nGlyptocephalus cynoglossus\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(L/W/2AC4-C)\nBelgie\n368\nPreventivní TAC\nDánsko\n1 012\nNěmecko\n130\nFrancie\n277\nNizozemsko\n842\nŠvédsko\n11\nSpojené království\n4 145\nUnie\n6 785\nTAC\n6 785\nDruh:\nMník modrý\nMolva dypterygia\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 6 a 7\n(BLI/5B67-)\nNěmecko\n113\nAnalytický TAC\nEstonsko\n17\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠpanělsko\n356\nFrancie\n8 126\nIrsko\n31\nLitva\n7\nPolsko\n3\nSpojené království\n2 066\nOstatní\n31\n(63)\nUnie\n10 750\nNorsko\n250\n(64)\nFaerské ostrovy\n150\n(65)\nTAC\n11 150\nDruh:\nMník modrý\nMolva dypterygia\nOblast:\nMezinárodní vody oblasti 12\n(BLI/12INT-)\nEstonsko\n0\n(66)\nPreventivní TAC\nŠpanělsko\n132\n(66)\nFrancie\n3\n(66)\nLitva\n1\n(66)\nSpojené království\n1\n(66)\nOstatní\n0\n(66)\nOstatní\n137\n(66)\nTAC\n137\n(66)\nDruh:\nMník modrý\nMolva dypterygia\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 2 a 4\n(BLI/24-)\nDánsko\n2\nPreventivní TAC\nNěmecko\n2\nIrsko\n2\nFrancie\n15\nSpojené království\n9\nOstatní\n2\n(67)\nUnie\n32\nTAC\n32\nDruh:\nMník modrý\nMolva dypterygia\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblasti 3a\n(BLI/03A-)\nDánsko\n2\nPreventivní TAC\nNěmecko\n1\nŠvédsko\n2\nUnie\n5\nTAC\n5\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n(LIN/1/2.)\nDánsko\n26\nPreventivní TAC\nNěmecko\n26\nFrancie\n26\nSpojené království\n26\nOstatní\n13\n(68)\nUnie\n117\nTAC\n117\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Unie oblasti 3a\n(LIN/03A-C.)\nBelgie\n13\nPreventivní TAC\nDánsko\n101\nNěmecko\n13\nŠvédsko\n39\nSpojené království\n13\nUnie\n179\nTAC\n179\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Unie oblasti 4\n(LIN/04-C.)\nBelgie\n27\n(69)\nPreventivní TAC\nDánsko\n424\n(69)\nNěmecko\n262\n(69)\nFrancie\n236\nNizozemsko\n9\nŠvédsko\n18\n(69)\nSpojené království\n3 261\n(69)\nUnie\n4 237\nTAC\n4 237\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblasti 5\n(LIN/05EI.)\nBelgie\n9\nPreventivní TAC\nDánsko\n6\nNěmecko\n6\nFrancie\n6\nSpojené království\n6\nUnie\n33\nTAC\n33\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblastí 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14\n(LIN/6X14.)\nBelgie\n46\n(70)\nPreventivní TAC\nDánsko\n8\n(70)\nNěmecko\n166\n(70)\nIrsko\n898\nŠpanělsko\n3 361\nFrancie\n3 583\n(70)\nPortugalsko\n8\nSpojené království\n4 126\n(70)\nUnie\n12 196\nNorsko\n8 000\n(71)\n (72)\n (73)\nFaerské ostrovy\n200\n(74)\n (75)\nTAC\n20 396\nDruh:\nMník mořský\nMolva molva\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(LIN/04-N.)\nBelgie\n9\nPreventivní TAC\nDánsko\n1 187\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n33\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n13\nNizozemsko\n2\nSpojené království\n106\nUnie\n1 350\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n3a\n(NEP/03A.)\nDánsko\n10 093\nAnalytický TAC\nNěmecko\n29\nŠvédsko\n3 611\nUnie\n13 733\nTAC\n13 733\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\nVody Unie oblasti 2a a 4\n(NEP/2AC4-C)\nBelgie\n1 203\nAnalytický TAC\nDánsko\n1 203\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n18\nFrancie\n35\nNizozemsko\n619\nSpojené království\n19 924\nUnie\n23 002\nTAC\n23 002\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(NEP/04-N.)\nDánsko\n568\nAnalytický TAC\nNěmecko\n0\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n32\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n600\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b\n(NEP/5BC6.)\nŠpanělsko\n32\nAnalytický TAC\nFrancie\n129\nIrsko\n215\nSpojené království\n15 523\nUnie\n15 899\nTAC\n15 899\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n7\n(NEP/07.)\nŠpanělsko\n1 009\n(76)\nAnalytický TAC\nFrancie\n4 089\n(76)\nIrsko\n6 201\n(76)\nSpojené království\n5 516\n(76)\nUnie\n16 815\n(76)\nTAC\n16 815\n(76)\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n8a, 8b, 8d a 8e\n(NEP/8ABDE.)\nŠpanělsko\n233\nAnalytický TAC\nFrancie\n3 653\nUnie\n3 886\nTAC\n3 886\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n8c\n(NEP/08C.)\nŠpanělsko\n2,7\n(77)\nPreventivní TAC\nFrancie\n0,0\n(77)\nUnie\n2,7\n(77)\nTAC\n2,7\n(77)\nDruh:\nHumr severský\nNephrops norvegicus\nOblast:\n9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(NEP/9/3411)\nŠpanělsko\n97\n(78)\nPreventivní TAC\nPortugalsko\n289\n(78)\nUnie\n386\n(78)\n (79)\nTAC\n386\n(78)\n (79)\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\n3a\n(PRA/03A.)\nDánsko\n1 537\nAnalytický TAC\nŠvédsko\n828\nUnie\n2 365\nTAC\n4 430\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(PRA/2AC4-C)\nDánsko\n892\nPreventivní TAC\nNizozemsko\n8\nŠvédsko\n36\nSpojené království\n264\nUnie\n1 200\nTAC\n1 200\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nVody Norska jižně 62° s. š.\n(PRA/04-N.)\nDánsko\n200\nAnalytický TAC\nŠvédsko\n123\n(80)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n323\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nGarnely rodu Penaeus\nPenaeus spp.\nOblast:\nVody Francouzské Guyany\n(PEN/FGU.)\nFrancie\nBude určeno\n(81)\nPreventivní TAC\nUnie\nBude určeno\n(81)\n (82)\nPoužije se článek 6 tohoto nařízení.\nTAC\nBude určeno\n(81)\n (82)\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\nSkagerrak\n(PLE/03AN.)\nBelgie\n102\nAnalytický TAC\nDánsko\n13 231\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n68\nNizozemsko\n2 545\nŠvédsko\n709\nUnie\n16 655\nTAC\n19 647\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\nKattegat\n(PLE/03AS.)\nDánsko\n1 016\nAnalytický TAC\nNěmecko\n11\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nŠvédsko\n114\nUnie\n1 141\nTAC\n1 141\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n4; vody Unie oblasti 2a; část oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu\n(PLE/2A3AX4)\nBelgie\n5 522\nAnalytický TAC\nDánsko\n17 946\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n5 177\nFrancie\n1 035\nNizozemsko\n34 510\nSpojené království\n25 538\nUnie\n89 728\nNorsko\n10 280\n(83)\nTAC\n146 852\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska oblasti 4 (PLE/*04N-)\nUnie\n56 041\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b Mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(PLE/56-14)\nFrancie\n9\nPreventivní TAC\nIrsko\n261\nSpojené království\n388\nUnie\n658\nTAC\n658\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n7a\n(PLE/07A.)\nBelgie\n115\nAnalytický TAC\nFrancie\n50\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n1 442\nNizozemsko\n35\nSpojené království\n1 148\nUnie\n2 790\nTAC\n2 790\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n7b a 7c\n(PLE/7BC.)\nFrancie\n11\nPreventivní TAC\nIrsko\n63\nUnie\n74\nTAC\n74\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n7d a 7e\n(PLE/7DE.)\nBelgie\n1 498\nAnalytický TAC\nFrancie\n4 993\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nSpojené království\n2 663\nUnie\n9 154\nTAC\n9 154\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n7f a 7g\n(PLE/7FG.)\nBelgie\n466\nPreventivní TAC\nFrancie\n842\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n255\nSpojené království\n440\nUnie\n2 003\nTAC\n2 003\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n7h, 7j a 7k\n(PLE/7HJK.)\nBelgie\n4\n(84)\nPreventivní TAC\nFrancie\n8\n(84)\nPoužije se článek 8 tohoto nařízení.\nIrsko\n30\n(84)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n17\n(84)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n8\n(84)\nUnie\n67\n(84)\nTAC\n67\n(84)\nDruh:\nPlatýz evropský\nPleuronectes platessa\nOblast:\n8, 9 a 10; vody Unie oblast CECAF 34.1.1\n(PLE/8/3411)\nŠpanělsko\n59\nPreventivní TAC\nFrancie\n237\nPortugalsko\n59\nUnie\n355\nTAC\n355\nDruh:\nTreska sajda\nPollachius pollachius\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(POL/56-14)\nŠpanělsko\n3\nPreventivní TAC\nFrancie\n114\nIrsko\n34\nSpojené království\n87\nUnie\n238\nTAC\n238\nDruh:\nTreska sajda\nPollachius pollachius\nOblast:\n7\n(POL/07.)\nBelgie\n378\n(85)\nPreventivní TAC\nŠpanělsko\n23\n(85)\nFrancie\n8 712\n(85)\n|Irsko\n929\n(85)\nSpojené království\n2 121\n(85)\nUnie\n12 163\n(85)\nTAC\n12 163\nDruh:\nTreska sajda\nPollachius pollachius\nOblast:\n8a, 8b, 8d a 8e\n(POL/8ABDE.)\nŠpanělsko\n252\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 230\nUnie\n1 482\nTAC\n1 482\nDruh:\nTreska sajda\nPollachius pollachius\nOblast:\n8c\n(POL/08C.)\nŠpanělsko\n187\nPreventivní TAC\nFrancie\n21\nUnie\n208\nTAC\n208\nDruh:\nTreska sajda\nPollachius pollachius\nOblast:\n9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(POL/9/3411)\nŠpanělsko\n246\n(86)\nPreventivní TAC\nPortugalsko\n8\n(86)\n (87)\nUnie\n254\n(86)\nTAC\n254\n(86)\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\n3a a 4; vody Unie oblasti 2a\n(POK/2C3A4)\nBelgie\n28\nAnalytický TAC\nDánsko\n3 292\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n8 314\nFrancie\n19 567\nNizozemsko\n83\nŠvédsko\n452\nSpojené království\n6 374\nUnie\n38 110\nNorsko\n41 703\n(88)\nTAC\n79 813\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 12 a 14\n(POK/56-14)\nNěmecko\n350\nAnalytický TAC\nFrancie\n3 479\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n401\nSpojené království\n3 110\nUnie\n7 340\nNorsko\n940\n(89)\nTAC\n8 280\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\nVody Norska jižně od 62° s. š.\n(POK/04-N.)\nŠvédsko\n880\n(90)\nAnalytický TAC\nUnie\n880\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\n7, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(POK/7/3411)\nBelgie\n6\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 245\nIrsko\n1 491\nSpojené království\n434\nUnie\n3 176\nTAC\n3 176\nDruh:\nPakambala velká a pakambala východoatlantská\nPsetta maxima a\nScophthalmus rhombus\nOblast:\nVody Unie oblasti 2a a 4\n(T/B/2AC4-C)\nBelgie\n477\nPreventivní TAC\nDánsko\n1 018\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n260\nFrancie\n123\nNizozemsko\n3 609\nŠvédsko\n7\nSpojené království\n1 004\nUnie\n6 498\nTAC\n6 498\nDruh:\nRejnoci\nRajiformes\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(SRX/2AC4-C)\nBelgie\n292\n(91)\n (92)\n (93)\n (94)\nPreventivní TAC\nDánsko\n11\n(91)\n (92)\n (93)\nNěmecko\n14\n(91)\n (92)\n (93)\nFrancie\n46\n(91)\n (92)\n (93)\n (94)\nNizozemsko\n249\n(91)\n (92)\n (93)\n (94)\nSpojené království\n1 125\n(91)\n (92)\n (93)\n (94)\nUnie\n1 737\n(91)\n (93)\nTAC\n1 737\n(93)\nDruh:\nRejnoci\nRajiformes\nOblast:\nVody Unie oblasti 3a\n(SRX/03A-C.)\nDánsko\n37\n(95)\nPreventivní TAC\nŠvédsko\n10\n(95)\nUnie\n47\n(95)\nTAC\n47\nDruh:\nRejnoci\nRajiformes\nOblast:\nVody Unie oblastí 6a, 6b, 7a-c a 7e-k\n(SRX/67AKXD)\nBelgie\n920\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nPreventivní TAC\nEstonsko\n5\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nFrancie\n4 127\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nNěmecko\n12\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nIrsko\n1 329\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nLitva\n21\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nNizozemsko\n4\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nPortugalsko\n23\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nŠpanělsko\n1 111\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nSpojené království\n2 632\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nUnie\n10 184\n(96)\n (97)\n (98)\n (99)\nTAC\n10 184\n(98)\n (99)\nDruh:\nRejnoci\nRajiformes\nOblast:\nVody Unie oblasti 7d\n(SRX/07D.)\nBelgie\n133\n(100)\n (101)\n (102)\n (103)\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 112\n(100)\n (101)\n (102)\n (103)\nNizozemsko\n7\n(100)\n (101)\n (102)\n (103)\nSpojené království\n222\n(100)\n (101)\n (102)\n (103)\nUnie\n1 474\n(100)\n (101)\n (102)\n (103)\nTAC\n1 474\n(103)\nDruh:\nRejnok vlnitý\nRaja undulata\nOblast:\nVody Unie oblastí 7d a 7e\n(RJU/7DE.)\nBelgie\n21\n(104)\nPreventivní TAC\nEstonsko\n0\n(104)\nFrancie\n105\n(104)\nNěmecko\n0\n(104)\nIrsko\n27\n(104)\nLitva\n0\n(104)\nNizozemsko\n0\n(104)\nPortugalsko\n0\n(104)\nŠpanělsko\n23\n(104)\nSpojené království\n58\n(104)\nUnie\n234\n(104)\nTAC\n234\n(104)\nDruh:\nRejnoci\nRajiformes\nOblast:\nVody Unie oblastí 8 a 9\n(SRX/89-C.)\nBelgie\n10\n(105)\n (106)\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 805\n(105)\n (106)\nPortugalsko\n1 463\n(105)\n (106)\nŠpanělsko\n1 471\n(105)\n (106)\nSpojené království\n10\n(105)\n (106)\nUnie\n4 759\n(105)\n (106)\nTAC\n4 759\n(106)\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4; vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b a 6\n(GHL/2A-C46)\nDánsko\n14\nAnalytický TAC\nNěmecko\n25\nEstonsko\n14\nŠpanělsko\n14\nFrancie\n231\nIrsko\n14\nLitva\n14\nPolsko\n14\nSpojené království\n910\nUnie\n1 250\nNorsko\n1 250\n(107)\nTAC\n2 500\nDruh:\nMakrela obecná\nScomber scombrus\nOblast:\n3a a 4; vody Unie oblastí 2a, 3b, 3c a subdivizí 22–32\n(MAC/2A34.)\nBelgie\n581\n(108)\n (109)\nAnalytický TAC\nDánsko\n19 998\n(108)\n (109)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n606\n(108)\n (109)\nFrancie\n1 830\n(108)\n (109)\nNizozemsko\n1 842\n(108)\n (109)\nŠvédsko\n5 459\n(108)\n (109)\n (110)\nSpojené království\n1 706\n(108)\n (109)\nUnie\n32 022\n(108)\n (109)\nNorsko\n191 059\n(111)\nTAC\n922 064\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech omezen na níže uvedená množství.\n3a\n3a a 4bc\n4b\n4c\n6, mezinárodní vody oblasti 2a, od 1. ledna do 15. února a od 1. září do 31. prosince\n(MAC/*03A.)\n(MAC/*3A4BC)\n(MAC/*04B.)\n(MAC/*04C.)\n(MAC/*2A6.)\nDánsko\n0\n4 130\n0\n0\n11 999\nFrancie\n0\n490\n0\n0\n0\nNizozemsko\n0\n490\n0\n0\n0\nŠvédsko\n0\n0\n390\n10\n3 113\nSpojené království\n0\n490\n0\n0\n0\nNorsko\n3 000\n0\n0\n0\n0\nDruh:\nMarkela obecná\nScomber scombrus\nOblast:\n6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14\n(MAC/2CX14-)\nNěmecko\n23 416\n(112)\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n25\n(112)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nEstonsko\n195\n(112)\nFrancie\n15 612\n(112)\nIrsko\n78 052\n(112)\nLitva\n144\n(112)\nLotyšsko\n144\n(112)\nNizozemsko\n34 147\n(112)\nPolsko\n1 649\n(112)\nSpojené království\n214 647\n(112)\nUnie\n368 031\n(112)\nNorsko\n16 492\n(113)\n (114)\nFaerské ostrovy\n34 856\n(115)\nTAC\n922 064\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech a obdobích omezen na níže uvedená množství:\nVody Unie oblasti 2a; vody Unie a norské vody oblasti 4a. V období od 1. ledna do 15. února a od 1. září do 31. prosince\nVody Norska oblasti 2a\nVody Faerských ostrovů\n(MAC/*4A-EN)\n(MAC/*2AN-)\n(MAC/*FRO2)\nNěmecko\n14 132\n1 904\n1 948\nFrancie\n9 422\n1 268\n1 299\nIrsko\n47 107\n6 349\n6 494\nNizozemsko\n20 609\n2 776\n2 841\nSpojené království\n129 549\n17 463\n17 860\nUnie\n220 819\n29 760\n30 442\nDruh:\nMakrela obecná\nScomber scombrus\nOblast:\n8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(MAC/8C3411)\nŠpanělsko\n34 708\n(116)\nAnalytický TAC\nFrancie\n230\n(116)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nPortugalsko\n7 174\n(116)\nUnie\n42 112\nTAC\n922 064\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\n8b (MAC/*08B.)\nŠpanělsko\n2 915\nFrancie\n19\nPortugalsko\n602\nDruh:\nMakrela obecná\nScomber scombrus\nOblast:\nVody Norska oblasti 2a a 4a\n(MAC/2A4A-N)\nDánsko\n14 453\nAnalytický TAC\nUnie\n14 453\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n3a; vody Unie subdivizí 22-24\n(SOL/3ABC24)\nDánsko\n447\nAnalytický TAC\nNěmecko\n26\n(117)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNizozemsko\n43\n(117)\nŠvédsko\n17\nUnie\n533\nTAC\n533\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a a 4\n(SOL/24-C.)\nBelgie\n1 461\nAnalytický TAC\nDánsko\n668\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nNěmecko\n1 169\nFrancie\n292\nNizozemsko\n13 194\nSpojené království\n751\nUnie\n17 535\nNorsko\n10\n(118)\nTAC\n17 545\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(SOL/56-14)\nIrsko\n46\nPreventivní TAC\nSpojené království\n11\nUnie\n57\nTAC\n57\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7a\n(SOL/07A.)\nBelgie\n213\nAnalytický TAC\nFrancie\n3\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nIrsko\n77\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije\nNizozemsko\n68\nSpojené království\n96\nUnie\n457\nTAC\n457\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7b a 7c\n(SOL/7BC.)\nFrancie\n6\nPreventivní TAC\nIrsko\n36\nUnie\n42\nTAC\n42\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7d\n(SOL/07D.)\nBelgie\n753\nPreventivní TAC\nFrancie\n1 506\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nSpojené království\n538\nUnie\n2 797\nTAC\n2 797\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7e\n(SOL/07E.)\nBelgie\n52\nAnalytický TAC\nFrancie\n556\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nSpojené království\n870\nUnie\n1 478\nTAC\n1 478\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7f a 7g\n(SOL/7FG.)\nBelgie\n1 032\nAnalytický TAC\nFrancie\n103\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n52\nSpojené království\n465\nUnie\n1 652\nTAC\n1 652\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n7h, 7j a 7k\n(SOL/7HJK.)\nBelgie\n27\nPreventivní TAC\nFrancie\n55\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nIrsko\n148\nNizozemsko\n44\nSpojené království\n55\nUnie\n329\nTAC\n329\nDruh:\nJazyk obecný\nSolea solea\nOblast:\n8a a 8b\n(SOL/8AB.)\nBelgie\n45\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n8\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nFrancie\n3 361\nNizozemsko\n252\nUnie\n3 666\nTAC\n3 666\nDruh:\nJazyky rodu Solea\nSolea spp.\nOblast:\n8c, 8d, 8e, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n(SOO/8CDE34)\nŠpanělsko\n323\nPreventivní TAC\nPortugalsko\n535\nUnie\n858\nTAC\n858\nDruh:\nŠprot obecný a související vedlejší úlovky\nSprattus sprattus\nOblast:\n3a\n(SPR/03A.)\nDánsko\n8 920\n(119)\n (120)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n19\n(119)\n (120)\nŠvédsko\n3 375\n(119)\n (120)\nUnie\n12 314\n(119)\n (120)\nTAC\n13 312\n(120)\nDruh:\nŠprot obecný a související vedlejší úlovky\nSprattus sprattus\nOblast:\nVody Unie oblasti 2a a 4\n(SPR/2AC4-C)\nBelgie\n0\n(121)\n (122)\nAnalytický TAC\nDánsko\n0\n(121)\n (122)\nNěmecko\n0\n(121)\n (122)\nFrancie\n0\n(121)\n (122)\nNizozemsko\n0\n(121)\n (122)\nŠvédsko\n0\n(121)\n (122)\n (123)\nSpojené království\n0\n(121)\n (122)\nUnie\n0\n(121)\n (122)\nNorsko\n0\n(121)\nFaerské ostrovy\n0\n(121)\n (124)\nTAC\n0\n(121)\nDruh:\nŠprot obecný a související vedlejší úlovky\nSprattus sprattus\nOblast:\n7d a 7e\n(SPR/7DE.)\nBelgie\n8\nPreventivní TAC\nDánsko\n489\nNěmecko\n8\nFrancie\n105\nNizozemsko\n105\nSpojené království\n791\nUnie\n1 506\nTAC\n1 506\nDruh:\nOstroun obecný\nSqualus acanthias\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblasti 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14\n(DGS/15X14)\nBelgie\n20\n(125)\nPreventivní TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n4\n(125)\nŠpanělsko\n10\n(125)\nFrancie\n83\n(125)\nIrsko\n53\n(125)\nNizozemsko\n0\n(125)\nPortugalsko\n0\n(125)\nSpojené království\n100\n(125)\nUnie\n270\n(125)\nTAC\n270\n(125)\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus a související vedlejší úlovky\nTrachurus spp.\nOblast:\nVody Unie oblasti 4b, 4c a 7d\n(JAX/4BC7D)\nBelgie\n12\n(126)\nPreventivní TAC\nDánsko\n5 311\n(126)\nNěmecko\n469\n(126)\n (127)\nŠpanělsko\n99\n(126)\nFrancie\n441\n(126)\n (127)\nIrsko\n334\n(126)\nNizozemsko\n3 197\n(126)\n (127)\nPortugalsko\n11\n(126)\nŠvédsko\n75\n(126)\nSpojené království\n1 264\n(126)\n (127)\nUnie\n11 213\nNorsko\n2 550\n(128)\nTAC\n13 763\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus a související vedlejší úlovky\nTrachurus spp.\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a, 4a; 6, 7a–c,7e–k, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(JAX/2A-14)\nDánsko\n6 821\n(129)\n (131)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n5 322\n(129)\n (130)\n (131)\nŠpanělsko\n7 260\n(131)\n (133)\nFrancie\n2 739\n(129)\n (130)\n (131)\n (133)\nIrsko\n17 726\n(129)\n (131)\nNizozemsko\n21 356\n(129)\n (130)\n (131)\nPortugalsko\n699\n(131)\n (133)\nŠvédsko\n675\n(129)\n (131)\nSpojené království\n6 419\n(129)\n (130)\n (131)\nUnie\n69 017\n(131)\nFaerské ostrovy\n1 600\n(132)\nTAC\n70 617\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus\nTrachurus spp.\nOblast:\n8c\n(JAX/08C.)\nŠpanělsko\n10 015\n(134)\nAnalytický TAC\nFrancie\n174\nPortugalsko\n990\n(134)\nUnie\n11 179\nTAC\n11 179\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus\nTrachurus spp.\nOblast:\n9\n(JAX/09.)\nŠpanělsko\n30 237\n(135)\nAnalytický TAC\nPortugalsko\n86 634\n(135)\nPoužije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.\nUnie\n116 871\nTAC\n116 871\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus\nTrachurus spp.\nOblast:\n10; vody Unie oblast CECAF (136)\n(JAX/X34PRT)\nPortugalsko\nBude určeno\nPreventivní TAC\nUnie\nBude určeno\n(137)\nPoužije se článek 6 tohoto nařízení.\nTAC\nBude určeno\n(137)\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus\nTrachurus spp.\nOblast:\nVody Unie oblasti CECAF (138)\n(JAX/341PRT)\nPortugalsko\nBude určeno\nPreventivní TAC\nUnie\nBude určeno\n(139)\nPoužije se článek 6 tohoto nařízení.\nTAC\nBude určeno\n(139)\nDruh:\nKranasi rodu Trachurus\nTrachurus spp.\nOblast:\nVody Unie oblasti CECAF (140)\n(JAX/341SPN)\nŠpanělsko\nBude určeno\nPreventivní TAC\nUnie\nBude určeno\n(141)\nPoužije se článek 6 tohoto nařízení.\nTAC\nBude určeno\n(141)\nDruh:\nTreska Esmarkova a související vedlejší úlovky\nTrisopterus esmarkii\nOblast:\n3a; vody Unie oblasti 2a a 4\n(NOP/2A3A4.)\nRok\n2019\n2020\nDánsko\n54 949\n(142)\n (144)\n64 940\n(142)\n (147)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n11\n(142)\n (143)\n (144)\n12\n(142)\n (143)\n (147)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemské\n40\n(142)\n (143)\n (144)\n48\n(142)\n (143)\n (147)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n55 000\n(142)\n (144)\n65 000\n(142)\n (147)\nNorsko\n14 500\n(145)\n14 500\n(145)\nFaerské ostrovy\n5 000\n(146)\n5 000\n(146)\nTAC\nNepoužije se\nNepoužije se\nDruh:\nPrůmyslově využívané druhy ryb\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(I/F/04-N.)\nŠvédsko\n800\n(148)\n (149)\nPreventivní TAC\nUnie\n800\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJiné druhy\nOblast:\nVody Unie oblastí 5b, 6 a 7\n(OTH/5B67-C)\nUnie\nNepoužije se\nPreventivní TAC\nNorsko\n280\n(150)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJiné druhy\nOblast:\nVody Norska oblasti 4\n(OTH/04-N.)\nBelgie\n60\nPreventivní TAC\nDánsko\n5 500\nNěmecko\n620\nFrancie\n255\nNizozemsko\n440\nŠvédsko\nNepoužije se\n(151)\nSpojené království\n4 125\nUnie\n11 000\n(152)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJiné druhy\nOblast:\nVody Unie oblastí 2a, 4 a 6a severně od 56° 30′ s. š.\n(OTH/2A46AN)\nUnie\nNepoužije se\nPreventivní TAC\nNorsko\n6 750\n(153)\n (154)\nFaerské ostrovy\n150\n(155)\nTAC\nNepoužije se\n(1)  Kromě vod v pásmu šesti námořních mil od základních linií Spojeného království na Shetlandských ostrovech a na ostrovech Fair a Foula.\n(2)  Až 2 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé a makrely obecné (OT1/* 2A3A4). Vedlejší úlovky tresky bezvousé a makrely obecné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(3)  V oblastech řízení 2r a 4 mohou být TAC odloveny pouze jako TAC pro účely sledování s připojeným protokolem o odběru vzorků na daný druh rybolovu.\n(4)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(5)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(6)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(7)  K odlovu ve vodách Unie oblastí 2a, 4, 5b, 6 a 7 (USK/*24X7C).\n(8)  Zvláštní podmínka: z toho jsou v oblastech 5b, 6 a 7 kdykoli povoleny náhodné úlovky jiných druhů ve výši 25 % na plavidlo. Tento procentní podíl však může být překročen během prvních 24 hodin po zahájení rybolovu v daném místě. Souhrn náhodných úlovků jiných druhů v oblastech 5b, 6 a 7 nesmí překročit níže uvedené množství v tunách (OTH/*5B67-). Vedlejší úlovky tresky obecné v oblasti 6a podle tohoto ustanovení nesmějí přesáhnout 5 %.\n3 000\n(9)  Včetně mníka mořského. Tyto kvóty pro Norsko musí být loveny pouze pomocí dlouhých lovných šňůr v oblastech 5b, 6 a 7:\nMník mořský (LIN/*5B67-)\n8 000\nMníkovec bělolemý (USK/*5B67-)\n2 923\n(10)  Kvóty Norska pro mníkovce bělolemého a mníka mořského jsou vzájemně zaměnitelné až do výše (v tunách):\n2 000\n(11)  Úlovky sledě obecného odlovené s použitím sítí o velikosti ok 32 mm nebo větší.\n(12)  Zvláštní podmínka: z čehož až 50 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 4 (HER/*04-C.).\n(13)  Úlovky sledě obecného odlovené s použitím sítí o velikosti ok 32 mm nebo větší.\n(14)  Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC. V rámci této kvóty je odlov ve vodách Unie oblastí 4a a 4b (HER/*4AB-C) omezen na níže uvedená množství.\n50 000\n(15)  Úlovky sledě obecného odlovené s použitím sítí o velikosti ok 32 mm nebo větší.\n(16)  Vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky sajdy, tresky bezvousé a tresky tmavé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(17)  Výhradně pro úlovky sledě obecného odlovené jako vedlejší úlovek s použitím sítí o velikosti ok menší než 32 mm.\n(18)  Výhradně pro úlovky sledě obecného odlovené jako vedlejší úlovek s použitím sítí o velikosti ok menší než 32 mm.\n(19)  Výhradně pro úlovky sledě obecného odlovené s použitím sítí o velikosti ok 32 mm nebo větší.\n(20)  Kromě populace v oblasti Blackwater: odkazuje se na populaci sledě obecného v mořské oblasti ústí řeky Temže v pásmu vymezeném linií vedoucí jižně od Landguard Point (51° 56′ s. š., 1° 19.1' v. d.) k rovnoběžce 51° 33′ s. š. a odtud na západ až k pobřeží Spojeného království.\n(21)  Zvláštní podmínka: z čehož až 50 % může být odloveno v oblasti 4b (HER/*04B.).\n(22)  Odkazuje se na populaci sledě obecného v části oblasti ICES 6a, která leží východně od 7° z. d. a severně od 55° s. š., nebo západně od 7° z. d. a severně od 56° s. š., mimo oblast Clyde.\n(23)  V části oblastí ICES podléhajících tomuto TAC, která leží mezi 56° s. š. a 57° 30′ s. š., s výjimkou pásma šesti námořních mil měřených od základní linie teritoriálních vod Spojeného království, je zakázán cílený lov sledě obecného.\n(24)  Odkazuje se na populaci sledě obecného v oblasti 6a jižně od 56° 00′ s. š. a západně od 07° 00' z. d.\n(25)  Populace oblasti Clyde: odkaz se týká populace sledě obecného v námořní oblasti nacházející se severovýchodně od spojnice mezi:\n—\nMull of Kintyre (55° 17.9' s. š., 05° 47.8' z. d.),\n—\nbod se souřadnicemi 55° 04′ s. š., 05° 23' z. d. a\n—\nCorsewall Point (55° 00.5′ s. š., 05° 09.4' z. d.).\n(26)  Stanoveno stejné množství jako kvóta Spojeného království.\n(27)  Tato oblast je zmenšena o oblast ohraničenou:\n—\nna severu rovnoběžkou 52° 30′ s. š.,\n—\nna jihu rovnoběžkou 52° 00′ s. š.,\n—\nna západě pobřežím Irska,\n—\nna východě pobřežím Spojeného království.\n(28)  Tato oblast je zvětšena o oblast ohraničenou:\n—\nna severu rovnoběžkou 52° 30′ s. š.,\n—\nna jihu rovnoběžkou 52° 00′ s. š.,\n—\nna západě pobřežím Irska,\n—\nna východě pobřežím Spojeného království.\n(29)  Tuto kvótu lze přidělit pouze plavidlům, která se účastní ověřovacího rybolovu prováděného za účelem sběru údajů o druzích rybolovu této populace podle posouzení ICES. Dotčené členské státy před povolením úlovků sdělí Komisi název (názvy) plavidla (plavidel).\n(30)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. července 2020 do 30. června 2021. TAC a kvóty členských států budou změněny po vydání vědeckého doporučení pro tuto populaci. TAC a kvóty pro období od 1. července 2019 do 30. června 2020 byly stanoveny v nařízení Rady (EU) 2019/1601 ze dne 26. září 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2018/2025 a (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva (Úř. věst. L 250, 30.9.2019, s. 1)-.\n(31)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(32)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno v oblasti 7d (COD/*07D.).\n(33)  Lze odlovit ve vodách Unie. Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC.\n(34)  Vedlejší úlovky tresky jednoskvrnné, tresky sajdy, tresky bezvousé a tresky tmavé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(35)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky obecné při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov tresky obecné.\n(36)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(37)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky obecné při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov tresky obecné.\n(38)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno v oblasti 4, vodách Unie oblasti 2a a části oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu.\n(39)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno v oblasti 4, vodách Unie oblasti 2a a části oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu.\n(40)  10 % z této kvóty může být použito v oblastech 8a, 8b, 8d a 8e (LEZ/*8ABDE) pro vedlejší úlovky v rámci cíleného lovu jazyků rodu Solea\n(41)  35 % z této kvóty může být odloveno v oblastech 8a, 8b, 8d a 8e (LEZ/*8ABDE).\n(42)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno v oblasti 6, vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b a mezinárodních vodách oblastí 12 a 14 (ANF/*56-14).\n(43)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno ve vodách Unie oblastí 2a a 4 (ANF/*2AC4C).\n(44)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno v oblastech 8a, 8b, 8d a 8e (ANF/*8ABDE).\n(45)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky bezvousé při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov tresky bezvousé.\n(46)  Až 10 % této kóty může být odloveno v oblasti 4; vodách Unie oblasti 2a (HAD/*2AC4.).\n(47)  Lze odlovit ve vodách Unie. Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC.\n(48)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky bezvousé při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov tresky bezvousé.\n(49)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky bezvousé při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov tresky bezvousé.\n(50)  Vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(51)  Tuto kvótu lze převést do vod Unie oblastí 2a a 4. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.\n(52)  Nejvýše 10 % této kvóty může být použito pro vedlejší úlovky v oblasti 3a (HKE/*03A.).\n(53)  Tuto kvótu lze převést do vod Unie oblastí 2a a 4. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.\n(54)  Tuto kvótu lze převést do vod Unie oblastí 2a a 4. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.\n(55)  Zvláštní podmínka: v rámci celkového dostupného množství pro Unii ve výši 37 500 tun mohou členské státy ve vodách Faerských ostrovů (WHB/*05-F.) odlovit následující procentní podíl svých kvót: 7 %.\n(56)  Tuto kvótu lze převést do oblastí 8c, 9 a 10 a vod Unie oblasti CECAF 34.1.1 Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.\n(57)  Zvláštní podmínka: z kvót EU ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14 (WHB/*NZJM1) a v oblastech 8c, 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (WHB/*NZJM2) lze v norské hospodářské zóně nebo v rybolovné zóně okolo ostrova Jan Mayen odlovit následující množství:\n190 809\n(58)  Zvláštní podmínka: z kvót EU ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14 (WHB/*NZJM1) a v oblastech 8c, 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (WHB/*NZJM2) lze v norské hospodářské zóně nebo v rybolovné zóně okolo ostrova Jan Mayen odlovit následující množství:\n190 809\n(59)  Započítá se do omezení odlovu pro Norsko, která byla stanovena podle ujednání pobřežních států.\n(60)  Zvláštní podmínka: odlov v oblasti 4a nesmí být vyšší než níže uvedené množství (WHB/*04A-C):\n40 000\nToto omezení odlovu v oblasti 4a dosahuje níže uvedené výše přístupové kvóty Norska:\n18 %\n(61)  Započítá se do omezení odlovu pro Faerské ostrovy.\n(62)  Zvláštní podmínka: může se lovit i v oblasti 6b (WHB/*06B-C). Odlov v oblasti 4a nesmí být vyšší než toto množství (WHB/*04A-C):\n9 375\n(63)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(64)  K odlovu ve vodách Unie oblastí 2a, 4, 5b, 6 a 7 (BLI/*24X7C).\n(65)  Do této kvóty se započítávají vedlejší úlovky hlavouna tuponosého a tkaničnice tmavé. Má být odloveno ve vodách Unie oblasti 6a severně od 56° 30′ s. š. a oblasti 6b. Toto ustanovení neplatí pro úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky.\n(66)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(67)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(68)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(69)  Zvláštní podmínka: z čehož až 25 %, avšak ne více než 75 t může být odloveno ve vodách Unie oblasti 3a (LIN/*03A-C).\n(70)  Zvláštní podmínka: z čehož až 35 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 4 (LIN/*04-C.).\n(71)  Zvláštní podmínka: z toho jsou v oblastech 5b, 6 a 7 kdykoli povoleny náhodné úlovky jiných druhů ve výši 25 % na plavidlo. Tento procentní podíl však může být překročen během prvních 24 hodin po zahájení rybolovu v daném místě. Souhrn náhodných úlovků jiných druhů v oblastech 5b, 6 a 7 nesmí překročit níže uvedené množství v tunách (OTH/*6X14.). Vedlejší úlovky tresky obecné v oblasti 6a podle tohoto ustanovení nesmějí přesáhnout 5 %.\n3 000\n(72)  Včetně mníkovce bělolemého. Kvóty pro Norsko musí být loveny pouze pomocí dlouhých lovných šňůr v oblastech 5b, 6 a 7 v množství.\nMník mořský (LIN/*5B67-)\n8 000\nMníkovec bělolemý (USK/*5B67-)\n2 923\n(73)  Kvóty pro mníka mořského a mníkovce bělolemého pro Norsko je možné vzájemně měnit až do níže uvedené hodnoty v tunách:\n2 000\n(74)  Včetně mníkovce bělolemého. Má být odloveno v oblastech 6b a 6a severně od 56° 30′ s. š. (LIN/*6BAN.).\n(75)  Zvláštní podmínka: z toho jsou v oblastech 6a a 6b kdykoli povoleny náhodné úlovky jiných druhů ve výši 20 % na plavidlo. Tento procentní podíl však může být překročen během prvních 24 hodin po zahájení rybolovu v daném místě. Souhrn náhodných úlovků jiných druhů v oblastech 6a a 6b nesmí překročit množství uvedené v tunách (OTH/*6AB.):\n75\n(76)  Zvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nfunkční jednotka 16 podoblasti ICES 7 (NEP/*07U16):\nŠpanělsko\n795\nFrancie\n498\nIrsko\n957\nSpojené království\n387\nUnie\n2 637\n(77)  Pouze pro úlovky brané jako součást ověřovacího rybolovu prováděného za účelem sběru údajů o úlovku na jednotku (CPUE) plavidly převážejícími pozorovatele na palubě:\n—\n2 tuny ve funkční jednotce 25, vylovené během pěti měsíčních výjezdů v srpnu a září;\n—\n0,7 tuny ve funkční jednotce 31, vylovené během 7 dnů v červenci.\n(78)  Z toho nesmí být odloveno více než 6 % ve funkčních jednotkách 26 a 27 oblasti 9a (NEP/*9U267).\n(79)  V rámci výše uvedených TAC je odlov ve funkční jednotce 30 oblasti 9a (NEP/*9U30) omezen na toto množství\n77\n(80)  Vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky sajdy, tresky bezvousé a tresky tmavé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(81)  Lov garnel druhů Penaeus subtilis a Penaeus brasiliensis je zakázán ve vodách, jejichž hloubka je menší než 30 m.\n(82)  Stanoveno na úrovni stejného množství, jako je kvóta pro Francii.\n(83)  Z čehož nejýše 300 tun může být odloveno ve Skagerraku (PLE/*03AN.).\n(84)  Pouze pro vedlejší úlovky platýse evropského při lovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený lov platýse evropského.\n(85)  Zvláštní podmínka: z čehož až 2 % může být odloveno v oblastech 8a, 8b, 8d a 8e (POL/*8ABDE).\n(86)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 8c (POL/*08C.).\n(87)  Kromě tohoto TAC může Portugalsko odlovit množství tresky sajdy nepřekračující 98 tun (POL/93411P).\n(88)  Mohou být odloveny pouze ve vodách Unie oblasti 4 a v oblasti 3a (POK/*3A4-C). Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC.\n(89)  Lze odlovit severně od 56° 30′ s. š. (POK/*5614N).\n(90)  Vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky sajdy a tresky bezvousé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(91)  Úlovky rejnoka plavého (Raja brachyura) ve vodách Unie oblasti 4 (RJH/04-C.), rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/2AC4-C), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/2AC4-C) a rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/2AC4-C) se vykazují odděleně.\n(92)  Kvóta pro vedlejší úlovky. Tyto druhy nesmějí představovat více než 25 % živé hmotnosti úlovků uchovávaných na palubě na jeden rybářský výjezd. Tato podmínka platí pouze pro plavidla o celkové délce větší než 15 m. Nevztahuje se na úlovky podléhající povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(93)  Neplatí pro rejnoka plavého (Raja brachyura) ve vodách Unie oblastí 2a a rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata) ve vodách Unie oblastí 2a a 4. Při náhodném ulovení nesmí být tyto druhy poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí. Rybáři se vyzývají, aby vyvíjeli a používali postupy a zařízení, které umožní rychlé a bezpečné vypuštění těchto druhů.\n(94)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 7d (SRX/*07D2.), aniž jsou dotčeny zákazy stanovené v článcích 16 a 52 pro oblasti v nich uvedené. Úlovky rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/*07D2.), rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/*07D2.), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/*07D2.) a rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/*07D2.) se vykazují odděleně. Tato zvláštní podmínka se nevztahuje na rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata) a rejnoka vlnitého (Raja undulata).\n(95)  Úlovky rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/03A-C.), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/03A-C.) a rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/03A-C.) se vykazují odděleně.\n(96)  Úlovky rejnoka dvouskvrnného () (RJN/67AKXD), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/67AKXD), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/67AKXD), rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/67AKXD), rejnoka kruhového (Raja circularis) (RJI/67AKXD) a rejnoka valcháře (Raja fullonica) (RJF/67AKXD) se vykazují odděleně.\n(97)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 7d (SRX/*07D.), aniž jsou dotčeny zákazy stanovené v článcích 16 a 52 pro oblasti v nich uvedené. Úlovky rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/*07D.), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/*07D.), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/*07D.), rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/*07D.), rejnoka kruhového (Raja circularis) (RJI/*07D.) a rejnoka valcháře (Raja fullonica) (RJF/*07D.) se vykazují odděleně. Tato zvláštní podmínka se nevztahuje na rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata) a rejnoka vlnitého (Raja undulata).\n(98)  Nevztahuje se na rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata), kromě vod Unie oblastí 7f a 7g. Při náhodném ulovení nesmí být tento druh poraněn. Jedinci se neprodleně vypouštějí. Rybáři se vyzývají, aby vyvíjeli a používali postupy a zařízení, které umožní rychlé a bezpečné vypuštění těchto druhů. V rámci výše uvedených kvót je odlov rejnoka světloskvrnného ve vodách Unie oblastí 7f a 7g (RJE/7FG.) omezen na níže uvedená množství:\nDruh:\nRejnok světloskvrnný\nRaja microocellata\nOblast:\nVody Unie oblasti 7f a 7g\n(RJE/7FG.)\nBelgie\n17\nPreventivní TAC\nEstonsko\n0\nFrancie\n79\nNěmecko\n0\nIrsko\n25\nLitva\n0\nNizozemsko\n0\nPortugalsko\n0\nŠpanělsko\n21\nSpojené království\n50\nUnie\n192\nTAC\n192\nZvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno ve vodách Unie oblasti 7d a být vykázáno pod následujícím kódem: (RJE/*07D.). Touto zvláštní podmínkou nejsou dotčeny zákazy stanovené v článcích 16 a 52 pro oblasti v nich uvedené.\n(99)  Nevztahuje se na rejnoka vlnitého (Raja undulata).\n(100)  Úlovky rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/07D.), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/07D.), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/07D.), rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/07D.) a rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata) (RJE/07D.) se vykazují odděleně.\n(101)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno ve vodách Unie oblastí 6a, 6b, 7a–c a 7e–k (SRX/*67AKD). Úlovky rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/*67AKD), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/*67AKD), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/*67AKD) a rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/*67AKD) se vykazují odděleně. Tato zvláštní podmínka se nevztahuje na rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata) a rejnoka vlnitého (Raja undulata).\n(102)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno ve vodách Unie oblastí 2a a 4 (SRX/*2AC4C). Úlovky rejnoka plavého (Raja brachyura) ve vodách Unie oblasti 4 (RJH/*04-C.), rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/*2AC4C), rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/*2AC4C) a rejnoka devonshirského (Raja montagui) (RJM/*2AC4C) se vykazují odděleně. Tato zvláštní podmínka se nevztahuje na rejnoka světloskvrnného (Raja microocellata).\n(103)  Nevztahuje se na rejnoka vlnitého (Raja undulata).\n(104)  Tento druh nesmí být v oblastech, na něž se vztahuje tento TAC, cíleně loven. Tyto druhy mohou být vyloženy pouze vcelku nebo vykuchané. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zákazy stanovené v článcích 16 a 52 pro oblasti v nich uvedené.\n(105)  Úlovky rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus) (RJN/89-C.), rejnoka plavého (Raja brachyura) (RJH/89-C.) a rejnoka ostnatého (Raja clavata) (RJC/89-C.) se vykazují odděleně.\n(106)  Nevztahuje se na rejnoka vlnitého (Raja undulata). Tento druh nesmí být v oblastech, na něž se vztahuje tento TAC, cíleně loven. Pokud nepodléhají povinnosti vykládky, mohou být vedlejší úlovky rejnoka vlnitého v oblastech 8 a 9 vyloženy pouze vcelku nebo vykuchané. Úlovky musí zůstat v rámci kvót uvedených v tabulce níže. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zákazy stanovené v článcích 16 a 52 pro oblasti v nich uvedené. Vedlejší úlovky rejnoka vlnitého se vykazují podle kódů uvedených v tabulkách níže. V rámci výše uvedených kvót je odlov rejnoka vlnitého omezen na níže uvedená množství:\nDruh:\nRejnok vlnitý\nRaja undulata\nOblast:\nVody Unie oblasti 8\n(RJU/8-C.)\nBelgie\n0\nPreventivní TAC\nFrancie\n13\nPortugalsko\n10\nŠpanělsko\n10\nSpojené království\n0\nUnie\n33\nTAC\n33\nDruh:\nRejnok vlnitý\nRaja undulata\nOblast:\nVody Unie oblasti 9\n(RJU/9-C.)\nBelgie\n0\nPreventivní TAC\nFrancie\n20\nPortugalsko\n15\nŠpanělsko\n15\nSpojené království\n0\nUnie\n50\nTAC\n50\n(107)  Lze odlovit ve vodách Unie oblastí 2a a 6. V oblasti 6 může být toto množství odloveno pouze na dlouhé lovné šňůry (GHL/*2A6-C.\n(108)  V rámci výše uvedených kvót je odlov ve dvou následujících oblastech rovněž omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska oblasti 2a (MAC/*02AN-)\nVody Faerských ostrovů (MAC/*FRO1)\nBelgie\n78\n80\nDánsko\n2 695\n2 756\nNěmecko\n82\n84\nFrancie\n247\n252\nNizozemsko\n248\n254\nŠvédsko\n736\n753\nSpojené království\n230\n235\nUnie\n4 316\n4 414\n(109)  Lze rovněž odlovit ve vodách Norska oblasti 4a (MAC/*4AN.).\n(110)  Zvláštní podmínka: včetně těchto množství v tunách, které lze odlovit ve vodách Norska oblastí 2a a 4a (MAC/*2A4AN):\n271\nPři rybolovu za této zvláštní podmínky se vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky sajdy, tresky bezvousé a tresky tmavé započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(111)  Odečte se od norského podílu TAC (přístupová kvóta). Toto množství zahrnuje níže uvedený podíl Norska z TAC v Severním moři:\n55 397\nTato kvóta může být odlovena pouze v oblasti 4a (MAC/*04A.), s výjimkou tohoto množství v tunách, které může být odloveno v oblasti 3a (MAC/*03A.):\n3 000\n(112)  Zvláštní podmínka: z čehož až 25 % může být zpřístupněno pro výměnu úlovků Španělska, Francie a Portugalska v oblastech 8c, 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (MAC/*8C910).\n(113)  Může být odloveno v oblastech 2a, 6a severně od 56° 30′ s. š., 4a, 7d, 7e, 7f a 7h (MAC/*AX7H).\n(114)  Níže uvedené dodatečné množství v tunách přístupové kvóty může být odloveno Norskem severně od 56° 30′ s. š. a započítá se do jeho omezení odlovu (MAC/*N5630):\n38 212\n(115)  Tato výše se odečte od omezení odlovu Faerských ostrovů (přístupová kvóta). Lze odlovit pouze v oblasti 6a severně od 56° 30′ s. š. (MAC/*6AN56). Od 1. ledna do 15. února a od 1. října do 31. prosince však lze tuto kvótu odlovit též v oblastech 2a, 4a severně od 59° (oblast EU) (MAC/*24N59).\n(116)  Zvláštní podmínka: množství, která jsou předmětem výměn s ostatními členskými státy, mohou být odlovena v oblastech 8a, 8b a 8d (MAC/*8ABD.). Množství poskytnutá Španělskem, Portugalskem nebo Francií pro účely výměny, která mají být odlovena v oblastech 8a, 8b a 8d, však nesmějí překročit 25 % kvót členského státu poskytujícího kvóty.\n(117)  Odlov kvóty může být prováděn pouze ve vodách Unie oblasti 3a a subdivizí 22-24.\n(118)  Lze odlovit pouze ve vodách Unie oblasti 4 (SOL/*04-C.)\n(119)  Až 5 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé a tresky jednoskvrnné (OTH/*03A.). Vedlejší úlovky tresky bezvousé a tresky jednoskvrnné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(120)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. ledna 2020 do 30. června 2020. Tuto kvótu lze převést do vod Unie oblastí 2a a 4. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.\n(121)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. července 2020 do 30. června 2021.\n(122)  Až 2 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé (OTH/* 2AC4C). Vedlejší úlovky tresky bezvousé započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(123)  Včetně smačků rodu Ammodytes\n(124)  Může obsahovat až 4 % vedlejších úlovků sledě obecného.\n(125)  Ostroun obecný nesmí být v oblastech, na něž se vztahuje tento TAC, cíleně loven. Jedincům nesmí být v případě náhodného odlovu při rybolovu, v němž se na ostrouna obecného nevztahuje povinnost vykládky, způsobena žádná újma a musí být neprodleně vypuštěni, jak stanoví články 16 a 52. Odchylně od článku 16 nesmí plavidlo, které se účastní programu na zamezení vedlejších úlovků a získalo kladné hodnocení od VTHVR, vyložit za měsíc více než 2 tuny ostrouna obecného, který je mrtvý v okamžiku, kdy je rybolovným zařízením vytahován na palubu. Členské státy, které se účastní programu na zamezení vedlejších úlovků, zajistí, aby celkové vyložené množství ostrouna obecného na základě této výjimky nepřesahovalo výše uvedená množství. Sdělí Komisi seznam zúčastněných plavidel před povolením jakékoli vykládky. Členské státy si vyměňují informace o oblastech, v nichž jsou zamezovány vedlejší úlovky.\n(126)  Až 5 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky drsnatce obecného, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a makrely obecné (OTH/*4BC7D). Vedlejší úlovky drsnatce obecného, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a makrely obecné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(127)  Zvláštní podmínka: až 5 % této kvóty odlovené v oblasti 7d může být započteno jako odlovené v rámci kvóty týkající se této oblasti: vody Unie oblastí 2a, 4a, 6, 7a–c,7e–k, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14 (JAX/*2A-14).\n(128)  Lze odlovit ve vodách Unie oblasti 4a, ale nelze odlovit ve vodách Unie oblasti 7d (JAX/*04-C.).\n(129)  Zvláštní podmínka: až 5 % této kvóty odlovené ve vodách Unie oblasti 2a nebo 4a před 30. červnem 2019 se může započítat do kvóty pro vody Unie oblastí 4b, 4c a 7d (JAX/*4BC7D).\n(130)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být odloveno v oblasti 7d (JAX/*07D.). Podle této zvláštní podmínky a v souladu s poznámkou pod čarou č. 3 se vedlejší úlovky drsnatcovitých a tresky bezvousé vykazují odděleně pod následujícím kódem: (OTH/*07D.).\n(131)  Až 5 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky drsnatce obecného, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a makrely obecné (OTH/*2A-14). Vedlejší úlovky drsnatce obecného, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a makrely obecné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(132)  Omezeno na oblasti 4a, 6a (pouze severně od 56° 30′ s. š.), 7e, 7f a 7h\n(133)  Zvláštní podmínka: z čehož až 80 % může být odloveno v oblasti 8c (JAX/*08C2). Podle této zvláštní podmínky a v souladu s poznámkou pod čarou č. 3 se vedlejší úlovky drsnatcovitých a tresky bezvousé vykazují odděleně pod následujícím kódem: (OTH/*08C2).\n(134)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno v oblasti 9 (JAX/*09.).\n(135)  Zvláštní podmínka: z čehož až 10 % může být odloveno v oblasti 8c (JAX/*08C.).\n(136)  Přilehlé vody Azorského souostroví.\n(137)  Stanoveno na stejné úrovni jako kvóta pro Portugalsko\n(138)  Přilehlé vody Madeiry.\n(139)  Stanoveno na stejné úrovni jako kvóta pro Portugalsko.\n(140)  Přilehlé vody Kanárských ostrovů.\n(141)  Stanoveno na stejné úrovni jako kvóta pro Španělsko\n(142)  Až 5 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé (OT2/*2A3A4). Vedlejší úlovky tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.\n(143)  Kvótu lze odlovit pouze ve vodách Unie oblasti ICES oblastí 2a, 3a a 4.\n(144)  Kvótu Unie lze odlovit pouze od 1. listopadu 2018 do 31. října 2019.\n(145)  Použije se síť doplněná třídící mřížkou.\n(146)  Použije se síť doplněná třídící mřížkou. Zahrnuje nejvýše 15 % nevyhnutelných vedlejších úlovků (NOP/*2A3A4), které se započítají do této kvóty.\n(147)  Kvótu Unie lze odlovit pouze od 1. listopadu 2019 do 31. října 2020.\n(148)  Vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné, treska sajdy, tresky bezvousé a tresky tmavé se započítávají do kvót pro tyto druhy.\n(149)  Zvláštní podmínka: z toho nejvýše toto množství kranasů rodu Trachurus (JAX/*04-N.):\n400\n(150)  Může být uloveno pouze pomocí dlouhých lovných šňůr.\n(151)  Kvóta „jiné druhy“, kterou Norsko přiděluje Švédsku na tradiční úrovni.\n(152)  Včetně rybolovných činností, které nejsou výslovně uvedeny. Výjimky mohou být případně zavedeny po příslušných konzultacích.\n(153)  Pouze v oblastech 2a a 4 (OTH/*2A4-C).\n(154)  Včetně rybolovných činností, které nejsou výslovně uvedeny. Výjimky mohou být případně zavedeny po příslušných konzultacích.\n(155)  Má být odloveno v oblastech 4 a 6a severně od 56° 30′ s. š. (OTH/*46AN).\nDodatek\nTAC uvedené v čl. 8 odst. 4 jsou tyto:\nPro Belgii: jazyk obecný v oblasti 7a; jazyk obecný v oblastech 7f a 7g; jazyk obecný v oblasti 7e; jazyk obecný v oblastech 8a a 8b; pakambaly rodu Lepidorhombus v oblasti 7, treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8, 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1; humr severský v oblasti 7; treska obecná v oblasti 7a; platýs evropský v oblastech 7f a 7g; platýs evropský v oblastech 7h, 7j a 7k; rejnoci v oblastech 6a, 6b, 7a až 7c a 7e až 7k.\nPro Francii: makrela obecná v oblastech 3a a 4 a vodách Unie oblastí 2a, 3b, 3c a subdivizí 22–32; sleď obecný v oblastech 4 a 7d a vodách Unie oblasti 2a; kranasi rodu Trachurus ve vodách Unie oblastí 4b, 4c a 7d; treska bezvousá v oblastech 7b–k; treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1; jazyk obecný v oblastech 7f a 7g; treska bezvousá v oblasti 8; růžicha šedá ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 6, 7 a 8; drsnatec obecný ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 6, 7 a 8; makrela obecná v oblastech 6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e, ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b a v mezinárodních vodách oblastí 2a, 12 a 14; rejnoci ve vodách Unie oblastí 6a, 6b, 7a–c a 7e–k; rejnoci ve vodách Unie oblasti 7d; rejnoci ve vodách Unie oblastí 8 a 9; rejnok vlnitý ve vodách Unie oblastí 7d a 7e.\nPro Irsko: ďasovití v oblasti 6, ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b a v mezinárodních vodách oblastí 12 a 14; ďasovití v oblasti 7; humr severský ve funkční jednotce 16 oblasti 7.\nPro Spojené království: výměnou za tresku obecnou a tresku bezvousou v oblasti západně od Skotska: treska obecná v oblasti 6b a ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b západně od 12° 00′ z. d. a oblastí 12 a 14; treska bezvousá v oblasti 6, ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b a v mezinárodních vodách oblastí 12 a 14; a výměnou za tresku obecnou v Keltském moři, tresku bezvousou v Irském moři a platýse obecného v oblastech 7h, 7j a 7k: treska obecná v oblastech 7b, 7c, 7e–k, 8, 9 a 10; vody Unie; treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8, 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1; jazyky rodu Solea v oblastech 7h, 7j a 7k; jazyky rodu Solea v oblasti 7e; platýs evropský v oblastech 7h, 7j a 7k.\nPŘÍLOHA IB\nSEVEROVÝCHODNÍ ATLANTSKÝ OCEÁN A GRÓNSKO, PODOBLASTI ICES 1, 2, 5, 12 A 14 A VODY GRÓNSKA OBLASTI NAFO 1\nDruh:\nSleď obecný\nClupea harengus\nOblast:\nVody Unie, vody Faerských ostrovů, vody Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n(HER/1/2-)\nBelgie\n12\n(1)\nAnalytický TAC\nDánsko\n11 724\n(1)\nNěmecko\n2 053\n(1)\nŠpanělsko\n39\n(1)\nFrancie\n506\n(1)\nIrsko\n3 035\n(1)\nNizozemsko\n4 195\n(1)\nPolsko\n593\n(1)\nPortugalsko\n39\n(1)\nFinsko\n181\n(1)\nŠvédsko\n4 344\n(1)\nSpojené království\n7 495\n(1)\nUnie\n34 216\n(1)\nFaerské ostrovy\n7 000\n(2)\n (3)\nNorsky\n30 794\n(2)\n (4)\nTAC\n525 594\nZvláštní podmínka: v rámci výše uvedených kvót je odlov v následující oblasti omezen na níže uvedená množství:\nVody Norska severně od 62° s. š. a rybolovná oblast okolo ostrova Jan Mayen (HER/*2AJMN):\n30 794\noblasti 2, 5b severně od 62° s. š. (vody Faerských ostrovů) (HER/*25B-F)\nBelgie\n2\nDánsko\n2 400\nNěmecko\n420\nŠpanělsko\n8\nFrancie\n103\nIrsko\n621\nNizozemsko\n858\nPolsko\n121\nPortugalsko\n8\nFinsko\n37\nŠvédsko\n889\nSpojené království\n1 533\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nVody Norska oblastí 1 a 2\n(COD/1N2AB.)\nNěmecko\n2 600\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŘecko\n322\nŠpanělsko\n2 900\nIrsko\n322\nFrancie\n2 387\nPortugalsko\n2 900\nSpojené království\n10 087\nUnie\n21 518\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5, 12 a 14\n(COD/N1GL14)\nNěmecko\n1 595\n(5)\nAnalytický TAC\nSpojené království\n355\n(5)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n1 950\n(5)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\n1 a 2b\n(COD/1/2B.)\nNěmecko\n5 038\n(8)\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n11 688\n(8)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n2 255\n(8)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPolsko\n2 244\n(8)\nPortugalsko\n2 418\n(8)\nSpojené království\n3 286\n(8)\nOstatní členské státy\n366\n(6)\n (8)\nUnie\n27 295\n(7)\n (8)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska obecná a treska jednoskvrnná\nGadus morhua a Melanogrammus aeglefinus\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(C/H/05B-F.)\nNěmecko\n18\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n106\nSpojené království\n761\nUnie\n885\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nHlavouni rodu Macrourus\nMacrourus spp.\nOblast:\nVody Grónska oblastí 5 a 14\n(GRV/514GRN)\nUnie\n75\n(9)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\n(10)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nHlavouni rodu Macrourus\nMacrourus spp.\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1\n(GRV/N1GRN.)\nUnie\n60\n(11)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\n(12)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nHuňáček severní\nMallotus villosus\nOblast:\n2b\n(CAP/02B.)\nUnie\n0\nAnalytický TAC\nTAC\n0\nDruh:\nHuňáček severní\nMallotus villosus\nOblast:\nVody Grónska oblastí 5 a 14\n(CAP/514GRN)\nDánsko\n0\nAnalytický TAC\nNěmecko\n0\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠvédsko\n0\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n0\nVšechny členské státy\n0\n(13)\nUnie\n0\n(14)\nNorsko\n0\n(14)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska jednoskvrnná\nMelanogrammus aeglefinus\nOblast:\nVody Norska oblastí 1 a 2\n(HAD/1N2AB.)\nNěmecko\n236\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n142\nSpojené království\n722\nUnie\n1 100\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska modravá\nMicromesistius poutassou\nOblast:\nVody Faerských ostrovů\n(WHB/2A4AXF)\nDánsko\n1 100\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n75\nFrancie\n120\nNizozemsko\n105\nSpojené království\n1 100\nUnie\n2 500\n(15)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nMník mořský a mník modrý\nMolva molva a molva dypterygia\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(B/L/05B-F.)\nNěmecko\n552\nAnalytický TAC\nFrancie\n1 225\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n108\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n1 885\n(16)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nVody Grónska oblastí 5 a 14\n(PRA/514GRN)\nDánsko\n1 000\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n1 000\nUnie\n2 000\nNorsko\n1 200\nFaerské ostrovy\n1 200\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1\n(PRA/N1GRN.)\nDánsko\n1 400\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n1 400\nUnie\n2 800\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\nVody Norska oblastí 1 a 2\n(POK/1N2AB.)\nNěmecko\n2 040\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n328\nSpojené království\n182\nUnie\n2 550\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\nMezinárodní vody oblastí 1 a 2\n(POK/1/2INT)\nUnie\n0\nAnalytický TAC\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nTreska tmavá\nPollachius virens\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(POK/05B-F.)\nBelgie\n52\nAnalytický TAC\nNěmecko\n322\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n1 571\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\n52\nSpojené království\n603\nUnie\n2 600\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nVody Norska oblastí 1 a 2\n(GHL/1N2AB.)\nNěmecko\n25\n(17)\nAnalytický TAC\nSpojené království\n25\n(17)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n50\n(17)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nMezinárodní vody oblastí 1 a 2\n(GHL/1/2INT)\nUnie\n1 800\n(18)\nPreventivní TAC\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1\n(GHL/N1GRN.)\nNěmecko\n1 925\n(19)\nAnalytický TAC\nUnie\n1 925\n(19)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNorsko\n575\n(19)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nVody Grónska oblastí 5, 12 a 14\n(GHL/5-14GL)\nNěmecko\n4 289\nAnalytický TAC\nSpojené království\n226\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n4 515\n(20)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNorsko\n575\nFaerské ostrovy\n110\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes (pelagické druhy žijící v mělkých vodách)\nSebastes spp.\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(RED/51214S)\nEstonsko\n0\nAnalytický TAC\nNěmecko\n0\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠpanělsko\n0\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n0\nIrsko\n0\nLotyšsko\n0\nNizozemsko\n0\nPolsko\n0\nPortugalsko\n0\nSpojené království\n0\nUnie\n0\nTAC\n0\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes (pelagické druhy žijící v mělkých vodách)\nSebastes spp.\nOblast:\nVody Unie a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n(RED/51214D)\nEstonsko\n26\n(21)\n (22)\nAnalytický TAC\nNěmecko\n519\n(21)\n (22)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠpanělsko\n91\n(21)\n (22)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n48\n(21)\n (22)\nIrsko\n0\n(21)\n (22)\nLotyšsko\n9\n(21)\n (22)\nNizozemsko\n0\n(21)\n (22)\nPolsko\n47\n(21)\n (22)\nPortugalsko\n109\n(21)\n (22)\nSpojené království\n1\n(21)\n (22)\nUnie\n850\n(21)\n (22)\nTAC\n5 500\n(21)\n (22)\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes mentella\nOblast:\nVody Norska 1 a 2\n(REB/1N2AB.)\nNěmecko\n766\nAnalytický TAC\nŠpanělsko\n95\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n84\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n405\nSpojené království\n150\nUnie\n1 500\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nMezinárodní vody oblasti 1 a 2\n(RED/1/2INT)\nUnie\nBude určeno\n(23)\n (24)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n13 686\n(25)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes (pelagické druhy)\nSebastes spp.\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5, 12 a 14\n(RED/N1G14P)\nNěmecko\n655\n(26)\n (27)\n (28)\nAnalytický TAC\nFrancie\n3\n(26)\n (27)\n (28)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n5\n(26)\n (27)\n (28)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n663\n(26)\n (27)\n (28)\nNorsko\n561\n(26)\n (27)\nFaerské ostrovy\n0\n(26)\n (27)\n (29)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes (druhy žijící u mořského dna)\nSebastes spp.\nOblast:\nVody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5 a 14\n(RED/N1G14D)\nNěmecko\n1 976\n(30)\nAnalytický TAC\nFrancie\n10\n(30)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n14\n(30)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n2 000\n(30)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(RED/05B-F.)\nBelgie\n1\nAnalytický TAC\nNěmecko\n92\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n6\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n1\nUnie\n100\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJiné druhy\nOblast:\nVody Norska oblastí 1 a 2\n(OTH/1N2AB.)\nNěmecko\n117\n(31)\nAnalytický TAC\nFrancie\n47\n(31)\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n186\n(31)\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n350\n(31)\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nJiné druhy (32)\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(OTH/05B-F.)\nNěmecko\n281\nAnalytický TAC\nFrancie\n253\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n166\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n700\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nPlatýsi\nOblast:\nVody Faerských ostrovů oblasti 5b\n(FLX/05B-F.)\nNěmecko\n9\nAnalytický TAC\nFrancie\n7\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nSpojené království\n34\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nUnie\n50\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nVedlejší úlovky (33)\nOblast:\nVody Grónska\n(B-C/GRL)\nUnie\n800\nPreventivní TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\nNepoužije se\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\n(1)  Při vykazování odlovů Komisi se vykazují rovněž množství odlovená v každé z následujících oblastí: v oblasti upravené předpisy NEAFC a ve vodách Unie.\n(2)  Lze odlovit ve vodách Unie severně od 62° s. š.\n(3)  Započítá se do omezení odlovu pro Faerské ostrovy.\n(4)  Započítá se do omezení odlovu pro Norsko.\n(5)  S výjimkou vedlejších úlovků se pro tyto kvóty použijí tyto podmínky:\n1.\nNesmí se lovit v období od 1. dubna do 31. května.\n2.\nPlavidla Unie si pro rybolov mohou zvolit jednu z následujících dvou oblastí nebo obě\nKód pro podávání zpráv\nZeměpisné vymezení\nCOD/GRL1\nČást grónské rybolovné oblasti, která leží v podoblasti NAFO 1F západně od 44° 00' z. d. a jižně od 60° 45′ s. š., část podoblasti NAFO 1, která leží jižně od rovnoběžky 60° 45′ s. š. (mys Desolation), a část grónské rybolovné zóny v divizi ICES 14b, která leží východně od 44° 00' z. d. a jižně od 62° 30′ s. š.\nCOD/GRL2\nČást grónské rybolovné oblasti, která leží v divizi ICES 14b severně od 62° 30′ s. š.\n(6)  Kromě Německa, Španělska, Francie, Polska, Portugalska a Spojeného království.\n(7)  Přidělením podílu na odlovu populace tresky obecné, který může Unie využívat v oblasti Svalbardu a Medvědího ostrova, a na souvisejících vedlejších úlovcích tresky jednoskvrnné nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Pařížské smlouvy z roku 1920.\n(8)  Vedlejší úlovky tresky jednoskvrnné mohou představovat až 14 % na jedno položení sítí. Množství vedlejších úlovků tresky jednoskvrnné jsou dodatkem ke kvótě pro tresku obecnou.\n(9)  Zvláštní podmínka: je zakázán cílený lov hlavouna tuponosého (Coryphaenoides rupestris) (RNG/514GRN) a hlavouna severního (Macrourus berglax) (RHG/514GRN). Mohou být odloveni pouze jako vedlejší úlovek a jejich úlovek musí být vykazován odděleně.\n(10)  Níže uvedené množství v tunách je přiděleno Norsku. Zvláštní podmínka pro toto množství: je zakázán cílený lov hlavouna tuponosého (Coryphaenoides rupestris) (RNG/514GRN) a hlavouna severního (Macrourus berglax) (RHG/514GRN). Mohou být odloveni pouze jako vedlejší úlovek a jejich úlovek musí být vykazován odděleně.\n25\n(11)  Zvláštní podmínka: je zakázán cílený lov hlavouna tuponosého (Coryphaenoides rupestris) (RNG/N1GRN.) a hlavouna severního (Macrourus berglax) (RHG/N1GRN.). Mohou být odloveni pouze jako vedlejší úlovek a jejich úlovek musí být vykazován odděleně.\n(12)  Níže uvedené množství v tunách je přiděleno Norsku. Zvláštní podmínka pro toto množství: je zakázán cílený lov hlavouna tuponosého (Coryphaenoides rupestris) (RNG/N1GRN) a hlavouna severního (Macrourus berglax) (RHG/N1GRN). Mohou být odloveni pouze jako vedlejší úlovek a jejich úlovek musí být vykazován odděleně.\n40\n(13)  Dánsko, Německo, Švédsko a Spojené království mohou využít kvótu pro „všechny členské státy“ teprve poté, co vyčerpají svou vlastní kvótu. Členské státy, jejichž kvóty jsou vyšší než 10 % kvóty Unie, však nesmějí kvótu pro „všechny členské státy“ využít vůbec.\n(14)  Pro rybolovné období od 20. června 2019 do 30. dubna 2020.\n(15)  Úlovky tresky modravé mohou zahrnovat nevyhnutelné vedlejší úlovky stříbrnice atlantské.\n(16)  Vedlejší úlovky hlavouna tuponosého a tkaničnice tmavé mohou být započítány do této kvóty až do níže uvedeného množství (OTH/*05B-F):\n665\n(17)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(18)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(19)  K odlovu jižně od 68° s. š..\n(20)  Může být loven nejvýše šesti plavidly současně.\n(21)  Lze odlovit pouze v oblasti vymezené spojnicemi následujících souřadnic:\nBod\nZeměpisná šířka\nZeměpisná délka\n1\n64° 45' N\n28° 30' W\n2\n62° 50' N\n25° 45' W\n3\n61° 55' N\n26° 45' W\n4\n61° 00' N\n26° 30' W\n5\n59° 00' N\n30° 00' W\n6\n59° 00' N\n34° 00' W\n7\n61° 30' N\n34° 00' W\n8\n62° 50' N\n36° 00' W\n9\n64° 45' N\n28° 30' W\n(22)  Lze odlovit pouze od 10. května do 31. prosince.\n(23)  Rybolov bude zakázán, jakmile smluvní strany úmluvy NEAFC plně vyčerpají TAC. Od tohoto dne členské státy zakáží cílený lov okouníků rodu Sebastes plavidly plujícími pod jejich vlajkou.\n(24)  Plavidla omezí své vedlejší úlovky okouníků rodu Sebastes v rámci jiného rybolovu na nejvýše 1 % celkového úlovku uchovávaného na palubě.\n(25)  Prozatímní omezení odlovu, které se vztahuje na odlovy všech smluvních stran úmluvy NEAFC.\n(26)  Lze odlovit pouze od 10. května do 31. prosince.\n(27)  Lze odlovit pouze ve vodách Grónska v rámci oblasti ochrany okouníků vymezené spojnicemi těchto souřadnic.\nBod\nZeměpisná šířka\nZeměpisná délka\n1\n64° 45' N\n28° 30' W\n2\n62° 50' N\n25° 45' W\n3\n61° 55' N\n26° 45' W\n4\n61° 00' N\n26° 30' W\n5\n59° 00' N\n30° 00' W\n6\n59° 00' N\n34° 00' W\n7\n61° 30' N\n34° 00' W\n8\n62° 50' N\n36° 00' W\n9\n64° 45' N\n28° 30' W\n(28)  Zvláštní podmínka: tato kvóta může být rovněž odlovena v mezinárodních vodách výše uvedené oblasti ochrany okouníků (RED/*5-14P).\n(29)  Lze odlovit pouze ve vodách Grónska oblastí 5 a 14 (RED/*514GN).\n(30)  Může být uloveno pouze pomocí vlečných sítí a pouze severně a západně od spojnice těchto souřadnic:\nBod\nZeměpisná šířka\nZeměpisná délka\n1\n59° 15' N\n54° 26' W\n2\n59° 15' N\n44° 00' W\n3\n59° 30' N\n42° 45' W\n4\n60° 00' N\n42° 00' W\n5\n62° 00' N\n40° 30' W\n6\n62° 00' N\n40° 00' W\n7\n62° 40' N\n40° 15' W\n8\n63° 09' N\n39° 40' W\n9\n63° 30' N\n37° 15' W\n10\n64° 20' N\n35° 00' W\n11\n65° 15' N\n32° 30' W\n12\n65° 15' N\n29° 50' W\n(31)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\n(32)  Kromě druhů ryb nemajících žádnou komerční hodnotu\n(33)  Vedlejší úlovky hlavounů rodu Macrourus se vykazují v souladu s těmito tabulkami rybolovných práv: hlavouni ve vodách Grónska oblastí 5 a 14 (GRV/514GRN) a hlavouni ve vodách Grónska oblasti NAFO 1 (GRV/N1GRN.).\nPŘÍLOHA IC\nSEVEROZÁPADNÍ ATLANTSKÝ OCEÁN –OBLAST ÚMLUVY NAFO\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nNAFO 2J3KL\n(COD/N2J3KL)\nUnie\n0\n(1)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije\nTAC\n0\n(1)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nNAFO 3NO\n(COD/N3NO.)\nUnion\n0\n(2)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n0\n(2)\nDruh:\nTreska obecná\nGadus morhua\nOblast:\nNAFO 3M\n(COD/N3M.)\nEstonsko\n95\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n397\nLotyšsko\n95\nLitva\n95\nPolsko\n324\nŠpanělsko\n1 221\nFrancie\n170\nPortugalsko\n1 673\nSpojené království\n795\nUnie\n4 865\nTAC\n8 531\nDruh:\nPlatýz protažený\nGlyptocephalus cynoglossus\nOblast:\nNAFO 3L\n(WIT/N3L.)\nUnie\n0\n(3)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n0\n(3)\nDruh:\nPlatýs protažený\nGlyptocephalus cynoglossus\nOblast:\nNAFO 3NO\n(WIT/N3NO.)\nEstonsko\n52\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nLotyšsko\n52\nLitva\n52\nUnie\n156\nTAC\n1 175\nDruh:\nPlatýs atlantský\nHippoglossoides platessoides\nOblast:\nNAFO 3M\n(PLA/N3M.)\nUnie\n0\n(4)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n0\n(4)\nDruh:\nPlatýs atlantský\nHippoglossoides platessoides\nOblast:\nNAFO 3LNO\n(PLA/N3LNO.)\nUnion\n0\n(5)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n0\n(5)\nDruh:\nKalmar tryskový\nIllex illecebrosus\nOblast:\nPodoblasti NAFO 3 a 4\n(SQI/N34.)\nEstonsko\n128\n(6)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nLotyšsko\n128\n(6)\nLitva\n128\n(6)\nPolsko\n227\n(6)\nUnie\nNepoužije se\n(6)\n (7)\nTAC\n34 000\nDruh:\nLimanda žlutoocasá\nLimanda ferruginea\nOblast:\nNAFO 3LNO\n(YEL/N3LNO.)\nUnie\n0\n(8)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n17 000\nDruh:\nHumáček severní\nMallotus villosus\nOblast:\nNAFO 3NO\n(CAP/N3NO.)\nUnie\n0\n(9)\nAnalyticý TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n0\n(9)\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nNAFO 3LNO (10)\n (11)\n(PRA/N3LNO.)\nEstonsko\n0\n(12)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nLotyšsko\n0\n(12)\nLitva\n0\n(12)\nPolsko\n0\n(12)\nŠpanělsko\n0\n(12)\nPortugalsko\n0\n(12)\nUnie\n0\n(12)\nTAC\n0\n(12)\nDruh:\nKreveta severní\nPandalus borealis\nOblast:\nNAFO 3M (13)\n(PRA/*N3M.)\nTAC\nNepoužije se\n(14)\nAnalytický TAC\nDruh:\nPlatýs černý\nReinhardtius hippoglossoides\nOblast:\nNAFO 3LMNO\n(GHL/N3LMNO)\nEstonsko\n340\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n347\nLotyšsko\n48\nLitva\n24\nŠpanělsko\n4 650\nPortugalsko\n1 944\nUnie\n7 353\nTAC\n12 542\nDruh:\nRejnokovití\nRajidae\nOblast:\nNAFO 3LNO\n(SKA/N3LNO.)\nEstonsko\n283\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nLitva\n62\nŠpanělsko\n3 403\nPortugalsko\n660\nUnie\n4 408\nTAC\n7 000\nDruh\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nNAFO 3LN\n(RED/N3LN.)\nEstonsko\n895\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n615\nLotyšsko\n895\nLitva\n895\nUnie\n3 300\nTAC\n18 100\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nNAFO 3M\n(RED/N3M.)\nEstonsko\n1 571\n(15)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNěmecko\n513\n(15)\nLotyšsko\n1 571\n(15)\nLitva\n1 571\n(15)\nŠpanělsko\n233\n(15)\nPortugalsko\n2 354\n(15)\nUnie\n7 813\n(15)\nTAC\n8 590\n(15)\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nNAFO 3O\n(RED/N3O.)\nŠpanělsko\n1 771\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n5 229\nUnie\n7 000\nTAC\n20 000\nDruh:\nOkouníci rodu Sebastes\nSebastes spp.\nOblast:\nPodoblast NAFO 2, divize 1F a 3K\n(RED/N1F3K.)\nLotyšsko\n0\n(16)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nLitva\n0\n(16)\nUnie\n0\n(16)\nTAC\n0\n(16)\nDruh:\nMníkovec štíhlý\nUrophycis tenuis\nOblast:\nNAFO 3NO\n(HKW/N3NO.)\nŠpanělsko\n255\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n333\nUnie\n588\n(17)\nTAC\n1 000\n(1)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(2)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tyto druhy lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do stanovené maximální výše 1 000 kg nebo 4 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(3)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(4)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(5)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(6)  Má být odloveno od 1. července do 31. prosince 2020.\n(7)  Podíl Unie není určen. Kanadě a členským státům Unie kromě Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska je k dispozici níže uvedené množství (v tunách):\n29 467\n(8)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 2 500 kg nebo 10 %, podle toho, která hodnota je vyšší. Jakmile je však kvóta pro limandu žlutoocasou přidělená organizací NAFO smluvním stranám bez určitého podílu populace vyčerpána, jsou omezení vedlejších úlovků tato: nejvýše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(9)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(10)  Nezahrnuje oblast vymezenou těmito souřadnicemi:\nBod číslo\nSeverní šířka\nZápadní délka\n1\n47° 20' 0\n46° 40' 0\n2\n47° 20' 0\n46° 30' 0\n3\n46° 00' 0\n46° 30' 0\n4\n46° 00' 0\n46° 40' 0\n(11)  Je zakázán rybolov v hloubce menší než 200 metrů v oblasti západně od linie vymezené těmito souřadnicemi:\nBod číslo\nSeverní šířka\nZápadní délka\n1\n46° 00' 0\n47° 49' 0\n2\n46° 25' 0\n47° 27' 0\n3\n46 °42' 0\n47° 25' 0\n4\n46° 48' 0\n47° 25' 50\n5\n47° 16' 50\n47° 43' 50\n(12)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(13)  Plavidla mohou rovněž lovit tuto populaci v divizi 3L v obdélníku vymezeném těmito souřadnicemi:\nBod číslo\nSeverní šířka\nZápadní délka\n1\n47° 20' 0\n46° 40' 0\n2\n47° 20' 0\n46° 30' 0\n3\n46° 00' 0\n46° 30' 0\n4\n46° 00' 0\n46° 40' 0\nKromě toho je lov krevet zakázán v období od 1. června do 31. prosince v oblasti vymezené těmito souřadnicemi:\nBod číslo\nSeverní šířka\nZápadní délka\n1\n47° 55' 0\n45° 00' 0\n2\n47° 30' 0\n44° 15' 0\n3\n46° 55' 0\n44° 15' 0\n4\n46° 35' 0\n44° 30' 0\n5\n46° 35' 0\n45° 40' 0\n6\n47° 30' 0\n45° 40' 0\n7\n47° 55' 0\n45° 00' 0\n(14)  Nepoužije se. K řízení rybolovu slouží omezení intenzity rybolovu (EFF/*N3M.). Dotčené členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro svá rybářská plavidla, která provozují tento rybolov, a jejich vydání oznámí v souladu s nařízením (ES) č. 1224/2009 Komisi před započetím činnosti daného plavidla.\nČlenský stát\nMaximální počet dnů rybolovu\nDánsko\n33\nEstonsko\n391\n(*1)\nŠpanělsko\n64\nLotyšsko\n123\nLitva\n145\nPolsko\n25\nPortugalsko\n17\n(*1)  Komise NAFO se na svém výročním zasedání v roce 2019 dohodla na tom, že Evropská unie (Estonsko) převede 25 dnů rybolovu ze dnů rybolovu, které jí byly na rok 2020 přiděleny, na Francii, a to s ohledem na Saint-Pierre a Miquelon. Těchto 25 dnů rybolovu bylo odečteno od počtu dnů rybolovu Estonska, který by jinak činil 416 dní, v rámci tohoto přechodného režimu pro rok 2020, čímž nevznikne zápis do evidence úlovků.\n(15)  Kvóta musí být v souladu s TAC, který je pro tuto populaci stanoven pro všech smluvní strany úmluvy NAFO. V rámci tohoto TAC nelze do 1. července 2020 odlovit více než toto pololetní množství: 4 295.\n(16)  V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov. Tento druh lze odlovit pouze jako vedlejší úlovek do maximální výše 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.\n(17)  Pokud je v souladu s přílohou IA ochranných a donucovacích opatření NAFO odhlasován smluvními stranami TAC ve výši 2 000 tun, jsou odpovídající kvóty Unie a členských států v této výši:\nŠpanělsko\n509\nPortugalsko\n667\nUnie\n1 176\nPŘÍLOHA ID\nOBLAST ÚMLUVY AREA\nDruh:\nTuňák obecný\nThunnus thynnus\nOblast:\nAtlantský oceán, východně od 45° z. d., a Středozemní moře\n(BFT/AE45WM)\nKypr\n169,35\n(4)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŘecko\n314,77\n(7)\nŠpanělsko\n6 107,60\n(2)\n (4)\n (7)\nFrancie\n6 026,60\n(2)\n (3)\n (4)\nChorvatsko\n952,53\n(6)\nItálie\n4 756,49\n(4)\n (5)\nMalta\n390,24\n(4)\nPortugalsko\n574,31\n(7)\nOstatní členské státy\n68,11\n(1)\nUnie\n19 360\n(2)\n (3)\n (4)\n (5)\nZvláštní dodatečný příděl\n100\n(7)\nTAC\n36 000\nDruh\nMečoun obecný\nXiphias gladius\nOblast:\nAtlantský oceán severně od 5° s. š.\n(SWO/AN05N)\nŠpanělsko\n6 509,07\n(9)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n1 047,82\n(9)\n (10)\nOstatní členské státy\n128,81\n(8)\n (9)\nUnie\n7 685,70\n(11)\nTAC\n13 200\nDruh:\nMečoun obecný\nXiphias gladius\nOblast:\nAtlantský oceán jižně od 5° s. š.\n(SWO/AS05N)\nŠpanělsko\n4 712,18\n(12)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n299,03\n(12)\nUnie\n5 011,21\nTAC\n14 000\nDruh\nMečoun obecný\nXiphias gladius\nOblast:\nStředozemní moře\n(SWO/MED)\nChorvatsko\n14,64\n(13)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nKypr\n53,99\n(13)\nŠpanělsko\n1 667,58\n(13)\nFrancie\n123,77\n(13)\nŘecko\n1 103,91\n(13)\nItálie\n3 418,68\n(13)\nMalta\n405,58\n(13)\nUnie\n6 780,60\n(13)\nTAC\n9 583,07\nDruh:\nSeveroatlantský tuňák křídlatý\nThunnus alalunga\nOblast:\nAtlantský oceán severně od 5° s. š.\n(ALB/AN05N)\nIrsko\n2 891,01\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠpanělsko\n16 312,85\nFrancie\n5 203,15\nSpojené království\n188,45\nPortugalsko\n2 273,97\nUnie\n26 869,43\n(14)\nTAC\n33 600\nDruh:\nJihoaltantský tuňák křídlatý\nThunnus alalunga\nOblast:\nAtlantský oceán jižně od 5° s. š.\n(ALB/AS05N)\nŠpanělsko\n905,86\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n297,70\nPortugalsko\n633,94\nUnie\n1 837,50\nTAC\n24 000\nDruh:\nTuňák velkooký\nThunnus obesus\nOblast:\nAtlantský oceán\n(BET/ATLANT)\nŠpanělsko\n8 055,73\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n4 428,60\nPortugalsko\n3 058,33\nUnie\n15 542,66\nTAC\n62 500\nDruh:\nMalin modrý\nMakaira nigricans\nOblast:\nAtlantský oceán\n(BUM/ATLANT)\nŠpanělsko\n22,88\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nFrancie\n380,48\nPortugalsko\n46,44\nUnie\n449,80\n(15)\nTAC\n1 670\nDruh:\nMarlín bělavý\nTetrapturus albidus\nOblast:\nAtlantský oceán\n(WHM/ATLANT)\nŠpanělsko\n0\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nPortugalsko\n0\nUnie\n0\nTAC\n355\nDruh:\nTuňák žlutoploutvý\nThunnus albacares\nOblast:\nAtlantský oceán\n(YFT/ATLANT)\nTAC\n110 000\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nPlachetník atlantský\nIstiophorus albicans\nOblast:\nAtlantský oceáneast of 45 W\n(SAI/AE45W)\nTAC\n1 271\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nPlachetník atlantský\nIstiophorus albicans\nOblast:\nAtlantský oceán západně od 45 z. d.\n(SAI/AW45W)\nTAC\n1 030\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nDruh:\nŽralok modrý\nPrionace glauca\nOblast:\nAtlantský oceán severně od 5° s. š.\n(BSH/AN05N)\nIrsko\n1\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nŠpanělsko\n27 062\nFrancie\n152\nPortugalsko\n5 363\n(16)\nUnie\n32 578\nTAC\n39 102\nDruh:\nŽralok modrý\nPrionace glauca\nOblast:\nAtlantský oceán jiždě od 5° s. š.\n(BSH/AS05N)\nTAC\n28 923\n(17)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\n(1)  Kromě Kypru, Řecka, Španělska, Francie, Chorvatska, Itálie, Malty a Portugalska a pouze jako vedlejší úlovek.\n(2)  Zvláštní podmínka: v rámci tohoto TAC se použijí níže uvedená omezení odlovu a rozdělení mezi členské státy, pokud jde o odlovy tuňáka obecného o hmotnosti a velikosti od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm provedené plavidly uvedenými v příloze VI bodě 1 (BFT/*8301):\nŠpanělsko\n925,33\nFrancie\n429,87\nUnie\n1 355,20\n(3)  Zvláštní podmínka: v rámci tohoto TAC se použijí níže uvedená omezení odlovu a rozdělení mezi členské státy, pokud jde o odlovy tuňáka obecného o hmotnosti 6,4 kg a vyšší a velikosti 70 cm a větší, provedené plavidly uvedenými v příloze VI bodě 1(BFT/*641):\nFrancie\n100\nUnie\n100\n(4)  Zvláštní podmínka: v rámci tohoto TAC se použijí níže uvedená omezení odlovu a rozdělení mezi členské státy, pokud jde o odlovy tuňáka obecného o hmotnosti a velikosti od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm provedené plavidly uvedenými v příloze VI bodě 2 (BFT/*8302):\nŠpanělsko\n122,15\nFrancie\n120,53\nItálie\n95,13\nKypr\n3,39\nMalta\n7,80\nUnie\n349,01\n(5)  Zvláštní podmínka: v rámci tohoto TAC se použijí níže uvedená omezení odlovu a rozdělení mezi členské státy, pokud jde o odlovy tuňáka obecného o hmotnosti a velikosti od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm provedené plavidly uvedenými v příloze VI bodě 3 (BFT/*643):\nItálie\n95,13\nUnie\n95,13\n(6)  Zvláštní podmínka: v rámci tohoto TAC se použijí níže uvedená omezení odlovu a rozdělení mezi členské státy, pokud jde o odlovy tuňáka obecného o hmotnosti a velikosti od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm provedené plavidly uvedenými v příloze VI bodě 3 (BFT/*643):\nChorvatsko\n857,28\nUnie\n857,28\n(7)  Podle dohody dosažené na výročním zasedání komise ICCAT v roce 2018 obdrží Unie v roce 2020 vedle přidělené kvóty ve výši 19 360 tun dodatečné množství ve výši 100 tun určené výhradně pro plavidla provozující drobný rybolov, která pocházejí z konkrétních souostroví v Řecku (Jónské ostrovy), Španělsku (Kanárské ostrovy) a Portugalsku (Azory a Madeira). Toto dodatečné množství je mezi dotčené členské státy konkrétně rozděleno takto (BFT/AVARCH):\nŘecko\n4,5\nŠpanělsko\n87,3\nPortugalsko\n8,2\nUnie\n100\n(8)  Kromě Španělska a Portugalska a pouje jako vedlejší úlovek.\n(9)  Zvláštní podmínka z čehož až 2,39 % může být odloveno v Atlantském oceánu jiždě od 5° s. š. (SWO/*AS05N).\n(10)  36,34 tuny bylo přiděleno Portugalsku jako kompenzace za dvojí snížení v roce 2018.\n(11)  Po převedení 40 tun na Saint-Pierre et Miquelon (ICCAT Rec. [17-02]).\n(12)  Zvláštní podmínka: z čehož až 3,51 % může být odloveno v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. (SWO/*AS05N).\n(13)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. dubna do 31. prosince.\n(14)  Počet rybářských plavidel Unie, která loví severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílový druh, je v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 520/2007 stanoven na:\n1 253.\n(15)  Po převedení 2 tun na Trinidad & Tobago (ICCAT Rec. 19-05).\n(16)  Doba a metoda výpočtu, které použila ICCAT ke stanovení omezení odlovů žraloka modravého v severním Atlantském oceánu, nepředjímají dobu a metodu výpočtu použité ke stanovení budoucího klíče přídělů na úrovni Unie.\n(17)  Doba a metoda výpočtu, které použila ICCAT ke stanovení omezení odlovů žraloka modravého v severním Atlantském oceánu, nepředjímají dobu a metodu výpočtu použité ke stanovení budoucího klíče přídělů na úrovni Unie.\nPŘÍLOHA IE\nJIHOVÝCHODNÍ ATLANTSKÝ OCEÁN – OBLAST ÚMLUVY SEAFO\nNíže stanovené TAC nejsou přidělovány členům SEAFO, a podíl Unie proto není určen. Odlovy sleduje sekretariát SEAFO, který oznámí smluvním stranám, že rybolov má být ukončen z důvodu vyčerpání TAC.\nDruh:\nPilonoši rodu Beryx\nBeryx spp.\nOblast:\nSEAFO\n(ALF/SEAFO)\nTAC\npm\n(1)\nPreventivní TAC\nDruh:\nKrabi rodu Chaceon\nChaceon spp.\nOblast:\nSubdivize SEAFO B1 (2)\n(GER/F47NAM)\nTAC\npm\n(2)\nPreventivní TAC\nDruh:\nKrabi rodu Chaceon\nChaceon spp.\nOblast:\nSEAFO s výjimkou podoblasti D\n(GER/F47X)\nTAC\npm\nPreventivní TAC\nDruh:\nLedovka patagonská\nDissostichus eleginoides\nOblast:\nSEAFO s výjimkou podoblasti D\n(TOP/F47D)\nTAC\npm\nPreventivní TAC\nDruh:\nLedovka patagonská\nDissostichus eleginoides\nOblast:\nSEAFO s výjimkou podoblasti D\n(TOP/F47-D)\nTAC\npm\nPreventivní TAC\nDruh:\nČervenice obecná\nHoplostethus atlanticus\nOblast:\nSubdivize SEAFO (3)\n(ORY/F47NAM)\nTAC\npm\n(3)\nPreventivní TAC\nDruh:\nČervenice obecná\nHoplostethus atlanticus\nOblast:\nSEAFO, s výjimkou subdivize B1\n(ORY/F47X)\nTAC\npm\nPreventivní TAC\nDruh:\nKostlivky rodu Pseudopentaceros\nPseudopentaceros spp.\nOblast:\nSEAFO\n(EDW/SEAFO)\nTAC\npm\nPreventivní TAC\n(1)  V divizi B1 (ALF/*F47NA) může být odloveno nejvýše 132 tun.\n(2)  Pro účely tohoto TAC je oblast, v níž je povolen rybolov, vymezena takto:\n—\njejí západní hranice leží na 0° v. d.,\n—\njejí severní hranice leží na 20° j. š.,\n—\njejí jižní hranice na 28° j. š., a\n—\njejí východní hranice na vnější hranici výlučné ekonomické zóny Namibie.\n(3)  Pro účely této přílohy je oblast, v níž je povolen rybolov, vymezena takto:\n—\njejí západní hranice leží na 0° v. d,\n—\njejí severní hranice na 20° j. š.,\n—\njejí jižní hranice na 28° j. š. a\n—\njejí východní hranice na vnější hranici výlučné ekonomické zóny Namibie.\n(4)  S výjimkou povolení vedlejších úlovků ve výši 4 tun (ORY/*F47NA).\nPŘÍLOHA IF\nTUŇÁK MODROPLOUTVÝ – OBLASTI VÝSKYTU\nDruh:\nTuňák australský\nThunnus maccoyii\nOblast:\nVšechny oblasti výskytu (SBF/F41-81)\nUnie\n11\n(1)\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nTAC\n17 647\n(1)  Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.\nPŘÍLOHA IG\nOBLAST ÚMLUVY SPRFMO\nDruh:\nTuňák velkooký\nThunnus obesus\nOblast:\nOblast úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š.\n(BET/F7120S)\nUnie\n2 000\n(1)\nPreventivní TAC\nTAC\nNepoužije se\n(1)\nDruh:\nMečoun obecný\nXiphias gladius\nOblast:\nOblast úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š.\n(SWO/F7120S)\nUnie\n3 170,36\nPreventivní TAC\nTAC\nNepoužije se\n(1)  Tuto kvótu mohou odlovit pouze plavidla používající dlouhou lovnou šňůru.\nPŘÍLOHA IH\nOBLAST ÚMLUVY SPRFMO\nDruh:\nKranas Murphyho\nTrachurus murphyi\nOblast:\nOblast úmluvy SPRFMO\n(CJM/SPRFMO)\nNěmecko\nBude určeno\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nNizozemsko\nBude určeno\nLitva\nBude určeno\nPolsko\nBude určeno\nUnie\nBude určeno\nTAC\nNepoužije se\nDruh:\nLedovky rodu Dissostichus\nDissostichus spp.\nOblast:\nOblast úmluvy SPRFMO\n(TOT/SPR-AE)\nTAC\nBude určeno\n(1)\nPreventivní TAC\n(1)  Tento TAC je pouze pro účely průzkumného rybolovu. Rybolov se provádí pouze v rámci těchto výzkumných bloků (A–E):\n—\nvýzkumný blok A: oblast ohraničená rovnoběžkami 47° 15′ j. š. a 48° 15′ j. š. a poledníky 146° 30′ v. d. a 147° 30′ v. d.,\n—\nvýzkumný blok B: oblast ohraničená rovnoběžkami 47° 15′ j. š. a 48° 15′ j. š. a poledníky 147° 30′ v. d. a 148° 30′ v. d.,\n—\nvýzkumný blok C: oblast ohraničená rovnoběžkami 47° 15′ j. š. a 48° 15′ j. š. a poledníky 148° 30′ v. d. a 150° 00′ v. d.,\n—\nvýzkumný blok D: oblast ohraničená rovnoběžkami 48° 15′ j. š. a 49° 15′ j. š. a poledníky 149° 00′ v. d. a 150° 00′ v. d.,\n—\nvýzkumný blok E: oblast ohraničená rovnoběžkami 48° 15′ j. š. a 49° 30′ j. š. a poledníky 150° 00′ v. d. a 151° 00′ v. d.\nPŘÍLOHA IJ\nOBLAST PRAVOMOCE IOTC\nOdlovy tuňáka žlutoploutvého plavidly Unie lovícími pomocí košelkových nevodů nepřesáhnou omezení odlovu stanovená v této příloze.\nDruh:\nTuňák žlutoploutvý\nThunnus albacares\nOblast:\nOblast pravomoci IOTC\n(YFT/IOTC)\nFrancie\n29 501\nAnalytický TAC\nČlánek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nČlánek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.\nItálie\n2 515\nŠpanělsko\n45 682\nUnie\n77 698\nTAC\nNepoužije se\nPŘÍLOHA IK\nOBLAST DOHODY SIOFA\nDruh\nLedovky rodu Dissostichus\nDissostichus spp.\nOblast:\nDel Cano Area (1)\n(TOT/F517DC)\nUnie\n18,33\n(2)\nPreventivní TAC\nTAC\n55\n(2)\nDruh:\nLedovky rodu Dissostichus\nDissostichus spp.\nOblast:\nWilliams Ridge (3)\n(TOT/F574WR)\nUnie\nBude určeno\n(4)\nPreventivní TAC\nTAC\n140\n(4)\n(1)  Mezinárodní vody v podoblasti FAO 51.7 ohraničené rovnoběžkami -44° j. š. a -45° j. š. a přilehlé výlučné hospodářské zóny na východ a západ.\n(2)  Mohou odlovit pouze plavidla s pozorovateli na palubě a používající dlouhé lovné šňůry během rybolovného období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020. Na dlouhé lovné šňůře nesmí být více než 3 000 háčků a jednotlivé šňůry musí být od sebe umístěny ve vzdálenosti alespoň 3 námořních mil.\nÚlovky plavidel, které se nezaměřují na lov těchto druhů, nesmějí být větší než 0,5 tuny na rybolovné období. Jakmile plavidlo dosáhne tohoto limitu, nesmí v oblasti Del Cano nadále lovit.\n(3)  Oblast podoblasti FAO 57.4 ohraničená těmito souřadnicemi:\nBod\nZeměpisná šířka\nZeměpisná délka\n1\n52° 30' 00\" S\n80° 00' 00\" E\n2\n55° 00' 00\" S\n80° 00' 00\" E\n3\n55° 00' 00\" S\n85° 00' 00\" E\n4\n52° 30' 00\" S\n85° 00' 00\" E\n(4)  Mohou odlovit pouze plavidla s pozorovateli na palubě během rybolovného období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020. Na buňku souřadnicové sítě stanovenou dohodou SIOFA lze umístit nejvýše dvě dlouhé lovné šňůry s nejvýše 6 250 háčky a mezi rybářskými výjezdy podle podmínek pro vstup stanovenými dohodou SIOFA se použije interval alespoň 30 dnů.\nÚlovky plavidel, které se nezaměřují na lov těchto druhů, nesmějí být větší než 0,5 tuny na rybolovné období. Jakmile plavidlo dosáhne tohoto limitu, nesmí v oblasti Williams Ridge nadále lovit.\nPŘÍLOHA IL\nOBLAST ÚMLUVY IATTC\nDruh:\nTuňák velkooký\nThunnus obesus\nOblast:\nOblast úmluvy IATTC\n(BET/IATTC))\nUnie\n500\n(1)\nPreventivní TAC\nTAC\nNepoužije se\n(1)  Tuto kvótu mohou odlovit pouze plavidla používající dlouhou lovnou šňůru.\nPŘÍLOHA II\nINTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLA V RÁMCI ŘÍZENÍ POPULACÍ JAZYKŮ RODU SOLEA V ZÁPADNÍ ČÁSTI LAMANŠSKÉHO PRŮLIVU DIVIZE ICES 7e\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\n1.   OBLAST PŮSOBNOSTI\n1.1\nTato příloha se vztahuje na rybářská plavidla Unie o celkové délce 10 metrů nebo větší, která mají na palubě nebo používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 mm nebo větší a pevné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí o velikosti ok 220 mm nebo menší v souladu s nařízením (ES) č. 509/2007 a jsou přítomna v divizi ICES 7e.\n1.2\nPlavidla lovící s pevnými sítěmi o velikosti ok 120 mm nebo větší, jejichž záznamy o úlovcích uvádějí v předchozích třech letech méně než 300 kg živé hmotnosti jazyků rodu Solea za rok, jsou vyjmuta z působnosti této přílohy za těchto podmínek:\na)\ntato plavidla ulovila v období řízení 2018 méně než 300 kg živé hmotnosti jazyků rodu Solea;\nb)\ntato plavidla nepřeloží na moři žádné ryby na jiné plavidlo;\nc)\ndo 31. července 2020 a do 31. ledna 2021 podá každý dotčený členský stát Komisi zprávu o záznamech úlovků jazyků rodu Solea odlovených těmito plavidly v předchozích třech letech a o úlovcích jazyků rodu Solea v roce 2020.\nJakmile není splněna některá z uvedených podmínek, dotyčná plavidla přestávají být s okamžitým účinkem vyjmuta z působnosti této přílohy.\n2.   DEFINICE\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„skupinou lovných zařízení“ skupina sestávající z těchto dvou kategorií zařízení:\ni)\nvlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 mm nebo větší a\nii)\npevné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí o velikosti ok 220 mm nebo menší;\nb)\n„regulovaným zařízením“ kterákoli ze dvou kategorií zařízení patřících do skupiny lovných zařízení;\nc)\n„oblastí“ divize ICES 7e;\nd)\n„současným obdobím řízení“ období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021.\n3.   OMEZENÍ ČINNOSTI\nAniž je dotčen článek 29 nařízení (ES) č. 1224/2009, zajistí každý členský stát, aby rybářská plavidla Unie plující pod jeho vlajkou a registrovaná v Unii, která mají na palubě některé regulované zařízení, byla v oblasti přítomna nejvýše po počet dní stanovený v kapitole III této přílohy.\nKAPITOLA II\nOprávnění\n4.   OPRÁVNĚNÁ PLAVIDLA\n4.1\nČlenský stát nepovolí v oblasti lov s regulovaným zařízením žádnému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou, které v období let 2002 až 2018 nevykázalo v oblasti takovou rybolovnou činnost, vyjma rybolovné činnosti vykázané v důsledku převodu dní mezi rybářskými plavidly, pokud nezajistí, že v této oblasti nesmějí lovit plavidla s rovnocennou kapacitou měřenou v kilowattech.\n4.2\nPlavidlo se záznamem o používání určitého regulovaného zařízení však může být oprávněno využívat jiné lovné zařízení za předpokladu, že počet dnů přidělených tomuto druhému zařízení je nejméně roven počtu dnů přidělených regulovanému zařízení.\n4.3\nPlavidlo plující pod vlajkou členského státu, který v oblasti nemá kvóty, v ní nesmí lovit s regulovaným zařízením, pokud mu není přidělena kvóta na základě převodu v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a pokud mu nejsou přiděleny dny na moři podle bodu 10 nebo 11 této přílohy.\nKAPITOLA III\nPočet dní přítomnosti v oblasti přidělených rybářským plavidlům Unie\n5.   MAXIMÁLNÍ POČET DNÍ\nMaximální počet dní na moři během současného období řízení, po které může být plavidlo s oprávněním členského státu, pod jehož vlajkou pluje, přítomno v oblasti a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, je uveden v tabulce I.\nTabulka I\nMaximální počet dní za rok, během nichž smí být plavidlo přítomno v oblasti, podle kategorie regulovaného zařízení\nRegulované zařízení\nMaximální počet dní\nVlečné sítě o velikosti ok ≥ 80 mm vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla\nBelgie\n176\nFrancie\n188\nSpojené království\n222\nPevné sítě o velikosti ok ≤ 220 mm\nBelgie\n176\nFrancie\n191\nSpojené království\n176\n6.   SYSTÉM ZALOŽENÝ NA KILOWATTDNECH\n6.1\nBěhem současného období řízení může členský stát řídit přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech. V tomto systému může každé plavidlo, jehož se týká jakékoli regulované zařízení stanovené v tabulce I, získat povolení být přítomno v oblasti po jiný maximální počet dní než počet stanovený v uvedené tabulce, pokud je dodržen celkový počet kilowattdnů odpovídající danému regulovanému zařízení.\n6.2\nTento celkový počet kilowattdnů odpovídá součtu intenzity rybolovu přidělené všem plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu s oprávněním pro regulované zařízení. Intenzita rybolovu jednotlivých plavidel se vypočítá v kilowattdnech tak, že se výkon motoru každého plavidla vynásobí počtem dní na moři, které by plavidlo získalo podle tabulky I, pokud by se nepoužil bod 6.1.\n6.3\nČlenský stát, který chce využít systém uvedený v bodě 6.1., podá Komisi žádost spolu se zprávami v elektronické podobě, které obsahují pro regulovaná zařízení podle tabulky I údaje o výpočtu založené na:\na)\nseznamu plavidel s oprávněním k rybolovu s uvedením jejich čísla v rejstříku rybářského loďstva Unie a výkonu motoru;\nb)\npočtu dní na moři, pro které by každé plavidlo původně získalo oprávnění k rybolovu podle tabulky I, a počtu dní na moři, na které by plavidlo mělo nárok podle bodu 6.1.\n6.4\nNa základě této žádosti Komise posoudí, zda jsou podmínky uvedené v bodě 6 splněny, a případně může danému členskému státu povolit, aby systém uvedený v bodě 6.1 využil.\n7.   PŘIDĚLENÍ DODATEČNÝCH DNÍ ZA TRVALÉ UKONČENÍ RYBOLOVNÉ ČINNOSTI\n7.1\nKomise může členským státům přidělit dodatečný počet dní na moři, kdy může být plavidlo s oprávněním svého členského státu vlajky přítomno v oblasti a mít na palubě některé z regulovaných zařízení, na základě trvalých ukončení rybolovných činností, k nimž došlo během předcházejícího období řízení buď v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 1198/2006, nebo v souladu s nařízením (ES) č. 744/2008. Komise může v jednotlivých případech na základě písemné a řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zvážit trvalá ukončení vyplývající z jakékoliv jiné okolnosti. V takové písemné žádosti se uvedou dotčená plavidla a pro každé z nich se potvrdí, že se nikdy nevrátí k rybolovným činnostem.\n7.2.\nIntenzita rybolovu měřená v kilowattdnech vynaložená v roce 2003 staženými plavidly používajícími příslušnou skupinu lovných zařízení se vydělí intenzitou dosaženou všemi plavidly používajícími tuto skupinu lovných zařízení v roce 2003. Dodatečný počet dní na moři se poté vypočítá vynásobením takto získané míry počtem dní, které by byly přiděleny podle tabulky I. Případná část dne, jež je výsledkem tohoto výpočtu, se zaokrouhlí na celý den.\n7.3\nBody 7.1 a 7.2 se nepoužijí, pokud bylo plavidlo nahrazeno v souladu s bodem 4.2 nebo pokud již bylo stažení plavidla použito k získání dodatečných dní na moři v předchozích letech.\n7.4\nČlenský stát, který chce využít příděly uvedené v bodě 7.1, podá Komisi nejpozději 15. června současného období řízení žádost spolu se zprávami v elektronické podobě, které obsahují pro danou kombinaci skupiny lovných zařízení podle tabulky I údaje o výpočtu založené na:\na)\nseznamech stažených plavidel s uvedením jejich čísla v rejstříku rybářského loďstva Unie a výkonu motoru;\nb)\nrybolovné činnosti těchto plavidel uskutečněné v roce 2003 a vyjádřené jako počet dní na moři podle skupiny lovných zařízení.\n7.5\nBěhem současného období řízení může členský stát všechny dodatečné dni na moři přerozdělit mezi všechna zbývající plavidla svého loďstva, která mají oprávnění pro regulovaná zařízení, nebo mezi jejich část.\n7.6\nPokud Komise přiděluje dodatečné dny na moři v důsledku trvalého ukončení rybolovných činností během předchozího období řízení, upraví se odpovídajícím způsobem maximální počet dní na členský stát a zařízení uvedené v tabulce I pro současné období řízení.\n8.   PŘIDĚLENÍ DODATEČNÝCH DNÍ NA POSÍLENÍ PŘÍTOMNOSTI VĚDECKÝCH POZOROVATELŮ\n8.1\nKomise může členskému státu přidělit v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 tři dodatečné dny, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů v rámci partnerství mezi vědci a odvětvím rybolovu. Tento program se zejména zaměří na výši výmětů a složení úlovků a přesahuje požadavky na sběr údajů, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 199/2008 a v příslušných prováděcích předpisech pro vnitrostátní programy.\n8.2\nVědečtí pozorovatelé musí být nezávislí na vlastníku i veliteli rybářského plavidla a jakémkoli členu posádky.\n8.3\nČlenský stát, který si přeje přidělit dodatečné dny uvedené v bodě 8.1, předloží Komisi ke schválení popis svého programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů.\n8.4\nPokud Komise program posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů předložený členským státem v minulosti schválila a členský stát si přeje v jeho uplatňování beze změn pokračovat, uvědomí Komisi o jeho pokračování čtyři týdny před začátkem období, na které se vztahuje.\nKAPITOLA IV\nŘízení\n9.   OBECNÁ POVINNOST\nČlenské státy řídí nejvyšší přípustnou intenzitu rybolovu v souladu s články 26 až 35 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n10.   OBDOBÍ ŘÍZENÍ\n10.1\nČlenský stát může dny přítomnosti v oblasti uvedené v tabulce I rozdělit do více období řízení v délce jednoho nebo více kalendářních měsíců.\n10.2\nPočet dní nebo hodin, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti během určitého období řízení, stanoví dotčený členský stát.\n10.3\nJestliže členský stát uděluje plavidlům plujícím pod jeho vlajkou oprávnění k přítomnosti v oblasti na hodiny, i nadále počítá využití dní podle bodu 9. Na žádost Komise členský stát doloží, jaká preventivní opatření přijal proti nadměrnému využívání dnů v oblasti v důsledku ukončení přítomnosti plavidla v oblasti před skončením 24hodinového období.\nKAPITOLA V\nVýměny přidělené intenzity rybolovu\n11.   PŘEVOD DNÍ MEZI RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY PLUJÍCÍMI POD VLAJKOU TÉHOŽ ČLENSKÉHO STÁTU\n11.1\nČlenský stát může povolit rybářskému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou převést dny, po které má plavidlo povolení být přítomno v oblasti, na jiné plavidlo plující pod jeho vlajkou za předpokladu, že součin dní, který plavidlo získalo, a výkonu jeho motoru v kilowattech (kilowattdny) je nejvýše roven součinu dní převedených převádějícím plavidlem a výkonu motoru tohoto plavidla v kilowattech. Výkonem motoru plavidla v kilowattech se rozumí výkon zapsaný pro každé plavidlo v rejstříku rybářského loďstva Unie.\n11.2\nSoučin celkového počtu dní, kdy je plavidlo přítomno v oblasti, převedeného podle bodu 11.1 a výkonu motoru převádějícího plavidla v kilowattech nesmí být vyšší než součin průměrného ročního počtu dní, které převádějící plavidlo podle ověřených záznamů v lodním deníku rybolovu v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005 pobývalo v dané oblasti, a výkonu motoru převádějícího plavidla v kilowattech.\n11.3\nPřevod dní v souladu s bodem 11.1 je povolen mezi plavidly, která provozují rybolov s jakýmkoli regulovaným zařízením během téhož období řízení.\n11.4\nČlenské státy poskytnou Komisi na její žádost informace o uskutečněných převodech. Komise může prováděcími akty stanovit formáty tabulek pro shromažďování a předávání uvedených informací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 53 odst. 2.\n12.   PŘEVOD DNÍ MEZI RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY PLUJÍCÍMI POD VLAJKOU RŮZNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ\nČlenské státy mohou povolit převod dní, kdy je plavidlo přítomno v oblasti, pro totéž období řízení a tutéž oblast mezi rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou za předpokladu, že se použijí obdobně body 4.2, 4.4, 5, 6 a 10. Pokud se členské státy rozhodnou takový převod povolit, oznámí Komisi před jeho uskutečněním podrobné informace o tomto převodu, včetně počtu převáděných dní, intenzity rybolovu a případných souvisejících rybolovných kvót.\nKAPITOLA VI\nOznamovací povinnosti\n13.   HLÁŠENÍ O INTENZITĚ RYBOLOVU\nNa plavidla spadající do oblasti působnosti této přílohy se vztahuje článek 28 nařízení (ES) č. 1224/2009. Zeměpisnou oblastí uvedenou ve zmíněném článku se rozumí oblast definovaná v bodě 2 této přílohy.\n14.   SHROMAŽĎOVÁNÍ RELEVANTNÍCH ÚDAJŮ\nNa základě informací používaných pro řízení dnů rybolovu během přítomnosti v oblasti, jak je stanoveno v této příloze, shromažďují členské státy každé čtvrtletí informace o celkové intenzitě rybolovu vynaložené v dané oblasti pro vlečná zařízení a pevná zařízení, informace o intenzitě vynaložené plavidly používajícími různé druhy zařízení v oblasti a informace o výkonu motoru těchto plavidel v kilowattdnech.\n15.   SDĚLOVÁNÍ RELEVANTNÍCH ÚDAJŮ\nČlenské státy zpřístupní Komisi na její žádost tabulku s údaji uvedenými v bodě 14 ve formátu stanoveném v tabulkách II a III tak, že ji zašlou na příslušnou adresu elektronické pošty, kterou Komise členským státům sdělí. Členské státy Komisi na její žádost zašlou podrobné informace o přidělené a spotřebované intenzitě, zahrnující celá období řízení v roce 2018 a 2019 nebo jejich části, ve formátu údajů stanoveném v tabulkách IV a V.\nTabulka II\nFormát podávání zpráv – informace o kilowattdnech za období řízení\nČlenský stát\nLovné zařízení\nObdobí řízení\nSouhrnné prohlášení o intenzitě\n(1)\n(2)\n(3)\n(4)\nTabulka III\nFormát údajů – informace o kilowattdnech za období řízení\nNázev pole\nMaximální počet znaků/číslic\nZarovnání (1) L(doleva)/R(doprava)\nDefinice a poznámky\n(1)\nČlenský stát\n3\nČlenský stát, v němž je plavidlo registrováno (třípísmenný kód ISO)\n(2)\nLovné zařízení\n2\nJeden z těchto typů zařízení:\nBT = vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla ≥ 80 mm\nGN = tenatová síť < 220 mm\nTN = třístěnná nebo volně zavěšená tenatová síť < 220 mm\n(3)\nObdobí řízení\n4\nJeden rok v období od období řízení 2006 do současného období řízení\n(4)\nSouhrnné prohlášení o intenzitě\n7\nR\nSouhrnná výše intenzity rybolovu vyjádřená v kilowattdnech, dosažená v době od 1. února do 31. ledna daného období řízení\nTabulka IV\nFormát podávání zpráv – informace o plavidle\nČlenský stát\nCFR\nVnější označení\nDélka období řízení\nOznámené zařízení\nDny, ve kterých se smí používat oznámené/oznámená zařízení\nDny s použitím oznámeného/oznámených zařízení\nPřevod dní\nČ. 1\nČ. 2\nČ. 3\n…\nČ. 1\nČ. 2\nČ. 3\n…\nČ. 1\nČ. 2\nČ. 3\n…\n(1)\n(2)\n(3)\n(4)\n(5)\n(5)\n(5)\n(5)\n(6)\n(6)\n(6)\n(6)\n(7)\n(7)\n(7)\n(7)\n(8)\nTabulka V\nFormát údajů – informace o plavidle\nNázev pole\nMaximální počet znaků/číslic\nZarovnání (2) L(doleva)/R(doprava)\nDefinice a poznámky\n(1)\nČlenský stát\n3\nČlenský stát, v němž je plavidlo registrováno (třípísmenný kód ISO)\n(2)\nCFR\n12\nČíslo v rejstříku rybářského loďstva Unie (CFR)\nJedinečné identifikační číslo rybářského plavidla\nČlenský stát (třípísmenný kód ISO) následovaný identifikační řadou (9 znaků). Pokud má řada méně než 9 znaků, je nutno z levé strany doplnit nuly.\n(3)\nVnější označení\n14\nL\nPodle prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011\n(4)\nDélka období řízení\n2\nL\nDélka období řízení uvedená v měsících\n(5)\nOznámené zařízení\n2\nL\nJeden z těchto typů zařízení:\nBT = vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla ≥ 80 mm\nGN = tenatová síť < 220 mm\nTN = třístěnná nebo volně zavěšená tenatová síť < 220 mm\n(6)\nZvláštní podmínky vztahující se na oznámené/oznámená zařízení\n3\nL\nPočet dní, po které má plavidlo na základě přílohy II možnost v oznámeném období řízení používat oznámené zvolené lovné zařízení\n(7)\nDny s použitím oznámeného/oznámených zařízení\n3\nL\nPočet dnů, které plavidlo skutečně strávilo v oblasti a používalo zařízení oznámené během oznámeného období řízení\n(8)\nPřevod dní\n4\nL\nPro převedené dny uveďte „– počet převedených dnů“ a pro přijaté dny uveďte „+ počet převedených dnů“\n(1)  Informace relevantní pro přenos údajů formátováním pevnou délkou.\n(2)  Informace relevantní pro přenos údajů formátováním pevnou délkou.\nPŘÍLOHA III\nOBLASTI ŘÍZENÍ SMAČKŮ RODU AMMODYTES V DIVIZÍCH ICES 2a A 3a A V PODOBLASTI ICES 4\nPro účely řízení rybolovných práv pro populaci smačků rodu Ammodytes v divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 stanovených v příloze IA jsou oblasti řízení, v nichž se uplatňují specifická omezení odlovu, vymezeny níže a v dodatku k této příloze:\nOblast řízení smačků rodu Ammodytes\nStatistické obdélníky ICES\n1r\n31–33 E9–F4; 33 F5; 34–37 E9–F6; 38–40 F0–F5; 41 F4–F5\n2r\n35 F7–F8; 36 F7–F9; 37 F7–F8; 38-41 F6–F8; 42 F6–F9; 43 F7–F9; 44 F9–G0; 45 G0–G1; 46 G1\n3r\n41–46 F1–F3; 42–46 F4–F5; 43–46 F6; 44–46 F7–F8; 45–46 F9; 46–47 G0; 47 G1 a 48 G0\n4\n38–40 E7–E9 a 41–46 E6–F0\n5r\n47–52 F1–F5\n6\n41–43 G0–G3; 44 G1\n7r\n47–52 E6–F0\nDodatek\nOblasti řízení populace smačků rodu Ammodytes\nPŘÍLOHA IV\nSEZÓNNÍ ZÁKAZY RYBOLOVU V ZÁJMU OCHRANY TRESKY OBECNÉ V OBDOBÍ TřENÍ\nV oblastech stanovených v tabulce je v určeném období zakázán rybolov pro všechna lovná zařízení s výjimkou zařízení pro pelagický rybolov (košelkové nevody a vlečné sítě):\nČasově omezené zákazy\nČ.\nNázev oblasti\nSouřadnice\nObdobí\nDoplňující poznámka\n1\nStanhope Ground\n60° 10′ s. š. – 01° 45′ v. d.\n60° 10′ s. š. – 02° 00′ v. d.\n60° 25′ s. š. – 01° 45′ v. d.\n60° 25′ s. š. – 02° 00′ v. d.\n1. ledna až 30. dubna\n2\nLong Hole\n59° 07,35′ s. š. – 0° 31,04′ z. d.\n59° 03,60′ s. š. – 0° 22,25′ z. d.\n58° 59,35′ s. š. – 0° 17,85′ z. d.\n58° 56,00′ s. š. – 0° 11,01′ z. d.\n58° 56,60′ s. š. – 0° 08,85′ z. d.\n58° 59,86′ s. š. – 0° 15,65′ z. d.\n59° 03,50′ s. š. – 0° 20,00′ z. d.\n59° 08,15′ s. š. – 0° 29,07′ z. d.\n1. ledna až 31. března\n3\nCoral Edge\n58° 51,70′ s. š. – 03° 26,70′ v. d.\n58° 40,66′ s. š. – 03° 34,60′ v. d.\n58° 24,00′ s. š. – 03° 12,40′ v. d.\n58° 24,00′ s. š. – 02° 55,00′ v. d.\n58° 35,65′ s. š. – 02° 56,30′ v. d.\n1. ledna až 29. února\n4\nPapa Bank\n59° 56′ s. š. – 03° 08′ z. d.\n59° 56′ s. š. – 02° 45′ z. d.\n59° 35′ s. š. – 03° 15′ z. d.\n59° 35′ s. š. – 03° 35′ z. d.\nod 1. ledna do 15. března\n5\nFoula Deeps\n60° 17,50′ s. š. – 01° 45′ z. d.\n60° 11,00′ s. š. – 01° 45′ z. d.\n60° 11,00′ s. š. – 02° 10′ z. d.\n60° 20,00′ s. š. – 02° 00′ z. d.\n60° 20,00′ s. š. – 01° 50′ z. d.\n1. listopadu až 31. prosince\n6\nEgersund Bank\n58° 07,40′ s. š. – 04° 33,00′ v. d.\n57° 53,00′ s. š. – 05° 12,00′ v. d.\n57° 40,00′ s. š. – 05° 10,90′ v. d.\n57° 57,90′ s. š. – 04° 31,90′ v. d.\n1. ledna – 31. března\n(10 × 25 námořních mil)\n7\nvýchodně od Fair Isle\n59° 40′ s. š. – 01° 23′ z. d.\n59° 40′ s. š. – 01° 13′ z. d.\n59° 30′ s. š. – 01° 20′ z. d.\n59° 10′ s. š. – 01° 20′ z. d.\n59° 30′ s. š. – 01° 28′ z. d.\n59° 10′ s. š. – 01° 28′ z. d.\n1. ledna až 15. března\n8\nWest Bank\n57° 15′ s. š. – 05° 01′ v. d.\n56° 56′ s. š. – 05° 00′ v. d.\n56° 56′ s. š. – 06° 20′ v. d.\n57° 15′ s. š. – 06° 20′ v. d.\n1. února až 15. března\n(18 × 4 námořních mil)\n9\nRevet\n57° 28,43′ s. š. – 08° 05,66′ v. d.\n57° 27,44′ s. š. – 08° 07,20′ v. d.\n57° 51,77′ s. š. – 09° 26,33′ v. d.\n57° 52,88′ s. š. – 09° 25,00′ v. d.\n1. února až 15. března\n(1,5  × 49 námořních mil)\n10\nRabarberen\n57° 47,00′ s. š. – 11° 04,00′ v. d.\n57° 43,00′ s. š. – 11° 04,00′ v. d.\n57° 43,00′ s. š. – 11° 09,00′ v. d.\n57° 47,00′ s. š. – 11° 09,00′ v. d.\n1. února až 15. března\nvýchodně od Skagenu\n(2,7  × 4 námořních mil)\nPŘÍLOHA V\nOPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU\nČÁST A\nMAXIMÁLNÍ POČET OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE LOVÍCÍ VE VODÁCH TŘETÍCH ZEMÍ\nRybolovná oblast\nRybolov\nPočet oprávnění k rybolovu\nRozdělení oprávnění k rybolovu mezi členské státy\nMaximální počet současně přítomných plavidel\nVody Norska a rybolovná oblast okolo ostrova Jan Mayen\nSleď obecný, severně od 62° 00′ s. š.\n77\nDK\n25\n57\nDE\n5\nFR\n1\nIE\n8\nNL\n9\nPL\n1\nSV\n10\nUK\n18\nDruhy žijící při mořském dně, severně od 62° 00′ s. š.\n80\nDE\n16\n50\nIE\n1\nES\n20\nFR\n18\nPT\n9\nUK\n14\nNepřiděleno\n2\nMakrela obecná (1)\nNepoužije se\nNepoužije se\n70\nPrůmyslově využívané druhy jižně od 62° 00′ s. š.\n480\nDK\n450\n150\nUK\n30\nVody Faerských ostrovů\nVeškerý lov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů\n26\nBE\n0\n13\nDE\n4\nFR\n4\nUK\n18\nCílený lov tresky obecné a tresky jednoskvrnné pomocí sítí o minimální velikosti ok 135 mm, omezený na oblast jižně od 62° 28′ s. š. a východně od 6° 30′ z. d.\n8 (2)\nNepoužije se\n4\nRybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil od základní linie Faerských ostrovů. V období od 1. března do 31. května a od 1. října do 31. prosince smějí tato plavidla lovit v oblasti mezi 61° 20′ s. š. a 62° 00′ s. š. a v pásmu mezi 12 a 21 mílemi od základních linií\n70\nBE\n0\n26\nDE\n10\nFR\n40\nUK\n20\nLov mníka modrého pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 100 mm v oblasti jižně od 61° 30′ s. š. a západně od 9° 00′ z. d. a v oblasti mezi 7° 00′ z. d. a 9° 00′ z. d. jižně od 60° 30′ s. š. a v oblasti jihozápadně od linie spojující bod o souřadnicích 60° 30′ s. š, 7° 00′ z. d. s bodem o souřadnicích 60° 00′ s. š., 6° 00′ z. d.\n70\nDE (3)\n8\n20 (4)\nFR (3)\n12\nCílený lov tresky tmavé pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 120 mm a s možností používat kruhové popruhy kolem kapsy zatahovací sítě\n70\nNepoužije se\n22 (4)\nLov tresky modravé. Celkový počet povolení k rybolovu může být zvýšen o čtyři plavidla, aby plavidla vytvořila dvojice, pokud by orgány Faerských ostrovů zavedly zvláštní pravidla vstupu do oblasti nazvané „hlavní oblast lovu tresky modravé“.\n34\nDE\n2\n20\nDK\n5\nFR\n4\nNL\n6\nUK\n7\nSE\n1\nES\n4\nIE\n4\nPT\n1\nRybolov pomocí lovné šňůry\n10\nUK\n10\n6\nMakrela obecná\n20\nDK\n2\n12\nBE\n1\nDE\n2\nFR\n2\nIE\n3\nNL\n2\nSE\n2\nUK\n6\nSleď obecný, severně od 62° 00′ s. š.\n20\nDK\n5\n20\nDE\n2\nIE\n2\nFR\n1\nNL\n2\nPL\n1\nSE\n3\nUK\n4\n1, 2b (5)\nRybolov krabů rodu Chionoecetes pomocí vrší\n20\nEE\n1\nNepoužije se\nES\n1\nLV\n11\nLT\n4\nPL\n3\nČÁST B\nOMEZENÍ POČTU OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ LOVÍCÍ VE VODÁCH UNIE\nStát vlajky\nRybolov\nPočet oprávnění k rybolovu\nMaximální počet současně přítomných plavidel\nNorsko\nSleď obecný, severně od 62° 00′ s. š.\nBude určeno\nBude určeno\nFaerské ostrovy\nMakrela obecná, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 2a, 4a (severně od 59° s. š.)\nKranas obecný, 4, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 7e, 7f, 7h\n20\n14\nSleď obecný, severně od 62° 00′ s. š.\n20\nBude určeno\nSleď obecný, 3a\n4\n4\nPrůmyslový rybolov tresky Esmarkovy 4, 6a (severně od 56° 30′ s. š.) (včetně nevyhnutelných vedlejších úlovků tresky modravé)\n14\n14\nMník mořský a mníkovec bělolemý\n20\n10\nTreska modravá, 2, 4a, 5, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 6b, 7 (západně od 12° 00′ z. d.)\n20\n20\nMník modrý\n16\n16\nVenezuela (6)\nChňapalovití (vody Francouzské Guyany)\n45\n45\n(1)  Aniž jsou dotčeny dodatečné licence poskytnuté Švédsku Norskem v souladu se zavedenou praxí.\n(2)  Uvedené údaje jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro veškerý rybolov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů.\n(3)  Tyto počty se týkají maximálního počtu současně přítomných plavidel.\n(4)  Tyto počty oprávnění jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro „rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil od základních linií Faerských ostrovů“.\n(5)  Přidělením rybolovných práv, jež má Unie k dispozici v oblasti Svalbardu, nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Pařížské smlouvy z roku 1920.\n(6)  K vydání těchto oprávnění k rybolovu musí být prokázáno, že existuje platná smlouva mezi vlastníkem plavidla, který o oprávnění žádá, a zpracovatelským podnikem nacházejícím se ve Francouzské Guyaně a že tato smlouva obsahuje závazek vyložit nejméně 75 % všech ulovených chňapalovitých z dotyčného plavidla na tomto území, aby mohli být zpracováni v daném zpracovatelském podniku. Tuto smlouvu musí schválit francouzské orgány, jež zajistí, aby byla v souladu se stávající zpracovatelskou kapacitou smluvního zpracovatelského podniku i s cíli hospodářského rozvoje Francouzské Guyany. K žádosti o oprávnění k rybolovu musí být připojena kopie řádně potvrzené smlouvy. Odmítnou-li francouzské orgány smlouvu schválit, oznámí toto odmítnutí a sdělí své důvody dotčené straně a Komisi.\nPŘÍLOHA VI\nOBLAST ÚMLUVY ICCAT (1)\n1.   \nMaximální počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku\nŠpanělsko\n60\nFrancie\n37\nUnie\n97\n2.   \nMaximální počet rybářských plavidel Unie provozujících drobný pobřežní rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři\nŠpanělsko\n364\nFrancie\n130\nItálie\n30\nKypr\n20 (2)\nMalta\n54 (2)\nUnie\n598\n3.   \nMaximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm v Jaderském moři za účelem chovu\nChorvatsko\n16\nItálie\n12\nUnie\n28\n4.   \nMaximální počet rybářských plavidel každého členského státu oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři\nTabulka A\n (3)\nPočet rybářských plavidel (4)\nKypr (5)\nŘecko (6)\nChorvatsko\nItálie\nFrancie\nŠpanělsko\nMalta (7)\nPortugalsko\nPlavidla používající košelkové nevody\n1\n1\n16\n19\n22\n6\n1\n0\nPlavidla používající dlouhé lovné šňůry\n23 (8)\n0\n0\n35\n8\n49\n61\n0\nNávnadové čluny\n0\n0\n0\n0\n37\n69\n0\n76 (9)\nRuční vlasec\n0\n0\n12\n0\n33 (10)\n1\n0\n0\nPlavidla lovící pomocí vlečných sítí\n0\n0\n0\n0\n57\n0\n0\n0\nPlavidla provozující drobný rybolov\n0\n13\n0\n0\n130\n599\n52\n0\nJiná plavidla provozující drobný rybolov (11)\n0\n42\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n5.   \nMaximální počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři schválený každým členským státem (12)\nČlenský stát\nPočet pastí (13)\nŠpanělsko\n5\nItálie\n6\nPortugalsko\n3\n6.   \nMaximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro každý členský stát a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit svým chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři\nTabulka A\nMaximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka\nPočet chovů\nKapacita (v tunách)\nŠpanělsko\n10\n11 852\nItálie\n13\n12 600\nŘecko\n2\n2 100\nKypr\n3\n3 000\nChorvatsko\n7\n7 880\nMalta\n6\n12 300\nTabulka B\n (14)\nMaximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného (v tunách) (15)\nŠpanělsko\n6 300\nItálie\n3 764\nŘecko\n785\nKypr\n2 195\nChorvatsko\n2 947\nMalta\n8 786\nPortugalsko\n350\n7.   \nMaximální počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 520/2007, se rozděluje mezi členské státy takto:\nČlenský stát\nMaximální počet plavidel\nIrsko\n50\nŠpanělsko\n730\nFrancie\n151\nSpojené království\n12\nPortugalsko\n310\n8.   \nMaximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je tento:\nČlenský stát\nMaximální počet plavidel lovících košelkovými nevody\nMaximální počet plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru\nŠpanělsko\n23\n190\nFrancie\n11\n—\nPortugalsko\n—\n79\nUnie\n34\n269\n(1)  Počty uvedené v bodech 1, 2 a 3 se mohou snížit za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie.\n(2)  Toto číslo se může zvýšit, pokud se plavidlo lovící košelkovými nevody nahradí deseti plavidly používajícími dlouhé lovné šňůry v souladu s poznámkou pod čarou 4 nebo 6 tabulky A v bodě 4 této přílohy.\n(3)  Počty v této tabulce je třeba přizpůsobit s ohledem na plány rybolovu předložené členskými státy do 31. ledna 2020.\n(4)  Počty v této tabulce se mohou ještě zvýšit za předpokladu, že budou dodrženy mezinárodní závazky Unie.\n(5)  Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno nejvýše deseti plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nebo jedním malým plavidlem lovícím košelkovými nevody a nejvýše třemi plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru.\n(6)  Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno nejvýše deseti plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nebo jedním malým plavidlem lovícím košelkovými nevody a třemi dalšími plavidly provozujícími drobný rybolov.\n(7)  Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno nejvýše deseti plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru.\n(8)  Polyvalentní plavidla používající více lovných zařízení.\n(9)  Návnadové čluny nejvzdálenějších regionů Azor a Madeiry\n(10)  Plavidla lovící na šňůru provozující rybolov v Atlantiku.\n(11)  Polyvalentní plavidla používající více lovných zařízení (dlouhou lovnou šňůru, ruční vlasec, vlečnou šňůru).\n(12)  Počty v bodě 5 je nutno přizpůsobit s ohledem na plány rybolovu předložené členskými státy do 31. ledna 2020 za účelem jejich potvrzení panelem 2 komise ICCAT dne 6. března 2020.\n(13)  Tento počet se může ještě zvýšit za předpokladu, že budou dodrženy mezinárodní závazky Unie.\n(14)  Celková kapacita chovu Portugalska ve výši 500 tun (odpovídající 350 tunám vysazení do chovu) je kryta nevyužitou kapacitou Unie uvedenou v tabulce A.\n(15)  Údaje v této tabulce je nutné přizpůsobit s ohledem na chovné plány předložené členskými státy do 31. ledna 2020.\nPŘÍLOHA VII\nOBLAST ÚMLUVY CCAMLR\nPrůzkumný rybolov ledovek rodu Dissostichus v oblasti úmluvy CAMLR v letech 2019/2020 je omezen takto:\nTabulka A\nOprávněné členské státy, podoblasti a maximální počet plavidel\nČlenský stát\nOblast\nMaximální počet plavidel\nŠpanělsko\n48.6\n1\nŠpanělsko\n88.1\n1\nTabulka B\nTAC a omezení vedlejších úlovků\nNíže stanovené TAC, přijaté CCAMLR, nejsou přidělovány členům CCAMLR, a podíl Unie proto není určen. Odlovy sleduje sekretariát CCAMLR, který oznámí smluvním stranám, že rybolov má být ukončen z důvodu vyčerpání TAC.\nPodoblast\nOblast\nObdobí\nSSRU (48.6) nebo výzkumné bloky (88.1)\nOmezení odlovu ledovky antarktické (v tunách) / SSRU (48.6) nebo výzkumné bloky (88.1)\nOmezení odlovu ledovky antarktické (v tunách) / celá podoblast\nOmezení vedlejších úlovků (v tunách) / SSRU (48.6) nebo výzkumné bloky (88.1)\nRejnoci\nRod Macrourus\n (1)\nJiné druhy\n48.6\nCelá podoblast\n1. prosince 2019 až 30. listopadu 2020\n48.6_2\n140\n670\n7\n22\n22\n48.6_3\n38\n2\n6\n6\n48.6_4\n163\n8\n26\n26\n48.6_5\n329\n16\n53\n23\n88.1.\nCelá podoblast\n1. prosince 2019 až 31. srpna 2020\nA, B, C, G (2)\n597\n3 140  (3)\n30\n96\n30\nG, H, I, J, K (4)\n2 072\n104\n317\n104\nZvláštní výzkumná oblast chráněné mořské oblasti Rossova moře\n426\n23\n72\n23\n(1)  Pouze v oblasti 88.1 v případě, že úlovek hlavounů rodu Macrourus odlovený jediným plavidlem během kterýchkoli dvou desetidenních období (tj. od prvního dne do desátého, od jedenáctého do dvacátého nebo od jednadvacátého do posledního dne daného měsíce) v kterékoli SSRU překročí v každém desetidenním období 1 500 kg a 16 % úlovku ledovek rodu Dissostichus odlovených uvedeným plavidlem v dané SSRU, plavidlo přestane po zbytek sezóny provádět v dané SSRU rybolov.\n(2)  Všechny oblasti mimo chráněnou mořskou oblast Rossova moře a severně od 70° j. š.\n(3)  Cílovým druhem je ledovka antarktická. Veškeré úlovky ledovky makrelovité se započítávají do celkového omezení odlovu pro ledovku antarktickou.\n(4)  Všechny oblasti mimo chráněnou mořskou oblast Rossova moře a severně od 70° j. š.\nDodatek\nČÁST A\nSouřadnice výzkumných bloků v podoblasti 48.6\nSouřadnice výzkumného bloku 48.6_2\n54° 00′ j. š. 01° 00′ v. d.\n55° 00′ j. š. 01° 00′ v. d.\n55° 00′ j. š. 02° 00′ v. d.\n55° 30′ j. š. 02° 00′ v. d.\n55° 30′ j. š. 04° 00′ v. d.\n56° 30′ j. š. 04° 00′ v. d.\n56° 30′ j. š. 07° 00′ v. d.\n56° 00′ j. š. 07° 00′ v. d.\n56° 00′ j. š. 08° 00′ v. d.\n54° 00′ j. š. 08° 00′ v. d.\n54° 00′ j. š. 09° 00′ v. d.\n53° 00′ j. š. 09° 00′ v. d.\n53° 00′ j. š. 03° 00′ v. d.\n53° 30′ j. š. 03° 00′ v. d.\n53° 30′ j. š. 02° 00′ v. d.\n54° 00′ j. š. 02° 00′ v. d.\nSouřadnice výzkumného bloku 48.6_3\n64° 30′ j. š. 01° 00′ v. d.\n66° 00′ j. š. 01° 00′ v. d.\n66° 00′ j. š. 04° 00′ v. d.\n65° 00′ j. š. 04° 00′ v. d.\n65° 00′ j. š. 07° 00′ v. d.\n64° 30′ j. š. 07° 00′ v. d.\nSouřadnice výzkumného bloku 48.6_4\n68° 20′ j. š. 10° 00′ v. d.\n68° 20′ j. š. 13° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 13° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 10° 00′ v. d.\n69° 45′ j. š. 10° 00′ v. d.\n69° 45′ j. š. 06° 00′ v. d.\n69° 00′ j. š. 06° 00′ v. d.\n69° 00′ j. š. 10° 00′ v. d.\nSouřadnice výzkumného bloku 48.6_5\n71° 00′ j. š. 15° 00′ v. d.\n71° 00′ j. š. 13° 00′ v. d.\n70° 30′ j. š. 13° 00′ v. d.\n70° 30′ j. š. 11° 00′ v. d.\n70° 30′ j. š. 10° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 10° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 09° 00′ v. d.\n70° 00′ j. š. 09° 00′ v. d.\n70° 00′ j. š. 08° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 08° 00′ v. d.\n69° 30′ j. š. 07° 00′ v. d.\n70° 30′ j. š. 07° 00′ v. d.\n70° 30′ j. š. 10° 00′ v. d.\n71° 00′ j. š. 10° 00′ v. d.\n71° 00′ j. š. 11° 00′ v. d.\n71° 30′ j. š. 11° 00′ v. d.\n71° 30′ j. š. 15° 00′ v. d.\nSeznam malých výzkumných jednotek (SSRU)\nOblast\nSSRU\nHraniční linie\n88.1\nA\nOd 60° j. š. 150° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 65° j. š., na západ do 150° v. d., směrem na sever do 60° j. š.\nB\nOd 60° j. š. 170° v. d., směrem na východ do 179° v. d., směrem na jih do 66° 40′ j. š., na západ do 170° v. d., směrem na sever do 60° j. š.\nC\nOd 60° j. š. 179° v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 70° j. š., na západ do 178° z. d., směrem na sever do 66° 40′ j. š., na západ do 179° v. d., směrem na sever do 60° j. š.\nD\nOd 65° j. š. 150° v. d., směrem na východ do 160° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 150° v. d., směrem na sever do 65° j. š.\nE\nOd 65° j. š. 160° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 68° 30′ j. š., na západ do 160° v. d., směrem na sever do 65° j. š.\nF\nOd 68° 30′ j. š. 160° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 160° v. d., směrem na sever do 68° 30′ j. š.\nG\nOd 66° 40′ j. š. 170° v. d., směrem na východ do 178° z. d., směrem na jih do 70° j. š., na západ do 178° 50′ v. d., směrem na jih do 70° 50′ j. š., na západ do 170° v. d., směrem na sever do 66°40′ j. š.\nH\nOd 70° 50′ j. š. 170° v. d., směrem na východ do 178° 50′ v. d., směrem na jih do 73° j. š., směrem na západ k pobřeží, směrem na sever podél pobřeží do 170° v. d., směrem na sever do 70° 50′ j. š.\nI\nOd 70° j. š. 178° 50′ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 73° j. š., směrem na západ do 178° 50′ v. d., směrem na sever do 70° j. š.\nJ\nOd 73° j. š. na pobřeží blízko 170° v. d., směrem na východ do 178° 50′ v. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ do 170° v. d., směrem na sever podél pobřeží do 73° j. š.\nK\nOd 73° j. š. 178° 50′ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 76° j. š., směrem na západ do 178° 50′ v. d., směrem na sever do 73° j. š.\nL\nOd 76° j. š. 178° 50′ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ do 178° 50′ v. d., směrem na sever do 76° j. š.\nM\nOd 73° j. š. na pobřeží blízko 169° 30′ v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ k pobřeží, směrem na sever podél pobřeží do 73° j. š.\nČÁST B\nOZNÁMENÍ ÚMYSLU ÚČASTNIT SE LOVU KRUNÝŘOVKY KRILOVÉ (Euphausia superba)\nVšeobecné informace\nČlen: …\nRybolovné období: …\nJméno plavidla: …\nPředpokládaná úroveň úlovku (v tunách): …\nDenní zpracovatelská kapacita plavidla (v tunách čerstvé hmotnosti): …\nPlánované rybolovné podoblasti a divize\nToto opatření na zachování populací se vztahuje na oznamování úmyslu lovit krunýřovku krilovou v podoblastech 48.1, 48.2, 48.3 a 48.4 a v divizích 58.4.1 a 58.4.2. Úmysl lovit krunýřovku krilovou v jiných podoblastech a divizích se musí oznamovat v rámci opatření na zachování 21-02.\nPodoblast/Divize\nZaškrtněte příslušné políčko\n48.1\n□\n48.2\n□\n48.3\n□\n48.4\n□\n58.4.1\n□\n58.4.2\n□\nRybolovná technika\n:\nZaškrtněte příslušné políčko\n□ běžný lov vlečnými sítěmi\n□ systém nepřetržitého rybolovu\n□ vyprazdňování kapsy zatahovací sítě pumpováním\n□ jiná metoda (upřesněte)\nDruhy produktu a metody přímého odhadu hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky krilové\nDruh produktu\nMetoda pro přímý odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky krilové, v příslušných případech (viz příloha 21-03/B) (1)\nVcelku, zmrazený\nVařený\nMoučka\nOlej\nJiný produkt (upřesněte)\nKonfigurace sítí\nRozměry sítě\nSíť 1\nSíť 2\nDalší síť (sítě)\nOtevření (ústí) sítě\nMaximální vertikální otevření (m)\nMaximální horizontální otevření (m)\nObvod sítě v ústí (2) (m)\nPlocha ústí (m2)\nPrůměrná velikost ok dílce (4) (mm)\nvnější (3)\nvnitřní (3)\nvnější (3)\nvnitřní (3)\nvnější (3)\nvnitřní (3)\nPrvní panel\nDruhý panel\nTřetí panel\n…\nPoslední panel (dno zatahovací sítě)\nSchéma (schémata) sítě: …\nPro každou použitou síť nebo v případě jakékoli změny v konfiguraci sítě uveďte příslušné schéma sítě podle knihovny lovných zařízení úmluvy CCAMLR, je-li k dispozici (www.ccamlr.org/node/74407), nebo předložte podrobné schéma a popis na následujícím zasedání pracovní skupiny pro sledování a řízení ekosystémů (WG-EMM). Ve schématu (schématech) sítí musí být uvedeny tyto informace:\n1.\nDélka a šířka každého dílce vlečné sítě (s dostatečně podrobnými údaji umožňujícími výpočet úhlu každého dílce vzhledem k proudění vody).\n2.\nVelikost ok (vnitřní rozměr napnutého oka na základě postupu podle opatření na zachování 22-01), tvar (například kosočtvercový tvar) a materiál (například polypropylen).\n3.\nStruktura sítě (například vázaná, s tavenými spoji).\n4.\nPodrobné údaje o stuhách uvnitř vlečné sítě (druh, umístění na dílcích, pokud se stuhy nepoužívají, uveďte „nepoužívá se“); stuhy brání tomu, aby se krunýřovky zamotaly do sítě nebo aby unikly.\nZařízení umožňující únik mořských savců\nSchéma (schémata) zařízení: …\nPro každý typ použitého zařízení nebo v případě jakékoli změny v konfiguraci zařízení uveďte příslušné schéma podle knihovny lovných zařízení úmluvy CCAMLR, je-li k dispozici (www.ccamlr.org/node/74407), nebo předložte podrobné schéma a popis na následujícím zasedání pracovní skupiny pro sledování a řízení ekosystémů (WG-EMM).\nSběr zvukových údajů\nUveďte informace o echolotech a sonarech používaných plavidlem.\nDruh (například echolot, sonar)\nVýrobce\nTyp\nFrekvence snímače (kHz)\nSběr zvukových údajů (podrobný popis): …\nUveďte kroky, které budou přijaty za účelem sběru zvukových údajů s cílem zajistit informace o rozložení a množství krunýřovky krilové a dalších pelagických druhů, jako jsou lampovníkovití (Myctophidae) a salpovití (Salpidae) (SC-CAMLR-XXX, bod 2.10).\nPOKYNY PRO ODHAD HMOTNOSTI ČERSTVÉ ODLOVENÉ KRUNÝŘOVKY KRILOVÉ\nMetoda\nVzorec (kg)\nUkazatel\nPopis\nTyp\nMetoda odhadu\nJednotka\nObjem sběrné nádrže\nW*L*H*ρ*1 000\nW = šířka nádrže\nkonstanta\nměření na začátku rybolovu\nm\nL = délka nádrže\nkonstanta\nměření na začátku rybolovu\nm\nρ = koeficient převodu objemu na hmotnost\nproměnná\npřevod objemu na hmotnost\nkg/litr\nH = výška hladiny úlovku krunýřovky krilové v nádrži\nspecifický pro každé vytažení sítě\npřímé pozorování\nm\nPrůtokoměr (5)\nV*Fkrill*ρ\nV = objem krunýřovky a vody dohromady\nspecifický pro každé vytažení sítě (5)\npřímé pozorování\nlitr\nFkrill = podíl krunýřovky ve vzorku\nspecifický pro každé vytažení sítě (5)\nkorekce objemu získaného pomocí průtokoměru\n—\nρ = koeficient převodu objemu na hmotnost\nproměnná\npřevod objemu na hmotnost\nkg/litr\nPrůtokoměr (6)\n(V*ρ)–M\nV = objem pasty z krunýřovky\nspecifický pro každé vytažení sítě (5)\npřímé pozorování\nlitr\nM = množství vody doplněné do procesu, převedené na hmotnost\nspecifický pro každé vytažení sítě (5)\npřímé pozorování\nkg\nρ = hustota pasty z krunýřovky\nproměnná\npřímé pozorování\nkg/litr\nPrůtoková váha\nM*(1–F)\nM = hmotnost krunýřovky a vody dohromady\nspecifický pro každé vytažení sítě (6)\npřímé pozorování\nkg\nF = podíl vody ve vzorku\nproměnná\nkorekce hmotnosti získané pomocí průtokové váhy\n—\nPlato na úlovky\n(M–Mtray)*N\nMtray = hmotnost prázdného plata\nkonstanta\npřímé pozorování před rybolovem\nkg\nM = průměrná hmotnost krunýřovky a plata dohromady\nproměnná\npřímé pozorování, před zmražením, bez vody\nkg\nN = počet plat\nspecifický pro každé vytažení sítě\npřímé pozorování\n—\nPřevod moučky\nMmeal*MCF\nMmeal = hmotnost vyrobené moučky\nspecifický pro každé vytažení sítě\npřímé pozorování\nkg\nMCF = přepočítací koeficient pro moučku\nproměnná\npřevod moučky na celé krunýřovky\n—\nObjem kapsy zatahovací sítě\nW*H*L*ρ*π/4*1 000\nW = šířka kapsy\nkonstanta\nměření na začátku rybolovu\nm\nH = výška kapsy\nkonstanta\nměření na začátku rybolovu\nm\nρ = koeficient převodu objemu na hmotnost\nproměnná\npřevod objemu na hmotnost\nkg/litr\nL = délka kapsy\nspecifický pro každé vytažení sítě\npřímé pozorování\nm\nOstatní\nupřesněte\nKroky a četnost pozorování\nObjem sběrné nádrže\nMěření na začátku rybolovu\nZměřit šířku a délku sběrné nádrže (pokud nádrž nemá pravoúhlý tvar, mohou být zapotřebí další měření; přesnost ± 0,05  m)\nKaždý měsíc (7)\nOdhadnout převod objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené ze sběrné nádrže\nPři každém vytažení sítě\nZměřit výšku hladiny úlovku krunýřovky v nádrži (pokud je krunýřovka přechovávána v nádrži mezi jednotlivými vytaženími sítí, změří se rozdíl ve výšce hladiny; přesnost ± 0,1  m)\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\nPrůtokoměr (7)\nPřed zahájením rybolovu\nZajistit, aby průtokoměr měřil celé krunýřovky (tj. před zpracováním)\nVíce než jednou za měsíc (7)\nOdhadnout převod objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené z průtokoměru\nPři každém vytažení sítě (8)\nOdebrat vzorek z průtokoměru\nzměřit objem (například 10 litrů) krunýřovky a vody dohromady\nodhadnout korekci objemu získaného pomocí průtokoměru na základě objemu okapané krunýřovky\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\nPrůtokoměr (8)\nPřed zahájením rybolovu\nZajistit, aby oba průtokoměry (jeden pro produkt z krunýřovky a jeden pro doplňovanou vodu) byly kalibrovány (t.j. ukazovaly stejnou správnou hodnotu)\nKaždý týden (7)\nOdhadnout hustotu (ρ) produktu z krunýřovky (mletá pasta z krunýřovky) změřením hmotnosti známého objemu produktu z krunýřovky (např. 10 litrů) odečteného z příslušného průtokoměru\nPři každém vytažení sítě (8)\nProvést odečty z obou průtokoměrů a vypočítat celkový objem produktu z krunýřovky (mletá pasta z krunýřovky) a celkový objem doplněné vody; předpokládaná hustota vody je 1 kg/litr\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\nPrůtoková váha\nPřed zahájením rybolovu\nZajistit, aby průtoková váha měřila celé krunýřovky (tj. před zpracováním)\nPři každém vytažení sítě (8)\nOdebrat vzorek z průtokové váhy a:\nzměřit hmotnost krunýřovky a vody dohromady\nodhadnout korekci hmotnosti získané pomocí průtokové váhy na základě hmotnosti okapané krunýřovky\nOdhadnou hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\nPlato na úlovky\nPřed zahájením rybolovu\nZměřit hmotnost plata (pokud mají různé tvary, změří se hmotnost každého typu; přesnost ± 0,1  kg)\nPři každém vytažení sítě\nZměřit hmotnost krunýřovky a plata dohromady (přesnost ± 0,1  kg)\nSpočítat použitá plata (pokud mají různé tvary, spočítat plata každého typu)\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\nPřevod moučky\nKaždý měsíc (7)\nOdhadnout převod moučky na celé kusy zpracováním 1 000  až 5 000  kg (hmotnost bez vody) celých krunýřovek\nPři každém vytažení sítě\nZměřit hmotnost vyrobené moučky\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce).\nObjem kapsy zatahovací sítě\nMěření na začátku rybolovu\nZměřit šířku a výšku kapsy (přesnost ± 0,1  m)\nKaždý měsíc (7)\nOdhadnout převod objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené z kapsy zatahovací sítě\nPři každém vytažení sítě\nZměřit délku kapsy obsahující krunýřovku (přesnost ± 0,1  m)\nOdhadnout hmotnost čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí vzorce)\n(1)  Není-li metoda uvedena v příloze 21-03/B, popište ji podrobně.\n(2)  Předpokládaný v provozních podmínkách.\n(3)  Velikost ok vnější sítě a vnitřní sítě, používá-li se vyložení.\n(4)  Vnitřní rozměr napnutého oka na základě postupu podle opatření na zachování 22-01.\n(5)  Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo integrované během šestihodinového období v systému nepřetržitého rybolovu.\n(6)  Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo dvouhodinové období v systému nepřetržitého rybolovu.\n(7)  Nové období započne, jakmile se plavidlo přesune do nové podoblasti či divize.\n(8)  Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo integrované během šestihodinového období v systému nepřetržitého rybolovu.\nPŘÍLOHA VIII\nOBLAST PRAVOMOCI IOTC\n1.   \nMaximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit tropické tuňáky v oblasti pravomoci IOTC\nČlenský stát\nMaximální počet plavidel\nKapacita (hrubá tonáž)\nŠpanělsko\n22\n61 364\nFrancie\n27\n45 383\nPortugalsko\n5\n1 627\nItálie\n1\n2 137\nUnie\n55\n110 511\n2.   \nMaximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti pravomoci IOTC\nČlenský stát\nMaximální počet plavidel\nKapacita (hrubá tonáž)\nŠpanělsko\n27\n11 590\nFrancie\n41 (1)\n7 882\nPortugalsko\n15\n6 925\nSpojené království\n4\n1 400\nUnie\n87\n27 797\n3.\nPlavidla uvedená v bodě 1 musí mít rovněž oprávnění k rybolovu mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti pravomoci IOTC.\n4.\nPlavidla uvedená v bodě 2 musí mít rovněž oprávnění k rybolovu tropických tuňáků v oblasti pravomoci IOTC.\n(1)  Toto číslo nezahrnuje plavidla registrovaná na Mayotte; může se v budoucnu zvýšit v souladu s plánem rozvoje loďstva na Mayotte.\nPŘÍLOHA IX\nOBLAST ÚMLUVY WCPFC\nMaximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného v oblastech jižně od 20° j. š. v oblasti úmluvy WCPFC\nŠpanělsko\n14\nUnie\n14\nMaximální počet plavidel Unie lovících pomocí košelkových nevodů oprávněných lovit tropického tuňáka v oblastech jižně od 20° j. š. v oblasti úmluvy WCPFC\nŠpanělsko\n4\nUnie\n4", "summary": "Rybolovná práva v EU a ve vodách nepatřících EU (2020)\nRybolovná práva v EU a ve vodách nepatřících EU (2020)\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení Rady (EU) 2020/123, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací\nNařízení (EU) 2019/2236, kterým se na rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, jež se použijí ve Středozemním moři a v Černém moři\nNařízení (EU) 2019/1838, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení stanovují celkové přípustné odlovy (TAC)* a kvóty* podle rybích populací i stupně intenzity rybolovu v různých rybolovných oblastech v souladu s cíli společné rybářské politiky EU — environmentální a socioekonomická udržitelnost — ve prospěch rybích populací, odvětví rybolovu a obyvatel EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení se vztahují na rybářská plavidla EU a plavidla třetích zemí ve vodách EU a rekreační rybolovy*.\nNařízení (EU) 2020/123 stanovuje omezení odlovu hlavních komerčních rybích populací v Atlantiku, Severním moři a dalších mezinárodních rybolovech, kterých účastní plavidla EU, pro rok 2020. Omezení se obecně vztahují na kalendářní rok 2020, ale některá se rozšiřují do roku 2021 nebo se vztahují na mírně odlišná období. Nařízení zahrnuje pravidla týkající se:celkového přípustného odlovu a přidělení mezi zeměmi EU, podmínek vykládky úlovků a vedlejších úlovků, včetně toho, které druhy se uchovávají na palubě nebo vykládají, s cílem zmírnit počet nechtěných úlovků pomocí povinnosti vykládky (tzn. zákaz výmětů určitých populací na moři) pro všechny populace pod omezení odlovu, mechanismu pro výměnu kvót pro celkový přípustný odlov týkající se nevyhnutelných vedlejších úlovků*, mírně vyšších úrovní vedlejších úlovků pro mořčáka v severských oblastech a větší flexibilita v jejich řízení, opatření týkající se rybolovu úhoře říčního ve vodách EU, zvláštních ustanovení o rozdělení rybolovných práv mezi země EU, jako jsou výměny a převody kvót, nápravných opatření týkajících se tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři, Severním moři a Kattegatu s cílem zlepšení selektivity lovných zařízení a snížení počtu vedlejších úlovků, zakázaných druhů, období zákazu rybolovu, rekreačního rybolovu, žraloků: uchovávání na palubě, překládání* nebo vykládání je obecně zakázáno, a pokud jsou chyceni omylem, musí být okamžitě vypuštěni.Nařízení se také zabýváoprávněními k rybolovu ve vodách třetích zemí, rybolovnými právy plavidel třetích zemí ve vodách EU.Nařízení (EU) 2019/2236 stanovuje rybolovná práva na rok 2020 ve Středozemním moři a v Černém moři pro následující rybí populace. Tato pravidla zahrnují:režim intenzity rybolovu v západním Středozemním moři, který se vztahuje na Španělsko, Francii a Itálii, období zákazu platné pro úhoře říční v celém Středozemním moři, omezení odlovu a intenzity rybolovu pro populace malých pelagických druhů a omezení intenzity rybolovu pro některé populace žijící při dně v Jaderském moři, autonomní kvóta pro šprota obecného, která se vztahuje na Bulharsko a Rumunsko, celkové přípustné odlovy pro pakambalu velkou, období zákazu jejích rybolovu i režim intenzity rybolovu.Nařízení (EU) 2019/1838 stanovuje rybolovná práva pro některé populace ryb v Baltském moři pro rok 2020 a mění některá rybolovná práva v jiných vodách stanovená nařízením (EU) 2019/124. Zahrnuje:celkové přípustné odlovy a vnitrostátní kvóty pro deset komerčně nejdůležitějších populací ryb v Baltském moři a kolik budou moct evropští rybáři lovit a za jakých podmínek, snížená rybolovná práva pro většinu populací ryb, mírně zvýšené celkové přípustné odlovy pouze pro sledě obecného v Rižském zálivu, zachované celkové přípustné odlovy lososa obecného ve Finském zálivu, obzvlášť významné snížení pro tresku obecnou s 60% snížením v západní části Baltského moře a celkové přípustné odlovy pro vedlejší úlovky pouze pro východní část, dodatečná nápravná opatření týkající se populace tresky obecné, včetně přísnějších omezení rekreačního rybolovu (běžně je denní množství pěti úlovků na rybáře) a delší období zákazu rybolovu v některých zeměpisných subdivizích.\nODKDY JSOU NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 s některými drobnými výjimkami.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Společná rybářská politika (Evropská komise) Řízení rybích populací EU (Rada Evropské unie) Správa rybolovů (Evropská komise) Rybolovné kvóty (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nCelkový přípustný odlov (TAC): množství každého druhu ryby, které lze každoročně z každé populace odlovit.\nKvóta: část celkového přípustného odlovu přidělená EU, zemi EU nebo zemi mimo EU.\nRekreační rybolov: nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely.\nVedlejší úlovek: nechtěné rybí a mořské druhy ulovené neúmyslně.\nPřekládka: přemístění úlovku z menšího rybářského plavidla na větší plavidlo, které ji pak zahrne do většího množství pro přepravu.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (EU) 2020/123 ze dne 27. ledna 2020, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 25, 30.1.2020, s. 1–156)\nPostupné změny nařízení (EU) 2020/123 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (EU) 2019/2236 ze dne 16. prosince 2019, kterým se na rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, jež se použijí ve Středozemním moři a v Černém moři (Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 14–25)\nNařízení Rady (EU) 2019/1838 ze dne 30. října 2019, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách (Úř. věst. L 281, 31.10.2019, s. 1–14)\nViz konsolidované znění.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu společné rybářské politiky a konzultacích o rybolovných právech na rok 2020 (COM(2019) 274 final, 7.6.2019)\nNařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1–166)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 03.06.2020"}
{"celex_id": "32022D0313", "reference": "28.2.2022\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 55/4\nROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/313\nze dne 24. února 2022\no poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Ukrajinou se v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství dále rozvíjejí. Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), vstoupila v platnost dne 1. září 2017.\n(2)\nUkrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno pěti po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 5 miliard EUR. Poslední makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s pandemií COVID-19 podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla ukončena v září 2021.\n(3)\nUkrajinské hospodářství bylo zasaženo recesí v roce 2020, jež byla způsobena pandemií COVID-19 a trvajícími bezpečnostními hrozbami na ukrajinských hranicích s Ruskem. Pokračující nárůst nejistoty vedl k nedávné ztrátě důvěry, což negativně ovlivnilo hospodářský výhled, a ke ztrátě přístupu na mezinárodní kapitálové trhy od poloviny ledna 2022. Zhoršující se podmínky financování přispěly ke značnému a zvyšujícímu se zbytkovému deficitu vnějšího financování a mají negativní dopad na investice, čímž se oslabuje odolnost Ukrajiny vůči budoucím hospodářským a politickým otřesům.\n(4)\nUkrajinská vláda prokázala pevné odhodlání provést další reformy, které se ve stávajícím kritickém okamžiku krátkodobě zaměří na klíčové oblasti politiky, jako jsou hospodářská odolnost a stabilita, správa věcí veřejných a právní stát a energetika.\n(5)\nObnovený závazek k provedení těchto reforem a silná politická vůle vedly ukrajinské orgány k tomu, aby od léta 2021 výrazně urychlily provádění reforem. To Ukrajině rovněž umožnilo úspěšně dokončit operaci makrofinanční pomoci v souvislosti s pandemií COVID-19, neboť byla splněna všechna reformní opatření dohodnutá s Unií v memorandu o porozumění.\n(6)\nS cílem umožnit v krizi související s pandemií COVID-19 větší politickou flexibilitu, Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil v červnu 2020 18timěsíční dohodu o pohotovostním úvěru pro Ukrajinu s přístupem ve výši 5 miliard USD. Uvedená dohoda je zaměřena na čtyři priority: i) zmírnění hospodářského dopadu krize, včetně prostřednictvím podpory domácností a podniků; ii) zajištění trvalé nezávislosti centrální banky a flexibilního směnného kurzu; iii) zajištění finanční stability při současné náhradě nákladů na řešení problémů bank a iv) pokročení s hlavními vládními a protikorupčními opatřeními na zachování a prohloubení nedávných úspěchů. Vzhledem k nerovnoměrnému provádění programu byl první přezkum programu, v jehož rámci bylo rovněž dohodnuto prodloužení programu do konce června 2022, ukončen teprve v listopadu 2021. V důsledku toho byly dosud vyplaceny prostředky v rámci stávajícího programu MMF v celkové výši 2,8 miliardy USD. Do konce druhého čtvrtletí 2022 jsou naplánovány další dva přezkumy.\n(7)\nVzhledem k vysokým rizikům financování rozpočtu a v situaci pomalého oživení z krize související s pandemií COVID-19 a rychle zrychlující inflace Ukrajina Unii dne 16. listopadu 2021 požádala o nový dlouhodobý program makrofinanční pomoci ve výši až 2,5 miliardy EUR. Tato mimořádná makrofinanční pomoc je zejména reakcí na náhlý a nečekaný nárůst potřeb vnějšího financování Ukrajiny, které byly vyvolány de facto ztrátou přístupu na finanční trhy, a na související okamžité výzvy.\n(8)\nVzhledem k tomu, že Ukrajina je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.\n(9)\nMakrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance příjemce a ve střednědobém výhledu jeho hospodářskou odolnost.\n(10)\nVzhledem k tomu, že ztráta přístupu na trh a odliv kapitálu způsobily v platební bilanci Ukrajiny výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je rychlé poskytnutí nouzové makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro tuto zemi. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilitu Ukrajiny a usilovala by o posílení okamžité odolnosti této země, jakož i, pokud je to v současné době proveditelné, o posílení programu strukturálních reforem Ukrajiny a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci programu MMF rozšířené finanční facility.\n(11)\nMakrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.\n(12)\nOčekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet provádění operací rozpočtové podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (4).\n(13)\nStanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.\n(14)\nKomise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.\n(15)\nMakrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.\n(16)\nMakrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.\n(17)\nPoskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření důstojných pracovních míst a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění uvedených podmínek i dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.\n(18)\nV zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci.\n(19)\nUvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.\n(20)\nČástky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.\n(21)\nMakrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s uvedenou makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.\n(22)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).\n(23)\nNa makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup upravený nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení této pomoci použit přezkumný postup.\n(24)\nJelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(25)\nVzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými pandemií COVID-19 a souvisejícím hospodářských důsledkům je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.\n(26)\nS cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto rozhodnutí, by mělo toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\n1.   Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v maximální výši 1,2 miliardy EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její významný reformní program. Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěrů. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je podmíněno schválením rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Uvedená pomoc přispěje k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti platební bilance zjištěných v programu MMF.\n2.   Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si nezbytné prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Úvěry musí mít průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.\n3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství.\nKomise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.\n4.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu 12 měsíců od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.\n5.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.\nČlánek 2\n1.   Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.\n2.   Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.\n3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (6).\nČlánek 3\n1.   Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance. Tyto podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF.\n2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.\n3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a Ukrajinou.\n4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Pro účely tohoto ověřování Komise postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.\nČlánek 4\n1.   S výhradou splnění podmínkek uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve dvou stejně vysokých splátkách, přičemž každá z nich tvoří úvěr. Časový rámec pro vyplacení každé splátky bude stanoven v memorandu o porozumění.\n2.   Částky makrofinanční pomoci Unie ve formě úvěrů se v případě potřeby poskytnou v souladu s nařízením Evropského parlamentu Rady a Rady (EU) 2021/947.\n3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nnezbytná podmínka stanovená v čl. 2 odst. 1;\nb)\nprůběžné uspokojivé výsledky při provádění úvěrové dohody s MMF, která nemá preventivní charakter;\nc)\nuspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.\nK uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.\n4.   Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.\n5.   Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.\nČlánek 5\n1.   Výpůjční a úvěrové operace týkající se makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se nesmí týkat změna splatnosti a nesmí být vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.\n2.   Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.\n3.   Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní úvěry nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.\n4.   Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina.\n5.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.\nČlánek 6\n1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (7).\n2.   Makrofinanční pomoc Unie podléhá přímému řízení.\n3.   Smlouva o úvěru uvedená v čl. 3 odst. 3 musí zahrnovat všechna následující ustanovení, jež:\na)\nzajišťují, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování ze souhrnného rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;\nb)\nzajišťují ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (8) a (Euratom ES) č. 2185/96 (9), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce, nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11);\nc)\nvýslovně zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům k provádění šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, včetně digitálních forezních operací a pohovorů;\nd)\nvýslovně zmocňují Komisi nebo její zástupce k provádění kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě, včetně digitálních forezních operací a pohovorů;\ne)\nvýslovně zmocňují Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;\nf)\nzajišťují, aby Unie měla nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;\ng)\nzajišťují, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí nesla Ukrajina.\n4.   Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam.\nČlánek 7\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 8\n1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. V této zprávě:\na)\nvyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;\nb)\nposoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;\nc)\nuvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.\n2.   Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.\nČlánek 9\nToto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nV Bruselu dne 24. února 2022.\nZa Evropský parlament\npředsedkyně\nR. METSOLA\nZa Radu\npředsedkyně\nA. PANNIER-RUNACHER\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. února 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 21. února 2022.\n(2)  Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).\n(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19 (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1046/2018 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(8)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).", "summary": "Makrofinanční pomoc Ukrajině\nMakrofinanční pomoc Ukrajině\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (EU) 2022/313 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nJeho cílem je poskytnout rychlou finanční podporu Ukrajině, aby se posílila její odolnost a stabilita tváří v tvář současným hospodářským a geopolitickým výzvám v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.\nKLÍČOVÉ BODY\nVztahy mezi EU a Ukrajinou\nEvropská unie (EU) rozvíjí své vztahy s Ukrajinou prostřednictvím evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o přidružení mezi oběma stranami, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost v roce 2017.\nMakrofinanční pomocZemím sousedícím s EU, které mají vážné problémy s platební bilancí, jsou k dispozici operace makrofinanční pomoci. Jejich cílem je řešit okamžité potřeby příjemce v oblasti vnějšího financování a podpořit provádění reforem hospodářské politiky. Očekává se, že makrofinanční pomoc EU bude fungovat souběžně s prováděním operací rozpočtové podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa stanoveného v nařízení (EU) 2021/947 (viz shrnutí).Makrofinanční pomoc UkrajiněEU poskytne Ukrajině 1,2 miliardy EUR na podporu hospodářské stabilizace a reformního programu. Poskytne celou částku ve formě půjček. Toto rozhodnutí uděluje Evropské komisi pravomoc vypůjčit si jménem EU potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a půjčit je Ukrajině. Maximální průměrná doba splatnosti půjček je 15 let. Uvolňování makrofinanční pomoci bude řídit Komise. Finanční prostředky budou Ukrajině uvolňovány po dobu 12 měsíců. Předpokladem je, že Ukrajina bude respektovat demokratické mechanismy, právní stát a lidská práva. Makrofinanční pomoc bude poskytnuta ve dvou stejných splátkách ve výši 600 milionů EUR:první splátka bude vyplacena okamžitě po schválení opatření hospodářské a finanční politiky stanovených v memorandu o porozumění pod podmínkou uspokojivého provádění programu Mezinárodního měnového fondu,druhá splátka je rovněž podmíněna uspokojivým prováděním politických opatření dohodnutých v memorandu o porozumění.\nODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?\nPlatí ode dne 1. března 2022.\nKONTEXT\nOd roku 2014 poskytly EU a evropské finanční instituce Ukrajině více než 17 miliard EUR ve formě grantů a půjček. Tato částka zahrnuje finanční prostředky ve výši 5 miliard EUR poskytnuté Ukrajině prostřednictvím pěti programů makrofinanční pomoci zaměřených na podporu provádění rozsáhlého programu reforem v oblastech, jako je boj proti korupci, nezávislý soudní systém, právní stát a zlepšení obchodního prostředí.\nDalší informace viz:Ukrajina (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 55, 28.2.2022, s. 4–11).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1–78).\nNásledné změny nařízení (EU) 2021/947 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nDohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3–2137).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 11.03.2022"}
{"celex_id": "32019R1154", "reference": "12.7.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 188/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1154\nze dne 20. června 2019\no víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání mořských biologických zdrojů, které umožní dlouhodobou udržitelnost ekonomických, environmentálních a sociálních podmínek.\n(2)\nUnie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „úmluva ICCAT“).\n(3)\nNa výročním zasedání Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“) v roce 2016 v portugalském městě Vilamoura smluvní strany ICCAT a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami (dále jen „smluvní strany úmluvy“), uznaly potřebu řešit alarmující situaci mečouna obecného (Xiphias gladius) ve Středozemním moři, který byl v posledních 30 letech loven nadměrně. Za tímto účelem a také s cílem zabránit zániku této rybí populace přijala komise ICCAT po analýze vědeckého doporučení Stálého výboru pro výzkum a statistiku (dále jen „SCRS“) doporučení č. 16-05, kterým se stanoví víceletý plán obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři (dále jen „plán obnovy ICCAT“). Vzhledem k tomu, že současné biologické aspekty, struktura a dynamika populace mečouna obecného ve Středozemním moři neumožňují v krátkodobém horizontu dosáhnout úrovně biomasy schopné produkovat maximální udržitelný výnos, ani kdyby byla přijata drastická a naléhavá řídicí opatření, jako je úplný zákaz rybolovu, má plán obnovy ICCAT pokrývat období od roku 2017 do roku 2031. Doporučení ICCAT č. 16-05 vstoupilo v platnost dne 12. června 2017 a je pro Unii závazné.\n(4)\nV prosinci 2016 Unie informovala dopisem sekretariát ICCAT, že některá opatření stanovená v doporučení ICCAT č. 16-05 měla vstoupit v platnost v lednu 2017, zejména pokud jde o období zákazu rybolovu stanovené na dobu od 1. ledna do 31. března a přidělení kvót pro rybolov mečouna obecného ve Středozemním moři. Všechna ostatní opatření stanovená v doporučení ICCAT č. 16-05 a některá další opatření, která už byla provedena, by měla být zahrnuta do plánu obnovy stanoveného v tomto nařízení.\n(5)\nV souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos, i když v tomto konkrétním případě je lhůtou, do kdy má být dosaženo uvedeného cíle, rok 2031, a s cílem současně zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Zároveň je třeba zohlednit čl. 28 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013, který stanoví podporu rovných podmínek pro hospodářské subjekty Unie vůči jiným hospodářským subjektům třetích zemí.\n(6)\nPlán obnovy ICCAT zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při provádění plánu obnovy ICCAT by Unie a členské státy měly usilovat o podporu pobřežních rybolovných činností a také výzkumu a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní, aby se tak snížily vedlejší úlovky zranitelných druhů, a které mají menší dopad na životní prostředí, včetně zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.\n(7)\nNařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimálních velikostí měl být proveden v právu Unie v podobě minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů.\n(8)\nPodle doporučení ICCAT č. 16-05 u mečounů obecných ve Středozemním moři, kteří byli uloveni a nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, je bezpodmínečně nutno taktéž provést výmět. Totéž platí v případě mečounů obecných ve Středozemním moři, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek, které stanovily členské státy ve svých ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 5a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (4) odchylky od povinnosti vykládky mečounů obecných ulovených ve Středozemním moři v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT č. 16-05 a stanoví povinnost provádět výmět mečouna obecného ve Středozemním moři na palubě plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje plavidla provozující rekreační rybolov.\n(9)\nVzhledem k tomu, že plán obnovy vymezený v tomto nařízení bude provádět doporučení ICCAT č. 16-05, měla by být ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (5) týkající se středomořského mečouna obecného vypuštěna.\n(10)\nRybolovné činnosti používající unášené tenatové sítě zaznamenaly v minulosti rychlý nárůst, pokud jde o intenzitu rybolovu a nedostatečnou selektivitu. Nekontrolované šíření těchto činností představovalo vážné riziko pro cílové druhy a jejich používání bylo zakázáno pro lov vysoce stěhovavých ryb, včetně mečouna obecného, nařízením Rady (ES) č. 1239/98 (6).\n(11)\nZa účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a vynucování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem, aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (8) stanoví podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (9) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení již obsahují ustanovení, která se vztahují na řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT č. 16-05. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.\n(12)\nV ujednáních o pronájmu rybářských plavidel jsou vztahy mezi majitelem, nájemcem a státem vlajky často nejasné. Někteří provozovatelé nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu se vyhýbají kontrolám tím, že tato ujednání zneužívají. Pronájem zakazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (10) v oblasti lovu tuňáka obecného. Je vhodné jako preventivní opatření na ochranu populace, která je ve stadiu obnovy, a v zájmu soudržnosti s právními předpisy Unie přijmout podobný zákaz v rámci plánu obnovy stanoveného v tomto nařízení.\n(13)\nPrávní předpisy Unie by měly provádět doporučení ICCAT s cílem poskytnout rybářům z Unie i ze třetích zemí rovné podmínky a zajistit, aby mohla být příslušná pravidla všemi akceptována.\n(14)\nZa účelem rychlého provedení budoucích doporučení ICCAT, která mění či doplňují plán obnovy ICCAT, do práva Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení, jakož i některých ustanovení tohoto nařízení týkajících se lhůt pro nahlašování informací, lhůt zákazu rybolovu, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, úrovní tolerance pro náhodné a vedlejší úlovky, technických vlastností lovných zařízení, procentního podílu využití kvóty pro účely informování Komise, a rovněž informací o plavidlech provádějících odlov. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(15)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o formát výroční zprávy o uplatňování tohoto nařízení členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).\n(16)\nAkty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení by nemělo být dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT do práva Unie řádným legislativním postupem.\n(17)\nPříloha II nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (13) povoluje nejvýše 3 500 háčků, které lze nastražit nebo vzít na palubu rybářských plavidel lovících mečouna obecného, zatímco doporučení ICCAT č. 16-05 povoluje nejvýše 2 500 háčků. Aby bylo možno tato doporučení řádně provést do práva Unie, je nutno odpovídajícím způsobem změnit nařízení (ES) č. 1967/2006.\n(18)\nKapitola III oddíl 2 nařízení (EU) 2017/2107 stanoví určitá technická a kontrolní opatření týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři. Opatření stanovená doporučením ICCAT č. 16-05, která do práva Unie provádí toto nařízení, jsou restriktivnější nebo přesnější, aby byla možná obnova populace. Kapitolu III oddíl 2 nařízení (EU) 2017/2107 je proto nezbytné vypustit a nahradit příslušnými opatřeními stanovenými v tomto nařízení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví obecná pravidla pro provádění víceletého plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři (Xiphias gladius) přijatého komisí ICCAT, který začne v roce 2017 a bude pokračovat až do roku 2031.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na:\na)\nrybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:\ni)\nloví mečouna obecného ve Středozemním moři; nebo\nii)\npřekládají nebo převážejí, a to i mimo oblast úmluvy ICCAT, mečouny obecné ulovené ve Středozemním moři;\nb)\nrybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která operují ve vodách Unie a která loví mečouna obecného ve Středozemním moři;\nc)\nplavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí mečouny obecné ulovené ve Středozemním moři nebo rybí produkty pocházející z mečounů obecných ulovených ve Středozemním moři, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.\nČlánek 3\nCíl\nOdchylně od čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem tohoto nařízení dosažení biomasy mečouna ve Středozemním moři odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu do roku 2031 s nejméně 60 % pravděpodobností dosažení tohoto cíle.\nČlánek 4\nVztah k jiným právním předpisům Unie\nToto nařízení se použije spolu s následujícími nařízeními, nebo pokud tak stanoví uvedená nařízení, odchylně od nich:\na)\nnařízení (ES) č. 1224/2009;\nb)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (14);\nc)\nnařízení (EU) 2017/2107.\nČlánek 5\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů;\n2)\n„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou některého z členských států a zapsané v Unii;\n3)\n„oblastí úmluvy ICCAT“ veškeré vody Atlantského oceánu a přilehlých moří;\n4)\n„Středozemním mořem“ mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;\n5)\n„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy ICCAT a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;\n6)\n„oprávněním k rybolovu“ oprávnění vydané rybářskému plavidlu Unie, které jej opravňuje provozovat určité rybolovné činnosti během určitého období v dané oblasti nebo pro daný typ rybolovu za stanovených podmínek;\n7)\n„rybolovnými právy“ kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený úlovky nebo intenzitou rybolovu;\n8)\n„populací“ mořský biologický zdroj, který se vyskytuje v dané oblasti řízení;\n9)\n„produkty rybolovu“ vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti nebo produkty z nich získané;\n10)\n„výměty“ úlovky, které se vracejí zpět do moře;\n11)\n„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;\n12)\n„údaji ze systému sledování plavidel“ údaje o identifikaci, zeměpisné poloze, datu, čase, kurzu a rychlosti rybářských plavidel, které jsou přenášeny pomocí zařízení pro satelitní sledování instalovaných na rybářských plavidlech do střediska pro sledování rybolovu členského státu vlajky;\n13)\n„vykládkou“ počáteční vyložení jakéhokoli množství produktů rybolovu z rybářského plavidla na pevninu;\n14)\n„překládkou“ vyložení všech nebo některých produktů rybolovu nacházejících se na plavidle na jiné plavidlo;\n15)\n„pronájmem“ ujednání, podle něhož je rybářské plavidlo plující pod vlajkou některého členského státu pronajato na určenou dobu provozovateli v jiném členském státě nebo v třetí zemi, aniž by došlo ke změně vlajky;\n16)\n„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu;\n17)\n„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu;\n18)\n„udicí“ rybářská šňůra na rybářském prutu používaná sportovními rybáři a navinutá na otočném mechanismu (navijáku) používaném k navíjení šňůry.\nHLAVA II\nŘÍDICÍ OPATŘENÍ, TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ A KONTROLNÍ OPATŘENÍ\nKAPITOLA 1\nŘídicí opatření\nČlánek 6\nIntenzita rybolovu\n1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou bude úměrná rybolovným právům pro mečouna obecného ve Středozemním moři, jež má tento členský stát k dispozici.\n2.   Převádění nevyužitých kvót pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři se zakazuje.\nČlánek 7\nPřidělování rybolovných práv\n1.   V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.\n2.   Každý členský stát přijme opatření ohledně vedlejších úlovků mečouna obecného v rámci své kvóty pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři a uvědomí o něm Komisi při předávání svého ročního plánu rybolovu v souladu s článkem 9. Takové opatření musí zajistit, aby veškeří uhynulí středozemní mečouni obecní byli z kvóty odečteni.\n3.   Členské státy se vynasnaží přidělit v důsledku úspěšného provádění tohoto nařízení případné navýšení rybolovných práv rybářským plavidlům, jimž dříve nebyly přiděleny žádné kvóty pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři a jež splňují kritéria pro přidělování rybolovných práv stanovená v článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 8\nOmezení kapacity\n1.   Omezení kapacity podle typu lovného zařízení pro rybářská plavidla platí po dobu trvání plánu obnovy stanoveného v tomto nařízení. Členské státy omezí podle typu lovného zařízení počet rybářských plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jsou oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři, a to na průměrný roční počet plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v období let 2013–2016 lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala nebo vykládala mečouna obecného ve Středozemním moři.\n2.   Aniž je dotčeno ustanovení článku 1, mohou členské státy použít počet plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v roce 2016 lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala nebo vykládala mečouna obecného ve Středozemním moři, a to pro účely výpočtu omezení kapacity, pokud je toto číslo menší než průměrný roční počet plavidel za období let 2013–2016. V případě rybářských plavidel se toto omezení kapacity použije v závislosti na typu lovného zařízení.\n3.   Členské státy mohou na omezení kapacity uvedené v odstavci 1 pro roky 2018 a 2019 uplatnit toleranci ve výši 5 %.\n4.   Do 1. března každého roku uvědomí členské státy Komisi o opatřeních přijatých s cílem omezit počet rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a oprávněných lovit mečouna obecného ve Středozemním moři. Tato informace musí být předána spolu s ročními plány rybolovu v souladu s článkem 9.\nČlánek 9\nRoční plány rybolovu\n1.   Každoročně do 1. března předloží členské státy Komisi své roční plány rybolovu. Tyto roční plány rybolovu musí být předloženy ve formátu stanoveném v pokynech ICCAT pro předkládání údajů a informací a musí obsahovat podrobné informace ohledně kvóty pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři přidělené podle typu lovného zařízení, včetně kvóty přidělené pro rekreační rybolov a vedlejší úlovky.\n2.   Komise shromáždí roční plány rybolovu uvedené v odstavci 1 a začlení je do plánu rybolovu Unie. Každoročně do 15. března předá Komise plán rybolovu Unie sekretariátu ICCAT.\nKAPITOLA 2\nTechnická opatření pro zachování zdrojů\nOddíl 1\nRybolovná období\nČlánek 10\nObdobí zákazu rybolovu\n1.   Během období zákazu rybolovu je zakázáno lovit (jako cílový druh i jako vedlejší úlovek), uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo nebo vykládat mečouna obecného ve Středozemním moři. Období zákazu rybolovu je každoročně od 1. ledna do 31. března.\n2.   V zájmu ochrany mečouna obecného ve Středozemním moři platí pro plavidla používající dlouhé lovné šňůry k lovu tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) ve Středozemním moři období zákazu rybolovu každoročně od 1. října do 30. listopadu.\n3.   Členské státy sledují účinnost období zákazu rybolovu uvedených v odstavcích 1 a 2 a předkládají Komisi nejméně dva měsíce a patnáct dní před každoročním výročním zasedáním ICCAT všechny příslušné informace o vhodných kontrolách a inspekcích, které provedly v předchozím roce, aby zajistily dodržování ustanovení uvedených v tomto článku. Komise tyto informace předá sekretariátu ICCAT alespoň dva měsíce před každoročním výročním zasedáním ICCAT.\nOddíl 2\nMinimální referenční velikost pro zachování zdrojů, náhodné úlovky a vedlejší úlovky\nČlánek 11\nMinimální referenční velikost pro zachování zdrojů mečouna obecného loveného ve Středozemním moři\n1.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se zakazuje cíleně lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mečouna obecného ve Středozemním moři (přičemž tento zákaz se vztahuje i na rekreační rybolov):\na)\no délce menší než 100 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve; nebo\nb)\nvážícího méně než 11,4 kg živé hmotnosti nebo 10,2 kg po odstranění žaber a vnitřností.\n2.   Uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat nebo přepravovat v rámci první přepravy po vykládce lze pouze celé jedince mečouna obecného ve Středozemním moři, aniž je odstraněna jakákoli vnější část, nebo jedince bez žaber a vnitřností.\nČlánek 12\nNáhodné úlovky mečouna obecného ve Středozemním moři, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů\nBez ohledu na čl. 11 odst. 1 mohou rybářská plavidla provádějící odlov mečouna obecného ve Středozemním moři uchovávat na palubě, překládat, přemisťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji náhodné úlovky středomořského mečouna obecného, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud tyto úlovky nepřesahují 5 % hmotnosti nebo počtu exemplářů z celkového úlovku mečouna obecného ve Středozemním moři uloveného dotčeným rybářským plavidlem.\nČlánek 13\nVedlejší úlovky\n1.   Vedlejší úlovky mečouna obecného ve Středozemním moři nesmí v žádném okamžiku po rybolovné operaci překročit limit vedlejšího úlovku, který členské státy stanovily ve svých ročních plánech rybolovu pro celkový úlovek na palubě podle hmotnosti nebo podle počtu exemplářů.\n2.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že rybářská plavidla, nelovící mečouna obecného ve Středozemním moři, nesmí na palubě uchovávat mečouna obecného ve Středozemním moři v množství překračujícím uvedený limit vedlejšího úlovku.\n3.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že pokud je vyčerpána kvóta pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři přidělená členskému státu vlajky, je nutno jakéhokoli živého mečouna obecného ve Středozemním moři, který byl uloven, vypustit zpět do vody.\n4.   Pokud je kvóta pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři přidělená členskému státu vlajky vyčerpána, zpracování mrtvých mečounů ve Středozemním moři a jejich uvedení na trh je zakázáno a veškeré úlovky musí být zaznamenány. Informace o množství takových mrtvých mečounů obecných ve Středozemním moři členské státy každoročně poskytují Komisi, která je v souladu s článkem 21 předá sekretariátu ICCAT.\nOddíl 3\nTechnické vlastnosti lovných zařízení\nČlánek 14\nTechnické vlastnosti lovných zařízení\n1.   Maximální počet háčků, které lze nastražit nebo převážet na palubě rybářských plavidel lovících mečouna obecného ve Středozemním moři, je stanoven na 2 500 háčků.\n2.   Odchylně od odstavce 1 je na palubě rybářských plavidel povoleno pro cesty delší než dva dny dalších 2 500 náhradních háčků upevněných k udici za předpokladu, že budou řádně svázány a uloženy v podpalubí, aby je tak nebylo možné snadno použít.\n3.   Velikost háčků nesmí být menší než 7 cm na výšku.\n4.   Délka unášených dlouhých lovných šňůr nesmí přesahovat 30 námořních mil (55,56 km).\nKAPITOLA 3\nKontrolní opatření\nOddíl 1\nEvidence plavidel\nČlánek 15\nOprávnění k rybolovu\n1.   V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403, zejména s články 20 a 21 uvedeného nařízení, vydají členské státy oprávnění k rybolovu rybářským plavidlům lovícím mečouna obecného ve Středozemním moři a jež plují pod vlajkou těchto členských států.\n2.   Pouze plavidla Unie zařazená do evidence plavidel ICCAT v souladu s postupem stanoveným v článcích 16 a 17 mohou cíleně lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat mečouna obecného ve Středozemním moři, aniž by byla dotčena ustanovení článku 13 o vedlejších úlovcích.\n3.   Velká rybářská plavidla schválená členskými státy se zapisují do rejstříku rybářských plavidel ICCAT pro rybářská plavidla o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy ICCAT.\nČlánek 16\nInformace o plavidlech oprávněných lovit mečouna obecného a tuňáka křídlatého ve Středozemním moři v daném roce\n1.   Členské státy každoročně elektronicky předkládají Komisi následující informace ve formátu stanoveném v pokynech ICCAT pro předkládání údajů a informací:\na)\ndo 1. ledna informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři, i o plavidlech, která jsou oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři v rámci rekreačního rybolovu;\nb)\ndo 1. března informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna lovit tuňáka křídlatého ve Středozemním moři.\nKomise každoročně zašle sekretariátu ICCAT informace uvedené v písmenu a) do 15. ledna a informace uvedené v písmenu b) do 15. března.\nInformace podle prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto odstavce o rybářských plavidlech musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (dále jen „CFR“), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (15).\n2.   Kromě informací podle odstavce 1 vyrozumí členské státy Komisi o jakékoli změně informací o rybářských plavidlech uvedených v odstavci 1 do 30 dnů od této změny. Komise do 45 dnů od data změny předá tuto informaci sekretariátu ICCAT.\n3.   Kromě veškerých informací předaných sekretariátu ICCAT v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku Komise v případě potřeby podle čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403 neprodleně zašle sekretariátu ICCAT aktualizované údaje o plavidlech, na něž odkazuje odstavec 1 tohoto článku.\nČlánek 17\nInformace o plavidlech oprávněných lovit v předchozím roce mečouna obecného ve Středozemním moři za použití harpun nebo unášených dlouhých lovných šňůr\n1.   Každoročně do 30. června předloží členské státy Komisi elektronicky tyto informace týkající se rybářských plavidel, která plují pod jejich vlajkou a která v předchozím roce měla oprávnění provozovat rybolov za použití unášených dlouhých lovných šňůr nebo harpun, jehož předmětem byl mečoun obecný ve Středozemním moři:\na)\nnázev plavidla (v případě, že plavidlo název nemá, registrační číslo bez písmenné zkratky země);\nb)\nčíslo plavidla v rejstříku loďstva Unie, jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2017/218;\nc)\nčíslo v evidenci ICCAT.\n2.   Informace podle odstavce 1 se předkládají ve formátu stanoveném v pokynech ICCAT pro předkládání údajů a informací.\n3.   Komise zašle každoročně do 31. července informace uvedené v odstavci 1 sekretariátu ICCAT.\nOddíl 2\nSledování a dohled\nČlánek 18\nSystém sledování plavidel\n1.   Pro účely kontroly se u rybářských plavidel oprávněných lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři nesmí přerušit přenos údajů ze systému sledování těchto plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu.\n2.   Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.\n3.   Členské státy zajistí, aby:\na)\nhlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;\nb)\nv případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;\nc)\nhlášení systému sledování plavidel předávaná Komisi jsou posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;\nd)\nhlášení systému sledování plavidel předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.\n4.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby se se všemi hlášeními systému sledování plavidel zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům nakládalo důvěrně a aby byla omezena na inspekci námořních operací.\nČlánek 19\nPronájem rybářských plavidel Unie\nPronájem rybářských plavidel Unie za účelem lovu mečouna obecného ve Středozemním moři se zakazuje.\nČlánek 20\nVnitrostátní programy vědeckých pozorování u plavidel provozujících rybolov za použití unášených dlouhých lovných šňůr\n1.   Každý členský stát s kvótou pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři zavede v souladu s tímto článkem vnitrostátní program vědeckého pozorování pro plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu lovící mečouna obecného ve Středozemním moři za použití unášených dlouhých lovných šňůr. Vnitrostátní program vědeckého pozorování musí splňovat minimální normy stanovené v příloze I.\n2.   Každý dotčený členský stát zajistí, aby nejméně na 10 % plavidel, s celkovou délkou přesahující 15 metrů plující pod vlajkou tohoto členského státu a lovících mečouna obecného ve Středozemním moři za použití unášených dlouhých lovných šňůr, byli nasazeni vnitrostátní vědečtí pozorovatelé. Procentní pokrytí se bude měřit podle počtu dnů rybolovu, instalací sítí, plavidel nebo výjezdů.\n3.   Každý dotčený členský stát vypracuje a provádí vědecký přístup ke sledování s cílem shromažďovat informace o činnostech plavidel provozujících rybolov za použití unášených dlouhých lovných šňůr o celkové délce 15 metrů a méně plujících pod vlajkou tohoto členského státu. Každý členský stát vlajky předloží do roku 2020 Komisi v ročním plánu podrobné údaje o vědeckém přístupu ke sledování ročního rybolovného plánu uvedeného v článku 9.\n4.   Komise předloží podrobné údaje o tomto alternativním vědeckém přístupu ke sledování podle odstavce 3 Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku (dále jen „SCRS“) k vyhodnocení. Vědecké přístupy ke sledování podléhají před svým provedením schválení komisí ICCAT na jejím výročním zasedání.\n5.   Členské státy vydají vnitrostátním vědeckým pozorovatelům úřední doklad totožnosti.\n6.   Vedle úkolů vědeckých pozorovatelů stanovených v příloze I vyžadují členské státy po vědeckých pozorovatelích také to, aby posuzovali a ohlašovali následující údaje o mečounu obecném ve Středozemním moři:\na)\núroveň výmětů exemplářů, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;\nb)\nvelikost a věk při dosažení pohlavní dospělosti, specificky pro konkrétní region;\nc)\nvyužívání přírodních stanovišť za účelem porovnání dostupnosti mečouna obecného ve Středozemním moři pro různé druhy rybolovu, včetně porovnání mezi tradičním rybolovem a rybolovem za použití mezopelagických dlouhých lovných šňůr;\nd)\ndopad rybolovu za použití mezopelagických dlouhých lovných šňůr, pokud jde o složení úlovků, série údajů vyjadřujících množství úlovku na jednotku intenzity rybolovu a statistické rozložení velikosti úlovků; a\ne)\nměsíční odhad podílu ryb ve tření a dorostlých mladých ryb v úlovcích.\n7.   Členské státy předloží Komisi každoročně do 30. června informace shromážděné v rámci svých vnitrostátních programů vědeckých pozorování za předchozí rok. Komise předá každoročně do 31. července tyto informace sekretariátu ICCAT.\nOddíl 3\nKontrola úlovků\nČlánek 21\nZaznamenávání a podávání zpráv o úlovcích\n1.   Velitel každého rybářského plavidla, které je oprávněno lovit mečouna obecného ve Středozemním moři, si vede lodní deník rybolovu v souladu s požadavky stanovenými v příloze II a předává informace z tohoto deníku členskému státu vlajky.\n2.   Aniž jsou dotčeny ohlašovací povinnosti členských států stanovené v nařízení (ES) č. 1224/2009, zasílají členské státy Komisi každé čtvrtletí zprávy o všech úlovcích mečouna obecného ve Středozemním moři dosažených oprávněnými plavidly plujícími pod jejich vlajkou, pokud se tyto informace nezasílají každý měsíc. Tyto čtvrtletní zprávy se zasílají ve formátu hlášení souhrnných údajů o úlovcích a nejpozději do 15 dnů po skončení každého čtvrtletí (a to do 15. dubna, 15. července a 15. října každého roku a do 15. ledna roku následujícího). Do 30. dubna, 30. července a 30. října každého roku a do 30. ledna roku následujícího zasílá Komise tyto informace sekretariátu ICCAT.\n3.   Kromě informací podle odstavce 1 předkládají členské státy každoročně do 30. června Komisi následující informace o rybolovných plavidlech Unie, která byla v předchozím roce oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři za použití unášených dlouhých lovných šňůr nebo harpun:\na)\ninformace týkající se rybolovných činností dle cílových druhů a oblasti založené na odběru vzorků nebo celém loďstvu, a to včetně těchto údajů:\ni)\nrybolovné(á) období a celkový počet dnů, po které plavidlo v daném roce provozovalo rybolov;\nii)\nzeměpisné oblasti, rozdělené podle statistických obdélníků ICCAT, v nichž plavidlo provádělo rybolovné činnosti;\niii)\ntyp plavidla;\niv)\npočet háčků použitých plavidlem;\nv)\npočet jednotek dlouhé lovné šňůry použitých plavidlem;\nvi)\ncelková délka všech jednotek dlouhé lovné šňůry použitých plavidlem;\nb)\núdaje o úlovcích v členění po co nejmenších časových úsecích a rybolovných oblastech:\ni)\nrozdělení úlovků podle velikosti a pokud možno i podle stáří;\nii)\núlovky a složení úlovků pro každé plavidlo;\niii)\nintenzita rybolovu (průměrný počet dnů rybolovu připadající na každé plavidlo, průměrný počet háčků na každé plavidlo, průměrný počet jednotek dlouhé lovné šňůry na každé plavidlo, průměrná celková délka dlouhé lovné šňůry na každé plavidlo).\nKomise každoročně do 31. července předloží tyto informace sekretariátu ICCAT.\n4.   Informace podle odstavců 1, 2 a 3 se předkládají ve formátu stanoveném v pokynech ICCAT pro předkládání údajů a informací.\nČlánek 22\nÚdaje o využití rybolovných práv\n1.   Aniž je dotčen článek 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, každý členský stát neprodleně vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % využití kvóty pro lov mečouna obecného ve Středozemním moři přidělené pro určitý typ lovného zařízení.\n2.   Jakmile kumulované úlovky mečouna obecného ve Středozemním moři dosáhnou 80 % podílu kvóty členského státu, zasílá daný členský stát vlajky Komisi údaje o úlovcích každý týden.\nOddíl 4\nVykládky a překládky\nČlánek 23\nUrčené přístavy\n1.   Úlovky mečouna obecného ve Středozemním moři, včetně vedlejších úlovků a mečounů obecných ulovených ve Středozemním moři v rámci rekreačního rybolovu, které nejsou označeny štítkem připevněným na každém jedinci, jak je uvedeno v článku 30, se vykládají nebo překládají pouze v určených přístavech.\n2.   Každý členský stát určí v souladu s čl. 43 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 přístavy, v nichž se budou uskutečňovat vykládky a překládky mečouna obecného ve Středozemním moři podle odstavce 1.\n3.   Každoročně do 15. února předají členské státy Komisi seznam určených přístavů. Do 1. března každého roku předá Komise tento seznam sekretariátu ICCAT.\nČlánek 24\nPředchozí oznámení\n1.   Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 a více metrů, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 16 tohoto nařízení, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají tito velitelé využít, a také členskému státu vlajky, pokud je odlišný od členského státu přístavu.\n2.   Velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů a která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 16, oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, a také členskému státu vlajky, pokud je odlišný od členského státu přístavu, tyto informace:\na)\npředpokládaný čas příjezdu;\nb)\nodhadované množství mečouna obecného ve Středozemním moři uchovávaného na palubě; a\nc)\ninformace o zeměpisné oblasti, kde byly ryby uloveny.\n3.   Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství mečouna obecného ve Středozemním moři uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.\n4.   Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.\nČlánek 25\nPřekládky\n1.   Překládka na moři plavidly Unie, která mají na palubě mečouna obecného ve Středozemním moři, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.\n2.   Aniž jsou dotčeny článek 51, čl. 52 odst. 2 a 3, články 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, překládají plavidla mečouna obecného ve Středozemním moři pouze v určených přístavech.\nOddíl 5\nInspekce\nČlánek 26\nRoční plány inspekce\n1.   Každoročně do 31. ledna předají členské státy Komisi své roční plány inspekce. Uvedené inspekční plány se sestavují v souladu s:\na)\ncíli, prioritami a postupy, jakož i cílovými standardy pro inspekční činnosti stanovenými v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2018/1986 (16); a\nb)\nnárodním kontrolním akčním programem pro mečouna obecného ve Středozemním moři, zřízeným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n2.   Komise shromáždí vnitrostátní inspekční plány a začlení je do inspekčního plánu Unie. Inspekční plán Unie předá Komise sekretariátu ICCAT ke schválení spolu s ročními plány rybolovu podle článku 9.\nČlánek 27\nProgramu ICCAT pro společné mezinárodní inspekce\n1.   Společné mezinárodní inspekční činnosti se provádějí v souladu s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce (dále jen „program ICCAT“) stanoveným v příloze III.\n2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna k rybolovu mečouna obecného ve Středozemním moři, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT. Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.\n3.   Pokud se v kterýkoli okamžik v oblasti úmluvy ICCAT věnuje rybolovu mečouna obecného ve Středozemním moři více než 50 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí tento členský stát po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři v oblasti Středozemního moře. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, že je ve Středozemním moři nasazeno inspekční plavidlo Unie.\n4.   Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčeným členským státem může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit její závazky v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví mečouna obecného ve Středozemním moři, přijmou opatření nezbytná k usnadnění realizace těchto společných inspekčních programů, zejména pokud jde o potřebné lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.\n5.   Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během následujícího roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy roční plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle každoročně do 1. ledna sekretariátu ICCAT.\nČlánek 28\nInspekce v případě porušení předpisů\nPokud se plavidlo plující pod vlajkou členského státu dopustilo porušení ustanovení tohoto nařízení, tento členský stát zajistí, aby fyzická inspekce tohoto plavidla proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena jím určenou osobou.\nKAPITOLA 4\nRekreační rybolov\nČlánek 29\nOpatření na řízení zdrojů\n1.   Každý členský stát povolující rekreační rybolov mečouna obecného ve Středozemním moři přijme opatření ohledně kvóty pro rekreační rybolov v rámci své národní kvóty a uvědomí o něm Komisi při předávání svého plánu rybolovu v souladu s článkem 9. Takové opatření musí zajistit, aby veškeré uhynulé kusy mečouna obecného ve Středozemním moři byly z kvóty odečteny.\n2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku zajistí, že plavidla plující pod jejich vlajkou, která provozují rekreační rybolov středomořského mečouna obecného, budou zahrnuta do informací o oprávněných plavidlech, na něž odkazuje čl. 30 odst. 2. Plavidlům nezahrnutým do těchto informací nebude povoleno mečouna obecného ve Středozemním moři lovit.\n3.   Prodej i jakákoli jiná forma uvádění na trh středomořského mečouna obecného uloveného v rámci rekreačního rybolovu se zakazují.\n4.   Bez ohledu na čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se u rekreačního rybolovu zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho mečouna obecného na jedno plavidlo za den. Dotčené členské státy přijmou potřebná opatření, která v nejvyšší možné míře zajistí a usnadní vypuštění živých středomořských mečounů obecných ulovených v rámci rekreačního rybolovu, a mohou přijmout přísnější opatření, která zlepší ochranu středomořského mečouna obecného.\nČlánek 30\nKontrolní opatření\n1.   V rámci rekreačního rybolovu jsou oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři pouze plavidla využívající k lovu udice.\n2.   Informace o oprávněných rekreačních plavidlech zasílané sekretariátu ICCAT v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) zahrnují tyto údaje:\na)\nnázev plavidla (v případě, že plavidlo název nemá, registrační číslo bez písmenné zkratky země);\nb)\npředchozí název plavidla, pokud je to relevantní;\nc)\ncelkovou délku plavidla;\nd)\njméno a adresu majitele (majitelů) a provozovatele (provozovatelů) plavidla.\n3.   Údaje o úlovcích, včetně délky od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve a živé hmotnosti každého středomořského mečouna obecného, chyceného, uchovávaného na palubě a vyloženého v souvislosti s rekreačním rybolovem, se zaznamenávají a vykazují v souladu s článkem 21.\n4.   Středomořské mečouny obecné lze vykládat celé nebo bez žaber a vykuchané, a to buď ve stanoveném přístavu podle článku 23, nebo označené štítkem připevněným na každého jedince. Každý štítek musí mít jedinečné číslo specifické pro daný členský stát a musí být chráněn před neoprávněnou manipulací.\n5.   Členské státy zavedou pro účely tohoto nařízení program označování pomocí štítků a parametry tohoto programu zapracují do ročních plánů rybolovu podle článku 9.\n6.   Každý členský stát povolí používání štítků pouze po dobu, kdy jsou kumulovaná množství úlovků v rámci kvóty, která mu byla přidělena.\n7.   Členské státy zašlou každý rok Komisi zprávu o provádění programu označování pomocí štítků, a to vždy nejméně dva měsíce a patnáct dní před výročním zasedáním ICCAT. Komise shromáždí informace od členských států a zašle je sekretariátu ICCAT nejméně dva měsíce před výročním zasedáním ICCAT.\nHLAVA III\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 31\nVýroční zpráva\n1.   Každoročně do 15. září předloží členské státy Komisi zprávu za předchozí kalendářní rok, která obsahuje informace o tom, jak prováděly toto nařízení, jakož i případné další informace.\n2.   Výroční zpráva zahrnuje informace o krocích přijatých ke zmírnění vedlejších úlovků a snížení výmětů mečounů obecných ulovených ve Středozemním moři, kteří nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a informace o případném relevantním výzkumu v této oblasti.\n3.   Komise shromáždí informace, které obdržela v souladu s odstavci 1 a 2, a každoročně do 15. října je předá sekretariátu ICCAT.\n4.   Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na formát výroční zprávy uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 2.\nČlánek 32\nPřezkum\nDo 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích plánu obnovy stanoveného v tomto nařízení.\nČlánek 33\nFinancování\nPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (17) se plán obnovy považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 34\nPostup provádění změn\n1.   Je-li to nezbytné za účelem provedení doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán obnovy ICCAT a stanou se pro Unii závaznými, do práva Unie a pokud změny práva Unie nejdou nad rámec doporučení ICCAT, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny:\na)\nlhůt pro nahlašování informací podle čl. 9 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 3, čl. 16 odst. 1 a 3, čl. 17 odst. 1 a 3, čl. 21 odst. 2 a 3, čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 3, čl. 26 odst. 1, čl. 27 odst. 5 a čl. 31 odst. 1 a 3;\nb)\nobdobí zákazu rybolovu podle čl. 10 odst. 1 a 2;\nc)\nminimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 11 odst. 1;\nd)\núrovní tolerance podle článků 12 a 13;\ne)\ntechnických vlastností lovných zařízení stanovených v čl. 14 odst. 1 až 4;\nf)\nprocentního podílu využití kvóty podle čl. 22 odst. 1 a 2;\ng)\ninformací o plavidlech provádějících odlov podle čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, čl. 21 odst. 1, 2, 3 a 4 a čl. 30 odst. 2; a\nh)\npřílohy I, II a III.\n2.   Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn nebo dodatků odpovídajících doporučení ICCAT do práva Unie.\nČlánek 35\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 34 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 34 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 34 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 36\nPostup projednávání ve výborech\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 37\nZměny nařízení (EU) 2017/2107\nČlánky 20 až 26 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušují.\nČlánek 38\nZměny nařízení (ES) č. 1967/2006\nV příloze II nařízení (ES) č. 1967/2006 se bod 6 podbod 2 nahrazuje tímto:\n„2.\n2 500 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících mečouna obecného (Xyphias gladius) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;“\nČlánek 39\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 174.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2019.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1239/98 ze dne 8. června 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 894/97 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů (Úř. věst. L 171, 17.6.1998, s. 1).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).\n(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).\n(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).\n(16)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1986 ze dne 13. prosince 2018 o zřízení stanovených kontrolních a inspekčních programů pro rybolov určitých druhů a zrušení prováděcích rozhodnutí 2012/807/EU, 2013/328/EU, 2013/305/EU a 2014/156/EU (Úř. věst. L 317, 14.12.2018, s. 29).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nMINIMÁLNÍ NORMY ICCAT PRO PROGRAMY VĚDECKÝCH POZOROVATELŮ NA RYBÁŘSKÝCH PLAVIDLECH\nObecná ustanovení\n1.\nJedná se o minimální normy pro programy vědeckých pozorovatelů na rybářských plavidlech stanovené v doporučení ICCAT č. 16-14.\nKvalifikace pozorovatelů\n2.\nAniž je dotčena jakákoli odborná příprava nebo technická kvalifikace doporučená SCRS, musí smluvní strany úmluvy ICCAT a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami, zajistit, aby jejich pozorovatelé měli k plnění svých úkolů tuto minimální kvalifikaci:\na)\ndostatečné znalosti a zkušenosti potřebné pro rozpoznávání druhů ICCAT a různých konfigurací lovných zařízení;\nb)\nschopnost pozorovat a přesně zaznamenávat informace, které se mají v rámci programu shromažďovat;\nc)\nschopnost plnit úkoly stanovené v odstavci 7 níže;\nd)\nschopnost odebírat biologické vzorky; a\ne)\nminimální odpovídající školení v oblasti bezpečnosti a přežití na moři.\n3.\nZa účelem zajištění integrity svého vnitrostátního programu pozorovatelů navíc smluvní strany úmluvy zajistí, aby pozorovatelé:\na)\nnebyli členy posádky pozorovaného rybářského plavidla;\nb)\nnebyli zaměstnanci formálního vlastníka nebo skutečného vlastníka pozorovaného rybářského plavidla; a\nc)\nnemají v současnosti finanční zájmy či prospěch z rybolovu, který je předmětem pozorování.\nPřítomnost pozorovatelů\n4.\nKaždá smluvní strana úmluvy v souvislosti se svým vnitrostátním programem pozorovatelů zajistí:\na)\npřítomnost pozorovatelů nejméně u 5 % intenzity rybolovu v každé z těchto druhů rybolovu: za použití unášené dlouhé lovné šňůry a dále za použití návnadového plavidla, vězenců, tenatových sítí a vlečných sítí, jak jsou definovány v glosáři ICCAT. Procentní pokrytí se bude měřit:\ni)\nu rybolovu za použití unášené dlouhé lovné šňůry na základě počtu dnů rybolovu, počtu instalací sítí nebo výjezdů;\nii)\nu rybolovu za použití návnadového plavidla a vězenců na základě počtu dnů rybolovu;\niii)\nu rybolovu za použití tenatových sítí na základě počtu hodin nebo dnů rybolovu; a\niv)\nu rybolovu za použití vlečných sítí na základě počtu vytažení sítí nebo dnů rybolovu;\nb)\nbez ohledu na ustanovení písmene a) může smluvní strana úmluvy v případě plavidel, jejichž celková délka nepřesahuje 15 metrů, existují-li významné obavy ohledně bezpečnosti, které brání nasazení pozorovatele na palubě, použít alternativní vědecký přístup ke sledování, který umožní shromažďovat údaje rovnocenné údajům uvedeným v doporučení ICCAT č. 16-14 způsobem, který zajistí srovnatelné pokrytí. V takových případech musí smluvní strana úmluvy, která si přeje využít alternativní přístup, předložit podrobnosti o takovém přístupu SCRS k posouzení. SCRS poskytne ICCAT své stanovisko ohledně vhodnosti alternativního přístupu pro plnění povinností shromažďování údajů stanovených v doporučení ICCAT č. 16-14. Alternativní přístupy uplatněné podle tohoto ustanovení podléhají před svým provedením schválení ICCAT na výročním zasedání;\nc)\nreprezentativní časové a prostorové pokrytí činnosti loďstva s cílem zajistit shromáždění přiměřených a vhodných údajů požadovaných podle doporučení ICCAT č. 16-14 a splnění případných dalších požadavků vnitrostátního programu pozorovatelů dané smluvní strany úmluvy s ohledem na vlastnosti loďstva a druhů rybolovu;\nd)\nshromáždění údajů o všech relevantních aspektech rybolovné činnosti, včetně údajů o odlovu specifikovaných v odstavci 7.\n5.\nSmluvní strany úmluvy mohou uzavírat dvoustranné dohody, podle nichž jedna smluvní strana úmluvy umístí své pozorovatele na plavidla plující pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, pokud jsou dodržena všechna ustanovení doporučení ICCAT č. 16-14.\n6.\nSmluvní strany úmluvy musí usilovat o to, aby pozorovatelé při svých pozorovatelských misích střídali různá plavidla.\nÚkoly pozorovatele\n7.\nSmluvní strany úmluvy vyžadují po pozorovatelích, aby mimo jiné plnili tyto úkoly:\na)\nznamenávali a podávali informace o rybolovné činnosti pozorovaného plavidla, přičemž tento úkol zahrnuje přinejmenším:\ni)\nshromažďování údajů včetně kvantifikace celkového úlovku cílových druhů ryb, výmětů a druhů představujících vedlejší úlovek (včetně žraloků, mořských želv, mořských savců a mořských ptáků), odhadu nebo změření velikostního složení úlovku, pokud lze tyto údaje získat, dále včetně způsobu, jakým bylo s ulovenými druhy naloženo (tzn. uchované na palubě, uhynulé k výmětu, vypuštěné živé), a odběru biologických vzorků pro účely studia o vývoji druhů (např. gonády, otolity, páteř, šupiny);\nii)\nshromažďování a vykazování všech nalezených štítků;\niii)\ninformace o rybolovné činnosti včetně těchto údajů:\n—\npolohu úlovku (zeměpisná délka/šířka),\n—\ninformace o rybolovné intenzitě (např. počet instalací sítí, počet háčků apod.),\n—\ndatum každé rybolovné operace, případně včetně časů zahájení a ukončení rybolovné činnosti,\n—\npoužití předmětů pro shromažďování ryb, včetně zařízení s uzavíracím mechanismem (dále jen „zařízení FAD“) a\n—\ncelkový stav zvířat vypuštěných zpět do vody v souvislosti s mírou přežití (tj. mrtvé/živé, zraněné apod.);\nb)\npozorovali a zaznamenávali používání zmírňujících opatření týkajících se vedlejších úlovků a další relevantní informace;\nc)\nv rámci možností pozorovali a vykazovali podmínky prostředí (např. stav moře, klimatické a hydrologické parametry apod.);\nd)\npozorovali a vykazovali používání zařízení FAD v souladu s programem pozorovatelů ICCAT přijatým v rámci víceletého programu zachování a řízení zdrojů tropického tuňáka; a\ne)\nprováděli jakékoli další vědecké úkoly na základě doporučení SCRS a schválení ICCAT.\nPovinnosti pozorovatele\n8.\nSmluvní strany úmluvy zajistí, aby pozorovatel:\na)\nnezasahoval do elektronické výbavy plavidla;\nb)\ndobře znal nouzové postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a souprav pro poskytnutí první pomoci;\nc)\npodle potřeby komunikoval s velitelem plavidla o důležitých záležitostech a úkolech pozorovatele;\nd)\nnebránil rybolovným činnostem a běžným provozním činnostem plavidla ani je nenarušoval;\ne)\nse účastnil porad s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu zodpovědného za provádění programu pozorovatelů.\nPovinnosti velitele plavidla\n9.\nSmluvní strany úmluvy zajistí, aby velitel plavidla, na které je pozorovatel přidělen:\na)\numožnil pozorovateli náležitý přístup k plavidlu a jeho provozu;\nb)\numožnil pozorovateli, aby vykonával své povinnosti efektivně, mimo jiné například:\ni)\nposkytnutím náležitého přístupu k vybavení a zařízení plavidla, k dokumentaci (včetně elektronických a papírových lodních deníků) a k úlovku;\nii)\nkomunikací s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu, kdykoli je to nezbytné;\niii)\nzajištěním náležitého přístupu k elektronickému a dalšímu vybavení a zařízení souvisejícímu s rybolovem, mimo jiné například včetně:\n—\ndružicového navigačního zařízení,\n—\nelektronických komunikačních prostředků;\niv)\nzajištěním, aby nikdo na palubě pozorovaného plavidla nezasahoval do vybavení nebo dokumentace pozorovatele nebo je nezničil, nepřekážel pozorovateli při jeho činnosti, nenarušoval ji nebo nejednal jiným způsobem, který by zbytečně bránil pozorovateli v plnění jeho povinností, nezastrašoval, neobtěžoval nebo jakýmkoli způsobem nepoškozoval pozorovatele, neuplácel nebo se jej nepokusil uplatit;\nc)\nposkytl pozorovatelům ubytování včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici posádka;\nd)\nposkytl pozorovateli na můstku nebo v kormidelně dostatečný prostor k plnění jeho úkolů, jakož i prostor na palubě k výkonu jeho úkolů pozorovatele.\nPovinnosti smluvních stran úmluvy\n10.\nKaždá smluvní strana úmluvy je povinna:\na)\npožadovat po svých plavidlech, aby při rybolovu druhů ICCAT vezla na palubě vědeckého pozorovatele v souladu s ustanoveními doporučení ICCAT č. 16-14;\nb)\ndohlížet na bezpečnost svých pozorovatelů;\nc)\npokud je to možné a vhodné, vybízet svůj vědecký ústav nebo vnitrostátní orgán, aby s vědeckými ústavy nebo vnitrostátními orgány jiných smluvních stran úmluvy uzavřely dohody o vzájemné výměně zpráv pozorovatelů a údajů od pozorovatelů;\nd)\nve své výroční zprávě určené k použití ICCAT a SCRS uvést konkrétní informace o provádění doporučení ICCAT č. 16-14, které zahrnují tyto údaje:\ni)\npodrobnosti o struktuře a koncepci jejich programů vědeckých pozorovatelů, mimo jiné včetně:\n—\ncílovou míru přítomnosti pozorovatelů v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení, jakož i podle způsobu měření,\n—\núdajů, které se mají shromažďovat,\n—\nprotokolů používaných ke sběru a zpracování údajů,\n—\ninformací o tom, jak se vybírají plavidla, na kterých mají být přítomni pozorovatelé, aby bylo dosaženo cílové úrovně pokrytí pro danou smluvní stranu úmluvy,\n—\npožadavků na odborný výcvik pozorovatelů a\n—\npožadavků na kvalifikaci pozorovatelů;\nii)\npočet monitorovaných plavidel a dosaženou úroveň pokrytí v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení; a\niii)\npodrobnosti o tom, jak byly tyto úrovně pokrytí vypočteny;\ne)\npo prvním předložení informací požadovaných podle odst. 10 písm. d) bodu i) oznámit ve svých výročních zprávách změny struktury nebo koncepce svých programů pozorovatelů pouze tehdy, pokud k takovým změnám dojde. Smluvní strany úmluvy musí ICCAT nadále každoročně podávat informace požadované podle odst. 10 písm. d) bodu ii);\nf)\nkaždý rok za použití stanovených elektronických formátů, které vypracuje SCRS, podat SCRS informace shromážděné prostřednictvím vnitrostátních programů pozorovatelů, které jsou určeny k použití ICCAT, zejména pro účely hodnocení stavu populace a k dalším vědeckým účelům, a to v souladu s postupy zavedenými pro další požadavky týkajícími se hlášení údajů a s vnitrostátními požadavky na zachování důvěrnosti;\ng)\nzajistit zavedení obsáhlých protokolů pro shromažďování údajů svými pozorovateli při plnění jejich úkolů uvedených v odstavci 7, a to včetně použití fotografií, pokud je to nezbytné a vhodné.\nPovinnosti výkonného tajemníka\n11.\nVýkonný tajemník usnadňuje přístup SCRS a ICCAT k relevantním údajům a informacím předloženým podle doporučení ICCAT č. 14-16.\nPovinnosti SCRS\n12.\nSCRS je povinen:\na)\nvypracovat, pokud je to potřebné a vhodné, pracovní příručku pozorovatele, která je určena pro dobrovolné používání smluvními stranami úmluvy v rámci jejich vnitrostátních programů pozorovatelů a která zahrnuje modelové formuláře pro shromažďování údajů a standardizované postupy shromažďování údajů, a to s přihlédnutím k příručkám pro pozorovatele a souvisejícím materiálům, které již mohou existovat prostřednictvím jiných zdrojů včetně smluvních stran, regionálních a subregionálních orgánů a dalších organizací;\nb)\nvypracovat pokyny k elektronickým monitorovacím systémům určené pro konkrétní druhy rybolovu;\nc)\nposkytnout ICCAT shrnutí vědeckých údajů a informací shromážděných a vykázaných v souladu s doporučením ICCAT č.16-14 a jakýchkoli souvisejících relevantních zjištění;\nd)\nposkytovat, pokud je to potřebné a vhodné, vhodné návrhy, jak zlepšit účinnost programů vědeckých pozorovatelů tak, aby byly uspokojeny potřeby ICCAT, pokud jde o dostupnost údajů, včetně možných revizí doporučení ICCAT č.16-14 nebo v souvislosti s uplatňováním těchto minimálních norem a protokolů smluvními stranami úmluvy.\nElektronické monitorovací systémy\n13.\nPokud SCRS konstatoval, že jsou u určitého druhu rybolovu účinné, mohou být na palubě rybářských plavidel instalovány elektronické monitorovací systémy, které mají doplňovat nebo na základě doporučení SCRS a rozhodnutí ICCAT nahradit lidské pozorovatele na palubě.\n14.\nSmluvní strany úmluvy by měly zvážit případné platné pokyny k používání elektronických monitorovacích systémů schválené výborem SCRS.\n15.\nSmluvní strany úmluvy se vyzývají, aby informovaly SCRS o svých zkušenostech s používáním elektronických monitorovacích systémů ve svých rybolovných oblastech upravených pravidly ICCAT za účelem doplnění programů využívajících lidské pozorovatele. Smluvní strany úmluvy, které dosud takové systémy nezavedly, se vyzývají, aby prozkoumaly možnosti jejich použití a podaly zprávu o svých zjištěních výboru SCRS.\nPŘÍLOHA II\nPOŽADAVKY NA LODNÍ DENÍKY\nMinimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:\n1.\nLodní deník musí mít číslované stránky.\n2.\nLodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.\n3.\nDo lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.\n4.\nK lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.\n5.\nNa palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.\nMinimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:\n1.\nJméno a adresa velitele.\n2.\nData a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.\n3.\nNázev plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).\n4.\nLovné zařízení:\na)\ntyp kódu FAO;\nb)\nrozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).\n5.\nOperace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:\na)\nčinnosti (např. rybolov, plavba);\nb)\npoloha: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;\nc)\nzáznamy o úlovcích včetně:\ni)\nkódu FAO;\nii)\nzaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);\niii)\npočtu kusů denně.\n6.\nPodpis velitele.\n7.\nProstředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.\n8.\nLodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.\nMinimální informace v lodních denících rybolovu v případě vykládky nebo překládky:\n1.\nData a přístav vykládky nebo překládky.\n2.\nProdukty:\na)\ndruh a obchodní úprava podle kódu FAO;\nb)\npočet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.\n3.\nPodpis velitele nebo zástupce plavidla.\n4.\nV případě překládky: název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.\nPŘÍLOHA III\nPROGRAM ICCAT PRO SPOLEČNÉ MEZINÁRODNÍ INSPEKCE\nPodle odstavce 3 článku IX úmluvy ICCAT doporučuje ICCAT stanovit následující pravidla pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, aby bylo zajištěno uplatňování úmluvy ICCAT a opatření platných v rámci této úmluvy:\nI.   Vážná porušení\n1.\nPro účely těchto postupů se vážným porušením rozumí následující porušení opatření ICCAT týkajících se zachování a řízení zdrojů přijatých ICCAT:\na)\nrybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy;\nb)\nneschopnost vést dostatečné záznamy o úlovcích a zaznamenávat údaje související s úlovky v souladu s požadavky ICCAT na podávání zpráv či významné nedostatky v podávání zpráv o uvedených úlovcích nebo v hlášení údajů souvisejících s úlovky;\nc)\nrybolov v uzavřené oblasti;\nd)\nrybolov v období zákazu rybolovu;\ne)\númyslné zadržování či uchovávání druhů v rozporu s jakýmkoliv platným opatřením na řízení a zachování zdrojů přijatým ICCAT;\nf)\nvážné porušení omezení odlovu či kvót platných v rámci předpisů ICCAT;\ng)\npoužití zakázaných lovných zařízení;\nh)\nfalšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;\ni)\nzatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;\nj)\nopakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření platných podle ICCAT;\nk)\npřípady, v nichž je pověřený inspektor či pozorovatel napaden, zastrašován, sexuálně obtěžován, je mu zasahováno do jeho činnosti či je mu kladen odpor, nepřiměřené překážky či způsobováno zpoždění;\nl)\númyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;\nm)\ndalší taková porušení, která stanoví ICCAT, poté, co byla zahrnuta do revidované verze těchto postupů a uvedená verze byla rozeslána;\nn)\nzasahování do satelitního systému sledování nebo provoz plavidla bez systému sledování plavidel;\no)\npřekládka na moři.\n2.\nV případě nástupu na palubu rybářského plavidla a jeho inspekce, během nichž pověřený inspektor zaznamená činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení podle odstavce 1, oznámí orgány státu vlajky inspekčního plavidla tuto skutečnost okamžitě orgánům státu vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT. V takových případech by měl inspektor rovněž informovat všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.\n3.\nInspektoři ICCAT zaevidují do lodního deníku rybářského plavidla provedené inspekce a všechna případně zjištěná porušení předpisů.\n4.\nStát vlajky, který je smluvní stranou úmluvy, zajistí, že po inspekci uvedené v odstavci 2 ukončí dotčené rybářské plavidlo veškerou rybolovnou činnost. Stát vlajky, který je smluvní stranou úmluvy, vyzve rybářské plavidlo, aby do 72 hodin odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření.\n5.\nV případě, že inspekce odhalila činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení, mělo by plavidlo být přezkoumáno v souladu s postupy popsanými v doporučení ICCAT č. 11-18, kterým se znovu mění doporučení ICCAT č. 09-10, kterým se stanoví seznam plavidel podezřelých z provádění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT, přičemž se zohlední veškerá opatření v oblasti reakce a další následná opatření.\nII.   Provádění inspekcí\n6.\nInspekce provádějí inspektoři jmenovaní vládami smluvních stran. Jména zmocněných vládních agentur a jednotlivých inspektorů určených za tím účelem jejich vládami se oznamují komisi ICCAT.\n7.\nInspekční plavidla vykonávající mezinárodní naloďovací a inspekční povinnosti v souladu s touto přílohou plují pod zvláštní vlajkou nebo praporkem schválenými komisí ICCAT a vydanými sekretariátem ICCAT. Názvy takto používaných plavidel se oznámí sekretariátu ICCAT co možná nejdříve před zahájením inspekčních činností. Sekretariát ICCAT informace týkající se určených inspekčních plavidel zpřístupní všem smluvním stranám úmluvy, a to i jejich zveřejněním na svých internetových stránkách chráněných heslem.\n8.\nInspektoři u sebe mají doklad totožnosti vystavený orgány státu vlajky, který musí mít podobu uvedenou v odstavci 21.\n9.\nS výhradou pravidel dohodnutých podle odstavce 16 zastaví rybářské plavidlo plující pod vlajkou smluvní vlády a lovící tuňáka obecného nebo tuňákovité v oblasti úmluvy ICCAT, která se nachází mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, po obdržení příslušného signálu v souladu s mezinárodním signálním kódem, jež vyslalo inspekční plavidlo plující pod praporkem ICCAT popsaným v odstavci 7 s inspektorem na palubě, pokud rybářské plavidlo právě neprovádí rybářské operace; pokud je právě provádí, zastaví ihned po jejich ukončení. Velitel rybářského plavidla umožní inspekční skupině uvedené v odstavci 10, aby vstoupila na palubu, a musí jí poskytnout naloďovací žebřík. Velitel umožní inspekční skupině zkontrolovat vybavení, úlovek nebo zařízení a všechny příslušné doklady, které inspektor považuje za nutné pro ověření souladu s platnými doporučeními ICCAT týkajícími se státu vlajky rybářského plavidla, jež je podrobeno inspekci. Inspektoři mohou dále požadovat veškerá vysvětlení, která považují za nezbytná.\n10.\nVelikost inspekční skupiny stanoví velící důstojník inspekčního plavidla s ohledem na příslušné okolnosti. Aby inspekční skupina splnila povinnosti stanovené v této příloze bezpečně a spolehlivě, měla by být co možná nejmenší.\n11.\nPo vstupu na palubu rybářského plavidla se inspektoři prokazují doklady totožnosti uvedenými v odstavci 8. Inspektoři dodržují obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost rybářského plavidla, jež je podrobeno inspekci, a jeho posádky a minimalizuje zásahy do rybolovných činností a ukládání produktu, a pokud je to možné, vyhne se jakémukoliv opatření, které by negativně ovlivnilo jakost úlovku na palubě. Inspektoři omezí svá šetření na zjištění, zda jsou dodržována doporučení komise ICCAT platná pro stát vlajky dotčeného rybářského plavidla. Během provádění inspekce mohou inspektoři požádat velitele rybářského plavidla o veškerou nezbytnou pomoc. O inspekci vypracují zprávu ve formě schválené ICCAT. Inspektoři podepisují zprávu v přítomnosti velitele rybářského plavidla, který má právo doplnit nebo nechat doplnit do zprávy jakékoli připomínky, které považuje za vhodné a které musí podepsat.\n12.\nKopie zprávy se předají veliteli rybářského plavidla a vládě, které inspekční skupina podléhá; tato vláda předá kopie příslušným orgánům státu vlajky rybářského plavidla, které je podrobeno inspekci, a komisi ICCAT. Pokud je zjištěno jakékoli porušení doporučení ICCAT, měli by inspektoři, je-li to možné, informovat rovněž všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž vědí, že se nachází poblíž.\n13.\nOdporování inspektorům nebo neplnění jejich pokynů posuzuje stát vlajky rybářského plavidla, jež je podrobeno inspekci, obdobně, jako by se jednalo o takové jednání vůči vnitrostátnímu inspektorovi.\n14.\nInspektoři provádí své povinnosti podle těchto pravidel v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, avšak nadále podléhají operativní kontrole vnitrostátních orgánů svého státu a jsou vůči nim odpovědní.\n15.\nVlády smluvních stran zohledňují inspekční zprávy, informační přehledy z pozorování podle doporučení ICCAT č. 94-09 a vyjádření vyplývající z inspekce dokladů vypracované zahraničními inspektory a jednají na jejich základě v rámci těchto pravidel obdobným způsobem, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako na základě zpráv vnitrostátních inspektorů. Tento odstavec neukládá vládě smluvní strany povinnost přikládat zprávě zahraničního inspektora vyšší důkazní hodnotu, než jakou by tato zpráva měla v zemi inspektora. Vlády smluvních stran spolupracují, aby usnadnily soudní a jiná řízení, která jsou důsledkem zprávy inspektora v rámci těchto pravidel.\n16.\na)\nDo 1. ledna každého roku vlády smluvních stran informují komisi ICCAT o svých předběžných plánech na provádění inspekčních činností podle doporučení ICCAT č. 16-05 v daném kalendářním roce a komise ICCAT může vládám smluvních stran navrhnout koordinaci vnitrostátních operací v této oblasti, včetně počtu inspektorů a inspekčních plavidel;\nb)\nopatření stanovená v doporučení č. 16-05 a plány účasti se použijí mezi vládami smluvních stran, pokud se navzájem nedohodnou jinak; každá taková dohoda se oznámí komisi ICCAT. Podmínkou však je, že provádění programu mezi jakýmikoli dvěma vládami smluvních stran se pozastaví, pokud jedna z nich zašle komisi ICCAT oznámení za tím účelem, a to až do dosažení takové dohody.\n17.\na)\nLovné zařízení se podrobuje inspekci v souladu s platnými předpisy pro podoblast, v níž se inspekce koná. Inspektoři v inspekční zprávě uvedou podoblast, v níž se inspekce konala, a popis všech zjištěných porušení předpisů;\nb)\ninspektoři jsou oprávněni provést inspekci veškerého lovného zařízení, které se používá nebo je na palubě.\n18.\nInspektoři připevní ke každému kontrolovanému lovnému zařízení, které se jeví být v rozporu s doporučeními ICCAT platnými pro stát vlajky dotčeného rybářského plavidla, identifikační značku schválenou ICCAT a zaznamenají tuto skutečnost do své zprávy.\n19.\nInspektoři mohou pořizovat fotografie lovného zařízení, vybavení, dokumentace a veškerých dalších prvků, které považují za nezbytné, aby dokumentovali jevy, které podle jejich názoru nejsou v souladu s platnými předpisy; v takovém případě by fotografované objekty měly být uvedeny ve zprávě a kopie fotografií by měly být připojeny ke kopii zprávy určené pro stát vlajky.\n20.\nPro ověření souladu s doporučeními ICCAT provedou inspektoři podle potřeby inspekci všech úlovků na palubě.\n21.\nVzor průkazu totožnosti inspektorů:\nrozměry: šířka 10,4 cm, výška 7 cm.", "summary": "Víceletý plán obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři\nVíceletý plán obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1154 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro provádění víceletého plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) ze strany Evropské unie (EU). Cílem je dosáhnout maximálního udržitelného výnosu* mečouna obecného ve Středozemním moři do roku 2031, a to s nejméně 60% pravděpodobností dosažení tohoto cíle.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení se vztahuje na:plavidla EU, která provozují komerční či rekreační rybolov a loví, překládají* nebo uchovávají na palubě mečouna obecného ze Středozemního moře, a to uvnitř oblasti úmluvy ICCAT nebo mimo ni, plavidla třetích zemí,která loví mečouna obecného ve Středozemním moři komerčně či rekreačně ve vodách EU,která jsou kontrolována v přístavech členského státu EU a která převážejí mečouny obecné ulovené ve Středozemním moři nebo rybí produkty pocházející z nich.Plán obnovy byl zahájen v roce 2017 a pokračuje do roku 2031.\nŘídicí opatření\nČlenské státy musí:zajistit, že intenzita rybolovu* jejich plavidel respektuje rybolovná práva*, jež jim jsou poskytnuta, uplatňovat transparentní a objektivní kritéria – zejména environmentální, sociální a ekonomická kritéria, když mezi svá loďstva rozdělují vnitrostátní kvóty a zohledňují tradiční a drobný rybolov, stanovit maximální vedlejší úlovek* pro mečouna obecného v rámci své kvóty, omezit počet plavidel oprávněných lovit mečouna obecného ve Středozemním moři na roční průměr plavidel, která provozovala rybolov v období let 2013–2016, provozovat vnitrostátní programy vědeckých pozorování u plavidel provozujících rybolov za použití unášených dlouhých lovných šňůr a zajistit, aby nejméně na 10 % plavidel o délce přesahující 15 metrů byli nasazeni pozorovatelé (příloha I stanoví podmínky a povinnosti programů).Technická opatření pro zachování zdrojůRybolov není povolen mezi 1. lednem a 31. březnem každý rok. Další období zákazu rybolovu se vztahuje na plavidla používající dlouhé lovné šňůry k lovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři mezi 1. říjnem a 30. listopadem. Mečoun obecný ve Středozemním moři nesmí být loven, vykládán na pevninu, skladován, prodáván nebo vystavován, pokud je jeho délka kratší než 100 cm a váha menší než 11,4 kg. Plavidla nesmějí používat více než 2 500 háčků a délka dlouhých lovných šňůr nesmí přesahovat 30 námořních mil (55,56 km).Kontroly\nRybářská plavidla:potřebují oprávnění členského státu a musí být zařazena do rejstříku komise ICCAT, musí předávat nepřerušovaně údaje ze svého systému sledování plavidel, a to i když jsou v přístavu, vnitrostátním monitorovacím centrům, která tyto informace přeposílají přinejmenším každé dvě hodiny Evropské komisi, která je pak pošle sekretariátu ICCAT, nemohou být pronajímána za účelem lovu mečouna obecného ve Středozemním moři, musí vést lodní deník rybolovu (příloha II stanoví, které údaje se mají zaznamenávat) a poskytovat tyto údaje svým vnitrostátním orgánům, mohou úlovky mečouna obecného ze Středozemního moře a vedlejší úlovky vykládat nebo překládat pouze v určených přístavech (překládka na moři je zakázána) a musí svůj příjezd přístavům oznámit předem.Členské státy musí Komisi informovat, když je dosaženo 80% podílu kvóty pro lov mečouna obecného, a poté musí podávat zprávu o úlovcích každý týden.\nInspekce\nČlenské státy musí:zřídit a provádět roční plány inspekce, které Komise zahrne do inspekčního plánu EU, nasadit inspekční a kontrolní plavidlo, pokud více než 50 jejich plavidel loví mečouna obecného, fyzicky zkontrolovat plavidla, která pravidla porušují, a to v přístavu nebo na moři.Společné mezinárodní inspekce jsou prováděny v souladu s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce (příloha III podrobně popisuje, jak fungují).\nKomise může přidělit inspektory EU, kteří budou doprovázet vnitrostátní inspektory.\nRekreační rybolov\nČlenské státy musí:stanovit kvóty pro rekreační rybolov v rámci svých národních kvót, zakázat prodej nebo uvádění na trh mečouna obecného uloveného v rámci rekreačního rybolovu, povolit účast na rekreačním rybolovu jen plavidlům využívajícím k lovu udice, vyžadovat podrobnosti o zapojených plavidlech, údaje o jejich vlastnících a úlovcích, včetně váhy každého uloveného mečouna obecného.Členské státy také musí předložit širokou škálu informací – roční zprávy, plány rybolovu, údaje o plavidlech s oprávněním, provedené inspekce a údaje shromážděné vědeckými pozorovateli – Komisi, která většinu z nich předá sekretariátu ICCAT.\nKomise:může přijímat prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, do 31. prosince 2025 předloží Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie zprávu o plnění plánu obnovy.Nařízení provádí malé změny:nařízení (EU) 2017/2107 o opatřeních pro řízení, zachování a kontrolu platných v oblasti úmluvy ICCAT zrušením článků 20 až 26, nařízení (ES) č. 1967/2006 o udržitelném využívání rybích populací ve Středozemním moři (viz shrnutí) snížením počtu háčků na plavidlo ze 3 500 na 2 500.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 15. července 2019.\nKONTEXT\nMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (viz shrnutí) zajišťuje regionální spolupráci při ochraně a řízení populací tuňáků a tuňákovitých druhů v Atlantickém oceánu a přilehlých mořích a zřizuje komisi ICCAT. EU je smluvní stranou úmluvy ICCAT od 14. listopadu 1997. Na EU připadá přibližně 70 % celkového úlovku mečouna obecného ve Středozemním moři. Nejvíce loví Řecko, Španělsko a Itálie a dalších 10 % se dělí mezi Francii, Chorvatsko, Kypr a Maltu. Jiné země, zejména Alžírsko, Maroko, Tunisko a Turecko, tuto populaci také využívají. Nařízení v podstatě provádí víceletý plán obnovy přijatý komisí ICCAT v roce 2016. Zavádí však silnější požadavky týkající se kontroly a sledování.\nKLÍČOVÉ POJMY\nMaximální udržitelný výnos: maximální odlov, který lze získat z populace, aniž dojde k poškození jejího dlouhodobého zdraví.\nPřekládka: přeprava úlovku z jednoho plavidla na druhé.\nIntenzita rybolovu: měření objemu rybolovu prostřednictvím údajů, jako jsou dny strávené na moři, délka sítí a počet háčků.\nRybolovná práva: kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený úlovky nebo intenzitou rybolovu.\nVedlejší úlovek: nechtěné rybí a mořské druhy ulovené neúmyslně.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1–24)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1–39)\nPostupné změny nařízení (EU) 2017/2107 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11–85). Znění bylo znovu zveřejněno v opravené podobě (Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6–30)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 23.09.2021"}
{"celex_id": "32013R1311", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/884\nNAŘÍZENÍ RADY (EU, EURATOM) č. 1311/2013\nze dne 2. prosince 2013,\nkterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 312 této smlouvy,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na souhlas Evropského parlamentu,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu se zvláštním legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nRoční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené tímto nařízením musí dodržovat stropy stanovené pro závazky a vlastní zdroje v rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom (1).\n(2)\nVzhledem k potřebě dostatečné míry předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být platnost víceletého finančního rámce stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2014. Nejpozději v roce 2016 proběhne přezkum, v návaznosti na volby do Evropského parlamentu. Orgány včetně Evropského parlamentu zvoleného v roce 2014 tak budou moci znovu posoudit priority. Výsledky tohoto přezkumu by se měly zohlednit při jakékoli revizi tohoto nařízení (dále jen „přezkum/revize“) pro zbývající roky víceletého finančního rámce.\n(3)\nV souvislosti s přezkumem/revizí víceletého finančního rámce v polovině období se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že předtím, než Komise předloží své návrhy, společně posoudí nejvhodnější délku období, které by měl pokrývat následujíc víceletý finanční rámec, s cílem dosáhnout náležité rovnováhy mezi délkou funkčních období členů Evropského parlamentu a Evropské komise a potřebou zajistit stabilitu programových cyklů a předvídatelnost ve vztahu k investicím.\n(4)\nAby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.\n(5)\nTyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v rámci dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve víceletém finančním rámci, což usnadní rozpočtový proces: rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, nástroj pružnosti, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, rozpětí pro nepředvídané události, zvláštní flexibilita pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a posílení výzkumu a celkové rozpětí pro závazky týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využití zvláštních nástrojů.\n(6)\nBude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za úvěry poskytnuté ze systému podpory platební bilance nebo z evropského mechanismu finanční stabilizace, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (2) a v nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (3), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci a současně by se měl respektovat strop vlastních zdrojů.\n(7)\nVíceletý finanční rámec by měl být stanoven v cenách roku 2011. Rovněž by měla být stanovena pravidla pro technické úpravy víceletého finančního rámce za účelem přepočtu stropů a disponibilních rozpětí.\n(8)\nVíceletý finanční rámec by neměl brát v úvahu položky rozpočtu financované účelově vázanými příjmy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2013 (4) (dále jen „finanční nařízení“).\n(9)\nToto nařízení může být nutné revidovat v případě nepředvídaných okolností, s nimiž nebude možné se vypořádat v rámci stropů stanovených ve víceletém finančním rámci. Proto je nutné v takových případech revizi víceletého finančního rámce umožnit.\n(10)\nJe třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy nebo revizi víceletého finančního rámce. Tyto úpravy nebo revize mohou souviset s plněním rozpočtu, opatřeními, kterými se provazuje efektivita finančních prostředků a řádné hospodářské řízení, revizí Smluv, znovusjednocením Kypru nebo zpožděným přijetím nových pravidel pro určité oblasti politiky.\n(11)\nNárodní příděly pro politiku soudržnosti jsou vypracovávány na základě statistických údajů a prognóz použitých pro aktualizaci návrhu tohoto nařízení, který Komise předložila v červenci roku 2012. Vzhledem k nejisté přesnosti prognóz a dopadu na členské státy s omezením a za účelem zohlednění zvláště obtížné situace členských států postižených krizí Komise v roce 2016 přezkoumá celkové příděly všech členských států v rámci cíle politiky soudržnosti „Investice pro růst a zaměstnanost“ pro období 2017 až 2020.\n(12)\nJe nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu.\n(13)\nZvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.\n(14)\nKomise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. lednem 2018, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. Toto nařízení by se mělo i nadále použít, nebude-li nařízení o novém víceletém finančním rámci přijato před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení.\n(15)\nHospodářský a sociální výbor, jakož i Výbor regionů byly konzultovány a přijaly stanoviska (5).\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA 1\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nVíceletý finanční rámec\nVíceletý finanční rámec na období 2014 až 2020 (dále jen „víceletý finanční rámec“) je obsažen v příloze.\nČlánek 2\nPřezkum/revize víceletého finančního rámce v polovině období\nDo konce roku 2016 předloží Komise přezkum fungování víceletého finančního rámce, a to při plném zohlednění ekonomické situace v té době, jakož i posledních makroekonomických prognóz. Tento povinný přezkum bude, je-li to vhodné, doplněn legislativním návrhem na revizi tohoto nařízení v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o fungování EU. Aniž je dotčen článek 7 tohoto nařízení, nebudou na základě této revize sníženy předem přidělené národní příděly.\nČlánek 3\nDodržování stropů víceletého finančního rámce\n1.   Evropský parlament, Rada a Komise dodrží v průběhu každého rozpočtového procesu a při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce roční stropy výdajů stanovené ve víceletém finančním rámci.\nDílčím stropem okruhu 2, jak je stanoven v příloze, není dotčena flexibilita mezi dvěma pilíři společné zemědělské politiky (SZP). Upravený strop, který se uplatní pro I. pilíř SZP v návaznosti na převody mezi Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a přímými platbami se stanoví v příslušném právním aktu a víceletý finanční rámec se odpovídajícím způsobem upraví v rámci technické úpravy stanovené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.\n2.   Zvláštní nástroje uvedené v článcích 9 až 15 zajistí flexibilitu víceletého finančního rámce a budou přijaty za účelem zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu. Prostředky na závazky mohou být zapsány do rozpočtu nad stropy příslušných okruhů stanovených ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využít prostředky z rezervy na pomoc při mimořádných událostech, Fondu solidarity Evropské unie, nástroje pružnosti, Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, rozpětí pro nepředvídané události, zvláštní flexibility pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a posílení výzkumu a celkového rozpětí pro závazky týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (6), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (7), a Interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí (8).\n3.   Bude-li třeba použít ze souhrnného rozpočtu Unie záruku za úvěr podle nařízení (ES) č. 332/2002 nebo podle nařízení (EU) č. 407/2010, stane se tak nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci.\nČlánek 4\nDodržování stropu vlastních zdrojů\n1.   Pro každý rok, na který se finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v souladu s rozhodnutím 2007/436/ES, Euratom.\n2.   Je-li to nezbytné, stropy stanovené ve víceletém finančním rámci se na základě jeho revize sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v souladu s rozhodnutím 2007/436/ES, Euratom.\nČlánek 5\nCelkové rozpětí pro platby\n1.   Počínaje rokem 2015 Komise každoročně v rámci technické úpravy uvedené v článku 4 upraví směrem nahoru strop plateb pro roky 2015–2020 o částku, která se rovná rozdílu mezi provedenými platbami a stropem plateb víceletého finančního rámce z roku n-1.\n2.   Roční úpravy nesmí v letech 2018–2020 přesáhnout původní strop plateb pro příslušný rok o tyto maximální částky (v cenách roku 2011):\n2018 – 7 miliard EUR,\n2019 – 9 miliard EUR,\n2020 – 10 miliard EUR.\n3.   Jakákoli úprava směrem nahoru musí být plně vyrovnána odpovídajícím snížením stropu plateb pro rok n-1.\nČlánek 6\nTechnické úpravy\n1.   Komise každý rok v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n +1 provede tyto technické úpravy víceletého finančního rámce:\na)\npřecenění stropů a celkových částek prostředků na závazky a prostředků na platby v cenách roku n +1;\nb)\nvýpočet dostupného rozpětí v mezích stropu vlastních zdrojů stanoveného podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom;\nc)\nvýpočet absolutní částky rozpětí pro nepředvídané události stanoveného v článku 13;\nd)\nvýpočet celkového rozpětí pro platby stanoveného v článku 5;\ne)\nvýpočet celkového rozpětí pro závazky stanoveného v článku 14.\n2.   Komise provede technické úpravy uvedené v odstavci 1 na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % za rok.\n3.   Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky technických úprav uvedených v odstavci 1 a podkladové ekonomické prognózy.\n4.   Aniž jsou dotčeny články 7 a 8, nemohou být provedeny žádné další technické úpravy ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.\nČlánek 7\nÚpravy přídělů na politiku soudržnosti\n1.   Za účelem zohlednění zvláště obtížné situace členských států postižených krizí Komise v roce 2016 spolu s technickou úpravou pro rok 2017 přezkoumá a porovná celkové příděly všech členských států v rámci cíle politiky soudržnosti „Investice pro růst a zaměstnanost“ pro období 2017 až 2020, přičemž použije metodu přidělování stanovenou v příslušném základním aktu na základě v té době dostupných nejaktuálnějších statistik a pro zastropované členské státy na základě srovnání mezi kumulovaným HDP daného členského státu za roky 2014 a 2015 a jeho kumulovaným HDP odhadovaným v roce 2012. Jestliže kumulativní rozdíl přesáhne +/- 5 %, provede úpravu těchto celkových přídělů.\n2.   Požadované úpravy se rozloží rovnoměrně na roky 2017–2020 a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem změní. Stropy plateb se změní odpovídajícím způsobem, aby byl zajištěn řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.\n3.   Ve své technické úpravě pro rok 2017, v návaznosti na střednědobý přezkum způsobilosti členských států pro Fond soudržnosti, stanovený v čl. 90 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (9), v případě, že se určitý členský stát stane nově způsobilým pro Fond soudržnosti, nebo stávající způsobilost ztratí, Komise přičte vyplývající částky k prostředkům přiděleným danému členskému státu pro období 2017 až 2020, nebo je od nich odečte.\n4.   Požadované úpravy vyplývající z odstavce 3 se rozloží rovnoměrně na roky 2017–2020 a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem změní. Stropy plateb se změní odpovídajícím způsobem, aby byl zajištěn řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.\n5.   Celkový čistý kladný nebo záporný dopad těchto úprav podle odstavců 1 a 3 nesmí překročit 4 miliardy EUR.\nČlánek 8\nÚpravy související s opatřeními, kterými se provazuje efektivita finančních prostředků a řádné hospodářské řízení\nV případě, že Komise zruší pozastavení rozpočtových závazků týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu v souvislosti s opatřeními, kterými se provazuje efektivita finančních prostředků a řádné hospodářské řízení, převede Komise v souladu s příslušným základním aktem pozastavené závazky do následujících let. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+3.\nKAPITOLA 2\nZvláštní nástroje\nČlánek 9\nRezerva na pomoc při mimořádných událostech\n1.   Účelem rezervy na pomoc při mimořádných událostech je rychle reagovat na konkrétní požadavky pomoci třetích zemí po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu; je určena především pro humanitární akce, ale lze ji využít i při civilním řešení krizí a civilní ochraně a v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti.\n2.   Roční výše této rezervy se stanovuje na 280 milionů EUR (v cenách roku 2011) a může být využita až do roku n+1 v souladu s finančním nařízením. Tato rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.\nČlánek 10\nFond solidarity Evropské unie\n1.   Fond solidarity Evropské unie má umožňovat finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v příslušném základním právním aktu. Pro částku, jež bude pro účely fondu každoročně k dispozici, se stanoví strop ve výši 500 milionů EUR (v cenách roku 2011). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která není zapsána do rozpočtu, lze využít až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.\n2.   Ve výjimečných případech a za předpokladu, že v roce, kdy došlo ke katastrofě ve smyslu příslušného základního právního aktu, nepostačují zbývající disponibilní finanční zdroje Fondu solidarity Evropské unie k úhradě pomoci ve výši považované Evropským parlamentem a Radou za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z ročních částek, jež jsou k dispozici pro rok následující.\nČlánek 11\nNástroj pružnosti\n1.   Nástroj pružnosti má v daném rozpočtovém roce a až do výše stanovené částky umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti činí 471 milionů EUR (v cenách roku 2011).\n2.   Nevyužitou část z roční částky nástroje pružnosti lze využít až do roku n+3. Část roční částky vyplývající z předchozích let bude využita jako první, a to podle stáří. Ta část roční částky, jež se nevyužije ani v roce n+3, propadá.\nČlánek 12\nEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci\n1.   Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1927/2006, nepřekročí maximální roční částku 150 milionů EUR (v cenách roku 2011).\n2.   Tato položka pro Evropský fond pro přizpůsobení globalizaci se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka.\nČlánek 13\nRozpětí pro nepředvídané události\n1.   Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu.\n2.   Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce a musí být v souladu se stropem vlastních zdrojů.\n3.   Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky.\n4.   Takto vyrovnané částky nesmějí být dále uvolněny v kontextu víceletého finančního rámce. Využití rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou ve víceletém finančním rámci stanoveny na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky.\nČlánek 14\nCelkové rozpětí pro závazky na růst a zaměstnanost, zejména zaměstnanosti mladých lidí\n1.   Rozpětí pod stropy, které víceletý finanční rámec stanoví u prostředků na závazky pro roky 2014–2017, představuje celkové rozpětí víceletého finančního rámce pro závazky, jež má být k dispozici nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci pro roky 2016 až 2020 pro cíle politiky týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí.\n2.   Komise každý rok v rámci technické úpravy podle článku 6 vypočte částku, která je k dispozici. Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí víceletého finančního rámce nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 15\nZvláštní flexibilita pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a posílení výzkumu\nAž 2 543 milionů EUR (v cenách roku 2011) může být v letech 2014 a 2015 upřednostněno jako součást ročního rozpočtového procesu pro specifikované politické cíle týkající se zaměstnanosti mladých lidí, výzkumu, programu ERASMUS, zejména pro učňovské stáže, a malých a středních podniků. Tyto částky musí být plně započteny vůči prostředkům v rámci okruhů nebo mezi nimi, tak aby se nezměnily celkové roční stropy pro období 2014–2020 ani celkové příděly podle okruhů a podokruhů za uvedené období.\nČlánek 16\nPříspěvek k financování projektů velkého rozsahu\n1.   Na období 2014 až 2020 musí být k dispozici pro evropské programy pro družicovou navigaci EGNOS a Galileo ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 6 300 milionů EUR (v cenách roku 2011).\n2.   Na období 2014 až 2020 musí být k dispozici pro projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 2 707 milionů EUR (v cenách roku 2011).\n3.   Na období 2014 až 2020 musí být k dispozici pro program Copernicus (Evropský program monitorování Země) ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 3 786 milionů EUR (v cenách roku 2011).\nKAPITOLA 3\nRevize\nČlánek 17\nRevize víceletého finančního rámce\n1.   Aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 a články 18 až 22 a 25, lze v případě nepředvídaných okolností víceletý finanční rámec revidovat v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom.\n2.   Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 musí být zpravidla předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let.\n3.   Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadajících do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků. Cílem by mělo být, aby významná částka, vyjádřená v absolutní hodnotě a jako procento plánovaného nového výdaje, byla v mezích stávajícího stropu pro příslušný okruh.\n4.   Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zohlední možnosti vyrovnání každého zvýšení stropu v jednom okruhu snížením stropu v jiném okruhu.\n5.   Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zachová vhodný poměr mezi závazky a platbami.\nČlánek 18\nRevize spojená s prováděním\nSoučasně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky. Evropský parlament a Rada rozhodnou o uvedených návrzích do 1. května roku n.\nČlánek 19\nRevize vyplývající z nových pravidel nebo programů pro strukturální fondy, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond, Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost\n1.   V případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost po 1. lednu 2014 bude víceletý finanční rámec revidován tak, aby byly prostředky, které nebyly využity v roce 2014, převedeny do následujících let nad rámec příslušných výdajových stropů,.\n2.   Revize týkající se převodu přidělených částek nečerpaných v roce 2014 bude přijata před 1. květnem 2015.\nČlánek 20\nRevize finančního rámce v případě revize Smluv\nDojde-li v období 2014-2020 k revizi Smluv, která by měla rozpočtový dopad, bude víceletý finanční rámec odpovídajícím způsobem revidován.\nČlánek 21\nRevize víceletého finančního rámce v případě rozšíření Unie\nPřistoupí-li k Unii v období 2014 až 2020 nový členský stát nebo nové členské státy, bude víceletý finanční rámec revidován tak, aby byly zohledněny požadavky na výdaje vyplývající z tohoto přistoupení.\nČlánek 22\nRevize víceletého finančního rámce v případě znovusjednocení Kypru\nV případě znovusjednocení Kypru mezi lety 2014 až 2020 bude víceletý finanční rámec revidován tak, aby bylo zohledněno komplexní urovnání kyperského problému a dodatečné finanční potřeby vyplývající ze znovusjednocení.\nČlánek 23\nInterinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu\nEvropský parlament, Rada a Komise (dále jen „orgány“) přijmou veškerá opatření, aby usnadnily průběh ročního rozpočtového procesu.\nOrgány v průběhu tohoto procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány ve všech stadiích tohoto procesu spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru sbližování názorů.\nOrgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a konvergentně a směřovala k přijetí souhrnného rozpočtu Unie.\nVe všech stádiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat třístranné rozhovory. Každý orgán v souladu se svým jednacím řádem určí své zástupce na každé zasedání, definuje svůj mandát pro jednání a o opatřeních týkajících se zasedání včas informuje ostatní orgány.\nČlánek 24\nJednotnost rozpočtu\nDo souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7 finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 25\nPřechod k dalšímu víceletému finančnímu rámci\nKomise předloží před 1. lednem 2018 návrh nového víceletého finančního rámce.\nNebude-li do 31. prosince 2020 přijato nařízení Rady, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec, prodlouží se platnost stropů a dalších ustanovení pro poslední rok stávajícího víceletého finanční rámce, dokud nebude přijato nové nařízení, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec. Přistoupí-li k Unii po roce 2020 nový členský stát a bude-li to třeba, reviduje se prodloužený víceletý finanční rámec tak, aby zohledňoval toto přistoupení.\nČlánek 26\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 2. prosince 2013.\nZa Radu\npředseda\nE. GUSTAS\n(1)  Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (OJ L 163, 23.6.2007, p. 17).\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).\n(3)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2013 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Evropské unie (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 32); Stanovisko Výboru regionů Nový víceletý finanční rámec po roce 2013 (Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 31).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1).\n(8)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 2. prosince 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, na které se vztahuje společný strategický rámec, kterým se stanoví obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).\nPŘÍLOHA I\nVÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (EU-28)\n(v milionech EUR - v cenách roku 2011)\nPROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY\n2014\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019\n2020\nCelkem 2014–2020\n1.\nInteligentní růst podporující začlenění\n60 283\n61 725\n62 771\n64 238\n65 528\n67 214\n69 004\n450 763\n1a:\nKonkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost\n15 605\n16 321\n16 726\n17 693\n18 490\n19 700\n21 079\n125 614\n1b:\nHospodářská, sociální a územní soudržnost\n44 678\n45 404\n46 045\n46 545\n47 038\n47 514\n47 925\n325 149\n2.\nUdržitelný růst: Přírodní zdroje\n55 883\n55 060\n54 261\n53 448\n52 466\n51 503\n50 558\n373 179\nz toho: výdaje související s trhem a přímé platby\n41 585\n40 989\n40 421\n39 837\n39 079\n38 335\n37 605\n277 851\n3.\nBezpečnost a občanství\n2 053\n2 075\n2 154\n2 232\n2 312\n2 391\n2 469\n15 686\n4.\nGlobální Evropa\n7 854\n8 083\n8 281\n8 375\n8 553\n8 764\n8 794\n58 704\n5.\nSpráva\n8 218\n8 385\n8 589\n8 807\n9 007\n9 206\n9 417\n61 629\nz toho: správní výdaje orgánů\n6 649\n6 791\n6 955\n7 110\n7 278\n7 425\n7 590\n49 798\n6.\nNáhrady\n27\n0\n0\n0\n0\n0\n0\n27\nCELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY\n134 318\n135 328\n136 056\n137 100\n137 866\n139 078\n140 242\n959 988\nv procentech HND\n1,03 %\n1,02 %\n1,00 %\n1,00 %\n0,99 %\n0,98 %\n0,98 %\n1,00 %\nCELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY\n128 030\n131 095\n131 046\n126 777\n129 778\n130 893\n130 781\n908 400\nv procentech HND\n0,98 %\n0,98 %\n0,97 %\n0,92 %\n0,93 %\n0,93 %\n0,91 %\n0,95 %\nDostupné rozpětí\n0,25 %\n0,25 %\n0,26 %\n0,31 %\n0,30 %\n0,30 %\n0,32 %\n0,28 %\nStrop vlastních zdrojů jako procento HND\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %\n1,23 %", "summary": "Víceletý rozpočet EU (2014–2020)\nVíceletý rozpočet EU (2014–2020)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 – víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení stanoví maximální roční částky, které mohou být vynaloženy na různé oblasti politiky EU v období 2014–2020.\nKLÍČOVÉ BODY\nV prosinci 2013 EU schválila sedmiletý plán na období 2014–2020. Závazky (právně závazný příslib poskytnout finanční prostředky při splnění určitých podmínek) víceletého finančního rámce (VFR) během sedmiletého období činí 960 miliard eur a platby 908,4 miliardy eur (skutečné platby příjemcům), vyjádřeno v konstantních cenách z roku 2011.Nařízení o VFR stanoví stropy (maximální částky) pro každou kategorii výdajů EU během daného období. Ty je třeba dodržet při schvalování ročních rozpočtů EU.VFR na období 2014–2020 se dělí na následující okruhy:\nOkruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění: 450,763 miliardy eur (z nichž 325,149 miliardy eur je vyčleněno na hospodářskou, sociální a územní soudržnost).\nOkruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje: 373,179 miliardy eur.\nOkruh 3 – Bezpečnost a občanství: 15,686 miliardy eur.\nOkruh 4 – Globální Evropa: 58,704 miliardy eur.\nOkruh 5 – Správa: 61,629 miliardy eur.\nVFR na období 2014–2020 se zaměřuje především na růst a zaměstnanost. Podokruh 1a týkající se „konkurenceschopnosti“ se ve srovnání s předchozím VFR na období 2007–2013 zvýšil o více než 37 %, což odráží význam této politické priority. Nový VFR je však menší než jeho předchůdce kvůli tomu, že řada zemí EU čelí rozpočtovým tlakům na domácí frontě.\nNařízení o VFR také stanoví zvláštní nástroje, které EU umožňují reagovat na specifikované nepředvídané události. Nařízení rovněž umožňuje hradit jasně určené výdaje, které nelze financovat v rámci dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů. Jsou to zejména:\nrezerva na pomoc při mimořádných událostech (používá se například k financování humanitární pomoci a civilního řešení krizí),\nFond solidarity Evropské unie,\nnástroj pružnosti,\nEvropský fond pro přizpůsobení se globalizaci,\nrozpětí pro nepředvídané události (krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události).\nEvropský parlament, Rada a Evropská komise také uzavřely interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Tato dohoda by měla zhospodárnit roční rozpočtový proces a doplňovat nařízení o VFR.\nPřerozdělení závazků nevyčerpaných v roce 2014\nNařízení o VFR stanoví, že v případě přijetí programů v rámci sdíleného řízení strukturálních a investičních fondů, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost po 1. lednu 2014 je třeba VFR pozměnit tak, aby byly prostředky, které nebyly vyčerpány v roce 2014, přerozděleny do následujících let.Proto bylo nařízení o VFR revidováno tak, aby bylo možné převést závazky nevyužité v roce 2014. Převod proběhl takto: 16,5 miliardy eur do roku 2015, 4,5 miliardy eur do roku 2016 a 0,1 miliardy eur do roku 2017. K převodu došlo v důsledku opoždění při přijímání 300 ze 645 programů EU v oblastech financovaných z výše uvedených fondů EU.Revize víceletého finančního rámce EU ponechává celkové výdajové stropy beze změn a nezahrnuje žádné finanční prostředky navíc.\nPřezkum\nVFR by se měl přezkoumat nejpozději v roce 2016, aby Evropský parlament (zvolený v roce 2014), Rada a Komise (jmenovaná v roce 2014) mohly znovu posoudit priority pro zbývající roky finančního rámce. Toto hodnocení bylo provedeno při plném zohlednění ekonomické situace v dané době, jakož i posledních makroekonomických prognóz.\nV návaznosti na přezkumv polovině období bylo nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 v roce 2017 změněno nařízením (EU, Euratom) 2017/1123. Revidovaný VFR navyšuje pro období 2017–2020 zdroje vyčleněné na hlavní priority EU o 6,01 miliardy eur, a to tímto způsobem:\n2,08 miliardy eur na podporu hospodářského růstu a vytváření pracovních míst prostřednictvím programů, jako jsou Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (+1,2 miliardy eur), program Horizont 2020 (+200 milionů eur) a program Erasmus+ (+100 milionů eur),\n2,55 miliardy eur na opatření v oblasti migrace, posílení bezpečnosti a posílení ochrany vnějších hranic,\n1,39 miliardy eur na boj proti hlavním příčinám migrace.\nKaždý rok před zahájením rozpočtového procesu pro následující rok provede Komise technickou úpravu VFR v souladu s vývojem hrubého národního důchodu a cen v EU. Výsledky této úpravy pro rok 2018 byly nejprve sděleny Evropskému parlamentu a Radě v květnu 2017. Tyto výsledky však byly následně revidovány za účelem zohlednění změny nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, k níž došlo v roce 2017, a byly sděleny Evropskému parlamentu a Radě v září 2017.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:\nVíceletý finanční rámec (Evropská komise)\nVíceletý finanční rámec (Rada).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884–891)\nNásledné změny nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Technická úprava finančního rámce pro rok 2018 v souladu s vývojem HND (ESA 2010) (Článek 6 nařízení Rady č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020), kterým se aktualizuje a nahrazuje sdělení COM(2017) 220 final (COM(2017) 473 final, 15.9.2017)\nInterinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1–11).\nPoslední aktualizace 29.11.2017"}
{"celex_id": "32021R1139", "reference": "13.7.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 247/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1139\nze dne 7. července 2021,\nkterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173; odst. 3, čl. 175, čl. 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEvropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“) by měl být zřízen na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 tak, aby byl sladěn s dobou trvání víceletého finančního rámce (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“) stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4). Nařízení by mělo stanovit priority ENRAF, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování finančních prostředků Unie a doplnit obecná pravidla použitelná pro ENRAF podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). ENRAF by se měl zaměřit na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu společné rybářské politiky (SRP), unijní námořní politiky a unijních mezinárodních závazků v oblasti správy oceánů. Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a zachování biologických mořských zdrojů, pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky mořských produktů, pro růst udržitelné modré ekonomiky a pro zdravá, bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány.\n(2)\nJako globální aktér v rámci oceánů a jeden z největších světových producentů mořských plodů má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je pro rychle rostoucí světovou populaci skutečně nezbytné. Je to i v socioekonomickém zájmu Unie, neboť udržitelná modrá ekonomika zvyšuje investice, pracovní místa a růst, podporuje výzkum a inovace a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Účinná hraniční kontrola a globální boj proti trestné činnosti na moři jsou zásadní pro bezpečná a chráněná moře a oceány, což umožňuje reagovat na obavy občanů týkající se bezpečnost.\n(3)\nNařízení (EU) 2021/1060 je přijímáno v zájmu zlepšení koordinace a harmonizace provádění podpory z fondů ve sdíleném řízení (dále jen „fondy“), přičemž hlavním cílem je zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Uvedené nařízení se použije na část ENRAF ve sdíleném řízení. Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení (EU) 2021/1060 proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup zaměřený na výkonnost fondů. V souladu s tím stanovuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Dále stanovuje společná ustanovení s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou zavedena pro finanční nástroje, pro využívání Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6), pro finanční řízení a pro řízení rozvoje vedeného místního komunitami. Pro všechny fondy jsou společná také některá opatření pro řízení a kontrolu. Doplňkovost fondů, včetně ENRAF a dalších programů Unie, by měla být popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.\n(4)\nNa ENRAF se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.\n(5)\nNa toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.\n(6)\nV přímém řízení by ENRAF měl rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie. Měl by také umožnit financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení (EU) 2021/523.\n(7)\nPodpora z ENRAF by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu, mimo jiné prostřednictvím nápravy selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování nebo narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.\n(8)\nNa podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví by se však uvedené články neměly vztahovat na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.\n(9)\nDruhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout stanovených priorit činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.\n(10)\nVe víceletém finančním rámci na období 2021-2027 se stanoví, že rozpočet Unie má i nadále podporovat rybářství a námořní politiky. Rozpočet ENRAF by v běžných cenách měl činit 6 108 000 000 EUR. Prostředky ENRAF by měly být rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. Na podporu ve sdíleném řízení by mělo být určeno 5 311 000 000 EUR a na podporu v přímém a nepřímém řízení 797 000 000 EUR. V zájmu zajištění stability, zejména pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky, by stanovení vnitrostátních přídělů ve sdíleném řízení pro programové období 2021–2027 mělo vycházet z přídělů za období 2014–2020 v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (8) (dále jen „ENRF“). Zvláštní částky by měly být vyhrazeny pro nejvzdálenější regiony, na kontrolu a vynucování a na shromažďování a zpracování dat pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům, kdežto omezit by se měly částky určené na některé investice do rybářských plavidel a pro trvalé a dočasné zastavení činnosti rybolovných aktivit.\n(11)\nEvropské námořní odvětví zaměstnává více než 5 milionů osob, vytváří obrat ve výši téměř 750 000 000 000 EUR a hrubou přidanou hodnotu ve výši 218 000 000 000 EUR ročně a má potenciál vytvořit mnohem více pracovních míst. Celosvětový objem ekonomiky oceánů se dnes odhaduje na 1 300 000 000 000 EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit. V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování pod vodou, ochrana pobřeží a konstrukce v moři, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2, zvýšit efektivitu zdrojů a snížit dopad modré ekonomiky na životní prostředí. Investice do námořního odvětví poskytují strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ENRAF. Pro využití růstového potenciálu námořního odvětví je možné využít nové nástroje, například InvestEU.\n(12)\nENRAF by měl vycházet ze čtyř priorit, jimiž jsou: podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů; podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii; vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech, jakož i podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit; posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány. Tyto priority by měly být sledovány prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení.\n(13)\nENRAF by měl být založen na jednoduché architektuře, aniž by bylo nutné příliš taxativním způsobem na úrovni Unie předem definovat opatření a náležitosti způsobilosti. Namísto toho by v rámci každé priority měly být popsány široké specifické cíle. Členské státy by tak měly vypracovat svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků k dosažení těchto cílů. Podle pravidel stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/1060 by mohla být podporována různá opatření určená členskými státy v těchto programech, pokud se na ně vztahují specifické cíle uvedené v tomto nařízení. Je však nezbytné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivému dopadu z hlediska zachování rybolovu. Investice a náhrady týkající se loďstva by kromě toho měly být přísně podmíněny jejich souladem s cíli společné rybářské politiky spočívajícími v zachování mořských zdrojů.\n(14)\nAgenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (dále jen „agenda 2030“) určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje, totiž jako cíl č. 14 (Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelnou modrou ekonomiku, která je v souladu s územním plánováním námořních prostor, zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (9), jakož i zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění nových dotací tohoto typu. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo na jednání Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) o subvencích v oblasti rybolovu. V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji WTO v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotace, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu.\n(15)\nVzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a závazkem plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení obecného cíle, aby 30 % všech výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo určeno na začleňování cílů v oblasti klimatu, a měla by přispívat ke splnění ambice, aby 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo vynaloženo na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027, a to při zohlednění toho, jak se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.\n(16)\nENRAF by měl přispívat k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek by měl být sledován za použití environmentálních a klimatických ukazatelů Unie a měl by být pravidelně vykazován v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.\n(17)\nV souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (10) by finanční pomoc Unie z ENRAF měla být podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky. Žádosti hospodářských subjektů, které závažným způsobem porušily pravidla společné rybářské politiky, by neměly být přípustné.\n(18)\nAby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení, pozastavení a finančních opravách stanoveným v nařízení (EU) 2021/1060. Pokud členský stát nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy, z nichž takové nedodržení vyplývá, měla by Komise mít možnost přerušit platby coby preventivní opatření. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, měla by mít Komise kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.\n(19)\nV posledních několika letech byly učiněny kroky směrem k tomu, aby se rybí populace dostaly zpět na zdravou úroveň, aby ziskovost odvětví rybolovu Unie rostla a mořské ekosystémy zůstaly zachovány. Přetrvávají však zásadní výzvy, má-li být v plné míře dosaženo socioekonomických a environmentálních cílů SRP, zejména cílů spočívajících v obnovení a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, v zamezení nežádoucím úlovkům a ve zřízení oblastí pro obnovu rybích populací. Dosažení těchto cílů vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v těch přímořských oblastech, kde je pokrok pomalejší.\n(20)\nENRAF by měl přispívat k dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů, jakož i cílů v oblasti zaměstnanosti SRP, jak jsou stanoveny v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména cílů k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, k zamezení nežádoucím úlovkům v největší možné míře a k minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém. Taková podpora by měla zajistit, aby rybolovné činnosti byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, v zájmu dosažení hospodářských a sociálních přínosů a přínosů v oblasti zaměstnanosti, přispění k dostupnosti dodávek zdravých potravin a k přiměřené životní úrovni osob závislých na rybolovných činnostech, a to s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu i socioekonomickým aspektům. Tato podpora by měla zahrnovat inovace a investice do selektivních, klimaticky odolných a nízkouhlíkových rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem.\n(21)\nRybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních komunit v Unii, zejména tam, kde důležitou roli hraje drobný pobřežní rybolov. Vzhledem k tomu, že v mnoha rybářských komunitách je průměrný věk rybáře vyšší než 50 let, zůstává problémem generační obnova a diverzifikace činností. Zejména vytváření a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví rybolovu ze strany mladých rybářů jsou finančně náročné a představují prvek, který by při přidělování a směřování finančních prostředků v rámci ENRAF měl být zohledněn. Tento vývoj má zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví rybolovu v Unii. K usnadnění jejich zřizování by proto měla být podpora poskytnuta mladým rybářům, kteří s rybolovnými činnostmi začínají. Aby se zajistila životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných z prostředků ENRAF, měla by být podpora podmíněna získáním odpovídajících dovedností a kvalifikací. Je-li podpora k zahájení podnikatelské činnosti poskytnuta na pořízení rybářského plavidla, měla by přispět pouze k nabytí prvního rybářského plavidla nebo kontrolního podílu k němu.\n(22)\nJednou z hlavních výzev společné rybářské politiky je zamezení nežádoucím úlovkům. V tomto ohledu právní povinnost vykládky všech úlovků obnáší výrazné a podstatné změny v rybolovných postupech pro toto odvětví, někdy s významnými finančními náklady. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat inovace a investice, které přispívají k plnému provádění povinnosti vykládky, jakož i k rozvoji a provádění opatření pro zachování zdrojů přispívajících k selektivitě. Proto by mělo být možné poskytnout vyšší míru podpory na investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh, než u jiných operací. Mělo by být také možné poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměny kvót“) s cílem zmírnit dopad „blokačních druhů“ v důsledku povinností vykládky.\n(23)\nMělo by být možné z prostředků ENRAF podporovat inovace a investice do rybářských plavidel Unie. Tato podpora by měla zahrnovat opatření zaměřená na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek, energetické účinnosti a kvality úlovků. Neměla by zahrnovat vybavení rybářského plavidla zařízením, které zvyšuje jeho schopnost nalézt ryby. Tato podpora by rovněž neměla vést ke zvýšení rybolovné kapacity jakéhokoli jednotlivého plavidla, s výjimkou případů, kdy přímo vyplývá ze zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla, které je nezbytné pro zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. V těchto případech by zvýšení rybolovné kapacity jednotlivých plavidel mělo být kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, aby na úrovni loďstva nedošlo ke zvýšení rybolovné kapacity. Mimoto by podpora neměla být poskytována pouze ke splnění požadavků, které jsou podle práva Unie povinné, s výjimkou požadavků uložených členským státem za účelem provedení nepovinných ustanovení podle směrnice Rady (EU) 2017/159 (11) a v souvislosti s nákupem, instalací a správou určitého vybavení pro kontrolní účely. V rámci architektury bez preskriptivních opatření by mělo být na členských státech, aby stanovily přesná pravidla způsobilosti pro tyto investice. S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech by měla být povolena vyšší míra podpory než je míra povolená u jiných operací.\n(24)\nJe nezbytné stanovit zvláštní pravidla způsobilosti pro některé další investice podporované z ENRAF v rybářském loďstvu, aby se zabránilo tomu, že tyto investice přispějí k nadměrné kapacitě nebo nadměrnému rybolovu. Podmíněny by měly být zejména podpora na pořízení prvního plavidla z druhé ruky mladým rybářem a výměna nebo modernizace motoru rybářského plavidla, mimo jiné i v případech, že plavidlo patří do skupiny loďstva, která je v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto část loďstva, a že nový nebo modernizovaný motor nemá vyšší výkon v kilowattech (kW) než motor nahrazený.\n(25)\nPro konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost odvětví rybolovu, akvakultury a námořního odvětví hrají investice do lidského kapitálu zásadní úlohu. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu a školení, celoživotní vzdělávání, jakož i podporu sociálního dialogu a šíření znalostí.\n(26)\nKontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. ENRAF by proto měl podporovat, v rámci sdíleného řízení, rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (12). Některé povinnosti stanovené v uvedeném nařízení odůvodňují zvláštní podporu z ENRAF, totiž povinné sledování plavidel a elektronické systémy vykazování, povinné dálkové elektronické monitorovací systémy a povinné nepřetržité měření a zaznamenávání výkonu hnacího motoru. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.\n(27)\nÚspěch společné rybářské politiky závisí na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na výzvy a náklady na získávání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování a zpracování údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 (13) a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora by měla umožnit synergie se shromažďováním a zpracováním dalších druhů mořských dat.\n(28)\nENRAF by měl podporovat účinné provádění založené na znalostech a řízení společné rybářské politiky v přímém a nepřímém řízení poskytováním vědeckého poradenství, regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím.\n(29)\nV zájmu posílení ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností by mělo být možné z ENRAF podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářských loďstev v souladu s články 22 a 23 a přílohou II nařízení (EU) č. 1380/2013, jakož i úsilí členských států optimalizovat přidělování jejich dostupné rybolovné kapacity s přihlédnutím k potřebám jejich loďstva, aniž by se zvýšila jejich celková rybolovná kapacita.\n(30)\nVzhledem k výzvám spojeným s dosažením cílů společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů je podpora za účelem přizpůsobení loďstva stále někdy nezbytná, pokud jde o určité části loďstva a mořské oblasti. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zlepšování správy loďstva a na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. Z ENRAF by proto mělo být možné podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v takových segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástrojem pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla, nebo jeho přeměnou a dovybavením pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, měla by být podpora udělena pouze tehdy, je-li v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů.\n(31)\nV zájmu přispění k cílům společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů nebo zmírnění určitých mimořádných okolností by z ENRAF mělo být možné podporovat náhrady za dočasné pozastavení rybolovných činností způsobené prováděním určitých opatření pro zachování zdrojů, prováděním mimořádných opatření, přerušením uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA) z důvodů vyšší moci, přírodní katastrofy, ekologické katastrofy nebo zdravotní krize. Podpora v případě dočasného pozastavení činnosti způsobeného opatřeními pro zachování zdrojů by měla být poskytnuta pouze tehdy, je-li snížení intenzity rybolovu na základě vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(32)\nS ohledem na skutečnost, že rybáři čelí stále větším ekonomickým a environmentálním rizikům, mimo jiné vlivem změny klimatu a kolísáním cen, mělo by být možné z ENRAF podporovat opatření, která posilují odolnost odvětví rybářství, a to i prostřednictvím vzájemných fondů, pojišťovacích nástrojů nebo jiných kolektivních systémů, které zvyšují schopnost odvětví řídit rizika a reagovat na nepříznivé události.\n(33)\nDrobný pobřežní rybolov provádějí námořní a vnitrozemská rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení, a pěší rybáři, včetně sběračů měkkýšů. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybářství. Hospodářské subjekty provozující drobný pobřežní rybolov jsou závislé na zdravých rybích populacích, které jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. V zájmu podpory udržitelných rybolovných postupů by proto ENRAF měl uvedeným hospodářským subjektům poskytovat přednostní zacházení prostřednictvím maximální míry podpory ve výši 100 %, s výjimkou operací týkajících se prvního pořízení rybářského plavidla, výměny nebo modernizace motoru a operací, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla, a to za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. Mimoto by členské státy měly ve svých programech zohlednit zvláštní potřeby drobného pobřežního rybolovu a popsat druhy opatření zvažovaných pro rozvoj drobného pobřežního rybolovu.\n(34)\nMaximální míra spolufinancování z ENRAF na specifický cíl by měla činit 70 % způsobilých veřejných výdajů s výjimkou náhrady dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, pro něž by měla činit 100 %.\n(35)\nMaximální míra podpory by měla činit 50 % celkových způsobilých výdajů, a to s možností v určitých případech stanovit odchylné sazby.\n(36)\nNejvzdálenější regiony se potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy o fungování EU, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro rozvoj sektorů udržitelné modré ekonomiky, včetně udržitelného rybolovu a akvakultury, měl být připojen k programu dotčených členských států a na podporu provádění těchto akčních plánů by měl být vyhrazen finanční příděl. Z ENRAF by mělo být také možné podporovat náhradu dodatečných nákladů, kterým čelí hospodářské subjekty v nejvzdálenějších regionech vzhledem k poloze nebo ostrovní povaze těchto regionů. Tato podpora by měla být stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu. V nejvzdálenějších regionech by navíc měla být použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací. Členské státy by měly mít možnost poskytnout dodatečné finanční prostředky na provádění uvedené podpory. Jako státní podpora by toto financování mělo být oznámeno Komisi, která je může schválit podle tohoto nařízení jako součást této podpory.\n(37)\nVe sdíleném řízení by mělo být umožněno, aby ENRAF podporoval ochranu a obnovu vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů, a to i ve vnitrozemských vodách. Pro tento účel by měla být k dispozici podpora z ENRAF na náhradu, mimo jiné za pasivní sběr ztracených lovných zařízení a odpadu v moři ze strany rybářů, včetně chaluh rodu hroznovice, a na investice v přístavech na zajištění vhodných zařízení pro příjem těchto ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Podpora by měla být k dispozici také pro akce k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2008/56/ES, k provádění opatření ochrany prostoru zavedených podle uvedené směrnice, ke správě, obnově a sledování oblastí NATURA 2000, a v souladu s prioritními akčními rámci vytvořenými podle směrnice Rady 92/43/EHS (14) k ochraně druhů, zejména podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15), jakož i ke zlepšení stavu vnitrozemských vod v souladu s programem opatření stanoveným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (16). V přímém řízení by měl ENRAF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, kterou uvádí Komise ve sdělení ze dne 16. ledna 2018, a to v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí.\n(38)\nRybolov a akvakultura přispívají k zabezpečení potravin a výživy. Podle odhadů však Unie v současné době dováží více než 60 % své spotřeby produktů rybolovu, a je tedy na třetích zemích do značné míry závislá. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného spotřebitelům za přijatelné ceny.\n(39)\nZ ENRAF by mělo být možné přispívat na podporu a udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury a na chov vodních živočichů a pěstování rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. V některých členských státech zůstávají nadále v platnosti složité administrativní postupy, jako např. obtížný přístup k prostoru a těžkopádné postupy při udělování licencí, které ztěžují tomuto odvětví možnost zlepšit obraz a konkurenceschopnost chovaných mořských živočichů. Podpora z ENRAF by měla být v souladu s víceletými národními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení (EU) č. 1380/2013. Způsobilá by měla být zejména podpora na environmentální udržitelnost, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek a vyrovnávací opatření poskytující kritické služby v oblasti správy území a přírody. Způsobilá by měla být rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.\n(40)\nPotravinové zabezpečení se opírá o účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem by z ENRAF mělo být možné podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (17). Podpora by měla být dostupná zejména pro vytváření organizací producentů, provádění plánů produkce a uvádění na trh, propagaci nových odbytišť na trhu, a rozvoj a šíření informací o trhu.\n(41)\nZpracovatelský průmysl hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. Z ENRAF by mělo být možné podporovat cílené investice v tomto odvětví, přispívají-li k dosažení cílů společné organizace trhu. S výjimkou malých a středních podniků by taková podpora měla být poskytována podnikům pouze prostřednictvím finančních nástrojů nebo Programu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů.\n(42)\nZ ENRAF by mělo být možné podporovat náhradu pro hospodářské subjekty v odvětví rybolovu a akvakultury v případě mimořádných událostí, které způsobí významné narušení trhů.\n(43)\nTvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která oživuje sociální strukturu těchto regionů. Mořská odvětví a služby pravděpodobně překonají růst globální ekonomiky a významně přispějí k zaměstnanosti a růstu do roku 2030. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovacích a investicích do nových námořních podniků a biohospodářství, včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných mořských zdrojů energie, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb, které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj. Zatímco veřejné investice do udržitelné modré ekonomiky by měly být promítnuty do rozpočtu Unie, podpora z ENRAF by se měla zaměřit konkrétně na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb. Podpora rozvoje udržitelné modré ekonomiky by měla být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého i nepřímého řízení.\n(44)\nRozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti pobřežních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRAF by měl poskytnout nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem by měla být v sdíleném řízení dostupná podpora prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit. Tento přístup by měl posílit ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje by měly zajistit, aby tyto místní komunity lépe zužitkovaly příležitosti, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, a měly z nich prospěch, a to s využitím a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. Každé místní partnerství by proto mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky.\n(45)\nVe sdíleném řízení by mělo být možné z ENRAF podporovat udržitelnou správu moří a oceánů prostřednictvím shromažďování, správy a využívání dat s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí. Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, na podporu územního plánování námořních prostor a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.\n(46)\nV přímém a nepřímém řízení by se podpora z ENRAF měla zaměřit na vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení přenosu a zavádění výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických dat o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu a rozvoje projektových souborů a inovativních finančních nástrojů. Ve vztahu k výše uvedeným oblastem je třeba věnovat náležitou pozornost nejvzdálenějším regionům.\n(47)\n60 % oceánů se nachází za hranicemi jurisdikce jednotlivých států. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění a klesající biologická rozmanitost, má přeshraniční povahu, a vyžaduje proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou podle rozhodnutí Rady 98/392/ES (18), bylo mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámců zřízeno s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby se bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány vyvíjen.\n(48)\nJako globální aktér je Unie pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“. Unijní politika správy oceánů pojímá oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčovým faktorem v zájmu naplnění agendy 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14, ale také pro zaručení bezpečných, chráněných, čistých a udržitelným způsobem spravovaných moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a datech o nich.\n(49)\nČinnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRAF mají za cíl zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRAF by měl podporovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody SFPA podepsané s různými třetími zeměmi, a rovněž povinné členství Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO). Financování dohod SFPA a účast v organizacích RFMO poplyne i nadále z různých prostředků rozpočtu Unie.\n(50)\nPokud jde o bezpečnost a obranu, je nezbytné zlepšit ochranu hranic a námořní bezpečnost. Na základě strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost, kterou Rada Evropské unie přijala dne 24. června 2014, a akčního plánu přijatého dne 16. prosince 2014, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce, a to mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRAF by proto měl podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní stráží ve sdíleném i přímém řízení, včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Měl by také umožnit příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti prostřednictvím nepřímého řízení.\n(51)\nVe sdíleném řízení by každý členský stát měl vypracovat jeden program, který by měla schválit Komise. Komise by měla návrhy programů posoudit s ohledem na maximalizaci jejich příspěvku k prioritám ENRAF a k cílům odolnosti, zelené a digitální transformace. Při posuzování návrhů programů by Komise měla rovněž zohlednit jejich příspěvek k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu a k environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti, jakož i k environmentálním a socioekonomickým výzvám společné rybářské politiky, k socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky, k zachování a obnově mořských ekosystémů, ke snížení množství odpadu v mořích a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.\n(52)\nV rámci regionalizace a s cílem podnítit členské státy k strategickému přístupu během přípravy programů by Komise při posuzování návrhů programů měla v příslušných případech zohlednit analýzu každé přímořské oblasti vypracovanou Komisí s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou by se měly řídit členské státy i Komise při vyjednávání jednotlivých programů, a to s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám.\n(53)\nVýkonnost ENRAF v členských státech by měla být posuzována na základě ukazatelů. Členské státy by měly podávat zprávy o pokroku při dosahování milníků a cílů v souladu s nařízením (EU) 2021/1060. K tomuto účelu by měl být vytvořen společný rámec monitorování a hodnocení.\n(54)\nPro účely poskytování informací o podpoře z ENRAF na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 by měla být stanovena metodika vycházející z typů intervencí. Tato metodika by měla spočívat v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.\n(55)\nPodle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by ENRAF měl být hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, jakož i nadměrné regulaci. Tyto požadavky by v příslušných případech měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má ENRAF účinky v praxi.\n(56)\nKomise by měla provádět informační a komunikační činnosti týkající se ENRAF a jeho akcí a výsledků. Finanční prostředky přidělené ENRAF by měly přispívat také k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisí s prioritami ENRAF.\n(57)\nV souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20), nařízeními Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem.\n(58)\nPro posílení transparentnosti využívání finančních prostředků Unie a jejich řádnou finanční správu, zejména s ohledem na posílení veřejné kontroly nad využitými finančními prostředky, by měly být některé informace o opatřeních financovaných z ENRAF zveřejněny v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 na internetových stránkách členského státu. Členský stát musí při zveřejňování informací o opatřeních financovaných z ENRAF dodržovat pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (25).\n(59)\nZa účelem doplnění některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení spouštěcího prahu a období nepřípustnosti se zohledněním kritérií přípustnosti žádostí, pokud jde o opatření pro navrácení podpory poskytnuté v případě závažného porušení předpisů, pokud jde o příslušná počáteční nebo konečná data období nepřípustnosti a podmínky pro zkrácenou dobu trvání období nepřípustnosti a pokud jde o stanovení kritérií výpočtu dodatečných nákladů vyplývajících z konkrétního znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby bylo možné zavést další hlavní ukazatele výkonnosti. Aby se usnadnil hladký přechod od systému zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 k systému zřízenému tímto nařízením, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění tohoto nařízení o přechodná ustanovení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(60)\nAby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pracovní programy, určování energeticky účinných technologií a stanovení metodologických prvků pro měření snížení emisí CO2 z motorů rybářských plavidel, výskyt mimořádné události, vymezení případů nedodržení předpisů ze strany členských států, které mohou vést k přerušení platební lhůty, pozastavení plateb z důvodu závažného nedodržení předpisů ze strany členského státu, finanční opravy a určení příslušných údajů o provádění na úrovni operací, jakož i jejich předkládání. Vyjma pracovních programů, včetně technické pomoci, a výskytu mimořádné události by tyto pravomoci měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26).\n(61)\nV souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení by mělo být možné udělit grant na již zahájené akce pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant, však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejných důvodů a za stejných podmínek je nezbytné odchýlit se od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o granty na provozní náklady.\n(62)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(63)\nZa účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije se zpětnou působností, pokud jde o podporu v přímém a nepřímém řízení od 1. ledna 2021. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÝ RÁMEC\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání ENRAF je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Toto nařízení stanoví priority ENRAF, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování financování Unie a doplňuje obecná pravidla platná pro ENRAF podle nařízení (EU) 2021/1060.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 5 nařízení (EU) č. 1379/2013, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009, článku 2 nařízení (EU) 2021/523 a článku 2 nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„společným prostředím pro sdílení informací“ nebo „CISE“ prostředí systémů vyvinutých pro podporu výměny informací mezi orgány zapojenými do námořního dohledu napříč odvětvími a hranicemi za účelem zlepšení jejich povědomí o činnostech na moři;\n2)\n„pobřežní stráží“ vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, jež zahrnují ochranu moří, námořní bezpečnost, námořní celní správu, prevenci a potlačování obchodu s lidmi a pašování, s tím spojené prosazování námořního práva, ochranu námořních hranic, námořní dohled, ochranu mořského prostředí, pátrání a záchranu, reakci na nehody a katastrofy, kontrolu rybolovu, inspekci a další činnosti spojené s těmito funkcemi;\n3)\n„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ nebo „EMODnet“ partnerství, které shromažďuje mořská data a metadata v zájmu zajištění větší dostupnosti těchto roztříštěných zdrojů a jejich použitelnosti veřejnými a soukromými uživateli nabídkou kvalitních, interoperabilních a harmonizovaných mořských dat;\n4)\n„průzkumným rybolovem“ veškerá rybolovná činnost provozovaná v určité oblasti pro obchodní účely s cílem posoudit ziskovost a biologickou udržitelnost pravidelného a dlouhodobého využívání rybolovných zdrojů v této oblasti u populací, které nejsou předmětem komerčního rybolovu;\n5)\n„rybářem“ každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán dotčeným členským státem;\n6)\n„vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení, včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;\n7)\n„mezinárodní správou oceánů“ unijní iniciativa, jejímž cílem je zlepšit celkový rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, ujednání, pravidel a institucí prostřednictvím soudržného meziodvětvového přístupu založeného na pravidlech pro zajištění zdravých, bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně spravovaných oceánů a moří;\n8)\n„místem vykládky“ lokalita mimo námořní přístav ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (27), která je úředně uznána členským státem a jejíž použití se neomezuje na jejího vlastníka a používá se především pro vykládky plavidel drobného pobřežního rybolovu;\n9)\n„námořní politikou“ politika Unie, jejímž cílem je podpořit integrované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti Unie, a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a udržitelná odvětví modré ekonomiky, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;\n10)\n„námořní bezpečností a dohledem“ činnosti, jejichž cílem je pochopení, případně prevence a komplexní řízení všech událostí a opatření týkajících se námořní oblasti, které by měly vliv na oblasti námořní bezpečnosti a ochrany moří, prosazování práva, obrany, hraniční kontroly, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, obchodních a hospodářských zájmů Unie;\n11)\n„územním plánováním námořních prostor“ proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;\n12)\n„veřejným subjektem“ státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;\n13)\n„strategií pro přímořskou oblast“ integrovaný rámec pro řešení společných mořských a námořních problémů, s nimiž se členské státy a případně třetí země musejí vypořádat v konkrétní přímořské oblasti nebo v jedné nebo více mořských podoblastech, a pro podporu spolupráce a koordinace v zájmu dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Je vypracována Komisí ve spolupráci s dotčenými členskými státy a třetími zeměmi, jejich regiony a případnými dalšími zúčastněnými stranami;\n14)\n„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný:\na)\nmořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (28); nebo\nb)\npěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů;\n15)\n„udržitelnou modrou ekonomikou“ všechny odvětvové a meziodvětvové hospodářské aktivity v rámci vnitřního trhu související s oceány, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které zahrnují ostrovní a nejvzdálenější regiony, jakož i vnitrozemské země Unie, a to včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, jejichž cílem je dlouhodobě zajišťovat environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost a jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 14, a s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.\nČlánek 3\nPriority\nENRAF přispívá k provádění společné rybářské politiky a námořní politiky Unie. Naplňuje tyto priority:\n1)\npodpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů;\n2)\npodpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii;\n3)\nvytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit;\n4)\nposílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány.\nPodpora z ENRAF přispívá k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek se sleduje v souladu s metodikou stanovenou v příloze IV.\nKAPITOLA II\nFinanční rámec\nČlánek 4\nRozpočet\n1.   Finanční krytí pro provádění ENRAF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 6 108 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Část finančního krytí přidělená ENRAF podle hlavy II tohoto nařízení se provádí ve sdíleném řízení v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 a článkem 63 finančního nařízení.\n3.   Část finančního krytí přidělená ENRAF podle hlavy III tohoto nařízení je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo v nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.\nČlánek 5\nRozpočtové prostředky ve sdíleném řízení\n1.   Část finančního krytí ve sdíleném řízení podle hlavy II činí 5 311 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozdělením stanoveným v příloze V.\n2.   U operací v nejvzdálenějších regionech každý dotčený členský stát přidělí v rámci finanční podpory Unie v souladu s přílohou V alespoň:\na)\n102 000 000 EUR pro Azory a Madeiru;\nb)\n82 000 000 EUR pro Kanárské ostrovy;\nc)\n131 000 000 EUR pro Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik, Mayotte, Réunion a Saint-Martin.\n3.   Náhrada uvedená v článku 24 nepřekročí 60 % jednotlivých přídělů uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku nebo 70 % v případě okolností odůvodněných v jednotlivých akčních plánech pro nejvzdálenější regiony.\n4.   Alespoň 15 % z finanční podpory Unie přidělené jednotlivým členským státům se přidělí v programu vypracovaném a předloženém podle čl. 21 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 na specifický cíl uvedený v čl. 14 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení. Členské státy, které nemají přístup do vod Unie, mohou uplatňovat nižší procento, pokud jde o rozsah jejich úkolů kontroly a shromažďování údajů.\n5.   Finanční podpora Unie z ENRAF přidělená jednotlivým členským státům na celkovou částku podpory uvedené v článcích 17 až 21 nesmí přesáhnout vyšší z těchto prahových hodnot:\na)\n6 000 000 EUR; nebo\nb)\n15 % finanční podpory Unie přidělené jednotlivým členským státům.\n6.   V souladu s články 36 a 37 nařízení (EU) 2021/1060 lze na podnět některého členského státu z ENRAF podpořit technickou pomoc určenou pro účinnou správu a využívání tohoto fondu.\nČlánek 6\nFinanční rozdělení pro sdílené řízení\nProstředky, které jsou k dispozici na závazky členských států podle čl. 5 odst. 1 na období 2021–2027, jsou stanoveny v příloze V.\nČlánek 7\nRozpočtové prostředky v přímém a nepřímém řízení\n1.   Část finančního krytí v přímém a nepřímém řízení podle hlavy III činí 797 000 000 EUR v běžných cenách.\n2.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění ENRAF, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.\nZ podnětu Komise a do výše 1,5 % finančního rámce uvedeného v čl. 4 odst. 1 lze z prostředků ENRAF podporovat zejména:\na)\ntechnickou pomoc potřebnou k provádění tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060;\nb)\npřípravu, monitorování a hodnocení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a účast Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;\nc)\nzřízení celoevropské sítě místních akčních skupin.\n3.   ENRAF podporuje náklady na informační a komunikační činnosti související s prováděním tohoto nařízení.\nKAPITOLA III\nProgramování\nČlánek 8\nProgramování podpory ve sdíleném řízení\n1.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/1060 každý členský stát vypracuje jeden program pro provádění priorit stanovených v článku 3 tohoto nařízení (dále jen „program“).\nPři přípravě programu se členské státy vynasnaží zohlednit příslušné regionální nebo místní výzvy a mohou určit zprostředkující subjekty v souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Podpora podle hlavy II tohoto nařízení poskytovaná pro plnění politických cílů článku 5 nařízení (EU) 2021/1060 je organizována podle priorit a specifických cílů stanovených v příloze II tohoto nařízení.\n3.   Vedle prvků uvedených v článku 22 nařízení (EU) 2021/1060 program obsahuje:\na)\nanalýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, jakož i určení potřeb, které je nutno řešit v příslušné zeměpisné oblasti, případně i včetně přímořské oblasti, která je pro program relevantní;\nb)\npřípadně akční plány pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 35.\n4.   Při provádění analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb uvedených v odst. 3 písm. a) tohoto článku členské státy zohlední konkrétní potřeby drobného pobřežního rybolovu, jak jsou uvedeny v příloze V nařízení (EU) 2021/1060.\nU specifických cílů, které přispívají k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu, popíší členské státy druhy akcí zvažovaných za tímto účelem, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě i) a v příloze V nařízení (EU) 2021/1060.\nŘídící orgán usiluje o zohlednění specifik hospodářských subjektů provozujících drobný pobřežní rybolov v zájmu potenciálně zjednodušujících opatření, jako jsou zjednodušené formuláře žádostí.\n5.   Komise program posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060. Ve svém posouzení vezme v úvahu zejména:\na)\nmaximalizaci příspěvku programu k prioritám stanoveným v článku 3 a k cílům, kterými jsou odolnost, zelená transformace a digitální transformace, mimo jiné i prostřednictvím široké škály inovativních řešení;\nb)\npříspěvek programu k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu;\nc)\npříspěvek programu k environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti;\nd)\nrovnováhu mezi rybolovnou kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy podle každoročního hlášení členských států v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ne)\npřípadně víceleté plány řízení přijaté na základě článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, plány řízení přijaté na základě článku 19 nařízení (ES) č. 1967/2006 a doporučení, která byla přijata regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jež jsou pro Unii závazná;\nf)\nprovádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ng)\nnejnovější důkazy o socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky, a zejména v odvětví rybolovu a akvakultury;\nh)\npřípadně analýzy regionálních přímořských oblastí vypracované Komisí s uvedením společných silných a slabých stránek každé přímořské oblasti, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ni)\npříspěvek programu k zachování a obnově mořských ekosystémů, přičemž podpora vztahující se k oblastem programu Natura 2000 musí být v souladu s prioritními opařeními akčních programů stanovených podle čl. 8 odst. 4 směrnice 92/43/EHS;\nj)\npříspěvek programu ke snížení množství odpadu v mořích v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (29);\nk)\npříspěvek programu ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se změnám klimatu.\nČlánek 9\nProgramování podpory v přímém a nepřímém řízení\nZa účelem provádění hlavy III přijme Komise prováděcí akty, kterými se stanoví pracovní programy. V pracovních programech se v příslušných případech stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů podle článku 56. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2, kromě případů týkajících se technické pomoci.\nHLAVA II\nPODPORA VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nObecné zásady podpory\nČlánek 10\nStátní podpora\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, na podporu poskytnutou členskými státy v odvětví rybolovu a akvakultury se použijí články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se však nepoužijí pro platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení, na které se vztahuje oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Vnitrostátní úprava, která stanoví financování z veřejných prostředků, které jde nad rámec ustanovení tohoto nařízení, co se plateb uvedených v odstavci 2 týče, se posuzuje jako celek na základě odstavce 1.\n4.   U produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují články 107, 108 a 109, může Komise podle článku 108 Smlouvy o fungování EU v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže v těchto regionech způsobené jejich odlehlostí, ostrovní povahou nebo vzdálenou polohou.\nČlánek 11\nPřípustnost žádostí\n1.   Žádost o podporu podaná hospodářským subjektem není přípustná v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4 tohoto článku, pokud příslušný orgán zjistil, že se dotčený hospodářský subjekt:\na)\ndopustil závažných porušení ve smyslu článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (30) nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo podle jiných právních předpisů přijatých Evropským parlamentem a Radou v oblasti společné rybářské politiky;\nb)\npodílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářského plavidla uvedeného na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení; nebo\nc)\ndopustil kteréhokoli z trestných činů proti životnímu prostředí uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (31), pokud je podána žádost o podporu podle článku 27 tohoto nařízení.\n2.   Nastane-li kterákoli ze situací uvedených v odstavci 1 tohoto článku v období od podání žádosti o podporu do pěti let po poslední platbě, musí být podpora, která byla z ENRAF v souvislosti s touto žádostí vyplacena, získána od hospodářského subjektu zpět v souladu s článkem 44 tohoto nařízení a článkem 103 nařízení (EU) 2021/1060.\n3.   Aniž jsou dotčena širší vnitrostátní pravidla dohodnutá v dohodě o partnerství s dotčeným členským státem, je žádost o podporu podaná hospodářským subjektem nepřípustná po dobu stanovenou v odstavci 4 tohoto článku, pokud příslušný dotčený orgán v konečném rozhodnutí určil, že se hospodářský subjekt dopustil v souvislosti s ENRF nebo ENRAF podvodu ve smyslu článku 3 směrnice (EU) 2017/1371.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 62 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, pokud jde o:\na)\nurčení spouštěcího prahu a období nepřípustnosti uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, které je přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, spáchaných trestných činů nebo podvodu a které nesmí být kratší než jeden rok;\nb)\nv souladu s článkem 44 tohoto nařízení a článkem 103 nařízení (EU) 2021/1060 musí být opatření pro navrácení poskytnuté podpory podle odstavce 2 tohoto článku přiměřené povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení předpisů nebo spáchaných trestných činů;\nc)\nurčení příslušných počátečních nebo koncových dat období uvedených v odstavcích 1 a 3 a podmínek pro zkrácenou délku období nepřípustnosti.\n5.   Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními předpisy stanovit období nepřípustnosti delší, než je stanoveno v odstavci 4. Členské státy mohou období nepřípustnosti uplatnit také na žádosti o podporu podané hospodářskými subjekty provozujícími vnitrozemský rybolov, které se podle vnitrostátních předpisů dopustily závažného porušení předpisů.\n6.   Členské státy vyžadují, aby hospodářské subjekty, které podaly žádost o podporu v rámci ENRAF, předložily řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku. Členské státy před schválením žádosti ověřují pravdivost tohoto prohlášení na základě informací dostupných podle vnitrostátních rejstříků porušení předpisů uvedeného v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo na základě jiných dostupných údajů.\nPro účely ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce členský stát poskytne na žádost jiného členského státu informace obsažené ve svém vnitrostátním rejstříku porušení předpisů, jak je uvedeno v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.\nČlánek 12\nZpůsobilost pro podporu z ENRAF ve sdíleném řízení\n1.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti výdajů stanovená v nařízení (EU) 2021/1060, mohou členské státy vybrat pro podporu podle této hlavy operace, které:\na)\nspadají do oblasti působnosti priorit a specifických cílů stanovených v čl. 8 odst. 2;\nb)\nnejsou nezpůsobilé podle článku 13; a\nc)\njsou v souladu s platným unijním právem.\n2.   Z ENRAF lze podporovat investice do plavidel nezbytné ke splnění požadavků uložených členským státem za účelem provedení nepovinných ustanovení podle směrnice (EU) 2017/159.\nČlánek 13\nNezpůsobilé operace nebo výdaje\nPro podporu z ENRAF nejsou způsobilé tyto operace nebo výdaje:\na)\noperace, které zvyšují rybolovnou kapacitu rybářského plavidla, není-li v článku 19 stanoveno jinak;\nb)\npořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby;\nc)\nvýstavba, pořízení nebo dovoz rybářských plavidel, pokud není v článku 17 stanoveno jinak;\nd)\npřevod rybářských plavidel do třetích zemí nebo změna jejich vlajky na vlajku třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery ze třetích zemí;\ne)\ndočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v článcích 20 a 21 stanoveno jinak;\nf)\nprůzkumný rybolov;\ng)\npřevod vlastnictví podniku;\nh)\npřímé vysazování ryb s výjimkou případů, kdy je v právním aktu Unie výslovně stanoveno jako opatření pro navrácení populací nebo jiné opatření pro zachování zdrojů nebo v případě experimentálního vysazování ryb;\ni)\nvýstavba nových přístavů nebo nových aukčních hal, s výjimkou nových míst vykládky;\nj)\nmechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stažení produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen, pokud čl. 26 odst. 2 nestanoví jinak;\nk)\ninvestice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie platného v době předložení žádosti o podporu, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, není-li v článku 22 stanoveno jinak;\nl)\ninvestice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost po dobu méně než 60 dnů za dva kalendářní roky předcházející roku podání žádosti o podporu;\nm)\nvýměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla, není-li v článku 18 stanoveno jinak.\nKAPITOLA II\nPriorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů\nOddíl 1\nRozsah podpory\nČlánek 14\nSpecifické cíle\n1.   Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, prostřednictvím jednoho či několika z těchto specifických cílů:\na)\nposilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností;\nb)\nzvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2 prostřednictvím výměny nebo modernizace motorů rybářských plavidel;\nc)\npodpora přizpůsobení rybolovné kapacity rybolovným právům v případech trvalého zastavení rybolovných činností a přispívání k přiměřené životní úrovni v případech dočasného zastavení rybolovných činností;\nd)\npodpora účinné kontroly rybolovu a vynucování, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i spolehlivých údajů pro rozhodování založené na znalostech;\ne)\npodpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů; a\nf)\npřispívání k ochraně a obnově vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů.\n2.   Podpora podle této kapitoly může být udělena na vnitrozemský rybolov za podmínek stanovených v článku 16.\nOddíl 2\nSpecifické podmínky\nČlánek 15\nPřevod rybářských plavidel nebo změna jejich vlajky\nJe-li podpora podle této kapitoly poskytnuta pro rybářské plavidlo Unie, toto plavidlo nesmí být převedeno ani změnit vlajku mimo Unii během nejméně pěti let od poslední platby pro podporovanou operaci.\nČlánek 16\nVnitrozemský rybolov\n1.   Ustanovení čl. 17 odst. 6 písm. a), čl. 18 odst. 2 písm. a), čl. 19 odst. 2 písm. a) a d), článku 20, čl. 21 odst. 2 písm. a) až d) a odkaz na nařízení (ES) č. 1224/2009 v čl. 19 odst. 3 písm. d) tohoto nařízení se nepoužijí na plavidla působící ve vnitrozemském rybolovu.\n2.   V případě vnitrozemských rybářských plavidel se odkazy na datum zápisu do rejstříku loďstva Unie v čl. 17 odst. 6 písm. d) a e), čl. 18 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 2 písm. c) nahrazují odkazy na datum uvedení do provozu v souladu s vnitrostátním právem.\nČlánek 17\nPrvní pořízení rybářského plavidla\n1.   Odchylně od čl. 13 písm. c) lze z ENRAF podporovat první pořízení rybářského plavidla nebo nabytí jeho částečného vlastnictví.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci musí přispívat ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. a).\n2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze fyzické osobě, která:\na)\nke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let; a\nb)\nalespoň pět let pracovala jako rybář nebo získala náležitou kvalifikaci.\n3.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout také právnickým osobám, které zcela vlastní jedna nebo více fyzických osob, z nichž každá splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.\n4.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na společné první pořízení rybářského plavidla několika fyzickými osobami, z nichž každá splňuje podmínky uvedené v odstavci 2.\n5.   Podpora podle tohoto článku může být rovněž poskytnuta na získání částečného vlastnictví rybářského plavidla fyzickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle, anebo právnickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle.\n6.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze na rybářské plavidlo, které:\na)\npatří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;\nb)\nje vybaveno pro rybolovné činnosti;\nc)\nnení celkově delší než 24 metrů;\nd)\nbylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie po dobu nejméně tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu v případě plavidla pro drobný pobřežní rybolov a po dobu nejméně pěti kalendářních let v případě jiného typu plavidla; a\ne)\nbylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie nanejvýš třicet kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu.\n7.   První pořízení rybářského plavidla podporované podle tohoto článku se nepovažuje za převod vlastnictví podniku ve smyslu čl. 13 písm. g).\nČlánek 18\nVýměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru\n1.   Odchylně od čl. 13 písm. m) lze z ENRAF podporovat výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla do celkové délky 24 metrů.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. b).\n2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:\na)\nplavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;\nb)\nplavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň pět kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu;\nc)\nv případě plavidel drobného pobřežního rybolovu má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající; a\nd)\nv případě jiných plavidel v celkové délce do 24 metrů má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající a produkuje alespoň o 20 % méně emisí CO2 než motor stávající.\n3.   Členské státy zajistí fyzické ověření všech vyměněných nebo modernizovaných motorů.\n4.   Rybolovná kapacita stažená v důsledku výměny nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru se nenahrazuje.\n5.   Snížení emisí CO2 požadované podle odst. 2 písm. d) se považuje za splněné v kterémkoli z těchto případů:\na)\npokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor má o 20 % nižší emise CO2 než vyměňovaný motor; nebo\nb)\npokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schvalování typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor používá o 20 % méně paliva než vyměňovaný motor.\nPokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčeného motoru v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku pro jeden nebo oba motory neumožňují srovnání emisí CO2 nebo spotřeby paliva, považuje se snížení emisí CO2 požadované podle odst. 2 písm. d) za splněné v kterémkoli z těchto případů:\na)\nnový motor používá energeticky účinnou technologii a rozdíl ve stáří mezi novým motorem a vyměňovaným motorem činí nejméně sedm let;\nb)\nnový motor používá typ paliva nebo pohonný systém, u nějž se má za to, že vypouští méně CO2 než vyměňovaný motor;\nc)\nčlenský stát změří, že nový motor vypouští o 20 % méně CO2 nebo používá o 20 % méně paliva než motor, který je nahrazován při běžné intenzitě rybolovu dotčeného plavidla.\nKomise přijme prováděcí akty s cílem určit energeticky účinné technologie uvedené v písm. a) druhém pododstavci tohoto odstavce a dále upřesnit metodické prvky pro provádění písm. c) tohoto pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.\nČlánek 19\nZvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti\n1.   Odchylně od čl. 13 písm. a) lze z ENRAF podporovat operace, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. a).\n2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:\na)\nrybářské plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost rybolovné kapacity této skupiny s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;\nb)\nrybářské plavidlo není celkově delší než 24 metrů;\nc)\nrybářské plavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň 10 kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu; a\nd)\npřijetí nové rybolovné kapacity vzniklé operací do rybářského loďstva je kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, u níž poslední zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala, že rybolovná kapacita není v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.\n3.   Pro účely odstavce 1 jsou způsobilé pouze tyto operace:\na)\nzvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo obnovu ubytovacích zařízení určených výhradně pro použití posádkou, včetně hygienických zařízení, společných prostor, kuchyňských zařízení a palubních přístřešků;\nb)\nzvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následné zlepšení nebo instalaci palubních protipožárních, bezpečnostních a poplašných systémů nebo systémů snižování hluku;\nc)\nzvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci integrovaných můstkových systémů ke zlepšení navigace nebo ovládání motoru;\nd)\nzvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo opravu motoru či pohonného systému, který prokáže vyšší energetickou účinnost nebo nižší emise CO2 ve srovnání s předchozím stavem, který nemá výkon vyšší než dříve certifikovaný výkon motoru rybářského plavidla podle čl. 40 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 a jehož maximální výkon je pro daný model motoru nebo pohonného systému osvědčen výrobcem;\ne)\nvýměna nebo oprava hruškovité přídě za předpokladu, že se tím zvýší celková energetická účinnost rybářského plavidla.\n4.   Jako součást údajů poskytnutých podle čl. 46 odst. 3 sdělí členské státy Komisi povahu operací podporovaných podle tohoto článku, včetně objemu zvýšení rybolovné kapacity a účelu takového zvýšení.\n5.   Podpora podle tohoto článku se nevztahuje na operace spojené s investicemi zaměřenými na zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti, pokud tyto operace nezvyšují rybolovnou kapacitu dotčeného plavidla. Tyto operace mohou být podporovány v souladu s článkem 12.\nČlánek 20\nTrvalé zastavení rybolovných činností\n1.   Odchylně od čl. 13 písm. e) lze z ENRAF podporovat náhradu za trvalé zastavení rybolovných činností.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. c).\n2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:\na)\nzastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nb)\nzastavení bylo dosaženo vrakováním rybářského plavidla nebo jeho vyřazením z provozu a dodatečným vybavením pro jiné činnosti, než je komerční rybolov, v souladu s cíli společné rybářské politiky a víceletých plánů uvedených v nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\nrybářské plavidlo je registrováno jako aktivní plavidlo a provádělo rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 90 dnů za rok během posledních dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;\nd)\nz rejstříku rybářského loďstva Unie je trvale odstraněna rovnocenná rybolovná kapacita a licence a povolení k rybolovu jsou trvale odebrány v souladu s čl. 22 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013; a\ne)\npříjemce nezaregistruje žádné rybářské plavidlo po dobu pěti let od obdržení podpory.\n3.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze:\na)\nmajitelům rybářských plavidel Unie, na které se vztahuje trvalé zastavení rybolovných činností; a\nb)\nrybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká trvalé zastavení, nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.\nRybáři uvedení v písm. b) prvním pododstavci ukončí veškeré rybolovné činnosti na dobu pěti let od obdržení podpory. Pokud rybář opět zahájí rybolovné činnosti v tomto období, vrátí dotčenému členskému státu částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s danou operací ve výši úměrné období, během něhož nebyla splněna podmínka stanovená v první větě tohoto pododstavce.\nČlánek 21\nDočasné zastavení rybolovných činností\n1.   Odchylně od čl. 13 písm. e) lze z ENRAF podporovat náhradu za dočasné zastavení rybolovných činností.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. c).\n2.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout pouze v případě:\na)\nochranných opatření podle čl. 7 odst. 1,písm. a), b), c), i) a j) nařízení Rady (EU) č. 1380/2013 nebo rovnocenných ochranných opatření přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jsou-li použitelná na Unii;\nb)\nopatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\nnaléhavých opatření členských států podle článku 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nd)\npřerušení uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo jejího protokolu z důvodů vyšší moci, nebo\ne)\npřírodních katastrof, ekologických havárií či zdravotní krize formálně uznané příslušnými orgány příslušného členského státu.\n3.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze v případě zastavení rybolovných činností dotčeného plavidla nebo rybáře po dobu nejméně 30 dní v daném kalendářním roce.\n4.   Podporu uvedenou v odst. 2 písm. a) lze poskytnout pouze tehdy, je-li snížení intenzity rybolovu na základě vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.\n5.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze:\na)\nmajitelům nebo provozovatelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní a provádějí rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu;\nb)\nrybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká dočasné zastavení, nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu; nebo\nc)\npěším rybářům, kteří prováděli rybolovné činnosti po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu.\nOdkaz na počet dnů na moři v tomto odstavci se nevztahuje na rybolov úhořů.\n6.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze v průběhu programového období poskytnout nejvýše na dobu 12 měsíců na plavidlo nebo na rybáře.\n7.   Veškeré rybolovné činnosti prováděné dotčenými plavidly nebo rybáři se během dotčeného období přerušení činnosti skutečně dočasně zastaví. Dotčený členský stát se ujistí, že dotčené plavidlo nebo rybář přerušují veškerou rybolovnou činnost během období, jehož se dočasné zastavení týká, a že nedochází k nadměrné náhradě v důsledku použití plavidla k jiným účelům.\nČlánek 22\nKontrola a vynucování\n1.   Z ERNAF lze podporovat vývoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízeních (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. d).\n2.   Odchylně od čl. 13 písm. k) může podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku zahrnovat:\na)\nnákup, instalaci a správu na palubě komponent potřebných pro povinné systémy sledování a elektronického hlášení plavidel používané pro účely kontroly;\nb)\nnákup, instalaci a správu na palubě komponent potřebných pro povinné systémy dálkového elektronického sledování používané pro kontrolu plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\nnákup, instalaci a správu zařízení na palubě pro povinné kontinuální měření a zaznamenávání hnací síly motoru.\n3.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat k námořnímu dohledu uvedenému v článku 33 a ke spolupráci v oblasti funkcí pobřežní stráže uvedené v článku 34.\nČlánek 23\nShromažďování, správa využívání a zpracovávání údajů v odvětví rybářství a programy pro výzkum a inovace\n1.   Z ENRAF lze podporovat shromažďování, správu, využívání a zpracovávání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybářství, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále uvedeno v nařízení (EU) č. 2017/1004, na základě národních pracovních plánů uvedených v článku 6 nařízení (EU) č. 2017/1004. Z ENRAF lze rovněž podporovat programy pro výzkum a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury podle článku 27 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. d).\nČlánek 24\nPodpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů\n1.   Z ENRAF lze podporovat náhradu dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům při rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů.\n2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. e).\n3.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout pouze za podmínek stanovených v článku 36.\nČlánek 25\nOchrana a obnova vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů\n1.   Z ENRAF lze podporovat akce přispívající k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně vnitrozemských vod.\nPodpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. f).\n2.   Podpora uvedená v odstavci 1 může mimo jiné zahrnovat:\na)\nnáhradu poskytovanou rybářům za pasivní sběr ztraceného rybářského vybavení a odpadu z moře;\nb)\ninvestice do přístavů nebo jiné infrastruktury na zajištění náležitých zařízení pro příjem ztracených lovných zařízení a odpadu vylovených z moře;\nc)\nakce k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES;\nd)\nprovedení opatření územní ochrany podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES;\ne)\nsprávu, obnovu, monitorování oblastí Natura 2000 a dohled nad nimi při zohlednění prioritních akčních rámců stanovených podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;\nf)\nochranu druhů podle požadavků směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES při zohlednění prioritních akčních rámců stanovených podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;\ng)\nzlepšení stavu vnitrozemských vod v souladu s programem opatření stanoveným podle článku 11 směrnice 2000/60/ES.\nKAPITOLA III\nPriorita č. 2: Podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii\nOddíl 1\nRozsah podpory\nČlánek 26\nSpecifické cíle\n1.   Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, prostřednictvím těchto specifických cílů:\na)\npodpora udržitelných činností v oblasti akvakultury, zejména posilování konkurenceschopnosti produkce akvakultury při současném zajištění toho, aby tyto činnosti byly dlouhodobě environmentálně udržitelné;\nb)\npodpora uvádění na trh, kvality a přidané hodnoty produktů rybolovu a akvakultury, jakož i zpracování těchto produktů.\n2.   Odchylně od čl. 13 písm. j) může v případě mimořádných událostí, které způsobují významné narušení trhů, podpora uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku zahrnovat:\na)\nnáhradu pro hospodářské subjekty odvětví rybolovu a akvakultury za ušlé příjmy nebo dodatečné náklady; a\nb)\nnáhradu pro uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1379/2013, jsou-li tyto produkty skladovány v souladu s články 30 a 31 uvedeného nařízení.\nPodpora podle prvního pododstavce může být způsobilá, pouze pokud Komise v prováděcím rozhodnutí konstatovala, že nastala mimořádná událost. Výdaje jsou způsobilé pouze po dobu stanovenou v tomto prováděcím rozhodnutí.\n3.   Kromě činností uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku v oblasti působnosti článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 může podpora podle uvedeného písmene zahrnovat rovněž intervence, které přispívají k akvakultuře poskytující environmentální služby a zajišťují zdraví a dobré životní podmínky zvířat v akvakultuře v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (32).\n4.   Podpora podle odst. 1 písm. b) tohoto článku může rovněž přispívat k dosažení cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury stanovených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně plánů produkce a uvádění na trh popsaných v článku 28 nařízení (EU) č. 1379/2013.\nOddíl 2\nZvláštní podmínky\nČlánek 27\nAkvakultura\nV zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, pokud jde o podporu činností v oblasti akvakultury, musí být podpora v souladu s víceletými národními strategickými plány pro rozvoj činností v oblasti akvakultury uvedenými v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 28\nZpracování produktů rybolovu a akvakultury\nV zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, pokud jde o zpracování produktů rybolovu a akvakultury, se podpora jiným podnikům než malým a středním poskytne pouze prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060 nebo prostřednictvím Programu InvestEU v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2021/523.\nKAPITOLA IV\nPriorita č. 3: Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit\nOddíl 1\nRozsah podpory\nČlánek 29\nSpecifický cíl\nPodpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a k posílení rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit.\nOddíl 2\nZvláštní podmínky\nČlánek 30\nKomunitně vedený místní rozvoj\n1.   V zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v článku 29 tohoto nařízení se podpora uskutečňuje prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Pro účely tohoto článku strategie komunitně vedeného místního rozvoje uvedené v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí, aby komunity v rybolovných nebo akvakulturních oblastech lépe využívaly příležitostí, které skýtá udržitelná modrá ekonomika, těžily z nich a posílily environmentální, kulturní, sociálních a lidské zdroje. Tyto strategie komunitně vedeného místního rozvoje mohou být různé, od strategií zaměřených na rybolov či akvakulturu až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci místních komunit.\nKAPITOLA V\nPriorita č. 4: Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány\nOddíl 1\nRozsah podpory\nČlánek 31\nSpecifický cíl\nPodpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k posílení udržitelné správy moří a oceánů podporou znalostí v námořní oblasti, námořního dohledu nebo spolupráce pobřežní stráže.\nOddíl 2\nZvláštní podmínky\nČlánek 32\nZnalosti v námořní oblasti\nPodpora poskytnutá v zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v článku 31 tohoto nařízení prosazováním znalostí v námořní oblasti přispěje k opatřením zaměřeným na shromažďování, správu, analýzu a používání údajů ke zlepšení znalostí o stavu mořského prostředí za účelem:\na)\nplnění požadavků na monitorování a vymezení lokalit a řízení podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;\nb)\npodpory územního plánování námořních prostor podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/89/EU (33); nebo\nc)\nzvyšování kvality dat a sdílení prostřednictvím evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet).\nČlánek 33\nNámořní dohled\n1.   V zájmu dosažení specifického cíle stanoveného v článku 31 prostřednictvím podpory námořního dohledu je poskytována podpora na akce přispívající k dosažení cílů společného prostředí pro sdílení informací.\n2.   Podpora akcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu za podmínek stanovených v článku 22.\nČlánek 34\nSpolupráce pobřežní stráže\n1.   Podpora poskytnutá v zájmu dosažení specifického cíle stanoveného v článku 31 prostřednictvím podpory spolupráce pobřežní stráže se poskytuje na akce uskutečněné vnitrostátními orgány v rámci evropské spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže podle článku 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (34), článku 2b nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1406/2002 (35) a článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (36).\n2.   Podpora akcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu za podmínek stanovených v článku 22.\nKAPITOLA VI\nUdržitelný rozvoj nejvzdálenějších regionů\nČlánek 35\nAkční plán pro nejvzdálenější regiony\nV souladu s čl. 8 odst. 3 vypracují dotčené členské státy v rámci svého programu akční plán pro každý ze svých nejvzdálenějších regionů, v němž je třeba stanovit:\na)\nstrategii pro udržitelné využívání rybolovu a rozvoj odvětví udržitelné modré ekonomiky;\nb)\npopis předpokládaných hlavních akcí a odpovídajících finančních prostředků, včetně:\ni)\nstrukturální podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury podle této hlavy;\nii)\nnáhrady dodatečných nákladů podle článků 24 a 36, včetně metodiky jejího výpočtu;\niii)\njakýchkoli jiných investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytných k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží.\nČlánek 36\nNáhrada dodatečných nákladů na produkty rybolovu a akvakultury\n1.   Za účelem náhrady dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům, které se věnují rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, uvedené v článku 24, určí každý dotčený členský stát v souladu s kritérii stanovenými v souladu s odst. 6 tohoto článku pro každý nejvzdálenější region seznam produktů rybolovu a akvakultury a množství těchto produktů způsobilých pro náhradu.\n2.   Při sestavování seznamů a určování množství uvedených v odstavci 1 vezmou členské státy v úvahu všechny relevantní faktory, zejména potřebu zajistit, aby náhrada byla slučitelná s pravidly společné rybářské politiky.\n3.   Náhrada se neposkytuje za produkty rybolovu a akvakultury:\na)\nulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1565 (37);\nb)\nulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z nejvzdálenějších regionů;\nc)\ndovezené ze třetích zemí.\n4.   Ustanovení odst. 3 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejvzdálenějším regionu překročí množství dodané suroviny.\n5.   Náhrada vyplacená příjemcům, kteří vykonávají činnosti uvedené v odstavci 1 v nejvzdálenějších regionech nebo kteří vlastní plavidlo registrované v přístavu v některém z těchto regionů a působí v něm, musí za účelem zabránění vyplacení nadměrné náhrady zohlednit:\na)\nu každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů; a\nb)\njakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů.\nČlánek 37\nStátní podpora za účelem poskytnutí náhrady dodatečných nákladů\nČlenské státy mohou poskytnout dodatečné financování za účelem poskytnutí náhrady uvedené v článku 24. V takových případech členské státy oznámí Komisi státní podporu, kterou může Komise schválit v souladu s tímto nařízením jako součást této náhrady. Státní podpora takto oznámená se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 38\nHodnocení\nPři provádění hodnocení v polovině období uvedeného v článku 45 nařízení (EU) 2021/1060 Komise přezkoumá konkrétně ustanovení této kapitoly, včetně ustanovení týkajících se náhrady dodatečných nákladů.\nKAPITOLA VII\nPravidla provádění ve sdíleném řízení\nOddíl 1\nPodpora z ENRAF\nČlánek 39\nVýpočet náhrady\nNáhrada dodatečných nákladů nebo ušlého příjmu a jiné náhrady stanovené tímto nařízením se poskytují některou z forem uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. b) až e) nařízení (EU) 2021/1060.\nČlánek 40\nUrčení míry spolufinancování\nMaximální míra spolufinancování z ENRAF na specifický cíl činí 70 % způsobilých veřejných výdajů s výjimkou specifického cíle uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. e), pro nějž činí 100 %.\nČlánek 41\nMíra veřejné podpory\n1.   Členské státy uplatňují maximální míru veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.\n2.   Odchylně od odstavce 1 jsou specifické maximální míry podpory stanoveny v příloze III.\n3.   Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 19 přílohy III, použije se nejvyšší maximální míra podpory.\n4.   Pokud jedna operace spadá pod několik řádků 2 až 19 přílohy III a zároveň pod řádek 1 této přílohy, použije se maximální míra podpory uvedená v řádku 1.\nOddíl 2\nFinanční řízení\nČlánek 42\nPřerušení platební lhůty\n1.   V souladu s čl. 96 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přerušit platební lhůtu žádosti o vyplacení platby nebo její části, pokud členský stát nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto nedodržení pravidel ovlivnit výdaje zahrnuté v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována.\n2.   Před přerušením uvedeným v odstavci 1 uvědomí Komise dotčený členský stát o nedodržování pravidel a dá mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.\n3.   Přerušení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování nedodržování pravidel.\n4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem vymezení případů nedodržení pravidel podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.\nČlánek 43\nPozastavení plateb\n1.   V souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž zcela nebo zčásti pozastaví vyplácení průběžných plateb z programu v případě, že členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto závažné nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována..\n2.   Před pozastavením podle odstavce 1 Komise uvědomí dotčený členský stát, že Komise je toho názoru, že existuje případ závažného neplnění pravidel platných v rámci společné rybářské politiky dotčeným členským státem a poskytne mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.\n3.   Pozastavení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného nedodržování pravidel.\n4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem vymezení případů závažného nedodržení pravidel podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.\nČlánek 44\nFinanční opravy prováděné členskými státy\nPro případy finančních oprav podle čl. 11 odst. 2 určí členské státy částku opravy, která je přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení předpisů nebo spáchaných trestných činů příjemcem a významu příspěvku ENRAF pro hospodářskou činnost tohoto příjemce.\nČlánek 45\nFinanční opravy prováděné Komisí\n1.   V souladu s čl. 104 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na program nebo jeho části, pokud po nezbytném posouzení dojde k závěru, že:\na)\nvýdaje zahrnuté do žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, kdy nastala některá ze situací uvedených v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, a tyto výdaje nebyly dotčeným členským státem opraveny před zahájením postupu opravy podle tohoto odstavce;\nb)\nvýdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla společné rybářské politiky, což mělo za následek pozastavení platby podle článku 43 tohoto nařízení, a dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení.\n2.   Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany dotčeného členského státu nebo dotčeného příjemce a k významu příspěvku ENRAF pro hospodářskou činnost dotčeného příjemce.\n3.   Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených se závažným nedodržováním pravidel společné rybářské politiky členským státem, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odstavce 4.\n4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem stanovení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, a kritérií pro uplatnění paušálních sazeb nebo finančních oprav na základě extrapolace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.\nOddíl 3\nMonitorování a podávání zpráv\nČlánek 46\nRámec pro monitorování a hodnocení\n1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků pro ENRAF stanovené v příloze I tohoto nařízení a případně ukazatele specifické pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.\n2.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti ENRAF. Komise v této zprávě použije hlavní ukazatele výkonnosti stanovené v příloze I tohoto nařízení.\n3.   Vedle údajů podle obecných pravidel stanovených v článku 42 nařízení 2021/1060 předloží řídící orgán Komisi relevantní údaje o provádění na úrovni operací, které obsahují hlavní charakteristiky příjemce (jméno, typ příjemce, velikost podniku, pohlaví a kontaktní údaje) a podporovaných operací (specifický cíl, druh operace, dotčené odvětví, hodnoty ukazatelů, stav postupu operace, číslo ve společném rejstříku loďstva, finanční údaje a forma podpory). Údaje se poskytují k 31. lednu a 31. červenci každého roku. První předání uvedených údajů se uskuteční do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla, která dále upřesní konkrétní údaje uvedené v odstavci 3 tohoto článku a jejich předkládání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy I doplněním základních ukazatelů výkonnosti s cílem přizpůsobit se změnám, k nimž došlo během programového období.\nČlánek 47\nVykazování výsledků financované operace\n1.   Příjemci vykáží hodnotu příslušných ukazatelů výsledků po dokončení operace a nejpozději při podání žádosti o konečnou platbu. Řídící orgán přezkoumá věrohodnost hodnoty ukazatelů výsledků, kterou příjemce vykáže souběžně s konečnou platbou.\n2.   Členské státy mohou lhůty stanovené v odstavci 1 odložit.\nHLAVA III\nPODPORA V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nPriorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů\nČlánek 48\nProvádění společné rybářské politiky\nENRAF podporuje provádění společné rybářské politiky prostřednictvím:\na)\nposkytování vědeckého poradenství a znalostí za účelem podpory řádných a účinných rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky, a to i prostřednictvím účasti odborníků ve vědeckých institucích;\nb)\nregionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména v souvislosti s víceletými plány uvedenými v článcích 9 a 10 uvedeného nařízení;\nc)\nvývoje a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009;\nd)\nprovozování poradních sborů zřízených v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterýžto cíl je součástí společné rybářské politiky, kterou zároveň podporuje;\ne)\ndobrovolných příspěvků k činnostem mezinárodních organizací působících v oblasti rybolovu v souladu s články 29 a 30 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 49\nPodpora čistých a zdravých moří a oceánů\n1.   ENRAF přispívá k podpoře čistých a zdravých moří a oceánů, a to i prostřednictvím opatření na podporu provádění směrnice 2008/56/ES a opatření k zajištění souladu s cílem spočívajícím v dosahování dobrého stavu prostředí, který je stanoven v čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013, a na podporu provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.\n2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES.\nKAPITOLA II\nPriorita č. 2: Podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii\nČlánek 50\nInformace o trhu\nENRAF podporuje vypracování a šíření informací o trhu Komisí v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 1379/2013, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury.\nKAPITOLA III\nPriorita č. 3: Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit\nČlánek 51\nNámořní politika a rozvoj udržitelné modré ekonomiky\nENRAF podporuje provádění námořní politiky a rozvoj udržitelné modré ekonomiky prostřednictvím:\na)\npodpory udržitelné, nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné modré ekonomiky;\nb)\npodpory integrované správy a řízení námořní politiky, mimo jiné prostřednictvím územního plánování námořních prostor, strategií pro přímořské oblasti a námořní regionální spolupráce;\nc)\nzlepšení přenosu a zavádění výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice;\nd)\nzlepšování námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických a environmentálních údajů o udržitelné modré ekonomice;\ne)\nrozvojem projektových souborů a inovativních finančních nástrojů.\nKAPITOLA IV\nPriorita č. 4: Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány\nČlánek 52\nEvropská námořní síť pro pozorování a sběr dat\nENRAF podporuje provádění Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet).\nČlánek 53\nNámořní bezpečnost a dohled\nENRAF přispívá k podpoře námořní bezpečnosti a dohledu, mimo jiné prostřednictvím sdílení dat, spolupráce pobřežních stráží a agentur a boje proti trestné a nezákonné činnosti na moři.\nČlánek 54\nMezinárodní správa oceánů\nENRAF podporuje provádění politiky mezinárodní správy oceánů:\na)\ndobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím působícím v oblasti správy oceánů;\nb)\ndobrovolnou spoluprací a koordinací mezi mezinárodními fóry, organizacemi, orgány a institucemi v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, Agendy 2030 a dalších příslušných mezinárodních dohod, ujednání a partnerství;\nc)\nprováděním partnerství v oblasti oceánů mezi Unií a relevantními aktéry v oblasti oceánů;\nd)\nprováděním relevantních mezinárodních dohod, ujednání a nástrojů, které jsou zaměřeny na podporu lepší správy oceánů, jakož i rozvoj činností, opatření, nástrojů a znalostí, které vytvářejí podmínky pro existenci bezpečných, chráněných, čistých a udržitelně spravovaných moří a oceánů;\ne)\nprováděním relevantních mezinárodních dohod, opatření a nástrojů k prevenci, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;\nf)\nmezinárodní spoluprací v oblasti výzkumu oceánů a dat o oceánech a jejich rozvojem.\nKAPITOLA V\nPravidla provádění v přímém a nepřímém řízení\nČlánek 55\nFormy financování ze strany Unie\n1.   ENRAF může poskytovat prostředky v některé z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě veřejných zakázek podle hlavy VII uvedeného nařízení a grantů podle hlavy VIII uvedeného nařízení. Může rovněž poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinováním zdrojů uvedených v článku 56 tohoto nařízení.\n2.   Hodnocení návrhů na grant mohou provádět nezávislí odborníci.\nČlánek 56\nOperace kombinování zdrojů\nOperace kombinování zdrojů v rámci ENRAF se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.\nČlánek 57\nHodnocení vypracované Komisí\n1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Hodnocením se pověří interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí.\n2.   Průběžné hodnocení podpory podle hlavy III se provede do konce roku 2024.\n3.   Závěrečná hodnotící zpráva o podpoře podle hlavy III se připraví do konce roku 2031.\n4.   Komise předá hodnotící zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.\nČlánek 58\nMonitorování v přímém a nepřímém řízení\n1.   Komise použije ukazatele výsledků a výstupů stanovené v příloze I ke sledování výsledků provádění ENRAF v přímém a nepřímém řízení.\n2.   Komise shromažďuje údaje o operacích vybraných pro podporu v přímém a nepřímém řízení, včetně hlavních charakteristik příjemce a operace, jak je stanoveno v čl. 46 odst. 3.\nČlánek 59\nAudity\nAudity o využití příspěvku Unie prováděné osobami či subjekty včetně osob či subjektů, které nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.\nČlánek 60\nInformace, komunikace a propagace\n1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků.\n2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se ENRAF, akcí uskutečněných v rámci ENRAF a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na ENRAF rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie v míře, v níž tyto priority souvisejí s prioritami uvedenými v článku 3.\nČlánek 61\nZpůsobilé subjekty, činnosti a náklady\n1.   Kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se použijí jako doplněk kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení (EU).\n2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:\na)\nprávní subjekty se sídlem v členském státě nebo ve třetí zemi uvedené v seznamu programu za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4;\nb)\nprávní subjekt zřízený podle práva Unie nebo mezinárodní organizace.\n3.   Právní subjekty zřízené ve třetí zemi jsou výjimečně způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle určitého opatření.\n4.   Právní subjekty se sídlem ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by měly v zásadě nést náklady na svou účast.\n5.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení lze v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity za podmínek stanovených v rozhodnutí o financování a na omezenou dobu považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.\nHLAVA IV\nPROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 62\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 36, 46 a 65 je svěřena Komisi od 14 července 2021 do 31. prosince 2027.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 36, 46 a 65 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11, 36, 46 a 65 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 63\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nHLAVA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 64\nZměny nařízení (EU) 2017/1004\nČlánek 6 nařízení (EU) 2017/1004 se mění takto:\n1)\nodstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:\n„1.   Aniž jsou dotčeny jejich stávající povinnosti v oblasti shromažďování údajů podle práva Unie, shromažďují členské státy údaje v rámci pracovního plánu sestaveného v souladu s víceletým programem Unie (dále jen „národní pracovní plán“). Členské státy předloží své národní pracovní plány elektronickými prostředky Komisi do 15. října roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu, ledaže je stále ještě uplatňován stávající plán, což Komisi případně oznámí.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž schválí národní pracovní plány uvedené v odstavci 1 do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu. Při schvalování národních pracovních plánů zohlední Komise hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10. Ukáže-li toto hodnocení, že národní pracovní plán není v souladu s tímto článkem nebo že nezaručuje vědecký význam údajů nebo dostatečnou kvalitu navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčený členský stát a uvede, jaké změny tohoto pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčený členský stát následně Komisi předloží revidovaný národní pracovní plán.“;\n2)\ndoplňuje se nový odstavec, který zní:\n„5.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví pravidla pro postupy, formát a časové plány pro předkládání národních pracovních plánů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.“\nČlánek 65\nPřechodná ustanovení\n1.   Na programy a operace podporované z ENRF v programovém období 2014–2020 se nadále použije nařízení (EU) č. 508/2014 a jakýkoli akt v přenesené pravomoci a provádějící akt přijatý podle uvedeného nařízení.\n2.   Aby se usnadnil přechod z režimu podpory zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 na systém zavedený tímto nařízením, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 tohoto nařízení, ke stanovení podmínek, za kterých může být podpora schválená Komisí podle nařízení (EU) č. 508/2014 začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení.\n3.   Odkazy na nařízení (EU) č. 508/2014 se považují za odkazy na toto nařízení, pokud jde o programové období 2021–2027.\nČlánek 66\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2021, pokud jde o podporu v přímém a nepřímém řízení podle hlavy III.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 7. července 2021.\nZa Evropský parliament\nPředseda\nD. M. SASSOLI\nZa Radu\npředseda\nA. LOGAR\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 104.\n(2)  Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 9.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (Úř. věst. C 116, 31.3.2021, s. 81) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 271, 7.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. 231, 30.6.2021, s. 159).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(11)  Směrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12).\n(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).\n(14)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).\n(18)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).\n(19)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(21)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).\n(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(23)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).\n(28)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ 904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).\n(30)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).\n(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).\n(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).\n(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).\n(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).\n(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).\n(37)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).\nPŘÍLOHA I\nSPOLEČNÉ UKAZATELE ENRAF\nHLAVNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI (1)\nUKAZATELE VÝSLEDKŮ (JEDNOTKA MĚŘENÍ)\nUKAZATELE VÝSTUPŮ\nCI 01 – Vytvořené podniky\nCI 02 – Podniky s vyšším obratem\nCI 03 – Vytvořená pracovní místa\nCI 04 – Udržená pracovní místa\nCI 05 – Osoby, jimž plyne prospěch\nCI 06 – Akce přispívající k dobrému stavu prostředí, včetně ochrany a zachování přírody, ochrany ekosystémů, biologické rozmanitosti, zdraví zvířat a dobré životní podmínky\nCI 07 – Energetická spotřeba vedoucí ke snížení emisí CO2\nCI 08 – Počet podporovaných malých a středních podniků\nCR 01 – Nová výrobní kapacita (tuny/rok)\nCR 02 –Udržená akvakulturní produkce (tuny/rok)\nCR 03 – Vytvořené podniky (počet subjektů)\nCR 04 – Podnik s vyšším obratem (počet subjektů)\nCR 05 – Kapacita stažených plavidel (GT a kW)\nCR 06 – Vytvořená pracovní místa (počet osob)\nCR 07 – Udržená pracovní místa (počet osob)\nCR 08 – Osoby, jimž plyne prospěch (počet osob)\nCR 09 – Plocha dotčená operacemi přispívajícími k dobrému stavu životního prostředí, k ochraně, zachování a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů (km2 nebo km)\nCR 10 – Akce přispívající k dobrému stavu životního prostředí, včetně ochrany a obnovy přírody, zachování, ochrany ekosystémů, biologické rozmanitosti, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (počet akcí)\nCR 11 – Subjekty zvyšující sociální udržitelnost (počet subjektů)\nCO 01 – Počet operací\nCI 09 – Počet rybářských plavidel vybavených zařízeními pro elektronické hlášení polohy a úlovků\nCI 10 – Počet místních akčních skupin\nCI 11 – Počet podporovaných plavidel drobného pobřežního rybolovu\nCI 12 – Využívání datových a informačních platforem\nCR 12 – Účinnost systému pro „shromažďování, správu a využívání údajů“ (stupnice: vysoká, střední, nízká)\nCR 13 – Spolupráce mezi zúčastněnými stranami (počet akcí)\nCR 14 – Umožněné inovace (počet nových produktů, služeb, procesů, podnikatelských modelů nebo metod)\nCR 15 – Instalované nebo modernizované kontrolní prostředky (počet prostředků)\nCR 16 – Subjekty mající prospěch z propagační a informační činnosti (počet subjektů)\nCR 17 – Subjekty zlepšující účinné využívání zdrojů při výrobě nebo zpracování (počet subjektů)\nCR 18 – Energetická spotřeba vedoucí ke snížení emisí CO2 (kWh/tunu nebo litry/h)\nCR 19 – Akce ke zlepšení schopnosti řízení (počet akcí)\nCR 20 – Indukované investice (v EUR)\nCR 21 – Soubory dat a poskytnuté poradenství (počet)\nCR 22 – Využívání datových a informačních platforem (počet zobrazení stránek)\n(1)  Hlavní ukazatele výkonnosti pro ENRAF, které bude Komise používat v souladu s požadavkem na podávání zpráv podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodu iii) finančního nařízení.\nPŘÍLOHA II\nORGANIZACE PODPORY VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ\nCÍL POLITIKY\nČlánek 5 nařízení (EU) 2021/1060\nPRIORITA ENRAF\nSPECIFICKÝ CÍL ENRAF\nNOMENKLATURA, KTERÁ SE POUŽIJE VE FINANČNÍM PLÁNU\nPříloha V tabulka 11A nařízení (EU) 2021/1060\nZelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita\nPodpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů\nPosilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností\n1.1.1\nvšechny operace kromě operací podporovaných podle článků 17 a 19\n1.1.2\noperace podporované podle článků 17 a 19\nZvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2 prostřednictvím výměny nebo modernizace motorů rybářských plavidel\n1.2\nPodpora přizpůsobení rybolovné kapacity rybolovným právům v případech trvalého zastavení rybolovných činností a přispívání k přiměřené životní úrovni v případech dočasného zastavení rybolovných činností\n1.3\nPodpora účinné kontroly rybolovu a vynucování, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i spolehlivých údajů pro rozhodování založené na znalostech\n1.4\nPodpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů\n1.5\nPřispívání k ochraně a obnově vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů\n1.6\nPodpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii\nPodpora udržitelných činností v oblasti akvakultury, zejména posilování konkurenceschopnosti produkce akvakultury při současném zajištění toho, aby tyto činnosti byly dlouhodobě environmentálně udržitelné\n2.1\nPodpora uvádění na trh, kvality a přidané hodnoty produktů rybolovu a akvakultury, jakož i zpracování těchto produktů\n2.2\nPosílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány\nPosílení udržitelné správy moří a oceánů podporou poznatků o moři, námořního dohledu nebo spolupráce pobřežní stráže\n4.1\nEvropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ\nVytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit\nVytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora udržitelného rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit\n3.1\nTechnická pomoc\n5.1\n5.2\nPŘÍLOHA III\nSPECIFICKÉ MAXIMÁLNÍ MÍRY PODPORY VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ\nČÍSLO ŘÁDKU\nSPECIFICKÁ KATEGORIE OPERACE\nMAXIMÁLNÍ MÍRA PODPORY\n1\nOperace podporované podle článků 17, 18 a 19\n40 %\n2\nTyto operace přispívající k provádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013:\n—\noperace zvyšující velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;\n100 %\n—\noperace ke zlepšení infrastruktury rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků s cílem usnadnit vykládku a skladování nežádoucích úlovků; operace usnadňující uvádění nežádoucích úlovků\n75 %\n—\nkomerčních populací na trh v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013.\n75 %\n3\nOperace zlepšující zdravotní, bezpečnostní a pracovní podmínky na palubě rybářských plavidel, s výjimkou operací podporovaných podle článku 19\n75 %\n4\nOperace v nejvzdálenějších regionech\n85 %\n5\nOperace na odlehlých řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo\n85 %\n6\nOperace podporované podle článku 22\n85 %\n7\nOperace týkající se drobného pobřežního rybolovu\n100 %\n8\nJe-li příjemcem veřejný subjekt nebo podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je-li podpora poskytnuta na poskytování takových služeb\n100 %\n9\nOperace týkající se náhrady podle článku 39\n100 %\n10\nOperace podporované podle článků 23 a 25 a v rámci priority 4\n100 %\n11\nOperace související s vytvářením, vývojem, sledováním, hodnocením nebo správou transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013\n100 %\n12\nOperace týkající se provozních nákladů místních akčních skupin\n100 %\n13\nOperace podporované podle článku 30, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:\ni)\njedná se o společný zájem;\nii)\nmají kolektivního příjemce; nebo\niii)\nve vhodných případech mají inovační prvky na místní úrovni a zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům\n100 %\n14\nOperace jiné než operace uvedené v řádku 13, které splňují všechna tato kritéria:\ni)\njedná se o společný zájem;\nii)\nmají kolektivního příjemce;\niii)\nmají inovační prvky nebo zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům\n100 %\n15\nOperace prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi\n75 %\n16\nFinanční nástroje, s výjimkou finančních nástrojů souvisejících s operacemi uvedenými v řádku 1\n100 %\n17\nOperace na podporu udržitelné akvakultury prováděné malými a středními podniky\n60 %\n18\nOperace na podporu inovativních produktů, procesů nebo zařízení v odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování\n75 %\n19\nOperace prováděné organizacemi rybářů nebo jinými kolektivními příjemci\n60 %\nPŘÍLOHA IV\nTYPY INTERVENCÍ\nČ.\nTYPY INTERVENCÍ\nKLIMATICKÝ KOEFICIENT\nENVIRONMENTÁLNÍ KOEFICIENT\n1\nSnižování negativních dopadů nebo přispívání k pozitivním vlivům na životní prostředí a přispívání k dobrému stavu životního prostředí\n100 %\n100 %\n2\nPodpora podmínek pro hospodářsky životaschopné, konkurenceschopné a atraktivní odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování\n40 %\n40 %\n3\nPřispívání ke klimatické neutralitě\n100 %\n100 %\n4\nDočasné zastavení rybolovných činností\n100 %\n100 %\n5\nTrvalé zastavení rybolovných činností\n100 %\n100 %\n6\nPřispívání k dobrému stavu životního prostředí prováděním a monitorováním chráněných mořských oblastí, včetně sítě Natura 2000\n100 %\n100 %\n7\nNáhrada za neočekávané události v oblasti životního prostředí, klimatu nebo veřejného zdraví\n0 %\n0 %\n8\nNáhrada dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech\n0 %\n0 %\n9\nZdraví a dobré životní podmínky zvířat\n40 %\n40 %\n10\nKontrola a vynucování\n40 %\n100 %\n11\nShromažďování dat, analýzy a podpora znalostí v námořní oblasti\n100 %\n100 %\n12\nNámořní dohled a bezpečnost\n40 %\n40 %\nKomunitně vedený místní rozvoj\n13\nPřípravné činnosti v rámci komunitně vedeného místního rozvoje\n0 %\n0 %\n14\nProvádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje\n40 %\n40 %\n15\nProvozní náklady a oživení komunitně vedeného místního rozvoje\n0 %\n0 %\nTechnická pomoc\n16\nTechnická pomoc\n0 %\n0 %\nPŘÍLOHA V\nCELKOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z ENRAF PRO JEDNOTLIVÉ ČLENSKÉ STÁTY OD 1. LEDNA 2021 DO 31. PROSINCE 2027\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\n2026\n2027\nCELKEM\nCELKEM\n649 646 302\n867 704 926\n833 435 808\n798 047 503\n707 757 512\n721 531 085\n732 876 864\n5 311 000 000\nBE\n4 925 394\n6 578 640\n6 318 823\n6 050 521\n5 365 973\n5 470 400\n5 556 420\n40 266 171\nBG\n10 390 512\n13 878 165\n13 330 060\n12 764 057\n11 319 949\n11 540 245\n11 721 710\n84 944 698\nCZ\n3 670 269\n4 902 222\n4 708 614\n4 508 683\n3 998 577\n4 076 392\n4 140 492\n30 005 249\nDK\n24 582 747\n32 834 129\n31 537 379\n30 198 278\n26 781 687\n27 302 881\n27 732 208\n200 969 309\nDE\n25 908 996\n34 605 542\n33 238 833\n31 827 487\n28 226 569\n28 775 883\n29 228 372\n211 811 682\nEE\n11 912 962\n15 911 637\n15 283 223\n14 634 286\n12 978 583\n13 231 157\n13 439 212\n97 391 060\nIE\n17 414 773\n23 260 170\n22 341 533\n21 392 895\n18 972 532\n19 341 754\n19 645 895\n142 369 552\nEL\n45 869 836\n61 266 389\n58 846 736\n56 348 059\n49 972 919\n50 945 434\n51 746 530\n374 995 903\nES\n137 053 465\n183 056 482\n175 826 854\n168 361 115\n149 312 971\n152 218 730\n154 612 307\n1 120 441 924\nFR\n69 372 651\n92 658 097\n88 998 661\n85 219 712\n75 578 071\n77 048 886\n78 260 448\n567 136 526\nHR\n29 808 019\n39 813 303\n38 240 917\n36 617 179\n32 474 362\n33 106 342\n33 626 925\n243 687 047\nIT\n63 388 749\n84 665 656\n81 321 871\n77 868 885\n69 058 907\n70 402 853\n71 509 909\n518 216 830\nCY\n4 685 786\n6 258 605\n6 011 428\n5 756 178\n5 104 932\n5 204 279\n5 286 114\n38 307 322\nLV\n16 498 239\n22 035 996\n21 165 707\n20 266 995\n17 974 015\n18 323 805\n18 611 939\n134 876 696\nLT\n7 484 030\n9 996 101\n9 601 315\n9 193 636\n8 153 481\n8 312 155\n8 442 859\n61 183 577\nLU\n-\n-\n-\n-\n-\n-\n-\n-\nHU\n4 612 763\n6 161 072\n5 917 747\n5 666 475\n5 025 378\n5 123 176\n5 203 735\n37 710 346\nMT\n2 669 689\n3 565 790\n3 424 963\n3 279 536\n2 908 494\n2 965 097\n3 011 721\n21 825 290\nNL\n11 978 187\n15 998 755\n15 366 900\n14 714 410\n13 049 642\n13 303 600\n13 512 794\n97 924 288\nAT\n821 763\n1 097 594\n1 054 246\n1 009 482\n895 270\n912 693\n927 046\n6 718 094\nPL\n62 675 756\n83 713 340\n80 407 168\n76 993 019\n68 282 136\n69 610 965\n70 705 569\n512 387 953\nPT\n46 307 271\n61 850 651\n59 407 923\n56 885 418\n50 449 481\n51 431 271\n52 240 007\n378 572 022\nRO\n19 871 141\n26 541 038\n25 492 826\n24 410 382\n21 648 625\n22 069 926\n22 416 967\n162 450 905\nSI\n2 927 095\n3 909 597\n3 755 191\n3 595 743\n3 188 925\n3 250 985\n3 302 105\n23 929 641\nSK\n1 862 388\n2 487 512\n2 389 271\n2 287 821\n2 028 980\n2 068 465\n2 100 991\n15 225 428\nFI\n8 777 254\n11 723 405\n11 260 401\n10 782 276\n9 562 384\n9 748 476\n9 901 766\n71 755 962\nSE\n14 176 567\n18 935 038\n18 187 218\n17 414 975\n15 444 669\n15 745 235\n15 992 823\n115 896 525", "summary": "Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (2021–2027)\nEvropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (2021–2027)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje Evropský námořní a rybářský fond (ENRAF), fond Evropské unie (EU) pro období 2021–2027 v kontextu víceletého finančního rámce pro období 2021–2027. Stanovuje priority fondu, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování finančních prostředků EU, která doplňují obecná pravidla platná pro ENRAF podle nařízení (EU) 2021/1060 (viz shrnutí).\nKLÍČOVÉ BODY\nPriority\nENRAF podporuje společnou rybářskou politiku EU, námořní politiku EU a program EU pro mezinárodní správu oceánů. Pomáhá tak naplňovat cíle Zelené dohody pro Evropu a přispívá k ochraně mořské biologické rozmanitosti, k cílům EU v oblasti zmírňování změny klimatu a k zásobování potravinami.\nENRAF podporuje inovativní projekty, které přispívají k udržitelnému využívání a řízení vodních a námořních zdrojů. Zejména usnadňuje:udržitelné rybolovné činnosti s nízkou uhlíkovou stopou, ochranu mořské biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů, zásobování evropských spotřebitelů kvalitními a zdravými mořskými plody prostřednictvím účinného trhu s produkty rybolovu, socioekonomickou přitažlivost a generační obnovu odvětví rybolovu, zejména pokud jde o drobný pobřežní rybolov, strukturální řízení rybolovu a rybářských loďstev (odstranění nadměrné kapacity loďstva a podpora opatření na zachování mořských biologických zdrojů), shromažďování vědeckých údajů na podporu řízení rybolovu, kontrolu rybolovných činností a podporu kultury dodržování předpisů v odvětví rybolovu s cílem zajistit rovné podmínky, rozvoj udržitelné a konkurenceschopné akvakultury přispívající k potravinové bezpečnosti, zlepšování dovedností a pracovních podmínek v oblasti rybolovu a akvakultury, hospodářskou a sociální vitalitu pobřežních komunit, inovace v udržitelné modré ekonomice, námořní bezpečnost přispívající k bezpečnému námořnímu prostoru, mezinárodní spolupráci přispívající ke zdravým, bezpečným a udržitelně spravovaným oceánům.Při plnění těchto cílů se ENRAF zaměřuje zejména na udržitelnost a ziskovost drobného pobřežního rybolovu a na udržitelný rozvoj námořních činností v nejvzdálenějších regionech.\nRozpočet\nNa období 2021–2027 činí rozpočet ENRAF 6 108 000 000 EUR (v cenách roku 2021) a je rozdělen takto:sdílená správa – 5 311 000 000 EUR poskytnutých prostřednictvím národních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU a členských států EU, přímá a nepřímá správa – 797 000 000 EUR poskytnutých Evropskou komisí.V příloze V jsou uvedeny celkové zdroje z ENRAF pro jednotlivé členské státy na jednotlivé roky 2021 až 2027. Na operace v nejvzdálenějších regionech musí dotyčné členské státy přidělit z těchto celkových částek nejméně:102 000 000 EUR pro Azory a Madeiru (Portugalsko), 82 000 000 EUR pro Kanárské ostrovy (Španělsko), 131 000 000 EUR pro Francouzskou Guyanu, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin (Francie).ProgramováníV rámci sdílené správy připravuje každý členský stát jednotný národní program, který po důkladném posouzení schvaluje Komise. Národní program ENRAF je strategickým plánem pro veřejné investice v letech 2021–2027. Popisuje na míru připravená opatření, která reagují na konkrétní výzvy identifikované členskými státy, pokud jde o společné priority EU v oblasti mořské biologické rozmanitosti, námořní politiky a udržitelného rybolovu a akvakultury.Hodnocení a monitorování\nProvádění ENRAF je průběžně transparentně monitorováno v souladu se společnými pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 a zvláštními pravidly v nařízení o ENRAF.Členské státy podávají dvakrát ročně zprávu:o hodnotách ukazatelů zvolených v jejich programech ENRAF – tyto informace jsou agregovány na úrovni EU a následně zveřejněny;o podrobných charakteristikách každého projektu a příjemce – Komise tyto informace používá pro pravidelné ad hoc reportování. Pětkrát ročně podávají členské státy zprávu o počtu vybraných projektů a o jejich finančních nákladech. Tyto informace jsou agregovány na úrovni EU a následně zveřejněny. Zpráva je také rozdělena podle tematických oblastí. Komise projednává provádění ENRAF s každým členským státem na každoročním kontrolním zasedání. Cílem tohoto zasedání je identifikovat potenciální problémy v národním programu ENRAF a případná nápravná opatření. Do 30. června 2029 každý členský stát vyhodnotí svůj program ENRAF a posoudí jeho dopad. Do konce roku 2024 a také do konce roku 2031 Komise vyhodnotí účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu ENRAF jako celku.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1–49).\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1972 ze dne 11. srpna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vynaložených provozovateli při rybolovu, chovu a při zpracovávání a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů (Úř. věst. L 402, 15.11.2021, s. 1–3).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159–706).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021) 240 final, 17.5.2021).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final, 20.5.2020).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1–21).\nNásledné změny nařízení (EU) 2017/1004 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1–21).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19–40).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 26.11.2021"}
{"celex_id": "32021R0056", "reference": "26.1.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 24/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/56\nze dne 20. ledna 2021,\nkterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem společné rybářské politiky, který je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit využívání biologických mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.\n(2)\nRozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (5), které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.\n(3)\nRozhodnutím Rady 2006/539/ES (6) Unie schválila Úmluvu o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (dále jen „úmluva“).\n(4)\nMeziamerická komise pro tropické tuňáky (dále jen „IATTC“) má pravomoc přijímat rozhodnutí (dále jen „usnesení“) s cílem zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy. Usnesení jsou pro smluvní strany závazná. V zásadě jsou usnesení určena smluvním stranám úmluvy, obsahují však rovněž povinnosti pro soukromé hospodářské subjekty (např. velitele plavidel). Usnesení vstupují v platnost 45 dní po jejich přijetí a v případě Unie musí být provedena do práva Unie co nejdříve.\n(5)\nRozhodnutím Rady 2005/938/ES (7) Unie schválila Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů (dále jen „dohoda“), kterou byl zřízen mezinárodní program na ochranu delfínů (IDCP).\n(6)\nPodle článku XIV dohody má IATTC hlavní úlohu při koordinaci provádění dohody a při provádění opatření, jež budou přijata v rámci IATTC.\n(7)\nV rámci mezinárodního programu na ochranu delfínů odpovídá zasedání stran za přijetí opatření, jejichž prostřednictvím se má postupně snižovat vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody na úroveň blížící se nule, a to díky stanovení ročních omezení. Tato opatření se stávají pro Unii závazná.\n(8)\nUsnesení byla naposledy provedena nařízením Rady (ES) č. 520/2007 (8).\n(9)\nVzhledem k tomu, že usnesení budou na výročních zasedáních IATTC pravděpodobně měněna, a za účelem jejich rychlého začlenění do práva Unie, posílení rovných podmínek a další podpory dlouhodobě udržitelného řízení populací by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o následující aspekty: technické specifikace lovných šňůr na žraloky, období zastavení rybolovu, lhůty pro vykazování zařízení s uzavíracím mechanismem (dále jen „zařízení FAD“), ustanovení týkající se konstrukce a nasazení zařízení FAD, lhůty pro shromažďování údajů, oblasti a zmírňující opatření na ochranu mořských ptáků, účast vědeckých pozorovatelů, informace vztahující se k regionálnímu rejstříku plavidel, odkaz na tabulku pro poskytování údajů pro lodní deníky a záznamy vykládky, statistický dokument pro tuňáka velkookého, několik lhůt pro podávání zpráv a pokyny ke snížení úmrtnosti mořských želv. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(10)\nPřenesením pravomocí stanoveným v tomto nařízení by nemělo být dotčeno provedení budoucích usnesení v právních předpisech Unie řádným legislativním postupem.\n(11)\nVzhledem k tomu, že toto nařízení provádí všechna opatření IATTC, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3 a hlava IV nařízení (ES) č. 520/2007 by měly být zrušeny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nVšeobecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu týkající se rybolovu v oblasti působnosti úmluvy a vztahující se k populaci tuňáků a příbuzných druhů ryb, jiných druhů ryb ulovených plavidly, která loví tuňáka a příbuzných druhů ryb a druhů, které patří do stejného ekosystému, které jsou dotčeny rybolovem populací ryb, na něž se vztahuje úmluva, nebo které jsou na těchto populacích závislé či jsou s nimi spojené.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie používaná nebo určená k použití pro účely rybolovu v oblasti vymezené v rámci úmluvy.\n2.   Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, nejsou jeho použitím dotčena stávající nařízení v odvětví rybolovu, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (10) a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (11), (ES) č. 1224/2009 (12) a (ES) č. 1185/2003 (13).\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n(1)\n„úmluvou“ Úmluva o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949;\n(2)\n„oblastí úmluvy“ oblast, na kterou se úmluva vztahuje podle článku III úmluvy;\n(3)\n„populacemi IATTC“ populace tuňáka a příbuzných druhů nebo dalších druhů ryb ulovených plavidly lovícími tuňáka a příbuzné druhy v oblasti úmluvy;\n(4)\n„rybářským plavidlem Unie“ každé plavidlo plující pod vlajkou členského státu používané nebo určené k používání pro účely obchodního využívání rybolovných zdrojů, včetně podpůrných plavidel, plavidel na zpracování ryb a plavidel podílejících se na překládkách, jakož i dopravních plavidel vybavených pro přepravu produktů rybolovu, s výjimkou kontejnerových lodí;\n(5)\n„smluvními stranami“ smluvní strany úmluvy;\n(6)\n„košelkovým nevodem“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje stažení a uzavření;\n(7)\n„tropickými tuňáky“ tuňák velkooký, tuňák žlutoploutvý a tuňák pruhovaný;\n(8)\n„datovými bójemi“ plovoucí zařízení, unášená nebo ukotvená, která jsou rozmístěna vládními nebo uznávanými vědeckými organizacemi nebo subjekty za účelem elektronického shromažďování údajů o životním prostředí, a nikoli na podporu rybolovných činností, a která byla oznámena sekretariátu IATTC;\n(9)\n„lovným zařízením s uzavíracím mechanismem“ neboli „zařízení FAD“ ukotvené, unášené, plovoucí nebo ponořené předměty nasazené nebo sledované plavidly, včetně využití rádiových nebo satelitních bójí, za účelem shromáždění cílových druhů tuňáka pro rybolovné činnosti košelkovým nevodem;\n(10)\n„interakcí“ s datovými bójemi interakce, která zahrnuje, obklopení bóje rybolovným zařízením, přivázání nebo připojení plavidla, rybolovného zařízení nebo jakéhokoli dílu či části plavidla k datové bóji nebo přeřezání jejího kotevního lana, ale není na ně omezena;\n(11)\n„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;\n(12)\n„výborem SAC“ vědecký poradní výbor zřízený podle článku XI úmluvy;\n(13)\n„překládkou“ vyložení všech nebo některých produktů rybolovu z paluby plavidla na jiné plavidlo;\n(14)\n„regionálním rejstříkem plavidel“ rejstřík plavidel IATTC;\n(15)\n„usnesením“ závazná opatření přijatá IATTC podle článku VII úmluvy;\n(16)\n„formulářem prohlášení o překládce IATTC“ dokument obsažený v příloze 2 usnesení C-12-07;\n(17)\n„pozorovatelem“ osoba oprávněná a certifikovaná členským státem nebo smluvní stranou k provádění pozorování, sledování a shromažďování informací na palubě rybářských plavidel;\n(18)\n„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu;\n(19)\n„lovnými šňůrami na žraloky“ jednotlivé šňůry připojené na šňůru plováků nebo přímo na plováky a používané k lovu žraloků, jak je znázorněno na obrázku 1 usnesení C-16-05;\n(20)\n„velkým kruhovým háčkem“ háček s hrotem otočeným kolmo zpět ke dříku, takže tvoří obecně kruhový nebo oválný tvar, a hrot háčku není odsazen o více než 10 stupňů;\n(21)\n„dohodou“ Dohoda o mezinárodním programu na ochranu delfínů (AIDCP);\n(22)\n„zapečetěnými sádkami“ jakýkoli prostor na palubě plavidla určený pro zmrazení, uchovávání nebo skladování ryb, k němuž byl blokován přístup, aby se zabránilo jeho použití pro tyto účely;\n(23)\n„WCPFC“ Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu zřízená v rámci Úmluvy o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (14);\n(24)\n„oblastí překrývajících se kompetencí“ oblast překrývání kompetencí mezi zeměpisnými oblastmi IATTC a WCPFC. Uvedená oblast je část Tichého oceánu vymezená těmito liniemi: rovnoběžkou 50° jižní šířky od jejího průsečíku s poledníkem 150° západní délky až k průsečíku s poledníkem 130° západní délky a rovnoběžkou 4° jižní šířky od jejího průsečíku s poledníkem 150° západní délky až k průsečíku s poledníkem 130° západní délky.\nKAPITOLA II\nOpatření pro zachování a řízení\nČlánek 4\nObdobí zákazu rybolovu pro plavidla s košelkovými nevody lovící tropické tuňáky\n1.   S cílem provést zákaz rybolovu pro plavidla s košelkovými nevody každý členský stát:\na)\ninformuje Komisi do 15. června každého roku, které z dvou období zákazu rybolovu, a to od 29. července do 8. října, nebo od 9. listopadu do 19. ledna, se vztahuje na jeho plavidla. Komise oznámí příslušné období zákazu rybolovu sekretariátu IATTC do 15. července každého roku;\nb)\ninformuje o zákazu rybolovu všechny zúčastněné strany ve svém odvětví zpracování tuňáků;\nc)\ninformuje Komisi do 15. června každého roku, že byly tyto kroky učiněny;\nd)\nzajistí, aby po celou dobu trvání zákazu rybolovu žádná plavidla s košelkovými nevody, která plují pod jeho vlajkou, nelovila ryby v oblasti úmluvy.\n2.   V případě, že rybářské plavidlo Unie není schopno vyplout na moře mimo příslušné období zákazu rybolovu uvedené v odst. 1 písm. a) z důvodu události způsobené vyšší mocí, která spočívá ve vyřazení rybářského plavidla v průběhu rybolovných činností mechanickou nebo konstrukční závadou, požárem nebo výbuchem po dobu nejméně 75 po sobě následujících dnů, může členský stát zaslat Komisi žádost o výjimku z období zákazu rybolovu spolu s důkazy nezbytnými k prokázání, že plavidlo nevyplulo na moře z důvodů vyšší moci. Žádost musí být zaslána Komisi nejpozději do dvou týdnů po ukončení příčiny vyšší moci. Komise žádost posoudí a případně ji předá sekretariátu IATTC ke zvážení komisí IATTC nejpozději do jednoho měsíce po ukončení příčiny vyšší moci.\n3.   V případě, že Komise informuje členský stát o schválení žádosti uvedené v odstavci 2 IATTC:\na)\nnedodrželo-li plavidlo období zákazu rybolovu ve stejném roce, kdy došlo k příčině vyšší moci, plavidlo dodržuje zkrácené období zákazu rybolovu po dobu 40 po sobě následujících dnů v jednom ze dvou období zákazu rybolovu téhož roku namísto úplného zákazu rybolovu stanoveného v odst. 1 písm. a) a Komise neprodleně oznámí sekretariátu IATTC zvolené období zákazu rybolovu; nebo\nb)\ndodrželo-li plavidlo již období zákazu rybolovu ve stejném roce, během něhož došlo k příčině vyšší moci, plavidlo dodržuje zkrácené období zákazu rybolovu po dobu 40 po sobě následujících dnů v následujícím roce v jednom ze dvou období zákazu rybolovu pro daný rok, což má být oznámeno Komisi nejpozději do 15. července daného roku.\n4.   Každé plavidlo, které využívá výjimku uvedenou v odstavci 3, má na palubě pověřeného pozorovatele.\n5.   Kromě zákazu rybolovu uvedeného v odstavci 1 musí být rybolov tropických tuňáků v oblasti 96° až 110° západní délky. a mezi 4° severní šířky a 3° jižní šířky zakázán od 9. října do 8. listopadu každého roku.\nČlánek 5\nZákaz rybolovu u datových bójí\n1.   Velitelé plavidel musí zajistit, aby jejich plavidla neinteragovala s datovými bójemi v oblasti úmluvy.\n2.   V oblasti úmluvy je zakázáno používat lovná zařízení do jedné námořní míle od ukotvené datové bóje.\n3.   Je zakázáno vyzvednout datovou bóji na palubu, pokud to členský stát, smluvní strana nebo vlastník zodpovědný za danou bóji výslovně nepovolí nebo o to nepožádají.\n4.   Pokud se lovné zařízení do datové bóje zaplete, musí být zapletené lovné zařízení odstraněno s co nejmenším poškozením datové bóje.\n5.   Vědecké výzkumné programy formálně oznámené IATTC mohou provozovat rybářská plavidla Unie do jedné námořní míle od datové bóje za předpokladu, že uvedená plavidla neinteragují s datovou bójí ani nepoužívají lovné zařízení, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2.\nČlánek 6\nZařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)\n1.   Zařízení FAD smí být aktivována výhradně na palubě plavidel Unie s košelkovými nevody.\n2.   Zařízení FAD se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo jeho provozovatelem.\n3.   Rybářská plavidla Unie oznámí denní informace o všech aktivních zařízeních FAD Komisi v takových intervalech, aby byly předloženy se zpožděním nejméně 60 dní, ale s časovým odstupem ne více než 90 dnů mezi dvěma zprávami. Komise okamžitě předá tyto informace sekretariátu IATTC.\n4.   Provozovatelé rybářských plavidel Unie shromažďují informace o jakékoli interakci se zařízeními FAD a hlásí je členským státům. Pro každou interakci musí zaznamenávat tyto informace:\na)\npoloha zařízení FAD;\nb)\ndatum a hodina nasazení zařízení FAD;\nc)\nIATTC identifikace zařízení FAD (tj. označení zařízení FAD nebo identifikace majáku; druh bóje nebo jakékoli informace umožňující identifikaci vlastníka);\nd)\ntyp zařízení FAD (např. ukotvené zařízení FAD, unášené přírodní zařízení FAD, unášené umělé zařízení FAD);\ne)\nkonstrukční vlastnosti zařízení FAD (rozměry a materiál části plovoucí na hladině a závěsné konstrukce pod hladinou);\nf)\ndruh činnosti (sada, nasazení, vytažení, odstranění, ztráta, práce na elektronickém vybavení, atd.);\ng)\nje-li činností sada, výsledky sady z hlediska úlovku a vedlejšího úlovku a\nh)\nvlastnosti jakékoli připojené bóje nebo zařízení pro určování polohy (navigační systém, zda jsou vybaveny sonarem atd.).\n5.   Shromážděné údaje za předchozí kalendářní rok předkládají členské státy Komisi nejpozději 75 dnů před každým řádným zasedáním výboru SAC. Komise tyto informace předá sekretariátu IATTC nejpozději 60 dní před zasedáním výboru SAC.\n6.   Identifikace, konstrukce a nasazení zařízení FAD rybářskými plavidly Unie musí být v souladu s přílohami I a II usnesení C-19-01.\nČlánek 7\nPřekládky v přístavu\nVšechny překládky populací IATTC v oblasti úmluvy se uskuteční v přístavu.\nKAPITOLA III\nOchrana mořských druhů\nOddíl 1\nPříčnoústí\nČlánek 8\nŽraloci dlouhoploutví\n1.   Je zakázáno uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat nebo nabízet k prodeji jakékoli části nebo celé upravené tělo žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus).\n2.   Žraloci dlouhoploutví, kteří byli vytaženi na palubu, musí být v nejvyšší možné míře neprodleně bez újmy vráceni zpět do moře.\n3.   Členské státy zaznamenávají, mimo jiné prostřednictvím programů pozorovatelů, počet výmětů a vypuštěných jedinců žraloků dlouhoploutvých s uvedením stavu (mrtvý nebo živý), včetně žraloků vypuštěných podle odstavce 2.\nČlánek 9\nMantovití\n1.   Je zakázáno uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat nebo nabízet k prodeji jakékoli části nebo celé upravené tělo mantovitých (což zahrnuje manty rodů Manta a Mobula) ulovených v oblasti úmluvy.\n2.   Jsou-li mantovití v rámci provozu plavidla s košelkovými nevody neúmyslně uloveni a zmrazeni, předá se celý mantovitý odpovědným orgánům v místě vykládky. Mantovití předaní uvedeným způsobem nesmí být prodáni ani vyměněni, ale mohou být darováni za účelem domácí lidské spotřeby.\n3.   Mantovití, kteří jsou uloveni neúmyslně, musí být v co největší míře neprodleně bez újmy vráceni zpět do moře, jakmile jsou zpozorováni v síti, na háku nebo na palubě. Vypuštění se provede způsobem, který povede k co nejmenší újmě chycených mantovitých, aniž by byla ohrožena bezpečnost jakýchkoli osob, podle pokynů uvedených v příloze 1 usnesení IATTC C-15-04.\n4.   Členské státy zaznamenávají, mimo jiné prostřednictvím programů pozorovatelů, počet výmětů a vypuštěných mantovitých s uvedením stavu (mrtvý nebo živý), včetně mantovitých předaných podle odstavce 2.\nČlánek 10\nŽraloci hedvábní\n1.   Je zakázáno uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat nebo nabízet k prodeji jakékoli části nebo celé upravené tělo žraloků hedvábných (Carcharhinus falciformis) ulovených plavidly s košelkovými nevody v oblasti úmluvy.\n2.   Jsou-li žraloci hedvábní v rámci provozu plavidla s košelkovými nevody neúmyslně uloveni a zmrazeni a jsou-li v místě vykládky přítomny vládní orgány, předá se jim celý žralok hedvábný. Nejsou-li k dispozici vládní orgány, předaný celý žralok hedvábný nesmí být prodán ani vyměněn, ale může být darován za účelem domácí lidské spotřeby. Žraloci hedvábní předaní tímto způsobem musí být oznámeni sekretariátu IATTC.\n3.   Plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr, která uloví žraloky hedvábné náhodně, omezí vedlejší úlovky žraloků hedvábných do maximální výše 20 % hmotnostních celkového úlovku na rybářský výjezd.\n4.   Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit v oblastech rozmnožování žraloka hedvábného určených IATTC.\nČlánek 11\nŽraloci obrovští\n1.   Rybářská plavidla Unie nenasadí košelkový nevod na hejno tuňáků přidružené k živému žraloku obrovskému (Rhincodon\ntypus), jestliže je tento živočich spatřen před zahájením nasazení.\n2.   V případě, že je žralok obrovský nezáměrně obklíčen v síti košelkového nevodu, velitel plavidla:\na)\nzajistí, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění, a\nb)\nohlásí incident členskému státu, včetně počtu dotčených jedinců, podrobností o tom, jak a proč k obklíčení došlo, kde k němu došlo, kroků podniknutých k zajištění bezpečného vypuštění a posouzení životních projevů živočicha (živočichů) při vypuštění (včetně toho, zda někteří byli vypuštěni živí, ale následně zemřeli).\n3.   Žraloci obrovští nesmí být vytaženi ze sítě košelkového nevodu.\nČlánek 12\nBezpečné vypuštění žraloků plavidly s košelkovými nevody\n1.   Rybářská plavidla Unie v co největší míře neprodleně vypustí ulovené žraloky (ať už živé, nebo mrtvé), kteří nejsou uchováni bez újmy, jakmile jsou zpozorování v síti nebo na palubě, aniž by byla ohrožena bezpečnost jakýchkoli osob.\n2.   Je-li žralok živý, když je uloven plavidly s košelkovými nevody, a není uchován, vypustí se pomocí následujících postupů nebo stejně účinných prostředků:\na)\nžraloci jsou vypouštěni ze sítě přímo jejich vypuštěním z vytahovací sítě do oceánu;\nb)\nžraloci, kteří nemohou být vypuštěni, aniž by byla ohrožena bezpečnost osob před jejich vyložením na palubu, jsou co nejdříve vráceni do vody, s využitím rampy z paluby připojené na otvor na boku plavidla nebo přes únikové poklopy; a\nc)\nnejsou-li rampy ani poklopy k dispozici, jsou žraloci spouštěni ve smyčce nebo nákladní síti pomocí jeřábu nebo podobného zařízení, je-li k dispozici.\nPoužití vratiráhen, háků nebo podobných nástrojů pro manipulaci se žraloky je zakázáno. Žraloci se nesmí zvedat za hlavu, ocas, žaberní štěrbiny nebo dýchací otvor nebo pomocí vázacího drátu proti tělu nebo protaženého skrz tělo a do těl žraloků se nesmí prorážet žádné otvory (např. k protažení kabelu pro zvedání žraloka).\nČlánek 13\nZákaz používání lovných šňůr na žraloky plavidly lovícími pomocí dlouhých lovných šňůr\nRybářská plavidla Unie lovící pomocí dlouhých lovných šňůr nesmí používat lovné šňůry na žraloky.\nČlánek 14\nSběr údajů o populacích žraloků\n1.   Velitelé rybářských plavidel Unie musí shromažďovat údaje o úlovcích žraloků hedvábných a kladivounů a předkládat je členským státům, které tyto údaje posílají a předkládají Komisi do 31. března každého roku. Komise předá tyto údaje sekretariátu IATTC.\n2.   Pozorovatelé na rybářských plavidlech Unie musí zaznamenat počet a stav (mrtvý nebo živý) žraloků hedvábných a kladivounů ulovených a vypuštěných zpět do moře.\nOddíl 2\nJiné druhy\nČlánek 15\nMořští ptáci\n1.   Plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr, která používají hydraulické, mechanické nebo elektrické systémy a loví druhy, na něž se vztahuje oblast úmluvy, severně od 23° severní šířky a jižně od 30° jižní šířky, a v oblasti ohraničené pobřežím 2° severní délky, západně od 2° severní šířky – 95° západní délky a jižně do 15° jižní šířky – 95° západní délky, východně od 15° jižní šířky – 85° západní délky a jižně od 30° jižní šířky použijí alespoň dvě ze zmírňujících opatření obsažených v tabulce v příloze tohoto nařízení, včetně alespoň jednoho ze sloupce A. Plavidla nesmějí použít stejné opatření ze sloupce A a sloupce B.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 se kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce) použijí pouze v oblasti severně od 23° severní šířky, dokud výzkum neprokáže užitečnost tohoto opatření ve vodách jižně od 30° jižní šířky Použití kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce) ze sloupce A se počítají jako dvě zmírňující opatření.\n3.   Je-li z obou sloupců A i B vybrána šňůra na plašení ptáků, rovná se to současnému použití dvou (tj. spárovaných) šňůr na plašení ptáků.\nČlánek 16\nMořské želvy\n1.   Rybářská plavidla Unie v co největší míře neprodleně vypustí všechny mořské želvy, a to způsobem, který způsobuje co nejmenší škody, aniž by byla ohrožena bezpečnost jakýchkoli osob. Alespoň jeden člen posádky rybářského plavidla Unie absolvuje výcvik v postupech pro manipulaci s mořskými želvami a jejich vypouštění s cílem zvýšit pravděpodobnost jejich přežití po vypuštění.\n2.   Členské státy se i nadále účastní výzkumu a podporují jej s cílem určit postupy k dalšímu snížení vedlejších úlovků mořských želv do všech typů lovných zařízení používaných ve východní části Tichého oceánu.\n3.   Velitel plavidla s košelkovými nevody:\na)\nzabrání v nejvyšší možné míře obklíčení mořských želv a má na palubě bezpečné manipulační nástroje pro vypouštění mořských želv a tyto nástroje použije, když je to vhodné, a přijme veškerá přiměřená opatření v případě, že je mořská želva zahlédnuta v síti košelkového nevodu, aby zajistil její bezpečné vypuštění;\nb)\npřijme opatření nezbytná pro sledování zařízení FAD z hlediska uvěznění mořských želv a zajistí vypuštění všech mořských želv uvězněných v zařízeních FAD;\nc)\nzaznamenává všechny pozorované interakce týkající se mořských želv během rybolovné činnosti košelkovým nevodem a hlásí takové informace vnitrostátním orgánům.\n4.   Velitelé plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr:\na)\nmají na palubě potřebné vybavení (např. nástroje na vyjmutí háčku a odříznutí lovné šňůry a kesery) pro rychlé vypuštění náhodně ulovených mořských želv do vody, a dojde-li k interakcím s mořskými želvami, použijí je;\nb)\npokud většina háčků loví v hloubce mělčí než 100 metrů, použijí jedno ze dvou následujících zmírňujících opatření: velké kruhové háčky nebo použití pouze kostnatých ryb jako návnady;\nc)\nhlásí veškeré interakce vnitrostátním orgánům.\n5.   Členské státy podpoří výzkum a vývoj pozměněných konstrukcí zařízení FAD s cílem omezit uvěznění mořských želv a také přijmou opatření, která podpoří využívání konstrukcí, u kterých bylo zjištěno, že jsou úspěšné v takovém omezení.\nČlánek 17\nOchrana delfínů\nPouze rybářským plavidlům Unie, která provádějí rybolovné činnosti za podmínek stanovených v dohodě a kterým byla přidělena hranice úmrtnosti delfínů, je povoleno při lovu tuňáka žlutoploutvého v oblasti úmluvy používat košelkové nevody ke kruhovým zátahům na hejna nebo skupiny delfínů.\nKAPITOLA IV\nVědečtí pozorovatelé\nČlánek 18\nVědečtí pozorovatelé na plavidlech lovících pomocí dlouhých lovných šňůr\n1.   Členské státy zajistí, aby plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr a plující pod jejich vlajkou měla na palubě vědeckého pozorovatele, který pokryje alespoň 5 % intenzity rybolovu provedeného jejich plavidly o celkové délce větší než 20 metrů.\n2.   Vědečtí pozorovatelé zaznamenávají úlovky cílových druhů ryb, složení druhů a veškeré další dostupné biologické informace, jakož i jakékoli interakce s necílovými druhy, jako jsou mořské želvy, mořští ptáci a žraloci.\n3.   Vědečtí pozorovatelé na palubě rybářských plavidel Unie předloží orgánům členských států zprávu o těchto pozorováních nejpozději do 15 dnů po ukončení každého rybářského výjezdu. Tuto zprávu zašlou Komisi v souladu s čl. 25 odst. 5.\nČlánek 19\nBezpečnost vědeckých pozorovatelů na moři\n1.   Tímto článkem nejsou dotčeny povinnosti pozorovatelů a odpovědnost velitele plavidla stanovené v příloze II dohody.\n2.   Velitel plavidla:\na)\npřijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že pozorovatelé jsou schopni vykonávat své povinnosti kompetentně a bezpečným způsobem;\nb)\nusiluje o to, aby pozorovatelé při svých pozorovatelských misích střídali různá plavidla;\nc)\nzajistí, aby plavidlo, na kterém je pozorovatel umístěn, poskytlo pozorovateli během jeho nasazení vhodné jídlo a ubytování, a to pokud možno na stejné úrovni jako pro důstojníky;\nd)\nzajistí, aby pozorovatelům byla poskytnuta veškerá potřebná spolupráce, aby mohli bezpečně plnit své povinnosti, včetně poskytování přístupu k uchovávanému úlovku a k úlovku, který je určený k výmětu, jak je požadováno.\n3.   Členské státy přijmou opatření k zajištění bezpečnosti pozorovatelů a členů posádky v souladu s usnesením IATTC C-11-08 o zlepšení bezpečnosti pozorovatelů na moři, jakož i s příslušnými unijními a mezinárodními pracovními normami, zejména se směrnicí Rady 89/391/EES (15), směrnicí Rady (EU) 2017/159 (16), Úmluvou Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (č. 188) a Úmluvou Mezinárodní organizace práce o násilí a obtěžování z roku 2019 (č. 190).\n4.   Členské státy zajistí, aby pozorovatelé splňovali kritéria kvalifikace stanovená v příloze II dohody.\n5.   V případě, že pozorovatel zemře, je nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu, velitel plavidla:\na)\nzajistí, aby rybářské plavidlo Unie okamžitě ukončilo veškeré rybolovné činnosti;\nb)\nzajistí, aby rybářské plavidlo Unie neprodleně zahájilo pátrací a záchranné činnosti v případě, že je pozorovatel nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu, a pátralo nejméně 72 hodin, pokud mu není členským státem vlajky vydán pokyn, aby pokračovalo v pátrání;\nc)\nneprodleně informuje členský stát vlajky a poskytovatele pozorovatelského programu;\nd)\nneprodleně upozorní ostatní plavidla v blízkosti, a to za použití všech dostupných prostředků komunikace;\ne)\nplně spolupracuje v jakékoli pátrací a záchranné činnosti a po ukončení takové pátrací a záchranné činnosti, vede plavidlo do nejbližšího přístavu k dalšímu vyšetřování, jak bylo dohodnuto členským státem vlajky a poskytovatelem pozorovatelského programu;\nf)\nposkytne poskytovateli pozorovatelského programu a orgánům členského státu vlajky zprávu o incidentu; a\ng)\nplně spolupracuje v jakémkoli úředním vyšetřování incidentu a uchovává veškeré případné důkazy a osobní věci a prostory zemřelého nebo nezvěstného pozorovatele.\n6.   V případě, že pozorovatel zemře, velitel plavidla zajistí, aby tělo bylo v nejvyšší možné míře dobře zachováno pro účely pitvy a vyšetřování.\n7.   V případě, že pozorovatel trpí vážnou nemocí nebo utrpěl úraz, který ohrožuje jeho život nebo dlouhodobé zdraví či bezpečnost, velitel plavidla:\na)\nzajistí, aby rybářské plavidlo Unie okamžitě ukončilo rybolovné činnosti;\nb)\nneprodleně informuje členský stát vlajky a poskytovatele pozorovatelského programu;\nc)\npřijme veškerá přiměřená opatření k péči o pozorovatele a poskytnutí jakéhokoli lékařského ošetření, které je k dispozici a možné na palubě plavidla, případně vyhledá vnější lékařskou poradenskou službu;\nd)\npokud dostane pokyny od poskytovatele pozorovatelského programu, nevydal-li již pokyny členský stát vlajky, usnadní vylodění a přepravu pozorovatele do zdravotnického zařízení vybaveného tak, aby byla zajištěna požadovaná péče podle pokynů členského státu vlajky nebo poskytovatele pozorovatelského programu, jakmile to bude možné, a\ne)\nplně spolupracuje na veškerých oficiálních vyšetřováních příčiny nemoci nebo úrazu.\n8.   Aniž by byly dotčeny povinnosti, které má velitel plavidla, zajistí členský stát vlajky pro účely odstavců 5 až 7, aby příslušné centrum pro koordinaci záchranných akcí na moři, poskytovatel pozorovatelského programu a sekretariát IATTC byli neprodleně informováni a byla jim poskytnuta zpráva o přijatých opatřeních.\n9.   V případě, že existuje důvodné podezření, že byl pozorovatel napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že je ohroženo jeho zdraví nebo bezpečnost, a pozorovatel nebo poskytovatel pozorovatelského programu žádá, aby členský stát vlajky přemístil pozorovatele z rybářského plavidla Unie, velitel plavidla:\na)\nokamžitě přijme opatření k zachování bezpečnosti pozorovatele a zmírnění a řešení situace na palubě;\nb)\nneprodleně informuje členský stát vlajky a poskytovatele pozorovatelského programu o situaci, včetně stavu a umístění pozorovatele;\nc)\nusnadní bezpečné vylodění pozorovatele, a to způsobem a na místě, na kterém se dohodl členský stát vlajky a poskytovatel pozorovatelského programu, které umožňuje přístup k jakémukoli potřebnému lékařskému ošetření, a\nd)\nspolupracuje plně v jakýchkoli oficiálních vyšetřováních incidentu.\n10.   V případě, že existuje důvodné podezření, že byl pozorovatel napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že jsou ohroženy jeho zdraví nebo bezpečnost, ale ani pozorovatel, ani poskytovatel pozorovatelského programu nežádají, aby byl pozorovatel přemístěn z rybářského plavidla, velitel tohoto plavidla:\na)\nokamžitě přijme opatření k zachování bezpečnosti pozorovatele a ke zmírnění a řešení situace na palubě;\nb)\nneprodleně informuje o situaci členský stát vlajky a poskytovatele pozorovatelského programu a\nc)\nplně spolupracuje v jakémkoli oficiálním vyšetřování incidentu.\n11.   V případech, kdy po vylodění pozorovatele z rybářského plavidla určí poskytovatel pozorovatelského programu, například v průběhu závěrečné porady pozorovatele, možný incident týkající se napadení nebo obtěžování pozorovatele, když byl na palubě rybářského plavidla, poskytovatel pozorovatelského programu uvědomí písemně členský stát vlajky a sekretariát IATTC.\n12.   Po obdržení oznámení podle odst. 10 písm. b) členský stát vlajky:\na)\nvyšetří incident na základě informací poskytnutých poskytovatelem pozorovatelského programu, vypracuje na tomto základě zprávu o incidentu a přijme veškerá vhodná opatření v reakci na výsledky vyšetřování;\nb)\nplně spolupracuje při jakémkoli oficiálním vyšetřování vedeném poskytovatelem pozorovatelského programu, včetně poskytnutí zprávy o incidentu ze svého šetření poskytovateli pozorovatelského programu a příslušným orgánům, a\nc)\ninformuje poskytovatele pozorovatelského programu a IATTC o výsledcích svého šetření a veškerých přijatých opatřeních.\n13.   Národní poskytovatelé pozorovatelských programů:\na)\nneprodleně informují členský stát vlajky v případě, že pozorovatel při výkonu pozorování zemře, je nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu;\nb)\nplně spolupracují při jakékoli pátrací a záchranné činnosti;\nc)\nplně spolupracují při jakýchkoli oficiálních vyšetřováních jakéhokoli incidentu týkajícího se pozorovatele;\nd)\nusnadní vylodění a nahrazení pozorovatele v situaci týkající se vážného onemocnění nebo zranění pozorovatele, jakmile to bude možné;\ne)\nusnadní vylodění pozorovatele v jakékoliv situaci týkající se útoku, zastrašování, hrozeb nebo obtěžování dotyčného pozorovatele do takové míry, že si pozorovatel přeje být z plavidla přímístěn, jakmile je to možné, a\nf)\nposkytnou členskému státu vlajky na vyžádání kopii zprávy pozorovatele o údajných incidentech, které zahrnují napadení nebo obtěžování pozorovatele.\n14.   Příslušní poskytovatelé pozorovatelských programů a členské státy spolupracují vzájemně ve svých vyšetřováních, včetně poskytování svých zpráv o incidentech pro každý incident uvedený v odstavcích 5 až 11, s cílem podle potřeby usnadnit veškerá vyšetřování.\nKAPITOLA V\nPožadavky na plavidla\nČlánek 20\nRegionální rejstřík plavidel\n1.   Členské státy poskytnou Komisi o každém plavidle, které spadá do jejich jurisdikce a které má být zahrnuto do regionálního rejstříku plavidel, tyto informace:\na)\nnázev rybářského plavidla Unie, registrační číslo, dřívější názvy (pokud jsou známy) a rejstříkový přístav;\nb)\nfotografii plavidla ukazující jeho registrační číslo;\nc)\npředchozí vlajku (pokud je známa a byla-li nějaká);\nd)\nmezinárodní volací rádiovou značku (je-li nějaká);\ne)\njméno a adresu vlastníka nebo vlastníků;\nf)\ndatum a místo stavby;\ng)\ndélku, šířku a boční výšku;\nh)\ntyp a kapacitu mrazícího zařízení v metrech krychlových;\ni)\npočet a kapacitu prostor pro skladování ryb v metrech krychlových a v případě plavidel s košelkovými nevody pokud možno členění kapacity podle prostor pro skladování ryb;\nj)\njméno a adresu provozovatele či provozovatelů a správce či správců, jsou-li nějací;\nk)\ntyp plavidla;\nl)\ntyp metody nebo metod rybolovu;\nm)\nhrubou prostornost;\nn)\nvýkon hlavního motoru či hlavních motorů;\no)\nhlavní cílové druhy a\np)\nčíslo Mezinárodní námořní organizace (IMO).\n2.   Každý členský stát neprodleně uvědomí Komisi o všech změnách informací týkajících se prvků uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu IATTC.\n3.   Každý členský stát okamžitě oznámí Komisi rovněž:\na)\ndoplňující záznamy do rejstříku;\nb)\nvýmazy z rejstříku v následujících případech:\ni)\nmajitel nebo provozovatel rybářského plavidla se dobrovolně zřeknou povolení k rybolovu nebo nezažádají o obnovení;\nii)\nodebrání povolení k rybolovu vydaného plavidlu;\niii)\nskutečnost, že plavidlo není nadále oprávněno plout pod svou vlajkou;\niv)\ndojde k demontáži plavidla, jeho vyřazení z provozu či ztrátě; a\nc)\njakékoli jiné výmazy neuvedené v písmenu b).\n4.   Členské státy informují Komisi nejpozději do 30. května každého roku o rybářských plavidlech Unie v regionálním rejstříku plavidel plujících pod jejich vlajkou, která aktivně lovila v oblasti úmluvy druhy, na něž se vztahuje úmluva, v období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu IATTC.\n5.   Komise požádá členské státy, aby poskytly úplné údaje o svých plavidlech plujících pod jejich vlajkou v souladu s odstavcem 1, pokud tyto členské státy neposkytnou veškeré požadované informace.\nČlánek 21\nZapečetěné sádky\n1.   Sádka, která je zapečetěna, musí být fyzicky uzavřena způsobem znemožňujícím nedovolenou manipulaci, a to tak, že není spojena s žádným jiným prostorem na lodi a že je jejímu použití pro jakékoli jiné skladování zabráněno.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření ke kontrole a ověření sádek, které jsou poprvé zapečetěny.\n3.   Každé plavidlo s jednou nebo několika zapečetěnými sádkami ke snížení objemu sádek zaznamenaného v regionálním rejstříku plavidel musí mít na palubě pozorovatele z AIDPC.\n4.   Zapečetěnou sádku musí být možné otevřít jen v případě nouze. Pokud se zapečetěná sádka otevře na moři, musí být pozorovatel přítomen, když je sádka otevřena a když je opět zapečetěna.\n5.   Veškerá chladicí zařízení v zapečetěné sádce musí být vyřazena z provozu.\n6.   Velitel plavidla informuje pozorovatele o veškerých zapečetěných sádkách na palubě. Pozorovatel ohlásí sekretariátu IATTC všechny případy, kdy se zapečetěné sádky používají ke skladování ryb.\nKAPITOLA VI\nÚdaje a statistický dokument\nČlánek 22\nPoskytování údajů\n1.   Členské státy zajistí, aby veškeré relevantní informace o úlovku pro všechna jejich plavidla, která loví druhy v rámci působnosti úmluvy, byly každoročně poskytnuty Komisi.\n2.   Členské státy poskytnou, pokud je to možné, údaje podle druhů a lovných zařízení pomocí deníků plavidel a záznamů vykládání, a jinak v souhrnné formě, jako v tabulce uvedené v usnesení IATTC C-03-05, s údaji úrovně 3 o úlovcích a intenzitě jako minimálním požadavkem, a pokud je to možné, s údaji úrovně 1 a 2 o úlovcích a intenzitě a délce a četnosti.\n3.   Souhrnná tabulka údajů pro každý rok uvedená v odstavci 2 bude poskytnuta Komisi do 31. května následujícího roku. Komise předá tyto informace sekretariátu IATTC do 30. června.\nČlánek 23\nStatistický dokument o úlovcích tuňáka velkookého\n1.   Všechny tuňáky velkooké dovezené na území Unie musí provázet statistický dokument o úlovcích tuňáka velkookého nebo případně potvrzení IATTC o zpětném vývozu tuňáka velkookého, které vystaví IATTC (17). Na tuňáky velkooké ulovené plavidly lovícími košelkovými nevody a návnadovými čluny a určené především k dalšímu zpracování konzervárnami tuňáků se požadavek na uvedený statistický dokument nevztahuje.\n2.   Statistický dokument o úlovcích tuňáka velkookého IATTC musí být ověřen orgány členského státu vlajky plavidla, které výlov tuňáka provedlo. Potvrzení IATTC o zpětném vývozu tuňáka velkookého musí být ověřeno orgány členského státu, který tuňáka zpětně vyvezl.\n3.   Členské státy, které dováží tuňáka velkookého, oznámí Komisi údaje o obchodu shromážděné jejich orgány každoročně do 1. dubna za období od 1. července do 31. prosince předchozího roku a do 1. října za období od 1. ledna do 30. června daného roku. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu IATTC.\n4.   Členské státy, které vyvážejí tuňáka velkookého, přezkoumají údaje o obchodu po obdržení údajů o dovozu uvedených v odstavci 3 a výsledky oznámí Komisi. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu IATTC.\n5.   Členské státy ověří statistické dokumenty zahrnující překládku v přístavu prováděnou plavidly lovícími pomocí dlouhých lovných šňůr plujícími pod jejich vlajkou, byla-li překládka provedena v souladu s tímto nařízením, a to na základě informací získaných prostřednictvím pozorovatelského programu IATTC.\n6.   Členské státy, které ověří statistický dokument zahrnující překládky prováděné plavidly lovícími pomocí dlouhých lovných šňůr plujícími pod jejich vlajkou, se ujistí, že informace jsou v souladu s úlovky hlášenými jednotlivými plavidly lovícími pomocí dlouhých lovných šňůr.\n7.   Všechny tuňáky a příbuzné druhy a žraloky vyložené nebo dovezené na území Unie, nezpracované nebo po zpracování na palubě, a kteří jsou přeloženi, musí provázet formulář prohlášení o překládce IATTC do okamžiku, než se uskuteční první prodej.\nKAPITOLA VII\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 24\nOblast překrývajících se kompetencí\n1.   Rybářská plavidla Unie uvedená výlučně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí opatření pro zachování a řízení zdrojů IATTC.\n2.   V případě plavidel uvedených v rejstřících plavidel WCPFC i IATTC oznámí členské státy vlajky Komisi před rybolovem v oblasti překrývajících se kompetencí, podle kterých z těchto dvou opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých těmito organizacemi budou plavidla plující pod jejich vlajkou provozována při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí. Doba platnosti oznámení je nejméně tři roky.\nČlánek 25\nPodávání zpráv\n1.   Členské státy předloží Komisi do 15. června každého roku národní zprávu o svém programu dodržování předpisů a o opatřeních přijatých na základě opatření IATTC za předcházející rok, včetně všech kontrol, které uložily svým loďstvům, a všech opatření pro sledování, kontrolu a dodržování pravidel, která zavedly s cílem zajistit dodržování těchto kontrolních opatření.\n2.   Členské státy oznámí každoročně do 15. dubna za předcházející rok údaje o úlovcích, odlovy podle typu zařízení, vykládku žraloků a obchod s nimi podle jednotlivých druhů, údaje týkající se žraloků dlouhoploutvých uvedené v čl. 8 odst. 3, údaje týkající se mantovitých uvedené v čl. 9 odst. 4 a údaje týkající se žraloků hedvábných uvedené v článku 10. Komise předá uvedené údaje sekretariátu IATTC do 1. května.\n3.   Členské státy podají každoročně do 15. června zprávu za předchozí rok o provádění článku 15 a interakcích s mořskými ptáky v průběhu rybolovných činností řízených v rámci úmluvy, včetně vedlejších úlovků mořských ptáků, podrobností o druhu mořských ptáků a všech relevantních informací dostupných od pozorovatelů a z jiných monitorovacích programů. Komise předá tyto informace sekretariátu IATTC do 30. června.\n4.   Členské státy podají každoročně do 15. června zprávu za předchozí rok o provádění článku 16 a pokynů Organizace OSN pro výživu a zemědělství ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných činnostech (2009) (18) pro želvy, včetně údajů o interakci s želvami během rybolovných činností řízených v rámci úmluvy. Komise předá tyto informace sekretariátu IATTC do 30. června.\n5.   Členské státy předloží zprávu vědeckého pozorovatele pro plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr uvedenou v čl. 18 odst. 3 za předchozí rok nejpozději do 15. března. Komise předá tyto informace sekretariátu IATTC do 30. března.\nČlánek 26\nÚdajná nedodržení povinností nahlášená ze strany IATTC\n1.   Obdrží-li Komise od sekretariátu IATTC informaci svědčící o údajném nedodržení úmluvy nebo usnesení členským státem nebo rybářskými plavidly Unie, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.\n2.   Členský stát zahájí vyšetřování ve vztahu k údajnému nedodržování a poskytne Komisi zjištění tohoto šetření a jakákoliv opatření provedená pro odstranění obav z nedodržování nejméně 75 dnů před výročním zasedáním výboru pro přezkum provádění opatření („výbor pro kontrolu plnění závazků“).\n3.   Komise tyto informace předá sekretariátu IATTC nejpozději 60 dnů před zasedáním výboru pro kontrolu plnění závazků.\nČlánek 27\nDůvěrnost\nKromě povinností uvedených v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009 zajistí členské státy, velitelé plavidel a pozorovatelé, aby byla při zpracovávání elektronických hlášení a zpráv zaslaných sekretariátu IATTC a od něj obdržených podle čl. 10 odst. 2, čl. 19 odst. 5 a 8 a čl. 21 odst. 6 tohoto nařízení dodržena pravidla důvěrnosti.\nČlánek 28\nZmocnění ke změnám\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 29 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým IATTC, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:\na)\nformuláře prohlášení o překládce uvedeného v čl. 3 bodu 16;\nb)\nodkazu na zobrazení lovných šňůr na žraloky uvedených v čl. 3 bodu 19;\nc)\nobdobí zákazu rybolovu podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 4 odst. 5;\nd)\nlhůt pro vykazování zařízení FAD stanovených v čl. 6 odst. 3;\ne)\ninformací, které mají být shromažďovány při rybolovu pomocí zařízení FAD uvedených v čl. 6 odst. 4;\nf)\nustanovení týkajících se konstrukce a nasazení zařízení FAD stanovených v čl. 6 odst. 6;\ng)\nlhůty pro shromažďování údajů podle čl. 14 odst. 1;\nh)\noblastí a zmírňujících opatření na ochranu mořských ptáků podle čl. 15 odst. 1 a 2;\ni)\n5 % účasti vědeckých pozorovatelů uvedené v čl. 18 odst. 1;\nj)\ninformací vztahujících se k regionálnímu rejstříku plavidel uvedených v čl. 20 odst. 1;\nk)\nodkazu na tabulku pro poskytování údajů pro deníky a záznamy vykládky uvedenou v čl. 22 odst. 2;\nl)\nodkazu na statistický dokument o úlovcích tuňáka velkookého podle čl. 23 odst. 1;\nm)\nlhůt pro podávání zpráv stanovených v článku 25;\nn)\nodkazu na pokyny ke snížení úmrtnosti mořských želv v čl. 25 odst. 4;\no)\npřílohy tohoto nařízení.\n2.   Změny podle odstavce 1 se přísně omezují na provádění změn nebo nových usnesení do práva Unie.\nČlánek 29\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 28 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 15. února 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevznesou. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 30\nZměny nařízení (ES) č. 520/2007\nČlánek 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3 a hlava IV nařízení (ES) č. 520/2007 se zrušují.\nČlánek 31\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. ledna 2021.\nZa Evropský parlament\nPředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\npředsedkyně\nA.P. ZACARIAS\n(1)  Stanovisko ze dne 2. prosince 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. ledna 2021.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2005/938/ES ze dne 8. prosince 2005 o schválení Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 348, 30.12.2005, s. 26).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).\n(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 ze dne 26. června 2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel (Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 1).\n(14)  Rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).\n(15)  Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).\n(16)  Směrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12).\n(17)  Příloha 1 usnesení C-03-01 v případě statistického dokumentu o úlovcích tuňáka velkookého a příloha 2 usnesení C-03-01 v případě potvrzení o zpětném vývozu tuňáka velkookého.\n(18)  http://www.fao.org/docrep/012/i0725e/i0725e.pdf\nPŘÍLOHA\nTabulka 1: Zmírňující opatření\nSloupec A\nSloupec B\nKladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce)\nŠňůra na plašení ptáků\nNoční instalace zařízení s minimálním osvětlením paluby\nZatížené vedlejší udice (návazce)\nŠňůra na plašení ptáků\nNa modro nabarvená návnada\nZatížené vedlejší udice (návazce)\nNahazovací dělo\nPodvodní skluzný žlab\nVyhazování vnitřností z ryb", "summary": "Opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky\nOpatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2021/56, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nToto nařízení provádí do práva EU opatření pro řízení, zachování a kontrolu přijatá Meziamerickou komisí pro tropické tuňáky (IATTC) týkající se populací tuňáků a dalších druhů ryb ve stejném ekosystému. Úmluva se vztahuje na vymezenou oblast východního Tichého oceánu.\nKLÍČOVÉ BODY\nZachování a řízení populacíObdobí zastavení rybolovu: zákaz rybolovu pro plavidla s košelkovým nevodem* lovící tropické tuňáky (tuňák velkooký, tuňák žlutoploutvý a tuňák pruhovaný) každý rok na dvě období. Každý členský stát EU zapojený do rybolovu do 15. června stanoví, které ze dvou období zastavení rybolovu – od 29. července do 8. října, nebo od 9. listopadu do 19. ledna – se bude vztahovat na jeho plavidla. Oblastní zastavení rybolovu: rybolov tropických tuňáků v oblasti mezi 96° a 110° západní délky a mezi 4° severní šířky a 3° jižní šířky je zakázán od 9. října do 8. listopadu. Nasazení lovného zařízení do 1 námořní míle od ukotvené datové bóje* nebo interakce s ní v oblasti úmluvy je zakázáno. Aktivní lovná zařízení s uzavíracím mechanismem* (zařízení FAD) jsou omezena na 450 na plavidlo s košelkovými nevody. Členské státy oznámí denní informace o všech aktivních zařízeních FAD předložených Evropské komisi s časovým odstupem nejméně 60 dnů, avšak ne více než 90 dnů mezi každou zprávou. Provozovatelé rybářských plavidel EU musí shromažďovat informace o jakékoli interakci se zařízeními FAD a hlásit je. Veškeré překládky druhů IATTC v oblasti úmluvy se uskuteční v přístavu.Ochrana mořských druhů Následující druhy nesmí být uchovávány na palubě, překládány, vykládány, skladovány ani prodávány a musí se bezpečně vypustit:žraloci dlouhoploutví,mantovití (což zahrnuje manty rodů Manta a Mobula),žraloci hedvábní (jsou-li uloveni plavidly s košelkovými nevody). Rybářská plavidla EU nenasadí košelkový nevod na hejno tuňáků, je-li přítomen žralok obrovský, a incidenty budou ohlášeny. Neprodleně vypustí žraloky (ať už živé, nebo mrtvé) co nejdříve, aniž by byla ohrožena bezpečnost lidí. Rybářská plavidla EU lovící pomocí dlouhých lovných šňůr nesmí používat lovné šňůry na žraloky. Údaje o úlovcích žraloků hedvábných a kladivounů se mají hlásit IATTC. Mořské želvy budou neprodleně vypuštěny způsobem, který způsobuje co nejmenší škody, aniž by byla ohrožena bezpečnost jakýchkoli osob. Alespoň jeden člen posádky absolvuje výcvik v postupech pro manipulaci s mořskými želvami a jejich vypouštění s cílem zvýšit pravděpodobnost jejich přežití po vypuštění. Existují také opatření zaměřená na ochranu mořských ptáků (omezení používání dlouhých lovných šňůr) a delfínů (pouze oprávněná plavidla a omezení používání košelkových nevodů při lovu tuňáka žlutoploutvého).Vědečtí pozorovatelé na palubě plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr\nČlenské státy musí zajistit, aby plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr měla na palubě vědeckého pozorovatele, který pokryje alespoň 5 % intenzity rybolovu plavidel o celkové délce větší než 20 metrů a který bude zaznamenávat úlovky cílených druhů ryb, složení druhů a veškeré další dostupné biologické informace, jakož i jakékoli interakce s necílovými druhy, jako jsou mořské želvy, mořští ptáci a žraloci. Nařízení obsahuje podrobná pravidla k zajištění bezpečnosti pozorovatelů.\nPožadavky na plavidlaČlenské státy poskytnou podrobné informace o každém plavidle, které spadá do jejich jurisdikce a které má být zahrnuto do regionálního rejstříku plavidel IATTC. Sádka (jako prostor na palubě plavidla pro přepravu živých ryb), která je zapečetěna, musí být fyzicky uzavřena způsobem znemožňujícím nedovolenou manipulaci, a to tak, že není spojena s žádným jiným prostorem na lodi a že je jejímu použití pro jakékoli jiné skladování zabráněno. Pozorovatelé musí hlásit IATTC všechny případy zapečetěných sádek, které se používají pro skladování ryb.Údaje o úlovcích\nÚdaje o úlovcích musí členské státy každoročně hlásit Komisi u druhů, na které se vztahuje úmluva, se zvláštními pravidly pro hlášení tuňáka velkookého uloveného košelkovými nevody a návnadovými čluny.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 15. února 2021.\nKONTEXT\nEU úmluvu uzavřela v roce 2006 jako smluvní strana Úmluvy OSN o mořském právu (viz shrnutí).\nViz také:Regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nKošelkové nevody: jakákoliv kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena.\nDatové bóje: plovoucí zařízení, unášená nebo ukotvená, která jsou rozmístěna vládními nebo uznávanými vědeckými organizacemi nebo subjekty za účelem elektronického shromažďování údajů o životním prostředí, a nikoli na podporu rybolovných činností, a která byla oznámena sekretariátu IATTC.\nLovná zařízení s uzavíracím mechanismem (zařízení FAD): ukotvené, unášené, plovoucí nebo ponořené předměty nasazené nebo sledované plavidly, včetně využití rádiových nebo satelitních bójí, za účelem shromáždění cílových druhů tuňáka pro rybolovné činnosti košelkovým nevodem.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/56 ze dne 20. ledna 2021, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 24, 26.1.2021, s. 1–18)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1224/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1–32)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3–13)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22–23)\nÚmluva o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (Antigujská úmluva) (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 24–42)\nRozhodnutí Rady 2005/26/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství („Antiguanská úmluva“) (Úř. věst. L 15, 19.1.2005, s. 9)\nNařízení Rady (ES) č. 1185/2003 ze dne 26. června 2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel (Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 1–3)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1–2)\nÚmluva Organizace spojených národů o mořském právu a dohoda o provádění části XI této úmluvy (Úmluva z Montego Bay) (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3–134)\nPoslední aktualizace 09.04.2021"}
{"celex_id": "32016Q0512(01)", "reference": "12.5.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 123/1\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O ZDOKONALENÍ TVORBY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ\nINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA\nze dne 13. dubna 2016\no zdokonalení tvorby právních předpisů\nEVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEvropský parlament, Rada a Komise (dále jen „tři orgány“) se zavazují k loajální a transparentní spolupráci v průběhu celého legislativního cyklu. V této souvislosti připomínají rovnoprávné postavení společných normotvůrců zakotvené ve Smlouvách.\n(2)\nTři orgány uznávají, že nesou společnou odpovědnost za tvorbu vysoce kvalitních právních předpisů Unie a za zajišťování toho, aby se tyto právní předpisy zaměřovaly na oblasti, kde evropským občanům přináší největší přidanou hodnotu, aby co nejúčinněji a nejúčelněji přispívaly k dosahování společných cílů politik Unie, aby byly co nejjednodušší a nejjasnější, aby zabraňovaly nadměrné regulaci a administrativní zátěži pro občany, správní orgány a podniky, zejména malé a střední podniky, a aby jejich koncepce usnadňovala provádění ve vnitrostátním právu i praktické uplatňování a posilovala konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářství Unie.\n(3)\nTři orgány připomínají závazek Unie vydávat právní předpisy pouze tam, kde je to nutné, a v míře, do jaké je to nutné, v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii o zásadách subsidiarity a proporcionality.\n(4)\nTři orgány připomínají úlohu a odpovědnost vnitrostátních parlamentů, jak je stanoví Smlouvy v Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a v Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.\n(5)\nTři orgány souhlasí, že při stanovování legislativního programu je třeba plně zohlednit analýzu případné „evropské přidané hodnoty“ jakéhokoli navrhovaného opatření Unie, jakož i posouzení nákladů vyplývajících z neexistence společného postupu („cost of non-Europe“) na úrovni Unie.\n(6)\nTři orgány se domnívají, že k dosahování cíle v podobě zdokonalení tvorby právních předpisů budou přispívat konzultace s veřejností a se zúčastněnými stranami, zpětné vyhodnocování stávajících právních předpisů a posuzování dopadů u nových iniciativ.\n(7)\nV zájmu snazšího vyjednávání v rámci řádného legislativního postupu a zlepšení uplatňování článků 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie tato dohoda stanoví zásady, podle nichž bude Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci shromažďovat všechna nezbytná odborná fakta.\n(8)\nTři orgány potvrzují, že cíle spočívající ve zjednodušení právních předpisů Unie a snížení regulační zátěže by měly být sledovány, aniž by tím bylo dotčeno dosahování politických cílů Unie, jak je uvedeno ve Smlouvách, nebo ochrana integrity vnitřního trhu.\n(9)\nTato dohoda doplňuje následující dohody a prohlášení o zdokonalení tvorby právních předpisů, k jejichž dodržování se tři orgány i nadále plně hlásí:\n—\ninterinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů (1),\n—\ninterinstitucionální dohodu ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (2),\n—\ninterinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),\n—\nspolečné prohlášení ze dne 13. června 2007 o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování (4),\n—\nspolečné politické prohlášení ze dne 27. října 2011 Evropského parlamentu, Rady a Komise o informativních dokumentech (5),\nSE DOHODLY TAKTO:\nI.   SPOLEČNÉ ZÁVAZKY A CÍLE\n1.\nTři orgány se dohodly, že se budou prostřednictvím řady iniciativ a postupů stanovených v této dohodě zasazovat o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n2.\nTři orgány připomínají význam, který přikládají metodě Společenství, a souhlasí, že při výkonu pravomocí a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě budou dodržovat obecné zásady práva Unie, jako jsou demokratická legitimita, subsidiarita, proporcionalita a právní jistota. Dále souhlasí, že budou při přípravě právních předpisů Unie prosazovat jednoduchost, jasnost a důslednost a co největší transparentnost legislativního procesu.\n3.\nTři orgány se shodují na tom, že právní předpisy Unie by měly být srozumitelné a jasné, umožňovat občanům, správním orgánům a podnikům snadno pochopit jejich práva a povinnosti, obsahovat odpovídající požadavky na podávání zpráv, monitorování a hodnocení, zabraňovat nadměrné regulaci a administrativní zátěži a být praktické z hlediska provádění.\nII.   PROGRAMOVÁNÍ\n4.\nTři orgány se dohodly, že budou posilovat přípravu jednoletých a víceletých programů Unie podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, který pověřuje Komisi úkolem iniciovat přijímání jednoletých a víceletých programů.\nVíceleté programy\n5.\nK usnadnění dlouhodobého plánování si tři orgány po jmenování nové Komise vymění názory na hlavní cíle politik a priority tří orgánů pro nové období, a kdykoli to bude možné, i na jejich předběžný harmonogram.\nZ iniciativy Komise tři orgány podle potřeby vypracují společné závěry, které podepíší předsedové tří orgánů.\nTři orgány z iniciativy Komise provedou v polovině období přezkum těchto společných závěrů a podle potřeby je upraví.\nJednoleté programy – pracovní program Komise a interinstitucionální plánování\n6.\nKomise povede před přijetím svého ročního pracovního programu (dále jen „pracovní program Komise“) i po jeho přijetí dialog s Evropským parlamentem a Radou. Tento dialog bude zahrnovat:\na)\ndvoustranné výměny názorů v rané fázi k iniciativám pro nadcházející rok se uskuteční ještě před předložením písemného příspěvku předsedy Komise a jejího prvního místopředsedy, kde budou dostatečně podrobně uvedeny body zásadního politického významu pro nadcházející rok a kde budou obsaženy údaje o návrzích, které Komise zamýšlí vzít zpět (dále jen „prohlášení o záměru“);\nb)\nv návaznosti na rozpravu o stavu Unie, a před přijetím pracovního programu Komise, bude mít Evropský parlament a Rada na základě prohlášení o záměru výměnu názorů s Komisí;\nc)\nvýměnu názorů tří orgánů na přijatý pracovní program Komise podle bodu 7.\nKomise náležitým způsobem zohlední názory vyjádřené Evropským parlamentem a Radou v každé fázi dialogu, včetně jejich žádosti o iniciativy.\n7.\nV návaznosti na přijetí pracovního programu Komise a na jeho základě si tři orgány vymění názory na iniciativy pro nadcházející rok a dohodnou se na společném prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování (dále jen „společné prohlášení“), které podepíší předsedové tří orgánů. Toto společné prohlášení vytyčí obecné cíle a priority pro nadcházející rok a určí body zásadního politického významu, jež se budou v legislativním procesu řešit přednostně, aniž by byly dotčeny pravomoci, jež společným normotvůrcům svěřují Smlouvy.\nPlnění společného prohlášení budou tři orgány po celý rok v pravidelných intervalech monitorovat. Za tímto účelem se budou tři orgány během jara daného roku účastnit rozprav o plnění společného prohlášení v Evropském parlamentu nebo v Radě.\n8.\nPracovní program Komise bude zahrnovat zásadní legislativní a nelegislativní návrhy na následující rok, včetně zrušení, přepracování, zjednodušení a zpětvzetí. U každého bodu budou v pracovním programu Komise uvedeny tyto údaje, jsou-li k dispozici: zamýšlený právní základ; druh právního aktu; předběžný harmonogram pro přijetí Komisí; a jakékoli další relevantní procedurální informace, včetně informací o činnosti v oblasti posouzení dopadů a hodnocení.\n9.\nPokud Komise zamýšlí vzít legislativní návrh zpět, ať již bude po tomto zpětvzetí následovat přepracovaný návrh či nikoli, sdělí v souladu se zásadou loajální spolupráce a institucionální rovnováhy důvody pro toto zpětvzetí, a případně informace o následných krocích společně s přesným harmonogramem, a provede na tomto základě řádné interinstitucionální konzultace. Komise náležitým způsobem zohlední postoje společných normotvůrců a odpoví na ně.\n10.\nKomise bezodkladně a podrobně posoudí požadavky na předložení návrhů legislativních aktů Unie vznesené Evropským parlamentem nebo Radou podle článku 225 nebo článku 241 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nKomise na takové žádosti odpoví do tří měsíců a prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat. Pokud se Komise rozhodne návrh nepředložit, sdělí dotčenému orgánu v odpovědi na tuto žádost podrobné důvody a předloží případně analýzu možných alternativ a zodpoví jakékoli dotazy, jež vznesli společní normotvůrci ve vztahu k analýzám týkajícím se evropské přidané hodnoty a nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu.\nKomise, je-li o to požádána, představí svou odpověď v Evropském parlamentu nebo v Radě.\n11.\nKomise bude v průběhu roku pravidelně aktualizovat informace týkající se jejího plánování a odůvodní veškerá zpoždění při předkládání návrhů zařazených do jejího pracovního programu. Komise bude o provádění svého pracovního programu pro daný rok pravidelně informovat Evropský parlament a Radu.\nIII.   NÁSTROJE PRO ZDOKONALENÍ TVORBY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ\nPosouzení dopadů\n12.\nTři orgány se shodují na tom, že posouzení dopadů přispívají k lepší kvalitě právních předpisů Unie.\nPosouzení dopadů jsou nástrojem, který má třem orgánům pomáhat přijímat informovaná rozhodnutí, ale nenahrazují politická rozhodnutí v rámci demokratického rozhodovacího procesu. Posouzení dopadů nesmí způsobit neodůvodněné zdržení legislativního procesu, ani ovlivňovat schopnost společných normotvůrců navrhovat změny.\nPosouzení dopadů by se měla zabývat existencí, rozsahem a důsledky určitého problému a otázkou, zda jsou opatření na úrovni Unie zapotřebí či nikoliv. Měla by uceleným a vyváženým způsobem a za použití kvalitativních i kvantitativních analýz mapovat alternativní řešení a pokud možno případné krátkodobé a dlouhodobé náklady a přínosy a zhodnotit hospodářské, environmentální a sociální dopady. Měla by plně respektovat zásadu subsidiarity a proporcionality, stejně jako základní práva. Posouzení dopadů by se také měla, kdykoliv je to možné, zabývat náklady vyplývajícími z neexistence společného evropského postupu a dopady na konkurenceschopnost a administrativní zátěž plynoucí z jednotlivých variant, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky („zelenou malým a středním podnikům“), digitální aspekty a územní dopad. Posouzení dopadů by měla být založena na přesných, objektivních a úplných informacích a měla by být přiměřená co do rozsahu a zaměření.\n13.\nKomise bude provádět posouzení dopadů svých legislativních i nelegislativních iniciativ, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření, u nichž se očekávají významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady. Posouzení dopadů bude zpravidla připojeno k iniciativám v rámci pracovního programu Komise nebo ke společnému prohlášení.\nPři posuzování dopadů Komise provede co nejrozsáhlejší konzultace. Regulační kontrolní výbor Komise bude u posouzení dopadů ověřovat jejich objektivní kvalitu. Konečné výsledky posouzení budou poskytovány Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům a v době přijetí iniciativy Komise budou spolu se stanovisky Regulačního kontrolního výboru zveřejňovány.\n14.\nEvropský parlament a Rada při projednávání legislativních návrhů Komise plně zohlední posouzení dopadů Komise. Za tímto účelem musí být posouzení dopadů předkládána takovým způsobem, aby Evropský parlament a Rada mohly lépe posoudit rozhodnutí Komise.\n15.\nEvropský parlament a Rada provedou posouzení dopadů ohledně svých podstatných změn návrhu Komise, jestliže to budou považovat z hlediska legislativního procesu za přiměřené a potřebné. Obecně platí, že východiskem pro další práci Evropského parlamentu a Rady bude posouzení dopadů provedené Komisí. Je na každém orgánu, aby vymezil definici „podstatné“ změny.\n16.\nKomise může z vlastní iniciativy či na vyzvání Evropského parlamentu nebo Rady doplnit své vlastní posouzení dopadů nebo provést další analýzy, pokud to považuje za nezbytné. Komise přitom vezme v úvahu všechny dostupné informace, dosaženou fázi legislativního procesu a nutnost zamezit veškerým neodůvodněným zpožděním tohoto procesu. Společní normotvůrci plně zohlední veškeré dodatečné informace, jež jim Komise v této souvislosti poskytne.\n17.\nO organizaci posouzení dopadů si rozhodne každý z orgánů sám, což se týká i vnitřních organizačních zdrojů a kontroly kvality. Tři orgány budou v pravidelných intervalech spolupracovat tak, že si budou vyměňovat informace o osvědčených postupech a metodikách týkajících se posouzení dopadů, což každému orgánu umožní dále zlepšit svou vlastní metodiku a postupy a zvýší soudržnost celkového posuzování dopadů.\n18.\nPůvodní posouzení dopadů provedené Komisí a jakákoli další posouzení dopadů uskutečněná během legislativního procesu orgány se před dokončením legislativního procesu zveřejní a mohou se společně použít jako základ pro hodnocení.\nKonzultace s veřejností a zúčastněnými stranami a zpětná vazba\n19.\nNedílnou součástí informovaného rozhodování a zajišťování kvalitnějšího přijímání právních předpisů jsou konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami. Aniž jsou dotčena zvláštní ujednání, která se vztahují na návrhy Komise podle čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, provede Komise před přijetím návrhu veřejné konzultace, a to otevřeným a transparentním způsobem tak, aby pravidla provádění a lhůty těchto veřejných konzultací umožnily co nejširší možnou účast. Komise bude obzvláště podporovat přímou účast malých a středních podniků a dalších koncových uživatelů na konzultacích. To bude zahrnovat i veřejné konzultace prostřednictvím internetu. O výsledcích konzultací s veřejností a zúčastněnými stranami bude Komise bez odkladu informovat společné normotvůrce a zpřístupní je veřejnosti.\nZpětné hodnocení stávajících právních předpisů\n20.\nTři orgány potvrzují, že je důležité, aby byla jejich práce hodnotící výsledky právních předpisů Unie, včetně souvisejících veřejných konzultací a konzultací se zúčastněnými stranami, organizována s důrazem na maximální důslednost a soudržnost.\n21.\nSe svým víceletým plánem pro hodnocení stávajících právních předpisů seznámí Komise Evropský parlament a Radu a pokud možno do tohoto plánu zahrne jejich žádosti o podrobné hodnocení konkrétních oblastí politiky nebo právních předpisů.\nHodnocení plánuje Komise tak, aby bylo dodrženo načasování zpráv a přezkumů stanovené v právních předpisech Unie.\n22.\nV rámci legislativního cyklu by měla hodnocení stávajících právních předpisů a politik, založená na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě, sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Za účelem posílení těchto postupů se tři orgány dohodly, že v právních předpisech budou tam, kde je to vhodné, stanovovány požadavky na podávání zpráv, monitorování a hodnocení. Zároveň však zamezí nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou být stanovovány i měřitelné ukazatele jakožto základ pro shromažďování dokladů o tom, jaké mají právní předpisy účinky v praxi.\n23.\nTři orgány souhlasí, že budou soustavně zvažovat používání ustanovení o přezkumu v právních předpisech a brát v úvahu čas, který je zapotřebí k provádění a ke shromažďování důkazů o výsledcích a dopadech.\nTři orgány zváží, zda by se mělo uplatňování některých právních předpisů omezit na určitou pevně stanovenou dobu („ustanovení o skončení platnosti“).\n24.\nTři orgány se navzájem včas informují, než přijmou nebo zrevidují své pokyny týkající se nástrojů pro lepší přijímání právních předpisů (veřejné konzultace a konzultace se zúčastněnými stranami, posouzení dopadů a zpětná hodnocení).\nIV.   PRÁVNÍ NÁSTROJE\n25.\nV důvodových zprávách, jež jsou připojovány k předkládaným návrhům, Komise Evropskému parlamentu a Radě u každého návrhu vysvětlí a odůvodní volbu právního základu a druhu právního aktu. Komise by měla náležitým způsobem zohledňovat rozdíl v povaze a účincích mezi nařízeními a směrnicemi.\nKomise v důvodových zprávách rovněž ozřejmí, proč jsou navrhovaná opatření opodstatněná z hlediska zásady subsidiarity a proporcionality a jak jsou slučitelná se základními právy. Komise v nich mimoto popíše rozsah a výsledky veškerých uskutečněných konzultací s veřejností a se zúčastněnými stranami a zpětných hodnocení stávajících právních předpisů.\nPokud se plánuje změna právního základu, v jejímž důsledku se řádný legislativní postup změní na zvláštní legislativní postup, nebo se počítá s nelegislativním postupem, vymění si tři orgány své názory na tuto změnu.\nTři orgány se shodují na tom, že volba právního základu je právním vymezením, jež se musí zakládat na objektivních skutečnostech, které podléhají soudnímu přezkumu.\nKomise nadále v plné míře plní svou institucionální úlohu, jejímž cílem je zajistit, aby byly dodržovány Smlouvy a judikatura Soudního dvora Evropské unie.\nV.   AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY\n26.\nTři orgány poukazují na důležitou úlohu, kterou v právu Unie mají akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Pokud se používají efektivně, transparentně a v odůvodněných případech, jedná se o nedílné nástroje zdokonalení tvorby právních předpisů, neboť tyto akty přispívají k jednoduchosti a aktuálnosti právních předpisů a k jejich účinnému a pohotovému provádění. Rozhodování o tom, zda využít akty v přenesené pravomoci či prováděcí akty a v jaké míře, přísluší v mezích stanovených Smlouvami normotvůrci.\n27.\nTři orgány uznávají nezbytnost sladit všechny stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou, a zejména nezbytnost přiřadit vysokou prioritu urychlené harmonizaci všech základních aktů, jež stále uvádějí regulativní postup s kontrolou. Komise tuto harmonizaci navrhne do konce roku 2016.\n28.\nTři orgány se dohodly na Obecné shodě o aktech v přenesené pravomoci a souvisejících vzorových ustanoveních (dále jen „obecná shoda“), které jsou připojeny k této obecné shodě. V souladu s obecnou shodou a v zájmu větší transparentnosti a intenzivnějších konzultací se Komise zavazuje zjišťovat před přijímáním aktů v přenesené pravomoci všechna nezbytná odborná fakta, a to mimo jiné prostřednictvím konzultací s odborníky z členských států a prostřednictvím veřejných konzultací.\nMimoto, kdykoli je v raných fázích přípravy návrhů prováděcích aktů zapotřebí širších odborných znalostí, využívá Komise podle potřeby skupin odborníků, cílených konzultací se zúčastněnými stranami anebo veřejných konzultací.\nV zájmu zajištění rovného přístupu ke všem informacím obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států. Odborníci Evropského parlamentu a Rady mají mít automatický přístup na setkání skupin odborníků Komise, na něž jsou pozváni odborníci z členských států a jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\nKomise může být pozvána na zasedání v Evropském parlamentu nebo v Radě, aby mohly proběhnout další výměny názorů na přípravu aktů v přenesené pravomoci.\nTři orgány zahájí jednání bez zbytečného odkladu po vstupu této dohody v platnost s cílem doplnit obecnou shodu o aktech v přenesené pravomoci o nezávazná kritéria pro uplatňování článků 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n29.\nTři orgány se zavazují, že do konce roku 2017 a v těsné spolupráci zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude poskytovat dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem informace tak, aby se zvýšila transparentnost, usnadnilo plánování a zajistila sledovatelnost všech jednotlivých fází životního cyklu aktů v přenesené pravomoci.\n30.\nCo se týče výkonu prováděcích pravomocí Komise, tři orgány souhlasí s tím, že v právních předpisech Unie je třeba se zdržet zavádění dalších procedurálních náležitostí, jež by pozměnily kontrolní mechanismy uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). Po výborech, které své úkoly provádějí postupem stanoveným v tomto nařízení, by se nemělo požadovat, aby vykonávaly další funkce.\n31.\nPokud Komise uvede objektivní důvody založené na věcné souvislosti mezi dvěma či více přenesenými pravomocemi obsaženými v jednom legislativním aktu a jestliže legislativní akt nestanoví jinak, lze přenesené pravomoci spojovat. Konzultace při přípravě aktů v přenesené pravomoci slouží i k tomu, aby se ukázalo, mezi kterými přenesenými pravomocemi lze vidět věcnou souvislost. Evropský parlament nebo Rada v takových případech jasně uvedou, ke které přenesené pravomoci se jejich případná námitka vztahuje.\nVI.   TRANSPARENTNOST A KOORDINACE LEGISLATIVNÍHO PROCESU\n32.\nTři orgány uznávají, že řádný legislativní postup se rozvinul na základě pravidelných kontaktů ve všech fázích postupu. Zůstávají odhodlány k dalšímu zlepšování práce v rámci tohoto postupu v souladu se zásadami loajální spolupráce, transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti.\nTři orgány se shodují zejména na tom, že Evropský parlament a Rada jakožto společní normotvůrci mají vykonávat své pravomoci za rovných podmínek. Komise vykonává svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně a při plném dodržování úloh, které třem orgánům přidělují Smlouvy.\n33.\nPříslušnými postupy, včetně vzájemného dialogu, se tři orgány v průběhu legislativního procesu pravidelně vzájemně informují o své činnosti, o jednáních, která mezi nimi probíhají, a o případné jakékoliv zpětné vazbě, kterou jí mohou poskytnout zúčastněné strany.\n34.\nEvropský parlament a Rada jakožto společní normotvůrci souhlasí, že je důležité udržovat již před interinstitucionálními jednáními těsné kontakty v zájmu dosažení lepšího vzájemného porozumění svým příslušným postojům. Za tímto účelem budou v rámci legislativního postupu usnadňovat vzájemnou výměnu názorů a informací, mimo jiné prostřednictvím pravidelného přizvání zástupců ostatních orgánů k neformálním výměnám názorů.\n35.\nEvropský parlament a Rada v zájmu efektivnosti zajistí lepší synchronizaci, pokud jde o jejich zpracovávání legislativních návrhů. Evropský parlament a Rada budou konkrétně porovnávat orientační harmonogramy jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí každého legislativního návrhu.\n36.\nV příslušných případech se mohou tři orgány domluvit na koordinaci úsilí v zájmu urychlení legislativního procesu, přičemž zajistí, že budou respektovány pravomoci normotvůrců a zachována kvalita právních předpisů.\n37.\nTři orgány se shodují, že poskytování informací vnitrostátním parlamentům jim musí umožnit plně vykonávat své pravomoci v souladu se Smlouvami.\n38.\nTři orgány zajistí transparentnost legislativních postupů na základě příslušných právních předpisů a judikatury, včetně odpovídajícího přístupu k trojstranným jednáním.\nZlepší komunikaci s veřejností v průběhu celého legislativního cyklu a zejména budou společně ohlašovat úspěšný výsledek legislativního procesu v rámci řádného legislativního postupu, jakmile dosáhnou dohody, a to konkrétně na společných tiskových konferencích nebo jinými vhodnými prostředky.\n39.\nTři orgány se zavazují, že v zájmu usnadnění sledovatelnosti jednotlivých fází legislativního procesu určí do 31. prosince 2016 způsoby dalšího rozvoje platforem a nástrojů za tímto účelem s cílem vytvořit zvláštní společnou databázi o aktuálním stavu legislativních návrhů.\n40.\nTři orgány uznávají, že je důležité zajistit, aby každý z nich mohl vykonávat svá práva a plnit své povinnosti zakotvené ve Smlouvách, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie v souvislosti se sjednáváním a uzavíráním mezinárodních dohod.\nTři orgány se zavazují, že do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost se sejdou s cílem zahájit jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací v rámci Smluv v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.\nVII.   PROVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UNIE\n41.\nTři orgány se shodují na důležitosti strukturovanější vzájemné spolupráce v zájmu posouzení uplatňování a účinnosti práva Unie za účelem jeho zlepšení prostřednictvím budoucích právních předpisů.\n42.\nTři orgány zdůrazňují, že právní předpisy Unie je zapotřebí pohotově a správně uplatňovat v členských státech. Lhůta pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu bude co možná nejkratší a obecně nebude delší než dva roky.\n43.\nTři orgány vyzývají členské státy, aby při přijímání opatření, kterými provádějí právní předpisy Unie ve vnitrostátním právu nebo kterými plní rozpočet EU, jasně informovaly veřejnost o těchto opatřeních. Pokud se členské státy při provádění směrnic ve vnitrostátním právu rozhodnou přidat další prvky, které s těmito právními předpisy Unie nijak nesouvisejí, mělo by být možné je rozpoznat, buď prostřednictvím prováděcího aktu nebo aktů nebo prostřednictvím souvisejících dokumentů.\n44.\nTři orgány vyzývají členské státy ke spolupráci s Komisí, pokud jde o získávání informací a údajů potřebných k monitorování a hodnocení způsobu, jakým je prováděno právo Unie. Tři orgány připomínají a zdůrazňují význam společného politického prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (7) a společného politického prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011 o informativních dokumentech, které se týkají informativních dokumentů přikládaných k oznámení o prováděcích opatřeních.\n45.\nKomise i nadále podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování právních předpisů Unie. Zpráva Komise případně obsahuje odkaz na informace uvedené v bodu 43. Komise může poskytnout další informace o stavu provádění daného právního aktu.\nVIII.   ZJEDNODUŠOVÁNÍ\n46.\nTři orgány potvrzují svůj závazek častěji a při plném respektování ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů využívat k úpravě stávajících právních předpisů legislativní metodu přepracování. V případech, kdy není metoda přepracování vhodná, předloží Komise co nejdříve po přijetí pozměňujícího aktu návrh v souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů. Pokud Komise tento návrh nepředloží, uvede důvody, proč tak neučinila.\n47.\nTři orgány se zavazují, že budou prosazovat nejúčinnější regulační nástroje, jako je harmonizace a vzájemné uznávání, s cílem zabránit nadměrné regulaci a administrativní zátěži a dosáhnout cílů Smluv.\n48.\nTři orgány se shodují, že budou spolupracovat na aktualizaci a zjednodušení právních předpisů a zamezení nadměrné regulaci a administrativní zátěži pro občany, správní orgány a podniky, zejména malé a střední podniky, a zároveň zajistí, že právní předpisy dosáhnou svých cílů. Tři orgány se v této souvislosti shodují, že si před finalizací pracovního programu Komise vymění názory na tuto otázku.\nKomise se zavazuje, že každý rok v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předloží přehled výsledků, kterých Unie dosáhla při úsilí o zjednodušení právních předpisů, zamezení nadměrné regulaci a snížení administrativní zátěže.\nKdykoli to bude možné, Komise kvantifikuje potenciál jednotlivých návrhů nebo právních aktů z hlediska snížení regulační zátěže nebo úspor, přičemž bude vycházet z činnosti orgánů v oblasti posuzování dopadů a hodnocení a z příspěvku členských států a zúčastněných stran a zohlední náklady a přínosy předpisů Unie.\nKomise taktéž posoudí, zda lze v rámci jejího programu REFIT stanovit cíle pro snížení zátěže v konkrétních odvětvích.\nIX.   PLNĚNÍ A MONITOROVÁNÍ TÉTO DOHODY\n49.\nTři orgány podniknou nezbytné kroky k tomu, aby disponovaly prostředky a zdroji nezbytnými pro řádné plnění této dohody.\n50.\nPlnění této dohody budou tři orgány společně a v pravidelných intervalech monitorovat, a to na politické úrovni prostřednictvím každoročních diskusí a na odborné úrovni v rámci interinstitucionální koordinační skupiny.\nX.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\n51.\nTato interinstitucionální dohoda nahrazuje interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003 (8) a interinstitucionální společný přístup k posuzování dopadů z listopadu 2005 (9).\nPříloha této dohody nahrazuje obecnou shodu o aktech v přenesené pravomoci z roku 2011.\n52.\nTato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.\nСъставено в Страсбург, 13 април 2016 г.\nHecho en Estrasburgo, el 13 de abril de 2016.\nVe Štrasburku dne 13. dubna 2016.\nUdfærdiget i Strasbourg, den 13. april 2016.\nGeschehen zu Straßburg am 13. April 2016.\nStrasbourg, 13. aprill 2016\nΈγινε στο Στρασβούργο, 13 Απριλίου 2016.\nDone at Strasbourg, 13 April 2016.\nFait à Strasbourg, le 13 avril 2016.\nArna dhéanamh in Strasbourg, an 13 Aibreán 2016.\nSastavljeno u Strasbourgu 13. travnja 2016.\nFatto a Strasburgo, addì 13 aprile 2016.\nStrasbūrā, 2016. gada 13. aprīlī.\nPriimta Strasbūre 2016 m. balandžio 13 d.\nKelt Strasbourgban, 2016. április 13-én.\nMagħmul fi Strasburgu, 13 ta' April 2016.\nGedaan te Straatsburg, 13 april 2016.\nSporządzono w Strasburgu dnia 13 kwietnia 2016 r.\nFeito em Estrasbourgo, em 13 de abril de 2016.\nÎntocmit la Strasbourg 13 aprilie 2016.\nV Štrasburgu 13. apríla 2016.\nV Strasbourgu, 13. aprila 2016.\nTehty Strasbourgissa 13. huhtikuuta 2016.\nSom skedde i Strasbourg den 13 april 2016.\nЗа Европейския парламент\nPor el Parlamento Europeo\nZa Evropský parlament\nFor Europa-Parlamentet\nIm Namen des Europäischen Parlaments\nEuroopa Parlamendi nimel\nΓια το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο\nFor the European Parliament\nPour le Parlement européen\nThar ceann Pharlaimint na hEorpa\nZa Europski parlament\nPer il Parlamento europeo\nEiroparlamenta vārdā\nEuropos Parlamento vardu\nAz Európai Parlament részéről\nGħall-Parlament Ewropew\nVoor het Europees Parlement\nW imieniu Parlamentu Europejskiego\nPelo Parlamento Europeu\nPentru Parlamentul European\nZa Európsky parlament\nZa Evropski parlament\nEuroopan parlamentin puolesta\nPå Europaparlamentets vägnar\nЗа Съвета\nPor el Consejo\nZa Radu\nPå Rådets vegne\nIm Namen des Rates\nNõukogu nimel\nΓια το Συμβούλιο\nFor the Council\nPour le Conseil\nThar ceann Comhairle\nZa Vijeće\nPer il Consiglio\nPadomes vārdā\nTarybos vardu\nA Tanács részéről\nGħall-Kunsill\nVoor de Raad\nW imieniu Rady\nPelo Conselho\nPentru Consiliu\nZa Radu\nZa Svet\nNeuvoston puolesta\nPå rådets vägnar\nЗа Комисията\nPor la Comisión\nZa Komisi\nPå Kommissionens vegne\nIm Namen der Kommission\nKomisjoni nimel\nΓια την Επιτροπή\nFor the Commission\nPour la Commission\nThar ceann an Choimisiúin\nZa Komisiju\nPer la Commissione\nKomisijas vārdā\nKomisijos vardu\nA Bizottság részéről\nGħall-Kummissjoni\nVoor de Commissie\nW imieniu Komisji\nPela Comissão\nPentru Comisie\nZa Komisiu\nZa Komisijo\nKomission puolesta\nPå kommissionens vägnar\nПредседател/El Presidente/Předseda/Formand/Der Präsident/President-Eesistuja/O Πρóεδρος/The President/Le Président/An tUachtarán/Predsjednik/Il Presidente/Priekšsēdētājs/Pirmininkas/Az elnök/Il-President/de Voorzitter/Przewodniczący/O Presidente/Președintele/Predseda/Predsednik/Puheenjohtaja/Ordförande\nMartin SCHULZ\nJeanine Antoinette HENNIS-PLASSCHAERT\nJean-Claude JUNCKER\n(1)  Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.\n(2)  Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1.\n(3)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.\n(4)  Úř. věst. C 145, 30.6.2007, s. 5.\n(5)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15.\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.\n(8)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.\n(9)  http://ec.europa.eu/smart-regulation/better_regulation/documents/ii_common_approach_to_ia_en.pdf\nPŘÍLOHA\nObecná shoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o aktech v přenesené pravomoci\nI.   Oblast působnosti a obecné zásady\n1.\nTato obecná shoda vychází z obecné shody o aktech v přenesené pravomoci z roku 2011, kterou nahrazuje, a zjednodušuje postup, který byl následně stanoven Evropským parlamentem a Radou. Obsahuje praktická ujednání a dohodnutá vyjasnění a preference týkající se přenesení legislativní pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tento článek vyžaduje, aby byly v každém legislativním aktu, v němž je stanoveno přenesení pravomoci (dále jen „základní akt“), výslovně vymezeny cíle, obsah, rozsah a doba trvání daného přenesení.\n2.\nPři výkonu svých pravomocí a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o fungování EU spolupracují Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „tři orgány“) během celého postupu, aby zajistily bezproblémový výkon přenesené pravomoci a účinnou kontrolu této pravomoci Evropským parlamentem a Radou. Za tímto účelem jsou udržovány odpovídající kontakty na administrativní úrovni.\n3.\nDotčené orgány se v závislosti na postupu přijímání základního aktu zavazují, že při navrhování přenesení pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, nebo provádění tohoto přenesení pravomoci, budou pokud možno zohledňovat vzorová ustanovení uvedená v dodatku k této obecné shodě.\nII.   Konzultace při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci\n4.\nKomise při přípravě návrhů aktů v přenesené pravomoci konzultuje odborníky, které jmenuje každý členský stát. Odborníci z členských států jsou včas konzultováni ohledně každého návrhu aktu v přenesené pravomoci, kterou útvary Komise připravily (*). Návrhy aktů v přenesené pravomoci se sdílejí s odborníky z členských států. Tyto konzultace probíhají v rámci stávajících skupin odborníků nebo v rámci ad hoc setkání s odborníky z členských států, které Komise zve prostřednictvím stálých zastoupení všech členských států. Je na členských státech rozhodnout, kteří odborníci se mají zúčastnit. Odborníci členských států obdrží návrhy aktů v přenesené pravomoci, návrh pořadu jednání a jakékoli další relevantní dokumenty včas, aby měli dostatek času na přípravu.\n5.\nNa konci každého setkání s odborníky z členských států nebo v návaznosti na tato setkání oznámí útvary Komise, jaké závěry z diskusí vyvodily, včetně toho, jak zohlední názory odborníků a jak hodlají postupovat. Tyto závěry se zaznamenají v zápisech ze setkání.\n6.\nSoučástí přípravy a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci mohou být rovněž konzultace se zúčastněnými stranami.\n7.\nJestliže se věcný obsah návrhu aktu v přenesené pravomoci nějak změní, dá Komise odborníkům z členských států příležitost vyjádřit se k pozměněnému znění (v příslušných případech písemně).\n8.\nProces konzultace se shrne v důvodové zprávě připojené k aktu v přenesené pravomoci.\n9.\nKomise pravidelně zpřístupňuje orientační seznamy plánovaných aktů v přenesené pravomoci.\n10.\nKomise při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajišťuje včasné a současné předávání všech dokumentů, včetně návrhů aktů, Evropskému parlamentu a Radě a současně odborníkům z členských států.\n11.\nJestliže to považují za nezbytné, mohou Evropský parlament i Rada vysílat odborníky na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, na něž jsou pozváni odborníci z členských států. Evropský parlament a Rada za tímto účelem obdrží plán zasedání na nadcházející měsíce a pozvánky na všechna setkání odborníků.\n12.\nTři orgány si navzájem sdělí své příslušné funkční elektronické schránky, jež mají být použity k předávání a přijímání všech dokumentů souvisejících s akty v přenesené pravomoci. K tomuto účelu se bude používat rejstřík, uvedený v bodě 29 této dohody, jakmile bude zřízen.\nIII.   Ujednání týkající se předávání dokumentů a výpočtu lhůt\n13.\nKomise prostřednictvím vhodného mechanismu oficiálně předává akty v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě. S utajovanými dokumenty se zachází v souladu s vnitřními správními postupy, které vypracuje každý z orgánů za účelem zajištění veškerých požadovaných záruk.\n14.\nAby mohly Evropský parlament a Rada vykonávat práva uvedená v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ve lhůtách, jež stanoví jednotlivé základní akty, nepředává jim Komise žádné akty v přenesené pravomoci během následujících období:\n—\nod 22. prosince do 6. ledna,\n—\nod 15. července do 20. srpna.\nTato období se použijí pouze v případě, že lhůta pro vyslovení námitky je založena na bodu 18.\nTato období se nepoužijí v případě aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy uvedeným v části VI této obecné shody. Je-li akt v přenesené pravomoci přijat postupem pro naléhavé případy během jednoho z období stanovených v prvním pododstavci, lhůta pro vyslovení námitky stanovená v základním aktu začíná plynout až po ukončení uvedeného období.\nDo října roku, jenž předchází roku konání voleb do Evropského parlamentu, se tři orgány dohodnou na způsobu oznamování aktů v přenesené pravomoci během volební přestávky.\n15.\nLhůta pro vyslovení námitek začíná běžet v okamžiku, kdy Evropský parlament a Rada obdrží všechny úřední jazykové verze aktu v přenesené pravomoci.\nIV.   Doba trvání přenesené pravomoci\n16.\nZákladní akt může zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci na dobu neurčitou nebo určitou.\n17.\nJe-li stanovena doba určitá, měl by základní akt v zásadě stanovit automatické prodloužení přenesení pravomoci o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého období. Nejpozději devět měsíců před koncem každého období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Tímto bodem není dotčeno právo Evropského parlamentu a Rady přenesení pravomoci zrušit.\nV.   Lhůty pro vyslovení námitek Evropským parlamentem a Radou\n18.\nAniž je dotčen postup pro naléhavé případy, lhůta pro vyslovení námitek stanovená případ od případu pro každý základní akt by v zásadě měla být alespoň dvouměsíční a mělo by být možné ji pro každý orgán (Evropský parlament nebo Radu) na jeho podnět o dva měsíce prodloužit.\n19.\nAkt v přenesené pravomoci však může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informují, že námitky nevysloví.\nVI.   Postup pro naléhavé případy\n20.\nPostup pro naléhavé případy by měl být vyhrazen pro výjimečné případy, jako jsou otázky zabezpečení a bezpečnosti, ochrana zdraví a bezpečnosti nebo vnější vztahy (včetně humanitárních krizí). Evropský parlament a Rada by měly volbu postupu pro naléhavé případy zdůvodnit v základním aktu. Situace, kdy má být použit postup pro naléhavé případy, se upřesní v základním aktu.\n21.\nKomise se zavazuje, že bude Evropský parlament a Radu plně informovat o možnosti přijmout akt v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy. Jakmile útvary Komise takovou možnost zjistí, neformálně na ni upozorní sekretariáty Evropského parlamentu a Rady prostřednictvím funkčních elektronických schránek uvedených v bodě 12.\n22.\nAkt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a použije se, pokud proti němu není ve lhůtě stanovené v základním aktu vyslovena námitka. Dojde-li k vyslovení námitky Evropským parlamentem nebo Radou, Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.\n23.\nPři oznamování aktu v přenesené pravomoci přijatého postupem pro naléhavé případy Evropskému parlamentu a Radě uvede Komise důvody, které vedly k použití tohoto postupu.\nVII.   Zveřejňování v Úředním věstníku\n24.\nAkty v přenesené pravomoci se zveřejňují v řadě L Úředního věstníku Evropské unie až po uplynutí lhůty pro vyslovení námitek, s výjimkou případů uvedených v bodě 19. Akty v přenesené pravomoci přijaté postupem pro naléhavé případy se zveřejňují bezodkladně.\n25.\nAniž je dotčen článek 297 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o zrušení přenesení pravomoci, o vyslovení námitek proti aktu v přenesené pravomoci přijatému postupem pro naléhavé případy nebo o vyslovení nesouhlasu s automatickým obnovením přenesení pravomoci se rovněž zveřejňují v řadě L Úředního věstníku Evropské unie. Rozhodnutí o zrušení přenesení pravomoci vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.\n26.\nKomise v Úředním věstníku Evropské unie rovněž zveřejňuje rozhodnutí, kterými se ruší akty v přenesené pravomoci přijaté postupem pro naléhavé případy.\nVIII.   Vzájemná výměna informací, zejména v případě zrušení přenesení pravomoci\n27.\nV rámci výkonu svých práv při použití podmínek stanovených v základním aktu se Evropský parlament a Rada vzájemně informují a informují Komisi.\n28.\nPokud Evropský parlament nebo Rada zahájí postup, který by mohl vést ke zrušení přenesení pravomoci, informuje druhé dva orgány nejpozději jeden měsíc před přijetím rozhodnutí o zrušení.\n(*)  Specifika postupu pro vypracování regulačních technických norem (RTN), popsaná v nařízeních o evropských orgánech dohledu [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84), se zohlední, aniž jsou dotčena ujednání o konzultacích, jak stanoví tato dohoda.\nDodatek\nVzorová ustanovení\nBod odůvodnění:\nZa účelem … [účel přenesení pravomoci] by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o … [obsah a rozsah přenesené pravomoci]. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\nČlánek nebo články, kterými se přenášejí pravomoci\n[Komise přijme / Komisi je svěřena pravomoc přijímat] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem [A], pokud jde o … [obsah a rozsah přenesené pravomoci].\nOdstavec, který se doplní v případě postupu pro naléhavé případy:\nVe zvláště závažných naléhavých případech … [obsah a rozsah přenesené pravomoci] se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku [B].\nČlánek [A]\nVýkon přenesené pravomoci\n1.\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n[Doba trvání přenesení pravomoci]\nMožnost 1:\n2.\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku [článcích] … je svěřena Komisi na dobu neurčitou od … [datum vstupu základního legislativního aktu v platnost či jiný datum stanovený společně normotvůrci].\nMožnost 2:\n2.\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku [článcích] … je svěřena Komisi na dobu X let od … [datum vstupu základního legislativního aktu v platnost či jiný datum stanovený společně normotvůrci]. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto … období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\nMožnost 3:\n2.\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku [článcích] … je svěřena Komisi na dobu … let od … [datum vstupu základního legislativního aktu v platnost či jiný datum stanovený společně normotvůrci].\n3.\nEvropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku [článcích] … kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.\nPřed přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n5.\nPřijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.\nAkt v přenesené pravomoci přijatý podle článku [článků] … vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].\nČlánek, který se doplní v případě postupu pro naléhavé případy:\nČlánek [B]\nPostup pro naléhavé případy\n1.\nAkty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.\n2.\nEvropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. [A] odst. 6. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.", "summary": "Zdokonalení tvorby právních předpisů – dohoda mezi orgány EU\nZdokonalení tvorby právních předpisů – dohoda mezi orgány EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nInterinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů\nCO JE CÍLEM TÉTO DOHODY?\nCílem je zdokonalit způsob tvorby právních předpisů EU tím, že se zajistí, že se Evropský parlament, Rada a Evropská komise („tři orgány“) zavážou k loajální a transparentní spolupráci v průběhu celého legislativního cyklu.  Tato dohoda nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003, aniž by byla dotčena rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 20. října 2010.  \nKLÍČOVÉ BODY\nJednoleté a víceleté programování\nNa začátku každého legislativního období se všechny tři orgány dohodnou na víceletých prioritách. Navíc každý rok přijmou společné prohlášení o ročních interinstitucionálních prioritách na základě ročního pracovního programu Komise. První takové společné prohlášení bylo přijato na rok 2017.\nPosouzení dopadů\nDohoda stanoví, že by Komise měla provádět posouzení dopadů pro všechny své zásadní legislativní a nelegislativní návrhy. Mezi prvky, které by měly být do posouzení dopadů zahrnuty, patří:hospodářské, environmentální a sociální dopady,  zásada subsidiarity a proporcionality,  dopady na konkurenceschopnost a zejména na malé a střední podniky,  digitální aspekty,  územní dopady.  Objektivní kvalitu posouzení dopadů Komise bude ověřovat Výbor pro kontrolu regulace, částečně tvořený externími odborníky.\nParlament a Rada mohou provést posouzení dopadů ohledně svých podstatných změn, jestliže to budou považovat za přiměřené a potřebné. Kromě tohoto dohoda stanoví pravidla pro konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami a zpětné vyhodnocování právních předpisů EU.\nTransparentnostDohoda zdůrazňuje, že je důležité zvýšit transparentnost legislativních postupů, mj. těmito způsoby:dohodnutím zdokonalených praktických ujednání mezi všemi třemi orgány pro spolupráci a sdílení informací o mezinárodních dohodách,  řádným vedením třístranných jednání*,  společným ohlašováním úspěšného výsledku legislativního postupu,  společnou databází o legislativních návrzích, která umožní jasnou sledovatelnost jednotlivých fází legislativního postupu.  Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty\nDohoda stanoví pravidla pro objasnění a usnadnění používání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v souladu s článkem 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a obsahuje za tímto účelem přílohu se vzorovými ustanoveními. V dohodě se zejména uvádí, že:Komise povede při přípravě aktů v přenesené pravomoci konzultace s odborníky ze zemí EU a odborníci Parlamentu a Rady budou mít rovný přístup na všechny související schůze a ke všem dokumentům,  proběhne urychlená harmonizace všech návrhů z doby před přijetím Lisabonské smlouvy,  proběhne další jednání s cílem upřesnit nezávazná vymezovací kritéria pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty (tj. nezávazná kritéria pro uplatnění článku 290 a 291 SFEU) a  bude zřízen veřejný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci (interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci „DelReg“ je v provozu od konce roku 2017).  Provádění a uplatňování práva EUDohoda zahrnuje tři inovace, které pomohou zlepšit a vyjasnit provádění a uplatňování práva EU:1.země EU musí jasně informovat veřejnost o opatřeních přijatých v zemích EU, kterými se začleňuje právo EU do vnitrostátního práva nebo kterými se provádí právo EU, a to v souladu se společnými prohlášeními z roku 2011 o informativních dokumentech, které se přikládají k oznámení takovýchto opatření,  2.země EU jsou vyzývány, aby v prováděcích aktech (tj. v aktech, kterými se předpisy EU začleňují do vnitrostátního práva) nebo přikládaných dokumentech jasně identifikovaly prvky, které se rozhodly přidat a které s těmito právními předpisy Unie nijak nesouvisejí („gold-plating“),  3.každý příklad porušení tohoto pravidla by Komise měla zahrnout do své každoroční zprávy předkládané Parlamentu a Radě.  ZjednodušováníDohoda požaduje, aby tři orgány spolupracovaly na zjednodušování právních předpisů a snižování zátěže, a zároveň zajistily, aby bylo dosaženo cílů právních předpisů. Všechny tři orgány stvrzují:závazek využívat metodu přepracování právních aktů s cílem častěji upravovat stávající právní předpisy, a pokud není přepracování právních aktů vhodné, kodifikaci legislativních textů co nejdříve po přijetí pozměňujícího aktu,  svou vůli prosazovat nejúčinnější regulační nástroje, jako je harmonizace a vzájemné uznávání, s cílem zabránit nadměrné regulaci a snížit administrativní zátěž.  Komise se zavazuje, že každý rok za využití svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předloží přehled výsledků, kterých EU dosáhla ve snaze o zjednodušení právních předpisů a snížení administrativní zátěže.\nPlnění dohody\nBod 50 dohody stanoví, že budou všechny tři orgány pravidelně monitorovat plnění dohody, a to v rámci interinstitucionální koordinační skupiny a tím, že se každý rok setkají na politické úrovni a zhodnotí pokrok.\nODKDY DOHODA PLATÍ?\nPlatí ode dne 13. dubna 2016.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů – briefing (Evropský parlament)  Dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů (Rada Evropské unie).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nTřístranná jednání: neformální třístranná setkání, kterých se účastní zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nInterinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1–14)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí (2016/2005(ACI)) (Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 91–97)\nSpolečné prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019 (Úř. věst. C 446, 29.12.2017, s. 1–3)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 2 – Právní akty Unie, postupy jejich přijímání a jiná ustanovení – Oddíl 1 – Právní akty Unie – Článek 290 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 172)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 2 – Právní akty Unie, postupy jejich přijímání a jiná ustanovení – Oddíl 1 – Právní akty Unie – Článek 291 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 173)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 2 – Právní akty Unie, postupy jejich přijímání a jiná ustanovení – Oddíl 2 – Postupy přijímání aktů a jiná ustanovení – Článek 295 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 175)\nSpolečné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017 (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 7–8)\nProhlášení Evropského parlamentu a Komise u příležitosti přijetí interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 124, 13.5.2016, s. 1)\nSpolečné politické prohlášení ze dne 28. září 2011 členských států a Komise o informativních dokumentech (Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14)\nSpolečné politické prohlášení ze dne 27. října 2011 Evropského parlamentu, Rady a Komise o informativních dokumentech (Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15)\nRámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47–62)\nInterinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1–5)\nPoslední aktualizace 31.07.2018"}
{"celex_id": "32011R0211", "reference": "11.3.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 65/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 211/2011\nze dne 16. února 2011\no občanské iniciativě\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 24 první pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSmlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) posiluje občanství Unie a dále zvyšuje demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy. Tento postup skýtá občanům možnost obrátit se přímo na Komisi a vyzvat ji, aby předložila návrh právního aktu Unie pro účely provedení Smluv, podobnou právu svěřenému Evropskému parlamentu článkem 225 Smlouvy o fungování EU a Radě článkem 241 Smlouvy o fungováni EU.\n(2)\nPostupy a podmínky vyžadované pro občanskou iniciativu by měly být jasné, jednoduché, uživatelsky vstřícné a přiměřené povaze občanské iniciativy, tak aby povzbuzovaly k účasti občanů a učinily Unii přístupnější. Měly by zajistit přiměřenou rovnováhu mezi právy a povinnostmi.\n(3)\nMěly by rovněž zajistit, aby pro občany Unie platily podobné podmínky pro podporu občanské iniciativy bez ohledu na to, z kterého členského státu pocházejí.\n(4)\nKomise by měla také poskytovat občanům na požádání informace a neformální rady k občanským iniciativám, zejména pokud jde o kritéria registrace.\n(5)\nJe třeba stanovit minimální počet členských států, z nichž musí občané pocházet. Aby se zajistilo, že občanská iniciativa bude odrážet zájem Unie a současně že používání tohoto nástroje bude i nadále jednoduché, měl by být tento počet stanoven na čtvrtinu členských států.\n(6)\nZa tímto účelem je rovněž vhodné stanovit minimální počet podepsaných osob pocházejících z každého z těchto členských států. Aby se občanům pro podporu občanské iniciativy zajistily podobné podmínky, měl by být tento minimální počet sestupným způsobem poměrný. Pro větší jasnost by měl být tento minimální počet pro každý členský stát stanoven v příloze k tomuto nařízení. Minimální počet podepsaných osob vyžadovaný v každém členském státě by se měl rovnat počtu členů Evropského parlamentu volených v daném státě vynásobenému 750. Komise by měla být zmocněna ke změně uvedené přílohy tak, aby odrážela veškeré změny ve složení Evropského parlamentu.\n(7)\nJe vhodné stanovit minimální věkovou hranici pro podporu občanské iniciativy. Tato hranice by měla být stanovena jako věk, kdy mají občané právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.\n(8)\nAby bylo možno občanskou iniciativu úspěšně uplatnit, je nutné, aby měla alespoň minimální organizovanou strukturu. Měla by mít podobu výboru občanů složeného z fyzických osob (organizátorů) pocházejících nejméně ze sedmi různých členských států, aby se podpořilo zformulování a reflexe témat celoevropského dosahu. V zájmu transparentnosti a plynulé a účinné komunikace by výbor občanů měl jmenovat zástupce, kteří budou během celého procesu prostředníky mezi ním a orgány Unie.\n(9)\nSubjekty, zejména organizace, které podle Smluv přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie, by měly mít možnost podpořit občanskou iniciativu, pokud tak činí plně transparentním způsobem.\n(10)\nAby se zajistila soudržnost a transparentnost v souvislosti s navrhovanými občanskými iniciativami a aby se zamezilo situaci, kdy jsou podpisy sbírány na podporu návrhu občanské iniciativy, který není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, měla by být povinná registrace těchto iniciativ na internetové stránce, kterou Komise zpřístupní, před shromážděním potřebného počtu prohlášení o podpoře od občanů. Veškeré návrhy občanských iniciativ, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, by měly být Komisí zaregistrovány. Komise by měla provádět registraci v souladu s obecnými zásadami řádné správy.\n(11)\nJakmile je návrh občanské iniciativy zaregistrován, mohou organizátoři sbírat prohlášení o podpoře od občanů.\n(12)\nJe vhodné k tomuto nařízení přiložit formulář prohlášení o podpoře uvádějící údaje, které jsou nezbytné pro ověření členskými státy. Komise by měla být zmocněna ke změně uvedené přílohy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s ohledem na informace, které jí poskytnou členské státy.\n(13)\nS řádným ohledem na zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány, se poskytování osobních údajů, včetně případně osobních identifikačních čísel nebo čísel osobních dokladů, osobami, které podepsaly navrhovanou občanskou iniciativu, vyžaduje do té míry, v níž je to nezbytné k ověření prohlášení o podpoře členskými státy v souladu s vnitrostátním právem a praxí.\n(14)\nAby bylo možno účinně využít moderní technologie jako nástroje participativní demokracie, je vhodné stanovit, že se prohlášení o podpoře sbírají v elektronické i v listinné podobě. Online systémy sběru by měly mít odpovídající bezpečnostní prvky, aby se mimo jiné zajistilo, že údaje jsou bezpečně shromažďovány a ukládány. Za tímto účelem by Komise měla stanovit pro online systémy sběru podrobné technické specifikace.\n(15)\nJe vhodné, aby členské státy ověřovaly soulad online systémů sběru s požadavky tohoto nařízení před sběrem prohlášení o podpoře.\n(16)\nKomise by měla zpřístupnit software s otevřeným zdrojovým kódem, který bude obsahovat příslušné technické a bezpečnostní prvky nezbytné k tomu, aby online systémy sběru byly v souladu s tímto nařízením.\n(17)\nJe vhodné zajistit, aby prohlášení o podpoře občanské iniciativy byla shromažďována během určité doby. Aby se zajistilo, že navrhované občanské iniciativy zůstanou relevantní a současně se vzala v úvahu složitost sběru prohlášení o podpoře uvnitř Unie, neměla by tato doba být delší než dvanáct měsíců ode dne registrace navrhované občanské iniciativy.\n(18)\nJe vhodné stanovit, že obdrží-li občanská iniciativa potřebný počet prohlášení o podpoře, měl by každý členský stát nést odpovědnost za ověřování a potvrzování prohlášení o podpoře sebraných od podepsaných osob pocházejících z tohoto členského státu. Vzhledem k nutnosti omezit jejich administrativní zátěž by členské státy měly ve lhůtě tří měsíců od obdržení žádosti o potvrzení provést tato ověření na základě vhodných kontrol, které mohou být prováděny na náhodně vybraném vzorku, a měly by vystavit dokument potvrzující počet platných obdržených prohlášení o podpoře.\n(19)\nPřed předložením občanské iniciativy Komisi by organizátoři měli zajistit splnění všech příslušných podmínek stanovených v tomto nařízení.\n(20)\nKomise by měla občanskou iniciativu přezkoumat a předložit odděleně své právní a politické závěry. Měla by rovněž ve lhůtě tří měsíců uvést opatření, která zamýšlí podniknout v reakci na tuto iniciativu. Aby Komise prokázala, že občanská iniciativa podpořená nejméně jedním milionem občanů Unie a její případné pokračování jsou zkoumány pečlivě, měla by jednoznačně, srozumitelně a podrobně uvést důvody pro svá zamýšlená opatření a obdobně by měla uvést důvody i v případě, že nemá v úmyslu učinit žádná opatření. Pokud Komise obdržela občanskou iniciativu podpořenou požadovaným počtem podepsaných osob, která splňuje ostatní požadavky tohoto nařízení, mělo by se jejím organizátorům umožnit představit ji na veřejném slyšení na úrovni Unie.\n(21)\nNa zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se v plném rozsahu vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4). V tomto ohledu je v zájmu právní jistoty vhodné vyjasnit, že organizátoři občanské iniciativy a příslušné orgány členských států jsou správci údajů ve smyslu směrnice 95/46/ES, a stanovit maximální období, během nějž lze osobní údaje shromážděné za účelem občanské iniciativy uchovávat. Ve své funkci správců údajů mají organizátoři přijmout všechna příslušná opatření, aby splnili povinnosti uložené směrnicí 95/46/ES, zejména povinnosti spojené s oprávněností zpracování osobních údajů, bezpečností zpracování, poskytováním informací a s právy subjektů údajů na přístup k jejich osobním údajům stejně jako dosáhnout jejich opravy a vymazání.\n(22)\nNa zpracování údajů podle tohoto nařízení se v plném rozsahu vztahují ustanovení kapitoly III směrnice 95/46/ES o soudním přezkumu, odpovědnosti a sankcích. Organizátoři občanské iniciativy by měli v souladu s použitelným vnitrostátním právem odpovídat za škody, které způsobí. Kromě toho by členské státy měly zajistit, aby se na organizátory vztahovaly náležité sankce za porušení tohoto nařízení.\n(23)\nNa zpracování osobních údajů prováděné Komisí podle tohoto nařízení se v plném rozsahu vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).\n(24)\nS cílem řešit budoucí potřeby přizpůsobení by Komise měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny příloh tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.\n(25)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).\n(26)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména článkem 8 uvedené listiny, který stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají.\n(27)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a zaujal stanovisko (7),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví postupy a podmínky požadované pro občanskou iniciativu podle článku 11 Smlouvy o EU a článku 24 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1.\n„občanskou iniciativou“ iniciativa předložená Komisi v souladu s tímto nařízením, která Komisi vyzývá, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv, a kterou podpořil nejméně jeden milion způsobilých podepsaných osob pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny všech členských států;\n2.\n„podepsanými osobami“ občané Unie, kteří podpořili danou občanskou iniciativu tím, že vyplnili formulář prohlášení o podpoře této iniciativy;\n3.\n„organizátory“ fyzické osoby tvořící výbor občanů odpovědný za přípravu občanské iniciativy a její předložení Komisi.\nČlánek 3\nPožadavky na organizátory a na podepsané osoby\n1.   Organizátoři musí být občany Unie a musí být ve věku, kdy mají právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.\n2.   Organizátoři ustaví výbor občanů složený alespoň ze sedmi osob, které mají bydliště nejméně v sedmi různých členských státech.\nOrganizátoři jmenují jednoho zástupce a jednoho náhradníka (dále jen „kontaktní osoby“), kteří jsou v průběhu celého postupu prostředníky mezi výborem občanů a orgány Unie a kteří jsou oprávněni hovořit a jednat jménem výboru občanů.\nOrganizátoři, kteří jsou členy Evropského parlamentu, se nezapočítávají se do minimálního požadovaného počtu členů výboru občanů.\nZa účelem registrace navrhovaných občanských iniciativ v souladu s článkem 4 bere Komise v úvahu pouze informace týkající se sedmi členů výboru občanů, kterých je zapotřebí pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku a v tomto odstavci.\n3.   Komise může organizátory požádat, aby vhodným způsobem prokázali, že požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 jsou splněny.\n4.   Aby byly podepsané osoby způsobilé k podpoře navrhované občanské iniciativy, musí být občany Unie a musí být ve věku, kdy mají právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.\nČlánek 4\nRegistrace navrhované občanské iniciativy\n1.   Před zahájením sběru prohlášení o podpoře navrhované občanské iniciativy od podepsaných osob zaregistrují organizátoři iniciativu u Komise a poskytnou informace uvedené v příloze II, zejména o předmětu a cílech navrhované občanské iniciativy.\nUvedené informace se poskytují v jednom z úředních jazyků Unie v online registru, který Komise pro tento účel zpřístupní (dále jen „registr“).\nOrganizátoři poskytují registru a případně na svých internetových stránkách pravidelně aktualizované informace o zdrojích podpory a finančních prostředků navrhované občanské iniciativy.\nPo potvrzení registrace v souladu s odstavcem 2 mohou organizátoři navrhovanou občanskou iniciativu předložit v dalších úředních jazycích Unie za účelem zahrnutí do registru. Za překlad navrhované občanské iniciativy do dalších úředních jazyků Unie odpovídají organizátoři.\nKomise zřídí kontaktní místo pro poskytování informací a pomoci.\n2.   Do dvou měsíců od obdržení informací uvedených v příloze II Komise zaregistruje navrhovanou občanskou iniciativu pod individuálním registračním číslem a zašle organizátorům potvrzení, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nbyl ustaven výbor občanů a byly jmenovány kontaktní osoby v souladu s čl. 3 odst. 2;\nb)\nnavrhovaná občanská iniciativa nespadá zjevně mimo rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv;\nc)\nnavrhovaná občanská iniciativa není zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a\nd)\nnavrhovaná občanská iniciativa není zjevně v rozporu s hodnotami Unie uvedenými v článku 2 Smlouvy o EU.\n3.   Komise odmítne registraci, pokud podmínky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny.\nPokud Komise navrhovanou občanskou iniciativu odmítne zaregistrovat, vyrozumí organizátory o důvodech tohoto odmítnutí a o veškerých možných soudních i mimosoudních opravných prostředcích, které mají k dispozici.\n4.   Zaregistrovaná navrhovaná občanská iniciativa se zveřejní v registru. Subjekty údajů jsou oprávněny, aniž jsou dotčena jejich práva podle nařízení (ES) č. 45/2001, požadovat odstranění svých osobních údajů z registru po uplynutí doby dvou let ode dne registrace navrhované občanské iniciativy.\n5.   Organizátoři mohou zaregistrovanou navrhovanou občanskou iniciativu stáhnout kdykoli před tím, než předloží prohlášení o podpoře v souladu s článkem 8. V takovém případě se tato skutečnost zaznamená v registru.\nČlánek 5\nPostupy a podmínky pro sběr prohlášení o podpoře\n1.   Organizátoři odpovídají za sběr prohlášení o podpoře od podepsaných osob pro navrhovanou občanskou iniciativu, která byla zaregistrována podle článku 4.\nKe sběru prohlášení o podpoře lze použít pouze formulář odpovídající vzorům uvedeným v příloze III a vypracovaný v jednom z jazykových znění uvedených v registru pro tuto navrhovanou občanskou iniciativu. Organizátoři vyplní formuláře uvedené v příloze III před zahájením sběru prohlášení o podpoře od podepsaných osob. Informace uvedené ve formulářích musí být stejné jako informace obsažené v registru.\n2.   Organizátoři mohou sbírat prohlášení o podpoře v listinné nebo v elektronické podobě. Pokud se prohlášení o podpoře sbírají online, použije se článek 6.\nPro účely tohoto nařízení se s prohlášeními o podpoře, která byla podepsána elektronicky za použití zaručeného elektronického podpisu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (8), nakládá stejným způsobem jako s prohlášeními o podpoře v listinné podobě.\n3.   Podepsané osoby musí vyplnit formuláře prohlášení o podpoře, které jim poskytli organizátoři. Vyplňují pouze osobní údaje, které jsou požadovány pro účely ověřování členskými státy, jak jsou stanoveny v příloze III.\nPodepsané osoby mohou podpořit danou navrhovanou občanskou iniciativu pouze jednou.\n4.   Členské státy sdělí Komisi veškeré změny informací obsažených v příloze III. S ohledem na tyto změny může Komise přijmout změny přílohy III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 a podle podmínek stanovených v článcích 18 a 19.\n5.   Všechna prohlášení o podpoře se sbírají po dni registrace navrhované občanské iniciativy po dobu, která nepřesáhne dvanáct měsíců.\nNa konci této doby se v registru uvede, že lhůta uplynula a případně že nebyl shromážděn potřebný počet prohlášení o podpoře.\nČlánek 6\nOnline systémy sběru\n1.   V případě online sběru prohlášení o podpoře se údaje získané prostřednictvím online systémů sběru uchovávají na území členského státu.\nOnline systém sběru musí být v souladu s odstavcem 3 potvrzen v tom členském státě, v němž budou údaje shromážděné prostřednictvím online systému sběru uchovávány. Organizátoři mohou použít jeden online systém sběru pro sběr prohlášení o podpoře prováděný v několika nebo ve všech členských státech.\nPro účely online sběru lze vzory formuláře prohlášení o podpoře upravit.\n2.   Organizátoři zajistí, aby byl online systém sběru používaný pro sběr prohlášení o podpoře v souladu s odstavcem 4.\nPřed zahájením sběru prohlášení o podpoře organizátoři požádají příslušný orgán daného členského státu, aby potvrdil, že online systém sběru používaný za tímto účelem je v souladu s odstavcem 4.\nOrganizátoři mohou sběr prohlášení o podpoře prostřednictvím online systému sběru zahájit až poté, co obdrží potvrzení uvedené v odstavci 3. Kopii tohoto potvrzení organizátoři zveřejní na internetových stránkách používaných pro online systém sběru.\nDo 1. ledna 2012 Komise zřídí a poté udržuje software s otevřeným zdrojovým kódem, který obsahuje vhodné technické a bezpečnostní prvky nezbytné pro dosažení souladu s ustanoveními tohoto nařízení týkajícími se online systémů sběru. Tento software je poskytován zdarma.\n3.   Pokud je online systém sběru v souladu s odstavcem 4, vydá za tímto účelem příslušný oprávněný orgán do jednoho měsíce potvrzení podle vzoru uvedeného v příloze IV.\nČlenské státy uznávají potvrzení vydaná příslušnými orgány jiných členských států.\n4.   Online systémy sběru musí mít odpovídající bezpečnostní a technické prvky, aby se zajistilo, že:\na)\nformulář prohlášení o podpoře mohou online předložit pouze fyzické osoby;\nb)\núdaje poskytnuté online jsou bezpečně shromažďovány a ukládány, aby se mimo jiné zajistilo, že je nelze měnit nebo používat za jiným účelem, než je vyjádření podpory dané občanské iniciativě, a aby byly osobní údaje chráněny proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělování nebo přístupu;\nc)\nsystém může vytvářet prohlášení o podpoře v podobě, která odpovídá vzorům stanoveným v příloze III, aby členské státy mohly provést ověření v souladu s čl. 8 odst. 2.\n5.   Do 1. ledna 2012 přijme Komise regulativním postupem podle čl. 20 odst. 2 technické specifikace pro provedení odstavce 4.\nČlánek 7\nMinimální počet podepsaných osob na členský stát\n1.   Osoby, které podepsaly občanskou iniciativu, musí pocházet nejméně z jedné čtvrtiny členských států.\n2.   V okamžiku registrace navrhované občanské iniciativy musí nejméně v jedné čtvrtině členských států počet podepsaných osob dosáhnout alespoň minimálního počtu občanů stanoveného v příloze I. Tyto minimální počty odpovídají počtu členů Evropského parlamentu volených v každém členském státě, vynásobenému 750.\n3.   Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 17 a podle podmínek stanovených v článcích 18 a 19 vhodné úpravy přílohy I tak, aby odrážela veškeré změny ve složení Evropského parlamentu.\n4.   Podepsané osoby jsou považovány za osoby pocházející z členského státu, jenž je v souladu s čl. 8 odst. 1 druhým pododstavcem odpovědný za ověření jejich prohlášení o podpoře.\nČlánek 8\nOvěřování a potvrzování prohlášení o podpoře členskými státy\n1.   Po shromáždění potřebného počtu prohlášení o podpoře od podepsaných osob v souladu s články 5 a 7 předloží organizátoři prohlášení o podpoře v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům uvedeným v článku 15 k ověření a potvrzení. Pro tento účel použijí organizátoři formulář obsažený v příloze V a odděleně uvedou prohlášení o podpoře shromážděná v listinné podobě, prohlášení o podpoře podepsaná elektronicky za použití zaručeného elektronického podpisu a prohlášení o podpoře shromážděná prostřednictvím online systému sběru.\nOrganizátoři předloží prohlášení o podpoře příslušnému členskému státu takto:\na)\nčlenskému státu, v němž má podepsaná osoba bydliště nebo jehož je státním příslušníkem, jak je uvedeno v příloze III části C bodě 1, nebo\nb)\nčlenskému státu, který vydal osobní identifikační číslo nebo osobní doklad uvedený v prohlášení o podpoře, jak je uvedeno v příloze III části C bodě 2.\n2.   Ve lhůtě nejvýše tří měsíců od obdržení žádosti ověří příslušné orgány předložená prohlášení o podpoře pomocí vhodných kontrol, v souladu s vnitrostátním právem a případně zvyklostmi. Na tomto základě vystaví organizátorům potvrzení podle vzoru obsaženého v příloze VI, v němž potvrdí počet platných prohlášení o podpoře pro dotyčný členský stát.\nPro účely ověřování prohlášení o podpoře není nutné prokazovat pravost podpisu.\n3.   Potvrzení uvedené v odstavci 2 se vydává zdarma.\nČlánek 9\nPředložení občanské iniciativy Komisi\nPo získání potvrzení uvedených v čl. 8 odst. 2, a pokud byly splněny všechny příslušné postupy a podmínky stanovené v tomto nařízení, mohou organizátoři občanskou iniciativu spolu s informacemi o veškeré podpoře a finančních prostředcích, které ve prospěch iniciativy obdrželi, předložit Komisi. Tyto informace se zveřejňují v registru.\nMezní výše podpory a finančních prostředků z jakýchkoli zdrojů, při jejímž překročení je třeba poskytnout informace, je totožná s hranicí stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (9).\nPro účely tohoto článku použijí organizátoři formulář obsažený v příloze VII a vyplněný formulář předloží spolu s listinnými nebo elektronickými kopiemi potvrzení stanovených v čl. 8 odst. 2.\nČlánek 10\nPostup posouzení občanské iniciativy Komisí\n1.   Když Komise obdrží občanskou iniciativu v souladu s článkem 9:\na)\nbezodkladně ji zveřejní v registru;\nb)\npřijme organizátory na patřičné úrovni a dá jim příležitost, aby podrobně vysvětlili problematiku příslušné občanské iniciativy;\nc)\ndo tří měsíců vydá sdělení obsahující její právní a politické závěry ohledně této iniciativy, případná opatření, která zamýšlí učinit, a odůvodnění, proč tato opatření hodlá či nehodlá učinit.\n2.   Sdělení uvedené v odst. 1 písm. c) se oznámí organizátorům občanské iniciativy, Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.\nČlánek 11\nVeřejné slyšení\nPokud jsou splněny podmínky čl. 10 odst. 1 písm. a) a b), je organizátorům ve lhůtě stanovené v čl. 10 odst. 1 písm. c) poskytnuta možnost představit občanskou iniciativu na veřejném slyšení. Komise a Evropský parlament zajistí pořádání tohoto slyšení v Evropském parlamentu, popřípadě společně s dalšími orgány a institucemi Unie, které se jej budou chtít zúčastnit, a zastoupení Komise na odpovídající úrovni.\nČlánek 12\nOchrana osobních údajů\n1.   Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení dodržují organizátoři občanské iniciativy a příslušné orgány členského států směrnici 95/46/ES a vnitrostátní předpisy přijaté na jejím základě.\n2.   Pro účely zpracovávání osobních údajů se organizátoři občanské iniciativy a příslušné orgány určené podle čl. 15 odst. 2 považují za správce údajů v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES.\n3.   Organizátoři zajistí, aby osobní údaje shromážděné pro danou občanskou iniciativu nebyly použity k jiným účelům než k vyjádření jejich podpory této iniciativě, a zničí všechna obdržená prohlášení o podpoře této občanské iniciativy a veškeré jejich kopie do jednoho měsíce po předložení této iniciativy Komisi podle článku 9, nebo do 18 měsíců po dni registrace navrhované občanské iniciativy, podle toho, co nastane dříve.\n4.   Příslušný orgán použije osobní údaje, které pro danou občanskou iniciativu obdrží, pouze pro účely ověření prohlášení o podpoře v souladu s čl. 8 odst. 2 a zničí všechna prohlášení o podpoře a jejich kopie do jednoho měsíce po vydání potvrzení uvedeného ve zmíněném článku.\n5.   Prohlášení o podpoře dané občanské iniciativy a jejich kopie mohou být uchovávány i po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 3 a 4, pokud je to nezbytné pro účely právních nebo správních řízení vztahujících se k navrhované občanské iniciativě. Organizátoři a příslušný orgán zničí veškerá prohlášení o podpoře a jejich kopie nejpozději týden po ukončení výše uvedených řízení vydáním konečného rozhodnutí.\n6.   Organizátoři provedou vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělení nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje předávání údajů v síti, jakož i proti jakékoli jiné podobě nedovoleného zpracování.\nČlánek 13\nOdpovědnost\nOrganizátoři v souladu s použitelným vnitrostátním právem odpovídají za škody, jež způsobí při organizování občanské iniciativy.\nČlánek 14\nSankce\n1.   Členské státy zajistí, aby se na organizátory vztahovaly vhodné sankce za porušení tohoto nařízení, a zejména za:\na)\nnepravdivá prohlášení organizátorů;\nb)\npodvodné používání údajů.\n2.   Sankce uvedené v odstavci 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 15\nPříslušné orgány v členských státech\n1.   Pro účely provedení čl. 6 odst. 3 členské státy určí orgány příslušné pro vydávání potvrzení podle uvedeného ustanovení.\n2.   Pro účely provedení čl. 8 odst. 2 každý členský stát určí jeden orgán příslušný pro koordinaci procesu ověřování prohlášení o podpoře a pro vydávání potvrzení podle uvedeného ustanovení.\n3.   Do 1. března 2012 sdělí členské státy Komisi názvy a adresy příslušných orgánů.\n4.   Komise seznam příslušných orgánů zveřejní.\nČlánek 16\nZměna příloh\nKomise může v oblasti působnosti příslušných ustanovení tohoto nařízení přijmout změny jeho příloh prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 a podle podmínek stanovených v článcích 18 a 19.\nČlánek 17\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 16 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.\n2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 18 a 19.\nČlánek 18\nZrušení přenesení pravomoci\n1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit.\n2.   Orgán, který zahájil vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí vynasnaží uvědomit v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mělo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.\n3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 19\nNámitky proti aktům v přenesené pravomoci\n1.   Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\n2.   Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.\nAkt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitky nevyslovit.\n3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.\nČlánek 20\nVýbor\n1.   Pro účely provádění čl. 6 odst. 5 je Komisi nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 21\nOznámení vnitrostátních předpisů\nKaždý členský stát oznámí Komisi konkrétní předpisy, které přijme k provedení tohoto nařízení.\nKomise o nich uvědomí ostatní členské státy.\nČlánek 22\nPřezkum\nDo 1. dubna 2015 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 23\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. dubna 2012.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. února 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nMARTONYI J.\n(1)  Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 182.\n(2)  Úř. věst. C 267, 1.10.2010, s. 57.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2011.\n(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(7)  Úř. věst. C 323, 30.11.2010, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.\n(9)  Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nMINIMÁLNÍ POČET PODEPSANÝCH OSOB NA ČLENSKÝ STÁT\nBelgie\n16 500\nBulharsko\n12 750\nČeská republika\n16 500\nDánsko\n9 750\nNěmecko\n74 250\nEstonsko\n4 500\nIrsko\n9 000\nŘecko\n16 500\nŠpanělsko\n37 500\nFrancie\n54 000\nItálie\n54 000\nKypr\n4 500\nLotyšsko\n6 000\nLitva\n9 000\nLucembursko\n4 500\nMaďarsko\n16 500\nMalta\n3 750\nNizozemsko\n18 750\nRakousko\n12 750\nPolsko\n37 500\nPortugalsko\n16 500\nRumunsko\n24 750\nSlovinsko\n5 250\nSlovensko\n9 750\nFinsko\n9 750\nŠvédsko\n13 500\nSpojené království\n54 000\nPŘÍLOHA II\nINFORMACE POŽADOVANÉ PRO REGISTRACI NAVRHOVANÉ OBČANSKÉ INICIATIVY\nK registraci navrhované občanské iniciativy do online registru Komise je třeba poskytnout tyto informace:\n1)\nnázev navrhované občanské iniciativy (maximálně 100 znaků);\n2)\npředmět (maximálně 200 znaků);\n3)\npopis cílů navrhované občanské iniciativy, o níž má Komise jednat (maximálně 500 znaků);\n4)\nustanovení Smluv, která organizátoři považují za relevantní pro navrhované opatření;\n5)\njméno/jména a příjmení, poštovní adresu, státní příslušnost a datum narození sedmi členů výboru občanů, s výslovným uvedením zástupce a náhradníka a jejich elektronických adres (1);\n6)\nveškeré zdroje podpory a finančních prostředků pro navrhovanou občanskou iniciativu v okamžiku registrace (1).\nOrganizátoři mohou v příloze uvést podrobnější informace o předmětu, cílech a pozadí navrhované občanské iniciativy. Přejí-li si, mohou rovněž předložit návrh právního aktu.\n(1)  Prohlášení o ochraně soukromí: V souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů jsou subjekty údajů informovány o tom, že tyto osobní údaje jsou shromažďovány Komisí za účelem postupu týkajícího se navrhované občanské iniciativy. Veřejnosti budou na online registru Komise zpřístupněny pouze tyto údaje: jméno/jména a příjmení organizátorů, elektronická adresa kontaktních osob a informace o zdrojích podpory a finančních prostředků. Subjekty údajů jsou oprávněny z legitimních důvodů týkajících se jejich konkrétní situace nesouhlasit se zveřejněním svých osobních údajů, požádat kdykoli o opravu těchto údajů a po uplynutí dvou let ode dne registrace navrhované občanské iniciativy požádat o jejich odstranění z online registru Komise.\nPŘÍLOHA III\nČÁST C\n1.\nSeznam členských států, které nepožadují osobní identifikační číslo / číslo osobního dokladu (formulář prohlášení o podpoře – část A):\nČlenský stát\nPodepsané osoby, jejichž prohlášení o podpoře se předkládá dotyčnému členskému státu\nBelgie\n—\nosoby s bydlištěm v Belgii\n—\nbelgičtí státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti\nDánsko\n—\nosoby s bydlištěm v Dánsku\n—\ndánští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti\nNěmecko\n—\nosoby s bydlištěm v Německu\n—\nněmečtí státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti\nEstonsko\n—\nosoby s bydlištěm v Estonsku\n—\nestonští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí\nIrsko\n—\nosoby s bydlištěm v Irsku\nNizozemsko\n—\nosoby s bydlištěm v Nizozemsku\nSlovensko\n—\nosoby s bydlištěm na Slovensku\n—\nslovenští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí\nFinsko\n—\nosoby s bydlištěm ve Finsku\n—\nfinští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí\nSpojené království\n—\nosoby s bydlištěm ve Spojeném království\n2.\nSeznam členských států, které požadují některé z osobních identifikačních čísel / čísel osobních dokladů, jak je uvedeno níže, na formuláři prohlášení o podpoře – část B:\nBULHARSKO\n—\nЕдинен граждански номер (osobní číslo)\nČESKÁ REPUBLIKA\n—\nobčanský průkaz\n—\ncestovní pas\nŘECKO\n—\nΔελτίο Αστυνομικής Ταυτότητας (průkaz totožnosti)\n—\nΔιαβατήριο (cestovní pas)\n—\nΒεβαίωση Εγγραφής Πολιτών Ε.Ε./Έγγραφο πιστοποίησης μόνιμης διαμονής πολίτη Ε.Ε. (doklad o pobytu/osvědčení o trvalém pobytu)\nŠPANĚLSKO\n—\nDocumento Nacional de Identidad (průkaz totožnosti)\n—\nPasaporte (cestovní pas)\nFRANCIE\n—\nPasseport (cestovní pas)\n—\nCarte nationale d'identité (průkaz totožnosti)\n—\nTitre de séjour (povolení k pobytu)\n—\nPermis de conduire (řidičský průkaz)\n—\njiné:\n—\nCarte d’identité de parlementaire avec photographie, délivrée par le président d’une assemblée parlementaire (průkaz totožnosti poslance parlamentu opatřený fotografií, vydaný předsedou parlamentního shromáždění),\n—\nCarte d’identité d’élu local avec photographie, délivrée par le représentant de l’Etat (průkaz totožnosti místního voleného zastupitele opatřený fotografií, vydaný zástupcem státu),\n—\nCarte du combattant de couleur chamois ou tricolore (průkaz válečného veterána ve světle žluté barvě nebo v barvě trikolóry),\n—\nCarte d’invalidité civile ou militaire avec photographie (průkaz handicapované osoby – civilní nebo vojenský – opatřený fotografií),\n—\nCarte d’identité de fonctionnaire de l’Etat avec photographie (průkaz totožnosti státního úředníka opatřený fotografií),\n—\nCarte d’identité ou carte de circulation avec photographie, délivrée par les autorités militaires (průkaz totožnosti nebo průkaz opravňující k pohybu na území opatřený fotografií, vydaný vojenskými orgány),\n—\nPermis de chasser avec photographie, délivré par le représentant de l’Etat (lovecký lístek opatřený fotografií, vydaný zástupcem státu),\n—\nLivret ou carnet de circulation, délivré par le préfet en application de la loi no 69-3 du 3 janvier 1969 (knížka nebo průkaz opravňující k pohybu na území, vydané prefektem podle zákona č. 69-3 ze 3. ledna 1969),\n—\nRécépissé valant justification de l’identité, délivré en échange des pièces d’identité en cas de contrôle judiciaire, en application du neuvième alinéa (7o) de l’article 138 du code de procédure pénale (osvědčení o totožnosti, vydané výměnou za průkazy totožnosti v případě soudního dohledu, podle článku 138 trestního řádu),\n—\nAttestation de dépôt d’une demande de carte nationale d’identité ou de passeport, délivrée depuis moins de trois mois par une commune et comportant une photographie d’identité du demandeur authentifiée par un cachet de la commune (potvrzení o podání žádosti o vydání průkazu totožnosti nebo cestovního pasu vydané před maximálně třemi měsíci obcí a opatřené identifikační fotografií žadatele ověřená razítkem obce)\nITÁLIE\n—\nPassaporto (cestovní pas), inclusa l’indicazione dell’autorità di rilascio (včetně orgánu, který doklad vydal)\n—\nCarta di identità (průkaz totožnosti), inclusa l’indicazione dell’autorità di rilascio (včetně orgánu, který doklad vydal)\nKYPR\n—\nΔελτίο Ταυτότητας (průkaz totožnosti státního příslušníka nebo osoby s bydlištěm na území Kypru)\n—\nΔιαβατήριο (cestovní pas)\nLOTYŠSKO\n—\nPersonas kods (osobní identifikační číslo)\nLITVA\n—\nAsmens kodas (osobní číslo)\nLUCEMBURSKO\n—\nNuméro d’identification national (numéro inscrit sur la carte d’identification de la Sécurité sociale) (národní identifikační číslo na identifikačním průkazu k sociálnímu pojištění)\nMAĎARSKO\n—\nszemélyazonosító igazolvány (průkaz totožnosti)\n—\nútlevél (cestovní pas)\n—\nszemélyi azonosító szám (személyi szám) – (osobní identifikační číslo)\nMALTA\n—\nKarta tal-Identità (průkaz totožnosti)\nRAKOUSKO\n—\nReisepass (cestovní pas)\n—\nPersonalausweis (průkaz totožnosti)\nPOLSKO\n—\nNumer ewidencyjny PESEL (evidenční číslo PESEL)\nPORTUGALSKO\n—\nBilhete de identidade (průkaz totožnosti)\n—\nPassaporte (cestovní pas)\n—\nCartão de Cidadão (občanský průkaz)\nRUMUNSKO\n—\nCarte de identitate (průkaz totožnosti)\n—\nPasaport (cestovní pas)\n—\nCertificat de inregistrare (osvědčení o registraci)\n—\nCartea de rezidenta permanenta pentru cetatenii UE (pobytová karta pro trvalý pobyt občanů EU)\n—\nCod Numeric Personal (osobní identifikační číslo)\nSLOVINSKO\n—\nOsebna izkaznica (průkaz totožnosti)\n—\nPotni list (cestovní pas)\nŠVÉDSKO\n—\nPersonnummer (osobní identifikační číslo) v průkazu totožnosti\n—\nPersonnummer (osobní identifikační číslo) v cestovním pase.\nPŘÍLOHA IV\nPOTVRZENÍ O SOULADU ONLINE SYSTÉMU SBĚRU S NAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 211/2011 ZE DNE 16. ÚNORA 2011 O OBČANSKÉ INICIATIVĚ\n… (název příslušného orgánu) … (název členského státu) tímto potvrzuje, že online systém sběru … (internetová adresa) používaný ke sběru prohlášení o podpoře pro … (název navrhované občanské iniciativy) je v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 211/2011.\nDatum, podpis a úřední razítko příslušného orgánu:\nPŘÍLOHA V\nFORMULÁŘ PRO PŘEDLOŽENÍ PROHLÁŠENÍ O PODPOŘE PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNŮM ČLENSKÝCH STÁTŮ\n1.\nJméno/jména a příjmení, poštovní adresa a elektronická adresa kontaktních osob:\n2.\nNázev navrhované občanské iniciativy:\n3.\nRegistrační číslo Komise:\n4.\nDatum registrace:\n5.\nPočet podepsaných osob z (název členského státu):\n6.\nPřílohy:\n(Přiložte všechna prohlášení o podpoře od podepsaných osob, která zkontrolují příslušné členské státy.\nPokud je třeba, přiložte příslušná potvrzení o souladu online systému sběru s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě.)\n7.\nDatum a podpis kontaktních osob:\nPŘÍLOHA VI\nPOTVRZENÍ O POČTU PLATNÝCH PROHLÁŠENÍ O PODPOŘE SHROMÁŽDĚNÝCH ZA … (NÁZEV ČLENSKÉHO STÁTU)\nPo provedení nezbytných ověření požadovaných podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě … (název příslušného orgánu) … (název členského státu) tímto potvrzuje, že v souladu s uvedeným nařízením je platných … prohlášení o podpoře pro navrhovanou občanskou iniciativu s registračním číslem …\nDatum, podpis a úřední razítko příslušného orgánu:\nPŘÍLOHA VII\nFORMULÁŘ PRO PŘEDLOŽENÍ OBČANSKÉ INICIATIVY KOMISI\n1.\nNázev občanské iniciativy:\n2.\nRegistrační číslo Komise:\n3.\nDatum registrace:\n4.\nPočet obdržených platných prohlášení o podpoře (musí jich být alespoň jeden milion):\n5.\nPočet podepsaných osob potvrzený členským státem:\nBE\nBG\nCZ\nDK\nDE\nEE\nIE\nEL\nES\nFR\nIT\nCY\nLV\nLT\nLU\nPočet podepsaných osob\nHU\nMT\nNL\nAT\nPL\nPT\nRO\nSI\nSK\nFI\nSE\nUK\nCELKEM\nPočet podepsaných osob\n6.\nJméno/jména a příjmení, poštovní adresa a elektronická adresa kontaktních osob (1):\n7.\nUveďte všechny zdroje podpory a finančních prostředků obdržených v souvislosti s iniciativou, včetně výše finanční podpory v okamžiku předložení (1):\n8.\nTímto prohlašujeme, že informace uvedené v tomto formuláři jsou správné.\nDatum a podpis kontaktních osob:\n9.\nPřílohy:\n(Přiložte všechna potvrzení)\n(1)  Prohlášení o ochraně soukromí: V souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů jsou subjekty údajů informovány, že tyto osobní údaje jsou shromažďovány Komisí za účelem postupu týkajícího se navrhované občanské iniciativy. Veřejnosti budou na online registru Komise zpřístupněny pouze tyto údaje: jméno/jména a příjmení organizátorů, elektronická adresa kontaktních osob a informace o zdrojích podpory a finančních prostředků. Subjekty údajů jsou oprávněny z legitimních důvodů týkajících se jejich konkrétní situace nesouhlasit se zveřejněním svých osobních údajů, požádat kdykoli o opravu těchto údajů a po uplynutí dvou let ode dne registrace navrhované občanské iniciativy požádat o jejich odstranění z online registru Komise.", "summary": "Občanská iniciativa\nObčanská iniciativa\nObčané Evropské unie mají právo iniciativy, v rámci níž mohou vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní akt v jakékoli oblasti spadající do její pravomoci. Jedná se o první příklad nadnárodní participativní demokracie.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě.\nPŘEHLED\n                  \nObčané Evropské unie mají právo iniciativy, v rámci níž mohou vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní akt v jakékoli oblasti spadající do její pravomoci. Jedná se o první příklad nadnárodní participativní demokracie.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n                     \nToto nařízení stanovuje pravidla a postupy, kterými se řídí občanská iniciativa.\nKLÍČOVÉ BODY\n                     \nPro zajištění dostatečně široké podpory musí občanskou iniciativu podporovat jeden milion občanů alespoň ze čtvrtiny zemí EU, což je v současnosti sedm zemí. Existuje také požadavek na minimální počet podepsaných osob pocházejících z každé z těchto zemí, zhruba přiměřeně k počtu obyvatel (poměrnost sestupným způsobem).\nOrganizování občanské iniciativy\nK tomu, aby mohla být určitá iniciativa zahájena, musí občané vytvořit výbor občanů složený nejméně ze sedmi členů pobývajících nejméně v sedmi zemích EU. Všichni musí mít věk umožňující volit ve volbách do Evropského parlamentu. Iniciativa musí být zaregistrována na internetových stránkách Evropské komise. Jestliže jsou splněna kritéria registrace stanovená v nařízení, Komise registraci potvrdí a organizátoři pak mají jeden rok na sbírání podpisů (prohlášení o podpoře).\nPodepsání občanské iniciativy\nNa ty, kdo podepisují prohlášení o podpoře, se vztahuje stejný požadavek na věk pro právo volit. Tato prohlášení lze vyplnit buď v listinné, nebo elektronické podobě, pokud organizátoři vytvořili online systém sběru.\nJeden milion podpisů. Co následuje?\nKomise má tři měsíce na to, aby iniciativu přezkoumala. Během tohoto období se Komise setká s organizátory, kteří také mají příležitost představit iniciativu na veřejném slyšení v Evropském parlamentu. Komise předloží formální odpověď, v níž objasní, co zamýšlí podniknout, a uvede důvody pro toto rozhodnutí. Není povinna navrhnout právní předpis.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n                     \nToto nařízení platí od 1. dubna 2012.\nDalší informace jsou k dispozici na internetové stránce Evropské komise, v části věnované občanské iniciativě.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 211/2011\n31. 3. 2011\n1. 4. 2012\nÚř. věst. L 65, 11. 3. 2011, s. 1-22\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n                  \nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 268/2012 ze dne 25. ledna 2012, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 89, 27. března 2012, s. 1-2).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 887/2013 ze dne 11. července 2013, kterým se nahrazují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 247, 18. září 2013, s. 11-19).\nSdělení komise o evropské občanské iniciativě: „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“ (COM(2014) 177 final, 19. března 2014).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 531/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 148, 20. května 2014, s. 52-53).\nOprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 887/2013 ze dne 11. července 2013, kterým se nahrazují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 235, 8. srpna 2014, s. 19-19).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1070 ze dne 31. března 2015, kterým se nahrazují přílohy III, V a VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 178, 8.7.2015, s. 1-11).\nSdělení komise o evropské občanské iniciativě: „Jeden z nás“ (COM(2014) 355 final, 28. května 2014).\nPoslední aktualizace 08.07.2015"}
{"celex_id": "32009R1185", "reference": "10.12.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 324/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1185/2009\nze dne 25. listopadu 2009\no statistice pesticidů\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 10.listopadu 2009 (2)\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (3) uznává, že dopad vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí, zejména z pesticidů používaných v zemědělství, musí být dále snižován. Zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout udržitelnějšího využívání pesticidů, a vyzvalo k výraznému celkovému snížení využívání pesticidů a z toho plynoucích rizik způsobem, který dovolí nutnou ochranu plodin.\n(2)\nKomise ve svém sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvaném „Tematická strategie udržitelného používání pesticidů“ uznala, že jsou nutné podrobné, harmonizované a aktualizované statistické údaje o prodeji a používání pesticidů na úrovni Společenství. Takové statistiky jsou nezbytné pro hodnocení politik Evropské unie v oblasti udržitelného rozvoje a pro výpočet příslušných ukazatelů rizik používání pesticidů pro zdraví a životní prostředí.\n(3)\nHarmonizované a srovnatelné statistiky Společenství o prodeji a používání pesticidů mají rozhodující význam pro vypracovávání právních předpisů a politických opatření Společenství v rámci tematické strategie udržitelného používání pesticidů a pro sledování, jak jsou uplatňovány.\n(4)\nJelikož se výsledky směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (4) neprojeví dříve, než bude dokončeno první hodnocení účinných látek pro použití v biocidních přípravcích, nemají Komise ani většina členských států v současné době dostatečné znalosti ani zkušenosti, aby mohly navrhnout další opatření týkající se biocidů. Oblast působnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena pouze na pesticidy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (5), u nichž jsou již se shromažďováním údajů značné zkušenosti.\n(5)\nOčekává se však, že při zohlednění výsledků hodnocení směrnice 98/8/ES a na základě posouzení dopadů se oblast působnosti tohoto nařízení rozšíří i na biocidní přípravky.\n(6)\nMnohaleté zkušenosti Komise se shromažďováním údajů o prodeji a používání pesticidů prokázaly nutnost harmonizované metodiky shromažďování statistických údajů na úrovni Společenství jak ve fázi uvádění na trh, tak od uživatelů. Aby bylo dosaženo cíle v souladu s tematickou strategií udržitelného používání pesticidů spočívajícího ve výpočtu přesných ukazatelů rizik, je třeba, aby byly statistické údaje dále podrobně členěny podle účinných látek.\n(7)\nZ různých možností shromažďování údajů, které byly hodnoceny v rámci posouzení dopadů tematické strategie udržitelného používání pesticidů, bylo jako nejlepší doporučeno povinné shromažďování údajů, protože umožní rychle a nákladově efektivně získat přesné a spolehlivé údaje o uvádění na trh a používání pesticidů.\n(8)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (6) tvoří referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení a vyžaduje zejména, aby byly dodrženy standardy profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, efektivity nákladů a statistické důvěrnosti.\n(9)\nPředávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009. Opatření přijatá v souladu s uvedeným nařízením zajišťují fyzickou i logickou ochranu důvěrných údajů a zaručují, že při vypracovávání a zveřejňování statistik Společenství nedojde k jejich nedovolenému zpřístupnění a použití k jiným než statistickým účelům.\n(10)\nZveřejňování a šíření údajů shromážděných podle tohoto nařízení se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009. Opatření přijatá v souladu s nařízením (ES) č.223/2009 zajišťují fyzickou i logickou ochranu důvěrných údajů a zaručují, že při vypracovávání a zveřejňování statistik Společenství nedojde k jejich nedovolenému zpřístupnění a použití k jiným než statistickým účelům.\n(11)\nÚdaje o uvádění pesticidů na trh a jejich používání poskytované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (7) a nařízení (ES) č. 1107/2009 by měly být posouzeny podle příslušných ustanovení uvedené směrnice a nařízení.\n(12)\nToto nařízení by se mělo použít, aniž by byla dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a instituce Společenství (9).\n(13)\nAby bylo dosaženo srovnatelných výsledků, měly by být statistiky pesticidů sestavovány podle specifikovaného členění, v náležité formě a ve stanovené lhůtě po skončení sledovaného roku podle příloh tohoto nařízení.\n(14)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).\n(15)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k vymezení pojmu ošetřené plochy a k úpravám přílohy III. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(16)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro systematické vypracovávání statistik Společenství o uvádění pesticidů na trh a jejich používání, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(17)\nByl konzultován Výbor pro statistické programy, zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (11),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět, oblast působnosti a cíle\n1.   Toto nařízení stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o uvádění na trh a používání těch pesticidů, které jsou přípravky na ochranu rostlin, jak jsou definovány v čl. 2 písm. a) bodě i).\n2.   Předmětem statistik jsou\n—\nmnožství pesticidů, která jsou ročně uvedena na trh (příloha I),\n—\nmnožství pesticidů, která jsou ročně použita (příloha II).\n3.   Tyto statistiky spolu s dalšími relevantními údaji plní zejména cíle článků 4 a 15 směrnice 2009/128/ES.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„pesticidy“\ni)\npřípravky na ochranu rostlin, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009;\nii)\nbiocidní přípravky, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 směrnice 98/8/ES;\nb)\n„látkami“ látky, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 2 nařízení (ES) č. 1107/2009, včetně účinných látek, safenerů a synergentů;\nc)\n„účinnými látkami“ účinné látky, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009;\nd)\n„safenery“ safenery, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009;\ne)\n„synergenty“ synergenty, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1107/2009;\nf)\n„uvedením na trh“ uvedení na trh, jak je definováno v čl. 3 bodě 9 nařízení (ES) č. 1107/2009,\ng)\n„držitelem povolení“ držitel povolení, jak je definován v čl. 3 bodě 24 nařízení (ES) č. 1107/2009;\nh)\n„zemědělským použitím“ každé použití přípravku na ochranu rostlin, které přímo nebo nepřímo souvisí s rostlinnou výrobou v rámci hospodářské činnosti zemědělského podniku;\ni)\n„profesionálním uživatelem“ profesionální uživatel, jak je definován v čl. 3 bodě 1 směrnice 2009/128/ES;\nj)\n„zemědělským podnikem“ zemědělský podnik, jak je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby (12).\nČlánek 3\nShromažďování, předávání a zpracování údajů\n1.   Členské státy shromažďují údaje nezbytné pro specifikaci znaků uvedených v příloze I každoročně a údaje nezbytné pro specifikaci znaků uvedených v příloze II každých pět let prostřednictvím\n—\nzjišťování,\n—\nzohlednění informací týkajících se uvádění pesticidů na trh a jejich používání, zejména povinností podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009,\n—\nadministrativních zdrojů, nebo\n—\nkombinace těchto způsobů, včetně postupů statistického odhadu na základě odborných posudků nebo modelů.\n2.   Členské státy předávají statistické výsledky včetně důvěrných údajů Komisi (Eurostatu) podle harmonogramu a v periodicitě uvedených v přílohách I a II. Údaje se předkládají podle klasifikace uvedené v příloze III.\n3.   Členské státy předávají údaje v elektronické podobě v příslušném technickém formátu, který stanoví Komise (Eurostat) regulativním postupem podle čl. 6 odst. 2.\n4.   Z důvodu důvěrnosti agreguje Komise (Eurostat) údaje před zveřejněním podle chemických tříd nebo kategorií přípravků, jak jsou uvedeny v příloze III, a řádně zohlední ochranu důvěrných údajů na úrovni jednotlivých členských států. Vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) používají důvěrné údaje výlučně pro statistické účely v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 4\nHodnocení kvality\n1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.\n2.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) zprávy o kvalitě údajů předávaných podle příloh I a II. Komise (Eurostat) hodnotí kvalitu předávaných údajů.\nČlánek 5\nProváděcí opatření\n1.   Vhodný technický formát pro předávání údajů se přijme regulativním postupem podle čl. 6 odst. 2.\nV případě potřeby může Komise změnit požadavky týkající se předkládání zpráv o kvalitě uvedené v oddíle 6 příloh I a II. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 6 odst. 3.\n2.   Komise přijme definici „ošetřené plochy“ uvedené v oddíle 2 přílohy II. Toto opatření, jehož účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 6 odst. 3.\n3.   Komise pravidelně, avšak nejméně každých pět let, upraví seznam látek, které mají být sledovány, a jejich klasifikaci do kategorií přípravků a chemických skupin uvedených v příloze III. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 6 odst. 3.\nČlánek 6\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy, zřízený článkem 7 nařízení (ES) č. 223/2009.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 7\nZpráva\nKomise předkládá Evropskému parlamentu a Radě každých pět let zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V této zprávě se hodnotí především kvalita předávaných údajů, jak je uvedeno v článku 4, metody shromažďování údajů, zatížení podnikatelských subjektů, zemědělských podniků a vnitrostátních správních orgánů a užitečnost těchto statistických údajů v souvislosti s tematickou strategií udržitelného používání pesticidů, zejména pokud jde o cíle stanovené v článku 1. Zpráva případně obsahuje návrhy zaměřené na další zlepšení kvality údajů a metod jejich shromažďování, čímž se zlepší rozsah a srovnatelnost údajů, a sníží zatížení podnikatelských subjektů, zemědělských podniků a vnitrostátních správních orgánů.\nPrvní zpráva se předloží do 31. prosince 2016.\nČlánek 8\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku, 25. listopadu 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nÅ. TORSTENSSON\n(1)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 86.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 (Úř. věst. C 66 E, 20.3.2009, s. 98), společný postoj Rady ze dne 20. listopadu 2008 (Úř. věst. C 38 E, 17.2.2009, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 16. listopadu 2009 a legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2009.\n(3)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.\n(7)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.\n(8)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.\n(9)  Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.\n(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(11)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(12)  Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.\nPŘÍLOHA I\nSTATISTIKA UVÁDĚNÍ PESTICIDŮ NA TRH\nOddíl 1\nPředmět zjišťování\nStatistika zjišťuje látky uvedené v příloze III, které jsou obsaženy v pesticidech, jež jsou uváděny v jednotlivých členských státech na trh. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se zabránilo dvojímu započítávání v případě obnovení přípravků nebo převodu povolení mezi držiteli povolení.\nOddíl 2\nProměnné\nUvádí se množství jednotlivých látek uvedených v příloze III, která jsou obsažena v pesticidech uvedených na trh v jednotlivých členských státech.\nOddíl 3\nVykazované jednotky\nÚdaje se vyjadřují v kilogramech látek.\nOddíl 4\nSledované období\nSledovaným obdobím je kalendářní rok.\nOddíl 5\nPrvní sledované období, periodicita a předávání výsledků\n1.\nPrvním sledovaným obdobím je druhý kalendářní rok následující po 30. prosince 2009.\n2.\nČlenské státy poskytují údaje za každý kalendářní rok po prvním sledovaném období. Zveřejní je zejména na internetu v souladu s požadavky na ochranu statistické důvěrnosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 223/2009 s cílem informovat veřejnost.\n3.\nÚdaje se Komisi (Eurostatu) předávají do dvanácti měsíců od skončení sledovaného roku.\nOddíl 6\nZpráva o kvalitě\nČlenské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě uvedenou v článku 4, v níž uvedou:\n—\nmetodiku použitou při shromažďování údajů,\n—\nrelevantní aspekty kvality podle metodiky použité při shromažďování údajů,\n—\npopis použitých metod odhadu, agregace a vylučování.\nTato zpráva se Komisi (Eurostatu) předává do patnácti měsíců od skončení sledovaného roku.\nPŘÍLOHA II\nSTATISTIKA ZEMĚDĚLSKÉHO POUŽITÍ PESTICIDŮ\nOddíl 1\nPředmět zjišťování\n1.\nStatistika zjišťuje látky uvedené v příloze III, které jsou obsaženy v pesticidech v jednotlivých členských státech u jednotlivých zvolených plodin.\n2.\nKaždý členský stát stanoví, které plodiny budou vybrány pro zjišťování během pětiletého období vymezeného v oddíle 5. Výběr se provádí tak, aby byl reprezentativní, pokud jde o plodiny pěstované v členském státě a používané látky.\nVýběr plodin zohlední nejdůležitější plodiny z hlediska národních akčních plánů ve smyslu článku 4 směrnice 2009/128/ES.\nOddíl 2\nProměnné\nPro každou zvolenou plodinu se zpracovávají tyto proměnné:\na)\nmnožství jednotlivých látek uvedených v příloze III, která jsou obsažena v pesticidech použitých u této plodiny, a\nb)\nplocha ošetřená každou z látek.\nOddíl 3\nVykazované jednotky\n1.\nMnožství látek se udává v kilogramech.\n2.\nPlocha ošetřená každou z látek se udává v hektarech.\nOddíl 4\nSledované období\n1.\nSledovaným obdobím je zpravidla období nejvýše dvanácti měsíců, v němž jsou zjišťována veškerá použití v rámci ochrany rostlin týkající se přímo nebo nepřímo dané plodiny.\n2.\nSledované období se vykazuje jako rok, v němž začala sklizeň.\nOddíl 5\nPrvní sledované období, periodicita a předávání výsledků\n1.\nStatistika o používání pesticidů se u každé zvolené plodiny v sledovaném období uvedeném v oddíle 4 sestavuje za každých pět let.\n2.\nSledované období si členské státy mohou zvolit kdykoliv během pětiletého období. Pro každou zvolenou plodinu může být stanoveno jiné sledované období.\n3.\nPrvní pětileté období začíná prvním kalendářním rokem následujícím po 30. prosince 2009.\n4.\nČlenské státy poskytují údaje za každé pětileté období.\n5.\nÚdaje se Komisi (Eurostatu) předávají do dvanácti měsíců po uplynutí každého pětiletého období a zveřejní se zejména na internetu v souladu s požadavky na ochranu statistické důvěrnosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 223/2009 s cílem informovat veřejnost.\nOddíl 6\nZpráva o kv alitě\nPředávají-li členské státy své výsledky, poskytnou Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě uvedenou v článku 4, v níž uvedou:\n—\npopis metodiky stanovení výběrového souboru,\n—\nmetodiku použitou při shromažďování údajů,\n—\nodhad relativního významu zahrnutých plodin s ohledem na celkové množství použitých pesticidů,\n—\nrelevantní aspekty kvality podle metodiky použité při shromažďování údajů,\n—\nporovnání údajů o pesticidech, které byly během pětiletého období použity, a o pesticidech, které byly v odpovídajících pěti letech uvedeny na trh,\n—\nsouhrnný popis komerčního používání pesticidů pro jiné než zemědělské účely v rámci pilotních studií, které předloží Komise (Eurostat).\nPŘÍLOHA III\nHARMONIZOVANÁ KLASIFIKACE LÁTEK\nHLAVNÍ SKUPINY\nKód\nChemická skupina\nLátky obecné názvy\nCAS RN (1)\nCIPAC (2)\nKategorie přípravků\nSpolečná nomenklatura\nFungicidy a bakteriocidy\nF0\nAnorganické fungicidy\nF1\nF1.1\nSLOUČENINY MĚDI\nVŠECHNY SLOUČENINY MĚDI\n44\nF1.1\nBORDEAUXSKÁ JÍCHA\n8011-63-0\n44\nF1.1\nHYDROXID MĚĎNATÝ\n20427-59-2\n44\nF1.1\nOXYCHLORID MĚĎNATÝ\n1332-40-7\n44\nF1.1\nTROJSYTNÝ SÍRAN MĚĎNATÝ\n1333-22-8\n44\nF1.1\nOXID MĚĎNÝ\n1319-39-1\n44\nF1.1\nOSTATNÍ SOLI MĚDI\n44\nF1.2\nANORGANICKÁ SÍRA\nSÍRA\n7704-34-9\n18\nF1.3\nOSTATNÍ ANORGANICKÉ FUNGICIDY\nOSTATNÍ ANORGANICKÉ FUNGICIDY\nFungicidy na bázi karbamátů a dithiokarbamátů\nF2\nF2.1\nFUNGICIDY NA BÁZI KARBANILÁTU\nDIETHOFENKARB\n87130-20-9\n513\nF2.2\nFUNGICIDY NA BÁZI KARBAMÁTU\nBENTHI AVALIKARB\n413615-35-7\n744\nF2.2\nIPROVALIKARB\n140923-17-7\n620\nF2.2\nPROPAMOKARB\n24579-73-5\n399\nF2.3\nFUNGICIDY NA BÁZI DITHIOKARBAMÁTU\nMANKOZEB\n8018-01-7\n34\nF2.3\nMANEB\n12427-38-2\n61\nF2.3\nMETIRAM\n9006-42-2\n478\nF2.3\nPROPINEB\n12071-83-9\n177\nF2.3\nTHIRAM\n137-26-8\n24\nF2.3\nZIRAM\n137-30-4\n31\nFungicidy na bázi benzimidazolů\nF3\nF3.1\nFUNGICIDY NA BÁZI BENZIMIDAZOLU\nKARBENDAZIM\n10605-21-7\n263\nF3.1\nFUBERIDAZOL\n3878-19-1\n525\nF3.1\nTHIABENDAZOL\n148-79-8\n323\nF3.1\nTHIOFANÁT-METHYL\n23564-05-8\n262\nFungicidy na bázi imidazolů a triazolů\nF4\nF4.1\nFUNGICIDY NA BÁZI KONAZOLU\nBITERTANOL\n55179-31-2\n386\nF4.1\nBROMUKONAZOL\n116255-48-2\n680\nF4.1\nCYPROKONAZOL\n94361-06-5\n600\nF4.1\nDIFENOKONAZOL\n119446-68-3\n687\nF4.1\nDINIKONAZOL\n83657-24-3\n690\nF4.1\nEPOXIKONAZOL\n106325-08-0\n609\nF4.1\nETRIDIAZOL\n2593-15-9\n518\nF4.1\nFENBUKONAZOL\n114369-43-6\n694\nF4.1\nFLUCHINKONAZOL\n136426-54-5\n474\nF4.1\nFLUSILAZOL\n85509-19-9\n435\nF4.1\nFLUTRIAFOL\n76674-21-0\n436\nF4.1\nHEXAKONAZOL\n79983-71-4\n465\nF4.1\nIMAZALIL (ENILKONAZOL)\n58594-72-2\n335\nF4.1\nMETKONAZOL\n125116-23-6\n706\nF4.1\nMYKLOBUTANIL\n88671-89-0\n442\nF4.1\nPENKONAZOL\n66246-88-6\n446\nF4.1\nPROPIKONAZOL\n60207-90-1\n408\nF4.1\nPROTHIOKONAZOL\n178928-70-6\n745\nF4.1\nTEBUKONAZOL\n107534-96-3\n494\nF4.1\nTETRAKONAZOL\n112281-77-3\n726\nF4.1\nTRIADIMENOL\n55219-65-3\n398\nF4.1\nTRICYKLAZOL\n41814-78-2\n547\nF4.1\nTRIFLUMIZOL\n99387-89-0\n730\nF4.1\nTRITIKONAZOL\n131983-72-7\n652\nF4.2\nFUNGICIDY NA BÁZI IMIDAZOLU\nCYAZOFAMID\n120116-88-3\n653\nF4.2\nFENAMIDON\n161326-34-7\n650\nF4.2\nTRIAZOXID\n72459-58-6\n729\nFungicidy na bázi morfolinů\nF5\nF5.1\nFUNGICIDY NA BÁZI MORFOLINU\nDIMETHOMORF\n110488-70-5\n483\nF5.1\nDODEMORF\n1593-77-7\n300\nF5.1\nFENPROPIMORF\n67564-91-4\n427\nOstatní fungicidy\nF6\nF6.1\nFUNGICIDY ZE SKUPINY ACYLMOČOVIN\nCYMOXANIL\n57966-95-7\n419\nF6.1\nDODIN\n2439-10-3\n101\nF6.1\nGUAZATIN\n108173-90-6\n361\nF6.2\nFUNGICIDY NA BÁZI AMIDU\nBENALAXYL\n71626-11-4\n416\nF6.2\nBOSCALID\n188425-85-6\n673\nF6.2\nFLUTOLANIL\n66332-96-5\n524\nF6.2\nMEPRONIL\n55814-41-0\n533\nF6.2\nMETALAXYL\n57837-19-1\n365\nF6.2\nMETALAXYL-M\n70630-17-0\n580\nF6.2\nPROCHLORAZ\n67747-09-5\n407\nF6.2\nSILTHIOFAM\n175217-20-6\n635\nF6.2\nTOLYLFLUANID\n731-27-1\n275\nF6.2\nZOXAMID\n156052-68-5\n640\nF6.3\nFUNGICIDY NA BÁZI ANILIDU\nKARBOXIN\n5234-68-4\n273\nF6.3\nFENHEXAMID\n126833-17-8\n603\nF6.4\nANTIBIOTICKÉ FUNGICIDY A BAKTERIOCIDY\nKASUGAMYCIN\n6980-18-3\n703\nF6.4\nPOLYOXINS\n11113-80-7\n710\nF6.4\nSTREPTOMYCIN\n57-92-1\n312\nF6.5\nAROMATICKÉ FUNGICIDY\nCHLOROTHALONIL\n1897-45-6\n288\nF6.5\nDIKLORAN\n99-30-9\n150\nF6.6\nFUNGICIDY NA BÁZI DIKARBOXIMIDU\nIPRODION\n36734-19-7\n278\nF6.6\nPROCYMIDON\n32809-16-8\n383\nF6.7\nFUNGICIDY NA BÁZI DINITROANILINU\nFLUAZINAM\n79622-59-6\n521\nF6.8\nFUNGICIDY NA BÁZI DINITROFENOLU\nDINOKAP\n39300-45-3\n98\nF6.9\nORGANOFOSFOROVÉ FUNGICIDY\nFOSETYL\n15845-66-6\n384\nF6.9\nTOLCLOFOS-METHYL\n57018-04-9\n479\nF6.10\nFUNGICIDY NA BÁZI OXAZOLU\nHYMEXAZOL\n10004-44-1\n528\nF6.10\nFAMOXADON\n131807-57-3\n594\nF6.10\nVINCLOZOLIN\n50471-44-8\n280\nF6.11\nFUNGICIDY NA BÁZI FENYLPYRROLU\nFLUDIOXONIL\n131341-86-1\n522\nF6.12\nFUNGICIDY NA BÁZI FTALIMIDU\nKAPTAN\n133-06-2\n40\nF6.12\nFOLPET\n133-07-3\n75\nF6.13\nFUNGICIDY NA BÁZI PYRIMIDINU\nBUPIRIMÁT\n41483-43-6\n261\nF6.13\nCYPRODINIL\n121552-61-2\n511\nF6.13\nFENARIMOL\n60168-88-9\n380\nF6.13\nMEPANIPYRIM\n110235-47-7\n611\nF6.13\nPYRIMETHANIL\n53112-28-0\n714\nF6.14\nFUNGICIDY NA BÁZI CHINOLINU\nCHINOXYFEN\n124495-18-7\n566\nF6.14\n8-HYDROXYCHINOLIN SULFÁT\n134-31-6\n677\nF6.15\nFUNGICIDY NA BÁZI CHINONU\nDITHIANON\n3347-22-6\n153\nF6.16\nFUNGICIDY NA BÁZI STROBILURINU\nAZOXYSTROBIN\n131860-33-8\n571\nF6.16\nDIMOXYSTROBIN\n149961-52-4\n739\nF6.16\nFLUOXASTROBIN\n361377-29-9\n746\nF6.16\nKRESOXIM-METHYL\n143390-89-0\n568\nF6.16\nPIKOXYSTROBIN\n117428-22-5\n628\nF6.16\nPYRAKLOSTROBIN\n175013-18-0\n657\nF6.16\nTRIFLOXYSTROBIN\n141517-21-7\n617\nF6.17\nFUNGICIDY NA BÁZI MOČOVINY\nPENCYKURON\n66063-05-6\n402\nF6.18\nNEZAŘAZENÉ FUNGICIDY\nACIBENZOLAR\n126448-41-7\n597\nF6.18\nKYSELINA BENZOOVÁ\n65-85-0\n622\nF6.18\nDICHLOROFEN\n97-23-4\n325\nF6.18\nFENPROPIDIN\n67306-00-7\n520\nF6.18\nMETRAFENON\n220899-03-6\n752\nF6.18\n2-FENYLFENOL\n90-43-7\n246\nF6.18\nSPIROXAMIN\n118134-30-8\n572\nF6.19\nOSTATNÍ FUNGICIDY\nOSTATNÍ FUNGICIDY\nHerbicidy, desikanty a přípravky proti mechům\nH0\nHerbicidy na bázi fenoxykyselin a fytohormonů\nH1\nH1.1\nHERBICIDY NA BÁZI FENOXYKYSELIN\n2,4-D\n94-75-7\n1\nH1.1\n2,4-DB\n94-82-6\n83\nH1.1\nDICHLORPROP-P\n15165-67-0\n476\nH1.1\nMCPA\n94-74-6\n2\nH1.1\nMCPB\n94-81-5\n50\nH1.1\nMEKOPROP\n7085-19-0\n51\nH1.1\nMEKOPROP-P\n16484-77-8\n475\nHerbicidy na bázi triazinů a triazinonů\nH2\nH2.1\nHERBICIDY NA BÁZI METHYLTHIOTRIAZINU\nMETHOPROTRYN\n841-06-5\n94\nH2.2\nHERBICIDY NA BÁZI TRIAZINU\nSIMETRYN\n1014-70-6\n179\nH2.2\nTERBUTHYLAZIN\n5915-41-3\n234\nH2.3\nHERBICIDY NA BÁZI TRIAZINONU\nMETAMITRON\n41394-05-2\n381\nH2.3\nMETRIBUZIN\n21087-64-9\n283\nHerbicidy na bázi amidů a anilidů\nH3\nH3.1\nHERBICIDY NA BÁZI AMIDU\nBEFLUBUTAMID\n113614-08-7\n662\nH3.1\nDIMETHENAMID\n87674-68-8\n638\nH3.1\nFLUPOXAM\n119126-15-7\n8158\nH3.1\nISOXABEN\n82558-50-7\n701\nH3.1\nNAPROPAMID\n15299-99-7\n271\nH3.1\nPETHOXAMID\n106700-29-2\n665\nH3.1\nPROPYZAMID\n23950-58-5\n315\nH3.2\nHERBICIDY NA BÁZI ANILIDU\nDIFLUFENIKAN\n83164-33-4\n462\nH3.2\nFLORASULAM\n145701-23-1\n616\nH3.2\nFLUFENACET\n142459-58-3\n588\nH3.2\nMETOSULAM\n139528-85-1\n707\nH3.2\nMETAZACHLOR\n67129-08-2\n411\nH3.2\nPROPANIL\n709-98-8\n205\nH3.3\nHERBICIDY NA BÁZI CHLOROACETANILIDU\nACETOCHLOR\n34256-82-1\n496\nH3.3\nALACHLOR\n15972-60-8\n204\nH3.3\nDIMETHACHLOR\n50563-36-5\n688\nH3.3\nPRETILACHLOR\n51218-49-6\n711\nH3.3\nPROPACHLOR\n1918-16-7\n176\nH3.3\nS-METOLACHLOR\n87392-12-9\n607\nHerbicidy na bázi karbamátů a bis-karbamátů\nH4\nH4.1\nHERBICIDY NA BÁZI BIS-KARBAMÁTU\nCHLORPROFAM\n101-21-3\n43\nH4.1\nDESMEDIFAM\n13684-56-5\n477\nH4.1\nFENMEDIFAM\n13684-63-4\n77\nH4.2\nHERBICIDY NA BÁZI KARBAMÁTU\nASULAM\n3337-71-1\n240\nH4.2\nKARBETAMID\n16118-49-3\n95\nHerbicidy na bázi derivátů dinitroanilinu\nH5\nH5.1\nHERBICIY NA BÁZI DINITROANILINU\nBENFLURALIN\n1861-40-1\n285\nH5.1\nBUTRALIN\n33629-47-9\n504\nH5.1\nETHALFLURALIN\n55283-68-6\n516\nH5.1\nORYZALIN\n19044-88-3\n537\nH5.1\nPENDIMETHALIN\n40487-42-1\n357\nH5.1\nTRIFLURALIN\n2582-09-8\n183\nHerbicidy na bázi derivátů močoviny, uracilu nebo sulfonylomočoviny\nH6\nH6.1\nHERBICIDY NA BÁZI SULFONYLMOČOVINY\nAMIDOSULFURON\n120923-37-7\n515\nH6.1\nAZIMSULFURON\n120162-55-2\n584\nH6.1\nBENSULFURON\n99283-01-9\n502\nH6.1\nCHLORSULFURON\n64902-72-3\n391\nH6.1\nCINOSULFURON\n94593-91-6\n507\nH6.1\nETHOXYSULFURON\n126801-58-9\n591\nH6.1\nFLAZASULFURON\n104040-78-0\n595\nH6.1\nFLUPYRSULFURON\n150315-10-9\n577\nH6.1\nFORAMSULFURON\n173159-57-4\n659\nH6.1\nIMAZOSULFURON\n122548-33-8\n590\nH6.1\nIODOSULFURON\n185119-76-0\n634\nH6.1\nMESOSULFURON\n400852-66-6\n663\nH6.1\nMETSULFURON\n74223-64-6\n441\nH6.1\nNICOSULFURON\n111991-09-4\n709\nH6.1\nOXASULFURON\n144651-06-9\n626\nH6.1\nPRIMISULFURON\n113036-87-6\n712\nH6.1\nPROSULFURON\n94125-34-5\n579\nH6.1\nRIMSULFURON\n122931-48-0\n716\nH6.1\nSULFOSULFURON\n141776-32-1\n601\nH6.1\nTHIFENSULFURON\n79277-67-1\n452\nH6.1\nTRIASULFURON\n82097-50-5\n480\nH6.1\nTRIBENURON\n106040-48-6\n546\nH6.1\nTRIFLUSULFURON\n135990-29-3\n731\nH6.1\nTRITOSULFURON\n142469-14-5\n735\nH6.2\nHERBICIDY NA BÁZI URACILU\nLENACIL\n2164-08-1\n163\nH6.3\nHERBICIDY NA BÁZI MOČOVINY\nCHLORTOLURON\n15545-48-9\n217\nH6.3\nDIURON\n330-54-1\n100\nH6.3\nFLUOMETURON\n2164-17-2\n159\nH6.3\nISOPROTURON\n34123-59-6\n336\nH6.3\nLINURON\n330-55-2\n76\nH6.3\nMETHABENZTHIAZURON\n18691-97-9\n201\nH6.3\nMETOBROMURON\n3060-89-7\n168\nH6.3\nMETOXURON\n19937-59-8\n219\nOstatní herbicidy\nH7\nH7.1\nHERBICIDY ZE SKUPINY FENOXYPYRIDINŮ\nKLODINAFOP\n114420-56-3\n683\nH7.1\nCYHALOFOP\n122008-85-9\n596\nH7.1\nDIKLOFOP\n40843-25-2\n358\nH7.1\nFENOXAPROP-P\n113158-40-0\n484\nH7.1\nFLUAZIFOP-P-BUTYL\n79241-46-6\n395\nH7.1\nHALOXYFOP\n69806-34-4\n438\nH7.1\nHALOXYFOP-R\n72619-32-0\n526\nH7.1\nPROPACHIZAFOP\n111479-05-1\n713\nH7.1\nCHIZALOFOP\n76578-12-6\n429\nH7.1\nCHIZALOFOP-P\n94051-08-8\n641\nH7.2\nHERBICIDY NA BÁZI BENZOFURANU\nETHOFUMESÁT\n26225-79-6\n233\nH7.3\nHERBICIDY NA BÁZI KYSELINY BENZOOVÉ\nCHLORTHAL\n2136-79-0\n328\nH7.3\nDIKAMBA\n1918-00-9\n85\nH7.4\nHERBICIY ZE SKUPINY BIPYRIDYLŮ\nDIKVAT\n85-00-7\n55\nH7.4\nPARAKVAT\n4685-14-7\n56\nH7.5\nHERBICIDY NA BÁZI CYKLOHEXANDIONU\nKLETHODIM\n99129-21-2\n508\nH7.5\nCYCLOXYDIM\n101205-02-1\n510\nH7.5\nTEPRALOXYDIM\n149979-41-9\n608\nH7.5\nTRALKOXYDIM\n87820-88-0\n544\nH7.6\nHERBICIDY NA BÁZI DIAZINU\nPYRIDÁT\n55512-33-9\n447\nH7.7\nHERBICIDY NA BÁZI DIKARBOXIMIDU\nCINIDON-ETHYL\n142891-20-1\n598\nH7.7\nFLUMIOXAZIN\n103361-09-7\n578\nH7.8\nHERBICIDY NA BÁZI DIFENYLETHERU\nACLONIFEN\n74070-46-5\n498\nH7.8\nBIFENOX\n42576-02-3\n413\nH7.8\nNITROFEN\n1836-75-5\n170\nH7.8\nOXYFLUORFEN\n42874-03-3\n538\nH7.9\nHERBICIDY NA BÁZI IMIDAZOLINONU\nIMAZAMETHABENZ\n100728-84-5\n529\nH7.9\nIMAZAMOX\n114311-32-9\n619\nH7.9\nIMAZETHAPYR\n81335-77-5\n700\nH7.10\nANORGANICKÉ HERBICIDY\nAMIDOSULFONAN AMONNÝ\n7773-06-0\n679\nH7.10\nCHLOREČNANY\n7775-09-9\n7\nH7.11\nHERBICIDY NA BÁZI ISOXAZOLU\nISOXAFLUTOL\n141112-29-0\n575\nH7.12\nHERBICIDY NA BÁZI MORFACTINU\nFLURENOL\n467-69-6\n304\nH7.13\nHERBICIDY NA BÁZI NITRILU\nBROMOXYNIL\n1689-84-5\n87\nH7.13\nDICHLOBENIL\n1194-65-6\n73\nH7.13\nIOXYNIL\n1689-83-4\n86\nH7.14\nORGANOFOSFOROVÉ HERBICIDY\nGLUFOSINÁT\n51276-47-2\n437\nH7.14\nGLYFOSÁT\n1071-83-6\n284\nH7.15\nHERBICIDY NA BÁZI FENYLPYRAZOLU\nPYRAFLUFEN\n129630-19-9\n605\nH7.16\nHERBICIDY NA BÁZI PYRIDAZINONU\nCHLORIDAZON\n1698-60-8\n111\nH7.16\nFLURTAMON\n96525-23-4\n569\nH7.17\nHERBICIDY NA BÁZI PYRIDINKARBOXAMIDU\nPIKOLINAFEN\n137641-05-5\n639\nH7.18\nHERBICIDY NA BÁZI KYSELINY PYRIDINKARBOXYLOVÉ\nKLOPYRALID\n1702-17-6\n455\nH7.18\nPIKLORAM\n1918-02-1\n174\nH7.19\nHERBICIDY NA BÁZI KYSELINY PYRIDYLOXYOCTOVÉ\nFLUROXYPYR\n69377-81-7\n431\nH7.19\nTRIKLOPYR\n55335-06-3\n376\nH7.20\nHERBICIDY NA BÁZI CHINOLINU\nCHINKLORAK\n84087-01-4\n493\nH7.20\nCHINMERAK\n90717-03-6\n563\nH7.21\nHERBICIDY NA BÁZI THIADIAZINU\nBENTAZON\n25057-89-0\n366\nH7.22\nHERBICIDY NA BÁZI THIOKARBAMÁTU\nEPTC\n759-94-4\n155\nH7.22\nMOLINÁT\n2212-67-1\n235\nH7.22\nPROSULFOKARB\n52888-80-9\n539\nH7.22\nTHIOBENKARB\n28249-77-6\n388\nH7.22\nTRIALLÁT\n2303-17-5\n97\nH7.23\nHERBICIDY NA BÁZI TRIAZOLU\nAMITROL\n61-82-5\n90\nH7.24\nHERBICIDY NA BÁZI TRIAZOLINONU\nKARFENTRAZON\n128639-02-1\n587\nH7.25\nHERBICIDY NA BÁZI TRIAZOLONU\nPROPOXYKARBAZON\n145026-81-9\n655\nH7.26\nHERBICIDY NA BÁZI TRIKETONU\nMESOTRION\n104206-82-8\n625\nH7.26\nSULCOTRION\n99105-77-8\n723\nH7.27\nNEZAŘAZENÉ HERBICIDY\nKLOMAZON\n81777-89-1\n509\nH7.27\nFLUROCHLORIDON\n61213-25-0\n430\nH7.27\nCHINOKLAMIN\n2797-51-5\n648\nH7.27\nMETHAZOL\n20354-26-1\n369\nH7.27\nOXADIARGYL\n39807-15-3\n604\nH7.27\nOXADIAZON\n19666-30-9\n213\nH7.27\nOSTATNÍ HERBICIDY, DESIKANTY A PŘÍPRAVKY PROTI MECHŮM\nOSTATNÍ HERBICIDY, DESIKANTY A PŘÍPRAVKY PROTI MECHŮM\nInsekticidy a akaricidy\nI0\nInsekticidy na bázi pyrethroidů\nI1\nI1.1\nINSEKTICIDY NA BÁZI PYRETHROIDŮ\nACRINATHRIN\n101007-06-1\n678\nI1.1\nALFA-CYPERMETHRIN\n67375-30-8\n454\nI1.1\nBETA-CYFLUTHRIN\n68359-37-5\n482\nI1.1\nBETA-CYPERMETHRIN\n65731-84-2\n632\nI1.1\nBIFENTHRIN\n82657-04-3\n415\nI1.1\nCYFLUTHRIN\n68359-37-5\n385\nI1.1\nCYPERMETHRIN\n52315-07-8\n332\nI1.1\nDELTAMETHRIN\n52918-63-5\n333\nI1.1\nESFENVALERÁT\n66230-04-4\n481\nI1.1\nETOFENPROX\n80844-07-1\n471\nI1.1\nGAMA-CYHALOTHRIN\n76703-62-3\n768\nI1.1\nLAMBDA-CYHALOTHRIN\n91465-08-6\n463\nI1.1\nTAU-FLUVALINÁT\n102851-06-9\n432\nI1.1\nTEFLUTHRIN\n79538-32-2\n451\nI1.1\nZETA-CYPERMETHRIN\n52315-07-8\n733\nInsekticidy na bázi chlorovaných uhlovodíků\nI2\nI2.1\nORGANOCHLOROVÉ INSEKTICIDY\nDIKOFOL\n115-32-2\n123\nI2.1\nTETRASUL\n2227-13-6\n114\nInsekticidy na bázi karbamátů a oxim-karbamátů\nI3\nI3.1\nINSEKTICIDY NA BÁZI OXIM-KARBAMÁTU\nMETHOMYL\n16752-77-5\n264\nI3.1\nOXAMYL\n23135-22-0\n342\nI3.2\nINSEKTICIDY NA BÁZI KARBAMÁTU\nBENFURAKARB\n82560-54-1\n501\nI3.2\nKARBARYL\n63-25-2\n26\nI3.2\nKARBOFURAN\n1563-66-2\n276\nI3.2\nKARBOSULFAN\n55285-14-8\n417\nI3.2\nFENOXYKARB\n79127-80-3\n425\nI3.2\nFORMETANÁT\n22259-30-9\n697\nI3.2\nMETHIOKARB\n2032-65-7\n165\nI3.2\nPIRIMIKARB\n23103-98-2\n231\nInsekticidy na bázi organofosfátů\nI4\nI4.1\nORGANOFOSFOROVÉ INSEKTICIDY\nAZINFOS-METHYL\n86-50-0\n37\nI4.1\nKADUSAFOS\n95465-99-9\n682\nI4.1\nCHLORPYRIFOS\n2921-88-2\n221\nI4.1\nCHLORPYRIFOS-METHYL\n5589-13-0\n486\nI4.1\nKUMAFOS\n56-72-4\n121\nI4.1\nDIAZINON\n333-41-5\n15\nI4.1\nDICHLORVOS\n62-73-7\n11\nI4.1\nDIMETHOÁT\n60-51-5\n59\nI4.1\nETHOPROFOS\n13194-48-4\n218\nI4.1\nFENAMIFOS\n22224-92-6\n692\nI4.1\nFENITROTHION\n122-14-5\n35\nI4.1\nFOSTHIAZÁT\n98886-44-3\n585\nI4.1\nISOFENFOS\n25311-71-1\n412\nI4.1\nMALATHION\n121-75-5\n12\nI4.1\nMETHAMIDOFOS\n10265-92-6\n355\nI4.1\nNALED\n300-76-5\n195\nI4.1\nOXYDEMETON-METHYL\n301-12-2\n171\nI4.1\nFOSALON\n2310-17-0\n109\nI4.1\nFOSMET\n732-11-6\n318\nI4.1\nFOXIM\n14816-18-3\n364\nI4.1\nPIRIMIFOS-METHYL\n29232-93-7\n239\nI4.1\nTRICHLORFON\n52-68-6\n68\nInsekticidy na bázi biologických a botanických produktů\nI5\nI5.1\nBIOLOGICKÉ INSEKTICIDY\nAZADIRACHTIN\n11141-17-6\n627\nI5.1\nNIKOTIN\n54-11-5\n8\nI5.1\nPYRETHRINY\n8003-34-7\n32\nI5.1\nROTENON\n83-79-4\n671\nOstatní insekticidy\nI6\nI6.1\nINSEKTICIDY VYROBENÉ FERMENTACÍ\nABAMEKTIN\n71751-41-2\n495\nI6.1\nMILBEMEKTIN\n51596-10-2\n51 596-11-3\n660\nI6.1\nSPINOSAD\n168316-95-8\n636\nI6.3\nINSEKTICIDY NA BÁZI BENZOYLMOČOVINY\nDIFLUBENZURON\n35367-38-5\n339\nI6.3\nFLUFENOXURON\n101463-69-8\n470\nI6.3\nHEXAFLUMURON\n86479-06-3\n698\nI6.3\nLUFENURON\n103055-07-8\n704\nI6.3\nNOVALURON\n116714-46-6\n672\nI6.3\nTEFLUBENZURON\n83121-18-0\n450\nI6.3\nTRIFLUMURON\n64628-44-0\n548\nI6.4\nINSEKTICIDY NA BÁZI KARBAZÁTU\nBIFENAZÁT\n149877-41-8\n736\nI6.5\nHERBICIDY NA BÁZI DIAZYLHYDRAZINU\nMETHOXYFENOZID\n161050-58-4\n656\nI6.5\nTEBUFENOZID\n112410-23-8\n724\nI6.6\nREGULÁTORY RŮSTU HMYZU\nBUPROFEZIN\n69327-76-0\n681\nI6.6\nCYROMAZIN\n66215-27-8\n420\nI6.6\nHEXYTHIAZOX\n78587-05-0\n439\nI6.7\nFEROMONY HMYZU\n(E,Z)-DODEC-9-EN-1-YL-ACETÁT\n35148-19-7\n422\nI6.8\nINSEKTICIDY NA BÁZI NITROGUANIDINU\nKLOTHIANIDIN\n210880-92-5\n738\nI6.8\nTHIAMETHOXAM\n153719-23-4\n637\nI6.9\nORGANOCÍNOVÉ INSEKTICIDY\nAZOCYKLOTIN\n41083-11-8\n404\nI6.9\nCYHEXATIN\n13121-70-5\n289\nI6.9\nFENBUTATINOXID\n13356-08-6\n359\nI6.10\nINSEKTICIDY NA BÁZI OXADIAZINU\nINDOXAKARB\n173584-44-6\n612\nI6.11\nINSEKTICIDY NA BÁZI FENYLETHERU\nPYRIPROXYFEN\n95737-68-1\n715\nI6.12\nINSEKTICIDY NA BÁZI (FENYL-)PYRAZOLU\nFENPYROXIMÁT\n134098-61-6\n695\nI6.12\nFIPRONIL\n120068-37-3\n581\nI6.12\nTEBUFENPYRAD\n119168-77-3\n725\nI6.13\nINSEKTICIDY NA BÁZI PYRIDINU\nPYMETROZIN\n123312-89-0\n593\nI6.14\nINSEKTICIDY NA BÁZI PYRIDYLMETHYLAMINU\nACETAMIPRID\n135410-20-7\n649\nI6.14\nIMIDAKLOPRID\n138261-41-3\n582\nI6.14\nTHIAKLOPRID\n111988-49-9\n631\nI6.15\nINSEKTICIDY ZE SKUPINY ESTERŮ KYSELINY SIŘIČITÉ\nPROPARGIT\n2312-35-8\n216\nI6.16\nINSEKTICIDY NA BÁZI TETRAZINU\nKLOFENTEZIN\n74115-24-5\n418\nI6.17\nINSEKTICIDY ZE SKUPINY BUTANOÁTŮ\nSPIRODIKLOFEN\n148477-71-8\n737\nI6.18\nINSEKTICIDY ZE SKUPINY AZOLŮ\nTRIAZAMÁT\n112143-82-5\n728\nI6.19\nINSEKTICIDY NA BÁZI MOČOVINY\nDIAFENTHIURON\n80060-09-9\n8097\nI6.20\nNEZAŘAZENÉ INSEKTICIDY\nETOXAZOL\n153233-91-1\n623\nI6.20\nFENAZACHIN\n120928-09-8\n693\nI6.20\nPYRIDABEN\n96489-71-3\n583\nI6.21\nOSTATNÍ INSEKTICIDY A AKARICIDY\nOSTATNÍ INSEKTICIDY A AKARICIDY\nMoluskocidy, celkem:\nM0\nMoluskocidy\nM1\nM1.1\nMOLUSKOCIDY NA BÁZI KARBAMÁTŮ\nTHIODIKARB\n59669-26-0\n543\nM1.2\nOSTATNÍ MOLUSKOCIDY\nFOSFOREČNAN ŽELEZITÝ\n10045-86-0\n629\nM1.2\nMETALDEHYD\n108-62-3\n62\nM1.2\nOSTATNÍ MOLUSKOCIDY\nRegulátory růstu rostlin, celkem:\nPGR0\nFyziologické regulátory růstu rostlin\nPGR1\nPGR1.1\nFYZIOLOGICKÉ REGULÁTORY RŮSTU ROSTLIN\nCHLORMEKVAT\n999-81-5\n143\nPGR1.1\nCYKLANILID\n113136-77-9\n586\nPGR1.1\nDAMINOZID\n1596-84-5\n330\nPGR1.1\nDIMETHIPIN\n55290-64-7\n689\nPGR1.1\nDIFENYLAMIN\n122-39-4\n460\nPGR1.1\nETHEFON\n16672-87-0\n373\nPGR1.1\nETHOXYCHIN\n91-53-2\n517\nPGR1.1\nFLORCHLORFENURON\n68157-60-8\n633\nPGR1.1\nFLURPRIMIDOL\n56425-91-3\n696\nPGR1.1\nIMAZAQUIN\n81335-37-7\n699\nPGR1.1\nMALEINHYDRAZID\n51542-52-0\n310\nPGR1.1\nMEPIKVÁT\n24307-26-4\n440\nPGR1.1\n1-METHYLCYKLOPROPEN\n3100-04-7\n767\nPGR1.1\nPACLOBUTRAZOL\n76738-62-0\n445\nPGR1.1\nPROHEXADION-KALCIUM\n127277-53-6\n567\nPGR1.1\n2-METHOXY-5-NITROFENOLÁT SODNÝ\n67233-85-6\n718\nPGR1.1\nO-NITROFENOLÁT SODNÝ\n824-39-5\n720\nPGR1.1\nTRINEXAPAK-ETHYL\n95266-40-3\n8349\nPřípravky proti klíčení\nPGR2\nPGR2.2\nPŘÍPRAVKY PROTI KLÍČENÍ\nKARVON\n99-49-0\n602\nPGR2.2\nCHLORPROFAM\n101-21-3\n43\nOstatní regulátory růstu rostlin\nPGR3\nPGR3.1\nOSTATNÍ REGULÁTORY RŮSTU ROSTLIN\nOSTATNÍ REGULÁTORY RŮSTU ROSTLIN\nOstatní přípravky na ochranu rostlin, celkem:\nZR0\nMinerální oleje\nZR1\nZR1.1\nMINERÁLNÍ OLEJ\nROPNÉ OLEJE\n64742-55-8\n29\nRostlinné oleje\nZR2\nZR2.1\nROSTLINNÝ OLEJ\nDEHTOVÉ OLEJE\n30\nProstředky pro sterilizaci půdy (vč. nematicidů)\nZR3\nZR3.1\nMETHYLBROMID\nMETHYLBROMID\n74-83-9\n128\nZR3.2\nOSTATNÍ PROSTŘEDKY PRO STERILIZACI PŮDY\nCHLOROPIKRIN\n76-06-2\n298\nZR3.2\nDAZOMET\n533-74-4\n146\nZR3.2\n1,3-DICHLORPROP-1-EN\n542-75-6\n675\nZR3.2\nMETAM-NA (N-METHYLDITHIOKARBAMÁT SODNÝ)\n137-42-8\n20\nZR3.2\nOSTATNÍ PROSTŘEDKY PRO STERILIZACI PŮDY\nRodenticidy\nZR4\nZR4.1\nRODENTICIDY\nBRODIFAKUM\n56073-10-0\n370\nZR4.1\nBROMADIOLON\n28772-56-7\n371\nZR4.1\nCHLORALOSA\n15879-93-3\n249\nZR4.1\nCHLOROFACINON\n3691-35-8\n208\nZR4.1\nKUMATETRALYL\n5836-29-3\n189\nZR4.1\nDIFENAKUM\n56073-07-5\n514\nZR4.1\nDIFETHIALON\n104653-34-1\n549\nZR4.1\nFLOKUMAFEN\n90035-08-8\n453\nZR4.1\nWARFARIN\n81-81-2\n70\nZR4.1\nOSTATNÍ RODENTICIDY\nVšechny ostatní přípravky na ochranu rostlin\nZR5\nZR5.1\nDEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY\nOSTATNÍ DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY\nZR5.2\nOSTATNÍ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN\nOSTATNÍ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN\n(1)  Registrační čísla Chemical Abstracts Service.\n(2)  Collaborative International Pesticides Analytical Council.", "summary": "Vypracovávání statistiky pesticidů\nVypracovávání statistiky pesticidů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1185/2009 – statistika pesticidů\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla a postupy pro shromažďování a šíření statistik o prodeji a používání pesticidů.  Tyto statistiky spolu s dalšími relevantními údaji umožní zemím EU vypracovávat národní akční plány s kvantitativními úkoly, cíli, opatřeními a harmonogramy, které předpokládá směrnice 2009/128/ES a jejichž cílem je snížení rizik a omezení vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.  Nezbytné jsou také pro hodnocení politik EU v oblasti udržitelného rozvoje a pro výpočet příslušných ukazatelů rizik používání pesticidů pro zdraví a životní prostředí.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nPředmětem statistik jsou:množství pesticidů, která jsou ročně uvedena na trh, podle přílohy I nařízení,  množství pesticidů, která jsou ročně použita, podle přílohy II nařízení.  Shromažďování, předávání a zpracování údajů\nZemě EU musí shromažďovat údaje nezbytné pro specifikaci znaků uvedených v příloze I každoročně a údaje nezbytné pro specifikaci znaků uvedených v příloze II každých pět let prostřednictvím:zjišťování,  zohlednění informací týkajících se uvádění pesticidů na trh a jejich používání, zejména povinností podle nařízení (ES) č. 1107/2009,  administrativních zdrojů nebo  kombinace těchto způsobů, včetně postupů statistického odhadu na základě odborných posudků nebo modelů.  Potom musí předat výsledky Evropské komisi (Eurostatu) podle harmonogramu a v periodicitě uvedených v přílohách nařízení. Údaje musí předložit podle klasifikace uvedené v příloze Annex III a v technickém formátu, který je stanoven v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1264/2014.\nJakékoli důvěrné údaje musí vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) používat výlučně pro statistické účely v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 o vývoji, vypracovávání a šíření evropské statistiky.\nHodnocení kvality\nZemě EU musí Komisi (Eurostatu) předkládat zprávy o kvalitě předávaných údajů. Kvalitu údajů bude posuzovat i Komise (Eurostat).\nProváděcí opatření a výbor\nToto nařízení dává Komisi pravomoc přijímat další právní předpisy pro účely provádění. Komise pravidelně přijímá seznam účinných látek, které mají být sledovány, a jejich klasifikaci do kategorií přípravků a chemických skupin uvedených v příloze III tohoto nařízení. Komisi pomáhá a radí Výbor pro evropský statistický systém, který je tvořen vnitrostátními odborníky.\nZpráva\nKaždých pět let předkládá Komise zprávu o provádění nařízení Evropskému parlamentu a Radě. Kromě hodnocení kvality předávaných údajů bude zpráva přezkoumávat metody shromažďování údajů, zatížení podnikatelských subjektů, zemědělských podniků a vnitrostátních správních orgánů a užitečnost těchto statistických údajů v souvislosti s cíli nařízení. První zprávu Komise zveřejnila v roce 2017.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 30. prosince 2009.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Statistika prodeje pesticidů (Eurostat).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1–22)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1185/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1264/2014 ze dne 26. listopadu 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 408/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů, pokud jde o formát pro předávání údajů (Úř. věst. L 341, 27.11.2014, s. 6–8)\nNařízení Komise (EU) č. 656/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů, pokud jde o definice a seznam účinných látek (Úř. věst. L 180, 8.7.2011, s. 3–38)\nNařízení Komise (EU) č. 408/2011 ze dne 27. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů, pokud jde o formát pro předávání údajů (Úř. věst. L 108, 28.4.2011, s. 21–22)\nViz konsolidované znění.\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (COM(2017) 109 final, 3.3.2017)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71–86)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1–50)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 27.11.2017"}
{"celex_id": "32009R1107", "reference": "24.11.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 309/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1107/2009\nze dne 21. října 2009\no uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2, článek 95 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (4) stanoví pravidla týkající se přípravků na ochranu rostlin a účinných látek obsažených v těchto přípravcích.\n(2)\nNa základě zprávy o pokroku předložené Komisí podle směrnice 91/414/EHS vyzvaly Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 30. května 2002 (5) a Rada ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2001 Komisi, aby směrnici 91/414/EHS přezkoumala, a určily řadu otázek, kterými by se Komise měla zabývat.\n(3)\nVzhledem ke zkušenostem získaným při uplatňování směrnice 91/414/EHS a k novým vědeckým poznatkům a technickému vývoji by uvedená směrnice měla být nahrazena.\n(4)\nZa účelem zjednodušení by měl nový právní akt rovněž zrušit směrnici Rady 79/117/EHS ze dne 21. prosince 1978, kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky (6).\n(5)\nAby se zjednodušilo uplatňování nového právního aktu a zajistila soudržnost ve všech členských státech, měl by tento akt mít formu nařízení.\n(6)\nRostlinná výroba zaujímá ve Společenství velmi důležité místo. Jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany rostlin a rostlinných produktů před škodlivými organismy včetně plevelů a zdokonalení zemědělské výroby je používání přípravků na ochranu rostlin.\n(7)\nPřípravky na ochranu rostlin však mohou mít na rostlinnou výrobu rovněž nežádoucí účinky. Jejich používání může přinášet rizika a nebezpečí pro člověka, zvířata a životní prostředí, zejména jsou-li uvedeny na trh bez úředních zkoušek a povolení a jsou-li nesprávně používány.\n(8)\nÚčelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí a zároveň zabezpečit konkurenceschopnost zemědělství Společenství. Zvláštní důraz by měl být kladen na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí. Měla by být uplatňována zásada předběžné opatrnosti a toto nařízení by mělo zajistit, že odvětví prokáže, že látky nebo přípravky vyráběné a uváděné na trh nemají žádné škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat ani nepřijatelné účinky na životní prostředí.\n(9)\nS cílem odstranit v co největší míře překážky obchodování s přípravky na ochranu rostlin, jež jsou důsledkem rozdílných úrovní ochrany v členských státech, by toto nařízení mělo rovněž stanovit jednotná pravidla pro schvalování účinných látek a uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, včetně pravidel o vzájemném uznávání povolení a o souběžném obchodu. Účelem tohoto nařízení je tedy zvýšit volný pohyb těchto přípravků a jejich dostupnost v členských státech.\n(10)\nV přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí. S cílem dosáhnout stejné úrovně ochrany ve všech členských státech by se rozhodnutí o přijatelnosti či nepřijatelnosti těchto látek měla přijímat na úrovni Společenství na základě harmonizovaných kritérií. Tato kritéria by se měla použít při prvním schválení účinné látky podle tohoto nařízení. Pro účinné látky, které již byly schváleny, by se kritéria měla použít v okamžiku obnovení nebo přezkumu jejich schválení.\n(11)\nMěl by být podporován vývoj zkušebních metod, při nichž se nepoužívají zvířata, aby se získaly údaje relevantní pro bezpečnost člověka a aby se nahradily studie na zvířatech, které jsou v současnosti používány.\n(12)\nV zájmu předvídatelnosti, účinnosti a soudržnosti by měl být stanoven podrobný postup pro posouzení toho, zda může být účinná látka schválena. Měly by být přesně stanoveny informace, které mají zúčastněné strany předkládat pro schválení účinné látky. S ohledem na množství práce spojené se schvalovacím postupem je vhodné, aby tyto informace vyhodnocoval členský stát, jenž ve Společenství vykonává funkci zpravodaje. V zájmu zajištění jednotného hodnocení by měl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (7), provést nezávislé vědecké posouzení. Mělo by být jasně stanoveno, že úřad posuzuje rizika, zatímco Komise by měla provádět řízení rizik a přijímat konečné rozhodnutí o účinné látce. Měla by být zahrnuta ustanovení k zajištění transparentnosti postupu hodnocení.\n(13)\nZ etických důvodů by posouzení účinné látky či přípravku na ochranu rostlin nemělo vycházet ze zkoušek či studií zahrnujících záměrné podávání účinné látky či přípravku na ochranu rostlin lidem s cílem stanovit výši účinné látky, která nemá pozorovatelný účinek na člověka. Obdobně by toxikologické studie prováděné na lidech neměly být využívány ke snižování bezpečnostních limitů účinných látek či přípravků na ochranu rostlin.\n(14)\nAby se urychlilo schvalování účinných látek, měly by být stanoveny přísné lhůty pro jednotlivé kroky tohoto postupu.\n(15)\nV zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena. Doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním těchto látek. Při rozhodování o obnovení schválení by měly být vzaty v úvahu zkušenosti získané během skutečného používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících dané látky a rovněž vědeckotechnický vývoj. Obnovení schválení by mělo platit po dobu nepřesahující patnáct let.\n(16)\nZa určitých podmínek by měla být stanovena možnost změnit či odejmout schválení účinné látky, pokud nesplňuje kritéria pro schválení nebo pokud je ohrožen soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (8).\n(17)\nPři hodnocení účinné látky může být zjištěno, že daná látka představuje výrazně nižší riziko než jiné látky. S cílem podpořit používání takové látky v přípravcích na ochranu rostlin by měly být tyto látky označeny a mělo by být usnadněno uvádění přípravků na ochranu rostlin, které je obsahují, na trh. Měly by existovat pobídky pro uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko.\n(18)\nNěkteré látky, jež nejsou ve většině případů používány jako přípravky na ochranu rostlin, mohou mít pro ochranu rostlin určitý význam, avšak hospodářský význam podání žádosti o schválení je omezený. Proto by konkrétní ustanovení měla zaručovat, že tyto látky mohou být rovněž schváleny pro použití v přípravcích na ochranu rostlin, je-li riziko, jež představují, přijatelné.\n(19)\nNěkteré účinné látky s určitými vlastnostmi by měly být označeny na úrovni Společenství jako látky, které se mají nahradit. Členské státy by měly pravidelně zkoumat přípravky na ochranu rostlin, které obsahují tyto účinné látky, a usilovat o jejich nahrazení přípravky na ochranu rostlin obsahujícími účinné látky, jež vyžadují méně intenzivní opatření ke snížení rizika, nebo nechemickými metodami ochrany nebo prevence.\n(20)\nV některých členských státech byly u určitých použití zavedeny a obecně uplatňovány nechemické metody regulace nebo prevence, které jsou ve značné míře bezpečnější pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí. Ve výjimečných případech by členské státy měly mít rovněž možnost uplatnit srovnávací posouzení při udělování povolení přípravků na ochranu rostlin.\n(21)\nKromě účinných látek mohou přípravky na ochranu rostlin obsahovat safenery či synergenty, pro něž by měla být stanovena obdobná pravidla. Měla by být stanovena technická pravidla pro hodnocení těchto látek. Až budou tato pravidla stanovena, měly by být látky, které jsou v současnosti na trhu, podrobeny hodnocení.\n(22)\nPřípravky na ochranu rostlin mohou rovněž obsahovat formulační přísady. Měl by být vypracován seznam formulačních přísad, které by neměly být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin.\n(23)\nPřípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky mohou mít různá složení a mohou být používány u řady rostlin a rostlinných produktů v různých zemědělských a rostlinolékařských podmínkách a podmínkách v oblasti životního prostředí (včetně klimatických). Povolení přípravků na ochranu rostlin by proto měly udělovat členské státy.\n(24)\nUstanovení upravující povolování musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany. Zejména by při udělování povolení přípravků na ochranu rostlin měl být upřednostněn cíl ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí před cílem zlepšování rostlinné výroby. Proto by před uvedením přípravků na ochranu rostlin na trh mělo být prokázáno, že pro rostlinnou výrobu představují jednoznačný přínos a že nemají škodlivý účinek na zdraví lidí nebo zvířat, včetně zranitelných skupin, ani nepřijatelné účinky na životní prostředí.\n(25)\nV zájmu předvídatelnosti, účinnosti a soudržnosti by měla být harmonizována kritéria, postupy a podmínky povolování přípravků na ochranu rostlin, se zohledněním obecných zásad ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.\n(26)\nNelze-li rozhodnutí o schválení přijmout ve stanovené lhůtě z důvodů, za něž žadatel nenese odpovědnost, měly by mít členské státy možnost udělit dočasné, časově omezené povolení s cílem usnadnit přechod na schvalovací postup podle tohoto nařízení. S ohledem na zkušenosti získané při schvalování účinných látek podle tohoto nařízení by měla být v případě potřeby platnost ustanovení o dočasných povoleních ukončena nebo prodloužena po uplynutí pěti let.\n(27)\nÚčinné látky obsažené v přípravcích na ochranu rostlin lze vyrábět různými výrobními postupy, což vede k rozdílům v jednotlivých specifikacích. Tyto rozdíly mohou mít vliv na bezpečnost. Z důvodu účinnosti by měl být pro posuzování těchto rozdílů stanoven harmonizovaný postup na úrovni Společenství.\n(28)\nVe všech fázích schvalovacího postupu by měla být prohloubena dobrá správní spolupráce mezi členskými státy.\n(29)\nZásada vzájemného uznávání je jedním z prostředků zajišťujících volný pohyb zboží ve Společenství. S cílem zabránit opakování práce, snížit administrativní zátěž odvětví a členských států a zajistit harmonizovanější dostupnost přípravků na ochranu rostlin by povolení udělená jedním členským státem měla být přijímána i v dalších členských státech, pokud v nich panují srovnatelné zemědělské a rostlinolékařské podmínky a podmínky v oblasti životního prostředí (včetně klimatických). V zájmu usnadnění tohoto vzájemného uznávání by tedy Společenství mělo být rozděleno do zón, v nichž panují takové srovnatelné podmínky. Podmínky v oblasti životního prostředí či zemědělské podmínky typické pro území jednoho nebo více členských států však mohou vyžadovat, aby na základě žádosti členské státy uznaly nebo změnily povolení vydané jiným členským státem anebo odmítly povolit přípravek na ochranu rostlin na svém území v případech odůvodněných zvláštními podmínkami v oblasti životního prostředí nebo zemědělských podmínek, nebo pokud nelze dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí vyžadované tímto nařízením. Mělo by rovněž být možné stanovit vhodné podmínky s ohledem na cíle národního akčního plánu přijatého v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (9).\n(30)\nHospodářský zájem odvětví na podávání žádostí o povolení je omezen na určitá použití. S cílem zajistit, aby diverzifikace zemědělství a zahradnictví nebyla ohrožena nedostatkem dostupných přípravků na ochranu rostlin, by měla být pro menšinová použití stanovena zvláštní pravidla.\n(31)\nJsou-li tytéž přípravky na ochranu rostlin povoleny v různých členských státech, měl by být podle tohoto nařízení stanoven zjednodušený postup pro udělení povolení k souběžnému obchodu, s cílem usnadnit obchod s těmito přípravky mezi členskými státy.\n(32)\nVe výjimečných případech by mělo být členským státům umožněno povolovat přípravky na ochranu rostlin, jež nesplňují podmínky tohoto nařízení, pokud je to nezbytné z důvodu ohrožení rostlinné výroby nebo ekosystémů, proti němuž nelze zakročit jinými rozumnými prostředky. Tato dočasná povolení by měla být přezkoumána na úrovni Společenství.\n(33)\nPrávní předpisy Společenství upravující oblast osiva stanoví volný obchod s osivem v rámci Společenství, ale neobsahují konkrétní ustanovení týkající se osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin. Proto by měla být tato otázka upravena v tomto nařízení. Představuje-li ošetřené osivo vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí, měly by mít členské státy možnost přijmout ochranná opatření.\n(34)\nS cílem podporovat inovace by měla být stanovena zvláštní pravidla, která umožní používat přípravky na ochranu rostlin při pokusech i tehdy, nebyly-li ještě povoleny.\n(35)\nS cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí by přípravky na ochranu rostlin měly být správně používány v souladu se svým povolením a s ohledem na zásady integrované ochrany rostlin, přičemž by všude tam, kde je to možné, měly být upřednostňovány nechemické a přírodní alternativy. Rada by do požadavků podle předpisů v oblasti řízení uvedených v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10), měla zahrnout zásady integrované ochrany rostlin, včetně zásad správné praxe v ochraně rostlin a nechemických metod ochrany rostlin a řízení ochrany před škodlivými organismy a produkce plodin.\n(36)\nVedle tohoto nařízení a směrnice 2009/128/ES byla přijata tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů. S cílem zajistit soudržnost těchto nástrojů by měl uživatel z označení výrobku zjistit, kde, kdy a za jakých podmínek lze přípravek na ochranu rostlin používat.\n(37)\nMěl by být stanoven systém pro výměnu informací. Členské státy by měly zpřístupňovat sobě navzájem, Komisi a úřadu údaje a vědeckou dokumentaci předkládané v souvislosti se žádostmi o povolení přípravků na ochranu rostlin.\n(38)\nKe zvýšení účinnosti přípravku na ochranu rostlin lze použít adjuvanty. Jejich uvádění na trh či používání by mělo být zakázáno, pokud obsahují zakázanou formulační přísadu. Měla by být stanovena technická pravidla nutná pro jejich povolení.\n(39)\nStudie představují výraznou investici. Tuto investici je za účelem podnícení výzkumu třeba chránit. Z tohoto důvodu by zkoušky a studie – jiné než zkoušky a studie na obratlovcích, na něž se budou vztahovat pravidla o povinném sdílení údajů – předkládané žadatelem v členském státě měly být chráněny před tím, aby je použil jiný žadatel. Tato ochrana by nicméně měla být časově omezená, aby umožňovala hospodářskou soutěž. Rovněž by se měla omezit na studie, které jsou skutečně nezbytné pro účely hodnocení, aby se žadatelům zabránilo uměle prodlužovat dobu ochrany předkládáním nových studií, které nejsou nutné. Obchodní subjekty, zejména malé a střední podniky, by měly mít stejné možnosti přístupu na trh.\n(40)\nMělo by se podporovat používání zkušebních metod, při nichž se nepoužívají zvířata, a jiných strategií pro posouzení rizika. Zkoušky na zvířatech pro účely tohoto nařízení by se měly omezit na nejnižší možnou míru a ke zkouškám na obratlovcích by se mělo přistupovat jen v nejkrajnějším případě. V souladu se směrnicí Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (11) by měly být zkoušky na obratlovcích nahrazeny, omezeny nebo upřesněny. Proto by měla být stanovena pravidla zabraňující opakovaným zkouškám a opakované provádění zkoušek a studií na obratlovcích by mělo být zakázáno. Pro účely vývoje nových přípravků na ochranu rostlin by měla existovat povinnost studie o obratlovcích za rozumných podmínek zpřístupnit a měly by být sdíleny výsledky zkoušek a studií na zvířatech, jakož i náklady na ně. Aby hospodářské subjekty byly schopné zjistit, které studie již byly provedeny jinými hospodářskými subjekty, měly by členské státy vést seznam těchto studií, a to i v případech, kdy se na ně nevztahuje výše uvedený systém povinného zpřístupnění.\n(41)\nJelikož členské státy, Komise i úřad uplatňují různá pravidla, pokud jde o přístup k dokumentům a jejich důvěrnost, je vhodné upřesnit ustanovení týkající se přístupu k informacím obsaženým v dokumentech, které se nacházejí v držení uvedených orgánů, a důvěrnosti těchto dokumentů.\n(42)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (12) se vztahuje na klasifikaci, balení a označování přípravků na ochranu rostlin. Aby se však ještě více zlepšila ochrana uživatelů přípravků na ochranu rostlin, spotřebitelů rostlin a rostlinných produktů a životního prostředí, měla by být stanovena další zvláštní pravidla, která zohlední konkrétní podmínky použití přípravků na ochranu rostlin.\n(43)\nS cílem zajistit, aby reklama neuváděla uživatele přípravků na ochranu rostlin nebo veřejnost v omyl, by měla být stanovena pravidla pro reklamu na tyto přípravky.\n(44)\nMěla by být stanovena pravidla pro vedení záznamů a pro informace o použití přípravků na ochranu rostlin, aby se zajištěním sledovatelnosti možného vystavení zvýšila úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, zvýšila účinnost sledování a kontroly a snížily náklady na sledování jakosti vody.\n(45)\nUstanovení o kontrolních režimech pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jejich používání by měla zaručit správné, bezpečné a harmonizované provádění požadavků stanovených tímto nařízením, čímž by mělo být dosaženo vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.\n(46)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (13) stanoví kontrolní opatření ohledně používání přípravků na ochranu rostlin ve všech fázích výroby potravin, včetně vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin. Komise by měla přijmout obdobná pravidla pro sledování a kontroly v oblasti skladování a používání přípravků na ochranu rostlin, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 882/2004. Administrativní zátěž zemědělců by se měla snížit na co nejnižší míru.\n(47)\nOpatření uvedená v tomto nařízení by měla být uplatňována, aniž jsou dotčeny ostatní právní předpisy Společenství, zejména směrnice 2009/128/ES, směrnice 2000/60/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu (14) a právní předpisy Společenství o ochraně pracovníků a všech, kteří se podílejí na uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy či na jejich záměrném uvolňování.\n(48)\nJe nutné stanovit postupy pro přijímání mimořádných opatření v případech, kdy schválená účinná látka, safener, synergent či přípravek na ochranu rostlin může představovat vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí.\n(49)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a přijmout opatření nezbytná k jejich uplatňování.\n(50)\nObecná občanská a trestní odpovědnost v členském státě výrobce a případně také u osob odpovědných za uvádění přípravku na ochranu rostlin na trh či tento přípravek používajících by měla zůstat použitelná.\n(51)\nČlenské státy by měly mít možnost získat zpět finanční prostředky na úhradu nákladů spojených s postupy vyplývajícími z uplatňování tohoto nařízení od osob, které hodlají uvést či uvádějí přípravky na ochranu rostlin nebo adjuvanty na trh, a osob, které žádají o schválení účinných látek, safenerů a synergentů.\n(52)\nČlenské státy by měly určit potřebné vnitrostátní příslušné orgány.\n(53)\nKomise by měla usnadňovat uplatňovaní tohoto nařízení. Proto je vhodné stanovit nezbytné finanční prostředky a možnost změnit některá ustanovení tohoto nařízení s ohledem na získané zkušenosti nebo možnost vypracovat technické pokyny.\n(54)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).\n(55)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí harmonizovaných metod k určování povahy a množství účinných látek, safenerů a synergentů a případně relevantních nečistot a formulačních přísad a maximálních množství přípravků na ochranu rostlin, která mohou být uvolněna, a k přijetí nařízení o požadavcích na označování, kontrolách a pravidlech týkajících se adjuvantů, o pracovním programu pro safenery a synergenty, včetně požadavků na údaje o nich, o odložení konce doby platnosti schválení, o prodloužení doby platnosti dočasných povolení, o stanovení požadavků ohledně údajů pro souběžný obchod a o zahrnutí formulačních přísad, jakož i k přijetí změn nařízení o požadavcích na údaje a o jednotných zásadách pro hodnocení a schvalování a k přijetí změn příloh. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(56)\nZ důvodu účinnosti by se měly zkrátit obvyklé lhůty pro regulativní postup s kontrolou v případě přijetí nařízení, kterým se konec doby schválení odkládá o dobu nutnou k vyřízení žádosti.\n(57)\nDále je vhodné převést některá stávající ustanovení uvedená v přílohách směrnice 91/414/EHS do samostatných právních nástrojů, které by Komise měla přijmout do osmnácti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Jelikož by tato stávající ustanovení měla být v první etapě převedena do nových právních nástrojů, a přijata proto bez podstatných změn, je nejvhodnější poradní postup.\n(58)\nPoradní postup je rovněž vhodné použít k přijetí některých čistě technických opatření, zejména technických pokynů, vzhledem k jejich nezávazné povaze.\n(59)\nNěkterá ustanovení směrnice 91/414/EHS by měla zůstat použitelná po určité přechodné období,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a účel nařízení\n1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní podobě a pro jejich uvádění na trh, používání a kontrolu ve Společenství.\n2.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro schvalování účinných látek, safenerů a synergentů, které jsou obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin nebo z nichž jsou tyto přípravky složeny, a pravidla týkající se adjuvantů a formulačních přísad.\n3.   Účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, zdokonalit fungování vnitřního trhu pomocí harmonizace pravidel pro uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu.\n4.   Ustanovení tohoto nařízení jsou založena na zásadě předběžné opatrnosti s cílem zajistit, aby účinné látky či přípravky uváděné na trh neměly nepříznivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat ani na životní prostředí. Členským státům se především nesmí bránit v uplatňování zásady předběžné opatrnosti, není-li vědecky potvrzeno, že přípravky na ochranu rostlin, které mají být na jejich území povoleny, nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat ani pro životní prostředí.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na přípravky v podobě, v níž jsou dodávány uživateli, které obsahují účinné látky, safenery nebo synergenty nebo jsou z nich složeny a které jsou určeny pro některé z těchto použití:\na)\nochrana rostlin či rostlinných produktů před všemi škodlivými organismy či ochrana před působením těchto organismů, ledaže jsou hlavním důvodem použití těchto přípravků spíše hygienické účely než ochrana rostlin či rostlinných produktů;\nb)\novlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny;\nc)\nuchovávání rostlinných produktů, pokud se na tyto látky nebo produkty nevztahují zvláštní předpisy Společenství o konzervantech;\nd)\nničení nežádoucích rostlin či částí rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou aplikovány na půdu nebo na vodu k ochraně rostlin;\ne)\nregulace nebo prevence nežádoucího růstu rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou aplikovány na půdu nebo na vodu k ochraně rostlin.\nTyto přípravky jsou dále uváděny jako „přípravky na ochranu rostlin“.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na látky včetně mikroorganismů, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům či na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty (dále jen „účinné látky“).\n3.   Toto nařízení se vztahuje:\na)\nna látky či přípravky, jež se přidávají do přípravků na ochranu rostlin s cílem potlačit či snížit fytotoxické účinky přípravků na ochranu rostlin na některé rostliny (dále jen „safenery“);\nb)\nna látky či přípravky, které nemají nebo mají jen malé účinky ve smyslu odstavce 1, avšak mohou podpořit činnost účinné látky či látek v přípravku na ochranu rostlin (dále jen „synergenty“);\nc)\nna látky či přípravky, které se používají v přípravcích na ochranu rostlin či v adjuvantech nebo jsou k takovému použití určeny, avšak které nepatří mezi účinné látky, safenery ani synergenty (dále jen „formulační přísady“);\nd)\nna látky nebo přípravky, které jsou složeny z formulačních přísad, nebo přípravky obsahující jednu či více formulačních přísad v podobě, v níž jsou dodávány uživateli a uváděny na trh, které má uživatel smísit s přípravkem na ochranu rostlin a které zvyšují jeho účinnost či jiné pesticidní vlastnosti (dále jen „adjuvanty“).\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„rezidui“ jedna nebo více látek přítomných v rostlinách či rostlinných produktech nebo na jejich povrchu, v jedlých produktech živočišného původu nebo v pitné vodě anebo přítomných jinde v životním prostředí v důsledku používání přípravků na ochranu rostlin, včetně metabolitů těchto přípravků a produktů vznikajících při jejich rozkladu nebo reakci;\n2)\n„látkami“ chemické prvky a jejich sloučeniny, tak jak se přirozeně vyskytují nebo jak jsou vyráběny, včetně jakýchkoliv nečistot, které jsou nevyhnutelným důsledkem výrobního procesu;\n3)\n„přípravky“ směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek a určené pro použití jako přípravky na ochranu rostlin či adjuvanty;\n4)\n„látkou vzbuzující obavy“ jakákoli látka, jíž je vlastní schopnost mít nepříznivé účinky na lidi, zvířata či životní prostředí a jež je obsažena v přípravku na ochranu rostlin nebo v něm vzniká, a to v koncentraci dostatečné pro vznik rizika tohoto působení.\nTyto látky zahrnují, avšak nikoli výhradně, látky splňující kritéria, na jejichž základě jsou klasifikovány jako nebezpečné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (16), obsažené v přípravku na ochranu rostlin v koncentraci, na jejímž základě je tento přípravek považován za nebezpečný ve smyslu článku 3 směrnice 1999/45/ES;\n5)\n„rostlinami“ živé rostliny a živé části rostlin, včetně čerstvých plodů, zeleniny a osiva;\n6)\n„rostlinnými produkty“ produkty rostlinného původu v nezpracovaném stavu nebo produkty, které prošly pouze jednoduchou úpravou, jako je mletí, sušení nebo lisování, avšak s výjimkou rostlin;\n7)\n„škodlivými organismy“ všechny druhy, kmeny či biotypy rostlin, živočichů nebo patogenů škodlivé rostlinám nebo rostlinným produktům;\n8)\n„nechemickými metodami“ alternativní metody k chemickým pesticidům na ochranu rostlin a na ochranu před škodlivými organismy založené na agronomických postupech, jako jsou postupy uvedené v bodě 1 přílohy III směrnice 2009/128/ES, nebo fyzikální, mechanické či biologické metody ochrany před škodlivými organismy;\n9)\n„uvedením na trh“ držení přípravku na ochranu rostlin za účelem prodeje uvnitř Společenství, včetně nabízení k prodeji nebo k jakékoli jiné formě převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové, avšak nikoliv vrácení předchozímu prodejci. Propuštění do volného oběhu na území Společenství pro účely tohoto nařízení představuje uvedení na trh;\n10)\n„povolením přípravku na ochranu rostlin“ správní úkon, jímž příslušný orgán členského státu povoluje uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh na svém území;\n11)\n„výrobcem“ osoba, která sama vyrábí přípravky na ochranu rostlin, účinné látky, safenery, synergenty, formulační přísady nebo adjuvanty nebo která jejich výrobu na základě smlouvy svěří jiné osobě, či osoba, kterou výrobce určí za svého výhradního zástupce pro účely souladu s tímto nařízením;\n12)\n„povolením k přístupu“ originál dokladu, jehož prostřednictvím majitel údajů chráněných podle tohoto nařízení souhlasí s tím, že příslušný orgán tyto údaje za určitých podmínek použije za účelem udělení povolení přípravku na ochranu rostlin či schválení účinné látky, synergentu nebo safeneru ve prospěch jiného žadatele;\n13)\n„životním prostředím“ vody (včetně podzemních, povrchových, brakických, pobřežních a mořských vod), sediment, půda, vzduch, země, volně žijící druhy živočichů a planě rostoucí druhy rostlin, jakož i všechny jejich vzájemné vztahy a jakékoli vztahy s jinými živými organismy;\n14)\n„zranitelnými skupinami“ osoby vyžadující zvláštní pozornost při posuzování bezprostředního a dlouhodobého účinku přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví. Patří k nim těhotné a kojící ženy, nenarozené děti, kojenci a děti, starší osoby a pracovníci a místní obyvatelé, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vysoké koncentraci pesticidů;\n15)\n„mikroorganismy“ každá mikrobiologická jednotka včetně nižších hub a virů, buněčná či nebuněčná, schopná rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu;\n16)\n„geneticky modifikovanými organismy“ organismy, jejichž genetický materiál byl změněn ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (17);\n17)\n„zónou“ skupina členských států podle přílohy I.\nPro účely použití ve sklenících, při ošetření po sklizni, pro ošetření prázdných skladovacích prostor a pro ošetření osiva se zónou rozumějí všechny zóny uvedené v příloze I;\n18)\n„správnou praxí v ochraně rostlin“ praxe, při níž se ošetření daných rostlin nebo rostlinných produktů pomocí přípravků na ochranu rostlin v souladu s podmínkami jejich povoleného použití volí, dávkuje a časuje tak, aby byla zaručena co největší účinnost při minimální nezbytné dávce a aby byly zohledněny místní podmínky a možnosti agrotechnické a biologické regulace;\n19)\n„správnou laboratorní praxí“ praxe vymezená bodem 2.1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek (18);\n20)\n„správnou pokusnickou praxí“ postup v souladu s pokyny Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO) č. 181 a 152;\n21)\n„ochranou údajů“ dočasné právo majitele protokolu o zkoušce či studii zamezit jeho použití ve prospěch jiného žadatele;\n22)\n„zpravodajským členským státem“ členský stát, který se ujme úkolu posoudit účinnou látku, safener nebo synergent;\n23)\n„zkouškami a studiemi“ zkoumání nebo pokusy, jejichž účelem je určit vlastnosti a chování účinné látky nebo přípravků na ochranu rostlin, určit předpokládaná vystavení účinným látkám nebo jejich relevantním metabolitům, určit bezpečné limity vystavení a stanovit podmínky bezpečného používání přípravků na ochranu rostlin;\n24)\n„držitelem povolení“ fyzická nebo právnická osoba mající povolení přípravku na ochranu rostlin;\n25)\n„profesionálním uživatelem“ profesionální uživatel, jak je definován v čl. 3 bodě 1 směrnice 2009/128/ES;\n26)\n„menšinovým použitím“ použití přípravku na ochranu rostlin v konkrétním členském státě u rostlin nebo rostlinných produktů, jež:\na)\nse v tomto členském státě nepěstují ve velkém rozsahu nebo\nb)\njsou pěstovány ve velkém rozsahu, v zájmu splnění výjimečné potřeby ochrany rostlin;\n27)\n„skleníkem“ statické, uzavřené místo určené k produkci plodin, do něhož lze vstoupit, obvykle s průhledným vnějším pláštěm, jež umožňuje řízenou výměnu materiálu a energie s okolím a brání uvolnění přípravků na ochranu rostlin do životního prostředí.\nPro účely tohoto nařízení se za skleníky považují rovněž uzavřená místa určená k produkci plodin, jejichž vnější plášť není průhledný (například produkce hub nebo čekanky);\n28)\n„ošetřením po sklizni“ ošetření rostlin či rostlinných produktů po sklizni v odděleném prostoru, v němž neexistuje možnost stékání vody, například v budově skladu;\n29)\n„biologickou rozmanitostí“ různorodost živých organismů ze všech zdrojů, mezi něž patří suchozemské, mořské a jiné vodní ekosystémy a ekologické celky, jichž jsou součástí; může sem patřit rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů;\n30)\n„příslušným orgánem“ orgán nebo orgány členského státu pověřené prováděním úkolů stanovených tímto nařízením;\n31)\n„reklamou“ jakýkoliv prostředek podpory prodeje nebo používání přípravků na ochranu rostlin (jinou osobou, než je držitel povolení nebo osoba uvádějící přípravek na ochranu rostlin na trh a jejich zástupci) v tištěné či elektronické podobě;\n32)\n„metabolitem“ jakýkoli metabolit účinné látky, safeneru nebo synergentu či produkt vzniklý jejich rozkladem a vznikající v organismech či v životním prostředí.\nMetabolit se považuje za významný, existuje-li důvod předpokládat, že jeho přirozené vlastnosti jsou srovnatelné s vlastnostmi mateřské látky, pokud jde o účinek na biologický cíl, nebo že představuje pro organismy vyšší riziko než mateřská látka nebo riziko srovnatelné anebo že má určité toxikologické vlastnosti, jež jsou považovány za nepřijatelné. Takový metabolit je významný pro rozhodnutí o celkovém schválení nebo pro stanovení opatření ke snížení rizika;\n33)\n„nečistotou“ jakákoli jiná složka než čistá účinná látka nebo její alternativa, jež je přítomna v technickém materiálu (včetně složek pocházejících z výrobního procesu či z rozkladu během skladování).\nKAPITOLA II\nÚČINNÉ LÁTKY, SAFENERY, SYNERGENTY A FORMULAČNÍ PŘÍSADY\nODDÍL 1\nÚčinné látky\nPododdíl 1\nPožadavky a podmínky týkající se schválení\nČlánek 4\nKritéria pro schválení účinných látek\n1.   Účinná látka se schvaluje v souladu s přílohou II, pokud lze s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky očekávat, že s ohledem na kritéria pro schválení stanovená v bodech 2 a 3 uvedené přílohy splní přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.\nPrvním krokem posouzení účinné látky je stanovit, zda jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v bodech 3.6.2 až 3.6.4 a 3.7 přílohy II. Pokud jsou tato kritéria splněna, je dalším krokem posouzení stanovit, zda jsou splněna ostatní kritéria pro schválení uvedená v bodech 2 a 3 přílohy II.\n2.   Rezidua přípravků na ochranu rostlin vzniklá po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin musí za běžných podmínek použití splňovat tato kritéria:\na)\nnemají škodlivý účinek na lidské zdraví, a to ani na zranitelné skupiny, ani na zdraví zvířat, přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem, ani na podzemní vody;\nb)\nnemají nepřijatelné účinky na životní prostředí.\nPro měření reziduí významných z hlediska toxicity, ekotoxicity, životního prostředí nebo pitné vody musí existovat obecně používané metody. Analytické standardy musí být běžně k dispozici.\n3.   Přípravek na ochranu rostlin po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin musí za běžných podmínek použití splňovat tato kritéria:\na)\nje dostatečně účinný;\nb)\nnemá žádný bezprostřední ani zpožděný škodlivý účinek na lidské zdraví, a to ani na zranitelné skupiny, ani na zdraví zvířat, ať přímý či nepřímý prostřednictvím pitné vody (s ohledem na produkty, které vznikají při úpravě pitné vody), potravin, krmiv či ovzduší, ani nezpůsobuje následky na pracovišti nebo prostřednictvím jiných nepřímých účinků, přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem; ani na podzemní vody;\nc)\nnemá žádné nepřijatelné účinky na rostliny ani rostlinné produkty;\nd)\nnezpůsobuje zbytečné utrpení a bolest obratlovcům, kteří mají být regulováni;\ne)\nnemá žádné nepřijatelné účinky na životní prostředí, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem, a to zejména pokud jde o následující aspekty:\ni)\njeho osud a distribuce v životním prostředí, zejména znečištění povrchových vod, včetně vod v ústí řek a pobřežních vod, podzemních vod, ovzduší a půdy, přičemž se zohlední i oblasti vzdálené od místa použití kvůli environmentálnímu přenosu na velkou vzdálenost,\nii)\njeho dopad na necílové druhy, a to i na stávající chování těchto druhů,\niii)\njeho dopad na biologickou rozmanitost a ekosystém.\n4.   Požadavky odstavců 2 a 3 se vyhodnotí s ohledem na jednotné zásady uvedené v čl. 29 odst. 6.\n5.   Pro účely schválení účinné látky se odstavce 1, 2 a 3 považují za splněné, pokud to bylo stanoveno v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího tuto účinnou látku.\n6.   Pokud jde o lidské zdraví, žádné údaje o člověku se nepoužijí ke snížení bezpečnostních limitů vycházejících ze zkoušek či studií na zvířatech.\n7.   Odchylně od odstavce 1, pokud je na základě doložených důkazů uvedených v žádosti zapotřebí použít účinné látky za účelem regulace vážného ohrožení zdraví rostlin, jíž nelze dosáhnout jinými dostupnými prostředky včetně nechemických metod, může být tato účinná látka schválena na omezenou dobu nezbytnou k regulaci tohoto vážného ohrožení, která ovšem nepřesahuje pět let, a to i v případě, že nesplňuje kritéria podle bodů 3.6.3, 3.6.4, 3.6.5 nebo 3.8.2 přílohy II, za předpokladu, že použití této účinné látky podléhá opatřením pro zmírňování rizik, jež zajišťují, aby bylo minimalizováno vystavení lidí a životního prostředí. Maximální limity reziduí u těchto látek se stanoví v souladu s nařízením (ES) č. 396/2005.\nTato odchylka se nepoužije pro účinné látky, které jsou nebo mají být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikovány jako karcinogenní kategorie 1A, karcinogenní kategorie 1B bez stanovení limitu nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A.\nČlenské státy mohou povolit přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky schválené podle tohoto odstavce, pouze pokud je to nutné k tomu, aby regulovaly vážné ohrožení zdraví rostlin na svém území.\nZároveň navrhnou plán postupného nahrazení použití tohoto přípravku regulací vážného ohrožení jinými prostředky, včetně nechemických metod, a následně bez prodlení předají tento plán Komisi.\nČlánek 5\nPrvní schválení\nPrvní schválení platí po dobu nepřesahující deset let.\nČlánek 6\nPodmínky a omezení\nSchválení může podléhat různým podmínkám a omezením, mezi něž patří:\na)\nminimální stupeň čistoty účinné látky;\nb)\npovaha a maximální obsah některých nečistot;\nc)\nomezení plynoucí z hodnocení informací podle článku 8, přičemž se zvažují příslušné zemědělské a rostlinolékařské podmínky a podmínky v oblasti životního prostředí včetně klimatických podmínek;\nd)\ntyp přípravku;\ne)\nzpůsob a podmínky aplikace;\nf)\npředložení dalších potvrzujících informací členským státům, Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (jinde jen „úřad“), pokud jsou během hodnotícího procesu nebo v důsledku nových vědeckotechnických poznatků stanoveny nové požadavky;\ng)\nvymezení kategorií uživatelů, například profesionální a neprofesionální;\nh)\nurčení oblastí, pro něž nelze použití přípravků na ochranu rostlin, včetně přípravků na ošetření půd, s obsahem účinné látky povolit, nebo pro něž je lze povolit pouze za určitých podmínek;\ni)\npotřeba ukládat opatření ke snížení rizika a stanovit sledování po použití;\nj)\njakékoli další konkrétní podmínky vyplývající z hodnocení informací zpřístupněných v souvislosti s tímto nařízením.\nPododdíl 2\nSchvalovací postup\nČlánek 7\nŽádost\n1.   Žádost o schválení účinné látky nebo o změnu podmínek schválení podává výrobce účinné látky členskému státu (dále jen „zpravodajský členský stát“) spolu se souhrnnou a úplnou dokumentací podle čl. 8 odst. 1 a 2 nebo vědecky doloženým odůvodněním neposkytnutí některých částí této dokumentace, které prokazují, že účinná látka splňuje kritéria pro schválení stanovená v článku 4.\nSdružení výrobců určené výrobci pro účely souladu s tímto nařízením může podat společnou žádost.\nŽádost posoudí členský stát navržený žadatelem, pokud se pro provedení posouzení nerozhodne jiný členský stát.\n2.   Posouzení žádosti může společně provést několik členských států v rámci systému spoluzpravodajství.\n3.   Při podání žádosti může žadatel v souladu s článkem 63 požádat o zachování důvěrnosti určitých informací, a to i určitých částí dokumentace, a tyto informace fyzicky oddělí od ostatních.\nŽádosti o zachování důvěrnosti posoudí členské státy. V případě žádosti o přístup k informacím rozhodne zpravodajský členský stát, u kterých informací má být zachována důvěrnost.\n4.   Při podání žádosti žadatel současně předloží úplný seznam zkoušek a studií podle čl. 8 odst. 2 a seznam žádostí o ochranu údajů podle článku 59.\n5.   Při posuzování žádosti může zpravodajský členský stát kdykoliv konzultovat úřad.\nČlánek 8\nDokumentace\n1.   Souhrnná dokumentace musí obsahovat:\na)\ninformace o jednom či více reprezentativních použitích alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku u plodin pěstovaných ve velkém rozsahu v každé zóně, které prokazují, že jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v článku 4; pokud se předložené informace nevztahují na všechny zóny nebo se týkají plodiny, která se nepěstuje ve velkém rozsahu, odůvodnění tohoto přístupu;\nb)\nu každého z požadavků na údaje o účinné látce shrnutí a výsledky zkoušek a studií, jméno jejich vlastníka a osoby či institutu, který zkoušky a studie provedl;\nc)\nu každého z požadavků na údaje o přípravku na ochranu rostlin shrnutí a výsledky zkoušek a studií, jméno jejich vlastníka a osoby či institutu, který zkoušky a studie související s posouzením kritérií uvedených v čl. 4 odst. 2 a 3 provedl u jednoho či více přípravků na ochranu rostlin typických pro použití uvedená v písmenu a), při zohlednění skutečnosti, že nedostatky v dokumentaci, jež jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku a vyplývají z navrhovaného omezeného rozsahu reprezentativních použití, mohou vést k určitým omezením ve schválení;\nd)\nu každé zkoušky či studie týkající se obratlovců odůvodnění opatření přijatých k zamezení zkoušek na zvířatech a opakovaného provádění zkoušek a studií na obratlovcích;\ne)\nkontrolní seznam, který dokládá, že je dokumentace podle odstavce 2 tohoto článku úplná pro účely požadovaných použití;\nf)\ndůvody, proč jsou předložené protokoly o zkouškách a studiích nezbytné pro první schválení účinné látky nebo pro změnu podmínek schválení;\ng)\nje-li to vhodné, opis žádosti o stanovení maximálního limitu reziduí podle článku 7 nařízení (ES) č. 396/2005 nebo odůvodnění neposkytnutí této informace;\nh)\nposouzení všech předložených informací.\n2.   Úplná dokumentace musí obsahovat plné znění jednotlivých protokolů o zkouškách a studiích týkajících se všech informací podle odst. 1 písm. b) a c). Nesmí obsahovat žádné protokoly o zkouškách nebo studiích zahrnujících záměrné podávání účinné látky či přípravku na ochranu rostlin lidem.\n3.   Formát souhrnné a úplné dokumentace se stanoví poradním postupem podle čl. 79 odst. 2.\n4.   Požadavky na údaje podle odstavců 1 a 2 zahrnují požadavky na účinné látky a přípravky na ochranu rostlin podle příloh II a III směrnice 91/414/EHS a jsou stanoveny v nařízeních přijatých poradním postupem podle čl. 79 odst. 2 bez podstatných změn. Následné změny těchto nařízení se přijímají podle čl. 78 odst. 1 písm. b).\n5.   Žadatel přiloží k dokumentaci veškerou dostupnou oponovanou odbornou literaturu stanovenou úřadem o dané účinné látce a jejích relevantních metabolitech, která se týká vedlejších účinků na zdraví, životní prostředí a necílové druhy a která byla vydána v období deseti let přede dnem předložení dokumentace.\nČlánek 9\nPřijatelnost žádosti\n1.   Do 45 dnů od obdržení žádosti zašle zpravodajský členský stát žadateli písemné potvrzení s datem obdržení a ověří, zda dokumentace předložená spolu se žádostí obsahuje všechny prvky podle článku 8, přičemž použije kontrolní seznam uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. e). Ověří rovněž požadavky týkající se důvěrnosti podle čl. 7 odst. 3 a úplné seznamy zkoušek a studií předložené podle čl. 8 odst. 2.\n2.   Pokud chybí jeden nebo více prvků uvedených v článku 8, zpravodajský členský stát o tom vyrozumí žadatele a stanoví lhůtu pro jejich předložení. Tato lhůta je nejvýše tři měsíce.\nPokud do uplynutí této lhůty žadatel nepředloží chybějící prvky, zpravodajský členský stát oznámí žadateli, ostatním členským státům a Komisi, že žádost je nepřijatelná.\nKdykoli lze podat novou žádost týkající se stejné látky.\n3.   Pokud dokumentace předložená spolu se žádostí obsahuje všechny prvky podle článku 8, oznámí zpravodajský členský stát žadateli, ostatním členským státům, Komisi a úřadu, že žádost je přijatelná, a zahájí posuzování účinné látky.\nPo obdržení tohoto oznámení předá žadatel neprodleně ostatním členským státům, Komisi a úřadu dokumentaci podle článku 8, a to včetně informace o těch částech dokumentace, pro které bylo požádáno o zachování důvěrnosti podle čl. 7 odst. 3.\nČlánek 10\nPřístup k souhrnné dokumentaci\nÚřad neprodleně zpřístupní veřejnosti souhrnnou dokumentaci uvedenou v čl. 8 odst. 1, kromě informací, pro které je požadováno a odůvodněno důvěrné zacházení podle článku 63, nepřevažuje-li veřejný zájem na jejich zpřístupnění.\nČlánek 11\nNávrh zprávy o posouzení\n1.   Do dvanácti měsíců ode dne oznámení podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce zpravodajský členský stát vypracuje a předloží Komisi zprávu (dále jen „návrh zprávy o posouzení“), v níž posoudí, zda lze očekávat, že účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4, a opis této zprávy zašle úřadu.\n2.   Návrh zprávy o posouzení případně rovněž zahrnuje návrh na stanovení maximálních limitů reziduí.\nZpravodajský členský stát provede nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky.\nPokud podle čl. 4 odst. 1 z posouzení vyplývá, že kritéria pro schválení podle bodů 3.6.2. až 3.6.4 a 3.7 přílohy II nejsou splněna, omezí se návrh zprávy o posouzení pouze na tyto části posouzení.\n3.   Pokud zpravodajský členský stát potřebuje dodatečné studie či informace, stanoví lhůtu, ve které je musí žadatel předložit. V takovém případě zpravodajský členský stát prodlouží dvanáctiměsíční lhůtu o stanovenou dodatečnou dobu. Dodatečná doba je nejvýše šest měsíců a končí okamžikem, kdy zpravodajský členský stát obdrží dodatečné informace. Informuje o tom Komisi a úřad.\nPokud žadatel do uplynutí dodatečné doby nepředloží dodatečné studie či informace, zpravodajský členský stát informuje žadatele, Komisi a úřad a uvede chybějící prvky v posouzení, jež je součástí návrhu zprávy o posouzení.\n4.   Formát návrhu zprávy o posouzení se stanoví poradním postupem podle čl. 79 odst. 2.\nČlánek 12\nZávěr úřadu\n1.   Úřad předá návrh zprávy o posouzení, který obdržel od zpravodajského členského státu, žadateli a ostatním členským státům do 30 dnů po jeho obdržení. Požádá žadatele, aby případně předal členským státům, Komisi a úřadu aktualizovanou dokumentaci.\nPoté, co poskytne žadateli dva týdny na to, aby v souladu s článkem 63 požádal o zachování důvěrnosti některých částí návrhu zprávy o posouzení, zpřístupní úřad tento návrh veřejnosti.\nPro podání písemných připomínek úřad ponechá lhůtu 60 dnů.\n2.   Úřad případně zajistí konzultace s odborníky, a to včetně odborníků ze zpravodajského členského státu.\nDo 120 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro podání písemných připomínek přijme úřad s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky a s využitím pokynů dostupných v době podání žádosti závěr o tom, zda lze očekávat, že účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4, sdělí jej žadateli, členským státům a Komisi a zpřístupní jej veřejnosti. V případě, že se uskuteční konzultace podle tohoto odstavce, prodlužuje se 120denní lhůta o 30 dní.\nÚřad případně ve svém závěru zmíní možnosti uplatnění opatření ke snížení rizika uvedených v návrhu zprávy o posouzení.\n3.   Pokud úřad potřebuje dodatečné informace, stanoví lhůtu v trvání nejvýše 90 dnů, ve které je má žadatel předložit členským státům, Komisi a úřadu.\nZpravodajský členský stát posoudí dodatečné informace a neprodleně je předloží úřadu, a to nejpozději 60 dnů po jejich obdržení. V takovém případě se lhůta 120 dnů stanovená v odstavci 2 prodlužuje o dobu, jež skončí okamžikem, kdy úřad obdrží dodatečné posouzení.\nÚřad může Komisi požádat o konzultaci referenční laboratoře Společenství, která byla určena podle nařízení (ES) č. 882/2004, s cílem ověřit, zda je analytická metoda stanovení reziduí, kterou žadatel navrhuje, vyhovující a zda splňuje požadavky podle čl. 29 odst. 1 písm. g) tohoto nařízení. Na žádost referenční laboratoře Společenství poskytne žadatel vzorky a analytické standardy.\n4.   Závěr úřadu zahrnuje podrobnosti o postupu hodnocení a vlastnostech příslušné účinné látky.\n5.   Úřad stanoví formát svého závěru, který obsahuje podrobnosti týkající se hodnotícího postupu a vlastností příslušné účinné látky.\n6.   Lhůtami pro stanovisko úřadu k žádostem týkajícím se maximálních limitů reziduí podle článku 11 a pro rozhodnutí o žádostech týkajících se maximálních limitů reziduí podle článku 14 nařízení (ES) č. 396/2005 nejsou dotčeny lhůty stanovené tímto nařízením.\n7.   Jestliže úřad přijme závěr ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, případně prodloužené o dodatečnou dobu stanovenou v souladu s odstavcem 3, článek 11 nařízení (ES) č. 396/2005 se nepoužije a bezodkladně se použije článek 14 tohoto nařízení.\n8.   Jestliže úřad nepřijme závěr ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, případně prodloužené o dodatečnou dobu v souladu s odstavcem 3, bezodkladně se použijí články 11 a 14 nařízení (ES) č. 396/2005.\nČlánek 13\nNařízení o schválení\n1.   Do šesti měsíců od obdržení závěru úřadu Komise předloží zprávu (dále jen „zpráva o přezkumu“) a návrh nařízení výboru uvedenému v čl. 79 odst. 1, přičemž zohlední návrh zprávy o posouzení předložený zpravodajským členským státem a závěr úřadu.\nŽadateli je poskytnuta možnost předložit ke zprávě o přezkumu připomínky.\n2.   Na základě zprávy o přezkumu, dalších faktorů, které jsou za daných okolností legitimní, a podle zásady předběžné opatrnosti v případech, na které se vztahují podmínky podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, se regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 přijme nařízení, které stanoví, že:\na)\núčinná látka je schválena, případně za podmínek a omezení uvedených v článku 6;\nb)\núčinná látka není schválena; nebo\nc)\npodmínky schválení jsou změněny.\n3.   Pokud schválení vyžaduje předložení dalších potvrzujících informací podle čl. 6 písm. f), stanoví nařízení lhůtu pro předložení informací členským státům, Komisi a úřadu.\nZpravodajský členský stát posoudí dodatečné informace a neprodleně, nejpozději však šest měsíců po jejich obdržení, je předloží členským státům, Komisi a úřadu.\n4.   Schválené účinné látky jsou zahrnuty do nařízení podle čl. 78 odst. 3, jež obsahuje seznam již schválených účinných látek. Komise vede seznam schválených účinných látek, který je v elektronické podobě dostupný veřejnosti.\nPododdíl 3\nObnovení a přezkum schválení\nČlánek 14\nObnovení schválení\n1.   Schválení účinné látky se na žádost obnoví, pokud je prokázáno, že jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v článku 4.\nKritéria článku 4 se považují za splněná, pokud to bylo stanoveno v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku.\nSoučástí tohoto obnovení schválení mohou být podmínky a omezení podle článku 6.\n2.   Obnovení schválení platí po dobu nepřesahující patnáct let. Obnovení schválení účinných látek, na které se vztahuje čl. 4 odst. 7, platí po dobu nepřesahující pět let.\nČlánek 15\nŽádost o obnovení schválení\n1.   Výrobce účinné látky podá členskému státu žádost uvedenou v článku 14 a současně zašle opis ostatním členským státům, Komisi a úřadu nejpozději tři roky před uplynutím doby platnosti schválení.\n2.   V žádosti o obnovení žadatel uvede, které nové údaje hodlá předložit, a prokáže jejich nezbytnost, a to buď z toho důvodu, že určité požadavky na údaje či kritéria nebyly při posledním schválení účinné látky použitelné, nebo proto, že žádá o změnu schválení. Současně předloží časový rozpis nových a probíhajících studií.\nŽadatel uvede a odůvodní, u kterých předložených informací požaduje zachování důvěrnosti v souladu s článkem 63, a současně požadavky na ochranu údajů podle článku 59.\nČlánek 16\nPřístup k informacím týkajícím se obnovení schválení\nÚřad neprodleně zpřístupní veřejnosti informace poskytnuté žadatelem podle článku 15 kromě informací, pro které je požadováno a odůvodněno důvěrné zacházení podle článku 63, nepřevažuje-li veřejný zájem na jejich zpřístupnění.\nČlánek 17\nProdloužení doby platnosti schválení po dobu trvání postupu\nPokud se z důvodů, které žadatel nemůže ovlivnit, zdá, že doba platnosti schválení pravděpodobně uplyne dříve, než bude přijato rozhodnutí o obnovení, přijme se regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 rozhodnutí, kterým se konec doby platnosti schválení pro tohoto žadatele odkládá o dobu nutnou k vyřízení žádosti.\nNařízení, kterým se konec doby platnosti schválení odkládá o dobu nutnou k vyřízení žádosti, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 5 v případech, kdy žadatelé nemohli splnit tříletou lhůtu pro oznámení požadovanou podle čl. 15 odst. 1, neboť účinná látka byla zahrnuta do seznamu v příloze I směrnice 91/414/EHS na dobu, která uplynula před 14. červnem 2014.\nDélka této doby se stanoví na základě:\na)\nčasu potřebného k poskytnutí požadovaných informací;\nb)\nčasu potřebného k dokončení postupu;\nc)\npřípadně potřeby zajistit vypracování soudržného pracovního programu, jak stanoví článek 18.\nČlánek 18\nPracovní program\nKomise může vypracovat společný pracovní program pro podobné účinné látky, ve kterém stanoví priority na základě otázek bezpečnosti pro zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí a pokud možno zohlední potřebu účinné regulace a řízení rezistence u cílového škodlivého organismu. Tento program může ukládat zúčastněným stranám, aby předložily členským státům, Komisi a úřadu všechny požadované údaje ve lhůtě stanovené v programu.\nProgram musí obsahovat tyto informace:\na)\npostupy týkající se podávání a posuzování žádostí o obnovení schválení;\nb)\nnezbytné údaje, které se mají předložit, včetně opatření k omezení zkoušek na zvířatech, a zejména použití zkušebních metod, při nichž se nepoužívají zvířata, a inteligentních zkušebních strategií;\nc)\nlhůty pro předkládání těchto údajů;\nd)\npravidla pro předkládání nových informací;\ne)\nlhůtu pro posouzení a rozhodování;\nf)\npřidělení hodnocení účinných látek členským státům, při zohlednění vyváženosti povinností a činnosti, jež mají vykonávat členské státy v úloze zpravodajů.\nČlánek 19\nProváděcí opatření\nNařízení přijaté regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 obsahuje ustanovení nezbytná k provádění postupu obnovení, případně včetně provádění pracovního programu, jak stanoví článek 18.\nČlánek 20\nNařízení o obnovení schválení\n1.   Regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 se přijme nařízení, které stanoví, že:\na)\nschválení účinné látky je obnoveno a případně se na ně vztahují určité podmínky a omezení; nebo\nb)\nschválení účinné látky není obnoveno.\n2.   Pokud se důvody pro neobnovení schválení netýkají ochrany zdraví nebo životního prostředí, stanoví nařízení uvedené v odstavci 1 odkladnou lhůtu, která nepřesahuje šest měsíců pro prodej a distribuci, a navíc nejvýše jeden rok pro odstranění, skladování a využití, stávajících zásob dotyčného přípravku na ochranu rostlin. Odkladná lhůta pro prodej a distribuci zohlední běžnou dobu používání přípravku na ochranu rostlin, avšak celková odkladná lhůta nesmí přesáhnout osmnáct měsíců.\nV případě odejmutí schválení nebo jeho neobnovení z důvodů bezprostředních obav o zdraví lidí nebo zvířat anebo o životní prostředí musí být dotyčné přípravky na ochranu rostlin okamžitě staženy z trhu.\n3.   Použije se čl. 13 odst. 4.\nČlánek 21\nPřezkum schválení\n1.   Komise může schválení účinné látky kdykoli přezkoumat. Komise zohlední žádost členského státu o přezkum schválení účinné látky s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky a údaje získané na základě sledování, a to i pokud po přezkumu povolení podle čl. 44 odst. 1 existují známky toho, že by mohlo být ohroženo dosažení cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. b) bodě i) a čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2000/60/ES.\nPokud má Komise s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4, nebo pokud nebyly poskytnuty další informace požadované podle čl. 6 písm. f), informuje členské státy, úřad a výrobce účinné látky a stanoví lhůtu, v níž může výrobce podat připomínky.\n2.   Komise si může od členských států nebo od úřadu vyžádat stanovisko či vědeckou nebo technickou pomoc. Členské státy mohou do tří měsíců ode dne obdržení žádosti podat Komisi své připomínky. Úřad poskytne Komisi stanovisko či výsledky své práce do tří měsíců ode dne podání žádosti.\n3.   Pokud Komise dojde k závěru, že již nejsou splněna kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nebo že nebyly poskytnuty další informace požadované podle čl. 6 písm. f), přijme regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 nařízení o odejmutí či změně schválení.\nPoužijí se čl. 13 odst. 4 a čl. 20 odst. 2.\nPododdíl 4\nOdchylky\nČlánek 22\nÚčinné látky představující nízké riziko\n1.   Účinná látka, jež splňuje kritéria podle článku 4, se odchylně od článku 5 schvaluje na dobu nepřesahující patnáct let, pokud je považována za účinnou látku představující nízké riziko a lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku budou pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí představovat pouze nízké riziko, jak stanoví čl. 47 odst. 1.\n2.   Použijí se články 4 a 6 až 21 a bod 5 přílohy II. Účinné látky představující nízké riziko se uvádějí samostatně v nařízení podle čl. 13 odst. 4.\n3.   Komise může přezkoumat, a je-li to nutné, stanovit nová kritéria pro schválení účinné látky jako účinné látky představující nízké riziko podle čl. 78 odst. 1 písm. a).\nČlánek 23\nKritéria pro schválení základních látek\n1.   Základní látky se schvalují v souladu s odstavci 2 až 6. Odchylně od článku 5 je doba platnosti schválení neomezená.\nPro účely odstavců 2 až 6 se základní látkou rozumí účinná látka:\na)\nkterá není látkou vzbuzující obavy;\nb)\nkterá nemůže svými vlastnostmi způsobit narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí ani nemá neurotoxické nebo imunotoxické účinky;\nc)\njejímž hlavním využitím není použití v přípravcích na ochranu rostlin, ale lze ji nicméně použít pro ochranu rostlin, a to buď přímo, nebo v přípravku složeném z dané látky a obyčejného ředidla; a\nd)\nkterá není uváděna na trh jako přípravek na ochranu rostlin.\nPro účely tohoto nařízení se účinná látka, která splňuje kritéria pro potraviny stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, považuje za základní látku.\n2.   Odchylně od článku 4 se základní látka schválí, pokud z jakýchkoli náležitých hodnocení provedených v souladu s jinými právními předpisy Společenství, jež upravují používání dané látky pro jiné účely než pro použití v přípravku na ochranu rostlin, vyplývá, že daná látka nemá žádné bezprostřední ani zpožděné škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat ani nepřijatelné účinky na životní prostředí.\n3.   Odchylně od článku 7 podávají členské státy nebo zúčastněné strany žádost o schválení základní látky Komisi.\nK žádosti musí být přiloženy tyto informace:\na)\nposouzení případných účinků látky na zdraví lidí nebo zvířat anebo na životní prostředí provedená v souladu s jinými právními předpisy Společenství, které upravují používání dané látky, a\nb)\ndalší náležité informace o případných účincích látky na zdraví lidí nebo zvířat anebo na životní prostředí.\n4.   Komise si od úřadu vyžádá stanovisko či vědeckou nebo technickou pomoc. Úřad poskytne Komisi stanovisko či výsledky své práce do tří měsíců ode dne podání žádosti.\n5.   Použijí se články 6 a 13. Základní látky se uvádějí samostatně v nařízení podle čl. 13 odst. 4.\n6.   Komise může schválení základní látky kdykoli přezkoumat. Může zohlednit žádost členského státu o přezkum schválení.\nPokud má Komise za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria podle odstavců 1 až 3, uvědomí o tom členské státy, úřad a zúčastněnou stranu a stanoví lhůtu, v níž mohou podat připomínky.\nKomise si od úřadu vyžádá stanovisko či vědeckou nebo technickou pomoc. Úřad poskytne Komisi stanovisko či výsledky své práce do tří měsíců ode dne podání žádosti.\nPokud Komise dojde k závěru, že již nejsou plněna kritéria podle odstavce 1, přijme regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 nařízení o odejmutí či změně schválení.\nČlánek 24\nLátky, které se mají nahradit\n1.   Účinná látka, která splňuje kritéria podle článku 4, se na dobu nepřesahující sedm let schválí jako látka, která se má nahradit, pokud splňuje jedno nebo více doplňujících kritérií stanovených v bodu 4 přílohy II. Odchylně od čl. 14 odst. 2 lze schválení jednou nebo vícekrát obnovit o dobu nepřesahující sedm let.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, použijí se články 4 až 21. Látky, které se mají nahradit, se uvádějí samostatně v nařízení podle čl. 13 odst. 4.\nODDÍL 2\nSafenery a synergenty\nČlánek 25\nSchválení safenerů a synergentů\n1.   Safener či synergent se schválí, pokud je v souladu s článkem 4.\n2.   Použijí se články 5 až 21.\n3.   Obdobné požadavky na údaje jako požadavky podle čl. 8 odst. 4 se pro safenery a synergenty vymezí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\nČlánek 26\nSafenery a synergenty, které jsou již na trhu\nDo 14. prosince 2014 se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4 přijme nařízení, kterým se stanoví pracovní program pro postupný přezkum synergentů a safenerů, které jsou na trhu v okamžiku vstupu uvedeného nařízení v platnost. Nařízení zahrnuje stanovení požadavků na údaje, včetně opatření k co největšímu omezení zkoušek na zvířatech, a postupy pro oznamování, hodnocení, posuzování a rozhodování. Stanoví požadavek, aby zúčastněné strany předkládaly všechny nezbytné údaje členským státům, Komisi a úřadu ve stanovené lhůtě.\nODDÍL 3\nNepřijatelné formulační přísady\nČlánek 27\nFormulační přísady\n1.   Formulační přísada není přijatelná jako součást přípravku na ochranu rostlin, pokud bylo zjištěno, že:\na)\njejí rezidua, která vznikla po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin při zohlednění skutečných podmínek použití, mají škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat anebo na podzemní vody či nepřijatelné účinky na životní prostředí; nebo\nb)\njejí používání po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin při zohlednění skutečných podmínek použití má škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat anebo nepřijatelné účinky na rostliny, rostlinné produkty nebo životní prostředí.\n2.   Formulační přísady, které jsou nepřijatelné jako součást přípravku na ochranu rostlin podle odstavce 1, se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4 zahrnou do přílohy III.\n3.   Komise může formulační přísady kdykoli přezkoumat. Může zohlednit příslušné informace poskytnuté členskými státy.\n4.   Použije se čl. 81 odst. 2.\n5.   Prováděcí pravidla k tomuto článku lze stanovit regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\nKAPITOLA III\nPŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN\nODDÍL 1\nPovolení\nPododdíl 1\nPožadavky a obsah\nČlánek 28\nPovolení k uvedení na trh a používání\n1.   Přípravek na ochranu rostlin se neuvede na trh ani nepoužije, pokud nebyl v dotyčném členském státě povolen v souladu s tímto nařízením.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se povolení nevyžaduje v těchto případech:\na)\npoužívání přípravků, které obsahují pouze jednu či více základních látek;\nb)\nuvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin pro účely výzkumu nebo vývoje v souladu s článkem 54;\nc)\nvýroba, skladování nebo přemísťování přípravku na ochranu rostlin určeného pro použití v jiném členském státě za předpokladu, že je daný přípravek v tomto členském státě povolen a že členský stát, ve kterém je přípravek vyráběn, skladován a přemisťován, uplatňuje kontrolní požadavky zaručující, že daný přípravek na ochranu rostlin není na jeho území používán;\nd)\nvýroba, skladování nebo přemísťování přípravku na ochranu rostlin určeného pro použití ve třetí zemi za předpokladu, že členský stát, ve kterém je přípravek vyráběn, skladován a přemisťován, uplatňuje kontrolní požadavky zaručující, že daný přípravek na ochranu rostlin je z jeho území vyvezen;\ne)\nuvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin, v jejichž případě bylo uděleno povolení souběžného obchodu podle článku 52.\nČlánek 29\nPožadavky na povolení k uvedení na trh\n1.   Aniž je dotčen článek 50, přípravek na ochranu rostlin se povolí pouze tehdy, splňuje-li podle jednotných zásad uvedených v odstavci 6 tyto požadavky:\na)\njeho účinné látky, safenery a synergenty byly schváleny;\nb)\nje-li jeho účinná látka, safener či synergent vyroben za použití jiného zdroje, nebo stejného zdroje s využitím jiného výrobního postupu nebo místa výroby:\ni)\nspecifikace podle článku 38 se významně neodchyluje od specifikace uvedené v nařízení, jímž se daná účinná látka, safener či synergent schvaluje, a\nii)\núčinná látka, safener či synergent nemá v důsledku nečistot žádné další škodlivé účinky ve smyslu čl. 4 odst. 2 a 3, než kdyby byl vyroben v souladu s výrobním postupem uvedeným v dokumentu, který byl podkladem ke schválení;\nc)\njeho formulační přísady nejsou uvedeny v příloze III;\nd)\njeho technická formulace je taková, že vystavení uživatele nebo další rizika jsou co nejvíce omezena, aniž je narušeno fungování přípravku;\ne)\ns ohledem na současné vědeckotechnické poznatky splňuje požadavky podle čl. 4 odst. 3;\nf)\nvhodnými metodami lze určit povahu a množství jeho účinných látek, safenerů a synergentů a případně všech nečistot a formulačních přísad, které jsou významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí;\ng)\nvhodnými metodami obecně používanými ve všech členských státech, s vhodnými limity pro určení relevantních vzorků, lze zjistit jeho rezidua vznikající při povoleném použití, která jsou významná z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí;\nh)\njeho fyzikální a chemické vlastnosti byly určeny a shledány přijatelnými pro účely správného použití a skladování přípravku;\ni)\nu přípravku či přípravků na ochranu rostlin určených k použití u potravin nebo krmiv byly maximální limity reziduí v zemědělských produktech ovlivněných použitím uvedeným v povolení případně stanoveny nebo změněny v souladu s nařízením (ES) č. 396/2005.\n2.   Žadatel musí prokázat, že jsou splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) až h).\n3.   Dodržování požadavků stanovených v odst. 1 písm. b) a písm. e) až h) se ověřuje pomocí úředních či úředně uznaných zkoušek a analýz provedených za zemědělských a rostlinolékařských podmínek a podmínek v oblasti životního prostředí, které jsou vhodné pro používání příslušného přípravku na ochranu rostlin a představují typické podmínky panující v zóně, kde má být daný přípravek používán.\n4.   Harmonizované metody k odst. 1 písm. f) lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\n5.   Použije se článek 81.\n6.   Jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin zahrnují požadavky podle přílohy VI směrnice 91/414/EHS a jsou stanoveny v nařízeních přijatých poradním postupem podle čl. 79 odst. 2 bez podstatných změn. Následné změny těchto nařízení se přijímají podle čl. 78 odst. 1 písm. c).\nPodle těchto zásad se musí při posouzení přípravků na ochranu rostlin zohlednit interakce mezi účinnou látkou, safenery, synergenty a formulačními přísadami.\nČlánek 30\nDočasná povolení\n1.   Odchylně od čl. 29 odst. 1 písm. a) mohou členské státy povolit dočasné uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících dosud neschválenou účinnou látku na trh po dobu nepřekračující tři roky za předpokladu, že:\na)\nrozhodnutí o schválení nemohlo být dokončeno ve lhůtě 30 měsíců ode dne přijatelnosti žádosti, prodloužené o dodatečnou dobu stanovenou podle čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 3 nebo čl. 12 odst. 2 nebo 3;\nb)\npodle článku 9 je dokumentace o účinné látce vzhledem k navrhovaným použitím přijatelná;\nc)\nčlenský stát dojde k závěru, že účinná látka může splňovat požadavky podle čl. 4 odst. 2 a 3 a že lze očekávat, že přípravek na ochranu rostlin splní požadavky podle čl. 29 odst. 1 písm. b) až h), a\nd)\nbyly stanoveny maximální limity reziduí v souladu s nařízením (ES) č. 396/2005.\n2.   V těchto případech členský stát neprodleně informuje ostatní členské státy a Komisi o svém posouzení dokumentace a o podmínkách povolení a uvede alespoň informace podle čl. 57 odst. 1.\n3.   Odstavce 1 a 2 se použijí do 14. června 2016. V případě potřeby lze tuto lhůtu prodloužit regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\nČlánek 31\nObsah povolení\n1.   Povolení vymezuje, pro jaké rostliny, plodiny a nezemědělské plochy (například železnice, veřejné prostory, skladovací prostory) může být přípravek na ochranu rostlin použit a za jakým účelem.\n2.   V povolení jsou stanoveny požadavky týkající se uvádění přípravku na ochranu rostlin na trh a jeho používání. Tyto požadavky zahrnují přinejmenším podmínky používání, jež jsou nezbytné pro dodržení podmínek a požadavků stanovených nařízením, kterým se schvalují účinné látky, safenery a synergenty.\nPovolení zahrnuje klasifikaci přípravku na ochranu rostlin pro účely směrnice 1999/45/ES. Členské státy mohou stanovit, že držitelé povolení musí klasifikovat nebo aktualizovat bez zbytečného prodlení označení v důsledku jakékoliv změny klasifikace a označení přípravku na ochranu rostlin podle směrnice 1999/45/ES. V tomto případě držitelé povolení okamžitě informují příslušný orgán.\n3.   Požadavky uvedené v odstavci 2 rovněž případně zahrnují:\na)\nmaximální dávku na hektar pro každou aplikaci;\nb)\ndobu mezi posledním použitím a sklizní,\nc)\nmaximální počet použití v jednom roce.\n4.   Požadavky uvedené v odstavci 2 mohou zahrnovat:\na)\nomezení distribuce a používání přípravku na ochranu rostlin s cílem chránit zdraví příslušných distributorů, uživatelů, osob v okolí, místních obyvatel, spotřebitelů nebo pracovníků či životní prostředí s ohledem na požadavky uložené jinými předpisy Společenství; toto omezení se uvádí v označení;\nb)\npovinnost informovat před použitím přípravku sousedy, kteří by mohli být vystaveni úletu aplikační kapaliny a kteří požádali o to, aby byli informováni;\nc)\npokyny pro správné používání přípravku v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin uvedenými v článku 14 a v příloze III směrnice 2009/128/ES;\nd)\nvymezení kategorií uživatelů, například profesionální a neprofesionální;\ne)\nschválené označení;\nf)\ninterval mezi jednotlivými aplikacemi;\ng)\npřípadně období mezi poslední aplikací a spotřebou rostlinného produktu;\nh)\nlhůtu pro opětovný vstup;\ni)\nvelikost a materiál balení.\nČlánek 32\nDoba platnosti\n1.   Doba platnosti povolení se stanoví v povolení.\nAniž je dotčen článek 44, stanoví se platnost povolení na dobu nepřekračující jeden rok ode dne uplynutí doby platnosti schválení účinných látek, safenerů a synergentů obsažených v přípravku na ochranu rostlin a poté na dobu, která odpovídá době schválení účinných látek, safenerů a synergentů obsažených v přípravku na ochranu rostlin.\nTato doba musí umožňovat provedení přezkumu podle článku 43.\n2.   Povolení lze udělit také na kratší dobu, aby se synchronizovalo přehodnocení obdobných přípravků pro účely srovnávacího posouzení přípravků obsahujících látky, které se mají nahradit, jak stanoví článek 50.\nPododdíl 2\nPostup\nČlánek 33\nŽádost o povolení nebo změnu povolení\n1.   Žadatel, který si přeje uvést přípravek na ochranu rostlin na trh, požádá osobně nebo prostřednictvím zástupce o povolení nebo o změnu povolení v každém členském státě, v němž má být přípravek na ochranu rostlin uveden na trh.\n2.   Žádost musí obsahovat tyto informace:\na)\nseznam plánovaných použití v každé zóně podle přílohy I a členské státy, v nichž žadatel podal nebo hodlá podat žádost;\nb)\nnávrh, v němž žadatel uvede, od kterého členského státu očekává vyhodnocení žádosti v příslušné zóně. V případě žádosti o použití ve sklenících, při ošetření po sklizni, pro ošetření prázdných skladovacích prostor a pro ošetření osiva se navrhuje pouze jeden členský stát, který hodnotí žádost s ohledem na všechny zóny. V tomto případě žadatel zašle na vyžádání ostatním členským státům souhrnnou nebo úplnou dokumentaci podle článku 8;\nc)\npřípadně opis všech povolení, která již byla pro daný přípravek na ochranu rostlin v některém členském státě udělena;\nd)\npřípadně opis závěrů členského státu posuzujícího rovnocennost podle čl. 38 odst. 2.\n3.   K žádosti musí být přiloženy:\na)\nu příslušného přípravku na ochranu rostlin úplná a souhrnná dokumentace pro každý požadavek na údaje o přípravku na ochranu rostlin;\nb)\nu každé účinné látky, safeneru či synergentu obsaženého v přípravku na ochranu rostlin úplná a souhrnná dokumentace pro každý požadavek na údaje o účinné látce, safeneru či synergentu;\nc)\nu každé zkoušky či studie týkající se obratlovců odůvodnění opatření přijatých k zamezení zkoušek na zvířatech a opakovaného provádění zkoušek a studií na obratlovcích;\nd)\ndůvody, proč jsou předložené protokoly o zkouškách a studiích nezbytné pro první povolení nebo pro změny podmínek povolení;\ne)\npřípadně opis žádosti o stanovení maximálního limitu reziduí podle článku 7 nařízení (ES) č. 396/2005 nebo odůvodnění neposkytnutí této informace;\nf)\nv případě změny povolení posouzení všech předložených informací podle čl. 8 odst. 1 písm. h);\ng)\nnávrh označení.\n4.   Při podání žádosti může žadatel v souladu s článkem 63 požádat o zachování důvěrnosti určitých informací, včetně určitých částí dokumentace, a tyto informace fyzicky oddělí od ostatních.\nSoučasně předloží úplný seznam studií podle čl. 8 odst. 2 a seznam protokolů o zkouškách a studiích, pro něž požaduje ochranu údajů podle článku 59.\nV případě žádosti o přístup k informacím rozhodne členský stát posuzující žádost, u kterých informací má být zachována důvěrnost.\n5.   Na žádost členského státu předloží žadatel svou žádost v národních nebo úředních jazycích tohoto členského státu nebo v jednom z těchto jazyků.\n6.   Žadatel na požádání poskytne členskému státu vzorky přípravku na ochranu rostlin a analytické standardy jeho složek.\nČlánek 34\nOsvobození od povinnosti předkládat studie\n1.   Žadatelé jsou osvobozeni od povinnosti předkládat protokoly o zkouškách a studiích podle čl. 33 odst. 3, pokud členský stát, jemuž žádost podávají, dotyčné protokoly má a žadatelé prokáží, že jim byl udělen přístup v souladu s články 59, 61 nebo 62 nebo že uplynula doba ochrany údajů.\n2.   Žadatelé, na něž se vztahuje odstavec 1, nicméně musí poskytnout tyto informace:\na)\nveškeré údaje nezbytné k určení přípravku na ochranu rostlin včetně jeho úplného složení, jakož i prohlášení o tom, že nejsou použity nepřijatelné formulační přísady;\nb)\ninformace potřebné k určení účinné látky, safeneru nebo synergentu, pokud byly schváleny, a k tomu, aby se stanovilo, zda jsou splněny podmínky pro schválení a případně zda je dodržen čl. 29 odst. 1 písm. b);\nc)\nna požádání příslušného členského státu údaje potřebné k tomu, aby se prokázalo, že přípravek na ochranu rostlin má účinky srovnatelné s přípravkem na ochranu rostlin, v jehož případě prokáží přístup ke chráněným údajům.\nČlánek 35\nČlenský stát posuzující žádost\nŽádost posoudí členský stát navržený žadatelem, pokud se pro posouzení žádosti nerozhodne jiný členský stát ve stejné zóně. Členský stát, který bude žádost posuzovat, o této skutečnosti informuje žadatele.\nNa žádost členského státu, jenž žádost posuzuje, spolupracují ostatní členské státy ve stejné zóně, pro kterou byl žádost podána, s cílem zajistit spravedlivé rozdělení pracovní zátěže.\nOstatní členské státy v zóně, pro kterou byla žádost podána, neuskuteční ohledně daného spisu žádné kroky, dokud členský stát, který žádost posuzuje, toto posouzení nedokončí.\nPokud byla žádost podána ve více než jedné zóně, dohodnou se členské státy provádějící hodnocení žádosti na hodnocení údajů, které se nevztahují k zemědělským podmínkám a podmínkám v oblasti životního prostředí.\nČlánek 36\nPosouzení za účelem povolení\n1.   Členský stát posuzující žádost provede nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky a s využitím pokynů dostupných v době podání žádosti. Umožní všem členským státům v téže zóně, aby podaly připomínky, jež budou v rámci posouzení zváženy.\nUplatní přitom jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin uvedené v čl. 29 odst. 6 s cílem co nejlépe určit, zda přípravek na ochranu rostlin při použití v souladu s článkem 55 a za skutečných podmínek použití splňuje v téže zóně požadavky stanovené v článku 29.\nČlenský stát posuzující žádost zpřístupní své posouzení ostatním členským státům v téže zóně. Formát zprávy o posouzení se stanoví poradním postupem podle čl. 79 odst. 2.\n2.   Příslušné členské státy následně udělí či odmítnou povolení na základě závěrů posouzení členského státu posuzujícího žádost, jak stanoví články 31 a 32.\n3.   Odchylně od odstavce 2 a podle práva Společenství lze vhodné podmínky stanovit s ohledem na požadavky uvedené v čl. 31 odst. 3 a 4 a na další opatření ke snížení rizika vycházející z konkrétních podmínek použití.\nPokud nelze obavy členského státu týkající se zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí regulovat zavedením vnitrostátních opatření ke snížení rizika podle prvního pododstavce, může členský stát odmítnout povolení přípravku na ochranu rostlin na svém území, má-li v důsledku svých specifických zemědělských podmínek či podmínek v oblasti životního prostředí oprávněné důvody se domnívat, že dotyčný přípravek stále představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat anebo pro životní prostředí.\nO svém rozhodnutí okamžitě informuje žadatele a Komisi a poskytne technické nebo vědecké odůvodnění.\nČlenské státy stanoví možnost napadnout rozhodnutí o odmítnutí povolení těchto přípravků u vnitrostátních soudů nebo jiných odvolacích orgánů.\nČlánek 37\nLhůta pro posouzení žádosti\n1.   Členský stát posuzující žádost do dvanácti měsíců po jejím obdržení rozhodne, zda jsou splněny požadavky nutné pro povolení.\nPokud členský stát potřebuje dodatečné informace, stanoví lhůtu, v níž je má žadatel předložit. V takovém případě členský stát prodlouží dvanáctiměsíční lhůtu o stanovenou dodatečnou dobu. Dodatečná doba je nejvýše šest měsíců a končí okamžikem, kdy členský stát obdrží dodatečné informace. Pokud do uplynutí dodatečné doby žadatel nepředloží chybějící prvky, členský stát jej informuje o tom, že žádost je nepřijatelná.\n2.   Lhůty stanovené v odstavci 1 se staví po dobu trvání postupu podle článku 38.\n3.   U žádosti o povolení přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku, která dosud není schválena, zahájí členský stát posuzující žádost hodnocení, jakmile obdrží návrh zprávy o posouzení uvedený v čl. 12 odst. 1. Pokud se žádost týká stejného přípravku na ochranu rostlin a stejných použití, jež jsou uvedeny v dokumentaci podle článku 8, rozhodne členský stát o žádosti do šesti měsíců poté, co byla účinná látka schválena.\n4.   Ostatní dotyčné členské státy do 120 dnů od obdržení zprávy o posouzení a opisu povolení od členského státu posuzujícího žádost rozhodnou o žádosti podle čl. 36 odst. 2 a 3.\nČlánek 38\nPosouzení rovnocennosti podle čl. 29 odst. 1 písm. b)\n1.   Je-li nezbytné stanovit, zda je jiný zdroj účinné látky, safeneru či synergentu, nebo stejný zdroj s využitím jiného výrobního procesu či místa výroby, v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b), provede toto posouzení členský stát, který v případě této účinné látky, safeneru či synergentu působil jako zpravodaj podle čl. 7 odst. 1, pokud členský stát posuzující žádost podle článku 35 nesouhlasí s posouzením rovnocennosti. Žadatel poskytne členskému státu posuzujícímu rovnocennost veškeré potřebné údaje.\n2.   Poté, co členský stát posuzující rovnocennost poskytne žadateli možnost podat připomínky, jež žadatel sdělí rovněž zpravodajskému členskému státu nebo případně členskému státu posuzujícímu žádost, vypracuje členský stát posuzující rovnocennost do 60 dnů od obdržení žádosti zprávu o rovnocennosti a zašle ji Komisi, ostatním členským státům a žadateli.\n3.   V případě kladných závěrů o rovnocennosti, a není-li proti těmto závěrům vznesena námitka, se soulad s čl. 29 odst. 1 písm. b) považuje za dosažený. Nesouhlasí-li však členský stát posuzující žádost se závěry zpravodajského členského státu, nebo naopak, vyrozumí o tom žadatele, ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody.\nDotyčné členské státy usilují o dosažení dohody ohledně toho, zda je dosaženo souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b). Umožní žadateli, aby podal připomínky.\n4.   Nedohodnou-li se dotčené členské státy do 45 dnů, předloží členský stát posuzující rovnocennost záležitost Komisi. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 29 odst. 1 písm. b), se přijme regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3. Lhůta 45 dnů běží ode dne, kdy členský stát posuzující žádost o povolení oznámil zpravodajskému členskému státu, nebo naopak, že nesouhlasí s jeho závěry, jak je uvedeno v odstavci 3.\nPřed přijetím takového rozhodnutí může Komise požádat úřad o stanovisko nebo o vědeckou či technickou podporu, kterou úřad poskytne do tří měsíců od podání takové žádosti.\n5.   Prováděcí pravidla a postupy k odstavcům 1 až 4 lze po konzultaci s úřadem stanovit regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\nČlánek 39\nPodávání zpráv a výměna informací o žádostech o povolení\n1.   Ke každé žádosti vypracují členské státy spis. Každý spis obsahuje:\na)\nopis žádosti;\nb)\nzprávu s informacemi o hodnocení přípravku na ochranu rostlin a o rozhodnutí o tomto přípravku; formát této zprávy se stanoví poradním postupem podle čl. 79 odst. 2;\nc)\nzáznam správních rozhodnutí, která členský stát učinil ve věci dané žádosti, a dokumentaci podle čl. 33 odst. 3 a článku 34 a její shrnutí;\nd)\npřípadně schválené označení.\n2.   Členské státy na požádání neprodleně zpřístupní ostatním členským státům, Komisi a úřadu spis obsahující dokumentaci podle odst. 1 písm. a) až d).\n3.   Žadatelé poskytnou na požádání opis dokumentace, která se má předložit podle čl. 33 odst. 3 a článku 34 společně se žádostí, členským státům, Komisi a úřadu.\n4.   Prováděcí pravidla k odstavcům 2 a 3 lze stanovit regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\nPododdíl 3\nVzájemné uznávání povolení\nČlánek 40\nVzájemné uznávání\n1.   Držitel povolení uděleného podle článku 29 může požádat o povolení téhož přípravku na ochranu rostlin, téhož použití a použití v rámci srovnatelných zemědělských postupů v jiném členském státě postupem vzájemného uznávání podle tohoto pododdílu, a to v těchto případech:\na)\npovolení bylo uděleno členským státem (referenční členský stát), který patří do téže zóny;\nb)\npovolení bylo uděleno členským státem (referenční členský stát), který patří do jiné zóny, za předpokladu, že se povolení, o něž se žádá, nepoužije pro účely vzájemného uznání v jiném členském státě v téže zóně;\nc)\npovolení bylo uděleno členským státem pro použití ve sklenících nebo pro ošetření po sklizni či pro ošetření prázdných skladovacích prostor nebo nádob určených ke skladování rostlin nebo rostlinných produktů nebo pro ošetření osiva, a to bez ohledu na to, do jaké zóny referenční členský stát patří.\n2.   Pokud přípravek na ochranu rostlin není v členském státě povolen proto, že v tomto státě nebyla podána žádná žádost o povolení, mohou úřední či vědecké subjekty zapojené do zemědělských činností nebo profesionální zemědělské organizace se svolením držitele povolení požádat o povolení téhož přípravku na ochranu rostlin, téhož použití a použití v rámci stejných zemědělských postupů v daném členském státě postupem vzájemného uznávání podle odstavce 1. V takovém případě musí žadatel prokázat, že použití tohoto přípravku na ochranu rostlin je v obecném zájmu zavádějícího členského státu.\nPříslušný orgán dotyčného členského státu může přijmout žádost i bez svolení držitele povolení, a to na základě důvodů veřejného zájmu.\nČlánek 41\nPovolení\n1.   Členský stát, jemuž je podána žádost podle článku 40, na základě posouzení žádosti a doprovodných dokumentů uvedených v čl. 42 odst. 1 a případně také s ohledem na stav na svém území povolí dotyčný přípravek na ochranu rostlin za stejných podmínek jako členský stát provádějící posouzení žádosti s výjimkou případů, kdy se použije čl. 36 odst. 3.\n2.   Odchylně od odstavce 1 může členský stát povolit přípravek na ochranu rostlin, pokud:\na)\nbylo o povolení požádáno podle čl. 40 odst. 1 písm. b);\nb)\npřípravek obsahuje látku, která se má nahradit;\nc)\nbyl použit článek 30; nebo\nd)\npřípravek obsahuje látku schválenou podle čl. 4 odst. 7.\nČlánek 42\nPostup\n1.   K žádosti musí být přiloženy:\na)\nopis povolení uděleného referenčním členským státem a překlad povolení do úředního jazyka členského státu, jemuž byla žádost podána;\nb)\nformální prohlášení, že přípravek na ochranu rostlin je totožný s přípravkem povoleným referenčním členským státem;\nc)\nna vyžádání členského státu úplná nebo souhrnná dokumentace podle čl. 33 odst. 3;\nd)\nzpráva o posouzení od referenčního členského státu obsahující informace o hodnocení přípravku na ochranu rostlin a rozhodnutí o tomto přípravku.\n2.   Členský stát, jemuž je podána žádost podle článku 40, rozhodne o žádosti do 120 dnů.\n3.   Na žádost členského státu předloží žadatel svou žádost v národních nebo úředních jazycích tohoto členského státu nebo v jednom z těchto jazyků.\nPododdíl 4\nObnovení, odejmutí a změna povolení\nČlánek 43\nObnovení povolení\n1.   Povolení se obnovuje na žádost držitele povolení za předpokladu, že jsou i nadále plněny podmínky uvedené v článku 29.\n2.   Do tří měsíců po obnovení schválení účinné látky, safeneru nebo synergentu obsaženého v přípravku na ochranu rostlin předloží žadatel tyto informace:\na)\nopis povolení přípravku na ochranu rostlin;\nb)\nveškeré nové informace požadované v důsledku změn požadavků na údaje či kritérií;\nc)\nodůvodnění skutečnosti, že nově předložené údaje jsou výsledkem požadavků na údaje či kritérií, které nebyly v platnosti v okamžiku, kdy bylo uděleno povolení přípravku na ochranu rostlin, nebo jsou nezbytné ke změně podmínek schválení;\nd)\nveškeré informace nutné k doložení toho, že přípravek na ochranu rostlin splňuje požadavky stanovené v nařízení o obnovení schválení účinné látky, safeneru či synergentu obsaženého v přípravku;\ne)\nzprávu o údajích vycházejících ze sledování, pokud bylo povolení předmětem sledování.\n3.   Členské státy ověří, že všechny přípravky na ochranu rostlin, které obsahují příslušnou účinnou látku, safener či synergent, splňují všechny podmínky a omezení stanovené v nařízení o obnovení schválení podle článku 20.\nČlenský stát uvedený v článku 35 koordinuje v každé zóně ověřování shody a posuzování předložených údajů za všechny členské státy dané zóny.\n4.   Pokyny k organizaci ověřování shody lze stanovit poradním postupem podle čl. 79 odst. 2.\n5.   Členské státy rozhodnou o obnovení povolení přípravku na ochranu rostlin nejpozději dvanáct měsíců po obnovení schválení účinné látky, safeneru nebo synergentu, který je v přípravku obsažen.\n6.   Pokud z důvodů, které držitel povolení nemůže ovlivnit, není rozhodnutí o obnovení povolení přijato před uplynutím platnosti povolení, prodlouží dotyčný členský stát platnost povolení o dobu nezbytnou k dokončení posouzení a k přijetí rozhodnutí o obnovení povolení.\nČlánek 44\nOdejmutí nebo změna povolení\n1.   Členské státy mohou povolení kdykoli přezkoumat, pokud se objevují známky toho, že přestaly být plněny požadavky uvedené v článku 29.\nČlenský stát přezkoumá povolení, pokud dojde k závěru, že by mohlo být ohroženo dosažení cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. b) bodě i) a čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2000/60/ES.\n2.   Pokud členský stát hodlá odejmout či změnit povolení, informuje o tom držitele povolení a umožní mu, aby podal připomínky nebo další informace.\n3.   Členský stát odejme či případně změní povolení, pokud:\na)\npřestaly být plněny požadavky uvedené v článku 29;\nb)\nbyly předloženy nepravdivé nebo zavádějící údaje týkající se skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno;\nc)\nnebyla splněna některá z podmínek uvedených v povolení;\nd)\nna základě vývoje vědeckotechnických poznatků lze způsob použití a používaná množství upravit; nebo\ne)\ndržitel povolení neplní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení.\n4.   Pokud členský stát odejme nebo změní povolení v souladu s odstavcem 3, neprodleně o tom informuje držitele povolení, ostatní členské státy, Komisi a úřad. Ostatní členské státy, jež patří do téže zóny, na základě toho povolení odejmou nebo změní, přičemž zohlední vnitrostátní podmínky a opatření ke snižování rizik s výjimkou případů, kdy se použil čl. 36 odst. 3 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec. Případně se použije článek 46.\nČlánek 45\nOdejmutí či změna povolení na žádost držitele povolení\n1.   Povolení lze odejmout či změnit na žádost držitele povolení, který svou žádost odůvodní.\n2.   Změny lze povolit pouze tehdy, jestliže se zjistí, že požadavky uvedené v článku 29 jsou i nadále plněny.\n3.   Případně se použije článek 46.\nČlánek 46\nOdkladná lhůta\nPokud členský stát odejme či změní povolení nebo je neobnoví, může udělit odkladnou lhůtu pro účely odstranění, skladování, uvádění na trh či využití stávajících zásob.\nPokud se důvody pro odejmutí, změnu či neobnovení povolení netýkají ochrany zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí, je odkladná lhůta omezena a nepřesahuje šest měsíců pro prodej a distribuci, a navíc nejvýše jeden rok pro odstranění, skladování a využití, stávajících zásob dotyčného přípravku na ochranu rostlin.\nPododdíl 5\nZvláštní případy\nČlánek 47\nUvádění přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko na trh\n1.   Pokud jsou všechny účinné látky obsažené v přípravku na ochranu rostlin účinnými látkami představujícími nízké riziko podle článku 22, povolí se daný přípravek jako přípravek na ochranu rostlin představující nízké riziko za předpokladu, že po posouzení rizik nejsou zapotřebí žádná zvláštní opatření ke snížení rizik. Tento přípravek na ochranu rostlin musí rovněž splňovat tyto požadavky:\na)\núčinné látky, safenery a synergenty představující nízké riziko v něm obsažené byly schváleny podle kapitoly II;\nb)\nneobsahuje žádnou látku vzbuzující obavy;\nc)\nje dostatečně účinný;\nd)\nnezpůsobuje zbytečné utrpení a bolest obratlovcům, kteří mají být regulováni;\ne)\nje v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b), c) a f) až i).\nNa tyto přípravky se dále odkazuje jako na „přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko“.\n2.   Žadatel o povolení přípravku na ochranu rostlin představujícího nízké riziko musí prokázat, že jsou splněny požadavky podle odstavce 1, a se žádostí předloží úplnou a souhrnnou dokumentaci pro každý požadavek na údaje o účinné látce a přípravku na ochranu rostlin.\n3.   Členský stát do 120 dnů rozhodne, zda žádosti o povolení přípravku na ochranu rostlin představujícího nízké riziko vyhoví.\nPokud členský stát potřebuje dodatečné informace, stanoví lhůtu, ve které je má žadatel předložit. V takovém případě členský stát prodlouží stanovenou lhůtu o dodatečnou dobu.\nDodatečná doba je nejvýše šest měsíců a končí okamžikem, kdy členský stát obdrží dodatečné informace. Pokud do uplynutí této lhůty žadatel nepředloží chybějící prvky, členský stát jej informuje o tom, že žádost je nepřijatelná.\n4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se všechna ustanovení o povolení podle tohoto nařízení.\nČlánek 48\nUvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících geneticky modifikovaný organismus\n1.   Přípravek na ochranu rostlin, který obsahuje geneticky modifikovaný organismus spadající do oblasti působnosti směrnice 2001/18/ES, se kromě posouzení podle této kapitoly přezkoumá z hlediska genetické modifikace v souladu s uvedenou směrnicí.\nPovolení podle tohoto nařízení se tomuto přípravku na ochranu rostlin neudělí, pokud nebyl udělen písemný souhlas podle článku 19 směrnice 2001/18/ES.\n2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se všechna ustanovení o povolení podle tohoto nařízení.\nČlánek 49\nUvádění ošetřeného osiva na trh\n1.   Členské státy nezakáží uvádění na trh a používání osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin, které byly pro toto použití povoleny alespoň v jednom členském státě.\n2.   Vyskytnou-li se vážné obavy, že ošetřené osivo podle odstavce 1 může představovat vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí a že tomuto riziku nelze uspokojivě zabránit prostřednictvím opatření přijatých příslušným členským státem nebo státy, neprodleně se regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 přijmou opatření na omezení nebo zákaz používání nebo prodeje tohoto ošetřeného osiva. Před přijetím těchto opatření Komise přezkoumá důkazy a může požádat úřad o stanovisko. Komise může stanovit lhůtu, v níž má být toto stanovisko vydáno.\n3.   Použijí se články 70 a 71.\n4.   Aniž jsou dotčeny další právní předpisy Společenství týkající se označování osiva, zahrnují označení a průvodní dokumenty k ošetřenému osivu název přípravku na ochranu rostlin použitého při ošetření osiva, název účinné látky nebo látek obsažených v tomto přípravku, standardní věty týkající se bezpečnostních opatření podle směrnice 1999/45/ES a opatření ke snížení rizika případně uvedená v povolení tohoto přípravku.\nČlánek 50\nSrovnávací posouzení přípravků na ochranu rostlin obsahujících látky, které se mají nahradit\n1.   Srovnávací posouzení provádějí členské státy při hodnocení žádosti o povolení přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku, jež byla schválena jako látka, která se má nahradit. Členské státy nepovolí přípravek na ochranu rostlin obsahující látku, která se má nahradit, nebo omezí jeho použití na pěstování určité plodiny, pokud ze srovnávacího posouzení rizik a výhod podle přílohy IV vyplývá, že:\na)\npro použití uvedená v žádosti již existuje povolený přípravek na ochranu rostlin či nechemická metoda regulace nebo prevence, která je pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí výrazně bezpečnější;\nb)\nnahrazení přípravky na ochranu rostlin či nechemickými metodami regulace nebo prevence uvedenými v písmenu a) není ekonomicky ani prakticky významně nevýhodné;\nc)\nchemická rozmanitost účinných látek, popřípadě metod a postupů řízení ochrany před škodlivými organismy a produkce plodin, je dostačující k tomu, aby se minimalizoval vznik odolnosti u cílového organismu, a\nd)\njsou zohledněny následky povolení menšinového použití.\n2.   Odchylně od čl. 36 odst. 2 mohou členské státy ve výjimečných případech při hodnocení žádosti o povolení přípravku na ochranu rostlin neobsahujícího látku, která se má nahradit, nebo účinnou látku představující nízké riziko použít odstavec 1 tohoto článku rovněž tehdy, pokud v daném členském státe existuje pro totéž použití nechemická metoda regulace nebo prevence, která je obecně uplatňována.\n3.   Odchylně od odstavce 1 se přípravek na ochranu rostlin obsahující látku, která se má nahradit, povolí bez srovnávacího posouzení, pokud je nezbytné získat nejdříve zkušenosti prostřednictvím praktického použití tohoto přípravku.\nTato povolení se udělují jednou na dobu nepřesahující pět let.\n4.   U přípravků na ochranu rostlin obsahujících látku, která se má nahradit, členské státy provádějí srovnávací posouzení podle odstavce 1 pravidelně a nejpozději při obnovení nebo změně povolení.\nNa základě výsledků srovnávacího posouzení členské státy dané povolení zachovají, odejmou či změní.\n5.   Pokud se členský stát rozhodne, že odejme či změní povolení podle odstavce 4, odejmutí či změna nabývají účinku tři roky po tomto rozhodnutí členského státu či uplynutím doby schválení dané látky, která se má nahradit, pokud tato doba uplyne dříve.\n6.   Není-li stanoveno jinak, použijí se všechna ustanovení o povolení podle tohoto nařízení.\nČlánek 51\nRozšíření povolení na menšinová použití\n1.   Držitel povolení, úřední či vědecké subjekty zapojené do zemědělských činností, profesionální zemědělské organizace nebo profesionální uživatelé mohou požádat, aby bylo povolení přípravku na ochranu rostlin, který je již v příslušném členském státě povolen, rozšířeno na menšinová použití, na něž se dané povolení dosud nevztahuje.\n2.   Členské státy povolení rozšíří, pokud:\na)\nje navrhované použití svou povahou menšinové;\nb)\njsou splněny podmínky podle čl. 4 odst. 3 písm. b), d) a e) a čl. 29 odst. 1 písm. i);\nc)\nrozšíření je ve veřejném zájmu a\nd)\nosoby či subjekty uvedené v odstavci 1 předložily dokumentaci a informace podporující rozšíření použití, a to zejména údaje o množství reziduí a případně o posouzení rizik pro hospodářský podnik, pracovníky a osoby v okolí.\n3.   Členské státy mohou přijmout opatření, která usnadňují podávání žádostí o rozšíření povolení pro menšinová použití nebo která k podávání těchto žádostí vybízejí.\n4.   Rozšíření může mít formu změny stávajícího povolení nebo formu samostatného povolení, podle správních postupů příslušného členského státu.\n5.   Pokud členské státy rozšíří povolení na menšinová použití, vyrozumí o tom, je-li to nutné, držitele povolení a požádají ho, aby odpovídajícím způsobem změnil označení.\nPokud to držitel povolení odmítne, zajistí členské státy, aby byli uživatelé náležitě a přesně informováni o pokynech pro používání, a to prostřednictvím úřední vyhlášky nebo úřední internetové stránky.\nÚřední vyhláška nebo případné označení zahrnují odkaz na odpovědnost osoby používající přípravek na ochranu rostlin, pokud jde o nedostatečnou účinnost nebo fytotoxicitu přípravku, k němuž bylo vydáno povolení pro menšinová použití. Rozšíření povolení na menšinová použití je v označení uvedeno samostatně.\n6.   Rozšíření na základě tohoto článku je třeba zvlášť vyznačit a na omezení odpovědnosti je třeba zvlášť poukázat.\n7.   Žadatelé uvedení v odstavci 1 mohou rovněž požádat o povolení přípravku na ochranu rostlin pro menšinová použití podle čl. 40 odst. 1 za předpokladu, že je přípravek na ochranu rostlin v daném členském státě povolen. Členské státy tato použití povolí v souladu s článkem 41 za předpokladu, že se daná použití pokládají za menšinová rovněž v členském státě použití.\n8.   Členské státy sestaví seznam menšinových použití a pravidelně jej aktualizují.\n9.   Komise předloží do 14. prosince 2011 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zřízení evropského fondu pro menšinová použití, která bude případně doprovázena legislativním návrhem.\n10.   Není-li stanoveno jinak, použijí se všechna ustanovení o povolení podle tohoto nařízení.\nČlánek 52\nSouběžný obchod\n1.   Přípravek na ochranu rostlin povolený v jednom členském státě (dále jen „členský stát původu“) může být na základě udělení povolení k souběžnému obchodu zaveden, uveden na trh a použit v jiném členském státě (dále jen „zavádějící členský stát“), pokud tento členský stát stanoví, že přípravek na ochranu rostlin má stejné složení jako přípravek, který je již na jeho území povolen (dále jen „referenční přípravek“). Žádost se podává příslušnému orgánu zavádějícího členského státu.\n2.   Povolení k souběžnému obchodu se udělí zjednodušeným postupem do 45 pracovních dnů od podání úplné žádosti, pokud je přípravek na ochranu rostlin, který má být zaveden, shodný ve smyslu odstavce 3. Členské státy si na požádání navzájem poskytnou informace nutné k posouzení shody přípravku do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti. Ode dne zaslání žádosti o informace příslušnému orgánu členského státu původu je postup udělování povolení k souběžnému obchodu přerušen až do okamžiku, kdy jsou příslušnému orgánu zavádějícího členského státu doručeny veškeré požadované informace.\n3.   Přípravky na ochranu rostlin jsou považovány za shodné s referenčními přípravky, pokud:\na)\nbyly vyrobeny stejnou společností nebo přidruženým podnikem nebo v rámci licence vztahující se na týž výrobní postup;\nb)\njejich specifikace a obsah účinných látek, safenerů a synergentů, jakož i složení, jsou shodné a\nc)\njsou buď stejné, nebo rovnocenné, pokud jde o obsažené formulační přísady a rozměry balení, materiál nebo formu a pokud jde o potenciální nepříznivý dopad na bezpečnost přípravku z hlediska zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí.\n4.   Žádost o povolení k souběžnému obchodu musí obsahovat tyto údaje:\na)\nnázev a registrační číslo přípravku na ochranu rostlin v členském státě původu;\nb)\nčlenský stát původu;\nc)\njméno a adresu držitele povolení v členském státě původu;\nd)\npůvodní označení a návod k použití, s nímž je přípravek na ochranu rostlin určený k zavedení distribuován v členském státě původu, je-li to považováno za nezbytné pro posouzení příslušným orgánem. Příslušný orgán zavádějícího členského státu může požadovat překlad příslušných částí původního návodu k použití;\ne)\njméno a adresu žadatele;\nf)\nnázev, jímž bude přípravek na ochranu rostlin určený k distribuci v zavádějícím členském státě označen;\ng)\nnávrh označení přípravku, jenž má být uveden na trh;\nh)\nvzorek přípravku určeného k zavedení, pokud to příslušný orgán zavádějícího členského státu považuje za nutné;\ni)\nnázev a registrační číslo referenčního přípravku.\nPožadavky ohledně údajů lze pozměnit nebo doplnit a v případě žádosti týkající se přípravku na ochranu rostlin, pro který již bylo uděleno povolení k souběžnému obchodu, a v případě žádosti týkající se přípravku na ochranu rostlin pro osobní použití se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4 stanoví další podrobnosti a konkrétní požadavky.\n5.   Přípravek na ochranu rostlin, pro nějž bylo vydáno povolení k souběžnému obchodu, musí být uváděn na trh a používán pouze v souladu s ustanoveními povolení pro referenční přípravek. Komise pro usnadnění sledování a kontrol stanoví pro přípravek konkrétní kontrolní požadavky, které budou uvedeny v nařízení podle článku 68.\n6.   Povolení k souběžnému obchodu je platné po dobu platnosti povolení pro referenční přípravek. Požádá-li držitel povolení pro referenční přípravek o odejmutí povolení podle čl. 45 odst. 1 a jsou-li nadále plněny požadavky podle článku 29, uplyne doba platnosti povolení k souběžnému obchodu ke dni, kdy by byla zpravidla uplynula doba platnosti povolení pro referenční přípravek.\n7.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto článku, použijí se na souběžný obchod s přípravky na ochranu rostlin obdobně články 44, 45, 46 a 55, čl. 56 odst. 4 a kapitoly VI až X.\n8.   Aniž je dotčen článek 44, lze povolení k souběžnému obchodu odejmout, pokud je povolení pro zaváděný přípravek na ochranu rostlin odejmuto v členském státě původu z důvodů týkajících se bezpečnosti nebo účinnosti.\n9.   Pokud přípravek není shodný s referenčním přípravkem ve smyslu odstavce 3, může zavádějící členský stát udělit pouze povolení potřebné k uvedení na trh a používání podle článku 29.\n10.   Tento článek se nepoužije na přípravky na ochranu rostlin, jež jsou v členském státě původu povoleny podle článku 53 nebo 54.\n11.   Aniž je dotčen článek 63, zveřejňují orgány členského státu informace o udělených povoleních k souběžnému obchodu.\nPododdíl 6\nOdchylky\nČlánek 53\nMimořádné stavy při ochraně rostlin\n1.   Odchylně od článku 28 může členský stát za zvláštních okolností povolit na dobu nepřesahující 120 dní, aby na trh byly uváděny přípravky na ochranu rostlin pro omezené a kontrolované použití, jestliže se takové opatření jeví nezbytným vzhledem k nebezpečí, jež nelze zvládnout jinými přijatelnými prostředky.\nDotyčný členský stát neprodleně informuje ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních a poskytne podrobné informace o nebezpečném stavu a o všech opatřeních přijatých s cílem zajistit bezpečí spotřebitele.\n2.   Komise si může od úřadu vyžádat stanovisko či vědeckou nebo technickou pomoc.\nÚřad poskytne Komisi stanovisko či výsledky své práce do jednoho měsíce ode dne podání žádosti.\n3.   Je-li to nezbytné, přijme se regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 rozhodnutí o tom, kdy a za jakých podmínek členský stát:\na)\nsmí či nesmí prodloužit dobu trvání opatření či je zopakovat nebo\nb)\nzruší či změní své opatření.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na přípravky na ochranu rostlin, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo se z nich skládají, pokud jejich uvolnění nebylo schváleno podle směrnice 2001/18/ES.\nČlánek 54\nVýzkum a vývoj\n1.   Odchylně od článku 28 lze pro účely výzkumu nebo vývoje provádět pokusy a zkoušky zahrnující uvolnění nepovoleného přípravku na ochranu rostlin do životního prostředí nebo jeho nepovolené použití, pokud členský stát, na jehož území mají být pokusy nebo zkoušky provedeny, posoudil dostupné údaje a udělil povolení pro účely provedení zkoušek. Povolení může omezovat množství, která se mají použít, a plochy, jež mají být ošetřeny, a může uložit další podmínky s cílem zabránit škodlivým účinkům na zdraví lidí nebo zvířat anebo nepřijatelným nepříznivým účinkům na životní prostředí, například nutnost zabránit tomu, aby do potravinového řetězce vstupovalo krmivo a potraviny obsahující rezidua, pokud již nebylo zavedeno odpovídající ustanovení nařízením (ES) č. 396/2005.\nČlenské státy mohou předem povolit program pokusů nebo zkoušek nebo mohou vyžadovat povolení pro každý pokus či každou zkoušku zvlášť.\n2.   Žádost se podává členskému státu, na jehož území se mají pokusy nebo zkoušky provádět, spolu s dokumentací obsahující všechny dostupné údaje, které umožní posoudit možné účinky na zdraví lidí nebo zvířat anebo případný dopad na životní prostředí.\n3.   Povolení pro účely provedení zkoušek se neuděluje pro pokusy nebo zkoušky, při nichž jsou do životního prostředí uvolňovány geneticky modifikované organismy, pokud nebylo toto uvolnění schváleno podle směrnice 2001/18/ES.\n4.   Odstavec 2 se nepoužije, jestliže členský stát udělil příslušné osobě oprávnění provést určité pokusy a zkoušky a určil podmínky, za kterých mají být pokusy a zkoušky provedeny.\n5.   Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména maximální množství přípravků na ochranu rostlin, která mohou být během pokusů nebo zkoušek uvolněna, a minimální údaje, které mají být předloženy v souladu s odstavcem 2, lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\nODDÍL 2\nPoužití a informace\nČlánek 55\nPoužití přípravků na ochranu rostlin\nPřípravky na ochranu rostlin se používají náležitým způsobem.\nNáležité použití zahrnuje uplatnění zásad správné praxe v ochraně rostlin a dodržení podmínek stanovených podle článku 31 a uvedených na označení. Musí být rovněž v souladu se směrnicí 2009/128/ES, a zejména s obecnými zásadami integrované ochrany rostlin uvedenými v článku 14 a v příloze III uvedené směrnice, která se použije nejpozději ode dne 1. ledna 2014.\nČlánek 56\nInformace o potenciálně škodlivých či nepřijatelných účincích\n1.   Držitel povolení pro přípravek na ochranu rostlin neprodleně oznámí členskému státu, který povolení udělil, všechny nové informace o tomto přípravku na ochranu rostlin, o účinné látce, jejích metabolitech, safeneru, synergentu nebo formulační přísadě, jež přípravek na ochranu rostlin obsahuje, které naznačují, že tento přípravek na ochranu rostlin již nesplňuje podmínky článků 29 a 4.\nOznamují se zejména potenciálně škodlivé účinky daného přípravku na ochranu rostlin nebo reziduí účinné látky, jejích metabolitů, safeneru, synergentu nebo formulační přísady, jež obsahuje, na zdraví lidí nebo zvířat anebo na podzemní vody nebo jejich možné nepřijatelné účinky na rostliny či rostlinné produkty nebo na životní prostředí.\nZa tímto účelem držitel povolení zaznamenává a oznamuje veškeré podezřelé nepříznivé reakce lidí, zvířat i životního prostředí související s používáním daného přípravku na ochranu rostlin.\nTato oznamovací povinnost zahrnuje příslušné informace o rozhodnutích či posouzeních provedených mezinárodními organizacemi nebo orgány veřejné správy, které povolují přípravky na ochranu rostlin či účinné látky ve třetích zemích.\n2.   Oznámení zahrnuje posouzení toho, zda a jak z nových informací vyplývá, že přípravek na ochranu rostlin nebo účinná látka, její metabolity, safener či synergent nebo formulační přísada přestaly plnit požadavky článků 29 a 4 nebo článku 27.\n3.   Aniž je dotčeno právo členských států přijmout dočasná ochranná opatření, vyhodnotí členský stát, který jako první udělil povolení v dané zóně, obdržené informace a informuje ostatní členské státy, jež patří do stejné zóny, pokud rozhodne o odejmutí či změně povolení podle článku 44.\nDotyčný členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi, pokud má za to, že podmínky schválení účinné látky, safeneru či synergentu obsaženého v přípravku na ochranu rostlin přestaly být plněny nebo že je formulační přísada považována za nepřijatelnou, a navrhne odejmout schválení či změnit podmínky.\n4.   Má-li držitel povolení přípravku na ochranu rostlin dostupné informace o nedostatku očekávané účinnosti, vzniku rezistence nebo jakémkoli neočekávaném účinku na rostliny, rostlinné produkty nebo životní prostředí, oznámí tyto informace každý rok příslušným orgánům členských států, které jeho přípravek na ochranu rostlin povolily.\nČlánek 57\nPovinnost zajistit přístupnost informací\n1.   Členské státy uchovávají informace o přípravcích na ochranu rostlin, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení podle tohoto nařízení, tak, aby byly elektronicky přístupné veřejnosti, přičemž tyto informace obsahují alespoň:\na)\njméno nebo obchodní firmu držitele povolení a číslo povolení;\nb)\nobchodní název přípravku;\nc)\ntyp přípravku;\nd)\nnázev a množství každé účinné látky, safeneru či synergentu, který obsahuje;\ne)\nklasifikaci, věty označující riziko a bezpečnostní pokyny podle směrnice 1999/45/ES a nařízení uvedeného v článku 65;\nf)\ndruh nebo druhy použití, pro které je přípravek povolen;\ng)\ndůvody odejmutí povolení, pokud se týkají otázek bezpečnosti;\nh)\nseznam menšinových použití uvedených v čl. 51 odst. 8.\n2.   Informace podle odstavce 1 musí být snadno přístupné a aktualizují se alespoň jednou za tři měsíce.\n3.   Regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 lze zřídit informační systém povolování s cílem usnadnit použití odstavců 1 a 2 tohoto článku.\nKAPITOLA IV\nADJUVANTY\nČlánek 58\nUvádění adjuvantů na trh a jejich používání\n1.   Adjuvant nesmí být uveden na trh ani používán, pokud nebyl v příslušném členském státě povolen v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení uvedeném v odstavci 2.\n2.   Prováděcí pravidla týkající se povolování adjuvantů, včetně požadavků na údaje, postupy pro oznamování, hodnocení, posuzování a rozhodování, se stanoví nařízením přijatým regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\n3.   Použije se čl. 81 odst. 3.\nKAPITOLA V\nOCHRANA A SDÍLENÍ ÚDAJŮ\nČlánek 59\nOchrana údajů\n1.   Na protokoly o zkouškách a studiích se vztahuje ochrana údajů za podmínek stanovených v tomto článku.\nOchrana se vztahuje na protokoly o zkouškách a studiích týkajících se účinné látky, safeneru či synergentu, adjuvantu a přípravku na ochranu rostlin podle čl. 8 odst. 2, které žadatel předkládá členskému státu pro účely povolení podle tohoto nařízení (dále jen „první žadatel“), pokud jsou tyto protokoly o zkouškách a studiích:\na)\nnezbytné pro povolení či změnu povolení s cílem umožnit použití na jiné plodině a\nb)\nověřeny jako splňující zásady správné laboratorní praxe a správné pokusnické praxe.\nPokud je protokol chráněn, nesmí jej členský stát, který jej obdržel, použít ve prospěch jiných žadatelů o povolení přípravků na ochranu rostlin, safenerů či synergentů a adjuvantů, kromě případů podle odstavce 2 tohoto článku, článku 62 nebo článku 80.\nDoba ochrany údajů je deset let počínaje dnem vydání prvního povolení v daném členském státě, kromě případů podle odstavce 2 tohoto článku nebo článku 62. V případě přípravků na ochranu rostlin, na které se vztahuje článek 47, se tato doba prodlužuje na třináct let.\nTyto doby se prodlouží o tři měsíce u každého rozšíření povolení na menšinová použití podle čl. 51 odst. 1, kromě případů, kdy se jedná o rozšíření povolení na základě extrapolace, pokud jsou žádosti o tato povolení podány držitelem povolení nejpozději pět let po dni vydání prvního povolení v daném členském státě. Celková doba ochrany údajů nesmí v žádném případě překročit třináct let. U přípravků na ochranu rostlin, na něž se vztahuje článek 47, nesmí celková doba ochrany údajů v žádném případě překročit patnáct let.\nTáž pravidla pro ochranu údajů jako v případě prvního povolení se vztahují rovněž na protokoly o zkouškách a studiích předložené třetími osobami pro účely rozšíření povolení na menšinová použití podle čl. 51 odst. 1.\nNa studii se rovněž vztahuje ochrana, pokud byla nezbytná pro obnovení či přezkoumání povolení. Doba ochrany údajů je 30 měsíců. První až čtvrtý pododstavec se použijí obdobně.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije:\na)\nna protokoly o zkouškách a studiích, k nimž žadatel předložil povolení k přístupu, ani\nb)\nna případy, kdy uplynula doba ochrany údajů poskytnutá příslušným protokolům o zkouškách a studiích ve vztahu k jinému přípravku na ochranu rostlin.\n3.   Ochrana údajů podle odstavce 1 se poskytuje pouze tehdy, požádal-li první žadatel o ochranu údajů týkající se protokolů o zkouškách či studiích týkajících se účinné látky, safeneru či synergentu, adjuvantu a přípravku na ochranu rostlin v době předložení dokumentace a poskytne-li příslušnému členskému státu pro každý protokol o zkoušce či studii informace uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. f) a čl. 33 odst. 3 písm. d) a potvrzení, že doba ochrany údajů nebyla v případě protokolu o zkoušce či studii nikdy poskytnuta nebo že poskytnutá doba neuplynula.\nČlánek 60\nSeznam protokolů o zkouškách a studiích\n1.   Pro každou účinnou látku, safener a synergent a adjuvant vypracují zpravodajské členské státy seznam protokolů o zkouškách a studiích, které jsou nezbytné k prvnímu schválení, změně podmínek schválení nebo obnovení schválení, a zpřístupní ho členským státům a Komisi.\n2.   Pro každý přípravek na ochranu rostlin, který povolí, členské státy vedou a na žádost zúčastněné strany jí zpřístupní:\na)\nseznam protokolů o zkouškách a studiích týkajících se účinné látky, safeneru či synergentu, adjuvantu a přípravku na ochranu rostlin, které jsou nezbytné k prvnímu povolení, změně podmínek povolení nebo obnovení povolení, a\nb)\nseznam protokolů o zkouškách a studiích, pro něž žadatel požádal o ochranu údajů podle článku 59, a veškerá odůvodnění předložená v souladu s uvedeným článkem.\n3.   Seznamy podle odstavců 1 a 2 obsahují informace o tom, zda bylo u uvedených protokolů o zkouškách a studiích ověřeno, že splňují zásady správné laboratorní praxe nebo správné pokusnické praxe.\nČlánek 61\nObecná pravidla, jejichž cílem je zamezit opakovanému provádění zkoušek\n1.   S cílem zamezit opakovanému provádění zkoušek vezmou osoby, které hodlají požádat o povolení přípravku na ochranu rostlin, před provedením zkoušek či studií v úvahu informace podle článku 57, aby zjistily, zda a komu již bylo uděleno povolení přípravku na ochranu rostlin, který obsahuje stejnou účinnou látku, safener či synergent, nebo adjuvantu. Příslušný orgán poskytne potenciálnímu žadateli na jeho žádost seznam protokolů o zkouškách a studiích vyhotovený v souladu s článkem 60 pro uvedený přípravek.\nPotenciální žadatel předloží veškeré údaje o identitě a nečistotách účinné látky, jejíž použití navrhuje. Žádost musí být podložena důkazem o tom, že potenciální žadatel hodlá požádat o povolení.\n2.   Pokud se příslušný orgán členského státu ujistí o tom, že potenciální žadatel hodlá požádat o povolení nebo o jeho obnovení či přezkum, poskytne mu jméno a adresu držitele nebo držitelů předchozích příslušných povolení a současně těmto držitelům povolení sdělí jméno a adresu žadatele.\n3.   Potenciální žadatel o povolení nebo o jeho obnovení či přezkum a držitel nebo držitelé příslušných povolení učiní veškeré náležité kroky za účelem dosažení dohody o sdílení protokolů o zkouškách a studiích, na něž se vztahuje ochrana podle článku 59, které bude prováděno spravedlivým, transparentním a nediskriminačním způsobem.\nČlánek 62\nSdílení zkoušek a studií na obratlovcích\n1.   Zkoušky na obratlovcích se pro účely tohoto nařízení provádějí pouze v případech, kdy neexistují žádné alternativní metody. Opakovanému provádění zkoušek a studií na obratlovcích pro účely tohoto nařízení je třeba zamezit v souladu s odstavci 2 až 6.\n2.   Členské státy nepřijmou jako podklad k žádostem o povolení opakované zkoušky a studie na obratlovcích ani zkoušky a studie zahájené v případech, kdy mohly být přiměřeně použity konvenční metody popsané v příloze II směrnice 1999/45/ES. Všechny osoby, které hodlají provést zkoušky a studie na obratlovcích, podniknou veškeré nezbytné kroky, aby ověřily, zda již tyto zkoušky a studie nebyly provedeny či zahájeny.\n3.   Potenciální žadatel a držitel nebo držitelé povolení vynaloží veškeré úsilí, aby zajistili sdílení zkoušek a studií prováděných na obratlovcích. Náklady spojené se sdílením protokolů o zkouškách a studiích se určí spravedlivě a transparentním a nediskriminačním způsobem. Od potenciálního žadatele se ke splnění požadavků pro povolení vyžaduje pouze, aby se podílel na nákladech týkajících se informací, které musí předložit.\n4.   Pokud potenciální žadatel a držitel nebo držitelé příslušných povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících stejnou účinnou látku, safener či synergent, nebo adjuvantů nemohou dosáhnout dohody o sdílení protokolů o zkouškách a studiích prováděných na obratlovcích, informuje o tom potenciální žadatel příslušný orgán členského státu uvedený v čl. 61 odst. 1.\nNení-li dosaženo dohody podle odstavce 3, nebrání to příslušnému orgánu uvedeného členského státu, aby protokoly o zkouškách a studiích prováděných na obratlovcích použil pro účely žádosti potenciálního žadatele.\n5.   Do 14. prosince 2016 předloží Komise zprávu o dopadech ustanovení tohoto nařízení o ochraně údajů při zkouškách a studiích na obratlovcích. Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě a v případě nutnosti k ní připojí vhodný legislativní návrh.\n6.   Držitel nebo držitelé příslušného povolení mohou od potenciálního žadatele vyžadovat, aby se spravedlivě podílel na vzniklých nákladech. Příslušný orgán členského státu může zúčastněným stranám nařídit, aby tuto otázku vyřešily prostřednictvím formálního a závazného rozhodčího řízení vedeného podle vnitrostátních právních předpisů. Jinak mohou strany vyřešit otázku prostřednictvím soudního sporu u soudů členských států. Rozhodnutí v rozhodčích řízeních nebo v soudních sporech zohledňují zásady stanovené v odstavci 3 a jsou vymahatelná u soudů členských států.\nKAPITOLA VI\nPŘÍSTUP VEŘEJNOSTI K INFORMACÍM\nČlánek 63\nDůvěrnost\n1.   Osoba, která požaduje, aby se s informacemi předloženými podle tohoto nařízení zacházelo jako s důvěrnými, poskytne ověřitelné odůvodnění, kterým prokáže, že by odhalení daných informací mohlo poškodit její obchodní zájmy nebo ochranu soukromí a integritu fyzické osoby.\n2.   Za porušení ochrany obchodních zájmů nebo soukromí a integrity fyzické osoby příslušných osob se obvykle považuje odhalení těchto informací:\na)\nvýrobní metody;\nb)\nspecifikace nečistoty účinné látky, kromě nečistot, které jsou považovány za významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí;\nc)\nvýsledků výrobních šarží účinné látky včetně nečistot;\nd)\nanalytické metody pro stanovení nečistot v technické účinné látce, kromě metod určených pro nečistoty považované za významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí;\ne)\nvazeb mezi výrobcem nebo dovozcem a žadatelem nebo držitelem povolení;\nf)\ninformací o úplném složení přípravku na ochranu rostlin;\ng)\njmen a adres osob, které provádějí zkoušky na obratlovcích.\n3.   Tímto článkem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (19).\nKAPITOLA VII\nBALENÍ, OZNAČOVÁNÍ A PROPAGACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN A ADJUVANTŮ\nČlánek 64\nBalení a obchodní úprava\n1.   Přípravky na ochranu rostlin a adjuvanty, které lze mylně považovat za potraviny, nápoje nebo krmiva, se balí tak, aby se minimalizovala pravděpodobnost takového omylu.\n2.   Přípravky na ochranu rostlin a adjuvanty dostupné pro širokou veřejnost, které lze mylně považovat za potraviny, nápoje nebo krmiva, musí obsahovat složky, které odrazují od jejich konzumace nebo jí brání.\n3.   Článek 9 směrnice 1999/45/ES se použije rovněž na přípravky na ochranu rostlin a adjuvanty, na které se uvedená směrnice nevztahuje.\nČlánek 65\nOznačování\n1.   Označení přípravků na ochranu rostlin musí zahrnovat požadavky směrnice 1999/45/ES na klasifikaci, označování a balení a splňovat požadavky stanovené v nařízení přijatém regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\nUvedené nařízení rovněž obsahuje standardní věty udávající zvláštní rizika a bezpečnostní opatření, které doplňují věty stanovené ve směrnici 1999/45/ES. Zahrnuje znění článku 16 a znění příloh IV a V směrnice 91/414/EHS s nezbytnými úpravami.\n2.   Členské státy mohou požadovat, aby byly před udělením povolení předloženy vzorky nebo modely obalů a návrhy označení a příbalových informací.\n3.   Pokud má členský stát za to, že k ochraně zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí jsou nezbytné dodatečné věty, oznámí to neprodleně ostatním členským státům a Komisi a předloží dodatečnou větu či věty a důvody k těmto požadavkům.\nPosoudí se zařazení těchto vět do nařízení podle odstavce 1.\nNež dojde k zařazení této dodatečné věty či vět, může členský stát požadovat jejich používání.\nČlánek 66\nPropagace\n1.   Přípravky na ochranu rostlin, které nejsou povoleny, se nesmějí propagovat. Každá reklama na přípravek na ochranu rostlin se doplní větami „Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku.“ Tyto věty musí být v rámci celé reklamy snadno čitelné a jasně odlišené. Slova „přípravek na ochranu rostlin“ lze nahradit přesnějším popisem typu přípravku, například slovy fungicid, insekticid či herbicid.\n2.   Reklama nesmí obsahovat v textové ani grafické podobě informace, které by mohly být zavádějící, pokud jde o možné ohrožení zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí, například slova jako „představující nízké riziko“, „netoxický“ či „neškodný“.\nPouze v případě přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko je v reklamě povoleno označení „povolen jako přípravek na ochranu rostlin představující nízké riziko v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009“. Toto označení nesmí být použito jako údaj na etiketě přípravku na ochranu rostlin.\n3.   Aniž je dotčeno právo Společenství, mohou členské státy v určitých sdělovacích prostředcích zakázat nebo omezit reklamu na přípravky na ochranu rostlin.\n4.   Veškerá tvrzení použitá v rámci propagace musí být technicky odůvodnitelná.\n5.   Reklama nesmí obsahovat žádné vizuální zobrazení potenciálně nebezpečných postupů, jako je směšování nebo použití bez náležitého ochranného oděvu, ani použití v blízkosti potravin ani použití dětmi nebo v jejich blízkosti.\n6.   Reklamní a propagační materiál musí upozorňovat na příslušné varovné věty a symboly uvedené v označení.\nKAPITOLA VIII\nKONTROLY\nČlánek 67\nVedení záznamů\n1.   Výrobci, dodavatelé, distributoři, dovozci a vývozci přípravků na ochranu rostlin vedou záznamy o přípravcích na ochranu rostlin, které vyrábějí, dovážejí, vyvážejí, skladují či uvádějí na trh, nejméně po dobu pěti let. Profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin vedou alespoň tři roky záznamy o jimi používaných přípravcích, v nichž uvedou název přípravku na ochranu rostlin, dobu a aplikační dávku a oblast a plodinu, pro něž byl tento přípravek použit.\nVšechny příslušné informace obsažené v těchto záznamech zpřístupní na požádání příslušnému orgánu. Třetí osoby, jako jsou výrobci a distributoři pitné vody, drobní obchodníci či místní obyvatelé, mohou požádat o přístup k těmto informacím podáním žádosti u příslušného orgánu.\nPříslušné orgány tyto informace zpřístupní v souladu s platným vnitrostátním právem nebo právem Společenství.\nDo 14. prosince 2012 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nákladech a přínosech sledovatelnosti informací o aplikaci přípravků na ochranu rostlin na zemědělské produkty od uživatelů k maloobchodníkům, ke které v případě nutnosti připojí vhodné legislativní návrhy.\n2.   Výrobci přípravků na ochranu rostlin provádějí na žádost příslušných orgánů sledování po získání registrace. Oznámí jeho výsledky příslušným orgánům.\n3.   Držitelé povolení poskytují příslušným orgánům členských států všechny údaje o objemu prodejů přípravků na ochranu rostlin podle právních předpisů Společenství v oblasti statistiky přípravků na ochranu rostlin.\n4.   Prováděcí opatření pro zajištění jednotného uplatňování odstavců 1, 2 a 3 lze přijmout regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\nČlánek 68\nSledování a kontroly\nČlenské státy provádějí úřední kontroly s cílem prosazovat dodržování tohoto nařízení. Do šesti měsíců od konce roku, k němuž se kontroly vztahují, dokončí a předají Komisi zprávu o rozsahu a výsledcích těchto kontrol.\nOdborníci Komise provádějí v členských státech obecné a zvláštní audity, aby ověřili úřední kontroly prováděné členskými státy.\nNařízení přijaté regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4 upraví kontrolu, zejména pokud jde o výrobu, balení, označování, skladování, přepravu, uvádění na trh, složení, souběžný obchod a používání přípravků na ochranu rostlin. Obsahuje rovněž ustanovení týkající se shromažďování informací a podávání zpráv o podezření na otravy.\nKAPITOLA IX\nMIMOŘÁDNÉ SITUACE\nČlánek 69\nMimořádná opatření\nPokud je zřejmé, že schválená účinná látka, safener, synergent, formulační přísada nebo přípravek na ochranu rostlin, jenž byl povolen v souladu s tímto nařízením, může představovat vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat anebo pro životní prostředí a že tomuto riziku nelze uspokojivě zabránit prostřednictvím opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy, neprodleně se regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 přijmou opatření omezující nebo zakazující používání nebo prodej této látky či přípravku, a to buď z podnětu Komise, nebo na žádost členského státu. Před přijetím těchto opatření Komise přezkoumá důkazy a může požádat úřad o stanovisko. Komise může stanovit lhůtu, v níž má být toto stanovisko vydáno.\nČlánek 70\nMimořádná opatření v krajně naléhavých případech\nOdchylně od článku 69 může Komise v krajně naléhavých případech po konzultaci členského státu nebo členských států dočasně přijmout mimořádná opatření, přičemž o tom uvědomí ostatní členské státy.\nCo nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů, se tato opatření potvrdí, změní, zruší či prodlouží regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\nČlánek 71\nJiná mimořádná opatření\n1.   Jestliže členský stát oficiálně informuje Komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a žádné opatření podle článků 69 nebo 70 není přijato, může členský stát přijmout dočasná ochranná opatření. V takovém případě o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi.\n2.   Do 30 pracovních dnů předloží Komise tuto záležitost regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3 výboru uvedenému v čl. 79 odst. 1 s cílem prodloužit, změnit nebo zrušit dočasná vnitrostátní ochranná opatření.\n3.   Členský stát může ponechat svá dočasná vnitrostátní ochranná opatření v platnosti do doby, než budou přijata opatření Společenství.\nKAPITOLA X\nSPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 72\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlenské státy neprodleně oznámí takto stanovené sankce a všechny jejich následné změny Komisi.\nČlánek 73\nObčanská a trestní odpovědnost\nUdělením povolení a všemi ostatními opatřeními přijatými v souladu s tímto nařízením není v členských státech dotčena obecná občanská a trestní odpovědnost výrobce a případně osoby odpovědné za uvedení na trh nebo za použití přípravku na ochranu rostlin.\nČlánek 74\nPoplatky a platby\n1.   Členské státy mohou vymáhat úhradu nákladů spojených s jakoukoli provedenou prací, která spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, prostřednictvím poplatků či plateb.\n2.   Členské státy zajistí, aby poplatky nebo platby uvedené v odstavci 1:\na)\nbyly stanoveny transparentním způsobem a\nb)\nodpovídaly skutečným celkovým nákladům na vykonanou práci s výjimkou případu, kdy je ve veřejném zájmu poplatky nebo platby snížit.\nSoučástí poplatků nebo plateb může být sazebník pevných poplatků založený na průměrných nákladech na práci uvedenou v odstavci 1.\nČlánek 75\nPříslušný orgán\n1.   Každý členský stát určí příslušný orgán nebo příslušné orgány, které plní povinnosti členských států stanovené v tomto nařízení.\n2.   Každý členský stát určí koordinační vnitrostátní orgán, který koordinuje a zajišťuje všechny nezbytné kontakty se žadateli, dalšími členskými státy, Komisí a úřadem.\n3.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly dostatečný počet náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků s cílem plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení účinným a efektivním způsobem.\n4.   Každý členský stát sdělí podrobnosti týkající se příslušného vnitrostátního orgánu či orgánů Komisi, úřadu a koordinačním vnitrostátním orgánům ostatních členských států a uvědomí je o jakýchkoli jejich změnách.\n5.   Komise na své internetové stránce zveřejňuje a aktualizuje seznam orgánů podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 76\nVýdaje Komise\n1.   Komisi mohou vzniknout výdaje při činnostech přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení, mezi něž patří:\na)\nvývoj harmonizovaného systému, včetně vhodné databáze, pro shromažďování a uchovávání všech informací o účinných látkách, safenerech, synergentech, formulačních přísadách, přípravcích na ochranu rostlin a adjuvantech a pro zpřístupňování těchto informací členským státům, výrobcům a dalším zúčastněným stranám;\nb)\nprovádění studií nezbytných k přípravě a vytváření dalších právních předpisů v oblasti uvádění přípravků na ochranu rostlin a adjuvantů na trh a jejich používání;\nc)\nprovádění studií nezbytných k harmonizaci postupů, kritérií pro rozhodování a požadavků na údaje;\nd)\nkoordinace, v případě nutnosti elektronickou cestou, spolupráce členských států, Komise a úřadu a opatření usnadňující rozdělení práce;\ne)\nvytvoření a údržba koordinovaného elektronického systému pro podávání a posuzování žádostí, zaměřeného na podporu elektronické výměny dokumentů a rozdělení práce mezi žadatele, členské státy, Komisi a úřad;\nf)\nvytvoření pokynů pro usnadnění každodenního uplatňování tohoto nařízení;\ng)\ncestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vznikají odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni jejím odborníkům při kontrolních činnostech podle článku 68;\nh)\nodborná příprava kontrolních pracovníků;\ni)\nfinancování dalších opatření nezbytných k zajištění uplatňování nařízení přijatého podle článku 68.\n2.   Prostředky požadované podle odstavce 1 schvaluje každý rozpočtový rok rozpočtový orgán.\nČlánek 77\nPokyny\nKomise může poradním postupem podle čl. 79 odst. 2 přijmout či změnit technické nebo jiné pokyny pro uplatňování tohoto nařízení, jako jsou vysvětlivky nebo pokyny k obsahu žádosti týkající se mikroorganismů, feromonů a produktů biologické povahy. Komise může požádat úřad, aby tyto pokyny vypracoval nebo se podílel na jejich přípravě.\nČlánek 78\nZměny a prováděcí opatření\n1.   Následující opatření, jejichž cílem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4:\na)\nzměny příloh, a to s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky;\nb)\nzměny nařízení o požadavcích na údaje o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a c), a to s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky;\nc)\nzměny nařízení o jednotných zásadách pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin podle čl. 29 odst. 6, a to s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky;\nd)\nnařízení, kterým se odkládá konec doby platnosti schválení podle čl. 17 druhého pododstavce;\ne)\nnařízení o požadavcích na údaje o safenerech a synergentech podle čl. 25 odst. 3;\nf)\nnařízení, kterým se stanoví pracovní program pro safenery a synergenty podle článku 26;\ng)\nharmonizované metody uvedené v čl. 29 odst. 4;\nh)\nzahrnutí formulačních přísad do přílohy III podle čl. 27 odst. 2;\ni)\nprodloužení doby použitelnosti tohoto nařízení na dočasná povolení podle čl. 30 odst. 3;\nj)\npožadavky na údaje pro souběžný obchod podle čl. 52 odst. 4;\nk)\nprováděcí pravidla k článku 54, zejména maximální množství přípravků na ochranu rostlin, která mohou být uvolněna;\nl)\npravidla pro adjuvanty podle čl. 58 odst. 2;\nm)\nnařízení obsahující požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin podle čl. 65 odst. 1;\nn)\nnařízení o kontrolách podle čl. 68 třetího pododstavce.\n2.   Veškerá další opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení lze přijmout regulativním postupem podle čl. 79 odst. 3.\n3.   Poradním postupem podle čl. 79 odst. 2 se přijme nařízení obsahující seznam účinných látek uvedených v příloze I směrnice 91/414/EHS. Tyto látky se považují za schválené podle tohoto nařízení.\nČlánek 79\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nLhůty uvedené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dva měsíce v případě odst. 3 písm. c), jeden měsíc v případě odst. 4 písm. b) a dva měsíce v případě odst. 4 písm. e) uvedeného článku.\nKAPITOLA XI\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 80\nPřechodná ustanovení\n1.   Směrnice 91/414/EHS se nadále použije na postupy a podmínky schvalování:\na)\núčinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 směrnice 91/414/EHS před 14. červnem 2011;\nb)\núčinných látek uvedených na seznamu v příloze I nařízení Komise (ES) č. 737/2007 (20);\nc)\núčinných látek, u nichž bylo v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 (21) zjištěno, že žádost je úplná;\nd)\núčinných látek, u nichž bylo v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 33/2008 zjištěno, že žádost je úplná, před 14. červnem 2011.\nNa základě přezkumu provedeného podle směrnice 91/414/EHS se postupem podle čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení přijme nařízení o schválení takové látky. Pro účinné látky uvedené v písmenu b) tohoto odstavce se dané schválení nepovažuje za obnovení schválení podle článku 14 tohoto nařízení.\n2.   Ustanovení čl. 13 odst. 1 až 4 a přílohy II a III směrnice 91/414/EHS se nadále použijí na účinné látky zařazené v příloze I uvedené směrnice a na účinné látky schválené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku:\na)\npo dobu pěti let ode dne jejich zařazení nebo schválení v případě účinných látek, na které se vztahuje čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS;\nb)\npo dobu deseti let ode dne jejich zařazení nebo schválení v případě účinných látek, jež nebyly uvedeny na trh k 26. červenci 1993;\nc)\npo dobu pěti let ode dne obnovení jejich zařazení nebo schválení v případě účinných látek, jejichž zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS pozbude platnosti do 24. listopadu 2011. Toto ustanovení se vztahuje pouze na údaje nezbytné k obnovení schválení, u nichž bylo do uvedeného dne ověřeno, že odpovídají zásadám správné laboratorní praxe.\n3.   Pokud se na základě odstavce 1 nebo 2 tohoto článku použije článek 13 směrnice 91/414/EHS, vztahují se na něj jakákoli zvláštní pravidla týkající se směrnice 91/414/EHS stanovená v aktu o přistoupení, na jehož základě členský stát přistoupil ke Společenství.\n4.   V případě účinných látek, jejichž první schválení pozbude platnosti do 14. prosince 2012, podá výrobce účinné látky žádost podle článku 14 členskému státu a v opisu ostatním členským státům, Komisi a úřadu nejpozději dva roky před uplynutím doby platnosti prvního schválení.\n5.   O žádostech o povolení přípravků na ochranu rostlin:\na)\npodle článku 4 směrnice 91/414/EHS, o nichž nebylo v členských státech rozhodnuto, nebo\nb)\nkteré by měly být změněny nebo staženy v důsledku zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo v důsledku schválení podle odstavce 1 tohoto článku,\nk 14. červnu 2011 se rozhodne na základě vnitrostátních právních předpisů platných před tímto datem.\nPo uvedeném rozhodnutí se použije toto nařízení.\n6.   Přípravky označené v souladu s článkem 16 směrnice 91/414/EHS lze nadále uvádět na trh do 14. června 2015.\n7.   Do 14. prosince 2013 sestaví Komise seznam látek zařazených v příloze I směrnice 91/414/EHS, které splňují kritéria stanovená v bodě 4 přílohy II tohoto nařízení a na něž se vztahuje článek 50 tohoto nařízení.\nČlánek 81\nOdchylka pro safenery a synergenty, formulační přísady a adjuvanty\n1.   Odchylně od čl. 28 odst. 1 může členský stát po dobu pěti let po přijetí programu uvedeného v článku 26 na svém území povolit, aby byly na trh uváděny přípravky na ochranu rostlin, které obsahují safenery a synergenty, jež nebyly schváleny, avšak jsou v tomto programu zahrnuty.\n2.   Odchylně od článku 27, a aniž je dotčeno právo Společenství, mohou členské státy pro formulační přísady neuvedené v příloze III do 14. června 2016 používat vnitrostátní předpisy.\nPokud po 14. červnu 2016 má členský stát vážné důvody se domnívat, že formulační přísada neuvedená v příloze III může představovat vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat anebo pro životní prostředí, může na svém území používání dotyčné formulační přísady dočasně zakázat nebo omezit. Neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí. Použije se článek 71.\n3.   Odchylně od čl. 58 odst. 1 mohou členské státy používat vnitrostátní předpisy pro povolování adjuvantů až do přijetí prováděcích pravidel uvedených v čl. 58 odst. 2.\nČlánek 82\nPřezkum\nKomise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 14. prosince 2014 zprávu o tom, jak probíhá vzájemné uznávání povolení, a především o uplatňování čl. 36 odst. 3 a čl. 50 odst. 2 členskými státy, o rozdělení Společenství do tří zón a o používání kritérií pro schválení účinných látek, safenerů a synergentů podle přílohy II a jejich účincích na diverzifikaci a konkurenceschopnost zemědělství a na lidské zdraví a životní prostředí. Zprávu lze v případě potřeby doplnit vhodnými legislativními návrhy za účelem změny těchto ustanovení.\nČlánek 83\nZrušení\nAniž je dotčen článek 80, směrnice 79/117/EHS a 91/414/EHS ve znění aktů uvedených v příloze V se zrušují s účinkem ode dne 14. června 2011, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených ve zmíněné příloze ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.\nOdkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení. Zejména se odkazy v jiných právních předpisech Společenství, jako je nařízení (ES) č. 1782/2003, na článek 3 směrnice 91/414/EHS považují za odkazy na článek 55 tohoto nařízení.\nČlánek 84\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nDo 14. června 2011 přijme Komise:\na)\nnařízení obsahující seznam účinných látek, které již byly schváleny v okamžiku přijetí uvedeného nařízení;\nb)\nnařízení o požadavcích na údaje o účinných látkách podle čl. 8 odst. 1 písm. b);\nc)\nnařízení o požadavcích na údaje o přípravcích na ochranu rostlin podle čl. 8 odst. 1 písm. c);\nd)\nnařízení o jednotných zásadách pro posuzování rizik přípravků na ochranu rostlin podle článku 36;\ne)\nnařízení obsahující požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin podle čl. 65 odst. 1.\nToto nařízení se použije ode dne 14. června 2011.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 21. října 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředsedkyně\nC. MALMSTRÖM\n(1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 44.\n(2)  Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 48.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. října 2007 (Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 181), společný postoj Rady ze dne 15. září 2008 (Úř. věst. C 266 E, 21.10.2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. ledna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009.\n(4)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.\n(5)  Úř. věst. C 187 E, 7.8.2003, s. 173.\n(6)  Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 36.\n(7)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.\n(9)  Viz strana 71 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(10)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.\n(15)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(16)  Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.\n(17)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.\n(18)  Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44.\n(19)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.\n(20)  Úř. věst L 169, 29.6.2007, s. 10.\n(21)  Úř. věst L 15, 18.1.2008, s. 5.\nPŘÍLOHA I\nVymezení zón pro povolení přípravků na ochranu rostlin podle čl. 3 bodu 17\nZóna A – sever\nDo této zóny patří tyto členské státy:\nDánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Švédsko.\nZóna B – střed\nDo této zóny patří tyto členské státy:\nBelgie, Česká republika, Německo, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Spojené království.\nZóna C – jih\nDo této zóny patří tyto členské státy:\nBulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko.\nPŘÍLOHA II\nPostupy a kritéria pro schválení účinných látek, safenerů a synergentů podle kapitoly II\n1.   Hodnocení\n1.1\nPři procesu hodnocení a rozhodování podle článků 4 až 21 spolupracují zpravodajský členský stát a úřad se žadateli s cílem vyřešit rychle všechny otázky ohledně dokumentace nebo v rané fázi určit všechna další objasnění nebo dodatečné studie nezbytné k vyhodnocení dokumentace, a to včetně informací nutných k odstranění potřeby omezit schválení, ke změně jakékoli navrhované podmínky používání přípravku na ochranu rostlin nebo ke změně jeho povahy či složení s cílem zajistit úplné splnění požadavků tohoto nařízení.\n1.2\nHodnocení prováděné úřadem a zpravodajským členským státem musí vycházet z vědeckých zásad a musí využívat odborných doporučení.\n1.3\nBěhem procesu hodnocení a rozhodování podle článků 4 až 21 zohlední členské státy a úřad všechny další pokyny vypracované v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat pro účely případného zdokonalení posouzení rizik.\n2.   Obecná kritéria pro rozhodování\n2.1   Soulad s článkem 4 se považuje za dosažený pouze tehdy, lze-li na základě předložené dokumentace očekávat, že bude alespoň v jednom členském státě možné udělit povolení alespoň pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku, a to alespoň pro jedno reprezentativní použití.\n2.2   Předkládání dalších informací\nV zásadě se účinná látka, safener či synergent schválí pouze tehdy, je-li předložena úplná dokumentace.\nVe výjimečných případech lze účinnou látku, safener či synergent schválit i tehdy, je-li stále třeba předložit určité informace, pokud:\na)\nbyly po předložení dokumentace změněny či upřesněny požadavky na údaje; nebo\nb)\ninformace jsou považovány za potvrzující povahy a jsou vyžadovány pro zvýšení důvěryhodnosti rozhodnutí.\n2.3   Omezení schválení\nV případě potřeby může schválení podléhat podmínkám a omezením podle článku 6.\nPokud má zpravodajský členský stát za to, že v poskytnuté dokumentaci chybějí určité informace, a proto by bylo možné účinnou látku schválit jen s určitými omezeními, obrátí se včas na žadatele, aby získal více informací, které by mohly případně umožnit odstranění těchto omezení.\n3.   Kritéria pro schválení účinné látky\n3.1   Dokumentace\nDokumentace předložená podle čl. 7 odst. 1 musí obsahovat informace nutné k tomu, aby bylo případně možné určit přijatelný denní příjem (ADI), přijatelnou úroveň expozice obsluhy (AOEL) a akutní referenční dávku (ARfD).\nV případě účinné látky, safeneru či synergentu, jejichž jedno nebo více reprezentativních použití zahrnují použití na plodinách určených pro lidskou výživu nebo zkrmování nebo nepřímo vede ke vzniku reziduí v potravinách či krmivech, musí dokumentace předložená podle čl. 7 odst. 1 obsahovat informace nutné k provedení posouzení rizik a pro účely vymáhání.\nDokumentace musí zejména:\na)\numožňovat definovat rezidua vzbuzující obavy;\nb)\nspolehlivě předem určovat rezidua v potravinách a krmivech, a to i u následných plodin;\nc)\npřípadně spolehlivě předem určovat odpovídající hladinu reziduí odrážející účinky zpracování nebo směšování;\nd)\numožňovat stanovit maximální limity reziduí a vhodnými obecně používanými metodami je určit u plodiny a případně u produktů živočišného původu, pokud jsou zvířata plodinou či jejími částmi krmena;\ne)\numožňovat případně stanovit faktory pro koncentraci či ředění s ohledem na zpracování nebo směšování.\nDokumentace předložená podle čl. 7 odst. 1 musí být dostatečná k tomu, aby případně umožnila odhadnout působení a distribuci účinné látky v životním prostředí a její dopad na necílové druhy.\n3.2   Účinnost\nÚčinná látka samotná nebo společně se safenerem či synergentem se schválí pouze tehdy, bylo-li u jednoho nebo více reprezentativních použití stanoveno, že je přípravek na ochranu rostlin po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin při zohlednění reálných podmínek použití dostatečně účinný. Tento požadavek se vyhodnotí v souladu s jednotnými zásadami pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin uvedenými v čl. 29 odst. 6.\n3.3   Významnost metabolitů\nPředložená dokumentace musí být tam, kde je to relevantní, dostatečná k tomu, aby umožňovala stanovení významnosti metabolitů z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí.\n3.4   Složení účinné látky, safeneru či synergentu\n3.4.1\nSpecifikace musí definovat minimální stupeň čistoty, identitu a maximální obsah nečistot a případně izomerů nebo diastereoizomerů a přísad a obsah nečistot, které jsou významné z hlediska toxicity, ekotoxicity a životního prostředí a jsou v rámci přijatelných mezí.\n3.4.2\nSpecifikace musí být případně v souladu s náležitou specifikací Organizace pro výživu a zemědělství, pokud taková specifikace existuje. Pokud je to však nutné z důvodu ochrany zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí, mohou být přijaty přísnější specifikace.\n3.5   Analytické metody\n3.5.1\nMetody analýzy technické účinné látky, safeneru či synergentu a metody stanovení nečistot, které jsou významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí nebo jsou přítomny v technické účinné látce, safeneru či synergentu v množstvích větších než 1 g/kg, musí být validovány a musí být prokázáno, že jsou dostatečně specifické, řádně ověřené, správné a přesné.\n3.5.2\nAnalytické metody pro stanovení reziduí účinné látky a příslušných metabolitů v případných rostlinných, živočišných a environmentálních matricích a v pitné vodě musí být validovány a musí být dostatečně citlivé ke sledovaným úrovním.\n3.5.3\nHodnocení musí být provedeno v souladu s jednotnými zásadami pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin uvedenými v čl. 29 odst. 6.\n3.6   Dopad na lidské zdraví\n3.6.1\nJe-li to vhodné, určí se přijatelný denní příjem (ADI), přijatelná úroveň expozice obsluhy (AOEL) a akutní referenční dávka (ARfD). Při stanovení těchto hodnot musí být zajištěn vhodný bezpečnostní limit v hodnotě nejméně 100, který zohledňuje druh a závažnost účinků a zranitelnost určitých skupin obyvatelstva. Je-li kritický účinek považován za obzvlášť závažný, například v případě neurotoxických nebo imunotoxických účinků z hlediska vývoje, zváží se případně zvýšení a uplatňování bezpečnostního limitu.\n3.6.2\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud na základě studie genotoxicity provedené v souladu s požadavky na údaje o účinné látce, safeneru nebo synergentu a na základě jiných dostupných údajů a informací, včetně přehledu vědecké literatury, které posoudí úřad, není nebo nemusí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikován jako mutagen kategorie 1A či 1B.\n3.6.3\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud na základě posouzení karcinogenity provedeného v souladu s požadavky na údaje o účinné látce, safeneru nebo synergentu a na základě jiných dostupných údajů a informací, včetně přehledu vědecké literatury, které posoudí úřad, není nebo nemusí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikován jako karcinogen kategorie 1A či 1B, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce, safeneru či synergentu v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy se přípravek používá v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky, safeneru či synergentu v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 396/2005.\n3.6.4\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud na základě posouzení reprodukční toxicity provedeného v souladu s požadavky na údaje o účinné látce, safeneru nebo synergentu a na základě jiných dostupných údajů a informací, včetně přehledu vědecké literatury, které posoudí úřad, není nebo nemusí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1A či 1B, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce, safeneru či synergentu v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy se přípravek používá v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky, safeneru či synergentu v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 396/2005.\n3.6.5\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud na základě posouzení v souladu se zkušebními pokyny Společenství nebo mezinárodně uznávanými zkušebními pokyny nebo na základě jiných dostupných údajů a informací, včetně přehledu vědecké literatury, které posoudí úřad, není považován za látku s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky na člověka, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce, safeneru či synergentu v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy se přípravek používá v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky, safeneru či synergentu v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 396/2005.\nDo 14. prosince 2013 předloží Komise Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat návrh opatření týkající se specifických vědeckých kritérií pro určení vlastností, které narušují činnost endokrinního systému, jež budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 79 odst. 4.\nNež budou tato kritéria přijata, jsou za látky s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému, považovány látky, které jsou nebo musí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikovány jako karcinogenní kategorie 2 a toxické pro reprodukci kategorie 2.\nZa látky s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému, mohou být navíc považovány látky podobné těm, které jsou nebo musí být klasifikovány podle nařízení (ES) č. 1272/2008 jako toxické pro reprodukci kategorie 2, a mající toxický účinek na endokrinní orgány.\n3.7   Osud a chování v životním prostředí\n3.7.1   Účinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud není považován za perzistentní organickou znečišťující látku.\nPerzistentní organickou znečišťující látkou je látka splňující všechna tři kritéria stanovená v níže uvedených bodech.\n3.7.1.1   Perzistence\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium perzistence, pokud existuje důkaz, že čas potřebný k jeho 50 % rozložení (DT50) ve vodě je delší než dva měsíce nebo že jeho DT50 v půdě je delší než šest měsíců nebo že jeho DT50 v sedimentu je delší než šest měsíců.\n3.7.1.2   Bioakumulace\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium bioakumulace, pokud existuje:\n—\ndůkaz, že faktor jeho biokoncentrace či bioakumulace u vodních druhů je vyšší než 5 000 nebo, pokud takové údaje chybějí, že rozdělovací koeficient n-oktanol/voda (log Ko/w) je větší než 5, nebo\n—\ndůkaz, že účinná látka, safener či synergent představuje jiné důvody k obavám, například vysokou bioakumulaci v jiných necílových druzích, vysokou toxicitu či ekotoxicitu.\n3.7.1.3   Potenciál pro environmentální přenos na velkou vzdálenost\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium potenciálu pro environmentální přenos na velkou vzdálenost, pokud:\n—\nnaměřené úrovně účinné látky, safeneru či synergentu v místech vzdálených od zdrojů jeho uvolňování mohou vyvolávat obavy,\n—\núdaje ze sledování ukazují, že mohlo dojít k environmentálnímu přenosu dané účinné látky, safeneru či synergentu na velkou vzdálenost s potenciálem přenosu do přijímajícího prostředí prostřednictvím vzduchu, vody nebo stěhovavých druhů, nebo\n—\nvlastnosti působení v životním prostředí nebo výstupy z modelů ukazují, že účinná látka, safener či synergent má potenciál pro environmentální přenos na velkou vzdálenost prostřednictvím vzduchu, vody či stěhovavých druhů s možností přenosu do přijímajícího prostředí v místech vzdálených od zdrojů jeho uvolňování. U účinné látky, safeneru či synergentu, který se ve velkém rozsahu přemísťuje vzduchem, by jeho DT50 ve vzduchu měl být delší než dva dny.\n3.7.2   Účinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud není považován za perzistentní bioakumulativní a toxickou (PBT) látku.\nPerzistentní bioakumulativní a toxickou látkou je látka splňující všechna tři kritéria stanovená v níže uvedených bodech.\n3.7.2.1   Perzistence\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium perzistence, pokud jeho poločas rozpadu:\n—\nv mořské vodě je delší než 60 dnů,\n—\nve sladké vodě nebo ve vodě v ústí řek je delší než 40 dnů,\n—\nv mořském sedimentu je delší než 180 dnů,\n—\nv sedimentu ve sladké vodě nebo ve vodě v ústí řek je delší než 120 dnů nebo\n—\nv půdě je delší než 120 dnů.\nPosouzení perzistence v životním prostředí vychází z dostupných údajů o poločasu rozpadu shromážděných za příslušných podmínek popsaných žadatelem.\n3.7.2.2   Bioakumulace\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium bioakumulace, pokud je faktor biokoncentrace vyšší než 2 000.\nPosouzení bioakumulace vychází z naměřených hodnot biokoncentrace u vodních druhů. Lze použít údaje o sladkovodních i mořských druzích.\n3.7.2.3   Toxicita\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium toxicity, pokud:\n—\ndlouhodobá koncentrace bez pozorovaného účinku (NOEC) u mořských i sladkovodních organismů je menší než 0,01 mg/l,\n—\nlátka je klasifikována jako karcinogenní (kategorie 1A nebo 1B), mutagenní (kategorie 1A nebo 1B) nebo toxická pro reprodukci (kategorie 1A, 1B nebo 2) podle nařízení (ES) č. 1272/2008 nebo\n—\nexistují jiné důkazy o chronické toxicitě, vymezené prostřednictvím klasifikací: STOT RE 1 nebo STOT RE 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.\n3.7.3   Účinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud není považován za vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní látku.\nLátkou vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní je látka splňující obě kritéria stanovená v níže uvedených bodech.\n3.7.3.1   Perzistence\nÚčinná látka, safener či synergent splňují kritérium vysoké perzistence, pokud jeho poločas rozpadu:\n—\nve slané či sladké vodě nebo ve vodě v ústí řek je delší než 60 dnů,\n—\nv usazenině ve slané či sladké vodě nebo ve vodě v ústí řek je delší než 180 dnů nebo\n—\nv půdě je delší než 180 dnů.\n3.7.3.2   Bioakumulace\nÚčinná látka, safener či synergent splňuje kritérium vysoké bioakumulace, pokud je faktor biokoncentrace vyšší než 5 000.\n3.8   Ekotoxikologie\n3.8.1\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud z posouzení rizik vyplývá, že rizika jsou přijatelná podle kritérií stanovených v jednotných zásadách pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin uvedených v čl. 29 odst. 6 v reálných navrhovaných podmínkách použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku, safener či synergent. Toto posouzení musí zohlednit závažnost účinků, nespolehlivost údajů a počet skupin organismů, u nichž se očekává, že budou plánovaným používáním účinné látky, safeneru či synergentu nepříznivě ovlivněny.\n3.8.2\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud na základě posouzení v souladu s metodikami Společenství nebo mezinárodně uznávanými metodikami není považován za látku s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky na necílové organismy, s výjimkou případů, kdy je vystavení necílových organismů této účinné látce obsažené v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné.\n3.8.3\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud je na základě řádného posouzení rizik podle zkušebních pokynů Společenství nebo mezinárodně uznávaných zkušebních pokynů zjištěno, že používání za podmínek navrhovaných pro používání přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku, safener či synergent:\n—\npovede k zanedbatelnému vystavení včely medonosné, nebo\n—\nnemá žádné nepřijatelné akutní nebo chronické dopady na přežití a vývoj včelstev, přičemž se přihlédne k dopadům na včelí larvy a na chování včel.\n3.9   Definice rezidua\nÚčinná látka, safener či synergent se schválí pouze tehdy, pokud lze pro účely posouzení rizik a vymáhání případně stanovit definici rezidua.\n3.10   Působení a chování týkající se podzemních vod\nÚčinná látka se schválí pouze tehdy, pokud bylo pro jedno či více reprezentativních použití zjištěno, že v důsledku použití přípravku na ochranu rostlin v souladu reálnými podmínkami použití předpokládaná koncentrace účinné látky nebo metabolitů či produktů degradace nebo reakce v podzemních vodách splňuje příslušná kritéria stanovená v jednotných zásadách pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin podle čl. 29 odst. 6.\n4.   Látka, která se má nahradit\nÚčinná látka se schválí jako látka, která se má nahradit podle článku 24, pokud jsou splněny některé z následujících podmínek:\n—\njejí přijatelný denní příjem (ADI), přijatelná úroveň expozice obsluhy (AOEL) a akutní referenční dávka (ARfD) jsou výrazně nižší než u většiny schválených účinných látek ve skupinách látek nebo kategoriích použití,\n—\nsplňuje dvě z kritérií, na jejichž základě je považována za perzistentní bioakumulativní a toxickou látku,\n—\nexistují důvody k obavám v souvislosti s povahou kritických účinků (jako neurotoxické nebo imunotoxické účinky z hlediska vývoje), které v kombinaci se způsoby použití nebo vystavení vedou k situacím, jež by mohly být stále důvodem k obavám, jako je například vysoké potenciální riziko pro podzemní vody, a to i za uplatnění velmi přísných opatření ke snížení rizik (například četné osobní ochranné prostředky nebo široká ochranná pásma),\n—\nobsahuje velký podíl neaktivních izomerů,\n—\nje nebo musí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikována jako karcinogen kategorie 1A či 1B, pokud látka nebyla vyřazena v souladu s kritérii stanovenými v bodě 3.6.3,\n—\nje nebo musí být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikována jako toxická pro reprodukci kategorie 1A či 1B, pokud látka nebyla vyřazena v souladu s kritérii stanovenými v bodě 3.6.4,\n—\nje na základě posouzení v souladu s metodikami Společenství nebo mezinárodně uznávanými metodikami nebo na základě jiných dostupných údajů a informací, které posoudí úřad, považována za látku s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky pro člověka, pokud látka nebyla vyřazena v souladu s kritérii stanovenými v bodě 3.6.5.\n5.   Účinné látky představující nízké riziko\nÚčinná látka se nepovažuje za látku představující nízké riziko, pokud je nebo musí být klasifikována podle nařízení (ES) č. 1272/2008 přinejmenším jako jedna z těchto látek:\n—\nkarcinogenní,\n—\nmutagenní,\n—\ntoxická pro reprodukci,\n—\nsenzibilizující chemická látka,\n—\nvysoce toxická nebo toxická,\n—\nvýbušná,\n—\nžíravá.\nÚčinná látka se rovněž nepovažuje za látku představující nízké riziko, pokud:\n—\nje perzistentní (poločas rozpadu v půdě je delší než 60 dnů),\n—\nmá biokoncentrační faktor (BCF) vyšší než 100,\n—\nse považuje za látku narušující činnost endokrinního systému, nebo\n—\nmá neurotoxické nebo imunotoxické účinky.\nPŘÍLOHA III\nSeznam formulačních přísad, které jsou nepřijatelné jako součást přípravků na ochranu rostlin, uvedený v článku 27\nPŘÍLOHA IV\nSrovnávací posouzení podle článku 50\n1.   Podmínky srovnávacího posouzení\nPokud je zvažováno odmítnutí či odejmutí povolení přípravku na ochranu rostlin ve prospěch alternativního přípravku na ochranu rostlin nebo nechemické metody regulace nebo prevence (dále jen „nahrazení“), musí alternativní přípravek s ohledem na vědeckotechnické poznatky představovat významně nižší riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Provede se posouzení alternativního přípravku, aby se prokázalo, zda jej lze s obdobným účinkem používat na cílový organismus, aniž by přitom byl uživatel ekonomicky či prakticky významně znevýhodněn.\nDalší podmínky pro odmítnutí či odejmutí povolení:\na)\nnahrazení se použije pouze tehdy, pokud jsou jiné metody nebo chemická rozmanitost účinných látek dostatečné k tomu, aby se minimalizoval vznik rezistence cílového organismu;\nb)\nnahrazení se použije pouze v případě přípravků na ochranu rostlin, jejichž použití představuje výrazně vyšší riziko pro zdraví lidí a pro životní prostředí, a\nc)\nnahrazení se použije teprve poté, co bude možno získat nezbytné poznatky z praktického použití, pokud ještě tyto poznatky nejsou k dispozici.\n2.   Významný rozdíl rizik\nVýznamný rozdíl rizik určují příslušné orgány zvlášť pro jednotlivé případy. Zohlední přitom vlastnosti účinné látky a přípravku na ochranu rostlin a možnost vystavení různých podskupin populace (profesionální či neprofesionální uživatelé, osoby v okolí, pracovníci, místní obyvatelé, určité zranitelné skupiny nebo spotřebitelé) přímo či nepřímo prostřednictvím potravin, krmiv, pitné vody či životního prostředí. Rovněž je třeba zvážit další faktory jako přísnost stanovených omezení používání a předepsané osobní ochranné prostředky.\nU životního prostředí je případně za významný rozdíl rizik považován faktor poměru toxicity/vystavení (TER) nejméně 10 u různých přípravků na ochranu rostlin.\n3.   Významné praktické či ekonomické nevýhody\nVýznamné praktické či ekonomické nevýhody pro uživatele jsou definovány jako výrazné kvantifikovatelné zhoršení pracovních postupů či obchodní činnosti, které vede k neschopnosti dostatečně regulovat cílový organismus. K tomuto výraznému zhoršení může dojít například tehdy, není-li k dispozici technické vybavení pro použití alternativního přípravku nebo není-li toto vybavení ekonomicky dostupné.\nPokud ze srovnávacího posouzení rizik vyplývá, že by omezení nebo zákazy použití přípravku na ochranu rostlin mohly být takto nevýhodné, zohlední se tato skutečnost při rozhodování. Tento stav je třeba zdůvodnit.\nSrovnávací posouzení zohlední povolená menšinová použití.\nPŘÍLOHA V\nZrušené směrnice a jejich následné změny uvedené v článku 83\nA.   Směrnice 91/414/EHS\nAkty pozměňující směrnici 91/414/EHS\nLhůta pro provedení\nSměrnice 93/71/EHS\n3. srpna 1994\nSměrnice 94/37/ES\n31. července 1995\nSměrnice 94/79/ES\n31. ledna 1996\nSměrnice 95/35/ES\n30. června 1996\nSměrnice 95/36/ES\n30. dubna 1996\nSměrnice 96/12/ES\n31. března 1997\nSměrnice 96/46/ES\n30. dubna 1997\nSměrnice 96/68/ES\n30. listopadu 1997\nSměrnice 97/57/ES\n1. října 1997\nSměrnice 2000/80/ES\n1. července 2002\nSměrnice 2001/21/ES\n1. července 2002\nSměrnice 2001/28/ES\n1. srpna 2001\nSměrnice 2001/36/ES\n1. května 2002\nSměrnice 2001/47/ES\n31. prosince 2001\nSměrnice 2001/49/ES\n31. prosince 2001\nSměrnice 2001/87/ES\n31. března 2002\nSměrnice 2001/99/ES\n1. ledna 2003\nSměrnice 2001/103/ES\n1. dubna 2003\nSměrnice 2002/18/ES\n30. června 2003\nSměrnice 2002/37/ES\n31. srpna 2003\nSměrnice 2002/48/ES\n31. prosince 2002\nSměrnice 2002/64/ES\n31. března 2003\nSměrnice 2002/81/ES\n30. června 2003\nSměrnice 2003/5/ES\n30. dubna 2004\nSměrnice 2003/23/ES\n31. prosince 2003\nSměrnice 2003/31/ES\n30. června 2004\nSměrnice 2003/39/ES\n30. září 2004\nSměrnice 2003/68/ES\n31. března 2004\nSměrnice 2003/70/ES\n30. listopadu 2004\nSměrnice 2003/79/ES\n30. června 2004\nSměrnice 2003/81/ES\n31. ledna 2005\nSměrnice 2003/82/ES\n30. července 2004\nSměrnice 2003/84/ES\n30. června 2004\nSměrnice 2003/112/ES\n30. dubna 2005\nSměrnice 2003/119/ES\n30. září 2004\nNařízení (ES) č. 806/2003\n—\nSměrnice 2004/20/ES\n31. července 2005\nSměrnice 2004/30/ES\n30. listopadu 2004\nSměrnice 2004/58/ES\n31. srpna 2005\nSměrnice 2004/60/ES\n28. února 2005\nSměrnice 2004/62/ES\n31. března 2005\nSměrnice 2004/66/ES\n1. května 2004\nSměrnice 2004/71/ES\n31. března 2005\nSměrnice 2004/99/ES\n30. června 2005\nSměrnice 2005/2/ES\n30. září 2005\nSměrnice 2005/3/ES\n30. září 2005\nSměrnice 2005/25/ES\n28. května 2006\nSměrnice 2005/34/ES\n30. listopadu 2005\nSměrnice 2005/53/ES\n31. srpna 2006\nSměrnice 2005/54/ES\n31. srpna 2006\nSměrnice 2005/57/ES\n31. října 2006\nSměrnice 2005/58/ES\n31. května 2006\nSměrnice 2005/72/ES\n31. prosince 2006\nSměrnice 2006/5/ES\n31. března 2007\nSměrnice 2006/6/ES\n31. března 2007\nSměrnice 2006/10/ES\n30. září 2006\nSměrnice 2006/16/ES\n31. ledna 2007\nSměrnice 2006/19/ES\n30. září 2006\nSměrnice 2006/39/ES\n31. července 2007\nSměrnice 2006/41/ES\n31. ledna 2007\nSměrnice 2006/45/ES\n18. září 2006\nSměrnice 2006/64/ES\n31. října 2007\nSměrnice 2006/74/ES\n30. listopadu 2007\nSměrnice 2006/75/ES\n31. března 2007\nSměrnice 2006/85/ES\n31. ledna 2008\nSměrnice 2006/104/ES\n1. ledna 2007\nSměrnice 2006/131/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2006/132/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2006/133/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2006/134/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2006/135/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2006/136/ES\n30. června 2007\nSměrnice 2007/5/ES\n31. března 2008\nSměrnice 2007/6/ES\n31. července 2007\nSměrnice 2007/21/ES\n12. prosince 2007\nSměrnice 2007/25/ES\n31. března 2008\nSměrnice 2007/31/ES\n1. září 2007\nSměrnice 2007/50/ES\n31. května 2008\nSměrnice 2007/52/ES\n31. března 2008\nSměrnice 2007/76/ES\n30. dubna 2009\nSměrnice 2008/40/ES\n30. dubna 2009\nSměrnice 2008/41/ES\n30. června 2009\nSměrnice 2008/45/ES\n8. srpna 2008\nSměrnice 2008/66/ES\n30. června 2009\nB.   Směrnice 79/117/EHS\nAkty pozměňující směrnici 79/117/EHS\nLhůta pro provedení\nSměrnice 83/131/EHS\n1. října 1984\nSměrnice 85/298/EHS\n1. ledna 1986\nSměrnice 86/214/EHS\n—\nSměrnice 86/355/EHS\n1. července 1987\nSměrnice 87/181/EHS\n1. ledna 1988 a 1. ledna 1989\nSměrnice 87/477/EHS\n1. ledna 1988\nSměrnice 89/365/EHS\n31. prosince 1989\nSměrnice 90/335/EHS\n1. ledna 1991\nSměrnice 90/533/EHS\n31. prosince 1990 a 30. září 1990\nSměrnice 91/188/EHS\n31. března 1992\nNařízení (ES) č. 807/2003\n—\nNařízení (ES) č. 850/2004\n—", "summary": "Bezpečnost pesticidů na trhu EU\nBezpečnost pesticidů na trhu EU\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1107/2009 – uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh EU\nPŘEHLED\n            \nEU klade velký důraz na ochranu zdraví lidí i zvířat a životního prostředí. Standardizace pravidel pro prodej přípravků na ochranu rostlin tomu napomáhá a také zajišťuje hladké fungování jednotného trhu a zdokonaluje zemědělskou výrobu.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nStanoví pravidla pro povolování prodeje, používání a kontroly přípravků na ochranu rostlin v EU. Uznává zásadu předběžné opatrnosti, kterou mohou země EU použít, není-li vědecky potvrzeno, že určitý přípravek na ochranu rostlin nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat ani pro životní prostředí.\nKLÍČOVÉ BODY\n              \n—\n              Tento právní předpis se vztahuje na přípravky používané k ochraně nebo konzervování rostlin, ovlivnění jejich růstu nebo zničení a zpomalení nežádoucích rostlin.\n            \n—\n              Schválení může být uděleno jen v případě, že účinná látka (chemická látka, rostlinný výtažek nebo mikroorganismus, které působí proti škodlivým organismům nebo na rostlinách) nemá žádné škodlivé účinky na zdraví lidí, včetně zranitelných skupin, ani žádný nepřijatelný účinek na životní prostředí.\n            \n—\n              Přípravky na ochranu rostlin musí být účinné, nesmějí mít žádný bezprostřední ani pozdější škodlivý účinek na lidské zdraví, žádné nepřijatelné účinky na rostliny ani na životní prostředí a nesmějí působit zbytečné utrpení či bolest obratlovcům.\n            \n—\n              Příslušný vnitrostátní orgán v každé zemi EU může při schvalování pesticidu* připojit kritéria a omezení, jako je minimální stupeň čistoty, typ přípravku a způsob a podmínky aplikace.\n            \n—\n              Tento orgán uděluje první schválení na období maximálně deseti let. Schválení žádosti o obnovení může být na období maximálně patnácti let.\n            \n—\n              Žádosti o schválení účinné látky, doplněné o nezbytné vědecké informace, je nutné předložit vnitrostátním orgánům. Ty mají na prozkoumání žádostí maximálně dvanáct měsíců.\n            \n—\n              Držitelé povolení v jedné zemi EU mohou využít postup vzájemného uznávání a požádat o používání v jiné zemi EU.\nKLÍČOVÝ POJEM\n* Pesticid: přípravek, který brání škodlivým organizmům či chorobám, ničí je nebo je kontroluje nebo chrání rostliny či rostlinné produkty při výrobě, skladování a přepravě. Pesticid je širší pojem než přípravek na ochranu rostlin, protože zahrnuje využití mimo rostliny či plodiny, například biocidy.\nKONTEXT\n              \nDalší informace:\n—\n              Internetové stránky Evropské komise věnované pesticidům\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1–50)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1107/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nNařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1–84). Viz konsolidované znění.\nNařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 85–152). Viz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 26.11.2015"}
{"celex_id": "32012R1024", "reference": "14.11.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 316/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1024/2012\nze dne 25. října 2012\no správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPoužití některých aktů Unie upravujících volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu na vnitřním trhu vyžaduje, aby členské státy účinněji spolupracovaly a vyměňovaly si informace mezi sebou navzájem i s Komisí. Vzhledem k tomu, že praktické prostředky pro takovou výměnu informací v těchto aktech často nejsou uvedeny, je třeba učinit vhodná praktická opatření.\n(2)\nSystém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) je softwarová aplikace přístupná prostřednictvím internetu, kterou vyvinula Komise ve spolupráci s členskými státy, s cílem pomoci členským státům při praktickém provádění požadavků na výměnu informací stanovených v aktech Unie, a to vytvořením centralizovaného komunikačního mechanismu, který by usnadnil přeshraniční výměnu informací a vzájemnou pomoc. Systém IMI umožňuje příslušným orgánům zejména určit jejich protějšek v jiném členském státě, řídit výměnu informací, včetně osobních údajů, na základě jednoduchých a jednotných postupů a překonávat jazykové bariéry na základě předem definovaných a předem přeložených pracovních postupů. Komise by uživatelům IMI měla poskytnout jakoukoli již existující doplňkovou překladovou funkci, která odpovídá jejich potřebám, splňuje požadavky na bezpečnost a důvěrnost výměny informací v systému IMI a může být nabízena při přiměřených nákladech.\n(3)\nV zájmu překonání jazykových bariér by systém IMI měl být v zásadě dostupný ve všech úředních jazycích Unie.\n(4)\nÚčelem systému IMI by mělo být lepší fungování vnitřního trhu díky zavedení účinného, uživatelsky přívětivého nástroje pro provádění správní spolupráce mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí, což usnadní uplatňování aktů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení.\n(5)\nSdělení Komise ze dne 21. února 2011 s názvem „Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)“ uvádí plány pro možné rozšíření systému IMI na další akty Unie. Sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ zdůrazňuje význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu. Je proto nezbytné vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, které zajistí jeho efektivní fungování.\n(6)\nPokud použití ustanovení aktu Unie vyžaduje, aby si členské státy vyměňovaly osobní údaje, a stanoví účel tohoto zpracování, mělo by být takové ustanovení považováno za náležitý právní základ pro zpracování osobních údajů, s výhradou podmínek stanovených v článcích 8 a 52 Listiny základních práv Evropské unie. Na systém IMI by se mělo nahlížet především jako na nástroj pro výměnu informací, včetně osobních údajů, ke které by jinak došlo jinými prostředky, včetně běžného poštovního styku, faxu nebo elektronické pošty, na základě právní povinnosti uložené orgánům a subjektům členských států akty Unie. Osobní údaje vyměňované prostřednictvím systému IMI by měly být shromažďovány, zpracovávány a využívány pouze pro účely slučitelné s těmi, pro něž byly původně shromážděny, a měla by se na ně vztahovat všechna patřičná ochranná opatření.\n(7)\nSystém IMI vychází ze zásady ochrany soukromí již od návrhu, byl vytvořen s přihlédnutím k požadavkům právních předpisů o ochraně údajů a nabízí dobrou úroveň ochrany údajů, zejména z důvodu omezení přístupu k osobním údajům, které se v rámci systému IMI vyměňují. Systém IMI proto nabízí výrazně vyšší úroveň ochrany a bezpečnosti než jiné metody výměny informací, jako je běžný poštovní styk, telefon, fax nebo elektronická pošta.\n(8)\nSprávní spolupráce za použití elektronických prostředků mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí by měla být v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4). Definice použité ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001 by měly platit i pro účely tohoto nařízení.\n(9)\nKomise dodává a spravuje software a infrastrukturu informačních technologií pro systém IMI, zajišťuje jeho bezpečnost, řídí síť národních koordinátorů IMI a je zapojena do odborné přípravy a technické pomoci poskytovaných uživatelům IMI. Proto by měla mít přístup pouze k takovým osobním údajům, které jsou naprosto nezbytné pro plnění jejích úkolů v rámci povinností stanovených v tomto nařízení, jako je registrace národních koordinátorů IMI. Komise by měla mít přístup k osobním údajům rovněž tehdy, pokud na žádost jiného subjektu IMI získává osobní údaje, které byly v systému IMI zablokovány a k nimž subjekt údajů požádal o přístup. Komise by neměla mít přístup k osobním údajům vyměňovaným v rámci správní spolupráce v systému IMI, ledaže některý akt Unie stanoví úlohu Komise v takové spolupráci.\n(10)\nV zájmu zajištění transparentnosti, zejména pro subjekty údajů, by měla být ustanovení aktů Unie, pro něž se má systém IMI použít, uvedena v příloze tohoto nařízení.\n(11)\nSystém IMI může být v budoucnosti rozšířen na nové oblasti, kde může pomoci zajistit účinné provádění aktu Unie nákladově efektivním a uživatelsky přívětivým způsobem, s ohledem na technickou proveditelnost a celkový dopad na systém IMI. Komise by měla provést nezbytné zkoušky v zájmu ověření technické připravenosti systému IMI na kterékoli zamýšlené rozšíření. Rozhodnutí o rozšíření systému IMI na další akty Unie by měla být přijímána řádným legislativním postupem.\n(12)\nPilotní projekty jsou užitečným nástrojem pro ověření důvodnosti rozšíření systému IMI a pro přizpůsobení technických funkcí a procesních podmínek požadavkům uživatelů systému IMI ještě před přijetím rozhodnutí o rozšíření systému IMI. Členské státy by měly být plně zapojeny do rozhodování o tom, na které akty Unie by se měl pilotní projekt vztahovat, a o postupech v jeho rámci, aby bylo zajištěno, že pilotní projekt zohlední potřeby uživatelů systému IMI a že pravidla zpracování osobních údajů budou plně dodržována. Takové postupy by měly být definovány samostatně pro každý pilotní projekt.\n(13)\nŽádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit členským státům a Komisi při rozhodování o použití systému IMI pro výměnu informací, která nezahrnuje zpracování osobních údajů.\n(14)\nToto nařízení by mělo stanovit pravidla pro používání systému IMI pro účely správní spolupráce, která se mohou vztahovat mimo jiné na individuální výměnu informací, oznamovací postupy, výstražné mechanismy, ujednání o vzájemné pomoci a řešení problémů.\n(15)\nPrávo členského státu rozhodnout, které vnitrostátní orgány budou plnit povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, by mělo zůstat tímto nařízením nedotčeno. Členské státy by měly mít možnost přizpůsobit funkce a povinnosti týkající se systému IMI svým interním správním strukturám a zohlednit potřeby specifického pracovního postupu systému IMI. Členské státy by měly mít možnost jmenovat další koordinátory IMI, aby sami nebo společně s dalšími koordinátory vykonávali úkoly národních koordinátorů IMI pro určitou oblast vnitřního trhu, určitý obor veřejné správy nebo určitou zeměpisnou oblast nebo podle jiného kritéria. Členské státy by o jmenovaných koordinátorech IMI měly informovat Komisi, avšak neměly by mít povinnost uvést další koordinátory IMI v systému IMI, není-li to pro jeho řádné fungování nezbytné.\n(16)\nV zájmu dosažení účinné správní spolupráce prostřednictvím systému IMI by členské státy a Komise měly zajistit, aby jejich subjekty IMI měly zdroje nezbytné pro plnění povinností podle tohoto nařízení.\n(17)\nAčkoliv je systém IMI v podstatě komunikačním nástrojem pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány, který není přístupný široké veřejnosti, je možné, že bude třeba vyvinout technické prostředky, které by vnějším subjektům, jako jsou například občané, podniky a organizace, umožnily komunikovat s příslušnými orgány za účelem poskytování informací nebo získávání dat nebo vykonávat jejich práva subjektů údajů. Tyto technické prostředky by měly zahrnovat vhodná ochranná opatření na ochranu údajů. Za účelem zajištění vysoké míry bezpečnosti by mělo být každé takové veřejné rozhraní vytvořeno tak, aby bylo úplně technicky oddělené od systému IMI, ke kterému by měli mít přístup pouze uživatelé IMI.\n(18)\nVyužívání systému IMI pro technickou podporu sítě SOLVIT by nemělo mít dopad na neformální povahu postupu v rámci této sítě, jehož základem je dobrovolný závazek členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu (5) (dále jen „doporučení SOLVIT“). V zájmu dalšího fungování sítě SOLVIT na základě stávajících pracovních postupů může být jeden nebo více úkolů národního koordinátora IMI souvisejících s činností středisek SOLVIT uložen přímo těmto střediskům, aby mohla fungovat nezávisle na něm. Zpracování osobních údajů a důvěrných informací jako součást postupů v rámci sítě SOLVIT by mělo využívat všech záruk stanovených v tomto nařízení, aniž je dotčen nezávazný charakter doporučení SOLVIT.\n(19)\nSystém IMI obsahuje internetové uživatelské rozhraní, nicméně v určitých případech může být vhodné na žádost dotčených členských států zvážit technická řešení přímého přenosu údajů z vnitrostátních systémů do systému IMI, pokud jsou takové vnitrostátní systémy již v provozu, zejména pro účely oznamovacích postupů. Zavádění těchto technických řešení by mělo záviset na výsledku hodnocení jejich proveditelnosti, nákladů a předpokládaných přínosů. Tato řešení by neměla mít dopad na stávající struktury a vnitrostátní uspořádání pravomocí.\n(20)\nPokud členské státy splní oznamovací povinnost podle čl. 15 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (6) tím, že použijí postup podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (7), nemělo by od nich být požadováno, aby totéž oznámení zaslaly i prostřednictvím systému IMI.\n(21)\nVýměna informací prostřednictvím systému IMI vychází z právní povinnosti orgánů členských států poskytovat si vzájemnou pomoc. Pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu by informace získané příslušným orgánem prostřednictvím systému IMI z jiného členského státu neměly pozbývat důkazní hodnoty ve správním řízení pouze z toho důvodu, že pocházejí z jiného členského státu nebo že byly obdrženy elektronicky, a uvedený příslušný orgán by s nimi měl nakládat stejným způsobem jako s obdobnými dokumenty pocházejícími z jeho členského státu.\n(22)\nPro zajištění vysoké úrovně ochrany údajů je třeba v systému IMI stanovit maximální lhůty pro uchovávání osobních údajů. Tyto lhůty by však měly být vyvážené a brát náležitý ohled na nutnost řádného fungování systému IMI i na právo subjektů údajů plně uplatňovat svá práva, například získáním důkazů o tom, že došlo k výměně informací, aby mohly napadnout určité rozhodnutí. Lhůty pro uchovávání údajů by zejména neměly překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení.\n(23)\nPro účely slučitelné s cíli tohoto nařízení, k nimž patří sledování používání systému koordinátory IMI a Komisí, komunikace, vzdělávací a osvětové iniciativy a shromažďování informací o správní spolupráci a vzájemné pomoci na vnitřním trhu, by mělo být možné zpracovat jmenné a kontaktní údaje uživatelů IMI.\n(24)\nEvropský inspektor ochrany údajů by měl sledovat a usilovat o zajištění uplatňování tohoto nařízení, včetně příslušných ustanovení o bezpečnosti údajů, mimo jiné udržováním kontaktů s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů.\n(25)\nAby bylo zajištěno účinné sledování fungování systému IMI a uplatňování tohoto nařízení a aby bylo v tomto ohledu zajištěno podávání zpráv, měly by členské státy relevantní informace zpřístupnit Komisi.\n(26)\nSubjekty údajů by měly být informovány o zpracování svých osobních údajů v systému IMI a o tom, že mají právo na přístup k údajům, které se jich týkají, a právo na opravu nesprávných údajů a vymazání neoprávněně zpracovaných údajů v souladu s tímto nařízením a vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.\n(27)\nPříslušným orgánům členských států je třeba umožnit provádění právních předpisů o správní spolupráci a efektivní výměnu informací prostřednictvím systému IMI, a za tímto účelem může být nutné stanovit praktická opatření pro tuto výměnu. Tato opatření by měla být přijata Komisí formou samostatného prováděcího aktu pro každý akt Unie uvedený v příloze nebo pro každý druh postupu správní spolupráce a měla by se týkat klíčových technických funkcí a procesních podmínek potřebných k provedení příslušných postupů správní spolupráce prostřednictvím systému IMI. Komise by měla zajišťovat údržbu a vývoj softwaru a infrastruktury informačních technologií pro systém IMI.\n(28)\nPro zajištění dostatečné transparentnosti pro subjekty údajů by měly být zveřejněny předem stanovené pracovní postupy, odpovědi na často kladené dotazy, formuláře a jiná ujednání o postupech správní spolupráce v systému IMI.\n(29)\nPokud členské státy v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES uplatňují u práv subjektů údajů omezení nebo výjimky, měly by být informace o takových omezeních nebo výjimkách zveřejněny, aby se zajistila úplná transparentnost pro subjekty údajů. Takové výjimky nebo omezení by měly být nezbytné a přiměřené pro zamýšlený účel a měla by se na ně vztahovat vhodná ochranná opatření.\n(30)\nPokud jsou uzavřeny mezinárodní dohody mezi Unií a třetími zeměmi, které se rovněž zabývají uplatňováním ustanovení aktů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení, mělo by být možné zapojit protějšky subjektů IMI v těchto třetích zemích do postupů správní spolupráce podporovaných systémem IMI za předpokladu, že dotyčná třetí země poskytuje přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů v souladu se směrnicí 95/46/EC.\n(31)\nRozhodnutí Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů (8), by mělo být zrušeno. Rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (9) by se mělo i nadále vztahovat na otázky týkající se výměny informací podle směrnice 2006/123/ES.\n(32)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (10).\n(33)\nÚčinné uplatňování tohoto nařízení členskými státy by mělo být sledováno ve výroční zprávě o fungování systému IMI, založené na statistických údajích ze systému IMI a na jakýchkoli dalších relevantních údajích. Uplatňování tohoto nařízení členskými státy by mělo být hodnoceno mimo jiné na základě průměrných dob odpovědí, aby byly zajištěny odpovědi rychlé a kvalitní.\n(34)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel používání systému IMI pro správní spolupráci, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(35)\nV souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který předložil své stanovisko dne 22. listopadu 2011 (11),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) při správní spolupráci, včetně zpracování osobních údajů, mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi příslušnými orgány členských států a Komisí.\nČlánek 2\nZřízení systému IMI\nFormálně se zřizuje systém IMI.\nČlánek 3\nOblast působnosti\n1.   Systém IMI se používá pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi příslušnými orgány členských států a Komisí nezbytnou k provedení aktů Unie v oblasti vnitřního trhu ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jimiž se stanoví správní spolupráce, včetně výměny osobních údajů, mezi členskými státy navzájem nebo mezi členskými státy a Komisí. Tyto akty Unie jsou uvedeny v příloze.\n2.   Žádné ustanovení tohoto nařízení nečiní závaznými ustanovení aktů Unie, jež nejsou závazná.\nČlánek 4\nRozšiřování systému IMI\n1.   Komise může provést pilotní projekty s cílem vyhodnotit, zda by systém IMI byl účinným nástrojem k provedení ustanovení o správní spolupráci obsažených v aktech Unie, které nejsou uvedeny v příloze. Komise přijme prováděcí akt s cílem stanovit, na která ustanovení aktů Unie se pilotní projekt bude vztahovat, a vymezit postupy každého projektu, zejména klíčové technické funkce a procesní podmínky potřebné k provedení příslušných ustanovení o správní spolupráci. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 3.\n2.   Komise předloží hodnocení výsledků pilotního projektu včetně otázek ochrany údajů a účinných překladových funkcí Evropskému parlamentu a Radě. Kde je to vhodné, může být k hodnocení připojen legislativní návrh na změnu přílohy s cílem rozšířit využívání systému IMI na příslušná ustanovení aktů Unie.\nČlánek 5\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001.\nVedle toho se rozumí:\na)\n„systémem IMI“ elektronický nástroj, který Komise poskytuje na podporu správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi příslušnými orgány členských států a Komisí;\nb)\n„správní spoluprací“ spolupráce mezi příslušnými orgány členských států navzájem nebo mezi příslušnými orgány členských států a Komisí pomocí výměny a zpracování informací, a to i prostřednictvím oznámení a výstrah, nebo poskytováním vzájemné pomoci, včetně pomoci při řešení problémů, pro účely lepšího uplatňování práva Unie;\nc)\n„oblastí vnitřního trhu“ právní nebo funkční oblast vnitřního trhu ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v níž se systém IMI používá v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;\nd)\n„postupem správní spolupráce“ předem definovaný pracovní postup stanovený pro systém IMI, který subjektům IMI umožňuje navzájem komunikovat a jednat strukturovaným způsobem;\ne)\n„koordinátorem IMI“ subjekt jmenovaný členským státem k výkonu podpůrných úkolů, které jsou nezbytné pro účinné fungování systému IMI v souladu s tímto nařízením;\nf)\n„příslušným orgánem“ jakýkoliv orgán zřízený na celostátní, regionální nebo místní úrovni a registrovaný v systému IMI, který má specifické povinnosti týkající se uplatňování vnitrostátního práva nebo aktů Unie uvedených v příloze v jedné nebo více oblastech vnitřního trhu;\ng)\n„subjekty IMI“ příslušné orgány, koordinátoři IMI a Komise;\nh)\n„uživatelem IMI“ fyzická osoba, která pracuje v rámci pravomoci subjektu IMI a která je v systému IMI zaregistrována jménem tohoto subjektu IMI;\ni)\n„vnějšími subjekty“ fyzické nebo právnické osoby jiné než uživatelé IMI, které mohou vzájemně komunikovat v systému IMI pouze za použití oddělených technických prostředků a v souladu se specifickým, předem stanoveným pracovním postupem zavedeným pro uvedený účel;\nj)\n„zablokováním“ použití technických prostředků tak, aby uživatelé IMI nemohli mít prostřednictvím běžného rozhraní systému IMI přístup k osobním údajům;\nk)\n„formálním ukončením“ technický nástroj poskytovaný systémem IMI pro ukončení postupu správní spolupráce.\nKAPITOLA II\nFUNKCE A POVINNOSTI VE VZTAHU K SYSTÉMU IMI\nČlánek 6\nKoordinátoři IMI\n1.   Každý členský stát jmenuje jednoho národního koordinátora IMI, k jehož úkolům patří\na)\nregistrovat nebo ověřovat registraci koordinátorů IMI a příslušných orgánů;\nb)\npůsobit jako hlavní kontaktní osoba pro subjekty IMI z členských států v záležitostech týkajících se systému IMI, včetně poskytování informací o aspektech souvisejících s ochranou osobních údajů podle tohoto nařízení;\nc)\npůsobit jako partner Komise v otázkách souvisejících se systémem IMI, včetně poskytování informací o aspektech souvisejících s ochranou osobních údajů podle tohoto nařízení;\nd)\nposkytovat subjektům IMI z členských států znalosti, odbornou přípravu a podporu, včetně základní technické pomoci;\ne)\nzajišťovat účinné fungování systému IMI, nakolik je to v jeho moci, včetně poskytování včasných a přiměřených odpovědí subjekty IMI z členských států na žádosti o správní spolupráci.\n2.   Vedle toho může každý členský stát v souladu se svou vnitřní správní strukturou jmenovat jednoho nebo více koordinátorů IMI, kteří budou plnit některé z úkolů uvedených v odstavci 1.\n3.   Členské státy uvědomí Komisi o koordinátorech IMI jmenovaných v souladu s odstavci 1 a 2 a o úkolech, za které jsou odpovědní. Komise tyto informace sdělí ostatním členským státům.\n4.   Všichni koordinátoři IMI mohou působit jako příslušné orgány. V takových případech má koordinátor IMI stejná přístupová práva jako příslušný orgán. Každý koordinátor IMI působí jako správce ve vztahu k vlastním činnostem zpracování údajů, které vykonal jako subjekt IMI.\nČlánek 7\nPříslušné orgány\n1.   Při spolupráci prostřednictvím systému IMI příslušné orgány prostřednictvím uživatelů IMI jednajících v souladu s postupy správní spolupráce zajistí, aby v souladu s příslušným aktem Unie byla co nejdříve a v každém případě ve lhůtě stanovené v uvedeném aktu poskytnuta přiměřená odpověď.\n2.   Příslušný orgán může jako důkazy použít veškeré informace, dokumenty, závěry, prohlášení nebo ověřené kopie, které obdržel elektronicky prostřednictvím systému IMI, na stejném základě jako obdobné informace získané ve své vlastní zemi, pokud tak činí pro účely slučitelné s účelem, pro který byly údaje původně shromážděny.\n3.   Každý příslušný orgán působí jako správce ve vztahu k vlastním činnostem zpracování údajů vykonávaným uživatelem IMI spadajícím pod jeho pravomoc a zajišťuje, v případě potřeby ve spolupráci s Komisí, aby subjekty údajů mohly vykonávat svá práva v souladu s kapitolami III a IV.\nČlánek 8\nKomise\n1.   Komise odpovídá za vykonávání těchto úkolů:\na)\nzajišťování bezpečnosti, dostupnosti, údržby a vývoje softwaru a infrastruktury informačních technologií pro systém IMI;\nb)\nposkytování mnohojazyčného systému, včetně existujících překladových funkcí, odborné přípravy ve spolupráci s členskými státy a asistenční služby, která členským státům poskytuje pomoc při používání systému IMI;\nc)\nprovádění registrace národních koordinátorů IMI a udělování jim přístupu k systému IMI;\nd)\nzpracování osobních údajů v systému IMI, pokud je tak stanoveno v tomto nařízení, v souladu s účely stanovenými platnými akty Unie uvedenými v příloze;\ne)\nsledování, zda je uplatňováno toto nařízení, a podávání zpráv Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s článkem 25.\n2.   Pro účely plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a pro sestavování statistických zpráv má Komise přístup k nezbytným informacím, které se týkají zpracování údajů prováděného v systému IMI.\n3.   Komise se podílí na postupech správní spolupráce, jejichž součástí je zpracování osobních údajů, pouze pokud to vyžaduje ustanovení některého aktu Unie uvedeného v příloze.\nČlánek 9\nPřístupová práva subjektů a uživatelů IMI\n1.   Přístup k systému IMI mají pouze uživatelé IMI.\n2.   Členské státy jmenují koordinátory IMI a určí příslušné orgány i oblasti vnitřního trhu, které jsou v jejich působnosti. Komise v tomto procesu může plnit poradní úlohu.\n3.   Každý subjekt IMI podle potřeby uděluje a odebírá vhodná přístupová práva svým uživatelům IMI v oblasti vnitřního trhu, která je v jeho působnosti.\n4.   Komise a členské státy zavedou vhodné prostředky, kterými zajistí, aby uživatelům IMI byl umožněn přístup pouze k osobním údajům zpracovaným v systému IMI, které potřebují, a pouze v těch oblastech vnitřního trhu, pro které jim byla udělena přístupová práva v souladu s odstavcem 3.\n5.   Zakazuje se používat osobní údaje, které jsou zpracovány v systému IMI za určitým účelem, způsobem neslučitelným s tímto původním účelem, není-li to výslovně stanoveno vnitrostátním právem v souladu s právem Unie.\n6.   Pokud postup správní spolupráce zahrnuje zpracování osobních údajů, mají k těmto údajům přístup pouze subjekty IMI zapojené do tohoto postupu.\nČlánek 10\nDůvěrnost\n1.   Každý členský stát použije v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo v souladu s právními předpisy Unie svá pravidla zachovávání služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti pro své subjekty IMI a uživatele IMI.\n2.   Subjekty IMI zajistí, aby uživatelé IMI spadající pod jejich pravomoc respektovali žádosti jiných subjektů IMI o zachování důvěrnosti informací vyměňovaných prostřednictvím systému IMI.\nČlánek 11\nPostupy správní spolupráce\nSystém IMI je založen na postupech správní spolupráce, jimiž se provádějí ustanovení stanovená v příslušných aktech Unie uvedených v příloze. V případě potřeby může Komise přijmout prováděcí akty ke konkrétnímu aktu Unie uvedenému v příloze nebo pro určitý druh postupu správní spolupráce, a stanovit tak klíčové technické funkce a procesní podmínky potřebné k tomu, aby příslušné postupy správní spolupráce mohly fungovat, v příslušných případech rovněž komunikací mezi vnějšími subjekty a systémem IMI podle článku 12. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.\nČlánek 12\nVnější subjekty\nVnějším subjektům lze poskytnout technické prostředky, jež jim umožní komunikovat se systémem IMI, je-li tato interakce\na)\nstanovena aktem Unie;\nb)\nstanovena v prováděcím aktu podle článku 11 v zájmu usnadnění správní spolupráce mezi příslušnými orgány v členských státech pro uplatňování ustanovení aktů Unie uvedených v příloze; nebo\nc)\nnezbytná pro podávání žádostí v zájmu výkonu jejich práv jakožto subjektů údajů v souladu s článkem 19.\nVšechny tyto technické prostředky musí být odděleny od systému IMI a nesmějí vnějším subjektům umožňovat přístup do systému IMI.\nKAPITOLA III\nZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ A BEZPEČNOST\nČlánek 13\nOmezení účelu\nSubjekty IMI si vyměňují a zpracovávají osobní údaje pouze pro účely vymezené v příslušných ustanoveních aktů Unie uvedených v příloze.\nÚdaje předložené systému IMI subjekty údajů se využívají pouze k účelům, k nimž byly poskytnuty.\nČlánek 14\nUchování osobních údajů\n1.   Osobní údaje zpracovávané v systému IMI jsou v něm zablokovány, jakmile již nejsou nezbytné pro účely, pro které byly shromážděny, v závislosti na zvláštnostech jednotlivých druhů správní spolupráce a obecně nejpozději šest měsíců po formálním ukončení postupu správní spolupráce.\nJe-li však v některém z platných aktů Unie uvedených v příloze stanovena delší doba, lze osobní údaje zpracované v systému IMI uchovávat nejdéle osmnáct měsíců po formálním ukončení postupu správní spolupráce.\n2.   Pokud je některým závazným aktem Unie uvedeným v příloze vyžadováno úložiště informací pro účely jejich budoucího použití subjekty IMI, mohou být osobní údaje uložené v těchto úložištích zpracovávány po dobu nezbytnou pro tyto účely, a to buď se souhlasem subjektu údajů, nebo stanoví-li tak zmíněný akt Unie.\n3.   Osobní údaje zablokované podle tohoto článku smějí být, s výjimkou svého uložení, zpracovávány pouze jako důkaz o výměně informací prostřednictvím systému IMI se souhlasem subjektu údajů, ledaže je zpracování potřebné s ohledem na naléhavé důvody obecného zájmu.\n4.   Zablokované údaje jsou v systému IMI automaticky vymazány po uplynutí tří let od formálního ukončení postupu správní spolupráce.\n5.   Na výslovnou žádost příslušného orgánu a se souhlasem subjektu údajů lze v konkrétním případě osobní údaje vymazat před skončením příslušné doby uchování.\n6.   Komise pomocí technických prostředků zajistí zablokování a vymazání osobních údajů a jejich vyhledávání v souladu s odstavcem 3.\n7.   Zavedou se technické prostředky, jimiž budou subjekty IMI motivovány, aby postupy správní spolupráce formálně uzavíraly co nejdříve po završení výměny informací, a díky nimž budou subjekty IMI moci zapojit příslušné koordinátory IMI do kteréhokoli postupu, jenž zůstává bez opodstatnění neaktivní po dobu přesahující dva měsíce.\nČlánek 15\nUchovávání osobních údajů uživatelů IMI\n1.   Odchylně od článku 14 se pro uchovávání osobních údajů uživatelů IMI použijí odstavce 2 a 3 tohoto článku. K těmto osobním údajům patří jméno a příjmení a veškeré údaje o elektronickém nebo jiném kontaktu nezbytné pro účely tohoto nařízení.\n2.   Osobní údaje týkající se uživatelů IMI jsou v systému IMI uloženy tak dlouho, dokud jsou tyto osoby uživateli IMI, a mohou být zpracovány pro účely slučitelné s cíli tohoto nařízení.\n3.   Pokud fyzická osoba přestane být uživatelem IMI, jsou její osobní údaje pomocí technických prostředků zablokovány po dobu tří let. S výjimkou uložení jsou tyto údaje zpracovávány pouze jako důkaz o výměně informací prostřednictvím systému IMI a po uplynutí tří let se vymaží.\nČlánek 16\nZpracování zvláštních kategorií údajů\n1.   Zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 45/2001 prostřednictvím systému IMI se povoluje pouze na základě konkrétního důvodu uvedeného v čl. 8 odst. 2 a 4 uvedené směrnice a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení a s výhradou vhodných ochranných opatření stanovených v uvedených článcích v zájmu zajištění práv jednotlivců, jejichž osobní údaje jsou zpracovány.\n2.   Systém IMI lze použít pro zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření uvedených v čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001, s výhradou ochranných opatření stanovených v uvedených článcích, včetně informací o disciplinárních či správních sankcích nebo trestech nebo jiných informací nezbytných k prokázání bezúhonnosti fyzické nebo právnické osoby, pokud je zpracování těchto údajů stanoveno v aktu Unie, který je základem pro zpracování, nebo s výslovným souhlasem subjektu údajů, s výhradou zvláštních ochranných opatření uvedených v čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES.\nČlánek 17\nBezpečnost\n1.   Komise zajistí, aby v systému IMI byla dodržována pravidla pro ochranu údajů přijatá Komisí podle článku 22 nařízení (ES) č. 45/2001.\n2.   Komise zavede nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osobních údajů zpracovávaných v systému IMI, včetně vhodné kontroly přístupu k údajům a bezpečnostního plánu, který musí být průběžně aktualizován.\n3.   Komise zajistí, aby v případě mimořádné bezpečnostní události bylo možné ověřit, které údaje byly v systému IMI zpracovány, kdy, kým a pro jaký účel.\n4.   Subjekty IMI přijmou veškerá procesní a organizační opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti osobních údajů jimi zpracovávaných v systému IMI v souladu s článkem 17 směrnice 95/46/ES.\nKAPITOLA IV\nPRÁVA SUBJEKTŮ ÚDAJŮ A DOHLED\nČlánek 18\nInformace poskytované subjektům údajů a transparentnost\n1.   Subjekty IMI zajistí, aby subjekty údajů byly co nejdříve informovány o zpracování svých osobních údajů v systému IMI a aby měly přístup k informacím o svých právech a o tom, jak je vykonávat, včetně totožnosti a kontaktních údajů správce a popřípadě jeho zástupce, v souladu s článkem 10 nebo 11 směrnice 95/46/ES a s vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s uvedenou směrnicí.\n2.   Komise zpřístupní veřejnosti snadno dostupným způsobem\na)\ninformace o systému IMI v souladu s články 11 a 12 nařízení (ES) č. 45/2001 v jasné a srozumitelné formě;\nb)\ninformace o aspektech ochrany údajů u postupů správní spolupráce v systému IMI podle článku 11 tohoto nařízení;\nc)\ninformace o výjimkách nebo omezeních práv subjektů údajů uvedených v článku 20 tohoto nařízení;\nd)\ndruhy postupů správní spolupráce, klíčové funkce systému IMI a kategorie údajů, které mohou být v systému IMI zpracovávány;\ne)\núplný seznam všech prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci týkajících se systému IMI, přijatých na základě tohoto nařízení nebo jiného aktu Unie, a konsolidovanou verzi přílohy tohoto nařízení a její následné změny jinými akty Unie.\nČlánek 19\nPrávo na přístup, opravu a vymazání\n1.   Subjekty IMI zajistí, aby subjekt údajů mohl účinně uplatňovat právo na přístup k údajům, které se ho v systému IMI týkají, jakož i právo na opravu nesprávných nebo neúplných údajů a vymazání neoprávněně zpracovaných údajů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Opravu nebo vymazání údajů provede odpovědný subjekt IMI co nejdříve a nejpozději 30 dnů od obdržení žádosti subjektu údajů.\n2.   Pokud subjekt údajů napadne správnost nebo zákonnost údajů zablokovaných podle čl. 14 odst. 1, je třeba tuto skutečnost zaznamenat a uvést i správné, opravené informace.\nČlánek 20\nVýjimky a omezení\nPokud členské státy v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES ve vnitrostátních právních předpisech stanoví výjimky z práv nebo omezení práv, jež pro subjekty údajů stanoví tato kapitola, uvědomí o tom Komisi.\nČlánek 21\nDohled\n1.   Vnitrostátní orgán nebo orgány dozoru určené v každém členském státě, jimž byly svěřeny pravomoci uvedené v článku 28 směrnice 95/46/ES („vnitrostátní orgán dozoru“), kontrolují nezávislým způsobem zákonnost zpracování osobních údajů subjekty IMI svého členského státu a zejména zajistí, aby byla práva subjektů údajů stanovená v této kapitole chráněna v souladu s tímto nařízením.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů sleduje a snaží se zajistit, aby činnosti, které Komise ve své úloze subjektu IMI provádí při zpracování osobních údajů, byly prováděny v souladu s tímto nařízením. Odpovídajícím způsobem se použijí povinnosti a pravomoci uvedené v článku 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001.\n3.   Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých pravomocí, zajistí koordinovaný dohled nad systémem IMI a jeho používáním subjekty IMI.\n4.   Evropský inspektor ochrany údajů může vnitrostátní orgány dozoru vyzvat, aby se v případě nutnosti sešly za účelem zajištění koordinovaného dohledu nad systémem IMI a jeho používáním subjekty IMI podle odstavce 3. Náklady na tato setkání nese evropský inspektor ochrany údajů. Pro tento účel mohou být společně dle potřeby zavedeny další pracovní metody, včetně jednacího řádu. Evropskému parlamentu, Radě a Komisi se alespoň jednou za tři roky zasílá společná zpráva o činnostech.\nKAPITOLA V\nZEMĚPISNÁ PŮSOBNOST SYSTÉMU IMI\nČlánek 22\nVnitrostátní používání systému IMI\n1.   Členský stát může používat systém IMI pro účely správní spolupráce mezi příslušnými orgány na svém území v souladu s vnitrostátním právem, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nnejsou vyžadovány žádné podstatné změny stávajících postupů správní spolupráce;\nb)\nvnitrostátnímu orgánu dozoru bylo předloženo oznámení plánovaného použití systému IMI, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, a\nc)\nnemá to negativní dopad na účinné fungování systému IMI, pokud jde o jeho uživatele.\n2.   Pokud členský stát zamýšlí systematicky využívat systém IMI pro vnitrostátní účely, oznámí svůj záměr Komisi a požádá ji předem o schválení. Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Je-li to nezbytné, uzavřou členské státy s Komisí v souladu s tímto nařízením dohodu, která mimo jiné stanoví technická, finanční a organizační opatření pro vnitrostátní použití, včetně závazků subjektů IMI.\nČlánek 23\nVýměna informací se třetími zeměmi\n1.   Subjekty IMI v rámci Unie si mohou v souladu s tímto nařízením se svými protějšky ve třetí zemi vyměňovat v systému IMI informace, včetně osobních údajů, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\ninformace jsou zpracovávány podle ustanovení aktu Unie uvedeného v příloze a podle rovnocenných právních předpisů dané třetí země;\nb)\ninformace jsou vyměňovány nebo zpřístupňovány v souladu s mezinárodní dohodou, která stanoví\ni)\npoužití ustanovení aktu Unie uvedeného v příloze danou třetí zemí,\nii)\nvyužití systému IMI a\niii)\nzásady a postupy takové výměny a\nc)\ndotyčná třetí země zajišťuje odpovídající ochranu osobních údajů v souladu s čl. 25 odst. 2 směrnice 95/46/ES, včetně vhodných ochranných opatření, podle nichž se údaje zpracovávané v systému IMI použijí pouze pro účely, pro které byly původně vyměněny, a Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES.\n2.   Pokud je Komise subjektem IMI, použije se pro jakoukoli výměnu osobních údajů, které jsou zpracovány v systému IMI, s jejími protějšky ve třetí zemi čl. 9 odst. 1 a 7 nařízení (ES) č. 45/2001.\n3.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a průběžně aktualizuje seznam třetích zemí oprávněných k výměně informací, včetně osobních údajů, v souladu s odstavcem 1.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 24\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 25\nSledování a podávání zpráv\n1.   Komise předloží každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování systému IMI.\n2.   Do 5 prosince 2017 a každých pět let poté podá Komise evropskému inspektorovi ochrany údajů zprávu o aspektech, které se týkají ochrany osobních údajů v systému IMI, včetně bezpečnosti údajů.\n3.   Pro účely vypracování zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 poskytnou členské státy Komisi veškeré informace týkající se uplatňování tohoto nařízení, včetně informací o praktickém uplatňování požadavků na ochranu údajů, které jsou v tomto nařízení stanoveny.\nČlánek 26\nNáklady\n1.   Náklady na vývoj, propagaci, provoz a údržbu systému IMI se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, aniž jsou dotčena opatření podle čl. 22 odst. 2.\n2.   Pokud není stanoveno jinak v aktu Unie, hradí jednotlivé členské státy náklady na provoz systému IMI na své úrovni, včetně lidských zdrojů nezbytných pro poskytování odborné přípravy, propagaci a technickou pomoc (asistenční službu), jakož i pro správu systému IMI na vnitrostátní úrovni.\nČlánek 27\nZrušení\nRozhodnutí 2008/49/ES se zrušuje.\nČlánek 28\nÚčinné uplatňování\nČlenské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení svými subjekty IMI.\nČlánek 29\nVýjimky\n1.   Bez ohledu na článek 4 tohoto nařízení může pilotní projekt systému IMI zahájený dne 16. května 2011, jehož cílem je vyzkoušet vhodnost systému IMI pro provádění článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (12), nadále probíhat na základě postupů stanovených před vstupem tohoto nařízení v platnost.\n2.   Aby se prostřednictvím systému IMI provedla ustanovení o správní spolupráci obsažená v doporučení SOLVIT, může bez ohledu na čl. 8 odst. 3 a čl. 12 první pododstavec písm. a) a b) tohoto nařízení a na základě postupů stanovených před vstupem tohoto nařízení v platnost pokračovat zapojení Komise do postupů správní spolupráce a fungování stávajícího nástroje pro vnější subjekty. Lhůta uvedená v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení pro osobní údaje zpracovávané v systému IMI pro účely doporučení SOLVIT činí osmnáct měsíců.\n3.   Bez ohledu na čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení může Komise zahájit pilotní projekt, jehož cílem bude posoudit, zda je systém IMI účinným, nákladově efektivním a uživatelsky vstřícným nástrojem pro provedení čl. 3 odst. 4, 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (13). Nejpozději dva roky po zahájení takového pilotního projektu Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnocení uvedené v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, v němž bude rovněž zahrnuta i interakce mezi správní spoluprací v rámci systému spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele, která byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (14), a v rámci systému IMI.\n4.   Bez ohledu na čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení se v této oblasti nadále uplatňují veškeré lhůty v délce nepřesahující osmnáct měsíců, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 36 směrnice 2006/123/ES s ohledem na správní spolupráci podle kapitoly VI zmíněné směrnice.\nČlánek 30\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. října 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 14.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012.\n(3)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(4)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79.\n(6)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.\n(7)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.\n(8)  Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18.\n(9)  Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32.\n(10)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(11)  Úř. věst. C 48, 18.2.2012, s. 2.\n(12)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.\nPŘÍLOHA\nUSTANOVENÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI V AKTECH UNIE UVEDENÁ V ČLÁNKU 3, KTERÁ JSOU PROVÁDĚNA PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU IMI\n1.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (1): kapitola VI, čl. 39 odst. 5 a případně čl. 15 odst. 7, není-li v souladu se směrnicí 98/34/ES učiněno oznámení stanovené v uvedeném článku.\n2.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (2): článek 8, čl. 50 odst. 1, 2 a 3 a článek 56.\n3.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (3): čl. 10 odst. 4.\n4.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (4): čl. 11 odst. 2.\n5.\nDoporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu (5): kapitoly I a II.\n(1)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.\n(2)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.\n(3)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.\n(4)  Úř. věst. L 316, 29.11.2011, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79.", "summary": "Systém EU pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)\nSystém EU pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány zemí EU v oblastech politik souvisejících s jednotným trhem.\nKLÍČOVÉ BODY\nSystém IMI je zabezpečená internetová aplikace, která vnitrostátním, regionálním a místním orgánům umožňuje rychle a snadno komunikovat se svými protějšky v EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku o právních předpisech týkajících se vnitřního trhu (tzn. právních předpisech vztahujících se k vnitřnímu trhu, který existuje mezi zeměmi EU a ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob a ve kterém mohou občané volně žít, pracovat, studovat a podnikat). Těmto orgánům pomáhá překonávat praktické potíže související zejména s rozdíly ve správní kultuře, používání jiných jazyků a určování partnerů v ostatních zemích EU. Je dostupná ve všech jazycích EU a běží od roku 2008.Významné přínosy pro veřejnostUrychlením postupů a vylepšením komunikace mezi veřejnými orgány IMI snižuje náklady vzniklé v důsledku zpoždění a umožňuje orgánům poskytovat jednotlivcům a podnikům lepší služby. Jako takový je IMI nástroj, který nepřímo pomáhá jednotlivcům a podnikům maximálně využívat příležitosti, které nabízí vnitřní trh EU.\nOblasti, v nichž se IMI používáMezi příklady směrnic, pro něž se IMI použije, jsou směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. Pokud jde o odborné kvalifikace, systém IMI může země EU použít ke kontrole platnosti kvalifikací odborníků, kteří chtějí vykonávat v praxi v dané zemi. Kromě odborných kvalifikací a služeb jsou zde příklady dalších oblastí, na něž se vztahuje IMI:vysílání pracovníků: IMI podporuje spolupráci podle směrnic o vysílání pracovníků a vymáhání, které umožňují zemím EU vyměňování informací v oblasti mobility pracovní síly,Síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele: IMI podporuje 11 správních postupů podle nového nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, které pomáhají orgánům na ochranu spotřebitele spolupracovat efektivním a uživatelsky přívětivým způsobem (viz shrnutí),přeshraniční zdravotní péče,Solvit (do kterého mohou jednotlivci a podniky odesílat stížnosti na vnitrostátní orgány). Díky jeho flexibilitě lze systém snadno rozšířit i na další oblasti. Seznam oblastí, v nichž se IMI používá, je dostupný online.Hlavní funkce\nIMI nabízí tyto hlavní funkce:dvoustranné výměny informací (pracovní postup pro dvě osoby), které nabízí zabezpečené výměny informací mezi dvěma příslušnými orgány, mnohostranné výměny informací (pracovní postupy jedné osoby s více osobami), které orgánům umožňují odeslat informace více příjemcům, úložiště informací jako prohledatelná mnohojazyčná databáze ke sdílení informací mezi subjekty v rámci IMI, vyřizování případů sítí SOLVIT, tedy pracovní postup k vyřešení stížností ze strany občanů a podniků v souvislosti s uplatněním právních předpisů EU veřejnými orgány, veřejné rozhraní, které umožňuje vnějším subjektům komunikovat s IMI.Změny nařízení (EU) č. 1024/2012\nNařízení (EU) č. 1024/2012 bylo pozměněno, aby mohl být systém IMI používán v kontextu:se zpracováváním žádostí o evropský profesní průkaz (směrnice 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES – viz shrnutí), s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb (směrnice 2014/67/EU– viz shrnutí), s navracením kulturních statků neoprávněně vyvezených z území země EU (směrnice 2014/60/EU – viz shrnutí), s požadavky na předkládání některých veřejných listin (nařízení (EU) 2016/1191 – shrnutí), se schválením typu u nesilničních mobilních strojů (nařízení (EU) 2016/1628 – shrnutí), s jednotnou digitální bránou, která umožňuje online přístup k postupům a k pomoci pro jednotlivce a podniky (nařízení (EU) 2018/1724 – viz shrnutí) a s vysíláním řidičů v odvětví silniční dopravy (směrnice (EU) 2020/1057).Nařízením (EU) 2020/1055 se mění příloha k nařízení (EU) č. 1024/2012, čímž se nařízení (ES) č. 1071/2009 o provozních podmínkách pro společnosti v oblasti silniční a nákladní dopravy nebo osobní dopravy (viz shrnutí) přidává na seznam aktů EU prováděných prostřednictvím IMI.\nProváděcí akty\nKomise přijala následující prováděcí akty pravomoci:prováděcí rozhodnutí 2014/89/EU o pilotním projektu týkajícím se osvědčení strojvedoucích obsluhujícím vlaky (prováděcí rozhodnutí 2007/59/ES – viz shrnutí) prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/743 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci v souvislosti s nařízením (EU) 2016/679 o ochraně osobních údajů – viz shrnutí, prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1253 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci stanovených v rozhodnutí 2001/470/ES o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci – viz shrnutí, prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/2212 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci stanovených v nařízení (EU) 2017/2394 – viz shrnutí.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 1024/2012 se používá ode dne 4. prosince 2012.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1–11)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 1024/2012 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17–32)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49–65)\nProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2212 ze dne 20. prosince 2019 o pilotním projektu k provedení určitých ustanovení o správní spolupráci stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Úř. věst. L 332, 23.12.2019, s. 159–162)\nProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1253 ze dne 22. července 2019 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci podle rozhodnutí Rady 2001/470/ES o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Úř. věst. L 195, 23.7.2019, s. 40–42)\nProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/743 ze dne 16. května 2018 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Úř. věst. L 123, 18.5.2018, s. 115–118)\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/89/EU ze dne 14. února 2014 o pilotním projektu k zavedení povinnosti v oblasti správní spolupráce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/59/ES prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Úř. věst. L 45, 15.2.2014, s. 36–39)\nPoslední aktualizace 16.10.2020"}
{"celex_id": "32011R1343", "reference": "30.12.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/44\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1343/2011\nze dne 13. prosince 2011\no některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEvropské společenství přistoupilo k Dohodě o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „dohoda GFCM“) na základě rozhodnutí Rady 98/416/ES ze dne 16. června 1998 o přistoupení Evropského společenství ke Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (3) (dále jen „GFCM“).\n(2)\nDohoda GFCM stanoví odpovídající rámec pro vícestrannou spolupráci, jejímž cílem je prosazovat rozvoj, zachování, racionální řízení a co nejlepší využívání populací živých mořských zdrojů ve Středozemním a Černém moři na úrovních, které jsou považovány za udržitelné, s nízkým rizikem vyčerpání.\n(3)\nEvropská unie, jakož i Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Rumunsko a Slovinsko jsou smluvními stranami dohody GFCM.\n(4)\nDoporučení přijatá GFCM jsou pro smluvní strany závazná. Jelikož Unie je smluvní stranou dohody GFCM, jsou tato doporučení pro Unii závazná, a tudíž by měla být provedena v právu Unie, pokud jejich obsah již není právními předpisy Unie upraven.\n(5)\nNa výročních zasedáních v letech 2005, 2006, 2007 a 2008 přijala GFCM řadu doporučení a usnesení týkajících se některých druhů rybolovu v oblasti dohody GFCM, která byla dočasně provedena v právu Unie prostřednictvím každoročních nařízení o rybolovných právech nebo, v případě doporučení GFCM 2005/1 a 2005/2, prostřednictvím čl. 4 odst. 3 a článku 24 nařízení (ES) č. 1967/2006 (4).\n(6)\nZ důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty a jelikož trvalá povaha takovýchto doporučení vyžaduje rovněž trvalý právní nástroj k jejich provedení v právu Unie, je vhodné provést uvedená doporučení prostřednictvím jediného právního aktu, do něhož lze prostřednictvím změn tohoto aktu doplňovat budoucí doporučení.\n(7)\nDoporučení GFCM se vztahují na celou oblast dohody GFCM, tj. na Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují, jak je vymezena v preambuli dohody GFCM, a tudíž by měla být z důvodů jasnosti a právní jistoty provedena v jediném samostatném nařízení spíše než prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 1967/2006, které se vztahuje pouze na Středozemní moře.\n(8)\nNěkterá ustanovení nařízení (ES) č. 1967/2006 by se měla vztahovat nejen na Středozemní moře, ale na celou oblast dohody GFCM. Uvedená ustanovení by tudíž měla být vypuštěna z nařízení (ES) č. 1967/2006 a vložena do tohoto nařízení. Navíc by měla být vyjasněna některá ustanovení týkající se minimální velikost ok, stanovená v uvedeném nařízení.\n(9)\nPojem „oblasti s omezením rybolovu“ stanovený v doporučeních GFCM pro opatření prostorového řízení je rovnocenný pojmu „chráněné rybolovné oblasti“, který je použit v nařízení (ES) č. 1967/2006.\n(10)\nNa výročním zasedání ve dnech 23. až 27. března 2009 přijala GFCM doporučení týkající se zřízení oblasti s omezením rybolovu ve Lvím zálivu, a to na základě vědeckých doporučení Vědeckého poradního výboru obsažených ve zprávě z 11. zasedání tohoto výboru (zpráva FAO č. 890). Je vhodné provést toto opatření prostřednictvím systému řízení intenzity rybolovu.\n(11)\nSelektivita některých lovných zařízení nesmí při smíšeném rybolovu ve Středozemním moři přesáhnout určitou úroveň. Kromě celkové kontroly a omezení intenzity rybolovu je velmi důležité omezit intenzitu rybolovu v oblastech, v nichž se shromažďují dospělí jedinci důležitých populací, aby bylo zajištěno natolik nízké riziko zhoršení reprodukce, které umožňuje udržitelné využívání těchto populací. Proto je vhodné nejprve omezit intenzitu rybolovu v oblasti zkoumané Vědeckým poradním výborem na předchozí úrovně a neumožnit, aby tyto úrovně vzrostly.\n(12)\nDoporučení, z nichž vycházejí řídící opatření, by se měla opírat o vědecké využití příslušných údajů o kapacitě a činnosti loďstva, o biologickém stavu využívaných zdrojů a o sociální a ekonomické situaci v odvětví rybolovu. Tyto údaje je třeba shromáždit a předložit včas, aby mohly pomocné orgány GFCM připravit svá doporučení.\n(13)\nNa výročním zasedání v roce 2008 přijala GFCM doporučení ohledně regionálního režimu opatření států přístavu na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v oblasti GFCM. I když nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (5), obecně zahrnuje obsah uvedeného doporučení a používá se od 1. ledna 2010, existují nicméně některé jeho části, jako například četnost, rozsah a postup při přístavních inspekcích, které musí být v tomto nařízení uvedeny v zájmu jejich přizpůsobení zvláštnostem oblasti dohody GFCM.\n(14)\nPro zajištění jednotných podmínek provádění ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o formát a předávání zpráv o rybolovných činnostech prováděných v oblastech s omezením rybolovu, žádostí o převedení nevyužitých dnů z důvodu špatných povětrnostních podmínek do období zákazu odlovu zlaka nachového a zprávy o tomto převedení, zprávy v souvislosti se shromažďováním údajů o odlovu zlaka nachového, informací v souvislosti s minimální velikostí ok sítí používaných pro lov populací v Černém moři žijících při dně pomocí vlečné sítě a přehledu statistických údajů, jakož i pokud jde o spolupráci a výměnu informací s výkonným tajemníkem GFCM, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6).\n(15)\nZa účelem zajištění toho, že Unie bude i nadále plnit závazky vyplývající z dohody GFCM, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případy, kdy mají být v právu Unie provedeny změny stávajících a v právu Unie již provedených opatření GFCM, které se pro Unii staly závaznými a týkají se poskytování informací o minimální velikosti ok používaných v Černém moři výkonnému tajemníkovi GFCM; předávání seznamu plavidel oprávněných provádět rybolov výkonnému tajemníkovi GFCM pro účely rejstříku GFCM; opatření státu přístavu; spolupráce, informací a podávání zpráv; tabulky, mapy a zeměpisné souřadnice zeměpisných podoblastí GFCM; postupy při inspekci plavidel prováděné státem přístavu; a přehledy statistických údajů GFCM. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanoví pravidla, podle nichž Unie uplatňuje opatření pro zachování, řízení, využívání, sledování, uvádění na trh a vynucování, která se týkají produktů rybolovu a akvakultury, stanovená Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“).\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na všechny obchodní rybolovné činnosti a činnosti v oblasti akvakultury prováděné rybářskými plavidly EU a státními příslušníky členských států v oblasti dohody GFCM.\nPoužije se, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1967/2006.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybolovné činnosti, které jsou prováděny výhradně za účelem vědeckého výzkumu, s povolením a pod dohledem členského státu vlajky plavidla a o nichž byly Komise a členské státy, v jejichž vodách se výzkum provádí, předem informovány. Členské státy, které provádějí rybolovné činnosti za účelem vědeckého výzkumu, informují Komisi, členské státy, v jejichž vodách je výzkum prováděn, a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství o všech úlovcích, k nimž došlo při těchto rybolovných činnostech.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (7) a článku 2 nařízení (ES) č. 1967/2006 použijí tyto definice:\na)\n„oblastí dohody GFCM“ se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují, jak jsou popsány v dohodě GFCM;\nb)\n„intenzitou rybolovu“ se rozumí součin získaný vynásobením kapacity rybářského plavidla, vyjádřené buď v kW nebo v GT (hrubá prostornost), aktivitou vyjádřenou počtem dní na moři;\nc)\n„dnem na moři“ se rozumí kalendářní den, kdy je plavidlo vzdáleno z přístavu, bez ohledu na dobu během tohoto dne, po kterou je toto plavidlo přítomno v určité oblasti;\nd)\n„číslem v rejstříku rybářského loďstva EU“ se rozumí číslo v rejstříku loďstva Společenství definované v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (8).\nHLAVA II\nTECHNICKÁ OPATŘENÍ\nKAPITOLA I\nOblasti s omezením rybolovu\nOddíl I\nOblast s omezením rybolovu ve Lvím zálivu\nČlánek 4\nVymezení oblasti s omezením rybolovu\nVe východní části Lvího zálivu se zřizuje oblast s omezením rybolovu vymezená spojnicemi těchto zeměpisných souřadnic:\n—\n42o 40′ s. š., 4o 20′ v. d.\n—\n42o 40′ s. š., 5o 00′ v. d.\n—\n43o 00′ s. š., 4o 20′ v. d.\n—\n43o 00′ s. š., 5o 00′ v. d.\nČlánek 5\nIntenzita rybolovu\nIntenzita rybolovu populací žijících při dně prováděného plavidly, která v oblasti s omezením rybolovu uvedené v článku 4 používají vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry pro lov při dně a pelagické dlouhé lovné šňůry a sítě pro lov při dně, nepřesáhne úroveň intenzity rybolovu, kterou jednotlivé členské státy v této oblasti uplatnily v roce 2008.\nČlánek 6\nZáznam o odlovu\nNejpozději do 16. února 2012 předloží členské státy Komisi v elektronickém formátu seznam plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v roce 2008 zaznamenala odlov v oblasti uvedené v článku 4 a v zeměpisné podoblasti GFCM 7 vymezené v příloze I. Seznam musí obsahovat název plavidla, jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU, dobu, po kterou bylo plavidlo oprávněno provádět rybolov v oblasti uvedené v článku 4, a počet dní strávených jednotlivými plavidly v roce 2008 v zeměpisné podoblasti 7 a konkrétně v oblasti uvedené v článku 4.\nČlánek 7\nOprávněná plavidla\n1.   Plavidlům oprávněným lovit v oblasti uvedené v článku 4 vydají jejich členské státy v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (9) oprávnění k rybolovu.\n2.   Rybářským plavidlům, která nemají záznamy o rybolovu v oblasti uvedené v článku 4 před 31. prosincem 2008, není povoleno, aby v uvedené oblasti zahájila rybolov.\n3.   Nejpozději do 16. února 2012 sdělí členské státy Komisi vnitrostátní právní předpisy platné ke dni 31. prosince 2008, které se týkají:\na)\nmaximálního počtu hodin na den, kdy je plavidlo oprávněno provádět rybolovné činnosti;\nb)\nmaximálního počtu dní v týdnu, kdy je plavidlo oprávněno pohybovat se na moři a být vzdálené z přístavu, a\nc)\npovinného načasování odplutí a návratu jejich rybářských plavidel do registrovaného přístavu.\nČlánek 8\nOchrana citlivých přírodních stanovišť\nČlenské státy zajistí, aby oblast uvedená v článku 4 byla chráněna před dopady jakékoli jiné lidské činnosti, která ohrožuje zachování prvků, které danou oblast charakterizují jako oblast hromadění jikrnáčů.\nČlánek 9\nInformace\nDo 1. února každého roku předloží členské státy Komisi v elektronickém formátu zprávu o rybolovných činnostech prováděných v oblasti uvedené v článku 4.\nKomise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání zpráv o těchto rybolovných činnostech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\nOddíl II\nOblasti s omezením rybolovu, jehož účelem je chránit citlivá hlubinná přírodní stanoviště\nČlánek 10\nStanovení oblastí s omezením rybolovu\nRybolov pomocí vlečných drapáků a vlečných sítí pro lov při dně se zakazuje v těchto oblastech:\na)\noblast omezeného hlubinného rybolovu „útes Lophelia poblíž Capo Santa Maria di Leuca“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:\n—\n39o 27,72′ s. š., 18o 10,74′ v. d.\n—\n39o 27,80′ s. š., 18o 26,68′ v. d.\n—\n39o 11,16′ s. š., 18o 32,58′ v. d.\n—\n39o 11,16′ s. š., 18o 04,28′ v. d.;\nb)\noblast omezeného hlubinného rybolovu „vývěry chladných uhlovodíků v oblasti delty Nilu“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:\n—\n31o 30,00′ s. š., 33o 10,00′ v. d.\n—\n31o 30,00′ s. š., 34o 00,00′ v. d.\n—\n32o 00,00′ s. š., 34o 00,00′ v. d.\n—\n32o 00,00′ s. š., 33o 10,00′ v. d.;\nc)\noblast omezeného hlubinného rybolovu „podmořská hora Eratosthenes“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:\n—\n33o 00,00′ s. š., 32o 00,00′ v. d.\n—\n33o 00,00′ s. š., 33o 00,00′ v. d.\n—\n34o 00,00′ s. š., 33o 00,00′ v. d.\n—\n34o 00,00′ s. š., 32o 00,00′ v. d.\nČlánek 11\nOchrana citlivých přírodních stanovišť\nČlenské státy zaručí, aby jejich příslušné orgány byly vyzvány k ochraně hlubinných citlivých přírodních stanovišť v oblastech uvedených v článku 10, a zejména zajistí, aby byly tyto oblasti chráněny před vlivem jakýchkoli jiných činností, které ohrožují zachování prvků, jež jsou pro tato přírodní stanoviště charakteristické.\nKAPITOLA II\nStanovení období, kdy je zakázán lov zlaka nachového pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem\nČlánek 12\nObdobí zákazu rybolovu\n1.   Lov zlaka nachového (Coryphaena hippurus) pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem je každoročně zakázán v období od 1. ledna do 14. srpna.\n2.   Odchylně od odstavce 1, může-li členský stát prokázat, že kvůli špatným povětrnostním podmínkám nemohla rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou vyčerpat běžné dny rybolovu, může tento členský stát převést dny, které jeho plavidla při rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem nevyužila, a to až do 31. ledna následujícího roku. V tomto případě předloží členské státy do konce roku Komisi žádost o převod příslušného počtu dní.\n3.   Odstavce 1 a 2 se rovněž vztahují na hospodářskou oblast uvedenou v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006.\n4.   Žádost podle odstavce 2 obsahuje tyto informace:\na)\nzprávu s podrobnými údaji o ukončení příslušných rybolovných činností včetně příslušných podpůrných informací o povětrnostních podmínkách;\nb)\nnázev plavidla a jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU.\n5.   Komise rozhodne o žádostech uvedených v odstavci 2 do šesti týdnů od data přijetí žádosti a písemně o svém rozhodnutí informuje členský stát.\n6.   Komise informuje výkonného tajemníka GFCM o rozhodnutích přijatých podle odstavce 5. Do 1. listopadu každého roku zašlou členské státy Komisi zprávu o převádění dnů nevyužitých v předchozím roce podle odstavce 2.\n7.   Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání žádostí podle odstavce 4 a zpráv o převádění nevyužitých dnů podle odstavce 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\nČlánek 13\nOprávnění k rybolovu\nRybářským plavidlům oprávněným účastnit se lovu zlaka nachového se vydá oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 a zařadí se na seznam obsahující název plavidla a jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU, přičemž dotčený členský stát předá tento seznam Komisi. Plavidla, jejichž celková délka nepřesahuje 10 m, jsou povinna mít oprávnění k rybolovu.\nTento požadavek se vztahuje rovněž na hospodářskou oblast uvedenou v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006.\nČlánek 14\nShromažďování údajů\n1.   Aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (10), zřídí členské státy odpovídající systém shromažďování a zpracování údajů o odlovech a intenzitě rybolovu.\n2.   Do 15. ledna každého roku ohlásí členské státy Komisi počet plavidel podílejících se na rybolovu a celkový objem vykládek a překládek zlaka nachového, které v předchozím roce provedla rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou v každé ze zeměpisných podoblastí oblasti dohody GFCM vymezených v příloze I.\nKomise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání těchto zpráv. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\n3.   Informace, které obdrží od členských států, předá Komise výkonnému tajemníkovi GFCM.\nKAPITOLA III\nLovná zařízení\nČlánek 15\nMinimální velikost ok v Černém moři\n1.   Minimální velikost ok sítí používaných v Černém moři pro lov populací žijících při dně pomocí vlečné sítě je 40 mm. Dílce síťoviny s oky o velikosti menší než 40 mm nesmějí být používány ani uloženy na palubě.\n2.   Do 1. února 2012 musí být sítě uvedené v odstavci 1 nahrazeny sítěmi se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo, na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla, sítěmi s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm, které mají uznanou selektivitu podle velikosti, která se rovná selektivitě sítě se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo ji přesahuje.\n3.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla provádějí v Černém moři lov populací žijících při dně pomocí vlečné sítě, předloží Komisi poprvé nejpozději 16. února 2012 a poté každých šest měsíců seznam rybářských plavidel provozujících tuto činnost v Černém moři, které používají vlečné sítě pro lov při dně se čtvercovými oky o velikosti alespoň 40 mm v kapse sítě nebo sítě s kosočtvercovými oky o velikosti alespoň 50 mm, a procentní podíl těchto plavidel v celkovém vnitrostátním loďstvu.\nKomise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání informací uvedených v tomto odstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\n4.   Komise předá informace uvedené v odstavci 3 výkonnému tajemníkovi GFCM.\nČlánek 16\nPoužívání vlečných drapáků a vlečných sítí\nZakazuje se provádění rybolovu pomocí vlečných drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 m.\nHLAVA III\nKONTROLNÍ OPATŘENÍ\nKAPITOLA I\nRejstřík plavidel\nČlánek 17\nRejstřík oprávněných plavidel\n1.   Každoročně do 1. prosince zašle každý členský stát Komisi prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat aktualizovaný seznam plavidel o celkové délce přesahující 15 metrů plujících pod jeho vlajkou a registrovaných na jeho území, jimž vydáním oprávnění k rybolovu povolil provádět rybolov v oblasti dohody GFCM.\n2.   Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:\na)\nčíslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva EU a jeho vnější označení uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004;\nb)\nobdobí, v němž je povoleno provádět rybolov nebo překládku;\nc)\npoužívaná lovná zařízení.\n3.   Do 1. ledna každého roku zašle Komise aktualizovaný seznam výkonnému tajemníkovi GFCM, aby dotyčná plavidla mohla být zapsána do rejstříku GFCM obsahujícího plavidla o celkové délce přesahující 15 m, která jsou oprávněna provádět rybolov v oblasti dohody GFCM (dále jen „rejstřík GFCM“).\n4.   Veškeré změny, které mají být provedeny v seznamu uvedeném v odstavci 1, se prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat oznámí Komisi alespoň deset pracovních dnů před tím, než plavidlo začne provádět rybolovnou činnost v oblasti dohody GFCM, a Komise je předá výkonnému tajemníkovi GFCM.\n5.   Rybářská plavidla EU o celkové délce přesahující 15 m, jež nejsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, nesmějí v oblasti dohody GFCM lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat žádné druhy ryb, měkkýšů nebo korýšů.\n6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že:\na)\nk provádění rybolovných činností v oblasti dohody GFCM jsou oprávněna pouze plavidla plující pod jejich vlajkou a zapsaná v seznamu uvedeném v odstavci 1, která mají na palubě jimi vydané oprávnění k rybolovu, a to za podmínek stanovených v tomto oprávnění;\nb)\nplavidlům, která v oblasti dohody GFCM nebo v jiných oblastech prováděla nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, není vydáno oprávnění k rybolovu, pokud noví vlastníci nepředloží odpovídající doklady, že předchozí vlastníci a provozovatelé nemají na plavidlech žádný právní, účastnický ani finanční zájem a ani je neovládají, nebo že jejich plavidla neprovádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a ani s ním nejsou spojena;\nc)\njejich vnitrostátní právní předpisy v největším možném rozsahu zakazují vlastníkům a provozovatelům plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, aby se v oblasti dohody GFCM podíleli na rybolovných činnostech prováděných plavidly, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM, či byli s těmito rybolovnými činnostmi spojeni;\nd)\njejich vnitrostátní právní předpisy v největším možném rozsahu požadují, aby vlastníci plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, byli státními příslušníky nebo právními subjekty členského státu vlajky;\ne)\njejich plavidla vyhovují všem příslušným opatřením GFCM pro zachování a řízení.\n7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž plavidlům o celkové délce přesahující 15 m, která nejsou zapsána v rejstříku GFCM, zakážou lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat ryby, měkkýše a korýše ulovené v oblasti dohody GFCM.\n8.   Členské státy neprodleně sdělí Komisi veškeré údaje vedoucí k důvodnému podezření, že plavidla o celkové délce přesahující 15 m, která nejsou zapsána v rejstříku GFCM, provádějí v oblasti dohody GFCM lov nebo překládku ryb, měkkýšů a korýšů.\nKAPITOLA II\nOpatření státu přístavu\nČlánek 18\nOblast působnosti\nTato kapitola se vztahuje na rybářská plavidla třetích zemí.\nČlánek 19\nPředběžné oznámení\nOdchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 činí doba pro podání předběžného oznámení alespoň 72 hodin před odhadovaným časem připlutí do přístavu.\nČlánek 20\nInspekce v přístavu\n1.   Bez ohledu na čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 podrobí členské státy každoročně ve svých určených přístavech inspekci alespoň 15 % vykládek a překládek.\n2.   Bez ohledu na čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1005/2008 jsou rybářská plavidla, která vplují do přístavu členského státu bez předchozího povolení, ve všech případech podrobena inspekci.\nČlánek 21\nPostup při inspekci\nKromě požadavků stanovených v článku 10 nařízení (ES) č. 1005/2008 odpovídají inspekce v přístavu požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení.\nČlánek 22\nOdepření použití přístavu\n1.   Členské státy neumožní plavidlu třetí země, aby použilo jejich přístavy pro vykládku, překládku či zpracování produktů rybolovu ulovených v oblasti dohody GFCM, a odepřou mu přístup k přístavním službám, mimo jiné včetně služeb doplnění paliva a zásob, pokud plavidlo:\na)\nnesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení;\nb)\nje zařazeno do seznamu plavidel, která prováděla nezákonný, nehlášený nebo neregulovaný rybolov nebo jej podporovala, přijatého regionální organizací pro řízení rybolovu nebo\nc)\nnemá platné oprávnění k tomu, aby v oblasti dohody GFCM provádělo rybolovné činnosti nebo činnosti, které s rybolovem souvisejí.\nOdchylně od prvního pododstavce nic nebrání členským státům, aby v případě vyšší moci nebo situace nouze ve smyslu článku 18 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (11) umožnily plavidlu třetí země, aby použilo jejich přístavy pro služby nezbytně nutné k nápravě takové situace.\n2.   Odstavec 1 se použije navíc k ustanovením o odepření použití přístavu stanoveným v čl. 4 odst. 2 a čl. 37 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1005/2008.\n3.   Pokud členský stát odepřel použití svých přístavů plavidlu třetí země v souladu s odstavci 1 či 2, neprodleně takovéto opatření oznámí veliteli plavidla, státu vlajky, Komisi a výkonnému tajemníkovi GFCM.\n4.   Pokud pominuly důvody pro odepření uvedené v odstavcích 1 či 2, členský stát odepření zruší a uvědomí o tom osoby a subjekty uvedené v odstavci 3, jimž bylo odepření oznámeno.\nHLAVA IV\nSPOLUPRÁCE, INFORMACE A PODÁVÁNÍ ZPRÁV\nČlánek 23\nSpolupráce a informace\n1.   Komise a členské státy spolupracují a vyměňují si informace s výkonným tajemníkem GFCM, a to zejména tím, že:\na)\nžádají o informace z příslušných databází a dodávají informace do těchto databází;\nb)\nžádají o spolupráci na podporu účinného provádění tohoto nařízení a zároveň ji poskytují.\n2.   Členské státy zaručí, že jejich vnitrostátní informační systémy týkající se rybolovu umožňují, aby mezi těmito státy a výkonným tajemníkem GFCM probíhala přímá elektronická výměna informací o inspekcích státu přístavu uvedených v hlavě III, s patřičným ohledem na příslušné požadavky na důvěrnost.\n3.   Členské státy přijmou opatření pro elektronickou výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními agenturami a pro koordinaci činností těchto agentur při provádění opatření podle hlavy III kapitoly II.\n4.   Pro účely tohoto nařízení sestaví členské státy seznam kontaktních míst a neprodleně jej elektronicky předají Komisi, výkonnému tajemníkovi GFCM a smluvním stranám GFCM.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se spolupráce a výměny informací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\nČlánek 24\nHlášení přehledu statistických údajů\n1.   Před 1. květnem každého roku předávají členské státy výkonnému tajemníkovi GFCM údaje o úkolech 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5 uvedených v přehledu statistických údajů GFCM podle oddílu C přílohy III.\n2.   Pro předávání údajů uvedených v odstavci 1 použijí členské státy systém GFCM pro zadávání údajů nebo jakoukoli jinou vhodnou normu a protokol pro předkládání údajů, které jsou stanoveny výkonným tajemníkem GFCM a jsou k dispozici na internetových stránkách GFCM.\n3.   Členské státy informují Komisi o údajích předložených na základě tohoto článku.\nKomise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání údajů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.\nHLAVA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 25\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený podle čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 26\nPřenesení pravomoci\nV rozsahu nezbytném k tomu, aby změny, jež se týkají stávajících a v právu Unie již provedených opatření GFCM a jež se staly pro Unii závaznými, byly provedeny v právu Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, aby mohla změnit ustanovení tohoto nařízení týkající se:\na)\nposkytování informací výkonnému tajemníkovi GFCM podle čl. 15 odst. 4;\nb)\npředávání seznamu plavidel oprávněných provádět rybolov výkonnému tajemníkovi GFCM podle článku 17;\nc)\nopatření států přístavu podle článků 18 až 22;\nd)\nspolupráce, informací a podávání zpráv podle článků 23 a 24;\ne)\ntabulky, mapy a zeměpisných souřadnic zeměpisných podoblastí GFSM uvedených v příloze I;\nf)\npostupů při inspekci plavidel prováděné státem přístavu uvedených v příloze II a\ng)\nstatistických údajů GFCM stanovených v příloze III.\nČlánek 27\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 26 je svěřena Komisi na dobu tří let od 19. ledna 2012. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 26 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 26 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 28\nZměny nařízení (ES) č. 1967/2006\nNařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto:\n1)\nv článku 4 se zrušuje odstavec 3;\n2)\nv článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   U vlečných sítí jiných než uvedených v odstavci 4 musí být minimální velikost ok:\na)\nodpovídající síti se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo\nb)\ntaková, že na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla odpovídá síti s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm, jež musí mít uznanou selektivitu podle velikosti, která se rovná selektivitě sítí uvedených v písmenu a) nebo ji přesahuje.\nRybářská pravidla jsou oprávněna používat a mít na palubě pouze jeden ze dvou uvedených druhů sítí.\nKomise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2012 zprávu o provádění tohoto odstavce, na jejímž základě, jakož i na základě informací předložených členskými státy do 31. prosince 2011, navrhne případně odpovídající změny.“;\n3)\nčlánek 24 se zrušuje;\n4)\nv článku 27 se zrušují odstavce 1 a 4.\nČlánek 29\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 13. prosince 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nM. SZPUNAR\n(1)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 71.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. října 2011. Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011.\n(3)  Úř. věst. L 190, 4.7.1998, s. 34.\n(4)  Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11, nahrazené opraveným zněním v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.\n(5)  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(7)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.\n(8)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.\n(9)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.\nPŘÍLOHA I\nA)   Tabulka zeměpisných podoblastí GFCM\nPODOBLAST FAO\nSTATISTICKÉ DIVIZE FAO\nZEMĚPISNÁ PODOBLAST\nZÁPADNÍ\n1.1\nBALEÁRY\n1\nseverní Alboránské moře\n2\nAlboránský ostrov\n3\njižní Alboránské moře\n4\nAlžírsko\n5\nBaleárské ostrovy\n6\nseverní Španělsko\n11.1\nSardinie (západ)\n1.2\nLVÍ ZÁLIV\n7\nLví záliv\n1.3\nSARDINIE\n8\nostrov Korsika\n9\nLigurské a severní Tyrhénské moře\n10\njižní Tyrhénské moře\n11.2\nSardinie (východ)\n12\nseverní Tunisko\nSTŘEDNÍ\n2.1\nJADERSKÉ MOŘE\n17\nseverní Jaderské moře\n18\njižní Jaderské moře (část)\n2.2\nJÓNSKÉ MOŘE\n13\nHammametský záliv\n14\nGábeský záliv\n15\nMalta\n16\njižní Sicílie\n18\njižní Jaderské moře (část)\n19\nzápadní Jónské moře\n20\nvýchodní Jónské moře\n21\njižní Jónské moře\nVÝCHODNÍ\n3.1\nEGEJSKÉ MOŘE\n22\nEgejské moře\n23\nostrov Kréta\n3.2\nLEVANTA\n24\nseverní Levanta\n25\nostrov Kypr\n26\njižní Levanta\n27\nLevanta\nČERNÉ MOŘE\n4.1\nMARMARSKÉ MOŘE\n28\nMarmarské moře\n4.2\nČERNÉ MOŘE\n29\nČerné moře\n4.3\nAZOVSKÉ MOŘE\n30\nAzovské moře\nB)   Mapa zeměpisných podoblastí GFCM (GFCM, 2009)\nC)   Zeměpisné souřadnice zeměpisných podoblastí GFCM (GFCM, 2009)\nZEMĚPISNÁ PODOBLAST\nHRANICE\n1\npobřeží\n36°00′ s. š. 5°36′ z. d.\n36°00′ s. š. 3°20′ z. d.\n36°05′ s. š. 3°20′ z. d.\n36°05′ s. š. 2°40′ z. d.\n36°00′ s. š. 2°40′ z. d.\n36°00′ s. š. 1°30′ z. d.\n36°30′ s. š. 1°30′ z. d.\n36°30′ s. š. 1°00′ z. d.\n37°36′ s. š. 1°00′ z. d.\n2\n36°05′ s. š. 3°20′ z. d.\n36°05′ s. š. 2°40′ z. d.\n35°45′ s. š. 3°20′ z. d.\n35°45′ s. š. 2°40′ z. d.\n3\npobřeží\n36°00′ s. š. 5°36′ z. d.\n35°49′ s. š. 5°36′ z. d.\n36°00′ s. š. 3°20′ z. d.\n35°45′ s. š. 3°20′ z. d.\n35°45′ s. š. 2°40′ z. d.\n36°00′ s. š. 2°40′ z. d.\n36°00′ s. š. 1°13′ z. d.\nmarocko-alžírská hranice\n4\npobřeží\n36°00′ s. š. 2°13′ z. d.\n36°00′ s. š. 1°30′ z. d.\n36°30′ s. š. 1°30′ z. d.\n36°30′ s. š. 1°00′ z. d.\n37°00′ s. š. 1°00′ z. d.\n37°00′ s. š. 0°30′ v. d.\n38°00′ s. š. 0°30′ v. d.\n38°00′ s. š. 8°35′ v. d.\nalžírsko-tuniská hranice\nmarocko-alžírská hranice\n5\n38°00′ s. š. 0°30′ v. d.\n39°30′ s. š. 0°30′ v. d.\n39°30′ s. š. 1°30′ z. d.\n40°00′ s. š. 1°30′ v. d.\n40°00′ s. š. 2°00′ v. d.\n40°30′ s. š. 2°00′ v. d.\n40°30′ s. š. 6°00′ v. d.\n38°00′ s. š. 6°00′ v. d.\n6\npobřeží\n37°36′ s. š. 1°00′ z. d.\n37°00′ s. š. 1°00′ z. d.\n37°00′ s. š. 0°30′ v. d.\n39°30′ s. š. 0°30′ v. d.\n39°30′ s. š. 1°30′ z. d.\n40°00′ s. š. 1°30′ v. d.\n40°00′ s. š. 2°00′ v. d.\n40°30′ s. š. 2°00′ v. d.\n40°30′ s. š. 6°00′ v. d.\n41°47′ s. š. 6°00′ v. d.\n42°26′ s. š. 3°09′ v. d.\n7\npobřeží\n42°26′ s. š. 3°09′ v. d.\n41°20′ s. š. 8°00′ v. d.\nfrancouzsko-italská hranice\n8\n43°15′ s. š. 7°38′ v. d.\n43°15′ s. š. 9°45′ v. d.\n41°18′ s. š. 9°45′ v. d.\n41°20′ s. š. 8°00′ v. d.\n41° 18′ s. š. 8°00′ v. d.\n9\npobřeží\nfrancouzsko-italská hranice\n43°15′ s. š. 7°38′ v. d.\n43°15′ s. š. 9°45′ v. d.\n41°18′ s. š. 9°45′ v. d.\n41°18′ s. š. 13°00′ v. d.\n10\npobřeží (včetně severní Sicílie)\n41°18′ s. š. 13°00′ v. d.\n41°18′ s. š. 11°00′ v. d.\n38°00′ s. š. 11°00′ v. d.\n38°00′ s. š. 12°30′ v. d.\n11\n41°47′ s. š. 6°00′ v. d.\n41° 18′ s. š. 6°00′ v. d.\n41°18′ s. š. 11°00′ v. d.\n38°30′ s. š. 11°00′ v. d.\n38°30′ s. š. 8°30′ v. d.\n38°00′ s. š. 8°30′ v. d.\n38°00′ s. š. 6°00′ v. d.\n12\npobřeží\nalžírsko-tuniská hranice\n38°00′ s. š. 8°30′ v. d.\n38°30′ s. š. 8°30′ v. d.\n38°30′ s. š. 11°00′ v. d.\n38°00′ s. š. 11°00′ v. d.\n37°00′ s. š. 12°00′ v. d.\n37°00′ s. š. 11°04′ v. d.\n13\npobřeží\n37°00′ s. š. 11°04′ v. d.\n37°00′ s. š. 12°00′ v. d.\n35°00′ s. š. 13°30′ v. d.\n35°00′ s. š. 11°00′ v. d.\n14\npobřeží\n35°00′ s. š. 11°00′ v. d.\n35°00′ s. š. 15°18′ v. d.\ntunisko-libyjská hranice\n15\n36°30′ s. š. 13°30′ v. d.\n35°00′ s. š. 13°30′ v. d.\n35°00′ s. š. 15°18′ v. d.\n36°30′ s. š. 15°18′ v. d.\n16\npobřeží\n38°00′ s. š. 12°30′ v. d.\n38°00′ s. š. 11°00′ v. d.\n37°00′ s. š. 12°00′ v. d.\n35°00′ s. š. 13°30′ v. d.\n36°30′ s. š. 13°30′ v. d.\n36°30′ s. š. 15°18′ v. d.\n37°00′ s. š. 15°18′ v. d.\n17\npobřeží\n41°55′ s. š. 15°08′ v. d.\nchorvatsko-černohorská hranice\n18\npobřeží (obě strany)\n41°55′ s. š. 15°08′ v. d.\n40°04′ s. š. 18°29′ v. d.\nchorvatsko-černohorská hranice\nalbánsko-řecká hranice\n19\npobřeží (včetně východní Sicílie)\n40°04′ s. š. 18°29′ v. d.\n37°00′ s. š. 15°18′ v. d.\n35°00′ s. š. 15°18′ v. d.\n35°00′ s. š. 19°10′ v. d.\n39°58′ s. š. 19°10′ v. d.\n20\npobřeží\nalbánsko-řecká hranice\n39°58′ s. š. 19°10′ v. d.\n35°00′ s. š. 19°10′ v. d.\n35°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n36°30′ s. š. 23°00′ v. d.\n21\npobřeží\ntunisko-libyjská hranice\n35°00′ s. š. 15°18′ v. d.\n35°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 25°09′ v. d.\nlibyjsko-egyptská hranice\n22\npobřeží\n36°30′ s. š. 23°00′ v. d.\n36°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n36°00′ s. š. 26°30′ v. d.\n34°00′ s. š. 26°30′ v. d.\n34°00′ s. š. 29°00′ v. d.\n36°43′ s. š. 29°00′ v. d.\n23\n36°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n36°00′ s. š. 26°30′ v. d.\n34°00′ s. š. 26°30′ v. d.\n34°00′ s. š. 23°00′ v. d.\n24\npobřeží\n36°43′ s. š. 29°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 29°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 32°00′ v. d.\n35°47′ s. š. 32°00′ v. d.\n35°47′ s. š. 35°00′ v. d.\nturecko-syrská hranice\n25\n35°47′ s. š. 32°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 32°00′ v. d.\n34°00′ s. š. 35°00′ v. d.\n35°47′ s. š. 35°00′ v. d.\n26\npobřeží\nlibyjsko-egyptská hranice\n34°00′ s. š. 25°09′ v. d.\n34°00′ s. š. 34°13′ v. d.\nhranice mezi Egyptem a pásmem Gazy\n27\npobřeží\nhranice mezi Egyptem a pásmem Gazy\n34°00′ s. š. 34°13′ v. d.\n34°00′ s. š. 35°00′ v. d.\n35°47′ s. š. 35°00′ v. d.\nturecko-syrská hranice\n28\n29\n30\nPŘÍLOHA II\nPostupy při inspekci plavidel prováděné státem přístavu\n1)   Identifikace plavidla\nPřístavní inspektoři:\na)\nověří platnost úředních dokladů na palubě, v případě potřeby prostřednictvím patřičných kontaktů se státem vlajky nebo mezinárodních rejstříků plavidel;\nb)\nv případě potřeby zajistí úřední překlad dokladů;\nc)\nověří správnost názvu plavidla, vlajky, vnějšího identifikačního čísla a značení (případně také identifikačního čísla lodi podle Mezinárodní námořní organizace) a mezinárodní rádiové volací značky;\nd)\npokud je to možné, prověří, zda plavidlo změnilo název, případně vlajku, a pokud ano, zaznamenají předchozí názvy a vlajky;\ne)\nzaznamenají přístav registrace, jméno a adresu vlastníka (a provozovatele a skutečného vlastníka, pokud se liší od vlastníka), zástupce a velitele plavidla, jakož i jedinečné identifikační číslo společnosti a registrovaného vlastníka, je-li k dispozici a\nf)\nzaznamenají jména a adresy případných předchozích vlastníků v posledních pěti letech.\n2)   Oprávnění\nPřístavní inspektoři ověří soulad oprávnění k rybolovu a přepravě ryb a produktů rybolovu s údaji zjištěnými podle bodu 1 a ověří dobu platnosti oprávnění a jejich použití pro oblasti, druhy a lovné zařízení.\n3)   Ostatní dokumenty\nPřístavní inspektoři přezkoumají všechny příslušné dokumenty včetně dokumentů v elektronickém formátu. Mezi příslušné dokumenty patří například lodní deníky, zejména lodní deník pro rybolov, jakož i seznam posádky, rozpisy a nákresy uskladnění a popisy ložných prostor pro ryby, jsou-li k dispozici. Může být provedena inspekce ložných prostor za účelem ověření, zda jejich rozměry a skladba odpovídají nákresům a popisům a zda uložení odpovídá rozpisům uložení. Mezi tyto dokumenty případně patří i doklady o úlovku nebo obchodní doklady vydané regionální organizací pro řízení rybolovu.\n4)   Lovné zařízení\na)\nPřístavní inspektoři ověří, zda lovné zařízení na palubě odpovídá podmínkám oprávnění. Je možné provést kontrolu, zda parametry lovného zařízení, mimo jiné například velikost ok (a případná zařízení), délka sítí a velikost háčků, odpovídají platným předpisům a zda identifikační znaky lovného zařízení odpovídají znakům schváleným pro dané plavidlo.\nb)\nPřístavní inspektoři mohou rovněž plavidlo prohledat, aby zjistili, zda se na něm nenachází lovné zařízení uložené mimo dohled nebo jinak nezákonné zařízení.\n5)   Ryby a produkty rybolovu\na)\nPřístavní inspektoři v nejvyšší možné míře ověří, zda ryby a produkty rybolovu na palubě byly uloveny v souladu s podmínkami stanovenými v platných oprávněních. Přístavní inspektoři při této činnosti prověří lodní deník pro rybolov a předložené zprávy, včetně zpráv předaných systémem pro sledování plavidel (VMS).\nb)\nPři zjišťování množství a druhů na palubě mohou přístavní inspektoři zkontrolovat ryby v ložném prostoru nebo během vykládky. Inspektoři mohou při této činnosti otevírat kartony, v nichž jsou ryby předběžně baleny, a přemísťovat ryby nebo kartony k ověření neporušenosti ložných prostor pro ryby.\nc)\nPři vykládce plavidla mohou přístavní inspektoři ověřovat vykládané druhy a množství. Toto ověřování se může týkat druhu produktu, živé hmotnosti (množství zjištěného z lodního deníku) a přepočítacího koeficientu použitého pro výpočet zpracované hmotnosti na živou hmotnost. Přístavní inspektoři mohou rovněž kontrolovat množství případně ponechané na palubě.\nd)\nPřístavní inspektoři mohou přezkoumat množství a složení všech úlovků na palubě, mimo jiné i odběrem vzorků.\n6)   Ověření nezákonného, nehlášeného nebo neregulovaného rybolovu\nPoužije se článek 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.\n7)   Zpráva\nPo skončení inspekce inspektor vyhotoví a podepíše písemnou zprávu, jejíž kopii obdrží velitel plavidla.\n8)   Výsledky inspekcí prováděných státem přístavu\nVýsledky inspekcí prováděných státem přístavu obsahují přinejmenším tyto údaje:\n1.\nÚdaje o inspekci\n—\ninspekční orgán (název inspekčního orgánu nebo jiného subjektu jmenovaného tímto orgánem),\n—\njméno inspektora,\n—\ndatum a čas provedení inspekce,\n—\npřístav inspekce (místo, kde je plavidlo podrobeno inspekci) a\n—\ndatum zprávy (datum vypracování zprávy).\n2.\nIdentifikace plavidla\n—\nnázev plavidla,\n—\ntyp plavidla,\n—\ndruh lovného zařízení,\n—\nvnější identifikační číslo (číslo plavidla vyznačené na boku) a číslo IMO (je-li k dispozici) nebo případně jiné číslo,\n—\nmezinárodní rádiová volací značka,\n—\nčíslo MMSI (Maritime Mobile Service Identity), je-li k dispozici,\n—\nstát vlajky (stát, v němž je plavidlo registrováno),\n—\npřípadně předchozí názvy a vlajky,\n—\ndomovský přístav (přístav registrace plavidla) a předchozí domovské přístavy,\n—\nvlastník plavidla (jméno, adresa, kontaktní údaje),\n—\nskutečný vlastník plavidla, pokud se liší od vlastníka (jméno, adresa, kontaktní údaje),\n—\nprovozovatel plavidla odpovídající za používání plavidla, pokud se liší od vlastníka (jméno, adresa, kontaktní údaje),\n—\nzástupce plavidla (jméno, adresa, kontaktní údaje),\n—\npřípadně jména a adresy předchozích vlastníků,\n—\njméno, státní příslušnost a námořní kvalifikace velitele plavidla a velitele rybolovu,\n—\nseznam posádky.\n3.\nOprávnění k rybolovu (licence/povolení)\n—\noprávnění plavidla k rybolovu nebo přepravě ryb a produktů rybolovu,\n—\nstáty, které oprávnění vydaly,\n—\npodmínky oprávnění včetně oblastí a doby platnosti,\n—\npříslušná regionální organizace pro řízení rybolovu,\n—\noblasti, rozsah a doba platnosti oprávnění,\n—\núdaje o schválené přidělené kvótě, intenzitě rybolovu apod.,\n—\nschválené druhy, vedlejší úlovky a lovné zařízení a\n—\npřípadně záznamy a dokumenty týkající se překládky.\n4.\nÚdaje o rybářském výjezdu\n—\ndatum, čas, oblast a místo zahájení současného rybářského výjezdu,\n—\nnavštívené oblasti (vplutí do jednotlivých oblastí a vyplutí z nich),\n—\npřekládky provedené na moři (datum, druhy, místo, množství přeložených ryb),\n—\nposlední navštívený přístav,\n—\ndatum a čas ukončení příslušného rybářského výjezdu a\n—\npřípadně zamýšlený příští přístav určení.\n5.\nVýsledek inspekce úlovku\n—\nzahájení a ukončení vykládky (datum a časy),\n—\ndruhy ryb,\n—\ndruh produktu,\n—\nživá hmotnost (množství zjištěné z lodního deníku),\n—\npříslušný přepočítací koeficient,\n—\nzpracovaná hmotnost (vyložená množství podle druhů a úpravy),\n—\nekvivalentní živá hmotnost (vyložená množství v ekvivalentní živé hmotnosti jako „hmotnost produktu x přepočítací koeficient“),\n—\nzamýšlené místo určení pro ryby a produkty rybolovu podrobené inspekci a\n—\npřípadně množství a druhy ryb ponechaných na palubě.\n6.\nVýsledky inspekce lovných zařízení\n—\núdaje o druzích lovných zařízení.\n7.\nZávěry\n—\nZávěry inspekce včetně porušení, ke kterým podle názoru inspektorů došlo, a odkaz na příslušná pravidla a opatření. Příslušný důkazní materiál se připojí k inspekční zprávě.\nPŘÍLOHA III\nA)   Členění loďstva do skupin podle GFCM/Vědeckého poradního výboru\nSkupiny\n< 6 metrů\n6–12 metrů\n12–24 metrů\nvíce než 24 metrů\n1.\nPolyvalentní malá plavidla bez motoru\nA\n2.\nPolyvalentní malá plavidla s motorem\nB\nC\n3.\nPlavidla lovící pomocí vlečných sítí\nD\nE\nF\n4.\nPlavidla lovící pomocí košelkových nevodů\nG\nH\n5.\nPlavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru\nI\n6.\nPlavidla lovící pelagické druhy pomocí vlečných sítí\nJ\n7.\nPlavidla lovící tuňáky pomocí vlečných sítí\nK\n8.\nPlavidla lovící pomocí drapáků\nL\n9.\nPolyvalentní plavidla\nM\nPopis skupin loďstva\nA   Polyvalentní malá plavidla bez motoru— všechna plavidla o celkové délce (LOA) rovné či menší než 12 metrů bez motoru (vítr či pohon).\nB   Polyvalentní malá plavidla o délce menší než 6 m s motorem— všechna plavidla o celkové délce (LOA) menší než 6 metrů s motorem.\nC   Polyvalentní malá plavidla o délce od 6 do 12 metrů s motorem— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 6 do 12 metrů s motorem, která během roku používají různá lovná zařízení, aniž by některé z nich jednoznačně převažovalo, nebo která používají lovné zařízení, které není v této klasifikaci uvedeno.\nD   Plavidla o délce menší než 12 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) nepřesahující 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.\nE   Plavidla o délce od 12 do 24 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 12 do 24 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.\nF   Plavidla o délce přesahující 24 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 24 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.\nG   Plavidla o délce od 6 do 12 metrů, která loví pomocí košelkových nevodů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 6 do 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí košelkových nevodů.\nH   Plavidla o délce přesahující 12 metrů, která loví pomocí košelkových nevodů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí košelkových nevodů, kromě plavidel, která kdykoli během roku používají zátahové sítě pro lov tuňáků.\nI   Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví na dlouhou lovnou šňůru— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí dlouhé lovné šňůry.\nJ   Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví pelagické druhy pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pelagických druhů pomocí vlečných sítí.\nK   Plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí— všechna plavidla, která po jakoukoli dobu v roce používají vlečné sítě pro lov tuňáků.\nL   Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví pomocí drapáků— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí drapáků.\nM   Polyvalentní plavidla o délce přesahující 12 metrů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 12 metrů, která během roku používají různá lovná zařízení, aniž by některé z nich jednoznačně převažovalo, nebo která používají lovné zařízení, které není v této klasifikaci uvedeno.\nPoznámka: Všechna pole jsou otevřená pro shromažďování informací. U polí, která jsou ve výše uvedené tabulce ponechána prázdná, se výskyt větší populace považuje za nepravděpodobný. V případě potřeby je však vhodné sloučit informace v „prázdném poli“ s nejvhodnějším sousedním „šedým polem“.\nB)   Tabulka měření nominální intenzity rybolovu\nZařízení\nPočet a rozměry\nKapacita\nČinnost\nNominální intenzita (1)\ndrapák (pro měkkýše)\notevřené hrdlo, šířka hrdla\nGT\ndoba rybolovu\nplocha dna, na níž bylo loveno pomocí drapáků (2)\nvlečná síť (včetně drapáků pro lov platýsů)\ntyp vlečné sítě (pelagická, pro lov při dně)\nGT a/nebo GRT\nmotorový pohon\nvelikost ok\nvelikost sítě (šířka hrdla)\nrychlost\nGT\ndoba rybolovu\nGT * dny\nGT * hodiny\nkW * dny\nkošelkový nevod\ndélka a výška sítě\nGT\nlehký pohon\npočet malých lodí\nGT\ndélka a výška sítě\ndoba hledání\nponoření lovného zařízení\nGT * počet ponoření lovného zařízení\ndélka sítě * počet ponoření lovného zařízení\nsítě\ntyp sítě (např. třístěnná tenatová síť, tenatová síť)\ndélka sítě (použitá v předpisech)\nGT\nplocha sítě\nvelikost ok\ndélka a výška sítě\ndoba rybolovu\ndélka sítě * dny\nplocha * dny\ndlouhé lovné šňůry\npočet háčků\nGT\npočet dlouhých lovných šňůr\ncharakteristické znaky háčků\nnávnada\npočet háčků\npočet ednotek dlouhé lovné šňůry\ndoba rybolovu\npočet háčků * hodiny\npočet háčků * dny počet dlouhých lovných šňůr\njednotky * dny/hodiny\nvězence\nGT\nPočet vězenců\nDoba rybolovu\npočet vězenců * dny\nKošelkový nevod/zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)\npočet zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)\npočet zařízení s uzavíracím mechanismem\nPočet výjezdů\npočet zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) * počet výjezdů\nC)   GFCM úkol 1 – Operační jednotky\n(1)  Opatření týkající se intenzity, která nezahrnují činnost v určité době, by měla odkazovat na určité období (tj. podle roku).\n(2)  Měl by být uveden odkaz na konkrétní oblast (s uvedením plochy), aby mohla být odhadnuta intenzita rybolovu (intenzita/km2) a aby mohla být intenzita uvedena do vztahu k využívaným populacím.", "summary": "Opatření pro rybolov a akvakulturu v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM)\nOpatření pro rybolov a akvakulturu v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) No 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) v souvislosti s opatřeními pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro opatření pro zachování, řízení, využívání, sledování, uvádění na trh a vynucování, která se týkají produktů rybolovu a akvakultury, stanovená Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) ve Středozemním moři, Černém moři a vodách, které je spojují. Vztahuje se na všechny obchodní rybolovné činnosti a činnosti v oblasti akvakultury, jakož i na konkrétně stanovené rekreační rybolovné činnosti, prováděné rybářskými plavidly EU a státními příslušníky členských zemí. Nařízení bylo změněno nařízeními (EU) 2015/2102 a (EU) 2019/982 obecně s cílem rozšířit opatření zachování, řízení a kontroly v reakci na měnící se podmínky v dotčených vodách.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblasti s omezením rybolovu\nOblasti s omezením rybolovu jsou zavedeny s cílem chránit základní rybí přírodní stanoviště, zranitelné mořské ekosystémy a citlivá hlubinná přírodní stanoviště.\nRybolov pomocí vlečných drapáků a vlečných sítí pro lov při dně se zakazuje v těchto oblastech omezeného hlubinného rybolovu:útes Lophelia poblíž Capo Santa Maria di Leuca, vývěry chladných uhlovodíků v oblasti delty Nilu, podmořská hora Eratosthenes.Rybolov s vlečnými sítěmi pro lov při dně se zakazuje v těchto oblastech v Sicilském průlivu:na východ od mělčiny Adventure Bank, na západ od zátoky Gela Basin, na východ od mělčiny Malta Bank.Další omezeníoblast Jabuka/Pomo Pit v Jaderském moři: sezónní omezení používání sítí a rybolov omezen na oprávněná plavidla, omezení ve Lvím zálivu, prostorová/časová omezení v Alboránském moři a Gábeském zálivu, období zákazu rybolovu a další opatření v Černém moři se uplatňuje v období tření pakambaly velké v Černém moři, kapacita rybářského loďstva nebo intenzita rybolovu růžichy šedé v Alboránském moři, lov zlaka nachového pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem je zakázán v období od 1. ledna do 14. srpna, minimální referenční velikost pro zachování zdrojů ostrouna obecného v Černém moři.Omezení lovných zařízení\nNařízení uvádí omezení:velikosti ok a používání vlečných sítí a tenatových sítí v Černém moři, používání vlečných drapáků a vlečných sítí.Zachování a udržitelné využívání rudých korálů\nNařízení stanoví pravidla a omezení zahrnující:oprávnění k rybolovu, minimální hloubku pro sběr, minimální průměr báze kolonií, povolená sběrná zařízení: pouze kladiva, která smí používat pouze oprávněné osoby, časové zákazy, zaznamenávání úlovků, vykládky úlovků pouze v určených přístavech, zákaz překládek na moři.Náhodné úlovky\nV případě náhodných úlovků musí být tyto druhy vypuštěny pokud možno nezraněné a živé:mořští ptáci, mořské želvy, tuleni středomořští, kytovci, chránění žraloci a rejnoci.Veškeré náhodné úlovky musí být zaznamenány v lodním deníku na palubě s informací o okolnostech, včetně typu rybolovného zařízení.\nŘízení malých pelagických druhů v Jaderském moři\nReferenční rybolovná kapacita pro populace malých pelagických druhů se stanovuje na základě počtu plavidel oficiálně uváděných dotčenými zeměmi EU. Vnitrostátní orgány musí zajistit, aby celková kapacita loďstva nikdy nepřekročila tuto referenční rybolovnou kapacitu.\nRejstřík oprávněných plavidel\nPřed 1. prosincem každého roku musí každá země EU předložit seznam plavidel, která jsou delší než 15 metrů, plují pod její vlajkou, jsou registrované na jejím území a jsou oprávněny vykonávat rybolov v oblasti dohody GFCM.\nOprávnění k rybolovu\nSeznamy provozovaných plavidel s oprávněním k rybolovu musí být sdělovány v souvislosti s růžichou šedou v Alboránském moři, populacemi žijícími při dně v Sicilském průlivu, pakambalou velkou v Černém moři, rudými korály, zlakem nachovým a rybolovem v oblasti Jabuka/Pomo Pit.\nInspekce v Sicilském průlivu\nNařízení zavádí mezinárodní společný inspekční a dohledový program v mezinárodních vodách Sicilského průlivu a upřesňuje postupy, které je třeba dodržovat při inspekcích a odhalování porušení předpisů.\nPlavidla třetích zemí\nZemě EU odepřou plavidlům nečlenských zemí přístup k přístavním službám, včetně služeb doplnění paliva a zásob, pokud plavidlo nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení nebo nemá oprávnění.\nSpolupráce a informace\nEvropská komise a země EU musí sdílet informace s výkonným tajemníkem GFCM, zejména pomocí příslušných databází a žádostí o spolupráci a spoluprací na podporu účinného provádění nařízení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPůvodní nařízení (EU) č. 1343/2011 se uplatňuje od 19. ledna 2012.\nPozměňující pravidla se uplatňují od 28. listopadu 2015 (nařízení (EU) 2015/2102 týkající se udržitelného využívání rudého korálu a zmírňující náhodné úlovky mořských ptáků, želv, tuleňů středomořských a kytovců) a od 10. července 2019 (nařízení (EU) 2019/982 minimalizující náhodné úlovky některých citlivých mořských druhů a negativní environmentální dopady rybolovu na mořská přírodní stanoviště).\nKONTEXT\nViz také:Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44–61)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 1343/2011 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/982 ze dne 5. června 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) (Úř. věst. L 164, 20.6.2019, s. 1–22)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2102 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) (Úř. věst. L 308, 25.11.2015, s. 1–10)\nNařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11–85). Znění bylo znovu zveřejněno v opravené podobě (Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6–30)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 22.10.2019"}
{"celex_id": "32012R1257", "reference": "31.12.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 361/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1257/2012\nze dne 17. prosince 2012,\nkterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 první pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (1),\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nK dosažení cílů Unie uvedených v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přispívá vytvoření právních podmínek, které podnikům umožňují, aby přizpůsobily svou činnost při výrobě a přeshraniční distribuci výrobků, a poskytují jim větší možnosti a více příležitostí. Mezi právní nástroje, které mají podniky k dispozici, by měla patřit jednotná patentová ochrana v rámci vnitřního trhu nebo alespoň v rámci jeho podstatné části.\n(2)\nPodle čl. 118 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zahrnují opatření, která mají být přijata v rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu, vytvoření jednotné patentové ochrany v Unii a zavedení centralizovaného režimu pro udělování povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.\n(3)\nDne 10. března 2011 Rada přijala rozhodnutí 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce mezi Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Německem, Estonskem, Irskem, Řeckem, Francií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem, Finskem, Švédskem a Spojeným královstvím (dále jen „zúčastněné členské státy“) v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.\n(4)\nJednotná patentová ochrana bude podporovat vědeckotechnický pokrok a fungování vnitřního trhu tím, že zajistí, aby byl přístup k patentovému systému snazší, méně nákladný a právně zajištěný. Zvýší rovněž úroveň patentové ochrany tím, že umožní získat jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech a odstraní náklady a složitost pro podniky v celé Unii. Jednotná patentová ochrana by měla být k dispozici majitelům evropského patentu ze zúčastněných členských států i z jiných států bez ohledu na jejich státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.\n(5)\nÚmluvou o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněnou dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“), byla zřízena Evropská patentová organizace, která byla pověřena úkolem udělovat evropské patenty. Tento úkol plní Evropský patentový úřad. Evropský patent udělený Evropským patentovým úřadem by měl mít na žádost majitele patentu na základě tohoto nařízení jednotný účinek v zúčastněných členských státech. O tomto patentu se dále hovoří jako o „evropském patentu s jednotným účinkem“.\n(6)\nPodle části IX Evropské patentové úmluvy může určitá skupina smluvních států Evropské patentové úmluvy stanovit, že evropské patenty udělené pro tyto státy mají jednotnou povahu. Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 Evropské patentové úmluvy, regionální patentovou dohodu ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o patentové spolupráci ze dne 19. června 1970 naposledy pozměněné dne 3. února 2001 a zvláštní dohodu ve smyslu článku 19 Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví podepsané v Paříži dne 20. března 1883 a naposledy pozměněné dne 28. září. 1979.\n(7)\nJednotné patentové ochrany by mělo být dosaženo přiznáním jednotného účinku evropským patentům ve fázi po udělení patentu, a to na základě tohoto nařízení a ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Hlavním rysem evropského patentu s jednotným účinkem by měla být jeho jednotná povaha, to jest že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. Evropský patent s jednotným účinkem by tudíž mohl být omezen, převeden, zrušen nebo by mohl zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Mělo by být možné poskytnout k evropskému patentu s jednotným účinkem licenci ve vztahu k celému území zúčastněných členských států nebo jeho části. Aby byl zajištěn jednotný věcný rozsah ochrany vyplývající z jednotné patentové ochrany, měly by mít jednotný účinek pouze evropské patenty, které byly uděleny pro všechny zúčastněné členské státy se stejným souborem nároků. Jednotný účinek přiznaný evropskému patentu by tak měl mít pouze doplňkovou povahu, a mělo by se na něj hledět tak, že v rozsahu, v jakém byl základní evropský patent zrušen nebo omezen, vůbec nevznikl.\n(8)\nV souladu s obecnými zásadami patentového práva a čl. 64 odst. 1 Evropské patentové úmluvy by měla mít jednotná patentová ochrana zpětnou účinnost v zúčastněných členských státech ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Pokud platí jednotný účinek patentové ochrany, měly by zúčastněné členské státy zajistit, aby se na evropský patent nepohlíželo tak, že nabyl účinnosti na jejich území jako národní patent, aby se zabránilo jakékoli duplicitě patentové ochrany.\n(9)\nEvropský patent s jednotným účinkem by měl jeho majiteli poskytovat právo zabránit jakékoli třetí osobě v jednání, proti němuž patent poskytuje ochranu. To by mělo být zajištěno zřízením Jednotného patentového soudu. V otázkách, na které se nevztahuje toto nařízení nebo nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu (3), by se měly použít ustanovení Evropské patentové úmluvy, dohoda o Jednotném patentovém soudu, včetně ustanovení vymezujících rozsah a omezení uvedeného práva, a vnitrostátní právní předpisy včetně pravidel mezinárodního práva soukromého.\n(10)\nNucené licence pro evropské patenty s jednotným účinkem by se, pokud jde o území zúčastněných členských států, měly řídit jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy.\n(11)\nKomise by měla ve své zprávě o fungování tohoto nařízení zhodnotit fungování příslušných omezení a případně předložit příslušné návrhy, přičemž by měla zohlednit přínos, který patentový systém představuje pro inovace a technologický pokrok, oprávněné zájmy třetích osob a zásadní zájmy společnosti. Dohoda o Jednotném patentovém soudu nebrání Evropské unii ve výkonu jejích pravomocí v této oblasti.\n(12)\nV souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie by se zásada vyčerpání práv měla vztahovat i na evropské patenty s jednotným účinkem. Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem by se proto rovněž neměla vztahovat na činnosti související s výrobkem, na nějž se tento patent vztahuje, které jsou prováděny v zúčastněných členských státech poté, co majitel patentu uvedl výrobek na trh v Unii.\n(13)\nRežim náhrady škod by se měl řídit právními předpisy zúčastněných členských států, zejména ustanoveními, kterými se provádí článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (4).\n(14)\nS evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví by se mělo zacházet v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem zúčastněného členského státu určeného podle zvláštních kritérií, jako je bydliště nebo sídlo, hlavní místo podnikání nebo jedno z míst podnikání přihlašovatele.\n(15)\nAby se podpořilo a usnadnilo hospodářské využívání vynálezů chráněných evropskými patenty s jednotným účinkem, měl by mít majitel takového patentu možnost nabídnout poskytnutí licence ke svému patentu komukoli za přiměřenou náhradu. Za tímto účelem by měl mít majitel patentu možnost předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven poskytnout licenci ke svému patentu za přiměřenou náhradu. V takovém případě by měly být majiteli patentu po obdržení tohoto prohlášení Evropským patentovým úřadem sníženy udržovací poplatky.\n(16)\nSkupina členských států, která využije ustanovení části IX Evropské patentové úmluvy, může pověřit Evropský patentový úřad určitými úkoly a zřídit v rámci správní rady Evropské patentové organizace užší výbor (dále jen „užší výbor“).\n(17)\nZúčastněné členské státy by měly Evropský patentový úřad pověřit určitými správními úkoly, které se týkají evropských patentů s jednotným účinkem, zejména pokud jde o správu žádostí o jednotný účinek, zápis jednotného účinku a případných omezení, licencí, převodů, zrušení nebo zániku evropských patentů s jednotným účinkem, výběr a rozdělování udržovacích poplatků, zveřejňování překladů pro informační účely během přechodného období a správu systému náhrad nákladů na překlad pro přihlašovatele podávající evropské patentové přihlášky v jiném jazyce než v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.\n(18)\nV rámci užšího výboru by zúčastněné členské státy měly zajistit řízení činností souvisejících s úkoly svěřenými Evropskému patentovému úřadu zúčastněnými členskými státy a dohled nad nimi, dále by měly zajistit, aby žádosti o jednotný účinek byly podávány u Evropského patentového úřadu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku, a aby byly tyto žádosti předkládány v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu spolu s překladem, který v přechodném období požaduje nařízení Rady (EU) č. 1260/2012. Zúčastněné členské státy by měly také zajistit, že budou v souladu s pravidly hlasování stanovenými v čl. 35 odst. 2 Evropské patentové úmluvy stanoveny výše udržovacích poplatků a podíly pro rozdělení udržovacích poplatků podle kritérií uvedených v tomto nařízení.\n(19)\nMajitelé patentů by měli za evropské patenty s jednotným účinkem platit jednotný roční udržovací poplatek. Udržovací poplatky by se měly po celou dobu patentové ochrany postupně zvyšovat a spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, by měly pokrývat všechny náklady spojené s udělením evropského patentu a správou jednotné patentové ochrany. Výše udržovacích poplatků by se měla stanovit tak, aby usnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků a zohledňovala situaci specifických subjektů, jakými jsou malé a střední podniky, například formou nižších poplatků. Výše poplatků by měla rovněž odrážet velikost trhu, na který se patent vztahuje, a měla by být podobná jako výše vnitrostátních udržovacích poplatků za průměrný evropský patent s účinky v zúčastněných členských státech v době, kdy je výše udržovacích poplatků stanovena poprvé.\n(20)\nPřiměřená výše a rozdělování udržovacích poplatků by měly být stanoveny tak, aby bylo zajištěno, že všechny náklady na úkoly svěřené Evropskému patentovému úřadu v souvislosti s jednotnou patentovou ochranou budou plně hrazeny ze zdrojů vytvořených evropskými patenty s jednotným účinkem, a že výnosy z udržovacích poplatků spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, zajistí vyrovnaný rozpočet Evropské patentové organizace.\n(21)\nUdržovací poplatky by se měly platit Evropské patentové organizaci. Evropský patentový úřad by si měl ponechat určitou částku na pokrytí nákladů vzniklých v rámci tohoto úřadu při plnění úkolů souvisejících s jednotnou patentovou ochranou v souladu s článkem 146 Evropské patentové úmluvy. Zbývající částka by měla být rozdělena mezi zúčastněné členské státy a měla by být použita pro účely související s patenty. Podíly z této částky by se měly stanovit na základě spravedlivých, nestranných a náležitých kritérií, totiž podle úrovně patentové aktivity a velikosti trhu, a měly by zaručovat minimální částku, která se má každému zúčastněnému členskému státu přidělit, aby bylo zachováno vyvážené a udržitelné fungování systému. Způsob rozdělení této částky by měl zajistit náhradu za to, že mají zúčastněné členské státy jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mají podle evropského srovnávacího přehledu inovací nepřiměřeně nízkou úroveň patentové činnosti nebo získaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.\n(22)\nPosílené partnerství mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států by mělo Evropskému patentovému úřadu umožnit, aby tam, kde je to vhodné, pravidelně využíval případné výsledky rešerší prováděných ústředními úřady průmyslového vlastnictví ohledně národní patentové přihlášky, jejíž priorita se nárokuje v následné evropské patentové přihlášce. Všechny ústřední úřady průmyslového vlastnictví včetně těch, které neprovádějí rešerše v rámci národního řízení o udělení patentu, mohou hrát v rámci posíleného partnerství zásadní roli mimo jiné v tom, že poskytují poradenství a podporu potenciálním přihlašovatelům, a to zejména malým a středním podnikům, přijímají přihlášky, předávají je Evropskému patentovému úřadu a šíří patentové informace.\n(23)\nToto nařízení je doplněno nařízením Rady (EU) č. 1260/2012 přijatým Radou v souladu s čl. 118 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU.\n(24)\nSoudní pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem by měla být stanovena a upravena nástrojem, kterým se zřizuje jednotný systém pro vedení patentových sporů souvisejících s evropskými patenty a evropskými patenty s jednotným účinkem.\n(25)\nAby se zajistilo řádné fungování evropského patentu s jednotným účinkem, ustálenost judikatury a tím i právní jistota a přiměřenost nákladů pro majitele patentů, je nezbytné zřídit jednotný patentový soud, který by se zabýval případy souvisejícími s evropským patentem s jednotným účinkem. Je tedy nanejvýš důležité, aby zúčastněné členské státy ratifikovaly Dohodu o jednotném patentovém soudu v souladu se svými vnitrostátními ústavními a parlamentními postupy a aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit co nejdříve zahájení činnosti tohoto soudu.\n(26)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno právo zúčastněných členských států udělovat národní patenty a rovněž by toto nařízení nemělo nahrazovat zákony zúčastněných členských států o patentech. Přihlašovatelé patentů by měli mít i nadále možnost získat buď národní patent, evropský patent s jednotným účinkem, evropský patent s účinkem v jednom nebo několika smluvních státech Evropské patentové úmluvy, nebo evropský patent s jednotným účinkem, který bude navíc validován v jednom nebo několika dalších smluvních státech Evropské patentové úmluvy, jež nepatří mezi zúčastněné členské státy.\n(27)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotné patentové ochrany, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodů rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v případě potřeby prostřednictvím posílené spolupráce v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Tímto nařízením se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím 2011/167/EU.\n2.   Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněné dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“).\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se účastní posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany na základě rozhodnutí 2011/167/EU nebo na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU v době, kdy byla podána žádost o jednotný účinek uvedený v článku 9;\nb)\n„evropským patentem“ patent udělený Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy stanovenými v Evropské patentové úmluvě;\nc)\n„evropským patentem s jednotným účinkem“ evropský patent, který má na základě tohoto nařízení jednotný účinek v zúčastněných členských státech;\nd)\n„evropským patentovým rejstříkem“ rejstřík vedený Evropským patentovým úřadem podle článku 127 Evropské patentové úmluvy;\ne)\n„rejstříkem jednotné patentové ochrany“ rejstřík, který je součástí evropského patentového rejstříku a do nějž se zapisuje jednotný účinek a případná omezení, převody, zrušení nebo zánik evropského patentu s jednotným účinkem, nebo licence k němu;\nf)\n„Evropským patentovým věstníkem“ periodická publikace podle článku 129 Evropské patentové úmluvy.\nČlánek 3\nEvropský patent s jednotným účinkem\n1.   Evropský patent udělený se stejným souborem patentových nároků ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům má jednotný účinek v zúčastněných členských státech, pokud je jeho jednotný účinek zapsán v rejstříku jednotné patentové ochrany.\nEvropský patent, který byl udělen s různým souborem patentových nároků pro různé zúčastněné členské státy, nemá jednotný účinek.\n2.   Evropský patent s jednotným účinkem má jednotnou povahu. Poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech.\nEvropský patent s jednotným účinkem může být omezen, převeden, nebo zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům.\nLicenci k evropskému patentu s jednotným účinkem lze poskytnout ve vztahu k celému území zúčastněných členských států nebo jeho části.\n3.   U jednotného účinku evropského patentu se má za to, že tento účinek nevznikl v rozsahu, v jakém byl evropský patent zrušen nebo omezen.\nČlánek 4\nDatum účinku\n1.   Evropský patent s jednotným účinkem nabývá účinku v zúčastněných členských státech ke dni, kdy Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.\n2.   Zúčastněné členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že v případě zápisu jednotného účinku evropského patentu a jeho platnosti na jejich území se má za to, že evropský patent ke dni zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku na jejich území nenabyl účinku jako národní patent.\nKAPITOLA II\nÚČINKY EVROPSKÉHO PATENTU S JEDNOTNÝM ÚČINKEM\nČlánek 5\nJednotná ochrana\n1.   Evropský patent s jednotným účinkem poskytuje jeho majiteli právo zabránit jakékoli třetí osobě v jednání, proti němuž tento patent poskytuje ochranu, na území všech zúčastněných členských států, v nichž má jednotný účinek, s výhradou příslušných omezení.\n2.   Rozsah tohoto práva a jeho omezení jsou jednotné ve všech zúčastněných členských státech, v nichž má patent jednotný účinek.\n3.   Jednání, proti němuž patent poskytuje ochranu podle odstavce 1, a příslušná omezení tohoto práva, jsou vymezeny právními předpisy, které se použijí na evropské patenty s jednotným účinkem v zúčastněném členském státě, jehož právo je právem rozhodným pro evropský patent s jednotným účinkem jakožto předmět vlastnictví podle článku 7.\n4.   Ve zprávě uvedené v čl. 16 odst. 1 Komise zhodnotí fungování příslušných omezení a případně předloží příslušné návrhy.\nČlánek 6\nVyčerpání práv vyplývajících z evropského patentu s jednotným účinkem\nPráva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na činnosti týkající se výrobku, na nějž se vztahuje patent, které jsou prováděny v zúčastněných členských státech, v nichž má patent jednotný účinek, poté, co byl výrobek uveden na trh v Unii majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, pokud ovšem neexistují oprávněné důvody k tomu, aby majitel patentu bránil dalšímu obchodnímu využívání výrobku.\nKAPITOLA III\nEVROPSKÝ PATENT S JEDNOTNÝM ÚČINKEM JAKOŽTO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ\nČlánek 7\nZacházení s evropským patentem s jednotným účinkem jako s národním patentem\n1.   S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví se zachází v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem zúčastněného členského státu, v němž má patent jednotný účinek a v němž podle evropského patentového rejstříku:\na)\nměl přihlašovatel své bydliště nebo sídlo nebo hlavní místo podnikání ke dni podání evropské patentové přihlášky nebo\nb)\npokud se nepoužije písmeno a), měl přihlašovatel ke dni podání evropské patentové přihlášky své místo podnikání.\n2.   Jsou-li v evropském patentovém rejstříku zapsány jako společní přihlašovatelé dvě osoby nebo více osob, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu k přihlašovateli, který je uveden jako první. Pokud to není možné, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu k dalšímu z uvedených přihlašovatelů v pořadí, v jakém jsou v zápisu uvedeni. Nelze-li odst. 1 písm. a) použít ve vztahu k žádnému ze společných přihlašovatelů, použije se odpovídajícím způsobem odst. 1 písm. b).\n3.   Pokud žádný přihlašovatel nemá pro účely odstavce 1 nebo 2 své bydliště nebo sídlo, hlavní místo podnikání ani jedno z míst podnikání v zúčastněném členském státu, v němž má patent jednotný účinek, zachází se s evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem státu, kde má podle čl. 6 odst. 1 Evropské patentové úmluvy své sídlo Evropská patentová organizace.\n4.   Nabytí práva nemůže být závislé na zápisu do národního patentového rejstříku.\nČlánek 8\nNabídka licence\n1.   Majitel evropského patentu s jednotným účinkem může předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven umožnit libovolné osobě, aby využívala vynález jakožto licenciát za přiměřenou náhradu.\n2.   Licence získaná podle tohoto nařízení se považuje za smluvní licenci.\nKAPITOLA IV\nINSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 9\nAdministrativní úkoly v rámci Evropské patentové organizace\n1.   Zúčastněné členské státy pověří Evropský patentový úřad ve smyslu článku 143 Evropské patentové úmluvy těmito úkoly, které mají být prováděny v souladu s vnitřními předpisy Evropského patentového úřadu:\na)\nspráva žádostí majitelů evropských patentů o jednotný účinek;\nb)\nzařazení rejstříku jednotné patentové ochrany do evropského patentového rejstříku a správa rejstříku jednotné patentové ochrany;\nc)\npříjem a zaznamenávání nabídek licencí podle článku 8, jejich zpětvzetí a licenčních závazků majitele evropského patentu s jednotným účinkem přijatých v rámci mezinárodních standardizačních orgánů;\nd)\nzveřejňování překladů podle článku 6 nařízení (EU) č. 1260/2012 během přechodného období podle uvedeného článku;\ne)\nvýběr a správa udržovacích poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem za roky následující po roce, ve kterém je v Evropském patentovém věstníku zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu; v případě pozdní úhrady udržovacích poplatků, pokud je taková platba učiněna do šesti měsíců od data splatnosti, výběr a správa dodatečných poplatků, jakož i rozdělování části vybraných udržovacích poplatků mezi zúčastněné členské státy;\nf)\nspráva systému náhrad nákladů na překlady uvedeného v článku 5 nařízení (EU) č. 1260/2012.\ng)\nzajištění toho, aby žádosti majitele patentu o jednotný účinek evropského patentu byly předloženy v jazyce řízení podle čl. 14 odst. 3 Evropské patentové úmluvy do jednoho měsíce od zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku, a\nh)\nzajištění toho, aby byl jednotný účinek uveden v rejstříku jednotné patentové ochrany, pokud byla žádost o jednotný účinek podána, aby byla žádost během přechodného období podle článku 6 nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 předložena spolu s překlady podle uvedeného článku a aby byl Evropský patentový úřad informován o všech omezeních, převodech a zrušeních evropských patentů s jednotným účinkem a licencích k nim.\n2.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby při plnění jejich mezinárodní závazků přijatých v rámci Evropské patentové úmluvy bylo dodržováno toto nařízení, a budou za tímto účelem spolupracovat. Zúčastněné členské státy jakožto smluvní státy Evropské patentové úmluvy zajistí řízení činností souvisejících s úkoly uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a dohled nad nimi a zajistí aby byla výše udržovacích poplatků stanovena v souladu s článkem 12 tohoto nařízení a aby byly podíly pro rozdělení udržovacích poplatků stanoveny v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.\nZa tím účelem zřídí v rámci správní rady Evropské patentové organizace užší výbor (dále jen „užší výbor“) ve smyslu článku 145 Evropské patentové úmluvy.\nUžší výbor tvoří zástupci zúčastněných členských států a jeden zástupce Komise coby pozorovatel a jejich náhradníci, kteří tyto zástupce zastupují po dobu jejich nepřítomnosti. Členům užšího výboru mohou být nápomocni poradci či odborníci.\nUžší výbor přijímá rozhodnutí s náležitým ohledem na postoj Komise a v souladu s pravidly stanovenými v čl. 35 odst. 2 Evropské patentové úmluvy.\n3.   Zúčastněné členské státy zajistí účinnou právní ochranu u příslušného soudu jednoho či několika zúčastněných členských států proti rozhodnutím přijatým Evropským patentovým úřadem při provádění úkolů uvedených v odstavci 1.\nKAPITOLA V\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 10\nZásada týkající se výdajů\nVýdaje vynaložené Evropským patentovým úřadem při provádění dodatečných úkolů, jimiž jej ve smyslu článku 143 Evropské patentové úmluvy pověřily zúčastněné členské státy, se hradí z poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem.\nČlánek 11\nUdržovací poplatky\n1.   Udržovací poplatky za evropské patenty s jednotným účinkem a dodatečné poplatky za jejich pozdní úhradu uhradí majitel patentu Evropské patentové organizaci. Tyto poplatky se platí za roky následující po roce, ve kterém je v Evropském patentovém věstníku zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu, jemuž je přiznán jednotný účinek.\n2.   Pokud není udržovací poplatek patentu a případný dodatečný poplatek zaplacen včas, evropský patent s jednotným účinkem zaniká.\n3.   Udržovací poplatky, které jsou splatné po obdržení prohlášení uvedeného v čl. 8 odst. 1, se sníží.\nČlánek 12\nVýše udržovacích poplatků\n1.   Udržovací poplatky za evropské patenty s jednotným účinkem:\na)\nse po celou dobu platnosti jednotné patentové ochrany postupně zvyšují;\nb)\nmusí být dostatečné k pokrytí všech nákladů spojených s udělením evropského patentu a správou jednotné patentové ochrany a\nc)\nmusí spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, stačit k zajištění vyrovnaného rozpočtu Evropské patentové organizace.\n2.   Výše udržovacích poplatků se stanoví mimo jiné s ohledem na situaci zvláštních subjektů, například malých a středních podniků, a to tak, aby:\na)\nusnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků;\nb)\nodrážela velikost trhu, na který se patent vztahuje, a\nc)\nbyla srovnatelná s výši národních udržovacích poplatků za průměrný evropský patent s účinky v zúčastněných členských státech v době, kdy se výše udržovacích poplatků stanoví poprvé.\n3.   Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole se výše udržovacích poplatků patentu stanoví ve výši, která:\na)\nje rovnocenná výši udržovacího poplatku, který se má platit za průměrné zeměpisné pokrytí u stávajících evropských patentů;\nb)\nodráží míru udržování stávajících evropských patentů a rovněž\nc)\nodráží počet žádostí o jednotný účinek.\nČlánek 13\nRozdělování příjmů z poplatků\n1.   Evropský patentový úřad si ponechá 50 % z udržovacích poplatků uvedených v článku 11 zaplacených za evropské patenty s jednotným účinkem. Zbývající částka se rozdělí zúčastněným členským státům v souladu s podíly pro rozdělení udržovacích poplatků podle čl. 9 odst. 2.\n2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole se podíly pro rozdělení udržovacích poplatků patentů mezi zúčastněné členské státy zakládají na těchto spravedlivých, nestranných a náležitých kritériích:\na)\npočet patentových přihlášek;\nb)\nvelikost trhu, při čemž je zajištěna minimální částka, která se má přidělit každému zúčastněnému členskému státu;\nc)\nnáhrady poskytnuté zúčastněným členským státům, které:\ni)\nmají jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu,\nii)\nmají nepřiměřeně nízkou úroveň patentové aktivity nebo\niii)\nzískaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 14\nSpolupráce mezi Komisí a Evropským patentovým úřadem\nKomise naváže prostřednictvím pracovní dohody úzkou spolupráci s Evropským patentovým úřadem v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení. Tato spolupráce zahrnuje pravidelné výměny názorů na fungování pracovní dohody a zejména na problematiku udržovacích poplatků a jejich dopadu na rozpočet Evropské patentové organizace.\nČlánek 15\nUplatňování práva hospodářské soutěže a práva týkajícího se nekalé soutěže\nTímto nařízením není dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže a práva týkajícího se nekalé soutěže.\nČlánek 16\nZpráva o fungování tohoto nařízení\n1.   Nejpozději do tří let ode dne, kdy první evropský patent s jednotným účinkem nabude účinku, a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení a v případě potřeby předloží příslušné návrhy na jeho změnu.\n2.   Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování udržovacích poplatků uvedených v článku 11 se zvláštním důrazem na soulad s článkem 12.\nČlánek 17\nOznámení od zúčastněných členských států\n1.   Zúčastněné členské státy oznámí Komisi opatření přijatá podle článku 9 do dne použitelnosti tohoto nařízení.\n2.   Každý zúčastněný členský stát oznámí Komisi opatření přijatá podle čl. 4 odst. 2 do dne použitelnosti tohoto nařízení, nebo jedná-li se o zúčastněný členský stát, v němž jednotný patentový soud nemá ke dni použitelnosti tohoto nařízení výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem, oznámí jí tato opatření do dne, od kterého má tento soud v takovém zúčastněném členském státě výlučnou pravomoc.\nČlánek 18\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 1. ledna 2014, nebo ode dne vstupu Dohody o jednotném patentovém soudu (dále jen „dohoda“) v platnost, podle toho, co nastane později.\nOdchylně od čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 1 má evropský patent, jehož jednotný účinek je zapsán v rejstříku jednotné patentové ochrany, jednotný účinek pouze v zúčastněných členských státech, ve kterých má jednotný patentový soud ke dni zápisu do rejstříku výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem.\n3.   Každý zúčastněný členský stát oznámí Komisi, že ratifikoval dohodu, v okamžiku uložení ratifikační listiny. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie den vstupu dohody v platnost a seznam členských států, které dohodu ke dni jejího vstupu v platnost ratifikovaly. Poté pravidelně aktualizuje seznam zúčastněných členských států, které dohodu ratifikovaly, a zveřejňuje tento aktualizovaný seznam v Úředním věstníku Evropské unie.\n4.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby opatření uvedená v článku 9 byla přijata do dne použitelnosti tohoto nařízení.\n5.   Každý zúčastněný členský stát zajistí, aby opatření uvedená v čl. 4 odst. 2 byla přijata do dne použitelnosti tohoto nařízení, nebo jedná-li se o zúčastněný členský stát, v němž jednotný patentový soud nemá ke dni použitelnosti tohoto nařízení výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem, do dne, od něhož má tento soud v takovém zúčastněném členském státě výlučnou pravomoc.\n6.   Jednotnou patentovou ochranu lze požadovat pro všechny evropské patenty udělené ode dne použitelnosti tohoto nařízení.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 17. prosince 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2012.\n(3)  Viz strana 89 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(4)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.", "summary": "Jednotný patent EU posiluje ochranu duševního vlastnictví a snižuje související náklady\nJednotný patent EU posiluje ochranu duševního vlastnictví a snižuje související náklady\nV rámci nového patentu EU (jednotné patentové ochrany) mohou vynálezci předložit jednu přihlášku na ochranu svého vynálezu ve 25 členských státech. Systém také zajišťuje, aby přístup k patentové ochraně byl snazší, méně nákladný a právně zajištěný.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.\nPŘEHLED\nNařízení EU 1257/2012 o jednotné patentové ochraně rozšiřuje evropský patentový systém a umožňuje chránit vynález ve všech 25 zúčastněných členských státech na základě jediné přihlášky. Nový patent by mohl snížit náklady na překlad patentů a související náklady až o 80 %, s platbou jednotného ročního udržovacího poplatku Evropskému patentovému úřadu.\nDoposud se patenty v Evropě udělovaly vnitrostátně nebo je uděloval Evropský patentový úřad. Nicméně pokud má být evropský patent v určitém členském státu účinný, musí držitel patentu požádat o validaci v každé zemi, v níž o patentovou ochranu usiluje. Překlad a roční udržovací poplatky pro tyto patenty mohou být nákladné a jsou pro EU celkově břemenem.\nJak toto nařízení ukazuje, cílem patentu EU je ukončit složitost a nákladnost současného evropského patentového systému. Například:\nDržitelé evropských patentů mohou Evropský patentový úřad požádat o patent EU pro území 25 členských států. Tento patent zajistí jejich vynálezům stejnou míru ochrany ve všech těchto zemích.\nPatentové přihlášky lze podat Evropskému patentovému úřadu v kterémkoli jazyce. Přihlašovatelé však také budou muset poskytnout překlad v některém ze třech úředních jazyků Evropského patentového úřadu (angličtina, francouzština nebo němčina). Přihlašovatelé mohou požádat o náhradu, pokud patří mezi podniky se sídlem v EU, jednotlivce, nevýdělečné organizace, univerzity a veřejné výzkumné orgány. Patentové nároky definující rozsah ochrany musí být přeloženy do dalších dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu.\nA závěrem, během přechodného období nepřesahujícího 12 let bude nutné evropské patenty s jednotným účinkem, které byly uděleny ve francouzštině nebo němčině, přeložit do angličtiny; patenty udělené v angličtině bude zase nutné přeložit do jiného úředního jazyka EU. Tyto překlady budou požadovány, dokud nebudou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady do všech jazyků EU.\nZvýšená spolupráce\nToto nařízení a nařízení EU č. 1260/2012 o ustanoveních o překladu pro jednotnou patentovou ochranu bylo přijato 25 členskými státy v rámci postupu posílené spolupráce*. Nezúčastněné členské státy se mohou připojit později.\nJednotný patentový soud\nBalíček patentové reformy obsahuje dohodu o Jednotném patentovém soudu. Tento soud, který vznikl na základě mezinárodní dohody podepsané dne 19. února 2013, bude mít specializovanou soudní pravomoc pro patentové spory, čímž odpadne nákladné vedení mnoha sporů až u 28 soudů jednotlivých zemí.\n* To umožňuje členským státům EU, které jsou ochotny pracovat na společném cíli, postupovat mimo rámec tradiční unijní spolupráce, v tomto případě prostřednictvím mezivládní smlouvy.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro začlenění do vnitrostátního práva\nÚřední věstník\nNařízení (EU) č. 1257/2012\n20. 1. 2013Použitelnost: ode dne 1. 1. 2014 nebo ode dne vstupu Dohody o jednotném patentovém soudu v platnost, podle toho, co nastane později.\n-\nÚř. věst. L 361, 31. 12. 2012\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nNařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu. (Úřední věstník L 361 ze dne 31.12.2012)\nDohody o jednotném patentovém soudu (Úřední věstník C 175 ze dne 20.6.2013)\nPoslední aktualizace: 04.03.2014"}
{"celex_id": "32012R0386", "reference": "16.5.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 129/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 386/2012\nze dne 19. dubna 2012,\nkterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 118 první pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nHospodářský blahobyt Unie závisí na trvalé tvořivosti a inovaci. Opatření pro jejich účinnou ochranu jsou tedy při zajišťování budoucí prosperity Unie nepostradatelná.\n(2)\nPráva duševního vlastnictví jsou důležitým obchodním majetkem, který tvůrcům a inovátorům pomáhá zajistit přiměřenou návratnost jejich práce a ochranu jejich investice do výzkumu a nových myšlenek.\n(3)\nŘádný, harmonizovaný a progresivní přístup k právům duševního vlastnictví je zásadní v rámci úsilí o naplnění ambicí strategie Evropa 2020 včetně Digitální agendy pro Evropu.\n(4)\nNeustálý nárůst porušování práv duševního vlastnictví představuje skutečné ohrožení nejen hospodářství Unie, ale také v mnoha případech zdraví a bezpečnosti spotřebitelů v Unii. Úspěšný boj proti tomuto jevu tedy vyžaduje účinná, okamžitá a koordinovaná opatření na vnitrostátní, evropské i světové úrovni.\n(5)\nV rámci celkové strategie práv duševního vlastnictví stanovené usnesením Rady ze dne 25. září 2008 o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství (3) vyzvala Rada Komisi, aby zřídila Evropské středisko pro sledování padělání a pirátství. Komise proto vytvořila síť odborníků z veřejného i soukromého sektoru a úkoly dané sítě popsala ve svém sdělení nazvaném „Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu“. Název Evropského střediska pro sledování padělání a pirátství by měl být změněn na Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (dále jen „středisko“).\n(6)\nUvedené sdělení stanovilo, že středisko by se mělo stát centrálním zdrojem pro shromažďování, monitorování a oznamování informací a údajů týkajících se veškerého porušování práv duševního vlastnictví. Mělo by být používáno jako platforma pro spolupráci mezi zástupci vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran pro výměnu názorů a odborných znalostí o osvědčených postupech a vydávání doporučení tvůrcům politiky ohledně společných strategií prosazování. Sdělení uvedlo, že středisko bude spravováno a řízeno útvary Komise.\n(7)\nVe svém usnesení ze dne 1. března 2010 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (4) vyzvala Rada Komisi, členské státy a příslušné odvětví, aby středisku poskytly dostupné spolehlivé a srovnatelné údaje o padělání a pirátství a aby společně v souvislosti se střediskem vyvinuly a odsouhlasily plány získávání dalších informací. Rada také středisko vyzvala, aby každoročně zveřejňovalo souhrnnou výroční zprávu o rozsahu, míře a základních rysech padělání a pirátství, jakož i jejich dopadu na vnitřní trh. Tato výroční zpráva by měla být vypracována na základě příslušných informací poskytnutých k tomuto účelu orgány členských států, Komisí a soukromým sektorem v mezích práva v oblasti ochrany údajů. Rada rovněž uznala, že je třeba rozvíjet nové konkurenceschopné obchodní modely, které rozšiřují legální nabídku kulturního a tvůrčího obsahu a současně předcházejí porušování práv duševního vlastnictví a bojují proti němu, neboť tyto modely jsou nezbytnými prostředky podpory hospodářského růstu, zaměstnanosti a kulturní rozmanitosti.\n(8)\nVe svých závěrech ze dne 25. května 2010 týkajících se budoucí revize systému ochranných známek v Evropské unii (5) vyzvala Rada Komisi, aby zřídila právní základ pro zapojení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) (dále jen „úřad“) do činností spojených s posílením prosazování těchto práv, včetně boje proti padělání, především prostřednictvím podpory spolupráce s vnitrostátními úřady pro ochranné známky i se střediskem. V této souvislosti stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (6) mimo jiné některá opatření pro podporu spolupráce, včetně výměny informací, mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí.\n(9)\nVe svém doporučení ze dne 26. března 2009 k posílení bezpečnosti a základních svobod na internetu (7) Evropský parlament doporučil, aby Rada zachovala úplný a bezpečný přístup k internetu a současně povzbuzovala spolupráci mezi soukromými a veřejnými subjekty při posilování spolupráce v oblasti prosazování práva.\n(10)\nVe svém usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (8) Evropský parlament vyzval členské státy a Komisi, aby rozšířily spolupráci mezi úřadem a vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví tak, aby zahrnula i boj proti porušování práv duševního vlastnictví.\n(11)\nVe svém usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (9) Evropský parlament naléhavě vyzval Komisi, aby zohlednila specifické problémy, se kterými se potýkají malé a střední podniky, pokud jde o uplatňování jejich práv duševního vlastnictví, a aby prosazovala osvědčené postupy a účinné metody s ohledem na tato práva.\n(12)\nVe svém usnesení ze dne 6. července 2011 o komplexním přístupu k ochraně osobních údajů v Evropské unii (10) Evropský parlament vyzval Komisi, aby zajistila úplnou harmonizaci a právní jistotu poskytující jednotnou a kvalitní ochranu jednotlivců za všech okolností.\n(13)\nS ohledem na rozsah úkolů, kterými je středisko pověřeno, je zapotřebí řešení, které zajistí odpovídající a udržitelnou infrastrukturu pro plnění úkolů střediska.\n(14)\nNařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (11) stanoví správní spolupráci mezi úřadem a soudy nebo orgány členských států a výměnu publikací mezi úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států. Na základě toho úřad navázal spolupráci s vnitrostátními úřady působícími v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Úřad již tedy do značné míry má nezbytné zkušenosti a odborné znalosti pro poskytování odpovídající a udržitelné infrastruktury v oblasti úkolů střediska.\n(15)\nÚřad má proto dobrou pozici, aby mohl být uvedenými úkoly pověřen.\n(16)\nTyto úkoly by se měly týkat všech práv duševního vlastnictví, na které se vztahuje směrnice 2004/48/ES, neboť v mnoha případech má porušování vliv na celou řadu práv duševního vlastnictví. Jsou také zapotřebí údaje a výměna osvědčených postupů v oblasti výše uvedené škály práv duševního vlastnictví, aby bylo možné získat kompletní obraz o situaci a umožnit navržení komplexních strategií s cílem omezit porušování práv duševního vlastnictví.\n(17)\nÚkoly, které by měl úřad plnit, mohou být spojeny s opatřeními týkajícími se dodržování práv a předkládání zpráv podle směrnice 2004/48/ES. Úřad by tak měl poskytovat služby vnitrostátním orgánům nebo subjektům, které mají vliv zejména na jednotné provádění směrnice a které pravděpodobně usnadní její uplatňování. Úkoly úřadu by tedy měly být považovány za úzce související s oblastmi, které jsou předmětem aktů sbližujících právní a správní předpisy členských států.\n(18)\nJako součást úřadu by se středisko mělo stát centrem excelence v oblasti informací a údajů souvisejících s porušováním práv duševního vlastnictví tím, že bude využívat odborných znalostí, zkušeností a zdrojů úřadu.\n(19)\nÚřad by měl poskytnout fórum, které spojí veřejné orgány a soukromý sektor, a zajistit tak shromažďování, analýzu a šíření příslušných objektivních, srovnatelných a spolehlivých údajů týkajících se hodnoty práv duševního vlastnictví a porušování těchto práv, identifikaci a podporu osvědčených postupů a strategií prosazování práv duševního vlastnictví a zvyšování informovanosti veřejnosti o dopadech porušování práv duševního vlastnictví. Úřad by měl plnit také další úkoly, jako například zlepšovat chápání hodnoty práv duševního vlastnictví, zajišťovat výměnu informací o nových konkurenceschopných obchodních modelech, které rozšiřují legální nabídku kulturního a tvůrčího obsahu, rozšiřovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví vhodnými opatřeními v oblasti odborné přípravy, rozšiřovat znalosti o postupech předcházení padělání a zlepšovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Komise by měla být zapojena do činnosti střediska podle tohoto nařízení.\n(20)\nÚřad by měl proto usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, zejména pak jejich činnost v boji proti porušování těchto práv. Pravomoci vykonávané úřadem podle tohoto nařízení nebrání členským státům ve výkonu jejich pravomocí. Úkoly a činnosti úřadu podle tohoto nařízení nezahrnují účast na jednotlivých operacích nebo šetřeních prováděných příslušnými orgány.\n(21)\nS cílem plnit uvedené úkoly co nejúčinněji by úřad měl konzultovat a spolupracovat s ostatními orgány na vnitrostátní, evropské a případně mezinárodní úrovni, vytvářet součinnost s prací těchto orgánů a vyhýbat se jakémukoli zdvojování opatření.\n(22)\nÚřad by měl plnit úkoly a činnosti spojené s prosazováním práv duševního vlastnictví za využití svých vlastních rozpočtových prostředků.\n(23)\nPokud jde o zástupce soukromého sektoru, úřad by měl při svolávání zasedání střediska v souvislosti s jeho činností zahrnout reprezentativní výběr hospodářských odvětví, včetně tvůrčích odvětví, která jsou bojem proti porušování práv duševního vlastnictví nejvíce dotčena a mají s tímto bojem nejvíce zkušeností, zejména zástupce držitelů práv, včetně autorů a dalších tvůrců, jakož i zprostředkovatele internetových služeb. Mělo by být rovněž zajištěno odpovídající zastoupení spotřebitelů a malých a středních podniků.\n(24)\nV důsledku informačních povinností, které toto nařízení ukládá členským státům a soukromému sektoru, by neměla vznikat zbytečná administrativní zátěž a nemělo by docházet k tomu, aby musely být opětovně poskytovány údaje, které členské státy a zástupci soukromého sektoru již poskytli orgánům Unie na základě stávajících ohlašovacích povinností v Unii.\n(25)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž svěřit úřadu úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nToto nařízení svěřuje Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) (dále jen „úřad“) úkoly, jejichž cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, na něž se vztahuje směrnice 2004/48/ES. Při plnění těchto úkolů úřad pořádá, technicky zajišťuje a podporuje setkání odborníků, orgánů a zúčastněných subjektů pod názvem „Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví“ (dále jen „středisko“).\nÚkoly a činnosti úřadu podle tohoto nařízení nezahrnují účast na jednotlivých operacích nebo šetřeních prováděných příslušnými orgány.\nČlánek 2\nÚkoly a činnosti\n1.   Úřad má tyto úkoly:\na)\nzlepšovat chápání hodnoty duševního vlastnictví;\nb)\nzlepšovat chápání rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví;\nc)\nrozšiřovat znalosti osvědčených postupů veřejného a soukromého sektoru s cílem chránit práva duševního vlastnictví;\nd)\npomáhat při zvyšování povědomí občanů o dopadu porušování práv duševního vlastnictví;\ne)\nrozšiřovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví;\nf)\nrozšiřovat znalosti technických nástrojů pro předcházení a řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně systémů sledování, které pomáhají rozlišit mezi pravými a padělanými výrobky;\ng)\nposkytovat mechanismy, které pomáhají zlepšovat on-line výměnu informací souvisejících s prosazováním práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států činnými v této oblasti a podporovat spolupráci s uvedenými orgány a mezi nimi navzájem;\nh)\nna základě konzultací s členskými státy usilovat o podporu mezinárodní spolupráce s úřady pro duševní vlastnictví ve třetích zemích s cílem vytvářet strategie a rozvíjet postupy, dovednosti a nástroje pro prosazování práv duševního vlastnictví.\n2.   Při plnění úkolů stanovených v odstavci 1 provádí úřad tyto činnosti v souladu s pracovním programem přijatým podle článku 7 a v souladu s právem Unie:\na)\nvytváří transparentní metodiku sběru, analýzy a oznamování nezávislých, objektivních, srovnatelných a spolehlivých údajů týkajících se porušování práv duševního vlastnictví;\nb)\nsbírá, analyzuje a šíří příslušné objektivní, srovnatelné a spolehlivé údaje týkající se porušování práv duševního vlastnictví;\nc)\nsbírá, analyzuje a šíří příslušné objektivní, srovnatelné a spolehlivé údaje týkající se hospodářské hodnoty duševního vlastnictví a jeho přínosu pro hospodářský růst, blahobyt, inovace, tvořivost, kulturní rozmanitost, vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a vývoj vysoce kvalitních výrobků a služeb v rámci Unie;\nd)\npředkládá pravidelná hodnocení a specifické zprávy podle hospodářského odvětví, zeměpisné oblasti a druhu porušeného práva duševního vlastnictví, které mimo jiné hodnotí dopad porušování práv duševního vlastnictví na společnost a hospodářství, včetně hodnocení dopadů na malé a střední podniky, jakož i zdraví, životní prostředí, bezpečnost a zabezpečení;\ne)\nsbírá, analyzuje a šíří informace o osvědčených postupech mezi zástupci, kteří zasedají v rámci střediska, a případně na základě těchto postupů vydává doporučení ohledně strategií;\nf)\nvypracovává zprávy a publikace pro zvyšování informovanosti občanů Unie o dopadu porušování práv duševního vlastnictví a za uvedeným účelem organizuje konference, akce a setkání na evropské i mezinárodní úrovni a pomáhá při organizaci vnitrostátních a celoevropských akcí, včetně kampaní on-line a off-line, zejména formou poskytování údajů a informací;\ng)\nsleduje rozvoj nových konkurenceschopných obchodních modelů, které rozšiřují legální nabídku kulturního a tvůrčího obsahu, podněcují k výměně informací a zvyšuje povědomí spotřebitelů v této oblasti;\nh)\nrozvíjí a organizuje – on-line i v dalších formách – odbornou přípravu pro úředníky členských států zapojené do ochrany práv duševního vlastnictví;\ni)\norganizuje ad hoc setkání odborníků, včetně setkání odborníků z akademické sféry a příslušných zástupců občanské společnosti, na podporu své práce podle tohoto nařízení;\nj)\nidentifikuje a podporuje technické nástroje pro odborníky a referenční postupy, včetně systémů sledování, které pomáhají odlišit pravé výrobky od padělaných;\nk)\nspolupracuje s vnitrostátními orgány a Komisí při vytváření on-line sítě pro usnadnění výměny informací týkajících se porušování práv duševního vlastnictví mezi orgány veřejné správy, orgány a organizacemi v členských státech, které se zabývají ochranou a prosazováním těchto práv;\nl)\nspolupracuje s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví, a s orgány ostatních členských států činnými v oblasti práv duševního vlastnictví, a vytváří s nimi součinnosti, s cílem rozvíjet a propagovat postupy, dovednosti a nástroje související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně odborné přípravy a informačních kampaní;\nm)\nna základě konzultací s členskými státy rozvíjí programy technické pomoci třetím zemím a rovněž připravuje a organizuje zvláštní vzdělávací programy a akce pro úředníky ze třetích zemí zapojené do ochrany práv duševního vlastnictví;\nn)\nposkytuje Komisi na její žádost doporučení týkající se otázek, které spadají do působnosti tohoto nařízení;\no)\nprovádí další obdobné činnosti nezbytné k tomu, aby úřad mohl plnit úkoly stanovené v odstavci 1.\n3.   Při provádění úkolů a činností uvedených v odstavcích 1 a 2 úřad dodržuje stávající ustanovení právních předpisů Unie o ochraně údajů.\nČlánek 3\nFinancování\nÚřad vždy zajistí, aby činnosti, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, byly prováděny s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků.\nČlánek 4\nZasedání střediska\n1.   Za účelem provádění činností uvedených v čl. 2 odst. 2 úřad přizve nejméně jednou ročně k účasti na zasedáních střediska zástupce orgánů veřejné správy, orgánů a organizací v členských státech zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví a zástupce soukromého sektoru, aby se mohli účastnit činnosti úřadu podle tohoto nařízení.\n2.   Zástupci soukromého sektoru přizvaní na zasedání střediska zahrnují širokou, reprezentativní a vyváženou škálu unijních a vnitrostátních organizací zastupujících různá hospodářská odvětví, včetně tvůrčích odvětví, která jsou bojem proti porušování práv duševního vlastnictví nejvíce dotčena nebo mají s tímto bojem nejvíce zkušeností.\nŘádně zastoupeny jsou organizace spotřebitelů a malé a střední podniky, autoři a další tvůrci.\n3.   Úřad vyzve každý členský stát, aby na zasedání střediska vyslal nejméně jednoho zástupce ze své veřejné správy. V tomto ohledu členské státy zajišťují kontinuitu činnosti střediska.\n4.   Zasedání uvedená v odstavci 1 mohou být doplněna pracovními skupinami v rámci střediska složenými ze zástupců členských států a zástupců soukromého sektoru.\n5.   Kromě zasedání uvedených v odstavci 1 úřad ve vhodných případech pořádá zasedání, jichž se účastní:\na)\nzástupci orgánů veřejné správy, orgánů a organizací v členských státech nebo\nb)\nzástupci soukromého sektoru.\n6.   Na zasedání, na něž se vztahuje tento článek, jsou přizváni členové nebo jiní zástupci Evropského parlamentu a Komise, a to podle potřeby jako účastníci nebo jako pozorovatelé.\n7.   Jména přítomných zástupců, program a zápisy ze zasedání uvedených v tomto článku se zveřejňují na internetových stránkách úřadu.\nČlánek 5\nInformační povinnosti\n1.   V souladu s vnitrostátními právními předpisy, včetně právních předpisů, které upravují zpracování osobních údajů, členské státy na žádost úřadu nebo případně z vlastního podnětu:\na)\ninformují úřad o svých politikách a strategiích v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví a o veškerých jejich změnách;\nb)\nposkytují dostupné statistické údaje o porušování práv duševního vlastnictví;\nc)\ninformují úřad o důležité judikatuře.\n2.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy, které upravují zpracování osobních údajů a ochranu důvěrných informací, zástupci soukromého sektoru zasedající v rámci střediska na žádost úřadu, je-li to možné,:\na)\ninformují úřad o politikách a strategiích v oblasti své činnosti týkajících se prosazování práv duševního vlastnictví a o veškerých jejich změnách;\nb)\nposkytují statistické údaje o porušování práv duševního vlastnictví v oblasti své činnosti.\nČlánek 6\nÚřad\n1.   Na provádění úkolů a činností stanovených tímto nařízením se použije hlava XII nařízení (ES) č. 207/2009.\n2.   Na základě pravomocí, jež jsou mu svěřeny článkem 124 nařízení (ES) č. 207/2009, přijímá prezident úřadu interní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, které jsou nezbytné pro plnění všech úkolů, jimiž byl úřad pověřen podle tohoto nařízení.\nČlánek 7\nObsah pracovního programu a zprávy o činnosti\n1.   Úřad vypracuje roční pracovní program, který vhodným způsobem stanoví priority činností podle tohoto nařízení, a program zasedání střediska v souladu s politikami a prioritami Unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a ve spolupráci se zástupci uvedenými v čl. 4 odst. 5 písm. a).\n2.   Pracovní program uvedený v odstavci 1 se pro informaci předkládá správní radě úřadu.\n3.   Zpráva o činnosti podle čl. 124 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje minimálně následující informace o úkolech a činnostech úřadu podle tohoto nařízení:\na)\npřehled hlavních činností provedených v předcházejícím kalendářním roce;\nb)\nvýsledky dosažené během předcházejícího kalendářního roku, případně doprovázené oborovými zprávami analyzujícími situaci v různých odvětvích a produktových sektorech;\nc)\ncelkové zhodnocení plnění úkolů úřadu, jak stanoví toto nařízení a pracovní program vypracovaný podle odstavce 1;\nd)\npřehled činností, které úřad hodlá uskutečnit v budoucnosti;\ne)\npřipomínky k prosazování práv duševního vlastnictví a k případným budoucím politikám a strategiím, včetně způsobů zlepšování účinné spolupráce s členskými státy a mezi nimi navzájem;\nf)\ncelkové posouzení řádného zastoupení všech subjektů uvedených v čl. 4 odst. 2 ve středisku.\nPrezident úřadu před tím, než předloží Evropskému parlamentu, Komisi a správní radě zprávu o činnosti, konzultuje její příslušné části se zástupci uvedenými v čl. 4 odst. 5 písm. a).\nČlánek 8\nHodnocení\n1.   Komise přijme zprávu hodnotící uplatňování tohoto nařízení do 6. června 2017.\n2.   Tato hodnotící zpráva posoudí provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na prosazování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu.\n3.   Při přípravě hodnotící zprávy Komise konzultuje otázky uvedené v odstavci 2 s úřadem, členskými státy a zástupci, kteří zasedají v rámci střediska.\n4.   Komise předloží hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a uskuteční o ní širokou konzultaci mezi zúčastněnými subjekty.\nČlánek 9\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 19. dubna 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nM. BØDSKOV\n(1)  Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 62.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2012 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(3)  Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 1.\n(4)  Úř. věst. C 56, 6.3.2010, s. 1.\n(5)  Úř. věst. C 140, 29.5.2010, s. 22.\n(6)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45. Opravené znění v Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.\n(7)  Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 206.\n(8)  Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 48.\n(9)  Dosud nezveřejněné v Úředními věstníku.\n(10)  Dosud nezveřejněné v Úředními věstníku.\n(11)  Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.", "summary": "Porušování práv duševního vlastnictví\nPorušování práv duševního vlastnictví\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 386/2012 o Evropském středisku pro sledování porušování práv duševního vlastnictví\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nSvěřuje Úřadu EU pro duševní vlastnictví, EUIPO (původně Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu) úkoly, jejichž cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, na něž se vztahuje směrnice 2004/48/ES.\nKLÍČOVÉ BODY\nÚřad EIUPO odpovídá za spojení odborníků, orgánů a zúčastněných stran pod záštitou Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (středisko), ačkoli jeho úkoly se nerozšiřují na účast v jednotlivých operacích nebo vyšetřováních, která provádějí příslušné orgány.\nMá následující úkoly:zlepšovat chápání hodnoty duševního vlastnictví,  zlepšovat chápání rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví,  rozšiřovat znalosti osvědčených postupů veřejného a soukromého sektoru s cílem chránit práva duševního vlastnictví,  pomáhat při zvyšování povědomí občanů o dopadu porušování práv duševního vlastnictví,  rozšiřovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví,  rozšiřovat znalosti technických nástrojů pro předcházení a řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně systémů sledování, které pomáhají rozlišit mezi pravými a padělanými výrobky,  poskytovat mechanismy, které pomáhají zlepšovat on-line výměnu informací souvisejících s prosazováním práv duševního vlastnictví mezi zeměmi EU činnými v této oblasti a podporovat spolupráci s uvedenými orgány a mezi nimi navzájem,  na základě konzultací se zeměmi EU usilovat o podporu mezinárodní spolupráce s úřady pro duševní vlastnictví ve třetích zemích s cílem vytvářet strategie a rozvíjet postupy, dovednosti a nástroje pro prosazování práv duševního vlastnictví.  Zasedání střediska\nÚřad EUIPO přizve nejméně jednou ročně k účasti na zasedáních střediska zástupce orgánů veřejné správy a organizací ze zemí EU zabývající se právy duševního vlastnictví a širokou, reprezentativní a vyváženou škálu zástupců soukromého sektoru, kteří jsou bojem proti porušování práv duševního vlastnictví (držitelé práv, včetně autorů a jiných tvůrců) nejvíce dotčeni nebo mají s tímto bojem nejvíce zkušeností, jakož i zprostředkovatele internetových služeb. Řádně zastoupeny jsou organizace spotřebitelů a malé a střední podniky, autoři a další tvůrci.\nNa zasedání jsou přizváni zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise, a to podle potřeby jako účastníci nebo jako pozorovatelé.\nZástupci soukromého sektoru zasedající v rámci střediska informují úřad EUIPO o politikách a strategiích v oblasti své činnosti týkajících se prosazování práv duševního vlastnictví a poskytují statistické údaje o porušování práv duševního vlastnictví v oblasti své činnosti.\nPracovní program\nÚřad EUIPO vypracuje roční pracovní program, který stanoví priority činností podle tohoto nařízení, a program zasedání střediska v souladu s politikami a prioritami EU v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a ve spolupráci se zástupci střediska.\nZpráva o činnosti\nRoční zpráva o činnosti obsahuje minimálně následující informace o úkolech a činnostech úřadu EUIPO podle tohoto nařízení:přehled hlavních činností provedených během roku,  výsledky dosažené během roku, doprovázené zprávami analyzujícími situaci v různých odvětvích a produktových sektorech,  celkové zhodnocení plnění úkolů úřadu EUIPO,  přehled budoucích činností,  připomínky k prosazování práv duševního vlastnictví a k případným budoucím politikám a strategiím, včetně způsobů zlepšování účinné spolupráce se zeměmi EU a mezi nimi navzájem,  celkové posouzení zastoupení ve středisku.  Hodnocení\nZpráva posoudí provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na prosazování práv duševního vlastnictví na jednotném trhu EU.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 5. června 2012.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Prostředky k dodržování práv duševního vlastnictví (Evropská komise)  Padělání, pirátství a další porušení práv duševního vlastnictví (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 129, 16.5.2012, s. 1–6)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1–99)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Jednotný trh práv duševního vlastnictví: Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě (KOM(2011) 287 v konečném znění, 24.5.2011)\nUsnesení Rady ze dne 25. září 2008 o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství (Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 1–2)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45–86)\nPoslední aktualizace 06.12.2017"}
{"celex_id": "32014R0654", "reference": "27.6.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 189/50\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 654/2014\nze dne 15. května 2014\no výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie uzavřela řadu mnohostranných, regionálních a dvoustranných mezinárodních obchodních dohod, v jejichž důsledku vznikají k vzájemnému prospěchu smluvních stran práva a závazky.\n(2)\nV zájmu ochrany hospodářských zájmů Unie je nezbytné, aby Unie disponovala vhodnými nástroji, které jí umožní zajistit účinný výkon svých práv vyplývajících z mezinárodních obchodních dohod. Jedná se zejména o situace, kdy třetí země přijmou opatření omezující obchod, která snižují výhody, jež z mezinárodních obchodních dohod vyplývají pro hospodářské subjekty Unie. Unie by měla být schopna rychle a pružně reagovat v rámci postupů a lhůt stanovených podle mezinárodních obchodních dohod, jež uzavřela. Jsou proto zapotřebí pravidla, jež vymezí rámec pro výkon práv Unie za určitých konkrétních okolností.\n(3)\nCílem mechanismů pro řešení sporů zavedených Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a jinými obchodními dohodami, včetně regionálních nebo dvoustranných dohod, je nalézt pozitivní řešení veškerých sporů, k nimž by mohlo dojít mezi Unií a jinou stranou či jinými stranami takových dohod. Pokud by však jiné způsoby pro nalezení pozitivního řešení sporu nevedly k úspěchu, měla by mít Unie možnost pozastavit v souladu s takovými mechanismy pro řešení sporů koncese či jiné závazky. Zásah Unie by v takových případech měl přimět dotčenou třetí zemi, v zájmu obnovení vzájemně výhodné situace, k dodržování příslušných pravidel mezinárodního obchodu.\n(4)\nPodle Dohody WTO o ochranných opatřeních se člen WTO, který navrhuje uplatnění ochranného opatření nebo usiluje o jeho prodloužení, musí snažit zachovat v podstatě rovnocennou úroveň koncesí a jiných závazků mezi ním a vyvážejícími členy, kteří by byli dotčeni takovým opatřením. Obdobná pravidla jsou stanovena i v jiných mezinárodních obchodních dohodách, jež Unie uzavřela, včetně regionálních či dvoustranných dohod. Pokud dotčená třetí země neprovede žádné odpovídající a přiměřené úpravy, měla by Unie přijmout vyrovnávací opatření spočívající v pozastavení koncesí či jiných závazků. Zásah Unie by v takových případech měl přimět dotčené třetí země, v zájmu obnovení vzájemně výhodné situace, k přijetí opatření pro rozšíření obchodu.\n(5)\nČlánkem XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT 1994) a souvisejícím ujednáním se řídí změna či odvolání koncesí stanovených v listinách členů WTO obsahujících celní sazebníky. Členové WTO dotčení takovou změnou jsou za určitých podmínek oprávněni k odvolání koncesí, které jsou v podstatě rovnocenné. Unie by měla v takových případech, a nejsou-li sjednány vyrovnávací úpravy, přijmout vyrovnávací opatření. Zásah Unie by měl přimět třetí země k provedení opatření pro rozšíření obchodu.\n(6)\nUnie by měla mít možnost prosazovat svá práva v oblasti veřejných zakázek, pokud obchodní partner nedodrží své závazky podle Dohody WTO o vládních zakázkách nebo podle jiných mezinárodních obchodních dohod. Dohoda WTO o vládních zakázkách stanoví, že žádný spor, který v rámci ní vznikne, nesmí vést k pozastavení koncesí či jiných závazků, na které by se vztahovala jakákoli jiná dohoda WTO. Zásah Unie by měl zajistit zachování v podstatě rovnocenné úrovně koncesí, jaká je stanovena v příslušných mezinárodních obchodních dohodách.\n(7)\nČlenské státy by měly zajistit, aby opatření obchodní politiky v oblasti veřejných zakázek byla na jejich příslušném území uplatňována způsobem, který nejlépe odpovídá jejich správní struktuře a postupům, a to při zachování práva Unie.\n(8)\nOpatření obchodní politiky přijímaná podle tohoto nařízení je třeba volit a navrhovat na základě objektivních kritérií, včetně účinnosti daných opatření z hlediska jejich schopnosti přimět třetí země k dodržování mezinárodních obchodních pravidel, potenciálu z hlediska zmírnění následků pro hospodářské subjekty v Unii, které byly dotčeny opatřeními třetí země, a cíle spočívajícího v minimalizaci nepříznivých hospodářských dopadů na Unii, a to i pokud jde o základní suroviny.\n(9)\nToto nařízení by se mělo zaměřit na taková opatření, s jejichž navrhováním a používáním má již Unie zkušenosti. S náležitým přihlédnutím ke zvláštním rysům jednotlivých oblastí by měla být v rámci přezkumu fungování tohoto nařízení posouzena možnost rozšířit oblast jeho působnosti tak, aby umožňovalo přijímat opatření v oblasti práv duševního vlastnictví a další opatření týkající se služeb.\n(10)\nPři prosazování práv Unie by měl být původ zboží určen podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Při prosazování práv Unie v návaznosti na řešení sporu v oblasti veřejných zakázek by se měl původ služby určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by měli při posuzování informací a záruk poskytnutých uchazeči ohledně původu zboží a služeb postupovat s obvyklou obezřetností a náležitou péčí.\n(11)\nKomise by měla nejpozději do tří let od prvního případu uplatnění tohoto nařízení nebo nejpozději do pěti let ode dne jeho vstupu v platnost, podle toho, co nastane dříve, přezkoumat jeho oblast působnosti, fungování a účinnost, včetně případných opatření v oblasti práv duševního vlastnictví a dalších opatření týkajících se služeb. Komise by měla o svém posouzení podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V návaznosti na přezkum mohou být případně předloženy vhodné legislativní návrhy.\n(12)\nJe důležité zajistit účinnou komunikaci a výměnu názorů mezi Komisí na jedné straně a Evropským parlamentem a Radou na straně druhé, a to zejména ohledně sporů v rámci mezinárodních obchodních dohod, jež mohou vést k přijetí opatření podle tohoto nařízení.\n(13)\nNařízení Rady (ES) č. 3286/94 (3) by mělo být změněno, aby odkazovalo na toto nařízení, pokud jde o provádění opatření v oblasti obchodní politiky.\n(14)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).\n(15)\nVzhledem k tomu, že zkoumání mnohostranných dopadů, jež mohou opatření obchodní politiky přijatá podle tohoto nařízení mít, je velice složité, a aby poskytla dostatek příležitostí k dosažení co nejširší podpory, neměla by Komise prováděcí akty přijmout, pokud výbor uvedený v tomto nařízení výjimečně nezaujme k návrhu prováděcího aktu předloženému Komisí stanovisko.\n(16)\nBude-li to vzhledem k naléhavým důvodům nezbytné, měla by Komise v zájmu ochrany zájmů Unie přijmout v řádně odůvodněných případech týkajících se nutnosti přizpůsobit opatření obchodní politiky chování dotčené třetí strany okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(17)\nTímto nařízením není dotčeno možné přijetí opatření obchodní politiky na základě jiných relevantních aktů Unie či na základě ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie, při současném dodržení platných ustanovení mezinárodních obchodních dohod o pozastavení či odvolání koncesí či jiných závazků,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanoví pravidla a postupy pro zajištění účinného a včasného výkonu práv Unie, pokud jde o pozastavení či odvolání koncesí nebo jiných závazků podle mezinárodních obchodních dohod, za účelem:\na)\nreakce na případy porušení pravidel mezinárodního obchodu ze strany třetích zemí, kterými jsou dotčeny zájmy Unie, s cílem dosáhnout uspokojivého řešení, které obnoví výhody pro hospodářské subjekty Unie;\nb)\nvyvážení koncesí či jiných závazků v rámci obchodních vztahů se třetími zeměmi, dojde-li ke změně zacházení uplatňovaného na zboží z Unie způsobem, který se dotýká zájmů Unie.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„zemí“ jakýkoli stát nebo samostatné celní území;\nb)\n„koncesemi či jinými závazky“ celní koncese nebo jakékoli jiné výhody, k jejichž uplatňování v rámci svého obchodu se třetími zeměmi se Unie zavázala coby smluvní strana podle mezinárodních obchodních dohod;\nc)\n„úrovní zrušení nebo zmenšení“ míra, v níž jsou dotčeny výhody vyplývající pro Unii z mezinárodních obchodních dohod. Není-li v příslušné dohodě stanoveno jinak, zahrnuje tato úroveň jakýkoli nepříznivý hospodářský dopad v důsledku opatření třetí země;\nd)\n„povinnou cenovou sankcí“ povinnost veřejných zadavatelů či zadavatelů uplatňujících postupy zadávání veřejných zakázek zvýšit, s určitými výjimkami, cenu za služby nebo zboží pocházející z určitých třetích zemí, jež byla nabídnuta v zadávacích řízeních.\nČlánek 3\nOblast působnosti\nToto nařízení se použije:\na)\nbylo-li Unii v důsledku konečného rozhodnutí obchodních sporů podle Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů (dále jen „ujednání WTO o řešení sporů“) přiznáno právo k pozastavení koncesí či jiných závazků vyplývajících z mnohostranných či vícestranných dohod, na které se vztahuje ujednání WTO o řešení sporů;\nb)\nmá-li Unie v důsledku konečného rozhodnutí obchodních sporů v rámci jiných mezinárodních obchodních dohod, včetně regionálních či dvoustranných dohod, právo pozastavit koncese či jiné závazky podle takových dohod;\nc)\nza účelem vyvážení koncesí nebo jiných závazků, k němuž může opravňovat použití ochranného opatření ze strany třetí země buď na základě článku 8 Dohody WTO o ochranných opatřeních nebo na základě ustanovení, která upravují ochranná opatření, obsažených v jiných mezinárodních obchodních dohodách, včetně dohod regionálních či dvoustranných;\nd)\nv případech změny koncesí členem WTO na základě článku XXVIII dohody GATT 1994, pokud nebylo sjednáno žádné kompenzační vyrovnání.\nČlánek 4\nVýkon práv Unie\n1.   Je-li pro ochranu zájmů Unie v případech uvedených v článku 3 třeba určitého zásahu, přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví vhodná opatření obchodní politiky. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\n2.   Prováděcí akty přijaté podle odstavce 1 musí splňovat tyto podmínky:\na)\njsou-li pozastaveny koncese či jiné závazky v důsledku konečného rozhodnutí obchodního sporu podle ujednání WTO o řešení sporů, úroveň pozastavení nepřesáhne úroveň schválenou orgánem WTO pro řešení sporů;\nb)\njsou-li pozastaveny koncese či jiné závazky v důsledku oprávnění, jež bylo přiznáno v návaznosti na řízení pro mezinárodní řešení sporů podle jiných mezinárodních obchodních dohod, včetně regionálních či dvoustranných dohod, jejich úroveň nepřesáhne úroveň zrušení nebo zmenšení v důsledku dotčeného opatření třetí země, kterou v závislosti na daném případu vymezila buď Komise, nebo která vyplynula z rozhodčího řízení;\nc)\nv případě vyrovnávání koncesí či jiných závazků podle ustanovení o ochranných opatřeních obsažených v mezinárodních obchodních dohodách musí být zásah Unie, v souladu s podmínkami Dohody WTO o ochranných opatřeních nebo ustanoveními o ochranných opatřeních, která jsou uvedena v jiných mezinárodních obchodních dohodách, včetně regionálních či dvoustranných dohod, na jejichž základě se ochranné opatření uplatňuje, v podstatě rovnocenný úrovni koncesí či jiných závazků, jež byla dotčena ochranným opatřením;\nd)\njsou-li koncese odvolány v rámci obchodu se třetí zemí související s článkem XXVIII dohody GATT 1994 a připojeným ujednáním (5), musí být v podstatě rovnocenné koncesím, které taková třetí země změnila či odvolala, a to podle podmínek stanovených v článku XXVIII dohody GATT 1994 a v souvisejícím ujednání.\n3.   Opatření obchodní politiky podle odstavce 1 se stanoví s přihlédnutím k dostupným informacím a obecnému zájmu Unie na základě těchto kritérií:\na)\núčinnost opatření, pokud jde o donucení třetích zemí, aby dodržovaly pravidla mezinárodního obchodu;\nb)\nmožnosti opatření, pokud jde o zmírnění následků pro hospodářské subjekty v Unii, které byly dotčeny opatřeními třetí země;\nc)\ndostupnost alternativních zdrojů dodávek dotčeného zboží či služeb, aby se v rámci Unie zamezilo nežádoucímu dopadu na návazná odvětví, veřejné zadavatele nebo zadavatele či konečné spotřebitele nebo aby byl tento dopad co nejmenší;\nd)\nzamezení nepřiměřené složitosti administrativních postupů a nepřiměřeným nákladům při provádění opatření;\ne)\njakákoli jiná konkrétní kritéria, která mohou být v mezinárodních obchodních dohodách stanovena pro případy uvedené v článku 3.\nČlánek 5\nOpatření obchodní politiky\n1.   Aniž je dotčena jakákoli mezinárodní dohoda, jejíž je Unie stranou, opatření obchodní politiky, která mohou být zavedena prováděcím aktem podle čl. 4 odst. 1, zahrnují:\na)\npozastavení celních koncesí a uložení nových nebo zvýšených cel, včetně opětovného zavedení cel na úrovni doložky nejvyšších výhod nebo uložení cel nad rámec doložky nejvyšších výhod, nebo zavedení jakéhokoli dalšího poplatku na dovoz či vývoz zboží;\nb)\nzavedení nebo zvýšení množstevních omezení dovozu nebo vývozu zboží, ať již prostřednictvím kvót, dovozních či vývozních licencí nebo jinými opatřeními;\nc)\npozastavení koncesí týkajících se zboží, služeb nebo dodavatelů v oblasti veřejných zakázek prostřednictvím:\ni)\nvyloučení dodavatelů zboží nebo poskytovatelů služeb usazených v dotčené třetí zemi nebo provozujících svoji činnost z dotčené třetí země nebo nabídek, jejichž celková hodnota je z více než 50 % tvořena zbožím či službami pocházejícími z dotčené třetí země, ze zadávání veřejných zakázek, nebo\nii)\nuložení povinné cenové sankce na veřejné zakázky dodavatelů zboží nebo služeb usazených v dotčené třetí zemi nebo provozujících svoji činnost z dotčené třetí země nebo na tu část veřejné zakázky, jejímž předmětem je zboží nebo služby pocházející z dotčené třetí země.\n2.   Opatření přijatá podle odst. 1 písm. c):\na)\nobsahují prahové hodnoty podle vlastností dotčeného zboží nebo služeb, při jejichž překročení se uplatní vyloučení nebo povinná cenová sankce, přičemž se zohlední ustanovení příslušné obchodní dohody a úroveň zrušení nebo zmenšení;\nb)\nvymezují odvětví nebo kategorie zboží nebo služeb, pro něž se použijí, jakož i veškeré použitelné výjimky;\nc)\nurčí veřejné zadavatele nebo zadavatele či kategorie veřejných zadavatelů nebo zadavatelů, členěné podle členských států, na jejichž zakázky se vztahují. S cílem poskytnout podklady pro toto určení předloží každý členský stát seznam příslušných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů či kategorií veřejných zadavatelů nebo zadavatelů. Opatření zajistí, aby bylo dosaženo náležité úrovně pozastavení koncesí nebo jiných závazků a spravedlivého rozložení mezi členskými státy.\nČlánek 6\nPravidla původu\n1.   Původ zboží je určen podle nařízení (EHS) č. 2913/92.\n2.   Původ služby se určuje na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Za původ poskytovatele služeb se považuje:\na)\nv případě fyzické osoby země, jejímž je tato osoba státním příslušníkem nebo v níž má právo na trvalý pobyt;\nb)\nv případě právnické osoby:\ni)\nnení-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, země, v níž je právnická osoba zřízena nebo jiným způsobem organizována podle právních předpisů této země a na jejímž území právnická osoba vyvíjí významnou podnikatelskou činnost,\nii)\nje-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, členský stát, v němž je právnická osoba usazena a na jehož území vyvíjí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím tohoto členského státu.\nPro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii), nevyvíjí-li právnická osoba poskytující dotčenou službu významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím členského státu, v němž je usazena, se za původ právnické osoby považuje původ fyzických či právnických osob, které ji vlastní nebo ovládají.\nPrávnická osoba poskytující dotčenou službu se považuje za „vlastněnou“ osobami z dané země, pokud osoby z této země užitečně vlastní více než 50 % jejího základního kapitálu, a za „ovládanou“ osobami z dané země, pokud tyto osoby mají pravomoc jmenovat většinu jejích řídících pracovníků nebo jinak zákonně řídit její aktivity.\nČlánek 7\nPozastavení, změna a zrušení opatření\n1.   Přizná-li po přijetí prováděcího aktu podle čl. 4 odst. 1 dotčená třetí země Unii odpovídající a přiměřené vyrovnání v případech, na které odkazuje čl. 3 odst. 1 písm. a) a b), může Komise pozastavit uplatňování takového prováděcího aktu po dobu, během níž je takové vyrovnání poskytováno. Rozhodnutí o pozastavení se přijímá přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\n2.   Komise zruší prováděcí akt přijatý podle čl. 4 odst. 1, nastane-li některá z následujících okolností:\na)\ntřetí země, u níž bylo v rámci řízení o řešení sporů rozhodnuto, že její opatření porušují pravidla mezinárodního obchodu, dosáhla opětovného souladu s těmito pravidly, nebo bylo-li dosaženo jiného vzájemně uspokojivého řešení;\nb)\nv případech vyrovnání koncesí nebo jiných závazků v návaznosti na přijetí ochranného opatření ze strany třetí země, pokud bylo ochranné opatření odvoláno či zaniklo nebo pokud dotčená třetí země přiznala Unii odpovídající a přiměřené vyrovnání po přijetí prováděcího aktu podle čl. 4 odst. 1;\nc)\nv případech změny koncesí členem WTO podle článku XXVIII dohody GATT 1994 pokud třetí dotčená země přiznala Unii odpovídající a přiměřené vyrovnání po přijetí prováděcího aktu podle čl. 4 odst. 1.\nRozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se přijímá přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\n3.   Je-li s výhradou čl. 4 odst. 2 a 3 nezbytné provést úpravy opatření obchodní politiky, která byla přijata podle tohoto nařízení, může Komise provést příslušné změny přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\n4.   V řádně odůvodněných naléhavě nezbytných případech týkajících se zrušení či změny dotčeného opatření třetí země přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty, jimiž pozastaví, změní či zruší prováděcí akty přijaté podle čl. 4 odst. 1, jak je stanoveno v tomto článku, postupem podle čl. 8 odst. 3.\nČlánek 8\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením (ES) č. 3286/94. Tento výbor je výborem ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nČlánek 9\nShromažďování informací\n1.   Pokud jde o hospodářské zájmy Unie v případě konkrétního zboží nebo služeb nebo v konkrétních odvětvích, Komise si v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení vyžádá příslušné informace a stanoviska, a to prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinými vhodnými veřejnými komunikačními prostředky, přičemž uvede lhůtu pro předložení těchto podkladů. Komise obdržené podklady zohlední.\n2.   Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.\n3.   Evropský parlament, Rada, Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace důvěrné povahy, které obdrželi podle tohoto nařízení, bez výslovného souhlasu poskytovatele těchto informací.\n4.   Poskytovatel informací může požádat, aby se s poskytnutou informací nakládalo jako s důvěrnou. V takových případech jsou tyto informace doplněny nedůvěrným souhrnem informací, který je představí v zobecněné podobě, nebo uvedením důvodů, proč takový souhrn nelze pořídit.\n5.   Pokud se zdá, že žádost o důvěrné zacházení není důvodná, a poskytovatel si přesto nepřeje informaci zveřejnit ani v zobecněné či souhrnné podobě, nemusí být tato informace vzata v úvahu.\n6.   Odstavce 2 až 5 nebrání orgánům Unie a členských států ve zveřejňování obecných informací. Toto zveřejnění musí brát v úvahu oprávněný zájem dotčených stran na zachování jejich obchodního tajemství.\nČlánek 10\nPřezkum\n1.   Do tří let po přijetí prvního prováděcího aktu nebo nejpozději do 18. července 2019, podle toho, co nastane dříve, přezkoumá Komise oblast působnosti tohoto nařízení, zejména pokud jde o opatření obchodní politiky, jež mohou být přijata, jakož i jeho provádění, a podá zprávu o svých závěrech Evropskému parlamentu a Radě.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 provede Komise přezkum s cílem navrhnout v rámci tohoto nařízení další opatření obchodní politiky pro pozastavení koncesí nebo jiných závazků v oblasti obchodu službami. Komise posoudí mimo jiné tyto skutečnosti:\na)\nmezinárodní vývoj, pokud jde o pozastavování jiných závazků podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS);\nb)\nvývoj v Unii, pokud jde o přijetí společných pravidel pro odvětví služeb;\nc)\núčinnost případných dalších opatření obchodní politiky jako prostředku pro prosazování práv Unie na základě mezinárodních obchodních dohod;\nd)\ndostupné mechanismy zajišťující, aby byla v praxi jednotně a účinně prováděna případná další opatření obchodní politiky týkající se služeb; a\ne)\ndůsledky pro poskytovatele služeb nacházející se v Unii v době přijetí prováděcích aktů na základě tohoto nařízení.\nKomise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém prvním posouzení do 18. července 2017.\nČlánek 11\nZměny jiných aktů\nV článku 13 nařízení (ES) č. 3286/94 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Pokud musí Unie, jež jedná v souladu s čl. 12 odst. 2, přijmout rozhodnutí o opatřeních obchodní politiky, která mají být přijata podle čl. 11 odst. 2 písm. c) nebo podle článku 12, učiní tak neprodleně v souladu s článkem 207 Smlouvy o fungování Evropské unie a případně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 (6) nebo jinými použitelnými postupy.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 15. května 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.\n(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).\n(3)  Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(5)  Ujednání „Výklad a uplatňování článku XXVIII“.\nProhlášení Komise\nKomise vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 3286/94.\nPodle zmíněného nařízení je Komise zmocněna přijímat prováděcí akty v určitých konkrétních případech na základě objektivních kritérií a pod kontrolou členských států. Při výkonu této pravomoci hodlá Komise jednat v souladu s tímto prohlášením.\nBěhem přípravy návrhů prováděcích aktů uskuteční Komise rozsáhlé konzultace za účelem zajištění toho, aby byly náležitě zohledněny všechny příslušné zájmy. Komise očekává, že prostřednictvím těchto konzultací obdrží stanoviska soukromých subjektů, jichž se týkají opatření určená pro třetí země nebo případná opatření obchodní politiky, která mají být přijata ze strany Unie. Komise také očekává, že obdrží vyjádření orgánů veřejné správy, které se mohou podílet na provádění těchto případných opatření obchodní politiky, která mají být přijata ze strany Unie. V případě opatření v oblasti veřejných zakázek budou při přípravě návrhů prováděcích aktů náležitě zohledněna zejména vyjádření orgánů veřejné správy členských států.\nKomise uznává, že je důležité, aby v momentě, kdy zvažuje přijetí prováděcích aktů podle zmíněného nařízení, obdržely členské státy včas informace, které jim umožní přispět k plně informovaným rozhodnutím, a bude jednat tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo.\nKomise potvrzuje, že neprodleně předá Parlamentu a Radě návrhy prováděcích aktů, které předloží výboru členských států. Neprodleně předá Parlamentu a Radě také konečné návrhy prováděcích aktů po obdržení stanoviska výboru.\nKomise bude pravidelně informovat Parlament a Radu o mezinárodním vývoji, který může vést k situacím vyžadujícím přijetí opatření podle uvedeného nařízení. To bude zajištěno prostřednictvím příslušných výborů v Radě a v Parlamentu.\nKomise vítá záměr Parlamentu podporovat strukturovaný dialog o řešení sporů a otázkách prosazování práva a bude se intenzivně účastnit schůzek s příslušnými parlamentními výbory s cílem vyměňovat si názory o obchodních sporech a opatřeních k prosazování práv, mimo jiné s ohledem na dopady na výrobní odvětví Unie.\nKromě toho Komise potvrzuje, že přikládá velký význam zajištění toho, aby uvedené nařízení bylo efektivním a účinným nástrojem pro prosazování práv Unie podle mezinárodních obchodních dohod, včetně dohod v oblasti obchodu se službami. Komise proto v souladu s ustanoveními zmíněného nařízení přezkoumá oblast působnosti článku 5 za účelem zahrnutí dodatečných opatření obchodní politiky týkajících se obchodu se službami, jakmile nastanou vhodné podmínky pro zajištění funkčnosti a účinnosti těchto opatření.", "summary": "Práva EU za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu\nPráva EU za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 654/2014 – práva EU za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu – změna nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy k zajištění výkonu práv EU podle mezinárodních obchodních pravidel\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZajišťuje, aby EU mohla prosazovat a uplatňovat svá práva podle mezinárodních obchodních dohod přijetím opatření obchodní politiky.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení stanovuje pravidla a postupy, aby EU mohla pozastavit nebo odvolat své závazky podle mezinárodních obchodních dohod, a tak:reagovat na případy porušení pravidel mezinárodního obchodu ze strany zemí mimo EU a prosadit soudní rozhodnutí ve prospěch EU s cílem dosáhnout uspokojivého řešení, které obnoví výhody pro podniky EU, vyvážit závazky v rámci obchodních dohod a v souladu s nimi, když země mimo EU změní zacházení uplatňované na zboží z EU, a to buď dočasně prostřednictvím ochranného opatření, nebo dlouhodobě úpravou celních koncesí.Akce\nPro ochranu zájmů EU může Evropská komise přijmout použitelné prováděcí akty pro přizpůsobení své obchodní politiky v reakci na kroky příslušné třetí země. V naléhavých případech může Komise okamžitě přijmout použitelné prováděcí akty. Komise, které napomáhají členské státy EU, před přijetím těchto aktů konzultuje příslušné zúčastněné strany.\nDostupná opatření obchodní politiky\nZahrnují:pozastavení celních koncesí a uložení nových nebo vyšších cel, zavedení nebo zvýšení množstevních omezení (kvót) dovozu nebo vývozu zboží, pozastavení koncesí a zavedení určitých omezení v oblasti zadávání veřejných zakázek.Určení vhodných opatření\nOpatření obchodní politiky se určují na základě těchto kritérií:účinnost opatření, pokud jde o donucení zemí mimo EU, aby dodržovaly pravidla mezinárodního obchodu, možnosti opatření, pokud jde o zmírnění následků pro podniky v EU, které byly dotčeny opatřeními země mimo EU, dostupnost alternativních zdrojů dodávek dotčeného zboží či služeb, zamezení nepřiměřené složitosti administrativních postupů a nepřiměřeným nákladům při provádění opatření, opatření musí být přiměřená poškození, které mají mírnit, a toto poškození nesmějí překročit.Revize nařízení\nJelikož současný nedostatek jmenování do Odvolacího orgánu Světové obchodní organizace (WTO) znamená, že druhá úroveň jeho mechanismu řešení sporů není schopná fungovat, pozměňující nařízení (EU) 2021/167 zavedlo několik změn nařízení (EU) č. 654/2014.\nPozměňující nařízení (EU) 2021/167:umožňuje prosazování pravidel v situacích, kdy:EU dosáhne příznivého rozhodnutí skupiny odborníků pro řešení sporů WTO,je proces následně zablokován, protože se třetí země odvolá u nefunkčního Odvolacího orgánu WTO a nesouhlasí s prozatímním řešením odvolání pomocí rozhodčího řízení podle článku 25 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO, umožňuje prosazování pravidel, pokud:obchodní partner v rámci dvoustranné nebo regionální obchodní dohody uloží nelegální obchodní opatření,poté nepodnikne kroky nezbytné k tomu, aby proces řešení sporů v rámci dané dohody fungoval, rozšiřuje oblast působnosti možných protiopatření k obchodu ve službách a některých obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Toto rozšíření je doprovázeno zárukami, které zajišťují, že jsou používána nejúčinnější a nejpřiměřenější protiopatření a že orgány členských států EU a zúčastněné strany jsou konzultovány.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 654/2014 se používá ode dne 17. července 2014. Pozměňující nařízení (EU) č. 2021/167 se používá ode dne 13. února 2021.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Řešení sporů (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 50–58)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 654/2014 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2018/886 ze dne 20. června 2018 o některých opatřeních obchodní politiky týkajících se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických a o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/724 (Úř. věst. L 158, 21.6.2018, s. 5–18)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2018/724 ze dne 16. května 2018 o některých opatřeních obchodní politiky týkajících se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 122, 17.5.2018, s. 14–28)\nViz konsolidované znění.\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prvotní přezkum působnosti nařízení o prosazování (COM(2017) 373 final, 11.7.2017)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (kodifikované znění) (Úř. věst. L 272, 16.10.2015, s. 1–13)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1–101)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 26.03.2021"}
{"celex_id": "32013R0020", "reference": "19.1.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 17/13\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 20/2013\nze dne 15. ledna 2013,\nkterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 23. dubna 2007 zmocnila Rada Komisi k tomu, aby jménem Evropské unie a jejích členských států zahájila jednání s některými zeměmi Střední Ameriky (dále jen „Střední Amerika“) o Dohodě zakládající přidružení mezi Evropskou Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (dále jen „dohoda“).\n(2)\nTato jednání byla uzavřena a dohoda byla podepsána dne 29. června 2012, Evropský parlament s ní vyslovil souhlas dne 11. prosince 2012 a má být uplatňována podle svého článku 353.\n(3)\nJe nezbytné stanovit nejvhodnější postupy, jež zajistí účinné uplatňování některých ustanovení dohody, která se týkají dvoustranné ochranné doložky, a mechanismu stabilizace pro banány, který byl se Střední Amerikou dohodnut.\n(4)\nDále je nezbytné vytvořit vhodné ochranné mechanismy, které zabrání vážným nepříznivým dopadům na pěstování banánů v Unii, což je velmi důležité odvětví pro zemědělce v mnoha nejvzdálenějších regionech Unie. Vzhledem k tomu, že možnosti diverzifikace těchto regionů jsou kvůli tamním přírodním podmínkám omezené, je pěstování banánů mimořádně citlivým odvětvím. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné vytvořit pro preferenční dovoz z dotčených třetích zemí účinné mechanismy a zajistit tak, aby pěstování banánů v Unii zůstalo zachováno za nejlepších možných podmínek, protože se v určitých oblastech, především v nejvzdálenějších regionech, jedná o klíčové odvětví z hlediska zaměstnanosti.\n(5)\nMěly by se definovat pojmy „vážná újma“, „hrozba vážné újmy“ a „přechodné období“, na které odkazují články 104 a 105 dohody.\n(6)\nOchranná opatření by měla přicházet v úvahu pouze tehdy, jestliže se dotyčný produkt dováží do Unie v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k výrobě v Unii, a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobcům v Unii vyrábějícím obdobné nebo přímo konkurující produkty, jak je stanoveno v článku 104 dohody.\n(7)\nMěla by existovat zvláštní ochranná opatření pro případ, že je dotyčný produkt dovážen v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit závažné zhoršení hospodářské situace kteréhokoli z nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(8)\nOchranná opatření by měla mít jednu z forem uvedených v čl. 104 odst. 2 dohody.\n(9)\nSledování a přezkum dohody a šetření by měly být prováděny a případná nezbytná ochranná opatření ukládána co nejtransparentněji.\n(10)\nKomise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit výroční zprávu o provádění dohody a o uplatňování ochranných opatření a mechanismu stabilizace pro banány.\n(11)\nVýzvy ve Střední Americe, pokud jde o lidská, sociální, pracovní a environmentální práva, vyžadují v souvislosti s produkty z tohoto regionu úzký dialog mezi Komisí a organizacemi občanské společnosti v Unii.\n(12)\nJe třeba zdůrazňovat význam dodržování mezinárodních pracovních norem, které vypracovala a na které dohlíží Mezinárodní organizace práce.\n(13)\nKomise by navíc měla sledovat, zda země Střední Ameriky dodržují sociální a environmentální normy stanovené v části IV hlavě VIII dohody.\n(14)\nJe třeba stanovit podrobnou úpravu zahájení řízení. Komise by měla od členských států obdržet informace včetně dostupných důkazů o jakémkoli vývoji dovozu, který by mohl vyžadovat použití ochranných opatření.\n(15)\nSpolehlivost statistik o veškerém dovozu ze Střední Ameriky je proto nezbytná pro stanovení toho, zda jsou splněny podmínky pro použití ochranných opatření.\n(16)\nNárůst dovozu, který by se soustředil do jednoho či několika nejvzdálenějších regionů Unie nebo členských států, by mohl v některých případech způsobit závažné zhoršení jejich hospodářské situace nebo vážnou újmu jejich hospodářské situaci anebo představovat hrozbu takového závažného zhoršení nebo vážné újmy. V případě, že se nárůst dovozu soustředí do jednoho či několika nejvzdálenějších regionů Unie nebo členských států, by Komise měla zavést opatření předchozí kontroly.\n(17)\nExistují-li dostatečné důkazy prima facie odůvodňující zahájení řízení, měla by Komise v souladu s čl. 111 odst. 3 dohody zveřejnit oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.\n(18)\nJe třeba stanovit podrobnou úpravu pro zahájení šetření, přístup zúčastněných stran k získaným informacím a kontrolu těchto informací, slyšení účastníků řízení, jakož i možnost účastníků řízení předložit svá stanoviska, jak stanoví čl. 111 odst. 3 dohody.\n(19)\nKomise by měla uvědomit Střední Ameriku písemně o zahájení šetření a Výbor pro přidružení o výsledcích šetření, jak je stanoveno v článku 116 dohody.\n(20)\nDále je nezbytné v souladu s článkem 112 dohody stanovit lhůty pro zahájení šetření a pro rozhodnutí o vhodnosti případných ochranných opatření, a to v zájmu zajištění rychlého rozhodování za účelem zvýšení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů.\n(21)\nPřed uplatněním ochranného opatření by mělo být provedeno šetření, aniž by tím byla Komise zbavena možnosti za kritických okolností uplatnit prozatímní ochranná opatření, jak stanoví článek 106 dohody.\n(22)\nPodrobné monitorování by mělo usnadnit, aby bylo včas rozhodnuto o případném zahájení šetření či zavedení opatření. Komise by proto měla počínaje dnem, kdy začne být dohoda uplatňována, pravidelně sledovat dovoz banánů. Monitorování by mělo být na základě řádně odůvodněné žádosti rozšířeno na další odvětví.\n(23)\nMěla by existovat možnost rychle pozastavit preferenční celní sazby na dobu nejvýše tří měsíců, pokud dovoz překročí stanovený roční spouštěcí objem dovozu. Rozhodnutí o tom, zda by se měl použít mechanismus stabilizace pro banány či nikoli, by mělo zohledňovat stabilitu trhu Unie s banány.\n(24)\nOchranná opatření by se měla uplatňovat pouze do té míry a tak dlouho, jak je nezbytné k předejití vážné újmě a k lepšímu přizpůsobení se. Měla by být stanovena maximální doba trvání ochranných opatření a konkrétní ustanovení o prodloužení a přezkumu takových opatření, jak je stanoveno v článku 105 dohody.\n(25)\nKomise by měla provést konzultace se zeměmi Střední Ameriky, kterých se opatření dotýkají.\n(26)\nProvádění dvoustranné ochranné doložky a mechanismu stabilizace pro banány stanovené v této dohodě vyžaduje jednotné podmínky pro přijetí prozatímních a konečných ochranných opatření, zavedení opatření předchozí kontroly, zastavení šetření bez uložení opatření a dočasné pozastavení preferenční celní sazby stanovené na základě mechanismu stabilizace pro banány, který byl se Střední Amerikou dohodnut. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla Komise tato opatření přijmout v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2).\n(27)\nK přijetí kontrolních a prozatímních ochranných opatření s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich postupnou logiku ve vztahu k přijetí konečných ochranných opatření by měl být použit poradní postup. V případě, že by prodlení při zavádění prozatímních ochranných opatření mohlo způsobit obtížně napravitelnou škodu, měla by být Komise oprávněna přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(28)\nVzhledem k tomu, že opatření stanovená v rámci mechanismu stabilizace pro banány mají relativně krátké trvání, a proto, aby se zabránilo nepříznivému dopadu na trh Unie s banány, by Komise rovněž měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, které umožňují dočasné pozastavení preferenční celní sazby v rámci mechanismu stabilizace pro banány nebo které stanoví, že toto dočasné pozastavení není vhodné. V případě, že jsou okamžitě použitelné prováděcí akty uplatněny, měl by se použít poradní postup.\n(29)\nKomise by měla mechanismus stabilizace pro banány uplatňovat svědomitým a účinným způsobem s cílem zabránit hrozbě závažného zhoršení nebo závažnému zhoršení situace výrobců z nejvzdálenějších regionů Unie. Od 1. ledna 2020 zůstane použitelný obecný dvoustranný ochranný mechanismus, včetně zvláštních ustanovení pro nejvzdálenější regiony.\n(30)\nPro účely přijetí nezbytných prováděcích pravidel pro uplatnění pravidel uvedených v dodatku 2A k příloze II (Definice pojmu „původní produkty“ a metody administrativní spolupráce) a v dodatku 2 k příloze I (Odstraňování cel) dohody by měl být použit článek 247a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).\n(31)\nToto nařízení by se mělo použít pouze pro produkty pocházející z Unie nebo ze Střední Ameriky,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOCHRANNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„produktem“ zboží pocházející z Unie nebo ze země Střední Ameriky. Produkt, který je předmětem šetření, může zahrnovat jednu či více celních položek nebo jejich dílčích segmentů v závislosti na konkrétních tržních podmínkách nebo jakoukoli segmentaci produktů, která se běžně používá ve výrobním odvětví Unie;\nb)\n„zúčastněnými stranami“ strany dotčené dovozem dotyčného produktu;\nc)\n„výrobním odvětvím Unie“ výrobci obdobných nebo přímo konkurujících produktů, kteří působí na území Unie, jako celek, výrobci v Unii, jejichž společná výroba obdobných nebo přímo konkurujících produktů tvoří většinový podíl celkové výroby uvedených produktů v Unii, nebo je-li obdobný nebo přímo konkurující produkt pouze jedním z několika produktů, které výrobci Unie vyrábějí, definuje se toto výrobní odvětví jako specifické provozy účastnící se výroby obdobného nebo přímo konkurujícího produktu;\nd)\n„vážnou újmou“ jasné obecné poškození postavení výrobního odvětví Unie;\ne)\n„hrozbou vážné újmy“ vážná újma, která jednoznačně a bezprostředně hrozí;\nf)\n„závažným zhoršením“ významné narušení hospodářského či výrobního odvětví;\ng)\n„hrozbou závažného zhoršení“ podstatná narušení fungování, která jednoznačně a bezprostředně hrozí;\nh)\n„přechodným obdobím“ doba deseti let ode dne uplatňování dohody pro jakýkoli produkt, u něhož Sazebník uvedený v příloze 1 (Odstraňování cel) dohody (dále jen „Sazebník pro odstraňování cel“) stanoví dobu odstraňování cel kratší než deset let nebo doba odstraňování cel zvýšená o tři roky pro jakýkoli produkt, u něhož Sazebník pro odstraňování cel stanoví dobu odstraňování cel deset či více let;\ni)\n„zemí Střední Ameriky“ Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua nebo Panama.\nZjištění existence hrozby vážné újmy ve smyslu písmene e) prvního pododstavce musí být založeno na ověřitelných faktech, a ne na pouhých tvrzeních, dohadech nebo málo pravděpodobných možnostech. Pro účely zjištění existence hrozby vážné újmy by mimo jiné měly být zohledněny prognózy, odhady a analýzy vypracované na základě faktorů uvedených v čl. 5 odst. 5\nČlánek 2\nZásady\n1.   Ochranné opatření může být uloženo v souladu s tímto nařízením, jestliže se produkt pocházející ze země Střední Ameriky v důsledku snížení nebo odstranění cel týkajících se dotčeného produktu dováží do Unie v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k výrobě v Unii a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie.\n2.   Ochranné opatření může mít jednu z těchto forem:\na)\npozastavení dalšího snižování celní sazby na dotčený produkt podle Sazebníku pro odstraňování cel;\nb)\nzvýšení celní sazby na dotčený produkt na úroveň, která nepřesahuje nižší z následujících sazeb:\n—\ncelní sazbu podle doložky nejvyšších výhod (dále jen „DNV“) uplatňovanou na produkt a platnou v době, kdy se opatření přijímá, nebo\n—\nsazbu podle DNV uplatňovanou na produkt v den bezprostředně předcházející datu vstupu dohody v platnost.\n3.   Žádné z výše uvedených ochranných opatření se neuplatní v rámci limitů preferenčních celních kvót s nulovou sazbou, které zaručuje tato dohoda.\nČlánek 3\nMonitorování\n1.   Komise monitoruje vývoj statistických údajů o dovozu banánů ze zemí Střední Ameriky. Za tímto účelem spolupracuje s členskými státy a příslušným výrobním odvětvím Unie a pravidelně si s nimi vyměňuje údaje.\n2.   Obdrží-li Komise od dotyčných odvětví řádně odůvodněnou žádost, může zvážit rozšíření monitorování i na jiná odvětví.\n3.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční monitorovací zprávu o aktuálních statistických údajích o dovozu banánů ze zemí Střední Ameriky a o odvětvích, na něž bylo monitorování rozšířeno.\n4.   Komise monitoruje, zda země Střední Ameriky dodržují sociální a environmentální normy stanovené v části IV hlavě VIII dohody.\nČlánek 4\nZahájení řízení\n1.   Řízení se zahajuje na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobního odvětví Unie, nebo z podnětu Komise, pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy prima facie zjištěné na základě faktorů uvedených v čl. 5 odst. 5, které zahájení řízení odůvodňují.\n2.   Žádost o zahájení řízení musí obsahovat důkazy o splnění podmínek pro uložení ochranného opatření stanovené v čl. 2 odst. 1. Žádost musí obecně obsahovat tyto informace: tempo a rozsah nárůstu dovozu dotčeného produktu v absolutních a relativních číslech, podíl zvýšeného dovozu na domácím trhu a změny v úrovni prodeje, výroby, produktivity, využití kapacity, zisků a ztrát a zaměstnanosti.\n3.   Řízení může být zahájeno též v případě, že je náhlý nárůst dovozu soustředěn v jednom nebo více členských státech nebo nejvzdálenějších regionech, pokud existují dostatečné důkazy prima facie o splnění podmínek pro jeho zahájení v souladu s čl. 5 odst. 5.\n4.   Pokud by vývoj dovozu ze země Střední Ameriky vyžadoval zavedení ochranných opatření, informuje o tom členský stát Komisi. Tato informace musí obsahovat dostupné důkazy v souladu s čl. 5 odst. 5. Komise toto sdělení předá všem členským státům.\n5.   Komise poskytne tuto informaci členským státům, jakmile obdrží žádost o zahájení řízení nebo pokud uvažuje o zahájení řízení z vlastního podnětu podle odstavce 1.\n6.   Je-li zřejmé, že existují dostatečné důkazy prima facie v souladu s čl. 5 odst. 5 odůvodňující zahájení řízení, Komise se rozhodne řízení zahájit a zveřejní o tom oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Řízení se zahájí do jednoho měsíce od okamžiku, kdy Komise obdrží žádost či sdělení podle odstavce 1.\n7.   Oznámení uvedené v odstavci 6 musí:\na)\nobsahovat souhrn získaných informací a výzvu ke sdělení všech příslušných informací Komisi;\nb)\nstanovit lhůtu, v níž mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit svá stanoviska a předat informace, mají-li být tato stanoviska a informace zohledněny během řízení;\nc)\nstanovit lhůtu, během níž mohou zúčastněné strany požádat o slyšení před Komisí podle čl. 5 odst. 9.\nČlánek 5\nŠetření\n1.   Po zahájení řízení zahájí Komise šetření. Lhůta uvedená v odstavci 3 začíná běžet dnem, kdy je rozhodnutí o zahájení šetření zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Komise může požádat členské státy, aby jí předaly informace, a členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby každé takové žádosti vyhověly. Pokud jsou tyto informace v obecném zájmu a nejsou důvěrné ve smyslu článku 12, připojí se k souborům, které nejsou důvěrné, jak stanoví odstavec 8 tohoto článku.\n3.   Šetření se, kdykoli je to možné, uzavře do šesti měsíců od jeho zahájení. Ve výjimečných případech, jako je neobvykle vysoký počet zúčastněných stran nebo složitá situace na trhu, může být tato lhůta prodloužena o další tři měsíce. Komise informuje všechny zúčastněné strany o každém takovém prodloužení a vysvětlí důvody, které ji k tomu vedly.\n4.   Komise vyhledá všechny informace, které považuje za nezbytné pro posouzení splnění podmínek uvedených v čl. 2 odst. 1, a v případě potřeby se snaží se tyto informace ověřit.\n5.   Při šetření Komise zhodnotí všechny příslušné faktory objektivní a vyčíslitelné povahy, které mají dopad na výrobní odvětví Unie, zejména pak tempo a rozsah nárůstu dovozu dotčeného produktu v absolutních a relativních číslech, podíl zvýšeného dovozu na domácím trhu a změny v úrovni prodeje, výroby, produktivity, využití kapacity, zisků a ztrát a zaměstnanosti. Tento seznam není vyčerpávající a Komise může při zjišťování existence vážné újmy nebo hrozby vážné újmy zohlednit i jiné relevantní faktory, jako jsou zásoby, ceny, návratnost investovaného kapitálu, hotovostní toky a jiné faktory, které působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie.\n6.   Zúčastněné strany, které předaly informace podle čl. 4 odst. 7 písm. b), a zástupci dotčené země Střední Ameriky mohou na základě písemné žádosti nahlížet do všech informací poskytnutých Komisi v rámci šetření, kromě interních dokumentů orgánů Unie nebo jejích členských států, pokud jsou uvedené informace relevantní pro uplatnění jejich argumentů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 12 a Komise je při šetření používá. Zúčastněné strany, které předaly informace, mohou Komisi k informacím sdělit svá stanoviska. Uvedená stanoviska jsou Komisí brána v úvahu, pokud se opírají o dostatečné důkazy prima facie.\n7.   Komise zajistí, aby všechny údaje a statistiky používané k šetření byly dostupné, srozumitelné, transparentní a ověřitelné.\n8.   Jakmile bude vytvořen nezbytný technický rámec, Komise zajistí heslem chráněný internetový přístup k souboru, který není důvěrný, a bude jej spravovat a jeho prostřednictvím poskytovat veškeré informace, jež jsou užitečné a nejsou přitom ve smyslu článku 12 důvěrné. Zúčastněným stranám, členským státům a Evropskému parlamentu se poskytne k této internetové platformě přístup.\n9.   Komise zúčastněné strany vyslechne, zejména pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené oznámením zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že budou výsledkem šetření pravděpodobně dotčeny a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení.\nKomise vyslechne zúčastněné strany znovu, pokud existují zvláštní důvody pro jejich opětovné slyšení.\n10.   Nejsou-li informace předloženy v příslušných lhůtách stanovených Komisí nebo jsou-li šetření závažným způsobem kladeny překážky, může Komise na základě dostupných údajů učinit zjištění. Jestliže Komise zjistí, že jí zúčastněná strana nebo jakákoli třetí osoba sdělily nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít dostupné údaje.\n11.   Komise písemně informuje dotčenou zemi Střední Ameriky o zahájení šetření.\nČlánek 6\nOpatření předchozí kontroly\n1.   Komise může zavést opatření předchozí kontroly dovozu produktu pocházejícího ze země Střední Ameriky, pokud:\na)\nje vývoj dovozu produktu takový, že by mohl vést k jedné ze situací uvedených v článcích 2 a 4, může být dovoz uvedeného produktu podroben opatřením předchozí kontroly.\nb)\nprudký nárůst dovozu banánů se soustředí do jednoho či několika členských států nebo do jednoho či několika nejvzdálenějších regionů Unie.\n2.   Komise přijímá opatření předchozí kontroly poradním postupem podle čl. 14 odst. 2.\n3.   Doba platnosti opatření předchozí kontroly je omezená. Pokud není stanoveno jinak, končí jejich platnost na konci druhého pololetí, které následuje po prvním pololetí po jejich zavedení.\nČlánek 7\nUložení prozatímních ochranných opatření\n1.   Prozatímní ochranná opatření se použijí za kritických okolností, kdy by prodlení mohlo způsobit obtížně napravitelnou škodu, podle předběžného zjištění na základě faktorů uvedených v čl. 5 odst. 5, že existují dostatečné důkazy prima facie o tom, že dovoz produktu pocházejícího ze země Střední Ameriky vzrostl v důsledku snížení nebo odstranění cel v souladu se Sazebníkem pro odstraňování cel a tento dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie.\nKomise přijímá prozatímní ochranná opatření poradním postupem podle čl. 14 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, včetně případu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, přijme Komise okamžitě použitelná prozatímní ochranná opatření postupem podle čl. 14 odst. 4.\n2.   Pokud některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, rozhodne Komise do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.\n3.   Doba platnosti prozatímních ochranných opatření nesmí přesáhnout 200 kalendářních dnů.\n4.   Pokud jsou prozatímní ochranná opatření zrušena, protože šetření prokáže, že nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1, všechna cla vybraná v důsledku těchto prozatímních ochranných opatření se automaticky vracejí.\n5.   Prozatímní ochranná opatření se po vstupu těchto opatření v platnost vztahují na všechny produkty propuštěné do volného oběhu. Tato opatření ale nebrání tomu, aby byly do volného oběhu propuštěny produkty, které již jsou na cestě do Unie, pokud již nelze místo určení těchto produktů změnit.\nČlánek 8\nZastavení šetření a řízení bez přijetí opatření\n1.   Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 nejsou splněny, přijme Komise rozhodnutí o zastavení šetření a řízení přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 3.\n2.   Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech podstatných věcných a právních otázek a náležitě přitom zohlední ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 12.\nČlánek 9\nUložení konečných ochranných opatření\n1.   Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 jsou splněny, Komise postoupí záležitost k přezkumu Výboru pro přidružení v souladu s článkem 116 dohody. Pokud Výbor pro přidružení nepředloží žádná doporučení nebo pokud není dosaženo žádného jiného uspokojivého řešení do třiceti dnů ode dne, kdy mu byla tato záležitost postoupena, může Komise přijmout rozhodnutí o uložení konečných ochranných opatření v souladu s přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 3.\n2.   Komise zveřejní zprávu, v níž uvede shrnutí podstatných skutečností a ohledů relevantních pro dané zjištění a náležitě přitom zohlední ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 12.\nČlánek 10\nTrvání a přezkum ochranných opatření\n1.   Ochranné opatření zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k zabránění vzniku nebo nápravě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie a k usnadnění přizpůsobení se. Uvedená doba nesmí přesáhnout dva roky, není-li prodloužena podle odstavce 3.\n2.   V průběhu prodloužení doby trvání ochranných opatření zůstávají tato opatření v platnosti až do doby, než budou známy výsledky přezkumu podle odstavce 3.\n3.   Původní doba trvání ochranného opatření může být výjimečně prodloužena až o dva roky, pokud se zjistí, že ochranné opatření je nadále nezbytné k zabránění vzniku nebo nápravě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie, a pokud existují důkazy o tom, že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje.\n4.   Jakémukoli prodloužení podle odstavce 3 tohoto článku musí předcházet šetření na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobního odvětví Unie, nebo z podnětu Komise, pokud existují dostatečné důkazy prima facie o splnění podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku na základě faktorů uvedených v čl. 5 odst. 5.\n5.   Zahájení šetření se zveřejní v souladu s čl. 4 odst. 6 a 7. Šetření musí být provedeno a jakékoli rozhodnutí o prodloužení podle odstavce 3 tohoto článku musí být učiněno v souladu s články 5, 8 a 9.\n6.   Celková doba trvání ochranného opatření včetně jakéhokoli prozatímního ochranného opatření nesmí přesáhnout čtyři roky.\n7.   Ochranné opatření se nepoužije po uplynutí přechodného období, s výjimkou situace, kdy s tím dotčená země Střední Ameriky souhlasí.\n8.   Pro dovoz produktu, na který se již dříve takové opatření vztahovalo, se žádné ochranné opatření nepoužije, pokud neuplynula doba rovnající se polovině doby, během níž bylo ochranné opatření použito po dobu bezprostředně předcházející.\nČlánek 11\nNejvzdálenější regiony Evropské unie\nPokud se jakýkoli produkt pocházející ze země Střední Ameriky dováží v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit závažné zhoršení hospodářské situace jednoho nebo více nejvzdálenějších regionů Unie uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, může být ochranné opatření zavedeno v souladu s touto kapitolou.\nČlánek 12\nDůvěrnost informací\n1.   Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.\n2.   Žádné informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny na základě tohoto nařízení, nesmějí být zveřejněny bez výslovného souhlasu poskytovatele těchto informací.\n3.   V každé žádosti o důvěrné zacházení se uvedou důvody, proč je informace důvěrná. Pokud však ten, kdo informaci poskytl požádá, aby uvedená informace nebyla zveřejněna ani sdělena v obecné nebo souhrnné formě a pokud se prokáže, že žádost o důvěrné zacházení není oprávněná, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.\n4.   Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její sdělení mohlo mít závažný nepříznivý dopad na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.\n5.   Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se orgány Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých jsou založena rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení. Orgány Unie však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.\nČlánek 13\nZpráva\n1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování, provádění a plnění závazků části IV dohody a tohoto nařízení.\n2.   Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, opatření předchozí kontroly, regionálních kontrolních a ochranných opatření a o zastavení šetření a řízení bez přijetí opatření.\n3.   Zpráva obsahuje informace o činnostech různých orgánů odpovědných za sledování provádění dohody, včetně plnění závazků podle části IV hlavy VIII dohody a o činnostech s poradními skupinami občanské společnosti.\n4.   Zpráva představuje shrnutí statistických údajů a vývoj obchodu se Střední Amerikou a zahrnuje aktuální statistické údaje o dovozu banánů ze zemí Střední Ameriky.\n5.   Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce od předložení této zprávy Komisí pozvat Komisi na ad hoc zasedání svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.\n6.   Komise zprávu zveřejní do tří měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 14\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (4) (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.\n5.   Výbor může zkoumat záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise nebo pokud o to požádá členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí.\nKAPITOLA II\nMECHANISMUS STABILIZACE PRO BANÁNY\nČlánek 15\nMechanismus stabilizace pro banány\n1.   Pro banány pocházející ze Střední Ameriky spadající pod podpoložku kombinované nomenklatury 0803 00 19 (banány čerstvé, kromě banánů plantejnů) a zahrnuté v kategorii „ST“ Sazebníku pro odstraňování cel platí do 31. prosince 2019 mechanismus stabilizace.\n2.   Pro dovoz produktů uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny jednotlivé roční spouštěcí objemy, jak je uvedeno v tabulce v příloze. Pro dovoz produktů uvedených v odstavci 1, na něž se uplatňuje preferenční celní sazba, je nezbytné vedle důkazu původu stanoveného v příloze II (Definice pojmu „původní produkty“ a metody administrativní spolupráce) dohody se Střední Amerikou předložit rovněž vývozní osvědčení vydané příslušným orgánem republiky na straně Střední Ameriky, z níž se dotčené produkty vyvážejí. Jakmile je v průběhu odpovídajícího kalendářního roku dosaženo spouštěcího objemu dovozu pro některou ze zemí Střední Ameriky, přijme Komise v souladu s postupem pro naléhavé případy podle čl. 14 odst. 4 prováděcí akt, kterým může buď dočasně pozastavit preferenční celní sazby použité na produkty odpovídajícího původu během téhož roku na dobu ne delší než tři měsíce a nepřesahující konec odpovídajícího kalendářního roku, nebo stanovit, že toto pozastavení není vhodné.\n3.   Při rozhodování o tom, zda by měla být uplatněna opatření podle odstavce 2, vezme Komise v úvahu dopad daného dovozu na situaci na trhu Unie s banány. Tento přezkum zahrnuje takové faktory jako vliv daného dovozu na úroveň cen v Unii, rozvoj dovozu z jiných zdrojů a celkovou stabilitu trhu Unie.\n4.   Pokud Komise rozhodne pozastavit použitelné preferenční celní sazby, použije základní celní sazbu nebo celní sazbu podle DNV uplatňovanou v době, kdy se opatření přijímá, podle toho, která z nich je nižší.\n5.   Pokud Komise použije opatření uvedená v odstavcích 2 a 4, okamžitě provede konzultace s dotčenou zemí nebo s dotčenými zeměmi v zájmu analýzy a zhodnocení situace na základě dostupných faktických údajů.\n6.   Uplatněním mechanismu stabilizace pro banány uvedeného v této kapitole není dotčeno uplatnění jakýchkoli opatření vymezených v kapitole I tohoto nařízení. Opatření přijatá v souladu s ustanoveními obou kapitol však nelze uplatnit současně.\n7.   Opatření uvedená v odstavcích 2 a 4 jsou použitelná pouze v průběhu období, které končí dne 31. prosince 2019.\nKAPITOLA III\nPROVÁDĚCÍ PRAVIDLA\nČlánek 16\nProváděcí pravidla\nUstanovením použitelným pro účely přijetí nezbytných prováděcích pravidel pro uplatnění pravidel uvedených v dodatku 2A k příloze II (Definice pojmu „původní produkty“ a metody administrativní spolupráce) a v dodatku 2 k příloze I (Odstraňování cel) dohody je článek 247a nařízení (EHS) č. 2913/92.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 17\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení se použije ode dne počátku uplatňování dohody, jak stanoví článek 353 dohody. V Úředním věstníku Evropské unie se zveřejní oznámení uvádějící přesné datum počátku uplatňování dohody.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 15. ledna 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nL. CREIGHTON\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2012.\n(2)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(3)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.\nPŘÍLOHA\nTabulka spouštěcích objemů dovozu pro použití mechanismu stabilizace pro banány stanoveného v dodatku 3 přílohy I dohody\nRok\nSpouštěcí objem dovozu, v tunách\nKostarika\nPanama\nHonduras\nGuatemala\nNikaragua\nSalvador\nDo 31. prosince 2010\n1 025 000\n375 000\n50 000\n50 000\n10 000\n2 000\n1.1-31.12.2011\n1 076 250\n393 750\n52 500\n52 500\n10 500\n2 100\n1.1-31.12.2012\n1 127 500\n412 500\n55 000\n55 000\n11 000\n2 200\n1.1-31.12.2013\n1 178 750\n431 250\n57 500\n57 500\n11 500\n2 300\n1.1-31.12.2014\n1 230 000\n450 000\n60 000\n60 000\n12 000\n2 400\n1.1-31.12.2015\n1 281 250\n468 750\n62 500\n62 500\n12 500\n2 500\n1.1-31.12.2016\n1 332 500\n487 500\n65 000\n65 000\n13 000\n2 600\n1.1-31.12.2017\n1 383 750\n506 250\n67 500\n67 500\n13 500\n2 700\n1.1-31.12.2018\n1 435 000\n525 000\n70 000\n70 000\n14 000\n2 800\n1.1-31.12.2019\n1 486 250\n543 750\n72 500\n72 500\n14 500\n2 900\nOd 1.1.2020 dále\nNepoužije se\nNepoužije se\nNepoužije se\nNepoužije se\nNepoužije se\nNepoužije se\nPROHLÁŠENÍ KOMISE\nKomise vítá dohodu o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (1), dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou v prvním čtení.\nJak se uvádí v nařízení (EU) č. 20/2013, Komise bude Evropskému parlamentu a Radě každoročně předkládat zprávu o provádění části IV dohody a bude připravena jednat s příslušným výborem Evropského parlamentu o veškerých otázkách, jež v souvislosti s prováděním části IV dohody vyvstanou.\nKomise bude věnovat zvláštní pozornost účinnému plnění závazků dohody týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje, přičemž zohlední konkrétní informace poskytnuté příslušnými orgány dohledu podle základních úmluv Mezinárodní organizace práce a vícestranných environmentálních dohod, které jsou uvedeny v hlavě VIII části IV dohody. V této souvislosti si Komise rovněž vyžádá stanoviska relevantních poradních skupin občanské společnosti.\nPoté, co dne 31. prosince 2019 vyprší platnost mechanismu stabilizace pro banány, Komise provede hodnocení stavu trhu s banány v Unii a situace unijních producentů banánů. Výsledky hodnocení Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě a případně spolu s těmito výsledky předloží předběžné hodnocení programu možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti (Programme d'options spécifiques à l'éloignement et l'insularité, POSEI).\n(1)  Viz strana 13 v tomto čísle Úředního věstníku.\nSPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ\nEvropský parlament a Komise souhlasí s tím, že při sledování provádění části IV dohody a provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (1), je třeba úzce spolupracovat. Za tím účelem se shodují na následujícím:\n—\nNa žádost příslušného výboru Evropského parlamentu předloží Komise tomuto výboru zprávu o jakýchkoli konkrétních obavách spojených s plněním závazků zemí Střední Ameriky týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje.\n—\nPokud Evropský parlament přijme doporučení k zahájení šetření ohledně ochranných opatření, Komise pečlivě posoudí, zda jsou podle nařízení (EU) č. 20/2013 splněny podmínky pro zahájení šetření z moci úřední. Pokud Komise usoudí, že tyto podmínky splněny nejsou, předloží zprávu příslušnému výboru Evropského parlamentu, jejíž součástí bude vysvětlení všech faktorů podstatných pro zahájení šetření.\n(1)  Viz strana 13 v tomto čísle Úředního věstníku.", "summary": "Dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou\nDohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nDohoda zakládající přidružení mezi EU a Střední Amerikou\nRozhodnutí 2012/734/EU – podpis jménem Evropské unie dohody zakládající přidružení mezi EU a Střední Amerikou\nRozhodnutí Rady přidružení EU-Střední Amerika č. 5/2014 – o zeměpisných označeních, která mají být zařazena do přílohy XVII dohody\nNařízení (EU) č. 20/2013 – provádějící dvoustrannou ochrannou doložku a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi EU a Střední Amerikou\nCO JE CÍLEM DOHODY, ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ?\nCíle dohody zahrnují toto:posílení a konsolidace vztahů mezi stranami formou přidružení založeného na třech vzájemně propojených a základních částech, rozvoj privilegovaného politického partnerství založeného na hodnotách, zásadách a společných cílech, zejména na dodržování a podpoře demokracie a lidských práv, udržitelného rozvoje, řádné správy věcí veřejných a právního státu, prohlubování meziregionální spolupráce mezi EU a Střední Amerikou ve všech oblastech společného zájmu, rozšiřování a diverzifikace meziregionálního obchodního vztahu stran v souladu s dohodou o Světové obchodní organizaci (WTO) a touto dohodou, posilování a prohlubování regionální integrace v oblastech společného zájmu, posilování dobrých sousedských vztahů a zásady mírového řešení sporů, udržování a rozvoj úrovně řádné správy věcí veřejných, sociální práce a environmentálních norem, podpora zvýšeného obchodu a investic mezi stranami.Rozhodnutím Rady se uzavírá dohoda jménem EU.\nRozhodnutí č. 5/2014 zavádí zeměpisná označení výrobků pocházejících od těchto dvou stran.\nNařízení vytváří ochranné mechanismy, které zabrání vážným nepříznivým dopadům na pěstování banánů v EU v nejvzdálenějších regionech EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nDohoda se skládá ze tří částí:\n1. Politický dialog\nCíle politického dialogu mezi oběma stranami jsou tyto:vytvořit privilegované politické partnerství, bránit společné hodnoty, zásady a cíle tím, že budou prosazovány na mezinárodní úrovni, zejména v Organizaci spojených národů (OSN), posilovat OSN jako základ mnohostranného systému, aby mohla účinně řešit celosvětové výzvy, povolit širokou výměnu názorů, postojů a informací vedoucí ke společným iniciativám na mezinárodní úrovni, spolupracovat v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky s cílem koordinovat jejich postoje a realizovat společné iniciativy vzájemného zájmu v příslušných mezinárodních fórech.Takový dialog může zahrnovat všechny aspekty vzájemného zájmu na mezinárodní nebo regionální úrovni, je však uvedena řada konkrétních otázek, včetně:odzbrojení, boje proti terorismu, migrace, životního prostředí.2. Spolupráce\nDohoda upřednostňuje spolupráci zaměřenou na dosažení následujících cílů:posilování míru a bezpečnosti, posilování demokratických institucí, řádné správy věcí veřejných a plné uplatnitelnosti právního státu, rovnosti žen a mužů, všech forem zákazu diskriminace, kulturní rozmanitosti, pluralismu, prosazování a dodržování lidských práv, základních svobod, transparentnosti a účasti občanů, přispívání k sociální soudržnosti, prosazování hospodářského růstu s cílem podpořit udržitelný rozvoj, prohlubování procesu regionální integrace ve Střední Americe, posilování výrobních a řídicích kapacit a zvyšování konkurenceschopnosti.3. Obchod\nK cílům této části patří:rozšiřování a diverzifikace obchodu se zbožím, usnadňování obchodu se zbožím, liberalizace obchodu se službami v souladu s článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), podpora hospodářské regionální integrace v oblasti celních řízení, technických předpisů a hygienických a rostlinolékařských opatření, rozvoj klimatu přínosného pro zvýšené investice, účinné, reciproční a postupné otevírání trhů s veřejnými zakázkami, odpovídající a účinná ochrana práv duševního vlastnictví, podpora volné a nerušené hospodářské soutěže v ekonomických a obchodních vztazích, vytvoření účinného, spravedlivého a předvídatelného mechanismu řešení sporů, podpora mezinárodního obchodu a investic mezi stranami.Dohoda zahrnuje řadu opatření pro dosažení těchto cílů, zejména:poskytuje podstatně vylepšený přístup na trhy pro vývozy EU do Střední Ameriky díky:odstranění cel na vyrobené zboží, rybolov a zemědělství,řešení překážek pro obchod se zbožím,zlepšování přístupu na trh pro veřejné zakázky, služby a investice, zavedení rovných podmínek prostřednictvím společných pravidel v oblastech, jako je:duševní vlastnictví a zeměpisná označení,hospodářská soutěž a státní podpora,řešení sporů, posilování regionální integrace zavedením takových opatření, jako je:jednotný správní dokument pro celní prohlášení,jednotné dovozní clo pro region, stanoví dohodu pro udržitelný rozvoj určený:k dalšímu hospodářskému rozvoji prostřednictvím obchodu,k řešení vzájemného vztahu mezi obchodem a sociálními a environmentálními politikami,k podpoře a prosazování obchodních a marketingových programů na základě kritérií udržitelnosti.\nKDY DOHODA, ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ VSTOUPÍ V PLATNOST?\nObchodní část dohody se předběžně uplatňuje od:1. srpna 2013 s Hondurasem, Nikaraguou a Panamou,1. října 2013 s Kostarikou a Salvadorem a1. prosince 2013 s Guatemalou. Rozhodnutí Rady vstoupilo v platnost dne 25. června 2012, nařízení dne 22. ledna 2013 a rozhodnutí č. 5/2014 dne 5. srpna 2015.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Střední Amerika (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Rady 2012/734/EU ze dne 25. června 2012 o podpisu jménem Evropské unie Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé a o prozatímním provádění části IV této dohody týkající se obchodních záležitostí (Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 1–2)\nDohoda zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3–2621)\nRozhodnutí Rady přidružení EU-Střední Amerika č. 5/2014 ze dne 7. listopadu 2014 o zeměpisných označeních, která mají být zařazena do přílohy XVIII dohody [2015/1219] (Úř. věst. L 196, 24.7.2015, s. 59–66)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Úř. věst. L 17, 19.1.2013, s. 13–24)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 20/2013 byly začleněny do původního aktu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Guatemala) (Úř. věst. L 315, 26.11.2013, s. 1)\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Kostarika) (Úř. věst. L 257, 28.9.2013, s. 1)\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Salvador) (Úř. věst. L 257, 28.9.2013, s. 1)\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Nikaragua) (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 1)\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Panama) (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 1)\nOznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Honduras) (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 1)\nPoslední aktualizace 02.10.2019"}
{"celex_id": "32014R0655", "reference": "27.6.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 189/59\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 655/2014\nze dne 15. května 2014,\nkterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 písm. a), e) a f) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru má Unie přijmout opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, zejména pokud je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu.\n(2)\nV souladu s čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mohou k těmto opatřením patřit opatření, jež mají za cíl zajistit mimo jiné vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy, účinný přístup ke spravedlnosti a odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, v případě potřeby podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech.\n(3)\nDne 24. října 2006 přijala Komise „Zelenou knihu o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů“, jejímž prostřednictvím zahájila konzultaci ohledně potřebnosti jednotného evropského řízení o obstavení bankovních účtů a možných parametrech takového řízení.\n(4)\nVe Stockholmském programu z prosince 2009 (3), jenž vytyčil priority v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti na roky 2010–2014, Evropská rada vyzvala Komisi, aby posoudila potřebnost a proveditelnost stanovení určitých předběžných opatření na úrovni Unie, včetně zajišťovacích opatření, například za účelem zamezení zmizení majetku před vymožením určité pohledávky, a aby předložila vhodné návrhy na zlepšení účinnosti výkonu rozhodnutí v Unii, pokud jde o bankovní účty a majetek dlužníků.\n(5)\nVnitrostátní řízení pro získání zajišťovacích opatření, jakými jsou např. příkazy k obstavení účtů, existují ve všech členských státech, výrazně se však liší podmínky pro použití těchto opatření i účinnost jejich provádění. Navíc přístup k vnitrostátním zajišťovacím opatřením v případech s přeshraničním rozměrem se může ukázat složitý, především pokud věřitel usiluje o obstavení několika účtů vedených v různých členských státech. Zdá se proto nezbytné a vhodné přijmout závazný a přímo použitelný právní nástroj Unie, jenž zavede nové unijní řízení umožňující v přeshraničních případech účinně a rychle obstavit peněžní prostředky uložené na bankovních účtech.\n(6)\nŘízení zavedené tímto nařízením by mělo sloužit jako další a volitelný prostředek pro věřitele, který má i nadále možnost použít jakékoli jiné řízení pro získání rovnocenného opatření podle vnitrostátního práva.\n(7)\nVěřitel by měl mít možnost získat zajišťovací opatření ve formě evropského příkazu k obstavení účtů (dále jen „příkaz k obstavení“ nebo „příkaz“), jenž by zabránil převodu nebo výběru peněžních prostředků uložených jeho dlužníkem na bankovním účtu vedeném v určitém členském státě, pokud existuje nebezpečí, že bez takového opatření bude následné vymáhání jeho pohledávky vůči dlužníkovi zmařeno nebo podstatně ztíženo. Obstavení peněžních prostředků uložených na dlužníkově účtu by mělo mít za následek, že nejen samotný dlužník, nýbrž i osoba jím zmocněná k provádění plateb z tohoto účtu, např. trvalým příkazem nebo prostřednictvím kreditní karty, nebudou moci peněžní prostředky použít.\n(8)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla zahrnovat všechny věci spadající do oblasti občanského a obchodního práva kromě určitých přesně stanovených záležitostí. Toto nařízení by se zejména nemělo vztahovat na pohledávky vůči dlužníkovi v úpadkovém řízení. Z toho by mělo vyplývat, že proti dlužníkovi nelze vydat žádný příkaz k obstavení, jakmile proti němu bylo zahájeno úpadkové řízení podle nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (4). Na druhou stranu by toto vyloučení mělo umožnit využití příkazu k obstavení pro zajištění vymáhání plateb poškozujících věřitele, které dlužník provedl ve prospěch třetích osob.\n(9)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na účty vedené u úvěrových institucí, jejichž činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet.\nNemělo by se proto vztahovat na finanční instituce, které takové vklady nepřijímají, např. instituce poskytující finance pro exportní a investiční projekty nebo projekty v rozvojových zemích nebo instituce poskytující služby finančního trhu. Dále by se toto nařízení nemělo vztahovat na účty, jež jsou vedené centrálními bankami nebo u centrálních bank, pokud jednají jako měnové orgány, ani na účty, jež nemohou být obstaveny vnitrostátním příkazem rovnocenným příkazu k obstavení nebo jsou podle práva členského státu, ve kterém jsou dotyčné účty vedeny, jinak vyloučeny ze zabavení.\n(10)\nToto nařízení by se mělo vztahovat pouze na přeshraniční případy a mělo by vymezit, co je přeshraniční případ v tomto konkrétním kontextu. Za přeshraniční případ by pro účely tohoto nařízení měla být považována situace, kdy se soud, který se zabývá návrhem na vydání příkazu k obstavení, nachází v jednom členském státě a bankovní účet, jenž je předmětem příkazu, je veden v jiném členském státě. Za přeshraniční případ by měla být považována rovněž situace, kdy se bydliště věřitele nachází v jednom členském státě a soud a bankovní účet, jenž má být obstaven, se nachází v jiném členském státě.\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na obstavení účtů vedených ve členském státě soudu, u něhož byl návrh na vydání příkazu k obstavení podán, pokud se bydliště věřitele nachází rovněž v uvedeném členském státě, a to i tehdy, pokud věřitel zároveň podá návrh na vydání příkazu k obstavení, který se týká účtu nebo účtů vedených v jiném členském státě. V takovém případě by měl věřitel podat dva samostatné návrhy, jeden na příkaz k obstavení a druhý na vnitrostátní opatření.\n(11)\nŘízení o příkazu k obstavení by mělo být k dispozici věřiteli, který si přeje zajistit výkon budoucího rozhodnutí ve věci samé, a to před zahájením řízení ve věci samé nebo kdykoli v průběhu řízení. K dispozici by mělo být také věřiteli, který již získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, jež dlužníkovi ukládá uhrazení pohledávky věřiteli.\n(12)\nPříkaz k obstavení by měl být k dispozici za účelem zajištění pohledávek, které se již staly splatnými. Měl by být rovněž k dispozici pro pohledávky, které se dosud splatnými nestaly, pokud tyto pohledávky vyplývají z již uskutečněné transakce nebo události a lze stanovit jejich výši, včetně pohledávek týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, a občanskoprávních nároků na náhradu škody či uvedení do původního stavu, které jsou založeny na jednání, jež vedlo k trestnímu řízení.\nVěřitel by měl mít možnost požadovat, aby byl příkaz k obstavení vydán na částku ve výši hlavní pohledávky nebo na částku nižší. Vydání příkazu k obstavení na nižší částku může být v jeho zájmu, pokud již například obdržel jinou jistotu pro část své pohledávky.\n(13)\nK zajištění úzkého spojení mezi řízením o příkazu k obstavení a řízením ve věci samé by mezinárodní příslušnost pro vydání příkazu měly mít soudy členského státu, jehož soudy jsou příslušné rozhodovat ve věci samé. Pro účely tohoto nařízení by se řízením ve věci samé mělo rozumět jakékoli řízení zaměřené na získání exekučního titulu k související pohledávce, například včetně zkráceného řízení o platebním rozkazu a řízení, jako je ve Francii „procédure de référé“. Je-li dlužníkem spotřebitel s pobytem v některém členském státě, k vydání příkazu by měly být příslušné pouze soudy tohoto členského státu.\n(14)\nPodmínky pro vydání příkazu k obstavení by měly odrážet odpovídající rovnováhu mezi zájmy věřitele na získání příkazu a zájmy dlužníka na tom, aby se zabránilo zneužití tohoto příkazu.\nPokud tedy věřitel podá návrh na vydání příkazu k obstavení před získáním rozhodnutí, soud, u něhož je návrh podán, by měl být na základě důkazů předložených věřitelem přesvědčen, že věřitel pravděpodobně uspěje ve věci své pohledávky vůči dlužníkovi.\nDále by mělo být od věřitele za všech okolností vyžadováno, a to i pokud již získal rozhodnutí, aby u soudu přesvědčivě prokázal, že jeho pohledávka naléhavě vyžaduje soudní ochranu a že výkon existujícího nebo budoucího rozhodnutí by bez příkazu mohl být zmařen nebo podstatně ztížen, neboť existuje skutečné riziko, že v okamžiku, kdy bude věřitel moci dosáhnout výkonu existujícího nebo budoucího rozhodnutí, dlužník již promrhal, ukryl nebo zničil svůj majetek nebo jej prodal pod jeho hodnotou, a to v neobvyklém rozsahu nebo neobvyklým způsobem.\nSoud by měl posoudit důkazy předložené věřitelem, které existenci takového rizika dokládají. Tyto důkazy by se mohly týkat například postoje dlužníka k věřitelově pohledávce nebo jeho chování v předchozím sporu mezi stranami, předchozích úvěrů dlužníka, povahy dlužníkova majetku a všech úkonů, které dlužník v souvislosti se svým majetkem v nedávné době provedl. Při posuzování důkazů může soud zohlednit skutečnost, že čerpání z účtů a uskutečňování výdajů dlužníkem na zachování běžné podnikatelské činnosti nebo pravidelné rodinné výdaje nejsou samy o sobě neobvyklé. Pouhé nezaplacení nebo napadení pohledávky ani pouhá skutečnost, že dlužník má více věřitelů, by samy o sobě neměly být považovány za dostatečné důkazy pro odůvodnění vydání příkazu. Ani pouhá skutečnost, že finanční okolnosti dlužníka jsou nepříznivé nebo se zhoršují, není sama o sobě dostatečným důvodem k vydání příkazu. Soud však k těmto okolnostem může přihlédnout při celkovém posouzení existence rizika.\n(15)\nAby byl u příkazu k obstavení zajištěn „účinek překvapení“ a zajistilo se, že příkaz bude účinným nástrojem pro věřitele, který se snaží vymáhat dluhy od dlužníka v přeshraničních případech, neměl by být dlužník informován o návrhu věřitele ani vyslechnut před vydáním příkazu a neměl by ani být vyrozuměn o příkazu před jeho provedením. Pokud na základě důkazů a informací předložených věřitelem, popřípadě jeho svědkem či svědky, není soud přesvědčen, že je obstavení dotyčného účtu nebo účtů odůvodněné, neměl by příkaz vydat.\n(16)\nV situacích, kdy věřitel podal návrh na příkaz k obstavení před zahájením řízení ve věci samé u soudu, má podle tohoto nařízení povinnost zahájit takové řízení ve stanovené lhůtě a rovněž předložit důkaz o tomto zahájení soudu, u nějž podal návrh na příkaz. Pokud věřitel tuto povinnost nesplní, měl by být příkaz zrušen soudem z vlastního podnětu nebo automaticky ukončen.\n(17)\nS ohledem na neexistenci předchozího výslechu dlužníka by toto nařízení mělo stanovit konkrétní záruky zamezení zneužití příkazu a ochrany práv dlužníka.\n(18)\nJednou z důležitých záruk by měla být možnost požadovat od věřitele, aby poskytl jistotu pro zajištění toho, že dlužníkovi může být v pozdější fázi nahrazena jakákoli škoda, která mu příkazem k obstavení vznikla. V závislosti na vnitrostátních právních předpisech by tato jistota mohla být poskytnuta formou složení jistoty nebo alternativní záruky, jako je bankovní záruka nebo hypotéka. Soud by měl mít pravomoc stanovit výši jistoty dostatečnou k tomu, aby se zabránilo zneužití příkazu, a k zajištění náhrady dlužníkovi, a nejsou-li k dispozici konkrétní údaje dokládající výši případné škody, měl by soud mít možnost při stanovení výše jistoty použít jako vodítko částku, jež odpovídá příkazu, který má být vydán.\nV případech, kdy věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, které požadují, aby dlužník uhradil věřitelovu pohledávku, by poskytnutí jistoty mělo být pravidlem a soud by měl od tohoto požadavku upouštět nebo požadovat pro poskytnutí jistoty nižší částku pouze ve výjimečných případech, pokud se domnívá, že je tato jistota vzhledem k okolnostem případu nevhodná, nadbytečná nebo nepřiměřená. K takovým okolnostem může patřit například to, že má věřitel obzvláště pádné důvody, ale nedisponuje dostatečnými prostředky k poskytnutí jistoty, že pohledávka souvisí s výživným nebo výplatou mezd nebo že vzhledem k rozsahu pohledávky není pravděpodobné, že by příkaz způsobil dlužníkovi jakoukoli škodu, např. u malého dluhu z podnikání.\nPokud již věřitel získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, mělo by být poskytnutí jistoty ponecháno na uvážení soudu. Poskytnutí jistoty může být s výjimkou výše uvedených výjimečných okolností vhodné například v případech, kdy rozhodnutí, jehož výkon má příkaz k obstavení zajistit, dosud není vykonatelné nebo je z důvodu podání odvolání vykonatelné pouze předběžně.\n(19)\nDalším důležitým prvkem pro dosažení přiměřené rovnováhy mezi zájmy věřitele a dlužníka by mělo být pravidlo týkající se odpovědnosti věřitele za veškeré škody způsobené dlužníkovi příkazem k obstavení. Toto nařízení by proto mělo, jako minimální standard, stanovit odpovědnost věřitele za škodu způsobenou dlužníkovi příkazem k obstavení z důvodu pochybení na straně věřitele. V této souvislosti by důkazní břemeno měl nést dlužník. Pokud jde o důvody pro odpovědnost uvedené v tomto nařízení, mělo by být stanoveno harmonizované pravidlo stanovící vyvratitelnou domněnku pochybení na straně věřitele.\nČlenské státy by navíc měly mít možnost ponechat nebo zavést ve svém vnitrostátním právu jiné důvody pro odpovědnost, než jsou důvody uvedené v tomto nařízení. Pro takové jiné důvody odpovědnosti by měly mít členské státy možnost ponechat nebo zavést jiné druhy odpovědnosti, jako je například objektivní odpovědnost.\nToto nařízení by rovněž mělo stanovit kolizní pravidlo, podle nějž by právem rozhodným pro odpovědnost věřitele mělo být právo členského státu výkonu. Existuje-li několik členských států výkonu, mělo by rozhodným právem být právo členského státu výkonu, v němž má dlužník obvyklý pobyt. V případě, že dlužník nemá obvyklý pobyt v žádném ze členských států výkonu, mělo by být rozhodným právem právo členského státu výkonu, k němuž má případ nejužší vztah. Při určování nejužšího vztahu by jedním z parametrů, které soud zohlední, mohla být výše částky k obstavení v jednotlivých členských státech výkonu.\n(20)\nV zájmu překonání stávajících praktických obtíží při získávání informací o umístění bankovních účtů dlužníků v přeshraničních situacích by toto nařízení mělo stanovit mechanismus umožňující věřiteli požádat o to, aby soud získal informace nezbytné k umožnění identifikace dlužníkova účtu od určeného informačního orgánu členského státu, o němž se věřitel domnívá, že v něm dlužník má účet, před vydáním příkazu k obstavení. S ohledem na zvláštní povahu takového zásahu veřejných orgánů a na takovýto přístup k soukromým údajům by přístup k údajům o účtech měl zpravidla být umožněn pouze v případech, kdy věřitel již získal vykonatelné rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu. Výjimečně by však mělo být možné, aby věřitel žádost o informace o účtu podal, ačkoli jeho rozhodnutí, soudní smír nebo veřejná listina dosud nejsou vykonatelné. Taková žádost by měla být možná, pokud je s ohledem na relevantní okolnosti částka k obstavení významná a pokud je soud na základě důkazů předložených věřitelem přesvědčen o naléhavé potřebě informací o účtu, neboť existuje riziko, že bez nich bude následné vymáhání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi pravděpodobně ohroženo a že by to v důsledku mohlo vést k zásadnímu zhoršení finanční situace věřitele.\nK zajištění fungování tohoto mechanismu by členské státy měly ve svém vnitrostátním právu zpřístupnit jeden či více způsobů získávání takových informací, jež budou účinné i účelné a nebudou z hlediska nákladů či času nepřiměřené. Tento mechanismus by se měl použít pouze v případě, že jsou splněny všechny podmínky a požadavky pro vydání příkazu k obstavení a že věřitel ve své žádosti řádně odůvodnil, proč se lze domnívat, že má dlužník v konkrétním členském státě jeden či více účtů, například proto, že dlužník v daném členském státě pracuje nebo vykonává profesní činnost nebo v něm má majetek.\n(21)\nV zájmu zajištění ochrany osobních údajů dlužníka by získané informace ohledně identifikace bankovního účtu či účtů dlužníka neměly být poskytnuty věřiteli. Poskytnuty by měly být pouze dožadujícímu soudu a výjimečně bance, pokud banka nebo jiný subjekt zodpovědný za výkon příkazu v členském státě výkonu není s to určit účet dlužníka na základě informací uvedených v příkazu, například pokud stejná banka vede účty několika osobám téhož jména, jež mají stejnou adresu. Pokud je v takovém případě v příkazu uvedeno, že číslo nebo čísla účtů, jež mají být obstaveny, bylo nebo byla získáno či získána na základě žádosti o informace, měla by banka o tyto informace požádat informační orgán členského státu výkonu a měla by mít možnost tak učinit neformálním a jednoduchým způsobem.\n(22)\nToto nařízení by mělo stanovit právo věřitele odvolat se proti zamítnutí vydání příkazu k obstavení. Tímto právem by neměla být dotčena možnost, aby věřitel na základě nových skutečností nebo nových důkazů podal nový návrh na vydání příkazu k obstavení.\n(23)\nDonucovací struktury pro oblast obstavení bankovních účtů se napříč členskými státy značně liší. K zamezení zdvojování těchto struktur v členských státech a v zájmu co možná nejširšího dodržování vnitrostátních postupů by toto nařízení mělo v souvislosti s výkonem příkazu k obstavení a jeho prováděním v praxi vycházet z metod a struktur, které se pro výkon a provádění rovnocenných vnitrostátních příkazů užívají v členském státě, v němž má být příkaz proveden.\n(24)\nK zajištění rychlého výkonu by toto nařízení mělo stanovit, že příkaz lze z členského státu původu příslušnému orgánu členského státu výkonu zaslat všemi vhodnými prostředky, jež zaručí, že zaslané písemnosti budou po obsahové stránce pravdivé, budou věrně odpovídat a budou snadno čitelné.\n(25)\nPříslušný orgán členského státu výkonu by po obdržení příkazu k obstavení měl učinit kroky nezbytné pro výkon příkazu v souladu s vnitrostátním právem daného státu, a to buď postoupením obdrženého příkazu bance nebo jinému subjektu zodpovědnému za výkon těchto příkazů v daném členském státě, nebo, stanoví-li tak vnitrostátní právo, jiným pokynem bance, aby příkaz provedla.\n(26)\nV závislosti na postupu, který je k dispozici podle práva členského státu výkonu pro rovnocenné vnitrostátní příkazy, by příkaz k obstavení měl být proveden zablokováním obstavené částky na účtu dlužníka, nebo pokud tak stanoví vnitrostátní právo, převedením této částky na účet vyhrazený pro účely obstavení, jímž by mohl být účet vedený buď na orgán příslušný pro výkon, soud, banku, u níž má dlužník veden účet nebo banku určenou v konkrétním případě jako koordinační subjekt pro obstavení.\n(27)\nToto nařízení by nemělo vylučovat možnost, aby bylo za výkon příkazu k obstavení předem požadováno uhrazení poplatku. Tato otázka by měla být ponechána na vnitrostátním právu členského státu, v němž má být příkaz vykonán.\n(28)\nPříkaz k obstavení by měl mít stejné pořadí, pokud pořadí existuje, jako rovnocenný vnitrostátní příkaz v členském státě výkonu. Pokud dle vnitrostátního práva mají určitá donucovací opatření přednost před opatřeními za účelem obstavení, měla by mít přednost i ve vztahu k příkazu k obstavení podle tohoto nařízení. Pro účely tohoto nařízení by příkazy in personam, které existují v některých vnitrostátních právních systémech, měly být považovány za rovnocenné vnitrostátní příkazy.\n(29)\nToto nařízení by mělo stanovit povinnost banky nebo jiného subjektu zodpovědného za výkon příkazu k obstavení v členském státě výkonu uvést, zda a případně do jaké míry vedl příkaz k obstavení peněžních prostředků dlužníka, a povinnost věřitele zajistit uvolnění veškerých obstavených peněžních prostředků, jež přesahují částku uvedenou v příkazu.\n(30)\nToto nařízení by mělo zaručovat právo dlužníka na spravedlivý proces a jeho právo na účinný opravný prostředek, a proto by mu s ohledem na ex parte povahu řízení o vydání příkazu k obstavení mělo umožňovat napadení příkazu nebo jeho výkonu na základě důvodů stanovených v tomto nařízení okamžitě po provedení příkazu.\n(31)\nV této souvislosti by nařízení mělo vyžadovat, aby příkaz k obstavení, veškeré písemnosti předložené věřitelem soudu v členském státě původu a nezbytné překlady byly neprodleně po provedení příkazu doručeny dlužníkovi. Soud by měl mít pravomoc na základě vlastního uvážení doplnit další písemnosti, na nichž založil své rozhodnutí a jež by dlužníkovi mohly sloužit při využití opravných prostředků, jako např. doslovné přepisy všech druhů výslechu.\n(32)\nDlužník by měl mít možnost požádat o přezkum příkazu k obstavení, zejména pokud nebyly splněny podmínky nebo požadavky stanovené tímto nařízením nebo pokud se okolnosti, jež vedly k vydání příkazu, změnily tak, že by již vydání příkazu nebylo odůvodněné. Dlužníkovi by například měl být k dispozici opravný prostředek, nejednalo-li se o přeshraniční případ ve smyslu tohoto nařízení, pokud nebyla dodržena pravidla příslušnosti podle tohoto nařízení, pokud věřitel nepodal návrh na zahájení řízení ve věci samé ve lhůtě stanovené v tomto nařízení a soud v důsledku toho nezrušil příkaz z vlastního podnětu nebo příkaz nebyl ukončen automaticky, nebo pokud pohledávka věřitele nevyžadovala naléhavou ochranu v podobě příkazu k obstavení, neboť neexistovalo nebezpečí, že následné vymáhání uvedené pohledávky bude zmařeno nebo podstatně ztíženo, nebo pokud poskytnutí jistoty nebylo v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.\nDlužníkovi by rovněž měl být k dispozici opravný prostředek, pokud mu nebyl doručen příkaz a prohlášení o obstavení podle pravidel stanovených tímto nařízením nebo pokud písemnosti, které mu byly doručeny, nesplňovaly jazykové požadavky stanovené tímto nařízením. Uvedený opravný prostředek by však neměl být poskytnut, pokud v případě nedoručení nebo neposkytnutí překladu dojde ve stanovené lhůtě k nápravě. K nápravě nedoručení písemností by měl věřitel požádat subjekt zodpovědný za doručování v členském státě původu o doručení příslušných písemností dlužníkovi doporučenou poštou, popřípadě by měl poskytnout potřebné překlady písemností soudu v případě, že dlužník souhlasil s tím, že písemnosti u soudu převezme. Taková žádost by neměla být vyžadována, došlo-li již k nápravě nedoručení jinými prostředky, například pokud v souladu s vnitrostátním právem soud zahájil doručování z vlastního podnětu.\n(33)\nOtázka, kdo má povinnost poskytnout překlady vyžadované tímto nařízením a kdo nese náklady na jejich pořízení, je ponechána na vnitrostátním právu.\n(34)\nK poskytnutí opravných prostředků proti vydání příkazu k obstavení by měly být příslušné soudy členského státu, ve kterém byl příkaz vydán. K poskytnutí opravných prostředků proti výkonu příkazu by měly být příslušné soudy nebo případně příslušné donucovací orgány ve členském státě výkonu.\n(35)\nDlužník by měl mít právo požádat o uvolnění obstavených peněžních prostředků, pokud poskytne vhodnou alternativní jistotu. Tato alternativní jistota by mohla být poskytnuta formou složení jistoty nebo alternativní záruky, jako je bankovní záruka nebo hypotéka.\n(36)\nToto nařízení by mělo zajistit, že obstavením účtu dlužníka nebudou dotčeny částky, které jsou vyloučeny ze zajištění podle práva členského státu výkonu, například částky nezbytné k zajištění obživy dlužníka a jeho rodiny. V závislosti na procesním systému platném v daném členském státě by příslušná částka měla být vyloučena z obstavení buď z moci úřední odpovědným subjektem, kterým může být soud, banka nebo orgán příslušný pro výkon, před provedením příkazu, nebo by měla být vyloučena na žádost dlužníka po provedení příkazu. Jsou-li obstaveny účty v několika členských státech a bylo-li vyloučení uplatněno vícekrát, věřitel by měl mít možnost podat příslušnému soudu kteréhokoli z členských států výkonu nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právo dotčeného členského státu výkonu – orgánu příslušnému pro výkon v tomto členském státě návrh na úpravu vyloučení uplatňovaného v daném členském státě.\n(37)\nK zajištění rychlého a neprodleného vydání příkazu k obstavení by toto nařízení mělo stanovit lhůty, v nichž musí být dokončeny jednotlivé kroky řízení. Pravomoc odchýlit se od těchto lhůt by soudy nebo orgány zapojené do řízení měly mít pouze za výjimečných okolností, například u případů, které jsou z právního či skutkového hlediska složité.\n(38)\nPro účely počítání lhůt a termínů stanovených v tomto nařízení by se mělo použít nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (5).\n(39)\nV zájmu usnadnění uplatňování tohoto nařízení by měla být stanovena povinnost členských států sdělovat některé informace o svých právních předpisech a postupech v souvislosti s příkazy k obstavení a rovnocennými vnitrostátními příkazy Komisi.\n(40)\nV zájmu usnadnění uplatňování tohoto nařízení v praxi by měly být zavedeny standardní formuláře, zejména pro návrh na vydání příkazu, pro příkaz samotný, pro prohlášení o obstavení peněžních prostředků a pro návrh na opravný prostředek nebo odvolání podle tohoto nařízení.\n(41)\nV zájmu posílení efektivity řízení by toto nařízení mělo umožňovat co nejširší možné využívání moderních komunikačních technologií přijímaných v souladu s procesními pravidly dotčených členských států, zejména pokud jde o vyplňování standardních formulářů stanovených tímto nařízením a komunikaci mezi orgány zapojenými do řízení. Způsoby podpisu příkazu k obstavení a jiných dokumentů podle tohoto nařízení by pak měly být technologicky neutrální s cílem umožnit jak uplatňování stávajících metod, jako je digitální ověření nebo bezpečné ověření pravosti, tak i budoucí technologický vývoj v této oblasti.\n(42)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vytvoření a následné změny standardních formulářů stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).\n(43)\nPro přijímání prováděcích aktů, jimiž budou stanoveny a následně pozměňovány standardní formuláře uvedené v tomto nařízení, by měl být použit poradní postup stanovený v článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n(44)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Zejména má zajišťovat respektování soukromého a rodinného života, ochrany osobních údajů, práva na majetek a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak jsou stanoveny v článcích 7, 8, 17 a 47 Listiny.\n(45)\nV rámci přístupu k osobním údajům a používání a předávání těchto údajů podle tohoto nařízení je třeba dodržovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7), jak byla provedena ve vnitrostátním právu členských států.\n(46)\nPro účely tohoto nařízení je však třeba stanovit některé zvláštní podmínky pro přístup k osobním údajům a pro používání a předávání těchto údajů. V této souvislosti bylo zohledněno stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (8). Subjekt údajů by měl být informován v souladu s vnitrostátním právem. Oznámení dlužníkovi o zpřístupnění informací souvisejících s jeho účtem či účty by však mělo být odloženo o 30 dnů, aby předčasným oznámením nedošlo k ohrožení účinku příkazu k obstavení.\n(47)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení řízení Unie o zajišťovacím opatření, jež věřiteli umožňuje získat příkaz k obstavení, který zabrání tomu, aby následné vymáhání věřitelovy pohledávky bylo ohroženo převodem nebo výběrem peněžních prostředků, jež jsou uloženy dlužníkem na bankovním účtu vedeném v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.\n(48)\nToto nařízení by se mělo vztahovat pouze na členské státy, které jím jsou vázány v souladu se Smlouvami. Řízení pro získání příkazu k obstavení stanovený v tomto nařízení by proto mělo být dostupné pouze věřitelům, kteří mají bydliště ve členském státě vázaném tímto nařízením, a příkazy vydané podle tohoto nařízení by se měly vztahovat pouze na obstavení bankovních účtů, které jsou vedeny v takovém členském státě.\n(49)\nV souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(50)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(51)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA 1\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení zavádí řízení Unie, jež věřiteli umožňuje získat evropský příkaz k obstavení účtů (dále jen „příkaz k obstavení“ nebo „příkaz“), který zabrání tomu, aby následné vymáhání věřitelovy pohledávky bylo ohroženo převodem nebo výběrem peněžních prostředků až do výše uvedené v příkazu, jež jsou uloženy dlužníkem nebo jeho jménem na bankovním účtu vedeném v určitém členském státě.\n2.   Příkaz k obstavení je věřiteli k dispozici jako alternativa k zajišťovacím opatřením podle vnitrostátního práva.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na peněžité pohledávky v občanských a obchodních věcech v přeshraničních případech, jak jsou vymezeny v článku 3, bez ohledu na druh dotčeného soudu. Nevztahuje se zejména na daňové, celní nebo správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opomenutí při výkonu státní moci („acta iure imperii“).\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\nmajetková práva vyplývající z manželského vztahu nebo ze vztahu, s nímž právo pro něj rozhodné spojuje účinky obdobné manželství;\nb)\nzávěti a dědění, včetně vyživovacích povinností vzniklých v důsledku smrti;\nc)\npohledávky vůči dlužníkovi, u nějž bylo zahájeno konkurzní řízení, řízení o likvidaci společností nebo jiných právnických osob v platební neschopnosti, soudní vyrovnání nebo jiné podobné řízení;\nd)\nsociální zabezpečení;\ne)\nrozhodčí řízení.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na bankovní účty, jež jsou podle práva členského státu, ve kterém je účet veden, vyloučeny ze zabavení, ani na účty vedené v souvislosti s provozováním jakéhokoli systému vymezeného v čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (9).\n4.   Toto nařízení se nevztahuje na bankovní účty vedené centrálními bankami a u centrálních bank, pokud jednají jako měnové orgány.\nČlánek 3\nPřeshraniční případy\n1.   Pro účely tohoto nařízení se přeshraničním případem rozumí případ, ve kterém jsou bankovní účet nebo bankovní účty, jež mají být příkazem obstaveny, vedeny v jiném členském státě než:\na)\nv členském státě soudu, u něhož byl podán návrh na vydání příkazu k obstavení podle článku 6, nebo\nb)\nv členském státě, v němž má věřitel bydliště.\n2.   Rozhodujícím okamžikem pro určení, zda se jedná o přeshraniční případ, je datum, kdy byl u soudu, který je příslušný pro vydání příkazu k obstavení, podán návrh na vydání příkazu k obstavení.\nČlánek 4\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„bankovním účtem“ nebo „účtem“ každý účet obsahující peněžní prostředky uložené v bance na jméno dlužníka nebo na jméno třetí osoby jménem dlužníka;\n2)\n„bankou“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10), včetně poboček, ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 uvedeného nařízení, úvěrových institucí, které mají sídlo v Unii, nebo v souladu s článkem 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (11) mimo Unii, jestliže se tyto pobočky nacházejí v Unii;\n3)\n„peněžními prostředky“ peníze připsané na účet v jakékoli měně nebo podobné peněžní pohledávky, jako jsou vklady na peněžním trhu;\n4)\n„členským státem, ve kterém je účet veden“, rozumí:\na)\nčlenský stát identifikovatelný z IBAN (mezinárodní číslo bankovního účtu) tohoto účtu nebo\nb)\nv případě bankovního účtu, který nemá IBAN, členský stát, v němž má banka, u níž je účet veden, své ústředí, nebo pokud je účet veden u pobočky, členský stát, v němž se tato pobočka nachází;\n5)\n„pohledávkou“ rozumí pohledávka na zaplacení konkrétní peněžní částky, která se stala splatnou, nebo pohledávka na zaplacení stanovitelné peněžní částky vyplývající z již uskutečněné transakce nebo události, pokud tato pohledávka může být předmětem žaloby podané u soudu;\n6)\n„věřitelem“ rozumí fyzická osoba s bydlištěm ve členském státě nebo právnická osoba se sídlem ve členském státě nebo jiný subjekt se sídlem ve členském státě, právně způsobilý žalovat nebo být žalován podle práva členského státu a který ve vztahu k pohledávce podal návrh na vydání příkazu k obstavení nebo již takový příkaz získal;\n7)\n„dlužníkem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt právně způsobilý žalovat nebo být žalován podle práva členského státu, vůči němuž věřitel ve vztahu k pohledávce usiluje o vydání příkazu k obstavení nebo již takový příkaz získal;\n8)\n„rozhodnutím“ rozumí každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, jak je označeno, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem;\n9)\n„soudním smírem“ rozumí smír, který schválil soud členského státu nebo který byl uzavřen v průběhu řízení před soudem členského státu;\n10)\n„veřejnou listinou“ rozumí písemnost, která byla formálně vyhotovena nebo registrována jako veřejná listina v určitém členském státě a jejíž pravost:\na)\nse vztahuje na podpis i obsah listiny a\nb)\nbyla ověřena orgánem veřejné moci nebo jiným orgánem k tomu zmocněným;\n11)\n„členským státem původu“ rozumí členský stát, ve kterém byl příkaz k obstavení vydán;\n12)\n„členským státem výkonu“ rozumí členský stát, ve kterém je veden bankovní účet, jenž má být obstaven;\n13)\n„orgánem pro informace“ rozumí orgán, který členský stát určil jako příslušný pro účely získání potřebných informací o účtu či účtech dlužníka podle článku 14;\n14)\n„příslušným orgánem“ rozumí orgán nebo orgány, které členský stát určil jako příslušné pro obdržení, zaslání nebo doručení podle čl. 10 odst. 2, čl. 23 odst. 3, 5 a 6, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3 a čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce;\n15)\n„bydlištěm“ rozumí bydliště určené v souladu s články 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (12).\nKAPITOLA 2\nPOSTUP PRO ZÍSKÁNÍ PŘÍKAZU K OBSTAVENÍ\nČlánek 5\nDostupnost\nPříkaz k obstavení je věřiteli k dispozici v těchto případech:\na)\npředtím, než dá věřitel podnět k zahájení řízení v určitém členském státě vůči dlužníkovi ve věci samé, nebo ve kterékoli fázi během řízení až do vydání rozhodnutí nebo schválení či uzavření soudního smíru;\nb)\npoté, co věřitel v určitém členském státě obdržel rozhodnutí, uzavřel soudní smír či obdržel veřejnou listinu, jež vyžadují, aby dlužník uhradil věřitelovu pohledávku.\nČlánek 6\nPříslušnost\n1.   Pokud věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, jsou k vydání příkazu k obstavení příslušné soudy členského státu, které jsou příslušné rozhodovat ve věci samé v souladu s příslušnými platnými předpisy v oblasti příslušnosti.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, pokud je dlužník spotřebitelem, který uzavřel smlouvu s věřitelem za účelem, jenž nelze považovat za výkon podnikatelské či profesionální činnosti dlužníka, jsou k vydání příkazu k obstavení určeného k zajištění pohledávky z uvedené smlouvy příslušné pouze soudy členského státu, v němž má dlužník bydliště.\n3.   Pokud již věřitel získal rozhodnutí nebo soudní smír, jsou k vydání příkazu k obstavení pro pohledávku uvedenou v rozhodnutí nebo soudním smíru příslušné soudy členského státu, v němž bylo rozhodnutí vydáno nebo v němž byl soudní smír schválen nebo uzavřen.\n4.   Pokud věřitel získal veřejnou listinu, jsou k vydání příkazu k obstavení pro pohledávku uvedenou v této listině příslušné soudy určené k tomuto účelu v členském státě, v němž byla listina vyhotovena.\nČlánek 7\nPodmínky pro vydání příkazu k obstavení\n1.   Soud vydá příkaz k obstavení, pokud věřitel předložil dostatečné důkazy, které soud přesvědčí, že existuje naléhavá potřeba zajišťovacího opatření ve formě příkazu k obstavení, protože existuje skutečné riziko, že bez takového opatření bude následné vymáhání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi zmařeno nebo podstatně ztíženo.\n2.   Pokud věřitel v některém členském státě dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, na jejichž základě má dlužník uhradit pohledávku věřitele, předloží věřitel rovněž dostatečné důkazy, které soud přesvědčí, že věřitel pravděpodobně uspěje ve věci své pohledávky vůči dlužníkovi.\nČlánek 8\nNávrh na vydání příkazu k obstavení\n1.   Návrh na vydání příkazu k obstavení se podává na formuláři vyhotoveném v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 52 odst. 2.\n2.   Návrh obsahuje tyto informace:\na)\nnázev a adresu soudu, ke kterému se návrh podává;\nb)\núdaje týkající se věřitele: jméno a kontaktní údaje a případně jméno a kontaktní údaje zástupce věřitele, a:\ni)\nje-li dlužníkem fyzická osoba, datum narození a případně, je-li k dispozici, číslo průkazu totožnosti nebo cestovního pasu, nebo\nii)\nje-li věřitelem právnická osoba nebo jakýkoli jiný subjekt s právní způsobilostí žalovat nebo být žalován podle práva členského státu, stát vzniku, založení či zápisu do rejstříku a identifikační nebo registrační číslo, a pokud takové číslo neexistuje, datum a místo vzniku, založení či zápisu do rejstříku;\nc)\núdaje týkající se dlužníka: jméno a kontaktní údaje a případně jméno a kontaktní údaje zástupce dlužníka, a jsou-li k dispozici:\ni)\nje-li dlužníkem fyzická osoba, datum narození a identifikační číslo nebo číslo cestovního pasu, nebo\nii)\nje-li dlužníkem právnická osoba nebo jakýkoli jiný subjekt s právní způsobilostí žalovat nebo být žalován podle práva členského státu, stát vzniku, založení, zápisu do rejstříku a identifikační nebo registrační číslo, a pokud takové číslo neexistuje, datum a místo vzniku, založení, zápisu do rejstříku;\nd)\nčíslo, na jehož základě lze určit banku, jako je IBAN nebo BIC, nebo název a adresu banky, u níž má dlužník účet nebo účty, jež mají být obstaveny;\ne)\nje-li k dispozici, číslo účtu nebo účtů, jež mají být obstaveny, a v takovémto případě též údaj o tom, zda je třeba obstavit i další účty dlužníka v téže bance;\nf)\npokud nemohou být poskytnuty žádné informace požadované podle písmene d), prohlášení, že je podána žádost o získání informací o účtu podle článku 14, je-li taková žádost možná, a odůvodnění, proč se věřitel domnívá, že dlužník má účet nebo účty v určité bance v konkrétním členském státě;\ng)\nčástku, pro niž se žádá o vydání příkazu k obstavení:\ni)\npokud věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, výši hlavní pohledávky nebo její části a případných úroků, které lze vymáhat podle článku 15,\nii)\npokud věřitel již získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, výši hlavní pohledávky, která je uvedena v rozhodnutí, soudním smíru nebo veřejné listině, nebo její části a případných úroků a nákladů, které lze vymáhat podle článku 15;\nh)\npokud věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu:\ni)\npopis všech relevantních skutečností, jež odůvodňují příslušnost soudu, u nějž byl podán návrh na příkaz k obstavení,\nii)\npopis všech relevantních okolností uváděných jako základ pro pohledávku a případně pro nárokovaný úrok,\niii)\nprohlášení o tom, zda věřitel již zahájil řízení proti dlužníkovi ve věci samé;\ni)\npokud věřitel již získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, prohlášení, že rozhodnutí, soudnímu smíru nebo veřejné listině dosud nebylo vyhověno, nebo uvedení míry nevyhovění, pokud jim bylo vyhověno zčásti;\nj)\npopis všech relevantních okolností odůvodňujících vydání příkazu k obstavení, jak požaduje čl. 7 odst. 1;\nk)\npřípadně uvedení důvodů, proč se věřitel domnívá, že se na něho nevztahuje složení jistoty podle článku 12;\nl)\nseznam důkazů poskytnutých věřitelem;\nm)\nprohlášení stanovené v článku 16 o tom, zda věřitel podal návrh na vydání rovnocenného vnitrostátního příkazu u jiných soudů nebo orgánů nebo zda byl takový příkaz již získán nebo odmítnut, a pokud byl získán, v jaké míře byl proveden;\nn)\nnepovinné uvedení bankovního účtu věřitele, který lze použít k dobrovolnému zaplacení pohledávky dlužníkem;\no)\nprohlášení, že informace poskytnuté věřitelem v návrhu jsou podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí pravdivé a úplné a že si je věřitel vědom toho, že jakékoli úmyslně nepravdivé nebo neúplné prohlášení může vést k právním důsledkům podle práva členského státu, v němž je návrh podán, nebo k odpovědnosti podle článku 13.\n3.   K návrhu se připojí veškeré relevantní podpůrné dokumenty, a pokud již věřitel získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, také vyhotovení rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, jež splňuje podmínky nezbytné pro ověření jejich pravosti.\n4.   Návrh a podpůrné dokumenty mohou být podány jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronického, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž je návrh podán.\nČlánek 9\nDokazování\n1.   Soud přijme své rozhodnutí písemným postupem na základě informací a důkazů poskytnutých věřitelem v jeho návrhu nebo spolu s tímto návrhem. Pokud má soud za to, že poskytnuté důkazy jsou nedostatečné, může, umožňuje-li to vnitrostátní právo, požádat věřitele, aby předložil další listinné důkazy.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 a za podmínek stanovených v článku 11 může soud rovněž využít jakýchkoli jiných vhodných postupů k zajištění důkazů, které jeho vnitrostátní právo umožňuje, jako např. výslechu věřitele nebo jeho svědka či svědků, a to i prostřednictvím videokonference nebo jiné komunikační technologie, pokud tím nedochází k neodůvodněnému prodlužování řízení.\nČlánek 10\nZahájení řízení ve věci samé\n1.   Jestliže věřitel podal návrh na vydání příkazu k obstavení před podáním návrhu na zahájení řízení ve věci samé, podá návrh na zahájení řízení ve věci samé a poskytne o tom důkaz soudu, u něhož byl podán návrh na vydání příkazu k obstavení, do 30 dnů ode dne, kdy návrh podal, nebo do 14 dnů ode dne vydání příkazu, podle toho, které datum je pozdější. Soud může rovněž na žádost dlužníka tuto lhůtu prodloužit například také za tím účelem, aby stranám umožnil vypořádání pohledávky, a obě strany o tom uvědomí.\n2.   Pokud soud neobdržel důkaz o zahájení řízení ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je příkaz k obstavení zrušen nebo ukončen a strany jsou o tomto zrušení či ukončení informovány.\nPokud se soud, který příkaz vydal, nachází ve členském státě výkonu, provede se zrušení nebo ukončení příkazu v tomto členském státě podle jeho vnitrostátního práva.\nJe-li třeba provést zrušení nebo ukončení v jiném členském státě, než je členský stát původu, zruší soud příkaz k obstavení za použití formuláře pro zrušení stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2 a postoupí formulář pro zrušení v souladu s článkem 29 příslušnému orgánu členského státu výkonu. Uvedený orgán přijme nezbytné kroky v souladu s článkem 23, aby zrušení nebo ukončení provedl.\n3.   Pro účely odstavce 1 se řízení ve věci samé považuje za zahájené:\na)\nokamžikem, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo rovnocenná písemnost, za předpokladu, že věřitel následně učiní kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti dlužníkovi, nebo\nb)\nokamžikem, kdy písemnost byla převzata orgánem příslušným pro její doručení v případě, že musí být doručena před podáním k soudu, za předpokladu, že věřitel následně neopomene učinit kroky nezbytné v souvislosti s podáním písemnosti k soudu.\nOrgánem příslušným pro doručení podle prvního pododstavce písm. b) se rozumí orgán, který jako první obdržel písemnosti, jež mají být doručeny.\nČlánek 11\nŘízení ex parte\nDlužník není vyrozuměn o návrhu na vydání příkazu k obstavení ani vyslechnut před vydáním příkazu.\nČlánek 12\nSložení jistoty věřitelem\n1.   Před vydáním příkazu k obstavení v případě, kdy věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, požádá soud věřitele o složení jistoty v dostatečné výši pro zabránění zneužití postupu stanoveného v tomto nařízení a pro zajištění náhrady jakékoli škody vzniklé dlužníkovi v důsledku příkazu, a to v rozsahu, v jakém má věřitel odpovědnost za takovou škodu podle článku 13.\nSoud může výjimečně od požadavku uvedeného v prvním pododstavci upustit, pokud se domnívá, že vzhledem k okolnostem případu je složení jistoty podle uvedeného pododstavce nevhodné.\n2.   Pokud již věřitel získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, může soud před vydáním příkazu uložit věřiteli složení jistoty podle odst. 1 prvního pododstavce, pokud se domnívá, že je to vzhledem k okolnostem daného případu nezbytné a vhodné.\n3.   Pokud soud požaduje složení jistoty podle tohoto článku, informuje věřitele o požadované výši a o formách jistoty přípustných podle práva členského státu, v němž se daný soud nachází. Věřiteli sdělí, že příkaz k obstavení vydá, jakmile bude jistota v souladu s uvedenými požadavky složena.\nČlánek 13\nOdpovědnost věřitele\n1.   Věřitel je odpovědný za jakoukoli škodu, která dlužníkovi v důsledku příkazu k obstavení vznikla z důvodu pochybení na straně věřitele. Důkazní břemeno nese dlužník.\n2.   V níže uvedených případech se má za to, že došlo k pochybení věřitele, neprokáže-li věřitel opak:\na)\npokud byl příkaz zrušen z toho důvodu, že věřitel nezahájil řízení ve věci samé, s výjimkou případu, kdy k tomuto opomenutí došlo v důsledku zaplacení pohledávky dlužníkem nebo jiného způsobu vypořádání mezi stranami;\nb)\npokud věřitel nepodal žádost o uvolnění obstavených částek překračujících obstavení, jak stanoví článek 27;\nc)\npokud se následně zjistí, že vydání příkazu nebylo přiměřené nebo bylo přiměřené pouze na nižší částku v důsledku toho, že věřitel nesplnil své povinnosti podle článku 16, nebo\nd)\npokud byl příkaz zrušen nebo jeho výkon ukončen z toho důvodu, že věřitel nesplnil své povinnosti podle tohoto nařízení související s doručováním nebo překladem písemností nebo s nápravou chybějícího doručení nebo překladu.\n3.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy ponechat nebo zavést ve vnitrostátním právu jiné důvody nebo typy odpovědnosti nebo pravidla ohledně důkazního břemene. Všechny ostatní aspekty související s odpovědností věřitele vůči dlužníkovi, které nejsou konkrétně upraveny v odstavci 1 nebo 2, se řídí vnitrostátním právem.\n4.   Rozhodným právem pro odpovědnost věřitele je právo členského státu výkonu.\nJsou-li obstaveny účty ve více než jednom členském státě, je rozhodným právem pro odpovědnost věřitele právo toho členského státu výkonu,\na)\nv němž má dlužník obvyklé bydliště, jak je vymezeno v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (13), nebo není-li tomu tak,\nb)\nkterý má k této věci nejbližší vztah.\n5.   Tento článek neupravuje otázku případné odpovědnosti věřitele vůči bance nebo jiné třetí straně.\nČlánek 14\nŽádost o získání informací o účtu\n1.   Získal-li věřitel v určitém členském státě vykonatelné rozhodnutí, soudní smír, nebo veřejnou listinu, jež vyžaduje, aby dlužník uhradil věřitelův nárok, a věřitel má důvody domnívat se, že dlužník má u banky v konkrétním členském státě jeden či více účtů, avšak nezná ani jméno nebo adresu banky, ani IBAN, BIC či jiné bankovní číslo umožňující identifikovat banku, může požádat soud, u nějž byl návrh na vydání příkazu k obstavení podán, aby požádal, aby orgán pro informace členského státu výkonu získal informace nezbytné k umožnění identifikace banky nebo bank a účtu či účtů dlužníka.\nBez ohledu na první pododstavec může věřitel podat žádost uvedenou v daném pododstavci, pokud rozhodnutí, soudní smír nebo veřejná listina, které získal, dosud nejsou vykonatelné a částka k obstavení je s ohledem na relevantní okolnosti významná a pokud věřitel předložil důkazy postačující k tomu, aby byl soud přesvědčen o naléhavé potřebě informací o účtu, neboť existuje riziko, že bez těchto informací bude následné vymáhání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi pravděpodobně ohroženo a že by to v důsledku mohlo vést k zásadnímu zhoršení finanční situace věřitele.\n2.   Věřitel podá žádost uvedenou v odstavci 1 v návrhu na vydání příkazu k obstavení. Věřitel doloží, proč se domnívá, že dlužník má jeden nebo více účtů u banky v konkrétním členském státě, a poskytne veškeré relevantní informace, jež má k dispozici o dlužníkovi a účtu nebo účtech, jež mají být obstaveny. Pokud soud, u nějž byl podán návrh na vydání příkazu k obstavení, nepovažuje žádost věřitele za dostatečně odůvodněnou, zamítne ji.\n3.   Je-li soud přesvědčen, že žádost věřitele je řádně odůvodněna a že všechny podmínky a požadavky pro vydání příkazu k obstavení jsou splněny, s výjimkou požadavku na informace podle čl. 8 odst. 2 písm. d) a případně požadavku na jistotu podle článku 12, předá soud žádost o informace orgánu pro informace v členském státě výkonu v souladu s článkem 29.\n4.   Pro získání informací uvedených v odstavci 1 použije orgán pro informace v členském státě výkonu jeden z postupů, které daný členský stát poskytuje v souladu s odstavcem 5.\n5.   Každý členský stát umožní ve svém vnitrostátním právu pro získání informací podle odstavce 1 nejméně jeden z těchto postupů:\na)\npovinnost všech bank na jeho území na žádost orgánu pro informace sdělit, zda má dlužník u nich veden účet;\nb)\npřístup orgánu pro informace k příslušným informacím v případě, že tyto informace vedou orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde;\nc)\nmožnost, aby jeho soudy uložily dlužníkovi povinnost uvést, u které banky nebo u kterých bank na území tohoto státu má veden jeden nebo více účtů, je-li taková povinnost doplněna příkazem soudu in personam zakazujícím dlužníkovi peněžní prostředky na jeho účtu nebo účtech vybírat či převádět, a to až do výše, do níž mají být příkazem k obstavení obstaveny, nebo\nd)\njiné postupy, které jsou účinné a účelné pro získání příslušných informací, pokud nejsou z hlediska nákladů nebo časové náročnosti nepřiměřené.\nBez ohledu na postup nebo postupy, které členský stát poskytuje, jednají všechny orgány zapojené do získání informací rychle.\n6.   Jakmile orgán pro informace v členském státě výkonu získá informace o účtu, předá je dožadujícímu soudu v souladu s článkem 29.\n7.   Není-li orgán pro informace schopen informace podle odstavce 1 získat, informuje o této skutečnosti dožadující soud. Pokud je v důsledku nedostupnosti informací o účtu návrh na vydání příkazu k obstavení zamítnut v plném rozsahu, dožadující soud neprodleně uvolní případnou jistotu, kterou věřitel složil podle článku 12.\n8.   Jsou-li podle tohoto článku orgánu pro informace poskytnuty informace ze strany banky nebo mu je udělen přístup k informacím v držení orgánů veřejné moci nebo správních orgánů v rejstřících, odloží se vyrozumění dlužníka o zpřístupnění jeho osobních údajů o 30 dnů, aby brzké vyrozumění nemohlo ohrozit účinek příkazu k obstavení.\nČlánek 15\nÚroky a náklady\n1.   Na žádost věřitele zahrnuje příkaz k obstavení veškeré úroky vzniklé podle práva rozhodného pro pohledávku do dne vydání příkazu, pokud výše nebo druh úroku nejsou takové povahy, že by jejich zahrnutí do příkazu porušovalo imperativní ustanovení práva členského státu původu.\n2.   Pokud již věřitel získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, zahrnuje příkaz k obstavení na žádost věřitele také náklady na získání příslušného rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, pokud bylo určeno, že tyto náklady musí nést dlužník.\nČlánek 16\nSouběžné návrhy\n1.   Věřitel nesmí předložit souběžné návrhy na vydání příkazu k obstavení vůči témuž dlužníkovi určené k zajištění téže pohledávky u několika soudů zároveň.\n2.   Věřitel ve svém návrhu na vydání příkazu k obstavení uvede, zda u jiného soudu nebo orgánu podal návrh na vydání rovnocenného vnitrostátního příkazu vůči témuž dlužníkovi s cílem zajistit tutéž pohledávku, nebo zda již takový příkaz získal. Uvede rovněž případné návrhy na vydání takového příkazu, které byly zamítnuty jako nepřípustné nebo neopodstatněné.\n3.   Pokud věřitel během řízení pro vydání příkazu k obstavení získá rovnocenný vnitrostátní příkaz vůči témuž dlužníkovi k zajištění téže pohledávky, neprodleně o této skutečnosti i o jakémkoli následném provedení získaného vnitrostátního příkazu vyrozumí soud. Vyrozumí soud rovněž o případných návrzích na vydání rovnocenného vnitrostátního příkazu, které byly zamítnuty jako nepřípustné nebo neopodstatněné.\n4.   Pokud je soud informován, že věřitel již získal rovnocenný vnitrostátní příkaz, zváží s ohledem na veškeré okolnosti případu, zda je vydání příkazu k obstavení, ať už na celou pohledávku nebo na její část, stále vhodné.\nČlánek 17\nRozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k obstavení\n1.   Soud, u něhož byl podán návrh na vydání příkazu k obstavení, přezkoumá, zda jsou podmínky a požadavky stanovené v tomto nařízení splněny.\n2.   Soud o návrhu rozhodne neprodleně, a nejpozději před uplynutím lhůt stanovených v článku 18.\n3.   Pokud věřitel neposkytl veškeré informace požadované podle článku 8, může soud, není-li návrh zjevně nepřípustný nebo neopodstatněný, poskytnout věřiteli příležitost návrh ve lhůtě, kterou soud stanoví, doplnit nebo opravit. Pokud věřitel v této lhůtě návrh nedoplní nebo neopraví, návrh se zamítne.\n4.   Příkaz k obstavení se vydá na částku odůvodněnou důkazy uvedenými v článku 9 a určenou v souladu s právem rozhodným pro související pohledávku a obsahuje případně úroky nebo náklady podle článku 15.\nPříkaz nelze za žádných okolností vydat na částku překračující částku uvedenou věřitelem v návrhu.\n5.   Rozhodnutí o návrhu se oznámí věřiteli v souladu s postupem stanoveným právními předpisy členského státu původu pro rovnocenné vnitrostátní příkazy.\nČlánek 18\nLhůty pro rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k obstavení\n1.   Pokud věřitel dosud nezískal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, soud vydá své rozhodnutí do konce desátého pracovního dne od podání nebo případného doplnění návrhu věřitelem.\n2.   Pokud již věřitel získal rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, soud vydá své rozhodnutí do konce pátého pracovního dne od podání nebo případně doplnění návrhu věřitelem.\n3.   Pokud soud určí podle čl. 9 odst. 2, že je nutný ústní výslech věřitele a případně jeho svědka (svědků), provede výslech neprodleně a vydá své rozhodnutí do konce pátého pracovního dne po výslechu.\n4.   V případech uvedených v článku 12 se lhůty stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku uplatní na rozhodnutí vyžadující, aby věřitel poskytl jistotu. Soud vydá své rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k obstavení neprodleně poté, co věřitel složil požadovanou jistotu.\n5.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku soud v případech uvedených v článku 14 vydá rozhodnutí neprodleně poté, co obdržel informace uvedené v čl. 14 odst. 6 nebo 7, pokud věřitel k danému okamžiku již složil případnou požadovanou jistotu.\nČlánek 19\nForma a obsah příkazu k obstavení\n1.   Příkaz k obstavení se vydává na formuláři stanoveném prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2 a obsahuje razítko, podpis a jakýkoli jiný způsob ověření soudu. Formulář se skládá ze dvou částí:\na)\nz části A obsahující informace uvedené v odstavci 2, které se mají poskytnout bance, věřiteli a dlužníkovi, a\nb)\nz části B obsahující informace uvedené v odstavci 3, které se mají poskytnout věřiteli a dlužníkovi vedle informací uvedených v odstavci 2.\n2.   Část A musí obsahovat tyto informace:\na)\nnázev a adresu soudu a spisovou značku případu;\nb)\núdaje týkající se věřitele, uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. b);\nc)\núdaje týkající se dlužníka, uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. c);\nd)\nnázev a adresu banky, které se příkaz týká;\ne)\npokud věřitel v návrhu uvedl číslo účtu dlužníka, číslo účtu nebo účtů, které mají být obstaveny; a případně informace o tom, zda je třeba obstavit nějaké další účty dlužníka ve stejné bance;\nf)\npřípadně informaci o tom, že číslo účtu, který má být obstaven, bylo získáno na základě žádosti podle článku 14, a že banka obdrží, je-li to nutné podle čl. 24 odst. 4 druhého pododstavce, dotyčné číslo nebo čísla od orgánu pro informace členského státu výkonu;\ng)\nčástku, jež má být příkazem obstavena;\nh)\npokyn bance, aby příkaz provedla v souladu s článkem 24;\ni)\ndatum vydání příkazu;\nj)\npokud věřitel ve svém návrhu uvedl určitý účet v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. n), oprávnění banky podle čl. 24 odst. 3, aby, pokud o to dlužník požádá a právo členského státu výkonu to dovoluje, uvolnila a převedla peněžní prostředky do výše částky uvedené v příkazu z obstaveného účtu na účet, který věřitel uvedl ve svém návrhu;\nk)\ninformace o tom, kde nalézt elektronickou verzi formuláře pro prohlášení podle článku 25.\n3.   Část B musí obsahovat tyto informace:\na)\npopis předmětu dané věci a argumentaci soudu pro vydání příkazu;\nb)\nvýši případné jistoty složené věřitelem;\nc)\npřípadně lhůtu pro zahájení řízení ve věci samé a pro prokázání tohoto zahájení vydávajícímu soudu;\nd)\npřípadně informaci o tom, která písemnost musí být přeložena v souladu s čl. 49 odst. 1 druhou větou;\ne)\npřípadně informaci o tom, že věřitel je odpovědný za zahájení výkonu příkazu a následně případně o tom, že je odpovědný za předání příkazu příslušnému orgánu členského státu výkonu podle čl. 23 odst. 3 a za zahájení doručení dlužníkovi podle čl. 28 odst. 2, 3 a 4, a\nf)\ninformace o opravných prostředcích dostupných dlužníkovi.\n4.   Týká-li se příkaz k obstavení účtů v různých bankách, musí se pro každou z nich vyplnit samostatný formulář (část A podle odstavce 2). Formulář určený věřiteli a dlužníkovi (část A a B podle odstavců 2 a 3) uvádí v takovém případě seznam všech dotčených bank.\nČlánek 20\nDoba trvání obstavení\nPeněžní prostředky obstavené příkazem k obstavení zůstanou obstaveny v souladu s příkazem nebo s případnou následnou změnou či omezením tohoto příkazu podle kapitoly 4:\na)\ndo zrušení příkazu;\nb)\ndo ukončení výkonu příkazu nebo\nc)\ndo té doby, než ve vztahu k peněžním prostředkům obstaveným příkazem nabude účinku opatření pro výkon rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, jež věřitel získal v souvislosti s pohledávkou, kterou má příkaz k obstavení zajistit.\nČlánek 21\nOpravný prostředek proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení\n1.   Věřitel má právo podat opravný prostředek proti jakémukoli rozhodnutí soudu, kterým se jeho návrh na vydání příkazu k obstavení zcela nebo zčásti zamítá.\n2.   Tento opravný prostředek se podává do 30 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí uvedené v odstavci 1 oznámeno věřiteli. Podává se u soudu, který příslušný členský stát oznámil Komisi podle čl. 50 odst. 1 písm. d).\n3.   Pokud byl návrh na vydání příkazu k obstavení v plném rozsahu zamítnut, projedná se opravný prostředek v řízení ex parte, jak je stanoveno v článku 11.\nKAPITOLA 3\nUZNÁVÁNÍ, VYKONATELNOST A VÝKON PŘÍKAZU K OBSTAVENÍ\nČlánek 22\nUznávání a vykonatelnost\nPříkaz k obstavení vydaný v určitém členském státě v souladu s tímto nařízením je uznán v ostatních členských státech, aniž je vyžadováno zvláštní řízení, a je vykonatelný v jiném členském státě, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti.\nČlánek 23\nVýkon příkazu k obstavení\n1.   S výhradou ustanovení této kapitoly se příkaz k obstavení vykonává v souladu s postupy platnými pro výkon rovnocenných vnitrostátních příkazů v členském státě výkonu.\n2.   Všechny orgány podílející se na výkonu příkazu musí jednat neprodleně.\n3.   Pokud byl příkaz k obstavení vydán v jiném členském státě, než je členský stát výkonu, předá se pro účely odstavce 1 tohoto článku část A formuláře podle čl. 19 odst. 2 a nevyplněný standardní formulář pro prohlášení podle článku 25 v souladu s článkem 29 příslušnému orgánu členského státu výkonu.\nPředání provede vydávající soud nebo věřitel, v závislosti na tom, kdo je dle práva členského státu původu zodpovědný za zahájení řízení o výkonu.\n4.   V případě potřeby se příkaz doplní o překlad či přepis do úředního jazyka členského státu výkonu, nebo pokud má uvedený členský stát více úředních jazyků, úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků místa, kde má být příkaz proveden. Tento překlad či přepis poskytne vydávající soud za použití příslušné jazykové verze standardního formuláře uvedeného v článku 19.\n5.   Příslušný orgán členského státu výkonu podnikne nezbytné kroky za účelem výkonu příkazu v souladu s jeho vnitrostátním právem.\n6.   Pokud se příkaz k obstavení týká více než jedné banky v tomtéž členském státě nebo v různých členských státech, zašle se příslušnému orgánu v dotyčném členském státě výkonu samostatný formulář pro každou banku, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 4.\nČlánek 24\nProvádění příkazu k obstavení\n1.   Banka, jíž je příkaz k obstavení určen, jej provede neprodleně po obdržení příkazu, nebo pokud tak stanoví právo členského státu výkonu, příslušných pokynů týkajících se provádění příkazu.\n2.   Pro provedení příkazu k obstavení banka obstaví částku uvedenou v příkazu, s výhradou ustanovení článku 31, buď tak, že\na)\nse zajistí, aby tato částka nebyla převedena či vybrána z účtu nebo účtů uvedených v příkazu nebo označených podle odstavce 4, nebo\nb)\npokud tak stanoví vnitrostátní právo, se uvedená částka převede na účet vyhrazený pro účely obstavení.\nKonečná obstavená částka může podléhat zaúčtování transakcí již probíhajících v okamžiku, kdy banka obdržela příkaz nebo příslušný pokyn. Uvedené probíhající transakce však lze zohlednit pouze tehdy, jsou-li zaúčtovány před tím, než banka vydá prohlášení podle článku 25 ve lhůtách stanovených v čl. 25 odst. 1.\n3.   Bez ohledu na odst. 2 písm. a) je banka oprávněna uvolnit na žádost dlužníka obstavené peněžní prostředky a převést je na účet věřitele uvedený v příkazu za účelem uhrazení věřitelovy pohledávky, jsou-li splněny všechny níže uvedené podmínky:\na)\ntakové oprávnění banky je v příkazu výslovně uvedeno v souladu s čl. 19 odst. 2 písm. j);\nb)\nprávo členského státu výkonu takové uvolnění nebo převod umožňuje a\nc)\nv souvislosti s dotčeným účtem neexistují konkurující příkazy.\n4.   V případě, že v příkazu k obstavení není uvedeno číslo nebo čísla účtu nebo účtů, avšak pouze jméno a další údaje dlužníka, určí banka nebo jiný subjekt odpovědný za vykonání příkazu účet nebo účty vedené dlužníkovi u banky uvedené v příkazu.\nPokud banka nebo jiný subjekt nemůže na základě informací uvedených v příkazu s jistotou určit účet dlužníka:\na)\nzíská banka číslo nebo čísla účtů od orgánu pro informace členského státu výkonu, je-li v příkazu v souladu s čl. 19 odst. 2 písm. f) uvedeno, že číslo nebo čísla účtu nebo účtů, jež mají být obstaveny, byly získány na základě žádosti podle článku 14, a\nb)\nve všech ostatních případech banka příkaz neprovede.\n5.   Jakékoli peněžní prostředky držené na účtu nebo účtech uvedených v odst. 2 písm. a), které překračují částku uvedenou v příkazu k obstavení, nejsou provedením příkazu dotčeny.\n6.   V případě, že peněžní prostředky držené na účtu nebo účtech uvedených v odst. 2 písm. a) v okamžiku provádění příkazu k obstavení nepostačují k obstavení celé částky uvedené v příkazu, provede se příkaz pouze ve výši částky, která je na účtu nebo účtech k dispozici.\n7.   V případě, že se příkaz k obstavení vztahuje na více účtů vedených dlužníkovi u stejné banky a peněžní prostředky na těchto účtech překračují částku uvedenou v příkazu, provede se příkaz v tomto pořadí:\na)\nspořicí účty výhradně na jméno dlužníka;\nb)\nběžné účty výhradně na jméno dlužníka;\nc)\nspořicí účty na společné jméno, s výhradou článku 30;\nd)\nběžné účty na společné jméno, s výhradou článku 30.\n8.   V případě, že měna, v níž jsou vedeny peněžní prostředky na účtu nebo účtech uvedených v odst. 2 písm. a), není stejná jako měna, v níž byl vydán příkaz k obstavení, konvertuje banka částku uvedenou v příkazu na měnu, v níž jsou vedeny peněžní prostředky, na základě referenčního směnného kurzu Evropské centrální banky nebo směnného kurzu centrální banky členského státu výkonu pro prodej této měny v den a dobu provedení příkazu a obstaví příslušnou částku v měně, v níž jsou peněžní prostředky na účtu vedeny.\nČlánek 25\nProhlášení týkající se obstavení peněžních prostředků\n1.   Do konce třetího pracovního dne následujícího po provedení příkazu k obstavení vydá banka nebo jiný subjekt odpovědný za výkon příkazu v členském státě výkonu prohlášení za použití formuláře pro prohlášení stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2 a uvede, zda a v jakém rozsahu byly obstaveny peněžní prostředky na účtu nebo účtech dlužníka a, pokud ano, datum provedení příkazu. Pokud za výjimečných okolností banka nebo jiný subjekt nemůže vydat prohlášení do tří pracovních dnů, vydá jej co nejdříve, avšak nejpozději na konci osmého pracovního dne následujícího po provedení příkazu.\nProhlášení se neprodleně zašle v souladu s odstavci 2 a 3.\n2.   Pokud byl příkaz vydán v členském státě výkonu, zašle banka nebo jiný subjekt odpovědný za výkon příkazu prohlášení v souladu s článkem 29 vydávajícímu soudu a za použití doporučené pošty s doručenkou nebo rovnocenných elektronických prostředků též věřiteli.\n3.   Pokud byl příkaz vydán v jiném členském státě, než je členský stát výkonu, zašle se prohlášení příslušnému orgánu členského státu výkonu v souladu s článkem 29, ledaže bylo tímto orgánem vydáno.\nDo konce prvního pracovního dne následujícího po obdržení nebo vydání prohlášení daný orgán zašle prohlášení v souladu s článkem 29 vydávajícímu soudu a za použití doporučené pošty s doručenkou nebo rovnocenných elektronických prostředků též věřiteli.\n4.   Banka nebo jiný subjekt zodpovědný za provedení příkazu k obstavení dlužníkovi na jeho žádost zpřístupní podrobné údaje o příkazu. Příslušná banka nebo subjekt tak mohou učinit i bez žádosti.\nČlánek 26\nOdpovědnost banky\nJakákoli odpovědnost banky za každé nedodržení jejích povinností podle tohoto nařízení se řídí právem členského státu výkonu.\nČlánek 27\nPovinnost věřitele podat žádost o uvolnění částek překračujících obstavení\n1.   Věřitel má povinnost podniknout nezbytné kroky k zajištění uvolnění jakékoli částky, která po provedení příkazu k obstavení překračuje částku uvedenou v tomto příkazu:\na)\npokud se příkaz vztahuje na několik účtů ve stejném členském státě nebo v různých členských státech nebo\nb)\npokud byl příkaz vydán po provedení jednoho nebo více rovnocenných vnitrostátních příkazů vůči témuž dlužníkovi určených na zajištění téže pohledávky.\n2.   Do konce třetího pracovního dne následujícího po obdržení prohlášení podle článku 25 prokazujícího takové překročení obstavení podá věřitel za použití nejrychlejších možných prostředků a formuláře pro žádost o uvolnění částek překračujících obstavení stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2 žádost o uvolnění příslušnému orgánu příslušného členského státu výkonu, v němž k tomuto překročení obstavení došlo.\nUvedený orgán po obdržení žádosti urychleně vydá příslušné bance pokyn, aby částky překračující obstavení uvolnila. Článek 24 odst. 7 se použije odpovídajícím způsobem v opačném pořadí.\n3.   Tento článek nebrání tomu, aby členský stát ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovil, že uvolnění částek překračujících obstavení z účtu vedeného na jeho území zahájí orgán příslušný pro výkon v tomto členském státě z vlastního podnětu.\nČlánek 28\nDoručení dlužníkovi\n1.   Příkaz k obstavení, ostatní písemnosti uvedené v odstavci 5 tohoto článku a prohlášení podle článku 25 se dlužníkovi doručí v souladu s tímto článkem.\n2.   Má-li dlužník bydliště v členském státě původu, doručení se uskuteční v souladu s právem tohoto členského státu. Doručení zahájí vydávající soud nebo věřitel, v závislosti na tom, kdo je za zahájení doručení zodpovědný v členském státě původu, do konce třetího pracovního dne následujícího po dni doručení prohlášení podle článku 25, z něhož vyplývá, že došlo k obstavení určitých částek.\n3.   Má-li dlužník bydliště v jiném členském státě, než je členský stát původu, zašle vydávající soud nebo věřitel, v závislosti na tom, kdo je za zahájení doručení zodpovědný v členském státě původu, do konce třetího pracovního dne následujícího po dni obdržení prohlášení podle článku 25, z něhož vyplývá, že došlo k obstavení určitých částek, písemnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s článkem 29 příslušnému orgánu členského státu, v němž má dlužník bydliště. Daný orgán neprodleně podnikne nezbytné kroky k provedení doručení dlužníkovi v souladu s právem členského státu, v němž má dlužník bydliště.\nJe-li členský stát, v němž má dlužník bydliště, jediným členským státem výkonu, zašlou se písemnosti uvedené v odstavci 5 tohoto článku příslušnému orgánu daného členského státu v okamžiku předání příkazu podle čl. 23 odst. 3. V takovém případě tento příslušný orgán zahájí doručení všech písemností uvedených v odstavci 1 tohoto článku do konce třetího pracovního dne následujícího po obdržení nebo vydání prohlášení podle článku 25, z něhož vyplývá, že došlo k obstavení částek.\nPříslušný orgán uvědomí vydávající soud nebo věřitele, v závislosti na tom, kdo zaslal dokumenty, jež mají být doručeny, o výsledku doručení dlužníkovi.\n4.   V případě, že má dlužník bydliště ve třetím státě, se doručení uskuteční v souladu s pravidly pro mezinárodní doručování platnými v členském státě původu.\n5.   Dlužníkovi se doručí následující písemnosti, k nimž se případně přiloží překlad či přepis podle čl. 49 odst. 1:\na)\npříkaz k obstavení za použití částí A a B formuláře uvedeného v čl. 19 odst. 2 a 3;\nb)\nnávrh na vydání příkazu k obstavení, který věřitel předložil soudu;\nc)\nkopie všech písemností, které věřitel předložil soudu za účelem získání příkazu.\n6.   Týká-li se příkaz k obstavení více než jedné banky, doručí se v souladu s tímto článkem dlužníkovi pouze první prohlášení podle článku 25, které prokazuje, že dané částky byly obstaveny. Jakákoli následná prohlášení podle článku 25 se neprodleně oznámí dlužníkovi.\nČlánek 29\nZasílání písemností\n1.   Stanoví-li toto nařízení zaslání písemností podle tohoto článku, lze toto zaslání provést jakýmikoli vhodnými prostředky za předpokladu, že obdržená písemnost po obsahové stránce věrně odpovídá odeslané písemnosti a všechny informace v ní uvedené jsou snadno čitelné.\n2.   Soud nebo orgán, který obdržel písemnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, odešle do konce pracovního dne následujícího po dni obdržení nejrychlejším možným způsobem a za použití standardního formuláře stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2 potvrzení o přijetí orgánu, věřiteli nebo bance, která písemnosti zaslala.\nČlánek 30\nObstavení společných a sběrných účtů\nPeněžní prostředky na účtech, jež podle záznamů banky nejsou vedeny výhradně dlužníkovi nebo jsou vedeny na třetí stranu jménem dlužníka nebo vedeny dlužníkovi jménem třetí strany, mohou být obstaveny podle tohoto nařízení pouze v rozsahu, v jakém mohou být obstaveny podle práva členského státu výkonu.\nČlánek 31\nČástky vyloučené z obstavení\n1.   Částky vyloučené ze zabavení podle práva členského státu výkonu jsou vyloučeny z obstavení podle tohoto nařízení.\n2.   V případech, kdy jsou částky uvedené v odstavci 1 podle práva členského státu výkonu vyloučeny ze zabavení bez jakékoli žádosti ze strany dlužníka, subjekt odpovědný za vyloučení těchto částek v daném členském státě vyloučí z vlastního podnětu příslušné částky z obstavení.\n3.   V případech, kdy jsou částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle práva členského státu výkonu vyloučeny ze zabavení na žádost dlužníka, vyloučí se tyto částky z obstavení na základě návrhu dlužníka podle čl. 34 odst. 1 písm. a).\nČlánek 32\nPořadí příkazu k obstavení\nPříkaz k obstavení má stejné pořadí, pokud pořadí existuje, jako rovnocenný vnitrostátní příkaz v členském státě výkonu.\nKAPITOLA 4\nOPRAVNÉ PROSTŘEDKY\nČlánek 33\nOpravné prostředky dlužníka proti příkazu k obstavení\n1.   Na základě návrhu podaného dlužníkem příslušnému soudu členského státu původu se příkaz k obstavení zruší nebo případně pozmění z následujících důvodů:\na)\nnebyly splněny podmínky nebo požadavky stanovené tímto nařízením;\nb)\npříkaz, prohlášení podle článku 25 nebo jiné písemnosti podle čl. 28 odst. 5 nebyly doručeny dlužníkovi do 14 dnů od obstavení jeho účtu nebo účtů;\nc)\npísemnosti, které byly dlužníkovi doručeny v souladu s článkem 28, nesplňovaly jazykové požadavky stanovené v čl. 49 odst. 1;\nd)\nobstavené částky překračující výši uvedenou v příkazu nebyly uvolněny v souladu s článkem 27;\ne)\npohledávka, jejíž výkon se věřitel snažil pomocí příkazu zajistit, byla zcela nebo zčásti uhrazena;\nf)\nrozhodnutím byla zamítnuta pohledávka, jejíž výkon se věřitel snažil pomocí příkazu zajistit, nebo\ng)\nrozhodnutí ve věci samé nebo soudní smír či veřejná listina, jejichž výkon se věřitel snažil pomocí příkazu zajistit, byly zrušeny nebo popřípadě prohlášeny za neplatné.\n2.   Na návrh dlužníka podaný příslušnému soudu členského státu původu se rozhodnutí týkající se jistoty podle článku 12 přezkoumá, pokud jde o splnění podmínek nebo požadavků uvedeného článku.\nPokud na základě takového opravného prostředku soud vyzve věřitele ke složení jistoty nebo další jistoty, použije se přiměřeně první věta čl. 12 odst. 3 a soud uvede, že příkaz k obstavení bude zrušen nebo pozměněn, pokud nebude požadovaná (další) jistota složena ve lhůtě stanovené soudem.\n3.   Opravný prostředek, na který byl podán návrh podle odst. 1 písm. b), je přiznán, pokud nedojde k nápravě toho, že příslušné písemnosti nebyly doručeny, a to do 14 dnů ode dne, kdy byl věřitel informován o návrhu dlužníka na opravný prostředek podle odst. 1 písm. b).\nNedošlo-li k nápravě nedoručení již jinými prostředky, považuje se nedoručení pro účely posouzení toho, zda má být přiznán opravný prostředek podle odst. 1 písm. b) či nikoli, za napravené:\na)\npožádá-li věřitel subjekt odpovědný za doručování podle práva členského státu původu o doručení písemností dlužníkovi nebo\nb)\npokud dlužník v návrhu na opravný prostředek uvedl, že souhlasí s převzetím písemností u soudu členského státu původu a věřitel byl odpovědný za poskytnutí překladů, dodá-li věřitel uvedenému soudu překlady stanovené v čl. 49 odst. 1.\nSubjekt odpovědný za doručování podle práva členského státu původu na žádost věřitele podle písmene a) druhého pododstavce tohoto odstavce neprodleně doručí příslušné písemnosti dlužníkovi doporučenou poštou s doručenkou na adresu, kterou dlužník uvedl v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.\nPokud byl za zahájení doručení písemností uvedených v článku 28 odpovědný věřitel, může dojít k nápravě nedoručení pouze v případě, že věřitel prokáže, že podnikl veškeré kroky, jež byly k doručení písemností nezbytné.\n4.   Opravný prostředek, na který byl podán návrh podle odst. 1 písm. c), je přiznán, pokud věřitel neposkytne dlužníkovi překlady požadované podle tohoto nařízení do 14 dnů ode dne, kdy byl věřitel informován o skutečnosti, že dlužník podal návrh na opravný prostředek podle odstavce 1 písm. c).\nUstanovení odst. 3 druhého a třetího pododstavce se použijí přiměřeně.\n5.   Ve svém návrhu na opravný prostředek podle odst. 1 písm. b) a c) uvede dlužník adresu, na niž lze v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku zaslat písemnosti a překlady uvedené v článku 28, popřípadě uvede, že souhlasí s převzetím uvedených písemností u soudu členského státu původu.\nČlánek 34\nOpravné prostředky dlužníka proti výkonu příkazu k obstavení\n1.   Aniž jsou dotčeny články 33 a 35, na základě návrhu podaného dlužníkem příslušnému soudu nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právo – orgánu příslušnému pro výkon v členském státě výkonu se výkon příkazu k obstavení v daném členském státě:\na)\nomezí z důvodu toho, že určité částky uložené na účtu by měly být podle čl. 31 odst. 3 ze zajištění vyloučeny nebo že tyto částky vyloučené ze zajištění nebyly řádně zohledněny při provedení příkazu podle čl. 31 odst. 2, nebo\nb)\nukončí z důvodu toho, že:\ni)\nobstavený účet je podle čl. 2 odst. 3 a 4 vyloučen z oblasti působnosti tohoto nařízení,\nii)\nvýkon rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, jenž věřitel snažil pomocí příkazu zajistit, byl v členském státě výkonu odmítnut,\niii)\nvykonatelnost rozhodnutí, jehož výkon se věřitel snažil pomocí příkazu zajistit, byla v členském státě původu pozastavena nebo\niv)\nse použije čl. 33 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo g). Článek 33 odst. 3, 4 a 5 se použije odpovídajícím způsobem.\n2.   Na základě návrhu podaného dlužníkem příslušnému soudu v členském státě výkonu se výkon příkazu k obstavení v uvedeném členském státě ukončí, je-li zjevně v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public) členského státu výkonu.\nČlánek 35\nJiné opravné prostředky dostupné dlužníkovi a věřiteli\n1.   Dlužník nebo věřitel může soudu, který příkaz k obstavení vydal, podat návrh na změnu nebo zrušení příkazu z důvodu změny okolností, na jejichž základě byl příkaz vydán.\n2.   Soud, který příkaz k obstavení vydal, může v případech, kdy to povoluje právo členského státu původu, příkaz rovněž z vlastního podnětu změnit nebo zrušit, pokud došlo ke změně okolností.\n3.   Dlužník a věřitel mohou na základě skutečnosti, že se dohodli na vypořádání předmětné pohledávky, společně podat návrh na zrušení nebo změnu příkazu k obstavení soudu, který příkaz vydal, nebo návrh na ukončení nebo omezení výkonu daného příkazu k obstavení příslušnému soudu členského státu výkonu nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právo – orgánu příslušnému pro výkon příkazu v daném členském státě.\n4.   Věřitel může příslušnému soudu členského státu výkonu nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právo – orgánu příslušnému pro výkon v daném členském státě podat návrh na změnu výkonu příkazu k obstavení, jež bude spočívat v úpravě vyloučení uplatňovaného v daném členském státě podle článku 31 z důvodu toho, že již došlo k jiným vyloučením v dostatečné výši ve vztahu k jednomu či více účtům vedeným v jednom či více jiných členských státech, a že je proto provedení úpravy vhodné.\nČlánek 36\nPostup uplatňování opravných prostředků podle článků 33, 34 a 35\n1.   Návrh na opravný prostředek podle článku 33, článku 34 nebo článku 35 se podává za použití formuláře pro opravné prostředky stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2. Návrh může být podán kdykoli a jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronických prostředků, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž se návrh podává.\n2.   Návrh se oznámí druhé straně.\n3.   S výjimkou případů, kdy byl návrh podán dlužníkem v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) nebo čl. 35 odst. 3, se rozhodnutí o návrhu vydá poté, co byla oběma stranám poskytnuta příležitost předložit své argumenty, a to i vhodnými prostředky komunikační technologie, které jsou dostupné a přijatelné podle vnitrostátního práva každého ze zúčastněných členských států.\n4.   Rozhodnutí je vydáno neprodleně, avšak nejpozději do 21 dnů poté, co soud nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právo – orgán příslušný pro výkon obdržel veškeré informace nezbytné k rozhodnutí. Rozhodnutí se oznámí stranám.\n5.   Rozhodnutí o zrušení nebo změně příkazu k obstavení a rozhodnutí o omezení nebo ukončení výkonu příkazu k obstavení je vykonatelné okamžitě.\nPokud byl návrh na opravný prostředek podán v členském státě původu, soud v souladu s článkem 29 neprodleně zašle rozhodnutí o opravném prostředku příslušnému orgánu členského státu výkonu za použití formuláře stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2. Tento orgán zajistí provedení rozhodnutí o opravném prostředku neprodleně po jeho obdržení.\nTýká-li se rozhodnutí o opravném prostředku bankovního účtu vedeného v členském státě původu, jeho provedení ve vztahu k danému bankovnímu účtu se uskuteční v souladu s právem členského státu původu.\nPokud byl návrh na opravný prostředek podán v členském státě výkonu, provedení rozhodnutí o opravném prostředku se uskuteční v souladu s právem členského státu výkonu.\nČlánek 37\nPrávo na odvolání\nKaždá strana má právo odvolat se proti rozhodnutí vydanému podle článku 33, článku 34 nebo článku 35. Takové odvolání se podává za použití formuláře pro odvolání stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.\nČlánek 38\nPrávo složit jistotu namísto obstavení\n1.   Na návrh dlužníka:\na)\nsoud, který vydal příkaz k obstavení, může nařídit uvolnění obstavených peněžních prostředků, pokud dlužník tomuto soudu poskytne jistotu ve výši částky uvedené v příkazu nebo alternativní zajištění ve formě přípustné podle práva členského státu, v němž se daný soud nachází, a v hodnotě přinejmenším rovnocenné této částce;\nb)\npříslušný soud, nebo pokud tak stanoví vnitrostátní právo, orgán příslušný pro výkon v členském státě výkonu může ukončit výkon příkazu o obstavení v členském státě výkonu, pokud dlužník danému soudu či orgánu poskytne jistotu ve výši částky obstavené v tomto členském státě nebo alternativní zajištění ve formě přípustné podle práva členského státu, v němž se daný soud nachází, a v hodnotě přinejmenším rovnocenné této částce.\n2.   Články 23 a 24 se použijí přiměřeně k uvolnění obstavených peněžních prostředků. Složení jistoty namísto obstavení se oznámí věřiteli v souladu s vnitrostátním právem.\nČlánek 39\nPrávo třetích stran\n1.   Právo třetí strany napadnout příkaz k obstavení se řídí právem členského státu původu.\n2.   Právo třetí strany napadnout výkon příkazu k obstavení se řídí právem členského státu výkonu.\n3.   Aniž jsou dotčena další pravidla pro určení příslušnosti stanovená právem Unie nebo vnitrostátním právem, jsou k rozhodování o žalobách podaných třetími stranami za účelem:\na)\nnapadení příkazu k obstavení příslušné soudy členského státu původu a\nb)\nnapadení výkonu příkazu k obstavení v členském státě výkonu příslušné soudy členského státu výkonu nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právo uvedeného státu, orgán příslušný pro výkon.\nKAPITOLA 5\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 40\nLegalizace nebo obdobný formální požadavek\nV rámci tohoto nařízení se nevyžaduje legalizace či obdobný formální požadavek.\nČlánek 41\nPrávní zastupování\nV řízeních pro získání příkazu k obstavení není zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva povinné. V řízeních podle kapitoly 4 není zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva povinné, ledaže existuje povinnost mít takového zástupce bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště stran podle práva členského státu soudu nebo orgánu, kterému je předložen návrh na opravný prostředek.\nČlánek 42\nSoudní poplatky\nSoudní poplatky v řízení pro získání příkazu k obstavení nebo opravného prostředku proti příkazu nesmí převyšovat poplatky za získání rovnocenného vnitrostátního příkazu nebo opravného prostředku proti takovému vnitrostátnímu příkazu.\nČlánek 43\nNáklady vzniklé bankám\n1.   Banka je oprávněna žádat po věřiteli nebo dlužníkovi úhradu nákladů vzniklých provedením příkazu k obstavení pouze tehdy, pokud podle práva členského státu výkonu má banka na takovou platbu nebo náhradu nárok v případě rovnocenných vnitrostátních příkazů.\n2.   Poplatky vybírané bankou za účelem pokrytí nákladů uvedených v odstavci 1 se stanoví s ohledem na složitost provedení příkazu k obstavení a nesmějí být vyšší než poplatky vybírané za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů.\n3.   Poplatky vybírané bankou za účelem pokrytí nákladů souvisejících s poskytnutím informací o účtu podle článku 14 nesmějí být vyšší než skutečně vynaložené náklady a případně nesmějí být vyšší než poplatky vybírané za poskytnutí informací o účtu v souvislosti s rovnocennými vnitrostátními příkazy.\nČlánek 44\nPoplatky účtované orgány\nPoplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení nebo do poskytování informací o účtu podle článku 14 se stanoví na základě sazebníku poplatků nebo jiného souboru pravidel vypracovaného předem každým členským státem, který transparentním způsobem stanoví příslušné poplatky. Při vypracování tohoto sazebníku nebo jiného souboru pravidel může členský stát zohlednit částku uvedenou v příkazu a složitost spojenou s jeho vyřízením. Tyto poplatky nesmějí být případně vyšší než poplatky vybírané v souvislosti s rovnocennými vnitrostátními příkazy.\nČlánek 45\nLhůty\nPokud soud nebo daný orgán za výjimečných okolností nemůže dodržet lhůty stanovené v čl. 14 odst. 7, článku 18, čl. 23 odst. 2, čl. 25 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 28 odst. 2, 3 a 6, čl. 33 odst. 3 a čl. 36 odst. 4 a 5, přijme soud nebo orgán co nejdříve opatření vyžadovaná těmito ustanoveními.\nČlánek 46\nVztah k vnitrostátnímu procesnímu právu\n1.   Veškeré procesní otázky, jež nejsou konkrétně upraveny tímto nařízením, se řídí právem členského státu, v němž probíhá řízení.\n2.   Účinky zahájení úpadkového řízení na jednotlivé žaloby v souvislosti s výkonem, např. na výkon příkazu k obstavení, se řídí právem členského státu, v němž bylo úpadkové řízení zahájeno.\nČlánek 47\nOchrana údajů\n1.   Osobní údaje získané, zpracované nebo předané podle tohoto nařízení musejí být přiměřené, relevantní a v množství úměrném účelu, za kterým byly získány, zpracovány nebo předány, a mohou být použity pouze za tímto účelem.\n2.   Příslušný orgán, orgán pro informace a jakýkoli jiný subjekt zodpovědný za výkon příkazu k obstavení nesmějí údaje uvedené v odstavci 1 uchovávat déle než po dobu nezbytnou pro účel, za kterým byly získány, zpracovány nebo předány, jež nesmí v žádném případě přesáhnout 6 měsíců od skončení řízení, a po tuto dobu musí zajistit přiměřenou ochranu dotčených údajů. Tento odstavec se nevztahuje na údaje zpracovávané nebo uchovávané soudy při výkonu soudních funkcí.\nČlánek 48\nVztah k jiným nástrojům\nTímto nařízením není dotčeno:\na)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 (14), s výjimkou čl. 10 odst. 2, čl. 14 odst. 3 a 6, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 3 a 6, čl. 25 odst. 2 a 3, čl. 28 odst. 1 a 3, 5 a 6, článku 29, čl. 33 odst. 3, čl. 36 odst. 2 a 4 a čl. 49 odst. 1 tohoto nařízení;\nb)\nnařízení (EU) č. 1215/2012;\nc)\nnařízení (ES) č. 1346/2000;\nd)\nsměrnice 95/46/ES, s výjimkou v čl. 14 odst. 8 a v článku 47 tohoto nařízení;\ne)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1206/2001 (15);\nf)\nnařízení (ES) č. 864/2007, s výjimkou čl. 13 odst. 4 tohoto nařízení.\nČlánek 49\nJazyky\n1.   K písemnostem uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a b), které se mají doručit dlužníkovi a které nejsou v úředním jazyce členského státu, v němž má dlužník bydliště, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků místa, kde má dlužník bydliště, nebo v jiném jazyce, jemuž rozumí, se přiloží překlad či přepis do jednoho z uvedených jazyků. Písemnosti uvedené v čl. 28 odst. 5 písm. c) se nepřekládají, pokud soud výjimečně nerozhodne, že je třeba zajistit překlad či přepis určitých písemností, aby se dlužníkovi umožnilo uplatnění jeho práv.\n2.   Veškeré písemnosti zasílané podle tohoto nařízení soudu nebo příslušnému orgánu mohou být vyhotoveny také v kterémkoli jiném úředním jazyce orgánů Unie, pokud dotčený členský stát uvedl, že tento jiný jazyk přijme.\n3.   Každý překlad podle tohoto nařízení musí být proveden osobou oprávněnou provádět překlady v jednom z členských států.\nČlánek 50\nInformace poskytované členskými státy\n1.   Do 18. července 2016 členské státy sdělí Komisi:\na)\nsoudy určené jako příslušné pro vydání příkazu k obstavení (čl. 6 odst. 4);\nb)\norgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu (článek 14);\nc)\npostupy získávání dostupných informací o účtu, které jsou k dispozici podle jejich vnitrostátního práva (čl. 14 odst. 5);\nd)\nsoudy, u nichž se podává odvolání (článek 21);\ne)\norgán nebo orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností podle tohoto nařízení (čl. 4 bod 14);\nf)\norgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení v souladu s kapitolou 3;\ng)\nrozsah, v němž mohou být podle jejich vnitrostátního práva obstaveny společné a sběrné účty (článek 30);\nh)\npravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění podle vnitrostátního práva (článek 31);\ni)\nzda jsou podle jejich vnitrostátního práva banky oprávněny vybírat poplatky za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a pokud ano, která strana odpovídá za předběžné a konečné uhrazení těchto poplatků (článek 43);\nj)\nsazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení (článek 44);\nk)\nzda mají rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva stanoveno určité pořadí (článek 32);\nl)\nsoud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku (čl. 33 odst. 1, čl. 34 odst. 1 nebo 2);\nm)\nsoudy, u nichž má být podáno odvolání, lhůtu, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena podle vnitrostátního práva, a okamžik, od nějž začíná uvedená lhůta běžet (článek 37);\nn)\ninformace o soudních poplatcích (článek 42) a\no)\njazyky přijímané pro překlady písemností (čl. 49 odst. 2).\nČlenské státy uvědomí Komisi o jakýchkoli následných změnách těchto informací.\n2.   Komise informace vhodným způsobem zpřístupní veřejnosti, a to zejména prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.\nČlánek 51\nVytvoření a následné změny formulářů\nKomise přijímá prováděcí akty, jimiž budou vytvořeny a následně pozměňovány formuláře uvedené v čl. 8 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 19 odst. 1, čl. 25 odst. 1, čl. 27 odst. 2, čl. 29 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 36 odst. 5 druhém pododstavci a článku 37. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.\nČlánek 52\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 53\nMonitorování a přezkum\n1.   Do 18. ledna 2022 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění tohoto nařízení, včetně posouzení toho, zda by:\na)\nfinanční nástroje měly být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení a\nb)\nčástky připsané na účet dlužníka až po provedení příkazu k obstavení mohly být předmětem obstavení v rámci příkazu.\nKe zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení a posouzení dopadu ustanovení, která mají být zavedena.\n2.   Pro účely odstavce 1 členské státy shromáždí a na žádost Komisi zpřístupní informace o:\na)\npočtu návrhů na vydání příkazu k obstavení a počtu případů, kdy byl příkaz vydán;\nb)\npočtu návrhů na vydání opravného prostředku podle článků 33 a 34 a, je-li to možné, počtu případů, kdy byl opravný prostředek vydán, a\nc)\npočtu odvolání podaných podle článku 37 a, je-li to možné, počtu případů, kdy bylo odvolání úspěšné.\nKAPITOLA 6\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 54\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 18. ledna 2017, s výjimkou článku 50, který se použije ode dne 18. července 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 15. května 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 57.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2014.\n(3)  Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1).\n(5)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(8)  Úř. věst. C 373, 21.12.2011, s. 4.\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).\n(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).", "summary": "Evropský příkaz k obstavení účtů pro vymáhání pohledávek mezi zeměmi EU\nEvropský příkaz k obstavení účtů pro vymáhání pohledávek mezi zeměmi EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 655/2014 – evropský příkaz k obstavení účtů\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je usnadnění vymáhání pohledávek mezi zeměmi EU v občanských a obchodních věcech.\nZavádí nové řízení, které umožňuje soudu v jedné zemi EU zmrazení finančních prostředků na bankovním účtu dlužníka v jiné zemi EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nZavádí se evropské řízení, jehož prostřednictvím je věřitel schopen získat evropský příkaz k obstavení účtů, kterým se zablokují finanční prostředky držené věřitelem na bankovním účtu nebo účtech v jiné zemi (zemích) EU.\nOblast působnosti\nEvropský příkaz k obstavení účtů je k dispozici občanům a podnikům:v případech mezi zeměmi EU, tj. když je účet ke dni podání návrhu o vydání evropského příkazu k obstavení účtů vedený v jiné zemi EU, než ve které má věřitel bydliště nebo ve které se nachází soud, u něhož byl návrh podán,  jako alternativa k vnitrostátním řízením, která ale nenahrazuje.  Vztahuje se na finanční pohledávky v občanských a obchodních věcech s výjimkou těchto záležitostí:daňové, celní nebo administrativní věci a sociální zabezpečení,  majetková práva vyplývající z manželství nebo vztahu právně obdobného manželství a závětí a dědění,  pohledávky vůči dlužníkovi, který je předmětem konkurzního nebo úpadkového řízení, soudního vyrovnání nebo jiných podobných řízení.  Také jsou vyloučeny některé kategorie zvlášť chráněných bankovních účtů.\nEvropský příkaz k obstavení účtů není k dispozici pro věřitele nebo bankovní účty se sídlem v Dánsku nebo ve Spojeném království (1).\nPostup pro získání evropského příkazu pro obstavení účtůPostup je k dispozici před zahájením řízení proti dlužníkovi ve věci samé, během řízení nebo po získání rozhodnutí, uzavření soudního smíru či obdržení veřejné listiny, jež vyžadují, aby dlužník uhradil věřitelovu pohledávku.  Soudem příslušným k vydání evropského příkazu k obstavení účtů je obvykle soud, který je příslušný k vydaní rozhodnutí ve věci samé. Pokud je dlužníkem spotřebitel, je soudem příslušným k vydání evropského příkazu pro obstavení účtů za účelem zajištění pohledávky vyplývající ze spotřebitelské smlouvy soud země EU, ve které má dlužník bydliště.  Ve všech případech musí věřitel poskytnout soudu důkazy o tom, že existuje reálné riziko, které odůvodňuje nutnost zmražení dlužníkova účtu. Pokud věřitel vyžaduje evropský příkaz pro obstavení účtů před obdržením rozhodnutí ve věci samé, měly by být předloženy dostatečné důkazy o pravděpodobnosti úspěchu ve věci pohledávky.  Pro podání žádosti o evropský příkaz pro obstavení účtů se použije zvláštní formulář společně se všemi podpůrnými dokumenty.  Pro dokončení jednotlivých kroků v řízení jsou stanoveny krátké časové lhůty, které se mění v závislosti na tom, zda věřitel již obdržel rozhodnutí, či nikoliv.  Proti zamítnutí vydání evropského příkazu pro obstavení účtů má věřitel právo se odvolat.  Aby byl u evropského příkazu pro obstavení účtů zajištěn účinek překvapení, není dlužník o provedení příkazu informován předem.  Věřitel, který nedisponuje informacemi o účtu dlužníka, může, za určitých podmínek, požádat soud o získání informací o účtu od určených orgánů v zemi EU, kde má dojít k výkonu příkazu.  Uznávání, vykonatelnost a výkon evropského příkazu k obstavení účtůEvropský příkaz k obstavení účtů vydaný v souladu s nařízením v jedné zemi EU by měl být uznáván a být vykonatelný v jiné zemi EU bez jakéhokoliv zvláštního postupu nebo prohlášení vykonatelnosti.  Banka má povinnost prostřednictvím zvláštního formuláře uvést, zda v důsledku evropského příkazu k obstavení účtů došlo k obstavení jakýchkoliv peněžních prostředků dlužníka.  Věřitel má povinnost požádat o uvolnění veškerých obstavených peněžních prostředků, jež přesahují částku uvedenou v příkazu.  Určité částky mohou být vyloučeny ze zajištění podle práva země výkonu, tj. částky nezbytné pro zajištění obživy dlužníka a jeho rodiny.  Záruky pro dlužníka\nZa účelem vyvážení neexistence předchozího výslechu jsou pro dlužníka stanoveny tyto záruky proti zneužívání evropského příkazu k obstavení účtů:opravné prostředky – včetně práva na odvolání – aby bylo možné napadnout evropský příkaz k obstavení účtů, jakmile je dlužník informován o zablokování svých účtů, a  pravidla týkající se složení jistoty věřitelem – aby se zajistilo, že dlužník může být odškodněn v případě vzniku škody způsobené příkazem k obstavení,  pravidla týkající se odpovědnosti věřitele za jakékoliv škody způsobené dlužníkovi příkazem k obstavení z důvodu chyby ze strany věřitele.  Formuláře\nExistuje celkem devět formulářů týkajících se konkrétně evropského příkazu k obstavení účtů. Jejich obsah je stanoven v prováděcím nařízení (EU) 2016/1823.\nObecná pravidlaNařízení se také věnuje různým přidruženým záležitostem, včetně právního zastoupení, soudních poplatků, nákladů vzniklých bankám, poplatků účtovaných orgány, ochrany údajů a jazyka dokumentů.  Toto nařízení neovlivňuje použití řady souvisejících aktů, jako je nařízení (ES) č. 1393/2007 (o doručování písemností) a nařízení (ES) č. 1206/2001 (o dokazování).  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení platí ode dne 18. ledna 2017, s výjimkou článku 50, který se platí ode dne 18. července 2016. Článek 50 se týká informací, které mají poskytovat země EU, jako například informace o soudech, které určily k vydávání příkazu (čl. 6 odst. 4), a o orgánech, které mají prosazovat příkaz k obstavení.\nKONTEXT\nNařízení vychází ze Zelené knihy o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v EU. Evropská komise v ní popsala, jak roztříštěnost vnitrostátních pravidel o výkonu rozhodnutí negativně ovlivňuje vymáhání dluhů v rámci EU, a konstatovala, že v praxi se věřitel, který chce vymáhat peněžní pohledávku v Evropě, obvykle pokusí o provedení tohoto vymáhání prostřednictvím donucovacích opatření proti bankovnímu účtu dlužníka a že takovéto postupy existují ve většině zemí EU.\nDalší informace získáte zde:Soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59–92)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 655/2014 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2016/1823 ze dne 10. října 2016, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 283, 19.10.2016, s. 1–48)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79–120)\nViz konsolidované znění.\nZelená kniha o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů (KOM(2006) 618 v konečném znění, 24.10.2006)\nNařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1–24)\nViz konsolidované znění\nPoslední aktualizace 04.12.2017(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU)."}
{"celex_id": "32014R0656", "reference": "27.6.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 189/93\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 656/2014\nze dne 15. května 2014,\nkterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem politiky Unie v oblasti vnějších hranic Unie je zajistit účinné monitorované překračování vnějších hranic, mimo jiné prostřednictvím ostrahy hranic, a zároveň přispívat k zajišťování ochrany a záchrany lidských životů. Účelem ostrahy hranic je zabránit nedovolenému překračování hranic, čelit přeshraniční trestné činnosti a zadržovat osoby, které překročily hranice nedovoleným způsobem, nebo přijímat vůči nim jiná opatření. Ostraha hranic by měla účinně bránit osobám v obcházení kontrol na hraničních přechodech a měla by od takového chování účinně odrazovat. Za tímto účelem není ostraha hranic omezena na odhalování pokusů o nepovolené překročení hranice, ale zahrnuje rovněž taková opatření, jako je zajištění plavidel, o nichž je důvod se domnívat, že se pokoušejí proniknout do Unie bez toho, aby se podrobila hraničním kontrolám, jakož i pravidla zaměřená na řešení situací, jako jsou pátrací a záchranné situace, které mohou nastat v průběhu operace na moři související s ostrahou hranic, a pravidla, která jsou určena k úspěšnému zakončení této operace.\n(2)\nPolitika Unie v oblasti správy hranic, azylu a přistěhovalectví a její provádění by se měly řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy podle článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Kdykoli je to nutné, mají akty Unie přijaté v rámci této politiky obsahovat vhodná opatření pro uplatňování uvedené zásady a podporu rozdělení zátěže, spočívající mimo jiné v dobrovolném přesunu osob požívajících mezinárodní ochrany.\n(3)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla být omezena na operace související s ostrahou hranic prováděné členskými státy na jejich vnějších námořních hranicích v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie („dále jen agentura“), zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (2). Vyšetřovací a represivní opatření se řídí vnitrostátním trestním právem a stávajícími nástroji vzájemné právní pomoci v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech v Unii.\n(4)\nAgentura odpovídá za koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic, mimo jiné v oblasti ostrahy hranic. Agentura rovněž pomáhá členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou pomoc na vnějších hranicích, s přihlédnutím ke skutečnosti, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři. V zájmu posílení operativní spolupráce koordinované agenturou jsou zapotřebí zvláštní pravidla pro činnosti související s ostrahou hranic prováděné námořními, pozemními a leteckými jednotkami jednoho členského státu na námořních hranicích jiných členských států nebo na volném moři v kontextu této spolupráce.\n(5)\nPro předcházení nepovolenému překračování hranic, boj proti přeshraniční trestné činnosti a zamezení ztrátám na životech na moři je zásadní spolupráce se sousedními třetími zeměmi. V souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004 a za předpokladu, že je zajištěno plné dodržování základních práv migrantů, může agentura spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí, zejména v oblasti analýzy rizik a odborné přípravy, a měla by usnadňovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi. V případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území či teritoriálním moři těchto zemí, by členské státy a agentura měly dodržovat standardy alespoň rovnocenné standardům stanoveným v právu Unie.\n(6)\nCílem Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (3), je posílit výměnu informací a operativní spolupráci mezi členskými státy a s agenturou. Tím má být zajištěno, aby se značně zlepšila situační orientace a schopnost reakce členských států, a to i s podporou agentury, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů na jejich vnějších hranicích. Při koordinaci operací souvisejících s ostrahou hranic by agentura měla poskytovat členským státům informace a analýzy týkající se těchto operací v souladu s uvedeným nařízením.\n(7)\nToto nařízení nahrazuje rozhodnutí Rady 2010/252/EU (4), které zrušil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) rozsudkem ze dne 5. září 2012 ve věci C-355/10. Soudní dvůr ve zmíněném rozsudku stanovil zachování účinnosti rozhodnutí 2010/252/EU do té doby, než vstoupí v platnost nové předpisy. Uvedené rozhodnutí proto ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost pozbývá účinnosti.\n(8)\nBěhem operací souvisejících s ostrahou hranic na moři by členské státy měly respektovat své závazky podle mezinárodního práva, zejména Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení uprchlíků, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.\n(9)\nPři koordinaci operací na moři souvisejících s ostrahou hranic by agentura měla své úkoly plnit zcela v souladu s příslušným právem Unie včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a s příslušnými mezinárodními právními předpisy, zejména těmi uvedenými v 8. bodě odůvodnění.\n(10)\nV souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (5) a s obecnými zásadami práva Unie by opatření přijatá v průběhu operace související s ostrahou hranic měla být přiměřená sledovaným cílům, nediskriminační a měla by plně respektovat lidskou důstojnost, základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, včetně zásady nenavracení. Pokud jde o žádosti o mezinárodní ochranu podané na území členských států, mimo jiné i na jejich hranicích, v teritoriálních vodách nebo v tranzitních zónách, jsou členské státy a agentura vázány ustanoveními acquis v oblasti azylu, zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (6).\n(11)\nUplatňováním tohoto nařízení není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (7), zejména pokud jde o pomoc poskytovanou obětem obchodování s lidmi.\n(12)\nToto nařízení by mělo být uplatňováno v plném souladu se zásadou nenavracení, jak ji vymezuje Listina a vykládá judikatura Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva. V souladu s touto zásadou by neměl být nikdo vyloděn v zemi, nucen do ní vstoupit, být do ní dopraven nebo jinak předán orgánům země, v níž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodu sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo zastávání určitého politického názoru, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vyhoštění, vystěhování nebo vydání osob do jiné země v rozporu se zásadou nenavracení.\n(13)\nMožná existence ujednání mezi členským státem a třetí zemí nezprošťuje členské státy jejich závazků podle práva Unie a mezinárodního práva, zejména pokud jde o dodržování zásady nenavracení, pokud jim je známo nebo by jim mělo být známo, že systematické nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v uvedené třetí zemi představují závažné důvody pro domněnku, že žadatel o azyl bude vystaven vážnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení, nebo pokud jim je známo nebo by jim mělo být známo, že tato třetí země uplatňuje praktiky v rozporu se zásadou nenavracení.\n(14)\nBěhem operace na moři související s ostrahou hranic může dojít k situaci, kdy bude zapotřebí poskytnout pomoc nalezeným osobám v tísni. V souladu s mezinárodním právem musí každý stát od kapitána plavidla plujícího pod jeho vlajkou vyžadovat, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení plavidla, jeho posádky nebo cestujících, neodkladně poskytl pomoc každé osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života, a co nejrychleji podnikl kroky k záchraně osob v tísni. Taková pomoc by měla být poskytována bez ohledu na státní příslušnost či status osob, jimž má být poskytnuta, nebo na okolnosti, za jakých jsou nalezeny. Kapitán a posádka by neměli být vystaveni trestním sankcím pouze proto, že zachránili osoby v tísni na moři a dopravili je na bezpečné místo.\n(15)\nPovinnost poskytnout pomoc nalezeným osobám v tísni by členské státy měly splnit v souladu s použitelnými ustanoveními mezinárodních nástrojů upravujících pátrací a záchranné situace a v souladu s požadavky na dodržování základních práv. Tímto nařízením by neměla být dotčena odpovědnost orgánů pověřených pátracími a záchrannými akcemi, včetně odpovědnosti za zajištění koordinace a spolupráce tak, aby zachráněné osoby mohly být dopraveny na bezpečné místo.\n(16)\nPokud operační oblast operace na moři zahrnuje oblast pátrání a záchrany třetí země, mělo by se při plánování operace na moři usilovat o zřízení komunikačních kanálů s orgány dané třetí země pověřenými pátracími a záchrannými akcemi, aby se zajistilo, že tyto orgány budou schopny reagovat na případy pátrání a záchrany, k nimž dojde v jejich oblasti pátrání a záchrany.\n(17)\nPodle nařízení (ES) č. 2007/2004 jsou operace související s ostrahou hranic koordinované agenturou prováděny v souladu s operačním plánem. Pokud jde o operace na moři, měl by operační plán obsahovat zvláštní informace o uplatňování příslušné soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, pilotní projekt nebo zásah rychlé reakce, včetně odkazů na právo Unie a mezinárodní právo týkající se zajištění, záchrany na moři a vylodění. Operační plán by měl být vypracován v souladu s ustanoveními tohoto nařízení upravujícími zajištění, záchranu na moři a vylodění v kontextu operací na moři souvisejících s ostrahou hranic koordinovaných agenturou a s ohledem na konkrétní okolnosti dané operace. V operačním plánu by měly být obsaženy postupy zajišťující, aby osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a jiné zranitelné osoby byly identifikovány a byla jim poskytnuta náležitá pomoc, včetně přístupu k mezinárodní ochraně.\n(18)\nPodle nařízení (ES) č. 2007/2004 se postupuje tak, že pro každou operaci na moři je v hostitelském členském státě zřízena koordinační struktura složená z příslušníků sil z hostitelského členského státu, vyslaných příslušníků a zástupců agentury, včetně koordinátora z agentury. Tato koordinační struktura, která se obvykle nazývá mezinárodním koordinačním centrem, by měla sloužit pro zprostředkování komunikace mezi příslušníky, kteří se účastní operace na moři, a příslušnými orgány.\n(19)\nToto nařízení ctí základní práva a zásady uznané v článcích 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v Listině, zejména respektování lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl a ochranu před vystěhováním nebo vyhoštěním, zásadu nenavracení a zákaz diskriminace, právo na účinnou právní ochranu a práva dítěte. Členské státy a agentura by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s uvedenými právy a zásadami.\n(20)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž přijetí zvláštních pravidel pro ostrahu námořních hranic prováděnou příslušníky pohraniční stráže za koordinace agentury, nemůže být z důvodu rozdílů v právní úpravě a praxi dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu nadnárodní povahy operací, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(21)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(22)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (9).\n(23)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).\n(24)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (13).\n(25)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (14); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(26)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (15); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na operace související s ostrahou hranic prováděné členskými státy na jejich vnějších námořních hranicích v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004;\n2)\n„operací na moři“ společná operace, pilotní projekt nebo zásah rychlé reakce prováděné členskými státy za účelem ostrahy jejich vnějších námořních hranic za koordinace agenturou;\n3)\n„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž se provádí operace na moři nebo z něhož se zahajuje;\n4)\n„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se účastní operace na moři poskytnutím technického vybavení, příslušníků pohraniční stráže vyslaných v evropských jednotkách pohraniční stráže či jiného příslušného personálu, ale který není hostitelským členským státem;\n5)\n„zúčastněnou jednotkou“ námořní, pozemní nebo letecká jednotka, za niž odpovídá hostitelský členský stát nebo zúčastněný členský stát a jež se účastní operace na moři;\n6)\n„mezinárodním koordinačním centrem“ koordinační struktura zřízená v hostitelském členském státě pro koordinaci operace na moři;\n7)\n„národním koordinačním centrem“ národní koordinační centrum zřízené pro účely evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) podle nařízení (EU) č. 1052/2013;\n8)\n„operačním plánem“ operační plán uvedený v článcích 3a a 8e nařízení (ES) č. 2007/2004;\n9)\n„plavidlem“ jakékoli plavidlo včetně lodí, člunů, plovoucích plošin, plachtících plavidel a hydroplánů, které se používá či může používat na moři;\n10)\n„plavidlem bez státní příslušnosti“ plavidlo bez státní příslušnosti nebo plavidlo považované za plavidlo bez státní příslušnosti, neobdrželo-li toto plavidlo od žádného státu právo plout pod jeho vlajkou nebo pluje-li pod vlajkami dvou nebo více států, kterých používá podle svého uvážení;\n11)\n„protokolem proti pašování přistěhovalců“ Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, podepsaný v italském Palermu v prosinci 2000;\n12)\n„bezpečným místem“ místo, kde jsou záchranné operace považovány za ukončené a kde bezpečnost života zachráněných osob není ohrožena, kde lze uspokojit jejich základní lidské potřeby a z něhož lze zajistit jejich přepravu do následujícího místa určení nebo konečného místa určení, se zohledněním ochrany jejich základních práv v souladu se zásadou nenavracení;\n13)\n„záchranným koordinačním centrem“ jednotka odpovědná za podporu účinné organizace pátrací a záchranné služby a za koordinaci pátracích a záchranných operací uvnitř oblasti pátrání a záchrany, jak ji vymezuje Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři;\n14)\n„přilehlou zónou“ zóna přilehlá k teritoriálnímu moři podle definice v článku 33 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu tam, kde je formálně vyhlášena;\n15)\n„pobřežním členským státem“ členský stát, na jehož teritoriálním moři či v přilehlé zóně dojde k zajištění.\nKAPITOLA II\nOBECNÁ PRAVIDLA\nČlánek 3\nBezpečnost na moři\nOpatření přijatá pro účely operace na moři se provádějí způsobem, který v každém případě zajišťuje bezpečnost zajištěných či zachráněných osob a bezpečnost zúčastněných jednotek či třetích stran.\nČlánek 4\nOchrana základních práv a zásada nenavracení\n1.   Nikdo nesmí být v rozporu se zásadou nenavracení vyloděn v zemi, nucen do ní vstoupit, být do ní dopraven nebo jinak předán orgánům země, v níž mimo jiné hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu, nebo v níž by jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodu sexuální orientace, příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo zastávání určitého politického názoru, nebo v níž hrozí vážné nebezpečí vyhoštění, vystěhování nebo vydání osob do jiné země v rozporu se zásadou nenavracení.\n2.   Hostitelský členský stát v koordinaci se zúčastněnými členskými státy a agenturou zohlední při zvažování možného vylodění ve třetí zemi v kontextu plánování operace na moři obecnou situaci v dané třetí zemi.\nPosouzení obecné situace v dané třetí zemi vychází z informací z celé řady zdrojů, mezi nimiž mohou být ostatní členské státy, orgány, úřady a agentury Unie a příslušné mezinárodní organizace, a může zohlednit existenci dohod a projektů v oblasti migrace a azylu prováděných v souladu s právem Unie a prostřednictvím financování Unie. Toto obecné posouzení musí být součástí operačního plánu, musí být poskytnuto zúčastněným jednotkám a musí být aktualizováno podle potřeby.\nZajištěné či zachráněné osoby nesmějí být v třetí zemi vyloděny, nuceny do ní vstoupit, dopraveny do ní či jinak předány jejím orgánům, pokud je hostitelskému členskému státu nebo zúčastněným členským státům známo nebo by jim mělo být známo, že tato třetí země uplatňuje praktiky uvedené v odstavci 1.\n3.   Zúčastněné jednotky během operace na moři před tím, než jsou zajištěné nebo zachráněné osoby v třetí zemi vyloděny, nuceny do ní vstoupit, dopraveny do ní či jinak předány jejím orgánům, se zohledněním posouzení obecné situace v dané třetí zemi v souladu s odstavcem 2 a aniž je dotčen článek 3, použijí veškeré prostředky ke zjištění totožnosti zajištěných či zachráněných osob, posoudí jejich osobní situaci, informují je o jejich místě určení způsobem, který je pro ně srozumitelný nebo o který lze důvodně předpokládat, že je pro ně srozumitelný, a umožní jim sdělit důvody, proč se domnívají, že by jejich vylodění v navrhovaném místě bylo v rozporu se zásadou nenavracení.\nPro tyto účely se v operačním plánu uvedou další podrobnosti, v případě nutnosti i to, zda je na pobřeží k dispozici lékařský personál, tlumočníci, právní poradci a jiní příslušní odborníci hostitelského členského státu a zúčastněných členských států. Mezi členy každé zúčastněné jednotky musí být alespoň jedna osoba, která absolvovala kurz základů první pomoci.\nZpráva uvedená v článku 13 obsahuje na základě informací poskytnutých hostitelským i zúčastněným členským státem další podrobnosti o případech vylodění ve třetích zemích a o způsobu, jakým zúčastněné jednotky uplatnily jednotlivé prvky postupů stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce s cílem zajistit soulad se zásadou nenavracení.\n4.   Po celou dobu operace na moři zúčastněné jednotky dbají na zvláštní potřeby dětí, včetně nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují rychlou lékařskou pomoc, zdravotně postižených osob, osob vyžadujících mezinárodní ochranu a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.\n5.   Výměna osobních údajů získaných během operace na moři pro účely tohoto nařízení se třetími zeměmi je přísně omezena na naprosto nezbytnou úroveň a probíhá v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (16), rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV (17) a příslušnými vnitrostátními předpisy o ochraně údajů.\nVýměna osobních údajů týkajících se zajištěných či zachráněných osob a získaných během operace na moři se třetími zeměmi je zakázána, pokud hrozí vážné nebezpečí, že dojde k porušení zásady nenavracení.\n6.   Zúčastněné jednotky při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost.\n7.   Tento článek se vztahuje na všechna opatření, která členské státy či agentura přijmou v souladu s tímto nařízením.\n8.   Příslušníci pohraniční stráže a jiný personál účastnící se operací na moři musí být v souladu s čl. 5 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 2007/2004 vyškoleni v oblasti příslušných ustanovení týkajících se základních práv, uprchlického práva a mezinárodního právního režimu pro pátrání a záchranu.\nKAPITOLA III\nZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA\nČlánek 5\nZjištění\n1.   Po zjištění plavidla podezřelého z převážení osob, které se vyhýbají nebo mají v úmyslu vyhnout se kontrolám na hraničních přechodech či podezřelého z pašování migrantů po moři, se k němu zúčastněné jednotky přiblíží, aby zjistily jeho totožnost a státní příslušnost, a až do dalších opatření toto plavidlo z bezpečné vzdálenosti sledují a přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření. Zúčastněné jednotky shromáždí informace o tomto plavidle a okamžitě je sdělí mezinárodnímu koordinačnímu centru, pokud možno včetně informací o situaci osob na palubě, zejména pokud se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo pokud naléhavě potřebují lékařskou pomoc. Mezinárodní koordinační centrum předá tyto informace národnímu koordinačnímu centru hostitelského členského státu.\n2.   Pokud se plavidlo chystá vplout nebo již vplulo do teritoriálního moře či přilehlé zóny členského státu, jenž se operace na moři neúčastní, zúčastněné jednotky shromáždí informace o tomto plavidle a sdělí je mezinárodnímu koordinačnímu centru, které je předá národnímu koordinačnímu centru dotčeného členského státu.\n3.   Zúčastněné jednotky shromáždí informace o jakémkoli plavidle podezřelém ze zapojení do nezákonných činností na moři, které nejsou předmětem dané operace na moři, a sdělí je mezinárodnímu koordinačnímu centru, které je předá národnímu koordinačnímu centru dotčeného členského státu.\nČlánek 6\nZajištění na teritoriálním moři\n1.   Na teritoriálním moři hostitelského členského státu nebo sousedního zúčastněného členského státu zmocní tento stát zúčastněné jednotky k přijetí jednoho nebo více z následujících opatření, jestliže existuje důvodné podezření, že plavidlo může přepravovat osoby, které mají v úmyslu vyhnout se kontrolám na hraničních přechodech, nebo je zapojeno do pašování migrantů po moři:\na)\nvyžádat si informace a doklady o vlastnictví, registraci a aspektech souvisejících s plavbou plavidla a o totožnosti, státní příslušnosti a jiných relevantních údajích o osobách na palubě, včetně informací o přítomnosti osob, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc, a informovat osoby na palubě o tom, že jim může být odepřeno povolení překročit hranice;\nb)\nzastavit plavidlo, vstoupit na jeho palubu a provést prohlídku plavidla, lodního nákladu a osob na palubě, vyslechnout osoby na palubě a informovat je o skutečnosti, že osoby řídící plavidlo mohou být za umožnění plavby vystaveny postihu.\n2.   Potvrdí-li se toto podezření, může dotčený hostitelský členský stát nebo zúčastněný sousední členský stát zmocnit zúčastněné jednotky k přijetí jednoho či více z těchto opatření:\na)\nzabavit plavidlo a zadržet osoby na palubě;\nb)\nvydat příkaz posádce plavidla ke změně kurzu a odplutí z teritoriálního moře či přilehlé zóny nebo směrem k jinému místu určení, než je teritoriální moře či přilehlá zóna, včetně doprovodu plavidla či zdržování se v jeho blízkosti, dokud se nepotvrdí, že pluje ve změněném kurzu;\nc)\ndopravit plavidlo nebo osoby na jeho palubě do pobřežního členského státu v souladu s operačním plánem.\n3.   Každé opatření přijatí v souladu s odstavcem 1 nebo 2 musí být přiměřené a nesmí překračovat míru nutnou k dosažení cílů tohoto článku.\n4.   Pro účely odstavců 1 a 2 vydá hostitelský členský stát zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\nZúčastněná jednotka uvědomí prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra hostitelský členský stát, pokud kapitán plavidla požaduje, aby byl informován diplomatický či konzulární pracovník státu vlajky.\n5.   Pokud existuje důvodné podezření, že plavidlo bez státní příslušnosti přepravuje osoby, které mají v úmyslu vyhnout se kontrolám na hraničních přechodech, nebo je zapojeno do pašování migrantů po moři, povolí hostitelský členský stát nebo zúčastněný sousední členský stát, na jehož teritoriálním moři bylo toto plavidlo bez státní příslušnosti zajištěno, jedno či více z opatření stanovených v odstavci 1 a může povolit jedno či více opatření stanovených v odstavci 2. Hostitelský členský stát vydá zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\n6.   Veškeré činnosti v rámci operace na teritoriálním moři členského státu, který se neúčastní operace na moři, se provádějí v souladu s povolením tohoto členského státu. Hostitelský členský stát vydá zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra pokyny v závislosti na průběhu akce, k níž tento členský stát vydal povolení.\nČlánek 7\nZajištění na volném moři\n1.   Na volném moři jestliže existuje důvodné podezření, že plavidlo je zapojeno do pašování migrantů po moři, přijmou zúčastněné jednotky jedno nebo více z následujících opatření, s výhradou povolení státu vlajky v souladu s protokolem proti pašování přistěhovalců, a případně s vnitrostátním a mezinárodním právem:\na)\nvyžádat si informace a doklady o vlastnictví, registraci a aspektech souvisejících s plavbou plavidla a o totožnosti, státní příslušnosti a jiných relevantních údajích o osobách na palubě, včetně informací o přítomnosti osob, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc;\nb)\nzastavit plavidlo, vstoupit na jeho palubu a provést prohlídku plavidla, lodního nákladu a osob na palubě, vyslechnout osoby na palubě a informovat je o skutečnosti, že osoby řídící plavidlo mohou být za umožnění plavby vystaveny postihu.\n2.   Potvrdí-li se toto podezření, mohou zúčastněné jednotky přijmout jedno nebo více z následujících opatření, s výhradou povolení státu vlajky v souladu s protokolem proti pašování přistěhovalců a případně s vnitrostátním a mezinárodním právem:\na)\nzabavit plavidlo a zadržet osoby na palubě;\nb)\nvarovat posádku plavidla a vydat příkaz, aby plavidlo nevplouvalo do teritoriálního moře či přilehlé zóny, a v případě potřeby požádat posádku plavidla o změnu kurzu a odplutí z teritoriálního moře či přilehlé zóny směrem k jinému místu určení, než je teritoriální moře či přilehlá zóna;\nc)\ndopravit plavidlo nebo osoby na jeho palubě do třetí země nebo jinak předat plavidlo nebo osoby na jeho palubě orgánům třetí země;\nd)\ndopravit plavidlo nebo osoby na jeho palubě do hostitelského členského státu nebo sousedního zúčastněného členského státu, který se operace účastní.\n3.   Každé opatření přijaté v souladu s odstavcem 1 nebo 2 musí být přiměřené a nesmí překračovat míru nutnou k dosažení cílů tohoto článku.\n4.   Pro účely odstavců 1 a 2 vydá hostitelský členský stát zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\n5.   Pluje-li plavidlo pod vlajkou nebo vykazuje-li znaky registrace hostitelského členského státu či zúčastněného členského státu, může daný členský stát po potvrzení státní příslušnosti plavidla povolit jedno nebo více z opatření stanovených v odstavcích 1 a 2. Hostitelský členský stát poté vydá zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\n6.   Pluje-li plavidlo pod vlajkou nebo vykazuje-li znaky registrace členského státu, který se neúčastní operace na moři, nebo třetí země, hostitelský členský stát nebo zúčastněný členský stát, podle toho, čí zúčastněná jednotka toto plavidlo zajistila, uvědomí stát vlajky, požádá o potvrzení registrace, a je-li státní příslušnost potvrzena, požádá stát vlajky, aby přijal opatření zamezující tomu, aby jeho plavidlo bylo používáno k pašování migrantů. Není-li stát vlajky ochoten či schopen tak učinit, přímo nebo s pomocí členského státu, jemuž patří zúčastněná jednotka, požádá tento členský stát stát vlajky o povolení přijmout kterékoli z opatření stanovených v odstavcích 1 a 2. Hostitelský členský stát nebo zúčastněný členský stát informuje mezinárodní koordinační centrum o veškeré komunikaci se státem vlajky a o zamýšlených krocích či opatřeních povolených státem vlajky. Hostitelský členský stát poté vydá zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\n7.   Existuje-li důvodné podezření, že plavidlo, třebaže pluje pod cizí vlajkou či odmítá vlajku vyvěsit, má ve skutečnosti stejnou státní příslušnost jako zúčastněná jednotka, ověří zúčastněná jednotka právo plavidla plout pod jeho vlajkou. Za tímto účelem se může k podezřelému plavidlu přiblížit. Pokud podezření přetrvává, provede jednotka na palubě plavidla s největší možnou ohleduplností další prohlídku.\n8.   Existuje-li důvodné podezření, že plavidlo, třebaže pluje pod cizí vlajkou či odmítá vlajku vyvěsit, má ve skutečnosti státní příslušnost hostitelského členského státu nebo zúčastněného členského státu, ověří zúčastněná jednotka právo plavidla plout pod jeho vlajkou.\n9.   Pokud se v případě uvedeném v odstavci 7 nebo 8 podezření ohledně státní příslušnosti plavidla potvrdí, může dotčený hostitelský členský stát nebo zúčastněný členský stát povolit jedno nebo více z opatření stanovených v odstavcích 1 a 2. Hostitelský členský stát poté vydá zúčastněné jednotce prostřednictvím mezinárodního koordinačního centra vhodné pokyny.\n10.   Během čekání na povolení státu vlajky nebo v případě, že toto povolení nebylo vydáno, je plavidlo z bezpečné vzdálenosti sledováno. Bez výslovného povolení státu vlajky nesmí být přijata žádná další opatření, s výjimkou těch, jež jsou nezbytná k odvrácení bezprostředního nebezpečí pro lidské životy nebo jež vycházejí z dvoustranných či mnohostranných dohod.\n11.   Existuje-li důvodné podezření, že je plavidlo bez státní příslušnosti zapojeno do pašování migrantů po moři, může zúčastněná jednotka vstoupit na palubu a prohledat takové plavidlo za účelem ověření, že loď je bez státní příslušnosti. Pokud se podezření potvrdí, informuje zúčastněná jednotka hostitelský členský stát, který může přímo či za pomoci členského státu, jemuž zúčastněná jednotka patří, přijmout další vhodná opatření, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2, v souladu s vnitrostátními a mezinárodním právem.\n12.   Členský stát, jehož zúčastněná jednotka přijala opatření podle odstavce 1, neprodleně informuje stát vlajky o výsledcích tohoto opatření.\n13.   Zástupce hostitelského členského státu nebo zúčastněného členského státu v mezinárodním koordinačním centru odpovídá za usnadnění komunikace s příslušnými orgány dotčeného členského státu žádajícího o povolení k ověření práva plavidla plout pod jeho vlajkou nebo k přijetí kteréhokoli z opatření stanovených v odstavcích 1 a 2.\n14.   Pokud se důvody pro podezření, že plavidlo je zapojeno do pašování migrantů na volném moři, prokáží jako neopodstatněné nebo pokud zúčastněná jednotka nemá pravomoc jednat, ale přetrvává důvodné podezření, že plavidlo přepravuje osoby, které mají v úmyslu dosáhnout hranice členského státu a vyhnout se kontrolám na hraničních přechodech, uvedené plavidlo se nadále monitoruje. Mezinárodní koordinační centrum sdělí informace o tomto plavidle národnímu koordinačnímu centru členských států, ke kterým plavidlo směřuje.\nČlánek 8\nZajištění v přilehlé zóně\n1.   V přilehlé zóně hostitelského členského státu nebo sousedního zúčastněného členského státu se opatření stanovená v čl. 6 odst. 1 a 2 přijímají v souladu s uvedenými odstavci a s čl. 6 odst. 3 a 4. Jakékoli povolení uvedené v čl. 6 odst. 1 a 2 lze udělit pouze pro opatření nutná k tomu, aby se zabránilo porušování příslušných právních předpisů na území či v teritoriálním moři daného členského státu.\n2.   Opatření stanovená v čl. 6 odst. 1 a 2 nelze přijmout v přilehlé zóně členského státu, který se neúčastní operace na moři, bez povolení tohoto členského státu. Mezinárodní koordinační centrum je informováno o veškeré komunikaci s tímto členským státem a o následném průběhu akce povolené tímto členským státem. Pokud tento členský stát povolení nevydá a existuje důvodné podezření, že dané plavidlo přepravuje osoby, které mají v úmyslu dosáhnout hranice členského státu, použije se čl. 7 odst. 14.\n3.   Pokud přilehlou zónou proplouvá plavidlo bez státní příslušnosti, použije se čl. 7 odst. 11.\nČlánek 9\nPátrací a záchranné situace\n1.   Členské státy dodržují povinnost poskytnout pomoc jakémukoli plavidlu či osobě v tísni na moři a během operací na moři a zajistí, aby jejich zúčastněné jednotky tuto povinnost dodržovaly v souladu s mezinárodním právem a při respektování základních práv. Činí tak bez ohledu na státní příslušnost či status dané osoby a bez ohledu na okolnosti, za jakých je tato osoba nalezena.\n2.   Pro účely řešení pátracích a záchranných situací, k nimž může dojít během operace na moři, musí operační plán, v souladu s příslušným mezinárodním právem, včetně práva v oblasti pátrání a záchrany, obsahovat alespoň tato ustanovení:\na)\nPokud mají zúčastněné jednotky v průběhu operace na moři důvod se domnívat, že se v případě plavidla či jakékoli osoby na palubě jedná o stadium nejistoty, pohotovosti nebo tísně, neprodleně předají záchrannému koordinačnímu centru odpovědnému za oblast pátrání a záchrany, v níž k situaci došlo, veškeré dostupné informace a jsou tomuto záchrannému koordinačnímu centru k dispozici.\nb)\nZúčastněné jednotky informují co nejdříve mezinárodní koordinační centrum o veškerém kontaktu se záchranným koordinačním centrem a o krocích, které učinily.\nc)\nPlavidlo nebo osoby na palubě se nacházejí ve stadiu nejistoty, zejména pokud:\ni)\nje někdo pohřešován či plavidlo je přetížené nebo\nii)\nosoba či plavidlo neučinily očekávané hlášení polohy nebo hlášení, že jsou v pořádku.\nd)\nPlavidlo nebo osoby na palubě se nacházejí ve stadiu pohotovosti, zejména pokud:\ni)\npo stadiu nejistoty selhaly pokusy navázat kontakt s osobou či plavidlem a nebylo úspěšné ani šetření u jiných vhodných zdrojů nebo\nii)\nbyly obdrženy informace, ze kterých vyplývá, že provozuschopnost plavidla je narušena, nikoliv však do té míry, že pravděpodobně nastane stav tísně.\ne)\nPlavidlo nebo osoby na palubě se nacházejí ve stadiu tísně, zejména pokud:\ni)\nbyly obdrženy konkrétní informace, že osoba či plavidlo jsou v ohrožení a potřebují okamžitou pomoc, nebo\nii)\npo stadiu pohotovosti další neúspěšné pokusy navázat kontakt s osobou či plavidlem a rozsáhlejší neúspěšné šetření naznačuje, že došlo ke stavu tísně, nebo\niii)\nbyly obdrženy informace, ze kterých vyplývá, že provozuschopnost plavidla je narušena do té míry, že pravděpodobně nastane stav tísně.\nf)\nZa účelem posouzení toho, zda se plavidlo nachází ve stadiu nejistoty, pohotovosti či tísně, zohlední zúčastněné jednotky veškeré relevantní informace a poznatky a předají je odpovědnému záchrannému koordinačnímu centru, včetně údajů o:\ni)\nexistenci žádosti o pomoc, i když taková žádost není jediným faktorem pro určení stavu tísně;\nii)\nzpůsobilosti plavidla k plavbě na moři a pravděpodobnosti, že plavidlo nedopluje do svého konečného místa určení;\niii)\npočtu osob na palubě vzhledem k typu a stavu plavidla;\niv)\ndostupnosti zásob, jako je palivo, voda a potraviny, nezbytných k doplutí k pobřeží;\nv)\npřítomnosti kvalifikované posádky a velení plavidla;\nvi)\ndostupnosti a spolehlivosti bezpečnostního, navigačního a komunikačního vybavení;\nvii)\npřítomnosti osob na palubě, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc;\nviii)\npřítomnosti zesnulých osob na palubě;\nix)\npřítomnosti těhotných žen nebo dětí na palubě;\nx)\npovětrnostních a námořních podmínkách, včetně předpovědí počasí a námořních meteorologických předpovědí.\ng)\nBěhem čekání na pokyny od záchranného koordinačního centra přijmou zúčastněné jednotky veškerá vhodná opatření k zajištění bezpečnosti dotčených osob.\nh)\nPokud se má za to, že plavidlo je ve stavu nejistoty, pohotovosti či tísně, avšak osoby na palubě odmítají přijmout pomoc, informuje zúčastněná jednotka odpovědné záchranné koordinační centrum a řídí se jeho pokyny. Zúčastněná jednotka pokračuje v plnění svých povinností řádné péče tím, že plavidlo sleduje a přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti dotčených osob, a zároveň se vyvaruje všech činností, které by mohly zhoršit situaci či zvýšit riziko zranění či ztrát na životech.\ni)\nPokud záchranné koordinační centrum třetí země odpovědné za oblast pátrání a záchrany nereaguje na informace předané zúčastněnou jednotkou, kontaktuje tato zúčastněná jednotka záchranné koordinační centrum v hostitelském členském státě, ledaže se tato zúčastněná jednotka domnívá, že koordinace pátrací a záchranné situace se může lépe zhostit jiné mezinárodně uznávané záchranné koordinační centrum.\nOperační plán může obsahovat podrobnosti přizpůsobené okolnostem dané operace na moři.\n3.   Po skončení pátrací a záchranné situace pokračuje zúčastněná jednotka za konzultace s mezinárodním koordinačním centrem v operaci na moři.\nČlánek 10\nVylodění\n1.   Operační plán obsahuje v souladu s mezinárodním právem a při dodržování základních práv alespoň následující způsoby vyloďování zajištěných či zachráněných osob při operaci na moři:\na)\nv případě zajištění na teritoriálním moři nebo v přilehlé zóně, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1, 2 či 6 nebo v čl. 8 odst. 1 či 2, se vylodění uskuteční v pobřežním členském státě, aniž je dotčen čl. 6 odst. 2 písm. b);\nb)\nv případě zajištění na volném moři, jak je stanoveno v článku 7, se vylodění může uskutečnit ve třetí zemi, o níž se předpokládá, že z ní plavidlo vyplulo. V případě, že to není možné, se vylodění uskuteční v hostitelském členském státě;\nc)\nv případě pátracích a záchranných situací, jak je stanoveno v článku 9, a aniž je dotčena odpovědnost záchranného koordinačního centra, spolupracují hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy s odpovědným záchranným koordinačním centrem za účelem nalezení bezpečného místa a poté, co odpovědné záchranné koordinační centrum toto bezpečné místo určí, zajistí hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy rychlé a účinné vylodění zachráněných osob.\nNení-li možné zprostit zúčastněnou jednotku její povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1, povolí se v nejkratší přiměřené době s ohledem na bezpečnost zachráněných osob a samotné zúčastněné jednotky vylodění zachráněných osob v hostitelském členském státě.\nTyto způsoby vyloďování nesmějí mít za následek uložení povinností členským státům, které se neúčastní operace na moři, ledaže výslovně udělily povolení k přijetí opatření na svém teritoriálním moři nebo v přilehlé zóně v souladu s čl. 6 odst. 6 nebo čl. 8 odst. 2.\nOperační plán může obsahovat podrobnosti přizpůsobené okolnostem dané operace na moři.\n2.   Zúčastněné jednotky informují mezinárodní koordinační centrum o přítomnosti jakýchkoli osob ve smyslu článku 4 a mezinárodní koordinační centrum tyto informace předá příslušným vnitrostátním orgánům země vylodění.\nV operačním plánu musí být uvedeny kontaktní údaje příslušných vnitrostátních orgánů, které přijímají vhodná návazná opatření.\nČlánek 11\nZměny nařízení (ES) č. 2007/2004\nV čl. 3a odst. 1 písm. j) a v čl. 8e odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 2007/2004 se doplňuje nová věta, která zní:\n„V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 (18).\nČlánek 12\nMechanismy solidarity\n1.   Členský stát, který čelí naléhavému a mimořádnému tlaku na svých vnějších hranicích, může:\na)\npožádat o vyslání evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s článkem 8a nařízení (ES) č. 2007/2004, které tomuto členskému státu poskytnou rychlou operativní pomoc;\nb)\nv souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2007/2004 požádat agenturu o technickou a operativní pomoc v otázkách koordinace mezi členskými státy nebo o vyslání odborníků za účelem podpory příslušných vnitrostátních orgánů;\nc)\npožádat o mimořádnou pomoc podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (19) s cílem řešit naléhavé a konkrétní potřeby v případě mimořádné situace.\n2.   Členský stát, jenž je vystaven silným migračním tlakům, které kladou neodkladné nároky na jeho přijímací zařízení a azylové systémy, může požádat:\na)\nEvropský podpůrný úřad pro otázky azylu o vyslání azylového podpůrného týmu v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (20), aby přispěl svými odbornými znalostmi, například pokud jde o tlumočnické služby, informace o zemích původu a znalosti zpracovávání a správy azylových spisů;\nb)\no mimořádnou pomoc podle článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (21) s cílem řešit naléhavé a konkrétní potřeby v případě mimořádné situace.\nČlánek 13\nZpráva\n1.   Agentura předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o používání tohoto nařízení v praxi do 18. července 2015 a poté každý rok.\n2.   Zpráva obsahuje popis postupů zavedených agenturou za účelem uplatňování tohoto nařízení během operací na moři a informace o používání tohoto nařízení v praxi, včetně podrobných informací o souladu se základními právy a dopadu na tato práva, i o všech případných incidentech, k nimž došlo.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 14\nÚčinek rozhodnutí 2010/252/EU\nRozhodnutí 2010/252/EU pozbývá účinku dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.\nČlánek 15\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 15. května 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2014.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).\n(4)  Rozhodnutí Rady 2010/252/EU ze dne 26. dubna 2010, kterým se doplňuje Schengenský hraniční kodex, pokud jde o ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 111, 4.5.2010, s. 20).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).\n(8)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(9)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(10)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(11)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(13)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(14)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(15)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(17)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).", "summary": "Ostraha vnějších námořních hranic EU a záchrana životů přistěhovalců při operacích na moři\nOstraha vnějších námořních hranic EU a záchrana životů přistěhovalců při operacích na moři\nToto nařízení stanoví pravidla pro monitorování námořních hranic Evropské unie, zajišťování plavidel podezřelých z převážení nedovolených přistěhovalců a záchranu osob v nebezpečí na moři při operacích souvisejících s ostrahou hranic pod koordinací agentury Frontex.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie\nPŘEHLED\n                  \nCílem politiky Evropské unie v oblasti vnějších námořních hranic je zajistit účinné monitorování překračování vnějších hranic, aby bylo možné čelit nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti a zároveň chránit a zachraňovat životy na moři.\nProto operace na moři pod dohledem agentury Frontex (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie) mají:\nodhalovat pokusy o nepovolené překročení vnějších hranic;\nzajišťovat plavidla podezřelá z toho, že se pokoušejí proniknout do Evropské unie (EU) bez toho, aby se podrobila hraničním kontrolám, a z převážení nedovolených přistěhovalců;\nřešit například pátrací a záchranné situace, které mohou nastat v průběhu operace na moři související s ostrahou hranic;\nzaručit ochranu základních práv přistěhovalců a zabránit jejich vyhoštění do země, v níž by mohli být vystaveni pronásledováni nebo by mohl být ohrožen jejich život (zásada nenavracení).\nZAJIŠTĚNÍ PLAVIDEL\n                     \nJsou stanovena zvláštní pravidla pro případ odhalení plavidel s nedovolenými přistěhovalci na palubě podle toho, kde je plavidlo zajištěno (v teritoriálním moři, v přilehlých zónách nebo na volném moři). Země EU mohou plavidlo zabavit, zadržet osoby na palubě a dovést plavidlo do pobřežní země, hostitelské země EU nebo do země mimo EU, pokud to tyto osoby neuvede v nebezpečí.\nJiná pravidla jsou stanovena pro řízení pátracích a záchranných situací s cílem poskytnout pomoc osobám v tísni na moři a vylodit zachráněné osoby.\nPři operaci na moři by pomoc měla být poskytována bez ohledu na státní příslušnost či status osob, jimž má být poskytnuta, a v souladu s platným mezinárodním právem.\nOPERAČNÍ PLÁN AGENTURY FRONTEX\n                     \nOperace související s ostrahou hranic provádějí země EU s operativní podporou agentury Frontex. Agentura je zodpovědná za:\nkoordinaci operativní spolupráce mezi zeměmi EU;\nposkytování zvýšené technické a operativní pomoci v případě humanitární nouze a záchranné operace na moři.\nProto je připraven operační plán obsahující podrobnosti uzpůsobené podle okolností plánované operaci na moři. Operační plány musí zejména zajistit, aby byla poskytnuta náležitá pomoc dětem a zranitelným osobám.\nMechanismy solidarity\nZemě EU vystavené silným migračním tlakům mohou v případě mimořádné situace vyžadovat specifickou pomoc a podporu od Evropského podpůrného úřadu a vyslání evropských jednotek pohraniční stráže.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 656/2014\n17. 7. 2014\n-\nÚř. věst. L 189 ze dne 27. 6. 2014\nPoslední aktualizace 28.09.2014"}
{"celex_id": "32014R0514", "reference": "20.5.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 150/112\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 514/2014\nze dne 16. dubna 2014\no obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPolitika Unie v oblasti vnitřních věcí směřuje k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, tedy prostoru bez vnitřních hranic, do nějž mohou lidé vstupovat a v němž se mohou pohybovat, žít a pracovat volně a s důvěrou, že jsou plně respektována jejich práva a zaručena jejich bezpečnost, přičemž bere v potaz společné výzvy, jako je rozvoj komplexní přistěhovalecké politiky Unie s cílem posílit konkurenceschopnost a sociální soudržnost Unie, dále vytvoření společného evropského azylového systému, předcházení hrozbám závažné a organizované trestné činnosti a boj proti nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi, hrozbám kyberkriminality a terorismu.\n(2)\nJe nezbytné přijmout integrovaný přístup k otázkám vyvstávajícím v důsledku tlaku migrace a žádostí o azyl a ke správě vnějších hranic Unie, který zajistí plné dodržování mezinárodního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, a který prokáže solidaritu mezi všemi členskými státy a bude projevem vědomí, že je zapotřebí respektovat povinnosti členských států při zajišťování jasného vymezování úkolů.\n(3)\nFinancování z prostředků Unie na podporu rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva by mělo Unii přinést přidanou hodnotu a být hmatatelným výrazem solidarity a sdílené odpovědnosti, jež jsou pro reakci na společné výzvy nepostradatelné.\n(4)\nExistence společného rámce by měla zajistit potřebnou soudržnost, zjednodušení a jednotné provádění financování ve všech příslušných oblastech politiky.\n(5)\nVynakládání prostředků v oblasti upravené tímto nařízením by mělo být koordinováno, aby byla zajištěna jejich doplňkovost, efektivita a viditelnost a aby bylo dosaženo optimálního rozpočtového rozložení.\n(6)\nSpolečný rámec by měl stanovit zásady poskytování pomoci a povinnosti členských států a Komise při zajišťování toho, aby byly tyto zásady uplatňovány, včetně předcházení nesrovnalostem a podvodům a jejich odhalování.\n(7)\nTakové financování z prostředků Unie by bylo účinnější a lépe zaměřené, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategických víceletých programů, které vypracují jednotlivé členské státy na základě dialogu s Komisí.\n(8)\nOpatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím, jež budou podporována na základě zvláštních nařízení vymezených tímto nařízením (dále jen „zvláštní nařízení“), by měla být přijímána tak, aby byla zajištěna jejich součinnost a soudržnost s dalšími akcemi mimo Unii, která jsou podporována z geograficky i tematicky zaměřených nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo usilovat zejména o to, aby byly plně dodrženy zásady a obecné cíle vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se váže k dané zemi či regionu. Tato opatření by neměla být určena na podporu akcí, které jsou přímo zaměřeny na rozvoj, a měla by ve vhodných případech doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Je třeba dodržovat zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje uvedenou v odstavci 35 Evropského konsensu o rozvoji. Je rovněž důležité zajistit, aby poskytování mimořádné pomoci bylo v souladu s humanitární politikou Unie a případně ji doplňovalo a aby dodržovalo humanitární zásady, které jsou stanoveny v Evropském konsensu o humanitární pomoci.\n(9)\nVnější činnost by měla být soudržná a jednotná v souladu s čl. 18 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).\n(10)\nPřípravě víceletých programů, jež mají sloužit k dosažení cílů tohoto financování z prostředků Unie, by měl předcházet politický dialog mezi členskými státy a Komisí, při němž by byla pro jednotlivé členské státy vytyčena ucelená strategie. Jako výsledek politického dialogu by měl každý členský stát předložit Komisi národní program uvádějící způsoby dosažení cílů příslušného zvláštního nařízení na období 2014–2020. Komise by měla posoudit, zda je národní program s uvedenými cíli a s výsledkem politického dialogu slučitelný. Komise by měla navíc posoudit, zda rozdělení financování z prostředků Unie mezi cíle odpovídá minimálnímu procentnímu podílu stanovenému pro jednotlivé cíle v příslušném zvláštním nařízení. Členským státům by mělo být umožněno se od těchto minimálních procentních podílů odchýlit, přičemž v takovém případě by měly uvést důvody tohoto odchýlení se ve svém národním programu. Pokud Komise nepovažuje důvody uvedené dotčeným členským státem za přiměřené, nemusí národní program schválit. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament o výsledku politických dialogů, o úplném procesu programování zahrnujícím přípravu národních programů, včetně dodržení minimálního procentního podílu stanoveného pro jednotlivé cíle v příslušných zvláštních nařízeních vymezených tímto nařízením, a o provádění národních programů.\n(11)\nAby bylo zajištěno náležité financování v období 2018–2020, měla by být uvedená strategie předmětem přezkumu v polovině období.\n(12)\nV souladu se zásadou proporcionality a s potřebou maximálně omezit administrativní zátěž by členské státy měly s příslušnými orgány a subjekty navázat partnerství, jehož prostřednictvím vypracují své národní programy a budou je po celé víceleté období provádět. Členské státy by měly zajistit, aby v jednotlivých fázích programovacího cyklu nedocházelo mezi partnery ke střetu zájmů. Každý členský stát by měl ustavit výbor, který bude sledovat národní program a pomáhat členskému státu při přezkumu provádění a pokroku při dosahování cílů programu. Každý členský stát by měl stanovit postupy pro ustavení tohoto výboru provádějícího sledování.\n(13)\nZpůsobilost výdajů v rámci národních programů by měly určovat vnitrostátní právní předpisy v souladu se společnými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Počátek a konec období způsobilosti výdajů by měly být vymezeny tak, aby poskytly jednotná a spravedlivá pravidla pro národní programy.\n(14)\nTechnická pomoc by měla členským státům umožnit podporovat provádění jejich národních programů a pomoci příjemcům při plnění jejich závazků a dodržování práva Unie. Technická pomoc by případně mohla zahrnovat náklady vynaložené příslušnými orgány ve třetích zemích.\n(15)\nZa účelem zajištění náležitého rámce pro rychlé poskytování mimořádné pomoci by mělo toto nařízení umožnit podporu opatření, na něž byly výdaje vynaloženy ještě před podáním žádosti o takovou pomoc, avšak nikoli před 1. lednem 2014, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), jež tuto flexibilitu v řádně odůvodněných mimořádných případech umožňuje. V řádně odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro provedení akcí, zejména je-li příjemcem mezinárodní nebo nevládní organizace, může podpora představovat 100 % způsobilých nákladů. Akce podporované v rámci mimořádné pomoci by měly vyplývat přímo z mimořádné situace a neměly by nahrazovat dlouhodobé investice členských států.\n(16)\nRozhodnutí přijatá v souvislosti s příspěvkem z rozpočtu Unie by měla být řádně zdokumentována pro účely případného auditu.\n(17)\nFinanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.\n(18)\nV rámci ochrany finančních zájmů Unie mohou být kontroly na místě a audity prováděné členskými státy, Komisí, Účetním dvorem či Evropským úřadem pro boj proti podvodům, zřízeným rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (5) (dále jen „OLAF“) ohlášeny či neohlášeny hospodářským subjektům, v souladu s příslušnými právními předpisy.\n(19)\nCílem nové struktury financování v oblasti vnitřních věcí je zjednodušit příslušná pravidla a omezit administrativní zátěž příjemců. Kontrolní mechanismus by nicméně měl zůstat účinný, a proto je důležité připomenout příslušná pravidla na ochranu finančních zájmů Unie stanovená pro kontroly na místě a audity, které mohou být ohlášené či neohlášené.\n(20)\nČlenské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění řádného fungování systému řízení a kontroly a kvalitního provádění svých národních programů. Za tímto účelem je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které by měly tyto systémy plnit.\n(21)\nPro zajištění účinného a řádného provádění národních programů by měly být upřesněny povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly, prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.\n(22)\nV souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by hlavní odpovědnost za provádění a kontrolu národních programů měly nést členské státy, jež k tomuto účelu používají systémy řízení a kontroly. Podpora poskytovaná na základě zvláštních nařízení by měla být prováděna v úzké spolupráci Komise a členských států v souladu se zásadou subsidiarity.\n(23)\nČlenské státy by měly plně využívat odborné znalosti a zkušenosti, které veřejné a soukromé subjekty získaly při provádění dřívějších fondů v oblasti vnitřních věcí.\n(24)\nPouze odpovědné orgány určené členskými státy poskytují dostatečnou záruku, že před poskytnutím podpory příjemcům z rozpočtu Unie byly provedeny nezbytné kontroly. Mělo by být tedy výslovně stanoveno, že z rozpočtu Unie lze proplácet pouze výdaje, jež vynaložily určené odpovědné orgány.\n(25)\nMěly by být stanoveny pravomoci a povinnosti Komise, které jí umožní ověřovat účinnost fungování systémů řízení a kontroly a požadovat přijetí opatření ze strany členských států.\n(26)\nRozpočtové závazky Unie by měly být přijímány každoročně. Aby bylo zajištěno účinné řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro vyplácení ročního a konečného zůstatku.\n(27)\nPředběžná platba na počátku programů zajišťuje, aby měly členské státy prostředky na podporu příjemců při provádění programu, jakmile je program schválen. Proto by měla být přijata ustanovení o výši počáteční předběžné platby. Počáteční předběžná platba by měla být v plné výši zúčtována při uzavření programu. Odpovědné orgány by měly zajistit, aby příjemci včas obdrželi celou částku, která jim byla přiznána.\n(28)\nNavíc by měla být poskytována roční předběžná platba, aby se zajistilo, že členské státy mají dostatečné prostředky k provádění svých národních programů. Roční předběžné financování by mělo být zúčtováno každý rok při platbě ročního zůstatku.\n(29)\nV rámci tříletého přezkumu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 byly zavedeny změny v metodě sdíleného řízení, jež je nutno zohlednit.\n(30)\nV zájmu posílení odpovědnosti za výdaje spolufinancované v jednotlivých letech z rozpočtu Unie by měl být vytvořen vhodný rámec pro schvalování roční účetní závěrky. Na základě tohoto rámce by měl odpovědný orgán předkládat Komisi pro daný národní program dokumenty uvedené v ustanoveních nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 týkajících se sdíleného řízení s členskými státy.\n(31)\nZa účelem zajištění větší věrohodnosti, o niž se schvalování roční účetní závěrky v celé Unii opírá, by měla být zavedena společná úprava povahy a rozsahu kontrol, jež mají provádět členské státy.\n(32)\nPro zajištění řádného finančního řízení zdrojů Unie může být nezbytné, aby Komise prováděla finanční opravy. Aby byla zajištěna právní jistota pro členské státy, je důležité vymezit okolnosti, za kterých může porušení příslušného ustanovení práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů vést k finančním opravám ze strany Komise. Aby se zajistilo, že jakékoli finanční opravy, které Komise může uložit členským státům, budou souviset s ochranou finančních zájmů Unie, měly by být tyto opravy omezeny na případy, kdy se porušení práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přímo nebo nepřímo týká způsobilosti, správnosti, řízení nebo kontroly akcí a souvisejících výdajů. Pro zajištění proporcionality je důležité, aby Komise při rozhodování o výši finanční opravy zvážila povahu a závažnost dotčeného porušení. V tomto ohledu je vhodné stanovit kritéria, podle nichž bude Komise finanční opravy uplatňovat, a postup, jehož výsledkem může být rozhodnutí o finanční opravě.\n(33)\nPro vytvoření finanční vazby mezi odpovědnými orgány a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto orgánů. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoli však souladu výdajů s právem Unie.\n(34)\nO tom, zda členské státy vynaložily výdaje v souladu s právními předpisy Unie, by měla rozhodovat Komise, která podle článku 17 Smlouvy o EU odpovídá za řádné uplatňování práva Unie. Členské státy by měly mít právo odůvodnit svá rozhodnutí o provedení plateb. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje vynaložené v minulosti, je třeba stanovit maximální lhůtu, ve které může Komise rozhodnout o konkrétních finančních důsledcích nesplnění povinností.\n(35)\nJe důležité zajistit řádné finanční řízení a účinné provádění a rovněž zaručit transparentnost, právní jistotu, dostupnost finančních zdrojů a rovné zacházení s příjemci.\n(36)\nS cílem zjednodušit využívání finančních prostředků a snížit riziko chyb, ale zároveň umožnit v případě potřeby diferenciaci odrážející specifika politiky, je vhodné vymezit formy podpory a harmonizované podmínky pro způsobilost výdajů, včetně možností zjednodušeného vykazování nákladů. V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly přijmout vnitrostátní pravidla týkající se způsobilosti výdajů.\n(37)\nZa účelem posílení finanční kázně je vhodné stanovit opatření ke zrušení části rozpočtového závazku v rámci národního programu, zejména pokud může být ze zrušení závazku vyňata určitá částka a pokud prodlevy při provádění vyplývají ze soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo z důvodů vyšší moci.\n(38)\nAby se zajistilo vhodné uplatňování obecných pravidel o zrušení závazku, měla by stanovená pravidla podrobně uvádět, jak se určují lhůty pro zrušení závazku a jakým způsobem se vypočítávají příslušné částky.\n(39)\nJe důležité upozorňovat na úspěchy financování z prostředků Unie širokou veřejnost. Občané mají právo vědět, jak jsou finanční zdroje Unie vynakládány. Povinnost zajistit odpovídající informování veřejnosti by měly mít Komise, odpovědné orgány i příjemci. Aby se zajistila větší účinnost při komunikaci s širokou veřejností a větší součinnost mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise, měl by rozpočet přidělený na komunikaci v souvislosti s financováním z prostředků Unie rovněž pokrývat komunikaci mezi orgány Unie týkající se politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecnými cíli tohoto financování z prostředků Unie v oblasti vnitřních věcí.\n(40)\nAby bylo zajištěno rozsáhlé šíření informací o financování z prostředků Unie v oblasti vnitřních věcí a aby byli potenciální příjemci informováni o možnostech financování, měla by být na základě tohoto nařízení vymezena podrobná pravidla ohledně informačních a komunikačních opatření, jakož i určité technické vlastnosti takových opatření a všechny členské státy by měly zřídit alespoň internetovou stránku či internetový portál s potřebnými informacemi. Členské státy by měly zahájit přímější komunikační kampaně s cílem náležitě informovat potenciální příjemce mimo jiné prostřednictvím pořádání pravidelných veřejných akcí, tak zvaných informačních dnů a školení pro potenciální příjemce.\n(41)\nÚčinnost podporovaných akcí závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.\n(42)\nK provádění změn ustanovení tohoto nařízení, která upravují společné zásady pro určování způsobilosti výdajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(43)\nPři provádění tohoto nařízení, včetně vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.\n(44)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).\n(45)\nPro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví vzorové formuláře pro poskytování informací Komisi, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup.\n(46)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit obecná pravidla pro provádění zvláštních nařízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(47)\nPokud toto nařízení stanoví obecná pravidla nezbytná pro provádění zvláštních nařízení, v nichž se stanoví jeho použitelnost na tato zvláštní nařízení a jež představují akty navazující na schengenské acquis v souvislosti se zeměmi, na něž se tato zvláštní nařízení vztahují na základě příslušných protokolů připojených ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU nebo na základě příslušných dohod, mělo by se toto nařízení používat společně s uvedenými zvláštními nařízeními. V tomto ohledu může toto nařízení vytvořit vazbu s ustanoveními zvláštních nařízení, jimiž se rozvíjí schengenské acquis, a mít na ně přímý dopad, a ovlivnit tak právní rámec těchto nařízení.\n(48)\nV souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámily oba tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(49)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(50)\nJe vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (7). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\nToto nařízení stanoví obecná pravidla pro provádění zvláštních nařízení, pokud jde o:\na)\nfinancování výdajů;\nb)\npartnerství, programování, podávání zpráv, monitorování a hodnocení;\nc)\nsystémy řízení a kontroly, jež musí zavést členské státy, a\nd)\nschvalování účetní závěrky.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„zvláštními nařízeními“\n—\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (8),\n—\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (9), a\n—\njakékoli další nařízení, v němž je stanoveno, že se použije toto nařízení;\nb)\n„programováním“ vícefázový proces organizace, rozhodování a financování s cílem provádět během několika let společné akce Unie a členských států za účelem dosažení cílů zvláštních nařízení;\nc)\n„akcí“ projekt či skupina projektů, které vybral orgán odpovědný za příslušný národní program nebo které byly vybrány v rámci jeho odpovědnosti a které přispívají k obecným a specifickým cílům zvláštních nařízení;\nd)\n„akcí Unie“ nadnárodní akce či akce, na nichž má Unie zvláštní zájem ve smyslu vymezeném ve zvláštních nařízeních;\ne)\n„projektem“ konkrétní, praktický prostředek použitý k provedení celé akce či její části ze strany příjemce příspěvku Unie;\nf)\n„mimořádnou pomocí“ projekt či skupina projektů, které řeší mimořádnou situaci ve smyslu vymezeném ve zvláštních nařízeních;\ng)\n„příjemcem“ příjemce příspěvku Unie v rámci určitého projektu, ať se jedná o veřejnoprávní či soukromý subjekt, mezinárodní organizaci, či Mezinárodní výbor Červeného kříže (Červený kříž) nebo Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.\nKAPITOLA II\nZÁSADY POMOCI\nČlánek 3\nObecné zásady\n1.   Na základě zvláštních nařízení je prostřednictvím národních programů, akcí Unie a mimořádné pomoci poskytována podpora, která doplňuje intervence na celostátní, regionální a místní úrovni a slouží cílům, jež Unie sleduje a představuje tak pro Unii přidanou hodnotu.\n2.   Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná na základě zvláštních nařízení a ze strany členských států byla v souladu s příslušnými činnostmi, politikami a prioritami Unie a aby doplňovala další nástroje Unie a současně zohledňovala konkrétní situaci jednotlivých členských států.\n3.   Podpora poskytovaná na základě zvláštních nařízení je prováděna v úzké spolupráci Komise a členských států.\n4.   Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi a společně s Evropskou službou pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), jedná-li se o akce ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím, zajišťují koordinaci mezi tímto nařízením a zvláštními nařízeními a koordinaci s dalšími příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie, včetně těch, jež jsou předmětem vnější činnosti Unie.\n5.   Komise a členské státy zajistí, případně společně s ESVČ, aby akce ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím byly prováděny tak, aby byla zajištěna jejich součinnost a soudržnost s dalšími akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím nástrojů Unie. Zejména zajistí, aby tyto akce:\na)\nbyly slučitelné s vnější politikou Unie, byly v souladu se zásadou soudržnosti politik v oblasti rozvoje a se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;\nb)\nbyly zaměřeny na opatření, která nejsou orientována na rozvoj;\nc)\nsloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými uvnitř Unie.\n6.   Komise a členské státy uplatňují zásadu řádného finančního řízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti stanovenými v článku 30 uvedeného nařízení.\n7.   Komise a členské státy zajistí účinnost podpory poskytované na základě zvláštních nařízení, a to i prostřednictvím monitorování, podávání zpráv a hodnocení.\n8.   Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s tímto nařízením a zvláštními nařízeními s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce, členské státy a Komisi a zohledňují přitom zásadu proporcionality.\nČlánek 4\nSoulad s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy\nAkce financované na základě zvláštních nařízení musí být v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a vnitrostátního práva.\nČlánek 5\nOchrana finančních zájmů Unie\n1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných na základě tohoto nařízení a zvláštních nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případě zjištění nesrovnalostí a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.\n2.   Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o významném pokroku v souvisejících správních a soudních řízeních.\n3.   Nelze-li částky vyplacené příjemci neoprávněně v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu získat zpět, zodpovídá za uhrazení odpovídajících částek zpět do rozpočtu Unie dotyčný členský stát.\n4.   Členské státy zajistí účinné předcházení podvodům, které má odrazující účinek, zejména v oblastech zatížených vyšším rizikem, Přihlédnou přitom k výhodám i k přiměřenosti přijatých opatření.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, kterými stanoví povinnosti členských států uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.\n6.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů četnost podávání zpráv o nesrovnalostech a formát, který má být pro tyto zprávy použit. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 59 odst. 2.\n7.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení a zvláštních nařízení.\n8.   OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení a zvláštních nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.\n9.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 7 a 8, musí dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nKAPITOLA III\nFINANČNÍ RÁMEC PRO AKCE UNIE A MIMOŘÁDNOU A TECHNICKOU POMOC\nČlánek 6\nProváděcí rámec\n1.   Komise určí celkovou částku, jež bude z jejího podnětu uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok pro akce Unie a mimořádnou a technickou pomoc.\n2.   Komise přijímá formou prováděcích aktů pracovní program pro akce Unie a mimořádnou pomoc. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\n3.   K zajištění včasné dostupnosti zdrojů může Komise samostatně přijmout pracovní program pro mimořádnou pomoc.\n4.   Akce Unie a mimořádnou a technickou pomoc z podnětu Komise lze provádět buď přímo, tedy ze strany Komise či prostřednictvím výkonných agentur, nebo nepřímo, tedy ze strany jiných subjektů a osob než členských států v souladu s článkem 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\nČlánek 7\nMimořádná pomoc\n1.   V reakci na mimořádnou situaci ve smyslu definovaném ve zvláštních nařízeních může Komise rozhodnout o poskytnutí mimořádné pomoci. Komise v takových případech včas informuje Evropský parlament a Radu.\n2.   V mezích dostupných zdrojů může tato mimořádná pomoc činit až 100 % způsobilých výdajů.\n3.   Tato mimořádná pomoc může být poskytována v členských státech a třetích zemích v souladu s cíli a akcemi, jež jsou vymezeny ve zvláštních nařízeních.\n4.   Z mimořádné pomoci lze hradit výdaje, jež byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant či pomoc, avšak nikoli před 1. lednem 2014, je-li to nezbytné k provedení dané akce.\n5.   Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělovaných přímo agenturám Unie.\nČlánek 8\nAkce Unie a mimořádná pomoc ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím\n1.   Komise může rozhodnout o financování akcí Unie a mimořádné pomoci ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím v souladu s cíli a akcemi, jež jsou vymezeny ve zvláštních nařízeních.\n2.   Jsou-li tyto akce prováděny přímo, mohou žádosti o grant předložit tyto subjekty:\na)\nčlenské státy;\nb)\ntřetí země v řádně odůvodněných případech, kdy je grant nezbytný k dosažení cílů tohoto nařízení a zvláštních nařízení;\nc)\nspolečné subjekty zřízené třetími zeměmi a Unií či členskými státy;\nd)\nmezinárodní organizace včetně regionálních organizací, orgánů, útvarů a misí OSN, mezinárodních finančních institucí a rozvojových bank a institucí s mezinárodní pravomocí, pokud tyto organizace přispívají k cílům příslušného zvláštního nařízení nebo zvláštních nařízení;\ne)\nČervený kříž a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce;\nf)\nnevládní organizace založené a registrované v Unii a v zemích zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis;\ng)\nagentury Unie pro mimořádnou pomoc.\nČlánek 9\nTechnická pomoc z podnětu Komise\n1.   Z podnětu nebo jménem Komise lze na základě zvláštních nařízení podporovat opatření a činnosti nezbytné k provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení, jež se zaměřují na přípravu, monitorování, administrativní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu.\n2.   Opatření a činnosti uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat:\na)\npomoc při vypracovávání a posuzování projektů;\nb)\npodporu při posilování institucí a budování správních kapacit v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení a zvláštních nařízení;\nc)\nakce související s analýzou, řízením, monitorováním, výměnou informací a prováděním tohoto nařízení a zvláštních nařízení, jakož i akce související se zaváděním systémů kontroly a technickou a administrativní pomocí;\nd)\nhodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie, včetně těch, které mají obecnou povahu, týkající se fungování zvláštních nařízení;\ne)\nakce zaměřené na šíření informací, podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi. Aby se zajistila větší účinnost při komunikaci se širokou veřejností a větší součinnost mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise, musí zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž pokrývat institucionální komunikaci týkající se politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení a zvláštních nařízení;\nf)\ninstalace, aktualizace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;\ng)\nnavržení společného hodnotícího a monitorovacího rámce, jakož i systému ukazatelů, případně se zohledněním vnitrostátních ukazatelů;\nh)\nakce zaměřené na zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;\ni)\nkonference, semináře, pracovní setkání a další společná informační a školicí opatření pro příslušné orgány a příjemce, jež jsou věnovány provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení;\nj)\nakce související s odhalováním podvodů a předcházením podvodům;\nk)\nakce týkající se auditu.\n3.   Opatření a činnosti uvedené v odstavci 1 se mohou rovněž týkat předchozích i následných finančních rámců.\nKAPITOLA IV\nNÁRODNÍ PROGRAMY\nODDÍL 1\nProgramování a prováděcí rámec\nČlánek 10\nProgramování\nCíle zvláštních nařízení jsou sledovány v rámci víceletého programování na období 2014–2020 a jsou podrobeny přezkumu v polovině období v souladu s článkem 15.\nČlánek 11\nZajištění subsidiarity a proporcionality\n1.   Členské státy a jejich příslušné orgány vymezené v článku 25 (dále jen „určené orgány“) odpovídají za provádění programů a plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a zvláštních nařízení na příslušné úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotyčného členského státu a s tímto nařízením a zvláštními nařízeními.\n2.   Opatření k provádění a využívání podpory poskytované na základě zvláštních nařízení, a zejména finanční a správní zdroje potřebné v souvislosti s podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou, musí, pokud jde o míru poskytované podpory, zohledňovat zásadu proporcionality, čímž se sníží administrativní zátěž a usnadní účinné provádění.\nČlánek 12\nPartnerství\n1.   Pro účely plnění úkolů podle odstavce 3 každý členský stát naváže, v souladu se svými vnitrostátními pravidly a postupy a příslušnými bezpečnostními požadavky, partnerství s příslušnými orgány a subjekty. Partnerství iniciují příslušné veřejné orgány na celostátní, regionální a případně místní úrovni. Ve vhodných případech zahrnuje rovněž příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace a sociální partnery.\n2.   Partnerství je rozvíjeno v plném souladu s institucionální, zákonnou a finanční pravomocí každé skupiny partnerů.\n3.   Členské státy se účastní partnerství prostřednictvím vypracovávání, provádění, monitorování a hodnocení národních programů. Složení partnerství se může v jednotlivých fázích programu lišit.\n4.   Každý členský stát zřídí monitorovací výbor, který bude nápomocen při provádění národních programů.\n5.   Komise může poskytnout pokyny ohledně monitorování národních programů a v případě potřeby a se souhlasem dotčeného členského státu se může podílet na činnosti monitorovacího výboru jako poradce.\nČlánek 13\nPolitický dialog\n1.   Za účelem usnadnění přípravy národních programů vede každý členský stát a Komise dialog na úrovni vyšších úředníků, přičemž se zohlední příslušné orientační harmonogramy stanovené v článku 14. Dialog se zaměří na celkové výsledky, jichž má být prostřednictvím národních programů dosaženo, s cílem zabývat se potřebami a prioritami členských států v oblastech intervence upravených ve zvláštních nařízeních s přihlédnutím k výchozí situaci v dotčených členských státech a k cílům zvláštních nařízení. Tento dialog je také příležitostí k výměně názorů na akce Unie. Výsledky dialogu budou vodítkem pro vypracovávání a schvalování národních programů a budou zahrnovat uvedení data, k němuž se očekává předložení národních programů členskými státy Komisi a které umožní včasné přijetí daného programu. Tyto výsledky se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.\n2.   V případě akcí, jež mají být prováděny ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, se nesmí jednat o akce přímo zaměřené na rozvoj a politický dialog musí usilovat o jejich úplnou soudržnost se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se váže k dané zemi či regionu.\n3.   Po ukončení politických dialogů Komise informuje Evropský parlament o celkovém výsledku.\n4.   Považují-li to členský stát a Komise za vhodné, lze po provedení přezkumu v polovině období podle článku 15 politický dialog zopakovat, aby byly znovu vyhodnoceny potřeby daného členského státu a priority Unie.\nČlánek 14\nVypracovávání a schvalování národních programů\n1.   Na základě výsledků politického dialogu podle čl. 13 odst. 1 předloží každý členský stát víceletý národní program v souladu se zvláštními nařízeními.\n2.   Jednotlivé navržené národní programy musí pokrývat rozpočtové roky v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a obsahovat tyto prvky:\na)\npopis výchozí situace v daném členském státě doplněný o nezbytné věcné informace pro řádné posouzení požadavků;\nb)\nanalýzu požadavků v daném členském státě a cíle tohoto státu vymezené tak, aby byly tyto požadavky během programového období splněny;\nc)\nnáležitou strategii, která vymezí cíle, jež mají být za podpory z rozpočtu Unie sledovány, ukazatele pro jejich dosažení a orientační harmonogram a uvede příklady plánovaných akcí na dosažení těchto cílů;\nd)\npopis toho, jak jsou zahrnuty cíle stanovené ve zvláštních nařízeních;\ne)\nmechanismy k zajištění koordinace mezi nástroji, které jsou ustaveny ve zvláštních nařízeních, a jinými nástroji Unie a členských států;\nf)\ninformace o zaváděném monitorovacím a hodnotícím rámci a ukazatelích, jimiž bude měřen pokrok při plnění sledovaných cílů oproti výchozí situaci v daném členském státě;\ng)\nprováděcí ustanovení národního programu zahrnující určení příslušných orgánů a stručný popis zamýšleného systému řízení a kontroly;\nh)\nstručný popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12;\ni)\nnávrh plánu financování orientačně rozepsaný na jednotlivé rozpočtové roky daného období, včetně údajů o výdajích na technickou pomoc;\nj)\nmechanismy a metody, jakými bude národní program zveřejňován.\n3.   Návrhy národních programů předloží členské státy Komisi nejpozději tři měsíce od ukončení politického dialogu podle článku 13.\n4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů vzor, podle kterého se vypracovávají národní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\n5.   Před schválením navrhovaného národního programu Komise posoudí:\na)\nsoulad programu s cíli zvláštních nařízení a se závěry politického dialogu podle čl. 13 odst. 1;\nb)\nrozdělení financování z prostředků Unie mezi cíle s ohledem na požadavky zvláštních nařízení a případně zdůvodnění odchylky od minimálních podílů stanovených ve zvláštních nařízeních;\nc)\nrelevantnost cílů, ukazatelů, harmonogramu a příkladů akcí plánovaných v navrhovaném národním programu z hlediska strategie navržené členskými státy;\nd)\nrelevantnost prováděcích ustanovení podle odst. 2 písm. g) z hlediska plánovaných akcí;\ne)\nsoulad navrhovaného programu s právem Unie;\nf)\ndoplňkovost vůči podpoře poskytované z jiných fondů Unie včetně Evropského sociálního fondu;\ng)\nv případě obecných cílů a příkladů akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím jejich soudržnost se zásadami a cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se váže k dané zemi či regionu, pokud se jedná o cíle a příklady opatření podle zvláštních nařízení.\n6.   Komise předloží své připomínky do tří měsíců od předložení navrhovaného národního programu. Dojde-li Komise k závěru, že navrhovaný národní program neodpovídá cílům zvláštního nařízení s ohledem na národní strategii nebo že financování z prostředků Unie, které má být přiděleno na tyto cíle, je nedostatečné nebo že tento program není v souladu s právem Unie, vyzve dotyčný členský stát, aby poskytl veškeré potřebné doplňující informace a případně navrhovaný národní program pozměnil.\n7.   Jsou-li případné připomínky Komise odpovídajícím způsobem zohledněny, Komise každý národní program schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej členský stát formálně předložil.\n8.   Aniž je dotčen odstavec 7, informuje Komise Evropský parlament o celkovém výsledku uplatňování odstavců 5 a 6, včetně dodržení minimálních procentních podílů stanovených pro jednotlivé cíle v příslušných zvláštních nařízeních nebo odchylky od těchto podílů.\n9.   Nastanou-li nové či nepředvídané okolnosti, lze schválený národní program z podnětu Komise či dotčeného členského státu přezkoumat a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracovat.\nČlánek 15\nPřezkum v polovině období\n1.   V roce 2018 provedou Komise a jednotlivé členské státy přezkum situace s ohledem na průběžné hodnotící zprávy předložené členskými státy v souladu s čl. 57 odst. 1 písm. a) a s ohledem na vývoj politik Unie a vývoj v dotčených členských státech.\n2.   V návaznosti na přezkum podle odstavce 1 a s ohledem na jeho výsledky mohou být národní programy přepracovány.\n3.   Pravidla stanovená v článku 14 pro přípravu a schvalování národních programů se obdobně použijí i na vypracovávání a schvalování přepracovaných národních programů.\n4.   Poté, co bude přezkum v polovině období dokončen, a v rámci průběžného hodnocení podle čl. 57 odst. 2 písm. a) předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o tomto přezkumu.\nČlánek 16\nStruktura financování\n1.   Finanční příspěvky poskytované v rámci národních programů mají formu grantů.\n2.   Akce podporované v rámci národních programů jsou spolufinancovány z veřejných nebo soukromých zdrojů, jsou neziskové povahy a nejsou předmětem financování z jiných zdrojů zahrnutých v rozpočtu Unie.\n3.   Příspěvek z rozpočtu Unie nesmí překročit 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.\n4.   Příspěvek z rozpočtu Unie může být zvýšen na 90 % v případě specifických akcí či strategických priorit ve smyslu definovaném ve zvláštních nařízeních.\n5.   Příspěvek z rozpočtu Unie může být zvýšen na 90 % ve výjimečných řádně odůvodněných případech, například pokud by z důvodu hospodářského tlaku na vnitrostátní rozpočet nebyly jinak projekty realizovány a nebylo by dosaženo cílů národního programu.\n6.   Příspěvek z rozpočtu Unie na technickou pomoc z podnětu členských států může dosáhnout až 100 % celkových způsobilých výdajů.\nČlánek 17\nObecné zásady způsobilosti\n1.   Nestanoví-li toto nařízení nebo zvláštní nařízení jinak, určuje se způsobilost výdajů podle vnitrostátních pravidel.\n2.   V souladu se zvláštními nařízeními musí výdaje, mají-li být způsobilé:\na)\nspadat do oblasti působnosti zvláštních nařízení a jejich cílů;\nb)\nbýt potřebné k provedení činností, jež jsou předmětem daného projektu;\nc)\nbýt přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o ekonomickou výhodnost a nákladovou efektivnost.\n3.   Výdaje jsou způsobilé pro podporu podle zvláštního nařízení, pokud:\na)\nje příjemce vynaložil v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022, a\nb)\nurčený odpovědný orgán je skutečně uhradil v období od 1. ledna 2014 do 30. června 2023.\n4.   Odchylně od odstavce 3 jsou způsobilé rovněž výdaje uhrazené v roce 2014, které odpovědný orgán uhradil dříve, než byl formálně určen podle článku 26, pokud systémy řízení a kontroly používané před tímto formálním určením jsou v zásadě totožné se systémy účinnými po formálním určení odpovědného orgánu.\n5.   Výdaje uvedené v žádosti o platbu, kterou příjemce odpovědnému orgánu předloží, musí být doloženy fakturami či účetními doklady rovnocenné důkazní hodnoty, s výjimkou forem podpory podle čl. 18 odst. 1 písm. b), c) a d). V případě těchto forem podpory se u částek uvedených v žádosti o platbu musí odchylně od odstavce 3 tohoto článku jednat o náklady, jež příjemci proplatil odpovědný orgán.\n6.   Čisté příjmy přímo vytvořené projektem během jeho provádění, které nebyly zohledněny při schvalování projektu, se od způsobilých výdajů na projekt odečtou nejpozději v žádosti příjemce o závěrečnou platbu.\nČlánek 18\nZpůsobilé výdaje\n1.   Způsobilé výdaje lze proplácet tímto způsobem:\na)\nproplacením způsobilých, skutečně vynaložených a zaplacených nákladů, které podle okolností zahrnují i odpisy;\nb)\nza pomoci standardních stupnic jednotkových nákladů;\nc)\njednorázovými částkami;\nd)\npaušálním financováním ve výši určitého procentního podílu stanoveného pro jednu či více nákladových kategorií.\n2.   Možnosti uvedené v odstavci 1 lze kombinovat, pokud se každá z nich vztahuje na různé kategorie nákladů nebo pokud jsou použity na různé projekty, které tvoří součást jedné akce, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze jedné akce.\n3.   Je-li projekt prováděn výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na práce, zboží nebo služby, použije se pouze odst. 1 písm. a). Pokud je veřejná zakázka v rámci projektu omezena na určité kategorie nákladů, lze použít všechny možnosti uvedené v odstavci 1.\n4.   Částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:\na)\npomocí přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu založené na:\ni)\nstatistických údajích nebo jiných objektivních informacích,\nii)\nověřených historických údajích jednotlivých příjemců nebo\niii)\npoužití obvyklých postupů jednotlivých příjemců pro účtování nákladů;\nb)\nv souladu s pravidly pro uplatňování odpovídající stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které jsou použitelné v rámci politik Unie pro podobný druh projektu a příjemce;\nc)\nv souladu s pravidly pro uplatňování odpovídající stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb použitých v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem pro podobný druh projektu a příjemce.\n5.   Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé projekty, stanoví rovněž metodu, která se použije k určení nákladů na daný projekt, a podmínky pro vyplacení grantu.\n6.   Vznikají-li při provádění určitého projektu nepřímé náklady, lze je vypočítat jako paušální částku jedním z těchto způsobů:\na)\npaušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů, jestliže se tato sazba vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která je v rámci grantových režimů financovaných výhradně dotčeným členským státem uplatňována na podobný druh projektu a příjemce;\nb)\npaušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž by se po dotčeném členském státu požadovalo, aby provedl výpočty ke stanovení příslušné sazby;\nc)\npaušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb, které jsou v rámci politik Unie uplatňovány na podobný druh projektu a příjemce.\n7.   Pro účely stanovení nákladů na zaměstnance souvisejících s prováděním určitého projektu může být příslušná hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady vydělí 1 720 hodinami.\n8.   Pokud příspěvek z rozpočtu Unie nepřesahuje 100 000 EUR, mohou být částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) kromě metod uvedených v odstavci 4 stanoveny v jednotlivých případech na základě návrhu rozpočtu, který předem schválí odpovědný orgán.\n9.   Odpisy lze považovat za způsobilé, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\numožňují to pravidla způsobilosti daného národního programu;\nb)\njsou-li výdaje propláceny formou uvedenou v odst. 1 písm. a), výše výdajů je řádně doložena doklady rovnocennými fakturám na způsobilé náklady;\nc)\nnáklady se týkají výhradně období, ve kterém je daný projekt podporován;\nd)\npodpora z rozpočtu Unie nepřispěla k pořízení odepisovaného majetku.\n10.   Aniž je dotčen článek 43, mohou členské státy, jejichž měnou není euro, použít pro účely odstavce 8 tohoto článku přepočítací koeficient eura stanovený v den schválení projektu nebo v den podpisu dohody o projektu na základě měsíčního účetního směnného kurzu, který elektronicky zveřejní Komise. Tento směnný kurz eura nepodléhá během trvání projektu změnám.\nČlánek 19\nNezpůsobilé výdaje\nPro příspěvek z rozpočtu Unie na základě zvláštních nařízení nejsou způsobilé tyto náklady:\na)\núroky z dlužných částek;\nb)\nnákup nezastavěných pozemků;\nc)\nnákup zastavěných pozemků potřebných k provádění projektu ve výši přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt;\nd)\ndaň z přidané hodnoty (DPH), s výjimkou případů, kdy vnitrostátní právní předpisy v oblasti DPH neumožňují její odečet.\nČlánek 20\nTechnická pomoc z podnětu členských států\n1.   Z podnětu členského státu lze v případě všech národních programů na základě zvláštních nařízení podporovat akce za účelem jejich vypracovávání, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, kontroly a auditu, jakož i opatření k posílení správních kapacit pro provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení.\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat:\na)\nvýdaje na vypracovávání, výběr, posuzování, řízení a monitorování programu, opatření či projektů;\nb)\nvýdaje na audity a kontroly opatření a projektů na místě;\nc)\nvýdaje na hodnocení programu, akcí či projektů;\nd)\nvýdaje na poskytování a šíření informací a zajištění transparentnosti v souvislosti s programem, akcemi či projekty, včetně výdajů vyplývajících z uplatňování článku 53 a výdajů na kampaně zaměřené na informování a zvyšování povědomí o účelu programu, které jsou organizovány mimo jiné na místní úrovni;\ne)\nvýdaje na pořízení, instalaci a údržbu počítačových systémů pro řízení, monitorování a hodnocení provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení;\nf)\nvýdaje na jednání monitorovacích výborů a podvýborů v souvislosti s prováděním akcí; včetně nákladů na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních těchto výborů, včetně účastníků z třetích zemí, pokud je jejich přítomnost zásadní pro účinné provádění programů, akcí či projektů;\ng)\nvýdaje na posílení správních kapacit pro provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení.\n3.   Členské státy mohou tyto prostředky použít na podporu akcí na snížení administrativní zátěže pro příjemce a příslušné orgány uvedené v článku 25, mimo jiné systémů pro elektronickou výměnu dat, a akcí na zvýšení kapacity orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat podporu poskytovanou podle zvláštních nařízení.\n4.   Tyto akce se mohou týkat rovněž předchozích i následných finančních rámců.\n5.   Jsou-li jeden či více příslušných orgánů společné pro více než jeden národní program, lze prostředky na výdaje na technickou pomoc v rámci jednotlivých dotčených programů zčásti nebo zcela sloučit.\nODDÍL 2\nŘízení a kontrola\nČlánek 21\nObecné zásady systémů řízení a kontroly\nPro účely provádění národního programu zavede každý členský stát systémy řízení a kontroly, které musí zajišťovat:\na)\npopis funkcí jednotlivých orgánů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých orgánů;\nb)\ndodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými orgány a v rámci takových orgánů;\nc)\npostupy pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;\nd)\npočítačové systémy pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, jakož i pro monitorování a podávání zpráv;\ne)\nsystémy pro podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný orgán pověří plněním úkolů jiný subjekt;\nf)\nopatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;\ng)\nsystémy a postupy pro zajištění odpovídající auditní stopy;\nh)\npředcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a nápravu a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky z prodlení.\nČlánek 22\nOdpovědnosti v rámci sdíleného řízení\nV souladu se zásadou sdíleného řízení jsou za řízení a kontrolu národních programů odpovědné členské státy a Komise na základě svých příslušných povinností stanovených v tomto nařízení a ve zvláštních nařízeních.\nČlánek 23\nOdpovědnosti příjemců\nPříjemci plně spolupracují s Komisí a příslušnými orgány při výkonů jejich funkcí a plnění jejich úkolů v souvislosti s tímto nařízením a zvláštními nařízeními.\nČlánek 24\nOdpovědnosti členských států\n1.   Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnost, která je stanovena v pravidlech sdíleného řízení obsažených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v tomto nařízení.\n2.   Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly národních programů byly zavedeny v souladu s tímto nařízením a aby tyto systémy účinné fungovaly.\n3.   Členské státy vyčlení pro jednotlivé příslušné orgány přiměřené zdroje, jež jim umožní vykonávat jejich funkce po celé programové období.\n4.   Členské státy stanoví transparentní pravidla a postupy výběru a provádění projektů v souladu s tímto nařízením a zvláštními nařízeními.\n5.   Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podmínky, jež má uvedený systém pro elektronickou výměnu dat splňovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\nČlánek 25\nPříslušné orgány\n1.   Pro účely tohoto nařízení a zvláštních nařízení jsou příslušnými orgány:\na)\nodpovědný orgán: veřejnoprávní subjekt daného členského státu, který je určeným subjektem ve smyslu čl. 59 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a který nese výlučnou odpovědnost za řádné řízení a kontrolu národního programu a zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;\nb)\nauditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejnoprávní subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu, který odpovídá za každoroční vydávání výroku podle čl. 59 odst. 5 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;\nc)\npřípadně jeden nebo více pověřených orgánů: jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromý subjekt, jenž plní určité úkoly odpovědného orgánu v rámci jeho odpovědnosti.\n2.   Jednotlivé členské státy stanoví pravidla, jimiž se řídí vztahy mezi orgány podle odstavce 1 a jejich vztahy s Komisí.\nČlánek 26\nUrčení odpovědných orgánů\n1.   V souladu s čl. 59 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 oznámí členské státy Komisi co nejdříve po schválení národního programu formálně určené odpovědné orgány členských států na ministerské úrovni, které odpovídají za správu a kontrolu výdajů podle tohoto nařízení.\n2.   Podmínkou pro určení daného subjektu podle odstavce 1 je splnění kritérií pro určení týkajících se vnitřního prostředí, kontrolní činnosti, informací a komunikace a monitorování, jež jsou stanovena v tomto nařízení či na jeho základě.\n3.   Určení odpovědného orgánu vychází z výroku auditorského subjektu, kterým může být auditní orgán a který posuzuje, zda odpovědný orgán splňuje kritéria pro určení. Tímto subjektem může být nezávislá veřejnoprávní instituce odpovědná za monitorování, hodnocení a kontrolu správy. Tento auditorský subjekt musí být nezávislý na odpovědném orgánu a vykonávat svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. V souladu s čl. 59 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 mohou členské státy při rozhodování o určení odpovědného orgánu vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda řádně fungují. Pokud stávající výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria pro určení, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že jejich určení zruší.\n4.   Za účelem zajištění řádného fungování tohoto systému je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, pokud jde o:\na)\nminimální požadavky na určení odpovědných orgánů, pokud jde o vnitřní prostředí, kontrolní činnost, informace a komunikaci a monitorování, jakož i pravidla pro určení a jeho zrušení;\nb)\npravidla dohledu nad určením odpovědných orgánů a postup pro přezkum určení;\nc)\npovinnosti odpovědných orgánů, pokud jde o veřejné intervence, jakož i náplň jejich řídících a kontrolních povinností.\nČlánek 27\nObecné zásady kontrol prováděných odpovědnými orgány\n1.   Odpovědné orgány provádějí systematické administrativní kontroly a za účelem získání dostatečné jistoty dále provádějí kontroly na místě zahrnující v případě potřeby neohlášené kontroly na místě zaměřené na výdaje, jež souvisejí se žádostmi příjemců o závěrečnou platbu a jsou vykázány v roční účetní závěrce.\n2.   Pokud jde o kontroly na místě, vybere odpovědný orgán z celkového souboru příjemců kontrolní vzorek, který se podle potřeby skládá z namátkové části a z rizikové části, s cílem získat reprezentativní míru chybovosti a minimální míru důvěry a současně se zaměří na největší chyby.\n3.   Odpovědný orgán vypracuje z každé kontroly na místě kontrolní zprávu.\n4.   Jsou-li zjištěny problémy zřejmě systémové povahy, a mohou tedy představovat riziko pro další projekty, zajistí odpovědný orgán další přezkum včetně případných dalších kontrol, aby byl zjištěn rozsah těchto problémů a aby bylo určeno, zda míra chybovosti překračuje přijatelnou úroveň. Odpovědný orgán přijme nezbytná preventivní a nápravná opatření a oznámí je Komisi v souhrnné zprávě podle čl. 59 odst. 5 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\n5.   Za účelem dosažení jednotného uplatňování tohoto článku přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů potřebná pravidla. Tato pravidla se mohou týkat zejména:\na)\npravidel administrativních kontrol a kontrol na místě včetně neohlášených kontrol na místě, jež má odpovědný orgán provádět v zájmu plnění povinností, závazků a pravidel způsobilosti, které plynou z provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení, včetně pravidel týkajících se doby, po kterou mají být doklady uchovávány;\nb)\npravidel pro minimální rozsah kontrol na místě, jež jsou nezbytné k účinnému řízení rizik, jakož i podmínek, za nichž musí členské státy tyto kontroly zintenzivnit, či naopak omezit v případě, že systémy řízení a kontroly fungují řádně a míra chybovosti se pohybuje v přijatelné výši;\nc)\npravidel a metod podávání zpráv o uskutečněných kontrolách a ověřování a o jejich výsledcích.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\nČlánek 28\nPlatby příjemcům\nOdpovědné orgány zajistí, aby příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tyto částky určené příjemcům snižovaly.\nČlánek 29\nFunkce auditního orgánu\n1.   Na podporu výroku vydaného v souladu s článkem 59 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 zajišťuje auditní orgán, aby byly prováděny audity systémů řízení a kontroly a audity vhodného vzorku výdajů vykázaných v roční účetní závěrce. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58 tohoto nařízení, pokud jde o postavení auditních orgánů a podmínky, jež mají jimi prováděné audity splňovat.\n2.   Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl tento subjekt nezbytnou odbornou způsobilost a funkční nezávislost.\n3.   Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti dodržovány mezinárodně uznávané auditorské standardy.\nČlánek 30\nSpolupráce s auditními orgány\n1.   Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a co nejrychleji si s nimi vyměňuje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly s cílem co nejlépe a přiměřeně využít kontrolních prostředků a zabránit neodůvodněnému zdvojování činností.\n2.   Komise a auditní orgány se pravidelně scházejí, aby si vyměnily názory na otázky týkající se zlepšování systémů řízení a kontroly.\nČlánek 31\nKontroly a audity prováděné Komisí\n1.   Na základě dostupných informací týkajících se mimo jiné postupu určení subjektů, žádosti o vyplacení ročního zůstatku podle článku 44, výročních zpráv o provádění a auditů provedených národními subjekty a subjekty Unie Komise posoudí, zda členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením, a zda tyto systémy během provádění národních programů účinně fungují.\n2.   Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět audity nebo kontroly na místě, které oznámí alespoň 12 pracovních dní před jejich uskutečněním příslušnému vnitrostátnímu orgánu, s výjimkou auditů či kontrol na místě v naléhavých případech. Komise dodržuje zásadu proporcionality tím, že zohledňuje potřebu zamezit neodůvodněnému zdvojování auditů či kontrol prováděných členskými státy, míru rizika pro rozpočet Unie a potřebu minimalizovat administrativní zátěž příjemců. Těchto auditů nebo kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.\n3.   Předmětem těchto auditů nebo kontrol mohou být zejména:\na)\nověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci daného národního programu či jeho části;\nb)\nsoulad administrativních postupů s pravidly Unie;\nc)\nexistence požadovaných dokladů a jejich souvislost s akcemi, jež jsou z národních programů podporovány;\nd)\npodmínky, za nichž byly akce provedeny a zkontrolovány;\ne)\nposouzení řádného finančního řízení dané akce či národního programu.\n4.   Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů či kontrol na místě mají přístup ke všem potřebným záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají projektů a technické podpory nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uvedené informace uloženy. Kopie těchto záznamů, dokladů a metadat poskytnou členské státy na vyžádání Komisi. Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Mají však přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.\n5.   Příslušné subjekty členského státu podrobují akce podle tohoto nařízení na žádost Komise a se souhlasem dotčeného členského státu dodatečným kontrolám nebo šetřením. Těchto kontrol či šetření se mohou účastnit zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí. Za účelem účinnějšího provádění kontrol může Komise se souhlasem dotčeného členského státu požádat při určitých kontrolách nebo šetřeních o pomoc orgány tohoto členského státu.\n6.   Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu s příslušnými pravidly.\nODDÍL 3\nFinanční řízení\nČlánek 32\nRozpočtové závazky\n1.   Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých národních programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách.\n2.   Rozhodnutí Komise o schválení určitého národního programu je rozhodnutím o financování ve smyslu článku 84 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.\n3.   U každého národního programu následuje po jeho schválení ze strany Komise rozpočtový závazek na první splátku.\n4.   S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, přijme Komise do 1. května každého roku rozpočtové závazky na další splátky na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 tohoto článku.\nČlánek 33\nSpolečná pravidla pro platby\n1.   Platby příspěvků z rozpočtu Unie na jednotlivé národní programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních zdrojích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.\n2.   Platby se provádějí v podobě počáteční předběžné platby, ročních předběžných plateb, plateb ročního zůstatku a platby konečného zůstatku.\n3.   Použije se článek 90 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\nČlánek 34\nKumulace počáteční předběžné platby a ročních zůstatků\n1.   Celkový součet počáteční předběžné platby a plateb ročního zůstatku nepřesáhne 95 % příspěvku z rozpočtu Unie na daný národní program.\n2.   Je-li stropu ve výši 95 % dosaženo, členský stát může i nadále předkládat Komisi žádosti o platby.\nČlánek 35\nVyplácení předběžných plateb\n1.   V návaznosti na rozhodnutí Komise o schválení národního programu vyplatí Komise v průběhu čtyř měsíců určenému odpovědnému orgánu počáteční předběžnou platbu na celé programové období. Výše této počáteční předběžné platby činí 4 % celkového příspěvku z rozpočtu Unie na daný národní program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků lze tuto platbu rozdělit do dvou splátek.\n2.   Do 1. února 2015 se uskuteční roční předběžná platba odpovídající 3 % celkového příspěvku z rozpočtu Unie na daný národní program. V období 2016–2022 činí roční předběžná platba 5 % celkového příspěvku z rozpočtu Unie na daný národní program.\n3.   Je-li národní program schválen v roce 2015 nebo později, počáteční předběžná platba a roční předběžné platby jsou vyplaceny nejpozději 60 dní po schválení národního programu v závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků.\n4.   V případě změn celkového příspěvku z rozpočtu Unie na národní program dojde k přezkumu výše počáteční předběžné platby i ročních předběžných plateb a tyto částky se zohlední v rozhodnutí o financování.\n5.   Předběžné platby se použijí na platby příjemcům, kteří provádějí národní program, a na výdaje příslušných orgánů související s technickou pomocí. Za tímto účelem musí být předběžné platby neprodleně k dispozici odpovědnému orgánu.\nČlánek 36\nZúčtování předběžných plateb\n1.   Částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření národního programu v souladu s článkem 40.\n2.   Částku vyplacenou v rámci roční předběžné platby Komise zúčtuje v souladu s článkem 39.\n3.   Jestliže do 36 měsíců od dne, kdy Komise vyplatí první splátku počáteční předběžné platby, není zaslána žádost o platbu v souladu s článkem 44, je celková částka vyplacená v rámci předběžných plateb vrácena Komisi.\n4.   Úroky z počáteční předběžné platby se přidělují na daný národní program a odečítají se z částky veřejných výdajů uvedené v žádosti o závěrečnou platbu.\nČlánek 37\nVnitřní účelově vázané příjmy\n1.   Za vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu článku 21 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou považovány:\ni)\nčástky, které jsou podle článků 45 a 47 tohoto nařízení zaplaceny do rozpočtu Unie, včetně úroků,\nii)\nčástky, které jsou po uzavření programů spadajících do předchozího víceletého finančního rámce zaplaceny do rozpočtu Unie, včetně úroků.\n2.   Částky podle odstavce 1 se zaplatí do rozpočtu Unie a v případě jejich opětovného použití se použijí v první řadě na financování výdajů podle zvláštních nařízení.\nČlánek 38\nDefinice rozpočtového roku\nPro účely tohoto nařízení zahrnuje rozpočtový rok podle článku 59 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uskutečněné výdaje a vyplacené příjmy, jež byly uvedeny v účetnictví odpovědného orgánu v období od 16. října roku „N-1“ do 15. října roku „N“.\nČlánek 39\nPlatba ročního zůstatku\n1.   Komise vyplatí roční zůstatek na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za příslušný rozpočtový rok daného národního programu a příslušného rozhodnutí o schválení účetní závěrky.\n2.   V roční účetní závěrce jsou uvedeny platby, včetně plateb souvisejících s technickou pomocí, které odpovědný orgán provedl během rozpočtového roku a u nichž byly splněny kontrolní požadavky podle článku 27.\n3.   V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků je roční zůstatek vyplacen nejpozději šest měsíců ode dne, kdy Komise uzná za přijatelné údaje a dokumenty uvedené v čl. 44 odst. 1 a v článku 54 a kdy byly schváleny poslední roční účetní závěrky.\nČlánek 40\nUzavření programu\n1.   Členské státy předloží nejpozději do 31. prosince 2023 tyto dokumenty:\na)\núdaje požadované pro poslední roční účetní závěrku v souladu s čl. 44 odst. 1;\nb)\nžádost o vyplacení konečného zůstatku a\nc)\nzávěrečnou zprávu o provádění národního programu podle čl. 54 odst. 1.\n2.   Do poslední roční účetní závěrky jsou zahrnuty platby, jež odpovědný orgán provedl v období od 16. října 2022 do 30. června 2023.\n3.   Po doručení dokumentů podle odstavce 1 Komise vyplatí konečný zůstatek na základě platného finančního plánu, poslední roční účetní závěrky a rozhodnutí o jejím schválení.\n4.   V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků je konečný zůstatek vyplacen nejpozději do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední rozpočtový rok nebo do jednoho měsíce ode dne schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen článek 52.\nČlánek 41\nPřerušení platební lhůty\n1.   Pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 může na dobu nejvýše šesti měsíců přerušit po předložení žádosti o platbu platební lhůtu, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:\na)\ninformace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie zjevně prokazují možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;\nb)\npověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;\nc)\nnebyl předložen jeden či více dokumentů požadovaných podle čl. 44 odst. 1.\nDotčený členský stát může schválit prodloužení přerušení platební lhůty o další tři měsíce.\n2.   Pověřená schvalující osoba omezí přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů obsažených v žádosti o platbu, která je dotčena okolnostmi uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Pověřená schvalující osoba okamžitě písemně informuje členský stát a odpovědný orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.\nČlánek 42\nPozastavení plateb\n1.   Komise může pozastavit výplatu ročního zůstatku nebo jeho části, jestliže:\na)\núčinné fungování systému řízení a kontroly národního programu je narušeno závažnými nedostatky, jež ohrožují příspěvek Unie na daný národní program a pro něž nebyla přijata žádná nápravná opatření;\nb)\nurčitý výdaj v roční účetní závěrce je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a nebyla napravena, nebo\nc)\nčlenský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 41.\n2.   Komise může o pozastavení výplaty ročního zůstatku nebo jeho části rozhodnout poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost, aby předložil své připomínky.\n3.   Komise pozastavení výplaty ročního zůstatku nebo jeho části ukončí, pokud dotčený členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.\nČlánek 43\nPoužití eura\n1.   Částky uváděné v národních programech předložených členskými státy, v odhadech výdajů, výkazech výdajů, žádostech o platby a ročních účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách provádění se vyjadřují v eurech.\n2.   Členské státy, jejichž měnou není ke dni podání žádosti o platbu euro, přepočítají částky výdajů vynaložených v národních měnách na eura. Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurz Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje odpovědný orgán určený pro příslušný národní program. Tento směnný kurz Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.\n3.   Jakmile se euro stane měnou některého členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 2 nadále na veškeré výdaje zaúčtované odpovědným orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.\nODDÍL 4\nSchvalování účetní závěrky a finanční opravy\nČlánek 44\nŽádost o platbu ročního zůstatku\n1.   Do 15. února roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce předloží každý členský stát Komisi dokumenty a informace požadované podle čl. 59 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Předložené dokumenty slouží jako žádost o platbu ročního zůstatku. Lhůtu stanovenou na den 15. února může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit do 1. března. Členské státy mohou na příslušné úrovni tuto informaci zveřejnit.\n2.   Komise může členský stát požádat, aby pro účely schvalování roční účetní závěrky poskytl další informace. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v příslušné lhůtě stanovené Komisí, může Komise přijmout rozhodnutí o schválení účetní závěrky na základě informací, které má k dispozici.\n3.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů vzory, podle nichž mají být vypracovány dokumenty uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 59 odst. 2.\nČlánek 45\nSchvalování roční účetní závěrky\n1.   Do 31. května roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce Komise rozhodne o schválení roční účetní závěrky jednotlivých národních programů. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a věrohodnosti předložené roční účetní závěrky a nejsou jím dotčeny případné následné finanční opravy.\n2.   Podmínky schvalování roční účetní závěrky, pokud jde o opatření v souvislosti s přijímáním a prováděním příslušného rozhodnutí, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\nČlánek 46\nFinanční opravy prováděné členskými státy\nČlenské státy provádí finanční opravy potřebné v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými v rámci národních programů. Finanční opravy spočívají v tom, že se příslušný příspěvek z rozpočtu Unie nebo jeho část zruší. Členské státy zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která rozpočtu Unie vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. Částky zrušené a získané zpět a úroky z nich jsou znovu přiděleny na příslušný národní program, s výjimkou částek, jež byly předmětem nesrovnalostí, které odhalil Účetní dvůr či útvary Komise včetně OLAF. Částky získané zpět vrátí dotčený členský stát po uzavření národního programu do rozpočtu Unie.\nČlánek 47\nSchvalování souladu a finanční opravy prováděné Komisí\n1.   Komise provádí finanční opravy prostřednictvím úplného nebo částečného zrušení příspěvku Unie na daný národní program nebo jeho část a získání této částky zpět od dotčeného členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s příslušnými právními předpisy, a to i pokud jde o nedostatky v systémech řízení a kontroly členských států, které odhalila Komise nebo Účetní dvůr.\n2.   Porušení platných právních předpisů má za následek finanční opravu pouze v souvislosti s výdajem, který byl vykázán Komisi, a v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:\na)\nporušení ovlivnilo výběr projektu v rámci národního programu nebo s ohledem na povahu porušení nelze takový dopad stanovit, avšak existuje odůvodněné riziko, že dané porušení takový dopad mělo;\nb)\nporušení ovlivnilo výši vykázaných výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie, nebo s ohledem na povahu porušení nelze stanovit jeho finanční dopad, avšak existuje odůvodněné riziko, že dané porušení takový dopad mělo.\n3.   Při rozhodování o finanční opravě podle odstavce 1 dodržuje Komise zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a závažnost porušení příslušných právních předpisů a finanční důsledky takového porušení pro rozpočet Unie.\n4.   Před přijetím rozhodnutí o zamítnutí financování jsou písemně oznámena zjištění Komise a odpovědi daného členského státu; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.\n5.   Financování nelze zamítnout v případě:\na)\nvýdajů, které odpovědný orgán vynaložil více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění;\nb)\nvýdajů na víceleté akce, jež spadají do oblasti působnosti národních programů, měl-li být konečný závazek příjemce splněn více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění;\nc)\nvýdajů na jiné akce v rámci národních programů, než jsou akce uvedené v písmenu b), v jejichž případě provedl odpovědný orgán platbu, případně závěrečnou platbu více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění.\n6.   Podmínky schvalování souladu, pokud jde o opatření v souvislosti s přijímáním a prováděním příslušného rozhodnutí, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt, upraví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\nČlánek 48\nPovinnosti členských států\nFinanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získat zpět vyplacené částky podle čl. 21 písm. h) tohoto nařízení a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (12).\nČlánek 49\nVrácení platby\n1.   Každou částku, která má být vrácena do rozpočtu Unie, je třeba uhradit přede dnem splatnosti, jenž je uveden v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 80 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.\n2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.\nODDÍL 5\nZrušení závazku\nČlánek 50\nZásady\n1.   U národních programů bude provedeno zrušení závazku, jestliže v případě částek vyhrazených na tento závazek nebude do 31. prosince druhého roku po roce přijetí rozpočtového závazku vyplacena počáteční a roční platba předběžného financování podle článku 35 a vystavena žádost o platbu podle článku 44. Pro účely takového zrušení vypočítá Komise příslušnou částku tak, že ke každému z rozpočtových závazků na období 2015–2020 připočte jednu šestinu ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkové částky příspěvku na rok 2014.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se lhůty pro zrušení závazku nepoužijí na roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku na rok 2014.\n3.   Pokud se první roční rozpočtový závazek týká celkového ročního příspěvku na rok 2015, lhůty pro zrušení závazku se odchylně od odstavce 1 nepoužijí na roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku na rok 2015. V takových případech Komise vypočítá částku podle odstavce 1 tak, že ke každému z rozpočtových závazků na období 2016– 2020 připočte jednu pětinu ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkové částky příspěvku na rok 2015.\n4.   Závazek týkající se posledního roku období se zruší podle pravidel pro uzavření programů.\n5.   Zruší se automaticky všechny závazky, jež zůstanou otevřeny v poslední den způsobilosti výdajů podle čl. 17 odst. 3, a u nichž odpovědný orgán nepředloží žádost o platbu ve lhůtě šesti měsíců od uvedeného dne.\nČlánek 51\nVýjimky ze zrušení závazku\n1.   Částka, jíž se zrušení závazku týká, se snižuje o částky, které odpovědný orgán nebyl schopen vykázat Komisi:\na)\nv důsledku toho, že opatření byla pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, nebo\nb)\nz důvodů působení vyšší moci, která vážně ovlivnila provádění národního programu nebo jeho části. Odpovědné orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění národního programu nebo jeho části.\nO toto snížení lze požádat, pokud pozastavení akce nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok. Pokud pozastavení akce nebo vyšší moc trvaly déle než jeden rok, lze o toto snížení požádat několikrát podle doby trvání vyšší moci nebo počtu let, které uplynou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané akce a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.\n2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odstavce 1 v souvislosti s částkou, která se má vykázat do konce předcházejícího roku.\n3.   Při výpočtu automaticky zrušeného závazku se nepřihlíží k té části rozpočtových závazků, u níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž proplácenou výši Komise k 31. prosinci roku N+2 snížila nebo jejíž úhradu k tomuto dni pozastavila.\nČlánek 52\nPostup\n1.   Kdykoli hrozí zrušení závazku podle článku 50, Komise co nejrychleji uvědomí členský stát.\n2.   Komise na základě informací, které má ke dni 31. ledna k dispozici, informuje odpovědný orgán o výši zrušeného závazku podle údajů, které má k dispozici.\n3.   Dotčený členský stát ve lhůtě dvou měsíců odsouhlasí částku, která má být zrušena, nebo předloží své připomínky.\n4.   Komise automaticky zruší závazek nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední ze lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3.\n5.   V případě automatického zrušení závazku se příspěvek z rozpočtu Unie na příslušný národní program snižuje pro daný rok o částku automaticky zrušeného závazku. Nepředloží-li členský stát přepracovaný plán financování, snižuje se příspěvek Unie podle plánu financování v poměrné výši.\nKAPITOLA V\nINFORMACE, KOMUNIKACE, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV\nČlánek 53\nInformační a propagační činnosti\n1.   Členské státy a odpovědné orgány odpovídají za:\na)\ninternetové stránky nebo internetový portál, jež poskytují informace o národních programech v daném členském státě a umožňují přístup k těmto programům;\nb)\ninformování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci národních programů;\nc)\ninformování občanů Unie o úloze a úspěších uplatňování zvláštních nařízení prostřednictvím informačních a komunikačních činností, jež je seznamují s výsledky a dopady národních programů.\n2.   Při realizaci národních programů zajišťují členské státy transparentnost a vedou seznam akcí podporovaných v rámci jednotlivých národních programů, který je dostupný prostřednictvím uvedených internetových stránek nebo internetového portálu. V seznamu akcí jsou zahrnuty aktualizované informace o konečných příjemcích, o názvech projektů a o částkách jim přidělené finanční podpory Unie.\n3.   Informace se zpravidla zveřejní kromě případů, kdy je přístup k informacím omezen z důvodu jejich důvěrné povahy, zejména pokud se týkají bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování a ochrany osobních údajů.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58 za účelem stanovení pravidel, kterými se řídí informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační opatření vůči příjemcům.\n5.   Technické charakteristiky těchto informačních a propagačních opatření vymezí Komise formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.\nČlánek 54\nZprávy o provádění\n1.   Do 31. března 2016 a do 31. března každého následujícího roku až do roku 2022 včetně předkládá odpovědný orgán Komisi výroční zprávu o provádění národního programu v předchozím rozpočtovém roce a může tyto informace na příslušné úrovni zveřejnit. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje rozpočtové roky 2014 a 2015. Závěrečnou zprávu o provádění národních programů předloží členské státy do 31. prosince 2023.\n2.   Ve výročních zprávách o provádění se uvádějí informace o:\na)\nprovádění národního programu prostřednictvím finančních údajů a ukazatelů;\nb)\nveškerých významných otázkách, které ovlivňují výkonnost národního programu.\n3.   Na základě přezkumu v polovině období podle článku 15 se ve výroční zprávě o provádění předložené v roce 2017 uvedou a posoudí:\na)\ninformace podle odstavce 2;\nb)\npokrok při dosahování cílů národních programů, jež jsou za pomoci příspěvku z rozpočtu Unie sledovány;\nc)\nzapojení příslušných partnerů podle článku 12.\n4.   Výroční zpráva o provádění předložená v roce 2020 a závěrečná zpráva o provádění musí kromě informací a hodnocení uvedených v odstavci 2 rovněž zahrnovat informace o pokroku při dosahování cílů národního programu a hodnocení tohoto pokroku, a to s přihlédnutím k výsledkům politického dialogu uvedeného v čl. 13 odst. 1.\n5.   Výroční zprávy o provádění uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou přijatelné, pokud obsahují všechny informace požadované v uvedených odstavcích. Do 15 pracovních dnů ode dne doručení výroční zprávy o provádění vyrozumí Komise dotčený členský stát, není-li tato zpráva přijatelná; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přijatelná.\n6.   Do dvou měsíců od doručení výroční zprávy o provádění uvědomí Komise dotčený členský stát o svých připomínkách. Pokud Komise své připomínky v této lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva přijata.\n7.   Komise může předložit připomínky k otázkám, o nichž pojednává výroční zpráva o provádění vypracovaná odpovědným orgánem a které ovlivňují provádění národního programu. Jsou-li takové připomínky předloženy, poskytne odpovědný orgán nezbytné informace týkající se těchto připomínek a případně vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komisi musí být tyto informace poskytnuty do tří měsíců od okamžiku, kdy předložila své připomínky.\n8.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů vzory, podle nichž se vypracovávají výroční a závěrečné zprávy o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 59 odst. 2.\nČlánek 55\nSpolečný monitorovací a hodnotící rámec\n1.   Komise, případně ve spolupráci s členskými státy, pravidelně monitoruje provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení.\n2.   Komise v partnerství s členskými státy hodnotí provádění zvláštních nařízení v souladu s článkem 57.\n3.   Je zřízen společný monitorovací a hodnotící rámec, jehož prostřednictvím je s ohledem na cíle tohoto nařízení a zvláštních nařízení měřena relevantnost, účelnost, účinnost, přidaná hodnota a udržitelnost akcí a zjednodušení a snížení administrativní zátěže, jakož i fungování tohoto nařízení a zvláštních nařízení coby nástrojů, které přispívají k rozvoji prostoru svobody, bezpečnosti a práva.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, které tento společný monitorovací a hodnotící rámec dále rozvinou.\n5.   Členské státy poskytnou Komisi potřebné informace, jež umožní monitorovat a hodnotit provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení.\n6.   Komise posuzuje rovněž doplňkovost akcí, jež jsou prováděny v rámci zvláštních nařízení, s akcemi, jež jsou prováděny v rámci dalších příslušných politik, nástrojů a iniciativ Unie.\n7.   Komise věnuje zvláštní pozornost monitorování a hodnocení akcí a programů podle článku 8 týkajících se třetích zemí.\nČlánek 56\nHodnocení národních programů ze strany členských států\n1.   Členské státy provádějí hodnocení podle čl. 57 odst. 1. Hodnocení prováděné v roce 2017 přispěje ke zkvalitnění koncepce a provádění národních programů v souladu se společným monitorovacím a hodnotícím rámcem.\n2.   Členské státy zajistí zavedení postupů pro vytváření a sběr údajů potřebných pro hodnocení uvedené v odstavci 1, včetně údajů týkajících se ukazatelů stanovených ve společném monitorovacím a hodnotícím rámci.\n3.   Hodnocení podle čl. 57 odst. 1 provádějí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na odpovědných, auditních a pověřených orgánech. Tito odborníci mohou být spojeni s nezávislou veřejnoprávní institucí odpovědnou za monitorování, hodnocení a kontrolu správy. Komise poskytne pokyny ke způsobu provádění hodnocení.\n4.   Hodnocení podle čl. 57 odst. 1 se zveřejní v plném znění kromě případů, kdy je přístup k informacím omezen z důvodu jejich důvěrné povahy, zejména pokud se týkají bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování a ochrany osobních údajů.\nČlánek 57\nHodnotící zprávy členských států a Komise\n1.   V souladu se společným monitorovacím a hodnotícím rámcem předloží členské státy Komisi:\na)\ndo 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o provádění akcí a pokroku v plnění cílů národních programů;\nb)\ndo 31. prosince 2023 zprávu o hodnocení ex post dopadu akcí v rámci národních programů.\n2.   Na základě zpráv podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:\na)\ndo 30. června 2018 průběžnou hodnotící zprávu o provádění tohoto nařízení a zvláštních nařízení na úrovni Unie. Tato průběžná hodnotící zpráva rovněž obsahuje hodnocení přezkumu v polovině období v souladu s tímto nařízením a zvláštními nařízeními;\nb)\ndo 30. června 2024 zprávu o hodnocení ex post účinků tohoto nařízení a zvláštních nařízení, jež bude vypracována po uzavření národních programů.\n3.   V hodnocení ex post posoudí Komise rovněž dopad zvláštních nařízení na rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, pokud jde o jejich přínos k dosažení těchto cílů:\na)\nrozvoj společné kultury bezpečnosti na hranicích, spolupráce při vymáhání práva a řešení krizí;\nb)\núčinné řízení migračních toků směřujících do Unie;\nc)\nrozvoj společného evropského azylového systému;\nd)\nspravedlivé a rovné zacházení se státními příslušníky třetích zemí;\ne)\nsolidarita a spolupráce mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti;\nf)\nspolečný přístup na úrovni Unie vůči třetím zemím v otázkách migrace a bezpečnosti.\n4.   Všechny hodnotící zprávy podle tohoto článku se zveřejní v plném znění kromě případů, kdy je přístup k informacím omezen z důvodu jejich důvěrné povahy, zejména pokud se týkají bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování a ochrany osobních údajů.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 58\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 5, čl. 26 odst. 4, čl. 29 odst. 1, čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 21. května 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o dobu tří let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem tohoto sedmiletého období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5, čl. 26 odst. 4, čl. 29 odst. 1, čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 5, čl. 26 odst. 4, čl. 29 odst. 1, čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 59\nPostupy projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme, s výjimkou čl. 14 odst. 4, čl. 24 odst. 5, čl. 45 odst. 2, čl. 47 odst. 6 a čl. 53 odst. 5 tohoto nařízení.\nČlánek 60\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají na základě návrhu Komise do 30. června 2020.\nČlánek 61\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 16. dubna 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 108.\n(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 23.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (viz strana 168 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (viz strana 93 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(12)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování EU (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).", "summary": "Policejní spolupráce, migrace, azyl a boj proti trestné činnosti: finanční nástroje\nPolicejní spolupráce, migrace, azyl a boj proti trestné činnosti: finanční nástroje\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 514/2014 o Azylovém, migračním a integračním fondu a nástroji pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boji proti trestné činnosti a řešení krizí\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nToto nařízení stanoví společná pravidla pro provádění tří zvláštních nařízení Evropské unie (EU) o vytvoření 2 finančních nástrojů v oblasti vnitřních věcí v letech 2014 až 2020:\nAzylového, migračního a integračního fondu a\nFondu pro vnitřní bezpečnost (který.zahrnuje dva finanční nástroje – ISF – hranice a ISF – Policie\nKLÍČOVÉ BODY\n1.\nZásady poskytování pomoci\nNařízení stanoví pravidla provádění dvou fondů pro vnitřní bezpenost, včetně vůdčích zásad, například soulad s právem EU a vnitrostátními právními předpisy a ochranu finančních zájmů EU.\n2.\nAkce EU (Unie), mimořádná a technická pomoc\nJsou stanovena pravidla pro akce financované fondy a prováděné přímo Evropskou komisí nebo nepřímo (akce Unie) – akce, které jsou přínosem pro EU jako celek) – a mimořádná a technická pomoc.\n3.\nNárodní programy\nJsou stanovena pravidla pro přípravu a provádění národních programů a také pravidla pro způsobilost pro tyto programy, které jsou prováděny zeměmi EU. Dále jsou stanovena pravidla pro způsob řízení a kontroly fondů. Pro zajištění důkladného řízení financování EU jsou stanovena pravidla týkající se některých aspektů, například:\nzpůsobu, jakým země EU jmenují orgány odpovědné za řízení programů a kontrolu vynakládání prostředků,\nauditů programů,\npozastavení plateb.\n4.\nInformování a komunikace, monitorování a hodnocení\nNařízení stanovuje také pravidla, která je nutné dodržovat v souvislosti s informační a propagační činností, například to, že výstupy projektů financovaných fondy pro vnitřní bezpečnost, by měly být veřejnosti předávány transparentně. Nařízení rovněž definuje způsob monitorování a hodnocení a stanovuje také data, kdy by Komise měla předkládat výsledky financování Evropskému parlamentu.\n5.\nProváděcí nařízení\nTato pravidla a zásady jsou dále specifikovány v prováděcích nařízeních, která byla přijata Komisí a která se konkrétně zabývají technickými aspekty, jako jsou:\ninformační a propagační opatření vůči příjemcům s cílem zvýšit informovanost o úloze EU při financování programů,\ntechnické vlastnosti informačních a propagačních opatření (například formát symbolu EU, který by měl být uveden na propagačních materiálech financovaných projektů),\nstanovení vzorů dokumentů, které jsou nutné pro vyplacení ročního zůstatku (s cílem zabránit prodlení při přípravě žádostí o platby),\npravidla pro provádění roční účetní závěrky a schvalování souladu (tedy podrobná pravidla pro tyto úkoly, včetně výměny informací mezi Komisí a zeměmi EU a lhůty),\nkontroly prováděné odpovědnými orgány (s cílem zajistit účinné administrativní kontroly, mimo jiné i kontroly projektů na místě).\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nToto nařízení platí od 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nVýznam politik EU v oblasti vnitřních věcí v posledních letech neustále roste Jejich cílem je přispět k vytvoření otevřenější a bezpečnější Evropy. Snaží se toho dosáhnout účinným řízením migračních toků a předcházením trestné činnosti a zároveň umožněním legálního cestování a zajištěním správy vnějších hranic EU.\nKoncem roku 2013 schválila EU víceletý finanční rámec (dlouhodobý rozpočet EU) na období let 2014 až 2020. Zároveň se podařilo racionalizovat strukturu výdajových nástrojů EU, což vedlo k vytovření dvou fondů v oblasti vnitřních věcí: Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost (který zahrnuje dva finanční nástroje — ISF – hranice a ISF – policie).\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112–142)\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168-194)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150 of 20.5.2014, s. 143-167)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93-111)\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1048/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační opatření vůči příjemcům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 291, 7.10.2014, s. 6–8)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1049/2014 ze dne 30. července 2014 o technických vlastnostech informačních a propagačních opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 291, 7.10.2014, s. 9–13)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/377 ze dne 2. března 2015, kterým se stanoví vzory pro dokumenty požadované pro platbu ročního zůstatku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 64, 7.3.2015, s. 17–29)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/378 ze dne 2. března 2015 kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o postup schvalování roční účetní závěrky a schvalování souladu (Úř. věst. L 64, 7.3.2015, s. 30–32)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/840 ze dne 29. května 2015 o kontrolách prováděných odpovědnými orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 134, 30.5.2015, s. 1–5)\nPoslední aktualizace 14.11.2016"}
{"celex_id": "32014R0516", "reference": "20.5.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 150/168\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 516/2014\nze dne 16. dubna 2014,\nkterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 a 4 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCíl Unie, který spočívá ve vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by mělo být mimo jiné dosaženo prostřednictvím společných rámcových opatření azylové a přistěhovalecké politiky založené na solidaritě mezi členskými státy a spravedlivé vůči třetím zemím a jejich státním příslušníkům. Evropská rada dne 2. prosince 2009 uznala, že je v zájmu podpory vývoje politiky v oblasti azylu a migrace zapotřebí v rámci Unie zvýšit pružnost a soudržnost finančních zdrojů, a to jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska použitelnosti.\n(2)\nS cílem přispět k rozvoji společné azylové a přistěhovalecké politiky Unie a k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva s ohledem na uplatňování zásad solidarity a sdílené odpovědnosti mezi členskými státy, jakož i zásady spolupráce se třetími zeměmi by se měl tímto nařízením zřídit Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „fond“).\n(3)\nFond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení při respektování požadavků ohledně předvídatelnosti a při zajištění spravedlivého a transparentního rozdělování zdrojů za účelem splnění obecných a specifických cílů stanovených v tomto nařízení.\n(4)\nÚčinnost opatření a kvalita výdajů jsou hlavními zásadami při provádění fondu. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.\n(5)\nNová struktura o dvou pilířích by měla přispět ke zjednodušení, racionalizaci, konsolidaci a transparentnosti financování v oblasti vnitřních věcí. Mělo by se usilovat o součinnost, soudržnost a doplňkovost mezi různými fondy a programy, a to i s ohledem na přidělování finančních prostředků na společné cíle. Mělo by se však vyloučit jakékoli překrývání mezi různými nástroji financování.\n(6)\nFond by měl vytvořit pružný rámec, který by členským státům umožňoval přijímat finanční prostředky v rámci jejich národních programů na podporu oblastí politik spadajících do působnosti tohoto fondu, a to podle konkrétní situace a potřeb a s ohledem na obecné i specifické cíle fondu, u nichž by byla finanční podpora vyhodnocena jako nejúčinnější a nejvhodnější.\n(7)\nFond by měl být vyjádřením solidarity formou finanční pomoci členským státům. Měl by posílit účinné řízení migračních toků do Unie v oblastech s maximální přidanou hodnotou Unie, zejména sdílením odpovědnosti mezi členskými státy, sdílením odpovědnosti se třetími zeměmi a posílením spolupráce s nimi.\n(8)\nZa účelem přispění k dosažení obecného cíle fondu členské státy zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na specifické cíle tohoto nařízení a aby přidělování zdrojů cílům zajišťovalo, že tyto mohou být splněny. V mimořádném případě, kdy si určitý členský stát přeje odchýlit se od minimálních procentních podílů stanovených v tomto nařízení by měl dotyčný členský stát předložit podrobné odůvodnění v rámci svého národního programu.\n(9)\nV zájmu zajištění jednotné a vysoce kvalitní azylové politiky, jakož i v zájmu uplatňování vyšších standardů mezinárodní ochrany by měl fond přispívat k účinnému fungování společného evropského azylového systému, který zahrnuje opatření týkající se politiky, právních předpisů a budování kapacit ve spolupráci s jinými členskými státy, agenturami Unie a se třetími zeměmi.\n(10)\nJe vhodné podporovat a zvyšovat úsilí členských států o plné a řádné provádění acquis Unie v oblasti azylu, a to zejména s cílem poskytnout odpovídající podmínky přijímání vysídleným osobám, žadatelům o mezinárodní ochranu a osobám požívajícím mezinárodní ochrany a s cílem zajistit správné určení jejich postavení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (4), uplatňovat spravedlivé a účinné azylové řízení a prosazovat osvědčené postupy v oblasti azylu, tak aby byla chráněna práva osob, jež žádají o mezinárodní ochranu, a aby azylové systémy členských států mohly účinně fungovat.\n(11)\nFond by měl poskytnout přiměřenou podporu společnému úsilí členských států při určování, sdílení a prosazování osvědčených postupů a při vytváření účinných struktur spolupráce s cílem zvýšit kvalitu rozhodování v rámci společného evropského azylového systému.\n(12)\nFond by měl doplnit a podpořit činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, jenž byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (5) s cílem koordinovat praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu, poskytovat podporu členským státům, jejichž azylové systémy jsou vystaveny mimořádnému tlaku, a přispět k provádění společného evropského azylového systému. Komise může využít možnost poskytnutou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) svěřit Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu provádění specifických úkolů a ad hoc úkolů, jako je koordinace akcí členských států souvisejících se znovuusídlením v souladu s nařízením (EU) č. 439/2010.\n(13)\nFond by měl podporovat úsilí Unie a členských států spojené se zvyšováním kapacity členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit jejich azylové politiky s ohledem na jejich závazky vyplývající ze stávajících právních předpisů Unie.\n(14)\nFond by měl podporovat členské státy v jejich úsilí poskytnout uprchlíkům a vysídleným osobám, které jsou Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) označeny za způsobilé ke znovuusídlení, mezinárodní ochranu a trvalé řešení na vlastním území, jako je například posouzení potřeb souvisejících se znovuusídlením a přesun příslušných osob na vlastní území s tím, že jim zaručí bezpečné právní postavení a podpoří jejich účinnou integraci.\n(15)\nFond by měl poskytovat podporu novým postojům týkajícím se přístupu k azylovým řízením bezpečnějším způsobem, zejména zaměřením se na hlavní země tranzitu, jako jsou programy ochrany zacílené na specifické skupiny či určité postupy pro posuzování žádostí o azyl.\n(16)\nFond se vyznačuje tím, že by měl mít možnost podporovat dobrovolné operace s rozdělením zátěže dohodnuté mezi členskými státy a spočívající v přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.\n(17)\nPartnerství a spolupráce se třetími zeměmi na zajištění odpovídajícího řízení přílivu žadatelů o azyl či jiný druh mezinárodní ochrany představují základní prvky azylové politiky Unie. V zájmu zajištění co nejrychlejšího přístupu k mezinárodní ochraně a trvalých řešení, mimo jiné v rámci regionálních programů ochrany, by měl fond zahrnovat silnou unijní složku věnovanou znovuusídlení.\n(18)\nV zájmu zlepšení a posílení procesu integrace do evropských společností by měl fond usnadňovat legální migraci do Unie v souladu s hospodářskými a sociálními potřebami členských států a zajišťovat přípravu procesu integrace již v zemi původu státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do Unie.\n(19)\nPři podpoře ucelených strategií konkrétně zaměřených na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí na celostátní, případně místní nebo regionální úrovni by měl fond v zájmu účinnosti a dosažení co největší přidané hodnoty postupovat cílenějším způsobem. Tyto strategie by měly být prováděny především místními či regionálními orgány a nestátními subjekty, přičemž by neměly být vyloučeny orgány s celostátní působností, zejména pokud by tak vyžadovala konkrétní správní organizace daného členského státu nebo pokud by byly v daném státě akce v oblasti integrace prováděny ve sdílené pravomoci ústředních a decentralizovaných správních orgánů. Provádějící organizace by z řady dostupných opatření měly vybrat ta, která jsou nejvhodnější s ohledem na jejich konkrétní situaci.\n(20)\nProvádění fondu by mělo být v souladu se společnými základními principy Unie v oblasti integrace, které jsou uvedeny ve Společném programu pro integraci.\n(21)\nOblast působnosti integračních opatření by v zájmu zajištění komplexního přístupu k integraci měla rovněž zahrnovat osoby požívající mezinárodní ochrany, přičemž je třeba zohlednit specifické rysy těchto cílových skupin. Pokud jsou integrační opatření kombinována s opatřeními při přijetí, měly by akce případně zahrnovat i žadatele o mezinárodní ochranu.\n(22)\nPro zajištění soudržné reakce Unie na integraci státních příslušníků třetích zemí by akce financované z fondu měly být specifické ve vztahu k akcím financovaným v rámci Evropského sociálního fondu, s kterými by se měly vzájemně doplňovat. V této souvislosti by se mělo od orgánů členských států odpovědných za provádění tohoto fondu vyžadovat, aby zřídily mechanismy spolupráce a koordinace s orgány, které členské státy pověřily řízením intervencí Evropského sociálního fondu.\n(23)\nZ praktických důvodů se mohou některé akce týkat skupiny lidí, na niž se lze účinněji obrátit jako na celek bez rozlišování mezi jejími členy. Bylo by proto vhodné stanovit, aby měly členské státy, které si to přejí, možnost stanovit v jejich národních programech, že opatření pro integraci mohou zahrnovat nejbližší příbuzné státních příslušníků třetích zemí, je-li to nezbytné pro účinné provádění takových akcí. Za „nejbližší příbuzné“ by měli být považováni manželé(manželky)/partneři(partnerky), jakož i jakákoli osoba s přímými rodinnými vazbami v sestupné či vzestupné linii na státního příslušníka třetí země, na nějž jsou dané integrační akce zaměřeny, která by jinak nebyla do oblasti působnosti fondu zahrnuta.\n(24)\nFond by měl podporovat členské státy při zavádění strategií zaměřených na organizování legální migrace, posílit jejich celkovou schopnost rozvíjet, zavádět, monitorovat a hodnotit veškeré strategie a politiky týkající se přistěhovalectví a integrace, jakož i politiky a opatření zaměřená na státní příslušníky třetích zemí, a to včetně právních nástrojů Unie. Měl by také podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a spolupráci mezi různými správními útvary i s dalšími členskými státy.\n(25)\nUnie by měla pokračovat v provádění partnerství v oblasti mobility a rozšiřovat jejich využití coby hlavního strategického, komplexního a dlouhodobého rámce spolupráce se třetími zeměmi v oblasti řízení migrace. Z fondu by se měly podporovat činnosti v rámci partnerství v oblasti mobility, jež jsou prováděny buď na území Unie, nebo ve třetích zemích a jejichž cílem je sledovat potřeby a priority Unie, zvláště akce, které zajišťují kontinuitu financování zahrnujícího jak Unii, tak třetí země.\n(26)\nJe vhodné i nadále podporovat a podněcovat členské státy v jejich úsilí o zlepšování řízení v oblasti navracení státních příslušníků třetích zemí ve všech jeho aspektech, a to s ohledem na trvalé, spravedlivé a účinné provádění společných norem pro navracení osob, stanovených zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (7). Fond by měl podporovat jak rozvoj strategií pro navracení osob na vnitrostátní úrovni v rámci koncepce integrovaného řízení navracení, tak i opatření podporující jejich účinné provádění ve třetích zemích.\n(27)\nPokud jde o dobrovolné návraty osob, včetně osob, které si návrat přejí, i když nejsou povinny území opustit, je třeba pro tyto osoby navrhnout pobídky, jako je například přednostní zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu. Tento druh dobrovolného návratu je z hlediska nákladové efektivnosti v zájmu vracejících se osob i v zájmu orgánů. Členské státy by měly být podněcovány k tomu, aby dávaly přednost dobrovolným návratům.\n(28)\nZ politického hlediska jsou ovšem dobrovolné a nucené návraty navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a proto by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby v rámci svého systému řízení navracení osob posílily doplňkovost obou těchto forem. Vyhoštění je nezbytné provádět v zájmu zachování integrity přistěhovalecké a azylové politiky Unie a přistěhovaleckých a azylových systémů členských států. Proto je možnost vyhoštění předpokladem, jenž zaručí, že nedojde k narušení této politiky a že budou prosazovány zásady právního státu, což je samo o sobě nezbytné pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Z fondu by tedy měly být podporovány akce členských států zaměřené na usnadnění vyhoštění, případně v souladu s normami stanovenými v právu Unie a při plném respektování základních práv a důstojnosti navracených osob.\n(29)\nJe zásadní, aby v zemi návratu fond podporoval specifická opatření určená vracejícím se osobám, jež jim zajistí opravdový návrat do jejich města či regionu původu za dobrých podmínek a jež podpoří jejich trvalé opětovné začlenění do jejich společenství.\n(30)\nDohody Unie o zpětném přebírání osob jsou nedílnou součástí návratové politiky Unie a ústředním nástrojem účinného řízení migračních toků, neboť usnadňují rychlé navracení nelegálních migrantů. Tyto dohody představují důležitý prvek v rámci dialogu a spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu nelegálních migrantů a v zájmu účinnosti strategií pro navracení osob na úrovni členských států i Unie by mělo být podporováno jejich provádění ve třetích zemích.\n(31)\nFond by měl doplňovat a posilovat aktivity prováděné Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, která byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (8) a jejímž jedním z úkolů je poskytovat členským státům nezbytnou pomoc při organizaci společných návratových operací a určit osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a vyhošťování neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí na území členských států, jakož i napomáhat členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích s přihlédnutím k případům, které mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři.\n(32)\nVedle podporování návratu osob, jak je stanoveno v tomto nařízení, by měl fond podporovat rovněž jiná opatření pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví nebo obcházení stávajících právních předpisů v oblasti migrace, čímž by zajišťoval integritu imigračních systémů členských států.\n(33)\nPři čerpání z fondu by měly být plně dodržovány práva a zásady, jež jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie a základní práva zakotvená v příslušných mezinárodních nástrojích, včetně příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Způsobilé akce by měly zohledňovat přístup k ochraně migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl založený na lidských právech a zejména by měly zajistit, že bude věnována zvláštní pozornost specifické situaci zranitelných osob, zejména žen, nezletilých osob bez doprovodu a jiných ohrožených nezletilých osob, na něž je třeba zaměřit cílená opatření.\n(34)\nPojmy „zranitelné osoby“ a „rodinní příslušníci“ jsou v různých aktech příslušných pro toto nařízení vymezeny různě. Měly by proto být chápány ve smyslu příslušného aktu s ohledem na kontext, v němž jsou použity. V souvislosti se znovuusídlením by měly členské státy, které znovuusídlení provádějí, podrobně konzultovat UNHCR ohledně pojmu „rodinní příslušníci“ v souvislosti se svou praxí v oblasti znovuusídlení a faktickými postupy znovuusídlování.\n(35)\nOpatření, která se provádějí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím a která dostávají podporu z fondu, by měla být přijímána v součinnosti a soudržnosti s ostatními akcemi, probíhajícími mimo Unii za podpory zeměpisně a tematicky zaměřených nástrojů v oblasti vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo usilovat především o plnou soudržnost se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, které jsou vůči dotyčné zemi či oblasti uplatňovány. Tato opatření by se neměla zaměřovat na podporu činností, jež jsou přímo zaměřeny na rozvoj a měla by případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je stanovena v bodu 35 Evropského konsensu o rozvoji, by měla být respektována. Je rovněž důležité zajistit, aby provádění mimořádné pomoci bylo v souladu s humanitární politikou Unie a případně ji doplňovalo, při dodržování humanitárních zásad, které jsou stanoveny v Evropském konsensu o humanitární pomoci.\n(36)\nVelká část dostupných prostředků v rámci fondu by se měla přidělovat úměrně odpovědnosti, kterou každý členský stát při svém úsilí o řízení migračních toků nese, a to podle objektivních kritérií. Za tímto účelem by se měly používat nejnovější dostupné statistické údaje shromážděné Eurostatem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (9) související s migračními toky, jako jsou počet prvních žádostí o azyl, počet kladných rozhodnutí přiznávajících postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany, počet znovuusídlených uprchlíků, počet oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, počet státních příslušníků třetích zemí, kteří obdrželi povolení k pobytu vydané členským státem, počet rozhodnutí o navrácení vydaných vnitrostátními orgány a počet uskutečněných návratů.\n(37)\nV tomto nařízení se stanoví přidělení základních částek jednotlivým členským státům. Základní částka je složena z minimální částky a částky vypočtené na základě průměrné hodnoty částek, které byly jednotlivým členským státům přiděleny v letech 2011, 2012 a 2013 z Evropského uprchlického fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES (10), Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí zřízeného rozhodnutím Rady 2007/435/ES (11) a Evropského návratového fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES (12). Výpočty přidělených částek byly provedeny v souladu s kritérii pro rozdělení stanovenými v rozhodnutí č. 573/2007/ES, rozhodnutí 2007/435/ES a rozhodnutí č. 575/2007/ES. S ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 7. a 8. února 2013, které zdůraznily, že zvláštní důraz by měl být kladen na ostrovní společnosti, které čelí neúměrným migračním výzvám, je vhodné zvýšit minimální částky pro Kypr a Maltu.\n(38)\nAčkoli je vhodné, aby se každému členskému státu přidělily prostředky ve výši vycházející z nejnovějších dostupných statistických údajů, část prostředků dostupných v rámci fondu by se měla přidělit také na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují vzájemnou spolupráci a pro Unii vytvářejí významnou přidanou hodnotu, jakož i na provádění programů Unie pro znovuusídlení a na provádění přesunu osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.\n(39)\nZa tímto účelem by mělo toto nařízení obsahovat seznam specifických akcí způsobilých k financování z fondu. Členským státům, jež se zavážou k provádění těchto akcí, by měly být přiděleny dodatečné finanční prostředky.\n(40)\nS ohledem na postupné zavádění programu Unie pro znovuusídlení by měl fond poskytovat cílenou pomoc ve formě finančních pobídek (jednorázové částky) pro každou znovuusídlenou osobu. Komise a Evropský podpůrný úřadu pro otázky azylu by měly ve vzájemné spolupráci a v souladu se svými příslušnými pravomocemi sledovat účinnost provádění operací spojených se znovuusídlením, které jsou z prostředků fondu podporovány.\n(41)\nS cílem zvýšit dopad úsilí Unie v oblasti znovuusídlení při poskytování ochrany osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, a zajistit co největší strategický dopad znovuusídlení prostřednictvím cílenějšího zaměření na ty osoby, které znovuusídlení potřebují nejvíce, je zapotřebí na úrovni Unie stanovit společné priority pro oblast znovuusídlení. Tyto společné priority by se měly měnit pouze v řádně odůvodněných případech nebo v návaznosti na doporučení UNHCR, a to na základě obecných kategorií stanovených v tomto nařízení.\n(42)\nNěkteré kategorie osob, které potřebují mezinárodní ochranu, by vzhledem ke zvláštní zranitelnosti měly být do společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení zahrnuty stále.\n(43)\nS ohledem na potřeby v oblasti znovuusídlení stanovené ve společných prioritách Unie v této oblasti je rovněž nutné poskytovat dodatečné finanční pobídky na znovuusídlení osob v souvislosti s konkrétními zeměpisnými regiony a státními příslušníky určitých zemí i v souvislosti s konkrétními kategoriemi osob, které mají být znovuusídleny, je-li znovuusídlení označeno za nejvhodnější řešení jejich zvláštních potřeb.\n(44)\nV zájmu posílení solidarity a lepšího sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména vůči těm státům, které jsou azylovými toky zasaženy nejvíce, by měl být podobný mechanismus založený na finančních pobídkách zřízen i pro přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého. Tento mechanismus by měl snížit tlak na členské státy přijímající vysoké počty žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany buď v absolutních, nebo v poměrných hodnotách.\n(45)\nPodpora poskytovaná z fondu bude efektivnější a bude mít vyšší přidanou hodnotu, pokud se v tomto nařízení stanoví omezený počet povinných cílů, jež mají být plněny v rámci programů, které jednotlivé členské státy s přihlédnutím ke svým specifickým podmínkám a potřebám vypracují.\n(46)\nPro posilování solidarity je důležité, aby ve vhodných případech a v koordinaci a v součinnosti s humanitární pomocí, již řídí Komise, přicházela z fondu dodatečná podpora na mimořádnou pomoc při řešení mimořádných situací, k nimž v členských státech či třetích zemích dochází v důsledku velkých migračních tlaků či masového přílivu vysídlených osob, a to v souladu se směrnicí Rady 2001/55/ES (13). Mimořádná pomoc by měla rovněž zahrnovat podporu ad hoc humanitárním programům přijetí zaměřeným na poskytování dočasného pobytu na území určitého členského státu v případě naléhavé humanitární krize ve třetích zemích. Nicméně takovými jinými humanitárními programy přijetí není dotčen unijní program znovuusídlení, jenž je od začátku výslovně zaměřen na poskytování trvalého řešení pro osoby potřebující mezinárodní ochranu přesunuté do Unie ze třetích zemí. Za tímto účelem by členské státy neměly být oprávněny obdržet dodatečné jednorázové částky ohledně osob, jimž byl udělen dočasný pobyt na území určitého členského státu v rámci takových jiných humanitárních programů přijetí.\n(47)\nToto nařízení by mělo stanovit finanční pomoc pro činnosti Evropské migrační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/381/ES (14), a to v souladu s cíli a úkoly této sítě.\n(48)\nRozhodnutí 2008/381/ES by proto mělo být změněno, aby byly sladěny postupy a usnadněno poskytování vhodné a včasné finanční podpory národním kontaktním místům podle uvedeného rozhodnutí.\n(49)\nS ohledem na účel finančních pobídek, jež jsou členským státům na znovuusídlení nebo přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého přidělovány ve formě jednorázových částek, a vzhledem k tomu, že tyto částky představují malou část skutečných nákladů, by toto nařízení mělo stanovit určité odchylky od pravidel pro způsobilost výdajů.\n(50)\nZa účelem doplnění či změny ustanovení tohoto nařízení, která se týkají jednorázových částek určených na znovuusídlení a přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého, a definic specifických akcí a společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány souběžné, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(51)\nPři uplatňování tohoto nařízení, včetně vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.\n(52)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).\n(53)\nFinancování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřovat na akce, u nichž může intervence Unie ve srovnání s akcemi prováděnými jednotlivými členskými státy samostatně přinést přidanou hodnotu. Vzhledem k tomu, že Unie může lépe než členské státy poskytnout rámec pro vyjádření solidarity Unie při řízení migračních toků, by finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení měla především přispět k posílení kapacit v této oblasti na úrovni členských států i Unie.\n(54)\nJe nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku.\n(55)\nKomise by měla sledovat provádění fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (16) za pomoci společných ukazatelů pro vyhodnocení výsledků a dopadů. Uvedené ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvořit minimální základ pro vyhodnocení toho, v jakém rozsahu bylo dosaženo cílů fondu.\n(56)\nAby bylo možné výsledky dosažené fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý společný cíl fondu. Společnými ukazateli by neměla být dotčena dobrovolná či závazná povaha provádění souvisejících akcí stanovených v tomto nařízení.\n(57)\nPokud jde o řízení a provádění fondu, měl by být fond součástí celkového rámce, který tvoří toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (17). Pro účely fondu by partnerství uvedené v nařízení (EU) č. 514/2014 mělo zahrnovat příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace a sociální partnery. Každý členský stát by měl odpovídat za složení partnerství a měl by stanovit způsoby jeho provádění.\n(58)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k účinnému řízení migračních toků a provádět, posilovat a rozvíjet společnou azylovou politiku, politiku týkající se doplňkové a dočasné ochrany a společnou přistěhovaleckou politiku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(59)\nPodle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by tento fond měl zohledňovat prosazování zásady rovnosti žen a mužů a zásady nediskriminace.\n(60)\nRozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES by měla být zrušena za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.\n(61)\nV souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, oznámil tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(62)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(63)\nJe vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (18). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.\n2.   Toto nařízení stanoví:\na)\ncíle finanční podpory a způsobilé akce;\nb)\nobecný rámec k provádění způsobilých akcí;\nc)\ndostupné finanční zdroje a jejich přidělování;\nd)\nzásady a mechanismus pro stanovení společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení a\ne)\nfinanční pomoc poskytovanou na akce prováděné Evropskou migrační sítí.\n3.   Tímto nařízením se stanoví, že se použijí pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 514/2014, aniž je dotčen článek 4 tohoto nařízení.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„znovuusídlením“ proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vycházející z individuální potřeby mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu, v němž se usadí a mohou zde pobývat jakožto osoby v některém z uvedených postavení:\ni)\n„postavení uprchlíka“ ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2011/95/EU,\nii)\nstatus doplňkové ochrany ve smyslu čl. 2 písm. g) směrnice 2011/95/EU nebo\niii)\ndalší statusy, s nimiž jsou spojena obdobná práva a výhody podle práva členských států a práva Unie jako se statusy uvedenými v bodech i) a ii);\nb)\n„jinými humanitárními programy přijímání“ určitý ad hoc postup, kterým členský stát přijímá určitý počet státních příslušníků třetí země k dočasnému pobytu na svém území, aby je chránil před naléhavými humanitárními krizemi způsobenými událostmi, jako jsou politický vývoj nebo konflikty;\nc)\n„mezinárodní ochranou“ postavení uprchlíka a status doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU;\nd)\n„navrácením“ proces navrácení státního příslušníka třetí země jako dobrovolné splnění povinnosti návratu nebo jako nucený návrat, jak je stanoveno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;\ne)\n„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Odkaz na státní příslušníky třetích zemí musí být vykládán tak, že zahrnuje osoby bez státní příslušnosti a osoby s nevymezenou státní příslušností;\nf)\n„vyhoštěním“ výkon povinnosti návratu, totiž fyzické dopravení osoby mimo území dotyčného členského státu, jak je stanoveno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;\ng)\n„dobrovolným opuštěním území“ splnění povinnosti návratu ve lhůtě stanovené za tímto účelem v rozhodnutí o navrácení, jak je vymezeno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;\nh)\n„nezletilou osobou bez doprovodu“ státní příslušník třetí země mladší 18 let, jenž vstupuje či vstoupil na území členského státu bez doprovodu dospělé osoby, která za něj podle práva nebo vnitrostátních zvyklostí daného členského státu odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilou osobu, jež je ponechána bez doprovodu po vstupu na území členského státu;\ni)\n„zranitelnou osobou“ státní příslušník třetí země, který odpovídá definici této kategorie osob podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;\nj)\n„rodinným příslušníkem“ státní příslušník třetí země, který odpovídá definici této kategorie osob podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;\nk)\n„mimořádnou situací“ situace, jež nastala v důsledku:\ni)\nvelkých migračních tlaků v jednom či více členských státech, které se vyznačují nadměrným přílivem velkého počtu státních příslušníků třetích zemí a které kladou značné a naléhavé nároky na jejich přijímací zařízení, zařízení sloužící k zadržení osob, azylové systémy a azylová řízení,\nii)\nprovádění mechanismů dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES nebo\niii)\nsilných migračních tlaků ve třetích zemích, v nichž uprchlíci uvázli z důvodu např. politického vývoje nebo konfliktů.\nČlánek 3\nCíle\n1.   Obecným cílem fondu je přispívat k účinnému řízení migračních toků a provádění, posilování a rozvoji společné azylové politiky, politiky týkající se doplňkové a dočasné ochrany a společné přistěhovalecké politiky při plném dodržování práv a zásad zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.\n2.   V rámci svého obecného cíle fond přispěje k plnění těchto společných specifických cílů:\na)\nposílení a rozvoji všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;\nb)\npodpoře legální migrace do členských států v souladu s jejich hospodářskými a sociálními potřebami, jako jsou potřeby trhu práce, při zajištění integrity imigračních systémů členských států a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí;\nc)\npodpoře spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech, jež podporují boj proti nedovolenému přistěhovalectví, s důrazem na udržitelnost návratů a efektivnost zpětného přebírání osob v zemích původu a tranzitu;\nd)\nposilování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména s těmi členskými státy, které jsou migračním a azylovým tokům vystaveny nejvíce, a to i prostřednictvím praktické spolupráce.\nPlnění specifických cílů fondu se vyhodnocuje v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) č. 514/2014 prostřednictvím společných ukazatelů stanovených v příloze IV tohoto nařízení a ukazatelů pro specifické programy zahrnutých v národních programech.\n3.   Opatření přijatá v zájmu splnění cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou v plném souladu s opatřeními podporovanými nástroji vnější finanční pomoci Unie a se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti Unie.\n4.   Cíle uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku jsou plněny v řádném souladu s cíli a zásadami humanitární politiky Unie. Soudržnost ve vztahu k opatřením financovaným z vnějších finančních nástrojů Unie je zajištěna v souladu s článkem 24.\nČlánek 4\nPartnerství\nPro účely fondu zahrnuje partnerství uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 514/2014 příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace a sociální partnery.\nKAPITOLA II\nSPOLEČNÝ EVROPSKÝ AZYLOVÝ SYSTÉM\nČlánek 5\nPřijímací a azylové systémy\n1.   V souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů uvedenými v článku 19 tohoto nařízení fond podpoří akce zaměřené na jednu nebo více z uvedených kategorií státních příslušníků třetích zemí:\na)\nosoby v postavení uprchlíka nebo se statusem doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU;\nb)\nosoby, které podaly žádost o jednu z forem mezinárodní ochrany uvedených v písmeni a) a dosud neobdržely konečné rozhodnutí;\nc)\nosoby, které požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES;\nd)\nosoby, které jsou znovuusídlovány či byly znovuusídleny v rámci členského státu nebo jsou z tohoto členského státu přesunovány či z něj byly přesunuty.\nPokud jde o podmínky přijetí a azylová řízení, fond podpoří zejména tyto akce zaměřené na kategorie osob uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce:\na)\nposkytování materiální pomoci, včetně pomoci na hranicích, vzdělávání, odborné přípravy, podpůrných služeb, lékařské a psychologické péče;\nb)\nposkytování podpůrných služeb, jako je překlad a tlumočení, vzdělávání a odborná příprava, včetně výuky jazyků, a další iniciativy, které jsou v souladu se statusem dotčené osoby;\nc)\nzřízení a zlepšení správních struktur, systémů a odborné přípravy pracovníků a příslušných orgánů s cílem zajistit účinný a snadný přístup k azylovým řízením pro žadatele o azyl, jakož i účinná a vysoce kvalitní azylová řízení, zejména za účelem podpory při případných změnách unijního acquis;\nd)\nposkytování sociální pomoci, informací nebo pomoci s administrativními nebo soudními postupy a poskytování informací nebo poradenství ohledně možného výsledku azylového řízení, včetně otázek, jako je řízení o navracení;\ne)\nposkytování právní pomoci a zastoupení;\nf)\nurčení zranitelných skupin a stanovení specifické pomoci pro zranitelné osoby, zejména v souladu s písmeny a) až e);\ng)\nzavádění, rozvoj a zlepšování alternativních opatření k zajištění osob.\nPokud je to považováno za vhodné a stanoví tak národní programy členských států, může fond rovněž podpořit opatření související s integrací, jako jsou opatření uvedená v čl. 9 odst. 1 týkající se přijímání osob uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.\n2.   Pokud jde o ubytovací infrastrukturu a přijímající systémy, fond v souladu se zvláštním cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 podpoří zejména tyto akce:\na)\nzlepšování a udržování stávající ubytovací infrastruktury a ubytovacích služeb;\nb)\nposilování a zlepšování administrativních struktur a systémů;\nc)\ninformování místních společenství;\nd)\nodbornou přípravu pracovníků orgánů, včetně místních orgán, jež budou jednat s osobami uvedenými v odstavci 1 v souvislosti s jejich přijímáním;\ne)\nvybudování, provoz a rozvoj nové ubytovací infrastruktury a služeb, jakož i administrativních struktur a systémů, zejména za účelem řešení případných strukturálních potřeb členských států;\n3.   V souladu se specifickými cíli uvedenými v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a d) a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 fond rovněž podpoří obdobné akce, jako jsou akce uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jestliže tyto akce souvisejí s osobami, které se dočasně nacházejí:\n—\nv centrech pro tranzit a evidenci uprchlíků, zejména s cílem podpořit operace spojené se znovuusídlením ve spolupráci s UNHCR, nebo\n—\nna území určitého členského státu v rámci jiných humanitárních programů přijímání.\nČlánek 6\nSchopnost členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky a azylová řízení\nV souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu, podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení, pokud jde o akce týkající se posílení schopnosti členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit jejich azylové politiky a azylová řízení, fond podpoří zejména tyto akce:\na)\nakce posilující schopnost členských států - i pokud jde o mechanismus včasného varování, připravenosti a řešení krizí zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (19) –shromažďovat, analyzovat a šířit kvalitativní a kvantitativní údaje a statistiky o azylových řízeních, přijímací kapacitě a opatřeních týkajících se znovuusídlení a přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého;\nb)\nakce posilující schopnost členských států shromažďovat, analyzovat a šířit informace o zemi původu;\nc)\nakce přímo přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy.\nČlánek 7\nZnovuusídlení, přesun žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany a jiná humanitární přijímání ad hoc\n1.   V souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a d) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení fond podpoří zejména následující akce spojené se znovuusídlením státního příslušníka třetí země, který je znovuusídlován nebo byl znovuusídlen v určitém členském státě, a jiné humanitární programy přijímání:\na)\nvytvoření a rozvoj národních programů a strategií zaměřených na znovuusídlení a jiných humanitárních programů přijímání, včetně analýz potřeb, zlepšení ukazatelů a hodnocení;\nb)\nvytvoření infrastruktury a služeb vhodných k zajištění hladkého a účinného provádění akcí v oblasti znovuusídlení a akcí týkajících se jiných humanitárních programů přijímání, včetně jazykové pomoci;\nc)\nvytvoření struktur, systémů a organizování odborné přípravy pracovníků zaměřené na vysílání na služební cesty do třetích zemí nebo jiných členských států, provádění pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek;\nd)\nposuzování možných případů znovuusídlení a případů jiných humanitárních přijímání příslušnými orgány členských států, jako je vysílání na služební cesty do třetích zemí, provádění pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek;\ne)\nlékařské vyšetření a lékařská péče před odjezdem, zabezpečení materiálních potřeb před odjezdem, poskytnutí informací před odjezdem, integrační opatření a opatření týkající se cesty prováděná před odjezdem, včetně zajištění služeb lékařského doprovodu;\nf)\nposkytování informací a pomoci při příjezdu nebo krátce po něm, včetně tlumočnických služeb;\ng)\nakce zaměřené na sloučení rodiny v případě osob znovuusídlených v členském státě;\nh)\nposilování infrastruktury a služeb příslušných pro migraci a azyl v zemích určených k provádění regionálních programů ochrany;\ni)\nvytváření podmínek pro dlouhodobou integraci, autonomii a posilování sebedůvěry znovuusídlených uprchlíků.\n2.   V souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. d) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení fond rovněž podpoří obdobné akce, jako jsou akce uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jestliže jsou považovány za vhodné s ohledem na změny příslušné politiky, ke kterým dojde v průběhu prováděcího období fondu, nebo jestliže národní program členského státu stanoví takové akce, v souvislosti s přesunem žadatelů o mezinárodních ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany. Takové operace se provádějí za jejich souhlasu z členského státu, který jim poskytl mezinárodní ochranu, nebo odpovídá za posouzení jejich žádosti, do jiného zainteresovaného členského státu, kde jim bude poskytnuta rovnocenná ochrana nebo kde bude jejich žádost o mezinárodní ochranu posouzena.\nKAPITOLA III\nINTEGRACE STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ A LEGÁLNÍ MIGRACE\nČlánek 8\nPřistěhovalectví a opatření před odjezdem\nV souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení fond rovněž podpoří akce prováděné ve třetí zemi a zaměřené na státní příslušníky této třetí země, kteří splňují požadavky specifických akcí prováděných před odjezdem nebo podmínky stanovené ve vnitrostátním právu a případně v souladu s právem Unie, včetně podmínek týkajících se schopnosti integrace do společnosti daného členského státu. V této souvislosti fond podpoří zejména tyto akce:\na)\npřípravu informačních balíčků a kampaní zaměřených na zvyšování povědomí a podporu mezikulturního dialogu, mimo jiné prostřednictvím uživatelsky přístupných informačních a komunikačních technologií a internetových stránek;\nb)\nposuzování dovedností a kvalifikací, jakož i posilování transparentnosti a slučitelnosti dovedností a kvalifikací ve třetí zemi s dovednostmi a kvalifikacemi členského státu;\nc)\nodbornou přípravu zaměřenou na posílení možnosti pracovního uplatnění v členském státě;\nd)\nkomplexní kurzy zaměřené na občanskou orientaci a výuku jazyků;\ne)\npomoc v souvislosti se žádostmi o sloučení rodiny ve smyslu směrnice Rady 2003/86/ES (20).\nČlánek 9\nIntegrační opatření\n1.   V souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení fond podpoří akce, jež se uskutečňují v rámci soudržných strategií, při zohlednění integračních potřeb státních příslušníků třetích zemí na místní a regionální úrovni. V této souvislosti fond podpoří zejména následující akce zaměřené na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě:\na)\nvytváření a rozvoj těchto integračních strategií za účasti místních nebo regionálních subjektů, je-li to vhodné včetně analýzy potřeb, vylepšování ukazatelů integrace a hodnocení, včetně participativních hodnocení, s cílem nalézt osvědčené postupy;\nb)\nposkytování poradenství a pomoci v oblastech, jako je ubytování, prostředky na živobytí, administrativní a právní poradenství, zdravotní, psychologická a sociální péče a péče o dítě a sloučení rodiny;\nc)\nakce týkající se uvádění státních příslušníků třetích zemí do přijímající společnosti a akce, které jim umožní se přizpůsobit, akce zaměřené na informování těchto osob o jejich právech a povinnostech, na jejich začlenění do občanského a kulturního života a sdílení hodnot zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;\nd)\nakce zaměřené na vzdělávání a odbornou přípravu, včetně výuky jazyků, a přípravné akce na usnadnění přístupu na trh práce;\ne)\nakce na podporu soběstačnosti a schopnosti státních příslušníků třetích zemí samostatně zabezpečit své potřeby;\nf)\nakce na podporu účelných kontaktů a konstruktivního dialogu mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností a akce na podporu přijetí ze strany přijímající společnosti, mimo jiné s využitím sdělovacích prostředků;\ng)\nakce na podporu rovného přístupu a rovnocenných výsledků, pokud jde o jednání státních příslušníků třetích zemí s veřejnými a soukromými službami, včetně úpravy těchto služeb pro jednání se státními příslušníky třetích zemí;\nh)\nbudování kapacit příjemců vymezených v čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 514/2014 a to i prostřednictvím výměny zkušeností a osvědčených postupů a navazování vzájemných kontaktů.\n2.   Akce uvedené v odstavci 1 zohlední vždy, kdy je to nutné, specifické potřeby jednotlivých kategorií státních příslušníků třetích zemí, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany, znovuusídlených nebo přesunutých osob a zejména zranitelných osob.\n3.   Národní programy mohou umožnit začlenění přímých příbuzných osob, jež náležejí do cílové skupiny uvedené ve výše uvedeném odstavci, do akcí podle odstavce 1 v té míře, v níž je to nezbytné pro účinné provádění takových akcí.\n4.   Za účelem programování a provádění akcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje partnerství uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 514/2014 orgány určené členskými státy pro účely řízení intervencí Evropského sociálního fondu.\nČlánek 10\nPraktická spolupráce a opatření na budování kapacit\nV souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení fond podpoří akce zaměřené na jednu nebo více z těchto oblastí:\na)\nvytváření strategií na podporu legální migrace s cílem usnadnit rozvoj a provádění pružných postupů pro přijímání;\nb)\nspolupráci mezi pracovními agenturami třetích zemí, úřady práce a imigračními úřady členských států, jakož i podporu členských států při provádění právních předpisů Unie týkajících se migrace, konzultace se zúčastněnými subjekty a odborné poradenství či výměnu informací o přístupech, které se s ohledem na potřeby trhu práce zaměřují na osoby konkrétní státní příslušnosti či kategorie státních příslušníků třetích zemí;\nc)\nposílení schopnosti členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat své strategie, politiky a opatření týkající se přistěhovalectví napříč různými úrovněmi a útvary úřadů, především pak posilování jejich kapacit shromažďovat, analyzovat a šířit podrobné a systematické údaje a statistiky o migračních řízeních a migračních tocích, povoleních k pobytu a rozvíjení monitorovacích nástrojů, programů hodnocení, ukazatelů a stanovování referenčních hodnot pro účely měření úspěšnosti těchto strategií;\nd)\nodbornou přípravu příjemců vymezených v čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 514/2014 a pracovníků poskytujících veřejné a soukromé služby, včetně vzdělávacích institucí, podpora výměny zkušeností a osvědčených postupů, spolupráce a navazování vzájemných kontaktů a mezikulturních schopností, jakož i zvyšování kvality poskytovaných služeb;\ne)\nbudování udržitelných organizačních struktur pro integraci a řízení rozmanitosti, především prostřednictvím spolupráce mezi různými zúčastněnými subjekty, což úředníkům na různých úrovních státní správy umožní rychle získat informace o zkušenostech a osvědčených postupech uplatňovaných jinde a případně sdílet zdroje s jinými příslušnými orgány, jakož i mezi vládními a nevládními subjekty v zájmu efektivnějšího poskytování služeb státním příslušníkům třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím jednoho kontaktního místa (například koordinovaná střediska poskytující podporu při integraci);\nf)\nobousměrný dynamický proces vzájemné interakce, který je základem integračních strategií na místní a regionální úrovni, rozvíjením platforem pro konzultaci státních příslušníků třetích zemí, výměnu informací mezi zúčastněnými subjekty a platforem pro mezikulturní a náboženský dialog mezi společenstvími státních příslušníků třetích zemí navzájem nebo mezi nimi a orgány, které se podílejí na vytváření politiky a přijímají rozhodnutí;\ng)\nakce na podporu a posílení praktické spolupráce mezi příslušnými orgány členských států, zaměřené mimo jiné na výměnu informací, osvědčených postupů a strategií a na vytváření a provádění společných akcí, a to i s ohledem na zajištění integrity imigračních systémů členských států.\nKAPITOLA IV\nNAVRACENÍ OSOB\nČlánek 11\nDoprovodná opatření při řízeních o navracení osob\nV souladu se zvláštním cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. c) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení, pokud jde o opatření doprovázející řízení o navracení osob, zaměří se fond na jednu nebo více z těchto kategorií státních příslušníků třetích zemí:\na)\nstátní příslušníky třetích zemí, jejichž žádost o povolení k pobytu, jejich oprávněný pobyt nebo mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta a které se mohou rozhodnout využít možnosti dobrovolného návratu;\nb)\nstátní příslušníky třetích zemí, kteří mají v členském státě právo k pobytu, oprávněný pobyt nebo požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES a kteří se rozhodnou využít možnosti dobrovolného návratu;\nc)\nstátní příslušníky třetích zemí, kteří se nacházejí v členském státě a nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup nebo pobyt na území členského státu, včetně těch státních příslušníků třetích zemí, jejichž vyhoštění bylo odloženo v souladu s článkem 9 a čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/115/ES.\nV této souvislosti fond podpoří zejména následující akce zaměřené na kategorie osob uvedené v prvním pododstavci:\na)\nzavádění, rozvoj a zlepšování alternativních opatření k zajištění osob;\nb)\nposkytování sociální pomoci, informací nebo pomoci se správními nebo soudními postupy a poskytování informací nebo poradenství;\nc)\nposkytování právní a jazykové pomoci;\nd)\nspecifická pomoc zranitelným osobám;\ne)\nzavádění a zlepšování nezávislých a účinných systémů pro sledování nuceného navracení stanovených v čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES;\nf)\nzřizování, provoz a zlepšování ubytování, infrastruktury v oblasti přijímání a zadržování, služeb a podmínek;\ng)\nvytváření administrativních struktur a systémů, včetně nástrojů informačních technologií,\nh)\nodborná příprava pracovníků v zájmu zajištění bezproblémových a účinných řízení o navracení osob, včetně jejich řízení a provádění.\nČlánek 12\nOpatření při navracení\nV souladu se zvláštním cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. c) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení, pokud jde o akce při navracení, podpoří fond akce zaměřené na osoby uvedené v článku 11 tohoto nařízení. V této souvislosti fond podpoří zejména tyto akce:\na)\nopatření nezbytná k přípravě operací souvisejících s návratem, jako jsou opatření vedoucí ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí, vydání cestovních dokladů a vyhledání rodinných příslušníků;\nb)\nspolupráce s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů, usnadnění repatriace a zajištění zpětného převzetí;\nc)\nopatření asistovaného dobrovolného návratu, včetně lékařských prohlídek a lékařské pomoci, cestovních opatření, finančních příspěvků, pomoci a poradenství před návratem a po něm;\nd)\noperace vyhoštění, včetně souvisejících opatření, v souladu se standardy stanovenými v právu Unie, s výjimkou donucovacího vybavení;\ne)\nopatření k zahájení opětovného začlenění vracející se osoby do společnosti vzhledem k jejímu osobnímu rozvoji, jako jsou peněžní pobídky, odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně a podpora zahájení výdělečné činnosti;\nf)\nzařízení a služby ve třetích zemích sloužící k zajištění vhodného dočasného ubytování a přijetí po příjezdu;\ng)\nspecifická pomoc zranitelným osobám.\nČlánek 13\nPraktická spolupráce a opatření na budování kapacit\nV souladu se zvláštním cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. c) tohoto nařízení a s ohledem na výsledky politického dialogu podle článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014, a v souladu s cíli národních programů vymezenými v článku 19 tohoto nařízení, pokud jde o praktickou spolupráci a opatření na budování kapacit, podpoří fond zejména tyto akce:\na)\nakce na podporu, rozvoj a posílení operativní spolupráce a výměny informací mezi útvary členských států zodpovědnými za navracení osob a dalšími orgány členských států zapojenými do procesu navracení, včetně spolupráce s konzulárními úřady a imigračními úřady třetích zemí a společných návratových operací;\nb)\nakce na podporu spolupráce mezi třetími zeměmi a útvary členských států zodpovědnými za navracení osob, včetně opatření zaměřených na posilování kapacit třetích zemí při zpětném přebírání osob a jejich opětovném začleňování do společnosti, zejména v rámci dohod o zpětném přebírání osob;\nc)\nakce na posílení schopnosti rozvíjet účinné a udržitelné návratové politiky především prostřednictvím výměny informací o situaci v zemích návratu a osvědčených postupů, sdílení zkušeností a sdružování zdrojů mezi členskými státy;\nd)\nakce na posílení schopnosti shromažďovat, analyzovat a šířit podrobné a systematické údaje a statistiky o řízeních a opatřeních týkajících se navracení osob, kapacitách v oblasti přijímání a zadržování, o nucených a dobrovolných návratech, jakož i o monitorování a opětovném začleňování;\ne)\nakce, které přímo přispívají k hodnocení politik v oblasti navracení, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi cílovými skupinami, vypracovávání ukazatelů a stanovování referenčních hodnot;\nf)\nopatření zaměřená na informování a informační kampaně ve třetích zemích, jejichž cílem je zvyšování povědomí o vhodných dovolených způsobech přistěhovalectví a rizicích nedovoleného přistěhovalectví.\nKAPITOLA V\nFINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC\nČlánek 14\nCelkové zdroje a provádění\n1.   Celkové zdroje přidělené na provádění tohoto nařízení činí 3 137 milionů EUR v běžných cenách.\n2.   Roční rozpočtové prostředky fondu schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.\n3.   Celkové zdroje jsou vynakládány prostřednictvím těchto nástrojů:\na)\nnárodních programů podle článku 19;\nb)\nakcí Unie podle článku 20;\nc)\nmimořádné pomoci podle článku 21;\nd)\nEvropské migrační sítě podle článku 22;\ne)\ntechnické pomoci podle článku 23.\n4.   Rozpočet přidělený podle tohoto nařízení na akce Unie, uvedené v článku 20 tohoto nařízení, na mimořádnou pomoc uvedenou v článku 21 tohoto nařízení, Evropskou migrační síť uvedenou v článku 22 tohoto nařízení, a na technickou pomoc uvedenou v článku 23 tohoto nařízení, se plní v rámci přímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a případně v rámci nepřímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Rozpočet přidělený národním programům uvedeným v článku 19 tohoto nařízení se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\n5.   V souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU za plnění rozpočtu Unie odpovídá i nadále Komise, která informuje Evropský parlament a Radu o operacích prováděných jinými subjekty než členskými státy.\n6.   Finanční krytí, jež představuje hlavní referenční hodnotu, se, aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, orientačně použije takto:\na)\n2 752 milionů EUR na národní programy členských států;\nb)\n385 milionů EUR na akce Unie, mimořádnou pomoc, Evropskou migrační síť a technickou pomoc Komise, z nichž alespoň 30 % se použije na akce Unie a Evropskou migrační síť.\nČlánek 15\nZdroje na způsobilé akce v členských státech\n1.   Částka ve výši 2 752 milionů EUR se mezi členské státy rozdělí orientačně takto:\na)\n2 392 milionů EUR se rozdělí v souladu s přílohou I. Členské státy přidělí nejméně 20 % těchto zdrojů na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a alespoň 20 % na zvláštní cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b). Členské státy se mohou od těchto minimálních podílů odchýlit pouze tehdy, pokud bude národní program obsahovat podrobné vysvětlení ohledně skutečnosti, proč přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrožuje dosažení daného cíle. Pokud jde o specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), ty členské státy, které čelí strukturálním nedostatkům v oblasti ubytování, infrastruktury a služeb, by se neměly dostat pod minimální podíl stanovený v tomto nařízení;\nb)\n360 milionů EUR se rozdělí na základě přerozdělovacího mechanismu určeného pro specifické akce uvedené v článku 16, pro program Unie pro znovuusídlení uvedený v článku 17 a pro přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého podle článku 18.\n2.   Částka uvedená v odst. 1 písm. b) podpoří:\na)\nspecifické akce uvedené v příloze II;\nb)\nprogram Unie pro znovuusídlení podle článku 17 nebo přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého podle článku 18.\n3.   V případě, že určitá částka zůstává k dispozici v rámci odst. 1 písm. b) tohoto článku, nebo je k dispozici jiná částka, bude přidělena v rámci přezkumu v polovině období stanoveného v článku 15 nařízení (EU) č. 514/2014 poměrně k základním částkám pro národní programy stanoveným v příloze I tohoto nařízení.\nČlánek 16\nZdroje určené na specifické akce\n1.   Členským státům mohou být přiděleny dodatečné prostředky uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. a), pokud jsou takové prostředky v programu vyčleněny, a použijí se na provádění specifických akcí. Tyto specifické akce jsou uvedeny v příloze II.\n2.   Za účelem zohlednění nového vývoje dané politiky je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení s cílem revidovat přílohu II v rámci přezkumu v polovině období uvedeného v článku 15 nařízení (EU) č. 514/2014. Na základě revidovaného seznamu specifických akcí a v závislosti na dostupných zdrojích mohou členské státy obdržet dodatečné finanční prostředky, jak je stanoveno v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Dodatečné finanční prostředky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se členským státům přidělí na základě zvláštního rozhodnutí o financování, kterým se v rámci přezkumu v polovině období schvaluje či reviduje jejich národní program v souladu s postupem stanoveným v článcích 14 a 15 nařízení (EU) č. 514/2014. Tyto finanční prostředky se použijí výhradně na provádění specifických akcí uvedených v příloze II tohoto nařízení.\nČlánek 17\nZdroje na program Unie pro znovuusídlení\n1.   Členské státy kromě přídělu vypočteného podle čl. 15 odst. 1 písm. a) obdrží každé dva roky dodatečné finanční prostředky v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. b) stanovené na základě jednorázové částky ve výši 6 000 EUR připadající na každou znovuusídlenou osobu.\n2.   Jednorázová částka uvedená v odstavci 1 bude navýšena na 10 000 EUR na každou osobu znovuusídlenou podle společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení stanovených podle odstavce 3 a uvedených v příloze III a pro každou zranitelnou osobu podle odstavce 5.\n3.   Společné priority Unie v oblasti znovuusídlení jsou stanoveny na základě těchto obecných kategorií osob:\na)\nosob ze země či regionu určených k provádění regionálního programu ochrany;\nb)\nosob ze země či regionu označených v prognóze týkající se znovuusídlení vypracované podle UNHCR, v nichž by společná akce Unie měla významný dopad na řešení potřeb v oblasti ochrany;\nc)\nosob, jež patří do zvláštní kategorie, na něž se vztahují kritéria znovuusídlení podle UNHCR.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem změny přílohy III na základě obecných kategorií osob uvedených v odstavci 3 tohoto článku, existuje-li pro to řádné odůvodnění nebo s ohledem na doporučení UNHCR.\n5.   Tyto zranitelné skupiny osob mají rovněž nárok na jednorázovou částku stanovenou v odstavci 2:\na)\nohrožené ženy a děti;\nb)\nnezletilé osoby bez doprovodu;\nc)\nosoby, jejichž potřeby související se zdravotním stavem mohou být vyřešeny pouze prostřednictvím znovuusídlení;\nd)\nosoby, které musí být znovuusídleny z mimořádných nebo naléhavých důvodů za účelem právní či fyzické ochrany, mimo jiné oběti násilí nebo mučení.\n6.   V případě, že členský stát znovuusídlí osobu, která patří do více než jedné z kategorií osob uvedených v odstavcích 1 a 2, obdrží výše stanovenou částku na tuto osobu pouze jednou.\n7.   Na jednorázovou částku mohou mít případně nárok i členské státy pro rodinné příslušníky osob uvedených v odstavcích 1, 3 a 5 za podmínky, že tito rodinní příslušníci byli znovuusídleni v souladu s tímto nařízením.\n8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví časový harmonogram a další prováděcí podmínky spojené s mechanismem přidělování finančních zdrojů na program Unie pro znovuusídlení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 27 odst. 2.\n9.   Dodatečné finanční prostředky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se členským státům přidělí každé dva roky, poprvé na základě samostatných rozhodnutí o financování, kterými se schvaluje jejich národní program v souladu s postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, a následně na základě rozhodnutí o financování připojených k rozhodnutím, kterými se schvaluje jejich národní program. Tyto finanční prostředky se v rámci národního programu nepřevádějí na jiné akce.\n10.   Za účelem účinného plnění cílů programu Unie pro znovuusídlení a v rámci dostupných zdrojů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se upravují jednorázové částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, pokud je to považováno za vhodné, zejména s ohledem na aktuální míru inflace, relevantní vývoj v oblasti znovuusídlení, jakož i s ohledem faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě jednorázových částek.\nČlánek 18\nZdroje určené na přesun osob požívajících mezinárodní ochrany\n1.   S ohledem na provádění zásady solidarity a spravedlivé sdílení odpovědnosti a s ohledem na vývoj politiky Unie v průběhu prováděcího období fondu členské státy kromě přídělu vypočteného podle čl. 15 odst. 1 písm. a) obdrží dodatečné finanční prostředky podle čl. 15 odst. 2 písm. b) na základě jednorázové částky ve výši 6 000 EUR připadající na každou osobu požívající mezinárodní ochrany přesunutou z jiného členského státu.\n2.   Na jednorázovou částku mohou mít případně nárok i členské státy pro rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 za podmínky, že tito rodinní příslušníci byli přesunuti v souladu s tímto nařízením.\n3.   Dodatečné finanční prostředky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se členským státům poprvé přidělí na základě samostatných rozhodnutí o financování, kterými se schvaluje jejich národní program v souladu s postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, a následně na základě rozhodnutí o financování připojených k rozhodnutí, kterým se schvaluje jejich národní program. Tyto finanční prostředky se v rámci národního programu nepřevádějí na jiné akce.\n4.   Za účelem účinného plnění cílů solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy uvedených v článku 80 Smlouvy o fungování EU a v rámci dostupných zdrojů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení pro účely úpravy jednorázové částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zejména s ohledem na aktuální míru inflace, relevantní vývoj v oblasti přesunu osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého, jakož i s ohledem faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě jednorázových částek\nČlánek 19\nNárodní programy\n1.   V rámci národních programů, které mají být přezkoumány a schváleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 514/2014, členské státy v rámci cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a se zohledněním výsledku politického dialogu uvedeného v článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014 sledují především tyto cíle:\na)\nzesílenou podporu při zřizování společného evropského azylového systému zajištěním účinného a jednotného uplatňování acquis Unie v oblasti azylu a podpora řádného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013. Tyto akce mohou zahrnovat rovněž vytvoření a rozvoj programu Unie pro znovuusídlení;\nb)\nvytvoření a rozvoj integračních strategií zahrnujících různé aspekty obousměrného dynamického procesu, které budou podle potřeby prováděny na celostátní, místní nebo regionální úrovni, budou zohledňovat potřeby státních příslušníků třetích zemí v oblasti integrace na místní a regionální úrovni, řešit specifické potřeby různých kategorií migrantů a rozvíjet účinná partnerství mezi klíčovými zúčastněnými stranami;\nc)\nrozvoj návratového programu, který zahrnuje složku týkající se asistovaného dobrovolného návratu a případně složku věnovanou opětovnému začleňování.\n2.   Členské státy zajistí, aby veškeré akce podporované v rámci fondu byly prováděny v plném souladu se základními právy a s ohledem na lidskou důstojnost. Zejména by měly takové akce plně dodržovat práva a zásady, jež jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie.\n3.   V souladu s požadavkem sledovat výše uvedené cíle a při zohlednění konkrétních okolností se členské státy zaměří na spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů mezi specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2.\nČlánek 20\nAkce Unie\n1.   Z podnětu Komise lze fond využít k financování nadnárodních akcí nebo akcí, na nichž má Unie zvláštní zájem (dále jen „akce Unie“) v souvislosti s obecnými a specifickými cíli uvedenými v článku 3.\n2.   Způsobilé akce Unie jsou akce, které podporují zejména:\na)\nrozšiřování spolupráce Unie při provádění práva Unie a při sdílení osvědčených postupů v oblasti azylu, zejména ohledně znovuusídlování a přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého i prostřednictvím navazování kontaktů a výměny informací, legální migrace, integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně pomoci při příjezdu a koordinačních činností na podporu znovuusídlení s místními společenstvími, jež mají přijmout znovuusídlené uprchlíky, a navracení osob;\nb)\nzřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů, včetně inovačních projektů, založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty sídlícími ve dvou či více členských státech za účelem stimulování inovací a usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů;\nc)\nstudie a výzkum zaměřené na možné nové formy spolupráce Unie v oblasti azylu, přistěhovalectví, začleňování, navracení osob a příslušného práva Unie, šíření a výměnu informací týkající se osvědčených postupů a všech dalších aspektů azylu, přistěhovalectví, integrace a návratové politiky, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie;\nd)\nvývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politik v oblasti azylu, legální migrace, začleňování a navracení osob a jejich používání členskými státy;\ne)\npřípravu, monitorování, administrativní a technickou podporu a rozvoj mechanismu hodnocení, jež jsou nezbytné k provádění politiky v oblasti azylu a přistěhovalectví;\nf)\nspolupráci s třetími zeměmi na základě globálního přístupu Unie k migraci a mobilitě, především v rámci provádění dohod o zpětném přebírání osob, partnerství v oblasti mobility a regionálních programů ochrany;\ng)\nopatření zaměřená na informování a informační kampaně ve třetích zemích určené na zvyšování povědomí o vhodných dovolených způsobech přistěhovalectví a rizicích nedovoleného přistěhovalectví.\n3.   Akce Unie se provedou v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 514/2014.\n4.   Komise zajistí spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů mezi cíle uvedené v čl. 3 odst. 2.\nČlánek 21\nMimořádná pomoc\n1.   Nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a zvláštních potřeb v případě mimořádné situace, jak ji vymezuje čl. 2 písm. k). Opatření prováděná ve třetích zemích v souladu s tímto článkem musí být v souladu s humanitární politikou Unie a případně ji doplňují a zároveň musí dodržovat humanitární zásady stanovené v konsensu o humanitární pomoci.\n2.   Mimořádná pomoc se provádí v souladu s články 6 a 7 nařízení (EU) č. 514/2014.\nČlánek 22\nEvropská migrační síť\n1.   Z fondu se podporuje Evropská migrační síť a poskytuje se finanční pomoc nezbytná pro její činnost a budoucí rozvoj.\n2.   Částku vyhrazenou na Evropskou migrační síť v rámci ročních rozpočtových prostředků fondu i pracovní program stanovující priority jejích činností přijímá Komise po schválení řídícím výborem v souladu s postupem uvedeným v čl. 4 odst. 5 písm. a) rozhodnutí 2008/381/ES. Rozhodnutí Komise o této částce je finančním rozhodnutím ve smyslu článku 84 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\n3.   Finanční pomoc určená na činnost Evropské migrační sítě má formu grantů udělovaných národním kontaktním místům podle článku 3 rozhodnutí 2008/381/ES a případně veřejných smluv v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato pomoc zajistí národním kontaktním místům odpovídající a včasnou finanční podporu. Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním akcí národních kontaktních míst podpořených prostřednictvím grantů přidělených v roce 2014 mohou být způsobilé ode dne 1. ledna 2014.\n4.   Rozhodnutí 2008/381/ES se mění takto:\na)\nv čl. 4 odst. 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\npřipravuje a schvaluje návrh pracovního programu činností, zejména pokud jde o cíle a tematické priority a stanovení orientační výše rozpočtu jednotlivých národních kontaktních míst, která je nezbytná k zajištění řádného fungování Evropské migrační sítě, a to na základě návrhu předloženého předsedou.“;\nb)\nčlánek 6 se mění takto:\ni)\nodstavec 4 se nahrazuje tímto:\n„4.   Komise sleduje provádění programu činností a podává řídícímu výboru pravidelně zprávy o provádění programu a o rozvoji Evropské migrační sítě.“,\nii)\nodstavce 5 až 8 se zrušují;\nc)\nčlánek 11 se zrušuje;\nd)\nčlánek 12 se zrušuje.\nČlánek 23\nTechnická pomoc\n1.   Z podnětu nebo jménem Komise se na technickou pomoc ročně z fondu vynaloží až 2,5 milionu EUR v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 514/2014.\n2.   Z podnětu členského státu je možné z fondu financovat činnosti v oblasti technické pomoci v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 514/2014. Částka vyčleněná na technickou pomoc v období 2014–2020 nepřesáhne 5,5 % celkové částky přidělené členskému státu navýšenou o 1 000 000 EUR.\nČlánek 24\nKoordinace\nKomise a členské státy, případně spolu s Evropskou službou pro vnější činnost, zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim byla přijímána v součinnosti a soudržnosti s jinými opatřeními mimo Unii podporovanými prostřednictvím nástrojů Unie. Zejména zajistí, aby uvedené akce:\na)\nbyly soudržné s vnější politikou Unie, dodržovaly zásadu soudržnosti politik v oblasti rozvoje a aby byly soudržné se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;\nb)\nbyly zaměřeny na opatření, která nejsou orientována na rozvoj;\nc)\nsloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi vyvíjenými uvnitř Unie.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 25\nZvláštní ustanovení týkající se jednorázových částek určených na znovuusídlení a přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého\nOdchylně od pravidel způsobilosti výdajů stanovených v článku 18 nařízení (EU) č. 514/2014, zvláště pokud jde o jednorázové částky a paušální sazby, jsou jednorázové částky přidělované podle tohoto nařízení členským státům na znovuusídlení nebo přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého:\na)\nosvobozeny od povinnosti, podle níž musí být podloženy statistickými údaji či údaji z minulosti a\nb)\nvyplaceny za podmínky, že osoba, na kterou je jednorázová částka přidělena, byla skutečně znovuusídlena nebo přesunuta v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 26\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 2, čl. 17 odst. 4 a 10 a čl. 18 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 21. května 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období tří let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem tohoto sedmiletého období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 2, čl. 17 odst. 4 a 10 a čl. 18 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 2, čl. 17 odst. 4 a 10 a čl. 18 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 27\nPostup projednávání ve výborech\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, zřízený čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 28\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení na základě návrhu Komise do 30. června 2020.\nČlánek 29\nPoužitelnost nařízení (EU) č. 514/2014\nNa tento fond se použijí ustanovení nařízení (EU) č. 514/2014, aniž je dotčen článek 4 tohoto nařízení.\nČlánek 30\nZrušení\nRozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014\nČlánek 31\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně celkového nebo částečného zrušení, dotyčných projektů a ročních programů až do jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013. Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, finanční podpory schválené Komisí na základě rozhodnutí 2008/381/ES ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013.\n2.   Při rozhodování o spolufinancování v rámci tohoto nařízení Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES, 2007/435/ES a 2008/381/ES před 20. květnem 2014.\n3.   Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2014, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření akce zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.\n4.   K částkám na akce, které byly pozastaveny z důvodů soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.\n5.   Členské státy předloží Komisi do 30. června 2015 hodnotící zprávy týkající se výsledků a dopadů akcí spolufinancovaných v rámci rozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES v období 2011 až 2013.\n6.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince 2015 následné hodnotící zprávy podle rozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES za období 2011 až 2013.\nČlánek 32\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Štrasburku dne 16. dubna 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 108.\n(2)  Úř. věst C 277, 13.9.2012, s. 23.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).\n(6)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).\n(10)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1).\n(11)  Rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18).\n(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 45).\n(13)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).\n(14)  Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (viz strana 112 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (viz strana 93 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(18)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).\n(20)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12).\nPŘÍLOHA I\nVíceleté rozpisy podle členských států na období 2014–2020 (v eurech)\nČlenský stát\nMinimální částka\n% průměr přidělené částky 2011-2013 Evropský uprchlický fond + Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí + Evropský návratový fond\nPrůměrná částka 2011-2013\nCELKEM\nAT\n5 000 000\n2,65 %\n59 533 977\n64 533 977\nBE\n5 000 000\n3,75 %\n84 250 977\n89 250 977\nBG\n5 000 000\n0,22 %\n5 006 777\n10 006 777\nCY\n10 000 000\n0,99 %\n22 308 677\n32 308 677\nCZ\n5 000 000\n0,94 %\n21 185 177\n26 185 177\nDE\n5 000 000\n9,05 %\n203 416 877\n208 416 877\nEE\n5 000 000\n0,23 %\n5 156 577\n10 156 577\nES\n5 000 000\n11,22 %\n252 101 877\n257 101 877\nFI\n5 000 000\n0,82 %\n18 488 777\n23 488 777\nFR\n5 000 000\n11,60 %\n260 565 577\n265 565 577\nGR\n5 000 000\n11,32 %\n254 348 877\n259 348 877\nHR\n5 000 000\n0,54 %\n12 133 800\n17 133 800\nHU\n5 000 000\n0,83 %\n18 713 477\n23 713 477\nIE\n5 000 000\n0,65 %\n14 519 077\n19 519 077\nIT\n5 000 000\n13,59 %\n305 355 777\n310 355 777\nLT\n5 000 000\n0,21 %\n4 632 277\n9 632 277\nLU\n5 000 000\n0,10 %\n2 160 577\n7 160 577\nLV\n5 000 000\n0,39 %\n8 751 777\n13 751 777\nMT\n10 000 000\n0,32 %\n7 178 877\n17 178 877\nNL\n5 000 000\n3,98 %\n89 419 077\n94 419 077\nPL\n5 000 000\n2,60 %\n58 410 477\n63 410 477\nPT\n5 000 000\n1,24 %\n27 776 377\n32 776 377\nRO\n5 000 000\n0,75 %\n16 915 877\n21 915 877\nSE\n5 000 000\n5,05 %\n113 536 877\n118 536 877\nSI\n5 000 000\n0,43 %\n9 725 477\n14 725 477\nSK\n5 000 000\n0,27 %\n5 980 477\n10 980 477\nUK\n5 000 000\n16,26 %\n365 425 577\n370 425 577\nČlenské státy celkem\n145 000 000\n100,00 %\n2 247 000 000\n2 392 000 000\nPŘÍLOHA II\nSeznam specifických akcí uvedených v článku 16\n1.\nZřizování a rozvoj center pro tranzit a evidenci uprchlíků v Unii, jejichž hlavním cílem je podpořit operace spojené se znovuusídlením ve spolupráci s UNHCR.\n2.\nVypracování, ve spolupráci s UNHCR, nových přístupů k azylovým řízením zaměřených na hlavní země tranzitu, například programy ochrany zacílené na specifické skupiny či určité postupy pro posuzování žádostí o azyl.\n3.\nSpolečné iniciativy členských států v oblasti integrace, jako jsou stanovování referenčních hodnot, vzájemná hodnocení či testování evropských modulů, například v oblasti osvojování si jazykových znalostí, či organizace úvodních programů a s cílem zlepšit koordinaci politik mezi členskými státy, regiony a místními orgány.\n4.\nSpolečné iniciativy zaměřené na identifikaci a provádění nových přístupů k postupům při prvním setkání a normy týkající se pomoci nezletilým osobám bez doprovodu a jejich ochrany.\n5.\nSpolečné návratové operace, včetně společných akcí týkajících se provádění dohod Unie o zpětném přebírání osob.\n6.\nSpolečné projekty týkající se opětovného začlenění osob do společnosti v zemích původu, jejichž cílem je udržitelný návrat, jakož i společné akce na posílení schopnosti třetích zemí provádět dohody Unie o zpětném přebírání osob.\n7.\nSpolečné iniciativy zaměřené na obnovu jednoty rodin a na opětovné začlenění nezletilých osob bez doprovodu do společnosti v zemi jejich původu.\n8.\nSpolečné iniciativy členských států v oblasti legální migrace, včetně zřizování společných migračních center ve třetích zemích, jakož i společné projekty na podporu spolupráce mezi členskými státy za účelem podpory využívání výlučně dovolených způsobů migrace a informování o rizicích nedovoleného přistěhovalectví.\nPŘÍLOHA III\nSeznam společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení\n1.\nRegionální program ochrany ve východní Evropě (Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina).\n2.\nRegionální program ochrany v oblasti Afrického rohu (Džibutsko, Keňa, Jemen).\n3.\nRegionální program ochrany v severní Africe (Egypt, Libye, Tunisko).\n4.\nUprchlíci v oblasti východní Afriky/Velkých jezer.\n5.\nIráčtí uprchlíci v Sýrii, Libanonu, Jordánsku.\n6.\nIráčtí uprchlíci v Turecku.\n7.\nSyrští uprchlíci v regionu.\nPŘÍLOHA IV\nSeznam společných ukazatelů používaných pro účely měření plnění specifických cílů\na)\nposílení a rozvoj všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;\ni)\npočet osob náležejících do cílových skupin, kterým byla poskytnuta pomoc v rámci projektů v oblasti přijímajících a azylových systémů, podporovaných z tohoto fondu;\nPro účely výročních zpráv o provádění, jak jsou uvedeny v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014, se tento ukazatel dále rozdělí na podkategorie, jako jsou:\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, kterým byly poskytnuty informace a pomoc po celou dobu azylového řízení,\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, kterým byla poskytnuta právní pomoc a právní zastoupení,\n—\npočet zranitelných osob a nezletilých osob bez doprovodu, kterým byla poskytnuta specifická pomoc,\nii)\nkapacita (tj. počet míst) v nových ubytovacích zařízeních pro účely přijetí zřízených v souladu se společnými požadavky, pokud jde o podmínky přijetí, stanovenými v acquis Unie, a ve stávajících ubytovacích zařízeních pro účely přijetí modernizovaných v souladu se stejnými požadavky v rámci projektů podporovaných z tohoto fondu a jejich procentní podíl na celkové kapacitě ubytovacích zařízení pro účely přijetí,\niii)\npočet osob, které prošly odbornou přípravou v oblasti související s azylem s pomocí fondu, a toto číslo jako procentní podíl z celkového počtu zaměstnanců vyškolených v této oblasti,\niv)\npočet informačních produktů a zjišťovacích misí země původu provedených za pomoci fondu,\nv)\npočet projektů v oblasti rozvoje, monitorování a hodnocení azylových politik členských států, podporovaných z fondu,\nvi)\npočet osob znovuusídlených s podporou fondu.\nb)\npodpora legální migrace do členských států v souladu s jejich hospodářskými a sociálními potřebami, jako jsou potřeby trhu práce, při současném omezení zneužívání systému legální migrace, a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí;\ni)\npočet osob náležejících do cílových skupin, které se účastnily opatření před odjezdem podporovaných v rámci fondu,\nii)\npočet osob náležejících do cílových skupin, kterým byla z tohoto fondu poskytnuta pomoc prostřednictvím integračních opatření prováděných v rámci celostátních, místních a regionálních strategií.\nPro účely výročních zpráv o provádění, jak jsou uvedeny v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014, se tento ukazatel dále rozdělí na podkategorie, jako jsou:\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, jimž byla poskytnuta pomoc prostřednictvím opatření zaměřených na vzdělávání a odbornou přípravu, včetně výuky jazyků, a přípravných akcí usnadňujících přístup na trh práce,\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, jimž bylo poskytnuto poradenství a pomoc v oblasti bydlení,\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, jimž byla poskytnuta pomoc prostřednictvím zdravotní a psychologické péče,\n—\npočet osob náležejících do cílových skupin, jimž byla poskytnuta pomoc prostřednictvím opatření spojených s demokratickou účastí,\niii)\npočet politických rámců, opatření a nástrojů zavedených na místní, regionální a celostátní úrovni jakožto výsledek opatření podporovaných z tohoto fondu za účelem integrace státních příslušníků třetích zemí a za účasti občanské společnosti, společenství migrantů, jakož i všech ostatních příslušných zúčastněných osob,\niv)\npočet projektů týkajících se spolupráce s jinými členskými státy v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí, podporovaných z fondu,\nv)\npočet projektů v oblasti rozvoje, monitorování a hodnocení integračních politik členských států, podporovaných z fondu;\nc)\npodpora spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech a podporujících boj proti nedovolené migraci s důrazem na udržitelnost návratů a efektivnost zpětného přebírání osob v zemích původu a tranzitu;\ni)\npočet osob, které absolvovaly odbornou přípravu zaměřenou na otázky návratu a podporovanou z fondu,\nii)\npočet navrácených osob, které před návratem nebo po návratu obdržely pomoc pro účely opětovného začlenění spolufinancovanou z fondu,\niii)\npočet navrácených osob, jejichž návrat byl spolufinancován z fondu (osoby, které využily možnost dobrovolného návratu, i vyhoštěné osoby),\niv)\npočet monitorovaných operací vyhoštění spolufinancovaných z fondu,\nv)\npočet projektů v oblasti rozvoje, monitorování a hodnocení návratových politik členských států, podporovaných z fondu;\nd)\nposilování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, především vůči těm státům, které jsou migračním a azylovým tokům vystaveny nejvíce;\ni)\npočet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přesunutých z jednoho členského státu do druhého za podpory z fondu,\nii)\npočet projektů spolupráce s jinými členskými státy na posílení sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy podporovaných z fondu.", "summary": "Azylový, migrační a integrační fond\nAzylový, migrační a integrační fond\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nTímto nařízením se zakládá Azylový, migrační a integrační fond. Cílem tohoto fondu je přispět k účinnému řízení migračních toků a zlepšit provádění a rozvoj společné přistěhovalecké a azylové politiky Evropské unie (EU).\nAzylový, migrační a integrační fond EU (AMIF) má čtyři hlavní cíle:posílení a rozvoj všech aspektů společného evropského azylového systému, včetně jeho vnějšího rozměru, podpora legální migrace do členských států EU v souladu s jejich hospodářskými a sociálními potřebami, jako jsou potřeby trhu práce, a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí, posilování strategií navracení osob prováděných v členských státech s důrazem na udržitelnost návratů a efektivnost zpětného přebírání osob v zemích původu, posilování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména vůči těm státům, které jsou migračními a azylovými toky zasaženy nejvíce.\nKLÍČOVÉ BODY\nVšechny členské státy (kromě Dánska, které se tohoto fondu neúčastní) vyhotovují národní programy, v nichž nastiňují akce, jejichž prostřednictvím chtějí dosáhnout cílů vytyčených v nařízení o azylovém, migračním a integračním fondu.\nK příkladům akcí patří opatření na podporu:přijímacích a azylových systémů (například zlepšení správních struktur, odborná příprava pro pracovníky, kteří se zabývají azylovými řízeními, rozvoj alternativních opatření k zajištění osob), integračních opatření se zaměřením na místní úroveň (např. poskytování odborné přípravy a služeb státním příslušníkům třetích zemí a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU), programů dobrovolných návratů osob, opatření opětovného začlenění apod.Zatímco většina prostředků z rozpočtu fondu je vyčleněna na národní programy, část se používá pro akce na úrovni EU („akce Unie“), mimořádnou pomoc, Evropskou migrační síť a technickou pomoc Evropské komise.\nSpecifické akce\nVedle prostředků vyčleněných na národní programy mohou členské státy obdržet i další částku na provádění specifických akcí. Tyto akce (vyjmenované v příloze II) vyžadují vzájemnou spolupráci členských států a vytváření významné přidané hodnoty pro EU.\nProgram Unie pro znovuusídlení\nKaždý členský stát může též jednou za dva roky obdržet i další částku stanovenou na základě jednorázové částky ve výši 6 000 EUR připadající na každou znovuusídlenou osobu, přičemž tato částka bude navýšena na 10 000 EUR pro společné priority (např. regionální programy ochrany) a pro zranitelné skupiny osob.\nRozpočet\nFinanční krytí pro provádění fondu na období 2014–2020 bylo původně stanoveno na 3,137 miliardy EUR, které bylo v průběhu finančního období 2014–2020 více než zdvojnásobeno, zejména v důsledku migrační krize v letech 2015–2016.\nPodrobnosti o provádění fondu jsou uvedeny v nařízení (EU) č. 514/2014 (viz shrnutí).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Azylový, migrační a integrační fond (2014–2020) (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168–194)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 516/2014 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/445 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (Úř. věst. L 94, 27.3.2020, s. 1–2)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2000 ze dne 12. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, pokud jde o změnu přidělení zbývajících finančních prostředků přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 78–81)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112–142)\nPoslední aktualizace 03.09.2021"}
{"celex_id": "32014R0513", "reference": "20.5.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 150/93\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 513/2014\nze dne 16. dubna 2014,\nkterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a dalších příslušných subjektů Unie, a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.\n(2)\nV zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijaty posíleny akce na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané mobilními (kočujícími) zločineckými skupinami, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.\n(3)\nStrategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti“), kterou Rada přijala v únoru 2010, tvoří sdílený program pro řešení těchto společných bezpečnostních výzev. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2010 nazvané „Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti: Pět kroků k bezpečnější Evropě“ proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.\n(4)\nKlíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na spojitost a nezbytnou soudržnost s vnější bezpečností.\n(5)\nNa podporu provádění strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického využívání by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).\n(6)\nFond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit obecné i specifické cíle stanovené v tomto nařízení.\n(7)\nHlavními zásadami, kterými se řídí provádění fondu, jsou účinnost opatření a kvalita výdajů. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.\n(8)\nV době snižování výdajů na politiky Unie vyžaduje vyřešení hospodářských problémů opětovnou flexibilitu, inovativní organizační opatření, lepší využívání stávajících struktur a koordinaci mezi orgány, institucemi a agenturami Unie a vnitrostátními orgány a se třetími zeměmi.\n(9)\nJe nutné zajistit co největší účinek financování Unie tím, že se uvolní a spojí veřejné a soukromé finanční zdroje a rozšíří se jejich využívání.\n(10)\nPolitický cyklus EU, který zavedla Rada ve dnech 8.–9. listopadu 2010, si klade za cíl řešit nejvýznamnější závažné hrozby a hrozby spojené s organizovanou trestnou činností v Unii soudržným a metodickým způsobem prostřednictvím optimální spolupráce mezi příslušnými útvary. Za účelem podpory účinného uplatňování tohoto víceletého cyklu by při financování prostřednictvím nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) mělo být využito veškerých možných způsobů plnění, které uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), případně včetně nepřímého řízení, aby se zajistilo včasné a účinné provedení činností a projektů.\n(11)\nVzhledem k právním specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy o fungování EU, nelze fond zřídit jako jediný finanční nástroj. Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5). Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (6).\n(12)\nPřeshraniční trestnou činnost, například obchodování s lidmi a vykořisťování nelegálních přistěhovalců ze strany zločineckých organizací, lze účinně řešit policejní spoluprací.\n(13)\nCelkové zdroje vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č. 515/2014 by měly společně vytvořit finanční krytí po celou dobu trvání fondu, které má představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).\n(14)\nUsnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz uznává, že boj proti organizované trestné činnosti je evropským úkolem, a vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly v oblasti prosazování práva, neboť boj proti organizované trestné činnosti má zásadní význam pro ochranu řádné ekonomiky před typickou trestnou činností, jako je praní výnosů z trestné činnosti.\n(15)\nProstřednictvím tohoto nástroje, jenž spadá do komplexního rámce fondu, by měla být finančně podporována policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, korupce, obchodu s drogami, obchodování s lidmi a zbraněmi, vykořisťování nelegálních přistěhovalců, pohlavního vykořisťování dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie, kyberkriminality a praní výnosů z trestné činnosti, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky (strategie, politické cykly, programy a akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce.\n(16)\nFinanční pomoc v těchto oblastech by měla být zejména určena na akce, jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik v souladu s pravomocemi stanovenými ve Smlouvě o fungování EU, zvyšování informovanosti, testování a validaci nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd, pořizování technického interoperabilního vybavení a spolupráce mezi členskými státy a příslušnými subjekty Unie, včetně Europolu. Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být určena pouze na takové akce, které jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada.\n(17)\nV rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto nástroje měla sloužit na podporu veškerých akcí zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami.\n(18)\nOpatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží, s demokratickými zásadami a hodnotami, základními právy a svobodami, právním státem a svrchovaností třetích zemí. Tato opatření, jejichž účelem by neměla být podpora akcí přímo orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž by měl být zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.\n(19)\nPři provádění tohoto nástroje by měly být plně dodržovány práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie.\n(20)\nPodle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by měl nástroj podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Nástroj by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.\n(21)\nTento nástroj by měl doplňovat a posilovat opatření přijímaná s cílem rozvíjet spolupráci mezi Europolem či jinými příslušnými subjekty Unie a členskými státy, a dosáhnout tak cílů tohoto nástroje v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti ní a řešení krizí. To mimo jiné znamená, že členské státy by při sestavování svých národních programů měly přihlížet k informační databázi, analytickým nástrojům a provozním a technickým pokynům Europolu, zejména informačnímu systému Europolu (EIS), aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA) a posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA).\n(22)\nZa účelem jednotného provádění fondu by prostředky z rozpočtu Unie přidělené na tento nástroj měly být vynakládány v režimu přímého a nepřímého řízení v případě akcí, jež mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a technické pomoci, a v režimu sdíleného řízení v případě národních programů a akcí vyžadujících administrativní flexibilitu.\n(23)\nPokud jde o zdroje vynakládané v režimu sdíleného řízení, je nezbytné zajistit, aby národní programy členských států byly v souladu s prioritami a cíli Unie.\n(24)\nProstředky, které jsou členským státům poskytnuty na provádění jejich národních programů, by měly být stanoveny v tomto nařízení a přidělovány na základě jasných, objektivních a měřitelných kritérií. Tato kritéria by se měla odvíjet od veřejných statků chráněných členskými státy a od finančních možností členských států k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti, mezi něž patří počet obyvatel, velikost území a hrubý domácí produkt. Vzhledem k tomu, že ze SOCTA z roku 2013 vyplývá, že zločinecké organizace především využívají přístavů a letišť jako vstupních míst pro obchodování s lidmi a nelegálním zbožím, měla by se navíc specifická zranitelnost, kterou představují zločinecké trasy pro překračování vnějších hranic, odrazit v rozdělení dostupných zdrojů pro akce přijímané členskými státy, a to na základě kritérií týkajících se počtu cestujících a hmotnosti nákladu procházejících těmito mezinárodními letišti a přístavy.\n(25)\nV zájmu posílení solidarity a sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění strategických priorit Unie stanovených v příloze I tohoto nařízení. U projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny, by se příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům měl zvýšit na 90 % v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014.\n(26)\nStrop prostředků, které má Unie k dispozici, by měl doplňovat prostředky přidělené členským státům na provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat akce, na nichž má Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií, nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie a akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a posouzeních rizik a hrozeb.\n(27)\nK naplnění obecného cíle tohoto nástroje by členské státy měly přispět tím, že zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na dosažení všech specifických cílů tohoto nástroje a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle odpovídalo příslušným úkolům a potřebám a zajišťovalo, že tyto cíle bude možno plnit. V případě, že národní program není zaměřen na plnění některého z těchto cílů nebo že přidělené zdroje nedosahují minimálního procentního podílu stanoveného v tomto nařízení, by dotčený členský stát měl tuto skutečnost ve svém programu odůvodnit.\n(28)\nZa účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 514/2014.\n(29)\nFinancování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může zásah Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Jelikož je Unie lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie, jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů.\n(30)\nPro doplnění nebo změnu ustanovení tohoto nařízení, jež se týkají vymezení strategických priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v tomto nařízení. Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(31)\nPři uplatňování tohoto nařízení, včetně přípravy aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.\n(32)\nKomise by měla monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 514/2014 za pomoci klíčových ukazatelů pro hodnocení výsledků a dopadu. Tyto ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvářet minimální základ pro hodnocení toho, nakolik bylo cílů nástroje dosaženo.\n(33)\nAby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý specifický cíl tohoto nástroje. Měření plnění specifických cílů pomocí společných ukazatelů neznamená, že provádění akcí v návaznosti na tyto ukazatele bude povinné.\n(34)\nRozhodnutí Rady 2007/125/SVV (8), by mělo být zrušeno za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.\n(35)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány, předcházení trestné činnosti a boje proti ní, ochrany osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení kapacity členských států a Unie k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(36)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(37)\nV souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Irsko oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.\n(38)\nV souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.\n(39)\nJe vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (dále jen „nástroj“).\nSpolečně s nařízením (EU) č. 515/2014 se tímto nařízením zřizuje fond na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.\n2.   Toto nařízení stanoví:\na)\ncíle, způsobilé akce a strategické priority pro finanční podporu, která má být v rámci nástroje poskytována;\nb)\nobecný rámec k provádění způsobilých akcí;\nc)\nzdroje dostupné v rámci nástroje od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich rozdělení.\n3.   Tímto nařízením se upravuje uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 514/2014.\n4.   Nástroj se nepoužije na záležitosti, na které se vztahuje program Spravedlnost, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 (10). Nástroj však může zahrnovat akce zaměřené na posílení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány.\n5.   Usiluje se o součinnost, konzistentnost a vzájemné doplňování tohoto nástroje s jinými příslušnými finančními nástroji Unie, jako jsou unijní mechanismus civilní ochrany Unie, zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11), Horizont 2020, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (12), třetí víceletý program činnosti Unie v oblasti zdraví zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (13), Fond solidarity Evropské unie a nástroje vnější pomoci, totiž nástroj předvstupní pomoci (NPP II) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (14), Evropský nástroj sousedství zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (15), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (16), nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 (17), evropský nástroj pro demokracii a lidská práva zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 (18) a nástroj přispívající ke stabilitě a míru zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (19). Akce financované podle tohoto nařízení nesmí obdržet ke stejnému účelu finanční podporu z jiného finančního nástroje Unie.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„policejní spoluprací“ konkrétní opatření a typy spolupráce zahrnující příslušné orgány všech členských států uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU;\nb)\n„výměnou informací a přístupem k informacím“ bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou trestnou činnost;\nc)\n„předcházením trestné činnosti“ veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV (20);\nd)\n„organizovanou trestnou činností“ trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (21);\ne)\n„terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy definované v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV (22);\nf)\n„řízením rizik a řešením krizí“ opatření týkající se posouzení, prevence, připravenosti a zvládání následků terorismu, organizované trestné činnosti a jiných bezpečnostních rizik;\ng)\n„prevencí a připraveností“ opatření zaměřená na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností;\nh)\n„zvládáním následků“ účinná koordinace akcí přijímaných na úrovni členských států nebo Unie s cílem reagovat na teroristický útok nebo jinou událost související s bezpečností a snížit jejich dopad;\ni)\n„kritickou infrastrukturou“ prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;\nj)\n„mimořádnou situací“ událost související s bezpečností nebo nová hrozba, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech.\nČlánek 3\nCíle\n1.   Obecným cílem nástroje je přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii.\n2.   V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 nástroj přispívá v souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, politických cyklech, programech a posouzeních hrozeb a rizik k plnění těchto specifických cílů:\na)\npředcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a jiných příslušných subjektů Unie, a příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;\nb)\nposílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.\nPlnění specifických cílů tohoto nástroje se hodnotí v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení č. 514/2014 na základě společných ukazatelů, které jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení a ukazatelů pro konkrétní programy zahrnutých v národních programech.\n3.   Pro dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2, nástroj přispěje k plnění těchto operačních cílů:\na)\npodporovat a rozvíjet opatření posilující schopnost členských států předcházet trestné činnosti a boji proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti;\nb)\npodporovat a rozvíjet administrativní a operativní koordinaci, spolupráci, vzájemné porozumění a výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, jinými vnitrostátními orgány, Europolem a jinými příslušnými subjekty Unie a případně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;\nc)\npodporovat a rozvíjet systémy odborné přípravy, včetně přípravy zaměřené na technické a odborné znalosti a dovednosti, pokud jde o povinnosti spojené s dodržováním lidských práv a základních svobod, při provádění evropských politik odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím unijních výměnných programů zaměřených na vymáhání práva v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a vymáhání práva;\nd)\npodporovat a rozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu, a zejména pak na ochranu a podporu dětských svědků a obětí, obzvláště jedná-li se o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství;\ne)\nopatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, a to mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a lepší koordinace, spolupráce, výměny a šíření know-how a zkušeností v rámci Unie a s příslušnými třetími zeměmi;\nf)\nzabezpečené spojení a účinná koordinace mezi stávajícími subjekty v oblasti včasného varování a krizové spolupráce v rámci jednotlivých odvětví na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně informačních středisek pro různé situace, s cílem umožnit rychlé vyhotovení souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích, koordinovat protiopatření a vyměňovat si volně přístupné, důvěrné a utajované informace;\ng)\nopatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států a Unie při vypracovávání komplexních posouzení hrozeb a rizik, jež jsou podloženy důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, aby Unie mohla rozvíjet integrované přístupy založené na společném a sdíleném vyhodnocení krizových situací a aby se zvýšilo vzájemné porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v členských státech a partnerských zemích.\n4.   Nástroj také přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.\n5.   Akce financované z tohoto nástroje musí být prováděny v plném souladu se základními právy a s ohledem na lidskou důstojnost. Akce musí být zejména v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Unie, právními předpisy Unie na ochranu údajů a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP).\nZvláštní pozornost při provádění akcí věnují členské státy pokud možno zejména podpoře a ochraně zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu.\nČlánek 4\nZpůsobilé akce podle národních programů\n1.   V rámci cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení a s ohledem na sjednané závěry politického dialogu v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 514/2014 a v souladu s cíli národních programů uvedených v článku 7 tohoto nařízení jsou prostřednictvím nástroje podporovány akce v členských státech, a to zejména:\na)\nakce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují spolupráci s příslušnými subjekty Unie, zejména Europolem a Eurojustem, a mezi nimi, společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;\nb)\nprojekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;\nc)\nanalytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně studií a posuzování hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada;\nd)\nčinnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;\ne)\npořizování, údržba unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení, nebo modernizace systémů informačních technologií a technického vybavení, včetně testování kompatibility systémů, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;\nf)\nvýměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků různých orgánů, včetně jazykové přípravy a společných cvičení a programů;\ng)\nopatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření následujících po projektech výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií.\n2.   V rámci cílů uvedených v článku 3 lze z tohoto nástroje podporovat rovněž tyto akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím:\na)\nakce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím a výměnu informací, a interoperabilní technologie;\nb)\nvytváření sítí, vzájemná důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilita;\nc)\nvýměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů;\nKoordinaci akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím zajišťuje Komise a členské státy s Evropskou službou pro vnější činnost, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 514/2014.\nKAPITOLA II\nFINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC\nČlánek 5\nCelkové zdroje a provádění\n1.   Celkové zdroje na provádění nástroje činí 1 004 milionů EUR v běžných cenách.\n2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.\n3.   Celkové zdroje jsou čerpány těmito způsoby:\na)\nv rámci národních programů podle článku 7;\nb)\nv rámci akcí Unie podle článku 8;\nc)\nv rámci technické pomoci podle článku 9;\nd)\nv rámci mimořádné pomoci podle článku 10.\n4.   Rozpočet přidělený v rámci tohoto nástroje na akce Unie uvedená v článku 8 tohoto nařízení, na technickou pomoc podle článku 9 tohoto nařízení a na mimořádnou pomoc podle článku 10 tohoto nařízení je plněn v režimu přímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) a nepřímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (23).\nRozpočet přidělený na národní programy uvedené v článku 7 tohoto nařízení je plněn v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\n5.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, celkové zdroje se použijí takto:\na)\n662 milionů EUR na národní programy členských států;\nb)\n342 milionů EUR na akce Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise.\n6.   Každý členský stát vyčlení částky na národní programy uvedené v příloze III, a to následujícím způsobem:\na)\nalespoň 20 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a); a\nb)\nalespoň 10 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b).\nČlenské státy se mohou od těchto minimálních procentuálních částek odchýlit, pokud budou v národních programech vysvětleny důvody, proč vyčlenění nižších částek neohrožuje dosažení příslušného cíle. Toto vysvětlení posoudí Komise v rámci jejího schvalování národních programů uvedených v čl. 7 odst. 2.\n7.   Společně s celkovými zdroji stanovenými pro nařízení (EU) č. 515/2014, představují celkové zdroje, jež jsou k dispozici pro tento nástroj, jak stanoví odstavec 1 tohoto článku, finanční krytí pro fond a jsou pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částkou během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.\nČlánek 6\nZdroje na způsobilé akce v členských státech\n1.   662 milionů EUR je přiděleno členským státům takto:\na)\n30 % v poměru k celkovému počtu jejich obyvatel;\nb)\n10 % v poměru k rozloze jejich území;\nc)\n15 % v poměru k počtu cestujících a 10 % k tunám nákladu odbavených na jejich mezinárodních letištích a v námořních přístavech;\nd)\n35 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele).\n2.   Referenčními hodnotami pro údaje uvedené v odstavci 1 jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie. Referenčním dnem je 30. červen 2013. Částky vyčleněné pro národní programy vypočítané na základě kritérií podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze III.\nČlánek 7\nNárodní programy\n1.   Národní programy, které mají být vypracovány v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být vypracovány podle nařízení (EU) č. 515/2014 jsou předloženy Komisi jako jediný národní program pro fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 514/2014.\n2.   V rámci národních programů, které má Komise přezkoumat a schválit podle článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, členské státy v rámci cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení a se zohledněním výsledku politického dialogu uvedeného v článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014 usilují především o dosažení strategických priorit Unie uvedených v příloze I tohoto nařízení. Na údržbu unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení použijí členské státy maximálně 8 % celkové částky přidělené v rámci národních programů a maximálně 8 % této částky použijí i na akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, kterými se provádějí strategické priority Unie uvedené v příloze I tohoto nařízení.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v příloze I tohoto nařízení.\nČlánek 8\nAkce Unie\n1.   Z podnětu Komise může být nástroj využíván k financování nadnárodních akcí nebo akcí, na nichž má Unie zvláštní zájem (dále jen „akce Unie“) a jež se týkají obecných, specifických a operačních cílů uvedených v článku 3.\n2.   Akce Unie jsou způsobilé k financování, pokud jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, v příslušných unijních strategiích, politických cyklech, programech a posouzeních hrozeb a rizik a podporují zejména:\na)\npřípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti a vývoj hodnotícího mechanismu nutného k provádění politik v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;\nb)\nnadnárodní projekty, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států či alespoň jeden členský stát a jedna třetí země;\nc)\nanalytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně posouzení hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, a projektů monitorujících provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech;\nd)\nprojekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na úrovni Unie, vzdělávací a výměnné programy;\ne)\nprojekty zaměřené na rozvoj metodických, zejména statistických nástrojů a postupů a společných ukazatelů;\nf)\npořizování, údržbu nebo modernizaci technického vybavení, odborného zázemí, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů na úrovni Unie, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;\ng)\nprojekty zaměřené na zvyšování informovanosti o politikách a cílech Unie mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;\nh)\nmimořádně inovativní projekty, jež rozvíjejí nové metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií;\ni)\nstudie a pilotní projekty.\n3.   V rámci cílů uvedených v článku 3 jsou z tohoto nástroje podporovány rovněž akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, a to zejména:\na)\nakce ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, případně i s mezinárodními organizacemi, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;\nb)\nakce zaměřené na vytváření sítí, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;\nc)\npořizování, údržba nebo modernizace technického vybavení, včetně systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů;\nd)\nvýměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;\ne)\nčinnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;\nf)\nposouzení hrozeb, rizik a dopadů;\ng)\nstudie a pilotní projekty.\n4.   Akce Unie se provádějí v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 514/2014.\nČlánek 9\nTechnická pomoc\n1.   Z podnětu nebo jménem Komise může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 800 000 EUR ročně na technickou pomoc pro fond v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 514/2014.\n2.   Z podnětu členského státu může být z nástroje financovány činnosti technické pomoci v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 514/2014. Částka přidělená na technickou pomoc nesmí v období 2014-2020 překročit až 5 % celkové částky přidělené členskému státu navýšené o 200 000 EUR.\nČlánek 10\nMimořádná pomoc\n1.   Tento nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a specifických potřeb v případě mimořádné situace ve smyslu definice v čl. 2 písm. j).\n2.   Mimořádná pomoc se provádí v souladu s mechanismem stanoveným v článcích 6 a 7 nařízení (EU) č. 514/2014.\nKAPITOLA III\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 11\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 21. května 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období tří let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem tohoto sedmiletého období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 7 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 12\nPoužitelnost nařízení (EU) č. 514/2014\nNa tento nástroj se použijí ustanovení nařízení (EU) č. 514/2014.\nČlánek 13\nZrušení\nRozhodnutí 2007/125/SVV se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nČlánek 14\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení projektů až do jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí 2007/125/SVV ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013.\n2.   Při rozhodování o spolufinancování z tohoto nástroje Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí 2007/125/SVV před 20. květnem 2014.\n3.   Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2014, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření operací zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.\nK částkám na operace, které byly pozastaveny z důvodu soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.\n4.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2015 zprávu hodnotící ex-post provádění rozhodnutí 2007/125/SVV během období 2007-2013.\nČlánek 15\nPřezkum\nNa základě návrhu Komise přezkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení do 30. června 2020.\nČlánek 16\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 16. dubna 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 108.\n(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 23.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.\n(4)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Viz strana 143 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Viz strana 112 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.\n(8)  Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod (Úř. věst. L 58, 24.2.2007, s. 7).\n(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 73).\n(11)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014-2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES. (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II). (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství. (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, 27).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014-2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).\n(20)  Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44).\n(21)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).\n(22)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst.: L 298, 26.10.2012, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSeznam strategických priorit Unie podle čl. 7 odst. 2\n—\nOpatření zaměřená na předcházení všem druhům trestné činnosti a boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti, zejména projekty provádějící příslušné politické cykly, a také opatření na boj proti obchodu s drogami, obchodování s lidmi, pohlavnímu vykořisťování dětí, dále projekty na odhalování a rozbíjení zločineckých sítí, posilování kapacit k boji proti korupci, ochranu hospodářství před pronikáním trestné činnosti a na snižování finanční motivace prostřednictvím zajištění, zmrazení a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.\n—\nOpatření zaměřená na předcházení kyberkriminalitě a boj proti ní a na zvyšování bezpečnosti pro občany a podniky v kyberprostoru, zejména projekty na budování kapacit v oblasti vymáhání práva a justice, projekty spolupráce s příslušným odvětvím na posílení postavení občanů a jejich ochranu a projekty na posilování kapacit čelit kybernetickým útokům.\n—\nOpatření zaměřená na prevenci terorismu a boj proti němu a na řešení radikalizace a náboru, zejména projekty na posílení příslušných společenství k rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence, projekty, jejichž cílem je umožnit příslušným orgánům zamezit přístupu teroristů k financování a k materiálům a sledovat jejich transakce, projekty na ochranu přepravy osob a nákladu a projekty na zvýšení bezpečnosti výbušnin a chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů.\n—\nOpatření zaměřená na zvyšování administrativní a operativní kapacity členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích včetně odvětví, na něž se vztahuje směrnice Rady 2008/114/ES (1), zejména projekty na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají za cíl budovat důvěru, usnadňovat spolupráci, koordinaci, plánování pro nepředvídané události a výměnu a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty.\n—\nOpatření zaměřená na posílení odolnosti Unie vůči krizím a katastrofám, zejména projekty na podporu rozvoje soudržné politiky Unie v oblasti řízení rizik, jež propojuje posouzení hrozeb a rizik s rozhodovacím procesem, jakož i projekty na podporu účinné a koordinované reakce na krize, jež propojí stávající kapacity v rámci jednotlivých odvětví, odborná střediska a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany a terorismu.\n—\nOpatření zaměřená na dosažení užšího partnerství mezi Unií a třetími zeměmi, zejména zeměmi, s nimiž má Unie společné hranice a vypracování a provádění operačních programů akcí k plnění výše uvedených strategických priorit Unie.\n(1)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).\nPŘÍLOHA II\nSeznam společných ukazatelů pro stanovení míry plnění specifických cílů\na)\npředcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi\ni)\npočet společných vyšetřovacích týmů a operačních programů evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) podporovaných tímto nástrojem a zúčastněnými členskými státy a orgány\nPro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje na následující podkategorie:\n—\nhlavní aktér (členský stát),\n—\npartneři (členské státy),\n—\nzúčastněné orgány,\n—\npřípadně zúčastněná agentura EU (Eurojust, Europol),\nii)\npočet úředníků odpovědných za prosazování příslušných právních předpisů a vyškolených za přispění tohoto nástroje v přeshraniční problematice a délka trvání jejich školení (v člověkodnech)\nPro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014se tento ukazatel dále rozděluje na následující podkategorie:\n—\npodle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí; nedovolený obchod s drogami; nedovolený obchod se zbraněmi; praní peněz; korupce; padělání platebních prostředků; trestná činnost v oblasti výpočetní techniky; organizovaná trestná činnost, nebo\n—\npodle horizontálního rozměru prosazování právních předpisů: výměna informací; operativní spolupráce,\niii)\npočet a finanční hodnota projektů v oblasti prevence trestné činnosti\nPro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje podle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí; nedovolený obchod s drogami; nedovolený obchod se zbraněmi; praní peněz; korupce; padělání platebních prostředků; trestná činnost v oblasti výpočetní techniky; organizovaná trestná činnost\niv)\npočet projektů podporovaných tímto nástrojem, zaměřených na zlepšení výměny informací ohledně prosazování právních předpisů a souvisejících s datovými systémy, archivy a komunikačními nástroji Europolu.\nPro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje podle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): zadavatelé údajů, rozšiřování přístupu k síti SIENA, projekty zaměřené na zkvalitnění materiálu podrobovaného analýzám atd.;\nb)\nposílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi\ni)\npočet nástrojů, jež byly zavedeny nebo modernizovány za podpory tohoto nástroje tak, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích,\nii)\npočet projektů podporovaných tímto nástrojem, které se týkají posuzování a řízení rizik v oblasti vnitřní bezpečnosti,\niii)\npočet expertních schůzek, workshopů, seminářů, konferencí, publikací internetových stránek a online konzultací organizovaných za podpory tohoto nástroje.\nPro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014se tento ukazatel dále rozděluje na tyto podkategorie:\n—\nsouvisející s ochranou kritické infrastruktury nebo\n—\nsouvisející s řízením rizik a řešením krizí.\nPŘÍLOHA III\nÚdaje pro národní programy\nNástroj pro finanční podporu policejní spolupráce (ISF POLICE) – částky přidělené v rámci národních programů\nMS\nPočet obyvatel\nÚzemí (Km2)\n# cestující\n# tuny nákladu\nHDP na obyvatele (EUR)\nPřidělené prostředky\n(2013)\n(2012)\nletecky (2012)\npo moři (2011)\nCelkem\nletecky (2012)\npo moři (2011)\nCelkem\n(2012)\n30 %\n10 %\n15 %\n10 %\n35 %\n2014-2020\nPočet\nPřidělené prostředky\nPočet\nPřidělené prostředky\nPočet\nPřidělené prostředky\nPočet\nPřidělené prostředky\nPočet\nKlíč\nPřidělené prostředky\nAT\n8 488 511\n3 845 782\n83 879\n1 321 372\n8 196 234\n0\n8 196 234\n3 169 093\n219 775\n0\n219 775\n4 651\n36 400\n16,66\n3 822 008\n12 162 906\nBE\n11 183 350\n5 066 698\n30 528\n480 917\n8 573 821\n0\n8 573 821\n3 315 088\n1 068 434\n232 789 000\n233 857 434\n4 948 770\n34 000\n17,84\n4 091 797\n17 903 270\nBG\n7 282 041\n3 299 182\n110 900\n1 747 038\n1 705 825\n0\n1 705 825\n659 561\n18 536\n25 185 000\n25 203 536\n533 344\n5 400\n112,33\n25 763 168\n32 002 293\nCH\nCY\n862 011\n390 540\n9 251\n145 734\n1 587 211\n107 000\n1 694 211\n655 071\n28 934\n6 564 000\n6 592 934\n139 516\n20 500\n29,59\n6 786 396\n8 117 257\nCZ\n10 516 125\n4 764 407\n78 866\n1 242 401\n3 689 113\n0\n3 689 113\n1 426 404\n58 642\n0\n58 642\n1 241\n14 500\n41,83\n9 594 559\n17 029 012\nDE\n82 020 688\n37 160 068\n357 137\n5 626 095\n66 232 970\n1 146 000\n67 378 970\n26 052 237\n4 448 191\n296 037 000\n300 485 191\n6 358 712\n32 299\n18,78\n4 307 288\n79 504 401\nDK\nEE\n1 286 479\n582 849\n45 227\n712 475\n466 960\n61 000\n527 960\n204 137\n23 760\n48 479 000\n48 502 760\n1 026 390\n12 700\n47,76\n10 954 418\n13 480 269\nES\n46 006 414\n20 843 540\n505 991\n7 971 031\n24 450 017\n3 591 000\n28 041 017\n10 842 125\n592 192\n398 332 000\n398 924 192\n8 441 827\n22 700\n26,72\n6 128 683\n54 227 207\nFI\n5 426 674\n2 458 594\n338 432\n5 331 428\n3 725 547\n250 000\n3 975 547\n1 537 155\n195 622\n115 452 000\n115 647 622\n2 447 275\n35 600\n17,04\n3 907 896\n15 682 348\nFR\n65 633 194\n29 735 595\n632 834\n9 969 228\n48 440 037\n906 000\n49 346 037\n19 079 761\n1 767 360\n322 251 000\n324 018 360\n6 856 709\n31 100\n19,50\n4 473 348\n70 114 640\nGR\n11 290 067\n5 115 047\n131 957\n2 078 760\n5 992 242\n66 000\n6 058 242\n2 342 434\n72 187\n135 314 000\n135 386 187\n2 864 972\n17 200\n35,27\n8 088 437\n20 489 650\nHR\n4 398 150\n1 992 614\n87 661\n1 380 951\n4 526 664\n5 000\n4 531 664\n1 752 179\n6 915\n21 862 000\n21 868 915\n462 779\n10 300\n58,89\n13 506 904\n19 095 426\nHU\n9 906 000\n4 487 985\n93 024\n1 465 432\n1 327 200\n0\n1 327 200\n513 165\n61 855\n0\n61 855\n1 309\n9 800\n61,90\n14 196 032\n20 663 922\nIE\n4 582 769\n2 076 257\n69 797\n1 099 534\n3 139 829\n0\n3 139 829\n1 214 022\n113 409\n45 078 000\n45 191 409\n956 317\n35 700\n16,99\n3 896 950\n9 243 080\nIS\nIT\n59 394 207\n26 908 977\n301 336\n4 747 041\n21 435 519\n1 754 000\n23 189 519\n8 966 282\n844 974\n499 885 000\n500 729 974\n10 596 188\n25 700\n23,60\n5 413 273\n56 631 761\nLI\nLT\n2 971 905\n1 346 443\n65 300\n1 028 692\n504 461\n0\n504 461\n195 051\n15 425\n42 661 000\n42 676 425\n903 096\n11 000\n55,15\n12 647 374\n16 120 656\nLU\n537 039\n243 309\n2 586\n40 738\n365 944\n0\n365 944\n141 493\n615 287\n0\n615 287\n13 020\n83 600\n7,26\n1 664 128\n2 102 689\nLV\n2 017 526\n914 055\n64 562\n1 017 066\n1 465 671\n676 000\n2 141 671\n828 082\n31 460\n67 016 000\n67 047 460\n1 418 824\n10 900\n55,65\n12 763 405\n16 941 431\nMT\n421 230\n190 841\n316\n4 978\n335 863\n0\n335 863\n129 862\n16 513\n5 578 000\n5 594 513\n118 388\n16 300\n37,21\n8 535 037\n8 979 107\nNL\n16 779 575\n7 602 108\n41 540\n654 399\n23 172 904\n0\n23 172 904\n8 959 858\n1 563 499\n491 695 000\n493 258 499\n10 438 081\n35 800\n16,94\n3 886 065\n31 540 510\nNO\nPL\n38 533 299\n17 457 791\n312 679\n4 925 731\n4 219 070\n9 000\n4 228 070\n1 634 793\n68 306\n57 738 000\n57 806 306\n1 223 267\n9 900\n61,27\n14 052 637\n39 294 220\nPT\n10 487 289\n4 751 342\n92 212\n1 452 643\n5 534 972\n0\n5 534 972\n2 140 110\n116 259\n67 507 000\n67 623 259\n1 431 008\n15 600\n38,88\n8 918 020\n18 693 124\nRO\n21 305 097\n9 652 429\n238 391\n3 755 444\n1 239 298\n0\n1 239 298\n479 177\n28 523\n38 918 000\n38 946 523\n824 166\n6 200\n97,84\n22 438 889\n37 150 105\nSE\n9 555 893\n4 329 367\n438 576\n6 909 023\n5 757 921\n1 320 000\n7 077 921\n2 736 695\n144 369\n181 636 000\n181 780 369\n3 846 742\n43 000\n14,11\n3 235 375\n21 057 201\nSI\n2 058 821\n932 764\n20 273\n319 367\n513 394\n0\n513 394\n198 505\n9 015\n16 198 000\n16 207 015\n342 964\n17 200\n35,27\n8 088 437\n9 882 037\nSK\n5 410 836\n2 451 419\n49 036\n772 480\n330 166\n0\n330 166\n127 659\n20 894\n0\n20 894\n442\n13 200\n45,95\n10 539 478\n13 891 478\nUK\nCelkem\n438 355 190\n198 600 000\n4 202 290\n66 200 000\n246 928 853\n9 891 000\n256 819 853\n99 300 000\n12 150 336\n3 116 175 000\n3 128 325 336\n66 200 000\n606 599\n1 010\n231 700 000\n662 000 000\nPodíl na přidělených rozpočtových prostředcích\n198 600 000\n66 200 000\n99 300 000\n66 200 000\n231 700 000\n662 000 000", "summary": "Bezpečnější EU: policejní spolupráce a řešení krizí\nBezpečnější EU: policejní spolupráce a řešení krizí\nNařízení (EU) č. 513/2014 stanoví pravidla finančního nástroje Evropské unie, který se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost týká policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV.\nPŘEHLED\nToto nařízení je známé jako nařízení o ISF - policie a cílem tohoto nástroje je přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v EU. Pro dosažení tohoto cíle bude nástroj podporovat akce související s předcházením trestné činnosti; bojem proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu; a posílením spolupráce mezi donucovacími a jinými orgány v zemích EU s Europolem a dalšími orgány EU a s příslušnými zeměmi mimo EU a mezinárodními organizacemi.\nBude také podporovat akce na posílení kapacity zemí EU a EU k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí a připravenosti na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrany občanů a kritické infrastruktury (např. elektřiny, vody a přepravy) před těmito útoky a událostmi.\nOperační cíle\n1.\nPosilovat schopnost zemí EU předcházet přeshraniční trestné činnosti a bojovat proti ní.\n2.\nPodporovat spolupráci mezi donucovacími orgány (policie, celními orgány atd.) zemí EU a mezi zeměmi EU a Europolem.\n3.\nRozvíjet systémy odborné přípravy, včetně technických a odborných znalostí a dovedností, pokud jde o povinnosti spojené s dodržováním lidských práv.\n4.\nRozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků a obětí trestné činnosti a na jejich ochranu a podporu.\n5.\nRozvíjet opatření posilující administrativní a operativní kapacitu zemí EU k ochraně kritické infrastruktury.\n6.\nUmožnit rychlé vyhotovení souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích, koordinovat protiopatření a vyměňovat si utajované nebo citlivé informace.\n7.\nRozvíjet integrované přístupy založené na společném a sdíleném vyhodnocení krizových situací a zvýšit vzájemné porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v zemích EU a partnerských zemích.\nPříklady způsobilých akcí:\n—\nakce na zlepšení policejní spolupráce včetně společných vyšetřovacích týmů;\n—\nkomunikační činnosti;\n—\núdržba unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality;\n—\nprojekty související se zeměmi mimo EU a související s těmito zeměmi.\nNárodní programy budou vypracovány zúčastněnými zeměmi s cílem plnit cíle fondu a předloženy Evropské komisi ke schválení. Rozdělení zdrojů mezi jednotlivé cíle musí být úměrné výzvám a potřebám v jednotlivých zemích.\nRozpočet\nRozpočet programu na rok 2014-2020 je 1,004 miliard EUR a je dále rozdělen následovně (v běžných cenách):\n—\n662 milionů EUR na programy zemí EU (nařízení podrobně stanoví, jak tato částka bude mezi ně rozdělena);\n—\n342 milionů EUR na akce EU, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Evropské komise.\nProvádění\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 obsahuje hlavní pravidla a postupy pro provádění tohoto fondu.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 513/2014\n21. 5. 2014\n-\nÚř. věst. L 150 ze dne 20. 5. 2014\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20. května 2014)\nPoslední aktualizace: 10.08.2014"}
{"celex_id": "32012R1026", "reference": "14.11.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 316/34\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1026/2012\nze dne 25. října 2012\no některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a na článek 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nJak je uvedeno v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „UNCLOS“) a v Dohodě Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (dále jen „UNFSA“), řízení některých sdílených, tažných a vysoce stěhovavých rybích populací vyžaduje spolupráci všech zemí, v jejichž vodách se tyto populace vyskytují (pobřežní státy), a zemí, jejichž loďstva tyto populace loví (rybářské státy). Tato spolupráce může být navázána v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, nebo nespadá-li dotčená populace do pravomoci takové organizace, prostřednictvím ujednání ad hoc mezi zeměmi, které mají na tomto rybolovu zájem.\n(2)\nV případech, kdy třetí země se zájmem na rybolovu zahrnujícím populaci společného zájmu pro tuto zemi a Unii umožňuje rybolovnou činnost ohrožující udržitelnost této populace, aniž by brala náležitý ohled na stávající rybolovné zvyklosti nebo práva, povinnosti a zájmy jiných zemí a Unie, a nespolupracuje s jinými zeměmi a Unií na jejím řízení, měla by být přijata konkrétní opatření, která by danou zemi motivovala, aby přispěla k zachování uvedené populace.\n(3)\nStav populací ryb by měl být považován za neudržitelný, pokud se neustále neudržuje alespoň na úrovni, která umožňuje vyprodukovat maximální udržitelný výnos, nebo nelze-li tuto úroveň odhadnout, pokud se dané populace neustále neudržují v bezpečných biologických mezích.\n(4)\nJe nutné vymezit podmínky, za jakých lze určitou zemi považovat za zemi umožňující neudržitelný rybolov a zemi, na kterou se vztahují opatření uvedená v tomto nařízení, včetně procesu, který zajistí, aby dotčené země měly právo být slyšeny a aby dostaly příležitost přijmout nápravná opatření.\n(5)\nDále je nutné určit druh opatření, která lze přijmout vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov, a stanovit obecné podmínky pro přijetí těchto opatření tak, aby byla založena na objektivních kritériích a byla spravedlivá, hospodárná a v souladu s mezinárodním právem, zejména s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace.\n(6)\nCílem těchto opatření by mělo být odstranění motivace, která vede země umožňující neudržitelný rybolov k lovu populace společného zájmu. Toho lze docílit mimo jiné omezením dovozu rybích produktů z úlovků plavidel, která provozují lov populací společného zájmu pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov, omezením přístupu těchto plavidel do přístavů nebo znemožněním využívání rybářských plavidel Unie nebo rybářského vybavení Unie na lov populace společného zájmu pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov.\n(7)\nPro zajištění účinné a konzistentní činnosti Unie za účelem zachování populací ryb je důležité, aby bylo přihlédnuto k opatřením stanoveným nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (3).\n(8)\nS cílem zaručit, aby byla opatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení šetrná k životnímu prostředí, účinná, přiměřená a slučitelná s mezinárodními pravidly, je nezbytné, aby jejich přijetí předcházelo hodnocení jejich očekávaných ekologických, obchodních, hospodářských a sociálních účinků.\n(9)\nPokud jsou opatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení neúčinná a daná země je i nadále považována za zemi umožňující neudržitelný rybolov, mohou být přijata další opatření v souladu s tímto nařízením.\n(10)\nOpatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení by se měla přestat používat, pokud země umožňující neudržitelný rybolov přijme opatření nezbytná k tomu, aby přispěla k zachování populace společného zájmu.\n(11)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o označení země umožňující neudržitelný rybolov, přijímání opatření vůči této zemi a rozhodnutí, že by tato opatření měla pozbýt použitelnosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4).\n(12)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ukončení použitelnosti opatření přijatých podle tohoto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se stanoví rámec pro přijímání určitých opatření týkajících se činností a politik třetích zemí souvisejících s rybolovem, s cílem zajistit dlouhodobé zachování rybích populací společného zájmu Unie a těchto třetích zemí.\n2.   Opatření přijatá podle tohoto nařízení se mohou použít ve všech případech, kdy je ke společnému řízení populací společného zájmu nutná spolupráce mezi třetími zeměmi a Unií, včetně případů, kdy spolupráce probíhá v rámci regionální organizace pro řízení rybolovu nebo obdobného subjektu.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„populací společného zájmu“ rybí populace, která je vzhledem ke svému zeměpisnému rozšíření dostupná jak pro Unii, tak pro třetí země, a jejíž řízení vyžaduje spolupráci mezi těmito zeměmi a Unií, a to v rámci dvoustranného či mnohostranného uspořádání;\nb)\n„přidruženými druhy“ všechny druhy ryb, které patří do stejného ekosystému jako populace společného zájmu a které se touto populací živí, jsou pro ni potravou, soupeří s ní o potravu a životní prostor nebo se s ní společně vyskytují v téže rybolovné oblasti a jsou loveny nebo náhodně zachycovány při výlovu v tomtéž lovišti nebo lovištích;\nc)\n„regionální organizací pro řízení rybolovu“ subregionální, regionální nebo obdobná organizace s pravomocí podle mezinárodního práva přijímat opatření na zachování a řízení živých mořských zdrojů, za které odpovídá podle úmluvy nebo dohody o svém zřízení;\nd)\n„dovozem“ vstup ryb nebo produktů rybolovu na území Unie, včetně vstupu za účelem překládky v přístavech na jejím území;\ne)\n„překládkou“ vykládka všech nebo některých ryb nebo produktů rybolovu z paluby jednoho rybářského pravidla na palubu jiného rybářského plavidla;\nf)\n„neudržitelným stavem“ situace, kdy se populace neustále neudržuje alespoň na úrovni, která umožňuje vyprodukovat maximální udržitelný výnos, nebo nelze-li tuto úroveň odhadnout, pokud se daná populace neustále neudržuje v bezpečných biologických mezích; úroveň populace určující, zda je daná populace v neudržitelném stavu, se stanoví na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení;\ng)\n„bezpečnými biologickými mezemi“ hranice velikosti určité populace, v jejichž rámci je tato populace s vysokou pravděpodobností schopna dostatečné reprodukce, přičemž zároveň umožňuje vysoký výnos rybolovu;\nh)\n„zemí“ třetí země, včetně území majících statut samosprávy a pravomoci v oblasti zachovávání a řízení živých mořských zdrojů.\nČlánek 3\nZemě umožňující neudržitelný rybolov\nZemě může být označena za zemi umožňující neudržitelný rybolov v případě, že:\na)\nnespolupracuje na řízení populace společného zájmu zcela v souladu s ustanoveními UNCLOS a UNFSA nebo jakékoli jiné mezinárodní dohody nebo normy mezinárodního práva a\nb)\nbuď:\ni)\nnepřijala potřebná opatření na řízení rybolovu, nebo\nii)\npřijala opatření na řízení rybolovu bez náležitého ohledu na práva, zájmy a povinnosti jiných zemí a Unie a tato opatření na řízení rybolovu, posuzovaná ve spojení s opatřeními přijatými jinými zeměmi a Unií, vedou k rybolovné činnosti, která by u populace mohla mít za následek vznik neudržitelného stavu. Tato podmínka se považuje za splněnou také tehdy, když opatření na řízení rybolovu přijatá touto zemí nevedla u populace ke vzniku neudržitelného stavu pouze díky opatřením přijatým jinými subjekty.\nČlánek 4\nOpatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov\n1.   Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů vůči zemi umožňující neudržitelný rybolov opatření, která:\na)\noznačují danou zemi za zemi umožňující neudržitelný rybolov;\nb)\nv případě potřeby určují konkrétní plavidla nebo loďstva této země, na něž se mají vztahovat určitá opatření;\nc)\nstanoví množstevní omezení na dovoz ryb, které pocházejí z populace společného zájmu a byly uloveny pod kontrolou dané země, a na dovoz produktů rybolovu, které byly z takových ryb vyrobeny nebo takové ryby obsahují;\nd)\nstanoví množstevní omezení na dovoz ryb patřících k jakémukoli přidruženému druhu, pokud byly uloveny při lovu populace společného zájmu pod kontrolou dané země, a produktů rybolovu, které byly z takových ryb vyrobeny nebo takové ryby obsahují; při přijímání tohoto opatření Komise v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení a s uplatněním zásady proporcionality určí, které druhy a jejich odlovy spadají do oblasti působnosti tohoto opatření;\ne)\nomezují používání přístavů Unie plavidly plujícími pod vlajkou dané země, která loví populaci společného zájmu nebo přidružené druhy, a plavidly, která přepravují ryby a produkty rybolovu pocházející z populace společného zájmu nebo z přidružených druhů, jež byly uloveny buď plavidly plujícími pod vlajkou dané země nebo plavidly, která mají od této země povolení, ačkoliv plují pod vlajkou jiné země; tato omezení se nepoužijí v případech vyšší moci nebo nouze ve smyslu článku 18 UNCLOS na služby nezbytně nutné pro řešení těchto situací;\nf)\nzakazují nákup rybářského plavidla plujícího pod vlajkou dané země hospodářskými subjekty Unie;\ng)\nzakazují výměnu vlajky rybářského plavidla plujícího pod vlajkou členského státu za vlajku dané země;\nh)\nzakazují členským státům povolit uzavírání dohod o pronájmu rybářských plavidel, na jejichž základě hospodářské subjekty Unie pronajímají svá plavidla hospodářským subjektům dané země;\ni)\nzakazují vývoz rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu nebo rybářského vybavení a rybářských potřeb nutných k lovu populace společného zájmu do dané země;\nj)\nzakazují uzavírání soukromých obchodních ujednání mezi hospodářskými subjekty Unie a dané země, která umožňují rybářskému plavidlu plujícímu pod vlajkou členského státu využívat rybolovná práva dané země;\nk)\nzakazují společné rybolovné operace rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu a rybářských plavidel plujících pod vlajkou dané země.\n2.   Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\nČlánek 5\nObecné požadavky týkající se opatření přijatých podle tohoto nařízení\n1.   Opatření uvedená v článku 4:\na)\nsouvisí se zachováním populace společného zájmu;\nb)\nplatí současně s omezeními rybolovu plavidly Unie nebo omezeními produkce nebo spotřeby v Unii, jež se vztahují na ryby patřící k druhům, pro které byla opatření přijata, a na produkty rybolovu, které byly z takových ryb vyrobeny nebo takové ryby obsahují;\nc)\njsou úměrná sledovaným cílům a v souladu s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, a dalších příslušných norem mezinárodního práva.\n2.   Opatření uvedená v článku 4 zohledňují opatření, která již byla přijata podle nařízení (ES) č. 1005/2008.\n3.   Opatření uvedená v článku 4 nesmějí být uplatňována způsobem, který by vedl ke svévolné nebo neodůvodněné diskriminaci mezi zeměmi, ve kterých převládají shodné podmínky, nebo zastřenému omezení mezinárodního obchodu.\n4.   V zájmu zajištění toho, aby byla opatření uvedená v článku 4 šetrná k životnímu prostředí, účinná, přiměřená a slučitelná s mezinárodními pravidly, zhodnotí Komise při jejich přijímání ekologické, obchodní, hospodářské a sociální účinky těchto opatření v krátkodobém a dlouhodobém horizontu a administrativní zátěž související s jejich prováděním.\n5.   Opatření uvedená v článku 4 stanoví vhodný systém pro jejich prosazování příslušnými orgány.\nČlánek 6\nPostup před přijetím opatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov\n1.   Považuje-li Komise za nutné přijmout opatření uvedená v článku 4, oznámí dotčené zemi svůj záměr označit ji za zemi umožňující neudržitelný rybolov. V takovém případě je neprodleně informován Evropský parlament a Rada.\n2.   Uvedené oznámení obsahuje informace o důvodech pro označení této země za zemi umožňující neudržitelný rybolov a popis možných opatření, která lze vůči ní přijmout podle tohoto nařízení.\n3.   Před přijetím opatření uvedených v článku 4 poskytne Komise dotčené zemi přiměřenou příležitost na oznámení písemně odpovědět a situaci do jednoho měsíce od obdržení uvedeného oznámení napravit.\nČlánek 7\nDoba použitelnosti opatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov\n1.   Opatření uvedená v článku 4 pozbývají použitelnosti, jakmile země umožňující neudržitelný rybolov přijme vhodná nápravná opatření, která jsou potřebná k zachování a řízení populace společného zájmu, a tato nápravná opatření:\na)\nbyla buď přijata nezávisle, nebo byla sjednána v rámci konzultací s Unií a případně s jinými dotčenými zeměmi, a\nb)\nneohrožují účinek opatření, která byla přijata Unií buď nezávisle, nebo ve spolupráci s jinými zeměmi za účelem zachování dotčených populací ryb.\n2.   Komise přijme prováděcí akty určující, zda byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a v případě potřeby stanovující, že opatření přijatá vůči dotčené zemi podle článku 4 pozbývají použitelnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.\nV závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se nepředvídaného narušení hospodářské nebo sociální situace přijme Komise postupem podle čl. 8 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty stanovující, že opatření přijatá podle článku 4 pozbývají použitelnosti.\nČlánek 8\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\n4.   Výsledky hodnocení uvedeného v čl. 5 odst. 4 se poskytnou Evropskému parlamentu a Radě v souladu s postupem stanoveným v čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 182/2011, spolu s dokumenty zmíněnými v uvedeném ustanovení.\nČlánek 9\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. října 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 112.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2012.\n(3)  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.", "summary": "Zachování populací ryb v zemích s neudržitelným rybolovem\nZachování populací ryb v zemích s neudržitelným rybolovem\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1026/2012 – opatření za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví systém umožňující EU přijímat určitá opatření týkající se činností a politik některých třetích zemí, které umožňují neudržitelný rybolov.  Tato opatření jsou vytvořena tak, aby pomohla při zachování rybích populací společného zájmu* pro EU i dotčené třetí země.  \nKLÍČOVÉ BODY\nZemě je označena za zemi umožňující neudržitelný rybolov v případě, že:nespolupracuje na řízení populace společného zájmu zcela v souladu s pravidly sjednanými v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 a v Dohodě o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 nebo jakékoli jiné mezinárodní dohodě nebo normě mezinárodního práva a  buď:nepřijala potřebná opatření na řízení rybolovu, nebopřijala opatření na řízení rybolovu bez náležitého ohledu na práva, zájmy a povinnosti jiných zemí a EU a tato opatření na řízení rybolovu, spojená s opatřeními přijatými jinými zeměmi a EU, vedou k rybolovné činnosti, která by u populace mohla mít za následek vznik neudržitelného stavu.  Opatření, která EU může přijmout\nK příkladům opatření, která Evropská komise může přijmout v souvislosti se zemí umožňující neudržitelný rybolov, patří:kvóty na dovozy ryb z populací společného zájmu, které byly uloveny pod dohledem dané země, a na dovozy produktů rybolovu obsahujících takové ryby,  omezení využívání přístavů EU plavidlyplujícími pod vlajkou dané země, která loví populaci společného zájmu nebo přidružené druhy, a plavidly, která přepravují ryby a produkty rybolovu pocházející z populace společného zájmu nebo z přidružených druhů,plujícími pod vlajkou jiné země, která mají od této země povolení,  zákazy nákupu rybářského plavidla plujícího pod vlajkou dané země rybářskými společnostmi EU,  zákazy výměny vlajky rybářského plavidla plujícího pod vlajkou země EU za vlajku dané země,  zákazy vývozu rybářských plavidel plujících pod vlajkou země EU nebo rybářského vybavení a rybářských potřeb nutných k lovu populace společného zájmu do dané země,  zákazy uzavírání soukromých obchodních ujednání mezi rybářskými společnostmi EU a dané země, která umožňují rybářskému plavidlu plujícímu pod vlajkou země EU využívat rybolovná práva dané země,  zákazy společných rybolovných operací rybářských plavidel EU a rybářských plavidel plujících pod vlajkou dané země.  Všechna přijatá opatření musí:souviset se zachováním populace společného zájmu,  platit současně s omezeními rybolovu plavidly EU nebo omezeními produkce nebo spotřeby v EU, jež se vztahují na ryby patřící k druhům, pro které byla opatření přijata, a na produkty rybolovu, které takové ryby obsahují,  být úměrná sledovaným cílům a v souladu s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních dohod, jichž je EU stranou, a dalších příslušných norem mezinárodního práva.  Před přijetím opatření musí Komise oznámit dotčené zemi svůj záměr označit ji za zemi umožňující neudržitelný rybolov. V takových případech musí být neprodleně informován Evropský parlament a Rada.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 17. listopadu 2012.\nKLÍČOVÉ POJMY\nPopulace společného zájmu: rybí populace, která je vzhledem ke svému zeměpisnému rozšíření dostupná jak pro země EU, tak pro třetí země, a jejíž řízení vyžaduje spolupráci mezi těmito zeměmi a EU, a to v rámci dvoustranného či mnohostranného uspořádání.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 34–37)\nPoslední aktualizace 05.12.2017"}
{"celex_id": "32012R1219", "reference": "20.12.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 351/40\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1219/2012\nze dne 12. prosince 2012,\nkterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPo vstupu Lisabonské smlouvy v platnost patří přímé zahraniční investice mezi záležitosti spadající pod společnou obchodní politiku. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky. Na základě toho smí pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty v uvedené oblasti. V souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování EU tak mohou členské státy samy činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny.\n(2)\nČást třetí hlava IV kapitola 4 Smlouvy o fungování EU navíc stanoví společná pravidla pro pohyb kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně pohybu kapitálu zahrnujícího investice. Tato pravidla mohou být ovlivněna mezinárodními dohodami týkajícími se zahraničních investic, které členské státy uzavřely.\n(3)\nTímto nařízením není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy v souladu se Smlouvou o fungování EU.\n(4)\nV době, kdy vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, měly členské státy se třetími zeměmi uzavřen značný počet dvoustranných dohod o investicích. Smlouva o fungování EU neobsahuje žádná výslovná přechodná ustanovení pro takové dohody, které nyní přešly do výlučné pravomoci Unie. Některé z těchto dohod mohou navíc obsahovat ustanovení ovlivňující společná pravidla pro pohyb kapitálu uvedená v části třetí hlavě IV kapitole 4 Smlouvy o fungování EU.\n(5)\nAčkoliv dvoustranné dohody o investicích zůstanou pro členské státy podle mezinárodního práva veřejného závazné a budou postupně nahrazovány dohodami Unie vztahujícími se ke stejné věci, podmínky pro pokračování jejich platnosti a jejich vztah k politice Unie týkající se investic vyžadují vhodné řízení. Uvedený vztah se bude dále vyvíjet, jak bude Unie vykonávat své pravomoci.\n(6)\nV zájmu investorů z Unie a jejich investic ve třetích zemích a v zájmu členských států, ve kterých působí zahraniční investoři a investice, by měly být zachovány v platnosti dvoustranné dohody o investicích, které stanoví a zaručují podmínky investic, a měly by být postupně nahrazeny dohodami o investicích Unie, poskytujícími vysoký standard ochrany investic.\n(7)\nToto nařízení by se mělo zabývat statusem dvoustranných dohod o investicích členských států, které byly podepsány před 1. prosincem 2009, podle práva Unie. Tyto dohody mohou v souladu s tímto nařízením být zachovány v platnosti nebo vstoupit v platnost.\n(8)\nToto nařízení by mělo rovněž stanovit podmínky, za nichž jsou členské státy oprávněny uzavřít nebo zachovat v platnosti dvoustranné dohody o investicích podepsané v době mezi 1. prosincem 2009 a 9. lednem 2013.\n(9)\nToto nařízení by mělo dále stanovit podmínky, za nichž jsou členské státy oprávněny změnit nebo uzavřít dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi po 9. lednu 2013.\n(10)\nZachování platnosti dvoustranných dohod o investicích se třetími zeměmi členskými státy podle tohoto nařízení nebo udělení povolení k zahájení jednání nebo uzavření takových dohod by nemělo bránit jednání o dohodách o investicích ze strany Unie nebo jejich uzavření.\n(11)\nPo členských státech se požaduje, aby přijaly nezbytná opatření k odstranění případných nesrovnalostí s právem Unie ve dvoustranných dohodách o investicích uzavřených mezi nimi a třetími zeměmi. Prováděním tohoto nařízení není dotčeno použití článku 258 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o nesplnění povinností členských států vyplývajících z práva Unie.\n(12)\nPovolení měnit nebo uzavírat dvoustranné dohody o investicích podle tohoto nařízení by zejména mělo členským státům umožnit řešení jakýchkoli nesrovnalostí mezi jejich dvoustrannými dohodami o investicích a právem Unie, pokud se jedná o jiné nesrovnalosti než vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, které řeší toto nařízení.\n(13)\nKomise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla, kromě jiného, přezkoumat, zda je zapotřebí i nadále uplatňovat kapitolu III. Pokud by zpráva doporučila pozastavit uplatňování ustanovení kapitoly III nebo pokud by navrhovala tato ustanovení pozměnit, je možno k ní připojit případně legislativní návrh.\n(14)\nEvropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit, aby bylo se všemi informacemi, které jsou označené jako důvěrné, zacházeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (2).\n(15)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na dohody o investicích mezi členskými státy.\n(16)\nJe nezbytné stanovit určitou úpravu k zajištění toho, aby dvoustranné dohody o investicích, které byly podle tohoto nařízení zachovány v platnosti, zůstaly funkční, včetně ustanovení týkajících se řešení sporů, a zároveň respektovaly výlučnou pravomoc Unie.\n(17)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3).\n(18)\nTyto pravomoci by měly být svěřeny Komisi, protože postupy stanovené v článcích 9, 11 a 12 opravňují členské státy k činnosti v oblastech výlučné pravomoci Unie a rozhodnutí o nich musí být přijímána na úrovni Unie.\n(19)\nPři přijímání povolení podle článků 9, 11 a 12 by se měl použít poradní postup, jelikož tato povolení mají být udělována na základě jasně definovaných kritérií stanovených tímto nařízením,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Aniž je dotčeno rozdělení pravomocí stanovené Smlouvou o fungování EU, upravuje toto nařízení status dvoustranných dohod o investicích členských států podle práva Unie a stanoví podmínky a postupy, podle nichž jsou členské státy oprávněny měnit nebo uzavírat dvoustranné dohody o investicích.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se „dvoustrannou dohodou o investicích“ rozumí jakákoliv dohoda se třetí zemí, která obsahuje ustanovení o ochraně investic. Toto nařízení se vztahuje pouze na ta ustanovení dvoustranných dohod o investicích, která se týkají ochrany investic.\nKAPITOLA II\nZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH DVOUSTRANNÝCH DOHOD O INVESTICÍCH V PLATNOSTI\nČlánek 2\nOznámení Komisi\nDo 8. února 2013 nebo do 30 dnů nebo od jejich přistoupení k Unii oznámí členské státy Komisi veškeré dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi podepsané před 1. prosincem 2009 nebo přede dnem jejich přistoupení, podle toho, co nastalo později, které si buď přejí zachovat v platnosti, nebo u kterých chtějí získat povolení ke vstupu v platnost podle této kapitoly. Součástí oznámení je kopie uvedených dvoustranných dohod o investicích. Členské státy rovněž Komisi informují o veškerých následných změnách statusu těchto dohod.\nČlánek 3\nZachování v platnosti\nAniž jsou dotčeny jiné povinnosti členských států podle práva Unie, dvoustranné dohody o investicích oznámené podle článku 2 tohoto nařízení mohou být zachovány v platnosti nebo mohou vstoupit v platnost, v souladu se Smlouvou o fungování EU a tímto nařízením, a to až do doby, než vstoupí v platnost dvoustranná dohoda o investicích mezi Unií a stejnou třetí zemí.\nČlánek 4\nZveřejnění\n1.   Každých dvanáct měsíců Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2, čl. 11 odst. 6 nebo čl. 12 odst. 6.\n2.   První zveřejnění seznamu dvoustranných dohod o investicích uvedeného v odstavci 1 tohoto článku proběhne nejpozději tři měsíce po uplynutí lhůty pro oznámení učiněná podle článku 2.\nČlánek 5\nPosouzení\nS ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 může Komise tyto dohody posoudit tak, že vyhodnotí, zda některá ustanovení těchto dohod nepředstavují závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.\nČlánek 6\nPovinnost spolupráce\n1.   S ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 přijmou členské státy jakákoli vhodná opatření pro zajištění toho, aby ustanovení těchto dohod nepředstavovala závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.\n2.   Pokud s ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 Komise shledá, že některá ustanovení takové dohody představují závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření, Komise a dotčený členský stát urychleně zahájí konzultace a spolupracují s cílem nalézt odpovídající kroky k vyřešení této otázky. Tyto konzultace trvají nejdéle 90 dní.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 1, může Komise do 60 dnů od ukončení konzultací určit vhodná opatření, která by měl dotčený členský stát přijmout pro odstranění překážek uvedených v odstavci 2.\nKAPITOLA III\nPOVOLENÍ MĚNIT NEBO UZAVÍRAT DVOUSTRANNÉ DOHODY O INVESTICÍCH\nČlánek 7\nPovolení změnit nebo uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích\nS výhradou podmínek stanovených v článcích 8 až 11 je členský stát oprávněn zahájit jednání se třetí zemí o změně již existující dvoustranné dohody o investicích nebo uzavřít dohodu novou.\nČlánek 8\nOznámení Komisi\n1.   Pokud členský stát hodlá zahájit jednání se třetí zemí, jejichž cílem je změnit nebo uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích, oznámí svůj záměr písemně Komisi.\n2.   Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje příslušnou dokumentaci a jsou v něm uvedena ustanovení, která mají být předmětem jednání, cíle jednání a veškeré ostatní důležité informace.\n3.   Oznámení uvedené v odstavci 1 se předá nejpozději pět měsíců před plánovaným zahájením formálních jednání.\n4.   Pokud nejsou informace předané členským státem pro účely povolení k zahájení formálních jednání v souladu s článkem 9 postačující, může si Komise vyžádat dodatečné informace.\n5.   Komise poskytne oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku a na požádání i jeho doprovodnou dokumentaci ostatním členským státům, s výhradou požadavků na zachování důvěrnosti stanovených v článku 14.\nČlánek 9\nPovolení k zahájení formálních jednání\n1.   Komise udělí členskému státu povolení k zahájení formálních jednání s třetí zemí o změně nebo uzavření dvoustranné dohody o investicích, pokud nedospěje k závěru, že by zahájení takových jednání:\na)\nbylo v rozporu s právem Unie v rozsahu větším, než představují nesrovnalosti vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy;\nb)\nbylo zbytečné, protože Komise podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU podala doporučení k zahájení jednání s dotčenou třetí zemí nebo se k podání takového doporučení rozhodla;\nc)\nnebylo v souladu se zásadami a cíli Unie pro vnější činnost vypracovanými v souladu s obecnými ustanoveními stanovenými v hlavě V kapitole 1 Smlouvy o Evropské unii nebo\nd)\npředstavovalo závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.\n2.   V rámci povolení uvedeného v odstavci 1 může Komise požadovat, aby členský stát do uvedených jednání a budoucí dvoustranné dohody o investicích zahrnul nebo z nich naopak vyloučil některá ustanovení, je-li to nezbytné k zajištění souladu s investiční politikou Unie nebo slučitelnosti s právem Unie.\n3.   Povolení podle odstavce 1 tohoto článku se uděluje poradním postupem podle čl. 16 odst. 2. Komise přijme své rozhodnutí do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v článku 8. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 90 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.\n4.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 3.\n5.   Pokud Komise povolení podle odstavce 1 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.\nČlánek 10\nÚčast Komise na jednáních\nKomise je informována o pokroku a výsledcích jednání o změně nebo uzavření dvoustranné dohody o investicích během různých fází jednání a může požadovat účast na jednáních mezi členským státem a třetí zemí týkajících se investic.\nČlánek 11\nPovolení podepsat a uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích\n1.   Před podpisem dvoustranné dohody o investicích oznámí dotčený členský stát Komisi výsledky jednání a poskytne jí znění této dohody.\n2.   Tento článek se rovněž použije na dvoustranné dohody o investicích, které byly sjednány před 9. lednem 2013, ale nevztahuje se na ně oznamovací povinnost stanovená v článku 2 nebo v článku 12.\n3.   Po oznámení Komise posoudí, zda je sjednaná dvoustranná dohoda o investicích v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2.\n4.   Pokud Komise dospěje k názoru, že jednání vyústila v dvoustrannou dohodu o investicích, která není v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2, udělí členskému státu povolení podepsat a uzavřít takovou dohodu. Články 3, 5 a 6 se na takové dohody použijí, jako kdyby byly oznámeny podle článku 2.\n5.   Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2. Komise přijme své rozhodnutí do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Jsou-li k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 90 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.\n6.   Pokud Komise udělí povolení podle odstavce 4, oznámí dotčený členský stát Komisi uzavření dvoustranné dohody o investicích a její vstup v platnost, jakož i veškeré následné změny statusu uvedené dohody.\n7.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 4.\n8.   Pokud Komise povolení podle odstavce 4 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 12\nDohody podepsané členskými státy mezi 1. prosincem 2009 a 9. lednem 2013\n1.   Pokud členský stát podepsal v době mezi 1. prosincem 2009 a 9. lednem 2013 dvoustrannou dohodu o investicích, oznámí tento členský stát do 8. únor 2013 Komisi takovou dohodu, kterou si přeje zachovat v platnosti nebo pro niž chce získat povolení ke vstupu v platnost. Součástí oznámení je kopie takové dohody.\n2.   Po oznámení Komise posoudí, zda je dvoustranná dohoda o investicích oznámená podle odstavce 1 tohoto článku v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2.\n3.   Shledá-li Komise, že dvoustranná dohoda o investicích oznámená podle odstavce 1 tohoto článku není v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2, povolí zachování této dohody v platnosti nebo její vstup v platnost podle práva Unie.\n4.   Komise přijme rozhodnutí uvedené v odstavci 3 tohoto článku do 180 dnů od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Jsou-li k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 180 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací. Rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2.\n5.   Pokud není dvoustranná dohoda o investicích povolena podle odstavce 3, členský stát neučiní žádné další kroky k jejímu uzavření a odvolá nebo zruší všechny kroky, které již byly podniknuty.\n6.   Pokud Komise udělí povolení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, oznámí dotčený členský stát Komisi vstup dvoustranné dohody o investicích v platnost a veškeré následné změny jejího statusu. Články 3, 5 a 6 se na takovou dohodu použijí, jako kdyby byla oznámena podle článku 2.\n7.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 3.\n8.   Pokud Komise povolení podle odstavce 3 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.\nČlánek 13\nPostup členských států, pokud jde o dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi\nPokud jde o dvoustranné dohody o investicích spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, dotčený členský stát:\na)\ninformuje Komisi bez zbytečného prodlení o veškerých schůzkách, které proběhnou na základě ustanovení této dohody. Komisi se poskytne pořad jednání a veškeré důležité informace, které jí umožní porozumět tématům, jež mají být na těchto schůzkách projednána. Komise si může vyžádat od dotčeného členského státu další informace. Pokud má být projednávána záležitost, která by mohla ovlivnit provádění politik Unie týkajících se investic, zejména společné obchodní politiky, může Komise požadovat, aby dotčený členský stát zaujal určitý postoj;\nb)\ninformuje Komisi bez zbytečného prodlení o veškerých vůči němu vznesených námitkách, že některé opatření není v souladu s touto dohodou. Členský stát rovněž okamžitě informuje Komisi o všech žádostech o řešení sporu podaných v souvislosti s dvoustrannou dohodou o investicích, jakmile se o takové žádosti členský stát dozví. Členský stát a Komise plně spolupracují a přijímají všechna nezbytná opatření k zajištění účinné obrany, což může případně znamenat účast Komise na příslušných postupech;\nc)\npožádá Komisi o souhlas před tím, než uvede v činnost jakékoli příslušné mechanismy pro řešení sporů se třetí zemí obsažené v této dvoustranné dohodě o investicích, a na žádost Komise takové mechanismy uvede v činnost. Mezi tyto mechanismy patří konzultace s druhou stranou dvoustranné dohody o investicích a řešení sporu, pokud je v této dohodě stanoveno. Členský stát a Komise plně spolupracují při provádění postupů v rámci příslušných mechanismů, což může případně znamenat účast Komise na příslušných postupech.\nČlánek 14\nDůvěrnost\nČlenské státy mohou při svých oznámeních Komisi ohledně jednání a jejich výsledků podle článků 8 a 11 sdělit, zda mají být některé poskytnuté informace považovány za důvěrné a zda mohou být předány dalším členským státům.\nČlánek 15\nPřezkum\n1.   Do 10. ledna 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Zpráva zahrnuje přehled žádostí o povolení a udělených povolení podle kapitoly III a posouzení potřeby dalšího uplatňování zmíněné kapitoly.\n3.   Pokud zpráva doporučí pozastavit používání kapitoly III nebo pozměnit její ustanovení, připojí se k ní odpovídající legislativní návrh.\nČlánek 16\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro dohody o investicích. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 17\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 12. prosince 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 4. října 2012 (Úř. věst C 352 E, 16.11.2012, s. 23). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(2)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(3)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\nPROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE\nSkutečnost, že toto nařízení, včetně 17., 18. a 19. bodu odůvodnění, stanoví použití postupů uvedených v nařízení (EU) č. 182/2011, nepředstavuje precedent pro budoucí nařízení umožňující Unii zmocnit členské státy podle čl. 2 odst. 1 SFEU k vytváření a přijímání právně závazných aktů v oblastech, v nichž má Unie výlučnou pravomoc. V tomto nařízení nebude použití poradního postupu na rozdíl od přezkumného postupu považováno za stanovení precedentu pro budoucí nařízení stanovující rámec pro společnou obchodní politiku.", "summary": "Dvoustranné dohody o investicích – země EU a země mimo EU\nDvoustranné dohody o investicích – země EU a země mimo EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1219/2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nCílem je zajistit bezproblémový přechod ze současného systému dvoustranných dohod o investicích mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU na systém, kdy o dvoustranných dohodách o investicích vyjednává Evropská komise.\nTento přechod je po přijetí Lisabonské smlouvy nutný. Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že přímé zahraniční investice jsou pravomocí EU jako součást společné obchodní politiky EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nCo se rozumí dvoustrannými dohodami o investicích?\nTyto dohody stanoví podmínky pro soukromé investice provedené státními příslušníky nebo podniky jedné země v jiné zemi.\nDvoustranné dohody o investicích mezi zemí EU a zemí mimo EU:dvoustranné dohody o investicích podepsané před 1. prosincem 2009 mohou být po udělení povolení ze strany Komise: zachovány v platnosti nebo vstoupit v platnost podle podmínek stanovených tímto nařízením, dokud nevstoupí v platnost dvoustranná dohoda o investicích mezi EU a zemí mimo EU,změněny (včetně s cílem zajistit soulad mezi dvoustrannou dohodou o investicích a právem EU) nebo může být uzavřena nová dohoda podle podmínek stanovených v tomto nařízení,dvoustranné dohody o investicích podepsané mezi 1. prosincem 2009 a 9. lednem 2013 jsou zachovány v platnosti nebo vstoupí v platnost, pokud je Komise toho názoru, že nejsou v rozporu s jiným právem EU ani se zásadami EU a nejsou považovány za zbytečné s ohledem na jednání Komise s danou zemí mimo EU,pokud jsou splněny podmínky uvedené v nařízení, může Komise udělit zemi EU povolení zahájit jednání se zemí mimo EU o nové dvoustranné dohodě o investicích nebo podepsat a uzavřít novou dvoustrannou dohodu o investicích, pokud je výsledek jednání v souladu s požadavky tohoto nařízení.Dohled\nKomisi byly uděleny prováděcí pravomoci s cílem zajistit, že se nařízení provádí jednotně, a při plnění této úlohy je Komisi nápomocen Výbor pro dohody o investicích.\nKomise musí do 10. ledna 2020 předložit zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 9. ledna 2013.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Investice (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40–46)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 121–134)\nSeznam dvoustranných dohod o investicích uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (Úř. věst. C 147, 11.5.2017, s. 1–105)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13–18)\nPoslední aktualizace 14.12.2017"}
{"celex_id": "32012R0978", "reference": "31.10.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 303/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 978/2012\nze dne 25. října 2012\no uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOd roku 1971 poskytuje Společenství obchodní preference rozvojovým zemím v rámci svého systému všeobecných celních preferencí.\n(2)\nSpolečná obchodní politika Unie se řídí zásadami a sleduje cíle stanovené v obecných ustanoveních o vnější činnosti Unie, která jsou obsažena v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).\n(3)\nUnie usiluje o vymezení a provádění společných politik a činností, aby podpořila udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby.\n(4)\nSpolečná obchodní politika Unie má být v souladu s cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce stanovenými v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména s cíli spočívajícími ve vymýcení chudoby, v podpoře udržitelného rozvoje a v řádné správě věcí veřejných v rozvojových zemích, a má tyto cíle konsolidovat. Je třeba, aby splňovala požadavky Světové obchodní organizace (WTO), zejména rozhodnutí o odlišném a zvýhodněném zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí (dále jen „zmocňovací ustanovení“), přijatého v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“) v roce 1979, podle kterého mohou členové WTO vůči rozvojovým zemím zvolit diferencovaný a zvýhodňující přístup.\n(5)\nSdělení Komise ze dne 7. července 2004 nazvané „Rozvojové země, mezinárodní obchod a udržitelný rozvoj: Úloha Všeobecného systému preferencí (GSP) Společenství na desetiletí 2006/2015“ stanoví pokyny pro uplatňování systému všeobecných celních preferencí na období let 2006 až 2015.\n(6)\nNařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 (2), jehož platnost byla prodloužena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (3), stanoví, že se systém všeobecných celních preferencí (dále jen „systém“) použije do 31. prosince 2013, nebo dokud se nepoužije systém podle tohoto nařízení, podle toho, co nastane dříve. Poté by se systém měl nadále používat po dobu 10 let ode dne použitelnosti preferencí stanovených v tomto nařízení, s výjimkou zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, který by se měl nadále používat po dobu neurčitou.\n(7)\nPoskytnutím preferenčního přístupu na trh Unie by měl systém rozvojovým zemím pomoci v jejich úsilí o snižování chudoby a podporu řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje tím, že jim napomáhá vytvářet prostřednictvím mezinárodního obchodu další příjmy, jež pak mohou zpětně investovat ve prospěch svého vlastního rozvoje, a zároveň diverzifikovat jejich ekonomiky. Celní preference systému by se měly zaměřit na pomoc rozvojovým zemím, které mají větší rozvojové, obchodní a finanční potřeby.\n(8)\nSystém se skládá z obecného režimu a dvou zvláštních režimů.\n(9)\nObecný režim by měl být poskytnut všem rozvojovým zemím, které sdílejí společnou rozvojovou potřebu a jsou v podobné fázi hospodářského vývoje. Země, které jsou Světovou bankou klasifikovány jako země s vysokými nebo vyššími středními příjmy, mají takové úrovně příjmů na jednoho obyvatele, jež jim umožňují dosahovat vyšších úrovní diverzifikace bez celních preferencí tohoto systému. Patří mezi ně ekonomiky, jež úspěšně dokončily přechod od centralizovaného hospodářství na hospodářství tržní. Tyto země nesdílejí stejné rozvojové, obchodní a finanční potřeby jako ostatní rozvojové země; jsou v jiné fázi hospodářského rozvoje, což znamená, že nejsou v podobné situaci jako zranitelnější rozvojové země, a proto, aby se zabránilo neodůvodněné diskriminaci, potřebují odlišný přístup. Kromě toho, využívání celních preferencí v rámci systému zeměmi s vysokými nebo vyššími středními příjmy zvyšuje konkurenční tlak na vývoz z chudších, zranitelnějších zemí, a proto by mohlo být pro uvedené zranitelnější rozvojové země neodůvodnitelnou zátěží. Obecný režim zohledňuje skutečnost, že rozvojové, obchodní a finanční potřeby se mění, a zajišťuje, aby režim zůstal otevřený, pokud se situace v určité zemi změní.\nV zájmu jednotnosti by se celní preference poskytované v rámci obecného režimu neměly vztahovat na rozvojové země, které využívají preferenční ujednání s Unií pro přístup na její trh poskytující alespoň stejnou úroveň celních preferencí jako systém v podstatě pro veškerý obchod. Aby měly zvýhodněné země a hospodářské subjekty dostatek času na řádné přizpůsobení, měl by obecný režim být i nadále poskytován po dobu dvou let ode dne použitelnosti preferenčního režimu přístupu na trh a tento den by měl být uveden v seznamu zvýhodněných zemí v rámci obecného režimu.\n(10)\nZemě uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008 a země, které využívají autonomní preferenční přístup na trh Unie podle nařízení (ES) č. 732/2008, nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko (4) a nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté (5), by měly být považovány za způsobilé pro tento systém. Zámořská území spojená s Unií a zámořské země a zámořská území zemí, které nejsou uvedeny v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008, by neměly být považovány za způsobilé pro tento systém.\n(11)\nZvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných je založen na nedělitelném pojetí udržitelného rozvoje, jak je uznávají mezinárodní úmluvy a nástroje, jako je Deklarace Organizace spojených národů (OSN) o právu na rozvoj z roku 1986, Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách a základních právech při práci z roku 1998, Deklarace tisíciletí OSN z roku 2000 a Deklarace z Johannesburgu o udržitelném rozvoji z roku 2002. Dodatečné celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by proto měly být poskytnuty těm rozvojovým zemím, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému zranitelné, s cílem pomoci jim převzít zvláštní úkoly a povinnosti vyplývající z ratifikace zásadních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných, jakož i z jejich účinného provádění.\n(12)\nPreference by měly posilovat další hospodářský růst a tím kladně reagovat na potřebu udržitelného rozvoje. V rámci zvláštního pobídkového režimu by tudíž měla být pro dotčené zvýhodněné země pozastavena valorická cla. Specifická cla by měla být rovněž pozastavena, nejsou-li kombinována s valorickým clem.\n(13)\nZemím, které splňují kritéria způsobilosti zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, by mělo být umožněno využívat dodatečné celní preference, pokud Komise po podání jejich žádosti určí, že jsou splněny příslušné podmínky. Žádosti by mělo být možné podávat ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Země, které využívají celní preference systému podle nařízení (ES) č. 732/2008, by rovněž měly podat novou žádost.\n(14)\nKomise by měla sledovat stav ratifikace mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných a jejich účinné provádění tím, že bude zkoumat závěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů zřízených podle uvedených úmluv (dále jen „příslušné monitorovací orgány“). Každé dva roky by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu ratifikace příslušných úmluv, dodržování případných oznamovacích povinností podle uvedených úmluv zvýhodněnými zeměmi a stavu provádění úmluv v praxi.\n(15)\nPro účely monitorování a odnímání preferencí mají zásadní význam zprávy příslušných monitorovacích orgánů. Takové zprávy však mohou být doplněny jinými zdroji informací, pokud jsou přesné a spolehlivé. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, toto by mohlo zahrnovat informace od občanské společnosti, sociálních partnerů, Evropského parlamentu a Rady.\n(16)\nZvláštní režim pro nejméně rozvinuté země by měl i nadále umožňovat bezcelní přístup na trh Unie pro produkty pocházející z nejméně rozvinutých zemí, jak jsou uznány a klasifikovány OSN, s výjimkou obchodu se zbraněmi. Pro zemi, která již není OSN klasifikována jako nejméně rozvinutá, by mělo být zavedeno přechodné období s cílem zmírnit veškeré nepříznivé dopady způsobené odnětím celních preferencí poskytovaných v rámci tohoto režimu. Celní preference v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země by měly být i nadále poskytovány nejméně rozvinutým zemím, které využívají jiná preferenční ujednání pro přístup na trh v Unii.\n(17)\nAby byla zajištěna soudržnost s ustanoveními pro přístup na trh vztahujícími se na cukr, která jsou obsažena v dohodách o hospodářském partnerství, měla by být při dovozu produktů čísla 1701 společného celního sazebníku vyžadována až do dne 30. září 2015 dovozní licence.\n(18)\nPokud jde o obecný režim, mělo by se i nadále rozlišovat mezi celními preferencemi pro „necitlivé“ produkty a celními preferencemi pro „citlivé“ produkty, aby byla zohledněna situace v odvětvích, která vyrábějí stejné produkty v Unii.\n(19)\nCla společného celního sazebníku stanovená pro necitlivé produkty by měla být i nadále pozastavena, zatímco na cla pro citlivé produkty by mělo být uplatňováno sazební snížení, aby se zajistila uspokojivá míra využití a současně zohlednila situace příslušných výrobních odvětví v Unii.\n(20)\nTakové sazební snížení by mělo být dostatečně přitažlivé, aby podněcovalo obchodníky k využívání příležitostí, které systém nabízí. Všeobecné snížení valorických cel by proto mělo paušálně činit 3,5 procentního bodu z celní sazby podle „doložky nejvyšších výhod“, přičemž u textilu a textilního zboží by se cla měla snížit o 20 %. Specifická cla by měla být snížena o 30 %. Pokud je stanoveno minimální clo, toto minimální clo by se nemělo použít.\n(21)\nCla by měla být zcela pozastavena, pokud preferenční zacházení u jednotlivých dovozních prohlášení vede k valorickým clům dosahujícím nejvýše 1 % nebo ke specifickým clům nejvýše 2 EUR, neboť náklady na výběr takového cla by mohly převyšovat příjmy z něj.\n(22)\nOdstupňování by mělo být založeno na kritériích vycházejících z tříd a kapitol společného celního sazebníku. Odstupňování by se mělo použít ve vztahu k třídě nebo podtřídě, aby se snížil výskyt případů, kdy jsou odstupňovány heterogenní produkty. Odstupňování třídy nebo podtřídy (sestávající z kapitol) pro zvýhodněnou zemi by se mělo použít v případě, že třída splňuje kritéria pro odstupňování po dobu tří po sobě následujících let, aby se zvýšila předvídatelnost a spravedlivost odstupňování tím, že bude vyloučen dopad významných a výjimečně se vyskytujících rozdílů v dovozních statistikách. Odstupňování by se nemělo vztahovat na zvýhodněné země v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných a zvýhodněné země v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, jelikož mají velmi podobný hospodářský profil, který je činí zranitelnými kvůli nízké, nediverzifikované vývozní základně.\n(23)\nAby bylo zajištěno, že ze systému budou těžit pouze ty země, pro něž je určen, měly by se uplatňovat celní preference stanovené tímto nařízením, jakož i pravidla týkající se původu zboží stanovená v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (6).\n(24)\nDůvody pro dočasné odnětí režimů v rámci systému by měly zahrnovat závažné a systematické porušování zásad stanovených určitými mezinárodními úmluvami o základních lidských a pracovních právech, aby byly podpořeny cíle těchto úmluv. Celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by měly být dočasně odňaty v případě, že zvýhodněná země nerespektuje svůj závazek zachovávat ratifikaci a účinné provádění uvedených úmluv nebo dodržovat požadavky na podávání zpráv stanovené příslušnými úmluvami, nebo v případě, že zvýhodněná země nezajišťuje součinnost v rámci monitorovacích postupů Unie, jak je stanoveno v tomto nařízení.\n(25)\nV důsledku politické situace v Barmě/Myanmaru a v Bělorusku by mělo být zachováno dočasné odnětí všech celních preferencí na dovoz produktů pocházejících z Barmy/Myanmaru a z Běloruska.\n(26)\nZa účelem dosažení rovnováhy mezi potřebou lepšího zacílení, větší soudržnosti a transparentnosti na straně jedné a lepším prosazováním udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných prostřednictvím systému jednostranných obchodních preferencí na straně druhé by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení a dočasné odnětí celních preferencí v důsledku nedodržování zásad udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných, a rovněž procesní pravidla týkající se podávání žádostí o celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, provádění dočasného odnětí a ochranných šetření s cílem zavést jednotná a podrobná technická opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(27)\nAby byl zajištěn stabilní rámec pro hospodářské subjekty, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akt, který postupem pro naléhavé případy odvolá rozhodnutí o dočasném odnětí celních preferencí předtím, než toto rozhodnutí nabude účinku, pominou-li důvody dočasného odnětí.\n(28)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (7).\n(29)\nPoradní postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů o pozastavení celních preferencí v souvislosti s některými třídami systému GSP ve vztahu k zvýhodněným zemím a o zahájení postupu dočasného odnětí, s přihlédnutím k povaze a dopadu uvedených aktů.\n(30)\nPřezkumný postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů o ochranných šetřeních a o pozastavení preferenčních režimů, pokud může dovoz způsobit závažné narušení trhu Unie.\n(31)\nV zájmu zajištění integrity a řádného fungování systému by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se dočasných odnětí v důsledku nedodržování celních postupů a povinností vzhledem k naléhavým důvodům nezbytné.\n(32)\nV zájmu zajištění stabilního rámce pro hospodářské subjekty by Komise měla po skončení maximálního období šesti měsíců přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se ukončení nebo prodloužení dočasných odnětí v důsledku nedodržování celních postupů a povinností vzhledem k naléhavým důvodům nezbytné.\n(33)\nKomise by rovněž měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se ochranných šetření nezbytné vzhledem k naléhavým důvodům spočívajícím ve zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii, které by bylo obtížné napravit.\n(34)\nKomise by měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o účincích systému podle tohoto nařízení. Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování a posoudit potřebu přezkumu systému, včetně zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných a ustanovení o dočasném odnětí preferencí, s ohledem na boj proti terorismu a mezinárodní normy o transparentnosti a výměně informací v daňové oblasti. Ve zprávě by Komise měla přihlédnout k dopadům na rozvojové, obchodní a finanční potřeby zvýhodněných zemí. Zpráva by rovněž měla zahrnovat podrobnou analýzu dopadu tohoto nařízení na obchod a příjmy Unie z cel, se zvláštní pozorností věnovanou účinkům na zvýhodněné země. V příslušných případech by také měla být posouzena shoda s hygienickými a rostlinolékařskými právními předpisy Unie. Zpráva by také měla zahrnovat analýzu účinků systému s ohledem na dovoz biopaliv a na hlediska udržitelnosti.\n(35)\nNařízení (ES) č. 732/2008 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\n1.   Systém všeobecných celních preferencí (dále jen „systém“) se použije v souladu s tímto nařízením.\n2.   Toto nařízení stanoví tyto celní preference v rámci systému:\na)\nobecný režim;\nb)\nzvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) a\nc)\nzvláštní režim pro nejméně rozvinuté země („Vše kromě zbraní“ (EBA)).\nČlánek 2\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„systémem GSP“ všeobecný systém preferencí, jehož prostřednictvím Unie poskytuje preferenční přístup na svůj trh na základě jakéhokoliv z preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2;\nb)\n„zeměmi“ země a území, které mají celní správu;\nc)\n„způsobilými zeměmi“ všechny rozvojové země uvedené v příloze I;\nd)\n„zeměmi zvýhodněnými v rámci systému GSP“ země zvýhodněné v rámci obecného režimu, které jsou uvedeny v příloze II;\ne)\n„zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+“ země zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, které jsou uvedeny v příloze III;\nf)\n„zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu EBA“ země zvýhodněné v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, které jsou uvedeny v příloze IV;\ng)\n„cly společného celního sazebníku“ cla uvedená v druhé části přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (8), s výjimkou cel stanovených v rámci celních kvót;\nh)\n„třídou“ kterákoli třída společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87;\ni)\n„kapitolou“ kterákoli kapitola společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87;\nj)\n„třídou systému GSP“ třída uvedená v příloze V a stanovená na základě tříd kapitol společného celního sazebníku;\nk)\n„preferenčním ujednáním pro přístup na trh“ preferenční přístup na trh Unie prostřednictvím obchodní dohody, a to buď prozatímně uplatňované, nebo trvale platné, či prostřednictvím autonomních preferencí poskytovaných Unií;\nl)\n„účinným prováděním“ úplné plnění všech závazků a povinností vyplývajících z mezinárodních úmluv uvedených v příloze VIII takovým způsobem, aby bylo zaručeno naplnění všech zásad, cílů a práv, jež tyto úmluvy zaručují.\nČlánek 3\n1.   Seznam způsobilých zemí je uveden v příloze I.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I s ohledem na změny mezinárodního statusu nebo klasifikace zemí.\n3.   Komise oznámí dotčené způsobilé zemi všechny příslušné změny jejího statusu v rámci systému.\nKAPITOLA II\nOBECNÝ REŽIM\nČlánek 4\n1.   Způsobilá země využívá celní preference poskytované v rámci obecného režimu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), pokud\na)\nnení během tří po sobě následujících let před aktualizací seznamu zvýhodněných zemí zařazena Světovou bankou mezi země s vysokými nebo vyššími středními příjmy nebo\nb)\nnevyužívá preferenční ujednání pro přístup na trh, které poskytuje stejné nebo výhodnější celní preference jako systém v podstatě pro veškerý obchod.\n2.   Ustanovení odst. 1 písm. a) a b) se nevztahují na nejméně rozvinuté země.\n3.   Aniž je dotčen odst. 1 písm. b), ustanovení odst. 1 písm. a) se do 21. listopadu 2014 nepoužije v případě zemí, které do 20. listopadu 2012 parafovaly dvoustrannou dohodu s Unií o preferenčním přístupu na trh, která poskytuje stejné nebo výhodnější celní preference jako systém v podstatě pro veškerý obchod, avšak ještě se neuplatňuje.\nČlánek 5\n1.   Seznam zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, které splňují kritéria stanovená v článku 4, je uveden v příloze II.\n2.   Do 1. ledna každého roku po vstupu tohoto nařízení v platnost přezkoumá Komise přílohu II. Aby měly země zvýhodněné v rámci systému GSP a hospodářské subjekty dostatek času na řádné přizpůsobení změně statusu země v rámci systému:\na)\npoužije se rozhodnutí o vynětí zvýhodněné země ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) od jednoho roku ode dne vstupu uvedeného rozhodnutí v platnost;\nb)\nrozhodnutí o vynětí zvýhodněné země ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) se použije od dvou let ode dne použitelnosti preferenčního režimu přístupu na trh.\n3.   Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy II na základě kritérií stanovených v článku 4.\n4.   Komise oznámí dotčené zemi zvýhodněné v rámci systému GSP případné změny jejího statusu v rámci systému.\nČlánek 6\n1.   Produkty, na něž se vztahuje obecný režim podle čl. 1 odst. 2 písm. a), jsou uvedeny v příloze V.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy V, aby do ní byly zapracovány změny, které budou nezbytné v důsledku úprav kombinované nomenklatury.\nČlánek 7\n1.   Cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v příloze V jako necitlivé produkty se s výjimkou zemědělských složek zcela pozastavují.\n2.   Valorická cla společného celního sazebníku na produkty uvedené v příloze V jako citlivé produkty se snižují o 3,5 procentního bodu. U produktů v rámci třídy systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy V toto snížení činí 20 %.\n3.   Pokud sazby preferenčních cel vypočítané v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 732/2008 o valorických clech společného celního sazebníku platné v den vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví pro produkty uvedené v odstavci 2 tohoto článku sazební snížení vyšší než 3,5 procentního bodu, použijí se uvedená preferenční cla i nadále.\n4.   Specifická cla společného celního sazebníku jiná než minimální nebo maximální cla pro produkty uvedené v příloze V jako citlivé produkty se snižují o 30 %.\n5.   Pokud cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v příloze V jako citlivé produkty zahrnují valorická i specifická cla, specifická cla se nesnižují.\n6.   Pokud cla snížená v souladu s odstavci 2 a 4 stanoví maximální clo, toto maximální clo se nesnižuje. Pokud je u těchto cel stanoveno minimální clo, toto minimální clo se nepoužije.\nČlánek 8\n1.   Celní preference uvedené v článku 7 se pozastavují v případě produktů pocházejících ze země zvýhodněné v rámci systému GSP a patřících do určité třídy systému GSP, pokud průměrná hodnota těchto produktů dovážených do Unie z dotčené země zvýhodněné v rámci systému GSP přesahuje po dobu tří po sobě jdoucích let prahové hodnoty uvedené v příloze VI. Prahové hodnoty se vypočítají v procentech z celkové hodnoty dovozu týchž produktů do Unie ze všech zemí zvýhodněných v rámci systému GSP.\n2.   Před uplatněním celních preferencí stanovených tímto nařízením přijme Komise prováděcí akt v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2, které stanoví seznam tříd systému GSP, pro které se pozastavují celní preference uvedené v článku 7 ve vztahu k zemi zvýhodněné v rámci systému GSP. Tento prováděcí akt se použije od 1. ledna 2014.\n3.   Komise každé tři roky přezkoumá seznam podle odstavce 2 tohoto článku a přijme prováděcí akt v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2, za účelem pozastavení nebo obnovení celních preferencí podle článku 7. Tento prováděcí akt se použije od 1. ledna roku následujícího po jeho vstupu v platnost.\n4.   Seznam podle odstavců 2 a 3 tohoto článku se stanoví na základě údajů dostupných k 1. září roku, v němž se provádí přezkum, a k 1. září dvou let předcházejících roku přezkumu. Zohlední dovoz ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP uvedených v příloze II ve znění platném v dané době. Nezohlední se však hodnota dovozu ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, které v den použitelnosti pozastavení již nevyužívají celní preference podle čl. 4 odst. 1 písm. b).\n5.   Komise oznámí dotčené zemi prováděcí akt přijatý podle odstavců 2 a 3.\n6.   Pokud se příloha II změní podle kritérií stanovených v článku 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy VI, aby došlo k přizpůsobení možností uvedených v dotyčné příloze tak, aby byla zachována poměrně stejná váha odstupňovaných tříd produktů vymezených v odstavci 1 tohoto článku.\nKAPITOLA III\nZVLÁŠTNÍ POBÍDKOVÝ REŽIM PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ŘÁDNOU SPRÁVU VĚCÍ VEŘEJNÝCH\nČlánek 9\n1.   Země zvýhodněná v rámci systému GSP může využívat celní preference zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b), pokud\na)\nje považována za zranitelnou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému, jak vymezuje příloha VII;\nb)\nratifikovala veškeré úmluvy uvedené v příloze VIII (dále jen „příslušné úmluvy“) a nejnovější závěry monitorovacích orgánů podle uvedených úmluv (dále jen „příslušné monitorovací orgány“) nezjistí závažné nedostatky v účinném provádění žádné z těchto úmluv;\nc)\nv souvislosti s jakoukoli z příslušných úmluv nevznesla výhradu, která je zakázána podle jakékoliv z uvedených úmluv nebo která je pro účely tohoto článku považována za neslučitelnou s předmětem a účelem uvedené úmluvy.\nPro účely tohoto článku se výhrady nepovažují za neslučitelné s předmětem a účelem úmluvy, ledaže\ni)\ntak určil postup výslovně stanovený pro tento účel podle úmluvy nebo\nii)\nv případě neexistence takového postupu vznesla Unie, pokud je smluvní stranou úmluvy, nebo kvalifikovaná většina členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy, v souladu se svými příslušnými pravomocemi stanovenými Smlouvami, vůči výhradě námitku z toho důvodu, že je neslučitelná s předmětem a účelem úmluvy a v souladu s Vídeňskou úmluvou o smluvním právu brání tomu, aby úmluva mezi nimi a státem předkládajícím výhradu vstoupila v platnost;\nd)\nzaváže se zachovat ratifikaci příslušných úmluv a zajistit jejich účinné provádění;\ne)\nbez výhrad přijme požadavky na podávání zpráv stanovené každou z úmluv a zaváže se přijmout podmínky pravidelného sledování a přezkumu výsledků provádění v souladu s ustanoveními příslušných úmluv a\nf)\nzaváže se zapojit do postupu sledování podle článku 13 a zajišťovat potřebnou součinnost.\n2.   Pokud se příloha II změní, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy VII, aby došlo k přezkoumání prahových hodnot zranitelnosti uvedených v příloze VII bodě 1 písm. b) tak, aby byla zachována poměrně stejná váha jako u prahové hodnoty zranitelnosti vypočítané v souladu s přílohou VII.\nČlánek 10\n1.   Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných se poskytne, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nzemě zvýhodněná v rámci systému GSP podala příslušnou žádost a\nb)\nposouzení žádosti ukáže, že žádající země splňuje podmínky stanovené v čl. 9 odst. 1.\n2.   Žádající země předloží Komisi svou žádost v písemné podobě. V žádosti musí být uvedeny veškeré informace o ratifikaci příslušných úmluv a musí rovněž obsahovat závazky uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f).\n3.   Po obdržení žádosti o ní Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.\n4.   Komisi je po posouzení žádosti svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení nebo změny přílohy III, aby byl zařazením dané země do seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ poskytnut žádající zemi zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.\n5.   Pokud země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ již nesplňuje podmínky uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) nebo c), nebo odvolá některý ze svých závazků uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f), je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy III, aby byla uvedená země ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ vyňata.\n6.   Komise sdělí žádající zemi rozhodnutí přijaté podle odstavců 4 a 5 tohoto článku po provedení změny v příloze III a jejím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud je žádající zemi zvláštní pobídkový režim poskytnut, je tato země uvědomena o dni, k němuž příslušný akt v přenesené pravomoci vstupuje v platnost.\n7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel pro poskytnutí zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, zejména s ohledem na lhůty a předkládání a zpracovávání žádostí.\nČlánek 11\n1.   Produkty zařazené do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných jsou uvedeny v příloze IX.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy IX, aby byly zohledněny změny kombinované nomenklatury týkající se produktů uvedených v této příloze.\nČlánek 12\n1.   Valorická cla společného celního sazebníku na všechny produkty uvedené v příloze IX, které pocházejí ze země zvýhodněné v rámci režimu GSP+, se pozastavují.\n2.   Specifická cla společného celního sazebníku na produkty uvedené v odstavci 1 se zcela pozastavují s výjimkou produktů, pro které společný celní sazebník obsahuje rovněž valorická cla. U produktů kódu kombinované nomenklatury 1704 10 90 se specifické clo omezuje na 16 % celní hodnoty.\nČlánek 13\n1.   Ode dne poskytnutí celních preferencí v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných Komise přezkoumává stav ratifikace příslušných úmluv a sleduje jejich účinné provádění, jakož i spolupráci s příslušnými monitorovacími orgány prostřednictvím zkoumání závěrů a doporučení uvedených monitorovacích orgánů.\n2.   Zvýhodněné země v rámci režimu GSP+ v tomto ohledu spolupracují s Komisí a poskytují veškeré informace potřebné k posouzení toho, jak dodržují závazky uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) a jaká je v této zemi situace, pokud jde o ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. c).\nČlánek 14\n1.   Do 1. ledna 2016 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu ratifikace příslušných úmluv, dodržování případných oznamovacích povinností podle uvedených úmluv zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+ a stavu jejich účinného provádění.\n2.   Zpráva obsahuje\na)\nzávěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů týkající se každé země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ a\nb)\nzávěry Komise, zda každá země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ respektuje své závazky dodržovat oznamovací povinnosti, spolupracovat s příslušnými monitorovacími orgány v souladu s příslušnými úmluvami a zajišťovat jejich účinné provádění.\nZpráva může obsahovat jakékoli informace, které Komise považuje za vhodné.\n3.   Při vypracování závěrů ohledně účinného provádění příslušných úmluv posoudí Komise závěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů a, aniž jsou dotčeny jiné zdroje, informace poskytnuté třetími stranami, včetně informací od občanské společnosti, sociálních partnerů, Evropského parlamentu nebo Rady.\nČlánek 15\n1.   Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných se dočasně odejme v případě všech nebo některých produktů pocházejících ze země zvýhodněné v rámci režimu GSP+, pokud uvedená země v praxi nedodržuje své závazky uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ vznesla výhradu, která je zakázána podle jakékoliv z příslušných úmluv nebo která je neslučitelná s předmětem a účelem uvedené úmluvy podle čl. 9 odst. 1 písm. c).\n2.   Je na zemi zvýhodněné v rámci režimu GSP+, aby prokázala, že dodržuje své povinnosti vyplývající ze závazků uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) a dbá, aby se neocitla v situaci uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c).\n3.   Pokud má Komise na základě závěrů zprávy podle článku 14 nebo na základě dostupných důkazů důvodné pochybnosti, že určitá země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ nedodržuje své závazky podle čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo vznesla výhradu, která je zakázána jakoukoliv z příslušných úmluv nebo není slučitelná s předmětem a účelem uvedené úmluvy podle čl. 9 odst. 1 písm. c), přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 prováděcí akt za účelem zahájení postupu dočasného odnětí celních preferencí poskytovaných v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Komise o tom uvědomí Evropský parlament a Radu.\n4.   Komise uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie příslušné oznámení a uvědomí o tom dotčenou zemi zvýhodněnou v rámci režimu GSP+. Toto oznámení\na)\nuvede příčiny důvodných pochybností ohledně dodržování závazků přijatých dotčenou zemí zvýhodněnou v rámci režimu GSP+ podle čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo ohledně existence výhrady zakázané podle jakékoliv z příslušných úmluv nebo neslučitelné s předmětem a účelem uvedené úmluvy, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 c), jež mohou zpochybnit její právo nadále využívat celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, a\nb)\nstanoví lhůtu ne delší než šest měsíců ode dne zveřejnění oznámení, během níž dotyčná země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ předloží své připomínky.\n5.   Komise poskytne dotyčné zvýhodněné zemi příležitost, aby všemi možnými způsoby spolupracovala během období uvedeného v odst. 4 písm. b).\n6.   Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, mimo jiné včetně závěrů a doporučení příslušných monitorovacích orgánů. Při vypracování svých závěrů Komise posoudí všechny náležité informace.\n7.   Do tří měsíců od uplynutí lhůty stanovené v oznámení Komise rozhodne\na)\nukončit postup dočasného odnětí nebo\nb)\ndočasně odejmout celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.\n8.   Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění neodůvodňují dočasné odnětí, přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 prováděcí akt za účelem ukončení postupu dočasného odnětí. Tento prováděcí akt vychází mimo jiné ze získaných důkazů.\n9.   Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění odůvodňují dočasné odnětí z důvodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy III, aby byly dočasně odňaty celní preference poskytnuté ve zvláštním pobídkovém režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b).\n10.   Pokud se Komise rozhodne pro dočasné odnětí, nabývá tento akt v přenesené pravomoci účinku šest měsíců po jeho přijetí.\n11.   Pokud důvody pro dočasné odnětí přestanou platit dříve, než akt v přenesené pravomoci podle odstavce 9 tohoto článku nabude účinku, je Komise zmocněna v souladu s postupem pro naléhavé případy podle článku 37 odvolat přijatý akt o dočasném odnětí celních preferencí.\n12.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel spojených s postupem pro dočasné odnětí zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, zejména pokud jde o lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací a přezkum.\nČlánek 16\nPokud Komise shledá, že důvody pro dočasné odnětí celních preferencí uvedené v čl. 15 odst. 1 již neplatí, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy III s cílem obnovit celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.\nKAPITOLA IV\nZVLÁŠTNÍ REŽIM PRO NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ ZEMĚ\nČlánek 17\n1.   Způsobilá země využívá celní preference poskytované v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c), pokud je dotyčná země zařazena OSN mezi nejméně rozvinuté země.\n2.   Komise tento seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA průběžně přezkoumává na základě nejnovějších dostupných údajů. Pokud země zvýhodněná v rámci režimu EBA již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy IV, aby byla daná země vyňata ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA po přechodném období tří let ode dne vstupu příslušného aktu v přenesené pravomoci v platnost.\n3.   Po dobu, než OSN zařadí novou nezávislou zemi mezi nejméně rozvinuté země, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy IV jakožto dočasné opatření k zařazení takové země do seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA.\nPokud OSN nezařadí novou nezávislou zemi mezi nejméně rozvinuté země v rámci prvního dostupného přezkumu kategorie nejméně rozvinutých zemí, je Komisi svěřena pravomoc okamžitě přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy IV, aby byla taková země vyňata z této přílohy, aniž se jí poskytne přechodné období uvedené v odstavci 2 tohoto článku.\n4.   Komise oznámí dotčené zemi zvýhodněné v rámci systému EBA případné změny jejího statusu v rámci systému.\nČlánek 18\n1.   Cla společného celního sazebníku na všechny produkty uvedené v kapitolách 1 až 97 kombinované nomenklatury, s výjimkou produktů uvedených v kapitole 93, pocházející ze země zvýhodněné v rámci systému EBA se zcela pozastavují.\n2.   Od 1. ledna 2014 do 30. září 2015 se při dovozu produktů čísla 1701 všeobecného celního sazebníku vyžaduje dovozní licence.\n3.   V souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 39 odst. 3 přijme Komise podrobná prováděcí pravidla k ustanovením odstavce 2 tohoto článku postupem podle článku 195 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (9).\nKAPITOLA V\nUSTANOVENÍ O DOČASNÉM ODNĚTÍ, SPOLEČNÁ PRO VŠECHNY REŽIMY\nČlánek 19\n1.   Preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 mohou být dočasně odňaty pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země, a to z kteréhokoli z těchto důvodů:\na)\nzávažné a systematické porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v příloze VIII části A;\nb)\nvývoz zboží vyrobeného odsouzenými ve věznicích;\nc)\nzávažné nedostatky v oblasti celní kontroly při vývozu nebo tranzitu omamných látek (nepovolených látek nebo prekurzorů) nebo nedodržování mezinárodních úmluv v oblasti boje proti terorismu a praní peněz;\nd)\nzávažné a systematické používání nekalých obchodních praktik včetně praktik nepříznivě ovlivňujících dodávky surovin, které mají nepříznivý dopad na výrobní odvětví Unie a které zvýhodněná země neřeší. V případě nekalých obchodní praktik, zakázaných nebo postižitelných podle dohod WTO, je použití tohoto článku založeno na předchozím rozhodnutí příslušného orgánu WTO v tomto smyslu;\ne)\nzávažné a systematické narušování cílů regionálních rybářských organizací nebo jakýchkoli mezinárodních ujednání, jichž je Unie stranou a jež se týkají zachování a řízení rybolovných zdrojů.\n2.   Preferenční režimy stanovené tímto nařízením se neodnímají podle odst. 1 písm. d) pro produkty, na něž se vztahují antidumpingová nebo vyrovnávací opatření podle nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (10) nebo nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (11), z příčin, které tato opatření odůvodňují.\n3.   Pokud Komise usoudí, že existují dostatečné důvody pro dočasné odnětí celních preferencí poskytnutých v rámci kteréhokoli preferenčního režimu uvedeného v čl. 1 odst. 2 na základě příčin uvedených v odstavci 1 tohoto článku, přijme prováděcí akt za účelem zahájení postupu dočasného odnětí v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2. Komise o tomto prováděcím aktu uvědomí Evropský parlament a Radu.\n4.   Komise uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení postupu dočasného odnětí a uvědomí o tom dotyčnou zvýhodněnou zemi. Toto oznámení\na)\nobsahuje dostatečné důvody pro prováděcí akt za účelem zahájení postupu dočasného odnětí podle odstavce 3 a\nb)\nstanoví, že Komise bude sledovat a hodnotit situaci v dotyčné zvýhodněné zemi po dobu šesti měsíců ode dne zveřejnění oznámení.\n5.   Komise poskytne dotčené zvýhodněné zemi příležitost, aby všemi možnými způsoby spolupracovala během období sledování a hodnocení.\n6.   Komise si dle potřeby vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, mimo jiné například včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů příslušných monitorovacích orgánů. Při vypracování svých závěrů Komise posoudí všechny náležité informace.\n7.   Do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 4 písm. b) předloží Komise zprávu o svých zjištěních a závěrech dotčené zvýhodněné zemi. Zvýhodněná země má právo předložit své připomínky ke zprávě. Lhůta pro předložení připomínek nepřesáhne jeden měsíc.\n8.   Do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 4 písm. b) Komise rozhodne\na)\nukončit postup dočasného odnětí nebo\nb)\ndočasně odejmout celní preference poskytované v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.\n9.   Pokud Komise usoudí, že příslušné závěry neodůvodňují dočasné odnětí, přijme prováděcí akt v souladu s poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 o ukončení dočasného odnětí.\n10.   Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění odůvodňují dočasné odnětí z příčin uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn příloh II, III nebo IV, aby byly dočasně odňaty celní preference poskytnuté v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.\n11.   Přijatý akt v případech uvedených v odstavcích 9 a 10 musí být podložen mimo jiné získanými důkazy.\n12.   Pokud se Komise rozhodne pro dočasné odnětí, nabývá tento akt v přenesené pravomoci účinku šest měsíců po jeho přijetí.\n13.   Pokud důvody pro dočasné odnětí přestanou platit dříve, než akt v přenesené pravomoci podle odstavce 10 tohoto článku nabude účinku, je Komise oprávněna v souladu s postupem pro naléhavé případy podle článku 37 odvolat přijatý akt o dočasném odnětí celních preferencí.\n14.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel spojených s postupem dočasného pozastavení všech režimů, zejména pokud jde o lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací a přezkum.\nČlánek 20\nPokud Komise shledá, že důvody pro dočasné odnětí celních preferencí uvedené v čl. 19 odst. 1 již neplatí, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn příloh II, III nebo IV, aby byly obnoveny celní preference poskytované v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.\nČlánek 21\n1.   Preferenční režimy stanovené tímto nařízením mohou být pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země dočasně odňaty v případě podvodu, nesrovnalostí nebo systematických nedostatků při dodržování nebo zajišťování dodržování pravidel týkajících se původu zboží a souvisejících postupů nebo při poskytování správní spolupráce požadované pro účely provádění a kontroly dodržování preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.\n2.   Správní spolupráce podle odstavce 1 vyžaduje mimo jiné, aby zvýhodněná země\na)\nsdělovala Komisi informace, které jsou nezbytné k provádění pravidel týkajících se původu zboží a ke kontrole jejich dodržování, a aktualizovala je;\nb)\nbyla nápomocna Unii tím, že provede na žádost celních orgánů členských států následnou kontrolu původu zboží, a včas sdělila výsledky kontroly Komisi;\nc)\nbyla nápomocna Unii tím, že umožní Komisi v koordinaci a v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států uskutečňovat mise Unie pro správní a vyšetřovací spolupráci v uvedené zemi za účelem ověření pravosti dokladů nebo přesnosti informací, které jsou rozhodující pro poskytování preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2;\nd)\nprováděla nebo zařizovala vhodná šetření, která mají odhalovat a předcházet porušování pravidel týkajících se původu zboží;\ne)\ndodržovala pravidla týkající se původu zboží nebo zajišťovala jejich dodržování, pokud jde o regionální kumulaci ve smyslu nařízení (EHS) č. 2454/93, vztahuje-li se na danou zemi a\nf)\nbyla nápomocna Unii při ověřování činnosti, pokud existuje podezření na podvod týkající se původu zboží, přičemž existenci podvodu lze předpokládat, pokud dovoz produktů v rámci preferenčních režimů stanovených tímto nařízením významně překročí obvyklou úroveň vývozu ze zvýhodněné země.\n3.   Pokud Komise usoudí, že existují dostatečné důkazy odůvodňující dočasné odnětí z příčin uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, rozhodne v souladu s postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 39 odst. 4 o dočasném odejmutí celních preferencí poskytnutých v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země.\n4.   Před přijetím takového rozhodnutí uveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení uvádějící příčiny důvodných pochybností ohledně dodržování odstavců 1 a 2, jež mohou zpochybnit právo zvýhodněné země nadále využívat výhody poskytované tímto nařízením.\n5.   Komise uvědomí dotyčnou zvýhodněnou zemi o veškerých rozhodnutích přijatých v souladu s odstavcem 3 předtím, než nabudou účinku.\n6.   Trvání dočasného odnětí nepřekročí šest měsíců. Nejpozději na konci této lhůty Komise rozhodne v souladu s postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 39 odst. 4, zda dočasné odnětí zruší, nebo prodlouží dobu jeho trvání.\n7.   Členské státy sdělí Komisi všechny náležité informace, které mohou odůvodňovat dočasné odnětí celních preferencí nebo jeho prodloužení.\nKAPITOLA VI\nUSTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OCHRANNÝCH A KONTROLNÍCH OPATŘENÍ\nODDÍL I\nObecná ochranná opatření\nČlánek 22\n1.   Pokud se produkt pocházející ze země zvýhodněné v rámci kteréhokoli z preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 dováží v množstvích nebo za ceny, které způsobují nebo by mohly způsobit závažné potíže výrobcům v Unii, kteří vyrábějí obdobné nebo přímo konkurující produkty, mohou být běžná cla společného celního sazebníku na uvedený produkt znovu zavedena.\n2.   Pro účely této kapitoly se „obdobným produktem“ rozumí produkt, který je shodný, tj. podobný ve všech ohledech posuzovanému produktu, nebo, pokud takový produkt neexistuje, jiný produkt, který, ačkoli není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti, jež se úzce podobají vlastnostem posuzovaného produktu.\n3.   Pro účely této kapitoly se „zúčastněnými stranami“ rozumějí strany, které se podílejí na výrobě, distribuci nebo prodeji dovážených produktů podle odstavce 1 a obdobných nebo přímo konkurujících produktů.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel spojených s postupem přijímání obecných ochranných opatření zejména s ohledem na lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací, zveřejňování, ověřování, inspekce na místě a přezkum.\nČlánek 23\nMá se za to, že závažné potíže existují v případě, kdy dojde k zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii. Při zkoumání, zda takové zhoršení nastalo, přihlíží Komise mimo jiné k těmto faktorům týkajícím se výrobců v Unii, pokud jsou takové informace k dispozici:\na)\npodíl na trhu;\nb)\nvýroba;\nc)\nzásoby;\nd)\nvýrobní kapacita;\ne)\núpadky;\nf)\nziskovost;\ng)\nvyužití kapacity;\nh)\nzaměstnanost;\ni)\ndovoz;\nj)\nceny.\nČlánek 24\n1.   Komise prověří, zda by měla být znovu zavedena běžná cla společného celního sazebníku, pokud existuje dostatek přímých důkazů, že jsou splněny podmínky čl. 22 odst. 1.\n2.   Šetření se zahájí na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo jakéhokoli sdružení bez právní subjektivity jednajícího jménem výrobců v Unii, nebo z vlastní iniciativy Komise, pokud je na základě faktorů uvedených v článku 23 zřejmé, že existuje dostatek přímých důkazů odůvodňujících zahájení šetření. Žádost o zahájení šetření musí obsahovat důkazy, že jsou splněny podmínky pro uložení ochranného opatření stanovené v čl. 22 odst. 1. Žádost se předkládá Komisi. Komise pokud možno přezkoumá správnost a přiměřenost důkazů obsažených v žádosti, aby zjistila, zda existuje dostatek věrohodných důkazů odůvodňujících zahájení šetření.\n3.   Je-li zřejmé, že existuje dostatek věrohodných důkazů odůvodňujících zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Zahájení se uskuteční do jednoho měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 2. V případě zahájení šetření poskytne oznámení veškeré potřebné údaje o postupu a lhůtách včetně využití úředníka pro slyšení Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise.\n4.   Šetření včetně procesních kroků uvedených v článcích 25, 26 a 27 se ukončí do dvanácti měsíců od jeho zahájení.\nČlánek 25\nV řádně odůvodněných naléhavých případech týkajících se zhoršování hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii, jejichž náprava by byla obtížná, a pokud by prodlení mohlo způsobit škodu, je Komise zmocněna přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem pro naléhavé případy podle čl. 39 odst. 4 za účelem obnovení běžných cel společného celního sazebníku na období až 12 měsíců.\nČlánek 26\nPokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1, přijme Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 prováděcí akt, kterým se znovu zavedou cla společného celního sazebníku. Tento prováděcí akt vstoupí v platnost do jednoho měsíce ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 27\nPokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 nejsou splněny, přijme Komise prováděcí akt za účelem ukončení šetření a dalšího postupu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3. Tento prováděcí akt bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Šetření se považuje za ukončené, jestliže v období stanoveném v čl. 24 odst. 4 není zveřejněn žádný prováděcí akt, a případná naléhavá preventivní opatření automaticky zanikají. Všechna cla společného celního sazebníku vybraná v důsledku těchto prozatímních opatření se vracejí.\nČlánek 28\nCla společného celního sazebníku budou znovu zavedena, pokud je nezbytné zapůsobit proti zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii nebo pokud přetrvává hrozba takového zhoršení. Doba, na kterou mohou být cla znovu zavedena, nepřesáhne tři roky, ledaže je v řádně odůvodněných případech prodloužena.\nODDÍL II\nOchranná opatření v odvětvích textilu, zemědělství a rybolovu\nČlánek 29\n1.   Aniž jsou dotčena ustanovení oddílu I této kapitoly, dne 1. ledna každého roku Komise z vlastního podnětu a v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 přijme prováděcí akt za účelem zrušení celních preferencí uvedených v článcích 7 a 12 pro produkty zařazené ve třídách systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy V nebo pro produkty spadající pod kódy kombinované nomenklatury 2207 10 00, 2207 20 00, 2909 19 10, 3814 00 90, 3820 00 00 a 3824 90 97, pokud tyto dovážené produkty uvedené v příloze V nebo IX, podle toho, která se má použít, pocházejí ze zvýhodněné země a jejich celkový objem\na)\nvzroste nejméně o 13,5 % z hlediska množství (objemu) ve srovnání s předchozím kalendářním rokem, nebo\nb)\nv případě produktů zařazených ve třídách systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy V, překročí podíl uvedený v příloze VI bodě 2 z hodnoty dovozu produktů tříd systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy V do Unie ze všech zemí a území uvedených v příloze II během kteréhokoli období dvanácti měsíců.\n2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na země zvýhodněné v rámci režimu EBA ani na země, jejichž podíl na dovozu příslušných produktů uvedených v čl. 29 odst. 1 nepřesahuje 6 % celkového dovozu totožných produktů uvedených příloze V nebo IX, podle toho, která se má použít, do Unie.\n3.   Zrušení celních preferencí nabývá účinku dva měsíce po dni zveřejnění příslušného aktu Komise v tomto smyslu v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 30\nAniž je dotčen oddíl I této kapitoly, pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Unie, zejména v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech, nebo regulačních mechanismů těchto trhů, přijme Komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 prováděcí akt za účelem pozastavení preferenčního režimu pro dotyčné produkty, a to po konzultaci s výborem pro společnou organizaci příslušného trhu se zemědělskými produkty nebo produkty rybolovu.\nČlánek 31\nKomise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve uvědomí o všech rozhodnutích přijatých v souladu s články 29 nebo 30 předtím, než nabudou účinku.\nODDÍL III\nKontrolní opatření v odvětvích zemědělství a rybolovu\nČlánek 32\n1.   Aniž je dotčen oddíl I této kapitoly, mohou být produkty kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 pocházející ze zvýhodněných zemí předmětem zvláštních kontrolních mechanismů, aby se zamezilo narušení trhu Unie. Po konzultaci s výborem pro společnou organizaci příslušného trhu se zemědělskými produkty nebo produkty rybolovu Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 přijme prováděcí akt v tom smyslu, zda se má tento zvláštní kontrolní mechanismus použít a na které produkty se má vztahovat.\n2.   Pokud se oddíl I této kapitoly uplatní na produkty kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 pocházející ze zvýhodněných zemí, potom se období uvedené v čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení zkrátí na dva měsíce v těchto případech:\na)\npokud dotyčná zvýhodněná země nezajišťuje dodržování pravidel týkajících se původu zboží nebo neposkytuje správní spolupráci podle článku 21 nebo\nb)\npokud dovoz produktů kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 v rámci preferenčních režimů poskytnutých podle tohoto nařízení významně překročí obvyklou úroveň vývozu z dotčené zvýhodněné země.\nKAPITOLA VII\nSPOLEČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 33\n1.   Aby mohly využívat celní preference, musí produkty, pro něž se o tyto celní preference žádá, pocházet ze zvýhodněné země.\n2.   Pro účely preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou pravidla týkající se původu ohledně definice pojmu „původní produkty“, související postupy a metody správní spolupráce stanovena v nařízení (EHS) č. 2454/93.\nČlánek 34\n1.   Pokud je sazba valorického cla u jednotlivého dovozního prohlášení snížena v souladu s tímto nařízením na 1 % nebo méně, ukládání tohoto cla se zcela pozastaví.\n2.   Pokud je sazba specifického cla u jednotlivého dovozního prohlášení snížena v souladu s tímto nařízením nejvýše na 2 EUR pro každou částku vypočítanou v eurech, ukládání tohoto cla se zcela pozastaví.\n3.   S výhradou ustanovení odstavců 1 a 2 se konečná sazba preferenčního cla vypočtená podle tohoto nařízení zaokrouhlí dolů na jedno desetinné místo.\nČlánek 35\n1.   Statistickým zdrojem, který se má používat pro účely tohoto nařízení, jsou statistiky zahraničního obchodu Komise (Eurostatu).\n2.   Členské státy zašlou Komisi (Eurostatu) své statistické údaje o produktech propuštěných do celního režimu volného oběhu v rámci celních preferencí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi (12). Tyto údaje s odkazy na kódy kombinované nomenklatury a případně na kódy TARIC, uspořádané podle země původu, uvádějí hodnoty, množství a případné doplňkové jednotky požadované v souladu s definicemi obsaženými v uvedeném nařízení. V souladu s čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení předávají členské státy tyto statistické údaje nejpozději do 40 dnů po konci každého měsíčního referenčního období. V zájmu usnadnění informování a zvýšení transparentnosti Komise také zajistí, aby byly relevantní statistické údaje pro jednotlivé třídy systému GSP pravidelně k dispozici ve veřejně přístupné databázi.\n3.   V souladu s článkem 308d) nařízení (EHS) č. 2454/93 sdělují členské státy Komisi na její žádost údaje o množstvích a hodnotě produktů propuštěných během předchozích měsíců do volného oběhu v rámci celních preferencí. Tyto údaje zahrnují produkty uvedené v odstavci 4 tohoto článku.\n4.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy sleduje dovoz produktů kódů kombinované nomenklatury 0603, 0803 90 10, 1006, 1604 14, 1604 19 31, 1604 19 39, 1604 20 70, 1701, 1704, 1806 10 30, 1806 10 90, 2002 90, 2103 20, 2106 90 59, 2106 90 98, 6403, 2207 10 00, 2207 20 00, 2909 19 10, 3814 00 90, 3820 00 00 a 3824 90 97 za účelem určení, zda jsou splněny podmínky uvedené v článcích 22, 29 a 30.\nČlánek 36\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 a 22 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. listopadu 2012.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 nebo 22 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 a 22 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 37\n1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.\n2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 36 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.\nČlánek 38\n1.   Informace získané na základě tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.\n2.   Informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny na základě tohoto nařízení, nesmějí být zveřejněny bez zvláštního povolení od poskytovatele těchto informací.\n3.   V každé žádosti o důvěrné zacházení se uvedou důvody, proč je informace důvěrná. Nechce-li ten, kdo informaci poskytl, povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě a prokáže-li se, že žádost o důvěrné zacházení není důvodná, nemusí být informace brána v úvahu.\n4.   Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její sdělení mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.\n5.   Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se orgány Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých jsou založena rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení. Orgány Unie však musí přihlížet k oprávněným zájmům dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.\nČlánek 39\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro všeobecné celní preference zřízený nařízením (ES) č. 732/2008. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Výbor může zkoumat všechny záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení, které mu přednese Komise, nebo pokud o to požádá členský stát.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nČlánek 40\nDo 1. ledna 2016 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účincích systému za období posledních dvou let a všech preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.\nDo 21. listopadu 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.\nČlánek 41\nNařízení (ES) č. 732/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze X.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 42\n1.   Jakékoli šetření nebo postup dočasného odnětí zahájené a neukončené podle nařízení (ES) č. 732/2008 se automaticky zahájí znovu podle tohoto nařízení s výjimkou šetření nebo postupu týkajícího se zvýhodněné země v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle uvedeného nařízení, pokud se šetření týká pouze výhod poskytnutých v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Takové šetření se však automaticky zahájí znovu, pokud tatáž zvýhodněná země požádá o zvláštní pobídkový režim podle tohoto nařízení před 1. lednem 2015.\n2.   Informace obdržené v průběhu šetření zahájeného a neukončeného podle nařízení (ES) č. 732/2008 se zohlední v jakémkoli znovu zahájeném šetření.\nČlánek 43\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne 20. listopadu 2012.\nCelní preference poskytnuté v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 se však použijí ode dne 1. ledna 2014.\n3.   Systém se použije do dne 31. prosince 2023. Den ukončení použitelnosti se však nevztahuje na zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země ani na žádná jiná ustanovení tohoto nařízení, pokud se uplatňují ve spojení s uvedeným režimem.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. října 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nMartin SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012.\n(2)  Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.\n(3)  Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 28.\n(4)  Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(8)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.\n(11)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.\n(12)  Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 23.\nSEZNAM PŘÍLOH\nPříloha I\n–\nZpůsobilé země systému podle článku 3\nPříloha II\n–\nZemě zvýhodněné v rámci obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a)\nPříloha III\n–\nZemě zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)\nPříloha IV\n–\nZemě zvýhodněné v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země podle čl. 1 odst. 2 písm. c)\nPříloha V\n–\nSeznam produktů patřících do obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a)\nPříloha VI\n–\nZpůsoby použití článku 8\nPříloha VII\n–\nZpůsoby použití kapitoly III tohoto nařízení\nPříloha VIII\n–\nÚmluvy uvedené v článku 9\nPříloha IX\n–\nSeznam produktů zařazených do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)\nPříloha X\n–\nSrovnávací tabulka\nPŘÍLOHA I\nZpůsobilé země\n (1)\nsystému podle článku 3\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nAE\nSpojené arabské emiráty\nAF\nAfghánistán\nAG\nAntigua a Barbuda\nAL\nAlbánie\nAM\nArménie\nAO\nAngola\nAR\nArgentina\nAZ\nÁzerbájdžán\nBA\nBosna a Hercegovina\nBB\nBarbados\nBD\nBangladéš\nBF\nBurkina Faso\nBH\nBahrajn\nBI\nBurundi\nBJ\nBenin\nBN\nBrunej Darussalam\nBO\nBolívie\nBR\nBrazílie\nBS\nBahamy\nBT\nBhútán\nBW\nBotswana\nBY\nBělorusko\nBZ\nBelize\nCD\nDemokratická republika Kongo\nCF\nStředoafrická republika\nCG\nKongo\nCI\nPobřeží slonoviny\nCK\nCookovy ostrovy\nCL\nChile\nCM\nKamerun\nCN\nČínská lidová republika\nCO\nKolumbie\nCR\nKostarika\nCU\nKuba\nCV\nKapverdy\nDJ\nDžibutsko\nDM\nDominika\nDO\nDominikánská republika\nDZ\nAlžírsko\nEC\nEkvádor\nEG\nEgypt\nER\nEritrea\nET\nEtiopie\nFJ\nFidži\nFM\nFederativní státy Mikronésie\nGA\nGabon\nGD\nGrenada\nGE\nGruzie\nGH\nGhana\nGM\nGambie\nGN\nGuinea\nGQ\nRovníková Guinea\nGT\nGuatemala\nGW\nGuinea-Bissau\nGY\nGuyana\nHK\nHongkong\nHN\nHonduras\nHR\nChorvatsko\nHT\nHaiti\nID\nIndonésie\nIN\nIndie\nIQ\nIrák\nIR\nÍrán\nJM\nJamajka\nJO\nJordánsko\nKE\nKeňa\nKG\nKyrgyzská republika\nKH\nKambodža\nKI\nKiribati\nKM\nKomory\nKN\nSvatý Kryštof a Nevis\nKW\nKuvajt\nKZ\nKazachstán\nLA\nLaoská lidově demokratická republika\nLB\nLibanon\nLC\nSvatá Lucie\nLK\nSrí Lanka\nLR\nLibérie\nLS\nLesotho\nLY\nLibyjská arabská džamáhírije\nMA\nMaroko\nMD\nMoldavská republika\nME\nČerná Hora\nMG\nMadagaskar\nMH\nMarshallovy ostrovy\nMK\nBývalá jugoslávská republika Makedonie\nML\nMali\nMM\nBarma/Myanmar\nMN\nMongolsko\nMO\nMacao\nMR\nMauritánie\nMU\nMauricius\nMV\nMaledivy\nMW\nMalawi\nMX\nMexiko\nMY\nMalajsie\nMZ\nMosambik\nNA\nNamibie\nNE\nNiger\nNG\nNigérie\nNI\nNikaragua\nNP\nNepál\nNR\nNauru\nNU\nNiue\nOM\nOmán\nPA\nPanama\nPE\nPeru\nPG\nPapua Nová Guinea\nPH\nFilipíny\nPK\nPákistán\nPW\nPalau\nPY\nParaguay\nQA\nKatar\nRS\nSrbsko\nRU\nRuská federace\nRW\nRwanda\nSA\nSaúdská Arábie\nSB\nŠalomounovy ostrovy\nSC\nSeychely\nSD\nSúdán\nSL\nSierra Leone\nSN\nSenegal\nSO\nSomálsko\nSR\nSurinam\nST\nSvatý Tomáš a Princův ostrov\nSV\nSalvador\nSY\nSyrská arabská republika\nSZ\nSvazijsko\nTD\nČad\nTG\nTogo\nTH\nThajsko\nTJ\nTádžikistán\nTL\nVýchodní Timor\nTM\nTurkmenistán\nTN\nTunisko\nTO\nTonga\nTT\nTrinidad a Tobago\nTV\nTuvalu\nTZ\nTanzanie\nUA\nUkrajina\nUG\nUganda\nUY\nUruguay\nUZ\nUzbekistán\nVC\nSvatý Vincenc a Grenadiny\nVE\nVenezuela\nVN\nVietnam\nVU\nVanuatu\nWS\nSamoa\nXK\nKosovo (2)\nYE\nJemen\nZA\nJihoafrická republika\nZM\nZambie\nZW\nZimbabwe\nZpůsobilé země systému podle článku 3, které jsou z tohoto systému dočasně vyňaty v souvislosti se všemi nebo některými produkty pocházejícími z těchto zemí\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nBY\nBělorusko\nMM\nBarma/Myanmar\n(1)  Tento seznam obsahuje země, jimž mohly být preference dočasně odňaty nebo pozastaveny. Komise nebo příslušné orgány dotčené země budou schopny poskytnout aktualizovaný seznam.\n(2)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.\nPŘÍLOHA II\nZemě zvýhodněné\n (1)\nv rámci obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a)\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nAF\nAfghánistán\nAM\nArménie\nAO\nAngola\nAZ\nÁzerbájdžán\nBD\nBangladéš\nBF\nBurkina Faso\nBI\nBurundi\nBJ\nBenin\nBO\nBolívie\nBT\nBhútán\nCD\nDemokratická republika Kongo\nCF\nStředoafrická republika\nCG\nKongo\nCK\nCookovy ostrovy\nCN\nČínská lidová republika\nCO\nKolumbie\nCR\nKostarika\nCV\nKapverdy\nDJ\nDžibutsko\nEC\nEkvádor\nER\nEritrea\nET\nEtiopie\nFM\nFederativní státy Mikronésie\nGE\nGruzie\nGM\nGambie\nGN\nGuinea\nGQ\nRovníková Guinea\nGT\nGuatemala\nGW\nGuinea-Bissau\nHN\nHonduras\nHT\nHaiti\nID\nIndonésie\nIN\nIndie\nIQ\nIrák\nIR\nÍrán\nKG\nKyrgyzská republika\nKH\nKambodža\nKI\nKiribati\nKM\nKomory\nLA\nLaoská lidově demokratická republika\nLK\nSrí Lanka\nLR\nLibérie\nLS\nLesotho\nMG\nMadagaskar\nMH\nMarshallovy ostrovy\nML\nMali\nMM\nBarma/Myanmar\nMN\nMongolsko\nMR\nMauritánie\nMV\nMaledivy\nMW\nMalawi\nMZ\nMosambik\nNE\nNiger\nNG\nNigérie\nNI\nNikaragua\nNP\nNepál\nNR\nNauru\nNU\nNiue\nPA\nPanama\nPE\nPeru\nPH\nFilipíny\nPK\nPákistán\nPY\nParaguay\nRW\nRwanda\nSB\nŠalomounovy ostrovy\nSD\nSúdán\nSL\nSierra Leone\nSN\nSenegal\nSO\nSomálsko\nST\nSvatý Tomáš a Princův ostrov\nSV\nSalvador\nSY\nSyrská arabská republika\nTD\nČad\nTG\nTogo\nTH\nThajsko\nTJ\nTádžikistán\nTL\nVýchodní Timor\nTM\nTurkmenistán\nTO\nTonga\nTV\nTuvalu\nTZ\nTanzanie\nUA\nUkrajina\nUG\nUganda\nUZ\nUzbekistán\nVN\nVietnam\nVU\nVanuatu\nWS\nSamoa\nYE\nJemen\nZM\nZambie\nZemě zvýhodněné v rámci obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a), které jsou z tohoto režimu dočasně vyňaty v souvislosti se všemi nebo některými produkty pocházejícími z těchto zemí\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nMM\nBarma/Myanmar\n(1)  Tento seznam obsahuje země, jimž mohly být preference dočasně odňaty nebo pozastaveny. Komise nebo příslušné orgány dotčené země budou schopny poskytnout aktualizovaný seznam.\nPŘÍLOHA III\nZemě zvýhodněné\n (1)\nv rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nZemě zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b), které jsou z tohoto režimu dočasně vyňaty v souvislosti se všemi nebo některými produkty pocházejícími z těchto zemí\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\n(1)  Tento seznam obsahuje země, jimž mohly být preference dočasně odňaty nebo pozastaveny. Komise nebo příslušné orgány dotčené země budou schopny poskytnout aktualizovaný seznam.\nPŘÍLOHA IV\nZemě zvýhodněné\n (1)\nv rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země podle čl. 1 odst. 2 písm. c)\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nAF\nAfghánistán\nAO\nAngola\nBD\nBangladéš\nBF\nBurkina Faso\nBI\nBurundi\nBJ\nBenin\nBT\nBhútán\nCD\nDemokratická republika Kongo\nCF\nStředoafrická republika\nDJ\nDžibutsko\nER\nEritrea\nET\nEtiopie\nGM\nGambie\nGN\nGuinea\nGQ\nRovníková Guinea\nGW\nGuinea-Bissau\nHT\nHaiti\nKH\nKambodža\nKI\nKiribati\nKM\nKomory\nLA\nLaoská lidově demokratická republika\nLR\nLibérie\nLS\nLesotho\nMG\nMadagaskar\nML\nMali\nMM\nBarma/Myanmar\nMR\nMauritánie\nMV\nMaledivy\nMW\nMalawi\nMZ\nMosambik\nNE\nNiger\nNP\nNepál\nRW\nRwanda\nSB\nŠalomounovy ostrovy\nSD\nSúdán\nSL\nSierra Leone\nSN\nSenegal\nSO\nSomálsko\nST\nSvatý Tomáš a Princův ostrov\nTD\nČad\nTG\nTogo\nTL\nVýchodní Timor\nTV\nTuvalu\nTZ\nTanzánie\nUG\nUganda\nVU\nVanuatu\nWS\nSamoa\nYE\nJemen\nZM\nZambie\nZemě zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro nejméně rozvinuté země podle čl. 1 odst. 2 písm. c), které jsou z tohoto režimu dočasně vyňaty v souvislosti se všemi nebo některými produkty pocházejícími z těchto zemí\nSloupec A\n:\nabecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie\nSloupec B\n:\nnázev\nA\nB\nMM\nBarma/Myanmar\n(1)  Tento seznam obsahuje země, jimž mohly být preference dočasně odňaty nebo pozastaveny. Komise nebo příslušné orgány dané země budou schopny poskytnout aktualizovaný seznam.\nPŘÍLOHA V\nSeznam produktů patřících do obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a)\nBez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury (KN) je třeba popis produktů považovat za orientační, přičemž celní preference jsou určeny kódy KN. Jsou-li uvedeny kódy „ex“ KN, je třeba celní preference určovat podle kódu KN a popisu.\nPro vstup produktů s kódem KN označeným hvězdičkou (*) je třeba splnit podmínky stanovené v příslušných předpisech Unie.\nVe sloupci „Třída“ jsou uvedeny třídy systému GSP (čl. 2 písm. h)).\nVe sloupci „Kapitola“ jsou uvedeny kapitoly kombinované nomenklatury, na něž se vztahuje dotyčná třída systému GSP (čl. 2 písm. i)).\nSloupec „Citlivost/necitlivost“ odkazuje na produkty, na které se vztahuje obecný režim (článek 6). Tyto produkty jsou v seznamu uvedeny buď jako N (necitlivé, pro účely čl. 7 odst. 1), nebo jako C (citlivé, pro účely čl. 7 odst. 2).\nPro zjednodušení jsou produkty seřazeny do skupin. Tyto skupiny mohou zahrnovat produkty, pro něž jsou cla společného celního sazebníku odňata nebo pozastavena.\nTřída\nKapitola\nKód KN\nPopis zboží\nCitlivost/necitlivost\nS-1a\n01\n0101 29 90\nŽiví koně, jiní než plemenná čistokrevná zvířata, jiní než koně k porážce\nC\n0101 30 00\nŽiví osli, jiní než plemenná čistokrevná zvířata\nC\n0101 90 00\nŽivé muly a mezci\nC\n0104 20 10 *\nŽivé plemenné čistokrevné kozy\nC\n0106 14 10\nŽiví domácí králíci\nC\n0106 39 10\nŽiví holubi\nC\n02\n0205 00\nKoňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené\nC\n0206 80 91\nJedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé nebo chlazené, jiné než k výrobě farmaceutických výrobků\nC\n0206 90 91\nJedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, zmrazené, jiné než k výrobě farmaceutických výrobků\nC\n0207 14 91\nJátra, zmrazená, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus\nC\n0207 27 91\nJátra, zmrazená, z krůt\nC\n0207 45 95\n0207 55 95\n0207 60 91\nJátra, zmrazená, z kachen, hus nebo perliček, jiná než tučná játra z hus nebo kachen\nC\n0208 90 70\nŽabí stehýnka\nN\n0210 99 10\nKoňské maso, solené, ve slaném nálevu nebo sušené\nC\n0210 99 59\nHovězí droby jiné než okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\nC\nex 0210 99 85\nSkopové nebo kozí droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\nC\nex 0210 99 85\nDroby jiné než drůbeží játra, jiné než z domácích vepřů, jiné než hovězí nebo ovčí nebo kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\nC\n04\n0403 10 51\nJogurt, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao\nC\n0403 10 53\n0403 10 59\n0403 10 91\n0403 10 93\n0403 10 99\n0403 90 71\nPodmáslí, kyselé mléko a smetana, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao\nC\n0403 90 73\n0403 90 79\n0403 90 91\n0403 90 93\n0403 90 99\n0405 20 10\nMléčné pomazánky, o obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních\nC\n0405 20 30\n0407 19 90\n0407 29 90\n0407 90 90\nPtačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená, jiná než z domácí drůbeže\nC\n0410 00 00\nPoživatelné produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nC\n05\n0511 99 39\nPřírodní houby živočišného původu, jiné než surové\nC\nS-1b\n03\nex Kapitola 3\nRyby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, kromě produktů podpoložky 0301 19 00\nC\n0301 19 00\nŽivé mořské okrasné ryby\nN\nS-2a\n06\nex Kapitola 6\nŽivé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň, kromě produktů podpoložky 0603 12 00 a 0604 20 40\nC\n0603 12 00\nČerstvé řezané karafiáty a poupata na kytice nebo k okrasným účelům\nN\n0604 20 40\nVětve jehličnanů, čerstvé\nN\nS-2b\n07\n0701\nBrambory, čerstvé nebo chlazené\nC\n0703 10\nCibule a šalotka, čerstvá nebo chlazená\nC\n0703 90 00\nPór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená\nC\n0704\nZelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené\nC\n0705\nHlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené\nC\n0706\nMrkev, vodnice, tuřín, salátová řepa, kozí brada, bulvový celer, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené\nC\nex 0707 00 05\nOkurky salátové, čerstvé nebo chlazené, od 16. května do 31. října\nC\n0708\nLuštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené\nC\n0709 20 00\nChřest, čerstvý nebo chlazený\nC\n0709 30 00\nLilek, čerstvý nebo chlazený\nC\n0709 40 00\nCeler, jiný než bulvový, čerstvý nebo chlazený\nC\n0709 51 00\nex 0709 59\nHouby, čerstvé nebo chlazené, kromě produktů podpoložky 0709 59 50\nC\n0709 60 10\nSladká paprika, čerstvá nebo chlazená\nC\n0709 60 99\nPlody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, čerstvé nebo chlazené, jiné než sladká paprika, jiné než pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum a jiné než pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic\nC\n0709 70 00\nŠpenát, novozélandský špenát a lebeda zahradní, čerstvé nebo chlazené\nC\nex 0709 91 00\nArtyčoky, čerstvé nebo chlazené, od 1. července do 31. října\nC\n0709 92 10*\nOlivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje\nC\n0709 93 10\nCukety, čerstvé nebo chlazené\nC\n0709 93 90\n0709 99 90\nOstatní zelenina, čerstvá nebo chlazená\nC\n0709 99 10\nSaláty, čerstvé nebo chlazené, jiné než hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.)\nC\n0709 99 20\nKardy a kardony (artyčok kardový jedlý a zdužnatělé jedlé řapíky kardy), čerstvé nebo chlazené\nC\n0709 99 40\nKapary, čerstvé nebo chlazené\nC\n0709 99 50\nFenykl, čerstvý nebo chlazený\nC\nex 0710\nZelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, kromě produktu podpoložky 0710 80 85\nC\nex 0711\nZelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, kromě produktů podpoložky 0711 20 90\nC\nex 0712\nZelenina sušená, vcelku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, kromě oliv a produktů podpoložky 0712 90 19\nC\n0713\nLuštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené\nC\n0714 20 10 *\nBatáty (sladké brambory), čerstvé, celé a určené k lidskému požívání\nN\n0714 20 90\nBatáty (sladké brambory), čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet, jiné než čerstvé a celé a určené k lidskému požívání\nC\n0714 90 90\nJeruzalémské artyčoky a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku\nN\n08\n0802 11 90\nMandle, čerstvé nebo sušené, se skořápkou nebo bez skořápky, jiné než hořké\nC\n0802 12 90\n0802 21 00\nLískové ořechy (Corylus spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky\nC\n0802 22 00\n0802 31 00\nVlašské ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky\nC\n0802 32 00\n0802 41 00\n0802 42 00\nJedlé kaštany (Castanea spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\nC\n0802 51 00\n0802 52 00\nPistácie, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\nN\n0802 61 00\n0802 62 00\nMakadamia ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\nN\n0802 90 50\nPiniové oříšky, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\nN\n0802 90 85\nOstatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\nN\n0803 10 10\nBanány plantejny, čerstvé\nC\n0803 10 90\n0803 90 90\nBanány, včetně banánů plantejnů, sušené\nC\n0804 10 00\nDatle, čerstvé nebo sušené\nC\n0804 20 10\nFíky, čerstvé nebo sušené\nC\n0804 20 90\n0804 30 00\nAnanas, čerstvý nebo sušený\nC\n0804 40 00\nAvokáda, čerstvá nebo sušená\nC\nex 0805 20\nMandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy, čerstvé nebo sušené, od 1. března do 31. října\nC\n0805 40 00\nGrapefruity, včetně pomel (šedoků), čerstvé nebo sušené\nN\n0805 50 90\nLimety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia), čerstvé nebo sušené\nC\n0805 90 00\nOstatní citrusové plody, čerstvé nebo sušené\nC\nex 0806 10 10\nStolní hrozny, čerstvé, od 1. ledna do 20. července a od 21. listopadu do 31. prosince, kromě hroznů odrůdy Emperor (Vitis vinifera c.v.) od 1. do 31. prosince\nC\n0806 10 90\nOstatní vinné hrozny, čerstvé\nC\nex 0806 20\nSušené vinné hrozny, kromě produktů podpoložky ex 0806 20 30 v bezprostředním balení o čisté hmotnosti vyšší než 2 kg\nC\n0807 11 00\nMelouny (včetně melounů vodních), čerstvé\nC\n0807 19 00\n0808 10 10\nJablka k výrobě moštu, čerstvá, volně ložená, od 16. září do 15. prosince\nC\n0808 30 10\nHrušky k výrobě moštu, čerstvé, volně ložené, od 1. srpna do 31. prosince\nC\nex 0808 30 90\nOstatní hrušky, čerstvé, od 1. května do 30. června\nC\n0808 40 00\nKdoule, čerstvé\nC\nex 0809 10 00\nMeruňky, čerstvé, od 1. ledna do 31. května a od 1. srpna do 31. prosince\nC\n0809 21 00\nVišně (Prunus cerasus), čerstvé\nC\nex 0809 29\nTřešně, čerstvé, od 1. ledna do 20. května a od 11. srpna do 31. prosince, jiné než višně (Prunus cerasus)\nC\nex 0809 30\nBroskve, včetně nektarinek, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince\nC\nex 0809 40 05\nŠvestky, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince\nC\n0809 40 90\nTrnky, čerstvé\nC\nex 0810 10 00\nJahody, čerstvé, od 1. ledna do 30. dubna a od 1. srpna do 31. prosince\nC\n0810 20\nMaliny, moruše, ostružiny a Loganovy ostružiny, čerstvé\nC\n0810 30 00\nČerný, bílý nebo červený rybíz a angrešt, čerstvý\nC\n0810 40 30\nBorůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus), čerstvé\nC\n0810 40 50\nPlody druhů Vaccinium macrocarpon a Vaccinium corymbosum, čerstvé\nC\n0810 40 90\nOstatní plody druhu Vaccinium, čerstvé\nC\n0810 50 00\nKiwi, čerstvé\nC\n0810 60 00\nDuriany, čerstvé\nC\n0810 70 00\nTomely\nC\n0810 90 75\nOstatní ovoce, čerstvé\nex 0811\nOvoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, kromě produktů položek 0811 10 a 0811 20\nC\nex 0812\nOvoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, kromě produktů podpoložky 0812 90 30\nC\n0812 90 30\nPapáje\nN\n0813 10 00\nMeruňky, sušené\nC\n0813 20 00\nŠvestky\nC\n0813 30 00\nJablka, sušená\nC\n0813 40 10\nBroskve, včetně nektarinek, sušené\nC\n0813 40 30\nHrušky, sušené\nC\n0813 40 50\nPapáje, sušené\nN\n0813 40 95\nOstatní ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806\nN\n0813 50 12\nSměsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806) z papájí, tamarind (indických datlí), jablek kešú, liči (čínských švestek), jackfruit, sapot, mučenek (passiflora), karambol a pitahají, avšak bez švestek\nC\n0813 50 15\nOstatní směsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), bez švestek\nC\n0813 50 19\nSměsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), se švestkami\nC\n0813 50 31\nSměsi výhradně z tropických ořechů čísel 0801 a 0802\nC\n0813 50 39\nSměsi výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802, jiné než z tropických ořechů\nC\n0813 50 91\nOstatní směsi sušeného a nebo ořechů kapitoly 8, bez švestek nebo fíků\nC\n0813 50 99\nOstatní směsi sušeného ovoce a ořechů kapitoly 8\nC\n0814 00 00\nKůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích\nN\nS-2c\n09\nex Kapitola 9\nKáva, čaj, maté a koření, kromě produktů podpoložek 0901 12 00, 0901 21 00, 0901 22 00, 0901 90 90 a 0904 21 10, položek 0905 00 00 a 0907 00 00 a podpoložek 0910 91 90, 0910 99 33, 0910 99 39, 0910 99 50 a 0910 99 99\nN\n0901 12 00\nNepražená káva, dekofeinovaná\nC\n0901 21 00\nPražená káva, s kofeinem\nC\n0901 22 00\nPražená káva, dekofeinovaná\nC\n0901 90 90\nKávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy\nC\n0904 21 10\nSladká paprika, sušená, nedrcená ani nemletá\nC\n0905\nVanilka\nC\n0907\nHřebíček (celé plody, květy, stopky)\nC\n0910 91 90\nSměsi dvou nebo více produktů patřících do různých podpoložek čísel 0904 až 0910, drcené nebo mleté\nC\n0910 99 33\nTymián; bobkový list\nC\n0910 99 39\n0910 99 50\n0910 99 99\nOstatní koření, drcené nebo mleté, jiné než směsi dvou nebo více produktů patřících do různých podpoložek čísel 0904 až 0910\nC\nS-2d\n10\n1008 50 00\nChinoa (Chenopodium quinoa)\nC\n11\n1104 29 17\nLoupaná zrna obilovin kromě ječmene, ovsa, kukuřice, rýže a pšenice.\nC\n1105\nMouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor\nC\n1106 10 00\nMouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713\nC\n1106 30\nMouka, krupice a prášek z produktů kapitoly 8\nC\n1108 20 00\nInulin\nC\n12\nex Kapitola 12\nOlejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody, kromě produktů podpoložek 1209 21 00, 1209 23 80, 1209 29 50, 1209 29 80, 1209 30 00, 1209 91 80 a 1209 99 91; průmyslové nebo léčivé rostliny, kromě produktů podpoložky 1211 90 30 a kromě produktů čísla 1210, položky 1212 91 a podpoložky 1212 93 00\nC\n1209 21 00\nSemena vojtěšky (alfalfa) k setí\nN\n1209 23 80\nOstatní semena kostřavy k setí\nN\n1209 29 50\nSemena vlčího bobu k setí\nN\n1209 29 80\nSemena ostatních pícnin k setí\nN\n1209 30 00\nSemena bylin pěstovaných zejména pro jejich květy k setí\nN\n1209 91 80\nOstatní semena zeleniny k setí\nN\n1209 99 91\nSemena rostlin pěstovaných zejména pro jejich květy k setí, jiná než podpoložky 1209 30 00\nN\n1211 90 30\nTonková semena, čerstvá nebo sušená, též řezaná, drcená nebo v prášku\nN\n13\nex Kapitola 13\nŠelak, gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky, kromě produktů podpoložky 1302 12 00\nC\n1302 12 00\nRostlinné šťávy a výtažky z lékořice\nN\nS-3\n15\n1501 90 00\nDrůbeží tuk, jiný než čísla 0209 nebo 1503\nC\n1502 10 90\n1502 90 90\nLůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 a jiný než pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu\nC\n1503 00 19\nStearin z vepřového sádla a oleostearin jiný než pro průmyslové účely\nC\n1503 00 90\nOlein z vepřového sádla, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené, jiný než olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu\nC\n1504\nTuky a oleje z ryb nebo mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené\nC\n1505 00 10\nTuk z ovčí vlny, surový\nC\n1507\nSójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený\nC\n1508\nPodzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, avšak chemicky neupravený\nC\n1511 10 90\nSurový palmový olej, jiný než pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu\nC\n1511 90\nPalmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený, jiný než surový olej\nC\n1512\nSlunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\nC\n1513\nKokosový olej, olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\nC\n1514\nŘepkový, řepicový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené\nC\n1515\nOstatní stálé rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\nC\nex 1516\nŽivočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené, kromě produktů podpoložky 1516 20 10\nC\n1516 20 10\nHydrogenovaný ricinový olej, tzv. opálový vosk\nN\n1517\nMargarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516\nC\n1518 00\nŽivočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nC\n1521 90 99\nVčelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené, jiné než surové\nC\n1522 00 10\nDegras\nC\n1522 00 91\nDestilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly jiné než obsahující olej s vlastnostmi olivového oleje\nC\nS-4a\n16\n1601 00 10\nUzenky, salámy a podobné výrobky z jater a potravinové přípravky na bázi jater\nC\n1602 20 10\nHusí nebo kachní játra, upravená nebo v konzervách\nC\n1602 41 90\nKýty a kusy z nich, upravené nebo v konzervách, z vepřů jiných než domácích\nC\n1602 42 90\nPlece a kusy z nich, upravené nebo v konzervách, z vepřů jiných než domácích\nC\n1602 49 90\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, včetně směsí, z vepřů jiných než domácích\nC\n1602 90 31\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, ze zvěřiny nebo králíků\nC\n1602 90 69\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, z ovcí nebo koz nebo jiných zvířat, neobsahující tepelně neupravené hovězí maso nebo droby a neobsahující maso nebo droby z domácích vepřů\nC\n1602 90 91\n1602 90 95\n1602 90 99\n1602 90 78\n1603 00 10\nVýtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg\nC\n1604\nPřípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker\nC\n1605\nKorýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách\nC\nS-4b\n17\n1702 50 00\nChemicky čistá fruktóza\nC\n1702 90 10\nChemicky čistá maltóza\nC\n1704\nCukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao\nC\n18\nKapitola 18\nKakao a kakaové přípravky\nC\n19\nex Kapitola 19\nPřípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo, kromě produktů podpoložek 1901 20 00 a 1901 90 91\nC\n1901 20 00\nSměsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905\nN\n1901 90 91\nOstatní, neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob anebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu, kromě potravinových přípravků v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404\nN\n20\nex Kapitola 20\nPřípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin, kromě produktů podpoložek 2008 20 19, 2008 20 39 a kromě produktů čísla 2002 a podpoložek 2005 80 00, 2008 40 19, 2008 40 31, 2008 40 51 až 2008 40 90, 2008 70 19, 2008 70 51 a 2008 70 61 až 2008 70 98\nC\n2008 20 19\nAnanasy, jinak upravené nebo konzervované, s přídavkem alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nN\n2008 20 39\n21\nex Kapitola 21\nRůzné jedlé přípravky, kromě produktů položky 2101 20 a podpoložky 2102 20 19 a kromě produktů položky 2106 10 a podpoložek 2106 90 30, 2106 90 51, 2106 90 55 a 2106 90 59\nC\n2101 20\nVýtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté\nN\n2102 20 19\nOstatní neaktivní droždí\nN\n22\nex Kapitola 22\nNápoje, lihoviny a ocet, kromě produktů čísla 2207, podpoložek 2204 10 11 až 2204 30 10 a položky 2208 40\nC\n23\n2302 50 00\nZbytky a podobné odpady, též ve tvaru pelet, po mletí nebo jiném zpracování luštěnin\nC\n2307 00 19\nOstatní vinný kal\nC\n2308 00 19\nOstatní výlisky z hroznů (matoliny)\nC\n2308 00 90\nOstatní rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nN\n2309 10 90\nOstatní výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej, jiná než obsahující škrob nebo glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 až 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky\nC\n2309 90 10\nRozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců, používané k výživě zvířat\nN\n2309 90 91\nŘepné řízky s přídavkem melasy, používané k výživě zvířat\nC\n2309 90 96\nOstatní přípravky používané k výživě zvířat, též obsahující 49 % hmotnostních nebo více cholinchloridu v organickém nebo anorganickém základu\nC\nS-4c\n24\nex Kapitola 24\nTabák a vyrobené tabákové náhražky, s výjimkou produktů podpoložky 2401 10 60\nC\n2401 10 60\nTabák orientálního typu sušený při denním světle (sun-cured), neodřapíkovaný\nN\nS-5\n25\n2519 90 10\nOxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý\nN\n2522\nNehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno, kromě oxidu a hydroxidu vápenatého čísla 2825\nN\n2523\nPortlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, supersulfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků\nN\n27\nKapitola 27\nNerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky\nN\nS-6a\n28\n2801\nFluor, chlor, brom a jod\nN\n2802 00 00\nSíra, sublimovaná nebo srážená; koloidní síra\nN\nex 2804\nVodík, vzácné plyny a ostatní nekovy, s výjimkou produktů podpoložky 2804 69 00\nN\n2805 19\nAlkalické kovy nebo kovy alkalických zemin jiné než sodík a vápník\nN\n2805 30\nKovy vzácných zemin, skandium a yttrium, též vzájemně smíšené nebo vzájemně legované\nN\n2806\nChlorovodík (kyselina chlorovodíková); kyselina chlorosírová\nN\n2807 00\nKyselina sírová; oleum\nN\n2808 00 00\nKyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)\nN\n2809\nOxid fosforečný; kyselina fosforečná; kyseliny polyfosforečné, chemicky definované i nedefinované\nN\n2810 00 90\nOxidy boru, jiné než oxid boritý; kyseliny borité\nN\n2811\nOstatní anorganické kyseliny a ostatní anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů\nN\n2812\nHalogenidy a halogenid-oxidy nekovů\nN\n2813\nSulfidy (sirníky) nekovů; komerční sulfid fosforitý\nN\n2814\nAmoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku\nC\n2815\nHydroxid sodný (louh sodný); hydroxid draselný (louh draselný); peroxidy sodíku nebo draslíku\nC\n2816\nHydroxid a peroxid hořčíku; oxidy, hydroxidy a peroxidy stroncia nebo barya\nN\n2817 00 00\nOxid zinečnatý; peroxid zinku\nC\n2818 10\nUmělý korund, chemicky definovaný i nedefinovaný\nC\n2818 20\nOxid hlinitý, jiný než umělý korund\nN\n2819\nOxidy a hydroxidy chromu\nC\n2820\nOxidy manganu\nC\n2821\nOxidy a hydroxidy železa; barevné hlinky obsahující 70 % hmotnostních nebo více vázaného železa vyhodnoceného jako Fe2O3\nN\n2822 00 00\nOxidy a hydroxidy kobaltu; komerční oxidy kobaltu\nN\n2823 00 00\nOxidy titanu\nC\n2824\nOxidy olova; suřík a oranžový suřík\nN\nex 2825\nHydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli; jiné anorganické zásady; ostatní oxidy, hydroxidy a peroxidy kovů, kromě produktů podpoložek 2825 10 00 a 2825 80 00\nN\n2825 10 00\nHydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli\nC\n2825 80 00\nOxidy antimonu\nC\n2826\nFluoridy; fluorokřemičitany, fluorohlinitany a ostatní komplexní soli fluoru\nN\nex 2827\nChloridy, chlorid-oxidy a chlorid-hydroxidy, kromě produktů podpoložek 2827 10 00 a 2827 32 00; bromidy a bromid-oxidy; jodidy a jodid-oxidy\nN\n2827 10 00\nChlorid amonný\nC\n2827 32 00\nChlorid hliníku\nC\n2828\nChlornany; komerční chlornan vápenatý; chloritany; bromnany\nN\n2829\nChlorečnany a chloristany; bromičnany a bromistany; jodičnany a jodistany\nN\nex 2830\nSulfidy (sirníky), kromě produktů podpoložky 2830 10 00; polysulfidy, chemicky definované i nedefinované\nN\n2830 10 00\nSulfidy sodné\nC\n2831\nDithioničitany a sulfoxyláty\nN\n2832\nSiřičitany; thiosírany\nN\n2833\nSírany; kamence; peroxosírany (persírany)\nN\n2834 10 00\nDusitany\nC\n2834 21 00\nDusičnany\nN\n2834 29\n2835\nFosfornany (hypofosfity), fosforitany (fosfity) a fosforečnany (fosfáty); polyfosforečnany (polyfosfáty), chemicky definované i nedefinované\nC\nex 2836\nUhličitany, kromě produktů podpoložek 2836 20 00, 2836 40 00 a 2836 60 00; peroxouhličitany (peruhličitany); komerční uhličitan amonný obsahující karbamát amonný\nN\n2836 20 00\nUhličitan sodný\nC\n2836 40 00\nUhličitany draselné\nC\n2836 60 00\nUhličitan barnatý\nC\n2837\nKyanidy, kyanid-oxidy a komplexní kyanidy\nN\n2839\nKřemičitany; komerční křemičitany alkalických kovů\nN\n2840\nBoritany; peroxoboritany (perboritany)\nN\nex 2841\nSoli oxokovových nebo peroxokovových kyselin, kromě produktu podpoložky 2841 61 00\nN\n2841 61 00\nManganistan draselný\nC\n2842\nOstatní soli anorganických kyselin nebo peroxokyselin (včetně hlinitokřemičitanů, chemicky definovaných i nedefinovaných), kromě azidů\nN\n2843\nDrahé kovy v koloidním stavu; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, chemicky definované i nedefinované; amalgamy drahých kovů\nN\nex 2844 30 11\nCermety obsahující uran ochuzený o U 235 nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než surové cermety\nN\nex 2844 30 51\nCermety obsahující thorium nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než surové cermety\nN\n2845 90 90\nIzotopy, jiné než čísla 2844, a jejich anorganické nebo organické sloučeniny, chemicky definované i nedefinované, jiné než deuterium a jeho sloučeniny, vodík a jeho sloučeniny obohacené deuteriem nebo směsi a roztoky obsahující tyto produkty\nN\n2846\nAnorganické nebo organické sloučeniny kovů vzácných zemin, yttria nebo skandia nebo směsí těchto kovů\nN\n2847 00 00\nPeroxid vodíku, též ztužený močovinou\nN\n2848 00 00\nFosfidy, chemicky definované i nedefinované, kromě ferofosforu\nN\nex 2849\nKarbidy, chemicky definované i nedefinované, kromě produktů podpoložek 2849 20 00 a 2849 90 30\nN\n2849 20 00\nKarbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované\nC\n2849 90 30\nKarbidy wolframu, chemicky definované i nedefinované\nC\nex 2850 00\nHydridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy, chemicky definované i nedefinované, jiné než sloučeniny, které jsou též karbidy čísla 2849\nN\nex 2850 00 60\nSilicidy, chemicky definované i nedefinované\nC\n2852 00 00\nSloučeniny rtuti, anorganické i organické, kromě amalgamů\nN\n2853 00\nOstatní anorganické sloučeniny (včetně destilované nebo vodivostní vody a vody podobné čistoty); kapalný vzduch (též po odstranění vzácných plynů); stlačený vzduch; amalgamy, jiné než amalgamy drahých kovů\nN\n29\n2903\nHalogenderiváty uhlovodíků\nC\nex 2904\nSulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty uhlovodíků, též halogenované, kromě produktů podpoložky 2904 20 00\nN\n2904 20 00\nDeriváty obsahující pouze nitro- nebo pouze nitrososkupiny\nC\nex 2905\nAcyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktu podpoložky 2905 45 00 a kromě produktů podpoložky 2905 43 00 a položky 2905 44\nC\n2905 45 00\nGlycerol\nN\n2906\nCyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nN\nex 2907\nFenoly, kromě produktů podpoložek 2907 15 90 a ex 2907 22 00; fenolalkoholy\nN\n2907 15 90\nNaftoly a jejich soli, jiné než 1-Naftol\nC\nex 2907 22 00\nHydrochinon (chinol)\nC\n2908\nHalogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty fenolů nebo fenolalkoholů\nN\n2909\nEthery, etheralkoholy, etherfenoly, etheralkoholfenoly, alkoholperoxidy, etherperoxidy, ketoperoxidy (chemicky definované i nedefinované) a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nC\n2910\nEpoxidy, epoxyalkoholy, epoxyfenoly a epoxyethery s tříčlenným kruhem a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nN\n2911 00 00\nAcetaly a poloacetaly (hemiacetaly), též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nN\nex 2912\nAldehydy, též s jinou kyslíkatou funkcí; cyklické polymery aldehydů; paraformaldehyd, kromě produktů podpoložky 2912 41 00\nN\n2912 41 00\nVanilin (4-hydroxy-3-methoxybenzaldehyd)\nC\n2913 00 00\nHalogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty produktů čísla 2912\nN\nex 2914\nKetony a chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2914 11 00, ex 2914 29 a 2914 22 00\nN\n2914 11 00\nAceton\nC\nex 2914 29\nKafr\nC\n2914 22 00\nCyklohexanon a methylcyklohexanony\nC\n2915\nNasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nC\nex 2916\nNenasycené acyklické monokarboxylové kyseliny, cyklické monokarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložky ex 2916 11 00 a položek 2916 12 a 2916 14\nN\nex 2916 11 00\nAkrylová kyselina\nC\n2916 12\nEstery kyseliny akrylové\nC\n2916 14\nEstery kyseliny methakrylové\nC\nex 2917\nPolykarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2917 11 00, 2917 12 00, 2917 14 00, 2917 32 00, 2917 35 00 a 2917 36 00\nN\n2917 11 00\nKyselina šťavelová, její soli a estery\nC\nex 2917 12 00\nKyselina adipová a její soli\nC\n2917 14 00\nMaleinanhydrid\nC\n2917 32 00\nDioktylorthoftaláty\nC\n2917 35 00\nFtalanhydrid\nC\n2917 36 00\nKyselina tereftalová a její soli\nC\nex 2918\nKarboxylové kyseliny s další kyslíkatou funkcí a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2918 14 00, 2918 15 00, 2918 21 00, 2918 22 00 a 2918 29 00\nN\n2918 14 00\nKyselina citronová\nC\n2918 15 00\nSoli a estery kyseliny citronové\nC\n2918 21 00\nKyselina salicylová a její soli\nC\n2918 22 00\nKyselina o-acetylsalicylová, její soli a estery\nC\nex 2918 29 00\nKyseliny sulfosalicylové, hydroxynaftoové kyseliny; jejich soli a estery\nC\n2919\nEstery kyseliny fosforečné a jejich soli, včetně laktofosfátů; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nN\n2920\nEstery ostatních anorganických kyselin nekovů (kromě esterů halogenovodíků) a jejich soli; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\nN\n2921\nSloučeniny s aminovou funkcí\nC\n2922\nAminosloučeniny s kyslíkatou funkcí\nC\n2923\nKvarterní amonné soli a hydroxidy; lecithiny a ostatní fosfoaminolipidy, chemicky definované i nedefinované\nN\nex 2924\nSloučeniny s karboxyamidovou funkcí a sloučeniny kyseliny uhličité s amidovou funkcí, kromě produktů podpoložky 2924 23 00\nC\n2924 23 00\n2-Acetamidobenzoová kyselina (N-acetylantranilová kyselina) a její soli\nN\n2925\nSloučeniny s karboxyimidovou funkcí (včetně sacharinu a jeho solí) a sloučeniny s iminovou funkcí\nN\nex 2926\nSloučeniny s nitrilovou funkcí, kromě produktu podpoložky 2926 10 00\nN\n2926 10 00\nAkrylonitril\nC\n2927 00 00\nDiazo-, azo- nebo azoxysloučeniny\nC\n2928 00 90\nOstatní organické deriváty hydrazinu nebo hydroxylaminu\nN\n2929 10\nIsokyanáty\nC\n2929 90 00\nOstatní sloučeniny s jinou dusíkatou funkcí\nN\n2930 20 00\nThiokarbamáty a dithiokarbamáty a thiurammonosulfidy, thiuramdisulfidy nebo thiuramtetrasulfidy; dithiouhličitany (xanthogenáty)\nN\n2930 30 00\nex 2930 90 99\n2930 40 90\nMethionin, kaptafol (ISO), methamidofos (ISO) a ostatní organické sloučeniny síry jiné než dithiouhličitany (xanthogenáty)\nC\n2930 50 00\n2930 90 13\n2930 90 16\n2930 90 20\n2930 90 60\nex 2930 90 99\n2931 00\nOstatní organicko-anorganické sloučeniny\nN\nex 2932\nHeterocyklické sloučeniny pouze s kyslíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy), kromě produktů podpoložek 2932 12 00, 2932 13 00 a ex 2932 20 90\nN\n2932 12 00\n2-Furaldehyd (furfural)\nC\n2932 13 00\nFurfurylalkohol a tetrahydrofurfurylalkohol\nC\nex 2932 20 90\nKumarin, methylkumariny a ethylkumariny\nC\nex 2933\nHeterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy), kromě produktu podpoložky 2933 61 00\nN\n2933 61 00\nMelamin\nC\n2934\nNukleové kyseliny a jejich soli, chemicky definované i nedefinované; ostatní heterocyklické sloučeniny\nN\n2935 00 90\nOstatní sulfonamidy\nC\n2938\nGlykosidy, přírodní nebo reprodukované syntézou, a jejich soli, ethery, estery a ostatní deriváty\nN\nex 2940 00 00\nCukry, chemicky čisté, jiné než sacharóza, laktóza, maltóza, glukóza a fruktóza a jiné než ramnóza, rafinóza a manóza; ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli, jiné než výrobky čísel 2937, 2938 nebo 2939\nC\nex 2940 00 00\nRamnóza, rafinóza a manóza\nN\n2941 20 30\nDihydrostreptomycin, jeho soli, estery a hydráty\nN\n2942 00 00\nOstatní organické sloučeniny\nN\nS-6b\n31\n3102 21\nSíran amonný\nN\n3102 40\nSměsi dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo s jinými anorganickými nehnojivými látkami\nN\n3102 50\nDusičnan sodný\nN\n3102 60\nPodvojné soli a směsi dusičnanu vápenatého a dusičnanu amonného\nN\n3103 10\nSuperfosfáty\nC\n3105\nMinerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; produkty kapitoly 31 ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg\nC\n32\nex Kapitola 32\nTříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty, kromě produktů čísel 3204 a 3206 a kromě produktů podpoložek 3201 90 20, ex 3201 90 90 (tříselné výtažky z eukalyptu), ex 3201 90 90 (tříselné výtažky získané z plodů gambier a myrobalan) a ex 3201 90 90 (další tříselné výtažky rostlinného původu)\nN\n3201 20 00\nMimózový výtažek\nN\n3204\nSyntetická organická barviva, chemicky definovaná i nedefinovaná; přípravky založené na syntetické organické barvicí látce specifikované poznámkou 3 ke kapitole 32; syntetické organické výrobky používané jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory, chemicky definované i nedefinované\nC\n3206\nOstatní barviva; přípravky specifikované poznámkou 3 ke kapitole 32, jiné než čísel 3203, 3204 nebo 3205; anorganické výrobky používané jako luminofory, chemicky definované i nedefinované\nC\n33\nKapitola 33\nVonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky\nN\n34\nKapitola 34\nMýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry\nN\n35\n3501\nKasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy\nC\n3502 90 90\nAlbumináty a ostatní deriváty albuminu\nN\n3503 00\nŽelatina (včetně želatiny v pravoúhlých (včetně čtvercových) fóliích, též povrchově upravená nebo barvená) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, kromě kaseinových klihů čísla 3501\nN\n3504 00 00\nPeptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožový prášek, též chromovaný\nN\n3505 10 50\nEsterifikované a etherifikované škroby\nN\n3506\nPřipravené klihy a jiná připravená lepidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté; výrobky vhodné k použití jako klihy nebo lepidla, upravené pro drobný prodej jako klihy nebo lepidla, o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg\nN\n3507\nEnzymy; připravené enzymy, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nC\n36\nKapitola 36\nVýbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky\nN\n37\nKapitola 37\nFotografické nebo kinematografické zboží\nN\n38\nex Kapitola 38\nRůzné chemické výrobky, kromě produktů čísla 3802, položky 3817 00, podpoložek 3823 12 00 a 3823 70 00 a čísla 3825 a kromě produktů položek 3809 10 a 3824 60\nN\n3802\nAktivní uhlí; aktivní přírodní minerální produkty; živočišné uhlí, včetně použitého živočišného uhlí\nC\n3817 00\nSměsi alkylbenzenů a směsi alkylnaftalenů, jiné než čísel 2707 nebo 2902\nC\n3823 12 00\nKyselina olejová\nC\n3823 70 00\nTechnické mastné alkoholy\nC\n3825\nOdpadní produkty chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví, jinde neuvedené ani nezahrnuté; komunální odpad; splaškový kal; ostatní odpady specifikované v poznámce 6 ke kapitole 38\nC\nS-7a\n39\nex Kapitola 39\nPlasty a výrobky z nich, kromě produktů čísel 3901, 3902, 3903 a 3904, podpoložek 3906 10 00 a 3907 10 00, položek 3907 60 a 3907 99, čísel 3908 a 3920 a podpoložek ex 3921 90 10 a 3923 21 00\nN\n3901\nPolymery ethylenu, v primárních formách\nC\n3902\nPolymery propylenu nebo ostatních olefínů, v primárních formách\nC\n3903\nPolymery styrenu, v primárních formách\nC\n3904\nPolymery vinylchloridu nebo jiných halogenolefinů, v primárních formách\nC\n3906 10 00\nPoly(methylmetakrylát)\nC\n3907 10 00\nPolyacetaly\nC\n3907 60\nPoly(ethylentereftalát), s výjimkou produktů podpoložky 3907 60 20\nC\n3907 60 20\nPoly(ethylentereftalát) v primárních formách, s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším\nN\n3907 99\nOstatní polyestery, jiné než nenasycené\nC\n3908\nPolyamidy v primárních formách\nC\n3920\nOstatní desky, listy, fólie, filmy a pásy z plastů, nelehčené a nevyztužené, nelaminované, nezesílené ani jinak nekombinované s jinými materiály\nC\nEx39219010\nOstatní desky, listy, fólie, filmy a pásy z polyesterů, kromě porézních produktů a kromě vlnitých fólií a desek\nC\n3923 21 00\nPytle a sáčky (včetně kornoutů), z polymerů ethylenu\nC\nS-7b\n40\nex Kapitola 40\nKaučuk a výrobky z něj, kromě produktů čísla 4010\nN\n4010\nDopravníkové nebo převodové pásy nebo řemeny z vulkanizovaného kaučuku\nC\nS-8a\n41\nex 4104\nVyčiněné nebo poločiněné (crust) kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené, kromě produktů podpoložek 4104 41 19 a 4104 49 19\nC\nex 4106 31 00\nVyčiněné nebo poločiněné (crust) kůže a kožky z vepřů, odchlupené, v mokrém stavu (včetně wet-blue), štípané, avšak dále neupravené, nebo v suchém stavu (poločiněné (crust)), též štípané, avšak dále neupravené\nN\n4106 32 00\n4107\nUsně z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114\nC\n4112 00 00\nUsně ovčí nebo jehněčí, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114\nC\nex 4113\nUsně ostatních zvířat, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114, kromě produktů podpoložky 4113 10 00\nN\n4113 10 00\nKoz nebo kůzlat\nC\n4114\nZámiš (včetně kombinovaného zámiše); lakové usně a lakové-laminované usně; metalizované usně\nC\n4115 10 00\nKompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích\nC\nS-8b\n42\nex Kapitola 42\nKožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového), kromě produktů čísel 4202 a 4203\nN\n4202\nLodní kufry, cestovní kufry a kufříky, včetně toaletních kufříků, diplomatky, aktovky, školní brašny, pouzdra na brýle, divadelní kukátka, dalekohledy, fotografické přístroje, kamery, hudební nástroje, zbraně a podobné schránky; cestovní vaky a brašny, tašky na potraviny nebo nápoje s tepelnou izolací, neceséry, batohy, kabelky, nákupní tašky, náprsní tašky, peněženky, pouzdra na mapy, pouzdra na cigarety, pytlíky na tabák, brašny na nářadí, sportovní tašky a vaky, pouzdra na lahve, pouzdra na šperky, pudřenky, kazety na zlatnické zboží a podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plastů, z textilních materiálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potažené zcela nebo z větší části těmito materiály nebo papírem\nC\n4203\nOděvy a oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně\nC\n43\nKapitola 43\nKožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich\nN\nS-9a\n44\nex Kapitola 44\nDřevo a dřevěné výrobky, kromě produktů čísel 4410, 4411 a 4412, položky 4418 10 a podpoložek 4418 20 10, 4418 71 00, 4420 10 11, 4420 90 10 a 4420 90 91; dřevěné uhlí\nN\n4410\nTřískové desky, desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB) a podobné desky (například třískové desky tzv. „waferboard“) ze dřeva nebo z jiných dřevitých materiálů, též aglomerované s pryskyřicemi nebo jinými organickými pojivy\nC\n4411\nDřevovláknité desky a podobné desky z jiných dřevitých materiálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými organickými látkami\nC\n4412\nPřekližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo\nC\n4418 10\nOkna, francouzská okna a jejich rámy a zárubně, ze dřeva\nC\n4418 20 10\nDveře a jejich rámy a zárubně a prahy, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44\nC\n4418 71 00\nSestavené podlahové desky pro mozaikové podlahy, ze dřeva\nC\n4420 10 11\nSošky a jiné ozdobné předměty, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44; marketerované a intarzované dřevo; skříňky a pouzdra na klenoty nebo příbory a podobné výrobky, a dřevěný nábytek, který nepatří do kapitoly 94, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44\nC\n4420 90 10\n4420 90 91\nS-9b\n45\nex Kapitola 45\nKorek a korkové výrobky, kromě výrobků čísla 4503\nN\n4503\nVýrobky z přírodního korku\nC\n46\nKapitola 46\nVýrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky\nC\nS-11a\n50\nKapitola 50\nHedvábí\nC\n51\nex Kapitola 51\nVlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, kromě produktů čísla 5105; žíněné nitě a tkaniny\nC\n52\nKapitola 52\nBavlna\nC\n53\nKapitola 53\nJiná rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití\nC\n54\nKapitola 54\nChemická nekonečná vlákna; pásky a podobné tvary z chemických textilních materiálů\nC\n55\nKapitola 55\nSyntetická střižová vlákna\nC\n56\nKapitola 56\nVata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich\nC\n57\nKapitola 57\nKoberce a jiné textilní podlahové krytiny\nC\n58\nKapitola 58\nSpeciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky\nC\n59\nKapitola 59\nTextilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití\nC\n60\nKapitola 60\nPletené nebo háčkované textilie\nC\nS-11b\n61\nKapitola 61\nOděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované\nC\n62\nKapitola 62\nOděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované\nC\n63\nKapitola 63\nJiné zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry\nC\nS-12a\n64\nKapitola 64\nObuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků\nC\nS-12b\n65\nKapitola 65\nPokrývky hlavy a jejich části a součásti\nN\n66\nKapitola 66\nDeštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti\nC\n67\nKapitola 67\nUpravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů\nN\nS-13\n68\nKapitola 68\nVýrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů\nN\n69\nKapitola 69\nKeramické výrobky\nC\n70\nKapitola 70\nSklo a skleněné výrobky\nC\nS-14\n71\nex Kapitola 71\nPřírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince; kromě produktů čísla 7117\nN\n7117\nBižuterie\nC\nS-15a\n72\n7202\nFeroslitiny\nC\n73\nKapitola 73\nVýrobky ze železa nebo oceli\nN\nS-15b\n74\nKapitola 74\nMěď a výrobky z ní\nC\n75\n7505 12 00\nTyče, pruty a profily, ze slitin niklu\nN\n7505 22 00\nDráty, ze slitin niklu\nN\n7506 20 00\nDesky, plechy, pásy a fólie, ze slitin niklu\nN\n7507 20 00\nPříslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z niklu\nN\n76\nex Kapitola 76\nHliník a výrobky z něho, kromě výrobků čísla 7601\nC\n78\nex Kapitola 78\nOlovo a výrobky z něho, kromě výrobků čísla 7801\nC\n7801 99\nNetvářené (surové) olovo jiné než rafinované a jiné než s obsahem antimonu o hmotnosti převažující nad hmotností každého z dalších prvků\nN\n79\nex Kapitola 79\nZinek a výrobky z něho, kromě výrobků čísel 7901 a 7903\nC\n81\nex Kapitola 81\nOstatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich, kromě produktů podpoložek 8101 10 00, 8102 10 00, 8102 94 00, 8109 20 00, 8110 10 00, 8112 21 90, 8112 51 00, 8112 59 00, 8112 92 a 8113 00 20, kromě výrobků podpoložek 8101 94 00, 8104 11 00, 8104 19 00, 8107 20 00, 8108 20 00 and 8108 30 00\nC\n8101 94 00\nNetvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním\nN\n8104 11 00\nNetvářený (surový) hořčík obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku\nN\n8104 19 00\nNetvářený (surový) hořčík jiný než podpoložky 8104 11 00\nN\n8107 20 00\nNetvářené (surové) kadmium; prášek\nN\n8108 20 00\nNetvářený (surový) titan; prášek\nN\n8108 30 00\nTitanový odpad a šrot\nN\n82\nKapitola 82\nNástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů\nC\n83\nKapitola 83\nRůzné výrobky z obecných kovů\nC\nS-16\n84\nex Kapitola 84\njejich části a součásti, kromě produktů podpoložek 8401 10 00 a 8407 21 10\nN\n8401 10 00\nJaderné reaktory\nC\n8407 21 10\nZávěsné motory, s obsahem válců nepřesahujícím 325 cm3\nC\n85\nex Kapitola 85\nElektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů, kromě produktů podpoložek 8516 50 00, 8517 69 39, 8517 70 15, 8517 70 19, položek 8519 20, 8519 30, podpoložek 8519 81 11 až 8519 81 45, 8519 81 85 a 8519 89 11 až 8519 89 19, čísel 8521, 8525 a 8527, položek 8528 49, 8528 59 a 8528 69 až 8528 72, čísla 8529 a položek 8540 11 a 8540 12\nN\n8516 50 00\nMikrovlnné trouby a pece\nC\n8517 69 39\nPřijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii, jiné než přenosné přijímače pro volání, upozorňování nebo vyhledávání osob\nC\n8517 70 15\nAntény a parabolické antény všech druhů, jiné než antény pro radiotelegrafické nebo radiotelefonní přístroje; části a součásti vhodné pro použití s nimi\nC\n8517 70 19\n8519 20\nPřístroje spouštěné pomocí mincí, bankovek, bankomatových karet, žetonů nebo jiného způsobu placení; gramofonová chassis\nC\n8519 30\n8519 81 11 to 8519 81 45\nPřístroje pro reprodukci zvuku (včetně kazetových přehrávačů), bez zařízení pro záznam zvuku\nC\n8519 81 85\nOstatní magnetofony se zvukovým reprodukčním zařízením, jiné než kazetové\nC\n8519 89 11 to 8519 89 19\nOstatní přístroje pro reprodukci zvuku, bez zařízení pro záznam zvuku\nC\nex 8521\nPřístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem, s výjimkou produktů podpoložky 8521 90 00\nC\n8521 90 00\nPřístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci (kromě přístrojů používajících magnetické pásky); přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci též s vestavěným videotunerem (kromě přístrojů používajících magnetické pásky a videokamer se záznamem obrazu i zvuku)\nN\n8525\nVysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, též obsahující přijímací zařízení nebo zařízení pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery; digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)\nC\n8527\nPřijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami\nC\n8528 49\nMonitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje, jiné než typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu\nC\n8528 59\n8528 69 to 8528 72\n8529\nČásti a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel 8525 až 8528\nC\n8540 11\nTelevizní obrazovky (CRT), včetně obrazovek pro videomonitory, barevné nebo černobílé nebo jiné monochromní\nC\n8540 12 00\nS-17a\n86\nKapitola 86\nŽelezniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu\nN\nS-17b\n87\nex Kapitola 87\nVozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství, kromě produktů čísel 8702, 8703, 8704, 8705, položky 8706 00, čísel 8707, 8708, 8709 a 8711, položky 8712 00 a čísla 8714\nN\n8702\nMotorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče\nC\n8703\nOsobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů\nC\n8704\nMotorová vozidla pro přepravu nákladu\nC\n8705\nMotorová vozidla pro zvláštní účely, jiná než vozidla konstruována především pro dopravu osob nebo nákladu (například vyprošťovací automobily, jeřábové automobily, požární automobily, nákladní automobily s míchačkou na beton, zametací automobily, kropicí automobily, pojízdné dílny, pojízdné rentgenové stanice)\nC\n8706 00\nPodvozky (chassis) vybavené motorem, pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705\nC\n8707\nKaroserie (včetně kabin pro řidiče) pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705\nC\n8708\nČásti, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705\nC\n8709\nVozíky s vlastním pohonem, nevybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením, typů používaných v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti\nC\n8711\nMotocykly (včetně mopedů) a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky\nC\n8712 00\nJízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru\nC\n8714\nČásti, součásti a příslušenství vozidel čísel 8711 až 8713\nC\n88\nKapitola 88\nLetadla, kosmické lodě a jejich části a součásti\nN\n89\nKapitola 89\nLodě, čluny a plovoucí konstrukce\nN\nS-18\n90\nKapitola 90\nOptické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství\nC\n91\nKapitola 91\nHodiny a hodinky a jejich části a součásti\nC\n92\nKapitola 92\nHudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů\nN\nS-20\n94\nex Kapitola 94\nNábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby, kromě produktů čísla 9405\nN\n9405\nSvítidla a osvětlovací zařízení, včetně reflektorů a světlometů, a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným světelným zdrojem a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté\nC\n95\nex Kapitola 95\nHračky, hry a sportovní potřeby; Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství, kromě produktů podpoložek 9503 00 35 až 9503 00 99\nN\n9503 00 35 to 9503 00 99\nOstatní hračky; zmenšené modely a podobné modely na hraní, též s pohonem; skládanky všech druhů\nC\n96\nKapitola 96\nRůzné výrobky\nN\nPŘÍLOHA VI\nZpůsoby použití článku 8\n1.\nUstanovení článku 8 se použijí, pokud procentuální podíl podle odstavce 1 uvedeného článku přesáhne 17,5 %.\n2.\nUstanovení článku 8 se použijí pro třídy systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy V, pokud procentuální podíl podle odstavce 1 uvedeného článku přesáhne 14,5 %.\nPŘÍLOHA VII\nZpůsoby použití kapitoly III tohoto nařízení\n1.\nPro účely kapitoly III se zranitelnou zemí rozumí země:\na)\nu níž v hodnotovém vyjádření v rámci systému GSP sedm největších tříd dovozu jejích produktů uvedených v příloze IX do Unie přesahuje prahovou hodnotu ve výši 75 % hodnoty jejího celkového dovozu produktů uvedených ve zmíněné příloze, přičemž tyto hodnoty se vypočítají jako průměr za poslední tři po sobě jdoucí roky;\na\nb)\nu níž hodnota dovozu produktů uvedených v příloze IX do Unie nedosahuje prahové hodnoty ve výši 2 % hodnoty celkového dovozu produktů uvedených ve zmíněné příloze do Unie pocházejících ze zemí uvedených v příloze II, přičemž tyto hodnoty se vypočítají jako průměr za poslední tři po sobě jdoucí roky.\n2.\nPro účely čl. 9 odst. 1 písm. a) se při uplatnění bodu 1 této přílohy použijí údaje dostupné ke dni 1. září roku předcházejícího roku podání žádosti podle čl. 10 odst. 1.\n3.\nPro účely článku 11 se při uplatnění bodu 1 této přílohy použijí údaje dostupné ke dni 1. září roku předcházejícího roku, ve kterém byl přijat akt v přenesené pravomoci podle čl. 11 odst. 2.\nPŘÍLOHA VIII\nÚmluvy uvedené v článku 9\nČÁST A\nZákladní úmluvy OSN a MOP o lidských a pracovních právech\n1.\nÚmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948)\n2.\nMezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965)\n3.\nMezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966)\n4.\nMezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966)\n5.\nÚmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)\n6.\nÚmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984)\n7.\nÚmluva o právech dítěte (1989)\n8.\nÚmluva o nucené nebo povinné práci, č. 29 (1930)\n9.\nÚmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, č. 87 (1948)\n10.\nÚmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, č. 98 (1949)\n11.\nÚmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty, č. 100 (1951)\n12.\nÚmluva o odstranění nucené práce, č. 105 (1957)\n13.\nÚmluva o diskriminaci v zaměstnání a povolání, č. 111 (1958)\n14.\nÚmluva o minimálním věku pro vstup do zaměstnání, č. 138 (1973)\n15.\nÚmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 182 (1999)\nČÁST B\nÚmluvy týkající se životního prostředí a zásad správy věcí veřejných\n16.\nÚmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (1973)\n17.\nMontrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987)\n18.\nBasilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1989)\n19.\nÚmluva o biologické rozmanitosti (1992)\n20.\nRámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (1992)\n21.\nCartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000)\n22.\nStockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (2001)\n23.\nKjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (1998)\n24.\nJednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách (1961)\n25.\nÚmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách (1971)\n26.\nÚmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988)\n27.\nÚmluva Organizace spojených národů o boji proti korupci (2004)\nPŘÍLOHA IX\nSeznam produktů zařazených do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)\nBez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury je třeba popis produktů považovat za orientační, přičemž celní preference jsou určeny kódy KN. Jsou-li uvedeny kódy „ex“ KN, je třeba celní preference určovat podle kódu KN a popisu.\nPro vstup produktů s kódem KN označeným hvězdičkou (*) je třeba splnit podmínky stanovené v příslušných předpisech Unie.\nVe sloupci „Třída“ jsou uvedeny třídy systému GSP (čl. 2 písm. h)).\nVe sloupci „Kapitola“ jsou uvedeny kapitoly kombinované nomenklatury, na něž se vztahuje dotyčná třída systému GSP (čl. 2 písm. i)).\nPro zjednodušení jsou produkty seřazeny do skupin. Tyto skupiny mohou zahrnovat produkty, pro něž jsou cla společného celního sazebníku odňata nebo pozastavena.\nTřída\nKapitola\nKód KN\nPopis zboží\nS-1a\n01\n0101 29 90\nŽiví koně, jiní než plemenná čistokrevná zvířata, jiní než koně k porážce\n0101 30 00\nŽiví osli\n0101 90 00\nŽivé muly a mezci\n0104 20 10 *\nŽivé plemenné čistokrevné kozy\n0106 14 10\nŽiví domácí králíci\n0106 39 10\nŽiví holubi\n02\n0205 00\nKoňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené\n0206 80 91\nJedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé nebo chlazené, jiné než k výrobě farmaceutických výrobků\n0206 90 91\nJedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, zmrazené, jiné než k výrobě farmaceutických výrobků\n0207 14 91\nJátra, zmrazená, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus\n0207 27 91\nJátra, zmrazená, z krůt\n0207 45 95\n0207 55 95\n0207 60 91\nJátra, zmrazená, z kachen, hus nebo perliček, jiná než tučná játra z hus nebo kachen\nex 0208\nOstatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, kromě produktů podpoložky 0208 40 20\n0210 99 10\nKoňské maso, solené, ve slaném nálevu nebo sušené\n0210 99 59\nHovězí droby jiné než okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\nex 0210 99 85\nSkopové nebo kozí droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\nex 0210 99 85\nDroby jiné než drůbeží játra, jiné než z domácích vepřů, jiné než hovězí nebo ovčí nebo kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené\n04\n0403 10 51\nJogurt, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao\n0403 10 53\n0403 10 59\n0403 10 91\n0403 10 93\n0403 10 99\n0403 90 71\nPodmáslí, kyselé mléko a smetana, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao\n0403 90 73\n0403 90 79\n0403 90 91\n0403 90 93\n0403 90 99\n0405 20 10\nMléčné pomazánky, o obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních\n0405 20 30\n0407 19 90\n0407 29 90\n0407 90 90\nPtačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená, jiná než z domácí drůbeže\n0409 00 00\nPřírodní med\n0410 00 00\nPoživatelné produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n05\n0511 99 39\nPřírodní houby živočišného původu, jiné než surové\nS-1b\n03\nKapitola 3 (1)\nRyby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí\nS-2a\n06\nKapitola 6\nŽivé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň\nS-2b\n07\n0701\nBrambory, čerstvé nebo chlazené\n0703 10\nCibule a šalotka, čerstvá nebo chlazená\n0703 90 00\nPór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená\n0704\nZelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené\n0705\nHlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené\n0706\nMrkev, vodnice, tuřín, salátová řepa, kozí brada, bulvový celer, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené\nex 0707 00 05\nOkurky salátové, čerstvé nebo chlazené, od 16. května do 31. října\n0708\nLuštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené\n0709 20 00\nChřest, čerstvý nebo chlazený\n0709 30 00\nLilek, čerstvý nebo chlazený\n0709 40 00\nCeler, jiný než bulvový, čerstvý nebo chlazený\n0709 51 00\nHouby, čerstvé nebo chlazené, kromě produktů podpoložky 0709 59 50\nex 0709 59\n0709 60 10\nSladká paprika, čerstvá nebo chlazená\n0709 60 99\nPlody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, čerstvé nebo chlazené, jiné než sladká paprika, jiné než pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum a jiné než pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic\n0709 70 00\nŠpenát, novozélandský špenát a lebeda zahradní, čerstvé nebo chlazené\n0709 92 10*\nOlivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje\n0709 99 10\nSaláty, čerstvé nebo chlazené, jiné než hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.)\n0709 99 20\nKardy a kardony (artyčok kardový jedlý a zdužnatělé jedlé řapíky kardy), čerstvé nebo chlazené\n0709 93 10\nCukety, čerstvé nebo chlazené\n0709 99 40\nKapary, čerstvé nebo chlazené\n0709 99 50\nFenykl, čerstvý nebo chlazený\nex 0709 91 00\nArtyčoky, čerstvé nebo chlazené, od 1. července do 31. října\n0709 93 90\n0709 99 90\nOstatní zelenina, čerstvá nebo chlazená\n0710\nZelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená\nex 0711\nZelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, kromě produktů podpoložky 0711 20 90\nex 0712\nZelenina sušená, vcelku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, kromě oliv a produktů podpoložky 0712 90 19\n0713\nLuštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené\n0714 20 10 *\nBatáty (sladké brambory), čerstvé, celé a určené k lidskému požívání\n0714 20 90\nBatáty (sladké brambory), čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet, jiné než čerstvé a celé a určené k lidskému požívání\n0714 90 90\nJeruzalémské artyčoky a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku\n08\n0802 11 90\nMandle, čerstvé nebo sušené, se skořápkou nebo bez skořápky, jiné než hořké\n0802 12 90\n0802 21 00\nLískové ořechy (Corylus spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky\n0802 22 00\n0802 31 00\nVlašské ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky\n0802 32 00\n0802 41 00\n0802 42 00\nJedlé kaštany (Castanea spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\n0802 51 00\n0802 52 00\nPistácie, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\n0802 61 00\n0802 62 00\nMakadamia ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\n0802 90 50\nPiniové oříšky, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\n0802 90 85\nOstatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané\n0803 10 10\nBanány plantejny, čerstvé\n0803 10 90\n0803 90 90\nBanány, včetně banánů plantejnů, sušené\n0804 10 00\nDatle, čerstvé nebo sušené\n0804 20 10\nFíky, čerstvé nebo sušené\n0804 20 90\n0804 30 00\nAnanas, čerstvý nebo sušený\n0804 40 00\nAvokáda, čerstvá nebo sušená\nex 0805 20\nMandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy, čerstvé nebo sušené, od 1. března do 31. října\n0805 40 00\nGrapefruity, včetně pomel (šedoků), čerstvé nebo sušené\n0805 50 90\nLimety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia), čerstvé nebo sušené\n0805 90 00\nOstatní citrusové plody, čerstvé nebo sušené\nex 0806 10 10\nStolní hrozny, čerstvé, od 1. ledna do 20. července a od 21. listopadu do 31. prosince, kromě hroznů odrůdy Emperor (Vitis vinifera c.v.) od 1. do 31. prosince\n0806 10 90\nOstatní vinné hrozny, čerstvé\nex 0806 20\nSušené vinné hrozny, kromě produktů podpoložky ex 0806 20 30 v bezprostředním balení o čisté hmotnosti vyšší než 2 kg\n0807 11 00\nMelouny (včetně melounů vodních), čerstvé\n0807 19 00\n0808 10 10\nJablka k výrobě moštu, čerstvá, volně ložená, od 16. září do 15. prosince\n0808 30 10\nHrušky k výrobě moštu, čerstvé, volně ložené, od 1. srpna do 31. prosince\nex 0808 30 90\nOstatní hrušky, čerstvé, od 1. května do 30. června\n0808 40 00\nKdoule, čerstvé\nex 0809 10 00\nMeruňky, čerstvé, od 1. ledna do 31. května a od 1. srpna do 31. prosince\n0809 21 00\nVišně (Prunus cerasus), čerstvé\nex 0809 29\nTřešně, čerstvé, od 1. ledna do 20. května a od 11. srpna do 31. prosince, jiné než višně (Prunus cerasus)\nex 0809 30\nBroskve, včetně nektarinek, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince\nex 0809 40 05\nŠvestky, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince\n0809 40 90\nTrnky, čerstvé\nex 0810 10 00\nJahody, čerstvé, od 1. ledna do 30. dubna a od 1. srpna do 31. prosince\n0810 20\nMaliny, moruše, ostružiny a Loganovy ostružiny, čerstvé\n0810 30 00\nČerný, bílý nebo červený rybíz a angrešt, čerstvý\n0810 40 30\nBorůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus), čerstvé\n0810 40 50\nPlody druhů Vaccinium macrocarpon a Vaccinium corymbosum, čerstvé\n0810 40 90\nOstatní plody druhu Vaccinium, čerstvé\n0810 50 00\nKiwi, čerstvé\n0810 60 00\nDuriany, čerstvé\n0810 70 00\nTomely\n0810 90 75\nOstatní ovoce, čerstvé\n0811\nOvoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel\n0812\nOvoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání\n0813 10 00\nMeruňky, sušené\n0813 20 00\nŠvestky\n0813 30 00\nJablka, sušená\n0813 40 10\nBroskve, včetně nektarinek, sušené\n0813 40 30\nHrušky, sušené\n0813 40 50\nPapáje, sušené\n0813 40 95\nOstatní ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806\n0813 50 12\nSměsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806) z papájí, tamarind (indických datlí), jablek kešú, liči (čínských švestek), jackfruit, sapot, mučenek (passiflora), karambol a pitahají, avšak bez švestek\n0813 50 15\nOstatní směsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), bez švestek\n0813 50 19\nSměsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), se švestkami\n0813 50 31\nSměsi výhradně z tropických ořechů čísel 0801 a 0802\n0813 50 39\nSměsi výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802, jiné než z tropických ořechů\n0813 50 91\nOstatní směsi sušeného a nebo ořechů kapitoly 8, bez švestek nebo fíků\n0813 50 99\nOstatní směsi sušeného ovoce a ořechů kapitoly 8\n0814 00 00\nKůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích\nS-2c\n09\nKapitola 9\nKáva, čaj, maté a koření\nS-2d\n10\n1008 50 00\nChinoa (Chenopodium quinoa)\n11\n1104 29 17\nLoupaná zrna obilovin kromě ječmene, ovsa, kukuřice, rýže a pšenice.\n1105\nMouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor\n1106 10 00\nMouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713\n1106 30\nMouka, krupice a prášek z produktů kapitoly 8\n1108 20 00\nInulin\n12\nex Kapitola 12\nOlejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny, kromě produktů položky 1210 a podpoložek 1212 91 a 1212 93 00\n13\nKapitola 13\nŠelak; gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky\nS-3\n15\n1501 90 00\nDrůbeží tuk, jiný než čísla 0209 nebo 1503\n1502 10 90\n1502 90 90\nLůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 a jiný než pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu\n1503 00 19\nStearin z vepřového sádla a oleostearin jiný než pro průmyslové účely\n1503 00 90\nOlein z vepřového sádla, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené, jiný než olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu\n1504\nTuky a oleje z ryb nebo mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené\n1505 00 10\nTuk z ovčí vlny, surový\n1507\nSójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený\n1508\nPodzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, avšak chemicky neupravený\n1511 10 90\nSurový palmový olej, jiný než pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu\n1511 90\nPalmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený, jiný než surový olej\n1512\nSlunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\n1513\nKokosový olej, olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\n1514\nŘepkový, řepicový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené\n1515\nOstatní stálé rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené\n1516\nŽivočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené\n1517\nMargarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516\n1518 00\nŽivočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n1521 90 99\nVčelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené, jiné než surové\n1522 00 10\nDegras\n1522 00 91\nDestilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly jiné než obsahující olej s vlastnostmi olivového oleje\nS-4a\n16\n1601 00 10\nUzenky, salámy a podobné výrobky z jater a potravinové přípravky na bázi jater\n1602 20 10\nHusí nebo kachní játra, upravená nebo v konzervách\n1602 41 90\nKýty a kusy z nich, upravené nebo v konzervách, z vepřů jiných než domácích\n1602 42 90\nPlece a kusy z nich, upravené nebo v konzervách, z vepřů jiných než domácích\n1602 49 90\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, včetně směsí, z vepřů jiných než domácích\n1602 50 31,\n1602 50 95\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, tepelně upravených, z hovězího dobytka, též v hermeticky uzavřených obalech\n1602 90 31\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, ze zvěřiny nebo králíků\n1602 90 69\nOstatní přípravky a konzervy z masa nebo drobů, z ovcí nebo koz nebo jiných zvířat, neobsahující tepelně neupravené hovězí maso nebo droby a neobsahující maso nebo droby z domácích vepřů\n1602 90 91\n1602 90 95\n1602 90 99\n1602 90 78\n1603 00 10\nVýtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg\n1604\nPřípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker\n1605\nKorýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách\nS-4b\n17\n1702 50 00\nChemicky čistá fruktóza\n1702 90 10\nChemicky čistá maltóza\n1704 (2)\nCukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao\n18\nKapitola 18\nKakao a kakaové přípravky\n19\nKapitola 19\nPřípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo\n20\nKapitola 20\nPřípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin\n21\nex Kapitola 21\nRůzné jedlé přípravky, kromě produktů položky 2106 10 a podpoložek 2106 90 30, 2106 90 51, 2106 90 55 a 2106 90 59\n22\nex Kapitola 22\nNápoje, lihoviny a ocet, kromě produktů podpoložek 2204 10 11 až 2204 30 10 a položky 2208 40\n23\n2302 50 00\nZbytky a podobné odpady, též ve tvaru pelet, po mletí nebo jiném zpracování luštěnin Ostatní vinný kal\n2307 00 19\nOstatní vinný kal\n2308 00 19\nOstatní výlisky z hroznů (matoliny)\n2308 00 90\nOstatní rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n2309 10 90\nOstatní výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej, jiná než obsahující škrob nebo glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 až 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky\n2309 90 10\nRozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců, používané k výživě zvířat\n2309 90 91\nŘepné řízky s přídavkem melasy, používané k výživě zvířat\n2309 90 96\nOstatní přípravky používané k výživě zvířat, též obsahující 49 % hmotnostních nebo více cholinchloridu v organickém nebo anorganickém základu\nS-4c\n24\nKapitola 24\nTabák a vyrobené tabákové náhražky\nS-5\n25\n2519 90 10\nOxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý\n2522\nNehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno, kromě oxidu a hydroxidu vápenatého čísla 2825\n2523\nPortlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, supersulfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků\n27\nKapitola 27\nNerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky\nS-6a\n28\n2801\nFluor, chlor, brom a jod\n2802 00 00\nSíra, sublimovaná nebo srážená; koloidní síra\nex 2804\nVodík, vzácné plyny a ostatní nekovy, s výjimkou produktů podpoložky 2804 69 00\n2805 19\nAlkalické kovy nebo kovy alkalických zemin jiné než sodík a vápník\n2805 30\nKovy vzácných zemin, skandium a yttrium, též vzájemně smíšené nebo vzájemně legované\n2806\nChlorovodík (kyselina chlorovodíková); kyselina chlorosírová\n2807 00\nKyselina sírová; oleum\n2808 00 00\nKyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)\n2809\nOxid fosforečný; kyselina fosforečná; kyseliny polyfosforečné, chemicky definované i nedefinované\n2810 00 90\nOxidy boru, jiné než oxid boritý; kyseliny borité\n2811\nOstatní anorganické kyseliny a ostatní anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů\n2812\nHalogenidy a halogenid-oxidy nekovů\n2813\nSulfidy (sirníky) nekovů; komerční sulfid fosforitý\n2814\nAmoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku\n2815\nHydroxid sodný (louh sodný); hydroxid draselný (louh draselný); peroxidy sodíku nebo draslíku\n2816\nHydroxid a peroxid hořčíku; oxidy, hydroxidy a peroxidy stroncia nebo barya\n2817 00 00\nOxid zinečnatý; peroxid zinku\n2818 10\nUmělý korund, chemicky definovaný i nedefinovaný\n2818 20\nOxid hlinitý, jiný než umělý korund\n2819\nOxidy a hydroxidy chromu\n2820\nOxidy manganu\n2821\nOxidy a hydroxidy železa; barevné hlinky obsahující 70 % hmotnostních nebo více vázaného železa vyhodnoceného jako Fe2O3\n2822 00 00\nOxidy a hydroxidy kobaltu; komerční oxidy kobaltu\n2823 00 00\nOxidy titanu\n2824\nOxidy olova; suřík a oranžový suřík\n2825\nHydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli; jiné anorganické zásady; ostatní oxidy, hydroxidy a peroxidy kovů\n2826\nFluoridy; fluorokřemičitany, fluorohlinitany a ostatní komplexní soli fluoru\n2827\nChloridy, chlorid-oxidy a chlorid-hydroxidy; bromidy a bromid-oxidy; jodidy a jodid-oxidy\n2828\nChlornany; komerční chlornan vápenatý; chloritany; bromnany\n2829\nChlorečnany a chloristany; bromičnany a bromistany; jodičnany a jodistany\n2830\nSulfidy (sirníky); polysulfidy, chemicky definované i nedefinované\n2831\nDithioničitany a sulfoxyláty\n2832\nSiřičitany; thiosírany\n2833\nSírany; kamence; peroxosírany (persírany)\n2834 10 00\nDusitany\n2834 21 00\nDusičnany\n2834 29\n2835\nFosfornany (hypofosfity), fosforitany (fosfity) a fosforečnany (fosfáty); polyfosforečnany (polyfosfáty), chemicky definované i nedefinované\n2836\nUhličitany; peroxouhličitany (peruhličitany); komerční uhličitan amonný obsahující karbamát amonný\n2837\nKyanidy, kyanid-oxidy a komplexní kyanidy\n2839\nKřemičitany; komerční křemičitany alkalických kovů\n2840\nBoritany; peroxoboritany (perboritany)\n2841\nSoli oxokovových nebo peroxokovových kyselin\n2842\nOstatní soli anorganických kyselin nebo peroxokyselin (včetně hlinitokřemičitanů, chemicky definovaných i nedefinovaných), kromě azidů\n2843\nDrahé kovy v koloidním stavu; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, chemicky definované i nedefinované; amalgamy drahých kovů\nex 2844 30 11\nCermety obsahující uran ochuzený o U 235 nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než surové cermety\nex 2844 30 51\nCermety obsahující thorium nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než surové cermety\n2845 90 90\nIzotopy, jiné než čísla 2844, a jejich anorganické nebo organické sloučeniny, chemicky definované i nedefinované, jiné než deuterium a jeho sloučeniny, vodík a jeho sloučeniny obohacené deuteriem nebo směsi a roztoky obsahující tyto produkty\n2846\nAnorganické nebo organické sloučeniny kovů vzácných zemin, yttria nebo skandia nebo směsí těchto kovů\n2847 00 00\nPeroxid vodíku, též ztužený močovinou\n2848 00 00\nFosfidy, chemicky definované i nedefinované, kromě ferofosforu\n2849\nKarbidy, chemicky definované i nedefinované\n2850 00\nHydridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy, chemicky definované i nedefinované, jiné než sloučeniny, které jsou též karbidy čísla 2849\n2852 00 00\nSloučeniny rtuti, anorganické i organické, kromě amalgamů\n2853 00\nOstatní anorganické sloučeniny (včetně destilované nebo vodivostní vody a vody podobné čistoty); kapalný vzduch (též po odstranění vzácných plynů); stlačený vzduch; amalgamy, jiné než amalgamy drahých kovů\n29\n2903\nHalogenderiváty uhlovodíků\n2904\nSulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty uhlovodíků, též halogenované\nex 2905\nAcyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložky 2905 43 00 a položky 2905 44\n2906\nCyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2907\nFenoly; fenolalkoholy\n2908\nHalogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty fenolů nebo fenolalkoholů\n2909\nEthery, etheralkoholy, etherfenoly, etheralkoholfenoly, alkoholperoxidy, etherperoxidy, ketoperoxidy (chemicky definované i nedefinované) a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2910\nEpoxidy, epoxyalkoholy, epoxyfenoly a epoxyethery s tříčlenným kruhem a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2911 00 00\nAcetaly a poloacetaly (hemiacetaly), též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2912\nAldehydy, též s jinou kyslíkatou funkcí; cyklické polymery aldehydů; paraformaldehyd\n2913 00 00\nHalogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty produktů čísla 2912\n2914\nKetony a chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2915\nNasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2916\nNenasycené acyklické monokarboxylové kyseliny, cyklické monokarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2917\nNasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2918\nKarboxylové kyseliny s další kyslíkatou funkcí a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2919\nEstery kyseliny fosforečné a jejich soli, včetně laktofosfátů; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2920\nEstery ostatních anorganických kyselin nekovů (kromě esterů halogenovodíků) a jejich soli; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty\n2921\nSloučeniny s aminovou funkcí\n2922\nAminosloučeniny s kyslíkatou funkcí\n2923\nKvarterní amonné soli a hydroxidy; lecithiny a ostatní fosfoaminolipidy, chemicky definované i nedefinované\n2924\nSloučeniny s karboxyamidovou funkcí a sloučeniny kyseliny uhličité s amidovou funkcí\n2925\nSloučeniny s karboxyimidovou funkcí (včetně sacharinu a jeho solí) a sloučeniny s iminovou funkcí\n2926\nSloučeniny s nitrilovou funkcí\n2927 00 00\nDiazo-, azo- nebo azoxysloučeniny\n2928 00 90\nOstatní organické deriváty hydrazinu nebo hydroxylaminu\n2929 10\nIsokyanáty\n2929 90 00\nOstatní sloučeniny s jinou dusíkatou funkcí\n2930 20 00\nThiokarbamáty a dithiokarbamáty a thiurammonosulfidy, thiuramdisulfidy nebo thiuramtetrasulfidy; dithiouhličitany (xanthogenáty)\n2930 30 00\nex 2930 90 99\n2930 40 90\nMethionin, kaptafol (ISO), methamidofos (ISO) a ostatní organické sloučeniny síry jiné než dithiouhličitany (xanthogenáty)\n2930 50 00\n2930 90 13\n2930 90 16\n2930 90 20\n2930 90 60\nEx29309099\n2931 00\nOstatní organicko-anorganické sloučeniny\n2932\nHeterocyklické sloučeniny pouze s kyslíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy)\n2933\nHeterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy)\n2934\nNukleové kyseliny a jejich soli, chemicky definované i nedefinované; ostatní heterocyklické sloučeniny\n2935 00 90\nOstatní sulfonamidy\n2938\nGlykosidy, přírodní nebo reprodukované syntézou, a jejich soli, ethery, estery a ostatní deriváty\n2940 00 00\nCukry, chemicky čisté, jiné než sacharóza, laktóza, maltóza, glukóza a fruktóza; ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli, jiné než výrobky čísel 2937, 2938 nebo 2939\nOpraveno podle popisu v KN\n2941 20 30\nDihydrostreptomycin, jeho soli, estery a hydráty\n2942 00 00\nOstatní organické sloučeniny\nS-6b\n31\n3102\nMinerální nebo chemická hnojiva dusíkatá\n3103 10\nSuperfosfáty\n3105\nMinerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; produkty kapitoly 31 ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg\n32\nex Kapitola 32\nTříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty, kromě produktů podpoložek 3201 20 00, 3201 90 20, ex 3201 90 90 (tříselné výtažky z eukalyptu), ex 3201 90 90 (tříselné výtažky získané z plodů gambier a myrobalan) a ex 3201 90 90 (další tříselné výtažky rostlinného původu)\n33\nKapitola 33\nVonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky\n34\nKapitola 34\nMýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry\n35\n3501\nKasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy\n3502 90 90\nAlbumináty a ostatní deriváty albuminu\n3503 00\nŽelatina (včetně želatiny v pravoúhlých (včetně čtvercových) fóliích, též povrchově upravená nebo barvená) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, kromě kaseinových klihů čísla 3501\n3504 00 00\nPeptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožový prášek, též chromovaný\n3505 10 50\nEsterifikované a etherifikované škroby\n3506\nPřipravené klihy a jiná připravená lepidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté; výrobky vhodné k použití jako klihy nebo lepidla, upravené pro drobný prodej jako klihy nebo lepidla, o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg\n3507\nEnzymy; připravené enzymy, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n36\nKapitola 36\nVýbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky\n37\nKapitola 37\nFotografické nebo kinematografické zboží\n38\nex Kapitola 38\nRůzné chemické výrobky, kromě produktů položek 3809 10 a 3824 60\nS-7a\n39\nKapitola 39\nPlasty a výrobky z nich\nS-7b\n40\nKapitola 40\nKaučuk a výrobky z něj\nS-8a\n41\nex 4104\nVyčiněné nebo poločiněné (crust) kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené, kromě produktů podpoložek 4104 41 19 a 4104 49 19\nex 4106 31 00\nVyčiněné nebo poločiněné (crust) kůže a kožky z vepřů, odchlupené, v mokrém stavu (včetně wet-blue), štípané, avšak dále neupravené, nebo v suchém stavu (poločiněné (crust)), též štípané, avšak dále neupravené\n4106 32 00\n4107\nUsně z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114\n4112 00 00\nUsně ovčí nebo jehněčí, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114\n4113\nUsně ostatních zvířat, po vyčinění nebo po zpracování na crust dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114\n4114\nZámiš (včetně kombinovaného zámiše); lakové usně a lakové-laminované usně; metalizované usně\n4115 10 00\nKompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích\nS-8b\n42\nKapitola 42\nKožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)\n43\nKapitola 43\nKožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich\nS-9a\n44\nKapitola 44\nDřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí\nS-9b\n45\nKapitola 45\nKorek a korkové výrobky\n46\nKapitola 46\nVýrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky\nS-11a\n50\nKapitola 50\nHedvábí\n51\nex Kapitola 51\nVlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, kromě produktů čísla 5105; žíněné nitě a tkaniny\n52\nKapitola 52\nBavlna\n53\nKapitola 53\nJiná rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití\n54\nKapitola 54\nChemická nekonečná vlákna; pásky a podobné tvary z chemických textilních materiálů\n55\nKapitola 55\nSyntetická střižová vlákna\n56\nKapitola 56\nVata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich\n57\nKapitola 57\nKoberce a jiné textilní podlahové krytiny\n58\nKapitola 58\nSpeciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky\n59\nKapitola 59\nTextilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití\n60\nKapitola 60\nPletené nebo háčkované textilie\nS-11b\n61\nKapitola 61\nOděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované\n62\nKapitola 62\nOděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované\n63\nKapitola 63\nJiné zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry\nS-12a\n64\nKapitola 64\nObuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků\nS-12b\n65\nKapitola 65\nPokrývky hlavy a jejich části a součásti\n66\nKapitola 66\nDeštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti\n67\nKapitola 67\nUpravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů\nS-13\n68\nKapitola 68\nVýrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů\n69\nKapitola 69\nKeramické výrobky\n70\nKapitola 70\nSklo a skleněné výrobky\nS-14\n71\nKapitola 71\nPřírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince\nS-15a\n72\n7202\nFeroslitiny\n73\nKapitola 73\nVýrobky ze železa nebo oceli\nS-15b\n74\nKapitola 74\nMěď a výrobky z ní\n75\n7505 12 00\nTyče, pruty a profily, ze slitin niklu\n7505 22 00\nDráty, ze slitin niklu\n7506 20 00\nDesky, plechy, pásy a fólie, ze slitin niklu\n7507 20 00\nPříslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z niklu\n76\nex Kapitola 76\nHliník a výrobky z něho, kromě výrobků čísla 7601\n78\nex Kapitola 78\nOlovo a výrobky z něho, kromě výrobků podpoložky 7801 99\n7801 99\nNetvářené (surové) olovo jiné než rafinované a jiné než s obsahem antimonu o hmotnosti převažující nad hmotností každého z dalších prvků\n79\nex Kapitola 79\nZinek a výrobky z něho, kromě výrobků čísel 7901 a 7903\n81\nex Kapitola 81\nOstatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich, kromě produktů podpoložek 8101 10 00, 8101 94 00, 8102 10 00, 8102 94 00, 8104 11 00, 8104 19 00, 8107 20 00, 8108 20 00, 8108 30 00, 8109 20 00, 8110 10 00, 8112 21 90, 8112 51 00, 8112 59 00, 8112 92 a 8113 00 20\n82\nKapitola 82\nNástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů\n83\nKapitola 83\nRůzné výrobky z obecných kovů\nS-16\n84\nKapitola 84\nJaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti\n85\nKapitola 85\nElektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů\nS-17a\n86\nKapitola 86\nŽelezniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu\nS-17b\n87\nKapitola 87\nVozidla, jiná něž kolejová, jejich části, součásti a příslušenství\n88\nKapitola 88\nLetadla, kosmické lodě a jejich části a součásti\n89\nKapitola 89\nLodě, čluny a plovoucí konstrukce\nS-18\n90\nKapitola 90\nOptické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství\n91\nKapitola 91\nHodiny a hodinky a jejich části a součásti\n92\nKapitola 92\nHudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů\nS-20\n94\nKapitola 94\nNábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby\n95\nKapitola 95\nHračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství\n96\nKapitola 96\nRůzné výrobky\n(1)  Pro produkty podpoložky 0306 13 je celní sazba 3,6 %.\n(2)  U produktů podpoložky 1704 10 90 se výše specifického cla omezuje na 16 % celní hodnoty.\nPŘÍLOHA X\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 732/2008\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\n—\nČl. 2 bod a)\nČl. 2 bod a)\nČl. 2 bod g)\nČl. 2 bod b)\nČl. 2 bod h)\nČl. 2 bod c)\nČl. 2 bod b) až f)\n—\nČl. 2 bod i)\n—\nČl. 2 bod j)\n—\nČl. 2 bod k)\n—\nČl. 2 bod l)\nČl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 první pododstavec\nČl. 4 odst. 1\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec\n—\nČl. 3 odst. 3\nČl. 5 odst. 4\n—\nČl. 4 odst. 2 a 3\nČlánek 4\nČl. 6 odst. 1 a čl. 11 odst. 1\nČl. 5 odst. 1 a 2\nČl. 33 odst. 1 a 2\nČl. 5 odst. 3\n—\nČl. 6 odst. 1 až 6\nČl. 7 odst. 1 až 6\nČl. 6 odst. 7\n—\nČl. 7 odst. 1 a 2\nČl. 12 odst. 1 a 2\nČl. 7 odst. 3\n—\nČl. 8 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\n—\nČl. 9 odst. 2\nČl. 8 odst. 2\nPříloha VII\nČl. 8 odst. 3 první pododstavec\nČl. 13 odst. 1\n—\nČl. 13 odst. 2\nČl. 8 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 14 odst. 1\n—\nČl. 14 odst. 2 a 3\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 10 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 3\n—\n—\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 1\n—\nČl. 10 odst. 2\nČl. 10 odst. 4\n—\nČl. 10 odst. 5\nČl. 10 odst. 3\nČl. 10 odst. 6\nČl. 10 odst. 4\n—\nČl. 10 odst. 5\n—\nČl. 10 odst. 6\n—\n—\nČl. 10 odst. 7\n—\nČlánek 16\nČl. 11 odst. 1 až 7\nČlánek 18\nČl. 11 odst. 8\nČlánek 17\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\nČlánek 8 a příloha VI\nČlánek 14\nČlánek 34\nČl. 15 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 15 odst. 2\nČl. 15 odst. 1\n—\nČl. 15 odst. 2\nČl. 15 odst. 3\nČl. 19 odst. 2\n—\nČlánek 20\nČlánek 16\nČlánek 21\nČlánek 17\nČl. 15 odst. 3 a čl. 19 odst. 3\nČlánek 18\nČl. 15 odst. 4 až 7 a čl. 19 odst. 4 až 7\nČlánek 19\nČl. 15 odst. 8 až 12 a čl. 19 odst. 8 až 14\nČl. 20 odst. 1\nČlánek 22\nČl. 20 odst. 2 a 3\nČl. 24 odst. 1 až 3\nČl. 20 odst. 4\nČlánek 23\nČl. 20 odst. 5\nČl. 10 odst. 4\nČl. 20 odst. 6\nČlánek 26\nČl. 20 odst. 7\nČlánek 25\n—\nČlánek 27\n—\nČlánek 28\nČl. 20 odst. 8\nČlánek 29\nČlánek 21\nČlánek 30\nČl. 22 odst. 1\nČlánek 31\nČl. 22 odst. 2\n—\nČlánek 23\nČlánek 32\nČlánek 24\n—\nČl. 25 bod a)\nČl. 6 odst. 2 a čl. 11 odst. 2\nČl. 25 bod b)\nČl. 3 odst. 3 a čl. 17 odst. 2 a 3\nČl. 25 bod c)\nČl. 5 odst. 2\nČl. 25 bod d)\nČl. 8 odst. 3\nČl. 25 bod e)\nČl. 10 odst. 4\nČlánek 26\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\n—\nČlánek 37\n—\nČlánek 38\nČl. 27 odst. 1 a 2\nČl. 39 odst. 1\nČl. 27 odst. 3\n—\nČl. 27 odst. 4 a 5\nČl. 39 odst. 2 až 4\nČlánek 28\n—\nČlánek 29\n—\nČlánek 30\n—\nČlánek 31\n—\n—\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\n—\nČlánek 42\nČl. 32 odst. 1\nČl. 43 odst. 1\nČl. 32 odst. 2\nČl. 43 odst. 2 a 3\n—\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II, III a IV\nPříloha II\nPřílohy V a IX\nPříloha III část A\nPříloha VIII část A\nPříloha III část B\nPříloha VIII část B\n—\nPříloha X", "summary": "Preferenční dovozní cla Evropské unie pro rozvojové země\nPreferenční dovozní cla Evropské unie pro rozvojové země\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nV roce 2012 Evropská unie (EU) schválila nová pravidla, aby tento systém, fungující od roku 1971, přenastavila. Tato pravidla mu dodávají větší transparentnost a čitelnost z pohledu zvýhodněných zemí, zejména vzhledem k proměně modelu globálního obchodování za poslední desetiletí. Systém se nyní zaměřuje na země v největší nouzi. Nařízení nezahrnuje země, které již využívají preference v rámci dohod o volném obchodu s EU nebo autonomnějších úmluv s EU (obvykle dočasných, než budou uzavřeny komplexnější, dlouhodobější dohody s EU).\nKLÍČOVÉ BODY\nSystém všeobecných celních preferencí (GSP) EU nabízí rozvojovým zemím platbu nižších cel za jejich produkty vyvážené do EU. To pomáhá oživit jejich ekonomiky.\nTři oblasti systémuStandardní GSP. Cla na zboží dovezené z rozvojové země jsou omezena nebo pozastavena. Výjimka: toto neplatí, pokud Světová banka během tří let po sobě následujících bezprostředně předtím, než EU aktualizuje seznam zvýhodněných zemí, zemi zařadila mezi země s vysokými nebo vyššími středními příjmy. GSP+ (systém pobídek). Ještě nižší cla pro země, které ratifikují a provádějí 27 stanovených mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, životním prostředí a řádné správě věcí veřejných. Všechno kromě zbraní pro nejméně rozvinuté země. Dovoz veškerého zboží s výjimkou zbraní z nejméně rozvinutých zemí podle Organizace spojených národů zcela bez cel a kvót.Pozastavení účasti zemí\nEU může nižší cla dočasně pozastavit např. z následujících důvodů:porušování klíčových zásad v úmluvách o lidských a pracovních právech, nekalé obchodní praktiky, vážné nedostatky v celních kontrolách (např. vývoz či tranzit nelegálních drog), vnitrostátní zákony země zvýhodněné režimem GSP+ již nezahrnují příslušné úmluvy (nebo tyto zákony nejsou účinně prováděny).Ukončení u zemí zažívajících rozvojNěkteré země mohou být chudé, přesto si však vybudují vysoce konkurenceschopná vývozní odvětví. V tu chvíli již preference zajišťující úspěšné proniknutí na trhy EU nepotřebují. Zemím s odvětvími produkujícími takto konkurenceschopné výrobky proto systém GSP na základě mechanismu odstupňování preference odejme.Stabilnější a čitelnějšíNový systém GSP nabízí dovozcům a vývozcům větší stabilitu a předvídatelnost, protože nyní trvá deset let (na rozdíl od tří let v minulosti). Vývozci vědí, že dojde-li v seznamu zvýhodněných zemí ke změnám, existují přinejmenším roční přechodná období. Země teď s jistotou vědí, že ze seznamů zvýhodněných zemí mohou být vyňaty, jen pokud je seznamy Organizace spojených národů během tří po sobě následujících let zařadí mezi země s vysokými nebo vyššími středními příjmy.Dočasná dovozní omezení\nPokud dovoz ze zvýhodněných zemí způsobuje výrobci v EU vážné potíže nebo pokud tato situace hrozí, může EU uplatnit ochranná opatření (dočasná omezení). Může rovněž uplatnit kontrolní opatření na farmářské výrobky. Žádná z těchto opatření ještě nebyla za dobu fungování systému uplatněna.\nSeznam zvýhodněných zemí\nNařízení (EU) č. 978/2012 se mění prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci s cílem aktualizovat seznam zemí, na něž se vztahují celní preference v rámci systému GSP+. Viz nejnovější konsolidované znění.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 20. listopadu 2012.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Systém všeobecných preferencí (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1–82).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 978/2012 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění je pouze pro informaci.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 155/2013 ze dne 18. prosince 2012 o stanovení pravidel pro poskytnutí zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 48, 21.2.2013, s. 5–7).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 ze dne 28. srpna 2013 o stanovení pravidel týkajících se postupu pro dočasné odnětí celních preferencí a přijetí obecných ochranných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 16–21).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 607/2013 ze dne 12. června 2013 o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru/Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 13–14).\nPoslední aktualizace 03.02.2022"}
{"celex_id": "32012R0258", "reference": "30.3.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 94/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 258/2012\nze dne 14. března 2012,\nkterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV souladu s rozhodnutím Rady 2001/748/ES ze dne 16. října 2001 o podpisu jménem Evropského společenství Protokolu o nedovolené výrobě a distribuci střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, připojeného k Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu (2), Komise uvedený protokol (dále jen „protokol OSN o střelných zbraních“) podepsala jménem Společenství dne 16. ledna 2002.\n(2)\nProtokol OSN o střelných zbraních, jehož cílem je podpořit, usnadnit a posílit spolupráci mezi stranami při prevenci, potírání a vymýcení nedovolené výroby střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, vstoupil v platnost dne 3. července 2005.\n(3)\nZa účelem snazšího sledování střelných zbraní a účinného potírání nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi, jejich součástmi a hlavními částmi a střelivem je nezbytné, aby se zlepšila výměna informací mezi členskými státy, a to zejména lepším využitím stávajících komunikačních kanálů.\n(4)\nOsobní údaje musí být zpracovávány v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4).\n(5)\nVe sdělení ze dne 18. července 2005 o opatřeních k zajištění větší bezpečnosti výbušnin, rozbušek, materiálů k výrobě bomb a střelných zbraní (5) Komise oznámila svůj záměr provést článek 10 protokolu OSN o střelných zbraních v rámci opatření, která je nutno přijmout, aby Unie mohla uvedený protokol uzavřít.\n(6)\nProtokol OSN o střelných zbraních vyžaduje, aby strany zavedly nebo zlepšily správní postupy nebo systémy, a mohly tak provádět účinnou kontrolu výroby, označování, dovozu a vývozu střelných zbraní.\n(7)\nDodržení protokolu OSN o střelných zbraních rovněž vyžaduje, aby nedovolená výroba střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí a střeliva či obchodování s nimi byly kvalifikovány jako trestný čin a aby byla přijata opatření, která umožní konfiskaci takto vyrobeného nebo prodávaného zboží.\n(8)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na střelné zbraně, jejich součásti a hlavní části nebo střelivo výhradně určené pro vojenské účely. Opatření ke splnění požadavků článku 10 protokolu OSN o střelných zbraních by měla být přizpůsobena, aby bylo možné stanovit zjednodušené postupy pro střelné zbraně pro civilní použití. Mělo by být tedy zajištěno určité usnadnění, pokud jde o povolení k vícenásobným přepravám, tranzitní opatření a dočasný vývoz pro zákonné účely.\n(9)\nTímto nařízením není dotčeno uplatňování článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie, který odkazuje na podstatné zájmy bezpečnosti členských států, a toto nařízení ani nemá vliv na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (6) ani na směrnici Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (7). Protokol OSN o střelných zbraních, a tudíž ani toto nařízení, se kromě toho nevztahují na mezistátní transakce nebo na státní převody v případech, kdy by bylo použitím protokolu dotčeno právo smluvního státu přijmout opatření v zájmu národní bezpečnosti v souladu s Chartou Organizace spojených národů.\n(10)\nSměrnice 91/477/EHS upravuje převod střelných zbraní pro civilní použití na území Unie, zatímco toto nařízení se zaměřuje na opatření ohledně vývozu z celního území Unie do třetích zemí nebo přes jejich území.\n(11)\nStřelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo podléhají při dovozu z třetích zemí právu Unie, a zejména požadavkům směrnice 91/477/EHS.\n(12)\nMěla by být zajištěna konzistence ohledně ustanovení o vedení záznamů platných podle práva Unie.\n(13)\nZa účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly přijmout opatření, kterými by příslušným orgánům poskytly příslušné pravomoci.\n(14)\nZa účelem vedení seznamu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva, pro které je podle tohoto nařízení vyžadováno povolení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o udržování souladu přílohy I tohoto nařízení s přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (8) a s přílohou I směrnice Rady 91/477/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(15)\nUnie přijala soubor celních předpisů obsažených v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (9), a v prováděcích ustanoveních k němu stanovených v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (10). V úvahu je třeba vzít také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (modernizovaný celní kodex) (11), jehož ustanovení jsou podle článku 188 uvedeného nařízení použitelná v různých fázích. Žádným ustanovením tohoto nařízení nejsou omezeny pravomoci přiznané podle celního kodexu Společenství a jeho prováděcích ustanovení.\n(16)\nČlenské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(17)\nTímto nařízením není dotčen režim Unie pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití zavedený nařízením Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009 (12).\n(18)\nToto nařízení je v souladu s ostatními příslušnými ustanoveními o střelných zbraních, jejich součástech, hlavních částech a střelivu pro vojenské použití, o bezpečnostních strategiích, nedovoleném obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a o vývozu vojenské technologie, včetně společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (13).\n(19)\nKomise a členské státy by se měly navzájem informovat o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a o jiných důležitých informacích, které jsou v souvislosti s tímto nařízením dostupné.\n(20)\nToto nařízení nebrání členským státům v uplatňování jejich ústavních předpisů týkajících se přístupu veřejnosti k úředním dokumentům, a to při zohlednění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (14),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 1\nToto nařízení stanoví pravidla upravující vývozní povolení a opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva pro účely provedení článku 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (dále jen „protokol OSN o střelných zbraních“).\nČlánek 2\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„střelnou zbraní“ jakákoli ruční zbraň s hlavní, která vystřeluje nebo je konstruována či může být upravena tak, aby vystřelovala jednotnou, hromadnou nebo plynovou střelu (obecně projektil) působením okamžitého uvolnění chemické energie, jak je uvedeno v příloze I.\nMá se za to, že zbraň lze uschopnit ke střelbě projektilem působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže:\n—\nmá vzhled střelné zbraně a\n—\nv důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyrobena, může být uschopněna ke střelbě;\n2)\n„součástmi“ jakákoli součást nebo náhradní součást, jak je uvedeno v příloze I, zvlášť zkonstruovaná pro střelnou zbraň a nezbytná pro její funkci včetně hlavně, rámu, pouzdra závěru, závěru nebo nábojového válce revolveru, závorníku, nosiče závorníku a jakéhokoli zařízení zkonstruovaného nebo upraveného k utlumení hluku výstřelu;\n3)\n„hlavními částmi“ mechanismus závěru, nábojová komora a hlaveň střelné zbraně, které se, jako oddělené předměty, zahrnují do kategorie těch střelných zbraní, kterých jsou nebo mají být součástí;\n4)\n„střelivem“ kompletní náboj nebo jeho komponenty, jako jsou nábojnice, zápalky, výmetné náplně nebo projektily, které se používají ve střelných zbraních, jak je uvedeno v příloze I, za podmínky, že tyto komponenty samotné podléhají v příslušném členském státě povolení;\n5)\n„znehodnocenými střelnými zbraněmi“ předměty jinak odpovídající definici střelné zbraně, které byly trvale znehodnoceny způsobem, který zajišťuje, že všechny hlavní části střelné zbraně jsou trvale nepoužitelné a není možné je jakkoli odstranit, nahradit nebo upravit za účelem uschopnění ke střelbě.\nČlenské státy přijmou opatření k ověření těchto znehodnocení příslušným orgánem. Členské státy v rámci uvedeného ověření zajistí vydání osvědčení nebo dokladu, který potvrzuje znehodnocení střelné zbraně, nebo zřetelné odpovídající označení takové zbraně;\n6)\n„vývozem“:\na)\nrežim vývozu ve smyslu článku 161 nařízení (EHS) č. 2913/92;\nb)\nzpětný vývoz ve smyslu článku 182 nařízení (EHS) č. 2913/92, nikoliv však včetně zboží přepravovaného v režimu vnějšího tranzitu podle článku 91 uvedeného nařízení, pokud nejsou splněny formality zpětného vývozu podle čl. 182 odst. 2 uvedeného nařízení;\n7)\n„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba nebo, pokud takovou možnost stanoví platné právní předpisy, sdružení osob uznané jako způsobilé k právním úkonům, ačkoli nemá právní postavení právnické osoby;\n8)\n„vývozcem“ jakákoli osoba usazená v Unii, která podává nebo jejímž jménem je podáváno vývozní prohlášení, totiž osoba, která je v okamžiku přijetí prohlášení smluvní stranou smlouvy uzavřené s příjemcem ve třetí zemi a která je oprávněna rozhodnout o odeslání zboží mimo celní území Unie. Nebyla-li uzavřena smlouva o vývozu nebo nejedná-li tato osoba svým jménem, rozumí se vývozcem osoba, která je oprávněna rozhodnout o odeslání zboží mimo celní území Unie.\nNáleží-li podle smlouvy, na které je vývoz založen, právo nakládat se střelnými zbraněmi, jejich součástmi a hlavními částmi nebo střelivem osobě usazené mimo Unii, považuje se za vývozce smluvní strana usazená v Unii;\n9)\n„celním územím Unie“ území ve smyslu článku 3 nařízení (EHS) č. 2913/92;\n10)\n„vývozním prohlášením“ právní úkon, kterým projevuje osoba předepsanou formou a způsobem svůj záměr propustit střelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo do režimu vývozu;\n11)\n„dočasným vývozem“ přeprava, při níž střelné zbraně opustí celní území Unie a předpokládá se jejich zpětný dovoz ve lhůtě nepřesahující 24 měsíců;\n12)\n„tranzitem“ přeprava zboží, které opouští celní území Unie a je přepravováno přes území jedné nebo více třetích zemí s konečným místem určení v jiné třetí zemi;\n13)\n„překládkou“ tranzit zahrnující fyzickou vykládku zboží z dopravního prostředku použitého k dovozu, po níž následuje nové naložení za účelem zpětného vývozu, zpravidla na jiný dopravní prostředek;\n14)\n„vývozním povolením“:\na)\njednorázové povolení či licence udělená jednomu konkrétnímu vývozci pro jednotlivou přepravu jedné nebo více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva jednomu určitému konečnému příjemci nebo deklarovanému příjemci ve třetí zemi nebo\nb)\nvícenásobné povolení či licence udělená jednomu konkrétnímu vývozci pro vícenásobnou přepravu jedné nebo více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva jednomu určitému konečnému příjemci nebo deklarovanému příjemci ve třetí zemi nebo\nc)\nsouhrnné povolení či licence udělená jednomu konkrétnímu vývozci pro vícenásobnou přepravu jedné nebo více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva několika určitým konečným příjemcům nebo deklarovaným příjemcům v jedné či více třetích zemích;\n15)\n„nedovoleným obchodováním“ dovoz, vývoz, prodej, dodávání, přeprava nebo převod střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí nebo střeliva z území jednoho členského státu nebo přes jeho území na území třetí země, pokud platí jakákoliv z následujících podmínek:\na)\ndotčený členský stát to nepovoluje v souladu s tímto nařízením;\nb)\nstřelné zbraně nejsou označeny v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 91/477/EHS;\nc)\ndovážené střelné zbraně nejsou při dovozu opatřeny ani jednoduchým označením umožňujícím zjistit první zemi dovozu v rámci Evropské unie nebo pokud střelné zbraně takto označené nejsou, jedinečným označením identifikujícím dovážené střelné zbraně;\n16)\n„sledováním“ systematické sledování střelných zbraní a tam, kde je to možné, jejich součástí, hlavních částí a střeliva od výrobce ke kupujícímu za účelem pomoci příslušným orgánům členských států zjistit, vyšetřit a analyzovat nedovolenou výrobu a nedovolené obchodování.\nČlánek 3\n1.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\nmezistátní transakce nebo státní převody;\nb)\nstřelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo, pokud jsou určeny speciálně pro vojenské použití, a v žádném případě na střelné zbraně plně automatického typu;\nc)\nstřelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo, jsou-li určeny pro ozbrojené síly, policii nebo orgány veřejné správy členských států;\nd)\nsběratele a subjekty se zaměřením na kulturní a historické stránky střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva, kteří jsou jako takoví pro účely tohoto nařízení uznáni členským státem, na jehož území jsou usazeni, za předpokladu, že jsou zajištěna opatření ke sledování;\ne)\nznehodnocené střelné zbraně;\nf)\nstarožitné střelné zbraně a jejich repliky, jak jsou definovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, za předpokladu, že ke starožitným střelným zbraním nepatří střelné zbraně vyrobené po roce 1899.\n2.   Tímto nařízením není dotčeno nařízení (EHS) č. 2913/92 (celní kodex Společenství), nařízení (EHS) č. 2454/93 (prováděcí ustanovení k celnímu kodexu Společenství), nařízení (ES) č. 450/2008 (modernizovaný celní kodex), ani režim pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití zavedený nařízením (ES) č. 428/2009 (nařízení o dvojím užití).\nKAPITOLA II\nVÝVOZNÍ POVOLENÍ, POSTUPY A KONTROLY A OPATŘENÍ PRO DOVOZ A TRANZIT\nČlánek 4\n1.   Pro vývoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva uvedených v příloze I je vyžadováno vývozní povolení v souladu s formulářem uvedeným v příloze II. Povolení udělí příslušné orgány členského státu, ve kterém je vývozce usazen, a vydají je v písemné podobě či elektronicky.\n2.   V případech, kdy vývoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva vyžaduje vývozní povolení podle tohoto nařízení a uvedený vývoz zároveň podléhá požadavkům na povolení v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP, mohou členské státy pro splnění povinností jim uložených tímto nařízením a uvedeným společným postojem použít jednotný postup.\n3.   Pokud jsou střelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo umístěny v jednom či více členských státech jiných, než je stát, v němž byla podána žádost o vývozní povolení, musí být tato skutečnost v této žádosti uvedena. Příslušné orgány členského státu, jimž byla žádost o vývozní povolení podána, neprodleně konzultují příslušné orgány dotčeného členského státu nebo členských států a poskytnou jim příslušné informace. Konzultovaný členský stát nebo členské státy oznámí ve lhůtě deseti pracovních dnů případné námitky proti udělení takového povolení, jimiž je členský stát, v němž byla žádost podána, vázán.\nČlánek 5\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6, pokud jde o změny přílohy I na základě změn přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 a na základě změn přílohy I směrnice 91/477/EHS.\nČlánek 6\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 7\n1.   Před vydáním vývozního povolení pro střelné zbraně, jejich součásti, hlavní části a střelivo dotyčný členský stát ověří, zda:\na)\ndovážející třetí země povolila příslušný dovoz a\nb)\ntřetí země tranzitu, pokud existují, písemně a nejpozději před zahájením přepravy oznámily, že nemají proti tranzitu námitky. Toto ustanovení se nevztahuje na:\n—\npřepravu námořní nebo vzdušnou cestou a přes přístavy či letiště třetích zemí za předpokladu, že nedojde k překládce nebo změně dopravního prostředku,\n—\ndočasný vývoz k ověřitelným zákonným účelům, k nimž patří lov, sportovní střelba, znalecké posouzení, výstavy bez prodeje a opravy.\n2.   Jestliže nebyly doručeny žádné námitky proti tranzitu do 20 pracovních dnů ode dne písemné žádosti vývozce o oznámení, že proti tranzitu nejsou námitky, mohou členské státy rozhodnout, že se má za to, že konzultovaná třetí země tranzitu nemá námitky.\n3.   Vývozce poskytne příslušnému orgánu členského státu odpovědnému za vydávání vývozního povolení potřebné doklady, které prokazují, že dovážející třetí země povolila dovoz a že třetí země tranzitu neměla proti tranzitu námitky.\n4.   Členské státy zpracují žádosti o vývozní povolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátního práva nebo praxe, která nepřekročí 60 pracovních dní ode dne, k němuž byly příslušným orgánům poskytnuty všechny požadované informace. Za výjimečných okolností a v náležitě odůvodněných případech může být uvedená lhůta prodloužena na 90 pracovních dní.\n5.   Doba platnosti vývozního povolení nesmí překročit dobu platnosti dovozního povolení. Pokud v dovozním povolení není uvedena doba jeho platnosti, je doba platnosti vývozního povolení, kromě výjimečných okolností a náležitě odůvodněných případů, nejméně devět měsíců.\n6.   Členské státy se mohou rozhodnout používat pro účely zpracování žádostí o vývozní povolení elektronické dokumenty.\nČlánek 8\n1.   Pro účely sledování musí vývozní povolení a dovozní licence nebo dovozní povolení vydané dovážející třetí zemí a průvodní doklady společně obsahovat mimo jiné tyto údaje:\na)\ndatum vydání a skončení platnosti;\nb)\nmísto vydání;\nc)\nzemě vývozu;\nd)\nzemě dovozu;\ne)\npřípadně třetí země tranzitu;\nf)\npříjemce;\ng)\nkonečný příjemce, je-li znám při zahájení přepravy;\nh)\npodrobnosti umožňující identifikaci střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva a jejich množství včetně označení střelných zbraní provedené nejpozději před zahájením přepravy.\n2.   Vývozce předem, nejpozději před zahájením přepravy, poskytne údaje podle odstavce 1, jsou-li uvedeny v dovozní licenci nebo dovozním povolení, třetím zemím tranzitu.\nČlánek 9\n1.   Zjednodušené postupy pro dočasný vývoz či zpětný vývoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva se použijí takto:\na)\nvývozní povolení se nevyžaduje:\ni)\nod lovců či sportovních střelců pro dočasný vývoz zbraní, které jsou součástí jejich cestovních osobních věcí, během cesty do třetí země za předpokladu, že příslušným orgánům svou cestu řádně odůvodní, zejména předložením pozvání nebo jiného důkazu své lovecké nebo sportovní činnosti v cílové třetí zemi, a to pro dočasný vývoz:\n—\njedné či více střelných zbraní,\n—\njejich hlavních částí, pokud jsou označeny, a součástí,\n—\nstřeliva souvisejícího s těmito zbraněmi do počtu nejvýše 800 nábojů pro jednoho lovce a nejvýše 1 200 nábojů pro jednoho sportovní střelce,\nii)\nod lovců či sportovních střelců pro zpětný vývoz střelných zbraní, které jsou součástí jejich cestovních osobních věcí, po jejich dočasném používání pro účely lovu nebo sportovní střelby za předpokladu, že tyto střelné zbraně zůstávají ve vlastnictví osoby usazené mimo celní území Unie a jsou zpětně vyváženy této osobě.\nb)\nPři opouštění celního území Unie přes území jiného členského státu než toho členského státu, kde mají bydliště, předloží lovci a sportovní střelci příslušným orgánům evropský zbrojní pas podle článků 1 a 12 směrnice 91/477/EHS. V případě letecké přepravy se evropský zbrojní pas předloží příslušným orgánům při předání příslušného zboží letecké společnosti za účelem jejich přepravy mimo celní území Unie.\nLovci a sportovní střelci mohou při opouštění celního území Unie přes členský stát, kde mají bydliště, předložit namísto evropského zbrojního pasu jiný dokument, který příslušné orgány tohoto členského státu považují za platný pro tento účel.\nc)\nPříslušné orgány členského státu pozastaví na dobu nepřesahující deset dní postup vývozu nebo, pokud je to nezbytné, jiným způsobem zabrání tomu, aby střelné zbraně, jejich součásti a hlavní části nebo střelivo opustily celní území Unie přes území tohoto členského státu, mají-li důvodné podezření, že důvody, které lovci či sportovní střelci uvedli, nejsou v souladu s příslušnými hledisky a povinnostmi stanovenými v článku 10. Za výjimečných okolností a v náležitě odůvodněných případech může být lhůta uvedená v tomto písmenu prodloužena na 30 dní.\n2.   Členské státy zavedou v souladu se svým vnitrostátním právem zjednodušené postupy pro:\na)\nzpětný vývoz střelných zbraní po jejich dočasném používání pro účely znaleckého posouzení nebo výstav bez prodeje nebo v režimu aktivního zušlechťovacího styku za účelem opravy za předpokladu, že tyto střelné zbraně zůstávají ve vlastnictví osoby usazené mimo celní území Unie a jsou zpětně vyváženy této osobě;\nb)\nzpětný vývoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva v případě jejich dočasného uskladnění od okamžiku jejich vstupu na celní území Unie do jeho opuštění;\nc)\ndočasný vývoz střelných zbraní pro účely znaleckého posouzení, oprav a výstav bez prodeje za předpokladu, že vývozce doloží oprávněné držení těchto střelných zbraní a vyváží je v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo dočasného vývozu.\nČlánek 10\n1.   Při rozhodování o tom, zda mají udělit vývozní povolení podle tohoto nařízení, zohlední členské státy veškerá významná hlediska, a to případně i:\na)\nsvé závazky a povinnosti, které mají jako strany příslušných mezinárodních dohod o kontrole vývozu nebo příslušných mezinárodních smluv;\nb)\nhlediska národní zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně těch, na která se vztahuje společný postoj 2008/944/SZBP;\nc)\nhlediska týkající se zamýšleného konečného použití, příjemce, určeného konečného příjemce a nebezpečí zneužití.\n2.   Při posuzování žádosti o vývozní povolení zohledňují členské státy kromě příslušných hledisek stanovených v odstavci 1 i to, zda vývozce používá přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro zajištění souladu s ustanoveními a cíli tohoto nařízení a s podmínkami povolení.\nPři rozhodování, zda mají udělit vývozní povolení podle tohoto nařízení, dodržují členské státy své závazky, pokud jde o sankce uložené na základě rozhodnutí přijatých Radou nebo na základě rozhodnutí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo na základě závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, zejména pokud jde o zbrojní embarga.\nČlánek 11\n1.   Členské státy:\na)\nzamítnou udělení vývozního povolení, jestliže má žadatel záznam v rejstříku trestů týkající se jednání, které představovalo trestný čin uvedený v čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (15), nebo jiného jednání za předpokladu, že představovalo trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody na nejméně čtyři roky nebo přísnější trest;\nb)\nzruší, pozastaví, změní nebo odvolají vývozní povolení, jestliže podmínky pro jeho udělení nejsou splněny nebo již nejsou splněny.\nTímto odstavcem nejsou dotčena přísnější pravidla vnitrostátních právních předpisů.\n2.   Pokud členské státy zamítnou, zruší, pozastaví, změní nebo odvolají vývozní povolení, oznámí to příslušným orgánům ostatních členských států a sdělí jim nezbytné informace. Pozastavily-li příslušné orgány členského státu platnost vývozního povolení, oznámí na konci doby pozastavení platnosti povolení konečné posouzení ostatním členským státům.\n3.   Dříve než příslušné orgány členského státu udělí vývozní povolení podle tohoto nařízení, zohlední všechna zamítavá rozhodnutí podle tohoto nařízení, jež jim byla oznámena, aby se ujistily, zda udělení povolení nebylo zamítnuto příslušnými orgány jiného členského státu nebo členských států v podstatě pro totožnou transakci (pokud jde o zboží mající v podstatě stejné parametry nebo technické vlastnosti a pro stejného dovozce nebo příjemce).\nNejdříve mohou konzultovat příslušné orgány členského státu nebo členských států, které vydaly rozhodnutí o zamítnutí, zrušení, pozastavení, změně nebo odvolání vývozního povolení podle odstavců 1 a 2. Jestliže po této konzultaci příslušné orgány členského státu rozhodnou, že povolení udělí, oznámí to příslušným orgánům ostatních členských států a poskytnou veškeré nezbytné informace vysvětlující toto rozhodnutí.\n4.   Veškeré informace sdílené v souladu s ustanoveními tohoto článku musí být v souladu s ustanoveními čl. 19 odst. 2, jež se týkají jejich důvěrnosti.\nČlánek 12\nV souladu se svým platným vnitrostátním právem nebo praxí členské státy uchovávají po dobu nejméně dvaceti let všechny informace týkající se střelných zbraní a tam, kde je to vhodné a proveditelné, i jejich součástí, hlavních částí a střeliva, které jsou nezbytné pro sledování a identifikaci těchto střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva a pro prevenci a odhalování nedovoleného obchodování s nimi. Uvedené informace musí zahrnovat místo, datum vydání a datum skončení platnosti vývozního povolení, zemi vývozu, zemi dovozu, v případě potřeby třetí zemi tranzitu, příjemce, konečného příjemce, je-li znám v době zahájení vývozu, a popis a množství zboží včetně veškerých jeho označení.\nTento článek se nevztahuje na vývoz uvedený v článku 9.\nČlánek 13\n1.   Členské státy požádají v případě podezření dovážející třetí zemi o potvrzení přijetí odeslané zásilky střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí nebo střeliva.\n2.   Členské státy na žádost vyvážející třetí země, která je v době vývozu stranou protokolu OSN o střelných zbraních, potvrdí přijetí odeslané zásilky střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí nebo střeliva na celním území Unie, což v zásadě zajistí předložením příslušných celních dovozních dokladů.\n3.   Členské státy musí splňovat podmínky odstavců 1 a 2 v souladu se svým platným vnitrostátním právem nebo praxí. Zejména pokud jde o vývoz, může se příslušný orgán členského státu rozhodnout, zda se obrátí na vývozce nebo se přímo spojí s dovážející třetí zemí.\nČlánek 14\nČlenské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich postupy povolování byly bezpečné a aby bylo možné ověřit nebo potvrdit pravost povolení.\nOvěřování a potvrzování lze případně zajistit rovněž diplomatickou cestou.\nČlánek 15\nZa účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení přijmou členské státy nezbytná a přiměřená opatření umožňující jejich příslušným orgánům:\na)\nshromažďovat informace o jakékoli objednávce nebo transakci týkající se střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva a\nb)\nzajistit správné uplatňování opatření pro kontrolu vývozu, což může zahrnovat zejména právo vstupu do prostor osob, které se na vývozní transakci podílejí.\nČlánek 16\nČlenské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nKAPITOLA III\nCELNÍ FORMALITY\nČlánek 17\n1.   Při plnění celních formalit pro vývoz střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí nebo střeliva na celním úřadě vývozu vývozce prokáže, že obdržel nezbytné vývozní povolení.\n2.   Od vývozce může být požadován překlad všech dokumentů, které byly poskytnuty jako průkazní doklady, do úředního jazyka členského státu, ve kterém je vývozní prohlášení předkládáno.\n3.   Aniž je dotčena jakákoli pravomoc členských států, která jim byla svěřena podle nařízení (EHS) č. 2913/92, pozastaví členské státy na dobu, která nepřesahuje deset dní, postup vývozu ze svého území nebo, pokud je to nezbytné, jiným způsobem zabrání tomu, aby střelné zbraně, jejich součásti a hlavní části nebo střelivo, na které se vztahuje platné vývozní povolení, opustily celní území Unie přes jejich území, mají-li důvodné podezření, že:\na)\npři udělení povolení nebyly vzaty v úvahu příslušné informace nebo\nb)\nod doby, kdy bylo povolení uděleno, se změnily skutkové okolnosti.\nZa výjimečných okolností a v náležitě odůvodněných případech může být uvedená lhůta prodloužena na 30 dní.\n4.   Členské státy ve lhůtě nebo v prodloužené lhůtě uvedené v odstavci 3 buď uvolní střelné zbraně, jejich součásti a hlavní části nebo střelivo, nebo učiní opatření podle čl. 11 odst. 1 písm. b).\nČlánek 18\n1.   Členské státy mohou stanovit, že celní formality pro vývoz střelných zbraní, jejich součástí a hlavních částí nebo střeliva mohou být splněny pouze u celních úřadů k tomu zmocněných.\n2.   Využijí-li členské státy možnost stanovenou v odstavci 1, informují Komisi o náležitě zmocněných celních úřadech nebo o jejich následných změnách. Komise každý rok zveřejní a aktualizuje tyto informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.\nKAPITOLA IV\nSPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE\nČlánek 19\n1.   Členské státy ve spolupráci s Komisí a v souladu s čl. 21 odst. 2 přijmou veškerá vhodná opatření, aby zavedly přímou spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány s cílem zvýšit účinnost opatření stanovených tímto nařízením. Takové informace mohou zahrnovat:\na)\npodrobné údaje o vývozcích, jejichž žádost o povolení je zamítnuta, nebo o vývozcích, na něž se vztahují rozhodnutí přijatá členskými státy na základě článku 11;\nb)\núdaje o příjemcích nebo jiných osobách zapojených do podezřelých činností a údaje o použitých trasách, jsou-li dostupné.\n2.   Nařízení Rady (ES) č. 515/97 (16) o vzájemné pomoci, a zejména jeho ustanovení o důvěrnosti informací, se použijí obdobně na opatření podle tohoto článku, aniž je dotčen článek 20 tohoto nařízení.\nKAPITOLA V\nOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 20\n1.   Zřizuje se koordinační skupina pro vývoz střelných zbraní (dále jen „koordinační skupina“), které předsedá zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje do této skupiny jednoho zástupce.\nKoordinační skupina posoudí jakoukoli otázku týkající se uplatňování tohoto nařízení, kterou může vznést předseda nebo zástupce některého členského státu. Je vázána pravidly důvěrnosti nařízení (ES) č. 515/97.\n2.   Předseda koordinační skupiny nebo koordinační skupina konzultuje v případě potřeby příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.\nČlánek 21\n1.   Každý členský stát uvědomí Komisi o právních a správních předpisech přijatých k provedení tohoto nařízení, včetně opatření uvedených v článku 16.\n2.   Do 19. dubna 2012 informuje každý členský stát ostatní členské státy a Komisi o vnitrostátních orgánech příslušných k provádění článků 7, 9, 11 a 17. Na základě těchto informací Komise každý rok zveřejní a aktualizuje seznam těchto orgánů v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.\n3.   Do 19. dubna 2017 a po tomto dni na žádost koordinační skupiny a v každém případě jednou za deset let Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, která může zahrnovat návrhy na jeho změnu. Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace pro přípravu této zprávy, včetně informací o používání jednotného postupu stanoveného v čl. 4 odst. 2.\nČlánek 22\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 30. září 2013.\nČl. 13 odst. 1 a 2 se však použijí od třicátého dne po dni, kdy protokol OSN o střelných zbraních vstoupí v Evropské unii v platnost, poté, co bude uzavřen podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 14. března 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nN. WAMMEN\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. října 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. března 2012.\n(2)  Úř. věst. L 280, 24.10.2001, s. 5.\n(3)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(4)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(5)  COM(2005) 329. Sdělení rovněž oznámilo technické změny směrnice 91/477/EHS, které mají za cíl začlenění příslušných ustanovení vyžadovaných na základě Protokolu OSN, pokud jde o transfery zbraní uvnitř Společenství, na něž se vztahuje směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008 (Úř. věst. L 179, 8.7.2008, s. 5).\n(6)  Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51.\n(8)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.\n(14)  Úř. věst. L 145, 3.5.2001, s. 43.\n(15)  Úř. věst L 190, 18.7.2002, s. 1.\n(16)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).\nPŘÍLOHA I (1)\nSeznam střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva\nPopis\nKód KN (2)\n1\nKrátké poloautomatické nebo opakovací střelné zbraně\nex 9302 00 00\n2\nKrátké jednoranové střelné zbraně pro střelivo se středovým zápalem\nex 9302 00 00\n3\nKrátké jednoranové střelné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 28 cm\nex 9302 00 00\n4\nDlouhé poloautomatické střelné zbraně, jejichž zásobník a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje\nex 9303 20 10\nex 9303 20 95\nex 9303 30 00\nex 9303 90 00\n5\nDlouhé poloautomatické střelné zbraně, jejichž zásobník a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje, jejichž podávací ústrojí je odnímatelné nebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje\nex 9303 20 10\nex 9303 20 95\nex 9303 30 00\nex 9303 90 00\n6\nDlouhé opakovací a poloautomatické střelné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, která nepřesahuje délku 60 centimetrů\nex 9303 20 10\nex 9303 20 95\n7\nCivilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem\nex 9302 00 00\nex 9303 20 10\nex 9303 20 95\nex 9303 30 00\nex 9303 90 00\n8\nOpakovací dlouhé střelné zbraně jiné než uvedené v bodě 6\nex 9303 20 95\nex 9303 30 00\nex 9303 90 00\n9\nDlouhé jednoranové střelné zbraně s drátkovým vývrtem hlavně\nex 9303 30 00\nex 9303 90 00\n10\nPoloautomatické dlouhé střelné zbraně jiné než uvedené v bodech 4 až 7\nex 9303 90 00\n11\nKrátké jednoranové střelné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka není menší než 28 cm\nex 9302 00 00\n12\nJednoranové dlouhé střelné zbraně s hladkým vývrtem hlavně\n9303 10 00\nex 9303 20 10\nex 9303 20 95\n13\nSoučásti zvlášť zkonstruované pro střelnou zbraň a nezbytné pro její funkci včetně hlavně, rámu, pouzdra závěru, závěru nebo nábojového válce revolveru, závorníku, nosiče závorníku a jakéhokoli zařízení zkonstruovaného nebo upraveného k utlumení hluku výstřelu\nHlavní části těchto střelných zbraní: mechanismus závěru, nábojová komora a hlaveň střelné zbraně se, jako oddělené předměty, zahrnují do kategorie těch střelných zbraní, kterých jsou nebo mají být součástí.\nex 9305 10 00\nex 9305 21 00\nex 9305 29 00\nex 9305 99 00\n14\nStřelivo: kompletní náboj nebo jeho komponenty, jako jsou nábojnice, zápalky, výmetné náplně nebo projektily, které se používají ve střelných zbraních, za podmínky, že tyto komponenty samotné podléhají v příslušném členském státě povolení.\nex 3601 00 00\nex 3603 00 90\nex 9306 21 00\nex 9306 29 00\nex 9306 30 10\nex 9306 30 90\nex 9306 90 90\n15\nSbírky a sběratelské kusy historické hodnoty\nStarožitnosti starší sta let\nex 9705 00 00\nex 9706 00 00\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„krátkou střelnou zbraní“ střelná zbraň s hlavní nepřesahující 30 centimetrů nebo jejíž celková délka nepřesahuje 60 centimetrů;\nb)\n„dlouhou střelnou zbraní“ jakákoli jiná střelná zbraň než krátká střelná zbraň;\nc)\n„automatickou zbraní“ střelná zbraň, jež se automaticky znovu nabíjí pokaždé, když je vypálena jedna střela, a může jedním stiskem spouště vypálit dávku více střel;\nd)\n„poloautomatickou zbraní“ střelná zbraň, která se po každé vypálené střele automaticky znovu nabije a může jedním stiskem spouště vypálit pouze jednu střelu;\ne)\n„opakovací zbraní“ střelná zbraň, která je po každé vypálené střele ručně znovu nabita tak, že se do hlavně zavede náboj vyjmutý ze zásobníku a přemístěný pomocí mechanismu;\nf)\n„jednoranovou zbraní“ střelná zbraň bez zásobníku, která se nabíjí před každým výstřelem ručním zavedením náboje do nábojové komory nebo do prostoru k tomu určenému při ústí hlavně.\n(1)  Založeno na kombinované nomenklatuře zboží, která je stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.\n(2)  Je-li před kódem KN uvedeno „ex“, určuje se působnost preferenčního režimu současně zněním kódu KN a odpovídajícím popisem.\nPŘÍLOHA II\n(vzor formuláře vývozního povolení)\n(podle článku 4 tohoto nařízení)\nČlenské státy budou při udělování vývozních povolení usilovat o zajištění viditelnosti povahy povolení na vydaném formuláři.\nToto je vývozní povolení platné ve všech členských státech Evropské unie do dne skončení platnosti.", "summary": "Střelné zbraně – boj proti nedovolené výrobě a obchodování s nimi\nStřelné zbraně – boj proti nedovolené výrobě a obchodování s nimi\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 258/2012, kterým se provádí protokol Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a obchodování s nimi\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nToto nařízení stanoví pravidla upravující vývoz, dovoz a přepravu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva.\nTím provádí článek 10 (o dovozu, vývozu a tranzitu střelných zbraní) protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi.\nKLÍČOVÉ BODY\nPříloha I tohoto nařízení obsahuje seznam střelných zbraní, jejich součástí a střeliva, k jejichž vývozu je potřeba vývozní povolení. Je pravomocí Evropské komise tento seznam měnit.\nVývozní povolení uděluje příslušný orgán země EU, kde je vývozce usazen, na základě žádosti, kterou vývozce podává na předepsaném formuláři.\nPři vývozu střelných zbraní, jejich součástí a munice mimo EU musí vývozce poskytnout příslušnému orgánu v zemi, kde je usazen, povolení země mimo EU, která bude příjemcem zásilky, nebo jakékoli jiné země, která není zemí EU a přes kterou bude zásilka procházet. Příslušný orgán musí žádost o vývozní povolení zpracovat do 60 dnů.\nPro účely sledování musí vývozní a dovozní povolení a jejich průvodní doklady obsahovat informace, které zahrnují například:\nmísto a datum vydání,\ndatum skončení platnosti,\nzemi vývozu a dovozu,\nzemě tranzitu,\nkonečného příjemce a\npopis a množství střelných zbraní, jejich částí a střeliva.\nPro zbraně, jejich části a střelivo, které se používají pro lovecké či sportovní účely, existuje zjednodušený postup.\nPři rozhodování o tom, zda mají udělit vývozní povolení, musí země EU vzít v úvahu hlediska, jako např.:\nmezinárodní smlouvy a\nhlediska národní zahraniční a bezpečnostní politiky.\nZemě EU musí dále vzít v úvahu hlediska uvedená ve společném postoji Rady 2008/994/SZBP, kterým se stanoví pravidla EU pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Ta zahrnují aspekty, jako je:\nriziko, že by zamýšlený příjemce použil vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, k agresi vůči jiné zemi nebo k prosazení územního požadavku silou, nebo\nriziko, že vojenské technologie nebo vojenský materiál budou v kupující zemi dodány jinému než deklarovanému odběrateli nebo znovu vyvezeny za nežádoucích podmínek.\nZemě EU musí zamítnout udělení vývozního povolení, jestliže má žadatel záznam v rejstříku trestů. Dále musí zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat vývozní povolení, jestliže podmínky pro jeho udělení již nejsou splněny.\nToto nařízení se nevztahuje na starožitné nebo znehodnocené střelné zbraně, ani na střelné zbraně určené pro vojenské nebo policejní účely.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 30. září 2013.\nKONTEXT\n              \nProtokol OSN proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi je jediným právně závazným nástrojem o ručních zbraních na světové úrovni. Stanoví soubor pravidel, na jejichž základě mají státy kontrolovat a regulovat nezákonné obchodování se střelnými zbraněmi, předcházet jejich zneužívání k trestné činnosti a usnadnit vyšetřování a trestní stíhání s tím souvisejících trestných činů, aniž by bránily zákonnému obchodování s tímto sortimentem.\nProtokol doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.\nDalší informace najdete na internetových stránkách Evropské komise v části Nedovolené obchodování se střelnými zbraněmi\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (OJ L 94, 30.3.2012, s. 1–15)\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nSpolečný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst L 335, 13.12.2008, s. 99–103)\nPoslední aktualizace 21.04.2016"}
{"celex_id": "32013R1052", "reference": "6.11.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 295/11\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1052/2013\nze dne 22. října 2013,\nkterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nK posílení výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (2) (dále jen „agentura“), je nezbytné zřídit Evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR poskytne těmto orgánům a agentuře infrastrukturu a nástroje potřebné ke zlepšení jejich situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích členských států Unie (dále jen „vnější hranice“) pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.\n(2)\nPraxe cestování na malých plavidlech nezpůsobilých k plavbě na moři dramaticky zvýšila počet migrantů utonulých v oblasti jižních námořních vnějších hranic. EUROSUR by měl podstatně zlepšit operační a technickou schopnost agentury a členských států odhalovat tato malá plavidla, jakož i schopnost reakce členských států, což přispěje ke snížení počtu úmrtí migrantů.\n(3)\nV tomto nařízení se uznává, že se po migračních trasách pohybují i osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.\n(4)\nČlenské státy by měly zřídit národní koordinační centra, aby se mezi nimi navzájem a mezi nimi a agenturou zlepšila výměna informací a spolupráce pro účely ostrahy hranic. Pro náležité fungování EUROSURu je nezbytné, aby všechny vnitrostátní orgány příslušné podle vnitrostátního práva pro ostrahu vnějších hranic spolupracovaly prostřednictvím národních koordinačních center.\n(5)\nToto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby svým národním koordinačním centrům svěřily také působnost ke koordinaci výměny informací a spolupráce v oblasti ostrahy vzdušných hranic a ke kontrolám na hraničních přechodech.\n(6)\nAgentura by měla zdokonalit výměnu informací a spolupráci s dalšími institucemi a subjekty Unie, jako jsou Evropská agentura pro námořní bezpečnost a satelitní středisko Evropské unie, s cílem zajistit co nejlepší využití stávajících informací, kapacit a systémů, které již jsou na evropské úrovni dostupné, jako je například Evropský program monitorování Země.\n(7)\nToto nařízení je součástí evropského modelu integrovaného řízení vnějších hranic a strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. EUROSUR přispěje rovněž k rozvoji společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořní oblasti Unie, neboť poskytuje širší rámec pro situační orientaci v námořní oblasti prostřednictvím výměny informací mezi veřejnými orgány v rámci různých odvětví v Unii.\n(8)\nK zajištění toho, aby informace obsažené v EUROSURu byly co nejúplnější a nejaktuálnější, zejména s ohledem na situaci ve třetích zemích, by měla agentura spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost. Delegace a úřady Unie by za tímto účelem měly poskytnout veškeré informace, které mohou být pro EUROSUR relevantní.\n(9)\nAgentura by měla poskytnout nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování EUROSURu a případně při rozvíjení CISE, včetně zajišťování interoperability systémů, zejména vytvořením, provozováním a koordinováním rámce EUROSURu.\n(10)\nAgentuře by měly být poskytnuty vhodné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění dodatečných úkolů, které jsou jí uloženy tímto nařízením.\n(11)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v článcích 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU)“a v Listině základních práv Evropské unie, zejména respektování lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístup k dokumentům, právo na azyl a právo na ochranu proti vystěhování a vyhoštění, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte. Členské státy a agentura by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s uvedenými právy a zásadami.\n(12)\nV souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004 by úředník pro otázky základních práv a poradní fórum zřízené uvedeným nařízením měli mít přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování lidských práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury v rámci EUROSURu.\n(13)\nOsobní údaje by měly být v evropském situačním obraze a společném předhraničním zpravodajském obraze vyměňovány jen výjimečně. Mělo by se tak dít na základě stávajícího vnitrostátního práva a práva Unie a při respektování jeho specifických požadavků na ochranu údajů. Kde specifičtější nástroje, jako je nařízení (ES) č. 2007/2004, nestanoví plný režim ochrany údajů, použijí se směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4) a rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (5).\n(14)\nK postupnému zavedení EUROSURu v jednotlivých zeměpisných oblastech by měla být povinnost zřídit a provozovat národní koordinační centra uplatněna ve dvou na sebe navazujících etapách: nejprve by se měla vztahovat na členské státy, které se nacházejí na jižních a východních vnějších hranicích, a ve druhé etapě na zbývající členské státy.\n(15)\nToto nařízení obsahuje ustanovení o spolupráci se sousedními třetími zeměmi, protože dobře strukturovaná a trvalá výměna informací a spolupráce s těmito zeměmi, zejména v oblasti Středomoří, jsou klíčovými faktory pro dosažení cílů EUROSURu. Je nezbytné, aby jakákoli výměna informací a jakákoli spolupráce mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi probíhala v plném souladu se základními právy, a zejména se zásadou zákazu navracení.\n(16)\nToto nařízení obsahuje ustanovení o možnosti úzké spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím, která mohou přispět k lepšímu plnění cílů EUROSURu.\n(17)\nPři provádění tohoto nařízení by agentura a členské státy měly co nejlépe využívat stávající kapacity z hlediska lidských zdrojů a technického vybavení, a to jak na úrovni Unie, tak i na vnitrostátní úrovni.\n(18)\nKomise by měla pravidelně posuzovat výsledky provádění tohoto nařízení s cílem určit, nakolik jsou plněny cíle EUROSURu.\n(19)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska,připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(20)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (6); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(21)\nToto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (7); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(22)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (9). Norsko by mělo zřídit národní koordinační centrum podle tohoto nařízení ode dne 2. prosince 2013.\n(23)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).\n(24)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis\n (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (13).\n(25)\nProváděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.\n(26)\nProváděním tohoto nařízení nejsou dotčeny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (14) ani pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v rámci operativní spolupráce koordinované agenturou.\n(27)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení EUROSURu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví společný rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a agenturou s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce na vnějších hranicích členských států Unie (dále jen „vnější hranice“) pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů (dále jen „EUROSUR“).\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na ostrahu vnějších pozemních a námořních hranic, včetně monitorování, odhalování, identifikace a sledování nedovoleného překračování hranic a jeho předcházení a zadržování osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.\n2.   Toto nařízení se může vztahovat i na ostrahu vzdušných hranic a na kontroly na hraničních přechodech, pokud tyto informace členské státy dobrovolně poskytnou EUROSURu.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na žádná právní ani správní opatření přijatá poté, co příslušné orgány členského státu zaznamenají přeshraniční trestné činnosti nebo nedovolené překročení vnějších hranic osobami.\n4.   Při provádění tohoto nařízení dodržují členské státy a agentura základní práva, zejména zásady zákazu navracení a respektování lidské důstojnosti a požadavky na ochranu údajů. Přednostně se zaměřují na zvláštní potřeby dětí, nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004;\nb)\n„situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční činnosti a těmto činnostem porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě kompilace nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic či v jejich blízkosti;\nc)\n„schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci;\nd)\n„situačním obrazem“ grafické rozhraní, které umožňuje prezentovat v téměř reálném čase údaje a informace získané od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů a které je prostřednictvím komunikačních a informačních kanálů sdíleno s dalšími orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti;\ne)\n„přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem páchaná na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti;\nf)\n„úsekem vnějších hranic“ celá vnější pozemní nebo námořní hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátním právem nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;\ng)\n„předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi;\nh)\n„krizovou situací“ jakákoli přírodní nebo člověkem způsobená pohroma, nehoda, humanitární nebo politická krize nebo jiná závažná situace, k níž došlo na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti a která může mít významný dopad na ochranu vnějších hranic;\ni)\n„incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti.\nHLAVA II\nRÁMEC\nKAPITOLA I\nSložky\nČlánek 4\nRámec EUROSURu\n1.   Pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ostrahy hranic a s ohledem na stávající mechanismy výměny informací a spolupráce používají členské státy a agentura rámec EUROSURu, jenž sestává z těchto složek:\na)\nnárodní koordinační centra;\nb)\nvnitrostátní situační obrazy;\nc)\nkomunikační síť;\nd)\nevropský situační obraz;\ne)\nspolečný předhraniční zpravodajský obraz;\nf)\nspolečné využívání nástrojů ostrahy.\n2.   Národní koordinační centra poskytují agentuře prostřednictvím komunikační sítě informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu.\n3.   K evropskému situačnímu obrazu a ke společnému předhraničnímu zpravodajskému obrazu poskytuje agentura národním koordinačním centrům neomezený přístup prostřednictvím komunikační sítě.\n4.   Složky uvedené v odstavci 1 jsou vytvářeny a jejich funkčnost je zajišťována v souladu se zásadami uvedenými v příloze.\nČlánek 5\nNárodní koordinační centrum\n1.   Každý členský stát určí, provozuje a spravuje národní koordinační centrum, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány příslušnými na vnitrostátní úrovni pro ostrahu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a agenturou. Každý členský stát oznámí zřízení svého národního koordinačního centra Komisi, která o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agenturu.\n2.   V rámci EUROSURu a aniž je dotčen článek 17, představuje národní koordinační centrum jediné kontaktní místo pro výměnu informací a spolupráci s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.\n3.   Národní koordinační centrum:\na)\nzajišťuje včasnou výměnu informací a včasnou spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány příslušnými pro ostrahu vnějších hranic, jakož i s jinými národními koordinačními centry a agenturou;\nb)\nzajišťuje včasnou výměnu informací s orgány činnými při pátrání a záchraně osob a s donucovacími, azylovými a imigračními orgány na vnitrostátní úrovni;\nc)\npřispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;\nd)\nvytváří vnitrostátní situační obraz podle článku 9 a zajišťuje jeho funkčnost;\ne)\npodporuje plánování a provádění činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni;\nf)\nkoordinuje vnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;\ng)\npřispívá k pravidelnému měření účinnosti činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;\nh)\nkoordinuje operativní opatření s jinými členskými státy, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a členských států.\n4.   Národní koordinační centrum je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.\nČlánek 6\nAgentura\n1.   Agentura:\na)\nzřizuje komunikační síť EUROSURu podle článku 7 a zajišťuje její funkčnost;\nb)\nvytváří evropský situační obraz podle článku 10 a zajišťuje jeho funkčnost;\nc)\nvytváří společný předhraniční zpravodajský obraz podle článku 11 a zajišťuje jeho funkčnost;\nd)\nkoordinuje společné využívání nástrojů ostrahy podle článku 12.\n2.   Pro účely odstavce 1 je agentura v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.\nČlánek 7\nKomunikační síť\n1.   Agentura vytvoří komunikační síť a zajišťuje její funkčnost s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit výměnu neutajovaných citlivých informací a utajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to zabezpečeným způsobem a v téměř reálném čase. Tato síť je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu a umožňuje:\na)\ndvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;\nb)\npořádání audiokonferencí a videokonferencí;\nc)\nzabezpečené nakládání s neutajovanými citlivými informacemi, jejich ukládání, přenos a zpracování;\nd)\nzabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED či do rovnocenné úrovně podle vnitrostátních klasifikací, jakož i zabezpečené ukládání, přenos a zpracování těchto informací, při zajištění toho, aby pro nakládání s utajovanými informacemi a jejich ukládání, přenos a zpracování byla vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.\n2.   Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť interoperabilní se všemi dalšími příslušnými komunikačními a informačními systémy, které agentura řídí.\n3.   Agentura provádí výměnu, zpracování a ukládání neutajovaných citlivých informací a utajovaných informací v komunikační síti v souladu s článkem 11d nařízení (ES) č. 2007/2004.\n4.   Národní koordinační centra provádějí výměnu, zpracování a ukládání neutajovaných citlivých informací a utajovaných informací v komunikační síti v souladu s pravidly a normami, jež jsou rovnocenné pravidlům a normám stanoveným v jednacím řádu Komise (15).\n5.   Orgány, agentury a další subjekty členských států, které komunikační síť používají, zajistí, aby byly při nakládání s utajovanými informacemi dodržovány bezpečnostní pravidla a normy, jež jsou rovnocenné pravidlům a normám, které používá agentura.\nKAPITOLA II\nSituační orientace\nČlánek 8\nSituační obrazy\n1.   Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a společný předhraniční zpravodajský obraz jsou vytvářeny shromažďováním, hodnocením, ověřováním, analýzou, interpretací, generováním, vizualizací a šířením informací.\n2.   Obrazy uvedené v odstavci 1 se skládají z těchto vrstev:\na)\nvrstva týkající se událostí;\nb)\noperační vrstva;\nc)\nanalytická vrstva.\nČlánek 9\nVnitrostátní situační obraz\n1.   Národní koordinační centrum vytváří vnitrostátní situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat všem orgánům příslušným na vnitrostátní úrovni pro ochranu, a zejména pro ostrahu vnějších hranic, účelné, přesné a včasné informace.\n2.   Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:\na)\nvnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;\nb)\nstacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány příslušné pro ostrahu vnějších hranic;\nc)\nhlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;\nd)\nmístní, regionální a další koordinační centra;\ne)\njiné příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků, operačních center a kontaktních míst;\nf)\nagentura;\ng)\nnárodní koordinační centra v jiných členských státech;\nh)\norgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 20;\ni)\nsystémy hlášení lodí, v souladu s jejich příslušnými právními základy;\nj)\njiné příslušné evropské a mezinárodní organizace;\nk)\ndalší zdroje.\n3.   Vrstva vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí se skládá z těchto dílčích vrstev:\na)\ndílčí vrstva údajů o nedovoleném překračování hranic zahrnující informace, které má národní koordinační centrum k dispozici a které se týkají incidentů spojených s ohrožením životů migrantů;\nb)\ndílčí vrstva údajů o přeshraniční trestné činnosti;\nc)\ndílčí vrstva údajů o krizových situacích;\nd)\ndílčí vrstva údajů o jiných událostech, která obsahuje informace o neidentifikovaných a podezřelých vozidlech, plavidlech a jiných dopravních prostředcích a osobách nacházejících se na vnějších hranicích dotčeného členského státu, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti, jakož i o dalších událostech, které mohou mít významný dopad na ochranu vnějších hranic.\n4.   Národní koordinační centrum přiřadí každému incidentu ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí jedinou orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“. Všechny incidenty se oznamují agentuře.\n5.   Operační vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:\na)\ndílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, včetně vojenských prostředků na podporu mise k prosazování práva, a operačních oblastech, která obsahuje informace o poloze, stavu a typu vlastních prostředků a o zapojených orgánech. Pokud jde o vojenské prostředky na podporu mise k prosazování práva, může národní koordinační centrum na žádost vnitrostátního orgánu příslušného pro tyto prostředky omezit přístup k těmto informacím podle zásady „vědět jen to nejnutnější“;\nb)\ndílčí vrstva údajů o prostředí, která obsahuje nebo zpřístupňuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích dotčeného členského státu.\n6.   Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.\n7.   Analytická vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:\na)\ninformační dílčí vrstva, která obsahuje údaje o hlavním vývoji a ukazatele, jež jsou relevantní pro účely tohoto nařízení;\nb)\nanalytická dílčí vrstva, která zahrnuje analytické zprávy, trendy v hodnocení rizik, regionální monitoringy a informační sdělení, které jsou relevantní pro účely tohoto nařízení;\nc)\nzpravodajská dílčí vrstva, která obsahuje analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení, a zejména pro přiřazení úrovní dopadu k jednotlivým úsekům vnějších hranic;\nd)\ndílčí vrstva snímků a geodat, která zahrnuje referenční snímky, podkladové mapy, potvrzení platnosti analyzovaných informací a analýzy změn (snímky z pozorování Země), jakož i údaje o detekci změn, georeferenční údaje a mapy propustnosti vnějších hranic.\n8.   Informace v analytické vrstvě a informace o prostředí v operační vrstvě vnitrostátního situačního obrazu mohou vycházet z informací, jež jsou obsaženy v evropském situačním obraze a ve společném předhraničním zpravodajském obraze.\n9.   Národní koordinační centra sousedních členských států vzájemně přímo a téměř v reálném čase sdílejí situační obraz sousedících úseků vnějších hranic týkající se:\na)\nincidentů a dalších významných událostí, jež jsou obsaženy ve vrstvě týkající se událostí;\nb)\nzpráv obsahujících taktickou analýzu rizik, jež jsou uvedeny v analytické vrstvě.\n10.   Národní koordinační centra sousedních členských států mohou vzájemně přímo a téměř v reálném čase sdílet situační obraz sousedících úseků vnějších hranic týkající se polohy, stavu a typu vlastních prostředků působících v sousedících úsecích vnějších hranic, jak jsou uvedeny v operační vrstvě.\nČlánek 10\nEvropský situační obraz\n1.   Agentura vytváří evropský situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům účinné, přesné a včasné informace a analýzy.\n2.   Evropský situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:\na)\nz vnitrostátních situačních obrazů v rozsahu stanoveném tímto článkem,\nb)\nod agentury;\nc)\nod Komise, poskytující strategické informace o ochraně hranic, včetně informací o nedostatcích v zajišťování ochrany vnějších hranic;\nd)\nod delegací a úřadů Unie;\ne)\nod jiných příslušných institucí a subjektů Unie a mezinárodních organizací uvedených v článku 18;\nf)\nz dalších zdrojů.\n3.   Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:\na)\nincidentech a dalších událostech obsažených ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí;\nb)\nincidentech a dalších událostech obsažených ve společném předhraničním zpravodajském obrazu;\nc)\nincidentech v operačním prostoru společné operace, pilotního projektu nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou.\n4.   V evropském situačním obraze agentura zohlední úroveň dopadu, jakou danému incidentu přiřadilo národní koordinační centrum ve vnitrostátním situačním obraze.\n5.   Operační vrstva evropského situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:\na)\ndílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, která obsahuje informace o poloze, času, stavu a typu prostředků, jež se účastní společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce agentury, nebo jsou agentuře k dispozici, a dále informace o plánu nasazení, včetně operační oblasti, rozpisu hlídek a komunikačních kódů;\nb)\ndílčí vrstva údajů o operacích, která obsahuje informace o společných operacích, pilotních projektech a zásazích rychlé reakce koordinovaných agenturou, včetně informací o mandátu mise, jejím umístění, stavu a trvání, dále informace o členských státech a jiných aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistické údaje a soubory informací pro sdělovací prostředky;\nc)\ndílčí vrstva údajů o prostředí, která zahrnuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích.\n6.   Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě evropského situačního obrazu podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.\n7.   Analytická vrstva evropského situačního obrazu je uspořádána stejným způsobem jako ve vnitrostátním situačním obraze uvedeném v čl. 9 odst. 7.\nČlánek 11\nSpolečný předhraniční zpravodajský obraz\n1.   Agentura vytváří společný předhraniční zpravodajský obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům účinné, přesné a včasné informace a analýzu týkající se předhraniční oblasti.\n2.   Společný předhraniční zpravodajský obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:\na)\nod národních koordinačních center, včetně informací a zpráv získaných od styčných úředníků členských států prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů;\nb)\nod delegací a úřadů Unie;\nc)\nod agentury, včetně informací a zpráv poskytovaných jejími styčnými úředníky;\nd)\nod jiných příslušných institucí a subjektů Unie a mezinárodních organizací uvedených v článku 18;\ne)\nod orgánů třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 20, prostřednictvím národních koordinačních center;\nf)\nz dalších zdrojů.\n3.   Společný předhraniční zpravodajský obraz může obsahovat informace, které jsou relevantní pro ostrahu vzdušných hranic a pro kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích.\n4.   Vrstva týkající se událostí a operační a analytická vrstva společného předhraničního zpravodajského obrazu jsou uspořádány stejným způsobem jako v evropském situačním obraze uvedeném v článku 10.\n5.   Každému incidentu ve vrstvě společného zpravodajského předhraničního obrazu týkajícího se událostí přiřadí agentura jedinou orientační úroveň dopadu. Agentura informuje národní koordinační centra o veškerých incidentech v předhraniční oblasti.\nČlánek 12\nSpolečné využívání nástrojů ostrahy\n1.   Agentura koordinuje společné využívání nástrojů ostrahy s cílem pravidelně, spolehlivě a nákladově efektivním způsobem zajišťovat národním koordinačním centrům i pro svou potřebu informace o ostraze na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti.\n2.   Agentura poskytne národnímu koordinačnímu centru na požádání informace o vnějších hranicích žádajícího členského státu a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:\na)\nze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa, která slouží k naloďování na plavidla nebo k nástupu do jiných dopravních prostředků, které jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;\nb)\nze sledování plavidel nebo jiných dopravních prostředků pohybujících se na volném moři, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;\nc)\nz monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a jiné dopravní prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;\nd)\nz hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;\ne)\nze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost.\n3.   Za účelem poskytování informací podle odstavce 1 agentura kompiluje a analyzuje údaje, které mohou být získány z těchto systémů, senzorů a platforem:\na)\nze systémů hlášení lodí, v souladu s jejich příslušnými právními základy;\nb)\nze satelitních snímků;\nc)\nze senzorů instalovaných na vozidlech, plavidlech nebo jiných dopravních prostředcích.\n4.   Agentura může zamítnout žádost národního koordinačního centra z technických, finančních nebo provozních důvodů. O důvodech takového zamítnutí agentura národní koordinační centrum včas uvědomí.\n5.   Nástroje ostrahy podle odstavce 2 může agentura použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací, které jsou relevantní pro společný zpravodajský předhraniční obraz.\nČlánek 13\nZpracování osobních údajů\n1.   Zpracování osobních údajů za použití vnitrostátního situačního obrazu se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES, rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV a příslušnými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů.\n2.   Evropský situační obraz a společný předhraniční zpravodajský obraz smějí být použity pouze pro zpracování osobních údajů týkajících se registračních čísel lodí.\nTyto údaje se zpracovávají v souladu s článkem 11ca nařízení (ES) č. 2007/2004. Zpracovávají se pouze pro účely odhalování, identifikace a sledování plavidel, jakož i pro účely uvedené v čl. 11c odst. 3 uvedeného nařízení. Po uplynutí sedmi dnů od obdržení agenturou, nebo je-li pro sledování plavidla třeba dodatečné doby, po uplynutí dvou měsíců od obdržení agenturou se tyto údaje automaticky vymažou.\nKAPITOLA III\nSchopnost reakce\nČlánek 14\nUrčení úseků vnějších hranic\nPro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější pozemní a námořní hranice na hraniční úseky a oznámí je agentuře.\nČlánek 15\nPřiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic\n1.   Na základě vlastní analýzy rizik a po dohodě s dotčeným členským státem agentura přiřadí každému z úseků vnějších pozemních a námořních hranic členských států některou z níže uvedených úrovní dopadu nebo změní jeho úroveň dopadu:\na)\nnízkou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;\nb)\nstřední úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic mírný dopad;\nc)\nvysokou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic významný dopad.\n2.   Národní koordinační centrum na základě informací obsažených ve vnitrostátním situačním obraze pravidelně vyhodnocuje, zda je úroveň dopadu u některého z hraničních úseků třeba změnit.\n3.   Úrovně dopadu přiřazené vnějším hranicím agentura vyznačí v evropském situačním obraze.\nČlánek 16\nReakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu\n1.   Členské státy zajistí, aby ostraha na úsecích vnějších hranic odpovídala přiřazeným úrovním dopadu takto:\na)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ostrahu vnějších hranic zajistí pravidelnou ostrahu na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl v příhraniční oblasti udržován v pohotovosti dostatečný počet personálu a zdrojů pro účely sledování, identifikace a zadržení;\nb)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ostrahu vnějších hranic vedle opatření přijatých podle písmene a) zajistí, aby na tomto úseku hranice byla v oblasti ostrahy přijata vhodná opatření. Přijetí těchto opatření v oblasti ostrahy se oznamuje národnímu koordinačnímu centru. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanou v souladu s čl. 5 odst. 3;\nc)\nje-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát vedle opatření přijatých podle písmene b) zajistí prostřednictvím národního koordinačního centra, aby byla vnitrostátním orgánům působícím na tomto úseku vnějších hranic poskytnuta nezbytná podpora a aby byla v oblasti ostrahy přijata zesílená opatření. Uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladu s podmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce stanovenými v nařízení (ES) č. 2007/2004.\n2.   O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. c) národní koordinační centrum pravidelně informuje agenturu.\n3.   Je-li úseku vnějších hranic, který přiléhá k hraničnímu úseku jiného členského státu nebo jiné země, se kterou byly uzavřeny dohody nebo zavedeny regionální sítě podle článků 19 a 20, přiřazena střední nebo vysoká úroveň dopadu, národní koordinační centrum kontaktuje národní koordinační centrum tohoto sousedního členského státu nebo příslušný orgán sousední země a vynasnaží se koordinovat nezbytná přeshraniční opatření.\n4.   V reakci na žádost podanou členským státem podle odst. 1 písm. c) ho může agentura podpořit především:\na)\npřednostním zacházením při společném používání nástrojů ostrahy;\nb)\nkoordinací nasazení evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;\nc)\nzajištěním nasazení technického vybavení, které má agentura k dispozici, v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;\nd)\nkoordinací případné další podpory, kterou nabídnou jiné členské státy.\n5.   Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje agentura spolu s dotčeným členským státem ve svých zprávách o analýze rizik.\nHLAVA III\nZVLÁŠTNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 17\nPřidělení úkolů dalším orgánům v členských státech\n1.   Členské státy mohou pověřit regionální, místní, věcně specializované nebo jiné orgány, které mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby v rámci své působnosti zajišťovaly situační orientaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí podle čl. 5 odst. 3 písm. c), e) a f).\n2.   Rozhodnutí členských států přidělit úkoly podle odstavce 1 nesmí mít vliv na schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.\n3.   V předem vymezených případech stanovených na vnitrostátní úrovni může národní koordinační centrum pověřit orgán uvedený v odstavci 1 předáváním a výměnou informací s regionálními orgány nebo národním koordinačním centrem jiného členského státu nebo s příslušnými orgány třetí země za předpokladu, že o tomto předávání a výměně informací bude pravidelně informovat vlastní národní koordinační centrum.\nČlánek 18\nSpolupráce agentury se třetími stranami\n1.   Agentura využívá v mezích svých příslušných právních rámců existující informace, kapacity a systémy, jež mají k dispozici jiné orgány, instituce a subjekty Unie a mezinárodní organizace.\n2.   V souladu s odstavcem 1 agentura spolupracuje zejména s těmito orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi:\na)\ns Evropským policejním úřadem (Europol) za účelem výměny informací o přeshraniční trestné činnosti, jež mají být zahrnuty do evropského situačního obrazu;\nb)\nse satelitním střediskem Evropské unie, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu při zajišťování společného využívání nástrojů ostrahy;\nc)\ns Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a institucemi a jinými subjekty Unie včetně Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, jež mohou agentuře poskytovat informace, které jsou relevantní pro zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu a společného zpravodajského předhraničního obrazu;\nd)\ns mezinárodními organizacemi, jež mohou agentuře poskytovat informace, které jsou relevantní pro zajištění funkčnosti evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu.\n3.   V souladu s odstavcem 1 může agentura spolupracovat s Maritime Analysis and Operations Centre – Narcotics (Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika, MAOC–N) a Centre de Coordination pour la lutte antidrogue en Méditerranée (Centrum pro boj proti obchodování s narkotiky ve Středomoří, CeCLAD–M) za účelem výměny informací o přeshraniční trestné činnosti, jež mají být zahrnuty do evropského situačního obrazu.\n4.   Výměna informací mezi agenturou, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi podle odstavců 2 a 3 se uskutečňuje prostřednictvím komunikační sítě podle článku 7 nebo jiných komunikačních sítí, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.\n5.   Spolupráce mezi agenturou, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi podle odstavců 2 a 3 se řídí pracovními ujednáními v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004 a příslušným právním základem dotčené instituce nebo subjektu Unie či mezinárodní organizace. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčená instituce nebo subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a normy rovnocenné pravidlům a normám, které používá agentura.\n6.   Instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odstavcích 2 a 3 využívají informace získané v souvislosti s EUROSURem pouze v mezích svých právních rámců a v souladu se základními právy, včetně požadavků na ochranu údajů.\nČlánek 19\nSpolupráce s Irskem a Spojeným královstvím\n1.   Pro účely tohoto nařízení může výměna informací a spolupráce s Irskem a se Spojeným královstvím probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Irskem nebo Spojeným královstvím a jedním či více sousedními členskými státy nebo prostřednictvím regionálních sítí založených na těchto dohodách. Kontaktními místy pro výměnu informací s odpovídajícími orgány Irska a Spojeného království v EUROSURu jsou národní koordinační centra členských států. Tyto dohody se po uzavření oznámí Komisi.\n2.   Dohody uvedené v odstavci 1 se omezí na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem členského státu a odpovídajícím orgánem Irska nebo Spojeného království:\na)\ninformace obsažené ve vnitrostátním situačním obraze členského státu v rozsahu, v jakém jsou předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu,\nb)\ninformace shromážděné Irskem a Spojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu,\nc)\ninformace podle čl. 9 odst. 9.\n3.   Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle odstavce 1, nelze sdílet s Irskem nebo Spojeným královstvím bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s Irskem nebo Spojeným královstvím respektovat.\n4.   Informace vyměněné podle tohoto článku nesmějí být dále předány ani sděleny třetím zemím či jiným třetím stranám.\n5.   Dohody uvedené v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o finančních nákladech vzniklých v souvislosti s účastí Irska a Spojeného království na provádění uvedených dohod.\nČlánek 20\nSpolupráce se sousedními třetími zeměmi\n1.   Pro účely tohoto nařízení mohou členské státy vyměňovat informace a spolupracovat s jednou nebo více sousedními třetími zeměmi. Tato výměna informací a tato spolupráce probíhají na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo prostřednictvím regionálních sítí zřízených na základě uvedených dohod. Kontaktními místy pro výměnu informací se sousedními třetími zeměmi jsou národní koordinační centra členských států.\n2.   Každou dohodu uvedenou v odstavci 1 oznámí dotčený členský stát před jejím uzavřením Komisi, která ověří, zda jsou ustanovení této dohody, která se týkají EUROSURu, slučitelná s tímto nařízením. Po uzavření této dohody ji členské státy oznámí Komisi, která o tom uvědomí Evropský parlament, Radu a agenturu.\n3.   Dohody uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s příslušným právem v oblasti základních práv a mezinárodní ochrany na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy o právním postavení uprchlíků, zejména pokud jde o zásadu zákazu navracení.\n4.   Výměna osobních údajů se třetími zeměmi v rámci EUROSURu je přísně omezena na úroveň, která je naprosto nezbytná pro účely tohoto nařízení. Probíhá v souladu se směrnicí 95/46/ES, rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV a příslušnými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů.\n5.   Výměna informací podle odstavce 1, jejímž prostřednictvím jsou třetí zemi poskytovány informace, které by mohly být využity k identifikaci osob nebo skupin osob, jejichž žádost o přístup k mezinárodní ochraně se v daném okamžiku posuzuje nebo které čelí vážnému riziku mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu nebo dalšího porušování základních práv, je zakázána.\n6.   Výměna informací podle odstavce 1 musí probíhat v souladu s podmínkami dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených se sousedními třetími zeměmi.\n7.   Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle odstavce 1, nelze sdílet se třetí zemí podle takové dohody bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s dotčenou třetí zemí respektovat.\n8.   Informace vyměněné podle tohoto článku nesmějí být dále předány ani sděleny třetím zemím či jiným třetím stranám.\n9.   Pokud byly informace získány prostřednictvím společného využívání nástrojů ostrahy, vztahují se na jejich výměnu se třetími zeměmi právní předpisy a pravidla pro tyto nástroje, jakož i příslušná ustanovení směrnice 95/46/ES, nařízení (ES) č. 45/2001 a rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.\nČlánek 21\nPříručka\n1.   Komise v úzké spolupráci se členskými státy, agenturou a jinými příslušnými institucemi a subjekty Unie vypracuje praktickou příručku pro uplatňování a řízení EUROSURu (dále jen „příručka“). Příručka obsahuje technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se mimo jiné spolupráce se třetími zeměmi. Komise příručku přijme ve formě doporučení.\n2.   Komise může po konzultaci se členskými státy a agenturou rozhodnout, že v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu Komise některé části příručky podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.\nČlánek 22\nSledování a hodnocení\n1.   Agentura a členské státy pro účely tohoto nařízení zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operačních funkcí EUROSURu z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležité situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích, jakož i pro monitorování dodržování základních práv včetně zásady zákazu navracení.\n2.   Zprávu o fungování EUROSURu předloží agentura Evropskému parlamentu a Radě do 1. prosince 2015 a poté každé dva roky.\n3.   Celkové hodnocení EUROSURu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 1. prosince 2016 a poté každé čtyři roky. Toto hodnocení bude zahrnovat posouzení dosažených výsledků v porovnání s vytyčenými cíli, posouzení toho, zda nadále platí základní odůvodnění, posouzení uplatňování tohoto nařízení členskými státy a agenturou, posouzení dodržování základních práv a posouzení dopadu tohoto nařízení na tato práva. Zahrne i hodnocení z hlediska nákladů a přínosů. Uvedené hodnocení bude případně doplněno vhodnými návrhy na změnu tohoto nařízení.\n4.   Členské státy poskytnou agentuře informace nezbytné k vypracování zprávy podle odstavce 2.\nAgentura poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení podle odstavce 3.\nČlánek 23\nZměny nařízení (ES) č. 2007/2004\nNařízení (ES) č. 2007/2004 se mění takto:\n1)\nV čl. 2 odst. 1 se písmeno i) nahrazuje tímto:\n„i)\nposkytuje nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování Evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně zajišťování interoperability systémů, a to zejména vytvořením, provozováním a koordinováním rámce EUROSURu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (16)\n2)\nVkládá se nový článek, který zní:\n„Článek 11ca\nZpracování osobních údajů v rámci EUROSURu\nAgentura může zpracovávat osobní údaje v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1052/2013, který se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a tohoto nařízení. Při zpracovávání těchto údajů jsou zejména dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti a osobní údaje zpracovávané agenturou nesmějí být předány ani sděleny třetím zemím.“\nČlánek 24\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 2. prosince 2013.\n3.   Bulharsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko zřídí národní koordinační centra podle článku 5 ode dne 2. prosince 2013.\nOstatní členské státy zřídí národní koordinační centra podle článku 5 ode dne 1. prosince 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 22. října 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. LEŠKEVIČIUS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. října 2013.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(5)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60).\n(6)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(8)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(9)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(10)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(11)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.\n(13)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).\n(15)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).“\nPŘÍLOHA\nPři zavádění, provozování a zajišťování funkčnosti jednotlivých složek rámce EUROSURu se berou v úvahu tyto zásady:\na)\nZásada zájmových společenství: národní koordinační centra tvoří společně s agenturou zvláštní zájmová společenství pro sdílení informací a spolupráci v rámci EUROSURu. Zájmová společenství slouží k organizaci jednotlivých národních koordinačních center a agentury, aby mohly provádět výměnu informací za účelem sledování společných cílů, požadavků a zájmů.\nb)\nZásady jednotné správy a využití stávajících struktur: agentura zajišťuje vzájemnou provázanost jednotlivých složek EUROSURu a za tímto účelem mimo jiné vydává pro národní koordinační centra doporučení, poskytuje jim podporu a posiluje informační a technickou interoperabilitu. Rámec EUROSURu využívá v maximální možné míře stávající systémy a kapacity s cílem optimalizovat využívání souhrnného rozpočtu Unie a vyhnout se zdvojování činností. V této souvislosti se EUROSUR zřizuje v plném souladu s CISE, a tím přispívá ke koordinovanému a nákladově efektivnímu přístupu k meziodvětvové výměně informací v Unii, z něhož má rovněž prospěch.\nc)\nZásady sdílení a zabezpečení informací: informace poskytované v rámci EUROSURu jsou k dispozici všem národním koordinačním centrům a agentuře, nejsou-li stanovena či dohodnuta zvláštní omezení. Národní koordinační centra zajistí dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Agentura zajistí dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na evropské a mezinárodní úrovni.\nd)\nZásada orientace na služby a zásada standardizace: jednotlivé kapacity EUROSURu jsou provozovány na základě přístupu orientovaného na služby. Agentura zajišťuje, aby se rámec EUROSURu v maximální možné míře opíral o mezinárodně dohodnuté standardy.\ne)\nZásada pružnosti: organizace, informace a technologie jsou koncipovány tak, aby účastníkům EUROSURu umožňovaly pružně a strukturovaně reagovat na měnící se situaci.\nProhlášení Rady\nEUROSUR přispěje ke zlepšení ochrany a záchrany životů migrantů. Rada připomíná, že pátrání a záchrana na moři spadají do pravomoci vykonávané členskými státy v rámci mezinárodních úmluv.", "summary": "Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur)\nEvropský systém ostrahy hranic (Eurosur)\nS cílem zlepšit integrované řízení vnějších hranic a předcházet přeshraniční trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví vytvořila Evropská unie (EU) Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur).\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur).\nPŘEHLED\n                  \nV říjnu 2013 EU přijala nařízení, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur).\nVíceúčelový systém\nEurosur je víceúčelový systém pro předcházení nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích. Systém bude také přispívat k zajišťování ochrany a záchrany životů migrantů, kteří se snaží dostat k evropským břehům.\nPoskytuje mechanismus, který agenturám pro ostrahu hranic umožňuje provádět rychlou výměnu informací a spolupracovat. Prostřednictvím národních koordinačních center musí všechny vnitrostátní orgány zemí EU zodpovědné za ostrahu hranic (např. pohraniční stráž, policie, pobřežní stráž, námořnictvo atd.) koordinovat své činnosti s příslušnými orgány ostatních zemí EU a agenturou EU pro hranice, kterou je Frontex.\nRychlejší reakce díky lepším informacím\nEurosur podporuje přístup zaměřený na zpravodajské informace a umožňuje vnitrostátním agenturám i agenturám EU lépe pochopit, co se děje na vnějších hranicích a rychleji reagovat na nové trasy a metody využívané zločineckými sítěmi.\nRychlá schopnost reakce\nEurosur umožňuje zemím EU reagovat rychleji nejen na jednotlivé incidenty, ale také na kritické situace vyskytující se na vnějších hranicích EU. Pro tento účel byly vnější pozemní a námořní hranice rozděleny na „hraniční úseky“ a byla jim přidělena „úroveň dopadu“ v rozmezí od nízké přes střední až po vysokou. To umožňuje podle potřeby identifikovat na vnějších hranicích ožehavé oblasti se standardizovanou reakcí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.\nZákladní práva\nZemě EU, které podepsaly Schengenskou dohodu a Frontex, musí plně respektovat základní práva, zejména zásadu zákazu navracení (která zakazuje, aby skutečná oběť pronásledování byla vrácena pronásledovateli) a ochranu osobních údajů.\nVstup v platnost\nOd prosince 2013 působil Eurosur v 19 zemích EU, které podepsaly Schengenskou dohodu a které mají jižní a východní vnější hranice. Zbývajících 11 schengenských zemí se k Eurosuru přidalo 1. prosince 2014.\nSpojené království (1), Irsko a Dánsko se na přijetí tohoto nařízení nepodílely. Nicméně bylo schváleno, že Spojené království (1) a Irsko mohou s Eurosurem spolupracovat prostřednictvím regionálních sítí. Dánsko se od té doby rozhodlo, že se do Eurosuru zapojí.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 1052/2013\n26. 11. 2013.\n-\nÚř. věst. L 295 ze dne 6. 11. 2013.\nPoslední aktualizace 22.04.2014(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU)."}
{"celex_id": "32013R0603", "reference": "29.6.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 180/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 603/2013\nze dne 26. června 2013\no zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (3) a v nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (4), by mělo být provedeno několik podstatných změn. Z důvodu jasnosti by uvedená nařízení měla být přepracována.\n(2)\nSpolečná azylová politika včetně společného evropského azylového systému je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří, donuceni okolnostmi, hledají mezinárodní ochranu v Unii.\n(3)\nEvropská rada na svém zasedání dne 4. listopadu 2004 přijala Haagský program, jenž stanovuje cíle, které mají být provedeny v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v období let 2005–2010. V Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který schválila ve dnech 15. a 16. října 2008, vyzvala k dokončení zavedení společného evropského azylového systému vytvořením jediného řízení se společnými zárukami a jednotným právním postavením uprchlíků a osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu.\n(4)\nPro účely použití nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (5) je nezbytné zjistit totožnost žadatelů o mezinárodní ochranu a osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnějších hranic Unie. Pro účinné použití nařízení (EU) č. 604/2013, zejména čl. 18 odst. 1 písm. b) a d) uvedeného nařízení, je rovněž žádoucí umožnit každému členskému státu ověřit, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti zdržující se neoprávněně na jeho území již požádali o mezinárodní ochranu v jiném členském státě.\n(5)\nOtisky prstů představují důležitý prvek při zjišťování přesné totožnosti takových osob. Je nezbytné vytvořit systém pro porovnávání údajů o jejich otiscích prstů.\n(6)\nK dosažení tohoto cíle je nezbytné vytvořit systém zvaný „Eurodac“, který se skládá z ústředního systému, který bude pracovat s počítačovou ústřední databází údajů o otiscích prstů, a z elektronických prostředků předávání údajů mezi členskými státy a ústředním systémem (dále jen „komunikační infrastruktura“).\n(7)\nV Haagském programu se vyzývá ke zlepšení přístupu do stávajících systémů evidence údajů v Unii. Stockholmský program pak vyzývá k cílenému shromažďování údajů a rozvoji výměny informací a jejích nástrojů, který vychází z potřeb souvisejících s vymáháním práva.\n(8)\nV boji proti teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům je nezbytné, aby orgány pro vymáhání práva měly při plnění svých úkolů co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Informace obsažené v systému Eurodac jsou nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (6) či jiných závažných trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (7). Proto by měly být údaje v systému Eurodac na základě podmínek stanovených v tomto nařízení dostupné určeným orgánům členských států a Europolu pro účely porovnávání.\n(9)\nPravomocemi k přístupu do systému Eurodac udělenými orgánům pro vymáhání práva by nemělo být dotčeno právo žadatelů o mezinárodní ochranu na řádné vyřízení jejich žádosti v souladu s příslušnými právními předpisy. Toto právo by nemělo být dotčeno ani jakýmikoli opatřeními učiněnými poté, co se zjistí shoda s údaji systému Eurodac.\n(10)\nVe svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu týkajícím se zlepšení účinnosti a posílení interoperability a synergie mezi evropskými databázemi v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ze dne 24. listopadu 2005 Komise uvedla, že orgány odpovědné za zajišťování vnitřní bezpečnosti by mohly mít v přesně vymezených případech přístup do systému Eurodac, existuje-li důvodné podezření, že pachatel teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu požádal o mezinárodní ochranu. V tomto sdělení Komise také konstatovala, že zásada proporcionality vyžaduje, aby do systému Eurodac byly zasílány dotazy pro takové účely pouze v případě převažujícího zájmu zachovat veřejnou bezpečnost, tj. jestliže čin spáchaný pachatelem nebo teroristou, jehož totožnost je třeba zjistit, je tak trestuhodný, že zakládá důvod pro zaslání dotazu do databáze evidující osoby s nulovým záznamem v rejstříku trestů, a došla k závěru, že limit pro orgány odpovědné za zajišťování vnitřní bezpečnosti stanovený pro zasílání dotazů do systému Eurodac proto musí být vždy podstatně vyšší než limit stanovený pro dotazy zasílané do trestních databází.\n(11)\nKlíčovou úlohu s ohledem na spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti při podpoře prevence, analýz a vyšetřování trestné činnosti v celé Unii hraje Evropský policejní úřad (Europol). V důsledku toho by měl mít přístup do systému Eurodac i Europol v rámci svých úkolů a v souladu s rozhodnutím Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (8).\n(12)\nEuropolu by mělo být povoleno žádat o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pouze v určitých případech, za určitých okolností a za přísných podmínek.\n(13)\nVzhledem k tomu, že systém Eurodac byl původně zřízen k usnadňování uplatňování Dublinské úmluvy, přístup do systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů představuje změnu původního účelu systému Eurodac, která zasahuje do práva na soukromí fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovány v systému Eurodac. Každý takový zásah musí být v souladu s právem, které musí být formulováno s dostatečnou přesností, aby dovolilo fyzickým osobám přizpůsobit své chování, a musí chránit fyzické osoby proti svévoli a uvádět dostatečně srozumitelným způsobem rozsah prostoru pro uvážení příslušných orgánů a způsob jejího výkonu. V demokratické společnosti musí být jakýkoli zásah nutný k ochraně oprávněného a přiměřeného zájmu a musí být přiměřený oprávněnému cíli, o který usiluje.\n(14)\nAčkoliv původní účel zřízení systému Eurodac nevyžadoval možnost žádat o porovnávání údajů s databází na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je taková možnost v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodné podezření, že pachatel nebo oběť mohou patřit do jedné z kategorií osob, kterých se týká toto nařízení, poskytne možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému Eurodac, určeným orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem dostupným na místě trestného činu.\n(15)\nToto nařízení stanoví rovněž podmínky, za nichž by měly být povoleny žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, a nezbytné záruky pro zajištění ochrany práva na soukromí fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovány v systému Eurodac. Přísnost těchto podmínek je odrazem skutečnosti, že databáze Eurodac eviduje údaje o otiscích prstů osob, u nichž se nepředpokládá, že spáchaly teroristický trestný čin či jiný závažný trestný čin.\n(16)\nJe vhodné rozšířit působnost tohoto nařízení tak, aby se vztahovalo i na žadatele o doplňkovou ochranu a na osoby, které mají na tuto ochranu nárok, s cílem zajistit stejné zacházení pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu a osoby požívající této ochrany, jakož i s cílem zajistit soulad se stávajícím acquis EU v oblasti azylu, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (9) a s nařízením (EU) č. 604/2013.\n(17)\nRovněž je nezbytné, aby členské státy okamžitě sejmuly otisky prstů každého žadatele o mezinárodní ochranu a každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice členského státu starších 14 let a údaje o otiscích prstů předaly.\n(18)\nJe nezbytné stanovit přesná pravidla předávání těchto údajů o otiscích prstů do ústředního systému, zaznamenávání takových údajů o otiscích prstů a dalších příslušných údajů v ústředním systému, o jejich ukládání a porovnávání s jinými údaji o otiscích prstů, o předávání výsledků těchto porovnání a označování a vymazávání zaznamenaných údajů. Tato pravidla mohou být rozdílná podle situace různých kategorií státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti a měla by být této situaci zvlášť přizpůsobena.\n(19)\nČlenské státy by měly zajistit předávání údajů o otiscích prstů v kvalitě dostatečné pro účely porovnávání prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů. Všechny orgány s právem přístupu systému Eurodac by měly investovat do odpovídající odborné přípravy a nezbytného technického vybavení. Orgány s právem přístupu do systému Eurodac by měly informovat Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (10) (dála jen „agentura“) o specifických potížích, s nimiž se v souvislosti s kvalitou údajů setkají, v zájmu jejich vyřešení.\n(20)\nPosuzování žádosti o mezinárodní ochranu ani rozhodnutí o ní by nemělo být nepříznivě ovlivněno skutečností, že je dočasně nebo trvale nemožné sejmout otisky subjektu údajů či předat údaje o nich z důvodů, jako jsou například nedostatečná kvalita údajů pro jejich náležité porovnání, technické problémy, důvody související s ochranou zdraví či se skutečností, že subjekt údajů, není v dobrém zdravotním stavu nebo že není možno kvůli okolnostem, na něž subjekt údajů nemá vliv, jeho otisky sejmout.\n(21)\nShody nalezené v systému Eurodac by měl ověřovat vyškolený odborník na daktyloskopii s cílem zajistit správné určení příslušnosti podle nařízení (ES) č. 604/2013, a přesné zjištění totožnosti osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo totožnosti oběti trestného činu, jejichž údaje mohou být v systému Eurodac uloženy.\n(22)\nStátní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří žádali o mezinárodní ochranu v jednom z členských států, mohou během mnoha následujících let požádat o mezinárodní ochranu v jiném členském státě. Proto by maximální doba, po kterou by měly být údaje o otiscích prstů uloženy v ústředním systému, měla být značně dlouhá. Vzhledem k tomu, že většina státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří zůstanou v Unii několik let, získá po uplynutí této doby povolení k trvalému pobytu nebo dokonce občanství členského státu, měla by být za přiměřenou pro uchovávání údajů o otiscích prstů považována doba deseti let.\n(23)\nDoba pro uchovávání by měla být kratší v určitých zvláštních případech, kdy není třeba údaje o otiscích prstů uchovávat tak dlouho. Údaje o otiscích prstů by měly být vymazány, jakmile státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti získá občanství členského státu.\n(24)\nJe vhodné ukládat v systému Eurodac údaje o těch subjektech údajů, jejichž otisky prstů byly zaznamenány v tomto systému při podání žádosti o mezinárodní ochranu a jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana v členském státě, aby bylo možno je porovnat s údaji zaznamenanými při podání žádosti o mezinárodní ochranu.\n(25)\nAgentura byla pověřena převzít od Komise v souladu s tímto nařízením její úkoly související s provozním řízením systému Eurodac a některé úkoly související s komunikační infrastrukturou, a to ode dne, kdy agentura zahájila činnost, tj. od 1. prosince 2012. Agentura by měla vykonávat úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, a příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1077/2011 by měla být odpovídajícím způsobem změněna. Dále by měl mít Europol status pozorovatele na zasedáních správní rady agentury v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním tohoto nařízení o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny agentury pro systém Eurodac.\n(26)\nNa všechny zaměstnance agentury by se měl v záležitostech týkajících se tohoto nařízení vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (služební řád úředníků) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (pracovní řád), stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (11) (společně dále jen „služební řád“).\n(27)\nJe nezbytné jasně stanovit odpovědnost Komise a agentury ve vztahu k ústřednímu systému a komunikační infrastruktuře a odpovědnost členských států ohledně zpracování údajů, zabezpečení údajů, přístupu k údajům a oprav zaznamenaných údajů.\n(28)\nJe nezbytné určit příslušné orgány členských států i národní přístupový bod, jehož prostřednictvím jsou podávány žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac, a vést seznam provozních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požádat o takové porovnání pro konkrétní účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.\n(29)\nŽádosti o porovnání s údaji uloženými v ústředním systému by měly podávat provozní jednotky v rámci určených orgánů národnímu přístupovému bodu prostřednictvím orgánu provádějícího ověření a tyto žádosti by měly být odůvodněné. Provozní jednotky v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požadovat porovnání s údaji systému Eurodac, by neměly jednat jako orgány provádějící ověření. Orgány provádějící ověření by měly jednat nezávisle na určených orgánech a měly by odpovídat za nezávislé zajištění přísného dodržování podmínek přístupu stanovených v tomto nařízení. Orgány provádějící ověření by pak měly po ověření, že jsou splněny všechny podmínky pro přístup, zaslat žádost o porovnání prostřednictvím národního přístupového bodu bez uvedení důvodů,. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nezbytný včasný přístup v zájmu reakce na konkrétní a aktuální hrozbu související s teroristickými trestnými činy či jinými závažnými trestnými činy, by měly orgány provádějící ověření zpracovat žádost okamžitě a až následně provést ověření.\n(30)\nPokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy, mohou být určený orgán a orgán provádějící ověření součástí stejné organizace, ovšem orgán provádějící ověření musí při provádění svých úkolů v rámci tohoto nařízení jednat nezávisle.\n(31)\nPro účely ochrany osobních údajů a s cílem vyloučit systematická porovnávání, která by měla být zakázána, by měly být údaje systému Eurodac zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Ke specifickému případu dochází zejména tehdy, když je žádost o porovnání spojena se specifickou a konkrétní situací nebo se specifickým a konkrétním nebezpečím souvisejícím s teroristickým či jiným závažným trestným činem nebo s určitými osobami, u nichž se lze ze závažných důvodů domnívat, že spáchají nebo spáchaly teroristické trestné činy nebo jiné závažné trestné činy. Ke specifickému případu také dochází, když je žádost o porovnání spojena s osobou, která je obětí teroristického či jiného závažného trestného činu. Určené orgány a Europol by tak měly žádat o porovnání s údaji systému Eurodac pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takové porovnání poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu.\n(32)\nPřístup by měl být navíc povolen pouze pod podmínkou, že porovnávání s vnitrostátními databázemi otisků prstů členského státu a automatizovanými databázemi otisků prstů všech ostatních členských států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (12), nevede ke zjištění totožnosti subjektu údajů. Uvedenou podmínkou se od žádajícího členského státu vyžaduje, aby prováděl porovnávání údajů s údaji ze všech technicky dostupných automatizovaných databází otisků prstů ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV, s výjimkou případů, kdy členský stát doloží, že se lze důvodně domnívat, že by takové porovnávání ke zjištění totožnosti subjektu údajů nevedlo. Tato domněnka je odůvodněná, zejména tehdy, pokud konkrétní případ nemá žádnou operační ani vyšetřovací souvislost s daným členským státem. Uvedená podmínka vyžaduje aby žádající členský stát nejprve provedl právní i technickou implementaci, Rozhodnutí 2008/615/SVV, pokud jde o údaje o otiscích prstů, jelikož porovnávání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva by nemělo být povoleno, pokud nebyly nejprve podniknuty výše uvedené kroky.\n(33)\nDříve, než přikročí k vyhledávání údajů v systému Eurodac, by určené orgány v případě splnění podmínek pro provedení příslušného porovnání měly rovněž konzultovat Vízový informační systém v souladu s rozhodnutím Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (13).\n(34)\nAby mohly být osobní údaje účinně porovnávány a sdíleny, měly by členské státy důsledně provést a uplatňovat platné mezinárodní dohody a právní předpisy Unie v oblasti výměny osobních údajů, obzvláště pak rozhodnutí 2008/615/SVV.\n(35)\nPři uplatňování tohoto nařízení by se členské státy měly řídit především nejlepšími zájmy dítěte. Pokud žádající členský stát zjistí, že údaje systému Eurodac se týkají nezletilé osoby, smí tyto údaje použít výhradně pro účely vymáhání práva v souladu se svými právními předpisy týkajícími se nezletilých osob a v souladu s povinností řídit se především zásadou nejlepšího zájmu dítěte.\n(36)\nZatímco se mimosmluvní odpovědnost Unie ve vztahu k provozu systému Eurodac se řídí odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“), je nezbytné stanovit zvláštní pravidla mimosmluvní odpovědnosti členských států ve vztahu k provozu systému.\n(37)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření systému pro porovnávání údajů o otiscích prstů na pomoc při provádění azylové politiky Unie, nemůže být z podstaty uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU\"). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(38)\nNa zpracování osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení prováděné členskými státy se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (14) s výjimkou případů, kdy toto zpracování provádějí určené orgány členských států nebo jejich orgány provádějící ověření pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.\n(39)\nZpracování osobních údajů prováděné orgány členských států pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů by mělo podléhat normám o ochraně osobních údajů podle vnitrostátního práva, které jsou v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (15).\n(40)\nZásady stanovené ve směrnici 95/46/ES o ochraně práv a svobod fyzických osob, především jejich práva na soukromí vzhledem ke zpracování osobních údajů, by měly být doplněny a objasněny, zejména v některých oblastech.\n(41)\nPředávání osobních údajů získaných členským státem nebo Europolem podle tohoto nařízení z ústředního systému jakékoli třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromým subjektům se sídlem v Unii nebo mimo ni, by mělo být zakázáno, aby se zajistilo právo na azyl a aby se zaručilo, že údaje žadatelů o mezinárodní ochranu nebudou poskytnuty žádné třetí zemi. To znamená, že členské státy by neměly předávat informace získané z ústředního systému ohledně: členského státu / členských států původu; místa a data podání žádosti o mezinárodní ochranu; referenčního čísla použitého členským státem původu; data, kdy byly sejmuty otisky prstů, a data, kdy členský stát předal tyto údaje do systému Eurodac; uživatelského jména operátora, ani jakékoli informace o jakémkoli přemístění subjektu údajů podle nařízení (EU) č. 604/2013. Tímto zákazem by nemělo být dotčeno právo členských států na předávání těchto údajů do třetích zemí, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 604/2013, aby se zajistilo, že členské státy mají možnost spolupracovat s těmito třetími zeměmi pro účely tohoto nařízení.\n(42)\nPříslušné vnitrostátní orgány dozoru by měly sledovat zákonnost zpracování údajů členskými státy a zákonnost činností zpracování údajů vykonávaných úřadem Europol by měl sledovat kontrolní orgán zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV.\n(43)\nNa zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi, úřady a jinými subjekty Unie se podle tohoto nařízení se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (16), zejména články 21 a 22 tohoto nařízení týkající se důvěrné povahy a bezpečnosti zpracování. Je však třeba objasnit určité body, které se týkají odpovědnosti za zpracování údajů a dozoru nad ochranou údajů vzhledem k tomu, že ochrana údajů je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování systému Eurodac a že zabezpečení údajů, vysoká technická kvalita a zákonnost porovnávání údajů s údaji systému Eurodac mají zásadní význam pro to, aby se zajistilo hladké a řádné fungování tohoto systému a usnadnilo uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013.\n(44)\nSubjekt údajů by měl být informován o tom, pro jaké účely budou jeho údaje v rámci systému Eurodac zpracovávány, včetně popisu cílů nařízení (EU) č. 604/2013 a způsobu, jímž mohou orgány pro vymáhání práva jeho údaje využít.\n(45)\nJe vhodné, aby zákonnost zpracovávání osobních údajů členskými státy sledovaly vnitrostátní orgány dozoru, zatímco evropský inspektor ochrany údajů by měl podle nařízení (ES) č. 45/2001 sledovat činnosti orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů Unie v souvislosti se zpracováváním osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení.\n(46)\nČlenské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit, že vnitrostátní a evropské orgány dozoru budou schopny vykonávat přiměřený dohled nad používáním údajů ze systému Eurodac a nad přístupem k nim.\n(47)\nJe vhodné pravidelně sledovat a hodnotit provoz systému Eurodac a mimo jiné také to, zda přístup k údajům pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci žadatelů o mezinárodní ochranu, na což Komise upozornila ve svém hodnocení souladu tohoto nařízení s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listinou“). Agentura by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat výroční zprávu o činnostech ústředního systému.\n(48)\nČlenské státy by měly vytvořit systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí k trestání zpracování údajů vložených do ústředního systému v rozporu s účelem systému Eurodac.\n(49)\nJe nezbytné, aby členské státy byly informovány o stavu konkrétních azylových řízení s cílem umožnit řádné uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013.\n(50)\nToto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je především zajistit plné dodržování ochrany osobních údajů a práva žádat o mezinárodní ochranu a podporovat uplatňování článků 8 a 18 Listiny. Toto nařízení by proto mělo být uplatňováno odpovídajícím způsobem.\n(51)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(52)\nV souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, Spojené království oznámilo své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(53)\nV souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(54)\nJe vhodné omezit územní působnost tohoto nařízení, aby odpovídala územní působnosti nařízení (ES) č. 604/2013,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel systému „Eurodac“\n1.   Zřizuje se systém zvaný „Eurodac“, jehož účelem je pomoci při určování členského státu, který je na základě nařízení (EU) č. 604/2013, příslušný pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané v členském státě státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, a jinak usnadňovat uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 za podmínek stanovených v tomto nařízení.\n2.   Toto nařízení rovněž stanoví podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Evropský policejní úřad (Europol) požádat o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému pro účely vymáhání práva.\n3.   Aniž je dotčeno zpracování údajů určených pro systém Eurodac členským státem původu v databázích zřízených podle jeho vnitrostátních právních předpisů, mohou být údaje o otiscích prstů a další osobní údaje zpracovávány v systému Eurodac pouze pro účely stanovené v tomto nařízení a v čl. 34 odst. 1 nařízení.(EU) č. 604/2013.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„žadatelem o mezinárodní ochranu“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu, jak je vymezena v čl. 2 písm. h) směrnice 2011/95/EU a o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto;\nb)\n„členským státem původu“:\ni)\nve vztahu k osobě uvedené v čl. 9 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému a přijímá výsledky porovnávání;\nii)\nve vztahu k osobě uvedené v čl. 14 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému;\niii)\nve vztahu k osobě uvedené v čl. 17 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému a přijímá výsledky porovnávání;\nc)\n„osobou požívající mezinárodní ochrany“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, jíž byla poskytnuta mezinárodní ochrana ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 2011/95/EU;\nd)\n„shodou“ existence shody nebo shod zjištěných ústředním systémem při porovnávání údajů o otiscích prstů zaznamenaných v ústřední počítačové databázi s údaji předanými členským státem ohledně určité osoby, aniž je dotčen požadavek toho, aby členské státy ihned kontrolovaly výsledky porovnávání na základě čl. 25 odst. 4;\ne)\n„národním přístupovým bodem“ vnitrostátní systém určený pro komunikaci s ústředním systémem;\nf)\n„agenturou“ agentura zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011;\ng)\n„Europolem“ Evropský policejní úřad zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV;\nh)\n„údaji systému Eurodac“ všechny údaje uložené v ústředním systému v souladu s článkem 11 a čl. 14 odst. 2;\ni)\n„vymáháním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;\nj)\n„teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV;\nk)\n„závažnými trestnými činy“ druhy trestných činů, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, které lze podle vnitrostátního práva potrestat odnětím svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranným opatřením spojeným s omezením svobody ve stejné délce;\nl)\n„údaji o otiscích prstů“ údaje o otiscích všech prstů nebo alespoň ukazováčků, a jestliže tyto chybí, o otiscích všech ostatních prstů osoby nebo o latentním otisku.\n2.   Pojmy definované v článku 2 směrnice 95/46/ES mají v tomto nařízení stejný význam, ledaže zpracování osobních údajů provádějí orgány členských států pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení.\n3.   Není-li uvedeno jinak, mají pojmy definované v článku 2 nařízení (EU) č. 604/2013 v tomto nařízení stejný význam.\n4.   Pojmy definované v článku 2 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV mají v tomto nařízení stejný význam, pokud zpracování osobních údajů provádějí orgány členských států pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení.\nČlánek 3\nArchitektura systému a základní zásady\n1.   Eurodac se skládá z:\na)\npočítačové ústřední databáze údajů o otiscích prstů (dále jen „ústřední systém“) složené z\ni)\nústřední jednotky,\nii)\nzáložního plánu a systému.\nb)\nkomunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a členskými státy, která poskytuje šifrovanou virtuální síť vyhrazenou pro údaje systému Eurodac (dále jen „komunikační infrastruktura“).\n2.   Každý členský stát určí jeden národní přístupový bod.\n3.   Údaje o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1, které zpracovává ústřední systém, jsou zpracovávány jménem členského státu původu za podmínek stanovených v tomto nařízení a oddělovány vhodnými technickými prostředky.\n4.   Pravidla platná pro systém Eurodac platí rovněž pro činnosti prováděné členskými státy od předávání údajů ústřednímu systému až po využití výsledků porovnávání.\n5.   Postup snímání otisků prstů se určí a uplatňuje v souladu s vnitrostátními zvyklostmi daného členského státu a v souladu se zárukami stanovenými Listinou základních práv Evropské unie, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte.\nČlánek 4\nProvozní řízení\n1.   Za provozní řízení systému Eurodac odpovídá agentura.\nProvozní řízení systému Eurodac sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho nepřetržité funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického vývoje nezbytných k zajištění toho, aby systém fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality, zejména co se týče doby potřebné pro vyhledávání v ústředním systému. Při vypracovávání záložního plánu a systému se zohlední potřeby údržby i neočekávaný výpadek systému, včetně dopadu opatření k zajištění kontinuity provozu na zabezpečení a ochranu údajů.\nAgentura ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby se pro ústřední systém vždy využívaly nejlepší dostupné a nejbezpečnější technologie a techniky určené na základě analýzy nákladů a přínosů.\n2.   Agentura je odpovědná rovněž za následující úkoly týkající se komunikační infrastruktury:\na)\ndozor;\nb)\nzabezpečení;\nc)\nkoordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.\n3.   Komise je odpovědná za všechny úkoly související s komunikační infrastrukturou, které nejsou uvedeny v odstavci 2, zejména za:\na)\nplnění rozpočtu;\nb)\nnákup a obnovu;\nc)\nsmluvní záležitosti.\n4.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, agentura použije na všechny své zaměstnance, kteří pracují s údaji systému Eurodac, odpovídající pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost je zachována i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí své služební povinnosti.\nČlánek 5\nOrgány členských států určené pro přístup k údajům pro účely vymáhání práva\n1.   Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí členské státy orgány, které jsou oprávněny žádat o porovnání s údaji ze systému Eurodac podle tohoto nařízení. Určenými orgány jsou orgány členských států, které jsou odpovědné za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Mezi určené orgány nepatří služby či útvary, které jsou odpovědné výhradně za zpravodajskou činnost související s bezpečností státu.\n2.   Každý členský stát vede seznam určených orgánů.\n3.   Každý členský stát vede seznam provozních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny žádat o porovnání s údaji systému Eurodac prostřednictvím národního přístupového bodu.\nČlánek 6\nOrgány členských států provádějící ověření pro účely vymáhání práva\n1.   Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí každý členský stát jeden vnitrostátní orgán nebo útvar takového orgánu, který jedná jako jeho orgán provádějící ověření. Orgánem provádějícím ověření je orgán členského státu, který je odpovědný za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.\nPokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy, mohou být určený orgán a orgán provádějící ověření součástí stejné organizace, ovšem orgán provádějící ověření jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení nezávisle. Orgán provádějící ověření je oddělen od provozních jednotek uvedených v čl. 5odst. 3 a nepřijímá od nich pokyny týkající se výsledku ověřování.\nČlenské státy mohou určit více orgánů provádějících ověření, aby zohlednily svou organizační a administrativní strukturu v souladu se svými ústavními a právními předpisy.\n2.   Orgán provádějící ověření zajistí, že jsou splněny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac.\nPrávo přijmout a předat žádost o přístup do systému Eurodac mají v souladu s článkem 19 pouze řádně zmocnění pracovníci orgánu provádějícího ověření.\nPouze orgán provádějící ověření je oprávněn zasílat žádosti o porovnání otisků prstů národnímu přístupovému bodu.\nČlánek 7\nEuropol\n1.   Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí Europol specializovanou jednotku s řádně zmocněnými zástupci Europolu, která jedná jako jeho orgán provádějící ověření a která při provádění svých úkolů v rámci tohoto nařízení jedná nezávisle na určeném orgánu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku a nepřijímá od určeného orgánu pokyny týkající se výsledku ověřování. Tato specializovaná jednotka zajišťuje, že jsou splněny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac. Europol určí po dohodě s každým členským státem národní přístupový bod tohoto členského státu, jenž jeho žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů postupuje ústřednímu systému.\n2.   Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí Europol provozní jednotku, která je oprávněna požadovat porovnání s údaji systému Eurodac prostřednictvím určeného národního přístupového bodu. Určený orgán je operační jednotkou Europolu, která je oprávněna shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat údaje s cílem podpořit a posílit činnost členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických či jiných závažných trestných činů spadajících do pravomocí Europolu.\nČlánek 8\nStatistika\n1.   Agentura každé čtvrtletí vypracuje statistický přehled činnosti ústředního systému uvádějící především:\na)\npočet předaných souborů údajů o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1;\nb)\npočet shod u žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě;\nc)\npočet shod u osob uvedených v čl. 14 odst. 1, které následně podaly žádost o mezinárodní ochranu;\nd)\npočet shod u osob uvedených v čl. 17 odst. 1, které již dříve podaly žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě;\ne)\npočet údajů o otiscích prstů, které si ústřední systém musel více než jednou vyžádat od členských států původu, protože původně předané údaje nebyly vhodné k porovnávání za použití počítačového systému rozpoznávání otisků prstů;\nf)\npočet souborů údajů, které byly označeny, jejichž označení bylo zrušeno, a které byly zablokovány a odblokovány v souladu s čl. 18 odst. 1 a 3;\ng)\npočet shod u osob uvedených v čl. 18 odst. 1, u kterých byly zaznamenány shody podle písmen b) a d) tohoto článku;\nh)\npočet žádostí a shod uvedených v čl. 20 odst. 1;\ni)\npočet žádostí a shod uvedených v čl. 21 odst. 1;\n2.   Na konci každého roku se sestaví statistický přehled složený z čtvrtletních statistických přehledů za daný rok, včetně údajů o počtu osob, u kterých byly zaznamenány shody podle odstavce 1 písm. b), c) a d). Statistický přehled obsahuje rozčlenění údajů pro každý členský stát. Výsledky jsou zveřejňovány.\nKAPITOLA II\nŽADATELÉ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU\nČlánek 9\nShromažďování, předávání a porovnávání otisků prstů\n1.   Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího 14 let a co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od podání žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013, předá tyto otisky spolu s údaji uvedenými v čl. 11 písm. b) až g) tohoto nařízení ústřednímu systému.\nNedodržení lhůty 72 hodin nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů a předat je ústřednímu systému. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 25, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů žadatele a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.\n2.   Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů žadatele o mezinárodní ochranu z důvodu opatření přijatých k zajištění zdraví žadatele nebo k ochraně veřejného zdraví, členský stát sejme a odešle otisky prstů tohoto žadatele co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.\nV případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 1 nejvýše o dalších 48 hodin.\n3.   Údaje o otiscích prstů ve smyslu čl. 11 písm. a) předané některým členským státem, s výjimkou údajů předaných podle čl. 10 písm. b), jsou automaticky porovnávány ústřední jednotkou s údaji o otiscích prstů, které předaly jiné členské státy a které již byly uloženy v ústředním systému.\n4.   Ústřední systém na žádost členského státu zajistí, aby porovnávání podle odstavce 3 zahrnulo kromě údajů od jiných členských států i údaje o otiscích prstů již dříve předané tímto členským státem.\n5.   Ústřední systém automaticky předá shodu nebo negativní výsledek porovnávání členskému státu původu. Dojde-li ke shodě, předá pro všechny soubory údajů odpovídající shodě údaje uvedené v čl. 11 písm. a) až k), v případě potřeby spolu s označením uvedeným v čl. 18 odst. 1.\nČlánek 10\nInformace o postavení subjektu údajů\nDo ústředního systému se zasílají následující informace, které se v něm uloží v souladu s článkem 12 za účelem předání podle čl. 9 odst. 5:\na)\nPo příjezdu žadatele o mezinárodní ochranu nebo jiné osoby podle čl. 18 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 604/2013 do příslušného členského státu, kam byli přemístěni na základě rozhodnutí vyhovět žádosti o přijetí zpět, v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení, doplní příslušný členský stát svůj soubor údajů o dotčených osobách, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum jejich příjezdu.\nb)\nKdyž žadatel o mezinárodní ochranu přicestuje do příslušného členského státu, kam byl přemístěn na základě rozhodnutí vyhovět žádosti o jeho převzetí v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 604/2013, odešle příslušný členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu.\nc)\nJakmile členský stát původu zjistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, opustila území členských států, doplní s cílem usnadnit uplatňování čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 5 nařízení (EU) č. 604/2013 svůj soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum, kdy uvedená osoba opustila území.\nd)\nJakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, který členský stát původu vydal po zpětvzetí či zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 604/2013, doplní svůj soubor údajů o dotčené osobě, které jsou zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum o jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila území.\ne)\nČlenský stát, který se stane příslušným podle čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013, doplní svůj soubor údajů o žadateli o mezinárodní ochranu, které byly zaznamenány podle článku 11 tohoto nařízení, o datum přijetí rozhodnutí o posouzení žádosti.\nČlánek 11\nZaznamenávání údajů\nV ústředním systému se zaznamenávají pouze tyto údaje:\na)\núdaje o otiscích prstů;\nb)\nčlenský stát původu, místo a datum podání žádosti o mezinárodní ochranu; v případech uvedených v čl. 10 písm. b) je datem podání žádosti datum vložené členským státem, který žadatele přemístil;\nc)\npohlaví;\nd)\nreferenční číslo použité členským státem původu;\ne)\ndatum sejmutí otisků prstů;\nf)\ndatum předání údajů ústřednímu systému;\ng)\nuživatelské jméno operátora;\nh)\nje-li to třeba podle čl. 10 písm. a) nebo písm. b), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;\ni)\nje-li to třeba podle čl. 10 písm. c), datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států;\nj)\nje-li to třeba podle čl. 10 písm. d), datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna;\nk)\nje-li to třeba podle čl. 10 písm. e), datum, kdy bylo přijato rozhodnutí o posouzení žádosti.\nČlánek 12\nUložení údajů\n1.   Každý soubor údajů podle článku 11 se uloží v ústředním systému na dobu deseti let ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů.\n2.   Po uplynutí doby uvedené odstavci 1 ústřední systém automaticky vymaže tyto údaje z ústředního systému.\nČlánek 13\nPředčasné vymazání údajů\n1.   Údaje o osobě, která získá občanství některého členského státu před uplynutím doby uvedené v čl. 12 odst. 1, se vymažou z ústředního systému v souladu s čl. 27 odst. 4, jakmile se členský stát původu dozví, že dotyčná osoba získala toto občanství.\n2.   Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od vymazání, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů podle odstavce 1 provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo v čl. 14 odst. 1.\nKAPITOLA III\nSTÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ZADRŽENÍ V SOUVISLOSTI S NEOPRÁVNĚNÝM PŘEKROČENÍM VNĚJŠÍ HRANICE\nČlánek 14\nShromažďování a předávání údajů o otiscích prstů\n1.   Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších 14 let, zadržených příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, kteří nebyli vráceni zpět nebo kteří fyzicky zůstali na území členských států a nebyli vzati do vazby, zajištěni ani zadrženi po celou dobu mezi zadržením a vyhoštěním provedeným na základě rozhodnutí o jejich vrácení zpět.\n2.   Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od zadržení předá ústřednímu systému o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1, kteří nebyli vráceni zpět, následující údaje:\na)\núdaje o otiscích prstů;\nb)\nčlenský stát původu, místo a datum zadržení;\nc)\npohlaví;\nd)\nreferenční číslo použité členským státem původu;\ne)\ndatum sejmutí otisků prstů;\nf)\ndatum předání údajů ústřednímu systému;\ng)\nuživatelské jméno operátora.\n3.   Odchylně od odstavce 2, údaje uvedené v odstavci 2 o osobách zadržených podle odstavce 1, které fyzicky zůstávají na území členských států, ale jsou drženy ve vazbě, zajištěny nebo zadrženy déle než 72 hodin, se předají před jejich propuštěním z vazby, ze zajištění nebo zadržení.\n4.   Nedodržení lhůty 72 hodin uvedené v odstavci 2 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů a předat je ústřednímu systému. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 25, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů zadržené osobě podle odstavce 1 tohoto článku a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.\n5.   Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů zadržené osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jeho zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, sejme a odešle členský stát tyto otisky prstů, co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.\nV případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.\nČlánek 15\nZaznamenávání údajů\n1.   Údaje uvedené v čl. 14 odst. 2 se zaznamenávají do ústředního systému.\nAniž je dotčen článek 8, zaznamenávají se údaje předané ústřednímu systému na základě čl. 14 odst. 2 pouze pro účely porovnání s údaji o žadatelích o mezinárodní ochranu předanými následně ústřednímu systému a pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2.\nÚstřední systém neporovnává údaje předané na základě čl. 14 odst. 2 s žádnými údaji zaznamenanými dříve v ústředním systému ani s údaji předanými ústřednímu systému následně na základě čl. 14 odst. 2.\n2.   Pokud jde o porovnávání údajů o žadatelích o mezinárodní ochranu předaných ústřednímu systému následně s údaji uvedenými v odstavci 1, použijí se postupy stanovené v čl. 9 odst. 3 a 5 a v čl. 25 odst. 4.\nČlánek 16\nUložení údajů\n1.   Každý soubor údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14 odst. 1 se uloží do ústředního systému na dobu 18 měsíců ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti. Po uplynutí této doby ústřední systém automaticky vymaže tyto údaje.\n2.   Údaje o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14 odst. 1 se v souladu s čl. 28 odst. 3 vymažou z ústředního systému, jakmile členský stát původu zjistí před uplynutím 18 měsíční lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku jednu z následujících skutečností:\na)\nstátnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti bylo vydáno povolení k pobytu;\nb)\nstátní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti opustili území členských států;\nc)\nstátní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti získali občanství některého členského státu.\n3.   Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto článku provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 14 odst. 1.\n4.   Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů z důvodů uvedených v odst. 2 písm. c) tohoto článku provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo v čl. 14 odst. 1.\nKAPITOLA IV\nSTÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI, KTEŘÍ SE NEOPRÁVNĚNĚ ZDRŽUJÍ V ČLENSKÉM STÁTĚ\nČlánek 17\nPorovnávání údajů o otiscích prstů\n1.   Každý členský stát může za účelem ověření, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří se ne oprávněně zdržují na jeho území, podali již dříve žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě, předat ústřednímu systému jakékoli údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty tomuto státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti starším 14 let, společně s referenčním číslem, které tento členský stát přidělil.\nObecně platí, že existují důvody pro ověření, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti již dříve podali žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě, pokud:\na)\nstátní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti prohlašují, že již podali žádost o mezinárodní ochranu, aniž by však označili členský stát, ve kterém žádost podali;\nb)\nstátní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nežádají o mezinárodní ochranu, ale namítají, že návratem do země původu by byli vystaveni nebezpečí, nebo\nc)\nstátní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti se snaží jinak zabránit svému vyhoštění odmítáním spolupráce při zjišťování jejich totožnosti, zejména tím, že nepředloží žádné nebo předloží padělané doklady totožnosti.\n2.   Pokud se členské státy účastní postupu uvedeného v odstavci 1, předají ústřednímu systému údaje o otiscích všech prstů nebo alespoň ukazováčků, a pokud tyto chybí, otisky všech ostatních prstů státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1.\n3.   Údaje o otiscích prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1 jsou předány ústřednímu systému pouze za účelem porovnávání s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu předanými jinými členskými státy a již zaznamenanými v ústředním systému.\nÚdaje o otiscích prstů takového státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti se nezaznamenávají do ústředního systému, ani se neporovnávají s údaji předanými ústřednímu systému na základě čl. 14 odst. 2.\n4.   Poté, co jsou výsledky porovnávání údajů o otiscích prstů předány členskému státu původu, se záznam o vyhledávání uchovává v ústředním systému pouze pro účely uvedené v článku 28. Členské státy ani ústřední systém nesmí pro jiné než uvedené účely uchovávat žádné jiné záznamy o příslušném vyhledávání.\n5.   Pokud jde o porovnávání údajů o otiscích prstů předaných podle tohoto článku s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu předanými jinými členskými státy a již uloženými v ústředním systému, použijí se postupy stanovené v čl. 9 odst. 3 a 5 a ustanovení čl. 25 odst. 4.\nKAPITOLA V\nOSOBY POŽÍVAJÍCÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY\nČlánek 18\nOznačování údajů\n1.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 označí členský stát původu, který poskytl mezinárodní ochranu žadateli o mezinárodní ochranu, jehož údaje byly již zaznamenány na základě článku 11 v ústředním systému, příslušné údaje v souladu s požadavky na elektronickou komunikaci s ústředním systémem stanovenými agenturou. Toto označení se uloží v ústředním systému v souladu s článkem 12 za účelem předání podle čl. 9 odst. 5. Ústřední systém oznámí všem členským státům původu označení údajů provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v článku 9 odst. 1 nebo v článku 14 odst. 1. Členské státy původu rovněž označí odpovídající soubory údajů.\n2.   Údaje o osobách požívajících mezinárodní ochrany, uložené v ústředním systému a označené podle odstavce 1 tohoto článku se poskytují pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 na dobu tří let ode dne, k němuž byla subjektu údajů poskytnuta mezinárodní ochrana.\nDojde-li ke shodě, ústřední systém předá údaje uvedené v čl. 11 písm. a) až k) pro všechny soubory údajů odpovídající shodě. Ústřední systém nepředá označení uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Po uplynutí období tří let ústřední systém automaticky zablokuje předání těchto údajů v případě žádosti o porovnání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1, ovšem ponechá tyto údaje přístupné pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 do okamžiku, kdy budou vymazány. Blokované údaje se nepředávají a ústřední systém oznámí žádajícímu státu v případě nalezení shody negativní výsledek.\n3   Členský stát původu zruší označení nebo zablokování údajů týkajících se státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, jejichž údaje byly již dříve označeny nebo blokovány podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku, pokud je těmto osobám odňato postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, je ukončena jeho platnost nebo je zamítnuto prodloužení jeho platnosti, a to podle článků 14 nebo 19 směrnice 2011/95/EU.\nKAPITOLA VI\nPOSTUP POROVNÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ PRO ÚČELY VYMÁHÁNÍ PRÁVA\nČlánek 19\nPostup porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac\n1.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 mohou určené orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 podat orgánu provádějícímu ověření odůvodněnou elektronickou žádost v souladu s čl. 20 odst. 1, spolu s referenčním číslem, které jí tyto orgány přidělily, o předání údajů o otiscích prstů pro porovnání s ústředním systémem prostřednictvím národního přístupového bodu. Orgán provádějící ověření po obdržení takové žádosti ověří, zda jsou splněny všechny podmínky žádosti o porovnání uvedené v článku 20, případně článku 21.\n2.   Jsou-li splněny všechny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů uvedené v článku 20 nebo 21, orgán provádějící ověření postoupí žádost o porovnání národnímu přístupovému bodu, který ji zpracuje v ústředním systému v souladu s postupy stanovenými v čl. 9 odst. 3 a 5 pro účely porovnání s údaji předanými ústřednímu systému podle čl. 9 odst. 1 a čl. 14 odst. 2.\n3.   Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nutné zabránit bezprostředně hrozícímu nebezpečí souvisejícímu s teroristickým či jiným závažným trestným činem, může úřad provádějící ověření postoupit údaje o otiscích prstů národnímu přístupovému bodu pro porovnání okamžitě po obdržení žádosti od určeného orgánu a až následně ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů uvedené v článku 20 nebo článku 21, včetně toho, zda skutečně nastal výjimečně naléhavý případ. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení po vyřízení žádosti.\n4.   Pokud se následným ověřením zjistí, že přístup k údajům systému Eurodac nebyl odůvodněný, všechny orgány, které měly přístup k těmto údajům, tyto informace získané ze systému Eurodac vymažou a sdělí tuto skutečnost orgánu provádějícímu ověření.\nČlánek 20\nPodmínky přístupu určených orgánů k údajům systému Eurodac\n1.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 mohou určené orgány podat odůvodněnou elektronickou žádost o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému v rámci svých pravomocí pouze tehdy, nevedlo-li ke zjištění totožnosti subjektu údajů porovnání s těmito databázemi:\n—\nvnitrostátní databáze otisků prstů,\n—\nautomatizované databáze otisků prstů všech ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV, jsou-li porovnání technicky možná, s výjimkou případů, kdy se lze odůvodněně domnívat, že by takové porovnávání ke zjištění totožnosti subjektu údajů nevedlo. Tyto důvody se zahrnou do odůvodněné elektronické žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac, již určený orgán zašle orgánu provádějícímu ověření, a\n—\nVízový informační systém v případě splnění podmínek pro provedení příslušného porovnání stanovených v rozhodnutí Rady 2008/633/SVV;\na pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nporovnání je nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, což znamená, že existuje převažující zájem zachovat veřejnou bezpečnost, jenž prohledávání databáze opravňuje z hlediska proporcionality;\nb)\nporovnání je nezbytné ve specifickém případě (tzn. systematická porovnávání se neprovádějí); a\nc)\nexistují oprávněné důvody předpokládat, že toto porovnání podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování jakýchkoli z daných trestných činů. Tyto oprávněné důvody existují zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu patří do jedné z kategorií, na něž se vztahuje toto nařízení.\n2.   Žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac se omezují na vyhledávání na základě údajů o otiscích prstů.\nČlánek 21\nPodmínky přístupu Europolu k údajům systému Eurodac\n1.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 může určený orgán Europolu předložit odůvodněnou elektronickou žádost o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému v rámci mezí zmocnění Europolu a v případě, kdy je to nutné pro výkon jeho úkolů, a pouze tehdy, nevedlo-li ke zjištění totožnosti subjektu údajů porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v některém ze systémů zpracování informací, které jsou z technického i právního hlediska Europolu přístupné, a v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nporovnání je nezbytné s cílem podpořit a posílit činnost členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických či jiných závažných trestných činů spadajících do pravomocí Europolu, což znamená, že existuje převažující zájem zachovat veřejnou bezpečnost, jenž prohledávání databáze opravňuje z hlediska proporcionality;\nb)\nporovnání je nezbytné ve specifickém případě (tzn. systematická porovnávání se neprovádějí); a\nc)\nexistují oprávněné důvody předpokládat, že toto porovnání podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování jakýchkoli z daných trestných činů. Tyto oprávněné důvody existují zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu patří do jedné z kategorií, na něž se vztahuje toto nařízení.\n2.   Žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac se omezují na porovnávání údajů o otiscích prstů.\n3.   Zpracování informací získaných Europolem z porovnání s údaji ze systému Eurodac podléhá povolení členského státu původu. Takové povolení lze získat prostřednictvím národní jednotky Europolu daného členského státu.\nČlánek 22\nKomunikace mezi určenými orgány, orgány provádějícími ověření a národními přístupovými body\n1.   Aniž je dotčen článek 26, musí být veškerá komunikace mezi určenými orgány, orgány provádějícími ověření a národními přístupovými body zabezpečena a musí probíhat elektronicky.\n2.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 zpracovává členský stát otisky prstů digitálně a předává je v datovém formátu uvedeném v příloze I, aby se zajistilo, že porovnání lze provést prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů.\nKAPITOLA VII\nZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ, OCHRANA ÚDAJŮ A ODPOVĚDNOST\nČlánek 23\nOdpovědnost za zpracování údajů\n1.   Členský stát původu je odpovědný za\na)\nsnímání otisků prstů v souladu s právem;\nb)\npředávání údajů o otiscích prstů a dalších údajů uvedených v článku 11, čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 ústřednímu systému v souladu s právem;\nc)\npřesnost a aktuálnost údajů v době předání ústřednímu systému;\nd)\nzaznamenávání, ukládání, opravy a vymazávání údajů v ústředním systému v souladu s právem, aniž jsou dotčeny povinnosti agentury;\ne)\nzpracování výsledků porovnávání údajů o otiscích prstů předaných ústředním systémem v souladu s právem.\n2.   V souladu s článkem 34 zajistí členský stát původu zabezpečení údajů uvedených v odstavci 1 před předáváním ústřednímu systému a během něho, jakož i zabezpečení údajů, které od ústředního systému obdrží.\n3.   Členský stát původu je odpovědný za konečné určení totožnosti údajů podle čl. 25 odst. 4.\n4.   Agentura zajistí, aby byl ústřední systém provozován v souladu s tímto nařízením. Agentura zejména:\na)\npřijímá opatření k zajištění toho, aby osoby pracující s ústředním systémem zpracovávaly údaje zaznamenané v tomto systému pouze v souladu s účelem systému Eurodac vymezeným v čl. 1 odst. 1;\nb)\npřijímá nezbytná opatření k zajištění zabezpečení ústředního systému v souladu s článkem 34;\nc)\nzajišťuje, aby přístup k ústřednímu systému měly pouze osoby oprávněné s ním pracovat, aniž je dotčena pravomoc evropského inspektora ochrany údajů.\nAgentura uvědomí o opatřeních, která přijme k provedení prvního pododstavce, Evropský parlament, Radu a evropského inspektora ochrany údajů.\nČlánek 24\nPředání\n1.   Otisky prstů se digitálně zpracují a předají v datovém formátu uvedeném v příloze I. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura technické požadavky na předávání datového formátu členskými státy ústřednímu systému a naopak. Agentura zajistí že údaje o otiscích prstů předané členskými státy lze porovnávat počítačovým systémem rozpoznávání otisků prstů.\n2.   Členské státy předávají údaje uvedené v článku 11, čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 elektronicky. Údaje uvedené v článku 11 a čl. 14 odst. 2 se automaticky zaznamenávají v ústředním systému. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura technické požadavky pro zajištění toho, aby údaje mohly být řádně elektronicky předávány z členských států do ústředního systému a naopak.\n3.   Referenční číslo uvedené v čl. 11 písm. d), čl. 14 odst. 2 písm. d), v čl. 17 odst. 1 a v čl. 19 odst. 1 umožňuje údaje jednoznačně přiřadit k jedné konkrétní osobě a členskému státu, který údaje předává. Dále umožňuje zjistit, zda se tyto údaje vztahují k osobě uvedené v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1.\n4.   Referenční číslo začíná identifikačním písmenem nebo písmeny, kterými je v souladu s normou uvedenou v příloze I identifikován členský stát předávající údaje. Za identifikačním písmenem nebo písmeny následuje identifikace kategorie osob nebo žádostí. Číslice „1“ označuje údaje vztahující se k osobám uvedeným v čl. 9 odst. 1, číslice „2“ k osobám podle čl. 14 odst. 1, číslice „3“ k osobám podle čl. 17 odst. 1, číslice „4“ k žádostem podle článku 20, číslice „5“ k žádostem podle článku 21 a číslice „9“ k žádostem podle článku 29.\n5.   Agentura stanoví pro členské státy nezbytné technické postupy zaručující, že údaje, které obdrží ústřední systém, budou jednoznačné.\n6   Ústřední systém potvrdí přijetí předaných údajů co nejdříve. Za tímto účelem stanoví agentura nezbytné technické požadavky k zajištění toho, aby členské státy na požádání obdržely potvrzení o přijetí.\nČlánek 25\nProvádění porovnávání a předávání výsledků\n1.   Členské státy zajistí předávání údajů o otiscích prstů v kvalitě dostatečné pro účely porovnávání prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů. V míře nezbytné pro zajištění velmi vysoké úrovně přesnosti výsledků porovnávání prováděného ústředním systémem stanoví agentura přiměřenou kvalitu předávaných údajů o otiscích prstů. Ústřední systém zkontroluje kvalitu předaných údajů o otiscích prstů co nejdříve. Pokud údaje o otiscích prstů neumožňují porovnávání za použití počítačového systému rozpoznávání otisků prstů, ústřední systém informuje daný členský stát. Uvedený členský stát potom předá údaje o otiscích prstů přiměřené kvality s použitím stejného referenčního čísla, jaké měl předchozí soubor údajů.\n2.   Ústřední systém provádí porovnávání v pořadí, v jakém žádosti přicházejí. Každá žádost musí být vyřízena do 24 hodin. Členský stát může z důvodů souvisejících s vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby zvláště naléhavá porovnání byla provedena do jedné hodiny. Pokud nelze tyto lhůty dodržet kvůli okolnostem, za které neodpovídá agentura, zpracuje ústřední systém žádost přednostně, jakmile tyto okolnosti pominou. V takových případech stanoví agentura v míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému kritéria pro zajištění přednostního vyřizování žádostí.\n3.   V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura provozní postupy pro zpracování přijatých údajů a pro předávání výsledků porovnávání.\n4.   Výsledky porovnávání jsou ihned kontrolovány v přijímajícím členském státě odborníkem na daktyloskopii, jak je vymezen v souladu s vnitrostátními pravidly, který je speciálně vyškolen v různých metodách porovnávání otisků prstů, jež toto nařízení upravuje. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení provádí konečné určení totožnosti členský stát původu ve spolupráci s dotčenými členskými státy na základě článku 34 nařízení(EU) č. 604/2013\nInformace obdržené z ústředního systému o ostatních údajích, které se projevily jako nespolehlivé, jsou vymazány, jakmile se nespolehlivost těchto údajů prokáže.\n5.   Pokud z konečného určení totožnosti podle odstavce 4 vyplyne, že výsledek porovnávání obdržený z ústředního systému neodpovídá údajům o otiscích prstů zaslaným k porovnání, členské státy okamžitě vymaží výsledek porovnání a sdělí co nejrychleji, nejpozději však do tří pracovních dnů, tuto skutečnost Komisi a agentuře.\nČlánek 26\nKomunikace mezi členskými státy a ústředním systémem\nÚdaje předávané členskými státy ústřednímu systému a naopak využívají komunikační infrastrukturu. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura technické postupy nezbytné pro používání komunikační infrastruktury.\nČlánek 27\nPřístup k údajům zaznamenaným v systému Eurodac, opravy nebo vymazání těchto údajů\n1.   Členský stát původu má přístup k údajům, které předal a které jsou zaznamenány v ústředním systému v souladu s tímto nařízením.\nŽádný členský stát nemůže vyhledávat v údajích předaných jiným členským státem, ani takové údaje obdržet, kromě údajů pocházejících z porovnávání podle čl. 9 odst. 5.\n2.   Orgány členských států, které mají na základě odstavce 1 tohoto článku přístup k údajům zaznamenaným v ústředním systému, jsou orgány určené jednotlivými členskými státy pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1. Při tomto určení každý členský stát přesně uvede jednotku odpovědnou za provádění úkolů souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení. Každý členský stát neprodleně sdělí Komisi a agentuře seznam těchto jednotek a všechny změny v tomto seznamu. Agentura zveřejní souhrnný seznam v Úředním věstníku Evropské unie. V případě změn v tomto seznamu zveřejňuje agentura aktualizovaný souhrnný seznam jednou ročně na internetu.\n3.   Pouze členský stát původu má právo změnit údaje, které předal ústřednímu systému, opravami nebo doplněním těchto údajů, nebo je vymazat, aniž je dotčeno vymazávání prováděné na základě čl. 12 odst. 2 nebo čl. 16 odst. 1.\n4.   Jestliže má členský stát nebo agentura informace nasvědčující tomu, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné, upozorní na to co nejdříve členský stát původu.\nJestliže má členský stát informace nasvědčující tomu, že údaje byly zaznamenány do ústředního systému v rozporu s tímto nařízením, upozorní na to co nejdříve agenturu, Komisi a členský stát původu. Členský stát původu dané údaje zkontroluje a v případě nutnosti je bez odkladu změní nebo vymaže.\n5.   Agentura nepředá ani nezpřístupní údaje zaznamenané v ústředním systému orgánům žádné třetí země. Tento zákaz se nepoužije na předávání těchto údajů do třetích zemí, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 604/2013.\nČlánek 28\nUchovávání záznamů\n1.   Agentura uchovává záznamy o všech úkonech zpracování údajů v rámci ústředního systému. Tyto záznamy vypovídají o účelu přístupu, o datu a čase, o předaných údajích, o údajích použitých pro dotazování, o názvu jednotky, která údaje vložila nebo vyhledávala, a o jménech odpovědných osob.\n2.   Záznamy podle odstavce 1 tohoto článku lze použít pouze pro sledování přípustnosti zpracovávání údajů z hlediska ochrany údajů a pro zajištění zabezpečení údajů v souladu s článkem 34. Záznamy musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a smazány po uplynutí jednoho roku od uplynutí doby uložení údajů podle čl. 12 odst. 1 a čl. 16 odst. 1, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.\n3.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 přijme každý členský stát v souvislosti se svým vnitrostátním systémem opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 1 a 2 tohoto článku. Každý členský stát navíc vede záznamy o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo vyhledávání údajů.\nČlánek 29\nPráva subjektu údajů\n1.   Každou osobu, na kterou se vztahuje čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1, informuje členský stát původu písemně a v případě nutnosti i ústně, v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž se lze důvodně domnívat, že mu rozumí, o\na)\ntotožnosti správce ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES a případně jeho zástupce;\nb)\núčelu, pro který budou údaje o této osobě zpracovány systémem Eurodac, včetně popisu cílů nařízení (EU) č. 604/2013, v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení, a srozumitelně a za použití jasného a jednoduchého jazyka jí vysvětlí, že členským státům a Europolu lze pro účely vymáhání práva poskytnout přístup k systému Eurodac;\nc)\npříjemcích údajů;\nd)\npovinnosti nechat si sejmout otisky prstů, pokud jde o osoby uvedené v čl.9 odst. 1 nebo čl. 14 odst. 1;\ne)\nprávu na přístup k údajům o ní a jejím právu požadovat opravu nesprávných údajů o ní nebo vymazání údajů o ní, a které byly zpracovány v rozporu se zákonem, jakož i o právu obdržet informace o postupech při uplatňování těchto práv, včetně kontaktních údajů správce a vnitrostátních orgánů dozoru podle čl. 30 odst. 1.\n2.   Pokud jde o osobu, na kterou se vztahuje čl. 9 odst. 1 nebo čl. 14 odst. 1, jsou jí informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty při snímání otisků prstů.\nPokud jde o osobu, na kterou se vztahuje čl. 17 odst. 1, jsou jí informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty nejpozději při předání údajů o ní ústřednímu systému. Tato povinnost neplatí, pokud se poskytnutí těchto informací ukáže jako nemožné nebo pokud by vyžadovalo nepřiměřené úsilí.\nJe-li osoba, které se týká čl.9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1, nezletilá, poskytne jí členský stát informace způsobem přiměřeným jejímu věku.\n3.   Postupem podle čl. 44 odst. 2 nařízení(EU) č. 604/2013 se vypracuje společný leták obsahující alespoň informace podle odstavce 1 tohoto článku a informace podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení.\nLeták musí být jasný, jednoduchý a sepsaný v jazyce, jemuž daná osoba rozumí nebo o němž se lze důvodně domnívat, že mu rozumí.\nLeták musí být vypracován takovým způsobem, aby měly členské státy možnost doplnit do něho další informace týkající se konkrétního členského státu. Tyto specifické informace zahrnují alespoň práav subjektu údajů a možnost pomoci ze strany vnitrostátních orgánů dozoru a i kontaktní údaje kanceláře správce a vnitrostátních orgánů dozoru.\n4.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení může v každém členském státě každý subjekt údajů v souladu s právními předpisy a postupy daného státu vykonávat práva stanovená článkem 12 směrnice 95/46/ES.\nAniž je dotčena povinnost poskytnout další informace v souladu s čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES, má subjekt údajů právo získat sdělení o údajích, které se ho týkají a které jsou zaznamenány v ústředním systému, a o členském státě, který je předal ústřednímu systému. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze některý členský stát.\n5.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 může v každém členském státě každá osoba požadovat opravu údajů, které jsou věcně nesprávné, nebo o vymazání údajů zaznamenaných v rozporu se zákonem. Opravu a vymazání provede bez zbytečného odkladu členský stát, který údaje předal, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy.\n6.   Pokud je právo na opravu a vymazání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 vykonáváno v jiném členském státě, než který předal údaje, spojí se orgány tohoto členského státu s orgány členského státu nebo států, které tyto údaje předaly, aby mohly zkontrolovat správnost údajů a zákonnost jejich předání a zaznamenání v ústředním systému.\n7.   Pokud vyjde najevo, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, členský stát, který je předal, tyto údaje pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 opraví nebo vymaže v souladu s čl. 27 odst. 3. Tento členský stát subjektu údajů bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že provedl opravu nebo vymazání údajů o něm.\n8.   Jestliže členský stát, který předal údaje, nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, sdělí pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 bez zbytečného odkladu písemně subjektu údajů důvody, proč nehodlá tyto údaje opravit nebo vymazat.\nTento členský stát také subjektu údajů poskytne poučení o krocích, které může učinit, nepřijme-li poskytnuté vysvětlení. To zahrnuje informace, jak podat žalobu nebo případně stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu, a o veškeré finanční nebo jiné pomoci dostupné v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu.\n9.   Každá žádost podle odstavců 4 a 5 musí obsahovat všechny podrobnosti nutné k určení totožnosti subjektu údajů, včetně otisků prstů. Tyto údaje se použijí výhradně k umožnění výkonu práv uvedených v odstavcích 4 a 5 a jsou vymazány ihned poté.\n10.   Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují na bezodkladném uplatnění práv stanovených v odstavcích 5, 6 a 7.\n11.   Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí údajů, které se ho týkají, v souladu s odstavcem 4, příslušný orgán uchová písemný záznam o podání této žádosti a způsobu jejího řešení a neprodleně jej zpřístupní vnitrostátním orgánům dozoru.\n12.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení pomáhá v každém členském státě jeho orgán dozoru v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice 95/46/ES subjektu údajů na základě její žádosti při výkonu jejích práv.\n13.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení orgán členského státu, který předal údaje, a orgán dozoru členského státu, ve kterém se nachází subjekt údajů, tomuto subjektu pomáhají, a pokud o to požádá, radí mu při výkonu jeho práv na opravu nebo vymazání údajů. Oba tyto orgány dozoru za tímto účelem spolupracují. Žádosti o takovouto pomoc mohou být podány orgánu dozoru členského státu, ve kterém se nachází subjekt údajů, a ten je předá orgánu členského státu, který předal údaje.\n14.   V každém členském státě může každá osoba v souladu s právními předpisy a postupy daného státu podat žalobu nebo případně stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného státu, pokud je jí odepřeno právo přístupu stanovené v odstavci 4.\n15.   Každá osoba může v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, který předal údaje, podat žalobu nebo, je-li to vhodné, stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného státu ohledně údajů, které se k ní vztahují a jsou zaznamenány v ústředním systému, za účelem výkonu svých práv podle odstavce 5. Povinnost orgánů dozoru členských států pomáhat subjektu údajů, a pokud o to požádá, radit mu v souladu s odstavcem 13 trvá během celého řízení.\nČlánek 30\nDozor vykonávaný orgány dozoru členských států\n1.   Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení každý členský stát zajistí, aby jeho orgán nebo orgány dozoru určené podle čl. 28 odst. 1 směrnice 95/46/ES dohlížely nezávisle a v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy na zákonnost zpracování osobních údajů daným členským státem v souladu s tímto nařízením, včetně jejich předání ústřednímu systému.\n2.   Každý členský stát zajistí, aby jeho orgán dozoru měl možnost poradit se s osobami s dostatečnými znalostmi v oboru daktyloskopie.\nČlánek 31\nDozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby bylo veškeré zpracovávání osobních údajů v systému Eurodac, zejména činnosti prováděné agenturou, prováděno v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a tímto nařízením.\n2.   Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byl alespoň každým třetím rokem v souladu s mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře a vnitrostátním orgánům dozoru. Agentura má možnost se k zprávě před jejím přijetím vyjádřit.\nČlánek 32\nSpolupráce orgánů dozoru členských států s evropským inspektorem ochrany údajů\n1.   Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů v rozsahu svých pravomocí aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dozor nad systémem Eurodac.\n2.   Členské státy zajistí, aby nezávislý orgán každoročně provedl v souladu s čl. 33 odst. 2 audit zpracování osobních údajů pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2, jehož součástí je i analýza vzorku odůvodněných elektronických žádostí.\nZpráva o auditu se připojí k výroční zprávě členských států uvedené v čl. 40 odst. 7.\n3.   Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů si v rozsahu svých pravomocí vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dozoru nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby zvyšují informovanost o právech na ochranu údajů.\n4.   Pro účely odstavce 3 se vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů setkávají nejméně dvakrát ročně. Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody. Jednou za dva roky se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a agentuře společná zpráva o činnostech.\nČlánek 33\nOchrana osobních údajů pro účely vymáhání práva\n1.   Každý členský stát zajistí, aby ustanovení přijatá v rámci vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV, byla rovněž použitelná na zpracování osobních údajů jejich vnitrostátními orgány pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení.\n2.   Sledování zákonnosti zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení členským státem pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně předávání těchto údajů do systému Eurodac a z něho, provádějí vnitrostátní orgány dozoru určené podle rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.\n3.   Zpracovávání osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení probíhá v souladu s rozhodnutím 2009/371/SVV a dohlíží na ně nezávislý externí inspektor ochrany údajů. Na zpracování osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení se tudíž použijí ustanovení článku 30, 31 a 32 uvedeného rozhodnutí. Nezávislý externí inspektor ochrany údajů zajistí, aby práva fyzických osob nebyla porušována.\n4.   Osobní údaje získané podle tohoto nařízení ze systému Eurodac pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 se zpracovávají pouze pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování konkrétního případu, pro nějž daný členský stát nebo Europol podal žádost o příslušné údaje.\n5.   Ústřední systém, určené orgány a orgány provádějící ověření a Europol uchovávají záznam o vyhledávání údajů, aby vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů umožnily kontrolovat, zda jsou údaje zpracovávány v souladu s předpisy Unie pro ochranu údajů, a to i pro účely vedení záznamů pro účely vypracovávání výročních zpráv uvedených v čl. 40 odst. 7. Osobní údaje získané za jiným než výše uvedeným účelem a rovněž záznamy o jejich vyhledávání se vymažou ze všech vnitrostátních souborů a souborů Europolu po uplynutí jednoho měsíce, jestliže údaje nejsou potřebné pro účely specifického probíhajícího vyšetřování trestné činnosti, jež bylo důvodem žádosti daného členského státu nebo Europolu o příslušné údaje.\nČlánek 34\nZabezpečení údajů\n1.   Členský stát původu zajistí zabezpečení údajů před jejich předáváním ústřednímu systému a během něho.\n2.   Každý členský stát přijme pro všechny údaje zpracované jeho příslušnými orgány podle tohoto nařízení nezbytná opatření, včetně přijetí bezpečnostního plánu, aby:\na)\núdaje fyzicky chránil, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace na ochranu kritické infrastruktury;\nb)\nzabránil neoprávněným osobám v přístupu do vnitrostátních zařízení, ve kterých členský stát provádí činnosti v souladu s cíli systému Eurodac (kontroly při vstupu do zařízení);\nc)\nzabránil neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám a vymazání nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);\nd)\nzabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, změnám nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uložení);\ne)\nzabránil neoprávněnému zpracování údajů v systému Eurodac a jakékoli neoprávněné úpravě nebo vymazání údajů zpracovávaných v systému Eurodac (kontrola vstupu údajů);\nf)\nzajistil, aby osoby oprávněné k přístupu do systému Eurodac měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jednoznačných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);\ng)\nzajistil, aby všechny orgány s právem přístupu do systému Eurodac vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům přistupovat a údaje vkládat, aktualizovat, vymazávat nebo vyhledávat, a aby tyto profily a veškeré další související informace, jež mohou orgány potřebovat pro účely dozoru, na žádost neprodleně zpřístupnily vnitrostátním orgánům dozoru uvedeným v článku 28 směrnice 95/46/ES a článku 25 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV (profily pracovníků);\nh)\nzajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro předávání údajů (kontrola předávání údajů);\ni)\nzajistil možnost ověření a zjištění, které údaje byly v systému Eurodac zpracovány, kdy, kým a za jakým účelem (kontrola zaznamenávání údajů);\nj)\nzabránil neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám a vymazávání osobních údajů během jejich předávání ze systému Eurodac a do něho nebo během přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);\nk)\nsledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním, aby zajistil dodržování tohoto nařízení (interní kontrola) a do 24 hodin automatické odhalování jakýchkoli událostí, které vznikly v důsledku uplatňování opatření uvedených v písmenech b) až j) a mohou poukazovat na bezpečnostní incident.\n3.   Členské státy informují agenturu o bezpečnostních incidentech, které ve svém systému odhalily. Agentura informuje o bezpečnostních incidentech členské státy, Europol a evropského inspektora ochrany údajů. Dotčené členské státy, agentura a Europol během bezpečnostního incidentu vzájemně spolupracují.\n4.   Agentura přijme opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 2, pokud jde o provoz systému Eurodac, včetně přijetí bezpečnostního plánu.\nČlánek 35\nZákaz předávání údajů třetím zemím, mezinárodním organizacím a soukromým subjektům\n1.   Osobní údaje získané členským státem nebo Europolem podle tohoto nařízení z ústředního systému nesmí být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Tento zákaz se uplatní i v případě, že jsou tyto údaje dále zpracovávány na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy ve smyslu čl. 2 písm. b) rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.\n2.   Osobní údaje, které pocházejí z některého členského státu a jsou pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 vyměňovány mezi členskými státy na základě zjištěné shody, nesmí být předávány třetím zemím, hrozí-li vážné nebezpečí, že subjekty údajů mohou být v důsledku předání těchto informací vystaveny mučení, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestům nebo mohou čelit jakémukoli jinému porušování základních práv.\n3.   Zákazem uvedeným v odstavcích 1 a 2 není dotčeno právo členských států předávat tyto údaje třetím zemím, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 604/2013.\nČlánek 36\nVedení protokolů a dokumentace\n1.   Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny úkony zpracování údajů pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 plynoucí z žádostí o porovnání s údaji systému Eurodac byly zaprotokolovány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů a pro účely vlastní kontroly.\n2.   Protokol nebo dokumentace musí v každém případě obsahovat:\na)\npřesný účel žádosti o porovnání, včetně příslušné podoby teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu, a v případě Europolu přesný účel žádosti o porovnání;\nb)\nrozumné důvody pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení;\nc)\nodkaz na vnitrostátní spis;\nd)\ndatum a přesný čas zaslání žádosti národního přístupového bodu o porovnání do ústředního systému;\ne)\nnázev orgánu, který požádal o přístup za účelem porovnání, a jméno odpovědné osoby, která podala žádost a zpracovala údaje;\nf)\npřípadně využití postupu v naléhavém případě uvedeného v čl. 19 odst. 3 a rozhodnutí přijaté s ohledem na následné ověření;\ng)\núdaje použité pro porovnání;\nh)\npodle vnitrostátních pravidel nebo rozhodnutí 2009/371/SVV identifikační značku úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nebo poskytnutí údajů nařídil.\n3.   Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů z hlediska ochrany údajů a pro zajištění zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 40 smějí být použity pouze protokoly obsahující jiné než osobní údaje. Příslušné vnitrostátní orgány dozoru odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností.\nČlánek 37\nOdpovědnost\n1.   Každá osoba nebo členský stát poškozený následkem protiprávního zpracování nebo jakéhokoli jednání neslučitelného s tímto nařízením je oprávněn obdržet náhradu škody od členského státu odpovědného za způsobenou škodu. Tento stát je zcela nebo částečně zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že neodpovídá za událost vedoucí ke vzniku škody.\n2.   Pokud nesplnění povinností plynoucích z tohoto nařízení členským státem způsobí škodu ústřednímu systému, je tento členský stát za takovou škodu odpovědný, kromě případu, kdy agentura nebo jiný členský stát neučinily přiměřené kroky s cílem předejít této škodě nebo zmírnit její následky.\n3.   Uplatnění nároku na náhradu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 vůči členskému státu se řídí vnitrostátními právními předpisy žalovaného členského státu.\nKAPITOLA VIII\nZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1077/2011\nČlánek 38\nZměny nařízení (EU) č. 1077/2011\nNařízení (EU) č. 1077/2011 se mění takto:\n1)\nČlánek 5 se nahrazuje tímto:\n„Článek 5\nÚkoly související se systémem Eurodac”\nV souvislosti se systémem Eurodac plní agentura:\na)\núkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení 26. června 2013 systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států,]a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (17); a\nb)\núkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému Eurodac.\n2)\nUstanovení čl. 12 odst. 1 se mění takto:\na)\npísmena u) a v) se nahrazují tímto:\n„u)\npřijímá výroční zprávu o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013;\nv)\nvyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na audit;“\nb)\npísmeno x) se nahrazuje tímto:\n„x)\nvypracovává statistiky o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013“;\nc)\npísmeno z) se nahrazuje tímto:\n„z)\nzajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013“;\n3)\nV článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se systému Eurodac a související s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013.“\n4)\nČlánek 17 se mění takto:\na)\nV odstavci 5 se písmeno g) nahrazuje tímto:\n„g)\naniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 603/2013;“\nb)\nV odstavci 6 se písmeno i) nahrazuje tímto:\n„i)\nzpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. t) a výroční zprávy o činnosti ústředního systému Eurodac uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. u), na základě výsledků sledování a hodnocení.“\n5)\nV článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS a do poradní skupiny pro systém Eurodac.“.\nKAPITOLA IX\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 39\nNáklady\n1.   Náklady spojené se zřízením a provozem ústředního systému a komunikační infrastruktury jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.\n2.   Náklady na národní přístupové body a náklady na jejich připojení k ústřednímu systému jsou hrazeny jednotlivými členskými státy.\n3.   Každý členský stát a Europol vytvoří a udržují na vlastní náklady technickou infrastrukturu nezbytnou k provádění tohoto nařízení a jsou odpovědné za úhradu svých nákladů plynoucích ze žádostí o porovnání s údaji systému Eurodac pro účely uvedené v čl 1 odst. 2.\nČlánek 40\nVýroční zpráva: sledování a hodnocení\n1.   Agentura předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů výroční zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému Eurodac vzhledem k předem určeným kvantitativním ukazatelům úkolů uvedených v odstavci 2.\n2.   Agentura zajistí zavedení postupů ke sledování fungování ústředního systému vzhledem k cílům týkajícím se výsledků, efektivity nákladů a kvality služeb.\n3.   Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má agentura přístup k nezbytným informacím, které se týkají zpracovávání údajů v ústředním systému.\n4.   Do 20. července 2018 a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Členské státy poskytují agentuře a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavce 1.\n6.   Agentura, členské státy a Europol poskytují Komisi informace nezbytné pro přípravu hodnotících zpráv uvedených v odstavci 4. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.\n7.   Každý členský stát a Europol vypracují při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, která obsahuje informace a statistické údaje o:\n—\npřesném účelu porovnání, včetně druhu teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu,\n—\nskutečnostech zakládajících důvodné podezření,\n—\nopodstatněných důvodech pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení,\n—\npočtu žádostí o porovnání,\n—\npočtu a druhu případů, které byly završeny úspěšným určením totožnosti,\n—\npotřebě a využití postupu pro výjimečně naléhavé případy včetně případů, kdy orgán provádějící ověření při následném ověření výjimečnou naléhavost neuznal.\nVýroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.\n8.   Na základě výročních zpráv členských států a Europolu uvedených v odstavci 7 a celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4, zpracuje Komise výroční zprávu o přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva a předá ji Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.\nČlánek 41\nSankce\nČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na jakékoli zpracování údajů vložených do ústředního systému v rozporu s účelem systému Eurodac stanoveným v článku 1 vztahovaly v souladu s vnitrostátním právem účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně správních nebo trestních sankcí.\nČlánek 42\nMístní působnost\nToto nařízení se nevztahuje na území, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 604/2013.\nČlánek 43\nOznámení určených orgánů a orgánů provádějících ověření\n1.   Nejpozději 20. října 2013 každý členský stát oznámí Komisi své určené orgány a provozní jednotky uvedené v čl. 5 odst. 3 a svůj orgán provádějící ověření a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.\n2.   Nejpozději 20. října 2013 Europol oznámí Komisi svůj určený orgán, svůj orgán provádějící ověření a národní přístupový bod, který určil, a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.\n3.   Komise každoročně zveřejní informace uvedené v odstavcích 1 a 2 v Úředním věstníku Evropské unie a.formou elektronické publikace, kterou zpřístupní na internetu a kterou stále aktualizuje.\nČlánek 44\nPřechodná ustanovení\nÚdaje blokované v ústředním systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 2725/2000 se odblokují a označí v souladu s čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení dne 20. července 2015.\nČlánek 45\nZrušení\nNařízení (ES) č. 2725/2000 a nařízení Rady (ES) č. 407/2002 se zrušují s účinkem ode dne 20. července 2015.\nOdkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.\nČlánek 46\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení se použije od 20. července 2015.\nČlenské státy oznámí Komisi a agentuře, že přijaly technická opatření nezbytná k předávání údajů ústřednímu systému, co nejdříve, nejpozději však 20. července 2015.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 26. června 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. SHATTER\n(1)  Úř. věst. C 92, 10.4.2010, s. 1.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. června 2013. (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2013.\n(3)  Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.\n(5)  Viz strana 31 tohoto Úředního věstníku.\n(6)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.\n(7)  Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.\n(9)  Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9.\n(10)  Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.\n(14)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(15)  Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.\n(16)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(17)  Úř. věst. L 180, 29.6.2013, p. 1.\";\nPŘÍLOHA I\nDatový formát a formulář pro otisky prstů\nDatový formát pro výměnu údajů o otiscích prstů\nJe předepsán tento formát pro výměnu údajů o otiscích prstů:\nANSI/NIST-ITL 1a-1997, ver. 3, červen 2001 (INT-1) a jakékoli další verze této normy.\nNorma pro kódy členských států\nPoužije se tato norma ISO: ISO 3166 – dvoupísmenný kód.\nPŘÍLOHA II\nZrušená nařízení (uvedená v článku 45)\nNařízení Rady (ES) č. 2725/2000\n(Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.)\nNařízení Rady (ES) č. 407/2002\n(Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.)\nPŘÍLOHA III\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 2725/2000/ES\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 2 první pododstavec písm. a) a b)\nČl. 3 odst. 1 písm. a)\nČl. 1 odst. 2 první pododstavec písm. c)\n—\nČl. 1 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 4\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 3\nČlánek 2 odst. 1 písm. a\n—\nČlánek 2 odst. 1 písm. b) až e)\nČlánek 2 odst. 1 písm. a až d)\n—\nČlánek 2 odst. 1 písm. e) až j)\nČl. 3 odst. 1\n—\nČl. 3 odst. 2\nČl. 3 odst. 3\nČl. 3 odst. 3 písm. a) až e)\nČlánek 8 odst. 1 písm. a) až e)\n—\nČlánek 8 odst. 1 písm. f) až i)\nČl. 3 odst. 4\n—\nČl. 4 odst. 1\nČl. 9 odst. 1 a čl. 3 odst. 5\nČl. 4 odst. 2\n—\nČl. 4 odst. 3\nČl. 9 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 9 odst. 4\nČl. 4 odst. 5\nČl. 9 odst. 5\nČl. 4 odst. 6\nČl. 25 odst. 4\nČlánek 5 odst. 1 písm. a) až f)\nČlánek 11 písm. a) až f)\n—\nČlánek 11 písm. g) až k)\nČlánek 5 odst. 1 písm. g) až h)\n—\nČlánek 6\nČlánek 12\nČlánek 7\nČlánek 13\nČlánek 8\nČlánek 14\nČlánek 9\nČlánek 15\nČlánek 10\nČlánek 16\nČl. 11 odst. 1 až 3\nČl. 17 odst. 1 až 3\nČl. 11 odst. 4\nČl. 17 odst. 5\nČl. 11 odst. 5\nČl. 17 odst. 4\nČlánek 12\nČlánek 18\nČlánek 13\nČlánek 23\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\nČlánek 27\nČlánek 16\nČlánek 28 odst. 1 a 2\n—\nČlánek 28 odst. 3\nČlánek 17\nČlánek 37\nČlánek 18\nČlánek 29 odst. 1, 2, 4 až 10 a 12 až 15\n—\nČlánek 29 odst. 3 a 11\nČlánek 19\nČlánek 30\n—\nČlánky 31 až 36\nČlánek 20\n—\nČlánek 21\nČlánek 39 odst. 1 až 2\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24 odst. 1 až 2\nČlánek 40 odst. 1 až 2\n—\nČlánek 40 odst. 3 až 8\nČlánek 25\nČlánek 41\nČlánek 26\nČlánek 42\n—\nČlánky 43 až 45\nČlánek 27\nČlánek 46\nNařízení (ES) č. 2725/2000/ES\nToto nařízení\nČlánek 2\nČlánek 24\nČlánek 3\nČlánek 25 odst. 1 až 3\n—\nČlánek 25 odst. 4 až 5\nČlánek 4\nČlánek 26\nČl. 5 odst. 1\nČl. 3 odst. 3\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\n—", "summary": "Eurodac: evropský systém pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl\nEurodac: evropský systém pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 603/2013 o systému „Eurodac“ – databázi otisků prstů EU pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nRozšiřuje Eurodac, což je celounijní databáze biometrických údajů obsahující otisky prstů žadatelů o azyl a státních příslušníků zemí mimo EU / Evropský hospodářský prostor (EHP) pro porovnávání mezi zeměmi EU. Cílem je:usnadnit zemím EU určit odpovědnost za posouzení žádosti o azyl porovnáním otisků prstů žadatelů a státních příslušníků zemí mimo EU/EHP s ústřední databází aumožnit za přesně stanovených podmínek přístup do databáze Eurodac orgánům pro vymáhání práva za účelem vyšetřování, odhalování nebo prevence teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.\nKLÍČOVÉ BODY\nKaždá země EU musí odebírat otisky prstů všem žadatelům o azyl a osobám zadrženým v souvislosti s nezákonným překročením hranic (např. státním příslušníkům zemí mimo EU/EHP nebo osobám bez státní příslušnosti vstupujícím na území EU bez platných dokladů) starších 14 let a do 72 hodin předat údaje do databáze Eurodac. Pokud je zjištěno, že se žadatel o azyl nebo státní příslušník země mimo EU/EHP nachází v některé zemi EU protiprávně, může tato země EU nahlédnout do databáze Eurodac s cílem zjistit, zda tento jedinec již požádal o azyl v některé zemi EU nebo zda byl již předtím zadržen v souvislosti s neoprávněným vstupem na území EU. Otisky prstů by měly být smazány, jakmile žadatelé o azyl, státní příslušníci zemí mimo EU/EHP nebo osoby bez státní příslušnosti získají občanství některé země EU. Toto nařízení pomáhá při uplatňování nařízení Dublin III (nařízení (EU) č. 604/2013), které stanovuje pravidla pro určení, která země EU je odpovědná za zkoumání žádosti o azyl. Původní právní předpisy týkající se Eurodac (nařízení Rady (ES) č. 2725/2000) nenabízely možnost žádat o porovnávání údajů s databází pro orgány pro vymáhání práva. Toto nařízení však umožňuje policejním složkám a Europolu porovnávat otisky prstů související s vyšetřováním trestné činnosti s databází Eurodac. Avšak z důvodu základního práva na soukromí smí orgány pro vymáhání práva používat Eurodac pouze pro srovnání:pokud existuje důvodné přesvědčení, že tento postup jim výrazně pomůže v prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, apouze jako poslední možnost až po provedení několika jiných způsobů šetření. Údaje systému Eurodac nesmí být sdíleny se třetími zeměmi (kromě Islandu a Norska). Někteří žadatelé o azyl a státní příslušníci zemí mimo EU/EHP nebo osoby bez státní příslušnosti odmítli spolupracovat se zeměmi EU, které se pokusily jim odebrat otisky prstů do databáze Eurodac. To vedlo Evropskou komisi k vydání dokumentu o možných nejlepších postupech týkajících se odebírání otisků prstů. Protokol mezi EU, Islandem a Norskem, podepsaný v roce 2020, rozšiřuje použití nařízení (EU) č. 603/2013 na Norsko a Island.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí od 20. července 2015.\nKONTEXT\nDatabáze Eurodac byla původně vytvořena v roce 2000 (nařízení Rady (ES) č. 2725/2000) a funguje od roku 2003. Komise ji považuje za velmi úspěšný nástroj informační technologie (IT).Identifikace žadatelů (Eurodac) (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1–30)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProtokol mezi Evropskou unií, Islandem a Norským královstvím k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva (Úř. věst. L 64, 3.3.2020, s. 3–7)\nPracovní dokument útvarů Komise o provádění nařízení Eurodac v souvislosti s povinností odebírat otisky prstů (SWD(2015) 150 final, 27.5.2015)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31–59)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 604/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 03.06.2020"}
{"celex_id": "32012R1151", "reference": "14.12.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 343/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1151/2012\nze dne 21. listopadu 2012\no režimech jakosti zemědělských produktů a potravin\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 118 první pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nJakost a rozmanitost produkce Unie v oblasti zemědělství, rybolovu a akvakultury představují jednu z jejích důležitých silných stránek, neboť poskytují konkurenční výhodu producentům z Unie a významným způsobem přispívají k jejímu živoucímu kulturnímu a gastronomickému dědictví. Je tomu tak díky dovednostem a odhodlání zemědělců a producentů z Unie, kteří dokázali uchovat tradice při současném zohlednění vývoje nových produkčních metod a materiálu.\n(2)\nObčané a spotřebitelé v Unii stále více požadují jakostní produkty i produkty tradiční. Záleží jim též na zachování rozmanitosti zemědělské produkce v Unii. Z toho vyplývá poptávka po zemědělských produktech nebo potravinách, u nichž lze rozpoznat specifické vlastnosti, zejména vlastnosti související s jejich zeměpisným původem.\n(3)\nProducenti mohou nadále produkovat rozmanitou škálu jakostních produktů pouze tehdy, dostane-li se jim za jejich úsilí spravedlivé odměny. To znamená, že musí být schopni informovat kupující a spotřebitele o vlastnostech svých produktů v souladu s podmínkami spravedlivé hospodářské soutěže. To rovněž znamená, že musí být schopni své produkty na trhu správně označit.\n(4)\nPoužívání režimů jakosti zaměřených na producenty, které je odměňují za jejich úsilí o rozmanitou škálu jakostních produktů, může prospět hospodářství venkova. Zejména je tomu tak v případě znevýhodněných oblastí, horských oblastí a nejvzdálenějších regionů, kde zemědělství tvoří významnou část hospodářství a kde jsou vysoké výrobní náklady. Takto mohou režimy jakosti přispět k politice rozvoje venkova a doplňovat ji, stejně jako politiky podporující trh a příjmy v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Mohou být zejména přínosné pro oblasti, v nichž má odvětví zemědělství větší hospodářský význam, především pro znevýhodněné oblasti.\n(5)\nPolitické priority strategie Evropa 2020 stanovené ve sdělení Komise nazvaném Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění zahrnují jako cíl dosažení konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a inovacích a podporu ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Politika jakosti zemědělských produktů by proto měla producentům poskytovat vhodné nástroje pro lepší identifikaci a propagaci těch jejich produktů, které mají specifické vlastnosti, a současně chránit tyto producenty před nekalými praktikami.\n(6)\nNavrhovaný soubor doplňkových opatření by měl respektovat zásady subsidiarity a proporcionality.\n(7)\nOpatření politiky jakosti zemědělských produktů jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (4); ve směrnici Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (5), a zejména v článku 2 uvedené směrnice; v nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (6), a zejména v článku 14 uvedeného nařízení; v nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (7); v nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (8); v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (9), a zejména v části II hlavě II kapitole I oddíle I a oddíle Ia pododdíle I uvedeného nařízení; v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (10) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (11).\n(8)\nNa označování zemědělských produktů a potravin by se měla vztahovat obecná pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (12), a zejména ustanovení, jejichž cílem je zabránit takovému označování, které by mohlo zmást spotřebitele nebo je uvést v omyl.\n(9)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o politice jakosti zemědělských produktů označilo za prioritní dosažení větší celkové soudržnosti a důslednosti v politice jakosti zemědělských produktů.\n(10)\nRežim zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin a režim zaručených tradičních specialit mají určité společné cíle a společná ustanovení.\n(11)\nUnie již po nějakou dobu prosazuje přístup, jehož cílem je zjednodušení právního rámce společné zemědělské politiky. Tento přístup by se měl uplatnit i na nařízení v oblasti politiky jakosti zemědělských produktů, aniž by se přitom zpochybnily specifické vlastnosti těchto produktů.\n(12)\nNěkterá nařízení, která tvoří součást politiky jakosti zemědělských produktů, byla v nedávné době přezkoumána, avšak dosud nejsou plně provedena. Z tohoto důvodu by do tohoto nařízení neměla být zahrnuta. Je však možné je začlenit v pozdější fázi, jakmile budou právní předpisy plně provedeny.\n(13)\nVzhledem k výše uvedenému by měla být následující ustanovení sjednocena do jednotného právního rámce sestávajícího z nových či aktualizovaných ustanovení nařízení (ES) č. 509/2006 a (ES) č. 510/2006 a z těch ustanovení nařízení (ES) č. 509/2006 a (ES) č. 510/2006, která jsou zachována.\n(14)\nV zájmu jasnosti a transparentnosti by proto měla být nařízení (ES) č. 509/2006 a (ES) č. 510/2006 zrušena a nahrazena tímto nařízením.\n(15)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla být omezena na zemědělské produkty určené k lidské spotřebě uvedené v příloze I Smlouvy a na seznam produktů mimo oblast působnosti uvedené přílohy, které jsou úzce spojené se zemědělskou produkcí nebo s hospodářstvím venkova.\n(16)\nPravidla stanovená v tomto nařízení by měla být uplatňována, aniž by to mělo dopad na stávající právní předpisy Unie týkající se vín, aromatizovaných vín, lihovin, produktů ekologického zemědělství a nejvzdálenějších regionů.\n(17)\nOblast působnosti označení původu a zeměpisných označení by měla být omezena na produkty, u nichž existuje vnitřní souvislost mezi vlastnostmi produktu nebo potraviny a zeměpisným původem. Zařazení pouze některých typů čokolády mezi cukrářské výrobky, jak tomu je ve stávajícím režimu, je anomálií, kterou je třeba napravit.\n(18)\nSpecifickým cílem ochrany označení původu a zeměpisných označení je zajistit zemědělcům a producentům spravedlivé příjmy získané díky vlastnostem a charakteristikám daného produktu nebo způsobu jeho produkce a poskytovat jasné informace o produktech se specifickými vlastnostmi spojenými se zeměpisným původem, čímž se umožní spotřebitelům činit informovanější rozhodnutí při nákupu.\n(19)\nPrioritou, jíž lze účinněji dosáhnout na úrovni Unie, je zajistit, aby byla jednotně v celé Unii dodržována práva duševního vlastnictví související s názvy, jež v Unii požívají ochrany.\n(20)\nRámec pravidel Unie, který chrání označení původu a zeměpisná označení tím, že stanoví jejich začlenění do rejstříku, usnadňuje rozvoj těchto nástrojů, neboť výsledný jednotnější přístup zajišťuje rovné podmínky hospodářské soutěže mezi producenty produktů nesoucích tato označení a v očích spotřebitelů zvyšuje důvěryhodnost těchto produktů. Je zapotřebí přijmout ustanovení umožňující rozvoj označení původu a zeměpisných označení na úrovni Unie a podporu vytvoření mechanismů pro jejich ochranu ve třetích zemích v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nebo vícestranných či dvoustranných dohod, a tím přispět k tomu, aby jakost produktů a způsob jejich produkce byly uznány za činitele přidané hodnoty.\n(21)\nS ohledem na zkušenosti získané při provádění nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (13) a nařízení (ES) č. 510/2006 je třeba řešit některé problémy, vyjasnit a zjednodušit některá pravidla a zefektivnit postupy tohoto režimu.\n(22)\nS ohledem na stávající praxi by měly být dále definovány a zachovány dva různé nástroje pro určení souvislosti mezi produktem a jeho zeměpisným původem, a to chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení. Aniž by se změnila koncepce těchto nástrojů, je třeba přijmout určité změny definic, aby se tak lépe zohlednila definice zeměpisných označení stanovená v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a aby se staly jednoduššími a jasnějšími a hospodářské subjekty jim mohly lépe porozumět.\n(23)\nZemědělské produkty nebo potraviny nesoucí takové zeměpisné označení by měly splňovat určité podmínky stanovené ve specifikaci, jako jsou zvláštní požadavky zaměřené na ochranu přírodních zdrojů nebo krajiny v oblasti produkce nebo na zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat.\n(24)\nAby mohla požívat ochrany na území členských států, měla by být označení původu a zeměpisná označení zapsána pouze na úrovni Unie. S účinností ode dne podání žádosti o takový zápis na úrovni Unie by členské státy měly být schopny poskytnout přechodnou ochranu na vnitrostátní úrovni, aniž by tím ovlivnily obchod uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod. Ochrana, kterou poskytuje toto nařízení po provedení zápisu, by měla být rovněž k dispozici pro označení původu a zeměpisná označení třetích zemí, která splňují příslušná kritéria a jsou chráněna ve své zemi původu.\n(25)\nPostup zápisu do rejstříku na úrovni Unie by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s oprávněným zájmem z jiného členského státu, než je členský stát žádosti, nebo ze třetí země, aby uplatnily svá práva prostřednictvím vznesení námitek.\n(26)\nZáznam v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení by měl také poskytovat informace spotřebitelům a subjektům v oblasti obchodu.\n(27)\nUnie sjednává se svými obchodními partnery mezinárodní dohody, včetně dohod týkajících se ochrany označení původu a zeměpisných označení. S cílem usnadnit poskytování informací veřejnosti o takto chráněných názvech, a zejména s cílem zajistit ochranu a kontrolu používání takových názvů mohou být tyto názvy zapsány do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Nejsou-li v takových mezinárodních dohodách názvy výslovně označeny jako označení původu, měly by být do rejstříku zapsány jako chráněná zeměpisná označení.\n(28)\nS ohledem na zvláštní povahu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení by měla být přijata zvláštní ustanovení týkající se označování, která by producentům ukládala povinnost opatřovat obaly odpovídajícími symboly či označeními Unie. V případě názvů Unie by používání těchto symbolů nebo označení mělo být povinné jednak za účelem lepšího seznámení spotřebitelů s touto kategorií produktů a s nimi spojenými zárukami a jednak pro snazší rozeznávání těchto produktů na trhu, čímž se usnadní kontroly. S přihlédnutím k požadavkům WTO by používání těchto symbolů nebo označení mělo být dobrovolné pro zeměpisná označení a označení původu třetích zemí.\n(29)\nNázvy zařazené do rejstříku by měly být chráněny s cílem zajistit jejich řádné používání a zabránit praktikám, které by mohly spotřebitele uvádět v omyl. Dále by se mělo vyjasnit, jakými prostředky se zajišťuje ochrana zeměpisných označení a označení původu, zejména pokud jde o úlohu seskupení producentů a příslušných orgánů členských států.\n(30)\nJe třeba stanovit zvláštní odchylky, které umožní, aby byl zapsaný název v přechodných obdobích používán souběžně s dalšími názvy. Tyto odchylky je třeba zjednodušit a vyjasnit. S cílem překonat dočasné obtíže a s ohledem na dlouhodobý cíl, jímž je zajistit, aby všichni producenti dodržovali specifikace, mohou být tyto odchylky uděleny v některých případech na dobu až deseti let.\n(31)\nMěl by se vyjasnit rozsah ochrany poskytované tímto nařízením, zejména s ohledem na omezení zápisu nových ochranných známek stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (14), jež jsou v rozporu se zápisem chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je tomu již v případě zápisu nových ochranných známek na úrovni Unie. Takové vyjasnění je rovněž nezbytné v případě držitelů starších práv k duševnímu vlastnictví, zejména těch, která se týkají ochranných známek a homonymních názvů zapsaných jako chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení.\n(32)\nOchrana označení původu a zeměpisných označení by měla být rozšířena na případy zneužití a napodobení zapsaných názvů zboží a služeb a případy používání názvů připomínajících zapsané názvy a služby, aby se zajistil vysoký stupeň ochrany a aby tato ochrana byla uvedena do souladu s ochranou platnou pro odvětví vína. Pokud jsou produkty s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením použity jako složky, je třeba vzít v úvahu sdělení Komise nazvané „Pokyny pro označování potravin s chráněným označením původu (CHOP) a s chráněným zeměpisným označením (CHZO) používaných jako složky“.\n(33)\nNázvy, které již byly k 3. lednu 2013 zapsány podle nařízení (ES) č. 510/2006, by měly být nadále chráněny podle tohoto nařízení a měly by být do rejstříku zařazeny automaticky.\n(34)\nZvláštním cílem režimu zaručených tradičních specialit je pomáhat producentům tradičních produktů informovat spotřebitele o vlastnostech jejich produktů, které představují přidanou hodnotu. V současném režimu zaručených tradičních specialit je však zapsáno pouze několik názvů, a režim tedy nedokázal využít svého potenciálu. Stávající ustanovení by se proto měla zlepšit, vyjasnit a konkretizovat, tak aby byl režim více srozumitelný, funkční a přitažlivý pro případné žadatele.\n(35)\nStávající režim umožňuje zapsat název pro účely identifikace bez výhrady názvu v Unii. Jelikož tato možnost nebyla zúčastněnými stranami správně pochopena a protože funkci identifikace tradičních produktů je možné plnit lépe na úrovni členského státu nebo na regionální úrovni při použití zásady subsidiarity, měla by být tato možnost zrušena. S ohledem na zkušenosti by se měl režim vztahovat pouze na výhradu názvů v celé Unii.\n(36)\nS cílem zajistit, aby se v rámci režimu zapisovaly názvy skutečných tradičních produktů, je třeba upravit kritéria a podmínky pro zápis názvu, zejména kritéria a podmínky týkající se vymezení pojmu „tradiční“, jenž by měl zahrnovat produkty, které se produkují po značně dlouhou dobu.\n(37)\nS cílem zajistit, aby zaručené tradiční speciality byly v souladu se svými specifikacemi a byly soudržné, měli by produkt definovat ve specifikaci samotní producenti sdružení do seskupení. Možnost zápisu názvu jako zaručené tradiční speciality do rejstříku by měla být otevřená i producentům ze třetích zemí.\n(38)\nAby mohly být názvy zaručených tradičních specialit předmětem výhrady, měly by být zapsány do rejstříku na úrovni Unie. Zápis do rejstříku by měl rovněž poskytovat informace spotřebitelům a subjektům v oblasti obchodu.\n(39)\nAby se zabránilo vytváření nerovných podmínek hospodářské soutěže, každý producent, včetně producentů ze třetích zemí, by měl mít možnost používat název zaručené tradiční speciality zapsaný do rejstříku za předpokladu, že dotčený produkt splňuje požadavky příslušné specifikace a producent podléhá systému kontrol. V případě zaručených tradičních specialit vyprodukovaných v Unii by měl být na etiketě použit symbol Unie, který by mělo být možno spojit s označením „zaručená tradiční specialita“.\n(40)\nZa účelem ochrany názvů zapsaných v rejstříku před zneužitím nebo před praktikami, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, by jejich použití mělo být vyhrazeno.\n(41)\nV případě názvů již zapsaných do rejstříku podle nařízení (ES) č. 509/2006, které by tedy k 3. lednu 2013 nespadaly do oblasti působnosti tohoto nařízení, by po určité přechodné období měly i nadále platit podmínky použití stanovené v nařízení (ES) č. 509/2006.\n(42)\nMěl by být zaveden postup, jenž umožní, aby názvy zapsané do rejstříku bez výhrady názvu podle nařízení (ES) č. 509/2006 mohly být zapsány s výhradou názvu.\n(43)\nDále je třeba stanovit přechodná opatření použitelná v případě žádostí o zápis, které Komise obdržela před 3. lednem 2013.\n(44)\nJe třeba zavést druhý stupeň režimů jakosti vycházející z údajů o jakosti, které představují přidanou hodnotu, mohou být sdělovány na vnitřním trhu a mají být uplatňovány dobrovolně. Tyto nepovinné údaje o jakosti by se měly týkat zvláštních horizontálních charakteristik jedné či více kategorií produktů, způsobů hospodaření nebo zpracování, jimiž se vyznačují určité oblasti. Nepovinný údaj o jakosti nazvaný „horský produkt“ zatím tyto podmínky splňuje a bude pro produkt na trhu znamenat přidanou hodnotu. S cílem usnadnit uplatňování směrnice 2000/13/ES a v případech, kdy označení potravin obsahující nepovinné údaje o jakosti, včetně zejména označení „horský produkt“, by mohlo uvést spotřebitele v omyl, může Komise přijmout pokyny.\n(45)\nS cílem poskytnout producentům v horských oblastech účinný nástroj pro snazší uvádění jejich produktů na trh a omezit skutečná rizika uvádění spotřebitele v omyl, pokud jde o horský původ produktů na trhu, je třeba na úrovni Unie stanovit definici nepovinného údaje o jakosti pro horské produkty. Definice horských oblastí by měla být založena na obecných kritériích klasifikace používaných pro určení horské oblasti v nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) (15).\n(46)\nPřidaná hodnota zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit vychází z důvěry spotřebitele. Její věrohodnost je však podmíněna účinným ověřováním a kontrolami. Uvedené režimy jakosti by měly podléhat systému sledování formou úředních kontrol v souladu se zásadami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (16) a měly by zahrnovat systém kontrol ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce. S cílem pomoci členským státům lépe uplatňovat ustanovení nařízení (ES) č. 882/2004 v rámci kontroly zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit by měly být v tomto nařízení uvedeny odkazy na nejdůležitější články.\n(47)\nAby bylo možné spotřebiteli zaručit specifické vlastnosti spojené se zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami, měly by hospodářské subjekty podléhat systému, který ověří soulad se specifikací produktu.\n(48)\nS cílem zajistit nestrannost a účinnost příslušných orgánů by tyto orgány měly splňovat řadu kritérií týkajících se fungování. Je třeba zvážit možnost přenesení některých pravomocí k provádění zvláštních kontrolních úkolů na kontrolní subjekty.\n(49)\nNa akreditaci kontrolních subjektů, jakož i na jejich činnost by se měly použít evropské normy (normy EN) vypracované Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a mezinárodní normy vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Akreditace těchto subjektů by měla probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění produktů na trh (17).\n(50)\nInformace o kontrolních činnostech ve vztahu k zeměpisným označením a zaručeným tradičním specialitám by měly být součástí víceletých vnitrostátních plánů kontrol a výročních zpráv připravovaných členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.\n(51)\nČlenským státům by mělo být umožněno vybírat poplatek určený na pokrytí vynaložených nákladů.\n(52)\nStávající pravidla týkající se dalšího používání druhových názvů by měla být vyjasněna tak, aby druhové výrazy, které jsou podobné názvu nebo údaji, který je chráněn nebo vyhrazen, nebo jsou jeho součástí, si svou druhovost zachovaly.\n(53)\nDatem pro stanovení seniority ochranné známky a označení původu nebo zeměpisného označení by mělo být datum podání žádosti o zápis ochranné známky v Unii nebo v členských státech a datum podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi.\n(54)\nV platnosti by měla zůstat ustanovení týkající se zamítnutí nebo koexistence označení původu nebo zeměpisného označení z důvodu konfliktu s předchozí ochrannou známkou.\n(55)\nKritéria, podle nichž by měly být pozdější ochranné známky zamítnuty nebo již zapsané známky prohlášeny za neplatné z důvodu konfliktu s předchozím označením původu nebo zeměpisným označením, by měla odpovídat stanovenému rozsahu ochrany označení původu nebo zeměpisného označení.\n(56)\nUstanovení režimů stanovující práva duševního vlastnictví, a především ta, která vyplývají z režimu jakosti pro označení původu a zeměpisná označení, nebo ta, která vyplývají z předpisů o ochranných známkách, by neměla být dotčena výhradou názvů a stanovením označení a symbolů podle režimů jakosti pro zaručené tradiční speciality a pro nepovinné údaje o jakosti.\n(57)\nJe třeba vyjasnit a uznat úlohu seskupení. Seskupení hrají zásadní úlohu v procesu podávání žádostí o zápis názvů označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jakož i v souvislosti se změnami specifikací a žádostí o zrušení zápisu. Seskupení mohou také vyvíjet činnosti týkající se dohledu nad prosazováním ochrany zapsaných názvů, souladu produkce se specifikací produktu, informování a propagování zapsaného názvu, stejně jako obecně jakékoli činnosti, jejímž cílem je zlepšovat hodnotu zapsaných názvů a účinnost režimů jakosti. Seskupení by dále měla monitorovat postavení produktů na trhu. Tyto činnosti by však neměly umožňovat jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže neslučitelné s články 101 a 102 Smlouvy ani k takovému jednání vést.\n(58)\nS cílem zajistit, aby zapsaná označení původu, zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením, by žádosti měly být posuzovány vnitrostátními orgány dotyčného členského státu v souladu s minimálními společnými ustanoveními, včetně vnitrostátního námitkového řízení. Komise by měla následně žádosti zkontrolovat, aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že bylo zohledněno právo Unie i zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti.\n(59)\nZápis coby označení původu, zeměpisná označení a coby zaručené tradiční speciality by měl být umožněn i názvům vztahujícím se na produkty pocházející ze třetích zemí, které splňují podmínky stanovené tímto nařízením.\n(60)\nSymboly, označení a zkratky identifikující účast v režimu jakosti a práva s tím související ve vztahu k Unii by měly být v Unii i ve třetích zemích chráněny s cílem zajistit, aby se používaly na pravých produktech a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde o vlastnosti produktů. Kromě toho by v zájmu zajištění účinnosti ochrany měla mít Komise přístup k přiměřeným rozpočtovým prostředkům na centrální úrovni v rámci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (18) a v souladu s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (19).\n(61)\nPostup při zápisu chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit do rejstříku, včetně období pro kontrolu a období pro námitky, je třeba zkrátit a zlepšit, zejména pokud jde o rozhodování. Za rozhodování o provedení zápisu by měla odpovídat Komise, které by za určitých okolností byly nápomocny členské státy. Měly by být stanoveny postupy, které by umožnily změnit specifikace produktu i po jeho zápisu a zrušit zapsané názvy, zejména v případě, kdy produkt již není v souladu s příslušnou specifikací produktu nebo pokud se již název na trhu nepoužívá.\n(62)\nS cílem usnadnit přeshraniční žádosti o společný zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení nebo zaručených tradičních specialit je třeba stanovit vhodné postupy.\n(63)\nZa účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění seznamu produktů stanoveného v příloze I tohoto nařízení; stanovení omezení a odchylek, pokud jde o určování původu krmiva v případě označení původu; stanovení pravidel omezujících informace obsažené ve specifikaci produktu; stanovení symbolů Unie; stanovení dalších přechodných pravidel v zájmu ochrany práv a oprávněných zájmů producentů nebo zúčastněných stran; stanovení dalších podrobností týkajících se kritérií způsobilosti pro názvy zaručených tradičních specialit; stanovení podrobných pravidel týkajících se kritérií pro nepovinné údaje o jakosti; vyhrazení dalších nepovinných údajů o jakosti a stanovení a změnu podmínek jejich použití; stanovení odchylek od podmínek použití pojmu „horský produkt“ a stanovení způsobů produkce a dalších kritérií týkajících se používání tohoto nepovinného údaje o jakosti, zejména podmínek, za nichž mohou suroviny nebo krmivo pocházet z jiných než horských oblastí; stanovení dalších pravidel pro určení druhovosti výrazů v Unii; stanovení pravidel pro určování používání názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat; a stanovení pravidel pro průběh vnitrostátních námitkových řízení v případě společných žádostí týkajících se více než jednoho státního území a pro doplnění pravidel pro postup podávání žádostí, námitkové řízení, postup podávání žádostí o změnu a řízení o zrušení zápisu obecně. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(64)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení pravidel týkajících se podoby specifikace produktu; stanovení podrobných pravidel týkajících se podoby a obsahu rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných názvů; stanovení technických vlastností symbolů a označení Unie, jakož i pravidel pro jejich používání na produktech, včetně příslušných jazykových znění, jež mají být použita; stanovení a prodloužení přechodného období po dočasné odchylky pro používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných názvů; stanovení podrobných pravidel týkajících se podoby a obsahu rejstříku zaručených tradičních specialit; stanovení pravidel pro ochranu zaručených tradičních specialit; stanovení veškerých opatření týkajících se formulářů, postupů nebo jiných technických podrobností nezbytných k uplatňování hlavy IV; stanovení pravidel pro používání nepovinných údajů o jakosti; stanovení pravidel pro jednotnou ochranu označení, zkratek a symbolů týkajících se režimů jakosti; stanovení podrobných pravidel týkajících se postupů, formy a podání žádostí o zápis a námitek; zamítnutí žádosti o zápis; rozhodnutí o zápisu názvu v případě, že nebylo dosaženo dohody; stanovení podrobných pravidel týkajících se postupů, formy a podání žádosti o změnu; zrušení zápisu chráněného značení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality; a stanovení podrobných pravidel týkajících se postupů a formy řízení o zrušení zápisu, jakož i podávání žádostí o zrušení zápisu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (20).\n(65)\nPokud jde o zřízení a správu rejstříků chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit uznaných v rámci tohoto režimu; stanovení způsobu zveřejnění názvů a adres subjektů pro certifikaci produktů; a zápis názvu v případě, že není obdrženo žádné podání námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, nebo v případě, že bylo dosaženo dohody, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nCíle\n1.   Cílem tohoto nařízení je pomoci producentům zemědělských produktů a potravin informovat kupující a spotřebitele o vlastnostech svých produktů a potravin a charakteristikách své produkce, čímž se zajistí:\na)\nspravedlivá hospodářská soutěž pro zemědělce a producenty zemědělských produktů a potravin s vlastnostmi a charakteristikami představujícími přidanou hodnotu;\nb)\ndostupnost spolehlivých informací o těchto produktech pro spotřebitele;\nc)\ndodržování práv duševního vlastnictví a\nd)\nintegrita vnitřního trhu.\nÚčelem opatření stanovených v tomto nařízení je podpořit zemědělské a zpracovatelské činnosti a systémy hospodaření spojené s produkty vysoké jakosti a přispět tím k naplňování cílů politiky rozvoje venkova.\n2.   Toto nařízení stanoví režimy jakosti, které představují základ pro určení a tam, kde je to vhodné, ochranu názvů a údajů, které zejména označují nebo popisují zemědělské produkty s:\na)\nvlastnostmi představujícími přidanou hodnotu nebo\nb)\ncharakteristikami představujícími přidanou hodnotu a vyplývajícími z metod hospodaření nebo zpracování použitých při jejich produkci nebo z místa jejich produkce či uvádění na trh.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na zemědělské produkty určené k lidské spotřebě uvedené v příloze I Smlouvy a další zemědělské produkty a potraviny uvedené v příloze I tohoto nařízení.\nV zájmu zohlednění mezinárodních závazků nebo nových produkčních metod a materiálu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými doplní seznam produktů uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto produkty musí úzce souviset se zemědělskými produkty nebo s hospodářstvím venkova.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na lihoviny, aromatizovaná vína ani produkty z vinné révy podle definice v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007, s výjimkou vinných octů.\n3.   Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné zvláštní předpisy Unie týkající se uvádění produktů na trh, a zejména předpisy o jednotné společné organizaci trhů a o označování potravin.\n4.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (21) se na režimy jakosti stanovené tímto nařízením nevztahuje.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„režimy jakosti“ režimy stanovené podle hlav II, III a IV;\n2)\n„seskupením“ sdružení složené převážně z producentů nebo zpracovatelů stejného produktu, bez ohledu na jeho právní formu;\n3)\n„tradičním“ prokázané používání na domácím trhu po dobu, jež umožňuje předávání mezi generacemi; tato doba má představovat nejméně 30 let;\n4)\n„označením“ jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu nebo etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které potravinu provázejí nebo na ni odkazují;\n5)\n„specifičností“ ve vztahu k produktu charakteristické produkční vlastnosti, jimiž se produkt jasně odlišuje od jiných podobných produktů stejné kategorie;\n6)\n„druhovými výrazy“ názvy produktů, které se staly obecným názvem produktu v Unii, přestože se vztahují k místu, regionu nebo zemi, kde byly produkty původně vyrobeny nebo uvedeny na trh;\n7)\n„fází produkce“ produkce, zpracování nebo příprava;\n8)\n„zpracovanými produkty“ potraviny získané zpracováním nezpracovaných produktů. Zpracované produkty mohou obsahovat složky, které jsou nezbytné pro jejich výrobu nebo jim dávají specifické vlastnosti.\nHLAVA II\nCHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A CHRÁNĚNÁ ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ\nČlánek 4\nCíl\nRežim chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení je zřízen s cílem pomoci producentům produktů spojených s určitou zeměpisnou oblastí prostřednictvím:\na)\nzajištění spravedlivých výnosů za vlastnosti jejich produktů;\nb)\nzajištění jednotné ochrany názvů jako práva duševního vlastnictví na území Unie;\nc)\nposkytování jasných informací spotřebitelům, pokud jde o charakteristiky produktu představující přidanou hodnotu.\nČlánek 5\nPožadavky týkající se označení původu a zeměpisných označení\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „označením původu“ rozumí název, který identifikuje produkt:\na)\npocházející z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země;\nb)\njehož jakost nebo vlastnosti jsou zásadně nebo výlučně dány konkrétním zeměpisným prostředím s jeho vlastními přírodními a lidskými činiteli a\nc)\nu něhož všechny fáze produkce probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se „zeměpisným označením“ rozumí název, který identifikuje produkt:\na)\npocházející z určitého místa, regionu nebo země;\nb)\njehož danou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti lze přičíst především jeho zeměpisnému původu a\nc)\nu něhož alespoň jedna z fází produkce probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.\n3.   Odchylně od odstavce 1 se za označení původu považují rovněž některé názvy, i když suroviny pro dotyčné produkty pocházejí ze zeměpisné oblasti širší nebo jiné, než je vymezená zeměpisná oblast, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nje vymezena oblast produkce surovin;\nb)\nexistují zvláštní podmínky produkce surovin;\nc)\nexistuje režim kontroly zajišťující dodržování podmínek uvedených v písmeni b) a\nd)\ndotyčná označení původu byla uznána za označení původu v zemi původu před 1. květnem 2004.\nPro účely tohoto odstavce lze za suroviny považovat pouze živá zvířata, maso a mléko.\n4.   Aby bylo možné zohlednit zvláštní povahu produkce produktů živočišného původu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56 týkající se omezení a odchylek, pokud jde o určování původu krmiva v případě označení původu.\nAby bylo možné zohlednit zvláštní povahu některých produktů nebo oblastí, je dále Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56 týkající se omezení a odchylek, pokud jde o porážku živých zvířat nebo o získávání surovin.\nTato omezení a odchylky zohlední na základě objektivních kritérií jakost nebo užití a uznané know-how nebo přírodní činitele.\nČlánek 6\nDruhovost, překrývání s názvy odrůd rostlin a plemen zvířat, homonymními názvy a ochrannými známkami\n1.   Jako chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nelze zapsat druhové výrazy.\n2.   Název nesmí být zapsán jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud se shoduje s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohl by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu.\n3.   Název navržený pro zápis, který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným v rejstříku zřízeném podle článku 11, nesmí být zapsán, pokud v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi podmínkami místního a tradičního užívání a prezentace později zapsaného homonyma a těmito podmínkami platnými pro název již zapsaný v rejstříku, a to s ohledem na nutnost zajistit, aby se s dotčenými producenty zacházelo rovným způsobem a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.\nNesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných produktů odpovídá.\n4.   Název navržený pro zápis jako označení původu nebo zeměpisné označení se nezapíše, pokud s ohledem na pověst a proslulost ochranné známky a dobu, po kterou byla užívána, by zápis názvu navrhovaného jako označení původu nebo zeměpisné označení mohl uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost produktu.\nČlánek 7\nSpecifikace produktu\n1.   Chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení musí být v souladu se specifikací, která obsahuje alespoň:\na)\nnázev, který má být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, v podobě používané při obchodování nebo v běžném jazyce a pouze v jazycích, které jsou nebo byly v minulosti používány k popisu konkrétního produktu ve vymezené zeměpisné oblasti;\nb)\npopis produktu, případně včetně surovin, a základních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností produktu;\nc)\ndefinici zeměpisné oblasti vymezené s ohledem na souvislost uvedenou v písm. f) bodě i) nebo ii) tohoto odstavce a tam, kde je to vhodné, údaje dokládající splnění požadavků čl. 5 odst. 3;\nd)\ndůkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo 2;\ne)\npopis metody získání produktu a případně autentických a neměnných místních metod, jakož i údaje o balení, pokud tak stanoví seskupení žadatelů a ve vztahu k danému produktu dostatečně odůvodní, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb;\nf)\núdaje, které dokládají:\ni)\nsouvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným prostředím podle čl. 5 odst. 1 nebo\nii)\ntam, kde je to vhodné, souvislost mezi danou jakostí, pověstí či jinou vlastností produktu a zeměpisným původem podle čl. 5 odst. 2;\ng)\nnázev a adresu orgánů nebo, jsou-li k dispozici, název a adresu subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu podle článku 37, a jejich konkrétní úkoly;\nh)\njakékoli zvláštní pravidlo týkající se označování dotyčného produktu.\n2.   Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit příliš objemným žádostem o zápis.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se podoby specifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 8\nObsah žádosti o zápis\n1.   Žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 49 odst. 2 nebo 5 musí obsahovat alespoň:\na)\nnázev a adresu seskupení žadatelů a orgánů nebo, jsou-li k dispozici, název a adresu subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu;\nb)\nspecifikaci produktu podle článku 7;\nc)\njednotný dokument obsahující tyto údaje:\ni)\nhlavní body obsažené ve specifikaci produktu: název, popis produktu, případně včetně zvláštních pravidel týkajících se balení a označování, a stručné vymezení zeměpisné oblasti,\nii)\npopis souvislosti mezi produktem a zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem podle čl. 5 odst. 1 nebo 2, případně včetně zvláštních údajů týkajících se popisu produktu nebo metody produkce, které souvislost odůvodňují.\nŽádost uvedená v čl. 49 odst. 5 musí navíc obsahovat doklad, že název produktu je v zemi původu chráněn.\n2.   Dokumentace žádosti podle čl. 49 odst. 4 musí obsahovat:\na)\nnázev a adresu seskupení žadatelů;\nb)\njednotný dokument podle odst. 1 písm. c) tohoto článku;\nc)\nprohlášení členského státu, že žádost, kterou seskupení žadatelů předložilo a která je způsobilá pro vyhovění, splňuje podle jeho názoru podmínky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě;\nd)\nodkaz na zveřejnění specifikace produktu.\nČlánek 9\nPřechodná vnitrostátní ochrana\nS účinkem ode dne podání žádosti Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu podle tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.\nTato vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o zápisu do rejstříku podle tohoto nařízení nebo dnem stažení žádosti o zápis.\nPokud název není zapsán podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.\nOpatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.\nČlánek 10\nDůvody námitek\n1.   Odůvodněné prohlášení o námitkách podle čl. 51 odst. 2 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci a pokud:\na)\nprokazuje, že nejsou dodrženy podmínky uvedené v článku 5 a čl. 7 odst. 1;\nb)\nprokazuje, že zápis navrženého názvu do rejstříku by byl v rozporu s čl. 6 odst. 2, 3 nebo 4;\nc)\nprokazuje, že zápis navrženého názvu do rejstříku by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu nebo ochranné známky nebo existenci produktů, které byly v souladu s právem uváděny na trh po dobu nejméně pěti let před datem zveřejnění podle čl. 50 odst. 2 písm. a), nebo\nd)\nuvádí podrobné údaje, z nichž lze vyvodit závěr, že název, o jehož zápis se žádá, je druhovým výrazem.\n2.   Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.\nČlánek 11\nRejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení\n1.   Komise přijme bez použití postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty o zřízení a správě veřejně přístupného a aktualizovaného rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení uznaných v rámci tohoto režimu.\n2.   V rejstříku mohou být zapsána zeměpisná označení týkající se produktů ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. Nejsou-li v uvedené dohodě tyto názvy výslovně označeny jako chráněná označení původu podle tohoto nařízení, zapisují se do rejstříku jako chráněná zeměpisná označení.\n3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n4.   Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam mezinárodních dohod uvedených v odstavci 2 a seznam zeměpisných označení podle těchto dohod chráněných.\nČlánek 12\nNázvy, symboly a označení\n1.   Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může používat každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh produkt, jenž vyhovuje odpovídající specifikaci.\n2.   Jsou stanoveny symboly Unie určené k propagaci chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.\n3.   V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh pod chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením zapsaným do rejstříku v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení, se na etiketě uvedou s nimi související symboly Unie. Ve stejném zorném poli by se měl navíc nacházet i zapsaný název produktu. Na etiketě lze uvést údaj „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ nebo odpovídající zkratky „CHOP“ nebo „CHZO“.\n4.   Kromě toho mohou být na etiketě uvedeny i následující údaje: vyobrazení zeměpisné oblasti původu podle článku 5 a text, grafické znázornění nebo symboly odkazující na členský stát nebo region anebo členský stát i region, v němž tato zeměpisná oblast původu leží.\n5.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, mohou se společně s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením na etiketách používat i kolektivní zeměpisné známky podle článku 15 směrnice 2008/95/ES.\n6.   V případě produktů pocházejících ze třetích zemí a uváděných na trh pod názvem zapsaným do rejstříku mohou být na etiketě uvedeny údaje podle odstavce 3 nebo s nimi související symboly Unie.\n7.   S cílem zajistit, aby byly spotřebiteli sdělovány odpovídající informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví symboly Unie.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické vlastnosti symbolů a označení Unie, jakož i pravidla týkající se jejich používání na produktech uváděných na trh pod chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, včetně pravidel týkajících se příslušných jazykových znění, jež mají být použita. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 13\nOchrana\n1.   Zapsané názvy jsou chráněny proti:\na)\njakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo pokud je při používání tohoto názvu využívána pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;\nb)\njakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktů nebo služeb nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;\nc)\njakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, který je použit na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;\nd)\nvšem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.\nV případě, že chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení v sobě obsahuje název produktu, který je považován za druhový, nelze považovat užití tohoto druhového názvu za užití v rozporu s písm. a) nebo b) prvního pododstavce.\n2.   Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nesmějí zdruhovět.\n3.   Členské státy přijmou vhodná správní a soudní opatření s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle odstavce 1 u produktů, které jsou produkovány nebo uváděny na trh v daném členském státě, nebo toto neoprávněné používání zastavit.\nZa tímto účelem určí členské státy orgány příslušné pro přijímání těchto opatření v souladu s postupy stanovenými jednotlivými členskými státy.\nTyto orgány musí poskytovat odpovídající záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikovaný personál a zdroje nezbytné k výkonu svých funkcí.\nČlánek 14\nVztahy mezi ochrannými známkami, označeními původu a zeměpisnými označeními\n1.   Je-li označení původu nebo zeměpisné označení zapsáno do rejstříku podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky, jejíž používání by bylo v rozporu s čl. 13 odst. 1 a která se týká produktu téhož typu, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni, kdy byla žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku podána Komisi.\nOchranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.\nTento odstavec se použije, aniž je dotčena směrnice 2008/95/ES.\n2.   Aniž je dotčen čl. 6 odst. 4, ochranná známka, jejíž použití je v rozporu s čl. 13 odst. 1 a o jejíž zápis bylo zažádáno, jež je zapsána nebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, zavedena používáním v dobré víře na území Unie přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, může být pro daný produkt používána a obnovována i nadále bez ohledu na zápis označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (22) nebo podle směrnice 2008/95/ES. V takových případech je povoleno používání chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení i používání příslušných ochranných známek.\nČlánek 15\nPřechodná období pro používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení\n1.   Aniž je dotčen článek 14, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit produktům pocházejícím z členského státu nebo jiné třetí země a nesoucím označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s čl. 13 odst. 1, nebo tento název obsahuje, aby i nadále používaly označení, s nímž byly uváděny na trh, za podmínky, že přípustné prohlášení o námitkách podle čl. 49 odst. 3 nebo článku 51 dokládá, že\na)\nzápis názvu by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu nebo\nb)\ntyto produkty byly v souladu s právem uváděny na trh pod tímto názvem na dotyčném území po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 50 odst. 2 písm. a).\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n2.   Aniž je dotčen článek 14, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží přechodné období uvedené v odstavci 1 tohoto článku na patnáct let v řádně odůvodněných případech, kdy je prokázáno, že:\na)\noznačení podle odstavce 1 tohoto článku bylo v souladu s právem používáno nepřetržitě a řádně po dobu nejméně dvaceti pěti let před podáním žádosti o zápis Komisi;\nb)\noznačení podle odstavce 1 tohoto článku nebylo nikdy používáno za účelem využívání pověsti zapsaného názvu a spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n3.   Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být na etiketě jasně a viditelně uvedeno označení země původu.\n4.   K překonání dočasných obtíží v souvislosti s dosažením dlouhodobého cíle, jímž je zajistit, aby všichni producenti v dané oblasti dodržovali specifikace, může členský stát stanovit přechodné období v délce až deseti let s účinností ode dne podání žádosti Komisi, jestliže dané hospodářské subjekty uváděly dotčené produkty na trh v souladu s právem, používaly dotyčné názvy nepřetržitě nejméně po dobu pěti let před podáním žádosti orgánům tohoto členského státu a tuto skutečnost uvedly ve vnitrostátním námitkovém řízení podle čl. 49 odst. 3.\nPrvní pododstavec se použije obdobně na chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi, s výjimkou námitkového řízení.\nTato přechodná období se uvádějí v dokumentaci k žádosti podle čl. 8 odst. 2.\nČlánek 16\nPřechodná ustanovení\n1.   Názvy zapsané do rejstříku podle čl. 7 odst. 6 nařízení (ES) č. 510/2006 se automaticky zařazují do rejstříku uvedeného v článku 11 tohoto nařízení. Odpovídající specifikace se považují za specifikace podle článku 7 tohoto nařízení. Všechna zvláštní přechodná ustanovení spojená s těmito zápisy se použijí i nadále.\n2.   V zájmu ochrany práv a oprávněných zájmů producentů nebo zúčastněných stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, pokud jde o další přechodná pravidla.\n3.   Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno jakékoli právo na souběžnou existenci uznané podle nařízení (ES) č. 510/2006, pokud jde o označení původu a zeměpisná označení na jedné straně a ochranné známky na straně druhé.\nHLAVA III\nZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY\nČlánek 17\nCíl\nRežim pro zaručené tradiční speciality se zřizuje s cílem zachovat tradiční metody produkce a tradiční receptury prostřednictvím pomoci poskytované producentům tradičních produktů při uvádění jejich produktů na trh a informování spotřebitelů o vlastnostech jejich tradičních receptur a produktů představujících přidanou hodnotu.\nČlánek 18\nKritéria\n1.   Název je způsobilý k zápisu jako zaručená tradiční specialita, pokud popisuje konkrétní produkt nebo potravinu, které:\na)\njsou výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu nebo\nb)\njsou vyrobeny ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.\n2.   Aby mohl být název zapsán jako zaručená tradiční specialita, musí:\na)\nbýt tradičně používán jako název konkrétního produktu nebo\nb)\noznačovat tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.\n3.   Pokud z námitkového řízení podle článku 51 vyplyne, že název je používán rovněž v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, může rozhodnutí o zápisu přijaté v souladu s čl. 52 odst. 3 v zájmu rozlišení srovnatelných produktů nebo produktů s totožným či podobným názvem stanovit, že název zaručené tradiční speciality má být doprovázen slovy „vyrobeno v souladu s tradicemi“, po nichž bezprostředně následuje název příslušné země nebo regionu.\n4.   Název nesmí být zapsán, pokud se vztahuje pouze k údajům obecné povahy používaným pro skupinu produktů nebo k údajům stanoveným zvláštními právními předpisy Unie.\n5.   V zájmu zajištění hladkého fungování režimu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, pokud jde o další podrobnosti týkající se kritérií způsobilosti stanovených v tomto článku.\nČlánek 19\nSpecifikace produktu\n1.   Zaručená tradiční specialita musí být v souladu se specifikací, která musí obsahovat:\na)\nnázev navržený k zápisu v příslušných jazykových zněních;\nb)\npopis produktu, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností, dokládajících jeho specifickou povahu;\nc)\npopis metody produkce, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a způsobu, jakým je produkt připraven, a\nd)\nhlavní prvky vytvářející tradiční povahu produktu.\n2.   Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci podle odstavce 1 tohoto článku, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit nadměrně objemným žádostem o zápis.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se podoby specifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 20\nObsah žádosti o zápis\n1.   Žádost o zápis názvu jako zaručené tradiční speciality podle čl. 49 odst. 2 nebo 5 musí obsahovat:\na)\nnázev a adresu seskupení žadatelů;\nb)\nspecifikaci produktu podle článku 19.\n2.   Dokumentace žádosti podle čl. 49 odst. 4 musí obsahovat:\na)\nprvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a\nb)\nprohlášení členského státu, že žádost, kterou seskupení předložilo a která je způsobilá pro vyhovění, splňuje podle jeho názoru podmínky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě.\nČlánek 21\nDůvody námitek\n1.   Odůvodněné prohlášení o námitkách podle čl. 51 odst. 2 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží před uplynutím stanovené lhůty a pokud:\na)\nuvádí řádně podložené důvody, proč je navrhovaný zápis neslučitelný s podmínkami tohoto nařízení, nebo\nb)\nprokazuje, že daný název je v souladu s právem a je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny.\n2.   Splnění kritérií uvedených v odst. 1 písm. b) se posuzuje ve vztahu k území Unie.\nČlánek 22\nRejstřík zaručených tradičních specialit\n1.   Komise přijme bez použití postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty týkající se zřízení a správy veřejně přístupného aktualizovaného rejstříku zaručených tradičních specialit uznaných v rámci tohoto režimu.\n2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 23\nNázvy, symboly a označení\n1.   Název zapsaný do rejstříku jako zaručená tradiční specialita může používat každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh produkt, jenž vyhovuje odpovídající specifikaci.\n2.   Pro účely propagace zaručených tradičních specialit se stanoví symbol Unie.\n3.   V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh jako zaručená tradiční specialita zapsaná v souladu s tímto nařízením, musí být symbol uvedený v odstavci 2 zobrazen na etiketě, aniž je dotčen odstavec 4. Ve stejném zorném poli by se měl navíc nacházet i název produktu. Na etiketě může být uvedeno i označení „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratka „ZTS“.\nV případě zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Unii je použití symbolu na etiketě nepovinné.\n4.   S cílem zajistit, aby byly spotřebiteli sdělovány odpovídající informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví symbol Unie.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické vlastnosti symbolu Unie a označení, jakož i pravidla týkající se jejich používání na produktech nesoucích název zaručené tradiční speciality, včetně příslušných jazykových znění, jež mají být použita. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 24\nOmezení používání zapsaných názvů\n1.   Zapsané názvy jsou chráněny před jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo připomenutím, jakož i před jakýmikoli jinými praktikami, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl.\n2.   Členské státy zajistí, aby obchodní názvy používané na vnitrostátní úrovni neumožňovaly záměnu s názvy, které jsou zapsány.\n3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro ochranu zaručených tradičních specialit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 25\nPřechodná ustanovení\n1.   Názvy zapsané do rejstříku podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006 se automaticky zařazují do rejstříku uvedeného v článku 22 tohoto nařízení. Odpovídající specifikace se považují za specifikace podle článku 19 tohoto nařízení. Všechna zvláštní přechodná ustanovení spojená s těmito zápisy se použijí i nadále.\n2.   Názvy zapsané v souladu s požadavky stanovenými v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 509/2006, včetně názvů zapsaných na základě žádostí podle čl. 58 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení, mohou být za podmínek stanovených nařízením (ES) č. 509/2006 nadále používány do 4. ledna 2023, pokud členské státy nepoužijí postup stanovený v článku 26 tohoto nařízení.\n3.   V zájmu ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených producentů nebo zúčastněných stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví další přechodná pravidla.\nČlánek 26\nZjednodušený postup\n1.   Na žádost seskupení může členský stát do 4. ledna 2016 předložit Komisi názvy zaručených tradičních specialit, které jsou zapsané podle čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 509/2006 a jsou v souladu s tímto nařízením.\nPřed předložením názvu zahájí členský stát námitkové řízení podle čl. 49 odst. 3 a 4.\nPokud se v tomto řízení prokáže, že název je rovněž užíván v souvislosti se srovnatelnými produkty nebo produkty, které mají stejný nebo podobný název, lze název doplnit výrazem označujícím jeho tradiční či specifickou povahu.\nSeskupení z třetí země může tyto názvy předložit Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů této třetí země.\n2.   Komise zveřejní názvy uvedené v odstavci 1 spolu se specifikacemi pro jednotlivé názvy v Úředním věstníku Evropské unie do dvou měsíců po jejich obdržení.\n3.   Použijí se články 51 a 52.\n4.   Po skončení námitkového řízení Komise tam, kde je to vhodné, upraví záznamy v rejstříku podle článku 22. Odpovídající specifikace se považují za specifikace podle článku 19.\nHLAVA IV\nNEPOVINNÉ ÚDAJE O JAKOSTI\nČlánek 27\nCíl\nS cílem usnadnit producentům zemědělských produktů s vlastnostmi nebo charakteristikami představujícími přidanou hodnotu, aby o takových vlastnostech a charakteristikách informovali v rámci vnitřního trhu, se zřizuje režim nepovinných údajů o jakosti.\nČlánek 28\nVnitrostátní pravidla\nČlenské státy mohou zachovat vnitrostátní pravidla týkající se nepovinných údajů o jakosti, na které se toto nařízení nevztahuje, jsou-li tato pravidla v souladu s právem Unie.\nČlánek 29\nNepovinné údaje o jakosti\n1.   Nepovinné údaje o jakosti musí splňovat tato kritéria:\na)\núdaj se týká určité vlastnosti jedné nebo více kategorií produktů nebo charakteristiky produkce či zpracování ve specifických oblastech;\nb)\npoužití údaje zvyšuje hodnotu produktu v porovnání s produkty podobného typu a\nc)\núdaj má evropský rozměr.\n2.   Z tohoto režimu jsou vyloučeny nepovinné údaje o jakosti, které popisují technické vlastnosti produktu pro účely provedení povinných obchodních norem a které nejsou určeny k informování spotřebitelů o těchto vlastnostech produktu.\n3.   V nepovinných údajích o jakosti nejsou obsaženy nepovinné vyhrazené údaje, které podporují a doplňují zvláštní obchodní normy stanovené podle odvětví nebo kategorie produktu.\n4.   Aby bylo možné zohlednit specifickou povahu některých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví prováděcí pravidla týkající se kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví veškerá opatření týkající se formulářů, postupů nebo jiných technických podrobností nezbytných k uplatňování této hlavy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n6.   Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v souladu s odstavci 4 a 5 zohlední všechny příslušné mezinárodní normy.\nČlánek 30\nVyhrazení a změna\n1.   S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů, vývoj vědeckých a technických poznatků, situaci na trhu a vývoj v oblasti obchodních norem a mezinárodních norem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými vyhradí další nepovinné údaje o jakosti a stanoví podmínky jejich použití.\n2.   V náležitě odůvodněných případech a s cílem zohlednit vhodné použití dalších nepovinných údajů o jakosti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví změny podmínek použití uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 31\nHorský produkt\n1.   Jako nepovinný údaj o jakosti se zavádí označení „horský produkt“.\nToto označení se použije pouze k popisu produktů určených k lidské spotřebě a uvedených v příloze I Smlouvy, v jejichž případě:\na)\nsuroviny i krmivo pro hospodářská zvířata pocházejí v zásadě z horských oblastí;\nb)\njedná-li se o zpracované produkty, zpracování probíhá rovněž v horských oblastech.\n2.   Pro účely tohoto článku se horskými oblastmi v Unii rozumějí oblasti vymezené podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999. V případě produktů ze třetích zemí horské oblasti zahrnují oblasti, jež za horské oblasti úředně označila třetí země nebo jež splňují kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999.\n3.   V náležitě odůvodněných případech a s cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví výjimky z podmínek použití uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Komisi je zejména svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podmínky, za nichž mohou suroviny nebo krmivo pocházet z jiných než horských oblastí, a podmínky, za nichž mohou být produkty zpracovávány mimo horské oblasti ve vymezené zeměpisné oblasti, jakož i vymezení této zeměpisné oblasti.\n4.   S cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, pokud jde o stanovení způsobů produkce a další kritéria týkající se používání nepovinného údaje o jakosti uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 32\nProdukt ostrovního zemědělství\nDo 4. ledna 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující argumenty týkající se nového označení „produkt ostrovního zemědělství“. Toto označení může být použito pouze pro popis produktů určených k lidské spotřebě uvedených v příloze I Smlouvy, jejichž suroviny pocházejí z ostrovů. Aby mohlo být označení použito i pro zpracované produkty, musí jejich zpracování rovněž probíhat na ostrovech, pokud tato skutečnost podstatným způsobem ovlivňuje specifické vlastnosti konečného produktu.\nTato zpráva je v případě nutnosti doplněna o vhodné legislativní návrhy za účelem vyhrazení nepovinného údaje o jakosti „produkt ostrovního zemědělství“.\nČlánek 33\nOmezení použití\n1.   Nepovinný údaj o jakosti lze použít pouze k popisu produktů, které splňují odpovídající podmínky použití.\n2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro používání nepovinných údajů o jakosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 34\nSledování\nČlenské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik, aby zajistily dodržování požadavků této hlavy, a v případě jejich porušení ukládají vhodné správní sankce.\nHLAVA V\nSPOLEČNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nÚřední kontroly chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit\nČlánek 35\nOblast působnosti\nUstanovení této kapitoly se použijí na režimy jakosti stanovené v hlavách II a III.\nČlánek 36\nUrčení příslušného orgánu\n1.   V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 členské státy určí orgán nebo orgány příslušné k provádění úředních kontrol za účelem ověření toho, zda jsou dodržovány právní požadavky týkající se režimů jakosti zřízených tímto nařízením.\nPostupy a požadavky nařízení (ES) č. 882/2004 se použijí obdobně na úřední kontroly prováděné za účelem ověření dodržování právního požadavku týkajícího se režimů jakosti u všech produktů, na které se vztahuje příloha I tohoto nařízení.\n2.   Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých funkcí.\n3.   Úřední kontroly zahrnují:\na)\nověření, zda je produkt v souladu s příslušnou specifikací produktu, a\nb)\nsledování používání zapsaných názvů k popisu produktu uváděného na trh v souladu s článkem 13, pokud jde o názvy zapsané podle hlavy II, a v souladu s článkem 24, pokud jde o názvy zapsané podle hlavy III.\nČlánek 37\nOvěření souladu se specifikací produktu\n1.   V případě chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež označují produkty pocházející z Unie, ověřují soulad se specifikací produktu před uvedením produktu na trh:\na)\njeden nebo více příslušných orgánů uvedených v článku 36 tohoto nařízení nebo\nb)\njeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 bodě 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci produktů.\nNáklady na toto ověření souladu se specifikacemi mohou nést hospodářské subjekty, u nichž se tyto kontroly provádějí. Na těchto nákladech se mohou podílet rovněž členské státy.\n2.   V případě označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež označují produkty pocházející ze třetí země, ověřují soulad se specifikacemi před uvedením produktu na trh:\na)\njeden nebo více orgánů veřejné správy určených třetí zemí nebo\nb)\njeden nebo více subjektů pro certifikaci produktů.\n3.   Členské státy zveřejní název a adresu orgánů a subjektů uvedených v odstavci 1 a pravidelně tyto údaje aktualizují.\nKomise zveřejní název a adresu orgánů a subjektů uvedených v odstavci 2 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.\n4.   Komise může bez použití postupu podle čl. 57 odst. 2 přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví způsob zveřejnění názvů a adres subjektů pro certifikaci produktů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.\nČlánek 38\nDohled nad užíváním názvu na trhu\nČlenské státy informují Komisi o názvech a adresách příslušných orgánů uvedených v článku 36. Komise názvy a adresy těchto orgánů zveřejní.\nČlenské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik, aby zajistily dodržování požadavků tohoto nařízení, a v případě jejich porušení přijímají veškerá nezbytná opatření.\nČlánek 39\nPřenesení úkolů příslušnými orgány na kontrolní subjekty\n1.   Příslušné orgány mohou v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 882/2004 přenést zvláštní úkoly týkající se úředních kontrol režimů jakosti na jeden nebo více kontrolních subjektů.\n2.   Tyto kontrolní subjekty musí být akreditovány v souladu s evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace produktů).\n3.   Akreditaci podle odstavce 2 tohoto článku může provádět pouze:\na)\nnárodní akreditační orgán v Unii v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 nebo\nb)\nakreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.\nČlánek 40\nPlánování a vykazování kontrolních činností\n1.   Členské státy zajistí, aby činnosti na kontrolu povinností podle této kapitoly byla výslovně uvedena v samostatném oddíle víceletých vnitrostátních plánů kontrol v souladu s články 41, 42 a 43 nařízení (ES) č. 882/2004.\n2.   Výroční zprávy o kontrole povinností stanovených tímto nařízením zahrnují samostatný oddíl obsahující informace stanovené v článku 44 nařízení (ES) č. 882/2004.\nKAPITOLA II\nVýjimky týkající se některých dřívějších použití\nČlánek 41\nDruhové výrazy\n1.   Aniž je dotčen článek 13, nemá toto nařízení vliv na používání výrazů, které jsou v Unii druhové, a to i v případě, že je druhový výraz součástí názvu, který je chráněn v rámci režimu jakosti.\n2.   Pro určení toho, zda výraz zdruhověl, se přihlíží ke všem relevantním činitelům, zejména:\na)\nke stávající situaci v oblastech spotřeby;\nb)\nk příslušným vnitrostátním právním aktům nebo právním aktům Unie.\n3.   V zájmu plné ochrany práv zúčastněných stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví další pravidla pro určení druhovosti výrazů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 42\nOdrůdy rostlin a plemena zvířat\n1.   Toto nařízení nebrání tomu, aby byly na trh uváděny produkty, jejichž označení obsahuje název nebo výraz, který je chráněný nebo vyhrazený v rámci režimu jakosti popsaného v hlavě II, III nebo IV a který obsahuje název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat nebo je z něj vytvořen, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\ndotyčný produkt uvedenou odrůdu nebo plemeno obsahuje nebo je z nich získán;\nb)\nspotřebitelé nejsou uváděni v omyl;\nc)\npoužití názvu odrůdy nebo názvu plemene představuje spravedlivou hospodářskou soutěž;\nd)\npoužitím názvu se nevyužívá pověsti chráněného výrazu a\ne)\nv případě režimu jakosti popsaného v hlavě II byly produkt produkován a uváděn na trh pod uvedeným názvem mimo svou oblast původu přede dnem podání žádosti o zápis zeměpisného označení.\n2.   V zájmu dalšího objasnění rozsahu práv a svobod provozovatelů potravinářských podniků používat název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat uvedených v odstavci 1 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví pravidla pro určování použití takových názvů.\nČlánek 43\nVztah k duševnímu vlastnictví\nRežimy jakosti uvedené v hlavě III a IV se uplatňují, aniž jsou dotčena pravidla Unie nebo členských států, která upravují duševní vlastnictví, a zejména pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a ochranných známek, a práva vyplývající z těchto pravidel.\nKAPITOLA III\nOznačení a symboly v rámci režimů jakosti a úloha producentů\nČlánek 44\nOchrana označení a symbolů\n1.   Označení, zkratky a symboly odkazující na režimy jakosti mohou být použity pouze v souvislosti s produkty, které byly vyprodukovány v souladu s pravidly režimu jakosti, k němuž se vztahují. Toto platí zejména pro následující označení, zkratky a symboly:\na)\n„chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“, „zeměpisné označení“, „CHOP“, „CHZO“ a související symboly podle hlavy II;\nb)\n„zaručená tradiční specialita“, „ZTS“ a související symbol podle hlavy III;\nc)\n„horský produkt“ podle hlavy IV.\n2.   V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 je možné z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) financovat na ústřední úrovni z podnětu Komise nebo jejím jménem správní podporu týkající se rozvoje, přípravných prací, sledování, správní a právní podpory, právní ochrany, registračních poplatků, poplatků za obnovení, poplatků za sledování ochranných známek, soudních poplatků a jakýchkoli dalších souvisejících opatření nutných k ochraně používání označení, zkratek a symbolů odkazujících na režimy jakosti před zneužitím, napodobením, připomenutím nebo jakýmikoli jinými praktikami, které by mohly uvádět spotřebitele v Unii i ve třetích zemích v omyl.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro jednotnou ochranu označení, zkratek a symbolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 45\nÚloha seskupení\n1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení o organizacích producentů a meziodvětvových organizacích uvedená v nařízení (ES) č. 1234/2007, je seskupení oprávněno:\na)\npřispívat k zajištění záruk za jakost, dobrou pověst a pravost jejich produktů na trhu sledováním užívání názvu v oblasti obchodu a v případě potřeby informováním příslušných orgánů podle článku 36 nebo jakýchkoli dalších příslušných orgánů v rámci čl. 13 odst. 3;\nb)\nčinit opatření s cílem zajistit odpovídající právní ochranu chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení a práv duševního vlastnictví, která s těmito označeními přímo souvisejí;\nc)\nrozvíjet informační a propagační činnosti zaměřené na informování spotřebitelů o vlastnostech produktu představujících přidanou hodnotu;\nd)\nrozvíjet činnosti související se zajištěním souladu produktu s jeho specifikací;\ne)\npodnikat kroky ke zlepšení výkonnosti režimu jakosti, včetně rozvíjení poznatků z ekonomické oblasti, provádění ekonomických analýz, šíření ekonomických informací o režimu a poskytování poradenství producentům;\nf)\npřijímat opatření ke zvýšení hodnoty produktů a v případě potřeby činit kroky s cílem předcházet nebo bránit opatřením, která nepříznivě ovlivňují nebo by mohla nepříznivě ovlivňovat způsob vnímání těchto produktů.\n2.   Členské státy mohou podporovat utváření a činnost seskupení na svém území správními prostředky. Členské státy dále sdělují Komisi název a adresu seskupení podle čl. 3 odst. 2. Komise tyto informace zveřejní.\nČlánek 46\nPrávo využívat režimy\n1.   Členské státy zajistí, aby každý hospodářský subjekt, který dodržuje pravidla režimu jakosti stanovená v hlavách II a III, měl nárok na zařazení do ověření souladu zavedeného podle článku 37.\n2.   Kontrolám stanoveným v kapitole I této hlavy podléhají i hospodářské subjekty, které připravují a skladují produkt uváděný na trh jako zaručená tradiční specialita či jako produkt s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, nebo hospodářské subjekty, které takové produkty uvádějí na trh.\n3.   Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty, které chtějí dodržovat pravidla režimu jakosti stanovená v hlavách III a IV, tak mohly činit a aby jim v účasti na režimu nebránily překážky, které jsou diskriminační nebo které nejsou objektivně opodstatněné.\nČlánek 47\nPoplatky\nAniž je dotčeno nařízení (ES) č. 882/2004, a zejména kapitola VI hlavy II uvedeného nařízení, mohou členské státy vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů na správu režimů jakosti, včetně nákladů na vyřízení žádostí, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení zápisu podle tohoto nařízení.\nKAPITOLA IV\nPostupy podávání žádostí a provádění zápisu označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit\nČlánek 48\nOblast působnosti postupů podávání žádostí\nUstanovení této kapitoly se použijí na režimy jakosti stanovené v hlavách II a III.\nČlánek 49\nŽádost o zápis názvů\n1.   Žádosti o zápis názvů podle režimů jakosti uvedených v článku 48 mohou podávat pouze seskupení, která se zabývají produkty, jejichž název má být zapsán. V případě názvu „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“, který označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, nebo v případě názvu „zaručené tradiční speciality“ může několik seskupení z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis.\nZa seskupení může být považována i jedna fyzická či právnická osoba, pokud se prokáže, že jsou splněny obě tyto podmínky:\na)\ndotčená osoba je jediným producentem, který chce žádost podat;\nb)\npokud jde o chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, vymezená zeměpisná oblast má charakteristiky, které jsou zjevně odlišné od charakteristik sousedních oblastí, nebo se vlastnosti daného produktu liší od vlastností produktů produkovaných v sousedních oblastech.\n2.   Pokud se žádost podle režimu stanoveného v hlavě II týká zeměpisné oblasti v členském státě nebo pokud je žádost podle režimu stanoveného v hlavě III připravena seskupením usazeným v členském státě, podává se orgánům daného členského státu.\nČlenský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky příslušného režimu.\n3.   Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odst. 2 druhého pododstavce tohoto článku vnitrostátní námitkové řízení, kterým se zajistí náležité zveřejnění žádosti a poskytne přiměřená lhůta, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.\nČlenský stát posoudí přípustnost námitek obdržených podle režimu stanoveného v hlavě II s ohledem na kritéria uvedená v čl. 10 odst. 1 a přípustnost námitek obdržených podle režimu stanoveného v hlavě III s ohledem na kritéria uvedená v čl. 21 odst. 1.\n4.   Pokud se členský stát po posouzení všech obdržených námitek domnívá, že požadavky tohoto nařízení jsou splněny, může žádosti vyhovět a předat dokumentaci žádosti Komisi. V tomto případě informuje Komisi o přípustných námitkách obdržených od fyzických nebo právnických osob, které dané produkty uváděly na trh v souladu s právem a používaly dotyčné názvy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle odstavce 3.\nČlenský stát zajistí, aby jeho vyhovění žádosti bylo zveřejněno a aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost odvolání.\nČlenský stát zajistí zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě bylo žádosti vyhověno, a zajistí přístup k této specifikaci produktu elektronickou cestou.\nV případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení zajistí členský stát rovněž náležité zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě Komise přijme rozhodnutí podle čl. 50 odst. 2.\n5.   Pokud se žádost podle režimu stanoveného v hlavě II vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi nebo pokud je žádost podle režimu stanoveného v hlavě III připravena seskupením usazeným ve třetí zemi, podává se Komisi, a to buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země.\n6.   Dokumentace uvedená v tomto článku zaslaná Komisi musí být vyhotovena v některém z úředních jazyků Unie.\n7.   V zájmu usnadnění postupu podávání žádostí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví pravidla pro provádění vnitrostátních námitkových řízení v případě společných žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území a kterými doplní pravidla pro postup podávání žádostí.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla ohledně postupů, formy a předkládání žádostí, a to i v případě žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 50\nPřezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení\n1.   Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 49, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky příslušného režimu. Doba přezkumu by neměla přesáhnout šest měsíců. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.\nKomise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.\n2.   Pokud se Komise na základě přezkumu provedeného podle odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie:\na)\nv případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě II jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu;\nb)\nv případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě III specifikaci.\nČlánek 51\nNámitkové řízení\n1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem a usazená ve třetí zemi podat Komisi námitku.\nKaždá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, může podat námitku členskému státu, ve kterém je usazena, ve lhůtě stanovené pro podání námitky podle prvního pododstavce.\nPodání námitky musí obsahovat prohlášení, že by žádost mohla znamenat porušení podmínek tohoto nařízení. Podání námitky, které toto prohlášení neobsahuje, je neplatné.\nKomise podání námitky neprodleně předá orgánu nebo subjektu, které žádost předložily.\n2.   Pokud je Komisi podána námitka a do dvou měsíců předloženo příslušné odůvodněné prohlášení o námitce, ověří Komise přípustnost tohoto odůvodněného prohlášení o námitce.\n3.   Do dvou měsíců od obdržení přípustného odůvodněného prohlášení o námitce vyzve Komise orgán nebo osobu, které námitku podaly, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, aby po přiměřenou dobu v délce nejvýše tří měsíců vedly náležité konzultace.\nOrgán nebo osoba, které podaly námitku, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, zahájí tyto náležité konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky tohoto nařízení. Pokud není dosaženo dohody, poskytnou se tyto informace i Komisi.\nBěhem těchto tří měsíců může Komise kdykoli na žádost žadatele prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.\n4.   Jestliže po náležitých konzultacích uvedených v odstavci 3 tohoto článku dojde k podstatné změně údajů zveřejněných v souladu s čl. 50 odst. 2, Komise znovu provede přezkum podle článku 50.\n5.   Podání námitky, odůvodněné prohlášení o námitce a související dokumenty zaslané Komisi v souladu s odstavci 1 až 4 musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.\n6.   S cílem stanovit jasné postupy a lhůty pro podávání námitek je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými doplní pravidla týkající se námitkového řízení.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a předkládání námitek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 52\nRozhodnutí o zápisu\n1.   Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n2.   Pokud Komise neobdrží žádné podání námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 51, přijme bez použití postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.\n3.   Pokud Komise obdrží přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, po náležitých konzultacích podle čl. 51 odst. 3 a s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací buď:\na)\nv případě, že bylo dosaženo dohody, zapíše název prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu uvedeného v čl. 57 odst. 2 a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 50 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo\nb)\nv případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o zápisu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n4.   Akty týkající se zápisu a rozhodnutí o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 53\nZměna specifikace produktu\n1.   Seskupení, které má oprávněný zájem, může požádat o schválení změny specifikace produktu.\nV žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.\n2.   Pokud změna zahrnuje jednu nebo více podstatnějších změn specifikace, řídí se žádost o změnu postupem podle článků 49 až 52.\nPokud jsou však navrhované změny menšího rozsahu, Komise žádost schválí, nebo zamítne. V případě schválení změn, které znamenají změnu prvků uvedených v čl. 50 odst. 2, zveřejní Komise tyto prvky v Úředním věstníku Evropské unie.\nAby určitá změna v rámci režimu jakosti popsaného v hlavě II byla považována za změnu menšího rozsahu, nesmí:\na)\nse týkat hlavních vlastností produktu;\nb)\nměnit souvislost uvedenou v čl. 7 odst. 1 písm. f) bodě i) nebo ii);\nc)\nzahrnovat změnu názvu produktu nebo jakékoli části tohoto názvu;\nd)\nse dotýkat vymezené zeměpisné oblasti ani\ne)\nzpřísňovat omezení obchodu s daným produktem nebo jeho surovinami.\nAby určitá změna v rámci režimu jakosti popsaného v hlavě III byla považována za změnu menšího rozsahu, nesmí:\na)\nse týkat hlavních vlastností produktu;\nb)\nzavádět zásadní změny metody produkce ani\nc)\nzahrnovat změnu názvu produktu nebo jakékoli části tohoto názvu.\nPřezkum žádosti se zaměří na navrhovanou změnu.\n3.   Za účelem usnadnění administrativního procesu v souvislosti se žádostí o změnu specifikace, včetně situací, kdy změna neznamená žádnou změnu jednotného dokumentu a představuje dočasnou změnu specifikace z důvodu povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné moci, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými doplní pravidla pro postup podávání žádostí o změnu specifikace.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podání žádosti o změnu specifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nČlánek 54\nZrušení zápisu\n1.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty s cílem zrušit zápis chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality v těchto případech:\na)\npokud není zajištěn soulad s podmínkami specifikace;\nb)\npokud po dobu nejméně sedmi let není na trh uveden žádný produkt nesoucí označení dané zaručené tradiční speciality, dané chráněné označení původu nebo dané chráněné zeměpisné označení.\nKomise může zrušit příslušný zápis na žádost producentů produktů uváděných na trh pod zapsaným názvem.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\n2.   Za účelem zajištění právní jistoty, aby všechny strany měly možnost hájit svá práva a oprávněné zájmy, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými doplní pravidla týkající se postupu zrušení zápisu.\nKomise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla ohledně postupů a formy týkajících se zrušení zápisu, jakož i ohledně předkládání žádostí uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.\nHLAVA VI\nPROCESNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nMístní zemědělství a přímý prodej\nČlánek 55\nPodávání zpráv o místním zemědělství a přímém prodeji\nDo 4. ledna 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující argumenty týkající se nového režimu označování týkajícího se názvů „místní zemědělství“ a „přímý prodej“ s cílem pomoci producentům při uvádění jejich produktů na místní trh. Tato zpráva se zaměří na schopnost zemědělců vytvářet přidanou hodnotu k produkci prostřednictvím nového označení a měla by zohlednit další kritéria, jako jsou možnosti snížení emisí uhlíku a odpadu prostřednictvím krátkých výrobních a distribučních řetězců.\nTato zpráva je v případě nutnosti doplněna o vhodné legislativní návrhy na vytvoření režimu označování místního zemědělství a přímého prodeje.\nKAPITOLA II\nProcedurální pravidla\nČlánek 56\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 5 odst. 4, čl. 7 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 12 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 16 odst. 2, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 23 odst. 4 prvního pododstavce, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 4, článku 30, čl. 31 odst. 3 a 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 2, čl. 49 odst. 7 prvního pododstavce, čl. 51 odst. 6 prvního pododstavce, čl. 53 odst. 3 prvního pododstavce a čl. 54 odst. 2 prvního pododstavce je svěřena Komisi na dobu pěti let od 3. ledna 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 5 odst. 4, čl. 7 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 12 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 16 odst. 2, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 23 odst. 4 prvního pododstavce, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 4, článku 30, čl. 31 odst. 3 a 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 2, čl. 49 odst. 7 prvního pododstavce, čl. 51 odst. 6 prvního pododstavce, čl. 53 odst. 3 prvního pododstavce a čl. 54 odst. 2 prvního pododstavce kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 5 odst. 4, čl. 7 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 12 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 16 odst. 2, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 23 odst. 4 prvního pododstavce, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 4, článku 30, čl. 31 odst. 3 a 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 2, čl. 49 odst. 7 prvního pododstavce, čl. 51 odst. 6 prvního pododstavce, čl. 53 odst. 3 prvního pododstavce a čl. 54 odst. 2 prvního pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 57\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro politiku jakosti zemědělských produktů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA III\nZrušující a závěrečná ustanovení\nČlánek 58\nZrušení\n1.   Nařízení (ES) č. 509/2006 a (ES) č. 510/2006 se zrušují.\nČlánek 13 nařízení (ES) č. 509/2006 se však použije i nadále, pokud jde o žádosti týkající se produktů nespadajících do oblasti působnosti hlavy III tohoto nařízení obdržené Komisí přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.\n2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II tohoto nařízení.\nČlánek 59\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nUstanovení čl. 12 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 se však použijí ode dne 4. ledna 2016, aniž jsou dotčeny produkty uvedené na trh již před tímto dnem.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 21. listopadu 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 114.\n(2)  Úř. věst. C 192, 1.7.2011, s. 28.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. listopadu 2012.\n(4)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.\n(6)  Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.\n(9)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.\n(12)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.\n(13)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.\n(15)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.\n(16)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.\n(17)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.\n(18)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.\n(19)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.\n(20)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(21)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.\n(22)  Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY A POTRAVINY PODLE ČL. 2 ODST. 1\nI.\nOznačení původu a zeměpisná označení\n—\npivo,\n—\nčokoláda a odvozené produkty,\n—\nchléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží,\n—\nnápoje vyrobené z rostlinných výtažků,\n—\ntěstoviny,\n—\nsůl,\n—\npřírodní gumy a pryskyřice,\n—\nhořčičná pasta,\n—\nseno,\n—\nvonné silice,\n—\nkorek,\n—\nkošenila,\n—\nkvětiny a okrasné rostliny,\n—\nbavlna,\n—\nvlna,\n—\nproutí,\n—\ntřený len,\n—\nkůže,\n—\nkožešiny,\n—\npeří.\nII.\nZaručené tradiční speciality\n—\nhotová jídla,\n—\npivo,\n—\nčokoláda a odvozené produkty,\n—\nchléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží,\n—\nnápoje vyrobené z rostlinných výtažků,\n—\ntěstoviny,\n—\nsůl.\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA PODLE ČL. 58 ODST. 2\nNařízení (ES) č. 509/2006\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 2 odst. 1\nČl. 1 odst. 2\nČl. 2 odst. 3\nČl. 1 odst. 3\nČl. 2 odst. 4\nČl. 2 odst. 1 písm. a)\nČl. 3 bod 5\nČl. 2 odst. 1 písm. b)\nČl. 3 bod 3\nČl. 2 odst. 1 písm. c)\n—\nČl. 2 odst. 1 písm. d)\nČl. 3 bod 2\nČl. 2 odst. 2 první až třetí pododstavec\n—\nČl. 2 odst. 2 čtvrtý pododstavec\n—\nČlánek 3\nČl. 22 odst. 1\nČl. 4 odst. 1 první pododstavec\nČl. 18 odst. 1\nČl. 4 odst. 2\nČl. 18 odst. 2\nČl. 4 odst. 3 první pododstavec\n—\nČl. 4 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 18 odst. 4\nČl. 5 odst. 1\nČlánek 43\nČl. 5 odst. 2\nČl. 42 odst. 1\nČl. 6 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 6 odst. 1 písm. a)\nČl. 19 odst. 1 písm. a)\nČl. 6 odst. 1 písm. b)\nČl. 19 odst. 1 písm. b)\nČl. 6 odst. 1 písm. c)\nČl. 19 odst. 1 písm. c)\nČl. 6 odst. 1 písm. d)\n—\nČl. 6 odst. 1 písm. e)\nČl. 19 odst. 1 písm. d)\nČl. 6 odst. 1 písm. f)\n—\nČl. 7 odst. 1 a 2\nČl. 49 odst. 1\nČl. 7 odst. 3 písm. a) a b)\nČl. 20 odst. 1 písm. a) a b)\nČl. 7 odst. 3 písm. c)\n—\nČl. 7 odst. 3 písm. d)\n—\nČl. 7 odst. 4\nČl. 49 odst. 2\nČl. 7 odst. 5\nČl. 49 odst. 3\nČl. 7 odst. 6 písm. a), b) a c)\nČl. 49 odst. 4\nČl. 7 odst. 6 písm. d)\nČl. 20 odst. 2\nČl. 7 odst. 7\nČl. 49 odst. 5\nČl. 7 odst. 8\nČl. 49 odst. 6\nČl. 8 odst. 1\nČl. 50 odst. 1\nČl. 8 odst. 2 první pododstavec\nČl. 50 odst. 2 písm. b)\nČl. 8 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 52 odst. 1\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 51 odst. 1\nČl. 9 odst. 3\nČl. 21 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 4\nČl. 52 odst. 2\nČl. 9 odst. 5\nČl. 51 odst. 3 a 4\nČl. 9 odst. 6\nČl. 51 odst. 5\nČlánek 10\nČlánek 54\nČlánek 11\nČlánek 53\nČlánek 12\nČlánek 23\nČl. 13 odst. 1\n—\nČl. 13 odst. 2\n—\nČl. 13 odst. 3\n—\nČl. 14 odst. 1\nČl. 36 odst. 1\nČl. 14 odst. 2\nČl. 46 odst. 1\nČl. 14 odst. 3\nČl. 37 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 15 odst. 1\nČl. 37 odst. 1\nČl. 15 odst. 2\nČl. 37 odst. 2\nČl. 15 odst. 3\nČl. 39 odst. 2\nČl. 15 odst. 4\nČl. 36 odst. 2\nČlánek 16\n—\nČl. 17 odst. 1 a 2\nČl. 24 odst. 1\nČl. 17 odst. 3\nČl. 24 odst. 2\nČlánek 18\nČlánek 57\nČl. 19 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 19 odst. 1 písm. b)\nČl. 49 odst. 7 druhý pododstavec\nČl. 19 odst. 1 písm. c)\nČl. 49 odst. 7 první pododstavec\nČl. 19 odst. 1 písm. d)\nČl. 22 odst. 2\nČl. 19 odst. 1 písm. e)\nČl. 51 odst. 6\nČl. 19 odst. 1 písm. f)\nČl. 54 odst. 1\nČl. 19 odst. 1 písm. g)\nČl. 23 odst. 4\nČl. 19 odst. 1 písm. h)\n—\nČl. 19 odst. 1 písm. i)\n—\nČl. 19 odst. 2\nČl. 25 odst. 1\nČl. 19 odst. 3 písm. a)\n—\nČl. 19 odst. 3 písm. b)\nČl. 25 odst. 2\nČlánek 20\nČlánek 47\nČlánek 21\nČlánek 58\nČlánek 22\nČlánek 59\nPříloha I\nPříloha I (část II)\nNařízení (ES) č. 510/2006\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 2 odst. 1 a 2\nČl. 1 odst. 2\nČl. 2 odst. 3\nČl. 1 odst. 3\nČl. 2 odst. 4\nČlánek 2\nČlánek 5\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec\nČl. 6 odst. 1\nČl. 3 odst. 1 druhý a třetí pododstavec\nČl. 41 odst. 1, 2 a 3\nČl. 3 odst. 2, 3 a 4\nČl. 6 odst. 2, 3 a 4\nČlánek 4\nČlánek 7\nČl. 5 odst. 1\nČl. 3 bod 2 a čl. 49 odst. 1\nČl. 5 odst. 2\nČl. 49 odst. 1\nČl. 5 odst. 3\nČl. 8 odst. 1\nČl. 5 odst. 4\nČl. 49 odst. 2\nČl. 5 odst. 5\nČl. 49 odst. 3\nČl. 5 odst. 6\nČlánek 9\nČl. 5 odst. 7\nČl. 8 odst. 2\nČl. 5 odst. 8\n—\nČl. 5 odst. 9 první pododstavec\n—\nČl. 5 odst. 9 druhý pododstavec\nČl. 49 odst. 5\nČl. 5 odst. 10\nČl. 49 odst. 6\nČl. 5 odst. 11\n—\nČl. 6 odst. 1 první pododstavec\nČl. 50 odst. 1\nČl. 6 odst. 2 první pododstavec\nČl. 50 odst. 2 písm. a)\nČl. 6 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 52 odst. 1\nČl. 7 odst. 1\nČl. 51 odst. 1 první pododstavec\nČl. 7 odst. 2\nČl. 51 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 7 odst. 3\nČlánek 10\nČl. 7 odst. 4\nČl. 52 odst. 2 a 4\nČl. 7 odst. 5\nČl. 51 odst. 3 a čl. 52 odst. 3 a 4\nČl. 7 odst. 6\nČlánek 11\nČl. 7 odst. 7\nČl. 51 odst. 5\nČlánek 8\nČlánek 12\nČlánek 9\nČlánek 53\nČl. 10 odst. 1\nČl. 36 odst. 1\nČl. 10 odst. 2\nČl. 46 odst. 1\nČl. 10 odst. 3\nČl. 37 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 11 odst. 1\nČl. 37 odst. 1\nČl. 11 odst. 2\nČl. 37 odst. 2\nČl. 11 odst. 3\nČl. 39 odst. 2\nČl. 11 odst. 4\nČl. 36 odst. 2\nČlánek 12\nČlánek 54\nČl. 13 odst. 1\nČl. 13 odst. 1\nČl. 13 odst. 2\nČl. 13 odst. 2\nČl. 13 odst. 3\nČl. 15 odst. 1\nČl. 13 odst. 4\nČl. 15 odst. 2\nČlánek 14\nČlánek 14\nČlánek 15\nČlánek 57\nČl. 16 písm. a)\nČl. 5 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 16 písm. b)\n—\nČl. 16 písm. c)\n—\nČl. 16 písm. d)\nČl. 46 odst. 7\nČl. 16 písm. e)\n—\nČl. 16 písm. f)\nČl. 49 odst. 6\nČl. 16 písm. g)\nČl. 12 odst. 7\nČl. 16 písm. h)\n—\nČl. 16 písm. i)\nČl. 11 odst. 3\nČl. 16 písm. j)\n—\nČl. 16 písm. k)\nČl. 54 odst. 2\nČlánek 17\nČlánek 16\nČlánek 18\nČlánek 47\nČlánek 19\nČlánek 58\nČlánek 20\nČlánek 59\nPříloha I a příloha II\nPříloha I (část I)", "summary": "Vylepšení režimů jakosti zemědělských produktů a potravin\nVylepšení režimů jakosti zemědělských produktů a potravin\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nUsiluje o vylepšení evropské politiky jakosti zemědělských produktů zvýšením soudržnosti různých režimů jakosti. Obsahuje opatření, jejichž účelem je podpořit zemědělské a zpracovatelské činnosti a systémy hospodaření spojené s produkty vysoké jakosti v souladu s cíli politiky rozvoje venkova EU. Nařízení se však nevztahuje na lihoviny, aromatizovaná vína ani na produkty z vinné révy.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto jsou hlavní prvky nařízení:spojuje do jednoho nařízení pravidla pro zápis produktů jako chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a jako zaručená tradiční specialita (ZTS), stanoví jeden soubor pravidel pro CHOP, CHZO a ZTS, pokud jde o postupy a úlohu producentů, posiluje a zjednodušuje režimy CHOP, CHZO a ZTS, posiluje a vyjasňuje úroveň ochrany zapsaných názvů a společných symbolů EU, zkracuje a zjednodušuje postup zápisu názvů (CHOP, CHZO a ZTS), vyžaduje, aby produkty EU uváděné na trh jako CHOP, CHZO a ZTS a zapsané v souladu s tímto nařízením byly označeny symbolem Evropské unie a názvem produktu (od 4. ledna 2016), vytváří nový rámec pro vznik nepovinných údajů o jakosti, které spotřebitelům poskytují doplňující informace. Patří sem i nový pojem horský produkt.Změna právních předpisů\nV roce 2017 bylo nařízení (EU) č. 1151/2012 změněno nařízením (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (viz shrnutí).\nPozměněné znění ukládá povinnost, aby ověření souladu se specifikacemi produktů před jejich uvedením na trh bylo prováděno:příslušnými orgány pověřenými v souladu s pozměňujícím nařízením (EU) 2017/625 (článek 4), nebo pověřenými subjekty (ve smyslu definice uvedené v čl. 3 bodu 5 pozměňujícího nařízení (EU) 2017/625).Pověřené subjekty, které provádí kontroly v zemích mimo EU, musí být akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro „posuzování shody – požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“. Tyto subjekty mohou být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem mimo EU, a to v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 (viz shrnutí), nebo akreditačním orgánem mimo EU, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 1151/2012 platí ode dne 3. ledna 2013, ačkoliv čl. 12 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 jsou v platnosti ode dne 4. ledna 2016, aniž by byly dotčeny produkty uvedené na trh již před tímto datem. Pozměňující nařízení (EU) 2017/625 platí od 14. prosince 2019.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Proč EU zavedla režimy jakosti (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1–29).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1151/2012 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 14.10.2021"}
{"celex_id": "32012R0530", "reference": "30.6.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 172/3\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 530/2012\nze dne 13. června 2012\no urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem\n(přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 417/2002 ze dne 18. února 2002 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k tomu, že jsou nezbytné další změny, uvedené nařízení by mělo být z důvodu přehlednosti přepracováno.\n(2)\nV rámci společné dopravní politiky by měla být v námořní dopravě přijata opatření ke zvýšení bezpečnosti a zabránění znečišťování.\n(3)\nUnie je vážně znepokojena nehodami v lodní dopravě týkajícími se ropných tankerů a s tím spojeného znečištění pobřeží, poškozování jeho fauny a flóry a taktéž ostatních mořských zdrojů.\n(4)\nKomise ve svém sdělení o společné politice bezpečnosti na moři zdůraznila požadavek mimořádné Rady pro životní prostředí a dopravu ze dne 25. ledna 1993 podporovat akce Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro snížení bezpečnostního rozdílu mezi novými a stávajícími loděmi zdokonalením nebo vyřazením stávajících lodí.\n(5)\nRada usnesením ze dne 8. června 1993 o společné politice bezpečnosti na moři (5) plně podpořila cíle sdělení Komise.\n(6)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. března 1994 o společné politice bezpečnosti na moři (6) uvítal sdělení Komise a vyzval zejména k akci ke zdokonalení norem bezpečnosti tankerů.\n(7)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. ledna 2000 o ropné skvrně vzniklé v důsledku havárie tankeru Erika (7) uvítal úsilí Komise uspíšit datum, do kdy ropné tankery budou muset mít konstrukci s dvojitým trupem.\n(8)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o ztroskotání ropného tankeru Prestige při pobřeží Galicie (8) vyzval k přísnějším opatřením, která by mohla vstoupit v platnost rychleji, a konstatoval, že tato nová pohroma opět zdůraznila potřebu účinné akce na mezinárodní úrovni a na úrovni Unie s cílem podstatného zlepšení námořní bezpečnosti.\n(9)\nV Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 a v protokolu z roku 1978 týkajícího se této úmluvy (dále jen „MARPOL 73/78“) stanovila IMO s cílem zabránit znečišťování mezinárodně dohodnutá pravidla týkající se konstrukce a provozu ropných tankerů. Všechny členské státy jsou smluvními stranami MARPOL 73/78.\n(10)\nPodle článku 3.3 MARPOL 73/78 se uvedená úmluva nevztahuje na válečné lodě, pomocná válečná plavidla ani jiné lodě vlastněné nebo provozované státem a používané pouze pro vládní a neobchodní účely.\n(11)\nPorovnání stáří tankerů a statistiky nehod prokazuje rostoucí počet nehod starších lodí. Mezinárodně bylo dohodnuto, že přijetí novel MARPOL 73/78 z roku 1992, které vyžadují uplatňování požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u stávajících ropných tankerů s jednoduchým trupem, jakmile dosáhnou určitého stáří, zajistí u těchto ropných tankerů vyšší stupeň ochrany proti nepředvídatelnému znečištění ropou v případě srážky nebo ztroskotání.\n(12)\nJe v zájmu Unie, aby s cílem snížit nebezpečí náhodného znečištění v evropských vodách byla přijata opatření zajišťující, že ropné tankery vplouvající do přístavů a příbřežních terminálů nebo kotvící v oblastech, které jsou pod pravomocí členských států, a ropné tankery plující pod vlajkou členských států dodržují pravidlo 20 přílohy I MARPOL 73/78 revidované v roce 2004 rezolucí MEPC 117(52) přijatou Výborem pro ochranu mořského prostředí IMO (MEPC).\n(13)\nRezoluce MEPC 114(50), která byla přijata dne 4. prosince 2003, zavedla do přílohy I MARPOL 73/78 o předcházení znečištění ropou z ropných tankerů přepravujících těžké ropné produkty (TRP) nové pravidlo 21, které zakazuje přepravu TRP v ropných tankerech s jednoduchým trupem. Odstavce 5, 6 a 7 pravidla 21 stanoví možnost udělit výjimky z uplatňování některých ustanovení uvedeného pravidla. Prohlášení italského předsednictví Evropské rady jménem Evropské unie, zaznamenané v úřední zprávě MEPC z jeho 50. zasedání (MEPC 50/3), vyjadřuje politický závazek tyto výjimky nevyužívat.\n(14)\nZměny MARPOL 73/78 přijaté IMO dne 6. března 1992 vstoupily v platnost dne 6. července 1993. S cílem zabránit znečištění ropou v případě srážky nebo ztroskotání tato opatření nařizují, aby ropné tankery dodané dne 6. července 1996 nebo později měly dvojitý trup nebo splňovaly rovnocenné konstrukční požadavky. V rámci těchto změn vstoupil dnem 6. července 1995 v platnost systém vyřazování ropných tankerů s jednoduchým trupem dodaných před tímto datem, který požaduje, aby ropné tankery dodané před 1. červencem 1982 vyhovovaly požadavkům dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce nejpozději do 25 let a v některých případech do 30 let ode dne jejich dodání. Takovým stávajícím ropným tankerům s jednoduchým trupem nebude povolen provoz po roce 2005 a v některých případech po roce 2012, nebudou-li vyhovovat požadavkům dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce stanoveným v pravidle 19 přílohy I MARPOL 73/78. Tato lhůta uplyne nejpozději v roce 2026 pro stávající ropné tankery s jednoduchým trupem dodané po 1. červnu 1982 nebo pro ty, které byly dodány před 1. červnem 1982 a byly přestavěny v souladu s požadavky MARPOL 73/78, pokud jde o oddělené balastové tanky a jejich chráněné umístění.\n(15)\nDůležité změny pravidla 20 přílohy I MARPOL 73/78 byly přijaty dne 27. dubna 2001 na 46. zasedání MEPC rezolucí MEPC 95(46) a 4. prosince 2003 rezolucí MEPC 111(50), kterou byl zaveden nový systém urychleného vyřazování ropných tankerů s jednoduchým trupem. Nové lhůty, ve kterých musí ropné tankery vyhovět pravidlu 19 přílohy I MARPOL 73/78, závisí na rozměru a stáří lodě. Proto jsou ropné tankery rozděleny v tomto systému do tří kategorií podle jejich prostornosti, konstrukce a stáří. Všechny tyto kategorie včetně nejnižší kategorie 3 jsou důležité pro obchod uvnitř Unie.\n(16)\nTermín, do kterého musí být ropný tanker s jednoduchým trupem vyřazen, je výroční den dodání lodě podle časového rozpisu začínajícího v roce 2003 do roku 2005 pro ropné tankery kategorie 1 a do roku 2010 pro ropné tankery kategorií 2 a 3.\n(17)\nPravidlo 20 přílohy I MARPOL 73/78 zavádí nový požadavek, aby ropné tankery s jednoduchým trupem směly být nadále provozovány, pouze vyhoví-li systému hodnocení stavu (CAS), který přijala dne 27. dubna 2001 rezolucí MEPC 94(46) ve znění rezoluce MEPC 99(48) ze dne 11. října 2002 a rezoluce MEPC 112(50) ze dne 4. prosince 2003. CAS ukládá správě státu vlajky povinnost vydat prohlášení o shodě a účastnit se práce na posuzování CAS. CAS je určen k odhalení konstrukčních slabin stárnoucích ropných tankerů a měl by být uplatňován na všechny ropné tankery starší než 15 let.\n(18)\nPravidlo 20.5 přílohy I MARPOL 73/78 umožňuje výjimku pro ropné tankery kategorií 2 a 3, aby za určitých podmínek mohly být provozovány i po uplynutí lhůty pro jejich vyřazení. Pravidlo 20.8.2 uvedené přílohy dává smluvním stranám MARPOL 73/78 právo, aby byl ropným tankerům, kterým byl povolen provoz podle této výjimky, odmítnut vstup do přístavů nebo příbřežních terminálů, které jsou pod jejich pravomocí. Členské státy prohlásily svůj úmysl toto právo využívat. Jakékoli rozhodnutí odvolat se na toto právo by mělo být sděleno IMO.\n(19)\nJe důležité zajistit, aby ustanovení tohoto nařízení nevedla k ohrožení bezpečnosti posádky nebo ropných tankerů při hledání bezpečného přístavu nebo útočiště.\n(20)\nV zájmu umožnit dokům v členských státech opravit ropné tankery s jednoduchým trupem mohou členské státy učinit výjimku a umožnit těmto plavidlům vstup do svých přístavů za předpokladu, že nepřepravují žádný náklad.\n(21)\nJe velmi nepravděpodobné, že by IMO pozměnila obsah příslušných pravidel v MARPOL 73/78 a rezolucí MEPC 111(50) a 94(46) přijatých MEPC, na něž se v tomto nařízení odkazuje. Avšak nepodstatné změny, jako je přečíslování, by v těchto textech mohly být provedeny. Za účelem zachování aktuálnosti tohoto nařízení ve vztahu k nejnovějšímu vývoji v příslušném mezinárodním právu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie pouze ve vztahu k takovým změnám. pokud nerozšiřují oblast působnosti tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nÚčel\nÚčelem tohoto nařízení je zavedení systému urychleného uplatňování konstrukčních požadavků MARPOL 73/78 definovaných v článku 3 tohoto nařízení a týkajících se dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem a zákaz přepravy těžkých ropných produktů v ropných tankerech s jednoduchým trupem do přístavů nebo z přístavů členských států.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na ropné tankery o nosnosti 5 000 tun a více:\na)\nkteré plují pod vlajkou členského státu;\nb)\nkteré bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, vplouvají do přístavu nebo příbřežního terminálu pod pravomocí členského státu nebo tento přístav nebo příbřežní terminál opouštějí nebo kotví v oblasti pod pravomocí členského státu.\nPro účely čl. 4 odst. 3 se toto nařízení použije pro ropné tankery o nosnosti 600 tun a více.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na žádnou válečnou loď, pomocné válečné plavidlo ani jinou loď vlastněnou nebo provozovanou státem, pokud je užívána pouze pro vládní nebo neobchodní účely. Členské státy se snaží, je-li to rozumné a možné, dodržovat toto nařízení pro lodě uvedené v tomto odstavci.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:\n1)\n„MARPOL 73/78“ se rozumí Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, pozměněná protokolem z roku 1978 k uvedené úmluvě, v platném znění;\n2)\n„ropným tankerem“ se rozumí ropný tanker definovaný v pravidle 1.5 přílohy I MARPOL 73/78;\n3)\n„nosností“ se rozumí nosnost podle definice v pravidle 1.23 přílohy I MARPOL 73/78;\n4)\n„ropným tankerem kategorie 1“ se rozumí ropný tanker o nosnosti nejméně 20 000 tun přepravující jako náklad surovou ropu, topný olej, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej nebo ropný tanker o nosnosti nejméně 30 000 tun přepravující jiné než výše uvedené uhlovodíky, který nesplňuje požadavky uvedené v pravidlech 18.1 až 18.9, 18.12 až 18.15, 30.4, 33.1, 33.2, 33.3, 35.1, 35.2 a 35.3 přílohy I MARPOL 73/78;\n5)\n„ropným tankerem kategorie 2“ se rozumí ropný tanker o nosnosti nejméně 20 000 tun přepravující jako náklad surovou ropu, topný olej, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej nebo ropný tanker o nosnosti nejméně 30 000 tun přepravující jiné než výše uvedené uhlovodíky, který splňuje požadavky uvedené v pravidlech 18.1 až 18.9, 18.12 až 18.15, 30.4, 33.1, 33.2, 33.3, 35.1, 35.2 a 35.3 přílohy I MARPOL 73/78 a je vybaven oddělenými bezpečně umístěnými zátěžovými nádržemi (SBT/PL);\n6)\n„ropným tankerem kategorie 3“ se rozumí ropný tanker o nosnosti nejméně 5 000 tun, avšak nižší, než je uvedeno v bodech 4 a 5;\n7)\n„ropným tankerem s jednoduchým trupem“ se rozumí ropný tanker nesplňující požadavky dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce podle pravidel 19 a 28.6 přílohy I MARPOL 73/78;\n8)\n„ropným tankerem s dvojitým trupem“ se rozumí:\na)\nropný tanker o nosnosti nejméně 5 000 tun, který splňuje požadavky dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce podle pravidel 19 až 28.6 přílohy I MARPOL 73/78 nebo požadavky pravidla 20.1.3 přílohy I MARPOL 73/78, nebo\nb)\nropný tanker o nosnosti nejméně 600 tun, ale nižší než 5 000 tun, vybavený nádržemi či prostorem s dvojitým dnem v souladu s pravidlem 19.6.1 přílohy I MARPOL 73/78 a křídlovými nádržemi nebo prostory umístěnými v souladu s pravidlem 19.3.1 a v souladu s požadavkem vzdálenosti w, jak je uvedena v pravidle 19.6.2 přílohy I MARPOL 73/78;\n9)\n„stářím“ se rozumí stáří lodě vyjádřené v počtu roků po dni jejího dodání;\n10)\n„těžkou motorovou naftou“ se rozumí motorová nafta podle definice v pravidle 20 přílohy I MARPOL 73/78;\n11)\n„topným olejem“ se rozumí těžké destiláty nebo zbytky ze surové ropy nebo směsi těchto produktů podle definice v pravidle 20 přílohy I MARPOL 73/78;\n12)\n„těžkými ropnými produkty“ se rozumí:\na)\nsurové ropné produkty o hustotě vyšší než 900 kg/m3 při teplotě 15 °C (odpovídá stupni API nižšímu než 25,7);\nb)\nropné produkty jiné než surové ropné produkty, o hustotě vyšší než 900 kg/m3 při teplotě 15 °C nebo o kinematické viskositě vyšší než 180 mm2/s při teplotě 50 °C (odpovídá kinematické viskositě vyšší než 180 cSt);\nc)\nasfalt a dehet a jejich emulze.\nČlánek 4\nSoulad s požadavky dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem\n1.   Žádnému ropnému tankeru nesmí být povolena plavba pod vlajkou členského státu, ani nesmí být žádnému ropnému tankeru bez ohledu na vlajku, pod kterou pluje, povoleno vplout do přístavů nebo příbřežních terminálů, které jsou pod pravomocí členského státu, není-li tento ropný tanker ropným tankerem s dvojitým trupem.\n2.   Odchylně od odstavce 1 smějí být ropné tankery kategorie 2 nebo 3, které jsou po celé délce nádrže vybaveny dvojitými dny nebo dvojitým plátováním neužívaným pro přepravu ropy nebo jsou po celé délce nádrže vybaveny prostory s dvojitým trupem neužívanými pro přepravu ropy, ale které nevyhovují podmínkám pro vynětí z pravidla 20.1.3 přílohy I MARPOL 73/78, nadále provozovány, avšak nikoliv po uplynutí výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo po dni, kdy loď dosáhne stáří 25 let od dne svého dodání, podle toho, co nastane dříve.\n3.   Ropným tankerům přepravujícím těžké ropné produkty je plavba pod vlajkou členského státu povolena pouze tehdy, mají-li dvojitý trup.\nRopné tankery přepravující těžké ropné produkty, bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, nesmějí vplout do přístavů či příbřežních terminálů ani je opustit ani kotvit v oblastech, na které se vztahuje pravomoc členského státu, nemají-li dvojitý trup.\n4.   Ropné tankery provozované výlučně v přístavech a ve vnitrozemské plavbě mohou být vyňaty z odstavce 3 za předpokladu, že jsou řádně schváleny podle právních předpisů pro vnitrozemskou vodní dopravu.\nČlánek 5\nSoulad se systémem hodnocení stavu\nBez ohledu na vlajku, pod kterou pluje, není povoleno ropnému tankeru staršímu více než 15 let vplout do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí členského státu nebo tyto přístavy nebo příbřežní terminály opustit nebo zakotvit v oblastech pod pravomocí členského státu, pokud tento tanker nevyhovuje systému hodnocení stavu uvedenému v článku 6.\nČlánek 6\nSystém hodnocení stavu\nPro účely článku 5 se použije systém hodnocení stavu přijatý rezolucí MEPC 94(46) ze dne 27. dubna 2001, ve znění rezoluce MEPC 99(48) ze dne 11. října 2002 a rezolucí MEPC 112(50) ze dne 4. prosince 2003.\nČlánek 7\nKonečný termín\nPo uplynutí výročí dne dodání lodě v roce 2015 není nadále povoleno:\na)\naby byly ropné tankery kategorie 2 a 3 plující pod vlajkou členského státu nadále provozovány, v souladu s pravidlem 20.5 přílohy I MARPOL 73/78;\nb)\naby ostatní ropné tankery kategorií 2 a 3, bez ohledu na skutečnost, že nadále plují pod vlajkou třetího státu v souladu s pravidlem 20.5 přílohy I MARPOL 73/78, vplouvaly do přístavů nebo příbřežních terminálů, které jsou pod pravomocí členského státu.\nČlánek 8\nVýjimky pro lodě v nesnázích nebo pro lodě, které mají být opravovány\nOdchylně od článků 4, 5 a 7 může příslušný orgán členského státu s výhradou vnitrostátních předpisů za mimořádných okolností povolit jednotlivé lodi vplout do přístavu nebo příbřežního terminálu, které jsou pod pravomocí uvedeného členského státu, nebo opustit tento přístav nebo příbřežní terminál nebo zakotvit v oblasti pod pravomocí uvedeného členského státu, pokud:\na)\nje ropný tanker v nesnázích a hledá místo pro útočiště;\nb)\nropný tanker bez nákladu směřuje do přístavu, kde bude opravován.\nČlánek 9\nOznámení pro IMO\n1.   Každý členský stát uvědomí IMO o svém rozhodnutí, aby ropným tankerům provozovaným v souladu s pravidlem 20.5 přílohy I MARPOL 73/78 bylo v souladu s článkem 7 tohoto pravidla a na základě pravidla 20.8.2 přílohy I MARPOL 73/78 odepřeno vplout do přístavů nebo příbřežních terminálů, které jsou pod jeho pravomocí.\n2.   Každý členský stát uvědomí IMO, jestliže na základě pravidla 20.8.1 přílohy I MARPOL 73/78 povolí, pozastaví, zruší nebo odepře provoz ropnému tankeru kategorie 1 nebo 2 oprávněnému v souladu s článkem 5 tohoto nařízení plout pod jeho vlajkou.\nČlánek 10\nPostup provádění změn\n1.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, jejichž účelem je, aby odkazy v tomto nařízení týkající se nepodstatných změn, jako je přečíslování, které přijala IMO, byly uvedeny do souladu s pravidly přílohy I MARPOL 73/78, s rezolucí MEPC 111(50) a rezolucí MEPC 94(46) ve znění rezoluce MEPC 99(48) a rezoluce MEPC 112(50), avšak bez rozšiřování oblasti působnosti tohoto nařízení.\n2.   Změny MARPOL 73/78 mohou být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (9).\nČlánek 11\nVýkon přenesení pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na období pěti let od 20. července 2012. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 12\nZrušení\nNařízení (ES) č. 417/2002 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 13. června 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nN. WAMMEN\n(1)  Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 98.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. května 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. června 2012.\n(3)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 1.\n(4)  Viz příloha I.\n(5)  Úř. věst. C 271, 7.10.1993, s. 1.\n(6)  Úř. věst. C 91, 28.3.1994, s. 301.\n(7)  Úř. věst. C 304, 24.10.2000, s. 198.\n(8)  Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 415.\n(9)  Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nZrušené nařízení a seznam jeho následných změn\n(uvedených v článku 12)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 417/2002\n(Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 1).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2099/2002\n(Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).\nPouze článek 11\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1726/2003\n(Úř. věst. L 249, 1.10.2003, s. 1).\nNařízení Komise (ES) č. 2172/2004\n(Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 26).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 457/2007\n(Úř. věst. L 113, 30.4.2007, s. 1).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 219/2009\n(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109).\nPouze bod 7.4 přílohy\nNařízení Komise (ES) č. 1163/2009\n(Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 13).\nPŘÍLOHA II\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 417/2002\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 odst. 1 úvodní slova\nČl. 2 odst. 1 úvodní slova\nČl. 2 odst. 1 první pododstavec první odrážka\nČl. 2 odst. 1 první pododstavec písm. b)\nČl. 2 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka\nČl. 2 odst. 1 první pododstavec písm. a)\nČl. 2 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 2 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 2 odst. 2\nČl. 2 odst. 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČl. 4 odst. 1 úvodní slova\nČl. 4 odst. 1\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\n—\nČl. 4 odst. 2\nČl. 4 odst. 2\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 5\n—\nČl. 4 odst. 6\n—\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČl. 7 úvodní slova\nČl. 7 úvodní slova\nČl. 7 první odrážka\nČl. 7 písm. a)\nČl. 7 druhá odrážka\nČl. 7 písm. b)\nČl. 7 závěrečná slova\nČl. 7 úvodní slova\nČl. 8 odst. 1 návětí\nČl. 8 návětí\nČl. 8 odst. 1 první odrážka\nČl. 8 písm. a)\nČl. 8 odst. 1 druhá odrážka\nČl. 8 písm. b)\nČl. 8 odst. 2\n—\nČl. 9 odst. 1\n—\nČl. 9 odst. 2\nČl. 9 odst. 1\nČl. 9 odst. 3\nČl. 9 odst. 2\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\n—\n—\nČlánek 12\nČl. 12 první pododstavec\n—\nČl. 12 druhý pododstavec\nČlánek 13\nČlánek 13\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Námořní bezpečnost: urychlené zavádění požadavků dvojitého trupu u ropných tankerů\nNámořní bezpečnost: urychlené zavádění požadavků dvojitého trupu u ropných tankerů\nS cílem snížit riziko náhodného znečištění evropských vod ropou zakazuje tento právní předpis přepravu těžkých ropných produktů do přístavů v EU nebo z nich v ropných tankerech s jednoduchým trupem. Zajišťuje též systém urychleného uplatňování konstrukčních požadavků týkajících se dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem nejpozději do roku 2015.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne 13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (přepracované znění).\nPŘEHLED\nNejnovější právní předpis EU o zavádění ropných tankerů s dvojitým trupem, přijatý v roce 2012, zachovává podstatu předchozího právního předpisu z roku 2002. Slučuje všechny změny provedené v předchozím právním předpisu do jednoho znění, aby situaci vyjasnil, a učinil ji tak uživatelsky přívětivější.\nPrávní předpis se vztahuje na ropné tankery o nosnosti 5 000 tun a více, které plují pod vlajkou členského státu EU nebo které bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, vplouvají do přístavu nebo příbřežního terminálu pod pravomocí členského státu EU nebo tento přístav nebo příbřežní terminál opouštějí nebo kotví v oblasti pod pravomocí členského státu EU.\nNevztahuje se však na žádnou válečnou loď, pomocné válečné plavidlo ani jinou loď vlastněnou nebo provozovanou státem, pokud je užívána pouze pro vládní nebo neobchodní účely.\nNařízení:\nzakazuje přepravu těžkých ropných produktů v ropných tankerech s jednoduchým trupem do přístavů nebo z přístavů v EU;\nstanovuje systém urychleného uplatňování konstrukčních požadavků Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí Mezinárodní námořní organizace (IMO) (známé též jako MARPOL) týkajících se dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem s konečnou lhůtou v roce 2015.\nKontext\nV roce 2002 po řadě havárií ropných tankerů, které způsobily vážné znečištění, přijala EU právní předpis vyžadující vyřazení zranitelnějších ropných tankerů s jednoduchým trupem (kde je ropa v přepravních nádržích oddělena od mořské vody pouze dnem a bočním plátováním) a jejich nahrazení plavidly s dvojitým trupem (kde jsou přepravní nádrže obklopeny druhým vnitřním plátováním v dostatečné vzdálenosti od vnějšího plátu).\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 530/2012\n20. 7. 2012\n-\nÚř. věst. L 172 ze dne 30. 6. 2012\nPoslední aktualizace: 19.06.2014"}
{"celex_id": "32010R1094", "reference": "15.12.2010\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 331/48\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1094/2010,\nze dne 24. listopadu 2010\no zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nFinanční krize v letech 2007 a 2008 odhalila závažné nedostatky v dohledu nad finančním trhem jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhávají za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních institucí působí přeshraničně. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.\n(2)\nEvropský parlament vyzýval před finanční krizí i v jejím průběhu k přechodu k integrovanějšímu evropskému dohledu, aby byly zajištěny skutečně rovné podmínky pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a zohlednila se rostoucí integrace finančních trhů v Unii (a to v usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán (4); usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (5); usnesení ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (6); ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (7) a usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu (8), a v postoji ze dne 22. dubna 2009 k pozměněnému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (9) a postoji ze dne 23.dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (10)).\n(3)\nV listopadu 2008 Komise zmocnila skupinu odborníků na vysoké úrovni vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby učinila doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů a obnovení důvěry ve finanční systém. Ve své závěrečné zprávě zveřejněné dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“) doporučila skupina odborníků na vysoké úrovni posílit rámec dohledu, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Skupina odborníků na vysoké úrovni doporučila reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii. Dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu, jednoho pro bankovnictví, jednoho pro cenné papíry a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, a doporučila zřídit Evropskou radu pro systémová rizika. Zpráva představila reformy, které odborníci považovali za nezbytné a na nichž se mělo začít ihned pracovat.\n(4)\nKomise ve sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému dohledu nad finančním trhem a Evropské rady pro systémová rizika. Ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský dohled nad finančním trhem“ uvedla podrobnější informace o možné architektuře tohoto nového rámce dohledu, přičemž zohlednila podstatu de Larosièrovy zprávy.\n(5)\nEvropská rada v závěrech ze dne 19. června 2009 potvrdila, že by měl být zřízen Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem, který by se měl skládat ze tří nových evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přeshraničně a vytvoření jednotného evropského souboru pravidel, která by se vztahovala na všechny finanční instituce na vnitřním trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly mít pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů dohledu nad finančním trhem v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak zasahovat do fiskálních pravomocí členských států.\n(6)\nV důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu finančního systému a fungování vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě toho hlouběji a šířeji integrované finanční trhy nabízejí lepší možnosti financování a diverzifikace rizika, čímž přispívají ke zlepšení schopnosti ekonomik absorbovat šoky.\n(7)\nUnie se dostala na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu. Unie nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad finančními institucemi, které působí přeshraničně, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na problémy na úrovni Unie a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém dohledu nad finančním trhem (dále jen „SFS“) by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného trhu finančních služeb Unie a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu v silné síti v rámci Unie.\n(8)\nESFS by měl představovat integrovanou síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Unie, která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni. Kromě toho by mělo být dosaženo větší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celé Unii. Kromě Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán pro pojišťovnictví“) by měly být dále zřízeny Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) a Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „polečný výbor“). Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) by za účelem plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (11) měla být součástí ESFS.\n(9)\nEvropské orgány dohledu by měly nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES (12), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES (13) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES (14) a měly by převzít všechny úkoly a pravomoci těchto výborů, včetně případného pokračování probíhající práce a projektů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena. Evropské orgány dohledu by měly být odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. V případě, že se tato odpovědnost týká meziodvětvových otázek koordinovaných společným výborem, měly by nést odpovědnost za takovou koordinaci evropské orgány dohledu prostřednictvím společného výboru.\n(10)\nOrgán pro pojišťovnictví by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na různé zájmy všech členských států a na rozdílnou povahu finančních institucí. Měl by chránit veřejné zájmy, jako je stabilita finančního systému, průhlednost trhů a finančních produktů a ochrana pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob. Orgán pro pojišťovnictví by měl rovněž předcházet regulatorní arbitráži, zajistit rovné podmínky a posílit koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně finančních institucí a dalších zúčastněných subjektů, spotřebitelů a zaměstnanců. Mezi jeho úkoly by měla také patřit podpora sbližování dohledu a poskytování poradenství orgánům Unie v oblasti regulace pojišťovnictví, zajišťovnictví a poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, jakož i související otázky správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví. Orgánu pro pojišťovnictví by také měly být svěřeny určité pravomoci v oblasti stávajících i nových finančních činností.\n(11)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl mít rovněž možnost dočasně zakázat nebo omezit některé finanční činnosti, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v tomto nařízení. Bude-li takový dočasný zákaz nutný, v případě mimořádné situace, měl by jej orgán pro pojišťovnictví vydat v souladu s tímto nařízením a za podmínek v něm stanovených. V případech, v nichž má dočasný zákaz nebo omezení některých finančních činností dopad na více odvětví, by měly odvětvové právní předpisy stanovit, že orgán pro pojišťovnictví by měl svou činnost v případě potřeby konzultovat a koordinovat s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.\n(12)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl brát náležitě v úvahu dopad své činnosti na hospodářskou soutěž a inovace v rámci vnitřního trhu, konkurenceschopnost Unie v celosvětovém měřítku, finanční začlenění a novou strategii Unie pro růst a zaměstnanost.\n(13)\nAby mohl orgán pro pojišťovnictví plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu a být administrativně a finančně autonomní.\n(14)\nNa základě práce mezinárodních organizací a skupin by systémové riziko mělo být definováno jako riziko narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Určitý stupeň systémové důležitosti mohou mít potenciálně všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhy a infrastruktury.\n(15)\nPřeshraničním rizikem se rozumí veškerá rizika způsobená hospodářskou nerovnováhou nebo finančními selháními v celé Unii nebo v jejích částech, které mohou mít výrazně negativní dopady na transakce mezi hospodářskými subjekty dvou nebo více členských států, na fungování vnitřního trhu nebo na veřejné finance Unie nebo jakéhokoli z jejích členských států.\n(16)\nSoudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04 (Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Evropský parlament a Rada Evropské unie) konstatoval, že: „nic ve znění článku 95 ES [nyní článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouva o fungování EU‘) neumožňuje dojít k závěru, že opatření přijatá zákonodárcem Společenství na základě tohoto ustanovení jsou určena pouze členským státům. Podle uvážení uvedeného zákonodárce se totiž může ukázat nezbytné stanovit zřízení subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace v situacích, kdy se zdá vhodné přijmout nezávazná doprovodná a usměrňující opatření pro usnadnění jednotného provádění a uplatňování aktů založených na uvedeném ustanovení“ (15). Účel a úkol orgánu pro pojišťovnictví, totiž podporovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Unie a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci, úzce souvisejí s cíli acquis Unie v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být orgán pro pojišťovnictví zřízen na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU.\n(17)\nTěmito legislativními akty, které stanoví úkoly příslušných orgánů členských států, včetně vzájemné spolupráce a spolupráce s Komisí, jsou: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (16), s výjimkou hlavy IV této směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (17), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (19), směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese (20), první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (21), směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního (22), směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (23) směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství (24), směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice Rady 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty (25), směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany (26), druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb (27), směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (28), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině (29), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven (30), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (31) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění (32). Pokud jde o instituce poskytující zaměstnanecké penzijní pojištění, nemělo by být činností orgánu pro pojišťovnictví dotčeno vnitrostátní právo sociálního zabezpečení a pracovní právo.\n(18)\nMezi stávající právní předpisy Unie upravující oblast, na niž se vztahuje toto nařízení, dále patří příslušné části směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (33) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (34)\n(19)\nJe žádoucí, aby orgán pro pojišťovnictví přispíval k posuzování potřeby evropské soustavy pro vnitrostátní systémy záruk pojištění, který disponuje dostatečnými finančními prostředky a je dostatečně harmonizován.\n(20)\nV souladu s prohlášením (č. 39) k článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie připojeným k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu je k vypracování regulačních technických norem zapotřebí odborných znalostí v podobě, která je specifická pro oblast finančních služeb. Je nezbytné umožnit orgánu pro pojišťovnictví, aby takovéto odborné znalosti poskytl rovněž pokud jde o normy nebo části norem, které nejsou založeny na návrhu regulační technické normy, kterou vypracoval.\n(21)\nJe nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných regulačních technických norem ve finančních službách, aby byly rovněž prostřednictvím jednotného souboru pravidel zajištěny rovné podmínky na trhu a dostatečná ochrana pojistníků, účastníků penzijních systémů a dalších oprávněných osob v celé Unii. V oblastech vymezených právem Unie je vhodné a smysluplné pověřit orgán pro pojišťovnictví jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi vypracováním návrhů regulačních technických norem, které nejsou politické povahy.\n(22)\nKomise by měla schválit tyto návrhy regulačních technických norem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, aby jim dala závaznou právní účinnost. Měly by být měněny jen za velmi omezených a mimořádných okolností, jelikož orgán pro pojišťovnictví je tím, kdo je v úzkém kontaktu s finančními trhy a zná jejich každodenní fungování nejlépe. Návrhy regulačních technických norem by měly být změněny, pokud by normy nebyly v souladu s právem Unie, neodpovídaly zásadě proporcionality nebo by odporovaly základním zásadám vnitřního trhu finančních služeb odrážejícím se v acquis Unie pro oblast finančních služeb. Komise by neměla měnit obsah navržených norem vypracovaných orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být Komisi pro přijetí rozhodnutí o jejich schválení stanovena lhůta.\n(23)\nS ohledem na odborné znalosti orgánu pro pojišťovnictví v oblastech, v nichž by měly být regulační technické normy vypracovány, je třeba vzít v úvahu deklarovaný záměr Komise vycházet při přijímání odpovídajících aktů v přenesené pravomoci zpravidla z návrhů regulačních technických norem, které jí orgán pro pojišťovnictví předloží. V případě, že orgán pro pojišťovnictví návrh regulačních technických norem ve lhůtách stanovených v příslušném právním předpise nepředloží, by však mělo být zajištěno, že cíle přenesení pravomoci bude skutečně dosaženo a že bude zachována efektivnost rozhodovacího procesu. Proto by Komise měla být v těchto případech zmocněna k přijetí regulačních technických norem i při neexistenci návrhu ze strany orgánu pro pojišťovnictví.\n(24)\nKomise by měla být rovněž zmocněna k přijímání prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU.\n(25)\nV oblastech, na které se regulační technické normy nebo prováděcí technické normy nevztahují, by měl mít orgán pro pojišťovnictví pravomoc vydávat obecné pokyny a doporučení pro uplatňování práva Unie. Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto obecných pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by mělo být orgánu pro pojišťovnictví umožněno, aby zveřejnil důvody, proč se orgány dohledu neřídí těmito obecnými pokyny nebo doporučeními.\n(26)\nZajištění správného a úplného uplatňování práva Unie je základním předpokladem pro dosažení integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro hospodářskou soutěž mezi finančními institucemi Unie. Měl by být tedy vytvořen mechanismus, na jehož základě by orgán pro pojišťovnictví řešil případy neuplatňování nebo nesprávného uplatňování práva Unie, které lze považovat za jeho porušení. Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Unie stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.\n(27)\nPro přiměřenou reakci na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Unie by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Za prvé by měl být orgán pro pojišťovnictví oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Unie ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení. Za druhé, pokud se příslušný vnitrostátní orgán neřídí tímto doporučením, Komise by měla být zmocněna k vydání formálního stanoviska zohledňujícího doporučení orgánu pro pojišťovnictví požadujícího po příslušném orgánu, aby přijal nezbytná opatření pro zajištění souladu s právem Unie.\n(28)\nZa třetí ve výjimečných případech, v nichž dojde k trvalé nečinnosti dotčeného příslušného orgánu a situaci nebude možné řešit jiným způsobem, by měl být orgán pro pojišťovnictví oprávněn přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo být omezeno na výjimečné situace, kdy příslušný orgán nedodržuje jemu určené formální stanovisko a kdy se právo Unie přímo vztahuje na finanční instituce prostřednictvím současných nebo budoucích nařízení Unie.\n(29)\nVážné ohrožení řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému v Unii vyžaduje urychlenou a společnou reakci na úrovni Unie. Orgán pro pojišťovnictví by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření k nápravě mimořádné situace. Pravomoc rozhodnout, že nastala mimořádná situace, by měla být svěřena Radě v návaznosti na žádost kteréhokoli evropského orgánu dohledu, Komise nebo ESRB.\n(30)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření k nápravě mimořádné situace. Činností prováděnou orgánem pro pojišťovnictví v tomto ohledu, by neměly být dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU zahájit řízení o nesplnění povinnosti vůči členskému státu dotyčného orgánu dohledu z důvodu nepřijetí daných opatření tímto orgánem, ani oprávnění Komise požadovat za těchto okolností přijetí předběžných opatření v souladu s jednacím řádem Soudního dvora Evropské unie. Dále by neměly být touto činností dotčeny žádné závazky, které by tomuto členskému státu mohly vzniknout v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, pokud orgány dohledu tohoto členského státu nepřijmou opatření požadovaná orgánem pro pojišťovnictví.\n(31)\nPro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek příslušných orgánů v různých členských státech je zapotřebí, aby orgán pro pojišťovnictví mohl závazně urovnávat spory týkající se přeshraničních situací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírné urovnání sporu, v níž by mohly příslušné vnitrostátní orgány dosáhnout dohody. Působnost orgánu pro pojišťovnictví by se měla vztahovat na spory ohledně postupu nebo obsahu opatření nebo nečinnosti ze strany příslušného orgánu členského státu v případech stanovených v právně závazných aktech Unie uvedených v tomto nařízení. V takové situaci by měl být některý z dotčených orgánů dohledu oprávněn předložit otázku orgánu pro pojišťovnictví, který by měl jednat v souladu s tímto nařízením. Orgán pro pojišťovnictví by měl mít pravomoc od dotčených příslušných orgánů vyžadovat přijetí konkrétního opatření nebo zdržení se určitého jednání, s cílem urovnat celou záležitost a zajistit tak soulad s právem Unie, se závaznými účinky pro dotyčné příslušné orgány. Pokud příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí umožňujícímu urovnání sporu, které mu je určeno, měl by mít orgán pro pojišťovnictví pravomoc přijímat rozhodnutí určená přímo finančním institucím, a to v oblastech práva Unie, které se na tyto instituce přímo vztahují. Pravomoc přijmout takové rozhodnutí by se měla uplatnit pouze v krajním případě a výhradně pro zajištění řádného a jednotného uplatňování práva Unie. V případě, že příslušné právní předpisy Unie dávají příslušným orgánům členských států možnost jednat podle vlastního uvážení, rozhodnutí přijatá orgánem pro pojišťovnictví nemohou nahradit toto jednání podle práva Unie.\n(32)\nKrize ukázala, že stávající systém spolupráce mezi vnitrostátními orgány, jejichž pravomoci jsou omezeny na jednotlivé členské státy, je nedostatečný, pokud jde o finanční instituce působící přeshraničně.\n(33)\nSkupina odborníků zřízená členskými státy za účelem posouzení příčin krize a vypracování návrhů na zlepšení regulace finančního odvětví a dohledu nad ním potvrdila, že stávající mechanismy nejsou dobrým základem pro budoucí regulaci finančních institucí působících přeshraničně a dohled nad nimi v celé Unii.\n(34)\nJak se uvádí v de Larosièrově zprávě: „v zásadě mámě dvě možnosti: první z nich je přístup ‚každý sám za sebe‘ na úkor druhých; druhou možností je posílená, pragmatická a rozumná spolupráce na evropské úrovni prospěšná pro všechny v zájmu zachování otevřené světové ekonomiky. Taková spolupráce bude znamenat nezpochybnitelný ekonomický přínos.“\n(35)\nDůležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přeshraničně hrají kolegia orgánů dohledu. Orgán pro pojišťovnictví by měl přispívat k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu a v tomto ohledu by měl mít vedoucí postavení při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu, jež dohlížejí nad institucemi působícími přeshraničně v rámci celé Unie. Orgán pro pojišťovnictví by proto měl mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Unie. Jak se uvádí v de Larosièrově zprávě, „je třeba se vyvarovat narušování hospodářské soutěže a regulatorní arbitráži v důsledku odlišných postupů dohledu, jelikož mohou ohrozit finanční stabilitu, mimo jiné tím, že podporují přesun do zemí, v nichž je dohled méně přísný. Je třeba, aby byl systém dohledu vnímán jako spravedlivý a vyvážený“.\n(36)\nJe nezbytné sbližovat postupy v oblasti předcházení krizím, jejich řízení a řešení, včetně mechanismů financování, aby bylo zajištěno, že veřejné orgány jsou s to vyřešit úpadky finančních institucí a zároveň minimalizovat dopad těchto úpadků na finanční systém, využívání prostředků daňových poplatníků na záchranu pojišťoven či zajišťoven a využívání zdrojů veřejného sektoru, jakož i omezit hospodářské škody a koordinovat uplatňování vnitrostátních opatření pro řešení úpadků. V této souvislosti by Komise měla mít možnost orgán pro pojišťovnictví požádat, aby přispěl k posouzení uvedenému v článku 242 směrnice 2009/138/ES, zejména pokud jde o spolupráci orgánů dohledu v rámci kolegií dohledu a fungování kolegií dohledu, praxi dohledu týkající se stanovení navýšení kapitálu, hodnocení přínosu posílení skupinového dohledu a řízení kapitálu ve skupině pojišťoven a zajišťoven, včetně případných opatření pro rozšíření řádného přeshraničního řízení pojišťovacích skupin, především s ohledem na rizika a správu majetku, a rovněž informování o jakémkoli novém vývoji a pokroku spojeném se souborem koordinovaných vnitrostátních opatření pro řízení krizí, včetně případné potřeby systému soudržných a důvěryhodných mechanismů financování s odpovídajícími nástroji financování.\n(37)\nV rámci probíhající přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (35) a směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (36) je patrný záměr Komise věnovat zvláštní pozornost potřebě zajistit další harmonizaci v celé Unii. V oblasti pojišťovnictví je rovněž patrný záměr Komise posoudit možnost zavedení pravidel Unie na ochranu pojistníků v případě úpadku pojišťovny. Evropské orgány dohledu by v těchto oblastech měly mít významnou úlohu a měly by jim být svěřeny vhodné pravomoci ve vztahu k evropským soustavám garančních systémů.\n(38)\nDelegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo zdvojování úkolů v oblasti dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí. Toto nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Při respektování obecného pravidla, že delegování by mělo být povoleno, by členské státy měly mít současně možnost zavést zvláštní podmínky pro delegování povinností, například pokud jde o informování a oznamování postupů delegování. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí orgán pro pojišťovnictví nebo jiný než příslušný orgán dohledu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Na základě delegování povinností by měl mít orgán pro pojišťovnictví nebo vnitrostátní orgán dohledu (dále jen „pověřený orgán“) možnost rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo orgánu pro pojištění nebo místo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou, podle níž je dohledem pověřen ten orgán dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout příslušné opatření. Delegování povinností by bylo vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Pověřující orgán a ostatní příslušné orgány by měly rozhodnutí pověřeného orgánu uznat jako závazné, pokud pověřený orgán nepřekročil rámec svého pověření. Příslušné právní předpisy Unie by mohly dále stanovit zásady, jak lze delegovat povinnosti na základě dohody.\nOrgán pro pojišťovnictví by měl všemi možnými prostředky podporovat a sledovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám. Orgán pro pojišťovnictví by také měl určovat a zveřejňovat osvědčené postupy týkající se delegování a dohod o delegování.\n(39)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celé Unie s cílem zavedení společné kultury dohledu.\n(40)\nÚčinným a efektivním nástrojem pro podporu jednoty v rámci sítě orgánů dohledu nad finančním trhem je srovnávací hodnocení. Orgán pro pojišťovnictví by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na posouzení schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu vysoce kvalitních výsledků a na nezávislost těchto příslušných orgánů. Se souhlasem příslušného orgánu, který je předmětem hodnocení, by výsledky srovnávacích hodnocení měly být zveřejněny. Osvědčené postupy by rovněž měly být určeny a zveřejněny.\n(41)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl aktivně podporovat koordinovanou reakci Unie v oblasti dohledu, zejména zajistit řádné fungování a integritu finančních trhů a stabilitu finančního systému v Unii. Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by orgánu pro pojišťovnictví tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci ESFS. Činnost orgánu pro pojišťovnictví by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi příslušnými orgány.\n(42)\nPro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a slabá místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Orgán pro pojišťovnictví by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti své působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a ESRB. Dále by měl orgán pro pojišťovnictví ve spolupráci s ESRB iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, a zajistit co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni. Má-li orgán pro pojišťovnictví řádně plnit své funkce, měl by provádět ekonomické analýzy trhů a dopadů potenciálního vývoje trhů.\n(43)\nVzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních norem by měl orgán pro pojišťovnictví podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Unii. V jeho pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi za současného plného respektování stávajících úloh a příslušných pravomocí orgánů členských států a orgánů Unie. Země, které uzavřely dohody s Unií, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie, by měly mít možnost účastnit se činnosti orgánu pro pojišťovnictví a orgán pro pojišťovnictví by měl mít možnost spolupracovat se třetími zeměmi, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány jako rovnocenné právním předpisům Unie.\n(44)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl být v rámci své působnosti nezávislým poradním orgánem Evropského parlamentu, Rady a Komise. Aniž jsou dotčeny pravomoci dotčených příslušných orgánů, mělo by být orgánu pro pojišťovnictví umožněno předkládat stanovisko k obezřetnostnímu posuzování fúzí a nabývání účastí podle směrnice 92/49/EHS a směrnic 2002/83/ES a 2005/68/ES, ve znění směrnice 2007/44/ES (37), v případě, že uvedená směrnice vyžaduje konzultaci mezi příslušnými orgány dvou nebo více členských států.\n(45)\nAby mohl orgán pro pojišťovnictví efektivně vykonávat své povinnosti, měl by být oprávněn vyžadovat veškeré nezbytné informace. Aby se zabránilo zdvojování oznamovací povinnosti finančních institucí, měly by být tyto informace běžně předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a institucím, a měly by zohlednit již existující statistické údaje. Orgán pro pojišťovnictví by však měl mít v krajním případě, možnost podat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo u finančních institucí, jestliže příslušný vnitrostátní orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat orgánu pro pojišťovnictví při uplatňování těchto přímých žádostí. V této souvislosti je naprosto zásadní pracovat na společných formátech výkaznictví. Opatřeními pro shromažďování informací by neměl být dotčen právní rámec Evropského statistického systému a Evropského systému centrálních bank v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (38) ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (39).\n(46)\nPro zajištění plné efektivity fungování ESRB a následné reakce na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi orgánem pro pojišťovnictví a ESRB. Orgán pro pojišťovnictví a ESRB by měly vzájemně sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze základě odůvodněné žádosti. Jakmile orgán pro pojišťovnictví nebo vnitrostátní orgán dohledu od ESRB obdrží varování či doporučení, měl by orgán pro pojišťovnictví zajistit vhodná následná opatření.\n(47)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl vést konzultace o regulačních technických normách nebo prováděcích technických normách, obecných pokynech a doporučeních se zainteresovanými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhu regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení by měl orgán pro pojišťovnictví provést posouzení dopadů. Za tímto účelem a z důvodu vyšší účinnosti by měla být využita skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, kde by měly být vyváženě a patřičným způsobem zastoupeny příslušné finanční instituce působící v Unii (zastupující rozdílné modely a velikost finančních institucí a podniků), malé a střední podniky, odbory, akademičtí pracovníci, spotřebitelé, jiní retailoví uživatelé těchto finančních institucí a zástupci příslušných profesních sdružení. Tyto skupiny subjektů by měly vystupovat jako prostředník ve vztahu k ostatním skupinám uživatelů finančních služeb zřízeným Komisí nebo právními předpisy Unie.\n(48)\nČlenům těchto skupin subjektů zastupujícím neziskové organizace či akademickou obec by se mělo dostat odpovídajících náhrad, aby se osoby, které nemají dostatek finančních prostředků ani nezastupují finanční instituce, mohly plně zapojit do diskuse o finanční regulaci.\n(49)\nSkupiny subjektů by měly být orgánem pro pojišťovnictví konzultovány a mělo by jim být umožněno předkládat stanoviska a poskytovat rady ohledně otázek týkajících se možného uplatňování tohoto nařízení na instituce, na něž se vztahují směrnice 2002/83/ES či směrnice 2003/41/ES.\n(50)\nZákladní povinností členských států je zajišťování koordinovaného řešení krizí a udržování finanční stability v krizových situacích, zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních finančních institucí nacházejících se v úpadku. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví v mimořádných situacích a při řešení problémů, která mají dopad na stabilitu finanční instituce, by neměla nijak zasahovat do fiskálních pravomocí členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. Tento ochranný mechanismus by však neměl být zneužíván, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro pojišťovnictví, které nemá značný nebo podstatný finanční dopad, jako je snížení příjmu v návaznosti na dočasný zákaz konkrétních činností nebo produktů za účelem ochrany spotřebitele. Při přijímání rozhodnutí podle ochranného mechanismu by Rada měla hlasovat v souladu se zásadou, že každý členský stát má jeden hlas. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu. Vzhledem k citlivosti dané otázky by měly být přijaty postupy zajišťující naprostou důvěrnost.\n(51)\nPři svém rozhodování by měl být orgán pro pojišťovnictví vázán předpisy Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví určeno, být slyšen. Akty vydané orgánem pro pojišťovnictví by měly tvořit nedílnou součást práva Unie.\n(52)\nHlavním rozhodovacím orgánem orgánu pro pojišťovnictví by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných orgánů v každém členském státě, v jejímž čele by měl být předseda orgánu pro pojišťovnictví. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, ESRB, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Unie.\n(53)\nJako obecné pravidlo by rada orgánů dohledu měla přijímat svá rozhodnutí prostou většinou členů v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas. Nicméně u aktů obecné povahy, včetně aktů týkajících se regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení, u rozpočtových záležitostí, jakož i v případě žádosti členského státu o přezkoumání rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví o dočasném zákazu nebo omezení určité finanční činnosti je vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních, který tvoří přílohu Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší nestrannou odbornou skupinou, složenou z členů, kteří nejsou zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, ani nemají žádný zájem na sporu nebo přímé spojení s dotyčnými příslušnými orgány. Složení odborné skupiny by mělo být přiměřeně vyvážené. Rozhodnutí přijaté odbornou skupinou by mělo být schváleno radou orgánů dohledu prostou většinou členů v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas. Co se však týče rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu, mohla by být rozhodnutí navržená odbornou skupinou zamítnuta blokační menšinou hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.\n(54)\nPlnění úlohy orgánu pro pojišťovnictví a jemu přidělených úkolů by měla zajistit správní rada složená z předsedy orgánu a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Správní rada by měla mít nezbytné pravomoci, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva na přístup k dokumentům a navrhovat výroční zprávu.\n(55)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl zastupovat předseda, který bude zaměstnán na plný pracovní úvazek a bude jmenován radou orgánů dohledu na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností významných pro finanční dohled a regulaci, v návaznosti na otevřené výběrové řízení pořádané a vedené radou orgánů dohledu, jíž je nápomocna Komise. Za účelem jmenování prvního předsedy orgánu pro pojišťovnictví by Komise kromě jiného měla na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností významných pro dohled nad finančním trhem a jeho regulaci sestavit užší seznam uchazečů. V souvislosti se jmenováním následných předsedů by měla být možnost sestavení užšího seznamu Komisí předmětem přezkumu ve zprávě, která má být vypracována podle tohoto nařízení. Do doby než se vybraná osoba ujme svých povinností a do jednoho měsíce po jejím výběru radou orgánů dohledu může Evropský parlament po vyslechnutí vybrané osoby radou orgánů dohledu vznést proti jmenování vybrané osoby námitky.\n(56)\nŘízení orgánu pro pojišťovnictví by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a správní rady bez hlasovacího práva\n(57)\nAby byl zajištěn soulad mezi činnostmi evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti prostřednictvím společného výboru a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Společný výbor by měl koordinovat funkce evropských orgánů dohledu ve vztahu k finančním konglomerátům a dalším meziodvětvovým záležitostem. V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně. Společnému výboru by měli předsedat po dobu 12 měsíců střídavě předsedové evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru by měl být místopředsedou ESRB. Evropské orgány dohledu by měly poskytnout společnému výboru vybrané zaměstnance, aby se umožnila neformální výměna informací a rozvoj společné kultury dohledu ve všech evropských orgánech dohledu.\n(58)\nJe nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá orgánem pro pojišťovnictví, mohly uplatnit odpovídající opravné prostředky. Má-li orgán pro pojišťovnictví rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolat se k odvolacímu senátu. Z důvodu účinnosti a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich organizační a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.\n(59)\nAby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost orgánu pro pojišťovnictví, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Financování orgánu pro pojišťovnictví z prostředků Unie je předmětem dohody s rozpočtovým orgánem podle bodu 47 interinstitucionální dohody Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (40). Měla by platit rozpočtová pravidla Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Celkový rozpočet je předmětem postupu udělování absolutoria.\n(60)\nNa orgán pro pojišťovnictví by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (41). Orgán pro pojišťovnictví by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (42).\n(61)\nAby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci měly by sena zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví vztahovat služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (43).\n(62)\nJe zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. Důvěrnost informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví a sdílených v rámci sítě by měla podléhat přísným a účinným pravidlům zachování důvěrnosti.\n(63)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (44) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (45), se plně použijí na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.\n(64)\nPro zajištění průhledné činnosti orgánu pro pojišťovnictví by se mělo na tento orgán vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (46).\n(65)\nTřetím zemím by měla být umožněna účast na činnosti orgánu pro pojišťovnictví v souladu s příslušnými dohodami, které Unie uzavře.\n(66)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany pojistníků, účastníků penzijních systémů a dalších oprávněných osob, ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a proto jich může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(67)\nOrgán pro pojišťovnictví by měl převzít všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním. Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví by tedy mělo být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/79/ES a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES ze dne 16. září 2009, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů (47). S ohledem na existující struktury a činnosti Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním je důležité zajistit velmi úzkou spolupráci mezi tímto výborem a Komisí při zavádění vhodných přechodných opatření a rovněž zajistit, aby bylo co nejvíce omezeno období, během něhož by Komise byla odpovědná za administrativní zřízení a počáteční administrativní fungování orgánu pro pojišťovnictví.\n(68)\nJe vhodné stanovit dobu, od kdy bude toto nařízení uplatňováno, aby se zajistila odpovídající připravenost orgánu pro pojišťovnictví na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním na orgán pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví by měl být odpovídajícím způsobem financován. Alespoň zpočátku by měl být financován ze 40 % z prostředků Unie a ze 60 % z příspěvků členských států, poskytnutých v souladu s postupem vážení hlasů uvedeným v čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.\n(69)\nAby mohl být orgán pro pojišťovnictví zřízen k 1. lednu 2011, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ\nČlánek 1\nZřízení a působnost\n1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán pro pojišťovnictví“).\n2.   Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením a v rozsahu působnosti směrnice 2009/138/ES s výjimkou Hlavy IV této směrnice, směrnice 2002/92/ES, směrnice 2003/41/ES, směrnice 2002/87/ES, směrnic 64/225/ES, 73/239/EHS, 73/240/EHS, 76/580/EHS, 78/473/EHS, 84/641/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS, 92/49/EHS, 98/78/ES, 2001/17/ES, 2002/83/ES a 2005/68/ES a příslušných částí směrnice 2005/60/ES a směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na pojišťovny, zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro zprostředkovatele pojištění, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro pojišťovnictví.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví jedná rovněž v oblasti činností pojišťoven, zajišťoven, finančních konglomerátů, institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a zprostředkovatelů pojištění ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, a to za předpokladu, že takové činnosti ze strany orgánu pro pojišťovnictví jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů.\n4.   Pokud jde o instituce poskytující zaměstnanecké penzijní pojištění, činností orgánu pro pojišťovnictví není dotčeno vnitrostátní právo sociálního zabezpečení a pracovní právo.\n5.   Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Cílem orgánu pro pojišťovnictví je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro pojišťovnictví přispívá k:\na)\nlepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu,\nb)\nzajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,\nc)\nposílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,\nd)\npředcházení regulatorní arbitráži a k prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,\ne)\nzajištění toho, aby riskování spojené s pojištěním, zajištěním a činnostmi v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění bylo vhodně upraveno a podléhalo řádnému dohledu a\nf)\nposílení ochrany spotřebitelů.\nZa tímto účelem přispívá orgán pro pojišťovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy trhů a napomáhá tak dosahovat svých cílů.\nPři plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro pojišťovnictví zvláštní pozornost všem případným systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž selhání může ohrozit fungování finančního sytému nebo reálné ekonomiky.\nPři plnění svých úkolů jedná orgán pro pojišťovnictví nezávisle a objektivně a ve výlučném zájmu Unie.\nČlánek 2\nEvropský systém dohledu nad finančním trhem\n1.   Orgán pro pojišťovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.\n2.   ESFS tvoří:\na)\nEvropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. 1092/2010 a tímto nařízením;\nb)\norgán pro pojišťovnictví;\nc)\nEvropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (48);\nd)\nEvropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (49);\ne)\nSpolečný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 54 až 57 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;\nf)\npříslušné orgány nebo orgány dohledu v členských státech vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;\n3.   Prostřednictvím společného výboru spolupracuje orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce s ESRB, jakož i s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zajišťuje meziodvětvově jednotnou činnosti a zaujímá společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.\n4.   Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi nimi.\n5.   Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.\nČlánek 3\nOdpovědnost orgánů\nOrgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 4\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se:\n1)\n„finančními institucemi“ rozumí podniky, subjekty a fyzické a právnické osoby, na které se vztahuje některý legislativní akt uvedený v čl. 1 odst. 2. Pokud však jde o směrnici 2005/60/ES, „finančními institucemi“ se rozumí pouze pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění ve smyslu uvedené směrnice;\n2)\n„příslušnými orgány“ rozumí:\ni)\norgány dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES a příslušné orgány ve smyslu směrnic 2003/41/ES a 2002/92/ES;\nii)\npokud jde o směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES, orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic ze strany finančních institucí vymezených v bodě 1.\nČlánek 5\nPrávní postavení\n1.   Orgán pro pojišťovnictví je subjektem Unie a má právní subjektivitu.\n2.   V každém členském státě požívá orgán pro pojišťovnictví nejširšího rozsahu právní subjektivity stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda.\nČlánek 6\nSložení\nOrgán pro pojišťovnictví tvoří:\n1)\nrada orgánů dohledu, která plní úkoly stanovené článkem 43;\n2)\nsprávní rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;\n3)\npředseda, který plní úkoly stanovené článkem 48;\n4)\nvýkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 53;\n5)\nodvolací senát, který plní úkoly stanovené článkem 60.\nČlánek 7\nSídlo\nOrgán pro pojišťovnictví má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.\nKAPITOLA II\nÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO POJIŠŤOVNICTVÍ\nČlánek 8\nÚkoly a pravomoci orgánu pro pojišťovnictví\n1.   Orgán pro pojišťovnictví má tyto úkoly:\na)\npřispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a vypracováváním obecných pokynů, doporučení a návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;\nb)\npřispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;\nc)\npodněcovat a podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;\nd)\núzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;\ne)\norganizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů, včetně vydávání obecných pokynů a doporučení a zjišťování osvědčených postupů, v zájmu větší jednoty výsledků dohledu;\nf)\nsledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;\ng)\nprovádět ekonomickou analýzu trhů, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;\nh)\nposilovat ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob;\ni)\npřispívat k jednotnému a soudržnému fungování kolegií orgánů dohledu, ke sledování, posuzování a měření systémového rizika, k vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, k zajišťování vysoké úrovně ochrany pojistníků a oprávněných osob v celé Unii v souladu s články 21 až 26;\nj)\nplnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;\nk)\nzveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací.\nl)\npřebírat podle potřeby veškeré stávající úkoly od Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „CEIOPS“);\n2.   Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro pojišťovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:\na)\nvypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 10;\nb)\nvypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 15;\nc)\nvydávat obecné pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 16;\nd)\nvydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 3;\ne)\npřijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v čl. 18 odst. 3 a 19 odst. 3;\nf)\nv případech týkajících se přímo použitelného práva Unie přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím, a to v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;\ng)\nvydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 34.\nh)\nshromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 35;\ni)\nvypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a distribučních procesů na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů.\nj)\nzajistit centrálně přístupnou databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti, je-li to stanoveno v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2;\nČlánek 9\nÚkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi\n1.   Orgán pro pojišťovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:\na)\nshromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich;\nb)\nposuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání prováděných příslušnými orgány;\nc)\nvypracování norem pro odbornou přípravu v tomto odvětví; a\nd)\núčasti na vypracovávání společných pravidel pro zveřejňování údajů.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování regulačních postupů.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví rovněž může vydat varování v případě, že určitá finanční činnost vážně ohrožuje cíle stanovené v čl. 1 odst. 6.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro pojišťovnictví odborné rady určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n5.   V případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo bude-li to nutné, v případě mimořádné situace za podmínek stanovených v článku 18, může orgán pro pojišťovnictví dočasně zakázat nebo omezit určité finanční činnosti, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.\nRozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro pojišťovnictví v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Není-li rozhodnutí v uvedené tříměsíční lhůtě obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.\nČlenský stát může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro pojišťovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.\nOrgán pro pojišťovnictví může rovněž posoudit nutnost zakázat či omezit určité typy finančních činností a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.\nČlánek 10\nRegulační technické normy\n1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi ke schválení.\nRegulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.\nPřed předložením návrhu Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví si rovněž vyžádá stanovisko příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.\nV případě, že orgán pro pojišťovnictví předloží návrh regulační technické normy, Komise jej okamžitě předá Evropskému parlamentu a Radě.\nDo tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej schválí. Komise může navržené regulační technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.\nPokud Komise nehodlá schválit navržené regulační technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly schváleny, nebo případně s uvedením důvodů pro své změny. Orgán pro pojišťovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej Komisi předložit ve formě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.\nPokud orgán pro pojišťovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.\nKomise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.\n2.   Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě.\n3.   Pouze pokud orgán pro pojišťovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.\nKomise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá stanovisko nebo radu příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.\nNávrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.\nKomise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.\nPokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.\nPokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku\n4.   Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení nebo rozhodnutí. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.\nČlánek 11\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 16. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.\n2.   Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n3.   Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 12 až 14.\nČlánek 12\nZrušení přenesení pravomoci\n1.   Přenesení pravomoci uvedené v článku 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit.\n2.   Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.\n3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 13\nNámitky proti regulačním technickým normám\n1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nPokud Komise přijímá regulační technickou normu, která je shodná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem pro pojišťovnictví, lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vyslovit námitky, činí jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.\n2.   Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným. Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.\n3.   Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.\nČlánek 14\nNeschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem\n1.   V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 10, informuje o této skutečnosti orgán pro pojišťovnictví, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.\n2.   Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu pro pojišťovnictví do jednoho měsíce od oznámení uvedeného v odstavci 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.\nČlánek 15\nProváděcí technické normy\n1.   Orgán pro pojišťovnictví může prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU vypracovat prováděcí technické normy v oblastech, které jsou konkrétně stanoveny v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem orgán pro pojišťovnictví Komisi ke schválení.\nPřed předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví si rovněž vyžádá stanovisko příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.\nV případě, že orgán pro pojišťovnictví předloží návrh prováděcí technické normy, Komise jej okamžitě předá Evropskému parlamentu a Radě.\nDo tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh schválí. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může navržené prováděcí technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.\nPokud Komise nehodlá schválit navržené prováděcí technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh norem zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů pro neschválení, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šest týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.\nPokud orgán pro pojišťovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené v pátém pododstavci pozměněný návrh prováděcí technické normy nepředloží nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise danou prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.\nKomise nesmí měnit obsah navržené prováděcí technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku\n2.   Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě.\n3.   Pouze v případech, kdy orgán pro pojišťovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.\nKomise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných navrhovaných prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá stanovisko příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.\nNávrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.\nNávrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.\nPokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.\nPokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.\nKomise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.\n4.   Prováděcí technické normy se přijímají ve formě nařízení nebo rozhodnutí. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.\nČlánek 16\nObecné pokyny a doporučení\n1.   S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro pojišťovnictví obecné pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví povede v případech, v nichž je to vhodné, otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené, v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Je-li to vhodné, vyžádá si orgán pro pojišťovnictví rovněž stanovisko nebo radu příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.\n3.   Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.\nDo dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro pojišťovnictví a uvede své důvody.\nOrgán pro pojišťovnictví zveřejní, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro pojišťovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o zveřejnění předem informován.\nPokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.\n4.   Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních a o tom, jaké příslušné orgány se těmito obecnými pokyny a doporučeními neřídí, a jakým způsobem hodlá orgán pro pojišťovnictví zajistit, aby se tyto dotčené příslušné orgány v budoucnu jeho doporučeními a obecnými pokyny řídily.\nČlánek 17\nPorušení práva Unie\n1.   Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.\n2.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, příslušné skupiny subjektů nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.\nAniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro pojišťovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro pojišťovnictví považuje za nezbytné pro své šetření.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.\nDo deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo které hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.\n4.   Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro pojišťovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro pojišťovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro pojišťovnictví.\nKomise vydá toto formální stanovisko do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.\nOrgán pro pojišťovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.\n5.   Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.\n6.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.\nRozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem přijatým Komisí podle odstavce 4.\n7.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.\nPři přijímání opatření souvisejících s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány dodržovat toto formální stanovisko nebo rozhodnutí.\n8.   Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.\nČlánek 18\nOpatření v mimořádných situacích\n1.   V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro pojišťovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány dohledu.\nAby mohl orgán pro pojišťovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.\n2.   Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro pojišťovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro pojišťovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.\nPokud ESRB nebo orgán pro pojišťovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada potom posoudí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.\nPokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.\n3.   Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 a za výjimečných okolností v případě, že jsou nutná koordinovaná opatření ze strany vnitrostátních orgánů v zájmu řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, může orgán pro pojištění přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.\n4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedené v odstavci 3 ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle uvedených právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.\n5.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.\nJakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být s těmito rozhodnutími slučitelné.\nČlánek 19\nUrovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací\n1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností příslušného orgánu jiného členského státu v případech stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho nebo více dotyčných příslušných orgánů pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.\nV případech stanovených v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2, a jestliže lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány různých členských států dochází ke sporu, může orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy pomoci těmto orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této etapě působí orgán pro pojišťovnictví jako zprostředkovatel.\n3.   Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro pojišťovnictví postupem stanoveným v čl. 44 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci přijmout rozhodnutí požadující, aby dotyčné příslušné orgány za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely jednání, přičemž toto rozhodnutí bude mít pro tyto příslušné orgány závazné účinky, tak aby bylo zajištěno dodržování práva Unie.\n4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují prostřednictvím aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.\n5.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.\n6.   Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 informuje předseda orgánu pro pojišťovnictví o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.\nČlánek 20\nUrovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích\nSpolečný výbor řeší postupem stanoveným v článcích 19 a 56 spory, které se týkají několika odvětví a které mohou vzniknout mezi příslušnými orgány ve smyslu čl. 4 bodě 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 21\nKolegia orgánů dohledu\n1.   Orgán pro pojišťovnictví přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2009/138/ES a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu mají zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví možnost účastnit se činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23.\nPro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro pojišťovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.\nOrgán pro pojišťovnictví může:\na)\nshromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;\nb)\niniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy v souladu s článkem 32 nařízení, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a posouzení možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k napravení problémů uvedených v zátěžovém testu;\nc)\npodporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;\nd)\nv souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a\ne)\npožadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby do pořadu jednání pro takové zasedání vložil další bod.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu, a vydávat obecné pokyny a doporučení přijatá podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány v souladu s postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro pojišťovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.\nČlánek 22\nObecná ustanovení\n1.   Orgán pro pojišťovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:\na)\nje způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a\nb)\nmůže mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.\nOrgán pro pojišťovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro pojišťovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s čl. 23 odst. 1 společný přístup ke zjišťování a měření systémového významu, případně včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.\nTyto ukazatele mají zásadní význam při stanovování vhodných opatření v oblasti dohledu. Orgán pro pojišťovnictví při stanovování opatření sleduje úroveň shody s cílem prosazovat společný přístup.\n3.   Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro pojišťovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko, které tyto instituce představují.\nOrgán pro pojišťovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.\n4.   Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému a doporučit dotyčným příslušným orgánům vhodná opatření.\nPro tyto účely může orgán pro pojišťovnictví využít pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článku 35.\n5.   Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.\nČlánek 23\nZjištění a měření systémového rizika\n1.   Orgán pro pojišťovnictví vytvoří po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný mechanismus zátěžového testování, který zahrne hodnocení možnosti růstu systémového rizika v zátěžových situacích představovaného finančními institucemi.\nOrgán pro pojišťovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus zátěžového testování, který pomůže identifikovat instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví při vytváření kritérií pro zjišťování a měření systémového rizika představovaného finančními institucemi plně zohlední příslušné mezinárodní přístupy, včetně přístupů vytvořených Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodním měnovým fondem, Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví a Bankou pro mezinárodní platby.\nČlánek 24\nTrvalá schopnost reagovat na systémová rizika\n1.   Orgán pro pojišťovnictví zajistí, že bude mít neustále k dispozici specializované kapacity, které mu umožní účinně reagovat na vznik systémových rizik uvedených v článcích 22 a 23, a zejména ve vztahu k institucím, které představují systémové riziko.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, a přispívá k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii.\nČlánek 25\nOzdravné postupy a postupy pro řešení úpadků\n1.   Orgán pro pojišťovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných a soudržných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případného úpadku, a aktivně se na vytváření těchto nástrojů podílí.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví může určit osvědčené postupy zaměřené na usnadňování řešení úpadků institucí, zejména skupin působících přeshraničně, a to způsoby, které zamezují přenosu nákazy, a zároveň zajistit dostupnost vhodných nástrojů včetně dostatečných zdrojů, jež dané instituci nebo skupině umožní řešit úpadek řádně, nákladově efektivním způsobem a včas.\n3.   Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.\nČlánek 26\nVytvoření evropské sítě pro vnitrostátní systémy záruk pojištění\nOrgán pro pojišťovnictví může přispívat k posuzování potřeb evropské sítě pro vnitrostátní systémy záruk pojištění, která disponuje dostatečnými finančními prostředky a je dostatečně harmonizována.\nČlánek 27\nPředcházení krizím, jejich řízení a řešení\nKomise může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby přispěl k posouzení uvedeném v článku 242 směrnice 2009/138/ES, zejména pokud jde o spolupráci orgánů dohledu v rámci kolegií dohledu a fungování kolegií dohledu, postupy dohledu týkající se stanovení navýšení kapitálu, hodnocení přínosu posílení skupinového dohledu a řízení kapitálu ve skupině pojišťoven a zajišťoven, především s ohledem na rizika a správu majetku a může informovat o jakémkoli novém vývoji a pokroku v oblasti:\na)\nharmonizovaného rámce pro včasný zásah,\nb)\npostupů týkajících se řízení rizik v centralizované skupině a fungování skupinových interních modelů včetně zátěžových testů,\nc)\noperací v rámci skupiny a koncentrace rizik,\nd)\nprojevů diverzifikace a koncentrace z dlouhodobého hlediska,\ne)\nharmonizovaného rámce pro postupy v případě převodu aktiv, platební neschopnosti a likvidace, který odstraňuje překážky převoditelnosti aktiv obsažené ve vnitrostátním právu týkajícím se obchodních společností,\nf)\nsrovnatelné úrovně ochrany pojistníků a oprávněných osob podniků v rámci jedné skupiny, zejména v krizových situacích,\ng)\nharmonizovaného a přiměřeně finančně zajištěného řešení systémů záruk pojištění v rámci Unie.\nPokud jde o bod f), může orgán pro pojišťovnictví dále informovat o jakémkoli novém vývoji a pokroku spojeném se souborem koordinovaných vnitrostátních opatření pro řízení krizí, včetně systému soudržných a důvěryhodných mechanismů financování s odpovídajícími nástroji financování.\nPřezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména možným posílením úlohy orgánu pro pojišťovnictví v rámci předcházení krizím a při jejich řízení a řešení.\nČlánek 28\nDelegování úkolů a povinností\n1.   Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly a povinnosti na orgán pro pojišťovnictví nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou takové dohody o delegování, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad finančními institucemi nebo skupinami působícími přeshraničně.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že určí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje uplatňování osvědčených postupů.\n3.   Delegování povinností vede k přenesení pravomocí stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postupy, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi se řídí právem pověřeného orgánu.\n4.   Příslušné orgány informují orgán pro pojišťovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro pojišťovnictví informován.\nOrgán pro pojišťovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.\nOrgán pro pojišťovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.\nČlánek 29\nSpolečná kultura dohledu\n1.   Orgán pro pojišťovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu, jakož i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Orgán pro pojišťovnictví vykonává alespoň tyto činnosti:\na)\npředkládá stanoviska příslušným orgánům;\nb)\nprosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;\nc)\npřispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;\nd)\npřezkoumává uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí a obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem pro pojišťovnictví a v případě potřeby navrhuje změny; a\ne)\nzavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.\nČlánek 30\nSrovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů\n1.   Orgán pro pojišťovnictví pravidelně organizuje a provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů. Při provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu.\n2.   Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:\na)\npřiměřenosti zdrojů a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování regulačních technických norem a prováděcích technických norem uvedených v článcích 10 až 15 a aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;\nb)\núrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;\nc)\nosvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány.\nd)\núčinnosti a úrovně shody dosažené, pokud jde o prosazování ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních opatření a sankcí namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna;\n3.   Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro pojišťovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s článkem 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Orgán pro pojišťovnictví zohlední při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 výsledky srovnávacího hodnocení.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví zveřejní osvědčené postupy, které byly určeny v rámci těchto srovnávacích hodnocení. Kromě toho mohou být zveřejněny všechny další výsledky srovnávacích hodnocení, pokud s tím příslušný orgán, který je předmětem srovnávacího hodnocení, souhlasí.\nČlánek 31\nFunkce koordinace\nOrgán pro pojišťovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.\nOrgán pro pojišťovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:\na)\nusnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;\nb)\nurčuje rozsah a, pokud je to možné a vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;\nc)\nna žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;\nd)\nneprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci.\ne)\npřijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů s cílem podpořit koordinaci opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány.\nf)\nshromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti regulačnímu orgánu u institucí činných ve více než jednom členském státě. Orgán pro pojišťovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány.\nČlánek 32\nPosuzování tržního vývoje\n1.   Orgán pro pojišťovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro pojišťovnictví do svého hodnocení zahrne ekonomickou analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.\n2.   Ve spolupráci s ESRB orgán pro pojišťovnictví v rámci celé Unie zejména iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:\na)\nspolečné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,\nb)\nspolečné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,\nc)\nspolečné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci instituce a na informování pojistníků, účastníků penzijních systémů, oprávněných osob a zákazníků.\n3.   Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro pojišťovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.\nOrgán pro pojišťovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.\nČlánek 33\nMezinárodní vztahy\n1.   Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů Unie a členských států, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.\n3.   Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví správní dohody, které byly dohodnuty s mezinárodními organizacemi nebo se správními orgány třetích zemí, a pomoc, která bude poskytována při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti.\nČlánek 34\nDalší úkoly\n1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.\n2.   Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 92/49/ES a směrnic 2002/83/ES a 2005/68/ES, ve znění směrnice 2007/44/ES, jež podle těchto směrnic vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu posouzení kritérií uvedených v čl. 15b odst. 1 písm. e) směrnice 92/49/ES, čl. 15b odst. 1 písm. e) směrnice 2002/83/ES a čl. 19a odst. 1 písm. e) směrnice 2005/68/ES. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 92/49/ES ve znění směrnice 2007/44/ES. Článek 35 se použije v oblastech, ve kterých může orgán pro pojišťovnictví vydávat stanovisko.\nČlánek 35\nShromažďování informací\n1.   Příslušné orgány členských států poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím, a pokud tato žádost o informace je nezbytná vzhledem k povaze dotyčné povinnosti.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.\n3.   Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu mu může orgán pro pojišťovnictví poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služebního tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.\n4.   Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo zdvojování oznamovací povinnosti orgán pro pojišťovnictví zohlední existující statistiky vypracovávané a šířené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.\n5.   Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro pojišťovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.\n6.   Pokud informace nejsou k dispozici nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 nebo 5, může orgán pro pojišťovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost přímo příslušným finančním institucím. Odůvodněná žádost obsahuje vysvětlení, proč jsou informace týkající se příslušných konkrétních finančních institucí nezbytné.\nOrgán pro pojišťovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.\nNa žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro pojišťovnictví při shromažďování informací nápomocny.\n7.   Orgán pro pojišťovnictví může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.\nČlánek 36\nVztahy s ESRB\n1.   Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví pravidelně ESRB předkládá včasné informace nezbytné pro plnění jejích úkolů. Jakékoli údaje nezbytné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné podobě, neprodleně poskytne ESRB na její odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Orgán pro pojišťovnictví ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména informací o jednotlivých finančních institucích.\n3.   Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 zajistí orgán pro pojišťovnictví příslušná následná opatření podle odstavce 4 a 5.\n4.   Jakmile orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.\nNa základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.\nJestliže orgán pro pojišťovnictví nejedná v souladu s doporučením, vysvětlí ESRB a Radě důvody pro toto jednání.\n5.   Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.\nJestliže se příjemce nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.\nPokud příslušný orgán informuje Radu a ESRB podle článku 17 nařízení (EU) č. 1092/2010, vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.\n6.   Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením přihlíží orgán pro pojišťovnictví v nejvyšší možné míře k varováním a doporučením ESRB.\nČlánek 37\nSkupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění\n1.   Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví se zřídí skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění (společně dále jen „skupiny subjektů“). Se skupinami subjektů se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, jsou skupiny subjektů co nejdříve informovány.\nSkupiny subjektů zasedají alespoň čtyřikrát ročně. Mohou společně projednávat oblasti společného zájmu a navzájem se informují o dalších projednaných tématech.\nČlenové jedné skupiny subjektů mohou být současně i členy skupiny druhé.\n2.   Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění se skládá ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují unijní pojišťovny a zajišťovny a zprostředkovatele pojištění působící v Unii, ze zástupců jejich zaměstnanců, jakož i ze spotřebitelů, uživatelů služeb pojištění a zajištění a představitelů malých a středních podniků a představitelů příslušných profesních sdružení. Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje pojišťovny, zajišťovny nebo zprostředkovatele pojištění a tři z nich zastupují družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny.\n3.   Skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se skládá z 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působící na území Unie, zástupce jejich zaměstnanců, zástupce oprávněných osob, zástupce malých a středních podniků a představitele příslušných profesních sdružení. Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění.\n4.   Členy skupin subjektů jmenuje rada orgánů dohledu na návrh příslušných subjektů. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie.\n5.   Orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a zajistí pro skupiny subjektů potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupin subjektů zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, bude poskytnuta odpovídající náhrada. Skupiny mohou zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupin subjektů je dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.\nČlenové skupin subjektů mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.\n6.   Skupiny subjektů předkládají stanoviska a radí orgánu pro pojišťovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16 a článcích 29, 30 a 32.\n7.   Skupiny subjektů přijmou dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.\n8.   Orgán pro pojišťovnictví zveřejní stanoviska a rady skupin subjektů a výsledky konzultací s těmito skupinami.\nČlánek 38\nOchranná opatření\n1.   Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18 nebo 19 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.\n2.   Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro pojišťovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.\nVe svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.\nV případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví pozastavuje.\nDo jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro pojišťovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro pojišťovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.\nJestliže orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví potvrzuje.\nJestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví se zrušuje.\n3.   Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro pojišťovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.\nVe svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.\nV případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví pozastavuje.\nDo deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví zrušuje.\nJestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví se ukončuje.\n4.   Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotyčný členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro pojišťovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.\nDo čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.\nUvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.\n5.   Jakékoli zneužití tohoto článku, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro pojišťovnictví, které nemá významný nebo zásadní fiskální dopad, je zakázáno jakožto neslučitelné s vnitřním trhem.\nČlánek 39\nRozhodovací postupy\n1.   Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí orgán pro pojišťovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může adresát rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Totéž platí obdobně v případě doporučení, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3.\n2.   Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví obsahuje důvody, ze kterých vychází.\n3.   Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.\n4.   Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.\n5.   Rozhodnutí přijatá orgánem pro pojišťovnictví podle článků 17, 18 nebo 19 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy finančních institucí na ochraně jejich obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.\nKAPITOLA III\nORGANIZACE\nODDÍL 1\nRada orgánů dohledu\nČlánek 40\nSložení\n1.   Členy rady orgánů dohledu jsou:\na)\npředseda, který nemá hlasovací právo,\nb)\nvedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad finančními institucemi, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;\nc)\njeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,\nd)\njeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,\ne)\njeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.\n2.   Rada orgánů dohledu pravidelně svolává setkání se skupinami subjektů, nejméně dvakrát ročně.\n3.   Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.\n4.   V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovědný za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), může být tento člen doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.\n5.   Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.\nZasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.\nČlánek 41\nVnitřní výbory a odborné skupiny\n1.   Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory nebo odborné skupiny, správní radu nebo předsedu.\n2.   Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, která má pomoci spor nestranně urovnat, přičemž tuto skupinu tvoří předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.\n3.   S výhradou čl. 19 odst. 2 odborná skupina navrhne rozhodnutí ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu postupem podle čl. 44 odst. 1 třetího pododstavce.\n4.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborné skupiny uvedené v odstavci 2.\nČlánek 42\nNezávislost\nPři provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.\nČlenské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.\nČlánek 43\nÚkoly\n1.   Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.\n2.   Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a poskytuje rady podle kapitoly II.\n3.   Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.\n4.   Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu správní rady pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\nPracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.\n5.   Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.\n6.   Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro pojišťovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\nVíceletý pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.\n7.   Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 63.\n8.   Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 48 odst. 5 v případě předsedy a čl. 51 odst. 5 v případě výkonného ředitele.\nČlánek 44\nRozhodování\n1.   Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen rady má jeden hlas.\nPokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.\nPokud jde o rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3, rozhodnutí navržená odbornou skupinou se v případě rozhodnutí přijímaných orgánem dohledu nad skupinou považují za přijatá, jsou-li schválena prostou většinou členů rady orgánů dohledu, ledaže by je zamítli členové zastupující blokační menšinu hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních.\nU všech ostatních rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 se rozhodnutí navržená odbornou skupinou přijímají prostou většinou členů rady orgánů dohledu. Každý člen má jeden hlas.\n2.   Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.\n3.   Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.\n4.   Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy a výkonného ředitele, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud článek 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.\nODDÍL 2\nsprávní rada\nČlánek 45\nSložení\n1.   Správní radu tvoří předseda a šest členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem.\nS výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.\nFunkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný postup pro rotaci členů.\n2.   Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.\nZasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž tyto osoby nemají hlasovací právo.\nZástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.\nSprávní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.\n3.   Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.\nZasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.\n4.   Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci řídící rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.\nČlánek 46\nNezávislost\nČlenové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.\nČlenské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.\nČlánek 47\nÚkoly\n1.   Správní rada zajišťuje, aby orgán pro pojišťovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením.\n2.   Správní rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.\n3.   Správní rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 63 a 64.\n4.   Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).\n5.   Správní rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro pojišťovnictví podle článku 72.\n6.   Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.\n7.   Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.\n8.   Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5.\nODDÍL 3\nPředseda\nČlánek 48\nJmenování a úkoly\n1.   Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.\nPředseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i správní rady.\n2.   Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací.\nEvropský parlament se po slyšení kandidáta vybraného radou orgánů dohledu může vyslovit proti jmenování vybrané osoby, a to předtím, než se tento kandidát ujme svých povinností a do jednoho měsíce od jeho výběru radou orgánů dohledu.\nRada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.\n3.   Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.\n4.   Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:\na)\nvýsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,\nb)\npovinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.\nRada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.\n5.   Předseda může být odvolán z funkce pouze Evropským parlamentem na základě rozhodnutí rady orgánů dohledu.\nPředseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se předsedy týkají, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takové záležitosti se neúčastní.\nČlánek 49\nNezávislost\nAniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.\nČlenské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.\nV souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.\nČlánek 50\nZpráva o činnosti\n1.   Evropský parlament a Rada mohou vyzvat předsedu nebo jeho náhradníka, aby vystoupil s prohlášením, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.\n2.   Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o hlavních činnostech orgánu pro pojišťovnictví, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1.\n3.   Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18, 20 a 33 zpráva dále obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.\nODDÍL 4\nVýkonný ředitel\nČlánek 51\nJmenování\n1.   Orgán pro pojišťovnictví řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.\n2.   Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením, poté co jeho jmenování potvrdí Evropský parlament.\n3.   Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.\n4.   Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu zhodnotí zejména:\na)\nvýsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,\nb)\npovinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.\nRada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.\n5.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.\nČlánek 52\nNezávislost\nAniž by byla dotčena příslušná úloha správní rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů a institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.\nČlenské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat výkonného ředitele při plnění jeho úkolů.\nV souladu se služebním řádem podle článku 68 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.\nČlánek 53\nÚkoly\n1.   Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu pro pojišťovnictví a připravuje činnost správní rady.\n2.   Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro pojišťovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod dohledem správní rady.\n3.   Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních předpisů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením.\n4.   Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2.\n5.   Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2.\n6.   Výkonný ředitel podle článku 63 vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví a podle článku 64 plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.\n7.   Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro pojišťovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.\n8.   Pokud jde o zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.\nKAPITOLA IV\nSPOLEČNÉ ORGÁNY EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU\nODDÍL 1\nSpolečný výbor evropských orgánů dohledu\nČlánek 54\nZřízení\n1.   Zřizuje se Společný výbor evropských orgánů dohledu(dále jen „společný výbor“).\n2.   Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje a zajišťuje jednotný meziodvětvový přístup s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:\n—\nfinanční konglomeráty;\n—\núčetnictví a audit;\n—\nanalýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu;\n—\nretailové investiční produkty;\n—\nopatření proti praní špinavých peněz; a\n—\nvýměnu informací s ESRB a rozvoj vztahů mezi ESRB a evropskými orgány dohledu.\n3.   Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci sekretariátu. Orgán pro pojišťovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.\n4.   V případě, že se činnost finanční instituce dotýká několika odvětví, řeší společný výbor spory v souladu s článkem 56.\nČlánek 55\nSložení\n1.   Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a a předsedy podvýboru zřízeného podle článku 57.\n2.   Výkonný ředitel, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru i podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.\n3.   Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je místopředsedou ESRB.\n4.   Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.\nZasedání společného výboru se koná alespoň jednou za dva měsíce.\nČlánek 56\nSpolečné postoje a společné akty\nV rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro pojišťovnictví, podle situace, společný postoj s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).\nAkty podle článků 10 až 15, 17, 18 nebo 19 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají podle situace souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).\nČlánek 57\nPodvýbory\n1.   Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.\n2.   Tento podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotyčného příslušného orgánu z každého členského státu.\n3.   Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je současně členem společného výboru.\n4.   Společný výbor může zřizovat další podvýbory.\nODDÍL 2\nOdvolací senát\nČlánek 58\nSložení a fungování\n1.   Odvolací senát je společným orgánem evropských orgánů dohledu.\n2.   Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro pojišťovnictví. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí orgánu pro pojišťovnictví.\nOdvolací senát určí svého předsedu.\n3.   Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro pojišťovnictví ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.\nOstatní členové jsou jmenováni podle nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.\n5.   Člen odvolacího senátu jmenovaný správní radou orgánu pro pojišťovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a správní rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.\n6.   Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud se na napadené rozhodnutí vztahuje oblast působnosti tohoto nařízení, tato rozhodující většina čtyř členů musí zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu jmenovaných orgánem pro pojišťovnictví.\n7.   Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.\n8.   Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.\nČlánek 59\nNezávislost a nestrannost\n1.   Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro pojišťovnictví, jeho správní radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.\n2.   Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.\n3.   Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.\n4.   Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.\nNámitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.\n5.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotyčného člena.\nZa účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotyčný člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci, vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.\n6.   Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.\nZa tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.\nTato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.\nKAPITOLA V\nOPRAVNÉ PROSTŘEDKY\nČlánek 60\nOdvolání\n1.   Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušný orgán mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v článku 17, 18 nebo 19 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro pojišťovnictví v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.\n2.   Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil.\nOdvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.\n3.   Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.\nOdvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.\n4.   Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. V Ve stanovených lhůtách vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření k jeho oznámením nebo sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.\n5.   Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro pojišťovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu pro pojišťovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.\n6.   Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.\n7.   Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat odůvodnění a orgán pro pojišťovnictví je zveřejní.\nČlánek 61\nŽaloby u Soudního dvora Evropské unie\n1.   Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.\n2.   V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy a orgány Unie, jakož i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví žalobu u Soudního dvora Evropské unie.\n3.   V případě, že orgán pro pojišťovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.\nKAPITOLA VI\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 62\nRozpočet orgánu pro pojišťovnictví\n1.   Příjmy orgánu pro pojišťovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (50) (dále jen „finanční nařízení“), tvoří v různých kombinacích především:\na)\npovinné příspěvky vnitrostátních orgánů příslušných k provádění dohledu nad finančními institucemi, které se vybírají podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pro účely tohoto článku se čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních bude uplatňovat i po uplynutí v něm stanovené lhůty 31. října 2014;\nb)\ndotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);\nc)\npoplatky placené orgánu pro pojišťovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie.\n2.   Výdaje orgánu pro pojišťovnictví zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.\n3.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.\n4.   Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro pojišťovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví.\nČlánek 63\nSestavování rozpočtu\n1.   Výkonný ředitel vypracuje do 15. února každého roku návrh odhadu příjmů a výdajů pro následující rozpočtový rok a tento návrh odhadu příjmů a výdajů předloží správní radě a radě orgánů dohledu spolu s plánem pracovních míst. Rada orgánů dohledu sestaví každý rok na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem a schváleného správní radou odhad příjmů a výdajů orgánu pro pojišťovnictví na následující rozpočtový rok. Tento odhad příjmů a výdajů, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží rada orgánů dohledu Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem správní rada.\n2.   Komise předloží odhad příjmů a výdajů společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (společně dále jen „rozpočtový orgán“).\n3.   Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článků 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro orgán pro pojišťovnictví.\n5.   Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.\n6.   Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Správní rada o svém záměru informuje Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí orgánu pro pojišťovnictví svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů od obdržení informace o projektu. V případě, že orgán pro pojišťovnictví odpověď neobdrží, může zahájit plánovaný projekt.\n7.   Financování orgánu pro pojišťovnictví Unií podléhá v prvním roce fungování orgánu pro pojišťovnictví, který končí dne 31. prosince 2011, souhlasu rozpočtového orgánu, jak je stanoveno v bodě 47 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.\nČlánek 64\nPlnění a kontrola rozpočtu\n1.   Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.\n2.   Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.\nÚčetní Komise poté konsoliduje předběžnou účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 finančního nařízení.\n3.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu pro pojišťovnictví a předloží ji ke stanovisku správní radě.\n4.   Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví.\n5.   Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem správní rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.\n6.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.\n7.   Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi správní radě a Komisi.\n8.   Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.\n9.   Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu zahrnujícího příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a příslušných orgánů za rozpočtový rok N.\nČlánek 65\nFinanční předpisy\nSprávní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (51), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.\nČlánek 66\nOpatření proti podvodům\n1.   Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví.\n3.   Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro pojišťovnictví a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.\nKAPITOLA VII\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 67\nVýsady a imunity\nNa orgán pro pojišťovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 68\nZaměstnanci\n1.   Na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.\n2.   Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.\n3.   Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro pojišťovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád.\n4.   Správní rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro pojišťovnictví.\nČlánek 69\nOdpovědnost orgánu pro pojišťovnictví\n1.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro pojišťovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.\n2.   Osobní finanční a kárnou odpovědnost zaměstnanců orgánu pro pojišťovnictví vůči orgánu pro pojišťovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví.\nČlánek 70\nPovinnost zachovávat služební tajemství\n1.   Na členy rady orgánů dohledu a správní rady, výkonného ředitele a zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro pojišťovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení souvisejících právních předpisů Unie, i po skončení jejich funkcí.\nVztahuje se na ně článek 16 služebního řádu.\nPodle služebního řádu jsou zaměstnanci i po skončení funkčního období povinni jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.\nČlenské státy, orgány nebo instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví při plnění jejich úkolů.\n2.   Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.\nPovinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro pojišťovnictví a vnitrostátním orgánům dohledu ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při přijímání rozhodnutí.\n3.   Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.\nNa tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro pojišťovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (52).\nČlánek 71\nOchrana údajů\nTímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.\nČlánek 72\nPřístup k dokumentům\n1.   Na dokumenty, které má orgán pro pojišťovnictví k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.\n2.   Do 31. května správní rada přijme prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.\n3.   Rozhodnutí přijímaná orgánem pro pojišťovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropské unie následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 73\nJazykový režim\n1.   Na orgán pro pojišťovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (53).\n2.   O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro pojišťovnictví rozhoduje správní rada.\n3.   Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro pojišťovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 74\nDohoda o sídle\nNezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno ve členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, která má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem a schválená správní radou.\nČlenský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro pojišťovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.\nČlánek 75\nÚčast třetích zemí\n1.   Účast na činnosti orgánu pro pojišťovnictví je otevřena třetím zemím, které uzavřely s Unií dohody, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu pro pojišťovnictví podle čl. 1 odst. 2.\n2.   Orgán pro pojišťovnictví může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro pojišťovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1 do činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.\nKAPITOLA VIII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 76\nPřípravná opatření\n1.   V období po vstupu tohoto nařízení v platnost a před zřízením orgánu pro pojišťovnictví pracuje CEIOPS v úzké spolupráci s Komisí na přípravě nahrazení výboru CEIOPS orgánem pro pojišťovnictví.\n2.   Jakmile bude orgán pro pojišťovnictví zřízen, Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti orgánu pro pojišťovnictví, dokud orgán pro pojišťovnictví nejmenuje výkonného ředitele.\nK tomuto účelu, dokud rada orgánů dohledu nejmenuje výkonného ředitele podle článku 51 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele. Přechodné období je omezené na dobu nezbytnou pro jmenování výkonného ředitele orgánu pro pojišťovnictví.\nDočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu správní rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví.\n3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a správní rady.\n4.   Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce CEIOPS. Nejpozději ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEIOPS automaticky převedeny na orgán pro pojišťovnictví. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen členy CEIOPS a Komisí.\nČlánek 77\nPřechodná ustanovení o zaměstnancích\n1.   Odchylně od článku 68 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEIOPS nebo jeho sekretariátem a platné ke dni 1. ledna 2011 nadále plněny až do uplynutí doby jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.\n2.   Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví.\nPo vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEIOPS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.\n3.   V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.\n4.   Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy o dočasném zaměstnání nebo kterým není nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání podle odstavce 2.\nČlánek 78\nVnitrostátní předpisy\nČlenské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 79\nZměny\nRozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto mění tak, že CEIOPS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.\nČlánek 80\nZrušení\nRozhodnutí Komise 2009/79/ES o zřízení CEIOPS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2011.\nČlánek 81\nPřezkum\n1.   Komise do 2. ledna 2014 a následně každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro pojišťovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:\na)\nsbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;\ni)\nsbližování, pokud jde o funkční nezávislost příslušných orgánů a normy v oblasti správy a řízení společností;\nii)\nnestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro pojišťovnictví;\nb)\nfungování kolegií orgánů dohledu;\nc)\npokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;\nd)\núlohu orgánu pro pojišťovnictví, pokud jde o systémové riziko;\ne)\nuplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;\nf)\nplnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19.\n2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:\na)\nje vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně;\nb)\nje vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;\nc)\nje vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;\nd)\nvývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;\ne)\nse ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;\nf)\npožadavky na zveřejňování jsou dostatečně průhledné a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;\ng)\njsou zdroje orgánu pro pojišťovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;\nh)\nje sídlo orgánu pro pojišťovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.\n3.   V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na tržní vývoj vypracuje Komise výroční zprávu o tom, zda je vhodné orgánu pro pojišťovnictví svěřit v této oblasti další dohledové pravomoci.\n4.   Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 82\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 76 a čl. 77 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\nOrgán pro pojišťovnictví se zřizuje ke dni 1. ledna 2011.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 24. listopadu 2010.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nO. CHASTEL\n(1)  Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 1.\n(2)  Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. září 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. listopadu 2010.\n(4)  Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.\n(5)  Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.\n(6)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.\n(7)  Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.\n(8)  Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.\n(9)  Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 214.\n(10)  Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 292.\n(11)  Viz strana1 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(12)  Úř. věst. L 25, 29.1.2009, p. 23.\n(13)  Úř. věst. L 25, 29.1.2009, p. 28.\n(14)  Úř. věst. L 25, 29.1.2009, p. 18.\n(15)  Sb. rozh. 2006, s. I-03771, bod 44.\n(16)  Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.\n(17)  Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.\n(18)  Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.\n(19)  Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.\n(20)  Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878.\n(21)  Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3.\n(22)  Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20.\n(23)  Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13.\n(24)  Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25.\n(25)  Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21.\n(26)  Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77.\n(27)  Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1.\n(28)  Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.\n(29)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1.\n(30)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.\n(31)  Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.\n(32)  Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.\n(33)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.\n(34)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.\n(35)  Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5.\n(36)  Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22.\n(37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1).\n(38)  Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.\n(39)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.\n(40)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.\n(41)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.\n(42)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.\n(43)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(44)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(45)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(46)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(47)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 8.\n(48)  Viz strana 12 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(49)  Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(50)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.\n(51)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.\n(52)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.\n(53)  Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.", "summary": "Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)\nEvropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje orgán EIOPA, orgán Evropské unie (EU), který podporuje koordinaci mezi vnitrostátními orgány a zajišťuje jednotné uplatňování právních předpisů EU v odvětví pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění v členských státech EU. Jeho cílem je podpořit finanční stabilitu a důvěru veřejnosti v pojistné a penzijní trhy. Usiluje o ochranu práv pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob.\nKLÍČOVÉ BODY\nJednotné uplatňování právních předpisůOrgán EIOPA vytváří regulační a technické normy, které doprovázejí právní předpisy přijaté Radou a Evropským parlamentem pro:pojišťovny a zajišťovny,finanční konglomeráty (velké finanční společnosti působící v různých finančních odvětvích),zaměstnanecké penzijní pojištění,zprostředkovatele pojištění (podniky prodávající důchody a pojistné smlouvy). Má rovněž pravomoc vydávat obecné pokyny a doporučení týkající se uplatňování příslušného práva Unie.Trendy na trhuZa účelem zajištění stability pojistných trhů a ochrany pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob plní orgán EIOPA řadu úkolů. Patří mezi ně sledování spotřebitelských trendů a posuzování potenciálních tržních rizik a zranitelných míst. Za určitých přísných podmínek může orgán EIOPA dočasně zakázat nebo omezit finanční činnosti, které představují hrozbu pro stabilitu finančního systému nebo mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům.Porušení právních předpisůOrgán EIOPA má pravomoc vyšetřovat porušení práva vnitrostátním orgánem, pokud vnitrostátní orgán nezajistí, aby finanční instituce dodržovala právo Unie. Do dvou měsíců může orgán EIOPA vydat doporučení vnitrostátnímu orgánu. Evropská komise potom může vydat formální stanovisko vyžadující, aby orgán přijal nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle zákona. Pokud vnitrostátní orgán právní předpisy nadále nedodržuje, orgán EIOPA může za určitých přísných podmínek přímo vydat rozhodnutí finanční instituci. Takové rozhodnutí má přednost před předchozími rozhodnutími přijatými vnitrostátním orgánem v téže věci.Sbližování dohledu\nPozměňující nařízení (EU) 2019/2175 rozšířilo působnost úlohy a povinností orgánu EIOPA. Zaručuje, že orgán EIOPA:je schopen napomáhat vnitrostátním orgánům dohledu při používání a schvalování interních modelů používaných pojišťovnami k výpočtu požadavků na solventnostní kapitál, a tím napomáhat dosahovat jednotnějších výsledků ve všech členských státech, může podporovat sbližování postupů dohledu na vnitřním trhu EU a pomáhat příslušným orgánům při ochraně pojistníků v přeshraničních sporech zavedením platforem pro spolupráci, které budou zřízeny vždy, když příslušné orgány uvidí potřebu koordinace s ohledem na specifický vývoj na trhu, a lepší výměnou informací mezi různými orgány dohledu nad pojišťovnami působícími přeshraničně, spolu s ostatními evropskými orgány dohledu posuzuje práci vnitrostátních orgánů dohledu (srovnávací hodnocení) a zveřejňuje zprávy s cílem podpořit dodržování předpisů a zvýšit transparentnost, v případě praní peněz nebo financování terorismu ze strany hospodářských subjektů finančního sektoru nebo příslušných orgánů v rámci své působnosti předem udělí svůj souhlas, pokud má rozhodnutí přijmout Evropský orgán pro bankovnictví (který má v této oblasti zastřešující pravomoci ve vztahu ke všem evropským orgánům dohledu).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 1094/2010 se používá ode dne 1. ledna 2011 (kromě článku 76 o přípravných akcích a čl. 77 odst. 1 a 2 o přechodných ustanoveních o zaměstnancích, které se použijí ode dne 16. prosince 2010). Pozměňující nařízení (EU) 2019/2175 se používá ode dne 1. ledna 2020.\nKONTEXT\nDalší informace viz:O orgánu EIOPA (EIOPA).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48–83).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1094/2010 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162–164).\nRozhodnutí Komise 2004/9/ES ze dne 5. listopadu 2003 o zřízení Evropského výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34–35).\nPoslední aktualizace 14.12.2021"}
{"celex_id": "32011R0492", "reference": "27.5.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 141/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 492/2011\nze dne 5. dubna 2011\no volném pohybu pracovníků uvnitř Unie\n(kodifikované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 46 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nVolný pohyb pracovníků v Unii musí být zajištěn. Dosažení tohoto cíle předpokládá odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, jakož i právo těchto pracovníků volně se pohybovat uvnitř Unie za účelem výkonu zaměstnání, s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.\n(3)\nJe třeba přijmout předpisy umožňující dosažení cílů v oblasti volného pohybu stanovených v článcích 45 a 46 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n(4)\nVolný pohyb představuje základní právo pracovníků a jejich rodin. Mobilita pracovníků uvnitř Unie musí být jedním z prostředků, které pracovníkům zajišťují možnost zlepšení životních a pracovních podmínek a usnadnění jejich společenského postavení, a současně přispívat k uspokojování potřeb hospodářství členských států. Je třeba potvrdit právo všech pracovníků v členských státech vykonávat uvnitř Unie činnost podle vlastní volby.\n(5)\nToto právo by mělo být shodně přiznáno stálým, sezonním a příhraničním pracovníkům i těm, kteří vykonávají svou činnost za účelem poskytování služeb.\n(6)\nAby mohlo být právo volného pohybu vykonáváno za objektivních podmínek svobody a důstojnosti, musí být fakticky i právně zajištěna rovnost zacházení ve všech věcech, které se týkají vlastního výkonu zaměstnání a přístupu k bydlení, a rovněž odstraněny překážky mobility pracovníků, zejména pokud jde o podmínky začlenění rodiny pracovníka do prostředí hostitelské země.\n(7)\nZásada nediskriminace pracovníků v Unii znamená, že pro všechny státní příslušníky členských států se uznává stejná přednost pro přístup k zaměstnání, jakou mají pracovníci daného státu.\n(8)\nPostupy zprostředkování zaměstnání a dosahování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, zejména cestou přímé spolupráce mezi ústředními službami zaměstnanosti a rovněž mezi regionálními službami zaměstnanosti, jakož i koordinace výměny informací zajišťují větší průhlednost trhu práce. Pracovníci, kteří se chtějí přemisťovat, by měli být pravidelně informováni o životních a pracovních podmínkách.\n(9)\nMezi volným pohybem pracovníků, zaměstnaností a odborným vzděláváním existují úzké vztahy, zejména směřuje-li toto vzdělávání k vytvoření možnosti pro pracovníky vyhovět nabídkám na zaměstnání z jiných regionů v Unii. Tyto vztahy vyžadují, aby související obtíže již nebyly zkoumány odděleně, ale ve vzájemných vazbách a rovněž s ohledem na obtíže na regionální úrovni. Je proto nezbytné směrovat úsilí členských států ke koordinaci jejich politik zaměstnanosti,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nZAMĚSTNÁVÁNÍ, ROVNÉ ZACHÁZENÍ A RODINY PRACOVNÍKŮ\nODDÍL I\nPřístup k zaměstnání\nČlánek 1\n1.   Každý státní příslušník členského státu má právo, bez ohledu na své bydliště, na přístup k zaměstnání a na jeho výkon na území jiného členského státu v souladu s právními a správními předpisy, které upravují zaměstnávání státních příslušníků tohoto státu.\n2.   Na území jiného členského státu požívá zejména stejné přednosti pro přístup k volnému zaměstnání, jakou mají státní příslušníci tohoto státu.\nČlánek 2\nKaždý státní příslušník členského státu a každý zaměstnavatel vykonávající činnost na území členského státu si mohou vyměňovat nabídky volných pracovních míst a žádosti o zaměstnání a uzavírat a provádět pracovní smlouvy v souladu s platnými právními a správními předpisy, aniž by to mohlo vést k jakékoli diskriminaci.\nČlánek 3\n1.   V souladu s tímto nařízením se nepoužijí právní a správní předpisy ani správní postupy členského státu:\na)\nkteré omezují poptávku po zaměstnání nebo jeho nabídku, přístup k zaměstnání a jeho výkon cizími státními příslušníky nebo je podmiňují požadavky, které neplatí pro tuzemské státní příslušníky, nebo\nb)\nkteré, ačkoli se používají bez ohledu na státní příslušnost, mají za výlučný nebo hlavní cíl nebo účel znemožnit státním příslušníkům jiných členských států přístup k nabízenému zaměstnání.\nPrvní pododstavec se nevztahuje na podmínky týkající se jazykových znalostí požadovaných z důvodu povahy pracovního místa, které má být obsazeno.\n2.   Mezi předpisy nebo postupy členského státu zmíněné v odst. 1 prvním pododstavci patří zejména ty, které v členském státě:\na)\npožadují pro cizí státní příslušníky zvláštní postup při zaměstnávání;\nb)\nomezují nabídku zaměstnání nebo ji podmiňují požadavky na zveřejnění v tisku nebo jiným způsobem a které neplatí pro zaměstnavatele vykonávající činnost na území tohoto členského státu;\nc)\npodmiňují přístup k zaměstnání zařazením pracovníků do evidence u orgánu práce nebo brání zaměstnávání jednotlivých pracovníků, pokud jde o osoby, které nemají bydliště na území tohoto státu.\nČlánek 4\n1.   Právní a správní předpisy členských států, které omezují početně nebo procentně zaměstnávání cizích státních příslušníků v podnicích, oborech nebo regionech nebo na celostátní úrovni, se nevztahují na státní příslušníky ostatních členských států.\n2.   Je-li v některém členském státu poskytnutí jakékoli výhody podnikům podmíněno zaměstnáním minimálního procenta tuzemských pracovníků, považují se státní příslušníci ostatních členských států za tuzemské pracovníky, s výhradou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (5).\nČlánek 5\nStátnímu příslušníkovi jednoho členského státu, který se uchází o zaměstnání na území jiného členského státu, se v tomto státě poskytuje stejná pomoc, jakou poskytují služby zaměstnanosti tohoto státu jeho vlastním státním příslušníkům při vyhledávání zaměstnání.\nČlánek 6\n1.   Zaměstnání a získávání státního příslušníka členského státu na pracovní místo v jiném členském státě nesmí být závislé na kritériích souvisejících se zdravotním stavem či povoláním nebo jiných kritériích, která jsou diskriminační na základě státní příslušnosti ve srovnání s kritérii používanými pro státní příslušníky jiného členského státu, kteří chtějí vykonávat stejnou činnost.\n2.   Státní příslušník, který má jmenovitou nabídku od zaměstnavatele z jiného členského státu než je stát, jehož je příslušníkem, může podléhat podmínce složení odborné zkoušky, pokud to zaměstnavatel výslovně požaduje při předložení nabídky.\nODDÍL 2\nVýkon zaměstnání a rovnost zacházení\nČlánek 7\n1.   S pracovníkem, který je státním příslušníkem členského státu, nesmí být na území jiného členského státu zacházeno z důvodu jeho státní příslušnosti jinak než s tuzemskými pracovníky, jde-li o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, zejména z oblasti odměňování, skončení pracovního poměru a návratu k povolání nebo opětného zaměstnání, pokud se stal nezaměstnaným.\n2.   Požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci.\n3.   Využívá rovněž na stejném základě a za stejných podmínek jako tuzemští pracovníci vzdělávání na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci.\n4.   Jakékoli ustanovení v kolektivní nebo individuální smlouvě nebo v jiném kolektivním ujednání týkající se přístupu k zaměstnání, odměňování a jiných pracovních podmínek nebo podmínek skončení pracovního poměru je od počátku neplatné, pokud stanoví nebo povoluje diskriminační podmínky vůči pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států.\nČlánek 8\nPracovník, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu, požívá rovného zacházení v oblasti členství v odborových organizacích a výkonu práv spojených s odborovou činností, včetně hlasovacího práva a práva přístupu na správní nebo vedoucí místa v odborových organizacích. Může být vyloučen z účasti ve vedení subjektů veřejného práva a z výkonu veřejnoprávních funkcí. Rovněž požívá práva být volen do orgánů zastupujících pracovníky v podnicích.\nPrvním pododstavcem nejsou dotčeny právní předpisy, které v některých členských státech přiznávají pracovníkům z ostatních členských států širší práva.\nČlánek 9\n1.   Pracovník, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu, požívá všech práv a výhod udělovaných tuzemským pracovníkům v oblasti bydlení, včetně vlastnictví bydlení, které potřebuje.\n2.   Pracovník uvedený v odstavci 1 se může na základě stejného práva jako tuzemský pracovník zapsat v regionu, ve kterém je zaměstnán, na seznam žadatelů o bydlení v místě, kde jsou seznamy vedeny, a požívá z toho plynoucí výhody a přednosti.\nNa jeho rodinu, která zůstala v zemi posledního pobytu pracovníka, se pro tento účel hledí, jako kdyby bydlela ve zmíněném regionu, pokud stejná domněnka platí pro tuzemské pracovníky.\nODDÍL 3\nRodiny pracovníků\nČlánek 10\nDěti státního příslušníka členského státu, který je nebo byl zaměstnán na území jiného členského státu, mají přístup k obecnému, učňovskému a odbornému vzdělání za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu, pokud tyto děti mají bydliště na jeho území.\nČlenské státy podporují podněty umožňující těmto dětem získávat uvedené vzdělání za co nejlepších podmínek.\nKAPITOLA II\nZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ A DOSAŽENÍ ROVNOVÁHY MEZI NABÍDKOU A POPTÁVKOU\nODDÍL 1\nSpolupráce mezi členskými státy a s Komisí\nČlánek 11\n1.   Členské státy nebo Komise podnítí nebo společně vypracují studie v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, které považují za nezbytné pro volný pohyb pracovníků uvnitř Unie.\nÚstřední služby zaměstnanosti členských států úzce spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí v oblasti vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání v Unii a souvisejícího umisťování pracovníků.\n2.   K tomuto účelu určí členské státy zvláštní služby, které jsou pověřeny organizováním činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 druhém pododstavci a které spolupracují mezi sebou navzájem a s útvary Komise.\nČlenské státy oznámí Komisi všechny změny v pověření těchto služeb. Komise tato sdělení pro informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 12\n1.   Členské státy předají Komisi informace o obtížích týkající se volného pohybu a zaměstnávání pracovníků a související údaje, jakož i informace o stavu a vývoji zaměstnanosti.\n2.   Komise určí s co nejvyšším ohledem na stanovisko technického výboru uvedeného v článku 29 (dále jen „technický výbor“) způsob, kterým se připravují informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   V souladu s postupem stanoveným Komisí a s co nejvyšším ohledem na stanovisko technického výboru zašle zvláštní služba každého členského státu zvláštním službám ostatních členských států a Evropskému koordinačnímu úřadu uvedenému v článku 18 informace o životních a pracovních podmínkách a o stavu trhu práce, které mohou pracovníkům z jiných členských států poskytovat přehled. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány.\nZvláštní služby ostatních členských států zajistí těmto informacím širokou publicitu, zejména jejich rozšířením v příslušných službách zaměstnanosti a pomocí všech vhodných sdělovacích prostředků sloužících k informování dotčených pracovníků.\nODDÍL 2\nMechanismus pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou\nČlánek 13\n1.   Zvláštní služba každého členského státu pravidelně předává zvláštním službám ostatních členských států a Evropskému koordinačnímu úřadu uvedenému v článku 18:\na)\nnabídky volných pracovních míst, kterým by mohli vyhovět státní příslušníci ostatních členských států;\nb)\nnabídky volných pracovních míst určené třetím zemím;\nc)\nžádosti o zaměstnání osob, které formálně prohlásily, že chtějí pracovat v jiném členském státě;\nd)\ninformace podle regionů a oborů činnosti o uchazečích o zaměstnání, kteří prohlásili, že jsou připraveni vykonávat zaměstnání v jiné zemi.\nZvláštní služba každého členského státu předá tyto informace co nejdříve příslušným službám a subjektům zaměstnanosti.\n2.   Nabídky volných pracovních míst a žádosti o zaměstnání uvedené v odstavci 1 jsou rozšiřovány podle jednotného systému vypracovaného Evropským koordinačním úřadem uvedeným v článku 18 ve spolupráci s technickým výborem.\nBude-li to nezbytné, může být tento systém upraven.\nČlánek 14\n1.   Všechny nabídky volných pracovních míst podle článku 13 předložené službám zaměstnanosti členského státu se oznamují příslušným službám zaměstnanosti ostatních dotyčných členských států, které je zpracují.\nTyto služby předloží službám prvního členského státu vhodné a přesné žádosti o zaměstnání.\n2.   Na žádosti o zaměstnání podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) odpovědí příslušné služby členských států v přiměřené lhůtě, která nesmí přesáhnout jeden měsíc.\n3.   Služby zaměstnanosti přiznají pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členských států, stejnou přednost, jaká je udělována tuzemským pracovníkům vůči státním příslušníkům třetích zemí.\nČlánek 15\n1.   Činnosti vymezené v článku 14 vykonávají zvláštní služby. Avšak v případech, kdy jsou zmocněny ústředními službami a kdy to uspořádání služeb zaměstnanosti členského státu a používaný způsob zprostředkování umožňují:\na)\nregionální služby zaměstnanosti členských států:\ni)\nna základě informací uvedených v článku 13, po kterých následují příslušná opatření, přímo přistoupí ke zprostředkování a k vyrovnání nabídky a poptávky,\nii)\nvytvoří přímé vztahy pro dosažení rovnováhy:\n—\nv případě jmenovité nabídky,\n—\nv případě individuální žádosti o zaměstnání předložené buď určené službě zaměstnanosti, nebo zaměstnavateli vykonávajícímu svou činnost v oblasti, pro kterou je místně příslušná tato služba,\n—\nv případě, kdy se vyrovnání týká sezonních pracovníků, kteří musí být zaměstnáni co nejdříve;\nb)\nslužby místně příslušné pro pohraniční oblasti dvou nebo více členských států si pravidelně vyměňují údaje týkající se nabídky volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na své úrovni a provádějí přímo mezi sebou, v souladu se svými vztahy s ostatními službami zaměstnanosti svých zemí, zprostředkování a vyrovnání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání.\nJe-li to nezbytné, vytvoří služby místně příslušné pro pohraniční oblasti rovněž postupy pro spolupráci a služby s cílem poskytnout:\n—\nuživatelům co nejvíce užitečných informací o různých hlediscích mobility a\n—\nsociálním a hospodářským partnerům, sociálním službám (zejména veřejným, soukromým nebo veřejně prospěšným) a všem dotyčným institucím soubor koordinovaných opatření v oblasti mobility;\nc)\núřady práce specializované pro některá povolání nebo určité kategorie osob mezi sebou naváží přímou spolupráci.\n2.   Zúčastněné členské státy zašlou Komisi seznam služeb uvedených v odstavci 1, který sestaví po vzájemné dohodě. Komise tento seznam a jeho změny pro informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 16\nVyužití postupů pro získávání pracovníků, které používají subjekty pro provádění ustavené v dohodách uzavřených mezi dvěma nebo více členskými státy, není povinné.\nODDÍL 3\nOpatření pro kontrolu rovnováhy na trhu práce\nČlánek 17\n1.   Na základě zprávy Komise vypracované v souladu s informacemi poskytnutými členskými státy analyzují tyto státy spolu s Komisí alespoň jednou ročně výsledky opatření provedených na úrovni Unie v oblasti nabídky volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání.\n2.   Členské státy spolu s Komisí prozkoumají všechny možnosti pro poskytnutí přednosti státním příslušníkům členských států při obsazování volných pracovních míst s cílem dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou zaměstnání a poptávkou po zaměstnání uvnitř Unie. K tomuto účelu přijmou nezbytná opatření.\n3.   Každé dva roky podá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování kapitoly II, v níž shrne informace a údaje získané z provedených studií a výzkumů a ukáže veškerá užitečná zjištění týkající se vývoje trhu práce v Unii.\nODDÍL 4\nEvropský koordinační úřad\nČlánek 18\nObecným úkolem Evropského úřadu pro koordinaci vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání (dále jen „Evropský koordinační úřad“), zřízeného v rámci Komise, je podporovat zprostředkování a vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání na úrovni Unie. Zejména je pověřen všemi technickými úkoly, které jsou v této oblasti na základě tohoto nařízení svěřeny Komisi, a zvláště poskytováním pomoci vnitrostátním službám zaměstnanosti.\nProvádí syntézu informací uvedených v článcích 12 a 13 a údajů vyplývajících ze studií a výzkumů prováděných na základě článku 11 za účelem zveřejnění užitečných poznatků o pravděpodobném vývoji trhu práce v Unii; tyto poznatky se předkládají zvláštním službám členských států, poradnímu výboru uvedenému v článku 21 a technickému výboru.\nČlánek 19\n1.   Evropský koordinační úřad je zejména pověřen, aby:\na)\nkoordinoval praktická opatření nezbytná ke zprostředkovávání a vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání na úrovni Unie a analyzoval z toho vyplývající pohyb pracovníků;\nb)\npřispíval ve spolupráci s technickým výborem k zavedení společných prostředků činnosti na administrativní a technické úrovni k dosažení těchto cílů;\nc)\nprováděl, objeví-li se zvláštní potřeba, v dohodě se zvláštními službami zprostředkování nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání, jejichž vyrovnání provádějí tyto služby.\n2.   Předává zvláštním službám nabídky volných pracovních míst a žádosti o zaměstnání, které byly přímo zaslány Komisi, a je informován o jejich vyřizování.\nČlánek 20\nKomise může v dohodě s příslušným orgánem každého členského státu a v souladu s podmínkami a podrobnostmi, které určí na základě stanoviska technického výboru, organizovat návštěvy a přidělení úředníků ostatních členských států a doškolovací programy pro specializované zaměstnance.\nKAPITOLA III\nSUBJEKTY PRO ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚZKÉ SPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY V OBLASTI VOLNÉHO POHYBU PRACOVNÍKŮ A JEJICH ZAMĚSTNÁVÁNÍ\nODDÍL 1\nPoradní výbor\nČlánek 21\nPoradní výbor má za úkol být nápomocen Komisi při zkoumání všech otázek, které vyplývají z provádění Smlouvy o fungování Evropské unie a opatření přijatých k jejímu provedení v oblasti volného pohybu pracovníků a jejich zaměstnávání.\nČlánek 22\nPoradní výbor je pověřen, aby zejména:\na)\nzkoumal obtíže volného pohybu a zaměstnávání v rámci vnitrostátních politik zaměstnanosti s cílem koordinovat politiky zaměstnanosti členských států na úrovni Unie a přispívat tak k rozvoji hospodářství a ke zlepšení rovnováhy na trhu práce;\nb)\nobecně studoval důsledky používání tohoto nařízení a případných doplňujících opatření;\nc)\npřípadně předkládal Komisi odůvodněné návrhy na přezkum tohoto nařízení;\nd)\nzaujímal, na žádost Komise nebo z vlastního podnětu, odůvodněná stanoviska k obecným nebo zásadním otázkám, zejména v oblasti výměny informací o vývoji trhu práce, pohybu pracovníků mezi členskými státy, programů nebo opatření k rozvoji poradenství pro volbu povolání a odborného vzdělávání, které mohou vést ke zlepšení možností volného pohybu a zaměstnávání, jakož i všech forem pomoci pracovníkům a jejich rodinám, včetně sociální pomoci a bydlení pracovníků.\nČlánek 23\n1.   Poradní výbor se skládá ze šesti členů za každý členský stát, z nichž dva zastupují vládu, dva odborové organizace a dva organizace zaměstnavatelů.\n2.   Každý členský stát jmenuje pro každou z kategorií uvedených v odstavci 1 jednoho náhradníka.\n3.   Funkční období členů a jejich náhradníků je dva roky. Mohou být jmenováni opakovaně.\nPo uplynutí funkčního období zůstávají členové a jejich náhradníci ve funkci, dokud nejsou nahrazeni nebo dokud nejsou znovu jmenováni.\nČlánek 24\nČleny a náhradníky poradního výboru jmenuje Rada, která při výběru zástupců odborů a organizací zaměstnavatelů usiluje o to, aby bylo ve výboru dosaženo rovnoměrného zastoupení různých dotčených hospodářských odvětví.\nSeznam členů a náhradníků Rada pro informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 25\nPoradnímu výboru předsedá člen Komise nebo jeho zástupce. Předseda nehlasuje. Výbor se schází nejméně dvakrát ročně. Svolává ho předseda z vlastního podnětu nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů.\nFunkce sekretariátu zajišťují útvary Komise.\nČlánek 26\nPředseda může k účasti na zasedání pozvat jako pozorovatele nebo odborníky osoby nebo zástupce subjektů, kteří mají velkou zkušenost v oblasti zaměstnávání a pohybu pracovníků. Předsedovi mohou být nápomocni techničtí poradci.\nČlánek 27\n1.   Poradní výbor se platně usnáší, pokud jsou přítomny dvě třetiny členů.\n2.   Stanoviska musí být odůvodněna; přijímají se nadpoloviční většinou platně odevzdaných hlasů; připojí se k nim poznámka, která uvádí názory vyjádřené menšinou, pokud o to požádá.\nČlánek 28\nPoradní výbor určí své postupy práce v jednacím řádu, který vstupuje v platnost po schválení Radou na základě stanoviska Komise. Vstup v platnost případných změn, které se výbor rozhodne provést, podléhá stejnému postupu.\nODDÍL 2\nTechnický výbor\nČlánek 29\nTechnický výbor má být nápomocen Komisi při přípravě, prosazování a sledování výsledků všech technických prací a opatření k provedení tohoto nařízení a případných doplňujících předpisů.\nČlánek 30\nTechnický výbor je pověřen, aby zejména:\na)\npodporoval a zdokonaloval spolupráci mezi dotčenými správními orgány členských států ve všech technických otázkách vztahujících se k volnému pohybu pracovníků a jejich zaměstnávání;\nb)\nvypracovával postupy pro organizaci společných činností dotčených správních orgánů;\nc)\nusnadňoval shromažďování informací pro využití Komisí nebo vypracovávání studií a výzkumů stanovených v tomto nařízení a podporoval výměnu informací a zkušeností mezi dotčenými správními orgány;\nd)\nstudoval z technického hlediska harmonizaci kritérií, podle nichž členské státy hodnotí situaci na svém trhu práce.\nČlánek 31\n1.   Technický výbor se skládá ze zástupců vlád členských států. Každá vláda jmenuje členem technického výboru jednoho z členů, který ji zastupuje v poradním výboru.\n2.   Každá vláda jmenuje ze svých dalších zástupců v poradním výboru, členů nebo náhradníků, jednoho náhradníka.\nČlánek 32\nTechnickému výboru předsedá člen Komise nebo jeho zástupce. Předseda nehlasuje. Předsedovi a členům výboru mohou být nápomocni techničtí poradci.\nFunkce sekretariátu zajišťují útvary Komise.\nČlánek 33\nNávrhy podané a stanoviska zaujatá technickým výborem jsou předkládány Komisi a oznamovány poradnímu výboru. K těmto návrhům a stanoviskům se připojí poznámka, která uvádí názory vyjádřené různými členy technického výboru, pokud o to požádají.\nČlánek 34\nTechnický výbor určí své postupy práce v jednacím řádu, který vstupuje v platnost po schválení Radou na základě stanoviska Komise. Vstup v platnost případných změn, které se výbor rozhodne provést, podléhá stejnému postupu.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 35\nJednací řády poradního výboru a technického výboru, které byly použitelné dne 8. listopadu 1968, zůstávají použitelné i nadále.\nČlánek 36\n1.   Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se vztahují na přístup ke kvalifikovaným zaměstnáním v oblasti jaderné energie, ani předpisy přijaté k provedení této smlouvy.\nToto nařízení se však vztahuje na pracovníky kategorie uvedené v prvním pododstavci a jejich rodinné příslušníky, pokud jejich právní postavení není zmíněnou smlouvou nebo předpisy upraveno.\n2.   Tímto nařízením nejsou dotčena opatření přijatá v souladu s článkem 48 Smlouvy o fungování Evropské unie.\n3.   Toto nařízení se nedotýká povinností členských států vyplývajících ze zvláštních vztahů nebo budoucích dohod s některými neevropskými zeměmi nebo územími, které jsou založeny na institucionálních vazbách existujících dne 8. listopadu 1968 nebo vyplývajících z dohod s některými neevropskými zeměmi nebo územími existujících dne 8. listopadu 1968, které jsou založeny na institucionálních vazbách mezi nimi.\nPracovníci z těchto zemí nebo území, kteří v souladu s tímto ustanovením vykonávají zaměstnání na území některého z těchto členských států, se nemohou dovolávat práv z tohoto nařízení na území ostatních členských států.\nČlánek 37\nČlenské státy sdělí Komisi pro informaci znění smluv, úmluv nebo ujednání, které mezi sebou uzavřou v oblasti zaměstnanosti, mezi dnem jejich podpisu a dnem jejich vstupu v platnost.\nČlánek 38\nKomise přijme prováděcí opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení. Za tímto účelem úzce spolupracuje s ústředními orgány členských států.\nČlánek 39\nNáklady na fungování poradního výboru a technického výboru jsou zahrnuty do souhrnného rozpočtu Evropské unie do oddílu, který se týká Komise.\nČlánek 40\nToto nařízení se vztahuje na členské státy a jejich státní příslušníky, aniž jsou dotčeny články 2 a 3.\nČlánek 41\nNařízení (EHS) č. 1612/68 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 42\nTato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 5. dubna 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředsedkyně\nGYŐRI E.\n(1)  Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 170.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. září 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2011.\n(3)  Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 2.\n(4)  Viz příloha I.\n(5)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.\nPŘÍLOHA I\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY\nNařízení Rady (EHS) č. 1612/68\n(Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 2).\nNařízení Rady (EHS) č. 312/76\n(Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 2).\nNařízení Rady (EHS) č. 2434/92\n(Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 1).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES\n(Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).\nPouze čl. 38 odst. 1\nPŘÍLOHA II\nSrovnávací tabulka\nNařízení (EHS) č. 1612/68\nToto nařízení\nČást první\nKapitola I\nHlava I\nOddíl 1\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec první odrážka\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec písm. a)\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec písm. b)\nČl. 3 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 3 odst. 2\nČl. 3 odst. 2\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nHlava II\nOddíl 2\nČlánek 7\nČlánek 7\nČl. 8 odst. 1\nČlánek 8\nČlánek 9\nČlánek 9\nHlava III\nOddíl 3\nČlánek 12\nČlánek 10\nČást druhá\nKapitola II\nHlava I\nOddíl 1\nČlánek 13\nČlánek 11\nČlánek 14\nČlánek 12\nHlava II\nOddíl 2\nČlánek 15\nČlánek 13\nČlánek 16\nČlánek 14\nČlánek 17\nČlánek 15\nČlánek 18\nČlánek 16\nHlava III\nOddíl 3\nČlánek 19\nČlánek 17\nHlava IV\nOddíl 4\nČlánek 21\nČlánek 18\nČlánek 22\nČlánek 19\nČlánek 23\nČlánek 20\nČást třetí\nKapitola III\nHlava I\nOddíl 1\nČlánek 24\nČlánek 21\nČlánek 25\nČlánek 22\nČlánek 26\nČlánek 23\nČlánek 27\nČlánek 24\nČlánek 28\nČlánek 25\nČlánek 29\nČlánek 26\nČlánek 30\nČlánek 27\nČlánek 31\nČlánek 28\nHlava II\nOddíl 2\nČlánek 32\nČlánek 29\nČlánek 33\nČlánek 30\nČlánek 34\nČlánek 31\nČlánek 35\nČlánek 32\nČlánek 36\nČlánek 33\nČlánek 37\nČlánek 34\nČást čtvrtá\nKapitola IV\nHlava I\n—\nČlánek 38\n—\nČlánek 39\nČlánek 35\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\n—\nHlava II\n—\nČl. 42 odst. 1\nČl. 36 odst. 1\nČl. 42 odst. 2\nČl. 36 odst. 2\nČl. 42 odst. 3 první pododstavec první a druhá odrážka\nČl. 36 odst. 3 první pododstavec\nČl. 42 odst. 3 druhý pododstavec\nČl. 36 odst. 3 druhý pododstavec\nČlánek 43\nČlánek 37\nČlánek 44\nČlánek 38\nČlánek 45\n—\nČlánek 46\nČlánek 39\nČlánek 47\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\nČlánek 48\nČlánek 42\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Volný pohyb pracovníků\nVolný pohyb pracovníků\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 492/2011 o právu pracovníků EU na volný pohyb uvnitř EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nAktualizuje (a kodifikuje) dřívější právní předpis o možnosti občanů Evropské unie volně se pohybovat a pracovat v jiné zemi EU. Jeho cílem je také zajistit, aby byla zásada volného pohybu zakotvená v článku 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) dodržována v praxi.\nKLÍČOVÉ BODY\nZ volného pohybu pracovníků mají prospěch jedinci, kteří se rozhodnou, že budou pracovat na jiném místě v EU, a společnosti, které je přijímají. Volný pohyb umožňuje pracovníkům vykonávat své právo na volný pohyb a zlepšit svou osobní a profesní situaci a společnostem obsadit volná pracovní místa a odstranit chybějící kvalifikace. Stejně jako každý, kdo žije v jedné zemi EU, má právo přijmout placené zaměstnání v jiné zemi, mohou i zaměstnavatelé inzerovat volná pracovní místa a dojednávat smlouvy s potenciálními zaměstnanci z celé EU. Tento právní předpis kodifikuje a nahrazuje nařízení (EHS) č. 1612/68, které bylo několikrát podstatně změněno. Zajišťuje hladké fungování systému tím, že zakazuje jakoukoli formu diskriminace pracovníků z EU na základě státní příslušnosti. Zakazuje zejména:oddělená výběrová řízení pro cizí státní příslušníky alimity na inzerování volných pracovních míst nebo ukládání specifických podmínek, jako je registrace lidí z jiné země EU na orgánech práce. Podobně je nezákonná diskriminace pracovníků z daného státu a pracovníků z jiných zemí EU z hlediska podmínek zaměstnání a pracovních podmínek týkajících se:přístupu k zaměstnání, včetně pomoci uchazečům o zaměstnání poskytované orgány práce,pracovních podmínek, mimo jiné platu, propuštění, návratu k povolání nebo opětného zaměstnání,přístupu k odborné přípravě, mimo jiné na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci. Stejná zásada přístupu k systému učňovského a odborného vzdělávání se týká i dětí osoby, která pracuje nebo pracovala v jiné zemi EU. Právní předpis zahrnuje i některá sociální práva. Pracovník pracující v jiné zemi EU má nárok na tytéž sociální a daňové výhody jako státní příslušníci hostitelské země EU. Má také právo na výhody v oblasti bydlení za týchž podmínek jako státní příslušníci dané země a v oblasti, v níž pracuje, se může zapsat na seznam žadatelů o bydlení, pokud takový seznam existuje. Právní předpis také zahrnuje rovnost zacházení v oblasti členství v odborových organizacích a výkonu souvisejících práv, například hlasovacího práva a práva přístupu na správní nebo vedoucí místa v odborových organizacích. Pro některá pracovní místa může být požadována určitá úroveň jazykových znalostí, ale jazykové požadavky musí být rozumné a pro danou pozici nezbytné. Právní předpis zřizuje poradní výbor, který tvoří 6 členů z každé země EU: 2 zastupují vládu, 2 odborové svazy a 2 sdružení zaměstnavatelů. Tento výbor pomáhá Evropské komisi v záležitostech týkajících se volného pohybu pracovníků. Evropský orgán pro pracovní záležitosti, zřízený nařízením (EU) 2019/1149, se účastní schůzí výboru jako pozorovatel a poskytuje technické příspěvky a odborné znalosti.Jediná výjimkaJediná výjimka ze zásady nediskriminace se týká přístupu k pozicím souvisejícím s výkonem veřejné moci a povinností určených k ochraně obecných zájmů státu. Země EU mohou tyto funkce vyhradit pro vlastní státní příslušníky.\nNařízení o síti EURESV roce 2016 bylo nařízení (EU) č. 492/2011 pozměněno nařízením (EU) 2016/589 o Evropských službách zaměstnanosti (EURES). Výsledkem je, že pravidla o výměně informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech ve všech zemích EU nyní spadají do působnosti tohoto nového nařízení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 16. června 2011. Nařízení (EU) č. 492/2011 kodifikovalo a nahradilo nařízení (ES) č. 1612/68 a jeho následné změny.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Volný pohyb – občané EU (Evropská komise).\nSdělení Komise Pokyny k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1–12)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 492/2011 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21–56)\nZvláštní zpráva č. 6/2018 – „Volný pohyb pracovníků – základní svoboda je sice zajištěna, avšak lepší zaměření prostředků EU by napomohlo mobilitě pracovníků“ (Úř. věst. C 79, 2.3.2018, s. 17)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8–14)\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – část třetí: Vnitřní politiky a činnosti Unie – hlava IV: Volný pohyb osob, služeb a kapitálu – kapitola 1: Pracovníci – článek 45 (bývalý článek 39 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 65–66)\nPoslední aktualizace 21.04.2020"}
{"celex_id": "32009R1005", "reference": "31.10.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 286/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1005/2009\nze dne 16. září 2009\no látkách, které poškozují ozonovou vrstvu\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (3), bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož je třeba provést nové změny, mělo by být uvedené nařízení z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.\n(2)\nJe prokázáno, že pokračující emise látek poškozujících ozonovou vrstvu způsobují závažné poškození ozonové vrstvy. Existují jasné důkazy o tom, že se snížilo zatížení atmosféry látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, a byly zaznamenány jisté prvotní známky obnovy ozonu ve stratosféře. Nicméně se nepředpokládá, že by k obnově ozonové vrstvy na úroveň koncentrací, která existovala před rokem 1980, došlo dříve než v polovině 21. století. Zvýšená intenzita UV-B záření, která je důsledkem úbytku ozonu, proto i nadále představuje vážné ohrožení zdraví a životního prostředí. Zároveň má většina těchto látek vysoký potenciál globálního oteplování a přispívá ke zvyšování teploty na planetě. Proto je nezbytné přijmout další účinná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými následky těchto emisí a předejít riziku, že by se obnova ozonové vrstvy dále zpozdila.\n(3)\nS ohledem na svou odpovědnost v oblasti životního prostředí a obchodu se Společenství na základě rozhodnutí Rady 88/540/EHS (4) stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“).\n(4)\nMnohé látky poškozující ozonovou vrstvu jsou skleníkovými plyny, ale nejsou regulovány podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu, protože se předpokládá, že podle Montrealského protokolu budou jejich výroba a používání postupně ukončeny. Navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci Montrealského protokolu, je v Evropské unii i celosvětově stále zapotřebí dokončit úkol ukončení výroby a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu, při vědomí toho, že v současnosti má mnoho alternativ k těmto látkám vysoký potenciál globálního oteplování. Je proto nutné minimalizovat a ukončit výrobu a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu všude tam, kde jsou k dispozici technicky dostupné náhradní látky nebo technologie s nízkým potenciálem globálního oteplování.\n(5)\nDodatečná opatření na ochranu ozonové vrstvy přijaly smluvní strany Montrealského protokolu nejnověji na zasedání v Montrealu v září 2007 a v Dohá v listopadu 2008. Dodržování závazků přijatých Společenstvím podle Montrealského protokolu, a zejména provádění zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků, vyžaduje, aby byla přijata opatření na úrovni Společenství, a to s náležitým uvážením rizik spojených se zaváděním náhradních látek nebo technologií s vysokým potenciálem globálního oteplování.\n(6)\nV návaznosti na obavy týkající se zrychleného růstu výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků v rozvojových zemích, jež byly uvedeny ve zprávě skupiny pro vědecká hodnocení z roku 2006, přijaly smluvní strany Montrealského protokolu v roce 2007 na svém devatenáctém zasedání rozhodnutí XIX/6, kterým se stanovil harmonogram zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků. Na základě uvedeného rozhodnutí by ukončení výroby mělo být posunuto ze stávajícího roku 2025 na rok 2020.\n(7)\nPodle nařízení (ES) č. 2037/2000 není již od roku 2010 možné při údržbě či opravě chladicích a klimatizačních zařízení používat nově vyrobené hydrochlorfluoruhlovodíky. Aby se minimalizovalo riziko nedovoleného použití nově vyrobených hydrochlorfluoruhlovodíků jako recyklovaného nebo regenerovaného materiálu, měl by se při údržbě či opravě zařízení používat pouze regenerovaný nebo recyklovaný materiál. Další prodej recyklovaných hydrochlorfluoruhlovodíků by měl být zakázán a recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky by se měly používat pouze tehdy, pokud byly znovuzískány z daného zařízení, a to pouze podnikem, který toto znovuzískání provedl nebo zadal. Z důvodu důslednosti by se měla tato výjimka vztahovat i na tepelná čerpadla.\n(8)\nS ohledem na to, že jsou široce dostupné technologie a náhradní látky umožňující nahrazení látek poškozujících ozonovou vrstvu, je vhodné v určitých případech stanovit přísnější regulační opatření, než jaká stanoví nařízení (ES) č. 2037/2000, a než ta, která stanoví Montrealský protokol.\n(9)\nV souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 byla ukončena výroba a uvádění na trh chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků, bromchlormethanu a methylbromidu, a proto je zakázáno uvádět na trh tyto látky a výrobky a zařízení, jež tyto látky obsahují. Nyní je rovněž vhodné postupně rozšířit zákaz používání těchto látek na údržbu a opravu takových zařízení.\n(10)\nKomise by měla za určitých podmínek udělit výjimky pro základní laboratorní a analytická použití i po ukončení výroby a používání regulovaných látek. Zejména v rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu X/14 jsou stanovena kritéria pro udělení výjimek pro uvedená použití. Komise by měla být zmocněna stanovit podmínky pro základní laboratorní a analytická použití. Aby se zamezilo zvýšení množství použitých k těmto účelům, nemělo by být výrobcům a dovozcům povoleno výrazně zvýšit množství uváděná na trh. Do tohoto nařízení je třeba začlenit zvláštní podmínky pro uvádění látek pro tato použití na trh, o nichž rozhodly smluvní strany Montrealského protokolu, aby se tak zajistilo jejich dodržování.\n(11)\nSkutečnost, že existují náhradní látky nebo technologie za methylbromid, se odrazila v podstatnějším snížení jeho výroby a používání ve srovnání s Montrealským protokolem a v rozhodnutí Komise 2008/753/ES ze dne 18. září 2008 o nezařazení methylbromidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (5) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (6). Výjimka pro kritická použití methylbromidu by měla být zcela ukončena, zatímco by měla být dočasně ponechána možnost udělit odchylku v naléhavých situacích v případě neočekávaných výskytů škůdců či nákaz, má-li být toto mimořádné použití povoleno podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7) a směrnice 98/8/ES. V takových případech by měla být upřesněna opatření k minimalizaci emisí, jakými je například použití prakticky nepropustných fólií při půdní fumigaci.\n(12)\nS ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (8), kterým bylo zakázáno používání methybromidu jako biocidního přípravku od 1. září 2006, a na rozhodnutí 2008/753/ES, kterým bylo zakázáno používání methylbromidu jako přípravku na ochranu rostlin od 18. března 2010, by rovněž mělo být zakázáno použití methylbromidu pro karanténní a předzásilkové aplikace od 18. března 2010.\n(13)\nMontrealský protokol požaduje v čl. 2F odst. 7, aby smluvní strany usilovaly o omezení používání hydrochlorfluoruhlovodíků na použití, pro které neexistuje náhradní látka ani technologie příznivější pro životní prostředí. Vzhledem k existenci náhradních a jiných technologií lze dále omezit uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků, jakož i výrobků a zařízení, jež hydrochlorfluoruhlovodíky obsahují nebo jsou na nich závislé. Rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu VI/13 stanoví, že při hodnocení náhradních látek a technologií za hydrochlorfluoruhlovodíky by měly být vzaty v úvahu takové činitele, jako je potenciál poškozování ozonové vrstvy, energetická účinnost, hořlavost, toxicita, potenciál globálního oteplování a možné vlivy na efektivní používání a ukončení výroby a používání chlorfluoruhlovodíků a halonů. V uvedeném rozhodnutí dospěly smluvní strany k závěru, že regulace hydrochlorfluoruhlovodíků podle Montrealského protokolu by měla být výrazně zpřísněna, aby byla chráněna ozonová vrstva a zohledněna dostupnost náhradních látek nebo technologií.\n(14)\nRegulační opatření pro výrobky a zařízení obsahující regulované látky by měla být rozšířena na výrobky a zařízení, jež jsou na těchto látkách závislé, aby se předešlo obcházení omezení podle tohoto nařízení. Dodatečným zahrnutím výrobků a zařízení, jejichž konstrukce, použití či řádné fungování vyžaduje přítomnost regulované látky, je vyloučena případná možnost uvést na trh, dovézt či vyvézt výrobky či zařízení, které v daném okamžiku regulované látky neobsahují, ale které by se do nich musely doplnit později. Výjimky pro výrobky a zařízení, jež byly vyrobeny před vstupem regulačních opatření v platnost, by měly být zrušeny, neboť již nemají význam a mohly by představovat riziko nedovoleného uvádění na trh nebo obchodu.\n(15)\nRegulované látky, jakož i výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, pocházející ze států, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu, by neměly být dováženy. Po vstupu zákazu používání výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, nebo regulovaných látek pro jejich údržbu a opravu v platnost by měl být ve Společenství navíc zakázán vývoz těchto výrobků a zařízení, aby se zabránilo hromadění zásob těchto látek v zemích, v nichž nejsou k dispozici dostatečná zařízení pro jejich zneškodňování.\n(16)\nSystém licencí pro regulované látky zahrnuje povolení vývozu těchto látek, aby bylo možné zlepšit sledování a regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a aby byla umožněna výměna informací mezi smluvními stranami. Uvedený systém licencí by měl být rozšířen na výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.\n(17)\nS cílem zlepšit sledování a regulaci obchodu by se udělování licencí nemělo vztahovat pouze na vstup zboží na celní území za účelem propuštění do volného oběhu ve Společenství, ale rovněž na vstup v rámci jiných celních režimů nebo celně schválených určení. Využití tranzitu přes celní území Společenství a režimů dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu a svobodného pásma by mělo být i nadále možné bez licence, aby se předešlo zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a celní orgány. Zásilky na území a z území členského státu, které není součástí celního území Společenství nebo se na ně nevztahuje toto nařízení, ale vztahuje se na ně Montrealský protokol ratifikovaný tímto členským státem, by neměly vytvářet pro členské státy zbytečnou zátěž, pokud jde o udělování licencí a podávání zpráv, za předpokladu, že jsou dodrženy povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a z Montrealského protokolu.\n(18)\nPřed vydáním dovozních a vývozních licencí by měla mít Komise možnost za účelem zamezení nedovoleného a nežádoucího obchodu ověřit u příslušných orgánů dotčené třetí země, zda je zamýšlená operace v souladu s požadavky uplatňovanými v dané zemi.\n(19)\nSměrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (11) upravují označování látek klasifikovaných jako látky poškozující ozonovou vrstvu a označování směsí obsahujících tyto látky. Vzhledem k tomu, že látky poškozující ozonovou vrstvu, jež jsou vyráběny jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, lze propustit do volného oběhu ve Společenství, měly by být odlišeny od látek vyráběných pro jiná použití, aby se tak předešlo případné změně účelu použití regulovaných látek obsažených ve vstupních surovinách, technologických činidlech nebo látkách pro laboratorní a analytická použití na jiná použití, která jsou regulována tímto nařízením. Dále by v zájmu informování koncových uživatelů a usnadnění prosazování tohoto nařízení takto měly být při údržbě nebo opravě označeny výrobky a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.\n(20)\nS cílem snížit uvolňování regulovaných látek do atmosféry by měla být přijata opatření pro znovuzískání použitých regulovaných látek a pro předcházení únikům regulovaných látek.\n(21)\nMontrealský protokol ukládá povinnost oznamovat údaje o obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. Proto by mělo být výrobcům, dovozcům a vývozcům regulovaných látek uloženo podávat jednou ročně zprávy o činnosti. Aby Komise mohla zefektivnit postupy pro oznamování údajů, a dodržovala tak Montrealský protokol a průběžně zamezila zdvojování, měla by Komisi přímo podávat zprávy rovněž zneškodňovací zařízení. Aby se zajistilo dodržování zpravodajských závazků podle Montrealského protokolu a zlepšilo se jejich praktické uplatňování, měla by být Komise zmocněna pozměnit požadavky na podávání zpráv členskými státy a podniky. S ohledem na předpokládaný vývoj nástrojů pro podávání zpráv prostřednictvím internetu by Komise měla případně vypracovat návrhy opatření, kterými se upraví požadavky na podávání zpráv, jakmile budou příslušné nástroje pro podávání zpráv zavedeny.\n(22)\nOchrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (12) a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13), zejména pokud jde o požadavky na důvěrnou povahu a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práva subjektů údajů na informace, na přístup ke svým osobním údajům a na jejich opravu.\n(23)\nČlenské státy by měly za účelem zajištění dodržování všech ustanovení tohoto nařízení provádět kontroly s využitím přístupu založeného na rizicích, a zaměřit se tak na činnosti, které představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodu nebo emisí regulovaných látek. Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce ochrany životního prostředí v členských státech (14), by mělo poskytnout členským státům návod, jak tyto inspekce provádět.\n(24)\nVzhledem k neustálým inovacím v odvětvích, na které se toto nařízení vztahuje, by měla Komise toto nařízení pravidelně přezkoumávat a podle potřeby předkládat návrhy, zejména pokud jde o stanovené výjimky a odchylky, objeví-li se technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie za regulované látky, s cílem dále posilovat ochranu ozonové vrstvy a zároveň snižovat emise skleníkových plynů. V zájmu zajištění dodržování Montrealského protokolu by Komise měla být zmocněna k tomu, aby uvedla v soulad přílohy tohoto nařízení s rozhodnutími smluvních stran, zejména s rozhodnutími o schválených metodách zneškodňování, o podmínkách uvádění regulovaných látek na trh pro základní laboratorní a analytická použití a o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla.\n(25)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).\n(26)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podoby a obsahu štítků regulovaných látek vyráběných, uváděných na trh nebo používaných jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy III o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla, ke změně maximálních množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, ke změně přílohy V o podmínkách pro uvádění na trh a další distribuci regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití, ke stanovení mechanismu pro přidělování kvót regulovaných látek pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy VI, k přijetí změn a harmonogramů pro postupné vyřazení kritických použití halonů, ke změně seznamu údajů, jež musí být uvedeny v žádosti o licenci, k přijetí dodatečných opatření pro sledování obchodu s regulovanými látkami nebo novými látkami a s výrobky a zařízeními, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, k přijetí pravidel pro propouštění výrobků a zařízení vyrobených za použití regulovaných látek a dovezených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, do volného oběhu ve Společenství, ke změně přílohy VII o technologiích pro zneškodňování, ke stanovení seznamu výrobků a zařízení, u kterých by mělo být znovuzískání regulovaných látek za účelem jejich zneškodnění nebo zneškodnění regulovaných látek bez jejich předchozího znovuzískání považováno za technicky a ekonomicky proveditelné, a tedy povinné, k přijetí požadavků na minimální kvalifikaci personálu, k vytvoření seznamu technologií a postupů, které mají podniky používat předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci, k zařazení nových látek do přílohy II a ke změně požadavků na podávání zpráv členskými státy a podniky. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(27)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (16) a směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (17) stanoví opatření pro odstraňování a využívání odpadu způsobem šetrným k životnímu prostředí a kontrolu nebezpečného odpadu. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost látkám poškozujícím ozonovou vrstvu obsaženým ve stavebním a demoličním odpadu a v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (18). Podle Montrealského protokolu lze pro zneškodnění regulovaných látek použít pouze technologie, které byly schváleny smluvními stranami. Příslušná rozhodnutí smluvních stran by proto měla být začleněna do tohoto nařízení s cílem zajistit, aby byly používány pouze tyto technologie za předpokladu, že je jejich používání v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy o odpadech.\n(28)\nMěl by být stanoven pružný mechanismus, který by zavedl povinnost podávat zprávy o látkách určených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, aby bylo možné provést posouzení závažnosti jejich dopadu na životní prostředí a aby bylo zajištěno, že uvedené nové látky, u nichž byl určen významný potenciál poškozování ozonové vrstvy, budou podléhat regulačním opatřením. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost úloze látek s velmi krátkou životností, zejména s ohledem na hodnotící zprávu Programu OSN na ochranu životního prostředí a Světové meteorologické organizace (UNEP/WMO) o ozonu z roku 2006, která dospěla k závěru, že potenciál poškozování ozonové vrstvy je u těchto látek vyšší, než vyplývá z předchozích hodnocení.\n(29)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(30)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit dodržování závazků Společenství jakožto smluvní strany Montrealského protokolu a reagovat na přeshraniční environmentální problém s celosvětovým dopadem při současné regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a s výrobky a zařízeními, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvnitř Společenství i se zahraničím, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, použití, znovuzískání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, pro podávání informací o těchto látkách a pro dovoz, vývoz, uvádění na trh a použití výrobků a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na regulované látky, na nové látky a na výrobky a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„Montrealským protokolem“ Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění;\n2)\n„smluvní stranou“ kterákoli smluvní strana Montrealského protokolu;\n3)\n„státem, který není smluvní stranou Montrealského protokolu,“ ve vztahu k určité regulované látce stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními Montrealského protokolu, která se vztahují na tuto látku;\n4)\n„regulovanou látkou“ látka uvedená na seznamu v příloze I, včetně svých izomerů, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;\n5)\n„chlorfluoruhlovodíkem“ (CFC) regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině I přílohy I, včetně svých izomerů;\n6)\n„halonem“ regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině III přílohy I, včetně svých izomerů;\n7)\n„tetrachlormethanem“ regulovaná látka uvedená ve skupině IV přílohy I;\n8)\n„methylbromidem“ regulovaná látka uvedená ve skupině VI přílohy I;\n9)\n„hydrochlorfluoruhlovodíkem“ regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině VIII přílohy I, včetně svých izomerů;\n10)\n„novou látkou“ látka uvedené na seznamu v příloze II, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;\n11)\n„vstupní surovinou“ regulovaná látka nebo nová látka, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné;\n12)\n„technologickým činidlem“ regulovaná látka použitá jako chemické technologické činidlo pro použití, která jsou uvedena v příloze III;\n13)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí regulované látky nebo nové látky ve Společenství;\n14)\n„výrobou“ množství vyrobených regulovaných látek nebo nových látek, včetně množství vyrobeného záměrně nebo nezáměrně jako vedlejší produkt, pokud není tento vedlejší produkt zneškodněn v průběhu výrobního procesu nebo zdokumentovaným postupem zajišťujícím dodržení tohoto nařízení a právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o odpadech. Za „výrobu“ se nepovažuje znovuzískané, recyklované nebo regenerované množství, ani jakékoli nevýznamné množství, jehož stopovému obsahu ve výrobcích nelze zabránit nebo jež je emitováno během výroby;\n15)\n„potenciálem poškozování ozonové vrstvy“ číselný údaj uvedený v přílohách I a II a představující potenciální účinek každé regulované látky nebo nové látky na ozonovou vrstvu;\n16)\n„vypočtenou úrovní“ množství stanovené vynásobením množství každé regulované látky jejím potenciálem poškozování ozonové vrstvy a sečtením násobků samostatně pro každou skupinu regulovaných látek uvedenou v příloze I;\n17)\n„průmyslovou racionalizací“ převod buď mezi smluvními stranami, nebo uvnitř členského státu celé vypočtené úrovně výroby nebo její části z jednoho výrobce na druhého za účelem optimalizace hospodářské efektivnosti nebo jako odpověď na předpokládaný deficit v dodávkách v důsledku uzavírání závodů;\n18)\n„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení, na které se vztahuje toto nařízení, na celní území Společenství, pokud se na toto území vztahuje Montrealský protokol ratifikovaný členským státem a je na něm použitelné toto nařízení;\n19)\n„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které mají status zboží Společenství, z celního území Společenství, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu členským státem a toto nařízení, nebo zpětný vývoz látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, v případě, že nemají status zboží Společenství;\n20)\n„uváděním na trh“ dodání či poskytnutí třetím osobám ve Společenství, za úplatu nebo bezplatně, včetně propuštění do volného oběhu ve Společenství podle nařízení (ES) č. 450/2008. V případě výrobků a zařízení, které tvoří součást nemovitosti nebo dopravního prostředku, se to týká pouze prvního dodání či poskytnutí ve Společenství;\n21)\n„použitím“ používání regulovaných látek nebo nových látek při výrobě, údržbě nebo opravě, včetně opětovného plnění, výrobků nebo zařízení a v jiných procesech;\n22)\n„tepelným čerpadlem“ zařízení nebo instalace získávající teplo při nízkých teplotách ze vzduchu, vody nebo půdy a dodávající teplo;\n23)\n„znovuzískáním“ sběr a skladování regulovaných látek pocházejících z výrobků a zařízení nebo z nádob při jejich údržbě či opravě nebo před jejich likvidací;\n24)\n„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných regulovaných látek po základním přečištění;\n25)\n„regenerací“ přepracování znovuzískaných regulovaných látek, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;\n26)\n„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která\na)\nvyrábí, znovu získává, recykluje, regeneruje, používá nebo zneškodňuje regulované látky nebo nové látky;\nb)\ntyto látky dováží;\nc)\ntyto látky vyváží;\nd)\ntyto látky uvádí na trh nebo\ne)\nprovozuje chladicí nebo klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární ochrany obsahující regulované látky;\n27)\n„karanténními aplikacemi“ ošetření, která mají zabránit zavlečení, usazování, rozšíření karanténních škůdců (včetně chorob) nebo která mají zajistit jejich úřední kontrolu, přičemž\n—\núřední kontrola je kontrola prováděná nebo povolená vnitrostátním rostlinolékařským, veterinárním nebo zdravotnickým orgánem nebo orgánem pro ochranu životního prostředí,\n—\nkaranténními škůdci jsou škůdci, kteří mají potenciální význam pro oblasti ohrožené těmito škůdci, v nichž dosud nejsou přítomni anebo jsou přítomni, ovšem nikoli široce rozšířeni, a kteří podléhají úředním kontrolám;\n28)\n„předzásilkovými aplikacemi“ nekaranténní aplikace, jež se použijí nejdříve 21 dní před vývozem za účelem splnění úředních požadavků země dovozu či úředních požadavků země vývozu platných před 7. prosincem 1995. Úředními požadavky se rozumějí požadavky prováděné nebo povolené vnitrostátním rostlinolékařským, veterinárním nebo zdravotnickým orgánem nebo orgánem pro ochranu životního prostředí nebo orgánem pro uskladnění výrobků;\n29)\n„výrobky a zařízeními, jež jsou závislé na regulovaných látkách,“ výrobky a zařízení, jež nejsou bez regulovaných látek funkční, kromě výrobků a zařízení používaných pro výrobu, zpracování, znovuzískání, recyklaci, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek;\n30)\n„nově vyrobenými látkami“ látky, které se dosud nepoužívaly;\n31)\n„výrobky a zařízeními“ veškeré výrobky a zařízení s výjimkou nádob používaných pro přepravu nebo skladování regulovaných látek.\nKAPITOLA II\nZÁKAZY\nČlánek 4\nVýroba regulovaných látek\nVýroba regulovaných látek je zakázána.\nČlánek 5\nUvádění na trh a použití regulovaných látek\n1.   Uvádění regulovaných látek na trh a jejich použití jsou zakázány.\n2.   Regulované látky se nesmějí uvádět na trh v nádobách, které se nedají opětovně naplnit, s výjimkou laboratorních a analytických použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2.\n3.   Tento článek se nevztahuje na regulované látky ve výrobcích a zařízeních.\nČlánek 6\nUvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé\n1.   Uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, je zakázáno, s výjimkou výrobků a zařízení, pro které je použití regulovaných látek povoleno v souladu s článkem 10, čl. 11 odst. 2 nebo článkem 13 nebo bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.\n2.   S výjimkou použití uvedených v čl. 13 odst. 1 se zakazují systémy požární ochrany a hasicí přístroje s obsahem halonů a musí být vyřazeny z provozu.\nKAPITOLA III\nVÝJIMKY A ODCHYLKY\nČlánek 7\nVýroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako vstupních surovin\n1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako vstupní suroviny.\n2.   Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh jako vstupní suroviny lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že látku lze použít pouze jako vstupní surovinu. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS a směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.\nKomise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 8\nVýroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako technologických činidel\n1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako technologická činidla.\n2.   Regulované látky lze jako technologická činidla používat pouze v zařízeních, jež existovala k 1. září 1997 a jejichž emise jsou zanedbatelné.\n3.   Regulované látky vyráběné a uváděné na trh jako technologická činidla lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze jako technologická činidla. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.\nKomise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n4.   Komise řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 podle potřeby vypracuje seznam podniků oprávněných k používání regulovaných látek jako technologických činidel a pro každý z dotčených podniků stanoví maximální množství, která lze použít pro úpravu nebo pro spotřebu jako technologická činidla, a úrovně emisí.\nMaximální množství regulovaných látek, které mohou být použity jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 1 083 metrických tun ročně.\nMaximální množství regulovaných látek, které mohou být emitovány při použití jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 17 metrických tun ročně.\n5.   S ohledem na nové informace nebo technický rozvoj nebo rozhodnutí smluvních stran může Komise podle potřeby\na)\nzměnit přílohu III;\nb)\nzměnit maximální množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, uvedená v odst. 4 druhém a třetím pododstavci.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 9\nUvádění regulovaných látek na trh za účelem zneškodnění nebo regenerace a uvádění na trh výrobků a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, za účelem zneškodnění\nOdchylně od článků 5 a 6 lze regulované látky a výrobky a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvádět na trh za účelem zneškodnění ve Společenství v souladu s požadavky na zneškodňování uvedenými v čl. 22 odst. 1. Regulované látky lze rovněž uvádět na trh za účelem regenerace ve Společenství.\nČlánek 10\nZákladní laboratorní a analytická použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků\n1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze jiné regulované látky než hydrochlofluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro základní laboratorní a analytická použití, pod podmínkou registrace a udělení licence v souladu s tímto článkem.\n2.   Komise podle potřeby určí řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 základní laboratorní a analytická použití, pro která může být ve Společenství povolena výroba a dovoz jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků, příslušná množství, dobu platnosti výjimky a uživatele, kteří mohou tato základní laboratorní a analytická použití využívat.\n3.   Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh pro základní laboratorní a analytická použití lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto uvedené látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze pro laboratorní a analytické účely. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.\nKomise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nRegulované látky uvedené v prvním pododstavci lze na trh uvádět a dále distribuovat pouze za podmínek stanovených v příloze V. Komise může uvedenou přílohu změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n4.   Každý podnik, který používá jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky pro základní laboratorní a analytická použití, se zaregistruje u Komise, přičemž uvede používanou látku, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.\n5.   Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí výrobci a dovozci, kteří zajišťují dodávky pro podnik uvedený v odstavci 4 nebo používají regulované látky pro vlastní spotřebu, Komisi předpokládanou poptávku na období uvedené ve zmíněném oznámení a určí povahu a množství požadovaných regulovaných látek.\n6.   Komise uděluje licence výrobcům a dovozcům regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků vyráběných nebo dovážených pro základní laboratorní a analytická použití a oznámí jim použití, pro něž je jim uděleno povolení, jakož i látky a jejich množství, které jsou oprávněni uvést na trh nebo použít pro vlastní potřebu. Množství každoročně povolené na základě licencí pro jednotlivé výrobce a dovozce nepřekročí 130 % ročního průměru vypočtené úrovně regulovaných látek, na které měl výrobce nebo dovozce licenci pro základní laboratorní a analytická použití v letech 2007 až 2009.\nCelkové množství každoročně povolené na základě licencí, včetně licencí pro hydrochlorfluoruhlovodíky podle čl. 11 odst. 2, nesmí překročit 110 tun potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Zbývající množství lze rozdělit mezi výrobce a dovozce, kteří v letech 2007 až 2009 regulované látky neuváděli na trh ani nepoužívali pro vlastní spotřebu pro základní laboratorní a analytická použití.\nKomise stanoví mechanismus pro přidělování kvót výrobcům a dovozcům. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n7.   Příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, může výrobci povolit, aby vyráběl regulované látky uvedené v odstavci 1 s cílem uspokojit žádosti, pro něž byly uděleny licence v souladu s odstavcem 6.\nPříslušný orgán členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.\n8.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, povolit výrobci, aby dosáhl vypočtené úrovně výroby stanovené v odstavci 6 nebo ji překročil, a uspokojil tak potřebu pro případná základní laboratorní a analytická použití smluvních stran na jejich žádost.\nPříslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.\nČlánek 11\nVýroba, uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé\n1.   Odchylně od článku 4 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, pokud každý výrobce zajistí, aby\na)\nvypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2013 nepřesáhla 35 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;\nb)\nvypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2016 nepřesáhla 14 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;\nc)\nvypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2019 nepřesáhla 7 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;\nd)\npo 31. prosinci 2019 nevyráběl žádné hydrochlorfluoruhlovodíky.\n2.   Odchylně od článku 4 a čl. 5 odst. 1 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro laboratorní a analytická použití.\nUstanovení čl. 10 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.\n3.   Odchylně od článku 5 lze do 31. prosince 2014 uvádět regenerované hydrochlorfluoruhlovodíky na trh a používat je při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, je-li nádoba opatřena označením, že daná látka byla regenerována, a údaji o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního zařízení.\n4.   Do 31. prosince 2014 lze recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky používat při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pokud byly znovuzískány z těchto zařízení, a může je použít pouze podnik, který znovuzískání provedl v rámci údržby nebo opravy nebo pro nějž bylo znovuzískání provedeno v rámci údržby nebo opravy.\n5.   Odchylně od článku 5 lze až do 31. prosince 2019 uvádět hydrochlorofluoruhlovodíky na trh k přebalení nebo následnému vývozu ze Společenství. Každý podnik, který přebaluje hydrochlorfluoruhlovodíky a následně je vyváží, se musí registrovat u Komise, přičemž uvede dotčené regulované látky, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.\n6.   Jsou-li při údržbě a opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel používány regenerované nebo recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky, musí být dotčená zařízení opatřena označením typu látky, jejího množství obsaženého v zařízení a údaji na štítku stanovenými v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008 v případě látek nebo směsí označených jako nebezpečné pro ozonovou vrstvu.\n7.   Podniky provozující zařízení uvedené v odstavci 4, které obsahuje tekutou náplň o hmotnosti 3 kg a více, vedou záznamy o množství a typu znovuzískané a doplňované látky a o tom, která společnost nebo které technik prováděl údržbu nebo opravu zařízení.\nPodniky používající regenerované nebo recyklované hydrochlorofluorouhlovodíky pro údržbu nebo opravu vedou záznamy o podnicích, které jim dodaly regenerované hydrochlorofluorouhlovodíky, a o zdroji recyklovaných hydrochlorofluorouhlovodíků.\n8.   Odchylně od článku 5 a 6 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit dočasnou výjimku, a umožnit tak uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, prokáže-li se, že pro určité použití neexistují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie nebo je nelze použít.\nTuto výjimku nelze udělit na období po 31. prosinci 2019.\nČlánek 12\nKaranténní a předzásilkové aplikace a použití methylbromidu v naléhavém případě\n1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze methylbromid až do 18. března 2010 uvádět na trh a používat pro karanténní a předzásilkové aplikace za účelem ošetření zboží pro vývoz za předpokladu, že uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují vnitrostátní právní předpisy v souladu se směrnicemi 91/414/EHS a 98/8/ES.\nMethylbromid lze používat pouze na místech schválených příslušnými orgány dotčeného členského státu, a je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, za podmínky, že nejméně 80 % methylbromidu uvolňovaného ze zásilky je znovuzískáno.\n2.   Vypočtená úroveň methylbromidu, který podniky uvedou na trh nebo použijí pro vlastní potřebu v období od 1. ledna 2010 do 18. března 2010, nesmí přesáhnout 45 tun látek s potenciálem poškozování ozonové vrstvy.\nKaždý podnik zajistí, aby vypočtená úroveň methylbromidu, který uvádí na trh nebo používá pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace, nepřesáhla 21 % průměru vypočtené úrovně methylbromidu, který uvedl na trh nebo použil pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace v letech 2005 až 2008.\n3.   V naléhavém případě, vyžaduje-li to neočekávaný výskyt určitých škůdců nebo chorob, může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu dočasně povolit výrobu, uvádění na trh a použití methylbromidu, jestliže uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují směrnice 91/414/EHS a 98/8/ES.\nToto povolení platí po dobu nejvýše 120 dní a pro množství nepřesahující 20 metrických tun a stanoví opatření, která mají být přijata ke snižování emisí při použití.\nČlánek 13\nKritická použití halonů a vyřazení zařízení obsahujících halony z provozu\n1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze halony uvádět na trh a používat pro kritická použití uvedená v příloze VI. Halony mohou uvádět na trh pouze podniky schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití.\n2.   Komise přezkoumá přílohu VI a podle potřeby přijme změny a harmonogramy pro postupné vyřazení kritických použití určením termínů pro začátek používání nových aplikací a pro ukončení používání stávajících aplikací, s ohledem na to, zda existují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n3.   Systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující halony používané pro účely uvedené v odstavci 1 musí být vyřazeny z provozu před uplynutím termínů stanovených v příloze VI.\n4.   Komise může na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit odchýlení se od termínů pro ukončení používání stávajících aplikací a pro začátek používání nových aplikací, pokud byly tyto termíny upřesněny v příloze VI v souladu s odstavcem 2, pro konkrétní případy, ve kterých prokazatelně neexistuje technicky a ekonomicky dostupná náhradní látka nebo technologie.\nČlánek 14\nPřevod práv a průmyslová racionalizace\n1.   Každý výrobce nebo dovozce, který je oprávněn uvádět regulované látky na trh nebo je používat pro vlastní potřebu, může toto právo převést pro celé množství příslušné skupiny látek stanovené v souladu s tímto článkem nebo pro jeho část na jakéhokoli jiného výrobce nebo dovozce této skupiny látek ve Společenství. Každý převod se předem oznámí Komisi. Převodem práva na uvádění na trh nebo na použití nevzniká dodatečné právo na výrobu nebo na dovoz.\n2.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace v dotčeném členském státě překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jeho domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Příslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.\n3.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace mezi členskými státy překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby dotyčných členských států nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jejich domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Vyžaduje se rovněž souhlas příslušného orgánu členského státu, v němž je plánováno snížení výroby.\n4.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, a s vládou dotčené třetí země povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace s touto třetí zemí spojil vypočtené úrovně výroby stanovené v článku 10 a čl. 11 odst. 2 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a vnitrostátních právních předpisů zmíněného výrobce, za podmínky, že spojené vypočtené úrovně výroby obou výrobců nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby povolené výrobci Společenství stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 a vypočtených úrovní výroby povolené výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a příslušných vnitrostátních právních předpisů.\nKAPITOLA IV\nOBCHOD\nČlánek 15\nDovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé\n1.   Dovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.\n2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na dovoz\na)\nregulovaných látek určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;\nb)\nregulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;\nc)\nregulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;\nd)\nregulovaných látek určených ke zneškodnění pomocí technologií uvedených v čl. 22 odst. 2;\ne)\ndo 31. prosince 2019 hydrochlorfluoruhlovodíků, které mají být do 31. prosince následujícího kalendářního roku přebaleny a následně zpětně vyvezeny, je-li jejich příjemcem smluvní strana, ve které spotřeba nebo dovoz tohoto hydrochlorfluoruhlovodíku nejsou zakázány;\nf)\nmethylbromidu určeného pro použití v naléhavých případech uvedená v čl. 12 odst. 3, nebo do 31. prosince 2014 pro přebalení a následný zpětný vývoz pro karanténní a předzásilkové aplikace, pokud se tento vývoz uskuteční ještě během roku dovozu;\ng)\nznovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů, pokud jsou dováženy výlučně pro kritická použití uvedená v čl. 13 odst. 1 podniky schválenými příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití;\nh)\nvýrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených ke zneškodnění, je-li to vhodné, technologiemi uvedenými v čl. 22 odst. 2;\ni)\nvýrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;\nj)\nvýrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití podle čl. 13 odst. 1;\nk)\nvýrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, jejichž uvádění na trh bylo povoleno v souladu s čl. 11 odst. 5.\n3.   Dovoz podle odstavce 2, s výjimkou dovozu za účelem tranzitu přes celní území Společenství nebo dovozu v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, nezůstává-li dovezené zboží na celním území Společenství déle než 45 dní a není-li poté propuštěno do volného oběhu ve Společenství, zlikvidováno nebo zpracováno, podléhá předložení dovozní licence. Tyto licence uděluje Komise po ověření, že byly dodrženy články 16 a 20.\nČlánek 16\nPropuštění dovezených regulovaných látek do volného oběhu ve Společenství\n1.   Propuštění dovezených regulovaných látek do oběhu ve Společenství podléhá množstevním limitům. Komise stanoví tyto limity a přiděluje kvóty podnikům na období od 1. ledna do 31. prosince 2010 a na každé následující období dvanácti měsíců řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.\nKvóty uvedené v prvním pododstavci se přidělují pouze pro tyto látky:\na)\nregulované látky používané pro laboratorní a analytická použití nebo kritická použití uvedená v článku 10, v čl. 11 odst. 2 a v článku 13;\nb)\nregulované látky používané jako vstupní suroviny;\nc)\nregulované látky používané jako technologická činidla.\n2.   Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí dovozci látek uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) Komisi předpokládanou poptávku, přičemž upřesní povahu a množství požadovaných regulovaných látek. Na základě těchto prohlášení Komise stanoví pro látky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) množstevní limity.\nČlánek 17\nVývoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé\n1.   Vývoz regulovaných látek a výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.\n2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz\na)\nregulovaných látek určených pro základní laboratorní a analytická použití podle článku 10;\nb)\nregulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;\nc)\nregulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;\nd)\nvýrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky vyrobené v souladu s čl. 10 odst. 7 nebo dovezené podle čl. 15 odst. 2 písm. h) nebo i) nebo jsou na nich závislé;\ne)\nznovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů uvedených v čl. 13 odst. 1 skladovaných pro kritická použití v podnicích schválených příslušným orgánem některého členského státu a výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití;\nf)\nnově vyrobených nebo regenerovaných hydrochlorfluoruhlovodíků pro jiná použití než zneškodnění;\ng)\ndo 31. prosince 2014 methylbromidu zpětně vyvezeného pro účely karanténních a předzásilkových aplikací;\nh)\ninhalátorů odměřených dávek vyrobených za pomoci chlorfluoruhlovodíku, jehož použití bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.\n3.   Odchylně od odstavce 1 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit vývoz výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, prokáže-li se, že by zákaz vývozu určitého zboží představoval vzhledem k jeho ekonomické hodnotě a očekávané zbývající životnosti nepřiměřenou zátěž pro vývozce. Tento vývoz musí Komise předem oznámit zemi dovozu.\n4.   Vývoz uvedený v odstavcích 2 a 3 podléhá udělení licence, kromě zpětného vývozu, který následuje po tranzitu přes celní území Společenství nebo režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008 a který se uskuteční do 45 dnů ode dne dovozu. Vývozní licenci vydává Komise podnikům po ověření souladu s článkem 20.\nČlánek 18\nUdělování licencí pro dovoz a vývoz\n1.   Komise zřídí a provozuje elektronický systém licencí a o žádostech o licence rozhodne do 30 dnů po jejich obdržení.\n2.   Žádosti o licence uvedené v článcích 15 a 17 se podávají prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 1. Před podáním žádosti o licenci se podniky do uvedeného systému zaregistrují.\n3.   Žádost o licenci musí obsahovat\na)\njméno a adresu dovozce a vývozce;\nb)\nzemi dovozu a vývozu;\nc)\nv případě dovozu či vývozu regulovaných látek popis každé regulované látky, včetně\ni)\nobchodního označení,\nii)\npopisu a kódu kombinované nomenklatury, jak jsou uvedeny v příloze IV,\niii)\núdaje o tom, zda je látka nově vyrobená, recyklovaná, znovuzískaná nebo regenerovaná,\niv)\nmnožství látky v metrických kilogramech,\nv)\nv případě halonů prohlášení o tom, že jsou dováženy nebo vyváženy pro kritické použití podle čl. 13 odst. 1, s upřesněním, o které použití se jedná;\nd)\nv případě dovozu či vývozu výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé,\ni)\ntyp a a povahu výrobků a zařízení,\nii)\nu počitatelných položek počet jednotek, popis a množství na jednotku v metrických kilogramech každé regulované látky,\niii)\nu nepočitatelných položek celkové množství výrobku, popis a celkové čisté množství v metrických kilogramech každé regulované látky,\niv)\nzemi nebo země konečného určení výrobků a zařízení,\nv)\núdaj o tom, zda je regulovaná látka nově vyrobená, recyklovaná, znovuzískaná nebo regenerovaná,\nvi)\nv případě dovozu nebo vývozu výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jejichž použití nebo provoz jsou na nich závislé, prohlášení, že se dovážejí nebo vyvážejí pro kritické použití podle čl. 13 odst. 1, s uvedením, o které použití se jedná,\nvii)\nu výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jejichž použití a provoz jsou na nich závislé, odkaz na povolení Komise uvedené v čl. 17 odst. 3,\nviii)\nkód kombinované nomenklatury výrobku nebo zařízení, jež mají být dovezeny nebo vyvezeny;\ne)\núčel plánovaného dovozu včetně zamýšleného celního zacházení, případně s upřesněním zamýšleného celního režimu;\nf)\nmísto a předpokládané datum plánovaného dovozu nebo vývozu;\ng)\ncelní úřad, u kterého bude podáno celní prohlášení na toto zboží;\nh)\nv případě dovozu regulovaných látek nebo výrobků a zařízení určených ke zneškodnění název a adresu zařízení, kde bude látka zneškodněna;\ni)\nveškeré další informace, které příslušný orgán některého členského státu považuje za nezbytné.\n4.   Každý dovozce nebo vývozce oznámí Komisi jakoukoli změnu v údajích podle odstavce 3, k níž došlo během doby platnosti licence.\n5.   Komise může vyžadovat osvědčení potvrzující povahu nebo složení látky, která má být dovezena nebo vyvezena, a kopii licence, kterou vydala země, z níž je zboží vyváženo nebo do níž je dováženo.\n6.   Předložené údaje může Komise podle potřeby v konkrétních případech sdílet s příslušnými orgány dotčených smluvních stran a může zamítnout žádost o licenci, není-li splněn kterýkoli příslušný požadavek stanovený v tomto nařízení, anebo z těchto důvodů:\na)\nv případě dovozní licence, zjistí-li se na základě informací příslušných orgánů dotčené země, že vývozcem není podnik, který má povolení obchodovat s příslušnou látkou v dané zemi;\nb)\nv případě vývozní licence, pokud příslušné orgány země dovozu uvědomily Komisi, že by dovoz regulované látky představoval nedovolený obchod nebo nepříznivě ovlivnil provádění regulačních opatření země dovozu, jež byla zavedena pro účely dodržení jejích závazků v rámci Montrealského protokolu, nebo by pro danou zemi vedl k překročení množstevních limitů v rámci Montrealského protokolu.\n7.   Komise zpřístupní kopii každé licence příslušnému orgánu dotčeného členského státu.\n8.   Komise co nejdříve informuje žadatele a dotčené členské státy o každé žádosti o licenci, která byla zamítnuta na základě odstavce 6, a uvede důvod zamítnutí.\n9.   Komise může změnit seznam uvedený v odstavci 3 a v příloze IV. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 19\nOpatření pro sledování nedovoleného obchodu\nKomise může přijmout dodatečná opatření pro sledování regulovaných látek nebo nových látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, které se nacházejí v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma anebo v tranzitu přes celní území Společenství a následně jsou zpětně vyvezeny, a to na základě posouzení možných rizik nedovoleného obchodu v souvislosti s uvedeným pohybem zboží, přičemž přihlédne k socioekonomickým dopadům těchto opatření a jejich přínosu pro životní prostředí.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 20\nObchod se státy, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu, a s územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje\n1.   Dovoz regulovaných látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, a jejich dovoz do takového státu je zakázán.\n2.   Komise může přijmout pravidla pro propouštění výrobků a zařízení dovážených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, které jsou vyrobeny za použití regulovaných látek, avšak neobsahují látky, které lze jednoznačně označit za regulované, do oběhu uvnitř Společenství. Identifikace těchto výrobků a zařízení se provádí podle technických pokynů pravidelně poskytovaných smluvním stranám. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n3.   Odchylně od odstavce 1 může Komise povolit obchodování se státem, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, s regulovanými látkami a výrobky a zařízeními, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, nebo s výrobky a zařízeními vyrobenými za použití jedné nebo více takových regulovaných látek, bylo-li na zasedání smluvních stran uznáno podle čl. 4 odst. 8 uvedeného protokolu, že dotyčný stát zcela splňuje požadavky Montrealského protokolu a poskytnul za tím účelem údaje uvedené v článku 7 uvedeného protokolu. Komise rozhoduje řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení.\n4.   S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého podle druhého pododstavce tohoto odstavce se odstavec 1 použije na každé území, na které se nevztahuje Montrealský protokol, jakož i na každý stát, který není smluvní stranou Montrealského protokolu.\nPokud orgány území, na které se Montrealský protokol nevztahuje, zcela dodržují Montrealský protokol a poskytnou pro tento účel údaje uvedené v článku 7 Montrealského protokolu, může Komise rozhodnout, že se některá nebo žádná ustanovení odstavce 1 tohoto článku nepoužijí na toto území.\nKomise rozhoduje řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.\nČlánek 21\nSeznam výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé\nDo 1. ledna 2010 Komise zpřístupní seznam výrobků a zařízení, jež by mohly obsahovat regulované látky nebo být na těchto látkách závislé, a jejich kódů kombinované nomenklatury jako pomůcku pro celní orgány členských států.\nKAPITOLA V\nREGULACE EMISÍ\nČlánek 22\nZnovuzískávání a zneškodňování použitých regulovaných látek\n1.   Regulované látky obsažené v chladicích a klimatizačních zařízeních, tepelných čerpadlech, zařízeních s obsahem rozpouštědel, systémech protipožární ochrany nebo v hasicích přístrojích musí být během údržby a opravy zařízení nebo před demontáží nebo likvidací zařízení znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace nebo regenerace.\n2.   Regulované látky a výrobky obsahující tyto látky se zneškodňují pomocí schválených technologií uvedených v příloze VII, nebo pokud jde o regulované látky neuvedené ve zmíněné příloze, pomocí technologií co nejpřijatelnějších z hlediska životního prostředí, které nepředstavují nadměrné náklady, za předpokladu, že použití těchto technologií je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a předpisy Společenství o odpadech a že jsou dodrženy dodatečné požadavky vyplývající z uvedených předpisů.\n3.   Komise může přílohu VII změnit za účelem zohlednění nového technického rozvoje.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n4.   Regulované látky obsažené ve výrobcích a zařízeních jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, musí být, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, buď znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace nebo regenerace, nebo zneškodněny bez předchozího znovuzískání za použití technologií uvedených v odstavci 2.\nKomise přijme přílohu tohoto nařízení obsahující seznam výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání regulovaných látek nebo zneškodnění výrobků a zařízení bez předchozího znovuzískání regulovaných látek, a podle potřeby upřesní, jaké technologie mají být použity. Jakékoli navržené opatření k přijetí takové přílohy musí být doplněno a podloženo náležitým ekonomickým posouzením nákladů a přínosů s ohledem na konkrétní situaci jednotlivých členských států.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n5.   Členské státy přijmou opatření na podporu znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodňování regulovaných látek a vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro dotčený personál.\nKomise zhodnotí opatření přijatá členskými státy a může na základě tohoto hodnocení a technických a jiných významných informací podle potřeby přijmout opatření týkající se těchto požadavků na minimální kvalifikaci.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 23\nÚniky a emise regulovaných látek\n1.   Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a minimalizovat je.\n2.   Podniky provozující chladicí nebo klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární ochrany, včetně jejich okruhů, které obsahují regulované látky, zajistí, aby stacionární zařízení nebo systémy\na)\ns náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 3 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za dvanáct měsíců; to se nevztahuje na zařízení obsahující hermeticky uzavřené systémy, které jsou jako takové označené a obsahují méně než 6 kg regulovaných látek;\nb)\ns náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 30 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za šest měsíců;\nc)\ns náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 300 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za tři měsíce,\na že jakákoli zjištěná netěsnost je co nejdříve, v každém případě do čtrnácti dnů, opravena.\nDo jednoho měsíce po opravě úniku se zařízení nebo systém zkontroluje, aby se ověřilo, že oprava byla účinná a k úniku již nedochází.\n3.   Podniky uvedené v odstavci 2 vedou záznamy o množství a druhu doplněných regulovaných látek a o množství znovuzískaném během údržby, opravy a konečné likvidace zařízení či systému uvedeného ve zmíněném odstavci. Rovněž zaznamenávají další významné informace, včetně identifikace společnosti nebo technika, který údržbu či opravu provedl, jakož i data a výsledky provedených kontrol úniků. Záznamy se na požádání zpřístupní příslušnému orgánu členského státu a Komisi.\n4.   Členské státy vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro pracovníky provádějící činnosti podle odstavce 2. Na základě hodnocení uvedených opatření uskutečněných členskými státy a technických a jiných významných informací může Komise přijmout opatření týkající se harmonizace požadavků na minimální kvalifikaci.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n5.   Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek používaných jako vstupní surovina nebo technologické činidlo a minimalizovat je.\n6.   Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek vzniklých nezáměrně při výrobě jiných chemických látek a minimalizovat je.\n7.   Komise může vytvořit seznam technologií a postupů, které mají podniky používat pro předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nKAPITOLA VI\nNOVÉ LÁTKY\nČlánek 24\nNové látky\n1.   Výroba, dovoz, uvádění na trh, používání a vývoz nových látek uvedených v části A přílohy II jsou zakázány. Tento zákaz se nevztahuje na nové látky, jsou-li používány jako vstupní surovina pro laboratorní a analytická použití, na dovoz za účelem tranzitu přes celní území Společenství ani na dovoz v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, ledaže jim bylo přiděleno jiné celně schválené určení podle uvedeného nařízení, ani na vývoz následující po dovozu, na který se již zákaz nevztahoval.\n2.   Komise podle potřeby zařadí do části A přílohy II látky, které jsou uvedeny v části B uvedené přílohy, u nichž se zjistí, že jsou vyváženy, dováženy, vyráběny nebo uváděny na trh ve velkém množství, a u nichž skupina pro vědecká hodnocení zřízená Montrealským protokolem považuje potenciál poškozování ozonové vrstvy za významný, a podle potřeby určí možné výjimky z odstavce 1.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n3.   Komise s ohledem na významné vědecké informace podle potřeby zařadí do části A přílohy II neregulované látky, u nichž skupina pro vědecká hodnocení zřízená Montrealským protokolem nebo jiný uznávaný orgán obdobného postavení považuje potenciál poškozování ozonové vrstvy za významný. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nKAPITOLA VII\nVÝBOR, PODÁVÁNÍ ZPRÁV, INSPEKCE A SANKCE\nČlánek 25\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 26\nPodávání zpráv členskými státy\n1.   Každý rok do 30. června sdělí členské státy v elektronické podobě Komisi tyto údaje za předchozí kalendářní rok:\na)\nmnožství methylbromidu, která jsou povolena podle čl. 12 odst. 2 a 3 k různým ošetřením pro karanténní a předzásilkové aplikace používané na jejich území, důvody použití methylbromidu a pokrok, jehož bylo dosaženo při hodnocení a použití náhradních látek nebo technologií;\nb)\nmnožství halonů instalovaných, použitých a uskladněných pro kritická použití podle čl. 13 odst. 1, opatření přijatá pro snížení jejich emisí, odhad těchto emisí a pokrok, jehož bylo dosaženo při hodnocení a použití vhodných náhradních látek nebo technologií;\nc)\npřípady nedovoleného obchodu, zejména případy odhalené v průběhu inspekcí provedených podle článku 28.\n2.   Komise řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 určí formát pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.\n3.   Komise může odstavec 1 změnit.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 27\nPodávání zpráv podniky\n1.   Každý rok do 31. března sdělí každý podnik Komisi údaje uvedené v odstavcích 2 až 6 pro každou regulovanou látku a pro každou novou látku uvedenou v příloze II za předchozí kalendářní rok a současně zašle kopii tohoto sdělení příslušnému orgánu dotčeného členského státu.\n2.   Každý výrobce sdělí tyto údaje:\na)\ncelkové množství každé látky uvedené v odstavci 1, které vyrobil;\nb)\nmnožství každé vyrobené látky uvedená na trh nebo použitá pro vlastní potřebu výrobce uvnitř Společenství, rozčleněná na látku určenou k použití jako vstupní surovina, jako technologické činidlo a pro jiná použití;\nc)\nmnožství každé vyrobené látky určená pro základní laboratorní a analytická použití ve Společenství, s licencí podle čl. 10 odst. 6;\nd)\nmnožství každé vyrobené látky určená pro základní laboratorní a analytická použití smluvních stran, povolené podle čl. 10 odst. 8;\ne)\nkaždé zvýšení výroby povolené podle čl. 14 odst. 2, 3 a 4 v souvislosti s průmyslovou racionalizací;\nf)\nveškerá recyklovaná, regenerovaná nebo zneškodněná množství látek a technologii použitou pro zneškodnění, včetně množství látek vyrobených a zneškodněných jako vedlejší produkt podle čl. 3 bodu 14;\ng)\nveškeré zásoby;\nh)\nveškeré nákupy od jiných výrobců a prodeje jiným výrobcům ve Společenství.\n3.   Každý dovozce sdělí ke každé látce uvedené v odstavci 1 tyto údaje:\na)\nveškerá množství propuštěná do oběhu ve Společenství, rozčleněná na množství dovezená k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytická použití povolená v souladu s čl. 10 odst. 6, pro karanténní a předzásilkové aplikace a pro zneškodnění. Dovozci, kteří dovezli regulované látky ke zneškodnění, sdělí také skutečné konečné místo nebo místa určení každé látky a u každého z míst určení uvedou zvlášť množství každé látky a název a adresu zneškodňovacího zařízení, kam byla látka dopravena;\nb)\nveškerá množství dovezená v jiných celních režimech, rozčleněná podle celních režimů a podle určených užití;\nc)\nveškerá množství použitých látek podle odstavce 1 dovezených za účelem jejich recyklace nebo regenerace;\nd)\nveškeré zásoby;\ne)\nveškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům ve Společenství;\nf)\nzemi vývozu.\n4.   Každý vývozce sdělí ke každé látce uvedené v odstavci 1 tyto údaje:\na)\nveškerá vyvezená množství takových látek, rozčleněná na množství vyvezená do každé země určení a na množství vyvezená k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytická použití, pro kritická použití nebo pro karanténní a předzásilkové aplikace;\nb)\nveškeré zásoby;\nc)\nveškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům ve Společenství;\nd)\nzemi určení.\n5.   Každý podnik, který zneškodňuje regulované látky uvedené v odstavci 1 a na který se nevztahuje odstavec 2, sdělí tyto údaje:\na)\nveškerá množství těchto zneškodněných látek, včetně množství obsažených ve výrobcích nebo zařízení;\nb)\nveškeré zásoby těchto látek, které mají být zneškodněny, včetně množství obsažených ve výrobcích nebo zařízení;\nc)\ntechnologii použitou pro zneškodnění.\n6.   Každý podnik, který používá regulované látky jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, sdělí tyto údaje:\na)\nveškerá množství těchto látek použitých jako vstupní suroviny nebo technologická činidla;\nb)\nveškeré zásoby těchto látek;\nc)\npoužitelné postupy a výsledné emise.\n7.   Každý rok před 31. březnem sdělí každý výrobce nebo dovozce, který je držitelem licence podle čl. 10 odst. 6, pro každou regulovanou látku, pro kterou byla udělena licence, Komisi povahu jejího použití, množství použité během předchozího roku, množství zásob, každé recyklované, regenerované nebo zneškodněné množství a množství výrobků a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jejichž použití nebo provoz jsou na nich závislé, které uvedl na trh ve Společenství nebo vyvezl, a zároveň zašle kopii tohoto sdělení příslušnému orgánu členského státu.\n8.   Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.\n9.   Formát zpráv uvedených v odstavcích 1 až 7 se stanoví řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.\n10.   Komise může změnit požadavky na podávání zpráv stanovené v odstavcích 1 až 7.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 28\nKontroly\n1.   Členské státy provádějí s využitím přístupu založeného na rizicích kontroly, zda podniky dodržují toto nařízení, včetně kontrol dovozu a vývozu regulovaných látek, jakož i výrobků a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé. Příslušné orgány členských států provádějí šetření, která Komise pro účely tohoto nařízení považuje za nezbytná.\n2.   S výhradou dohody Komise a příslušného orgánu členského státu, na jehož území má být šetření provedeno, jsou úředníci Komise úředníkům dotčeného orgánu nápomocni při výkonu jejich funkcí.\n3.   Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, může Komise získávat všechny nezbytné informace od vlád a příslušných orgánů členských států a od podniků. Současně se žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se sídlo podniku nachází.\n4.   Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a na podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány a mezi těmito orgány a Komisí.\nKomise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.\n5.   Na žádost jiného členského státu může členský stát provést kontrolu podniků nebo šetření podniků, které jsou podezřelé ze zapojení do nedovoleného pohybu regulovaných látek a které působí na území tohoto členského státu.\nČlánek 29\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 30. června 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 30\nZrušení\nNařízení (ES) č. 2037/2000 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2010.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.\nČlánek 31\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2010.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. září 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředsedkyně\nC. MALMSTRÖM\n(1)  Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 135.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.\n(3)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 8.\n(5)  Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 68.\n(6)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 307, 24.11.2003, s. 1.\n(9)  Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(13)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 41.\n(15)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(16)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9. Směrnice 2006/12/ES je zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) s účinkem od 12. prosince 2010.\n(17)  Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20.\n(18)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.\nPŘÍLOHA I\nREGULOVANÉ LÁTKY\nSkupina\nLátka\nPotenciál poškozování ozonové vrstvy (1)\nSkupina I\nCFCl3\nCFC-11\nTrichlorfluormethan\n1,0\nCF2Cl2\nCFC-12\nDichlordifluormethan\n1,0\nC2F3Cl3\nCFC-113\nTrichlortrifluorethan\n0,8\nC2F4Cl2\nCFC-114\nDichlortetrafluorethan\n1,0\nC2F5Cl\nCFC-115\nChlorpentafluorethan\n0,6\nSkupina II\nCF3Cl\nCFC-13\nChlortrifluormethan\n1,0\nC2FCl5\nCFC-111\nPentachlorfluorethan\n1,0\nC2F2Cl4\nCFC-112\nTetrachlordifluorethan\n1,0\nC3FCl7\nCFC-211\nHeptachlorfluorpropan\n1,0\nC3F2Cl6\nCFC-212\nHexachlordifluorpropan\n1,0\nC3F3Cl5\nCFC-213\nPentachlortrifluorpropan\n1,0\nC3F4Cl4\nCFC-214\nTetrachlortetrafluorpropan\n1,0\nC3F5Cl3\nCFC-215\nTrichlorpentafluorpropan\n1,0\nC3F6Cl2\nCFC-216\nDichlorhexafluorpropan\n1,0\nC3F7Cl\nCFC-217\nChlorheptafluorpropan\n1,0\nSkupina III\nCF2BrCl\nhalon-1211\nBromchlordifluormethan\n3,0\nCF3Br\nhalon-1301\nBromtrifluormethan\n10,0\nC2F4Br2\nhalon-2402\nDibromtetrafluorethan\n6,0\nSkupina IV\nCCl4\nCTC\nTetrachlormethan (chlorid uhličitý)\n1,1\nSkupina V\nC2H3Cl3\n (2)\n1,1,1-TCA\n1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)\n0,1\nSkupina VI\nCH3Br\nmethylbromid\nBrommethan\n0,6\nSkupina VII\nCHFBr2\nHBFC-21 B2\nDibromfluormethan\n1,00\nCHF2Br\nHBFC-22 B1\nBromdifluormethan\n0,74\nCH2FBr\nHBFC-31 B1\nBromfluormethan\n0,73\nC2HFBr4\nHBFC-121 B4\nTetrabromfluorethan\n0,8\nC2HF2Br3\nHBFC-122 B3\nTribromdifluorethan\n1,8\nC2HF3Br2\nHBFC-123 B2\nDibromtrifluorethan\n1,6\nC2HF4Br\nHBFC-124 B1\nBromtetrafluorethan\n1,2\nC2H2FBr3\nHBFC-131 B3\nTribromfluorethan\n1,1\nC2H2F2Br2\nHBFC-132 B2\nDibromdifluorethan\n1,5\nC2H2F3Br\nHBFC-133 B1\nBromtrifluorethan\n1,6\nC2H3FBr2\nHBFC-141 B2\nDibromfluorethan\n1,7\nC2H3F2Br\nHBFC-142 B1\nBromdifluorethan\n1,1\nC2H4FBr\nHBFC-151 B1\nBromfluorethan\n0,1\nC3HFBr6\nHBFC-221 B6\nHexabromfluorpropan\n1,5\nC3HF2Br5\nHBFC-222 B5\nPentabromdifluorpropan\n1,9\nC3HF3Br4\nHBFC-223 B4\nTetrabromtrifluorpropan\n1,8\nC3HF4Br3\nHBFC-224 B3\nTribromtetrafluorpropan\n2,2\nC3HF5Br2\nHBFC-225 B2\nDibrompentafluorpropan\n2,0\nC3HF6Br\nHBFC-226 B1\nBromhexafluorpropan\n3,3\nC3H2FBr5\nHBFC-231 B5\nPentabromfluorpropan\n1,9\nC3H2F2Br4\nHBFC-232 B4\nTetrabromdifluorpropan\n2,1\nC3H2F3Br3\nHBFC-233 B3\nTribromtrifluorpropan\n5,6\nC3H2F4Br2\nHBFC-234 B2\nDibromtetrafluorpropan\n7,5\nC3H2F5Br\nHBFC-235 B1\nBrompentafluorpropan\n1,4\nC3H3FBr4\nHBFC-241 B4\nTetrabromfluorpropan\n1,9\nC3H3F2Br3\nHBFC-242 B3\nTribromdifluorpropan\n3,1\nC3H3F3Br2\nHBFC-243 B2\nDibromtrifluorpropan\n2,5\nC3H3F4Br\nHBFC-244 B1\nBromtetrafluorpropan\n4,4\nC3H4FBr3\nHBFC-251 B1\nTribromfluorpropan\n0,3\nC3H4F2Br2\nHBFC-252 B2\nDibromdifluorpropan\n1,0\nC3H4F3Br\nHBFC-253 B1\nBromtrifluorpropan\n0,8\nC3H5FBr2\nHBFC-261 B2\nDibromfluorpropan\n0,4\nC3H5F2Br\nHBFC-262 B1\nBromdifluorpropan\n0,8\nC3H6FBr\nHBFC-271 B\nBromfluorpropan\n0,7\nSkupina VIII\nCHFCl2\nHCFC-21 (3)\nDichlorfluormethan\n0,040\nCHF2Cl\nHCFC-22 (3)\nChlordifluormethan\n0,055\nCH2FCl\nHCFC-31\nChlorfluormethan\n0,020\nC2HFCl4\nHCFC-121\nTetrachlorfluorethan\n0,040\nC2HF2Cl3\nHCFC-122\nTrichlordifluorethan\n0,080\nC2HF3Cl2\nHCFC-123 (3)\nDichlortrifluorethan\n0,020\nC2HF4Cl\nHCFC-124 (3)\nChlortetrafluorethan\n0,022\nC2H2FCl3\nHCFC-131\nTrichlorfluorethan\n0,050\nC2H2F2Cl2\nHCFC-132\nDichlordifluorethan\n0,050\nC2H2F3Cl\nHCFC-133\nChlortrifluorethan\n0,060\nC2H3FCl2\nHCFC-141\nDichlorfluorethan\n0,070\nCH3CFCl2\nHCFC-141b (3)\n1,1-dichlor-1-fluorethan\n0,110\nC2H3F2Cl\nHCFC-142\nChlordifluorethan\n0,070\nCH3CF2Cl\nHCFC-142b (3)\n1-chlor-1,1-difluorethan\n0,065\nC2H4FCl\nHCFC-151\nChlorfluorethan\n0,005\nC3HFCl6\nHCFC-221\nHexachlorfluorpropan\n0,070\nC3HF2Cl5\nHCFC-222\nPentachlordifluorpropan\n0,090\nC3HF3Cl4\nHCFC-223\nTetrachlortrifluorpropan\n0,080\nC3HF4Cl3\nHCFC-224\nTrichlortetrafluorpropan\n0,090\nC3HF5Cl2\nHCFC-225\nDichlorpentafluorpropan\n0,070\nCF3CF2CHCl2\nHCFC-225ca (3)\n3,3-dichlor-1,1,1,2,2-pentafluorpropan\n0,025\nCF2ClCF2CHClF\nHCFC-225cb (3)\n1,3-dichlor-1,1,2,2,3-pentafluorpropan\n0,033\nC3HF6Cl\nHCFC-226\nChlorhexafluorpropan\n0,100\nC3H2FCl5\nHCFC-231\nPentachlorfluorpropan\n0,090\nC3H2F2Cl4\nHCFC-232\nTetrachlordifluorpropan\n0,100\nC3H2F3Cl3\nHCFC-233\nTrichlortrifluorpropan\n0,230\nC3H2F4Cl2\nHCFC-234\nDichlortetrafluorpropan\n0,280\nC3H2F5Cl\nHCFC-235\nChlorpentafluorpropan\n0,520\nC3H3FCl4\nHCFC-241\nTetrachlorfluorpropan\n0,090\nC3H3F2Cl3\nHCFC-242\nTrichlordifluorpropan\n0,130\nC3H3F3Cl2\nHCFC-243\nDichlortrifluorpropan\n0,120\nC3H3F4Cl\nHCFC-244\nChlortetrafluorpropan\n0,140\nC3H4FCl3\nHCFC-251\nTrichlorfluorpropan\n0,010\nC3H4F2Cl2\nHCFC-252\nDichlordifluorpropan\n0,040\nC3H4F3Cl\nHCFC-253\nChlortrifluorpropan\n0,030\nC3H5FCl2\nHCFC-261\nDichlorfluorpropan\n0,020\nC3H5F2Cl\nHCFC-262\nChlordifluorpropan\n0,020\nC3H6FCl\nHCFC-271\nChlordifluorpropan\n0,030\nSkupina IX\nCH2BrCl\nBCM\nBromchlormethan\n0,12\n(1)  Hodnoty týkající se potenciálu poškozování ozonové vrstvy jsou odhady založené na stávajících poznatcích a budou pravidelně přezkoumávány a revidovány s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami.\n(2)  Tento vzorec se nevztahuje na 1,1,2-trichlorethan.\n(3)  Označuje obchodně nejvýznamnější látku, jak stanoví Montrealský protokol.\nPŘÍLOHA II\nNOVÉ LÁTKY\nČást A: Látky, jejichž použití je omezeno podle čl. 24 odst. 1\nLátka\nPotenciál poškozování ozonové vrstvy\nCBr2F2\nDibromdifluormethan (halon-1202)\n1,25\nČást B: Látky, o nichž se mají podávat zprávy podle článku 27\nLátka\nPotenciál poškozování ozonové vrstvy (1)\nC3H7Br\n1-brompropan (propylbromid)\n0,02–0,10\nC2H5Br\nBromethan (ethylbromid)\n0,1–0,2\nCF3I\nTrifluorjodmethan ((trifluormethyl)jodid)\n0,01–0,02\nCH3Cl\nChlormethan (methylchlorid)\n0,02\n(1)  Hodnoty potenciálu poškozování ozonové vrstvy jsou odhady založené na stávajících poznatcích a budou pravidelně přezkoumávány a revidovány s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami.\nPŘÍLOHA III\nProcesy, v nichž jsou regulované látky použity jako technologická činidla podle čl. 3 bodu 12:\na)\npoužití tetrachlormethanu k vyloučení trichloridu dusíku při výrobě chloru a kaustické sody;\nb)\npoužití tetrachlormethanu ke zpětnému získávání chloru z výstupního plynu při výrobě chloru;\nc)\npoužití tetrachlormethanu při výrobě chlorované pryže;\nd)\npoužití tetrachlormethanu při výrobě polyfenylentereftalamidu;\ne)\npoužití CFC-12 při fotochemické syntéze perfluorpolyetherpolyperoxidových prekursorů Z-perfluorpolyetherů a difunkčních derivátů;\nf)\npoužití CFC-113 v přípravě vícefunkčních perfluorpolyetherových diolů;\ng)\npoužití tetrachlormethanu při výrobě cyklodimu;\nh)\npoužití hydrochlorfluoruhlovodíků v procesech uvedených v písmenech a) až g) pro nahrazení chlorfluoruhlovodíku nebo tetrachlormethanu.\nPŘÍLOHA IV\nSkupiny, kódy kombinované nomenklatury (1) a popis látek uvedených v příloze I\nSkupina\nKód KN\nPopis\nSkupina I\n2903 41 00\nTrichlorfluormethan\n2903 42 00\nDichlordifluormethan\n2903 43 00\nTrichlortrifluorethany\n2903 44 10\nDichlortetrafluorethany\n2903 44 90\nChlorpentafluorethan\nSkupina II\n2903 45 10\nChlortrifluormethan\n2903 45 15\nPentachlorfluorethan\n2903 45 20\nTetrachlordifluorethany\n2903 45 25\nHeptachlorfluorpropany\n2903 45 30\nHexachlordifluorpropany\n2903 45 35\nPentachlortrifluorpropany\n2903 45 40\nTetrachlortetrafluorpropany\n2903 45 45\nTrichlorpentafluorpropany\n2903 45 50\nDichlorhexafluorpropany\n2903 45 55\nChlorheptafluorpropany\nSkupina III\n2903 46 10\nBromchlordifluormethan\n2903 46 20\nBromtrifluormethan\n2903 46 90\nDibromtetrafluorethany\nSkupina IV\n2903 14 00\nTetrachlormethan (chlorid uhličitý)\nSkupina V\n2903 19 10\n1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)\nSkupina VI\n2903 39 11\nBrommethan (methylbromid)\nSkupina VII\n2903 49 30\nHydrobromfluormethany, -ethany nebo -propany\nSkupina VIII\n2903 49 11\nChlordifluormethan (HCFC-22)\n2903 49 15\n1,1-dichlor-1-fluorethan (HCFC-141b)\n2903 49 19\nJiné hydrochlorfluormethany, -ethany nebo -propany (HCFC)\nSkupina IX\nex 2903 49 80\nBromchlormethan\nSměsi\n3824 71 00\nSměsi obsahující chlorfluoruhlovodíky (CFC), též obsahující hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), perfluoruhlovodíky (PFC) nebo hydrofluoruhlovodíky (HFC)\n3824 72 00\nSměsi obsahující bromchlordifluormethan, bromtrifluormethan nebo dibromtetrafluorethany\n3824 73 00\nSměsi obsahující hydrobromfluoruhlovodíky (HBFC)\n3824 74 00\nSměsi obsahující hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), též obsahující perfluoruhlovodíky (PFC) nebo hydrofluoruhlovodíky (HFC), avšak neobsahující chlorfluoruhlovodíky (CFC)\n3824 75 00\nSměsi obsahující chlorid uhličitý\n3824 76 00\nSměsi obsahující 1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)\n3824 77 00\nSměsi obsahující brommethan (methylbromid) nebo bromchlormethan\n(1)  Předpona „ex“ před kódem znamená, že do této podpoložky mohou spadat rovněž jiné výrobky než ty, které jsou uvedeny ve sloupci „Popis“.\nPŘÍLOHA V\nPodmínky pro uvádění na trh a další distribuci regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití uvedené v čl. 10 odst. 3\n1.   Regulované látky pro základní laboratorní a analytická použití obsahují pouze regulované látky, které jsou vyrobeny s těmito podíly čistoty:\nLátka\n%\nCTC (látka analytické čistoty)\n99,5\n1,1,1-trichlorethan\n99,0\nCFC 11\n99,5\nCFC 13\n99,5\nCFC 12\n99,5\nCFC 113\n99,5\nCFC 114\n99,5\nOstatní regulované látky s bodem varu > 20 °C\n99,5\nOstatní regulované látky s bodem varu < 20 °C\n99,0\nVýrobci, jejich zástupci nebo distributoři mohou, jak je pro laboratorní a analytická použití obvyklé, následně smísit tyto čisté regulované látky s jinými chemickými látkami, ať již jsou regulovány Montrealským protokolem či nikoli.\n2.   Tyto vysoce čisté látky a směsi obsahující regulované látky se smějí dodávat pouze v opakovaně uzavíratelných nádobách či vysokotlakých lahvích o objemu menším než tři litry nebo v desetimililitrových nebo menších skleněných ampulích, jasně označených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, vyhrazených pro laboratorní a analytické použití a udávajících, že použité nebo přebytečné látky je třeba shromažďovat a recyklovat, je-li to účelné. Pokud recyklace účelná není, je třeba daný materiál zneškodnit.\nPŘÍLOHA VI\nKRITICKÁ POUŽITÍ HALONU\nPoužití halonu 1301:\n—\nv letadlech k ochraně prostorů posádky, v prostoru motorů, v nákladním prostoru a v suchých prostorách a pro inertizaci palivových nádrží,\n—\nve vojenských pozemních vozidlech a námořních lodích k ochraně prostorů posádky a motorů,\n—\npro inertizaci obydlených prostorů, kde by se mohla vyskytnout hořlavá kapalina nebo plyn, ve vojenském, olejářském, plynárenském a petrochemickém odvětví a na stávajících nákladních lodích,\n—\npro inertizaci stávajících komunikačních a velitelských středisek v ozbrojených a jiných silách důležitých pro národní bezpečnost,\n—\npro inertizaci prostorů, kde může existovat riziko rozptýlení radioaktivních částic,\n—\nv tunelu pod kanálem La Manche a v přidružených zařízeních a ve vozovém parku.\nPoužití halonu 1211:\n—\nve vojenských pozemních vozidlech a námořních lodích k ochraně prostorů posádky a motorů,\n—\nv přenosných hasicích přístrojích a v pevně zabudovaných hasicích zařízeních pro použití na motory na palubě letadel,\n—\nv letadlech k ochraně prostorů posádky, v prostoru motorů, v nákladních prostorách a v suchých prostorách (dry bays),\n—\nv hasicích přístrojích nutných pro bezpečnost hasičů pověřených počátečním hašením požárů,\n—\nve vojenských a policejních hasicích přístrojích pro použití na osoby.\nPoužití halonu 2402 pouze v České republice, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku:\n—\nv letadlech k ochraně prostorů posádky, v prostoru motorů, v nákladním prostoru a v suchých prostorách a pro inertizaci palivových nádrží,\n—\nve vojenských pozemních vozidlech a námořních lodích k ochraně prostorů posádky a motorů,\n—\npro inertizaci obydlených prostorů, kde by se mohla vyskytnout hořlavá kapalina nebo plyn, ve vojenském, plynárenském, olejářském a petrochemickém odvětví a na stávajících nákladních lodích,\n—\npro inertizaci stávajících komunikačních a velitelských středisek v ozbrojených a jiných silách důležitých pro národní bezpečnost,\n—\npro inertizaci prostorů, kde může existovat riziko rozptýlení radioaktivních částic,\n—\nv přenosných hasicích přístrojích a v pevně zabudovaných hasicích zařízeních pro použití na motory na palubě letadel,\n—\nv hasicích přístrojích nutných pro bezpečnost hasičů pověřených počátečním hašením požárů,\n—\nve vojenských a policejních hasicích přístrojích pro použití na osoby.\nPoužití halonu 2402 pouze v Bulharsku:\n—\nv letadlech k ochraně prostorů posádky, v prostoru motorů, v nákladním prostoru a v suchých prostorách a pro inertizaci palivových nádrží,\n—\nve vojenských pozemních vozidlech a námořních lodích k ochraně prostorů posádky a motorů.\nPŘÍLOHA VII\nTECHNOLOGIE PRO ZNEŠKODŇOVÁNÍ PODLE ČL. 22 ODST. 1\nPoužitelnost\nTechnologie\nRegulované látky (1)\n (2)\nZředěné zdroje (3)\nRegulované látky uvedené v příloze I skupinách I, II, IV, V a VIII\nHalony uvedené v příloze I, skupině III\nPěna\nKritérium účinnosti zneškodňování a transformace (DRE) (4)\n99,99 %\n99,99 %\n95 %\nCementářské pece\nschválena (5)\nneschválena\nnepoužije se\nSpalování pomocí kapalného vstřikování\nschválena\nschválena\nnepoužije se\nPlynná/parní oxidace\nschválena\nschválena\nnepoužije se\nSpalování tuhého komunálního odpadu\nnepoužije se\nnepoužije se\nschválena\nŠtěpné reaktory\nschválena\nneschválena\nnepoužije se\nSpalování v rotačních pecích\nschválena\nschválena\nschválena\nArgonový plazmový oblouk\nschválena\nschválena\nnepoužije se\nVysokofrekvenční indukčně vázané plazma\nschválena\nschválena\nnepoužije se\nMikrovlnné plazma\nschválena\nneschválena\nnepoužije se\nDusíkový plazmový oblouk\nschválena\nneschválena\nnepoužije se\nKatalytická dehalogenace v plynné fázi\nschválena\nneschválena\nnepoužije se\nReaktor na regulaci přehřáté páry\nschválena\nneschválena\nnepoužije se\n(1)  Níže neuvedené regulované látky musí být zneškodňovány technologií co nejpřijatelnější z hlediska životního prostředí, která nepředstavuje nadměrné náklady.\n(2)  Koncentrovanými zdroji se rozumějí nově vyrobené, znovuzískané a regenerované látky poškozující ozonovou vrstvu.\n(3)  Zředěnými zdroji se rozumějí látky poškozující ozonovou vrstvu, jež jsou obsaženy v matrici v pevném skupenství, například v pěně.\n(4)  Kritérium DRE představuje způsobilost technologie, z níž vychází její schválení. Ne vždy odráží každodenní dosaženou výkonnost, jež je regulována vnitrostátními minimálními normami.\n(5)  Schváleno smluvními stranami.\nPŘÍLOHA VIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 2037/2000\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánky 1 a 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČl. 3 odst. 1 první pododstavec\nČl. 4 odst. 1\nČl. 3 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 10 odst. 2 a 4\nČl. 3 odst. 2 bod i)\nČlánek 4\nČl. 3 odst. 2 bod ii) první pododstavec\n—\nČl. 3 odst. 2 bod ii) druhý pododstavec\nČl. 12 odst. 3\nČl. 3 odst. 3\nČl. 11 odst. 1\nČl. 3 odst. 4\nČl. 10 odst. 6 první věta\nČl. 3 odst. 5\nČl. 10 odst. 7\nČl. 3 odst. 6\n—\nČl. 3 odst. 7\nČl. 10 odst. 8\nČl. 3 odst. 8\nČl. 14 odst. 2\nČl. 3 odst. 9\nČl. 14 odst. 3\nČl. 3 odst. 10\nČl. 14 odst. 4\nČl. 4 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\nČl. 4 odst. 2 bod i)\nČl. 5 odst. 1\nČl. 4 odst. 2 bod ii)\n—\nČl. 4 odst. 2 bod iii) první pododstavec\nČl. 12 odst. 1 a 2\nČl. 4 odst. 2 bod iii) druhý pododstavec\nČl. 26 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 2 bod iii) třetí pododstavec\nČl. 12 odst. 2\nČl. 4 odst. 2 bod iv)\n—\nČl. 4 odst. 3 bod i)\nČl. 5 odst. 1\nČl. 4 odst. 3 bod ii)\n—\nČl. 4 odst. 3 bod iii)\n—\nČl. 4 odst. 3 bod iv)\n—\nČl. 4 odst. 4 bod i) písm. a)\nČlánek 9\nČl. 4 odst. 4 bod i) písm. b) první odrážka\nČl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1\nČl. 4 odst. 4 bod i) písm. b) druhá odrážka\nČl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 3\nČl. 4 odst. 4 bod ii)\n—\nČl. 4 odst. 4 bod iii)\n—\nČl. 4 odst. 4 bod iv) první věta\nČl. 13 odst. 1\nČl. 4 odst. 4 bod iv) druhá věta\nČl. 27 odst. 1\nČl. 4 odst. 4 bod v)\nČl. 6 odst. 2\nČl. 4 odst. 5\nČl. 14 odst. 1\nČl. 4 odst. 6\nČlánek 6\nČl. 4 odst. 6\n—\nČl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 1\nČl. 5 odst. 2 písm. a)\nČl. 11 odst. 2\nČl. 5 odst. 2 písm. b)\nČl. 7 odst. 1\nČl. 5 odst. 2 písm. c)\nČl. 8 odst. 1\nČl. 5 odst. 3\n—\nČl. 5 odst. 4 první věta\nČl. 11 odst. 8\nČl. 5 odst. 4 druhá věta\n—\nČl. 5 odst. 5\n—\nČl. 5 odst. 6\n—\nČl. 5 odst. 7\nČl. 11 odst. 8\nČl. 6 odst. 1 první věta\nČl. 15 odst. 3\nČl. 6 odst. 1 druhá věta\n—\nČl. 6 odst. 2\n—\nČl. 6 odst. 3\nČl. 18 odst. 3\nČl. 6 odst. 4\nČl. 18 odst. 5\nČl. 6 odst. 5\nČl. 18 odst. 9\nČlánek 7\nČl. 16 odst. 1\nČlánek 8\nČl. 20 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 20 odst. 1\nČl. 9 odst. 2\nČlánek 21\nČlánek 10\nČl. 20 odst. 2\nČl. 11 odst. 1\nČl. 17 odst. 1 a 2\nČl. 11 odst. 2\nČl. 20 odst. 1\nČl. 11 odst. 3\nČl. 20 odst. 1\nČl. 11 odst. 4\n—\nČl. 12 odst. 1\nČl. 17 odst. 4\nČl. 12 odst. 2\nČl. 18 odst. 4\nČl. 12 odst. 3\nČl. 18 odst. 5\nČl. 12 odst. 4\nČl. 18 odst. 3 a 4\nČlánek 13\nČl. 20 odst. 3\nČlánek 14\nČl. 20 odst. 4\nČlánek 15\n—\nČl. 16 odst. 1\nČl. 22 odst. 1\nČl. 16 odst. 2\n—\nČl. 16 odst. 3\nČl. 22 odst. 3\nČl. 16 odst. 4\n—\nČl. 16 odst. 5\nČl. 22 odst. 5\nČl. 16 odst. 6\n—\nČl. 16 odst. 7\n—\nČlánek 17\nČlánek 23\nČlánek 18\nČlánek 25\nČlánek 19\nČlánek 25\nČl. 20 odst. 1\nČl. 28 odst. 3\nČl. 20 odst. 2\nČl. 28 odst. 3\nČl. 20 odst. 3\nČl. 28 odst. 1\nČl. 20 odst. 4\nČl. 28 odst. 2\nČl. 20 odst. 5\nČl. 28 odst. 4\nČlánek 21\nČlánek 29\nČlánek 22\nČlánek 24\nČlánek 23\nČlánek 30\nČlánek 24\nČlánek 31\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha III\n—\nPříloha IV\nPříloha IV\nPříloha V\n—\nPříloha VI\nPříloha III\nPříloha VII\nPříloha VI", "summary": "Látky, které poškozují ozonovou vrstvu\nLátky, které poškozují ozonovou vrstvu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (nařízení o ozónu)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, prodej, použití, znovuzískání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek poškozujících ozonovou vrstvu. Stanovuje požadavky pro podávání informací a opatření u výrobků a zařízení, které tyto látky používají. Čtyřikrát bylo nepatrně pozměněno.\nKLÍČOVÉ BODY\nObecně platí zákaz výroby a prodeje regulovaných látek, například halonů (používaných k hašení požárů), methylbromidu (k regulaci škůdců) a hydrochlorfluoruhlovodíků (používaných v chladničkách a klimatizačních systémech), jejichž výroba či používání podléhají regulaci. Za jasných podmínek jsou povoleny určité výjimky: pokud jsou tyto látky používány jako vstupní suroviny*, technologická činidla* nebo látky pro laboratorní a analytická použití. Používání methylbromidu bylo v březnu 2010 zakázáno, s výjimkou karantén v mimořádných situacích, kdy je třeba zabránit šíření nemocí či škůdců. Komise však musí v každém případě udělit dočasné povolení. Za určitých podmínek se smí používat systémy požární ochrany a hasicí přístroje s obsahem halonů. Ve stále větší míře jsou k dispozici náhradní látky, a nařízení (EU) č. 744/2010 proto stanovuje podrobné termíny pro začátek jejich používání. Jedná se o období 2013 až 2040 podle používání halonu. Dovoz a vývoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, jsou v podstatě zakázány. Pokud jsou povoleny, funguje systém licencí. V roce 2013 Komise vytvořila pružnější systém pro halony používané v letadlech. Musí být zavedeny systémy obnovy pro zneškodňování, recyklování nebo regenerování regulovaných látek používaných v chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech, hasicích přístrojích a systémech požární ochrany a zařízeních s obsahem rozpouštědel.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2010.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Nařízení o ozonu (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nVstupní surovina: jakákoli regulovaná látka nebo nová látka, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné.\nTechnologická činidla: regulované látky použité jako chemická technologická činidla pro použití, která jsou uvedena v příloze III.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1–30)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1005/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 12.02.2021"}
{"celex_id": "32009R0401", "reference": "21.5.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 126/13\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 401/2009\nze dne 23. dubna 2009\no Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí\n(kodifikované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (EHS) č. 1210/90 ze dne 7. května 1990 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nSmlouva předvídá další rozvoj a provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí a stanoví cíle a zásady, kterými by se tato politika měla řídit.\n(3)\nPožadavky na ochranu životního prostředí tvoří součást ostatních politik Společenství.\n(4)\nPodle článku 174 Smlouvy má Společenství při přípravě svých činností v oblasti životního prostředí brát v úvahu mimo jiné dostupné vědecké a technické údaje.\n(5)\nShromažďování, zpracování a analýza údajů o životním prostředí na evropské úrovni jsou nezbytné pro získání objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, které umožní Společenství a jeho členským státům přijímat nezbytná opatření na ochranu životního prostředí, posoudit výsledky takových opatření a zajistit, aby veřejnost byla o stavu životního prostředí řádně informována.\n(6)\nVe Společenství i v členských státech již existují instituce poskytující takové informace a služby.\n(7)\nTyto instituce by měly tvořit základ pro Evropskou informační a pozorovací síť pro životní prostředí, kterou má na úrovni Společenství koordinovat Evropská agentura pro životní prostředí.\n(8)\nObecné zásady a omezení, kterými se řídí výkon práva na přístup k dokumentům podle článku 255 Smlouvy, byly stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (5).\n(9)\nAgentura by měla spolupracovat na úrovni Společenství se stávajícími institucemi, jejichž cílem je umožnit Komisi zajištění plného uplatňování právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí.\n(10)\nStatus a struktura agentury by měly odpovídat objektivnímu charakteru jejích předpokládaných výsledků a umožnit jí plnit úkoly v úzké spolupráci se stávajícími vnitrostátními i mezinárodními institucemi.\n(11)\nAgentura by měla mít svou právní nezávislost a udržovat přitom úzké vztahy s institucemi Společenství a členských států.\n(12)\nJe žádoucí, aby agentura byla otevřená i dalším státům, které sdílejí zájem Společenství a členských států na cílech agentury, a to na základě dohod uzavřených mezi těmito státy a Společenstvím,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\n1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro životní prostředí (dále jen „agentura“) a podporuje vytvoření Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí.\n2.   K dosažení cílů ochrany a zlepšení životního prostředí stanovených Smlouvou a navazujícími akčními programy Společenství v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje je nutno, aby agentura a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí poskytly Společenství a členským státům\na)\nobjektivní, spolehlivé a v evropském měřítku srovnatelné informace, které jim umožní přijímat nezbytná opatření na ochranu životního prostředí, posoudit výsledky těchto opatření a zajistit, aby veřejnost byla řádně informována o stavu životního prostředí, a k tomuto účelu\nb)\nnezbytnou vědeckou a technickou podporu.\nČlánek 2\nK dosažení cíle uvedeného v článku 1 má agentura tyto úkoly:\na)\nve spolupráci s členskými státy vytvořit a koordinovat síť uvedenou v článku 4; v této souvislosti je agentura zodpovědná za shromažďování, zpracování a analýzu údajů, zejména v oblastech uvedených v článku 3;\nb)\nposkytovat Společenství a členským státům objektivní informace nezbytné k formulování a provádění spravedlivé a účinné politiky životního prostředí; za tím účelem především poskytovat Komisi informace, které potřebuje k úspěšnému plnění svých úkolů spočívajících ve vymezení, přípravě a vyhodnocení opatření a právních předpisů v oblasti životního prostředí;\nc)\nnapomáhat monitorování opatření v oblasti životního prostředí vhodnou podporou požadavků na podávání zpráv (včetně účasti při sestavování dotazníků, zpracování zpráv členských států a distribuce výsledků), a to v souladu se svým víceletým pracovním programem a s cílem koordinace podávání zpráv;\nd)\nna žádost jednotlivých členských zemí a tam, kde je to v souladu s ročním pracovním programem agentury, udělovat doporučení týkající se vývoje, zavádění a rozšiřování systémů členských států pro monitorování opatření v oblasti životního prostředí za předpokladu, že tyto činnosti neohrozí plnění jiných úkolů stanovených tímto článkem; tato doporučení mohou rovněž obsahovat odborné posudky vypracované na zvláštní žádost členských států;\ne)\nzaznamenávat, třídit a posuzovat údaje o stavu životního prostředí, vypracovávat odborné zprávy o kvalitě a citlivosti životního prostředí a o tlacích na životní prostředí Společenství, stanovovat jednotná kritéria pro posuzování údajů o životním prostředí, která budou používána ve všech členských státech, a dále rozvíjet a podporovat činnost referenčního střediska pro informace o životním prostředí; Komise využije těchto informací pro plnění svých úkolů při zajišťování uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;\nf)\npomoci zajistit, aby údaje o životním prostředí byly na evropské úrovni srovnatelné, a je-li to nezbytné, vhodnými prostředky podpořit zlepšení harmonizace měřicích metod;\ng)\npodporovat začlenění evropských informací o životním prostředí do mezinárodních programů monitorování, jako jsou například programy ustanovené Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami;\nh)\nkaždých pět let uveřejnit zprávu o stavu životního prostředí, o trendech a výhledech v této oblasti a rovněž zprávu zaměřenou na specifické problémy;\ni)\npodporovat rozvoj a využití environmentálních předpovědních metod, aby bylo možné ve správný čas přijímat preventivní opatření;\nj)\npodporovat rozvoj metod posuzování výše škod na životním prostředí a nákladů na předcházení těmto škodám, nákladů na ochranná opatření a na obnovu životního prostředí;\nk)\npodporovat výměnu informací o nejlepších dostupných technologiích pro předcházení škodám na životním prostředí nebo pro jejich omezení;\nl)\nspolupracovat s institucemi a programy uvedenými v článku 15;\nm)\nzajistit šíření spolehlivých a srovnatelných informací o životním prostředí, zejména o jeho stavu, mezi širokou veřejností, a k tomuto účelu podpořit využívání nových technologii pro přenos informací;\nn)\npodporovat Komisi při procesu výměny informací o rozvoji metodik a osvědčených postupů posuzování životního prostředí;\no)\nnapomáhat Komisi při rozšiřování informací o výsledcích příslušných výzkumů v oblasti životního prostředí, a to způsobem, který nejlépe podpoří politiku Komise.\nČlánek 3\n1.   Hlavní oblasti činnosti agentury zahrnují v nejvyšší možné míře vše, co umožňuje shromáždit informace k popisu současného a předvídatelného stavu životního prostředí z následujících hledisek:\na)\nkvalita životního prostředí;\nb)\ntlaky na životní prostředí;\nc)\ncitlivost životního prostředí,\nvčetně uvedení těchto do souladu s udržitelným rozvojem.\n2.   Agentura poskytuje informace, jaké mohou být přímo využity při provádění politiky životního prostředí Společenství.\nPřednost mají následující oblasti činnosti:\na)\nkvalita ovzduší a atmosférické emise;\nb)\nkvalita vody, znečišťující látky a vodní zdroje;\nc)\nstav půdy, živočichů, rostlin a biotopů;\nd)\nvyužití půdy a přírodních zdrojů;\ne)\nnakládání s odpady;\nf)\nhlukové emise;\ng)\nchemické látky nebezpečné pro životní prostředí;\nh)\nochrana moří a pobřežních zón.\nDůležité jsou především informace o přeshraničních jevech, o jevech zasahujících více států či o jevech globálního charakteru.\nV úvahu se vezme rovněž socioekonomický rozměr jevu.\n3.   Při výměně informací může agentura rovněž spolupracovat s jinými subjekty, včetně Evropské sítě pro zavádění a provádění environmentálních právních předpisů (síť IMPEL).\nPři své činnosti se agentura vyvaruje duplicity s již probíhajícími činnostmi jiných orgánů a institucí.\nČlánek 4\n1.   Síť se skládá z\na)\nhlavních složek vnitrostátních informačních sítí;\nb)\nnárodních kontaktních míst;\nc)\ntematických center.\n2.   Členské státy průběžně agenturu informují o hlavních složkách své vnitrostátní informační sítě v oblasti životního prostředí, zejména v prioritních oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2; tento údaj musí obsahovat i výčet institucí, které by podle názoru členského státu mohly přispět k práci agentury s přihlédnutím k potřebě zajištění co možná nejúplnějšího zeměpisného pokrytí území příslušného státu.\nČlenské státy spolupracují ve vhodných případech s agenturou a přispívají k práci Evropské pozorovací a informační sítě pro životní prostředí v souladu s pracovním programem agentury, a to prostřednictvím shromažďování, třídění a analýzy příslušných údajů na celostátní úrovni.\nČlenské státy se při provádění těchto činností mohou rovněž sdružit ke spolupráci na nadnárodní úrovni.\n3.   Členské státy zejména mohou v rámci institucí podle odstavce 2 či jiných organizací zřízených na jejich území označit některou z nich jako „národní kontaktní místo“, které bude koordinovat nebo předávat informace, které mají být na celostátní úrovni poskytnuty agentuře a institucím či orgánům tvořícím součást sítě, včetně tematických center podle odstavce 4.\n4.   Členské státy mohou rovněž do 30. dubna 1994 určit instituce či jiné organizace zřízené na jejich území, které by mohly být speciálně pověřeny spoluprací s agenturou na některých tématech hodných zvláštního zřetele.\nTakto určená instituce by měla být oprávněna k uzavření dohody s agenturou, aby mohla působit jako tematické centrum sítě pro zvláštní úkoly.\nTato centra spolupracují s dalšími institucemi, které jsou součástí sítě.\n5.   Tematická centra určí podle čl. 8 odst. 1 správní rada pro období nepřesahující trvání příslušného víceletého pracovního programu podle čl. 8 odst. 4. Toto určení je však obnovitelné.\n6.   Přidělení zvláštních úkolů tematickým centrům bude uvedeno ve víceletém pracovním programu agentury podle čl. 8 odst. 4.\n7.   Z hlediska víceletého pracovního programu agentura pravidelně přezkoumává složky sítě podle odstavce 2 a provádí změny, o nichž může rozhodnout správní rada, přičemž přihlíží k subjektům nově určeným členskými státy.\nČlánek 5\nAgentura se může s institucemi či orgány uvedenými v článku 4, které jsou součástí sítě, dohodnout na nezbytných ujednáních, především na smlouvách, jež jim umožní úspěšné provedení úkolů, kterými je může pověřit.\nV případě vnitrostátní instituce nebo organizace na jeho území může členský stát určit, že taková ujednání s agenturou budou uzavírána po dohodě s národním kontaktním místem.\nČlánek 6\n1.   Nařízení (ES) č. 1049/2001 se vztahuje na dokumenty agentury.\n2.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou na základě článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy v tomto pořadí.\nČlánek 7\nAgentura má právní subjektivitu. V každém z členských států má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám.\nČlánek 8\n1.   Agentura má správní radu složenou z jednoho zástupce každého členského státu a ze dvou zástupců Komise. Navíc zde může být jeden zástupce každé země, která se činnosti agentury účastní v souladu s příslušnými ustanoveními.\nEvropský parlament navíc určí jako členy správní rady dvě vědecké osobnosti s mimořádnou kvalifikací v oblasti ochrany životního prostředí, které budou vybrány na základě možného osobního přínosu k činnosti agentury.\nKaždý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem.\n2.   Správní rada volí z řad svých členů předsedu na tříleté období a přijímá vlastní jednací řád. Každý člen správní rady má jeden hlas.\nSprávní rada zvolí úřad, který může pověřit výkonnými rozhodnutími podle jí přijatých pravidel.\n3.   Rozhodnutí správní rady vyžadují přijetí dvoutřetinovou většinou jejích členů.\n4.   Správní rada schválí víceletý pracovní program vycházející z prioritních oblastí uvedených v čl. 3 odst. 2, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem ve smyslu článku 9, po konzultaci s vědeckým výborem podle článku 10 a po obdržení stanoviska Komise. Víceletý pracovní program musí obsahovat víceletý odhad rozpočtu, aniž je dotčen postup sestavování ročního rozpočtu Společenství.\n5.   V rámci víceletého programu schvaluje správní rada každoročně pracovní program agentury na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem, po konzultaci s vědeckým výborem a po obdržení stanoviska Komise. Tento program může být v průběhu roku týmž postupem upraven.\n6.   Správní rada přijme výroční zprávu o činnosti agentury a do 15. června ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům.\n7.   Agentura předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.\nČlánek 9\n1.   V čele agentury stojí výkonný ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise na pětileté období, které je obnovitelné.\nVýkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.\nVýkonný ředitel odpovídá za\na)\nřádnou přípravu a provádění rozhodnutí a programů přijatých správní radou;\nb)\nběžnou správu agentury;\nc)\nplnění úkolů uvedených v článcích 12 a 13;\nd)\npřípravu a zveřejnění zpráv podle čl. 2 písm. h);\ne)\nvšechny otázky týkající se zaměstnanců a za plnění úkolů uvedených v čl. 8 odst. 4 a 5.\nPro účely jmenování vědeckých pracovníků agentury si výkonný ředitel vyžádá stanovisko vědeckého výboru podle článku 10.\n2.   Výkonný ředitel za svou činnost odpovídá správní radě.\nČlánek 10\n1.   Správní radě a výkonnému řediteli pomáhá v činnosti vědecký výbor, který předkládá své stanovisko v případech stanovených tímto nařízením a k jakýmkoli vědeckým záležitostem týkajícím se činnosti agentury, které mu může předložit správní rada nebo ředitel.\nStanoviska vědeckého výboru se zveřejní.\n2.   Vědecký výbor je složen ze členů s mimořádnou kvalifikací v oblasti životního prostředí, které jmenuje správní rada na čtyřleté období s možností opakovaného jmenování na další čtyři roky, s přihlédnutím kromě jiného i k vědeckým oblastem, které by měly být ve výboru zastoupeny z hlediska pomoci agentuře při výkonu její činnosti. Činnost vědeckého výboru se řídí jednacím řádem podle čl. 8 odst. 2.\nČlánek 11\n1.   Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se vypracuje odhad příjmů a výdajů agentury a je zapsán do rozpočtu agentury.\n2.   Rozpočet je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.\n3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury se skládají z dotace Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství a z plateb poskytovaných za prováděné služby.\n4.   Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje související se smlouvami uzavřenými s institucemi nebo orgány, které jsou součástí sítě, a s třetími stranami.\nČlánek 12\n1.   Každý rok správní rada na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem sestaví odhad příjmů a výdajů agentury na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje plán pracovních míst, předá správní rada Komisi nejpozději do 31. března.\n2.   Komise předá odhad Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropských společenství.\n3.   Komise na základě odhadu zapíše do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu, a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.\n4.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu.\nRozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.\n5.   Rozpočet přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropských společenství s konečnou platností. V případě potřeby se příslušně upraví.\n6.   Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu každý svůj záměr na provedení projektu, který by mohl mít značný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména pokud jde o projekty týkající se nemovitostí, jako například pronájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.\nPokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.\nČlánek 13\n1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.\n2.   Do 1. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6).\n3.   Do 31. března následujícího rozpočtového roku účetní Komise předá prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.\n4.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.\n5.   Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.\n6.   Do 1. července následujícího rozpočtového roku výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.\n7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.\n8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.\n9.   Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.\n10.   Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.\nČlánek 14\nSprávní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.\nČlánek 15\n1.   Agentura aktivně vyhledává možnosti spolupráce s dalšími institucemi a programy Společenství, obzvláště se Společným výzkumným střediskem, se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) a s výzkumnými a vývojovými programy Společenství v oblasti životního prostředí, jmenovitě:\na)\nspolupráce se Společným výzkumným střediskem zahrnující především úkoly stanovené v bodu A přílohy I;\nb)\nkoordinace s Eurostatem a se statistickým programem Evropských společenství řídící se postupem uvedeným v bodě B přílohy I.\n2.   Agentura aktivně spolupracuje rovněž s dalšími subjekty, jako jsou Evropská agentura pro výzkum vesmíru, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rada Evropy, Mezinárodní energetická agentura, Organizace spojených národů a její specializované agentury, především pak Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Světová meteorologická organizace a Mezinárodní agentura pro atomovou energii.\n3.   V zemích, které nejsou členy Společenství, může agentura spolupracovat v oblastech všeobecného zájmu s institucemi, které mohou poskytovat údaje, informace, odborné posudky, metodiky shromažďování, analýzy a posuzování údajů, jež jsou předmětem oboustranného zájmu a jsou nezbytné pro úspěšné ukončení prací agentury.\n4.   Spolupráce podle odst. 1, 2 a 3 musí brát v úvahu zejména potřebu vyhnout se jakékoli duplicitě činností.\nČlánek 16\nNa agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.\nČlánek 17\nZaměstnanci agentury podléhají nařízením a předpisům použitelným pro úředníky a další zaměstnance Evropských společenství.\nVe vztahu ke svým zaměstnancům uplatňuje agentura pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování.\nSe souhlasem Komise přijme správní rada příslušné prováděcí předpisy.\nČlánek 18\n1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právním předpisem, kterým se řídí příslušná smlouva. Soudnímu dvoru náleží soudní pravomoc podle rozhodčí doložky smlouvy, kterou agentura uzavřela.\n2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami právních řádů členských států škody, které agentura nebo její zaměstnanci způsobili při plnění svých povinností.\nSoudní dvůr má pravomoc rozhodovat o sporech týkajících se náhrady takových škod.\n3.   Osobní odpovědnost zaměstnanců ve vztahu k agentuře se řídí ustanoveními použitelnými pro zaměstnance agentury.\nČlánek 19\nAgentura je otevřena zemím, které nejsou členy Společenství, avšak sdílejí zájmy Společenství a členských států týkající se cílů agentury, a to na základě dohod uzavřených mezi nimi a Společenstvím postupem podle článku 300 Smlouvy.\nČlánek 20\nNařízení (EHS) č. 1210/90 ve znění nařízení uvedených v příloze II se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.\nČlánek 21\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 23. dubna 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nP. NEČAS\n(1)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 86.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. února 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2009.\n(3)  Úř. věst. L 120, 11.5.1990, s. 1.\n(4)  Viz příloha II.\n(5)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(6)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.\nPŘÍLOHA I\nA.\nSpolupráce se Společným výzkumným střediskem\n—\nHarmonizace měřicích metod v oblasti životního prostředí (1).\n—\nVzájemná kalibrace přístrojů (1).\n—\nNormalizace formátů dat.\n—\nVývoj nových měřicích metod a přístrojů pro oblast životního prostředí.\n—\nJiné úkoly podle dohody mezi výkonným ředitelem agentury a generálním ředitelem Společného výzkumného střediska.\nB.\nSpolupráce se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat)\n1.\nAgentura v nejvyšší možné míře využije informace shromážděné oficiálními statistickými službami Společenství. Tyto informace jsou výsledkem činnosti Eurostatu a vnitrostátních statistických služeb týkajících se shromažďování, hodnocení a šíření socioekonomických statistických údajů, včetně účetních a dalších souvisejících informací vnitrostátní povahy.\n2.\nStatistický program pro oblast životního prostředí se dohodne mezi výkonným ředitelem agentury a generálním ředitelem Eurostatu a předloží se za účelem schválení správní radě agentury a Výboru pro statistický program.\n3.\nStatistický program se připravuje a provádí v rámci vytvořeném mezinárodními statistickými orgány, jako jsou Komise pro statistiku OSN, Konference evropských statistiků a OECD.\n(1)  Spolupráce v těchto oblastech bere zřetel též na činnost Ústavu pro referenční materiály a měření.\nPŘÍLOHA II\nZrušené nařízení a seznam jeho následných změn\n(uvedené v článku 20)\nNařízení Rady (EHS) č. 1210/90\n(Úř. věst. L 120, 11.5.1990, s. 1)\nNařízení Rady (ES) č. 933/1999\n(Úř. věst. L 117, 5.5.1999, s. 1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1641/2003\n(Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 1)\nPŘÍLOHA III\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (EHS) č. 1210/90\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 2 návětí\nČl. 1 odst. 2 návětí\nČl. 1 odst. 2 první odrážka\nČl. 1 odst. 2 písm. a)\nČl. 1 odst. 2 druhá odrážka\nČl. 1 odst. 2 písm. b)\nČl. 2 návětí\nČl. 2 návětí\nČl. 2 bod i)\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod ii) první odrážka\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod ii) druhá odrážka\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 bod ii) třetí odrážka\nČl. 2 písm. d)\nČl. 2 bod iii)\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod iv)\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod v)\nČl. 2 písm. g)\nČl. 2 bod vi)\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 bod vii)\nČl. 2 písm. i)\nČl. 2 bod viii)\nČl. 2 písm. j)\nČl. 2 bod ix)\nČl. 2 písm. k)\nČl. 2 bod x)\nČl. 2 písm. l)\nČl. 2 bod xi)\nČl. 2 písm. m)\nČl. 2 bod xii)\nČl. 2 písm. n)\nČl. 2 bod xiii)\nČl. 2 písm. o)\nČl. 3 odst. 1 návětí\nČl. 3 odst. 1 návětí\nČl. 3 odst. 1 bod i)\nČl. 3 odst. 1 písm. a)\nČl. 3 odst. 1 bod ii)\nČl. 3 odst. 1 písm. b)\nČl. 3 odst. 1 bod iii)\nČl. 3 odst. 1 písm. c)\nČl. 3 odst. 1 závěrečná slova\nČl. 3 odst. 1 závěrečná slova\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec\nČl. 3 odst. 2 první pododstavec\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec návětí\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec návětí\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. a)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. b)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec třetí odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. c)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. d)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec pátá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. e)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec šestá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. f)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec sedmá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. g)\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec osmá odrážka\nČl. 3 odst. 2 druhý pododstavec písm. h)\nČl. 3 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 3 odst. 2 třetí pododstavec\nČl. 3 odst. 2 čtvrtý pododstavec\nČl. 3 odst. 2 čtvrtý pododstavec\nČl. 3 odst. 3\nČl. 3 odst. 3\nČl. 4 odst. 1 návětí\nČl. 4 odst. 1 návětí\nČl. 4 odst. 1 první odrážka\nČl. 4 odst. 1 písm. a)\nČl. 4 odst. 1 druhá odrážka\nČl. 4 odst. 1 písm. b)\nČl. 4 odst. 1 třetí odrážka\nČl. 4 odst. 1 písm. c)\nČl. 4 odst. 2 první pododstavec, od „aby“ do „prostředí“\n—\nČl. 4 odst. 2 první pododstavec, od „zejména“ do „státu“\nČl. 4 odst. 2 první pododstavec závěrečná slova\nČl. 4 odst. 2 druhý pododstavec\nČl. 4 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 4 odst. 4 první, druhý a třetí pododstavec\nČl. 4 odst. 5 první pododstavec\n—\nČl. 4 odst. 5 druhý pododstavec\nČl. 4 odst. 5\nČl. 4 odst. 6 a 7\nČl. 4 odst. 6 a 7\nČlánek 5\nČl. 5 první a druhý pododstavec\nČl. 6 odst. 1\nČl. 6 odst. 1\nČl. 6 odst. 2\n—\nČl. 6 odst. 3\nČl. 6 odst. 2\nČlánky 7 a 8\nČlánky 7 a 8\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec první věta\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec druhá věta\nČl. 9 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec návětí\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec návětí\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec první odrážka\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec písm. a)\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec písm. b)\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec třetí odrážka\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec písm. c)\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec čtvrtá odrážka\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec písm. d)\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec pátá odrážka\nČl. 9 odst. 1 třetí pododstavec písm. e)\nČl. 9 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 9 odst. 1 čtvrtý pododstavec\nČl. 9 odst. 2\nČl. 9 odst. 2\nČlánek 10\nČlánek 10\nČlánek 11\nČlánek 11\nČlánek 12\nČlánek 12\nČlánek 13\nČlánek 13\nČlánek 14\nČlánek 14\nČl. 15 odst. 1 návětí\nČl. 15 odst. 1 návětí\nČl. 15 odst. 1 první odrážka\nČl. 15 odst. 1 písm. a)\nČl. 15 odst. 1 druhá odrážka\nČl. 15 odst. 1 písm. b)\nČl. 15 odst. 2\nČl. 15 odst. 2\nČl. 15 odst. 2a\nČl. 15 odst. 3\nČl. 15 odst. 3\nČl. 15 odst. 4\nČlánek 16\nČlánek 16\nČlánek 17\nČlánek 17\nČlánek 18\nČlánek 18\nČlánek 19\nČlánek 19\nČlánek 20\n—\n—\nČlánek 20\nČlánek 21\nČlánek 21\nPříloha\nPříloha I\n—\nPříloha II\n—\nPříloha III", "summary": "Evropská agentura pro životní prostředí - informace a monitorování\nEvropská agentura pro životní prostředí - informace a monitorování\nNařízení (ES) č. 401/2009 - Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení popisuje cíle a úkoly Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (EIONET). Ty jim umožňují poskytovat informace, které pomáhají při utváření politik EU v oblasti životního prostředí.\nKLÍČOVÉ BODY\nEEA je agentura EU, jejímž cílem je chránit a zlepšovat životní prostředí a podporovat udržitelný rozvoj. Za tím účelem poskytuje objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace, aby:\n—\nbyla přijímána opatření na ochranu životního prostředí,\n—\nbyly hodnoceny výsledky těchto opatření,\n—\nveřejnost byla neustále informována o stavu životního prostředí a\n—\nzemě EU měly nezbytnou technickou a vědeckou podporu.\nAgentura má tyto hlavní úkoly:\n—\nshromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje, aby EU poskytovala objektivní informace potřebné pro tvorbu efektivních politik v oblasti životního prostředí,\n—\nnapomáhat monitorování opatření v oblasti životního prostředí,\n—\ntřídit a posuzovat údaje o stavu životního prostředí a informovat o nich veřejnost,\n—\nzajišťovat, aby údaje byly srovnatelné na evropské úrovni,\n—\npodporovat začlenění evropských informací o životním prostředí do mezinárodních programů monitorování, jako jsou například programy Organizace spojených národů,\n—\npodporovat rozvoj metod posuzování výše škod na životním prostředí a nákladů na předcházení těmto škodám, nákladů na ochranná opatření a na obnovu životního prostředí,\n—\npodporovat výměnu informací o nejlepších dostupných technologiích pro předcházení škodám na životním prostředí nebo pro jejich omezení a\n—\njednou za pět let uveřejnit zprávu o stavu životního prostředí, o trendech a výhledech v této oblasti.\nShromažďované informace pokrývají tyto oblasti:\n—\nkvalita ovzduší a hlukové znečištění,\n—\nkvalita vody,\n—\nstav půdy, živočichů a rostlin,\n—\nvyužití půdy a přírodních zdrojů,\n—\nnakládání s odpady,\n—\nchemické látky,\n—\nochrana moří a pobřežních zón a\n—\nzměna klimatu a přizpůsobení se této změně.\nSprávní rada EEA se skládá z jednoho zástupce každé členských zemí a ze dvou zástupců Evropské komise a dvou vědeckých odborníků, které jmenuje Evropský parlament. Za každodenní řízení zodpovídá výkonný ředitel.\nEEA spolupracuje s dalšími institucemi EU a mezinárodními subjekty, jako je Statistický úřad EU (Eurostat) a Společné výzkumné středisko Evropské unie, s Programem OSN pro životní prostředí a se Světovou zdravotnickou organizací.\nEIONET, kterou koordinuje EEA, je informační síť EU zaměřená na otázky životního prostředí. Má zastoupení ve všech zemích EU, jakož i na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a Turecku.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\nOd 10. června 2009.\nKONTEXT\nInternetová stránka Evropské agentury pro životní prostředí.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 401/2009\n10. 6. 2009\n-\nÚř. věst. L 126, 21. 5. 2009, s. 13-22.\nPoslední aktualizace 22.09.2015"}
{"celex_id": "32009R1221", "reference": "22.12.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 342/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1221/2009\nze dne 25. listopadu 2009\no dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nČlánek 2 Smlouvy stanoví, že Společenství má mimo jiné za úkol podporovat v celém Společenství trvalý růst.\n(2)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (4) uvádí zlepšení spolupráce a partnerství s podniky jako jeden ze strategických přístupů k naplnění environmentálních cílů. Jeho nedílnou součástí jsou dobrovolné závazky. V této souvislosti se považuje za nezbytné podporovat širší zapojení do systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a rozvíjet podněty k tomu, aby organizace zveřejňovaly pečlivě vypracované a nezávisle ověřené zprávy o vlivu činnosti organizace na životní prostředí nebo udržitelný rozvoj.\n(3)\nSdělení Komise ze dne 30. dubna 2007 o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období uznává, že je třeba zlepšit fungování dobrovolných nástrojů, které byly vytvořeny pro průmyslová odvětví, a že tyto nástroje mají velké možnosti, které však nebyly plně rozvinuty. Vyzývá Komisi k přezkumu těchto nástrojů, aby podpořila jejich zavádění a snížila administrativní zátěž při jejich řízení.\n(4)\nVe sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku se uvádí, že systém EMAS pomáhá společnostem optimalizovat jejich výrobní procesy a zároveň snižovat dopady na životní prostředí a efektivněji využívat zdroje.\n(5)\nZa účelem podpory jednotného přístupu k právním nástrojům vytvářeným na úrovni Společenství v oblasti ochrany životního prostředí by měla Komise a členské státy zvážit, jak lze při tvorbě právních předpisů zohlednit registraci v systému EMAS nebo jak může být tato registrace použita jako nástroj při prosazování právních předpisů. S cílem zvýšit přitažlivost systému EMAS pro organizace by Komise a členské státy měly rovněž systém EMAS zohlednit ve své politice zadávání veřejných zakázek, a případně odkazovat na systém EMAS nebo na rovnocenné systémy environmentálního řízení jako na podmínky plnění u smluv o poskytování prací a služeb.\n(6)\nČlánek 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (5) stanoví, že Komise má přezkoumat systém EMAS s ohledem na zkušenosti získané během jeho fungování a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě vhodné změny.\n(7)\nEnvironmentální řízení, včetně řízení v rámci systému EMAS podle nařízení (ES) č. 761/2001 prokázala svou účinnost při zlepšování vlivu činnosti organizací na životní prostředí. Pro dosažení celkově lepšího působení na životní prostředí je však třeba zvýšit počet organizací, které se systému účastní. Zkušenosti získané při uplatňování uvedeného nařízení by se proto měly využít pro zvýšení schopnosti systému EMAS dosáhnout zlepšení celkového vlivu činnosti organizací na životní prostředí.\n(8)\nOrganizace by měly být podněcovány k dobrovolné účasti v systému EMAS, z níž mohou získat přidanou hodnotu, pokud jde o regulační kontrolu, úsporu nákladů a obraz, který si o nich utvoří veřejnost, pokud budou moci prokázat, že došlo ke zlepšení vlivu jejich činnosti na životní prostředí.\n(9)\nSystém EMAS by měl být dostupný ve Společenství i mimo něj všem organizacím, jejichž činnosti mají dopad na životní prostředí. Měl by těmto organizacím poskytovat prostředek ke zvládnutí tohoto dopadu a ke zlepšení celkového vlivu činnosti těchto organizací na životní prostředí.\n(10)\nK účasti v systému EMAS by měly být podněcovány zejména malé organizace. Jejich účast by měla být podporována usnadněním přístupu k informacím, ke stávajícím podpůrným fondům a k veřejným institucím, jakož i vytvořením nebo podporou opatření týkajících se technické pomoci.\n(11)\nOrganizacím, ve kterých jsou zavedeny jiné systémy environmentálního řízení, by měl být v případě jejich zájmu o systém EMAS umožněn co nejsnadnější přechod na tento systém. Přitom je třeba zvážit vazby na jiné systémy environmentálního řízení.\n(12)\nOrganizace s místy v jednom nebo více členských státech by měly mít možnost registrovat všechna nebo některá svá místa v rámci jediné registrace.\n(13)\nJe třeba posílit mechanismus, který zjišťuje, zda organizace dodržuje veškeré příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí, s cílem zvýšit důvěryhodnost systému EMAS a umožnit především členským státům snížit deregulací nebo úlevami z právních požadavků administrativní zátěž registrovaných organizací.\n(14)\nDo zavádění systému EMAS by se měli zapojit zaměstnanci a pracovníci dané organizace, neboť se tím zvýší jejich uspokojení z práce i znalost problematiky týkající se životního prostředí, která může být dále využita v pracovním prostředí i mimo něj.\n(15)\nLogo systému EMAS by mělo být pro organizace přitažlivým komunikačním a marketingovým nástrojem, který zvýší informovanost kupujících a jiných zúčastněných osob o tomto systému. Pravidla pro použití loga EMAS by měla být zjednodušena tím, že se použije jednotné logo, a měla by být odstraněna stávající omezení kromě těch, která se týkají výrobku a obalu. Nemělo by docházet k záměně se značkami ekologicky šetrných výrobků.\n(16)\nNáklady a poplatky za registraci v systému EMAS by měly být přiměřené a úměrné velikosti organizace a činnosti, kterou vykonávají příslušné orgány. Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu uvedená ve Smlouvě, je třeba zvážit, zda by se na malé organizace mohlo vztahovat osvobození od poplatků nebo jejich snížení.\n(17)\nOrganizace by měly vypracovávat a zveřejňovat pravidelná environmentální prohlášení, která by veřejnosti a dalším zainteresovaným osobám poskytly informace o dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí a vlivu činnosti těchto organizací na životní prostředí.\n(18)\nAby se zajistila relevance a srovnatelnost těchto informací, měly by být zprávy o vlivu činnosti organizací na životní prostředí podávány na základě obecných odvětvových indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí na úrovni procesů a výrobků s použitím vhodných srovnání a měřítek. Organizacím by to mělo umožnit snáze porovnat vliv své činnosti na životní prostředí v různých vykazovaných obdobích a oproti jiným organizacím.\n(19)\nNa základě výměny informací a spolupráce členských států je třeba vypracovat referenční dokumenty, které by pro konkrétní odvětví obsahovaly osvědčené environmentální postupy, jakož i indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí. Uvedené dokumenty by organizacím měly v daném odvětví umožnit, aby se lépe zaměřily na nejdůležitější environmentální aspekty.\n(20)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (6), organizuje akreditaci na vnitrostátní a evropské úrovni a stanoví pro ni celkový rámec. Toto nařízení by mělo uvedená pravidla v nezbytné míře doplňovat a rovněž přihlížet ke zvláštním rysům systému EMAS, zejména k potřebě zajistit jeho vysokou důvěryhodnost ve vztahu k zúčastněným osobám, především z řad členských států, a případně by mělo stanovit konkrétnější pravidla. Ustanovení týkající se systému EMAS by měla zajistit odbornou způsobilost environmentálních ověřovatelů a její soustavné zvyšování, a to na základě stanovení nezávislého a neutrálního akreditačního systému a systému udělování licencí, školení a vhodného dohledu nad jejich činností, aby byla zajištěna transparentnost a důvěryhodnost organizací, které se účastní systému EMAS.\n(21)\nPokud se členský stát rozhodne nepoužívat akreditaci pro systém EMAS, měl by se použít čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 765/2008.\n(22)\nPropagační a podpůrné činnosti by měly být prováděny členskými státy i Komisí.\n(23)\nAniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu uvedená ve Smlouvě, členské státy by měly registrovaným organizacím nabídnout podpůrná opatření, jakými jsou například přístup k financování nebo daňové pobídky v rámci systémů na podporu zlepšování vlivu činnosti průmyslu na životní prostředí, pokud budou organizace moci prokázat, že došlo ke zlepšení vlivu jejich činnosti na životní prostředí.\n(24)\nČlenské státy a Komise by měly vypracovat a provést zvláštní opatření s cílem dosáhnout větší účasti zejména malých organizací v systému EMAS.\n(25)\nV zájmu zajištění harmonizovaného uplatňování tohoto nařízení by Komise měla na základě programu priorit vypracovat odvětvové referenční dokumenty pro oblast, na kterou se uvedené nařízení vztahuje.\n(26)\nToto nařízení by mělo být případně přezkoumáno s ohledem na získané zkušenosti do pěti let od jeho vstupu v platnost.\n(27)\nTímto nařízením se nahrazuje nařízení (ES) č. 761/2001, které by proto mělo být zrušeno.\n(28)\nDále by se již neměla používat doporučení Komise 2001/680/ES ze dne 7. září 2001 o zásadách provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (7) a doporučení Komise 2003/532/ES ze dne 10. července 2003 o zásadách provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) týkající se výběru a použití indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí (8), neboť se nahrazují tímto nařízením a jejich užitečné prvky jsou do tohoto nařízení zařazeny.\n(29)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření jediného důvěryhodného systému a zamezení vytváření různých vnitrostátních systémů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodů jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(30)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).\n(31)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení postupů pro vzájemné hodnocení příslušných orgánů, k vytvoření odvětvových referenčních dokumentů, k uznávání stávajících systémů environmentálního řízení nebo jejich části, pokud jde o jejich soulad s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení, jakož i ke změně příloh I až VIII. Jelikož mají uvedená opatření obecný význam a jejich účelem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové, jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(32)\nVzhledem k tomu, že trvá určitou dobu, než se zajistí rámec pro řádné fungování tohoto nařízení, členské státy by měly mít k dispozici lhůtu dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost na to, aby v souladu s odpovídajícími ustanoveními tohoto nařízení upravily postupy, kterými se řídí akreditační orgány a příslušné orgány. V této dvanáctiměsíční lhůtě by měly být akreditační orgány a příslušné orgány oprávněny dále uplatňovat postupy stanovené nařízením (ES) č. 761/2001,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nCíl\nZřizuje se systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (dále jen „systém EMAS“) umožňující dobrovolnou účast organizací usazených ve Společenství nebo mimo něj.\nCílem systému EMAS jako důležitého nástroje akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku je pomáhat průběžně zlepšovat vliv činnosti organizací na životní prostředí tím, že se vytvoří a zavedou systémy environmentálního řízení, jejichž výkon je systematicky, objektivně a pravidelně hodnocen, že jsou poskytovány informace o vlivu činnosti organizace na životní prostředí, že probíhá otevřený dialog s veřejností a ostatními zainteresovanými osobami, jakož i tím, že se do těchto aktivit aktivně zapojí zaměstnanci daných organizací a jsou pořádány vhodné vzdělávací aktivity.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí\n1)\n„environmentální politikou“ celkové záměry a směřování organizace, pokud jde o vliv její činnosti na životní prostředí, které byly formálně stanoveny nejvyšším vedením organizace, včetně dodržování všech příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí, a rovněž závazek neustále zlepšovat vliv činnosti organizace na životní prostředí. Environmentální politika tvoří rámec pro činnost organizace a pro stanovení obecných a specifických environmentálních cílů;\n2)\n„vlivem činnosti organizace na životní prostředí“ měřitelné výsledky řízení organizace, pokud jde o environmentální aspekty;\n3)\n„dodržováním právních předpisů“ úplné uplatňování příslušných právních požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí, včetně podmínek udělených povolení;\n4)\n„environmentálním aspektem“ prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který má nebo může mít dopad na životní prostředí;\n5)\n„významným environmentálním aspektem“ environmentální aspekt, který má nebo může mít významný dopad na životní prostředí;\n6)\n„přímým environmentálním aspektem“ environmentální aspekt související s činnostmi, výrobky a službami organizace, nad kterými má tato organizace přímou kontrolu;\n7)\n„nepřímým environmentálním aspektem“ environmentální aspekt, který může být výsledkem vzájemného působení organizace a třetích osob a může být v přiměřené míře ovlivněn organizací;\n8)\n„dopadem na životní prostředí“ jakákoli změna životního prostředí jak negativní, tak pozitivní, zcela nebo částečně vyplývající z činností, výrobků nebo služeb organizace;\n9)\n„environmentálním přezkumem“ počáteční komplexní analýza environmentálních aspektů činností, výrobků a služeb organizace a jejich dopadů a vlivu na životní prostředí;\n10)\n„environmentální programem“ popis opatření, odpovědností a prostředků učiněných nebo plánovaných k dosažení obecných a specifických environmentálních cílů a lhůty pro dosažení těchto cílů;\n11)\n„obecným environmentálním cílem“ celkový environmentální cíl vyplývající z environmentální politiky, jehož dosažení si organizace sama stanoví a který je pokud možno kvantifikován;\n12)\n„specifickým environmentálním cílem“ podrobný požadavek na činnost organizace, který vyplývá ze stanovených obecných environmentálních cílů, který se uplatňuje v organizaci nebo její části a který je třeba jej stanovit a splnit pro dosažení těchto obecných cílů;\n13)\n„systémem environmentálního řízení“ ta část celkového systému řízení, která zahrnuje organizační strukturu, plánování, odpovědnosti, techniky, postupy, procesy a zdroje pro rozvoj, provádění, dosažení, přezkum a udržování environmentální politiky a řízení environmentálních aspektů;\n14)\n„osvědčenými postupy pro environmentální řízení“ nejúčinnější způsob, jak v organizacích v příslušném odvětví zavést systém environmentálního řízení, který může vést v daných hospodářských a technických podmínkách k nejlepšímu vlivu činnosti organizace na životní prostředí;\n15)\n„podstatnou změnou“ změna ve fungování, struktuře, správě, postupech, činnosti, výrobcích nebo službách organizace, pokud tato změna má nebo může mít významný dopad na systém environmentálního řízení v této organizaci, na životní prostředí jako takové nebo na lidské zdraví;\n16)\n„interním environmentálním auditem“ systematické, zdokumentované, pravidelné a objektivní hodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí, systému řízení a postupů pro ochranu životního prostředí;\n17)\n„auditorem“ jednotlivec nebo skupina jednotlivců, která je součástí dané organizace, nebo fyzická či právnická osoba odlišná od organizace, jednající jejím jménem, která hodnotí zejména stávající systém environmentálního řízení a zjišťuje soulad s environmentální politikou a programem organizace, včetně dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životného prostředí;\n18)\n„environmentálním prohlášením“ ucelené informace pro veřejnost a jiné zainteresované osoby, pokud jde o\na)\nstrukturu a činnost organizace;\nb)\nenvironmentální politiku a systém environmentálního řízení v organizaci;\nc)\nenvironmentální aspekty organizace a dopady její činnosti na životní prostředí;\nd)\nenvironmentální program, obecné a specifické environmentální cíle organizace;\ne)\nvliv činnosti organizace na životní prostředí a dodržování příslušných právních povinností týkajících se životního prostředí uvedených v příloze IV;\n19)\n„aktualizovaným environmentálním prohlášením“ ucelené informace pro veřejnost a jiné zainteresované osoby, které obsahují aktualizace posledního schváleného environmentálního prohlášení týkající se výhradně vlivu činnosti organizace na životní prostředí a dodržování příslušných povinností vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí uvedených v příloze IV;\n20)\n„environmentálním ověřovatelem“\na)\nsubjekt posuzování shody ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008, který získal akreditaci podle tohoto nařízení, nebo jakékoli sdružení či seskupení těchto subjektů, nebo\nb)\njakákoli fyzická či právnická osoba, která získala licenci k provádění ověřování a schvalování podle tohoto nařízení, nebo jakékoli sdružení či seskupení těchto osob;\n21)\n„organizací“ společnost, korporace, firma, podnik, orgán nebo instituce, usazená ve Společenství nebo mimo něj, jejich část nebo kombinace, která je či není právnickou osobou, veřejná nebo soukromá, která má svou vlastní funkční strukturu a správu;\n22)\n„místem“ určitá lokalita, která podléhá kontrole určité organizace a na které probíhají činnosti, vyrábějí se výrobky a poskytují se služby, včetně veškeré infrastruktury, vybavení a materiálu; místo představuje nejmenší jednotku, kterou je možno registrovat;\n23)\n„uskupením organizací“ skupina nezávislých organizací, které navzájem spojuje zeměpisná blízkost nebo obchodní činnost a které společně zavádějí systém environmentálního řízení;\n24)\n„ověřováním“ postup posuzování shody, který provádí environmentální ověřovatel, aby prokázal, zda environmentální přezkum, environmentální politika, systém environmentálního řízení nebo interní environmentální audit a jejich zavedení v dané organizaci splňují požadavky tohoto nařízení;\n25)\n„schválením“ potvrzení vydané environmentálním ověřovatelem, který ověřil, že informace a údaje v environmentálním prohlášení organizace a aktualizovaném environmentálním prohlášení jsou spolehlivé, důvěryhodné a správné a vyhovují požadavkům stanoveným v tomto nařízení;\n26)\n„donucovacími orgány“ příslušné orgány určené členskými státy, které mají zjišťovat, zamezovat a prošetřovat porušení příslušných právních předpisů týkajících se životního prostředí a v případě nutnosti přijmout donucovací opatření;\n27)\n„indikátorem vlivu činnosti organizace na životní prostředí“ konkrétní vyjádření, které umožňuje změřit vliv činnosti organizace na životní prostředí;\n28)\n„malými organizacemi“\na)\nmikropodniky, malé a střední podniky vymezené v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (10) nebo\nb)\nmístní orgány spravující méně než 10 000 obyvatel nebo jiné orgány veřejné moci zaměstnávající méně než 250 osob a s ročním rozpočtem do 50 milionů EUR nebo roční rozvahou do 43 milionů EUR, včetně všech těchto subjektů:\ni)\nvlád či jiných orgánů veřejné správy nebo veřejných poradních orgánů na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni,\nii)\nfyzických nebo právnických osob, které vykonávají funkci ve veřejné správě podle vnitrostátního práva, včetně zvláštních povinností, činností nebo služeb souvisejících se životním prostředím, a\niii)\nfyzických nebo právnických osob, které jsou veřejně odpovědné nebo vykonávají funkci nebo poskytují veřejné služby ve vztahu k životnímu prostředí a jsou řízeny subjektem nebo osobou uvedenou v písmeni b);\n29)\n„společnou registrací“ jediná registrace všech nebo několika míst organizace s místy v jednom či více členských státech nebo ve třetích zemích;\n30)\n„akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán stanovený podle článku 4 nařízení (ES) č. 765/2008, který provádí akreditaci environmentálních ověřovatelů a dohled nad environmentálními ověřovateli;\n31)\n„licenčním orgánem“ orgán stanovený podle čl. 5 odst. 2 nařízení ES) č. 765/2008, který vydává licence environmentálním ověřovatelům a provádí dohled nad environmentálními ověřovateli.\nKAPITOLA II\nREGISTRACE ORGANIZACÍ\nČlánek 3\nUrčení příslušného orgánu\n1.   Žádosti o registraci organizací z jednoho členského státu se podávají příslušnému orgánu v daném členském státě.\n2.   Organizace s místy v jednom nebo více členských státech nebo třetích zemích může požádat o jedinou společnou registraci všech nebo některých těchto míst.\nŽádosti o jedinou společnou registraci se podávají u příslušného orgánu členského státu, v němž se nachází sídlo organizace nebo správní ústředí určené pro účely tohoto odstavce.\n3.   Organizace mimo Společenství podávají žádosti o registraci, včetně společných registrací, u nichž se všechna místa nacházejí mimo Společenství, kterémukoli příslušnému orgánu v členských státech, které umožňují registraci organizací mimo Společenství v souladu s čl. 11 odst. 1 druhým pododstavcem.\nTyto organizace zajistí, aby environmentální ověřovatel, který bude provádět ověřování a schvalovat systém environmentálního řízení v dané organizaci, byl akreditován nebo byl držitelem licence v členském státě, v němž organizace žádá o registraci.\nČlánek 4\nPříprava registrace\n1.   Organizace, které se hodlají poprvé zaregistrovat,\na)\nprovedou u všech environmentálních aspektů organizace environmentální přezkum podle požadavků stanovených v příloze I a v bodě A.3.1 přílohy II;\nb)\ns ohledem na výsledky environmentálního přezkumu vypracují a zavedou systém environmentálního řízení, který zahrne všechny požadavky uvedené v příloze II a zohlední osvědčené postupy environmentálního řízení pro příslušné odvětví uvedené v čl. 46 odst. 1 písm. a), jsou-li tyto postupy k dispozici;\nc)\nprovedou interní audit v souladu s požadavky uvedenými v bodě A.5.5 přílohy II a v příloze III;\nd)\npřipraví environmentální prohlášení v souladu s přílohou IV. Při posouzení vlivu činnosti organizace na životní prostředí se přihlíží k odvětvovým referenčním dokumentům podle článku 46, jsou-li tyto dokumenty pro konkrétní odvětví k dispozici.\n2.   Organizace mohou využít pomoci uvedené v článku 32, která je poskytována v členském státě, v němž organizace žádá o registraci.\n3.   Organizace, které mají certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný v souladu s čl. 45 odst. 4, nejsou povinny provádět ty části přezkumu, u nichž bylo uznáno, že jsou rovnocenné s tímto nařízením.\n4.   Organizace poskytnou materiály a dokumenty, které prokazují, že organizace dodržuje veškeré požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů týkajících se životního prostředí.\nOrganizace mohou v souladu s článkem 32 požádat příslušný donucovací orgán nebo orgány nebo environmentálního ověřovatele o informace.\nOrganizace mimo Společenství musí rovněž uvést, jaké požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí jsou kladeny na obdobné organizace v členských státech, ve kterých dané organizace zamýšlejí podat žádost.\nJsou-li pro konkrétní odvětví k dispozici odvětvové referenční dokumenty podle článku 46, posouzení vlivu činnosti organizace na životní prostředí se provede s odkazem na příslušný dokument.\n5.   Akreditovaný nebo licencovaný environmentální ověřovatel ověří úvodní environmentální přezkum, systém environmentálního řízení, postup auditu a jeho průběh a týž ověřovatel schválí environmentální prohlášení.\nČlánek 5\nŽádost o registraci\n1.   O registraci může požádat každá organizace, která splňuje požadavky stanovené v článku 4.\n2.   Žádost o registraci se podává u příslušného orgánu určeného podle článku 3 a obsahuje\na)\nschválené environmentální prohlášení v elektronické nebo tištěné podobě;\nb)\nprohlášení podle čl. 25 odst. 9 podepsané environmentálním ověřovatelem, který schválil environmentální prohlášení;\nc)\nvyplněný formulář, který zahrnuje alespoň údaje uvedené v příloze VI;\nd)\ndoklad o zaplacení příslušných poplatků, pokud se vybírají.\n3.   Žádost musí být sepsána v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž organizace žádá o registraci.\nKAPITOLA III\nPOVINNOSTI REGISTROVANÝCH ORGANIZACÍ\nČlánek 6\nProdloužení registrace v systému EMAS\n1.   Registrovaná organizace alespoň jednou za tři roky\na)\nnechá ověřit celý systém environmentálního řízení a auditu a jeho používání;\nb)\naktualizuje environmentální prohlášení podle požadavků stanovených v příloze IV a nechá jej schválit environmentálním ověřovatelem;\nc)\npředá schválené environmentální prohlášení příslušnému orgánu;\nd)\npředá příslušnému orgánu vyplněný formulář, který zahrnuje alespoň údaje uvedené v příloze VI;\ne)\nuhradí příslušnému orgánu poplatek za prodloužení registrace, pokud se poplatek vybírá.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, registrovaná organizace každoročně\na)\nv souladu s programem auditu provede interní audit vlivu činnosti organizace na životní prostředí a audit dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí podle přílohy III;\nb)\naktualizuje environmentální prohlášení podle požadavků stanovených v příloze IV a nechá jej schválit environmentálním ověřovatelem;\nc)\npředá schválené aktualizované environmentální prohlášení příslušnému orgánu;\nd)\npředá příslušnému orgánu vyplněný formulář, který zahrnuje alespoň údaje uvedené v příloze VI;\ne)\nuhradí příslušnému orgánu poplatek za další vedení registrace, pokud se poplatek vybírá.\n3.   Registrované organizace své environmentální prohlášení a aktualizované environmentální prohlášení zveřejní do jednoho měsíce od registrace a do jednoho měsíce od prodloužení registrace.\nRegistrované organizace mohou uvedený požadavek splnit tím, že na vyžádání umožní přístup k environmentálnímu prohlášení a k aktualizovanému environmentálnímu prohlášení nebo vytvoří odkazy na internetové stránky, kde jsou tato prohlášení dostupná.\nRegistrované organizace upřesní, jakým způsobem má veřejnost přístup k formuláři uvedenému v příloze VI.\nČlánek 7\nVýjimky pro malé organizace\n1.   Na žádost malé organizace příslušné orgány prodlouží interval tří let podle čl. 6 odst. 1 až na čtyři roky nebo interval jednoho roku podle čl. 6 odst. 2 až na období dvou let, potvrdí-li environmentální ověřovatel, který organizaci ověřoval, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nneexistují významná environmentální rizika;\nb)\norganizace neplánuje žádné podstatné změny uvedené v článku 8;\nc)\nneexistují významné místní environmentální problémy, k nimž organizace přispívá.\nPro podání žádosti uvedené v prvním pododstavci může organizace použít formulář uvedený v příloze VI.\n2.   Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1, příslušný orgán žádost zamítne. Organizaci sdělí řádné odůvodnění.\n3.   Organizace, které využijí prodloužení intervalu podle odstavce 1 až na dva roky, předloží příslušnému orgánu neschválené aktualizované environmentální prohlášení každý rok, kdy se na ně vztahuje výjimka z povinnosti mít aktualizované environmentální prohlášení ověřené.\nČlánek 8\nPodstatné změny\n1.   Pokud registrovaná organizace plánuje podstatné změny, provede environmentální přezkum těchto změn, včetně environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí.\n2.   Po provedení environmentálního přezkumu těchto změn organizace aktualizuje úvodní environmentální přezkum a odpovídajícím způsobem upraví svou environmentální politiku a environmentální program a systém environmentálního řízení a přezkoumá a aktualizuje celé environmentální prohlášení.\n3.   Všechny dokumenty upravené a aktualizované podle článku 2 musí být do šesti měsíců ověřeny a schváleny.\n4.   Po schválení organizace oznámí příslušnému orgánu změny na formuláři uvedeném v příloze VI a tyto změny zveřejní.\nČlánek 9\nInterní environmentální audit\n1.   Registrovaná organizace vytvoří program auditu, který zajistí, že po dobu nejvýše tří let nebo čtyř let, pokud se uplatní výjimka podle článku 7, budou veškeré činnosti v organizaci podléhat internímu environmentálnímu auditu podle požadavků stanovených v příloze III.\n2.   V zájmu objektivního posouzení provedou audit auditoři, kteří mají individuálně nebo kolektivně odbornou kvalifikaci pro provádění tohoto auditu a jsou dostatečně nezávislí na činnostech, jež jsou předmětem auditu.\n3.   Program environmentálního auditu dané organizace stanoví cíle každého auditu nebo cyklu auditu, včetně četnosti auditu pro každou činnost.\n4.   Auditoři připraví na konci každého auditu nebo cyklu auditu písemnou zprávu o auditu.\n5.   Auditor oznámí zjištění a závěry auditu organizaci.\n6.   Po provedení auditu organizace připraví a provede příslušný akční plán.\n7.   Organizace musí zavést vhodné mechanismy, které zaručí provedení opatření vyplývajících z výsledků auditu.\nČlánek 10\nPoužití loga EMAS\n1.   Aniž je dotčen čl. 35 odst. 2, mohou logo EMAS uvedené v příloze V používat pouze registrované organizace, a to pouze po dobu platnosti jejich registrace.\nLogo musí být vždy opatřeno registračním číslem organizace.\n2.   Logo EMAS smí být použito pouze v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze V.\n3.   Pokud se organizace rozhodne v souladu čl. 3 odst. 2 nezahrnout do společné registrace všechna svá místa, zajistí, aby při komunikaci s veřejností a při používání loga EMAS bylo zřejmé, na jaká místa se registrace vztahuje.\n4.   Logo EMAS se nepoužije\na)\nna výrobcích nebo jejich obalech nebo\nb)\nve spojení se srovnávacími tvrzeními týkajícími se jiných činností a služeb, ani způsobem, který by mohl vyvolat záměnu se značkami ekologicky šetrných výrobků.\n5.   Informace o životním prostředí zveřejněné registrovanou organizací mohou nést logo EMAS za předpokladu, že odkazují na poslední environmentální prohlášení organizace nebo na aktualizované environmentální prohlášení, ze kterého byly čerpány, a byly schváleny environmentálním ověřovatelem s tím, že\na)\njsou přesné;\nb)\njsou podložené a ověřitelné;\nc)\njsou relevantní a použité ve správném kontextu;\nd)\njsou reprezentativní, pokud jde o celkový vliv činnosti organizace na životní prostředí;\ne)\nnevedou k nesprávnému výkladu a\nf)\njsou významné s ohledem na celkový dopad na životní prostředí.\nKAPITOLA IV\nPRAVIDLA PRO PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY\nČlánek 11\nUrčení příslušných orgánů a jejich úloha\n1.   Členské státy určí příslušné orgány, které jsou pověřeny registrací organizací se sídlem ve Společenství podle tohoto nařízení.\nČlenské státy mohou stanovit, že jimi stanovené příslušné orgány zajišťují a odpovídají za registraci organizací se sídlem mimo Společenství podle tohoto nařízení.\nPříslušné orgány kontrolují registraci organizací a jejich setrvání v rejstříku, včetně pozastavení a zrušení registrace.\n2.   Příslušné orgány mohou působit na celostátní, regionální nebo místní úrovni.\n3.   Obsazení příslušných orgánů musí být zárukou jejich nezávislosti a nestrannosti.\n4.   Pro řádný výkon úkolů musí mít příslušné orgány dostatečné finanční prostředky i lidské zdroje.\n5.   Příslušné orgány musí konzistentně uplatňovat toto nařízení a podílet se na pravidelném vzájemném hodnocení podle článku 17.\nČlánek 12\nPovinnosti týkající se registrací\n1.   Příslušné orgány stanoví postupy pro registraci organizací. Přijmou zejména pravidla pro\na)\nposuzování připomínek zainteresovaných osob, včetně akreditačních a licenčních orgánů a příslušných donucovacích orgánů a subjektů zastupujících organizace, týkajících se žadatele nebo registrovaných organizací;\nb)\nzamítnutí, pozastavení nebo zrušení registrace organizací;\nc)\nřešení odvolání a stížností podaných proti jejich rozhodnutím.\n2.   Příslušné orgány vytvoří a vedou ve svém členském státě rejstřík registrovaných organizací, včetně informací o tom, jak lze získat jejich environmentální nebo aktualizované environmentální prohlášení, a měsíčně tento rejstřík aktualizují.\nRejstřík musí být veřejnosti přístupný na internetových stránkách.\n3.   Příslušné orgány sdělují každý měsíc Komisi změny v rejstříku uvedeném v odstavci 2, a to podle rozhodnutí daného členského státu buď přímo, nebo prostřednictvím vnitrostátních orgánů.\nČlánek 13\nRegistrace organizací\n1.   Příslušné orgány posoudí žádosti o registraci organizací v souladu s postupy stanovenými za tím účelem.\n2.   Pokud organizace žádá o registraci, příslušný orgán danou organizaci zaregistruje a udělí jí registrační číslo, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\npříslušný orgán obdržel žádost o registraci, která zahrnuje všechny dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a) až d);\nb)\npříslušný orgán zkontroloval, že ověření a schválení bylo provedeno v souladu s články 25, 26 a 27;\nc)\npříslušný orgán je na základě obdržených podkladů, například ve formě písemné zprávy příslušného donucovacího orgánu, přesvědčen o tom, že neexistují důkazy o porušení příslušných právních předpisů týkajících se životního prostředí;\nd)\nzainteresované osoby nepodaly žádné závažné stížnosti nebo stížnosti byly kladně vyřešeny;\ne)\npříslušný orgán je na základě obdržených podkladů přesvědčen o tom, že organizace splňuje veškeré požadavky tohoto nařízení, a\nf)\npříslušný orgán obdržel registrační poplatek, pokud je tento poplatek vybírán.\n3.   Příslušný orgán oznámí organizaci, že byla registrována, a poskytne jí její registrační číslo a logo EMAS.\n4.   Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že organizace žádající o registraci nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 2, registraci dané organizace zamítne a sdělí jí řádné odůvodnění.\n5.   Příslušný orgán registraci dané organizace zamítne, pokud obdrží od akreditačního nebo licenčního orgánu písemnou zprávu o dohledu, podle které nebyly činnosti environmentálního ověřovatele provedeny natolik dostatečně, aby bylo zajištěno, že organizace žádající o registraci splnila požadavky tohoto nařízení. Příslušný orgán vyzve organizaci, aby podala novou žádost o registraci.\n6.   Příslušný orgán povede konzultace s dotčenými osobami, včetně dané organizace, aby získal podklady potřebné k rozhodnutí o zamítnutí registrace organizací.\nČlánek 14\nProdloužení registrace organizace\n1.   Příslušný orgán prodlouží registraci organizace, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\npříslušný orgán obdržel schválené environmentální prohlášení uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c), schválené aktualizované environmentální prohlášení uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. c) nebo neschválené aktualizované environmentální prohlášení uvedené v čl. 7 odst. 3;\nb)\npříslušný orgán obdržel vyplněný formulář uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. d) a čl. 6 odst. 2 písm. d), který zahrnuje alespoň údaje uvedené v příloze VI;\nc)\npříslušný orgán nemá žádné důkazy o tom, že ověření a schválení nebylo provedeno v souladu s články 25, 26 a 27;\nd)\npříslušný orgán nemá žádné důkazy o tom, že byly porušeny příslušné právní předpisy týkající se životního prostředí;\ne)\nzainteresované osoby nepodaly žádné závažné stížnosti nebo jejich stížnosti byly kladně vyřešeny;\nf)\npříslušný orgán je na základě obdržených podkladů přesvědčen o tom, že organizace splňuje veškeré požadavky tohoto nařízení;\ng)\npříslušnému orgánu byl uhrazen poplatek za prodloužení registrace, pokud je tento poplatek vybírán.\n2.   Příslušný orgán oznámí organizaci, že byla její registrace prodloužena.\nČlánek 15\nPozastavení nebo zrušení registrace\n1.   Pokud má příslušný orgán za to, že registrovaná organizace nedodržuje toto nařízení, umožní dané organizaci, aby k této záležitosti předložila své stanovisko. Nepodá-li organizace uspokojivou odpověď, musí se její registrace v rejstříku zrušit nebo pozastavit.\n2.   Pokud příslušný orgán obdrží od akreditačního nebo licenčního orgánu písemnou zprávu o dohledu, podle které nebyly činnosti environmentálního ověřovatele provedeny dostatečně pro to, aby bylo zajištěno splnění požadavků tohoto nařízení registrovanou organizací, registrace se pozastaví.\n3.   Registrace organizace v rejstříku se podle situace pozastaví nebo zruší, pokud organizace příslušnému orgánu nepředloží do dvou měsíců ode dne, kdy o to byla požádána, některý z těchto dokumentů:\na)\nschválené environmentální prohlášení, aktualizované environmentální prohlášení nebo podepsané prohlášení podle čl. 25 odst. 9;\nb)\nformulář, ve kterém organizace uvede alespoň údaje stanovené v příloze VI.\n4.   Pokud příslušný donucovací orgán písemnou zprávou uvědomí příslušný orgán o porušení právních předpisů týkajících se životního prostředí organizací, příslušný orgán registraci této organizace v rejstříku podle situace pozastaví nebo zruší.\n5.   Pokud se příslušný orgán rozhodne pozastavit nebo zrušit registraci, zohlední alespoň\na)\njaký vliv má nedodržení požadavků tohoto nařízení danou organizací na životní prostředí;\nb)\nv jaké míře je možné předvídat nedodržení požadavků tohoto nařízení danou organizací nebo okolnosti vedoucí k danému stavu;\nc)\npřípady nedodržení požadavků tohoto nařízení danou organizací v minulosti;\nd)\nzvláštní okolnosti související s danou organizací.\n6.   Příslušný orgán povede konzultace s dotčenými osobami, včetně dané organizace, aby získal podklady potřebné k rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení registrace organizace v rejstříku.\n7.   Pokud příslušný orgán obdrží v jiné formě než v písemné zprávě o dohledu od akreditačního nebo licenčního orgánu podklady o tom, že činnosti environmentálního ověřovatele nebyly provedeny dostatečně pro to, aby bylo zajištěno splnění požadavků tohoto nařízení organizací, požádá o konzultaci akreditační nebo licenční orgán, který dohlíží na činnost environmentálního ověřovatele.\n8.   Veškerá přijatá opatření příslušný orgán odůvodní.\n9.   Příslušný orgán vhodným způsobem vyrozumí danou organizaci o konzultacích s dotčenými osobami.\n10.   Pozastavení registrace organizace v rejstříku se zruší, pokud příslušný orgán obdrží uspokojivé informace o tom, že organizace splňuje požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 16\nFórum příslušných orgánů\n1.   Příslušné orgány vytvoří fórum příslušných orgánů ze všech členských států. Fórum příslušných orgánů zasedá nejméně jednou za rok za přítomnosti zástupce Komise.\nFórum příslušných orgánů přijme svůj jednací řád.\n2.   Fóra příslušných orgánů se účastní příslušné orgány z každého členského státu. Pokud v jednom členském státě působí několik příslušných orgánů, přijmou se opatření, která vhodným způsobem zajistí, aby o činnostech fóra příslušných orgánů byly vyrozuměny všechny orgány.\n3.   Fórum příslušných orgánů vypracuje pokyny pro sladění postupů týkajících se registrace organizací podle tohoto nařízení, včetně prodloužení, pozastavení a zrušení registrace organizací v rejstříku v rámci Společenství i mimo něj.\nFórum příslušných orgánů předá tyto pokyny Komisi, jakož i dokumenty týkající se vzájemného hodnocení.\n4.   Komise předloží návrh pokynů týkajících se harmonizačních postupů, které přijalo fórum příslušných orgánů, za účelem jejich přijetí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.\nTyto dokumenty se zveřejní.\nČlánek 17\nVzájemné hodnocení příslušných orgánů\n1.   Fórum příslušných orgánů provede vzájemné hodnocení za účelem posouzení shody registračního systému každého příslušného orgánu s tímto nařízením a vypracuje harmonizovaný přístup k uplatňování pravidel týkajících se registrace.\n2.   Vzájemné hodnocení se provádí pravidelně, avšak alespoň každé čtyři roky, a zahrnuje posouzení pravidel a postupů uvedených v článcích 12, 13 a 15. Na vzájemném hodnocení se podílí všechny příslušné orgány.\n3.   Komise stanoví postupy k provádění vzájemného hodnocení, včetně postupů pro odvolání proti rozhodnutím přijatým v důsledku vzájemného hodnocení.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.\n4.   Postupy uvedené v odstavci 3 se stanoví předtím, než proběhne první vzájemné hodnocení.\n5.   Fórum příslušných orgánů pravidelně předkládá Komisi a výboru zřízenému podle čl. 49 odst. 1 výroční zprávu o vzájemném hodnocení.\nTato zpráva je schválena fórem příslušných orgánů a výborem uvedeným v prvním pododstavci a poté zveřejněna.\nKAPITOLA V\nENVIRONMENTÁLNÍ OVĚŘOVATELÉ\nČlánek 18\nÚkoly environmentálních ověřovatelů\n1.   Environmentální ověřovatelé posoudí, zda environmentální přezkum, environmentální politika, systém řízení a postupy auditu a jejich provádění jsou v případě dané organizace v souladu s požadavky tohoto nařízení.\n2.   Environmentální ověřovatelé ověřují\na)\ndodržování všech požadavků tohoto nařízení ve vztahu k úvodnímu environmentálnímu přezkumu, systému environmentálního řízení, environmentálnímu auditu a jeho výsledkům, jakož i ve vztahu k environmentálnímu prohlášení nebo aktualizovanému environmentálnímu prohlášení;\nb)\ndodržování požadavků vyplývajících z příslušných právních předpisů Společenství či předpisů s celostátní, regionální nebo místní působností týkajících se životního prostředí ze strany organizace;\nc)\nneustálé zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí;\nd)\nspolehlivost, důvěryhodnost a správnost údajů a informací v těchto dokumentech:\ni)\nenvironmentální prohlášení,\nii)\naktualizované environmentální prohlášení;\niii)\nvšechny environmentální informace, které mají být schváleny.\n3.   Environmentální ověřovatelé ověřují zejména vhodnost úvodního environmentálního přezkumu nebo auditu či dalších postupů prováděných organizací, aniž by tyto postupy zbytečně opakovali.\n4.   Environmentální ověřovatelé ověřují, zda jsou výsledky interního auditu spolehlivé. Za tím účelem mohou případně využít namátkové kontroly.\n5.   Při ověřování přípravy organizace na registraci zkontroluje environmentální ověřovatel, jestli organizace splnila alespoň tyto požadavky:\na)\nje zaveden plně funkční systém environmentálního řízení podle přílohy II;\nb)\nje zcela zaveden naplánovaný program auditu, který již byl podle přílohy III zahájen tak, aby se vztahoval alespoň na nejzávažnější dopady na životní prostředí;\nc)\nje dokončen přezkum vedením organizace podle části A přílohy II a\nd)\nje připraveno environmentální prohlášení podle přílohy IV a byly zohledněny odvětvové referenční dokumenty, pokud byly dostupné.\n6.   Pro účely ověřování prodloužení registrace podle čl. 6 odst. 1 zkontroluje environmentální ověřovatel, jestli organizace splnila tyto požadavky:\na)\norganizace má plně funkční systém environmentálního řízení v souladu s přílohou II;\nb)\norganizace má plně funkční naplánovaný program auditu, jehož alespoň jeden cyklus byl proveden v souladu s přílohou III;\nc)\norganizace provedla jeden přezkum vedením organizace a\nd)\norganizace připravila environmentální prohlášení v souladu s přílohou IV a byly zohledněny odvětvové referenční dokumenty, pokud byly dostupné.\n7.   Pro účely ověřování prodloužení registrace podle čl. 6 odst. 2 zkontroluje environmentální ověřovatel, jestli organizace splnila alespoň tyto požadavky:\na)\norganizace provedla interní audit vlivu činnosti organizace na životní prostředí a dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí podle přílohy III;\nb)\norganizace prokazuje soustavné dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí a neustálé zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí a\nc)\norganizace připravila aktualizované environmentální prohlášení podle přílohy IV a byly zohledněny odvětvové referenční dokumenty, pokud byly dostupné.\nČlánek 19\nČetnost ověřování\n1.   Environmentální ověřovatel sestaví po konzultaci s organizací program, který zajistí, aby byly ověřovány všechny požadavky nezbytné pro registraci a její prodloužení podle článku 4, 5 a 6.\n2.   Environmentální ověřovatel schválí v intervalech nepřekračujících 12 měsíců všechny aktualizované údaje v environmentálním prohlášení nebo aktualizovaném environmentálním prohlášení.\nVe vhodných případech se uplatní výjimka podle článku 7.\nČlánek 20\nPožadavky na environmentální ověřovatele\n1.   Za účelem získání akreditace nebo licence podle tohoto nařízení podá uchazeč o pozici environmentálního ověřovatele žádost k příslušnému akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu.\nV této žádosti se uvede rozsah požadované akreditace nebo licence s odkazem na klasifikaci ekonomických činností stanovenou v nařízení (ES) č. 1893/2006 (11).\n2.   Environmentální ověřovatel odpovídajícím způsobem akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu doloží ve vztahu k rozsahu požadované akreditace nebo licence svoji způsobilost zahrnující znalosti, příslušné zkušenosti a technickou způsobilost v oblastech\na)\ntohoto nařízení;\nb)\nobecného fungování systémů environmentálního řízení;\nc)\npříslušných odvětvových referenčních dokumentů vydaných Komisí podle článku 46 k uplatňování tohoto nařízení;\nd)\nprávních, správních a jiných požadavků týkajících se činnosti, která podléhá ověřování a schvalování;\ne)\nenvironmentálních aspektů a dopadů na životního prostředí, včetně environmentální dimenze udržitelného rozvoje;\nf)\ntechnických aspektů environmentální problematiky týkajících se činnosti, která podléhá ověřování a schvalování;\ng)\nobecného fungování činnosti podléhající ověřování a schvalování pro posouzení vhodnosti systému řízení vzhledem k vzájemnému působení mezi organizací, jejími výrobky, službami, provozem a životním prostředím včetně alespoň\ni)\ntechnologií, které organizace využívá,\nii)\nterminologie a nástrojů využívaných při těchto činnostech,\niii)\nprovozních činností a jejich charakteristických rysů vzájemného ovlivňování s životním prostředím,\niv)\nmetodiky pro hodnocení významných environmentálních aspektů,\nv)\ntechnologie pro regulaci znečištění a jeho zmírňování;\nh)\npožadavků na environmentální audit a jeho metodiky včetně schopnosti provádět ověřovací audit systému environmentálního řízení, určení vhodných zjištění a závěrů auditu, jakož i přípravy a předložení zpráv o auditech v ústní i písemné podobě pro jasný záznam ověřovacího auditu;\ni)\ninformačního auditu, environmentálního prohlášení a aktualizovaného environmentálního prohlášení s ohledem na řízení a ukládání údajů, jakož i práci s údaji, předkládání dat v písemné a grafické podobě k posouzení případných chybných údajů, použití předpokladů a odhadů;\nj)\nenvironmentální dimenze výrobků a služeb, včetně environmentálních aspektů a vlivu činnosti organizace na životní prostředí během a po použití těchto výrobků a služeb, jakož i úplnost údajů poskytnutých pro environmentální rozhodování.\n3.   Po environmentálním ověřovateli se požaduje, aby doložil systém soustavného odborného rozvoje v oblastech způsobilosti stanovených v odstavci 2 a v tomto rozvoji pokračoval pro účely posouzení akreditačním nebo licenčním orgánem.\n4.   Environmentální ověřovatel musí být externí třetí osobou a musí být při provádění své činnosti nezávislý, zejména na auditorovi nebo konzultantovi organizace, jakož i nestranný a objektivní.\n5.   Environmentální ověřovatel musí zajistit, že nebude podléhat komerčním, finančním nebo jiným tlakům, které by mohly ovlivnit jeho hodnocení nebo ohrozit důvěru v nezávislost jeho posudku a integritu ve vztahu k ověřování. Environmentální ověřovatel zajistí v tomto ohledu dodržování všech příslušných pravidel.\n6.   Pro účely posouzení souladu s požadavky tohoto nařízení na ověřování a schvalování musí mít environmentální ověřovatel dokumentaci metod a postupů, včetně mechanismů řízení kvality a pravidel o důvěrnosti informací.\n7.   Pokud je environmentálním ověřovatelem organizace, musí mít organizační schéma s podrobnými údaji o struktuře a odpovědnostech v rámci organizace a prohlášení o právním statusu, vlastnictví a zdrojích financování, které předloží na požádání.\nToto organizační schéma musí být na požádání k dispozici.\n8.   Dodržování těchto požadavků je zajišťováno v rámci posouzení prováděného před udělením akreditace nebo licence a v rámci dohledu prováděného akreditačním nebo licenčním orgánem.\nČlánek 21\nDodatečné požadavky na environmentální ověřovatele, kteří jsou fyzickými osobami a provádějí ověřování a schvalování samostatně\nPokud jsou environmentálními ověřovateli fyzické osoby, které samostatně provádějí ověřování a schvalování, musí mít, kromě toho, že splňují požadavky stanovené v článku 20:\na)\nveškerou potřebnou odbornou způsobilost k provádění ověřování a schvalování v oblastech, na které se vztahuje licence;\nb)\nomezený rozsah licence v závislosti na osobní odborné způsobilosti.\nČlánek 22\nDodatečné požadavky na environmentální ověřovatele působící v třetích zemích\n1.   Pokud environmentální ověřovatel zamýšlí provádět ověřování a schvalování v třetích zemích, žádá o akreditaci nebo licenci pro konkrétní třetí země.\n2.   K získání akreditace nebo licence pro určitou třetí zemi musí environmentální ověřovatel splňovat kromě požadavků stanovených v článcích 20 a 21 tyto požadavky:\na)\nznalost právních, správních a jiných požadavků týkajících se životního prostředí v třetí zemi, pro kterou žádá o akreditaci nebo licenci;\nb)\nznalost úředního jazyka třetí země, pro kterou žádá o akreditaci nebo licenci.\n3.   Požadavky uvedené v odstavci 2 se považují za splněné, pokud environmentální ověřovatel doloží existenci smluvního vztahu mezi ním a způsobilou osobou nebo organizací, která tyto požadavky splňuje.\nUvedená osoba nebo organizace musí být nezávislá na organizaci, která má být ověřována.\nČlánek 23\nDohled nad činností environmentálních ověřovatelů\n1.   Dohled nad ověřováním a schvalováním prováděném environmentálními ověřovateli provádí\na)\nv členském státě, ve kterém jsou tito ověřovatelé akreditování nebo pro nějž mají licenci, akreditační nebo licenční orgán, který jim udělil akreditaci nebo licenci;\nb)\nv třetí zemi akreditační nebo licenční orgán, který environmentálnímu ověřovateli k těmto činnostem udělil akreditaci nebo licenci;\nc)\nv jiném členském státě, než ve kterém byla těmto ověřovatelům udělena akreditace nebo licence, akreditační nebo licenční orgán členského státu, v němž ověřování probíhá.\n2.   Alespoň čtyři týdny před každým ověřováním v členském státě oznámí environmentální ověřovatel akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který je odpovědný za dohled nad jeho činnostmi, podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci, jakož i dobu a místo ověřování.\n3.   Environmentální ověřovatel neprodleně uvědomí akreditační nebo licenční orgán o všech změnách, které mají vliv na akreditaci nebo licenci nebo na jejich rozsah.\n4.   V pravidelných intervalech nepřekračujících 24 měsíců musí akreditační nebo licenční orgán zajistit, aby environmentální ověřovatel nadále dodržoval požadavky na akreditaci nebo licenci, a sledovat kvalitu provedených ověření a schválení.\n5.   Dohled může zahrnovat audit v kanceláři ověřovatele, dohled na místě v organizacích, dotazníky, přezkum environmentálního prohlášení nebo aktualizovaného environmentálního prohlášení schválených environmentálními ověřovateli a přezkum zprávy o ověřování.\nRozsah dohledu musí být přiměřený činnosti prováděné environmentálním ověřovatelem.\n6.   Organizace musí akreditačním nebo licenčním orgánům umožnit provádět dohled nad činností environmentálního ověřovatele při ověřování a schvalování.\n7.   Rozhodnutí akreditačního nebo licenčního orgánu o ukončení nebo pozastavení akreditace nebo licence nebo omezení rozsahu akreditace nebo licence může být přijato teprve poté, co měl environmentální ověřovatel možnost být slyšen.\n8.   Pokud je dohlížející akreditační nebo licenční orgán toho názoru, že kvalita práce environmentálního ověřovatele nesplňuje požadavky tohoto nařízení, předá se dotyčnému environmentálnímu ověřovateli a příslušnému orgánu, u něhož dotčená organizace hodlá požádat o registraci nebo který dotčenou organizaci zaregistroval, písemná zpráva o dohledu.\nV případě dalších sporů se zpráva o dohledu předá fóru akreditačních a licenčních orgánů uvedeném v článku 30.\nČlánek 24\nDodatečné požadavky na dohled nad činností environmentálních ověřovatelů působících v jiném členském státě, než ve kterém jim byla udělena akreditace nebo licence\n1.   Environmentální ověřovatel akreditovaný nebo licencovaný v jednom členském státě musí před zahájením ověřování a schvalování v jiném členském státě oznámit alespoň čtyři týdny předem akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu toho členského státu, ve kterém bude ověřování a schvalování probíhat, tyto údaje:\na)\npodrobné údaje o své akreditaci nebo licenci, odbornou způsobilost, zejména znalost požadavků vyplývajících z právních předpisů daného členského státu týkajících se životního prostředí a znalost jeho úředního jazyka, a případně složení týmu;\nb)\ndobu a místo ověřování a schvalování;\nc)\nadresu a kontaktní údaje organizace;\nToto oznámení se poskytne před každým ověřováním a schvalováním.\n2.   Akreditační nebo licenční orgán může po ověřovateli požadovat, aby prokázal své znalosti příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí.\n3.   Akreditační nebo licenční orgán může klást jiné podmínky, než které jsou uvedeny v odstavci 1, pouze tehdy, pokud tyto jiné podmínky neomezují právo environmentálního ověřovatele poskytovat služby v jiném členském státě, než ve kterém byla udělena akreditace nebo licence.\n4.   Akreditační nebo licenční orgán nesmí využívat postup oznamování podle odstavce 1 k pozdržení příchodu environmentálního ověřovatele. Pokud akreditační nebo licenční orgán nemůže splnit své úkoly v souladu s odstavcem 2 a 3 před dobou schvalování a ověřování, kterou ověřovatel oznámí v souladu s odst. 1 písm. b), ověřovateli tuto skutečnost přesvědčivým způsobem zdůvodní.\n5.   Akreditační nebo licenční orgány neúčtují za oznámení a dohled diskriminační poplatky.\n6.   Pokud je dohlížející akreditační nebo licenční orgán toho názoru, že kvalita práce environmentálního ověřovatele nesplňuje požadavky tohoto nařízení, předá se dotyčnému environmentálnímu ověřovateli, akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který akreditaci nebo licenci udělil, a příslušnému orgánu, u něhož dotčená organizace hodlá požádat o registraci nebo který dotčenou organizaci zaregistroval, písemná zpráva o dohledu. V případě dalších sporů se zpráva o dohledu předá fóru akreditačních a licenčních orgánů uvedeném v článku 30.\nČlánek 25\nPodmínky pro provádění ověřování a schvalování\n1.   Environmentální ověřovatel vykonává činnost v rozsahu své akreditace nebo licence a na základě písemné dohody s organizací.\nTato dohoda\na)\nurčí rozsah činnosti;\nb)\nurčí podmínky, které mají environmentálnímu ověřovateli umožnit pracovat nezávislým odborným způsobem;\nc)\nzavazuje organizaci k nezbytné spolupráci.\n2.   Environmentální ověřovatel zajistí, aby byly jednoznačně definovány složky organizace a aby tyto složky odpovídaly skutečnému rozdělení činností.\nEnvironmentální prohlášení musí jasně určit různé části organizace, které podléhají ověřování a schvalování.\n3.   Environmentální ověřovatel provede posouzení prvků uvedených v článku 18.\n4.   Při ověřování a schvalování prozkoumá environmentální ověřovatel dokumentaci, navštíví organizaci, provede kontroly na místě a pohovoří se zaměstnanci.\n5.   Organizace musí environmentálnímu ověřovateli před jeho návštěvou poskytnout základní údaje o organizaci a jejích činnostech, environmentální politice a programu, popis systému environmentálního řízení, který je v organizaci zaveden, podrobnosti o provedeném environmentálním přezkumu nebo auditu, zprávu o tomto přezkumu nebo auditu a o veškerých následných nápravných opatřeních, jakož i návrh environmentálního prohlášení nebo aktualizované environmentální prohlášení.\n6.   Environmentální ověřovatel připraví o výsledcích ověřování písemnou zprávu, v níž uvede\na)\nvšechny skutečnosti, které jsou podstatné z hlediska činnosti provedené environmentálním ověřovatelem;\nb)\npopis dodržování veškerých požadavků tohoto nařízení, včetně podkladů, zjištění a závěrů;\nc)\nsrovnání dosažených úspěchů a specifických cílů s předchozími environmentálními prohlášeními a posouzením vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jakož i s posouzením neustálého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí;\nd)\npřípadně technické nedostatky environmentálního přezkumu, metodě auditu, v systému environmentálního řízení nebo v jiných souvisejících procesech.\n7.   Pokud se zjistí nesoulad s ustanoveními tohoto nařízení, ve zprávě se konkrétně rovněž uvedou\na)\nzjištění a závěry o nedodržení příslušných ustanovení organizací, a podklady, z nichž daná zjištění a závěry vycházejí;\nb)\nčásti environmentálního prohlášení nebo aktualizovaného environmentálního prohlášení, se kterými ověřovatel nesouhlasí, a podrobné údaje o změnách nebo dodatcích, které je třeba učinit v environmentálním prohlášení nebo v aktualizovaném environmentálním prohlášení.\n8.   Po ověření schválí environmentální ověřovatel environmentální prohlášení organizace nebo aktualizované environmentální prohlášení a tím stvrdí, že splňuje požadavky tohoto nařízení, potvrdí-li výsledky ověření a schválení,\na)\nže informace a údaje v environmentálním prohlášení nebo aktualizovaném environmentálním prohlášení dané organizace jsou spolehlivé a správné a vyhovují požadavkům tohoto nařízení a\nb)\nže neexistují důkazy o tom, že organizace nedodržuje příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí.\n9.   Na základě schválení vydá environmentální ověřovatel podepsané prohlášení uvedené v příloze VII o tom, že ověření a schválení bylo provedeno v souladu s tímto nařízením.\n10.   Environmentální ověřovatelé s akreditací nebo licencí v jednom členském státě mohou provádět ověřování a schvalování v kterémkoli jiném členském státě v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.\nOvěřování nebo schvalování podléhá dohledu akreditačního nebo licenčního orgánu členského státu, v němž má být tato činnost provedena. Tomuto akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu se oznámí zahájení činnosti ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 1.\nČlánek 26\nOvěřování a schvalování v malých organizacích\n1.   Při ověřování a schvalování zohlední environmentální ověřovatel určité charakteristiky malých organizací, včetně\na)\nkompaktních hierarchických vztahů;\nb)\nzaměstnanců, kteří mohou vykonávat několik různých funkcí současně;\nc)\nzácviku na pracovišti;\nd)\nschopnosti rychle se přizpůsobit změnám a\ne)\nomezené dokumentace postupů.\n2.   Environmentální ověřovatel provede ověřování nebo schvalování způsobem, který příliš nezatěžuje malé organizace.\n3.   Environmentální ověřovatel zohlední objektivní zjištění o účinnosti systému, včetně existence postupů v organizaci, které jsou přiměřené její velikosti a složitosti jejího fungování, povaze souvisejících dopadů na životní prostředí a odborné způsobilosti pracovníků.\nČlánek 27\nPodmínky ověřování a schvalování v třetích zemích\n1.   Environmentální ověřovatelé akreditovaní v jednom členském státě nebo mající v něm licenci mohou provádět ověřování a schvalování organizace usazené v třetí zemi v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.\n2.   Alespoň šest týdnů před každým ověřováním nebo schvalováním v třetí zemi oznámí environmentální ověřovatel akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu členského státu, v němž dotčená organizace hodlá požádat o registraci nebo kde je registrována, podrobnosti o své akreditaci nebo licenci, jakož i dobu a místo ověřování nebo schvalování.\n3.   Ověřování a schvalování podléhá dohledu akreditačního nebo licenčního orgánu členského státu, v němž je environmentální ověřovatel akreditován nebo licencován. Tomuto akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu se oznámí zahájení příslušné činnosti ve lhůtě uvedené v odstavci 2.\nKAPITOLA VI\nAKREDITAČNÍ A LICENČNÍ ORGÁNY\nČlánek 28\nProvádění akreditace a udělování licencí\n1.   Akreditační orgány jmenované členskými státy na základě článku 4 nařízení (ES) č. 765/2008 odpovídají za akreditaci environmentálních ověřovatelů a dohled nad činnostmi prováděnými uvedenými ověřovateli podle tohoto nařízení.\n2.   Členské státy mohou v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 765/2008 jmenovat licenční orgán, který bude odpovídat za udělování licencí a dohled nad environmentálními ověřovateli.\n3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že neumožní akreditaci fyzických osob či udělení licence fyzickým osobám jakožto environmentálním ověřovatelům.\n4.   Akreditační a licenční orgány posoudí ve vztahu k rozsahu požadované akreditace nebo licence způsobilost environmentálních ověřovatelů z hlediska požadavků stanovených v článcích 20, 21 a 22.\n5.   Rozsah akreditace nebo licence environmentálních ověřovatelů je určen podle klasifikace ekonomických činností uvedené v nařízení (ES) č. 1893/2006. Uvedený rozsah je omezen odbornou způsobilostí environmentálního ověřovatele musí případně zohlednit rozsah a složitost činnosti.\n6.   Akreditační a licenční orgány vytvoří příslušné postupy pro akreditaci nebo licencování environmentálních ověřovatelů, zamítnutí akreditace nebo licence, jejich pozastavení a odejmutí, jakož i pro dohled nad environmentálními ověřovateli.\nTyto postupy musí obsahovat mechanismy pro posuzování připomínek dotčených osob, včetně příslušných orgánů a orgánů zastupujících organizace, týkajících se žadatelů a akreditovaných nebo licencovaných environmentálních ověřovatelů.\n7.   V případě zamítnutí akreditace nebo licence vyrozumí akreditační nebo licenční orgán environmentálního ověřovatele o důvodech svého rozhodnutí.\n8.   Akreditační nebo licenční orgány vytvoří, revidují a aktualizují seznam environmentálních ověřovatelů a rozsah jejich akreditace nebo licence ve svých členských státech a sdělují každý měsíc podle rozhodnutí daného členského státu buď přímo, nebo prostřednictvím vnitrostátních orgánů, změny v tomto seznamu Komisi a příslušnému orgánu členského státu, v němž se nachází daný akreditační nebo licenční orgán.\n9.   V rámci pravidel a postupů pro monitorování činností podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 765/2008 vypracuje akreditační nebo licenční orgán zprávu o dohledu, v níž po konzultaci s příslušným environmentálním ověřovatelem rozhodne, zda\na)\nčinnosti environmentálního ověřovatele nebyly provedeny natolik dostatečně, aby bylo zajištěno, že organizace splnila požadavky tohoto nařízení, nebo\nb)\nenvironmentální ověřovatel provedl ověřování a schvalování v rozporu s jedním nebo více požadavky tohoto nařízení.\nTato zpráva se předá příslušnému orgánu v členském státě, ve kterém je organizace registrována nebo žádá o registraci, a případně i akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který akreditaci nebo licenci udělil.\nČlánek 29\nPozastavení a odnětí akreditace nebo licence\n1.   Pozastavení nebo odnětí akreditace nebo licence vyžaduje konzultaci s dotčenými osobami, včetně environmentálního ověřovatele, aby měl akreditační nebo licenční orgán podklady potřebné k rozhodnutí.\n2.   Akreditační nebo licenční orgán uvědomí environmentálního ověřovatele o důvodech přijatých opatření a případně o jednání s příslušným donucovacím orgánem.\n3.   Akreditace nebo licence se pozastaví nebo odejme, v závislosti na druhu a rozsahu nedostatku nebo porušení právních předpisů, dokud nebude prokázáno, že environmentální ověřovatel splňuje požadavky tohoto nařízení.\n4.   Pozastavená akreditace nebo licence se obnoví, pokud akreditační nebo licenční orgán obdrží dostatečné informace o tom, že environmentální ověřovatel splňuje požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 30\nFórum akreditačních a licenčních orgánů\n1.   Zřizuje se fórum všech akreditačních a licenčních orgánů ze všech členských států (dále jen „fórum akreditačních a licenčních orgánů“), které zasedá alespoň jednou za rok za přítomnosti zástupce Komise.\n2.   Úkolem fóra akreditačních a licenčních orgánů je zajistit sladění postupů týkajících se\na)\nakreditace environmentálních ověřovatelů nebo udělování licence těmto ověřovatelům podle tohoto nařízení, včetně zamítnutí, pozastavení a zrušení akreditace nebo udělení licence, a\nb)\ndohledu nad činnostmi prováděnými akreditovanými environmentálními ověřovateli nebo environmentálními ověřovateli majícími příslušnou licenci.\n3.   Fórum akreditačních a licenčních orgánů vypracuje pokyny k otázkám odborné způsobilosti akreditačních a licenčních orgánů.\n4.   Fórum akreditačních a licenčních orgánů přijme svůj jednací řád.\n5.   Pokyny uvedené v odstavci 3 a jednací řád uvedený v odstavci 4 se předají Komisi.\n6.   Pokud fórum akreditačních a licenčních orgánů schválí pokyny týkající se harmonizačních postupů, Komise tyto pokyny předloží za účelem jejich přijetí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.\nTyto dokumenty se zveřejní.\nČlánek 31\nVzájemné hodnocení akreditačních a licenčních orgánů\n1.   Vzájemné hodnocení z hlediska akreditace a licencování environmentálních ověřovatelů podle tohoto nařízení, které provede fórum akreditačních a licenčních orgánů se provádí v pravidelných intervalech alespoň každé čtyři roky a zahrnuje posouzení pravidel a postupů uvedených v článcích 28 a 29.\nVzájemného hodnocení se účastní všechny akreditační a licenční orgány.\n2.   Fórum akreditačních a licenčních orgánů pravidelně předkládá Komisi a výboru zřízenému podle čl. 49 odst. 1 výroční zprávu o vzájemném hodnocení.\nTato zpráva se po schválení fórem akreditačních a licenčních orgánů a výborem uvedeném v prvním pododstavci zveřejní.\nKAPITOLA VII\nPRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ\nČlánek 32\nPomoc organizacím v souvislosti s dodržováním příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí\n1.   Členské státy zajistí, aby organizace měly přístup k informacím a k možnostem pomoci v souvislosti s požadavky vyplývajícími z právních předpisů týkajících se životního prostředí v daném členském státě.\n2.   Tato pomoc zahrnuje\na)\ninformace o příslušných požadavcích vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí;\nb)\nurčení příslušných donucovacích orgánů pro každý konkrétní právní požadavek týkající se životního prostředí, jenž má být použit;\n3.   Úkolem uvedeným v odstavci 1 a 2 mohou členské státy pověřit příslušné orgány nebo jakýkoli jiný subjekt, jenž má pro plnění tohoto úkolu nezbytné odborné znalosti a vhodné prostředky.\n4.   Členské státy zajistí, aby donucovací orgány reagovaly na žádosti, alespoň malých organizací, o určení příslušných právních požadavků týkajících se životního prostředí, které spadají do jejich pravomoci, a poskytly organizacím informace o prostředcích k prokázání toho, že organizace splňuje příslušné požadavky.\n5.   Členské státy zajistí, aby příslušné donucovací orgány vyrozuměly o všech případech, kdy registrované organizace nedodržely příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí, příslušný orgán, který organizaci zaregistroval.\nPříslušný donucovací orgán informuje příslušný orgán co nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se dozvěděl o případě nedodržení požadavků.\nČlánek 33\nPropagace systému EMAS\n1.   Členské státy ve spolupráci s příslušnými orgány, donucovacími orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými osobami propagují systém EMAS, přičemž zohlední činnosti uvedené v článcích 34 až 38.\n2.   Za tímto účelem mohou členské státy stanovit propagační strategii, která bude pravidelně revidována.\nČlánek 34\nInformování\n1.   Členské státy přijmou vhodná opatření pro poskytování informací\na)\nveřejnosti o cílech a hlavních prvcích systému EMAS;\nb)\norganizacím o obsahu tohoto nařízení.\n2.   Členské státy mohou případně využívat odborné publikace, místní tisk, propagační kampaně a jiné vhodné prostředky ke zvýšení povědomí o systému EMAS u široké veřejnosti.\nČlenské státy mohou spolupracovat zejména s oborovými sdruženími, organizacemi spotřebitelů, ekologickými organizacemi, odborovými organizacemi, místními institucemi a dalšími příslušnými zainteresovanými osobami.\nČlánek 35\nPropagační činnost\n1.   Členské státy propagují systém EMAS. Tato propagační činnost může zahrnovat\na)\npodporu výměny znalostí o sytému EMAS a osvědčených postupů tohoto systému mezi všemi dotčenými osobami;\nb)\ntvorbu účinných nástrojů k propagaci systému EMAS a jejich zpřístupnění organizacím;\nc)\nposkytování technické podpory organizacím při stanovení a provádění jejich marketingových činností souvisejících se systémem EMAS;\nd)\npodněcování partnerství mezi organizacemi za účelem propagace systému EMAS.\n2.   Logo EMAS bez registračního čísla může být příslušnými orgány, akreditačními a licenčními orgány, vnitrostátními orgány a dalšími zúčastněnými osobami využíváno k obchodním a propagačním účelům souvisejícím se systémem EMAS. V těchto případech nesmí používání loga EMAS stanoveného v příloze V vytvářet dojem, že je uživatel registrován, pokud tomu tak není.\nČlánek 36\nPodpora účasti malých organizací\nČlenské státy přijmou vhodná opatření k podpoře účasti malých organizací mimo jiné tím, že\na)\nusnadní přístup k informacím a podpůrným fondům, které jsou zvlášť uzpůsobeny jejich potřebám;\nb)\nzajistí, aby je k účasti podněcovaly přiměřené registrační poplatky;\nc)\npodporují opatření technické pomoci.\nČlánek 37\nUskupení organizací a postupné přijímání kroků\n1.   Členské státy vybídnou místní orgány, aby za účasti oborových svazů, obchodních komor a dalších dotčených stran poskytly zvláštní pomoc uskupením organizací, aby tyto organizace splnily požadavky pro registraci uvedené v článku 4, 5 a 6.\nJednotlivé organizace tohoto uskupení jsou registrovány samostatně.\n2.   Členské státy vybídnou organizace k zavádění systému environmentálního řízení. Zejména je vybídnou k postupnému přijímání kroků vedoucích k registraci v systému EMAS.\n3.   Systémy vytvořené na základě článku 1 a 2 se používají tak, aby účastníkům, a zejména malým organizacím, nevznikaly zbytečné náklady.\nČlánek 38\nSystém EMAS a jiné politiky a nástroje ve Společenství\n1.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství, členské státy zváží, jak lze registraci v systému EMAS podle tohoto nařízení\na)\nzohlednit při tvorbě nových právních předpisů;\nb)\npoužít jako nástroj při uplatňování a prosazování právních předpisů;\nc)\nzohlednit při zadávání veřejných zakázek a nákupech.\n2.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství, zejména v oblasti hospodářské soutěže, zdanění a státní podpory, přijmou členské státy případně opatření, která usnadní registraci organizací v systému EMAS.\nTato opatření mohou zahrnovat mimo jiné\na)\núlevy z právních požadavků, aby se registrovaná organizace považovala za organizaci, která dodržuje určité požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí stanovené v jiných právních nástrojích, jež určí příslušné orgány;\nb)\nzlepšení právní úpravy umožňující úpravu jiných právních nástrojů, aby tak byla odstraněna, snížena nebo zjednodušena zatížení organizací účastnících se systému EMAS s cílem podnítit účinné fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost.\nČlánek 39\nPoplatky\n1.   Členské státy mohou vybírat poplatky zohledňující\na)\nnáklady spojené s poskytováním informací a pomoci organizacím orgány, které k tomuto účelu členské státy podle článku 32 určily nebo zřídily;\nb)\nnáklady spojené s akreditací, udělením licence a dohledem nad činností environmentálních ověřovatelů;\nc)\nnáklady na registraci, její prodloužení, pozastavení a zrušení příslušnými orgány, jakož i dodatečné náklady na vykonání těchto postupů u organizací mimo Společenství.\nTyto poplatky nesmí překročit přiměřenou výši a musí být úměrné velikosti organizace a činnosti, která má být uskutečněna.\n2.   Členské státy zajistí, aby byly organizace informovány o všech poplatcích, které se na ně vztahují.\nČlánek 40\nNedodržování nařízení\n1.   Členské státy přijmou vhodná právní nebo správní opatření v případech nedodržování tohoto nařízení.\n2.   Členské státy zavedou účinná opatření proti takovému použití loga EMAS, které by bylo v rozporu s tímto nařízením.\nJe možné použít opatření přijatá v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (12).\nČlánek 41\nInformování a podávání zpráv Komisi\n1.   Členské státy informují Komisi o struktuře a postupech týkajících se fungování příslušných orgánů a akreditačních a licenčních orgánů a tyto informace pravidelně aktualizují.\n2.   Členské státy každé dva roky podají Komisi aktualizované informace o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení.\nV těchto zprávách členské státy zohlední poslední zprávu, kterou Komise podle článku 47 předložila Evropskému parlamentu a Radě.\nKAPITOLA VIII\nPRAVIDLA PRO KOMISI\nČlánek 42\nInformování\n1.   Komise poskytne informace\na)\nveřejnosti o cílech a hlavních prvcích systému EMAS;\nb)\norganizacím o obsahu tohoto nařízení.\n2.   Komise vede a zpřístupní veřejnosti\na)\nrejstřík environmentálních ověřovatelů a registrovaných organizací;\nb)\nelektronickou databázi environmentálních prohlášení;\nc)\ndatabázi osvědčených postupů týkajících se systému EMAS, která obsahuje mimo jiné účinné nástroje propagace systému EMAS a příklady technické podpory organizací;\nd)\nseznam prostředků Společenství pro financování systému EMAS a souvisejících programů a činností.\nČlánek 43\nSpolupráce a koordinace\n1.   Komise podpoří, pokud to bude vhodné, spolupráci mezi členskými státy, aby se zejména ve Společenství dosáhlo jednotného a konzistentního uplatňování pravidel týkajících se\na)\nregistrace organizací;\nb)\nenvironmentálních ověřovatelů;\nc)\ninformování a pomoci podle článku 32.\n2.   Aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství o zadávání veřejných zakázek, Komise a jiné orgány Společenství případně učiní odkaz na systém EMAS nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nebo rovnocenné, jako na podmínky plnění u smluv o poskytování prací a služeb.\nČlánek 44\nZačlenění systému EMAS do ostatních politik a nástrojů ve Společenství\nKomise posoudí, jak lze registraci v systému EMAS v souladu s tímto nařízením\n1)\nzohlednit při vytváření nových právních předpisů a přezkumu stávajících právních předpisů, zejména v podobě úlevy z právních požadavků a zlepšování právní úpravy podle čl. 38 odst. 2;\n2)\nvyužít jako nástroje v souvislosti s uplatňováním a vynucováním právních předpisů.\nČlánek 45\nVztah k ostatním systémům environmentálního řízení\n1.   Členské státy mohou Komisi předložit písemnou žádost o uznání stávajících systémů environmentálního řízení nebo jejich částí, certifikovaných na celostátní nebo regionální úrovni odpovídajícími certifikačními postupy, že jsou v souladu s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.\n2.   Ve své žádosti členské státy určí příslušné části systémů environmentálního řízení a odpovídající požadavky tohoto nařízení.\n3.   Členské státy prokáží rovnocennost všech příslušných částí dotčeného systému environmentálního řízení s tímto nařízením.\n4.   Po prozkoumání žádosti podle odstavce 1 a v souladu s poradním postupem podle čl. 49 odst. 2 uzná Komise příslušné části systémů environmentálního řízení a požadavky na akreditaci certifikačních orgánů nebo na udělení licence těmto orgánům, je-li názoru, že členský stát\na)\nve své žádosti jasně určil příslušné části systémů environmentálního řízení a odpovídající požadavky tohoto nařízení;\nb)\ndostatečně prokázal rovnocennost všech příslušných částí dotčeného systému environmentálního řízení s tímto nařízením.\n5.   Komise zveřejní odkazy na uznané systémy environmentálního řízení, včetně příslušných částí systému EMAS uvedených v příloze I, kterých se tyto odkazy týkají, a uznané požadavky na akreditaci nebo udělování licencí v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 46\nVytvoření referenčních dokumentů a příruček\n1.   Komise po konzultaci se členskými státy a jinými zúčastněnými osobami vytvoří referenční dokumenty včetně\na)\nosvědčených postupů pro environmentální řízení;\nb)\nindikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí v konkrétních odvětvích;\nc)\nsrovnávacích kritérií a ratingových systémů hodnotících dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.\nKomise může rovněž vypracovat referenční dokumenty k meziodvětvovému použití.\n2.   Komise zohlední stávající referenční dokumenty a indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí vytvořené v souladu s jinými environmentálními politikami a nástroji ve Společenství a s mezinárodními normami.\n3.   Komise do konce roku 2010 vypracuje pracovní plán, v němž stanoví orientační seznam odvětví, jež budou považována za prioritní pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů.\nTento pracovní plán bude zveřejněn a bude pravidelně aktualizován.\n4.   Komise ve spolupráci s fórem příslušných orgánů vytvoří příručku pro registraci organizací mimo Společenství.\n5.   Komise vydá příručku pro uživatele seznamující je s kroky nutnými k účasti v systému EMAS.\nPříručka bude k dispozici ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie a zveřejněna na internetových stránkách.\n6.   Ke schválení se předloží dokumenty vypracované v souladu s odstavcem 1 až 4. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.\nČlánek 47\nPodávání zpráv\nKomise jednou za pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která obsahuje informace o akcích a opatřeních uskutečněných podle této kapitoly a informace, jež získala od členských států podle článku 41.\nZpráva obsahuje hodnocení dopadu systému na životní prostředí a vývojový trend, pokud jde o počet účastníků.\nKAPITOLA IX\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 48\nZměny příloh\n1.   S ohledem na zkušenosti získané během fungování systému EMAS, na základě nutnosti určit pokyny k požadavkům systému EMAS a vzhledem k veškerým změnám mezinárodních norem nebo novým normám, jež mají význam pro účinnost tohoto nařízení, může Komise, je-li to nezbytné nebo vhodné, měnit přílohy.\n2.   Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.\nČlánek 49\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 50\nPřezkum\nDo 11. ledna 2015 přezkoumá Komise systém EMAS s ohledem na zkušenosti získané během jeho fungování a na mezinárodní vývoj. Zohlední zprávy, které předala Evropskému parlamentu a Radě podle článku 47.\nČlánek 51\nZrušení a přechodná ustanovení\n1.   Zrušují se tyto právní akty:\na)\nnařízení (ES) č. 761/2001;\nb)\nrozhodnutí Komise 2001/681/ES ze dne 7. září 2001 o zásadách provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) (13);\nc)\nrozhodnutí Komise 2006/193/ES, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 stanoví pravidla pro používání loga programu EMAS ve výjimečných případech, kdy se jedná o dopravní obaly a terciární obaly (14).\n2.   Odchylně od odstavce 1\na)\npokračují vnitrostátní akreditační orgány a příslušné orgány zřízené podle nařízení (ES) č. 761/2001 ve své činnosti. Členské státy změní postupy pro akreditační orgány a příslušné orgány podle tohoto nařízení. Členské státy zajistí, aby systémy provádějící tyto pozměněné postupy byly plně funkční do 11. ledna 2011;\nb)\nzůstávají v rejstříku EMAS organizace registrované v souladu s nařízením (ES) č. 761/2001. Při příštím ověřování zkontroluje environmentální ověřovatel, zda daná organizace dodržuje nové požadavky tohoto nařízení. Pokud má být příští ověřování provedeno před 11. červencem 2010, může být datum příštího ověřování po dohodě s environmentálním ověřovatelem a příslušnými orgány odloženo o šest měsíců;\nc)\nmohou environmentální ověřovatelé akreditovaní v souladu s nařízením (ES) č. 761/2001 i nadále provádět svou činnost v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením.\n3.   Odkazy na nařízení (ES) č. 761/2001 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VIII.\nČlánek 52\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. listopadu 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nÅ. TORSTENSSON\n(1)  Stanovisko ze dne 25. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Úř. věst. C 120, 28.5.2009, s. 56.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. října 2009.\n(4)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.\n(7)  Úř. věst. L 247, 17.9.2001, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 184, 23.7.2003, s. 19.\n(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(10)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.\n(13)  Úř. věst. L 247, 17.9.2001, s. 24.\n(14)  Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 63.\nPŘÍLOHA I\nENVIRONMETNÁLNÍ PŘEZKUM\nEnvironmentální přezkum zahrnuje následující oblasti:\n1.\nUrčení příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí\nKromě vytvoření seznamu požadavků vyplývajících z právních předpisů uvede organizace také způsob, kterým může prokázat dodržování různých požadavků.\n2.\nUrčení všech přímých a nepřímých environmentálních aspektů s významným dopadem na životní prostředí, případně kvalifikovaných a kvantifikovaných, přičemž se vypracuje rejstřík těch aspektů, jež byly určeny jako významné.\nPři hodnocení významu environmentálního aspektu organizace zváží následující hlediska:\ni)\nmožnost způsobení škody na životním prostředí,\nii)\nkřehkost místního, regionálního nebo celosvětového životního prostředí,\niii)\nvelikost, počet, četnost a vratnost jednotlivých aspektů nebo dopadů,\niv)\nexistenci a požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů týkajících se životního prostředí,\nv)\nvýznam pro zúčastněné osoby a zaměstnance organizace.\na)\nPřímé environmentální aspekty\nPřímé environmentální aspekty souvisejí s činnostmi, výrobky a službami organizace, které vedení organizace přímo řídí.\nVšechny organizace musí zvážit přímé aspekty svého provozu.\nPřímé environmentální aspekty se mimo jiné vztahují na\ni)\nprávní předpisy a povolené hodnoty,\nii)\nemise do ovzduší,\niii)\nvypouštění do vod,\niv)\nvýrobu, recyklaci, opakované použití, přepravu a zneškodňování pevných a jiných odpadů, zejména nebezpečných odpadů,\nv)\nvyužívání a kontaminaci půdy,\nvi)\nvyužívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energie),\nvii)\npoužívání přísad a přídatných látek a používání polotovarů,\nviii)\nmístní problémy (hluk, vibrace, zápach, prach, vizuální vlivy atd.),\nix)\ndopravní problémy (z hlediska zboží a služeb),\nx)\nrizika nehod a dopadů na životní prostředí, které vznikají nebo mohou vzniknout v důsledku havárií, nehod a potenciálních mimořádných událostí,\nxi)\nvliv na biologickou rozmanitost.\nb)\nNepřímé environmentální aspekty\nNepřímé environmentální aspekty mohou být výsledkem vzájemného působení organizace a třetích stran a mohou být v přiměřené míře ovlivněny organizací, která žádá o registraci v systému EMAS.\nV případě neprůmyslových organizací, jako jsou místní úřady nebo finanční instituce, je nezbytné, aby byly rovněž zváženy environmentální aspekty spojené s jejich hlavní činností. Soupis omezující se na environmentální aspekty místa a zařízení organizace není dostačující.\nTyto aspekty mimo jiné zahrnují\ni)\nproblémy související s životním cyklem výrobků (design, vývoj, balení, přeprava, použití a opakované použití/odstranění odpadu),\nii)\nkapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby,\niii)\nnové trhy,\niv)\nvýběr a složení služeb (např. doprava nebo pohostinství),\nv)\nsprávní a plánovací rozhodnutí,\nvi)\nsložení nabídky výrobků,\nvii)\nvliv činnosti organizace na životní prostředí a chování dodavatelů a subdodavatelů.\nOrganizace musí být schopna prokázat, že byly určeny významné environmentální aspekty související s jejími postupy pro zadávání zakázek a že významné dopady na životní prostředí související s těmito aspekty jsou zohledněny v systému řízení. Organizace by měla usilovat o to, aby dodavatelé a ti, kdo jménem organizace vystupují, dodržovali v rámci činností prováděných na základě smlouvy její environmentální politiku.\nV případě těchto nepřímých environmentálních aspektů musí organizace zvážit, jak může tyto aspekty ovlivnit a jaká opatření lze učinit ke snížení jejich dopadu na životní prostředí.\n3.\nPopis kritérií pro hodnocení významu dopadu činnosti organizace na životní prostředí\nOrganizace stanoví kritéria pro hodnocení významu environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb za účelem určení těch aspektů, které mají významný dopad na životní prostředí.\nKritéria vyvinutá organizací musí zohlednit právní předpisy Společenství a musí být komplexní, musí umožňovat nezávislou kontrolu, musí být reprodukovatelná a přístupná veřejnosti.\nPři stanovení kritérií pro hodnocení významu environmentálních aspektů organizace lze mimo jiné zohlednit\na)\ninformace o stavu životního prostředí k určení činností, výrobků a služeb organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí;\nb)\nstávající data organizace o materiálových a energetických vstupech, vypouštění kapalných odpadů, odpadech a emisích s ohledem na rizika s tím spojená;\nc)\nstanoviska zainteresovaných osob;\nd)\nenvironmentální aktivity organizace, které jsou regulovány;\ne)\nzadávání veřejných zakázek;\nf)\ndesign, vývoj, výrobu, distribuci, servis, použití, opakované použití, recyklaci a likvidaci výrobků organizace;\ng)\nčinnosti organizace s nejvyššími environmentálními náklady a s nejvyšším environmentálním přínosem.\nPři hodnocení významu dopadů činností organizace na životní prostředí zohlední organizace nejen běžné provozní podmínky, ale také podmínky při zahájení a ukončení činnosti a podmínky mimořádných událostí, které lze rozumně předvídat. Pozornost je věnována předchozím, současným a plánovaným činnostem.\n4.\nProzkoumání všech stávajících technik a postupů environmentálního řízení\n5.\nHodnocení zpětné vazby ze šetření předchozích událostí\nPŘÍLOHA II\nPožadavky na systém environmentálního řízení a další otázky, na které se musí zaměřit organizace používající systém EMAS\nPožadavky na systém environmentálního řízení podle systému EMAS jsou stanoveny v oddíle 4 normy EN ISO 14001:2004. Tyto požadavky jsou uvedeny níže v tabulce, jejíž levý sloupec tvoří část A této přílohy.\nRegistrované organizace používající systém EMAS se musí dále zaměřit na řadu dalších otázek, které mají přímou souvislost s řadou prvků uvedených v oddíle 4 normy EN ISO 14001:2004. Tyto dodatečné požadavky jsou uvedeny níže v tabulce, jejíž pravý sloupec tvoří část B této přílohy.\nČÁST A\nPožadavky na systém environmentálního řízení podle EN ISO 14001:2004\nČÁST B\nDalší otázky, na které se musí zaměřit organizace používající systém EMAS\nOrganizace, které se účastní systému environmentálního řízení a (EMAS), provedou požadavky normy EN ISO 14001:2004 popsané v oddíle 4 evropské normy (1) a v plném znění uvedené níže:\nA.\nPožadavky na systém environmentálního řízení\nA.1\nVšeobecné požadavky\nOrganizace musí vytvořit, zdokumentovat, zavést, udržovat a soustavně zlepšovat systém environmentálního řízení v souladu s požadavky této mezinárodní normy a stanovit, jak bude uvedené požadavky plnit.\nOrganizace definuje a dokumentuje oblast působnosti systému environmentálního řízení.\nA.2\nEnvironmentální politika\nNejvyšší vedení organizace definuje environmentální politiku organizace a zajistí, aby v rámci definované oblasti působnosti jejího systému environmentálního řízení tato politika\na)\nbyla vhodná, pokud jde o charakter, rozsah a dopady jejích činností, výrobků a služeb na životní prostředí;\nb)\nobsahovala závazek k soustavnému zlepšování životního prostředí a prevenci znečištění;\nc)\nobsahovala závazek dodržovat příslušné požadavky vyplývající z právních předpisy a další požadavky, ke kterým se organizace zavázala v souvislosti se svými environmentálními aspekty;\nd)\nposkytla rámec pro stanovení a přezkum obecných a specifických environmentálních cílů;\ne)\nbyla dokumentována, zavedena a udržována;\nf)\nbyla sdělována všem osobám pracujícím pro organizaci nebo jejím jménem a\ng)\nbyla přístupná veřejnosti.\nA.3\nPlánování\nA.3.1\nEnvironmentální aspekty\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy\na)\npro určení environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb v rámci definované oblasti působnosti systému environmentálního řízení, které může kontrolovat a které může ovlivnit s ohledem na plánovaný nebo nový rozvoj nebo nové či upravené činnosti, výrobky a služby, a\nb)\npro určení aspektů, které mají nebo mohou mít významný dopad nebo dopady na životní prostředí (tj. významné environmentální aspekty).\nOrganizace tyto údaje dokumentuje a aktualizuje.\nOrganizace zajistí, aby významné environmentální aspekty byly zohledněny při vytváření, zavádění a udržování systému environmentálního řízení.\nB.1\nEnvironmentální přezkum\nOrganizace provedou úvodní environmentální přezkum stanovený v příloze I s cílem určit a posoudit své environmentální aspekty a stanovit příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí\nOrganizace mimo Společenství rovněž musí učinit odkaz na požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí, které se použijí u obdobných organizací v členských státech, ve kterých dané organizace zamýšlejí podat žádost.\nA.3.2\nPrávní a jiné požadavky\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy\na)\npro určení a zpřístupnění příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů a jiných požadavků, ke kterým se organizace zavázala v souvislosti se svými environmentálními aspekty, a\nb)\nkteré stanoví, jak jsou tyto požadavky použitelné na její environmentální aspekty.\nOrganizace zajistí, aby byly tyto příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů a jiné požadavky, k nimž se organizace zavázala, zohledněny při vytváření, zavádění a udržování systému environmentálního řízení.\nB.2\nDodržování právních předpisů\nOrganizace, které se hodlají zaregistrovat v systému EMAS, musí být schopny prokázat, že\n1.\njsou seznámeny s veškerými příslušnými požadavky vyplývajícími z právních předpisů týkajících se životního prostředí, které byly určeny v průběhu environmentálního přezkumu podle přílohy I, a znají jejich důsledky pro organizaci;\n2.\ndbají na dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí včetně povolení a povolených hodnot a\n3.\nmají k dispozici postupy, které organizaci umožňují soustavně plnit tyto požadavky.\nA.3.3\nObecné cíle, specifické cíle a program nebo programy\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat zdokumentované obecné a specifické environmentální cíle pro každou příslušnou funkci a úroveň v rámci organizace.\nObecné a specifické cíle musí být měřitelné, je-li to možné, a být v souladu s environmentální politikou, včetně závazků k prevenci znečišťování, dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů a jiných požadavků, ke kterým se organizace zavázala, a rovněž k soustavnému zlepšování.\nPři stanovování a přezkumu svých obecných a specifických cílů musí organizace zohlednit požadavky vyplývající z právních předpisů a jiné požadavky, ke kterým se zavázala, a své významné environmentální aspekty. Zváží rovněž své technologické možnosti, finanční, provozní a obchodní požadavky a stanoviska zainteresovaných osob.\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat program či programy pro dosažení obecných a specifických cílů. Tento program nebo programy zahrnují\na)\nstanovení odpovědnosti za dosažení obecných a specifických cílů pro každou příslušnou funkci a úroveň organizace a\nb)\nprostředky a harmonogram jejich dosažení.\nB.3\nVliv činnosti organizace na životní prostředí\n1.\nOrganizace musí být schopny prokázat, že systém řízení a postupy auditu jsou zaměřeny na skutečný vliv činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na přímé a nepřímé aspekty určené v průběhu environmentálního přezkumu podle přílohy I.\n2.\nHodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí z hlediska jejích obecných a specifických cílů je součástí procesu přezkumu vedením organizace. Organizace se také musí zavázat k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. Přitom organizace může založit svou činnost na místních, regionálních a vnitrostátních environmentálních programech.\n3.\nProstředky k dosažení obecných a specifických cílů nemohou být environmentálními cíli. Pokud organizace sestává z jednoho nebo více míst, každé místo, na kterém se používá systém EMAS, musí dodržovat všechny požadavky systému EMAS, včetně soustavného zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2.\nA.4\nZavedení a fungování\nA.4.1\nZdroje, úkoly, odpovědnost a pravomoc\nVedení zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování systému environmentálního řízení. Zdroje zahrnují lidské zdroje a odborné schopnosti, organizační infrastrukturu, technologii a finanční prostředky.\nS cílem podporovat účinný systém environmentálního řízení je třeba definovat, zdokumentovat a sdělovat úkoly, odpovědnost a pravomoci.\nNejvyšší vedení organizace jmenuje jednoho nebo více zvláštních zástupců vedení, kteří bez ohledu na svou další odpovědnost mají stanoveny úkoly, odpovědnost a pravomoc k\na)\nzajištění toho, aby byl vytvořen, zaveden a udržován systém environmentálního řízení v souladu s požadavky této mezinárodní normy;\nb)\npodávání zpráv o výkonnosti systému environmentálního řízení nejvyššímu vedení organizace k přezkumu, včetně návrhů na zlepšení.\nA.4.2\nOdborná způsobilost, výcvik a povědomí\nB.4\nZapojení zaměstnanců\n1.\nOrganizace by měla uznat, že aktivní zapojení zaměstnanců je hnací silou a předpokladem soustavného a úspěšného zlepšování životního prostředí, klíčovým zdrojem pro zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, a zároveň správnou metodou pro úspěšné ukotvení systému environmentálního řízení a auditu v organizaci.\n2.\nTermínem „účast zaměstnanců“ se rozumí jak účast, tak poskytování informací jednotlivým zaměstnancům a jejich zástupcům. Proto by na všech úrovních organizace měl existovat program účasti zaměstnanců. Organizace by měla uznat, že angažovanost, schopnost reagovat a aktivní podpora ze strany vedení jsou předpokladem úspěchu těchto procesů. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit nutnost zpětné vazby pro zaměstnance ze strany vedení.\nOrganizace zajistí, aby každá osoba nebo osoby, které pro ni nebo jejím jménem pracují a jejichž práce může mít významný dopad na životní prostředí určený organizací, měly dostatečné vzdělání, výcvik nebo zkušenosti, a vede o tom příslušné záznamy.\nOrganizace určí potřeby výcviku spojené s environmentálními aspekty a systémem environmentálního řízení. Umožní výcvik nebo přijme jiné opatření s cílem splnit tyto potřeby a vede o tom příslušné záznamy.\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy, aby u osoby nebo osob, které pro ni nebo jejím jménem pracují, bylo zajištěno povědomí o\na)\ndůležitosti dodržování environmentální politiky, postupů a požadavků systému environmentálního řízení;\nb)\nvýznamných environmentálních aspektech a souvisejících skutečných nebo potenciálních dopadech jejich práce na životní prostředí a o environmentálních přínosech zlepšeného osobního výkonu;\nc)\njejich úlohách a odpovědnostech při dosahování shody s požadavky systému environmentálního řízení a\nd)\nmožných důsledcích odchylek od stanovených postupů.\n3.\nKromě těchto požadavků je třeba zapojit zaměstnance do procesu soustavného zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí prostřednictvím\na)\núvodního environmentálního přezkumu, analýzy současného stavu a sběru a ověřování informací;\nb)\nstanovení a zavádění systému environmentálního řízení a auditu, který zlepší vliv činnosti organizace na životní prostředí;\nc)\nvýborů pro životní prostředí, které shromažďují informace a zajišťují účast environmentálního úředníka/zástupců vedení a zaměstnanců a jejich zástupců;\nd)\nspolečných pracovních skupin pro environmentální akční program a environmentální audit;\ne)\nvypracování environmentálního prohlášení.\n4.\nZa tímto účelem by měly být použity vhodné formy účasti, jako například systém zlepšovacích návrhů, skupinová projektová práce nebo environmentální výbory. Organizace vezmou na vědomí pokyny Komise týkající se osvědčených postupů v této oblasti. Pokud o to požádají, zapojí se také zástupci zaměstnanců.\nA.4.3\nKomunikace\nS ohledem na environmentální aspekty a na systém environmentálního řízení musí organizace vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro\na)\ninterní komunikaci mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace;\nb)\npřijímání a dokumentování příslušných informací od externích zainteresovaných osob a odpovědi na ně.\nOrganizace zváží, zda bude o svých významných environmentálních aspektech komunikovat externě, a své rozhodnutí zaznamená. Pokud se organizace rozhodne komunikovat, vytvoří a zavede metodu nebo metody externí komunikace.\nB.5\nKomunikace\n1.\nOrganizace musí být schopny prokázat otevřený dialog s veřejností a jinými zainteresovanými osobami, včetně místních společenství a zákazníků, o dopadech svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí, aby se zjistily zájmy veřejnosti a jiných zainteresovaných osob.\n2.\nOtevřenost, transparentnost a pravidelné poskytování informací o životním prostředí jsou klíčovými faktory pro odlišení systému EMAS od ostatních systémů. Tyto faktory jsou také důležité pro vytváření důvěry mezi organizací a zainteresovanými osobami.\n3.\nFlexibilita systému EMAS umožňuje organizacím zaměřit odpovídající informace na konkrétní příjemce a zajistit, aby veškeré informace byly dostupné každému, kdo o ně požádá.\nA.4.4\nDokumenty\nDokumentace systému environmentálního řízení zahrnuje\na)\nenvironmentální politiku, obecné a konkrétní cíle;\nb)\npopis oblasti působnosti systému environmentálního řízení;\nc)\npopis hlavních prvků systému environmentálního řízení a jejich vzájemného působení a rovněž odkaz na související dokumenty;\nd)\ndokumenty, včetně záznamů, které tato mezinárodní norma požaduje, a\ne)\ndokumenty, včetně záznamů, které organizace určí jako nezbytné k zajištění účinného plánování, fungování a kontroly procesů, jež se vztahují k významným environmentálním aspektům.\nA.4.5\nŘízení dokumentace\nDokumenty požadované systémem environmentálního řízení a touto mezinárodní normou musí být řízeny. Záznamy jsou zvláštním druhem dokumentu a musí být řízeny v souladu s požadavky uvedenými v oddíle A.5.4.\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup či postupy pro\na)\nschválení vhodnosti dokumentů před jejich vydáním;\nb)\nnezbytný přezkum a aktualizaci a opětovné schválení dokumentů;\nc)\nzajištění toho, aby bylo možné určit změny a aktuální stav revize dokumentů;\nd)\nzajištění toho, aby v místech používání byly k dispozici příslušné verze platných dokumentů;\ne)\nzajištění toho, aby dokumenty byly čitelné a snadno identifikovatelné;\nf)\nzajištění toho, aby externí dokumenty, které organizace určí jako nezbytné k plánování a fungování systému environmentálního řízení, byly označeny a jejich distribuce řízena, a\ng)\nzabránění neúmyslnému použití neplatných dokumentů a jejich vhodného označení, pokud se z nějakého důvodu nadále uchovávají.\nA.4.6\nŘízení provozu\nOrganizace určí a naplánuje operace, které souvisejí s určenými významnými environmentálními aspekty, v souladu se svou environmentální politikou, obecnými a specifickými cíli, aby bylo zajištěno, že jsou prováděny za stanovených podmínek\na)\nvytvořením, zavedením a udržováním dokumentovaného postupu nebo postupů pro situace, kde by jejich absence mohla vést k odchylkám od environmentální politiky a obecných a specifických environmentálních cílů, a\nb)\nstanovením provozních kritérií v rámci postupu nebo postupů a\nc)\nvytvořením, zavedením a udržováním postupů souvisejících s určenými významnými environmentálními aspekty zboží a služeb používaných organizací a sdělováním příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních stran.\nA.4.7\nPřipravenost na mimořádné události a reakce na ně\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro zjištění možných nehod a mimořádných událostí, jež mohou mít dopad nebo dopady na životní prostředí, a odpovídající reakci na ně.\nOrganizace musí na mimořádné události a nehody zareagovat a zabránit souvisejícím nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo je zmírnit.\nOrganizace pravidelně přezkoumává a případně reviduje svou připravenost na mimořádné události a postupy reakce na ně, zejména po nehodách nebo mimořádných událostech.\nOrganizace rovněž pravidelně tyto postupy testuje, pokud je to možné.\nA.5\nKontrola\nA.5.1\nSledování a měření\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro pravidelné sledování a měření klíčových charakteristik svého provozu, které mohou mít významný dopad na životní prostředí. Postup nebo postupy zahrnují zaznamenávání údajů pro sledování výkonu, příslušných provozních kontrol a dodržování obecných a specifických environmentálních cílů.\nOrganizace zajistí, aby se pro sledování a měření používalo kalibrované a ověřené zařízení, a vede a uchovává související záznamy.\nA.5.2\nHodnocení dodržování požadavků\nA.5.2.1\nV souladu se svými závazky k dodržování požadavků organizace vytvoří, zavede a udržuje postup nebo postupy pravidelného hodnocení dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů.\nOrganizace vede o výsledcích pravidelných hodnocení dokumentaci.\nA.5.2.2\nOrganizace zhodnotí dodržování ostatních požadavků, k nimž se zavázala. Organizace může spojit toto hodnocení s hodnocením dodržování právních předpisů uvedeným v oddíle A.5.2.1, nebo zavést zvláštní postup nebo postupy.\nOrganizace vede o výsledcích pravidelných hodnocení dokumentaci.\nA.5.3\nNeshoda a nápravná a preventivní opatření\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro řešení skutečné nebo možné neshody nebo neshod a pro přijetí nápravného a preventivního opatření. Postup nebo postupy stanoví požadavky pro\na)\nurčení a nápravu neshody nebo neshod a přijetí opatření ke zmírnění jejich dopadů na životní prostředí;\nb)\nšetření neshody nebo neshod, určení jejich příčiny nebo příčin a přijetí opatření, která zajistí, že nedojde k jejich opakování;\nc)\nhodnocení potřeby přijmout opatření k prevenci neshody nebo neshod a provedení příslušných opatření k zamezení jejich výskytu;\nd)\nzaznamenání výsledků jednoho nebo více přijatých nápravných a preventivních opatření a\ne)\npřezkum účinnosti přijatých nápravných a preventivních opatření. Přijatá opatření musí odpovídat rozsahu problémů a příslušným dopadům na životní prostředí.\nOrganizace zajistí, aby do dokumentace systému environmentálního řízení byly zaznamenány všechny nezbytné změny.\nA.5.4\nŘízení záznamů\nOrganizace musí vytvořit a udržovat nezbytné záznamy za účelem prokázání dodržování požadavků svého systému environmentálního řízení a této mezinárodní normy a dosažených výsledků.\nOrganizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup nebo postupy pro identifikaci, uložení, ochranu, vyhledání, uchování a zničení záznamů.\nZáznamy musí být a zůstat čitelné, identifikovatelné a vysledovatelné.\nA.5.5\nInterní audit\nOrganizace zajistí, aby interní audity systému environmentálního řízení byly prováděny v plánovaných intervalech, aby\na)\nse zjistilo, zda systém environmentálního řízení\n—\nsplňuje plánovaná opatření pro environmentální řízení, včetně požadavků této mezinárodní normy, a\n—\nje správně zaveden a udržován a\nb)\nposkytovaly vedení organizace informace o výsledcích auditů.\nProgram nebo programy auditu plánuje, vytváří, zavádí a udržuje organizace s ohledem na význam svého provozu pro životní prostředí a na výsledky předchozích auditů.\nPostup nebo postupy auditu musí být vytvořeny, zavedeny a udržovány tak, aby zahrnovaly\n—\nodpovědnost a požadavky na plánování a provádění auditů, podávání zpráv o výsledcích a uchování souvisejících záznamů,\n—\nstanovení kritérií auditu, rozsahu působnosti, četnosti a metod.\nVýběr auditorů a způsob provádění auditů musí zajistit objektivitu a nestrannost auditu.\nA.6\nPřezkum vedením organizace\nNejvyšší vedení organizace musí ve stanovených intervalech přezkoumat systém environmentálního řízení, aby byla zajištěna jeho další vhodnost, přiměřenost a účinnost. Přezkum zahrnuje posouzení možností ke zlepšení a potřebu změn systému environmentálního řízení, včetně environmentální politiky a obecných a specifických environmentálních cílů.\nZáznamy o přezkumu vedením organizace se uchovávají.\nÚdaje k přezkumu vedením organizace zahrnují\na)\nvýsledky interních auditů a hodnocení dodržování požadavků vyplývajících z právních předpisů a jiných požadavků, k nimž se organizace zavázala;\nb)\nkomunikaci od vnějších zainteresovaných osob, včetně stížností;\nc)\nvliv činnosti organizace na životní prostředí;\nd)\nmíru, do jaké byly obecné a specifické cíle splněny;\ne)\nstav nápravných a preventivních opatření;\nf)\nnásledná opatření z předchozích přezkumů vedením organizace;\ng)\nměnící se okolnosti, včetně vývoje právních a jiných požadavků spojených s environmentálními aspekty organizace, a\nh)\nnávrhy na zlepšení.\nVýstupy z přezkumu vedením organizace zahrnou veškerá rozhodnutí a opatření související s případnými změnami environmentální politiky, obecných a specifických environmentálních cílů a jiných prvků systému environmentálního řízení v souladu se závazkem k soustavnému zlepšování.\nSeznam vnitrostátních normalizačních úřadů\nBE: IBN/BIN (Institut belge de normalisation/Belgisch Instituut voor Normalisatie)\nCZ: ČNI (Český normalizační institut)\nDK: DS (Dansk Standard)\nDE: DIN (Deutsches Institut für Normung e.V.)\nEE: EVS (Eesti Standardikeskus)\nEL: ELOT (Ελληνικός Οργανισμός Τυποποίησης)\nES: AENOR (Asociación Española de Normalización y Certificación)\nFR: AFNOR (Association française de normalisation)\nIE: NSAI (National Standards Authority of Ireland)\nIT: UNI (Ente Nazionale Italiano di Unificazione)\nCY: Κυπριακός Οργανισμός Προώθησης Ποιότητας\nLV: LVS (Latvijas Standarts)\nLT: LST (Lietuvos standartizacijos departamentas)\nLU: SEE (Service de l’Energie de l’Etat) (Luxembourg)\nHU: MSZT (Magyar Szabványügyi Testület)\nMT: MSA (Awtorità Maltija dwar l-Istandards/Malta Standards Authority)\nNL: NEN (Nederlands Normalisatie-Instituut)\nAT: ON (Österreichisches Normungsinstitut)\nPL: PKN (Polski Komitet Normalizacyjny)\nPT: IPQ (Instituto Português da Qualidade)\nSI: SIST (Slovenski inštitut za standardizacijo)\nSK: SÚTN (Slovenský ústav technickej normalizácie)\nFI: SFS (Suomen Standardisoimisliitto ry)\nSE: SIS (Swedish Standards Institute)\nUK: BSI (British Standards Institution).\nDoplňkový seznam vnitrostátních normalizačních úřadů\nSeznam vnitrostátních normalizačních úřadů v členských státech, na něž se nevztahuje EN ISO 14001:2004:\nBG: BDS (Български институт за стандартизация);\nRO: ASRO (Asociaţia de Standardizare din România).\nVnitrostátní normalizační úřady v členských státech, v nichž byl vnitrostátní normalizační úřad uvedený v EN ISO 14001:2004 nahrazen:\nCZ: ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví).\n(1)  Text této normy je v příloze reprodukován se souhlasem Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Celé znění lze zakoupit od vnitrostátních normalizačních úřadů, jejichž seznam je uveden v příloze. Reprodukování této přílohy pro komerční účely není povoleno.\nPŘÍLOHA III\nINTERNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ AUDIT\nA:   Program auditu a četnost auditů\n1.   Program auditu\nProgram auditu má zajistit, aby byly vedení organizace poskytnuty informace potřebné k přezkumu vlivu činnosti organizace na životní prostředí a účinnosti systému environmentálního řízení a k prokázání toho, že tyto faktory má vedení pod kontrolou.\n2.   Cíle programu auditu\nCíle zahrnují zejména hodnocení stávajícího systému řízení a zjištění dodržování politiky a programu organizace, které zahrnuje dodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí.\n3.   Rozsah programu auditu\nCelkový rozsah jednotlivých auditů nebo případně fází cyklu auditu musí být jasně definován a musí výslovně specifikovat\na)\noblasti, kterých se to týká;\nb)\nčinnosti, na které se vztahuje audit;\nc)\nenvironmentální kritéria, které je nutno vzít v úvahu;\nd)\nobdobí, které audit pokrývá.\nEnvironmentální audit zahrnuje posouzení dat potřebných pro hodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.\n4.   Četnost auditů\nAudit nebo cyklus auditu, který zahrnuje veškeré činnosti organizace, se provádí podle potřeby v intervalech nejdéle tří, případně čtyř let, pokud se uplatní výjimka stanovená v článku 7. Četnost, se kterou se provádí audit jednotlivých činností, se liší v závislosti na\na)\ncharakteru, rozsahu a složitosti činností;\nb)\nvýznamu souvisejících dopadů na životní prostředí;\nc)\nvýznamu a naléhavosti problémů zjištěných předchozími audity;\nd)\nhistorii environmentálních problémů.\nU složitějších činností se závažnějším dopadem na životní prostředí se provádí audit častěji.\nOrganizace musí provádět audity nejméně jednou za rok, což napomůže vedení organizace a environmentálnímu ověřovateli prokázat, že má všechny významné environmentální aspekty pod kontrolou.\nOrganizace provádí audity týkající se\na)\nvlivu činnosti organizace na životní prostředí;\nb)\ndodržování příslušných povinností vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí touto organizací.\nB:   Činnosti při provádění auditu\nČinnosti při provádění auditu zahrnují pohovory s pracovníky, kontrolu provozních podmínek a zařízení a přezkum záznamů, písemných postupů a ostatní příslušné dokumentace s cílem vyhodnotit vliv činnosti organizace na životní prostředí, pro kterou se provádí audit. Účelem auditu je zjistit, zda organizace splňuje příslušné normy, nařízení nebo stanovené obecné a specifické environmentální cíle a zda stávající systém environmentálního řízení z je účinný a přiměřený. Mimo jiné by měla být použita namátková kontrola dodržování těchto kritérií, aby se zjistila účinnost celého systému řízení.\nDo procesu provádění auditu by měly být zahrnuty zejména tyto kroky:\na)\npochopení systémů řízení;\nb)\nposouzení silných a slabých míst systémů řízení;\nc)\nshromáždění příslušných dat;\nd)\nvyhodnocení zjištění auditu;\ne)\npříprava závěrů auditu;\nf)\nzpráva o zjištěních a závěrech auditu.\nC:   Zpráva o zjištěních a závěrech auditu\nHlavními cíli písemné zprávy o auditu je\na)\ndokumentovat rozsah auditu;\nb)\nposkytnout vedení organizace údaje o stavu naplňování environmentální politiky dané organizace a o environmentálním pokroku organizace;\nc)\nposkytnout vedení organizace údaje o účinnosti a spolehlivosti opatření pro sledování dopadů činnosti organizace na životní prostředí;\nd)\npřípadně ukázat potřebu nápravných opatření.\nPŘÍLOHA IV\nPODÁVÁNÍ ZPRÁV O VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ\nA.   Úvod\nInformace o životním prostředí musí být předloženy jasným a logickým způsobem v elektronické nebo tištěné podobě.\nB.   Environmentální prohlášení\nEnvironmentální prohlášení musí zahrnovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené níže:\na)\njasný a jednoznačný popis organizace registrované v systému EMAS a přehled jejích činností, výrobků a služeb a její případný vztah k mateřským společnostem;\nb)\nenvironmentální politiku a stručný popis systému environmentálního řízení organizace;\nc)\npopis všech významných přímých a nepřímých environmentálních aspektů, které vedou k významným dopadům organizace na životní prostředí a vysvětlení charakteru dopadů souvisejících s těmito aspekty (příloha I bod 2);\nd)\npopis obecných a specifických environmentálních cílů ve vztahu k významným environmentálním aspektům a dopadům na životní prostředí;\ne)\npřehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí vzhledem k jejím obecným a specifickým environmentálním cílům a s ohledem na její významné dopady na životní prostředí. Zpráva musí podávat informace o klíčových indikátorech a dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C;\nf)\ndalší faktory týkající se vlivu činnosti organizace na životní prostředí včetně vlivu činnosti organizace ve vztahu k dodržování právních ustanovení s ohledem na jejich významné dopady na životní prostředí;\ng)\nodkaz na příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí;\nh)\njméno a akreditační číslo nebo číslo licence environmentálního ověřovatele a datum schválení.\nAktualizované environmentální prohlášení musí obsahovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené v písmenech e) až h).\nC.   Klíčové indikátory a další příslušné existující indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí\n1.   Úvod\nVe svém environmentálním prohlášení a v aktualizovaném environmentálním prohlášení organizace podá zprávu o klíčových indikátorech, pokud se týkají přímých environmentálních aspektů organizace, a dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno níže.\nVe zprávě budou uvedeny údaje o aktuálních vstupech/dopadech. Pokud by zveřejnění negativně ovlivnilo důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací organizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství na ochranu oprávněných hospodářských zájmů, může být organizaci povoleno indexovat tuto informaci ve své zprávě například tím, že zavede základní rok (s indexem 100), v porovnání s nímž by vývoj aktuálního vstupu/dopadu měl být uveden.\nIndikátory\na)\nudávají přesné hodnocení vlivu organizace na životní prostředí;\nb)\njsou srozumitelné a jednoznačné;\nc)\numožňují meziroční srovnání pro vyhodnocení vývoje vlivu činnosti organizace na životní prostředí;\nd)\numožňují případné srovnání s oborovými, vnitrostátními nebo regionálními měřítky;\ne)\npřípadně umožňují srovnání s právními požadavky.\n2.   Klíčové indikátory\na)\nKlíčové indikátory se vztahují na všechny typy organizací. Zaměřují se na vliv činnosti organizace na životní prostředí v následujících klíčových environmentálních oblastech:\ni)\nenergetická účinnost,\nii)\nmateriálová účinnost,\niii)\nvoda,\niv)\nodpady,\nv)\nbiologická rozmanitost a\nvi)\nemise.\nPokud je organizace toho mínění, že jeden či více klíčových indikátorů není relevantní pro její významné environmentální aspekty, nemusí o těchto klíčových indikátorech podávat zprávu. Organizace musí toto své mínění odůvodnit s odkazem na environmentální přezkum, který provedla.\nb)\nKaždý klíčový indikátor se skládá\ni)\nz číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy/dopady v dané oblasti,\nii)\nz číselného údaje B, který uvádí celkové roční výstupy organizace, a\niii)\nz číselného údaje R, který uvádí poměr mezi A a B.\nKaždá organizace podá zprávu o všech třech prvcích pro každý indikátor.\nc)\nÚdaj o celkových ročních vstupech/dopadech v dané oblasti, tj. číselný údaj A, se uvádí následujícím způsobem:\ni)\núdaj o energetické účinnosti\n—\ntýkající se „celkové přímé spotřeby energie“ uvede celkovou roční spotřebu energie vyjádřenou v MWh nebo GJ,\n—\ntýkající se „celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů“ uvede procentní poměr roční spotřeby energie k energii (elektřiny a tepla) vyrobené organizací z obnovitelných zdrojů energie,\nii)\núdaj o účinnosti materiálů\n—\ntýkající se „ročního hmotnostního průtoku různých používaných materiálů“ (kromě nosičů energie a vody) vyjádřený v tunách,\niii)\núdaj o vodě\n—\ntýkající se „celkové roční spotřeby vody“ vyjádřený v m3,\niv)\núdaj o odpadu\n—\ntýkající se „celkové roční produkce odpadu“ jednotlivých druhů odpadu vyjádřený v tunách,\n—\ntýkající se „celkové roční produkce nebezpečného odpadu“ vyjádřený v kilogramech nebo v tunách,\nv)\núdaj o biologické rozmanitosti\n—\ntýkající se „využívání půdy“ vyjádřený v m2 zastavěné plochy,\nvi)\núdaj o emisích\n—\ntýkající se „celkových ročních emisí skleníkových plynů“ zahrnující alespoň emise CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs a SF6 vyjádřený v tunách ekvivalentu CO2,\n—\ntýkající se „celkových ročních emisí do ovzduší“ zahrnující alespoň emise SO2, NOX a PM vyjádřený v kilogramech nebo v tunách.\nPro vyjádření celkových ročních vstupů/dopadů v dané oblasti může organizace kromě výše uvedených indikátorů využít rovněž jiné indikátory.\nd)\nÚdaj o celkových ročních výstupech organizace, tj. číselný údaj B, je stejný pro všechny oblasti, ovšem přizpůsobuje se různým typům organizací v závislosti na jejich druhu činnosti a uvádí se takto:\ni)\nu organizací činných ve výrobním odvětví (průmysl) uvádí celkovou roční hrubou přidanou hodnotu vyjádřenou v milionech eur (mil. EUR) či celkovou roční fyzickou produkci vyjádřenou v tunách nebo v případě malých organizací celkový roční obrat nebo počet zaměstnanců,\nii)\nu organizací v nevýrobních odvětvích (správa/služby) může být vztažen k velikosti organizace vyjádřené počtem zaměstnanců.\nPro vyjádření celkových ročních vstupů může organizace kromě výše uvedených indikátorů využít rovněž jiné indikátory.\n3.   Další relevantní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí\nKaždá organizace každoročně podá zprávu o svém vlivu na životní prostředí týkající se konkrétních environmentálních aspektů určených v environmentálním prohlášení a případně zohlední odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46.\nD.   Přístup veřejnosti k informacím\nOrganizace musí být schopna prokázat environmentálnímu ověřovateli, že kdokoli, kdo se zajímá o vliv činnosti organizace na životní prostředí, má snadný a svobodný přístup k informacím požadovaným výše v oddílech B a C.\nOrganizace zajistí, aby tyto informace byly k dispozici v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu, v němž je registrována, a případně v úředním jazyce či úředních jazycích členských států, v nichž se nacházejí místa, na něž se vztahuje společná registrace.\nE.   Místní odpovědnost\nOrganizace registrované v systému EMAS mohou chtít sestavit jedno společné environmentální prohlášení, zahrnující různé geografické lokality.\nZáměrem systému EMAS je zajistit místní odpovědnost, a proto musí organizace zajistit, aby bylo možné jasně určit významné dopady na životní prostředí každého místa a uvést je ve společném environmentálním prohlášení.\nPŘÍLOHA V\nLOGO EMAS\n1.   Toto logo se může používat v libovolném z 23 jazyků, pokud je použit následující text:\nbulharština\n:\n„Проверено управление по околна среда“\nčeština\n:\n„Ověřený systém environmentálního řízení“\ndánština\n:\n„Verificeret miljøledelse“\nnizozemština\n:\n„Geverifieerd milieuzorgsysteem“\nangličtina\n:\n„Verified environmental management“\nestonština\n:\n„Tõendatud keskkonnajuhtimine“\nfinština\n:\n„Todennettu ympäristöasioiden hallinta“\nfrancouzština\n:\n„Management environnemental vérifié“\nněmčina\n:\n„Geprüftes Umweltmanagement“\nřečtina\n:\n„επιθεωρημένη περιβαλλοντική διαχείριση“\nmaďarština\n:\n„Hitelesített környezetvédelmi vezetési rendszer“\nitalština\n:\n„Gestione ambientale verificata“\nirština\n:\n„Bainistíocht comhshaoil fíoraithe“\nlotyština\n:\n„Verificēta vides pārvaldība“\nlitevština\n:\n„Įvertinta aplinkosaugos vadyba“\nmaltština\n:\n„Immaniggjar Ambjentali Verifikat“\npolština\n:\n„Zweryfikowany system zarządzania środowiskowego“\nportugalština\n:\n„Gestão ambiental verificada“\nrumunština\n:\n„Management de mediu verificat“\nslovenština\n:\n„Overené environmentálne manažérstvo“\nslovinština\n:\n„Preverjen sistem ravnanja z okoljem“\nšpanělština\n:\n„Gestión medioambiental verificada“\nšvédština\n:\n„Verifierat miljöledningssystem“\n2.   Logo se používá buď\n—\nve třech barvách (Pantone č. 355 zelená; Pantone č. 109 žlutá; Pantone č. 286 modrá),\n—\nčerné,\n—\nbílé, nebo\n—\nv šedém odstínu.\nPŘÍLOHA VI\nÚDAJE POTŘEBNÉ K REGISTRACI\n(informace poskytnuté podle potřeby)\n1.\nORGANIZACE\nNázev\n…\nAdresa\n…\nObec\n…\nPSČ\n…\nStát/provincie/region/samosprávná oblast\n…\nKontaktní osoba\n…\nTelefonní číslo\n…\nFaxové číslo\n…\nEmailová adresa\n…\nAdresa internetových stránek\n…\nKde je environmentální prohlášení nebo aktualizované environmentální prohlášení přístupné veřejnosti:\na)\nv tištěné podobě\n…\nb)\nv elektronické podobě\n…\nRegistrační číslo\n…\nDatum registrace\n…\nDatum pozastavení registrace\n…\nDatum zrušení registrace\n…\nTermín vypracování příštího environmentálního prohlášení\n…\nTermín vypracování příštího aktualizovaného environmentálního prohlášení\n…\nŽádost o výjimku podle článku 7\nANO – NE\n…\nKód NACE činnosti\n…\nPočet zaměstnanců\n…\nObrat nebo bilanční suma roční rozvahy\n…\n2.\nMÍSTO\nNázev\n…\nAdresa\n…\nPSČ\n…\nObec\n…\nStát/země/region/samosprávná oblast\n…\nKontaktní osoba\n…\nTelefonní číslo\n…\nFaxové číslo\n…\nEmailová adresa\n…\nAdresa internetových stránek\n…\nKde je environmentální prohlášení nebo aktualizované environmentální prohlášení přístupné veřejnosti:\na)\nv tištěné podobě\n…\nb)\nv elektronické podobě\n…\nRegistrační číslo\n…\nDatum registrace\n…\nDatum pozastavení registrace\n…\nDatum zrušení registrace\n…\nTermín vypracování příštího environmentální prohlášení\n…\nTermín vypracování příštího aktualizovaného environmentální prohlášení\n…\nŽádost o výjimku podle článku 7\nANO – NE\n…\nKód NACE činnosti\n…\nPočet zaměstnanců\n…\nObrat nebo bilanční suma roční rozvahy\n…\n3.\nENVIRONMENTÁLNÍ OVĚŘOVATEL\nJméno environmentálního ověřovatele\n…\nAdresa\n…\nPSČ\n…\nObec\n…\nStát/provincie/region/samosprávná oblast\n…\nTelefonní číslo\n…\nFaxové číslo\n…\nEmailová adresa\n…\nRegistrační číslo akreditace nebo licence\n…\nRozsah působnosti akreditace nebo licence (kódy NACE)\n…\nAkreditační nebo licenční orgán\n…\nV … dne …/…/20 …\n…\nPodpis zástupce organizace\n…\nPŘÍLOHA VII\nPROHLÁŠENÍ O ČINNOSTECH ENVIRONMENTÁLNÍHO OVĚŘOVATELE\n… (jméno).\ns registračním číslem environmentálního ověřovatele EMAS …\nakreditovaný nebo licencovaný pro oblast působnosti … (kód NACE)\nprohlašuje, že ověřil/a, zda místo(a) či celá organizace, jak je uvedeno v environmentálním prohlášení/aktualizovaném environmentálním prohlášení (1), … (název organizace)\ns registračním číslem (je-li k dispozici) …,\nsplňuje veškeré požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému environmentálního řízení podniků a auditu (EMAS).\nSvým podpisem prohlašuji, že\n—\nověření a schválení bylo provedeno v úplném souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1221/2009,\n—\nvýsledky ověřování a schválení potvrzují, že neexistují důkazy o nedodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí,\n—\núdaje a informace uvedené v environmentálním prohlášení/aktualizovaném environmentálním prohlášení (1) organizace/místa (1) odrážejí spolehlivý, důvěryhodný a správný obraz všech činností organizace/místa (1) v rámci oblasti působnosti uvedené v environmentálním prohlášení.\nTento dokument nenahrazuje registraci v systému EMAS. Registraci v systému EMAS může vystavit pouze příslušný orgán podle nařízení (ES) č. 1221/2009. Tento dokument se nesmí používat jako samostatná informace pro komunikaci s veřejností.\nV … dne …/…/20….\nPodpis\n(1)  nehodící se škrtněte\nPŘÍLOHA VIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 761/2001\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČlánek 1\nČl. 1 odst. 2 písm. a)\n—\nČl. 1 odst. 2 písm. b)\n—\nČl. 1 odst. 2 písm. c)\n—\nČl. 1 odst. 2 písm. d)\n—\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 odst. 1\nČl. 2 písm. b)\n—\nČl. 2 písm. c)\nČl. 2 odst. 2\nČl. 2 písm. d)\n—\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 odst. 9\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 odst. 4\nČl. 2 písm. g)\nČl. 2 odst. 8\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 odst. 10\nČl. 2 písm. i)\nČl. 2 odst. 11\nČl. 2 písm. j)\nČl. 2 odst. 12\nČl. 2 písm. k)\nČl. 2 odst. 13\nČl. 2 písm. l)\nČl. 2 odst. 16\nČl. 2 písm. l) bod i)\n—\nČl. 2 písm. l) bod ii)\n—\nČl. 2 písm. m)\n—\nČl. 2 písm. n)\nČl. 2 odst. 17\nČl. 2 písm. o)\nČl. 2 odst. 18\nČl. 2 písm. p)\n—\nČl. 2 písm. q)\nČl. 2 odst. 20\nČl. 2 písm. r)\n—\nČl. 2 písm. s) první pododstavec\nČl. 2 odst. 21\nČl. 2 písm. s) druhý pododstavec\n—\nČl. 2 písm. t)\nČl. 2 odst. 22\nČl. 2 písm. u)\n—\nČl. 3 odst. 1\n—\nČl. 3 odst. 2 písm. a) první pododstavec\nČl. 4 odst. 1 písm. a) a b)\nČl. 3 odst. 2 písm. a) druhý pododstavec\nČl. 4 odst. 3\nČl. 3 odst. 2 písm. b)\nČl. 4 odst. 1 písm. c)\nČl. 3 odst. 2 písm. c)\nČl. 4 odst. 1 písm. d)\nČl. 3 odst. 2 písm. d)\nČl. 4 odst. 5\nČl. 3 odst. 2 písm. e)\nČl. 5 odst. 2 první pododstavec; čl. 6 odst. 3\nČl. 3 odst. 3 písm. a)\nČl. 6 odst. 1 písm. a)\nČl. 3 odst. 3 písm. b) první věta\nČl. 6 odst. 1 písm. b) a c)\nČl. 3 odst. 3 písm. b) druhá věta\nČl. 7 odst. 1\nČl. 4 odst. 1\n—\nČl. 4 odst. 2\nČl. 51 odst. 2\nČl. 4 odst. 3\n—\nČl. 4 odst. 4\n—\nČl. 4 odst. 5 první věta\nČl. 25 odst. 10 první pododstavec druhá věta\nČl. 4 odst. 5 druhá věta\nČl. 25 odst. 10 druhý pododstavec\nČl. 4 odst. 6\nČlánek 41\nČl. 4 odst. 7\n—\nČl. 4 odst. 8 první pododstavec\nČl. 30 odst. 1\nČl. 4 odst. 8 druhý pododstavec\nČl. 30 odst. 3 a 5\nČl. 4 odst. 8 třetí pododstavec první a druhá věta\nČl. 31 odst. 1\nČl. 4 odst. 8 třetí pododstavec poslední věta\nČl. 31 odst. 2\nČl. 5 odst. 1\nČl. 11 odst. 1 první pododstavec\nČl. 5 odst. 2\nČl. 11 odst. 3\nČl. 5 odst. 3 první věta\nČl. 12 odst. 1\nČl. 5 odst. 3 druhá věta první odrážka\nČl. 12 odst. 1 písm. a)\nČl. 5 odst. 3 druhá věta druhá odrážka\nČl. 12 odst. 1 písm. b)\nČl. 5 odst. 4\nČl. 11 odst. 1 druhý a třetí pododstavec\nČl. 5 odst. 5 první věta\nČl. 16 odst. 1\nČl. 5 odst. 5 druhá věta\nČl. 16 odst. 3 první věta\nČl. 5 odst. 5 třetí věta\nČl. 17 odst. 1\nČl. 5 odst. 5 čtvrtá věta\nČl. 16 odst. 3 druhý pododstavec a čl. 16 odst. 4 druhý pododstavec\nČl. 6 bod 1\nČl. 13 odst. 1\nČl. 6 bod 1 první odrážka\nČl. 13 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. a)\nČl. 6 bod 1 druhá odrážka\nČl. 13 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. c)\nČl. 6 bod 1 třetí odrážka\nČl. 13 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. d)\nČl. 6 bod 1 čtvrtá odrážka\nČl. 13 odst. 2 písm. c)\nČl. 6 bod 1 druhý pododstavec\nČl. 13 odst. 2 první věta\nČl. 6 bod 2\nČl. 15 odst. 3\nČl. 6 bod 3 první odrážka\nčl. 15 odst. 3 písm. a)\nČl. 6 bod 3 druhá odrážka\nčl. 15odst. 3 písm. b)\nČl. 6 bod 3 třetí odrážka\n—\nČl. 6 bod 3 poslední věta\nČl. 15 odst. 8\nČl. 6 bod 4 první pododstavec\nČl. 15 odst. 2\nČl. 6 bod 4 druhý pododstavec\nČl. 15 odst. 4\nČl. 6 bod 5 první věta\nČl. 15 odst. 6\nČl. 6 bod 5 druhá věta\nČl. 15 odst. 8 a 9\nČl. 6 bod 6\nČl. 15 odst. 10\nČl. 7 odst. 1\nČl. 28 odst. 8\nČl. 7 odst. 2 první věta\nČl. 12 odst. 2\nČl. 7 odst. 2 druhá věta\nČl. 12 odst. 3\nČl. 7 odst. 3\nČl. 42 odst. 2 písm. a)\nČl. 8 odst. 1 první věta\nČl. 10 odst. 1\nČl. 8 odst. 1 druhá věta\nČl. 10 odst. 2\nČl. 8 odst. 2\n—\nČl. 8 odst. 3 první pododstavec\nČl. 10 odst. 4\nČl. 8 odst. 3 druhý pododstavec\n—\nČl. 9 odst. 1 návětí\nv čl. 4 odst. 3,\nČl. 9 odst. 1 písm. a)\nČl. 45 odst. 4\nČl. 9 odst. 1 písm. b)\nČl. 45 odst. 4\nČl. 9 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 45 odst. 5\nČl. 9 odst. 2\n—\nČl. 10 odst. 1\n—\nČl. 10 odst. 2 první pododstavec\nČl. 38 odst. 1 a 2\nČl. 10 odst. 2 druhý pododstavec první věta\nČlánek 41\nČl. 10 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta\nČlánek 47\nČl. 11 odst. 1 první pododstavec\nČlánek 36\nČl. 11 odst. 1 první odrážka\nČl. 36 písm. a)\nČl. 11 odst. 1 druhá odrážka\nČl. 36 písm. c)\nČl. 11 odst. 1 třetí odrážka\nČl. 36 písm. b)\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec první věta\nČl. 37 odst. 1\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta\n—\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec třetí věta\nČl. 37 odst. 2\nČl. 11 odst. 1 druhý pododstavec čtvrtá věta\nČl. 37 odst. 3\nČl. 11 odst. 2\nČl. 43 odst. 2\nČl. 11 odst. 3 první věta\nČl. 41 odst. 2\nČl. 11 odst. 3 druhá věta\nČlánek 47\nČl. 12 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 12 odst. 1 písm. b)\nČl. 35 odst. 1\nČl. 12 odst. 1 druhý pododstavec\n—\nČl. 12 odst. 2\nČlánek 41 odst. 2\nČl. 12 odst. 3\n—\nČlánek 13\nČlánek 40 odst. 1\nČl. 14 odst. 1\nČl. 49 odst. 1\nČl. 14 odst. 2\n—\nČl. 14 odst. 3\n—\nČl. 15 odst. 1\nČlánek 50\nČl. 15 odst. 2\nČlánek 48\nČl. 15 odst. 3\n—\nČl. 16 odst. 1\nČl. 39 odst. 1\nČl. 16 odst. 2\nČlánek 42 odst. 2\nČl. 17 odst. 1\n—\nČl. 17 odst. 2, 3 a 4\nČl. 51 odst. 2\nČl. 17 odst. 5\n—\nČlánek 18\nČlánek 52", "summary": "Zlepšení vlivu na životní prostředí: evropský systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)\nZlepšení vlivu na životní prostředí: evropský systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZřizuje systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), což je dobrovolný prémiový nástroj řízení životního prostředí pro všechny druhy organizací, které chtějí posuzovat a zlepšovat svůj vliv na životní prostředí a podávat o něm zprávy.\nKLÍČOVÉ BODY\nProces registrace do systému EMAS\nOrganizace, která chce získat registraci EMAS, musí:provést přezkum environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb, přijmout environmentální politiku obsahující závazek dodržovat všechny příslušné právní předpisy a neustále zlepšovat svůj vliv na životní prostředí, vytvořit program s informacemi o konkrétních environmentálních cílech, zavést účinný systém řízení za účelem dosažení environmentální politiky a zajištění průběžného zlepšování, provádět environmentální audit, který vyhodnotí stávající systém řízení a celkový soulad s politikou a programem, poskytnout environmentální prohlášení o svém působení z hlediska cílů a kroků, které bude třeba podniknout v budoucnu.Schválení\nEnvironmentální přezkum, systém řízení, postup auditu a environmentální prohlášení musí schválit akreditovaný environmentální ověřovatel.Schválené environmentální prohlášení je zaregistrováno a zpřístupněno veřejnosti.\nPoužití loga EMAS\nOrganizace, která úspěšně projde všemi těmito fázemi, smí používat logo EMAS v hlavičkách dopisů, při svých činnostech a službách a dá tak najevo svůj závazek zlepšovat svůj vliv na životní prostředí.\nRozhodnutí Evropské komise\nEvropská komise přijala v souvislosti s nařízením (ES) č. 1221/2009 řadu rozhodnutí. Patří k nim:rozhodnutí 2011/832/EU o příručce pro společnou registraci organizací z Evropské unie (EU), registraci organizací ze zemí mimo EU a globální registraci podle nařízení (ES) č. 1221/2009, rozhodnutí (EU) 2016/1621 o pokynech pro oznamování akreditačním a licenčním orgánům ze strany environmentálních ověřovatelů působících v jiném členském státě EU, než ve kterém jim byla udělena akreditace nebo licence podle nařízení (ES) č. 1221/2009, rozhodnutí (EU) 2017/2285 a (EU) 2020/1802 o změně příručky pro uživatele, která stanoví kroky nutné k účasti v systému EMAS.Komise také přijala další řadu rozhodnutí o odvětvových referenčních dokumentech – které se týkají osvědčených postupů pro environmentální řízení, odvětvových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritérií pro:odvětví maloobchodu (rozhodnutí (EU) 2015/801), odvětví cestovního ruchu (rozhodnutí (EU) 2016/611), odvětví výroby potravin a nápojů (rozhodnutí (EU) 2017/1508), odvětví zemědělství (rozhodnutí (EU) 2018/813), odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení (rozhodnutí (EU) 2019/63), odvětví výroby automobilů (rozhodnutí (EU) 2019/62), odvětví veřejné správy (rozhodnutí (EU) 2019/61), odvětví nakládání s odpady (rozhodnutí (EU) 2020/519), odvětví výroby kovodělných výrobků (rozhodnutí (EU) 2021/2053), odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (rozhodnutí (EU) 2021/2054).Změny právních předpisů\nNařízení (ES) č. 1221/2009 bylo změněno třikrát:nařízení (EU) č. 517/2013 pozměnilo nařízení tak, aby zohlednilo skutečnost, že se v červenci 2013 Chorvatsko stalo členem EU, nařízením (EU) 2017/1505 se mění přílohy I, II a III, aby se zohlednily požadavky stanovené v nové verzi mezinárodní normy ISO 14001. Vzhledem k tomu, že organizace, které chtějí získat nebo si udržet registraci EMAS i certifikaci ISO 14001, často provádějí jeden integrovaný proces verifikace/certifikace, měla by zůstat zachována soudržnost mezi požadavky těchto dvou nástrojů, nařízením (EU) 2018/2026 se mění příloha IV s cílem zaměřit se na zlepšení zjištěná v souvislosti se zkušenostmi získanými při provozu systému EMAS. Vzhledem k počtu a povaze těchto změn a v zájmu jasnosti bylo považováno za vhodné zcela nahradit přílohu IV.Zrušení\nNařízením (ES) č. 1221/2009 se zrušují nařízení (ES) č. 761/2007 a rozhodnutí 2001/681/ES a 2006/193/ES.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 11. ledna 2010.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Systém pro environmentální řízení podniků a audit (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1–45).\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1221/2009 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Komise (EU) 2021/2053 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (Úř. věst. L 420, 25.11.2021, s. 55–86).\nRozhodnutí Komise (EU) 2021/2054 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (Úř. věst. L 420, 25.11.2021, s. 87–122).\nRozhodnutí Komise (EU) 2020/519 ze dne 3. dubna 2020 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví nakládání s odpady podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 115, 14.4.2020, s. 1–49).\nRozhodnutí Komise (EU) 2019/61 ze dne 19. prosince 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví veřejné správy podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 17, 18.1.2019, s. 1–57).\nRozhodnutí Komise (EU) 2019/62 ze dne 19. prosince 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby automobilů podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 17, 18.1.2019, s. 58–93).\nRozhodnutí Komise (EU) 2019/63 ze dne 19. prosince 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 17, 18.1.2019, s. 94–123).\nRozhodnutí Komise (EU) 2018/813 ze dne 14. května 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví zemědělství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 145, 8.6.2018, s. 1–64).\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Komise (EU) 2017/2285 ze dne 6. prosince 2017 o změně příručky pro uživatele, která stanoví kroky nutné k účasti v systému EMAS podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 328, 12.12.2017, s. 38–86).\nRozhodnutí Komise (EU) 2017/1508 ze dne 28. srpna 2017 o referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby potravin a nápojů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 223, 30.8.2017, s. 1–35).\nRozhodnutí Komise (EU) 2016/1621 ze dne 7. září 2016, kterým se přijímají pokyny pro oznamování akreditačním a licenčním orgánům ze strany environmentálních ověřovatelů působících v jiném členském státě, než ve kterém jim byla udělena akreditace nebo licence podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 32–35).\nRozhodnutí Komise (EU) 2016/611 ze dne 15. dubna 2016 o referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví cestovního ruchu podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 104, 20.4.2016, s. 27–69).\nRozhodnutí Komise (EU) 2015/801 ze dne 20. května 2015 o referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví maloobchodu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 127, 22.5.2015, s. 25–60).\nRozhodnutí Komise 2013/131/EU ze dne 4. března 2013, kterým se vytváří příručka pro uživatele, která stanoví kroky nutné k účasti v systému EMAS podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 76, 19.3.2013, s. 1–39).\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Komise 2011/832/EU ze dne 7. prosince 2011 o příručce pro společnou registraci organizací z EU, registraci organizací ze třetích zemí a globální registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (oznámeno pod číslem K(2011) 8896) (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 25–38).\nPoslední aktualizace 10.02.2022"}
{"celex_id": "32008R0110", "reference": "13.2.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 39/16\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 110/2008\nze dne 15. ledna 2008\no definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (3), a nařízení Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (4), se při regulaci v odvětví lihovin osvědčila. Pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a ochranu zeměpisných označení některých lihovin je však v souvislosti s novými zkušenostmi nezbytné vyjasnit a brát přitom v úvahu tradiční výrobní postupy. Nařízení (EHS) č. 1576/89 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno.\n(2)\nOdvětví lihovin má velký význam pro spotřebitele, výrobce a pro zemědělský sektor ve Společenství. Opatření v odvětví lihovin by měla přispět k tomu, že se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabrání klamavým praktikám a dosáhne se průhlednějšího trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže. Tím by tato opatření měla zaručit pověst, kterou lihoviny Společenství dosáhly ve Společenství i na světovém trhu, protože budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a k tomu zvýšeny požadavky na ochranu a informování spotřebitele. Rovněž by se mělo přihlížet k technologickým inovacím v těch kategoriích, kde tyto inovace přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčné lihoviny.\n(3)\nVýroba lihovin představuje důležité odbytiště pro zemědělské produkty Společenství. Tato silná vazba na zemědělský sektor by měla být zdůrazněna právním rámcem.\n(4)\nV zájmu zajištění systematičtějšího přístupu v právních předpisech upravujících lihoviny by měla být v tomto nařízení jasně stanovena kritéria pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení.\n(5)\nV zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny uváděné na trh ve Společenství, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny ve Společenství, nebo ve třetích zemích. Za účelem vývozu lihovin o vysoké jakosti a s cílem zachovat a zlepšit pověst lihovin Společenství na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vyrobené ve Společenství a určené na vývoz. Toto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a na používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování potravin. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, by toto nařízení mělo umožnit, aby byla regulativním postupem s kontrolou povolena odchylka od příloh I a II tohoto nařízení.\n(6)\nObecně by se toto nařízení mělo i nadále zaměřovat na definice lihovin, jež by měly být roztříděny do kategorií. Tyto definice by měly tak jako dosud zohledňovat tradiční postupy zaměřené na jakost, měly by však být doplněny nebo aktualizovány v případech, kdy byly předchozí definice nedostatečné nebo mohou být s ohledem na technologický rozvoj zlepšeny.\n(7)\nAby byla zohledněna očekávání spotřebitelů ohledně surovin použitých při výrobě vodky zejména v těch členských státech, kde má tato výroba tradici, mělo by být upraveno poskytování odpovídajících informací o použitých surovinách v případech, kdy je vodka vyráběna z jiných surovin zemědělského původu než z obilí nebo z brambor.\n(8)\nLíh používaný pro výrobu lihovin a jiných alkoholických nápojů by měl být navíc výhradně zemědělského původu, aby tyto výrobky odpovídaly očekáváním spotřebitelů a byly v souladu s tradičními postupy. Tímto způsobem by se rovněž měl zajistit odbyt pro základní zemědělské produkty.\n(9)\nVzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin by se pro popis a obchodní úpravu lihovin měla stanovit zvláštní opatření nad rámec horizontálních pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (5). Tato zvláštní opatření by rovněž měla zabránit zneužití výrazu „lihovina“ a názvů lihovin pro výrobky, které neodpovídají příslušným definicím uvedeným v tomto nařízení.\n(10)\nJe důležité obecně zajistit, aby byly doby zrání nebo stáří uvedeny pouze u nejmladší alkoholové složky, avšak toto nařízení by mělo umožnit odchylku, která by zohlednila tradiční procesy staření regulované členskými státy.\n(11)\nV souladu se Smlouvou by při uplatňování politiky jakosti a za účelem dosažení vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v daném odvětví mělo být členským státům umožněno, aby pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na svém vlastním území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.\n(12)\nSměrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (6) se vztahuje také na lihoviny. Proto stačí stanovit v tomto nařízení výhradně pravidla, která ve zmíněné směrnici ještě nejsou uvedena.\n(13)\nJe nezbytné náležitě zohlednit ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 této dohody, a ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu, která tvoří nedílnou součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES (7).\n(14)\nNařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (8) se nevztahuje na lihoviny, a proto by pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin měla být stanovena tímto nařízením. Zeměpisná označení by měla být zapsána, přičemž lihoviny by se identifikovaly jako výrobky pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost lihoviny přičítat v podstatě jejímu zeměpisnému původu.\n(15)\nV tomto nařízení by měl být stanoven nediskriminující postup pro zápis, shodu, změnu a případné zrušení zeměpisných označení ze třetích zemí a z EU, v souladu s dohodou TRIPS a s přihlédnutím ke konkrétnímu statusu již zavedených zeměpisných označení.\n(16)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).\n(17)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k povolování odchylek od některých částí tohoto nařízení, pokud to vyžaduje právo dovážející země; ke stanovení maximální úrovně slazení k dotvoření konečné chuti výrobku; k povolování odchylek od pravidel pro uvádění doby zrání nebo stáří; k přijímání rozhodnutí o zápisu, zrušení nebo odstranění zeměpisného označení a o změně technické dokumentace; ke změnám seznamu technických definic a požadavků, definic lihovin roztříděných do kategorií a seznamu zapsaných zeměpisných označení a k odchýlení se od postupu pro zápis zeměpisných označení a změnu technické dokumentace. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(18)\nPřechod od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům stanoveným v tomto nařízení by mohl způsobit potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Opatření nezbytná pro tento přechod a opatření vyžadovaná pro řešení praktických otázek typicky spojených s odvětvím lihovin by měla být přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES.\n(19)\nBěhem prvního roku použitelnosti tohoto nařízení by měla být povolena výroba lihovin podle nařízení (EHS) č. 1576/89, aby byl usnadněn přechod od pravidel stanovených tímto nařízením. Rovněž by se mělo stanovit, že stávající zásoby mohou být uváděny na trh až do svého vyčerpání,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A KLASIFIKACE LIHOVIN\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení lihovin.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny lihoviny, které jsou uváděny na trh ve Společenství, bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny ve Společenství nebo ve třetích zemích, jakož i na lihoviny vyrobené ve Společenství určené na vývoz. Toto nařízení rovněž upravuje používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování potravin.\n3.   Ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje právo dovážející třetí země, může být regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3 povolena odchylka od příloh I a II.\nČlánek 2\nDefinice lihoviny\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „lihovinou“ rozumí alkoholický nápoj\na)\nurčený k lidské spotřebě;\nb)\nmající určité organoleptické vlastnosti;\nc)\no minimálním obsahu ethanolu 15 % objemových;\nd)\nvyrobený\ni)\nbuď přímo\n—\ndestilací přírodně zkvašených surovin s přidanými látkami určenými k aromatizaci nebo bez nich, nebo\n—\nmacerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v lihu zemědělského původu nebo v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách ve smyslu tohoto nařízení, nebo\n—\npřidáním látek určených k aromatizaci, cukrů nebo jiných sladidel uvedených v bodě 3 přílohy I nebo jiných zemědělských výrobků nebo potravin k lihu zemědělského původu nebo k destilátům zemědělského původu nebo k lihovinám ve smyslu tohoto nařízení,\nii)\nnebo mísením lihoviny s jednou nebo více níže uvedenými složkami:\n—\ns jinými lihovinami, nebo\n—\ns lihem zemědělského původu nebo s destiláty zemědělského původu, nebo\n—\ns jinými alkoholickými nápoji, nebo\n—\ns nápoji.\n2.   Za lihoviny se však nepovažují nápoje zařazené pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207.\n3.   Minimální obsah ethanolu uvedený v odst. 1 písm. c) se nedotýká definice výrobku v kategorii 41 v příloze II.\n4.   Pro účely tohoto nařízení jsou technické definice a požadavky stanoveny v příloze I.\nČlánek 3\nPůvod lihu\n1.   Líh použitý při výrobě lihovin a všech jejich složek musí být výhradně zemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.\n2.   Líh použitý při výrobě lihovin musí odpovídat definici uvedené v bodě 1 přílohy I tohoto nařízení.\n3.   Líh použitý k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě lihoviny musí být zemědělského původu.\n4.   Alkoholické nápoje nesmějí obsahovat líh syntetického původu ani líh nezemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.\nČlánek 4\nKategorie lihovin\nLihoviny se dělí na kategorie podle definic uvedených v příloze II.\nČlánek 5\nObecná pravidla pro kategorie lihovin\n1.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedené pod čísly 1 až 14 v příloze II, lihoviny tam definované:\na)\nse vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací výhradně ze surovin uvedených v definici dotyčné lihoviny;\nb)\nse vyrábějí bez přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I;\nc)\nneobsahují přidané aromatické látky;\nd)\nobsahují přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení;\ne)\nse sladí pouze k dotvoření konečné chuti výrobku, a to v souladu s bodem 3 přílohy I. Maximální množství produktů použitých pro dotvoření konečné chuti uvedených v bodě 3 písm. a) až f) přílohy I se stanoví regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3. Zohlední se přitom zvláštní předpisy členských států.\n2.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedené pod čísly 15 až 46 v příloze II, mohou lihoviny tam definované:\na)\nbýt získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy;\nb)\nbýt vyráběny s přidáním alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I tohoto nařízení;\nc)\nobsahovat přírodní nebo přírodně identické aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a písm. c) směrnice 88/388/EHS;\nd)\nbýt barveny ve smyslu bodu 10 přílohy I tohoto nařízení;\ne)\nbýt slazeny v souladu s bodem 3 přílohy I tohoto nařízení a s přihlédnutím ke zvláštním právním předpisům členských států tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku.\n3.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v příloze II, mohou ostatní lihoviny, které nesplňují požadavky kategorií 1 až 46:\na)\nbýt získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy nebo potraviny vhodné k lidské spotřebě;\nb)\nbýt vyráběny s přidáním alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I tohoto nařízení;\nc)\nobsahovat jednu nebo více látek určených k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS;\nd)\nbýt barveny ve smyslu bodu 10 přílohy I tohoto nařízení;\ne)\nbýt slazeny tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku, a v souladu s bodem 3 přílohy I tohoto nařízení.\nČlánek 6\nPrávní předpisy členských států\n1.   Členské státy mohou v rámci uplatňování politiky jakosti lihovin vyrobených na svém území, a zejména pro zeměpisná označení zapsaná v příloze III nebo pro zavedení nových zeměpisných označení, stanovit přísnější pravidla pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování než ta, která jsou uvedena v příloze II, pokud jsou tato pravidla slučitelná s právem Společenství.\n2.   Členské státy nesmějí zakázat ani omezit dovoz, prodej nebo spotřebu lihovin, které jsou v souladu s tímto nařízením.\nKAPITOLA II\nPOPIS, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČENÍ LIHOVIN\nČlánek 7\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení jsou pojmy „popis“, „obchodní úprava“ a „označení“ definovány v bodech 14, 15 a 16 přílohy I.\nČlánek 8\nObchodní označení\nV souladu s článkem 5 směrnice 2000/13/ES se na název, pod kterým je lihovina prodávána (dále jen „obchodní označení“), vztahuje tato kapitola.\nČlánek 9\nZvláštní pravidla pro obchodní označení\n1.   Pro lihoviny, které splňují požadavky na výrobky definované v kategoriích 1 až 46 v příloze II, se při jejich popisu, obchodní úpravě a označení používá příslušné obchodní označení uvedené ve zmíněné příloze.\n2.   Pro lihoviny, které vyhovují definicím stanoveným v článku 2, avšak nesplňují požadavky na zařazení do kategorií 1 až 46 přílohy II, se v jejich popisu, obchodní úpravě a označení používá obchodní označení „lihovina“. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, nesmí být toto obchodní označení nahrazeno jiným ani pozměněno.\n3.   Jestliže lihovina odpovídá definici více než jedné kategorie lihovin uvedené v příloze II, může být prodávána pod jedním nebo více názvy uvedenými pro tyto kategorie v příloze II.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 9 tohoto článku a čl. 10 odst. 1, nesmějí být názvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku žádným způsobem použity k popisu nebo obchodní úpravě pro jiný nápoj než pro lihoviny, jejichž názvy jsou uvedeny v příloze II a zapsány v příloze III.\n5.   Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena v souladu s kapitolou III zeměpisným označením zapsaným v příloze III nebo doplněna v souladu s vnitrostátními předpisy jiným zeměpisným označením, pokud to neuvádí spotřebitele v omyl.\n6.   Zeměpisná označení zapsaná v příloze III mohou být doplněna pouze:\na)\no slova, která se k 20. únoru 2008 již používají pro zavedená zeměpisná označení ve smyslu článku 20, nebo\nb)\nv souladu s příslušnou technickou dokumentací podle čl. 17 odst. 1.\n7.   V popisu, obchodní úpravě ani označení alkoholického nápoje nevyhovujícího ani jedné z definic uvedených v kategoriích 1 až 46 přílohy II se nesmějí použít spojení slov nebo obratů, jako jsou „jako“, „typu“, „stylu“, „značky“, „s příchutí“ nebo podobné výrazy, s jakýmikoli obchodními označeními stanovenými v tomto nařízení nebo zeměpisnými označeními zapsanými v příloze III.\n8.   Obchodní označení lihoviny nelze nahradit ochrannou známkou, obchodní značkou ani smyšleným názvem.\n9.   Názvy uvedené v kategoriích 1 až 46 přílohy II mohou být uvedeny v seznamu složek pro potraviny, pokud je tento seznam v souladu se směrnicí 2000/13/ES.\nČlánek 10\nZvláštní pravidla pro použití obchodních a zeměpisných označení\n1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, zakazuje se používat jakýkoli výraz uvedený v kategoriích 1 až 46 přílohy II nebo zeměpisné označení zapsané v příloze III ve složeném výrazu nebo narážku na takový výraz nebo označení v obchodní úpravě potraviny, pokud ethanol nepochází výlučně z lihoviny či z lihovin, na něž se odkazuje.\n2.   Použití složeného výrazu uvedeného v odstavci 1 se rovněž zakazuje v případě, že lihovina je zředěna tak, že obsah ethanolu byl snížen pod minimální úroveň stanovenou v definici dané lihoviny.\n3.   Odchylně od odstavce 1 platí, že tímto nařízením není dotčeno případné použití výrazu „hořká“ nebo „bitter“ pro výrobky, na které se toto nařízení nevztahuje.\n4.   Odchylně od odstavce 1 a v zájmu zohlednění zavedených výrobních metod mohou být složené výrazy uvedené v kategorii 32 písm. d) přílohy II použity v obchodní úpravě likérů vyrobených ve Společenství za podmínek uvedených ve zmíněném ustanovení.\nČlánek 11\nPopis, obchodní úprava a označování míchaných lihovin\n1.   Pokud bylo provedeno přidání zředěného nebo nezředěného alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I do lihoviny uvedené v kategoriích 1 až 14 přílohy II, nese taková lihovina obchodní označení „lihovina“. Nesmí obsahovat v žádné formě název vyhrazený v kategoriích 1 až 14.\n2.   Pokud je lihovina uvedená v kategoriích 1 až 46 přílohy II smísena\na)\ns jednou či více jinými lihovinami nebo\nb)\ns jedním či více destiláty zemědělského původu,\nnese obchodní označení „lihovina“. Toto obchodní označení musí být uvedeno jasně a zřetelně na viditelném místě na označení a nesmí být nahrazeno jiným ani pozměněno.\n3.   Odstavec 2 se nevztahuje na popis, obchodní úpravu ani označování míchaných lihovin uvedených ve zmíněném odstavci, pokud tyto míchané lihoviny odpovídají jedné z definic uvedených v kategoriích 1 až 46 přílohy II.\n4.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, může být v popisu, obchodní úpravě nebo označení míchaných lihovin uvedených v odstavci 2 tohoto článku uveden pouze jeden nebo více z výrazů uvedených v příloze II, pouze pokud daný výraz netvoří součást obchodního označení, ale je uveden výhradně na stejném místě etikety ve výčtu všech alkoholových složek obsažených v míchané lihovině a předcházejí mu slova „míchaná lihovina“.\nVýraz „míchaná lihovina“ musí být na etiketě uveden jednotnými písmeny stejného typu a barvy, jako jsou písmena použitá pro obchodní označení. Písmena nesmějí být větší než poloviční velikost písmen použitých pro obchodní označení.\n5.   V označování a obchodní úpravě směsí uvedených v odstavci 2, na něž se vztahuje povinnost uvést výčet alkoholových složek podle odstavce 4, se podíl každé alkoholové složky vyjadřuje jako procentní podíl v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu ethanolu na celkovém obsahu ethanolu v míchané lihovině vyjádřenému v procentech objemových.\nČlánek 12\nZvláštní pravidla pro popis, obchodní úpravu a označování lihovin\n1.   Pokud je v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedena surovina použitá k výrobě lihu zemědělského původu, musí být každý použitý líh zemědělského původu uveden v sestupném pořadí podle použitého množství.\n2.   Popis, obchodní úprava nebo označení lihoviny mohou být doplněny výrazem „směska“, „směšování“ nebo „smíseno“, pouze pokud byla lihovina získána směšováním ve smyslu bodu 7 přílohy I.\n3.   Aniž jsou dotčeny jakékoli odchylky přijaté regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3, mohou být doba zrání nebo stáří v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedeny pouze ve vztahu k nejmladší alkoholové složce, a pokud lihovina zrála pod finančním dohledem nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.\nČlánek 13\nZákaz kapslí nebo fólií na bázi olova\nLihoviny nesmějí být drženy za účelem prodeje nebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěry obsahující kapsle nebo fólie na bázi olova.\nČlánek 14\nPoužívání jazyka v popisu, obchodní úpravě a označování lihovin\n1.   Jednotlivé údaje podle tohoto nařízení musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Evropské unie tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl každé informaci, ledaže je danému spotřebiteli tato informace poskytnuta jiným způsobem.\n2.   Výrazy uvedené v příloze II kurzívou a zeměpisná označení zapsaná v příloze III se v označení ani v obchodní úpravě lihoviny nepřekládají.\n3.   U lihovin původem ze třetích zemí je povoleno použití úředního jazyka třetí země, ve které byla daná lihovina vyrobena, jsou-li jednotlivé údaje podle tohoto nařízení uvedeny také v některém úředním jazyce Evropské unie tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl každé informaci.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 2, mohou být jednotlivé údaje podle tohoto nařízení u lihovin vyrobených ve Společenství a určených na vývoz uvedeny rovněž v jazyce jiném než v úředním jazyce Evropské unie.\nKAPITOLA III\nZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ\nČlánek 15\nZeměpisná označení\n1.   Pro účely tohoto nařízení se zeměpisným označením rozumí označení identifikující lihovinu jako pocházející z území určité země, určitého regionu nebo určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti takové lihoviny přičítat v podstatě jejímu zeměpisnému původu.\n2.   Zeměpisná označení podle odstavce 1 jsou zapsána v příloze III.\n3.   Zeměpisná označení zapsaná v příloze III nesmějí zdruhovět.\nNázvy, které zdruhověly, nesmějí být zapsány v příloze III.\nNázvem, který zdruhověl, se rozumí název lihoviny, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem dané lihoviny.\n4.   Lihoviny, které nesou zeměpisné označení zapsané v příloze III, musí odpovídat všem specifikacím uvedeným v technické dokumentaci stanovené v čl. 17 odst. 1.\nČlánek 16\nOchrana zeměpisných označení\nAniž je dotčen článek 10, jsou zeměpisná označení zapsaná v příloze III chráněna proti:\na)\njakémukoli přímému nebo nepřímému obchodnímu použití pro výrobky, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto výrobky srovnatelné s lihovinou zapsanou pod tímto zeměpisným označením nebo pokud používání tohoto označení těží z dobré pověsti zapsaného zeměpisného označení;\nb)\njakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo je-li zeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „jako“, „typu“, „stylu“, „značky“, „s příchutí“ nebo podobnými výrazy;\nc)\njakémukoli jinému lživému nebo klamavému údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému v jeho popisu, obchodní úpravě nebo označení, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;\nd)\nvšem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.\nČlánek 17\nZapisování zeměpisných označení\n1.   Žádost o zápis zeměpisného označení do přílohy III se podává Komisi v jednom z úředních jazyků Evropské unie nebo k ní musí být překlad do jednoho z těchto jazyků přiložen. Tato žádost musí být řádně odůvodněna a zahrnovat technickou dokumentaci uvádějící specifikace, jimž musí dotyčná lihovina odpovídat.\n2.   Pokud jde o zeměpisné označení ve Společenství, podává žádost uvedenou v odstavci 1 příslušný členský stát, z něhož lihovina pochází.\n3.   Pokud jde o zeměpisné označení v rámci třetí země, podává se žádost uvedená v odstavci 1 Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dotyčné třetí země, a v žádosti se musí doložit, že příslušný název je chráněn ve své zemi původu.\n4.   Technická dokumentace uvedená v odstavci 1 musí obsahovat alespoň tyto hlavní specifikace:\na)\nnázev a kategorii lihoviny včetně zeměpisného označení;\nb)\npopis lihoviny včetně základních fyzikálních, chemických nebo organoleptických vlastností výrobku a zvláštních charakteristických vlastností dané lihoviny ve srovnání s příslušnou kategorií;\nc)\ndefinici příslušné zeměpisné oblasti;\nd)\npopis metody získání lihoviny, popřípadě ověřených a neměnných místních metod;\ne)\núdaje potvrzující souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem;\nf)\ndalší požadavky podle celostátních nebo regionálních předpisů nebo podle předpisů Společenství;\ng)\njméno a kontaktní adresu žadatele;\nh)\njakýkoli doplněk zeměpisného označení nebo jakékoli zvláštní pravidlo pro označování v souladu s příslušnou technickou specifikací.\n5.   Do dvanácti měsíců ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 1 Komise ověří, zda dotyčná žádost odpovídá tomuto nařízení.\n6.   Dospěje-li Komise k závěru, že žádost uvedená v odstavci 1 odpovídá tomuto nařízení, jsou hlavní specifikace technické dokumentace uvedené v odstavci 4 zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.\n7.   Do šesti měsíců ode dne zveřejnění technické dokumentace může každá fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem vznést námitky proti zapsání zeměpisného označení do přílohy III, založené na nesplnění podmínek stanovených v tomto nařízení. Námitka, která musí být řádně odůvodněna, se podává Komisi v jednom z úředních jazyků Evropské unie nebo se k ní přiloží překlad do jednoho z těchto jazyků.\n8.   Komise přijímá rozhodnutí o zápisu zeměpisného označení do přílohy III regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3, přičemž zohledňuje všechny námitky podané podle odstavce 7 tohoto článku. Rozhodnutí se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.\nČlánek 18\nZrušení zeměpisného označení\nPokud již shoda se specifikacemi v technické dokumentaci není zaručena, přijme Komise rozhodnutí o zrušení zápisu regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3. Rozhodnutí se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.\nČlánek 19\nHomonymní zeměpisná označení\nPři zápisu homonymních zeměpisných označení splňujících požadavky tohoto nařízení se náležitě přihlíží k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny, zejména:\n—\nhomonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že výrobek pochází z jiného území, není zapsán, a to ani v případě, že název svým doslovným zněním danému území, regionu nebo místu původu dotyčné lihoviny odpovídá,\n—\nzapsané homonymní zeměpisné označení lze použít pouze tehdy, pokud je v praxi dostatečný rozdíl mezi homonymním označením zapsaným později a názvem již v rejstříku zapsaným, a to s ohledem na potřebu zacházet spravedlivým způsobem s dotčenými výrobci a neuvádět spotřebitele v omyl.\nČlánek 20\nZavedená zeměpisná označení\n1.   Pro každé zeměpisné označení zapsané v příloze III ke dni 20. února 2008 předloží členské státy technickou dokumentaci podle čl. 17 odst. 1 Komisi do 20. února 2015.\n2.   Členské státy zajistí, aby tato technická dokumentace byla přístupná veřejnosti.\n3.   Pokud nebude technická dokumentace předložena Komisi do 20. února 2015, odstraní Komise zeměpisné označení z přílohy III regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 21\nZměna technické dokumentace\nMá-li se technická dokumentace uvedená v čl. 17 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 změnit, použije se obdobně postup stanovený v článku 17.\nČlánek 22\nOvěření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci\n1.   Pokud jde o zeměpisná označení v rámci Společenství, zajišťují ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci před uvedením výrobku na trh:\n—\njeden nebo více příslušných orgánů uvedených v čl. 24 odst. 1 nebo\n—\njeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (10), jež působí jako orgány pro certifikaci produktu.\nBez ohledu na vnitrostátní právní předpisy nesou náklady na toto ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.\n2.   Pokud jde o zeměpisná označení ve třetí zemi, zajišťují ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci před uvedením výrobku na trh:\n—\njeden nebo více orgánů veřejné správy určených danou třetí zemí nebo\n—\njeden nebo více orgánů pro certifikaci produktu.\n3.   Orgán pro certifikaci produktu uvedený v odstavcích 1 a 2 musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systém certifikace produktů) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditován.\n4.   Orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které se rozhodnou ověřit shodu se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci, musí nabízet přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nutné k výkonu svých funkcí.\nČlánek 23\nVztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními\n1.   Zápis ochranné známky, která obsahuje zeměpisné označení zapsané v příloze III nebo se z něho skládá, se zamítne nebo prohlásí za neplatný, pokud by použití takové ochranné známky vedlo k jedné ze situací uvedených v článku 16.\n2.   S náležitým přihlédnutím k právu Společenství je možné bez ohledu na zápis zeměpisného označení pokračovat v užívání ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v článku 16, o jejíž přihlášení bylo požádáno, jež je zapsána anebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, jež je zavedena používáním v dobré víře na území Společenství, buď před datem ochrany zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení, jak stanoví první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (11), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (12).\n3.   Zeměpisné označní nesmí být zapsáno, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky, její proslulosti a době jejího používání ve Společenství mohl zápis uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity výrobku.\nKAPITOLA IV\nOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 24\nKontrola a ochrana lihovin\n1.   Členské státy odpovídají za kontrolu lihovin. Přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, a zejména určí orgán nebo orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto nařízením v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.\n2.   Členské státy a Komise si navzájem sdělují informace nezbytné k uplatňování tohoto nařízení.\n3.   Komise zajišťuje v konzultaci s členskými státy jednotné používání tohoto nařízení a v případě potřeby přijímá opatření regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2.\nČlánek 25\nVýbor\n1.   Pro postup projednávání ve výboru je Komisi nápomocen Výbor pro lihoviny.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5a a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 26\nZměna příloh\nPřílohy se mění regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 27\nProváděcí opatření\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení se přijímají regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2.\nČlánek 28\nPřechodná a jiná specifická opatření\n1.   V případě potřeby se za účelem změny tohoto nařízení přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3 opatření:\na)\nk usnadnění přechodu od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům stanoveným tímto nařízením do 20. února 2011;\nb)\nke stanovení odchylek od článků 17 a 22 v řádně odůvodněných případech;\nc)\nke stanovení symbolu Společenství pro zeměpisná označení v odvětví lihovin.\n2.   Regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2 se ve vhodných případech přijímají opatření k řešení zvláštních praktických otázek, například stanovení povinnosti uvádět v určitých případech území výroby na etiketě, aby se zamezilo uvádění spotřebitele v omyl, a k dodržování a dalšímu vývoji referenčních metod Společenství pro rozbor lihovin.\n3.   Lihoviny nesplňující požadavky tohoto nařízení mohou být vyráběny v souladu s nařízením (EHS) č. 1576/89 do 20. května 2009. Lihoviny nesplňující požadavky tohoto nařízení, avšak vyrobené v souladu s nařízením (EHS) č. 1576/89 před 20. únorem 2008 nebo do 20. května 2009, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.\nČlánek 29\nZrušení\n1.   Nařízení (EHS) č. 1576/89 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\n2.   Nařízení Komise (EHS) č. 2009/92 (13), (ES) č. 1267/94 (14) a (ES) č. 2870/2000 (15) zůstávají v platnosti.\nČlánek 30\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 20. května 2008.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku 15. ledna 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ. LENARČIČ\n(1)  Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 12.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. června 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2007.\n(3)  Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.\n(4)  Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2140/98 (Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 9).\n(5)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).\n(6)  Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).\n(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(10)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006.\n(11)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Rady 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35).\n(12)  Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14).\n(13)  Nařízení (EHS) č. 2009/92 ze dne 20. července 1992, kterým se stanoví metody Společenství používané pro rozbor ethanolu zemědělského původu použitého k přípravě lihovin, aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 203, 21.7.1992, s. 10).\n(14)  Nařízení (ES) č. 1267/94 ze dne 1. června 1994, kterým se provádějí dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi o vzájemném uznávání některých lihovin (Úř. věst. L 138, 2.6.1994, s. 7). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1434/97 (Úř. věst. L 196, 24.7.1997, s. 56).\n(15)  Nařízení (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství používané pro rozbor lihovin (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 20). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2091/2002 (Úř. věst. L 322, 27.11.2002, s. 11).\nPŘÍLOHA I\nTECHNICKÉ DEFINICE A POŽADAVKY\nTechnické definice a požadavky uvedené v čl. 2 odst. 4 a článku 7 jsou tyto:\n1.\nLíh zemědělského původu\nLíh zemědělského původu vykazuje tyto vlastnosti:\na)\norganoleptické vlastnosti: bez zjistitelné cizí příchuti (kromě příchuti surovin);\nb)\nminimální obsah ethanolu 96,0 % objemových;\nc)\nnejvyšší přípustná množství zbytkových látek:\ni)\nobsah volných kyselin vyjádřený v gramech kyseliny octové na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,5,\nii)\nestery vyjádřené v gramech octanu ethylnatého na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,3,\niii)\naldehydy vyjádřené v gramech acetaldehydu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,5,\niv)\nvyšší alkoholy vyjádřené v gramech 2-methyl-1-propanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,5,\nv)\nmethanol vyjádřený v gramech na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 30,\nvi)\nodparek vyjádřený v gramech na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,5,\nvii)\ntěkavé dusíkaté látky vyjádřené v gramech dusíku na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,1,\nviii)\nfurfural: nesmí být prokázán.\n2.\nDestilát zemědělského původu\nDestilátem zemědělského původu se rozumí alkoholická tekutina, která je získána destilací po alkoholovém kvašení zemědělského produktu nebo produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nemá vlastnosti lihu ani lihoviny, avšak stále si zachovává aroma a chuť použité suroviny (použitých surovin).\nJestliže se odkazuje na použitou surovinu, musí být destilát získán výhradně z této suroviny.\n3.\nSlazení\nSlazením se rozumí použití jednoho nebo více z těchto produktů při přípravě lihoviny:\na)\ncukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr, sirup z invertního cukru, ve smyslu definic směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (1);\nb)\nrektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt, čerstvý hroznový mošt;\nc)\nkaramelizovaný cukr, tj. produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;\nd)\nmed ve smyslu definice směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (2);\ne)\nsirup z karubinu;\nf)\njiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako výše uvedené výrobky.\n4.\nMísení\nMísením se rozumí spojení dvou nebo více rozdílných nápojů za účelem vytvoření nového nápoje.\n5.\nPřidání alkoholu\nPřidáním alkoholu se rozumí přidávání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu do lihoviny.\n6.\nPřidání vody\nPři přípravě lihovin je povoleno přidání vody, pokud je jakost vody v souladu se směrnicí Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod (3) a se směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (4) a pokud přidaná voda nemění podstatu výrobku.\nTato voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.\n7.\nSměšování\nSměšováním se rozumí postup, při kterém jsou smíseny dvě nebo více lihovin stejné kategorie, které vykazují pouze nepatrné odchylky způsobené jedním nebo více z těchto faktorů:\na)\nvýrobním postupem;\nb)\npoužitou destilační aparaturou;\nc)\ndobou zrání nebo stárnutí;\nd)\nzeměpisnou oblastí produkce.\nTakto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie lihoviny jako původní lihoviny před směšováním.\n8.\nZrání nebo staření\nZráním nebo stařením se rozumí postup, při kterém ve vhodné nádobě probíhají přirozeně procesy, kterými získá příslušná lihovina nové organoleptické vlastnosti.\n9.\nAromatizace\nAromatizací se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jedné nebo více látek určených k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS.\n10.\nBarvení\nBarvením se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jednoho nebo více barviv ve smyslu definic směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (5).\n11.\nObsah ethanolu v % objemových\nObsahem ethanolu v % objemových se rozumí poměr objemu ethanolu přítomného v dotyčném výrobku při 20 oC a celkového objemu tohoto výrobku při stejné teplotě vyjádřený v procentech.\n12.\nObsah těkavých látek\nObsahem těkavých látek se rozumí množství těkavých látek jiných než ethanol a methanol, které jsou obsaženy v lihovině získané výhradně destilací a které jsou výhradně výsledkem destilace nebo redestilace použitých surovin.\n13.\nÚzemí výroby\nÚzemím výroby se rozumí místo nebo region, kde proběhla příslušná fáze procesu výroby konečného výrobku, při níž získává lihovina své charakteristické a nepostradatelné konečné vlastnosti.\n14.\nPopis\nPopisem se rozumějí výrazy používané při označování na obalu, obchodní úpravě a balení, v průvodních dokladech při přepravě určitého nápoje, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, a při reklamě dotyčného nápoje.\n15.\nObchodní úprava\nObchodní úpravou se rozumějí výrazy použité v označení a na baleních, včetně výrazů použitých při reklamě a při propagaci prodeje, na vyobrazeních a podobně, jakož i na nádobách včetně lahve a uzávěru.\n16.\nOznačení\nOznačením se rozumějí veškeré popisy a ostatní odkazy, znaky, vyobrazení nebo ochranné známky, podle kterých se nápoj rozlišuje a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo visačky připevněné k nádobě a ke krycímu obalu hrdla lahví.\n17.\nBalení\nBalením se rozumějí ochranné obaly, jako je papír, pouzdra všeho druhu, krabice a bedny používané při přepravě nebo prodeji jedné nebo více nádob.\n(1)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53.\n(2)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.\n(3)  Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.\n(4)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s 32. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.\n(5)  Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.\nPŘÍLOHA II\nLIHOVINY\nKategorie lihovin\n1.   Rum\na)\nRum je:\ni)\nlihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací melasy nebo sirupu vznikajících při výrobě třtinového cukru nebo ze samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu, nebo\nii)\nlihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových. Tato lihovina může být uváděna na trh se slovem „zemědělský“, upřesňujícím obchodní označení „rum“, vedle něhož je uvedeno jakékoli ze zeměpisných označení francouzských zámořských departementů a autonomní oblasti Madeira zapsaných v příloze III.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v rumu je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nRum nesmí být aromatizován.\ne)\nRum může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nKterékoli zeměpisné označení uvedené v kategorii 1 přílohy III může být doplněno výrazem „traditionnel“ tam, kde se rum vyrábí destilací na méně než 90 % objemových po alkoholovém kvašení výchozích látek, které pocházejí výlučně z daného území výroby. Tento rum musí obsahovat těkavé látky v množství nejméně 225 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a nesmí být slazen. Použití výrazu „traditionnel“ nebrání používání výrazů „vyrobeno z cukru“ nebo „zemědělský“, které mohou být doplněny k obchodnímu označení „rum“ a k zeměpisným označením.\nTímto ustanovením není dotčeno použití výrazu „traditionnel“ pro všechny výrobky, na které se toto ustanovení nevztahuje, v souladu s jejich zvláštními kritérii.\n2.   Whisky nebo whiskey\na)\nWhisky nebo whiskey je lihovina vyrobená výhradně:\ni)\ndestilací obilné nebo kukuřičné zápary nebo zápary ze směsi obilí a kukuřice, která byla\n—\nzcukřena v ní přítomnou sladovou amylázou s přídavkem nebo bez přídavku dalších přírodních enzymů,\n—\nzkvašena účinkem kvasinek,\nii)\njednou nebo více destilacemi na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitých surovin,\niii)\nzráním konečného destilátu po dobu minimálně tří let v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů.\nKonečný destilát, k němuž lze přidat výhradně vodu a karamel (za účelem zbarvení), si zachovává barvu, aroma a chuť pocházející z výrobního procesu uvedeného v bodech i), ii) a iii).\nb)\nMinimální obsah ethanolu ve whisky nebo whiskey je 40 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nWhisky nebo whiskey se nesmí sladit nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel použitý pro úpravu zbarvení.\n3.   Obilná pálenka\na)\nObilná pálenka je lihovina vyrobená výhradně destilací zkvašené zápary vyrobené z celých zrn obilí a vykazující organoleptické vlastnosti výchozích surovin.\nb)\nS výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah ethanolu v obilné pálence 35 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nObilná pálenka nesmí být aromatizována.\ne)\nObilná pálenka může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nObilná pálenka, která nese obchodní označení „obilná brandy“, musí být získána destilací zkvašené zápary celých zrn obilí na méně než 95 % objemových a musí mít organoleptické vlastnosti použitých surovin.\n4.   Vinný destilát\na)\nVinný destilát je lihovina:\ni)\nvyrobená výhradně destilací vína nebo alkoholizovaného vína, nebo opakovanou destilací na méně než 86 % objemových ethanolu,\nii)\nobsahující těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a\niii)\nobsahující nejvýše 200 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu ve vinném destilátu je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nVinný destilát nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.\ne)\nVinný destilát může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nPokud vinný destilát zrál, může být dále uváděn na trh jako „vínovice“ za předpokladu, že zrál přinejmenším po tak dlouhou dobu, jaká je stanovena pro lihoviny definované v kategorii 5.\n5.   Brandy nebo Weinbrand\na)\nBrandy nebo Weinbrand je lihovina:\ni)\nvyrobená z vinné pálenky, s přídavkem vinného destilátu nebo bez něj, destilovaného na méně než 94,8 % objemových za předpokladu, že tento destilát netvoří více než 50 % alkoholového složení konečného výrobku,\nii)\nzrající v dubových nádržích nejméně jeden rok anebo půl roku, jestliže byl obsah dubových nádrží menší než 1 000 litrů,\niii)\nobsahující těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace nebo redestilace použitých surovin,\niv)\nobsahující nejvýše 200 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v brandy nebo Weinbrandu je 36 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nBrandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.\ne)\nBrandy nebo Weinbrand může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n6.   Matolinová pálenka nebo matolinovice\na)\nMatolinová pálenka nebo matolinovice je lihovina, která splňuje tyto podmínky:\ni)\nvyrábí se výhradně ze zkvašených vinných matolin buď destilací s vodní párou, nebo po přidání vody,\nii)\nk vinnným matolinám mohou být přidány vinné kaly v množství nejvýše 25 kg na 100 kg použitých matolin,\niii)\nmnožství ethanolu pocházejícího z kalů nesmí překročit 35 % z celkového množství ethanolu v konečném výrobku,\niv)\ndestilace samotných matolin se provádí na méně než 86 % objemových,\nv)\nredestilace na stejný obsah ethanolu podle bodu i) je povolena,\nvi)\nobsahuje těkavé látky v množství nejméně 140 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a methanol v množství nejvýše 1 000 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v matolinové pálence nebo matolinovici je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nMatolinová pálenka nebo matolinovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.\ne)\nMatolinová pálenka nebo matolinovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n7.   Matolinovice ovocná\na)\nMatolinovice ovocná je lihovina, která splňuje tyto podmínky:\ni)\nvyrábí se výhradně kvašením a destilací výlisků z ovoce, kromě vinných matolin, přičemž destilace se provádí na méně než 86 % objemových,\nii)\nobsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,\niii)\nobsahuje methanol v množství nejvýše 1 500 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,\niv)\nv případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 7 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,\nv)\nredestilace na stejný obsah ethanolu podle bodu i) je povolena.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v matolinovici ovocné je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nMatolinovice ovocná nesmí být aromatizována.\ne)\nMatolinovice ovocná může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nObchodní označení obsahuje název ovoce a výraz „matolinovice“. Jestliže jsou použity výlisky z několika různých druhů ovoce, použije se obchodní označení „matolinovice ovocná“.\n8.   Korintská pálenka nebo raisin brandy\na)\nKorintská pálenka nebo raisin brandy je lihovina vyrobená výhradně z polotovaru získaného destilací zkvašeného extraktu sušených černých korintských hrozinek odrůdy „Černý korint“ nebo „Alexandrijský muškát“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, která vykazuje aroma a chuť použitých surovin.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v korintské pálence nebo raisin brandy je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nKorintská pálenka nebo raisin brandy nesmí být aromatizována.\ne)\nKorintská pálenka nebo raisin brandy může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n9.   Ovocný destilát\na)\nOvocný destilát je lihovina:\ni)\nvyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací dužnatého ovoce nebo moštu takového ovoce, bobulovin nebo zeleniny, s peckami nebo bez pecek,\nii)\ndestilovaná na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť destilovaných surovin,\niii)\nobsahující těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a\niv)\nv případě destilátů z peckovin obsahující kyselinu kyanovodíkovou v množství nejvýše 7 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMaximální obsah methanolu v ovocné pálence je 1 000 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nPro níže uvedené ovocné destiláty je však maximální obsah methanolu tento:\ni)\n1 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, který byl získán z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:\n—\nslívy (Prunus domestica L.),\n—\nmirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),\n—\nšvestky (Prunus domestica L.),\n—\njablka (Malus domestica Borkh.),\n—\nhrušky (Pyrus communis L.), s výjimkou hrušek odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),\n—\nmaliny (Rubus idaeus L.),\n—\nostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),\n—\nmeruňky (Prunus armeniaca L.),\n—\nbroskve (Prunus persica (L.) Batsch),\nii)\n1 350 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, který byl získán z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:\n—\nhrušky odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),\n—\nčervený rybíz (Ribes rubrum L.),\n—\nčerný rybíz (Ribes nigrum L.),\n—\njeřabiny (Sorbus aucuparia L.),\n—\nbezinky (Sambucus nigra L.),\n—\nkdoule (Cydonia oblonga Mill.),\n—\nbobule jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).\nc)\nMinimální obsah ethanolu v ovocném destilátu je 37,5 % objemových.\nd)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\ne)\nOvocný destilát nesmí být aromatizován.\nf)\nV obchodním označení ovocného destilátu se před výrazem „destilát“ uvádí název použitého ovoce, bobulovin nebo zeleniny, jako například: třešňový destilát neboli kirsch, švestkový destilát neboli slivovice, mirabelkové, broskvové, jablkové, hruškové, meruňkové, fíkové, citrusové, hroznové destiláty nebo jiné ovocné destiláty.\nTyto mohou být také nazývány wasser s názvem ovoce.\nVýraz „destilát“ a u něj uvedený název použitého ovoce lze nahradit názvem ovoce výhradně u těchto druhů ovoce nebo bobulovin:\n—\nmirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),\n—\nslívy (Prunus domestica L.),\n—\nšvestky (Prunus domestica L.),\n—\nplody planiky (Arbutus unedo L.),\n—\njablka „Golden delicious“.\nPokud by mělo nastat nebezpečí, že konečný spotřebitel nepochopí snadno jedno z těchto obchodních označení, musí označení uvést výraz „destilát“, popřípadě doplněný vysvětlující poznámkou.\ng)\nVýraz Williams lze použit pouze pro označení hruškového destilátu vyrobeného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.\nh)\nJestliže jsou destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek prodáván pod názvem „ovocný destilát“ nebo případně „zeleninový destilát“. Název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.\n10.   Destilát z cidru a destilát z perry\na)\nDestilát z cidru a destilát z perry jsou lihoviny:\ni)\nvyrobené výhradně destilací cidru nebo perry na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce,\nii)\nobsahující těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,\niii)\nobsahující nejvýše 1 000 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v destilátech z cidru a perry je 37,5 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nDestilát z cidru ani destilát z perry nesmí být aromatizován.\ne)\nDestilát z cidru a destilát z perry mohou obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n11.   Pálenka z medoviny\na)\nPálenka z medoviny je lihovina:\ni)\nvyrobená výhradně kvašením a destilací medového roztoku,\nii)\ndestilovaná na méně než 86 % objemových, takže destilát má příslušné organoleptické vlastnosti použitých surovin.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v pálence z medoviny je 35 %.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nPálenka z medoviny nesmí být aromatizována.\ne)\nPálenka z medoviny může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nPálenka z medoviny může být slazena pouze medem.\n12.   Hefebrand nebo mlátovice\na)\nHefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových ethanolu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v Hefebrandu nebo v mlátovici je 38 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nHefebrand nebo mlátovice nesmí být aromatizován.\ne)\nHefebrand nebo mlátovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\nf)\nObchodní označení Hefebrand nebo mlátovice se doplňuje názvem použité suroviny.\n13.   Bierbrand nebo eau de vie de bière\na)\nBierbrand nebo eau de vie de bière je lihovina vyrobená výhradně přímou destilací čerstvého piva za běžného tlaku na méně než 86 % objemových ethanolu tak, že má organoleptické vlastnosti pocházející z piva.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v Bierbrandu nebo eau de vie de bière je 38 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nBierbrand nebo eau de vie de bière nesmí být aromatizován.\ne)\nBierbrand nebo eau de vie de bière může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n14.   Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku\na)\nTopinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku je lihovina vyrobená výhradně kvašením a destilací hlíz slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L.) na méně než 86 % objemových ethanolu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v topinamburu nebo pálence z jeruzalémského artyčoku je 38 % objemových.\nc)\nPřidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.\nd)\nTopinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku nesmí být aromatizován.\ne)\nTopinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.\n15.   Vodka\na)\nVodka je lihovina vyrobená z lihu zemědělského původu a získaná kvašením za přítomnosti kvasnic\ni)\nz brambor nebo obilovin, nebo\nii)\nz jiných zemědělských surovin,\na vyrobená destilací nebo rektifikací tak, aby byly organoleptické vlastnosti suroviny a vedlejší produkty kvašení selektivně zeslabeny.\nPo tomto postupu může následovat redestilace nebo ošetření vhodnými pomocnými látkami, včetně ošetření aktivním uhlím, s cílem zajistit zvláštní organoleptické vlastnosti.\nNejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu jsou množství stanovená v příloze I, s výjimkou methanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů ethanolu o koncentraci 100 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu ve vodce je 37,5 % objemových.\nc)\nK aromatizaci lze použít pouze přírodní aromatické látky přítomné v destilátu z kvašených surovin. Kromě toho může výrobek nabýt zvláštní organoleptické vlastnosti odlišné od převažujícího aromatu.\nd)\nPopis, obchodní úprava a označování vodky, která nebyla vyrobena výlučně ze surovin či suroviny uvedených v písm. a) bodě i), uvádějí oznámku „vyrobeno z…“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu. Označení musí být v souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES.\n16.   Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací a destilací\na)\nPálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací je lihovina:\ni)\nvyrobená macerací ovoce nebo bobulovin uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce na 100 kg zkvašeného ovoce nebo bobulovin, s následnou destilací na méně než 86 % objemových ethanolu,\nii)\nzískaná z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:\n—\nostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),\n—\njahody (Fragaria spp.),\n—\nborůvky (Vaccinium myrtillus L.),\n—\nmaliny (Rubus ideaes L.),\n—\nrybíz (Ribes rubrum L.),\n—\ntrnky (Prunus spinosa L.),\n—\njeřáb oskeruše (Sorbus aucuparia L.),\n—\njeřáb pravý (Sorbus domestica L.),\n—\ncesmína (Ilex cassine L.),\n—\njeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz),\n—\nbezinky (Sambucus nigra L.),\n—\nšípky (Rosa canina L.),\n—\nčerný rybíz (Ribes nigrum L.).\n—\nbanány (Musa spp.),\n—\nplody mučenky (Passiflora edulis Sims),\n—\nmombín sladký (Spondias dulcis Sol. ex Parkinson),\n—\nmombín žlutý (Spondias mombin L.).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v pálence (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací je 37,5 % objemových.\nc)\nPálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací nesmí být aromatizována.\nd)\nPokud jde o označení a obchodní úpravu pálenky (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací, musí být slova „získaná macerací nebo destilací“ uvedena v popisu, obchodní úpravě nebo na etiketě písmem stejného typu, stejné velikosti a stejné barvy a na stejném místě etikety jako slova „pálenka (s uvedením názvu ovoce)“ a v případě lahví na přední etiketě.\n17.   Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)\na)\nGeist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v kategorii 16 písm. a) bodě ii) nebo zeleniny, ořechů, nebo jiných rostlinných produktů, např. bylin nebo růžových lístků, v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah ethanolu menší než 86 % objemových.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v Geistu (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je 37,5 % objemových.\nc)\nGeist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) nesmí být aromatizován.\n18.   Hořcová pálenka\na)\nHořcová pálenka je lihovina vyrobená z destilátu, který byl získán destilací zkvašených kořenů hořce s přídavkem nebo bez přídavku lihu zemědělského původu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v hořcové pálence je 37,5 % objemových.\nc)\nHořcová pálenka nesmí být aromatizována.\n19.   Jalovcové lihoviny\na)\nJalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v jalovcových lihovinách je 30 % objemových.\nc)\nJe možná doplňková aromatizace přírodními nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, nebo aromatickými rostlinami nebo částmi aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.\nd)\nJalovcové lihoviny mohou nést obchodní označení Wacholder nebo genebra.\n20.   Gin\na)\nGin je jalovcová lihovina vyrobená aromatizací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v ginu je 37,5 % objemových.\nc)\nPro výrobu ginu mohou být použity výhradně přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, takže lihovina se vyznačuje převládající chutí jalovce.\n21.   Destilovaný gin\na)\nDestilovaný gin je:\ni)\njalovcová lihovina s převládající jalovcovou chutí vyrobená výhradně na periodických destilačních zařízeních destilací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu o vhodné jakosti s počátečním obsahem ethanolu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin, s jalovcovými bobulemi (Juniperus comunis L.), popřípadě s přidáním jiných rostlin, nebo\nii)\nsměs produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah ethanolu; k aromatizaci destilovaného ginu mohou být rovněž použity přírodní nebo přírodně identické aromatické látky nebo přípravky, jak jsou uvedeny v kategorii 20 písm. c).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v destilovaném ginu je 37,5 % objemových.\nc)\nZa destilovaný gin se nepovažuje gin získaný prostým přidáním trestí nebo látek určených k aromatizaci k lihu zemědělského původu.\n22.   London gin\na)\nLondon gin je druh destilovaného ginu:\ni)\nvyrobený výhradně z lihu zemědělského původu, s obsahem methanolu nejvýše 5 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, jehož aroma vzniká výhradně v důsledku redestilace lihu, která se provádí za přítomnosti všech použitých přírodních rostlinných látek v tradičních destilačních přístrojích,\nii)\njehož výsledný destilát obsahuje nejméně 70 % objemových ethanolu,\niii)\nv němž musí být jakýkoli další přidaný líh zemědělského původu v souladu s charakteristikami uvedenými v bodě 1 přílohy I, přičemž maximální množství methanolu je 5 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,\niv)\nkterý neobsahuje přidaná umělá sladidla v množství větším než 0,1 gramu na litr konečného výrobku ani žádná barviva,\nv)\nkterý neobsahuje žádné jiné přidané látky než vodu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v London ginu je 37,5 % objemových.\nc)\nVýraz London gin lze doplnit výrazem „dry“.\n23.   Kmínové lihoviny\na)\nKmínové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu kmínem (Carum carvi L.).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v kmínových lihovinách je 30 % objemových.\nc)\nMohou být použity jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, avšak musí být zachována převládající chuť kmínu.\n24.   Akvavit nebo aquavit\na)\nAkvavit nebo aquavit je kmínová lihovina nebo lihovina s příchutí kopru nebo aromatizovaná destilátem z bylin nebo koření.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v akvavitu nebo aquavitu je 37,5 % objemových.\nc)\nJe povoleno doplňující použití přírodních nebo přírodně identických aromatických látek, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatických přípravků, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, avšak aroma těchto nápojů musí pocházet především z destilátů semen kmínu (Carum carvi L.) nebo semen kopru (Anethum graveolens L.), přičemž použití éterických olejů je zakázáno.\nd)\nChuť hořkých látek nesmí převládat; obsah odparku nesmí překročit 1,5 g na 100 mililitrů.\n25.   Anýzové lihoviny\na)\nAnýzové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu (Illicium verum Hook f.), anýzu (Pimpinella anisum L.), fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů či jejich kombinací:\ni)\nmacerací nebo destilací,\nii)\nredestilací lihu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin,\niii)\npřidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem anýzu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v anýzových lihovinách je 15 % objemových.\nc)\nPři výrobě anýzových lihovin mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\nd)\nMohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat.\n26.   Pastis\na)\nPastis je anýzová lihovina, která obsahuje rovněž přírodní výtažky kořene lékořice (Glycyrrhiza spp.), a tím i barviva známá jako „chalkoné“ a kyselinu glycyrrhizovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v pastisu je 40 % objemových.\nc)\nPři výrobě pastisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\nd)\nPastis musí obsahovat méně než 100 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru, a obsah anetholu na litr musí být nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy.\n27.   Pastis de Marseille\na)\nPastis de Marseille je pastis s obsahem anetholu 2 gramy na litr.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v pastisu de Marseille je 45 % objemových.\nc)\nPři výrobě pastisu de Marseille mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n28.   Anis\na)\nAnis je anýzová lihovina, jejíž charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu (Pimpinella anisum L.) nebo badyánu (Illicium verum Hook f.) nebo fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v anisu je 35 % objemových.\nc)\nPři výrobě anisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n29.   Destilovaný anis\na)\nDestilovaný anis je anis obsahující líh destilovaný za přítomnosti semen uvedených v kategorii 28 písm. a) a v případě zeměpisných označení řečík lentišek (Pistacia lentisens L.) a jiná aromatická semena, rostliny nebo plody, pokud takto získaný ethanol tvoří alespoň 20 % obsahu ethanolu v destilovaném anisu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v destilovaném anisu je 35 % objemových.\nc)\nPři výrobě destilovaného anisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n30.   Hořké lihoviny nebo bitter\na)\nHořké lihoviny nebo bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu přírodními nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v hořkých lihovinách nebo bittru je 15 % objemových.\nc)\nHořké lihoviny nebo bitter mohou být prodávány pod názvy „hořká“ nebo „bitter“ s dalším výrazem nebo bez něj.\n31.   Aromatizovaná vodka\na)\nAromatizovaná vodka je vodka, jejíž převažující aroma je jiné než aroma příslušných surovin.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v aromatizované vodce je 37,5 % objemových.\nc)\nAromatizovaná vodka může být slazena, aromatizována, smísena, zrána a barvena.\nd)\nAromatizovaná vodka může být prodávána také pod názvem jakéhokoli převažujícího aromatu spojeného se slovem „vodka“.\n32.   Likér\na)\nLikér je lihovina:\ni)\no obsahu cukru, vyjádřeno v invertním cukru, nejméně\n—\n70 g na litr pro třešňové likéry, jejichž ethanol pochází výhradně z třešňového destilátu,\n—\n80 g na litr pro hořcovou pálenku nebo podobné likéry připravené s hořcem nebo podobnými rostlinami jako jedinou aromatickou látkou,\n—\n100 g na litr ve všech ostatních případech,\nii)\nvyrobená aromatizací lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich směsí, slazená a obsahující přídavek produktů zemědělského původu nebo potravin, jako jsou smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno nebo aromatizované víno, jak je definováno v nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (1).\nb)\nMinimální obsah ethanolu v likéru je 15 % objemových.\nc)\nPři výrobě likéru mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS, a přírodně identické aromatické látky a přípravky, jako jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě ii) uvedené směrnice.\nPřírodně identické aromatické látky a přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě ii) uvedené směrnice, však nelze použít při výrobě těchto likérů:\ni)\novocné likéry:\n—\nz černého rybízu,\n—\ntřešňový,\n—\nmalinový,\n—\nostružinový,\n—\nborůvkový,\n—\nz citrusových plodů,\n—\nmorušový,\n—\nz arktických ostružin,\n—\nklikvový,\n—\nbrusinkový,\n—\nrakytníkový,\n—\nananasový,\nii)\nbylinné likéry:\n—\nmentolový,\n—\nhořcový,\n—\nanýzový,\n—\npelyňkový,\n—\nléčivý.\nd)\nV obchodní úpravě likérů vyrobených ve Společenství mohou být tam, kde je líh zemědělského původu použit na základě zavedených výrobních metod, použity tyto složené výrazy:\n—\nprune brandy,\n—\norange brandy,\n—\napricot brandy,\n—\ncherry brandy,\n—\nsolbærrom, také nazývaný rum z černého rybízu.\nPokud jde o označování a obchodní úpravu uvedených likérů, musí být jejich složený název uveden na etiketě v jedné řádce, stejným tvarem a stejnou velikostí a barvou písma a slovo likér musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti názvu písmem minimálně stejné velikosti. Pokud ethanol nepochází z ovoce uvedeného na etiketě, uvede se jeho původ na stejném místě etikety jako složený výraz a slovo „likér“, přičemž se uvádí buď údaj o druhu použitého zemědělského lihu, nebo slova „zemědělského lihu“, kterým předcházejí slova „vyrobený z/ze“ nebo „vyrobený za použití“.\n33.   Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny)\na)\nLihoviny známé jako Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny), s výjimkou mléčných výrobků, jsou likéry s obsahem cukru nejméně 250 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použitých surovin) je 15 % objemových.\nc)\nNa tuto lihovinu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n34.   Crème de cassis\na)\nCrème de cassis je likér z černého rybízu obsahující nejméně 400 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v crème de cassis je 15 % objemových.\nc)\nNa crème de cassis se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n35.   Guignolet\na)\nGuignolet je likér vyrobený macerací třešní v lihu zemědělského původu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v guignoletu je 15 % objemových.\nc)\nNa guignolet se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n36.   Punch au rhum\na)\nPunch au rhum je likér, jehož obsah ethanolu pochází výhradně z rumu.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v punch au rhum je 15 % objemových.\nc)\nNa punch au rhum se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n37.   Sloe gin\na)\nSloe gin je likér vyrobený macerací trnek v ginu s možným přídavkem šťávy z trnek.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v sloe ginu je 25 % objemových.\nc)\nSloe gin může být vyroben výhradně s použitím přírodních aromatických látek a aromatických přípravků, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n38.   Sambuca\na)\nSambuca je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem:\ni)\nobsahující destiláty anýzu (Pimpinella anisum L.), badyánu (Illicium verum L.) nebo jiných aromatických bylin,\nii)\ns minimálním obsahem cukru 350 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru,\niii)\ns obsahem přírodního anetholu nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v sambuce je 38 % objemových.\nc)\nNa sambucu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n39.   Maraschino, marrasquino nebo maraskino\na)\nMaraschino, marrasquino nebo maraskino je bezbarvý likér, jehož aroma je dáno převážně destilátem z třešní marasca nebo macerátu třešní nebo jejich částí v lihu zemědělského původu a který má obsah cukru nejméně 250 g na litr výrobku, vyjádřeno v invertním cukru.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v maraschinu, marrasquinu nebo maraskinu je 24 % objemových.\nc)\nNa maraschino, marrasquino nebo maraskino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n40.   Nocino\na)\nNocino je likér, jehož aroma je dáno převážně macerací nebo destilací celých vlašských ořechů (Juglans regia L.) a který má minimální obsah cukru 100 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v nocinu je 30 % objemových.\nc)\nNa nocino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.\nd)\nObchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.\n41.   Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat\na)\nVaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaná nebo nearomatizovaná lihovina získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky, jejichž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 g na litr konečného výrobku.\nb)\nOdchylně od čl. 2 odst. 1 písm. c) je minimální obsah ethanolu ve vaječném likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu 14 % objemových.\nc)\nPři výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu mohou být použity výhradně přírodní nebo přírodně identické aromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n42.   Likér s přídavkem vajec\na)\nLikér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v likéru s přídavkem vajec je 15 % objemových.\nc)\nPři výrobě likéru s přídavkem vajec mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n43.   Mistrà\na)\nMistrà je bezbarvá lihovina aromatizovaná anýzem nebo přírodním anetholem, která:\ni)\nobsahuje přírodní anethol v množství nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr,\nii)\nmůže obsahovat rovněž destilát z aromatických bylin,\niii)\nneobsahuje přidaný cukr.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v mistrà je 40 % objemových a maximální 47 % objemových.\nc)\nPři přípravě mistrà mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n44.   Väkevä glögi nebo spritglögg\na)\nVäkevä glögi nebo spritglögg je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu přírodním nebo přírodně identickým aromatem hřebíčku nebo skořice, přičemž se používá jeden z těchto postupů: macerace nebo destilace, redestilace lihu za přítomnosti částí výše uvedených rostlin, přidání přírodního nebo přírodně identického aromatu hřebíčku nebo skořice nebo kombinace těchto metod.\nb)\nMinimální obsah ethanolu ve väkevä glögi nebo spritglöggu je 15 % objemových.\nc)\nMohou být přidány jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky v souladu se směrnicí 88/388/EHS, ale chuť uvedeného koření musí převládat.\nd)\nObsah vína nebo vinařských výrobků nesmí v konečném výrobku přesáhnout 50 %.\n45.   Berenburg nebo Beerenburg\na)\nBerenburg nebo Beerenburg je lihovina:\ni)\nvyrobená použitím lihu zemědělského původu,\nii)\nvyrobená macerací ovoce nebo bylin nebo jejich částí,\niii)\nobsahující specifické aroma z destilátu kořene hořce (Gentiana lutea L.), z jalovcových bobulí (Juniperus commusis L.) a z listů vavřínu (Laurus nobilis L.),\niv)\nsvětle hnědé až tmavě hnědé barvy,\nv)\npřípadně slazená maximálně 20 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v Berenburgu nebo Beerenburgu je 30 % objemových.\nc)\nPři výrobě Berenburgu nebo Beerenburgu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.\n46.   Medový nebo medovinový nektar\na)\nMedový nebo medovinový nektar je lihovina vyrobená aromatizací směsi zkvašeného medového roztoku a destilátu z medu nebo lihu zemědělského původu, která obsahuje alespoň 30 % objemových zkvašeného medového roztoku.\nb)\nMinimální obsah ethanolu v medovém nebo medovinovém nektaru je 22 %.\nc)\nPři výrobě medového či medovinového nektaru mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS, za předpokladu, že chuť medu převládá.\nd)\nMedový nebo medovinový nektar může být slazen pouze medem.\nOstatní lihoviny\n1.\nRum-Verschnitt je výrobek vyrobený v Německu a získaný řezáním rumu a lihu, přičemž minimální podíl ethanolu, který pochází z rumu, musí v tomto výrobku činit 5 % z celkového množství ethanolu obsaženého v konečném výrobku. Minimální obsah ethanolu v Rum-Verschnittu je 37,5 % objemových. Pokud jde o označení a obchodní úpravu výrobku Rum-Verschnitt, musí být slovo Verschnitt v popisu, obchodní úpravě a na označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo Rum a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Jestliže je tento výrobek prodáván mimo trh Německa, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.\n2.\nSlivovice se vyrábí v České republice a získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu lihu zemědělského původu. Tento výrobek musí být označován jako „lihovina“ a může rovněž používat název slivovice na stejném místě přední etikety. Jestliže je tato slivovice vyrobená v České republice uváděna na trh ve Společenství, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu slivovice pro ovocné destiláty podle kategorie 9.\n(1)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.\nPŘÍLOHA III\nZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ\nKategorie výrobku\nZeměpisné označení\nZemě původu (přesný zeměpisný původ je popsán v technické dokumentaci)\n1.\nRum\nRhum de la Martinique\nFrancie\nRhum de la Guadeloupe\nFrancie\nRhum de la Réunion\nFrancie\nRhum de la Guyane\nFrancie\nRhum de sucrerie de la Baie du Galion\nFrancie\nRhum des Antilles françaises\nFrancie\nRhum des départments français d'outre-mer\nFrancie\nRon de Málaga\nŠpanělsko\nRon de Granada\nŠpanělsko\nRum da Madeira\nPortugalsko\n2.\nWhisky nebo whiskey\nScotch Whisky\nSpojené království (Skotsko)\nIrish Whiskey / Uisce Beatha Eireannach / Irish Whisky\n (1)\nIrsko\nWhisky español\nŠpanělsko\nWhisky breton / Whisky de Bretagne\nFrancie\nWhisky alsacien / Whisky d'Alsace\nFrancie\n3.\nObilná pálenka\nEau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nKorn/Kornbrand\nNěmecko, Rakousko, Belgie (německy mluvící společenství)\nMünsterländer Korn / Kornbrand\nNěmecko\nSendenhorster Korn / Kornbrand\nNěmecko\nBergischer Korn / Kornbrand\nNěmecko\nEmsländer Korn / Kornbrand\nNěmecko\nHaselünner Korn / Kornbrand\nNěmecko\nHasetaler Korn / Kornbrand\nNěmecko\nSamanė\nLitva\n4.\nVinný destilát\nEau-de-vie de Cognac\nFrancie\nEau-de-vie des Charentes\nFrancie\nEau-de-vie de Jura\nFrancie\nCognac\nFrancie\n(Označení „Cognac“ může být doplněno těmito výrazy:\n—\nFine\nFrancie\n—\nGrande Fine Champagne\nFrancie\n—\nGrande Champagne\nFrancie\n—\nPetite Fine Champagne\nFrancie\n—\nPetite Champagne\nFrancie\n—\nFine Champagne\nFrancie\n—\nBorderies\nFrancie\n—\nFins Bois\nFrancie\n—\nBons Bois)\nFrancie\nFine Bordeaux\nFrancie\nFine de Bourgogne\nFrancie\nArmagnac\nFrancie\nBas-Armagnac\nFrancie\nHaut-Armagnac\nFrancie\nArmagnac-Ténarèze\nFrancie\nBlanche Armagnac\nFrancie\nEau-de-vie de vin de la Marne\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire d'Aquitaine\nFrancie\nEau-de-vie de vin de Bourgogne\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire du Centre-Est\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire du Bugey\nFrancie\nEau-de-vie de vin de Savoie\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire\nFrancie\nEau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire de Provence\nFrancie\nEau-de-vie de Faugères/Faugères\nFrancie\nEau-de-vie de vin originaire du Languedoc\nFrancie\nAguardente de Vinho Douro\nPortugalsko\nAguardente de Vinho Ribatejo\nPortugalsko\nAguardente de Vinho Alentejo\nPortugalsko\nAguardente de Vinho da Região dos Vinhos Verdes\nPortugalsko\nAguardente de Vinho da Região dos Vinhos Verdes de Alvarinho\nPortugalsko\nAguardente de Vinho Lourinhã\nPortugalsko\nСунгурларска гроздова ракия / Гроздова ракия от Сунгурларе / Sungurlarska grozdova rakya / Grozdova rakya from Sungurlare\nBulharsko\nСливенска перла (Сливенска гроздова ракия / Гроздова ракия от Сливен) / Slivenska perla (Slivenska grozdova rakya / Grozdova rakya from Sliven)\nBulharsko\nСтралджанска Мускатова ракия / Мускатова ракия от Стралджа / Straldjanska Muscatova rakya / Muscatova rakya from Straldja\nBulharsko\nПоморийска гроздова ракия / Гроздова ракия от Поморие / Pomoriyska grozdova rakya / Grozdova rakya from Pomorie\nBulharsko\nРусенска бисерна гроздова ракия / Бисерна гроздова ракия от Русе / Russenska biserna grozdova rakya / Biserna grozdova rakya from Russe\nBulharsko\nБургаска Мускатова ракия / Мускатова ракия от Бургас / Bourgaska Muscatova rakya / Muscatova rakya from Bourgas\nBulharsko\nДобруджанска мускатова раки я / Мускатова ракия от Добруджа / Dobrudjanska muscatova rakya / Muscatova rakya from Dobrudja\nBulharsko\nСухиндолска гроздова ракия / Гроздова ракия от Сухиндол / Suhindolska hroudova rakya / Grozdova rakya from Suhindol\nBulharsko\nКарловска гроздова ракия / Гроздова Ракия от Карлово / Karlovska grozdova rakya / Grozdova Rakya from Karlovo\nBulharsko\nVinars Târnave\nRumunsko\nVinars Vaslui\nRumunsko\nVinars Murfatlar\nRumunsko\nVinars Vrancea\nRumunsko\nVinars Segarcea\nRumunsko\n5.\nBrandy nebo Weinbrand\nBrandy de Jerez\nŠpanělsko\nBrandy del Penedés\nŠpanělsko\nBrandy italiano\nItálie\nBrandy Αττικής / Attická brandy\nŘecko\nBrandy Πελοποννήσου / Poloponéská brandy\nŘecko\nBrandy Κεντρικής Ελλάδας / Středořecká brandy\nŘecko\nDeutscher Weinbrand\nNěmecko\nWachauer Weinbrand\nRakousko\nWeinbrand Dürnstein\nRakousko\nPfälzer Weinbrand\nNěmecko\nKarpatské brandy špeciál\nSlovensko\nBrandy français / Brandy de France\nFrancie\n6.\nMatolinová pálenka\nMarc de Champagne / Eau-de-vie de marc de Champagne\nFrancie\nMarc d'Aquitaine / Eau-de-vie de marc originaire d'Aquitaine\nFrancie\nMarc de Bourgogne / Eau-de-vie de marc de Bourgogne\nFrancie\nMarc du Centre-Est / Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est\nFrancie\nMarc de Franche-Comté / Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté\nFrancie\nMarc du Bugey / Eau-de-vie de marc originaire de Bugey\nFrancie\nMarc de Savoie / Eau-de-vie de marc originaire de Savoie\nFrancie\nMarc des Côteaux de la Loire / Eau-de-vie de marc originaire des Côteaux de la Loire\nFrancie\nMarc des Côtes-du-Rhône / Eau-de-vie de marc des Côtes-du-Rhône\nFrancie\nMarc de Provence / Eau-de-vie de marc originaire de Provence\nFrancie\nMarc du Languedoc / Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc\nFrancie\nMarc d'Alsace Gewürztraminer\nFrancie\nMarc de Lorraine\nFrancie\nMarc d'Auvergne\nFrancie\nMarc de Jura\nFrancie\nAguardente Bagaceira Bairrada\nPortugalsko\nAguardente Bagaceira Alentejo\nPortugalsko\nAguardente Bagaceira da Região dos Vinhos Verdes\nPortugalsko\nAguardente Bagaceira da Região dos Vinhos Verdes de Alvarinho\nPortugalsko\nOrujo de Galicia\nŠpanělsko\nGrappa\nItálie\nGrappa di Barolo\nItálie\nGrappa piemontese / Grappa del Piemonte\nItálie\nGrappa lombarda / Grappa di Lombardia\nItálie\nGrappa trentina / Grappa del Trentino\nItálie\nGrappa friulana / Grappa del Friuli\nItálie\nGrappa veneta / Grappa del Veneto\nItálie\nSüdtiroler Grappa / Grappa dell'Alto Adige\nItálie\nGrappa siciliana / Grappa di Sicilia\nItálie\nGrappa di Marsala\nItálie\nΤσικουδιά / Tsikoudia\nŘecko\nΤσικουδιά Κρήτης / Tsikoudia z Kréty\nŘecko\nΤσίπουρο / Tsipouro\nŘecko\nΤσίπουρο Μακεδονίας / Tsipouro z Makedonie\nŘecko\nΤσίπουρο Θεσσαλίας / Tsipouro z Thesálie\nŘecko\nΤσίπουρο Τυρνάβου / Tsipouro z Týrnavosu\nŘecko\nEau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nΖιβανία/Τζιβανία/Ζιβάνα/Zivania\nKypr\nTörkölypálinka\nMaďarsko\n9.\nOvocný destilát\nSchwarzwälder Kirschwasser\nNěmecko\nSchwarzwälder Mirabellenwasser\nNěmecko\nSchwarzwälder Williamsbirne\nNěmecko\nSchwarzwälder Zwetschgenwasser\nNěmecko\nFränkisches Zwetschgenwasser\nNěmecko\nFränkisches Kirschwasser\nNěmecko\nFränkischer Obstler\nNěmecko\nMirabelle de Lorraine\nFrancie\nKirsch d'Alsace\nFrancie\nQuetsch d'Alsace\nFrancie\nFramboise d'Alsace\nFrancie\nMirabelle d'Alsace\nFrancie\nKirsch de Fougerolles\nFrancie\nWilliams d'Orléans\nFrancie\nSüdtiroler Williams / Williams dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Aprikot / Aprikot dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Kariole / Marille dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Kirsch / Kirsch dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Zwetschgeler / Zwetschgeler dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Obstler / Obstler dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Gravensteiner / Gravensteiner dell'Alto Adige\nItálie\nSüdtiroler Golden Delicious / Golden Delicious dell'Alto Adige\nItálie\nWilliams friulano / Williams del Friuli\nItálie\nSliwovitz del Veneto\nItálie\nSliwovitz del Friuli-Venezia Giulia\nItálie\nSliwovitz del Trentino-Alto Adige\nItálie\nDistillato di mele trentino / Distillato di mele del Trentino\nItálie\nWilliams trentino / Williams del Trentino\nItálie\nSliwovitz trentino / Sliwovitz del Trentino\nItálie\nAprikot trentino / Aprikot del Trentino\nItálie\nMedronho do Algarve\nPortugalsko\nMedronho do Buçaco\nPortugalsko\nKirsch Friulano / Kirschwasser Friulano\nItálie\nKirsch Trentino / Kirschwasser Trentino\nItálie\nKirsch Veneto / Kirschwasser Veneto\nItálie\nAguardente de pêra da Lousã\nPortugalsko\nEau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nEau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nEau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nEau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nEau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nEau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise\nLucembursko\nWachauer Marillenbrand\nRakousko\nSzatmári Szilvapálinka\nMaďarsko\nKecskeméti Barackpálinka\nMaďarsko\nBékési Szilvapálinka\nMaďarsko\nSzabolcsi Almapálinka\nMaďarsko\nGönci Barackpálinka\nMaďarsko\nPálinka\nMaďarsko,\nRakousko (výhradně pro meruňkové pálenky vyrobené ve spolkových zemích Dolní Rakousy, Burgenland, Štýrsko, Vídeň)\nBošácká slivovica\nSlovensko\nBrinjevec\nSlovinsko\nDolenjski sadjevec\nSlovinsko\nТроянска сливова ракия / Сливова ракия от Троян / Troyanska slivova rakya / Slivova rakya from Troyan\nBulharsko\nСилистренска кайсиева ракия / Кайсиева ракия от Силистра / Silistrenska kaysieva rakya / Kaysieva rakya from Silistra\nBulharsko\nТервелска кайсиева ракия / Кайсиева ракия от Тервел / Tervelska kaysieva rakya / Kaysieva rakya from Tervel\nBulharsko\nЛовешка сливова ракия / Сливова ракия от Ловеч / Loveshka slivova rakya / Slivova rakya from Lovech\nBulharsko\nPălincă\nRumunsko\nŢuică Zetea de Medieşu Aurit\nRumunsko\nŢuică de Valea Milcovului\nRumunsko\nŢuică de Buzău\nRumunsko\nŢuică de Argeş\nRumunsko\nŢuică de Zalău\nRumunsko\nŢuică Ardelenească de Bistriţa\nRumunsko\nHorincă de Maramureş\nRumunsko\nHorincă de Cămârzana\nRumunsko\nHorincă de Seini\nRumunsko\nHorincă de Chioar\nRumunsko\nHorincă de Lăpuş\nRumunsko\nTurţ de Oaş\nRumunsko\nTurţ de Maramureş\nRumunsko\n10.\nDestilát z cidru a destilát z perry\nCalvados\nFrancie\nCalvados Pays d'Auge\nFrancie\nCalvados Domfrontais\nFrancie\nEau-de-vie de cidre de Bretagne\nFrancie\nEau-de-vie de poiré de Bretagne\nFrancie\nEau-de-vie de cidre de Normandie\nFrancie\nEau-de-vie de poiré de Normandie\nFrancie\nEau-de-vie de cidre du Maine\nFrancie\nAguardiente de sidra de Asturias\nŠpanělsko\nEau-de-vie de poiré du Maine\nFrancie\n15.\nVodka\nSvensk Vodka / Swedish Vodka\nŠvédsko\nSuomalainen Vodka / Finsk Vodka / Vodka of Finland\nFinsko\nPolska Wódka / Polish Vodka\nPolsko\nLaugarício vodka\nSlovensko\nOriginali lietuviška degtiné / Original Lithuanian vodka\nLitva\nHerbal Vodka from the North Podlasie Lowland aromatised with an extract of bison grass / Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej\nPolsko\nLatvijas Dzidrais\nLotyšsko\nRīgas Degvīns\nLotyšsko\nEstonian vodka\nEstonsko\n17.\nGeist\nSchwarzwälder Himbeergeist\nNěmecko\n18.\nHořcová pálenka\nBayerischer Gebirgsenzian\nNěmecko\nSüdtiroler Enzian / Genziana dell'Alto Adige\nItálie\nGenziana trentina / Genziana del Trentino\nItálie\n19.\nJalovcové lihoviny\nGenièvre/Jenever/Genever\nBelgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62)), Německo (spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko)\nGenièvre de grains, Graanjenever, Graangenever\nBelgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62))\nJonge jenever, jonge genever\nBelgie, Nizozemsko\nOude jenever, oude genever\nBelgie, Nizozemsko\nHasseltse jenever / Hasselt\nBelgie (Hasselt, Zonhoven, Diepenbeek)\nBalegemse jenever\nBelgie (Balegem)\nO' de Flander-Oost-Vlaamse Graanjenever\nBelgie (Oost-Vlaanderen)\nPeket-Pékêt / Pèket-Pèkèt de Wallonie\nBelgie (Région wallonne)\nGenièvre Flandres Artois\nFrancie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62))\nOstfriesischer Korngenever\nNěmecko\nSteinhäger\nNěmecko\nPlymouth Gin\nSpojené království\nGin de Mahón\nŠpanělsko\nVilniaus Džinas / Vilnius Gin\nLitva\nSpišská borovička\nSlovensko\nSlovenská borovička Juniperus\nSlovensko\nSlovenská borovička\nSlovensko\nInovecká borovička\nSlovensko\nLiptovská borovička\nSlovensko\n24.\nAkvavit nebo aquavit\nDansk Akvavit / Dansk Aquavit\nDánsko\nSvensk Aquavit / Svensk Akvavit / Swedish Aquavit\nŠvédsko\n25.\nAnýzové lihoviny\nAnís español\nŠpanělsko\nAnís Paloma Monforte del Cid\nŠpanělsko\nHierbas de Mallorca\nŠpanělsko\nHierbas Ibicencas\nŠpanělsko\nÉvora anisada\nPortugalsko\nCazalla\nŠpanělsko\nChinchón\nŠpanělsko\nOjén\nŠpanělsko\nRute\nŠpanělsko\nJaneževec\nSlovinsko\n29.\nDestilovaný anis\nOuzo/Ούζο\nKypr, Řecko\nΟύζο Μυτιλήνης / Ouzo z Mytiléné\nŘecko\nΟύζο Πλωμαρίου / Ouzo z Plomári\nŘecko\nΟύζο Καλαμάτας / Ouzo z Kalamáty\nŘecko\nΟύζο Θράκης / Ouzo z Thrácie\nŘecko\nΟύζο Μακεδονίας / Ouzo z Makedonie\nŘecko\n30.\nHořké lihoviny nebo bitter\nDemänovka bylinná horká\nSlovensko\nRheinberger Kräuter\nNěmecko\nTrejos devynerios\nLitva\nSlovenska travarica\nSlovinsko\n32.\nLikér\nBerliner Kümmel\nNěmecko\nHamburger Kümmel\nNěmecko\nMünchener Kümmel\nNěmecko\nChiemseer Klosterlikör\nNěmecko\nBayerischer Kräuterlikör\nNěmecko\nIrish Cream\nIrsko\nPalo de Mallorca\nŠpanělsko\nGinjinha portuguesa\nPortugalsko\nLicor de Singeverga\nPortugalsko\nMirto di Sardegna\nItálie\nLiquore di limone di Sorrento\nItálie\nLiquore di limone della Costa d'Amalfi\nItálie\nGenepì del Piemonte\nItálie\nGenepì della Valle d'Aosta\nItálie\nBenediktbeurer Klosterlikör\nNěmecko\nEttaler Klosterlikör\nNěmecko\nRatafia de Champagne\nFrancie\nRatafia catalana\nŠpanělsko\nAnis português\nPortugalsko\nSuomalainen Marjalikööri / Suomalainen Hedelmälikööri / Finsk Bärlikör / Finsk Fruktlikör\nFinnish berry liqueur / Finnish fruit liqueur\nFinsko\nGrossglockner Alpenbitter\nRakousko\nMariazeller Magenlikör\nRakousko\nMariazeller Jagasaftl\nRakousko\nPuchheimer Bitter\nRakousko\nSteinfelder Magenbitter\nRakousko\nWachauer Marillenlikör\nRakousko\nJägertee/Jagertee/Jagatee\nRakousko\nHüttentee\nNěmecko\nAllažu Kimelis\nLotyšsko\nČepkelių\nLitva\nDemänovka Bylinný Likér\nSlovensko\nPolish Cherry\nPolsko\nKarlovarská Hořká\nČeská republika\nPelinkovec\nSlovinsko\nBlutwurz\nNěmecko\nCantueso Alicantino\nŠpanělsko\nLicor café de Galicia\nŠpanělsko\nLicor de hierbas de Galicia\nŠpanělsko\nGénépi des Alpes / Genepì degli Alpi\nFrancie, Itálie\nΜαστίχα Χίου / Masticha z Chiu\nŘecko\nΚίτρο Νάξου / Kitro z Naxu\nŘecko\nΚουμκουάτ Κέρκυρας / Koum Kouat z Korfu\nŘecko\nΤεντούρα / Tentoura\nŘecko\nPoncha da Madeira\nPortugalsko\n34.\nCrème de cassis\nCassis de Bourgogne\nFrancie\nCassis de Dijon\nFrancie\nCassis de Saintonge\nFrancie\nCassis du Dauphiné\nFrancie\nCassis de Beaufort\nLucembursko\n40.\nNocino\nNocino de Modena\nItálie\nOrehovec\nSlovinsko\nOstatní lihoviny\nPommeau de Bretagne\nFrancie\nPommeau du Maine\nFrancie\nPommeau de Normandie\nFrancie\nSvensk Punsch / Swedish Punch\nŠvédsko\nPacharán navarro\nŠpanělsko\nPacharán\nŠpanělsko\nInländerrum\nRakousko\nBärwurz\nNěmecko\nAguardiente de hierbas de Galicia\nŠpanělsko\nAperitivo Café de Alcoy\nŠpanělsko\nHerbero de la Sierra de Mariola\nŠpanělsko\nKönigsberger Bärenfang\nNěmecko\nOstpreußischer Bärenfang\nNěmecko\nRonmiel\nŠpanělsko\nRonmiel de Canarias\nŠpanělsko\nGenièvre aux fruits / Vruchtenjenever / Jenever met vruchten / Fruchtgenever\nBelgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62)), Německo (německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko)\nDomači rum\nSlovinsko\nIrish Poteen / Irish Poitín\nIrsko\nTrauktinė\nLitva\nTrauktinė Palanga\nLitva\nTrauktinė Dainava\nLitva\n(1)  Zeměpisné označení Irish Whiskey / Uisce Beatha Eireannach / Irish Whisky se vztahuje na whisky nebo whiskey vyrobenou v Irsku a v Severním Irsku.", "summary": "Zeměpisný původ lihovin\nZeměpisný původ lihovin\nZa účelem ochrany spotřebitelů a rozvoje odvětví lihovin* vytvořila Evropská unie právní rámec, který zaručuje jednotná unijní pravidla pro uvádění lihovin na trh.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89\nPŘEHLED\n                  \nZa účelem ochrany spotřebitelů a rozvoje odvětví lihovin* vytvořila Evropská unie právní rámec, který zaručuje jednotná unijní pravidla pro uvádění lihovin na trh.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n                     \nToto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Vztahuje se na všechny lihoviny bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v EU nebo ve třetích zemích.\nKLÍČOVÉ BODY\nPříloha II tohoto nařízení uvádí 46 různých kategorií lihovin s různými vlastnostmi, které lihoviny musí mít, aby mohly být do dané kategorie zařazeny. Jestliže lihovina obsahuje vlastnosti z různých kategorií, může být prodávána pod jedním nebo více názvy uvedenými pro tyto kategorie.\nPro lihoviny platí obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu potravin. Toto nařízení však zavádí zvláštní pravidla pro označování a obchodní úpravu, jako je označování použitých surovin, stanovení parametrů pro používání výrazu „směska“, uvádění doby zrání, zákaz používání uzávěrů obsahujících kapsle na bázi olova a zajištění, aby se označování provádělo v jednom nebo více úředních jazycích EU.\nZeměpisné označení identifikuje lihovinu jako pocházející z území určité země, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti takové lihoviny přičítat jejímu zeměpisnému původu.\nPro zápis zeměpisného označení musí země EU nebo třetí země předložit žádost Evropské komisi. Žádost musí zahrnovat technickou dokumentaci uvádějící specifikace, jako je popis lihoviny, definice příslušné zeměpisné oblasti, popis metody získání lihoviny, jakékoli požadavky podle evropských, vnitrostátních nebo regionálních předpisů a jméno a kontaktní adresa žadatele.\nPokud lihovina přestane mít charakteristiky uvedené v technické dokumentaci, může Evropská komise zrušit zápis zeměpisného označení.\nKLÍČOVÉ POJMY\n* Lihoviny: alkoholické nápoje určené k lidské spotřebě. Podle definice mají určité organoleptické vlastnosti a minimální obsah ethanolu 15 % objemových. Vyrábějí se destilací, macerací nebo přidáním látek určených k aromatizaci nebo mísením lihoviny s jinými lihovinami, s lihem zemědělského původu nebo s určitými destiláty.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 110/2008\n20. 2. 2008\n-\nÚř. věst. L 39 ze dne 13. 2. 2008, s. 16-54\nPozměňovací akt(y)\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 1334/2008\n20. 1. 2009\n-\nÚř. věst. L 354 ze dne 31. 12. 2008, s. 34-50\nPostupné změny a opravy nařízení (ES) č. 110/2008 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění je pouze pro informaci.\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n                  \nNařízení Komise (ES) č. 936/2009 ze dne 7. října 2009, kterým se provádějí dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi o vzájemném uznávání některých lihovin (Úř. věst. L 264, 8.10.2009, s.5-6)\nPoslední aktualizace 02.10.2015"}
{"celex_id": "32008R0300", "reference": "9.4.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 97/72\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 300/2008\nze dne 11. března 2008\no společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2) s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 16. ledna 2008,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nZa účelem ochrany osob a zboží v rámci Evropské unie je třeba stanovením společných pravidel pro ochranu civilního letectví předcházet protiprávním činům proti civilním letadlům, které ohrožují bezpečnost civilního letectví. Tohoto cíle by mělo být dosaženo stanovením společných pravidel a společných základních norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a mechanismů pro sledování jejich dodržování.\n(2)\nV zájmu ochrany civilního letectví před protiprávními činy obecně je žádoucí poskytnout základ pro společný výklad přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944.\n(3)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (3), bylo přijato v důsledku událostí ze dne 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. V oblasti bezpečnosti civilního letectví je třeba společného přístupu a je třeba zvážit nejúčinnější způsob poskytnutí pomoci po teroristických činech, jež mají závažné důsledky pro oblast dopravy.\n(4)\nObsah nařízení (ES) č. 2320/2002 by měl být přezkoumán s ohledem na získané zkušenosti a uvedené nařízení by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, jehož cílem je zjednodušit, harmonizovat a vyjasnit stávající pravidla a zvýšit úrovně ochrany.\n(5)\nVzhledem k potřebě větší pružnosti při přijímání bezpečnostních opatření a postupů s cílem zohlednit měnící se posouzení rizik a umožnit zavádění nových technologií by mělo toto nařízení stanovit základní zásady toho, co je třeba učinit k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, aniž by zacházelo do technických a procedurálních podrobností týkajících se způsobu provádění těchto opatření.\n(6)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na letiště sloužící civilnímu letectví, která se nacházejí na území členského státu, na provozovatele poskytující služby na těchto letištích a na subjekty dodávající zboží nebo poskytující služby na tato letiště nebo jejich prostřednictvím.\n(7)\nAniž je dotčena Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsaná v Tokiu v roce 1963, Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsaná v Haagu v roce 1970, a Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsaná v Montrealu v roce 1971, mělo by toto nařízení rovněž zahrnovat bezpečnostní opatření, která se uplatňují na palubě letadel leteckých dopravců Společenství nebo během jejich letů.\n(8)\nKaždý členský stát si ponechává pravomoc rozhodovat o nasazení členů bezpečnostního doprovodu v letadlech registrovaných v daném členském státě na letech leteckých dopravců, jimž vydal licenci, a rovněž zajišťovat v souladu s odstavcem 4.7.7 přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví a v rámci ustanovení této úmluvy, aby se v případě těchto členů jednalo o státní zaměstnance, kteří byli speciálně vybráni a vyškoleni s ohledem na požadované aspekty bezpečnosti na palubě letadla.\n(9)\nU různých druhů civilního letectví nelze vždy předpokládat stejný stupeň ohrožení. Aby bylo možné udělit odchylky, je třeba při stanovení společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy vzít v úvahu velikost letadla, povahu leteckého provozu nebo četnost provozu na letištích.\n(10)\nČlenským státům by rovněž mělo být umožněno uplatňovat na základě posouzení rizika přísnější opatření než ta, která jsou stanovena v tomto nařízení.\n(11)\nTřetí země mohou vyžadovat uplatňování opatření, která se liší od opatření stanovených v tomto nařízení, pokud jde o lety z letiště v členském státě do této třetí země nebo přes ni. Aniž jsou však dotčeny dvoustranné dohody, jejichž smluvní stranou je Společenství, měla by mít Komise možnost tato opatření vyžadovaná třetí zemí přezkoumat.\n(12)\nAčkoliv mohou v rámci jednoho členského státu v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy vykonávat působnost dva nebo více orgánů, měl by každý členský stát určit jeden orgán příslušný pro koordinaci a sledování provádění norem ochrany.\n(13)\nV zájmu vymezení odpovědností za provádění společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy a stanovení toho, jaká opatření se od provozovatelů a ostatních subjektů k tomuto účelu vyžadují, by měl každý členský stát vypracovat národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Každý provozovatel letiště, letecký dopravce a subjekt uplatňující normy ochrany letectví před protiprávními činy by měl rovněž vypracovat, uplatňovat a zachovávat bezpečnostní program, aby dodržoval toto nařízení a kterýkoli použitelný národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy.\n(14)\nZa účelem sledování dodržování tohoto nařízení a národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy by měl každý členský stát vypracovat národní program řízení úrovně a kvality ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zajistit jeho provádění.\n(15)\nZa účelem sledování uplatňování tohoto nařízení členskými státy a rovněž s cílem poskytovat doporučení ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy by Komise měla provádět inspekce, včetně neoznámených inspekcí.\n(16)\nJako obecné pravidlo by Komise měla zveřejňovat opatření, jež mají přímý dopad na cestující. Prováděcí akty, které stanoví společná opatření a postupy k provádění společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy a které obsahují citlivé informace týkající se ochrany před protiprávními činy, spolu se zprávami Komise o prohlídkách a odpověďmi příslušných orgánů je třeba považovat za „utajované skutečnosti EU“ ve smyslu rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (4). Tyto skutečnosti by neměly být zveřejněny a měly by být zpřístupněny pouze provozovatelům a subjektům majícím oprávněný zájem.\n(17)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).\n(18)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijímání obecných opatření, kterými se mění jiné než podstatné prvky společných základních norem jejich doplněním, ke stanovení kritérií, na základě kterých se členské státy budou moci odchýlit od společných základních norem a přijmout alternativní bezpečnostní opatření, a k přijímání specifikací národních programů řízení kvality. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(19)\nPokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí společných pravidel pro zabezpečení ochrany civilního letectví postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.\n(20)\nMěl by být podporován cíl „jednorázové bezpečnostní kontroly“ pro všechny lety uvnitř Evropské unie.\n(21)\nDále by nemělo být nutné opětovně provádět detekční kontrolu cestujících nebo jejich zavazadel při příletech z třetích zemí, které mají normy ochrany letectví rovnocenné s normami stanovenými tímto nařízením. Aniž by tím bylo dotčeno právo každého členského státu použít přísnější opatření nebo příslušné pravomoci Společenství a členských států, je proto vhodné podpořit rozhodnutí Komise a případně dohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v nichž se uznává, že normy ochrany uplatňované ve třetí zemi jsou rovnocenné společným normám, neboť je tak prosazována jednorázová bezpečnostní kontrola.\n(22)\nTímto nařízením není dotčeno použití pravidel pro provozní bezpečnost letectví, včetně pravidel, která se týkají přepravy nebezpečných věcí.\n(23)\nMěly by se stanovit sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Tyto sankce, jež mohou být občanskoprávní nebo správní povahy, by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(24)\nProhlášením ministrů o letišti v Gibraltaru, dohodnutým během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru konaného dne 18. září 2006 v Córdobě, bude nahrazeno společné prohlášení o gibraltarském letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto ministerského prohlášení bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.\n(25)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž ochrany civilního letectví před protiprávními činy a stanovení základu pro jednotný výklad přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nCíle\n1.   Toto nařízení stanoví společná pravidla k zabezpečení ochrany civilního letectví před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost civilního letectví.\nPoskytuje rovněž základ pro společný výklad přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví.\n2.   Prostředky k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 jsou tyto:\na)\nstanovení společných pravidel a společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy;\nb)\nmechanismy pro sledování jejich dodržování.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na\na)\nvšechna letiště nebo části letišť umístěné na území členského státu, které nejsou využívány výhradně pro vojenské účely;\nb)\nvšechny provozovatele, včetně leteckých dopravců, kteří poskytují služby na letištích podle písmene a);\nc)\nvšechny subjekty uplatňující normy ochrany letectví před protiprávními činy, které provozují činnost z prostorů nacházejících se uvnitř či vně letiště a které poskytují zboží nebo služby pro letiště podle písmene a) nebo jejich prostřednictvím.\n2.   Má se za to, že použitím tohoto nařízení pro letiště v Gibraltaru nejsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království, pokud jde o spor o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.\nČlánek 3\nVymezení pojmů\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„civilním letectvím“ jakákoli letecká činnost vykonávaná civilním letadlem, s výjimkou činností vykonávaných státním letadlem podle článku 3 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví;\n2)\n„ochranou letectví“ kombinace opatření a lidských a hmotných zdrojů určených k zabezpečení civilního letectví před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost civilního letectví;\n3)\n„provozovatelem“ osoba, organizace či podnik provozující leteckou dopravu nebo nabízející provoz letecké dopravy;\n4)\n„leteckým dopravcem“ podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí nebo rovnocenným dokladem;\n5)\n„leteckým dopravcem Společenství“ letecký dopravce s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (6);\n6)\n„subjektem“ osoba, organizace nebo podnik jiný než provozovatel;\n7)\n„zakázanými předměty“ zbraně, výbušniny či jiná nebezpečná zařízení, předměty nebo látky, které lze použít ke spáchání protiprávního činu, který ohrožuje bezpečnost civilního letectví;\n8)\n„detekční kontrolou“ použití technických nebo jiných prostředků určených k zjištění nebo odhalení zakázaných předmětů;\n9)\n„bezpečnostní kontrolou“ použití prostředků, kterými lze zabránit vnesení zakázaných předmětů;\n10)\n„kontrolou vstupu“ použití prostředků, kterými lze zabránit vstupu neoprávněných osob či vjezdu vozidel bez povolení k vjezdu nebo kterými lze zabránit obojímu;\n11)\n„neveřejným prostorem letiště“ pohybová plocha letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, k nimž je vstup omezen;\n12)\n„veřejným prostorem letiště“ ty části letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, které nejsou neveřejným prostorem letiště;\n13)\n„vyhrazeným bezpečnostním prostorem“ část neveřejného prostoru letiště, kde jsou kromě omezení vstupu uplatňovány další normy ochrany letectví před protiprávními činy;\n14)\n„vymezeným prostorem“ prostor oddělený kontrolou vstupu buď od vyhrazených bezpečnostních prostorů, nebo je-li sám vymezený prostor vyhrazeným bezpečnostním prostorem, od jiných vyhrazených bezpečnostních prostorů letiště;\n15)\n„ověřením spolehlivosti“ zaznamenané ověření totožnosti osoby, včetně případné dřívější trestné činnosti, jako součást posouzení osobní způsobilosti k přístupu bez doprovodu do vyhrazených bezpečnostních prostorů;\n16)\n„transferovými cestujícími, zavazadly, nákladem nebo poštou“ cestující, zavazadla, náklad nebo pošta odlétající jiným letadlem, než kterým přiletěli;\n17)\n„tranzitními cestujícími, zavazadly, nákladem nebo poštou“ cestující, zavazadla, náklad nebo pošta odlétající týmž letadlem, kterým přiletěli;\n18)\n„potenciálně nebezpečným cestujícím“ cestující, který je buď osobou deportovanou, osobou, jíž byl z důvodů přistěhovalecké politiky odepřen vstup do země, nebo osobou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody;\n19)\n„kabinovým zavazadlem“ zavazadlo určené k přepravě v kabině letadla;\n20)\n„zapsaným zavazadlem“ zavazadlo určené k přepravě v nákladovém prostoru letadla;\n21)\n„doprovázeným zapsaným zavazadlem“ zavazadlo přepravované v nákladovém prostoru letadla a odbavené pro let cestujícím, který cestuje stejným letem;\n22)\n„poštou leteckého dopravce“ pošta, jejímž odesílatelem i adresátem je letecký dopravce;\n23)\n„materiály leteckého dopravce“ buď materiály, jejichž odesílatelem i příjemcem je letecký dopravce, nebo materiály, které letecký dopravce používá;\n24)\n„poštou“ zásilky s písemnostmi a jiné předměty jiné než pošta leteckého dopravce předávané poštovním úřadům a určené k dodání poštovním úřadům v souladu s předpisy Mezinárodní poštovní unie;\n25)\n„nákladem“ jakákoli věc určená k přepravě v letadle jiná než zavazadla, pošta, pošta leteckého dopravce, materiály leteckého dopravce a palubní zásoby;\n26)\n„schváleným agentem“ letecký dopravce, agent, zasílatel nebo jakýkoli podobný subjekt, který zajišťuje bezpečnostní kontroly týkající se nákladu nebo pošty;\n27)\n„známým odesílatelem“ odesílatel, jenž odesílá náklad nebo poštu na vlastní účet a jehož postupy splňují společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k tomu, aby tento náklad nebo pošta mohly být přepravovány v jakémkoli letadle;\n28)\n„stálým odesílatelem“ odesílatel, jenž odesílá náklad nebo poštu na vlastní účet a jehož postupy splňují společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k tomu, aby mohl být tento náklad přepravován letadlem určeným pouze pro přepravu nákladu nebo pošta letadlem určeným pouze pro přepravu pošty;\n29)\n„bezpečnostní kontrolou letadla“ prohlídka těch částí vnitřních prostorů letadla, do kterých mohou mít cestující přístup, spolu s prohlídkou nákladového prostoru letadla s cílem odhalit zakázané předměty a protiprávní činy namířené proti letadlu;\n30)\n„bezpečnostní prohlídkou letadla“ prohlídka vnitřních prostorů a přístupného povrchu letadla s cílem odhalit zakázané předměty a protiprávní činy namířené proti letadlu, jež ohrožují bezpečnost letadla;\n31)\n„členem bezpečnostního doprovodu“ osoba, kterou zaměstnává stát k tomu, aby cestovala v letadle leteckého dopravce, kterému tento stát vydal licenci, za účelem ochrany tohoto letadla a osob na jeho palubě před protiprávními činy, jež ohrožují bezpečnost letu.\nČlánek 4\nSpolečné základní normy\n1.   Společné základní normy pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jež ohrožují bezpečnost civilního letectví, jsou stanoveny v příloze.\nDodatečné společné základní normy, jež nebyly stanoveny v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost, se do přílohy doplňují postupem podle článku 251 Smlouvy.\n2.   Obecná opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky společných základních norem uvedených v odstavci 1 jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.\nTato obecná opatření se týkají\na)\npovolených metod detekční kontroly;\nb)\nkategorií předmětů, jež mohou být zakázány;\nc)\npokud jde o kontrolu vstupu, důvodů pro udělení přístupu do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostorů;\nd)\npovolených metod kontrol vozidel, bezpečnostních kontrol letadel a bezpečnostních prohlídek letadel;\ne)\nkritérií pro uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem třetích zemí;\nf)\npodmínek, za nichž lze náklad nebo poštu podrobit detekční či jiné bezpečnostní kontrole, a procesu schvalování či jmenování schválených agentů známých odesílatelů a stálých odesílatelů;\ng)\npodmínek, za nichž se pošta leteckého dopravce a materiály leteckého dopravce podrobují detekčním či jiným bezpečnostním kontrolám;\nh)\npodmínek, za nichž lze palubní zásoby a letištní dodávky podrobit detekční či jiné bezpečnostní kontrole, a procesu schvalování či jmenování schválených agentů, známých dodavatelů a stálých dodavatelů;\ni)\nkritérií pro stanovení kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů;\nj)\nkritérií pro nábor pracovníků a metody jejich odborné přípravy;\nk)\npodmínek, za nichž lze použít zvláštní bezpečnostní postupy či osvobození od bezpečnostních kontrol, a\nl)\njakýchkoli obecných opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky společných základních norem uvedených v odstavci 1 jejich doplněním, jež nebyla stanovena v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost.\nZe závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 19 odst. 4.\n3.   Prováděcí opatření ke společným základním normám podle odstavce 1 a k obecným opatřením podle odstavce 2 se stanoví regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2.\nTato opatření zahrnují mimo jiné\na)\npožadavky na detekční kontroly a příslušné postupy;\nb)\nseznam zakázaných předmětů;\nc)\npožadavky na kontroly vstupu a příslušné postupy;\nd)\npožadavky na kontroly vozidel, bezpečnostní kontroly letadel a bezpečnostní prohlídky letadel a příslušné postupy;\ne)\nrozhodnutí o uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem používaných ve třetích zemích;\nf)\npokud jde o náklad a poštu, postupy pro schvalování či jmenování schválených agentů, známých odesílatelů a stálých odesílatelů a povinnosti, jež mají plnit;\ng)\npožadavky na bezpečnostní kontroly pošty leteckého dopravce a materiálů leteckého dopravce a příslušné postupy;\nh)\npokud jde o palubní zásoby a letištní dodávky, postupy pro schvalování či jmenování schválených agentů, známých dodavatelů a stálých dodavatelů a povinnosti, jež mají plnit;\ni)\ndefinice kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů;\nj)\npožadavky na nábor a odbornou přípravu pracovníků;\nk)\nzvláštní bezpečnostní postupy či osvobození od bezpečnostních kontrol;\nl)\ntechnické specifikace a postupy pro schvalování a používání bezpečnostního vybavení a\nm)\npožadavky a postupy týkající se potenciálně nebezpečných cestujících a příslušné postupy.\n4.   Komise stanoví změnou tohoto nařízení prostřednictvím rozhodnutí přijatého regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3 kritéria, na základě kterých se členské státy budou moci odchýlit od společných základních norem uvedených v odstavci 1 a přijmout alternativní bezpečnostní opatření poskytující dostatečnou úroveň ochrany na základě místního posouzení rizika. Tato alternativní opatření se musí opírat o důvody týkající se velikosti letadla nebo důvody týkající se povahy, rozsahu nebo četnosti provozu nebo jiných důležitých činností.\nZe závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 19 odst. 4.\nČlenské státy uvědomí o těchto opatřeních Komisi.\n5.   Členské státy zajistí uplatňování společných základních norem podle odstavce 1 na svém území. Pokud má členský stát důvod se domnívat, že se porušením bezpečnosti snížila úroveň ochrany letectví proti protiprávním činům, zajistí přijetí vhodného a okamžitého opatření k nápravě tohoto porušení a k zajištění trvalé ochrany civilního letectví před protiprávními činy.\nČlánek 5\nNáklady na bezpečnost\nS výhradou příslušných pravidel práva Společenství může každý členský stát stanovit, za jakých okolností a v jakém rozsahu by náklady na bezpečnostní opatření přijatá podle tohoto nařízení k ochraně civilního letectví proti protiprávním činům měly být hrazeny státem, letištními subjekty, leteckými dopravci nebo jinými příslušnými subjekty nebo uživateli. V souladu s právem Společenství mohou členské státy případně přispívat spolu s uživateli na přísnější náklady na bezpečnostní opatření přijatá podle tohoto nařízení. Pokud je to proveditelné, zpoplatnění nebo převody nákladů na bezpečnost se vztahují přímo k nákladům na poskytování dotyčných bezpečnostních služeb a jsou sestaveny tak, aby pokrývaly pouze příslušné vzniklé náklady.\nČlánek 6\nPřísnější opatření uplatňovaná členskými státy\n1.   Členské státy mohou uplatňovat přísnější opatření, než jsou společné základní normy uvedené v článku 4. Přitom jednají na základě posouzení rizika a v souladu s právem Společenství. Přísnější opatření musí být relevantní, objektivní, nediskriminační a úměrná danému riziku.\n2.   Členské státy o těchto opatřeních uvědomí Komisi co nejdříve po jejich uplatnění. Komise tyto informace po obdržení předá ostatním členským státům.\n3.   Členské státy nejsou povinny uvědomit Komisi, pokud se dotčená opatření omezují na určitý let v určitý den.\nČlánek 7\nBezpečnostní opatření vyžadovaná třetími zeměmi\n1.   Aniž jsou dotčeny jakékoli dvoustranné dohody, jichž je Společenství smluvní stranou, oznámí členský stát Komisi opatření vyžadovaná třetí zemí, pokud se liší od společných základních norem uvedených v článku 4, jde-li o lety z letiště v členském státě do této třetí země nebo přes ni.\n2.   Komise přezkoumá na žádost dotyčného členského státu nebo z vlastního podnětu uplatňování jakýchkoli opatření oznámených podle odstavce 1 a regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2 může vypracovat vhodnou odpověď pro dotyčnou třetí zemi.\n3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud\na)\ndaný členský stát uplatňuje dotyčná opatření v souladu s článkem 6 nebo\nb)\npožadavek třetí země je omezen na určitý let v určitý den.\nČlánek 8\nSpolupráce s Mezinárodní organizací pro civilní letectví\nAniž je dotčen článek 300 Smlouvy, Komise může s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) uzavřít memorandum o porozumění ohledně revizí s cílem zabránit zdvojení úsilí v oblasti sledování dodržování přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze strany členských států.\nČlánek 9\nPříslušný orgán\nPokud vykonávají v rámci jednoho členského státu v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy působnost dva nebo více orgánů, určí tento členský stát jeden orgán (dále jen „příslušný orgán“) odpovědný za koordinaci a sledování provádění společných základních norem podle článku 4.\nČlánek 10\nNárodní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy\n1.   Každý členský stát vypracuje, uplatňuje a zachovává národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy.\nV tomto programu se vymezí odpovědnosti za provádění společných základních norem podle článku 4 a popíší opatření, která se od provozovatelů a subjektů za tímto účelem vyžadují.\n2.   Příslušný orgán zpřístupní náležité části svého národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy, při dodržení zásady „vědět jen to nejnutnější“, v písemné podobě provozovatelům a subjektům, které na tom dle jeho názoru mají oprávněný zájem.\nČlánek 11\nNárodní program řízení kvality\n1.   Každý členský stát vypracuje, uplatňuje a zachovává národní program řízení kvality.\nTento program umožní členským státům řídit kvalitu ochrany civilního letectví před protiprávními činy s cílem sledovat dodržování tohoto nařízení a jejich národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy.\n2.   Specifikace národního programu řízení kvality se přijímá změnou tohoto nařízení prostřednictvím doplnění přílohy regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.\nZe závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 19 odst. 4.\nProgram umožní rychlé odhalení a nápravu nedostatků. Zajistí rovněž, aby všechna letiště, provozovatelé a subjekty, již jsou odpovědní za uplatňování norem ochrany letectví před protiprávními činy a již se nacházejí na území dotyčného členského státu, byli pravidelně sledováni přímo příslušným orgánem nebo pod jeho dohledem.\nČlánek 12\nBezpečnostní program letiště\n1.   Každý provozovatel letiště vypracuje, uplatňuje a zachovává bezpečnostní program letiště.\nV tomto programu se popíší metody a postupy, kterými se musí provozovatel letiště řídit, aby dodržoval toto nařízení a národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy členského státu, v němž se letiště nachází.\nProgram musí obsahovat ustanovení o vnitřním řízení kvality popisující způsob, jakým má provozovatel letiště sám sledovat dodržování těchto metod a postupů.\n2.   Bezpečnostní program letiště se předloží příslušnému orgánu, který může případně přijmout další opatření.\nČlánek 13\nBezpečnostní program leteckého dopravce\n1.   Každý letecký dopravce vypracuje, uplatňuje a zachovává bezpečnostní program leteckého dopravce.\nV tomto programu se popíší metody a postupy, kterými se musí letecký dopravce řídit, aby dodržoval toto nařízení a národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví členského státu, z něhož poskytuje služby.\nProgram obsahuje ustanovení o vnitřním řízení kvality popisující způsob, jakým má letecký dopravce sám sledovat dodržování těchto metod a postupů.\n2.   Bezpečnostní program leteckého dopravce se na žádost předloží příslušnému orgánu, který případně přijme další opatření.\n3.   Pokud je bezpečnostní program leteckého dopravce Společenství potvrzen příslušným orgánem členského státu vydávajícího provozní licenci, uznají všechny ostatní členské státy, že letecký dopravce splňuje požadavky odstavce 1. Tím není dotčeno právo členského státu požadovat od jakéhokoli leteckého dopravce podrobnosti o provádění\na)\nbezpečnostních opatření uplatňovaných členským státem podle článku 6 nebo\nb)\nmístních postupů platných na letištích, na kterých provozují dopravu.\nČlánek 14\nBezpečnostní program subjektu\n1.   Každý subjekt, který musí podle národního bezpečnostního programu uvedeného v článku 10 používat normy ochrany letectví před protiprávními činy, vypracuje, uplatňuje a zachovává bezpečnostní program.\nV tomto programu se popíší metody a postupy, kterými se musí subjekt řídit, aby dodržoval národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví členského státu týkající se jeho provozu v tomto členském státě.\nProgram musí obsahovat ustanovení o vnitřním řízení kvality popisující způsob, jakým má subjekt sám sledovat dodržování těchto metod a postupů.\n2.   Program bezpečnosti subjektu uplatňujícího normy ochrany letectví před protiprávními činy se na žádost předloží příslušnému orgánu, který může případně přijmout další opatření.\nČlánek 15\nInspekce prováděné Komisí\n1.   Komise provádí ve spolupráci s příslušným orgánem dotyčného členského státu inspekce, včetně inspekcí letišť, provozovatelů a subjektů uplatňujících normy ochrany letectví před protiprávními činy, aby sledovala, jak členské státy uplatňují toto nařízení, a případně podávala doporučení ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy. Za tím účelem uvědomí příslušný orgán Komisi písemně o všech jiných letištích sloužících civilnímu letectví na svém území, než jsou ta, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 4.\nPostupy pro provádění inspekcí Komisí se přijímají regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2.\n2.   Inspekce letišť, provozovatelů a subjektů uplatňujících normy ochrany letectví před protiprávními činy prováděné Komisí nejsou oznamovány. Komise o nich dostatečně včas před inspekcí vyrozumí dotyčný členský stát.\n3.   Každá zpráva o inspekci provedené Komisí se sdělí příslušnému orgánu dotyčného členského státu, který ve své odpovědi uvede opatření přijatá k nápravě případných zjištěných nedostatků.\nZpráva se poté spolu s odpovědí příslušného orgánu sdělí příslušným orgánům ostatních členských států.\nČlánek 16\nVýroční zpráva\nKaždý rok předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, ve které je bude informovat o uplatňování tohoto nařízení a jeho dopadu na zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy.\nČlánek 17\nPoradní skupina zúčastněných subjektů\nAniž je dotčena úloha výboru uvedeného v článku 19, ustaví Komise poradní skupinu zúčastněných subjektů pro ochranu letectví před protiprávnými činy složenou z evropských zastupujících organizací zabývajících se nebo přímo dotčených ochranou letectví před protiprávními činy. Výlučnou úlohou této skupiny bude poskytování poradenství Komisi. Výbor uvedený v článku 19 průběžně informuje poradní skupinu zúčastněných subjektů o celém regulačním procesu.\nČlánek 18\nŠíření informací\nJako obecné pravidlo Komise zveřejňuje opatření, jež mají přímý dopad na cestující. Následující dokumenty se však považují za „utajované skutečnosti EU“ ve smyslu rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom:\na)\nopatření a postupy podle čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, pokud obsahují citlivé informace týkající se ochrany před protiprávními činy;\nb)\nzprávy o inspekcích prováděných Komisí a odpovědi příslušných orgánů podle čl. 15 odst. 3.\nČlánek 19\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 20\nDohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi\nV případě potřeby a v souladu s právem Společenství mohou být v dohodách o letectví uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí podle článku 300 Smlouvy stanovena ujednání, v nichž se normy ochrany před protiprávními činy uplatňované ve třetí zemi uznávají jako rovnocenné normám Společenství, a to s cílem dosažení jednorázové bezpečnostní kontroly u všech letů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.\nČlánek 21\nSankce\nČlenské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 22\nZpráva Komise o financování\nKomise podá do 31. prosince 2008 zprávu o zásadách financování nákladů na opatření na ochranu civilního letectví. V této zprávě se zváží, jaké kroky je třeba přijmout k zajištění toho, aby poplatky na ochranu byly využity výhradně k uhrazení nákladů na ochranu a na zlepšení transparentnosti takových poplatků. Zpráva se bude rovněž zabývat zásadami nezbytnými k zajištění nenarušené hospodářské soutěže mezi letišti a mezi leteckými dopravci a různými metodami k zajištění ochrany spotřebitele, pokud jde o rozdělení nákladů na bezpečnostní opatření mezi daňové poplatníky a uživatele. Zprávu Komise bude případně doprovázet legislativní návrh.\nČlánek 23\nZrušení\nZrušuje se nařízení (ES) č. 2320/2002.\nČlánek 24\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Použije se ode dne uvedeného v prováděcích pravidlech přijatých postupy uvedenými v čl. 4 odst. 2 a 3, avšak ne později než 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.\n3.   Odchylně od odstavce 2 se čl. 4 odst. 2, 3 a 4, článek 8, čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec a články 17, 19 a 22 použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. března 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ. LENARČIČ\n(1)  Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 17.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. června 2006 (Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 463), společný postoj Rady ze dne 11. prosince 2006 (Úř. věst. C 70 E, 27.3.2007, s. 21) a postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. března 2008.\n(3)  Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 849/2004 (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 1).\n(4)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).\n(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(6)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.\nPŘÍLOHA\nSPOLEČNÉ ZÁKLADNÍ NORMY PRO ZABEZPEČENÍ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY (ČLÁNEK 4)\n1.   BEZPEČNOST LETIŠTĚ\n1.1   Požadavky na projektování letiště\n1.\nPři projektování a stavbě nových letištních zařízení nebo úpravách stávajících letištních zařízení musí být plně zohledněny požadavky na provádění společných základních norem stanovené v této příloze a v prováděcích předpisech k ní.\n2.\nNa letištích se vymezí tyto oblasti:\na)\nveřejný prostor letiště;\nb)\nneveřejný prostor letiště;\nc)\nvyhrazené bezpečnostní prostory a\nd)\nkritické části vyhrazených bezpečnostních prostorů.\n1.2   Kontrola vstupu\n1.\nVstup do neveřejného prostoru letiště se omezí s cílem zabránit vstupu neoprávněných osob a vjezdu vozidel bez povolení k vjezdu do tohoto prostoru.\n2.\nVstup do vyhrazených bezpečnostních prostorů se kontroluje s cílem zajistit, aby do těchto prostorů nevstoupily žádné neoprávněné osoby a nevjela žádná vozidla bez povolení k vjezdu.\n3.\nOsobám a vozidlům může být udělen přístup do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostorů pouze tehdy, pokud splňují požadované bezpečnostní podmínky.\n4.\nOsoby, včetně členů posádky letadla, musí před vydáním identifikačního průkazu člena posádky letadla nebo letištního identifikačního průkazu opravňujících k přístupu bez doprovodu do vyhrazených bezpečnostních prostorů úspěšně absolvovat ověření spolehlivosti.\n1.3   Detekční kontrola osob jiných než cestujících a detekční kontrola vnášených předmětů\n1.\nOsoby jiné než cestující se spolu s vnášenými předměty při vstupu do vyhrazených bezpečnostních prostorů podrobují nepřetržité namátkové detekční kontrole s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů do těchto prostorů.\n2.\nVšechny osoby jiné než cestující se spolu s vnášenými předměty při vstupu do kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů podrobují detekční kontrole s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů do těchto částí.\n1.4   Kontrola vozidel\nVozidla vjíždějící do vyhrazeného bezpečnostního prostoru se kontrolují s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů do těchto prostorů.\n1.5   Dozor, hlídky a jiné fyzické kontroly\nNa letištích a případně ve veřejně přístupných přilehlých prostorech se provádí dozor, hlídky a jiné fyzické kontroly s cílem zjistit podezřelé chování osob, nalézt slabiny, které by mohly být využity ke spáchání protiprávního činu, a osoby od páchání těchto činů odradit.\n2.   VYMEZENÉ PROSTORY LETIŠŤ\nLetadla odstavená ve vymezených prostorech letišť, na něž se vztahují alternativní opatření podle čl. 4 odst. 4, se oddělují od letadel, na něž se plně vztahují společné základní normy, aby nebyly ohroženy normy ochrany před protiprávními činy vztahující se na letadla a na cestující, zavazadla, náklad a poštu těchto letadel.\n3.   BEZPEČNOST LETADEL\n1.\nPřed odletem se letadlo podrobí bezpečnostní kontrole letadla nebo bezpečnostní prohlídce letadla s cílem ověřit, zda se na palubě nenacházejí žádné zakázané předměty. Letadlo v tranzitu je možné podrobit jiným vhodným opatřením.\n2.\nKaždé letadlo musí být chráněno před neoprávněnými činy.\n4.   CESTUJÍCÍ A KABINOVÁ ZAVAZADLA\n4.1   Detekční kontrola cestujících a detekční kontrola kabinových zavazadel\n1.\nVšichni cestující zahajující let a transferoví a tranzitní cestující a jejich kabinová zavazadla se podrobují detekční kontrole s cílem zabránit proniknutí zakázaných předmětů do vyhrazených bezpečnostních prostorů a na palubu letadla.\n2.\nTransferoví cestující a jejich kabinová zavazadla mohou být od detekční kontroly osvobozeni, pokud\na)\npřilétají z členského státu, ledaže Komise nebo tento členský stát poskytly informace o tom, že tyto cestující a jejich kabinová zavazadla nelze považovat za podrobené detekční kontrole podle společných základních norem, nebo\nb)\npřilétají ze třetí země, ve které se uplatňují normy ochrany před protiprávními činy, jež jsou regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2 uznány za rovnocenné společným základním normám.\n3.\nTranzitní cestující a jejich kabinová zavazadla mohou být od detekční kontroly osvobozeni, pokud\na)\nzůstávají na palubě letadla nebo\nb)\nnepřicházejí do styku s jinými odletovými cestujícími podrobenými detekční kontrole než těmi, kteří nastupují do téhož letadla, nebo\nc)\npřilétají z členského státu, ledaže Komise nebo tento členský stát poskytly informace o tom, že tyto cestující a jejich kabinová zavazadla nelze považovat za podrobené detekční kontrole podle společných základních norem, nebo\nd)\npřilétají ze třetí země, ve které se uplatňují normy ochrany před protiprávními činy, jež jsou regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2 uznány za rovnocenné společným základním normám.\n4.2   Ochrana cestujících a ochrana kabinových zavazadel\n1.\nCestující a jejich kabinová zavazadla musí být od okamžiku, kdy jsou podrobeni detekční kontrole, do odletu letadla, v němž budou přepraveni, chráněni před neoprávněnými činy.\n2.\nOdletoví cestující podrobení detekční kontrole nesmějí přijít do styku s příletovými cestujícími, s výjimkou případů, kdy\na)\ncestující přilétají z členského státu, pokud Komise nebo příslušný členský stát neposkytly informace o tom, že tyto příletové cestující a jejich kabinová zavazadla nelze považovat za podrobené detekční kontrole podle společných základních norem, nebo\nb)\ncestující přilétají ze třetí země, ve které se uplatňují normy ochrany před protiprávními činy, jež jsou regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2 uznány za rovnocenné společným základním normám.\n4.3   Potenciálně nebezpeční cestující\nPotenciálně nebezpeční cestující se před odletem podrobují odpovídajícím bezpečnostním opatřením.\n5.   ZAPSANÁ ZAVAZADLA\n5.1   Detekční kontrola zapsaných zavazadel\n1.\nVšechna zapsaná zavazadla se před naložením do letadla podrobují detekční kontrole s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů do vyhrazených bezpečnostních prostorů a na palubu letadla.\n2.\nTransferová zapsaná zavazadla mohou být od detekční kontroly osvobozena, pokud\na)\npřilétají z členského státu, ledaže Komise nebo příslušný členský stát poskytly informace o tom, že tato zapsaná zavazadla nelze považovat za podrobená detekční kontrole podle společných základních norem, nebo\nb)\npřilétají ze třetí země, ve které se uplatňují normy ochrany před protiprávními činy, jež jsou regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2 uznány za rovnocenné společným základním normám.\n3.\nTranzitní zapsaná zavazadla mohou být od detekční kontroly osvobozena, pokud zůstávají na palubě letadla.\n5.2   Ochrana zapsaných zavazadel\nZapsaná zavazadla, která mají být letadlem přepravena, musí být od okamžiku, kdy jsou podrobena detekční kontrole nebo převzata do péče leteckého dopravce, podle toho, co nastane dříve, až do odletu letadla, kterým mají být přepravena, chráněna před neoprávněnými činy.\n5.3   Spojení zavazadla s cestujícím\n1.\nKaždé jednotlivé zapsané zavazadlo je identifikováno buď jako doprovázené, nebo nedoprovázené.\n2.\nNedoprovázené zapsané zavazadlo se přepraví, pouze pokud bylo buď odděleno od cestujícího z příčin, které cestující nemohl ovlivnit, nebo podrobeno náležitým bezpečnostním kontrolám.\n6.   NÁKLAD A POŠTA\n6.1   Bezpečnostní kontroly nákladu a pošty\n1.\nVeškerý náklad a pošta se před naložením do letadla podrobují bezpečnostním kontrolám. Letecký dopravce přijme náklad nebo poštu k přepravě v letadle, pouze pokud tyto kontroly provedl sám nebo provedení těchto kontrol potvrdil a doložil schválený agent, známý odesílatel nebo stálý odesílatel.\n2.\nTransferový náklad a transferová pošta mohou být podrobeny alternativním bezpečnostním kontrolám, které podrobně stanoví prováděcí předpis.\n3.\nTranzitní náklad a tranzitní pošta mohou být od bezpečnostních kontrol osvobozeny, pokud zůstávají na palubě letadla.\n6.2   Ochrana nákladu a pošty\n1.\nNáklad a pošta, které mají být letadlem přepraveny, musí být od okamžiku, kdy jsou provedeny bezpečnostní kontroly, do odletu letadla, v němž mají být přepraveny, chráněny před neoprávněnými činy.\n2.\nNáklad a pošta, které nejsou po provedení bezpečnostních kontrol dostatečně chráněny před neoprávněnými činy, se podrobují detekční kontrole.\n7.   POŠTA A MATERIÁLY LETECKÉHO DOPRAVCE\nPošta leteckého dopravce a materiály leteckého dopravce se podrobují bezpečnostním kontrolám a poté musí být do okamžiku naložení do letadla chráněny s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů na palubu letadla.\n8.   PALUBNÍ ZÁSOBY\nPalubní zásoby, včetně palubních zásob potravin, určené k přepravě nebo použití na palubě letadla se podrobují bezpečnostním kontrolám a poté musí být do okamžiku naložení do letadla chráněny s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů na palubu letadla.\n9.   LETIŠTNÍ DODÁVKY\nDodávky určené k prodeji nebo použití ve vyhrazených bezpečnostních prostorech letišť, včetně dodávek pro prodejny bezcelního zboží a restaurace, se podrobují bezpečnostním kontrolám s cílem zabránit vnesení zakázaných předmětů do těchto prostorů.\n10.   OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ZA LETU\n1.\nAniž jsou dotčena platná pravidla pro provozní bezpečnost letectví,\na)\nzabraňuje se neoprávněným osobám v tom, aby za letu vstoupily do kabiny posádky letadla;\nb)\npotenciálně nebezpeční cestující se za letu podrobují odpovídajícím bezpečnostním opatřením.\n2.\nK zabránění protiprávním činům za letu se přijmou odpovídající bezpečnostní opatření, jako je školení posádky letadla a palubních průvodčích.\n3.\nVyjma zbraní přepravovaných v nákladovém prostoru se na palubě letadla nesmějí přepravovat zbraně, pokud nebyly splněny podmínky ochrany vyžadované podle vnitrostátního práva a dotyčnými státy nebylo uděleno povolení.\n4.\nOdstavec 3 se použije rovněž na bezpečnostní doprovod, pokud je ozbrojen.\n11.   NÁBOR A ODBORNÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ\n1.\nOsoby, které provádějí detekční kontroly, kontroly vstupu nebo další bezpečnostní kontroly nebo které za jejich provádění odpovídají, jsou přijímány, školeny a případně osvědčovány s cílem zajistit, že jsou vhodné k přijetí do zaměstnání a způsobilé k výkonu povinností, které jim jsou přiděleny.\n2.\nOsoby jiné než cestující, které potřebují přístup do vyhrazených bezpečnostních prostorů, musí před tím, než je jim vydán letištní identifikační průkaz nebo identifikační průkaz posádky letadla, absolvovat odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti.\n3.\nOdborná příprava uvedená v odstavcích 1 a 2 se provádí ve formě vstupního a aktualizačního školení.\n4.\nŠkolitelé zapojení do odborné přípravy osob uvedených v odstavcích 1 a 2 musí mít nezbytnou kvalifikaci.\n12.   BEZPEČNOSTNÍ VYBAVENÍ\nVybavení používané k detekční kontrole, kontrole vstupu a jiným bezpečnostním kontrolám musí vyhovovat stanoveným technickým podmínkám a být způsobilé k provádění dotčených bezpečnostních kontrol.", "summary": "Ochrana letectví před protiprávními činy: Pravidla platná pro celou EU\nOchrana letectví před protiprávními činy: Pravidla platná pro celou EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanovuje společná pravidla a základní normy v oblasti ochrany letectví a mechanismy pro sledování jejich dodržování. Toto nařízení se vztahuje na všechna civilní letiště v EU, letecké dopravce a další osoby či podniky poskytující zboží či služby těmto letištím nebo jejich prostřednictvím. Nahrazuje nařízení (ES) č. 2320/2002, které bylo přijato v návaznosti na události z 11. září 2001 a které stanovilo společná pravidla pro oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy.\nKLÍČOVÉ BODY\nSpolečné základní normy pro ochranu civilního letectví\nMezi tyto normy patří například:detekční kontrola cestujících a kabinových zavazadel s cílem zastavit nošení zakázaných předmětů, například zbraní a výbušnin, na palubu letadla, před naložením se provádí detekční kontrola i zapsaných zavazadel (zavazadel, která cestující odbaví), bezpečnost letišť (např. kontrolovaný vstup do různých prostorů letišť, detekční kontroly zaměstnanců, kontroly vozidel a také dozor a hlídky s cílem zajistit, aby do těchto prostorů nevstoupily žádné neoprávněné osoby), ochrana letadel a bezpečnostní kontroly nebo prohlídky letadel před odletem s cílem zajistit, aby na palubě nebyly žádné zakázané předměty, bezpečnostní kontroly nákladu a pošty před naložením do letadla, bezpečnostní kontroly letištních dodávek (tj. dodávek, které jsou určeny k prodeji v prodejnách bezcelního zboží a restauracích; a palubní zásoby (např. potraviny a nápoje pro cestující), nábor a odborná příprava pracovníků; funkce bezpečnostního vybavení (např. že vybavení používané k detekčním kontrolám a kontrolám přístupu odpovídá definovaným specifikacím a dokáže provádět příslušné bezpečnostní kontroly).V listopadu 2015 přijala Evropská komise prováděcí nařízení (EU) č. 2015/1998. Tímto nařízením se stanovila podrobná opatření k provádění těchto bezpečnostních norem. Toto nařízení nařízení rovněž zrušilo předchozí nařízení (nařízení (EU) č. 185/2010), které bylo více než 20krát pozměněno. Od svého přijetí bylo prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2015/1998 několikrát změněno.\nDodatky upravují seznam zemí mimo EU, které jsou uznávány jako země uplatňující normy ekvivalentní normám EU, a zavádějí nová pravidla ohledně:ochrany letišť; ochrany letadel; kontroly tekutin, aerosolů a gelů, příručních zavazadel, nákladu, pošty a palubních zásob; náboru a odborné přípravy pracovníků; bezpečnostních zařízení a výbavy; kontrol k posílení bezpečnosti a ochrany; výkonnostních norem; používání zařízení k odhalení výbušnin v obuvi a zařízení k detekci výbušných par.Povinnosti zemí EU a letišť a provozovatelů\nZemě EU musejí:určit jeden orgán odpovědný za ochranu letectví, vypracovat národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví v zájmu vymezení odpovědností za provádění společných základních norem, vypracovat národní programy řízení kvality v zájmu kontroly kvality ochrany civilního letectví.Letiště, letečtí dopravci a subjekty musí:vymezit a provádět bezpečnostní program, zajistit interní kontrolu kvality.Inspekce prováděné Komisí\nKomise provádí inspekce ve spolupráci s vnitrostátními orgány, a to včetně neohlášených inspekcí letišť, leteckých dopravců a dalších relevantních osob nebo podniků. Vnitrostátní orgán musí případné nedostatky napravit. Vnitrostátní orgány nesou odpovědnost za primární kontrolu kvality a prosazování norem, jsou proto povinny provádět audity a inspekce letišť, leteckých dopravců a dalších relevantních osob nebo podniků.\nUznávání rovnocenných norem ochrany letectví se zeměmi mimo EU\nEU může uznat normy ochrany letectví zemí mimo EU jako rovnocenné normám EU, aby mohl vzniknout systém „jednorázové bezpečnostní kontroly“. To znamená například to, že cestující, kteří přiletí na letiště v EU a chtějí přestoupit do dalších destinací, by se již nemuseli podrobit detekční kontrole. To by vyplynulo v rychlejší spojení, nižší náklady a větší pohodlí pro cestující. „Jednorázová bezpečnostní kontrola“ je jedním z cílů legislativy EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.\nProváděcí zprávy\nKaždý rok Komise o provádění nařízení (ES) č. 300/2008 zveřejňuje zprávu. Poslední zpráva pro rok 2017 byla zveřejněna v roce 2019.\nPandemie COVID-19Pandemie COVID-19 vážně omezuje schopnost zemí EU a EU jako celku zachovat účinné a efektivní směřování dodávek na své území. Průběžné a nepřerušené služby v nákladní dopravě mají pro Unii zásadní strategický význam a hrají zásadní úlohu při zajišťování základního zboží, včetně léků, zdravotnického vybavení, dalších látek a komodit. Prováděcí nařízení (EU) 2020/910 proto mění nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o opětovné označení leteckých společností, provozovatelů a subjektů provádějících bezpečnostní kontroly nákladu a pošty přicházejících ze zemí mimo EU, jakož i o odklad některých regulatorních požadavků. Příloha nařízení (EU) 2015/1998 se mění s přihlédnutím k faktorům, jako je dopad pandemie na výkon zařízení na místě, kontroly a návštěvy a nutnost naléhavě přijmout opatření, která vytvoří vhodný právní základ pro zavedení alternativního a promptního postupu k ověřování hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci směrem do EU, které jsou dotčeny, z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se ode dne 28. dubna 2010\nNásledující články platí ode dne 29. dubna 2008:Článek 4 odst. 2, odst. 3 a odst. 4, které se týkají společných základních norem, kromě těch, které se týkají ochrany civilního letectví před protiprávními činy; Článek 8 o spolupráci s Mezinárodní organizací pro civilní letectví; Článek 11, odst. 2: specifikace národních programů řízení kvality; Článek 15, odst. 1, druhý pododstavec: neohlášené inspekce ze strany Komise; Článek 17: Poradní skupina zúčastněných subjektů; Článek 19: Postup projednávání ve výboru a Článek 21: Sankce.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Ochrana letectví před protiprávními činy (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72–84)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 300/2008 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/910 ze dne 30. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, (EU) 2019/103 a (EU) 2019/1583, pokud jde o opětovné označení leteckých společností, provozovatelů a subjektů provádějících bezpečnostní kontroly nákladu a pošty přicházejících ze třetích zemí, jakož i o odklad některých regulatorních požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti, ověřování spolehlivosti, norem pro systémy detekce výbušnin a zařízení pro stopovou detekci výbušnin v důsledku pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 208, 1.7.2020, s. 43–47)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 299, 14.11.2015, s. 1–142)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 1–5)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise (EU) č. 1254/2009 ze dne 18. prosince 2009, kterým se stanoví kritéria umožňující členským státům odchýlit se od společných základních norem v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a přijmout alternativní bezpečnostní opatření (Úř. věst. L 338, 19.12.2009, s. 17)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (Úř. věst. L 91, 3.4.2009, s. 7–13)\nViz konsolidované znění.\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Výroční zpráva za rok 2017 o provádění nařízení (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy (COM(2019) 183 final, 16.4.2019)\nPoslední aktualizace 14.09.2020"}
{"celex_id": "32020R1998", "reference": "7.12.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nLI 410/1\nNAŘÍZENÍ RADY 2020/1998\nze dne 7. prosince 2020\no omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,\ns ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (1),\ns ohledem na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 7. prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1999, kterým se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. Rozhodnutí Rady stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou odpovědné za závažné porušování nebo zneužívání lidských práv nebo které tyto činnosti podporují či jsou do nich jinak zapojeny, jakož i těm, které jsou s dotčenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány spojeny. Fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány, na něž se vztahují omezující opatření, jsou uvedeny na seznamu v příloze rozhodnutí (SZBP) 2020/1999. Uvedené rozhodnutí zdůrazňuje význam mezinárodního práva v oblasti lidských práv a interakce mezi mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem při posuzování uplatňování cílených omezujících opatření.\n(2)\nToto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu a právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy.\n(3)\nPravomoc sestavovat a měnit seznam v příloze I tohoto nařízení by měla v zájmu zajištění soudržnosti s postupem pro sestavování, změnu a přezkum přílohy rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 vykonávat Rada.\n(4)\nPro účely provádění tohoto nařízení a v zájmu zajištění co největší právní jistoty v rámci Unie by měla být zveřejněna jména a další důležité údaje týkající se fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje mají být v souladu s tímto nařízením zmrazeny. Veškeré zpracování osobních údajů by mělo být v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) a (EU) 2018/1725 (3).\n(5)\nČlenské státy a Komise by se měly navzájem informovat o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdělovat si další relevantní údaje, které mají v souvislosti s tímto nařízením k dispozici.\n(6)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„nárokem“ jakýkoli nárok, uplatňovaný právní cestou či nikoli, jenž vznikl přede dnem nebo po dni vstupu tohoto nařízení v platnost na základě smlouvy nebo transakce nebo v souvislosti s nimi, a zejména:\ni)\nnárok na plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo transakce nebo s nimi spojeného;\nii)\nnárok na prodloužení doby platnosti nebo na vyplacení dluhopisů, finančních záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě;\niii)\nnárok na náhradu škody související se smlouvou nebo transakcí;\niv)\nprotinárok;\nv)\nnárok na uznání nebo vymáhání, včetně využití doložky vykonatelnosti, rozsudku či rozhodčího nálezu nebo jiného rovnocenného rozhodnutí bez ohledu na místo vydání;\nb)\n„smlouvou nebo transakcí“ jakákoli transakce bez ohledu na její formu a použitelné právo a bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více smluv nebo podobných závazků uzavřených mezi týmiž nebo různými stranami; v tomto smyslu se „smlouvou“ rozumí zejména dluhopis, záruka nebo příslib odškodnění, a to zejména finanční záruka nebo příslib finančního odškodnění, a úvěr, ať už jsou právně nezávislé či nikoli, a jakékoli související ujednání vyplývající z dané transakce nebo s ní související;\nc)\n„příslušnými orgány“ příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze II;\nd)\n„hospodářskými zdroji“ aktiva všeho druhu, hmotná nebo nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;\ne)\n„zmrazením hospodářských zdrojů“ zabránění použití hospodářských zdrojů k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména prodejem, pronájmem nebo zastavením;\nf)\n„zmrazením finančních prostředků“ zabránění jakémukoli pohybu, převodu, změně nebo použití finančních prostředků, přístupu k nim nebo nakládání s nimi jakýmkoli způsobem, které by vedly k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto finančních prostředků, včetně správy portfolia;\ng)\n„finančními prostředky“ finanční aktiva a výnosy všeho druhu, mimo jiné:\ni)\npeníze v hotovosti, šeky, peněžní pohledávky, směnky, peněžní příkazy a jiné platební nástroje;\nii)\nvklady u finančních institucí a jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek;\niii)\nveřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smluv o derivátových nástrojích;\niv)\núroky, dividendy nebo jiné výnosy nebo hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi vytvářené;\nv)\núvěry, práva na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky;\nvi)\nakreditivy, nákladní listy, dodací listy;\nvii)\ndokumenty prokazující podíl na finančních prostředcích nebo na finančních zdrojích;\nh)\n„územím Unie“ území členských států, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) za podmínek v ní stanovených, včetně jejich vzdušného prostoru.\nČlánek 2\n1.   Toto nařízení se vztahuje na tyto činy:\na)\ngenocida;\nb)\nzločiny proti lidskosti;\nc)\nnásledující případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv:\ni)\nmučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání;\nii)\notroctví;\niii)\nmimosoudní, sumární a svévolné popravy a usmrcení;\niv)\nnucené zmizení osob;\nv)\nsvévolné zatýkaní nebo zadržování;\nd)\njiné porušování nebo zneužívání lidských práv, mimo jiné níže uvedené případy, jestliže je dané porušování nebo zneužívání rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU:\ni)\nobchodování s lidmi, jakož i zneužívání lidských práv převaděči migrantů, jak je uvedeno v tomto článku,\nii)\nsexuální a genderové násilí;\niii)\nporušování nebo zneužívání svobody pokojného shromažďování a sdružování;\niv)\nporušování nebo zneužívání svobody přesvědčení a projevu;\nv)\nporušování nebo zneužívání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;\n2.   Pro účely použití odstavce 1 je třeba zohlednit mezinárodní obyčejové právo a obecně uznávané nástroje mezinárodního práva, jako jsou:\na)\nMezinárodní pakt o občanských a politických právech;\nb)\nMezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;\nc)\nÚmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia\nd)\nÚmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;\ne)\nMezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace;\nf)\nÚmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;\ng)\nÚmluva o právech dítěte;\nh)\nMezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením;\ni)\nÚmluva o právech osob se zdravotním postižením;\nj)\nProtokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;\nk)\nŘímský statut Mezinárodního trestního soudu;\nl)\nEvropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.\n3.   Pro účely tohoto rozhodnutí lze za fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány rovněž považovat:\na)\nstátní subjekty;\nb)\njiné subjekty vykonávající skutečnou kontrolu nebo pravomoc nad daným územím;\nc)\njiné nestátní subjekty podle čl. 1 odst. 4 rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999\nČlánek 3\n1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány.\n2.   Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I nebo v jejich prospěch.\n3.   Jak stanovila Rada v souladu s článkem 3 rozhodnutí (SZBP) 2020/1999, v příloze I jsou uvedeny:\na)\nfyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 2 odst. 1;\nb)\nfyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 2 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;\nc)\nfyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány spojené s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b).\nČlánek 4\n1.   Odchylně od článku 3 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo a zpřístupnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:\na)\nnezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze I a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;\nb)\nurčené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony nebo k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;\nc)\nurčené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;\nd)\nnezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo\ne)\nurčené k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické či konzulární mise nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud jsou tyto platby zamýšleny k oficiálním účelům diplomatické nebo konzulární mise či mezinárodní organizace.\n2.   Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce 1 do dvou týdnů po jeho udělení.\nČlánek 5\n1.   Odchylně od článku 3 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro humanitární účely, jako jsou například dodávky nebo usnadnění dodávek pomoci, včetně zdravotnického vybavení, potravin nebo přepravy humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.\n2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1 do čtyř týdnů od jeho udělení.\nČlánek 6\n1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nfinanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v článku 3 na seznam v příloze I, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě před tímto dnem či po něm;\nb)\nfinanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;\nc)\nnález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze I a\nd)\nuznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.\n2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1 do dvou týdnů od jeho udělení.\nČlánek 7\n1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 v případě, kdy je platba fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze I splatná na základě smlouvy nebo dohody, která byla uzavřena dotčenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem přede dnem, kdy byla tato fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán zařazen do přílohy I, nebo na základě závazku, který dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu vznikl před uvedeným dnem, mohou příslušné orgány členských států za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud dotčený příslušný orgán shledal, že:\na)\nfinanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity na platbu provedenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem uvedenými na seznamu v příloze I a\nb)\nplatba není v rozporu s čl. 3 odst. 2.\n2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce 1 do dvou týdnů po jeho udělení.\nČlánek 8\n1.   Ustanovení čl. 3 odst. 2 nebrání finančním nebo úvěrovým institucím, aby na zmrazené účty připisovaly finanční prostředky, které byly na daný účet fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu převedeny třetími stranami, budou-li přírůstky těchto účtů rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce o každé takové transakci neprodleně uvědomí relevantní příslušný orgán.\n2.   Ustanovení čl. 3 odst. 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:\na)\núroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;\nb)\nplatby splatné na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, kdy byly fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v článku 3 zařazeny do přílohy I nebo\nc)\nplatby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány v některém členském státě nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě,\npokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle čl. 3 odst. 1.\nČlánek 9\n1.   Aniž jsou dotčeny příslušné předpisy o ohlašování, důvěrnosti údajů a profesním tajemství, fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány:\na)\nneprodleně poskytnou příslušnému orgánu členského státu, ve kterém mají bydliště nebo sídlo, veškeré informace, které mohou usnadnit zajištění souladu s tímto nařízením, jako jsou informace o účtech a částkách zmrazených v souladu s čl. 3 odst. 1, a předají tyto informace přímo nebo prostřednictvím dotčeného členského státu Komisi a\nb)\nspolupracují s příslušným orgánem při ověřování informací uvedených v písmenu a).\n2.   Veškeré další informace, které obdrží přímo Komise, se zpřístupní členským státům.\n3.   Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené na základě tohoto článku se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.\nČlánek 10\nZakazuje se vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení opatření uvedených v článku 3.\nČlánek 11\n1.   Ze zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo odmítnutí dát je k dispozici učiněných v dobré víře, že takové jednání je v souladu s tímto nařízením, nevyplývá pro fyzickou či právnickou osobu, subjekt nebo orgán provádějící toto nařízení nebo jejich vedoucí pracovníky či zaměstnance žádná odpovědnost, ledaže by se prokázalo, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny nebo zadrženy v důsledku nedbalosti.\n2.   Jednání fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů nezakládá jejich odpovědnost, pokud nevěděly a neměly žádný důvod se domnívat, že svým jednáním porušují opatření stanovená v tomto nařízení.\nČlánek 12\n1.   Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně odškodnění nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:\na)\nfyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze I;\nb)\njakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a).\n2.   Ve všech řízeních týkajících se uplatnění nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno podle odstavce 1, fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uplatňující tento nárok.\n3.   Tímto článkem není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum legálnosti neplnění smluvních závazků v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 13\n1.   Komise a členské státy se navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdílejí všechny další důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o:\na)\nfinančních prostředcích zmrazených na základě článku 3 a povoleních udělených na základě článků 4, 5, 6 a 7;\nb)\nporušování tohoto nařízení, problémech s jeho vymáháním a rozhodnutích vydaných vnitrostátními soudy.\n2.   Členské státy si neprodleně navzájem poskytují a poskytují i Komisi všechny další důležité informace, které mají k dispozici a které by mohly ovlivnit účinné provádění tohoto nařízení.\nČlánek 14\n1.   Pokud Rada rozhodne o tom, že se na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v článku 3, změní odpovídajícím způsobem přílohu I.\n2.   Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů pro jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím jim umožní se k záležitosti vyjádřit.\n3.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.\n4.   Seznam uvedený v příloze I se pravidelně přezkoumává, a to alespom každých 12 měsíců.\n5.   Komise je oprávněna měnit přílohu II na základě informací sdělených členskými státy.\nČlánek 15\n1.   V příloze I jsou uvedeny důvody zařazení dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů na seznam.\n2.   V příloze I jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresa, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.\nČlánek 16\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   Členské státy oznámí Komisi sankce uvedené v odstavci 1 bezodkladně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jejich následné změny.\nČlánek 17\n1.   Rada, Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise (dále jen „vysoký představitel“) zpracovávají osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Mezi tyto úkoly patří:\na)\npokud jde o Radu, příprava a přijímání změn přílohy I;\nb)\npokud jde o vysokého představitele, příprava změn přílohy I;\nc)\npokud jde o Komisi:\ni)\nzačlenění obsahu přílohy I do elektronického konsolidovaného seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují finanční sankce Unie, a do interaktivní mapy sankcí, přičemž obojí je veřejně dostupné;\nii)\nzpracování informací o dopadu opatření tohoto nařízení, jako je hodnota zmrazených finančních prostředků, a informací o povoleních udělených příslušnými orgány.\n2.   Rada, Komise a vysoký představitel mohou v příslušných případech zpracovávat relevantní údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam, odsouzení těchto osob za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy I.\n3.   Pro účely tohoto nařízení jsou Rada, útvar Komise uvedený v příloze II tohoto nařízení a vysoký představitel určeny „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725.\nČlánek 18\n1.   Členské státy určí příslušné orgány pro účely tohoto nařízení a údaje o nich zveřejní na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze II. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny adres svých internetových stránek, jejichž seznam je uveden v příloze II.\n2.   Členské státy oznámí Komisi své příslušné orgány včetně jejich kontaktních údajů neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jakékoli následné změny.\n3.   Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat ji nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze II.\nČlánek 19\nToto nařízení se použije:\na)\nna území Unie, včetně jejího vzdušného prostoru;\nb)\nna palubě všech letadel nebo plavidel spadajících do jurisdikce některého členského státu;\nc)\nna všechny fyzické osoby nacházející se na území Unie nebo mimo ně, které jsou státními příslušníky některého členského státu;\nd)\nna všechny právnické osoby, subjekty či orgány zapsané nebo zřízené podle práva některého členského státu, ať se nacházejí na území Unie nebo mimo něj;\ne)\nna všechny právnické osoby, subjekty či orgány v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností vykonávanou zcela nebo částečně v Unii.\nČlánek 20\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 7. prosince 2020.\nZa Radu\nPředseda\nJ. BORRELL FONTELLES\n(1)  Viz strana 13 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\nPŘÍLOHA I\nSeznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článku 3\nA.\nFyzické osoby\nB.\nPrávnické osoby, subjekty a orgány\nPŘÍLOHA II\nInternetové stránky pro informace o příslušných orgánech a adresa pro účely oznamování Komisi\nBELGIE\nhttps://diplomatie.belgium.be/nl/Beleid/beleidsthemas/vrede_en_veiligheid/sancties\nhttps://diplomatie.belgium.be/fr/politique/themes_politiques/paix_et_securite/sanctions\nhttps://diplomatie.belgium.be/en/policy/policy_areas/peace_and_security/sanctions\nBULHARSKO\nhttps://www.mfa.bg/en/101\nČESKÁ REPUBLIKA\nwww.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html\nDÁNSKO\nhttp://um.dk/da/Udenrigspolitik/folkeretten/sanktioner/\nNĚMECKO\nhttp://www.bmwi.de/DE/Themen/Aussenwirtschaft/aussenwirtschaftsrecht,did=404888.html\nESTONSKO\nhttp://www.vm.ee/est/kat_622/\nIRSKO\nhttp://www.dfa.ie/home/index.aspx?id = 28519\nŘECKO\nhttp://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html\nŠPANĚLSKO\nhttp://www.exteriores.gob.es/Portal/en/PoliticaExteriorCooperacion/GlobalizacionOportunidadesRiesgos/Paginas/SancionesInternacionales.aspx\nFRANCIE\nhttp://www.diplomatie.gouv.fr/fr/autorites-sanctions/\nCHORVATSKO\nhttp://www.mvep.hr/sankcije\nITÁLIE\nhttps://www.esteri.it/mae/it/politica_estera/politica_europea/misure_deroghe\nKYPR\nhttp://www.mfa.gov.cy/mfa/mfa2016.nsf/mfa35_en/mfa35_en?OpenDocument\nLOTYŠSKO\nhttp://www.mfa.gov.lv/en/security/4539\nLITVA\nhttp://www.urm.lt/sanctions\nLUCEMBURSKO\nhttps://maee.gouvernement.lu/fr/directions-du-ministere/affaires-europeennes/mesures-restrictives.html\nMAĎARSKO\nhttps://kormany.hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/ensz-eu-szankcios-tajekoztato\nMALTA\nhttps://foreignandeu.gov.mt/en/Government/SMB/Pages/SMB-Home.aspx\nNIZOZEMSKO\nhttps://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-sancties\nRAKOUSKO\nhttp://www.bmeia.gv.at/view.php3?f_id=12750&LNG=en&version=\nPOLSKO\nhttps://www.gov.pl/web/dyplomacja\nPORTUGALSKO\nhttp://www.portugal.gov.pt/pt/ministerios/mne/quero-saber-mais/sobre-o-ministerio/medidas-restritivas/medidas-restritivas.aspx\nRUMUNSKO\nhttp://www.mae.ro/node/1548\nSLOVINSKO\nhttp://www.mzz.gov.si/si/omejevalni_ukrepi\nSLOVENSKO\nhttps://www.mzv.sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu\nFINSKO\nhttp://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet\nŠVÉDSKO\nhttp://www.ud.se/sanktioner\nAdresa Evropské komise pro účely oznamování:\nEuropean Commission\nDirectorate-General for Financial Stability, Financial Services and Capital Markets Union (DG FISMA)\nRue de Spa 2\nB-1049 Bruxelles/Brussel, Belgie\nE-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu", "summary": "Omezující opatření proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv\nOmezující opatření proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nRozhodnutí (SZBP) 2020/1999 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv\nNařízení (EU) 2020/1998 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ?\nZřizují globální režim sankcí Evropské unie (EU) za závažné porušování a zneužívání lidských práv. Nařízení (EU) 2020/1998 se automaticky a jednotně vztahovalo na všechny členské státy EU, jakmile vstoupilo v platnost, aniž by muselo být provedeno do vnitrostátního práva. Bylo změněno prováděcím nařízením (EU) 2021/371 ze dne 2. března 2021 a (EU) 2021/478 ze dne 22. března 2021.\nKLÍČOVÉ BODY\nGlobální režim sankcí EU v oblasti lidských práv poskytuje právní základ pro to, aby se EU mohla zaměřit na jednotlivce, společnosti a subjekty, včetně těch, kteří jsou i nejsou spojeni s vnitrostátními vládami (státní a nestátní aktéři), kteří jsou zodpovědní za závažné porušování a zneužívání lidských práv na celém světě, podílejí se na něm nebo jsou s ním spojeni, bez ohledu na to, kde k němu došlo.\nOblast působnosti\nGlobální režim sankcí EU v oblasti lidských práv se vztahuje na řadu případů porušování lidských práv včetně:genocidy, zločinů proti lidskosti, mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, otroctví, mimosoudních, sumárních a svévolných poprav a usmrcení, nuceného zmizení osob a svévolného zatýkání nebo zadržování.Režim sankcí se rovněž vztahuje na akty, které jsou rozsáhlé, systematické nebo závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Patří mezi ně:obchodování s lidmi, zneužívání lidských práv převaděči migrantů, sexuální a genderové násilí, porušování nebo zneužívání svobody:pokojného shromažďování a sdružování,přesvědčení a projevu,náboženského vyznání nebo přesvědčení.Sankce a výjimky\nOmezující opatření budou zahrnovat zákaz cestování jednotlivců a zmrazení finančních prostředků jednotlivců i subjektů. Osobám a subjektům v EU bude nadto zakázáno zpřístupnění finančních prostředků těm, kdo jsou uvedeni na seznamu, a to přímo i nepřímo.\nČlenské státy mohou udělit výjimky z opatření, pokud je cesta odůvodněna:naléhavou humanitární potřebou, účastí na mezivládních zasedáních nebo na zasedáních podporovaných nebo pořádaných EU, situacemi, kdy je vstup nebo průjezd nezbytný k účasti na soudním řízení.Změna seznamu\nVysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy mohou navrhnout změny seznamu.\nO změnách rozhoduje Rada Evropské unie a změny se oznamují veřejně.\nODKDY SE ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ POUŽIJÍ?\nVstoupily v platnost dne 8. prosince 2020.\nKONTEXT\nGlobální režim sankcí EU v oblasti lidských práv byl součástí závazků k řešení závažného porušování a zneužívání lidských práv stanovených v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020, o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (Úř. věst. L 410I, 7.12.2020, s. 13–19).\nNásledné změny rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (Úř. věst. L 410I, 7.12.2020, s. 1–12).\nViz konsolidované znění.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSpolečné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020) 5 final, 25.3.2020).\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava IV – Omezující opatření – Článek 215 (bývalý článek 301 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 144).\nPoslední aktualizace 08.12.2021"}
{"celex_id": "32020D0472", "reference": "1.4.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 101/4\nROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/472\nze dne 31. března 2020\no vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI)\nRADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 19. ledna 2020 se v Berlíně konala konference o Libyi. Účastníci se zejména zavázali, že budou jednoznačně a plně dodržovat a uplatňovat zbrojní embargo zavedené rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011) a následnými rezolucemi, zejména rezolucemi Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016) a 2473 (2019).\n(2)\nDne 12. února 2020 Rada bezpečnosti OSN uvítala v rezoluci 2510 (2020) berlínskou konferenci o Libyi a potvrdila její závěry, přičemž uvedla, že uvedené závěry představují důležitý prvek komplexního řešení situace v Libyi. Rovněž od všech členských států OSN požaduje, aby plně dodržovaly zbrojní embargo, a dále od nich požaduje, aby se nezapojovaly do konfliktu ani nepřijímaly jakákoli opatření, jež by konflikt zhoršovala.\n(3)\nDne 11. února 2020 Rada bezpečnosti OSN prodloužila rezolucí 2509 (2020) platnost opatření zavedených rezolucí 2146 (2014), jež mají zabránit nedovolenému vývozu ropy z Libye, včetně surové ropy a rafinovaných ropných produktů, a prodloužila mandát skupiny odborníků zřízené rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1973 (2011).\n(4)\nDne 17. února 2020 dosáhla Rada politické dohody o zahájení nové operace ve Středomoří zaměřené na uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi s využitím vzdušných, družicových a námořních prostředků. Operace by měla v rámci vedlejších úkolů přispívat k provádění opatření OSN, jež mají zabránit nedovolenému vývozu ropy z Libye, k budování kapacit a výcviku libyjské pobřežní stráže a námořnictva a k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi. Operační prostor a prostor zájmu operace by měly být vymezeny v souladu s dohodnutým mandátem v příslušných plánovacích dokumentech.\n(5)\nRada by navíc mohla v budoucnosti rozhodnout o rozšíření oblasti působnosti operace s cílem umožnit využití vzdušného dohledu v rámci libyjského vzdušného prostoru v souladu s platnou rezolucí Rady bezpečnosti OSN nebo se souhlasem libyjských orgánů, pokud vyhodnotí, že byly splněny nezbytné právní požadavky a politické podmínky.\n(6)\nDne 18. května 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/778 (1). Operace EUNAVFOR MED SOPHIA, která byla prodloužena rozhodnutím Rady (SZBP) 2019/1595 (2), od uvedeného okamžiku probíhá.\n(7)\nPolitický a bezpečnostní výbor by měl z pověření Rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vykonávat nad operací politickou kontrolu, zajišťovat její strategické řízení a přijímat vhodná rozhodnutí v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o Evropské unii.\n(8)\nZmocnění k operaci by mělo být každé čtyři měsíce opětovně potvrzeno a Politický a bezpečnostní výbor by měl být v rámci výkonu své politické kontroly a strategického řízení operace zmocněn k přijetí takového rozhodnutí o prodloužení operace, pokud použití námořních prostředků operace nevyvolává ve vztahu k migraci efekt přitažlivosti, jenž je potvrzen podloženými důkazy shromážděnými podle kritérií stanovených v operačním plánu.\n(9)\nV souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské Unii a s rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/528 (3) nesou operační výdaje v souvislosti s vojenstvím nebo obranou vyplývající z tohoto rozhodnutí členské státy.\n(10)\nV souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské Unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Dánsko se tedy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné a nepřispívá na financování této operace,\nPŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:\nČlánek 1\nPoslání\n1.   Unie zřizuje a zahajuje vojenskou operaci pro řešení krize s cílem přispět v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011) a následnými rezolucemi o zbrojním embargu vůči Libyi, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016) a 2473 (2019), v jejím dohodnutém operačním prostoru a prostoru zájmu k předcházení nedovolenému obchodování se zbraněmi. Operace dále přispívá k provádění opatření OSN, jež mají zabránit nedovolenému vývozu ropy z Libye, v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2146 (2014) a následnými rezolucemi, zejména rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2509 (2020) a 2510 (2020). Operace rovněž napomáhá rozvoji kapacit a při výcviku libyjské pobřežní stráže a námořnictva, pokud jde o úkoly v oblasti prosazování práva na moři. Operace rovněž v souladu s platným mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu, jakékoli relevantní rezoluce Rady bezpečnosti OSN a platného mezinárodního práva v oblasti lidských práv, přispívá k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi\n2.   Operace nese jméno EUNAVFOR MED IRINI.\n3.   Operační prostor, prostor zájmu a podrobné ujednání o shromažďování informací v těchto oblastech za účelem plnění všech cílů operace se vymezí v příslušných plánovacích dokumentech, které schvaluje Rada.\nČlánek 2\nPřispívání k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi\n1.   Základním úkolem operace EUNAVFOR MED IRINI je přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi prostřednictvím vzdušných, družicových a námořních prostředků.\n2.   Za tímto účelem operace EUNAVFOR MED IRINI shromažďuje podrobné a komplexní informace o nedovoleném obchodu se zbraněmi a souvisejícím materiálem ze všech stran a tyto informace sdílí s příslušnými partnery a agenturami na individuálním základě a v nezbytně nutném rozsahu prostřednictvím mechanismů uvedených v příslušných plánovacích dokumentech s cílem přispět k plné informovanosti o situaci v operačním prostoru a v prostoru zájmu. Pokud se jedná o informace se stupněm utajení nejvýše „SECRET UE/EU SECRET“, mohou být vyměňovány s příslušnými partnery a agenturami v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4) a na základě ujednání uzavřených na operativní úrovni v souladu s čl. 14 odst. 9 tohoto rozhodnutí a při plném dodržení zásad reciprocity a inkluzivity. S obdrženými utajovanými informacemi nakládá operace EUNAVFOR MED IRINI bez jakéhokoli rozlišování mezi svými zaměstnanci a výhradně na základě operačních požadavků.\n3.   V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zejména s rezolucí 2292 (2016) a v případě potřeby operace EUNAVFOR MED IRINI provádí v souladu s podmínkami stanovenými v plánovacích dokumentech a v rámci dohodnutého operačního prostoru na volném moři u pobřeží Libye kontroly plavidel plavících se do Libye nebo z Libye, pokud existuje důvodné podezření, že daná plavidla přepravují přímo či nepřímo zbraně nebo související materiál do Libye nebo z Libye, a porušují tak zbrojní embargo vůči Libyi. Operace EUNAVFOR MED IRINI přijme příslušná opatření k zajištění a odstranění těchto věcí, mimo jiné za účelem přesměrování těchto plavidel a jejich posádek do vhodného přístavu k usnadnění takového odstranění, pokud s tím stát přístavu souhlasí, v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016).\n4.   Operace EUNAVFOR MED IRINI podává Politickému a bezpečnostnímu výboru zprávy o všech záležitostech a událostech souvisejících s takovými kontrolami. Politický a bezpečnostní výbor může zvážit jakákoli vhodná následná opatření.\n5.   S ohledem na mimořádné operační požadavky může operace EUNAVFOR MED IRINI na základě výzvy členského státu přesměrovat plavidla do přístavů tohoto členského státu a provádět v rámci tohoto členského státu odstranění zbraní a souvisejícího materiálu zajištěných v souladu s odstavcem 3, včetně jejich skladování a zničení. Přístavy, do nichž lze plavidla přesměrovat se vymezí v operačním plánu.\n6.   V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016), může operace EUNAVFOR MED IRINI konkrétně během kontrol prováděných v souladu s odstavcem 3 shromažďovat a uchovávat důkazy, které se týkají přepravy věcí zakázaných v rámci zbrojního embarga vůči Libyi. Operace EUNAVFOR MED IRINI může v souladu s platnými právními předpisy shromažďovat a uchovávat osobní údaje týkající se osob podílejících se na přepravě těchto zakázaných věcí, jež souvisejí s charakteristikami, které mohou napomoci při identifikaci těchto osob, včetně otisků prstů, jakož i následující údaje, s vyloučením jiných osobních údajů: příjmení, rodné příjmení, jména a veškeré přezdívky nebo falešná jména; datum a místo narození, státní příslušnost, pohlaví; místo bydliště, povolání a místo pobytu; údaje týkající se řidičských průkazů, dokladů totožnosti a cestovních pasů. Tyto údaje a údaje týkající se plavidel a vybavení používaných těmito osobami a dále relevantní informace získané při plnění tohoto základního úkolu může operace EUNAVFOR MED IRINI předávat v souladu s platnými právními předpisy příslušným donucovacím orgánům členských států a příslušným subjektům Unie.\nČlánek 3\nPřispívání k uplatňování opatření OSN směřujících proti nedovolenému vývozu ropy z Libye\n1.   Vedlejším úkolem operace EUNAVFOR MED IRINI je provádět v rámci jejích prostředků a schopností činnosti monitorování a dohledu a shromažďovat informace o nedovoleném vývozu ropy z Libye, včetně surové ropy a rafinovaných ropných produktů, jež je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2146 (2014) a následnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2509 (2020), a přispívat tak k informovanosti o situaci v operačním prostoru a v prostoru zájmu.\n2.   Informace shromážděné v této souvislosti mohou být uchovávány a poskytovány legitimním libyjským orgánům a příslušným donucovacím orgánům členských států a příslušným subjektům Unie.\nČlánek 4\nBudování kapacit a výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva\n1.   Dalším vedlejším úkolem operace EUNAVFOR MED IRINI je napomáhat při rozvoji kapacit a při výcviku libyjské pobřežní stráže a námořnictva, pokud jde o úkoly v oblasti prosazování práva na moři, zejména za účelem předcházení převaděčství a obchodování s lidmi.\n2.   Úkol uvedený v odstavci 1 je plněn na volném moři v dohodnutém operačním prostoru operace EUNAVFOR MED IRINI. Může být rovněž plněn na území Libye nebo hostitelského třetího státu sousedícího s Libyí, včetně teritoriálních vod, pokud tak rozhodne Politický a bezpečnostní výbor v návaznosti na posouzení, které provede Rada, na základě výzvy Libye nebo dotčeného hostitelského státu, a v souladu s mezinárodním právem.\n3.   S ohledem na mimořádné operační požadavky mohou být určité prvky úkolu uvedeného v odstavci 1 prováděny v některém členském státě, a to na jeho výzvu, mimo jiné v příslušných výcvikových střediscích.\n4.   Pro účely úkolu uvedeného v odstavci 1 operace EUNAVFOR MED IRINI v úzké koordinaci s dalšími zúčastněnými aktéry zřídí a provozuje monitorovací mechanismus, v případě potřeby rovněž v Libyi.\n5.   Pokud to vyžaduje úkol uvedený v odstavci 1, může operace EUNAVFOR MED IRINI shromažďovat, uchovávat a vyměňovat s příslušnými orgány členských států, příslušnými subjekty Unie, misí OSN na podporu Libye, Interpolem, Mezinárodním trestním soudem a Spojenými státy americkými informace, včetně osobních údajů, shromážděné pro účely bezpečnostní prověrky možných účastníků výcviku, pokud k tomu dali písemný souhlas. Operace EUNAVFOR MED IRINI může dále shromažďovat a uchovávat nezbytné informace o zdravotním stavu a biometrické údaje účastníků výcviku, pokud k tomu dali písemný souhlas.\nČlánek 5\nPřispívání k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi\n1.   Dalším vedlejším úkolem operace EUNAVFOR MED IRINI je podporovat v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2240 (2015) odhalování a sledování sítí převaděčů a obchodníků s lidmi prostřednictvím shromažďování informací a hlídkování pomocí vzdušných prostředků na volném moři v dohodnutém operačním prostoru.\n2.   Při plnění tohoto úkolu může operace EUNAVFOR MED IRINI shromažďovat a uchovávat v souladu s platnými právními předpisy údaje o převaděčství a obchodování s lidmi, včetně trestné činnosti související s bezpečností operace, které může předávat příslušným donucovacím orgánům členských států a příslušným subjektům Unie.\nČlánek 6\nJmenování velitele operace EU\nVelitelem operace EU pro operaci EUNAVFOR MED IRINI je jmenován kontradmirál Fabio AGOSTINI.\nČlánek 7\nUrčení velitelství operace EU\nVelitelství operace EUNAVFOR MED IRINI se nachází v Římě v Itálii.\nČlánek 8\nPolitická kontrola a strategické řízení\n1.   Politickou kontrolu a strategické řízení operace EUNAVFOR MED IRINI vykonává z pověření Rady a vysokého představitele Politický a bezpečnostní výbor.\n2.   Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí v souladu s článkem 38 Smlouvy o EU. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc měnit podklady pro plánování, včetně operačního plánu, linie velení a pravidel účasti. Zahrnuje rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí o jmenování velitele operace EU a velitele sil EU. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení vojenské operace EU, si ponechává Rada.\n3.   Bez ohledu na období stanovené v čl. 15 odst. 2 se zmocnění k operaci opětovně potvrdí každé čtyři měsíce. Politický a bezpečnostní výbor operaci prodlouží, pokud použití námořních prostředků operace nevyvolává ve vztahu k migraci efekt přitažlivosti, jenž je potvrzen podloženými důkazy shromážděnými podle kritérií stanovených v operačním plánu.\n4.   Velitel operace podává pravidelně zprávy o průběhu operace, včetně jejího dopadu v operačním prostoru. V souladu s článkem 38 Smlouvy o EU může Politický a bezpečnostní výbor na žádost vysokého představitele nebo některého členského státu kdykoli vydat pro velitele operace pokyny týkající se nasazení prostředků.\n5.   Politický a bezpečnostní výbor podává pravidelně zprávy Radě.\n6.   Předseda Vojenského výboru EU pravidelně podává zprávy o průběhu operace EUNAVFOR MED IRINI Politickému a bezpečnostnímu výboru. Politický a bezpečnostní výbor může v případě potřeby přizvat velitele operace EU nebo velitele sil EU k účasti na svých zasedáních.\nČlánek 9\nVojenské velení\n1.   Vojenský výbor EU sleduje řádný průběh operace EUNAVFOR MED IRINI, za jejíž vedení odpovídá velitel operace EU.\n2.   Velitel operace EU pravidelně podává zprávy Vojenskému výboru EU. V případě potřeby může Vojenský výbor EU přizvat velitele operace EU nebo velitele sil EU k účasti na svých zasedáních.\n3.   Předseda Vojenského výboru EU je hlavní kontaktní osobou pro velitele operace EU.\nČlánek 10\nSoulad a koordinace činností Unie\n1.   Vysoký představitel zajišťuje provádění tohoto rozhodnutí a rovněž jeho soulad s vnější činností Unie jako celku, včetně návaznosti na rozvojové programy a humanitární pomoc Unie.\n2.   Vysoký představitel, jemuž je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), plní funkci hlavního kontaktního subjektu pro styky s OSN, orgány zemí daného regionu a dalšími mezinárodními a bilaterálními subjekty, včetně NATO, Africké unie a Ligy arabských států.\n3.   Operace EUNAVFOR MED IRINI spolupracuje s příslušnými orgány členských států a zřídí mechanismus pro koordinaci a ve vhodných případech uzavře ujednání s jinými agenturami a subjekty Unie, zejména s agenturou Frontex, Europolem, Eurojustem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Satelitním střediskem Evropské unie (SATCEN) a příslušnými misemi SBOP.\n4.   V rámci operace EUNAVFOR MED IRINI působí buňka věnovaná informacím o trestné činnosti (Crime Information Cell – CIC), složená z pracovníků příslušných donucovacích orgánů členských států a agentur Unie uvedených v odstavci 3, s cílem usnadnit přijímání, shromažďování a předávání informací, včetně osobních údajů, o zbrojním embargu vůči Libyi podle článku 2, o nedovoleném vývozu ropy z Libye podle článku 3 a o převaděčství a obchodování s lidmi podle článku 5, jakož i o trestné činnosti, jež se týká bezpečnosti operace.\n5.   Osobní údaje jsou v této souvislosti zpracovávány v souladu s právem státu vlajky plavidla, na němž se buňka CIC nachází, a pokud jde o pracovníky agentur Unie, v souladu s právním rámcem platným pro příslušné agentury.\n6.   Operaci EUNAVFOR MED IRINI podporují při shromažďování informací nezbytných k plnění jejích úkolů střediska SATCEN a Středisko Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN).\nČlánek 11\nÚčast třetích států\n1.   Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a jednotný institucionální rámec, mohou být k účasti na operaci v souladu s příslušnými pokyny Evropské rady vyzvány třetí státy.\n2.   Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby vyzval třetí státy k poskytnutí příspěvku a aby na doporučení velitele operace EU a Vojenského výboru EU přijal odpovídající rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků.\n3.   Podrobné podmínky účasti třetích států se stanoví v dohodách uzavřených podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Jestliže Unie a některý třetí stát uzavřely dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na misích Unie pro řešení krizí, použije se uvedená dohoda v souvislosti s operací EUNAVFOR MED IRINI.\n4.   Třetí státy, které poskytují pro operaci EUNAVFOR MED IRINI významné vojenské příspěvky, mají ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy, které se operace účastní.\n5.   Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby v případě, že třetí státy poskytnou významné vojenské příspěvky, přijal příslušná rozhodnutí o zřízení Výboru přispěvatelů.\nČlánek 12\nPostavení personálu pod vedením Unie\nPostavení jednotek a personálu pod vedením Unie je v případě potřeby vymezeno v souladu s mezinárodním právem.\nČlánek 13\nFinanční ustanovení\n1.   Společné náklady vojenské operace EU jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2015/528.\n2.   Referenční částka určená na krytí společných nákladů operace EUNAVFOR MED IRINI do 31. března 2021 se stanoví na 9 837 800 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2015/528 činí 30 % v prostředcích na závazky a 30 % v prostředcích na platby.\nČlánek 14\nPoskytování informací\n1.   Vysoký představitel je zmocněn podle potřeby a v souladu s operačními potřebami operace EUNAVFOR MED IRINI a při plném dodržení zásad vzájemnosti a inkluzivity poskytovat určeným třetím státům a Mezinárodnímu trestnímu soudu veškeré neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se operace, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (5). Pokud jsou tyto podmínky splněny, určí Politický a bezpečnostní výbor v jednotlivých případech dotčené třetí státy.\n2.   Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU zmocněn podle potřeby a v souladu s operačními potřebami operace EUNAVFOR MED IRINI a při plném dodržení zásad vzájemnosti a inkluzivity poskytovat určeným třetím státům a Mezinárodnímu trestnímu soudu utajované informace EU vytvořené pro účely operace:\na)\naž do stupně utajení stanoveného v příslušných dohodách o bezpečnosti informací, které byly uzavřeny mezi Unií a dotčeným třetím státem, nebo\nb)\naž do stupně utajení „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“ v ostatních případech.\nPokud jsou tyto podmínky splněny, Politický a bezpečnostní výbor určí v jednotlivých případech dotčené třetí státy.\n3.   S obdrženými utajovanými informacemi nakládá operace EUNAVFOR MED IRINI bez jakéhokoli rozlišování mezi svými zaměstnanci a výhradně na základě operačních požadavků.\n4.   Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU rovněž zmocněn v souladu s operačními potřebami operace EUNAVFOR MED IRINI poskytovat OSN utajované informace EU vytvořené pro účely operace EUNAVFOR MED IRINI až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“.\n5.   Vysoký představitel je zmocněn v souladu s operačními potřebami operace EUNAVFOR MED IRINI poskytovat Interpolu příslušné informace včetně osobních údajů.\n6.   Do uzavření dohody mezi Unií a Interpolem může operace EUNAVFOR MED IRINI vyměňovat tyto informace s národními ústřednami Interpolu členských států v souladu s ujednáními, která uzavřou velitel operace EU a vedoucí příslušné národní ústředny.\n7.   V případě zvláštní operační potřeby je vysoký představitel v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU a po souhlasu ze strany Politického a bezpečnostního výboru zmocněn poskytovat legitimním libyjským orgánům utajované informace EU vytvořené pro účely operace EUNAVFOR MED IRINI až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“.\n8.   Vysoký představitel je oprávněn uzavírat ujednání nezbytná k provádění ustanovení tohoto rozhodnutí týkající se výměny informací.\n9.   Vysoký představitel může v souladu s přílohou VI oddílem VII rozhodnutí 2013/488/EU přenést zmocnění k poskytování informací, jakož i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v tomto rozhodnutí na úředníky ESVČ, velitele operace EU nebo velitele sil EU.\n10.   V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2509 (2020) operace EUNAVFOR MED IRINI neprodleně předává OSN shromážděné informace o podezření z porušení zbrojního embarga OSN vůči Libyi stanoveného v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011) a v následných rezolucích, zejména v rezolucích 2292 (2016) and 2473 (2019), jakož i shromážděné informace o případech podezření z porušení opatření OSN, jež mají zabránit nedovolenému vývozu ropy z Libye, stanovených v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2146 (2014) a v následných rezolucích.\nČlánek 15\nVstup v platnost a ukončení operace\n1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.\n2.   Operace EUNAVFOR MED IRINI skončí dne 31. března 2021.\n3.   Toto rozhodnutí se zrušuje dnem uzavření operačního velitelství EU v souladu se schválenými plány ukončení operace EUNAVFOR MED IRINI, a aniž jsou dotčeny postupy týkající se auditu a předkládání účtů operace EUNAVFOR MED IRINI podle rozhodnutí (SZBP) 2015/528.\nV Bruselu dne 31. března 2020.\nZa Radu\npředsedkyně\nA. METELKO-ZGOMBIĆ\n(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/778 ze dne 18. května o vojenské operaci Evropské unie v jižní části středního Středomoří (operace EUNAVFOR MED SOPHIA) (Úř. věst. L 122, 19.5.2015, s. 31).\n(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1595 ze dne 26. září 2019, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/778 o vojenské operaci Evropské unie v jižní části středního Středomoří (operace EUNAVFOR MED SOPHIA) (Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 73).\n(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP (Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39).\n(4)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).", "summary": "Vojenská operace Evropské unie ve Středomoří (operace námořních sil Evropské unie IRINI)\nVojenská operace Evropské unie ve Středomoří (operace námořních sil Evropské unie IRINI)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nRozhodnutí (SZBP) 2020/472 o vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří\nCO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?\nZřizuje operaci námořních sil Evropské unie (EUNAVFOR MED) IRINI (což znamená v řečtině „mír“), jejímž primárním účelem je provádět zbrojní embargo vůči Libyi v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1970 (2011), 2292 (2016) a 2473 (2019) s využitím vojenských vzdušných, družicových a námořních prostředků. Sekundárními úkoly operace IRINI je:zabránit nedovolenému vývozu ropy z Libye,vycvičit a rozvíjet kapacity libyjské pobřežní stráže a námořnictva, pokud jde o úkoly v oblasti prosazování práva, zejména proti převaděčství a obchodování s lidmi,pomoci zakročit proti převaděčství a obchodování s lidmi prostřednictvím shromažďování informací a hlídkování na volném moři.\nKLÍČOVÉ BODY\nZa účelem provádění zbrojního embarga operace IRINI:monitoruje a shromažďuje informace o nedovoleném vývozu zbraní a souvisejícího materiálu, ropy, surové ropy a rafinovaných ropných produktů, kontroluje plavidla plavící se do Libye nebo z Libye, pokud existuje podezření, že přepravují zbraně, zajišťuje a odstraňuje veškeré nalezené zbraně, shromažďuje osobní údaje osob přistižených při pašování, sdílí shromažďované údaje s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními orgány, může přesměrovat plavidla porušující zbrojní embargo do určeného přístavu, zřizuje buňku věnovanou informacím o trestné činnosti složenou z vnitrostátních a unijních donucovacích orgánů s cílem vyřídit a zpracovat shromážděné informace.Rozhodnutím (SZBP) 2021/542 se mění rozhodnutí (SZBP) 2020/472 a určují se pravidla pro odstranění zbraní a souvisejícího materiálu zajištěného při uplatňování zbrojního embarga Organizace spojených národů (OSN) vůči Libyi, včetně skladování, zničení nebo převodu zajištěných věcí členskému státu EU nebo třetí straně.\nEvropský mírový nástroj, zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 – viz přehled dokumentu –, hradí náklady na skladování a odstraňování zbraní a souvisejícího vojenského vybavení zajištěného operací IRINI v rámci jejího operačního prostoru, včetně nákladů souvisejících s nezbytnými přístavními službami. Nástroj také nese náklady na veškerou finanční odpovědnost vyplývající z přesměrování plavidla nebo z následných opatření týkajících se dopravy, skladování a odstraňování zajištěných předmětů, s výjimkou případů způsobených hrubou nedbalostí nebo úmyslným pochybením ze strany členského státu, který je nápomocen při odstraňování, nebo ze strany kteréhokoliv z jeho subjektů.\nPolitickou kontrolu a strategické vedení operace IRINI zajišťují následující subjekty.Politický a bezpečnostní výbor, který opětovně potvrzuje zmocnění operace každé čtyři měsíce a pravidelně podává zprávy vládám EU. Vojenský výbor EU (zřízený směrnicí 2001/79/SZBP), který operaci monitoruje. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který:zajišťuje, aby byla operace IRINI v souladu s celkovou zahraniční politikou EU, včetně jejích rozvojových programů a humanitární pomoci,působí jako hlavní kontaktní osoba s OSN a jinými mezinárodními a dvoustrannými subjekty, včetně zemí v regionu,může sdílet utajované i neutajované informace EU se zeměmi mimo EU a jinými subjekty, jako je Mezinárodní trestní soud, OSN a Interpol.Původní mandát operace IRINI skončil dne 31. března 2021. Pozměňujícím rozhodnutím (SZBP) 2021/542 se mandát prodloužil do 31. března 2023.\nOperační velitelství operace IRINI se nachází v Římě a velí mu kontradmirál Stefano Turchetto.\nODKDY SE ROZHODNUTÍ POUŽIJE?\nPoužije se od 31. března 2020.\nKONTEXT\nNa berlínské konferenci o Libyi dne 19. ledna 2020 se účastníci zavázali, že budou plně respektovat a provádět zbrojní embargo uvalené různými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Členské státy EU se dne 17. února 2020 dohodly, že zahájí novou operaci ve Středomoří, která bude provádět zbrojní embargo OSN. Současně EU prostřednictvím rozhodnutí (SZBP) 2020/471 souhlasila s ukončením operace EUNAVFOR MED SOPHIA dne 31. března 2020. Tato operace byla zahájena dne 22. června 2015 jako součást celkového přístupu EU k migraci. Další informace naleznete zde:EU zahajuje operaci IRINI k prosazování zbrojního embarga vůči Libyi – tisková zpráva (Rada Evropské unie).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2020/472 ze dne 31. března 2020 o vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) (Úř. věst. L 101, 1.4.2020, s. 4–10).\nNásledné změny rozhodnutí (SZBP) 2020/472 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14–62).\nRozhodnutí Rady (SZBP) 2020/471 ze dne 31. března 2020 o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/778 o vojenské operaci Evropské unie v jižní části středního Středomoří (operace EUNAVFOR MED SOPHIA) (Úř. věst. L 101, 1.4.2020, s. 3).\nPoslední aktualizace 11.01.2022"}
{"celex_id": "32020R0493", "reference": "6.4.2020\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 107/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/493\nze dne 30. března 2020\no systému Falešné a pravé doklady online (FADO) a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 písm. a) této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nEvropský systém archivace vyobrazení falešných a pravých dokladů online (dále jen „systém FADO“) byl zřízen společnou akcí Rady 98/700/SVV (4) v rámci generálního sekretariátu Rady. Systém FADO byl vytvořen za účelem usnadnění výměny informací mezi orgány členských států o pravých dokladech a známých způsobech falšování. Systém FADO umožňuje elektronické uchovávání, rychlou výměnu a potvrzování informací o pravých a falešných dokladech. Vzhledem k tomu, že odhalování falešných dokladů je důležité i pro občany, organizace a podniky, zpřístupnil generální sekretariát Rady pravé doklady rovněž ve Veřejném rejstříku pravých dokladů totožnosti a cestovních dokladů online, známém jako PRADO.\n(2)\nJelikož je správa systému FADO zastaralá a měla by se přizpůsobit institucionálnímu rámci zavedenému Smlouvou o fungování Evropské unie, společná akce 98/700/SVV by měla být zrušena a nahrazena novým, aktualizovaným nástrojem.\n(3)\nToto nařízení představuje nezbytný nový právní základ upravující systém FADO.\n(4)\nPodvody s doklady mohou v konečném důsledku ohrozit vnitřní bezpečnost Unie. Používání systému FADO jakožto elektronického systému pro uchovávání údajů, který popisuje případné rozpoznávací znaky pravých i falešných dokladů, je důležitým nástrojem v boji proti podvodům s doklady, zejména na vnějších hranicích. Vzhledem k tomu, že systém FADO přispívá podporou, kterou poskytuje policejním orgánům, pohraniční stráži a dalším donucovacím orgánům členských států v boji proti podvodům s doklady, k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v rámci Unie, představuje významný nástroj pro uplatňování schengenského acquis.\n(5)\nAčkoli jsou falešné doklady a podvodné zneužívání totožnosti často odhalovány na vnějších hranicích, boj proti falešným dokladům je oblast, na kterou se vztahuje policejní spolupráce. Falešnými doklady jsou pseudodoklady, pozměněné doklady a padělané doklady. Používání falešných dokladů v Unii se v posledních letech výrazně zvýšilo. Podvody s doklady a podvodné zneužívání totožnosti zahrnují výrobu a používání falešných dokladů a používání pravých dokladů získaných podvodným způsobem. Falešné doklady představují víceúčelový nástroj trestné činnosti, neboť mohou být opakovaně používány na podporu různých forem trestné činnosti, včetně praní peněz a terorismu. Techniky používané k výrobě falešných dokladů jsou stále důmyslnější, a proto je zapotřebí mít k dispozici vysoce kvalitní a často aktualizované informace o případných rozpoznávacích znacích, zejména bezpečnostních prvcích a charakteristikách podvodů.\n(6)\nSystém FADO by měl obsahovat informace o všech typech pravých cestovních dokladů, dokladů totožnosti, povolení k pobytu a dokladů osvědčujících osobní stav, řidičských průkazů a technických průkazů vozidel vydávaných členskými státy, průkazů vydávaných Unií a o falešných verzích těchto dokladů, které mají k dispozici. Mělo by být umožněno, aby systém FADO obsahoval informace o dalších souvisejících úředních dokladech, zejména těch, jež se používají na podporu žádostí o úřední doklady, vydávaných členskými státy, a o jejich falešných verzích. Rovněž by mělo být umožněno, aby systém FADO obsahoval informace o všech typech pravých cestovních dokladů, dokladů totožnosti, dokladů o pobytu a dokladů osvědčujících osobní stav, řidičských průkazů a technických průkazů a o dalších souvisejících úředních dokladech, zejména těch, jež se používají na podporu žádostí o úřední doklady, vydávaných třetími stranami, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva a o falešných verzích těchto dokladů.\n(7)\nOsobní údaje v systému FADO by měly být zpracovávány pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely provozu systému FADO. Jako přímý důsledek účelu, pro nějž byl systém FADO vytvořen, by v systému FADO měly být uchovány pouze omezené informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných osob. Systém FADO by měl obsahovat osobní údaje ve formě zobrazení obličeje nebo alfanumerických údajů pouze tehdy, pokud souvisejí s bezpečnostními prvky nebo se způsobem falšování dokladu. Mělo by být umožněno, aby takové omezené osobní údaje byly uchovávány buď v podobě různých prvků obsažených ve vzorech pravých dokladů, nebo v podobě pseudonymizovaných údajů v pravých nebo falešných dokladech. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“), která se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (5), by měla učinit nezbytné kroky k pseudonymizaci všech prvků osobních údajů, které nejsou nezbytné k účelům, pro něž jsou údaje zpracovávány v souladu se zásadou minimalizace údajů. V systému FADO by nemělo být umožněno vyhledávat jakékoli prvky osobních údajů, ani by nemělo být umožněno zjistit prostřednictvím systému FADO totožnost jakékoli fyzické osoby bez využití dalších údajů. Systém FADO by neměl být používán ke zjišťování totožnosti fyzických osob.\n(8)\nJakékoliv zpracování osobních údajů členskými státy v souvislosti s tímto nařízením by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) nebo případně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7).\n(9)\nAčkoli členské státy mohou zachovat nebo rozvíjet své vlastní vnitrostátní systémy obsahující informace o pravých a falešných dokladech, měly by být povinny poskytovat agentuře informace o pravých dokladech, které vydávají, včetně informací o jejich bezpečnostních prvcích a o falešných verzích těchto dokladů, které mají k dispozici. Agentura by měla vkládat tyto informace do systému FADO a zajistit jejich jednotnost a kvalitu.\n(10)\nUnie vydává pro služební účely v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1417/2013 (8) průkazy členům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a zaměstnancům Unie. Unie by měla být povinna poskytovat agentuře informace o takových pravých dokladech a o jejich bezpečnostních prvcích.\n(11)\nRůzným zainteresovaným stranám včetně široké veřejnosti by měly být poskytnuty různé úrovně přístupu do systému FADO v závislosti na jejich potřebách a citlivosti dotčených údajů.\n(12)\nK zajištění toho, aby členské státy měly vysokou úroveň kontroly nad podvody s doklady, by orgánům členských států příslušným v oblasti podvodů s doklady, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž a jiné donucovací orgány a další příslušné vnitrostátní orgány, měly být poskytnuty k systému FADO různé úrovně přístupu podle zásady „vědět jen to nejnutnější“ v závislosti na jejich potřebách. Členské státy by měly určit příslušné orgány, kterým má být přístup poskytnut, a úroveň přístupu, která jim má být poskytnuta. Komise a agentura by měly rovněž určit správní útvary, které jsou oprávněny k přístupu do systému FADO. Systém FADO by měl uživatelům umožnit, aby měli k dispozici informace o všech nových způsobech falšování, které byly odhaleny, a o nových pravých dokladech, které jsou v oběhu, a to v závislosti na jejich přístupových právech.\n(13)\nV uplynulých letech získala agentura odborné znalosti týkající se problematiky podvodů s doklady. Využitím odborných znalostí agentury by se měla posílit součinnost v této oblasti ve prospěch členských států. Agentura by měla převzít a provozovat systém FADO, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2019/1896. Tímto převzetím by neměly být dotčeny subjekty, které již do systému FADO přístup mají, zejména Komise, agentura, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (9), členské státy a široká veřejnost. Poté, co agentura převezme systém FADO, by tato agentura měla poskytovat členským státům podporu při odhalování falešných dokladů. Vedle toho může v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 agentuře, je-li to vhodné, poskytovat technickou podporu Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (10).\n(14)\nMělo by být zajištěno, aby systém FADO během přechodného období zůstal plně funkční až do doby, než proběhne jeho účinné převedení a stávající údaje budou převedeny do nového systému. Vlastnictví stávajících údajů by pak mělo přejít na agenturu.\n(15)\nTímto nařízením není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o uznávání cestovních pasů, cestovních dokladů, víz nebo jiných dokladů totožnosti.\n(16)\nZa účelem umožnění přístupu k informacím v systému FADO nejen Komisi a agentuře, ale i dalším orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, třetím stranám, jako jsou třetí země, územní celky či mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva, nebo soukromým subjektům, jako jsou letecké společnosti a jiní přepravci, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zavádění opatření pro udělení přístupu do systému FADO v omezeném rozsahu uvedeným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, třetím stranám a soukromým subjektům. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(17)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technickou architekturu systému FADO, stanovení technických specifikací, postupů pro kontrolu a ověřování informací, jakož i určení data účinného zavedení systému FADO agenturou. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).\n(18)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.\n(19)\nIrsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (13).\n(20)\nPokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (14), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě H rozhodnutí Rady 1999/437/ES (15).\n(21)\nPokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (16), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě H rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (17).\n(22)\nPokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (18), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 bodě H rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU (19).\n(23)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 46 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (20) a dne 3. prosince 2018 vydal stanovisko,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a účel\nTímto nařízením se zřizuje systém Falešné a pravé doklady online (dále jen „systém FADO“) obsahující informace o pravých dokladech vydávaných členskými státy, Unií a třetími stranami, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva, a o falešných verzích těchto dokladů.\nÚčelem systému FADO je přispívat k boji proti podvodům s doklady a podvodnému zneužívání totožnosti sdílením informací o bezpečnostních prvcích pravých a falešných dokladů a možných charakteristikách podvodů s těmito doklady mezi orgány členských států příslušnými v oblasti podvodů s doklady.\nÚčelem systému FADO je rovněž přispívat k boji proti podvodům s doklady a podvodnému zneužívání totožnosti sdílením informací s dalšími subjekty, včetně široké veřejnosti.\nČlánek 2\nOblast působnosti a obsah systému FADO\n1.   Systém FADO obsahuje informace o cestovních dokladech, dokladech totožnosti, povoleních k pobytu a dokladech osvědčujících osobní stav, řidičských průkazech a technických průkazech vozidel vydávaných členskými státy nebo Unií a informace o falešných verzích těchto dokladů.\nSystém FADO může obsahovat informace o dokladech uvedených v prvním pododstavci vydávaných třetími stranami, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva, a informace o falešných verzích těchto dokladů.\nSystém FADO může obsahovat informace o dalších souvisejících úředních dokladech, zejména těch, které se používají na podporu žádostí o úřední doklady vydávané členskými státy a případně třetími stranami, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva, a informace o falešných verzích těchto dokladů.\n2.   Informacemi uvedenými v odstavci 1 jsou:\na)\ninformace, včetně zobrazení, o pravých dokladech a jejich vzorech a o jejich bezpečnostních prvcích;\nb)\ninformace, včetně zobrazení, o falešných dokladech, ať již pozměněných, padělaných či pseudodokladech, a o charakteristikách podvodů s nimi;\nc)\nsouhrnné informace o technikách padělání;\nd)\nsouhrnné informace o bezpečnostních prvcích pravých dokladů; a\ne)\nstatistiky o odhalených falešných dokladech.\nSystém FADO může obsahovat rovněž příručky, seznamy kontaktních údajů, informace o platných cestovních dokladech a jejich uznávání členskými státy, doporučení týkající se účinných postupů pro odhalování specifických způsobů falšování a další užitečné související informace.\n3.   Členské státy a Unie předají neprodleně Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) informace o dokladech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci.\nČlenské státy mohou agentuře předat informace o dokladech uvedených v odst. 1 druhém a třetím pododstavci.\nTřetí strany, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva, mohou agentuře předat informace o dokladech uvedených v odst. 1 druhém a třetím pododstavci.\nČlánek 3\nPovinnosti agentury\n1.   Při plnění svého úkolu podle článku 79 nařízení (EU) 2019/1896 zajistí agentura řádné a spolehlivé fungování systému FADO a příslušným orgánům členských států poskytne podporu při odhalování falešných dokladů.\n2.   Agentura odpovídá za včasné a účinné vkládání získaných informací do systému FADO a zajišťuje jednotnost a kvalitu těchto informací.\nČlánek 4\nArchitektura systému FADO a přístup do něj\n1.   Architektura systému FADO poskytuje uživatelům různé úrovně přístupu k informacím.\n2.   Komise a agentura v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů a orgány členských států příslušné v oblasti podvodů s doklady, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž a jiné donucovací orgány a další příslušné vnitrostátní orgány, mají zabezpečený přístup do systému FADO podle zásady „vědět jen to nejnutnější“.\n3.   Architektura systému FADO poskytuje široké veřejnosti přístup ke vzorům pravých dokladů nebo k pravým dokladům s pseudonymizovanými údaji.\n4.   Přístup k informacím uchovávaným v systému FADO mohou v omezeném rozsahu získat tyto subjekty:\na)\norgány, instituce a jiné subjekty Unie jiné, než jsou ty uvedené v odstavci 2;\nb)\ntřetí strany, jako jsou třetí země, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva;\nc)\nsoukromé subjekty, jako jsou letecké společnosti a jiní dopravci.\n5.   Komise přijme v souladu s článkem 8 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že zavede opatření, kterými subjektům uvedeným v odstavci 4 tohoto článku udělí přístup k informacím uchovávaným v systému FADO. Akty v přenesené pravomoci stanoví pro subjekty uvedené v odstavci 4 tohoto článku tu část systému FADO, k níž má být udělen přístup, a veškeré zvláštní postupy a podmínky, které mohou být nezbytné, včetně požadavku na uzavření dohody mezi agenturou a třetí stranou nebo soukromým subjektem, jak jsou uvedeny v odst. 4 písm. b) a c) tohoto článku.\n6.   Členské státy určí, které orgány příslušné v oblasti podvodů s doklady a další příslušné vnitrostátní orgány mají mít přístup do systému FADO, včetně úrovně přístupu, která jim má být poskytnuta, a informují o tom Komisi a agenturu.\nInformace uvedené v prvním pododstavci předá Komise na žádost Evropskému parlamentu.\nČlánek 5\nZpracování osobních údajů agenturou\n1.   Při zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení agentura uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1725 (21). Agentura zpracovává osobní údaje, pouze pokud je to nezbytné pro plnění jejího úkolu spočívajícího v provozování systému FADO.\nPokud jde o pravé doklady, systém FADO smí obsahovat pouze osobní údaje zahrnuté ve vzorech těchto dokladů nebo pseudonymizované údaje.\nPokud jde o falešné doklady, systém FADO smí obsahovat pouze osobní údaje v rozsahu, v jakém jsou nezbytné pro popsání či uvedení charakteristik podvodu nebo způsobu falšování takových dokladů.\n2.   Agentura zabezpečí, aby byla zavedena technická a organizační opatření, jako je pseudonymizace, s cílem zajistit, že osobní údaje jsou zpracovávány pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely provozování systému FADO, a to v souladu se zásadou minimalizace údajů a způsobem, který neumožňuje zjištění totožnosti jakékoli fyzické osoby prostřednictvím systému FADO, aniž by byly využity další údaje.\nČlánek 6\nProváděcí akty\n1.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž:\na)\nstanoví technickou architekturu systému FADO;\nb)\nstanoví technické specifikace pro vkládání informací do systému FADO a jejich uchovávání v něm v souladu s vysokými standardy;\nc)\nstanoví postupy pro kontrolu a ověřování informací obsažených v systému FADO;\nd)\nurčí datum účinného zavedení systému FADO agenturou.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.\n2.   Komise přijme prováděcí akt uvedený v odst. 1 písm. d) po ověření toho, že byly splněny tyto podmínky:\na)\nbyly přijaty prováděcí akty uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c);\nb)\nagentura oznámila Komisi úspěšné zavedení architektury systému FADO;\nc)\nagentura oznámila Komisi, že bylo dokončeno předání informací z generálního sekretariátu Rady agentuře.\nČlánek 7\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 1683/95 (22). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 8\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 26. dubna 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 9\nZrušující a přechodná ustanovení\n1.   Společná akce 98/700/SVV se zrušuje s účinkem od data účinného zavedení systému FADO agenturou, o němž bude rozhodnuto prováděcím aktem uvedeným v čl. 6 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.\n2.   Generální sekretariát Rady předá agentuře informace, které jsou obsaženy v systému FADO zřízeném společnou akcí 98/700/SVV.\n3.   Členské státy souhlasí s tím, že informace uchovávané v systému FADO zřízeném společnou akcí 98/700/SVV, které jsou v jejich vlastnictví, předá generální sekretariát Rady do systému FADO zřízeného tímto nařízením.\nČlánek 10\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nV Bruselu dne 30. března 2020.\nZa Evropský parlament\npředseda\nD.M. SASSOLI\nZa Radu\nPředseda\nG. GRLIĆ RADMAN\n(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 62.\n(2)  Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 74.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. března 2020.\n(4)  Společná akce 98/700/SVV ze dne 3. prosince 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského systému archivace vyobrazení (FADO), (Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 4).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(8)  Nařízení Rady (EU) č. 1417/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví vzor průkazu vydávaného Evropskou unií (Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 26).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).\n(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(13)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).\n(14)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.\n(15)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).\n(16)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.\n(17)  Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).\n(18)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 3.\n(19)  Rozhodnutí Rady 2011/349/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, zejména pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).\n(22)  Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1).", "summary": "Boj proti podvodům s doklady: systém Falešné a pravé doklady online\nBoj proti podvodům s doklady: systém Falešné a pravé doklady online\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) 2020/493 o systému Falešné a pravé doklady online (FADO)\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZrušuje společnou akci Rady 98/700/SVV (viz shrnutí), která původně zřídila Evropský systém archivace vyobrazení pro padělané a pravé doklady online (FADO) Stanoví nový právní základ pro systém FADO a aktualizuje jeho systém správy tím, že ho přizpůsobuje novému institucionálnímu základu, který je stanoven v čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.\nKLÍČOVÉ BODY\nSystém Falešné a pravé doklady onlineSystém FADO obsahuje informace o pravých dokladech vystavených zeměmi EU, EU a třetími stranami (např. nečlenskými zeměmi EU, územními subjekty, mezinárodními organizacemi a jinými subjekty, na které se vztahuje mezinárodní právo) a o falešných verzích těchto dokladů. Cílem je přispívat k boji proti podvodům s doklady a totožností:sdílením informací o bezpečnostních prvcích pravých a falešných dokladů a možných charakteristikách podvodů s těmito doklady mezi orgány zemí EU příslušnými v oblasti podvodů s doklady,sdílením informací s dalšími subjekty, včetně široké veřejnosti.Oblast působnostiSystém FADO obsahuje informace o dokladech vystavených zeměmi EU nebo EU. Doklady zahrnují:cestovní doklady, doklady totožnosti, povolení k pobytu a doklady osvědčující osobní stav,řidičské průkazy a technické průkazy vozidel. Může též obsahovat informace o:o ekvivalentních dokladech vydávaných třetími stranami,o dalších souvisejících úředních dokladech, zejména těch, které se používají na podporu žádostí o úřední doklady vydávané zeměmi EU a případně třetími stranami. Do systému se zadávají tyto informace:informace, včetně zobrazení, o pravých dokladech a jejich vzorech a o jejich bezpečnostních prvcích,informace, včetně zobrazení, o falešných dokladech, ať již pozměněných, padělaných či pseudodokladech, a o charakteristikách podvodů s nimi,souhrnné informace o technikách padělání,souhrnné informace o bezpečnostních prvcích pravých dokladů,statistiky o odhalených falešných dokladech. Systém může obsahovat rovněž příručky, seznamy kontaktních údajů, informace o platných cestovních dokladech a jejich uznávání zeměmi EU, doporučení týkající se účinných postupů pro odhalování specifických způsobů falšování a další užitečné související informace. Země EU, EU a třetí strany musí předat tyto informace Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zřízené nařízením (EU) 2019/1896 – viz shrnutí. Technickou podporu pro agenturu Frontex může poskytovat agentura eu-LISA, která byla zřízena nařízením (EU) 2018/1726 – viz shrnutí.Přístup\nSystém FADO poskytuje uživatelům různé úrovně přístupu k informacím:Evropská komise a agentura Frontex v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů a příslušné vnitrostátní orgány, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž a jiné donucovací orgány, mají zabezpečený přístup do systému FADO podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Široká veřejnost má přístup ke vzorům pravých dokladů nebo k pravým dokladům s pseudonymizovanými údaji. Přístup k informacím uchovávaným v systému FADO mohou v omezeném rozsahu získat další subjekty:další orgány, instituce a jiné subjekty EU, včetně Europolu, který byl zřízen nařízením (EU) 2016/794 – viz shrnutí,třetí strany, jako jsou nečlenské země EU, územní celky, mezinárodní organizace a jiné subjekty mezinárodního práva,soukromé subjekty, jako jsou letecké společnosti a jiní dopravci. Osobní údaje jsou chráněny nařízením (EU) 2016/679 – viz shrnutí:používání údajů policejními a soudními orgány je chráněno konkrétně směrnicí (EU) 2016/680 – viz shrnutí.Frontex musí uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2018/1725 – viz shrnutí.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 26. dubna 2020.\nKONTEXT\nNařízení se opírá o schengenské acquis, k němuž mohou některé země EU na základě protokolů připojených k Lisabonské smlouvě přistoupit nebo z něhož mohou na základě těchto protokolů vystoupit.Dánsko se nezúčastnilo přijetí nařízení, a není tudíž vázáno jeho uplatňováním ani se na něj nevztahuje. Může se však do šesti měsíců po jeho nabytí účinnosti rozhodnout, že k němu přistoupí. Irsko, nečlenská země schengenského prostoru, se rozhodla, že k němu přistoupí. Dohoda se navíc uplatňuje na Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/493 ze dne 30. března 2020 o systému Falešné a pravé doklady online (FADO) a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV (Úř. věst. L 107, 6.4.2020, s. 1–8)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137)\nViz konsolidované znění.\nKonsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava V – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Kapitola 5 – Policejní spolupráce – Článek 87 (bývalý článek 30 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 83–84)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 22.10.2020"}
{"celex_id": "32018L0958", "reference": "9.7.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 173/25\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/958\nze dne 28. června 2018\no testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 46, čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSvobodná volba povolání je základním právem. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zaručuje právo svobodné volby povolání, jakož i svobodu podnikání. Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základními principy vnitřního trhu zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Vnitrostátní pravidla organizování přístupu k regulovaným povoláním by proto neměla neodůvodněně či nepřiměřeně bránit výkonu těchto základních práv.\n(2)\nJelikož právní předpisy Unie nestanoví zvláštní ustanovení harmonizující požadavky na přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkonu, je v pravomoci členského státu rozhodnout, zda a jak regulovat povolání v mezích zásad nediskriminace a proporcionality.\n(3)\nZásada proporcionality je jednou z obecných zásad práva Unie. Z judikatury (3) vyplývá, že vnitrostátní opatření, která by mohla omezovat nebo činit méně atraktivním výkon základních svobod zaručených Smlouvou o fungování EU, by měla splňovat konkrétně čtyři podmínky, totiž: být uplatňována nediskriminačním způsobem, být odůvodněna cíli obecného zájmu, být vhodná pro dosažení cíle, který sledují, a nejít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(4)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (4) zahrnuje povinnost členských států posoudit přiměřenost svých požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon a musí sdělovat výsledky takových posouzení Komisi, čímž se spustil „postup vzájemného hodnocení“. Pro členské státy uvedený proces znamenal nutnost prověřit všechny jejich právní předpisy týkající se všech povolání, které byly regulovány na jejich území.\n(5)\nVýsledky postupu vzájemného hodnocení odhalily nejasnosti, pokud jde o kritéria, jež mají členské státy používat při posuzování přiměřenosti požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jakož i nejednotnou kontrolu takových požadavků na všech úrovních regulace. Aby nedocházelo k tříštění vnitřního trhu a aby se odstranily překážky zahajování a výkonu určitých zaměstnání nebo samostatně výdělečných činností, je třeba uplatňovat společný přístup na úrovni Unie, který zabrání přijímání nepřiměřených opatření.\n(6)\nVe svém sdělení ze dne 28. října 2015 s názvem „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ Komise upozornila na potřebu přijmout analytický rámec pro posuzování přiměřenosti, který by členské státy využívaly při přezkoumávání stávajících právních předpisů regulujících povolání nebo při navrhování nových.\n(7)\nTato směrnice má za cíl stanovit pravidla, která mají členské státy používat při posouzení přiměřenosti před zavedením nových nebo při změně stávajících profesních předpisů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, přičemž musí být zaručena transparentnost a vysoká míra ochrany spotřebitelů.\n(8)\nČinnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, by se měly týkat regulovaných povolání spadajících do působnosti směrnice 2005/36/ES. Tato směrnice by se měla vztahovat na požadavky omezující přístup ke stávajícím regulovaným povoláním nebo k novým povoláním, u kterých členské státy zvažují, zda je regulovat, nebo na požadavky omezující jejich výkon. Tato směrnice by se měla uplatňovat spolu se směrnicí 2005/36/ES, a aniž by byla dotčena ostatní ustanovení samostatného aktu Unie, který se týká přístupu k danému regulovanému povolání a jeho výkonu.\n(9)\nTouto směrnicí není dotčena pravomoc členských států definovat uspořádání a obsah svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, zejména pokud jde o to, aby měly možnost přenést na profesní organizace pravomoc organizovat odborné vzdělávání a odbornou přípravu nebo dohled nad nimi. Do oblasti působnosti této směrnice by neměly spadat předpisy, které neomezují přístup k regulovaným povoláním ani jejich výkon, včetně změny formy nebo technické úpravy obsahu kurzů odborné přípravy nebo modernizace předpisů pro odbornou přípravu. Jestliže odborné vzdělávání nebo odborná příprava spočívají v činnostech, za něž je poskytována odměna, měla by být zaručena svoboda usazování a svoboda poskytování služeb.\n(10)\nPosouzení přiměřenosti požadované zvláštními ustanoveními této směrnice by se nemělo použít v případě, že členské státy provádějí konkrétní požadavky týkající se regulace určitého povolání stanovené v samostatném aktu Unie, který členským státům neumožňuje rozhodovat o přesném způsobu provedení konkrétních požadavků.\n(11)\nČlenské státy by se měly moci spoléhat na společný regulační rámec vycházející z jasně definovaných právních pojmů popisujících různé způsoby regulace povolání v celé Unii. Existuje několik způsobů, jak regulovat povolání, například vyhrazením přístupu k určité činnosti nebo jejího výkonu jen pro držitele odborné kvalifikace. Členské státy mohou rovněž upravit jeden z režimů výkonu povolání stanovením podmínek pro používání profesních označení nebo uložením požadavků na kvalifikaci pouze pro samostatně výdělečně činné osoby, odborné zaměstnance, vedoucí pracovníky nebo právní zástupce podniků, zejména pokud činnost vykonává právnická osoba v podobě profesionální společnosti.\n(12)\nPřed zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon by měly členské státy posoudit, zda jsou takovéto předpisy přiměřené. Rozsah posouzení by měl být přiměřený povaze, obsahu a dopadu zaváděného předpisu.\n(13)\nJe na členských státech, aby prokázaly odůvodněnost a přiměřenost dotyčného předpisu. Důvody regulace uvedené členským státem jako odůvodnění by se tudíž měly opírat o analýzu vhodnosti a přiměřenosti opatření přijatého dotyčným členským státem a konkrétní důkazy na podporu jeho argumentů. Přestože členský stát nemusí nutně předložit konkrétní studii nebo konkrétní podobu důkazů nebo materiálů, které dokládají přiměřenost takového předpisu, ještě před přijetím tohoto předpisu, měl by se zřetelem ke specifickým podmínkám daného členského státu provést objektivní analýzu, která prokazuje, že existují skutečná rizika, pokud jde o dosažení cílů obecného zájmu.\n(14)\nČlenské státy by měly přiměřenost posuzovat objektivně a nezávisle, a to včetně případů, kdy je určité povolání regulováno nepřímo tím, že se regulační pravomoc udělí konkrétnímu profesnímu sdružení. Součástí těchto posouzení by mohlo být stanovisko získané od nezávislého orgánu, včetně již existujících orgánů, které jsou součástí vnitrostátního legislativního procesu, pověřeného dotyčnými členskými státy, aby toto stanovisko poskytl. To je obzvlášť důležité v případech, kdy je posouzení prováděno místními úřady, regulačními orgány nebo profesními organizacemi, které by díky svému většímu přehledu o místních podmínkách a svým odborným znalostem mohly mít v některých případech lepší předpoklady k tomu, aby určily nejvhodnější způsob dosažení cílů obecného zájmu, ale jejichž politická rozhodnutí by mohla poskytovat výhody zavedeným operátorům na úkor nových účastníků trhu.\n(15)\nJe vhodné, aby po přijetí nových nebo po změnách stávajících předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon byla monitorována jejich přiměřenost. Přezkoumání přiměřenosti omezujícího vnitrostátního opatření v oblasti regulovaných povolání by mělo vycházet nejen z cíle daného vnitrostátního opatření v okamžiku jeho přijetí, ale také z jeho účinků posuzovaných po jeho přijetí. Posouzení přiměřenosti vnitrostátního opatření by mělo být založeno na vývoji, k němuž došlo v oblasti regulovaného povolání od přijetí dotyčného opatření.\n(16)\nJak potvrzuje ustálená judikatura, je zakázáno jakékoli neopodstatněné omezení vyplývající z vnitrostátních právních předpisů omezujících svobodu usazování či svobodu poskytovat služby, včetně jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště.\n(17)\nPokud jsou zahajování a výkon zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti podmíněny dodržováním určitých požadavků týkajících se zvláštní odborné kvalifikace, stanovených přímo nebo nepřímo na úrovni členských států, je nezbytné zajistit, aby takové požadavky byly odůvodněny cíli obecného zájmu, jako jsou cíle ve smyslu Smlouvy o fungování EU, tedy veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, případně naléhavými důvody obecného zájmu, jež jsou jako takové uznány v judikatuře Soudního dvora. Rovněž je nutno vyjasnit, že mezi naléhavé důvody obecného zájmu uznané Soudním dvorem patří tyto důvody: zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení; ochrana spotřebitelů, příjemců služeb, mimo jiné zaručením kvality řemesla, a pracovníků; zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti; zajištění poctivosti obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a zabezpečení účinnosti dohledu v daňové oblasti; bezpečnost dopravy; ochrana životního prostředí a městského prostředí; zdraví zvířat; duševní vlastnictví a ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. Na základě ustálené judikatury platí, že důvody čistě hospodářské povahy, jmenovitě podpora národního hospodářství na úkor základních svobod, jakož i čistě administrativní důvody, jako je provádění kontrol nebo shromažďování statistických údajů, nemohou představovat naléhavý důvod obecného zájmu.\n(18)\nJe v pravomoci členských států stanovit úroveň ochrany, kterou si přejí poskytovat cílům obecného zájmu, a přiměřenou úroveň regulace, a to v mezích přiměřenosti. Skutečnost, že jeden členský stát stanoví méně přísná pravidla než jiný členský stát, neznamená, že pravidla druhého členského státu jsou nepřiměřená, a tedy neslučitelná s unijním právem.\n(19)\nPokud jde o ochranu veřejného zdraví, na základě čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Tato směrnice je v plném souladu s uvedeným cílem.\n(20)\nS cílem zajistit přiměřenost předpisů, které zavádějí, a změn, které provádějí ve stávajících předpisech, by členské státy měly zvažovat kritéria pro posuzování přiměřenosti a dodatečná kritéria, která jsou relevantní pro analýzu daného regulovaného povolání. Pokud členský stát hodlá regulovat nějaké povolání nebo změnit stávající pravidla, je nutno přihlédnout k povaze rizik souvisejících se sledovanými cíli obecného zájmu, zejména rizik pro příjemce služeb, včetně spotřebitelů, pro odborníky nebo pro třetí osoby. Je rovněž nutno mít na paměti, že v oblasti odborných služeb obvykle existuje asymetrie informací mezi spotřebiteli a odborníky vzhledem k tomu, že odborníci vykazují vysokou úroveň odborných znalostí, jež spotřebitelé možná nemají.\n(21)\nPožadavky týkající se odborné kvalifikace by měly být považovány za nezbytné pouze tehdy, pokud stávající opatření, jako jsou například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů, nelze považovat za vhodné nebo skutečně účinné prostředky k dosažení sledovaného cíle.\n(22)\nAby byl splněn požadavek přiměřenosti, mělo by být opatření vhodné k dosažení sledovaného cíle. Opatření by mělo být považováno za vhodné k dosažení sledovaného cíle pouze tehdy, pokud skutečně odráží snahu dosáhnout daného cíle soudržným a systematickým způsobem, například tam, kde se podobná rizika související s některými činnostmi řeší srovnatelným způsobem a kde se případné výjimky z příslušných omezení používají v souladu s uvedeným cílem. Kromě toho by vnitrostátní opatření mělo účinně přispívat k dosažení sledovaného cíle, a proto v případě, že nemá žádný praktický účinek, který by jej odůvodňoval, by nemělo být považováno za vhodné.\n(23)\nČlenské státy by měly řádně zohlednit celkový dopad opatření na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby. Na tomto základě by měly členské státy posoudit zejména to, zda je rozsah omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu úměrný významu sledovaných cílů a očekávaným přínosům.\n(24)\nČlenské státy by měly sporné vnitrostátní opatření porovnat s alternativními a méně omezujícími prostředky, které by dosáhly stejného cíle, ale přitom by ukládaly méně omezení. Pokud jsou opatření odůvodněna pouze ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem, a nemají proto nepříznivý dopad na třetí osoby, členské státy by měly posoudit, zda lze jejich cíle dosáhnout prostřednictvím méně omezujících prostředků, než je vyhrazení daných činností pro odborníky. Pokud spotřebitelé mohou například uvážlivě volit, zda využijí služby kvalifikovaných odborníků, či nikoli, měly by se použít méně omezující prostředky, například ochrana profesního označení nebo zápis do profesního rejstříku. Regulace prostřednictvím vyhrazených činností a chráněných profesních označení by měla být zvažována v případech, kdy je cílem opatření zabránit riziku vážného poškození cílů obecného zájmu, například veřejného zdraví.\n(25)\nJe-li to vhodné vzhledem k povaze a obsahu analyzovaného opatření, měly by členské státy rovněž zohlednit tyto aspekty: souvislost mezi rozsahem odborných činností, vykonávaných v rámci daného povolání, a požadovanou odbornou kvalifikací; složitost úkolů, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání požadované odborné přípravy nebo praxe; existence různých možností získání odborné kvalifikace; zda činnosti vyhrazené určitým odborníkům mohou být sdíleny s jinými odborníky a stupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost.\n(26)\nTato směrnice zohledňuje vědecký a technologický pokrok a přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu včetně digitálního prostředí. S ohledem na rychlost technologických změn a vědeckého vývoje by mohly být aktualizace požadavků týkajících se přístupu u řady povolání, zejména u odborných služeb poskytovaných elektronicky, obzvláště důležité. Pokud členský stát reguluje nějaké povolání, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vědecký a technologický vývoj by mohl snížit nebo zvýšit asymetrii informací mezi odborníky a spotřebiteli. Pokud vědecký a technologický vývoj s sebou nese vysoké riziko pro cíle obecného zájmu, měly by členské státy v případě nutnosti podněcovat osoby vykonávající tato povolání k tomu, aby s tímto vývojem držely krok.\n(27)\nČlenské státy by měly komplexně posoudit okolnosti, za kterých se opatření přijímá a provádí, a zejména prozkoumat účinek nových nebo pozměněných předpisů v kombinaci s dalšími požadavky omezujícími přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. Zahajování a výkon určitých činností mohou být podmíněny splněním několika požadavků, jako jsou pravidla týkající se organizace povolání, povinného členství v profesních organizacích nebo subjektech, profesní etiky, dohledu a odpovědnosti. Proto by členské státy při posuzování účinku nových či pozměněných předpisů měly brát v úvahu stávající požadavky, včetně nepřetržitého profesního rozvoje, povinného členství v profesních organizacích nebo subjektech, režimů registrace nebo autorizace, množstevních omezení, požadavků na zvláštní právní formu a požadavků na držení účasti v dané společnosti, územních omezení, multidisciplinárních omezení a pravidel ohledně neslučitelnosti, požadavků týkajících se pojistného krytí, jazykových znalostí v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání, požadavků na pevné minimální nebo maximální sazby a požadavků na reklamu.\n(28)\nPro dosažení cílů obecného zájmu může být vhodné zavést dodatečné požadavky. Pouhá skutečnost, že by měl být posuzován jejich individuální nebo kombinovaný účinek, neznamená, že tyto požadavky jsou zjevně nepřiměřené. Například povinnost trvalého profesního rozvoje může být vhodná k zajištění toho, aby odborníci drželi krok s vývojem ve svých příslušných oborech, pokud nestanoví diskriminační a nepřiměřené podmínky na úkor nových účastníků. Stejně tak povinné členství v profesních organizacích nebo subjektech může být považováno za vhodné tam, kde jsou takové profesní organizace nebo subjekty pověřeny státem, aby chránily příslušné cíle obecného zájmu, například dohledem nad legitimním provozováním povolání nebo organizováním trvalé odborné přípravy a dohledem nad ní. Nemůže-li být nezávislost povolání zajištěna přiměřeně jinými prostředky, mohly by členské státy zvážit uplatňování takových záruk, jako je omezování držení účasti osob, které nevykonávají dané povolání, nebo zajištění většiny hlasů v držení osob, které vykonávají dané povolání, pokud tyto záruky nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro ochranu cílů obecného zájmu. Členské státy by mohly uvažovat o stanovení požadavků na pevné minimální nebo maximální sazby, které musí poskytovatelé služeb splňovat, zvláště v případě služeb, u nichž je to nutné k účinnému uplatňování zásady úhrady nákladů, pokud je takovéto omezení přiměřené a v případě potřeby jsou stanoveny odchylky od těchto minimálních nebo maximálních sazeb. Pokud zavedení dodatečných požadavků kopíruje požadavky, které členský stát již dříve zavedl v souvislosti s jinými předpisy nebo postupy, nelze tyto požadavky považovat za přiměřené k dosažení sledovaného cíle.\n(29)\nPodle hlavy II směrnice 2005/36/ES nemohou členské státy uložit poskytovatelům služeb usazeným v jiném členském státě, kteří poskytují dočasné a příležitostné odborné služby, požadavky nebo omezení zakázané uvedenou směrnicí, jako je povolení od profesní organizace nebo subjektu, registrace u této organizace nebo členství v ní nebo zastoupení na území hostitelského členského státu za účelem přístupu k regulovanému povolání nebo jeho výkonu. Členské státy mohou v případě potřeby od poskytovatelů služeb, kteří si přejí poskytovat služby dočasně, požadovat, aby před prvním poskytnutím služby poskytli informace v podobě písemného ohlášení a aby toto ohlášení každoročně obnovovali. Aby se usnadnilo poskytování odborných služeb, je proto s přihlédnutím k dočasné či příležitostné povaze služby nezbytné připomenout, že by požadavky, jako jsou např. automatická dočasná registrace nebo pro forma členství v profesních organizacích nebo subjektech, předběžná ohlášení, požadavky na dokumenty a zaplacení jakýchkoli poplatků, měly být přiměřené. Tyto požadavky by neměly vést k nepřiměřenému zatížení poskytovatelů služeb, ani by neměly bránit volnému poskytování služeb nebo ho činit méně přitažlivým. Členské státy by měly zejména posoudit, zda jsou poskytování určitých informací a dokumentů, které mohou být požadovány podle směrnice 2005/36/ES, a možnost získání dalších podrobností pomocí správní spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu přiměřené a dostatečné k tomu, aby se zabránilo vážnému riziku, že poskytovatelé služeb budou obcházet platná pravidla. Tato směrnice by se však neměla vztahovat na opatření, jejichž cílem je zajistit dodržování platných podmínek zaměstnávání.\n(30)\nJak potvrzuje ustálená judikatura, zdraví a život lidí jsou na prvním místě mezi zájmy, které chrání Smlouva o fungování EU. Proto by měly mít členské státy patřičně na zřeteli cíl zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí při posuzování požadavků na zdravotnická povolání, jako jsou vyhrazené činnosti, chráněná profesní označení, nepřetržitý profesní rozvoj nebo pravidla týkající se organizace daného povolání, profesní etiky a dohledu, přičemž musí být dodrženy minimální podmínky pro odborné vzdělávání stanovené ve směrnici 2005/36/ES. Členské státy by měly zejména zajistit, aby regulace zdravotnických povolání, která má dopady na veřejné zdraví a bezpečnost pacientů, byla přiměřená a přispívala k zaručení přístupu ke zdravotní péči, který Listina základních práv Evropské unie uznává jako základní právo, a také k bezpečné, vysoce kvalitní a efektivní zdravotní péči pro občany na jejich území. Při formulování politik pro zdravotnické služby by měla být brána v potaz potřeba zajistit přístupnost, vysokou kvalitu služby a také dostatečné a bezpečné zásobování léčivými přípravky v souladu s potřebami veřejného zdraví na území daného členského státu, jakož i potřeba zajistit profesionální nezávislost zdravotnických pracovníků. S ohledem na opodstatněnost regulace zdravotnických povolání by členské státy měly zohlednit cíl spočívající v zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, včetně přístupnosti a vysoké kvality zdravotní péče pro občany, a dostatečné a bezpečné zásobování léčivými přípravky, při zohlednění prostoru pro uvážení uvedeného v článku 1 této směrnice.\n(31)\nPro řádné fungování vnitřního trhu má zásadní význam, aby bylo zajištěno, že členské státy poskytnou příslušné informace občanům, zájmovým svazům a jiným zúčastněným stranám včetně sociálních partnerů před zavedením nových nebo změnou stávajících požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. Členské státy by měly zapojit všechny dotyčné strany a poskytnout jim příležitost vyjádřit svá stanoviska. Je-li to relevantní a vhodné, měly by členské státy provést veřejné konzultace v souladu se svými vnitrostátními postupy.\n(32)\nČlenské státy by měly také plně zohlednit práva občanů na přístup ke spravedlnosti, jak jsou zaručena podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Z toho plyne, že v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem a ústavními zásadami by vnitrostátní soudy měly být schopny posuzovat přiměřenost požadavků spadajících do oblasti působnosti této směrnice, aby každé fyzické nebo právnické osobě zajistily právo na účinnou ochranu před omezováním svobody výběru povolání, svobody usazování a svobody poskytovat služby.\n(33)\nPro účely výměny informací o osvědčených postupech by členské státy měly přijmout opatření nezbytná k podnícení sdílení vhodných a pravidelně aktualizovaných informací o regulaci povolání a také informací o účincích takové regulace s jinými členskými státy. Komise by měla tuto výměnu usnadňovat.\n(34)\nZa účelem zvýšení transparentnosti a podpory posuzování přiměřenosti na základě srovnatelných kritérií by informace předkládané členskými státy měly být, aniž by byl dotčen článek 346 Smlouvy o fungování EU, snadno přístupné v databázi regulovaných povolání, aby tak jiné členské státy a zúčastněné strany mohly předkládat své připomínky Komisi a dotyčnému členskému státu. Komise by měla tyto připomínky řádně zohlednit ve své souhrnné zprávě, kterou vypracuje v souladu se směrnicí 2005/36/ES.\n(35)\nJelikož cílů této směrnice, totiž zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zabránění nepřiměřeným omezením přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČlánek 1\nPředmět\nTato směrnice stanoví pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň zaručit vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států v případě neexistence harmonizace a jejich vlastní uvážení při rozhodování o tom, zda a jak regulovat povolání v mezích zásad nediskriminace a proporcionality.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Tato směrnice se vztahuje na právní nebo správní předpisy členských států, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, případně jeden ze způsobů jeho výkonu, včetně používání profesních označení a odborných činností povolených pod takovým označením, které spadá do působnosti směrnice 2005/36/ES.\n2.   Jsou-li konkrétní požadavky týkající se regulace určitého povolání obsaženy v samostatném aktu Unie, který členským státům neumožňuje rozhodovat o přesném způsobu, jímž mají být provedeny, příslušná ustanovení této směrnice se nepoužijí.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici 2005/36/ES.\nKromě toho se rozumí:\na)\n„chráněným profesním označením“ forma regulace povolání, kdy je používání označení v rámci odborné činnosti nebo souboru odborných činností vyhrazeno přímo nebo nepřímo na základě právních nebo správních předpisů držitelům určité odborné kvalifikace, a kdy nesprávné použití tohoto označení podléhá sankci;\nb)\n„vyhrazenými činnostmi“ forma regulace povolání, kdy je přístup k odborné činnosti nebo souboru odborných činností na základě právních nebo správních předpisů přímo či nepřímo vyhrazen příslušníkům regulovaného povolání, kteří mají určitou odbornou kvalifikaci, a to včetně případů, kdy je daná činnost sdílena s jinými regulovanými povoláními.\nČlánek 4\nPředběžné posuzování nových opatření a sledování\n1.   Členské státy provedou posouzení přiměřenosti v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon.\n2.   Rozsah posouzení uvedený v odstavci 1 musí být přiměřený povaze, obsahu a dopadu daného předpisu.\n3.   Každý předpis uvedený v odstavci 1 musí doprovázet dostatečně podrobné vysvětlení umožňující posoudit soulad se zásadou proporcionality.\n4.   Důvody, proč se má za to, že je předpis uvedený v odstavci 1 odůvodněný a přiměřený, se musí opírat o kvalitativní, a pokud je to možné a relevantní, také o kvantitativní aspekty.\n5.   Členské státy zajistí, aby se posuzování podle odstavce 1 provádělo objektivně a nezávisle.\n6.   Členské státy musí sledovat soulad nových nebo pozměněných právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon se zásadou proporcionality po jejich přijetí, a to s patřičným ohledem na případný vývoj, k němuž od přijetí daných předpisů došlo.\nČlánek 5\nZákaz diskriminace\nPři zavádění nových nebo při změně stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon členské státy zajistí, aby takové předpisy nebyly ani přímo, ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště.\nČlánek 6\nOdůvodnění na základě cílů obecného zájmu\n1.   Členské státy zajistí, aby právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jež hodlají zavést, a změny, jež mají v úmyslu provést ve stávajících předpisech, byly odůvodněny cíli obecného zájmu.\n2.   Členské státy musí brát v úvahu zejména to, zda jsou předpisy uvedené v odstavci 1 objektivně odůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím, případně naléhavými důvody obecného zájmu, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení; ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků; zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti; zajištění poctivosti obchodních transakcí; boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a zabezpečení účinnosti dohledu v daňové oblasti; bezpečnost dopravy; ochrana životního prostředí a městského prostředí; zdraví zvířat; duševní vlastnictví; ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví; cíle sociální politiky; a cíle kulturní politiky.\n3.   Důvody čistě hospodářské povahy nebo čistě administrativní důvody nepředstavují naléhavé důvody obecného zájmu ospravedlňující omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu.\nČlánek 7\nPřiměřenost\n1.   Členské státy zajistí, aby právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, které zavádějí, a změny, které provádějí ve stávajících předpisech, byly vhodné k dosažení sledovaného cíle a nepřekračovaly rámec toho, co je k dosažení daného cíle nezbytné.\n2.   Za tímto účelem musí členské státy před přijetím předpisů uvedených v odstavci 1 vzít v úvahu:\na)\npovahu rizik souvisejících se sledovanými cíli obecného zájmu, zejména rizik pro příjemce služeb včetně spotřebitelů, odborníky nebo třetí osoby;\nb)\nzda k naplnění sledovaného cíle nedostačují stávající pravidla konkrétní nebo obecnější povahy, jako například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů;\nc)\nvhodnost předpisu, pokud jde o jeho způsobilost k dosažení sledovaného cíle a to, zda skutečně odráží dotyčný cíl soudržným a systematickým způsobem, a tudíž řeší zjištěná rizika podobným způsobem jako u srovnatelných činností;\nd)\ndopad na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby;\ne)\nmožnost využití méně omezujících prostředků k dosažení cíle obecného zájmu; pro účely tohoto písmene, pokud jsou předpisy odůvodněny pouze ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem, a nemají proto nepříznivý dopad na třetí osoby, členské státy zejména posoudí, zda lze daného cíle dosáhnout prostřednictvím méně omezujících prostředků, než je vyhrazení dotyčných činností;\nf)\núčinek nových nebo změněných předpisů v kombinaci s jinými předpisy, které omezují přístup k danému povolání nebo jeho výkon, a zejména to, jak nové nebo pozměněné předpisy v kombinaci s jinými požadavky přispívají k dosažení téhož cíle obecného zájmu a zda jsou tyto předpisy pro jeho dosažení nezbytné.\nJe-li to vhodné s ohledem na povahu a obsah zaváděného nebo měněného předpisu, členské státy rovněž posoudí tyto aspekty:\na)\nsouvislost mezi rozsahem činností, jež jsou předmětem daného povolání nebo které mu jsou vyhrazeny, a požadovanou odbornou kvalifikací;\nb)\nsouvislost mezi složitostí příslušných úkolů a potřebou, aby osoby, které tyto úkoly provádějí, měly zvláštní odbornou kvalifikaci, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání odborné přípravy nebo potřebnou praxi;\nc)\nmožnost získání odborné kvalifikace alternativními způsoby;\nd)\nzda a proč činnosti vyhrazené pro určitá povolání mohou nebo nemohou být sdíleny s jinými povoláními;\ne)\nstupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání a dopad organizačních a dohledových opatření na dosažení sledovaného cíle, a to zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost;\nf)\nvědecký a technologický vývoj, který může fakticky snížit nebo zvýšit asymetrii informací mezi odborníky a spotřebiteli.\n3.   Pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. f) posoudí členské státy účinky nových nebo změněných předpisů v kombinaci s jedním nebo více požadavky s tím, že zohlední, že takové účinky mohou být jak pozitivní, tak negativní, zejména:\na)\nvyhrazené činnosti, chráněné profesní označení nebo jiná forma regulace ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES;\nb)\npovinnosti vyhovět požadavkům týkajícím se nepřetržitého profesního rozvoje;\nc)\npravidla týkající se organizace povolání, profesní etiky a dohledu;\nd)\npovinné členství v profesních organizacích nebo subjektech, režimy registrace nebo autorizace, zejména pokud tyto požadavky zahrnují také povinnost mít konkrétní odbornou kvalifikaci;\ne)\nmnožstevní omezení, zejména požadavky omezující počet autorizací, na jejichž základě lze vykonávat povolání, nebo požadavky stanovující minimální nebo maximální počet zaměstnanců, vedoucích pracovníků nebo zástupců majících konkrétní odborné kvalifikace;\nf)\npožadavky na zvláštní právní formu nebo požadavky, jež se týkají držení účasti ve společnosti nebo jejího řízení, a to v rozsahu, v jakém tyto požadavky přímo souvisejí s výkonem regulovaného povolání;\ng)\núzemní omezení, včetně případů, kdy je určité povolání regulováno v některých částech území členského státu jiným způsobem, než jak je regulováno v jiných částech území;\nh)\npožadavky omezující výkon regulovaného povolání společně nebo v rámci partnerství, jakož i pravidla ohledně neslučitelnosti;\ni)\npožadavky týkající se pojistného krytí nebo jiných prostředků osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání;\nj)\npožadavky na jazykové znalosti, v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání;\nk)\npožadavky na pevné minimální nebo maximální sazby;\nl)\npožadavky na reklamu.\n4.   Před zavedením nových nebo změnou stávajících předpisů členské státy kromě toho zajistí dodržování zásady proporcionality zvláštních požadavků týkajících se dočasného nebo příležitostného poskytování služeb podle hlavy II směrnice 2005/36/ES, včetně:\na)\nautomatické dočasné registrace nebo pro forma členství v profesní organizaci či subjektu uvedených v čl. 6 prvním pododstavci písm. a) směrnice 2005/36/ES;\nb)\nohlášení, jež je třeba učinit předem podle čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, dokumentů požadovaných podle odstavce 2 uvedeného článku nebo jakéhokoliv jiného rovnocenného požadavku;\nc)\nzaplacení požadovaného poplatku za administrativní postupy v souvislosti s přístupem k regulovaným povoláním nebo jejich výkonem poskytovatelem služeb.\nTento odstavec se nevztahuje na opatření, jejichž cílem je zajistit dodržování platných pracovních podmínek, která členské státy uplatňují v souladu s právem Unie.\n5.   Pokud se předpisy uvedené v tomto článku týkají regulace zdravotnických povolání a mají dopad na bezpečnost pacientů, členské státy přihlédnou k cíli, jímž je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.\nČlánek 8\nInformování a zapojení zúčastněných stran\n1.   Členské státy vhodnými prostředky zpřístupní informace občanům, příjemcům služeb a dalším příslušným zúčastněným stranám včetně těch, které nejsou příslušníky daného povolání, před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů.\n2.   Členské státy vhodným způsobem zapojí všechny dotčené strany a poskytnou jim příležitost vyjádřit své názory. Je-li to relevantní a vhodné, provedou členské státy veřejné konzultace v souladu se svými vnitrostátními postupy.\nČlánek 9\nÚčinná právní ochrana\nČlenské státy zajistí dostupnost účinné právní ochrany, pokud jde o záležitosti upravené touto směrnicí, v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech.\nČlánek 10\nVýměna informací mezi členskými státy\n1.   Za účelem účinného uplatňování této směrnice členské státy přijmou nezbytná opatření, která podpoří výměnu informací mezi členskými státy ohledně záležitostí, na něž se vztahuje tato směrnice a ohledně konkrétního způsobu, jakým regulují určité povolání, nebo ohledně dopadů takové regulace. Komise tuto výměnu informací usnadňuje.\n2.   Členské státy vyrozumí Komisi o veřejných orgánech odpovědných za předávání a přijímání informací pro účely uplatňování odstavce 1.\nČlánek 11\nTransparentnost\n1.   Důvody, které opravňují považovat předpisy posouzené podle této směrnice za odůvodněné a přiměřené, a které mají být spolu s předpisy sděleny Komisi podle čl. 59 odst. 5 směrnice 2005/36/ES, zaznamenají členské státy v databázi regulovaných povolání uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2005/36/ES a Komise je zpřístupní veřejnosti.\n2.   Členské státy a další zúčastněné strany mohou předkládat své připomínky Komisi nebo členskému státu, který dotyčné předpisy a důvody, proč je považuje za odůvodněné a přiměřené, oznámil. Komise tyto připomínky řádně zohlední podle čl. 59 odst. 8 směrnice 2005/36/ES ve své souhrnné zprávě.\nČlánek 12\nPřezkum\n1.   Do 18. ledna 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování a fungování této směrnice, mimo jiné včetně její oblasti působnosti a její účinnosti.\n2.   Je-li to vhodné, připojí se ke zprávě podle odstavce 1 příslušné návrhy.\nČlánek 13\nProvedení\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. července 2020. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.\nTyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 15\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 28. června 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nL. PAVLOVA\n(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 43.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. června 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2018.\n(3)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 30. listopadu 1995, Gebhard, C-55/94, ECLI:EU:C:1995:411, bod 37.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).", "summary": "Test přiměřenosti pro nové úpravy povolání\nTest přiměřenosti pro nové úpravy povolání\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2018/958 – test přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nStanoví pravidla, která při posouzení přiměřenosti mají země EU používat před přijetím nových profesních předpisů nebo při změně stávajících předpisů.\nCílem je:zabránit nepatřičným omezením, pokud je o přístup k odborným činnostem nebo jejich výkon,  zajistit:transparentnost,řádné fungování vnitřního trhu,  \nKLÍČOVÉ BODY\nRegulovaná povoláníSměrnice se vztahuje na nová pravidla v zemích EU, která omezují přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon.  Regulované povolání znamená, že přístup k odborné činnosti nebo souboru odborných činností nebo jejich výkonu je nařízením omezen na osoby se zvláštní odbornou kvalifikací. To se vztahuje také na používání profesních označení, která jsou omezena na držitele zvláštních kvalifikací.  Obecný zájem\nZemě EU musí zajistit, aby nová či pozměněná pravidla byla odůvodněná a přiměřená s ohledem na cíle obecného zájmu uznané Soudním dvorem Evropské unie, jako například:veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo veřejné zdraví,  ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků,  zabezpečení účinnosti dohledu v daňové oblasti,  boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem,  ochrana životního prostředí.  Předběžné posuzování nových opatření a následné sledování\nZemě EU musí:před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů posoudit, zda jsou tato opatření přiměřená, a  sledovat soulad takových opatření se zásadou proporcionality po jejich přijetí.  Posuzování\nPosuzování musí:být doprovázeno dostatečně podrobným vysvětlením umožňujícím posoudit soulad se zásadou proporcionality,  opírat se o kvalitativní, a pokud je to možné, také o kvantitativní důkazy,  být prováděno otevřeně a objektivně.  Přiměřenost\nPři posuzování přiměřenosti nových nebo pozměněných předpisů musí země EU brát v úvahu řadu kritérií přiměřenosti zavedených Soudním dvorem. Patří k nim:to, zda opatření může dosáhnout cíle obecného zájmu a zda tento cíl je sledován soudržným a systematickým způsobem pro srovnatelné činnosti,  to, zda stávající pravidla, například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů, nejsou schopny dosáhnout cíle,  dopad na volný pohyb osob a služeb v rámci EU, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby,  to, zda by méně omezující prostředky dokázaly dosáhnout cíle obecného zájmu,  účinek nových pravidel v kombinaci s dalšími požadavky.  Transparentnost\nPřed zavedením nových právních úprav země EU musí:zpřístupnit informace příslušným dotčeným osobám, a  poskytnout jim příležitost vyjádřit svá stanoviska.  Důvody přiměřenosti musí být zaznamenány do databáze regulovaných povolání a zpřístupněny veřejnosti.\nODKDY TATO SMĚRNICE PLATÍ?\nJe v platnosti od 29. července 2018 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 30. července 2020.\nKONTEXT\nTato směrnice je součástí „balíčku služeb“, jehož cílem je usnadnit společnostem a odborníkům poskytování služeb zákazníkům v EU. Balíček uveřejněný 10. ledna 2017, obsahuje dva dodatečné legislativní návrhy:Návrh evropského průkazu služeb (Evropská komise)  Návrh postupu oznamování pro služby (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25–34)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22–142)\nNásledné změny směrnice 2005/36/ES byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 10.10.2018"}
{"celex_id": "32018R0973", "reference": "16.7.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 179/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/973\nze dne 4. července 2018,\nkterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nÚmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos.\n(2)\nNa summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku konaném v roce 2015 se Unie a její členské státy zavázaly do roku 2020 účinně regulovat lov, ukončit nadměrný rybolov, nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov a destruktivní metody rybolovu a zavést vědecké plány řízení, aby se rybí populace co možná nejdříve obnovily na úroveň, která může v souladu s jejich biologickými charakteristikami přinášet maximální udržitelný výnos.\n(3)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) stanoví pravidla společné rybářské politiky v souladu s mezinárodními závazky Unie. Společná rybářská politika má přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (4).\n(4)\nCíle této politiky mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.\n(5)\nK dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě jejich kombinace.\n(6)\nPodle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být víceleté plány založeny na vědeckém, technickém a hospodářském poradenství. V souladu s těmito ustanoveními by měl víceletý plán zavedený tímto nařízením (dále jen „plán“) obsahovat cíle, vyčíslitelné cíle s jasnými časovými rámci, referenční body pro zachování zdrojů, ochranná opatření a technická opatření určená k předcházení nechtěným úlovkům a jejich omezení.\n(7)\nNejlepšími dostupnými vědeckými doporučeními by se mělo rozumět veřejně dostupná vědecká doporučení podložená nejaktuálnějšími vědeckými údaji a metodami, která byla vydána nebo přezkoumána nezávislým vědeckým subjektem uznávaným na unijní nebo mezinárodní úrovni.\n(8)\nKomise by měla získat nejlepší dostupná vědecká doporučení ohledně populací, na něž se plán vztahuje. Aby tomu tak bylo, uzavírá memoranda o porozumění s Mezinárodní radou pro průzkum moří (dále jen „rada ICES“ nebo „ICES“). Vědecká doporučení vydávaná radou ICES by měla být založena na plánu a měla by uvádět zejména rozmezí hodnot FMSY a referenčních bodů pro biomasu, tj. maximální udržitelný výnos Btrigger a Blim. Tyto hodnoty by měly být uvedeny v doporučeních týkajících se příslušné populace a případně ve veškerých dalších veřejně dostupných vědeckých doporučeních, například v doporučeních pro smíšený rybolov vydávaných radou ICES.\n(9)\nNařízení Rady (ES) č. 676/2007 (5) a (ES) č. 1342/2008 (6) stanoví pravidla udržitelného využívání populací tresky obecné, platýse evropského a jazyka obecného v Severním moři a jeho přilehlých vodách. Tyto a další druhy žijící při dně se loví ve smíšeném rybolovu. Proto je vhodné stanovit jediný víceletý plán zohledňující tyto technické interakce.\n(10)\nTento víceletý plán by se kromě toho měl vztahovat na populace žijící při dně v Severním moři a jejich rybolov. Jedná se o ryby jiné než platýsovité, platýsovité ryby, paryby, humra severského (Nephrops norvegicus) a krevetu severní (Pandalus borealis) žijící na dně nebo blízko dna vodního sloupce.\n(11)\nNěkteré populace žijící při dně se využívají v Severním moři i jeho přilehlých vodách. Oblast působnosti ustanovení plánu, která se týkají cílů a ochranných opatření pro populace, jež jsou využívány převážně v Severním moři, by proto měla být rozšířena tak, aby se vztahovala rovněž na tyto oblasti vně Severního moře. Pro populace přítomné v Severním moři, které jsou však využívány především mimo Severní moře, je kromě toho třeba stanovit cíle a ochranná opatření ve víceletých plánech pro oblasti mimo Severní moře, kde jsou tyto populace využívány především, a rozšířit oblast působnosti těchto víceletých plánů tak, aby se vztahovaly i na Severní moře.\n(12)\nÚzemní působnost plánu by měla být založena na zeměpisném rozložení populací uvedeném v nejnovějších vědeckých doporučeních týkajících se daných populací, poskytnutých radou ICES. Budoucí změny zeměpisného rozložení populací uvedeného v plánu mohou být zapotřebí buď z důvodu lepších vědeckých informací, nebo kvůli migraci populací. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se upraví zeměpisné rozložení populací uvedené v plánu, pokud vědecká doporučení poskytnutá radou ICES dospějí k závěru, že došlo ke změně zeměpisného rozložení příslušných populací.\n(13)\nPokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, měla by Unie s těmito třetími zeměmi spolupracovat s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, a s cíli tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, měla by Unie vynaložit veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.\n(14)\nCílem plánu by mělo být přispět ke splnění cílů společné rybářské politiky, konkrétně k dosažení a zachování maximálních udržitelných výnosů u cílových populací prováděním povinnosti vykládky populací žijících při dně, na něž se vztahují omezení odlovu, k podpoře přiměřené životní úrovně těch, kteří závisí na rybolovu, s ohledem na pobřežní rybolov a socioekonomické aspekty, a k provádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu. Plán by měl také uvádět podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře pro všechny populace druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n(15)\nUstanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyžadují, aby rybolovná práva byla stanovena v souladu s cíli uvedenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení a byla v souladu s cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými ve víceletých plánech.\n(16)\nJe třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu (MSY), a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením MSY (FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepších dostupných vědeckých doporučení jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj vědeckých doporučení, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí hodnot FMSY by měla vypočítat a stanovit rada ICES, zejména v rámci svých pravidelných doporučení ohledně úlovků. Na základě plánu jsou stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem, jak je uvedeno v reakci rady ICES na „žádost EU adresovanou ICES o poskytnutí rozmezí hodnot FMSY pro vybrané populace v Severním a Baltském moři“. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu Blim není vyšší než 5 %. Tato horní hranice je také v souladu s „doporučovaným pravidlem“ rady ICES, které uvádí, že pokud je biomasa reprodukující se populace nebo početní stav ve špatném stavu, je třeba snížit F na hodnotu, která nepřesahuje horní hranici, jež se rovná hodnotě FMSY vynásobené biomasou reprodukující se populace nebo početním stavem v roce celkového přípustného odlovu vydělené hodnotou MSY Btrigger. Rada ICES používá tato hlediska a doporučované pravidlo ve svých vědeckých doporučeních ohledně úmrtnosti způsobené rybolovem a možností odlovu.\n(17)\nZa účelem stanovení rybolovných práv by měla existovat horní prahová hodnota pro rozmezí hodnot FMSY pro běžné využívání, a pokud se má za to, že je dotčená populace v dobrém stavu, pro určité případy i dodatečná horní hranice. Rybolovná práva by mělo být možné stanovit na úroveň horní meze pouze tehdy, je-li to na základě vědeckých doporučení či důkazů nutné k dosažení cílů tohoto nařízení v rámci smíšeného rybolovu, nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky, nebo aby se omezily rozdíly v rybolovných právech mezi jednotlivými roky.\n(18)\nU populací, u nichž jsou k dispozici cíle v oblasti maximálního udržitelného výnosu, a za účelem uplatňování ochranných opatření je důležité stanovit referenční body pro zachování zdrojů, které jsou v případě rybích populací vyjádřeny jako aktivační úrovně biomasy reprodukující se populace a v případě humra severského jako aktivační úrovně početního stavu.\n(19)\nPokud se velikost populace sníží pod uvedenou úroveň, měla by být stanovena vhodná ochranná opatření. Ochranná opatření by měla zahrnovat omezení rybolovných práv a zvláštní opatření pro zachování zdrojů, jakmile vědecké doporučení konstatuje, že jsou zapotřebí nápravná opatření. Tato opatření by měla být případně doplněna jakýmikoli dalšími vhodnými opatřeními, jako jsou například opatření Komise v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo opatření členských států v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení.\n(20)\nCelkový přípustný odlov humra severského v oblastech ICES divizi 2a a podoblasti 4 by mělo být možné stanovit jako součet omezení odlovu stanovených pro jednotlivé funkční jednotky a statistických obdélníků vně funkčních jednotek v dané oblasti celkového přípustného odlovu. To by však nemělo bránit přijetí opatření na ochranu konkrétních funkčních jednotek.\n(21)\nPokud Rada v rámci rybolovných práv pro určitou populaci zohledňuje významný dopad rekreačního rybolovu, měla by být schopna stanovit celkový přípustný odlov pro komerční úlovky, který zohledňuje objem rekreačního rybolovu, nebo přijmout další opatření na omezení rekreačního rybolovu, jako je omezení denního úlovku a určení období zákazu rybolovu.\n(22)\nAby byla dodržena povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která je třeba dále specifikovat v souladu s článkem 18 uvedeného nařízení.\n(23)\nAby se předešlo rušivé dislokaci rybolovných činností, která by mohla mít negativní dopad na populace tresky obecné, je vhodné zachovat systém oprávnění k rybolovu spojených s omezením celkové kapacity výkonu motoru rybářských plavidel v divizi ICES 7d, jak bylo dříve stanoveno v nařízení (ES) č. 1342/2008.\n(24)\nJak vyžaduje nařízení (EU) č. 1380/2013, měla by být stanovena lhůta pro předkládání společných doporučení členských států s přímým zájmem na řízení.\n(25)\nPodle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být do 6. srpna 2023 a poté každých pět let stanovena opatření, na jejichž základě by Komise posuzovala přiměřenost a účinnost uplatňování tohoto nařízení na základě vědeckých doporučení. Tato lhůta umožní plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil dopad těchto opatření na populace a rybolov. Jedná se rovněž o minimální lhůtu, kterou požadují vědecké subjekty.\n(26)\nZa účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem doplnit toto nařízení, pokud jde o úpravy týkající se populací, na něž se vztahuje toto nařízení, v důsledku změn v zeměpisném rozložení populací, o nápravná opatření a provádění povinnosti vykládky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(27)\nZa účelem zajištění právní jistoty je vhodné upřesnit, že opatření k dočasnému zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů tohoto plánu, mohou být považována za způsobilá pro podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (8).\n(28)\nNařízení (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 by měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se zavádí víceletý plán (dále jen „plán“) pro následující populace žijící při dně ve vodách Unie v Severním moři (divize ICES 2a, 3a a podoblast 4), včetně rybolovu využívajícího tyto populace, a v případě, že rozšíření těchto populací přesahuje Severní moře, v jeho přilehlých vodách:\na)\ntreska obecná (Gadus morhua) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizích 7d (východní část Lamanšského průlivu) a 3a.20 (Skagerrak);\nb)\ntreska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizích 6a (západně od Skotska) a 3a.20 (Skagerrak);\nc)\nplatýs evropský (Pleuronectes platessa) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizi 3a.20 (Skagerrak);\nd)\ntreska tmavá (Pollachius virens) v podoblasti 4 (Severní moře) a 6 (Rockall a západně od Skotska) a divizi 3a (Skagerrak a Kattegat);\ne)\njazyk obecný (Solea solea) v podoblasti 4 (Severní moře);\nf)\njazyk obecný (Solea solea) v divizi 3a (Skagerrak a Kattegat) a subdivizích 22–24 (západní část Baltského moře);\ng)\ntreska bezvousá (Merlangius merlangus) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizi 7d (východní část Lamanšského průlivu);\nh)\nďas mořský (Lophius piscatorius) v divizi 3a (Skagerrak a Kattegat) a podoblastech 4 (Severní moře) a 6 (Rockall a západně od Skotska);\ni)\nkreveta severní (Pandalus borealis) v divizích 4a východ (severní část Severního moře, Norvegian Deep) a 3a.20 (Skagerrak);\nj)\nhumr severský (Nephrops norvegicus)v divizi 3a (funkční jednotky 3–4);\nk)\nhumr severský v podoblasti 4 (Severní moře) podle funkční jednotky:\n—\nhumr severský v Botney Gut-Silver Pit (funkční jednotka 5);\n—\nhumr severský ve Farn Deeps (funkční jednotka 6);\n—\nhumr severský ve Fladen Ground (funkční jednotka 7);\n—\nhumr severský ve Firth of Forth (funkční jednotka 8)\n—\nhumr severský v Moray Firth (funkční jednotka 9);\n—\nhumr severský v Noup (funkční jednotka 10);\n—\nhumr severský v Norwegian Deeps (funkční jednotka 32);\n—\nhumr severský v Horn's Reef (funkční jednotka 33);\n—\nhumr severský v Devil's Hole (funkční jednotka 34).\nVyplývá-li z vědeckého doporučení, že došlo ke změně zeměpisného rozložení populací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, jimiž se mění toto nařízení prostřednictvím úpravy oblastí uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, aby tuto změnu zohlednila. Tato úprava nesmí rozšiřovat oblasti populací mimo vody Unie podoblastí 2 až 7.\n2.   Pokud se Komise na základě vědeckého doporučení domnívá, že seznam populací uvedený v prvním pododstavci odstavce 1 je třeba změnit, může předložit návrh na změnu tohoto seznamu.\n3.   Pokud jde o přilehlé vody uvedené v odstavci 1 tohoto článku, uplatní se pouze články 4 a 6 a opatření související s rybolovnými právy podle článku 7.\n4.   Toto nařízení se vztahuje i na vedlejší úlovky ulovené v Severním moři při rybolovu populací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci. Pokud jsou však rozmezí hodnot FMSY a ochranná opatření spojená s biomasou stanovena pro tyto populace v rámci jiných právních aktů Unie, kterými se stanoví víceleté plány, uplatní se tato rozmezí a ochranná opatření.\n5.   Toto nařízení rovněž stanoví podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře pro všechny populace druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 850/98 (9), článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (10) a článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 rozumí:\n1)\n„rozmezím FMSY“ rozmezí hodnot uvedených v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), kdy veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v rámci tohoto rozmezí vedou dlouhodobě k maximálním udržitelným výnosům v rámci určitého způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčených populací. Rozmezí je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), není vyšší než 5 %;\n2)\n„MSY Flower“ nejnižší hodnota v rámci rozmezí FMSY;\n3)\n„MSY Fupper“ nejvyšší hodnota v rámci rozmezí hodnot FMSY;\n4)\n„hodnotou FMSY“ hodnota odhadované úmrtnosti způsobené rybolovem, která v rámci určitého způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek vede dlouhodobě k maximálním udržitelným výnosům;\n5)\n„nižším rozmezím FMSY“ rozmezí, které zahrnuje hodnoty od MSY Flower až po hodnotu FMSY;\n6)\n„vyšším rozmezím FMSY“ rozmezí, které zahrnuje hodnoty od hodnoty FMSY až po MSY Fupper;\n7)\n„Blim“ referenční bod pro biomasu reprodukující se populace uvedený v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména ICES, pod jehož úrovní může být reprodukční kapacita omezena;\n8)\n„MSY Btrigger“ referenční bod pro biomasu reprodukující se populace – a v případě populací humra severského referenční bod početního stavu – uvedený v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména ICES, pod nímž je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, za níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.\nKAPITOLA II\nCÍLE\nČlánek 3\nCíle\n1.   Plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a jeho účelem je zajistit, aby se při využívání živých biologických mořských zdrojů obnovovaly a zachovávaly stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytovat maximální udržitelný výnos.\n2.   Plán přispěje k omezení výmětů, neboť v co největší míře omezí a sníží nechtěné úlovky, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, které podléhají omezení odlovu a na které se vztahuje toto nařízení.\n3.   Plán uplatňuje ekosystémový přístup k řízení rybolovu, jehož cílem je zajistit minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.\n4.   Cílem plánu je zejména:\na)\nzajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES, a\nb)\npřispět ke splnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich splnění.\n5.   Opatření podle plánu jsou přijímána na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení. V případě nedostatečného množství údajů se zajistí srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.\nKAPITOLA III\nZÁMĚRY\nČlánek 4\nZáměry\n1.   Cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s rozmezími FMSY stanovenými v článku 2 pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 se dosáhne co nejdříve, a to postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020, a poté se tyto hodnoty zachovají v rozmezí FMSY, v souladu s tímto článkem.\n2.   Tato rozmezí FMSY vycházející z plánu poskytne ICES.\n3.   V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 Rada při určování rybolovných práv pro určitou populaci stanoví tato práva v rámci nižšího rozmezí FMSY, které je v dané době pro tuto populaci dostupné.\n4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 3, lze rybolovná práva pro určitou populaci stanovit na úrovních, které jsou nižší než rozmezí FMSY.\n5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, lze rybolovná práva pro určitou populaci stanovit ve shodě s vyšším rozmezím FMSY dostupným v dané době pro tuto populaci, pokud se stav populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nachází nad úrovní MSY Btrigger:\na)\nje-li to na základě vědeckého doporučení či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;\nb)\nje-li to na základě vědeckého doporučení či důkazů nutné k zamezení závažné újmy populaci způsobené dynamikou v rámci druhu či mezi populacemi, nebo\nc)\ns cílem omezit rozdíl v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.\n6.   Rybolovná práva jsou v každém případě stanovena tak, aby bylo zajištěno, že pravděpodobnost, že úroveň biomasy reprodukující se populace se dostane pod Blim, je nižší než 5 %.\nČlánek 5\nŘízení populací považovaných za vedlejší úlovky\n1.   Pro populace uvedené v čl. 1 odst. 4 se stanoví řídicí opatření, včetně případných rybolovných práv, s přihlédnutím k nejlepším dostupným vědeckým doporučením a tato opatření musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.\n2.   Nejsou-li dostupné odpovídající vědecké informace, jsou tyto populace řízeny na základě přístupu předběžné opatrnosti k rybolovu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n3.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013 se při řízení smíšeného rybolovu s ohledem na populace uvedené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení zohlední problémy související se souběžným rybolovem všech populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu, zejména v situacích, kdy to vede k předčasnému ukončení rybolovu.\nKAPITOLA IV\nOCHRANNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 6\nReferenční body pro zachování zdrojů\nNa základě plánu poskytne ICES tyto referenční body pro zachování zdrojů za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:\na)\nMSY Btrigger pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1;\nb)\nBlim pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1.\nČlánek 7\nOchranná opatření\n1.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že za určitý rok poklesla úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoliv populace uvedené v čl. 1 odst. 1 na hodnotu nižší než MSY Btrigger, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření, jež zajistí rychlý návrat stavu dotčené populace nebo funkční jednotky nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos., Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5, se rybolovná práva stanoví na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížena na úroveň nižší, než je vyšší rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu úrovně biomasy.\n2.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že poklesla úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoli populace uvedené v čl. 1 odst. 1 pod hodnotu Blim, přijmou se další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat stavu dotčené populace nebo funkční jednotky nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zejména zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace či funkční jednotky a odpovídající snížení rybolovných práv.\n3.   Nápravná opatření uvedená v tomto článku mohou zahrnovat:\na)\nnaléhavá opatření podle článků 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nb)\nopatření podle článků 8 a 9 tohoto nařízení.\n4.   Opatření uvedená v tomto článku se zvolí s přihlédnutím k povaze, závažnosti, trvání a opakování situace, při níž se nachází úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – pod hodnotami uvedenými v odstavci 6.\nČlánek 8\nZvláštní ochranná opatření\nVyplývá-li z vědeckého doporučení, že je nutné přijmout nápravná opatření k zachování kterékoli populace žijící při dně uvedené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, nebo pokud je úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoliv populace uvedené v čl. 1 odst. 1 za určitý rok nižší než MSY Btrigger, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou doplnit toto nařízení stanovením pravidel týkajících se:\na)\nvlastností lovného zařízení, zejména velikosti ok, velikosti háčků, konstrukce zařízení, síly vlákna, velikosti zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zajištění či zlepšení selektivity;\nb)\npoužívání lovného zařízení, zejména doby ponoření a hloubky, v níž se zařízení používá, za účelem zajištění či zlepšení selektivity;\nc)\nzákazu nebo omezení rybolovu v určitých oblastech za účelem ochrany ryb ve tření a nedospělých ryb, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb;\nd)\nzákazu nebo omezení rybolovu nebo používání některých druhů lovného zařízení v určitých obdobích za účelem ochrany ryb ve tření nebo ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb;\ne)\nminimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů;\nf)\njiných aspektů souvisejících se selektivitou.\nKAPITOLA V\nTECHNICKÁ OPATŘENÍ\nČlánek 9\nTechnická opatření\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření:\na)\nspecifikace vlastností lovných zařízení a pravidel týkajících se jejich používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;\nb)\nspecifikace úprav nebo doplňkových lovných zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;\nc)\nomezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém, a\nd)\nstanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů.\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.\nKAPITOLA VI\nRYBOLOVNÁ PRÁVA\nČlánek 10\nRybolovná práva\n1.   Při přidělování rybolovných práv, která jsou jim k dispozici v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se smíšeného rybolovu.\n2.   Členské státy si mohou poté, co o tom informují Komisi, vyměnit všechna rybolovná práva nebo jejich část, která jim byla přidělena v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n3.   Aniž je dotčen článek 7 tohoto nařízení, celkový přípustný odlov populace humra severského v oblastech ICES 2a a 4 může být součtem omezení odlovu funkčních jednotek a statistických obdélníků vně funkčních jednotek.\n4.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že rekreační rybolov má v případě určité populace významný dopad na míru úmrtnosti způsobenou rybolovem, vezme je Rada v potaz a při stanovení rybolovných práv může rekreační rybolov omezit, aby zabránila překročení celkového cíle úmrtnosti způsobené rybolovem.\nKAPITOLA VII\nUSTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POVINNOSTI VYKLÁDKY\nČlánek 11\nUstanovení týkající se povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře\nPro všechny populace druhů žijících v Severním moři, na něž se vztahují povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení o konkrétní podrobnosti týkající se této povinnosti podle čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013.\nKAPITOLA VIII\nPŘÍSTUP DO VOD A KE ZDROJŮM\nČlánek 12\nOprávnění k rybolovu a stropy kapacity\n1.   Pro každou z oblastí ICES uvedených v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vydá každý členský stát oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 pro plavidla plující pod jeho vlajkou a která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti. V těchto oprávněních k rybolovu mohou členské státy rovněž omezit celkovou kapacitu vyjádřenou v kW takových plavidel používajících zvláštního zařízení.\n2.   Aniž jsou dotčeny stropy kapacity stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013, pro tresku obecnou ve východní části Lamanšského průlivu (divize ICES 7d) nesmí být celková kapacita vyjádřená v kW plavidel, která mají oprávnění k rybolovu vydaná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, vyšší než maximální kapacita plavidel, která v roce 2006 nebo 2007 aktivně používala v příslušné oblasti ICES jedno z těchto lovných zařízení:\na)\nvlečné sítě pro lov při dně a nevody (OTB, OTT, PTB, SDN, SSC, SPR) o velikosti ok:\ni)\n100 mm nebo větší;\nii)\n70 mm nebo větší, avšak menší než 100 mm;\niii)\n16 mm nebo větší, avšak menší než 32 mm;\nb)\nvlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla (TBB) o velikosti ok:\ni)\n120 mm nebo větší;\nii)\n80 mm nebo větší, avšak menší než 120 mm;\nc)\ntenatové sítě (GN);\nd)\ntřístěnné tenatové sítě (GT);\ne)\ndlouhé lovné šňůry (LL).\n3.   Každý členský stát sestaví a vede seznam plavidel, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu podle odstavce 1, a zpřístupní ho Komisi a ostatním členským státům na svých oficiálních internetových stránkách.\nKAPITOLA IX\nŘÍZENÍ POPULACÍ SPOLEČNÉHO ZÁJMU\nČlánek 13\nZásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země\n1.   Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, Unie spolupracuje s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, a s cíli tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, vynaloží Unie veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.\n2.   V rámci společného řízení populací se třetími zeměmi si Unie může se třetími zeměmi vyměnit rybolovná práva podle čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nKAPITOLA X\nREGIONALIZACE\nČlánek 14\nRegionální spolupráce\n1.   Na opatření uvedená v článcích 8, 9 a 11 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději 6. srpna 2019 a poté dvanáct měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s článkem 15 tohoto nařízení. Tato doporučení mohou také předkládat, považují-li to za nezbytné, zejména v případě náhlé změny stavu kterékoli z populací, na které se vztahuje toto nařízení. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. července předchozího roku.\n3.   Zmocněním podle článků 8, 9 a 11 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení práva Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.\nKAPITOLA XI\nNÁVAZNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 15\nHodnocení plánu\nDo 6. srpna 2023 a poté každých pět let Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích a dopadech plánu na populace, na něž se toto nařízení vztahuje, a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o plnění cílů stanovených v článku 3.\nKAPITOLA XII\nPROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 16\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 1 a v článcích 8, 9 a 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. srpna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1 a v článcích 8, 9 a 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1 a článků 8, 9 a 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nKAPITOLA XIII\nPODPORA ZE STRANY EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU\nČlánek 17\nPodpora ze strany Evropského námořního a rybářského fondu\nOpatření k dočasnému zastavení rybolovných činností přijatá za účelem dosažení cílů vytyčených plánem se považují za dočasné zastavení rybolovných činností ve smyslu čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.\nKAPITOLA XIV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 18\nZrušení\n1.   Nařízení (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 se zrušují.\n2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 19\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 4. července 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 109.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři (Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).\n(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\nSpolečné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o zakázaných druzích\nNařízení, které má být přijato na základě návrhu Komise týkajícího se zachování rybolovných zdrojů a ochrany mořských ekosystémů pomocí technických opatření (2016/0074(COD), by mělo obsahovat mj. ustanovení o druzích, jejichž rybolov je zakázán. Z tohoto důvodu se dva orgány dohodly nezařadit v tomto nařízení seznam týkající se Severního moře (2016/0238(COD).\nSpolečné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o kontrole\nEvropský parlament a Rada zařadí níže uvedená kontrolní ustanovení v nadcházejí revizi kontrolního nařízení (nařízení (ES) č. 1224/2009), pokud jde o Severní moře: oznámení předem, požadavky ohledně lodního deníku, určené přístavy a další kontrolní ustanovení.", "summary": "Populace žijící při dně v Severním moři – víceletý plán\nPopulace žijící při dně v Severním moři – víceletý plán\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/973, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nZavádí víceletý plán pro populace ryb žijících při dně* v Severním moři a rybolov využívající tyto populace.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nDruhy ryb žijících při dně, na něž se vztahuje toto nařízení:treska obecná,  treska jednoskvrnná,  platýs evropský,  treska tmavá,  jazyk obecný,  treska bezvousá,  ďas mořský,  kreveta severní,  humr severský.  Vztahuje se také na vedlejší úlovky* ulovené při lovu některého z uvedených druhů.\nCíle\nCílem plánu je:pomáhat EU a zemím EU plnit cíle společné rybářské politiky (SRP) a zejména zajistit, aby se druhy ryb lovily udržitelně,  přispět k omezení výmětů* na moři omezením a snížením nechtěných úlovků a prováděním povinnosti vykládky pro příslušné druhy ryb,  uplatňovat ekosystémový přístup k řízení rybolovu, jehož cílem je zajistit minimalizaci negativního dopadu rybolovu na mořský ekosystém.  Patří sem:vyčíslitelné cíle s jasnými časovými rámci,  referenční body pro zachování zdrojů, aby se rybí populace mohly plně reprodukovat,  ochranná opatření,  technická opatření určená k předcházení nechtěným úlovkům a jejich omezení,  pravidla přístupu do vod a ke zdrojům,  zásady pro řízení populací společného zájmu pro EU a země mimo EU,  posílená regionální spolupráce, která dává hlas těm, kdo se věnují místnímu rybolovu,  oprávnění pro Evropskou komisi přijímat na základě vědeckého doporučení akty v přenesené pravomoci, upravovat zeměpisné rozložení populací uvedené v plánu a předložit návrh upravit seznam populací.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se ode dne 5. srpna 2018.\nKONTEXT\nEU je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.  Režim EU pro kontrolu rybolovu zajišťuje dodržování pravidel SRP.  \nKLÍČOVÉ POJMY\nRyby žijící při dně: druhy ryb, které žijí na mořském dně nebo v jeho blízkosti.\nVedlejší úlovek: nechtěné rybí a mořské druhy ulovené neúmyslně.\nVýměty: praxe vracení nežádoucích úlovků do moře, mrtvých nebo živých, a to proto, že nemají potřebnou velikost, kvůli tržní poptávce, rybář nemá příděl nebo to stanoví pravidla pro složení úlovků\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1–13)\nNásledné změny nařízení (EU) 2018/973 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22–61)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19–40)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 20.08.2019"}
{"celex_id": "32018R0975", "reference": "16.7.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 179/30\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/975\nze dne 4. července 2018,\nkterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu použitelná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání biologických mořských zdrojů, které přispívá k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti.\n(2)\nRozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.\n(3)\nPodle rozhodnutí Rady 2012/130/EU (5) je Unie smluvní stranou Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (dále jen „úmluva“), kterou byla od 26. července 2010 zřízena Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (South Pacific Regional Fisheries Management Organisation, dále jen „SPRFMO“ či „organizace SPRFMO“).\n(4)\nV rámci SPRFMO zodpovídá Komise Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (dále jen „komise SPRFMO“) za přijímání opatření, jež mají zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů uplatňováním přístupů k řízení rybolovu založených na předběžné opatrnosti a ekosystémech, a tím chránit mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují. Tato opatření se mohou stát pro Unii závazná.\n(5)\nJe nezbytné zajistit, aby opatření pro zachování a řízení rybolovu přijatá organizací SPRFMO (dále jen „opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu“) byla plně provedena v právu Unie, a byla tudíž jednotně a účinně prováděna v rámci Unie.\n(6)\nSPRFMO je oprávněna přijímat opatření pro zachování a řízení rybolovu ve své působnosti, která jsou závazná pro smluvní strany úmluvy (dále jen „smluvní strany“). Tato opatření jsou především určena smluvním stranám a stanoví povinnosti pro provozovatele, jako jsou velitelé plavidla.\n(7)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na rybolovná práva, o nichž rozhodla SPRFMO, jelikož tato rybolovná práva se přidělují v rámci ročního nařízení o rybolovných právech přijímaného podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(8)\nPři uplatňování opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu by Unie a členské státy měly usilovat o podporu používání takových lovných zařízení a způsobů rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí.\n(9)\nZa účelem rychlého promítnutí budoucích závazných změn opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu do práva Unie v souvislosti se změnami příloh a relevantních článků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (6). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(10)\nZa účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení systému kontroly, inspekce a vynucování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.\n(11)\nAby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) zavádí zejména režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování na základě globálního a integrovaného přístupu a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (8) stanoví podrobná pravidla k provedení nařízení (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (9) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (10) stanoví pravidla pro vydávání a správu oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie provozující rybolovné operace ve vodách pod záštitou regionální organizace pro řízení rybolovu, jejíž je Unie smluvní stranou. Tato nařízení již provádějí řadu ustanovení obsažených v opatřeních SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu. Proto není nutné tato ustanovení zahrnovat do tohoto nařízení.\n(12)\nV čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 byla zavedena povinnost vykládky, která se použije ode dne 1. ledna 2015 na drobný pelagický rybolov a pelagický rybolov velkých druhů, komerční rybolov a rybolov lososa obecného v Baltském moři. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanovují opatření pro řízení, zachování a kontrolu týkající se rybolovu tažných populací ryb v oblasti Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na:\na)\nrybářská plavidla Unie působící v oblasti úmluvy;\nb)\nrybářská plavidla Unie provádějící překládku produktů rybolovu odlovených v oblasti úmluvy;\nc)\nrybářská plavidla třetích zemí, která požádala o povolení přístupu do přístavů Unie nebo která jsou předmětem inspekce v přístavech Unie a která mají na palubě produkty rybolovu odlovené v oblasti úmluvy.\nČlánek 3\nVztah k jiným aktům Unie\nPokud není v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak, použije se toto nařízení, aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1005/2008, (ES) č. 1224/2009 a (EU) 2017/2403.\nČlánek 4\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast vymezená v článku 5 Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu;\n2)\n„rybářským plavidlem“ plavidlo o jakékoli velikosti používané nebo určené pro účely obchodního využívání rybolovných zdrojů, včetně podpůrných plavidel, plavidel na zpracování ryb a plavidel podílejících se na překládkách, jakož i dopravních plavidel vybavených pro přepravu produktů rybolovu s výjimkou kontejnerových lodí;\n3)\n„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;\n4)\n„rybolovnými zdroji v rámci SPRFMO“ veškeré biologické mořské zdroje v oblasti úmluvy s výjimkou:\na)\npřisedlých druhů, pokud podléhají národní jurisdikci pobřežních států podle čl. 77 odst. 4 Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „úmluva o mořském právu“);\nb)\nvysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I úmluvy o mořském právu;\nc)\nanadromních a katadromních druhů;\nd)\nmořských savců, mořských plazů a mořských ptáků;\n5)\n„produkty rybolovu v rámci SPRFMO“ vodní organismy nebo produkty z nich získané, jež jsou výsledkem jakékoli rybolovné činnosti v oblasti úmluvy;\n6)\n„rybolovnou činností“ vyhledávání ryb, nahazování, kladení, vlečení a vytahování lovného zařízení, naložení úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování a vykládka ryb a produktů rybolovu;\n7)\n„lovem při dně“ rybolov prováděný jakýmkoli rybářským plavidlem používajícím jakékoli lovné zařízení, které se při běžné činnosti může dostat do kontaktu s mořským dnem nebo bentickými organismy;\n8)\n„stopou lovu při dně“ prostorový rozsah lovu při dně v oblasti úmluvy během období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006;\n9)\n„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ jakákoli nezákonná, nehlášená a neregulovaná rybolovná činnost ve smyslu článku 2 bodů 1 až 4 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008;\n10)\n„návrhem seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveným organizací SPRFMO“ výchozí seznam rybářských plavidel, o kterých se předpokládá, že se podílejí na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, sestavený sekretariátem SPRFMO a předložený k posouzení výborem SPRFMO pro kontrolu dodržování předpisů a technické záležitosti;\n11)\n„průzkumnou rybolovnou oblastí“ rybolovná oblast, která dosud není předmětem rybolovu nebo nebyla předmětem rybolovu za použití konkrétního typu lovného zařízení nebo metody během předchozích deseti let;\n12)\n„velkou pelagickou vlečnou sítí“ tenatová nebo jiná síť nebo kombinace sítí delších než 2,5 kilometrů, které jsou vlečeny na povrchu nebo ve vodě, tak aby se do nich ryby zachytily, zamotaly nebo aby v nich uvízly.\n13)\n„hlubinnými tenatovými sítěmi“ (například třístěné tenatové sítě, pevné sítě, ukotvené sítě) vlasce jednoduchých, dvojitých nebo trojitých síťových stěn, umístěné kolmo na dně nebo blízko něj, do nichž se ryby zachytávají za žábry, zamotávají nebo v nichž uvíznou. Hlubinné tenatové sítě se skládají z jednoduchých nebo méně často z dvojitých nebo trojitých sítí umístěných společně na stejných lanových rámech. V rámci jednoho rybolovného zařízení lze kombinovat několik druhů sítí. Tyto sítě lze používat samostatně, nebo ve větších množstvích, kdy jsou umístěny v řadě („flotily“ sítí), což je obvyklejší. Rybolovné zařízení se může nastavit, ukotvit na dno plavidla nebo nechat unášet, a to volně, nebo ve spojení s plavidlem;\n14)\n„spolupracující nesmluvní stranou úmluvy“ stát nebo rybářský subjekt, který není smluvní stranou úmluvy, ale zavázal se plně spolupracovat při provádění opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu;\n15)\n„evidencí plavidel vedenou organizací SPRFMO“ seznam rybářských plavidel oprávněných lovit v oblasti úmluvy na základě oznámení od smluvních stran a spolupracujících nesmluvních stran úmluvy, který vede sekretariát SPRFMO;\n16)\n„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo;\n17)\n„ostatními ohroženými druhy“ druhy uvedené v příloze XIII;\n18)\n„citlivým mořským ekosystémem“ jakýkoli mořský ekosystém, jehož celistvost (tj. struktura nebo funkce) je podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků a s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti ohrožena závažnými nepříznivými dopady vyvolanými fyzickým kontaktem se zařízením pro lov při dně při běžném provádění rybolovných činností; k těmto ekosystémům patří útesy, podmořské hory, hydrotermální průduchy, studenovodní korály a kolonie mořských hub.\nHLAVA II\nOPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU RYBOLOVU TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH DRUHŮ\nKAPITOLA I\nKranas Murphyho (\nTrachurus murphyi\n)\nČlánek 5\nInformace o vyčerpání kvóty kranase Murphyho\nČlenské státy Komisi neprodleně oznámí datum ukončení rybolovu kranase Murphyho poté, co jeho odlov dosáhl 100 % svého limitu. Komise bezodkladně předá tuto informaci sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 6\nÚčast pozorovatelů na rybolovu kranase Murphyho\nČlenské státy zajistí, aby se nejméně 10 % výjezdů rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou účastnil příslušný vědecký pozorovatel. U rybářských plavidel podnikajících nejvýše dva výjezdy za rok se 10 % podíl výjezdů s pozorovatelem vypočítá v případě plavidel s vlečnými sítěmi na základě počtu dnů aktivního rybolovu a v případě plavidel s košelkovými nevody na základě počtu nakladení sítí.\nČlánek 7\nPředávání údajů týkajících se kranase Murphyho\n1.   V souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 oznámí členské státy Komisi do patnáctého dne každého měsíce údaje o úlovcích kranase Murphyho. Komise předá tyto údaje do dvacátého dne každého měsíce sekretariátu SPRFMO.\n2.   Kromě údajů podle odstavce 1 oznámí členské státy Komisi rovněž tyto údaje ohledně lovu kranase Murphyho:\na)\ndo patnáctého dne každého měsíce předají seznam svých rybářských plavidel, jež se v předchozím měsíci podílela na překládce. Komise předá tyto údaje do dvacátého dne každého měsíce sekretariátu SPRFMO.\nb)\nnejpozději 45 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO předloží výroční vědeckou zprávu za předchozí rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO.\nČlánek 8\nPřidělování rybolovných práv na kranase Murphyho\nV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv na populace kranase Murphyho, které mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.\nKAPITOLA II\nMořští ptáci\nČlánek 9\nOpatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky týkající se plavidel používajících dlouhé lovné šňůry\n1.   Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky stanovená v tomto článku se vztahují na veškerá rybářská plavidla Unie používající dlouhé lovné šňůry.\n2.   Veškerá rybářská plavidla Unie používající dlouhé lovné šňůry pro lov při dně musí používat zatížení šňůr a šňůry na plašení ptáků (šňůry tori).\n3.   Rybářská plavidla Unie nesmí nastražovat dlouhé lovné šňůry za tmy.\n4.   Zatížení šňůr musí být opatřeno zařízením podle přílohy I.\n5.   Šňůry na plašení ptáků se musí používat podle přílohy II.\n6.   Rybářská plavidla Unie nesmí při nahazování a vytahování lovných zařízení vyhazovat vnitřnosti. Pokud toto pravidlo není možné dodržet a pokud je z důvodu provozní bezpečnosti nutné zbavit se biologického odpadu musí plavidla shromažďovat odpad vždy po dobu nejméně dvou hodin.\nČlánek 10\nOpatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky týkající se plavidel používajících vlečné sítě\n1.   Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky stanovená v tomto článku se vztahují na veškerá rybářská plavidla Unie používající vlečná lovná zařízení.\n2.   Během rybolovu musí rybářská plavidla Unie používat dvě šňůry na plašení ptáků nebo – pokud šňůry na plašení ptáků nelze z provozních důvodů účinně používat – jiné zařízení pro odrazování ptáků.\n3.   Zařízení pro odrazování ptáků se musí používat podle přílohy III.\n4.   Rybářská plavidla Unie při nahazování a vytahování lovných zařízení pokud možno nevyhazují vnitřnosti.\n5.   Je-li to možné a vhodné, zpracovávají rybářská plavidla Unie vnitřnosti na rybí moučku a veškerý odpad musí uchovávat, přičemž je povoleno vypouštět pouze tekutý odpad. Není-li to možné ani vhodné, rybářská plavidla shromažďují odpad vždy po dobu nejméně dvou hodin.\n6.   Po každé rybolovné činnosti se sítě pokud možno vyčistí, přičemž se musí odstranit ryby a bentický materiál, jež se do sítí zamotaly, aby při nahazování lovného zařízení nedocházelo k interakcím s ptáky.\n7.   Dobu, po kterou je během nahazování síť na hladině, je nutno minimalizovat řádnou údržbou vrátků a správnou organizací činností na palubě.\nČlánek 11\nPředávání údajů týkajících se mořských ptáků\nVe své výroční vědecké zprávě uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b), členské státy uvedou:\na)\nopatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky použitá každým z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících rybolov v oblasti úmluvy;\nb)\nmíru účasti pozorovatelů zaměřené na zaznamenávání údajů o vedlejším úlovku v podobě mořských ptáků.\nc)\nveškeré údaje o interakcích s mořskými ptáky.\nHLAVA III\nOPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU RYBOLOVU TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH METOD RYBOLOVU\nKAPITOLA I\nLov při dně\nČlánek 12\nOprávnění k lovu při dně\n1.   Členské státy neudělí oprávnění rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou k provádění rybolovu při dně bez předchozího oprávnění SPRFMO.\n2.   Členské státy, jejichž plavidla se hodlají zapojit do lovu při dně v oblasti úmluvy, předloží Komisi příslušnou žádost o oprávnění nejpozději 45 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO, na kterém má být tato žádost posouzena. Komise předá žádost sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO. Žádost musí obsahovat tyto údaje:\na)\nstopa lovu při dně, určená na základě záznamů o úlovcích z lovu při dně nebo o intenzitě rybolovu v oblasti úmluvy za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 vypracovaných dotyčným členským státem;\nb)\nprůměrná roční úroveň úlovků za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006;\nc)\nposouzení dopadů lovu při dně;\nd)\nvyhodnocení, zda navrhované činnosti podporují udržitelné řízení cílových druhů a necílových druhů odlovených jako vedlejší úlovek a zároveň chrání mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují, mimo jiné také například tím, že brání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.\n3.   Posouzení dopadů podle odst. 2 písm. c) se provádí v souladu s mezinárodními pokyny pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři vydanými Organizací pro výživu a zemědělství v roce 2009 („pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů“) a musí zohlednit normu SPRFMO týkající se posouzení dopadů lovu při dně a také oblasti, o nichž je známo, že se v nich vyskytují citlivé mořské ekosystémy, nebo v nichž by se citlivé mořské ekosystémy pravděpodobně vyskytovat mohly.\n4.   Komise informuje příslušný členský stát o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k lovu při dně v oblasti úmluvy, za jehož účelem bylo dané posouzení dopadů provedeno, včetně případných souvisejících podmínek a příslušných opatření, která mají zabránit závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.\n5.   Členské státy zajistí, aby se posouzení dopadů uvedená v odst. 2 písm. c) aktualizovala při každé podstatné změně v rybolovné oblasti, která bude mít pravděpodobně dopad na citlivé mořské ekosystémy, a poskytnou Komisi příslušné informace, jakmile budou k dispozici. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 13\nLov při dně mimo příslušnou stopu pro lov při dně nebo nad rámec úrovní úlovku stanovených pro dané referenční období\n1.   Členské státy neudělí oprávnění rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou k provádění rybolovu při dně mimo uvedenou oblast pro lov při dně nebo nad rámec odlovů pro referenční období bez předchozího oprávnění SPRFMO.\n2.   Členské státy, jejichž plavidla hodlají provozovat rybolov mimo stopu lovu při dně nebo překročit průměrnou roční úroveň úlovku uvedenou v čl. 12 odst. 2 písm. b), předají Komisi žádost o oprávnění nejpozději 80 dní před výročním zasedáním vědeckého výboru SPRFMO, na kterém má být žádost posouzena. Komise předá žádost sekretariátu SPRFMO nejpozději 60 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO. Žádost musí obsahovat tyto údaje:\na)\nposouzení dopadů lovu při dně;\nb)\nvyhodnocení, zda navrhované činnosti podporují udržitelné řízení cílových druhů a necílových druhů odlovených jako vedlejší úlovek a zároveň chrání mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují, mimo jiné i tím, že brání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.\n3.   Posouzení dopadů uvedené v odst. 2 písm. a) se provádí v souladu s pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů a musí brát v úvahu normu SPRFMO pro posouzení dopadů lovu při dně a také oblasti, o nichž je známo, že se v nich vyskytují citlivé mořské ekosystémy, nebo v nichž by se citlivé mořské ekosystémy pravděpodobně vyskytovat mohly.\n4.   Komise informuje příslušný členský stát o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k lovu při dně v oblasti úmluvy, za jehož účelem bylo dané posouzení dopadů provedeno, včetně případných souvisejících podmínek a příslušných opatření, která mají zabránit závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.\n5.   Členské státy zajistí, aby se posouzení dopadů uvedená v odst. 2 písm. a) aktualizovala při každé změně v rybolovné oblasti, která bude mít pravděpodobně dopad na citlivé mořské ekosystémy, a poskytnou Komisi příslušné informace, jakmile budou k dispozici. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 14\nCitlivé mořské ekosystémy v rámci lovu při dně\n1.   Dokud vědecký výbor SPRFMO nevypracuje pokyny ohledně limitních hodnot, členské státy stanoví pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou limitní hodnoty pro míru kontaktů s citlivými mořskými ekosystémy s přihlédnutím k odstavci 68 pokynů FAO pro řízení lovu hlubinných druhů.\n2.   Členské státy musí požadovat, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou ukončila lov při dně pět námořních mil od každé lokality v oblasti úmluvy, kde míra kontaktů s citlivými mořskými ekosystémy překročí limitní hodnoty stanovené podle odstavce 1 tohoto článku. Členské státy oznamují kontakty s citlivými mořskými ekosystémy Komisi podle pokynů uvedených v příloze IV. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 15\nMíra účasti pozorovatelů na lovu při dně\nČlenské státy zajistí 100 % účast pozorovatelů na rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou zapojených do lovu při dně za použití vlečných sítí a alespoň 10 % účast pozorovatelů na rybářských plavidlech používajících jiné zařízení pro lov při dně.\nČlánek 16\nPředávání údajů o lovu při dně\n1.   V souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 oznámí členské státy do patnáctého dne každého měsíce Komisi údaje o úlovcích druhů žijících u dna za předchozí měsíc.\n2.   Do patnáctého dne každého měsíce předloží členské státy Komisi seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících aktivní rybolov a rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a podílejících se na překládkách. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do pěti dnů od jejich obdržení.\n3.   Členské státy zakáží rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou provádět lov při dně, pokud nebyly poskytnuty minimální požadované údaje týkající se identifikace rybářských plavidel uvedené v příloze V.\nKAPITOLA II\nPrůzkumné rybolovné oblasti\nČlánek 17\nOprávnění k rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech\n1.   Členské státy, které hodlají rybářskému plavidlu plujícímu pod jejich vlajkou udělit oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti, předloží Komisi nejpozději 80 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO:\na)\nžádost o udělení oprávnění uvádějící informace podle přílohy V;\nb)\nplán rybolovné činnosti podle přílohy VI včetně závazku dodržovat plán sběru údajů SPRFMO uvedený v čl. 18 odst. 3, 4 a 5.\n2.   Nejpozději 60 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO předá Komise žádost o udělení oprávnění komisi SPRFMO a plán rybolovné činnosti vědeckému výboru SPRFMO.\n3.   Komise informuje dotčené členské státy o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti.\nČlánek 18\nPrůzkumné rybolovné oblasti\n1.   Členské státy neudělí oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou bez předchozího oprávnění uděleného organizací SPRFMO.\n2.   Členské státy zajistí, aby každé rybářské plavidlo plující pod jejich vlajkou provádělo rybolov v průzkumné rybolovné oblasti pouze v souladu s plánem rybolovné činnosti schváleným organizací SPRFMO.\n3.   Členské státy zajistí, aby údaje požadované plánem sběru údajů vypracovaným organizací SPRFMO byly poskytnuty Komisi, jež je předá sekretariátu SPRFMO.\n4.   Rybářským plavidlům Unie, která mají oprávnění účastnit se rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech, se zakazuje pokračovat v rybolovu v příslušné průzkumné rybolovné oblasti, ledaže byly sekretariátu SPRFMO předloženy za poslední období, ve kterém došlo k rybolovu, údaje stanovené v plánu sběru údajů vypracovaném organizací SPRFMO a vědecký výbor SPRFMO měl možnost tyto údaje přezkoumat.\n5.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla se účastní rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech, zajistí, aby na každém rybářském plavidle plujícím pod jejich vlajkou byl přítomen takový počet nezávislých pozorovatelů, který je potřebný pro sběr údajů v souladu s plánem sběru údajů vypracovaným organizací SPRFMO.\nČlánek 19\nNahrazení rybářského plavidla v průzkumných rybolovných oblastech\n1.   Bez ohledu na články 17 a 18 mohou členské státy udělit oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti plavidlu plujícímu pod jejich vlajkou, které není identifikováno v plánu rybolovné činnosti, pokud rybářskému plavidlu Unie, které v plánu rybolovné činnosti identifikováno je, brání v rybolovu oprávněné provozní důvody nebo vyšší moc. Za těchto okolností dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi a poskytne:\na)\nveškeré údaje o náhradním plavidle, které hodlá použít;\nb)\núplný výčet důvodů nahrazení a veškeré relevantní podpůrné doklady;\nc)\nspecifikace a úplný popis typů rybolovného zařízení, které má náhradní plavidlo používat.\n2.   Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.\nKAPITOLA III\nVelké pelagické vlečné sítě, hlubinné a jiné tenatové sítě\nČlánek 20\nVelké pelagické vlečné sítě a hlubinné tenatové sítě\nPoužívání velkých pelagických vlečných sítí a všech hlubinných tenatových sítí je v celé oblasti úmluvy zakázáno.\nČlánek 21\nTenatové sítě\nČlenské státy, jejichž plavidla hodlají proplout oblastí úmluvy s tenatovými sítěmi na palubě, musejí:\na)\no tom nejpozději 36 hodin před vstupem plavidla do oblasti úmluvy uvědomit sekretariát SPRFMO a sdělit mu rovněž datum očekávaného vstupu do dané oblasti a jejího opuštění a délku tenatové sítě převážené na palubě;\nb)\nzajistit, aby plavidla plující pod jejich vlajkou byla vybavena systémem sledování plavidel (VMS), který v době pobytu v oblasti úmluvy udává polohu plavidla každé dvě hodiny;\nc)\npředložit hlášení o poloze plavidla poskytované systémem VMS sekretariátu SPRFMO do 30 dní od opuštění oblasti úmluvy; a\nd)\npokud dojde k náhodné ztrátě tenatových sítí nebo jejich spadnutí z paluby, nahlásit sekretariátu SPRFMO co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin od ztráty rybolovného zařízení nebo jeho spadnutí z paluby, datum, čas, polohu a délku ztracených tenatových sítí (v metrech).\nHLAVA IV\nSPOLEČNÁ KONTROLNÍ OPATŘENÍ\nKAPITOLA I\nOprávnění\nČlánek 22\nEvidence plavidel vedená organizací SPRFMO\n1.   Do 15. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a oprávněných k rybolovu v oblasti úmluvy v následujícím roce, který obsahuje informace uvedené v příloze V. Komise předá tento seznam sekretariátu SPRFMO. Při zvažování vydání oprávnění k rybolovu pro oblast úmluvy členské státy zohlední, jak daná rybářská plavidla a provozovatelé rybolovu dosud dodržovali příslušné předpisy a pravidla.\n2.   Členské státy informují Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti úmluvy, nejpozději dvacet dní před datem prvního vstupu každého takového plavidla do oblasti úmluvy. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO nejpozději patnáct dní před datem prvního vstupu plavidla do oblasti úmluvy.\n3.   Členské státy zajistí, aby údaje o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti úmluvy, byly aktuální. Jakoukoli změnu je nutno oznámit Komisi nejpozději deset dnů poté, co k ní došlo. Komise informuje sekretariát SPRFMO do pěti dnů od obdržení tohoto oznámení.\n4.   V případě zrušení či vzdání se takového oprávnění nebo jakýchkoli jiných okolností, v jejichž důsledku je oprávnění neplatné, členské státy neprodleně uvědomí Komisi, aby mohla tyto informace předat sekretariátu SPRFMO do tří dnů ode dne pozbytí platnosti oprávnění.\n5.   Rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO, nesmějí provozovat rybolovnou činnost v oblasti úmluvy, která se týká druhů spadajících do působnosti úmluvy.\nKAPITOLA II\nPřekládka\nČlánek 23\nObecná ustanovení o překládce\n1.   Tato kapitola se vztahuje na překládky prováděné:\na)\nv rámci oblasti úmluvy, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy;\nb)\nmimo oblast úmluvy, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy.\n2.   Překládky na moři a v přístavu se provádějí pouze mezi plavidly zanesenými v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO.\n3.   Na moři se překládání paliva, zařízení nebo jiných dodávek či přestupování posádky v oblasti úmluvy provádí pouze mezi plavidly zanesenými v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO.\n4.   Překládky na moři, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy, se zakazuje provádět ve vodách Unie.\nČlánek 24\nOznámení o překládce kranase Murphyho a druhů žijících při dně\n1.   Bez ohledu na to, kde k ní dochází, v případě překládky kranase Murphyho a druhů žijících při dně ulovených v oblasti úmluvy rybářskými plavidly Unie předají orgány příslušného členského státu vlajky současně Komisi i sekretariátu SPRFMO tyto informace:\na)\noznámení o záměru provádět překládku, ve kterém musí být uvedeno čtrnáctidenní období, ve kterém má podle plánu proběhnout překládka kranase Murphyho a druhů žijících při dně ulovených v oblasti úmluvy; toto oznámení musí být doručeno sedm dní před prvním dnem tohoto čtrnáctidenního období;\nb)\noznámení o skutečné překládce, které musí být doručeno nejpozději dvanáct hodin před předpokládaným uskutečněním těchto činností.\nČlenské státy mohou povolit, aby provozovatel rybářského plavidla Unie předal tyto informace přímo sekretariátu SPRFMO elektronickými prostředky, pokud budou současně předloženy i Komisi.\n2.   Oznámení podle odstavce 1 obsahují v souladu s přílohou VII relevantní dostupné informace, pokud jde o překládku, včetně předpokládaného data a času, předpokládaného místa, rybolovné oblasti a informací o dotyčných rybářských plavidlech Unie.\nČlánek 25\nSledování překládky kranase Murphyho a druhů žijících při dně\n1.   Pokud je na palubě vykládajícího nebo přijímajícího rybářského plavidla Unie pozorovatel, sleduje činnosti při překládce. Pozorovatel vyplní protokol SPRFMO o překládce v souladu s přílohou VIII, jehož účelem je ověřit překládané množství a druhy produktů rybolovu, a kopii protokolu předá příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou sledované plavidlo pluje.\n2.   Členský stát, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje, předloží údaje zapsané pozorovatelem do protokolu SPRFMO o překládce Komisi, a to do deseti dnů poté, co pozorovatel plavidlo opustil. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do patnácti dnů poté, co pozorovatel plavidlo opustil.\n3.   Za účelem ověření překládaných množství a druhů produktů rybolovu a zajištění toho, že může dojít k řádnému ověření, musí mít pozorovatel na palubě úplný přístup k pozorovanému rybářskému plavidlu Unie včetně posádky, zařízení, vybavení, záznamů (a to i v elektronické podobě) a prostoru pro skladování ryb.\nČlánek 26\nInformace, které je nutno oznámit po překládce kranase Murphyho a druhů žijících při dně\n1.   Členské státy, jejichž plavidla jsou zapojena do překládky, oznámí veškeré provozní údaje současně sekretariátu SPRFMO a Komisi v souladu s přílohou IX nejpozději sedm dnů po provedení překládky.\n2.   Členské státy mohou povolit, aby provozovatel rybářského plavidla Unie předal informace uvedené v odstavci 1 přímo sekretariátu SPRFMO elektronickými prostředky, pokud budou současně předloženy i Komisi. Jakákoli žádost sekretariátu SPRFMO o objasnění obdržená provozovatelem rybářského plavidla Unie bude předána Komisi.\nKAPITOLA III\nSběr a vykazování údajů\nČlánek 27\nSběr a vykazování údajů\n1.   Kromě požadavků na vykazování údajů stanovených v článcích 7, 11, 14, 16, 18, 25 a 26 se na členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, vztahuje rovněž povinnost poskytovat Komisi údaje stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.\n2.   Do 15. září každého roku oznámí členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi živou hmotnost všech druhů nebo skupin druhů ulovených za předchozí kalendářní rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. září.\n3.   Do 15. června každého roku oznámí členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi údaje týkající se rybolovu za použití vlečných sítí, a to v členění podle jednotlivých zátahů; údaje o lovu při dně za použití vlečných šňůr, a to v členění podle jednotlivých nastražení; a údaje o vykládkách včetně údajů o vykládkách chladírenských lodí a údaje o překládkách. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. června.\n4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnější požadavky týkající se vykazování údajů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.\nKAPITOLA IV\nProgramy pozorovatelů\nČlánek 28\nProgramy pozorovatelů\n1.   Členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, zavedou programy pozorovatelů určené ke sběru údajů stanovených v příloze X.\n2.   Do 15. září každého roku předloží členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi příslušné údaje zaznamenané pozorovateli podle přílohy X za předchozí kalendářní rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. září.\n3.   Do 15. srpna každého roku předloží členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, výroční zprávu o provádění programu pozorovatelů v předchozím roce. Zpráva obsahuje informace o školení pozorovatelů, koncepci programu a rozsahu jeho působnosti, typu shromažďovaných údajů a případných problémech vzniklých v průběhu roku. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 1. září.\nČlánek 29\nSystém sledování plavidel\n1.   Zařízení pro satelitní sledování instalovaná na rybářských plavidlech Unie zajistí automatický přenos údajů ze systému VMS středisku pro sledování rybolovu členského státu vlajky, a to se zaměřovací odchylkou nižší než 100 metrů za normálních provozních podmínek družicové navigace.\n2.   Členské státy zajistí, aby jejich střediska pro sledování rybolovu automaticky a systematicky oznamovala údaje ze systému VMS o plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která se účastní rybolovu v oblasti úmluvy, sekretariátu SPRFMO nejméně jednou za hodinu a aby zařízení pro satelitní sledování instalovaná na palubě plavidel plujících pod jejich vlajkou byla schopna předávat údaje ze systému VMS alespoň každých 15 minut.\n3.   Pro účely čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 zahrnuje oblast úmluvy pásmo 100 námořních mil mimo oblast úmluvy, v jehož rámci se použije odstavec 1 tohoto článku.\n4.   Členské státy zajistí, aby u rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, v případě, že je anténa zařízení pro satelitní sledování nainstalována odděleně od fyzického pouzdra, byla použita jedna společná anténa pro navigační družicový dekodér i vysílač a aby fyzické pouzdro bylo připojeno k anténě jedním nespojovaným kabelem.\nKAPITOLA V\nKontrola rybářských plavidel třetích zemí v přístavech členských států\nČlánek 30\nKontaktní místa a určené přístavy\n1.   Členský stát, který chce poskytnout přístup do svých přístavů rybářským plavidlům třetí země majícím na palubě produkty rybolovu v rámci SPRFMO a odlovené v oblasti úmluvy nebo produkty rybolovu pocházející z takových zdrojů, které předtím nebyly vyloženy nebo přeloženy v přístavu nebo na moři, určí:\na)\npřístavy, do nichž rybářská plavidla třetích zemí mohou požádat o vstup podle článku 5 nařízení (ES) č. 1005/2008;\nb)\nkontaktní místo pro účely přijímání předběžného oznámení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008;\nc)\nkontaktní místo pro účely přijímání inspekčních zpráv podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008.\n2.   Případné změny provedené v seznamu určených kontaktních míst a určených přístavů oznámí členské státy Komisi nejpozději 40 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dní před nabytím účinnosti těchto změn.\nČlánek 31\nPředběžné oznamování\n1.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 musí členské státy přístavů požadovat po rybářských plavidlech třetích zemí, která hodlají v jejich přístavech provést vykládku či překládku rybolovných zdrojů v rámci SPRFMO, jež dosud nebyly vyloženy ani přeloženy, aby tato plavidla nejpozději 48 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu poskytla v souladu s přílohou XI tyto informace:\na)\nidentifikaci plavidla (vnější identifikační znak, jméno, vlajku, případné číslo Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mezinárodní rádiovou volací značku (IRCS));\nb)\njméno určeného přístavu, do kterého chce rybářské plavidlo vplout, a účel přistání (vykládka nebo překládka);\nc)\nkopii oprávnění k rybolovu nebo případně jakéhokoli jiného oprávnění, které má rybářské plavidlo k dispozici, aby mohlo nakládat s produkty rybolovu v rámci SPRFMO nebo provádět jejich překládku;\nd)\npředpokládané datum a čas připlutí do přístavu;\ne)\nodhadované množství v kilogramech každého z produktů rybolovu v rámci SPRFMO na palubě plavidla spolu s uvedením příslušných oblastí odlovu. Pokud se na palubě plavidla žádné produkty rybolovu v rámci SPRFMO nenacházejí, bude předána „nulová“ zpráva;\nf)\nodhadovaná množství v kilogramech každého z produktů rybolovu v rámci SPRFMO, které mají být vyloženy nebo přeloženy, spolu s uvedením příslušných oblastí odlovu;\ng)\nseznam členů posádky rybářského plavidla;\nh)\ndatum začátku a datum konce rybolovného výjezdu.\n2.   K informacím poskytnutým podle odstavce 1 se připojí osvědčení o úlovku potvrzené v souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 1005/2008 v případě, že rybářské plavidlo třetí země má na palubě produkty rybolovu v rámci SPRFMO.\n3.   Členské státy přístavů mohou rovněž požádat o jakékoli doplňující informace pro určení toho, zda rybářské plavidlo neprovádí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nebo související činnosti.\n4.   Členské státy přístavů mohou stanovit delší nebo kratší oznamovací lhůtu, než jaká je uvedena v odstavci 1, a to s ohledem mimo jiné například na typ produktů rybolovu nebo na vzdálenost mezi lovišti a jejich přístavy. V takovém případě členské státy přístavů uvědomí Komisi, která tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 32\nOprávnění k vykládce nebo překládce v přístavech\nPo obdržení příslušných informací podle článku 31 členský stát přístavu rozhodne, zda rybářskému plavidlu třetí země povolí, nebo zakáže vstup do svého přístavu. Pokud byl rybářskému plavidlu vstup odepřen, členský stát přístavu vyrozumí Komisi, která tyto informace neprodleně předá sekretariátu SPRFMO. Členské státy přístavu odepřou vstup rybářským plavidlům uvedeným v seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO.\nČlánek 33\nInspekce v přístavu\n1.   Členské státy přístavu provádějí inspekci alespoň 5 % všech vykládek a překládek souvisejících s produkty rybolovu v rámci SPRFMO, jež rybářská plavidla třetích zemí uskutečňují v jejich určených přístavech.\n2.   Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1005/2008, provádějí členské státy přístavu inspekci rybářských plavidel třetích zemí, pokud:\na)\no to požádala jiná smluvní strana, spolupracující nesmluvní strana úmluvy nebo příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu, aby bylo konkrétní rybářské plavidlo podrobeno inspekci, zejména pokud jsou tyto žádosti podloženy důkazy o tom, že dané rybářské plavidlo provádí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, a existuje důvodné podezření, že je dané rybářské plavidlo do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu skutečně zapojeno;\nb)\nrybářské plavidlo neposkytlo veškeré informace požadované podle článku 31;\nc)\nrybářskému plavidlu byl odepřen vstup do přístavu nebo jeho využití v souladu s předpisy SPRFMO nebo jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu.\nČlánek 34\nPostup při inspekci\n1.   Tento článek se použije společně s pravidly pro postup při inspekci stanovenými v článku 10 nařízení (ES) č. 1005/2008.\n2.   Inspektoři z členských států musí mít u sebe platný doklad totožnosti. Mohou kopírovat veškeré dokumenty, které považují za relevantní.\n3.   Inspekce se provádějí takovým způsobem, aby bylo rybářské plavidlo třetí země vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a aby se v co největší míře zabránilo snížení kvality úlovku.\n4.   Po ukončení inspekce je veliteli plavidla dána možnost připojit ke zprávě jakékoli poznámky nebo námitky a obrátit se v souvislosti s inspekční zprávou na příslušný orgán relevantního členského státu přístavu. Šablona inspekční zprávy je uvedena v příloze XII. Kopie zprávy se předá veliteli plavidla.\n5.   Do dvanácti pracovních dnů ode dne ukončení inspekce členský stát přístavu předá Komisi kopii inspekční zprávy podle čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008, vyplněné v souladu s přílohou XII tohoto nařízení. Komise zprávu předá sekretariátu SPRFMO do patnácti pracovních dnů ode dne ukončení inspekce.\n6.   Pokud nelze inspekční zprávu předložit Komisi, aby ji do patnácti pracovních dnů předala sekretariátu SPRFMO, dotyčný členský stát přístavu oznámí Komisi v dostatečné lhůtě důvody tohoto zpoždění a datum, k němuž bude zpráva předložena, tak aby Komise mohla informovat sekretariát SPRFMO do patnácti pracovních dnů.\nČlánek 35\nPostup v případě, že se při inspekci v přístavu zjistí důkazy o porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu\n1.   Pokud informace shromážděné během inspekce prokazují, že rybářské plavidlo třetí země porušilo opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, použije se tento článek spolu s článkem 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.\n2.   Příslušné orgány členského státu přístavu předloží kopii inspekční zprávy Komisi co nejdříve, v každém případě do pěti pracovních dnů. Komise tuto zprávu neprodleně předá sekretariátu SPRFMO a kontaktnímu místu smluvní strany, pod jejíž vlajkou dotyčné plavidlo pluje, nebo spolupracující nesmluvní strany úmluvy.\n3.   Opatření přijatá v případě porušení členské státy přístavů neprodleně oznámí smluvní strany, pod jejíž vlajkou dotyčné plavidlo pluje, nebo příslušnému orgánu spolupracující nesmluvní strany úmluvy a také Komisi, která tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.\nKAPITOLA VI\nProsazování\nČlánek 36\nÚdajná porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu oznámená členskými státy\nVeškeré doložené informace, které naznačují možné případy porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, jichž se nějaké rybářské plavidlo dopustilo během posledních dvou let v oblasti úmluvy, předloží členské státy Komisi nejpozději 145 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace přezkoumá a případně předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 120 dnů před výročním zasedáním SPRFMO.\nČlánek 37\nZařazení rybářského plavidla Unie do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO\n1.   Pokud Komise obdrží oficiální oznámení o zařazení rybářského plavidla Unie do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací od sekretariátu SPRFMO, poté toto oznámení včetně podpůrných dokladů a jakýchkoli jiných doložených informací, jež obdržela od sekretariátu SPRFMO, předloží dotyčnému členskému státu vlajky k vyjádření nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace přezkoumá a předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před jejím výročním zasedáním.\n2.   Po obdržení oznámení Komise orgány členského státu vlajky informují majitele rybářského plavidla o jeho zařazení do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO a také o důsledcích, které z toho mohou vyplynout, pokud bude zařazení plavidla do seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO potvrzeno.\nČlánek 38\nOpatření týkající se rybářských plavidel zařazených na seznam plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO\n1.   Po přijetí seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO požádá Komise členský stát vlajky, aby majitele rybářského plavidla uvedeného v seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO informoval o jeho zařazení do seznamu a důsledcích, které z toho vyplývají.\n2.   Členský stát, který má informace o změně jména nebo mezinárodní rádiové volací značky (IRCS) rybářského plavidla uvedeného na seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO, poskytne tyto informace, jakmile to bude proveditelné, Komisi. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 39\nÚdajná nedodržení povinností nahlášená sekretariátem SPRFMO\n1.   Obdrží-li Komise od sekretariátu SPRFMO informaci svědčící o údajném nedodržení úmluvy nebo opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu členským státem, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.\n2.   Dotčený členský stát Komisi informuje o závěrech jakéhokoli šetření provedeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a případných opatřeních přijatých za účelem nápravy situace vzbuzující obavy ohledně dodržování povinností, a to nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před výročním zasedáním SPRFMO.\nČlánek 40\nÚdajná porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu oznámená smluvní stranou nebo spolupracující nesmluvní stranou úmluvy\n1.   Členské státy určí kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o inspekcích v přístavu od smluvních stran a spolupracujících nesmluvních stran úmluvy.\n2.   Případné změny určených kontaktních míst oznámí členské státy Komisi nejpozději 40 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dní před nabytím účinnosti těchto změn.\n3.   Pokud kontaktní místo určené členským státem obdrží od smluvní strany nebo spolupracující nesmluvní strany úmluvy inspekční zprávu, která dokládá, že se rybářské plavidlo plující pod vlajkou dotyčného členského státu dopustilo porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, členský stát vlajky údajné porušení bezodkladně vyšetří a uvědomí Komisi o stavu vyšetřování a jakémkoli opatření k prosazení, které bylo případně přijato, aby Komise mohla informovat sekretariát SPRFMO do tří měsíců od obdržení oznámení. Pokud členský stát nemůže poskytnout Komisi zprávu o stavu vyšetřování do tří měsíců od obdržení inspekční zprávy, oznámí Komisi během této tříměsíční lhůty důvody těchto průtahů a datum, k němuž bude zpráva předložena. Informace ohledně stavu nebo průtahů ve vyšetřování Komise předá sekretariátu SPRFMO.\nČlánek 41\nTechnická porucha zařízení pro satelitní sledování\n1.   V případě technické poruchy svého zařízení pro satelitní sledování musejí rybářská plavidla Unie vhodnými telekomunikačními prostředky oznámit každé čtyři hodiny středisku pro sledování rybolovu členského státu, pod jehož vlajkou plují, tyto údaje:\na)\nčíslo IMO;\nb)\nmezinárodní rádiovou volací značku (IRCS);\nc)\njméno plavidla;\nd)\njméno velitele plavidla;\ne)\npolohu (zeměpisnou šířku a délku), datum a čas (UTC);\nf)\nčinnost (rybolov/tranzit/překládka).\n2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že technická porucha zařízení pro satelitní sledování nebyla odstraněna do 60 dní od zahájení oznamovací povinnosti podle odstavce 1, rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou zastavila rybolov, uložila veškeré lovné zařízení a neprodleně se navrátila do přístavu za účelem opravy zařízení pro satelitní sledování.\n3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí vedle požadavků stanovených v článku 25 nařízení (EU) č. 404/2011.\nHLAVA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 42\nDůvěrnost údajů\nS údaji shromažďovanými a vyměňovanými v rámci tohoto nařízení musí být nakládáno v souladu s pravidly pro zachovávání důvěrnosti stanovenými v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.\nČlánek 43\nPostup provádění změn\nZa účelem promítnutí změn opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu do práva Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 44 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění:\na)\npřílohy tohoto nařízení;\nb)\nlhůty stanovené v čl. 7 odst. 1 a 2, článku 11, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 1 až 4, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 27 odst. 2 a 3, čl. 28 odst. 2 a 3, 29 odst. 1, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1, čl. 34 odst. 5 a 6, čl. 35 odst. 2 a 3, článku 36, čl. 37 odst. 1, čl. 39 odst. 2, čl. 40 odst. 2 a 3, 41 odst. 1 a 2;\nc)\nmíra účasti pozorovatelů stanovená v článcích 6 a 15;\nd)\nreferenční období pro určení stopy lovu při dně podle čl. 12 odst. 2;\ne)\nrozsah provádění inspekcí stanovený v čl. 33 odst. 1;\nf)\npožadavky na typy údajů a informací stanovené v čl. 7 odst. 2, článku 11, čl. 12 odst. 2 a 3, čl. 13 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 27 odst. 2 a 3, čl. 28 odst. 3, čl. 31 odst. 1 a čl. 41 odst. 1.\nČlánek 44\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 43 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 19. července 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 43 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 43 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 45\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 46\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 4. července 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 129.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).\n(5)  Rozhodnutí Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rytnote bolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).\n(6)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).\nPŘÍLOHA I\nStandardy pro zatížení šňůr\nPlavidla používají způsob zatížení dlouhých lovných šňůr, kterým se dosáhne prokazatelné minimální rychlosti klesání dlouhých lovných šňůr 0,3 metru za sekundu do 15 metrové hloubky pro lovné zařízení. Zejména:\na)\nna šňůry s vnějším zatížením u španělského systému a šňůry s více háčky (tzv. „trotline“) se používá hmotnost zátěže nejméně 8,5 kg v nejvýše 40 m intervalech při použití kamenů, 6 kg v nejvýše 20 m intervalech při použití betonových závaží a 5 kg v nejvýše 40 m intervalech při použití masivních kovových závaží;\nb)\nna šňůry s vnějším zatížením u automatického systému (tzv. „autoline“) se používá hmotnost zátěže nejméně 5 kg v nejvýše 40 m intervalech, přičemž šňůry se nahazují z plavidla tak, aby nedocházelo k přitahování šňůry k zádi plavidla (přitahování šňůry k zádi plavidla může způsobit, že již nahozené části dlouhé lovné šňůry se zvednou z vody);\nc)\nšňůry s vnitřním zatížením mají olověné jádro o hmotnosti nejméně 50 g na metr délky.\nPŘÍLOHA II\nSpecifikace šňůr na plašení ptáků\nNa palubě plavidla jsou neustále dvě šňůry na plašení ptáků, které se používají vždy, když se z plavidla nahazuje rybolovné zařízení do vody. Zejména:\na)\nšňůry na plašení ptáků jsou upevněny k plavidlu tak, aby při jejich použití byly návnady chráněny šňůrou s návazci, a to i při příčných směrech větru;\nb)\nšňůry na plašení ptáků používají návazce v jasných barvách, které jsou dostatečně dlouhé, aby dosáhly v klidných podmínkách na hladinu moře („dlouhé návazce“), rozmístěné v nejvýše 5 m intervalech na prvních nejméně 55 m nosné šňůry a jsou ke šňůře upevněny pomocí otočných prvků, které brání omotání návazců kolem nosné šňůry;\nc)\nšňůry na plašení ptáků také mohou používat návazce o délce nejméně 1 m („krátké návazce“), rozmístěné v nejvýše 1 m intervalech;\nd)\npokud se šňůry na plašení ptáků přetrhnou nebo poškodí během používání, opraví se nebo vymění, aby plavidlo splňovalo tyto specifikace, nežli se jakékoli další háčky nahodí do vody;\ne)\nšňůry na plašení ptáků se používají tak, aby:\ni)\nzůstaly nad hladinou vody, když se háčky ponořily do hloubky 15 m, nebo\nii)\nměly délku nejméně 150 m, když jsou natažené a zavěšené z určitého bodu na plavidle nejméně 7 m nad klidnou hladinou bez vln.\nPŘÍLOHA III\nSpecifikace zařízení pro odrazování ptáků\nZařízení pro odrazování ptáků je tvořeno dvěma nebo více rameny připevněnými k zadní čtvrtině plavidla, přičemž alespoň jedno rameno je připevněno k zadní pravé čtvrtině plavidla a alespoň jedno rameno k zadní levé čtvrtině plavidla.\na)\nkaždé rameno sahá nejméně čtyři metry směrem ven od boku nebo zádě plavidla;\nb)\nzávěsné šňůry jsou připevněny k ramenům v nejvýše dvoumetrových intervalech;\nc)\nplastové kužele, tyče nebo jiné předměty jasných barev z odolného materiálu jsou připevněny ke koncům závěsných šňůr tak, aby spodní okraj kužele, tyče nebo jiného předmětu nebyl více než 500 mm nad vodou, když nefouká vítr a nejsou vlny;\nd)\nmezi závěsnými šňůrami mohou být připevněny provázky nebo popruhy, které brání zamotávání.\nPŘÍLOHA IV\nPokyny pro vypracování a předkládání oznámení kontaktů s citlivými mořskými ekosystémy\n1.   Obecné informace\nUveďte kontaktní údaje, vlajku, jméno/jména plavidla a data sběru údajů.\n2.   Umístění citlivého mořského ekosystému\nUveďte počáteční a koncovou pozici každého použití lovného zařízení a každého pozorování.\nPřiložte mapy míst rybolovu, podkladové batymetrické údaje nebo údaje o prostorovém rozsahu daného biotopu a prováděného rybolovu.\nUveďte, v jakých hloubkách rybolov probíhal.\n3.   Lovné zařízení\nUveďte výčet rybolovného zařízení použitého v každém místě.\n4.   Další zjištěné údaje\nPokud možno uveďte další údaje zjištěné na daném místě nebo v jeho blízkosti.\nNapříklad údaje z vícepaprskové batymetrie, oceánografické údaje jako profily CTD (vodivost, teplota, hloubka), profily mořských proudů, chemismus vody, typy substrátu zaznamenané na daných místech nebo v jejich blízkosti, výčet dalších pozorovaných živočichů, videozáznamy, zvukové nahrávky apod.\n5.   Taxony citlivého mořského ekosystému\nPro každé rybolovné stanoviště uveďte podrobné informace o pozorovaných taxonech citlivého mořského ekosystému, pokud možno včetně jejich relativní hustoty, absolutní hustoty nebo počtu organismů.\nPŘÍLOHA V\nStandardy pro vykazování údajů o plavidlech\n1.\nPodle článků 16, 17 a 22 se shromažďují tyto druhy údajů:\ni)\naktuální vlajka a jméno plavidla;\nii)\nregistrační číslo\niii)\npřípadná mezinárodní rádiová volací značka;\niv)\nčíslo UVI (Unique Vessel Identifier)/číslo podle rejstříku IMO;\nv)\npředchozí jména (pokud jsou známa);\nvi)\nrejstříkový přístav;\nvii)\npředchozí vlajka;\nviii)\ndruh plavidla;\nix)\ntyp metod(y) rybolovu;\nx)\ndélka;\nxi)\ndélkový typ plavidla, např. „LOA“ nebo „LBP“;\nxii)\nhrubá prostornost – GT (nutno uvést v preferovaných jednotkách prostornosti);\nxiii)\nhrubá registrovaná prostornost – GRT (nutno uvést, pokud není k dispozici údaj GT; lze uvést také spolu s údajem GT);\nxiv)\nvýkon hlavního motoru/hlavních motorů (kW);\nxv)\nobjem skladovacího prostoru (m3);\nxvi)\npřípadně typ mrazicího zařízení;\nxvii)\npřípadně počet mrazicích jednotek;\nxviii)\npřípadně objem mrazicího zařízení;\nxix)\ntypy a čísla komunikačních systémů plavidla (čísla INMARSAT A, B a C);\nxx)\npodrobnosti systému VMS (značka, model, parametry a identifikace);\nxxi)\njméno majitele/jména majitelů;\nxxii)\nadresa majitele/majitelů;\nxxiii)\npočáteční datum platnosti oprávnění plavidla;\nxxiv)\nkoncové datum platnosti oprávnění plavidla;\nxxv)\ndatum zařazení do evidence plavidel vedené SPRFMO\nxxvi)\nfotografická dokumentace plavidla v dobré kvalitě s vysokým rozlišením, vhodným jasem a kontrastem, ne starší než pět let, která obsahují:\n—\njednu fotografii o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující pravý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky;\n—\njednu fotografii o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující levý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky;\n—\njednu fotografii o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující záď plavidla zobrazenou přímo zezadu.\n2.\nPokud je to proveditelné, je nutno poskytnout tyto informace, jestliže jsou k dispozici:\ni)\nvnější označení (například jméno plavidla, registrační číslo nebo mezinárodní rádiová volací značka);\nii)\npřípadně typy případných linek na zpracování ryb;\niii)\ndatum stavby;\niv)\nmísto stavby;\nv)\nboční výška;\nvi)\nšířka;\nvii)\nelektronické vybavení na palubě (např. rádiová stanice, echolot, radar, netsonda);\nviii)\njméno držitele licence/jména držitelů licence (pokud se liší od majitele plavidla);\nix)\nadresa držitele licence/držitelů licence (pokud se liší od majitele plavidla);\nx)\njméno provozovatele/jména provozovatelů (pokud se liší od majitele plavidla);\nxi)\nadresa provozovatele/provozovatelů (pokud se liší od majitele plavidla);\nxii)\njméno velitele plavidla;\nxiii)\nstátní příslušnost velitele plavidla;\nxiv)\njméno velitele rybolovu;\nxv)\nstátní příslušnost velitele rybolovu.\nPŘÍLOHA VI\nPlán rybolovné činnosti pro průzkumné rybolovné oblasti\nPlán rybolovné činnosti pro průzkumné rybolovné oblasti obsahuje tyto informace v takovém rozsahu, v jakém jsou dostupné:\ni)\npopis průzkumné rybolovné oblasti včetně uvedení rozlohy, cílových druhů, navrhovaných metod rybolovu, navrhovaných maximálních limitů odlovu a případného rozdělení tohoto limitu odlovu podle jednotlivých oblastí nebo druhů;\nii)\nspecifikace a úplný popis typů lovných zařízení, které se má používat, včetně veškerých změn zařízení, jejichž cílem je zmírnit dopady navrhovaného rybolovu na necílové a přidružené nebo závislé druhy nebo na mořský ekosystém, v němž se rybolov uskutečňuje;\niii)\nobdobí, na které se plán rybolovné činnosti vztahuje (nejvýše tři roky);\niv)\njakékoli biologické informace o cílových druzích získané na základě komplexního výzkumu nebo průzkumných plaveb, například rozložení, početnost, demografické údaje a informace o totožnosti populace;\nv)\npodrobnosti o necílových a přidružených nebo závislých druzích a mořském ekosystému, v němž se rybolov uskutečňuje, o míře, v jaké by pravděpodobně tyto druhy a ekosystém byly ovlivněny navrhovanou rybolovnou činností, a o opatřeních, která budou přijata ke zmírnění těchto účinků;\nvi)\npředpokládaný kumulativní dopad případné veškeré rybolovné činnosti v průzkumné rybolovné oblasti;\nvii)\ninformace z jiných rybolovných oblastí v tomtéž regionu nebo podobných rybolovných oblastí jinde, které mohou přispět k vyhodnocení potenciálního výnosu příslušné průzkumné rybolovné oblasti, v rozsahu, v němž je tyto informace členský stát schopen poskytnout;\nviii)\npokud je navrhovanou rybolovnou činností lov při dně, posouzení dopadu lovu při dně provozovaného plavidly plujícími pod vlajkou dotyčného členského státu v souladu s články 12 a 13;\nix)\npokud řízení cílového druhu provádí také regionální organizace pro řízení rybolovu, která sousedí s oblastí úmluvy SPRFMO, nebo podobná organizace, popis uvedené sousední rybolovné oblasti, který dostačuje k tomu, aby vědecký výbor SPRFMO mohl formulovat své doporučení.\nPŘÍLOHA VII\nPředběžné oznamování překládek\nČlenské státy poskytují v souladu s čl. 24 odst. 1 tyto informace:\nIdentifikace plavidla odevzdávajícího náklad\na)\njméno plavidla\nb)\nregistrační číslo\nc)\nmezinárodní rádiová volací značka\nd)\nstát vlajky plavidla;\ne)\nčíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay (pokud je k dispozici);\nf)\njméno a státní příslušnost velitele plavidla.\nIdentifikace plavidla přijímajícího náklad\na)\njméno plavidla\nb)\nregistrační číslo\nc)\nmezinárodní rádiová volací značka\nd)\nstát vlajky plavidla;\ne)\nčíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay (pokud je k dispozici);\nf)\njméno a státní příslušnost velitele plavidla;\nPŘÍLOHA VIII\nInformace o překládkách poskytované pozorovatelem\nV souladu s čl. 25 odst. 1 poskytuje pozorovatel, který sleduje překládku, tyto informace.\nI.   Identifikace rybářského plavidla odevzdávajícího náklad\nJméno plavidla\nRegistrační číslo\nMezinárodní rádiová volací značka\nStát vlajky plavidla\nČíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay), je-li k dispozici\nJméno a státní příslušnost velitele plavidla\nII.   Identifikace rybářského plavidla přijímajícího náklad\nJméno plavidla\nRegistrační číslo\nMezinárodní rádiová volací značka\nStát vlajky plavidla\nČíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay, je-li k dispozici\nJméno a státní příslušnost velitele plavidla\nIII.   Překládka\nDatum a čas zahájení překládky (UTC);\nDatum a čas ukončení překládky (UTC);\nPři překládce na moři: poloha (na nejbližší 1/10 stupně) při zahájení překládky; Při překládce v přístavu: jméno, země a kód přístavu (1)\nPři překládce na moři: poloha (na nejbližší 1/10 stupně) při ukončení překládky\nPopis typu produktů v členění podle druhů (např. celé zmrazené ryby ve 20 kg krabicích)\nBiologický druh\nTyp produktu\nBiologický druh\nTyp produktu\nBiologický druh\nTyp produktu\nPočet krabic, čistá hmotnost (kg) produktu v členění podle druhů\nBiologický druh\nPočet krabic\nČistá hmotnost\nBiologický druh\nPočet krabic\nČistá hmotnost\nBiologický druh\nPočet krabic\nČistá hmotnost\nBiologický druh\nPočet krabic\nČistá hmotnost\nCelková čistá hmotnost překládaných produktů (kg);\nČísla skladovacích prostorů mrazírenského plavidla, v nichž je produkt uložen\nCílový přístav a země rybářského plavidla přijímajícího náklad\nPředpokládané datum připlutí\nPředpokládané datum vykládky\nIV.   Případná pozorování\nV.   Ověřování\nJméno pozorovatele\nOrgán\nPodpis a razítko\n(1)  Kód OSN pro obchodní a dopravní lokality – United Nations Code for Trade and Transport Locations (UN/LOCODE).\nPŘÍLOHA IX\nInformace o překládkách poskytované následně\nPodle čl. 26 odst. 1 oznamují členské státy vlajky Komisi nejpozději sedm dnů po uskutečnění překládky tyto údaje:\nIdentifikace plavidla odevzdávajícího náklad\na)\njméno plavidla\nb)\nregistrační číslo\nc)\nmezinárodní rádiová volací značka\nd)\nstát vlajky plavidla;\ne)\nčíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay, je-li k dispozici;\nf)\njméno a státní příslušnost velitele plavidla\nIdentifikace plavidla přijímajícího náklad\na)\njméno plavidla\nb)\nregistrační číslo\nc)\nmezinárodní rádiová volací značka\nd)\nstát vlajky plavidla;\ne)\nčíslo podle rejstříku IMO/číslo IHS Fairplay, je-li k dispozici;\nf)\njméno a státní příslušnost velitele plavidla;\nPodrobnosti o překládce\na)\ndatum a čas zahájení překládky (UTC);\nb)\ndatum a čas ukončení překládky (UTC);\nc)\npři překládce v přístavu:\nstát přístavu, jméno přístavu a kód přístavu;\nd)\npři překládce na moři:\ni)\npoloha (na nejbližší 1/10 stupně) při zahájení překládky (desetinným číslem);\nii)\npoloha (na nejbližší 1/10 stupně) při ukončení překládky (desetinným číslem);\ne)\nčísla skladovacích prostorů mrazírenského plavidla, v nichž je produkt uložen;\nf)\ncílový přístav plavidla přijímajícího náklad;\ng)\npředpokládané datum připlutí;\nh)\npředpokládané datum vykládky.\nPodrobnosti o překládaných rybolovných zdrojích\na)\npřekládané druhy\ni)\npopis ryb v členění podle typu produktu (např. celé zmrazené ryby);\nii)\npočet krabic a čistá hmotnost (kg) produktu v členění podle druhů;\niii)\ncelková čistá hmotnost překládaných produktů (kg);\nb)\nlovná zařízení používaná plavidlem odevzdávajícím náklad\nPřípadné ověření\na)\njméno pozorovatele\nb)\norgán\nPŘÍLOHA X\nÚdaje z činnosti pozorovatele\nÚdaje o plavidle a pozorovateli je nutno zaznamenat za každý výjezd s pozorovatelem a uvádějí se takovým způsobem, který ukazuje souvislost mezi údaji o plavidle a údaji požadovanými podle oddílů A, B, C a D.\nA.   Údaje o plavidle a pozorovateli, které je nutno shromáždit za každý výjezd s pozorovatelem\n1.   Za každý výjezd s pozorovatelem je nutno shromáždit tyto údaje o plavidle:\na)\naktuální vlajka plavidla;\nb)\njméno plavidla;\nc)\njméno velitele plavidla;\nd)\njméno velitele rybolovu;\ne)\nregistrační číslo;\nf)\npřípadná mezinárodní rádiová volací značka;\ng)\nčíslo plavidla podle rejstříku Lloyd's/IMO, je-li přiděleno;\nh)\npředchozí jména (pokud jsou známa);\ni)\nrejstříkový přístav;\nj)\npřípadná předchozí vlajka;\nk)\ntyp plavidla (nutno používat příslušné kódy ISSCFV);\nl)\ntyp rybolovných metod (nutno používat příslušné kódy ISSCFG).\nm)\ndélka (m);\nn)\ndélkový typ plavidla, např. „LOA“ nebo „LBP“;\no)\nšířka (m);\np)\nhrubá prostornost – GT (nutno uvést v preferovaných jednotkách prostornosti);\nq)\nhrubá registrovaná prostornost – GRT (nutno uvést, pokud není k dispozici údaj GT; lze uvést také spolu s údajem GT);\nr)\nvýkon hlavního motoru/hlavních motorů (kW);\ns)\nobjem skladovacího prostoru (m3);\nt)\nzáznam o zařízení na palubě, které může mít vliv na faktory účinnosti rybolovu (navigační vybavení, radar, sonarové systémy, fax nebo satelitní přijímač pro příjem zpráv o počasí, přijímač snímků teploty povrchové vrstvy moře, Dopplerovský monitor mořských proudů, rádiový zaměřovač), pokud je to proveditelné;\nu)\ncelkový počet členů posádky (veškerý personál vyjma pozorovatelů).\n2.   Za každý výjezd s pozorovatelem je nutno shromáždit tyto údaje o pozorovateli:\na)\njméno pozorovatele;\nb)\norganizace pozorovatele;\nc)\ndatum nalodění pozorovatele (datum UTC);\nd)\npřístav nalodění;\ne)\ndatum vylodění pozorovatele (ve formátu UTC);\nf)\npřístav vylodění.\nB.   Povinné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu za použití vlečných sítí\n1.   Údaje se musí shromažďovat jednotlivě (podle jednotlivých zátahů) za všechny sledované vlečné sítě.\n2.   Za každý výjezd pozorovatelem s použitím vlečných sítí je nutno shromáždit tyto údaje:\na)\ndatum a čas zahájení zátahu (čas, kdy lovné zařízení začalo lovit ryby, ve formátu UTC);\nb)\ndatum a čas ukončení zátahu (čas, kdy začalo vytahování lovného zařízení, ve formátu UTC);\nc)\npozice zahájení zátahu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát);\nd)\npozice ukončení zátahu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát);\ne)\ncílové druhy (kód druhu podle klasifikace FAO);\nf)\ntyp vlečné sítě, hlubinná nebo pelagická (nutno použít příslušné kódy hlubinné nebo pelagické vlečné sítě podle standardní klasifikace rybolovného zařízení ISCCFG);\ng)\ntyp vlečné sítě: jednoduchá (S), dvojitá (D) nebo trojitá (T);\nh)\nvýška otvoru sítě;\ni)\nšířka otvoru sítě;\nj)\nvelikost ok kapsy (velikost nataženého oka v mm) a typ ok (kosočtverec, čtverec apod.);\nk)\nhloubka lovného zařízení (spodního lana) při zahájení rybolovu;\nl)\ncelková hloubka (ke dnu) při zahájení rybolovu;\nm)\nodhadovaný úlovek všech druhů (kód druhu podle klasifikace FAO) ponechaných na palubě plavidla v členění podle druhů, nutno uvést jako živou hmotnost (zaokrouhlenou na nejbližší celý kilogram);\nn)\nDošlo k ulovení nějakých mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat počty všech ulovených mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů v členění podle druhů;\no)\nByl ve vlečné síti nějaký bentický materiál? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat jednotlivé citlivé bentické druhy nalezené mezi úlovkem ve vlečné síti, zejména citlivé nebo biotop tvořící druhy, jako jsou mořské houby, rohovitky nebo koráli;\np)\nodhadované množství (hmotnost nebo objem) zbývajících mořských zdrojů nezaznamenaných podle písmene m), n) nebo o), jež byly zlikvidovány, v členění na nejpodrobnější známý taxon;\nq)\nZaznamenejte veškerá použitá opatření ke snížení vedlejšího úlovku:\ni)\nByly použity šňůry na plašení ptáků (šňůry tori)? (nula/kód zařízení – podle popisu v oddílu L);\nii)\nByla použita zařízení pro odrazování ptáků? (nula/kód zařízení – podle popisu v oddílu N);\niii)\nPopište uplatňovaný způsob likvidace vnitřností a odpadu (vyberte vše, co platí: žádné vyhazování během nahazování a vytahování lovného zařízení/pouze vypouštění tekutého odpadu/shromažďování odpadu po dobu > 2 hodin/jiný způsob/nic);\niv)\nByla použita jiná opatření ke snížení vedlejšího úlovku mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů? (Ano/Ne);\nPokud ano, popište je.\nC.   Povinné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu za použití košelkových nevodů\n1.   Údaje se musí shromažďovat jednotlivě (podle jednotlivých nastražení) za všechna sledovaná nastražení košelkových nevodů.\n2.   Za každé sledované nastražení košelkových nevodů je nutno shromáždit tyto údaje:\na)\ncelková doba hledání před daným nastražením, od předchozího nastražení;\nb)\ndatum a čas zahájení lovu (čas, kdy lovné zařízení začalo lovit ryby, ve formátu UTC);\nc)\ndatum a čas ukončení lovu (čas, kdy začalo vytahování lovného zařízení, ve formátu UTC);\nd)\npozice zahájení lovu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát);\ne)\ndélka sítě (m);\nf)\nvýška sítě (m);\ng)\nvelikost ok sítě (velikost nataženého oka v mm) a typ ok (kosočtverec, čtverec apod.);\nh)\ncílové druhy (kód druhu podle klasifikace FAO);\ni)\nodhadovaný úlovek všech druhů (kód druhu podle klasifikace FAO) ponechaných na palubě plavidla v členění podle druhů, nutno uvést jako živou hmotnost (zaokrouhlenou na nejbližší celý kilogram);\nj)\nDošlo k ulovení nějakých mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat počty všech ulovených mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů v členění podle druhů;\nk)\nByl v síti nějaký bentický materiál? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat jednotlivé citlivé bentické druhy nalezené mezi úlovkem, zejména citlivé nebo biotop tvořící druhy, jako jsou mořské houby, rohovitky nebo koráli;\nl)\nodhadované množství (hmotnost nebo objem) zbývajících mořských zdrojů nezaznamenaných podle písmene i), j) nebo k), jež byly zlikvidovány, v členění na nejpodrobnější známý taxon;\nm)\nZaznamenejte a popište veškerá použitá opatření ke snížení vedlejšího úlovku.\nD.   Povinné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu při dně za použití dlouhé lovné šňůry\n1.   Údaje se musí shromažďovat jednotlivě (podle jednotlivých nastražení) za všechna sledovaná nastražení dlouhých lovných šňůr.\n2.   Za každé sledované nastražení je nutno shromáždit tyto druhy údajů:\na)\ndatum a čas zahájení lovu (ve formátu UTC);\nb)\ndatum a čas ukončení lovu (ve formátu UTC);\nc)\npozice zahájení lovu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát);\nd)\npozice ukončení lovu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát);\ne)\ncílové druhy (kód druhu podle klasifikace FAO);\nf)\ncelková délka nastražené dlouhé lovné šňůry (km);\ng)\npočet háčků;\nh)\ncelková hloubka (ke dnu) při zahájení rybolovu;\ni)\npočet háčků (včetně háčků s ulovenými mořskými savci, mořskými ptáky, plazy nebo jinými ohroženými druhy) skutečně prohlédnutých při vytahování lovného zařízení;\nj)\nodhadovaný úlovek všech druhů (kód druhu podle klasifikace FAO) ponechaných na palubě plavidla v členění podle druhů, nutno uvést jako živou hmotnost (zaokrouhlenou na nejbližší celý kilogram);\nk)\nDošlo k ulovení nějakých mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat počty všech ulovených mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů v členění podle druhů;\nl)\nByl v úlovku nějaký bentický materiál? (Ano/Ne/Není známo);\nPokud ano, je nutno zaznamenat jednotlivé citlivé bentické druhy nalezené mezi úlovkem, zejména citlivé nebo biotop tvořící druhy, jako jsou mořské houby, rohovitky nebo koráli;\nm)\nodhadované množství (hmotnost nebo objem) zbývajících mořských zdrojů nezaznamenaných podle písmen j), k) nebo l), jež byly zlikvidovány, v členění na nejpodrobnější známý taxon;\nn)\nZaznamenejte veškerá použitá opatření ke snížení vedlejšího úlovku:\ni)\nByly použity šňůry na plašení ptáků (šňůry tori)? (nula/kód zařízení – podle popisu v oddílu L);\nii)\nProbíhalo nastražování pouze v době mezi námořním východem a západem slunce? (Ano/Ne);\niii)\nJaký typ lovného zařízení byl použit? (systém s vnějším zatížením/systém s vnitřním zatížením/šňůra s více háčky („trotline“)/jiný);\niv)\nPokud byl použit systém s vnějším zatížením, popište způsob zatížení a splývání (pomocí formuláře v oddílu M);\nv)\nPokud byl použit systém s vnitřním zatížením, jaká byla hmotnost jádra šňůry (gramy na metr)?\nvi)\nPokud byla použita šňůra s více háčky, byly použity sítě typu cachalotera? (Ano/Ne);\nvii)\nPokud byl použit jiný typ lovného zařízení, popište jej.\no)\nJaké opatření ke snížení rizik pro mořské ptáky bylo použito během vytahování lovného zařízení? (zástěny na odrazování ptáků/jiné/žádné)\nPokud byl použit jiný typ, popište jej.\np)\nUveďte typ návnady (ryby/olihně/směs; živá/mrtvá/smíšená; zmrazená/rozmrazená/smíšená);\nq)\nPopište vypouštění jakéhokoli biologického materiálu během nahazování a vytahování lovného zařízení (odpad byl uchováván vždy po dobu dvou hodin nebo déle/odpad byl uchováván vždy po dobu dvou hodin nebo déle/žádné/není známo);\nr)\nByla použita jiná opatření ke snížení vedlejšího úlovku mořských savců, mořských ptáků, plazů nebo jiných ohrožených druhů? (Ano/Ne);\nPokud ano, popište je.\nE.   Povinné údaje o délce a četnosti\nReprezentativní údaje o délce a četnosti výskytu, získané na základě náhodného výběru vzorků, se mají shromažďovat u cílových druhů a také, pokud to čas dovolí, u ostatních hlavních druhů vedlejšího úlovku. Údaje o délce se shromažďují a zaznamenávají s co největší přesností přiměřenou pro daný druh (cm nebo mm a zda se má zaokrouhlovat na nejbližší celou jednotku nebo na nižší celou jednotku) a rovněž je nutno zaznamenávat používaný typ měření (celková délka, délka po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve, nebo standardní délka). U vzorků odebíraných pro účely evidence délky a četnosti výskytu se zaznamenává, pokud možno, i celková hmotnost, kterou lze případně jen odhadnout a způsob odhadu zaznamenat, a pozorovatelé také mohou mít za úkol určit pohlaví měřené ryby, aby bylo možno vytvořit soubor údajů o délce a četnosti výskytu v členění podle pohlaví.\n1.   Protokol o odběru vzorků pro obchodní účely\na)\nJiné druhy ryb než rejnokovití a žraloci:\ni)\nměří se délka ryby po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve s přesností na nejbližší celý centimetr u druhů, které dosahují maximální délky po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve větší než 40 cm;\nii)\nměří se délka ryby po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve s přesností na nejbližší celý milimetr u druhů, které dosahují maximální délky po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 40 cm;\nb)\nrejnokovití:\nMěří se maximální šířka těla;\nc)\nžraloci:\nVhodný způsob měření délky, který se použije, je nutno zvolit s ohledem na daný druh (viz technická zpráva FAO č. 474 o měření žraloků). V každém případě se měří celková délka.\n2.   Protokol o odběru vzorků pro vědecké účely\nPři odběru vzorků jednotlivých druhů pro vědecké účely může být nezbytné provádět měření délky s větší přesností, než je uvedeno v bodu 1.\nF.   Povinný odběr biologických vzorků\n1.   U reprezentativních vzorků hlavních cílových druhů a také, pokud to čas dovolí, i u ostatních hlavních druhů vedlejšího úlovku, které přispívají k celkovému úlovku, se shromažďují tyto biologické údaje:\na)\nbiologický druh\nb)\ndélka (mm nebo cm) s uvedením použitého typu měření délky. Přesnost a typ měření se určí podle konkrétního druhu v souladu s tím, co je uvedeno v oddílu E;\nc)\npohlaví (samec, samice, nedospělý jedinec, bez rozlišení pohlaví);\nd)\nstupeň pohlavní dospělosti.\n2.   Pozorovatelé shromažďují tkáně, vzorky otolitů a/nebo obsahu žaludku podle předem stanovených konkrétních výzkumných programů prováděných vědeckým výborem SPRFMO nebo jiného vnitrostátního vědeckého výzkumu.\n3.   Pozorovatele je nutno poučit a případně jim poskytnout písemné protokoly pro evidenci délky a četnosti výskytu a popis biologických vzorků, jakož i stanovit priority pro výše uvedený odběr vzorků specifický pro každý výjezd s pozorovatelem.\nG.   Povinné údaje o nahodilém odchytu mořských ptáků, savců, želv a jiných ohrožených druhů\n1.   Tyto údaje se mají shromažďovat v případě všech mořských ptáků, savců, plazů (želv) a jiných ohrožených druhů chycených při rybolovu:\na)\ndruh (co nejpodrobněji taxonomicky identifikovaný nebo s přiložením fotografií, pokud je identifikace obtížná) a velikost;\nb)\npočet jedinců každého druhu chycených při každém zátahu nebo nastražení lovného zařízení;\nc)\nco se s chycenými zvířaty stalo (ponechána na palubě, puštěna zpět do moře, zlikvidována);\nd)\npokud byla puštěna zpět do moře, uveďte životní projevy jedince při vypuštění (energický, živý, letargický, mrtvý);\ne)\npokud je zvíře mrtvé, shromážděte v souladu s předem stanovenými protokoly odběru vzorků dostatečné informace nebo vzorky pro následnou identifikaci na břehu. Pokud to není možné, může být požadováno, aby pozorovatelé odebírali dílčí vzorky částí těl, které umožní identifikaci, podle protokolů pro odběr biologických vzorků;\nf)\nzaznamenejte typ interakce (chycení na háček/zamotání do šňůry/náraz do lana/chycení do sítě/jiný)\nPokud se jedná o jiný typ interakce, popište ji.\n2.   Zaznamenejte pohlaví každého jedince daného taxonu, pokud je to proveditelné na základě vnějšího pozorování, například u ploutvonožců, malých kytovců nebo živočichů z podtřídy příčnoústých (Elasmobranchii) a jiných ohrožených druhů.\n3.   Existovaly nějaké okolnosti nebo činnosti, které mohly přispět k chycení daného vedlejšího úlovku (např. zamotání šňůry na plašení ptáků nebo značné ztráty návnady)?\nH.   Zjišťování rybolovu v souvislosti s citlivými mořskými ekosystémy\nZa každou sledovanou vlečnou síť je nutno shromáždit tyto údaje o všech chycených citlivých bentických druzích, zejména citlivých nebo biotop tvořících druzích, jako jsou mořské houby, rohovitky nebo koráli:\na)\ndruh (co nejpodrobněji taxonomicky identifikovaný nebo s přiložením fotografií, pokud je identifikace obtížná);\nb)\nodhadované množství (hmotnost (kg) nebo objem (m3)) každého z uvedených bentických druhů chycených při zátahu;\nc)\nodhadované celkové množství (hmotnost (kg) nebo objem (m3)) všech bezobratlých bentických druhů chycených při zátahu;\nd)\npokud je to možné, a to zejména u nových nebo vzácných bentických druhů, které nejsou uvedeny v příručkách pro identifikaci druhů, odebírají se celé vzorky, které se uchovávají vhodným způsobem pro následnou identifikaci na břehu.\nI.   Údaje, které je nutno zaznamenat, při každém nalezení evidenční značky\nPři každém nálezu evidenční značky na těle ryby, mořského ptáka, savce nebo plaza je nutno zaznamenat tyto údaje a také to, zda je daný organismus mrtvý, má být ponechán na palubě, nebo je živý:\na)\njméno pozorovatele;\nb)\njméno plavidla;\nc)\nvolací značka plavidla;\nd)\nvlajka plavidla;\ne)\nsamotnou značku je nutno odebrat, označit (všemi níže uvedenými údaji) a uložit za účelem jeho pozdějšího vrácení subjektu, který provádí evidenční značkování;\nf)\ndruh organismu, z jehož těla byla značka získána;\ng)\nbarva a typ značky (trubičková, archivační);\nh)\nčísla značek (Je nutno uvést čísla všech značek, pokud bylo na těle daného zvířete více značek. Pokud byla zaznamenána pouze jedna značka, je nutno uvést, zda druhá značka chyběla, nebo ne.). Pokud je organismus živý a má být puštěn zpět do moře, zaznamenají se údaje o značce v souladu s předem stanovenými protokoly pro odběr vzorků.\ni)\ndatum a čas chycení (UTC);\nj)\nmísto chycení (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta);\nk)\ndélka/velikost zvířete (cm nebo mm) s uvedením použitého typu měření délky (např. celková délka, délka po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve apod.). Údaje o délce se shromažďují podle kritérií uvedených v oddílu E;\nl)\npohlaví (F = samice, M = samec, I = neurčeno, D = nebylo zjišťováno);\nm)\nzda byly značky nalezeny během sledovaného rybolovu (Ano/Ne);\nn)\núdaje nálezce (např. jméno a adresa, kam má být zaslána odměna).\n(Je známo, že některé ze zde uváděných údajů jsou stejné jako údaje, které již existují v předchozích kategoriích údajů. Je to nutné, protože údaje související s nalezením značky mohou být zasílány odděleně od jiných údajů zaznamenaných pozorovatelem.)\nJ.   Pořadí důležitosti údajů shromažďovaných pozorovatelem\n1.   Jelikož je zřejmé, že pozorovatelé nemusí být schopni shromáždit při každém výjezdu všechny údaje vyjmenované v těchto standardech, je nutno při sběru údajů pozorovatelem uplatňovat pořadí jejich důležitosti. V závislosti na požadavcích konkrétního výzkumného programu může být vypracováno pořadí důležitosti úkolů pozorovatele pro jednotlivé výjezdy nebo programy, jímž se pozorovatelé v takovém případě mají řídit.\n2.   Pokud není pořadí důležitosti úkolů pozorovatele pro jednotlivé výjezdy nebo programy stanoveno, dodržují pozorovatelé toto obecně stanovené pořadí důležitosti:\na)\ninformace o rybolovné činnosti;\nveškeré informace o plavidle, intenzitě rybolovné činnosti a jednotlivých zátazích nebo nastraženích lovného zařízení;\nb)\nhlášení úlovků;\ni)\ndatum a čas, hmotnost vzorků úlovků oproti celkovému odlovu nebo intenzitě rybolovu (např. počtu háčků) a celkový počet ulovených kusů od každého druhu;\nii)\nidentifikace a počty mořských ptáků, savců, plazů (želv), citlivých bentických druhů a jiných citlivých druhů;\niii)\núdaje o počtu nebo hmotnosti úlovku ponechaného na palubě nebo zlikvidovaného, v členění podle druhů;\niv)\npřípadné zpustošení;\nc)\nodběr biologických vzorků;\ni)\nkontrola přítomnosti značek;\nii)\núdaje o délce a četnosti výskytu u cílových druhů;\niii)\nzákladní biologické údaje (pohlaví, dospělost) u cílových druhů;\niv)\núdaje o délce a četnosti výskytu u hlavních druhů vedlejšího úlovku;\nv)\notolity (a vzorky obsahu žaludku, pokud se sbírají) u cílových druhů;\nvi)\nzákladní biologické údaje u jednotlivých druhů vedlejšího úlovku;\nvii)\nbiologické vzorky jednotlivých druhů vedlejšího úlovku (pokud se sbírají);\nviii)\nfotografie;\nd)\nvykazování úlovků a odběr biologických vzorků se provádějí podle tohoto pořadí důležitosti jednotlivých skupin druhů:\nBiologický druh\nPriorita (1 je nejvyšší)\nPrimární cílové druhy (například kranas Murphyho v případě pelagického rybolovu, nebo červenice atlantská v případě lovu při dně)\n1\nMořští ptáci, savci, plazi (želvy) a jiné ohrožené druhy;\n2\nDalší druhy, které se obvykle vyskytují mezi 5 nejběžnějšími druhy v rámci dané rybolovné oblasti (např. makrely druhu Scomber australasicus v případě pelagického rybolovu, nebo piloušovití a pilonošovití v případě lovu při dně)\n3\nVšechny ostatní druhy\n4\nMíra zaměření činnosti pozorovatelů na tyto činnosti bude záviset na druhu operace a prostředí. Velikost dílčích vzorků vzhledem k množství, které nebylo podrobeno kontrole (např. počet háčků, u kterých byla zjišťována druhová skladba úlovku, oproti celkovému počtu nastražených háčků), se výslovně zaznamenává podle pokynů k programům pozorovatelů vypracovaných členským státem.\nK.   Specifikace kódování, které mají pozorovatelé používat při zaznamenávání údajů\n1.   Pokud není u konkrétních typů údajů stanoveno jinak, mají se údaje zaznamenané pozorovatelem poskytovat v souladu se stejnými specifikacemi kódování, jaké jsou uvedeny v tomto oddílu.\n2.   K vyjádření času se má používat koordinovaný světový čas (UTC).\n3.   K vyjádření místa se mají používat stupně zeměpisné šířky a délky v desítkové soustavě.\n4.   Použijí se tato kódová schémata:\na)\ndruhy se vyjadřují třípísmenným kódem FAO;\nb)\nrybolovné metody se vyjadřují prostřednictvím kódů Mezinárodní statistické normalizované klasifikace lovných zařízení (ISSCFG ze dne 29. července 1980);\nc)\ntypy rybolovných plavidel se vyjadřují prostřednictvím kódů Mezinárodní statistické normalizované klasifikace rybářských plavidel (ISSCFV).\n5.   Používají se metrické jednotky, konkrétně:\na)\nhmotnost úlovku se vyjadřuje v kilogramech;\nb)\nvýška, šířka, hloubka nebo délka se vyjadřují v metrech;\nc)\nobjem se vyjadřuje v metrech krychlových;\nd)\nvýkon motoru se vyjadřuje v kilowattech.\nL.   Formulář pro popis šňůr na plašení ptáků\nVšeobecný popis šňůr na plašení ptáků:\nČíslo výjezdu\nPoloha šňůry na plašení ptáků\nKód vybavení pro šňůry na plašení ptáků\nVzdálenost mezi návazci (m)\nDélka návazce min/mix (m)\nPočet návazců (např. 7 jako v tomto diagramu)\nProvedení šňůr na plašení ptáků (vyobrazeno párové provedení)\nMateriál šňůr na plašení ptáků\nVýška upevnění nad vodou (m)\nDélka hlavní šňůry (m)\nVlečený předmět\nBarvy návazců\nMateriál návazců\nDélka prostoru nad vodou chráněného šňůrami (m)\nDoplňkový komentář\nŠŇŮRY NA PLAŠENÍ PTÁKŮ – KÓDY A MOŽNOSTI:\nPoloha\nProvedení\nVlečený předmět\nMateriál\nBarva\nLevobok\nJednoduché\nF\n=\npřevrácená nálevka/plastový kužel\nT\n=\nplastová trubka\nP\n=\nrůžová\nPravobok\nDvojité\nL\n=\ndélka silné šňůry\nS\n=\nplastové pásky\nR\n=\nčervená\nZáď\nK\n=\nuzel nebo smyčka silné šňůry\nO\n=\njiný\nC\n=\noranžová\nB\n=\nbóje\nY\n=\nžlutá\nN\n=\nbóje v síti\nG\n=\nzelená\nS\n=\npytel nebo sáček\nB\n=\nmodrá\nW\n=\nzávaží\nW\n=\nhnědá\nZ\n=\nžádný vlečený předmět\nF\n=\nvybledlá (jakákoli barva)\nO\n=\njiný\nO\n=\njiný\nPřehled zadaných hodnot:\nČíslo výjezdu\nVzdálenost mezi návazci\nKód vybavení pro šňůry na plašení ptáků\nDélka návazců (min)\nPoloha šňůry na plašení ptáků\nDélka návazců (max)\nDélka hlavní šňůry\nBarva návazců\nDélka prostoru nad vodou chráněného šňůrami\nMateriál návazců\nVýška upevnění nad vodou\nPočet návazců\nMateriál šňůr na plašení ptáků\nVlečený předmět\nProvedení šňůr na plašení ptáků\nDoplňkový komentář\nM.   Formulář pro popis systému šňůr s vnějším zatížením\nFormulář pro popis zatížení\nDoplňkový komentář:\nPrůměrný průměr plováků (m)\nVzdálenost podvodního plováku od hlavní šňůry (m)\nPočet háčků mezi hladinovým plovákem a kotvou\nPrůměrná hmotnost závaží (kg)\nVzdálenost závaží od šňůry\nPočet háčků mezi podvodními plováky\nPočet háčků mezi závažími\nJednoduchá nebo dvojitá šňůra?\nPřehled zadaných hodnot:\nJednoduchá nebo dvojitá šňůra?\nPočet háčků mezi hladinovým plovákem a kotvou\nPrůměrná hmotnost závaží\nPočet háčků mezi podvodními plováky\nVzdál. podvodního plováku od hlavní šňůry\nPočet háčků mezi závažími\nVzdál. závaží od šňůry\nDoplňkový komentář\nN.   Formulář pro popis zařízení pro odrazování ptáků\nZařízení pro odrazování ptáků - půdorys\nBoční rameno\nSpojovací zástěna mezi bočními a záďovými rameny?\nLEVOB\nPRAVOBOK\nDélka ramen\nPočet návazců\nVýška nad vodou\nBarva návazců\nMateriál návazců\nBoční rameno\nVzdál. od zádě\nZÁĎ\nZáďové rameno\nZáďové rameno\nSpojovací zástěna mezi záďovými rameny?\nDélka ramen\nPočet návazců\nDélka zástěny\nVýška nad vodou\nPočet návazců\nBarva návazců\nDélka zástěny\nVýška nad vodou\nMateriál návazců\nPočet návazců\nBarva návazců\nVýška nad vodou\nMateriál návazců\nBarva návazců\nMateriál návazců\nPřehled zadaných hodnot\n—\nVzdálenost od zádi\nBoční rameno\nZáďové rameno\n—\nDélka ramena\n—\nDélka ramena\n—\nPočet návazců\n—\nPočet návazců\n—\nPrůměrný rozestup mezi návazci\n—\nPrůměrný rozestup mezi návazci\n—\nVýška nad vodou\n—\nVýška nad vodou\n—\nBarva návazců\n—\nBarva návazců\n—\nMateriál návazců\n—\nMateriál návazců\nBočně záďová zástěna\nZáďová zástěna\n—\nDélka zástěny\n—\nDélka zástěny\n—\nPočet návazců\n—\nPočet návazců\n—\nPrůměrný rozestup mezi návazci\n—\nPrůměrný rozestup mezi návazci\n—\nVýška nad vodou\n—\nVýška nad vodou\n—\nBarva návazců\n—\nBarva návazců\n—\nMateriál návazců\n—\nMateriál návazců\nO.   Standard pro sběr údajů pozorovatelem během vykládky nebo pobytu plavidla v přístavu\nOhledně rybářských plavidel, která plují pod jejich vlajkou a vykládají pod dohledem pozorovatelů nezpracované ryby (tzn. celé ryby, ze kterých žádná část není odstraněna) patřící mezi rybolovné zdroje řízené organizací SPRFMO, mohou členské státy shromažďovat a poskytovat tyto informace:\n1.\nU každé vykládky s pozorovatelem je nutno zaznamenat tyto údaje o plavidle:\na)\naktuální vlajka plavidla;\nb)\njméno plavidla\nc)\nregistrační číslo rybářského plavidla;\nd)\npřípadná mezinárodní rádiová volací značka;\ne)\nčíslo plavidla podle rejstříku Lloyd's/IMO, je-li přiděleno;\nf)\ntyp plavidla (nutno používat příslušné kódy ISSCFV);\ng)\ntyp rybolovných metod (nutno používat příslušné kódy ISSCFG).\n2.\nU každé vykládky s pozorovatelem je nutno zaznamenat tyto údaje o pozorovateli:\na)\njméno pozorovatele;\nb)\norganizace pozorovatele;\nc)\nzemě vykládky (trojmístné kódy zemí podle příslušné normy ISO);\nd)\npřístav/místo vykládky.\n3.\nU každé vykládky s pozorovatelem je nutno zaznamenat tyto údaje o vykládce:\na)\ndatum a čas vykládky (ve formátu UTC);\nb)\nprvní den výjezdu, lze-li jej zjistit;\nc)\nposlední den výjezdu, lze-li jej zjistit;\nd)\norientační oblast rybolovu (zem. šířka/délka, rozlišení 1 minuta, desetinný formát – pokud lze zjistit);\ne)\nhlavní cílové druhy (kód druhu podle klasifikace FAO);\nf)\nstav při vykládce v členění podle druhů (kód druhu podle klasifikace FAO);\ng)\nhmotnost (živá) úlovku v členění podle druhů (v kilogramech) vyloženého při dané vykládce.\nKromě toho se podle standardů uvedených v oddílech E, F a I této přílohy shromažďují údaje o délce a četnosti výskytu, biologické údaje a/nebo údaje o nalezených značkách týkající se sledovaných druhů při překládce nebo pobytu plavidla v přístavu.\nOddíly G (nahodilý odchyt) a H (citlivé mořské ekosystémy) se nepovažují pro sledované překládky za relevantní. Je nutno ale dodržovat standardy uvedené v oddílech I (evidenční značky), J (pořadí důležitosti) a K (specifikace kódování) všude tam, kde to přichází v úvahu.\nPŘÍLOHA XI\nŽádost o povolení přistání v přístavu\nIdentifikace plavidla: Jméno plavidla\nJméno plavidla\nVlajka plavidla\nČíslo podle rejstříku IMO\nVolací značka\nVnější identifikace\nÚdaje o přistání v přístavu:\nZamýšlený přístav určení (1)\nStát přístavu\nÚčel (2) přistání\nPředpokládané datum připlutí\nPředpokládaný čas připlutí\nAktuální datum\nDruhy řízené organizací SPRFMO ponechané na palubě:\nDruh\nOblast odchytu podle klasifikace FAO\nStav produktu\nCelková hmotnost produktů na palubě (kg)\nPřekládané/vykládané množství\nPříjemce překládaného/vykládaného množství\nPokud nejsou na palubě žádné druhy řízené organizací SPRFMO nebo produkty rybolovu z takových druhů pocházející, zapište „nula“.\nÚdaje z příslušného oprávnění k rybolovu:\nIdentifikační kód\nVydal\nPlatnost\nOblast(i) rybolovu\nDruh\nLovné zařízení (3)\nJe přiložena kopie seznamu členů posádky? ANO/NE\n(1)  Měl by to být určený přístav ze seznamu přístavů vedeného organizací SPRFMO.\n(2)  Např. vykládka, překládka, doplnění paliva.\n(3)  Pokud je oprávnění omezeno na překládku, uveďte v „Lovné zařízení“ slovo „překládka“.\nPŘÍLOHA XII\nSouhrnné výsledky inspekce v přístavu\nÚdaje o inspekci:\nČíslo inspekční zprávy\nJméno hlavního inspektora\nStát přístavu\nInspekční orgán\nPřístav inspekce\nÚčel přistání\nDatum zahájení inspekce\nČas zahájení inspekce\nDatum ukončení inspekce\nČas ukončení inspekce\nBylo obdrženo předběžné oznámení?\nJsou výsledky inspekce v souladu s údaji předběžného oznámení?\nÚdaje o plavidle:\nJméno plavidla\nVlajka plavidla\nTyp plavidla\nIRCS\nVnější identifikace\nČíslo podle rejstříku IMO\nMajitel plavidla\nProvozovatel plavidla\nVelitel plavidla\n(a státní příslušnost)\nZástupce plavidla\nJe přítomen systém VMS?\nTyp systému VMS\nPříslušná oprávnění k rybolovu:\nIdentifikační kód oprávnění\nVydal\nPlatnost\nLoviště\nBiologický druh\nLovné zařízení (1)\nJe plavidlo v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO?\nJe oprávnění aktuálně platné?\nVyložené druhy řízené organizací SPRFMO (během tohoto přistání v přístavu):\nDruh\nOblast odlovu podle klasifikace FAO\nStav produktu\nDeklarované vyložené množství\nSkutečné vyložené množství\nDruhy řízené organizací SPRFMO ponechané na palubě:\nBiologický druh\nOblast odlovu podle klasifikace FAO\nStav produktu\nDeklarované množství ponechané na palubě\nSkutečné množství ponechané na palubě\nDruhy řízené organizací SPRFMO obdržené při překládce (během tohoto přistání v přístavu):\nDruh\nOblast odlovu podle klasifikace FAO\nStav produktu\nDeklarované obdržené množství\nSkutečné obdržené množství\nKontroly a zjištění:\nOddíl\nPoznámky\nKontroly lodních a další dokumentace\nTyp lovného zařízení na palubě\nZjištění inspektorů\nZřejmá porušení předpisů (uveďte odkaz na příslušné právní nástroje)\nPřipomínky velitele plavidla\nPřijatá opatření\nPodpis velitele plavidla:\nPodpis inspektora\n(1)  Pokud je oprávnění omezeno na překládku, uveďte v poli „Lovné zařízení“ slovo „překládka“.\nPŘÍLOHA XIII\nSeznam „ostatních ohrožených druhů“\nVědecký název\nČeský název\nTřímístný písmenný kód\nCarcharhinus longimanus\nŽralok dlouhoploutvý\nOCS\nCarcharodon carcharias\nŽralok bílý\nWSH\nCetorhinus maximus\nŽralok veliký\nBSK\nLamna nasus\nŽralok nosatý\nPOR\nManta spp.\nManta\nMNT\nMobula spp.\nMobula\nRMV\nRhincodon typus\nŽralok obrovský\nRHN", "summary": "Opatření EU pro řízení rybolovu týkající se Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří\nOpatření EU pro řízení rybolovu týkající se Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/975 – opatření pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu použitelná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nCílem nařízení je zajistit, aby byla pravidla týkající se řízení, zachování a kontroly rybolovu použitelná pro oblast úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří plně začleněna do práva EU. Nařízení spolupůsobí se systémem kontroly rybolovu EU za účelem provádění kontrol, inspekcí a prosazování pravidel společné rybářské politiky ze strany vnitrostátních orgánů.\nKLÍČOVÉ BODY\nRegionální organizace pro řízení rybolovu v jižním TichomoříRegionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří je mezivládní organizace, která se věnuje dlouhodobé ochraně a udržitelnému využívání rybolovných zdrojů v jižním Tichém oceánu. EU je jednou z jejích smluvních stran.Oblast působnosti a uplatňováníNařízení se vztahuje na:rybářská plavidla EU působící v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří,rybářská plavidla EU provádějící překládku* produktů rybolovu odlovených v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří,rybářská plavidla zemí mimo EU, která požádala o přístup do přístavů EU nebo která jsou předmětem inspekce v přístavech EU a která vezou produkty rybolovu odlovené v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří. Nařízení se použije, aniž by bylo dotčeno:nařízení (ES) č. 1005/2008 (viz shrnutí),nařízení (ES) č. 1224/2009 (viz shrnutí),nařízení (EU) 2017/2403 (viz shrnutí).Pravidlaukládá zemím EU povinnost zajistit, aby se nejméně 10 % výjezdů rybářských plavidel na lov kranase Murphyho účastnil vědecký pozorovatel a aby ukončily rybolov poté, co bylo dosaženo 100% limitu odlovu tohoto druhu, ukládá plavidlům EU povinnost dodržovat pravidla týkající se ochrany mořských ptáků, včetně používání šňůr na plašení ptáků, v zájmu ochrany citlivých mořských ekosystémů* zakazuje plavidlům EU provádět lov při dně* nebo průzkumné rybolovné činnosti* bez povolení Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří a na základě posouzení rybolovu při dně vyhodnoceného vědeckým výborem této organizace, ukládá povinnost, aby se nejméně 10 % výjezdů rybářských plavidel používajících dlouhé lovné šňůry na lov druhů žijících u dna účastnil vědecký pozorovatel a aby byly ukončeny rybolovné činnosti u dna v oblasti pěti námořních mil od míst, kde veškeré kontakty s citlivými mořskými ekosystémy překročí limitní hodnoty, zakazuje používání velkých pelagických vlečných sítí (tenatových sítí nebo kombinace sítí, jejichž délka přesahuje 2,5 kilometru) a veškerých hlubinných tenatových sítí* v celé oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří, ukládá povinnost oznamovat překládku kranase Murphyho a druhů žijících při dně a povinnost sledovat tuto překládku, pokud je na palubě pozorovatel, ukládá plavidlům EU, která hodlají proplout oblastí úmluvy s tenatovými sítěmi na palubě, povinnost tuto skutečnost oznámit nejpozději 36 hodin před vstupem plavidla do této oblasti a zajistit, aby plavidla plující pod jejich vlajkou byla vybavena systémem sledování plavidel, který v době pobytu v oblasti úmluvy udává polohu plavidla každé dvě hodiny, ukládá zemím EU povinnost, aby do 15. listopadu každého roku předložily Komisi seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a oprávněných k rybolovu v oblasti úmluvy v následujícím roce, včetně informací uvedených v příloze V. Komise předá tento seznam sekretariátu Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří, Země EU, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří, musejí zavést programy pozorovatelů určené ke sběru údajů o ulovených rybách, které budou předány Komisi.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 19. července 2018.\nKONTEXT\nRegionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (Evropská komise)\nKLÍČOVÉ POJMY\nPřekládka: přemístění úlovku z menšího rybářského plavidla na větší plavidlo, které ji pak zahrne do většího množství pro přepravu.\nCitlivý mořský ekosystém: jakýkoliv mořský ekosystém, jehož celistvost (tj. struktura nebo funkce ekosystému) je podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků a s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti ohrožena závažnými nepříznivými dopady vyvolanými fyzickým kontaktem se zařízením pro lov při dně při běžném provádění rybolovných činností, včetně útesů, podmořských hor, studenovodních korálů a kolonií mořských hub.\nLov při dně: rybolov prováděný jakýmkoli rybářským plavidlem používajícím jakékoli lovné zařízení, které se při běžné činnosti pravděpodobně dostane do kontaktu s mořským dnem nebo bentickými organismy (tj. organismy, které se vyskytují v ekologickém regionu na nejnižší úrovni oceánu).\nPrůzkumná rybolovná činnost: rybolov v oblasti, která dosud není předmětem rybolovu nebo nebyla předmětem rybolovu za použití konkrétního typu lovného zařízení nebo metody během předchozích deseti let.\nHlubinné tenatové sítě: vlasce jednoduchých nebo méně obvykle dvojitých či trojitých sítí umístěných společně na stejných lanových rámech. V rámci jednoho zařízení lze kombinovat několik druhů sítí. Tyto sítě lze používat buď samostatně, nebo ve větších množstvích, kdy jsou umístěny v řadě („flotily“ sítí), což je obvyklejší. Rybolovné zařízení se může nastavit, ukotvit na dno nebo nechat unášet, a to volně, nebo ve spojení s plavidlem.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/975 ze dne 4. července 2018, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu použitelná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 30–75)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81–104)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22–61)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 1380/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1–32)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 23.04.2020"}
{"celex_id": "32018R1672", "reference": "12.11.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 284/6\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1672\nze dne 23. října 2018\no kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nJednou z priorit Unie je podpora harmonického, udržitelného a inkluzivního rozvoje vnitřního trhu jako prostoru, ve kterém se mohou zboží, osoby, služby a kapitál volně a bezpečně pohybovat.\n(2)\nOpětovné zavádění nezákonných výnosů z nezákonné činnosti do ekonomiky a zneužití peněžních prostředků k financování nezákonných činností vedou k narušení a nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění občanů a podniků dodržujících právní předpisy, a mohou tudíž ohrozit fungování vnitřního trhu. Takové jednání navíc podporuje trestnou a teroristickou činnost, což ohrožuje bezpečnost občanů Unie. Unie proto přijala opatření na svou ochranu.\n(3)\nJedním z hlavních pilířů opatření přijatých Unií byla směrnice Rady 91/308/EHS (3), která stanovila řadu opatření a povinností finančních institucí, právnických osob a některých profesí, co se týká mimo jiné transparentnosti a vedení záznamů, jakož i zásady „znej svého zákazníka“, a stanovila povinnost oznamovat podezřelé transakce vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám. Finanční zpravodajské jednotky byly zřízeny jako centra pro posuzování těchto transakcí, jednání s protějšky v ostatních zemích a v případě potřeby kontaktování soudních orgánů. Směrnice 91/308/EHS byla od té doby pozměněna a nahrazena následnými opatřeními. Ustanovení pro předcházení praní peněz jsou v současnosti obsažena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4).\n(4)\nVzhledem k nebezpečí, že uplatňování směrnice 91/308/EHS povede k větším pohybům peněžní hotovosti k nezákonným účelům, což by mohlo představovat hrozbu pro finanční systém a vnitřní trh, byla zmíněná směrnice doplněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 (5). Cílem uvedeného nařízení je předcházet praní peněz a financování terorismu a odhalovat je, a to stanovením systému kontrol vztahujících se na fyzické osoby, které vstupují do Unie nebo ji opouštějí a které mají u sebe peněžní hotovost nebo převoditelné nástroje na doručitele v hodnotě 10 000 EUR nebo více, či ekvivalent této hodnoty v jiných měnách. Pojem „vstupující do Unie nebo ji opouštějící“ by měl být definován odkazem na území Unie ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), s cílem zajistit, aby toto nařízení mělo co nejširší rozsah působnosti a aby žádné oblasti nebyly osvobozeny od jeho uplatňování a nepředstavovaly příležitosti k obcházení příslušných kontrol.\n(5)\nNařízení (ES) č. 1889/2005 zavedlo ve Společenství mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které vypracoval Finanční akční výbor (dále jen „FATF“).\n(6)\nFATF zřízený na summitu G7 konaném v Paříži v roce 1989 je mezivládní orgán, jenž stanoví standardy a prosazuje účinné provádění právních, regulačních a operativních opatření určených k boji proti praní peněz, financování terorismu a dalším souvisejícím hrozbám pro integritu mezinárodního finančního systému. Řada členských států je členy FATF, nebo je ve FATF zastoupena prostřednictvím regionálních orgánů. Unie je ve FATF zastoupena Komisí a zavázala se k účinnému provádění FATF doporučení. FATF doporučení č. 32 o kurýrech přepravujících hotovost stanoví, že je třeba, aby existovala opatření pro přiměřené kontroly přeshraničních pohybů hotovosti.\n(7)\nSměrnice (EU) 2015/849 identifikuje a popisuje řadu druhů trestné činnosti, jejichž výnosy by mohly být předmětem praní peněz nebo být použity k financování terorismu. Výnosy z této trestné činnosti jsou často přepravovány přes vnější hranice Unie za účelem praní peněz či použití k financování terorismu. Toto nařízení by to mělo vzít v úvahu a stanovit systém pravidel, která kromě toho, že přispívají k předcházení praní peněz a zejména predikativních trestních činů, jako jsou daňové trestné činy, jak jsou definovány ve vnitrostátním právu, a financování terorismu, usnadňují předcházení, odhalování a vyšetřování trestné činnosti vymezené ve směrnici (EU) 2015/849.\n(8)\nBylo dosaženo pokroku, pokud jde o poznatky o mechanismech, které se využívají k převodu nezákonně nabyté hodnoty přes hranice. V důsledku toho byla aktualizována doporučení FATF, směrnice (EU) 2015/849 zavedla změny právního rámce Unie a byly vyvinuty nové osvědčené postupy. V souvislosti s tímto vývojem a na základě hodnocení stávajících právních předpisů Unie je třeba pozměnit nařízení (ES) č. 1889/2005. Vzhledem k rozsáhlosti změn, které budou zapotřebí, by však mělo být nařízení (ES) č. 1889/2005 zrušeno a nahrazeno novým nařízením.\n(9)\nTímto nařízením není dotčena možnost členských států zavést na základě svého vnitrostátního práva dodatečné vnitrostátní kontroly pohybu peněžní hotovosti uvnitř Unie, jsou-li tyto kontroly v souladu se základními svobodami Unie, zejména články 63 a 65 Smlouvy o fungování EU.\n(10)\nSoubor pravidel na úrovni Unie umožňujících srovnatelné kontroly pohybu peněžní hotovosti v rámci Unie by výrazně usnadnil úsilí o předcházení praní peněz a financování terorismu.\n(11)\nToto nařízení se netýká opatření, která přijaly Unie nebo členské státy podle článku 66 Smlouvy o fungování EU k omezení pohybu kapitálu v případě, že způsobuje nebo hrozí způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie nebo podle článků 143 a 144 Smlouvy o fungování EU v důsledku náhlé krize platební bilance.\n(12)\nVzhledem ke své přítomnosti na vnějších hranicích Unie, svým odborným znalostem týkajícím se provádění kontrol cestujících a nákladu při překračování vnějších hranic a zkušenostem získaným s uplatňováním nařízení (ES) č. 1889/2005 by pro účely tohoto nařízení měly jako příslušné orgány jednat i nadále celní orgány. Členské státy by současně měly mít i nadále možnost určit jiné vnitrostátní orgány, které jsou přítomny na vnějších hranicích, aby jednaly jako příslušné orgány. Členské státy by měly i nadále poskytovat náležitou odbornou přípravu zaměstnancům celních orgánů a jiných vnitrostátních orgánů potřebnou k provádění těchto kontrol, a to i pokud jde o kontroly zaměřené na praní peněz prostřednictvím peněžní hotovosti.\n(13)\nJedním z klíčových pojmů použitých v tomto nařízení je „peněžní hotovost“, která by měla být definována tak, aby zahrnovala čtyři kategorie: oběživo, převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a určité typy předplacených karet. Vzhledem ke svým vlastnostem se budou určité převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacené karty, které nejsou spojeny s bankovním účtem a jež mohou uchovávat finanční obnosy v obtížně identifikovatelné výši, pravděpodobně používat místo oběživa jako anonymní prostředky převádějící hodnoty přes vnější hranice, způsobem, jež není sledovatelný pomocí klasického systému dohledu ze strany orgánů veřejné moci. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní prvky definice „peněžní hotovosti“, přičemž by Komise měla mít současně možnost změnit nepodstatné prvky tohoto nařízení v reakci na pokusy pachatelů trestné činnosti a jejich společníků obejít opatření, které kontroluje pouze jeden druh vysoce likvidního prostředku k uchovávání hodnoty, tím, že přes vnější hranice převážejí jiný druh. Jsou-li zjištěny důkazy o takovémto chování ve značném rozsahu, je nezbytné přijmout rychle opatření k nápravě situace. Navzdory vysoké rizikovosti virtuálních měn, kterou dokládá Komise ve své zprávě ze dne 26. června 2017 o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, nemají celní orgány pravomoc je monitorovat.\n(14)\nPřevoditelné nástroje na doručitele umožňují fyzickému držiteli požadovat vyplacení určité finanční částky, aniž by byl zaregistrován nebo aniž by bylo uvedeno jeho jméno. Tyto nástroje lze snadno použít k převodu značné hodnoty, a pokud jde o likviditu, anonymitu a riziko zneužití vykazují hlavní podobnosti s oběživem.\n(15)\nKomodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty představují vysoký poměr mezi jejich hodnotou a objemem, existuje pro ně snadno dostupný mezinárodní obchodní trh umožňující jejich přeměnu na oběživo, a to s nízkými transakčními náklady. Tyto komodity se většinou vyskytují ve standardizované formě, která umožňuje rychle ověřit jejich hodnotu.\n(16)\nPředplacenými kartami jsou karty neuvádějící jméno, které uchovávají peněžní hodnoty nebo finanční prostředky nebo které k nim poskytují přístup, jež lze použít k platebním transakcím, k pořízení zboží nebo služeb nebo k výměně za oběživo. Předplacené karty nejsou spojeny s bankovním účtem. Předplacené karty zahrnují anonymní předplacené karty uvedené ve směrnici (EU) 2015/849. Často se používají pro různé zákonné účely a některé z těchto nástrojů také představují jasný společenský zájem. Tyto předplacené karty jsou snadno převoditelné a dají se použít na převod značné hodnoty přes vnější hranice. Je proto třeba předplacené karty zahrnout do definice peněžní hotovosti, zejména pokud je lze zakoupit bez uplatnění postupů hloubkové kontroly klienta. Tak se zajistí možnost rozšířit kontroly na určité typy předplacených karet, s přihlédnutím k dostupné technologii, je-li to odůvodněno důkazy, jsou-li tyto kontroly rozšířeny s náležitým ohledem na proporcionalitu a vymahatelnost v praxi.\n(17)\nFyzickým osobám vstupujícím do Unie nebo ji opouštějícím by měla být uložena ohlašovací povinnost peněžní hotovosti za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu. Aby nebyl nepatřičně omezen volný pohyb ani nebyla uložena přílišná zátěž občanům a orgánům v souvislosti se správními formalitami, měla by se na tuto povinnost vztahovat prahová hodnota ve výši 10 000 EUR. Tato povinnost by se měla vztahovat na osoby převážející peněžní hotovost, které mají tyto částky u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve vozidle, v němž překračují vnější hranice. Mělo by se vyžadovat, aby tyto osoby poskytly a v případě potřeby předložily peněžní hotovost příslušným orgánům ke kontrole. Definice „osoby převážející peněžní hotovost“ by měla být vykládána tak, že nezahrnuje ty převozce, kteří zajišťují profesionální přepravu zboží či osob.\n(18)\nCo se týká pohybu peněžní hotovosti bez doprovodu, například peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící v poštovních balících, kurýrních zásilkách, v zavazadle bez doprovodu nebo jako náklad v kontejneru, příslušné orgány by měly mít pravomoc požádat odesílatele nebo příjemce či zástupce, aby podali ohlášení za účelem oznámení, přičemž by měly mít pravomoc tak činit systematicky, nebo individuálně, v závislosti na vnitrostátních postupech. Toto oznámení by mělo zahrnovat řadu prvků, které nejsou obsaženy v obvyklé dokumentaci předkládané celním orgánům, jako jsou přepravní doklady a celní prohlášení. Těmito prvky jsou původ, místo určení, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti. Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu by měla podléhat prahové hodnotě, která je stejná jako v případě peněžní hotovosti převážené osobami převážejícími peněžní hotovost.\n(19)\nŘada standardizovaných údajů týkajících se pohybu peněžní hotovosti, jako jsou osobní údaje ohlašovatele, vlastníka nebo příjemce, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti, by měla být zaznamenána pro dosažení cílů tohoto nařízení. Zejména je nezbytné, aby ohlašovatel, vlastník nebo příjemce poskytli své osobní údaje, jak jsou uvedeny v jejich dokladech totožnosti, aby se snížilo na minimum riziko vzniku chyb ohledně jejich totožností a riziko prodlev v důsledku případné následné potřeby ověření.\n(20)\nCo se týká ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu, příslušným orgánům by měla být svěřena pravomoc provádět veškeré potřebné kontroly osob, jejich zavazadel, dopravních prostředků použitých k překročení vnějších hranic a zásilek nebo schránek bez doprovodu, které překračují hranice a které mohou obsahovat peněžní hotovost, nebo dopravních prostředků, které je přepravují. V případě nesplnění těchto povinností by měly příslušné orgány vyhotovit ohlášení z moci úřední za účelem následného předání příslušných informací ostatním orgánům.\n(21)\nV zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol příslušnými orgány by tyto kontroly měly vycházet především z analýzy rizik za účelem určení a vyhodnocení rizik a vypracování potřebných protiopatření.\n(22)\nZavedení společného rámce pro řízení rizik by nemělo příslušným orgánům bránit v provádění namátkových kontrol nebo spontánních kontrol, kdykoli to považují za nezbytné.\n(23)\nPokud příslušné orgány odhalí částky peněžní hotovosti nižší než je prahová hodnota, avšak existují náznaky, že peněžní hotovost může souviset s trestnou činností, na níž se vztahuje toto nařízení, měly by mít v případě peněžní hotovosti s doprovodem možnost zaznamenat informace o osobě převážející peněžní hotovost, jejím vlastníkovi a, jedná-li se o takový případ i informace o zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.\n(24)\nV případě peněžní hotovosti bez doprovodu by měly mít příslušné orgány možnost zaznamenat informace o ohlašovateli, vlastníkovi, odesílateli a příjemci či nebo zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.\n(25)\nTyto informace by měly být předány finanční zpravodajské jednotce dotyčného členského státu, který by měl neprodleně zajistit, že daná finanční zpravodajská jednotka veškeré relevantní informace automaticky nebo na vyžádání předá finančním zpravodajským jednotkám ostatních členských států. Tyto jednotky jsou určeny jako ústřední prvky v boji proti praní peněz a financování terorismu, které přijímají a zpracovávají informace z různých zdrojů, například od finančních institucí, a analyzují tyto informace s cílem určit, zda existují důvody pro další vyšetřování, jež nemusí být zřejmé příslušným orgánům, které přijímají ohlášení a provádějí kontroly podle tohoto nařízení. S cílem zajistit účinný tok informací, by měly být finanční zpravodajské jednotky napojeny na celní informační systém (dále jen \"CIS\"), zřízený nařízením Rady (ES) č. 515/97 (6) a údaje podávané nebo vyměněné mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami by měly být kompatibilní a srovnatelné.\n(26)\nS ohledem na význam, který má pro úspěšný dopad tohoto nařízení účinná výměna informací mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek v rámci právního rámce vztahujícího se na tyto subjekty, a s ohledem na potřebu posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami uvnitř Unie by měla Komise do 1. června 2019 posoudit možnost zřízení společného mechanismu boje proti praní peněz a financování terorismu.\n(27)\nOdhalení částky peněžní hotovosti nedosahující prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, je v této souvislosti nanejvýš důležité. Mělo by být rovněž možné sdílet informace týkající se částek peněžní hotovosti nedosahujících prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, s příslušnými orgány v ostatních členských státech.\n(28)\nVzhledem ke skutečnosti, že k pohybům peněžní hotovosti, které podle tohoto nařízení podléhají kontrolám, dochází přes vnější hranice a že je obtížné jednat poté, co peněžní hotovost opustila místo vstupu nebo výstupu, a s ohledem na související riziko i v případě nezákonného použití malých částek, by příslušné orgány měly mít možnost v určitých případech dočasně zadržet peněžní hotovost s výhradou kontrol a posouzení: za prvé toho, zda nebyla splněna ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, a za druhé, zda existují náznaky trestné činnosti, a to bez ohledu na příslušnou částku a na to, zda je peněžní hotovost s doprovodem nebo bez doprovodu. Vzhledem k povaze tohoto dočasného zadržení a dopadu, který to může mít na volný pohyb a právo na vlastnictví, by doba zadržení měla být omezena na naprosto minimální čas, který ostatní příslušné orgány potřebují k zjištění, zda existují důvody pro další zásah, například vyšetřování či zajištění peněžní hotovosti na základě jiných právních nástrojů. K rozhodnutí o dočasném zadržení peněžní hotovosti podle tohoto nařízení by mělo být připojeno odůvodnění a měly by být přiměřeně popsány konkrétní faktory, které vedly k tomuto opatření. Mělo by být možné prodloužit dobu dočasného zadržení peněžní hotovosti ve zvláštních a řádně posouzených případech, například kdy příslušné orgány obtížně získávají informace o možné trestné činnosti, mimo jiné je-li nutná komunikace s třetí zemí, kdy je nezbytné překládat dokumenty nebo je složité identifikovat a kontaktovat odesílatele nebo příjemce v případě peněžní hotovosti bez doprovodu. Není-li na konci doby zadržení přijato rozhodnutí o dalším zásahu nebo rozhodne-li příslušný orgán o tom, že pro další zadržování peněžní hotovosti není důvod, měla by být peněžní hotovost neprodleně vydána, podle situace, osobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena, osobě tuto peněžní hotovost převážející nebo jejímu vlastníkovi.\n(29)\nV zájmu zvýšení informovanosti o tomto nařízení by členské státy ve spolupráci s Komisí měly vypracovat vhodné materiály ohledně ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti.\n(30)\nJe nezbytné, aby příslušné orgány včas předávaly informace, které shromažďují podle tohoto nařízení vnitrostátní finanční zpravodajské jednotce, aby je mohla analyzovat a porovnat informace s ostatními údaji, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2015/849.\n(31)\nPokud, pro účely tohoto nařízení, příslušné orgány zjistí nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti nebo pokud existují náznaky trestné činnosti, měly by tyto informace neprodleně prostřednictvím vhodných kanálů sdílet s příslušnými orgány ostatních členských států. Tato výměna údajů by byla přiměřená vzhledem ke skutečnosti, že osoby porušující ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, které byly zadrženy v jednom členském státě, by si pravděpodobně zvolily jiný členský stát vstupu nebo výstupu, jehož příslušné orgány by neměly povědomí o předchozím porušení předpisů. Výměna těchto informací by v zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v členských státech měla být povinná. Existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie, měly by být tyto informace zpřístupněny i Komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce zřízenému nařízením Rady (EU) 2017/1939 (7) členskými státy, které se účastní posílené spolupráce podle uvedeného nařízení, a Europolu zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8). V zájmu dosažení preventivních a odrazujících účinků tohoto nařízení, pokud jde o obcházení ohlašovací a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti, mělo by docházet mezi členskými státy a Komisí rovněž k povinné výměně anonymizovaných údajů o rizicích a výsledcích analýzy rizik, a to v souladu s normami stanovenými v prováděcích aktech, které se přijmou podle tohoto nařízení.\n(32)\nMěla by být možná výměna informací mezi příslušným orgánem jednoho členského státu nebo Komisí a orgány třetí země, pokud existují příslušné záruky. Tato výměna by měla být přípustná pouze tehdy, jsou-li dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní předpisy týkající se základních práv a předávání osobních údajů, a po schválení orgány, které informace původně získaly. O tom, že došlo k jakékoli výměně informací se třetími zeměmi podle tohoto nařízení, by měla být informována Komise, která by o tom měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.\n(33)\nVzhledem k povaze shromažďovaných informací a oprávněnému očekávání osob převážejících peněžní hotovost a ohlašovatelů, že s jejich osobními údaji a informacemi týkajícími se hodnoty peněžní hotovosti dovážené do Unie nebo vyvážené z Unie bude zacházeno jako s důvěrnými údaji, by příslušné orgány měly poskytnout dostatečné záruky, že pracovníci, kteří vyžadují přístup k informacím, dodržují služební tajemství, a tyto údaje náležitě chrání před neoprávněným přístupem, použitím nebo sdělením. Není-li v tomto nařízení nebo ve vnitrostátních právních předpisech stanoveno jinak, zejména v rámci soudního řízení, neměly by být tyto informace sděleny bez svolení orgánu, který je obdržel.\nZpracovávání údajů podle tohoto nařízení se může týkat rovněž osobních údajů a mělo by být prováděno v souladu s právem Unie. Členské státy a Komise by měly zpracovávat osobní údaje pouze způsobem slučitelným s účelem s tohoto nařízení. Na veškeré shromažďování, oznamování, předávání, sdělování a jiné zpracovávání osobních údajů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by se měly vztahovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (9) a (EU) 2016/679 (10). Při zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení by mělo být dodržováno základní právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy, jakož i právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a právo na ochranu osobních údajů zaručené článkem 8 Listiny.\n(34)\nPro účely analýzy prováděné finančními zpravodajskými jednotkami a s cílem umožnit orgánům v ostatních členských státech kontrolu a prosazování ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti, zejména s ohledem na osoby, které dříve porušily tuto povinnost, je nutné, aby byly údaje obsažené v ohlášeních podle tohoto nařízení uchovávány dostatečně dlouhou dobu. Mají-li finanční zpravodajské jednotky provádět svou analýzu efektivně a příslušné orgány účinně kontrolovat a prosazovat ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, neměla by být doba uchovávání údajů obsažených v ohlášeních podle tohoto nařízení delší než pět let s možností dalšího prodloužení, a to po důkladném posouzení nutnosti a přiměřenosti tohoto dalšího uchovávání, které by nemělo být delší než tři dodatečné roky.\n(35)\nNa podporu dodržování předpisů a s cílem odrazovat od jejich obcházení by členské státy měly zavést sankce za nedodržení ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti. Tyto sankce by se měly použít pouze v případě nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti podle tohoto nařízení a neměly by brát v potaz případnou trestnou činnost, která může s peněžní hotovostí souviset, což může být předmětem dalšího vyšetřování a opatření, jež do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující a neměly by jít nad rámec toho, co je nezbytné na podporu dodržování předpisů. Sankce zavedené členskými státy by měly v celé Unii odrazovat od porušování tohoto nařízení rovnocenným způsobem.\n(36)\nAčkoli většina členských států již na dobrovolném základě používá harmonizovaný formulář ohlášení (formulář EU pro ohlášení peněžní hotovosti), v zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol a účinného zpracování, předávání a analýzy ohlášení ze strany příslušných orgánů by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí šablony formuláře pro ohlášení a šablony formuláře pro oznámení, určení kritérií společného rámce pro řízení rizik, stanovení technických pravidel pro výměnu informací a šablony formuláře, který se má používat k předávání informací s ohledem na ohlášení, a stanovení pravidel a formátu pro poskytování statistických údajů Komisi. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).\n(37)\nMá-li se zlepšit stávající situace, kdy existuje jen omezený přístup ke statistickým informacím a pouze náznaky o tom, v jakém rozsahu pachatelé trestné činnosti nezákonně převážejí peněžní hotovost přes vnější hranice Unie, je třeba nastolit účinnější spolupráci mezi příslušnými orgány a s Komisí na základě výměny informací. Aby tato výměna informací byla účinná a účelná, měla by Komise přezkoumat, zda zavedený systém plní svůj účel, nebo zda pro včasnou a přímou výměnu informací existují překážky. Komise by měla navíc statistické informace zveřejňovat na svých internetových stránkách.\n(38)\nZa účelem rychlého zohlednění budoucích změn mezinárodních standardů, jako jsou standardy stanovené FATF nebo řešení obcházení tohoto nařízení využíváním komodit používaných jako likvidní prostředky k uchovávání hodnoty nebo využíváním předplacených karet, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(39)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodního rozsahu praní peněz a financování terorismu a specifik vnitřního trhu a jeho základních svobod, jež lze plně uplatňovat pouze tehdy, je-li zajištěno, že s ohledem na peněžní hotovost překračující vnější hranice Unie není na základě vnitrostátních právních předpisů uloženo příliš rozdílné zacházení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.\n(40)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady zaručené článkem 6 Smlouvy o EU a převzaté Listinou, zejména její hlavou II.\n(41)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení zavádí systém kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Unie nebo ji opouštějící, který doplňuje právní rámec pro předcházení praní peněz a financování terorismu stanovený ve směrnici (EU) 2015/849.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„peněžní hotovostí“:\ni)\noběživo;\nii)\npřevoditelné nástroje na doručitele;\niii)\nkomodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty;\niv)\npředplacené karty;\nb)\n„vstupující do Unie nebo ji opouštějící“ příchod z území, na něž se nevztahuje článek 355 Smlouvy o fungování EU, na území, na něž se vztahuje uvedený článek, nebo opuštění území, na něž se vztahuje uvedený článek;\nc)\n„oběživem“ bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny, nebo které byly v oběhu jako prostředek směny a dosud mohou být u finančních institucí nebo centrálních bank vyměněny za bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny;\nd)\n„převoditelnými nástroji na doručitele“ jiné nástroje než oběživo, které své držitele opravňují požadovat určitou finanční částku při předložení těchto nástrojů, aniž by musel prokázat totožnost či nárok na tuto částku. Mezi tyto nástroje patří:\ni)\ncestovní šeky a\nii)\nšeky, vlastní směnky nebo peněžní poukázky, jež jsou buď ve formě na doručitele, podepsané, ale s neuvedeným jménem příjemce, indosované bez omezení, vystavené na fiktivního příjemce, nebo v jiné formě, kdy nárok na ně přechází na osobu jejich doručením;\ne)\n„komoditou používanou jako vysoce likvidní prostředek k uchovávání hodnoty“ zboží podle bodu 1 přílohy I, které představuje vysoký poměr mezi svojí hodnotou a objemem a které lze prostřednictvím dostupných obchodních trhů snadno přeměnit na oběživo, a to s nízkými transakčními náklady;\nf)\n„předplacenou kartou“ karta neuvádějící jméno podle bodu 2 přílohy I, která uchovává peněžní hodnoty nebo finanční prostředky, nebo k nim poskytuje přístup, již lze použít k platebním transakcím, pořízení zboží nebo služeb nebo k výměně za oběživo, pokud tato karta není spojena s bankovním účtem;\ng)\n„příslušnými orgány“ celní orgány členských států a jakékoli jiné orgány zmocněné členskými státy k uplatňování tohoto nařízení;\nh)\n„osobou převážející peněžní hotovost“ každá fyzická osoba vstupující do Unie nebo ji opouštějící, která má peněžní hotovost u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve svém dopravním prostředku;\ni)\n„peněžní hotovostí bez doprovodu“ peněžní hotovost tvořící součást zásilky, kterou nedoprovází osoba, která by tuto peněžní hotovost převážela;\nj)\n„trestnou činností“ kterákoli z činností podle čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2015/849;\nk)\n„finanční zpravodajskou jednotkou“ subjekt zřízený v členském státě za účelem uplatňování článku 32 směrnice (EU) 2015/849.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení za účelem změn přílohy I tohoto nařízení s cílem zohlednit nové trendy v oblasti praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2015/849 nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 5 uvedené směrnice, nebo s cílem zohlednit osvědčené postupy při předcházení praní peněz nebo financování terorismu či zamezit využívání komodit používaných jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacených karet ze strany pachatelů trestné činnosti k obcházení povinností stanovených v článcích 3 a 4 tohoto nařízení.\nČlánek 3\nOhlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem\n1.   Osoby převážející peněžní hotovost v hodnotě 10 000 EUR nebo více, ohlásí tuto peněžní hotovost příslušným orgánům členského státu, přes který do Unie vstupují nebo ji opouštějí, a předloží ji těmto orgánům ke kontrole. Ohlašovací povinnost peněžní hotovosti se nepovažuje za splněnou, jsou-li poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné nebo není-li peněžní hotovost předložena ke kontrole.\n2.   Ohlášení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o:\na)\nosobě převážející peněžní hotovost, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti;\nb)\nvlastníkovi peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že vlastník je fyzická osoba, nebo v případě, že vlastník je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);\nc)\nzamýšleném příjemci peněžní hotovosti, jedná-li se o takový případ, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že zamýšlený příjemce je fyzická osoba, nebo v případě, že zamýšlený příjemce je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);\nd)\npovaze a částce nebo hodnotě peněžní hotovosti;\ne)\nekonomickém původu peněžní hotovosti;\nf)\nzamýšleném použití peněžní hotovosti;\ng)\ntrase přepravy a\nh)\ndopravních prostředcích.\n3.   Údaje podle odstavce 2 tohoto článku se poskytují písemně nebo elektronicky za použití formuláře pro ohlášení uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a). Potvrzená kopie ohlášení se na žádost vydá ohlašovateli.\nČlánek 4\nOznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu\n1.   Pokud do Unie vstupuje nebo ji opouští peněžní hotovost bez doprovodu v hodnotě 10 000 EUR nebo větší, mohou příslušné orgány členského státu, přes který peněžní hotovost do Unie vstupuje nebo ji opouští, požádat odesílatele nebo příjemce peněžní hotovosti, či podle dané situace jejich zástupce, aby ve lhůtě 30 dnů, podali ohlášení za účelem oznámení. Příslušné orgány mohou dočasně zadržet peněžní hotovost, dokud odesílatel nebo příjemce nebo jeho zástupce nepodají ohlášení za účelem oznámení. Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu se nepovažuje za splněnou, pokud ohlášení není učiněno před uplynutím lhůty, jsou-li poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné nebo není-li peněžní hotovost předložena ke kontrole.\n2.   Ohlášení za účelem oznámení obsahuje údaje o:\na)\nohlašovateli, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti;\nb)\nvlastníkovi peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že vlastník je fyzická osoba, nebo v případě, že vlastník je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);\nc)\nodesílateli peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že odesílatel je fyzická osoba, nebo v případě, že odesílatel je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);\nd)\npříjemci nebo zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, včetně jména a příjmení, kontaktních údajů (včetně adresy), data a místa narození, státní příslušnosti a čísla dokladu totožnosti v případě, že příjemce nebo zamýšlený příjemce je fyzická osoba, nebo v případě, že příjemce nebo zamýšlený příjemce je právnická osoba, její úplný název, kontaktní údaje (včetně adresy), identifikační číslo (IČO) a, je-li uděleno, daňové identifikační číslo (DIČ);\ne)\npovaze a částce nebo hodnotě peněžní hotovosti;\nf)\nekonomickém původu peněžní hotovosti a\ng)\nzamýšleném použití peněžní hotovosti.\n3.   Údaje podle odstavce 2 tohoto článku se poskytují písemně nebo elektronicky za použití formuláře pro oznámení uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a). Potvrzená kopie oznámení se na žádost vydá ohlašovateli.\nČlánek 5\nPravomoci příslušných orgánů\n1.   Za účelem ověření splnění ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem stanovené v článku 3 mají příslušné orgány pravomoc provádět za podmínek stanovených vnitrostátním právem kontroly fyzických osob, jejich zavazadel a dopravních prostředků.\n2.   Za účelem plnění oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu stanovené v článku 4 mají příslušné orgány pravomoc provádět za podmínek stanovených vnitrostátním právem kontroly veškerých zásilek, schránek nebo dopravních prostředků, které mohou obsahovat peněžní hotovost bez doprovodu.\n3.   Není-li splněna ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem podle článku 3 nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu podle článku 4, vyhotoví příslušné orgány v písemné nebo elektronické podobě ohlášení z moci úřední, které obsahuje v možném rozsahu informace podle čl. 3 odst. 2 nebo případně čl. 4 odst. 2.\n4.   Kontroly jsou založeny především na analýze rizik za účelem určení a vyhodnocení rizik a vypracování potřebných protiopatření a provádějí se na základě společného rámce pro řízení rizik v souladu s kritérii uvedenými v čl. 16 odst. 1 písm. b), která rovněž zohledňují posouzení rizik, jak je stanovila Komise a finanční zpravodajské jednotky podle směrnice (EU) 2015/849.\n5.   Pro účely článku 6 vykonávají příslušné orgány rovněž pravomoci, které jim svěřuje tento článek.\nČlánek 6\nČástky nedosahující prahové hodnoty, u nichž existuje podezření, že souvisejí s trestnou činností\n1.   Pokud příslušné orgány zjistí, že osoba převážející peněžní hotovost vstupuje do Unie nebo ji opouští s peněžní částkou nižší, než je prahová hodnota stanovená v článku 3, a že existují náznaky, že tato peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, tyto informace a údaje podle čl. 3 odst. 2 zaznamenají.\n2.   Pokud příslušné orgány zjistí, že do Unie vstupuje nebo ji opouští peněžní hotovost bez doprovodu pod prahovou hodnotou stanovenou v článku 4, a že existují náznaky, že tato peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, tyto informace a údaje podle čl. 4 odst. 2 zaznamenají.\nČlánek 7\nDočasné zadržení peněžní hotovosti příslušnými orgány\n1.   Příslušné orgány mohou dočasně zadržet peněžní hotovost správním rozhodnutím za podmínek stanovených vnitrostátním právem, pokud:\na)\nnení splněna ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem podle článku 3 nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu podle článku 4 nebo\nb)\nexistují náznaky, že peněžní hotovost, bez ohledu na částku, souvisí s trestnou činností.\n2.   Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 1 podléhá účinnému opravnému prostředku v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem. Příslušné orgány oznámí odůvodnění správního rozhodnutí:\na)\nosobě, která je povinna učinit ohlášení podle článku 3 nebo ohlášení za účelem oznámení podle článku 4, nebo\nb)\nosobě, která je povinna poskytnout informace v souladu s čl. 6 odst. 1 nebo odst. 2.\n3.   Doba dočasného zadržení je vnitrostátním právem přísně omezena na čas potřebný k tomu, aby příslušné orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují další zadržení. Doba dočasného zadržení není delší než 30 dnů. Poté, co příslušné orgány provedou důkladné posouzení nutnosti a přiměřenosti dalšího dočasného zadržení, mohou rozhodnout o prodloužení doby dočasného zadržení až na 90 dní.\nPokud v této lhůtě není přijato rozhodnutí o dalším zadržování peněžní hotovosti nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují její další zadržování, je peněžní hotovost neprodleně vydána:\na)\nosobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena v případech uvedených v článku 3 nebo 4, nebo\nb)\nosobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena v případech uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo odst. 2.\nČlánek 8\nInformační kampaně\nČlenské státy zajistí, aby osoby, které vstupují do Unie nebo ji opouštějí, jež zasílají peněžní hotovost bez doprovodu z Unie nebo které přijímají peněžní hotovost bez doprovodu v Unii, byly informovány o svých právech a povinnostech podle tohoto nařízení, a ve spolupráci s Komisí vypracovávají vhodné materiály zaměřené na tyto osoby.\nČlenské státy zajistí, aby byly na tyto informační kampaně poskytnuty dostatečné finanční prostředky.\nČlánek 9\nPoskytování informací finanční zpravodajské jednotce\n1.   Příslušné orgány zaznamenají informace získané podle článků 3 nebo 4, čl. 5 odst. 3 nebo článku 6 a v souladu s technickými pravidly stanovenými podle čl. 16 odst. 1 písm. c) je předají finanční zpravodajské jednotce členského státu, ve kterém byly získány.\n2.   Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajská jednotka daného členského státu vyměňovala tyto informace s příslušnými finančními zpravodajskými jednotkami ostatních členských států v souladu s čl. 53 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849.\n3.   Příslušné orgány předají informace uvedené v odstavci 1 co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co byly obdrženy.\nČlánek 10\nVýměna informací mezi příslušnými orgány a s Komisí\n1.   Příslušný orgán každého členského státu předá příslušným orgánům všech ostatních členských států elektronickými prostředky tyto informace:\na)\nohlášení z moci úřední vyhotovená podle čl. 5 odst. 3;\nb)\ninformace obdržené podle článku 6;\nc)\nohlášení získaná podle článků 3 nebo 4, existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností;\nd)\nanonymizované informace o rizicích a výsledky analýzy rizik.\n2.   Existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie, jsou informace uvedené v odstavci 1 předány rovněž Komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce členskými státy, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a to v souladu s jeho pravomocí podle článku 22 uvedeného nařízení, a Europolu v souladu s jeho pravomocí podle článku 3 nařízení (EU) 2016/794.\n3.   Příslušný orgán předá informace uvedené v odstavcích 1 a 2 v souladu s technickými pravidly uvedenými v čl. 16 odst. 1 písm. c) a za použití formuláře uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. d).\n4.   Informace uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) a v odstavci 2 jsou předány co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co byly obdrženy.\n5.   Informace a výsledky uvedené v odst. 1 písm. d) se předávají každých šest měsíců.\nČlánek 11\nVýměna informací se třetími zeměmi\n1.   Pro účely tohoto nařízení mohou členské státy nebo Komise v rámci vzájemné správní pomoci níže uvedené informace předat třetí zemi, s výhradou písemného schválení příslušným orgánem, který údaje původně získal za předpokladu, že toto předání je v souladu s příslušným vnitrostátním a unijním právem týkajícím se předávání osobních údajů do třetích zemí:\na)\nohlášení z moci úřední vyhotovená podle čl. 5 odst. 3;\nb)\ninformace obdržené podle článku 6;\nc)\nohlášení získaná podle článků 3 nebo 4, existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s praním peněz nebo financováním terorismu.\n2.   Členské státy oznámí Komisi veškerá předání informací podle odstavce 1.\nČlánek 12\nSlužební tajemství a důvěrnost a bezpečnost údajů\n1.   Příslušné orgány zajistí bezpečnost údajů, které získaly v souladu s články 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článkem 6.\n2.   Na veškeré informace získané příslušnými orgány se vztahuje služební tajemství.\nČlánek 13\nOchrana osobních údajů a doby uchovávání\n1.   Příslušné orgány jednají jako správci osobních údajů, které získávají použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6.\n2.   Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení se uskutečňuje pouze pro účely předcházení trestné činnosti a jejího potírání.\n3.   K osobním údajům získaným použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6 mají přístup pouze řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů a tyto údaje jsou náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo přenosem. Není-li stanoveno v článcích 9, 10 a 11 jinak, nesmějí být údaje oznámeny nebo předány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, který je původně získal. Takovýto souhlas se však nevyžaduje, musejí-li příslušné orgány tyto údaje oznámit nebo předat podle vnitrostátního práva daného členského státu, zejména v souvislosti se soudním řízením.\n4.   Osobní údaje získané použitím článků 3 a 4, čl. 5 odst. 3 a článku 6 uchovávají příslušné orgány a finanční zpravodajská jednotka po dobu pěti let ode dne, kdy byly údaje získány. Po uplynutí této lhůty jsou tyto osobní údaje vymazány.\n5.   Doba uchovávání může být jednou prodloužena o další období, které není delší než tři dodatečné roky, jestliže:\na)\nfinanční zpravodajská jednotka po důkladném posouzení nutnosti a přiměřenosti dalšího uchovávání je shledá odůvodněným pro plnění svých úkolů, pokud jde o boj proti praní peněz nebo financování terorismu, a rozhodne, že je další uchovávání nutné, nebo\nb)\npříslušné orgány po důkladném posouzení nezbytnosti a přiměřenosti dalšího uchovávání je shledají odůvodněným pro plnění svých úkolů, pokud jde o zajišťování účinných kontrol s ohledem na ohlašovací povinnost peněžní hotovosti s doprovodem nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu, a rozhodnou, že je další uchovávání nutné.\nČlánek 14\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce, které se použijí v případě nesplnění ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem stanovené v článku 3 či oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu stanovené v článku 4. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 15\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 2. prosincem 2018.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 16\nProváděcí akty\n1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme následující opatření, která zajistí jednotné uplatňování kontrol ze strany příslušných orgánů:\na)\nšablony formulářů pro ohlášení podle čl. 3 odst. 3 a pro oznámení podle čl. 4 odst. 3;\nb)\nkritéria společného rámce pro řízení rizik podle čl. 5 odst. 4, konkrétně kritéria rizik, normy a prioritní oblasti kontroly na základě informací vyměněných podle čl. 10 odst. 1 písm. d) a unijní a mezinárodní politiky a osvědčených postupů;\nc)\ntechnická pravidla pro účinnou výměnu informací podle čl. 9 odst. 1 a 3 a článku 10 tohoto nařízení prostřednictvím CIS zřízeného článkem 23 nařízení (ES) č. 515/97;\nd)\nšablonu formuláře pro předání informací podle čl. 10 odst. 3 a\ne)\npravidla a formát, jenž členské státy používají podle článku 18 při poskytování anonymizovaných statistických údajů o ohlášeních a porušeních předpisů Komisi.\n2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.\nČlánek 17\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro kontroly peněžní hotovosti. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 18\nPředávání informací týkajících se provádění tohoto nařízení\n1.   Do 4. prosince 2021 předají členské státy Komisi následující:\na)\nseznam příslušných orgánů;\nb)\núdaje o sankcích zavedených podle článku 14;\nc)\nanonymizované statistické údaje týkající se ohlášení, kontrol a porušení předpisů, a to ve formátu uvedeném v čl. 16 odst. 1 písm. e).\n2.   Členské státy sdělí Komisi veškeré následné změny informací uvedených v odst. 1 písm. a) a b) nejpozději do jednoho měsíce poté, co tyto změny nabydou účinnosti.\nInformace uvedené v odst. 1 písm. c) se předloží Komisi nejméně každých šest měsíců.\n3.   Komise zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a) a jejich veškeré následné změny podle odstavce 2 všem ostatním členským státům.\n4.   Komise na svých internetových stránkách každoročně zveřejní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a c) a veškeré následné změny těchto údajů podle odstavce 2 a jasným způsobem informuje uživatele o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.\nČlánek 19\nHodnocení\n1.   Do 3. prosince 2021 a poté každých pět let Komise na základě informací pravidelně získávaných od členských států podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\nZpráva uvedená v prvním pododstavci posoudí zejména, zda:\na)\nby se do působnosti tohoto nařízení neměla začlenit také další aktiva;\nb)\npostup při oznamování peněžní hotovosti bez doprovodu je účinný;\nc)\nje třeba přezkoumat prahovou hodnotu pro peněžní hotovost bez doprovodu;\nd)\ninformační toky v souladu s články 9 a 10 a zejména využívání CIS jsou účinné, nebo zda existují překážky, které brání včasné a přímé výměně kompatibilních a srovnatelných informací mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami; a\ne)\nsankce zavedené členskými státy jsou účinné, přiměřené a odrazující a v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a zda v celé Unii odrazují od porušování tohoto nařízení rovnocenným způsobem.\n2.   Zpráva uvedená v odst. 1 prvním pododstavci zahrnuje, pokud jsou dostupné, tyto údaje:\na)\nsoubor informací obdržených od členských států ohledně peněžní hotovosti související s trestnou činností, která poškozuje finanční zájmy Unie a\nb)\núdaje o výměně informací se třetími zeměmi.\nČlánek 20\nZrušení nařízení (ES) č. 1889/2005\nNařízení (ES) č. 1889/2005 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.\nČlánek 21\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 3. června 2021. Článek 16 se však použije od 2. prosince 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 23. října 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nK. EDTSTADLER\n(1)  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 22.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2018.\n(3)  Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).\n(7)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nKomodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacené karty, které jsou považovány za peněžní hotovost podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodů iii) a iv)\n1.\nKomodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty:\na)\nmince s obsahem zlata nejméně 90 % a\nb)\nslitky s vysokou ryzostí, jako například pruty, nugety nebo hroudy s obsahem zlata alespoň 99,5 %.\n2.\nPředplacené karty.\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1889/2005\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\nČl. 4 odst. 1\nČlánek 5\nČl. 5 odst. 2\nČlánek 6\nČl. 4 odst. 2\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\nČl. 5 odst. 1\nČlánek 9\nČlánek 6\nČlánek 10\nČlánek 7\nČlánek 11\nČlánek 8\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\nČlánek 9\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\nČlánek 10\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\nČlánek 11\nČlánek 21\n—\nPŘÍLOHA I\n—\nPŘÍLOHA II", "summary": "Kontroly peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící\nKontroly peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nToto zařízení zavádí kontroly peněžní hotovosti* vstupující do EU nebo ji opouštějící. Ty mají podpořit opatření stanovená ve směrnici (EU) 2015/849 proti praní peněz a financování terorismu.\nKLÍČOVÉ BODY\nKaždá osoba, která vstupuje do EU nebo ji opouští s hotovostí 10 000 EUR nebo více, musí tuto hotovost ohlásit orgánům dané země a písemně či elektronicky poskytnout tyto informace:úplné osobní údaje osoby převážející peněžní hotovost*, například jméno, státní příslušnost a datum narození, vlastník peněžní hotovosti a zamýšlený příjemce peněžní hotovosti,  hodnota a povaha peněžní hotovosti, její původ, zamýšlené použití a způsob přepravy.  Orgány zemí EU mohou:požádat odesílatele nebo příjemce peněžní hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo více bez doprovodu, aby do 30 dnů podali ohlášení a poskytli stejné informace, jaké jsou uvedeny výše,  prohledat osoby, jejich zavazadla a dopravní prostředek a veškeré zásilky či balíky, v nichž se peněžní hotovost může posílat,  zaznamenat údaje o veškerých částkách peněžní hotovosti do 10 000 EUR, u nichž existuje podezření, že souvisejí s trestnou činností,  zadržet peněžní hotovost, která nebyla ohlášena nebo souvisí s trestnou činností,  sdílet informace se zemí mimo EU na základě zvláštních postupů.  Orgány zemí EU musí:předat veškeré relevantní informace vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám co nejdříve a nejpozději do 15 dnů,  předat veškeré relevantní informace příslušným orgánům ostatních zemí EU,  informovat Evropskou komisi, Úřad evropského veřejného žalobce a v případě nutnosti Europol, je-li peněžní hotovost spojena s trestnou činností týkající se rozpočtu EU,  zajistit bezpečnost všech údajů, které získají, a uložit je pouze za přísných podmínek.  Vlády zemí EU musí:zajistit, že lidé vstupující do EU nebo ji opouštějící nebo odesílatelé a příjemci příslušných částek jsou informováni o svých právech a povinnostech,  zavést sankce za jakékoli porušení právních předpisů,  informovat Komisi do 4. prosince 2021 o opatřeních, které zavedly za účelem provádění tohoto právního předpisu.  Komise:přijme další technická opatření, například šablony formuláře pro ohlášení a pravidla pro výměnu informací prostřednictvím prováděcích aktů,  získává pomoc od Výrobu pro kontroly peněžní hotovosti,  musí předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu tohoto nařízení.  Zrušení\nNařízení (EU) 2018/1672 zrušuje a nahrazuje nařízení (EC) č. 1889/2005 ze dne 2. června 2021.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe v platnosti ode dne 3. června 2021, kromě pravidel týkajících se práce Komise na technických opatřeních, která platí od 2. prosince 2018.\nKONTEXT\nTento právní předpis je součástí opatření EU pro boj proti financování terorismu, praní peněz, daňovým únikům a dalším trestným činnostem.\nRozšiřuje předchozí právní definici „hotovosti“ z bankovek na šeky, cestovní šeky, předplacené karty a zlato.\nKLÍČOVÉ POJMY\nPeněžní hotovost: bankovky a mince, šeky, cestovní šeky, předplacené karty, zlaté slitky.\nOsoba převážející peněžní hotovost: jednotlivec vstupující do EU nebo ji opouštějící, který má peněžní hotovost u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve svém dopravním prostředku.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6–21)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22–30)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73–117)\nNásledné změny směrnice (EU) 2015/849 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 13.02.2019"}
{"celex_id": "32018R1999", "reference": "21.12.2018\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 328/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1999\nze dne 11. prosince 2018\no správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nToto nařízení stanovuje nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu (dále jen „mechanismus správy“) zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při současném omezování administrativní složitosti.\n(2)\nEnergetická unie by měla pokrývat pět rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.\n(3)\nCílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro spotřebitele v Unii, včetně domácností a podniků, a podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, což vyžaduje základní transformaci energetického systému Evropy. Takováto transformace je rovněž úzce spojena s potřebou zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, zejména prosazováním energetické účinnosti a úspor energie a rozvojem nových a obnovitelných forem energie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.\n(4)\nPlně funkční a odolná energetická unie by přeměnila Unii v region, který zaujme přední postavení, pokud jde o inovace, investice, růst a sociální a hospodářský rozvoj, což by bylo dobrým příkladem toho, jak úzce je spojené uplatňování vysokých ambicí při zmírňování změny klimatu s opatřeními na podporu inovací, investic a růstu.\n(5)\nSouběžně s tímto nařízením Komise vypracovala a přijala řadu iniciativ v rámci sektorové energetické politiky, zejména s ohledem na energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, včetně energetické náročnosti budov, a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným tématem je upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie, a to mimo jiné řešením otázky energetické chudoby a podporou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu.\n(6)\nEvropská rada ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 vyslovila souhlas s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech na úrovni Unie: nejméně 40 % snížení emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou, orientační cíl nejméně 27 % zlepšení energetické účinnosti, jenž bude do roku 2020 přezkoumán s výhledem zvýšit jej na 30 % úroveň, nejméně 27 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie. Přepracováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (4) byl pro Unii zaveden nový závazný cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a to nejméně 32 %, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cíle na úrovni Unie do roku 2023. Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (5) stanovily cíl na úrovni Unie pro zlepšení energetické účinnosti v roce 2030 na nejméně 32,5 %, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cílů na úrovni Unie.\n(7)\nZávazný cíl týkající se domácího snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 byl oficiálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie a jejích členských států k Pařížské dohodě na schůzi Rady pro životní prostředí dne 6. března 2015. Pařížská dohoda byla ratifikována Evropskou unií 5. října 2016 (6) a vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Tato dohoda nahrazuje přístup přijatý podle Kjótského protokolu z roku 1997, který Unie schválila rozhodnutím Rady 2002/358/ES (7) a který nebude po roce 2020 dále pokračovat. Systém Unie pro sledování a podávání zpráv o emisích a snížení by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován.\n(8)\nPařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a stanovuje dlouhodobý cíl v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí.\n(9)\nPři snaze splnit teplotní cíle z Pařížské dohody by měla Unie usilovat o co nejdřívější dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcováním pomocí propadů a popřípadě následně o dosažení negativních emisí.\n(10)\nV klimatickém systému jsou pro celkovou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře podstatné kumulativní celkové antropogenní emise za určitou dobu. Komise by měla analyzovat různé scénáře, jak by mohla Unie přispět k dlouhodobým cílům, mimo jiné scénář k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a následně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet. Komise by měla připravit analýzu pro účely dlouhodobé strategie Unie, jak by Unie mohla přispět ke splnění závazků Pařížské dohody v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu teploty na 1,5 °C včetně různých scénářů, mimo jiné scénáře dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a následně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet.\n(11)\nPřestože se Unie zavázala k dosažení ambiciózního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, je hrozba změny klimatu globálním problémem. Unie a členské státy by proto měly spolupracovat se svými partnery na mezinárodní scéně s cílem zajistit vysokou míru ambic u všech smluvních stran v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody.\n(12)\nEvropská rada se ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 také shodla, že je třeba vytvořit spolehlivý a transparentní systém správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže a s dostatečnou flexibilitou pro členské státy, který pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky Unie, přičemž bude plně respektovat svobodná rozhodnutí členských států ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zefektivnit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a usnadnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti klimatu a energetiky, jakož i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.\n(13)\nVe svém sdělení ze dne 25. února 2015 o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu Komise hovoří o potřebě integrované správy, která zajistí, že budou všechny činnosti týkající se energetiky na úrovni Unie, na regionální, vnitrostátní i lokální úrovni přispívat k cílům energetické unie a tím rozšiřovat rozsah správy nad rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti rozměrů energetické unie.\n(14)\nVe svém sdělení ze dne 18. listopadu 2015 o stavu energetické unie Komise dále uvedla, že integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které se budou věnovat všem pěti rozměrům energetické unie, představují nezbytné nástroje pro strategičtější plánování politik v oblasti energetiky a klimatu. Součástí uvedeného sdělení byly pokyny Komise pro členské státy týkající se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které poskytly členským státům základ, podle kterého by měly státy začít vytvářet vnitrostátní plány pro období od roku 2021 do roku 2030 a stanovily hlavní pilíře procesu správy. Ve sdělení bylo také uvedeno, že by měla být tato správa zakotvena v právních předpisech.\n(15)\nVe svých závěrech ze dne 26. listopadu 2015 o systému správy energetické unie Rada uznala, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro účinné a efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Rada zdůraznila, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry odpovědnými za opatření v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznila, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že by měla sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.\n(16)\nUsnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ požaduje, aby byl rámec správy energetické unie ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zapojoval Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.\n(17)\nEvropská rada opakovaně zdůrazňovala, že je zapotřebí přijmout naléhavá opatření s cílem zajistit dosažení minimálního cíle 10 % propojení elektroenergetických soustav. Ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 Evropská rada rozhodla, že Komise přijme s podporou členských států naléhavá opatření, aby bylo urychleně zajištěno dosažení minimálního cíle 10 % propojení elektroenergetických soustav, a to nejpozději v roce 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií. Sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2017 o posílení evropských energetických sítí posuzuje pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cíle 10 % propojení, a navrhuje způsoby, jak dosáhnout v roce 2030 cíle 15 % propojení.\n(18)\nHlavním cílem mechanismu správy by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. Tyto cíle a úkoly vycházejí z energetické politiky Unie a z potřeby zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, jak stanovují Smlouvy. Ani jeden z těchto cílů, které jsou spolu neoddělitelně spjaty, nelze považovat vůči jinému za druhořadý. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiku, jež se nejlépe hodí k jejich vnitrostátní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i s postupným přechodem na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství.\n(19)\nSociálně přijatelný přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání, pokud jde o veřejné i soukromé investice, a pobídky v celém spektru politik, se zřetelem k občanům a regionům, na které by mohl mít přechod na nízkouhlíkové hospodářství negativní dopady. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo přinést udržitelná pracovní místa, mj. v odvětvích vyspělých technologií, a vést ke zlepšení kvality ovzduší a veřejného zdraví.\n(20)\nS ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Pařížské dohody by měly členské státy podávat zprávy o krocích, které učinily k postupnému zrušení dotací v energetice, zejména na fosilní paliva. Při podávání těchto zpráv se mohou členské státy rozhodnout vycházet ze stávajících mezinárodně používaných definic dotací na fosilní paliva.\n(21)\nProtože skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší pocházejí z velké části ze stejných zdrojů, může politika zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů přinést také vedlejší výhody pro veřejné zdraví a kvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech, což by mohlo vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože údaje vykazované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (8) představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných údajů v rámci směrnice (EU) 2016/2284 a inventur skleníkových plynů.\n(22)\nZkušenosti získané při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (9) prokázaly potřebu synergií a souladu s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (10), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (11), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (13). Používání jednotných údajů k podávání zpráv o emisích skleníkových plynů je klíčové pro zajištění kvality podávání těchto zpráv.\n(23)\nV souladu s pevným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy a v souladu s politikou podporující výzkum, inovace a investice by měl mechanismus správy vést k významnému snížení administrativní zátěže a složitosti pro členské státy a relevantní zúčastněné strany, Komisi i další instituce Unie. Měl by také pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství.\n(24)\nDosažení cílů a úkolů energetické unie by mělo být zajištěno kombinací iniciativ Unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanovují požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich zavedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politik, na úkor nákladové efektivnosti. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zefektivněné a integrované.\n(25)\nIntegrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a měly by poskytovat aktuální přehled o energetickém systému a odpovídajících politikách. Měly by stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů a měly by mít analytický podklad. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů. Ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií nebo plánů. Lhůta pro první návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a jeho konečnou verzi je jiná než pro následující plány, aby měly členské státy po přijetí tohoto nařízení dostatek času na přípravu svých prvních plánů. Členským státům se nicméně doporučuje, aby své první návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložily co nejdříve v roce 2018 s cílem umožnit řádnou přípravu, zejména na facilitativní dialog, který bude uspořádán v roce 2018 v souladu s rozhodnutím 1/CP.21 konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „úmluva UNFCCC“).\n(26)\nVe svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly členské státy zjistit počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů, včetně zeměpisné rozptýlenosti, které jsou založeny na společném přístupu k energetické chudobě. V případě, že některý členský stát zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, měl by do svého plánu zařadit vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby.\n(27)\nPro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měl být vytvořen povinný vzor, který zajistí, že budou všechny vnitrostátní plány dostatečně komplexní, a který umožní srovnání a agregaci těchto plánů a současně zajistí členským státům dostatečnou pružnost při stanovení podrobností vnitrostátních plánů odrážejících jejich preference a specifika.\n(28)\nProvádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na přípravě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a být v tomto ohledu konzultována v souladu, v příslušných případech, s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (14) a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a měly by mít za cíl snížit administrativní složitost při plnění svých povinností, pokud jde o veřejné konzultace.\n(29)\nPři veřejných konzultacích a v souladu s Aarhuskou úmluvou by se měly členské státy snažit, aby byla zajištěna rovná účast a aby byla veřejnost informována veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, například elektronickými médii, aby měla možnost přístupu ke všem relevantním dokumentům a aby byla provedena praktická opatření pro její účast.\n(30)\nKaždý členský stát by měl vytvořit stálou mnohaúrovňovou platformu pro vedení dialogu o energetice, která zapojí současně místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatele, investory a další relevantní zúčastněné strany do diskuse o různých možnostech zvažovaných pro energetickou a klimatickou politiku. V rámci tohoto dialogu by mělo být možné projednávat integrovaný vnitrostátní plán daného členského státu v oblasti energetiky a klimatu a jeho dlouhodobou strategii týkající se klimatu a energetiky. Tento dialog může být veden prostřednictvím jakékoli celostátní struktury, jako jsou internetové stránky, platforma pro veřejné konzultace nebo jiný interaktivní komunikační nástroj.\n(31)\nRegionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie nákladově optimálním způsobem. Komise by měla tuto spolupráci mezi členskými státy usnadňovat. Členské státy by měly mít příležitost připomínkovat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracovávání a finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.\n(32)\nPři spolupráci v rámci tohoto nařízení by měly členské státy zohlednit stávající fóra regionální spolupráce, jako je plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), středozápadní regionální trh s energií (CWREM), iniciativa zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí (NSCOGI), Pentalaterální energetické fórum, propojení sítí v jihozápadní Evropě a Evropsko-středomořské partnerství. Členským státům se doporučuje počítat se spoluprací se signatáři energetického společenství, s třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, a popřípadě s dalšími relevantními třetími zeměmi. Kromě toho může Komise, s cílem podporovat integraci trhu, nákladově efektivní opatření, efektivní spolupráci, partnerství a konzultace, určit další příležitosti pro regionální spolupráci zahrnující jeden nebo více z pěti rozměrů energetické unie, v souladu s tímto nařízením, v rámci dlouhodobé vize a na základě stávajících tržních podmínek.\n(33)\nKomise může vést diskuse s relevantními třetími zeměmi ve snaze prozkoumat možnost rozšířit působnost ustanovení tohoto nařízení tak, aby se vztahovala i na ně, a to zejména ustanovení týkajících regionální spolupráce.\n(34)\nIntegrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. Vnitrostátní plány by však měly být v průběhu desetiletého období, kterého se týkají, jednou aktualizovány, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od roku 2021 do roku 2030 by měly členské státy aktualizovat do 30. června 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí ke zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.\n(35)\nStabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí skleníkových plynů představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století. V této souvislosti vyzvala Evropská rada dne 22. března 2018 Komisi, aby do prvního čtvrtletí roku 2019 předložila návrh strategie dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů v Unii v souladu s Pařížskou dohodou, a to se zřetelem k integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.\n(36)\nČlenské státy by měly vypracovat dlouhodobé strategie s výhledem na nejméně 30 let, které přispějí ke splnění závazků členských států v souladu s úmluvou UNFCCC a s Pařížskou dohodou v souvislosti s cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí s dosažením dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a posílení pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie. Členské státy by měly vypracovat své dlouhodobé strategie otevřeným a transparentním způsobem a měly by zajistit účinné příležitosti k účasti veřejnosti na jejich přípravě. Jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a tyto dlouhodobé strategie by měly být vzájemně v souladu.\n(37)\nOdvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu a významně přispívá k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. Může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, a také zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytováním biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály s vysokými emisemi uhlíku. Zásadní význam mají dlouhodobé strategie, ze kterých vycházejí udržitelné investice mající za cíl zvýšit účinné pohlcování uhlíku, udržitelné řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.\n(38)\nPři dalším propojování je důležité provést úplné hodnocení nákladů a přínosů, včetně celkových technických, socioekonomických a environmentálních dopadů, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (15), a zohlednit kladné externality propojování, jako je integrace obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení zásobování a posílená konkurence na vnitřním trhu.\n(39)\nStejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanovují požadavky týkající se podávání zpráv, z nichž se mnohé osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, které doplňují reformy trhu práce, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích, což vedlo k překrývání, k nákladové neefektivnosti a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí skleníkových plynů, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a potřebou snížení administrativní složitosti by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z úmluvy UNFCCC a práva Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.\n(40)\nIntegrované zprávy členských států o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měly odrážet prvky uvedené ve vzoru integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Vzor integrovaných zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měl být specifikován v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto zpráv a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2023. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům, regionálním a místním orgánům, aktérům na trhu včetně spotřebitelů a všem ostatním příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.\n(41)\nNa základě úmluvy UNFCCC je od Unie a členských států požadováno, aby vytvářely, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a hlásily konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů za pomoci srovnatelných metodik dohodnutých na konferenci smluvních stran. Inventury skleníkových plynů jsou klíčové pro možnost sledování pokroku s implementací rozměru snižování emisí uhlíku a pro posouzení souladu s právními předpisy v oblasti klimatu, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (16) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (17).\n(42)\nRozhodnutí 1/CP.16 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC vyžaduje stanovení vnitrostátních opatření k odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů. Toto nařízení by mělo umožnit vytvoření příslušných vnitrostátních opatření.\n(43)\nZkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby členské státy ve všech pěti rozměrech používaly věrohodné a konzistentní údaje a předpoklady a aby zveřejňovaly komplexní údaje týkající se předpokladů, parametry a metodiky použité k vytváření konečných scénářů a odhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů, a podávaly zprávy o svých politikách, opatřeních a odhadech jako klíčovém prvku zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení (EU) 2018/842. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.\n(44)\nToto nařízení by mělo zajistit podávání zpráv členskými státy ohledně přizpůsobení se změně klimatu a poskytnutí finanční a technologické podpory, jakož i podpory v oblasti budování kapacit, pro rozvojové země. Tím by mělo také podpořit implementaci závazků Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Také platí, že informace o vnitrostátních aktivitách přizpůsobení a podpory jsou důležité i v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména vzhledem k přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu souvisejícím s bezpečností dodávek energie pro Unii, jako je například dostupnost chladicí vody pro elektrárny nebo dostupnost biomasy využívané k získávání energie, stejně jako informace o podpoře relevantní pro externí rozměr energetické unie.\n(45)\nPařížská dohoda opětovně potvrzuje, že smluvní strany by při přijímání opatření pro řešení změny klimatu měly dodržovat, podporovat a zohlednit své povinnosti v oblasti lidských práv a rovnosti žen a mužů. Členské státy by proto měly hlediska lidských práv a rovnosti žen a mužů náležitě začlenit do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií pro snížení emisí. Ve svých dvouletých zprávách o pokroku by měly informovat o tom, jak provádění jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přispívá k podpoře lidských práv a rovnosti žen a mužů.\n(46)\nZa účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit on-line platformu (e-platforma), která umožní komunikaci, podpoří spolupráci a usnadní přístup veřejnosti k informacím. Tato platforma by měla usnadnit včasné podávání zpráv i zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. E-platforma by měla doplňovat a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko, a stavět na nich. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.\n(47)\nKomise by měla zajistit, aby konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu byly veřejně přístupné on-line. Jakmile bude zprovozněna e-platforma, měla by ji Komise využívat jako místo, kde budou uloženy a budou veřejně k dispozici konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jejich aktualizace, dlouhodobé strategie a další relevantní informace týkající se podávání zpráv, které poskytly členské státy. Než bude zprovozněna e-platforma, bude Komise využívat své vlastní internetové stránky k usnadnění on-line přístupu veřejnosti ke konečným integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.\n(48)\nPokud jde o údaje, které budou Komisi poskytnuty prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat údaje a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (18) ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici u Komise (v Eurostatu) se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, měly by údaje a odhady uvedené v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu stavět na údajích Eurostatu a metodice použité pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 a být s nimi v souladu.\n(49)\nS ohledem na společné dosažení cílů strategie energetické unie, zejména vytvoření plně funkční a odolné energetické unie, bude naprosto nezbytné, aby Komise posoudila návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a na základě zpráv o pokroku také jejich provádění. V prvním desetiletém období se to týká zejména dosažení unijních cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.\n(50)\nS patřičným respektováním práva podnětu příslušejícího Komisi, řádného legislativního postupu a institucionální rovnováhy sil by se měly Evropský parlament a Rada každoročně zabývat pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech dimenzích politik v oblasti energetiky a klimatu.\n(51)\nKomise by měla posoudit celkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování politických opatření Unie v oblasti energetiky a klimatu, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie ve snaze o nutné zvýšení míry snižování emisí skleníkových plynů a pohlcování v Unii v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody.\n(52)\nLetectví má na světové klima dopady v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 obsaženo v nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by do 1. ledna 2020 měla na základě svých posouzení těchto dopadů předložit aktualizovanou analýzu účinků letectví nesouvisejících s CO2, k níž bude v případě potřeby připojen návrh, jak se s těmito účinky nejlépe vypořádat.\n(53)\nVýpočet a vykazování emisí metanu jsou v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založeny na potenciálech globálního oteplování (GWP) s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře, která má významné dopady na klima v krátkodobém a střednědobém horizontu, by měla Komise analyzovat jejich důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na unijní emise skleníkových plynů. Komise by měla zvážit koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a měla by předložit strategický plán pro metan jako nedílnou součást dlouhodobé strategie Unie.\n(54)\nK lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy, případně mezi členskými státy, průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. V souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nejsou sice doporučení závazná, členské státy by přesto měly tato doporučení řádně zohlednit a v následujících zprávách o pokroku uvést, jakým způsobem tak učinily. Pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, má posouzení Komise vycházet z objektivních kritérií. Pokud Komise vydá doporučení k návrhu vnitrostátního plánu některého členského státu, měla by tak učinit co nejrychleji, přičemž zohlední, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán, a musí se zamezit riziku, že vnitrostátní plán tohoto členského státu bude opožděn.\n(55)\nNákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů je jedním z klíčových objektivních kritérií pro posuzování příspěvků členských států. Nákladová struktura zavádění energie z obnovitelných zdrojů je komplexní a v jednotlivých členských státech značně rozdílná. Nezahrnuje pouze náklady na režimy podpory, ale i náklady spojené s propojením zařízení, zálohu systémů, zabezpečení systémů a náklady vynaložené na dosažení souladu s environmentálními omezeními. Při srovnávání členských států podle tohoto kritéria je proto třeba zohlednit všechny náklady spojené se zaváděním, ať už je vynakládá členský stát, koneční spotřebitelé, nebo developeři. Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie by měla vycházet ze vzoru uvedeného v tomto nařízení, který je založen na objektivních kritériích. Posouzení ambic členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by proto mělo uvádět relativní úsilí vynaložené členskými státy a současně zohledňovat příslušné okolnosti ovlivňující rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. Posouzení by také mělo zahrnovat údaje pocházející z nezávislých kvantitativních nebo kvalitativních zdrojů.\n(56)\nPokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se energie obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakékoli nedostatky v ambicích). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů, pro jejich dosažení nedostatečný, měla by Komise kromě vydávání doporučení navrhovat opatření a vykonávat své pravomoci na úrovni Unie nebo by členské státy měly provést dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla zohlednit také časné úsilí, jež členské státy vyvinou za účelem dosažení cíle v oblasti energie obnovitelných zdrojů pro rok 2030 tím, že v roce 2020 nebo dříve dosáhnou podílu energie z obnovitelných zdrojů převyšujícího jejich závazný vnitrostátní cíl, nebo dosažením časného pokroku při plnění svého vnitrostátního závazného cíle pro rok 2020 nebo při plnění svých příspěvků k závaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. V oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohou tato opatření také zahrnovat dobrovolné finanční příspěvky ze strany členských států vložené do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů spravovaného Komisí, který by byl použit k podpoře nákladově nejefektivnějších projektů energie z obnovitelných zdrojů napříč Unií, což by členským státům umožnilo přispět k dosažení cíle Unie s nejnižšími možnými náklady. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly energie z obnovitelných zdrojů od roku 2021 a měly by být po celé toto období zachovány. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.\n(57)\nVnitrostátní cíle členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020, uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (19), by měly sloužit jako výchozí bod jejich vnitrostátní orientační trajektorie pro období let 2021–2030, ledaže se členský stát dobrovolně rozhodne stanovit vyšší výchozí bod. Kromě toho by pro toto období měly představovat povinný základní podíl, který rovněž tvoří součást směrnice (EU) 2018/2001. V tomto období by proto podíl energie z obnovitelných zdrojů v rámci hrubé konečné spotřeby energie každého členského státu neměl být nižší než jeho základní podíl.\n(58)\nPokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen v průběhu jednoho roku, měl by přijmout dodatečná opatření v zájmu odstranění tohoto nedostatku svého základního scénáře. Pokud členský stát skutečně přijal nezbytná opatření a splnil svou povinnost překonat tento nedostatek, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního scénáře plnil od chvíle, kdy daný nedostatek nastal, a to jak podle tohoto nařízení, tak podle směrnice (EU) 2018/2001.\n(59)\nS cílem umožnit členským státům a Komisi náležité monitorování a včasné přijetí nápravných opatření a s cílem zabránit efektu „černého pasažéra“ by měly orientační trajektorie všech členských států, a v důsledku toho i orientační trajektorie Unie, dosáhnout v letech 2022, 2025 a 2027 alespoň určitých minimálních procentních podílů z celkového nárůstu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanoveného pro rok 2030, jak je uvedeno v tomto nařízení. Dosažení těchto „referenčních bodů“ v letech 2023, 2025 a 2027 posoudí Komise mimo jiné na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které by členské státy měly předložit. Členské státy, které nedosáhnou svých referenčních bodů, by měly ve své příští zprávě vysvětlit, jak tento nedostatek odstraní. Pokud nebude dosaženo orientačních referenčních bodů Unie, měly by členské státy, které svých referenčních bodů nedosáhly, odstranit nedostatky provedením dodatečných opatření.\n(60)\nUnie a členské státy by se měly snažit o poskytnutí co nejaktuálnějších informací o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Copernicus zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (20) a jiných družicových systémů.\n(61)\nPodle nařízení (EU) 2018/842 by se mělo pokračovat v koncepci ročního cyklu závazků uvedené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (21). Tento přístup vyžaduje komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států, který umožní posouzení souladu a uplatnění nápravné akce, je-li to potřebné. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s nařízením (EU) 2018/842.\n(62)\nKomise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie, s úzkým zapojením Evropského parlamentu v záležitostech spojených s tímto nařízením. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a související budování kapacit, a to mj. uvolněním interních zdrojů z interní kapacity modelování, a případně zajistit externí odborníky.\n(63)\nČlenské státy by měly zajistit, že jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zohledňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.\n(64)\nČlenské státy by měly uplatňovat zásadu „energetická účinnost na prvním místě“, která znamená zvažovat vždy před přijetím rozhodnutí týkajícího se energetického plánování, politiky a investic, zda by nebylo možno předpokládaná plánovací, politická a investiční opatření plně nebo zčásti nahradit nákladově efektivními a technicky, ekonomicky a environmentálně výhodnými alternativními opatřeními energetické účinnosti, přičemž by se stále dařilo dosahovat cílů příslušných rozhodnutí. To zahrnuje zejména pojímání energetické účinnosti jako zásadního prvku a klíčového hlediska při budoucích investičních rozhodnutích ve věci energetické infrastruktury v Unii. Tyto nákladově efektivní alternativy zahrnují opatření s cílem učinit poptávku po energii a dodávku energií efektivnější, zejména úsporami energie v konečné spotřebě díky nákladově efektivnímu využívání energie, iniciativami týkajícími se reakce na straně poptávky a účinnější přeměnou, přenosem a distribucí energie. Členské státy by také měly podporovat šíření této zásady na regionální a místní úrovni státní správy a také v soukromém sektoru.\n(65)\nEvropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladu s ročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování a podávání zpráv.\n(66)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny obecného rámce pro vzory integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro účely přizpůsobení vzoru změnám rámce politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody, o zohlednění změn týkajících se GWP a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro unijní systém inventarizace a stanovení registrů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Podle potřeby by také měla být zohledněna rozhodnutí přijatá v souladu s úmluvou UNFCCC a Pařížskou dohodou.\n(67)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména s ohledem na integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, integrované podávání zpráv o národních adaptačních opatřeních, finanční a technickou podporu poskytnutou rozvojovým zemím a výnosy z dražeb; výroční podávání zpráv o přibližné inventuře skleníkových plynů, inventuře skleníkových plynů a vypočítaných emisích a pohlceních skleníkových plynů; mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, unijní a vnitrostátní inventurní systémy; přezkum inventur; unijní a národní systémy pro politiky a opatření a odhady; a podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se skleníkových plynů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).\n(68)\nPro výkon prováděcích pravomocí stanovených v tomto nařízení by Komisi měl být při úkolech stanovených tímto nařízením nápomocen Výbor pro změnu klimatu, kterým se znovu obnovuje dosavadní Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013 a Výbor pro energetickou unii. V zájmu zajištění soudržnosti politik a snahy o co největší synergie mezi odvětvími by měli být na schůze obou výborů v rámci provádění tohoto nařízení pozváni odborníci v oblasti klimatu i energetiky.\n(69)\nKomise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení v roce 2024 a poté každých pět let a vypracovat podle potřeby pozměňující návrhy k zajištění jeho náležitého provádění a dosažení jeho cílů. Tyto přezkumy by měly zohlednit vývoj a měly by také brát ohled na výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.\n(70)\nToto nařízení by mělo integrovat, měnit, nahrazovat a rušit některé povinnosti týkající se plánování, podávání zpráv a sledování, které jsou v současnosti obsaženy v odvětvových legislativních aktech Unie v oblasti energetiky a klimatu, za účelem zajištění zjednodušeného a integrovaného přístupu k hlavním částem plánování, podávání zpráv a sledování. Následující legislativní akty by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny:\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (24);\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (25);\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (26);\n—\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 (27);\n—\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (28);\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (29);\n—\nsměrnice Rady 2009/119/ES (30);\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (31);\n—\nsměrnice 2012/27/EU;\n—\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU (32);\n—\nsměrnice Rady (EU) 2015/652 (33).\n(71)\nZ důvodu soudržnosti a právní jistoty by nic v tomto nařízení nemělo bránit uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny a rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.\n(72)\nToto nařízení by také mělo v plném znění integrovat ustanovení nařízení (EU) č. 525/2013. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) č. 525/2013 s platností od 1. ledna 2021 zrušeno. V zájmu zajištění dalšího provádění rozhodnutí č. 406/2009/ES v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a zajištění toho, aby byly některé prvky spojené s prováděním Kjótského protokolu i nadále zakotveny v právních předpisech, je však nezbytné, aby některá ustanovení zůstala v platnosti i po tomto datu.\n(73)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA 1\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanovuje mechanismus správy za účelem:\na)\nprovádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;\nb)\npodněcování spolupráce mezi členskými státy, popřípadě i na regionální úrovni, která by umožnila plnit úkoly a cíle energetické unie;\nc)\nzajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody;\nd)\npřispění k větší regulační jistotě, jakož i k větší jistotě pro investory a pomoci plně využít příležitostí k hospodářskému rozvoji, investičním pobídkám, vytváření pracovních míst a prohlubování sociální soudržnosti.\nMechanismus správy je založen na dlouhodobých strategiích, integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030, souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Komise. Mechanismus správy zajišťuje skutečné příležitosti k účasti veřejnosti na přípravě těchto vnitrostátních plánů a dlouhodobých strategií. Zahrnuje strukturovaný, transparentní, iterativní proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace, a to i s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.\n2.   Toto nařízení se týká pěti rozměrů energetické unie, které spolu úzce souvisejí a navzájem se posilují:\na)\nenergetické bezpečnosti,\nb)\nvnitřního trhu s energií,\nc)\nenergetické účinnosti;\nd)\nsnižování emisí uhlíku a\ne)\nvýzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„politikami a opatřeními“ všechny nástroje, které přispívají k dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, nebo k implementaci závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) úmluvy UNFCCC, které mohou zahrnovat i nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů nebo změna energetického systému;\n2)\n„stávajícími politikami a opatřeními“ prováděné politiky a opatření a přijaté politiky a opatření;\n3)\n„prováděnými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, pro které k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu platí jedna nebo více z následujících podmínek: přímo použitelné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje;\n4)\n„přijatými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno oficiální rozhodnutí příslušného orgánu k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, a pro které existuje jasný závazek k jejich provádění;\n5)\n„plánovanými politikami a opatřeními“ možnosti, o kterých probíhá diskuze, a pro které existuje realistická šance na jejich přijetí a provedení po datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu;\n6)\n„systémy pro politiky a opatření a odhady“ soubor institucionálních, právních a procesních opatření pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů a energetického systému, jak to mezi jiným vyžaduje článek 39;\n7)\n„odhady“ prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo prognózy vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;\n8)\n„odhady bez opatření“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;\n9)\n„odhady s opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které zahrnují účinky přijatých a provedených politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů nebo vývoje energetického systému;\n10)\n„odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo odhady vývojů energetického systému, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu nebo dosažení cílů v oblasti energetiky, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;\n11)\n„cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 32,5 % a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030;\n12)\n„národním inventurním systémem“ systém institucionálních, právních a procedurálních opatření přijatých v rámci členského státu za účelem odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů a za účelem podávání zpráv a archivace informací o inventurách;\n13)\n„ukazatelem“ kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnná, která přispívá k lepšímu pochopení pokroku v oblasti provádění;\n14)\n„klíčovými ukazateli“ ukazatele pokroku s ohledem na pět rozměrů energetické unie podle návrhu Komise;\n15)\n„technickými opravami“ úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 38 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s příslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady;\n16)\n„zajištěním kvality“ plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací v zájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;\n17)\n„kontrolou kvality“ systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů shromážděných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností zajištění kvality;\n18)\n„energetickou účinností v první řadě“ v energetickém plánování a v politických a investičních rozhodnutích co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v konečné spotřebě, iniciativ zaměřených na snížení poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie, při současném dosahování cílů oněch rozhodnutí;\n19)\n„plánem SET“ strategický plán pro energetické technologie uvedený ve sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvaném „Směrem k integrovanému strategickému plánu pro energetické technologie (SET): urychlení transformace evropského energetického systému“;\n20)\n„časným úsilím“:\na)\nv kontextu posouzení potenciálního rozdílu mezi cílem Unie pro rok 2030 týkajícím se energie z obnovitelných zdrojů a kolektivními příspěvky členských států, dosažení ze strany členského státu podílu energie z obnovitelných zdrojů nad jeho vnitrostátní závazný cíl pro rok 2020, jak je stanoven v příloze I směrnice (EU) 2018/2001 nebo časný pokrok členského státu směrem k jeho vnitrostátnímu závaznému cíli pro rok 2020;\nb)\nv kontextu doporučení Komise založených na posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů, časné plnění příspěvku členského státu k závaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, poměřovaného s jeho vnitrostátními referenčními body pro energii z obnovitelných zdrojů;\n21)\n„regionální spoluprací“ spolupráce dvou nebo více členských států zapojených do partnerství, které pokrývá jeden nebo více z pěti rozměrů energetické unie;\n22)\n„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;\n23)\n„hrubou konečnou spotřebou energie“ hrubá konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/2001;\n24)\n„režimem podpory“ režim podpory ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/2001;\n25)\n„modernizací“ modernizace ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2018/2001;\n26)\n„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;\n27)\n„ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ ústřední vytápění či ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice (EU) 2018/2001\n28)\n„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2018/2001;\n29)\n„biomasou“ biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;\n30)\n„zemědělskou biomasou“ zemědělská biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice (EU) 2018/2001;\n31)\n„lesní biomasou“ lesní biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 26 směrnice (EU) 2018/2001;\n32)\n„palivy z biomasy“ paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;\n33)\n„bioplynem“ bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;\n34)\n„biokapalinou“ biokapalina ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;\n35)\n„biopalivem“ biopalivo ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;\n36)\n„pokročilými biopalivy“ pokročilá biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2018/2001;\n37)\n„recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/2001;\n38)\n„plodinami bohatými na škrob“ plodiny bohaté na škrob ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2018/2001;\n39)\n„potravinářskými a krmnými plodinami“ potravinářské a krmné plodiny ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2018/2001;\n40)\n„lignocelulózovou vláknovinou“ lignocelulózová vláknovina ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice (EU) 2018/2001;\n41)\n„zbytkem“ zbytek ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2018/2001;\n42)\n„spotřebou primární energie“ spotřeba primární energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2012/27/EU;\n43)\n„konečnou spotřebou energie“ konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2012/27/EU;\n44)\n„energetickou účinností“ energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2012/27/EU;\n45)\n„úsporami energie“ úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;\n46)\n„zvýšením energetické účinnosti“ zvýšení energetické účinnosti ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2012/27/EU;\n47)\n„energetickou službou“ energetická služba ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2012/27/EU;\n48)\n„celkovou užitnou podlahovou plochou“ celková užitná podlahová plocha ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2012/27/EU;\n49)\n„systémem hospodaření s energií“ systém hospodaření s energií ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2012/27/EU;\n50)\n„povinnou stranou“ povinná strana ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2012/27/EU;\n51)\n„prováděcím veřejným orgánem“ prováděcí veřejný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2012/27/EU;\n52)\n„individuálním opatřením“ individuální opatření ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2012/27/EU;\n53)\n„distributorem energie“ distributor energie ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice 2012/27/EU;\n54)\n„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;\n55)\n„maloobchodním prodejcem energie“ maloobchodní prodejce energie ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice 2012/27/EU;\n56)\n„poskytovatelem energetických služeb“ poskytovatel energetických služeb ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2012/27/EU;\n57)\n„smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;\n58)\n„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;\n59)\n„budovou“ budova ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2010/31/EU;\n60)\n„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s téměř nulovou spotřebou energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2010/31/EU;\n61)\n„tepelným čerpadlem“ tepelné čerpadlo ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice 2010/31/EU;\n62)\n„fosilním palivem“ neobnovitelné zdroje energie na bázi uhlíku, jako jsou tuhá paliva, zemní plyn a ropa.\nKAPITOLA 2\nIntegrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu\nČlánek 3\nIntegrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Do 31. prosince 2019, poté do1. ledna 2029 a následně každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a v příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030 s přihlédnutím k dlouhodobější perspektivě. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.\n2.   Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:\na)\npřehledu procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu veřejné konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu, jak jsou stanoveny v článcích 10, 11 a 12 a v bodě 1 oddílu A části 1 přílohy I k tomuto nařízení;\nb)\npopisu vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků souvisejících s rozměry energetické unie, jak jsou uvedeny v článku 4 a příloze I;\nc)\npopisu plánovaných politik a opatření souvisejících s příslušnými cíli, úkoly a příspěvky uvedenými v písmeni b), jakož i celkového přehledu investic, které jsou k dosažení odpovídajících cílů, úkolů a příspěvků zapotřebí;\nd)\npopisu stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů, a odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími politikami a opatřeními;\ne)\nv příslušných případech z popisu právních a jiných překážek, které brání v plnění cílů, úkolů nebo příspěvků souvisejících s energií z obnovitelných zdrojů a energetickou účinností;\nf)\nposouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b), včetně jejich soudržnosti s dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;\ng)\nobecného posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na konkurenceschopnost související s pěti rozměry energetické unie;\nh)\npřílohy, vytvořené v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze III tohoto nařízení, která stanoví metodiky a politická opatření členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU a přílohou V uvedené směrnice.\n3.   S ohledem na své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu členské státy:\na)\nomezí administrativní složitost a náklady pro všechny zúčastněné strany;\nb)\npřihlédnou k propojení pěti rozměrů energetické unie, zejména k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;\nc)\npoužijí spolehlivé a jednotné údaje a předpoklady, v příslušných případech napříč všemi pěti rozměry;\nd)\nzjistí počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů pro energetickou chudobu.\nV případě, že některý členský stát podle prvního pododstavce písm. d) na základě svého posouzení vyplývajícího z ověřitelných údajů zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, zařadí do svého plánu vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby. Dotčené členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu popíší případné politiky a opatření týkající se energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky a dalších příslušných národních programů.\n4.   Každý členský stát zveřejní svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu předložený Komisi v souladu s tímto článkem.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o změnu přílohy I části 1 oddílu A bodů 2.1.1 a 3.1.1, části 1 oddílu B bodů 4.1 a 4.2.1 a části 2 bodu 3 s cílem přizpůsobit je změnám politického rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.\nČlánek 4\nVnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro pět rozměrů energetické unie\nKaždý členský stát stanoví ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jak jsou uvedeny v oddíle A bodě 2. přílohy I:\na)\npokud jde o rozměr „snižování emisí uhlíku“:\n1)\ns ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:\ni)\nzávazný vnitrostátní úkol členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením (EU) 2018/842;\nii)\nzávazky členského státu v souladu s nařízením (EU) 2018/841;\niii)\nv příslušných případech za účelem splnění cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie v oblasti emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou další cíle a úkoly včetně odvětvových cílů a úkolů přizpůsobení;\n2)\ns ohledem na energie z obnovitelných zdrojů:\nk dosažení závazného cíle Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, příspěvek k tomuto cíli ve formě podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, s orientační trajektorií tohoto příspěvku od roku 2021. Do roku 2022 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 18 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2025 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 43 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2027 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 65 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030.\nDo roku 2030 dosáhne orientační trajektorie alespoň výši plánovaného příspěvku členského státu. Pokud členský stát očekává, že překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho orientační trajektorie začínat na úrovni, jejíž dosažení se předpokládá. Orientační trajektorie členských států musí v součtu dosáhnout referenčních bodů Unie v letech 2022, 2025 a 2027 a závazného cíle Unie ve výši alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Členský stát může vedle svého příspěvku k cíli Unie a své orientační trajektorie pro účely tohoto nařízení uvést vyšší ambice pro účely vnitrostátní politiky;\nb)\npokud jde o rozměr „energetická účinnost“:\n1)\norientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti k dosažení cílů Unie – alespoň 32,5 % energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU, založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.\nČlenské státy uvedou svůj příspěvek v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2030, s orientační trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;\n2)\nkumulativní objem úspor energie v konečné spotřebě, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/27/EU, týkajícího se povinných úspor energie;\n3)\norientační dílčí cíle dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, plán s vnitrostátně stanovenými měřitelnými ukazateli pokroku, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů, jakož i příspěvky k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;\n4)\ncelková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;\nc)\npokud jde o rozměr „energetická bezpečnost“:\n1)\nvnitrostátní cíle týkající se:\n—\nzvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí, což může mít za cíl snížení závislosti na dovozu energie;\n—\nzvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, a\n—\npřipravenosti vypořádat se s omezenou nebo přerušenou dodávkou energetického zdroje za účelem zvýšení odolnosti vnitrostátních a regionálních energetických systémů, včetně časového rámce, dokdy by tyto cíle měly být splněny;\nd)\npokud jde o rozměr „vnitřní trh s energií“:\n1)\núroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, společně se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy při zohlednění cíle propojení pro rok 2020, který je 10 %, a ukazatelů naléhavosti potřebných opatření založených na cenovém diferenciálu na velkoobchodním trhu, jmenovité přenosové kapacitě propojovacích vedení ve spojení s jejich špičkovým zatížením a instalovanou kapacitou výroby energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v bodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I. Každé nové propojovací vedení podléhá socioekonomické a environmentální analýze nákladů a přínosů a je realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínosy převažují nad náklady;\n2)\nklíčové projekty infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a případně její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;\n3)\nvnitrostátní cíle týkající se dalších aspektů vnitřního trhu s energií, například: zvyšování flexibility systému, zejména prostřednictvím politik a opatření souvisejících s tržní tvorbou cen v souladu s platnými právními předpisy; integrace a propojení trhů zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregaci, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuovanou výrobu, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů, a jiné vnitrostátní cíle týkající se vnitřního trhu s energií, jak jsou stanoveny v bodě 2.4 3. oddílu A části 1 přílohy I;\ne)\npokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“:\n1)\nvnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný a, je-li k dispozici, soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; zohlednění priorit strategie energetické unie a případně plánu SET. Při stanovování svých cílů, úkolů a příspěvků může členský stát vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií nebo plánů, jež jsou v souladu s právem Unie;\n2)\npokud jsou k dispozici, vnitrostátní cíle pro rok 2050 týkající se podpory technologií v oblasti čisté energie.\nČlánek 5\nProces stanovení příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Ve svém příspěvku pro svůj podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 2 zohlední každý členský stát všechny následující body:\na)\nopatření uvedená ve směrnici (EU) 2018/2001;\nb)\nopatření k dosažení cíle v oblasti energetické účinnosti přijatá podle směrnice 2012/27/EU;\nc)\njakákoli další stávající opatření na podporu obnovitelné energie v členském státě a případně na úrovni Unie;\nd)\nzávazný vnitrostátní cíl určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie členského státu v roce 2020, stanovený v příloze I směrnice (EU) 2018/2001;\ne)\nveškeré relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie z obnovitelných zdrojů, například:\ni)\nspravedlivé rozdělení zavádění v celé Unii;\nii)\nekonomické podmínky a potenciál, včetně HDP na obyvatele;\niii)\npotenciál pro nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů;\niv)\nzeměpisné, environmentální a přírodní překážky, včetně těch v nepropojených oblastech a regionech;\nv)\núroveň energetického propojení mezi členskými státy;\nvi)\ndalší relevantní okolnosti, zejména časné úsilí.\nS ohledem na první pododstavec písmeno e) uvede každý členský stát ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující zavádění obnovitelné energie zohlednil.\n2.   Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.\nČlánek 6\nProces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti\n1.   Ve svém orientačním vnitrostátním příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030 a pro poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) každý členský stát zohlední, že v souladu s článkem 3 směrnice 2012/27/EU nemá energetická spotřeba Unie pro rok 2020 přesáhnout 1 483 Mtoe primární energie nebo 1 086 Mtoe konečné energie a energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nemá přesáhnout 1 273 Mtoe primární energie nebo 956 Mtoe konečné energie.\nKromě toho každý členský stát zohlední následující opatření:\na)\nopatření uvedená ve směrnici 2012/27/EU;\nb)\ndalší opatření na podporu energetické účinnosti v členském státě a na úrovni Unie.\n2.   Ve svém příspěvku uvedeném v odstavci 1 může každý členský stát zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie, například:\na)\nzbývající nákladově efektivní možnosti úspor energie;\nb)\nvývoj a odhad hrubého domácího produktu;\nc)\nzměny v oblasti dovozu a vývozu energie;\nd)\nzměny skladby zdrojů energie a rozvoj zachycování a ukládání uhlíku; a\ne)\nvčasné akce.\nS ohledem na první pododstavec uvede každý členský stát ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie zohlednil.\nČlánek 7\nVnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie\nČlenské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně případných opatření plánovaných pro regionální spolupráci a přiměřeného financování na celostátní i regionální úrovni, včetně mobilizace programů a nástrojů Unie.\nČlenské státy poskytnou obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených ve vnitrostátním plánu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic.\nČlánek 8\nAnalytický základ integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie, které se očekávají jako výsledek stávajících politik a opatření, a to alespoň na dobu trvání uvedeného plánu. Je-li to relevantní a možné, členské státy se vynasnaží popsat pro těchto pět rozměrů další dlouhodobější perspektivy přesahující dobu trvání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.\n2.   Členské státy popíší ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu svoje posouzení následujících bodů na vnitrostátní a v příslušných případech i na regionální úrovni:\na)\ndopadů na vývoj energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování pro období trvání plánu a období deseti let od posledního roku pokrytého plánem, a to na základě plánovaných politik a opatření nebo skupin opatření včetně porovnání s odhady založenými na stávajících politikách a opatřeních nebo souborech opatření uvedených v odstavci 1;\nb)\nmakroekonomických, a je-li to proveditelné, i zdravotních, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik, opatření a skupin opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími ze stávajících politik a opatření nebo skupin opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Metodika použitá k posouzení těchto dopadů musí být zveřejněna;\nc)\ninterakcí mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření a plánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření v rámci jednoho rozměru a mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření a plánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na solidních scénářích energetické účinnosti;\nd)\nzpůsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření mají přilákat investice, jež jsou nutné pro jejich provedení.\n3.   Členské státy zveřejní komplexní údaje týkající se předpokladů, parametrů a metodiky použité k vytváření konečných scénářů a odhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů.\nČlánek 9\nNávrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Do 31. prosince 2018, poté do 1. ledna 2028 a následně každých deset let každý členský stát připraví a odešle Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I.\n2.   Komise posoudí návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a může pro jednotlivé členské státy vydat doporučení v souladu s článkem 34, a to nejpozději šest měsíců před lhůtou pro odeslání integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu,. Tato doporučení se mohou zejména zaměřit na:\na)\núroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, uvedenou v čl. 4 písm. d); přitom se řádně zohlední relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu energie, které uvedly dané členské státy v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jakož i ukazatele naléhavosti opatření pro propojitelnost uvedené v bodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I;\nb)\npolitiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah;\nc)\nveškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;\nd)\ninterakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.\n3.   Každý členský stát řádně zohlední jakákoli doporučení Komise ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud se dotčený členský stát neřídí doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží pro to odůvodnění a zveřejní je.\n4.   Každý členský stát v rámci veřejné konzultace uvedené v článku 10 zveřejní návrh svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.\nČlánek 10\nVeřejné konzultace\nAniž jsou dotčeny jakékoli další požadavky právních předpisů Unie, každý členský stát zajistí, že je veřejnosti poskytnuta včasná a účinná příležitost podílet se na přípravě návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030, na přípravě konečných plánů s dostatečným předstihem před jejich přijetím, jakož i na přípravě dlouhodobých strategií uvedených v článku 15. Každý členský stát přiloží k těmto dokumentům odeslaným Komisi shrnutí názorů nebo předběžných názorů veřejnosti. Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že konzultace o návrhu provedené v souladu s uvedenou směrnicí splňují povinnosti týkající se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.\nKaždý členský stát zajistí, že je informována veřejnost. Každý členský stát stanoví přiměřené časové lhůty, které veřejnosti poskytnou dostatek času, aby se informovala, zapojila a vyjádřila své názory.\nKaždý členský stát při provádění tohoto článku omezí složitost administrativních postupů.\nČlánek 11\nVíceúrovňový dialog o energetice a klimatu\nKaždý členský stát podle vnitrostátních předpisů zřídí víceúrovňový dialog o energetice a klimatu, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu. V rámci tohoto dialogu se mohou projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.\nČlánek 12\nRegionální spolupráce\n1.   Členské státy vzájemně spolupracují za účelem účinného plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, přičemž pečlivě zohledňují všechny stávající a potenciální formy regionální spolupráce.\n2.   Každý členský stát v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030 při přípravě konečného plánu v dostatečném předstihu před jeho přijetím, identifikuje příležitosti k regionální spolupráci a konzultuje sousední členské státy, a to i v rámci fór regionální spolupráce. Členský stát může při sestavování plánu, pokud to považuje za vhodné, konzultovat další členské státy nebo třetí země, které projevily zájem. Ostrovní členské státy, které nemají propojené elektroenergetické soustavy s jinými členskými státy, povedou tyto konzultace se sousedními členskými státy s námořními hranicemi. Konzultované členské státy by měly mít pro poskytnutí své reakce přiměřenou lhůtu. Každý členský stát uvede ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu – pokud jde o plány na období 2021-2030, ve svém konečném plánu v oblasti energetiky a klimatu – alespoň předběžné výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky konzultovaných členských států nebo třetích zemí zohledněny.\n3.   Členské státy se mohou zapojit do dobrovolného společného koncipování částí svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku, a to i v rámci fór regionální spolupráce. V takovém případě výsledek tohoto procesu nahradí odpovídající části jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku. Komise na žádost dvou nebo více členských států tento proces zprostředkuje.\n4.   S cílem usnadnit integraci trhu a nákladově efektivní politiky a opatření předloží členské státy v období mezi lhůtou pro předložení svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a lhůtou pro předložení svých konečných plánů příslušné části svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na příslušných fórech regionální spolupráce za účelem jejich finalizace. V případě nutnosti Komise usnadní tuto spolupráci a konzultace mezi členskými státy, a pokud zjistí příležitosti k další regionální spolupráci, může členským státům poskytnout orientační pokyny k usnadnění efektivní spolupráce a procesu konzultací.\n5.   Členské státy uváží připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí v nich, jak k těmto připomínkám přihlédly.\n6.   Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy při provádění příslušných politik a opatření svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu dále spolupracují na regionální úrovni, a případně v rámci fór regionální spolupráce.\n7.   Členské státy rovněž mohou zvážit spolupráci se signatáři Energetického společenství a s třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru.\n8.   Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že přeshraniční konzultace o návrhu provedené v souladu s článkem 7 uvedené směrnicí splňují povinnosti týkající se regionální spolupráce podle tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky tohoto článku.\nČlánek 13\nPosouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu\nNa základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací oznámených podle článků 3 a 14 Komise zejména posoudí, zda:\na)\njsou cíle, úkoly a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;\nb)\nplány splňují požadavky článků 3 až 12 a členské státy řádně zohlednily doporučení vydaná Komisí podle článku 34.\nČlánek 14\nAktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Do 30. června 2023, poté do 1. ledna 2033 a následně každých 10 let odešle každý členský stát Komisi návrh aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo Komisi poskytne odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat.\n2.   Do 30. června 2024, poté do 1. ledna 2034 a následně každých 10 let předloží každý členský stát Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, pokud Komisi neposkytl odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat, podle odstavce 1.\n3.   V aktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek pro kterýkoli z kvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených v čl. 4 písm. a) bodě 1), aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. V aktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek s ohledem na kterýkoli z kvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených v čl. 4 písm. a) bodě 2 a písm. b) pouze tak, aby odrážely stejné nebo zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.\n4.   Členské státy vyvinou v aktualizovaném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 17 až 25.\n5.   Ve svých aktualizacích uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru, jakož i povinnosti plynoucí z Pařížské dohody.\n6.   Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a článcích 10 a 12 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.\n7.   Tímto článkem není dotčeno právo členských států kdykoli provádět změny a úpravy svých vnitrostátních politik, které jsou uvedeny nebo na něž se odkazuje v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, pokud budou tyto změny a úpravy zahrnuty do integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.\nKAPITOLA 3\nDlouhodobé strategie\nČlánek 15\nDlouhodobé strategie\n1.   Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.\n2.   V rámci úsilí o dosažení celkových cílů v oblasti klimatu uvedených v odstavci 3 přijme Komise do 1. dubna 2019 návrh dlouhodobé strategie Unie pro snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, přičemž zohlední návrhy integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu. Dlouhodobá strategie uvedená v tomto odstavci zahrnuje analýzu, která pokrývá alespoň:\na)\nrůzné scénáře pro příspěvek Unie k cílům stanoveným v odstavci 3 a mimo jiné scénář dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a záporných emisí poté;\nb)\ndůsledky scénářů uvedených v písmeni a) pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet, s cílem poskytnout informace o diskusi o nákladové efektivnosti, účinnosti a spravedlivosti snižování emisí skleníkových plynů.\n3.   Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí přispívat k(e):\na)\nsplnění závazků Unie a členských států podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit jejich pohlcování pomocí propadů a podporovat zvýšené pohlcování uhlíku;\nb)\nsplnění cílů Pařížské dohody udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;\nc)\ndosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie, kterým je v kontextu nezbytného snížení podle Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšení jejich pohlcení pomocí propadů v rámci plnění cílů Pařížské dohody, tak aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů skleníkových plynů v Unii co nejdříve a případně poté dosaženo emisí negativních;\nd)\nvybudování vysoce energeticky účinného systému založeného na vysoce obnovitelných zdrojích energie v Unii.\n4.   Dlouhodobé strategie členských států by měly obsahovat prvky uvedené v příloze IV. Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí kromě toho pokrývat:\na)\ncelkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcení pomocí propadů;\nb)\nsnížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně elektrické energie, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení a stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství, odpadů a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);\nc)\nočekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu, souvisejících odhadů dlouhodobých investic a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace;\nd)\npokud je to proveditelné, očekávaný socioekonomický dopad opatření na snižování emisí uhlíku, včetně, mimo jiné aspektů týkajících se makroekonomického a sociálního rozvoje, zdravotních rizik a přínosů a ochrany životního prostředí;\ne)\nsouvislosti s dalšími dlouhodobými vnitrostátními cíli, plánováním a dalšími politikami a opatřeními a investicemi.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o změny přílohy IV za účelem jejího přizpůsobení změnám dlouhodobé strategie Unie nebo rámce politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu, které se přímo a konkrétně vztahují k příslušným rozhodnutím přijatým v rámci úmluvy UNFCCC, a zejména Pařížské dohody.\n6.   Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu musí být soudržné s dlouhodobými strategiemi uvedenými v tomto článku.\n7.   Členské státy a Komise neprodleně informují veřejnost o svých dlouhodobých strategiích a jakékoli jejich aktualizaci a zpřístupní jí je, a to i prostřednictvím e-platformy uvedené v článku 28. Členské státy a Komise zpřístupní údaje konečných výsledků veřejnosti, a zohlední přitom citlivé obchodní údaje a souladu s pravidly o ochraně údajů.\n8.   Komise členské státy při jejich práci na dlouhodobých strategiích podpoří poskytováním informací o aktuálních základních vědeckých poznatcích, poskytováním příležitostí ke sdílení poznatků a osvědčených postupů, případně včetně pokynů, které budou členské státy používat při přípravě a provádění svých strategií.\n9.   Komise posoudí, zda jsou vnitrostátní dlouhodobé strategie dostatečné ke společnému dosažení úkolů a cílů energetické unie uvedených v článku 1 a poskytne informace o jakémkoli zbývajícím společném nedostatku.\nČlánek 16\nStrategický plán pro metan\nVzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře analyzuje Komise důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na emise skleníkových plynů v Unii. S případným přihlédnutím k cílům oběhového hospodářství Komise zváží koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a předloží strategický plán Unie pro metan jako nedílnou součást její dlouhodobé strategie uvedené ve článku 15.\nKAPITOLA 4\nPodávání zpráv\nOddíl 1\nDvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola\nČlánek 17\nIntegrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Aniž je dotčen článek 26, každý členský stát podá Komisi do 15. března 2023 a poté každé dva roky zprávu o stavu provádění svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, která bude pokrývat všech pět rozměrů energetické unie.\n2.   Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu musí zahrnovat tyto prvky:\na)\ninformace o dosaženém pokroku při plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a při financování a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení, včetně vyhodnocení skutečných investic oproti původním investičním předpokladům;\nb)\npřípadně informace o pokroku při navazování dialogu uvedeného ve článku 11;\nc)\ninformace uvedené v článcích 20 až 25 a v příslušných případech také aktualizace týkající se politik a opatření v souladu s příslušnými články;\nd)\ninformace o přizpůsobování se v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 1;\ne)\nv co největší možné míře kvantifikaci dopadu politik a opatření obsažených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu na kvalitu ovzduší a na emise látek znečišťujících ovzduší.\nUnie i členské státy podávají dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 konference smluvních stran UNFCCC a odesílají vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 UNFCCC na sekretariát UNFCCC.\n3.   Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrnuje informace obsažené ve výročních zprávách uvedených v čl. 26 odst. 3 a informace o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů obsažené ve zprávách uvedených ve článku 18.\n4.   Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a zpracování pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\n5.   Četnost a rozsah těchto informací a aktualizací uvedených v odst. 2 písm. c) se zváží vzhledem k potřebě zajistit dostatečnou jistotu pro investory.\n6.   Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 32 odst. 1 nebo odst. 2, příslušný členský stát zahrne do integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o politikách a opatřeních, které přijal nebo hodlá přijmout a provést v reakci na příslušná doporučení. V příslušných případech tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.\nPokud se dotyčný členský stát rozhodne na doporučení nebo jeho podstatnou část nereagovat, poskytne pro to odůvodnění.\n7.   Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.\nČlánek 18\nIntegrované podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti skleníkových plynů a odhadech\n1.   Členské státy do 15. března 2021 a poté každé dva roky předloží Komisi informace týkající se:\na)\njejich vnitrostátních politik a opatření nebo souboru opatření, jak je stanoveno v příloze VI, a\nb)\njejich vnitrostátních odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, uspořádaných podle plynu nebo skupiny plynů (částečně fluorované uhlovodíky a zcela fluorované uhlovodíky) uvedených v části 2 přílohy V. Vnitrostátní odhady musí zohledňovat všechny politiky a opatření přijatá na úrovni Unie a obsahovat informace stanovené v příloze VII.\n2.   Členské státy podají zprávu o nejaktuálnějších dostupných odhadech. Pokud členský stát do 15. března každého druhého roku nepředloží úplné odhady a Komise zjistí, že členský stát nemůže doplnit chybějící údaje odhadů poté, co tyto byly určeny prostřednictvím postupů pro zajištění kvality nebo kontroly kvality uplatněných Komisí, může Komise po konzultaci dotčeného členského státu vypracovat odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie.\n3.   Členský stát sdělí Komisi jakékoli významné změny informací vykázaných podle odstavce 1 v prvním roce vykazovaného období do 15. března roku následujícího po podání předchozí zprávy.\n4.   Členské státy zpřístupní veřejnosti v elektronické formě své vnitrostátní odhady podle odstavce 1 a jakékoli relevantní posouzení nákladů a dopadů vnitrostátních politik a opatření na implementaci politik Unie relevantních z hlediska omezení emisí skleníkových plynů společně s jakýmikoli příslušnými výchozími technickými zprávami. Součástí těchto odhadů a posouzení by měly být popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.\nČlánek 19\nIntegrované podávání zpráv o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím a o výnosech z dražeb\n1.   Členské státy podají Komisi do 15. března 2021 a poté každé dva roky zprávu o svých vnitrostátních plánech a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, uvádějící prováděná a plánovaná opatření s cílem usnadnit přizpůsobení se změně klimatu, včetně informací uvedených v části 1 přílohy VIII v souladu s požadavky na podávání zpráv dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.\n2.   Členské státy podají Komisi do 31. července 2021 a poté každý rok (rok X) zprávu o použití výnosů, které členský stát získal z dražeb povolenek podle čl. 10 odst. 1 a čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES včetně informací uvedených v části 3 přílohy VIII.\n3.   Členské státy podají Komisi do 30. září 2021 a poté každý rok (rok X) zprávu o podpoře poskytnuté rozvojovým zemím včetně informací uvedených v části 2 přílohy VIII a v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.\n4.   Zprávy předložené Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní s výjimkou informací stanovených v písm. b) části 2 přílohy VIII.\n5.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s vykazováním informací podle tohoto článku.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\nČlánek 20\nIntegrované podávání zpráv o energii z obnovitelných zdrojů\nČlenské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace:\na)\no provádění následujících trajektorií a cílů:\n1)\norientačních vnitrostátních trajektorií pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030;\n2)\nodhadovaných trajektorií pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy;\n3)\nodhadovaných trajektorií týkajících se technologie energie z obnovitelných zdrojů k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro energii z obnovitelných zdrojů od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;\n4)\ntrajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;\n5)\nv příslušných případech také dalších vnitrostátních trajektorií a cílů včetně těch dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl energie z obnovitelných zdrojů v dálkovém vytápění, využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách, energie z obnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje a samospotřebiteli, energie získaná zpracováním kalů z úpravy odpadních vod);\nb)\no provádění následujících politik a opatření:\n1)\nprováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článcích 23 až 28 směrnice (EU) 2018/2001,\n2)\nspecifických opatření pro regionální spolupráci, jsou-li k dispozici;\n3)\naniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, konkrétních opatření týkajících se finanční podpory, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, pro propagaci využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie, vytápění a chlazení a přepravy;\n4)\npřípadně posouzení podpory na elektřinu z obnovitelných zdrojů, které mají členské státy provést podle čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;\n5)\nkonkrétních opatření ke splnění požadavků článků 15, 16, 17 a 18 směrnice (EU) 2018/2001;\n6)\npřípadně specifických opatření s cílem posoudit, zprůhlednit a omezit potřebu povinné („must-run“) kapacity, která může vést k omezení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů;\n7)\npřehledu politik a opatření podle zmocňovacího rámce, který mají členské státy zavést podle čl. 21 odst. 6 a čl. 22 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 k podpoře a usnadnění rozvoje samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.\n8)\nopatření podporujících využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy, včetně dostupnosti udržitelné biomasy, jakož i opatření týkajících se udržitelnosti využití a výroby biomasy;\n9)\nopatření zavedených za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy.\n10)\npolitik a opatření usnadňujících využívání dohod o nákupu elektřiny;\nc)\nstanovené v části 1 přílohy IX.\nČlánek 21\nIntegrované podávání zpráv o energetické účinnosti\nČlenské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace:\na)\no provádění následujících vnitrostátních trajektorií, cílů a úkolů:\n1)\norientačních trajektorií pro primární a konečnou roční spotřebu energie od roku 2021 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodiky;\n2)\norientačních dílčích cílů dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, jakož i příspěvků k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;\n3)\nv příslušných případech aktualizace jiných vnitrostátních cílů stanovených v rámci vnitrostátního plánu;\nb)\no provádění následujících politik a opatření:\n1)\nprováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;\n2)\nv příslušných případech také tržních nástrojů pomáhajících motivovat zlepšení v oblasti energetické účinnosti, včetně (avšak nejenom) daní z energie, dávek a povolenek;\n3)\nvnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU a v souladu s přílohou III tohoto nařízení;\n4)\ndlouhodobých strategií renovací v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;\n5)\npolitiky a opatření podporujících energetické služby ve veřejném sektoru a opatření odstraňujících regulační i neregulační překážky zpomalující přijetí zakázek týkajících se energetické náročnosti a dalších modelů služeb souvisejících s energetickou účinností;\n6)\nv příslušných případech regionální spolupráce v oblasti energetické účinnosti;\n7)\nv příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni;\nc)\nstanovené v části 2 přílohy IX.\nČlánek 22\nIntegrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti\nČlenské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění:\na)\nvnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek;\nb)\nv příslušných případech vnitrostátních cílů s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;\nc)\nvnitrostátních cílů týkajících se vyvinutí možnosti zvládnout omezení nebo přerušení dodávky energie ze zdroje, včetně plynu a elektrické energie;\nd)\nvnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména zavedením domácích zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a skladování energie;\ne)\nprováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až d);\nf)\nregionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až d);\ng)\nv příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.\nČlánek 23\nIntegrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií\n1.   Členské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:\na)\núrovni propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 s ohledem na cíl 15 % propojení elektroenergetických soustav a ukazatele uvedené v bodě 2.4. 1 oddílu A části 1 přílohy I, jakož i opatření pro provádění strategie k dosažení této úrovně, včetně opatření týkajících se udělování povolení;\nb)\nklíčových projektů infrastruktury pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;\nc)\nv příslušných případech hlavních předpokládaných projektů infrastruktury kromě projektů společného zájmu, včetně rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnujících třetí země, a v maximální možné míře vyhodnocení jejich slučitelnosti s úkoly a cíli energetické unie a jejich příspěvků k nim;\nd)\nvnitrostátních cílů týkajících se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, integrace a propojení trhu zaměřených na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase;\ne)\npřípadně vnitrostátních cílů a opatření týkajících se nediskriminační účasti energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií;\nf)\npřípadně vnitrostátních cílů a opatření za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;\ng)\nopatření s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;\nh)\nprováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až g);\ni)\nregionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až h);\nj)\nv příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování U, finančních opatření na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti vnitřního trhu s energií, a to i pro cíl propojení elektroenergetických soustav;\nk)\nopatření umožňujících zvýšení pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně uvedení vnitrodenního propojení trhů a přeshraničních vyrovnávacích trhů.\n2.   Informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 musí být v souladu se zprávou vnitrostátních regulačních orgánů uvedenou v čl. 37 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/73/ES a v příslušných případech z této zprávy vycházet.\nČlánek 24\nIntegrované podávání zpráv o energetické chudobě\nPoužije-li se čl. 3 odst. 3 písm. d) druhý pododstavec, dotyčný členský stát do své integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrne:\na)\ninformace o pokroku při dosahování vnitrostátního orientačního cíle pro snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou; a\nb)\nkvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou a případně informace o politikách a opatřeních k řešení energetické chudoby.\nKomise sdílí údaje sdělené členskými státy podle tohoto článku s evropským střediskem pro sledování energetické chudoby.\nČlánek 25\nIntegrované podávání zpráv o výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti\nČlenské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:\na)\nv příslušných případech vnitrostátních cílů a politik promítnutých do cílů a politik plánu SET ve vnitrostátním kontextu;\nb)\nvnitrostátních cílů pro celkové veřejné a v příslušných případech soukromé výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;\nc)\nv příslušných případech vnitrostátních cílů včetně dlouhodobých cílů pro rok 2050 týkajících se nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností a v příslušných případech související infrastruktury přepravy, použití a skladování uhlíku;\nd)\nvnitrostátních cílů pro postupné odstranění dotací v energetice, zejména dotací na fosilní palivo;\ne)\nprováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech b) a c);\nf)\nspolupráce s jinými členskými státy při realizaci cílů a politik zmíněných v písmenech b) až d), včetně koordinace politik a opatření v rámci plánu SET, například sladění výzkumných programů a společných programů;\ng)\nv příslušných případech finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.\nODDÍL 2\nKaždoroční podávání zpráv\nČlánek 26\nKaždoroční podávání zpráv\n1.   Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:\na)\ninformace uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2009/119/ES;\nb)\ninformace uvedené v bodě 3 přílohy IX směrnice 2013/30/EU v souladu s článkem 25 uvedené směrnice.\n2.   Členské státy do 31. července 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi přibližné národní inventury skleníkových plynů za rok X-1.\nPro účely tohoto odstavce Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, nebo na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného dne nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.\n3.   Počínaje rokem 2023 členské státy stanoví a oznámí Komisi konečné údaje inventury skleníkových plynů k 15. březnu každého roku (rok X) a k 15. lednu každoročně oznámí předběžné údaje včetně informací o skleníkových plynech a inventuře uvedených v příloze V. Zpráva o konečných údajích inventury skleníkových plynů musí také zahrnovat úplnou a aktuální zprávu o vnitrostátní inventuře. Do tří měsíců od obdržení zpráv zpřístupní Komise informace uvedené v písm. n) části 1 přílohy V Výboru pro změnu klimatu uvedenému v čl. 44 odst. 1 písm. a).\n4.   Členské státy odešlou každoročně do 15. dubna sekretariátu UNFCCC vnitrostátní inventuru obsahující informace odeslané Komisi týkající se konečných údajů inventury skleníkových plynů v souladu s odstavcem 3. Komise každoročně ve spolupráci s členskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a připraví zprávu o inventuře skleníkových plynů v Unii a do 15. dubna každého roku je předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC.\n5.   V letech 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi do 15. ledna zprávu o předběžných údajích vnitrostátní inventury a do 15. března zprávu o konečných údajích vnitrostátní inventury, které připravily pro příslušné účty v LULUCF za účelem zpráv o souladu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:\na)\nzměny části 2 přílohy V přidáním nebo odstraněním látek v seznamu skleníkových plynů v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody;\nb)\ndoplnění tohoto nařízení přijetím hodnot pro potenciál globálního oteplování a stanovením pokynů pro inventuru použitelných v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.\n7.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty ke stanovení struktury, technických podrobností, formátu a procesů pro odesílání přibližných inventur skleníkových plynů členskými státy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, inventur skleníkových plynů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vypočítaných emisí a pohlcení skleníkových plynů v souladu s články 5 a 14 nařízení (EU) 2018/841.\nPři navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise zřetel na časové plány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody týkající se sledování a podávání zpráv o těchto informacích i relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování příslušných povinností týkajících se podávání zpráv Unií jako smluvní strany úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty rovněž stanoví lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\nČlánek 27\nPodávání zpráv o cílech pro rok 2020\nČlenské státy do 30. dubna 2022 předloží Komisi zprávu o plnění vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020 stanovených podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, přičemž do této zprávy zahrnou informace uvedené v části 2 přílohy IX tohoto nařízení, a o celkových vnitrostátních cílech v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak jsou uvedeny v příloze I směrnice 2009/28/ES ve znění platném k 31. prosinci 2020, a uvedou tyto informace:\na)\npodíly v jednotlivých odvětvích (elektrická energie, vytápění a chlazení, doprava) a celkové podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020;\nb)\nopatření přijatá pro dosažení vnitrostátních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020, včetně opatření týkajících se režimů podpory, záruk původu a zjednodušení správních postupů;\nc)\npodíl energie z biopaliv a biokapalin vyrobených z obilovin a dalších plodin bohatých na škrob, z cukernatých plodin a olejnin na spotřebě energie v dopravě;\nd)\npodíl energie z biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených z výchozích surovin a jiných paliv uvedených v oddílu A přílohy IX směrnice 2009/28/ES ve znění platném k 31. prosinci 2020 na spotřebě energie v dopravě.\nODDÍL 3\nPlatforma pro podávání zpráv\nČlánek 28\nE-platforma\n1.   Komise vytvoří on-line platformu (e-platformu), která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státy, s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit přístup veřejnosti k informacím.\n2.   Po zprovoznění e-platformy ji členské státy budou používat k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi.\n3.   Provoz e-platformy bude zahájen 1. ledna 2020. Komise využívá e-platformu k zprostředkování přístupu veřejnosti ke zprávám uvedeným v této kapitole, ke konečnému znění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizovaným verzím a k dlouhodobým strategiím uvedeným v odstavci 15, a to při zohlednění komerční citlivosti některých údajů a v souladu s pravidly o ochraně údajů.\nKAPITOLA 5\nSouhrnné hodnocení pokroku a politické reakce, aby bylo zajištěno dosažení cílů Unie – sledování ze strany Komise\nČlánek 29\nPosouzení pokroku\n1.   Do 31. října 2021 a poté každé dva roky posoudí Komise, zejména na základě zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení, ukazatelů a evropských statistik a údajů, pokud jsou k dispozici:\na)\npokrok dosažený na úrovni Unie v oblasti plnění cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména za účelem odstranění jakýchkoli nedostatků v plnění cílů unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030;\nb)\npokrok dosažený jednotlivými členskými státy v oblasti plnění jejich cílů, úkolů a příspěvků a provádění politik a opatření stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;\nc)\ncelkový dopad letectví na světové klima, včetně emisí nebo účinků nesouvisejících s CO2, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 26, a toto posouzení v příslušných případech doplní odkazy na vědecký pokrok a údaje o leteckém provozu;\nd)\ncelkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování opatření Unie v rámci její politiky v oblasti klimatu a energetiky;\ne)\ncelkový dopad politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) a na rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou ve vztahu k povolenkám na evropském trhu s uhlíkem.\n2.   V oblasti energie z obnovitelných zdrojů Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku z hlediska podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě orientační trajektorie Unie, která začíná 20 % podílem v roce 2020, dosahuje referenčních bodů ve výši alespoň 18 % v roce 2022, 43 % v roce 2025 a 65 % v roce 2027 z celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 a cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a v roce 2030 dosahuje cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši alespoň 32 %.\n3.   V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 273 Mtoe pro primární energii a 956 Mtoe pro konečnou energii v roce 2030 v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU.\nPři tomto posouzení podnikne Komise následující kroky:\na)\nzváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;\nb)\nposoudí, zda pokrok členských států ukazuje, že je Unie jako celek na dobré cestě k dosažení úrovně spotřeby energie pro rok 2030 uvedené v prvním pododstavci, s ohledem na hodnocení informací poskytnutých členskými státy v rámci jejich zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;\nc)\npoužije výsledky z modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni a použije další doplňkovou analýzu;\nd)\nnáležitě zohlední relevantní okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, které uvedly členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 6 odst. 2.\n4.   V oblasti vnitřního trhu s energií zhodnotí Komise v rámci posouzení uvedeného v odstavci 1 pokrok dosažený s ohledem na úroveň propojitelnosti elektrických sítí, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030.\n5.   Do 31. října 2021 a poté každý rok provede Komise posouzení, zejména na základě informací vykázaných podle tohoto nařízení, zda byl zaznamenán dostatečný pokrok ze strany Unie i členských států ke splnění těchto požadavků:\na)\nzávazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Pařížské dohody, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;\nb)\npovinností stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2018/842 a článku 4 nařízení (EU) 2018/841;\nc)\ncílů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu za účelem dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období za účelem splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.\n6.   Ve svém posouzení by Komise měla brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.\n7.   Komise podá zprávu o svém posouzení podle tohoto článku v rámci zprávy o stavu energetické unie zmíněné v článku 35.\nČlánek 30\nNesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení (EU) 2018/842\n1.   Na základě posouzení podle článku 29 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 34, pokud vývoj politik v daném členském státě ukazuje na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie.\n2.   Členský stát, který hodlá využít flexibility podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842, zahrne do integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu hned, když budou k dispozici, informace o míře zamýšleného využití a plánových politikách a opatřeních ke splnění požadavků stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2018/841 na období od roku 2021 do roku 2030.\nČlánek 31\nReakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Pokud na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nebo posouzení návrhů aktualizovaných znění konečných plánů podle článku 14 dojde Komise k závěru, že cíle, úkoly a příspěvky členských států nejsou dostačující ke společnému dosažení cílů energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, vydá – jedná-li se o cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů – a může vydat – jedná-li se o cíle týkající se energetické unie – doporučení pro členské státy, jejichž příspěvky považuje za nedostatečné, aby zvýšily své ambice způsobem, který zajistí, že úroveň kolektivních snah bude dostačující.\n2.   Neodpovídá-li výše kolektivních příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů cíli Unie pro rok 2030, založí Komise své posouzení na vzorci uvedeném v příloze II, který vychází z objektivních kritérií stanovených v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodech i) až v), a současně náležitě zohlední veškeré relevantní okolnosti ovlivňující využívání energie z obnovitelných zdrojů uvedené členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem.\nNeodpovídá-li v součtu výše vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti cíli Unie pro rok 2030, posoudí Komise především relevantní okolnosti uvedené v čl. 6. odst. 2, informace podané členskými státy v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, výsledky modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie a případně další doplňkové analýzy.\nAniž by byla dotčena další ustanovení tohoto článku a výlučně pro účel posouzení toho, zda cíl Unie pro rok 2030 odpovídá kolektivním příspěvkům členských států, vypočte Komise ve svém posouzení hypotetickou výši vnitrostátního příspěvku členských států, které nepředložily své návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 9 odst. 1.\nPokud jde o oblast energie z obnovitelných zdrojů, zohlední Komise ve své hypotéze vnitrostátní závazný cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I směrnice (EU) 2018/2001, výsledky modelování vývoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a výsledky získané na základě vzorce uvedeného v příloze II tohoto nařízení. Co se týče oblasti energetické účinnosti, zohlední modelování ve vztahu k budoucím trendům ve spotřebě energie a případně další doplňkové analýzy.\nPři posuzování příspěvků ve vztahu k energii z obnovitelných zdrojů zohlední Komise na základě vzorce uvedeného v příloze II veškeré potenciální nepříznivé dopady na bezpečnost dodávek a stabilitu sítě v malých nebo izolovaných energetických systémech nebo v systémech členských států, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.\nPři posuzování příspěvků ve vztahu k energetické účinnosti zohlední Komise potenciální dopad na fungování elektrické přenosové soustavy a stabilitu sítě v členských státech, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.\n3.   Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 14 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, pro cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030, navrhne opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti energie z obnovitelných zdrojů tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích.\nČlánek 32\nReakce na nedostatečný pokrok, pokud jde o cíle a úkoly Unie v oblasti energetiky a klimatu\n1.   Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení jeho cílů, úkolů a příspěvků, jeho referenčních bodů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, nebo při provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 34.\nV doporučeních týkajících se oblasti energie z obnovitelných zdrojů uváží Komise relevantní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem. Komise zohlední rovněž projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, u nichž bylo přijato konečné investiční rozhodnutí, za předpokladu, že tyto projekty začnou fungovat v období 2021–2030 a významně ovlivní vnitrostátní příspěvek členského státu.\nVe svých doporučeních týkajících se energetické účinnosti Komise náležitě zohlední objektivní kritéria uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) a relevantní vnitrostátní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 6 odst. 2.\n2.   Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 29 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 34.\nV oblasti energie z obnovitelných zdrojů posoudí Komise, zda jsou vnitrostátní opatření stanovená podle odstavce 3 dostatečná k dosažení cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Jsou-li vnitrostátní opatření nedostatečná, navrhne Komise v příslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030.\nV oblasti energetické účinnosti navrhne Komise v příslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.\nV oblasti energetické účinnosti mohou tato dodatečná opatření zejména zlepšit energetickou účinnost:\na)\nvýrobků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (34) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (35);\nb)\nbudov podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU a\nc)\ndopravy.\n3.   Pokud v oblasti energie z obnovitelných zdrojů Komise dospěje na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 2 k názoru, že jednoho nebo vícera referenčních bodů orientační trajektorie Unie v letech 2022, 2025 a 2027 zmíněné v čl. 29 odst. 2 nebylo dosaženo, členské státy, které se dostaly pod úroveň jednoho nebo vícera svých vnitrostátních referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027 podle čl. 4 odst. 2 písm. a), zajistí, že budou provedena dodatečná opatření do jednoho roku od data obdržení posouzení Komise s cílem překrýt mezery ve vztahu k jejich vnitrostátním referenčním bodům, například:\na)\nvnitrostátní opatření pro zvýšení zavádění energie z obnovitelných zdrojů;\nb)\nupravení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení stanoveného v čl. 23 odst. 1 směrnice 2018/2001;\nc)\nupravení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy stanoveného v čl. 25 odst. 1 směrnice 2018/2001;\nd)\nuskutečnění dobrovolné finanční platby do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů vytvořeného na úrovni Unie, který bude přispívat k projektům energie z obnovitelných zdrojů a bude spravován přímo nebo nepřímo Komisí, jak je stanoveno v článku 33;\ne)\nvyužívání mechanismů spolupráce stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001.\nTato opatření zohlední úvahy Komise podle druhého pododstavce odstavce 1 tohoto článku. Dotčené členské státy začlení tato opatření do integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.\n4.   Počínaje 1. lednem 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než základní podíl, který se rovná povinnému vnitrostátnímu celkovému cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen v průběhu jednoho roku, přijme do jednoho roku dodatečná opatření, jako jsou opatření uvedená v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až e) tohoto článku, která jsou dostatečná pro odstranění tohoto nedostatku v průběhu jednoho roku.\nV případě členských států, které splní povinnost odstranit tento nedostatek týkající se základního podílu, se má za to, že splňují povinnosti uvedené v první větě prvního pododstavce tohoto odstavce a čl. 3 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001 v průběhu celého období, kdy se nedostatek vyskytl.\nPro účely odst. 3 písm. d) prvního pododstavce tohoto článku mohou členské státy použít své příjmy z ročních emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES.\n5.   Pokud podíl členského státu na využívání energie z obnovitelných zdrojů nedosahuje jednoho nebo vícera referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), vysvětlí tento členských stát ve své příští integrované zprávě předložené Komisi v souladu s článkem 17, jakým způsobem rozdíl oproti svým vnitrostátním referenčním bodům pokryje.\n6.   Pokud v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odst. 2 třetího pododstavce tohoto článku, Komise na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 3 vypracovaných v letech 2022, 2025 a 2027 dospěje k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti zmíněných v čl. 29 odst. 3 prvním pododstavci je nedostatečný, navrhne opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU s cílem zajistit, aby došlo ke splnění cílů Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.\n7.   Každý dotčený členský stát uvedený odstavci 3 tohoto článku podrobně popíše provedená, přijatá a plánovaná dodatečná opatření ve své příští zprávě o pokroku uvedené v článku 17.\n8.   Pokud v oblasti propojení energetických soustav dojde Komise na základě svého posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 4 v roce 2025 k závěru, že pokrok není dostatečný, spolupracuje do roku 2026 s dotčenými členskými státy v zájmu řešení vzniklé situace.\nČlánek 33\nMechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Do 1. ledna 2021 zřídí Komise mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedený v čl. 32 odst. 3 písm. d) zaměřený na veřejnou soutěž o podporu pro nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii s cílem dorovnat rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Podpora může být poskytována mimo jiné formou prémie vyplácené dodatečně k tržním cenám a přiděluje se projektům podávajícím nabídku na nejnižší náklady či prémii.\n2.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 1 tohoto článku, přispívá finanční mechanismus k fungování rámce podle čl. 3 odst. 4 směrnice EU) 2018/2001 s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii bez ohledu na rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Za tímto účelem:\na)\nmohou být platby členských států uvedené v článku 32 doplněny dalšími zdroji, jako jsou fondy Unie, příspěvky soukromého sektoru nebo dodatečné platby členských států, s cílem přispět k dosažení cíle Unie;\nb)\nmůže být pomocí mechanismu financování zajištěna mimo jiné podpora ve formě půjček s nízkou úrokovou sazbou, grantů nebo kombinace obou těchto forem podpory a může být mimo jiné použita na podporu společných projektů členských států v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2018/2001 a účasti členských států na společných projektech se třetími zeměmi podle článku 11 uvedené směrnice.\n3.   Členské státy si ponechají právo rozhodnout, zda a za jakých podmínek umožní, aby zařízení umístěná na jejich území přijímala podporu z mechanismu financování.\n4.   Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), může přijmout prováděcí akty za účelem vydání nezbytných ustanovení pro vytvoření a fungování mechanismu financování, zejména:\na)\nmetodiky pro výpočet maximální úrovně prémie pro každé nabídkové řízení;\nb)\nkoncepce nabídkového řízení, která má být použita, včetně podmínek pro plnění a souvisejících sankcí;\nc)\nmetodiky pro výpočet plateb členských států a výsledných statistických přínosů pro přispívající členské státy;\nd)\nminimálních požadavků na účast členských států, s přihlédnutím k potřebě zajistit jak kontinuitu mechanismu prostřednictvím toho, že členské státy budou hradit své platby dostatečně dlouho, tak i maximální množství flexibility pro účast členského státu;\ne)\nustanovení zajišťujících účast nebo schválení hostitelských členských států a v případě potřeby ustanovení o poplatcích za dodatečné systémové náklady.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\n5.   Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v zařízeních financovaných v rámci mechanismu financování se každý rok statisticky přidělí zúčastněným členským státům, přičemž se zohlední jejich příslušná platba. Projekty podporované v rámci tohoto mechanismu financování, které jsou financovány z jiných zdrojů než z plateb členských států, se nezapočítávají do vnitrostátních příspěvků členských států, ale do závazného cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.\nČlánek 34\nDoporučení Komise pro členské státy\n1.   Komise v příslušných případech vydá doporučení pro členské státy k zajištění dosažení cílů energetické unie. Komise neprodleně svá doporučení zveřejní.\n2.   Pokud se v tomto nařízení odkazuje na tento článek, platí následující zásady:\na)\ndotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;\nb)\nčlenský stát uvede ve své zprávě o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu sestavené v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu své odůvodnění;\nc)\ndoporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.\nČlánek 35\nZpráva o stavu energetické unie\n1.   Do 31. října Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu energetické unie.\n2.   Zpráva o stavu energetické unie zahrnuje tyto prvky:\na)\nposouzení provedené podle článku 29;\nb)\nv příslušných případech doporučení podle článku 34;\nc)\nzprávu o fungování trhu s uhlíkem zmíněného v čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o uplatňování uvedené směrnice v souladu s čl. 21 odst. 2 uvedené směrnice;\nd)\npočínaje rokem 2023 každé dva roky zprávu o udržitelnosti bioenergie v rámci Unie včetně informací uvedených v příloze X;\ne)\nkaždé dva roky zprávu o dobrovolných programech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001, včetně informací uvedených v příloze XI tohoto nařízení;\nf)\nzprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice (EU) 2009/72/ES;\ng)\nzprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice 2009/73/ES podle článku 52 příslušné směrnice;\nh)\nzprávu o celkovém pokroku týkajícím se systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření v rámci příslušné politiky podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU;\ni)\nkaždé dva roky zprávu o celkovém pokroku při renovaci vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov jak veřejných, tak soukromých, v souladu s plány stanovenými v dlouhodobých strategiích renovace, které každý členský stát stanoví v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;\nj)\nkaždé čtyři roky zprávu o celkovém pokroku týkajícím se zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie v členských státech v souladu s čl. 9 odst. 5 směrnice 2010/31/EU;\nk)\nzprávu o celkovém pokroku členských států týkajícím se vytvoření úplného a funkčního trhu s energií;\nl)\ninformace o skutečné kvalitě paliva v různých členských státech a geografickém pokrytí paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled o údajích týkajících se kvality paliva v různých členských státech, které jsou vykazovány podle směrnice 98/70/ES;\nm)\nzprávu o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti;\nn)\ncíle členských států pro postupné odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní palivo;\no)\ndalší záležitosti relevantní z hlediska realizace energetické unie včetně veřejné a soukromé podpory;\np)\ndo 31. října 2019 a potom každé čtyři roky posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.\nČlánek 36\nMonitorování mechanismu správy\nV souvislosti se zprávou o stavu energetické Unie uvedenou v článku 35 informuje Komise Evropský parlament a Radu o provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Evropský parlament a Rada se každoročně zabývají pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech rozměrech politik v oblasti energetiky a klimatu.\nKAPITOLA 6\nUnijní a vnitrostátní systémy týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů\nČlánek 37\nUnijní a vnitrostátní inventurní systémy\n1.   Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.\n2.   Členské státy zajistí, že jejich kompetentní inventurní úřady budou mít přístup k informacím uvedeným v příloze XII tohoto nařízení, budou používat systémy podávání zpráv vytvořené podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 ke zlepšení odhadu fluorovaných plynů ve vnitrostátních inventurách skleníkových plynů a budou moci provádět každoroční kontroly shody zmíněné v písmenech i) a j) části 1 přílohy V tohoto nařízení.\n3.   Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise bude spravovat, udržovat a snažit se neustále zlepšovat tento systém, který bude také zahrnovat stanovení programu zajištění a kontroly kvality, stanovení cílů kvality a vytvoření návrhu inventurního plánu zajištění a kontroly kvality, postupů pro vytvoření odhadů emisí k začlenění do inventury Unie podle odstavce 5 tohoto článku a přezkumy zmíněné v článku 38.\n4.   Komise provede úvodní kontrolu přesnosti předběžných údajů o inventuře skleníkových plynů, které mají být předány členskými státy podle čl. 26 odst. 3. Výsledky těchto kontrol zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy do 15. března zodpoví veškeré relevantní dotazy vznesené na základě počáteční kontroly a předloží konečné znění inventury za rok X-2.\n5.   Pokud členský stát do 15. března nepředloží údaje inventury požadované pro sestavení inventury Unie, může Komise vypracovat odhady, kterými doplní údaje předložené členskými státy, a sice za konzultace a v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Pro tento účel Komise použije pokyny platné pro přípravu národních inventur skleníkových plynů.\n6.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení pravidel týkajících se struktury, formátu a procesu předkládání informací o národních inventurních systémech a požadavcích na vytvoření, provoz a fungování národních inventurních systémů.\nPři navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\n7.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se požadavků na vytvoření, provoz a fungování inventurního systému Unie. Při navrhování těchto aktů v přenesené pravomoci bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.\nČlánek 38\nPřezkum inventur\n1.   S ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení (EU) 2018/842 a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 14 nařízení (EU) 2018/841 a dalších úkolů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie provede Komise v letech 2027 a 2032 komplexní přezkum údajů týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.\n2.   Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavci 1 jsou:\na)\nkontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;\nb)\nkontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie;\nc)\nkontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje evidence LULUCF připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie a\nd)\nv příslušných případech výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.\n3.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty k určení načasování a postupu pro provedení komplexního přezkumu včetně úkolů stanovených v odstavci 2 tohoto článku a zajištění náležité konzultace členských států ohledně závěrů přezkumu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\n4.   Komise pomocí prováděcího aktu určí po dokončení přezkumu celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení, a také určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.\n5.   Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 15 nařízení (EU) 2018/841 čtyři měsíce po datu zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se použijí ke kontrole souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2018/841 včetně změn těchto údajů, ke kterým došlo v důsledku využití flexibilit členským státem podle článku 11 nařízení (EU) 2018/841.\n6.   Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 12 nařízení (EU) 2018/842 dva měsíce po datu kontroly souladu s nařízením (EU) 2018/841 podle odstavce 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 pro léta 2021 a 2026. Kontrola souladu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných údajů v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení (EU) 2018/842.\nČlánek 39\nUnijní a vnitrostátní systémy pro politiky a opatření a odhady\n1.   Do 1. ledna 2021 budou členské státy a Komise provozovat a neustále se snažit zdokonalovat vnitrostátní a unijní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a o vykazování odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů. Tyto systémy zahrnují příslušná platná institucionální, právní a procesní ustanovení členského státu a Unie pro hodnocení politiky a vypracovávání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů.\n2.   Členské státy a Komise usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jak je uvedeno v článku 18, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.\n3.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a procesu odesílání informací v rámci vnitrostátních a unijních systémů pro politiky, opatření a odhady podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 18.\nPři navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody, včetně mezinárodně domluvených požadavků týkajících se podávání zpráv, jakož i časových plánů pro sledování a podávání zpráv o těchto informacích.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.\nČlánek 40\nVytvoření a provoz registrů\n1.   Unie a členské státy vytvoří a vedou registry za účelem přesné evidence vnitrostátně stanovených příspěvků podle čl. 4 odst. 13 Pařížské dohody a mezinárodně převáděných výsledků zmírnění podle článku 6 uvedené dohody.\n2.   Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.\n3.   Údaje v registrech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.\n4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 za účelem doplnění tohoto nařízení vytvořením registrů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem zajištění nezbytného technického provádění relevantních rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody podle odstavce 1 tohoto článku prostřednictvím registrů Unie a členských států.\nKAPITOLA 7\nSpolupráce a podpora\nČlánek 41\nSpolupráce mezi členskými státy a Unií\n1.   Členské státy budou plně spolupracovat a koordinovat navzájem i s Unií svůj postup v oblasti povinností podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na:\na)\nproces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článků 9 až 13;\nb)\nproces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení zprávy o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 a každoročního podávání zpráv podle článku 26;\nc)\nproces týkající se doporučení Komise a řešení těchto doporučení podle čl. 9 odst. 2 a 3, čl. 17 odst. 6, čl. 30 odst. 1, čl. 31 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 a 2;\nd)\nsestavení inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 26 odst. 4;\ne)\nvypracování národního sdělení Unie podle článku 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie podle rozhodnutí 2/CP.17 nebo následných příslušných rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC;\nf)\npostupy přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody v souladu s příslušným rozhodnutím podle úmluvy UNFCCC, jakož i postupem Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 38;\ng)\njakékoli úpravy následující po procesu přezkumu zmíněném v článku 38 nebo jiné změny inventur a odeslaných nebo plánovaných zpráv o inventurách pro sekretariát úmluvy UNFCCC;\nh)\nsestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle čl. 26 odst. 2.\n2.   Komise může poskytovat členským státům technickou podporu v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení, pokud členský stát o tuto podporu požádá.\nČlánek 42\nRole Evropské agentury pro životní prostředí\nEvropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 15 až 21, 26, 28, 29, 35, 37, 38, 39 a 41 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:\na)\nsestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních a odhadech;\nb)\nprovádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;\nc)\npříprava odhadů nebo doplňování odhadů dostupných Komisi ohledně údajů odhadů nevykázaných členskými státy;\nd)\nsestavování údajů, kdykoli jsou tyto údaje dostupné v evropských statistikách a vhodné z hlediska načasování, pro zprávu o stavu energetické unie připravovanou Komisí pro Evropský parlament a Radu;\ne)\nšíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně;\nf)\nprovádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem přípravy na sestavení inventur skleníkových plynů Unie;\ng)\nsestavování inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie,\nh)\nvypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;\ni)\nprovádění přezkumu zmíněného v článku 38;\nj)\nsestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie.\nKAPITOLA 8\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 43\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode ... [dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 44\nVýbory\n1.   Komisi je nápomocen:\na)\nVýbor pro změnu klimatu pro provádění záležitostí uvedených v čl. 19 odst. 5, čl. 26 odst. 7, čl. 37 odst. 6, čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 3; a\nb)\nVýbor pro energetickou unii pro provádění záležitostí uvedených v čl. 17 odst. 4 a čl. 33 odst. 4.\n2.   Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Výbor pro změnu klimatu uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku nahrazuje výbor zřízený článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013.\n4.   Pokud se některý z výborů uvedených v odstavci 1 zabývá horizontálními otázkami a společnými akcemi, uvědomí o tom druhý výbor uvedený v odstavci 1, aby se zajistil soulad politik a maximalizovala součinnost mezi oběma oblastmi.\n5.   Každý členský stát jmenuje do Výboru pro změnu klimatu a Výboru pro energetickou unii své zástupce. Zástupci každého z výborů jsou zváni na zasedání druhého výboru.\n6.   Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 45\nPřezkum\nDo šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie, jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody, pokroku směrem k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a dalších dodatečných cílů v rámci energetické unie a o souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Ke zprávám Komise mohou být případně připojeny legislativní návrhy.\nČlánek 46\nZměny směrnice 94/22/ES\nSměrnice 94/22/ES se mění takto:\n1)\nv článku 8 se zrušuje odstavec 2;\n2)\nčlánek 9 se zrušuje.\nČlánek 47\nZměny směrnice 98/70/ES\nSměrnice 98/70/ES se mění takto:\n1)\nčlánek 7a se mění takto:\na)\nv odstavci 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\n„celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie a“;\nb)\nv odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:\n„2.   Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady (EU) 2015/652. Toto snížení se skládá z těchto kroků:“;\n2)\nv článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:\n„4.   Komise zajistí, aby informace předložené podle odstavce 3 byly ihned dostupné vhodnými prostředky.“\nČlánek 48\nZměny směrnice 2009/31/ES\nSměrnice 2009/31/ES se mění takto:\n1)\nv článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„Členské státy předloží Komisi každé čtyři roky zprávu o provádění této směrnice, včetně rejstříku uvedeného v čl. 25 odst. 1 písm. b). První zprávu zašlou Komisi do 30. června 2011. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy přijatých Komisí formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašlou nejpozději šest měsíců před uplynutím lhůty pro předložení zprávy.“;\n2)\nv článku 38 se zrušuje odstavec 1.\nČlánek 49\nZměny nařízení (ES) č. 663/2009\nNařízení (ES) č. 663/2009 se mění takto:\n1)\nv článku 27 se zrušují odstavce 1 a 3;\n2)\nčlánek 28 se zrušuje.\nČlánek 50\nZměna nařízení (ES) č. 715/2009\nV nařízení (ES) č. 715/2009 se zrušuje článek 29.\nČlánek 51\nZměny směrnice 2009/73/ES\nSměrnice 2009/73/ES se mění takto:\n1)\nčlánek 5 se zrušuje.\n2)\nčlánek 52 se nahrazuje tímto:\n„Článek 52\nPodávání zpráv\nKomise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*1).\n(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“\"\nČlánek 52\nZměna směrnice Rady 2009/119/ES\nV článku 6 směrnice 2009/119/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:\n„2.   Do 15. března každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.“.\nČlánek 53\nZměny směrnice 2010/31/EU\nSměrnice 2010/31/EU se mění takto:\n1)\nčlánek 2a se mění takto:\na)\nv odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:\n„1.   Každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Každá dlouhodobá strategie renovace zahrnuje:“;\nb)\ndoplňuje se nový odstavec, který zní:\n„8.   Dlouhodobá strategie renovace každého členského státu se předloží Komisi v rámci jeho konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*2). Odchylně od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení se první dlouhodobá strategie renovace podle odstavce 1 tohoto článku předloží Komisi do 10. března 2020.\n(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“;\"\n2)\nv čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje věta „Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES“;\n3)\nv článku 9 se odstavec 5 nahrazuje tímto:\n„5.   V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1999 podává Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise v případě potřeby akční plán a navrhne doporučení a opatření v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999 ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“;\n4)\nv článku 10 se zrušují odstavce 2 a 3;\n5)\nv čl. 14 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:\n„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999“;\n6)\nv čl. 15 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:\n„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999“.\nČlánek 54\nZměny směrnice 2012/27/EU\nSměrnice 2012/27/EU se mění takto:\n1)\nčlánek 4 se zrušuje;\n2)\nv čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);\n3)\nčlánek 24 se mění takto:\na)\nodstavce 1, 3, 4 a 11 se zrušují;\nb)\nodstavec 2 se zrušuje;\n4)\nPříloha XIV se zrušuje.\nČlánek 55\nZměna směrnice 2013/30/EU\nV článku 25 směrnice 2013/30/EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„1.   Členské státy podávají každoročně v rámci výročního podávání zpráv podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*3) zprávu Komisi s informacemi specifikovanými v příloze IX bodě 3.\nČlánek 56\nZměny směrnice (EU) 2015/652\nSměrnice (EU) 2015/652 se mění takto:\n1)\nv článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:\n„1.   „Členské státy předloží Komisi každoročně do 31. prosince údaje za předchozí kalendářní rok týkající se souladu s článkem 7a směrnice 98/70/ES vymezené v příloze III této směrnice.“;\n2)\nv příloze I části 2 se zrušuje bod 1 písm. h) a body 2, 3, 4 a 7;\n3)\nPříloha III se mění takto:\na)\nbod 1 se nahrazuje tímto:\n„1.\nČlenské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“;\nb)\nv bodě 3 se zrušují písmena e) a f);\n4)\npříloha IV se mění takto:\na)\nzrušují se tyto šablony pro podávání zpráv s informacemi za účelem jednotnosti vykazovaných údajů:\n—\nPůvod – jednotliví dodavatelé\n—\nPůvod – spoludodavatelé\n—\nMísto nákupu;\nb)\nv Poznámkách k formuláři se zrušují body 8 a 9.\nČlánek 57\nZrušení\nNařízení (EU) č. 525/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 s výhradou přechodných ustanovení v článku 58 tohoto nařízení, s výjimkou čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 525/2013, který se zrušuje s účinkem ode dne 24. prosince 2018. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XIII.\nČlánek 58\nPřechodná ustanovení\nOdchylně od článku 57 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále použijí na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.\nNa druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu se nadále použije čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 525/2013.\nNa přezkumy údajů týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020 se nadále použije článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013.\nČlánek 22 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále použije na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.\nZa účelem soudržnosti a právní jistoty nebrání nic v tomto nařízení uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny a rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.\nČlánek 59\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 40, čl. 53 odst. 2, 3 a 4, čl. 54 odst. 3 písm. a) a odst. 4 a článek 55 se použijí ode dne 1. ledna 2021.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. prosince 2018.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nJ. BOGNER-STRAUSS\n(1)  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 34.\n(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 111.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13.listopadu 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2018.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(6)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2002/258/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156,19.6.2018, s. 1).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (viz strana 82 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).\n(21)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).\n(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, str. 31).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(30)  Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).\n(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).\n(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).\n(33)  Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).\n(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).\n(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nOBECNÝ RÁMEC PRO INTEGROVANÉ VNITROSTÁTNÍ PLÁNY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU\nČást 1\nObecný rámec\nODDÍL A: VNITROSTÁTNÍ PLÁN\n1.   PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ PLÁNU\n1.1.   Shrnutí\ni)\nPolitický, hospodářský, environmentální a sociální kontext plánu\nii)\nStrategie týkající se všech pěti rozměrů energetické unie\niii)\nPřehledová tabulka obsahující hlavní cíle, politiky a opatření plánu\n1.2.   Přehled současné politické situace\ni)\nVnitrostátní a unijní energetický systém a politický kontext vnitrostátního plánu\nii)\nSoučasné postupy a opatření v oblasti energetiky a klimatu týkající se pěti rozměrů energetické unie\niii)\nHlavní otázky přeshraničního významu\niv)\nSprávní struktura provádění vnitrostátní politiky v oblasti energetiky a klimatu\n1.3.   Konzultace a zapojení vnitrostátních a unijních subjektů a jejich výsledek\ni)\nZapojení parlamentu členského státu\nii)\nZapojení místních a regionálních subjektů\niii)\nKonzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a účast občanské společnosti a široké veřejnosti\niv)\nKonzultace s ostatními členskými státy\nv)\nIterativní proces s Komisí\n1.4.   Regionální spolupráce na přípravě plánu\ni)\nPrvky podléhající společnému nebo koordinovanému plánovaní s ostatními členskými státy\nii)\nVysvětlení pojetí regionální spolupráce v rámci plánu\n2.   VNITROSTÁTNÍ CÍLE\n2.1.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“\n2.1.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (1)\ni)\nPrvky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a)\nii)\nPřípadně další vnitrostátní cíle a úkoly shodné s Pařížskou dohodou a se stávajícími dlouhodobými strategiemi. Pokud je to důležité z hlediska přispění k celkovému závazku Unie snížit emise skleníkových plynů, případně další cíle, včetně případných odvětvových a adaptačních cílů\n2.1.2.   Energie z obnovitelných zdrojů\ni)\nPrvky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a)\nii)\nOdhadované trajektorie pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy\niii)\nOdhadované trajektorie podle technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné a odvětvové trajektorie pro energii z obnovitelných zdrojů v období 2021–2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví v Mtoe a celkový plánovaný instalovaný výkon (rozdělený na nový výkon a modernizaci) na technologii a odvětví v MW\niv)\nOdhadované trajektorie k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (rozlišení mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF\nv)\nPřípadně další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových trajektorií a cílů (např. podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, použití této energie v budovách, energie z obnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje a samospotřebiteli, energie získaná z kalů při úpravě odpadních vod)\n2.2.   Rozměr „Energetická účinnost“\ni)\nPrvky stanovené v čl. 4 písm. b)\nii)\nDílčí cíle pro rok 2030, 2040 a 2050, měřitelné ukazatele pokroku stanovené jednotlivými členskými státy, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů a jejich příspěvek k dosažení unijních cílů týkajících se energetické účinnosti, jak jsou uvedeny v plánech obsažených v dlouhodobých strategiích renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU\niii)\nPřípadně další vnitrostátní cíle, zahrnující dlouhodobé cíle nebo strategie a odvětvové cíle, a vnitrostátní cíle v oblastech jako energetická účinnost v odvětví dopravy a s ohledem na vytápění a chlazení\n2.3.   Rozměr „Energetická bezpečnost“\ni)\nPrvky stanovené v čl. 4 písm. c)\nii)\nVnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů a dodávek z třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti regionálních a celostátních energetických systémů\niii)\nPřípadně vnitrostátní cíle z hlediska snižování závislosti na dovozu energií z třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti regionálních a celostátních energetických systémů\niv)\nVnitrostátní cíle z hlediska zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména využíváním domácích zdrojů energie, odezvou na straně poptávky a skladováním energie\n2.4.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“\n2.4.1.   Propojitelnost elektroenergetických soustav\ni)\nÚroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které si členský stát přeje dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle na rok 2030, který stanovuje nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav, spolu se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena v úzké spolupráci s dotyčnými členskými státy při zohlednění cíle v oblasti propojení na rok 2020 ve výši 10 % a následujících ukazatelů naléhavosti potřebného opatření:\n1)\ncenového diferenciálu na velkoobchodním trhu překračujícího mezi členskými státy, regiony nebo nabídkovými zónami orientační prahovou hodnotu ve výši 2 EUR/MWh,\n2)\njmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30 % špičkového zatížení,\n3)\njmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30 % instalované kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů.\nKaždé nové propojovací vedení musí podléhat socioekonomické a environmentální analýze a posouzení nákladů a přínosů a být realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínos převažuje nad náklady.\n2.4.2.   Infrastruktura pro přenos energie\ni)\nHlavní projekty v oblasti infrastruktury sloužící k přenosu elektřiny a přepravě plynu, příp. projekty na její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů v rámci pěti rozměrů strategie energetické unie\nii)\nV příslušných případech hlavní zamýšlené infrastrukturní projekty jiné než Projekty společného zájmu (PCIs) (2)\n2.4.3.   Integrace trhu\ni)\nVnitrostátní cíle související s dalšími aspekty vnitřního trhu s energií, jako např. zvýšení flexibility systému, zejména pokud jde o propagaci cen za elektřinu stanovených na základě hospodářské soutěže v souladu s příslušnými odvětvovými předpisy, integrace a propojení trhu zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregace, odezva na straně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení energie z obnovitelných zdrojů a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů\nii)\nPřípadně vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního začlenění energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů\niii)\nPřípadně vnitrostátní cíle v souvislosti se zajištěním účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů\niv)\nVnitrostátní cíle z hlediska zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, jakož i flexibility energetické soustavy z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů\nv)\nPřípadně vnitrostátní cíle v oblasti ochrany spotřebitelů energie a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie\n2.4.4.   Energetická chudoba\nPřípadně vnitrostátní cíle z hlediska energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení\n2.5.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“\ni)\nVnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný, a je-li k dispozici, i soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů\nii)\nJsou-li k dispozici, vnitrostátní cíle na rok 2050 týkající se prosazování čisté energie a případně vnitrostátní cíle zahrnující dlouhodobé cíle (2050) v oblasti zavedení nízkouhlíkových technologií, včetně oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví náročných na energii a uhlík a popřípadě také související infrastruktura pro dopravu a skladování uhlíku\niii)\nV příslušných případech vnitrostátní cíle s ohledem na konkurenceschopnost\n3.   POLITIKY A OPATŘENÍ\n3.1.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“\n3.1.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování\ni)\nPolitiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se hospodářstvím s nízkými emisemi, a zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou\nii)\nPřípadně regionální spolupráce v této oblasti\niii)\nAniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory Unie a využití unijních fondů, pokud to připadá v úvahu\n3.1.2.   Energie z obnovitelných zdrojů\ni)\nPolitiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému unijnímu cíli pro rok 2030 pro energii z obnovitelných zdrojů a trajektorie uvedené v čl. 4 písm. a) bodu 2 a v příslušných případech, nebo jsou-li k dispozici, prvky uvedené v bodě 2.1.2 této přílohy, včetně konkrétních odvětvových a technologických opatření (3)\nii)\nPřípadně konkrétní opatření pro regionální spolupráci, jakož i (volitelně) odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být přesunuta do jiného členského státu za účelem dosažení vnitrostátního příspěvku a trajektorií uvedených v bodě 2.1.2\niii)\nKonkrétní opatření v otázce finanční podpory, v příslušných případech včetně podpory Unie a využití unijních fondů, pro účely propagace výroby a užívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy\niv)\nPřípadně posouzení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, které musejí členské státy provést podle čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001\nv)\nKonkrétní opatření pro zavedení jednoho či několika kontaktních míst, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení a usnadnění využívání dohod o nákupu energie\nSouhrn politik a opatření, které jsou součástí podpůrného rámce, jenž musí členské státy zavést v souladu s čl. 21 odst. 6 a čl. 22 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 za účelem podpory a usnadnění rozvoje samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje\nvi)\nPosouzení nutnosti stavět novou infrastrukturu pro dálkové vytápění a chlazení, vyráběné z obnovitelných zdrojů\nvii)\nPřípadně konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy, zejména pro další zvýšení využívání biomasy, zohledňující:\n—\ndostupnost biomasy, včetně udržitelně získávané biomasy: domácí potenciál i dovoz z třetích zemí\n—\njiné použití biomasy v dalších odvětvích (zemědělských a lesnických odvětvích), jakož i opatření pro udržitelnost výroby a užití biomasy\n3.1.3.   Další prvky tohoto rozměru\ni)\nV příslušných případech vnitrostátní politika a opatření postihující odvětví, jež spadají do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), a posouzení komplementarity a dopadů na unijní systém obchodování s emisemi\nii)\nV příslušných případech politiky a opatření k dosažení jiných vnitrostátních cílů\niii)\npolitiky a opatření k dosažení nízkoemisní mobility (včetně elektrifikace dopravy)\niv)\nV příslušných případech vnitrostátní politiky, časový harmonogram a opatření naplánovaná za účelem postupného zrušení energetických dotací, zejména v případě fosilních paliv\n3.2.   Rozměr „Energetická účinnost“\nPlánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačních vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k propagaci snižování energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o následující:\ni)\nSystémy povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní politická opatření podle článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU, která mají být vypracována v souladu s přílohou III tohoto nařízení\nii)\nDlouhodobá strategie renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než budov, veřejných i soukromých, (4) včetně politik, opatření a kroků na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací a opatření či kroků zaměřených na nejslabší součásti vnitrostátního fondu budov, v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU\niii)\nPopis politiky a opatření na podporu energetických služeb ve veřejném sektoru a opatření k odstranění právních a jiných překážek, které brání využívání smluv o energetické náročnosti, a jiné modely služeb energetické účinnosti (5)\niv)\nDalší plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačních vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2 (např. opatření na podporu příkladné úlohy veřejných budov a energeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií (6), opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů (7) a další opatření na podporu energetické účinnosti (8))\nv)\nPřípadně popis politik a opatření na podporu úlohy místních energetických společenství v rámci podpory provádění politik a opatření uvedených v písm. i), ii), iii) a iv)\nvi)\nPopis opatření, jejichž smyslem je přijetí kroků k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny z hlediska energetické účinnosti (9)\nvii)\nPřípadná regionální spolupráce v této oblasti\nviii)\nFinanční opatření včetně podpory Unie a využití unijních fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni\n3.3.   Rozměr „Energetická bezpečnost“ (10)\ni)\nPolitiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.3 (11)\nii)\nRegionální spolupráce v této oblasti\niii)\nV příslušných případech finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů\n3.4.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“ (12)\n3.4.1.   Elektrizační infrastruktura\ni)\nPolitiky a opatření k dosažení cílové úrovně propojitelnosti stanovené v čl. 4 písm. d)\nii)\nRegionální spolupráce v této oblasti (13)\niii)\nPřípadně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů\n3.4.2.   Infrastruktura pro přenos energie\ni)\nPolitiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.4.2, včetně případných konkrétních opatření, jež zajistí provedení projektů společného zájmu (PCI) a dalších hlavních infrastrukturních projektů\nii)\nRegionální spolupráce v této oblasti (14)\niii)\nPřípadně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů\n3.4.3.   Integrace trhu\ni)\nPolitiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.4.3\nii)\nOpatření ke zvýšení flexibility energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou inteligentní sítě, agregace, odezva na straně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení energie z obnovitelných zdrojů a cenové signály v reálném čase, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu a přeshraničních vyrovnávacích trhů\niii)\nPřípadně opatření k zajištění nediskriminačního zavedení energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií\niv)\nPolitiky a opatření na ochranu spotřebitelů, zejména zranitelných a případně energeticky chudých spotřebitelů, a k posílení konkurenceschopnosti a soutěživosti maloobchodního trhu s energií\nv)\nPopis opatření umožňujících a rozvíjejících reakci na straně poptávky, včetně opatření, jež se dotýkají sazeb na podporu dynamické tvorby cen (15)\n3.4.4.   Energetická chudoba\ni)\nV příslušných případech politiky a opatření k dosažení cílů stanovených v bodě 2.4.4\n3.5.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“\ni)\nPolitiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.5\nii)\nPřípadně spolupráce s dalšími členskými státy v této oblasti, včetně případných informací o tom, jak jsou cíle a opatření plánu SET převáděny do vnitrostátního kontextu\niii)\nPřípadně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů\nODDÍL B: ANALYTICKÝ ZÁKLAD (16)\n4.   SOUČASNÝ STAV A ODHADY VYCHÁZEJÍCÍ ZE STÁVAJÍCÍCH POLITIK A OPATŘENÍ (17) (18)\n4.1.   Odhadovaný vývoj hlavních vnějších faktorů ovlivňujících vývojové změny energetického systému a emisí skleníkových plynů\ni)\nMakroekonomické předpovědi (HDP a populační růst)\nii)\nZměny v odvětvích, které by měly mít dopad na energetický systém a emise skleníkových plynů\niii)\nGlobální energetické trendy, mezinárodní ceny fosilního paliva, cena uhlíku v systému obchodování s emisemi\niv)\nVývojové změny nákladů na technologie\n4.2.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“\n4.2.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování\ni)\nTrendy u současných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v systému obchodování s emisemi, v rámci sdíleného úsilí a v odvětví LULUCF a jednotlivá energetická odvětví\nii)\nOdhady vývojových změn v odvětvích při uplatňování stávajících vnitrostátních a unijních politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)\n4.2.2.   Energie z obnovitelných zdrojů\ni)\nSoučasný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a v jednotlivých odvětvích (vytápění a chlazení, elektřina a doprava), jakož i na technologie v každém z těchto odvětví\nii)\nOrientační odhady vývoje při uplatňování stávajících politik pro rok 2030 (s výhledem do roku 2040)\n4.3.   Rozměr „Energetická účinnost“\ni)\nSoučasná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství a na odvětví (včetně průmyslu, bydlení, služeb a dopravy)\nii)\nSoučasný potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení (19)\niii)\nOdhady přihlížející ke stávajícím politikám, opatřením a programům energetické účinnosti popsaným v bodě 1.2 ii) pro primární a konečnou spotřebu energie v každém odvětví alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) (20)\niv)\nNákladově optimální úrovně minimálních požadavků energetické náročnosti vyplývající z vnitrostátních výpočtů, v souladu s článkem 5 směrnice 2010/31/EU\n4.4.   Rozměr „Energetická bezpečnost“\ni)\nSoučasná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik\nii)\nOdhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)\n4.5.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“\n4.5.1.   Propojitelnost elektroenergetických soustav\ni)\nSoučasná úroveň propojení a hlavní propojovací vedení (21)\nii)\nOdhady požadavků na rozšíření propojovacích vedení (mj. na rok 2030) (22)\n4.5.2.   Infrastruktura pro přenos energie\ni)\nKlíčové rysy stávající infrastruktury pro přenos elektřiny a přepravu plynu (23)\nii)\nOdhady požadavků na rozšíření sítí alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) (24)\n4.5.3.   Trhy s elektřinou a plynem, ceny energií\ni)\nSoučasný stav trhů s elektřinou a plynem, včetně cen energií\nii)\nOdhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)\n4.6.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“\ni)\nSoučasný stav odvětví nízkouhlíkových technologií a případně jeho postavení na globálním trhu (tato analýza by měla být provedena na unijní nebo celosvětové úrovni)\nii)\nSoučasná úroveň veřejného, a je-li k dispozici, i soukromého výzkumu a inovací investujících do nízkouhlíkových technologií, současný počet patentů a současný počet badatelů\niii)\nRozčlenění současných cen podle jednotlivých prvků, které tvoří tři hlavní složky ceny (energie, síť, daně/poplatky)\niv)\nPopis energetických dotací, včetně dotací na fosilní paliva\n5.   POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK A OPATŘENÍ (25)\n5.1.   Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 o energetickém systému a emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření (popsanými v oddílu 4).\ni)\nOdhady vývoje energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, a případně i emisí látek znečišťujících ovzduší v souladu se směrnicí (EU) 2016/2284, sestavené v souladu s plánovanými politikami a opatřeními na dobu ještě nejméně deseti let po uplynutí období pokrytého plánem (včetně posledního roku období pokrytého plánem), včetně příslušných politik a opatření Unie.\nii)\nPosouzení vzájemného působení jednotlivých politik (stávajících politik a opatření a plánovaných politik a opatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících politik a opatření a plánovaných politik a opatření z různých rozměrů) alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, zejména s cílem zajistit jasné pochopení dopadů opatření týkajících se energetické účinnosti / energetických úspor na velikost energetického systému a zmírnění rizika nevyužitých investic do výroby energie\niii)\nPosouzení interakce mezi stávajícími politikami a opatřeními a plánovanými politikami a opatřeními a mezi těmito politikami a opatřeními a opatřeními Unie v oblasti klimatu a energetiky\n5.2.   Makroekonomické a je-li to proveditelné i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání (z hlediska nákladů a přínosů, jakož i nákladové efektivity) plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 alespoň do posledního roku období pokrytého plánem, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření\n5.3.   Přehled investičních potřeb\ni)\nstávající tok investic a investiční předpoklady do budoucna, pokud jde o plánované politiky a opatření\nii)\nodvětvové nebo tržní rizikové faktory nebo překážky na celostátní či regionální úrovni\niii)\nanalýza dodatečné veřejné finanční podpory nebo prostředků k odstranění zjištěných nedostatků podle bodu ii)\n5.4.   Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 na jiné členské státy a regionální spolupráci alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření\ni)\nDopady na energetický systém v sousedních a jiných členských zemích v co nejširší oblasti\nii)\nDopady na ceny energií, veřejné služby a integraci trhu s energií\niii)\nPřípadně dopady na regionální spolupráci\nČást 2\nSeznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B vnitrostátních plánů (26) (27) (28) (29)\nV oddíle B „Analytický základ“ vnitrostátních plánů budou uvedeny následující parametry, proměnné, energetické bilance a ukazatele, pokud se používají:\n1.   Všeobecné parametry a proměnné\n1)\nobyvatelstvo [v milionech]\n2)\nHDP [v milionech EUR]\n3)\nodvětvová hrubá přidaná hodnota (včetně hlavních odvětví průmyslu, stavebnictví, služeb a zemědělství) [v milionech EUR]\n4)\npočet domácností [v tisících]\n5)\nvelikost domácnosti [v počtu obyvatel na domácnost]\n6)\ndisponibilní příjem domácností [v EUR]\n7)\npočet osobokilometrů: všechny druhy dopravy, tj. rozděleno na silniční (pokud možno auta a autobusy zvlášť), železniční, leteckou a tuzemskou lodní dopravu (v relevantních případech) [v milionech osbkm]\n8)\ntunokilometry nákladní dopravy: všechny druhy dopravy kromě mezinárodní námořní dopravy, tj. rozděleno na silniční, železniční, leteckou, tuzemskou lodní (vnitrozemskou vodní a vnitrostátní námořní) dopravu [v milionech tkm]\n9)\nmezinárodní dovozní ceny ropy, plynu a uhlí [v EUR/ GJ nebo v EUR/ toe] na základě doporučení Komise\n10)\ncena uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi [v EUR/ EUA] na základě doporučení Komise\n11)\npředpokládané směnné kurzy EUR a USD (v příslušných případech) [v EUR/ měna a v USD/měna]\n12)\npočet vytápěcích denostupňů (HDD)\n13)\npočet chladicích denostupňů (CDD)\n14)\npředpoklady technologických nákladů použité při modelování u hlavních příslušných technologií\n2.   Energetické bilance a ukazatele\n2.1.   Dodávky energie\n1)\ndomácí výroba podle typu paliva (všechny energetické produkty vyráběné ve významném množství) [v ktoe]\n2)\nčistý dovoz podle typu paliva (včetně elektřiny a rozdělený na čistý dovoz v rámci EU a ze zemí mimo EU) [v ktoe]\n3)\nzávislost na dovozu z třetích zemí [v %]\n4)\nhlavní zdroje dovozu (země) pro hlavní nositele energie (včetně plynu a elektřiny)\n5)\nhrubá domácí spotřeba podle zdroje typu paliva (včetně tuhých látek, všechny energetické produkty: uhlí, surová ropa a ropné produkty, zemní plyn, jaderná energie, elektřina, druhotné teplo, energie z obnovitelných zdrojů, odpad) [v ktoe]\n2.2.   Elektřina a teplo\n1)\nhrubá výroba elektřiny [v GWh]\n2)\nhrubá výroba elektřiny podle paliva (všechny energetické produkty) [v GWh]\n3)\npodíl kombinované výroby tepla a elektřiny na celkové výrobě elektřiny a tepla [v %]\n4)\nkapacita výroby elektřiny podle zdroje, včetně vyřazení a nových investic [v MW]\n5)\nvýroba tepla z tepelných elektráren\n6)\nvýroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů\n7)\npřeshraniční možnosti propojení v případě plynu a elektřiny [definice pro elektřinu v souladu s výsledkem probíhajících jednání v základu 15 % cílového propojení] a jejich odhadované míry spotřeby\n2.3.   Transformační sektor\n1)\nspotřeba paliva při výrobě v tepelných elektrárnách (včetně pevných látek, ropy, plynu) [v ktoe]\n2)\nspotřeba paliva u dalších transformačních procesů [v ktoe]\n2.4.   Spotřeba energie\n1)\nprimární a konečná spotřeba energie [v ktoe]\n2)\nkonečná spotřeba energie podle odvětví (včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry, zemědělství a dopravy (pokud možno rozděleně na osobní a nákladní dopravu)) [v ktoe]\n3)\nkonečná spotřeba energie podle paliva (všechny energetické produkty) [v ktoe]\n4)\nkonečná neenergetická spotřeba [v ktoe]\n5)\nprimární energetická náročnost celého hospodářství (primární spotřeba energie na HDP) [v toe/EUR]\n6)\nkonečná energetická náročnost podle odvětví (včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry a dopravy (pokud možno rozděleně na osobní a nákladní dopravu)\n2.5.   Ceny\n1)\nceny elektřiny podle typu odvětví, které ji využívá (bydlení, průmysl, terciární sféra)\n2)\nvnitrostátní maloobchodní ceny paliva (včetně daní, na zdroj a odvětví) [v EUR/ktoe]\n2.6.   Investice\ninvestiční náklady na transformaci energetiky a na dodávku, přenos a distribuci energie\n2.7.   Energie z obnovitelných zdrojů\n1)\nhrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů a podíl této energie na hrubé konečné spotřebě energie a podle odvětví (elektřina, vytápění a chlazení, doprava) a technologie\n2)\nvýroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách; pokud budou k dispozici, budou zahrnuty údaje o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby obnovitelné energie)\n3)\npřípadně další vnitrostátní trajektorie včetně dlouhodobých nebo odvětvových trajektorií (podíl biopaliv z potravinářských plodin a pokročilých biopaliv, podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, jakož i energie z obnovitelných zdrojů vyrobené městy a společenstvími pro obnovitelné zdroje.\n3.   Ukazatele spojené s emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním\n1)\nemise skleníkových plynů podle oblasti politiky (EU ETS, sdílení úsilí a LULUCF)\n2)\nemise skleníkových plynů podle odvětví IPCC a na plyn (případně rozdělené na EU ETS a odvětví, na něž se vztahuje rozhodnutí o [v tCO2eq]\n3)\nuhlíková náročnost celého hospodářství [v tCO2eq/HDP]\n4)\nukazatele spojené s emisemi CO2\na)\nintenzita emisí skleníkových plynů z domácí výroby elektřiny a tepla [v tCO2eq/MWh]\nb)\nintenzita emisí skleníkových plynů z konečné spotřeby energie podle odvětví [v tCO2eq/toe]\n5)\nukazatele nespojené s emisemi CO2\na)\nhospodářská zvířata: mléčný skot [na 1 000 hlav], nemléčný skot [na 1 000 hlav], ovce [na 1 000 hlav] prasata [na 1 000 hlav], drůbež [na 1 000 hlav]\nb)\npřísun dusíku z používání umělých hnojiv [v kt dusíku]\nc)\npřísun dusíku z používání hnoje [v kt dusíku]\nd)\nvázaný dusík z plodin, které vážou dusík [v kt dusíku]\ne)\ndusík ve zbytcích plodin vrácených do půdy [v kt dusíku]\nf)\nplocha obdělávaných organických půd [v hektarech]\ng)\ntvorba tuhého komunálního odpadu (TKO)\nh)\ntuhý komunální odpad (TKO) uložený na skládkách\ni)\npodíl využití CH4 na celkové tvorbě CH4 ze skládek [v %]\n(1)  Je nutné zajistit soudržnost s dlouhodobými strategiemi podle článku 15.\n(2)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanovují hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).\n(3)  Při plánování těchto opatření vezmou členské státy v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.\n(4)  V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU.\n(5)  V souladu s článkem 18 směrnice 2012/27/EU.\n(6)  V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.\n(7)  V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.\n(8)  V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.\n(9)  V souladu s čl. 15 odst. 2 směrnice 2012/27/EU.\n(10)  Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.\n(11)  Musí být zajištěna soudržnost s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení Rady (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1) a plány připravenosti na hrozby podle nařízení (EU) 2018/2001.\n(12)  Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.\n(13)  Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.\n(14)  Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.\n(15)  V souladu s čl. 15 odst. 8 směrnice 2012/27/EU.\n(16)  Podrobný seznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B plánu, je uveden v části 2.\n(17)  Současný stav musí odrážet datum předložení vnitrostátního plánu (nebo poslední dostupné datum). Stávající politik a opatření zahrnují provedené a přijaté politik a opatření. Přijaté politik a opatření jsou ty, kvůli nimž bylo před datem předložení vnitrostátního plánu přijato oficiální rozhodnutí vlády a u nichž existuje jasný závazek přistoupit k jejich provedení. Provedené politiky a opatření jsou ty, na něž se k datu předložení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vztahuje jedno nebo více z následujících prohlášení: přímo použitelné evropské právní předpisy nebo vnitrostátní právní předpisy jsou platné, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje.\n(18)  Výběr vnějších faktorů se může zakládat na předpokladech učiněných v referenčním scénáři EU pro rok 2016 nebo jiných pozdějších politických scénářích pro stejné proměnné. Užitečným zdrojem údajů při vytváření vnitrostátních odhadů za použití stávajících politik a opatření a při posuzování jejich dopadu mohou být dále rovněž konkrétní výsledky členských států ve vztahu k referenčnímu scénáři EU pro rok 2016 nebo jiným pozdějším politickým scénářům.\n(19)  V souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU.\n(20)  Tento referenční odhad běžné praxe poslouží jako základ pro cíl na rok 2030 v oblasti primární a konečné spotřeby energie, který je popsán v bodě 2.3, a pro konverzní faktory.\n(21)  S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené provozovateli přenosových soustav (TSO).\n(22)  S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.\n(23)  S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené TSO.\n(24)  S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.\n(25)  Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1 písm. i) tedy budou zahrnovat nejen provedené a přijaté politiky a opatření (odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.\n(26)  V případě plánu na období let 2021 až 2030: pro každý parametr/proměnnou na seznamu budou jak v oddíle 4, tak v oddíle 5 uvedeny trendy pro období 2005–2040 (případně 2005–2050) včetně roku 2030, a to v pětiletých intervalech. Parametr založený na rozdílu mezi vnějšími předpoklady a modelovým výstupem bude vyznačen.\n(27)  Pokud je to možné, uváděné údaje a odhady budou postaveny na údajích Eurostatu a metodice používané při vykazování evropských statistik v příslušných odvětvových právních předpisech a budou s nimi ve shodě, neboť evropské statistiky jsou základním zdrojem statistických údajů používaných při vykazování a monitorování, v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.\n(28)  Pozn.: Všechny odhady budou prováděny na základě stálých cen (jako základ poslouží ceny v roce 2016).\n(29)  Komise poskytne doporučení týkající se klíčových parametrů pro odhady, které budou zahrnovat alespoň ceny dovozu ropy, plynu a uhlí, jakož i ceny uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi.\nPŘÍLOHA II\nVNITROSTÁTNÍ PŘÍSPĚVKY K DOSAŽENÍ ŽÁDOUCÍHO PODÍLU ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA HRUBÉ KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V ROCE 2030\n1.\nNásledující orientační vzorec představuje objektivní kritéria uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. e) bodech i) až v), kdy je každé z těchto kritérií vyjádřeno v procentních bodech:\na)\nvnitrostátní závazný cíl členského státu na rok 2020 stanovený v třetím sloupci tabulky v příloze I směrnice (EU) 2018/2001,\nb)\npaušální příspěvek („CFlat“),\nc)\npříspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“),\nd)\npříspěvek založený na potenciálu („CPotential“),\ne)\npříspěvek odrážející úroveň propojení v případě daného členského státu („CInterco“).\n2.\nCFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.\n3.\nCGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru Unie za období let 2013 až 2017, vyjádřeno ve standardu kupní síly, přičemž tento index může v případě každého členského státu činit maximálně 150 % průměru Unie. CHDP všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.\n4.\nCPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů v daném členském státě v roce 2030 podle scénáře PRIMES a jeho závazným vnitrostátním cílem na rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.\n5.\nCInterco je přidělen členským státům na základě poměru indexu propojení elektroenergetických soustav k průměru Unie v roce 2017, měřeno čistým přenosem kapacity ve srovnání s celkovou instalovanou kapacitou výroby energie, přičemž tento index může v případě každého členského státu činit maximálně 150 % průměru Unie. CInterco všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 deseti procenty.\nPŘÍLOHA III\nOZNÁMENÍ OPATŘENÍ A METODIK, KTERÉ ČLENSKÉ STÁTY PŘIJALY ZA ÚČELEM PROVEDENÍ ČLÁNKU 7 SMĚRNICE 2012/27/EU\nV souladu s bodem 5 přílohy V směrnice 2012/27/EU členské státy oznámí Komisi svou navrhovanou podrobnou metodiku pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a náhradní politická opatření uvedená v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 uvedené směrnice.\n1.   Výpočet úrovně požadavku úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, kde se ukazuje, jak jsou zohledněny následující prvky:\na)\nkonečná roční spotřeba energie, která se vypočte na základě průměru během posledních tří let předcházejících 1. lednu 2019 [v ktoe],\nb)\ncelkový objem kumulativních úspor energie v konečné spotřebě, jichž má být dosaženo [v ktoe] v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2012/27/EU),\nc)\núdaje použité při výpočtu konečné spotřeby energie a zdroje těchto údajů, včetně odůvodnění využití alternativních statistických zdrojů, a jakékoli rozdíly ve výsledných veličinách (pokud jsou použity jiné zdroje než Eurostat).\n2.   Členské státy, které se rozhodnou použít některou z možností uvedených v čl. 7 odst. 2 směrnice 2012/27/EU, informují také o výpočtu úrovně povinných úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, přičemž uvedou, jak jsou zohledněny následující prvky:\na)\njejich vlastní roční míra úspor energie,\nb)\njejich vlastní výchozí scénář pro výpočet a energie zcela nebo částečně spotřebovaná v dopravě, vyňatá z tohoto výpočtu [v ktoe],\nc)\nvypočtený objem kumulativních úspor energie za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 (před uplatněním možností uvedených v písmenech b) až g) v čl. 7 odst. 4 směrnice 2012/27/EU) [v ktoe],\nd)\nuplatnění možností uvedených v písmenech b) až g) v čl. 7 odst. 4 směrnice 2012/27/EU:\ni)\nkonečná spotřeba energie spotřebované při průmyslových činnostech [v ktoe] uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES vyňatá z tohoto výpočtu v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. b) směrnice 2012/27/EU,\nii)\nobjem úspor energie [v ktoe] dosažených v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2012/27/EU,\niii)\nobjem úspor energie [v ktoe] vyplývajících z individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a po tomto roce, a to v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. d) směrnice 2012/27/EU,\niv)\nobjem úspor energie [v ktoe], které vyplývají z politických opatření, pokud lze prokázat, že tato politická opatření vedla k individuálním opatřením realizovaným mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2020, která přinesou úspory po 31. prosinci 2020, v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. e) směrnice 2012/27/EU,\nv)\nobjem úspory energie [v ktoe] vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. f) směrnice 2012/27/EU),\nvi)\nobjem úspor energie [v ktoe], jež přesahují povinné úspory energie za období mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2020 a které členské státy počítají v rámci období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. g) směrnice 2012/27/EU),\ne)\ncelkový objem kumulativních úspor energie (po uplatnění možností uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) až g) směrnice 2012/27/EU).\n3.   Politická opatření, jejichž cílem je dosáhnout úspor požadovaných v čl. 7 odst. 1 směrnice 2012/27/EU:\n3.1.   Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti uvedené v článku 7a směrnice 2012/27/EU:\na)\npopis systému povinného zvyšování energetické účinnosti;\nb)\nočekávaný kumulativní a roční objem úspor a trvání kontrolního období;\nc)\npovinné strany a jejich závazky;\nd)\ncílová odvětví;\ne)\nzpůsobilá opatření v rámci tohoto opatření;\nf)\ninformace o uplatnění těchto ustanovení směrnice 2012/27/EU:\ni)\nv příslušných případech konkrétní opatření, podíl úspor, jichž má být dosaženo v domácnostech postižených energetickou chudobou v souladu s čl. 7 odst. 11;\nii)\núspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami v souladu s čl. 7a odst. 6 písm. a);\niii)\n„započítávání úspor“ v souladu s čl. 7a odst. 6 písm. b);\ng)\npřípadně informace o obchodování s úsporami energie.\n3.2   Alternativní opatření uvedená v článku 7b a v čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (nedaňová):\na)\ndruh politického opatření;\nb)\nstručný popis politického opatření zahrnující hlavní rysy návrhu pro každé oznámené politické opatření;\nc)\nočekávaný celkový kumulativní a roční objem úspor na každé opatření, případně objem úspor energie za kterékoli dílčí období;\nd)\nprováděcí veřejné orgány, zúčastněné nebo pověřené strany a jejich závazky při provádění politických opatření;\ne)\ncílová odvětví;\nf)\nzpůsobilá opatření v rámci tohoto opatření;\ng)\nv příslušných případech konkrétní politická opatření nebo individuální opatření zaměřená na energetickou chudobu.\n3.3.   Informace o daňových opatřeních:\na)\nstručný popis daňového opatření;\nb)\ndélka trvání daňového opatření;\nc)\nprováděcí veřejný orgán;\nd)\nočekávaný kumulativní a roční objem úspor na opatření;\ne)\ncílová odvětví a segmenty daňových poplatníků;\nf)\nmetodika výpočtu, včetně uvedení, která elasticita cen byla v souladu s přílohou V bodem 4 směrnice 2012/27/EU použita a jak byla stanovena.\n4.   Metodika výpočtu pro opatření oznámená podle článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (kromě daňových opatření):\na)\npoužité metody měření uvedené v bodě 1 přílohy V směrnice 2012/27/EU;\nb)\nmetoda pro vyjádření úspor energie (primární nebo konečné úspory energie);\nc)\nživotní cykly opatření, míra, se kterou dochází ke snižování úspor v průběhu času, a přístup použitý pro zohlednění životního cyklu úspor;\nd)\nstručný popis metodiky výpočtu, včetně toho, jak jsou zajišťovány adicionalita a významnost úspor a jaké metodiky a referenční hodnoty se použijí v případě očekávaných a poměrných úspor;\ne)\ninformace o tom, jak se řeší možné překrývání politických a individuálních opatření, tak aby se úspory energie nezapočítávaly dvakrát;\nf)\npřípadně klimatické rozdíly a použitý přístup.\n5.   Sledování a ověřování\na)\nstručný popis systému sledování a ověřování a procesu ověřování;\nb)\nprováděcí veřejný orgán a jeho hlavní povinnosti při řízení systému sledování a ověřování ve vztahu k systému povinného zvyšování energetické účinnosti, příp. alternativním opatřením;\nc)\nnezávislost sledování a ověřování na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;\nd)\nstatisticky významná část opatření ke zvýšení energetické účinnosti a příslušná část a kritéria použité k určení a výběru reprezentativního vzorku;\ne)\nohlašovací povinnost pro povinné strany (úspory dosažené na každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému);\nf)\nzveřejnění úspor energie dosažených (každý rok) v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření;\ng)\ninformace o právních předpisech členských států týkajících se sankcí za porušení povinností;\nh)\ninformace o plánovaných politických opatřeních v případě, že pokrok není uspokojivý.\nPŘÍLOHA IV\nOBECNÝ RÁMEC PRO DLOUHODOBÉ STRATEGIE\n1.   PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ STRATEGIÍ\n1.1.   Shrnutí\n1.2.   Právní a politický rámec\n1.3.   Veřejné konzultace\n2.   OBSAH\n2.1.   CELKOVÉ SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A JEJICH VĚTŠÍ POHLCOVÁNÍ POMOCÍ PROPADŮ\n2.1.1.   odhad snížení emisí a zvýšení jejich pohlcování do roku 2050\n2.1.2.   je-li k dispozici, vnitrostátní cíl na rok 2030 a období po tomto roce a orientační milníky na rok 2040 a 2050\n2.1.3.   adaptační politiky a opatření\n2.2.   ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ\n2.2.1   pokud je k dispozici, odhadovaný pravděpodobný podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v roce 2050\n2.3.   ENERGETICKÁ ÚČINNOST\n2.3.1.   pokud je k dispozici, odhadovaná pravděpodobná spotřeba energie v roce 2050\n2.4.   ODVĚTVOVĚ SPECIFICKÝ RELEVANTNÍ OBSAH\n2.4.1.   energetický systém\n2.4.1.1.   zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí emisní trajektorie nebo budoucí emisní rozsah\n2.4.1.2.   popis hlavních faktorů ovlivňujících zvyšování energetické účinnosti, flexibility na straně poptávky a spotřeby energie a jejich vývoj po roce 2021\n2.4.2.   průmyslové odvětví\n2.4.2.1.   očekávané snížení emisí podle odvětví a poptávka po energii\n2.4.2.2.   celkový přehled politik, stávajících plánů a opatření týkajících se snižování emisí uhlíku, jak je uvedeno v bodě 2.1 oddílu A části 1 přílohy I\n2.4.3.   doprava\n2.4.3.1.   očekávané zdroje emisí a energie podle typu přepravy (např. osobní automobily a dodávky, těžká nákladní silniční, lodní, letecká a železniční doprava)\n2.4.3.2.   možnosti snižování emisí uhlíku\n2.4.4.   zemědělství a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)\n2.4.4.1.   podle možnosti očekávané emise podle zdrojů a podle jednotlivých skleníkových plynů\n2.4.4.2.   plánované možnosti snižování emisí\n2.4.4.3.   odkazy na zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova\n3.   FINANCOVÁNÍ\n3.1.   odhady potřebných investic\n3.2.   politiky a opatření v oblasti souvisejícího výzkumu, vývoje a inovací\n4.   HODNOCENÍ DOPADU SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH ASPEKTŮ\n5.   PŘÍLOHY (v případě potřeby)\n5.1.   Podrobné informace o modelování (včetně předpokladů), analýze, ukazatelích apod.\nPŘÍLOHA V\nINFORMACE O INVENTUŘE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ\nČást 1\nInformace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 26 odst. 3:\na)\nantropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise GHG uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 za rok X-2;\nb)\núdaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 8 směrnice (EU) 2016/2284;\nc)\nantropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů a pohlcování CO2 pomocí propadů, vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými v části 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841;\nd)\nveškeré změny údajů uvedených v písmenech a), b) a c) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;\ne)\núdaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;\nf)\nsouhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 a článků 12 a 13 nařízení (EU) 2018/841 za rok X-1;\ng)\ninformace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;\nh)\nskutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;\ni)\npřípadně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných při inventuře skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;\nj)\npřípadně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventury skleníkových plynů za rok X-2 s:\ni)\núdaji použitými pro sestavení inventury látek znečišťujících ovzduší podle směrnice (EU) 2016/2284;\nii)\núdaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení (EU) č. 517/2014;\niii)\nenergetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;\nk)\npopis případných změn vnitrostátního inventurního systému;\nl)\npopis případných změn vnitrostátního registru;\nm)\ninformace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti a veškeré další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;\nn)\ninformace o záměrech členského státu využít flexibility v čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 a o použití výnosů podle čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení.\nČlenský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z prvního pododstavce písm. c), chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.\nČást 2\nSledované skleníkové plyny jsou:\noxid uhličitý (CO2)\nmethan (CH4)\noxid dusný (N2O)\nfluorid sírový (SF6)\nfluorid dusitý (NF3)\nčástečně fluorované uhlovodíky (HFC):\n—\nHFC-23 CHF3\n—\nHFC-32 CH2F2\n—\nHFC-41 CH3F\n—\nHFC-125 CHF2CF3\n—\nHFC-134 CHF2CHF2\n—\nHFC-134a CH2FCF3\n—\nHFC-143 CH2FCHF2\n—\nHFC-143a CH3CF3\n—\nHFC-152 CH2FCH2F\n—\nHFC-152a CH3CHF2\n—\nHFC-161 CH3CH2F\n—\nHFC-227ea CF3CHFCF3\n—\nHFC-236cb CF3CF2CH2F\n—\nHFC-236ea CF3CHFCHF2\n—\nHFC-236fa CF3CH2CF3\n—\nHFC-245fa CHF2CH2CF3\n—\nHFC-245ca CH2FCF2CHF2\n—\nHFC-365mfc CH3CF2CH2CF3\n—\nHFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)\nzcela fluorované uhlovodíky (PFC):\n—\nPFC-14, perfluormethan, CF4\n—\nPFC-116, perfluorethan, C2F6\n—\nPFC-218, perfluorpropan, C3F8\n—\nPFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8\n—\nperfluorcyklopropan c-C3F6\n—\nPFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10\n—\nPFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12\n—\nPFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14\n—\nPFC-9-1-18, C10F18\nČást 3\nMetodiky monitorování a vykazování v oblasti LULUCF\nZeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.\nMetodika úrovně 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.\nV případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení uhlíku v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení uhlíku, trendů emisí a pohlcení uhlíku nebo nejistoty s ohledem na tyto emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.\nČlenské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.\nČást 4\nUkazatele inventury\nNázev ukazatele\nUkazatel\nPŘEMĚNA B0\nSpecifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ\nEmise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ\nPŘEMĚNA E0\nSpecifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ\nEmise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ\nPRŮMYSL A1.1\nCelková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO2, t/mil. eur\nCelkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – ocelářský a hutní průmysl\nPRŮMYSL A1.2\nEnergetická náročnost chemického průmyslu vůči CO2, t/mil. eur\nEnergetické emise CO2 z chemického průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – chemický průmysl\nPRŮMYSL A1.3\nEnergetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. eur\nEnergetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů\nPRŮMYSL A1.4\nEnergetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, t/mil. eur\nEnergetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. eur (EC95)\nPRŮMYSL A1.5\nEnergetická náročnost z hlediska CO2 – papír a papírenský průmysl, v t/mil. eur\nEnergetické emise CO2 z papíru a papírenského průmyslu v kt – hrubá přidaná hodnota – papír a papírenský průmysl, v mil. eur (EC95)\nDOMÁCNOST A0\nSpecifické emise CO2 domácností z vytápění, t/m2\nEmise CO2 domácností z vytápění, rozdělené podle výměry plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m2\nSLUŽBY B0\nSpecifické emise CO2 soukromého a veřejného sektoru z vytápění, kg/m2\nEmise CO2 z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m2\nDOPRAVA B0\nSpecifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, g/100 km\nDOPRAVA B0\nSpecifické emise CO2 z benzínu z osobních automobilů, g/100 km\nPŘÍLOHA VI\nINFORMACE O POLITIKÁCH A OPATŘENÍCH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ\nInformace, které musejí být obsaženy ve zprávách podle článku 18:\na)\npopis vnitrostátního systému pro podávání zpráv o politikách a opatřeních nebo skupinách opatření a pro vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů v souladu s čl. 39 odst. 1 nebo informace o veškerých změnách tohoto systému, pokud byl již tento popis poskytnut;\nb)\naktualizace týkající se dlouhodobých strategií uvedených v článku 15 a pokroku při provádění těchto strategií;\nc)\ninformace o vnitrostátních politikách a opatřeních nebo souborech opatření a o provádění politik a opatření nebo souborů opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují jejich pohlcování pomocí propadů, poskytované v rozlišení podle odvětví a uspořádané podle jednotlivých plynů nebo skupin plynů (HFC a PFC) uvedených v části 2 přílohy V. Tyto informace musejí odkazovat na platnou a příslušnou vnitrostátní nebo unijní politiku a zahrnují:\ni)\ncíl politiky nebo opatření a stručný popis politiky nebo opatření;\nii)\ndruh politického nástroje;\niii)\nstav provádění politiky nebo opatření nebo souborů opatření;\niv)\nukazatele použité ke sledování a hodnocení pokroku v průběhu času;\nv)\njsou-li k dispozici, kvantitativní odhady účinků na emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů rozdělené podle:\n—\nvýsledků předběžných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu. Odhady se poskytují na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následuje po roce, za nějž se podává zpráva, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;\n—\nvýsledků následných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu, jsou-li k dispozici, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;\nvi)\ndostupné odhady předpokládaných nákladů a přínosů politik a opatření, jakož i odhady realizovaných nákladů a přínosů politik a opatření;\nvii)\nveškeré stávající odkazy na hodnocení nákladů a účinků vnitrostátních politik a opatření, na informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcování pomocí propadů, a na podpůrné technické zprávy;\nviii)\nhodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15;\nd)\ninformace o plánovaných dodatečných politikách a opatřeních nebo skupinách opatření, jejichž smyslem je omezit emise skleníkových plynů nad rámec vnitrostátních závazků podle nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;\ne)\ninformace o spojitosti mezi jednotlivými politikami a opatřeními nebo skupinami opatření vykázanými v souladu s písmenem c) a tím, jakým způsobem tyto politiky a opatření nebo skupiny opatření přispívají k jednotlivým odhadovaným scénářům.\nPŘÍLOHA VII\nINFORMACE O ODHADECH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ\nInformace, které musejí být obsaženy ve zprávách podle článku 18:\na)\nodhady bez opatření, jsou-li k dispozici, odhady s opatřeními, a jsou-li k dispozici, odhady s dodatečnými opatřeními;\nb)\ncelkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2018/842 a odhadované emise podle zdrojů a jejich pohlcování podle propadů v souladu s nařízením (EU) 2018/841;\nc)\ndopad politik a opatření určených podle čl. 18 odst. 1 písm. a). Jestliže tyto politiky a opatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;\nd)\nvýsledky analýzy citlivosti provedené za účelem sestavení odhadů a informace o použitých modelech a parametrech;\ne)\nveškeré příslušné odkazy na hodnocení a technické zprávy, na nichž jsou založeny odhady uvedené v čl. 18 odst. 4.\nPŘÍLOHA VIII\nINFORMACE O VNITROSTÁTNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍCH, FINANČNÍ A TECHNICKÉ PODPOŘE POSKYTNUTÉ ROZVOJOVÝM ZEMÍM A VÝNOSECH Z DRAŽEB\nČást 1\nPodávání zpráv o adaptačních opatřeních\nInformace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 1:\na)\nhlavní cíle, plány a institucionální rámec pro adaptaci;\nb)\nodhady klimatických změn, včetně extrémních meteorologických jevů, dopady klimatických změn, posouzení klimatické zranitelnosti, rizik a hlavních klimatických nebezpečí;\nc)\nadaptační schopnost;\nd)\nadaptační plány a strategie;\ne)\nrámec pro sledování a hodnocení;\nf)\npokrok v implementaci, včetně osvědčených postupů a změn řízení.\nČást 2\nPodávání zpráv o podpoře poskytované rozvojovým zemím\nInformace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 3:\na)\núdaje o finanční podpoře vyčleněné a poskytnuté rozvojovým zemím v roce X-1, zahrnující:\ni)\nkvantitativní údaje o veřejných a uvolněných finančních prostředcích členských států. Údaje o finančních tocích se musejí zakládat na tzv. „ukazatelích z Ria“ pro podporu spojenou se zmírňováním změny klimatu a podporu spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu a další sledovací systémy, které představil výbor pro rozvojovou pomoc OECD;\nii)\nkvalitativní metodické údaje popisující metodu použitou k výpočtu kvantitativních údajů, včetně vysvětlení metodiky měření jejich údajů a případně také další informace o definicích a metodikách použitých k výpočtu, zejména v případě údajů vykazovaných o uvolněných finančních tocích;\niii)\ndostupné údaje o činnosti členských států spojené s projekty poskytování technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle UNFCCC hrazených z veřejných prostředků, včetně informace, zda se poskytnutá technologie nebo projekt budování kapacit použily k zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, pokud možno o objemu poskytnuté podpory a druhu poskytnuté technologie nebo projektu budováni kapacity;\nb)\ndostupné údaje za rok X a následující roky o plánovaném poskytování podpory, včetně údajů o plánované činnosti spojené s projekty poskytnutí technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle úmluvy UNFCCC hrazených z veřejných prostředků a o technologiích, jež mají být poskytnuty, a projektech budování kapacity, včetně informace, zda je přenesená technologie nebo projekt budování kapacit určen ke zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, pokud možno o objemu podpory a druhu technologií, jež mají být poskytnuty nebo projektu budování kapacity.\nČást 3\nPodávání zpráv o výnosech z dražeb\nInformace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 2:\na)\ninformace o použití výnosů v roce X-1, které členský stát získal z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o těchto výnosech, které byly použity k jednomu nebo více z účelů uvedených v čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice, nebo o ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě a o opatřeních přijatých podle uvedeného článku;\nb)\ninformace o používání všech výnosů, podle určení členského státu, které získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES; tyto informace se poskytnou v souladu s čl. 3d odst. 4 uvedené směrnice.\nVýnosy z dražeb, které nebyly vyplaceny v okamžiku, kdy členský stát podává Komisi zprávu v souladu s čl. 19 odst. 2, se kvantifikují a vykazují ve zprávách za následující roky.\nPŘÍLOHA IX\nDALŠÍ POVINNOSTI PŘI PODÁVÁNÍ ZPRÁV\nČást 1\nDalší povinnosti při podávání zpráv v oblasti energie z obnovitelných zdrojů\nNení-li uvedeno jinak, jsou podle čl. 20 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:\na)\nfungování systému potvrzení o původu elektřiny, plynu a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, míra vydávání a rušení potvrzení původu a výsledná roční vnitrostátní spotřeba energie z obnovitelných zdrojů, jakož i opatření přijatá za účelem zajištění spolehlivosti systému a jeho ochrany proti podvodům;\nb)\nobjem biopaliv, bioplynu, pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, které nemají biologický původ, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a elektřiny z obnovitelných zdrojů spotřebovaných v dopravě, případně jejich účinnost v oblasti úspory skleníkových plynů, přičemž je nutné odlišit pohonné hmoty vyrobené z různých druhů potravinářských a krmných plodin a jednotlivé druhy vstupních surovin uvedené v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001;\nc)\nvývoj dostupnosti, původu a užití zdrojů biomasy pro energetické účely;\nd)\nzměny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;\ne)\nodhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být převedena do jiných členských států, tak aby mohly dodržet čl. 3 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 a splnit vnitrostátní příspěvky a trajektorie uvedené v čl. 4 písm. a) bodě 2 tohoto nařízení;\nf)\npřípadně odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která musí být do roku 2030 uspokojena jinými prostředky než domácí výrobou, včetně dovážených surovin pro zpracování biomasy;\ng)\ntechnický vývoj a využívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001;\nh)\nje-li k dispozici, odhadovaný dopad výroby nebo užívání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na biologickou rozmanitost, vodní zdroje, dostupnost a kvalitu vody, kvalitu půdy a ovzduší v členských státech;\ni)\nzaznamenané případy podvodu ve spotřebitelském řetězci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy;\nj)\ninformace o tom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozložitelného odpadu v odpadu použitém k výrobě energie a jaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení a ověření těchto odhadů;\nk)\nvýroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách, včetně dílčích údajů o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby energie z obnovitelných zdrojů;\nl)\npřípadně podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, jakož i energie z obnovitelných zdrojů vyrobené městy a společenstvími pro obnovitelné zdroje;\nm)\nprimární dodávky pevné biomasy (v 1 000 m3, kromě informací podle odst. 1 písm. b) podbodu iii), které jsou uváděny v tunách):\n1)\nlesní biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba a dovoz):\na)\nprimární biomasa z lesů používaná přímo na výrobu energie:\ni)\npokud možno větve a koruny stromů (vykazování je dobrovolné)\nii)\npřípadně pařezy (vykazování je dobrovolné)\niii)\nkulatina (dělená na průmyslovou kulatinu a palivové dřevo)\nb)\npřípadně druhotné průmyslové produkty z lesních zdrojů používané přímo pro výrobu energie:\ni)\npřípadně kůra\nii)\nštěpiny, piliny a další částečky dřeva\niii)\npřípadně černý louh a surový tallový olej\nc)\npokud možno dřevo od konečného spotřebitele používané přímo na výrobu energie\nd)\npalivo ze zpracovaného dřeva, vyrobené ze surovin, které nebyly započítány v souladu s body 1a), 1b) nebo 1c):\ni)\npřípadně dřevěné uhlí\nii)\ndřevěné pelety a dřevěné brikety\n2)\npokud možno zemědělská biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):\na)\nenergetické plodiny pro výrobu elektřiny a tepla (včetně rychle rostoucích dřevin pěstovaných na výmladkových plantážích)\nb)\nrezidua zemědělských plodin pro výrobu elektřiny a tepla\n3)\npokud možno biomasa z organického odpadu používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):\na)\npodíl organických složek na průmyslovém odpadu\nb)\npodíl organických složek na komunálním odpadu\nc)\nodpadní kaly\nn)\nkonečná spotřeba energie pevné biomasy (objem pevné biomasy použité pro výrobu energie v následujících odvětvích):\n1)\nenergetické odvětví:\na)\nelektřina\nb)\nkombinovaná výroba elektřiny a tepla\nc)\nteplo\n2)\ninterní spotřeba průmyslového sektoru (spotřebovaná a závodně vyrobená elektřina, kombinovaná výroba tepla a elektřiny a teplo)\n3)\npřímá konečná spotřeba v oblasti bydlení\n4)\nostatní.\nČást 2\nDalší povinnosti při podávání zpráv v oblasti energetické účinnosti\nV oblasti energetické účinnosti jsou podle čl. 21 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:\na)\nhlavní legislativní a nelegislativní politiky, opatření, finanční opatření a programy, které byly provedeny v roce X-2 a X-1 (kde X je rok, kdy má být zpráva podána) za účelem dosažení jejich cílů stanovených v souladu s čl. 4 písm. b) a které podporují trhy s energetickými službami, zlepšují energetickou náročnost budov, opatření k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny a vytápění a chlazení z hlediska energetické účinnosti, zlepšení informování a kvalifikace, jiná opatření na podporu energetické účinnosti;\nb)\nkumulativní objem úspory energie dosažené pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU v letech X-3 a X-2;\nc)\nobjem úspory dosažené na základě politických opatření zaměřených na snižování energetické chudoby v souladu s čl. 7 odst. 11 směrnice 2012/27/EU;\nd)\npřípadně objem úspory energie dosažené v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2012/27/EU);\ne)\npokrok v každém odvětví a důvody, proč spotřeba energie zůstala stabilní nebo rostla v roce X-3 a X-2 v odvětvích konečné spotřeby energie;\nf)\ncelková podlahová plocha budov s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250 m2 ve vlastnictví nebo užívání ústředních vládních institucí členských států, které k 1. lednu roku X-2 a X-1 nesplnily požadavky na energetickou náročnost uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU;\ng)\ncelková podlahová plocha vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí členských států, které byly renovovány v roce X-3 a X-2 podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, nebo objem úspor energie ve způsobilých budovách ve vlastnictví a v užívání jejich ústředních vládních institucí podle čl. 5 odst. 6 směrnice 2012/27/EU;\nh)\npočet energetických auditů vypracovaných v roce X-3 a X-2. Dále celkový odhadovaný počet velkých společností na jejich území, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU, a počet energetických auditů vypracovaných v těchto podnicích v roce X-3 a X-2;\ni)\npoužitý vnitrostátní primární energetický faktor pro elektřinu a odůvodnění, pokud se tento faktor liší od standardního koeficientu uvedeného ve 3. poznámce pod čarou v příloze IV směrnice 2012/27/EU;\nj)\npočet a podlahová plocha nových a zrenovovaných budov s téměř nulovou spotřebou energie v roce X-2 a X-1 podle článku 9 směrnice 2010/31/EU, které budou v případě potřeby založeny na statistickém vzorku;\nk)\ninternetový odkaz na webovou stránku, kde lze dohledat seznam nebo rozhraní poskytovatelů energetických služeb uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. c) směrnice 2012/27/EU.\nPŘÍLOHA X\nZPRÁVA UNIE O UDRŽITELNOSTI V OBLASTI BIOENERGIE\nZpráva EU o udržitelnosti v oblasti bioenergie zabývající se energií z biomasy, která má být Komisí schválena každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 35 odst. 2 písm. d), obsahuje alespoň následující informace:\na)\nrelativní environmentální výhody a náklady jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy, účinky dovozní politiky Unie na tuto oblast, důsledky zabezpečení dodávek energie a možnosti, jak zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou a dovozem;\nb)\ndopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;\nc)\ndata a analýzy současné a předpokládané dostupnosti udržitelné biomasy a poptávky po ní, včetně dopadu rostoucí poptávky po biomase na odvětví využívající tuto surovinu;\nd)\ntechnický vývoj a využívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001 a posouzení dostupnosti vstupních surovin a konkurence mezi zdroji, se zohledněním zásad oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/EC;\ne)\ninformace o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu ohledně nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýza těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politiky Unie, jako je politika v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství;\nf)\ns ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 na ochranu půdy, vody a ovzduší a\ng)\nsouhrnné údaje z databáze uvedené v čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.\nPři podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biomasy použije Komise objemy vykázané členskými státy podle písm. b) části 1 přílohy IX tohoto nařízení, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII směrnice (EU) 2018/2001. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se v rámci substitučního přístupu druhotné produkty.\nPŘÍLOHA XI\nNEPOVINNÉ SYSTÉMY, PRO KTERÉ KOMISE PŘIJALA ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 30 ODST. 4 SMĚRNICE (EU) 2018/2001\nZpráva o nepovinných systémech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001, která má být Komisí přijata každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 35 odst. 2 písm. e), obsahuje hodnocení Komise alespoň u následujících prvků:\na)\nnezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;\nb)\ndostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného systému nebo obvinění z těchto pochybení;\nc)\ntransparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti systému, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, dostupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a dostupnosti auditorských zpráv;\nd)\nzapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu systému i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;\ne)\ncelkové propracovanosti systému, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů systému;\nf)\njsou-li k dispozici, aktualizací daného systému v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;\ng)\nsnadnosti a účinnosti zavádění metody, která sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, jež jsou v rámci systému předávány jeho účastníkům, přičemž taková metoda má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;\nh)\nmožností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;\ni)\nkritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;\nj)\npravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;\nk)\nzpůsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.\nPŘÍLOHA XII\nNÁRODNÍ INVENTURNÍ SYSTÉMY\nInformace uvedené v článku 37 zahrnují:\na)\núdaje a metody vykazované u činností a zařízení v souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů za účelem zajištění jednotnosti emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci EU ETS a v národních inventurách skleníkových plynů;\nb)\núdaje o fluorovaných plynech v příslušných oblastech shromážděné prostřednictvím systémů vykazování vytvořených podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;\nc)\nemise, výchozí údaje a metodiky vykazované zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;\nd)\núdaje vykazované podle nařízení (ES) č. 1099/2008;\ne)\núdaje shromážděné prostřednictvím zeměpisného sledování pozemků v rámci stávajících programů a průzkumů Unie a členských států včetně rámcového průzkumu LUCAS o využívání půdy a jejího krajinného krytu a programu Copernicus.\nPŘÍLOHA XIII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (EU) č. 525/2013\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1 odst. 1\nČlánek 2\n—\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\nČlánek 15\nČlánek 5\nČl. 37 odst. 1, 2 a 6; příloha XII\nČlánek 6\nČl. 37 odst. 3 a 6\nČlánek 7\nČl. 26 odst. 3,4, 6 a 7; příloha V\nČlánek 8\nČlánek 26 odst. 2 a 7\nČlánek 9\nČl. 37 odst. 4 a 5\nČlánek 10\nČlánek 40\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\nČlánek 39\nČlánek 13\nČl. 18 odst. 1 písm. a); čl. 18 odst. 3 a 4; příloha VI\nČlánek 14\nČl. 18 odst. 1 písm. b); čl. 18 odst. 2, 3 a 4; příloha VII\nČlánek 15\nČl. 19 odst. 1; příloha VIII, část 1\nČlánek 16\nČl. 19 odst. 3 a příloha VIII, část 2\nČlánek 17\nČl. 19 odst. 2,4 a 5; příloha VIII, část 3\nČlánek 18\nČl. 17 odst. 2 druhý pododstavec;\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nČlánek 21\nČl. 29 odst. 1 písm. c) a čl. 29 odst. 5 a 7;\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\nČl. 41 odst. 1 písm. d), e), f), g) a h)\nČlánek 24\nČlánek 42\nČlánek 25\n—\nČlánek 26\nČl. 44 odst. 1 písm. a) a čl. 44 odst. 2, 3 a 6\nČlánek 27\n—\nČlánek 28\nČlánek 57\nČlánek 29\n—", "summary": "Správa energetické unie\nSpráva energetické unie\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zajistit, že strategie energetické unie Evropské unie (EU) je prováděna koordinovaným a jednotným způsobem ve všech svých pěti rozměrech. Ze širšího hlediska má také za cíl zajistit, aby EU dosáhla svých cílů, zejména cílů rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu.\nKLÍČOVÉ BODY\nStrategie energetické unie má pět rozměrů:dekarbonizace, energetická účinnost, energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií, výzkum, inovace a konkurenceschopnost.Nařízení má řadu klíčových rysů.Vyžaduje, aby členské státy EU:vytvořily vnitrostátní integrovaný energetický a klimatický plán na období 2021 až 2030, a to do 31. prosince 2019, a potom do 1. ledna 2029 a poté každých 10 let,připravily dlouhodobé strategie snižování emisí s 50letou perspektivou s ohledem na podporu širších cílů udržitelného rozvoje a dlouhodobého cíle stanoveného Pařížskou dohodou a podávaly o nich zprávy Evropské komisi,připravily dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů, a to od 15. března 2023, s cílem sledovat pokrok napříč pěti rozměry energetické unie. Stanovuje proces opakovaných konzultací mezi Evropskou komisí a členskými státy a podporuje regionální spolupráci mezi členskými státy, zejména před finalizací plánů a pak každých deset let na následující desetiletá období. Pro období v letech 2021–2030 musí být plány aktualizovány do 30. června 2024, Požaduje, aby Komise sledovala a posuzovala pokrok členských států vzhledem k cílům, úkolům a příspěvkům stanoveným ve vnitrostátních plánech. Stanoví požadavky pro vnitrostátní a unijní inventurní systémy pro emise skleníkových plynů, politiky, opatření a odhady.Pozměňující právní předpisy\nNařízení (EU) 2021/1119, známé jako evropský právní rámec pro klima, mění nařízení (EU) 2018/1999. Stanoví závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a zavazuje se stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody.\nAkty v přenesené pravomociKomise má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely přizpůsobení vzoru vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu změnám rámce politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky EU podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody. Rovněž má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro systém inventarizace EU a stanovení registrů. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 doplňuje nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury skleníkových plynů a s ohledem na systém inventarizace EU:zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ode dne 1. ledna 2021,vztahuje se na zprávy předložené členskými státy od roku 2021,členské státy a Komise budou využívat potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze I za účelem stanovování a oznamování údajů inventury skleníkových plynů.Prováděcí akty\nKomise přijala dva prováděcí akty:prováděcí nařízení (EU) 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení (EU) 2018/1999 a prováděcí nařízení (EU) 2020/1294 o mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů.Zrušení\nNařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 24. prosince 2018.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Energetická unie (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).\nNásledné změny nařízení (EU) 2018/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1294 ze dne 15. září 2020 o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 303, 17.9.2020, s. 1–17).\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1208 ze dne 7. srpna 2020 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a o zrušení nařízení (EU) č. 749/2014 (Úř. věst. L 278, 26.8.2020, s. 1–132).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Úř. věst. L 230, 17.7.2020, s. 1–6).\nRozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1–3).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (COM(2014) 15 final, 28.1.2014).\nPoslední aktualizace 18.12.2021"}
{"celex_id": "32019R1021", "reference": "25.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 169/45\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1021\nze dne 20. června 2019\no perzistentních organických znečišťujících látkách\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (3) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.\n(2)\nUnie je vážně znepokojena pokračujícími úniky perzistentních organických znečišťujících látek (dále jen „POP“) do životního prostředí. Uvedené chemické látky jsou přenášeny přes mezinárodní hranice daleko od svých zdrojů a přetrvávají v životním prostředí, probíhá jejich bioakumulace prostřednictvím potravního řetězce a představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Proto je nutné přijmout další opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před zmíněnými znečišťujícími látkami.\n(3)\nS ohledem na svou odpovědnost za ochranu životního prostředí schválila Unie dne 19. února 2004 Protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (4) (dále jen „protokol“) a dne 14. října 2004 schválila také Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických znečišťujících látkách (5) (dále jen „úmluva“).\n(4)\nAby se zajistilo soudržné a účinné provádění závazků Unie vyplývajících z protokolu a úmluvy, je nezbytné stanovit společný právní rámec, který by umožnil přijímat opatření sloužící zejména k vyloučení výroby, uvádění na trh a používání záměrně vyráběných POP. Kromě toho by měly být vlastnosti POP zohledňovány v rámci odpovídajících programů Unie pro posuzování a povolování látek.\n(5)\nPři provádění ustanovení úmluvy na úrovni Unie je nezbytné zajistit koordinaci a soudržnost s ustanoveními Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, kterou Unie schválila dne 19. prosince 2002 (6), a s ustanoveními Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, kterou Unie schválila dne 1. února 1993 (7), a Minamatské úmluvy o rtuti, kterou Unie schválila dne 11. května 2017 (8). Tato koordinace a soudržnost by rovněž měla být zachována při účasti na provádění a dalším rozvoji strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM), přijatého dne 6. února 2006 na 1. mezinárodní konferenci o nakládání s chemickými látkami v Dubaji, a řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem po roce 2020 v rámci Organizace spojených národů.\n(6)\nNavíc s vědomím toho, že ustanovení tohoto nařízení se opírají o zásadu předběžné opatrnosti stanovenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), s připomenutím přístupu předběžné opatrnosti vyjádřeného v zásadě 15 Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji a s ohledem na cíl pokud možno vyloučit úniky POP do životního prostředí, je vhodné v některých případech stanovit kontrolní opatření, která jsou přísnější než opatření uvedená v protokolu a v úmluvě.\n(7)\nUvádění na trh a používání většiny POP uvedených na seznamech v protokolu a v úmluvě bylo v Unii již zastaveno v důsledku zákazů stanovených mimo jiné v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9), (ES) č. 1107/2009 (10) a (EU) č. 528/2012 (11). Za účelem splnění závazků Unie vyplývajících z protokolu a z úmluvy a za účelem minimalizace úniků POP je však nezbytné a vhodné zakázat také výrobu uvedených látek a omezit výjimky na minimum tak, aby platily pouze tehdy, plní-li látka nezbytnou funkci při zvláštním použití.\n(8)\nZ důvodu jasnosti a souladu s ostatními příslušnými právními předpisy Unie by se některé definice měly upřesnit a terminologie by se měla sjednotit s terminologií použitou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (12).\n(9)\nVývozy látek, na něž se vztahuje úmluva, jsou upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 (13), a není třeba se jimi proto v tomto nařízení dále zabývat.\n(10)\nZastarale nebo nedbale spravované zásoby POP mohou vážně ohrozit životní prostředí a lidské zdraví, například kontaminací půdy nebo podzemních vod. Pro správu takových zásob je tedy vhodné stanovit přísnější pravidla, než jsou pravidla stanovená v úmluvě. Se zásobami zakázaných látek by mělo být nakládáno jako s odpady, zatímco zásoby látek, jejichž výroba a použití jsou dosud povoleny, by měly být oznámeny orgánům a měl by být nad nimi vykonáván řádný dozor. Jako s odpady by se mělo co nejdříve nakládat zejména se stávajícími zásobami, které jsou tvořeny zakázanými POP nebo které tyto látky obsahují. Budou-li v budoucnosti zakázány jiné látky, měly by být také jejich zásoby neprodleně zničeny a neměly by se vytvářet žádné nové zásoby.\n(11)\nV souladu s protokolem a úmluvou by úniky POP, které jsou nezamýšlenými vedlejšími produkty průmyslových procesů, měly být co nejdříve identifikovány a sníženy, s konečným cílem je pokud možno zcela vyloučit. Aby se dosáhlo soustavného a hospodárného snižování takových úniků, měly by být vypracovány, aktualizovány a podle potřeby co nejdříve prováděny vhodné vnitrostátní akční plány zahrnující všechny zdroje a opatření, včetně těch, která jsou umožněna stávajícími právními předpisy Unie. Za tímto účelem by měly být v rámci úmluvy vyvinuty vhodné nástroje.\n(12)\nPokyny k nejlepším dostupným technikám a prozatímním pokynům pro osvědčené postupy v oblasti životního prostředí, které jsou relevantní pro článek 5 a přílohu C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, které byly přijaty na základě Stockholmské úmluvy, by měly být použity při projednávání návrhů na výstavbu nových zařízení nebo na podstatnou změnu stávajících zařízení používajících postupy, které vedou k uvolňování chemických látek uvedených v příloze III tohoto nařízení.\n(13)\nMěly by být vytvořeny či v příslušných případech udržovány vhodné programy a mechanismy, které by zajistily dostatečné údaje z monitorování výskytu látek uvedených v části A přílohy III v životním prostředí. Je však nezbytné zajistit, aby byly k dispozici vhodné nástroje a mohly být použity za ekonomicky a technicky únosných podmínek.\n(14)\nPodle úmluvy mají být POP v odpadech zničeny nebo nevratně přeměněny na látky, které nevykazují podobné vlastnosti, pokud nejsou z hlediska ochrany životního prostředí upřednostňovány jiné postupy. Aby Unie dostála svým povinnostem podle úmluvy, je nezbytné pro uvedené látky stanovit zvláštní pravidla. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany, měly by být stanoveny, monitorovány a prosazovány společné koncentrační limity těchto látek v odpadech.\n(15)\nPokud jde o polybromované difenylethery (PBDE)uvedené v tomto nařízení, včetně dekabromdifenyl etheru (dekaBDE), koncentrační limit pro součet těchto látek v odpadu je stanoven na 1 000 mg/kg. Vzhledem k rychlému vědeckému a technickému pokroku by Komise měla přezkoumat tento koncentrační limit a případně přijmout legislativní návrh na snížení této hodnoty na 500 mg/kg. Komise by měla jednat co nejrychleji a v každém případě do 16. července 2021.\n(16)\nJe důležité identifikovat a separovat odpady, které jsou tvořeny POP, obsahují je nebo jsou jimi kontaminovány, u zdroje, aby se minimalizovalo šíření těchto látek do dalších odpadů. Směrnice 2008/98/ES stanoví pravidla Unie pro nakládání s nebezpečnými odpady, jimiž se ukládá členským státům přijmout nezbytná opatření vyžadující, aby zařízení a podniky, které nakládají s nebezpečnými odpady, provádějí jejich využití, sběr nebo přepravu, nemísily různé druhy nebezpečných odpadů nebo nemísily nebezpečný odpad s odpadem, který není klasifikován jako nebezpečný.\n(17)\nAby se podpořila vysledovatelnost odpadu obsahujícího POP a zajistila kontrola, měla by se ustanovení ohledně systému vedení záznamů zřízeného podle článku 17 směrnice 2008/98/ES uplatňovat také pro takový odpad obsahující POP, který není podle rozhodnutí Komise 2014/955/EU definován jako nebezpečný odpad (14).\n(18)\nJe nutné zajistit účinnou koordinaci a řízení technických a správních hledisek tohoto nařízení na úrovni Unie. Evropská agentura pro chemické látky (dále jen „agentura“), zřízená nařízením (ES) č. 1907/2006, má pravomoc k provádění právních předpisů Unie o chemických látkách a mezinárodních dohod o chemických látkách a má v této oblasti rovněž zkušenosti. Členské státy a agentura by proto měly provádět úkoly týkající se správních, technických a vědeckých hledisek provádění tohoto nařízení a výměny informací. Agentura by měla mít mimo jiné za úkol připravovat a přezkoumávat technickou dokumentaci, včetně konzultací se zúčastněnými subjekty, a vypracovávat stanoviska, která by měla Komise využít při rozhodování, zda předložit návrh na zařazení určité látky do úmluvy či protokolu jako POP. Vedle toho by Komise, členské státy a agentura měly navzájem spolupracovat v zájmu účinného plnění mezinárodních závazků Unie vyplývajících z úmluvy.\n(19)\nÚmluva stanoví, aby každá strana vypracovala a aktualizovala plán pro provádění svých závazků vyplývajících z úmluvy, a pokud již plán existuje, snažila se jej provádět. Členské státy by měly při vypracovávání, provádění a aktualizaci svých prováděcích plánů umožnit účast veřejnosti. Protože v tomto ohledu mají Unie a členské státy sdílené pravomoci, měly by být prováděcí plány vypracovávány a aktualizovány jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie. Je třeba podporovat spolupráci a výměnu informací, včetně informací o lokalitách kontaminovaných POP, mezi Komisí, agenturou a orgány členských států.\n(20)\nLátky uvedené na seznamu v části A přílohy I nebo části A přílohy II tohoto nařízení by mělo být povoleno vyrábět a používat jako meziprodukty na určitém místě v rámci uzavřeného systému, pouze pokud je v příslušné příloze v tomto smyslu uvedena výslovná poznámka a pokud výrobce danému členskému státu prokáže, že látka je vyráběna a používána pouze za přísně kontrolovaných podmínek.\n(21)\nV souladu s úmluvou a protokolem by měly být informace o POP poskytovány ostatním smluvním stranám uvedených dohod. Výměna informací se třetími zeměmi, které nejsou smluvními stranami těchto dohod, by měla být rovněž podporována.\n(22)\nJelikož veřejnost, zejména v rozvojových zemích, si často neuvědomuje nebezpečí, jež představují POP pro zdraví současných a budoucích generací a pro životní prostředí, je třeba poskytovat rozsáhlé informace, aby se zvýšila úroveň pozornosti a aby veřejnost lépe porozuměla důvodům pro omezení a zákazy. V souladu s úmluvou by měly být podporovány a popřípadě zprostředkovány veřejné vzdělávací programy zaměřené na uvedené látky, pokud jde o jejich dopad na zdraví a životní prostředí, a to zejména u nejohroženějších skupin veřejnosti, a rovněž vzdělávání pracovníků, vědců, pedagogů a technických a vedoucích pracovníků. Unie by měla zajistit přístup k informacím, aniž by byla dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (15) a 1367/2006 (16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (17).\n(23)\nS cílem podpořit rozvoj komplexní základny znalostí o expozici chemickým látkám a jejich toxicitě, v souladu se všeobecným akčním programem Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (7. akční program pro životní prostředí) (18), zřídila Komise informační platformu pro monitorování chemických látek. Používání této platformy by se mělo podporovat jako způsob, kterým by členské státy plnily své povinnosti hlásit údaje o výskytu chemických látek a zjednodušily a omezily své povinnosti podávání zpráv.\n(24)\nNa požádání a v rámci dostupných zdrojů by měly Komise, agentura a členské státy spolupracovat při poskytování vhodné a včasné technické pomoci zaměřené zejména na posilování schopnosti rozvojových zemí a zemí s hospodářstvím v procesu transformace provádět úmluvu. Technická pomoc by měla zahrnovat vývoj a zavádění vhodných alternativních produktů, metod a strategií podle úmluvy, aby bylo zajištěno, že POP se nadále používají, pouze pokud pro danou zemi nejsou dostupné místně bezpečné, účinné a cenově přijatelné alternativy.\n(25)\nÚčinnost opatření přijatých s cílem snížit úniky POP by měla být pravidelně hodnocena. Za tím účelem by měly členské státy agentuře pravidelně podávat standardizované zprávy, zejména pokud jde o seznamy úniků, oznámené zásoby a výrobu látek, na něž se vztahují omezení, a jejich uvádění na trh.\n(26)\nAby se řešila potřeba informací o provádění a souladu s pravidly, měl by být zaveden alternativní systém sběru a zpřístupňování informací, s přihlédnutím k výsledkům zprávy Komise „Opatření na zjednodušení podávání zpráv v oblasti životního prostředí“ a s ní související kontroly účelnosti. Členské státy by zejména měly zpřístupnit veškeré relevantní údaje. Tím by se mělo zajistit, že administrativní zátěž na všechny subjekty zůstane i nadále co nejmenší. Vyžaduje to, aby na vnitrostátní úrovni probíhalo aktivní šíření informací v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES a 2007/2/ES (19), aby byla zajištěna odpovídající infrastruktura pro přístup veřejnosti, podávání zpráv a sdílení údajů mezi veřejnými orgány. V této souvislosti by členské státy a agentura měly u specifikací pro prostorová data vycházet z prováděcích aktů přijatých podle směrnice 2007/2/ES.\n(27)\nPodle úmluvy a protokolu mohou smluvní strany navrhovat dodatečné látky, na něž by se měla vztahovat mezinárodní opatření a jež by v důsledku toho mohly být uvedeny v těchto dohodách. V takových případech by mělo být toto nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno.\n(28)\nZa účelem změny jiných než základních prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu tohoto nařízení povolováním v náležitých případech vyrábět a používat látky uvedené na seznamu v části A přílohy I nebo části A přílohy II tohoto nařízení jako meziprodukty na určitém místě v rámci uzavřeného systému, a změny lhůt v poznámce vložené pro tento účel do příslušné přílohy, o změny přílohy III tohoto nařízení s cílem přesunout určitou látku z části B do části A uvedené přílohy a o změny příloh I, II a III tohoto nařízení s cílem přizpůsobit je změnám seznamu látek obsaženého v přílohách k úmluvě či k protokolu, jakož i o změny stávajících položek a ustanovení v přílohách I a II tohoto nařízení s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (20). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(29)\nPři provádění změn příloh tohoto nařízení v důsledku zařazení další záměrně vyráběné POP do protokolu nebo do úmluvy by měla být daná látka zařazena do přílohy II namísto do přílohy I pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.\n(30)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání opatření týkajících se nakládání s odpady a minimálních informací, jež mají členské státy poskytnout v rámci sledování toho, jak je toto nařízení prováděno. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).\n(31)\nAby se zajistily transparentnost, nestrannost a soulad na úrovni prováděcích opatření, členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a měly by zajistit jejich provádění. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující, neboť nedodržení předpisů může vést k poškození lidského zdraví a životního prostředí. Aby bylo zajištěno důsledné a účinné prosazování tohoto nařízení, měly by členské státy koordinovat příslušné činnosti a vyměňovat si informace prostřednictvím fóra pro výměnu informací o prosazování zřízeného podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Informace o porušování ustanovení tohoto nařízení by měly být případně zveřejňovány.\n(32)\nKomisi by měl být pro účely tohoto nařízení, pokud jde o jiné záležitosti než záležitosti týkající se odpadů, nápomocen výbor zřízený nařízením (ES) č. 1907/2006 s cílem zajistit jednotný přístup v oblasti právních předpisů Unie o chemických látkách.\n(33)\nKomisi by měl být pro účely tohoto nařízení, pokud jde o záležitosti týkající se odpadů, nápomocen výbor zřízený směrnicí 2008/98/ES s cílem zajistit jednotný přístup v oblasti právních předpisů Unie v oblasti odpadů.\n(34)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž ochrany životního prostředí a lidského zdraví před POP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť účinky těchto znečišťujících látek přesahují hranice států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nCíl a předmět\nZejména s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti je cílem tohoto nařízení chránit lidské zdraví a životní prostředí před POP tím, že se zakáže, co nejdříve zastaví nebo omezí výroba, uvádění na trh a používání látek, na něž se vztahuje Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „úmluva“), nebo Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (dále jen „protokol“), tím, že se minimalizují úniky těchto látek, s cílem pokud možno co nejdříve je vyloučit, a že se zavedou ustanovení týkající se odpadů, které jsou tvořeny některou z uvedených látek, uvedené látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány.\nČlenské státy mohou případně uplatňovat v souladu se Smlouvou o fungování EU přísnější požadavky, než jsou požadavky stanovené tímto nařízením.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„uvedením na trh“ uvedení na trh ve smyslu v čl. 3 bodu 12 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n2)\n„předmětem“ předmět ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n3)\n„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n4)\n„směsí“ směs ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n5)\n„výrobou“ výroba ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n6)\n„použitím“ použití ve smyslu čl. 3 bodu 24 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n7)\n„dovozem“ dovoz ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n8)\n„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;\n9)\n„odstraněním“ odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;\n10)\n„využitím“ využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES;\n11)\n„meziproduktem na určitém místě v rámci uzavřeného systému“ látka, která je vyráběna a spotřebovávána nebo používána pro účely chemické výroby, aby byla přeměněna na jinou látku (dále jen „syntéza“), kdy výroba meziproduktu a syntéza jedné nebo více látek z meziproduktu jsou prováděny na témže místě jedním či více právními subjekty za přísně kontrolovaných podmínek, takže během celého jejího životního cyklu je pomocí technických prostředků důsledně bráněno jejímu šíření;\n12)\n„nezáměrnou stopovou kontaminující látkou“ obsah látky, která se vyskytuje náhodně v minimálním množství, pod nímž by látka nemohla být smysluplně využita, a nad mezí detekce stávajících detekčních metod, aby se tak umožnila kontrola a prosazování;\n13)\n„zásobami“ látky, směsi nebo předměty shromážděné držitelem, které jsou tvořeny látkami uvedenými v příloze I nebo II, nebo tyto látky obsahují.\nČlánek 3\nKontrola výroby, uvádění na trh a používání a zařazování látek na seznam\n1.   Výroba, uvádění na trh a používání látek uvedených v příloze I, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, se s výhradou článku 4 zakazují.\n2.   Výroba, uvádění na trh a používání látek uvedených v příloze II, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, se s výhradou článku 4 omezují.\n3.   Členské státy a Komise zohlední v programech posuzování a povolování existujících a nových látek podle příslušných právních předpisů Unie kritéria stanovená v odstavci 1 přílohy D úmluvy a přijmou vhodná opatření pro kontrolu existujících látek a pro zabránění výrobě, uvádění na trh a používání nových látek, které vykazují vlastnosti POP.\n4.   Při přípravě návrhu Rady podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU na zařazení látky na seznam v souladu s ustanoveními úmluvy Komisi pomáhá v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) Evropská agentura pro chemické látky („dále jen agentura“) zřízená nařízením (ES) č. 1907/2006. Příslušné orgány členských států mohou Komisi předložit návrhy na zařazení na seznam. V dalších fázích postupu zařazení na seznam poskytuje agentura Komisi a příslušným orgánům členských států podporu v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. e).\n5.   Komise a agentura ve všech fázích postupu uvedeného v odstavcích 3 a 4 spolupracují s příslušnými orgány členských států a informují je.\n6.   Odpad, který je tvořen některou z látek uvedených v příloze IV, tyto látky obsahuje nebo je jimi kontaminován, se řídí článkem 7.\nČlánek 4\nVýjimky z kontrolních opatření\n1.   Článek 3 se nepoužije v případě:\na)\nlátky používané při výzkumu v laboratorním rozsahu nebo jako referenční standard,\nb)\nlátky přítomné jako nezáměrná stopová kontaminující látka, jak je uvedeno v příslušných položkách přílohy I nebo II, v látkách, směsích nebo předmětech.\n2.   Pro látky doplněné do přílohy I nebo II po 15. červenci 2019 se článek 3 po dobu šesti měsíců nepoužije, pokud je uvedená látka přítomná v předmětech vyrobených přede dnem nebo v den, kdy se pro danou látku stalo toto nařízení použitelné.\nČlánek 3 se nepoužije v případě látky přítomné v předmětech, které již byly používány přede dnem nebo v den, kdy se stalo pro danou látku použitelné toto nařízení nebo nařízení (ES) č. 850/2004 podle toho, který den nastal dříve.\nDozví-li se členský stát o předmětech podle prvního a druhého pododstavce, neprodleně to oznámí Komisi a agentuře.\nKdykoliv Komise obdrží takovou informaci nebo se jinak dozví o takových předmětech, oznámí to v příslušném případě neprodleně sekretariátu úmluvy.\n3.   Pokud jde o látku uvedenou v části A přílohy I nebo v části A přílohy II a pokud si členský stát přeje povolit do lhůty stanovené v odpovídající příloze výrobu a používání takové látky jako meziproduktu na určitém místě v rámci uzavřeného systému, oznámí to odpovídajícím způsobem sekretariátu úmluvy.\nTakové oznámení je možné pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nna žádost členského státu nebo z vlastního podnětu Komise je v odpovídající příloze prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého na základě čtvrtého pododstavce vložena poznámka;\nb)\nvýrobce příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen prokáže, že při výrobním procesu bude látka přeměněna v jednu nebo více jiných látek, které nevykazují vlastnosti POP, a že je zajištěno, že je během celého životního cyklu látky pomocí technických prostředků důsledně bráněno jejímu šíření;\nc)\nvýrobce příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, prokáže, že látka je meziproduktem na určitém místě v rámci uzavřeného systému a že se neočekává, že by buď lidé, nebo životní prostředí byli vystaveni jakémukoli významnému množství látky během její výroby a používání;\nd)\nvýrobce informuje členský stát o podrobnostech o skutečném nebo odhadovaném celkovém rozsahu výroby a používání dané látky a o povaze uzavřeného, místně omezeného procesu, přičemž uvede množství nepřeměněné a nezáměrné stopové kontaminace POP, použité jako výchozí materiál a přítomné v konečné látce, směsi nebo předmětu.\nDo jednoho měsíce po předložení oznámení sekretariátu úmluvy členský stát informuje o oznámení ostatní členské státy, Komisi a agenturu a sdělí jim podrobnosti o skutečném nebo odhadovaném celkovém rozsahu výroby a používání dané látky a o povaze uzavřeného, místně omezeného procesu, přičemž uvede množství nepřeměněné a nezáměrné stopové kontaminace POP, použité jako výchozí materiál a přítomné v konečné látce, směsi nebo předmětu.\nKomise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 s cílem změnit přílohy I a II vložením výslovných poznámek, že může být povolena výroba a používání látky uvedené v části A příslušné přílohy jako meziproduktu na určitém místě v rámci uzavřeného systému, a změnit lhůty v takových poznámkách v případě, že je po opakovaném oznámení zaslaném příslušným členským státem sekretariátu úmluvy udělen v rámci úmluvy výslovný nebo tichý souhlas s pokračováním výroby a používáním látky na další období.\n4.   Odpady, které jsou tvořeny některou z látek uvedených v příloze IV, tyto látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, se řídí článkem 7.\nČlánek 5\nZásoby\n1.   Držitel zásob, které jsou tvořeny látkami uvedenými v příloze I nebo II, pro které není povoleno žádné použití, nebo zásob, které takové látky obsahují, nakládá s těmito zásobami jako s odpadem a v souladu s článkem 7.\n2.   Držitel více než 50 kg zásob, které jsou tvořeny látkami uvedenými v příloze I nebo II, jejichž použití je povoleno, nebo zásob, které takové látky obsahují, oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž se zásoby nacházejí, povahu a velikost takových zásob. Tyto informace musí být oznámeny do 12 měsíců od data, kdy se pro danou látku stalo použitelné toto nařízení nebo nařízení (ES) č. 850/2004 podle toho, které datum nastalo pro držitele dříve, a od příslušných změn přílohy I a II a poté každoročně do lhůty pro omezené použití uvedené v příloze I nebo II.\nDržitel nakládá se zásobami bezpečným a účinným způsobem šetrným k životnímu prostředí, v souladu s prahovými hodnotami a požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (22), a učiní všechna vhodná opatření, aby zajistil, že se zásobami bude nakládáno způsobem, který bude chránit zdraví lidí a životní prostředí.\n3.   Členské státy monitorují používání oznámených zásob a nakládání s nimi.\nČlánek 6\nSnižování, minimalizace a vyloučení úniků\n1.   Členské státy do dvou let od vstupu tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 850/2004 v platnost podle toho, které datum nastalo dříve, v souladu se svými závazky podle úmluvy a protokolu vypracují soupisy pro látky uvedené v příloze III, které unikly do ovzduší, vod a do půdy, a následně tyto soupisy udržují.\n2.   Členské státy oznámí v rámci svých vnitrostátních prováděcích plánů podle článku 9 Komisi, agentuře a ostatním členským státům svůj akční plán opatření k identifikaci, charakterizaci a minimalizaci celkových úniků látek uvedených v příloze III, jež zaznamenaly ve svých soupisech vypracovaných v souladu se závazky vyplývajícími z úmluvy, s cílem pokud možno co nejdříve je vyloučit.\nUvedené akční plány obsahují opatření pro podporu vývoje náhradních nebo upravených látek, směsí, předmětů a postupů, aby se zabránilo vytváření a únikům látek uvedených v příloze III, a pokud je to považováno za vhodné, vyžadují jejich používání.\n3.   Při posuzování návrhů na stavby nových zařízení nebo na významnou úpravu stávajících zařízení, která používají postupy, při nichž unikají látky uvedené v příloze III, členské státy přednostně zváží alternativní postupy, techniky nebo metody, které přinášejí podobný užitek, avšak nedochází při nich k vytváření a únikům látek uvedených v příloze III, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (23).\nČlánek 7\nNakládání s odpady\n1.   Původci a držitelé odpadů vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby pokud možno zabránili kontaminaci tohoto odpadu látkami uvedenými v příloze IV.\n2.   Aniž je dotčena směrnice Rady 96/59/ES (24), musí být odpady, které jsou tvořeny některou z látek uvedených v příloze IV tohoto nařízení, tyto látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, odstraněny nebo využity bez zbytečného odkladu a v souladu s částí 1 přílohy V tohoto nařízení, a to tak, aby bylo zajištěno zničení nebo nevratná přeměna obsažených POP a zbývající odpad a úniky nevykazovaly vlastnosti POP.\nPři takovém odstraňování nebo využívání může být jakákoliv látka uvedená v příloze IV z odpadu izolována za předpokladu, že je následně odstraněna v souladu s prvním pododstavcem.\n3.   Postupy odstranění nebo využití, které mohou vést k využití, recyklaci, zpětnému získávání nebo opětovnému použití látek uvedených v příloze IV jako takových, se zakazují.\n4.   Odchylně od odstavce 2:\na)\nodpad, který obsahuje některou z látek uvedených v příloze IV nebo je jí kontaminován, může být odstraněn nebo využit jiným způsobem v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, pokud v odpadu nejsou u látek uvedených v seznamu překročeny koncentrační limity stanovené v příloze IV;\nb)\nčlenský stát nebo příslušný orgán jmenovaný tímto členským státem může ve výjimečných případech povolit, aby s odpady uvedenými v části 2 přílohy V, které obsahují některou z látek uvedených v příloze IV nebo jsou jí kontaminovány do výše koncentračních limitů stanovených v části 2 přílohy V, bylo nakládáno jiným způsobem v souladu s metodami uvedenými v části 2 přílohy V, a to za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:\ni)\ndotyčný držitel uspokojivě prokázal příslušnému orgánu daného členského státu, že dekontaminace odpadu, pokud jde o látky uvedené v příloze IV, není proveditelná a že zničení nebo nevratná přeměna obsažených POP provedená v souladu s nejlepšími postupy šetrnými k životnímu prostředí nebo s nejlepšími dostupnými technikami nepředstavuje nejvhodnější možnost z hlediska životního prostředí, a příslušný orgán následně povolil náhradní postup,\nii)\ndotyčný držitel předložil příslušnému orgánu informace o obsahu POP v odpadu,\niii)\npostup je v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a s podmínkami stanovenými v příslušných doplňujících opatřeních uvedených v odstavci 5 a\niv)\npříslušný členský stát informoval ostatní členské státy, agenturu a Komisi o svém povolení a o jeho důvodech.\n5.   Komise může podle potřeby přijmout prováděcí akty týkající se provádění tohoto článku, přičemž přihlédne k technickému vývoji a příslušným mezinárodním pokynům a rozhodnutím a rovněž k povolením uděleným podle odstavce 4 a přílohy V členským státem nebo jím jmenovaným příslušným orgánem. Komise může zejména upřesnit formát informací, které mají členské státy předkládat podle odst. 4 písm. b) bodu iv). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 3.\n6.   Členské státy přijmou v souladu s článkem 17 směrnice 2008/98/ES nezbytná opatření k zajištění kontroly a vysledovatelnosti odpadu obsahujícího látku uvedenou v příloze IV tohoto nařízení nebo kontaminovaného touto látkou.\nČlánek 8\nÚkoly agentury a fórum\n1.   Agentura plní kromě úkolů, které jsou jí přiděleny podle článků 9, 10, 11, 13 a 17, tyto úkoly:\na)\nse souhlasem Komise poskytuje jmenovaným vnitrostátním orgánům členských států a členům fóra pro výměnu informací o prosazování zřízeného nařízením (ES) č. 1907/2006 (dále jen „fórum“) a případně zúčastněným stranám pomoc a technické a vědecké pokyny, aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto nařízení;\nb)\nna požádání poskytuje Komisi technické a vědecké informace a pomoc, aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto nařízení;\nc)\nposkytuje Komisi technickou a vědeckou podporu a informace ohledně látek, které mohou splňovat kritéria pro zařazení do úmluvy či protokolu, případně s přihlédnutím k výsledkům existujících programů posuzování uvedených v čl. 3 odst. 3;\nd)\nzveřejňuje na svých internetových stránkách oznámení, že Komise vypracuje návrh na zařazení látky na seznam, vyzve všechny zúčastněné strany, aby do osmi týdnů předložily připomínky, a zveřejní tyto připomínky na svých internetových stránkách;\ne)\nposkytuje Komisi a členským státům technickou a vědeckou podporu při přípravě a přezkumu profilu rizika a vyhodnocení rizik u látky, u níž se zvažuje zařazení podle úmluvy, vyzve všechny zúčastněné strany, aby do osmi týdnů předložily připomínky nebo doplňující informace, a zveřejní tyto připomínky na svých internetových stránkách;\nf)\nna požádání poskytuje Komisi technickou a vědeckou podporu při provádění a dalším rozvíjení úmluvy, a to zejména ve vztahu k Výboru pro hodnocení POP;\ng)\nshromažďuje, zaznamenává, zpracovává a zpřístupňuje Komisi a příslušným orgánům členských států veškeré informace získané nebo dostupné podle čl. 4 odst. 2 a 3, čl. 7 odst. 4 písm. b) bodu iv), čl. 9 odst. 2 a čl. 13 odst. 1. Pokud tyto informace nejsou důvěrné, agentura je zveřejní svých internetových stránkách a usnadňuje výměnu uvedených informací s příslušnými informačními platformami, například platformami uvedenými v čl. 13 odst. 2;\nh)\nna svých internetových stránkách vytvoří a udržuje oddíly věnované všem záležitostem týkajícím se provádění tohoto nařízení.\n2.   Síť orgánů členských států odpovědných za prosazování tohoto nařízení koordinuje fórum.\nČlenové fóra jmenovaní členským státem zajišťují náležitou koordinaci mezi úkoly fóra a činností příslušného orgánu svého členského státu.\nPři řešení otázek souvisejících s odpady zapojí fórum donucovací orgány členských států odpovědné za odpad.\n3.   Úkoly přidělené agentuře tímto nařízením vykonává sekretariát agentury.\nČlánek 9\nProváděcí plány\n1.   Při přípravě a aktualizaci svých vnitrostátních prováděcích plánů poskytnou členské státy veřejnosti v souladu se svými vnitrostátními postupy včasnou a účinnou možnost účastnit se tohoto procesu.\n2.   Jakmile členský stát přijme svůj vnitrostátní prováděcí plán v souladu se svými závazky vyplývajícími z úmluvy, zveřejní jej a oznámí jeho zveřejnění Komisi, agentuře a ostatním členským státům.\n3.   Během přípravy a aktualizace prováděcích plánů v členských státech si Komise podporovaná agenturou a členské státy podle potřeby vyměňují informace o jejich obsahu, včetně informací o opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni pro určení a posouzení lokalit kontaminovaných POP.\n4.   Komise s podporou agentury udržuje plán pro provádění závazků Unie vyplývajících z úmluvy a tento plán podle potřeby zveřejní, přezkoumá a aktualizuje.\nČlánek 10\nMonitorování\n1.   Komise, podporovaná agenturou, a členské státy v úzké spolupráci vytvoří nebo v příslušných případech udržují vhodné programy a mechanismy, odpovídající stavu nejnovějších poznatků, pro pravidelné poskytování porovnatelných údajů z monitorování výskytu látek uvedených v části A přílohy III, v životním prostředí. Při vytváření či udržování takových programů a mechanismů se zohlední vývoj, ke kterému došlo v rámci protokolu a úmluvy.\n2.   Komise pravidelně posuzuje možnou potřebu povinného monitorování látky uvedené v části B přílohy III. S ohledem na toto posouzení a jakékoli údaje, které jí poskytnou členské státy, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změnu přílohy III s cílem přesunout ve vhodných případech určitou látku z části B přílohy III do části A uvedené přílohy.\nČlánek 11\nVýměna informací\n1.   Komise, agentura a členské státy v rámci Unie a ve styku s třetími zeměmi usnadňují a uskutečňují výměnu informací týkajících se snižování, minimalizace nebo pokud možno vyloučení výroby, používání a úniků POP a informací týkajících se náhrad těchto látek, včetně údajů o rizicích a hospodářských a sociálních nákladech spojených s takovými náhradami.\n2.   Komise, agentura a případně členské státy v souvislosti s POP podporují a zprostředkují:\na)\nvzdělávací programy, včetně programů týkajících se účinků těchto látek na zdraví a životní prostředí, jejich náhrad a snižování nebo vyloučení jejich výroby, používání a úniků, zaměřené zejména na:\ni)\ntvůrce politik a osoby, které přijímají rozhodnutí;\nii)\nzvláště ohrožené skupiny;\nb)\nposkytování informací pro veřejnost;\nc)\nvzdělávání pracovníků, vědců, pedagogů a technických a vedoucích pracovníků.\n3.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006 a směrnice 2003/4/ES, nejsou informace o ochraně zdraví a bezpečnosti člověka a životního prostředí považovány za důvěrné. Komise, agentura a členské státy, které si vyměňují informace s třetí zemí, chrání jakékoliv důvěrné informace v souladu s právem Unie.\nČlánek 12\nTechnická pomoc\nV souladu s články 12 a 13 úmluvy spolupracují Komise a členské státy při poskytování vhodné a včasné technické a finanční pomoci rozvojovým zemím a zemím s hospodářstvím v procesu transformace, a to na požádání, v rámci dostupných zdrojů a s přihlédnutím k jejich zvláštním potřebám, s cílem rozvíjet a posilovat schopnosti těchto zemí plně provádět své závazky vyplývající z úmluvy. Taková pomoc může být také uskutečněna prostřednictvím regionálních center určených podle úmluvy, nevládních organizací nebo agentury.\nČlánek 13\nSledování provádění\n1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy vypracují a zveřejní zprávu obsahující:\na)\ninformace o uplatňování tohoto nařízení, včetně informací o jeho prosazování, porušování a o sankcích;\nb)\ninformace z oznámení, která obdržely podle čl. 4 odst. 2 a 3, čl. 5 odst. 2 a čl. 7 odst. 4 písm. b) bodu iv);\nc)\ninformace ze soupisů úniků, vypracovaných podle čl. 6 odst. 1;\nd)\ninformace o provádění v souladu s vnitrostátními prováděcími plány vypracovanými podle čl. 9 odst. 2;\ne)\ninformace, získané podle článku 10, o výskytu látek uvedených v části A přílohy III, v životním prostředí;\nf)\nvýroční údaje o monitorování a statistické údaje o skutečné nebo odhadované celkové výrobě všech látek uvedených v příloze I nebo II a o jejich uvádění na trh, včetně souvisejících ukazatelů, přehledových map a zpráv.\nČlenské státy zprávu aktualizují každý rok, pokud jsou k dispozici nové údaje či informace, a jinak alespoň každé tři roky.\nČlenské státy umožní Komisi a agentuře přístup k informacím obsaženým ve zprávách.\n2.   Jestliže členský stát sdílí informace uvedené v odst. 1 písm. e) na informační platformě pro monitorování chemických látek, uvede to ve své zprávě a povinnost oznámit informace podle zmíněného písmene se u něj tímto považuje za splněnou.\nJsou-li informace uvedené v odst. 1 písm. e) obsaženy ve zprávě, kterou členský stát poskytl agentuře, agentura použije informační platformu pro monitorování chemických látek ke shromažďování, uložení a sdílení daných informací.\n3.   V intervalech stanovených konferencí smluvních stran úmluvy vypracuje Komise s pomocí agentury zprávu o látkách uvedených v úmluvě, která bude založena na informacích předložených členskými státy agentuře podle odst. 1 písm. f), a zašle ji sekretariátu úmluvy.\n4.   Na základě údajů uvedených v odstavcích 1 a 2, které zveřejnily či oznámily členské státy, agentura sestaví a zveřejní přehled o celé Unii. Přehled o Unii zahrnuje v příslušných případech ukazatele výstupů, výsledky a dopady nařízení, přehledové mapy o Unii a zprávy členských států. Agentura přehled o Unii aktualizuje alespoň každých šest měsíců nebo po obdržení žádosti Komise.\n5.   Komise může přijmout prováděcí akty týkající se minimálních informací, jež se mají poskytnout podle odstavce 1, včetně vymezení příslušných ukazatelů, přehledových map a přehledů uvedených v odst. 1 písm. f). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 3.\nČlánek 14\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Pokud tak členské státy již neučinily před vstupem tohoto nařízení v platnost, oznámí tato pravidla a opatření Komisi nejpozději do 16. července 2020 a neprodleně jí oznámí všechny jejich pozdější změny.\nČlánek 15\nZměny příloh\n1.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, kterými změní přílohy I, II a III tohoto nařízení s cílem přizpůsobit je změnám seznamu látek stanoveného v přílohách k úmluvě či k protokolu, a to na základě toho, že Unie podpořila příslušnou změnu prostřednictvím rozhodnutí Rady přijatého v souladu s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, nebo s cílem upravit stávající položky či ustanovení v přílohách I a II tohoto nařízení, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku.\nV návaznosti na každou změnu přílohy I, II či III tohoto nařízení přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci ohledně každé látky.\n2.   Komise soustavně přezkoumává přílohy IV a V a ve vhodných případech předloží legislativní návrh na změnu těchto příloh s cílem přizpůsobit je změnám seznamu látek stanoveného v přílohách k úmluvě či k protokolu nebo s cílem upravit stávající položky či ustanovení v přílohách tohoto nařízení, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku.\nČlánek 16\nRozpočet agentury\n1.   Pro účely tohoto nařízení příjmy agentury sestávají z:\na)\ndotace Unie uvedené v souhrnném rozpočtu Unie (oddíl Komise);\nb)\ndobrovolných příspěvků členských států.\n2.   Příjmy a výdaje za činnosti v rámci tohoto nařízení se sloučí s příjmy a výdaji souvisejícími s činnostmi podle nařízení (EU) č. 649/2012 a v rozpočtu agentury se zaznamenají do téhož oddílu. Příjmy agentury uvedené v odstavci 1 se použijí na provádění jejích úkolů v rámci tohoto nařízení.\nČlánek 17\nFormáty a programové vybavení pro zveřejňování či oznamování informací\nAgentura ve spolupráci s členskými státy specifikuje formáty a programové vybavení, jež mají členské státy použít pro zveřejňování či oznamování údajů podle tohoto nařízení, a bezplatně je zpřístupní na svých internetových stránkách. Pokud jde o sady prostorových dat a prostorových datových služeb, členské státy a agentura vytvoří formáty v souladu s požadavky směrnice 2007/2/ES. Členské státy a ostatní strany, na něž se toto nařízení vztahuje, používají uvedené formáty a programové vybavení pro zpracování údajů a jejich výměnu s agenturou.\nČlánek 18\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, čl. 10 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 10 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 10 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 19\nPříslušné orgány\nKaždý členský stát jmenuje příslušný orgán nebo orgány odpovědné za správní úkoly a prosazování požadované v tomto nařízení. Členský stát o takovém jmenování uvědomí Komisi nejpozději do tří měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud tak již neučinil před vstupem tohoto nařízení v platnost, a rovněž informuje Komisi o změně jmenovaného příslušného orgánu.\nČlánek 20\nPostup projednávání ve výboru\n1.   S výjimkou odstavce 2 je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 133 nařízení (EU) č. 1907/2006. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Pokud jde o záležitosti týkající se odpadu, je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 21\nZrušení\nNařízení (ES) č. 850/2004 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.\nČlánek 22\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 20. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 93.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).\n(4)  Úř. věst. L 81, 19.3.2004, s. 37.\n(5)  Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3.\n(6)  Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 29.\n(7)  Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3.\n(8)  Úř. věst. L 142, 2.6.2017, s. 4.\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).\n(14)  Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 44).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).\n(18)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).\n(20)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).\n(24)  Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31).\nPŘÍLOHA I\nČást A\nLátky uvedené v úmluvě a v protokolu, jakož i látky uvedené pouze v úmluvě\nLátka\nČíslo CAS\nČíslo ES\nZvláštní výjimka pro použití jako meziprodukt nebo jiná specifikace\nTetrabromdifenylether\nC12H6Br4O\n40088-47-9 a další\n254-787-2 a další\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci tetrabromdifenyletheru v látkách, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely položek tetra-, penta-, hexa-, hepta- a dekaBDE se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro jejich celkovou koncentraci do 500 mg/kg, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, což podléhá přezkumu a hodnocení, jež Komise provede do 16. července 2021. Tento přezkum mimo jiné vyhodnotí všechny relevantní dopady na zdraví a životní prostředí.\n3.\nFormou výjimky může být povolena výroba, uvedení na trh a použití:\nelektrických a elektronických zařízení spadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (1).\n4.\nPoužívání výrobků obsahujících tetrabromdifenylether, které jsou v Unii používány před 25. srpnem 2010, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nPentabromdifenylether\nC12H5Br5O\n32534-81-9 a další\n251-084-2 a další\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci pentabromdifenyletheru v látkách, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely položek tetra-, penta-, hexa-, hepta- a dekaBDE se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro jejich celkovou koncentraci do 500 mg/kg, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, což podléhá přezkumu a hodnocení, jež Komise provede do 16. července 2021. Tento přezkum mimo jiné vyhodnotí všechny relevantní dopady na zdraví a životní prostředí.\n3.\nFormou výjimky může být povolena výroba, uvedení na trh a použití:\nelektrických a elektronických zařízení v rozsahu daném směrnicí 2011/65/ES.\n4.\nPoužívání výrobků obsahujících pentabromdifenylether, které jsou v Unii používány před 25. srpnem 2010, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nHexabromdifenylether\nC12H4Br6O\n36483-60-0 a další\n253-058-6 a další\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci hexabromdifenyletheru v látkách, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely položek tetra-, penta-, hexa-, hepta- a dekaBDE se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro jejich celkovou koncentraci do 500 mg/kg, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, což podléhá přezkumu a hodnocení, jež Komise provede do 16. července 2021. Tento přezkum mimo jiné vyhodnotí všechny relevantní dopady na zdraví a životní prostředí.\n3.\nFormou výjimky může být povolena výroba, uvedení na trh a použití:\nelektrických a elektronických zařízení v rozsahu daném směrnicí 2011/65/ES.\n4.\nPoužívání výrobků obsahujících hexabromdifenylether, které jsou v Unii používány před 25. srpnem 2010, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nHeptabromdifenylether\nC12H3Br7O\n68928-80-3 a další\n273-031-2 a další\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci heptabromdifenyletheru v látkách, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely položek tetra-, penta-, hexa-, hepta- a dekaBDE se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro jejich celkovou koncentraci do 500 mg/kg, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, což podléhá přezkumu a hodnocení, jež Komise provede do 16. července 2021. Tento přezkum mimo jiné vyhodnotí všechny relevantní dopady na zdraví a životní prostředí.\n3.\nFormou výjimky může být povolena výroba, uvedení na trh a použití:\nelektrických a elektronických zařízení v rozsahu daném směrnicí 2011/65/ES.\n4.\nPoužívání výrobků obsahujících heptabromdifenylether, které jsou v Unii používány před 25. srpnem 2010, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nBis(pentabromfenyl)ether (dekabromdifenylether; decaBDE)\n1163-19-5\n214-604-9\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci dekaBDE v látkách, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely položek tetra-, penta-, hexa-, hepta- a dekaBDE se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro jejich celkovou koncentraci do 500 mg/kg, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, což podléhá přezkumu a hodnocení, jež Komise provede do 16. července 2021. Tento přezkum mimo jiné vyhodnotí všechny relevantní dopady na zdraví a životní prostředí.\n3.\nFormou výjimky může být povolena výroba, uvedení na trh a použití dekaBDE pro tyto účely, pokud členské státy do prosince 2019 podají Komisi příslušnou zprávu v souladu s úmluvou:\na)\npři výrobě letadla, u nějž byla podána žádost o schválení typu před 2. březnem 2019 a této žádosti bylo vyhověno do prosince 2022, vyrobeného buďdo 18. prosince 2023, nebo pokud i nadále bude existovat důvodná potřeba, vyrobeného do 2. března 2027;\nb)\npři výrobě náhradních dílů pro některou z těchto položek:\ni)\nletadlo, u nějž byla podána žádost o schválení typu před 2. březnem 2019 a této žádosti bylo vyhověno před prosincem 2022, a vyrobeného buď před 18. prosincem 2023, nebo pokud i nadále bude existovat důvodná potřeba, vyrobeného před 2. březnem 2027, a to až do konce životnosti těchto letadel;\nii)\nmotorová vozidla, na která se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (2), vyrobená před 15. červencem 2019, buď do roku 2036, nebo do konce životnosti těchto motorových vozidel, podle toho, které z uvedených dat nastane dříve;\nc)\nelektrické a elektronické zařízení v rozsahu daném směrnicí 2011/65/ES.\n4.\nZvláštní výjimky pro náhradní díly k použití v motorových vozidlech uvedených v odst. 2 písm. b) bodě ii) se použijí v případě výroby a použití komerčního dekaBDE v rámci jedné či více z následujících kategorií:\na)\nhnací ústrojí a zařízení pod kapotou, jako jsou vnitřní i vnější kabely baterie, trubice mobilních klimatizačních systémů, hnací ústrojí, objímky výfuku, izolace pod kapotou, kabely a řemeny pod kapotou (kabely motoru apod.), snímače rychlosti, hadice, moduly větrání a čidla klepání;\nb)\nprvky palivového systému, jako jsou palivové hadice, palivové nádrže a palivové nádrže umístěné na podvozku;\nc)\npyrotechnická zařízení a části související s pyrotechnickými zařízeními, jako jsou kabely zapalování airbagů, potahy/látky sedadel (pouze v případě relevance pro airbagy) a airbagy (přední a boční).\n5.\nPoužívání výrobků, které již byly v Unii používány před 15. červencem 2019 a obsahují dekaBDE, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\n6.\nAniž je dotčeno uplatňování ostatních předpisů Unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí, musí být výrobky, v němž byly použity dekaBDE, identifikovatelné pomocí označování nebo jiných prostředků během jeho životního cyklu.\n7.\nUvádění na trh a používání výrobků, které obsahují dekaBDE a byly dovezeny pro účely zvláštních výjimek uvedených v bodu 2, je povoleno až do data, kdy skončí platnost příslušné výjimky. Bod 6 se na tyto výrobky použije, jako by tyto výrobky byly vyrobeny v souladu s výjimkou v bodu 2. Takové výrobky, které již byly k datu skončení platnosti příslušné výjimky používány, mohou být používány i nadále.\n8.\nPro účely této položky se „letadlem“ rozumí:\na)\ncivilní letadlo vyrobené v souladu s typovým osvědčením vydaným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 216/2008 (3) nebo v souladu se schválením návrhu vydaným podle vnitrostátních předpisů smluvního státu Mezinárodní organizace pro civilní letectví nebo civilní letadlo, kterému smluvní stát Mezinárodní organizace pro civilní letectví vydal osvědčení letové způsobilosti podle přílohy 8 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví;\nb)\nvojenské letadlo.\nKyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS)\nC8F17SO2X\n(X = OH, kovová sůl (O-M+), halogenid, amid a jiné deriváty, včetně polymerů)\n1763-23-1\n2795-39-3\n29457-72-5\n29081-56-9\n70225-14-8\n56773-42-3\n251099-16-8\n4151-50-2\n31506-32-8\n1691-99-2\n24448-09-7\n307-35-7 a další\n217-179-8\n220-527-1\n249-644-6\n249-415-0\n274-460-8\n260-375-3\n223-980-3\n250-665-8\n216-887-4\n246-262-1\n206-200-6 a další\n1.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci PFOS v látkách nebo směsích, pokud je rovna nebo menší než 10 mg/kg (0,001 % hmotnostních).\n2.\nPro účely této položky se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci PFOS v polotovarech nebo výrobcích nebo v jejich částech, pokud je koncentrace PFOS vypočtená na základě hmotnosti částí obsahujících PFOS, jež jsou z hlediska struktury nebo mikrostruktury samostatné, menší než 0,1 % hmotnostních, nebo, v případě textilních výrobků nebo jiných povlakovaných materiálů, pokud je množství PFOS menší než 1 μg/m2 povlakovaného materiálu.\n3.\nPoužívání výrobků obsahujících PFOS, které již byly v Unii používány před 25. srpnem 2010, je povoleno. Na takovéto výrobky se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\n4.\nPokud je minimalizováno množství uvolňované do prostředí, výroba a uvádění na trh jsou povoleny pro následující zvláštní použití s tím, že členské státy každé čtyři roky podávají Komisi zprávu o pokroku v odstraňování PFOS:\nLlátky potlačující tvorbu zákalu při nedekorativním tvrdém pochromování (VI) v uzavřených systémech;\nPokud se taková výjimka týká výroby nebo použití v zařízeních spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (4), musí se použít odpovídající nejlepší dostupné techniky k prevenci a minimalizaci úniků PFOS popsané v informaci zveřejňované Komisí podle čl. 17 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2008/1/ES.\nJakmile budou dostupné nové informace o podrobnostech použití a o bezpečnějších alternativních látkách nebo technologiích, přezkoumá Komise výjimku uvedenou v druhém pododstavci tak, aby:\na)\nbylo postupně ukončeno používání PFOS, jakmile bude použití bezpečnějších alternativ technicky a ekonomicky uskutečnitelné,\nb)\nmohla výjimka nadále platit pouze pro nezbytná použití, pro něž neexistují bezpečnější alternativy, a pokud byla předložena zpráva o tom, jaké kroky byly učiněny s cílem najít bezpečnější alternativy,\nc)\nbylo sníženo na minimum uvolňování PFOS do prostředí použitím nejlepší dostupné techniky.\n5.\nJakmile budou Evropským výborem pro normalizaci (CEN) přijaty normy, použijí se jako analytické testovací metody k prokázání souladu látek, směsí a výrobků s body 1 a 2. Mohou být použity jakékoli jiné analytické metody, pokud je uživatel schopen prokázat, že jejich účinnost je rovnocenná normám CEN.\nDDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan)\n50-29-3\n200-024-3\n—\nChlordan\n57-74-9\n200-349-0\n—\nHexachlorcyklohexany včetně lindanu\n58-89-9\n200-401-2\n—\n319-84-6\n206-270-8\n319-85-7\n206-271-3\n608-73-1\n210-168-9\nDieldrin\n60-57-1\n200-484-5\n—\nEndrin\n72-20-8\n200-775-7\n—\nHeptachlor\n76-44-8\n200-962-3\n—\nEndosulfan\n115-29-7\n959-98-8\n33213-65-9\n204-079-4\n1.\nUvádění na trh a používání výrobků obsahujících endosulfan, které již byly používány ke dni 10. července 2012, je povoleno.\n2.\nNa výrobky uvedené výše v bodě 1 se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nHexachlorbenzen\n118-74-1\n204-273-9\n—\nChlordekon\n143-50-0\n205-601-3\n—\nAldrin\n309-00-2\n206-215-8\n—\nPentachlorbenzen\n608-93-5\n210-172-0\n—\nPolychlorované bifenyly (PCB)\n1336-36-3 a další\n215-648-1 a další\nAniž by tím byla dotčena směrnice 96/59/ES, smějí být výrobky, které jsou již používány ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, nadále používány.\nČlenské státy určí a odstraní z užívání zařízení (například transformátory, kondenzátory a další nádrže obsahující zbylé kapalné zásoby), která obsahují více než 0,005 % PCB a mají objem větší než 0,05 dm3, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2025.\nMirex\n2385-85-5\n219-196-6\n—\nToxafen\n8001-35-2\n232-283-3\n—\nHexabrombifenyl\n36355-01-8\n252-994-2\n—\n1 Hexabromcyklododekan\n„Hexabromocyklododekanem“ se rozumí: hexabromocyklododekan, 1,2,5,6,9,10-hexabromocyklododekan a jeho hlavní diastereoizomery: α-hexabromocyklododekan; β-hexabromcyklododekan γ-hexabromocyklododekan\n25637-99-4,\n3194-55-6,\n134237-50-6,\n134237-51-7,\n134237-52-8\n247-148-4,\n221-695-9\n1.\nPro účely této položky a s výhradou přezkumu ze strany Komise do 22. března 2019 se čl. 4 odst. 1 písm. b) použije pro koncentraci hexabromcyklododekanu činící 100 mg/kg (0,01 % hmotnostních) nebo méně, pokud je obsažen v látkách, směsích, výrobcích nebo jakožto přísada ve výrobcích se sníženou hořlavostí.\n2.\nVýrobky z expandovaného polystyrenu obsahující hexabromcyklododekan, které již byly používány v budovách před 21. únorem 2018 v souladu s nařízením Komise (EU) 2016/293 (5) a prováděcím rozhodnutím Komise č. 2016/C 12/06 (6), a výrobky z extrudovaného polystyrenu, které obsahují hexabromcyklododekan a byly již používány v budovách před 23. červnem 2016, mohou být i nadále používány. Na takovéto výrobky se použijí ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\n3.\nAniž je dotčeno uplatňování ostatních předpisů Unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí, musí být expandovaný polystyren, který byl uveden na trh po 23. březnu 2016 a v němž byl použit hexabromcyklododekan, identifikovatelný pomocí označování nebo jiných prostředků během jeho životního cyklu.\nHexachlorbutadien\n87-68-3\n201-765-5\n1.\nUvádění na trh a používání výrobků obsahujících jako složku hexachlorbutadien, které jsou používány ke dni 10. července 2012, je povoleno.\n2.\nNa výrobky uvedené výše v bodě 1 se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nPentachlorfenol a jeho soli a estery\n87-86-5 a další\n201-778-6 a další\nPolychlorované naftaleny (7)\n70776-03-3 a další\n274-864-4 a další\n1.\nUvádění na trh a používání výrobků obsahujících jako složku polychlorované naftaleny, které jsou používány před 10. červencem 2012 nebo k uvedenému dni, je povoleno.\n2.\nNa výrobky uvedené výše v bodě 1 se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nChlorované alkany, C10–C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP)\n85535-84-8 a další\n287-476-5\n1.\nOdchylně je povolena výroba, uvádění na trh a používání látek nebo směsí obsahujících SCCP v koncentracích nižších než 1 % hmotnostních nebo výrobků obsahujících SCCP v koncentracích nižších než 0,15 % hmotnostních.\n2.\nJe povoleno používat:\na)\ndopravníkové pásy v těžebním průmyslu a těsnicí materiály pro přehrady obsahující SCCP, které již byly používány před 4. prosincem 2015 nebo k uvedenému dni, a\nb)\nvýrobky obsahující SCCP neuvedené v písmenu a), které se používaly před 10. červencem 2012 nebo k uvedenému dni.\n3.\nNa výrobky uvedené v bodu 2 se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.\nČást B\nLátky uvedené pouze v protokolu\nLátka\nČíslo CAS\nČíslo ES\nZvláštní výjimka pro použití jako meziprodukt nebo jiná specifikace\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8).\n(5)  Nařízení Komise (EU) 2016/293 ze dne 1. března 2016, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 55, 2.3.2016, s. 4).\n(6)  Úř. věst. C 10, 13.1.2016, s. 3.\n(7)  Polychlorované naftaleny jsou chemické látky, jejichž základem je naftalen jako polycyklická aromatická látka s jedním nebo více vodíkovými atomy nahrazenými atomem chloru.\nPŘÍLOHA II\nSEZNAM LÁTEK PODLÉHAJÍCÍCH OMEZENÍM\nČást A\nLátky uvedené v úmluvě a v protokolu\nLátka\nČíslo CAS\nČíslo ES\nPodmínky omezení\nČást B\nLátky uvedené pouze v protokolu\nLátka\nČíslo CAS\nČíslo ES\nPodmínky omezení\nPŘÍLOHA III\nSEZNAM LÁTEK, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ USTANOVENÍ O OMEZENÍ ÚNIKŮ\nČÁST A\nLátka (číslo CAS)\nPolychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF)\nPolychlorované bifenyly (PCB)\nČÁST B\nHexachlorbenzen (HCB) (číslo CAS: 118-74-1) 118-74-1)\nPolycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (1)\nPentachlorbenzen (číslo CAS 608-93-5)\nHexachlorbutadien (číslo CAS 87-68-3)\nPolychlorované naftaleny (č. CAS 70776–03–3 a další)\n(1)  Pro účely seznamu úniků se použijí tyto čtyři indikátorové sloučeniny: benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen a indeno[1,2,3-cd]pyren.\nPŘÍLOHA IV\nSeznam látek podléhajících ustanovením článku 7 o nakládání s odpady\nLátka\nČíslo CAS\nČíslo ES\nKoncentrační limit podle čl. 7 odst. 4 písm. a)\nEndosulfan\n115-29-7\n959-98-8\n33213-65-9\n204-079-4\n50 mg/kg\nHexachlorbutadien\n87-68-3\n201-765-5\n100 mg/kg\nPolychlorované naftaleny (1)\n10 mg/kg\nChlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP)\n85535-84-8\n287-476-5\n10 000  mg/kg\nTetrabromdifenylether C12H6Br4O\n40088-47-9 a další\n254-787-2 a další\nSuma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru: 1 000  mg/kg\nKomise přezkoumá tento koncentrační limit a případně a v souladu se Smlouvami přijme legislativní návrh na snížení této hodnoty na 500 mg/kg. Komise vypracuje tento přezkum co nejrychleji a v každém případě nejpozději 16. července 2021.\nPentabromdifenylether C12H5Br5O\n32534-81-9 a další\n251-084-2 a další\nHexabromdifenylether C12H4Br6O\n36483-60-0 a další\n253-058-6 a další\nHeptabromdifenylether C12H3Br7O\n68928-80-3 a další\n273-031-2 a další\nDekabromdifenylether C12Br10O\n1163-19-5 a další\n214-604-9 a další\nKyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS) C8F17SO2X\n(X = OH, kovová sůl (O-M+), halogenid, amid a jiné deriváty, včetně polymerů)\n1763-23-1\n2795-39-3\n29457-72-5\n29081-56-9\n70225-14-8\n56773-42-3\n251099-16-8\n4151-50-2\n31506-32-8\n1691-99-2\n24448-09-7\n307-35-7 a další\n217-179-8\n220-527-1\n249-644-6\n249-415-0\n274-460-8\n260-375-3\n223-980-3\n250-665-8\n216-887-4\n246-262-1\n206-200-6 a další\n50 mg/kg\nPolychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF)\n15 μg/kg (2)\nDDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan):\n50-29-3\n200-024-3\n50 mg/kg\nChlordan\n57-74-9\n200-349-0\n50 mg/kg\nHexachlorcyklohexany včetně lindanu\n58-89-9\n319-84-6\n319-85-7\n608-73-1\n210-168-9\n200-401-2\n206-270-8\n206-271-3\n50 mg/kg\nDieldrin\n60-57-1\n200-484-5\n50 mg/kg\nEndrin\n72-20-8\n200-775-7\n50 mg/kg\nHeptachlor\n76-44-8\n200-962-3\n50 mg/kg\nHexachlorbenzen\n118-74-1\n204-273-9\n50 mg/kg\nChlordekon\n143-50-0\n205-601-3\n50 mg/kg\nAldrin\n309-00-2\n206-215-8\n50 mg/kg\nPentachlorbenzen\n608-93-5\n210-172-0\n50 mg/kg\nPolychlorované bifenyly (PCB)\n1336-36-3 a další\n215-648-1\n50 mg/kg (3)\nMirex\n2385-85-5\n219-196-6\n50 mg/kg\nToxafen\n8001-35-2\n232-283-3\n50 mg/kg\nHexabrombifenyl\n36355-01-8\n252-994-2\n50 mg/kg\nHexabromcyklododekan (4)\n25637-99-4,\n3194-55-6,\n134237-50-6,\n134237-51-7,\n134237-52-8\n247-148-4\n221-695-9\n1 000  mg/kg, s podmínkou přezkoumání ze strany Komise do 20.4.2019\n(1)  Polychlorované naftaleny jsou chemické látky, jejichž základem je naftalen jako polycyklická aromatická látka s jedním nebo více vodíkovými atomy nahrazenými atomem chloru.\n(2)  Limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s těmito faktory toxického ekvivalentu (TEF):\nPCDD\nTEF\nPCDF\nTEF\nPCDD\nTEF\n2,3,7,8-TeCDD\n1\n2,3,7,8-TeCDF\n0,1\n1,2,3,6,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,7,8-PeCDD\n1\n1,2,3,7,8-PeCDF\n0,03\n1,2,3,7,8,9-HxCDF\n0,1\n1,2,3,4,7,8-HxCDD\n0,1\n2,3,4,7,8-PeCDF\n0,3\n2,3,4,6,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,6,7,8-HxCDD\n0,1\n1,2,3,4,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,4,6,7,8-HpCDF\n0,01\n1,2,3,7,8,9-HxCDD\n0,1\n1,2,3,4,7,8,9-HpCDF\n0,01\n1,2,3,4,6,7,8-HpCDD\n0,01\nOCDF\n0,0003\nOCDD\n0,0003\n(3)  Použije se metoda výpočtu stanovená v evropských normách EN 12766-1 a EN 12766-2.\n(4)  „Hexabromcyklododekan“ znamená hexabromcyklododekan, 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan a jeho hlavní diastereoizomery: α-hexabromcyklododekan, β-hexabromcyklododekan a γ-hexabromcyklododekan.\nPŘÍLOHA V\nNAKLÁDÁNÍ S ODPADY\nČást 1\nOdstraňování a využití podle čl. 7 odst. 2\nPro účely čl. 7 odst. 2 jsou povoleny následující postupy odstraňování a využití podle příloh I a II směrnice 2008/98/ES, pokud se používají takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že dojde ke zničení nebo nevratné přeměně obsahu perzistentních organických znečišťujících látek:\nD9\nFyzikálně-chemické čištění.\nD10\nSpalování na pevnině.\nR1\nPoužití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie, s vyloučením odpadu obsahujícího PCB.\nR4\nRecyklace / zpětné získávání kovů a sloučenin kovů za těchto podmínek: Úpravy jsou omezeny na rezidua z procesů produkce železa a ocele, jako jsou prach nebo kaly ze zpracování plynů nebo okuje z válcování nebo ocelárenský prach z filtrů obsahující zinek, prach ze zařízení na čištění plynu na bázi měděné tavicí pece a obdobný odpad a olovo obsahující vylouhovaná rezidua z výroby neželezných kovů. Vylučuje se odpad obsahující PCB. Úpravy jsou omezeny na postupy získávání železa a směsí železa (vysoká pec, šachtová pec, siemenská-martinská pec) a neželezných kovů (proces produkce v rotačních vypalovacích pecích, tzv. Waelzových pecích, postupy v tavicí lázni používající svislé nebo vodorovné pece) za podmínky, že dotyčná zařízení odpovídají alespoň mezním hodnotám emisí stanoveným pro PCDD a PCDF v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (1), nezávisle na tom, zda tato zařízení podléhají uvedené směrnici, nebo nikoliv, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení směrnice.\nPostupy předběžné úpravy před zničením nebo nevratnou přeměnou podle této části této přílohy mohou být provedeny za předpokladu, že látka uvedená v příloze IV, která je během předběžné úpravy z odpadu izolována, je následně odstraněna v souladu s touto částí této přílohy. Když pouze jedna část produktu nebo odpadu, jako jsou vyřazená zařízení, obsahuje perzistentní organické znečišťující látky nebo je jimi kontaminována, je tato část oddělena od zbytku a následně odstraněna v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Kromě toho mohou být před takovou předběžnou úpravou nebo před zničením nebo nevratnou přeměnou podle této části této přílohy prováděny činnosti týkající se přebalení a dočasného uložení.\nČást 2\nOdpady a činnosti, na které se vztahuje čl. 7 odst. 4 písm. b)\nPro účely čl. 7 odst. 4 písm. b) jsou u uvedených odpadů, určených šestimístným kódem podle rozhodnutí Komise 2000/532/ES, povoleny tyto činnosti (2).\nPostupy předběžné úpravy před trvalým ukládáním podle této části této přílohy mohou být provedeny za předpokladu, že látka uvedená v příloze IV, která je během předběžné úpravy z odpadu izolována, je následně odstraněna v souladu s částí 1 této přílohy. Kromě toho mohou být před takovou předběžnou úpravou nebo před trvalým ukládáním podle této části této přílohy prováděny činnosti týkající se přebalení a dočasného uložení.\nOdpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES\nMaximální koncentrační limity pro látky uvedené v příloze IV (3)\nČinnost\n10\nODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ\nChlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP): 10 000  mg/kg;\nAldrin: 5 000  mg/kg;\nChlordan: 5 000  mg/kg;\nChlordekon: 5 000  mg/kg;\nDDT (1,1,1-trichlor-2,2- bis(4-chlorfenyl)ethan): 5 000  mg/kg;\nDieldrin: 5 000  mg/kg;\nEndosulfan: 5 000  mg/kg;\nEndrin: 5 000  mg/kg;\nHeptachlor: 5 000  mg/kg;\nHexabrombifenyl: 5 000  mg/kg;\nHexabromcyklododekan (5): 1 000  mg/kg;\nHexachlorbenzen: 5 000  mg/kg;\nHexachlorbutadien: 1 000  mg/kg;\nHexachlorcyklohexany včetně lindanu:5 000  mg/kg;\nMirex: 5 000  mg/kg;\nPentachlorbenzen: 5 000  mg/kg;\nKyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS) (C8F17SO2X) (X = OH, kovová sůl (O-M+), halogenid, amid a jiné deriváty, včetně polymerů) 50 mg/kg;\nPolychlorované bifenyly (PCB) (8): 50 mg/kg;\nPolychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany: 5 mg/kg;\nPolychlorované naftaleny (*): 1 000  mg/kg;\nSuma koncentrací tetrabromdifenyletheru (C12H6Br4O), pentabromdifenyletheru (C12H5Br5O), hexabromdifenyletheru (C12H4Br6O) a heptabromdifenyletheru (C12H3Br7O): 10 000  mg/kg; 10 000  mg/kg;\nToxafen: 5 000  mg/kg.\nTrvalé ukládání je povoleno pouze při splnění následujících podmínek:\n1)\nukládá se pouze v některé z následujících lokalit:\n—\nv bezpečných, hluboko uložených podzemních skalních formacích,\n—\nv solných dolech,\n—\nna skládkách nebezpečných odpadů za předpokladu, že jsou odpady solidifikované nebo částečně stabilizované, pokud je to technicky proveditelné, jak je to požadováno pro zařazení odpadů do podkapitoly 19 03 rozhodnutí 2000/532/ES;\n2)\nbyla dodržena ustanovení směrnice Rady 1999/31/ES (6) a rozhodnutí Rady 2003/33/ES (7);\n3)\nbylo prokázáno, že vybrané činnosti jsou nejvhodnější z hlediska životního prostředí.\n10 01\nOdpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě kapitoly 19)\n10 01 14 * (4)\nŠkvára, struska a kotelní prach ze společného spalování odpadů obsahující nebezpečné látky\n10 01 16 *\nPopílek ze společného spalování odpadů obsahující nebezpečné látky\n10 02\nOdpady z průmyslu železa a oceli\n10 02 07 *\nTuhé odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky\n10 03\nOdpady z tepelné metalurgie hliníku\n10 03 04 *\nStrusky z prvního tavení\n10 03 08 *\nSolné strusky z druhého tavení\n10 03 09 *\nČerné stěry z druhého tavení\n10 03 19 *\nPrach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky\n10 03 21 *\nOstatní částice a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) obsahující nebezpečné látky\n10 03 29 *\nOdpady z úpravy solných strusek a černých stěrů obsahující nebezpečné látky\n10 04\nOdpady z tepelné metalurgie olova\n10 04 01 *\nStrusky z prvního a druhého tavení\n10 04 02 *\nPěna a stěry z prvního a druhého tavení\n10 04 04 *\nPrach z čištění spalin\n10 04 05 *\nOstatní částice a prach\n10 04 06 *\nTuhé odpady z čištění plynu\n10 05\nOdpady z tepelné metalurgie zinku\n10 05 03 *\nPrach z čištění spalin\n10 05 05 *\nTuhé odpady z čištění plynu\n10 06\nOdpady z tepelné metalurgie mědi\n10 06 03 *\nPrach z čištění spalin\n10 06 06 *\nTuhé odpady z čištění plynu\n10 08\nOdpady z tepelné metalurgie ostatních neželezných kovů\n10 08 08 *\nSolné strusky z prvního a druhého tavení\n10 08 15 *\nPrach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky\n10 09\nOdpad ze slévání železných odlitků\n10 09 09 *\nPrach z čištění spalin obsahující nebezpečné látky\n16\nODPADY JINDE V TOMTO SEZNAMU NEUVEDENÉ\n16 11\nOdpadní vyzdívky a žárovzdorné materiály\n16 11 01 *\nVyzdívky na bázi uhlíku a žárovzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky\n16 11 03 *\nOstatní vyzdívky a žárovzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky\n17\nSTAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST)\n17 01\nBeton, cihly, tašky a keramika\n17 01 06 *\nSměsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramiky obsahující nebezpečné látky\n17 05\nZemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina\n17 05 03 *\nZemina a kamení obsahující nebezpečné látky\n17 09\nOstatní stavební a demoliční odpady\n17 09 02 *\nStavební a demoliční odpady obsahující PCB, kromě zařízení obsahujících PCB\n17 09 03 *\nOstatní stavební a demoliční odpady (včetně odpadních směsí) obsahující nebezpečné látky\n19\nODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRO ČIŠTĚNÍ TĚCHTO VOD MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z VÝROBY PITNÉ VODY A VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY\n19 01\nOdpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů\n19 01 07 *\nTuhé odpady z čištění plynu\n19 01 11 *\nPopel a struska obsahující nebezpečné látky\n19 01 13 *\nPopílek obsahující nebezpečné látky\n19 01 15 *\nKotelní prach obsahující nebezpečné látky\n19 04\nVitrifikované odpady a odpady z vitrifikace\n19 04 02 *\nPopílek a ostatní odpady z čištění spalin\n19 04 03 *\nNevitrifikovaná tuhá fáze\nMaximální koncentrační limit pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD a PCDF) se vypočítá podle těchto faktorů toxického ekvivalentu (TEF):\nPCDD\nTEF\n2,3,7,8-TeCDD\n1\n1,2,3,7,8-PeCDD\n1\n1,2,3,4,7,8-HxCDD\n0,1\n1,2,3,6,7,8-HxCDD\n0,1\n1,2,3,7,8,9-HxCDD\n0,1\n1,2,3,4,6,7,8-HpCDD\n0,01\nOCDD\n0,0003\nPCDF\nTEF\n2,3,7,8-TeCDF\n0,1\n1,2,3,7,8-PeCDF\n0,03\n2,3,4,7,8-PeCDF\n0,3\n1,2,3,4,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,6,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,7,8,9-HxCDF\n0,1\n2,3,4,6,7,8-HxCDF\n0,1\n1,2,3,4,6,7,8-HpCDF\n0,01\n1,2,3,4,7,8,9-HpCDF\n0,01\nOCDF\n0,0003\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).\n(2)  Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).\n(3)  Tyto limity se vztahují výhradně na skládky nebezpečných odpadů a nevztahují se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečný odpad, včetně solných dolů.\n(4)  Odpady označené hvězdičkou „*“ se považují za nebezpečné odpady podle směrnice 2008/98/ES a vztahují se na ně ustanovení uvedené směrnice.\n(5)  „Hexabromcyklododekan“ znamená hexabromcyklododekan, 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan a jeho hlavní diastereoizomery: α-hexabromcyklododekan, β-hexabromcyklododekan a γ-hexabromcyklododekan.\n(6)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).\n(7)  Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 27).\n(8)  Použije se metoda výpočtu stanovená v evropských normách EN 12766-1 a EN 12766-2.\nPŘÍLOHA VI\nZrušené nařízení a seznam jeho následných změn\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004\n(Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.)\nNařízení Rady (ES) č. 1195/2006\n(Úř. věst. L 217, 8.8.2006, s. 1)\nNařízení Rady (ES) č. 172/2007\n(Úř. věst. L 55, 23.2.2007, s. 1)\nNařízení Komise (ES) č. 323/2007\n(Úř. věst. L 85, 27.3.2007, s. 3)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009\n(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109)\nPouze bod 3.7 přílohy\nNařízení Komise (ES) č. 304/2009\n(Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 33)\nNařízení Komise (EU) č. 756/2010\n(Úř. věst. L 223, 25.8.2010, s. 20)\nNařízení Komise (EU) č. 757/2010\n(Úř. věst. L 223, 25.8.2010, s. 29)\nNařízení Komise (EU) č. 519/2012\n(Úř. věst. L 159, 20.6.2012, s. 1)\nNařízení Komise (EU) č. 1342/2014\n(Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 67)\nNařízení Komise (EU) 2015/2030\n(Úř. věst. L 298, 14.11.2015, s. 1)\nNařízení Komise (EU) 2016/293\n(Úř. věst. L 55, 2.3.2016, s. 4)\nNařízení Komise (EU) 2016/460\n(Úř. věst. L 80, 31.3.2016, s. 17)\nPŘÍLOHA VII\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 850/2004\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČlánek 1\nČlánek 2, návětí\nČlánek 2, návětí\nČl. 2 písm. a) až d)\nČl. 2 body 1 až 4\n—\nČl. 2 body 5 až 7\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod 8\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod 9\nČl. 2 písm. g)\nČl. 2 bod 10\n—\nČl. 2 body 11 až 13\nČlánek 3\nČl. 3 odst. 1 až 3\n—\nČl. 3 odst. 4 a 5\nČl. 1 odst. 2\nČl. 3 odst. 6\nČl. 4 odst. 1 až 3\nČl. 4 odst. 1 až 3\n—\nČl. 4 odst. 3 písm. d)\nČl. 1 odst. 2\nČl. 4 odst. 4\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČl. 7 odst. 1 až 4\nČl. 7 odst. 1 až 4\nČl. 7 odst. 6\nČl. 7 odst. 5\n—\nČl. 7 odst. 6\nČl. 7 odst. 7\n—\n—\nČlánek 8\nČlánek 8\nČlánek 9\nČlánek 9\nČlánek 10\nČlánek 10\nČlánek 11\nČlánek 11\nČlánek 12\nČl. 12 odst. 1\nČl. 13 odst. 1 písm. a)\nČl. 12 odst. 3 písm. a)\nČl. 13 odst. 1 písm. b)\nČl. 12 odst. 3 písm. b)\nČl. 13 odst. 1 písm. c)\n—\nČl. 13 odst. 1 písm. d)\nČl. 12 odst. 3 písm. c)\nČl. 13 odst. 1 písm. e)\nČl. 12 odst. 2\nČl. 13 odst. 1 písm. f)\n—\nČl. 13 odst. 2\nČl. 12 odst. 4\n—\nČl. 12 odst. 5\nČl. 13 odst. 3\nČl. 12 odst. 6\n—\n—\nČl. 13 odst. 4 a 5\nČlánek 13\nČlánek 14\nČlánek 14\nČl. 15 odst. 1\nČl. 7 odst. 5\nČl. 15 odst. 2\n—\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\nČlánek 15\nČlánek 19\nČlánek 16 a 17\nČlánek 20\nČlánek 18\n—\n—\nČlánek 21\nČlánek 19\nČlánek 22\nPřílohy I až V\nPřílohy I až V\n—\nPříloha VI\n—\nPříloha VII", "summary": "Ochrana zdraví a životního prostředí před perzistentními organickými znečišťujícími látkami\nOchrana zdraví a životního prostředí před perzistentními organickými znečišťujícími látkami\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí prostřednictvím vyloučení nebo omezení výroby a užívání perzistentních organických znečišťujících látek (POP) ve smyslu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách nebo Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Má za cíl minimalizovat nebo pokud možno vyloučit úniky těchto látek a řídit nakládání s odpadem, který obsahuje tyto látky nebo je jimi kontaminován. Nařízení zejména zohledňuje zásadu předběžné opatrnosti.\nKLÍČOVÉ BODY\nPOP jsou potenciálně nebezpečné chemické látky, které mohou překračovat mezinárodní hranice, často je lze nalézt daleko od zdrojů jejich emisí, přetrvávají v životním prostředí, probíhá jejich bioakumulace*, a představují tudíž hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí.\nKontrola výroby, uvádění na trh* a používáníVýroba a uvádění na trh POP uvedených v příloze I, ať už samotných, ve směsích, nebo v předmětu*, jsou zakázány. Výroba, uvádění na trh a používání POP uvedených v příloze II jsou omezeny na použití, kdy pro danou zemi nejsou dostupné místně bezpečné, účinné a cenově přijatelné alternativy. Země EU a Evropská komise musí pro stávající látky použít vhodné kontroly (např. prostřednictvím zařazení na seznam) a zabránit výrobě, uvádění na trh a používání jakýchkoliv nových látek, které vykazují vlastnosti POP. Země EU mohou předložit návrhy na zařazení látek na seznam Komisi, která společně s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) rozhodne, zda navrhne zařazení dalších látek na seznam. Agentura ECHA v postupech popsaných v nařízení také sehrává obecně poradenskou a informační roli.VýjimkyVýjimky z těchto kontrol jsou povoleny v případě látek používaných při výzkumu v laboratorním rozsahu nebo jako referenční standard, nebo v případě látek přítomných jako nezáměrná stopová kontaminující látka ve směsích nebo předmětech. Další výjimky platí pro předměty obsahující POP, které byly vyrobeny před vstupem nařízení v platnost a které podléhají zvláštním zárukám a podmínkám, včetně požadavků na oznámení Komisi a sekretariátu Stockholmské úmluvy.Snižování, minimalizace a vyloučení úniků\nZemě EU musí:vést soupisy látek uvedených v příloze III, které unikly do ovzduší, vod a půdy, oznámit své akční plány týkající se opatření k identifikaci, charakterizaci a minimalizaci celkových úniků látek, včetně používání náhradních nebo upravených látek, přednostně zvážit při stavbě nebo úpravě zařízení alternativní postupy, při jejichž použití nedochází k vytváření a únikům POP.OdpadOsoby, které vytváří nebo jsou dlouhodobými držiteli odpadu, musí v maximálním možném rozsahu zabránit jeho kontaminaci látkami uvedenými v příloze IV. Ve většině případů musí být kontaminovaný odpad odstraněn nebo rychle využit*, aby bylo zajištěno, že obsah POP je zničen nebo přeměněn. Země EU musí zajistit, aby byly produkce, sběr a přeprava kontaminovaného odpadu, jakož i jeho uložení a čištění sledovatelné a prováděné v podmínkách, které zajišťují ochranu životního prostředí a lidského zdraví.Plánování, monitorování a oznamováníZemě EU musí veřejnosti poskytnout možnost se na tomto procesu podílet a jejich prováděcí plány musí být veřejně přístupné a sdílené s Komisí a agenturou ECHA, včetně případných informací o opatřeních provedených na vnitrostátní úrovni pro určení a posouzení lokalit kontaminovaných POP. Komise také musí vést prováděcí plán, který bude přezkoumáván a aktualizován podle potřeby. Musí být zřízen monitorovací mechanismus pro sběr porovnatelných údajů z monitorování výskytu látek uvedených v části A přílohy III nařízení v životním prostředí. Země EU budou také podávat zprávy o provádění nařízení. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci k provádění změn v seznamu látek v přílohách I, II a III tohoto nařízení s cílem přizpůsobit tyto seznamy s ohledem na změny seznamu látek stanoveného v přílohách Stockholmské úmluvy nebo protokolu z roku 1979. Nařízením se zrušuje a přepracovává nařízení (ES) č. 850/2004.\nODKDY PLATÍ TOTO NAŘÍZENÍ?\nPlatí ode dne pondělí 15. července 2019.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Perzistentní organické znečišťující látky (POP) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nBioakumulace: zvyšování koncentrace v tělech živých organismů.\nUvádění na trh: dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma. Za „uvádění na trh“ je považován také dovoz.\nPředmět: věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení.\nVyužívání odpadu: definované v rámcové směrnici o odpadech jako jakákoli činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu, nebo jejímž výsledkem je, že je odpad upraven k tomuto konkrétnímu účelu, a to v daném zařízení nebo v širším hospodářství.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45–77)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3–30)\nPostupné změny směrnice 2008/98/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1–849). Znění bylo znovu zveřejněno v opravené podobě (Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3–280)\nViz konsolidované znění.\nSdělení Komise o zásadě předběžné opatrnosti (COM(2000) 1 final, 2.2.2000)\nProtokol o perzistentních organických znečišťujících látkách k úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Úř. věst. L 81, 19.3.2004, s. 37–71)\nPoslední aktualizace 23.10.2019"}
{"celex_id": "32019L0904", "reference": "12.6.2019\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 155/1\nSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/904\nze dne 5. června 2019\no omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVysoká funkčnost a relativně nízká cena plastů znamenají, že je tento materiál v čím dál větší míře všudypřítomný v každodenním životě. Plasty sice hrají v rámci hospodářství užitečnou úlohu a v mnoha odvětvích mají zásadně důležité využití, avšak vzhledem k tomu, že se stále častěji používají ke krátkodobým způsobům využití, které nejsou určeny k opětovnému použití nebo nákladově efektivní recyklaci, jsou související výrobní a spotřební vzorce stále více neúčinné a lineární. V souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství stanoveným ve sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvaném „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ proto Komise v evropské strategii pro plasty stanovené ve sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvaném „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ dospěla k závěru, že je nutné řešit nepřetržitý nárůst vzniku plastových odpadů a jejich únik do životního prostředí, a to zejména do mořského prostředí, aby bylo možné vybudovat skutečně oběhový životní cyklus plastů. Evropská strategie pro plasty je krokem směrem k vybudování oběhového hospodářství, v jehož rámci se budou při navrhování a výrobě plastů a plastových výrobků plně respektovat požadavky na jejich opětovné použití, opravy a recyklaci a budou se vyvíjet a prosazovat udržitelnější materiály. Značné negativní environmentální, zdravotní a ekonomické dopady některých plastových výrobků vyžadují, aby byl vytvořen specifický právní rámec, který by tyto dopady účinně omezil.\n(2)\nTato směrnice prosazuje přístupy v duchu oběhového hospodářství, které spíše než výrobky na jedno použití upřednostňují udržitelné, netoxické a opětovně použitelné výrobky a systémy opětovného použití a jsou v prvé řadě zacíleny na omezení množství vzniklých odpadů. Takové předcházení vzniku odpadů stojí na vrcholu hierarchie způsobů nakládání s odpady zakotvené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (4). Tato směrnice přispěje k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12 stanoveného OSN, jímž je zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, který je součástí Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj přijaté Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015. Díky co možná nejdelšímu zachování hodnoty výrobků a materiálů a vzniku menšího množství odpadů se může hospodářství Unie stát konkurenceschopnějším a odolnějším a zároveň se tak sníží tlak na vzácné zdroje a životní prostředí.\n(3)\nZnečištění moří odpadky má přeshraniční povahu a je uznáváno jako rostoucí celosvětový problém. Omezování znečištění moří odpadky je klíčovým krokem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 stanoveného OSN, který vyžaduje chránit a udržitelným způsobem využívat oceány, moře a mořské zdroje za účelem udržitelného rozvoje. Unie musí plnit svoji úlohu při předcházení znečišťování moří odpadky a při řešení tohoto problému a usilovat o to, aby nastavovala standardy pro celý svět. V této souvislosti spolupracuje Unie s partnery na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G20, G7 a OSN, s cílem podporovat koordinovaná opatření a v tomto ohledu je tato směrnice součástí úsilí Unie. Aby toto úsilí bylo účinné, je rovněž důležité, aby vývoz plastového odpadu z Unie nevedl k nárůstu znečištění moří odpadky v jiných částech světa.\n(4)\nV souladu s Úmluvou OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS) (5), Úmluvou o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek ze dne 29. prosince 1972 (Londýnská úmluva) a protokolem k této úmluvě z roku 1996 (Londýnský protokol), přílohou V Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování moří z lodí z roku 1973 (MARPOL) ve znění protokolu z roku 1978 a s Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989 (6) a s právními předpisy Unie o odpadech stanovenými ve směrnici 2008/98/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES (7) jsou členské státy povinny zajistit environmentálně šetrné nakládání s odpady, aby předcházely a omezily znečišťování moří odpadky ze zdrojů na moři i z pozemních zdrojů. V souladu s právními předpisy Unie o vodě stanovenými ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8) a 2008/56/ES (9) jsou členské státy rovněž povinny řešit znečišťování moří odpadky, pokud ohrožuje dosažení dobrého stavu jejich mořských vod, a to i jako příspěvek k plnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který stanovila OSN.\n(5)\nPlasty v Unii tvoří 80 až 85 % ze znečištění odpadky v mořích, měřeno podle množství odpadků znečišťujících pláže, přičemž plastové výrobky na jedno použití představují 50 % a výrobky spojené s rybolovem 27 % z celkového počtu. Plastové výrobky na jedno použití zahrnují rozmanitou škálu běžně používaného rychloobrátkového spotřebního zboží, které se po jednom použití za účelem, pro který bylo poskytnuto, vyhazuje, zřídka se recykluje a obvykle se z něho stanou odhozené odpadky. Významná část lovných zařízení uváděných na trh se zpětně neodebere za účelem zpracování. Plastové výrobky na jedno použití a lovná zařízení obsahující plasty tudíž představují obzvlášť vážný problém v souvislosti se znečišťováním moří odpadky, závažné riziko pro mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a pro lidské zdraví a poškozují činnosti, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.\n(6)\nPro předcházení veškerému znečišťování odpadky, včetně znečišťování moří odpadky, zůstává zásadní řádné nakládání s odpady. Stávající právní předpisy Unie stanovené ve směrnicích 2008/98/ES, 2000/59/ES, 2000/60/ES a 2008/56/ES a v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (10) a politické nástroje poskytují určité regulační reakce na řešení znečišťování moří odpadky. Plastové odpady jsou zejména předmětem celkových opatření a cílů Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je recyklační cíl pro plastové obalové odpady stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (11) a cíl v Evropské strategii pro plasty zajistit do roku 2030, aby veškeré plastové obaly uvedené na trh Unie byly opakovaně použitelné nebo snadno recyklovatelné. Dopad uvedených opatření na znečišťování moří odpadky však není dostatečný a vnitrostátní opatření pro předcházení znečišťování moří odpadky a pro jeho omezování se liší co do oblasti působnosti a úrovně ambicí. Navíc některá z těchto opatření, zejména omezení týkající se uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, by mohla vytvářet překážky obchodu a narušit hospodářskou soutěž v Unii.\n(7)\nZaměřením se pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba, by se tato směrnice měla vztahovat pouze na ty plastové výrobky na jedno použití, které jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii, jakož i na lovná zařízení obsahující plasty a na výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Plastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahují opatření podle této směrnice, by podle odhadů měly podle množství představovat zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii. Tato směrnice by se neměla vztahovat na skleněné a kovové nádoby na nápoje, neboť nepatří mezi plastové předměty na jedno použití, které jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii.\n(8)\nMikroplasty sice do oblasti působnosti této směrnice přímo nespadají, přesto však přispívají ke znečišťování moří odpadky, a Unie by proto měla k tomuto problému zaujmout komplexní přístup. Unie by měla všechny výrobce vybídnout k tomu, aby mikroplasty ve složení svých výrobků přísně omezili.\n(9)\nMůže docházet ke značnému pozemnímu znečištění a kontaminaci půdy většími plastovými výrobky a jejich následnými fragmenty nebo mikroplasty a tyto plasty mohou unikat do mořského prostředí.\n(10)\nTato směrnice má charakter zvláštní právní úpravy (lex specialis) ve vztahu ke směrnicím 94/62/ES a 2008/98/ES. V případě rozporu mezi uvedenými směrnicemi a touto směrnicí by se měla použít v rámci oblasti své působnosti tato směrnice. Tak tomu je v případě omezení uvádění výrobků na trh. Zejména pokud jde o opatření ke snížení spotřeby, požadavky na výrobky, požadavky na označování a rozšířenou odpovědnost výrobce, doplňuje tato směrnice směrnici 94/62/ES a 2008/98/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU (12).\n(11)\nPlastové výrobky na jedno použití mohou být vyráběny z široké škály plastů. Plasty se zpravidla definují jako polymerní materiály, k nimž mohly být přidány přísady. Tato definice by však zahrnovala i některé přírodní polymery. Na neupravené přírodní polymery ve smyslu definice „chemicky neupravených látek“ podle čl. 3 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (13) by se tato směrnice neměla vztahovat, jelikož se v životním prostředí vyskytují přirozeně. Proto by měla být pro účely této směrnice definice polymeru podle čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006 upravena a měla by být zavedena samostatná definice. Plasty vyrobené za použití upravených přírodních polymerů nebo plasty vyrobené z biologických, fosilních či syntetických výchozích látek se v přírodě běžně nevyskytují, a měly by být proto upraveny touto směrnicí. Upravená definice plastů by tudíž měla zahrnovat výrobky z kaučuku na bázi polymerů, bioplasty a biologicky rozložitelné plasty bez ohledu na to, zda jsou získávány z biomasy anebo zda se mají časem biologicky rozložit. Tato směrnice by se neměla vztahovat na barvy, tiskařské barvy a lepidla, a tyto polymerní materiály by tudíž neměly být do uvedené definice zahrnuty.\n(12)\nZa účelem jasného vymezení oblasti působnosti této směrnice je nutné vymezit pojem „plastový výrobek na jedno použití“. Definice by neměla zahrnovat plastové výrobky, které jsou vyrobené, navržené či uváděné na trh tak, aby během své životnosti prošly několika obrátkami nebo cykly tím, že budou opětovně naplněny nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly vyrobeny. Plastové výrobky na jedno použití jsou obvykle určeny k tomu, aby byly před vyhozením použity pouze jednou nebo krátkodobě. Vlhčené ubrousky pro osobní hygienu a použití v domácnosti by měly rovněž spadat do oblasti působnosti této směrnice, zatímco vlhčené ubrousky pro průmyslové účely by z ní měly být vyňaty. Pro další vyjasnění toho, zda má být výrobek pro účely této směrnice považován za plastový výrobek na jedno použití, by Komise měla vypracovat pokyny týkající se plastových výrobků na jedno použití. S ohledem na kritéria uvedená v této směrnici patří mezi nádoby na potraviny, jež se mají pro účely této směrnice považovat za plastové výrobky na jedno použití, například nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení nebo krabice na jídlo, sendviče, wrapy a saláty se studeným nebo teplým jídlem či potravinové nádoby obsahující čerstvé nebo zpracované potraviny, které nepotřebují další přípravu, jako je ovoce, zelenina či dezerty. Mezi nádoby na potraviny, které se nemají pro účely této směrnice považovat za plastové výrobky na jedno použití, patří například nádoby na potraviny se sušenými potravinami nebo potravinami prodávanými za studena, které vyžadují další přípravu, nádoby obsahující potraviny ve více než jedné porci nebo potravinové nádoby na jednu porci prodávané po více než jednom kuse.\nMezi nádoby na nápoje, jež se mají považovat za plastové výrobky na jedno použití, patří například nápojové lahve nebo nápojové obaly z kompozitních materiálů používané na pivo, víno, vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, instantní nápoje nebo mléko, avšak nikoli kelímky na nápoje, neboť ty tvoří pro účely této směrnice samostatnou kategorii plastových výrobků na jedno použití. Tato směrnice by se neměla vztahovat na skleněné a kovové nádoby na nápoje, neboť nepatří mezi plastové výrobky na jedno použití, jež jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii. Komise by však měla vyhodnotit, v rámci přezkumu této směrnice, mimo jiné uzávěry a víčka vyrobená z plastů, jež se používají na skleněné a kovové nádoby na nápoje.\n(13)\nPlastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly být předmětem jednoho či několika opatření v závislosti na různých faktorech, jako je dostupnost vhodných a udržitelnějších alternativ, proveditelnost změny spotřebních návyků a to, do jaké míry jsou již upraveny ve stávajících právních předpisech Unie.\n(14)\nPro některé plastové výrobky na jedno použití ještě nejsou snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy a očekává se, že spotřeba většiny takových plastových výrobků na jedno použití poroste. K obrácení tohoto trendu a podpoře úsilí zaměřeného na udržitelnější řešení by se od členských států mělo vyžadovat, aby přijaly nezbytná opatření, například stanovením vnitrostátních cílů snížení spotřeby, za účelem dosažení ambiciózního a setrvalého snížení spotřeby těchto výrobků, aniž by byly ohroženy požadavky týkající se hygieny, bezpečnosti potravin, správné hygienické praxe, správné výrobní praxe, informovanosti spotřebitele nebo sledovatelnosti stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (14), (ES) č. 852/2004 (15) a (ES) č. 1935/2004 (16) a dalších příslušných právních předpisech o bezpečnosti, hygieně a označování potravin. Členské státy by měly u těchto opatření mít co nejvyšší úroveň ambicí, která by měla vést k výraznému obrácení trendů rostoucí spotřeby a k jejímu měřitelnému kvantitativnímu snížení. Tato opatření by měla zohledňovat dopad výrobků v průběhu celého jejich životního cyklu, a to i v případě jejich výskytu v mořském prostředí, a měla by dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady.\nPokud se členské státy rozhodnou tuto povinnost plnit pomocí omezení týkajících se uvádění na trh, měly by zajistit, aby byla tato omezení přiměřená a nediskriminační. Členské státy by měly podporovat používání výrobků, které jsou vhodné pro opětovné použití a které jsou poté, co se stanou odpadem, vhodné pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci.\n(15)\nPro ostatní plastové výrobky na jedno použití jsou již snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, jež jsou též cenově přijatelné. Členské státy by měly být povinny zakázat uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, aby omezily jejich nepříznivý dopad na životní prostředí. Tím by podpořily používání uvedených snadno dostupných a udržitelnějších alternativ i inovativní řešení směřující k udržitelnějším obchodním modelům, opětovně použitelné alternativy a nahrazování materiálů. Omezení uvádění daných výrobků na trh zavedená touto směrnicí by se měla vztahovat také na výrobky z oxo-rozložitelných plastů, jelikož tento druh plastů není řádně biologicky rozložitelný, a přispívá tudíž ke znečištění mikroplasty v životním prostředí, není kompostovatelný, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a neposkytuje prokázaný environmentální přínos. Vzhledem k výrazné převaze odpadu z expandovaného polystyrenu v mořském prostředí a k dostupnosti alternativ by se měly omezit také nádoby na potraviny a na nápoje a nápojové kelímky na jedno použití vyrobené z expandovaného polystyrenu.\n(16)\nDruhým nejčastějším druhem plastových předmětů na jedno použití, které jsou nacházeny na plážích v Unii, jsou filtry tabákových výrobků obsahující plasty. Je nutné snížit obrovský dopad na životní prostředí způsobený odpadem vzniklým po spotřebě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plasty a odhozených přímo do životního prostředí. Očekává se, že inovace a vývoj výrobků poskytnou schůdné alternativy k filtrům obsahujícím plasty, což je zapotřebí urychlit. Inovace vedoucí k rozvoji udržitelných alternativ k filtrům tabákových výrobků obsahujícím plasty by měly být stimulovány rovněž systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za tabákové výrobky s filtry obsahujícími plasty. Členské státy by měly podporovat širokou škálu opatření s cílem omezit znečišťování odpadem vzniklým po spotřebě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plasty.\n(17)\nUzávěry a víčka vyrobené z plastu, které se používají na nádoby na nápoje, patří mezi nejčastěji nacházené plastové výrobky na jedno použití na plážích v Unii. Uvádění nádob na nápoje, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, na trh by tudíž mělo být povoleno pouze tehdy, pokud splňují specifické požadavky na navrhování výrobků, aby se významně omezilo riziko, že se uzávěry a víčka nádob na nápoje vyrobené z plastu dostanou do životního prostředí. U nádob na nápoje, které jsou plastovými výrobky na jedno použití a zároveň obaly, tento požadavek doplňuje základní požadavky na složení a vlastnosti opakovaně použitelných a využitelných obalů, včetně recyklovatelných obalů, stanovené v příloze II směrnice 94/62/ES.\nZa účelem usnadnění souladu s požadavkem týkajícím se navrhování výrobků a zajištění hladkého fungování vnitřního trhu je potřeba vypracovat harmonizovanou normu přijatou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (17), přičemž soulad s uvedenou normou by měl zakládat předpoklad shody s uvedenými požadavky. K zajištění účinného provádění této směrnice je proto nanejvýš důležité, aby byla zavčas vypracována harmonizovaná norma. Na vypracování harmonizované normy by měl být dán dostatek času, a to i z toho důvodu, aby v souvislosti s prováděním požadavku na navrhování výrobků mohli výrobci přizpůsobit své výrobní řetězce. K zajištění oběhového používání plastů je třeba podporovat uplatnění recyklovaných materiálů na trhu. Je proto vhodné zavést požadavky na povinný minimální obsah recyklovaného plastu v nápojových lahvích.\n(18)\nPlastové výrobky by se měly vyrábět s ohledem na jejich celkovou životnost. Při navrhování plastových výrobků by se měla vždy zohledňovat fáze výroby a používání, jakož i opětovná použitelnost a recyklovatelnost výrobku. V souvislosti s přezkumem, který má být proveden podle čl. 9 odst. 5 směrnice 94/62/ES, by Komise měla vzít v úvahu relativní vlastnosti různých obalových materiálů, včetně materiálů kompozitních, na základě posouzení životního cyklu a zabývat se především předcházením vzniku odpadů a řešeními pro účely oběhového hospodářství.\n(19)\nV zájmu zdraví žen by se mělo zabránit přítomnosti nebezpečných chemických látek v hygienických vložkách, tamponech a aplikátorech tamponů. V rámci řízení o omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 je vhodné, aby Komise posoudila další omezení týkající se takových látek.\n(20)\nNěkteré plastové výrobky na jedno použití končí v životním prostředí v důsledku nevhodného odstraňování prostřednictvím kanalizačního systému nebo jiného nevhodného úniku do životního prostředí. Odstraňování prostřednictvím kanalizačního systému může navíc způsobit významné hospodářské škody v kanalizačních sítích tím, že se ucpou čerpadla a zablokuje potrubí. U těchto výrobků často panuje značný nedostatek informací o jejich materiálových vlastnostech nebo o vhodných způsobech odstraňování odpadu. Plastové výrobky na jedno použití, které se často odstraňují prostřednictvím kanalizačního systému nebo jiným nevhodným způsobem, by proto měly být předmětem požadavků na označování. Označení by mělo spotřebitele informovat o vhodných způsobech nakládání s odpady v případě daného výrobku nebo o způsobech odstraňování odpadů, jichž je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady třeba se u daného výrobku vyvarovat, a o přítomnosti plastů ve výrobku, jakož i o nepříznivých dopadech na životní prostředí vyplývajících z jeho odhazování mimo místa k tomu určená nebo z jiných nevhodných způsobů jeho odstraňování. Označení by mělo být podle potřeby umístěno buď na obale plastového výrobku na jedno použití, nebo přímo na výrobku samotném. Komise by měla být zmocněna ke stanovení harmonizovaných specifikací pro označování a při tom by měla v příslušných případech ověřit, jak navrhované označování vnímají reprezentativní skupiny spotřebitelů, aby bylo zajištěno, že bude efektivní a jasně srozumitelné. Požadavky na označování se již uplatňují u lovných zařízení podle nařízení (ES) č. 1224/2009.\n(21)\nCo se týče plastových výrobků na jedno použití, pro něž nejsou snadno dostupné žádné vhodné a udržitelnější alternativy, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ rovněž zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem pokrytí nezbytných nákladů na nakládání s odpady a úklid odpadků i nákladů na osvětová opatření, jejichž cílem je předcházet znečišťování životního prostředí odpadky a toto znečišťování omezovat. Tyto náklady by neměly přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu poskytování těchto služeb, a měly by být transparentně stanoveny mezi dotčenými subjekty.\n(22)\nSměrnice 2008/98/ES stanoví obecné minimální požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Uvedené požadavky by se měly vztahovat na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce zavedené touto směrnicí bez ohledu na to, zda je jejich způsobem provádění legislativní akt nebo jsou prováděny prostřednictvím dohod podle této směrnice. Důležitost některých požadavků závisí na vlastnostech výrobku. K zajištění řádného zpracování v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady není tříděný sběr požadován v případě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plast, vlhčených ubrousků a balónků. Zajištění tříděného sběru v případě těchto výrobků by proto nemělo být povinné. Tato směrnice by měla stanovit požadavky týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce doplňující požadavky stanovené ve směrnici 2008/98/ES, například požadavek, aby výrobci některých plastových výrobků na jedno použití pokrývali náklady na úklid odpadků. Tyto náklady by mohly rovněž pokrývat náklady na vytvoření specifické infrastruktury pro sběr odpadu vzniklého po spotřebě tabákových výrobků, jako jsou vhodné nádoby na odpad umístěné v místech, kde obvykle dochází ke znečišťování odpadky. Metodika výpočtu nákladů na odklízení odpadků by měla zohledňovat hlediska proporcionality. V zájmu minimalizace administrativních nákladů by měly mít členské státy možnost stanovit finanční příspěvky pro náklady na odklízení odpadků stanovením odpovídajících víceletých pevných částek.\n(23)\nVelké procento plastů pocházejících z vyhozených lovných zařízení, včetně opuštěných a ztracených lovných zařízení, mezi znečištěním moří odpadky je dokladem toho, že stávající právní požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1224/2009 a ve směrnicích 2000/59/ES a 2008/98/ES neposkytují dostatečnou motivaci k vracení uvedených lovných zařízení na pevninu za účelem sběru a zpracování. Systém nepřímých poplatků zavedený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (18) je systémem, který má odstranit motivaci vedoucí k tomu, aby lodě vyhazovaly odpad do moře, a zajišťuje právo na předání odpadu. Uvedený systém by však měl být doplněn dalšími finančními pobídkami, které budou rybáře motivovat k tomu, aby přiváželi svá odpadní lovná zařízení na pevninu, s cílem zamezit jakémukoli případnému nárůstu nepřímého poplatku za odpad, který má být uhrazen. Jelikož plastové součásti lovných zařízení mají vysoký recyklační potenciál, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ zavést rozšířenou odpovědnost výrobce za lovná zařízení a součásti lovných zařízení obsahující plasty v zájmu zajištění tříděného sběru odpadních lovných zařízení a financování environmentálně šetrného nakládání s odpadem z odpadních lovných zařízení, a to zejména recyklace.\n(24)\nV rámci rozšířené odpovědnosti výrobce za lovná zařízení obsahující plasty by členské státy měly v souladu s povinnostmi týkajícími se podávání zpráv stanovenými touto směrnicí sledovat a posuzovat lovná zařízení obsahující plasty.\n(25)\nPřestože veškeré znečištění moří odpadky obsahujícími plasty představuje rizika pro životní prostředí a lidské zdraví a mělo by být řešeno, je třeba též přihlédnout k zásadě proporcionality. Samotní rybáři a drobní výrobci lovných zařízení obsahujících plasty by neměli být považováni za výrobce a neměli by být odpovědní za plnění povinností výrobce souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce.\n(26)\nÚčinným nástrojem pro dosažení cílů této směrnice mohou být ekonomické a jiné pobídky, které mají podpořit udržitelné rozhodování spotřebitelů a prosazovat jejich odpovědné chování.\n(27)\nNápojové lahve, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, patří mezi nejčastěji nacházené odpadky na plážích v Unii. Důvodem jsou neúčinné systémy tříděného sběru a nízké zapojení spotřebitelů do těchto systémů. Je nezbytné podporovat účinnější systémy tříděného sběru. Proto by měl být stanoven minimální cíl pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití. Povinnost provádět tříděný sběr odpadu sice vyžaduje, aby byl odpad tříděn podle druhu a povahy, mělo by však být možné sbírat některé druhy odpadu společně, pokud to nebrání vysoce kvalitní recyklaci v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady v souladu s čl. 10 odst. 2 a odst. 3 písm. a) směrnice 2008/98/ES. Cíl pro tříděný sběr odpadu by měl být stanoven na základě množství plastových nápojových lahví na jedno použití, které je v členském státě uváděno na trh, nebo případně na základě množství odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití vznikajícího v daném členském státě. Při výpočtu množství odpadu vzniklého v členském státě by se měl náležitě zohlednit veškerý vzniklý odpad z plastových nápojových lahví na jedno použití, včetně lahví, které se staly odhozenými odpadky namísto toho, aby byly odstraněny v rámci systému sběru odpadů. Členské státy by měly mít možnost dosáhnout uvedeného minimálního cíle stanovením cílů pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití, v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, zavedením zálohových systémů či prostřednictvím jakéhokoli jiného opatření, které považují za vhodné. To bude mít přímý pozitivní dopad na úroveň sběru, kvalitu sebraného materiálu a kvalitu recyklovaných materiálů a zároveň poskytne příležitosti podnikům zabývajícím se recyklací a trhu pro recyklované látky. Podpoří se tím dosažení cílů recyklace pro obalové odpady stanovených ve směrnici 94/62/ES.\n(28)\nZa účelem předcházení odhazování odpadků mimo místa určená k odkládání odpadu a jiným nevhodným způsobům odstraňování odpadů vedoucím ke znečištění moří odpadky obsahujícími plasty musí být spotřebitelé plastových výrobků na jedno použití a uživatelé lovných zařízení obsahujících plasty řádně informováni o dostupnosti opětovně použitelných alternativ, o systémech opětovného použití, o nejvhodnějších dostupných způsobech nakládání s odpady nebo o způsobech odstraňování odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, dále o osvědčených postupech týkajících se řádného nakládání s odpady a dopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadů na životní prostředí i o plastech obsažených v některých plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních a o dopadu nevhodného odstraňování odpadu na kanalizační síť. Členské státy by proto měly být povinny přijmout osvětová opatření, která zajistí, aby byly těmto spotřebitelům a uživatelům tyto informace poskytnuty. Informace by neměly obsahovat reklamní obsah podněcující spotřebitele k používání plastových výrobků na jedno použití. Členské státy by měly mít možnost zvolit si opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na povahu výrobku nebo jeho použití. Náklady na osvětová opatření by měli hradit výrobci plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty v rámci své povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce.\n(29)\nCílem této směrnice je chránit životní prostředí a lidské zdraví. Jak Soudní dvůr opakovaně rozhodl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou ukládá. Tato úvaha platí zejména tehdy, pokud jde o směrnici, jejímž cílem je předcházet a snižovat dopad některých plastových výrobků na vodní prostředí.\n(30)\nPři hodnocení provádění této směrnice je důležité sledovat znečištění moří v Unii odpadky. V souladu se směrnicí 2008/56/ES jsou členské státy povinny pravidelně sledovat vlastnosti a množství znečištění moří odpadky, včetně znečištění plastovými odpadky. Údaje z tohoto sledování se rovněž mají předávat Komisi.\n(31)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(32)\nV souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by Komise měla provést hodnocení této směrnice. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze získaných zkušeností a údajů shromážděných během provádění této směrnice a údajů shromážděných v souladu se směrnicemi 2008/56/ES nebo 2008/98/ES. Hodnocení by mělo poskytnout základ pro posouzení případných dalších opatření, včetně stanovení celounijních cílů snížení spotřeby pro rok 2030 a následující období, a posouzení toho, zda je vzhledem ke sledování odpadků v mořích v Unii potřeba upravit přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití a zda je možné oblast působnosti této směrnice rozšířit i na jiné výrobky na jedno použití.\n(33)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o metodiku pro výpočet a ověřování roční spotřeby plastových výrobků na jedno použití, pro něž byly stanoveny cíle snížení spotřeby, pravidla pro výpočet a ověřování dosažení cílů minimálního recyklovaného obsahu u plastových nápojových lahví na jedno použití, specifikace pro označování, které se má připojit na některé plastové výrobky na jedno použití, metodiku pro výpočet a ověřování cílů pro sběr odpadu z plastových výrobků na jedno použití, pro něž byly stanoveny cíle pro tříděný sběr, a formát pro předkládání údajů a informací o provádění této směrnice. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).\n(34)\nJe vhodné umožnit členským státům, aby se rozhodly, že určitá ustanovení této směrnice provedou prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotčenými hospodářskými odvětvími, budou-li splněny některé požadavky.\n(35)\nBoj proti znečišťování odpadky je sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Veřejné orgány, včetně orgánů Unie, by měly jít příkladem.\n(36)\nJelikož cílů této směrnice, totiž předcházení a snižování dopadu některých plastových výrobků na jedno použití, výrobků z oxo-rozložitelných plastů a lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí a na lidské zdraví a podpory přechodu na oběhové hospodářství, včetně podpory inovativních a udržitelných obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím přispívání k účinnému fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TUTO SMĚRNICI:\nČlánek 1\nCíle\nCíli této směrnice je předcházet dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, zejména na vodní prostředí, a na lidské zdraví a snižovat jej, jakož i podporovat přechod k oběhovému hospodářství pomocí inovativních a udržitelných obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím též přispívat k účinnému fungování vnitřního trhu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Tato směrnice se vztahuje na plastové výrobky na jedno použití uvedené v příloze, na výrobky z oxo-rozložitelných plastů a na lovná zařízení obsahující plasty.\n2.   Pokud je tato směrnice v rozporu se směrnicí 94/62/ES nebo 2008/98/ES, použije se tato směrnice.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely této směrnice se rozumí:\n1)\n„plastem“ materiál tvořený polymerem ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006, k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky, a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobků; výjimkou jsou chemicky neupravené přírodní polymery;\n2)\n„plastovým výrobkem na jedno použití“ výrobek, který je vyroben zcela či částečně z plastu a který není vyroben, navržen či uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen výrobci k opětovnému naplnění nebo opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen;\n3)\n„oxo-rozložitelným plastem“ plastové materiály, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad;\n4)\n„lovným zařízením“ jakákoli část nebo součást zařízení, která se používá při rybolovu nebo v akvakultuře k cílenému lovu nebo chovu biologických mořských zdrojů nebo která pluje na mořské hladině a používá se s cílem přilákat a ulovit nebo chovat tyto biologické mořské zdroje;\n5)\n„odpadním lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení, na které se vztahuje definice odpadu uvedená v čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, včetně všech samostatných komponent, látek či materiálů, které byly součástí lovného zařízení nebo které k němu byly připevněny v okamžiku, kdy bylo odhozeno, včetně toho, kdy bylo opuštěno nebo ztraceno;\n6)\n„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh členského státu;\n7)\n„dodáním na trh“ každé dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu členského státu v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;\n8)\n„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;\n9)\n„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;\n10)\n„systémem rozšířené odpovědnosti výrobce“ systém rozšířené odpovědnosti výrobce ve smyslu čl. 3 bodu 21 směrnice 2008/98/ES;\n11)\n„výrobcem“:\na)\nfyzická nebo právnická osoba usazená v členském státě, která bez ohledu na použitý způsob prodeje, včetně prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (21), profesionálně vyrábí, plní, prodává nebo dováží a uvádí na trh daného členského státu plastové výrobky na jedno použití nebo naplněné plastové výrobky na jedno použití či lovná zařízení obsahující plasty, jiná než osoby vykonávající rybolovnou činnost ve smyslu čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (22); nebo\nb)\nfyzická nebo právnická osoba usazená v členském státě nebo ve třetí zemi, která v jiném členském státě prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU profesionálně prodává přímo domácnostem nebo jiným uživatelům, než jsou domácnosti, plastové výrobky na jedno použití, naplněné plastové výrobky na jedno použití či lovná zařízení obsahující plasty, jiná než osoby vykonávající rybolovnou činnost ve smyslu čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013;\n12)\n„sběrem“ sběr ve smyslu čl. 3 bodu 10 směrnice 2008/98/ES;\n13)\n„tříděným sběrem“ tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2008/98/ES;\n14)\n„zpracováním“ zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES;\n15)\n„obaly“ obaly ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 94/62/ES;\n16)\n„biologicky rozložitelným plastem“ plast, který je schopen fyzikálního a biologického rozkladu tak, že se v konečném důsledku rozloží na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu, a který je v souladu s evropskými normami pro obaly využitelný formou kompostování a anaerobní digesce;\n17)\n„přístavním zařízením pro příjem odpadu“ přístavní zařízení pro příjem odpadu ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2000/59/ES;\n18)\n„tabákovými výrobky“ tabákové výrobky ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2014/40/EU.\nČlánek 4\nSnížení spotřeby\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k dosažení ambiciózního a setrvalého snížení spotřeby plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy v souladu s celkovými cíli unijní politiky v oblasti odpadů, a to zejména předcházením vzniku odpadů, která povedou k výraznému zvrácení trendů rostoucí spotřeby. Těmito opatřeními musí být dosaženo do roku 2026 měřitelného kvantitativního snížení spotřeby plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy na území daného členského státu ve srovnání s rokem 2022.\nČlenské státy do 3. července 2021 vypracují popis opatření, jež přijaly podle prvního pododstavce, předají tento popis Komisi a zveřejní jej. Členské státy začlení opatření uvedená v popisu do plánů nebo programů uvedených v článku 11 při první následné aktualizaci těchto plánů nebo programů v souladu s příslušnými legislativními akty Unie upravujícími tyto plány nebo programy nebo do jakýchkoli jiných programů vypracovaných konkrétně za tímto účelem.\nOpatření mohou zahrnovat vnitrostátní cíle snížení spotřeby, opatření zajišťující, aby byly v místě prodeje konečnému spotřebiteli k dispozici opakovaně použitelné alternativy plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy, ekonomické nástroje, jako jsou nástroje zajišťující, aby se tyto plastové výrobky na jedno použití neposkytovaly v místě prodeje konečnému spotřebiteli zdarma, a dohody ve smyslu čl. 17 odst. 3. Členské státy mohou stanovit omezení týkající se uvádění na trh odchylně od článku 18 směrnice 94/62/ES za účelem předcházení tomu, aby se takové výrobky staly odhozenými odpadky, k zajištění nahrazení těchto výrobků alternativami, které jsou opětovně použitelné nebo neobsahují plasty. Opatření se mohou lišit v závislosti na dopadu plastových výrobků na jedno použití na životní prostředí v průběhu jejich životního cyklu, a to i poté, co se stanou odhozenými odpadky.\nOpatření přijatá podle tohoto odstavce musí být přiměřená a nediskriminační. Členské státy tato opatření oznámí Komisi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (23), pokud to uvedená směrnice vyžaduje.\nPro dosažení souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce každý členský stát sleduje plastové výrobky na jedno použití uvedené v části A přílohy, jež byly uvedeny na trh, a opatření přijatá ke snížení jejich spotřeby a podá Komisi zprávu o dosaženém pokroku v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s čl. 13 odst. 1 za účelem stanovení závazných kvantitativních cílů Unie pro snížení spotřeby.\n2.   Komise do 3. ledna 2021 přijme prováděcí akt, kterým stanoví metodiku výpočtu a ověřování ambiciózního a setrvalého snížení spotřeby plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.\nČlánek 5\nOmezení uvádění na trh\nČlenské státy zakážou uvádět na trh plastové výrobky na jedno použití uvedené v části B přílohy a výrobky z oxo-rozložitelných plastů.\nČlánek 6\nPožadavky na výrobek\n1.   Členské státy zajistí, aby plastové výrobky na jedno použití uvedené v části C přílohy, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, mohly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud uzávěry a víčka zůstanou během fáze určeného použití výrobků připevněny k nádobě.\n2.   Pro účely tohoto článku se kovové uzávěry nebo víčka s plastovým těsněním nepovažují za vyrobené z plastu.\n3.   Do 3. října 2019 požádá Komise evropské normalizační organizace o vypracování harmonizovaných norem týkajících se požadavku uvedeného v odstavci 1. Tyto normy řeší zejména potřebu zajistit nezbytnou pevnost, spolehlivost a bezpečnost uzávěrů nádob na nápoje, včetně těch používaných pro sycené nápoje.\n4.   Ode dne zveřejnění odkazů na harmonizované normy uvedené v odstavci 3 v Úředním věstníku Evropské unie se má za to, že plastové výrobky na jedno použití uvedené v odstavci 1, které splňují tyto normy nebo jejich části, splňují požadavek stanovený v odstavci 1.\n5.   Pokud jde o nápojové lahve uvedené v části F přílohy, každý členský stát zajistí, aby:\na)\nod roku 2025 nápojové lahve uvedené v části F přílohy, které se vyrábějí z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky (dále jen „PET lahve“), obsahovaly alespoň 25 % recyklovaných plastů, vypočítáno jako průměr pro všechny PET lahve uvedené na trh na území daného členského státu; a\nb)\nod roku 2030 nápojové lahve uvedené v části F přílohy obsahovaly alespoň 30 % recyklovaných plastů, vypočítáno jako průměr pro všechny takové nápojové lahve uvedené na trh na území daného členského státu.\nDo 1. ledna 2022 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet a ověřování cílů stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.\nČlánek 7\nPožadavky na výrobek\n1.   Členské státy zajistí, aby každý plastový výrobek na jedno použití uvedený v části D přílohy, který je uváděn na trh, byl na svém obale nebo na výrobku samotném opatřen viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným označením, které spotřebitelům poskytne informace o těchto skutečnostech:\na)\nvhodné postupy nakládání s odpady pro daný výrobek nebo způsoby odstraňování odpadů, jichž je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady třeba se u daného výrobku vyvarovat; a\nb)\npřítomnost plastů ve výrobku a z toho vyplývající nepříznivé dopady jeho odhazování mimo místa určená k odkládání odpadu nebo jiných nevhodných způsobů jeho odstraňování na životní prostředí.\nHarmonizované specifikace pro označování stanoví Komise v souladu s odstavcem 2.\n2.   Komise do 3. července 2020 přijme prováděcí akt, kterým stanoví harmonizované specifikace pro označování podle odstavce 1, které:\na)\nstanoví, že označení plastových výrobků na jedno použití uvedených v bodech 1, 2 a 3 části D přílohy se umístí na prodejní a skupinové obaly těchto výrobků. Pokud se v místě nákupu nashromáždí více prodejních jednotek, je každá prodejní jednotka na svém obale opatřena označením. Označení není vyžadováno u obalů s povrchem menším než 10 cm2;\nb)\nstanoví, že označení plastových výrobků na jedno použití uvedených v bodě 4 části D přílohy se umístí na samotný výrobek; a\nc)\nzohlední stávající sektorové dobrovolné přístupy a věnují zvláštní pozornost nutnosti vyhnout se informacím, které by spotřebitele uvedly v omyl.\nTento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.\n3.   Ustanoveními tohoto článku týkajícími se tabákových výrobků se doplňují ustanovení uvedená ve směrnici 2014/40/EU.\nČlánek 8\nRozšířená odpovědnost výrobce\n1.   Členské státy zajistí, aby byly v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES zavedeny systémy rozšířené odpovědnosti výrobce pro všechny plastové výrobky na jedno použití uvedené v části E přílohy, které jsou uváděny na trh členského státu.\n2.   Členské státy zajistí, aby výrobci plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle I části E přílohy této směrnice pokrývali náklady podle ustanovení o rozšířené odpovědnosti výrobce obsažených ve směrnicích 2008/98/ES a 94/62/ES, a nejsou-li zahrnuty již v uvedených směrnicích, aby pokrývali tyto náklady:\na)\nnáklady na osvětová opatření podle článku 10 této směrnice týkající se uvedených výrobků;\nb)\nnáklady na sběr odpadu z těch výrobků, které jsou vyhozeny v rámci veřejných systémů sběru odpadu, včetně infrastruktury a jejího provozování, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; a\nc)\nnáklady na úklid odpadků vznikajících z uvedených výrobků a na následnou přepravu a zpracování těchto odpadků.\n3.   Členské státy zajistí, aby výrobci plastových výrobků na jednou použití uvedených v oddílech II a III části E přílohy pokrývali alespoň tyto náklady:\na)\nnáklady na osvětová opatření podle článku 10 týkající se uvedených výrobků;\nb)\nnáklady na úklid odpadků vznikajících z uvedených výrobků a na následnou přepravu a zpracování těchto odpadků; a\nc)\nnáklady na sběr údajů a podávání zpráv podle čl. 8a odst. 1 písm. c) směrnice 2008/98/ES.\nPokud jde o plastové výrobky na jedno použití uvedené v oddíle III části E přílohy této směrnice, členské státy zajistí, aby výrobci kromě toho pokrývali náklady na sběr odpadu z těch výrobků, které jsou vyhozeny v rámci veřejných systémů sběru odpadu, včetně nákladů na infrastrukturu a její provozování, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na vybudování specifické infrastruktury pro sběr odpadu z těchto výrobků, jako jsou vhodné nádoby na odpad umístěné v místech, kde obvykle dochází ke znečišťování odpadky.\n4.   Tyto náklady, jež mají být pokryty podle odstavců 2 a 3 nepřesáhnou náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu poskytování služeb uvedených v těchto odstavcích, a jsou transparentně stanoveny mezi dotčenými subjekty. Náklady na odklízení odpadků jsou omezeny na činnosti prováděné veřejnými orgány nebo jejich jménem. Metodika výpočtu musí být vypracována způsobem, který umožňuje, aby byly náklady na odklízení odpadků stanoveny v přiměřené výši. Za účelem minimalizace administrativních nákladů mohou členské státy stanovit finanční příspěvky na náklady na odklízení odpadků stanovením odpovídajících víceletých pevných částek.\nKomise po konzultaci s členskými státy zveřejní pokyny ohledně kritérií týkajících se nákladů na odklízení odpadků podle odstavců 2 a 3.\n5.   Členské státy jasně vymezí úkoly a povinnosti všech relevantních zapojených subjektů.\nÚkoly a povinnosti týkající se obalů se vymezí v souladu se směrnicí 94/62/ES.\n6.   Každý členský stát umožní výrobcům usazeným v jiném členském státě, kteří uvádějí výrobky na jeho trh, určit právnickou nebo fyzickou osobu usazenou na jeho území jako pověřeného zástupce pro účely plnění povinností výrobce týkajících se systémů rozšířené odpovědnosti výrobce na jeho území.\n7.   Každý členský stát zajistí, aby výrobce usazený na jeho území, který prodává plastové výrobky na jedno použití uvedené v části E přílohy a lovná zařízení obsahující plasty v jiném členském státě, ve kterém není usazen, určil v tomto jiném členském státě pověřeného zástupce. Pověřený zástupce je na území tohoto jiného členského státu osobou odpovědnou za plnění povinností uvedeného výrobce podle této směrnice.\n8.   Členské státy zajistí, aby byly v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES zavedeny systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, pokud jde o lovná zařízení obsahující plasty, která jsou uváděna na trh některého členského státu.\nČlenské státy, které mají mořské vody ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/56/ES, stanoví pro účely recyklace vnitrostátní minimální roční úroveň sběru odpadních lovných zařízení obsahujících plasty.\nČlenské státy sledují lovná zařízení obsahující plasty, která jsou uváděna na trh členského státu, jakož i sebraná odpadní lovná zařízení obsahující plasty a podávají zprávu Komisi v souladu s čl. 13 odst. 1 této směrnice za účelem stanovení závazných kvantitativních cílů Unie pro sběr.\n9.   S ohledem na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce zavedené podle odstavce 8 tohoto článku členské státy zajistí, aby výrobci lovných zařízení obsahujících plasty pokrývali náklady na tříděný sběr odpadních lovných zařízení obsahujících plasty předaných do příslušných přístavních zařízení pro příjem odpadu v souladu se směrnicí (EU) 2019/883 nebo do jiných rovnocenných systémů sběru odpadu, které nespadají do oblasti působnosti uvedené směrnice, a náklady na jejich následnou přepravu a zpracování. Výrobci rovněž pokrývají náklady na osvětová opatření uvedená v článku 10 týkající se lovných zařízení obsahujících plasty.\nPožadavky stanovené v tomto odstavci doplňují požadavky týkající se odpadu z rybářských plavidel v právu Unie o přístavních zařízeních pro příjem odpadu.\nAniž jsou dotčena technická opatření stanovená v nařízení Rady (ES) č. 850/98 (24), požádá Komise evropské normalizační organizace o vypracování harmonizovaných norem týkajících se oběhového návrhu lovných zařízení s cílem podpořit přípravu k jejich opětovnému použití a usnadnit jejich recyklovatelnost na konci životního cyklu.\nČlánek 9\nTříděný sběr\n1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění tříděného sběru za účelem recyklace:\na)\ndo roku 2025 množství odpadu z plastových výrobků na jedno použití uvedených v části F přílohy, které se rovná 77 % těchto plastových výrobků na jedno použití uvedených na trh v daném roce podle hmotnosti;\nb)\ndo roku 2029 množství odpadu z plastových výrobků na jedno použití uvedených v části F přílohy, které se rovná 90 % těchto plastových výrobků na jedno použití uvedených na trh v daném roce podle hmotnosti.\nMá se za to, že množství plastových výrobků na jedno použití uvedených v části F přílohy, které jsou v členském státě uvedeny na trh, je shodný s množstvím odpadu, včetně odpadu odhozeného mimo místa určená k jeho odkládání, které vzniklo ve stejném roce v daném členském státě.\nK dosažení tohoto cíle mohou členské státy mimo jiné:\na)\nzavést zálohové systémy;\nb)\nstanovit cíle pro tříděný sběr pro příslušné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce.\nPrvní pododstavec se použije, aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2008/98/ES.\n2.   Komise usnadňuje výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy ohledně vhodných opatření ke splnění cílů stanovených v odstavci 1, mimo jiné i ohledně zálohových systémů. Výsledky této výměny informací a sdílení osvědčených postupů Komise zveřejní.\n3.   Komise do 3. července 2020 přijme prováděcí akt, kterým stanoví metodiku pro výpočet cílů pro tříděný sběr stanovených v odstavci 1 tohoto článku a pro ověřování jeho plnění. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.\nČlánek 10\nOsvětová opatření\nČlenské státy přijmou opatření k informování spotřebitelů a podnícení odpovědného spotřebitelského chování za účelem snížení množství odhozených odpadků z výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice, a přijmou opatření k tomu, aby spotřebitelům plastových výrobků na jedno použití uvedených v části G přílohy a uživatelům lovných zařízení obsahujících plasty poskytly informace o:\na)\ndostupnosti opětovně použitelných alternativ, systémech opětovného použití uvedených plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty a o způsobech nakládání s odpady z uvedených plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení, jakož i o osvědčených postupech řádného nakládání s odpady v souladu s článkem 13 směrnice 2008/98/ES;\nb)\ndopadu odhazování odpadků mimo místa určená k odkládání odpadu a jiného nevhodného odstraňování odpadů z uvedených plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí, zejména na mořské prostředí; a\nc)\ndopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadu z plastových výrobků na jedno použití na kanalizační síť.\nČlánek 11\nKoordinace reakce\nAniž je dotčen čl. 4 odst. 1 první pododstavec této směrnice, každý členský stát zajistí, aby opatření přijatá za účelem provedení této směrnice ve vnitrostátním právu a jejího uplatňování byla nedílnou součástí programů opatření stanovených podle článku 13 směrnice 2008/56/ES pro členské státy, které mají mořské vody, programů opatření stanovených podle článku 11 směrnice 2000/60/ES, plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů stanovených podle článků 28 a 29 směrnice 2008/98/ES a plánů pro příjem a zpracování odpadu stanovených podle směrnice (EU) 2019/883 a aby byla s uvedenými programy a plány v souladu.\nOpatření, která členské státy přijmou za účelem provedení článků 4 až 9 této směrnice ve vnitrostátním právu a jejich provádění, musí být v souladu s potravinovým právem Unie, aby bylo zajištěno, že není ohrožena hygiena a bezpečnost potravin. Členské státy podporují, aby se jako materiály určené pro styk s potravinami pokud možno používaly udržitelné alternativy plastů na jedno použití.\nČlánek 12\nSpecifikace a pokyny týkající se plastových výrobků na jedno použití\nPři určování toho, zda má být nádoba na potraviny považována pro účely této směrnice za plastový výrobek na jedno použití, je spolu s kritérii pro nádoby na potraviny uvedenými v příloze rozhodující skutečností, jestli se vzhledem ke svému objemu nebo velikosti, zejména u nádob na jednu porci, často stává nevhodně odhozeným odpadkem.\nKomise do 3. července 2020 zveřejní po konzultaci s členskými státy pokyny, včetně případných příkladů toho, co má být pro účely této směrnice považováno za plastový výrobek na jedno použití.\nČlánek 13\nInformační systémy a podávání zpráv\n1.   Každý členský stát podává Komisi za každý kalendářní rok zprávu obsahující:\na)\núdaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části A přílohy, které byly každoročně uvedeny na trh daného členského státu, s cílem doložit snížení spotřeby v souladu s čl. 4 odst. 1;\nb)\ninformace o opatřeních přijatých daným členským státem pro účely čl. 4 odst. 1;\nc)\núdaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části F přílohy, které byly každoročně v daném členském státě sebrány v rámci tříděného sběru, s cílem doložit dosažení cílů pro tříděný sběr podle čl. 9 odst. 1;\nd)\núdaje o lovných zařízeních obsahujících plasty uvedených každoročně v daném členském státě na trh, jakož i o každoročně sebraných odpadních lovných zařízeních v daném členském státě;\ne)\ninformace o obsahu recyklovaných materiálů v nápojových lahvích uvedených v části F přílohy s cílem doložit dosažení cílů stanovených v čl. 6 odst. 5; a\nf)\núdaje o odpadu plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle III části E přílohy, který byl sebrán v souladu s čl. 8 odst. 3, po spotřebě jejich obsahu.\nČlenské státy předkládají údaje a informace elektronicky do 18 měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly shromážděny. Údaje a informace jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.\nPrvním vykazovaným obdobím je kalendářní rok 2022 s výjimkou prvního pododstavce písm. e) a f), u nichž je prvním vykazovaným obdobím kalendářní rok 2023.\n2.   K údajům a informacím, jež členské státy předkládají v souladu s tímto článkem, se připojí zpráva o kontrole kvality. Údaje a informace jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 4.\n3.   Komise přezkoumá údaje a informace předložené v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích svého přezkumu zveřejní. Zpráva posoudí organizaci sběru údajů a informací, zdroje údajů a informací, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů a informací. Posouzení může zahrnovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Zpráva se vypracuje po prvním předložení údajů a informací členskými státy a následně v intervalech stanovených v čl. 12 odst. 3c směrnice 94/62/ES.\n4.   Komise do 3. ledna 2021 přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát pro předkládání údajů a informací podle odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 tohoto článku.\nKomise do 3. července 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát pro předkládání údajů podle odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 tohoto článku.\nKomise do 1. ledna 2022 přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát pro předkládání údajů a informací podle odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2 tohoto článku.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2. Zohlední se formát vypracovaný podle článku 12 směrnice 94/62/ES.\nČlánek 14\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření oznámí Komisi do 3. července 2021 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.\nČlánek 15\nHodnocení a přezkum\n1.   Komise provede hodnocení této směrnice do 3. července 2027. Hodnocení vychází z informací dostupných v souladu s článkem 13. Členské státy Komisi poskytnou veškeré doplňující informace nezbytné pro účely hodnocení a vypracování zprávy uvedené v odstavci 2 tohoto článku.\n2.   Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních hodnocení provedeného v souladu s odstavcem 1 Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Ke zprávě se podle potřeby připojí legislativní návrh. V uvedeném návrhu se podle potřeby stanoví závazné kvantitativní cíle snížení spotřeby a závazné úrovně sběru odpadních lovných zařízení.\n3.   Zpráva obsahuje:\na)\nposouzení potřeby přezkoumat přílohu obsahující seznam plastových výrobků na jedno použití, a to i pokud jde o uzávěry a víčka vyrobené z plastů, jež se používají pro skleněné a kovové nádoby na nápoje;\nb)\nstudii o tom, zda je proveditelné stanovit závazné úrovně sběru pro odpadní lovná zařízení a závazné kvantitativní cíle Unie pro snížení spotřeby zejména plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy, přičemž se zohlední úrovně spotřeby a již dosažená snížení spotřeby v členských státech;\nc)\nposouzení změny v materiálech používaných v plastových výrobcích na jedno použití, na něž se vztahuje tato směrnice, jakož i posouzení nových vzorců spotřeby a obchodních modelů založených na opětovně použitelných alternativách; toto posouzení pokud možno zahrnuje celkovou analýzu životního cyklu s cílem posoudit dopad těchto výrobků a jejich alternativ na životní prostředí; a\nd)\nposouzení vědeckého a technického pokroku ohledně kritérií nebo normy pro biologickou rozložitelnost v mořském prostředí pro plastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje tato směrnice, a pro náhrady těchto výrobků na jedno použití, které zajišťují plnou rozložitelnost plastů na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu za dostatečně krátkou dobu na to, aby nebyly škodlivé pro život v mořích a aby nedocházelo k hromadění plastů v životním prostředí.\n4.   V rámci hodnocení provedeného v souladu s odstavcem 1 Komise přezkoumá opatření přijatá podle této směrnice týkající se plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle III části E přílohy, a předloží zprávu o hlavních zjištěních. Ve zprávě se rovněž zváží varianty závazných opatření pro snížení množství odpadu plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle III části E přílohy po spotřebě jejich obsahu, včetně možnosti stanovit závazné úrovně sběru pro tento odpad po spotřebě jeho obsahu. Ke zprávě se podle potřeby připojí legislativní návrh.\nČlánek 16\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 17\nProvedení ve vnitrostátním právu\n1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. července 2021. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.\nČlenské státy však použijí předpisy nezbytné k zajištění souladu s:\n—\nčlánkem 5 od 3. července 2021,\n—\nčl. 6 odst. 1 od 3. července 2024,\n—\nčl. 7 odst. 1 od 3. července 2021,\n—\nčlánkem 8 do 31. prosince 2024, ale pokud jde o systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, které byly zavedeny před 4. červencem 2018, a o plastové výrobky na jedno použití uvedené v oddíle III části E přílohy do 5. ledna 2023.\nPředpisy uvedené v tomto odstavci přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.\n2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.\n3.   Za podmínky, že je cílů v oblasti nakládání s odpady stanovených v článcích 4 a 8 dosaženo, mohou členské státy provést ve vnitrostátním právu ustanovení čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 a 8, s výjimkou plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle III části E přílohy, prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotčenými hospodářskými odvětvími.\nTyto dohody musí splňovat tyto požadavky:\na)\ndohody jsou vymahatelné;\nb)\ndohody musí upřesnit cíle a odpovídající lhůty;\nc)\ndohody jsou zveřejněny v úředním věstníku dotčeného členského státu nebo v úředním dokumentu rovněž přístupném veřejnosti a jsou předány Komisi;\nd)\nvýsledky dosažené při uplatňování dohody jsou pravidelně sledovány, sdělovány příslušným orgánům a Komisi a zpřístupňovány veřejnosti za podmínek stanovených v dohodě;\ne)\npříslušné orgány přijmou opatření k posuzování pokroku dosaženého v rámci dohody; a\nf)\nv případě neplnění dohody členské státy provedou příslušná ustanovení této směrnice přijetím právních nebo správních předpisů.\nČlánek 18\nVstup v platnost\nTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 19\nUrčení\nTato směrnice je určena členským státům.\nV Bruselu dne 5. června 2019.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nG. CIAMBA\n(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 207.\n(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 210.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2019.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).\n(5)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.\n(6)  Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3.\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se zrušuje směrnice 2000/59/ES a mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).\n(19)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(24)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).\nPŘÍLOHA\nČÁST A\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje článek 4 o snížení spotřeby\n1)\nNápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček;\n2)\nNádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které:\na)\njsou určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou,\nb)\njsou obvykle spotřebovávány z této nádoby a\nc)\njsou připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání,\nvčetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.\nČÁST B\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje článek 5 o omezení uvádění výrobků na trh\n1)\nVatové tyčinky, s výjimkou případů spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 90/385/EHS (1) nebo směrnice Rady 93/42/EHS (2);\n2)\nPříbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky);\n3)\nTalíře;\n4)\nBrčka, s výjimkou případů spadajících do oblasti působnosti směrnice 90/385/EHS nebo směrnice 93/42/EHS;\n5)\nNápojová míchátka;\n6)\nTyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům, včetně mechanismů těchto tyček;\n7)\nNádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které:\na)\njsou určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou,\nb)\njsou obvykle spotřebovávány z této nádoby a\nc)\njsou připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání,\nvčetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny;\n8)\nNádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček;\n9)\nNápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček.\nČÁST C\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje čl. 6 odst. 1 až 4 o požadavcích na výrobky\nNádoby na nápoje o objemu až tři litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve včetně jejich uzávěrů a víček a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, avšak nikoli:\na)\nskleněné nebo kovové nádoby na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu;\nb)\nnádoby na nápoje určené a používané na potraviny pro zvláštní lékařské účely ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3), které jsou v kapalné formě.\nČÁST D\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje článek 7 o požadavcích na označování\n1)\nHygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů;\n2)\nVlhčené ubrousky, tj. předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost;\n3)\nTabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky;\n4)\nNápojové kelímky.\nČÁST E\nI.   Plastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje čl. 8 odst. 2 o rozšířené odpovědnosti výrobce\n1)\nNádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které:\na)\njsou určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou,\nb)\njsou obvykle spotřebovávány z této nádoby a\nc)\njsou připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání,\nvčetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny;\n2)\nSáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy;\n3)\nNádoby na nápoje o objemu až tři litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve včetně jejich uzávěrů a víček a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, avšak nikoli skleněné nebo kovové nádoby na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu;\n4)\nNápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček;\n5)\nLehké plastové nákupní tašky ve smyslu čl. 3 bodu 1c směrnice 94/62/ES.\nII.   Plastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje čl. 8 odst. 3 o rozšířené odpovědnosti výrobce\n1)\nVlhčené ubrousky, tj. předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost;\n2)\nBalónky, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům.\nIII.   Další plastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje čl. 8 odst. 3 o rozšířené odpovědnosti výrobce\nTabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky.\nČÁST F\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje článek 9 o tříděném sběru a čl. 6 odst. 5 o požadavcích na výrobky\nNápojové lahve o objemu až tři litry, včetně jejich uzávěrů a víček, avšak nikoli:\na)\nskleněné nebo kovové nádoby na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu,\nb)\nnápojové lahve určené a používané na potraviny pro zvláštní lékařské účely ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě.\nČÁST G\nPlastové výrobky na jedno použití, na které se vztahuje článek 10 o osvětových opatřeních\n1)\nNádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které:\na)\njsou určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou,\nb)\njsou obvykle spotřebovávány z příslušné nádoby a\nc)\njsou připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání,\nvčetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny;\n2)\nSáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy;\n3)\nNádoby na nápoje o objemu až tři litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve včetně jejich uzávěrů a víček a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, avšak nikoli skleněné nebo kovové nádoby na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, včetně jejich uzávěrů a víček;\n4)\nNápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček;\n5)\nTabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky;\n6)\nVlhčené ubrousky, tj. předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost;\n7)\nBalónky, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům;\n8)\nLehké plastové nákupní tašky ve smyslu čl. 3 bodu 1c směrnice 94/62/ES;\n9)\nHygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů.\n(1)  Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).\n(2)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).", "summary": "Zákaz plastů na jedno použití\nZákaz plastů na jedno použití\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nSměrnice (EU) 2019/904 – o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí\nCO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?\nCílem je předcházet dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, tento dopad omezovat a podporovat přechod k oběhovému hospodářství zavedením různých opatření navržených s ohledem na výrobky, na které se vztahuje tato směrnice, včetně celounijního zákazu používání plastových výrobků na jedno použití, pokud jsou dostupné alternativy. Směrnice provádí strategii pro plasty EU, která je důležitým prvkem na cestě EU k oběhovému hospodářství.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nPlastové výrobky na jedno použití jsou zcela nebo částečně vyrobeny z plastu a jsou obvykle určeny k tomu, aby byly před vyhozením použity pouze jednou nebo krátkodobě.\nTržní omezení (zákazy)\nMezi plastové výrobky, které mají být podle směrnice zakázány, patří:příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky), talíře, brčka, vatové tyčinky, nápojová míchátka, tyčky k uchycení a podpěře balónků, nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu, výrobky z oxo-rozložitelných plastů.Snížení spotřebyV souladu s politikou EU v oblasti odpadů jsou země EU povinny:přijmout opatření pro snížení spotřeby některých plastových výrobků na jedno použití, pro které neexistuje alternativa (nápojové kelímky, včetně uzávěrů a víček, a nádoby na hotová jídla určená k okamžité spotřebě),sledovat spotřebu těchto výrobků na jedno použití a přijatá opatření a podávat zprávy o dosaženém pokroku Evropské komisi. Směrnice vyžaduje ambiciózní a setrvalé kvantitativní snížení spotřeby těchto výrobků do roku 2026 (ve srovnání se základním scénářem pro rok 2022).Požadavky na tříděný sběr a na navrhování výrobků v případě plastových lahvíSměrnice stanoví cíl pro sběr spočívající v 90% recyklaci plastových lahví do roku 2029 (s dílčím cílem 77 % do roku 2025). Tyto lahve by měly obsahovat minimálně 25 % recyklovaného plastu při výrobě do roku 2025 (pro PET lahve) a 30 % do roku 2030 (pro všechny lahve).Povinné označování\nNěkteré jednorázové plastové výrobky umístěné na trh musí nést viditelné, jasně čitelné, nesmazatelné označení připevněné k balení nebo výrobku samotnému:hygienické výrobky, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtry a nápojové kelímky.Tato označení by měla spotřebitele informovat o:vhodném způsobu nakládání s odpadem v případě daného výrobku nebo o tom, kterému typu odstraňování odpadů je třeba se v případě daného výrobku vyhnout, a o přítomnosti plastů ve výrobku a o nepříznivých dopadech odhazování odpadků na životní prostředí.Rozšířená odpovědnost výrobce\nSměrnice má v sobě zabudovanou zásadu „znečišťovatel platí“. Výrobci budou muset hradit náklady na:úklid v souvislosti s nakládáním s odpady, shromažďování údajů, ale také na osvětová opatření pro následující výrobky:nádoby na potraviny a nápoje,lahve,nápojové kelímky,sáčky a balení,lehké plastové nákupní tašky atabákové výrobky s filtry.Tyto požadavky se také vztahují na vlhčené ubrousky a balónky, a to s výjimkou nákladů na sběr.\nZemě EU rovněž musí:zajistit, aby existovala pravidla týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce pro lovná zařízení, která obsahují plasty, a sledovat a posuzovat plastová lovná zařízení za účelem stanovení cílů pro sběr v celé EU.Osvětová opatření\nZemě EU musí rovněž přijmout tato opatření za účelem:informování spotřebitelů a podpory odpovědného spotřebitelského chování s cílem snížit množství odpadků vzniklých kvůli těmto výrobkům, informovat spotřebitele o opakovaně použitelných alternativních výrobcích a o dopadu nevhodného odstraňování plastových výrobků na jedno použití na kanalizační systém.\nODKDY SMĚRNICE PLATÍ?\nMusí nabýt podoby zákona v zemích EU do 3. července 2021. Pravidla pro tržní omezení a označování výrobků platí od 3. července 2021, zatímco požadavky na navrhování výrobků v případě lahví platí od 3. července 2024. Opatření pro rozšířenou odpovědnost výrobce platí od 31. prosince 2024.\nKONTEXT\nPro další informace, viz:Odpad (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1–19)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3–30)\nNásledné změny směrnice 2008/98/ES byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10–23)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 16.09.2019"}
{"celex_id": "22021A0430(01)", "reference": "30.4.2021\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 149/10\nDOHODA O OBCHODU A SPOLUPRÁCI\nmezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé\nPREAMBULE\nEVROPSKÁ UNIE A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII\nA\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,\n1.\nPOTVRZUJÍCE svůj závazek k dodržování demokratických zásad, právního státu, lidských práv, k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a boji proti změně klimatu, které představují podstatné prvky této dohody a doplňujících dohod,\n2.\nUZNÁVAJÍCE význam celosvětové spolupráce při řešení otázek sdíleného zájmu,\n3.\nUZNÁVAJÍCE význam transparentnosti v oblasti mezinárodního obchodu a investic ku prospěchu všech zúčastněných stran,\n4.\nSNAŽÍCE SE stanovit jasná a vzájemně výhodná pravidla pro obchod a investice mezi stranami,\n5.\nBEROUCE v úvahu, že pro zajištění účinného řízení, správného výkladu a uplatňování této dohody a jakékoli doplňující dohody a rovněž plnění povinností z uvedených dohod vyplývajících je zásadně důležité zavést ustanovení zajišťující celkovou správu, zejména závazná pravidla pro řešení sporů a vynucování práva, která plně respektují autonomii příslušných právních řádů Unie a Spojeného království a status Spojeného království jako země mimo Evropskou unii,\n6.\nVYCHÁZEJÍCE ze svých práv a povinností podle Marrákešské dohody o zřízení Světové obchodní organizace podepsané dne 15. dubna 1994 a dalších mnohostranných a dvoustranných nástrojů spolupráce,\n7.\nUZNÁVAJÍCE autonomii stran a jejich práva na regulaci na svém území za účelem dosažení legitimních cílů veřejné politiky, jako je ochrana a podpora veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, včetně změny klimatu, veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, dobré životní podmínky zvířat, ochrana soukromí a údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti, ve snaze o zlepšení své příslušné vysoké úrovně ochrany,\n8.\nPŘESVĚDČENY o výhodách předvídatelného obchodního prostředí, které podporuje obchod a investice mezi stranami a předchází narušení obchodu a nespravedlivým konkurenčním výhodám, a to způsobem, který přispívá k udržitelnému rozvoji v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru,\n9.\nUZNÁVAJÍCE potřebu ambiciózního, rozsáhlého a vyváženého hospodářského partnerství, které se má opírat o rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj, prostřednictvím účinných a robustních rámců pro subvence a hospodářskou soutěž a závazku dodržovat svou příslušnou vysokou úroveň ochrany v oblasti pracovních a sociálních norem, životního prostředí, boje proti změně klimatu a v oblasti zdanění,\n10.\nUZNÁVAJÍCE potřebu zajistit otevřený a bezpečný trh pro podniky, včetně malých a středních podniků, a jejich zboží a služby odstraňováním neodůvodněných překážek obchodu a investic,\n11.\nBEROUCE NA VĚDOMÍ význam podpory nových příležitostí pro podniky a spotřebitele prostřednictvím digitálního obchodu a odstraňování neodůvodněných překážek pro tok dat a obchod umožněný elektronickými prostředky při současném dodržování pravidel stran týkajících se ochrany osobních údajů,\n12.\nPŘEJÍCE SI, aby tato dohoda přispívala k blahobytu spotřebitelů prostřednictvím politik zajišťujících vysokou úroveň ochrany spotřebitele a hospodářského blahobytu, jakož i podporou spolupráce mezi příslušnými orgány,\n13.\nBEROUCE V ÚVAHU význam přeshraničního propojení letecky, po silnici a po moři, pro cestující a zboží a potřebu zajistit vysoké standardy při poskytování dopravních služeb mezi stranami,\n14.\nUZNÁVAJÍCE přínosy obchodu a investic v oblasti energetiky a surovin a význam podpory nákladově efektivních, čistých a bezpečných dodávek energie do Unie a Spojeného království,\n15.\nBEROUCE NA VĚDOMÍ zájem stran na vytvoření rámce pro usnadnění technické spolupráce a vypracování nových obchodních ujednání týkajících se propojovacích vedení, která zajistí spolehlivé a účinné výsledky ve všech časových rámcích,\n16.\nKONSTATUJÍCE, že spolupráce a obchod mezi stranami v těchto oblastech by měly být založeny na spravedlivé hospodářské soutěži na energetických trzích a nediskriminačním přístupu k sítím,\n17.\nUZNÁVAJÍCE přínosy udržitelné energie, energie z obnovitelných zdrojů, zejména její výroby v Severním moři, a energetické účinnosti,\n18.\nPŘEJÍCE SI podporovat mírové využívání vod přiléhajících k jejich pobřeží a optimální a spravedlivé využívání živých mořských zdrojů v těchto vodách, včetně pokračujícího udržitelného řízení sdílených populací,\n19.\nBEROUCE NA VĚDOMÍ, že Spojené království vystoupilo z Evropské unie a že s účinností od 1. ledna 2021 je nezávislým pobřežním státem s odpovídajícími právy a povinnostmi podle mezinárodního práva,\n20.\nPOTVRZUJÍCE, že svrchovaná práva pobřežních států vykonávaná stranami za účelem průzkumu, využívání, zachování a řízení živých zdrojů v jejich vodách by měla být vykonávána podle zásad mezinárodního práva, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu přijaté v Montego Bay dne 10. prosince 1982 (dále jen „Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu”), a v souladu s nimi,\n21.\nUZNÁVAJÍCE význam koordinace práv na sociální zabezpečení, která požívají osoby, které se pohybují mezi stranami za účelem práce, pobytu nebo bydlení, jakož i práv, která požívají jejich rodinní příslušníci a pozůstalí,\n22.\nBEROUCE V ÚVAHU, že spolupráce v oblastech společného zájmu, jako jsou věda, výzkum a inovace, jaderný výzkum a vesmír, v podobě účasti Spojeného království na odpovídajících programech Unie za spravedlivých a přiměřených podmínek bude přínosem pro obě strany,\n23.\nBEROUCE V ÚVAHU, že spolupráce mezi Spojeným královstvím a Unií v oblasti prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů a výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, umožní posílit bezpečnost Spojeného království a Unie,\n24.\nVYJADŘUJÍCE PŘÁNÍ, aby byla mezi Spojeným královstvím a Unií uzavřena dohoda, která stanoví právní základ pro takovou spolupráci,\n25.\nUZNÁVAJÍCE, že strany mohou tuto dohodu doplnit jinými dohodami, které jsou nedílnou součástí jejich celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou, a že Dohoda o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací je uzavřena jako taková doplňující dohoda a umožňuje výměnu utajovaných informací mezi stranami podle této dohody nebo jakékoli jiné doplňující dohody,\nSE DOHODLY TAKTO:\nČÁST PRVNÍ\nSPOLEČNÁ A INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel\nTato dohoda vytváří základ širokých vztahů mezi stranami v prostoru prosperity a dobrého sousedství, které se vyznačuje úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci a respektování autonomie a svrchovanosti stran.\nČlánek 2\nDoplňující dohody\n1.   Jestliže Unie a Spojené království mezi sebou uzavřou další dvoustranné dohody, představují uvedené dohody doplňující dohody k této dohodě, nestanoví-li uvedené dohody jinak. Takové doplňující dohody jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a tvoří součást společného institucionálního rámce.\n2.   Odstavec 1 se rovněž vztahuje na:\na)\ndohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé; a\nb)\ndohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé.\nČlánek 3\nZásada dobré víry\n1.   Strany se navzájem respektují a v dobré víře si vzájemně pomáhají při plnění úkolů vyplývajících z této dohody a jakékoli doplňující dohody.\n2.   Strany přijmou všechna odpovídající opatření, všeobecná či konkrétní, s cílem zajistit splnění závazků vyplývajících z této dohody nebo jakékoli doplňující dohody a zdrží se jakýchkoliv opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody a jakékoli doplňující dohody.\nHLAVA II\nZÁSADY VÝKLADU A DEFINICE\nČlánek 4\nMezinárodní právo veřejné\n1.   Ustanovení této dohody a jakýchkoli doplňujících dohod se vykládají v dobré víře v souladu s jejich obvyklým významem v kontextu jejich záměru a účelu a s ohledem na předmět a účel dohody podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu, která byla přijata ve Vídni dne 23. května 1969.\n2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato dohoda ani žádná doplňující dohoda nestanoví povinnost vykládat ustanovení těchto dohod v souladu s vnitrostátním právem jedné ze stran.\n3.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že výklad této dohody nebo jakékoli doplňující dohody podaný soudy kterékoli ze stran není pro soudy druhé strany závazný.\nČlánek 5\nSoukromá práva\n1.   Aniž je dotčen článek SSC.67 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení a ve vztahu k Unii s výjimkou části třetí této dohody, nesmí být žádné ustanovení této dohody ani žádné doplňující dohody vykládáno tak, že uděluje práva nebo ukládá povinnosti jiným osobám než těm, které byly vytvořeny mezi stranami podle mezinárodního práva veřejného, ani tak, že umožňuje, aby tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda byla přímo uplatňována ve vnitrostátních právních systémech stran.\n2.   Strany nesmí ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit právo na soudní ochranu proti druhé straně na základě důvodu, že druhá strana jednala v rozporu s touto dohodou nebo jakoukoli doplňující dohodou.\nČlánek 6\nDefinice\n1.   Pro účely této dohody a jakékoli doplňující dohody, a není-li stanoveno jinak, se rozumí:\na)\n„subjektem údajů“ identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba; identifikovatelnou osobou je osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje či síťový identifikátor, nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;\nb)\n„dnem“ kalendářní den;\nc)\n„členským státem“ členský stát Evropské unie;\nd)\n„osobními údaji“ veškeré informace o subjektu údajů;\ne)\n„státem“ podle kontextu členský stát nebo Spojené království;\nf)\n„územím“ strany ve vztahu ke každé straně území, na něž se tato dohoda vztahuje v souladu s článkem 774;\ng)\n„přechodným obdobím“ přechodné období stanovené v článku 126 dohody o vystoupení a\nh)\n„dohodou o vystoupení“ Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně jejích protokolů.\n2.   Odkazy na „Unii“, „stranu“ nebo „strany“ v této dohodě nebo v jakékoli doplňující dohodě se vykládají tak, že nezahrnují Evropské společenství pro atomovou energii, není-li stanoveno nebo nevyplývá-li z kontextu jinak.\nHLAVA III\nINSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC\nČlánek 7\nRada partnerství\n1.   Zřizuje se Rada partnerství. Skládá se ze zástupců Unie a Spojeného království. Rada partnerství se může scházet v různém složení v závislosti na projednávaných záležitostech.\n2.   Radě partnerství spolupředsedají člen Evropské komise a zástupce vlády Spojeného království na ministerské úrovni. Schází se na žádost Unie nebo Spojeného království, a to v každém případě alespoň jednou ročně, a po vzájemné dohodě stanoví termíny a program svých zasedání.\n3.   Rada partnerství sleduje plnění cílů této dohody a jakékoli doplňující dohody. Dohlíží na provádění a uplatňování této dohody a jakékoli doplňující dohody a usnadňuje je. Každá ze stran může předložit Radě partnerství jakoukoli otázku týkající se provádění, uplatňování a výkladu této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.\n4.   Rada partnerství je oprávněna:\na)\npřijímat rozhodnutí ve všech záležitostech, u nichž tak stanoví tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda;\nb)\nvydávat stranám doporučení týkající se provádění a uplatňování této dohody nebo jakékoli doplňující dohody;\nc)\nrozhodnutím přijímat změny této dohody nebo jakékoli doplňující dohody v případech stanovených v této dohodě nebo v jakékoli doplňující dohodě;\nd)\ns výjimkou části první hlavy III přijímat do konce čtvrtého roku od vstupu této dohody v platnost rozhodnutí, kterými se mění tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda, pokud jsou tyto změny nezbytné pro opravu chyb anebo nápravu opomenutí nebo jiných nedostatků;\ne)\nprojednávat jakékoli záležitosti týkající se oblastí, na něž se tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda vztahuje;\nf)\npřenášet některé ze svých pravomocí na výbor pro obchodní partnerství nebo na specializovaný výbor s výjimkou pravomocí a povinností uvedených v písmenu g) tohoto odstavce;\ng)\nrozhodnutím zřídit specializované obchodní výbory a specializované výbory, které nejsou uvedeny v čl. 8 odst. 1, rozpustit kterýkoli specializovaný obchodní výbor nebo specializovaný výbor, nebo změnit úkoly, které jim byly svěřeny, a\nh)\nvydávat stranám doporučení týkající se předávání osobních údajů ve specifických oblastech, na něž se vztahuje tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda.\n5.   Práce Rady partnerství se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze 1. Rada partnerství může uvedenou přílohu změnit.\nČlánek 8\nVýbory\n1.   Zřizují se tyto výbory:\na)\nvýbor pro obchodní partnerství, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahují hlavy I až VII, hlava VIII kapitola 4, část druhá díl první hlavy IX až XII, část druhá díl šestý a příloha 27;\nb)\nspecializovaný obchodní výbor pro zboží, který se zabývá záležitostmi, na které se vztahuje část druhá díl první hlava I kapitola 1 a část druhá díl první hlava VIII kapitola 4;\nc)\nspecializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahují část druhá díl první hlava I kapitola 2 a 5, Protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a ustanovení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány, poplatcích a platbách, určení celní hodnoty a opraveném zboží;\nd)\nspecializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava I kapitola 3;\ne)\nspecializovaný obchodní výbor pro technické překážky obchodu, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava I kapitola 4 a článek 323;\nf)\nspecializovaný obchodní výbor pro služby, investice a digitální obchod, který se zabývá záležitostmi, na které se vztahuje část druhá díl první hlavy II až IV a část druhá díl první hlava VIII kapitola 4;\ng)\nspecializovaný obchodní výbor pro duševní vlastnictví, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava V;\nh)\nspecializovaný obchodní výbor pro zadávání veřejných zakázek, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava VI;\ni)\nspecializovaný výbor pro spolupráci v oblasti regulace obchodu, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava X;\nj)\nspecializovaný obchodní výbor pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava XI a příloha 27;\nk)\nspecializovaný obchodní výbor pro správní spolupráci v oblasti DPH a výběru daní, poplatků a cel, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje Protokol o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel;\nl)\nspecializovaný výbor pro energetiku,\ni)\nkterý se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava VIII, s výjimkou kapitoly 4, článku 323 a přílohy 27, a\nii)\nkterý může jednat a poskytovat odborné poradenství příslušnému specializovanému obchodnímu výboru v záležitostech týkajících se kapitoly 4 a článku 323;\nm)\nspecializovaný výbor pro leteckou dopravu, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl druhý hlava I;\nn)\nspecializovaný výbor pro bezpečnost letectví, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl druhý hlava II;\no)\nspecializovaný výbor pro silniční dopravu, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl třetí;\np)\nspecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl čtvrtý a Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení,\nq)\nspecializovaný výbor pro rybolov, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část druhá díl pátý;\nr)\nspecializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci v trestních věcech, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část třetí, a\ns)\nspecializovaný výbor pro účast na programech Unie, který se zabývá záležitostmi, na něž se vztahuje část pátá.\n2.   Pokud jde o otázky týkající se části druhé dílu prvního hlav I až VII, hlavy VIII kapitoly 4 a hlav IX až XII, části druhé dílu šestého a přílohy 27, má výbor pro obchodní partnerství uvedený v odstavci 1 tohoto článku pravomoc:\na)\npodporovat Radu partnerství při plnění jejích úkolů, a zejména podávat Radě partnerství zprávy a plnit veškeré úkoly, které jí Rada svěří;\nb)\ndohlížet nad prováděním této dohody nebo jakékoli doplňující dohody;\nc)\npřijímat rozhodnutí nebo vydávat doporučení, jak je stanoveno v této dohodě nebo jakékoli doplňující dohodě, nebo pokud na něj Rada partnerství tuto pravomoc přenesla;\nd)\ndohlížet na práci specializovaných obchodních výborů uvedených v odstavci 1 tohoto článku;\ne)\nzkoumat nejvhodnější způsoby předcházení obtížím, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem a uplatňováním této dohody nebo jakékoli doplňující dohody, nebo jejich řešení, aniž je dotčena část šestá hlava I;\nf)\nvykovávat pravomoci, které na něj Rada partnerství přenesla podle čl. 7 odst. 4 písm. f);\ng)\nrozhodnutím zřídit specializované obchodní výbory, které nejsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, rozpustit kterýkoli takový specializovaný obchodní výbor nebo změnit úkoly, které jim byly svěřeny, a\nh)\nzřizovat pracovní skupiny, dohlížet na ně a koordinovat je nebo je rozpouštět nebo přenést dohled nad nimi na specializovaný obchodní výbor.\n3.   S ohledem na otázky týkající se jejich oblasti působnosti mají specializované obchodní výbory pravomoc:\na)\nsledovat a přezkoumávat provádění této dohody nebo jakékoli doplňující dohody a zajišťovat její řádné fungování;\nb)\npodporovat výbor pro obchodní partnerství při plnění jeho úkolů, a zejména podávat výboru pro obchodní partnerství zprávy a plnit veškeré úkoly, které mu výbor svěří;\nc)\nprovádět přípravné technické práce nezbytné pro podporu funkcí Rady partnerství a výboru pro obchodní partnerství, včetně případů, kdy tyto orgány musí přijímat rozhodnutí nebo doporučení;\nd)\npřijímat rozhodnutí ve všech záležitostech, u nichž tak stanoví tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda;\ne)\nprojednávat technické otázky vyplývající z provádění dohody nebo jakékoli doplňující dohody, aniž je dotčena část šestá hlava I, a\nf)\nposkytovat stranám fórum pro výměnu informací, diskusi o osvědčených postupech a sdílení zkušeností s prováděním.\n4.   S ohledem na otázky týkající se jejich oblasti působnosti mají specializované výbory pravomoc:\na)\nsledovat a přezkoumávat provádění této dohody nebo jakékoli doplňující dohody a zajišťovat její řádné fungování;\nb)\npodporovat Radu partnerství při plnění jejích úkolů, a zejména podávat Radě partnerství zprávy a plnit veškeré úkoly, které jim Rada svěří;\nc)\npřijímají rozhodnutí, včetně změn, a doporučení týkající se všech záležitostí, kde tak tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda stanoví nebo v nichž Rada partnerství přenesla své pravomoci na specializovaný výbor v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. f);\nd)\nprojednávat technické otázky vyplývající z provádění této dohody nebo jakékoli doplňující dohody;\ne)\nposkytovat stranám fórum pro výměnu informací, diskusi o osvědčených postupech a sdílení zkušeností s prováděním;\nf)\nzřizovat pracovní skupiny, dohlížet na ně, koordinovat je a rozpouštět je a\ng)\nposkytovat fórum pro konzultace podle čl. 738 odst. 7.\n5.   Výbory se skládají ze zástupců každé ze stran. Každá ze stran zajistí, aby její zástupci ve výborech měli odpovídající odborné znalosti s ohledem na projednávané otázky.\n6.   Výboru pro obchodní partnerství spolupředsedají zástupce Unie na úrovni vyššího úředníka a zástupce Spojeného království odpovědný za obchodní záležitosti nebo jejich zástupci. Výbor zasedá na žádost Unie nebo Spojeného království, a to v každém případě alespoň jednou ročně, a po vzájemné dohodě stanoví termíny a program svých zasedání.\n7.   Specializovaným obchodním výborům a specializovaným výborům spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Spojeného království. Pokud v této dohodě není stanoveno jinak nebo pokud jinak nerozhodnou spolupředsedové, zasedají tyto výbory alespoň jednou ročně.\n8.   Výbory si stanoví po vzájemné dohodě termíny a program svých zasedání.\n9.   Práce výborů se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze 1.\n10.   Odchylně od odstavce 9 může výbor přijmout a následně změnit svá vlastní pravidla, kterými se řídí jeho činnost.\nČlánek 9\nPracovní skupiny\n1.   Zřizují se tyto pracovní skupiny:\na)\npracovní skupina pro ekologické produkty, pod dohledem specializovaného obchodního výboru pro technické překážky obchodu;\nb)\npracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti, pod dohledem specializovaného obchodního výboru pro technické překážky obchodu;\nc)\npracovní skupina pro léčivé přípravky, pod dohledem specializovaného obchodního výboru pro technické překážky obchodu;\nd)\npracovní skupina pro koordinaci sociálního zabezpečení, pod dohledem specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení.\n2.   Pracovní skupiny jsou pod dohledem výborů nápomocny výborům při plnění jejich úkolů, a zejména připravují práci výborů a plní úkoly, které jim tyto výbory svěří.\n3.   Pracovní skupiny se skládají ze zástupců Unie a Spojeného království a spolupředsedají jim zástupce Unie a zástupce Spojeného království.\n4.   Pracovní skupiny stanoví po vzájemné dohodě svůj vlastní jednací řád, termíny a program svých zasedání.\nČlánek 10\nRozhodnutí a doporučení\n1.   Rozhodnutí přijatá Radou partnerství nebo případně výborem jsou závazná pro strany a pro všechny orgány zřízené podle této dohody a podle jakýchkoli doplňujících dohod, včetně rozhodčího tribunálu uvedeného v části šesté hlavě I. Doporučení nemají závazný charakter.\n2.   Rada partnerství nebo případně výbor přijímá rozhodnutí a vydává doporučení po vzájemné dohodě.\nČlánek 11\nParlamentární spolupráce\n1.   Evropský parlament a Parlament Spojeného království mohou jako fórum pro výměnu názorů o partnerství zřídit Parlamentní shromáždění pro partnerství složené z poslanců Evropského parlamentu a poslanců Parlamentu Spojeného království.\n2.   Po svém založení Parlamentní shromáždění pro partnerství:\na)\nmůže požádat Radu partnerství o příslušné informace týkající se provádění této dohody a jakýchkoli doplňujících dohod, která mu poté poskytne požadované informace;\nb)\nje informováno o rozhodnutích a doporučeních Rady partnerství a\nc)\nmůže vydávat doporučení Radě partnerství.\nČlánek 12\nÚčast občanské společnosti\nStrany konzultují provádění této dohody a jakékoli doplňující dohody s občanskou společností, zejména prostřednictvím interakce s domácími poradními skupinami a fórem občanské společnosti podle článků 13 a 14.\nČlánek 13\nDomácí poradní skupiny\n1.   Každá ze stran konzultuje otázky, na něž se vztahuje tato dohoda a jakákoli doplňující dohoda, se svou nově vytvořenou nebo již existující domácí poradní skupinou nebo skupinami, v nichž jsou zastoupeny nezávislé organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací, organizací podniků a zaměstnavatelů, jakož i odborů, působící v oblasti hospodářství, udržitelného rozvoje, sociálních věcí, lidských práv, životního prostředí a dalších záležitostí. Každá ze stran může svolat svou domácí poradní skupinu nebo skupiny v různém složení za účelem projednání provádění různých ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.\n2.   Každá ze stran zváží názory nebo doporučení předložená domácí poradní skupinou nebo skupinami. Zástupci každé ze stran usilují o to, aby se svou domácí poradní skupinou nebo skupinami prováděli konzultace alespoň jednou ročně. Zasedání se mohou konat za použití virtuálních prostředků.\n3.   Za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o domácích poradních skupinách se každá ze stran snaží zveřejnit seznam organizací účastnících se její domácí poradní skupiny nebo skupin a kontaktní místo této skupiny nebo těchto skupin.\n4.   Strany podporují interakci mezi svými domácími poradními skupinami, mimo jiné tím, že si pokud možno vyměňují kontaktní údaje členů svých domácích poradních skupin.\nČlánek 14\nFórum občanské společnosti\n1.   Strany usnadní organizaci fóra občanské společnosti za účelem vedení dialogu o provádění části druhé. Rada partnerství přijme operační pokyny pro vedení fóra.\n2.   Fórum občanské společnosti zasedá alespoň jednou za rok, nedohodnou-li se strany jinak. Fórum občanské společnosti se může scházet i virtuálně.\n3.   Fórum občanské společnosti je otevřeno účasti nezávislých organizací občanské společnosti usazených na území stran, včetně členů domácích poradních skupin uvedených v článku 13. Každá ze stran bude prosazovat vyváženě zastoupení, včetně nevládních organizací, organizací podniků a zaměstnavatelů, jakož i odborů, které působí v oblasti hospodářství, udržitelného rozvoje, sociálních věcí, lidských práv, životního prostředí a dalších záležitostí.\nČÁST DRUHÁ\nOBCHOD, DOPRAVA, RYBOLOV A DALŠÍ USTANOVENÍ\nDÍL PRVNÍ\nOBCHOD\nHLAVA I\nOBCHOD SE ZBOŽÍM\nKAPITOLA 1\nNÁRODNÍ ZACHÁZENÍ A PŘÍSTUP ZBOŽÍ NA TRH (VČETNĚ NÁPRAVNÝCH V OBLASTI OBCHODU OPATŘENÍ)\nČlánek 15\nCíl\nCílem této kapitoly je usnadnit obchod se zbožím mezi stranami a zachovat liberalizovaný obchod se zbožím v souladu s ustanoveními této dohody.\nČlánek 16\nOblast působnosti\nNení-li stanoveno jinak, vztahuje se tato kapitola na obchod se zbožím kterékoli ze stran.\nČlánek 17\nDefinice\nPro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„konzulární transakcí“ postup získání konzulární faktury či konzulárního víza k obchodní faktuře, certifikátu původu, manifestu, prohlášení o vývozu zasilatele či jiných celních dokumentů v souvislosti s dovozem zboží od konzula dovážející strany na území vyvážející strany nebo na území třetí strany;\nb)\n„dohodou o celní hodnotě“ Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994;\nc)\n„vývozním licenčním řízením“ správní postup, bez ohledu na to, zda je či není uváděn jako licenční, používaný některou ze stran k zajištění fungování režimů udělování vývozních licencí, jež vyžadují, aby byla jako předběžná podmínka pro vývoz z této strany předložena příslušnému správnímu orgánu jiná žádost nebo jiná dokumentace, než je všeobecně vyžadována v rámci celních režimů;\nd)\n„dovozním licenčním řízením“ správní postup, bez ohledu na to, zda je či není uváděn jako licenční, používaný některou ze stran k zajištění fungování režimů udělování dovozních licencí, jež vyžadují, aby byla jako předběžná podmínka pro dovoz na území dovážející strany předložena příslušnému správnímu orgánu nebo orgánům jiná žádost nebo jiná dokumentace, než je vyžadována pro účely celního odbavení;\ne)\n„původním zbožím“ zboží, které splňuje podmínky podle pravidel původu stanovených v kapitole 2 této hlavy, není-li stanoveno jinak;\nf)\n„výkonnostním požadavkem“ požadavek:\ni)\naby bylo vyvezeno určité množství, hodnota nebo procento zboží;\nii)\naby bylo zboží strany, která udělila dovozní licenci, nahrazeno dováženým zbožím;\niii)\naby osoba, která je držitelem dovozní licence, nakupovala i jiné zboží na území strany, která tuto dovozní licenci udělila, nebo aby upřednostňovala zboží vyrobené na jejím území;\niv)\naby osoba, která je držitelem dovozní licence, vyráběla na území strany, která tuto dovozní licenci udělila, zboží v určitém množství, hodnotě nebo s určitým podílem domácího obsahu, nebo\nv)\nkterý je jakýmkoli způsobem vázán na objem či hodnotu dovozu, na objem či hodnotu vývozu nebo na výši přílivu deviz;\ng)\n„repasovaným zbožím“ zboží zařazené do kapitol 32, 40, 84 až 90, 94 nebo 95 HS, které:\ni)\nse zcela nebo částečně skládá z částí získaných z použitého zboží;\nii)\nmá podobnou životnost a výkonnost jako takové zboží, když je nové, a\niii)\nmá rovnocennou záruku, jaká se vztahuje na takové zboží, když je nové, a\nh)\n„opravou“ jakákoli zušlechťovací operace provedená u zboží, která zahrnuje obnovení původní funkce zboží a jejímž cílem je odstranit funkční závadu nebo materiálové poškození, nebo zajistit soulad zboží s technickými požadavky na jeho používání. Oprava zboží zahrnuje obnovu a údržbu s možným zvýšením hodnoty zboží v důsledku obnovení původní funkčnosti uvedeného zboží, ale nezahrnuje operaci nebo postup, které:\ni)\nničí základní charakteristiku zboží nebo vytváří nové či z obchodního hlediska odlišné zboží;\nii)\ntransformují nedokončené zboží na hotové zboží nebo\niii)\nse používají ke zlepšení nebo zvýšení technické účinnosti zboží.\nČlánek 18\nZařazení zboží\nV rámci obchodu mezi stranami podle této dohody se zboží zařadí tak, jak je stanoveno v příslušné celní nomenklatuře každé ze stran v souladu s harmonizovaným systémem.\nČlánek 19\nNárodní zacházení v oblasti vnitrostátního zdanění a právní úpravy\nKaždá ze stran poskytne národní zacházení pro zboží druhé strany v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení. Článek III GATT 1994 včetně poznámek k němu a doplňujících ustanovení se za tímto účelem obdobně začleňují do této dohody a jsou její součástí..\nČlánek 20\nVolný tranzit\nKaždá ze stran umožní volný tranzit přes své území po trasách, které jsou nejvhodnější pro mezinárodní tranzit, pro tranzitní dopravu na území druhé strany nebo jakékoli jiné třetí země nebo z těchto území. Za tímto účelem se do dohody jako její součást obdobně začlení článek V GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení. Strany jsou srozuměny s tím, že článek V GATT 1994 zahrnuje přepravu energetického zboží mimo jiné prostřednictvím plynovodů nebo elektrických rozvodných sítí.\nČlánek 21\nZákaz cel\nNení-li v této dohodě stanoveno jinak, cla na veškeré zboží pocházející z druhé strany se zakazují.\nČlánek 22\nVývozní cla, daně nebo jiné poplatky\n1.   Žádná ze stran nesmí přijmout nebo ponechat v platnosti clo, daň nebo jiné poplatky jakéhokoli druhu uložené na vývoz zboží do druhé strany nebo v souvislosti s ním; nebo jakoukoli vnitřní daň nebo jiné poplatky na zboží vyvážené do druhé strany, které převyšují daň nebo poplatek, které by byly uloženy na obdobné zboží, je-li určeno pro domácí spotřebu.\n2.   Pro účely tohoto článku nezahrnují „jiné poplatky jakéhokoli druhu“ poplatky nebo jiné platby povolené podle článku 23.\nČlánek 23\nPoplatky a formality\n1.   Poplatky a jiné platby uložené některou ze stran na vývoz nebo dovoz zboží druhé strany nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem se omezí na výši odpovídající přiměřeným nákladům poskytovaných služeb a nebudou prostředkem nepřímé ochrany domácích výrobků nebo zdanění dovozu nebo vývozu z fiskálních účelů. Žádná ze stran neúčtuje poplatky ani neukládá jiné odvody na dovoz nebo vývoz nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem na základě hodnoty.\n2.   Každá ze stran může uložit poplatky nebo vymáhat náklady pouze tehdy, jsou-li poskytovány zvláštní služby, mimo jiné zejména tyto:\na)\npožadovaná přítomnost zaměstnanců celních správ mimo stanovené úřední hodiny nebo jejich požadovaná přítomnost v jiných prostorách, než jsou prostory celní správy;\nb)\nanalýzy nebo znalecké posudky týkající se zboží a poštovní poplatky za vrácení zboží žadateli, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se závazných informací nebo poskytování informací týkajících se používání celních předpisů;\nc)\nkontrola zboží nebo odběr vzorků za účelem ověření, nebo zničení zboží, při kterých vznikají jiné náklady než náklady spojené s prací zaměstnanců celních správ; a\nd)\nvýjimečná kontrolní opatření, jsou-li nutná s ohledem na povahu zboží nebo na možné riziko.\n3.   Každá ze stran neprodleně zveřejní prostřednictvím oficiálních internetových stránek veškeré poplatky a odvody, které ukládá v souvislosti s dovozem nebo vývozem, a to takovým způsobem, aby se s nimi mohli seznámit vlády, obchodníci a další dotčené osoby. Mezi tyto informace patří i důvod poplatků a plateb za poskytovanou službu, příslušný orgán, poplatky a platby, které se uplatní, a kdy a jak se má platba provést. Nové nebo pozměněné poplatky a platby se neuloží, dokud nejsou informace v souladu s tímto odstavcem zveřejněny a přímo dostupné.\n4.   Žádná ze stran nevyžaduje v souvislosti s dovozem jakéhokoliv zboží druhé strany konzulární transakce, ani související poplatky a platby.\nČlánek 24\nOpravené zboží\n1.   Žádná ze stran neuplatní clo na zboží, které znovu vstupuje na její území poté, co bylo dočasně vyvezeno z jejího území na celní druhé strany za účelem opravy, a to bez ohledu na původ zboží.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na zboží dovážené do celního skladu, do zón volného obchodu nebo v podobném režimu, které je následně vyvezeno k opravě a není zpětně dovezeno do celního skladu, do zón volného obchodu nebo v podobném režimu.\n3.   Žádná ze stran neuplatní clo na zboží dočasně dovezené z území druhé strany za účelem opravy, bez ohledu na jeho původ.\nČlánek 25\nRepasované zboží\n1.   Žádná ze stran nesmí poskytnout repasovanému zboží druhé strany méně příznivé zacházení, než jaké poskytuje rovnocennému zboží v novém stavu.\n2.   Článek 26 se vztahuje na zákazy nebo omezení dovozu a vývozu týkající se repasovaného zboží. Pokud některá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti zákaz nebo omezení týkající se použitého zboží, nepoužije tato opatření na repasované zboží.\n3.   Kterákoli ze stran může požadovat, aby bylo repasované zboží jako takové identifikováno pro distribuci nebo prodej na jejím území a aby splňovalo všechny příslušné technické požadavky, které se vztahují na rovnocenné zboží v novém stavu.\nČlánek 26\nDovozní a vývozní omezení\n1.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti zákaz či omezení dovozu jakéhokoli zboží druhé strany nebo vývozu nebo prodeje na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany s výjimkou těch, které jsou v souladu s článkem XI GATT 1994 včetně poznámek k němu a doplňujících ustanovení. Za tímto účelem se do dohody jako její součást obdobně začlení článek XI GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení.\n2.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti:\na)\npožadavky na vývozní a dovozní ceny, s výjimkou případů, kdy je to povoleno při výkonu rozhodnutí o uložení vyrovnávacího a antidumpingového cla a závazků; nebo\nb)\ndovozní licence podmíněné splněním výkonnostního požadavku.\nČlánek 27\nDovozní a vývozní monopoly\nŽádná ze stran neurčí ani nebude zachovávat dovozní nebo vývozní monopol. Pro účely tohoto článku se dovozním nebo vývozním monopolem rozumí výlučné právo nebo udělení oprávnění jednou stranou určitému subjektu dovážet zboží do druhé strany nebo je z druhé strany vyvážet.\nČlánek 28\nDovozní licenční řízení\n1.   Každá ze stran zajistí, aby všechna dovozní licenční řízení pro obchod se zbožím mezi stranami byla uplatňována neutrálně a byla vedena spravedlivě, vyváženě, nediskriminačně a transparentně.\n2.   Kterákoli ze stran přijme či ponechá v platnosti licenční řízení jako podmínku dovozu na její území z území druhé strany, pouze nelze-li pro administrativní účely rozumně použít jiné vhodné postupy.\n3.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti neautomatické dovozní licenční řízení, ledaže je to nezbytné k provedení opatření, jež je v souladu s touto dohodou. Strana, jež přijímá neautomatické licenční řízení, musí jasně uvést, jaká opatření se prostřednictvím tohoto licenčního řízení provádějí.\n4.   Každá ze stran zavede a spravuje dovozní licenční řízení v souladu s články 1 až 3 Dohody WTO o dovozním licenčním řízení (dále jen „dohoda o dovozním licenčním řízení“). Za tímto účelem jsou články 1 až 3 dohody o dovozním licenčním řízení obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.\n5.   Každá ze stran, která zavede nebo změní dovozní licenční řízení, zpřístupní veškeré příslušné informace na oficiálních internetových stránkách. Tyto informace se zpřístupní vždy, pokud je to proveditelné, nejpozději 21 dnů před datem použitelnosti nového nebo změněného licenčního řízení a v každém případě nejpozději k datu jeho použitelnosti. Tyto informace obsahují údaje požadované podle článku 5 dohody o dovozním licenčním řízení.\n6.   Na žádost druhé strany poskytne kterákoli ze stran neprodleně veškeré relevantní informace týkající se dovozních licenčních řízení, která hodlá přijmout nebo ponechat v platnosti, včetně informací uvedených v článcích 1 až 3 dohody o dovozním licenčním řízení.\n7.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nevyžaduje, aby některá ze stran udělila dovozní licenci, ani jí nebrání v plnění jejích povinností nebo závazků podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i v rámci mnohostranných režimů nešíření a ujednání o kontrole dovozu.\nČlánek 29\nVývozní licenční řízení\n1.   Každá ze stran zveřejní jakékoli nové vývozní licenční řízení nebo jakékoli změny stávajícího postupu udělování vývozních licencí takovým způsobem, aby se s nimi mohly seznámit vlády, obchodníci a další dotčené osoby. Toto zveřejnění se uskuteční vždy, pokud je to proveditelné, 45 dnů před tím, než postup nebo změna nabude účinku, a v každém případě nejpozději ke dni, kdy tento postup nebo změna nabude účinku, a to ve vhodných případech na příslušných vládních internetových stránkách.\n2.   Zveřejňování vývozních licenčních řízení zahrnuje tyto informace:\na)\nznění vývozních licenčních řízení stran nebo znění jakýchkoli změn těchto řízení;\nb)\nuvedení zboží, které je předmětem každého licenčního řízení;\nc)\npro každé řízení popis postupu podání žádosti o licenci a veškerá kritéria, která musí žadatel splňovat, aby byl způsobilý k podání žádosti o licenci, jako je držení licence k výkonu činnosti, vytvoření nebo udržování investice nebo provoz prostřednictvím určité formy usazení na území strany;\nd)\nkontaktní místo nebo místa, kde mohou dotčené osoby získat další informace o podmínkách pro získání vývozní licence;\ne)\nsprávní orgán či orgány, kterým se podává žádost nebo předkládá jiná příslušná dokumentace;\nf)\npopis všech opatření prováděných v rámci vývozního licenčního řízení;\ng)\nobdobí, během něhož bude každé vývozní licenční řízení v platnosti, pokud tento postup nezůstane v platnosti až do odvolání nebo revize v nové publikaci;\nh)\npokud má daná strana v úmyslu využívat licenční řízení ke správě vývozní kvóty, celkové množství, a pokud se použije, hodnotu kvóty a datum zahájení a ukončení kvóty a\ni)\nveškeré výjimky, které nahrazují požadavek na získání vývozní licence, způsob, jak se o tyto výjimky žádá nebo jak se používají, a kritéria pro jejich udělení.\n3.   Do 45 dnů ode dne vstupu této dohody v platnost oznámí každá ze stran druhé straně své stávající vývozní licenční řízení. Každá ze stran oznámí druhé straně veškerá nová vývozní licenční řízení a veškeré změny stávajících vývozních licenčních řízení do 60 dnů od zveřejnění. Oznámení musí obsahovat odkaz na zdroje, kde jsou informace požadované v odstavci 2 zveřejněny, a případně adresu příslušných vládních internetových stránek.\n4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nevyžaduje, aby některá ze stran udělila vývozní licenci, ani jí nebrání v plnění jejích závazků podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i v rámci mnohostranných režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu, včetně Wassenaarského ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití, Australské skupiny, Skupiny jaderných dodavatelů a režimu kontroly raketových technologií, nebo v přijímání, zachovávání nebo provádění nezávislých sankčních režimů.\nČlánek 30\nUrčování celní hodnoty\nKaždá ze stran určí celní hodnotu zboží druhé strany dovezeného na její území v souladu s článkem VII GATT 1994 a Dohodou o celní hodnotě. Za tímto účelem se do dohody jako její součást obdobně začlení článek VII GATT 1994, včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení, a články 1 až 17 Dohody o celní hodnotě, včetně vysvětlujících poznámek.\nČlánek 31\nVyužívání preferencí\n1.   Pro účely sledování fungování této dohody a výpočtu míry využití preferencí si strany každoročně vyměňují dovozní statistiky na desetileté období počínaje prvním rokem od vstupu této dohody v platnost. Nerozhodne-li výbor pro obchodní partnerství jinak, prodlužuje se toto období automaticky o pět let a poté může výbor pro obchodní partnerství rozhodnout o jeho dalším prodloužení.\n2.   Výměna dovozních statistik zahrnuje dostupné údaje týkající se posledního roku, včetně hodnoty a případně objemu, na úrovni celních položek pro dovoz zboží druhé strany, na které se vztahuje preferenční celní zacházení podle této dohody, a pro zboží, na něž se vztahuje nepreferenční zacházení.\nČlánek 32\nNápravná opatření v oblasti obchodu\n1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o antidumpingu, Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, článku XIX GATT 1994, Dohody o ochranných opatřeních a článku 5 Dohody o zemědělství.\n2.   Kapitola 2 této hlavy se nevztahuje na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná šetření a opatření.\n3.   Každá ze stran uplatňuje antidumpingová a vyrovnávací opatření v souladu s požadavky Dohody o antidumpingu a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a postupem, který spravedlivý a transparentní.\n4.   Nezdrží-li to zbytečně šetření, dostane každá dotčená osoba v antidumpingovém nebo vyrovnávacím šetření (1) plnou možnost hájit své zájmy.\n5.   Vyšetřující orgán každé strany může v souladu s právními předpisy dané strany posoudit, zda výše antidumpingového cla, které má být uloženo, odpovídá celému dumpingovému rozpětí, nebo je nižší.\n6.   Vyšetřující orgán každé strany zváží v souladu s právními předpisy dané strany poskytnuté informace o tom, zda by uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla nebylo ve veřejném zájmu.\n7.   Žádná ze stran neuplatní ani neponechá v platnosti, pokud jde o stejné zboží, současně:\na)\nopatření podle článku 5 Dohody o zemědělství a\nb)\nopatření podle článku XIX GATT 1994 a Dohody o ochranných opatřeních.\n8.   Část šestá hlava I se na odstavce 1 až 6 tohoto článku nepoužije.\nČlánek 33\nVyužití stávajících celních kvót WTO\n1.   Produkty pocházející z jedné strany nejsou způsobilé k dovozu do druhé strany v rámci stávajících celních kvót WTO ve smyslu odstavce 2. To zahrnuje ty celní kvóty, které jsou rozděleny mezi strany podle článku XXVIII jednání GATT zahájených Evropskou unií v dokumentu WTO G/SECRET/42/Add.2 a Spojeným královstvím v dokumentu WTO G/SECRET/44 a jak je stanoveno v příslušných vnitrostátních právních předpisech každé ze stran. Pro účely tohoto článku se status původu produktů určuje na základě nepreferenčních pravidel původu platných v dovážející straně.\n2.   Pro účely odstavce 1 se „stávajícími celními kvótami WTO“ rozumějí ty celní kvóty, které jsou koncesemi WTO Evropské unie, zahrnuté do návrhu listiny koncesí a závazků EU-28 v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu WTO z roku 1994 předložené WTO v dokumentu G/MA/TAR/RS/506 ve znění dokumentů G/MA/TAR/RS/506/Add.1 a G/MA/TAR/RS/506/Add.2.\nČlánek 34\nOpatření v případě porušení nebo obcházení celních předpisů\n1.   Strany spolupracují při prevenci, odhalování a potírání porušování nebo obcházení celních předpisů v souladu se svými povinnostmi podle kapitoly 2 této hlavy a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách. Každá ze stran přijme stejná opatření na ochranu svých vlastních finančních zájmů a finančních zájmů druhé strany, pokud jde o výběr cel na zboží vstupující na celní území Spojeného království nebo Unie.\n2.   S výhradou možnosti výjimky pro obchodníky, kteří dodržují předpisy podle odstavce 7, může kterákoli ze stran dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčeným produktem nebo produkty postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4, pokud:\na)\ntato strana na základě objektivních, přesvědčivých a ověřitelných informací zjistila, že došlo k systematickému porušování nebo obcházení celních předpisů, a\nb)\ndruhá strana opakovaně a neodůvodněně odmítá nebo jinak neplní své povinnosti uvedené v odstavci 1.\n3.   Strana, která učinila zjištění uvedené v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost výboru pro obchodní partnerství a zahájí konzultace s druhou stranou v rámci tohoto výboru s cílem dosáhnout oboustranně přijatelného řešení.\n4.   Pokud se strany nedohodnou na vzájemně přijatelném řešení do tří měsíců ode dne oznámení, může strana, která zjištění učinila, rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení pro dotčený produkt nebo dotčené produkty. V takovém případě strana, která učinila zjištění, neprodleně oznámí toto dočasné pozastavení i to, jak dlouho hodlá toto dočasné pozastavení uplatňovat, výboru pro obchodní partnerství.\n5.   Dočasné pozastavení se použije pouze po dobu nezbytnou k tomu, aby se zabránilo porušování nebo obcházení předpisů a ochránily finanční zájmy dotčené strany, a v žádném případě ne déle než šest měsíců. Dotčená strana situaci průběžně přezkoumává a rozhodne-li, že dočasné pozastavení již není nutné, ukončí jej před koncem období oznámeného výboru pro obchodní partnerství. Pokud podmínky, které vedly k pozastavení, přetrvávají i po uplynutí lhůty oznámené výboru pro obchodní partnerství, může dotčená strana rozhodnout o obnovení tohoto pozastavení. Každé pozastavení je předmětem pravidelných konzultací v rámci výboru pro obchodní partnerství.\n6.   Každá ze stran zveřejní v souladu se svými vnitřními postupy oznámení pro dovozce v souvislosti s jakýmkoli rozhodnutím o dočasném pozastavení uvedeným v odstavcích 4 a 5.\n7.   Bez ohledu na odstavec 4, pokud je dovozce schopen přesvědčit celní orgán dovozu, že tyto produkty jsou plně v souladu s celními předpisy dovážející strany, požadavky této dohody a jakýmikoliv dalšími příslušnými podmínkami souvisejícími s dočasným pozastavením stanoveným dovážející stranou v souladu s jejími právními předpisy, umožní dovážející strana dovozci požádat o preferenční zacházení a vymáhat všechna cla zaplacená nad rámec příslušných preferenčních celních sazeb při dovozu produktů.\nČlánek 35\nNáprava administrativních chyb\nV případě systematických chyb ze strany příslušných orgánů nebo nedostatků v řádném řízení a uplatňování preferenčního systému při vývozu, jež se týkají zejména uplatňování ustanovení kapitoly 2 této hlavy nebo uplatňování Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, a jestliže tyto chyby nebo nedostatky vedou k důsledkům, pokud jde o dovozní cla, může strana, která je těmito důsledky postižena, požádat výbor pro obchodní partnerství, aby prozkoumal možnosti přijetí vhodných opatření s cílem tuto situaci vyřešit.\nČlánek 36\nKulturní statky\n1.   Strany spolupracují při usnadňování navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území jedné ze stran s ohledem na zásady zakotvené v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 17 listopadu 1970.\n2.   Pro účely tohoto článku se rozumí:\na)\n„kulturním statkem“ statek označený nebo vymezený jako součást národního kulturního pokladu, který má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu podle příslušných pravidel a postupů každé ze stran, a\nb)\n„neoprávněným vývozem z území jedné ze stran“:\ni)\nvyvezení z území jedné ze stran 1. ledna 1993 nebo později v rozporu s pravidly na ochranu národního kulturního pokladu nebo v rozporu s pravidly pro vývoz kulturních statků této smluvní strany, nebo\nii)\nkaždé neuskutečněné navrácení po uplynutí lhůty pro oprávněný přechodný vývoz, případně porušení jakékoli jiné podmínky umožňující takový přechodný vývoz 1. ledna 1993 nebo později.\n3.   Příslušné orgány stran spolupracují zejména tak, že:\na)\noznamují druhé straně situace, kdy je kulturní statek nalezen na jejím území a existuje důvodné podezření, že byl nezákonně vyvezen z území druhé strany;\nb)\nvyřizují žádosti druhé strany o navrácení kulturních statků, které byly neoprávněně vyvezeny z území této strany;\nc)\nprostřednictvím nezbytných předběžných opatření brání jakýmkoliv krokům, jejichž cílem je vyhnout se navrácení těchto kulturních statků a\nd)\npřijímají veškerá nezbytná opatření k fyzickému uchování kulturních statků, které byly nezákonně vyvezeny z území druhé strany.\n4.   Každá ze stran určí kontaktní místo odpovědné za komunikaci s kontaktním místem druhé strany o veškerých záležitostech vyplývajících z tohoto článku, a to i pokud jde o oznámení a žádosti uvedené v odst. 3 písm. a) a b).\n5.   Zamýšlená spolupráce mezi stranami zahrnuje celní orgány stran odpovědné za řízení vývozních postupů pro kulturní statky, je-li to vhodné a nezbytné.\n6.   Část šestá hlava I se na tento článek nepoužije.\nKAPITOLA 2\nPRAVIDLA PŮVODU\nODDÍL 1\nPRAVIDLA PŮVODU\nČlánek 37\nCíl\nCílem této kapitoly je stanovit ustanovení vymezující původ zboží pro účely uplatňování preferenčního sazebního zacházení podle této dohody a související postupy stanovení původu.\nČlánek 38\nDefinice\nPro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do určité kapitoly, čísla nebo položky harmonizovaného systému;\nb)\n„zásilkou“ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou přepravovány na základě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;\nc)\n„vývozcem“ osoba nacházející se v některé ze stran, která v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy této strany vyváží nebo vyrábí původní produkt a vyhotovuje deklaraci o původu;\nd)\n„dovozcem“ osoba, která dováží původní produkt a žádá pro něj preferenční sazební zacházení;\ne)\n„materiálem“ látka použitá při výrobě produktu včetně jakýchkoli komponentů, příměsí, surovin nebo částí;\nf)\n„nepůvodním materiálem“ materiál, který podle této kapitoly nelze kvalifikovat jako původní, včetně materiálu, jehož status původu nelze určit;\ng)\n„produktem nebo výrobkem“ produkt nebo výrobek, které jsou výsledkem výroby, bez ohledu na to, zda jsou určeny k použití jako materiál k výrobě jiného produktu;\nh)\n„výrobou“ jakýkoli druh opracování nebo zpracování včetně sestavování.\nČlánek 39\nObecné požadavky\n1.   Pro účely uplatňování preferenčního sazebního zacházení jednou stranou na původní zboží druhé strany v souladu s touto dohodou za předpokladu, že produkty splňují všechny další příslušné požadavky této kapitoly, se za produkty pocházející z druhé strany považují následující produkty:\na)\nprodukty, které byly zcela získány v této straně ve smyslu článku 41;\nb)\nprodukty vyrobené v této straně výhradně z původních materiálů této strany a\nc)\nprodukty vyrobené v této straně obsahující nepůvodní materiály, pokud splňují požadavky stanovené v příloze 3.\n2.   Pokud produkt získal status původu, nepovažují se nepůvodní materiály použité při jeho výrobě za nepůvodní, jestliže se uvedený produkt začlení jako materiál do jiného produktu.\n3.   Podmínky pro získání statusu původu musí být ve Spojeném království nebo v Unii splňovány nepřetržitě.\nČlánek 40\nKumulace původu\n1.   Produkt pocházející z jedné strany se považuje za produkt pocházející z druhé strany, jestliže je tento produkt v druhé straně použit jako materiál při výrobě jiného produktu.\n2.   Pro účely určení, zda produkt pochází z jedné ze stran, je možné zohlednit výrobu provedenou na nepůvodním materiálu v druhé straně.\n3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud výroba uskutečněná ve druhé straně nepřesahuje jednu nebo více z operací uvedených v článku 43.\n4.   K tomu, aby vývozce mohl vyplnit deklaraci o původu uvedenou v čl. 54 odst. 2 písm. a) pro produkt podle odstavce 2 tohoto článku, musí od svého dodavatele obdržet prohlášení dodavatele podle přílohy 6 nebo rovnocenný doklad obsahující stejné informace, které popisují dotyčné nepůvodní materiály dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat.\nČlánek 41\nZcela získané produkty\n1.   Za zcela získané v jedné ze stran se považují tyto produkty:\na)\nnerostné produkty tam těžené nebo získané z půdy nebo mořského dna;\nb)\nrostliny tam vypěstované nebo sklizené a produkty z nich;\nc)\nživá zvířata tam narozená a chovaná nebo vylíhnutá a chovaná;\nd)\nprodukty získané z živých zvířat tam chovaných;\ne)\nprodukty získané z poražených zvířat tam narozených a chovaných nebo vylíhnutých a chovaných;\nf)\nprodukty získané z tamního lovu nebo rybolovu;\ng)\nprodukty získané z tamní akvakultury, pokud vodní organismy zahrnující ryby, měkkýše, korýše, jiné vodní bezobratlé a vodní rostliny jsou vyprodukované z násadového materiálu, jako jsou jikry, raný plůdek, plůdek, larvy, strdlice, smolti nebo jiné nedospělé ryby v postlarválním stadiu, zásahem do procesu chovu či růstu s cílem zvýšit produkci, jako například pravidelné dosazování násad, krmení nebo ochrana před dravci;\nh)\nprodukty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo pobřežní vody plavidly strany;\ni)\nprodukty zhotovené na zpracovatelských plavidlech strany výhradně z produktů uvedených v písmenu h);\nj)\nprodukty vytěžené z mořského dna nebo mořského podloží mimo teritoriální moře za předpokladu, že plavidla strany mají právo využívat nebo vytěžovat mořské dno nebo podloží;\nk)\nodpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;\nl)\nzbytky a odpad z použitých produktů tam sebraných, jsou-li tyto produkty použitelné pouze k opětovnému získání surovin,\nm)\nprodukty tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až l).\n2.   Pojmy „plavidlo strany“ a „zpracovatelské plavidlo strany“ v odst. 1 písm. h) a i) se rozumí plavidlo a zpracovatelské plavidlo, které:\na)\nje registrováno v členském státě nebo ve Spojeném království;\nb)\npluje pod vlajkou členského státu nebo Spojeného království a\nc)\nsplňuje jednu z těchto podmínek:\ni)\nje nejméně z 50 % vlastněno státními příslušníky členského státu nebo Spojeného království nebo\nii)\nje ve vlastnictví právnických osob, které:\nA)\nmají sídlo a hlavní provozovnu v Unii nebo ve Spojeném království a\nB)\njsou alespoň z 50 % vlastněny veřejnými subjekty, státními příslušníky nebo podniky členského státu nebo Spojeného království.\nČlánek 42\nOdchylky\n1.   Pokud produkt nesplňuje požadavky stanovené v příloze 3 v důsledku použití nepůvodního materiálu při výrobě, považuje se tento produkt přesto za pocházející z jedné ze stran za předpokladu, že:\na)\ncelková hmotnost nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktů zařazených do kapitol 2 a 4 až 24 harmonizovaného systému, jiných než zpracovaných produktů rybolovu zařazených do kapitoly 16, nepřesahuje 15 % hmotnosti produktu;\nb)\ncelková hodnota nepůvodních materiálů pro všechny ostatní produkty, s výjimkou produktů zařazených do kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému, nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu, nebo\nc)\nv případě produktu zařazeného do kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému se uplatní odchylky stanovené v příloze 2 poznámkách 7 a 8.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže hodnota nebo hmotnost nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktu překročí jakýkoli procentní podíl nejvyšší přípustné hodnoty nebo hmotnosti nepůvodních materiálů, jak je uvedeno v požadavcích stanovených v příloze 3.\n3.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na produkty zcela získané v jedné ze stran ve smyslu článku 41. Vyžaduje-li příloha 3, aby materiály použité při výrobě produktu byly zcela získané, použijí se odstavce 1 a 2 tohoto článku.\nČlánek 43\nVýroba v nedostatečném rozsahu\n1.   Bez ohledu na čl. 39 odst. 1 písm. c) se produkt nepovažuje za pocházející z jedné ze stran, pokud výroba produktu v této straně sestává pouze z jedné nebo více z těchto operací provedených z nepůvodních materiálů:\na)\nkonzervačních postupů, jako je sušení, zmrazení, nakládání do slaného nálevu nebo jiných podobných postupů, jejichž jediným účelem je zajištění uchování produktů v dobrém stavu během přepravy a skladování; (2)\nb)\nrozdělování nebo spojování nákladových kusů;\nc)\numývání, čištění; zbavování prachu, odstraňování oxidů, oleje, barev nebo jiných povlaků;\nd)\nžehlení nebo mandlování textilií a textilních výrobků;\ne)\nprostých operací natírání a leštění;\nf)\nloupání a částečného nebo úplného mletí rýže; leštění a hlazení obilovin a rýže; bělení rýže;\ng)\noperací spočívajících v barvení cukru nebo přidávání aromatických přípravků do cukru nebo tvarování cukru; částečného nebo úplného mletí cukru v pevném stavu;\nh)\nloupání, odpeckovávání ovoce, ořechů a zeleniny a zbavování kůry;\ni)\nostření, prostého broušení nebo řezání;\nj)\nprosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování (včetně tvorby souprav (sad) předmětů);\nk)\nprostého plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškerých ostatních prostých operací obalové úpravy;\nl)\npřipevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;\nm)\nprostého mísení produktů, též různých druhů; mísení cukru s jakýmkoli materiálem;\nn)\nprosté přidání vody nebo zředění vodou nebo jinou látkou, které podstatně nemění vlastnosti produktu, nebo dehydratace nebo denaturace produktů;\no)\nprostého sestavování součástí předmětů na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;\np)\nporážení zvířat.\n2.   Pro účely odstavce 1 se operace považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje či zařízení pro tyto úkony zvláště vyrobené nebo nainstalované.\nČlánek 44\nUrčující jednotka\n1.   Pro účely této kapitoly je určující jednotkou konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při zařazování produktu do harmonizovaného systému.\n2.   U zásilky sestávající z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému se při použití ustanovení této kapitoly posuzuje každý jednotlivý produkt samostatně.\nČlánek 45\nObalové materiály a přepravní kontejnery\nObalové materiály a přepravní kontejnery, které se používají k ochraně produktu při přepravě, se při určování statusu původu produktu nezohledňují\nČlánek 46\nObalové materiály a kontejnery pro maloobchodní prodej\nPokud jsou obalové materiály a kontejnery, v nichž je produkt balen pro drobný prodej, zařazeny spolu s produktem, neberou se při určování původu produktu v úvahu, s výjimkou případů pro účely výpočtu maximální hodnoty nepůvodních materiálů, pokud produkt podléhá požadavku na maximální hodnotu nepůvodních materiálů v souladu s přílohou 3.\nČlánek 47\nPříslušenství, náhradní díly a nástroje\n1.   Příslušenství, náhradní díly, nástroje a instrukční nebo jiné informační materiály se považují za jeden celek s daným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, pokud:\na)\njsou zařazeny a dodávány spolu s produktem, ale nejsou fakturovány odděleně, a\nb)\njejich typ, množství a hodnota jsou obvyklé pro daný produkt.\n2.   Příslušenství, náhradní díly, nástroje a instrukční nebo jiné informační materiály uvedené v odstavci 1 se při určování původu produktu neberou v úvahu, s výjimkou pro účely výpočtu maximální hodnoty nepůvodních materiálů, pokud produkt podléhá požadavku na maximální hodnotu nepůvodních materiálů stanovenou v příloze 3.\nČlánek 48\nSoupravy\nSoupravy (sady) ve smyslu všeobecného pravidla 3 pro výklad harmonizovaného systému se považují za původní produkt jedné ze stran, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Je-li souprava složena z původních i nepůvodních součástí, považuje se souprava jako celek za pocházející z jedné ze stran, pokud hodnota nepůvodních součástí nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.\nČlánek 49\nNeutrální prvky\nPři určování, zda produkt pochází z jedné ze stran, není zapotřebí zjišťovat původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:\na)\npaliva, energie, katalyzátorů a rozpouštědel;\nb)\nzařízení, vybavení, náhradních dílů a materiálů použitých při údržbě zařízení a budov;\nc)\nstrojů, nástrojů, matric a forem;\nd)\nmaziv, tuků, přísad a ostatních materiálů použitých při výrobě nebo použitých k provozu zařízení a budov;\ne)\nrukavic, brýlí, obuvi, oděvů, bezpečnostního vybavení a zásob;\nf)\nzařízení, přístrojů a materiálů pro zkoušení nebo kontrolu produktu a\ng)\nostatních materiálů použitých při výrobě, které nejsou součástí výrobku ani se nemají stát součástí konečného složení výrobku.\nČlánek 50\nOddělená účetní evidence\n1.   Původní a nepůvodní zastupitelné materiály nebo „zastupitelné produkty“ musí být během skladování fyzicky oddělené, aby byl zachován jejich status původu.\n2.   Pro účely odstavce 1 se „zastupitelnými materiály“ nebo „zastupitelnými produkty“ rozumí materiály nebo produkty stejného druhu a obchodní kvality, se stejnými technickými a fyzickými vlastnostmi, které od sebe nelze rozeznat pro účely určení jejich původu.\n3.   Bez ohledu na odstavec 1 lze použít původní a nepůvodní zastupitelné materiály při výrobě produktu bez toho, aby byly během skladování fyzicky odděleny, za předpokladu, že se použije metoda oddělené účetní evidence.\n4.   Bez ohledu na odstavec 1 původní a nepůvodní zastupitelné produkty zařazené do kapitol 10, 15, 27, 28, 29, čísel 32.01 až 32.07 nebo čísel 39.01 až 39.14 harmonizovaného systému mohou být v jedné ze stran skladovány před vývozem do druhé strany, aniž by byly fyzicky odděleny, za předpokladu, že je použita metoda oddělené účetní evidence.\n5.   Metoda oddělené účetní evidence uvedená v odstavcích 3 a 4 se použije v souladu s metodou řízení zásob podle účetních zásad, které jsou v dané straně obecně uznávány.\n6.   Metodou oddělené účetní evidence je jakákoli metoda, která zajišťuje, že v žádném okamžiku žádné další materiály nebo produkty nezískají status původu, než jak by tomu bylo v případě, kdy by materiály nebo výrobky byly fyzicky odděleny.\n7.   Kterákoli ze stran může za podmínek stanovených ve svých právních předpisech požadovat, aby metoda oddělené účetní evidence podléhala předchozímu povolení od celních orgánů této strany. Celní orgány této strany sledují, jak je toto povolení používáno, a mohou je odejmout v případě, že jeho držitel metodu oddělené účetní evidence zneužívá nebo nedodržuje jakoukoli z podmínek stanovených v této kapitole.\nČlánek 51\nVrácené produkty\nJestliže je produkt pocházející z jedné ze stran, který byl vyvezen do třetí země, do této strany vrácen, považuje se za nepůvodní, nelze-li celnímu orgánu této strany věrohodně prokázat, že vrácený produkt:\na)\nje tentýž jako produkt vyvezený a\nb)\nbyl případně podroben pouze úkonům nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v této třetí zemi nebo při svém vývozu.\nČlánek 52\nNeměnnost\n1.   Původní produkt deklarovaný k domácímu použití v dovážející straně nesmí být po vývozu a před tím, než je deklarován k domácímu použití, pozměněn, žádným způsobem přetvořen nebo podroben úkonům kromě těch, které jej mají uchovat v dobrém stavu, nebo jiných, než je přidání nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli jiné dokumentace, aby byl zajištěn soulad se specifickými domácími požadavky dovážející strany.\n2.   Je možné produkt skladovat nebo vystavovat ve třetí zemi za předpokladu, že produkt zůstane v této třetí zemi pod celním dohledem.\n3.   Zásilky mohou být rozděleny ve třetí zemi, je-li rozdělení provedeno vývozcem nebo na jeho odpovědnost a pokud takto rozdělené zásilky zůstanou v uvedené třetí zemi pod celním dohledem.\n4.   V případě pochybností, pokud jde o dodržení souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 1 až 3, může celní orgán dovážející strany požádat dovozce o důkaz souladu s těmito požadavky, který se poskytne jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokumentů, jako jsou konosamenty, nebo faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování balíků nebo jakýchkoli důkazů týkajících se vlastního produktu.\nČlánek 53\nPřezkum navracení cla nebo osvobození od cla\nNejdříve dva roky od vstupu této dohody v platnost přezkoumá specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu na žádost kterékoli ze stran příslušné režimy navracení cla a aktivního zušlechťovacího styku stran. Za tímto účelem poskytne jedna ze stran na žádost druhé strany do 60 dnů od přijetí této žádosti žádající straně dostupné informace a podrobné statistiky o fungování jejího režimu navracení cla a aktivního zušlechťovacího styku za období od vstupu této dohody v platnost nebo za předchozích pět let, je-li toto druhé období kratší. Na základě tohoto přezkumu může specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu Radě partnerství doporučit změny ustanovení této kapitoly a jejích příloh za účelem zavedení limitů nebo omezení s ohledem na navracení cla nebo osvobození od cla.\nODDÍL 2\nPOSTUPY STANOVENÍ PŮVODU\nČlánek 54\nŽádost o preferenční sazební zacházení\n1.   Dovážející strana poskytne při dovozu preferenční sazební zacházení pro produkt pocházející z druhé strany ve smyslu této kapitoly na základě žádosti o preferenční sazební zacházení předložené dovozcem. Dovozce odpovídá za správnost žádosti o preferenční sazební zacházení a za soulad s požadavky stanovenými v této kapitole.\n2.   Žádost o preferenční sazební zacházení se zakládá na:\na)\ndeklaraci o původu uvádějící, že produkt je původní, vyhotovené vývozcem nebo\nb)\ninformovanosti dovozce o tom, že produkt je původní.\n3.   Dovozce, který žádá o preferenční sazební zacházení na základě deklarace o původu uvedené v odst. 2 písm. a), uchová tuto deklaraci o původu a celnímu orgánu dovážející strany poskytne na žádost její kopii.\nČlánek 55\nLhůta pro žádost o preferenční sazební zacházení\n1.   Žádost o preferenční sazební zacházení a základ pro tuto žádost uvedený v čl. 54 odst. 2 se uvede v celním dovozním prohlášení v souladu s právními předpisy dovážející strany.\n2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, pokud dovozce v době dovozu nepožádal o preferenční sazební zacházení, udělí dovážející strana preferenční sazební zacházení a vrátí nebo odešle jakýkoli zaplacený přeplatek cla za předpokladu, že:\na)\nžádost o preferenční sazební zacházení je podána nejpozději do tří let ode dne dovozu nebo v delší lhůtě, jak je stanovena v právních předpisech dovážející strany;\nb)\ndovozce poskytne základ pro žádost uvedenou v čl. 54 odst. 2 a\nc)\nvýrobek by byl považován za původní produkt a splňoval by všechny ostatní příslušné požadavky ve smyslu oddílu 1 této kapitoly, pokud by dovozce podal žádost v době dovozu.\nOstatní povinnosti dovozce podle článku 54 tím nejsou dotčeny.\nČlánek 56\nDeklarace o původu\n1.   Deklaraci o původu vyhotoví vývozce produktu na základě informací prokazujících, že produkt je původní, včetně informací o statusu původu materiálů použitých při jeho výrobě. Vývozce odpovídá za správnost deklarace o původu a uvedených informací.\n2.   Deklarace o původu se vyhotoví za použití jedné z jazykových verzí znění uvedeného v příloze 7 na faktuře nebo jiném dokladu, který dostatečně podrobně popisuje původní produkt, aby byla možná identifikace tohoto produktu. Vývozce je odpovědný za poskytnutí dostatečně podrobných údajů umožňujících identifikaci původního produktu. Dovážející strana nesmí od dovozce požadovat, aby předložil překlad deklarace o původu.\n3.   Deklarace o původu je platná po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla vyhotovena, nebo po delší dobu stanovenou stranou dovozu, a to nejvýše po dobu 24 měsíců.\n4.   Deklarace o původu se může použít na:\na)\njednorázovou zásilku jednoho nebo více produktů dovážených do některé ze stran nebo\nb)\nvíce zásilek totožných produktů dovezených do některé ze stran v jakékoli lhůtě uvedené v deklaraci o původu, jež nepřesahuje dvanáct měsíců.\n5.   Pokud se na žádost dovozce dovážejí nesmontované nebo rozložené produkty po částech ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) pro výklad harmonizovaného systému, které spadají do tříd XV až XXI harmonizovaného systému, lze pro takové produkty použít jedinou deklaraci o původu v souladu s požadavky stanovenými celním orgánem dovážející strany.\nČlánek 57\nNesrovnalosti\nCelní orgán dovážející strany nesmí zamítnout žádost o preferenční sazební zacházení kvůli drobným chybám nebo nesrovnalostem v deklaraci o původu ani pouze z toho důvodu, že faktura byla vystavena ve třetí zemi.\nČlánek 58\nInformovanost dovozce\n1.   Pro účely žádosti o preferenční sazební zacházení podanou podle článku 54 odst. 2 písm. b) se informovanost dovozce o tom, že produkt pochází z vyvážející strany, zakládá na informacích, které prokazují, že produkt je původní a splňuje požadavky stanovené v této kapitole.\n2.   Před uplatněním preferenčního zacházení v případě, že dovozce není schopen získat informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v důsledku toho, že vývozce tyto informace považuje za důvěrné informace, nebo z jakéhokoli jiného důvodu, může vývozce poskytnout deklaraci o původu, aby dovozce mohl požádat o preferenční sazební zacházení na základě čl. 54 odst. 2 písm. a).\nČlánek 59\nPožadavky na uchovávání záznamů\n1.   Po dobu nejméně tří let ode dne dovozu produktu dovozce, který žádá o preferenční sazební zacházení pro produkt dovážený do dovážející strany, uchovává:\na)\ndeklaraci o původu vyhotovenou vývozcem, pokud žádost byla založena na deklaraci o původu, nebo\nb)\nvšechny záznamy prokazující, že produkt splňuje požadavky pro získání statusu původu, pokud žádost byla založena na informovanosti dovozce.\n2.   Vývozce, který vyhotovil deklaraci o původu, uchovává po dobu nejméně čtyř let od vyhotovení této deklarace o původu její kopii a všechny další záznamy prokazující, že produkt splňuje požadavky na získání statusu původu.\n3.   Záznamy, které se mají uchovávat v souladu s tímto článkem, mohou být vedeny v elektronické podobě.\nČlánek 60\nMalé zásilky\n1.   Odchylně od článků 54 až 58 za předpokladu, že produkt byl prohlášen za produkt splňující požadavky této kapitoly a celní orgán dovážející strany nemá pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení, udělí dovážející strana preferenční sazební zacházení:\na)\nproduktu zasílanému v malém balíčku soukromými osobami soukromým osobám;\nb)\nproduktu, který se nachází v osobních zavazadlech cestujících, a\nc)\nv případě Spojeného království, kromě zásilek uvedených v písmenech a) a b) tohoto článku dalším zásilkám nízké hodnoty.\n2.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na:\na)\nprodukty, jejichž dovoz je součástí řady dovozů, u nichž lze rozumně předpokládat, že byly uskutečněny odděleně s cílem vyhnout se požadavkům článku 54;\nb)\nv případě Unie:\ni)\nprodukty dovážené pro obchodní účely. Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz výlučně produktů pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu, a\nii)\nprodukty, jejichž celková hodnota přesahuje 500 EUR u produktů zasílaných v malých baleních nebo 1 200 EUR u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících. Částky, které se mají použít v dané národní měně, jsou přepočtem částek vyjádřených v eurech na tuto měnu podle kurzu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky směnného kurzu jsou ty zveřejněné pro uvedený den Evropskou centrální bankou, ledaže je Evropské komisi do 15. října sdělena jiná částka, a použijí se od 1. ledna následujícího roku. Evropská komise oznámí příslušné částky Spojenému království. Unie může stanovit další omezení, která sdělí Spojenému království, a\nc)\nv případě Spojeného království, produkty, jejichž celková hodnota přesahuje limity stanovené vnitrostátními právními předpisy Spojeného království. Spojené království sdělí tyto limity Unii.\n3.   Dovozce odpovídá za správnost deklarace a za soulad s požadavky stanovenými v této kapitole. Požadavky na uchovávání záznamů stanovené v článku 59 se nevztahují na dovozce podle tohoto článku.\nČlánek 61\nOvěřování\n1.   Celní orgán dovážející strany může provést ověření, zda je produkt původní, nebo zda jsou splněny jiné požadavky této kapitoly, a to na základě metod posouzení rizik, které mohou zahrnovat náhodný výběr. Toto ověření může být provedeno prostřednictvím žádosti o informace od dovozce, který podal žádost podle článku 54 v době podání dovozního prohlášení, před propuštěním produktů nebo po propuštění produktů.\n2.   Informace požadované podle odstavce 1 zahrnují pouze tyto prvky:\na)\ndeklaraci o původu, pokud žádost byla založena na deklaraci o původu, a\nb)\ninformace týkající se splnění těchto kritérií původu:\ni)\njestliže kritériem původu je „zcela získaný“, příslušná kategorie (například sklizeň, těžba, rybolov a místo produkce);\nii)\npokud je kritérium původu založeno na změně sazebního zařazení, seznam všech nepůvodních materiálů včetně jejich sazebního zařazení (ve formátu dvoumístného, čtyřmístného nebo šestimístného číselného kódu v závislosti na kritériu původu);\niii)\npokud je kritérium původu založeno na metodě hodnoty, hodnota konečného produktu, jakož i hodnota všech nepůvodních materiálů použitých při výrobě daného produktu;\niv)\npokud je kritérium původu založeno na hmotnosti, hmotnost konečného produktu a hmotnost příslušných nepůvodních materiálů použitých v konečném produktu;\nv)\npokud je kritérium původu založeno na zvláštním výrobním postupu, popis tohoto zvláštního postupu.\n3.   Při poskytování požadovaných informací může dovozce doplnit jakékoli další informace, které považuje pro účely ověření za relevantní.\n4.   Je-li žádost o preferenční sazební zacházení založena na deklaraci o původu, dovozce tuto deklaraci poskytne, avšak smí celnímu orgánu dovážející strany odpovědět, že není schopen poskytnout informace uvedené v odst. 2 písm. b).\n5.   Jestliže se žádost o preferenční sazební zacházení zakládá na informovanosti dovozce, může celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, poté, co si nejprve vyžádal informace v souladu s odstavcem 1, požádat dovozce o poskytnutí dodatečných informací, pokud se tento celní orgán domnívá, že dodatečné informace jsou nutné k ověření statusu původu daného produktu nebo ke splnění ostatních podmínek stanovených v této kapitole. Celní orgán dovážející strany může v případě potřeby požádat dovozce o konkrétní dokumenty a informace.\n6.   Jestliže se celní orgán dovážející strany rozhodne pozastavit udělení preferenčního sazebního zacházení pro dotčený produkt až do výsledku ověření, nabídne dovozci propuštění produktů s výhradou vhodných zajišťovacích opatření, včetně záruk. Pozastavení preferenčního sazebního zacházení se ukončí co nejdříve poté, co celní orgán dovážející strany zjistí status původu dotčených produktů nebo splnění ostatních podmínek stanovených v této kapitole.\nČlánek 62\nSprávní spolupráce\n1.   Strany k zajištění řádného používání této kapitoly při ověřování, zda je produkt původní a zda splňuje ostatní požadavky stanovené v této kapitole, spolupracují, a to prostřednictvím svých celních orgánů.\n2.   Jestliže se žádost o preferenční sazební zacházení zakládala na deklaraci o původu, může v příslušných případech celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, poté, co si nejprve vyžádal informace v souladu s čl. 61 odst. 1, a na základě odpovědi dovozce rovněž požádat o informace od celního orgánu vyvážející strany během období dvou let od dovozu produktů nebo od okamžiku, kdy byla žádost podána podle čl. 55 odst. 2 písm. a), pokud se celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, domnívá, že dodatečné informace jsou nutné k ověření statusu původu daného produktu nebo k ověření, zda jsou splněny ostatní požadavky stanovené v této kapitole. Žádost o informace musí obsahovat tyto prvky:\na)\ndeklaraci o původu;\nb)\ntotožnost celního orgánu, který žádost vystavuje;\nc)\njméno vývozce;\nd)\npředmět a rozsah ověření a\ne)\njakékoli relevantní dokumenty.\nKromě toho může celní orgán dovážející strany ve vhodných případech požádat celní orgán vyvážející strany, aby poskytl konkrétní dokumenty a informace.\n3.   Celní orgán vyvážející strany si může v souladu se svými právními předpisy vyžádat dokumenty nebo posouzení tím, že požádá o jakékoli důkazy nebo navštíví prostory vývozce, aby přezkoumal záznamy a provedl prohlídku zařízení používaných při výrobě produktu.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 5, celní orgán vyvážející strany, který obdrží žádost uvedenou v odstavci 2, poskytne celnímu orgánu dovážející strany tyto informace:\na)\npožadované dokumenty, jsou-li k dispozici;\nb)\nstanovisko ohledně statusu původu produktu;\nc)\npopis produktu, který je předmětem posouzení, a jeho sazební zařazení relevantní pro použití této kapitoly;\nd)\npopis a vysvětlení výrobního postupu dostačující k doložení statusu původu produktu;\ne)\ninformaci o způsobu, kterým bylo posouzení produktu provedeno, a\nf)\nv příslušných případech podpůrné doklady.\n5.   Celní orgán vyvážející strany neposkytne celnímu orgánu dovážející strany informace uvedené v odst. 4 písm. a), d) a f), jestliže vývozce považuje tyto informace za důvěrné.\n6.   Každá ze stran oznámí druhé straně kontaktní údaje celních orgánů a rovněž druhé straně oznámí jakoukoli změnu těchto údajů do 30 dnů od data provedení dané změny.\nČlánek 63\nOdepření preferenčního sazebního zacházení\n1.   Aniž je dotčen odstavec 3, může celní orgán dovážející strany odepřít preferenční sazební zacházení, pokud:\na)\nběhem tří měsíců ode dne obdržení žádosti o informace podle čl. 61 odst. 1:\ni)\ndovozce neposkytl odpověď;\nii)\nv případě, že byla žádost o preferenční sazební zacházení založena na deklaraci o původu, nebyla žádná deklarace o původu předložena nebo\niii)\nv případě, že byla žádost o preferenční sazební zacházení založena na informovanosti dovozce, nejsou informace poskytnuté dovozcem dostačující k potvrzení, že produkt je původní;\nb)\nběhem tří měsíců ode dne obdržení žádosti o dodatečné informace podle čl. 61 odst. 5:\ni)\ndovozce neposkytl odpověď nebo\nii)\ninformace poskytnuté dovozcem nejsou dostačující k potvrzení, že produkt je původní;\nc)\ndo deseti měsíců (3) ode dne obdržení žádosti o informace podle čl. 62 odst. 2:\ni)\ncelní orgán vyvážející strany neposkytl odpověď nebo\nii)\ninformace poskytnuté celním orgánem vyvážející strany nejsou dostačující k potvrzení, že produkt je původní.\n2.   Celní orgán dovážející strany může odepřít preferenční sazební zacházení pro produkt, pro nějž žádá dovozce preferenční sazební zacházení, pokud dovozce nedodržuje jiné požadavky této kapitoly, než které se týkají statusu původu produktů.\n3.   Pokud má celní orgán dovážející strany dostatečné odůvodnění pro odepření preferenčního sazebního zacházení podle odstavce 1 tohoto článku, v případech, kdy celní orgán vyvážející strany poskytl stanovisko podle čl. 62 odst. 4 písm. b) potvrzující status původu dotyčných produktů, oznámí celní orgán dovážející strany do dvou měsíců ode dne obdržení tohoto stanoviska celnímu orgánu vyvážející strany svůj záměr odepřít preferenční sazební zacházení.\nJe-li učiněno takové oznámení, konají se konzultace na žádost jedné ze stran do tří měsíců ode dne tohoto oznámení. Na základě vzájemné dohody mezi celními orgány stran může být lhůta pro konzultaci případ od případu prodloužena. Konzultace může probíhat v souladu s postupem stanoveným specializovaným obchodním výborem pro celní spolupráci a pravidla původu.\nPokud po uplynutí lhůty pro konzultaci nemůže celní orgán dovážející strany potvrdit, že produkt je původní, může odepřít preferenční sazební zacházení, jestliže má dostatečné odůvodnění tak učinit, a poté, co dovozci udělil právo být vyslechnut. Pokud však celní orgán vyvážející strany potvrdí status původu produktů a pro tento závěr poskytne odůvodnění, neodepře celní orgán dovážející strany preferenční sazební zacházení produktu pouze z toho důvodu, že byl použit čl. 62 odst. 5.\n4.   Ve všech případech se řešení rozdílů mezi dovozcem a celním orgánem dovážející strany řídí právními předpisy dovážející strany.\nČlánek 64\nZachování důvěrnosti\n1.   Každá ze stran zachová v souladu se svými právními předpisy důvěrnost informací, které jí druhá strana poskytla podle této kapitoly, a chrání tyto informace před zveřejněním.\n2.   Jestliže, bez ohledu na čl. 62 odst. 5, celní orgán vyvážející strany nebo dovážející strany získal od vývozce za použití článků 61 a 62 důvěrné obchodní informace, tyto informace se nezveřejní.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby důvěrné informace shromážděné podle této kapitoly nebyly použity pro jiné účely než pro správu a prosazování rozhodnutí a nálezů týkajících se původu a celních záležitostí, kromě případů, kdy to povolí osoba nebo strana, která důvěrné informace poskytla.\n4.   Bez ohledu na odstavec 3 může kterákoli ze stran povolit použití informací shromážděných podle této kapitoly v jakémkoli správním, soudním nebo kvazisoudním řízení zahájeném pro nedodržení celních předpisů provádějících tuto kapitolu. Tato strana oznámí osobě nebo straně, které informace poskytly, takové použití předem.\nČlánek 65\nSprávní opatření a sankce\nKaždá ze stran zajistí účinné prosazování této kapitoly. Každá ze stran zajistí, aby příslušné orgány byly oprávněny ukládat správní opatření a v příslušných případech sankce v souladu s jejími právními předpisy jakékoli osobě, která vystaví nebo nechá vystavit doklad obsahující nesprávné údaje poskytnuté s úmyslem získat pro produkt preferenční sazební zacházení, která nesplňuje požadavky stanovené v článku 59 nebo která neposkytne důkaz či odmítne návštěvu uvedenou v čl. 62 odst. 3.\nODDÍL 3\nJINÁ USTANOVENÍ\nČlánek 66\nCeuta a Melilla\n1.   Pro účely této kapitoly nezahrnuje pojem „strana“ v případě Unie Ceutu a Melillu.\n2.   Produkty pocházející ze Spojeného království podléhají při dovozu do Ceuty nebo Melilly ve všech ohledech stejnému celnímu zacházení podle této dohody jako produkty pocházející z celního území Unie podle protokolu 2 k Aktu o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropské unii. Spojené království poskytne při dovozu produktům, na něž se vztahuje tato dohoda a jež pocházejí z Ceuty a Melilly, stejné celní zacházení jako produktům dováženým a pocházejícím z Unie.\n3.   Pravidla původu a postupy stanovení původu uvedené v této kapitole se obdobně použijí na produkty vyvážené ze Spojeného království do Ceuty a Melilly a na produkty vyvážené z Ceuty a Melilly do Spojeného království.\n4.   Ceuta a Melilla se považují za jediné území.\n5.   Článek 40 se použije na dovoz a vývoz produktů mezi Unií, Spojeným královstvím a Ceutou a Melillou.\n6.   V závislosti na původu produktu uvedou vývozci v kolonce 3 znění deklarace o původu „Spojené království“ nebo „Ceuta a Melilla“.\n7.   Za použití a provedení této kapitoly v Ceutě a Melille odpovídá celní orgán Španělského království.\nČlánek 67\nPřechodná ustanovení pro produkty v režimu tranzitu nebo uskladnění\nUstanovení této dohody se mohou použít na produkty, které jsou v souladu s ustanoveními této kapitoly a které v den vstupu této dohody v platnost jsou buď v režimu tranzitu z vyvážející strany do dovážející strany, nebo pod celním dohledem v dovážející straně bez platby dovozních cel a daní, pokud bude u celního orgánu dovážející strany do dvanácti měsíců od uvedeného data podána žádost o preferenční sazební zacházení uvedená v článku 54.\nČlánek 68\nZměna této kapitoly a jejích příloh\nTuto kapitolu a její přílohy může změnit Rada partnerství.\nKAPITOLA 3\nSANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ\nČlánek 69\nCíle\nCílem této kapitoly je:\na)\nchránit život nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin na územích stran a zároveň usnadňovat obchod mezi stranami;\nb)\nprosazovat provádění Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;\nc)\nzajistit, aby sanitární a fytosanitární opatření stran nevytvářela zbytečné překážky obchodu;\nd)\npodpořit větší transparentnost a porozumění, pokud jde o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obou stran;\ne)\nposílit mezi stranami spolupráci v boji proti rezistenci vůči antimikrobikům, v podpoře udržitelných potravinových systémů, ochraně dobrých životních podmínek zvířat a v oblasti elektronického osvědčování;\nf)\nposílit spolupráci v rámci příslušných mezinárodních organizací na vypracovávání mezinárodních norem, pokynů a doporučení týkajících se zdraví zvířat, bezpečnosti potravin a zdraví rostlin a\ng)\npodporovat uplatňování mezinárodních norem, pokynů a doporučení každou ze stran.\nČlánek 70\nOblast působnosti\n1.   Tato kapitola se vztahuje na veškerá sanitární a fytosanitární opatření stran, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami.\n2.   Tato kapitola rovněž obsahuje samostatná ustanovení, pokud jde o spolupráci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, rezistence vůči antimikrobikům a udržitelných potravinových systémů.\nČlánek 71\nDefinice\n1.   Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:\na)\ndefinice uvedené v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;\nb)\ndefinice přijaté pod záštitou Komise pro Codex Alimentarius (dále jen \"Codex\");\nc)\ndefinice přijaté pod záštitou Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen \"OIE\") a\nd)\ndefinice přijaté pod záštitou Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (dále jen \"IPPC\").\n2.   Pro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„dovozními podmínkami“ veškerá sanitární nebo fytosanitární opatření, která musí být splněna pro dovoz produktů; a\nb)\n„chráněnou zónou“ pro určitý regulovaný škodlivý organismus rostlin úředně vymezená zeměpisná oblast, v níž se tento škodlivý organismus neusídlil i přes příznivé podmínky a jeho přítomnost v jiných částech území dotyčné strany a do níž není zavlečení tohoto škodlivého organismu povoleno.\n3.   Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může při zohlednění glosářů a definic příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Codex, OIE a IPPC, přijmout pro účely této kapitoly další definice.\n4.   V případě nesouladu mezi definicemi přijatými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření nebo přijatými pod záštitou Codexu, OIE nebo IPPC a definicemi podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření mají přednost definice podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. V případě nesouladu mezi definicemi přijatými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření a definicemi stanovenými v Codexu, OIE nebo IPPC mají přednost definice uvedené v Codexu, OIE nebo IPPC.\nČlánek 72\nPráva a povinnosti\nStrany znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Patří sem i právo přijímat opatření podle čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.\nČlánek 73\nObecné zásady\n1.   Strany uplatňují k dosažení vhodné úrovně ochrany sanitární a fytosanitární opatření, která jsou založena na posouzeních rizik v souladu s příslušnými ustanoveními, včetně článku 5 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.\n2.   Strany nezneužívají sanitární a fytosanitární opatření k vytváření neoprávněných překážek obchodu.\n3.   Pokud jde o postupy a schválení týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření, které souvisejí s obchodem a jsou stanoveny podle této kapitoly, každá ze stran zajistí, aby tyto postupy a související sanitární a fytosanitární opatření:\na)\nbyly zahájeny a dokončeny bez zbytečného prodlení;\nb)\nnezahrnovaly zbytečné, vědecky a technicky neopodstatněné nebo nadměrně zatěžující žádosti o informace, které by stranám mohly pozdržet vzájemný přístup na jejich trhy;\nc)\nnebyly uplatňovány způsobem, který by představoval svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci vůči celému území druhé strany nebo částem území druhé strany, kde existují totožné nebo podobné podmínky v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, a\nd)\nbyly přiměřené zjištěným rizikům a neomezovaly obchod více, než je nezbytné k dosažení vhodné úrovně ochrany dovážející strany.\n4.   Strany nevyužijí postupy uvedené v odstavci 3 ani žádosti o dodatečné informace k tomu, aby pozdržely přístup na své trhy, aniž by pro to měly vědecké či technické důvody.\n5.   Každá ze stran zajistí, aby jakýkoli správní postup, který požaduje, pokud jde o dovozní podmínky týkající se bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a zdraví rostlin, nebyl více zatěžující nebo neomezoval obchod více, než je nezbytně nutné k tomu, aby dovážející strana měla přiměřenou jistotu, že tyto podmínky jsou splněny. Každá ze stran zajistí, aby negativní účinky jakýchkoli správních postupů na obchod byly minimální a aby odbavovací postupy zůstaly jednoduché a rychlé a zároveň plnily podmínky dovážející strany.\n6.   Dovážející strana nezavede žádný dodatečný správní systém či postup, který zbytečně brání obchodu.\nČlánek 74\nÚřední osvědčování\n1.   V případě, že dovážející strana požaduje úřední osvědčení, musí být vzorová osvědčení:\na)\nstanovena v souladu se zásadami uvedenými v mezinárodních normách stanovených Codexem, IPPC a OIE a\nb)\npoužitelná na dovoz ze všech částí území vyvážející strany.\n2.   Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může vyjádřit souhlas se zvláštními případy, v nichž by vzorová osvědčení podle odstavce 1 byla stanovena pouze pro část nebo části území vyvážející strany. Strany podporují používání elektronického osvědčování a jiných technologií pro usnadnění obchodu.\nČlánek 75\nDovozní podmínky a postupy\n1.   Aniž jsou dotčena práva a povinnosti stran podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a podle této kapitoly, uplatňují se dovozní podmínky dovážející strany konzistentním způsobem na celé území vyvážející strany.\n2.   Vyvážející strana zajistí, aby produkty vyvážené do druhé strany, jako jsou zvířata a živočišné produkty, rostliny a rostlinné produkty nebo ostatní související předměty, splňovaly požadavky sanitárních a fytosanitárních opatření dovážející strany.\n3.   Dovážející strana může požadovat, aby dovoz určitých produktů podléhal povolení. Toto povolení se udělí, pokud žádost příslušného orgánu vyvážející strany ke spokojenosti dovážející strany objektivně prokáže, že požadavky dovážející strany na povolení jsou splněny. Příslušný orgán vyvážející strany může podat žádost o povolení ve vztahu k celému území vyvážející strany. Dovážející strana na tomto základě tyto žádosti schválí, jestliže splňují požadavky dovážející strany na povolení, jak je stanoveno v tomto odstavci.\n4.   Dovážející strana nezavede požadavky na povolení, které doplňují požadavky, jež se použijí na konci přechodného období, ledaže je použití takových požadavků na další produkty odůvodněné zmírněním významného rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin.\n5.   Dovážející strana stanoví a sdělí druhé straně dovozní podmínky pro všechny produkty. Dovážející strana zajistí, aby její dovozní podmínky byly uplatňovány přiměřeným a nediskriminačním způsobem.\n6.   Aniž jsou dotčena prozatímní opatření podle čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, omezí se dovozní podmínky u produktů nebo jiných souvisejících předmětů, u nichž existují obavy v souvislosti se zdravím rostlin, na opatření na ochranu proti regulovaným škodlivým organismům dovážející strany a použijí se na celé území vyvážející strany.\n7.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3, pokud v případě žádostí o dovozní povolení na konkrétní produkt vyvážející strana požádá o přezkum s ohledem pouze na část nebo některé části svého území (v případě Unie se jedná o jednotlivé členské státy), přistoupí dovážející strana neprodleně k přezkumu uvedené žádosti. Pokud dovážející strana obdrží žádosti týkající se konkrétního produktu od více než jedné části území vyvážející strany nebo pokud jsou obdrženy další žádosti týkající se produktu, který již byl povolen, dovážející strana s ohledem na totožný či podobný režim sanitárních a fytosanitárních opatření použitelný v různých částech území vyvážející strany urychleně dokončí povolovací postup.\n8.   Každá ze stran zajistí, aby kontrolní, inspekční a schvalovací postupy v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření byly zahájeny a dokončeny bez zbytečného prodlení. Požadavky na informace se omezí na míru nezbytnou k tomu, aby během schvalovacího procesu byly zohledněny informace, které již má dovážející strana k dispozici, jako například informace o právním rámci a zprávách o auditu vyvážející strany.\n9.   S výjimkou řádně odůvodněných okolností týkajících se vlastní úrovně ochrany stanoví každá ze stran mezi datem zveřejnění změn svých schvalovacích postupů a jejich datem použitelnosti přechodné období, aby druhé straně umožnila se s těmito změnami obeznámit a přizpůsobit se jim. U žádostí podaných před zveřejněním změn žádná ze stran nepatřičně neprodlužuje schvalovací proces.\n10.   V souvislosti s procesy stanovenými v odstavcích 3 až 8 se přijmou tato opatření:\na)\njakmile dovážející strana kladně uzavře své posouzení, neprodleně přijme veškerá nezbytná právní a správní opatření, aby se obchod mohl uskutečnit bez zbytečného prodlení;\nb)\nvyvážející strana:\ni)\nposkytne všechny příslušné informace požadované dovážející stranou a\nii)\nposkytne dovážející straně přiměřený přístup k auditním a dalším relevantním postupům;\nc)\nv případech, kdy existují obavy v souvislosti se zdravím rostlin, sestaví dovážející strana seznam regulovaných škodlivých organismů pro produkty nebo další související předměty. Tento seznam obsahuje:\ni)\nškodlivé organismy, o nichž není známo, že se vyskytují v některé části jejího území;\nii)\nškodlivé organismy, o nichž je známo, že se vyskytují na jejím území a jsou pod úřední kontrolou;\niii)\nškodlivé organismy, o nichž je známo, že se vyskytují v částech jejího území, a pro něž jsou stanoveny oblasti prosté určitého škodlivého organismu nebo chráněnápásma, a\niv)\nnekaranténní škodlivé organismy, o nichž je známo, že se vyskytují na jejím území a jsou pro určitu sadbu pod úřední kontrolou.\n11.   Dovážející strana musí přijmout zásilky, aniž by požadovala, aby dovážející strana před odesláním těchto zásilek z území vyvážející strany ověřovala jejich soulad.\n12.   Kterákoli ze stran smí vybírat poplatky za náklady vzniklé při provádění konkrétních pohraničních kontrol v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, které by neměly překročit výši náhrady nákladů.\n13.   Dovážející strana má právo provádět u produktů dovážených z vyvážející strany dovozní kontroly za účelem zajištění souladu s dovozními požadavky v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.\n14.   Dovozní kontroly prováděné u produktů dovážených z vyvážející strany jsou založeny na riziku v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření souvisejícím s tímto dovozem. Dovozní kontroly se provádějí pouze v míře nezbytné k zajištění ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, a to bez zbytečného prodlení a s minimálními účinky na obchod mezi oběma stranami.\n15.   Dovážející strana na žádost vyvážející strany zpřístupní informace o podílu produktů od vyvážející strany zkontrolovaných při dovozu.\n16.   Pokud dovozní kontroly odhalí nesoulad s příslušnými dovozními podmínkami, musí být opatření přijatá dovážející stranou založena na posouzení souvisejícího rizika a nesmí omezovat obchod více, než je nezbytné k dosažení vhodné úrovně ochrany dané strany v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.\nČlánek 76\nSeznam schválených zařízení\n1.   Kdykoli je to odůvodněné, může dovážející strana vést seznam schválených zařízení, která splňují její dovozní požadavky jakožto podmínku pro dovoz produktů živočišného původu z těchto zařízení.\n2.   Pokud to není odůvodněné zmírněním významného rizika pro zdraví lidí či zvířat, požadují se seznamy schválených zařízení pouze u produktů, u nichž byly vyžadovány na konci přechodného období.\n3.   Vyvážející strana poskytne dovážející straně svůj seznam zařízení splňujících podmínky dovážející strany, který je založen na zárukách poskytnutých vyvážející stranou.\n4.   Dovážející strana na žádost vyvážející strany schválí zařízení, která se nacházejí na území vyvážející strany, na základě záruk poskytnutých vyvážející stranou, a to bez předchozí kontroly jednotlivých zařízení.\n5.   Nevyžaduje-li dovážející strana dodatečné informace, a s výhradou záruk poskytnutých vyvážející stranou, přijme dovážející strana v souladu se svými příslušnými právními postupy nezbytná právní nebo správní opatření, na jejichž základě umožní dovoz z uvedených zařízení bez zbytečného prodlení.\n6.   Dovážející strana veřejně zpřístupní seznam schválených zařízení.\n7.   Pokud se dovážející strana rozhodne zamítnout žádost vyvážející strany o doplnění zařízení zařízení do seznamu schválených zařízení, informuje bezodkladně vyvážející stranu a předloží odpověď, včetně informací o nesrovnalostech, které vedly k zamítnutí schválení daného zařízení.\nČlánek 77\nTransparentnost a výměna informací\n1.   Pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření použitelná na obchod, usiluje každá ze stran o transparentnost a za tímto účelem přijme tato opatření:\na)\nneprodleně informuje druhou stranu o veškerých změnách svých sanitárních a fytosanitárních opatření a schvalovacích postupů včetně změn, které mohou u určitých produktů ovlivnit její schopnost splnit dovozní požadavky v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření druhé strany;\nb)\npodporuje vzájemné pochopení svých sanitárních a fytosanitárních opatření a jejich používání;\nc)\nvyměňuje si s druhou stranou informace o otázkách souvisejících s rozvojem a použitím sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně pokroku v oblasti nově dostupných vědeckých důkazů, jež ovlivňují nebo mohou ovlivnit obchod mezi stranami, s cílem minimalizovat negativní dopad na obchod;\nd)\nna žádost druhé strany do 20 pracovních dnů sdělí podmínky, které se vztahují na dovoz konkrétních produktů;\ne)\nna žádost druhé strany do 20 pracovních dnů informuje o aktuálním stavu postupu pro schvalování konkrétních produktů;\nf)\ninformuje druhou stranu o veškerých významných změnách ve struktuře nebo organizaci příslušného orgánu dané strany;\ng)\nna žádost sdělí výsledky úředních kontrol dané strany a předloží zprávu, která se týká výsledků provedené kontroly;\nh)\nna žádost informuje o výsledcích dovozní kontroly stanovené v případě zamítnuté zásilky nebo zásilky, která nesplňuje požadavky, a\ni)\nna žádost bez zbytečného prodlení informuje o posouzení rizik nebo o vědeckém stanovisku připraveném danou stranou, které jsou relevantní pro tuto kapitolu.\n2.   Pokud některá ze stran zpřístupnila informace uvedené v odstavci 1 prostřednictvím oznámení adresovaného ústřednímu rejstříku oznámení WTO nebo příslušnému mezinárodnímu orgánu pro stanovování norem v souladu s jejich příslušnými pravidly, jsou požadavky v odstavci 1, které se týkají daných informací, splněny.\nČlánek 78\nPřizpůsobení se regionálním podmínkám\n1.   Strany uznávají koncepci vymezování pásem, včetně oblastí prostých nákazy či určitého škodlivého organismu, chráněných pásem a oblastí s nízkým výskytem nákazy nebo škodlivého organismu, a v souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření ji uplatňují na obchod mezi stranami, včetně pokynů pro další praktické provádění článku 6 uvedené dohody (rozhodnutí WTO/Výboru pro sanitární a fytosanitární opatření G/SPS/48), příslušných doporučení, norem a pokynů OIE a IPPC. Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může pro tyto postupy při zohlednění jakýchkoli příslušných norem, pokynů nebo doporučení podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, OIE a IPPC vymezit další podrobnosti.\n2.   Strany se také mohou dohodnout na spolupráci ohledně koncepce kompartmentalizace, jak je uvedena v kapitolách 4.4 a 4.5 Zákoníku zdraví suchozemských živočichů OIE a v kapitolách 4.1 a 4.2 Zákoníku zdraví vodních živočichů OIE.\n3.   Při určování či zachovávání pásem uvedených v odstavci 1 zváží strany takové faktory, jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epizootologický dozor a účinnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol.\n4.   Pokud jde o zvířata a produkty živočišného původu, dovážející strana při určování nebo zachovávání dovozních podmínek na žádost vyvážející strany uzná oblasti prosté nákazy zřízené vyvážející stranou jako základ pro posouzení při rozhodování o tom, zda dovoz povolí nebo zachová, aniž jsou dotčeny odstavce 8 a 9.\n5.   Vyvážející strana určí části svého území podle odstavce 4, a pokud je o to požádána, poskytne plné vysvětlení a podpůrné údaje založené na normách OIE nebo jinými způsoby stanovenými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření na základě poznatků získaných ze zkušeností příslušných orgánů vyvážející strany.\n6.   Pokud jde o rostliny, rostlinné produkty a ostatní související předměty, uzná dovážející strana při určování nebo zachovávání fytosanitárních dovozních podmínek na žádost vyvážející strany oblasti prosté určitého škodlivého organismu, místa produkce prostá určitého škodlivého organismu, stanoviště produkce prostá určitého škodlivého organismu, oblasti s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu a chráněná pásma zřízené vyvážející stranou jako základ pro posouzení při stanovování, zda dovoz povolí nebo zachová, aniž jsou dotčeny odstavce 8 a 9.\n7.   Vyvážející strana určí své oblasti prosté určitého škodlivého organismu, místa produkce prostá určitého škodlivého organismu, stanoviště produkce prostá určitého škodlivého organismu a oblasti s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu nebo chráněná pásma. Pokud o to dovážející strana požádá, poskytne vyvážející strana plné vysvětlení a podpůrné údaje založené na mezinárodních normách pro fytosanitární opatření vypracovaných v rámci IPPC, nebo jinými způsoby, které stanoví specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, na základě poznatků získaných ze zkušeností příslušných fytosanitárních orgánů vyvážející strany.\n8.   Strany uznají oblasti prosté nákazy a chráněná pásna, které existují na konci přechodného období.\n9.   Odstavec 8 se také použije na následné úpravy oblastí prostých nákazy a chráněných pásem (v případě Spojeného království oblastí prostých určitého škodlivého organismu), a to s výjimkou případů významných změn nákazového statusu nebo statusu škodlivého organismu.\n10.   Strany mohou za účelem provádění odstavců 4 až 9 tohoto článku provádět audity a ověřování podle článku 79.\n11.   V zájmu zachování důvěry v postupy související se zřizováním oblastí prostých nákazy či určitého škodlivého organismu, míst produkce prostých určitého škodlivého organismu, stanovišť produkce prostých určitého škodlivého organismu a oblastí s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu nebo nákazy a chráněných pásem zavedou strany úzkou spolupráci s cílem minimalizovat narušení obchodu.\n12.   Dovážející strana vychází při vlastním určování nákazového statusu a rostlinolékařského stavu vyvážející strany nebo jejích částí z informací, jež poskytne vyvážející strana v souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a normami OIE a IPPC, a přihlíží k tomu, který status určila vyvážející strana.\n13.   Pokud dovážející strana nepřijme určení statusu vyvážející stranou podle odstavce 12 tohoto článku, objektivně odůvodní a vysvětlí vyvážející straně důvody tohoto nepřijetí a na žádost povede konzultace v souladu s čl. 80 odst. 2.\n14.   Každá ze stran zajistí, aby povinnosti stanovené v odstavcích 4 až 9, 12 a 13 byly provedeny bez zbytečného prodlení. Dovážející strana urychlí uznávání nákazového statusu nebo statusu škodlivého organismu, jakmile byl tento status po výskytu ohniska obnoven.\n15.   Pokud se některá ze stran domnívá, že konkrétní oblast má ve vztahu k určité nákaze zvláštní status, který splňuje kritéria stanovená v kapitole 1.2 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE nebo v kapitole 1.2 Kodexu zdraví vodních živočichů OIE, může požádat o uznání tohoto statusu. Dovážející strana může ve vztahu k dovozu živých zvířat a produktů živočišného původu požádat o dodatečné záruky, jež dohodnutému statusu odpovídají.\nČlánek 79\nAudity a ověřování\n1.   Dovážející strana může provádět audity a ověřování:\na)\ncelého systému kontrol a osvědčování orgánů druhé strany nebo jeho částí;\nb)\nvýsledků kontrol prováděných v rámci systému kontrol a osvědčování vyvážející strany.\n2.   Strany provádí uvedené audity a ověřování v souladu s ustanoveními Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření s přihlédnutím k příslušným mezinárodním normám, pokynům a doporučením Codexu, OIE nebo IPPC.\n3.   Pro účely provádění těchto auditů a ověřování může dovážející strana provádět audity a ověřování prostřednictvím vyžádání informací od vyvážející strany nebo auditních a ověřovacích návštěv u vyvážející strany, které mohou zahrnovat:\na)\nposouzení celého kontrolního programu příslušných orgánů nebo jeho části, případně včetně přezkumu regulačního auditu a inspekčních činností;\nb)\nkontroly na místě a\nc)\nshromažďování informací a údajů s cílem posoudit příčiny opakujících se nebo vznikajících problémů ve vztahu k vývozu produktů.\n4.   Dovážející strana sdílí s vyvážející stranou výsledky a závěry auditů a ověřování prováděných podle odstavce 1. Dovážející strana může tyto výsledky zveřejnit.\n5.   Strany projednají cíle a rozsah auditu nebo ověřování, kritéria nebo požadavky, podle nichž bude vyvážející strana posuzována, a program a postupy týkající se provádění auditu nebo ověřování, které budou stanoveny v plánu auditu nebo ověřování, před jeho zahájením. Pokud se strany nedohodnou jinak, poskytne dovážející strana vyvážející straně nejpozději 30 dní před zahájením daného auditu nebo ověřování plán auditu nebo ověřování.\n6.   Dovážející strana poskytne vyvážející straně příležitost vyjádřit se k návrhu zprávy o auditu nebo ověřování. Dovážející strana poskytne vyvážející straně konečnou písemnou zprávu obvykle do dvou měsíců ode dne, kdy vyjádření obdržela.\n7.   Každá ze stran nese náklady, které jí vznikly v souvislosti s tímto auditem nebo ověřováním.\nČlánek 80\nOznámení a konzultace\n1.   Každá ze stran oznámí druhé straně bez zbytečného odkladu:\na)\nvýznamnou změnu v nákazovém statusu nebo statusu škodlivého organismu;\nb)\nvýskyt nové nákazy zvířat;\nc)\nzjištění epizootologického významu ve vztahu k nákaze zvířat;\nd)\nvýznamný problém s bezpečností potravin, jenž zjistila;\ne)\njakákoli dodatečná opatření přesahující základní požadavky jejích příslušných sanitárních a fytosanitárních opatření přijatých pro tlumení nebo zdolávání nákazy zvířat nebo na ochranu veřejného zdraví a jakékoli změny v politice prevence, včetně politiky očkování;\nf)\nna požádání výsledky úřední kontroly, kterou provedla, a zprávu o výsledcích provedené kontroly a\ng)\njakékoli významné změny fungování systému nebo databáze.\n2.   Pokud má některá ze stran značné obavy ohledně bezpečnosti potravin, zdraví rostlin, zdraví zvířat nebo sanitárního či fytosanitárního opatření, které druhá strana navrhla nebo provedla, může tato strana požádat o technické konzultace s druhou stranou. Dožádaná strana by měla na žádost odpovědět bez zbytečného prodlení. Každá ze stran se snaží poskytovat informace nezbytné k zamezení narušení obchodu, a případně k dosažení oboustranně přijatelného řešení.\n3.   Konzultace uvedené v odstavci 2 se mohou konat prostřednictvím telefonní konference, videokonference nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného komunikačního prostředku, na kterém se strany vzájemně dohodnou.\nČlánek 81\nMimořádná opatření\n1.   Pokud se dovážející strana domnívá, že existuje vážné riziko pro život a zdraví lidí, zvířat a rostlin, může bez předchozího oznámení přijmout opatření nezbytná k zajištění ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin. Pokud jde o zásilky, které se nacházejí v tranzitu mezi stranami, dovážející strana zváží nejvhodnější a nejpřiměřenější řešení, aby zabránila zbytečným narušením obchodu.\n2.   Strana přijímající opatření oznámí druhé straně mimořádné sanitární či fytosanitární opatření co nejdříve poté, co přijala rozhodnutí tato opatření provést, a nejpozději 24 hodin po přijetí rozhodnutí. Pokud jedna strana žádá o technické konzultace o mimořádném sanitárním či fytosanitárním opatření, musí se tyto technické konzultace konat do 10 dní ode dne oznámení mimořádného sanitárního či fytosanitárního opatření. Strany vezmou v úvahu veškeré informace poskytnuté prostřednictvím technických konzultací. Tyto konzultace se konají s cílem zabránit zbytečnému narušení obchodu. Strany mohou zvážit možnosti snazšího provádění nebo nahrazení opatření.\n3.   Při rozhodování o zásilkách, které se v době přijetí mimořádného sanitárního či fytosanitárního opatření přepravují mezi stranami, bere dovážející strana včas v úvahu informace, které poskytla vyvážející strana, aby se zabránilo zbytečnému narušení obchodu.\n4.   Dovážející strana zajistí, aby jakékoli mimořádné opatření přijaté z důvodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebylo ponecháno v platnosti bez vědeckých důkazů, nebo aby v případech, kdy vědecké důkazy nejsou postačující, bylo přijato v souladu s čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.\nČlánek 82\nMultilaterální mezinárodní fóra\nStrany se dohodly, že budou spolupracovat na multilaterálních mezinárodních fórech na vypracovávání mezinárodních norem, pokynů a doporučení v oblastech spadajících do působnosti této kapitoly.\nČlánek 83\nProvádění a příslušné orgány\n1.   Pro účely provádění této kapitoly zohlední každá ze stran všechny tyto skutečnosti:\na)\nrozhodnutí Výboru WTO pro sanitární a fytosanitární opatření ;\nb)\npráci příslušných mezinárodních normalizačních subjektů;\nc)\nveškeré poznatky a dosavadní zkušenosti, které má s obchodováním s vyvážející stranou, a\nd)\ninformace poskytnuté druhou stranou.\n2.   Strany si bezodkladně vzájemně poskytnou popis svých orgánů příslušných k provádění této kapitoly. Strany se neprodleně vzájemně uvědomí o jakékoli významné změně těchto příslušných orgánů.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány měly k dispozici zdroje nezbytné k účinnému provádění této kapitoly.\nČlánek 84\nSpolupráce v oblasti dobrých životních podmínek zvířat\n1.   Strany uznávají, že zvířata jsou vnímající bytosti. Uznávají rovněž souvislost mezi lepšími životními podmínkami zvířat a udržitelnými systémy produkce potravin.\n2.   Strany se zavazují spolupracovat na mezinárodních fórech s cílem podpořit rozvoj nejlepších možných postupů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a jejich provádění. Strany spolupracují zejména na posílení a rozšíření působnosti norem OIE v oblasti dobrých životních podmínek zvířat se zaměřením na hospodářská zvířata, jakož i na jejich provádění.\n3.   Strany si v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vyměňují informace, odborné znalosti a zkušenosti, zejména pokud jde o chov, držení, manipulaci, přepravu a porážku zvířat určených k produkci potravin.\n4.   Strany posílí spolupráci ve výzkumu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s chovem zvířat a zacházením se zvířaty v hospodářstvích během přepravy a při porážce.\nČlánek 85\nSpolupráce v oblasti rezistence vůči antimikrobikům\n1.   Strany poskytnou rámec pro dialog a spolupráci s cílem posílit boj proti rozvoji rezistence vůči antimikrobikům.\n2.   Strany uznávají, že rezistence vůči antimikrobikům představuje vážnou hrozbu pro zdraví lidí a zvířat. Zneužívání antimikrobních látek v živočišné výrobě, včetně neterapeutického použití, může přispět k rezistenci vůči antimikrobikům, která může představovat riziko pro lidský život. Strany uznávají, že povaha hrozby vyžaduje nadnárodní přístup a přístup „Jedno zdraví“.\n3.   Za účelem boje proti rezistenci vůči antimikrobikům se strany vynasnaží spolupracovat na mezinárodní úrovni s regionálními nebo mnohostrannými pracovními programy, aby se omezilo zbytečné používání antibiotik v živočišné výrobě, a pracovat na tom, aby se na mezinárodní úrovni za účelem boje proti rezistenci vůči antimikrobikům v souladu s přístupem „Jedno zdraví“ a globálním akčním plánem zastavilo používání antibiotik jako stimulátorů růstu.\n4.   Strany spolupracují na rozvoji mezinárodních pokynů, norem, doporučení a opatření v příslušných mezinárodních organizacích s cílem prosazovat uvážlivé a odpovědné používání antibiotik v chovu zvířat a veterinárních postupech.\n5.   Dialog uvedený v odstavci 1 zahrnuje mimo jiné:\na)\nspolupráci na základě stávajících a budoucích pokynů, norem, doporučení a opatření vypracovaných v příslušných mezinárodních organizacích a stávajících a budoucích iniciativ a vnitrostátních plánů zaměřených na podporu uvážlivého a odpovědného používání antibiotik a týkajících se živočišné výroby a veterinárních postupů;\nb)\nspolupráci při provádění doporučení OIE, WHO a Codexu, zejména CAC-RCP61/2005;\nc)\nvýměnu informací o správné zemědělské praxi;\nd)\npodporu výzkumu, inovací a vývoje;\ne)\npodporu multidisciplinárních přístupů k boji proti rezistenci vůči antimikrobikům, včetně přístupu „Jedno zdraví“, který zastává WHO, OIE a Codex.\nČlánek 86\nUdržitelné potravinové systémy\nKaždá ze stran stimuluje své služby v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví zvířat a rostlin, aby spolupracovaly se svými protějšky druhé strany s cílem podporovat udržitelné metody produkce a potravinové systémy.\nČlánek 87\nSpecializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření\nSpecializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření dohlíží na provádění a fungování této kapitoly a má tyto funkce:\na)\nneprodlené objasňuje a hledá řešení, je-li to možné, jakékoli otázky vznesené některou ze stran, která se týká tvorby, přijímání nebo uplatňování sanitárních a fytosanitárních požadavků, norem a doporučení podle této kapitoly nebo Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;\nb)\nprojednává probíhající postupy týkající se vypracování nových předpisů;\nc)\nco nejrychleji projednává obavy vyjádřené jednou ze stran, pokud jde o sanitární a fytosanitární dovozní podmínky a postupy uplatňované druhou stranou;\nd)\npravidelně přezkoumává sanitární a fytosanitární opatření stran, včetně požadavků na vydávání osvědčení a postupů celního odbavení a jejich uplatňování s cílem usnadnit obchod mezi stranami v souladu se zásadami, cíli a postupy stanovenými v článku 5 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Každá ze stran určí vhodná opatření, která přijme, a to i ve vztahu k četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol, s přihlédnutím k výsledkům tohoto přezkumu a na základě kritérií stanovených v příloze 10 této dohody;\ne)\nje platformou pro výměnu názorů, informací a zkušeností, pokud jde o spolupráci v oblasti ochrany dobrých životních podmínek zvířat a boje proti rezistenci vůči antimikrobikům prováděnou podle článků 84 a 85;\nf)\nna žádost jedné ze stran posuzuje, co představuje významnou změnu nákazového statusu nebo statusu škodlivého organismu podle čl. 78 odst. 9;\ng)\npřijímá rozhodnutí s cílem:\ni)\npřidat definice, jak je uvedeno v článku 71;\nii)\nvymezit zvláštní případy podle čl. 74odst. 2;\niii)\nstanovit podrobnosti pro postupy podle čl. 78 odst. 1;\niv)\nstanovit další způsoby na podporu vysvětlení podle čl. 78 odst. 5 a 7.\nKAPITOLA 4\nTECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU\nČlánek 88\nCíl\nCílem této kapitoly je usnadnit obchod se zbožím mezi stranami předcházením zbytečným technickým překážkám obchodu, jejich zjišťováním a odstraňováním.\nČlánek 89\nOblast působnosti\n1.   Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání všech norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, které mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.\n2.   Tato kapitola se nevztahuje na:\na)\nnákupní specifikace vypracované vládními subjekty pro účely požadavků takových subjektů na výrobu nebo spotřebu nebo\nb)\nsanitární a fytosanitární opatření, která spadají do oblasti působnosti kapitoly 3 této hlavy.\n3.   Kromě této kapitoly se navíc použijí přílohy této kapitoly, pokud jde o produkty spadající do jejich oblasti působnosti. Žádné ustanovení přílohy této kapitoly o tom, že mezinárodní norma nebo orgán či organizace mají být považovány nebo uznány za příslušné, nebrání tomu, aby byla norma vypracovaná kterýmkoli jiným orgánem nebo organizací považována za příslušnou mezinárodní normu podle čl. 91 odst. 4 a 5.\nČlánek 90\nVztah k Dohodě o technických překážkách obchodu\n1.   Do této dohody jsou obdobně začleněny články 2 až 9 a přílohy 1 a 3 Dohody o technických překážkách obchodu a tvoří její součást .\n2.   Pojmy používané v této kapitole a v jejích přílohách mají stejný význam jako v Dohodě o technických překážkách obchodu.\nČlánek 91\nTechnické předpisy\n1.   Každá ze stran provádí posouzení dopadů plánovaných technických předpisů v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy. Pravidla a postupy uvedené v tomto odstavci a v odstavci 8 mohou stanovit výjimky.\n2.   Každá ze stran posoudí dostupné regulační a neregulační alternativy navrhovaného technického předpisu, kterými mohou být v souladu s čl. 2 odst. 2 Dohody o technických překážkách obchodu naplňovány oprávněné cíle této strany.\n3.   Každá ze stran použije jako základ pro své technické předpisy příslušné mezinárodní normy s výjimkou případů, kdy může prokázat, že by tyto mezinárodní normy byly neúčinným nebo nevhodným prostředkem k dosažení sledovaných oprávněných cílů.\n4.   Příslušnými mezinárodními normami ve smyslu článku 2, článku 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu jsou mezinárodní normy vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) a Komisí pro Codex Alimentarius (Codex).\n5.   Norma vypracovaná jinými mezinárodními organizacemi by rovněž mohla být považována za příslušnou mezinárodní normu ve smyslu článku 2, článku 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu za předpokladu, že:\na)\nbyla vypracována normalizačním orgánem, který usiluje o dosažení konsensu buď:\ni)\nmezi národními delegacemi zúčastněných členů WTO, které zastupují všechny vnitrostátní normalizační orgány na jejich území, které přijaly nebo hodlají přijmout normy pro záležitost, ke které se mezinárodní normalizační činnost vztahuje, nebo\nii)\nmezi vládními subjekty zúčastněných členů WTO, a\nb)\nbyla vypracována v souladu s rozhodnutím Výboru WTO pro technické překážky obchodu o zásadách pro vypracování mezinárodních norem, pokynů a doporučení ve vztahu k článkům 2, 5 a příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu (4).\n6.   Jestliže některá ze stran mezinárodní normy jako základ pro své technické předpisy nepoužívá, uvede na žádost druhé strany veškeré podstatné odchylky od těchto příslušných mezinárodních norem, vysvětlí důvody, proč jsou tyto normy považovány za nevhodné či neúčinné k dosažení sledovaného cíle, a poskytne vědecké nebo technické důkazy, na nichž je uvedené posouzení založeno.\n7.   Každá ze stran přezkoumá své technické předpisy, aby se tyto technické předpisy více sblížily s příslušnými mezinárodními normami, přičemž zohlední mimo jiné nový vývoj příslušných mezinárodních norem nebo změny okolností, které vedly k odchylkám od příslušných mezinárodních norem.\n8.   V souladu se svými příslušnými pravidly a postupy a aniž je dotčena hlava X tohoto dílu, při vypracovávání významných technických předpisů, které mohou mít významný vliv na obchod, každá ze stran zajistí, aby existovaly postupy, které osobám umožní vyjádřit svůj názor v rámci veřejné konzultace, s výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí, že nastanou, naléhavé problémy související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností. Každá ze stran umožní osobám druhé strany účastnit se těchto konzultací za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky, které jsou poskytnuty jejím vlastním státním příslušníkům, a výsledky těchto konzultací zveřejní.\nČlánek 92\nNormy\n1.   Každá ze stran podporuje normalizační orgány usazené na svém území, jakož i regionální normalizační orgány, jichž jsou strana nebo normalizační orgány usazené na jejím území členy, aby:\na)\nse v mezích svých zdrojů zapojovaly do přípravy mezinárodních norem příslušnými mezinárodními normalizačními orgány;\nb)\njako základ k normám, které tvoří, využívaly příslušné mezinárodní normy, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy byly neúčinné nebo nevhodné, například z důvodu nedostatečné úrovně ochrany, podstatných klimatických nebo geografických faktorů nebo podstatných technologických problémů;\nc)\npředcházely zdvojování činností mezinárodních normalizačních orgánů nebo překrývání s nimi;\nd)\nv pravidelných intervalech přezkoumávaly vnitrostátní a regionální normy, které nejsou založeny na příslušných mezinárodních normách, s cílem zvýšit soulad těchto norem s příslušnými mezinárodními normami;\ne)\nspolupracovaly s příslušnými normalizačními orgány druhé strany při mezinárodních normalizačních činnostech, a to i prostřednictvím spolupráce v mezinárodních normalizačních orgánech nebo na regionální úrovni;\nf)\npodporovaly dvoustrannou spolupráci s normalizačními orgány druhé strany a\ng)\nsi mezi normalizačními orgány vyměňovaly informace.\n2.   Strany si vyměňují informace o:\na)\npříslušném používání norem, z nichž vycházejí technické předpisy; a\nb)\nsvých příslušných postupech normalizace a mířevyužití mezinárodních, regionálních či subregionálních norem jakožto základu pro své vnitrostátní normy.\n3.   Pokud se normy začleněním do návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody či odkazem na ně stanou závaznými, platí povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v článku 94 této dohody a v článku 2 nebo 5 Dohody o technických překážkách obchodu.\nČlánek 93\nPosuzování shody\n1.   Článek 91 týkající se přípravy, přijímání a používání technických předpisů se obdobně použije i na postupy posuzování shody.\n2.   Pokud strana požaduje posuzování shody jako pozitivní záruku, že výrobek odpovídá technickému předpisu:\na)\nvybere postupy posuzování shody, které jsou přiměřené souvisejícím rizikům určeným na základě posouzení rizik;\nb)\npovažuje za důkaz shody s technickými předpisy použití prohlášení dodavatele o shodě, a sice prohlášení o shodě vydaného výrobcem na vlastní odpovědnost výrobce bez povinného posouzení třetí stranou, jakožto potvrzení o shodě mezi možnostmi prokázání shody s technickými předpisy;\nc)\nuvede na žádost druhé strany informace o kritériích použitých u konkrétních výrobků pro výběr postupů posuzování shody.\n3.   Pokud některá ze stran požaduje posuzování shody třetí stranou jako pozitivní záruku, že výrobek odpovídá technickému předpisu, a tento úkol nevyhradí orgánu veřejné správy, jak je uvedeno v odstavci 4:\na)\npoužije případně akreditaci jako prostředek prokázání technické způsobilosti subjektů posuzování shody. Aniž je dotčeno její právo stanovit požadavky na subjekty posuzování shody, uznává každá ze stran cennou úlohu, kterou při kvalifikaci subjektů posuzování shody může hrát akreditace prováděná orgánem odvozeným od orgánů veřejné správy a na nekomerčním základě;\nb)\npoužije příslušné mezinárodní normy pro akreditaci a posuzování shody;\nc)\npodporuje akreditační orgány a subjekty posuzování shody, které se nacházejí na jejím území, aby se připojily ke všem příslušným fungujícím mezinárodním dohodám nebo ujednáním o harmonizaci nebo usnadnění přijímání výsledků posuzování shody;\nd)\nzajistí, aby v případě že některá strana pověří prováděním postupů posuzování shody požadovaných pro uvedení výrobku na trh dva nebo více subjektů posuzování shody, si hospodářské subjekty mohly vybrat ze subjektů posuzování shody jmenovaných orgány některé strany pro určitý výrobek nebo skupinu výrobků;\ne)\nzajistí, aby subjekty posuzování shody byly nezávislé na výrobcích, dovozcích a hospodářských subjektech obecně a aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi akreditačními orgány a subjekty posuzování shody;\nf)\numožní subjektům posuzování shody využívat k provádění zkoušek nebo inspekcí v souvislosti s posuzováním shody subdodavatele, a to i subdodavatele se sídlem na území druhé strany, a může požadovat, aby subdodavatelé splňovali stejné požadavky, které musí subjekt posuzování shody k provedení této zkoušky nebo inspekce splňovat sám, a\ng)\nzveřejní na jediné internetové stránce seznam subjektů, které k provádění tohoto posuzování shody jmenovala, a příslušné informace o mandátu každého takového subjektu.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nebrání kterékoli straně požadovat, aby posuzování shody ve vztahu ke konkrétním výrobkům prováděly jí určené veřejné orgány. Požaduje-li strana, aby posuzování shody prováděly jí určené veřejné orgány:\na)\nomezí poplatky za posuzování shody na přibližné náklady za poskytnuté služby a na žádost žadatele o posuzování shody vysvětlí, jak jsou poplatky, které za toto posuzování shody ukládá, omezeny na přibližné náklady na poskytnuté služby; a\nb)\nzveřejní poplatky za posuzování shody.\n5.   Bez ohledu na odstavce 2 až 4 přijme každá ze stran prohlášení dodavatele o shodě jako důkaz shody se svými technickými předpisy v těch skupinách výrobků, v nichž tak činí ke dni vstupu této dohody v platnost.\n6.   Každá ze stran zveřejní a vede seznam skupin výrobků uvedených v odstavci 5 pro informační účely spolu s odkazy na použitelné technické předpisy.\n7.   Bez ohledu na odstavec 5 může kterákoli ze stran u skupin výrobků uvedených ve zmíněném odstavci zavést požadavky na povinné zkoušení nebo certifikaci třetí stranou, pokud jsou tyto požadavky odůvodněny legitimními cíli a jsou přiměřené účelu, kterým je poskytnout dovážející straně přiměřenou jistotu, že výrobky jsou ve shodě s použitelnými technickými předpisy nebo normami, přičemž se přihlédne k rizikům, které by nesoulad způsobil.\n8.   Strana, která navrhuje zavést postupy posuzování shody uvedené odstavci 7, oznámí tuto skutečnost druhé straně v rané fázi a při navrhování těchto postupů posuzování shody zohlední připomínky druhé strany.\nČlánek 94\nTransparentnost\n1.   S výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí, že nastanou, naléhavé problémy související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností, umožní každá ze stran druhé straně k oznámeným navrhovaným technickým předpisům a postupům posuzování shody předložit ve lhůtě nejméně 60 dnů ode dne předání oznámení o těchto předpisech nebo postupech ústřednímu rejstříku oznámení WTO písemné připomínky. Každá ze stran se bude snažit vyhovět odůvodněné žádosti o prodloužení této lhůty pro podání připomínek.\n2.   Každá ze stran poskytne spolu s oznámením elektronickou verzi úplného oznámeného textu. V případě, že oznámený text není v jednom z úředních jazyků WTO, oznamující strana poskytne podrobný a úplný popis obsahu opatření ve formátu WTO pro oznámení.\n3.   Pokud některá ze stran obdrží od druhé strany písemné připomínky ke svému návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody:\na)\nprojedná na žádost druhé strany písemné připomínky za účasti svého příslušného regulačního orgánu v době, kdy je lze vzít v úvahu, a\nb)\npísemně odpoví na připomínky nejpozději ke dni zveřejnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody.\n4.   Každá ze stran se vynasnaží zveřejnit na internetových stránkách své odpovědi na připomínky, které obdrží po oznámení uvedeném v odstavci 1, nejpozději v den zveřejnění přijatého technického předpisu nebo postupu posuzování shody.\n5.   Každá ze stran na žádost druhé strany poskytne informace týkající se cílů, právního základu a odůvodnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody, který strana přijala nebo navrhuje přijmout.\n6.   Každá ze stran zajistí, aby technické předpisy a postupy posuzování shody, které přijala, byly zveřejněny na internetových stránkách, jež jsou přístupné zdarma.\n7.   Každá ze stran poskytne informace o přijetí a vstupu technických předpisů nebo postupů posuzování shody v platnost a přijatých konečných zněních prostřednictvím dodatku k původnímu oznámení WTO.\n8.   Každá ze stran poskytne přiměřenou dobu mezi zveřejněním technických předpisů a jejich vstupem v platnost, aby měly hospodářské subjekty druhé strany čas na přizpůsobení. „Přiměřenou dobou“ se rozumí doba nejméně šesti měsíců, ledaže by to bylo neúčinné při plnění sledovaných oprávněných cílů.\n9.   Každá ze stran se bude snažit vyhovět odůvodněné žádosti druhé strany, kterou obdrží před uplynutím lhůty pro podání připomínek uvedené v odstavci 1, o prodloužení doby mezi přijetím technického předpisu a dnem jeho vstupu v platnost, s výjimkou případů, kdy by odklad nebyl účinný s ohledem na plnění sledovaných oprávněných cílů.\n10.   Každá ze stran zajistí, aby informační středisko zřízené v souladu s článkem 10 Dohody o technických překážkách obchodu poskytovalo informace a odpovědi v jednom z úředních jazyků WTO na opodstatněné dotazy druhé strany či dotčených osob druhé strany ohledně přijatých technických předpisů a postupů posuzování shody.\nČlánek 95\nZnačení a označování\n1.   Technické předpisy kterékoli ze stran mohou obsahovat nebo výlučně řešit povinné požadavky na značení nebo označování. V takových případech se na tyto technické předpisy vztahují zásady uvedené v čl. 2 odst. 2 Dohody o technických překážkách obchodu.\n2.   Pokud některá ze stran požaduje povinné značení nebo označování produktů, musí být splněny všechny tyto podmínky:\na)\ndaná strana vyžaduje pouze informace, jež jsou podstatné pro spotřebitele či uživatele výrobku nebo informace, jež uvádějí, že je výrobek v souladu s povinnými technickými požadavky;\nb)\ndaná strana nesmí vyžadovat předchozí schválení, registraci nebo certifikaci značení nebo označování výrobků ani vyplacení poplatků coby podmínku pro uvedení výrobků, které jinak splňují její povinné technické požadavky, na svůj trh, není-li to nezbytné s ohledem na oprávněné cíle;\nc)\npožaduje-li daná strana, aby hospodářské subjekty používaly jedinečné identifikační číslo, zajistí, aby bylo takové číslo příslušným hospodářským subjektům druhé strany bez zbytečného prodlení a na nediskriminačním základě vydáno;\nd)\nnejsou-li informace uvedené v bodech i), ii) nebo iii) zavádějící, protichůdné nebo matoucí ve vztahu k informacím, které dovážející strana vyžaduje pro zboží, dovážející strana povolí:\ni)\ninformace též v jiných jazycích kromě jazyka požadovaného v dovážející straně,\nii)\nmezinárodně uznávané nomenklatury, piktogramy, symboly či grafická znázornění a\niii)\nkromě informací požadovaných v dovážející straně též další informace;\ne)\ndaná strana souhlasí s tím, aby označování, včetně doplňkového označování nebo úprav označování, probíhalo v celních skladech nebo v jiných určených oblastech v zemi dovozu jako alternativa k označování v zemi původu, pokud se nevyžaduje, aby toto označování prováděly schválené osoby z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti, a\nf)\npokud se daná strana nedomnívá, že by mohly být ohroženy oprávněné cíle, vynasnaží se akceptovat použití dočasných nebo snímatelných etiket nebo značení či označování v doprovodné dokumentaci a namísto etiket nebo značení, které se připevňují přímo na výrobek.\nČlánek 96\nSpolupráce v oblasti dozoru nad trhem a bezpečnosti a souladu nepotravinářských výrobků\n1.   Strany uznávají význam spolupráce v oblasti dozoru nad trhem, souladu a bezpečnosti nepotravinářských výrobků pro usnadnění obchodu a pro ochranu spotřebitelů a dalších uživatelů a význam budování vzájemné důvěry na základě sdílených informací.\n2.   Za účelem zaručení nezávislého a nestranného fungování dozoru nad trhem strany zajistí, aby:\na)\nfunkce dozoru nad trhem byly odděleny od funkcí posuzování shody a\nb)\nneexistovaly zájmy, které by ovlivnily nestrannost orgánů dozoru nad trhem při provádění jejich kontroly hospodářských subjektů nebo dohledu nad nimi.\n3.   Strany spolupracují a vyměňují si informace v oblasti bezpečnosti a souladu nepotravinářských výrobků, což může zahrnovat zejména:\na)\nčinnosti a opatření v oblasti dozoru nad trhem a prosazování práva;\nb)\nmetody posuzování rizik a testování výrobků;\nc)\nkoordinované stahování výrobků z oběhu nebo jiná podobná opatření;\nd)\nvědecké, technické a regulační záležitosti ke zlepšení bezpečnosti a souladu nepotravinářských výrobků;\ne)\nnově se objevující otázky důležité z hlediska zdraví a bezpečnosti;\nf)\nčinností související s normalizací;\ng)\nvýměny úředníků.\n4.   Rada partnerství vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby co nejdříve, nejlépe do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost, zavedla v příloze 16 ustanovení o pravidelné výměně informací mezi systémem včasné výměny informací pro nepotravinářské spotřební výrobky (RAPEX) nebo jeho nástupcem a databází týkající se dozoru nad trhem a bezpečnosti výrobků zřízenou podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků z roku 2005 nebo jejím nástupcem ohledně bezpečnosti nepotravinářských výrobků a souvisejících preventivních, omezujících a nápravných opatření.\nV těchto ustanoveních se vymezí podmínky, za nichž:\na)\nmá Unie poskytnout Spojenému království vybrané informace z varovného systému RAPEX nebo jeho nástupce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků nebo jejího nástupce;\nb)\nmá Spojené království poskytnout Unii vybrané informace ze své databáze týkající se dozoru nad trhem a bezpečnosti výrobků zřízené podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků z roku 2005 nebo jejího nástupce a\nc)\nse strany mají vzájemně informovat o všech následných krocích a opatřeních přijatých v reakci na vyměněné informace.\n5.   Rada partnerství může v příloze 17 zavést ustanovení o pravidelné výměně informací, včetně výměny informací elektronickými prostředky, týkající se opatření přijatých ohledně nevyhovujících nepotravinářských výrobků jiných, než jsou výrobky, na něž se vztahuje odstavec 4.\n6.   Každá ze stran použije informace získané podle odstavců 3, 4 a 5 výhradně za účelem ochrany spotřebitele, zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí.\n7.   Každá ze stran zachází s informacemi získanými podle odstavců 3, 4 a 5 jako s důvěrnými.\n8.   V ustanoveních podle odstavců 4 a 5 se přesně vymezí, jaký druh informací se má vyměňovat, způsoby výměny a uplatňování pravidel ochrany důvěrnosti a osobních údajů. Rada partnerství má pravomoc přijímat rozhodnutí s cílem určit nebo změnit ustanovení obsažená v přílohách 16 a 17.\n9.   Pro účely tohoto článku se „dozorem nad trhem“ rozumí činnosti vykonávané orgány dozoru nad trhem a donucovacími orgány nebo jimi přijatá opatření, včetně činností vykonávaných ve spolupráci s hospodářskými subjekty a opatření přijatých ve spolupráci s nimi, na základě postupů jedné strany, jejichž prostřednictvím může tato strana sledovat a řešit bezpečnost výrobků a jejich soulad s požadavky stanovenými v jejích právních předpisech.\n10.   Každá ze stran zajistí, aby veškerá opatření přijatá jejími orgány dozoru nad trhem nebo donucovacími orgány s cílem stáhnout z trhu nebo z oběhu nebo zakázat či omezit dodávání výrobku dovezeného z území druhé strany na trh z důvodů souvisejících s nesouladem s příslušnými právními předpisy byla přiměřená, uváděla přesné důvody, na nichž je opatření založeno, a byla neprodleně oznámena příslušnému hospodářskému subjektu.\nČlánek 97\nTechnická jednání\n1.   Pokud se některá ze stran domnívá, že předloha nebo návrh technického předpisu nebo postupu posuzování shody druhé strany by mohly mít významný vliv na obchod mezi stranami, může požádat o technické projednání této záležitosti. Žádost se podává písemně druhé straně a uvede se v ní:\na)\nsporné opatření;\nb)\nustanovení této kapitoly nebo její přílohy, k nimž se výhrady vztahují, a\nc)\ndůvody žádosti, včetně popisu výhrad žádající strany ohledně opatření.\n2.   Strana předá svou žádost kontaktnímu místu druhé strany určenému podle článku 99.\n3.   Na žádost kterékoli ze stran se strany osobně nebo prostřednictvím videokonference či telekonference do 60 dnů ode dne podání žádosti sejdou, aby projednaly výhrady uvedené v žádosti, a usilují o co nejrychlejší vyřešení záležitosti. Pokud se žádající strana domnívá, že je záležitost naléhavá, může požádat, aby se jednání konalo v kratší lhůtě. V takových případech se dožádaná strana bude snažit této žádosti vyhovět.\nČlánek 98\nSpolupráce\n1.   Strany spolupracují v oblasti technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, je-li to v jejich společném zájmu a aniž je dotčena samostatnost jejich vlastního rozhodování a právních řádů. Specializovaný obchodní výbor pro technické překážky obchodu si může vyměňovat názory na činnosti v oblasti spolupráce prováděné podle tohoto článku nebo příloh této kapitoly.\n2.   Pro účely odstavce 1 strany usilují o určení, rozvoj a podporu činností v rámci spolupráce ve společném zájmu. Tyto činnosti se mohou týkat zejména:\na)\nvýměny informací, zkušeností a údajů týkajících se technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;\nb)\nzajišťování účinné interakce a spolupráce jejich příslušných regulačních orgánů na mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní úrovni;\nc)\nco nejširší výměny informací o mezinárodních dohodách a ujednáních týkajících se technických překážek obchodu, jichž je jedna nebo obě strany smluvní stranou, a\nd)\nzavedení iniciativ na usnadnění obchodu nebo účast v nich.\n3.   Pro účely tohoto článku a ustanovení o spolupráci podle příloh této kapitoly jedná jménem Unie Evropská komise.\nČlánek 99\nKontaktní místa\n1.   Po vstupu této dohody v platnost určí každá ze stran kontaktní místo pro provádění této kapitoly a druhé straně oznámí kontaktní údaje tohoto kontaktního místa včetně informací týkajících se příslušných úředníků. Strany se neprodleně vzájemně uvědomí o jakékoli změně těchto kontaktních údajů.\n2.   Kontaktní místo poskytne veškeré informace nebo vysvětlení požadované kontaktním místem druhé strany v souvislosti s prováděním této kapitoly v přiměřené lhůtě, a pokud možno do 60 dnů ode dne obdržení žádosti.\nČlánek 100\nSpecializovaný obchodní výbor pro technické překážky obchodu\nSpecializovaný obchodní výbor pro technické překážky obchodu dohlíží na provádění a fungování této kapitoly a jejích příloh a neprodleně objasňuje a řeší, je-li to možné, veškeré otázky vznesené některou stranou týkající se vypracování, přijetí nebo uplatňování technických předpisů, norem a postupů posuzování shody podle této kapitoly nebo Dohody o technických překážkách obchodu.\nKAPITOLA 5\nCLA A USNADNĚNÍ OBCHODU\nČlánek 101\nCíl\nCílem této kapitoly je:\na)\nposílit spolupráci mezi stranami v oblasti cel a usnadnění obchodu a podpořit nebo v příslušných případech zachovat přiměřenou úroveň souladu jejich celních předpisů a postupů s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy, jakož i správní kapacita příslušných správ plnily cíle podpory usnadnění obchodu a současně zajišťovaly účinné celní kontroly a účinné vymáhání celních předpisů a právních předpisů souvisejících s obchodem, řádnou ochranu bezpečnosti a zabezpečení občanů a dodržování zákazů a omezení a finančních zájmů stran;\nb)\nposílit správní spolupráci mezi stranami v oblasti DPH a pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel;\nc)\nzajistit, aby právní předpisy každé ze stran byly nediskriminační a celní režimy vycházely z použití moderních metod a účinných kontrol v zájmu boje proti podvodům a prosazování zákonného obchodu, a\nd)\nzajistit, aby oprávněné cíle veřejné politiky, včetně cílů souvisejících s bezpečností, zabezpečením a bojem proti podvodům, nebyly žádným způsobem ohroženy.\nČlánek 102\nDefinice\nPro účely této kapitoly a přílohy 18 a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel se rozumí:\na)\n„Dohodou o kontrole před odesláním“ Dohoda o kontrole před odesláním obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\nb)\n„Úmluvou ATA a Istanbulskou úmluvou“ Celní úmluva o karnetu ATA pro dočasné použití zboží přijatá v Bruselu dne 6. prosince 1961 a Istanbulská úmluva o dočasném použití přijatá dne 26. června 1990;\nc)\n„Úmluvou o společném tranzitním režimu“ Úmluva o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987;\nd)\n„modelem celních údajů Světové celní organizace (dále jen „WCO”)“ knihovna datových komponent a elektronických šablon pro výměnu obchodních údajů a sestavování mezinárodních norem pro údaje a informace používané při uplatňování zjednodušení právních předpisů a kontrol v celosvětovém obchodu, kterou příležitostně zveřejňuje projektový tým pro model údajů WCO;\ne)\n„celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy použitelné na území kterékoli ze stran, které upravují vstup nebo dovoz zboží, výstup nebo vývoz zboží, tranzit zboží a propuštění zboží do jakéhokoli jiného celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;\nf)\n„informacemi“ veškeré údaje, dokumenty, vyobrazení, hlášení, sdělení nebo ověřené kopie v jakémkoli formátu, včetně elektronického formátu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovávány nebo analyzovány;\ng)\n„osobou“ osoba ve smyslu čl. 512 písm. l) (5);\nh)\n„rámcem SAFE“ rámec norem pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu SAFE přijatý na zasedání WCO v červnu 2005 v Bruselu a průběžně aktualizovaný a\ni)\n„Dohodou WTO o usnadnění obchodu“ Dohoda o usnadnění obchodu připojená k protokolu, kterým se mění Dohoda o WTO (rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2014).\nČlánek 103\nCelní spolupráce\n1.   Příslušné orgány stran spolupracují v celních záležitostech s cílem podpořit cíle stanovené v článku 101, přičemž přihlédnou ke zdrojům svých příslušných orgánů. Pro účely této hlavy se použije Úmluva o zjednodušení formalit ve zbožovém styku ze dne 20. května 1987.\n2.   Strany rozvíjí spolupráci, mimo jiné v těchto oblastech:\na)\nvýměna informací týkajících se celních předpisů, provádění celních předpisů a celních režimů, zejména v těchto oblastech:\ni)\nzjednodušení a modernizace celních režimů,\nii)\nzjednodušení tranzitní přepravy a překládky,\niii)\nvztahy s podnikatelskou sférou a\niv)\nbezpečnost dodavatelského řetězce a řízení rizik;\nb)\nspolupráce na aspektech zajištění a zjednodušení dodavatelského řetězce v rámci mezinárodního obchodu souvisejících s celními záležitostmi v souladu s rámcem SAFE;\nc)\nzvážení rozvoje společných iniciativ týkajících se dovozu, vývozu a jiných celních režimů, včetně technické pomoci, jakož i iniciativ směřujících k zajištění účinných služeb pro podnikatelskou sféru;\nd)\nposilování jejich spolupráce v oblasti cel v mezinárodních organizacích, jako je WTO a WCO, a výměna informací nebo pořádání diskuzí za účelem případného stanovení společných postojů v těchto mezinárodních organizacích a v rámci UNCTAD a UNECE;\ne)\núsilí o harmonizaci jejich požadavků na údaje pro dovozní, vývozní a jiné celní režimy zavedením společných norem a datových prvků v souladu s modelem celních údajů WCO;\nf)\nposilování jejich vzájemné spolupráce v oblasti metod řízení rizik, včetně sdílení osvědčených postupů a případně informací o rizicích a výsledků kontrol. V náležitých a vhodných případech mohou strany rovněž zvážit vzájemné uznávání metod řízení rizik, norem a kontrol rizik a celních bezpečnostních opatření; strany mohou rovněž v náležitých a vhodných případech zvážit vypracování slučitelných kritérií a norem rizik, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly;\ng)\nzavedení vzájemného uznávání programů oprávněných hospodářských subjektů k zabezpečení a usnadnění obchodu;\nh)\npodpora spolupráce mezi celními orgány a jinými orgány veřejné správy nebo agenturami v souvislosti s programy oprávněných hospodářských subjektů, čehož lze dosáhnout mimo jiné vzájemnou dohodou o nejpřísnějších normách, usnadněním přístupu k výhodám a minimalizací zbytečné duplicity;\ni)\nprosazování práv duševního vlastnictví celními orgány, včetně výměny informací a osvědčených postupů při celních operacích zaměřených zejména na prosazování práv duševního vlastnictví;\nj)\nzachování slučitelných celních režimů, je-li to vhodné a proveditelné, včetně použití jednotného správního dokladu pro celní prohlášení, a\nk)\nv relevantních a vhodných případech a v rámci ujednání, která budou dohodnuta, výměna určitých kategorií informací týkajících se cel prostřednictvím strukturovaného a opakujícího se sdílení mezi celními orgány stran pro účely zlepšení řízení rizik a účinnosti celních kontrol, zaměření se na rizikové zboží z hlediska výběru příjmů nebo bezpečnosti a zabezpečení a usnadnění zákonného obchodu; tyto výměny mohou zahrnovat údaje z vývozních a dovozních prohlášení o obchodu mezi stranami, přičemž je možné prozkoumat prostřednictvím pilotních iniciativ rozvoj interoperabilních mechanismů, aby se zabránilo zdvojování při předkládání těchto informací. Výměnami podle tohoto písmene nejsou dotčeny výměny informací, které mohou probíhat mezi stranami podle Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách.\n3.   Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce, které předpokládá tato dohoda, poskytují si celní orgány stran vzájemnou správní pomoc v otázkách, na něž se vztahuje tato kapitola, v souladu s Protokolem o vzájemné správní pomoci v celních otázkách.\n4.   Na veškerou výměnu informací mezi stranami podle této kapitoly se obdobně vztahuje důvěrnost a ochrana informací stanovená v článku 12 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a současně se na uvedenou výměnu vztahují všechny požadavky na důvěrnost a soukromí stanovené v právních předpisech stran.\nČlánek 104\nCelní a jiné právní předpisy a postupy související s obchodem\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její celní předpisy a režimy:\na)\nbyly v souladu s mezinárodními nástroji a normami použitelnými na oblast cel a obchodu, včetně dohody WTO o usnadnění obchodu, podstatných prvků revidované Kjótské úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů, Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, jakož i rámce SAFE a modelu celních údajů WCO;\nb)\nposkytovaly ochranu a usnadňovaly řádný obchod s přihlédnutím k vývoji obchodních praktik účinným prosazováním, a to i v případě porušení jejích právních a správních předpisů, daňových úniků a pašování, a zajištěním souladu s legislativními požadavky;\nc)\nvycházely z právních předpisů, které jsou přiměřené a nediskriminační, zamezují zbytečné zátěži hospodářských subjektů, zajišťují další usnadnění pro hospodářské subjekty s vysokou úrovní dodržování předpisů, včetně příznivého zacházení v souvislosti s celními kontrolami před propuštěním zboží, a zajišťují záruky proti podvodům a nezákonným či škodlivým činnostem, přičemž zajišťují vysokou úroveň ochrany bezpečnosti a zabezpečení občanů a dodržování zákazů a omezení a finančních zájmů stran, a\nd)\nobsahovaly pravidla, která zajistí, že všechny sankce uložené za porušení celních předpisů nebo procesních požadavků budou přiměřené a nediskriminační a že uložení těchto sankcí nepovede k neopodstatněným zpožděním.\nKaždá ze stran by měla pravidelně přezkoumávat své právní předpisy a celní režimy. Celní režimy by rovněž měly být uplatňovány způsobem, který je předvídatelný, konzistentní a transparentní.\n2.   Ke zlepšení pracovních postupů a zajištění nediskriminace, transparentnosti, účinnosti, celistvosti a odpovědnosti operací každá ze stran:\na)\nkdykoli to bude možné, zjednoduší a přezkoumá požadavky a formality za účelem zajištění urychleného propuštění a odbavení zboží;\nb)\nusiluje o další zjednodušení a normalizaci údajů a dokumentace, již požadují celní a jiné orgány, a\nc)\npodpoří koordinaci mezi pohraničními orgány, a to jak uvnitř jednotlivých států, tak napříč hranicemi, s cílem usnadnit překračování hranic a zlepšit kontroly, přičemž zváží společné hraniční kontroly tam, kde je to proveditelné a vhodné.\nČlánek 105\nPropuštění zboží\n1.   Každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti celní režimy, které:\na)\nzajistí urychlené propuštění zboží v době, která není delší než doba nezbytně nutná k zajištění souladu s jejími právními předpisy;\nb)\nzajistí předběžné elektronické podávání a zpracování dokumentace a jakýchkoli dalších požadovaných informací před příchodem zboží, aby bylo možné zboží ihned po příchodu propustit, pokud nebylo na základě analýzy rizik zjištěno žádné riziko nebo nemá-li být provedena namátková kontrola nebo jiné kontroly;\nc)\npokud je to vhodné a jsou-li splněny nezbytné podmínky, stanoví možnost propuštění zboží do volného oběhu v místě prvního vstupu a\nd)\numožní propuštění zboží před konečným vyměřením cel, daní, poplatků a plateb, pokud vyměření neproběhne před příchodem nebo při příchodu nebo nejrychlejším možným způsobem po příchodu a za předpokladu, že jsou splněny všechny ostatní regulatorní požadavky.\n2.   Jako podmínku pro toto propuštění zboží může kterákoli ze stran požadovat záruku za jakoukoli dosud nevyměřenou částku v podobě jistoty, vkladu nebo jiného vhodného nástroje stanoveného jejími právními předpisy. Tato záruka nesmí být vyšší než částka, kterou tato strana požaduje k zajištění úhrady cel, daní, poplatků a plateb v konečném důsledku splatných za zboží, na které vztahuje záruka. Záruka se uvolní, jakmile již není vyžadována.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby celní a jiné orgány odpovědné za hraniční kontroly a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží vzájemně spolupracovaly a koordinovaly svou činnost, aby se usnadnil obchod a urychlilo propuštění zboží.\nČlánek 106\nZjednodušené celní režimy\n1.   Každá ze stran usiluje o zjednodušení svých požadavků a formalit pro celní režimy s cílem zkrátit jejich délku a snížit náklady na ně vzniklé obchodníkům nebo jiným subjektům, včetně malých a středních podniků.\n2.   Každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti opatření umožňující obchodníkům nebo subjektům splňujícím kritéria stanovená v jejích právních předpisech těžit z dalšího zjednodušení celních režimů. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat:\na)\ncelní prohlášení obsahující omezený soubor údajů či podkladů;\nb)\npravidelné celní prohlášení za účelem vyměření a úhrady cel a daní vztahujících se na více dovozů v rámci určitého období po propuštění tohoto dovezeného zboží;\nc)\nvlastní vyměření cel a daní a odklad platby těchto cel a daní až do doby po propuštění tohoto dováženého zboží a\nd)\npoužití záruky se sníženou částkou nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu.\n3.   Pokud se některá ze stran rozhodne přijmout jedno z těchto opatření, nabídne, pokud to tato strana považuje za vhodné a proveditelné a v souladu se svými právními a správními předpisy, tato zjednodušení všem obchodníkům, kteří splňují příslušná kritéria.\nČlánek 107\nTranzit a překládka\n1.   Pro účely článku 20 se použije Úmluva o společném tranzitním režimu.\n2.   Každá ze stran zajistí zjednodušení a účinnou kontrolu překládky na svém příslušném území a tranzitu přes něj.\n3.   Každá ze stran podporuje a provádí regionální ujednání o tranzitu s cílem usnadnit obchod v souladu se Úmluvou o společném tranzitním režimu.\n4.   Každá ze stran zajistí spolupráci a koordinaci mezi všemi příslušnými orgány a agenturami na svém území s cílem zjednodušit přepravu v tranzitu.\n5.   Každá ze stran umožní pohyb zboží určeného k dovozu v rámci svého území pod celním dohledem ze vstupního celního úřadu do jiného celního úřadu na svém území, z něhož bude zboží propuštěno nebo odbaveno.\nČlánek 108\nŘízení rizik\n1.   Každá ze stran přijme nebo zachová systém řízení rizik pro celní kontroly s cílem snížit pravděpodobnost a dopad události, která by bránila správnému uplatňování celních předpisů, ohrozila finanční zájmy stran nebo představovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení stran a jejich obyvatel, zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo spotřebitele.\n2.   Jiné než namátkové celní kontroly vycházejí především z analýzy rizik za použití metod elektronického zpracování dat.\n3.   Každá ze stran navrhne a uplatňuje řízení rizik takovým způsobem, aby zamezila svévolné nebo neoprávněné diskriminaci či zastřenému omezování mezinárodního obchodu.\n4.   Každá ze stran soustředí celní kontroly a další související hraniční kontroly na vysoce rizikové zásilky a urychluje propuštění zásilek s nízkým rizikem. Každá ze stran může rovněž v rámci svého řízení rizik pro tyto kontroly zásilky náhodně vybrat.\n5.   Každá ze stran vychází při řízení rizik z posouzení rizik za pomoci vhodných kritérií výběru.\nČlánek 109\nAudit po odbavení zboží\n1.   V zájmu rychlého propuštění zboží každá ze stran zavede nebo zachová audity po celním odbavení, aby se zajistilo dodržování celních a jiných souvisejících právních předpisů.\n2.   Každá ze stran si zvolí osoby a zásilky pro audity po odbavení zboží na základě rizik, což může zahrnovat použití vhodných kritérií výběru. Každá ze stran provádí audity po odbavení zboží transparentně. Pokud je osoba do procesu auditu zapojena a je dosaženo přesvědčivých výsledků, daná strana neprodleně informuje osobu, jejíž záznam je předmětem auditu, o výsledcích, jejích právech a povinnostech a o důvodech těchto výsledků.\n3.   Informace získané během auditů po celním odbavení mohou být použity v dalším správním nebo soudním řízení.\n4.   Kdykoli je to proveditelné, strany použijí výsledek auditu po odbavení zboží pro účely řízení rizik.\nČlánek 110\nOprávněné hospodářské subjekty\n1.   Každá ze stran zachová program partnerství pro hospodářské subjekty, které splňují kritéria uvedená v příloze 18.\n2.   Strany si navzájem uznávají své programy pro oprávněné hospodářské subjekty v souladu s přílohou 18.\nČlánek 111\nZveřejnění a dostupnost informací\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její celní předpisy a jiné právní předpisy související s obchodem, jakož i její obecné správní postupy a relevantní všeobecné informace, které se týkají obchodu, byly zveřejněny a neprodleně snadno k dispozici všem zájemcům, a to případně i na internetu.\n2.   Každá ze stran neprodleně zveřejní nové právní předpisy a obecné postupy týkající se celních otázek a otázek usnadnění obchodu, a to co nejdříve před vstupem těchto právních předpisů nebo postupů v platnost, a neprodleně zveřejní veškeré změny a výklady těchto právních předpisů a postupů. Toto zveřejnění zahrnuje:\na)\npříslušná oznámení správní povahy;\nb)\nrežimy dovozu, vývozu a tranzitu (včetně režimů týkajících se přístavů, letišť a jiných míst vstupu) a požadované formuláře a doklady;\nc)\nuplatňované sazby cel a daní jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo vývoz nebo v jejich souvislosti;\nd)\npoplatky a platby ukládané vládními agenturami nebo jejich jménem na dovoz, vývoz nebo tranzit nebo v jejich souvislosti;\ne)\npravidla pro zařazení nebo určení hodnoty výrobků pro celní účely;\nf)\nprávní předpisy a obecně závazná správní rozhodnutí týkající se pravidel původu;\ng)\nomezení nebo zákazy dovozu, vývozu nebo tranzitu;\nh)\nustanovení o sankcích za porušení dovozních, vývozních nebo tranzitních formalit;\ni)\nodvolací řízení;\nj)\ndohody nebo jejich části uzavřené s jakoukoli zemí nebo zeměmi týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu;\nk)\npostupy týkající se správy celních kvót;\nl)\nprovozní dobu a provozní postupy celních úřadů v přístavech a na hraničních přechodech a\nm)\nkontaktní místa pro vyřizování žádostí o informace.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby mezi zveřejněním a vstupem v platnost nových nebo změněných právních předpisů, postupů, poplatků nebo plateb uplynula přiměřená doba.\n4.   Každá ze stran zpřístupní prostřednictvím internetu:\na)\npopis svých režimů dovozu, vývozu a tranzitu, včetně odvolacích řízení, s informacemi o praktických krocích potřebných pro dovoz, vývoz a tranzit;\nb)\nformuláře a doklady požadované pro dovoz na území dané strany, vývoz z jejího území nebo tranzit přes její území a\nc)\nkontaktní údaje týkající se informačních míst.\nKaždá ze stran zajistí, aby popisy, formuláře, doklady a informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) byly průběžně aktualizovány.\n5.   Každá ze stran zřídí nebo zachová jedno nebo více informačních míst, která v přiměřené lhůtě zodpoví dotazy vlád, obchodníků a jiných dotčených stran týkající se celních a obchodních záležitostí. Strany nepožadují úhradu poplatku za zodpovězení dotazů.\nČlánek 112\nPředběžná rozhodnutí\n1.   Každá ze stran vydá na žádost hospodářských subjektů prostřednictvím svých celních orgánů předběžná rozhodnutí, která stanoví zacházení, které má být dotčenému zboží přiznáno. Tato rozhodnutí se vydávají písemně nebo v elektronické podobě v určité době a obsahují všechny nezbytné informace v souladu s právními předpisy vydávající strany.\n2.   Předběžná rozhodnutí jsou platná po dobu nejméně tří let ode dne počátku jejich platnosti, ledaže rozhodnutí již není v souladu s právním předpisem nebo se změnily skutečnosti nebo okolnosti, na nichž je původní rozhodnutí založeno.\n3.   Kterákoli ze stran může odmítnout vydat předběžné rozhodnutí, pokud je otázka vznesená v žádosti předmětem správního nebo soudního přezkumu nebo pokud se žádost netýká zamýšleného použití předběžného rozhodnutí nebo zamýšleného použití celního režimu. Pokud strana odmítne předběžné rozhodnutí vydat, neprodleně písemně informuje žadatele a uvede relevantní skutečnosti a důvod svého rozhodnutí.\n4.   Každá ze stran zveřejní alespoň:\na)\npožadavky na žádost o předběžné rozhodnutí, včetně informací, které mají být poskytnuty, a formátu;\nb)\nlhůtu, ve které předběžné rozhodnutí vydá, a\nc)\ndobu, po kterou je předběžné rozhodnutí platné.\n5.   Pokud některá ze stran zruší, změní, zneplatní nebo anuluje předběžné rozhodnutí, oznámí to žadateli písemně s uvedením relevantních skutečností a důvodu svého rozhodnutí. Strana zruší, změní, zneplatní nebo anuluje předběžné rozhodnutí se zpětným účinkem pouze tehdy, pokud rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných, nepravdivých nebo zavádějících informacích.\n6.   Předběžné rozhodnutí vydané některou ze stran je pro tuto stranu ve vztahu k žadateli, který o rozhodnutí požádal, závazné. Tato strana může stanovit, že předběžné rozhodnutí je pro žadatele závazné.\n7.   Každá ze stran na písemnou žádost držitele zajistí přezkum předběžného rozhodnutí nebo rozhodnutí o zrušení, změně nebo zneplatnění předběžného rozhodnutí.\n8.   Každá ze stran zveřejní informace o předběžných rozhodnutích, přičemž zohlední potřebu chránit důvěrné osobní a obchodní informace.\n9.   Předběžná rozhodnutí se vydávají, pokud jde o:\na)\nsazební zařazení zboží;\nb)\npůvod zboží a\nc)\njakékoli jiné záležitosti, na kterých se strany dohodnou.\nČlánek 113\nCelní zástupci\nCelní předpisy a režimy žádné ze stran nevyžadují povinné používání celních zástupců nebo jiných agentů. Každá ze stran zveřejní svá opatření týkající se využívání celních zástupců. Při případném udělování licencí celním zástupcům uplatňuje každá ze stran transparentní, nediskriminační a přiměřená pravidla.\nČlánek 114\nKontrola před odesláním\nŽádná ze stran nepožaduje povinné provádění kontrol před odesláním, jak je stanoveno v dohodě WTO o kontrole před odesláním, ani žádnou jinou kontrolní činnost prováděnou v místě určení soukromými společnostmi před celním odbavením.\nČlánek 115\nPřezkum a odvolání\n1.   Každá ze stran poskytne účinné, rychlé, nediskriminační a snadno přístupné postupy, které zajišťují právo na odvolání proti správním krokům, usnesením a rozhodnutím celních nebo jiných příslušných orgánů, jež mají vliv na dovoz, vývoz nebo tranzit zboží.\n2.   Postupy uvedené v odstavci 1 zahrnují:\na)\nsprávní odvolání ke správnímu orgánu nebo přezkum správním orgánem, který je nadřízený úředníkovi, nebo úřadu, jenž rozhodnutí vydal, nebo je na nich nezávislý, a\nb)\nsoudní odvolání nebo přezkum rozhodnutí.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby v případech, kdy rozhodnutí o odvolání nebo přezkumu podle odst. 2 písm. a) není vydáno ve lhůtě stanovené v jejích právních předpisech nebo není vydáno bez zbytečného odkladu, měl předkladatel právo na další správní nebo soudní odvolání či přezkum nebo na jakýkoli jiný opravný prostředek k soudnímu orgánu v souladu s právními předpisy této strany.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby bylo předkladateli poskytnuto odůvodnění správního rozhodnutí tak, aby měl předkladatel v případě potřeby přístup k odvolacímu nebo přezkumnému řízení.\nČlánek 116\nVztahy s podnikatelskou sférou\n1.   Každá ze stran pořádá včasné a pravidelné konzultace se zástupci obchodní veřejnosti o legislativních návrzích a obecných postupech týkajících se celních otázek a otázek usnadnění obchodu. Za tímto účelem zajistí každá ze stran vhodné konzultace mezi správními orgány a podnikatelskou sférou.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby její celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly potřebám obchodní veřejnosti, byly v souladu s osvědčenými postupy a byly pro obchod co nejméně restriktivní.\nČlánek 117\nDočasné použití\n1.   Pro účely tohoto článku se „dočasným použitím“ rozumí celní režim, v němž může určité zboží, včetně dopravních prostředků, vstoupit na celní území s podmíněným osvobozením od platby dovozních cel a daní a bez uplatnění zákazů dovozu či omezení hospodářské povahy, za podmínky, že je zboží dovezeno ke zvláštnímu účelu a je určeno ke zpětnému vývozu ve stanovené lhůtě, aniž by došlo k jakékoli změně, s výjimkou běžných odpisů v důsledku použití tohoto zboží.\n2.   Každá ze stran udělí dočasné použití s úplným podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní a bez uplatňování zákazů dovozu či omezení hospodářské povahy, jak stanoví její právní a správní předpisy, pro tyto druhy zboží:\na)\nzboží určené k vystavení nebo použití na výstavách, veletrzích, zasedáních nebo podobných akcích (zboží určené k vystavení nebo předvedení na akci; zboží určené k použití v souvislosti s vystavením zahraničních produktů na akci; zařízení včetně zařízení pro tlumočení, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu a filmy výchovné, vědecké nebo kulturní povahy určené k použití na mezinárodních jednáních, konferencích nebo kongresech); výrobky získané náhodně během akce z dočasně dovezeného zboží v důsledku předvedení vystavených strojů nebo přístrojů;\nb)\nprofesionální zařízení (zařízení pro tisk a rozhlasové nebo televizní vysílání, které je nezbytné pro zástupce tisku, rozhlasu nebo televize, kteří přijíždějí na území jiné země, aby pořizovali reportáže, nahrávky nebo vysílání pro určené pořady; kinematografické zařízení nezbytné pro osobu přijíždějící na území jiné země s cílem natočit jeden nebo více určených filmů; veškerá jiná zařízení nezbytná pro výkon povolání, živnosti nebo zaměstnání osoby přijíždějící na území jiné země, aby zde vykonala určený úkol, pokud nemá být použito pro průmyslovou výrobu nebo úpravu zboží nebo (pokud se nejedná o ruční nářadí) pro využívání přírodních zdrojů, pro stavbu, opravu nebo údržbu budov či pro výkon zemních nebo podobných prací; pomocné přístroje a příslušenství k výše uvedenému zařízení); součásti dovezené za účelem opravy dočasně použitého profesionálního zařízení;\nc)\nzboží dovezené v souvislosti s obchodní operací, jehož dovoz však sám o sobě nepředstavuje obchodní operaci (obaly, které jsou dovezeny plné a mají být zpětně vyvezeny prázdné nebo plné, nebo jsou dovezeny prázdné a mají být zpětně vyvezeny plné; kontejnery, bez ohledu na to, zda jsou naplněny zbožím, a příslušenství a vybavení pro dočasně použité kontejnery, které jsou buď dováženy s kontejnerem určeným ke zpětnému vývozu samostatně nebo s jiným kontejnerem, nebo jsou dováženy samostatně za účelem zpětného vývozu s kontejnerem a součástmi určenými k opravě kontejnerů, jimž bylo uděleno dočasné použití; palety; vzorky; reklamní filmy; ostatní zboží dovážené v souvislosti s obchodní operací);\nd)\nzboží dovážené v souvislosti s výrobní operací (matrice, štočky, desky, formy, výkresy, plány, modely a jiné podobné výrobky; měřicí a kontrolní přístroje a jiné podobné výrobky; speciální nářadí a nástroje dovážené pro použití ve výrobním procesu); náhradní výrobní prostředky (nástroje, přístroje a stroje, které dodavatelé nebo opraváři poskytují zákazníkovi až do doby dodávky nebo opravy podobného zboží);\ne)\nzboží dovezené výlučně pro vzdělávací, vědecké nebo kulturní účely (vědecké vybavení, pedagogický materiál, předměty k uspokojování potřeb námořníků a jakékoli jiné zboží dovezené v souvislosti se vzdělávacími, vědeckými nebo kulturními činnostmi); náhradní díly pro vědecké vybavení a pedagogický materiál, jimž bylo uděleno dočasné použití; nářadí zvlášť určené k údržbě, zkoušení, měření nebo opravě tohoto vybavení;\nf)\npředměty osobní potřeby (veškeré nové nebo použité předměty, které může cestující, se zřetelem na všechny okolnosti cesty, během ní rozumně potřebovat pro osobní použití, s výjimkou jakéhokoli zboží dováženého k obchodním účelům); zboží dovážené ke sportovním účelům (sportovní a jiné předměty určené k použití cestujícími při sportovních závodech nebo přehlídkách nebo pro trénink na území dočasného použití);\ng)\nturistický propagační materiál (zboží dovážené pro účely povzbuzení veřejnosti k návštěvě jiné cizí země, zejména s cílem účastnit se tam kulturních, náboženských, turistických, sportovních nebo profesních setkání nebo přehlídek);\nh)\nzboží dovážené pro humanitární účely (lékařské, chirurgické a laboratorní zařízení a humanitární zásilky, jako jsou vozidla a jiné dopravní prostředky, přikrývky, stany, prefabrikované domy nebo jiné zboží prvořadé potřeby, které je zasláno jako pomoc osobám postiženým přírodní katastrofou a podobnými katastrofami) a\ni)\nzvířata dovážená pro zvláštní účely (drezúra, výcvik, chov, okování nebo vážení, veterinární ošetření, testování (například za účelem nákupu), účast na veřejných přehlídkách, výstavách, soutěžích, závodech nebo předvádění, zábava (cirkusová zvířata atd.), cestovní ruch (včetně zvířat v zájmovém chovu cestujících), výkon funkce (policejní psi nebo koně); pátrací psi, vodicí psi atd.), záchranné operace, sezónní přesun nebo pastva, provedení práce nebo přepravy, lékařské účely (produkce hadího jedu atd.).\n3.   Každá ze stran přijme pro dočasné použití zboží uvedeného v odstavci 2 a bez ohledu na jeho původ karnety stanovené pro účely dočasného použití (ATA) a Istanbulské úmluvy vydané v druhé straně, které zde byly potvrzeny a za něž se zaručila sdružení tvořící součást řetězce mezinárodních záruk, jež ověřily příslušné orgány a které jsou platné na celním území dovážející strany.\nČlánek 118\nJednotný portál\nKaždá ze stran usiluje o zřízení jednotného portálu, který obchodníkům umožní předkládat doklady nebo údaje požadované pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží zúčastněným orgánům nebo agenturám prostřednictvím jednotného místa vstupu.\nČlánek 119\nUsnadnění kombinované dopravy\n1.   Strany se vzhledem k vysokému objemu námořních plaveb, a zejména vysokému objemu kombinované dopravy mezi svými příslušnými celními územími, dohodly, že budou spolupracovat za účelem usnadnění této dopravy, jakož i jiných alternativních způsobů dopravy.\n2.   Strany uznávají:\na)\nprávo každé ze stran přijímat v rámci svých právních rámců celní formality usnadňující obchod a postupy pro dopravu mezi stranami a\nb)\nprávo přístavů, přístavních orgánů a hospodářských subjektů jednat v rámci právních řádů svých stran v souladu s jejich pravidly a jejich provozními a obchodními modely.\n3.   Za tímto účelem strany:\na)\npřijmou nebo ponechají v platnosti postupy umožňující předložení dovozních dokladů a dalších požadovaných informací, včetně seznamů, aby jejich zpracování mohlo začít před příchodem zboží za účelem rychlejšího propuštění zboží po příchodu, a\nb)\nzavazují se, že usnadní využívání tranzitního režimu hospodářskými subjekty, včetně zjednodušení tranzitního režimu, jak je stanoveno v Úmluvě o společném tranzitním režimu.\n4.   Strany se dohodly, že podpoří spolupráci mezi svými celními orgány na dvoustranných trasách námořních cest a že si budou vyměňovat informace o fungování přístavů zajišťujících dopravu mezi nimi a o použitelných pravidlech a postupech. Budou zveřejňovat informace o opatřeních, která zavedly, a o postupech zavedených přístavy pro usnadnění této dopravy a snažit se, aby se o nich hospodářské subjekty dozvěděly.\nČlánek 120\nSprávní spolupráce v oblasti DPH a vzájemná pomoc při výběru daní, poplatků a cel\nPříslušné orgány stran vzájemně spolupracují s cílem zajistit dodržování právních předpisů v oblasti DPH a vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel v souladu s Protokolem o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.\nČlánek 121\nSpecializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu\n1.   Specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu:\na)\npořádá pravidelné konzultace a\nb)\nv souvislosti s přezkumem ustanovení přílohy 18:\ni)\nspolečně potvrzuje členy programu s cílem určit silné a slabé stránky při provádění přílohy 18 a\nii)\nvyměňuje si názory na údaje, které mají být sdíleny, a zacházení s hospodářskými subjekty.\n2.   Specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu může přijmout rozhodnutí nebo doporučení:\na)\no výměně celních informací, vzájemném uznávání metod řízení rizik, norem a kontrol rizik a celních bezpečnostních opatření, o předběžných rozhodnutích, o společných přístupech k určení celní hodnoty a o dalších otázkách souvisejících s prováděním této kapitoly;\nb)\no opatřeních týkajících se automatické výměny informací podle článku 10 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a o dalších otázkách týkajících se provádění tohoto protokolu;\nc)\no veškerých otázkách týkajících se provádění přílohy 18 a\nd)\no postupech konzultace stanovených v článku 63 a o jakýchkoli technických nebo správních záležitostech týkajících se provádění kapitoly 2 této hlavy, včetně výkladových poznámek, s cílem zajistit jednotnou správu pravidel původu.\nČlánek 122\nZměny\n1.   Rada partnerství může změnit:\na)\npřílohu 18, Protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a seznam zboží uvedený v čl. 117 odst. 2 a\nb)\nProtokol o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.\n2.   Specializovaný obchodní výbor pro správní spolupráci v oblasti DPH a výběr daní, poplatků a cel může změnit hodnotu uvedenou v čl. 33 odst. 4 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.\nHLAVA II\nSLUŽBY A INVESTICE\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 123\nCíl a oblast působnosti\n1.   Strany potvrzují svůj závazek vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj vzájemného obchodu a investic.\n2.   Strany opětovně potvrzují právo na regulaci na svém území za účelem dosažení legitimních cílů politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, včetně změny klimatu, veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, ochrana soukromí a osobních údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.\n3.   Tato hlava se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob některé ze stran, jež usilují o přístup na trh práce druhé strany, ani na opatření týkající se státní příslušnosti, občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání na trvalý pracovní poměr.\n4.   Tato hlava nebrání některé ze stran, aby uplatňovala opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity jejích hranic a zajištění spořádaného pohybu fyzických osob přes uvedené hraniceza předpokladu, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by rušil nebo omezoval výhody, jichž druhá strana nabývá na základě podmínek této hlavy. Pouhý vízový požadavek pro fyzické osoby z určitých zemí a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za opatření, jež ruší nebo omezuje výhody vyplývající z této hlavy.\n5.   Tato hlava se nevztahuje na:\na)\nletecké služby nebo související podpůrné služby (6), jiné než:\ni)\nslužby spojené s opravami a údržbou letadel,\nii)\nslužby v oblasti počítačového rezervačního systému,\niii)\npozemní odbavování,\niv)\nnásledující služby poskytované s použitím letadla s posádkou na palubě, s výhradou dodržování příslušných právních předpisů stran upravujících vstup letadel na jejich území, odlet z něho a provoz na něm: hašení požárů ze vzduchu, letový výcvik, letecký postřik, letecký průzkum, letecké mapování, letecké fotografování a jiné letecké služby v oblasti zemědělství, průmyslu a kontroly a\nv)\nprodej a marketing leteckých přepravních služeb;\nb)\naudiovizuální služby;\nc)\nvnitrostátní námořní kabotáž (7) a\nd)\nvnitrozemskou vodní dopravu.\n6.   Tato hlava se nevztahuje na žádné opatření některé ze stran týkající se zadávání veřejných zakázek na zboží nebo službu nakupované pro vládní účely, a nikoli s cílem jejich dalšího komerčního prodeje nebo s cílem jejich použití při dodávání zboží či poskytování služby pro komerční prodej, bez ohledu na to, zda tato zakázka představuje „veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda,“ ve smyslu článku 277.\n7.   S výjimkou článku 132 se tato hlava nevztahuje na subvence nebo granty poskytované stranami, včetně státem podporovaných půjček, záruk a pojištění.\nČlánek 124\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„činnostmi prováděnými při výkonu veřejné moci“ činnosti, které se neprovádějí, včetně služeb, které se neposkytují, ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním či více hospodářskými subjekty; (8)\nb)\n„službami v oblasti oprav a údržby letadel“ činnosti, které jsou prováděny na letadle nebo jeho části v době, kdy je staženo z provozu, a nezahrnuje takzvanou. běžnou údržbu;\nc)\n„službami v oblasti počítačového rezervačního systému“ služby poskytované prostřednictvím počítačových systémů, které obsahují informace o letových řádech leteckých dopravců, dostupnosti míst, tarifech a pravidlech tarifů, jejichž pomocí lze provést rezervaci nebo vystavit letenky;\nd)\n„zahrnutým podnikem“ podnik na území některé ze stran zřízený nebo nabytý v souladu s písmenem h) investorem druhé strany v souladu s příslušnými právními předpisy, který existuje ke dni vstupu této dohody v platnost, nebo byl zřízen později;\ne)\n„přeshraničním obchodem se službami“ poskytování služby:\ni)\nz území jedné strany na území druhé strany nebo\nii)\nna území jedné strany spotřebiteli služby z druhé strany;\nf)\n„hospodářskou činností“ jakákoli činnost průmyslové, obchodní nebo odborné povahy či řemesla, včetně poskytování služeb, s výjimkou činností prováděných při výkonu veřejné moci;\ng)\n„podnikem“ právnická osoba nebo pobočka či zastoupení právnické osoby;\nh)\n„usazením“ zřízení nebo nabytí právnické osoby, včetně vložení kapitálové účasti, nebo vytvoření pobočky či zastoupení na území některé ze stran s cílem vytvořit nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy;\ni)\n„pozemním odbavováním“ poskytování, za poplatek nebo na smluvním základě, následujících služeb na letišti: zastoupení leteckého dopravce, správa a dozor; odbavování cestujících; odbavování zavazadel; služby na odbavovací ploše; stravovací služby; odbavování leteckého nákladu a pošty; dodávka paliva do letadla; obsluha a úklid letadla; pozemní doprava a letový provoz, správa posádky a plánování letu; pozemní odbavování nezahrnuje: odbavování vlastními silami; zabezpečení; opravy a údržbu letadel nebo provoz či řízení základní centralizované letištní infrastruktury, jako jsou odmrazovací zařízení, systémy pro distribuci pohonných hmot, systémy odbavování zavazadel a pevné dopravní systémy uvnitř letiště;\nj)\n„investorem strany“ fyzická nebo právnická osoba strany, která na území druhé strany usiluje o usazení prostřednictvím zřízení podniku v souladu s písmenem h), nebo tím, že takový podnik zřizuje nebo zřídila ;\nk)\n„právnickou osobou strany“ (9):\ni)\nv případě Unie:\nA)\nprávnická osoba založená nebo organizovaná podle právních předpisů Unie nebo alespoň jednoho jejího členského státu a zapojená do podstatných obchodních operací na území Unie, přičemž pojem „podstatné obchodní operace“ Unie v souladu se svým oznámením Světové obchodní organizaci (dokument WT/REG39/1) o Smlouvě o založení Evropského společenství chápe jako pojem rovnocenný pojmu „skutečná a trvalá vazba“ s hospodářstvím členského státu zakotvenému v článku 54 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a\nB)\nspolečnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Unii a ovládané fyzickými osobami členského státu, jejichž plavidla jsou registrována v členském státě a plují pod jeho vlajkou;\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nprávnická osoba založená nebo organizovaná podle právních předpisů Spojeného království a zapojená do podstatných obchodních operací na území Spojeného království a\nB)\nspolečnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Spojené království a ovládané fyzickými osobami Spojeného království, jejichž plavidla jsou registrována ve Spojeném království a plují pod jeho vlajkou;\nl)\n„provozováním“ vedení, řízení, udržování, užívání, požívání nebo prodej či jiná forma zcizení podniku;\nm)\n„odbornou kvalifikací“ kvalifikace doložená dokladem o dosažené kvalifikaci, odborné praxi nebo jiným osvědčením způsobilosti“;\nn)\n„prodejem a marketingem leteckých přepravních služeb“ možnost, aby letecký dopravce bez omezení prodával své letecké přepravní služby a obchodoval s nimi, včetně všech aspektů obchodování, jako je průzkum trhu, inzerce a distribuce, přičemž tyto činnosti nezahrnují tvorbu cen leteckých přepravních služeb ani příslušných podmínek;\no)\n„službou“ jakákoli služba v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci;\np)\n„službami poskytovanými při výkonu veřejné moci“ jakákoli služba, která není poskytována ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním nebo více poskytovateli služeb;\nq)\n„poskytovatelem služby“ fyzická nebo právnická osoba, která usiluje o poskytování služby nebo službu poskytuje;\nr)\n„poskytovatelem služby strany“ fyzická nebo právnická osoba některé ze stran, která usiluje o poskytování služby nebo službu poskytuje.\nČlánek 125\nOdepření výhod\n1.   Kterákoli ze stran může odepřít výhody této hlavy a hlavy IV tohoto dílu investorovi nebo poskytovateli služby druhé strany nebo zahrnutému podniku, pokud strana, která výhody odepírá, přijme nebo ponechá v platnosti opatření týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, včetně ochrany lidských práv, která:\na)\nzakazují transakce s tímto investorem, poskytovatelem služby nebo zahrnutým podnikem nebo\nb)\nby byla porušena nebo obcházena, pokud by tomuto investorovi, poskytovateli služeb nebo zahrnutému podniku byly poskytnuty výhody stanovené v této hlavě a hlavě IV tohoto dílu, včetně případů, kdy opatření zakazují transakce s fyzickou nebo právnickou osobou, která kohokoli z nich vlastní nebo ovládá.\n2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že odstavec 1 se použije na hlavu IV tohoto dílu, pokud se týká služeb nebo investic, u nichž některá ze stran odepřela výhody vyplývající z této hlavy.\nČlánek 126\nPřezkum\n1.   S cílem zavést potenciální zlepšení ustanovení této hlavy a v souladu se svými závazky podle mezinárodních dohod strany v souladu s článkem 776 přezkoumají svůj právní rámec týkající se obchodu službami a investic, včetně této dohody.\n2.   Strany se snaží ve vhodných případech přezkoumat nesouladná opatření a výhrady uvedené v přílohách 19, 20, 21 a 22 a činnosti v případě krátkodobých obchodních návštěv uvedené v příloze 21 s cílem dohodnout se na potenciálních zlepšeních v jejich společném zájmu.\n3.   Tento článek se nepoužije na finanční služby.\nKAPITOLA 2\nLIBERALIZACE INVESTIC\nČlánek 127\nOblast působnosti\nTato kapitola se vztahuje na opatření některé ze stran, která mají vliv na usazení podniku za účelem vykonávání hospodářských činností a na provozování takového podniku:\na)\ninvestory druhé strany;\nb)\nzahrnutými podniky a\nc)\npro účely článku 132 podnikem na území strany, která opatření přijme nebo ponechá v platnosti.\nČlánek 128\nPřístup na trh\nVe vztahu k usazení podniku investorem druhé strany nebo zahrnutým podnikem nebo provozování zahrnutého podniku, ať již na celém svém území nebo na základě územního členění, žádná strana nepřijme ani neponechá v platnosti opatření, která:\na)\nukládají omezení týkající se:\ni)\npočtu podniků, které mohou vykonávat určitou hospodářskou činnost, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních práv nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti;\nii)\ncelkové hodnoty transakcí nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti;\niii)\ncelkového počtu operací nebo celkového množství produkce vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti; (10) (11)\niv)\núčasti zahraničního kapitálu ve formě maximálního omezení držby akcií cizinci nebo celkové hodnoty výše jednotlivých nebo úhrnných zahraničních investic, které je vyjádřeno v procentech, nebo\nv)\ncelkového počtu fyzických osob, jež mohou být zaměstnány v určitém odvětví nebo jež může zaměstnat určitý podnik a které jsou nezbytné pro výkon hospodářské činnosti a jsou s ní přímo spojeny, formou číselných kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti, nebo\nb)\nomezují nebo vyžadují specifické typy právního subjektu nebo společného podniku, jejichž prostřednictvím může investor druhé strany vykonávat hospodářskou činnost.\nČlánek 129\nNárodní zacházení\n1.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním investorům a jejich podnikům v souvislosti s jejich usazením a provozováním na svém území.\n2.   Zacházením poskytovaným některou ze stran podle odstavce 1 se rozumí:\na)\npokud jde o regionální nebo místní úroveň veřejné správy Spojeného království, zacházení, které není méně příznivé než nejpříznivější zacházení poskytované v obdobných situacích touto úrovní státní správy investorům Spojeného království a jejich podnikům na jeho území, a\nb)\npokud jde o veřejnou správu členského státu, zacházení, které není méně příznivé než nejpříznivější zacházení poskytované v obdobných situacích touto veřejnou správou investorům tohoto členského státu a jejich podnikům na jeho území.\nČlánek 130\nZacházení podle nejvyšších výhod\n1.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích investorům ze třetí země a jejich podnikům v souvislosti s usazením na svém území.\n2.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích investorům ze třetí země a jejich podnikům v souvislosti s provozováním činnosti na svém území.\n3.   Odstavce 1 a 2 nelze vykládat tak, že některou ze stran zavazují k tomu, aby na investory druhé strany nebo na zahrnuté podniky rozšířila výhodu jakéhokoli zacházení vyplývající z:\na)\nmezinárodní dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiné mezinárodní dohody nebo ujednání, které se týkají zcela nebo převážně zdanění, nebo\nb)\nopatření stanovujících uznání, včetně uznání norem nebo kritérií pro povolování, udělování licencí nebo certifikaci fyzické osoby nebo podniku k výkonu hospodářské činnosti, nebo uznání obezřetnostních opatření uvedených v odstavci 3 přílohy GATS o finančních službách.\n4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „zacházení“ uvedené v odstavcích 1 a 2 nezahrnuje postupy pro řešení sporů mezi investorem a státem, které jsou upraveny jinými mezinárodními dohodami.\n5.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že existence hmotněprávních ustanovení v jiných mezinárodních dohodách uzavřených jednou ze stran se třetí zemí nebo pouhé formální provedení uvedených ustanovení do vnitrostátního práva v rozsahu, který je nezbytný k jejich začlenění do vnitrostátního právního řádu, samy a o sobě nepředstavují „zacházení“ uvedené v odstavcích 1 a 2. Opatření některé ze stran podle uvedených ustanovení mohou takové zacházení představovat, a tudíž vést k porušení tohoto článku.\nČlánek 131\nVrcholné vedení a správní rady\nŽádná ze stran nesmí vyžadovat, aby zahrnutý podnik jmenoval jako výkonné ředitele, manažery či členy správní rady jednotlivce určité státní příslušnosti.\nČlánek 132\nVýkonnostní požadavky\n1.   Žádná ze stran v souvislosti s usazením nebo provozováním jakéhokoli podniku na svém území neuloží ani neprosazuje požadavek či závazek:\na)\nvyvážet stanovenou míru nebo procentní podíl zboží či služeb;\nb)\ndosáhnout stanovené míry nebo procentního podílu domácího obsahu;\nc)\nnakupovat, používat nebo upřednostňovat zboží vyrobené či služby poskytované na jejím území, nebo nakupovat zboží či služby od fyzických nebo právnických osob či jiných subjektů na jejím území;\nd)\njakýmkoli způsobem vázat objem či hodnotu dovozu na objem či hodnotu vývozu nebo na výši přílivu deviz v souvislosti s takovým podnikem;\ne)\nomezit na jejím území prodej zboží vyrobeného či služeb poskytovaných takovým podnikem jakýmkoli navázáním takového prodeje na objem či hodnotu jejího vývozu nebo na příliv deviz;\nf)\npřevádět technologie, výrobní postupy nebo jiné duševní vlastnictví fyzické nebo právnické osobě nebo jinému subjektu na jejím území (12);\ng)\ndodávat výlučně z území této strany zboží vyrobené nebo službu poskytovanou podnikem na určitý regionální trh či na světový trh;\nh)\numístit ústředí pro určitou oblast světa, která je širší než území této strany, nebo světový trh na jejím území;\ni)\nzaměstnávat určitý počet nebo procentní podíl fyzických osob této strany;\nj)\ndosáhnout stanovenou úroveň nebo hodnotu výzkumu a vývoje na jejím území;\nk)\nomezit vývoz nebo prodej na vývoz nebo\nl)\ns ohledem na licenční smlouvy, které existují v okamžiku, kdy je daný požadavek uložen či vymáhán či daný závazek vymáhán, nebo s ohledem na budoucí licenční smlouvy, které na základě svobodné vůle uzavřely podnik a fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt na jejím území, je-li daný požadavek uložen či vymáhán či daný závazek vymáhán způsobem, který přímo zasahuje do licenční smlouvy aktem jiného než soudního orgánu veřejné moci této strany, přijmout:\ni)\nlicenční poplatek pod určitou úroveň nebo\nii)\nstanovenou dobu trvání licenční smlouvy.\nToto písmeno se nepoužije, pokud je licenční smlouva uzavřena mezi podnikem a danou stranou. Pro účely tohoto písmene se „licenční smlouvou“ rozumí smlouva týkající se udělování licencí na technologii, výrobní postup nebo na jiné duševní vlastnictví.\n2.   Žádná ze stran nepodmíní poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování v souvislosti s usazením nebo provozováním podniku na svém území dodržováním jakéhokoli z následujících požadavků:\na)\ndosáhnout stanovené míry nebo procentního podílu domácího obsahu;\nb)\nnakupovat, používat nebo upřednostňovat zboží vyrobené či služby poskytované na jejím území, nebo nakupovat zboží či služby od fyzických nebo právnických osob či jiných subjektů na jejím území;\nc)\njakýmkoli způsobem vázat objem či hodnotu dovozu na objem či hodnotu vývozu nebo na výši přílivu deviz v souvislosti s tímto podnikem;\nd)\nomezit na jejím území prodej zboží vyrobeného či služeb poskytovaných tímto podnikem jakýmkoli navázáním takového prodeje na objem či hodnotu jejího vývozu nebo na příliv deviz nebo\ne)\nomezit vývoz nebo prodej na vývoz.\n3.   Odstavec 2 nelze vykládat tak, že některé ze stran brání, aby podmínila poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování v souvislosti s usazením nebo provozováním podniku na svém území dodržováním požadavku umístit na její území výrobu nebo na jejím území poskytovat službu, vzdělávat nebo zaměstnávat pracovníky, postavit nebo rozšířit určité zařízení nebo provádět výzkum a vývoj.\n4.   Ustanovení odst. 1 písm. f) a l) tohoto článku se nepoužijí, pokud:\na)\nje požadavek uložen nebo vymáhán nebo závazek vymáhán soudem, správním soudem nebo orgánem pro hospodářskou soutěž podle právních předpisů některé ze stran v oblasti hospodářské soutěže s cílem zabránit omezení nebo narušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže nebo je napravit nebo\nb)\nněkterá ze stran povoluje užití práva duševního vlastnictví v souladu s články 31 nebo 31a Dohody TRIPS nebo přijme či ponechá v platnosti opatření vyžadující zpřístupnění údajů nebo vyhrazených informací, jež spadají do oblasti působnosti čl. 39 odst. 3 Dohody TRIPS a jsou s ním v souladu.\n5.   Ustanovení odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. a) a b) se nevztahují na kvalifikační požadavky na zboží nebo služby, pokud jde o účast v programech na podporu vývozu a programech zahraniční pomoci.\n6.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nevylučuje, aby příslušné orgány některé ze stran prosazovaly jakýkoli závazek přijatý mezi osobami jinými než jsou strany, který tato strana přímo ani nepřímo neuložila nebo nepožadovala.\n7.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že odst. 2 písm. a) a b) se nepoužijí na požadavky uložené dovážející stranou na obsah zboží nutný k tomu, aby se na zboží mohlo vztahovat preferenční sazební zacházení nebo preferenční kvóty.\n8.   Ustanovení odst. 1 písm. l) se nepoužije v případě, že požadavek uložil či vymáhá nebo závazek vymáhá soud jako spravedlivou odměnu podle právních předpisů dané strany v oblasti autorského práva.\n9.   Žádná ze stran neuloží ani nevymáhá opatření, které není v souladu s jejími závazky podle Dohody o obchodních aspektech investičních opatření (TRIMS), a to ani v případě, že takové opatření bylo touto stranou zařazeno na seznam v příloze 19 nebo 20.\n10.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran povolila poskytování určité služby na přeshraničním základě, pokud tato strana přijme nebo ponechá v platnosti omezení nebo zákazy týkající se takového poskytování služeb, které jsou v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 19 nebo 20.\n11.   Podmínka poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování uvedená v odstavci 2 nepředstavuje požadavek nebo závazek pro účely odstavce 1.\nČlánek 133\nNesouladná opatření a výjimky\n1.   Články 128, 129, 130, 131 a 132 se nepoužijí na:\na)\nstávající nesouladná opatření některé ze stran na úrovni:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nUnie, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nB)\nústředních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nC)\nregionálních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19, nebo\nD)\nmístních orgánů veřejné správy jiných než uvedených v podbodě C) a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nústředních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19,\nB)\nregionálních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19,\nnebo\nC)\nmístních orgánů veřejné správy;\nb)\nponechání v platnosti nebo rychlé obnovení jakéhokoli nesouladného opatření uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce nebo\nc)\nzměnu nesouladného opatření uvedeného v písmenech a) a b) tohoto odstavce v rozsahu, v jakém tato změna nesnižuje míru souladu opatření, který existoval bezprostředně před touto změnou, s články 128, 129, 130, 131 nebo 132.\n2.   Články 128, 129, 130, 131 a 132 se nepoužijí na opatření některé ze stran, které je v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 20.\n3.   Články 129 a 130 se nepoužijí na žádné opatření, které představuje výjimku nebo odchylku od článků 3 nebo 4 Dohody TRIPS, jak je konkrétně stanoveno v článcích 3 až 5 uvedené dohody.\n4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že články 129 a 130 nelze vykládat tak, že brání některé ze stran ve stanovování požadavků na informace, mimo jiné pro statistické účely, v souvislosti s usazením nebo provozováním investorů druhé strany nebo zahrnutých podniků, pokud to nepředstavuje prostředek k obcházení povinností této strany podle uvedených článků.\nKAPITOLA 3\nPŘESHRANIČNÍ OBCHOD SE SLUŽBAMI\nČlánek 134\nOblast působnosti\nTato kapitola se vztahuje na opatření některé ze stran, která mají vliv na přeshraniční obchod se službami uskutečňovaný poskytovateli služby druhé strany.\nČlánek 135\nPřístup na trh\nŽádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti, ať již na celém svém území nebo na základě územního členění, opatření, která:\na)\nstanoví omezení týkající se:\ni)\npočtu poskytovatelů služeb, kteří mohou poskytovat konkrétní službu, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních poskytovatelů služeb, nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti;\nii)\ncelkové hodnoty transakcí služeb nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti nebo\niii)\ncelkového počtu operací služeb nebo celkového množství produkce služeb vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti (13) nebo\nb)\nomezují či vyžadují specifický druh právní subjektivity nebo společného podniku, jehož prostřednictvím poskytovatel služby může poskytovat služby.\nČlánek 136\nMístní přítomnost\nŽádná ze stran nesmí vyžadovat, aby poskytovatel služby druhé strany zřídil podnik či jej zachoval, nebo aby měl trvalý pobyt na jejím území jako podmínku pro přeshraniční poskytování služby.\nČlánek 137\nNárodní zacházení\n1.   Každá ze stran poskytne službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním službám a poskytovatelům služeb.\n2.   Kterákoli ze stran může splnit požadavek podle odstavce 1 tím, že poskytne službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany buď formálně totožné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním službám a poskytovatelům služeb.\n3.   Formálně stejné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, mění-li podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo poskytovatelů služeb dané strany v porovnání se službami nebo poskytovateli služeb druhé strany.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran poskytovala kompenzaci za přirozená konkurenční znevýhodnění způsobená zahraniční povahou příslušných služeb nebo poskytovatelů služeb.\nČlánek 138\nZacházení podle nejvyšších výhod\n1.   Každá ze stran poskytne službám a poskytovatelům služby druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích službám a poskytovatelům služby ze třetí země.\n2.   Odstavec 1 nelze vykládat tak, že některou ze stran zavazuje k tomu, aby na služby a poskytovatele služby druhé strany rozšířila výhodu jakéhokoli zacházení vyplývající z:\na)\nmezinárodní dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiné mezinárodní dohody nebo ujednání, které se týkají zcela nebo převážně zdanění, nebo\nb)\nopatření stanovujících uznání, včetně norem nebo kritérií pro povolování, udělování licencí nebo certifikaci fyzické osoby nebo podniku k výkonu hospodářské činnosti, nebo obezřetnostních opatření uvedených v odstavci 3 přílohy GATS o finančních službách.\n3.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že existence hmotněprávních ustanovení v jiných mezinárodních dohodách uzavřených některou ze stran se třetí zemí nebo pouhé formální provedení uvedených ustanovení do domácího práva v rozsahu, který je nezbytný k jejich začlenění do domácího právního řádu, sama o sobě nepředstavují „zacházení“ uvedené v odstavci 1. Opatření dané strany podle uvedených ustanovení mohou takové zacházení představovat, a tudíž vést k porušení tohoto článku.\nČlánek 139\nNesouladná opatření\n1.   Články 135, 136, 137 a 138 se nevztahují na:\na)\nstávající nesouladná opatření některé ze stran na úrovni:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nUnie, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nB)\nústředních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nC)\nregionálních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19, nebo\nD)\nmístních orgánů veřejné správy jiných než uvedených v podbodě C) a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nústředních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19,\nB)\nregionálních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19, nebo\nC)\nmístních orgánů veřejné správy;\nb)\nponechání v platnosti nebo rychlé obnovení jakéhokoli nesouladného opatření uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce nebo\nc)\nzměnu nesouladného opatření uvedeného v písmenech a) a b) tohoto odstavce v rozsahu, v jakém tato změna nesnižuje míru souladu opatření, který existoval bezprostředně před touto změnou, s články 135, 136, 137 a 138.\n2.   Články 135, 136, 137 a 138 se nepoužijí na opatření některé ze stran, které je v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 20.\nKAPITOLA 4\nVSTUP A DOČASNÝ POBYT FYZICKÝCH OSOB ZA ÚČELEM PODNIKÁNÍ\nČlánek 140\nOblast působnosti a definice\n1.   Tato kapitola se vztahuje na opatření některé ze stran, ovlivňující výkon ekonomických činností prostřednictvím vstupu fyzických osob druhé strany na její území a dočasného pobytu na tomto úzení, kterými jsou obchodní návštěvy pro účely usazení, smluvní poskytovatelé služeb, nezávislí odborníci, osoby převedené v rámci společnosti a krátkodobé obchodní návštěvy.\n2.   Pokud v této kapitole nebyly přijaty závazky, všechny požadavky stanovené v právních předpisech některé ze stran upravující vstup a dočasný pobyt fyzických osob se použijí i nadále, včetně předpisů týkajících se délky pobytu.\n3.   Bez ohledu na ustanovení této kapitoly se i nadále použijí všechny požadavky stanovené v právních předpisech některé ze stran týkajících se opatření v oblasti práce a sociálního zabezpečení, včetně předpisů, které se týkají minimálních mezd a kolektivních smluv o mzdách.\n4.   Závazky týkající se vstupu a dočasného pobytu fyzických osob za účelem podnikání se nepoužijí na případy, kdy zamýšlený účel nebo účinek vstupu a dočasného pobytu narušuje nebo jinak ovlivňuje výsledek pracovněprávního sporu nebo vyjednávání nebo zaměstnávání fyzických osob, které jsou účastníky takového sporu.\n5.   Pro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„obchodními návštěvami pro účely usazení“ fyzické osoby pracující ve vedoucím postavení v právnické osobě některé ze stran, které:\ni)\nodpovídají za zřízení podniku této právnické osoby na území druhé strany;\nii)\nnenabízejí a neposkytují služby ani nevyvíjejí žádnou jinou hospodářskou činnost kromě té, jež je nutná pro účely usazení tohoto podniku, a\niii)\nnedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se na území druhé strany;\nb)\n„smluvními poskytovateli služeb“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou některé ze stran (jinou než prostřednictvím agentury pro umísťování a zprostředkování zaměstnanců), jež není usazena na území druhé strany a v dobré víře uzavřela s koncovým spotřebitelem na území druhé strany smlouvu o poskytování služeb na maximální dobu 12 měsíců, jež vyžaduje dočasnou přítomnost jejích zaměstnanců, které:\ni)\nnabídly stejný druh služeb jako zaměstnanci právnické osoby po dobu alespoň jednoho roku bezprostředně předcházejícího datu podání žádosti o vstup a dočasný pobyt,\nii)\nmají k tomuto dni alespoň tříletou odbornou praxi získanou po dosažení zletilosti v odvětví činnosti, která je předmětem smlouvy, vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci prokazující znalosti rovnocenné úrovně a odbornou kvalifikaci, která je právně vyžadována pro výkon této činnosti na území druhé strany (14), a\niii)\nnedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se na území druhé strany;\nc)\n„nezávislými odborníky“ fyzické osoby zapojené do poskytování služby a usazené jako osoby samostatně výdělečně činné na území jedné ze stran, které:\ni)\nse neusadily na území druhé strany,\nii)\nuzavřely smlouvu v dobré víře (jinou než prostřednictvím agentury pro umísťování a zprostředkování zaměstnanců) na dobu nepřesahující 12 měsíců za účelem poskytování služeb konečnému spotřebiteli na území druhé strany, která vyžaduje jejich dočasnou přítomnost, a\niii)\nmají ke dni podání žádosti o vstup a dočasný pobyt alespoň šestiletou odbornou praxi v příslušné činnosti, vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci prokazující znalosti rovnocenné úrovně a odbornou kvalifikaci, která je právně vyžadována pro výkon této činnosti na území druhé strany (15);\nd)\n„osobami převedenými v rámci společnosti“ fyzické osoby, které:\ni)\nbyly zaměstnány právnickou osobou některé ze stran nebo v ní působily jako partneři po dobu alespoň jednoho roku bezprostředně předcházejícího dni převedení v rámci společnosti v případě řídících pracovníků a specialistů a po dobu alespoň šesti měsíců v případě zaměstnaných stážistů,\nii)\nv době podání žádosti pobývají mimo území druhé strany,\niii)\njsou dočasně převedeny do podniku právnické osoby na území druhé strany, který je členem stejné skupiny jako původní právnická osoba, včetně jejího zastoupení, dceřiné společnosti, pobočky nebo hlavní společnosti (16), a\niv)\npatří do jedné z těchto kategorií:\nA)\nřídící pracovníci (17),\nB)\nspecialisté nebo\nC)\nzaměstnaní stážisté;\ne)\n„řídícím pracovníkem“ fyzická osoba pracující ve vedoucím postavení, jež v první řadě řídí podnik na území na území druhé strany, která dostává pokyny zejména od správní rady nebo od akcionářů podniku nebo od jim rovnocenných osob a je pod jejich obecným dohledem, a do jehož pravomoci mimo jiné patří:\ni)\nřízení podniku nebo jeho oddělení či nižšího útvaru,\nii)\ndohled nad prací a řízení práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců a\niii)\ndoporučit přijetí, propuštění nebo jiné úkony ve vztahu k zaměstnancům;\nf)\n„specialistou“ fyzická osoba se specializovanými znalostmi nezbytnými pro oblasti činnosti, techniky nebo řízení podniku, které se musí posuzovat s přihlédnutím nejen ke znalostem specifickým pro daný podnik, ale také k tomu, zda má daná osoba vysokou úroveň kvalifikace, včetně odpovídající odborné praxe v určitém druhu práce nebo činnosti vyžadujících specifické technické znalosti, včetně případného členství v akreditované profesi, a\ng)\n„zaměstnaným stážistou“ fyzická osoba s vysokoškolským diplomem, která je dočasně převedena za účelem rozvoje kariéry nebo pro zaškolení v oblasti obchodních technik nebo metod a je po dobu převedení placena (18).\n6.   Smlouva o poskytování služeb uvedená v odst. 5 písm. b) a c) musí splňovat požadavky právních předpisů strany, v níž je smlouva plněna.\nČlánek 141\nOsoby převedené v rámci společnosti a obchodní návštěvy pro účely usazení\n1.   S výhradou příslušných podmínek a kvalifikací uvedených v příloze 21:\na)\nkaždá ze stran povolí:\ni)\nvstup a dočasný pobyt osob převedených v rámci společnosti,\nii)\nvstup a dočasný pobyt obchodních návštěv pro účely usazení, aniž by vyžadovala pracovní povolení nebo jiný postup předchozího schválení podobného záměru a\niii)\nzaměstnávání osob převedených v rámci společnosti z druhé strany na svém území;\nb)\nžádná ze stran neponechá v platnosti ani nepřijme omezení v podobě číselných kvót nebo testů ekonomické potřebnosti, pokud jde o celkový počet fyzických osob, kterým je v určitém odvětví povolen vstup jako obchodní návštěvě pro účely usazení nebo které investor druhé strany může zaměstnávat jako osoby převedené v rámci společnosti, ať již na celém svém území nebo na základě územního členění, a\nc)\nkaždá ze stran poskytne osobám převedeným v rámci společnosti a obchodním návštěvám pro účely usazení z druhé strany během jejich dočasného pobytu na svém území zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním fyzickým osobám.\n2.   Povolená délka pobytu je nejvýše tři roky pro řídící pracovníky a specialisty, nejvýše jeden rok pro zaměstnané stážisty a nejvýše 90 dnů během jakéhokoliv šestiměsíčního období pro obchodní návštěvy pro účely zřizování.\nČlánek 142\nKrátkodobé obchodní návštěvy\n1.   S výhradou příslušných podmínek a kvalifikací uvedených v příloze 21 umožní každá ze stran vstup a dočasný pobyt krátkodobým obchodním návštěvám druhé strany za účelem vykonávání činností uvedených v příloze 21 za těchto podmínek:\na)\nkrátkodobé obchodní návštěvy se nezabývají prodejem svého zboží nebo poskytováním služeb široké veřejnosti;\nb)\nkrátkodobé obchodní návštěvy nedostávají pod vlastním jménem odměnu od strany, v níž dočasně pobývají, a\nc)\nkrátkodobé obchodní návštěvy se nezabývají poskytováním služby v rámci smlouvy uzavřené mezi právnickou osobou, která není usazena na území strany, v níž dočasně pobývají, a spotřebitelem na tomto území, s výjimkou ustanovení přílohy 21.\n2.   Není-li v příloze 21 stanoveno jinak, povolí kterákoli ze stran vstup krátkodobým obchodním návštěvám, aniž by vyžadovala pracovní povolení, test ekonomické potřebnosti nebo jiný postup pro předchozí schválení obdobného záměru.\n3.   Pokud se krátkodobé obchodní návštěvy některé ze stran zabývají poskytováním služby spotřebiteli na území strany, v níž dočasně pobývají v souladu s přílohou 21, poskytne jim tato strana, pokud jde o poskytování této služby, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním poskytovatelům služeb.\n4.   Přípustná délka pobytu je nejvýše 90 dnů během jakéhokoliv šestiměsíčního období.\nČlánek 143\nSmluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci\n1.   V odvětvích, pododvětvích a činnostech uvedených v příloze 22 a s výhradou příslušných podmínek a kvalifikací v ní uvedených:\na)\nkterákoli ze stran povolí vstup a dočasný pobyt smluvním poskytovatelům služeb a nezávislým odborníkům na svém území;\nb)\nžádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti omezení celkového počtu smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků druhé strany, jimž byl povolen vstup a dočasný pobyt, formou číselných kvót nebo testu ekonomické potřebnosti, a\nc)\nkaždá ze stran udělí smluvním poskytovatelům služeb a nezávislým odborníkům druhé strany s ohledem na poskytování jejich služeb na svém území zacházení neméně příznivé, než jaké uděluje v podobných situacích svým vlastním poskytovatelům služeb.\n2.   Přístup udělený na základě tohoto článku se vztahuje pouze na službu, která je předmětem smlouvy, a jeho součástí není právo používat profesní označení strany, v níž se služba poskytuje.\n3.   Počet osob, na které se vztahuje smlouva o poskytování služeb, není větší, než je nezbytné pro plnění smlouvy, jak to mohou vyžadovat právní předpisy strany, v níž je služba poskytována.\n4.   Přípustná délka pobytu je kumulativní doba 12 měsíců nebo doba trvání smlouvy, podle toho, která doba je kratší.\nČlánek 144\nNesouladná opatření\nV rozsahu, v jakém má příslušné opatření vliv na dočasný pobyt fyzických osob za účelem podnikání, se čl. 141 odst. 1 písm. b) a c), čl. 142 odst. 3 a čl. 143 odst. 1 písm. b) a c) nepoužijí na:\na)\nstávající nesouladná opatření některé ze stran na úrovni:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nUnie, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nB)\nústředních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nC)\nregionálních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19, nebo\nD)\nmístních orgánů veřejné správy jiných než uvedených v podbodě C) a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nústředních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19,\nB)\nregionální úrovně orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19, nebo\nC)\nmístních orgánů veřejné správy;\nb)\nponechání v platnosti nebo rychlé obnovení jakéhokoli nesouladného opatření uvedeného v písmenu a) tohoto článku;\nc)\nzměnu nesouladného opatření uvedeného v písmenech a) a b) tohoto článku v rozsahu, v jakém tato změna nesnižuje míru souladu opatření, který existoval bezprostředně před touto změnou, s čl. 141 odst. 1 písm. b) a c), čl. 142 odst. 3 a čl. 143 odst. 1 písm. b) a c), nebo\nd)\nopatření některé ze stran, které je v souladu s podmínkou nebo kvalifikací podle přílohy 20.\nČlánek 145\nTransparentnost\n1.   Každá ze stran zveřejní informace o příslušných opatřeních týkajících se vstupu a dočasného pobytu fyzických osob druhé strany podle čl. 140 odst. 1.\n2.   Informace podle odstavce 1 zahrnují pokud možno tyto informace týkající se vstupu a dočasného pobytu fyzických osob:\na)\nkategorie víza, povolení nebo obdobný typ oprávnění v souvislosti se vstupem nebo dočasným pobytem;\nb)\npožadované doklady a podmínky, které musí být splněny;\nc)\nzpůsob podání žádosti a možnosti týkající se místa podání, například konzulární úřad nebo online;\nd)\npoplatky spojené s podáním žádosti a orientační časový rámec pro vyřízení žádosti;\ne)\nmaximální délku pobytu v rámci každého typu povolení popsaného v písmenu a);\nf)\npodmínky pro možné prodloužení nebo obnovení platnosti;\ng)\npravidla týkající se osob doprovázejících závislé osoby;\nh)\ndostupná řízení ve věci přezkumu nebo odvolání a\ni)\npříslušné obecně závazné právní předpisy vztahující se na vstup a dočasný pobyt fyzických osob pro účely podnikání.\n3.   Co se týče informací uvedených v odstavcích 1 a 2, každá ze stran se snaží neprodleně informovat druhou stranu o zavedení jakýchkoli nových požadavků a postupů nebo o změnách týkajících se jakýchkoli požadavků a postupů ovlivňujících účinné podání žádosti o povolení vstupu na území prvně uvedené strany, dočasného pobytu a případně o pracovní povolení v této straně.\nKAPITOLA 5\nREGULAČNÍ RÁMEC\nODDÍL 1\nDOMÁCÍ REGULACE\nČlánek 146\nOblast působnosti a definice\n1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření stran, která se týkají požadavků na udělování licencí, postupů udělování licencí, kvalifikačních požadavků a postupů, formalit a technických norem, jež mají vliv na:\na)\npřeshraniční obchod se službami;\nb)\nusazení nebo provozování nebo\nc)\nposkytování služby prostřednictvím přítomnosti fyzické osoby některé ze stran na území druhé strany podle článku 140.\nPokud jde o opatření týkající se technických norem, vztahuje se tento oddíl pouze na opatření ovlivňující obchod se službami. Pro účely tohoto oddílu pojem „technické normy“ nezahrnuje regulační nebo prováděcí technické normy pro finanční služby.\n2.   Tento oddíl se nevztahuje na požadavky na udělování licencí, postupy udělování licencí, kvalifikační požadavky a postupy, formality a technické normy vyplývající z opatření:\na)\nkteré není v souladu s článkem 128 nebo 129 a je uvedeno v čl. 133 odst. 1 písm. a) až c) nebo s články 135, 136 nebo 137 a je uvedeno v čl. 139 odst. 1 písm. a) až c) nebo s čl. 141 odst. 1 písm. b) a c) nebo čl. 142 odst. 3 nebo s čl. 143 odst. 1 písm. b) a c) a je uvedeno v článku 144, nebo\nb)\nkteré je uvedeno v čl. 133 odst. 2 nebo čl. 139 odst. 2.\n3.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„povolením“ povolení vykonávat některou z činností uvedených v odst. 1 písm. a) až c), které je výsledkem řízení, jímž musí fyzická nebo právnická osoba projít, aby prokázala soulad s požadavky na udělování licencí, kvalifikačními požadavky, technickými normami nebo formalitami pro účely získání, zachování nebo obnovení tohoto povolení, a\nb)\n„příslušným orgánem“ ústřední, regionální nebo místní orgán veřejné správy či samosprávy nebo nevládní orgán vykonávající pravomoc svěřenou ústředním, regionálním nebo místním orgánem veřejné správy či samosprávy, který je oprávněn rozhodovat o povolení uvedeném v písmenu a).\nČlánek 147\nPodávání žádostí\nKaždá ze stran se v proveditelné míře vyvaruje požadavku, aby se žadatel u každé žádosti o povolení obracel na více než jeden příslušný orgán. Pokud činnost, pro kterou se žádá o povolení, spadá do pravomoci více příslušných orgánů, může být vyžadováno více žádostí o povolení.\nČlánek 148\nLhůty pro podávání žádostí\nPožaduje-li některá ze stran povolení, zajistí, aby její příslušné orgány v proveditelné míře povolovaly podání žádosti kdykoli v průběhu roku. Pokud existuje konkrétní lhůta pro podání žádosti o povolení, tato strana zajistí, aby příslušné orgány poskytly k podání žádosti přiměřenou lhůtu.\nČlánek 149\nElektronické žádosti a přijímání kopií\nPokud některá ze stran požaduje povolení, zajistí, aby její příslušné orgány:\na)\nv maximální možné míře umožnily, aby se žádosti podávaly elektronickými prostředky, a to i z území druhé strany, a\nb)\npřijímaly namísto originálů dokumentů jejich kopie, které jsou ověřeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy této strany, ledaže příslušné orgány požadují originály dokumentů na ochranu integrity povolovacího postupu.\nČlánek 150\nVyřizování žádostí\n1.   Pokud některá ze stran požaduje povolení, zajistí, aby její příslušné orgány:\na)\nzpracovávaly žádosti v průběhu celého roku. Pokud to není možné, měla by být tato informace v maximální možné míře zveřejněna předem;\nb)\nposkytly v co největší proveditelné míře orientační časový rámec pro vyřízení žádosti. Tento časový rámec musí být v co největší možné míře přiměřený;\nc)\nposkytly na žádost žadatele bez zbytečného odkladu informace o stavu žádosti;\nd)\nse ujistily v proveditelné míře bez zbytečného odkladu o úplnosti žádosti ke zpracování podle vnitrostátních právních a správních předpisů této strany;\ne)\npovažují-li žádost pro účely jejího vyřízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů strany (19) za úplnou, v přiměřené lhůtě po podání žádosti zajistí, aby:\ni)\nbyla žádost vyřízena a\nii)\nbyl žadatel o rozhodnutí týkajícím se žádosti pokud možno písemně informován; (20)\nf)\npovažují-li žádost pro účely jejího vyřízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů této strany za neúplnou, v přiměřené lhůtě a v proveditelné míře:\ni)\ninformovaly žadatele o tom, že žádost je neúplná,\nii)\nuvedly na žádost žadatele další informace potřebné k doplnění žádosti nebo jinak vysvětlily, proč je žádost považována za neúplnou, a\niii)\nposkytly žadateli příležitost dodat další informace, které jsou nezbytné k doplnění žádosti; (21)\npokud však není žádná ze skutečností uvedených v bodě i), ii) nebo iii) proveditelná a žádost je zamítnuta z důvodu neúplnosti, příslušné orgány zajistí, aby byl žadatel v přiměřené lhůtě informován, a\ng)\nje-li žádost zamítnuta, ať již z jejich vlastního podnětu nebo na žádost žadatele, informují žadatele o důvodech zamítnutí a o lhůtě pro odvolání proti tomuto rozhodnutí a případně o postupech pro opětovné podání žádosti; žadateli není bráněno v podání jiné žádosti pouze na základě dříve zamítnuté žádosti.\n2.   Strany zajistí, aby jejich příslušné orgány udělily povolení, jakmile se na základě náležitého posouzení zjistí, že žadatel splňuje podmínky pro jeho získání.\n3.   Strany zajistí, aby udělené povolení po splnění příslušných podmínek nabylo účinnosti bez zbytečného odkladu (22).\nČlánek 151\nPoplatky\n1.   V případě všech hospodářských činností kromě finančních služeb každá ze stran zajistí, aby byly poplatky za povolení účtované jejími příslušnými orgány přiměřené a transparentní a aby samy o sobě neomezovaly poskytování příslušné služby nebo výkon jiné hospodářské činnosti. S ohledem na náklady a administrativní zátěž se každá ze stran vyzývá, aby přijímala úhradu poplatků za povolení elektronickými prostředky.\n2.   Pokud jde o finanční služby, každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány ve vztahu k poplatkům za povolení, které účtují, poskytly žadatelům sazebník poplatků nebo informace o tom, jak jsou výše poplatků stanovovány, a nevyužívaly tyto poplatky k tomu, aby se vyhnuly závazkům nebo povinnostem této strany.\n3.   Poplatky za povolení nezahrnují platby za využívání přírodních zdrojů, aukce, výběrová řízení nebo jiné nediskriminační způsoby udělování koncesí nebo povinné příspěvky na poskytování univerzální služby.\nČlánek 152\nPosouzení kvalifikace\nPokud některá ze stran požaduje k posouzení kvalifikace žadatele o povolení zkoušku, zajistí, aby její příslušné orgány plánovaly zkoušky v přiměřeně častých intervalech a poskytly přiměřenou dobu k tomu, aby žadatelé mohli o zkoušku požádat. Každá ze stran přijme v proveditelné míře žádosti o provedení těchto zkoušek v elektronické podobě a zváží použití elektronických prostředků i v dalších aspektech procesu zkoušení.\nČlánek 153\nZveřejnění a dostupné informace\n1.   Pokud některá ze stran požaduje povolení, neprodleně zveřejní informace nezbytné pro osoby, které vykonávají nebo hodlají vykonávat činnosti uvedené v čl. 146 odst. 1, pro něž se vyžaduje povolení, aby vyhověly požadavkům, formalitám, technickým normám a řízením pro získání, zachování, změnu a obnovení takového povolení. Tyto informace zahrnují v rozsahu, v jakém existují:\na)\npožadavky a postupy udělování licencí, kvalifikační požadavky a postupy a formality;\nb)\nkontaktní údaje příslušných orgánů;\nc)\npoplatky za povolení;\nd)\npoužitelné technické normy;\ne)\npostupy pro odvolání nebo přezkum rozhodnutí týkajících se žádostí;\nf)\npostupy pro sledování nebo vymáhání dodržování podmínek licencí nebo kvalifikací;\ng)\nmožnosti zapojení veřejnosti, například prostřednictvím slyšení nebo připomínek a\nh)\norientační časové rámce pro vyřizování žádosti.\nPro účely tohoto oddílu se „zveřejněním“ rozumí uvedení v úřední publikaci, jako je úřední věstník, nebo na oficiální internetové stránce. Strany konsolidují elektronické publikace do jediného online portálu nebo jinak zajistí, že je příslušné orgány zpřístupní alternativními elektronickými prostředky tak, aby byly snadno dostupné.\n2.   Každá ze stran vyžaduje, aby každý z jejích příslušných orgánů v co největší možné míře odpovídal na jakoukoli žádost o informace nebo o pomoc.\nČlánek 154\nTechnické normy\nKaždá ze stran vyzve své příslušné orgány, aby při přijímání technických norem přijímaly technické normy vypracované prostřednictvím otevřených a transparentních postupů, a vyzve všechny subjekty, včetně příslušných mezinárodních organizací, které jsou pověřeny vypracováním technických norem, aby tak činily prostřednictvím otevřených a transparentních postupů.\nČlánek 155\nPodmínky povolení\n1.   Každá ze stran zajistí, aby opatření týkající se povolení byla založena na kritériích, která vylučují, aby příslušné orgány vykonávaly svou posuzovací pravomoc svévolným způsobem, a mohla mimo jiné zahrnovat způsobilost a schopnost poskytovat službu nebo jakoukoli jinou hospodářskou činnost, a to i v souladu s regulačními požadavky této strany, jako jsou zdravotní a environmentální požadavky. Aby se předešlo pochybnostem, strany se dohodly, že při rozhodování může příslušný orgán kritéria vyvažovat.\n2.   Kritéria uvedená v odstavci 1 musí být:\na)\njasná a jednoznačná;\nb)\nobjektivní a transparentní;\nc)\npředem stanovená;\nd)\npředem zveřejněná;\ne)\nnestranná a\nf)\nsnadno přístupná.\n3.   Pokud některá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti opatření týkající se povolení, zajistí, aby:\na)\ndotčený příslušný orgán vyřídil žádosti a dospěl k rozhodnutí a prováděl je objektivně a nestranně a způsobem nezávislým na nepatřičném vlivu jakékoli osoby vykonávající hospodářskou činnost, pro niž se vyžaduje povolení, a\nb)\npostupy samy o sobě nebránily splnění požadavků.\nČlánek 156\nOmezený počet licencí\nJe-li počet licencí, které jsou pro určitou činnost dostupné, omezen z důvodu nedostatku dostupných přírodních zdrojů nebo technických kapacit, použije kterákoli ze stran u potenciálních uchazečů výběrové řízení, které zajistí plnou záruku nestrannosti, objektivity a transparentnosti, mimo jiné zejména dostatečné zveřejnění informací o zahájení, průběhu a ukončení řízení. Při stanovení pravidel pro výběrové řízení může kterákoli ze stran zohlednit legitimní politické cíle, včetně otázek zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a zachování kulturního dědictví.\nODDÍL 2\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 157\nPřezkumná řízení týkající se správních rozhodnutí\nKterákoli ze stran zajistí, že budou k dispozici soudní, rozhodčí nebo správní soudy nebo postupy, které na žádost dotčeného investora nebo poskytovatele služeb druhé strany umožňují neprodlený přezkum správních rozhodnutí, která mají vliv na zřizování nebo provozování, přeshraniční obchod se službami nebo poskytování služeb prostřednictvím přítomnosti fyzické osoby jedné ze stran na území druhé strany, a v odůvodněných případech i vhodná nápravná opatření k těmto rozhodnutím. Pro účely tohoto oddílu se „správními rozhodnutími“ rozumí rozhodnutí nebo opatření s právním účinkem, které se vztahuje na konkrétní osobu, zboží nebo službu v konkrétním případě a vztahuje se rovněž na nečinnost v podobě nepřijetí správního rozhodnutí nebo nepřijetí takového opatření, pokud to vyžaduje právo některé ze stran. V případech, kdy tato řízení nejsou nezávislá na příslušném orgánu pověřeném přijmout příslušné správní rozhodnutí, tato strana zajistí, aby tato řízení skutečně skýtala možnost objektivního a nestranného přezkoumání.\nČlánek 158\nOdborné kvalifikace\n1.   Žádné ustanovení tohoto článku nebrání kterékoli ze stran požadovat, aby fyzické osoby měly potřebné odborné kvalifikace stanovené pro dotčenou oblast činnosti na území, kde je činnost vykonávána (23).\n2.   Profesní organizace nebo orgány, které jsou příslušné pro dotčené odvětví činnosti na svém příslušném území, mohou vypracovat a předložit Radě partnerství společná doporučení týkající se uznávání odborných kvalifikací. Tato společná doporučení musí být podpořena fakticky podloženým posouzením:\na)\nekonomické hodnoty plánovaného ujednání o uznávání odborných kvalifikací a\nb)\nslučitelnosti příslušných režimů, tj. do jaké míry jsou požadavky uplatňované každou ze stran na udělování povolení, licencí, výkon činnosti a osvědčování slučitelné.\n3.   Jakmile Rada partnerství obdrží společné doporučení, přezkoumá v přiměřené lhůtě jeho soulad s touto hlavou. Rada partnerství může po tomto přezkumu formou rozhodnutí uvedeného v příloze této dohody, která se považuje za nedílnou součást této hlavy, vypracovat a přijmout ujednání o podmínkách uznávání odborných kvalifikací (24).\n4.   Ujednání uvedené v odstavci 3 stanoví podmínky pro uznávání odborných kvalifikací získaných v Unii a odborných kvalifikací získaných ve Spojeném království v souvislosti s činností, na kterou se vztahuje tato hlava a hlava III tohoto dílu.\n5.   Pokyny pro ujednání o uznávání odborných kvalifikací stanovené v příloze 24 se zohlední při vypracovávání společných doporučení uvedených v odstavci 2 tohoto článku a když Rada partnerství posuzuje, zda má být přijato ujednání uvedené v odstavci 3 tohoto článku .\nODDÍL 3\nDORUČOVACÍ SLUŽBY\nČlánek 159\nOblast působnosti a definice\n1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření kterékoli ze stran, která mají kromě kapitol 1, 2, 3 a 4 této hlavy a oddílů 1 a 2 této kapitoly vliv na poskytování doručovacích služeb.\n2.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„doručovacími službami“ poštovní, kurýrní, expresní doručovací nebo expresní poštovní služby, které zahrnují tyto činnosti: výběr, třídění, přepravu a dodávání poštovních zásilek;\nb)\n„expresními doručovacími službami“ výběr, třídění, přeprava a dodávání poštovních zásilek s větší rychlostí a spolehlivostí a mohou zahrnovat prvky přidané hodnoty, jako je výběr z místa původu, osobní dodání adresátovi, sledování zásilky, možnost změnit místo určení a adresáta během přepravy nebo potvrzení o přijetí;\nc)\n„expresními poštovními službami“ mezinárodní expresní doručovací služby poskytované prostřednictvím sdružení EMS, které je dobrovolným sdružením určených provozovatelů poštovních služeb v rámci Světové poštovní unie (SPU);\nd)\n„licencí“ povolení, které může regulační orgán některé ze stran požadovat od individuálního poskytovatele, aby mohl tento poskytovatel nabízet poštovní nebo kurýrní služby;\ne)\n„poštovní zásilkou“ zásilka do 31,5 kg adresovaná v konečné podobě, ve které ji má přepravit jakýkoli typ poskytovatele doručovacích služeb, ať už veřejný, nebo soukromý, a může zahrnovat takové zásilky, jako je psaní, balík, noviny nebo katalog;\nf)\n„poštovním monopolem“ výlučné právo poskytovat stanovené doručovací služby na území některé ze stran nebo jeho části podle právních předpisů této strany a\ng)\n„univerzální službou“ trvalé poskytování doručovací služby stanovené kvality na všech místech území strany nebo jeho části za ceny dostupné pro všechny uživatele.\nČlánek 160\nUniverzální služba\n1.   Každá strana má právo vymezit, jaký druh povinnosti univerzální služby si přeje zachovat, a rozhodnout o jejím rozsahu a provádění. Veškeré povinnosti univerzální služby jsou ve vztahu ke všem poskytovatelům, na něž se tato povinnost vztahuje, spravovány transparentním, nediskriminačním a neutrálním způsobem.\n2.   Pokud některá ze stran požaduje, aby příchozí expresní poštovní služby byly poskytovány na základě univerzální služby, neudělí těmto službám preferenční zacházení vzhledem k jiným mezinárodním expresním doručovacím službám.\nČlánek 161\nFinancování univerzální služby\nŽádná ze stran neuloží poplatky ani jiné platby za poskytování doručovací služby, která není univerzální službou pro účely financování poskytování univerzální služby. Tento článek se nevztahuje na obecně použitelná daňová opatření nebo správní poplatky.\nČlánek 162\nPředcházení praktikám narušujícím trh\nKaždá ze stran zajistí, aby se poskytovatelé doručovacích služeb, kteří mají povinnost poskytovat univerzální službu nebo mají poštovní monopoly, nepodíleli na praktikách narušujících trh, jako jsou:\na)\npoužívání výnosů z poskytování služby, na kterou se vztahuje povinnost univerzální služby, nebo z poštovního monopolu na křížové subvencování poskytování expresní doručovací služby nebo jakékoli doručovací služby, na kterou se nevztahuje povinnost univerzální služby, nebo\nb)\nneodůvodněné rozlišování mezi spotřebiteli, pokud jde o sazby nebo jiné podmínky poskytování služby, která je předmětem univerzální služby, nebo poštovního monopolu.\nČlánek 163\nLicence\n1.   Požaduje-li strana k poskytování doručovacích služeb licenci, zveřejní:\na)\nveškeré požadavky týkající se udělování licence a lhůtu, jež je běžně požadována za účelem rozhodnutí o žádosti o licenci, a\nb)\npodmínky jednotlivých licencí.\n2.   Postupy, povinnosti a požadavky týkající se udělování licence musí být transparentní, nediskriminační a založené na objektivních kritériích.\n3.   Jestliže příslušný orgán žádost o licenci zamítne, písemně informuje žadatele o důvodech zamítnutí. Každá ze stran zavede odvolací řízení prostřednictvím nezávislého subjektu, které budou moci využít žadatelé, jejichž licence byla zamítnuta. Tímto subjektem může být soud.\nČlánek 164\nNezávislost regulačního orgánu\n1.   Každá ze stran zřídí nebo zachová regulační orgán, který je právně odlišný od jakéhokoli poskytovatele doručovacích služeb a je na něm funkčně nezávislý. Vlastní-li některá ze stran poskytovatele doručovacích služeb nebo nad ním má kontrolu, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.\n2.   Regulační subjekty plní své úkoly transparentně a včas a k plnění úkolů, které jim byly svěřeny, musí mít k dispozici odpovídající finanční a lidské zdroje. Jejich rozhodnutí musí být nestranná vůči všem účastníkům trhu.\nODDÍL 4\nTELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY\nČlánek 165\nOblast působnosti\nTento oddíl se vztahuje na opatření kterékoli ze stran, která mají kromě kapitol 1, 2, 3 a 4 této hlavy a oddílů 1 a 2 této kapitoly vliv na poskytování telekomunikačních služeb.\nČlánek 166\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„přiřazenými zařízeními“ související služby, fyzická infrastruktura a jiná zařízení nebo prvky související s telekomunikační sítí nebo telekomunikační službou, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo mají potenciál tak učinit;\nb)\n„koncovým uživatelem“ konečný spotřebitel nebo předplatitel veřejné telekomunikační služby, včetně jiného poskytovatele služby, než je poskytovatel veřejných telekomunikačních služeb;\nc)\n„hlavními zařízeními“ zařízení veřejné telekomunikační sítě nebo služby, která:\ni)\njsou výhradně či převážně poskytována jediným poskytovatelem nebo omezeným počtem poskytovatelů a\nii)\nnení možné za účelem poskytování služby ekonomicky nebo technicky nahradit;\nd)\n„propojením“ spojování veřejných telekomunikačních sítí používaných stejnými nebo různými poskytovateli telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb, které má uživatelům jednoho poskytovatele umožnit komunikovat s uživateli téhož nebo jiného poskytovatele nebo získat přístup ke službám poskytovaným jiným poskytovatelem, bez ohledu na to, zda tyto služby poskytují zúčastnění poskytovatelé nebo jiný poskytovatel, který má přístup k síti;\ne)\n„mezinárodní mobilní roamingovou službou“ obchodní mobilní služba poskytovaná na základě obchodní dohody mezi poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb, která umožňuje, aby koncový uživatel používal svůj domácí mobilní přístroj nebo jiný přístroj pro hlasové či datové služby nebo služby zasílání zpráv mimo území, na kterém se nachází domácí veřejná telekomunikační síť koncového uživatele;\nf)\n„službou přístupu k internetu“ veřejná telekomunikační služba, která poskytuje přístup k internetu, a tím propojení s prakticky všemi koncovými body internetu, bez ohledu na použitou technologii sítě a použité koncové zařízení;\ng)\n„pronajatým okruhem“ telekomunikační služby nebo zařízení, včetně zařízení virtuální povahy, která vyčleňují kapacitu pro vyhrazené užívání uživatelem nebo dostupnost pro uživatele mezi dvěma nebo více určenými místy;\nh)\n„hlavním poskytovatelem“ poskytovatel telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb, který je schopen podstatně ovlivnit podmínky účasti, pokud jde o cenu a nabídku, na relevantním trhu telekomunikačních sítí nebo služeb v důsledku kontroly nad hlavními zařízeními nebo využívání svého postavení na tomto trhu;\ni)\n„síťovým prvkem“ zařízení nebo vybavení používané k poskytování telekomunikační služby, včetně vlastností, funkcí a schopností poskytovaných prostřednictvím tohoto zařízení nebo vybavení;\nj)\n„přenositelností čísel“ možnost, aby si předplatitelé, kteří o to požádají, ponechali, v případě pevné linky i na tomtéž místě, stejná telefonní čísla, pokud změní poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb v rámci stejné kategorie, aniž by došlo ke snížení kvality, spolehlivosti nebo pohodlí;\nk)\n„veřejnou telekomunikační sítí“ telekomunikační síť využívaná zcela nebo převážně k poskytování veřejných telekomunikačních služeb, která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;\nl)\n„veřejnou telekomunikační službou“ telekomunikační služba, která je obecně nabízena veřejnosti;\nm)\n„předplatitelem“ fyzická nebo právnická osoba, která je stranou smlouvy s poskytovatelem veřejných telekomunikačních služeb o poskytování těchto služeb;\nn)\n„telekomunikacemi“ vysílání a příjem signálů jakýmikoli elektromagnetickými prostředky;\no)\n„telekomunikační sítí“ přenosové systémy, popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují vysílání a příjem signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky;\np)\n„telekomunikačním regulačním orgánem“ subjekt nebo subjekty, které některá ze stran pověřila regulací telekomunikačních sítí a telekomunikačních služeb, na něž se vztahuje tento oddíl;\nq)\n„telekomunikační službou“ služba, která spočívá zcela nebo převážně ve vysílání a příjmu signálů, včetně signálů rozhlasového a televizního vysílání, prostřednictvím telekomunikačních sítí, mezi něž patří i sítě používané pro rozhlasové a televizní vysílání, avšak nikoli služba poskytující obsah přenášený pomocí telekomunikačních sítí a telekomunikačních služeb nebo vykonávající redakční dohled nad tímto obsahem;\nr)\n„univerzální službou“ minimální soubor služeb, které musí být zpřístupněny v požadované kvalitě všem uživatelům nebo skupině uživatelů na území některé ze stran nebo jeho části za dostupné ceny bez ohledu na jejich zeměpisné umístění, a\ns)\n„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba využívající veřejnou telekomunikační službu.\nČlánek 167\nTelekomunikační regulační orgán\n1.   Každá ze stran zřídí nebo zachová telekomunikační regulační orgán, který:\na)\nje právně odlišný od jakéhokoli poskytovatele telekomunikačních sítí, telekomunikačních služeb nebo telekomunikačního zařízení a je na něm funkčně nezávislý;\nb)\npoužívá postupy a vydává rozhodnutí, která jsou vůči všem účastníkům trhu nestranná;\nc)\njedná nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného jiného subjektu v souvislosti s plněním úkolů, které jsou mu právními předpisy uloženy za účelem vymáhání povinností stanovených v článcích 169, 170, 171, 173 a 174;\nd)\nmá regulační pravomoc a odpovídající finanční a lidské zdroje k plnění úkolů uvedených v písmenu c) tohoto článku;\ne)\nmá pravomoc zajistit, aby mu poskytovatelé telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb na požádání neprodleně poskytli veškeré informace (25), včetně finančních informací, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit úkoly uvedené v písmenu c) tohoto článku, a\nf)\nvykonává své pravomoci transparentně a včas.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby úkoly přidělené telekomunikačnímu regulačnímu orgánu byly zveřejněny ve snadno přístupné a jasné formě, zejména pokud jsou tyto úkoly svěřeny více než jednomu subjektu.\n3.   Strana, která má poskytovatele telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb ve svém vlastnictví nebo pod svou kontrolou, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby uživatel nebo poskytovatel telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb, jichž se týká rozhodnutí telekomunikačního regulačního orgánu, měl právo podat opravný prostředek k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na regulačním orgánu a dalších dotčených stranách. Pokud v souladu s právem některé ze stran nejsou nařízena předběžná opatření, zůstává rozhodnutí v platnosti do rozhodnutí o tomto odvolání.\nČlánek 168\nPovolení poskytovat telekomunikační sítě nebo služby\n1.   Každá ze stran povolí poskytování telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb bez předchozího formálního povolení.\n2.   Každá ze stran zveřejní všechna kritéria, použitelné postupy a podmínky, za nichž jsou poskytovatelé oprávněni poskytovat telekomunikační sítě nebo telekomunikační služby.\n3.   Kritéria pro udělení povolení a použitelné postupy musí být co nejjednodušší, objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřené. Povinnosti a podmínky uložené v povolení nebo s ním spojené musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené a souviset s poskytovanými službami nebo sítěmi.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby žadatel o povolení obdržel písemně důvody pro zamítnutí žádosti nebo zrušení povolení či uložení zvláštních podmínek pro poskytovatele. V takových případech má žadatel právo odvolat se k odvolacímu orgánu.\n5.   Správní poplatky uložené poskytovatelům musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a úměrné správním nákladům, které odůvodněně vznikly při řízení, kontrole a prosazování povinností stanovených v tomto oddíle (26).\nČlánek 169\nPropojení\nKaždá ze stran zajistí, aby měl každý poskytovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb právo a v případě, že o to jiný poskytovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb požádá, povinnost vyjednat propojení za účelem poskytování veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb.\nČlánek 170\nPřístup a používání\n1.   Každá ze stran zajistí, aby byl všem zahrnutým podnikům nebo poskytovatelům služeb druhé strany umožněn přístup k veřejným telekomunikačním sítím nebo veřejným telekomunikačním službám a jejich využívání za přiměřených a nediskriminačních (27) podmínek. Tento závazek se použije mimo jiné na odstavce 2 až 5.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby zahrnuté podniky nebo poskytovatelé služeb druhé strany měli přístup k jakékoli veřejné telekomunikační síti nebo veřejné telekomunikační službě nabízené na jejím území nebo přes její hranice, včetně soukromých pronajatých okruhů, a mohli je využívat, a za tímto účelem s výhradou odstavce 5 zajistí, aby těmto podnikům a dodavatelům bylo povoleno:\na)\nzakoupit nebo pronajmout a připojit koncové nebo jiné zařízení, které je pomocí rozhraní spojeno se sítí a které je nezbytné k provádění jejich činností;\nb)\npropojit soukromé pronajaté nebo vlastněné okruhy s veřejnými telekomunikačními sítěmi nebo s okruhy pronajatými nebo vlastněnými jiným zahrnutým podnikem nebo poskytovatelem služeb a\nc)\nvyužívat ve své činnosti jiné operační protokoly podle svého výběru, než jaké jsou nezbytné k zajištění dostupnosti telekomunikačních služeb široké veřejnosti.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby zahrnuté podniky nebo poskytovatelé služeb druhé strany směli využívat veřejných telekomunikačních sítí a veřejných telekomunikačních služeb pro přesun informací na jejím území nebo přes její hranice, a to rovněž pro vnitropodnikové komunikace a pro přístup k informacím uloženým v databázích či jinak ve strojově čitelném formátu na území kterékoli ze stran.\n4.   Bez ohledu na odstavec 3 může kterákoli ze stran přijmout opatření, jež jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti a důvěrnosti komunikace, s výhradou požadavku, aby taková opatření nesloužila způsobem, který by představoval buď skryté omezení obchodu se službami či prostředek svévolné nebo neodůvodněné diskriminace nebo zrušení či zmenšení výhod podle této hlavy.\n5.   Každá ze stran zajistí, aby ve vztahu k přístupu k veřejným telekomunikačním sítím a službám a k jejich využívání nebyly kladeny žádné jiné podmínky, než ty, které jsou nutné k tomu, aby:\na)\nzabezpečily povinnost veřejné služby poskytovatelů veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb, zejména pak jejich schopnost zpřístupnit své služby široké veřejnosti, nebo\nb)\nchránily technickou integritu veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb.\nČlánek 171\nŘešení sporů v oblasti telekomunikací\n1.   Každá ze stran zajistí, aby v případě sporu mezi poskytovateli telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb v souvislosti s právy a povinnostmi vyplývajícími z tohoto oddílu a na žádost kterékoli ze stran sporu vydal telekomunikační regulační orgán v přiměřené lhůtě závazné rozhodnutí k vyřešení sporu.\n2.   Rozhodnutí telekomunikačního regulačního orgánu musí být zpřístupněno veřejnosti s ohledem na požadavky týkající se ochrany obchodního tajemství. Dotčené strany obdrží úplné odůvodnění těchto rozhodnutí a mají právo se proti uvedenému rozhodnutí odvolat podle čl. 167 odst. 4.\n3.   Postup uvedený v odstavcích 1 a 2 žádné z dotčených stran nebrání, aby podala žalobu soudnímu orgánu.\nČlánek 172\nOpatření na ochranu hospodářské soutěže týkající se velkých poskytovatelů\nKaždá ze stran zavede nebo ponechá v platnosti vhodná opatření, která mají zabránit poskytovatelům telekomunikačních sítí či telekomunikačních služeb, kteří jednotlivě nebo ve spojení zaujímají postavení hlavního poskytovatele, v uplatňování či zachovávání praktik narušujících hospodářskou soutěž. Tyto praktiky narušující hospodářskou soutěž zahrnují zejména:\na)\nkřížové subvencování narušující hospodářskou soutěž;\nb)\nvyužívání informací získaných od konkurence za účelem narušení hospodářské soutěže a\nc)\nvčasné neposkytnutí technických informací o hlavních zařízeních a obchodně významných informací, které jsou pro poskytování služeb nezbytné, ostatním poskytovatelům služeb.\nČlánek 173\nPropojení s hlavními poskytovateli\n1.   Každá ze stran zajistí, aby hlavní poskytovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb poskytovali propojení v jakémkoli technicky proveditelném bodě sítě. Takové propojení je zajištěno:\na)\nza nediskriminačních podmínek (mimo jiné pokud jde o sazby, technické normy, specifikace, kvalitu a údržbu) a v kvalitě, jež nesmí být nižší, než jaká je stanovena pro vlastní obdobné služby tohoto hlavního poskytovatele nebo obdobné služby jeho dceřiných společností či jiných přidružených subjektů;\nb)\nvčas, za podmínek (mimo jiné pokud jde o sazby, technické normy, specifikace, kvalitu a údržbu), které jsou transparentní, přiměřené a zohledňují kritérium ekonomické proveditelnosti a jež jsou dostatečně samostatné, aby poskytovatel nemusel platit za síťové prvky nebo zařízení, které pro účely poskytování dané služby nepotřebuje, a\nc)\nna žádost i v jiných bodech sítě než v koncových, jež jsou přístupné většině uživatelů, za poplatky odrážející náklady na vybudování dalších nezbytných zařízení.\n2.   Postupy týkající se propojení s hlavním poskytovatelem musí být veřejně přístupné.\n3.   Hlavní poskytovatelé veřejně zpřístupní buď své dohody o propojení, nebo případně své referenční nabídky na propojení.\nČlánek 174\nPřístup k hlavním zařízením hlavních poskytovatelů\nKaždá ze stran zajistí, aby hlavní poskytovatelé na jejím území zpřístupnili svá hlavní zařízení poskytovatelům telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb za přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek za účelem poskytování veřejných telekomunikačních služeb, s výjimkou případů, kdy to není nezbytné pro dosažení účinné hospodářské soutěže na základě shromážděných skutečností a posouzení trhu provedeného telekomunikačním regulačním orgánem. Hlavní zařízení hlavního poskytovatele mohou zahrnovat síťové prvky, služby pronajatých okruhů a přiřazená zařízení.\nČlánek 175\nOmezené zdroje\n1.   Každá ze stran zajistí, aby přidělování a udělování práv na užívání omezených zdrojů, včetně rádiového spektra, čísel a přístupových práv, probíhalo otevřeným, objektivním, včasným, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem a s přihlédnutím k cílům obecného zájmu. Postupy, podmínky a povinnosti spojené s právy na užívání vycházejí z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.\n2.   Současné užívání přidělených kmitočtových pásem se veřejně zpřístupní, avšak podrobná identifikace rádiového spektra přiděleného pro zvláštní státní účely není požadována.\n3.   Strany se mohou při přidělování spektra pro komerční využití spolehnout na tržní přístupy, jako jsou nabídková řízení.\n4.   Strany se dohodly, že opatření některé ze stran přidělující spektrum a spravující kmitočty nejsou sama o sobě v rozporu s články 128 a 135. Každá ze stran si vyhrazuje právo zavést a uplatňovat svá opatření při správě spektra a kmitočtů, jež mohou omezit počet poskytovatelů telekomunikačních služeb, za předpokladu, že tak činí způsobem, který je v souladu s touto dohodou. To zahrnuje možnost přidělovat kmitočtová pásma s ohledem na současné a budoucí potřeby a dostupnost spektra.\nČlánek 176\nUniverzální služba\n1.   Každá ze stran má právo vymezit, jaký druh povinností univerzální služby si přeje zachovat, a rozhodnout o jejich rozsahu a provádění.\n2.   Každá ze stran spravuje povinnosti univerzální služby přiměřeným, transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem, který je neutrální z hlediska hospodářské soutěže a nezatěžuje více, než je nezbytné pro druh univerzální služby vymezené touto stranou.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby postupy pro určení poskytovatelů univerzální služby byly otevřené všem poskytovatelům veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb. Toto určení poskytovatelů musí být učiněno prostřednictvím efektivního, transparentního a nediskriminačního mechanismu.\n4.   Pokud se některá ze stran rozhodne poskytnout poskytovatelům univerzální služby náhradu, zajistí, aby tato náhrada nepřesáhla čisté náklady způsobené povinností univerzální služby.\nČlánek 177\nPřenositelnost čísel\nKaždá ze stran zajistí, aby poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb poskytovali službu přenositelnosti čísla za přiměřených podmínek.\nČlánek 178\nOtevřený přístup k internetu\n1.   Každá ze stran zajistí, aby poskytovatelé služeb přístupu k internetu v souladu s jejími právními a správními předpisy umožnili uživatelům těchto služeb:\na)\npřístup k informacím a obsahu a jejich šíření, využívání a poskytování aplikací a služeb podle vlastního výběru, s výhradou nediskriminační, přiměřené, transparentní a přiměřené správy sítě, a\nb)\npoužívání přístrojů podle svého výběru za předpokladu, že tyto přístroje nepoškodí bezpečnost jiných přístrojů, sítě nebo služeb poskytovaných prostřednictvím sítě.\n2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nebrání stranám přijmout opatření s cílem chránit veřejnou bezpečnost s ohledem na uživatele on-line.\nČlánek 179\nDůvěrnost informací\n1.   Každá ze stran zajistí, aby poskytovatelé, kteří získají informace od jiného poskytovatele během postupu jednání o dohodách podle článků 169, 170, 173 a 174, používali tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovali důvěrnost předávaných nebo uchovávaných informací.\n2.   Každá ze stran zajistí důvěrnost sdělení a s ním souvisejících provozních údajů přenášených při využívání veřejných telekomunikačních sítí nebo veřejných telekomunikačních služeb, s výhradou požadavku, aby opatření použitá za tímto účelem nesloužila jako prostředek svévolné nebo neodůvodněné diskriminace nebo jako zastřeného omezování obchodu se službami.\nČlánek 180\nPodíly zahraničních subjektů\nPokud jde o poskytování telekomunikačních sítí nebo telekomunikačních služeb prostřednictvím usazení a bez ohledu na článek 133, žádná ze stran neuloží požadavky na společné podniky ani neomezí účast zahraničního kapitálu, pokud jde o maximální procentní omezení pro podíly zahraničních subjektů nebo celkovou hodnotu jednotlivých nebo úhrnných zahraničních investic.\nČlánek 181\nMezinárodní mobilní roaming (28)\n1.   Strany usilují o spolupráci při prosazování transparentních a přiměřených sazeb za mezinárodní mobilní roamingové služby způsobem, který může pomoci podpořit růst obchodu mezi stranami a zvýšit blahobyt spotřebitelů.\n2.   Strany se mohou rozhodnout, že přijmou opatření ke zvýšení transparentnosti a posílení hospodářské soutěže, pokud jde o mezinárodní mobilní roamingové sazby a technologické alternativy, jako je:\na)\nzajištění snadné dostupnosti informací o maloobchodních cenách pro konečné uživatele a\nb)\nminimalizace překážek používání technologických alternativ roamingu, kdy koneční spotřebitelé při návštěvě území některé ze stran z území druhé strany mají přístup k telekomunikačním službám za použití jimi zvoleného zařízení.\n3.   Každá ze stran vybízí poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb na svém území, aby veřejnosti zpřístupnili informace o maloobchodních cenách za mezinárodní mobilní roamingové služby za hlasové, datové a textové zprávy, které svým koncovým uživatelům nabízí při návštěvě území druhé strany.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nezavazuje žádnou ze stran, aby regulovala sazby nebo podmínky týkající se mezinárodních mobilních roamingových služeb.\nODDÍL 5\nFINANČNÍ SLUŽBY\nČlánek 182\nOblast působnosti\n1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření kterékoli ze stran, která mají, kromě kapitol 1, 2, 3 a 4 této hlavy a oddílů 1 a 2 této kapitoly, vliv na poskytování finančních služeb.\n2.   Pro účely tohoto oddílu se pojmem „činnosti prováděné při výkonu veřejné moci“ uvedeným v čl. 124 písm. f) rozumí (29):\na)\nčinnosti vykonávané centrální bankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejným subjektem při provádění měnové nebo kurzové politiky;\nb)\nčinnosti, které jsou součástí zákonného systému sociálního zabezpečení nebo veřejných plánů důchodového zabezpečení, a\nc)\njiné činnosti prováděné veřejným subjektem na účet, se zárukou nebo za použití finančních zdrojů strany nebo jejích veřejných subjektů.\n3.   Pokud pro účely použití čl. 124 písm. f) na tento oddíl některá ze stran umožní svým poskytovatelům finančních služeb, aby poskytovali některou z činností uvedených v odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto článku v soutěži s veřejným subjektem nebo poskytovatelem finanční služby, „činnosti prováděné při výkonu veřejné moci“ tyto činnosti nezahrnují.\n4.   Ustanovení čl. 124 písm. a) se nepoužije na služby, na které se vztahuje tento oddíl.\nČlánek 183\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„finanční službou“ služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb některé ze stran, která zahrnuje tyto činnosti:\ni)\npojišťovací služby a služby související s pojištěním:\nA)\npřímé pojištění (včetně soupojištění):\naa)\nživotní pojištění,\nbb)\nneživotní pojištění,\nB)\nzajištění a retrocese;\nC)\nzprostředkování pojištění, například služby makléřů a agentů, a\nD)\ndoplňkové služby související s pojištěním, například služby v oborech poradenství, pojistné matematiky, posouzení rizik a likvidace pojistných událostí ;\nii)\nbankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění):\nA)\npřijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti;\nB)\nposkytování úvěrů všech typů, včetně spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí;\nC)\nfinanční leasing;\nD)\nveškeré platební služby a služby peněžních převodů, včetně kreditních, charge a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek;\nE)\nzáruky a závazky;\nF)\nobchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na mimoburzovním trhu nebo jinak, s těmito prostředky:\naa)\nnástroji peněžního trhu (včetně šeků, směnek, vkladních listů),\nbb)\npeněžními prostředky v cizích měnách,\ncc)\nderiváty, mimo jiné včetně futures a opcí,\ndd)\nnástroji využívajícími směnných kurzů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA),\nee)\npřevoditelnými cennými papíry a\nff)\ns dalšími obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů;\nG)\núčast na emisích všech druhů cenných papírů, včetně upisování a umisťování v roli zástupce (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi;\nH)\npeněžní makléřství;\nI)\nspráva aktiv, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijního fondu, správcovské, depozitní a svěřenské služby;\nJ)\nvypořádací a clearingové služby finančních aktiv včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;\nK)\nposkytování a přenos finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího softwaru a\nL)\nporadenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby ve vztahu ke všem činnostem uvedeným v podbodech A) až K), včetně poskytování bankovních informací a analýz, výzkumu a poradenství v oblasti investic a portfolia, poradenství v oblasti akvizic a podnikové restrukturalizace a strategie;\nb)\n„poskytovatelem finančních služeb“ fyzická nebo právnická osoba některé ze stran, která usiluje o poskytování finančních služeb nebo je poskytuje a není veřejným subjektem;\nc)\n„novou finanční službou“ služba finanční povahy, včetně služeb vztahujících se ke stávajícím nebo novým produktům nebo způsobu, jakým se daný produkt dodává, která není poskytována žádným poskytovatelem finančních služeb na území jedné ze stran, ale je poskytována na území druhé strany,\nd)\n„veřejným subjektem“:\ni)\nvláda, centrální banka nebo měnový orgán některé ze stran nebo subjekt vlastněný nebo kontrolovaný některou ze stran, který se především zabývá výkonem veřejných funkcí nebo činností pro veřejné účely; tento pojem nezahrnuje subjekt, který se především zabývá poskytováním finančních služeb na obchodním základě, nebo\nii)\nsoukromý subjekt vykonávající funkce, které obvykle vykonává centrální banka nebo měnový orgán při výkonu těchto funkcí;\ne)\n„samosprávnou organizací“ jakýkoli nevládní subjekt, včetně burzy či trhu cenných papírů nebo futures, clearingové agentury nebo případně jakékoli jiné organizace či sdružení vykonávající regulaci poskytovatelů finančních služeb či dohled nad poskytovateli finančních služeb na základě stanov či pověření ústředního, regionálního nebo místního orgánu veřejné správy či samosprávy.\nČlánek 184\nVýjimka pro obezřetnostní opatření\n1.   Žádné ustanovení této dohody nebrání stranám, aby přijaly nebo ponechaly v platnosti opatření z obezřetnostních důvodů (30), jako je:\na)\nochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, nebo\nb)\nzajišťování integrity a stability finančního systému některé ze stran.\n2.   V případech, kdy tato opatření nejsou v souladu s ustanoveními této dohody, nesmějí být používána jako prostředek, jak se vyhnout závazkům nebo povinnostem, které mají strany podle této dohody.\nČlánek 185\nDůvěrné informace\nAniž je dotčena část třetí, žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o záležitostech a účtech jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo interní informace ve vlastnictví veřejných subjektů.\nČlánek 186\nMezinárodní normy\nStrany vynaloží veškeré úsilí, aby se na jejich území prováděly a používaly mezinárodně dohodnuté normy v odvětví finančních služeb pro regulaci a dohled, boj proti praní peněz a financování terorismu a boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. K těmto mezinárodně dohodnutým normám se mimo jiné řadí normy přijaté: skupinou G20; Radou pro finanční stabilitu; Basilejským výborem pro bankovní dohled, zejména jeho „Základní zásady pro účinný bankovní dohled“; Mezinárodní asociací orgánů dohledu v pojišťovnictví, zejména její „Základní zásady pojišťovnictví“; Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry, zejména její „Cíle a principy regulace cenných papírů“; Finančním akčním výborem a Globálním fórem pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.\nČlánek 187\nFinanční služby nově poskytované na území jedné ze stran\n1.   Každá ze stran povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany usazenému na jejím území poskytovat jakoukoli novou finanční službu, jejíž poskytování by povolila svým vlastním poskytovatelům finančních služeb podle vnitrostátního práva za obdobných okolností, pod podmínkou, že zavedení nové finanční služby nevyžaduje přijetí nového právního předpisu nebo změnu stávajícího právního předpisu. To neplatí pro pobočky druhé strany usazené na území této strany.\n2.   Kterákoli ze stran může stanovit institucionální a právní formu, jejímž prostřednictvím lze službu poskytovat, a může k poskytování služby vyžadovat povolení. Vyžaduje-li se takové povolení rozhodnutí o jeho udělení se přijme v přiměřené době a může být odmítnuto jen z obezřetnostních důvodů.\nČlánek 188\nSamosprávné organizace\nPokud některá ze stran vyžaduje členství či účast v jakékoli samosprávné organizaci nebo přistoupení k ní k tomu, aby poskytovatelé finančních služeb druhé strany poskytovali finanční služby na jejím území, zajistí, aby tato samosprávná organizace dodržovala povinnosti podle článků 129, 130, 137 a 138.\nČlánek 189\nClearingové a platební systémy\nZa podmínek, které odpovídají národnímu zacházení, udělí každá ze stran poskytovatelům finančních služeb druhé strany, kteří jsou usazeni na jejím území, přístup k platebním a clearingovým systémům, které provozují veřejné subjekty, a k oficiálním možnostem financování a refinancování, které jsou dostupné v normálním průběhu běžného podnikání. Tento článek neposkytuje přístup k nástrojům věřitele poslední instance působícího u strany.\nODDÍL 6\nSLUŽBY V MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ DOPRAVĚ\nČlánek 190\nOblast působnosti a definice\n1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření některé ze stran, která mají kromě kapitol 1, 2, 3, 4 a oddílu 1 této kapitoly vliv na poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě.\n2.   Pro účely tohoto oddílu a kapitol 1, 2, 3 a 4 této hlavy se rozumí:\na)\n„službami v mezinárodní námořní dopravě“ doprava cestujících nebo nákladu námořními plavidly mezi přístavem jedné strany a přístavem druhé strany nebo třetí země, nebo mezi přístavy různých členských států, která zahrnuje přímé uzavírání smluv s poskytovateli jiných dopravních služeb, za účelem zajištění dopravních operací typu z domu do domu nebo multimodálních dopravních operací pod jedním přepravním dokladem, nikoli však právo poskytovat tyto jiné dopravní služby;\nb)\n„dopravní operací typu z domu do domu nebo multimodální dopravní operací“ přeprava mezinárodního nákladu pod jedním přepravním dokladem, při níž je použito více než jednoho druhu dopravy a která zčásti probíhá v mezinárodních mořských vodách;\nc)\n„mezinárodním nákladem“ náklad přepravovaný mezi přístavem jedné strany a přístavem druhé strany nebo třetí země nebo mezi přístavy různých členských států;\nd)\n„pomocnými námořními službami“ námořní služby při manipulaci s nákladem, služby celního odbavení, služby skladování a úschovy kontejnerů, služby lodních agentů a námořní zasilatelské nákladní služby a skladovací služby a služby skladů;\ne)\n„námořními službami při manipulaci s nákladem“ činnosti vykonávané dokařskými společnostmi, včetně provozovatelů terminálů, s výjimkou přímých činností dokařů, pokud je pracovní síla organizována nezávisle na dokařských nebo terminálových společnostech; k zahrnutým činnostem patří organizace těchto činností a dohled nad těmito činnostmi:\ni)\nnakládka nebo vykládka nákladu z lodi a na loď,\nii)\nuvazování nebo odvazování nákladu a\niii)\npřijetí či dodání a úschova nákladů před nakládkou na loď nebo po vyložení z lodi;\nf)\n„službami celního odbavení“ činnosti, které spočívají v provádění celních formalit týkajících se dovozu, vývozu nebo tranzitu nákladů na účet jiné osoby bez ohledu na to, zda jsou tyto služby hlavní činností poskytovatele služby nebo běžným doplňkem jeho hlavní činnosti;\ng)\n„službami skladování a úschovy kontejnerů“ činnosti, které spočívají ve skladování, nakládání, vykládání nebo opravě kontejnerů a jejich přípravě pro nalodění, ať už v přístavních oblastech, nebo ve vnitrozemí;\nh)\n„službami lodních agentur“ činnosti, které spočívají v agenturním zastupování obchodních zájmů jedné nebo více lodních linek nebo rejdařství v určité zeměpisné oblasti za tímto účelem:\ni)\nmarketingu a prodeje služeb v námořní dopravě a souvisejících služeb, od cenových nabídek po fakturaci a vystavování konosamentů jménem linek nebo společností, opatřování a opětovný prodej nezbytných souvisejících služeb, přípravu dokumentace a poskytování obchodních informací a\nii)\njednání jménem linek nebo společností, organizování přivolání lodě nebo převzetí nákladu, je-li to vyžadováno;\ni)\n„navazující dopravou“, aniž je dotčena oblast působnosti činností, které lze podle příslušných vnitrostátních právních předpisů považovat za kabotáž, předchozí a následná přeprava mezinárodního nákladu, včetně nákladu v kontejnerech, kusového nákladu a volně loženého suchého nebo kapalného nákladu, po moři mezi přístavy nacházejícími se na území některé ze stran, je-li tento mezinárodní náklad „na cestě“, tj. směřuje do místa určení nebo připlouvá z přístavu nalodění mimo území této strany,\nj)\n„námořními zasilatelskými nákladními službami“ činnosti, které spočívají v organizaci a sledování odesílání zásilek jménem lodních zasilatelů zařizováním dopravních a souvisejících služeb, přípravou dokumentace a poskytováním obchodních informací;\nk)\n„přístavními službami“ služby poskytované řídícím orgánem přístavu, jeho subdodavateli nebo jinými poskytovateli služby v oblasti námořního přístavu nebo na vodní cestě do této oblasti na podporu přepravy nákladu nebo cestujících a\nl)\n„skladovacími a skladovými službami“ služby skladování zmrazeného nebo chlazeného zboží, služby skladování volně ložených kapalin nebo plynů a jiné skladovací a skladové služby.\nČlánek 191\nPovinnosti\n1.   Aniž jsou dotčena nesouladná opatření nebo jiná opatření uvedená v článcích 133 a 139, každá ze stran bude uplatňovat zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trhy a k mezinárodním námořním obchodům na komerčním a nediskriminačním základě tím, že:\na)\npřizná lodím plujícím pod vlajkou druhé strany nebo provozovaných poskytovateli služeb druhé strany zacházení, které není méně příznivé než zacházení, které přiznala svým vlastním lodím, mimo jiné pokud jde o:\ni)\npřístup do přístavů,\nii)\nvyužívání přístavní infrastruktury,\niii)\nvyužívání pomocných námořních služeb a\niv)\ncelní služby a přidělení prostoru pro kotvení a vybavení pro nakládku a vykládku, včetně souvisejících poplatků a plateb;\nb)\nzpřístupní poskytovatelům služby v mezinárodní námořní dopravě druhé strany za přiměřených podmínek, které nejsou méně příznivé, než jsou podmínky použitelné na její vlastní poskytovatele nebo plavidla či plavidla nebo poskytovatele ze třetí země (včetně poplatků a plateb, specifikací a kvality poskytované služby), tyto přístavní služby: lodivodské služby, pomoc při vlečení a tažení lodí, dodávky zásob, paliva a vody, likvidaci odpadů a balastní vody z vypouštění nádrží, služby kapitána přístavu, navigační služby, zařízení pro nouzové opravy, kotvení, přistání, služby spojené s uvazováním a odvazováním plavidla a provozní služby na pobřeží nezbytné pro provoz plavidla, včetně komunikace, dodávek vody a elektrické energie;\nc)\numožní poskytovatelům služeb mezinárodní námořní dopravy druhé strany, případně s výhradou povolení příslušného orgánu, přemísťovat vlastní nebo pronajaté prázdné kontejnery, které se nepřepravují mezi přístavy Spojeného království nebo mezi přístavy členského státu jako náklad za úplatu, a\nd)\numožní poskytovatelům služby v mezinárodní námořní dopravě druhé strany poskytovat navazující dopravu mezi přístavy Spojeného království nebo mezi přístavy členského státu, případně s výhradou povolení vydaného příslušným orgánem.\n2.   Při uplatňování zásady podle odstavce 1 daná strana:\na)\nnezačlení do budoucích dohod o službách v mezinárodní námořní dopravě s třetími zeměmi ustanovení o sdílení nákladu, včetně suchého sypkého a kapalného nákladu a pravidelné námořní dopravy, a v případě, že takováto ustanovení existují v předchozích dohodách, v přiměřené lhůtě ukončí jejich platnost;\nb)\nnepřijme ani neponechá v platnosti opatření, které vyžaduje, aby celý mezinárodní náklad nebo jeho část byly přepravovány výlučně plavidly registrovanými touto stranou nebo vlastněnými nebo kontrolovanými fyzickými osobami této strany;\nc)\nzruší všechna jednostranná opatření a správní, technické a ostatní překážky, které by mohly představovat skryté omezování nebo by mohly mít diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě, a upustí od jejich zavádění a\nd)\nnebrání poskytovatelům služeb v mezinárodní námořní dopravě druhé strany v přímém uzavírání smluv s jinými poskytovateli dopravní služby pro účely dopravních operací typu z domu do domu nebo multimodálních dopravních operací.\nODDÍL 7\nPRÁVNÍ SLUŽBY\nČlánek 192\nOblast působnosti\n1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření kterékoli ze stran, která mají kromě kapitol 1, 2, 3 a 4 této hlavy a oddílů 1 a 2 této kapitoly vliv na poskytování určených právních služeb.\n2.   Žádným ustanovením tohoto oddílu není dotčeno právo některé ze stran nediskriminačním způsobem regulovat poskytování určených právních služeb na svém území a dohlížet na něj.\nČlánek 193\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„určenými právními službami“ právní služby související s právem domovské jurisdikce a mezinárodním právem veřejným, s výjimkou práva Unie;\nb)\n„domovskou jurisdikcí“ jurisdikce (nebo část jurisdikce) členského státu nebo Spojeného království, v níž advokát získal svůj profesní titul domovské jurisdikce, nebo v případě advokáta, který získal profesní titul domovské jurisdikce ve více než jedné jurisdikci, jakákoli z těchto jurisdikcí;\nc)\n„právem domovské jurisdikce“ právo domovské jurisdikce advokáta (31);\nd)\n„profesním titulem domovské jurisdikce“:\ni)\nv případě advokáta Unie profesní titul získaný v členském státě, jenž opravňuje k poskytování právních služeb v tomto členském státě, nebo\nii)\nv případě advokáta Spojeného království titul advokáta, právního zástupce u vyšší instance nebo právního zástupce u nižší instance, jenž opravňuje k poskytování právních služeb v jakékoli části jurisdikce Spojeného království;\ne)\n„advokátem“:\ni)\nfyzická osoba z Unie, která je v členském státě oprávněna poskytovat právní služby v rámci profesního titulu domovské jurisdikce, nebo\nii)\nfyzická osoba ze Spojeného království, která je v jakékoli části jurisdikce Spojeného království oprávněna poskytovat právní služby v rámci profesního titulu domovské jurisdikce;\nf)\n„advokátem druhé strany“:\ni)\npokud je „druhou stranou“ Unie, advokát uvedený v písm. e) bodě i), nebo\nii)\npokud je „druhou stranou“ Spojené království, advokát uvedený v písm. e) bodě ii), a\ng)\n„právními službami“ tyto služby:\ni)\nslužby právního poradenství a\nii)\nrozhodcovské, smírčí a mediační služby (s výjimkou služeb poskytovaných fyzickými osobami podle článku 140) (32).\n„Právní služby“ nezahrnují právní zastupování před správními orgány, soudy a jinými řádně ustavenými úředními tribunály některé ze stran, právní poradenství a služby právního povolení, dokumentace a osvědčení poskytované advokáty, kteří byli pověřeni výkonem veřejných funkcí ve správě justice, jako jsou notáři, „huissiers de justice“ nebo jiní „officiers publics et ministériels“, a služby poskytované soudními vykonavateli, kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády.\nČlánek 194\nPovinnosti\n1.   Kterákoli ze stran umožní advokátovi druhé strany poskytovat na svém území určené právní služby v rámci profesního titulu domovské jurisdikce tohoto advokáta v souladu s články 128, 129, 135, 137 a 143.\n2.   Pokud některá ze stran („hostitelská jurisdikce“) požaduje registraci na svém území jako podmínku pro to, aby advokát druhé strany poskytoval určené právní služby podle odstavce 1, požadavky a postup pro takovou registraci:\na)\nnejsou méně příznivé než požadavky a postup, které se vztahují na fyzickou osobu ze třetí země, která poskytuje právní služby v souvislosti s právem třetí země nebo mezinárodním právem veřejným v rámci profesního titulu této osoby ze třetí země na území hostitelské jurisdikce, a\nb)\nneodpovídají jakémukoli požadavku na rekvalifikaci nebo přijetí do právnické profese hostitelské jurisdikce ani nejsou tomuto požadavku rovnocenné.\n3.   Odstavec 4 se vztahuje na poskytování určených právních služeb podle odstavce 1 zřízením pobočky.\n4.   V souladu s podmínkami stanovenými v kapitole 2 této hlavy a s jejich výhradou kterákoli ze stran povolí právnické osobě druhé strany zřídit na svém území pobočku, jejímž prostřednictvím jsou podle odstavce 1 poskytovány určené právní služby (33). Tím nejsou dotčeny požadavky, aby určité procento akcionářů, vlastníků, partnerů nebo členů správní rady právnické osoby mělo kvalifikaci pro výkon určité profese, jako je advokát nebo účetní, nebo tuto profesi vykonávalo.\nČlánek 195\nNesouladná opatření\n1.   Článek 194 se nepoužije na:\na)\nstávající nesouladná opatření některé ze stran na úrovni:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nUnie, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nB)\nústředních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19,\nC)\nregionálních orgánů veřejné správy členského státu, jak jsou stanovena v listině závazků Unie v příloze 19, nebo\nD)\nmístních orgánů veřejné správy jiných než uvedených v podbodě C) a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nústředních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19,\nB)\nregionálních orgánů veřejné správy, jak jsou stanovena v listině závazků Spojeného království v příloze 19, nebo\nC)\nmístních orgánů veřejné správy;\nb)\nponechání v platnosti nebo rychlé obnovení jakéhokoli nesouladného opatření uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce nebo\nc)\nzměnu nesouladného opatření uvedeného v písmenech a) a b) tohoto odstavce v rozsahu, v jakém tato změna nesnižuje míru souladu opatření, který existoval bezprostředně před touto změnou, s článkem 194.\n2.   Článek 194 se nepoužije na opatření kterékoli ze stran, které je v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 20.\n3.   Tento oddíl se použije, aniž je dotčena příloha 22.\nHLAVA III\nDIGITÁLNÍ OBCHOD\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 196\nCíl\nCílem této hlavy je usnadnit digitální obchod, zabývat se neoprávněnými překážkami obchodu elektronickými prostředky a zajistit otevřené, bezpečné a důvěryhodné on-line prostředí pro podniky a spotřebitele.\nČlánek 197\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava se vztahuje na opatření některé ze stran, která mají vliv na obchod elektronickými prostředky.\n2.   Tato hlava se nevztahuje na audiovizuální služby.\nČlánek 198\nPrávo na regulaci\nStrany opětovně potvrzují právo na regulaci na svém území za účelem dosažení legitimních cílů politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, včetně změny klimatu, veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, soukromí a ochrana údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.\nČlánek 199\nVýjimky\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že nic v této hlavě nebrání stranám přijmout nebo ponechat v platnosti opatření v souladu s články 184, 412 a 415 z důvodů veřejného zájmu, které jsou v nich uvedeny.\nČlánek 200\nDefinice\n1.   V této hlavě se použijí definice uvedené v článku 124.\n2.   Pro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„spotřebitelem“ fyzická osoba využívající veřejnou telekomunikační službu k jiným než profesionálním účelům;\nb)\n„přímým marketingovým sdělením“ jakákoli forma obchodní reklamy, jejímž prostřednictvím fyzická nebo právnická osoba předávají marketingová sdělení přímo uživateli prostřednictvím veřejné telekomunikační služby a která zahrnuje alespoň elektronickou poštu a textové a multimediální zprávy (SMS a MMS);\nc)\n„elektronickou autentizací“ elektronický proces, který umožňuje potvrzení:\ni)\nelektronické identifikace fyzické nebo právnické osoby nebo\nii)\npůvodu a integrity dat v elektronické podobě;\nd)\n„službou elektronického doporučeného doručování“ služba, která umožňuje přenášet data mezi třetími osobami elektronickými prostředky a poskytuje důkazy týkající se nakládání s přenášenými daty, včetně dokladu o odeslání a přijetí dat, a která chrání přenášená data před rizikem ztráty, odcizení, poškození nebo neoprávněných změn;\ne)\n„elektronickou pečetí“ data v elektronické podobě používaná fyzickou osobou, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu;\nf)\n„elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která:\ni)\npoužívá fyzická osoba k odsouhlasení dat v elektronické podobě, k nimž se vztahují, a\nii)\njsou propojena s daty v elektronické podobě, k nimž se vztahují, tak, aby bylo možné zjistit jakékoli následné pozměnění dat;\ng)\n„elektronickým časovým razítkem“ data v elektronické podobě, která spojují jiná data v elektronické podobě s určitým okamžikem a prokazují, že tato jiná data existovala v daném okamžiku;\nh)\n„elektronickou službou vytvářející důvěru“ elektronická služba, která spočívá:\ni)\nve vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti elektronických podpisů, elektronických pečetí, elektronických časových razítek, služeb elektronického doporučeného doručování a certifikátů souvisejících s těmito službami,\nii)\nve vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti certifikátů pro autentizaci internetových stránek nebo\niii)\nv uchovávání elektronických podpisů, pečetí nebo certifikátů souvisejících s těmito službami;\ni)\n„údaji státní správy“ údaje vlastněné nebo držené jakoukoli úrovní veřejné správy a nevládními subjekty při výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny jakoukoli úrovní veřejné správy;\nj)\n„veřejnou telekomunikační službou“ telekomunikační služba, která je obecně nabízena veřejnosti;\nk)\n„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba využívající veřejnou telekomunikační službu.\nKAPITOLA 2\nTOKY ÚDAJŮ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ\nČlánek 201\nPřeshraniční toky údajů\n1.   Strany se zavazují zajistit přeshraniční toky údajů s cílem usnadnit obchod v digitální ekonomice. Za tímto účelem žádná ze stran neomezí přeshraniční toky údajů mezi stranami tím, že by:\na)\npožadovala používání výpočetních zařízení nebo síťových prvků na území dané strany ke zpracování, a to i uložením povinnosti používat výpočetní zařízení nebo síťové prvky, které jsou certifikovány nebo schváleny na území strany;\nb)\npožadovala lokalizaci dat na území dané strany za účelem jejich uložení nebo zpracování;\nc)\nzakazovala uložení nebo zpracování na území druhé strany nebo\nd)\npodmiňovala přeshraniční předávání údajů používáním výpočetních zařízení nebo síťových prvků na území stran nebo požadavky na lokalizaci na území stran.\n2.   Strany přezkoumají provádění tohoto ustanovení a vyhodnotí jeho fungování do tří let ode dne vstupu této dohody v platnost. Kterákoli ze stran může druhé straně kdykoli navrhnout přezkum seznamu omezení uvedených v odstavci 1. Taková žádost se posuzuje s porozuměním.\nČlánek 202\nOchrana osobních údajů a soukromí\n1.   Každá ze stran uznává, že osoby mají právo na ochranu osobních údajů a soukromí a že vysoké standardy v tomto ohledu přispívají k důvěře v digitální ekonomiku a k rozvoji obchodu.\n2.   Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné ze stran přijmout nebo ponechat v platnosti opatření na ochranu osobních údajů a soukromí, a to i pokud jde o přeshraniční předávání údajů, za předpokladu, že právní předpisy této strany stanoví nástroje umožňující předávání údajů za podmínek obecně platných (34) pro ochranu předávaných údajů.\n3.   Každá ze stran informuje druhou stranu o jakémkoli opatření uvedeném v odstavci 2, které přijme nebo ponechá v platnosti.\nKAPITOLA 3\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 203\nClo z elektronického přenosu\n1.   Elektronické přenosy se považují za poskytování služby ve smyslu hlavy II tohoto dílu.\n2.   Strany neuloží clo z elektronického přenosu.\nČlánek 204\nNevyžadování předchozího povolení\n1.   Žádná ze stran nevyžaduje předchozí povolení k poskytování služby elektronickými prostředky pouze z toho důvodu, že je poskytována on-line, ani nepřijme či neponechá v platnosti žádný jiný požadavek s rovnocenným účinkem.\nSlužba je poskytována on-line, je-li poskytována elektronickými prostředky a aniž jsou poskytovatel a příjemce služby současně přítomni.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání, služby související s hazardními hrami, služby právního zastupování ani na služby notářů nebo rovnocenných povolání v rozsahu, v němž zahrnují přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci.\nČlánek 205\nUzavírání smluv elektronickou cestou\n1.   Každá ze stran zajistí, aby smlouvy mohly být uzavírány elektronickými prostředky a aby její právní předpisy nevytvářely pro používání elektronických smluv překážky ani nevedly k tomu, že by smlouvy byly zbaveny právních účinků a platnosti pouze z toho důvodu, že smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na:\na)\nslužby rozhlasového a televizního vysílání;\nb)\nslužby související s hazardními hrami;\nc)\nslužby právního zastupování;\nd)\nslužby notářů nebo rovnocenných povolání v rozsahu, v němž zahrnují přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci;\ne)\nsmlouvy, které vyžadují osobní svědectví;\nf)\nsmlouvy, které zakládají nebo převádějí práva k nemovitostem;\ng)\nsmlouvy, pro něž právo vyžaduje zásah soudů, orgánů veřejné moci nebo povolání vykonávajících veřejnou moc;\nh)\nsmlouvy o poskytnutých zárukách, kolaterálu, které uzavírají osoby mimo svou obchodní, podnikatelskou nebo profesní činnost, nebo\ni)\nsmlouvy v oblasti rodinného nebo dědického práva.\nČlánek 206\nElektronická autentizace a elektronické služby vytvářející důvěru\n1.   Žádná se stran nepopře právní účinky a přípustnost elektronického dokumentu, elektronického podpisu, elektronické pečeti nebo elektronického časového razítka či dat zaslaných a obdržených prostřednictvím služby elektronického doporučeného doručování jako důkazu v soudním řízení pouze z toho důvodu, že mají elektronickou podobu.\n2.   Žádná se stran nepřijme ani neponechá v platnosti opatření, která by:\na)\nzakazovala stranám elektronické transakce, aby pro svoji transakci společně stanovily vhodné metody elektronické autentizace, nebo\nb)\nbránila stranám elektronické transakce, aby elektronická transakce mohla soudním a správním orgánům prokázat, že používání elektronické autentizace nebo elektronických služeb vytvářejících důvěru v dané transakci splňuje příslušné právní požadavky.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 může kterákoli ze stran požadovat, aby byla metoda elektronické autentizace nebo služba vytvářející důvěru pro určitou kategorii transakcí certifikována orgánem akreditovaným v souladu s jejími právními předpisy nebo aby splňovala určité výkonnostní normy, které jsou objektivní, transparentní a nediskriminační a týkají se pouze specifických charakteristik dané kategorie transakcí.\nČlánek 207\nPředání či zpřístupnění zdrojového kódu\n1.   Žádná se stran nepožaduje předání či zpřístupnění zdrojového kódu softwaru, který vlastní fyzická nebo právnická osoba druhé strany.\n2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést následující:\na)\nobecné výjimky, bezpečnostní výjimky a výjimka pro obezřetnostní opatření uvedené v článku 199 se vztahují na opatření některé ze stran přijatá nebo zachovávaná v souvislosti s certifikačním postupem a\nb)\nodstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na dobrovolné předání či zpřístupnění zdrojového kódu na obchodním základě fyzickou nebo právnickou osobou druhé strany, například v souvislosti s transakcí v rámci zadávání veřejných zakázek nebo volně sjednanou smlouvou.\n3.   Žádné ustanovení tohoto článku nemá vliv na:\na)\npožadavek soudu nebo správního soudu nebo požadavek orgánu pro hospodářskou soutěž podle právních předpisů některé ze stran v oblasti hospodářské soutěže, jejichž účelem je zabránit omezení nebo narušení hospodářské soutěže nebo je napravit;\nb)\npožadavek regulačního orgánu podle právních nebo správních předpisů některé ze stran týkajících se ochrany veřejné bezpečnosti uživatelů on-line, s výhradou záruk proti neoprávněnému zveřejnění;\nc)\nochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a\nd)\nprávo kterékoli ze stran přijmout opatření v souladu s článkem III Dohody o vládních zakázkách začleněné do článku 277 této dohody.\nČlánek 208\nDůvěra spotřebitelů v on-line prostředí\n1.   Uznávajíc význam posílení důvěry spotřebitelů v digitální obchod každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti opatření k zajištění účinné ochrany spotřebitelů, kteří se zapojují do transakcí elektronického obchodu, mimo jiné opatření, která:\na)\nzakazují podvodné a klamavé obchodní praktiky;\nb)\npožadují, aby dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb jednali v dobré víře a dodržovali poctivé obchodní praktiky, a to i prostřednictvím zákazu účtovat spotřebitelům nevyžádané zboží a služby;\nc)\npožadují, aby dodavatelé zboží nebo poskytovatelé služeb, a to i v případě, že jednají prostřednictvím zprostředkujících poskytovatelů služeb, podávali spotřebitelům jasné a podrobné informace o své totožnosti a kontaktních údajích, dotčené transakci, včetně hlavních vlastností zboží nebo služeb, o plné ceně včetně všech příslušných poplatků a o použitelných právech spotřebitelů (v případě zprostředkujících poskytovatelů služeb to znamená, že umožní, aby tyto informace poskytl dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb) a\nd)\nposkytují spotřebitelům přístup k prostředkům nápravy v případě porušení jejich práv, včetně práva na nápravu v situaci, kdy zboží nebo služby jsou zaplaceny a nejsou dodány nebo poskytnuty podle dohody.\n2.   Strany uznávají, že je důležité svěřit svým agenturám pro ochranu spotřebitele nebo jiným příslušným orgánům odpovídající pravomoci k prosazování práva a to, aby tyto agentury spolupracovaly v zájmu ochrany spotřebitelů a posílení důvěry spotřebitelů v online prostředí.\nČlánek 209\nNevyžádaná přímá marketingová sdělení\n1.   Každá ze stran zajistí, aby uživatelé byli účinně chráněni před nevyžádanými přímými marketingovými sděleními.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby přímá marketingová sdělení nebyla zasílána uživatelům, kteří jsou fyzickými osobami, pokud v souladu s právními předpisy každé strany neudělili souhlas s přijímáním takových sdělení.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 umožní kterákoli ze stran fyzickým nebo právnickým osobám, které v souladu s podmínkami stanovenými právními předpisy této strany shromáždily kontaktní údaje uživatele v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služeb, aby tomuto uživateli zaslaly přímá marketingová sdělení pro své vlastní podobné zboží nebo služby.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby přímá marketingová sdělení byla jako taková jasně identifikovatelná, jasně uváděla, čím jménem jsou činěna, a aby obsahovala nezbytné informace, které uživatelům umožní kdykoli požádat o bezplatné ukončení jejich podávání.\n5.   Každá ze stran poskytne uživatelům přístup k prostředkům nápravy vůči poskytovatelům přímých marketingových sdělení, kteří nedodržují opatření přijatá nebo ponechaná v platnosti podle odstavců 1 až 4.\nČlánek 210\nVeřejně přístupné údaje státní správy\n1.   Strany uznávají, že usnadnění přístupu veřejnosti k údajům státní správy a jejich využívání přispívá ke stimulaci hospodářského a sociálního rozvoje, konkurenceschopnosti, produktivity a inovací.\n2.   V rozsahu, v jakém se některá ze stran rozhodne zpřístupnit údaje státní správy veřejnosti, usiluje v co největší možné míře o to, aby tyto údaje:\na)\nbyly ve formátu, který umožňuje snadné vyhledávání, získání, používání, opětovné použití a redistribuci;\nb)\nbyly ve strojově čitelném a prostorově přístupném formátu;\nc)\nobsahovaly popisná metadata, která jsou co nejstandardnější;\nd)\nbyly k dispozici prostřednictvím spolehlivých, uživatelsky přívětivých a volně dostupných rozhraní pro programování aplikací;\ne)\nbyly pravidelně aktualizovány;\nf)\nnepodléhaly podmínkám použití, které jsou diskriminační nebo zbytečně omezují opakované použití, a\ng)\nbyly k dispozici pro opakované použití v plném souladu s příslušnými pravidly stran pro ochranu osobních údajů.\n3.   Strany usilují o spolupráci s cílem určit způsoby, jak může každá ze stran rozšířit přístup k údajům státní správy a jejich využívání, které daná strana zveřejnila, s cílem zvýšit a vytvářet obchodní příležitosti nad rámec jejich využívání veřejným sektorem.\nČlánek 211\nSpolupráce v regulačních otázkách týkajících se digitálního obchodu\n1.   Strany si vyměňují informace o regulačních záležitostech v souvislosti s digitálním obchodem, které se týkají:\na)\nuznávání a usnadňování interoperabilních elektronických autentizačních služeb a elektronických služeb vytvářejících důvěru ;\nb)\nzacházení s přímými marketingovými sděleními;\nc)\nochrany spotřebitele a\nd)\njakékoli další záležitosti týkající se rozvoje digitálního obchodu, včetně nově vznikajících technologií.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na pravidla a záruky některé ze stran týkající se ochrany osobních údajů a soukromí, včetně přeshraničního předávání osobních údajů.\nČlánek 212\nUjednání o počítačových službách\n1.   Strany se dohodly, že pro účely liberalizace obchodu se službami a investic v souladu s hlavou II tohoto dílu se za počítačové a související služby považují bez ohledu na to, zda jsou poskytovány prostřednictvím sítě, včetně internetu, tyto služby:\na)\nporadenství, adaptace, strategie, analýza, plánování, specifikace, navrhování, vývoj, instalace, implementace, integrace, testování, ladění, aktualizace, podpora, technická pomoc nebo správa počítačů nebo počítačových systémů;\nb)\npočítačové programy vymezené jako soubory instrukcí potřebné pro chod a komunikaci počítačů (práce na nich a jich samotných) a dále poradenství, strategie, analýza, plánování, specifikace, navrhování, vývoj, instalace, zavádění, integrace, testování, ladění, aktualizace, úprava, údržba, podpora, technická pomoc, správa nebo používání počítačových programů nebo pro počítačové programy;\nc)\nzpracování dat, ukládání dat, hostování dat nebo databázové služby;\nd)\nslužby oprav a údržby kancelářské techniky a zařízení včetně počítačů a\ne)\nslužby odborného vzdělávání pro pracovníky klientů týkající se počítačových programů, počítačů nebo počítačových systémů, jinde nezařazené.\n2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že služby umožněné počítačem a související služby jiné než služby uvedené v odstavci 1 nelze samy o sobě považovat za počítačové a související služby.\nHLAVA IV\nPOHYB KAPITÁLU, PLATBY, PŘEVODY A DOČASNÁ OCHRANNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 213\nCíle\nCílem této hlavy je umožnit volný pohyb kapitálu a plateb souvisejících s transakcemi liberalizovanými podle této dohody.\nČlánek 214\nBěžný účet\nKaždá ze stran povolí, ve volně směnitelné měně a v souladu s Dohodou o mezinárodním měnovém fondu, veškeré platby a platební převody týkající se transakcí na běžném účtu platební bilance, které spadají do oblasti působnosti této dohody.\nČlánek 215\nPohyb kapitálu\n1.   Každá ze stran v souvislosti s transakcemi na kapitálovém a finančním účtu platební bilance povolí volný pohyb kapitálu za účelem liberalizace investic a jiných transakcí, jak je stanoveno v hlavě II tohoto dílu.\n2.   Strany vedou vzájemné konzultace ve specializovaném obchodním výboru pro služby, investice a digitální obchod s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi nimi, a podpořit tak obchod a investice.\nČlánek 216\nOpatření ovlivňující pohyb kapitálu, platby nebo převody\n1.   Články 214 a 215 nelze vykládat tak, že některé ze stran brání v uplatňování jejích právních předpisů týkajících se:\na)\núpadku, platební neschopnosti nebo ochrany práv věřitelů;\nb)\nvydávání cenných papírů, futures, opcí nebo jiných finančních nástrojů, či obchodování s nimi;\nc)\núčetního výkaznictví nebo vedení záznamů o pohybu kapitálu, platbách nebo platebních převodech, je-li to nezbytné pro pomoc donucovacím orgánům nebo finančním regulačním orgánům;\nd)\ntrestných činů či správních deliktů nebo klamavých či podvodných praktik;\ne)\nzajištění souladu s příkazy nebo rozsudky v soudním nebo správním řízení nebo\nf)\nsystému sociálního zabezpečení, veřejného důchodového systému nebo systému povinného spoření.\n2.   Právní předpisy, na něž se odkazuje v odstavci 1, se nesmějí uplatňovat svévolným či diskriminujícím způsobem ani jinak nesmějí představovat zastřené omezování pohybu kapitálu, plateb nebo převodů.\nČlánek 217\nDočasná ochranná opatření\n1.   Za výjimečných okolností, kdy vzniknou vážné obtíže v chodu hospodářské a měnové unie v rámci Unie, nebo hrozí-li tyto potíže, může Unie na dobu nepřesahující šest měsíců přijmout nebo zachovat ochranná opatření týkající se pohybu kapitálu, plateb nebo převodů.\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1 se omezí na nezbytně nutnou míru.\nČlánek 218\nOmezení v případě potíží s platební bilancí a vnějším financováním\n1.   Má-li některá ze stran vážné potíže s platební bilancí nebo vnější finanční potíže nebo jí takové potíže hrozí, může přijmout nebo ponechat v platnosti omezující opatření týkající se pohybu kapitálu, plateb nebo platebních převodů (35).\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1:\na)\nmusí být v souladu s Dohodou o Mezinárodním měnovém fondu;\nb)\nnesmějí přesahovat to, co je nezbytné k řešení situace popsané v odstavci 1;\nc)\nmusí být dočasná a postupně odstraňována podle toho, jak se bude zlepšovat situace uvedená v odstavci 1;\nd)\nnesmějí působit zbytečnou újmu obchodním, hospodářským a finančním zájmům druhé strany a\ne)\nnesmějí být diskriminační ve srovnání s třetími zeměmi v obdobných situacích.\n3.   V případě obchodu se zbožím může každá ze stran přijmout nebo ponechat v platnosti omezující opatření v zájmu udržení vnější finanční pozice nebo platební bilance. Tato opatření musí být v souladu s GATT 1994 a Ujednáním o ustanoveních o platební bilanci Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994.\n4.   V případě obchodu se službami může každá ze stran přijmout nebo ponechat v platnosti omezující opatření v zájmu udržení vnější finanční pozice nebo platební bilance. Tato opatření musí být v souladu s článkem XII GATS.\n5.   Strana, která ponechá v platnosti nebo přijme opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, o nich neprodleně uvědomí druhou stranu.\n6.   Pokud některá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti omezení podle tohoto článku, přistoupí strany neprodleně ke konzultacím ve specializovaném obchodním výboru pro služby, investice a digitální obchod, ledaže se konzultace uskuteční na jiných fórech. Uvedený výbor posoudí potíže s platební bilancí nebo s vnější finanční situací, které vedly k přijetí příslušných opatření, přičemž se přihlíží k faktorům, jako jsou:\na)\npovaha a rozsah potíží;\nb)\nvnější hospodářské a obchodní prostředí a\nc)\nalternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.\n7.   V rámci konzultací podle odstavce 6 se posuzuje soulad omezujících opatření s odstavci 1 a 2. Musí být přijata všechna dostupná relevantní zjištění statistické či faktické povahy předložená Mezinárodním měnovým fondem a v závěrech se zohlední hodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené strany provedené Mezinárodním měnovým fondem.\nHLAVA V\nDUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 219\nCíle\nCílem této hlavy je:\na)\nusnadnit výrobu, poskytování a komercializaci inovativních a tvůrčích produktů a služeb mezi stranami omezením narušování a překážek tohoto obchodu, a přispět tak k udržitelnějšímu hospodářství podporujícímu začlenění, a\nb)\nzajistit přiměřenou a účinnou úroveň ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.\nČlánek 220\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava doplňuje a dále upřesňuje práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, jichž jsou smluvními stranami.\n2.   Tato hlava nebrání žádné ze stran zavést rozsáhlejší ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví, než jaké vyžaduje tato hlava, za předpokladu, že taková ochrana a prosazování nebudou v rozporu s touto hlavou.\nČlánek 221\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„Pařížskou úmluvou“ Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 naposledy revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967;\nb)\n„Bernskou úmluvou“ Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886 revidovaná v Paříži dne 24. července 1971 a pozměněná dne 28. září 1979;\nc)\n„Římskou úmluvou“ Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací přijatá v Římě dne 26. října 1961;\nd)\n„WIPO“ Světová organizace duševního vlastnictví;\ne)\n„právy duševního vlastnictví“ všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články 225 až 255 této dohody nebo oddíly 1 až 7 části II Dohody TRIPS. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu proti nekalé soutěži podle článku 10bis Pařížské úmluvy;\nf)\n„státním příslušníkem“ ve vztahu k příslušnému právu duševního vlastnictví osoba některé ze stran, která by splňovala kritéria způsobilosti pro ochranu stanovená v dohodě TRIPS a v mnohostranných dohodách uzavřených a spravovaných pod záštitou WIPO, jichž je některá ze stran smluvní stranou.\nČlánek 222\nMezinárodní dohody\n1.   Strany potvrzují svůj závazek plnit mezinárodní dohody, jichž jsou smluvními stranami:\na)\nDohodu TRIPS;\nb)\nŘímskou úmluvu;\nc)\nBernskou úmluvu;\nd)\nSmlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;\ne)\nSmlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;\nf)\nProtokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatý v Madridu dne 27. června 1989 naposledy pozměněný dne 12. listopadu 2007;\ng)\nSmlouvu o známkovém právu, přijatou v Ženevě dne 27. října 1994;\nh)\nMarrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení, přijatou v Marrákeši dne 27. června 2013;\ni)\nŽenevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatý v Ženevě dne 2. července 1999.\n2.   Každá ze stran vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby ratifikovala tyto mezinárodní dohody, nebo k nim přistoupila:\na)\nPekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, přijatá v Pekingu dne 24. června 2012;\nb)\nSingapurská smlouva o známkovém právu, přijatá v Singapuru dne 27. března 2006.\nČlánek 223\nVyčerpání práv\nTouto hlavou není dotčena svoboda stran určit, zda a za jakých podmínek se uplatňuje vyčerpání práv duševního vlastnictví.\nČlánek 224\nNárodní zacházení\n1.   Pokud jde o všechny kategorie duševního vlastnictví zahrnuté v této hlavě poskytne, každá ze stran státním příslušníkům druhé strany při ochraně duševního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení s jejími vlastními státními příslušníky, případně s výhradou výjimek stanovených v Pařížské úmluvě, Bernské úmluvě, Římské úmluvě a Smlouvě o duševním vlastnictví v oboru integrovaných obvodů přijaté ve Washingtonu dne 26. května 1989. Pokud jde o výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a vysílatele, vztahuje se tato povinnost pouze na práva poskytnutá podle této dohody.\n2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku zahrnuje pojem „ochrana“ skutečnosti, které mají vliv na dostupnost, nabývání, rozsah, zachování a prosazování práv duševního vlastnictví, jakož i záležitosti, které mají vliv na využívání práv duševního vlastnictví konkrétně upravených v této hlavě, včetně opatření, která mají zabránit obcházení účinných technologických prostředků, uvedených v článku 234 a opatření, která souvisejí s informacemi o správě práv, uvedených v článku 235.\n3.   Kterákoli ze stran může využít výjimek povolených podle odstavce 1 v souvislosti se svými soudními a správními postupy, včetně požadavku, aby státní příslušník druhé strany určil adresu pro doručování na jejím území nebo aby jmenoval zástupce na jejím území, pokud tyto výjimky:\na)\njsou nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy strany, jež nejsou neslučitelné s ustanoveními této hlavy, nebo\nb)\nnejsou uplatňovány způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu.\n4.   Odstavec 1 se nepoužije na postupy stanovené v mnohostranných dohodách uzavřených pod záštitou WIPO, které se týkají nabývání nebo zachování práv duševního vlastnictví.\nKAPITOLA 2\nNORMY TÝKAJÍCÍ SE PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ\nODDÍL 1\nAUTORSKÉ PRÁVO A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ\nČlánek 225\nAutoři\nKaždá ze stran poskytne autorům výlučné právo povolit nebo zakázat:\na)\nzhotovování přímých nebo nepřímých, dočasných nebo trvalých rozmnoženin jejich díla nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě;\nb)\njakoukoliv formu veřejného rozšiřování originálu jejich děl nebo jejich rozmnoženin prodejem či jinak;\nc)\njakékoliv sdělování jejich díla veřejnosti po drátě nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění díla veřejnosti způsobem, že kdokoliv může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby;\nd)\npronájem originálů nebo rozmnoženin jejich děl veřejnosti; každá ze stran může stanovit, že se toto písmeno nevztahuje na budovy nebo díla užitého umění.\nČlánek 226\nVýkonní umělci\nKaždá ze stran poskytne výkonným umělcům výlučné právo povolit nebo zakázat:\na)\nzáznam jejich výkonů;\nb)\nzhotovování přímých nebo nepřímých, dočasných nebo trvalých rozmnoženin záznamů jejich výkonů nebo jejich částí, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě;\nc)\nsdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti prodejem nebo jinak;\nd)\nsdělování záznamů jejich výkonů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově způsobem, že kdokoliv může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby;\ne)\nbezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu;\nf)\npronájem záznamů jejich výkonů veřejnosti.\nČlánek 227\nVýrobci zvukových záznamů\nKaždá ze stran poskytne výrobcům zvukových záznamů výlučné právo povolit nebo zakázat:\na)\nzhotovování přímých nebo nepřímých, dočasných nebo trvalých rozmnoženin, jejich zvukových záznamů nebo jejich částí, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě;\nb)\nrozšiřování jejich zvukových záznamů včetně jejich kopií veřejnosti prodejem nebo jinak;\nc)\nsdělování jejich zvukových záznamů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově způsobem, že kdokoliv může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby;\nd)\nobchodní pronájem jejich zvukových záznamů veřejnosti.\nČlánek 228\nVysílatelé\nKaždá ze stran poskytne vysílatelům výlučné právo povolit nebo zakázat:\na)\nzhotovování záznamu jejich vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání;\nb)\nzhotovování přímých nebo nepřímých, dočasných nebo trvalých rozmnoženin záznamů, jejich vysílání nebo jejich částí, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv podobě, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání;\nc)\nsdělování záznamů jejich vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání, veřejnosti po drátě nebo bezdrátově způsobem, že kdokoliv může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby;\nd)\nrozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání, včetně jejich kopií veřejnosti prodejem nebo jinak;\ne)\npřenos jejich vysílání bezdrátově, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech přístupných veřejnosti po zaplacení vstupného.\nČlánek 229\nVysílání zvukových záznamů vydaných k obchodním účelům a jejich sdělování veřejnosti\n1.   Každá ze stran stanoví právo, kterým se zajistí, aby uživatel zaplatil jedinou spravedlivou odměnu výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů, pokud je užito zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo rozmnoženiny takového zvukového záznamu k vysílání nebo jakémukoli sdělování veřejnosti.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby jediná spravedlivá odměna byla rozdělena mezi příslušné výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů. Pro případy, kdy neexistuje dohoda mezi výkonnými umělci a výrobci zvukových záznamů, může každá ze stran ve svých právních předpisech stanovit pravidla, podle nichž se výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů o jedinou spravedlivou odměnu dělí.\n3.   Každá ze stran může výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů udělit rozsáhlejší práva, pokud jde o vysílání zvukových záznamů vydaných k obchodním účelům a jejich sdělování veřejnosti.\nČlánek 230\nDoba ochrany\n1.   Práva autora k jeho dílu trvají po dobu autorova života a 70 let po smrti autora bez ohledu nadatum, kdy došlo k prvnímu oprávněnému zpřístupnění díla veřejnosti.\n2.   Pro účely provádění odstavce 1 může každá ze stran stanovit konkrétní pravidla pro výpočet doby ochrany hudebních skladeb s textem, děl spoluautorů a kinematografických nebo audiovizuálních děl. Každá strana může stanovit konkrétní pravidla pro výpočet doby ochrany anonymních či pseudonymních děl.\n3.   Práva vysílatelů uplynou za 50 let ode dne prvního vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání.\n4.   Práva výkonných umělců k jejich výkonům jiným než na zvukových záznamech uplynou za 50 let ode dne pořízení záznamu výkonu, nebo pokud je záznam oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, za 50 let od prvního takového oprávněného vydání nebo sdělení veřejnosti, podle toho, co nastalo dříve.\n5.   Práva výkonných umělců k jejich výkonům zaznamenaným na zvukových záznamech uplynou za 50 let ode dne pořízení záznamu výkonu, nebo pokud je záznam oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, za 70 let od takové události, podle toho, co nastalo dříve.\n6.   Práva výrobců zvukových záznamů uplynou za 50 let od pořízení záznamu, nebo pokud je záznam oprávněně vydán veřejnosti v průběhu této doby, za 70 let od takového vydání. Pokud zvukový záznam nebyl oprávněně vydán a byl oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, trvá doba ochrany 70 let od takového sdělení. Každá ze stran může stanovit účinná opatření k zajištění toho, aby zisk vytvořený v průběhu 20 let ochrany po uplynutí 50 let byl spravedlivě rozdělen mezi výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů.\n7.   Doby stanovené v tomto článku se počítají od prvního ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k události, od které běží.\n8.   Každá ze stran může stanovit delší doby trvání ochrany, než jaké jsou stanoveny v tomto článku.\nČlánek 231\nPrávo na opětný prodej\n1.   Každá ze stran stanoví ve prospěch autora originálu výtvarného díla či plastiky právo na opětný prodej, vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem.\n2.   Právo uvedené v odstavci 1 se vztahuje na veškerý opětný prodej, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatelé účastní profesionální zástupci trhu s uměleckými díly, například aukční síně, umělecké galerie a obecně všichni obchodníci s uměleckými díly.\n3.   Každá ze stran může stanovit, že se právo uvedené v odstavci 1 nevztahuje na opětný prodej, pokud prodávající získal dílo přímo od autora méně než tři roky před daným opětným prodejem a pokud cena opětného prodeje nepřesahuje určitou minimální částku.\n4.   Postup výběru odměn a jejich výši stanoví právní předpisy každé ze stran.\nČlánek 232\nKolektivní správa práv\n1.   Strany podporují spolupráci mezi svými organizacemi kolektivní správy za účelem podpory dostupnosti děl a jiných předmětů ochrany na svém území a převodu příjmů z výkonu práv za užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany mezi příslušnými organizacemi kolektivní správy.\n2.   Strany podporují transparentnost organizací kolektivní správy, zejména pokud jde o příjmy z výkonu práv, které vybírají, srážky, které uplatňují na příjmy z výkonu práv, které vybírají, využívání vybraných příjmů z výkonu práv, politiku rozdělování a jejich repertoár.\n3.   Strany se vynasnaží usnadnit ujednání mezi svými příslušnými organizacemi kolektivní správy o nediskriminačním zacházení s nositeli práv, jejichž práva tyto organizace spravují na základě smluv o zastupování.\n4.   Strany spolupracují na podpoře organizací kolektivní správy, které jsou usazeny na jejich území a které na základě smlouvy o zastupování zastupují jinou organizaci kolektivní správy práv usazenou na území druhé strany, aby bylo zajištěno, že budou tyto organizace přesně, pravidelně a náležitě vyplácet zastupovaným organizacím kolektivní správy jim náležící částky a poskytovat jim informace o výši příjmů z výkonu práv vybraných jejich jménem a o veškerých srážkách těchto příjmů.\nČlánek 233\nVýjimky a omezení\nKaždá ze stran stanoví omezení nebo výjimky týkající se práv stanovených v článcích 225 až 229 pouze pro určité zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným využíváním díla nebo jiného předmětu ochrany a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy nositelů práva.\nČlánek 234\nOchrana technologických prostředků\n1.   Každá ze stran poskytuje odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že takový cíl sleduje, nebo existují-li o této skutečnosti opodstatněné důkazy. Každá ze stran může stanovit zvláštní režim pro právní ochranu technologických prostředků používaných k ochraně počítačových programů.\n2.   Každá ze stran poskytuje odpovídající právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou na prodej nebo pronájem nebo před držbou zařízení, výrobků nebo součástek pro komerční účely nebo před poskytováním služeb, které:\na)\njsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh za účelem obcházení účinných technologických prostředků,\nb)\nmají pouze omezený obchodně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků, nebo\nc)\njsou primárně určeny, vyrobeny, upraveny nebo prováděny za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.\n3.   Pro účely tohoto oddílu se „technologickými prostředky“ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony, ke kterým nebylo uděleno svolení nositele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s nimi souvisejících zahrnutých do tohoto oddílu. Technologické prostředky se považují za „účinné“, pokud je použití chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno nositeli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu (jako je šifrování, kódování či jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany nebo mechanismus kontroly rozmnožování), který dosahuje cíle ochrany.\n4.   Bez ohledu na právní ochranu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku může každá ze stran podle potřeby přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby odpovídající právní ochrana před obcházením účinných technologických prostředků zajištěná v souladu s tímto článkem nebránila beneficientům výjimek nebo omezení stanovených v souladu s článkem 233 využívat těchto výjimek nebo omezení.\nČlánek 235\nPovinnosti v souvislosti s informacemi o správě práv\n1.   Každá ze stran poskytuje odpovídající právní ochranu před jakýmkoliv z níže uvedených úkonů prováděných kýmkoliv vědomě bez povolení:\na)\nodstraňování nebo pozměňování jakýchkoliv elektronických informací o správě práv;\nb)\nrozšiřování, dovoz za účelem rozšiřování, vysílání, sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti děl nebo jiných předmětů ochrany chráněných podle tohoto oddílu, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace o správě práv;\npokud daná osoba ví nebo má rozumné důvody se domnívat, že takovým jednáním způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování jakéhokoliv autorského práva nebo jakýchkoliv práv s ním souvisejících podle právních předpisů dané strany.\n2.   Pro účely tohoto článku se „informacemi o správě práv“ rozumí jakékoli informace poskytnuté nositelem práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět ochrany zmíněný v tomto článku, autora nebo jiného nositele práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu ochrany a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují.\n3.   Odstavec 2 se použije, pokud jakákoli taková informace souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu ochrany zmíněného v tomto článku nebo se objeví v souvislosti s veřejným sdělením tohoto díla nebo jiného předmětu ochrany.\nODDÍL 2\nOCHRANNÉ ZNÁMKY\nČlánek 236\nKlasifikace ochranných známek\nKaždá ze stran vede systém klasifikace ochranných známek, který je v souladu s Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 v pozměněném a revidovaném znění.\nČlánek 237\nOznačení, která mohou tvořit ochrannou známku\nOchrannou známku mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvar výrobku nebo obal výrobku či zvuky, pokud toto označení:\na)\numožňuje rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků a\nb)\nmůže být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek každé ze stran způsobem, který umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky.\nČlánek 238\nPráva z ochranné známky\n1.   Každá ze stran stanoví, že zápis ochranné známky zakládá jejímu vlastníkovi výlučná práva. Vlastník je oprávněn zakázat všem třetím osobám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:\na)\njakékoli označení shodné se zapsanou ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro něž je ochranná známka zapsána;\nb)\njakékoli označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti se zapsanou ochrannou známkou a shodnosti i či podobnosti výrobků nebo služeb označovaných danou ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace daného označení s ochrannou známkou.\n2.   Vlastník zapsané ochranné známky je oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku na území strany, v níž je ochranná známka zapsána, aniž by tam byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí z jiných zemí nebo z druhé strany a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je shodná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky, nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit.\n3.   Oprávnění vlastníka ochranné známky podle odstavce 2 zanikne, pokud v rámci řízení ohledně otázky, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky, poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.\nČlánek 239\nPostup zápisu\n1.   Každá ze stran zajistí systém pro zápis ochranných známek, v jehož rámci se každé konečné rozhodnutí o zamítnutí zápisu, včetně částečných zamítnutí, přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sdělí příslušné osobě, přičemž toto rozhodnutí musí být řádně odůvodněno a může být proti němu podáno odvolání.\n2.   Každá ze stran umožní třetím osobám podat námitky proti přihláškám ochranných známek nebo případně zápisům ochranných známek. Takové námitkové řízení musí být sporné.\n3.   Každá ze stran zajistí veřejně přístupnou elektronickou databázi přihlášek ochranných známek a zapsaných ochranných známek.\n4.   Každá ze stran vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila systém pro elektronické přihlašování, zpracovávání, zápis a vedení ochranných známek.\nČlánek 240\nVšeobecně známé ochranné známky\nZa účelem zavedení ochrany všeobecně známých ochranných známek, jak je uvedeno v článku 6bis Pařížské úmluvy a v čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS, uplatní každá ze stran společné doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek, přijaté shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním WIPO v rámci 34. série zasedání shromáždění členských států WIPO ve dnech 20. až 29. září 1999.\nČlánek 241\nVýjimky z práv z ochranné známky\n1.   Každá ze stran stanoví omezené výjimky z práv z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů včetně zeměpisných označení, a může stanovit další omezené výjimky za předpokladu, že takové výjimky budou brát zřetel na oprávněné zájmy vlastníka ochranné známky a třetích osob.\n2.   Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:\na)\njméno či adresu třetí osoby, jedná-li se o fyzickou osobu;\nb)\noznačení nebo údaje týkající se druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností nebo\nc)\nochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy je užití této ochranné známky nezbytné k uvedení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů,\npokud je tato třetí osoba užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo obchodě.\n3.   Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které má jen místní působnost, je-li toto právo uznáno právem dotčené strany a je užíváno v rámci daného území.\nČlánek 242\nDůvody zrušení\n1.   Každá ze stran stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže na příslušném území některé ze stran nebyla po nepřetržitou dobu pěti let vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.\n2.   Každá ze stran rovněž stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže po dobu pěti let ode dne dokončení postupu zápisu nebyla na příslušném území vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.\n3.   Nikdo však nemůže žádat, aby byl vlastník ochranné známky zbaven svých práv, jestliže v době mezi uplynutím pětiletého období a podáním návrhu na zrušení bylo započato s řádným užíváním ochranné známky nebo bylo její řádné užívání obnoveno. K započetí užívání nebo k jeho obnově, k nimž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo obnově užívání podniknuty až poté, co se vlastník dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.\n4.   Ochranná známka může být rovněž zrušena, jestliže po dni, ke kterému byla zapsána:\na)\nse ochranná známka stala v důsledku jednání nebo nečinnosti svého vlastníka označením, které je pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána, v obchodě obvyklé;\nb)\nby ochranná známka v důsledku užívání vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, mohla uvádět veřejnost v omyl, zejména co do povahy, jakosti nebo zeměpisného původu daných výrobků nebo služeb.\nČlánek 243\nPrávo zakázat přípravné kroky ve vztahu k používání obalů nebo jiných prostředků\nExistuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna, a toto použití by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky, má vlastník dané ochranné známky právo zakázat v obchodním styku:\na)\numisťovat označení shodné s ochrannou známkou, nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být známka umístěna, nebo\nb)\nnabízet na trhu či uvádět na trh, nebo skladovat pro tyto účely, nebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna.\nČlánek 244\nPřihlášky ve zlé víře\nOchranná známka může být prohlášena za neplatnou, pokud přihlašovatel podal přihlášku ochranné známky ve zlé víře. Každá ze stran může stanovit, že taková ochranná známka se nezapíše.\nODDÍL 3\n(PRŮMYSLOVÉ) VZORY\nČlánek 245\nOchrana zapsaných (průmyslových) vzorů\n1.   Každá ze stran zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní. Tato ochrana je zajišťována zápisem a majitelům uděluje výlučná práva v souladu s tímto oddílem.\nPro účely tohoto článku platí, že kterákoli ze stran může uvážit, že (průmyslový) vzor, který má individuální povahu, je původní.\n2.   Majitel zapsaného (průmyslového) vzoru má právo zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, alespoň v tom, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely či skladovaly výrobek nesoucí a ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor nebo používaly výrobky nesoucí nebo ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor, pokud k takovým úkonům dochází pro obchodní účely.\n3.   (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo začleněný v některém výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:\na)\npokud součást začleněná do složeného výrobku zůstává při obvyklém použití složeného výrobku viditelná a\nb)\npokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.\n4.   Pro účely odst. 3 písm. a) se „obvyklým použitím“ rozumí použití konečným uživatelem s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.\nČlánek 246\nDoba trvání ochrany\nDoba trvání ochrany zapsaných (průmyslových) vzorů, včetně obnovení zapsaných (průmyslových) vzorů, činí celkem 25 let ode dne podání přihlášky (36).\nČlánek 247\nOchrana nezapsaných (průmyslových) vzorů\n1.   Každá ze stran udělí majitelům nezapsaného (průmyslového) vzoru právo zabránit užívání nezapsaného (průmyslového) vzoru třetí osobou, která nemá souhlas majitele, pouze pokud napadené užívání vyplývá z kopírování nezapsaného (průmyslového) vzoru na jejich území (37). Takové užívání zahrnuje přinejmenším nabízení k prodeji, uvádění na trh, dovoz nebo vývoz výrobku.\n2.   Doba trvání ochrany u nezapsaných (průmyslových) vzorů činí alespoň tři roky ode dne, kdy byl vzor poprvé zpřístupněn veřejnosti na území příslušné strany.\nČlánek 248\nVýjimky a výluky\n1.   Každá ze stran může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů, včetně nezapsaných (průmyslových) vzorů), za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním (průmyslových) vzorů a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy majitele (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích osob.\n2.   Ochrana se nevztahuje na (průmyslové) vzory podmíněné pouze technickými nebo funkčními hledisky. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo u kterého byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 245 odst. 1 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.\nČlánek 249\nVztah k autorskému právu\nKaždá ze stran zajistí, aby (průmyslové) vzory, i nezapsané, měly nárok na ochranu také podle autorského práva dané strany, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo zachycen v jakékoliv podobě. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta, včetně úrovně požadované původnosti, stanoví každá ze stran.\nODDÍL 4\nPATENTY\nČlánek 250\nPatenty a veřejné zdraví\n1.   Strany uznávají význam prohlášení o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001 na ministerské konferenci WTO v Dohá (dále jen „prohlášení z Dohá“). Při výkladu a provádění práv a povinností podle tohoto oddílu zajistí každá ze stran soulad s prohlášením z Dohá.\n2.   Každá ze stran provádí článek 31bis Dohody TRIPS, jakož i přílohu Dohody TRIPS a dodatek k příloze Dohody TRIPS.\nČlánek 251\nProdloužení doby ochrany vyplývající z patentů na léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin\n1.   Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin (38) chráněné na jejich příslušných územích patentem mohou před uvedením na jejich příslušné trhy podléhat správnímu registračnímu nebo povolovacímu postupu. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací nebo povolením pro uvedení na trh, jak je za tímto účelem definováno v příslušných právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.\n2.   Každá ze stran zajistí v souladu se svými právními předpisy další ochranu přípravku, který je chráněn patentem a podléhal správnímu registračnímu postupu uvedenému v odstavci 1, aby bylo majiteli patentu kompenzováno zkrácení účinné patentové ochrany. Podmínky poskytnutí takové další ochrany, včetně délky jejího trvání, se stanoví v souladu s právními předpisy stran.\n3.   Pro účely této hlavy se „léčivým přípravkem“ rozumí:\na)\njakákoliv látka nebo kombinace látek představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo\nb)\njakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo zvířat nebo podat lidem nebo zvířatům buď k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.\nODDÍL 5\nOCHRANA NEZVEŘEJNĚNÝCH INFORMACÍ\nČlánek 252\nOchrana obchodního tajemství\n1.   Každá ze stran zajistí odpovídající občanskoprávní soudní řízení a prostředky nápravy, které každému vlastníku obchodního tajemství umožní zabránit získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a dosáhnout náhrady škody vzniklé takovýmto jednáním.\n2.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„obchodním tajemstvím“ informace, které splňují všechny tyto požadavky:\ni)\njsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo v přesném uspořádání a souhrnu jejich částí obecně známy nebo běžně dostupné osobám v kruzích, které se dotčeným druhem informací běžně zabývají,\nii)\ntím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu a\niii)\nosoba, která jimi oprávněně disponuje, podnikla za daných okolností odpovídající kroky, aby je udržela v tajnosti;\nb)\n„vlastníkem obchodního tajemství“ fyzická nebo právnická osoba, která oprávněně disponuje obchodním tajemstvím.\n3.   Pro účely tohoto oddílu se alespoň tyto formy jednání považují za jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku:\na)\nzískání obchodního tajemství bez souhlasu jeho vlastníka, pokud k němu dojde neoprávněným přístupem k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou oprávněně v držení vlastníka obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, či jejich přisvojením nebo zkopírováním;\nb)\nvyužití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho vlastníka osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:\ni)\nzískala obchodní tajemství způsobem uvedeným v písmenu a),\nii)\njedná v rozporu s dohodou o zachování mlčenlivosti či jakoukoli jinou povinností nezpřístupnit obchodní tajemství nebo\niii)\njedná v rozporu se smluvní či jakoukoli jinou povinností týkající se omezení využití obchodního tajemství;\nc)\nzískání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, pokud se ho dopustí osoba, která v době získání, využití nebo zpřístupnění tajemství věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo přímo či nepřímo získáno od jiné osoby, která jej využívala nebo zpřístupnila neoprávněně ve smyslu písmene b).\n4.   Žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze stran považovat některou z těchto forem jednání za jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku:\na)\nnezávislý objev nebo vytvoření;\nb)\nreverzní inženýrství výrobku, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je oprávněně v držení osoby, která informace získala, pokud tato osoba, která informace získala, nemá žádnou právně závaznou povinnost omezit získávání daného obchodního tajemství;\nc)\nzískání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství požadované nebo povolené právními předpisy každé ze stran;\nd)\nvýkon práva zaměstnanců nebo zástupců zaměstnanců na informování a na projednávání v souladu s právními předpisy dané strany.\n5.   Žádným ustanovením tohoto oddílu není dotčen výkon svobody projevu a informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak jsou chráněny v každé ze stran, ani jím není omezena mobilita zaměstnanců nebo dotčena autonomie sociálních partnerů a jejich právo uzavírat kolektivní smlouvy v souladu s právními předpisy stran.\nČlánek 253\nOchrana údajů předložených za účelem získání registrace léčivého přípravku\n1.   Každá ze stran chrání důvěrné obchodní informace předložené za účelem získání registrace léčivých přípravků (dále jen „registrace“) před zpřístupněním třetím osobám, ledaže jsou podniknuty kroky k zajištění ochrany daných údajů proti nepoctivému komerčnímu použití nebo kromě případů, kdy je zpřístupnění nutné z důvodu převažujícího veřejného zájmu.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby po omezenou dobu, kterou stanoví její vnitrostátní právní předpisy, a v souladu s případnými podmínkami stanovenými v jejích vnitrostátních právních předpisech orgán odpovědný za udělení registrace nepřijal bez výslovného souhlasu držitele prvního rozhodnutí o registraci žádnou následnou žádost o registraci, která se bude opírat o výsledky předklinických zkoušek nebo klinických hodnocení předložené v žádosti, která byla orgánu podána pro první registraci, nestanoví-li mezinárodní dohody, jichž jsou strany smluvními stranami, jinak.\n3.   Každá ze stran rovněž zajistí, že po omezenou dobu, kterou stanoví její vnitrostátní právní předpisy, a v souladu s případnými podmínkami stanovenými v jejích vnitrostátních právních předpisech nebude léčivý přípravek, který byl následně registrován daným orgánem na základě výsledků předklinických zkoušek a klinických hodnocení uvedených v odstavci 2, uveden na trh bez výslovného souhlasu držitele prvního rozhodnutí o registraci, nestanoví-li mezinárodní dohody, jichž jsou strany smluvními stranami, jinak.\n4.   Tímto článkem nejsou dotčena další období ochrany, která může každá ze stran stanovit ve svých právních předpisech.\nČlánek 254\nOchrana údajů předložených za účelem získání povolení přípravků na ochranu rostlin nebo biocidních přípravků\n1.   Každá ze stran uzná dočasné právo držitele protokolu o zkoušce či studii, který se týká bezpečnosti a účinnosti účinné látky, přípravku na ochranu rostlin nebo biocidního přípravku a který byl prvně předložen za účelem získání povolení. Během daného období nesmí být protokol o zkoušce či studii použit ve prospěch žádné jiné osoby, jež chce získat povolení účinné látky, přípravku na ochranu rostlin nebo biocidního přípravku, ledaže je prokázán výslovný souhlas prvního držitele. Pro účely tohoto článku se toto právo označuje za ochranu údajů.\n2.   Protokol o zkoušce či studii předložený za účelem povolení účinné látky nebo přípravku na ochranu rostlin by měl splňovat tyto podmínky:\na)\nměl by být nezbytný pro povolení či změnu povolení s cílem umožnit použití na jiné plodině a\nb)\nměl by být ověřen jako splňující zásady správné laboratorní praxe nebo správné pokusnické praxe.\n3.   Doba ochrany údajů činí alespoň deset let od udělení prvního povolení příslušným orgánem na území strany.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby veřejné subjekty odpovědné za udělení povolení nepoužily informace uvedené v odstavcích 1 a 2 ve prospěch následného žadatele o jakékoli další povolení, a to bez ohledu na to, zda byly, či nebyly zpřístupněny veřejnosti.\n5.   Každá ze stran stanoví pravidla zamezující opakování zkoušek na obratlovcích.\nODDÍL 6\nODRŮDY ROSTLIN\nČlánek 255\nOchrana odrůdových práv\nKaždá ze stran chrání odrůdová práva v souladu s Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) naposledy pozměněnou v Ženevě dne 19. března 1991. Strany spolupracují na podpoře a prosazování těchto práv.\nKAPITOLA 3\nPROSAZOVÁNÍ PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ\nODDÍL 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 256\nObecné povinnosti\n1.   Každá ze stran ve svých právních předpisech stanoví opatření, řízení a nápravná opatření potřebná k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví.\nPro účely oddílů 1, 2 a 4 této kapitoly nezahrnuje pojem „práva duševního vlastnictví“ práva, na která se vztahuje kapitola 2 oddíl 5.\n2.   Opatření, řízení a nápravná opatření uvedená v odstavci 1:\na)\nmusí být spravedlivá a nestranná;\nb)\nnesmí být nadměrně složitá nebo nákladná, nesmí obsahovat nerozumné lhůty ani nesmí mít za následek bezdůvodné prodlevy;\nc)\nmusí být účinná, přiměřená a odrazující;\nd)\nmusí být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek právně dovoleného obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.\nČlánek 257\nOsoby oprávněné žádat o použití opatření, řízení a nápravných opatření\nKaždá ze stran uznává jako osoby oprávněné žádat o použití opatření, řízení a nápravných opatření uvedených v oddílech 2 a 4 této kapitoly:\na)\nnositele práv duševního vlastnictví v souladu s právem některé ze stran;\nb)\nvšechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitele licence, v rozsahu povoleném právem některé ze stran a v souladu s tímto právem a\nc)\nfederace a sdružení (39) v rozsahu povoleném právem některé ze stran a v souladu s tímto právem.\nODDÍL 2\nOBČANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ PROSAZOVÁNÍ\nČlánek 258\nOpatření k zajištění důkazů\n1.   Každá ze stran zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly i před zahájením řízení ve věci samé, na žádost strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění relevantních důkazů údajného porušování, s výhradou vhodných záruk a ochrany důvěrných informací.\n2.   Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží údajně porušujícího právo, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k tomuto zboží.\nČlánek 259\nDůkazy\n1.   Každá ze stran přijme opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby příslušné soudní orgány mohly na žádost strany, která poskytla přiměřeně dostupné důkazy dostatečné na podporu jejích tvrzení a při prokazování těchto tvrzení uvedla i důkazy, které jsou pod kontrolou protistrany, nařídit protistraně předložení takových důkazů, s výhradou ochrany důvěrných informací.\n2.   Každá ze stran také přijme opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby za stejných podmínek jako v odstavci 1 mohly příslušné soudní orgány, bude-li to zapotřebí, v případě porušení práva duševního vlastnictví v obchodním měřítku, nařídit předložení bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou v držení protistrany, s výhradou ochrany důvěrných informací.\nČlánek 260\nPrávo na informace\n1.   Každá ze stran zajistí, aby v souvislosti s občanskoprávním řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti navrhovatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že porušitel práva nebo každá jiná osoba musí poskytnout informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví.\n2.   Pro účely odstavce 1 se „každou jinou osobou“ rozumí osoba, která:\na)\nprokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující právo;\nb)\nprokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující právo;\nc)\nprokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo\nd)\nbyla označena některou z osob uvedených v písmenech a), b) nebo c) jako účastník na výrobě, zpracování nebo distribuci zboží či poskytování služeb.\n3.   Informace uvedené v odstavci 1 podle okolností obsahují:\na)\njména a adresy výrobců, zpracovatelů, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako velkoobchodníků a maloobchodníků, kterým byly určeny;\nb)\núdaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží či služby.\n4.   Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy některé ze stran, které:\na)\npřiznávají nositeli práv práva na získání úplnějších informací;\nb)\nupravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanskoprávním řízení;\nc)\nupravují odpovědnost za zneužití práva na informace;\nd)\nposkytují možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast svého blízkého příbuzného na porušení práva duševního vlastnictví;\ne)\nupravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.\nČlánek 261\nPředběžná a zajišťovací opatření\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány na žádost navrhovatele mohly vydat vůči údajnému porušovateli práv prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozící porušení práva duševního vlastnictví, nebo prozatímně zakázat, případně pod hrozbou opakovaného uložení pokuty, pokud to právo dané strany umožňuje, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Prozatímní soudní zákaz lze za stejných podmínek vydat i vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování práva duševního vlastnictví.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány na žádost navrhovatele mohly nařídit zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.\n3.   V případě údajného porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, každá ze stran zajistí, aby soudní orgány mohly tehdy, když navrhovatel prokáže okolnosti, jež by mohly ohrozit náhradu škody, nařídit předběžné zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů a jiného majetku. K tomuto účelu mohou příslušné orgány nařídit předání bankovních, finančních nebo obchodních dokladů, nebo přiměřený přístup k souvisejícím informacím.\n4.   Každá ze stran zajistí, že její soudní orgány budou ve vztahu k opatřením uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3 oprávněny požadovat, aby navrhovatel poskytl přiměřeně dostupné důkazy, které je s dostatečnou jistotou přesvědčí, že je navrhovatel nositelem práv a že navrhovatelovo právo je porušováno nebo že takové porušení hrozí.\nČlánek 262\nNápravná opatření\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány mohly na žádost navrhovatele, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a bez odškodnění jakéhokoli druhu nařídit zničení zboží, u něhož zjistily, že je jím porušováno právo duševního vlastnictví, nebo alespoň konečné odstranění tohoto zboží z obchodních kanálů. V příslušných případech mohou soudní orgány za stejných podmínek rovněž nařídit zničení hlavních materiálů a nástrojů používaných při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.\n2.   Soudní orgány každé ze stran mají pravomoc nařídit, aby tato opatření byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.\nČlánek 263\nSoudní zákazy\nKaždá ze stran zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí zjišťujícího porušení práva duševního vlastnictví mohly soudní orgány vydat vůči porušovateli práva soudní zákaz dalšího porušování. Každá ze stran rovněž zajistí, aby soudní orgány mohly vydat soudní zákaz i vůči zprostředkovatelům, jejichž služeb využívá třetí osoba k porušování práva duševního vlastnictví.\nČlánek 264\nAlternativní opatření\nKaždá ze stran může stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v článku 262 nebo 263, mohou soudní orgány nařídit zaplacení peněžního vyrovnání poškozenému namísto použití opatření podle uvedených dvou článků, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozenému jeví přiměřeně dostatečným.\nČlánek 265\nNáhrada škody\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány na žádost poškozeného nařídily porušovateli práv vykonávajícímu činnost, o níž věděl nebo rozumně vědět měl, že porušuje práva, zaplatit nositeli práv náhradu škody odpovídající skutečné újmě, kterou v důsledku porušení práva utrpěl.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány při stanovení náhrady škody:\na)\npřihlédly ke všem vhodným aspektům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozený utrpěl, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv porušovatelem, nebo\nb)\njako alternativu k písmenu a) mohly ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.\n3.   Pokud porušovatel při výkonu činností nevěděl ani rozumně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, může každá ze stran stanovit, že soudní orgány mohou nařídit náhradu zisků nebo škod, které mohou být stanoveny předem.\nČlánek 266\nNáklady řízení\nKaždá ze stran zajistí, aby rozumné a přiměřené náklady řízení a další náklady strany úspěšné ve sporu byly zpravidla uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, jestliže tomu nebrání ohledy spravedlivého řešení.\nČlánek 267\nZveřejňování soudních rozhodnutí\nKaždá ze stran zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného pro porušení práva duševního vlastnictví byly soudní orgány oprávněny nařídit na žádost navrhovatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informace týkající se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části.\nČlánek 268\nDomněnka autorství nebo vlastnictví autorských práv\nPro účely použití opatření, řízení a nápravných opatření podle kapitoly 3:\na)\nstačí k tomu, aby byl autor literárního nebo uměleckého díla, není-li prokázán opak, za takového považován, a v důsledku toho oprávněn zahájit řízení o porušení práv, je-li jméno autora uvedeno na díle obvyklým způsobem, a\nb)\nse písmeno a) použije obdobně i na nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.\nČlánek 269\nSprávní řízení\nV rozsahu, v jakém lze nařídit jakékoli občanskoprávní nápravné opatření jako výsledek správního řízení ve věci, musí tato řízení odpovídat zásadám, jež se ve své podstatě rovnají zásadám uvedeným v tomto oddíle.\nODDÍL 3\nOBČANSKOPRÁVNÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ A PROSTŘEDKY NÁPRAVY V PŘÍPADĚ OBCHODNÍCH TAJEMSTVÍ\nČlánek 270\nObčanskoprávní soudní řízení a prostředky nápravy v případě obchodních tajemství\n1.   Každá ze stran zajistí, aby jakákoli osoba, jež se účastní občanskoprávního soudního řízení uvedeného v čl. 252 odst. 1 nebo má přístup k dokumentům, které jsou součástí tohoto řízení, nesměla využít nebo zpřístupnit jakékoli obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, jež bylo příslušnými soudními orgány na základě řádně odůvodněné žádosti podané dotčenou stranou označeno jako důvěrné a o němž se dověděla v důsledku této účasti nebo tohoto přístupu.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby povinnost uvedená v odstavci 1 nadále platila i po skončení občanskoprávního soudního řízení, a to po přiměřenou dobu.\n3.   V občanskoprávních soudních řízeních uvedených v čl. 252 odst. 1 každá ze stran zajistí, aby její soudní orgány měly pravomoc alespoň:\na)\nnařídit předběžná opatření v souladu s příslušnými právními předpisy, aby bylo ukončeno a zakázáno využívání nebo zpřístupňování obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku;\nb)\nnařídit opatření v souladu s příslušnými právními předpisy, kterými nařídí ukončení, případně zákaz využívání nebo zpřístupňování obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku;\nc)\nnařídit v souladu s příslušnými právními předpisy osobě, která získala, využila nebo zpřístupnila obchodní tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a která věděla nebo měla vědět, že získává, využívá nebo zpřístupňuje obchodní tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, aby vlastníku obchodního tajemství zaplatila náhradu škody přiměřenou skutečné újmě způsobené v důsledku tohoto získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství;\nd)\npřijmout zvláštní opatření nutná k zachování důvěrnosti jakéhokoli obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství použitého nebo uvedeného v řízení podle čl. 252 odst. 1. Tato zvláštní opatření mohou v souladu s příslušnými právními předpisy každé ze stran, včetně práva na obhajobu, zahrnovat možnost úplného nebo částečného omezení přístupu k určitým dokumentům; omezení přístupu k slyšením a souvisejícím záznamům nebo přepisům a zpřístupnění verze soudního rozhodnutí bez důvěrných údajů, v níž jsou vynechány nebo jinak upraveny části obsahující obchodní tajemství;\ne)\nuložit sankce jakékoli osobě účastnící se soudního řízení, která nevyhoví nebo odmítne vyhovět soudním příkazům týkajícím se ochrany obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby byl návrh týkající se opatření, řízení nebo prostředku nápravy podle tohoto článku zamítnut, pokud v souladu s jejími právními předpisy mělo údajné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku za cíl:\na)\nodhalení pochybení, protiprávního jednání nebo nelegální činnosti za účelem ochrany obecného veřejného zájmu;\nb)\noznámení informací zaměstnanci jejich zástupcům v rámci legitimního výkonu funkcí těchto zástupců a nezbytné pro tento výkon;\nc)\nochranu oprávněného zájmu uznaného právními předpisy dané strany.\nODDÍL 4\nVYMÁHÁNÍ PRÁV NA HRANICÍCH\nČlánek 271\nOpatření na hranicích\n1.   Pokud jde o zboží pod celním dohledem, každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti postupy, v jejichž rámci může nositel práva podat příslušnému orgánu (40) žádost o pozastavení propuštění podezřelého zboží nebo o jeho zadržení. Pro účely tohoto oddílu se „podezřelým zbožím“ rozumí zboží, u něhož existuje podezření na porušení ochranných známek, autorských práv a práv s ním souvisejících, zeměpisných označení, patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, topografií integrovaných obvodů a odrůdových práv.\n2.   Každá ze stran musí mít zavedeny elektronické systémy pro správu schválených nebo zaznamenaných žádostí celními orgány.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány nevybíraly poplatek k pokrytí správních nákladů vyplývajících ze zpracování žádosti nebo záznamu.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány rozhodly o schválení nebo zaznamenání žádostí v přiměřené lhůtě.\n5.   Každá ze stran zajistí, aby se žádosti podle odstavce 1 mohly vztahovat na více zásilek.\n6.   Pokud jde o zboží pod celním dohledem, každá ze stran zajistí, aby její celní orgány mohly jednat z vlastní iniciativy a pozastavit propuštění podezřelého zboží nebo podezřelé zboží zadržet.\n7.   Každá ze stran zajistí, aby její celní orgány používaly analýzu rizik k identifikaci podezřelého zboží.\n8.   Kterákoli ze stran může svým celním orgánům povolit, aby nositeli práva na požádání poskytly informace o zboží včetně jeho popisu a skutečného nebo odhadovaného množství, a pokud jsou známy, jména a adresy odesílatele, dovozce, vývozce nebo příjemce a země původu zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo.\n9.   Každá ze stran musí mít zavedeny postupy umožňující zničení podezřelého zboží, aniž by bylo zapotřebí předchozí správní nebo soudní řízení k oficiálnímu stanovení, že došlo k porušení práv, pokud dotčené osoby se zničením souhlasí nebo proti němu nemají námitky. Jestliže podezřelé zboží není zničeno, každá ze stran zajistí, aby kromě výjimečných okolností bylo takové zboží odstraněno z obchodní sítě způsobem, který zabrání jakékoli újmě pro nositele práv.\n10.   Každá ze stran musí mít zavedeny postupy umožňující rychlé zničení padělaných ochranných známek a nedovolených napodobenin zasílaných poštou nebo expresními kurýrními službami.\n11.   Každá ze stran zajistí, že na žádost celních orgánů bude držitel schválených nebo zaznamenaných žádostí povinen uhradit náklady, jež vznikly celním orgánům nebo jiným osobám jednajícím jménem celních orgánů od okamžiku zadržení zboží nebo pozastavení jeho propuštění, včetně nákladů na skladování, manipulování a veškerých nákladů souvisejících se zničením nebo odstraněním zboží.\n12.   Kterákoli ze stran se může rozhodnout, že tento článek neuplatní na dovoz zboží, které je uváděno na trh v jiné zemi nositelem práv nebo s jeho souhlasem. Kterákoli ze stran může z uplatňování tohoto článku vyjmout zboží nekomerční povahy, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících.\n13.   Každá ze stran umožní svým celním orgánům udržovat pravidelný dialog a podporovat spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s dalšími orgány zapojenými do prosazování práv duševního vlastnictví.\n14.   Strany spolupracují na problematice mezinárodního obchodu s podezřelým zbožím. Strany si zejména v možné míře vyměňují relevantní informace o obchodu s podezřelým zbožím, který má dopad na druhou stranu.\n15.   Co se týče porušení právních předpisů o právech duševního vlastnictví, k jejichž prosazování jsou v souladu s tímto článkem kompetentní celní orgány některé ze stran, použije se Protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, aniž by byly dotčeny jiné formy spolupráce.\nČlánek 272\nSoulad s GATT 1994 a s Dohodou TRIPS\nPři provádění opatření na hranicích za účelem vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány, bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou zahrnuta do tohoto oddílu, zajistí strany soulad se svými povinnostmi podle GATT 1994 a Dohody TRIPS, zejména pak s článkem V GATT 1994 a článkem 41 a oddílem 4 části III Dohody TRIPS.\nKAPITOLA 4\nOSTATNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 273\nSpolupráce\n1.   Strany spolupracují, aby podpořily plnění závazků a povinností podle této hlavy.\n2.   Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné:\na)\nvýměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování;\nb)\nvýměna zkušeností, pokud jde o legislativní vývoj, prosazování práv duševního vlastnictví a vymáhání na ústřední a nižší úrovni celními, policejními, správními a soudními orgány;\nc)\nkoordinace za účelem předcházení vývozu padělaného zboží, včetně koordinace s jinými zeměmi;\nd)\ntechnická pomoc, budování kapacit, výměny a odborná příprava personálu;\ne)\nochrana a obrana práv duševního vlastnictví a šíření informací o této problematice, mimo jiné v podnikatelských kruzích a občanské společnosti;\nf)\ninformovanost spotřebitelů a nositelů práv;\ng)\nposilování institucionální spolupráce, zejména mezi úřady pro duševní vlastnictví stran;\nh)\nvzdělávání a podpora informovanosti široké veřejnosti o politikách týkajících se ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví;\ni)\npodpora ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením malých a středních podniků;\nj)\nformulování účinných strategií k určení publika a komunikačních programů, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně rizika pro zdraví a bezpečnost a spojitosti s organizovaným zločinem.\n3.   Strany buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaného obchodního výboru pro duševní vlastnictví udržují kontakt ve všech záležitostech týkajících se provádění a fungování této hlavy.\nČlánek 274\nDobrovolné iniciativy zúčastněných subjektů\nKaždá ze stran se snaží usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných subjektů, jejichž cílem je omezit porušování práv duševního vlastnictví, mimo jiné na internetu a v jiných tržních prostředích, a jež se zaměřují na konkrétní problémy a hledají praktická řešení, která jsou realistická, vyvážená, přiměřená a spravedlivá pro všechny dotčené subjekty, a to kromě jiného takto:\na)\nkaždá ze stran se snaží po oboustranné shodě organizovat setkání zúčastněných subjektů na svém území, aby usnadnila dobrovolné iniciativy za účelem hledání řešení a odstranění rozdílů, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování;\nb)\nstrany usilují o vzájemnou výměnu informací o snahách usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných subjektů na svém území a\nc)\nstrany se snaží podporovat otevřený dialog a spolupráci mezi svými zúčastněnými subjekty a vybízet je, aby společně hledaly řešení a odstraňovaly rozdíly, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování.\nČlánek 275\nPřezkum v souvislosti se zeměpisnými označeními\nS ohledem na příslušná ustanovení jakékoli dřívější dvoustranné dohody mezi Spojeným královstvím na jedné straně a Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně druhé mohou strany společně vynaložit přiměřené úsilí, aby se dohodly na pravidlech pro ochranu a účinné vymáhání svých zeměpisných označení na vnitrostátní a unijní úrovni.\nHLAVA VI\nZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK\nKAPITOLA 1\nOBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 276\nCíl\nCílem této hlavy je zaručit dodavatelům každé ze stran přístup k většímu počtu příležitostí k účasti na zadávacích řízeních a zvýšit transparentnost zadávacích řízení.\nČlánek 277\nZačlenění některých ustanovení Dohody o vládních zakázkách a veřejné zakázky, na které se vztahuje tato dohoda\n1.   Do této hlavy se začleňují ustanovení Dohody o vládních zakázkách uvedená v oddíle A přílohy 25, včetně příloh pro každou ze stran k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách.\n2.   „Veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato dohoda,“ se pro účely této hlavy rozumí zakázka, na kterou se vztahuje článek II Dohody o vládních zakázkách, a dále zakázka uvedená v oddíle B přílohy 25.\n3.   V souvislosti s veřejnými zakázkami, na které se vztahuje tato dohoda, uplatní každá ze stran na dodavatele, zboží nebo služby druhé strany obdobně ustanovení Dohody o vládních zakázkách uvedená v oddíle A přílohy 25.\nKAPITOLA 2\nDALŠÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, NA KTERÉ SE VZTAHUJE TATO DOHODA\nČlánek 278\nPoužívání elektronických prostředků při zadávání veřejných zakázek\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její zadavatelé zadávali veřejné zakázky, na které se vztahuje tato dohoda, v nejvyšší možné míře elektronickými prostředky.\n2.   Má se za to, že zadavatel zadává veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda, elektronickými prostředky, pokud k následujícím činnostem používá elektronické informační a komunikační prostředky:\na)\nuveřejňování oznámení a dokumentace k zadávacímu řízení v rámci zadávacího řízení a\nb)\npodávání žádostí o účast a nabídek.\n3.   Elektronické informační a komunikační prostředky musí být, s výjimkou zvláštních situací, nediskriminační, obecně dostupné a interoperabilní s obecně používanými produkty informačních a komunikačních technologií a nesmí omezovat přístup k zadávacímu řízení.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby její zadavatelé dostávali a zpracovávali elektronické faktury v souladu se svými právními předpisy.\nČlánek 279\nElektronické zveřejňování\nVeškerá oznámení týkající se veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, včetně oznámení o zamýšlené veřejné zakázce, souhrnných oznámení, oznámení o plánované veřejné zakázce a oznámení o výsledku zadávacího řízení musí být přímo přístupná bezplatně v elektronické podobě na jednotném přístupovém místě na internetu.\nČlánek 280\nPodpůrné důkazy\nKaždá ze stran zajistí, aby v okamžiku podávání žádostí o účast nebo nabídek zadavatelé nevyžadovali od dodavatelů, aby předložili všechny podpůrné důkazy nebo část podpůrných důkazů, že se nenacházejí v žádné ze situací, v nichž by mohli být vyloučeni, a že splňují podmínky účasti, s výjimkou případů, kdy je to nutné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení.\nČlánek 281\nPodmínky účasti\nKaždá ze stran zajistí, aby její zadavatelé v případech, kdy od dodavatelů jako podmínku účasti na veřejné zakázce, na kterou se vztahuje tato dohoda, požadují doklad o jejich předchozích zkušenostech, nepožadovali, aby tyto zkušenosti byly získány na území dané strany.\nČlánek 282\nRegistrační systémy a kvalifikační postupy\nStrana, která provozuje systém registrace dodavatelů, zajistí, aby si dodavatelé, kteří o to mají zájem, mohli kdykoli vyžádat registraci. Dodavatel, který podal žádost, je v přiměřené lhůtě informován o tom, zda byla jeho žádost schválena, nebo zamítnuta.\nČlánek 283\nZadávací řízení\nKaždá ze stran zajistí, aby zadavatel používající zadávací řízení, v jehož rámci vyzývá omezený počet dodavatelů k podání nabídek, zaslal výzvu k podání nabídek dostatečnému počtu dodavatelů, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž a aniž by byla dotčena provozní účinnost systému zadávání veřejných zakázek.\nČlánek 284\nMimořádně nízké nabídkové ceny\nV souvislosti s čl. XV odst. 6 Dohody o vládních zakázkách v případě, že zadavatel obdrží nabídku s cenou, která je ve srovnání s cenami ostatních podaných nabídek mimořádně nízká, může u dodavatele také ověřit, zda cena zohledňuje poskytnutí subvencí.\nČlánek 285\nEnvironmentální, sociální a pracovněprávní aspekty\nKaždá ze stran zajistí, aby její zadavatelé mohli v průběhu zadávacího řízení zohledňovat environmentální, sociální a pracovněprávní aspekty, pokudjsou v souladu s pravidly stanovenými v kapitolách 1 a 2 a jsou uvedeny v oznámení zamýšlené veřejné zakázky nebo v jiném oznámení použitém jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky nebo v zadávací dokumentaci.\nČlánek 286\nVnitrostátní přezkumná řízení\n1.   Pokud některá ze stran určí v souladu s čl. XVIII odst. 4 Dohody o vládních zakázkách nestranný správní orgán, tato strana zajistí:\na)\naby členové určeného orgánu byli během svého funkčního období nezávislí, nestranní a nezávislí na vnějším vlivu,\nb)\naby členům určeného orgánu nebyl proti jejich vůli ukončen výkon funkce během jejich funkčního období, ledaže by jejich odvolání vyžadovala ustanovení, jimiž se určený orgán řídí, a\nc)\naby předseda nebo alespoň jeden jiný člen určeného orgánu měl právní a odbornou kvalifikaci rovnocennou kvalifikaci požadované pro soudce, právní zástupce či jiné právní odborníky kvalifikované podle právních předpisů dané strany.\n2.   Každá ze stran přijme či ponechá v platnosti postupy pro rychlá předběžná opatření, která zajistí, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se zadávání zakázek. Tato předběžná opatření, stanovená v čl. XVIII odst. 7 písm. a) Dohody o vládních zakázkách, mohou vést k pozastavení zadávacího řízení, nebo pokud zadavatel uzavřel smlouvu a některá ze stran to takto stanovila, k pozastavení nebo zákazu plnění smlouvy. Tyto postupy mohou zajistit, že při rozhodování o tom, zda by se taková opatření měla uplatnit, mohou být zohledněny hlavní nepříznivé důsledky pro dotčené zájmy, včetně veřejného zájmu. Neuplatnění opatření musí být řádně písemně zdůvodněno.\n3.   Pokud dodavatel, který má o zadání veřejné zakázky zájem nebo se účastní zadávacího řízení, podal návrh určenému orgánu uvedenému v odstavci 1, každá ze stran zajistí, aby zadavatel v souladu s jejími právními předpisy a postupy neuzavřel smlouvu dříve, než tento orgán vydá rozhodnutí nebo doporučení ve věci tohoto návrhu týkající se dočasných opatření, nápravného opatření nebo vyrovnání utrpěné ztráty nebo škody, jak je uvedeno v odstavcích 2, 5 a 6. Každá ze stran však může stanovit, že za nevyhnutelných a řádně odůvodněných okolností může být smlouva přesto uzavřena.\n4.   Každá ze stran může stanovit:\na)\nodkladnou lhůtu mezi mezi rozhodnutím o výběru dodavatele a uzavřením smlouvy, aby měli neúspěšní dodavatelé dostatek času zvážit, zda je vhodné zahájit přezkumné řízení, nebo\nb)\ndostatečnou lhůtu pro to, aby dodavatel, který má zájem o zakázku, mohl podat návrh, který může zakládat důvod k pozastavení plnění smlouvy.\n5.   Nápravná opatření podle čl. XVIII odst. 7 písm. b) Dohody o vládních zakázkách mohou zahrnovat:\na)\nodstranění diskriminačních technických, ekonomických nebo finančních specifikací ve výzvě k podání nabídek, zadávací dokumentaci nebo jakýchkoliv dalších dokumentech souvisejících se zadávacím řízením a provádění nových zadávacích řízení;\nb)\nopakování zadávacího řízení beze změny podmínek;\nc)\nzrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a přijetí rozhodnutí o novém výběru dodavatele;\nd)\nukončení smlouvy nebo její prohlášení za neúčinnou nebo\ne)\npřijetí jiných opatření za účelem nápravy porušení kapitol 1 a 2, například uložení povinnosti zaplatit určitou částku do doby, než bude porušení účinně odstraněno.\n6.   V souladu s čl. XVIII odst. 7 písm. b) Dohody o vládních zakázkách může každá ze stran stanovit vyrovnání utrpěné ztráty nebo škody. V tomto ohledu, pokud přezkumný orgán dané strany není soudem a dodavatel se domnívá, že došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí povinnosti podle kapitol 1 a 2 této hlavy, může dodavatel předložit věc soudu, a to i za účelem uplatnění nároku na vyrovnání, v souladu se soudním řízením dané strany.\n7.   Každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti nutné postupy, jimiž se účinně provádějí rozhodnutí či doporučení přezkumných orgánů nebo účinně vymáhají rozhodnutí soudních orgánů, které provádějí přezkum.\nKAPITOLA 3\nNÁRODNÍ ZACHÁZENÍ NAD RÁMEC VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, NA KTERÉ SE VZTAHUJE TATO DOHODA\nČlánek 287\nDefinice\n1.   Zacházením přiznaným na základě této kapitoly některou za stran se pro účely této kapitoly rozumí:\na)\npokud jde o Spojené království, zacházení, které není méně výhodné než nejvýhodnější zacházení přiznané v obdobných situacích dodavatelům ze Spojeného království, a\nb)\npokud jde o některý z členských států, zacházení, které není méně výhodné než nejvýhodnější zacházení přiznané v obdobných situacích v daném členském státě dodavatelům z tohoto členského státu.\n2.   Dodavatelem některé ze stran, který je právnickou osobou, se pro účely této kapitoly rozumí:\na)\npokud jde o Unii, právnická osoba založená nebo jiným způsobem organizovaná podle práva Unie nebo alespoň jednoho jejího členského státu, jež se účastní podstatných obchodních operací na území Unie, přičemž pojem „podstatné obchodní operace“ Unie v souladu se svým oznámením Světové obchodní organizaci (dokument WT/REG39/1) o Smlouvě o založení Evropského společenství chápe jako pojem rovnocenný pojmu „skutečná a trvalá vazba“ s hospodářstvím členského státu popsanému v článku 54 Smlouvy o fungování EU, a\nb)\npokud jde o Spojené království, právnická osoba založená nebo jiným způsobem organizovaná podle právních předpisů Spojeného království, jež se na území Spojeného království účastní podstatných obchodních operací.\nČlánek 288\nNárodní zacházení s dodavateli usazenými na území strany\n1.   Žádné z opatření některé ze stran v rámci zadávacího řízení nepovede pro dodavatele druhé strany usazené na jejím území formou zřízení, nabytí nebo udržování právnické osoby k zacházení, které je méně příznivé, než jaké daná strana přiznává svým vlastním obdobným dodavatelům (41).\n2.   Na uplatňování povinnosti národního zacházení stanovené v tomto článku se vztahují výjimky v oblasti bezpečnosti a obecné výjimky definované v článku III Dohody o vládních zakázkách, i pokud daná zakázka není veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato dohoda, podle této hlavy.\nKAPITOLA 4\nJINÁ USTANOVENÍ\nČlánek 289\nZměny a opravy závazků ohledně přístupu na trh\nKaždá ze stran může změnit nebo opravit své závazky týkající se přístupu na trh ve svém odpovídajícím pododdíle v oddíle B přílohy 25 postupem podle článků 290 až 293.\nČlánek 290\nZměny\n1.   Strana, která má v úmyslu změnit pododdíl v oddíle B přílohy 25:\na)\no tom písemně informuje druhou stranu a\nb)\nv oznámení uvede návrh přiměřené vyrovnávací úpravy ve vztahu ke druhé straně, aby byl rozsah závazků týkajících se přístupu na trh zachován na srovnatelné úrovni jako před změnou.\n2.   Bez ohledu na odst. 1 písm. b) žádná ze stran nemusí druhé straně předložit vyrovnávací úpravy, pokud se navrhovaná změna týká zadavatele, nad nímž tato strana fakticky ztratila kontrolu nebo na něj přestala mít vliv, pokud jde o veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda.\nKontrola některé ze stran nad veřejnou zakázkou zadavatele, na kterou se vztahuje tato dohoda, nebo vliv na ni se považují za fakticky ztracené, jestliže je zadavatel vystaven hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.\n3.   Druhá strana může vznést proti změně uvedené v odst. 1 písm. a) námitku, pokud zpochybňuje, že:\na)\nvyrovnávací úprava navržená podle odst. 1 písm. b) je adekvátní k tomu, aby byla zachována srovnatelná úroveň vzájemně dohodnutých závazků ohledně přístupu na trh, nebo\nb)\nzměna se týká zadavatele, nad nímž daná strana fakticky ztratila kontrolu nebo vliv dle odstavce 2.\nDruhá strana vznese své námitky písemně do 45 dnů od obdržení oznámení uvedeného v odst. 1 písm. a); v opačném případě se má za to, že s vyrovnávací úpravou nebo změnou souhlasí, a to i pro účely části šesté hlavy I.\nČlánek 291\nOpravy\n1.   Strana, která má v úmyslu opravit pododdíl v oddíle B přílohy 25, o tom písemně informuje druhou stranu.\nZa opravu se považují následující změny pododdílu v oddíle B přílohy 25 za předpokladu, že nemají vliv na vzájemně dohodnuté závazky týkající se přístupu na trh uvedené v této hlavě:\na)\nzměna názvu zadavatele;\nb)\nspojení dvou nebo více zadavatelů uvedených v daném pododdíle a\nc)\nrozdělení zadavatele uvedeného v daném pododdíle na dva či více zadavatelů, kteří jsou přidáni na seznam zadavatelů uvedený v témže pododdíle.\n2.   Každá ze stran může druhé straně oznámit námitku proti navrhované opravě do 45 dní od obdržení vyrozumění. Strana, která vznese námitku, uvede důvody, proč navrhovanou opravu nepovažuje za změnu ve smyslu odstavce 1, a popíše účinek navrhované opravy na vzájemně dohodnuté závazky týkající se přístupu na trh uvedené v této hlavě. Pokud strana nepodá písemnou námitku do 45 dní od okamžiku, kdy obdržela oznámení, má se za to, že s navrhovanou opravou souhlasí.\nČlánek 292\nKonzultace a řešení sporů\nPokud některá ze stran vznese námitku proti navrhované změně nebo navrhovaným vyrovnávacím úpravám podle článku 290 nebo proti navrhované opravě podle článku 291, snaží se strany záležitost vyřešit prostřednictvím konzultací. Pokud nenaleznou shodu do 60 dnů od obdržení námitky, může strana, která usiluje o změnu nebo opravu svého pododdílu v oddíle B přílohy 25, postoupit věc k řešení sporů podle části šesté hlavy I s cílem stanovit, zda je námitka oprávněná.\nČlánek 293\nZměna oddílu B přílohy 25\nJestliže některá ze stran nevznese námitku proti změně podle čl. 290 odst. 3 nebo proti opravě podle čl. 291 odst. 2, nebo pokud se strany na změnách nebo opravách dohodly prostřednictvím konzultací podle článku 292 nebo došlo s konečnou platností k urovnání záležitosti podle části šesté hlavy I, Rada partnerství změní příslušný pododdíl v oddíle B přílohy 25, tak aby odrážel příslušné změny, opravy nebo vyrovnávací úpravy.\nČlánek 294\nSpolupráce\n1.   Strany uznávají výhody, jež mohou plynout ze spolupráce na mezinárodní propagaci vzájemné liberalizace trhů s veřejnými zakázkami.\n2.   Je-li to technicky možné, poskytují si strany navzájem své roční statistiky veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda.\nHLAVA VII\nMALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY\nČlánek 295\nCíl\nCílem této hlavy je zvýšit schopnost malých a středních podniků využívat příležitosti vyplývající z tohoto dílu.\nČlánek 296\nSdílení informací\n1.   Každá ze stran zřídí nebo udržuje veřejně přístupné internetové stránky pro malé a střední podniky s informacemi týkajícími se tohoto dílu, včetně:\na)\nshrnutí tohoto dílu;\nb)\npopisu ustanovení tohoto dílu, jež daná strana považuje za relevantní pro malé a střední podniky obou stran, a\nc)\njakýchkoli dalších informací, jež daná strana považuje za užitečné pro malé a střední podniky, které mají zájem využít příležitosti vyplývající z tohoto dílu.\n2.   Každá ze stran uvede na internetových stránkách podle odstavce 1 internetové odkazy na:\na)\nznění tohoto dílu;\nb)\nekvivalentní internetové stránky druhé strany a\nc)\ninternetové stránky svých příslušných orgánů, které podle ní obsahují užitečné informace pro osoby, jež mají zájem obchodovat nebo podnikat na jejím území.\n3.   Každá ze stran uvede na internetových stránkách podle odstavce 1 internetové odkazy na internetové stránky svých orgánů s informacemi o:\na)\ncelních předpisech, režimu dovozu, vývozu a tranzitu, jakož i příslušné tiskopisy, doklady a další požadované informace;\nb)\nprávních předpisech a postupech týkajících se práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisných označení;\nc)\ntechnických předpisech, v případě potřeby včetně povinných postupů posuzování shody a odkazů na seznamy subjektů posuzování shody v případech, kdy je posuzování shody třetí stranou povinné podle hlavy I kapitoly 4 ;\nd)\nprávních předpisech o sanitárních a fytosanitárních opatřeních vztahujících se na dovoz a vývoz podle hlavy I kapitoly 3 ;\ne)\nprávních předpisech o zadávání veřejných zakázek, jednotném přístupovém místě na internetu k oznámením o veřejných zakázkách podle hlavy VI a dalších relevantních ustanoveních obsažených v dané hlavě;\nf)\npostupech pro registraci podniků a\ng)\ndalší informace, o nichž se daná strana domnívá, že mohou být pro malé a střední podniky užitečné.\n4.   Každá ze stran uvede na internetových stránkách podle odstavce 1 internetový odkaz na databázi s možností elektronického vyhledávání podle kódu celní nomenklatury, která zahrnuje následující informace týkající se přístupu na její trh:\na)\ninformace o sazbách a sazebních opatřeních:\ni)\ncelní sazby a kvóty včetně doložky nejvyšších výhod, sazeb platných pro země mimo režim nejvyšších výhod a preferenčních sazeb a celních kvót;\nii)\nspotřební daně;\niii)\ndaně (daň z přidané hodnoty / daň z obratu);\niv)\ncelní nebo jiné poplatky včetně poplatků vztahujících se na určitý výrobek;\nv)\npravidla původu podle hlavy I kapitoly 2 ;\nvi)\nnavracení cla, odklad cla nebo jiné druhy úlevy, kterými se snižují či navrací cla nebo osvobozuje od cel;\nvii)\nkritéria k určení celní hodnoty zboží a\nviii)\njiná sazební opatření;\nb)\ninformace o nesazebních opatřeních souvisejících s celní nomenklaturou:\ni)\ninformace nezbytné k dovoznímu řízení a\nii)\ninformace o nesazebních opatřeních.\n5.   Každá ze stran pravidelně nebo na žádost druhé strany aktualizuje informace a odkazy uvedené v odstavcích 1 až 4 a obsažené na jejích internetových stránkách, aby byly aktuální a přesné.\n6.   Každá ze stran zajistí, aby informace a odkazy uvedené v odstavcích 1 až 4 byly předkládány způsobem, který odpovídá použití malými a středními podniky. Každá ze stran se vynasnaží, aby byly tyto informace k dispozici v anglickém jazyce.\n7.   Za přístup k informacím poskytnutým v souladu s odstavci 1 až 4 se žádné osobě z žádné ze stran neúčtuje žádný poplatek.\nČlánek 297\nKontaktní místa pro malé a střední podniky\n1.   Po vstupu této dohody v platnost určí každá ze stran kontaktní místo, které bude plnit funkce uvedené v tomto článku, a oznámí jeho kontaktní údaje druhé straně. Strany se neprodleně vzájemně uvědomí o jakékoli změně těchto kontaktních údajů.\n2.   Kontaktní místa stran pro malé a střední podniky vykonávají tyto funkce:\na)\nzajišťují, aby při provádění tohoto dílu byly zohledňovány potřeby malých a středních podniků a aby malé a střední podniky obou stran mohly využívat příležitosti vyplývající z tohoto dílu;\nb)\nzvažují způsoby upevnění spolupráce stran v záležitostech, které se týkají malých a středních podniků, tak aby se zvětšily obchodní a investiční příležitosti pro malé a střední podniky;\nc)\nzajišťují, aby informace uvedené v článku 296 byly aktuální, přesné a relevantní pro malé a střední podniky. Kterákoli ze stran může prostřednictvím kontaktního místa pro malé a střední podniky navrhnout další informace, které by mohla druhá strana dát na své internetové stránkách, jež mají být udržovány v souladu s článkem 296;\nd)\nposuzují veškeré záležitosti týkající se malých a středních podniků v souvislosti s prováděním tohoto dílu, mimo jiné:\ni)\nvyměňují si informace v rámci poskytování součinnosti Radě partnerství při plnění jejího úkolu monitorovat a uplatňovat aspekty tohoto dílu týkající se malých a středních podniků,\nii)\nposkytují součinnost specializovaným výborům, společným pracovním skupinám a kontaktním místům zřízeným touto dohodou při projednávání záležitostí, jež se týkají malých a středních podniků;\ne)\npravidelně podávají zprávu Radě partnerství o své činnosti, ať už společně, nebo samostatně, a\nf)\nposuzují veškeré další záležitosti vyplývající z této dohody a týkající se malých a středních podniků, pokud se na tom strany dohodnou.\n3.   Kontaktní místa stran pro malé a střední podniky vykonávají svou činnost prostřednictvím komunikačních kanálů určených stranami, které mohou zahrnovat elektronickou poštu, videokonference nebo jiné způsoby. Dle potřeby mohou také zorganizovat společné setkání.\n4.   Kontaktní místa pro malé a střední podniky mohou při výkonu svých činností dle potřeby usilovat o spolupráci s odborníky a externími organizacemi.\nČlánek 298\nVztah k části šesté\nČást šestá hlava I se na tuto hlavu nepoužije.\nHLAVA VIII\nENERGETIKA\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 299\nCíle\nCíli této hlavy je usnadnit obchod a investice mezi stranami v oblasti energetiky a surovin a podporovat bezpečnost dodávek a environmentální udržitelnost, zejména přispíváním k boji proti změně klimatu v těchto oblastech.\nČlánek 300\nDefinice\n1.   Pro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů“ agentura zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (42);\nb)\n„povolením“ oprávnění, licence, koncese nebo podobný správní nebo smluvní nástroj, kterým příslušný orgán některé ze stran opravňuje určitý subjekt k výkonu určité hospodářské činnosti na jejím území;\nc)\n„zajišťováním výkonové rovnováhy“ a „vyrovnáváním“:\ni)\nv případě prvního výrazu, tedy v souvislosti s elektroenergetickými soustavami, veškerá opatření a postupy ve všech časových osách, jimiž provozovatelé přenosových soustav průběžně zajišťují zachování frekvence soustavy v rámci předem stanoveného rozsahu stability a dodržení objemu záloh potřebného s ohledem na požadovanou kvalitu;\nii)\nv případě druhého výrazu, tedy v souvislosti s plynárenskými soustavami, akce provozovatelů plynárenských přepravních soustav, která má změnit toky plynu a odklonit je do přepravní sítě nebo z ní, kromě případů, kdy se takové akce týkají plynu, který není zaúčtován jako odebraný ze systému, a plynu, který provozovatel přepravní soustavy používá k provozu soustavy;\nd)\n„distribucí“:\ni)\nv případě elektřiny přenos elektřiny distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí za účelem jejích dodávek zákazníkům, který však nezahrnuje dodávky samotné;\nii)\nv případě plynu přeprava zemního plynu místními nebo oblastními potrubními sítěmi s cílem jeho dodávek zákazníkům, která však nezahrnuje dodávky samotné;\ne)\n„provozovatelem distribuční soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a případně i za rozvoj distribuční soustavy elektřiny nebo zemního plynu v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny nebo zemního plynu;\nf)\n„elektrickým propojovacím vedením“ přenosové vedení:\ni)\nmezi stranami, s výjimkou jakéhokoli takového vedení zcela v rámci jednotného trhu s elektřinou v Irsku a Severním Irsku,\nii)\nmezi Velkou Británií a jednotným trhem s elektřinou v Irsku a Severním Irsku, který nespadá do oblasti působnosti bodu i);\ng)\n„energetickým zbožím“ zboží, z něhož se vyrábí energie, uvedené pod odpovídajícím kódem harmonizovaného systému (HS) v příloze 26;\nh)\n„subjektem“ fyzická osoba, právnická osoba nebo podnik nebo jimi tvořená skupina;\ni)\n„plynovým propojovacím vedením“ dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranici mezi stranami;\nj)\n„výrobou“ výroba elektřiny;\nk)\n„uhlovodíky“ zboží uvedené pod odpovídajícím kódem HS v příloze 26;\nl)\n„propojovacím bodem“ v případě plynu fyzický nebo virtuální bod spojující vstupně-výstupní systémy Unie a Spojeného království nebo spojující vstupně-výstupní systém s propojovacím vedením, pokud jsou tyto body předmětem rezervace ze strany uživatelů soustavy;\nm)\n„surovinami“ zboží uvedené pod odpovídající kapitolou HS v příloze 26;\nn)\n„energií z obnovitelných zdrojů“ typ energie, včetně elektrické energie, vyráběné z obnovitelných nefosilních zdrojů;\no)\n„standardním kapacitním produktem“ v případě plynu určitý objem přepravní kapacity v průběhu daného časového období v konkrétním propojovacím bodě;\np)\n„přenosem“ a „přepravou“ :\ni)\nv případě prvního výrazu, tedy v souvislosti s elektřinou, přenos elektřiny soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí za účelem dodávek elektřiny zákazníkům nebo distribučním podnikům, který však nezahrnuje dodávky samotné;\nii)\nv případě druhého výrazu, tedy v souvislosti se zemním plynem, přeprava zemního plynu sítí tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžební plynovodní sítí ani částmi vysokotlakých plynovodů používanými především v rámci místní distribuce zemního plynu, za účelem jeho dodávek k zákazníkům, která však nezahrnuje dodávky samotné;\nq)\n„provozovatelem přenosové soustavy“ (v případě elektřiny) nebo „provozovatelem přepravní soustavy“ (v případě plynu) fyzická nebo právnická osoba, která podle okolností provádí přenos nebo přepravu anebo odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj elektroenergetické přenosové nebo plynárenské přepravní soustavy v dané oblasti a případně za její propojení s jinými soustavami a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přepravě plynu nebo přenosu elektřiny;\nr)\n„těžební plynovodní sítí“ potrubí nebo potrubní síť provozovaná nebo zkonstruovaná jako součást projektu na výrobu (těžbu) ropy nebo plynu nebo používaná k přepravě zemního plynu z jednoho nebo více těžebních míst tohoto typu do zpracovatelského závodu nebo terminálu anebo konečného přístavního terminálu.\n2.   Pro účely této hlavy se výrazem „nediskriminační“ a „nediskriminace“ rozumí zacházení podle nejvyšších výhod ve smyslu článků 130 a 138 a národní zacházení ve smyslu článků 129 a 137, jakož i zacházení za podmínek, které nejsou méně příznivé než zacházení přiznané jakémukoli obdobnému subjektu v obdobných situacích.\nČlánek 301\nVztah k jiným hlavám\n1.   Na energetiku a suroviny se vztahují hlava II kapitola 2 a kapitola 3 . V případě jakýchkoli nesrovnalostí mezi touto hlavou a hlavou II tohoto dílu a přílohami 19 až 24 má přednost hlava II tohoto dílu a přílohy 19 až 24.\n2.   Pokud některá ze stran má zaveden nebo uplatňuje systém virtuálního obchodování se zemním plynem nebo elektřinou za použití plynovodů nebo elektrických sítí, tj. systém, který nevyžaduje fyzickou identifikaci přepravovaného zemního plynu nebo přenášené elektřiny, ale je založen na systému započtení vstupů a výstupů, pro účely článku 20 se má za to, že trasy, které jsou nejvhodnější pro mezinárodní tranzit, podle uvedeného článku toto virtuální obchodování zahrnují.\n3.   Při uplatňování hlavy XI kapitoly 3 tohoto dílu se použije rovněž příloha 27. Hlava XI kapitola 3 tohoto dílu se použije na přílohu 27. Na spory mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování přílohy 27 se použije článek 375.\nČlánek 302\nZásady\nKaždá ze stran si ponechává právo přijímat, ponechávat v platnosti a vymáhat opatření nezbytná k plnění legitimních cílů veřejné politiky, jako je zabezpečení dodávek energetického zboží a surovin, ochrana společnosti, životního prostředí, včetně boje proti změně klimatu, veřejného zdraví a spotřebitelů a podpora bezpečnosti, v souladu s ustanoveními této dohody.\nKAPITOLA 2\nELEKTŘINA A PLYN\nODDÍL 1\nHOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ NA TRZÍCH S ELEKTŘINOU A PLYNEM\nČlánek 303\nHospodářská soutěž na trzích a nediskriminace\n1.   V zájmu zajištění spravedlivé hospodářské soutěže každá ze stran zajistí, aby její regulační rámec pro produkci, výrobu, přenos či přepravu, distribuci nebo dodávky elektřiny nebo zemního plynu byl nediskriminační, pokud jde o pravidla, poplatky a zacházení.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby si zákazníci mohli v rámci příslušného maloobchodního trhu v souladu s příslušnými právními předpisy svobodně vybrat nebo změnit dodavatele elektřiny nebo zemního plynu dle vlastního výběru.\n3.   Aniž je dotčeno právo každé ze stran stanovit požadavky na jakost, vztahují se ustanovení této kapitoly týkající se zemního plynu rovněž na bioplyn a jiné druhy plynu z biomasy nebo další druhy plynu, pokud je technicky možné bezpečně tyto druhy plynu vtlačovat do soustavy zemního plynu a přepravovat je v ní.\n4.   Tento článek se nevztahuje na přeshraniční obchod a není jim dotčeno právo každé ze stran na regulaci v zájmu dosažení legitimních cílů veřejné politiky založených na objektivních a nediskriminačních kritériích.\nČlánek 304\nUstanovení týkající se velkoobchodních trhů s elektřinou a plynem\n1.   Každá ze stran zajistí, aby velkoobchodní ceny elektřiny a zemního plynu odrážely skutečnou nabídku a poptávku. Za tím účelem každá ze stran zajistí, aby pravidla velkoobchodních trhů s elektřinou a zemním plynem:\na)\npodporovala volnou tvorbu cen;\nb)\nnestanovovala žádné technické limity na tvorbu cen, které by omezovaly obchod;\nc)\numožňovala účinné nasazení zařízení na výrobu elektřiny, skladování energie a odezvy na straně poptávky a účinné využívání elektrizační soustavy;\nd)\numožňovala účinné využívání soustavy zemního plynu a\ne)\numožňovala integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zajišťovala účinný a bezpečný provoz a rozvoj elektrizační soustavy.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby byly trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy a vyrovnávací trhy organizovány tak, aby zajišťovaly:\na)\nnediskriminaci účastníků a nediskriminační přístup k účastníkům;\nb)\ntransparentní vymezení služeb;\nc)\ntransparentní a tržní obstarávání služeb s přihlédnutím k nástupu nových technologií a\nd)\nposkytnutí přiměřených a nediskriminačních podmínek výrobcům energie z obnovitelných zdrojů při nákupu produktů a služeb.\nKterákoli ze stran se může rozhodnout písmeno c) neuplatňovat, pokud na trhu služeb výkonové rovnováhy neexistuje dostatečná hospodářská soutěž.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby veškeré kapacitní mechanismy na trzích s elektřinou byly jasně vymezené, transparentní, přiměřené a nediskriminační. Žádná ze stran není povinna povolit, aby se kapacita nacházející se na území druhé strany mohla účastnit jakéhokoli kapacitního mechanismu na jejích trzích s elektřinou.\n4.   Každá ze stran posoudí, jaká opatření jsou nezbytná k usnadnění integrace plynu z obnovitelných zdrojů.\n5.   Tímto článkem není dotčeno právo každé ze stran na regulaci v zájmu dosažení legitimních cílů veřejné politiky založených na objektivních a nediskriminačních kritériích.\nČlánek 305\nZákaz zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem\n1.   Každá ze stran zakáže manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob na velkoobchodních trzích s elektřinou a zemním plynem, včetně mimoburzovních trhů, burz pro obchodování s elektřinou a zemním plynem a trhů pro obchodování s elektřinou a zemním plynem, kapacitou, vyrovnávacími službami a službami výkonové rovnováhy a podpůrnými/pomocnými službami ve všech časových rámcích, včetně dlouhodobých, denních a vnitrodenních trhů.\n2.   Každá ze stran monitoruje obchodování na těchto trzích, aby odhalila obchody založené na důvěrných informacích a manipulaci s trhem a zamezila jim.\n3.   Strany spolupracují, a to i v souladu s článkem 318, na odhalování a zamezování obchodů založených na důvěrných informacích a manipulaci s trhem, a v případě potřeby si mohou vyměňovat informace, včetně informací o činnostech v oblasti monitorování trhu a vymáhání práva.\nČlánek 306\nPřístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám\n1.   Každá ze stran zajistí zavedení systému pro přístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb používaných objektivně a nediskriminačně.\n2.   Aniž je dotčen článek 302, zajistí každá ze stran, aby provozovatelé přenosových nebo přepravních a distribučních soustav na jejím území poskytli subjektům na trhu dané strany přístup ke svým přenosovým nebo přepravním soustavám nebo distribučním soustavám v přiměřené lhůtě ode dne podání žádosti o přístup.\nKaždá ze stran zajistí, aby provozovatelé přenosových nebo přepravních soustav zacházeli s výrobci energie z obnovitelných zdrojů za přiměřených a nediskriminačních podmínek, pokud jde o připojení k elektrické síti a její využívání.\nProvozovatel přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy může přístup odmítnout, pokud postrádá nezbytnou kapacitu. Odmítnutí musí být řádně odůvodněno.\n3.   Aniž jsou dotčeny legitimní cíle veřejné politiky, každá ze stran zajistí, aby poplatky, které provozovatelé přenosových nebo přepravních a distribučních soustav účtují subjektům na jejím trhu za přístup k soustavám, připojení k nim nebo jejich využívání, a případně poplatky za posílení soustav s tím související, odpovídajícím způsobem odrážely náklady a byly transparentní. Každá ze stran zajistí zveřejnění podmínek, sazeb a veškerých informací, které mohou být nezbytné pro účinný výkon práva na přístup k přenosovým nebo přepravním a distribučním soustavám a na jejich využívání.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby sazby a poplatky uvedené v odstavcích 1 a 3 byly vůči subjektům na jejím trhu uplatňovány nediskriminačním způsobem.\nČlánek 307\nProvozování soustav a oddělení vlastnictví provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav\n1.   Každá ze stran zajistí, aby provozovatelé přenosových nebo přepravních soustav vykonávali své funkce transparentním a nediskriminačním způsobem.\n2.   Každá ze stran zavede opatření týkající se provozovatelů přenosových a přepravních soustav, která účinně odstraní jakékoli střety zájmů vyplývající z toho, že tatáž osoba vykonává kontrolu nad provozovatelem přenosové či přepravní soustavy i nad výrobcem nebo dodavatelem.\nČlánek 308\nCíle veřejné politiky týkající se přístupu třetích osob a oddělení vlastnictví\n1.   Je-li to nezbytné ke splnění legitimního cíle veřejné politiky a na základě objektivních kritérií, může se kterákoli ze stran rozhodnout, že články 306 a 307 nepoužije na:\na)\nvznikající nebo izolované trhy nebo soustavy;\nb)\ninfrastruktury, které splňují podmínky stanovené v příloze 28.\n2.   Je-li to nezbytné ke splnění legitimního cíle veřejné politiky a na základě objektivních kritérií, může se kterákoli ze stran rozhodnout, že články 303 a 304 nepoužije na:\na)\nmalé nebo izolované trhy s elektřinou nebo elektroenergetické soustavy;\nb)\nmalé, vznikající nebo izolované trhy se zemním plynem nebo plynárenské soustavy.\nČlánek 309\nStávající výjimky pro propojovací vedení\nKaždá ze stran zajistí, aby výjimky udělené pro propojení mezi Unií a Spojeným královstvím podle článku 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (43) a podle práva, kterým se provádí článek 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (44), v jejich příslušných jurisdikcích, jejichž podmínky přesahují přechodné období, platily i nadále v souladu s právními předpisy jejich příslušné jurisdikce a příslušnými podmínkami.\nČlánek 310\nNezávislý regulační orgán\n1.   Každá ze stran zajistí, aby byl určen a udržován v chodu funkčně nezávislý regulační orgán nebo orgány pro elektřinu a plyn, který má tyto pravomoci a povinnosti:\na)\nstanovuje či schvaluje sazby, poplatky a podmínky přístupu k sítím podle článku 306 nebo metodiky, z nichž vycházejí;\nb)\nzajišťuje soulad s opatřeními podle článků 307 a 308;\nc)\nvydává závazná rozhodnutí, alespoň ve vztahu k písmenům a) a b);\nd)\nukládá účinná nápravná opatření.\n2.   Při plnění těchto povinností a výkonu těchto pravomocí jedná nezávislý regulační orgán nebo orgány nestranně a transparentně.\nODDÍL 2\nOBCHODOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PROPOJOVACÍCH VEDENÍ\nČlánek 311\nEfektivní využívání elektrických propojovacích vedení\n1.   V zájmu efektivního využívání elektrických propojovacích vedení a snižování překážek obchodu mezi Unií a Spojeným královstvím každá ze stran zajistí, aby:\na)\npřidělování kapacity a řízení přetížení v rámci elektrických propojovacích vedení vycházelo z mechanismů trhu a bylo transparentní a nediskriminační;\nb)\nbyla dána k dispozici maximální úroveň kapacity elektrických propojovacích vedení, přičemž se zohlední\ni)\npotřeba zajistit bezpečný provoz soustavy a\nii)\nco nejefektivnější využívání soustavy;\nc)\nkapacita elektrického propojovacího vedení směla být omezena pouze v nouzových situacích a aby takovéto případné omezení bylo nediskriminační;\nd)\nv zájmu naplňování cílů tohoto článku byly informace o výpočtu kapacity zveřejňovány;\ne)\nse za jednotlivé transakce v rámci elektrických propojovacích vedení neúčtovaly síťové poplatky ani vyvolávací ceny za využití těchto vedení;\nf)\npřidělování kapacity a řízení přetížení napříč energetickými propojovacími vedeními mezi sebou dotčení provozovatelé přenosových soustav Unie a provozovatelé přenosových soustav Spojeného království koordinovali; tato koordinace zahrnuje vypracování opatření, která zajistí spolehlivé a efektivní výsledky ve všech příslušných časových rámcích, tedy dlouhodobém, denním a vnitrodenním časovém rámci a časovém rámci zajišťování výkonové rovnováhy, a\ng)\nopatření pro přidělování kapacity a řízení přetížení přispívala k vytváření příznivých podmínek pro rozvoj ekonomicky efektivního propojení elektroenergetických soustav a pro investice do tohoto propojení.\n2.   Koordinace a opatření podle odst. 1 písm. f) nezahrnují ani neznamenají účast provozovatelů přenosových soustav Spojeného království na postupech Unie pro přidělování kapacity a řízení přetížení.\n3.   Každá ze stran podnikne nezbytné kroky, aby co nejdříve došlo k uzavření mnohostranné dohody týkající se vyrovnávacích plateb za náklady na přenos přeshraničních toků elektřiny mezi:\na)\nprovozovateli přenosových soustav účastnícími se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav zřízeného nařízením Komise (EU) č. 838/2010 (45) a\nb)\nprovozovateli přenosových soustav Spojeného království.\n4.   Mnohostranná dohoda podle odstavce 3 se zaměří na zajištění toho, aby:\na)\nse s provozovateli přenosových soustav Spojeného království zacházelo stejně jako s provozovatelem přenosové soustavy v zemi účastnící se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a\nb)\nzacházení s provozovateli přenosových soustav Spojeného království nebylo ve srovnání se zacházením uplatňovaným vůči provozovateli přenosové soustavy účastnícímu se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav zvýhodněné.\n5.   Bez ohledu na odst. 1 písm. e) může být do doby, než bude uzavřena mnohostranná dohoda podle odstavce 3, vybírán poplatek za používání přenosové soustavy u plánovaných dovozů a vývozů elektřiny mezi Unií a Spojeným královstvím.\nČlánek 312\nOpatření pro obchodování s elektřinou ve všech časových rámcích\n1.   Pokud jde o přidělování kapacity a řízení přetížení v režimu na následující den, přijme specializovaný výbor pro energetiku přednostně nezbytné kroky v souladu s článkem 317, aby zajistil, že provozovatelé přepravních soustav ve stanovené lhůtě vypracují v souladu s přílohou 29 ujednání stanovující technické postupy.\n2.   Pokud specializovaný výbor pro energetiku nedoporučí, aby strany tyto technické postupy provedly v souladu s čl. 317 odst. 4, přijme rozhodnutí a vydá doporučení nezbytná pro přidělení kapacity elektrického propojovacího vedení v časovém rámci denního trhu v souladu s přílohou 29.\n3.   Specializovaný výbor pro energetiku přezkoumává ujednání pro všechny časové rámce, a zejména pro časový rámec zajišťování výkonové rovnováhy a vnitrodenní časový rámec, a může každé straně doporučit, aby vyzvala své provozovatele přenosových soustav k vypracování technických postupů v souladu s článkem 317 za účelem zlepšení ujednání pro určitý časový rámec.\n4.   Specializovaný výbor pro energetiku přezkoumává, zda technické postupy vypracované v souladu s odstavcem 1 soustavně splňují požadavky přílohy 29, a zjistí-li se problémy, neprodleně se jimi zabývá.\nČlánek 313\nEfektivní využívání plynových propojovacích vedení\n1.   V zájmu efektivního využívání plynových propojovacích vedení a snižování překážek obchodu mezi Unií a Spojeným královstvím každá ze stran zajistí, aby:\na)\nbyla dána k dispozici maximální úroveň kapacity plynových propojovacích vedení, přičemž se dodrží zásada nediskriminace a zohlední se:\ni)\npotřeba zajistit bezpečný provoz soustavy a\nii)\nco nejefektivnější využití soustav;\nb)\nmechanismy přidělování kapacity a postupy řízení překročení kapacity pro plynová propojovací vedení vycházely z mechanismů trhu a byly transparentní a nediskriminační a aby se pro přidělování kapacity v propojovacích bodech všeobecně používaly aukce.\n2.   Každá ze stran přijme nezbytná opatření k tomu, aby:\na)\nse provozovatelé přepravních soustav snažili společně nabízet standardní kapacitní produkty, které sestávají z odpovídající vstupní a výstupní kapacity na obou stranách propojovacího bodu;\nb)\nprovozovatelé přepravních soustav koordinovali postupy týkající se využívání plynových propojovacích vedení mezi dotčenými provozovateli přepravních soustav Unie a provozovateli přepravních soustav Spojeného království.\n3.   Koordinace podle odst. 2 písm. b) nezahrnuje ani neznamená účast provozovatelů přepravních soustav Spojeného království na postupech Unie týkajících se využívání plynových propojovacích vedení.\nODDÍL 3\nROZVOJ SÍTĚ A BEZPEČNOST DODÁVEK ENERGIE\nČlánek 314\nRozvoj sítě\n1.   Strany spolupracují s cílem usnadnit včasný rozvoj a interoperabilitu energetické infrastruktury propojující jejich území.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby byly vypracovány, zveřejněny a pravidelně aktualizovány plány rozvoje sítě pro elektroenergetickou přenosovou a plynárenskou přepravní soustavu.\nČlánek 315\nSpolupráce na bezpečnosti dodávek energie\n1.   Strany spolupracují v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny a zemního plynu.\n2.   Strany si včas vyměňují informace o veškerých zjištěných rizicích podle článku 316.\n3.   Strany spolu sdílejí plány uvedené v článku 316. V případě Unie mohou být tyto plány na úrovni členských států nebo na regionální úrovni.\n4.   Strany se vzájemně bez zbytečného odkladu informují, pokud existují spolehlivé informace o tom, že by mohlo dojít k narušení dodávek elektřiny nebo zemního plynu nebo k jiné krizové situaci týkající se dodávek elektřiny nebo zemního plynu, a sdělí si plánovaná nebo přijatá opatření.\n5.   Strany se neprodleně vzájemně informují v případě, že skutečně došlo k narušení dodávek nebo jiné krizové situaci, za účelem možné koordinace opatření ke zmírnění krize a obnovení dodávek.\n6.   Strany vzájemně sdílejí osvědčené postupy týkající se krátkodobých a sezónních posouzení přiměřenosti.\n7.   Strany vypracují vhodné rámce pro spolupráci v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny a zemního plynu.\nČlánek 316\nRiziková připravenost a plány pro stav nouze\n1.   Každá ze stran posoudí rizika ohrožující bezpečnost dodávek elektřiny nebo zemního plynu, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu a včetně přeshraničních rizik.\n2.   Každá ze stran vypracuje a pravidelně aktualizuje plány určené k řešení zjištěných rizik ohrožujících bezpečnost dodávek elektřiny nebo zemního plynu. Tyto plány obsahují opatření potřebná k odstranění či zmírnění pravděpodobnosti a dopadu jakéhokoli zjištěného rizika podle odstavce 1 a opatření potřebná k přípravě na krizi týkající se dodávek elektřiny nebo zemního plynu a ke zmírnění jejího dopadu.\n3.   Opatření obsažená v plánech uvedených v odstavci 2:\na)\nmusí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a ověřitelná;\nb)\nnesmí podstatně narušit obchod mezi stranami a\nc)\nnesmí ohrožovat bezpečnost dodávek elektřiny nebo zemního plynu druhé strany.\nV případě krize strany aktivují netržní opatření pouze jako poslední možnost.\nODDÍL 4\nTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE\nČlánek 317\nSpolupráce mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav\n1.   Každá ze stran zajistí, aby provozovatelé přenosových nebo přepravních soustav vypracovali pracovní ujednání, jež budou efektivním a inkluzivním způsobem napomáhat plánování a provádění provozních úkolů spojených s plněním cílů této hlavy a která v případě, že to doporučí specializovaný výbor pro energetiku, zahrnují vypracování technických postupů k účinnému provedení ustanovení článků 311 až 315.\nPracovní ujednání uvedená v prvním pododstavci musí obsahovat rámce pro spolupráci mezi Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2019/943 (dále jen „síť ENTSO-E“) a Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav zřízenou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (46) (dále jen „síť ENTSOG“) na jedné straně a provozovateli elektroenergetických přenosových soustav a plynárenských přepravních soustav ve Spojeném království na straně druhé. Tyto rámce musí upravovat alespoň tyto oblasti:\na)\ntrhy s elektřinou a plynem;\nb)\npřístup k sítím;\nc)\nbezpečnost dodávek elektřiny a plynu;\nd)\nenergetika na moři;\ne)\nplánování infrastruktury;\nf)\nefektivní využívání elektrických a plynových propojovacích vedení a\ng)\ndekarbonizace plynu a kvalita plynu.\nSpecializovaný výbor pro energetiku se co nejdříve dohodne na pokynech k pracovním ujednáním a rámcům pro spolupráci, které se předají provozovatelům přenosových a přepravních soustav.\nRámce pro spolupráci podle druhého pododstavce nezahrnují členství provozovatelů přenosových a přepravních soustav Spojeného království v síti ENTSO-E nebo ENTSOG ani jim nepřiznává status srovnatelný s členstvím v těchto sítích.\n2.   Specializovaný výbor pro energetiku může stranám doporučit, aby k vypracování technických postupů podle odst. 1 prvního pododstavce vyzvaly své provozovatele přenosových a přepravních soustav.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby si její provozovatelé přenosových a přepravních soustav k technickým postupům vyžádali stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, respektive regulačního orgánu ve Spojeném království určeného v souladu s článkem 310, a to v případě neshody a v každém případě před dokončením těchto technických postupů. Tato stanoviska spolu s návrhem technických postupů předloží provozovatelé přenosových a přepravních soustav obou stran specializovanému výboru pro energetiku.\n4.   Specializovaný výbor pro energetiku návrh technických postupů přezkoumá a může stranám doporučit, aby tyto postupy zapracovaly do svých příslušných vnitrostátních ujednání, přičemž náležitě zohlední stanoviska Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a regulačního orgánu ve Spojeném království určeného v souladu s článkem 310. Specializovaný výbor pro energetiku sleduje, zda tyto technické postupy účinně fungují, a může doporučit jejich aktualizaci.\nČlánek 318\nSpolupráce regulačních orgánů\n1.   Strany zajistí, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů a regulační orgán ve Spojeném království určený v souladu s článkem 310 co nejdříve navázaly kontakty a uzavřely správní ujednání s cílem usnadnit splnění cílů této dohody. Kontakty a správní ujednání se týkají alespoň těchto oblastí:\na)\ntrhy s elektřinou a plynem;\nb)\npřístup k sítím;\nc)\nzabránění zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem;\nd)\nbezpečnost dodávek elektřiny a plynu;\ne)\nplánování infrastruktury;\nf)\nenergetika na moři;\ng)\nefektivní využívání elektrických a plynových propojovacích vedení;\nh)\nspolupráce mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav a\ni)\ndekarbonizace plynu a kvalita plynu.\nSpecializovaný výbor pro energetiku se co nejdříve dohodne na pokynech ke správním ujednáním pro tuto spolupráci, které se předají regulačním orgánům.\n2.   Správní ujednání podle odstavce 1 nezahrnují účast regulačního orgánu Spojeného království určeného v souladu s článkem 310 v Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů ani mu nepřiznávají status srovnatelný s účastí v uvedené agentuře.\nKAPITOLA 3\nBEZPEČNÁ A UDRŽITELNÁ ENERGIE\nČlánek 319\nEnergie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost\n1.   Každá ze stran podporuje energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů.\nKaždá ze stran zajistí, aby její pravidla udělování licencí nebo rovnocenná opatření vztahující se na energii z obnovitelných zdrojů byla nezbytná a přiměřená.\n2.   Unie znovu potvrzuje cíl týkající se podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (47).\nUnie znovu potvrzuje své cíle v oblasti energetické účinnosti na rok 2030 stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (48).\n3.   Spojené království znovu potvrzuje:\na)\nsvé ambice ohledně podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, jak jsou stanoveny v jeho vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu;\nb)\nsvé ambice ohledně absolutní úrovně primární a konečné spotřeby energie v roce 2030, jak jsou stanoveny v jeho vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.\n4.   O záležitostech uvedených v odstavcích 2 a 3 se strany vzájemně průběžně informují.\nČlánek 320\nPodpora energie z obnovitelných zdrojů\n1.   Každá ze stran zajistí, aby podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů usnadňovala začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou.\n2.   Biopaliva, biokapaliny a biomasa se podporují jako energie z obnovitelných zdrojů pouze tehdy, pokud splňují přísná kritéria týkající se udržitelnosti a úspor skleníkových plynů, která podléhají ověření.\n3.   Každá ze stran jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí splňovat vybavení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby mohly využít režimy podpory. Tyto technické specifikace zohlední spolupráci vyvíjenou podle článků 91, 92 a 323.\nČlánek 321\nSpolupráce při rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na moři\n1.   Strany spolupracují na rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na moři a za tím účelem si vyměňují osvědčené postupy, případně usnadňují rozvoj konkrétních projektů.\n2.   Na základě projektu spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři (NSEC) strany umožní vytvoření zvláštního fóra pro technické diskuse mezi Evropskou komisí, ministerstvy a orgány veřejné moci členských států, ministerstvy a orgány veřejné moci Spojeného království, provozovateli přenosových soustav a odvětvím energetiky na moři a obecně se zúčastněnými subjekty, pokud jde o rozvoj elektrizační soustavy na moři a velký potenciál energie z obnovitelných zdrojů v regionu Severního moře. Tato spolupráce zahrnuje alespoň tyto oblasti:\na)\nhybridní a společné projekty;\nb)\núzemní plánování námořních prostor;\nc)\nrámec podpory a financování;\nd)\nosvědčené postupy v oblasti příslušného plánování elektrizačních soustav na pevnině a na moři;\ne)\nsdílení informací o nových technologiích a\nf)\nvýměnu osvědčených postupů v souvislosti s příslušnými pravidly, předpisy a technickými normami.\nČlánek 322\nRizika a bezpečnost na moři\n1.   Strany spolupracují a vyměňují si informace, aby udržely vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí při provádění veškerých činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.\n2.   Strany přijmou vhodná opatření, aby při provádění činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři zabránily závažným haváriím a omezily následky takových havárií.\n3.   Strany podporují výměnu osvědčených postupů mezi svými orgány příslušnými pro bezpečnost a ochranu životního prostředí při provádění činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři. Regulace bezpečnosti a ochrany životního prostředí při provádění činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři musí být nezávislá na jakýchkoli funkcích souvisejících s udělováním licencí k provádění činností spojených s těžbou ropy a zemního plynu na moři.\nČlánek 323\nSpolupráce v oblasti norem\nV souladu s články 92 a 98 podporují strany spolupráci mezi regulačními a normalizačními orgány na svých územích, aby usnadnily vypracování mezinárodních norem v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů s cílem přispět k udržitelné politice v oblasti energetiky a klimatu.\nČlánek 324\nVýzkum, vývoj a inovace\nStrany podporují výzkum, vývoj a inovace v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.\nKAPITOLA 4\nENERGETICKÉ ZBOŽÍ A SUROVINY\nČlánek 325\nVývozní ceny\nŽádná ze stran nesmí stanovit prostřednictvím opatření, jako jsou licence nebo požadavky na minimální ceny, za vývoz energetického zboží nebo surovin na území druhé strany vyšší cenu, než je cena tohoto energetického zboží nebo surovin určených pro domácí trh.\nČlánek 326\nRegulované ceny\nPokud se některá ze stran rozhodne regulovat cenu domácích dodávek elektřiny nebo zemního plynu spotřebitelům, smí tak učinit pouze za účelem dosažení cíle veřejné politiky a pouze stanovením regulované ceny, která je jasně vymezená, transparentní, nediskriminační a přiměřená.\nČlánek 327\nPovolení k průzkumu a těžbě uhlovodíků a výrobě elektřiny\n1.   Pokud některá ze stran vyžaduje k průzkumu nebo těžbě uhlovodíků nebo výrobě elektřiny povolení, udělí taková povolení na základě objektivních a nediskriminačních kritérií vypracovaných a zveřejněných před začátkem lhůty pro podávání žádostí v souladu s obecnými podmínkami a postupy stanovenými v hlavě II kapitole 5 oddíle 1.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a článek 301 může každá ze stran udělit povolení týkající se průzkumu nebo těžby uhlovodíků, aniž by dodržela podmínky a postupy týkající se zveřejnění stanovené v článku 153, na základě řádně odůvodněných výjimek stanovených v příslušných právních předpisech.\n3.   Finanční příspěvky nebo příspěvky ve formě věcného plnění požadované od subjektů, kterým je uděleno povolení, nesmí narušit proces řízení a rozhodování těchto subjektů.\n4.   Každá ze stran stanoví, že žadatel o povolení má právo podat odvolání proti jakémukoli rozhodnutí týkajícímu se povolení k orgánu, který je nadřízený orgánu, jenž rozhodnutí vydal, nebo je na orgánu, jenž rozhodnutí vydal, nezávislý, anebo požádat, aby tento nadřízený nebo nezávislý orgán rozhodnutí přezkoumal. Každá ze stran zajistí, aby žadateli bylo poskytnuto odůvodnění správního rozhodnutí tak, aby žadatel mohl v případě potřeby využít odvolacího nebo přezkumného řízení. Příslušná pravidla, kterými se odvolání nebo přezkum řídí, se zveřejní.\nČlánek 328\nBezpečnost a integrita zařízení na výrobu energie a energetické infrastruktury\nUstanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijmout dočasná opatření nezbytná k ochraně a zachování integrity zařízení na výrobu energie nebo energetické infrastruktury, ovšem za podmínky, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu mezi stranami nebo jejich vzájemných investic.\nKAPITOLA 5\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 329\nÚčinné provádění a změny\n1.   Rada partnerství je oprávněna měnit přílohy 26 a 28. Rada partnerství je oprávněna aktualizovat přílohu 27, pokud je to nezbytné k zajištění toho, aby uvedená příloha v čase fungovala.\n2.   Specializovaný výbor pro energetiku je oprávněný měnit přílohu 29.\n3.   Specializovaný výbor pro energetiku vydává podle potřeby doporučení k zajištění účinného provádění těch kapitol této hlavy, za něž odpovídá.\nČlánek 330\nDialog\nStrany povedou pravidelný dialog, aby se usnadnilo plnění cílů této hlavy.\nČlánek 331\nUkončení použitelnosti této hlavy\n1.   Tato hlava se přestane používat dne 30. června 2026.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Rada partnerství mezi 1. červencem 2026 a 31. prosincem 2026\nrozhodnout, že se tato hlava použije do 31. března 2027. Mezi 1. dubnem 2027 a 31. prosincem 2027 a kdykoli během každého následujícího roku může Rada partnerství rozhodnout, že se tato hlava použije do 31. března následujícího roku.\n3.   Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 509, 521 a 779.\nHLAVA IX\nTRANSPARENTNOST\nČlánek 332\nCíl\n1.   Strany uznávají, že jejich právní prostředí může mít dopad na vzájemný obchod a investice, a usilují o vytvoření předvídatelného právního prostředí a účinných postupů pro hospodářské subjekty, zejména pro malé a střední podniky.\n2.   Strany potvrzují své závazky týkající se transparentnosti podle Dohody o WTO a vycházejí z těchto závazků v ustanoveních této hlavy.\nČlánek 333\nDefinice\nPro účely této hlavy se „správním rozhodnutím“ rozumí rozhodnutí nebo opatření s právním účinkem, které se vztahuje na konkrétní osobu, zboží nebo službu v konkrétním případě a vztahuje se rovněž na nečinnost v podobě nepřijetí rozhodnutí nebo nepřijetí takového opatření, pokud to vyžadují právní předpisy některé ze stran.\nČlánek 334\nOblast působnosti\nTato hlava se použije s ohledem na hlavy I až VIII a X až XII tohoto dílu a díl šestý .\nČlánek 335\nZveřejnění\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její právní předpisy, postupy a obecně závazná správní rozhodnutí byly neprodleně zveřejněny prostřednictvím úředně stanoveného média a je-li to proveditelné, elektronicky, nebo zpřístupněny takovým způsobem, aby se s nimi mohla seznámit jakákoli osoba.\n2.   Každá ze stran poskytne v přiměřeném rozsahu vysvětlení cíle a odůvodnění opatření uvedeného v odstavci 1.\n3.   Každá ze stran poskytne přiměřenou lhůtu mezi vyhlášením svých právních předpisů a jejich vstupem v platnost, s výjimkou případů, kdy to není z naléhavých důvodů možné.\nČlánek 336\nDotazy\n1.   Každá ze stran zavede nebo udržuje vhodné a přiměřené mechanismy pro odpovědi na dotazy osob týkající se právních předpisů.\n2.   Každá ze stran neprodleně poskytne informace a odpoví na otázky druhé strany týkající se jakéhokoli platného nebo plánovaného právního předpisu, není-li zaveden zvláštní mechanismus podle jiného ustanovení této dohody.\nČlánek 337\nSpráva obecně závazných opatření\n1.   Každá ze stran spravuje své právní předpisy, postupy a obecně závazná správní rozhodnutí objektivním, nestranným a přiměřeným způsobem.\n2.   Je-li zahájeno správní řízení týkající se osob, zboží nebo služeb druhé strany v souvislosti s uplatňováním právních předpisů, každá ze stran:\na)\nse pokusí poskytnout osobám, jichž se správní řízení přímo týká, vhodné oznámení v souladu se svými právními předpisy, včetně popisu povahy řízení, prohlášení orgánu, kterým je řízení zahájeno, a obecný popis veškerých sporných otázek a\nb)\nposkytne takovým osobám vhodnou příležitost k předložení skutečností a argumentace na podporu jejich stanoviska dříve, než se přistoupí ke konečnému správnímu rozhodnutí, umožňuje-li to čas, povaha řízení a veřejný zájem.\nČlánek 338\nPřezkum a odvolání\n1.   Každá ze stran zřídí nebo má zavedeny soudní instance, rozhodčí nebo správní soudy a řízení pro účely rychlého přezkumu nebo odvolání za účelem rychlého přezkumu a v odůvodněných případech opravy správních rozhodnutí. Každá ze stran zajistí, aby její soudy vedly odvolací nebo přezkumná řízení nediskriminačním a nestranným způsobem. Tyto soudy musí být nestranné a nezávislé na orgánu pověřeném správním vymáháním.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby strany řízení uvedených v odstavci 1 dostaly přiměřenou příležitost podpořit nebo hájit svá stanoviska.\n3.   V souladu se svými právními předpisy každá ze stran zajistí, aby veškerá rozhodnutí přijatá v řízeních uvedených v odstavci 1 byla založena na důkazech a předložených záznamech nebo případně na záznamech sestavených příslušným správním orgánem.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby výkon rozhodnutí uvedených v odstavci 3 byl prováděn orgánem pověřeným správním vymáháním, s výhradou odvolání nebo dalšího přezkumu, jak stanoví právo dané strany.\nČlánek 339\nVztah k ostatním hlavám\nUstanovení této hlavy doplňují zvláštní pravidla transparentnosti stanovená v těch hlavách tohoto dílu, na něž se vztahuje tato hlava.\nHLAVA X\nŘÁDNÉ REGULAČNÍ POSTUPY A SPOLUPRÁCE V OBLASTI REGULACE\nČlánek 340\nObecné zásady\n1.   Každá ze stran si může svobodně stanovit svůj přístup k osvědčeným regulačním postupům podle této dohody způsobem, který je v souladu s jejím právním rámcem, praxí, postupy a základními zásadami (49), na nichž je založen její regulační systém.\n2.   Žádné ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že strany zavazuje k tomu, aby\na)\nse při přípravě a přijímání regulačních opatření odchýlily od svých vnitrostátních postupů;\nb)\npřijaly opatření, která by ohrozila včasné přijetí regulačních opatření k dosažení cílů veřejné politiky nebo mu bránila, nebo\nc)\ndosáhly určitého konkrétního regulačního výsledku.\n3.   Žádným ustanovením této hlavy není dotčeno právo kterékoli ze stran vymezit nebo regulovat svou vlastní úroveň ochrany, pokud jde o sledování nebo uskutečňování cílů její veřejné politiky v oblastech, jako jsou:\na)\nveřejné zdraví;\nb)\nživot a zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat;\nc)\nochrana zdraví a bezpečnost na pracovišti;\nd)\npracovní podmínky;\ne)\nživotní prostředí, včetně změny klimatu;\nf)\nochrana spotřebitele;\ng)\nsociální ochrana a sociální zabezpečení;\nh)\nochrana údajů a kybernetická bezpečnost;\ni)\nkulturní rozmanitost;\nj)\nintegrita a stabilita finančního systému a ochrana investorů;\nk)\nenergetická bezpečnost a\nl)\nboj proti praní peněz.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pro účely zejména prvního pododstavce písm. c) a d) se nadále použijí různé modely pracovněprávních vztahů, včetně úlohy a autonomie sociálních partnerů, jak je stanoveno v právních předpisech nebo v souladu s vnitrostátními postupy strany, včetně právních předpisů a postupů týkajících se kolektivního vyjednávání a prosazování kolektivních smluv.\n4.   Regulační opatření nesmí představovat zastřenou překážku obchodu.\nČlánek 341\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„regulačním orgánem“:\ni)\nv případě Unie Evropská komise a\nii)\nv případě Spojeného království vláda Jejího Veličenstva Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a decentralizované orgány vlády Spojeného království;\nb)\n„regulačními opatřeními“:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nnařízení a směrnice, jak je stanoveno v článku 288 Smlouvy o fungování EU, a\nB)\nprováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nprimární právní předpisy a\nB)\nsekundární právní předpisy.\nČlánek 342\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava se vztahuje na regulační opatření navržená nebo případně vydaná regulačním orgánem každé ze stran v souvislosti s jakoukoli záležitostí, na kterou se vztahují hlavy I až IX a hlavy XI a XII tohoto dílu a díl šestý .\n2.   Články 351 a 352 se rovněž použijí na jiná obecně závazná opatření vydaná nebo navržená regulačním orgánem některé ze stran v souvislosti s jakoukoli záležitostí, na kterou se vztahují hlavy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, která jsou relevantní pro činnosti v oblasti regulace prováděné ve spolupráci, jako jsou pokyny, politické dokumenty nebo doporučení.\n3.   Tato hlava se nevztahuje na regulační orgány a regulační opatření, regulační postupy nebo přístupy členských států.\n4.   Veškerá zvláštní ustanovení hlav uvedených v odstavci 1 tohoto článku mají přednost před ustanoveními této hlavy v rozsahu nezbytném pro použití zvláštních ustanovení.\nČlánek 343\nVnitřní koordinace\nKaždá ze stran musí mít zavedeny postupy nebo mechanismy vnitřní koordinace nebo přezkumu regulačních opatření, jež připravuje její regulační orgán. Tyto procesy nebo mechanismy by měly být koncipovány tak, aby mimo jiné:\na)\npodporovaly osvědčené regulační postupy, včetně postupů stanovených v této hlavě;\nb)\nzjišťovaly zbytečné zdvojování a nejednotnost požadavků mezi vlastními regulačními opatřeními dané strany a předcházely jim;\nc)\nzajišťovaly dodržování závazků dané strany v oblasti mezinárodního obchodu a investic a\nd)\npodporovaly posouzení dopadu připravovaných regulačních opatření, včetně dopadu na malé a střední podniky (50), v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy.\nČlánek 344\nPopis postupů a mechanismů\nKaždá ze stran zpřístupní veřejnosti popis postupů nebo mechanismů, jež její regulační orgán používá při přípravě, hodnocení a přezkumu svých regulačních opatření. Tento popis musí odkazovat na příslušná pravidla, pokyny nebo postupy včetně těch, které se týkají možností veřejnosti předkládat připomínky.\nČlánek 345\nVčasné informování o plánovaných regulačních opatřeních\n1.   Každá ze stran zveřejní v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy alespoň jednou ročně seznam plánovaných významných (51) regulačních opatření, u nichž regulační orgán důvodně očekává, že budou navržena nebo přijata do jednoho roku. Regulační orgán každé ze stran může určit, co je pro účely jeho povinností podle této hlavy „významné“ regulační opatření.\n2.   S ohledem na každé významné regulační opatření uvedené na seznamu v odstavci 1 by každá ze stran měla rovněž co nejdříve zveřejnit:\na)\nstručný popis jeho oblasti působnosti a cílů a\nb)\npřípadně předpokládanou dobu jeho přijetí, včetně možností veřejné konzultace.\nČlánek 346\nVeřejná konzultace\n1.   Při přípravě významného regulačního opatření každá ze stran v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy zajistí, aby její regulační orgán:\na)\nzveřejnil návrh regulačního opatření nebo konzultační dokumenty s dostatečnými podrobnostmi ohledně regulačního opatření, které se připravuje, aby měl kdokoli možnost posoudit, zda a jakým způsobem by mohlo významně ovlivnit jeho zájmy;\nb)\nnediskriminačním způsobem poskytl všem osobám přiměřené příležitosti k připomínkování a\nc)\nzohlednil obdržené připomínky.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán používal elektronické komunikační prostředky a usiloval o zachování online služeb, které jsou pro veřejnost bezplatně dostupné pro účely zveřejnění příslušných regulačních opatření nebo dokumentů podle odst. 1 písm. a) a přijímání připomínek k veřejným konzultacím.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy zveřejnil souhrn výsledků veřejných konzultací uvedených v tomto článku.\nČlánek 347\nPosouzení dopadů\n1.   Každá ze stran potvrzuje svůj záměr zajistit, aby její regulační orgán v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy prováděl posouzení dopadů jakýchkoli významných regulačních opatření, která připravuje. Tato pravidla a postupy mohou stanovit výjimky.\n2.   Při provádění posouzení dopadů každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán zavedl postupy a mechanismy, které podporují zvážení těchto faktorů:\na)\npotřebnost daného regulačního opatření, včetně povahy a významu problému, kterým se má regulační opatření zabývat;\nb)\njakékoli proveditelné a vhodné regulační nebo neregulační možnosti, které by umožnily dosáhnout cílů veřejné politiky dané strany, včetně možnosti neregulace;\nc)\nv možné a vhodné míře možný sociální a hospodářský dopad těchto možností a jejich dopad na životní prostředí, včetně dopadu na mezinárodní obchod a investice a, v souladu se svými pravidly a postupy, dopad na malé a střední podniky a\nd)\nv případě potřeby, jak se zvažované možnosti vztahují na relevantní mezinárodní normy, včetně důvodů pro možné odchýlení se.\n3.   Pokud jde o posouzení dopadů, které regulační orgán provedl u regulačního opatření, každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán vypracoval závěrečnou zprávu s podrobnými údaji o faktorech, které ve svém posouzení zvažoval, a o příslušných zjištěních. Každá ze stran tyto zprávy v maximálním možném rozsahu zveřejní nejpozději při zveřejnění návrhu regulačního opatření uvedeného v čl. 341 písm. b) bodu i) podbodu A) nebo bodu ii) podbodu A) nebo regulačního opatření uvedeného v čl. 341 písm. b) bodu i) podbodu B) nebo bodu ii) podbodu B).\nČlánek 348\nZpětné hodnocení\n1.   Každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán zavedl postupy nebo mechanismy pro provádění pravidelného zpětného hodnocení platných regulačních opatření, je-li to vhodné.\n2.   Při provádění pravidelného zpětného hodnocení se každá ze stran snaží zvážit, zda existují příležitosti k účinnějšímu dosažení jejích cílů veřejné politiky a ke snížení zbytečné regulační zátěže, a to i pro malé a střední podniky.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby její regulační orgán zveřejnil všechny stávající plány a výsledky těchto zpětných hodnocení.\nČlánek 349\nRegistr regulací\nKaždá ze stran zajistí, aby platná regulační opatření byla zveřejněna v k tomu určeném registru, který určuje regulační opatření a který je bezplatně veřejně přístupný online. Registr by měl umožňovat vyhledávání regulačních opatření pomocí citací nebo výrazů. Každá ze stran svůj registr pravidelně aktualizuje.\nČlánek 350\nVýměna informací o osvědčených regulačních postupech\nStrany usilují o výměnu informací o svých osvědčených regulačních postupech stanovených v této hlavě, mimo jiné v rámci specializovaného výboru pro spolupráci v oblasti regulace obchodu.\nČlánek 351\nČinnosti v rámci spolupráce v oblasti regulace\n1.   Strany se mohou dobrovolně zapojit do činností v rámci spolupráce v oblasti regulace, aniž je dotčena nezávislost jejich vlastního rozhodování a jejich příslušné právní řády. Kterákoli ze stran může účast na činnostech v rámci spolupráce v oblasti regulace odmítnout nebo od ní odstoupit. Strana, která odmítne účast na činnostech v rámci spolupráce v oblasti regulace nebo od ní odstoupí, by měla druhé straně vysvětlit důvody svého rozhodnutí.\n2.   Každá ze stran může druhé straně navrhnout činnosti týkající se spolupráce v oblasti regulace. Svůj návrh předloží prostřednictvím kontaktního místa určeného v souladu s článkem 353. Druhá strana tento návrh v přiměřené lhůtě přezkoumá a uvědomí navrhující stranu, zda se domnívá, že je navrhovaná činnost vhodná pro spolupráci v oblasti regulace.\n3.   Za účelem určení činností, které jsou vhodné pro spolupráci v oblasti regulace každá ze stran zváží:\na)\nseznam uvedený v čl. 345 odst. 1 a\nb)\nnávrhy činností v rámci spolupráce v oblasti regulace předložené osobami kterékoli ze stran, které jsou opodstatněné a jsou k nim přiloženy příslušné informace.\n4.   Pokud se strany rozhodnou zapojit do určité činnosti v rámci spolupráce v oblasti regulace, regulační orgán každé ze stran se ve vhodných případech vynasnaží:\na)\nuvědomit regulační orgán druhé strany o přípravě nových nebo revizi stávajících regulačních opatření a dalších obecně závazných opatření uvedených v čl. 342 odst. 2, která jsou pro tuto činnost v rámci spolupráce v oblasti regulace relevantní;\nb)\nna požádání poskytovat informace a projednávat regulační opatření a jiná obecně závazná opatření uvedená v čl. 342 odst. 2, která jsou relevantní pro spolupráci v oblasti regulace, a\nc)\npři přípravě nových nebo revizi stávajících regulačních nebo jiných obecně závazných opatření uvedených v čl. 342 odst. 2 v maximální možné míře zvážit všechny regulační přístupy druhé strany v týchž nebo souvisejících záležitostech.\nČlánek 352\nSpecializovaný výbor pro spolupráci v oblasti regulace obchodu\n1.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti regulace obchodu má tyto funkce:\na)\nposílení a prosazování osvědčených regulačních postupů a spolupráce v oblasti regulace mezi stranami;\nb)\nvýměnu názorů, pokud jde o činnosti v rámci spolupráce navržené nebo prováděné podle článku 351;\nc)\npodporu spolupráce a koordinace v oblasti regulace na mezinárodních fórech, včetně pravidelné dvoustranné výměny informací o relevantních probíhajících nebo plánovaných činnostech;\n2.   Výbor pro spolupráci v oblasti regulace obchodu může vyzvat zainteresované osoby k účasti na svých zasedáních.\nČlánek 353\nKontaktní místa\nDo jednoho měsíce od vstupu této dohody v platnost určí každá ze stran kontaktní místo pro usnadnění výměny informací mezi stranami.\nČlánek 354\nNeuplatnění řešení sporů\nČást šestá hlava I se nepoužije na spory týkající se výkladu a uplatňování této hlavy.\nHLAVA XI\nROVNÉ PODMÍNKY PRO OTEVŘENOU A SPRAVEDLIVOU HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 355\nZásady a cíle\n1.   Strany uznávají, že obchod a investice mezi Unií a Spojeným královstvím za podmínek stanovených v této dohodě vyžadují, aby byly zajištěny rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi stranami a aby obchod a investice probíhaly způsobem podporujícím udržitelný rozvoj.\n2.   Strany uznávají, že udržitelný rozvoj zahrnuje hospodářský a sociální rozvoj a ochranu životního prostředí, které spolu vzájemně souvisejí a vzájemně se posilují, a potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu a investic způsobem, který přispívá k cíli udržitelného rozvoje.\n3.   Každá ze stran znovu potvrzuje svou ambici dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality celého hospodářství.\n4.   Strany potvrzují společnou shodu ohledně toho, že jejich hospodářské partnerství může přinést výhody oboustranně uspokojivým způsobem pouze tehdy, pokud závazky týkající se rovných podmínek pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž obstojí i v budoucnu tím, že zabrání narušení obchodu nebo investic a přispějí k udržitelnému rozvoji. Strany však uznávají, že účelem této hlavy není harmonizovat normy stran. Strany jsou odhodlány zachovat a zlepšovat své příslušné vysoké standardy v oblastech, na které se vztahuje tato hlava.\nČlánek 356\nPrávo na regulaci, přístup předběžné opatrnosti (52) a vědecké a technické informace\n1.   Strany potvrzují právo každé ze stran stanovit politiky a priority v oblastech, na které se vztahuje tato hlava, určit úrovně ochrany, které považuje za vhodné, a přijmout nebo změnit své právní předpisy a politiky způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky každé ze stran, včetně jejích závazků podle této hlavy.\n2.   Strany uznávají, že v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, pokud existují důvodné obavy, že existuje potenciální hrozba vzniku závažných nebo nenapravitelných škod na životním prostředí nebo zdraví člověka, nesmí nedostatek úplné vědecké jistoty posloužit jako důvod bránící některé ze stran přijmout přiměřená opatření k předcházení těchto škod.\n3.   Při přípravě nebo provádění opatření zaměřených na ochranu životního prostředí nebo pracovních podmínek, které mohou mít vliv na obchod nebo investice, strany zohlední příslušné dostupné vědecké a technické informace a příslušné mezinárodní normy, pokyny a doporučení.\nČlánek 357\nŘešení sporů\nČást šestá hlava I se na tuto kapitolu nepoužije, s výjimkou čl. 356 odst. 2. Články 408 a 409 se použijí na čl. 355 odst. 3.\nKAPITOLA 2\nPOLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE\nČlánek 358\nZásady a definice\n1.   Strany uznávají význam volné a nerušené hospodářské soutěže ve svých obchodních a investičních vztazích. Strany uznávají, že obchodní postupy narušující hospodářskou soutěž mohou narušit řádné fungování trhů a oslabit přínosy liberalizace obchodu.\n2.   Pro účely této kapitoly se rozumí: „hospodářským subjektem“ subjekt nebo skupina subjektů tvořící jediný hospodářský subjekt vykonávající hospodářskou činnost nabízením zboží nebo služeb na trhu, bez ohledu na jeho právní postavení.\nČlánek 359\nPrávní předpisy v oblasti hospodářské soutěže\n1.   S ohledem na zásady uvedené v článku 358 každá ze stran ponechá v platnosti právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, které účinně řeší tyto obchodní praktiky narušující hospodářskou soutěž:\na)\ndohody mezi hospodářskými subjekty, rozhodnutí sdružení hospodářských subjektů a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;\nb)\nzneužívání dominantního postavení jedním nebo více hospodářskými subjekty a\nc)\nv případě fúzí nebo akvizic ve Spojeném království a v případě spojování v rámci Unie mezi hospodářskými subjekty, které mohou významně narušovat hospodářskou soutěž.\n2.   Právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže uvedené v odstavci 1 se vztahují na všechny hospodářské subjekty bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo vlastnickou strukturu.\n3.   Každá ze stran může stanovit výjimky ze svých právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže za účelem dosažení legitimních cílů veřejné politiky za předpokladu, že jsou tyto výjimky transparentní a přiměřené těmto cílům.\nČlánek 360\nProsazování právních předpisů\n1.   Každá ze stran přijme vhodná opatření k prosazování svých právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na svém území.\n2.   Každá ze stran udržuje v chodu funkčně nezávislý orgán nebo orgány, které mají pravomoci v oblasti účinného prosazování jejích právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.\n3.   Každá se stran uplatňuje své právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže transparentním a nediskriminačním způsobem, přičemž musí dodržovat zásady procesní spravedlnosti, včetně práva dotčených hospodářských subjektů na obhajobu bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo vlastnickou strukturu.\nČlánek 361\nSpolupráce\n1.   K dosažení cílů této kapitoly a zlepšení účinného prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže uznávají strany význam spolupráce a koordinace mezi svými orgány příslušnými pro hospodářskou soutěž, pokud jde o vývoj politiky hospodářské soutěže a činnosti v oblasti prosazování práva.\n2.   Pro účely odstavce 1 se Evropská komise nebo orgány pro hospodářskou soutěž členských států na jedné straně a orgán nebo orgány pro hospodářskou soutěž Spojeného království na straně druhé snaží spolupracovat a koordinovat své činnosti v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže ve vztahu ke stejnému nebo souvisejícímu jednání nebo transakcím, je-li to možné a vhodné.\n3.   Pro usnadnění spolupráce a koordinace uvedené v odstavcích 1 a 2 si mohou Evropská komise a orgány pro hospodářskou soutěž členských států na jedné straně a orgán nebo orgány pro hospodářskou soutěž Spojeného království na straně druhé vyměňovat informace v rozsahu povoleném právními předpisy každé ze stran.\n4.   Za účelem provádění cílů tohoto článku mohou strany uzavřít samostatnou dohodu o spolupráci a koordinaci mezi Evropskou komisí, orgány pro hospodářskou soutěž členských států a orgánem nebo orgány pro hospodářskou soutěž Spojeného království, která může obsahovat podmínky pro výměnu a používání důvěrných informací.\nČlánek 362\nŘešení sporů\nNa tuto kapitolu se nepoužije řešení sporů podle části šesté hlavy I .\nKAPITOLA 3\nKONTROLA SUBVENCÍ\nČlánek 363\nDefinice\n1.   Pro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„hospodářským subjektem“ subjekt nebo skupina subjektů tvořící jediný hospodářský subjekt vykonávající hospodářskou činnost nabízením zboží nebo služeb na trhu, bez ohledu na jeho právní postavení;\nb)\n„subvencí“ finanční podpora, která:\ni)\npochází ze zdrojů stran, včetně:\nA)\npřímého nebo podmíněného převodu finančních prostředků, jako jsou přímé granty, půjčky nebo úvěrové záruky,\nB)\nušlých příjmů, které jsou jinak splatné, nebo\nC)\ndodání zboží či poskytnutí služeb nebo nákupu zboží či služeb;\nii)\nposkytuje jednomu nebo více hospodářským subjektům hospodářskou výhodu;\niii)\nje specifická, pokud je z hlediska právních předpisů či skutečností přínosná ve vztahu k výrobě určitého zboží nebo poskytování určitých služeb některým hospodářským subjektům na úkor jiných, a\niv)\nmá nebo by mohla mít dopad na obchod či investice mezi stranami.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. b) bodu iii):\na)\nse daňové opatření nepovažuje za specifické, pokud:\ni)\nněkteré hospodářské subjekty získají úlevu na daňové povinnosti, kterou by nesly v rámci běžného daňového režimu, a\nii)\ns těmito hospodářskými subjekty je zacházeno příznivěji než s jinými hospodářskými subjekty ve srovnatelné situaci v rámci běžného daňového režimu. Pro účely tohoto bodu je běžný daňový režim vymezen svým vnitřním cílem, charakteristikou (jako je základ daně, osoba povinná k dani, uskutečnění zdanitelného plnění nebo sazba daně) a orgánem, který je institucionálně, procesně, hospodářsky a finančně autonomní a má pravomoc navrhovat charakteristiky daňového režimu;\nb)\nbez ohledu na písmeno a) se subvence nepovažuje za specifickou, je-li odůvodněna inherentními zásadami koncepce obecného režimu; v případě daňových opatření jsou příklady takových inherentních zásad potřeba boje proti podvodům nebo daňovým únikům, administrativní zvládnutelnost, zamezení dvojímu zdanění, zásada daňové neutrality, progrese sazeb daně z příjmu a její přerozdělovací funkce nebo nutnost zachování schopnosti daňových poplatníků platit;\nc)\nbez ohledu na písmeno a) se zvláštní poplatky nepovažují za specifické, pokud jejich podobu vyžadují nehospodářské cíle veřejné politiky, jako je potřeba omezit negativní dopady některých činností nebo produktů na životní prostředí nebo lidské zdraví, pokud cíle veřejné politiky nejsou diskriminační (53)\nČlánek 364\nOblast působnosti a výjimky\n1.   Články 366, 367 a 374 se nevztahují na subvence poskytované k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi jiného než hospodářského charakteru.\n2.   Žádné ustanovení v této kapitole nebrání stranám poskytovat subvence sociální povahy zaměřené na konečné spotřebitele.\n3.   Subvence poskytované dočasně v reakci na vnitrostátní nebo celosvětovou hospodářskou krizi musí být cílené, přiměřené a účinné, aby tuto mimořádnou situaci napravily. Články 367 a 374 se na takové subvence nevztahují.\n4.   Tato kapitola se nevztahuje na subvence, u nichž je celková částka poskytnutá jednomu hospodářskému subjektu nižší než 325 000 zvláštních práv čerpání za kterékoli období tří účetních období. Rada partnerství může uvedenou prahovou hodnotu změnit.\n5.   Tato kapitola se nepoužije na subvence, na něž se vztahují ustanovení části IV nebo přílohy 2 Dohody o zemědělství, a na subvence týkající se obchodu s rybami a rybími produkty.\n6.   Tato kapitola se nevztahuje na subvence týkající se audiovizuálního odvětví.\n7.   Článek 371 se nevztahuje na subvence financované ze zdrojů stran na nadnárodní úrovni.\n8.   Pro účely subvencí leteckým dopravcům se jakýkoli odkaz na „dopad na obchod či investice mezi stranami“ v této kapitole považuje za odkaz na „dopad na hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci stran při provozování služeb letecké dopravy“, včetně služeb letecké dopravy, na něž se nevztahuje díl druhý hlava I .\nČlánek 365\nSlužby veřejného hospodářského zájmu\n1.   Na subvence poskytované hospodářským subjektům pověřeným zvláštními úkoly ve veřejném zájmu, včetně závazků veřejné služby, se vztahuje článek 366, pokud uplatňování těchto zásad nebrání právně nebo fakticky plnění konkrétního úkolu, kterým je dotčený hospodářský subjekt pověřen. Úkolem je pověřen předem a transparentním způsobem.\n2.   Strany zajistí, aby výše vyrovnávací platby poskytnuté hospodářskému subjektu pověřenému úkolem ve veřejném zájmu byla omezena na to, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vzniklých při plnění tohoto úkolu, s přihlédnutím k souvisejícím příjmům a přiměřenému zisku z plnění úkolu. Strany zajistí, aby poskytnutá vyrovnávací platba nebyla použita ke křížovému subvencování činností, které nespadají do rozsahu přiděleného úkolu. Na náhradu nižší než 15 milionů zvláštních práv čerpání za úkol se nevztahují povinnosti podle článku 369. Rada partnerství může tuto prahovou hodnotu změnit.\n3.   Tato kapitola se nepoužije, je-li celková náhrada za hospodářský subjekt, který plní úkoly ve veřejném zájmu, nižší než 750 000 zvláštních práv čerpání za kterékoli období tří účetních období. Rada partnerství může tuto prahovou hodnotu změnit.\nČlánek 366\nZásady\n1.   S cílem zajistit, aby subvence nebyly poskytovány tam, kde mají nebo by mohly mít významný negativní dopad na hospodářskou soutěž, investice nebo obchod mezi stranami, musí mít každá ze stran zaveden a udržovat účinný systém kontroly subvencí, který zajišťuje, že při poskytování subvence se dodržují tyto zásady:\na)\nsubvence sledují konkrétní cíl veřejné politiky, kterým je napravit zjištěné selhání trhu nebo řešit důvody týkající se spravedlnosti, jako jsou sociální obtíže nebo obavy týkající se distribuce (dále jen „cíl“);\nb)\nsubvence jsou přiměřené a omezené na to, co je nezbytné pro dosažení cíle;\nc)\nsubvence jsou koncipovány tak, aby přinesly změnu hospodářského chování příjemce a aby se dosáhlo cíle, jehož by nebylo dosaženo, pokud by nebyly poskytnuty;\nd)\nsubvence by obvykle neměly kompenzovat náklady, které by příjemce vynaložil, pokud by subvence nebyla poskytnuta;\ne)\nsubvence jsou vhodným nástrojem politiky k dosažení cíle veřejné politiky a tohoto cíle nelze dosáhnout jinými prostředky, které méně narušují hospodářskou soutěž;\nf)\npozitivní přínos subvencí k dosažení cíle převažuje veškeré negativní účinky, zejména negativní účinky na obchod nebo investice mezi stranami.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, uplatňuje každá ze stran podmínky stanovené v článku 367, pokud případně dané subvence mají nebo mohou mít významný negativní dopad na obchod nebo investice mezi stranami.\n3.   Každá ze stran má právo určit, jak se její povinnosti podle odstavců 1 a 2 provedou při koncipování jejího systému kontroly subvencí v jejím vnitrostátním právu, za předpokladu, že každá ze stran zajistí, aby povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 byly v jejích právních předpisech provedeny tak, že o zákonnosti jednotlivých subvencí se bude rozhodovat podle uvedených zásad.\nČlánek 367\nZakázané subvence a subvence podléhající podmínkám\n1.   Kategorie subvencí uvedené v čl. 366 odst. 2 a podmínky, jež se na ně vztahují, jsou uvedeny níže. Rada partnerství je oprávněna aktualizovat tato ustanovení, pokud je to nezbytné k zajištění toho, aby tento článek v čase fungoval.\nSubvence ve formě neomezených státních záruk\n2.   Subvence ve formě záruky za dluhy nebo závazky hospodářského subjektu bez jakéhokoli omezení, pokud jde o výši těchto dluhů a závazků nebo dobu trvání této záruky, se zakazují.\nZáchrana a restrukturalizace\n3.   Subvence na restrukturalizaci hospodářského subjektu v obtížích nebo v platební neschopnosti, který nemá vypracován důvěryhodný plán restrukturalizace, se zakazují. Plán restrukturalizace je založen na realistických předpokladech s cílem zajistit v přiměřené lhůtě návrat hospodářského subjektu v obtížích nebo v platební neschopnosti k dlouhodobé životaschopnosti. Během přípravy plánu restrukturalizace může hospodářský subjekt obdržet dočasnou podporu likvidity ve formě úvěrů nebo úvěrových záruk. S výjimkou malých a středních podniků přispívá hospodářský subjekt nebo jeho majitelé, věřitelé nebo noví investoři na náklady restrukturalizace významnými finančními prostředky nebo aktivy. Pro účely tohoto odstavce se hospodářským subjektem v obtížích nebo v platební neschopnosti rozumí takový hospodářský subjekt, který by bez subvence téměř jistě v krátkodobém až střednědobém horizontu ukončil činnost.\n4.   Kromě výjimečných okolností by subvence na záchranu a restrukturalizaci hospodářských subjektů v obtížích nebo v platební neschopnosti měly být povoleny pouze tehdy, pokud přispívají k cíli obecného zájmu tím, že zamezují sociálním obtížím nebo závažnému selhání trhu, zejména pokud jde o ztrátu pracovních míst nebo výpadky důležité služby, kterou je obtížné nahradit. S výjimkou nepředvídatelných okolností nezaviněných příjemcem by v žádném období pěti let neměly být poskytnuty více než jednou.\n5.   Odstavce 3 a 4 se nevztahují na subvence bankám, úvěrovým institucím a pojišťovnám v obtížích nebo v platební neschopnosti.\nBanky, úvěrové instituce a pojišťovny\n6.   Aniž je dotčen článek 184, mohou být subvence na restrukturalizaci bank, úvěrových institucí a pojišťoven poskytovány pouze na základě věrohodného plánu restrukturalizace, který obnoví dlouhodobou životaschopnost. Nelze-li návrat k dlouhodobé životaschopnosti věrohodně prokázat, musí být jakákoli subvence bankám, úvěrovým institucím a pojišťovnám omezena na to, co je nezbytné k zajištění jejich řádné likvidace a odchodu z trhu za současné minimalizace výše subvence a jejího negativního dopadu na obchod nebo investice mezi stranami.\n7.   Je třeba zajistit, aby orgán poskytující subvenci byl za subvenci, kterou poskytl na restrukturalizaci, řádně kompenzován a aby příjemce podpory, jeho akcionáři či věřitelé nebo obchodní skupina, do které patří, z vlastních zdrojů významně přispěli na náklady na restrukturalizaci nebo likvidaci. Subvence na podporu poskytování likvidity jsou dočasné, nesmí být použity k absorbování ztrát a nesmí se stát kapitálovou podporou. Za subvence poskytnuté na podporu poskytování likvidity se orgánu poskytujícímu subvenci vyplácí řádná kompenzace.\nVývozní subvence\n8.   Subvence, jejichž poskytnutí právně nebo fakticky (54), výhradně nebo kromě dalších podmínek, závisí na vývozní výkonnosti týkající se zboží nebo služeb, se zakazují, s výjimkou:\na)\npojištění krátkodobých úvěrů proti neobchodovatelným rizikům nebo\nb)\nvývozních úvěrů a záruk za vývozní úvěr nebo programů pojištění vývozních úvěrů, jež jsou přípustné v souladu s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v této souvislosti jakkoli nezbytně upraveny;\n9.   Pro účely odst. 8 písm. a) se „obchodovatelným rizikem“ rozumí komerční a politická rizika spojená s veřejnými a neveřejnými odběrateli v zemích s obchodovatelnými riziky (55), pokud je maximální doba trvání rizika kratší než dva roky. Zemi lze chápat jako dočasně odstraněnou ze skupiny zemí s obchodovatelnými riziky v případě nedostatečné soukromé kapacity v důsledku:\na)\nvýrazného snížení kapacity soukromého pojištění úvěrů;\nb)\nvýznamného zhoršení ratingů státního sektoru nebo\nc)\nvýznamného zhoršení výkonnosti podnikového sektoru.\n10.   Dočasné odstranění země ze skupiny zemí s obchodovatelnými riziky nabývá účinku, pokud je jím některá ze stran dotčena, v souladu s rozhodnutím dané strany na základě kritérií uvedených v odstavci 9 a pouze pokud daná strana takové rozhodnutí přijme. Zveřejnění zmíněného rozhodnutí se považuje za oznámení dočasného odstranění druhé straně, pokud je jím tato strana dotčena.\n11.   Pokud pojistitel čerpající subvenci poskytne pojištění vývozních úvěrů, nelze poskytnout pojištění obchodovatelných rizik na komerční bázi. V takovém případě nesmí mít pojistitel za poskytnutí pojištění obchodovatelných rizik ze subvencí přímý ani nepřímý prospěch.\nSubvence, jejichž poskytnutí je podmíněno použitím místního podílu\n12.   Aniž jsou dotčeny články 132 a 133, subvence, jejichž poskytnutí je podmíněno, výhradně nebo kromě dalších podmínek, použitím domácího zboží či služeb na úkor dováženého zboží či služeb, se zakazuje.\nVelké projekty přeshraniční nebo mezinárodní spolupráce\n13.   V rámci velkých projektů přeshraniční nebo mezinárodní spolupráce lze poskytovat subvence, jako například v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje, a v rámci prvních projektů zavádění na podporu vývoje a zavádění nových technologií (s výjimkou výroby). Přínosy takových projektů přeshraniční a mezinárodní spolupráce nesmí být omezeny na hospodářské subjekty nebo odvětví či zúčastněné státy, ale musí mít širší přínos a význam prostřednictvím vedlejších účinků, které nepřináší prospěch výhradně státu poskytujícímu subvenci, příslušnému odvětví a příjemci.\nEnergetika a životní prostředí\n14.   Strany uznávají význam bezpečného, cenově dostupného a udržitelného energetického systému a environmentální udržitelnosti, zejména v souvislosti s bojem proti změně klimatu, která představuje existenční hrozbu pro lidstvo. Aniž je dotčen článek 366, jsou proto subvence ve vztahu k energetice a životnímu prostředí zaměřené na zajištění bezpečného, cenově dostupného a udržitelného energetického systému a řádně fungujícího a konkurenčního trhu s energií nebo zvýšení úrovně ochrany životního prostředí v porovnání s úrovní, jíž by bylo dosaženo bez subvence, a měly by k tomu příjemce motivovat. Tyto subvence příjemce nezbavují odpovědnosti vyplývající z jeho povinností jako znečišťovatele podle právních předpisů příslušné strany.\nSubvence leteckým dopravcům na provoz leteckých tras\n15.   Na provoz leteckých tras nesmí být leteckému dopravci (56) poskytovány subvence, s výjimkou:\na)\npřípadu, kdy existuje závazek veřejné služby v souladu s článkem 365;\nb)\nzvláštních případů, kdy tyto finanční prostředky přinášejí prospěch celé společnosti, nebo\nc)\npřípadu, kdy se jedná o subvence na zahájení činnosti při otevírání nových tras na regionální letiště, pokud se tím zvyšuje mobilita občanů a podněcuje regionální rozvoj.\nČlánek 368\nVyužití subvencí\nKaždá ze stran zajistí, aby hospodářské subjekty využívaly subvence pouze ke konkrétnímu účelu, pro který byly poskytnuty.\nČlánek 369\nTransparentnost\n1.   Pokud jde o jakoukoli subvenci poskytnutou nebo udržovanou na jejím území, zveřejní každá ze stran do šesti měsíců od poskytnutí subvence na oficiálních internetových stránkách nebo ve veřejné databázi tyto informace:\na)\nprávní základ a politický cíl nebo účel subvence;\nb)\njméno příjemce subvence, je-li k dispozici;\nc)\ndatum poskytnutí subvence, dobu trvání subvence a případné další lhůty, které se k subvenci vztahují, a\nd)\nvýši subvence nebo částku určenou pro subvenci v rozpočtu.\n2.   V případě subvencí ve formě daňových opatření se informace zveřejní do jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání. Povinnosti v oblasti transparentnosti subvencí ve formě daňových opatření se týkají stejných informací, které jsou uvedeny v odstavci 1, s výjimkou informací požadovaných podle písm. d) uvedeného odstavce, které lze poskytnout jako rozpětí.\n3.   Kromě povinností uvedených v odstavci 1 zveřejní strany informace o subvenci v souladu s odstavci 4 nebo 5.\n4.   Pro Unii soulad s odstavcem 3 tohoto článku znamená, že pokud jde o jakoukoli subvenci poskytnutou nebo udržovanou na jejím území, do šesti měsíců od poskytnutí subvence zveřejní na oficiálních internetových stránkách nebo ve veřejné databázi informace, na jejichž základě budou moci dotčené osoby posoudit soulad se zásadami stanovenými v článku 366.\n5.   Pro Spojené království soulad s odstavcem 3 znamená, že Spojené království zajistí, že:\na)\npokud dotčená osoba sdělí orgánu poskytujícímu subvenci, že může požádat soud nebo tribunál o přezkum:\ni)\nposkytnutí subvence orgánem poskytujícím subvenci, nebo\nii)\njakéhokoli rozhodnutí orgánu poskytujícího subvenci nebo nezávislého subjektu či orgánu,\nb)\npak ve lhůtě 28 dnů od podání písemně vyhotovené žádosti orgán poskytující subvenci nebo nezávislý subjekt či orgán poskytne dotčené osobě informace, na jejichž základě bude moci posoudit uplatnění zásad stanovených v článku 366, s výhradou přiměřených omezení sledujících oprávněné cíle, jako je například ochrana obchodně citlivých informací či důvěrnosti nebo povinnost mlčenlivosti.\nInformace uvedené v prvním pododstavci písm. b) se dotčené osobě poskytují proto, aby mohla učinit podložené rozhodnutí, aby mohla podat stížnost nebo aby pochopila a řádně určila otázky, jež jsou v navrhované stížnosti předmětem sporu.\n6.   Pro účely tohoto článku a článků 372 a 373 se „dotčenou osobou“ rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, hospodářský subjekt nebo sdružení hospodářských subjektů, jejichž zájmy mohou být poškozeny poskytnutím subvence, zejména příjemci, hospodářské subjekty soutěžící s příjemcem nebo příslušná obchodní sdružení.\n7.   Povinnostmi uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny povinnosti stran dané jejich právními předpisy a týkající se svobody informací a přístupu k dokumentům.\nČlánek 370\nKonzultace o kontrole subvencí\n1.   Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana poskytla subvenci nebo že existují jasné důkazy o tom, že druhá strana má v úmyslu subvenci poskytnout a že její poskytnutí má nebo by mohlo mít významný negativní dopad na obchod nebo investice mezi stranami, může druhou stranu požádat, aby jí vysvětlila, jak byly zásady uvedené v článku 366 v souvislosti s danou subvencí dodrženy.\n2.   Kterákoli ze stran může rovněž požádat o informace uvedené v čl. 369 odst. 1, pokud již nebyly zveřejněny na oficiálních internetových stránkách nebo ve veřejné databázi podle čl. 369 odst. 1, nebo pokud nebyly zpřístupněny snadno a okamžitě přístupným způsobem.\n3.   Druhá strana poskytne požadované informace písemně nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti. Nelze-li požadované informace poskytnout, vysvětlí tato strana důvod neposkytnutí těchto informací ve své písemné odpovědi.\n4.   Pokud se žádající strana po obdržení požadovaných informací stále domnívá, že subvence, kterou druhá strana poskytla nebo zamýšlela poskytnout, má nebo by mohla mít významný negativní dopad na obchod nebo investice mezi stranami, může požádat o konzultace v rámci Specializovaného obchodního výboru pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj. Žádost je vyhotovena písemně a obsahuje vysvětlení důvodů žádosti o konzultaci ze strany žádající strany.\n5.   Specializovaný obchodní výbor pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj učiní veškeré kroky k dosažení vzájemně uspokojivého řešení záležitosti. Jeho první zasedání se uskuteční do 30 dnů od obdržení žádosti o konzultaci.\n6.   Lhůty pro konzultace uvedené výše v odstavcích 3 a 5 mohou být po dohodě stran prodlouženy.\nČlánek 371\nNezávislý orgán nebo subjekt a spolupráce\n1.   Každá ze stran zřídí nebo má zaveden funkčně nezávislý orgán nebo subjekt s odpovídající úlohou v jejím režimu kontroly subvencí. Tento nezávislý orgán nebo subjekt má při výkonu svých provozních funkcí nezbytné záruky nezávislosti a jedná nestranně.\n2.   Strany vyzvou své nezávislé orgány nebo subjekty, aby vzájemně spolupracovaly v otázkách společného zájmu v rámci svých příslušných funkcí, včetně případného uplatňování článků 363 až 369 v mezích stanovených jejich příslušnými právními rámci. Strany nebo jejich příslušné nezávislé orgány nebo subjekty se mohou dohodnout na samostatném rámci pro spolupráci těchto nezávislých orgánů.\nČlánek 372\nSoudy a tribunály\n1.   Každá ze stran zajistí v souladu se svými obecnými a ústavními právními předpisy a postupy, aby její soudy nebo tribunály byly příslušné k:\na)\npřezkumu rozhodnutí o subvencích přijatých orgánem poskytujícím subvenci nebo případně nezávislým orgánem nebo subjektem z hlediska souladu právních předpisů dané strany, jimiž se provádí článek 366;\nb)\npřezkumu veškerých dalších příslušných rozhodnutí nezávislého orgánu nebo subjektu a jakékoli relevantní nečinnosti;\nc)\nuložení nápravných opatření, která jsou účinná ve vztahu k výše uvedeným písmenům a) a b), včetně pozastavení, zákazu nebo požadavku na opatření od orgánu poskytujícího subvenci, přiznání náhrady škody a navrácení subvence od jejího příjemce, tehdy a do té míry, pokud jsou k dispozici podle příslušných právních předpisů ke dni vstupu této dohody v platnost;\nd)\nprojednání stížností dotčených osob ohledně subvencí, na něž se vztahuje tato kapitola; pokud je dotčená osoba oprávněna podat stížnost ohledně subvence podle právních předpisů dané strany.\n2.   Každá ze stran má právo v případě potřeby zasáhnout s povolením dotyčného soudu nebo tribunálu v souladu s obecnými právními předpisy a postupy druhé strany v případech uvedených v odstavci 1.\n3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti zachovat nebo případně vytvořit pravomoci, nápravná opatření a práva na zásah uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v článku 373, nevyžaduje žádné ustanovení tohoto článku, aby strany vytvářely práva na opatření, nápravná opatření, řízení nebo rozšířily rozsah či důvody přezkumu rozhodnutí svých příslušných orgánů veřejné moci nad rámec práv, která existují podle jejich právních předpisů ke dni vstupu této dohody v platnost.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nevyžaduje, aby strany rozšířily rozsah nebo důvody přezkumu aktů Parlamentu Spojeného království prováděného jeho soudy a tribunály, aktů Evropského parlamentu a Rady Evropské unie nebo aktů Rady Evropské unie nad rámec aktů, které existují podle jejich právních předpisů ke dni vstupu této dohody v platnost. (57)\nČlánek 373\nNavrácení subvence\n1.   Každá ze stran zavede účinný mechanismus navrácení subvencí v souladu s níže uvedenými ustanoveními, aniž jsou dotčena jiná nápravná opatření, která existují v právních předpisech dané strany. (58)\n2.   Každá ze stran zajistí, aby za předpokladu, že dotčená osoba vymezená v článku 369 napadla rozhodnutí o poskytnutí subvence u soudu nebo tribunálu ve stanovené lhůtě, jak je vymezena v odstavci 3 tohoto článku, navrácení subvence mohlo být nařízeno, pokud soud dané strany zjistí podstatnou právní chybu v tom smyslu, že:\na)\nopatření představující subvenci nepovažoval poskytovatel dotace za subvenci;\nb)\nposkytovatel subvence nedodržel zásady stanovené v článku 366, jak jsou provedeny v právních předpisech dané strany, nebo je uplatnil způsobem nedosahujícím standardu přezkumu podle právních předpisů dané strany nebo\nc)\nposkytovatel subvence tím, že se rozhodl tuto subvenci poskytnout, jednal mimo rozsah svých pravomocí nebo zneužil tyto pravomoci ve vztahu k zásadám stanoveným v článku 366, jak jsou provedeny v právních předpisech dané strany.\n3.   Pro účely tohoto článku se stanovená lhůta určí takto:\na)\nv případě Unie začíná dnem, kdy byly informace uvedené v čl. 369 odst. 1, 2 a 4 zpřístupněny na oficiálních internetových stránkách nebo veřejné databázi, a nesmí být kratší než jeden měsíc;\nb)\nv případě Spojeného království:\ni)\nzačíná dnem, kdy byly informace uvedené v čl. 369 odst. 1 a 2 zpřístupněny na oficiálních internetových stránkách nebo veřejné databázi;\nii)\nkončí o měsíc později, pokud dotčená osoba před tímto dnem nepožádá o informace postupem uvedeným v čl. 369 odst. 5;\niii)\njakmile dotčená osoba obdrží informace uvedené v čl. 369 odst. 5 písm. b) dostačující pro účely uvedené v čl. 369 odst. 5, je stanovena další lhůta jednoho měsíce, po jejímž uplynutí stanovená lhůta končí;\niv)\ndnem obdržení informací uvedených v bodě iii) je datum, kdy orgán poskytující podporu osvědčí, že poskytl informace uvedené v čl. 369 odst. 5 písm. b) postačující pro tyto účely, bez ohledu na další nebo objasňující korespondenci po tomto datu;\nv)\nlhůty uvedené v bodech i), ii) a iii) mohou být právními předpisy prodlouženy.\n4.   Pro účely odst. 3 písm. b) v souvislosti s režimy začíná stanovená lhůta dnem zveřejnění informací podle písmene b) tohoto odstavce, a nikoli okamžikem provedení následných plateb, pokud:\na)\nsubvence je zjevně poskytnuta v souladu s podmínkami režimu;\nb)\nposkytovatel režimu zveřejnil v souvislosti s režimem informace, které mají být zveřejněny podle čl. 369 odst. 1 a 2, a\nc)\ninformace poskytnuté o režimu podle písmene b) tohoto odstavce obsahují informace o subvenci, které by dotčené osobě umožnily určit, zda může být režimem poškozena, a které zahrnují alespoň účel subvence, kategorie příjemců, podmínky způsobilosti pro subvenci a základ pro výpočet subvence (včetně případných příslušných podmínek týkajících se subvenčních poměrů nebo částek).\n5.   Pro účely tohoto článku se navrácení subvence nevyžaduje, pokud je subvence poskytnuta na základě aktu Parlamentu Spojeného království, aktu Evropského parlamentu a Rady Evropské unie nebo aktu Rady Evropské unie.\n6.   Žádné ustanovení tohoto článku nebrání kterékoli ze stran, aby se v souladu se svými právními předpisy rozhodla stanovit další situace, v nichž navrácení subvence představuje nápravné opatření nad rámec situací předpokládaných v příslušných právních předpisech.\n7.   Strany uznávají, že navrácení subvence je důležitým nápravným nástrojem v jakémkoli systému kontroly subvencí. Na žádost kterékoli ze stran zváží strany v rámci Rady partnerství další nebo alternativní mechanismy pro navrácení subvence, jakož i odpovídající změny tohoto článku. V rámci Rady partnerství může kterákoli ze stran navrhnout změny umožňující nejrůznější úpravy jejich mechanismu pro navrácení subvence. Každá ze stran musí zvážit návrh druhé strany učiněný v dobré víře a souhlasit s ním, pokud se domnívá, že obsahuje takovou úpravu, která představuje alespoň stejně účinný prostředek k dosažení navrácení subvence jako stávající mechanismy druhé strany. Rada partnerství pak může provést odpovídající změny tohoto článku. (59)\nČlánek 374\nNápravná opatření\n1.   Kterákoli ze strana může druhé straně zaslat písemnou žádost o informace a konzultace týkající se subvence, kterou považuje za příčinu významného negativního dopadu na obchod nebo investice mezi stranami, nebo má za to, že existuje vážné riziko, že takový dopad způsobí. Žádající strana by měla v této žádosti poskytnout veškeré relevantní informace, které stranám umožní nalézt vzájemně přijatelné řešení, včetně popisu subvence a obav žádající strany, pokud jde o její dopad na obchod nebo investice.\n2.   Do 30 dnů ode dne doručení žádosti dožádaná strana písemně odpoví žádající straně a strany zahájí konzultace, které se považují za ukončené 60 dnů ode dne doručení této žádosti, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace a zejména veškeré informace označené za důvěrné a stanoviska přijatá stranami během nich, jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.\n3.   Nejpozději 60 dnů ode dne doručení žádosti uvedené v odstavci 1 může žádající strana jednostranně přijmout vhodná nápravná opatření, pokud existují důkazy o tom, že subvence dožádané strany je příčinou významného negativního dopadu na obchod nebo investice mezi stranami, nebo že existuje vážné riziko, že takový dopad způsobí.\n4.   Nejpozději 45 dnů ode dne doručení žádosti uvedené v odstavci 1 oznámí žádající strana dožádané straně nápravná opatření, která hodlá přijmout v souladu s odstavcem 3. Žádající strana poskytne všechny příslušné informace týkající se opatření, která hodlá přijmout, aby umožnila stranám nalézt vzájemně přijatelné řešení. Žádající strana nesmí přijmout uvedená nápravná opatření dříve než 15 dnů ode dne doručení oznámení zmíněných opatření dožádané straně.\n5.   Při posuzování existence vážného rizika významného negativního dopadu musí každá ze stran vycházet ze skutečností, a nikoli pouze z tvrzení, domněnek nebo málo pravděpodobné možnosti. Změna okolností, která by vedla k situaci, kdy by subvence takový významný negativní dopad způsobila, musí být jasně předvídatelná.\n6.   Posouzení existence subvence nebo významného negativního dopadu subvence na obchod nebo investice mezi stranami, provedené některou ze stran, musí být založeno na spolehlivých důkazech, a nikoli pouze na domněnkách nebo málo pravděpodobné možnosti, a musí se týkat identifikovatelného zboží, poskytovatelů služeb nebo jiných hospodářských subjektů, a to i v případě subvenčních režimů.\n7.   Rada partnerství může vést orientační seznam toho, co by ve smyslu tohoto článku představovalo významný negativní dopad na obchod nebo investice mezi stranami. Tím není dotčeno právo stran přijímat nápravná opatření.\n8.   Nápravná opatření přijatá podle odstavce 3 se omezí na to, co je nezbytně nutné a přiměřené k nápravě způsobeného významného negativního dopadu nebo k řešení vážného rizika takového dopadu. Přednostně je třeba vybrat opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.\n9.   Do pěti dnů ode dne nabytí účinnosti nápravných opatření uvedených v odstavci 3 a bez předchozího využití konzultací podle článku 738 může vyrozuměná strana v souladu s čl. 739 odst. 2 požádat o ustavení rozhodčího tribunálu prostřednictvím písemné žádosti podané žádající straně, aby rozhodčí tribunál rozhodl, zda:\na)\nnápravné opatření přijaté žádající stranou není v souladu s odstavcem 3 nebo 8;\nb)\nse žádající strana neúčastnila konzultací poté, co dožádaná strana poskytla požadované informace a souhlasila s konáním konzultací, nebo\nc)\nnedošlo k přijetí nebo oznámení nápravného opatření v souladu s lhůtami uvedenými v odstavci 3 nebo 4 v daném pořadí.\nTato žádost nemá odkladný účinek na nápravná opatření. Dále rozhodčí tribunál neposuzuje, jak strany uplatňují články 366 a 367.\n10.   Rozhodčí tribunál ustavený na základě žádosti uvedené v odstavci 9 tohoto článku vede řízení v souladu s článkem 760 a vydává své konečné rozhodnutí do 30 dnů od svého ustavení.\n11.   V případě nálezu vůči žalované straně doručí žalovaná strana žalující straně nejpozději 30 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí rozhodčího tribunálu oznámení o opatření, které přijala ke splnění požadavků uvedeného rozhodnutí.\n12.   V návaznosti na nález vůči žalované straně v řízení uvedeném v odstavci 10 tohoto článku může žalující strana požádat rozhodčí tribunál do 30 dnů od vydání jeho rozhodnutí, aby určil úroveň pozastavení závazků podle této dohody nebo doplňující dohody, která nepřesahuje úroveň odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobeným uplatněním nápravných opatření, pokud shledá, že nesoulad nápravných opatření s odstavcem 3 nebo 8 tohoto článku je významný. V žádosti se navrhne úroveň pozastavení závazků v souladu se zásadami stanovenými v článku 761. Žalující strana může pozastavit závazky podle této dohody nebo doplňující dohody v souladu s úrovní pozastavení závazků stanovenou rozhodčím tribunálem. Toto pozastavení se neuplatní dříve než 15 dnů po vydání daného rozhodnutí.\n13.   Žádná ze stran se nesmí dovolávat Dohody o WTO ani jiné mezinárodní dohody s cílem zabránit druhé straně v přijetí opatření podle tohoto článku, včetně případů, kdy tato opatření spočívají v pozastavení závazků podle této dohody nebo doplňující dohody.\n14.   Pro účely posouzení, zda je uložení nebo zachování nápravných opatření ohledně dovozu téhož produktu omezeno na to, co je nezbytně nutné nebo přiměřené pro účely tohoto článku, kterákoli ze stran:\na)\nzohlední vyrovnávací opatření uplatněná nebo ponechaná v platnosti podle čl. 32 odst. 3 a\nb)\nmůže zohlednit antidumpingová opatření uplatněná nebo ponechaná v platnosti podle čl. 32 odst. 3.\n15.   Žádná ze stran nesmí uplatňovat současně nápravné opatření podle tohoto článku a vyrovnávací opatření podle článku 411 s cílem napravit dopad na obchod nebo investice přímo způsobený stejnou subvencí.\n16.   Pokud strana, vůči níž byla přijata nápravná opatření, nepředloží žádost podle odstavce 9 tohoto článku ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci, může tato strana zahájit rozhodčí řízení podle článku 739 s cílem napadnout nápravné opatření z důvodů uvedených v odstavci 9 tohoto článku, aniž by předtím využila konzultací v souladu s článkem 738. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744.\n17.   Pro účely řízení podle odstavců 9 a 16 rozhodčí tribunál při posuzování, zda je nápravné opatření nezbytně nutné nebo přiměřené, náležitě zohlední zásady stanovené v odstavcích 5 a 6, jakož i v odstavcích 13, 14 a 15.\nČlánek 375\nŘešení sporů\n1.   S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku se část šestá hlava I vztahuje na spory mezi stranami týkající se výkladu a uplatňování této kapitoly s výjimkou článků 371 a 372.\n2.   Rozhodčí tribunál nemá pravomoc, pokud jde o:\na)\njednotlivou subvenci, včetně toho, zda u této subvence byly dodrženy zásady stanovené v článku 366, jinak než s ohledem na podmínky stanovené v čl. 367 odst. 2, v čl. 367 odst. 3, 4 a 5 v čl. 367 odst. 8 až 11 a čl. 367 odst.12, a\nb)\nposouzení toho, zda bylo nápravné opatření navrácení subvence ve smyslu článku 373 správně uplatněno v každém jednotlivém případě.\n3.   Část šestá hlava I se použije na článek 374 v souladu s uvedeným článkem a článkem 760.\nKAPITOLA 4\nSTÁTNÍ PODNIKY, PODNIKY, KTERÝM BYLA PŘIZNÁNA ZVLÁŠTNÍ PRÁVA ČI VÝSADY, A URČENÉ MONOPOLY\nČlánek 376\nDefinice\n1.   Pro účely této kapitoly se rozumí:\na)\n„ujednáním“ ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech vypracované v rámci OECD nebo nástupnický závazek, ať vypracovaný v rámci OECD nebo mimo něj, přijatý alespoň dvanácti zakládajícími členy WTO, kteří byli účastníky ujednání k 1. lednu 1979;\nb)\n„obchodními činnostmi“ činnosti, jejichž výsledkem je výroba zboží nebo poskytování služeb, které mají být prodávány na relevantním trhu v množstvích a za ceny stanovené podnikem na základě podmínek nabídky a poptávky, a které jsou prováděny za účelem dosažení zisku; činnosti prováděné podnikem, který působí na neziskovém základě nebo na základě úhrady nákladů, nejsou činnostmi vykonávanými za účelem vytváření zisku;\nc)\n„obchodními úvahami“ úvahy týkající se ceny, kvality, dostupnosti, prodejnosti, dopravy a jiných podmínek nákupu či prodeje nebo jiné faktory, které by se obvykle braly v úvahu při obchodních rozhodnutích soukromého podniku fungujícího podle zásad tržního hospodářství v příslušném obchodním nebo průmyslovém odvětví;\nd)\n„zahrnutým subjektem“:\ni)\nurčený monopol,\nii)\npodnik, kterému byla přiznána zvláštní práva či výsady, nebo\niii)\npodnik ve vlastnictví státu;\ne)\n„určeným monopolem“ subjekt, včetně sdružení nebo vládní agentury, který je na relevantním trhu na území některé ze stran určen za jediného dodavatele nebo pořizovatele zboží nebo služby; není jím subjekt, jemuž bylo uděleno výlučné právo duševního vlastnictví, pouze v důsledku tohoto udělení; v této souvislosti „určit“ znamená zřídit nebo povolit monopol nebo rozšířit oblast působnosti monopolu na další zboží či službu;\nf)\n„podnikem“ podnik ve smyslu čl. 124 písm. g);\ng)\n„podnikem, kterému byla přiznána zvláštní práva či výsady“, jakýkoli veřejný nebo soukromý podnik, kterému některá ze stran právně nebo fakticky udělila zvláštní práva či výsady;\nh)\n„službou poskytovanou při výkonu veřejné moci“ služba poskytovaná při výkonu veřejné moci podle definice uvedené v GATS;\ni)\n„zvláštními právy či výsadami“ práva či výsady, jimiž některá ze stran stanoví nebo omezí počet podniků oprávněných dodávat zboží nebo poskytovat služby na dva nebo více jinak než na základě objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií, čímž podstatným způsobem ovlivní schopnost jiného podniku dodávat totéž zboží nebo poskytovat tutéž službu ve stejné zeměpisné oblasti v zásadě za stejných podmínek;\nj)\n„podnikem ve vlastnictví státu“ podnik, v němž některá ze stran:\ni)\npřímo vlastní více než 50 % základního kapitálu\nii)\npřímo či nepřímo ovládá výkon více než 50 % hlasovacích práv,\niii)\nmá pravomoc jmenovat většinu členů správní rady nebo jakéhokoliv rovnocenného řídícího orgánu nebo\niv)\nmá pravomoc vykonávat kontrolu nad podnikem. Při stanovení kontroly se v každém jednotlivém případě zohlední všechny relevantní právní a skutkové okolnosti.\nČlánek 377\nOblast působnosti\n1.   Tato kapitola se vztahuje na zahrnuté subjekty na všech úrovních státní správy, které se zabývají obchodními činnostmi. Pokud se zahrnutý subjekt zabývá obchodními i neobchodními činnostmi, tato kapitola se vztahuje pouze na jejich obchodní činnosti.\n2.   Tato kapitola se nevztahuje na:\na)\nzahrnuté subjekty jednající jako zadavatelé ve smyslu příloh 1 až 3 každé ze stran dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách a odstavce 1 odpovídajících pododdílů každé ze stran v oddíle B přílohy 25, které uskutečňují veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda, ve smyslu čl. 277 odst. 2;\nb)\njakékoli služby poskytované při výkonu veřejné moci.\n3.   Tato kapitola se nepoužije na zahrnuté subjekty, pokud roční příjmy z obchodních činností dotčeného podniku či monopolu byly v některém z předchozích tří po sobě následujících účetních období nižší než 100 milionů zvláštních práv čerpání.\n4.   Článek 380 se nepoužije na poskytování finančních služeb zahrnutým subjektem na základě vládního pověření, pokud toto poskytování finančních služeb:\na)\npodporuje vývoz nebo dovoz, jsou-li tyto služby:\ni)\nzamýšleny jinak než jako náhrada komerčního financování nebo\nii)\nnabízeny za podmínek, které nejsou příznivější než ty, které lze získat pro srovnatelné finanční služby na obchodním trhu; nebo\nb)\npodporuje soukromé investice mimo území dané strany, jsou-li tyto služby:\ni)\nzamýšleny jinak než jako náhrada komerčního financování; nebo\nii)\nnabízeny za podmínek, které nejsou příznivější než ty, které lze získat pro srovnatelné finanční služby na obchodním trhu; nebo\nc)\nje nabízeno za podmínek, které jsou v souladu s  ujednáním, pokud poskytování těchto služeb spadá do oblasti působnosti ujednání.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, článek 380 se nepoužije na tato odvětví: audiovizuální služby; vnitrostátní námořní kabotáž (60) a vnitrozemská vodní doprava, jak je stanoveno v čl. 123 odst. 5.\n6.   Článek 380 se nepoužije, pokud zahrnutý subjekt některé ze stran nakupuje nebo prodává zboží nebo služby na základě:\na)\njakéhokoli stávajícího nesouladného opatření, které tato strana ponechá v platnosti, pokračuje v něm, obnovuje jej nebo mění v souladu s čl. 133 odst. 1 nebo čl. 139 odst. 1, jak je stanoveno v listinách závazků k přílohám 19 a 20, v závislosti na daném případu, nebo\nb)\njakéhokoli nesouladného opatření, které tato strana přijme nebo ponechá v platnosti, ve vztahu k odvětvím, pododvětvím nebo činnostem v souladu s čl. 133 odst. 2 nebo čl. 139 odst. 2, jak je stanoveno v listinách závazků k přílohám 19 a 20, v závislosti na daném případu.\nČlánek 378\nVztah k Dohodě o WTO\nStrany potvrzují svá práva a povinnosti podle čl. XVII odst. 1 až 3 GATT 1994, Ujednání o výkladu článku XVII GATT 1994, jakož i podle čl. VIII odst. 1, 2 a 5 GATS.\nČlánek 379\nObecná ustanovení\n1.   Aniž jsou dotčena práva a povinnosti každé ze stran podle této kapitoly, žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli ze stran zřídit nebo zachovat zahrnutý subjekt.\n2.   Žádná ze stran nesmí vyžadovat od zahrnutého subjektu nebo ho vybízet k tomu, aby jednal způsobem, který je neslučitelný s touto kapitolou.\nČlánek 380\nNediskriminační zacházení a obchodní úvahy\n1.   Každá ze stran zajistí, aby všechny její zahrnuté subjekty při vykonávání obchodních činností:\na)\njednaly při nákupu nebo prodeji zboží nebo služby podle obchodních úvah kromě případů, kdy sledují účel plnění podmínek jejich poslání veřejné služby, které nejsou v rozporu s písmenem b) nebo c);\nb)\npři nákupu zboží nebo služeb:\ni)\nzboží dodávanému nebo službě poskytované podnikem druhé strany poskytovaly neméně příznivé zacházení, než jaké poskytují obdobnému zboží dodávanému nebo obdobné službě poskytované vlastními podniky a\nii)\nzboží dodávanému nebo službě poskytované zahrnutým subjektem na území této strany poskytovaly neméně příznivé zacházení, než jaké poskytují obdobnému zboží dodávanému nebo obdobné službě poskytované vlastními podniky na relevantním trhu na území této strany a\nc)\npři prodeji zboží nebo služeb:\ni)\nposkytovaly podniku druhé strany neméně příznivé zacházení, než jaké poskytují vlastním podnikům a\nii)\nposkytovaly zahrnutému subjektu na území této strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytují vlastním podnikům na relevantním trhu na území této strany. (61)\n2.   Ustanovení odst. 1 písm. b) a c) nebrání tomu, aby zahrnutý subjekt:\na)\nnakupoval nebo dodával zboží nebo poskytoval služby za odlišných podmínek, včetně podmínek v souvislosti s cenou, a to za předpokladu, že tyto odlišné podmínky jsou v souladu s obchodními úvahami, nebo\nb)\nodmítl nákup nebo dodání zboží nebo poskytnutí služeb, je-li toto odmítnutí učiněno v souladu s obchodními úvahami.\nČlánek 381\nRegulační rámec\n1.   Každá ze stran dodržuje a co nejlépe využívá příslušné mezinárodní normy, včetně Pokynů OECD pro řízení a správu státních podniků.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby jakýkoli regulační subjekt nebo jakýkoli jiný subjekt vykonávající regulační funkci, který tato strana zřídí nebo má zaveden:\na)\nbyl nezávislý na podnicích regulovaných tímto subjektem a nebyl vůči nim odpovědný a\nb)\nv podobných situacích jednal nestranně ve vztahu ke všem podnikům regulovaným tímto orgánem, včetně zahrnutých subjektů; nestrannost, se kterou orgán vykonává své regulační funkce, se posuzuje na základě obecného vzorce nebo praxe tohoto orgánu.\nV případě odvětví, u nichž se strany v této dohodě dohodly na zvláštních povinnostech týkajících se tohoto orgánu, mají přednost příslušná ustanovení této dohody.\n3.   Každá ze stran uplatňuje své právní předpisy vůči zahrnutým subjektům jednotným a nediskriminačním způsobem.\nČlánek 382\nVýměna informací\n1.   Strana, která má důvod se domnívat, že její zájmy podle této kapitoly jsou nepříznivě ovlivněny obchodními činnostmi subjektu druhé strany, může písemně požádat druhou stranu o poskytnutí informací o obchodních činnostech tohoto subjektu souvisejících s prováděním ustanovení této kapitoly v souladu s odstavcem 2.\n2.   Obsahuje-li žádost podle odstavce 1 vysvětlení, jakým způsobem mohou činnosti subjektu ovlivňovat zájmy žádající strany podle této kapitoly, a specifikuje-li, které z požadovaných informací jsou nebo mají být uvedeny, poskytne dožádaná strana informace takto požadované:\na)\ninformace o struktuře vlastnictví a hlasování s uvedením kumulativního procentního podílu akcií a procenta hlasovacích práv, které dožádaná strana a její zahrnuté subjekty v daném subjektu kumulativně drží;\nb)\npopis jakýchkoli zvláštních akcií nebo zvláštních hlasovacích či jiných práv, které dožádaná strana nebo její zahrnuté subjekty drží, pokud se tato práva liší od práv spojených s kmenovými akciemi subjektu;\nc)\npopis organizační struktury subjektu a složení jeho správní rady nebo jakéhokoli rovnocenného orgánu;\nd)\npopis vládních úřadů nebo veřejných orgánů, které subjekt regulují nebo na něj dohlížejí, popis požadavků na podávání zpráv, které mu tyto vládní úřady nebo veřejné orgány uložily, a práv a postupů těchto vládních úřadů nebo veřejných orgánů při jmenování, odvolávání nebo odměňování vedoucích pracovníků a členů jeho správní rady nebo jakéhokoli rovnocenného orgánu;\ne)\ninformace o ročním příjmu a celkových aktivech subjektu za poslední tři roky, pro které jsou tyto informace k dispozici;\nf)\ninformace o jakýchkoli výjimkách, imunitách a souvisejících opatřeních, jichž subjekt podle právních předpisů dožádané strany využívá;\ng)\nvšechny další veřejně přístupné informace týkající se subjektu, včetně výročních finančních zpráv a auditů prováděných třetí stranou.\n3.   Odstavce 1 a 2 nevyžadují od žádné ze stran, aby zpřístupnila důvěrné informace, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s jejími právními předpisy, bránilo vymáhání práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo poškozovalo oprávněné obchodní zájmy konkrétních podniků.\n4.   Nejsou-li požadované informace k dispozici, sdělí dožádaná strana písemně žádající straně důvod, proč tyto informace nejsou k dispozici.\nKAPITOLA 5\nDANĚ\nČlánek 383\nŘádná správa\nStrany uznávají zásady řádné správy v oblasti daní, zejména celosvětové normy v oblasti daňové transparentnosti, výměny informací a spravedlivé daňové soutěže, a zavazují se k jejich provádění. Strany znovu opakují svou podporu akčnímu plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) a potvrzují svůj závazek provádět minimální standardy OECD, jež mají působit proti BEPS. Strany budou prosazovat řádnou správu v oblasti zdanění, zlepšovat mezinárodní spolupráci v daňové oblasti a usnadňovat výběr daňových výnosů.\nČlánek 384\nNormy v oblasti zdanění\n1.   Žádná se stran neoslabí ani nesníží úroveň ochrany stanovenou jejími právními předpisy na konci přechodného období pod úroveň stanovenou normami a pravidly dohodnutými OECD na konci přechodného období, pokud jde o:\na)\nvýměnu informací, ať již na žádost, spontánně nebo automaticky, o finančních účtech, daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem, zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí mezi daňovými správami a o uspořádáních představujících potenciální přeshraniční daňové plánování;\nb)\npravidla pro omezení odpočitatelnosti úroků, ovládané zahraniční společnosti a hybridní nesoulady.\n2.   Žádná ze stran neoslabí ani nesníží úroveň ochrany stanovenou jejími právními předpisy na konci přechodného období, pokud jde o veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí úvěrovými institucemi a investičními podniky jinými než malými a nepropojenými investičními podniky.\nČlánek 385\nŘešení sporů\nNa tuto kapitolu se nepoužije řešení sporů podle části šesté hlavy I.\nKAPITOLA 6\nPRACOVNÍ A SOCIÁLNÍ NORMY\nČlánek 386\nDefinice\n1.   Pro účely této kapitoly se „pracovními a sociálními úrovněmi ochrany“ rozumí úrovně ochrany poskytované v právních předpisech a normách (62) jedné ze stran, v každé z těchto oblastí:\na)\nzákladní práva v práci;\nb)\nnormy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;\nc)\nspravedlivé pracovní podmínky a normy týkající se zaměstnávání osob;\nd)\npráva na informace a konzultace na úrovni podniku nebo\ne)\nrestrukturalizace podniků.\n2.   Pro Unii se „pracovními a sociálními úrovněmi ochrany“ rozumí pracovní a sociální úrovně ochrany, které jsou použitelné na všechny členské státy a ve všech členských státech a jsou pro ně společné.\nČlánek 387\nNesnižování úrovní ochrany\n1.   Strany potvrzují, že každá ze stran má právo stanovit politiky a priority v oblastech, na které se vztahuje tato kapitola, určit úrovně pracovní a sociální ochrany, které považuje za vhodné, a přijmout nebo změnit své právní předpisy a politiky způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky každé ze stran, včetně jejích závazků podle této kapitoly.\n2.   Žádná ze stran nesmí oslabit nebo snížit způsobem, který má vliv na obchod nebo investice mezi stranami, své pracovní a sociální úrovně ochrany pod úrovně platné na konci přechodného období, ani nesmí nedostatečně účinně prosazovat své právní předpisy a normy.\n3.   Strany uznávají, že si každá ze stran ponechává právo vykonávat přiměřenou diskreční pravomoc a činit rozhodnutí v dobré víře týkající se přidělování zdrojů na prosazování práv zaměstnanců s ohledem na jiné pracovněprávní předpisy, o nichž bylo rozhodnuto, že mají vyšší prioritu, za předpokladu, že výkon této diskreční pravomoci a těchto rozhodnutí není v rozporu s povinnostmi, které pro ni vyplývají z této kapitoly.\n4.   Strany budou i nadále usilovat o zvýšení svých pracovních a sociálních úrovní ochrany uvedených v této kapitole.\nČlánek 388\nProsazování práv zaměstnanců\nPro účely prosazování práv zaměstnanců podle článku 387 musí mít každá strana zaveden a udržuje systém účinného vnitrostátního prosazování, zejména účinný systém inspekcí práce v souladu se svými mezinárodními závazky týkajícími se pracovních podmínek a ochrany pracovníků; každá ze stran zajistí, aby byla k dispozici správní a soudní řízení, která umožní veřejným orgánům a jednotlivcům s určitým postavením včas podat žalobu proti porušování pracovního práva a sociálních norem, a stanoví vhodnou a účinnou právní ochranu, včetně předběžných opatření, jakož i přiměřené a odrazující sankce. Při vnitrostátním provádění a prosazování článku 387 každá ze stran respektuje úlohu a autonomii sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni, je-li to relevantní, v souladu s rozhodným právem a zvyklostmi.\nČlánek 389\nŘešení sporů\n1.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby prostřednictvím dialogu, konzultací, výměny informací a spolupráce vyřešily veškeré neshody ohledně uplatňování této kapitoly.\n2.   Odchylně od části šesté hlavy I v případě sporu mezi stranami ohledně použití této kapitoly použijí strany výhradně postupy stanovené v článcích 408, 409 a 410.\nKAPITOLA 7\nŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KLIMA\nČlánek 390\nDefinice\n1.   Pro účely této kapitoly se „úrovněmi ochrany životního prostředí“ rozumí úrovně ochrany obecně stanovené právními předpisy strany, jejichž účelem je ochrana životního prostředí včetně prevence ohrožení lidského života nebo zdraví kvůli dopadům na životní prostředí, a to i v každé z těchto oblastí:\na)\nprůmyslové emise;\nb)\nemise do ovzduší a kvalita ovzduší;\nc)\npříroda a zachování biologické rozmanitosti;\nd)\nnakládání s odpady;\ne)\nochrana a zachování vodního prostředí;\nf)\nochrana a zachování mořského prostředí;\ng)\nprevence, omezení a eliminace rizik pro lidské zdraví nebo životní prostředí vyplývajících z výroby, používání, uvolňování nebo odstraňování chemických látek nebo\nh)\nřízení dopadů zemědělské produkce nebo produkce potravin na životní prostředí, zejména používáním antibiotik a dekontaminantů.\n2.   Pro Unii se „úrovněmi ochrany životního prostředí“ rozumí úrovně ochrany životního prostředí, které jsou použitelné na všechny členské státy a ve všech členských státech a jsou pro ně společné.\n3.   Pro účely této kapitoly se „úrovní ochrany klimatu“ rozumí úroveň ochrany s ohledem na emise a pohlcování skleníkových plynů a postupné odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu. Pokud jde o skleníkové plyny, znamená to:\na)\nv případě Unie 40% cíl pro celé hospodářství do roku 2030, včetně systému Unie pro stanovování cen uhlíku;\nb)\nv případě Spojeného království podíl celého hospodářství Spojeného království na tomto cíli do roku 2030, včetně systému Spojeného království pro stanovování cen uhlíku.\nČlánek 391\nNesnižování úrovní ochrany\n1.   Strany potvrzují, že každá ze stran má právo stanovit politiky a priority v oblastech, na které se vztahuje tato kapitola, určit úrovně ochrany životního prostředí nebo úroveň ochrany klimatu, které považuje za vhodné, a přijmout nebo změnit své právní předpisy a politiky způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky každé ze stran, včetně jejích závazků podle této kapitoly.\n2.   Žádná ze stran nesmí oslabit nebo snížit způsobem, který má vliv na obchod nebo investice mezi stranami, své úrovně ochrany životního prostředí nebo úroveň ochrany klimatu pod úrovně, které jsou platné na konci přechodného období, ani nesmí nedostatečně účinně prosazovat své právní předpisy v oblasti životního prostředí nebo úroveň ochrany klimatu.\n3.   Strany uznávají, že si každá strana ponechává právo vykonávat přiměřenou diskreční pravomoc a činit rozhodnutí v dobré víře týkající se přidělování zdrojů na prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí s ohledem na jiné právní předpisy v oblasti životního prostředí a politiky v oblasti klimatu, o nichž bylo rozhodnuto, že mají vyšší priority, za předpokladu, že výkon této diskreční pravomoci a těchto rozhodnutí není v rozporu s povinnostmi, které pro ni vyplývají z této kapitoly.\n4.   Pro účely této kapitoly platí, že pokud jsou cíle stanoveny v právních předpisech strany týkajících se životního prostředí v oblastech uvedených v článku 390, jsou zahrnuty do úrovní ochrany životního prostředí strany na konci přechodného období. Tyto cíle zahrnují cíle, jejichž dosažení je plánováno na datum po konci přechodného období. Tento odstavec se vztahuje rovněž na látky poškozující ozonovou vrstvu.\n5.   Strany budou i nadále usilovat o zvýšení svých úrovní ochrany životního prostředí nebo své úrovně ochrany klimatu uvedených v této kapitole.\nČlánek 392\nStanovování cen uhlíku.\n1.   Každá ze stran zavede od 1. ledna 2021 účinný systém stanovování cen uhlíku.\n2.   Každý systém zahrnuje emise skleníkových plynů z výroby elektřiny, výroby tepla, průmyslu a letecké dopravy.\n3.   Účinnost příslušných systémů stran pro stanovování cen uhlíku zachovává úroveň ochrany stanovenou v článku 391.\n4.   Odchylně od odstavce 2 se letecká doprava zahrne nejpozději do dvou let, pokud již není zahrnuta. Oblast působnosti unijního systému stanovování cen uhlíku se vztahuje na odlétající lety z Evropského hospodářského prostoru do Spojeného království.\n5.   Každá ze stran zachová svůj systém stanovování cen uhlíku, pokud je pro každou ze stran účinným nástrojem v boji proti změně klimatu, a v každém případě zachová úroveň ochrany stanovenou v článku 391.\n6.   Strany spolupracují na stanovování cen uhlíku. Důkladně zváží propojení svých systémů stanovování cen uhlíku způsobem, který zachová integritu těchto systémů a umožní zvýšit jejich účinnost.\nČlánek 393\nZásady v oblasti životního prostředí a klimatu\n1.   S ohledem na skutečnost, že Unie a Spojené království sdílejí společnou biosféru, pokud jde o přeshraniční znečištění, každá ze stran se zavazuje respektovat mezinárodně uznávané environmentální zásady, k nimž se zavázala, například v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji, která byla přijata dne 14. června 1992 v Rio de Janeiru („Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992“) a v mnohostranných environmentálních dohodách, včetně Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu podepsané dne 9. května 1992 v New Yorku („UNFCCC“) a Úmluvy o biologické rozmanitosti podepsané dne 5. června 1992 v Rio de Janeiru („Úmluva o biologické rozmanitosti“); jedná se zejména o:\na)\nzásadu, že ochrana životního prostředí by měla být začleněna do tvorby politik, a to i prostřednictvím posouzení dopadů;\nb)\nzásadu preventivních opatření k odvrácení škod na životním prostředí;\nc)\npřístup předběžné opatrnosti uvedený v čl. 356 odst. 2;\nd)\nzásadu nápravy škod na životním prostředí především u zdroje a\ne)\nzásadu „znečišťovatel platí“.\n2.   Strany znovu potvrzují své příslušné závazky týkající se postupů pro hodnocení pravděpodobného dopadu navrhované činnosti na životní prostředí a tam, kde je pravděpodobné, že konkrétní projekty, plány a programy budou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, budou zahrnovat posouzení vlivů na životní prostředí nebo strategické posouzení vlivů na životní prostředí.\n3.   Tyto postupy tam, kde je to vhodné a v souladu s právními předpisy dané strany, zahrnují určení rozsahu environmentální zprávy a jejího vypracování, realizaci účasti veřejnosti a konzultací a zohlednění environmentální zprávy a výsledků účasti veřejnosti a konzultací ve schváleném projektu nebo přijatém plánu či programu.\nČlánek 394\nProsazování právních předpisů\n1.   Pro účely prosazování právních předpisů podle článku 391 každá ze stran v souladu se svými právními předpisy zajistí, aby:\na)\nvnitrostátní orgány příslušné k prosazování příslušných právních předpisů ohledně životního prostředí a klimatu věnovaly náležitou pozornost údajným porušením těchto právních předpisů, o nichž se dozví; tyto orgány musí v příslušných případech mít k dispozici odpovídající a účinnou právní ochranu, včetně zdržovací žaloby a přiměřených a odrazujících sankcí, a\nb)\nvnitrostátní správní nebo soudní řízení byla k dispozici fyzickým a právnickým osobám, které mají dostatečný zájem podat žalobu proti porušení těchto právních předpisů a domáhat se účinné právní ochrany, včetně zdržovací žaloby, a aby řízení nebyla nepřiměřeně nákladná a probíhala spravedlivým, nestranným a transparentním způsobem.\nČlánek 395\nSpolupráce při sledování a prosazování právních předpisů\nStrany zajistí, aby se Evropská komise a orgány dohledu Spojeného království pravidelně scházely a spolupracovaly na účinném sledování a prosazování právních předpisů ohledně životního prostředí a klimatu, jak je uvedeno v článku 391.\nČlánek 396\nŘešení sporů\n1.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby prostřednictvím dialogu, konzultací, výměny informací a spolupráce vyřešily veškeré neshody ohledně uplatňování této kapitoly.\n2.   Odchylně od části šesté hlavy I v případě sporu mezi stranami ohledně použití této kapitoly použijí strany výhradně postupy stanovené v článcích 408, 409 a 410.\nKAPITOLA 8\nDALŠÍ NÁSTROJE PRO OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ\nČlánek 397\nSouvislosti a cíle\n1.   Strany připomínají Agendu 21 a Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Johannesburský plán provádění přijatý na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002, Deklaraci Mezinárodní organizace práce o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci přijatou dne 10. června 2008 v Ženevě Mezinárodní organizací práce na jejím 97. zasedání (dále jen „Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008“), výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji z roku 2012 s názvem „Budoucnost, jakou chceme“ potvrzený rezolucí Valného shromáždění OSN 66/288 přijatou dne 27. července 2012 a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou rezolucí Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 a její Cíle udržitelného rozvoje.\n2.   S ohledem na odstavec 1 tohoto článku je cílem této kapitoly posílit začlenění udržitelného rozvoje, zejména jeho pracovního a environmentálního rozměru, do obchodních a investičních vztahů stran a v tomto ohledu doplnit závazky stran v rámci kapitoly 6 a kapitoly 7 .\nČlánek 398\nTransparentnost\n1.   Strany zdůrazňují význam zajištění transparentnosti jako nezbytného prvku pro podporu účasti veřejnosti a zveřejňování informací v souvislosti s touto kapitolou. V souladu se svými právními předpisy, touto kapitolou, kapitolou IX a X každá ze stran:\na)\nzajistí, aby s jakýmkoliv obecně závazným opatřením, jež sleduje cíle této kapitoly, bylo zacházeno transparentním způsobem, což zahrnuje poskytnutí přiměřených možností a dostatečné lhůty k připomínkám veřejnosti a zveřejnění těchto opatření;\nb)\nzajistí, aby široká veřejnost měla přístup k příslušným informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy, a rovněž zajistí aktivní šíření těchto informací a jejich poskytování široké veřejnosti elektronickými prostředky;\nc)\npodporuje veřejnou diskusi s nestátními subjekty a mezi nimi, pokud jde o rozvoj a definování politik, které mohou vést k přijetí právních předpisů orgány veřejné správy týkajících se této kapitoly. V souvislosti s životním prostředím to zahrnuje účast veřejnosti na projektech, plánech a programech, a\nd)\npodporuje informovanost veřejnosti o svých právních předpisech a normách vztahujících se k této kapitole, jakož i o postupech pro vymáhání práva a dodržování předpisů, a to přijímáním opatření na podporu znalostí a zvyšování povědomí veřejnosti. V souvislosti s pracovněprávními předpisy a normami to zahrnuje pracovníky, zaměstnavatele a jejich zástupce.\nČlánek 399\nMnohostranné pracovní normy a dohody\n1.   Strany potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který povede k důstojné práci pro všechny, jak je uvedeno v Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008.\n2.   V souladu s ústavou MOP a Deklarací MOP o základních principech a právech v práci a s následnými opatřeními přijatými dne 18. června 1998 v Ženevě Mezinárodní konferencí práce na jejím 86. zasedání se každá ze stran zavazuje respektovat, podporovat a účinně provádět mezinárodně uznávané základní pracovní normy vymezené v základních úmluvách MOP. Patří sem:\na)\nsvoboda sdružování a skutečné uznání práva na kolektivní vyjednávání;\nb)\nodstranění všech forem nucené nebo povinné práce;\nc)\nskutečné zrušení dětské práce; a\nd)\nodstranění diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání.\n3.   Každá ze stran vynaloží neutuchající a soustavné úsilí o ratifikaci základních úmluv MOP, pokud tak již neučinily.\n4.   Strany si pravidelně a odpovídajícím způsobem vyměňují informace o situaci a pokroku jednotlivých členských států a Spojeného království, pokud jde o ratifikaci úmluv nebo protokolů MOP, které MOP označila za aktuální, a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.\n5.   Každá ze stran se zavazuje provádět všechny úmluvy MOP, které Spojené království a členské státy ratifikovaly, a různá ustanovení Evropské sociální charty, která jako členové Rady Evropy přijaly členské státy a Spojené království. (63)\n6.   Každá ze stran prostřednictvím svých právních předpisů a postupů nadále prosazuje agendu důstojné práce MOP stanovenou v Deklaraci o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008 („Agenda důstojné práce MOP“) a v souladu s příslušnými úmluvami MOP a dalšími mezinárodními závazky, zejména pokud jde o:\na)\ndůstojné pracovní podmínky pro všechny, mimo jiné pokud jde o mzdy a výdělky, pracovní dobu, mateřskou dovolenou a další pracovní podmínky;\nb)\nbezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání a jejich odškodnění v případě takových úrazů nebo nemoci; a\nc)\nzákaz diskriminace, pokud jde o pracovní podmínky, včetně migrujících pracovníků.\n7.   Každá ze stran chrání a podporuje sociální dialog o pracovních záležitostech mezi pracovníky a zaměstnavateli a jejich příslušnými organizacemi a s příslušnými vládními orgány.\n8.   Strany spolupracují na obchodních aspektech politik a opatření v oblasti práce, a to případně i na mnohostranných fórech, jako je MOP. Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:\na)\nobchodní aspekty provádění základních, prioritních a dalších aktuálních úmluv MOP;\nb)\nobchodní aspekty Agendy důstojné práce MOP, včetně provázanosti mezi obchodem a plnou a produktivní zaměstnaností, změnami na trhu práce, základními pracovními normami, důstojnou prací v globálních dodavatelských řetězcích, sociální ochranou a sociálním začleněním, sociálním dialogem a rovností žen a mužů;\nc)\ndopad pracovního práva a norem na obchod a investice, nebo dopad obchodních a investičních právních předpisů na pracovní sílu;\nd)\ndialog a sdílení informací o pracovněprávních předpisech v kontextu jejich obchodních dohod a jejich provádění a\ne)\njakékoli jiné formy spolupráce, které považují za vhodné.\n9.   Strany zváží všechny názory, jež přednesou zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti při určování oblastí spolupráce a provádění činností ve spolupráci.\nČlánek 400\nMnohostranné dohody o životním prostředí\n1.   Strany uznávají význam Environmentálního shromáždění OSN v rámci Programu OSN pro životní prostředí a mnohostranné správy a dohod v oblasti životního prostředí jako reakce mezinárodního společenství na globální nebo regionální výzvy v oblasti životního prostředí a zdůrazňují, že je třeba, aby se obchodní a environmentální politiky, pravidla a opatření vzájemně podporovaly.\n2.   S ohledem na odstavec 1 se každá ze stran zavazuje účinně provádět mnohostranné environmentální dohody, protokoly a změny, které ratifikovala ve svých právních předpisech a postupech.\n3.   Strany si pravidelně a odpovídajícím způsobem vyměňují informace o:\na)\nsvé situaci, pokud jde o ratifikaci a provádění mnohostranných environmentálních dohod, včetně jejich protokolů a změn;\nb)\nprobíhajících jednáních o nových mnohostranných environmentálních dohodách a\nc)\nnázorech jednotlivých stran na přistoupení k dalším mnohostranným environmentálním dohodám.\n4.   Strany znovu potvrzují, že každá ze stran má právo přijmout nebo ponechat v platnosti opatření na podporu cílů mnohostranných environmentálních dohod, jichž je smluvní stranou. Strany připomínají, že opatření přijatá nebo prosazovaná k provádění těchto mnohostranných environmentálních dohod mohou být odůvodněna podle článku 412.\n5.   Strany spolupracují na obchodních aspektech politik a opatření v oblasti životního prostředí, a to i v rámci mnohostranných fór, jako jsou politické fórum OSN na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji, Program OSN pro životní prostředí, Environmentální shromáždění OSN, mnohostranné environmentální dohody, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nebo případně WTO. Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:\na)\niniciativy týkající se udržitelné výroby a spotřeby, včetně iniciativ zaměřených na podporu oběhového hospodářství a ekologického růstu a snižování znečištění;\nb)\niniciativy na podporu environmentálního zboží a služeb, mimo jiné řešením souvisejících celních a necelních překážek;\nc)\ndopad právních předpisů a norem v oblasti životního prostředí na obchod a investice, nebo dopad obchodních a investičních právních předpisů na životní prostředí;\nd)\nprovádění přílohy 16 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 a dalších opatření ke snížení dopadu letectví na životní prostředí, a to i v oblasti uspořádání letového provozu, a\ne)\ndalší obchodní aspekty mnohostranných environmentálních dohod, včetně jejich protokolů, změn a provádění.\n6.   Spolupráce podle odstavce 5 může zahrnovat výměnu v odborné oblasti, výměnu informací a osvědčených postupů, výzkumné projekty, studie, zprávy, konference a semináře.\n7.   Strany zváží názory nebo vstupní data od veřejnosti a zainteresovaných osob pro vymezení a provádění svých činností vykonávaných ve spolupráci, případně mohou tyto zainteresované osoby zapojit do těchto činností intenzivněji.\nČlánek 401\nObchod a změna klimatu\n1.   Strany uznávají význam přijetí naléhavých opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům a úlohu obchodu a investic při sledování tohoto cíle v souladu s úmluvou UNFCCC, účelem a cíli Pařížské dohody přijaté dne 12. prosince 2015 v Paříži konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu na jejím 21. zasedání („Pařížská dohoda“) a s dalšími mnohostrannými dohodami o životním prostředí a mnohostrannými nástroji v oblasti změny klimatu.\n2.   S ohledem na odstavec 1 každá ze stran:\na)\nse zavazuje účinně provádět úmluvu UNFCCC a Pařížskou dohodu, podle níž je jedním z hlavních cílů posílení celosvětové reakce na změnu klimatu, udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;\nb)\nprosazuje vzájemnou podporu politik a opatření v oblasti obchodu a klimatu, čímž přispívá k přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů účinně využívající zdroje a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu; a\nc)\nusnadňuje odstraňování překážek obchodu se zbožím a službami a investic do této oblasti, které mají zvláštní význam pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jako jsou obnovitelné zdroje energie, energeticky účinné výrobky a služby, například řešením celních a necelních překážek nebo přijetím politických rámců přispívajících k zavádění nejlepších dostupných řešení.\n3.   Strany spolupracují na posílení spolupráce v obchodních aspektech politik a opatření v oblasti klimatu, a to na dvoustranné, regionální a případně mezinárodní úrovni, mimo jiné v rámci úmluvy UNFCCC, WTO, Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatého dne 26. srpna 1987 v Montrealu („Montrealský protokol“), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:\na)\npolitický dialog a spolupráci týkající se provádění Pařížské dohody, například pokud jde o prostředky na podporu odolnosti vůči změně klimatu, obnovitelné energie, nízkouhlíkových technologií, energetické účinnosti, udržitelné dopravy, rozvoje udržitelné infrastruktury odolné vůči změně klimatu, monitorování emisí a mezinárodních trhů s uhlíkem;\nb)\npodporu vypracování a přijetí ambiciózních a účinných opatření IMO ke snížení emisí skleníkových plynů, která mají být prováděna plavidly zapojenými do mezinárodního obchodu;\nc)\npodporu vypracování a přijetí ambiciózních a účinných opatření ICAO ke snížení emisí skleníkových plynů; a\nd)\npodporu ambiciózního postupného odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu a postupného ukončování používání částečně fluorovaných uhlovodíků podle Montrealského protokolu prostřednictvím opatření na kontrolu jejich výroby, spotřeby a obchodu; zavedení alternativ šetrných k životnímu prostředí; aktualizaci bezpečnostních a dalších příslušných norem, jakož i boj proti nedovolenému obchodu s látkami, na něž se vztahuje Montrealský protokol.\nČlánek 402\nObchod a biologická rozmanitost\n1.   Strany uznávají význam zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a úlohu obchodu při sledování těchto cílů, mimo jiné prostřednictvím podpory udržitelného obchodu nebo kontroly či omezení obchodu s ohroženými druhy v souladu s příslušnými mnohostrannými environmentálními dohodami, jichž jsou smluvními stranami, a rozhodnutími přijatými na jejich základě, zejména Úmluvou o biologické rozmanitosti a jejími protokoly a Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podepsanou 3. března 1973 ve Washingtonu DC (dále jen \"úmluva CITES“).\n2.   S ohledem na odstavec 1 každá ze stran:\na)\nprovádí účinná opatření k potírání nezákonného obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucímirostlinami, případně i s ohledem na třetí země;\nb)\npodporuje využívání úmluvy CITES jako nástroje pro zachování a udržitelné řízení biologické rozmanitosti, včetně zahrnutí živočišných a rostlinných druhů do příloh úmluvy CITES, pokud je stav těchto druhů z hlediska ochrany považován za ohrožený v důsledku mezinárodního obchodu;\nc)\npodporuje obchod s produkty pocházejícími z udržitelného využívání biologických zdrojů a přispívajícími k zachování biologické rozmanitosti; a\nd)\nnadále přijímá opatření k zachování biologické rozmanitosti, pokud je vystavena tlakům spojeným s obchodem a investicemi, zejména prostřednictvím opatření proti šíření invazních nepůvodních druhů.\n3.   Strany spolupracují ohledně obchodních záležitostí, které jsou důležité z hlediska tohoto článku, a to případně i v rámci mnohostranných fór, jako jsou úmluva CITES a Úmluva o biologické rozmanitosti. Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat: obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a produkty z přírodních zdrojů, oceňování a posuzování ekosystémů a souvisejících služeb a přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání v souladu s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, který byl k Úmluvě o biologické rozmanitosti přijat dne 29. října 2010 v Nagoji.\nČlánek 403\nObchod a lesy\n1.   Strany uznávají význam ochrany a udržitelného obhospodařování lesů pro zajišťování environmentálních funkcí a hospodářských a sociálních příležitostí pro současné i budoucí generace a úlohu obchodu při plnění tohoto cíle.\n2.   S ohledem na odstavec 1 a v souladu se svými mezinárodními závazky každá ze stran:\na)\npokračuje v provádění opatření k potírání nezákonné těžby dřeva a s ní souvisejícího obchodu, případně i s ohledem na třetí země, a podporuje obchod s legálně vytěženými lesními produkty;\nb)\npodporuje zachování a udržitelné obhospodařování lesů a obchod se dřevem a dřevařskými výrobky vytěženými v souladu s právními předpisy země těžby a z udržitelně obhospodařovaných lesů a jejich spotřebu a\nc)\nvyměňuje si s druhou stranou informace o iniciativách související s obchodem v oblasti udržitelného obhospodařování lesů, správy lesů a ochrany lesního porostu a spolupráci s cílem maximalizovat dopad a vzájemnou podporu svých příslušných politik společného zájmu.\n3.   Strany společně pracují na posílení spolupráce na aspektech udržitelného obhospodařování lesů, ochrany lesního porostu a nezákonné těžby dřeva souvisejících s obchodem, případně i v rámci mnohostranných fór.\nČlánek 404\nObchod v oblasti mořských biologických zdrojů a akvakultury a udržitelné řízení mořských biologických zdrojů a akvakultury\n1.   Strany uznávají význam zachování a udržitelného řízení biologických mořských zdrojů a ekosystémů, jakož i význam podpory odpovědné a udržitelné akvakultury a úlohy obchodu při sledování těchto cílů.\n2.   S ohledem na odstavec 1 každá ze stran:\na)\nse zavazuje jednat důsledně a v souladu s příslušnými dohodami OSN a Organizace pro výživu a zemědělství („FAO“), Úmluvou OSN o mořském právu, Dohodou o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací podepsanou 4. srpna 1995 v New Yorku, Dohodou FAO na podporu dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři podepsanou 24. listopadu 1993 v Římě, kodexem chování organizace FAO pro udržitelný rybolov, Dohodou FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu schválenou 22. listopadu 2009 v Římě na 36. zasedání konference FAO a účastní se iniciativy organizace FAO v oblasti celosvětové evidence rybářských plavidel, plavidel s chladicím zařízením a zásobovacích plavidel;\nb)\npodporuje udržitelný rybolov a řádnou správu v odvětví rybolovu tím, že se aktivně účastní práce příslušných mezinárodních organizací nebo subjektů, jichž jsou členy, pozorovateli nebo spolupracujícími nesmluvními stranami, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, případně prostřednictvím účinného sledování, kontroly nebo prosazování rezolucí, doporučení nebo opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu; provádění jejich systémů dokumentace úlovků nebo osvědčení a opatření přístavních států;\nc)\npřijme a ponechá v platnosti své příslušné účinné nástroje pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, včetně opatření k vyloučení produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z obchodních toků, a za tímto účelem spolupracuje s ostatními; a\nd)\npodporuje rozvoj udržitelné a odpovědné akvakultury, v příslušných případech i s ohledem na provádění cílů a zásad obsažených v kodexu chování FAO pro zodpovědný rybolov.\n3.   Strany spolupracují v oblasti ochranných opatření a na obchodních aspektech politik a opatření v oblasti rybolovu a akvakultury, případně i v rámci WTO, regionálních organizací pro řízení rybolovu a dalších mnohostranných fór, s cílem podporovat udržitelné postupy rybolovu a akvakultury a obchod s rybími produkty z udržitelně řízených rybolovných a akvakulturních operací.\n4.   Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení dílu pátého .\nČlánek 405\nObchod a investice podporující udržitelný rozvoj\n1.   Strany znovu potvrzují svůj závazek zvyšovat příspěvek obchodu a investic k plnění cíle udržitelného rozvoje v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru.\n2.   Podle odstavce 1 strany nadále podporují:\na)\nobchodní a investiční politiky, které podporují čtyři strategické cíle Agendy důstojné práce v souladu s deklarací MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008, včetně životního minima, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších aspektů souvisejících s pracovními podmínkami;\nb)\nobchod a investice v oblasti environmentálního zboží a služeb, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energeticky účinné výrobky a služby, a to i prostřednictvím řešení souvisejících necelních překážek nebo přijetím politických rámců přispívajících k zavádění nejlepších dostupných řešení;\nc)\nobchod se zbožím a službami, které přispívají ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží a služeb, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti, jako jsou spravedlivý a etický obchod a ekoznačky, a\nd)\nspolupráci na mnohostranných fórech v otázkách uvedených v tomto článku.\n3.   Strany uznávají důležitost řešení konkrétních otázek udržitelného rozvoje na základě přezkumu, sledování a posuzování potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů možných opatření s přihlédnutím k názorům zúčastněných stran.\nČlánek 406\nObchod a odpovědné řízení dodavatelského řetězce\n1.   Strany uznávají význam odpovědného řízení dodavatelských řetězců prostřednictvím odpovědného chování podniků a postupů sociální odpovědnosti podniků, jakož i úlohu obchodu při sledování tohoto cíle.\n2.   S ohledem na odstavec 1 každá ze stran:\na)\npodporuje sociální odpovědnost podniků a odpovědné chování podniků, mimo jiné poskytováním podpůrných politických rámců, které podniky motivují k zavádění příslušných postupů, a\nb)\npodporuje dodržování, provádění, sledování a šíření příslušných mezinárodních nástrojů, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, iniciativa OSN Global Compact a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv.\n3.   Strany uznávají užitečnost mezinárodních odvětvových pokynů v oblasti sociální odpovědnosti podniků a odpovědného chování podniků a podporují v tomto ohledu společnou práci. Pokud jde o pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jejich dodatky, strany rovněž provedou opatření na podporu přijetí těchto pokynů.\n4.   Strany společně usilují o posílení vzájemné spolupráce v obchodních aspektech u záležitostí, na něž se vztahuje tento článek, mimo jiné v rámci mezinárodních fór, a to i výměnou informací a osvědčených postupů a informačními kampaněmi.\nČlánek 407\nŘešení sporů\n1.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby prostřednictvím dialogu, konzultací, výměny informací a spolupráce vyřešily veškeré neshody ohledně uplatňování této kapitoly.\n2.   Odchylně od části šesté hlavy I v případě sporu mezi stranami ohledně použití této kapitoly použijí strany výhradně postupy stanovené v článcích 408 a 409.\nKAPITOLA 9\nHORIZONTÁLNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 408\nKonzultace\n1.   Kterákoli ze stran může požádat druhou stranu o konzultace ohledně jakékoli záležitosti vyplývající z čl. 355 odst. 3 a kapitol 6, 7 a 8 podáním písemné žádosti druhé straně. Žalující strana ve své písemné žádosti uvede důvody a základ žádosti, včetně identifikace sporných opatření, a upřesní ustanovení, která považuje za použitelná. Konzultace musí být zahájeny neprodleně poté, co jedna ze stran podá žádost o konzultace, a v každém případě nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti, pokud se strany nedohodnou na delším období.\n2.   Strany zahájí konzultace s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého vyřešení dané záležitosti. Během konzultací poskytne každá ze stran druhé straně dostatek informací, které má k dispozici a které umožní úplné prozkoumání vznesených otázek. Každá ze stran bude usilovat o to, aby se konzultací zúčastnili pracovníci jejích příslušných orgánů s odbornými znalostmi v záležitosti, která je předmětem konzultací.\n3.   V záležitostech týkajících se čl. 355 odst. 3 nebo mnohostranných dohod nebo nástrojů uvedených v kapitolách 6, 7 nebo 8 vezmou strany v úvahu dostupné informace od MOP nebo příslušných orgánů či organizací zřízených v rámci mnohostranných environmentálních dohod. V případě potřeby si strany společně vyžádají poradenství od těchto organizací nebo jejich orgánů nebo od jakéhokoli jiného odborníka či orgánu, který považují za vhodný.\n4.   Každá ze stran si může případně vyžádat stanoviska domácích poradních skupin uvedených v článku 13 nebo jiné odborné poradenství.\n5.   Veškerá usnesení stran se zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 409\nPanel odborníků\n1.   V případě jakékoli záležitosti, která nebyla uspokojivě vyřešena konzultacemi podle článku 408, může kterákoli ze stran po 90 dnech od obdržení žádosti o konzultace podle uvedeného článku požádat o svolání panelu odborníků za účelem projednání uvedené záležitosti, a to předložením písemné žádosti druhé straně. V žádosti se uvede sporné opatření, upřesní a vysvětlí se, v jakém smyslu není toto opatření v souladu s ustanoveními příslušné kapitoly nebo kapitol, a to způsobem postačujícím k jasnému předložení stížnosti.\n2.   Panel odborníků se skládá ze tří členů.\n3.   Specializovaný obchodní výbor pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj na svém prvním zasedání po vstupu této dohody v platnost sestaví seznam nejméně 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci členů panelu odborníků. Každá ze stran jmenuje na seznam členů panelu alespoň pět osob. Strany také jmenují alespoň pět osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které jsou ochotny a schopny zastávat funkci předsedy panelu odborníků. Specializovaný obchodní výbor pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj zajistí, aby byl seznam průběžně aktualizován a aby byl zachován počet alespoň 15 odborníků.\n4.   Odborníci navržení za členy panelu musí mít odborné znalosti nebo zkušenosti v oblasti pracovního nebo environmentálního práva a dalších otázek, o nichž se pojednává v příslušné kapitole nebo kapitolách, nebo v řešení sporů vzniklých v souvislosti s mezinárodními dohodami. Musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Nesmí být spojeni s žádnou ze stran nebo jednat podle jejích pokynů. Nesmí se jednat o osoby, jež jsou členy, úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlády členského státu nebo vlády Spojeného království.\n5.   Pokud se strany nedohodnou jinak, do pěti dnů ode dne ustavení panelu odborníků je jeho dohodnutým mandátem:\n„s ohledem na příslušná ustanovení přezkoumat záležitost, která mu byla předložena v žádosti o ustavení panelu odborníků, a vydat zprávu v souladu s tímto článkem, která obsahuje zjištění o souladu opatření s příslušnými ustanoveními.“\n6.   Pokud jde o záležitosti související s mnohostrannými normami nebo dohodami, na něž se vztahuje tato hlava, panel odborníků by měl požadovat informace od MOP nebo příslušných orgánů zřízených na základě těchto dohod, včetně veškerých příslušných dostupných výkladových pokynů, zjištění nebo rozhodnutí přijatých MOP a těmito orgány.\n7.   Panel odborníků může požadovat a přijímat písemná podání nebo jakékoli jiné informace od osob s příslušnými informacemi nebo odbornými znalostmi.\n8.   Panel odborníků zpřístupní tyto informace každé ze stran a umožní jim předložit připomínky do 20 dnů od jejich obdržení.\n9.   Panel odborníků předloží stranám průběžnou zprávu a závěrečnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, své závěry v dané záležitosti včetně toho, zda žalovaná strana splnila své povinnosti podle příslušné kapitoly nebo kapitol, a důvody, které vedly k jeho zjištěním a rozhodnutím. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že strany sdílejí názor, že pokud panel ve své zprávě vydá doporučení, nemusí se žalovaná strana při zajišťování souladu s touto dohodou těmito doporučeními řídit.\n10.   Panel odborníků předloží stranám průběžnou zprávu ve lhůtě 100 dnů ode dne ustavení panelu odborníků. Pokud panel odborníků usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného předložení průběžné zprávy. Panel odborníků nesmí za žádných okolností předložit stranám svou průběžnou zprávu později než 125 dnů ode dne ustavení panelu odborníků.\n11.   Každá ze stran může panelu odborníků předložit odůvodněnou žádost o přezkoumání konkrétních aspektů průběžné zprávy, a to ve lhůtě 25 dnů od jejího obdržení. Kterákoli ze stran může připomínkovat žádost druhé strany ve lhůtě 15 dnů od obdržení žádosti.\n12.   Po zvážení těchto připomínek připraví panel odborníků závěrečnou zprávu. Nebude-li ve lhůtě uvedené v odstavci 11 předložena žádná žádost o přezkoumání konkrétních aspektů průběžné zprávy, stává se z průběžné zprávy závěrečná zpráva panelu odborníků.\n13.   Panel odborníků předloží stranám svou závěrečnou zprávu ve lhůtě 175 dnů ode dne ustavení panelu odborníků. Pokud panel odborníků usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného předložení závěrečné zprávy. Panel odborníků nesmí za žádných okolností předložit stranám svou konečnou zprávu později než 195 dnů ode dne ustavení panelu odborníků.\n14.   Závěrečná zpráva obsahuje diskusi o jakékoli písemné žádosti stran k průběžné zprávě a jasně se zabývá připomínkami stran.\n15.   Strany zpřístupní závěrečnou zprávu panelu odborníků veřejnosti do 15 dnů od jejího předložení panelem odborníků.\n16.   Pokud závěrečná zpráva panelu odborníků stanoví, že jedna ze stran nesplnila své povinnosti podle příslušné kapitoly nebo kapitol, projednají strany do 90 dnů od předložení závěrečné zprávy vhodná opatření, která mají být provedena, přičemž přihlédnou ke zprávě panelu odborníků. Nejpozději 105 dnů od doručení zprávy stranám informuje žalovaná strana své domácí poradní skupiny ustavené podle článku 13 a žalující stranu o svém rozhodnutí týkajícím se všech opatření, která mají být provedena.\n17.   Opatření přijatá v návaznosti na zprávu panelu odborníků sleduje specializovaný obchodní výbor pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj. Domácí poradní skupiny stran ustavené podle článku 13 mohou v tomto ohledu předložit připomínky specializovanému obchodnímu výboru pro rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj.\n18.   Pokud se strany neshodnou na existenci nebo souladu opatření přijatých k řešení nesouladu s příslušnými ustanoveními, může žalující strana písemně požádat původní panel odborníků o rozhodnutí v této záležitosti. V žádosti se uvede každé sporné opatření a vysvětlí se, v jakém smyslu není toto opatření v souladu s příslušnými ustanoveními, a to způsobem postačujícím k jasnému předložení stížnosti. Panel odborníků předloží stranám svá zjištění ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení žádosti.\n19.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se obdobně čl. 739 odst. 1, článek 740 a články 753 až 758, jakož i přílohy 48 a 49.\nČlánek 410\nPanel odborníků na oblasti, v nichž je třeba zamezit snížení úrovně ochrany\n1.   Článek 409 se použije v případě sporů mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování kapitoly 6 a kapitoly 7 .\n2.   Pro účely těchto sporů se kromě článků uvedených v čl. 409 odst. 19 použijí obdobně články 749 a 750.\n3.   Strany uznávají, že pokud žalovaná strana rozhodne, že nepřijme žádná opatření k nastolení souladu se zprávou panelu odborníků a s touto dohodou, bude moci žalující strana i nadále využít veškerá nápravná opatření schválená podle článku 749.\nČlánek 411\nObnovení rovnováhy\n1.   Strany uznávají právo každé ze stran určovat své budoucí politiky a priority s ohledem na pracovní a sociální ochranu, ochranu životního prostředí nebo klimatu nebo s ohledem na kontrolu subvencí, a to způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky každé strany, včetně závazků vyplývajících z této dohody. Strany zároveň uznávají, že významné rozdíly v těchto oblastech mohou ovlivnit obchodní nebo investiční podmínky mezi stranami způsobem, který mění okolnosti, které byly základem pro uzavření této dohody.\n2.   Pokud v důsledku významných rozdílů mezi stranami v oblastech uvedených v odstavci 1 vznikne podstatný dopad na obchod nebo investice mezi stranami, může kterákoli ze stran přijmout vhodná vyrovnávací opatření, která budou danou situaci řešit. Tato opatření jsou omezena co do svého rozsahu a doby trvání s ohledem na to, co je nezbytně nutné a přiměřené k nápravě situace. Přednostně musí být vybrána ta opatření, která nejméně naruší fungování této dohody. Posouzení těchto dopadů, které některá ze stran provede, se musí opírat o spolehlivé důkazy, a nikoli pouze o domněnky nebo málo pravděpodobné možnosti.\n3.   Pro vyrovnávací opatření přijatá podle odstavce 2 se použijí tyto postupy:\na)\ndotčená strana neprodleně uvědomí druhou stranu prostřednictvím Rady partnerství o vyrovnávacích opatřeních, která hodlá přijmout, a poskytne k tomu veškeré příslušné informace. Strany okamžitě zahájí konzultace. Konzultace se považují za ukončené do 14 dnů ode dne doručení oznámení, pokud nejsou společně ukončeny před uplynutím této lhůty;\nb)\nnení-li nalezeno oboustranně přijatelné řešení, může dotčená strana přijmout vyrovnávací opatření y nejdříve pět dnů od ukončení konzultací, pokud vyrozuměná strana nepožádá v téže lhůtě pěti dnů v souladu s čl. 739 odst. 2 (64) o ustavení rozhodčího tribunálu prostřednictvím písemné žádosti podané druhé straně, aby rozhodčí tribunál mohl rozhodnout, zda jsou oznámená vyrovnávací opatření v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;\nc)\nrozhodčí tribunál vydá v řízení podle článku 760 své konečné rozhodnutí do 30 dnů od svého ustavení. Nevydá-li rozhodčí tribunál v této lhůtě své konečné rozhodnutí, může dotčená strana přijmout vyrovnávací opatření nejdříve tři dny po uplynutí této 30denní lhůty. V takovém případě může druhá strana přijmout protiopatření přiměřená přijatým vyrovnávacím opatřením, dokud rozhodčí tribunál nevydá své rozhodnutí. Přednostně musí být vybrána taková protiopatření, která nejméně naruší fungování této dohody. Na tato protiopatření, která mohou být přijata nejdříve tři dny po ukončení konzultací, se použije obdobně písmeno a);\nd)\npokud rozhodčí tribunál zjistí, že vyrovnávací opatření jsou v souladu s odstavcem 2, může dotčená strana vyrovnávací opatření tak, jak je oznámila druhé straně, přijmout;\ne)\npokud rozhodčí tribunál zjistí, že vyrovnávací opatření nejsou v souladu s odstavcem 2, oznámí dotčená strana do tří dnů od vynesení rozhodnutí žalující straně opatření (65), která hodlá přijmout k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu. Ustanovení čl. 748 odst. 2 a článků 749 (66) a 750 se použijí obdobně, pokud se žalující strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu. Postupy podle čl. 748 odst. 2 a článků 749 a 750 nemají na uplatňování oznámených opatření podle tohoto odstavce odkladný účinek;\nf)\npokud byla vyrovnávací opatření přijata před rozhodnutím rozhodčího tribunálu v souladu s písmenem c), všechna protiopatření přijatá podle uvedeného písmene se okamžitě zruší, v žádném případě ne později než pět dnů po vynesení rozhodnutí rozhodčího tribunálu;\ng)\nžádná ze stran se nesmí dovolávat Dohody o WTO ani jiné mezinárodní dohody s cílem zabránit druhé straně v přijetí opatření podle odstavců 2 a 3, včetně případů, kdy tato opatření spočívají v pozastavení povinností podle této dohody;\nh)\npokud vyrozuměná strana nepředloží žádost podle písmene b) ve lhůtě stanovené v uvedeném písmenu, může tato strana, aniž by předtím využila konzultací v souladu s článkem 738, iniciovat rozhodčí řízení podle článku 739. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744.\n4.   Za účelem trvalejšího zajištění přiměřené rovnováhy mezi závazky přijatými stranami v této dohodě může kterákoli ze stran nejdříve čtyři roky od vstupu této dohody v platnost požádat o přezkum fungování tohoto dílu. Strany se mohou dohodnout, že k přezkumu mohou být přidány další díly této dohody.\n5.   Takový přezkum se zahájí na žádost některé ze stran, pokud se tato strana domnívá, že opatření podle odstavce 2 nebo 3 byla často přijata jednou nebo oběma stranami, nebo pokud bylo opatření, které má podstatný dopad na obchod nebo investice mezi stranami, uplatňováno po dobu 12 měsíců. Pro účely tohoto odstavce se těmito opatřeními rozumějí opatření, která nebyla napadena nebo která rozhodčí tribunál neshledal jako zcela zbytečná podle odst. 3 písm. d) nebo h). Tento přezkum lze zahájit i dříve než po čtyřech letech od vstupu této dohody v platnost.\n6.   Přezkum požadovaný podle odstavce 4 nebo 5 se zahájí do tří měsíců od podání žádosti a dokončí ve lhůtě šesti měsíců.\n7.   Přezkum na základě odstavce 4 nebo 5 se může opakovat po ukončení prvního přezkumu v následných intervalech o délce alespoň čtyř let. Pokud některá ze stran požádala o přezkum podle odstavců 4 nebo 5, nesmí požadovat další přezkum podle odstavce 4 nebo 5 po dobu alespoň čtyř let od ukončení předchozího přezkumu nebo případně od vstupu jakékoli pozměňující dohody v platnost.\n8.   Přezkum se zaměří na to, zda tato dohoda zajišťuje náležitou rovnováhu práv a povinností mezi stranami, zejména pokud jde o fungování tohoto dílu, a zda je v důsledku toho nutné změnit podmínky této dohody.\n9.   Rada partnerství může rozhodnout, že v důsledku přezkumu není nutné přijmout žádná opatření. Pokud se některá ze stran domnívá, že je potřeba v návaznosti na přezkum tuto dohodu změnit, vynaloží strany veškeré úsilí k vyjednání a uzavření dohody obsahující nezbytné změny. Tato jednání se omezí na záležitosti uvedené v přezkumu.\n10.   Jestliže pozměňující dohoda podle odstavce 9 nebude uzavřena do jednoho roku ode dne, kdy strany zahájily jednání, může kterákoli ze stran oznámit vypovězení tohoto dílu nebo jakéhokoli jiného dílu této dohody, který byl přidán k přezkumu, nebo se strany mohou rozhodnout, že budou pokračovat v jednáních. Pokud některá ze stran vypoví tento díl, je ke stejnému datu vypovězen i díl třetí . Vypovězení nabývá účinku tři měsíce po dni jeho oznámení.\n11.   Pokud je tento díl vypovězen podle odstavce 10 tohoto článku, díl druhý je vypovězen ke stejnému datu, pokud se strany nedohodnou, že do dílu druhého začlení příslušné části hlavy XI tohoto dílu.\n12.   Část šestá hlava I se na odstavce 4 až 9 tohoto článku nepoužije.\nHLAVA XII\nVÝJIMKY\nČlánek 412\nObecné výjimky\n1.   Žádné ustanovení hlavy I kapitoly 1 a kapitoly 5, hlavy II kapitoly 2, hlavy III, hlavy VIII a hlavy XI kapitoly 4 nelze vykládat tak, že brání kterékoli ze stran přijmout nebo zachovat opatření slučitelná s článkem XX GATT 1994. Článek XX GATT 1994 včetně poznámek k němu a doplňujících ustanovení se za tímto účelem obdobně začlení do této dohody a je její součástí.\n2.   S výhradou požadavku, aby tato opatření nebyla uplatňována způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení liberalizace investic či obchodu se službami, nelze žádné ustanovení hlavy II, hlavy III, hlavy IV, hlavy VIII a hlavy XI kapitoly 4 vykládat tak, že brání kterékoli ze stran přijmout nebo vymáhat opatření:\na)\nnezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti nebo veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku (67);\nb)\nnezbytná k ochraně života či zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;\nc)\nnezbytná k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této dohody, včetně ustanovení týkajících se:\ni)\npředcházení klamavým a podvodným praktikám nebo řešení důsledků neplnění smluvních závazků,\nii)\nochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracování a šíření osobních údajů a ochranu důvěrné povahy záznamů a účtů jednotlivých osob, a\niii)\nbezpečnosti.\n3.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že strany berou na vědomí, že pokud jsou tato opatření jinak neslučitelná s ustanoveními kapitol, oddílů nebo hlav uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku:\na)\nzahrnují opatření uvedená v čl. XX písm. b) GATT 1994 a v odst. 2 písm. b) tohoto článku environmentální opatření, která jsou nezbytná pro ochranu života a zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;\nb)\nvztahuje se ustanovení čl. XX písm. g) GATT 1994 na opatření související se zachováním živých i neživých vyčerpatelných přírodních zdrojů a\nc)\nmůže se na opatření přijatá za účelem provádění mnohostranných environmentálních dohod vztahovat čl. XX písm. b) nebo g) GATT 1994 nebo pod odst. 2 písm. b) tohoto článku.\n4.   Před přijetím jakýchkoli opatření stanovených v čl. XX písm. i) a j) GATT 1994 poskytne daná strana druhé straně veškeré příslušné informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Není-li do 30 dnů od poskytnutí informací dosaženo dohody, může daná strana příslušná opatření uplatnit. Pokud předchozí informování nebo posouzení znemožňují výjimečné a kritické okolnosti vyžadující okamžitá opatření, může strana, která má v úmyslu opatření přijmout, neprodleně uplatnit předběžná opatření nezbytná k řešení dané situace. Tato strana o tom neprodleně uvědomí druhou stranu.\nČlánek 413\nDaně\n1.   Žádným ustanovením hlav I až VII, hlavy VIII kapitoly 4 a hlav IX až XII tohoto dílu nebo dílu šestého nejsou dotčena práva a povinnosti Unie nebo jejích členských států ani Spojeného království podle jakékoli daňové úmluvy. V případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a takovouto daňovou úmluvou má v rozsahu předmětného rozporu přednost daná daňová úmluva. Pokud jde o daňovou úmluvu mezi Unií nebo jejími členskými státy a Spojeným královstvím, příslušné orgány podle této dohody a uvedené daňové dohody společně stanoví, zda mezi touto dohodou a daňovou úmluvou existuje rozpor. (68)\n2.   Články 130 a 138 se nevztahují na výhodu poskytnutou na základě daňové úmluvy.\n3.   S výhradou požadavku, aby daňová opatření nebyla uplatňována způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení obchodu a investic, nelze žádné ustanovení hlav I až VII, hlavy VIII kapitoly 4 a hlav IX, X a XI tohoto dílu, této hlavy nebo dílu šestého vykládat tak, že brání kterékoli ze stran přijmout, ponechat v platnosti nebo vymáhat jakékoli opatření, které:\na)\nmá za cíl spravedlivé nebo účinné (69) ukládání či vybírání přímých daní nebo\nb)\nrozlišuje mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o místo jejich pobytu nebo místo, kde je investován jejich kapitál.\n4.   Pro účely tohoto článku se rozumí:\na)\n„místem pobytu“ země daňové rezidence;\nb)\n„daňovou úmluvou“ úmluva o zamezení dvojího zdanění nebo jakákoli jiná mezinárodní dohoda nebo ujednání, které se týkají zcela nebo převážně zdanění, a\nc)\n„přímými daněmi“ veškeré daně z příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisku z převodu majetku, daní z nemovitosti, dědické daně a darovací daně, daní z mezd nebo platů placených podniky a daní z přírůstku hodnoty majetku.\nČlánek 414\nVýjimky WTO\nPokud je závazek v hlavách I až XII tohoto dílu nebo dílu šestém této části v podstatě rovnocenný závazku obsaženému v Dohodě o WTO, má se za to, že jakékoli opatření přijaté v souladu s výjimkou přijatou podle článku IX Dohody o WTO je v souladu s ustanovením této dohody, které je jim v podstatě rovnocenné.\nČlánek 415\nBezpečnostní výjimky\nŽádné ustanovení v hlavách I až XII tohoto dílu nebo dílu šestém nelze vykládat tak, že:\na)\nod kterékoli ze stran vyžaduje poskytnutí informací či přístupu k informacím, jejichž zveřejnění je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy, nebo\nb)\nbrání kterékoli ze stran přijmout opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů:\ni)\nv souvislosti s výrobou nebo obchodem se zbraněmi, municí a vojenským materiálem a v souvislosti s takovou výrobou, obchodem a operacemi s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi a s hospodářskými činnostmi prováděnými přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských zařízení;\nii)\nv souvislosti se štěpnými a termonukleárními materiály nebo materiály, které slouží k jejich výrobě, nebo\niii)\nv době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích, nebo\nc)\nbrání kterékoli ze stran přijmout jakékoli opatření ve snaze dostát svým závazkům podle Charty Organizace spojených národů za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.\nČlánek 416\nDůvěrné informace\n1.   S výjimkou článku 384 žádné ustanovení v hlavách I až XII tohoto dílu nebo dílu šestém této části nelze vykládat tak, že od kterékoli ze stran vyžaduje poskytnutí důvěrných informací, jejichž zveřejnění by bránilo prosazování práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých veřejných či soukromých podniků, s výjimkou případů, kdy tyto důvěrné informace požaduje rozhodčí tribunál pro účely řízení o řešení sporu podle části šesté hlavy I nebo kdy tyto důvěrné informace požaduje panel odborníků podle článku 409 nebo 410. V takových případech zajistí rozhodčí tribunál, nebo případně panel odborníků, plnou ochranu důvěrnosti v souladu s přílohou 48.\n2.   Předloží-li kterákoli ze stran Radě partnerství nebo Výborům informace, které se podle jejích právních předpisů považují za důvěrné, zachází druhá strana s těmito informacemi jako s důvěrnými, ledaže předkládající strana souhlasí s jiným zacházením.\nDÍL DRUHÝ\nLETECTVÍ\nHLAVA I\nLETECKÁ DOPRAVA\nČlánek 417\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„leteckým dopravcem“ podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí nebo rovnocenným dokladem;\nb)\n„leteckým dopravcem Unie“ letecký dopravce, který splňuje podmínky stanovené v čl. 422 odst. 1 písm. b);\nc)\n„leteckým dopravcem Spojeného království“ letecký dopravce, který splňuje podmínky stanovené v čl. 422 odst. 1 písm. a) nebo v čl. 422 odst. 2;\nd)\n„letovými navigačními službami“ letové provozní služby, komunikační, navigační a přehledové služby, meteorologické služby pro letovou navigaci a letecké informační služby;\ne)\n„osvědčením provozovatele letecké dopravy“ doklad vydaný leteckému dopravci, který potvrzuje, že daný letecký dopravce má odbornou způsobilost a organizaci k zajištění bezpečného provozu letadel při leteckých činnostech uvedených v osvědčení;\nf)\n„uspořádáním letového provozu“ soubor palubních a pozemních funkcí (letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu) vyžadovaných pro zajištění bezpečného a hospodárného pohybu letadel během všech fází provozních činností;\ng)\n„leteckou dopravou“ přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty uskutečněná odděleně či v kombinaci letadlem, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo nájemné;\nh)\n„zjištěním o státní příslušnosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této hlavy, splňuje požadavky stanovené v článku 422, pokud jde o vlastnictví, faktickou kontrolu a hlavní místo podnikání;\ni)\n„příslušnými orgány“ v případě Spojeného království orgány Spojeného království odpovědné za plnění regulačních a správních funkcí náležejících Spojenému království podle této hlavy; a v případě Unie orgány Unie a členských států odpovědné za plnění regulačních a správních funkcí náležejících Unii podle této hlavy;\nj)\n„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, přijatá v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:\ni)\nvšechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Spojeným královstvím i dotčeným členským státem nebo členskými státy, jichž se daná otázka týká, a\nii)\nvšechny přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna v dané době účinná pro Spojené království a dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, jichž se daná otázka týká;\nk)\n„diskriminací“ jakékoli rozlišování bez objektivního důvodu ve vztahu k dodávkám zboží či poskytování služeb, včetně veřejných služeb, využívaných k provozování služeb letecké dopravy, nebo ve vztahu k zacházení s nimi ze strany veřejných orgánů příslušných pro tyto služby;\nl)\n„faktickou kontrolou“ vztah na základě práva, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné a právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:\ni)\npráva užívat majetek podniku nebo jeho část,\nii)\npráva nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak poskytují rozhodující vliv na chod podniku;\nm)\n„zjištěním o způsobilosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této hlavy, má uspokojivou finanční způsobilost a přiměřené zkušenosti s řízením pro provoz takových služeb a že je připraven dodržovat právní předpisy a požadavky, které upravují provoz takových služeb;\nn)\n„úplnými náklady“ náklady na poskytnutou službu, které mohou zahrnovat v příslušné výši náklady kapitálu a odpisy, jakož i náklady na údržbu, provoz, řízení a správu;\no)\nzkratkou „ICAO“ Mezinárodní organizace pro civilní letectví;\np)\n„hlavním místem podnikání“ ústředí nebo sídlo leteckého dopravce, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní řízení leteckého dopravce, včetně řízení zachování letové způsobilosti;\nq)\n„prohlídkou na odbavovací ploše“ prohlídka provedená příslušným orgánem jedné strany nebo jejími určenými zástupci na palubě letadla druhé strany a v jeho okolí s cílem ověřit platnost příslušných dokladů letadla a členů jeho posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení;\nr)\n„odbavováním vlastními silami“ situace, kdy si letecký dopravce sám pro sebe nebo pro jiného leteckého dopravce přímo zajišťuje pozemní odbavení, přičemž:\ni)\njeden dopravce drží ve druhém většinový podíl nebo\nii)\nvětšinový podíl v obou drží jediný subjekt;\ns)\n„pravidelnými leteckými službami“ letecké služby poskytované pravidelně a za úplatu podle zveřejněného letového řádu nebo s takovou pravidelností či četností, že tvoří zřejmou systematickou řadu, jež si může veřejnost přímo rezervovat; a také doplňkové lety vyvolané nadměrnou poptávkou, kterou pravidelné lety nepokrývají;\nt)\n„přistáním pro neobchodní účely“ přistání za jakýmkoli jiným účelem, než je nástup na palubu nebo výstup cestujících anebo nakládka nebo vykládka zavazadel, nákladu nebo pošty v letecké dopravě;\nu)\n„tarifem“ jízdné, sazba nebo poplatek za přepravu cestujících, zavazadel nebo nákladu (kromě pošty) leteckou dopravou (včetně případného dalšího druhu dopravy ve spojení s leteckou dopravou), účtovaný leteckými dopravci a jejich zástupci, jakož i podmínky upravující použitelnost takového jízdného, sazby nebo poplatku;\nv)\n„poplatkem za užívání“ poplatek uložený leteckému dopravci za poskytování zařízení či služeb letiště, letecké navigace (včetně přeletů), ochrany letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení, nebo poplatky související se životním prostředím včetně poplatků za hluk a na zlepšování kvality místního ovzduší na letišti nebo v jeho okolí.\nČlánek 418\nSeznam tras\n1.   V souladu s článkem 419 uděluje Unie Spojenému království právo, aby jeho letečtí dopravci provozovali leteckou dopravu na těchto trasách:\nmísta na území Spojeného království – mezilehlá místa – místa na území Unie –místa za.\n2.   V souladu s článkem 419 uděluje Spojené království Unii právo, aby její letečtí dopravci provozovali leteckou dopravu na těchto trasách:\nmísta na území Unie – mezilehlá místa – místa na území Spojeného království –místa za.\nČlánek 419\nPřepravní práva\n1.   Každá ze stran uděluje druhé straně pro její letecké dopravce pro účely provozování letecké dopravy na trasách stanovených v článku 418 právo:\na)\npřelétat nad jejím územím bez přistání;\nb)\npřistávat na jejím území pro neobchodní účely.\n2.   Spojené království má právo, aby jeho letečtí dopravci přistávali na území Unie za účelem poskytování pravidelných a nepravidelných leteckých služeb mezi jakýmikoli místy nacházejícími se na území Spojeného království a jakýmikoli místy nacházejícími se na území Unie (přepravní práva třetí a čtvrté svobody).\n3.   Unie má právo, aby její letečtí dopravci přistávali na území Spojeného království za účelem poskytování pravidelných a nepravidelných leteckých služeb mezi jakýmikoli místy nacházejícími se na území Unie a jakýmikoli místy nacházejícími se na území Spojeného království (přepravní práva třetí a čtvrté svobody).\n4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 a aniž je dotčen odstavec 9, mohou členské státy a Spojené království s výhradou pravidel a postupů každé ze stran uzavírat dvoustranná ujednání, jimiž si jako předmět této dohody vzájemně udělí tato práva:\na)\nSpojenému království právo, aby jeho letečtí dopravci v rámci dopravy, jejíž počáteční nebo cílové místo se nachází na území Spojeného království, přistávali na území dotčených členských států za účelem poskytování pravidelných a nepravidelných služeb nákladní letecké dopravy mezi jakýmikoli místy nacházejícími se na území daného členského státu a místy nacházejícími se na území třetí země (přepravní práva páté svobody);\nb)\ndotčenému členskému státu právo, aby letečtí dopravci Unie v rámci dopravy, jejíž počáteční nebo cílové místo se nachází na území daného členského státu, přistávali na území Spojeného království za účelem poskytování pravidelných a nepravidelných služeb nákladní letecké dopravy mezi jakýmikoli místy nacházejícími se na území Spojeného království a místy nacházejícími se na území třetí země (přepravní práva páté svobody).\n5.   Práva vzájemně udělená v souladu s odstavcem 4 se řídí ustanoveními této hlavy.\n6.   Žádná ze stran neomezí jednostranně objem dopravy, kapacitu, frekvenci, pravidelnost, směrování, počáteční nebo cílové místo služeb letecké dopravy provozovaných v souladu s odstavci 2, 3 a 4, typ či typy letadla provozované leteckými dopravci druhé strany, s výjimkou případů, kdy si to při zachování zásady nediskriminace žádají celní, technické nebo provozní důvody, uspořádání letového provozu, bezpečnost, ochrana životního prostředí nebo zdraví nebo kdy je v této hlavě stanoveno jinak.\n7.   Žádné ustanovení této hlavy neuděluje Spojenému království pro jeho letecké dopravce právo vzít na území jednoho členského státu na palubu cestující, zavazadla, náklad nebo poštu, které jsou přepravovány za úhradu a směřují do jiného místa na území daného členského státu nebo na území jiného členského státu.\n8.   Žádné ustanovení této hlavy neuděluje Unii pro její letecké dopravce právo vzít na území Spojeného království na palubu cestující, zavazadla, náklad nebo poštu, které jsou přepravovány za úhradu a směřují do jiného místa na území Spojeného království.\n9.   Příslušné orgány Spojeného království a členských států mohou s výhradou pravidel a postupů stran povolit nepravidelné letecké služby nad rámec práv stanovených v tomto článku, pokud nepředstavují skrytou formu pravidelné služby, a uzavřít dvoustranná ujednání ohledně zpracování a vyřizování žádostí leteckých dopravců.\nČlánek 420\nUjednání o společném označování linek a o nákupu vyhrazené kapacity\n1.   Letecké služby podle článku 419 lze poskytovat na základě ujednání o nákupu vyhrazené kapacity nebo o společném označování linek takto:\na)\nletecký dopravce Spojeného království může vykonávat činnost marketingového dopravce s jakýmkoli provozujícím dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli provozujícím dopravcem třetí země, který podle práva Unie nebo případně podle práva dotčeného členského státu nebo dotčených členských států požívá nezbytných přepravních práv, jakož i práva, aby jeho dopravci vykonávali tato práva prostřednictvím uvedeného ujednání;\nb)\nletecký dopravce Unie může vykonávat činnost marketingového dopravce s jakýmkoli provozujícím dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli provozujícím dopravcem třetí země, který podle práva Spojeného království požívá nezbytných přepravních práv, jakož i práva, aby jeho dopravci vykonávali tato práva prostřednictvím uvedeného ujednání;\nc)\nletecký dopravce Spojeného království může vykonávat činnost provozujícího dopravce s jakýmkoli marketingovým dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli marketingovým dopravcem třetí země, který podle práva Unie nebo případně podle práva dotčeného členského státu nebo dotčených členských států požívá nezbytných práv uzavřít uvedená ujednání;\nd)\nletecký dopravce Unie může vykonávat činnost provozujícího dopravce s jakýmkoli marketingovým dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli marketingovým dopravcem třetí země, který podle práva Spojeného království požívá nezbytných práv uzavřít uvedená ujednání;\ne)\nv kontextu ujednání uvedených v písmenech a) až d) může letecký dopravce jedné strany vykonávat činnost marketingového dopravce na základě ujednání o nákupu vyhrazené kapacity nebo o společném označování linek v rámci služeb poskytovaných mezi jakýmikoli dvěma místy, která se obě, jak počáteční, tak cílové místo, nachází na území druhé strany, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:\ni)\npodmínky stanovené v písmenu a) nebo případně v písmenu b), pokud jde o provozujícího dopravce, a\nii)\ndotčená dopravní služba je součástí přepravy provozované marketingovým dopravcem mezi místem na území jeho strany a daným cílovým místem na území druhé strany.\n2.   Letecký dopravce jedné strany může vykonávat činnost marketingového dopravce na základě ujednání o nákupu vyhrazené kapacity nebo o společném označování linek v rámci služeb poskytovaných mezi jakýmikoli dvěma místy, z nichž jedno se nachází na území druhé strany a druhé se nachází ve třetí zemi, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:\na)\npodmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo případně písm. b), pokud jde o provozujícího dopravce, a\nb)\ndotčená dopravní služba je součástí přepravy provozované marketingovým dopravcem mezi místem na území jeho strany a daným místem ve třetí zemi.\n3.   U každé letenky prodané v souvislosti s ujednáními uvedenými v tomto článku je kupující v okamžiku rezervace informován o tom, kteří letečtí dopravci budou zajišťovat jednotlivé úseky cesty. Není-li to možné nebo dojde-li ke změně po rezervaci, je identita provozujícího leteckého dopravce cestujícímu sdělena, jakmile je o ní rozhodnuto. V každém případě je cestující o identitě provozujícího přepravce nebo přepravců informován při odbavení nebo před nástupem do letadla, jedná-li se o navazující let nevyžadující odbavení.\n4.   Strany mohou vyžadovat, aby ujednání uvedená v tomto článku schválily jejich příslušné orgány s cílem ověřit soulad s podmínkami stanovenými v tomto článku a s dalšími požadavky dle této dohody, zejména týkajícími se spravedlivé hospodářské soutěže a bezpečnosti a ochrany.\n5.   Uplatnění ujednání o nákupu vyhrazené kapacity nebo o společném označování linek v žádném případě nevede k tomu, že by letečtí dopravci stran uplatňovali na základě této dohody jiná přepravní práva než práva stanovená v článku 419.\nČlánek 421\nFlexibilita provozu\nPráva, která si strany vzájemně udělily v souladu s čl. 419 odst. 2, 3 a 4, zahrnují v mezích stanovených v uvedených ustanoveních všechna tato práva:\na)\nprovozovat lety v jednom nebo v obou směrech;\nb)\nkombinovat různá čísla letů v rámci provozování jednoho letadla;\nc)\nobsluhovat místa ze seznamu tras v jakékoli kombinaci a pořadí;\nd)\npřeložit přepravu mezi letadly téhož leteckého dopravce na jakémkoli místě (změna letadla);\ne)\nprovádět právo přerušení cesty (stopover) na jakýchkoli místech na území jedné ze stran i mimo ně;\nf)\nvykonávat tranzitní/transferovou dopravu přes území druhé strany;\ng)\nkombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná;\nh)\nposkytovat přepravní služby do více než jednoho místa u stejné služby (co-terminalisation).\nČlánek 422\nProvozní oprávnění a technická povolení\n1.   Po obdržení žádosti o oprávnění poskytovat služby letecké dopravy podle této hlavy podané předepsaným způsobem a formou leteckým dopravcem jedné strany udělí druhá strana příslušná provozní oprávnění nebo technická povolení s minimálním procedurálním zpožděním za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nv případě leteckého dopravce Spojeného království:\ni)\nletecký dopravce je přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu vlastněn a fakticky kontrolován Spojeným královstvím, jeho státními příslušníky, nebo oběma;\nii)\nletecký dopravce má hlavní místo podnikání na území Spojeného království a je držitelem licence v souladu s právem Spojeného království a\niii)\nletecký dopravce je držitelem osvědčení leteckého provozovatele vydaného jednoznačně určeným příslušným orgánem Spojeného království, který nad ním vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu;\nb)\nv případě leteckého dopravce Unie:\ni)\nletecký dopravce je přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu vlastněn a fakticky kontrolován jedním nebo více členskými státy, jinými členskými státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarskem, jejich státními příslušníky nebo kombinací uvedeného;\nii)\nletecký dopravce má hlavní místo podnikání na území Unie a má platnou provozní licenci v souladu s právem Unie a\niii)\nletecký dopravce je držitelem osvědčení leteckého provozovatele vydaného příslušným orgánem členského státu, nebo příslušným orgánem na úrovni Unie jednajícím jeho jménem, orgán vydávající osvědčení je jednoznačně určen a daný členský stát nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu;\nc)\njsou splněny požadavky článků 434 a 435 a\nd)\nletecký dopravce splňuje podmínky stanovené právními předpisy, které strana posuzující žádost nebo žádosti běžně uplatňuje na provoz mezinárodních leteckých služeb.\n2.   Bez ohledu na odst. 1 písm. a) bod i) se leteckým dopravcům Spojeného království udělí příslušná provozní oprávnění a povolení za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\njsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii), písm. c) a písm. d);\nb)\nletecký dopravce je přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu vlastněn a fakticky kontrolován jedním nebo více členskými státy, jinými členskými státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarskem, jejich státními příslušníky nebo kombinací uvedeného, ať už samostatně, nebo společně se Spojeným královstvím a/nebo jeho státními příslušníky;\nc)\nletecký dopravce byl v den, kdy skončilo přechodné období, držitelem platné provozní licence v souladu s právem Unie.\n3.   Faktická regulační kontrola se pro účely odstavce 1 a 2 prokazuje mimo jiné tím, že:\na)\ndotčený letecký dopravce je držitelem platné provozní licence či povolení vydaných příslušným orgánem a splňuje kritéria strany vydávající provozní licenci či povolení k provozování mezinárodních leteckých služeb a\nb)\ndotčená strana má a udržuje pro daného leteckého dopravce programy dohledu nad bezpečností a ochranou letectví před protiprávními činy v souladu se standardy ICAO.\n4.   Při udělování provozních oprávnění a technických povolení zachází strany se všemi leteckými dopravci druhé strany nediskriminačním způsobem.\n5.   Po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné strany uzná druhá strana zjištění o způsobilosti nebo státní příslušnosti nebo o obojím, která v souvislosti s uvedeným leteckým dopravcem učinila první strana, jako by tato zjištění byla učiněna jejími vlastními příslušnými orgány, a dále již tyto záležitosti nezkoumá, s výjimkou situací uvedených v čl. 424 odst. 3.\nČlánek 423\nProvozní plány, programy a letové řády\nKterákoli ze stran může požadovat oznámení provozních plánů, programů a letových řádů pro letecké služby provozované podle této hlavy pouze pro informační účely. Pokud daná strana takové oznámení požaduje, omezí na minimum administrativní zátěž, která zprostředkovatelům v letecké dopravě a leteckým dopravcům druhé strany plyne z požadavků a postupů souvisejících s oznamováním.\nČlánek 424\nZamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění\n1.   Unie může přijmout opatření proti leteckému dopravci Spojeného království v souladu s odstavci 3, 4 a 5 tohoto článku v kterémkoli z těchto případů:\na)\nv případě oprávnění a povolení udělených v souladu s čl. 422 odst. 1 písm. a) nebyla splněna kterákoli z podmínek stanovených v uvedeném ustanovení;\nb)\nv případě oprávnění a povolení udělených v souladu s čl. 422 odst. 2 nebyla splněna kterákoli z podmínek stanovených v uvedeném ustanovení;\nc)\nletecký dopravce nedodržel právní předpisy uvedené v článku 426 nebo\nd)\ntakové opatření je nezbytné v rámci prevence, ochrany proti nebo tlumení šíření onemocnění nebo k jinému způsobu ochrany veřejného zdraví.\n2.   Spojené království může přijmout opatření proti leteckému dopravci Unie v souladu s odstavci 3, 4 a 5 tohoto článku v kterémkoli z těchto případů:\na)\nnebyla splněna kterákoli z podmínek stanovených v čl. 422 odst. 1 písm. b);\nb)\nletecký dopravce nedodržel právní předpisy uvedené v článku 426 nebo\nc)\ntakové opatření je nezbytné v rámci prevence, ochrany proti nebo tlumení šíření onemocnění nebo k jinému způsobu ochrany veřejného zdraví.\n3.   Má-li některá ze stran dostatečný důvod domnívat se, že se letecký dopravce druhé strany nachází v jakékoli ze situací uvedených v odstavci 1 nebo případně odstavci 2 a že je nutné v daném ohledu přijmout opatření, oznámí tato strana druhé straně co nejdříve a písemně důvody, proč má v úmyslu zamítnout, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technické povolení, a požádá o konzultace.\n4.   Konzultace se zahájí co nejdříve a nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti o konzultace. Pokud není do 30 dnů nebo v dohodnuté lhůtě ode dne zahájení konzultací dosaženo uspokojivé dohody nebo není-li přijato dohodnuté nápravné opatření, je to důvodem pro stranu, která požádala o konzultace, aby přistoupila k zamítnutí, zrušení, pozastavení, podmínění nebo omezení provozního oprávnění či technických povolení dotčeného leteckého dopravce či dotčených leteckých dopravců, aby byl zajištěn soulad s články 422 a 426. Jestliže byla přijata opatření k zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění či technického povolení leteckého dopravce, může kterákoli ze stran využít rozhodčí řízení podle článku 739, aniž by předtím využila konzultací podle článku 738. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744. Na žádost jedné ze stran může rozhodčí tribunál až do svého konečného rozhodnutí nařídit prozatímní nápravná opatření, včetně změny nebo pozastavení opatření přijatých dle tohoto článku kteroukoli ze stran.\n5.   Bez ohledu na odstavce 3 a 4 může kterákoli ze stran v případech uvedených v odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 písm. b) a c), vyžaduje-li to mimořádná situace nebo aby se zabránilo dalšímu nesouladu, přijmout okamžité nebo naléhavé opatření. Pro účely tohoto odstavce další nesoulad znamená, že otázka nesouladu již byla řešena mezi příslušnými orgány stran.\n6.   Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení dílu prvního hlavy XI, čl. 427 odst. 4, čl. 434 odst. 4, 6 a 8 a čl. 435 odst. 12 a postup řešení sporů stanovený v části šesté hlavě I ani opatření z nich vyplývající.\nČlánek 425\nVlastnictví a kontrola leteckých dopravců\nStrany uznávají potenciální přínosy trvalé liberalizace vlastnictví a kontroly svých leteckých dopravců. Strany se dohodly, že ve specializovaném výboru pro leteckou dopravu zváží možnosti vzájemné liberalizace vlastnictví a kontroly leteckých dopravců, a to do 12 měsíců od vstupu této dohody v platnost a poté do 12 měsíců od obdržení příslušné žádosti od jedné ze stran. Na základě tohoto zkoumání se strany mohou rozhodnout tuto hlavu změnit.\nČlánek 426\nSoulad s právními předpisy\n1.   Při vstupu na území některé ze stran, pobytu na něm či jeho opouštění dodržují letečtí dopravci druhé strany právní předpisy, které se týkají příletu letadla provozujícího mezinárodní leteckou dopravu na území této strany či odletu z něj nebo provozu takového letadla na jejím území.\n2.   Při vstupu na území některé ze stran, pobytu na něm či jeho opouštění musí cestující, posádka, zavazadla, náklad nebo pošta leteckých dopravců druhé strany splňovat nebo musí být jejich jménem splňovány požadavky stanovené jejími právními předpisy, které se týkají vstupu cestujících, posádky, zavazadel, nákladu nebo pošty na palubě letadla na území této strany či jejich odletu z něj nebo provozu letadla na jejím území (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, celní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu, nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).\n3.   Strany na svém příslušném území povolí leteckým dopravcům druhé strany přijmout vhodná opatření, která zajišťují, aby byly přepraveny pouze osoby s cestovními doklady, jež se vyžadují pro vstup na území druhé strany nebo pro tranzit a transfer přes toto území.\nČlánek 427\nNediskriminace\n1.   Aniž je dotčen díl první hlava XI, strany v rámci své jurisdikce odstraní všechny formy diskriminace, které by nepříznivě ovlivňovaly spravedlivé a rovné příležitosti leteckých dopravců druhé strany k hospodářské soutěži při výkonu práv stanovených v této hlavě.\n2.   Pokud se některá ze stran (dále jen „iniciující strana“) domnívá, že spravedlivé a rovné příležitosti jejích leteckých dopravců k hospodářské soutěži při výkonu práv stanovených v této hlavě jsou nepříznivě ovlivněny diskriminací, kterou zakazuje odstavec 1, může postupovat v souladu s odstavci 3 až 6.\n3.   Iniciující strana předloží druhé straně (dále jen „dožádaná strana“) písemnou žádost o konzultace. Nedohodnou-li se strany jinak, jsou konzultace zahájeny do 30 dnů od obdržení žádosti.\n4.   Pokud iniciující strana a dožádaná strana nedosáhnou o dané záležitosti dohody do 60 dnů od obdržení žádosti o konzultace uvedené v odstavci 3, může iniciující strana přijmout opatření vůči některým nebo všem leteckým dopravcům, kteří těžili z diskriminace zakázané odstavcem 1, včetně přistoupení k zamítnutí, zrušení, pozastavení, podmínění nebo omezení provozních oprávnění či technických povolení dotčených leteckých dopravců.\n5.   Opatření přijatá podle odstavce 4 musí být vhodná, přiměřená a co do rozsahu a doby trvání omezená na to, co je nezbytně nutné ke zmírnění újmy způsobené leteckým dopravcům iniciující strany a k odstranění neoprávněné výhody získané leteckými dopravci, proti nimž jsou opatření namířena.\n6.   Jestliže se konzultacemi záležitost nevyřešila nebo byla přijata opatření podle odstavce 4 tohoto článku, může kterákoli ze stran využít postup pro řešení sporů podle článku 739, aniž by předtím využila konzultací podle článku 738. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744. Na žádost některé ze stran může rozhodčí tribunál až do svého konečného rozhodnutí nařídit prozatímní nápravná opatření, včetně změny nebo pozastavení opatření přijatých dle tohoto článku kteroukoli ze stran.\n7.   Bez ohledu na odstavec 2 nepostupují strany podle odstavců 3 až 6 v případě jednání, které spadá do oblasti působnosti dílu prvního hlavy XI.\nČlánek 428\nPodnikání\n1.   Strany souhlasí s tím, že překážky bránící podnikání, s nimiž se potýkají letečtí dopravci, by omezily přínosy vyplývající z této hlavy. Strany se dohodly, že budou spolupracovat na odstraňování překážek bránících podnikání leteckých dopravců obou stran, pokud takové překážky mohou bránit obchodnímu provozu, narušovat hospodářskou soutěž nebo nepříznivě ovlivňovat rovné příležitosti k hospodářské soutěži.\n2.   Pokrok v účinném řešení záležitostí souvisejících s překážkami bránícími podnikání leteckých dopravců bude sledovat specializovaný výbor pro leteckou dopravu.\nČlánek 429\nObchodní provoz\n1.   Strany si vzájemně udělí práva stanovená v odstavcích 2 až 7. Pro účely výkonu těchto práv se od leteckých dopravců stran nevyžaduje zachování místního sponzora.\n2.   Zastoupení leteckých dopravců:\na)\nprávo bez omezení nebo diskriminace zřídit kanceláře a zařízení leteckých dopravců jedné strany na území druhé strany v rozsahu nezbytném k poskytování služeb podle této hlavy;\nb)\naniž jsou dotčeny předpisy o bezpečnosti a o ochraně před protiprávními činy, nacházejí-li se takové kanceláře nebo zařízení na letišti, mohou podléhat omezením z důvodu nedostatku prostoru;\nc)\nkaždá ze stran povoluje leteckým dopravcům druhé strany v souladu s právními předpisy udělující strany vztahujícími se na vstup, pobyt a zaměstnání vyslat a udržovat na území strany udělující oprávnění řídící, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál, který letecký dopravce oprávněně považuje za nezbytný k poskytování služeb letecké dopravy podle této hlavy. Jestliže se pro personál uvedený v tomto odstavci, včetně personálu vykonávajícího určité dočasné úkoly, vyžaduje pracovní povolení, zpracují strany žádosti o tato povolení rychle a v souladu s příslušnými právními předpisy.\n3.   Pozemní odbavení:\na)\nkaždá ze stran povoluje leteckým dopravcům druhé strany, aby na jejím území vykonávali pozemní odbavování vlastními silami, a to bez jakýchkoli jiných omezení než omezení daných bezpečností a ochranou před protiprávními činy nebo jinak vyplývajících z fyzických či provozních omezení;\nb)\nžádná ze stran nevyžaduje od leteckých dopravců druhé strany, aby si zvolili jednoho nebo více poskytovatelů služeb pozemního odbavení působících na trhu v souladu s právními předpisy strany, v níž jsou služby poskytovány;\nc)\naniž je dotčeno písmeno a), jestliže právní předpisy některé ze stran jakkoli omezují volnou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb pozemního odbavení, zajistí tato strana, aby byly leteckým dopravcům druhé strany k dispozici všechny nezbytné služby pozemního odbavování a byly poskytovány za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky, za jakých jsou poskytovány jiným leteckým dopravcům.\n4.   Pokud jde o přidělování letištních časů, každá ze stran zajistí, aby její předpisy, pokyny a postupy pro přidělování letištních časů na letištích na jejím území byly uplatňovány transparentním, účinným a nediskriminačním způsobem a včas.\n5.   Místní výdaje a převod finančních prostředků a příjmů:\na)\nustanovení dílu prvního hlavy IV se použijí na záležitosti upravené touto hlavou, aniž je dotčen článek 422;\nb)\nstrany si vzájemně přiznávají výhody stanovené v písmenech c) až e);\nc)\nnákup a prodej letecké dopravy a souvisejících služeb leteckými dopravci stran může být dle uvážení daného leteckého dopravce denominován v librách šterlinků, uskutečňuje-li se na území Spojeného království, nebo v měně daného členského státu, uskutečňuje-li se na území členského státu;\nd)\nleteckým dopravcům každé ze stran se povoluje hradit místní náklady dle vlastního uvážení v místní měně;\ne)\nleteckým dopravcům každé ze stran se na jejich žádost povoluje příjmy z prodeje letecké dopravy a činností přímo souvisejících s leteckou dopravou získané na území druhé strany, mimo částek vydaných na místě, kdykoli a jakýmkoli způsobem převádět do země dle svého výběru. Směna a převod se povolují neprodleně bez jakýchkoli omezení či zdanění, jež se na ně vztahují, v tržním směnném kurzu platném pro běžné transakce a převody v den, kdy dopravce podá původní žádost o převod, a nepodléhají žádným poplatkům s výjimkou těch, jež si obvykle za takovouto směnu a převod účtují banky.\n6.   Intermodální přeprava:\na)\nv oblasti přepravy cestujících se na poskytovatele pozemní dopravy nevztahují právní předpisy o letecké dopravě pouze z toho důvodu, že tato pozemní doprava je poskytována leteckým dopravcem pod jeho vlastním jménem;\nb)\ns výhradou všech podmínek a požadavků stanovených v díle prvním hlavě II a jejích přílohách a v díle třetím hlavě I a jejích přílohách mohou letečtí dopravci stran bez omezení používat ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou jakoukoli pozemní dopravu nákladu do nebo z jakýchkoli míst na území stran nebo třetích zemí, včetně dopravy na všechna uznaná mezinárodní letiště s celnicí nebo z těchto letišť a případně včetně práva přepravovat náklad pod celní závěrou podle příslušných právních předpisů. Pro takový náklad, bez ohledu na to, zda se přepravuje pozemní nebo vzdušnou cestou, je zajištěn přístup k celním úřadům a celnímu odbavení na letišti. Letečtí dopravci se mohou rozhodnout, zda realizují pozemní dopravu svými vlastními prostředky, nebo zda pro její zabezpečení využijí ujednání, včetně společného označování linek, s jinými pozemními dopravci, včetně pozemních dopravců provozovaných jinými leteckými dopravci a nepřímých poskytovatelů nákladní letecké dopravy. Tyto intermodální služby nákladní letecké dopravy mohou být nabízeny za jednu paušální cenu kombinované letecké a pozemní dopravy za předpokladu, že zasilatelé jsou informováni o tom, jací poskytovatelé příslušnou dopravu zajišťují.\n7.   Pronájem:\na)\nstrany udělují leteckým dopravcům druhé strany právo poskytovat služby letecké dopravy v souladu s článkem 419 všemi těmito způsoby:\ni)\ns použitím letadla pronajatého bez posádky od jakéhokoli pronajímatele,\nii)\nv případě leteckých dopravců Spojeného království s použitím letadla pronajatého s posádkou od jiných leteckých dopravců stran,\niii)\nv případě leteckých dopravců Unie s použitím letadla pronajatého s posádkou od jiných leteckých dopravců Unie,\niv)\ns použitím letadla pronajatého s posádkou od jiných leteckých dopravců než leteckých dopravců uvedených v bodě ii), resp. iii) za předpokladu, že je pronájem odůvodněný mimořádnými potřebami, sezónními potřebami kapacity nebo provozními obtížemi nájemce a pronájem nepřesáhne dobu, která je nezbytně nutná k uspokojení uvedených potřeb nebo k překonání uvedených obtíží;\nb)\nstrany mohou vyžadovat, aby smlouvy o pronájmu schválily jejich příslušné orgány za účelem ověření souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci a s použitelnými požadavky na bezpečnost a ochranu;\nc)\npokud však některá ze stran takové schválení požaduje, vynasnaží se urychlit schvalovací postupy a minimalizovat administrativní zátěž dotčených leteckých dopravců;\nd)\nustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny právní předpisy některé ze stran, pokud jde o pronájem letadla leteckými dopravci této strany.\nČlánek 430\nDaňová ustanovení\n1.   Letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými dopravci jedné strany, jejich běžné vybavení, pohonné hmoty, maziva, spotřební provozní materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (obsahující zejména potraviny, nápoje, tabákové a jiné výrobky určené pro prodej cestujícím nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu) a jiné předměty určené pro provoz či údržbu letadel zajišťujících mezinárodní leteckou dopravu nebo používané výhradně k těmto účelům jsou po příletu na území druhé strany na základě reciprocity a za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstávají na palubě letadel, osvobozeny od všech dovozních omezení, daní z majetku a kapitálových poplatků, cel, spotřebních daní, poplatků za kontroly, daně z přidané hodnoty (DPH) nebo podobných nepřímých daní a podobných poplatků uložených vnitrostátními či místními orgány nebo Unií.\n2.   Na základě reciprocity je od daní, dávek, cel a jiných poplatků uvedených v odstavci 1 osvobozeno rovněž toto zboží:\na)\npalubní zásoby dovezené nebo získané na území jedné strany a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétajícím letadle leteckého dopravce druhé strany zajišťujícím mezinárodní leteckou dopravu, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;\nb)\npozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) dovezené na území jedné strany za účelem servisu, údržby nebo opravy letadla provozovaného v mezinárodní letecké dopravě leteckým dopravcem druhé strany;\nc)\nmaziva a spotřební provozní materiál s výjimkou pohonných hmot dovezené nebo získané na území jedné strany pro použití v letadle leteckého dopravce druhé strany zajišťujícím mezinárodní leteckou dopravu, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím, a\nd)\ntiskoviny podle celních právních předpisů každé ze stran dovezené nebo získané na území jedné strany a naložené na palubu pro použití v odlétajícím letadle leteckého dopravce druhé strany zajišťujícím mezinárodní leteckou dopravu, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím.\n3.   Běžné vybavení letadel, jakož i materiál, zásoby a náhradní díly uvedené v odstavci 1 obvykle uchovávané na palubě letadla provozovaného leteckým dopravcem jedné strany mohou být vyloženy na území druhé strany pouze na základě povolení celních orgánů této strany a může být požadováno, aby zůstaly pod dohledem nebo kontrolou uvedených orgánů až do doby, než budou znovu vyvezeny nebo s nimi bude jinak naloženo v souladu s příslušnými předpisy.\n4.   Osvobození od cla, vnitrostátních spotřebních daní a podobných vnitrostátních poplatků podle tohoto článku se rovněž uplatní v případech, kdy letecký dopravce nebo letečtí dopravci jedné strany uzavřou s jiným leteckým dopravcem nebo leteckými dopravci, kteří využívají obdobná osvobození udělená druhou stranou, ujednání o zapůjčení nebo převodu předmětů uvedených v odstavci 1 a 2 na území druhé strany.\n5.   Žádné ustanovení této hlavy nebrání žádné ze stran uložit daně, dávky, cla či jiné poplatky za zboží prodávané za jiným účelem, než je spotřeba cestujícími na palubě na úseku letecké služby mezi dvěma místy na jejím území, v nichž je povolen nástup nebo výstup.\n6.   Zavazadla a náklad v přímém tranzitu přes území některé ze stran jsou osvobozeny od daní, cel, poplatků a jiných podobných dávek.\n7.   Může být požadováno, aby vybavení a zásoby uvedené v odstavci 2 podléhaly dozoru nebo kontrole příslušných orgánů.\n8.   Touto hlavou nejsou dotčena ustanovení stávajících platných smluv mezi Spojeným královstvím a členskými státy o zamezení dvojího zdanění příjmů a kapitálu.\n9.   Osvobození od cla, vnitrostátních spotřebních daní a podobných vnitrostátních poplatků se nevztahuje na poplatky založené na nákladech na služby poskytované leteckému dopravci nebo leteckým dopravcům jedné strany na území druhé strany.\nČlánek 431\nPoplatky za užívání\n1.   Poplatky, které může jedna strana uložit leteckým dopravcům druhé strany za užívání letových navigačních služeb a služeb řízení letového provozu, musí být vypočteny z nákladů a nesmí být diskriminační. V žádném případě nesmí být tyto poplatky za užívání leteckým dopravcům druhé strany vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci za obdobných okolností v okamžiku uplatnění.\n2.   Aniž je dotčen čl. 429 odst. 5, každá ze stran zajistí, aby poplatky jiné než poplatky uvedené v odstavci 1, které mohou být leteckým dopravcům druhé strany uloženy, byly spravedlivé, přiměřené, nebyly nespravedlivě diskriminační a byly spravedlivě rozvrženy mezi kategorie uživatelů. Poplatky za užívání uložené leteckým dopravcům druhé strany mohou odrážet, nikoliv však překračovat, celkové náklady na poskytování příslušných letištních zařízení a služeb, letištního zařízení a služeb na ochranu životního prostředí a zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy na letišti nebo v rámci systému letišť. Uvedené poplatky mohou zohledňovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž užívání jsou vybírány poplatky, musí být poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. V žádném případě nesmí být tyto poplatky za užívání leteckým dopravcům druhé strany vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci za obdobných okolností v okamžiku uplatnění.\n3.   K zajištění řádného uplatňování zásad stanovených v odstavcích 1 a 2 každá ze stran zajistí, aby se mezi příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky na jejím území a leteckými dopravci využívajícími předmětné služby a zařízení uskutečnily konzultace a aby si tyto orgány nebo subjekty a dopravci vyměňovali nezbytné informace. Každá ze stran zajistí, aby příslušné orgány ukládající poplatky poskytly včas uživatelům přiměřené informace o každém návrhu na změnu poplatků za užívání a umožnily jim vyjádřit před provedením změn své stanovisko.\nČlánek 432\nTarify\n1.   Strany leteckým dopravcům stran umožnňují, aby svobodně stanovovali tarify na základě spravedlivé hospodářské soutěže v souladu s touto hlavou.\n2.   Tarify leteckých dopravců stran nepodléhají schválení druhé strany.\nČlánek 433\nStatistické údaje\n1.   Strany spolupracují v rámci specializovaného výboru pro leteckou dopravu za účelem usnadnění výměny statistických informací týkajících se letecké dopravy podle této hlavy.\n2.   Každá ze stran poskytne na požádání druhé straně na nediskriminačním základě dostupné statistiky týkající se leteckých služeb poskytovaných na základě této hlavy, které nejsou důvěrné, nejsou z obchodního hlediska citlivé, vyhovují právním předpisům stran a mohou být přiměřeně požadovány.\nČlánek 434\nBezpečnost letectví\n1.   Strany znovu potvrzují význam těsné spolupráce v oblasti bezpečnosti letectví.\n2.   Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o způsobilosti a licence vydané nebo potvrzené jednou stranou, které jsou stále platné, uzná druhá strana a její příslušné úřady za platné pro účely provozování leteckých služeb dle této hlavy za předpokladu, že tato osvědčení nebo licence byly vydány nebo potvrzeny podle příslušných minimálních mezinárodních norem stanovených podle úmluvy a v souladu s nimi.\n3.   Každá ze stran může kdykoliv požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem a požadavků zachovávaných a uplatňovaných druhou stranou v oblastech, které se týkají leteckých zařízení, letové posádky, letadel a provozu letadel. Tyto konzultace se uskuteční do 30 dnů od podání žádosti.\n4.   Pokud po těchto konzultacích jedna strana zjistí, že druhá strana účinně nedodržuje ani neprovádí bezpečnostní normy a požadavky v oblastech uvedených v odstavci 2, které se alespoň rovnají minimálním normám stanoveným v dané době podle úmluvy, informuje o těchto zjištěních druhou stranu a uvede, jaké kroky považuje za nezbytné k dosažení souladu s minimálními normami, a druhá strana přijme vhodná nápravná opatření. Jestliže druhá strana vhodná nápravná opatření do 15 dnů nebo v jiné dohodnuté lhůtě nepřijme, může žádající strana zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění či technická povolení nebo jinak zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provoz leteckých dopravců, kteří jsou pod bezpečnostním dohledem druhé strany.\n5.   Každé letadlo provozované leteckým dopravcem jedné strany, nebo jeho jménem na základě nájemní smlouvy může být na území druhé strany podrobeno prohlídce na odbavovací ploše za předpokladu, že prohlídka nezpůsobí nepřiměřené zpoždění v provozu letadla.\n6.   V důsledku prohlídky nebo série prohlídek na odbavovací ploše mohou vzniknout:\na)\nvážné obavy, že letadlo nebo provoz letadla nesplňuje aktuální minimální normy stanovené podle úmluvy, nebo\nb)\nvážné obavy, že nejsou účinně dodržovány a prováděny aktuální bezpečnostní normy stanovené podle úmluvy.\nPokud strana, která provedla prohlídku nebo prohlídky na odbavovací ploše, zjistí důvody k vážným obavám podle písmene a) nebo b), uvědomí příslušné orgány druhé strany odpovědné za dohled nad bezpečností leteckého dopravce provozujícího dané letadlo a uvede, jaké kroky považuje za nezbytné k dosažení souladu s danými minimálními normami. Jestliže nejsou vhodná nápravná opatření přijata do 15 dnů nebo v jiné dohodnuté lhůtě, může prvně uvedená strana zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění či technická povolení nebo jinak zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provoz leteckého dopravce, který provozuje dané letadlo.\n7.   V případě, že je přístup k letadlu provozovanému leteckým dopravcem jedné strany za účelem provedení prohlídky na odbavovací ploše v souladu s odstavcem 5 zamítnut, je druhá strana oprávněna vyvodit vážné obavy podle odstavce 6 a postupovat v souladu s odstavcem 6.\n8.   Každá ze stran si vyhrazuje právo okamžitě zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení nebo jinak pozastavit či omezit provoz leteckého dopravce nebo dopravců druhé strany, jestliže na základě prohlídky na odbavovací ploše, série prohlídek na odbavovací ploše, zamítnutí přístupu k provedení prohlídky na odbavovací ploše, konzultace nebo z jiného důvodu dojde k závěru, že je naprosto nutné podniknout okamžité kroky k zajištění bezpečnosti provozu leteckého dopravce. Strana, která přijme tato opatření, o nich urychleně informuje druhou stranu a svá opatření odůvodní.\n9.   Jakékoliv opatření přijaté jednou ze stran podle odstavce 4, 6 nebo 8 musí být zrušeno, jakmile pominou důvody, které vedly k jeho přijetí.\n10.   Jestliže některá ze stran přijala opatření podle odstavce 4, 6 nebo 8 a došlo ke sporu, může kterákoli ze stran využít rozhodčí řízení podle článku 739, aniž by předtím využila konzultací podle článku 738. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744. Na žádost žalující strany může rozhodčí tribunál až do svého konečného rozhodnutí nařídit prozatímní nápravná opatření, včetně změny nebo pozastavení opatření přijatých kteroukoli ze stran podle tohoto článku.\nČlánek 435\nOchrana letectví před protiprávními činy\n1.   Strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc s cílem čelit jakékoli hrozbě pro ochranu civilního letectví, včetně zabránění protiprávnímu zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům ohrožujícím bezpečnost těchto letadel, jejich cestujících, posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení, a jakékoli jiné hrozbě pro bezpečnost civilního letectví.\n2.   Strany ve svých vzájemných vztazích jednají v souladu s normami ochrany letectví před protiprávními činy stanovenými ICAO. Vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaných v jejich rejstříku a provozovatelé letišť na jejich území jednali přinejmenším v souladu s těmito normami ochrany letectví před protiprávními činy. Každá ze stran poskytne druhé straně na požádání informace o jakémkoli rozdílu mezi jejími právními předpisy a postupy a normami ochrany letectví uvedenými v tomto odstavci. Kterákoli ze stran může za účelem projednání těchto rozdílů kdykoli požádat druhou stranu o bezodkladnou konzultaci.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby na jejím území byla účinným způsobem uplatňována opatření na ochranu civilního letectví před protiprávními činy, mimo jiné detekční kontroly cestujících a jejich kabinových zavazadel, detekční kontroly zapsaných zavazadel, prohlídka a bezpečnostní kontroly jiných osob než cestujících včetně posádky, jakož i předmětů, které převážejí, prohlídka a bezpečnostní kontroly nákladu, pošty, palubních zásob a letištních dodávek, jakož i kontrola přístupu do neveřejných prostor letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostor. Každá ze stran souhlasí s tím, že je nutno dodržovat ustanovení druhé strany o ochraně před protiprávními činy, která se týkají příletu letadla na území této strany či odletu z něj nebo provozu letadla na jejím území.\n4.   Strany usilují o co nejvyšší míru spolupráce v záležitostech ochrany letectví před protiprávními činy, výměnu informací o hrozbách, zranitelnosti a rizicích s výhradou vzájemné dohody o vhodných opatřeních pro bezpečný přenos, využití, uchovávání a likvidaci utajovaných informací, projednávání a sdílení osvědčených postupů a výkonnostních a detekčních norem pro bezpečnostní vybavení, osvědčených postupů a výsledků v oblasti dodržování právních předpisů a v jakékoliv další oblasti, kterou strany určí. Zejména strany usilují o vytvoření a rozvoj podmínek pro spolupráce mezi technickými odborníky v oblasti rozvoje a uznávání norem ochrany letectví před protiprávními činy s cílem usnadnit takovou spolupráci, omezit duplicitu správních opatření a podpořit včasné oznamování a předběžné projednávání nových bezpečnostních iniciativ a požadavků.\n5.   Každá ze stran zpřístupní druhé straně na požádání výsledky auditů provedených ICAO a nápravná opatření, která auditovaný stát přijal, a to s výhradou vzájemné dohody o vhodných opatřeních pro bezpečný přenos, využití, uchovávání a likvidaci takových informací.\n6.   Strany se dohodly na spolupráci na bezpečnostních prohlídkách, které provádějí na území druhé strany, a to formou zřízení mechanismů včetně správních ujednání pro vzájemnou výměnu informací o výsledcích bezpečnostních prohlídek. Strany se dohodly, že budou posuzovat kladně žádosti o účast v roli pozorovatele na bezpečnostních prohlídkách prováděných druhou stranou.\n7.   Kterákoli ze stran může s výhradou odstavce 9 a plně s ohledem a vzájemným respektem k suverenitě druhé strany přijmout bezpečnostní opatření pro vstup na své území. Pokud je to možné, zohlední uvedená strana bezpečnostní opatření, která již uplatňuje druhá strana, a také její případné názory. Každá ze stran uznává, že tento článek neomezuje právo kterékoli ze stran odmítnout vstup jakéhokoli letu nebo letů, které považuje za hrozbu pro svoji bezpečnost, na své území.\n8.   Kterákoli ze stran může přijmout mimořádná opatření k odvrácení konkrétní hrozby pro svoji bezpečnost. Tato opatření neprodleně oznámí druhé straně. Aniž je dotčena potřeba přijmout okamžitá opatření k zajištění ochrany letectví před protiprávními činy, při zvažování bezpečnostních opatření každá ze stran vyhodnotí možné nepříznivé dopady na mezinárodní leteckou dopravu, a pokud neexistují žádná právní omezení, zohlední tyto dopady při svém rozhodování o tom, jaká opatření jsou k řešení dané bezpečnostní hrozby potřebná a vhodná.\n9.   V souvislosti s leteckými službami směřujícími na její území není žádná ze stran oprávněna požadovat, aby byla bezpečnostní opatření prováděna na území druhé strany. Má-li některá ze stran za to, že konkrétní hrozba naléhavě vyžaduje kromě opatření již zavedených na území druhé strany ještě dočasná opatření, sdělí druhé straně podrobnosti o dané hrozbě, v rozsahu odpovídajícím nutnosti chránit bezpečnostní informace, a navrhovaná opatření. Druhá strana takový návrh vstřícně posoudí a může rozhodnout, že zavede další opatření, jež uzná za nutná. Daná opatření musí být přiměřená a časově omezená.\n10.   Dojde-li k protiprávnímu zmocnění se civilního letadla nebo jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, cestujících, posádky, letišť či leteckých navigačních zařízení nebo vyvstane-li hrozba takové události, pomáhají si strany vzájemně usnadněním komunikace a prostřednictvím jiných odpovídajících opatření, jejichž cílem je rychle a bezpečně tuto událost nebo hrozbu ukončit.\n11.   Každá ze stran přijme všechna opatření, která považuje za proveditelná, aby zajistila, že letadlo, které je předmětem protiprávního zmocnění či jiného protiprávního činu a které se nachází na zemi na jejím území, bylo zadrženo na zemi s výjimkou případů, kdy je jeho odlet vynucen prvořadou povinností chránit lidské životy. V rámci možností se tato opatření přijímají na základě vzájemné konzultace.\n12.   Má-li některá ze stran oprávněný důvod domnívat se, že druhá strana nedodržuje ustanovení tohoto článku, požádá tato strana o okamžité konzultace s druhou stranou. Konzultace začnou do 30 dní od obdržení takové žádosti. Pokud není do 15 dnů nebo v jiné dohodnuté lhůtě ode dne obdržení žádosti dosaženo uspokojivé dohody, je to pro stranu, která požádala o konzultace, důvodem, aby přistoupila k zamítnutí, zrušení, pozastavení, podmínění nebo omezení provozního oprávnění či technických povolení leteckého dopravce či leteckých dopravců druhé strany s cílem zajistit soulad s ustanoveními tohoto článku. Vyžaduje-li to mimořádná situace, nebo aby se zabránilo trvání nesouladu s tímto článkem, může kterákoli ze stran před uplynutím lhůty 15 dní uvedené v tomto odstavci přijmout prozatímní opatření.\n13.   Jakákoli opatření přijatá v souladu s odstavcem 8 se zruší, jakmile daná strana dojde k závěru, že opatření již není nutné, nebo pokud bylo opatření nahrazeno jinými kroky s cílem hrozbu zmírnit. Jakákoli opatření přijatá v souladu s odstavcem 12 se zruší, jakmile druhá strana začne dodržovat ustanovení tohoto článku. Jakákoli opatření přijatá v souladu s odstavcem 8 nebo 12 lze zrušit po vzájemné dohodě obou stran.\n14.   Jestliže byla přijata opatření v souladu s odstavcem 7, 8, 9 nebo 12 tohoto článku, může kterákoli ze stran využít ustanovení o řešení sporů v části šesté hlavě I. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744.\nČlánek 436\nUspořádání letového provozu\n1.   Strany a jejich příslušné orgány a poskytovatelé letových navigačních služeb vzájemně spolupracují tak, aby přispívali k bezpečnému a účinnému fungování letového provozu v oblasti Evropy. Strany usilují o interoperabilitu mezi svými poskytovateli služeb.\n2.   Strany se dohodly na spolupráci ve věcech týkajících se výkonnosti a zpoplatňování letových navigačních služeb a funkcí sítě s cílem optimalizovat celkovou efektivitu letů, snížit náklady, minimalizovat dopad na životní prostředí a zvýšit bezpečnost a kapacitu toků letového provozu mezi svými stávajícími systémy uspořádání letového provozu.\n3.   Strany se dohodly, že budou podporovat spolupráci mezi svými poskytovateli letových navigačních služeb za účelem výměny letových údajů a koordinace toků letového provozu s cílem optimalizovat efektivitu letů, aby se zlepšila předvídatelnost, přesnost a kontinuita letového provozu.\n4.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat na programech modernizace uspořádání letového provozu, včetně výzkumu, rozvoje a zavádění, a že budou podporovat vzájemnou účast na validačních a demonstračních činnostech s cílem zajistit globální interoperabilitu.\nČlánek 437\nOdpovědnost leteckého dopravce\nStrany znovu potvrzují své závazky podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva).\nČlánek 438\nOchrana spotřebitele\n1.   Strany mají společný cíl dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele a budou za tím účelem spolupracovat.\n2.   Strany zajistí, aby byla zavedena účinná a nediskriminační opatření k ochraně zájmů spotřebitelů v letecké dopravě. Opatření zahrnují přiměřený přístup k informacím, pomoc, a to i pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, proplacení výdajů a případně náhradu škody za odepření nástupu na palubu, zrušení nebo zpoždění letu a efektivní postupy vyřizování stížností.\n3.   Strany vzájemně konzultují veškeré záležitosti týkající se ochrany spotřebitele a plánovaných opatření v této oblasti.\nČlánek 439\nVztah k jiným dohodám\n1.   S výhradou odstavců 4 a 5 nahrazuje tato dohoda dřívější dohody a ujednání mezi Spojeným královstvím a členskými státy týkající se oblasti působnosti této hlavy v rozsahu, v jakém nebyly nahrazeny právem Unie.\n2.   Spojené království a jednotlivé členské státy si nesmí vzájemně udělit jiná práva související s leteckou dopravou na jejich území, z nich nebo v rámci nich, než jsou práva výslovně stanovená v této hlavě, s výjimkou práv stanovených v čl. 419 odst. 4 a 9.\n3.   Pokud se strany stanou smluvními stranami mnohostranné dohody nebo schválí rozhodnutí ICAO nebo jiné mezinárodní organizace, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato hlava, vedou ve specializovaném výboru pro leteckou dopravu konzultace s cílem stanovit, zda by tato hlava měla být s ohledem na tento vývoj revidována.\n4.   Žádným ustanovením této hlavy není dotčena platnost a uplatňování stávajících a budoucích dohod mezi členskými státy a Spojeným královstvím o leteckých službách, pokud jde o území pod jejich svrchovaností, na něž se nevztahuje článek 774.\n5.   Žádným ustanovením této hlavy nejsou dotčena práva Spojeného království a členských států vyplývající z Mnohostranné dohody o obchodních právech nepravidelných leteckých služeb v Evropě podepsané dne 30. dubna 1956 v Paříži, jež překračují rozsah práv stanovených v této hlavě.\nČlánek 440\nPozastavení a vypovězení\n1.   Pozastavení této hlavy, ať už úplné nebo částečné, podle článku 749 lze uplatnit nejdříve od prvního dne běžné letecké sezóny Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) následující po sezóně, v níž bylo pozastavení oznámeno.\n2.   Při vypovězení této dohody podle článku 779 nebo při vypovězení této hlavy podle článku 441 nebo článku 521 nebo článku 509 zůstávají ustanovení, která upravují záležitosti spadající do oblasti působnosti této hlavy, v platnosti i po datu pozbytí platnosti uvedeném v článku 779 nebo článku 441 nebo článku 521 nebo článku 509, a to až do konce letecké sezóny IATA běžící k danému datu.\n3.   Strana, která zcela nebo částečně pozastaví tuto hlavu nebo vypoví tuto dohodu nebo tuto hlavu, o tom informuje ICAO.\nČlánek 441\nVypovězení této hlavy\nAniž jsou dotčeny články 779, 521 a 509, může každá ze stran tuto hlavu kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tato hlava pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\nČlánek 442\nRegistrace dohody\nTato dohoda a všechny její změny se v míře, v jaké je to relevantní, zaregistrují u ICAO v souladu s článkem 83 úmluvy.\nHLAVA II\nBEZPEČNOST LETECTVÍ\nČlánek 443\nCíle\nCílem této hlavy je:\na)\numožnit vzájemné uznávání zjištění shody provedených nebo osvědčení vydaných příslušnými úřady nebo schválenými organizacemi kterékoli ze stran, jak je stanoveno v přílohách této hlavy;\nb)\npodporovat spolupráci směřující k vysoké úrovni bezpečnosti civilního letectví a slučitelnosti s životním prostředím;\nc)\nusnadnit nadnárodní rozměr odvětví civilního letectví;\nd)\nusnadňovat a podporovat volný tok výrobků a služeb civilní letecké techniky.\nČlánek 444\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„schválenou organizací“ jakákoli právnická osoba, již příslušný úřad některé ze stran osvědčil k výkonu práv souvisejících s oblastí působnosti této hlavy;\nb)\n„osvědčením“ jakékoli schválení, průkaz způsobilosti nebo jiný doklad vydaný jako forma uznání shody, že výrobek civilní letecké techniky, organizace nebo právnická či fyzická osoba splňuje příslušné požadavky stanovené právními předpisy některé ze stran;\nc)\n„výrobkem civilní letecké techniky“ jakékoli civilní letadlo, letadlový motor či letadlová vrtule nebo podsestava, zařízení, část nebo součást, které do nich jsou nebo mají být zabudovány;\nd)\n„příslušným orgánem“ agentura Unie, orgán veřejné správy nebo subjekt veřejné správy odpovědný za bezpečnost civilního letectví, jejž některá ze stran pro účely této hlavy určila k výkonu následujících funkcí:\ni)\nposuzovat soulad výrobků civilní letecké techniky, organizací, zařízení, provozů a služeb podléhajících jeho dohledu s příslušnými požadavky stanovenými právními a správními předpisy této strany,\nii)\nsledovat průběžné udržování souladu s těmito požadavky a\niii)\npřijímat opatření k prosazení souladu s těmito požadavky;\ne)\n„zjištěním shody“ shledání souladu s příslušnými požadavky stanovenými právními předpisy některé ze stran na základě takových opatření, jako jsou zkoušky, prohlídky, osvědčení, schválení a sledování;\nf)\n„sledováním“ pravidelný dozor příslušného orgánu některé ze stran za účelem zjištění udržování souladu s příslušnými požadavky stanovenými právními předpisy této strany;\ng)\n„technickým zástupcem“ v případě Unie Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) nebo její nástupce a v případě Spojeného království Úřad pro civilní letectví Spojeného království (United Kingdom Civil Aviation Authority, CAA) nebo jeho nástupce a\nh)\n„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, přijatá v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:\ni)\nvšechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Spojeným královstvím i dotčeným členským státem nebo členskými státy, jichž se daná otázka týká, a\nii)\nvšechny přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna v dané době účinná pro Spojené království a dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, jichž se daná otázka týká.\nČlánek 445\nRozsah a provádění\n1.   Strany mohou spolupracovat v těchto oblastech:\na)\nosvědčení letové způsobilosti a sledování výrobků civilní letecké techniky;\nb)\nenvironmentální osvědčení a zkoušení výrobků civilní letecké techniky;\nc)\nosvědčení návrhů a výroby a sledování projekčních a výrobních organizací;\nd)\nosvědčení a sledování organizací údržby;\ne)\nvydávání průkazů způsobilosti personálu a výcvik personálu;\nf)\nhodnocení osvědčení letových simulátorů;\ng)\nprovoz letadel;\nh)\nuspořádání letového provozu a letové navigační služby a\ni)\ndalší oblasti související s bezpečností letectví podle příloh úmluvy.\n2.   Oblast působnosti této hlavy se stanoví prostřednictvím příloh pokrývajících jednotlivé oblasti spolupráce uvedené v odstavci 1.\n3.   Specializovaný výbor pro bezpečnost letectví může přijmout přílohy uvedené v odstavci 2, pouze pokud každá ze stran dospěla k závěru, že normy, pravidla, praxe, postupy a systémy druhé strany v oblasti civilního letectví zajišťují dostatečně rovnocennou úroveň bezpečnosti na to, aby bylo možné uznávat zjištění shody nebo osvědčení vydaná jejími příslušnými orgány nebo organizacemi schválenými těmito příslušnými orgány.\n4.   Každá příloha uvedená v odstavci 2 popisuje podmínky a způsoby vzájemného uznávání zjištění shody a osvědčení, a je-li to nezbytné, přechodná ustanovení.\n5.   Techničtí zástupci vypracují ke každé příloze prováděcí postupy. Technické rozdíly mezi normami, pravidly, praxí, postupy a systémy stran v oblasti civilního letectví se řeší v přílohách uvedených v odstavci 2 a prováděcích postupech.\nČlánek 446\nObecné povinnosti\n1.   Každá ze stran uzná zjištění shody nebo osvědčení vydaná příslušnými orgány nebo schválenými organizacemi druhé strany v souladu s podmínkami stanovenými v přílohách uvedených v čl. 445 odst. 2.\n2.   Žádné ustanovení této hlavy nezakládá vzájemné uznání norem nebo technických předpisů stran.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány byly nepřetržitě schopny plnit své povinnosti podle této hlavy.\nČlánek 447\nZachování regulatorní pravomoci\nŽádné ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že omezuje pravomoc některé ze stran stanovovat svými zákonnými, regulačními a správními opatřeními úroveň ochrany, kterou považuje za vhodnou z hlediska bezpečnosti a životního prostředí.\nČlánek 448\nOchranná opatření\n1.   Každá ze stran může přijmout jakákoli vhodná a okamžitá opatření, má-li opodstatněný důvod domnívat se, že určitý výrobek civilní letecké techniky, služba nebo činnost spadající do oblasti působnosti této hlavy mohou ohrozit bezpečnost nebo životní prostředí, nesplňovat její příslušná zákonná, regulační a správní opatření nebo jinak nesplňovat některý z požadavků stanovených v příslušné příloze této hlavy.\n2.   Pokud některá ze stran přijme opatření podle odstavce 1, informuje o tom do 15 pracovních dnů písemně s uvedením důvodů druhou stranu.\nČlánek 449\nKomunikace\n1.   Strany určí kontaktní místo pro komunikaci v souvislosti s prováděním této hlavy a vzájemně si je oznámí. Veškerá taková komunikace probíhá v anglickém jazyce.\n2.   Strany si vzájemně předají seznam příslušných úřadů a poté si vždy, kdy to bude nutné, předají aktualizovaný seznam.\nČlánek 450\nTransparentnost, regulační spolupráce a vzájemná pomoc\n1.   Každá ze stran zajistí, aby druhá strana byla průběžně informována o jejích právních předpisech souvisejících s touto hlavou a o veškerých významných změnách těchto předpisů.\n2.   Strany se navzájem v co nejširším rozsahu informují o navrhovaných významných revizích svých příslušných právních předpisů, norem a požadavků a svých systémů pro vydávání osvědčení, pokud tyto revize mohou mít dopad na tuto hlavu. Strany si v co nejširším rozsahu umožní připomínkovat tyto změny a řádně k takovým připomínkám přihlížejí.\n3.   Za účelem prošetření a vyřešení konkrétních otázek souvisejících s bezpečností mohou příslušné orgány kterékoli ze stran umožnit příslušným orgánům druhé strany podílet se jako pozorovatelé na činnostech druhé strany v oblasti dohledu, jak je stanoveno v příslušné příloze této hlavy.\n4.   Pro účely sledování a kontrol jsou, je-li to nezbytné, příslušné orgány kterékoli ze stran nápomocny příslušným orgánům druhé strany s cílem poskytnout neomezený přístup k regulovaným subjektům spadajícím pod dohled druhé strany.\n5.   Pro zajištění trvalé důvěry kterékoli ze stran ve spolehlivost procesů zjišťování shody druhé strany se může technický zástupce jedné strany podílet jako pozorovatel na činnostech druhé strany v oblasti dohledu, a to v souladu s postupy stanovenými v přílohách této hlavy. Toto podílení nesmí představovat systematickou účast na činnostech druhé strany v oblasti dohledu.\nČlánek 451\nVýměna bezpečnostních informací\nAniž je dotčen článek 453 a s výhradou svých příslušných právních předpisů, si strany:\na)\nna žádost a včas navzájem poskytují informace, jež mají k dispozici jejich techničtí zástupci a jež se týkají nehod, závažných incidentů nebo událostí v souvislosti s výrobky civilní letecké techniky, službami nebo činnostmi, na něž se vztahují přílohy této hlavy, a\nb)\nvyměňují jiné bezpečnostní informace, na kterých se dohodnou techničtí zástupci.\nČlánek 452\nSpolupráce při prosazování práva\nStrany si prostřednictvím svých technických zástupců nebo příslušných orgánů na žádost a s výhradou příslušných právních předpisů, jakož i dostupnosti požadovaných zdrojů poskytují vzájemnou spolupráci a pomoc při vyšetřování nebo opatřeních k prosazování práva v souvislosti s jakýmkoli údajným porušením nebo podezřením na porušení právních předpisů, jež spadají do oblasti působnosti této hlavy. Každá ze stran kromě toho ihned vyrozumí druhou stranu o jakémkoli vyšetřování, které se dotýká vzájemných zájmů.\nČlánek 453\nDůvěrnost a ochrana údajů a informací\n1.   Každá ze stran v souladu se svými právními předpisy zachová důvěrnost údajů a informací obdržených od druhé strany na základě této hlavy. Strana, která takové údaje a informace obdrží, je smí použít jen pro účely této hlavy.\n2.   S výhradou svých příslušných právních předpisů strany zejména nesdělí žádné třetí osobě, včetně veřejnosti, ani nepovolí svým příslušným orgánům sdělit žádné třetí osobě, včetně veřejnosti, žádné údaje ani informace obdržené od druhé strany na základě této hlavy, které představují obchodní tajemství, duševní vlastnictví, důvěrné obchodní nebo finanční informace, údaje, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, ani informace týkající se probíhajícího šetření. Za tímto účelem se tyto údaje a informace považují za důvěrné.\n3.   Kterákoli ze stran nebo příslušný orgán této strany může při poskytnutí údajů nebo informací druhé straně nebo příslušnému orgánu druhé strany určit, které údaje nebo informace považuje za důvěrné, a které proto nemají být zveřejněny. V takovém případě tato strana nebo její příslušný orgán takové údaje nebo informace jasně označí jako důvěrné.\n4.   Pokud některá ze stran nesouhlasí s určením druhou stranou nebo příslušným orgánem druhé strany podle odstavce 3, může za účelem vyřešení této otázky požádat o konzultace s druhou stranou.\n5.   Každá ze stran přijme veškerá přiměřená opatření, která jsou nezbytná k ochraně údajů a informací obdržených na základě této hlavy před neoprávněným zveřejněním.\n6.   Strana, která od druhé strany obdrží údaje a informace podle této hlavy, nezískává jejich obdržením od druhé strany k těmto údajům a informacím vlastnická práva.\nČlánek 454\nPřijetí a změny příloh této hlavy\nSpecializovaný výbor pro bezpečnost letectví může změnit přílohu 30 této hlavy, přijmout nebo změnit přílohy v souladu s čl. 445 odst. 2 a zrušit kteroukoli přílohu.\nČlánek 455\nKrytí nákladů\nKaždá ze stran se vynasnaží zajistit, aby poplatky uložené stranou nebo jejím technickým zástupcem právnické nebo fyzické osobě, na jejíž činnosti se vztahuje tato hlava, byly spravedlivé, přiměřené a úměrné poskytnutým službám a aby nepředstavovaly překážku obchodu.\nČlánek 456\nJiné dohody a předchozí ujednání\n1.   Po vstupu této dohody v platnost nahradí tato hlava veškeré dvoustranné dohody nebo ujednání v oblasti bezpečnosti letectví uzavřené mezi Spojeným královstvím a členskými státy s ohledem na veškeré záležitosti, na něž se tato hlava vztahuje a jež byly provedeny v souladu s článkem 445.\n2.   Techničtí zástupci přijmou nezbytná opatření k revidování nebo případně k ukončení předchozích ujednání mezi nimi.\n3.   S výhradou odstavců 1 a 2 nejsou žádným ustanovením této hlavy dotčena práva a povinnosti stran vyplývající z jakékoli jiné mezinárodní dohody.\nČlánek 457\nPozastavení povinnosti vzájemného uznávání\n1.   Kterákoli ze stran má právo pozastavit zcela nebo částečně svou povinnost uznávání podle čl. 446 odst. 1, pokud druhá strana závažně poruší své povinnosti podle této hlavy.\n2.   Před uplatněním svého práva pozastavit svou povinnost uznávání tato strana požádá o konzultace s cílem domoci se nápravných opatření druhé strany. Během konzultací zváží strany ve vhodných případech účinky pozastavení.\n3.   Práva podle tohoto článku se uplatní pouze tehdy, pokud druhá strana nepřijme nápravná opatření v přiměřené lhůtě po konzultacích. Pokud některá ze stran uplatní práva podle tohoto článku, oznámí písemně druhé straně svůj úmysl pozastavit povinnost uznávání s uvedením důvodů pro takové pozastavení.\n4.   Pozastavení nabývá účinku 30 dní od dne oznámení, pokud ještě před uplynutím této lhůty strana, která pozastavení iniciovala, druhé straně písemně neoznámí, že své oznámení bere zpět.\n5.   Pozastavení nemá vliv na platnost zjištění shody provedených a osvědčení vydaných příslušnými úřady nebo schválenými organizacemi druhé strany přede dnem, kdy pozastavení nabylo účinku. Jakékoli takové pozastavení, které nabylo účinku, může být ihned zrušeno výměnou diplomatických nót v tomto smyslu mezi stranami.\nČlánek 458\nVypovězení této hlavy\nAniž jsou dotčeny články 779, 521 a 509, může každá ze stran tuto hlavu kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tato hlava pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\nDÍL TŘETÍ\nSILNIČNÍ DOPRAVA\nHLAVA I\nSILNIČNÍ PŘEPRAVA ZBOŽÍ\nČlánek 459\nCíl\n1.   Cílem této hlavy je zajistit s ohledem na silniční přepravu zboží trvalé propojení mezi územími stran, na jejich území a přes ně a stanovit pravidla takové přepravy.\n2.   Strany se dohodly, že při uplatňování této hlavy nebudou přijímat diskriminační opatření.\n3.   Žádným ustanovením této hlavy není dotčena silniční přeprava zboží na území jedné ze stran provozovaná podnikatelem v silniční nákladní dopravě usazeným na tomto území.\nČlánek 460\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava se vztahuje na komerční silniční přepravu zboží provozovanou mezi územími stran, na jejich území a přes ně a není jí dotčeno uplatňování pravidel zavedených Evropskou konferencí ministrů dopravy.\n2.   Silniční přeprava zboží, za niž není poskytována žádná přímá ani nepřímá odměna a z níž řidiči vozidla ani jiné osobě neplyne žádný přímý ani nepřímý příjem a která není spojena s profesní činností, se považuje za přepravu věcí pro nekomerční účely.\nČlánek 461\nDefinice\nPro účely této hlavy a nad rámec definic stanovených v článku 124 se rozumí:\na)\n„vozidlem“ samostatné motorové vozidlo registrované na území některé ze stran nebo souprava vozidel, u které je motorové vozidlo registrováno na území některé ze stran, pokud jsou využívány výlučně k přepravě zboží;\nb)\n„provozovatelem silniční nákladní dopravy“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá přepravou zboží pro obchodní účely prostřednictvím vozidla;\nc)\n„provozovatelem silniční nákladní dopravy strany“ provozovatel silniční přepravy zboží, který je právnickou osobou usazenou na území některé ze stran nebo fyzickou osobou některé ze stran;\nd)\n„stranou usazení“ strana, v níž je provozovatel silniční nákladní dopravy usazen;\ne)\n„řidičem“ osoba, která i jen po krátkou dobu řídí dané vozidlo nebo je vezena ve vozidle, aby v rámci svých povinností byla v případě potřeby k dispozici pro řízení;\nf)\n„tranzitem“ pohyb vozidel přes území některé ze stran bez nakládky nebo vykládky zboží;\ng)\n„regulačními opatřeními“:\ni)\nv případě Unie:\nA)\nnařízení a směrnice, jak je stanoveno v článku 288 Smlouvy o fungování EU, a\nB)\nprováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a\nii)\nv případě Spojeného království:\nA)\nprimární právní předpisy a\nB)\nsekundární právní předpisy.\nČlánek 462\nPřeprava zboží mezi územími stran, na nich a přes ně\n1.   Jsou-li splněny podmínky odstavce 2, provozovatelé silniční nákladní dopravy strany mohou uskutečňovat:\na)\njízdy vozidlem s nákladem z území strany usazení na území druhé strany a naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu územím třetí země;\nb)\njízdy vozidlem s nákladem z území strany usazení na území téže strany s průjezdem přes území druhé strany;\nc)\njízdy vozidlem s nákladem z území strany usazení s průjezdem přes území druhé strany;\nd)\njízdy vozidlem bez nákladu ve spojení s jízdami uvedenými v písmenech a), b) a c).\n2.   Provozovatelé silniční nákladní dopravy strany mohou uskutečnit cestu uvedenou v odstavci 1, pouze pokud:\na)\njsou držiteli platné licence vydané v souladu s článkem 463, s výjimkou případů uvedených v článku 464, a\nb)\ncestu uskutečňuje řidič, který je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti v souladu s čl. 465 odst. 1.\n3.   S výhradou odstavce 6, a jsou-li splněny podmínky odstavce 2, mohou provozovatelé silniční nákladní dopravy Spojeného království uskutečnit až dvě jízdy s nákladem z jednoho členského státu do jiného členského státu, aniž by se vrátili na území Spojeného království, pokud takové jízdy následují po jízdě z území Spojeného království povolené podle odst. 1 písm. a).\n4.   Aniž je dotčen odstavec 5, s výhradou odstavce 6 a jsou-li splněny podmínky odstavce 2, mohou provozovatelé silniční nákladní dopravy Spojeného království uskutečnit jednu jízdu s nákladem na území členského státu, pokud taková jízda:\na)\nnásleduje po jízdě z území Spojeného království povolené podle odst. 1 písm. a) a\nb)\nje uskutečněna do sedmi dnů od vyložení zboží přepravovaného při jízdě podle písmene a) na území daného členského státu.\n5.   S výhradou odstavce 6 a jsou-li splněny podmínky odstavce 2, mohou provozovatelé silniční nákladní dopravy Spojeného království usazení v Severním Irsku uskutečnit až dvě jízdy s nákladem v rámci území Irska, pokud takové jízdy:\na)\nnásledují po jízdě z území Severního Irska povolené podle odst. 1 písm. a) a\nb)\njsou uskutečněny do sedmi dnů od vyložení zboží přepravovaného při jízdě podle písmene a) na území Irska.\n6.   Provozovatelé silniční nákladní dopravy Spojeného království mohou před návratem na území Spojeného království uskutečnit nejvýše dvě jízdy na území Unie podle odstavců 3, 4 a 5.\n7.   Jsou-li splněny podmínky odstavce 2, provozovatelé silniční nákladní dopravy Unie mohou uskutečnit až dvě jízdy s nákladem v rámci území Spojeného království, pokud takové jízdy:\na)\nnásledují po jízdě z území Unie povolené podle odst. 1 písm. a) a\nb)\njsou uskutečněny do sedmi dnů od vyložení zboží přepravovaného při jízdě podle písmene a) na území Spojeného království.\nČlánek 463\nPožadavky na provozovatele silniční nákladní dopravy\n1.   Provozovatelé silniční nákladní dopravy strany, kteří uskutečňují cestu uvedenou v článku 462, musí být držiteli platné licence vydané v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.\n2.   Licence se v souladu s právními předpisy stran vydávají pouze provozovatelům silniční nákladní dopravy, kteří splňují požadavky stanovené v oddíle 1 přílohy 31 části A, který upravuje přístup k povolání provozovatele silniční nákladní dopravy a výkon tohoto povolání.\n3.   Ověřená kopie licence se uchovává ve vozidle a na vyžádání se předkládá oprávněným kontrolorům kterékoli ze stran. Licence a ověřené kopie musí odpovídat vzorům uvedeným v dodatku 31-A-1-3 k části A přílohy 31, který rovněž stanoví podmínky pro jejich použití. Licence obsahuje alespoň dva bezpečnostní prvky uvedené v dodatku 31-A-1-3 k části A přílohy 31.\n4.   Provozovatelé silniční nákladní dopravy musí splňovat požadavky stanovené v oddíle 2 přílohy 31 části A, který stanoví požadavky na vysílání řidičů při uskutečňování cesty uvedené v čl. 462 odst. 3 až 7.\nČlánek 464\nVýjimky z licenčních požadavků\nBez platné licence podle článku 463 lze uskutečnit tyto druhy přepravy zboží a jízdy bez nákladu ve spojení s takovou přepravou:\na)\npřepravu pošty coby univerzální služba;\nb)\npřepravu poškozených nebo havarovaných vozidel;\nc)\ndo 20. května 2022 přepravu zboží motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny;\nd)\nod 21. května2022 přepravu zboží motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 2,5 tuny;\ne)\npřepravu léků, zdravotnických přístrojů a vybavení, jakož i dalšího materiálu pro poskytování pomoci v naléhavých případech, zejména při živelných pohromách a v rámci humanitární pomoci;\nf)\npřepravu zboží vozidly, jsou-li splněny tyto podmínky:\ni)\npřepravované zboží je ve vlastnictví provozovatele silniční nákladní dopravy nebo je jím prodáváno, kupováno, pronajímáno, najímáno, vyráběno, získáváno, zpracováváno nebo opravováno;\nii)\núčelem přepravy je převést zboží z nebo do prostor provozovatele silniční nákladní dopravy nebo je přemístit buď uvnitř podniku provozovatele, nebo mimo něj, jde-li o přepravu pro vlastní potřebu;\niii)\nvozidla vykonávající takovou přepravu musí být řízena zaměstnanci provozovatele silniční nákladní dopravy nebo mu dána k dispozici na základě smluvního závazku;\niv)\nvozidla přepravující náklad patří provozovateli silniční nákladní dopravy, byla jím koupena na úvěr nebo je má v pronájmu a\nv)\ntaková přeprava je pouze pomocnou činností v rámci celkové činnosti provozovatele silniční nákladní dopravy;\ng)\npřepravu zboží motorovými vozidly s nejvyšší povolenou rychlostí nepřevyšující 40 km/h.\nČlánek 465\nPožadavky na řidiče\n1.   Řidiči uskutečňující cesty podle článku 462 musí:\na)\nbýt držiteli osvědčení o odborné způsobilosti vydaného v souladu s částí B oddílem 1 přílohy 31 a\nb)\ndodržovat pravidla týkající se doby řízení a pracovní doby, doby odpočinku, přestávek a používání tachografu dle části B oddílů 2 až 4 přílohy 31.\n2.   Na mezinárodní silniční dopravu prováděnou částečně na území stran se namísto odst. 1 písm. b) použije Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), podepsaná v Ženevě dne 1. července 1970, a to na celou cestu.\nČlánek 466\nPožadavky na vozidla\n1.   Žádná ze stran na svém území neodmítne ani nezakáže používání vozidla uskutečňujícího cestu podle článku 462, jestliže vozidlo splňuje požadavky stanovené v části C oddílu 1 přílohy 31.\n2.   Vozidla uskutečňující cesty podle článku 462 musí být vybavena tachografem zkonstruovaným, instalovaným, používaným, testovaným a kontrolovaným v souladu s částí C oddílem 2 přílohy 31.\nČlánek 467\nPravidla silničního provozu\nŘidiči uskutečňující přepravu zboží podle této hlavy musí při pobytu na území druhé strany dodržovat vnitrostátní právní předpisy v oblasti silničního provozu platné na tomto území.\nČlánek 468\nRozvoj právních předpisů a specializovaný výbor pro silniční dopravu\n1.   Jestliže některá ze stran navrhne nové regulační opatření v oblasti upravené v příloze 31:\na)\noznámí navrhované regulační opatření co nejdříve druhé straně a\nb)\npravidelně informuje druhou stranu o vývoji daného regulačního opatření.\n2.   Na žádost jedné ze stran se ve specializovaném výboru pro silniční dopravu nejpozději do dvou měsíců od podání takové žádosti uskuteční výměna názorů o tom, zda se navrhované nové regulační opatření použije na jízdy podle článku 462, či nikoli.\n3.   Jestliže některá ze stran přijme nové regulační opatření podle odstavce 1, oznámí to druhé straně a do jednoho týdne od jeho zveřejnění jí předloží jeho znění.\n4.   Bez ohledu na to, zda došlo k oznámení podle odstavce 1 nebo 3 nebo k diskuzi podle odstavce 2, projedná na žádost kterékoli ze stran nově přijaté regulační opatření do dvou měsíců od podání takové žádosti specializovaný výbor pro silniční dopravu.\n5.   Specializovaný výbor pro silniční dopravu může:\na)\nzměnit přílohu 31 s cílem zohlednit vývoj právní úpravy nebo technologický vývoj nebo zajistit uspokojivé provádění této hlavy;\nb)\npotvrdit, že změny zavedené novým regulačním opatřením jsou v souladu s přílohou 31, nebo\nc)\nrozhodnout o jakémkoli jiném opatření, jež má zajistit řádné fungování této hlavy.\nČlánek 469\nNápravná opatření\n1   Má-li některá ze stran za to, že druhá strana přijala nové regulační opatření, které není v souladu s přílohou 31, zejména v případech, kdy specializovaný výbor pro silniční dopravu nedospěl k rozhodnutí podle článku 468 a druhá strana nové regulační opatření přesto uplatňuje na provozovatele silniční dopravy, řidiče a vozidla první strany, může tato strana poté, co o tom druhou stranu uvědomí, přijmout odpovídající nápravná opatření, včetně pozastavení povinností podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody, a to za předpokladu, že taková opatření:\na)\nnepřekračují úroveň odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobenému novým regulačním opatřením přijatým druhou stranou a nesplňujícím požadavky přílohy 31 a\nb)\nnabývají účinku nejdříve sedm dnů poté, co strana, která je má v úmyslu zavést, uvědomila druhou stranu v souladu s tímto odstavcem.\n2.   Odpovídající nápravná opatření se přestanou uplatňovat:\na)\njakmile se strana, která je přijala, ujistila, že druhá strana plní své povinnosti podle této hlavy, nebo\nb)\nvyplývá-li to z rozhodnutí rozhodčího tribunálu.\n3.   Žádná ze stran se nesmí dovolávat Dohody o WTO ani žádné jiné mezinárodní dohody s cílem zabránit druhé straně v pozastavení povinností vyplývajících z tohoto článku.\nČlánek 470\nDaně\n1.   Vozidla vykonávající přepravu zboží podle této hlavy jsou osvobozena od daní a poplatků vybíraných z provozu nebo vlastnictví vozidel na území druhé strany.\n2.   Osvobození uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na:\na)\ndaň nebo poplatek ze spotřeby paliva,\nb)\npoplatek za použití silnice nebo silniční sítě nebo\nc)\npoplatek za použití konkrétního mostu, tunelu nebo trajektu.\n3.   Pohonné hmoty obsažené ve standardních nádržích vozidel a ve speciálních kontejnerech dovezené dočasně, které jsou používány přímo pro účely pohonu vozidla a případně pro provoz chladicích a jiných systémů během jízdy, jakož i maziva nacházející se v motorových vozidlech nezbytná k jejich normálnímu provozu během jízdy, jsou osvobozeny od cla a veškerých dalších daní a odvodů, jako je DPH a spotřební daň, a nepodléhají žádným dovozním omezením.\n4.   Náhradní díly dovezené za účelem opravy vozidla na území jedné strany, které je registrováno nebo uvedeno do provozu na území druhé strany, budou vpuštěny v režimu dočasného bezcelního dovozu a bez zákazu nebo omezení dovozu. Vyměněné díly podléhají clu a dalším daním (DPH) a musí být zpětně vyvezeny nebo zničeny pod dohledem celních orgánů druhé strany.\nČlánek 471\nZávazky v jiných hlavách\nČlánky 135 a 137 jsou začleněny do této hlavy a jsou její součástí a vztahují se na zacházení s provozovateli silniční nákladní dopravy, kteří uskutečňující cesty podle článku 462.\nČlánek 472\nVypovězení této hlavy\nAniž jsou dotčeny články 779, 521 a 509, může každá ze stran tuto hlavu kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tato hlava pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\nHLAVA II\nSILNIČNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH\nČlánek 473\nOblast působnosti\n1.   Cílem této hlavy je zajistit s ohledem na silniční přepravu cestujících trvalé propojení mezi územími stran, na jejich území a přes ně a stanovit pravidla takové přepravy. Vztahuje se na příležitostnou, linkovou a zvláštní linkovou přepravu cestujících autobusy a autokary provozovanou mezi územími stran, na jejich území a přes ně.\n2.   Strany se dohodly, že při uplatňování této hlavy nebudou přijímat diskriminační opatření.\n3.   Žádným ustanovením této hlavy není dotčena přeprava cestujících na území jedné ze stran provozovaná provozovatelem silniční přepravy cestujících usazeným na tomto území.\nČlánek 474\nDefinice\nPro účely této hlavy a nad rámec definic stanovených v článku 124 se rozumí:\na)\n„autokary a autobusy“ vozidla, která jsou svou konstrukcí a vybavením určena k přepravě více než devíti osob včetně řidiče;\nb)\n„službami přepravy cestujících“ služby silniční dopravy pro veřejnost nebo pro určité kategorie uživatelů prostřednictvím autokarů a autobusů poskytované za úplatu hrazenou přepravovanou osobou nebo organizátorem přepravy;\nc)\n„provozovatelem silniční přepravy cestujících“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, ať již s vlastní právní subjektivitou nebo podléhající orgánu s právní subjektivitou, která poskytuje služby přepravy cestujících;\nd)\n„provozovatelem silniční přepravy cestujících strany“ provozovatel silniční přepravy cestujících usazený na území některé ze stran;\ne)\n„linkovou dopravou“ přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených zastávkách;\nf)\n„zvláštní linkovou dopravou“ bez ohledu na to, kdo dopravu organizuje, pravidelná přeprava stanovených skupin cestujících s vyloučením jiných osob, pokud je prováděna za podmínek stanovených pro linkovou dopravu. Zvláštní linková doprava zahrnuje:\ni)\npřepravu pracovníků mezi bydlištěm a pracovištěm a\nii)\npřepravu žáků a studentů mezi bydlištěm a vzdělávacími institucemi.\nPravidelnost zvláštní linkové dopravy není nijak dotčena tím, že provozní podmínky této dopravy mohou být upraveny podle potřeb uživatelů;\ng)\n„skupinou“:\ni)\njedna nebo více přidružených fyzických nebo právnických osob a jejich mateřská fyzická nebo právnická osoba nebo osoby nebo\nii)\njedna nebo více přidružených fyzických nebo právnických osob, které mají tutéž mateřskou fyzickou nebo právnickou osobu nebo osoby;\nh)\n„dohodou Interbus“ dohoda o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokary a autobusy ve znění pozdějších změn, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2003;\ni)\n„tranzitem“ pohyb autokarů a autobusů přes území některé ze stran bez nástupu a výstupu cestujících;\nj)\n„příležitostnou dopravou“ doprava, která není vymezena jako linková doprava ani jako zvláštní linková doprava a jejímž hlavním rysem je přeprava skupin cestujících vytvořených z podnětu zákazníka nebo samotněho podnikatele v silniční osobní dopravě. .\nČlánek 475\nPřeprava cestujících autokary a autobusy provozovaná mezi územími stran, na jejich území a přes ně\n1.   Provozovatelé silniční přepravy cestujících strany mohou při provozování linkové nebo zvláštní linkové dopravy uskutečňovat jízdy s cestujícími z území jedné strany na území druhé strany, s tranzitem nebo bez tranzitu územím třetí země a jízdy bez cestujících ve spojení s takovými jízdami.\n2.   Provozovatelé silniční přepravy cestujících strany mohou při provozování linkové nebo zvláštní linkové dopravy uskutečňovat jízdy s cestujícími z území strany, v níž je provozovatel silniční přepravy cestujících usazen, na území téže strany s tranzitem přes území druhé strany a jízdy bez cestujících ve spojení s takovými jízdami.\n3.   Provozovatel silniční přepravy cestujících strany nesmí provozovat linkovou nebo zvláštní linkovou dopravu, jejíž výchozí i cílové místo se nachází na území druhé strany.\n4.   Je-li služba přepravy cestujících uvedená v odstavci 1 součástí dopravy z nebo na území, kde je usazen provozovatel silniční přepravy cestujících, mohou cestující během cesty nastupovat nebo vystupovat na území druhé strany, pokud je taková zastávka povolena v souladu s pravidly platnými na tomto území.\n5.   Je-li služba přepravy cestujících uvedená v tomto článku součástí mezinárodní linkové nebo zvláštní linkové dopravy mezi Irskem a Spojeným královstvím, v tomto případě Severním Irskem, mohou cestující na území jedné strany nastupovat nebo vystupovat, i pokud je doprava zajišťována provozovatelem silniční přepravy cestujících usazeným na území druhé strany.\n6.   Provozovatelé silniční přepravy cestujících usazení na území jedné strany mohou dočasně provozovat příležitostnou dopravu na ostrově Irsko s výstupem a nástupem cestujících na území druhé strany.\n7.   Provozovatelé silniční přepravy cestujících mohou při provozování příležitostné dopravy uskutečňovat jízdy s cestujícími z území jedné strany přes území druhé strany na území státu, který není smluvní stranou dohody Interbus, včetně souvisejících jízd bez cestujících.\n8.   Služby přepravy cestujících uvedené v tomto článku se poskytují autokary a autobusy registrovanými na území strany, v níž je provozovatel silniční přepravy cestujících usazen nebo má bydliště. Tyto autokary a autobusy musí splňovat technické normy stanovené v příloze 2 dohody Interbus.\nČlánek 476\nPodmínky poskytování služeb uvedených v článku 475\n1.   Linkovou dopravu smí s výhradou případné povinné rezervace provozovat všichni provozovatelé silniční přepravy cestujících strany.\n2.   Linková a zvláštní linková doprava podléhá povolení v souladu s článkem 477 a odstavcem 6 tohoto článku.\n3.   Pravidelnost linkové dopravy není dotčena tím, že provozní podmínky této dopravy mohou být upraveny.\n4.   Provozování souběžných nebo dočasných linkových spojů určených pro uživatele stávajících linkových spojů, neobsluhování určitých zastávek nebo obsluhování přídavných zastávek stávajícími linkovými spoji se řídí stejnými pravidly jako stávající linkové spoje.\n5.   Použijí se oddíly V (sociální ustanovení) a VI (celní a daňová ustanovení) dohody Interbus a její přílohy 1 (podmínky vztahující se na provozovatele silniční přepravy cestujících) a 2 (technické normy platné pro autobusy a autokary).\n6.   Zvláštní linková doprava nepodléhá po dobu šesti měsíců od data vstupu této dohody v platnost povolení, pokud se na ni vztahuje smlouva uzavřená mezi organizátorem a provozovatelem silniční přepravy cestujících.\n7.   Příležitostná doprava, na kterou se vztahuje tato hlava v souladu s článkem 475, nevyžaduje povolení. Provozování souběžných nebo dočasných spojů srovnatelných se stávající linkovou dopravou a určených pro stejnou cílovou skupinu však podléhá povolení podle oddílu VIII dohody Interbus.\nČlánek 477\nPovolení\n1.   Povolení k provozování služeb uvedených v článku 475 vydává příslušný orgán strany, na jejímž území je provozovatel silniční přepravy cestujících usazen (dále jen „povolující orgán“).\n2.   Jestliže je provozovatel silniční přepravy cestujících usazen v Unii, je povolujícím orgánem příslušný orgán výchozího či cílového členského státu.\n3.   V případě skupiny provozovatelů silniční přepravy cestujících, která má v úmyslu provozovat službu uvedenou v článku 475, je povolujícím orgánem příslušný orgán, jemuž je žádost podána v souladu s čl. 478 odst. 1 druhým pododstavcem.\n4.   Povolení se vydávají na jméno provozovatele silniční přepravy cestujících a jsou nepřenosná. Provozovatel silniční přepravy cestujících strany, který získal povolení, však může se souhlasem povolujícího orgánu provozovat službu prostřednictvím subdodavatele, je-li to v souladu s právními předpisy dané strany. V tom případě se jméno subdodavatele a jeho postavení vyznačí v povolení. Subdodavatel musí být provozovatelem silniční přepravy cestujících strany a musí dodržovat všechna ustanovení této hlavy.\nV případě skupiny provozovatelů silniční přepravy cestujících, která má v úmyslu provozovat služby uvedené v článku 475, se povolení vydává na jména všech provozovatelů silniční přepravy cestujících ve skupině a jejich jména jsou v povolení uvedena. Povolení se vydává provozovateli silniční přepravy cestujících strany, který byl pro tyto účely pověřen ostatními provozovateli silniční přepravy cestujících a který si jej vyžádal; ostatním provozovatelům silniční přepravy cestujících se vydávají ověřené kopie.\n5.   Aniž je dotčen čl. 479 odst. 3, doba platnosti povolení nesmí překročit pět let. Může být zkrácena na žádost žadatele nebo po vzájemné dohodě příslušných orgánů stran, na jejichž území nastupují nebo vystupují cestující.\n6.   V povolení se uvádějí tyto údaje:\na)\ndruh dopravy;\nb)\ntrasa dopravy, zejména výchozí a cílové místo;\nc)\ndoba platnosti povolení a\nd)\nzastávky a jízdní řád.\n7.   Povolení odpovídají vzoru uvedenému v příloze 32.\n8.   Provozovatel silniční přepravy cestujících strany, který provozuje službu uvedenou v článku 475, může k řešení dočasných a mimořádných situací použít další vozidla. Tato další vozidla mohou být používána pouze za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v povolení podle odstavce 6 tohoto článku.\nV takovém případě provozovatel silniční přepravy cestujících zajistí, aby se kromě dokladů uvedených v čl. 483 odst. 1 a 2 ve vozidle nacházela a na žádost oprávněného kontrolora byla předložena kopie smlouvy mezi provozovatelem silniční přepravy cestujících provozujícím linkovou nebo zvláštní linkovou dopravu a podnikem, který poskytl další vozidla, nebo jiný rovnocenný doklad.\nČlánek 478\nPodání žádosti o povolení\n1.   Žádost o povolení předkládá provozovatel silniční přepravy cestujících strany povolujícímu orgánu uvedenému v čl. 477 odst. 1.\nPro každou linku se předkládá pouze jedna žádost. V případech uvedených v čl. 477 odst. 3 podává žádost provozovatel pověřený za tím účelem ostatními provozovateli. Žádost se podává povolujícímu orgánu strany, na jejímž území je podávající provozovatel silniční přepravy cestujících usazen.\n2.   Žádosti o povolení se podávají za použití vzoru uvedeného v příloze 33.\n3.   Provozovatel silniční přepravy cestujících, který žádá o povolení, předloží veškeré další informace, které považuje za důležité nebo které si vyžádá povolující orgán, zejména doklady uvedené v příloze 33.\nČlánek 479\nUdělování povolení\n1.   Povolení se vydávají po dohodě s příslušnými orgány stran, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují. Povolující orgán předloží uvedeným příslušným orgánům a příslušným orgánům stran, jejichž územím se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících, kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů spolu se svým posouzením.\nNa straně Unie jsou příslušnými orgány podle prvního pododstavce orgány členských států, na jejichž území nastupují nebo vystupují cestující a jejichž územím se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících.\n2.   Příslušné orgány, jejichž souhlas byl vyžádán, sdělí povolujícímu orgánu své stanovisko k žádosti do čtyř měsíců. Tato lhůta běží ode dne přijetí žádosti o souhlas, který je uveden na potvrzení o přijetí. Je-li rozhodnutí obdržené od příslušných orgánů, o jejichž souhlas bylo požádáno, záporné, musí být řádně zdůvodněno. Jestliže povolující orgán neobdrží odpověď do čtyř měsíců, je to považováno za souhlas příslušných orgánů, od nichž byl takový souhlas vyžádán, a povolující orgán povolení může udělit.\nPříslušné orgány stran, jejichž územím se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících, mohou povolujícímu orgánu sdělit své připomínky do čtyř měsíců.\n3.   Pro přepravu, která byla povolena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 (70) před koncem přechodného období a u níž platnost povolení skončí na konci přechodného období, se použijí následující pravidla:\na)\njestliže, s výhradou změn nutných k souladu s článkem 475, jsou provozní podmínky stejné jako podmínky stanovené v povolení uděleném na základě nařízení (ES) č. 1073/2009, může povolující orgán podle této hlavy na žádost nebo jinak vydat provozovateli silniční dopravy odpovídající povolení podle této hlavy. Jestliže je takové povolení vydáno, má se za to, že byl udělen souhlas příslušných orgánů, na jejichž území nastupují nebo vystupují cestující, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto příslušné orgány a příslušné orgány stran, jejichž územím se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících, mohou povolujícímu orgánu kdykoli sdělit své případné připomínky;\nb)\njestliže se uplatní písmeno a), nesmí doba platnosti daného povolení vydaného podle této hlavy překročit dobu platnosti předchozího povolení uděleného na základě nařízení (ES) č. 1073/2009.\n4.   Povolující orgán rozhodne o žádosti nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy provozovatel silniční přepravy cestujících žádost podal.\n5.   Povolení musí být vydáno s výjimkou případů, kdy:\na)\nžadatel není schopen dopravu, která je předmětem žádosti, provozovat vozidly, která má bezprostředně k dispozici;\nb)\nžadatel porušil vnitrostátní nebo mezinárodní právní předpisy o silniční dopravě, zejména podmínky a požadavky související s povolením pro mezinárodní silniční přepravu cestujících, nebo se dopustil závažných porušení právních předpisů strany týkajících se silniční dopravy, zejména norem týkajících se vozidel a doby řízení a doby odpočinku řidičů;\nc)\nv případě žádosti o prodloužení povolení nesplnil žadatel podmínky pro udělení tohoto povolení;\nd)\nněkterá ze stran na základě podrobné analýzy rozhodne, že by daná doprava na daných přímých úsecích vážně ovlivnila životaschopnost srovnatelné dopravy, na niž se vztahuje jedna či více smluv o veřejných službách podle práva této strany. V takovém případě tato strana stanoví nediskriminační kritéria, na základě kterých se určí, zda by doprava, o jejíž provozování se žádá, vážně ovlivnila životaschopnost výše uvedené srovnatelné dopravy, a tato kritéria sdělí druhé straně uvedené v odstavci 1, nebo\ne)\nněkterá ze stran na základě podrobné analýzy rozhodne, že hlavním účelem dopravy není přeprava cestujících mezi zastávkami na území stran.\nV případě, že stávající doprava na daných přímých úsecích vážně ovlivňuje životaschopnost srovnatelné dopravy, na niž se vztahuje jedna či více smluv o veřejných službách podle práva některé ze stran, v důsledku výjimečných okolností, jež nemohly být předvídány v době udělení povolení, může tato strana se souhlasem druhé strany pozastavit nebo odejmout povolení k provozování mezinárodní autokarové či autobusové dopravy, poté co tuto skutečnost provozovateli silniční přepravy cestujících šest měsíců předem oznámila.\nSkutečnost, že provozovatel silniční přepravy cestujících strany nabízí nižší ceny, než jsou ceny jiných provozovatelů silniční přepravy cestujících, nebo že je dotyčný spoj již provozován jinými provozovateli silniční přepravy cestujících, není sama o sobě důvodem k zamítnutí žádosti.\n6.   Povolující orgán po dokončení postupu stanoveného v odstavcích 1 až 5 povolení udělí, nebo žádost formálně zamítne.\nRozhodnutí o zamítnutí žádosti musí být odůvodněno. Strany zajistí, aby dopravní podniky měly v případě, že je jejich žádost zamítnuta, možnost se proti takovému rozhodnutí odvolat.\nPovolující orgán informuje o svém rozhodnutí příslušné orgány druhé strany a zašle jim kopii povolení.\nČlánek 480\nProdloužení platnosti a změna povolení\n1.   Článek 479 se použije obdobně na žádosti o prodloužení platnosti povolení nebo o změnu podmínek, za kterých má být doprava podléhající povolení provozována.\n2.   Jestliže platnost aktuálního povolení končí do šesti měsíců od data vstupu této dohody v platnost, lhůta, v níž musí příslušné orgány podle čl. 479 odst. 2 sdělit povolujícímu orgánu svůj souhlas se žádostí podle uvedeného článku nebo připomínky k ní, činí dva měsíce.\n3.   V případě menších změn provozních podmínek, zejména úprav intervalů, jízdného a jízdních řádů, postačuje, když povolující orgán uvědomí o změně příslušné orgány druhé strany. Změna jízdních řádů nebo intervalů, která ovlivní načasování kontrol na hranicích mezi stranami nebo na hranicích se třetí zemí, se nepovažuje za menší změnu.\nČlánek 481\nPozbytí platnosti povolení\n1.   Aniž je dotčen čl. 479 odst. 3, povolení k provozování dopravy podle článku 475 pozbývá platnosti uplynutím doby platnosti povolení nebo tři měsíce ode dne, kdy povolující orgán obdrží od držitele povolení oznámení, že má v úmyslu dopravu ukončit. Toto oznámení musí být řádně odůvodněno.\n2.   Přestane-li existovat poptávka po dopravě, je lhůta pro oznámení podle odstavce 1 jeden měsíc.\n3.   Povolující orgán uvědomí o pozbytí platnosti povolení dotčené příslušné orgány druhé strany.\n4.   Držitel povolení uvědomí uživatele dotčené dopravy o jejím ukončení vhodným způsobem jeden měsíc předem.\nČlánek 482\nPovinnosti provozovatelů dopravy\n1.   S výjimkou případů vyšší moci zahájí provozovatel silniční přepravy cestujících strany, který poskytuje služby uvedené v článku 475, provozování dopravy neprodleně a až do uplynutí platnosti povolení přijímá veškerá opatření k zajištění dopravní služby tak, aby odpovídala standardům kontinuity, pravidelnosti a přepravní kapacity a splňovala podmínky stanovené v čl. 477 odst. 6 a příloze 32.\n2.   Provozovatel silniční přepravy cestujících strany zveřejní trasu, zastávky, jízdní řád, jízdné a přepravní podmínky tak, aby byly tyto informace snadno dostupné všem uživatelům.\n3.   Strany mají možnost po vzájemné dohodě a po dohodě s držitelem povolení měnit provozní podmínky dopravy uvedené v článku 475.\nČlánek 483\nDoklady, které se musí nacházet na palubě autokaru nebo autobusu\n1.   Aniž je dotčen čl. 477 odst. 8, musí se ve vozidle nacházet a na vyžádání oprávněného kontrola musí být předloženo povolení k provozování dopravy uvedené v článku 475 nebo jeho ověřená kopie a licence provozovatele silniční přepravy cestujících opravňující jej k provozování mezinárodní silniční přepravy cestujících nebo její ověřená kopie v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a čl. 477 odst. 8, v případě zvláštní linkové dopravy se ve vozidle musí nacházet a na vyžádání oprávněného kontrolora musí být jako kontrolní doklady předložena též smlouva mezi organizátorem a provozovatelem silniční přepravy cestujících nebo kopie této smlouvy a dále dokument potvrzující, že cestující představují zvláštní okruh cestujících s vyloučením jiných cestujících pro účely zvláštní linkové dopravy.\n3.   Provozovatelé silniční přepravy cestujících provozující příležitostnou dopravu podle čl. 475 odst. 6 a 7 musí mít u sebe vyplněný jízdní list podle vzoru uvedeného v příloze 34. Knihy jízdních listů poskytují příslušné orgány území, kde je dopravce registrován, nebo subjekty určené příslušným orgánem.\nČlánek 484\nPravidla silničního provozu\nŘidiči autokarů a autobusů uskutečňující přepravu cestujících podle této hlavy musí při pobytu na území druhé strany dodržovat vnitrostátní právní předpisy v oblasti silničního provozu platné na tomto území.\nČlánek 485\nPoužitelnost\nUstanovení této hlavy pozbydou platnosti ke dni, kdy pro Spojené království vstoupí v platnost protokol k dohodě Interbus o mezinárodní linkové a zvláštní linkové přepravě cestujících autokary a autobusy, nebo šest měsíců ode dne, kdy uvedený protokol vstoupí v platnost pro Unii, podle toho, které datum nastane dříve, s výjimkou případů týkajících se operací uvedených v čl. 475 odst. 2, 5, 6 a 7.\nČlánek 486\nZávazky v jiných hlavách\nČlánky 135 a 137 jsou začleněny do této hlavy a jsou její součástí a vztahují se na zacházení s provozovateli silniční přepravy, kteří uskutečňující cesty podle článku 475.\nČlánek 487\nSpecializovaný výbor\nSpecializovaný výbor pro silniční dopravu může změnit přílohy 32, 33 a 34, aby zohlednil vývoj právní úpravy. Může přijmout opatření v souvislosti s prováděním této hlavy.\nDÍL ČTVRTÝ\nKOORDINACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A VÍZA PRO KRÁTKODOBÉ NÁVŠTĚVY\nHLAVA I\nKOORDINACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ\nČlánek 488\nPřehled\nČlenské státy a Spojené království koordinují své systémy sociálního zabezpečení v souladu s Protokolem o koordinaci sociálního zabezpečení, aby zajistily nároky na sociální zabezpečení osob, na které se vztahuje.\nČlánek 489\nOprávněně pobývající osoby\n1.   Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení se použije na osoby oprávněně pobývající v členském státě nebo ve Spojeném království.\n2.   Odstavcem 1 tohoto článku nejsou dotčeny nároky na peněžité dávky, které se vztahují k předchozím dobám oprávněného pobytu osob, na něž se vztahuje článek SSC.2 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení.\nČlánek 490\nPřeshraniční situace\n1.   Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení se vztahuje pouze na situace, které nastávají mezi jedním nebo více členskými státy a Spojeným královstvím.\n2.   Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení se nevztahuje na osoby, jejichž situace je omezena ve všech ohledech buď na Spojené království, nebo na členské státy.\nČlánek 491\nŽádosti o oprávnění k pobytu\nProtokol o koordinaci sociálního zabezpečení se použije, aniž je dotčeno právo členského státu nebo Spojeného království vybírat zdravotní poplatek podle vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s žádostí o povolení vstoupit, pobývat, pracovat či usadit se na území tohoto státu.\nHLAVA II\nVÍZA PRO KRÁTKODOBÉ NÁVŠTĚVY\nČlánek 492\nVíza pro krátkodobé návštěvy\n1.   Strany berou na vědomí, že ke dni vstupu této dohody v platnost obě strany stanoví bezvízový styk pro krátkodobé návštěvy svých státních příslušníků v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Každá ze stran oznámí druhé straně jakýkoli záměr uložit vízovou povinnost pro krátkodobé návštěvy uskutečňované státními příslušníky druhé strany s dostatečným předstihem a pokud možno nejpozději tři měsíce před tím, než tato povinnost nabude účinku.\n2.   S výhradou odstavce 3 tohoto článku a článku 781 v případě, že se Spojené království rozhodne uložit vízovou povinnost pro krátkodobé návštěvy uskutečňované státními příslušníky členského státu, se tato povinnost vztahuje na státní příslušníky všech členských států.\n3.   Tímto článkem nejsou dotčena ujednání mezi Spojeným královstvím a Irskem týkající se společného prostoru cestování.\nDÍL PÁTÝ\nRYBOLOV\nKAPITOLA 1\nÚVODNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 493\nSvrchovaná práva pobřežních států vykonávaná stranami\nStrany potvrzují, že svrchovaná práva pobřežních států, která strany vykonávají za účelem průzkumu, využívání, ochrany a řízení živých zdrojů v jejich vodách, by měla být uplatňována v souladu se zásadami mezinárodního práva, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.\nČlánek 494\nCíle a zásady\n1.   Strany spolupracují s cílem zajistit, aby rybolovné činnosti pro sdílené populace v jejich vodách byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a přispívaly k dosažení hospodářských a sociálních přínosů při plném dodržování práv a povinností nezávislých pobřežních států uplatňovaných stranami.\n2.   Strany sdílejí cíl využívání sdílených populací v míře, která má zajistit zachování a postupné obnovení stavů lovených druhů nad úrovně biomasy, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.\n3.   Strany zohledňují tyto zásady:\na)\nuplatňování přístupu předběžné opatrnosti při řízení rybolovu;\nb)\npodpora dlouhodobé udržitelnosti (environmentální, sociální a hospodářské) a optimálního využívání sdílených populací;\nc)\nzakládání rozhodnutí o zachování a řízení rybolovných zdrojů na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních, zejména doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES);\nd)\nzajištění selektivity rybolovu s cílem chránit nedospělé ryby a oblasti, kde dochází k výtěru ryb, a zabránit nežádoucím vedlejším úlovkům a omezit je;\ne)\nřádné zohledňování a minimalizace škodlivých dopadů rybolovu na mořský ekosystém a potřeby zachovat mořskou biologickou rozmanitost;\nf)\nuplatňování přiměřených a nediskriminačních opatření pro účely zachování živých mořských zdrojů a řízení rybolovných zdrojů při zachování autonomie stran v oblasti regulace;\ng)\nzajištění shromažďování a včasného sdílení úplných a přesných údajů relevantních pro zachování sdílených populací a pro řízení rybolovu;\nh)\nzajištění dodržování opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů a boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a\ni)\nzajištění včasného provedení veškerých dohodnutých opatření v regulačních rámcích stran.\nČlánek 495\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto dílu se rozumí:\na)\n„výlučnou ekonomickou zónou“ (některé ze stran), v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu:\ni)\nv případě Unie výlučné ekonomické zóny stanovené jejími členskými státy, které přiléhají k jejich evropským územím,\nii)\nvýlučná ekonomická zóna stanovená Spojeným královstvím;\nb)\n„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ přístup, podle kterého není nedostatek příslušných vědeckých údajů důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;\nc)\n„sdílenými populacemi“ ryby nacházející se ve vodách stran, včetně mořských plodů jakéhokoli druhu, které zahrnují měkkýše a korýše;\nd)\nvýrazem „TAC“ celkový přípustný odlov, což je maximální množství populace (nebo populací) s konkrétním popisem, kterou (které) lze v daném období odlovit;\ne)\n„populacemi nepodléhajícími kvótám“ populace, které nejsou řízeny prostřednictvím TAC;\nf)\n„teritoriálním mořem“ (některé ze stran), v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu:\ni)\nv případě Unie, odchylně od čl. 774 odst. 1, teritoriální moře stanovené jejími členskými státy, které přiléhá k jejich evropským územím,\nii)\nteritoriální moře stanovené Spojeným královstvím;\ng)\n„vodami“ (některé ze stran):\ni)\npokud jde o Unii, odchylně od čl. 774 odst. 1, výlučné ekonomické zóny členských států a jejich teritoriální moře,\nii)\npokud jde o Spojené království, jeho výlučná ekonomická zóna a jeho teritoriální moře, s výjimkou (pro účely článků 500 a 501 a přílohy 38) teritoriálního moře přiléhajícího k Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey a Ostrovu Man;\nh)\n„plavidlem“ (některé ze stran):\ni)\nv případě Spojeného království rybářské plavidlo plující pod vlajkou Spojeného království, registrované ve Spojeném království, Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrova Man a mající licenci od rybolovné správy Spojeného království,\nii)\nv případě Unie rybářské plavidlo plující pod vlajkou některého z členských států Unie a registrované v Unii.\nKAPITOLA 2\nZACHOVÁNÍ A UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ\nČlánek 496\nŘízení rybolovu\n1.   Každá ze stran rozhoduje o veškerých opatřeních použitelných na její vody v zájmu dosažení cílů stanovených v čl. 494 odst. 1 a 2 a s ohledem na zásady uvedené v čl.494 odst. 3.\n2.   Při rozhodování o opatřeních podle odstavce 1 vychází kterákoli ze stran z nejlepších dostupných vědeckých doporučení.\nŽádná ze stran neuplatní opatření uvedená v odstavci 1 na plavidla druhé strany ve svých vodách, ledaže stejná opatření uplatňuje i na svá vlastní plavidla.\nDruhým pododstavcem nejsou dotčeny povinnosti stran podle Dohody o opatřeních přístavních států, systému kontroly a vynucování Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, ochranných a donucovacích opatření Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku a doporučení 18-09 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.\nSpecializovaný výbor pro rybolov může změnit seznam již existujících mezinárodních povinností uvedených ve třetím pododstavci.\n3.   Nová opatření podle odstavce 1, která by mohla mít vliv na plavidla druhé strany, oznámí každá ze stran druhé straně před tím, než budou tato opatření uplatněna, aby měla druhá strana dostatek času na předložení připomínek nebo žádostí o objasnění.\nČlánek 497\nPovolení, dodržování a prosazování\n1.   Pokud mají plavidla přístup k rybolovu ve vodách druhé strany podle článku 500 a článku 502:\na)\nsdělí každá ze stran druhé straně v dostatečném předstihu seznam plavidel, pro která usiluje o získání oprávnění nebo licencí k rybolovu, a\nb)\ndruhá strana oprávnění nebo licenci k rybolovu vydá.\n2.   Každá ze stran přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby její plavidla dodržovala pravidla, která pro ně platí ve vodách druhé strany, včetně podmínek oprávnění nebo licencí.\nKAPITOLA 3\nUJEDNÁNÍ O PŘÍSTUPU DO VOD A KE ZDROJŮM\nČlánek 498\nRybolovná práva\n1.   Do 31. ledna každého roku strany spolupracují na stanovení harmonogramu konzultací s cílem dohodnout TAC pro populace uvedené v příloze 35 na následující rok nebo roky. Tento harmonogram zohlední ostatní každoroční konzultace mezi pobřežními státy, které se týkají jedné nebo obou stran.\n2.   Strany každoročně pořádají konzultace, aby do 10. prosince každého roku dohodly TAC pro následující rok pro populace uvedené v příloze 35. To zahrnuje včasnou výměnu názorů na priority, jakmile obdrží doporučení ohledně úrovně TAC. Strany tyto TAC dohodnou:\na)\nna základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení, jakož i dalších relevantních faktorů, včetně socioekonomických aspektů, a\nb)\nv souladu s veškerými příslušnými víceletými strategiemi pro zachování a řízení zdrojů, na nichž se strany dohodly.\n3.   Podíly stran na TAC pro populace uvedené v příloze 35 se rozdělí mezi strany v souladu s podíly kvót stanovenými v uvedené příloze.\n4.   Každoroční konzultace se mohou mimo jiné týkat:\na)\npřevodů částí podílů TAC jedné strany na stranu druhou;\nb)\nseznamu populací, pro které je rybolov zakázán;\nc)\nstanovení TAC pro jakoukoli populaci, která není uvedena v přílohách 35 ani 36, a příslušných podílů stran na těchto populacích;\nd)\nopatření pro řízení rybolovu, případně včetně omezení intenzity rybolovu;\ne)\npopulací společného zájmu stran, které nejsou uvedeny v přílohách tohoto dílu.\n5.   Strany mohou na žádost kterékoli ze stran uspořádat konzultace s cílem dohodnout pozměněné TAC.\n6.   Vedoucí delegací stran vypracují a podepíší písemný záznam dokládající ujednání mezi stranami učiněná na základě konzultací podle tohoto článku.\n7.   Každá ze stran oznámí druhé straně nadcházející stanovení nebo změnu TAC pro populace uvedené v příloze 37 s dostatečným předstihem.\n8.   Strany zavedou mechanismus pro dobrovolné převody rybolovných práv mezi stranami v průběhu daného roku, které se uskuteční každoročně. O podrobnostech tohoto mechanismu rozhodne specializovaný výbor pro rybolov. Strany zváží provedení převodů rybolovných práv dostupných za tržní cenu prostřednictvím tohoto mechanismu u populací, u nichž je nebo se předpokládá nedostatečný výlov.\nČlánek 499\nProzatímní TAC\n1.   Pokud strany nedohodly TAC pro některou populaci uvedenou na seznamu v příloze 35 nebo v příloze 36 tabulkách A nebo B do 10. prosince, okamžitě obnoví konzultace, které jsou vedeny pokračující snahou o dohodnutí příslušného TAC. Strany udržují časté kontakty, aby mohly zvážit všechny možnosti, jak v co nejkratší době dosáhnout dohody.\n2.   Pokud pro některou populaci uvedenou na seznamu v příloze 35 nebo v příloze 36 tabulkách A B není do 20. prosince TAC dohodnut, stanoví každá strana prozatímní TAC použitelný od 1. ledna, který odpovídá úrovni, již doporučila ICES.\n3.   Odchylně od odstavce 2 se TAC pro zvláštní populace stanoví v souladu s pokyny přijatými podle odstavce 5.\n4.   Pro účely tohoto článku se „zvláštními populacemi“ rozumí:\na)\npopulace, pro niž ICES doporučuje nulový TAC;\nb)\npopulace odlovené ve smíšeném rybolovu, je-li tato nebo jiná populace v rámci téhož rybolovu zranitelná, nebo\nc)\njiné populace, o nichž se strany domnívají, že vyžadují zvláštní zacházení.\n5.   Specializovaný výbor pro rybolov přijme do 1. července 2021 pokyny pro stanovení prozatímních TAC pro vybrané populace.\n6.   Každý rok po obdržení doporučení ICES k TAC strany přednostně projednají zvláštní populace a uplatnění veškerých pokynů stanovených podle odstavce 5 na stanovení prozatímních TAC každou ze stran.\n7.   Každá ze stran stanoví svůj podíl na každém prozatímním TAC, který nepřesáhne její podíl stanovený v odpovídající příloze.\n8.   Prozatímní TAC a podíly podle odstavců 2, 3 a 7 se použijí do doby, dokud není dosaženo dohody podle odstavce 1.\n9.   Každá ze stran neprodleně oznámí druhé straně své prozatímní TAC podle odstavců 2 a 3 a svůj prozatímní podíl na každém z těchto TAC podle odstavce 7.\nČlánek 500\nPřístup do vod\n1.   Za předpokladu, že byly dohodnuty TAC, udělí každá ze stran plavidlům druhé strany přístup k rybolovu ve svých vodách v příslušných podoblastech ICES v daném roce. Přístup se uděluje na úrovni a za podmínek stanovených v těchto každoročních konzultacích.\n2.   Strany se mohou v rámci každoročních konzultací dohodnout na dalších zvláštních podmínkách přístupu, pokud jde o:\na)\ndohodnutá rybolovná práva;\nb)\nveškeré víceleté strategie pro populace nepodléhající kvótám vypracované podle čl. 508 odst. 1 písm. c) a\nc)\nveškerá technická opatření a opatření pro zachování zdrojů dohodnutá stranami, aniž je dotčen článek 496.\n3.   Strany povedou každoroční konzultace, včetně konzultací o úrovni a podmínkách přístupu uvedených v odstavci 1, v dobré víře a s cílem zajistit oboustranně uspokojivou rovnováhu mezi zájmy obou stran.\n4.   Výsledky konzultací by měly obvykle vést zejména k tomu, že každá ze stran udělí:\na)\npřístup k rybolovu populací uvedených v příloze 35 a příloze 36 tabulkách A, B a F ve své výlučné ekonomické zóně druhé straně (nebo je-li přístup povolen podle písmene c), ve výlučných ekonomických zónách a divizích uvedených ve zmíněném písmenu) na úrovni, která je přiměřeně úměrná příslušným podílům stran na TAC;\nb)\npřístup k rybolovu populací nepodléhajících kvótám ve své výlučné ekonomické zóně druhé straně (nebo je-li přístup udělen podle písmene c), ve výlučných ekonomických zónách a divizích uvedených ve zmíněném písmenu) na úrovni, která odpovídá alespoň průměrné tonáži odlovené touto stranou ve vodách druhé strany v období let 2012-2016; a\nc)\npřístup do vod stran ve vzdálenosti od šesti do dvanácti námořních mil od základní linie v divizích ICES 4c a 7d–g pro způsobilá plavidla v rozsahu, v jakém měla rybářská plavidla Unie a rybářská plavidla Spojeného království přístup do těchto vod ke dni 31. prosince 2020.\nPro účely písmene c) se „způsobilým plavidlem“ rozumí plavidlo strany, které lovilo v oblasti uvedené v předchozí větě ve čtyřech letech v období 2012 až 2016, nebo jeho přímá náhrada.\nKaždoroční konzultace uvedené v písmenu c) se mohou týkat odpovídajících finančních závazků a převodů kvót mezi stranami.\n5.   Při uplatňování prozatímního TAC a do doby, než bude dosaženo dohody o TAC, strany udělí prozatímní přístup k rybolovu v příslušných podoblastech ICES takto:\na)\nu populací uvedených v příloze 35 a populací nepodléhajících kvótám od 1. ledna do 31. března na úrovních uvedených v odst. 4 písm. a) a b);\nb)\nu populací uvedených v příloze 36 od 1. ledna do 14. února na úrovních uvedených v odst. 4 písm. a), a\nc)\npokud jde o přístup k rybolovu v zóně šesti až dvanácti námořních mil, přístup v souladu s odst. 4 písm. c) od 1. ledna do 31. ledna na úrovni odpovídající průměrné měsíční tonáži odlovené v této zóně v předchozích třech měsících.\nTento přístup bude pro každou příslušnou populaci uvedenou v písmenech a) a b) úměrný průměrnému procentnímu podílu každé ze stran na ročním TAC, který plavidla této strany odlovila ve vodách druhé strany v příslušných podoblastech ICES během stejného období předchozích tří kalendářních let. Totéž platí obdobně pro přístup k rybolovu populací nepodléhajících kvótám.\nDo 15. ledna, pokud jde o situaci uvedenou v písmenu c) tohoto odstavce, do 31. ledna, pokud jde o populace uvedené v příloze 36, a do 15. března pro všechny ostatní populace oznámí každá ze stran druhé straně změnu úrovně a podmínek přístupu do vod, která se použije od 1. února na situaci podle písmene c) tohoto odstavce, od 15. února, pokud jde o populace uvedené v příloze 36, a od 1. dubna, pokud jde o všechny ostatní populace v příslušných podoblastech ICES.\n6.   Aniž je dotčen čl. 499 odst. 1 a 8, po uplynutí období jednoho měsíce, pokud jde o situaci v odst. 5 písm. c) tohoto článku, jednoho a půl měsíce, pokud jde o populace uvedené v příloze 36, a tři měsíce pro všechny ostatní populace budou strany usilovat o schválení dalších prozatímních ujednání o přístupu na odpovídající zeměpisné úrovni s cílem minimalizovat narušení rybolovných činností.\n7.   Při udělování přístupu podle odstavce 1 tohoto článku může kterákoli ze stran zohlednit soulad jednotlivých plavidel nebo skupin plavidel s použitelnými pravidly ve svých vodách během předchozího roku a opatření přijatá druhou stranou podle čl. 497 odst. 2 během předchozího roku.\n8.   Tento článek se použije s výhradou přílohy 38.\nČlánek 501\nKompenzační opatření v případě odnětí nebo omezení přístupu\n1.   Na základě oznámení některé ze stran („hostitelská strana“) podle čl. 500 odst. 5 může druhá strana (dále jen „ strana provádějící rybolov“) přijmout kompenzační opatření úměrná hospodářskému a společenskému dopadu změny úrovně a podmínek přístupu do vod. Tento dopad se měří na základě spolehlivých důkazů, a nikoli pouze na základě domněnek a málo pravděpodobné možnosti. Strana provádějící rybolov může zcela nebo zčásti pozastavit přístup do svých vod a preferenční sazební zacházení poskytované produktům rybolovu podle článku 21, přičemž upřednostní ta kompenzační opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.\n2.   Kompenzační opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku může nabýt účinku nejdříve sedm dní poté, co strana provádějící rybolov oznámí hostitelské straně zamýšlené pozastavení podle odstavce 1 tohoto článku, a v žádném případě ne dříve než 1. února, pokud jde o situaci uvedenou v čl. 500 odst. 5 písm. c), 15. února, pokud jde o přílohu 36, a 1. dubna, pokud jde o jiné populace. Strany konzultují v rámci specializovaného výboru s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Uvedené oznámení musí obsahovat:\na)\ndatum, kdy strana provádějící rybolov hodlá k pozastavení přistoupit, a\nb)\npovinnosti, jejíchž plnění má být pozastaveno, a rozsah zamýšleného pozastavení.\n3.   Po oznámení kompenzačních opatření v souladu s odstavcem 2 tohoto článku může hostitelská strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 739, aniž by využila konzultací podle článku 738. Rozhodčí tribunál může pouze přezkoumat soulad kompenzačních opatření s odstavcem 1 tohoto článku. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744.\n4.   Pokud již nejsou splněny podmínky pro přijetí kompenzačních opatření uvedené v odstavci 1, musí být tato opatření okamžitě zrušena.\n5.   Na základě zjištění proti straně provádějící rybolov  v rámci postupu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku může hostitelská strana požádat rozhodčí tribunál do 30 dnů od jeho rozhodnutí, aby určil úroveň pozastavení povinností podle této dohody, která nepřesahuje úroveň odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobenému uplatněním kompenzačních opatření, pokud shledá, že nesoulad kompenzačních opatření s odstavcem 1tohoto článku je významný. Žádost musí obsahovat návrh úrovně pozastavení v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku a veškerými příslušnými zásadami stanovenými v článku 761. Hostitelská strana může uplatnit úroveň pozastavení povinností podle této dohody v souladu s úrovní pozastavení stanovenou rozhodčím tribunálem nejdříve 15 dnů po tomto rozhodnutí.\n6.   Žádná ze stran se nesmí dovolávat Dohody o WTO ani žádné jiné mezinárodní dohody s cílem zabránit druhé straně v pozastavení povinností vyplývajících z tohoto článku.\nČlánek 502\nZvláštní ustanovení o přístupu do vod v oblastech Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey a Ostrov Man\n1.   Odchylně od čl. 500 odst. 1 a 3 až 7, článku 501 a přílohy 38 poskytne každá ze stran plavidlům druhé strany přístup k rybolovu ve svých vodách s ohledem na skutečný rozsah a povahu rybolovné činnosti, kterou, jak lze prokázat, prováděla v období od 1. února 2017 do 31. ledna 2020 způsobilá plavidla druhé strany v těchto vodách a podle jakýchkoli ujednání, která existovala k 31. lednu 2020.\n2.   Pro účely tohoto článku a v rozsahu, v němž se ostatní články tohoto dílu použijí na ustanovení o přístupu podle tohoto článku, se rozumí:\na)\n„způsobilým plavidlem“ v souvislosti s rybolovnou činností prováděnou ve vodách přiléhajících k Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey, Ostrovu Man nebo členskému státu jakékoli rybářské plavidlo, které lovilo v teritoriálním moři přiléhajícím k tomuto území nebo tomuto členskému státu po dobu více než 10 dnů v kterémkoli ze tří dvanáctiměsíčních období končících 31. ledna nebo mezi 1. únorem 2017 a 31. lednem 2020;\nb)\n„plavidlem“ (některé ze stran), pokud jde o Spojené království, rybářské plavidlo plující pod vlajkou Spojeného království a registrované v Rychtářství Guernsey, v Rychtářství Jersey nebo na Ostrově Man, které získalo licenci od rybolovné správy Spojeného království;\nc)\n„vodami“ (některé ze stran):\ni)\npokud jde o Unii, teritoriální moře přiléhající k členskému státu, a\nii)\npokud jde o Spojené království, teritoriální moře přiléhající ke každé z oblastí Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey a Ostrov Man.\n3.   Na žádost kterékoli ze stran Rada partnerství do 90 dnů od vstupu této dohody v platnost rozhodne, že se tento článek, článek 503 a veškerá další ustanovení tohoto dílu, pokud se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích, jakož i čl. 520 odst. 3 až 8, přestanou uplatňovat po dobu 30 dnů po tomto rozhodnutí na jednu nebo více oblastí z Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey a Ostrov Man.\n4.   Rada partnerství může rozhodnout o změně tohoto článku, článku 503 a jakýchkoli jiných ustanovení tohoto dílu, pokud se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích.\nČlánek 503\nLhůty pro oznámení týkající se dovozu a přímé vykládky produktů rybolovu\n1.   Unie uplatňuje následující lhůty pro oznámení na produkty rybolovu ulovené plavidly plujícími pod vlajkou Spojeného království a registrovanými v Rychtářství Guernsey nebo v Rychtářství Jersey v teritoriálním moři přiléhajícím k těmto územím nebo v teritoriálním moři přiléhajícím k členskému státu:\na)\noznámení mezi třemi a pěti hodinami před vykládkou čerstvých produktů rybolovu na území Unie;\nb)\noznámení potvrzeného osvědčení o úlovku pro přímý pohyb zásilek produktů rybolovu po moři mezi jednou až třemi hodinami před odhadovaným časem příjezdu na místo vstupu na území Unie.\n2.   Pouze pro účely tohoto článku se „produkty rybolovu“ rozumí všechny druhy mořských ryb, měkkýšů a korýšů.\nČlánek 504\nSladění oblastí řízení\n1.   Do 1. července 2021 si strany vyžádají doporučení ICES ohledně sladění oblastí řízení a hodnotících jednotek používaných radou ICES pro populace označené v příloze 35 hvězdičkou.\n2.   Do šesti měsíců od obdržení doporučení uvedeného v odstavci 1 strany toto doporučení společně přezkoumají a společně zváží úpravy oblastí řízení dotčených populací s cílem společně určit z toho vyplývající změny seznamu populací a podílů v příloze 35.\nČlánek 505\nPodíly TAC pro některé další populace\n1.   Příslušné podíly stran na TAC pro některé další populace jsou stanoveny v příloze 36.\n2.   Každá ze stran oznámí příslušným státům a mezinárodním organizacím své podíly v souladu s ujednáním o sdílení stanoveným v příloze 36 tabulkách A až D.\n3.   Veškeré následné změny těchto podílů v příloze 36 tabulkách C a D jsou předmětem příslušných mnohostranných fór.\n4.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady partnerství uvedené v čl. 508 odst. 3, veškeré následné změny podílů v příloze 36 tabulkách A B po 30. červnu 2026 jsou předmětem příslušných mnohostranných fór.\n5.   Obě strany přistoupí k řízení uvedených populací v příloze 36 tabulkách A až D v souladu s cíli a zásadami stanovenými v článku 494.\nKAPITOLA 4\nUJEDNÁNÍ O SPRÁVĚ\nČlánek 506\nNápravná opatření a řešení sporů\n1.   V souvislosti s údajným nesplněním tohoto dílu některou ze stran (dále jen „žalovaná strana“) (jiným než údajným nesplněním popsaným v odstavci 2) může druhá strana (dále jen „žalující strana“) poté, co to žalované straně oznámí:\na)\nzcela nebo částečně pozastavit přístup do svých vod a preferenční sazební zacházení poskytované produktům rybolovu podle článku 21; a\nb)\npokud se domnívá, že pozastavení uvedené v písmenu a) tohoto odstavce není úměrné hospodářskému a společenskému dopadu údajného nesplnění, zcela nebo částečně pozastavit preferenční sazební zacházení s jiným zbožím podle článku 21; a\nc)\npokud se domnívá, že pozastavení uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce není úměrné hospodářskému a společenskému dopadu údajného nesplnění, zcela nebo částečně pozastavit povinnosti podle dílu prvního této části, s výjimkou hlavy XI. Pokud je díl první této části pozastaven zcela, pozastavuje se rovněž díl třetí této části.\n2.   V souvislosti s údajným nesplněním článku 502, 503 nebo jakýchkoli jiných ustanovení tohoto dílu, jež se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích, některou ze stran (dále jen „žalovaná strana“) druhá strana (dále jen „žalující strana“) poté, co to žalované straně oznámí:\na)\nmůže zcela nebo částečně pozastavit přístup do svých vod ve smyslu článku 502;\nb)\nmůže, pokud se domnívá, že pozastavení uvedené v písmenu a) tohoto odstavce není úměrné hospodářskému a společenskému dopadu údajného nesplnění, zcela nebo částečně pozastavit preferenční sazební zacházení s produkty rybolovu podle článku 21;\nc)\nmůže, pokud se domnívá, že pozastavení uvedené v písmenu a) a b) tohoto odstavce není úměrné hospodářskému a společenskému dopadu údajného nesplnění, zcela nebo částečně pozastavit preferenční sazební zacházení s jiným zbožím podle článku 21.\nOdchylně od odstavce 1 tohoto článku nápravná opatření ovlivňující ustanovení článků 502 nebo 503 nebo jakákoli jiná ustanovení tohoto dílu, jež se týkají ustanovení uvedených článků, nesmí být přijata v důsledku údajného nesplnění ustanovení tohoto dílu, která se netýkají uvedených ujednání, některou ze stran.\n3.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 musí být přiměřená údajnému nesplnění žalovanou stranou a jeho hospodářskému a společenskému dopadu.\n4.   Opatření uvedené v odstavcích 1 a 2 může nabýt účinku nejdříve sedm dní poté, co žalující strana oznámila žalované straně navrhované pozastavení. Strany konzultují v rámci specializovaného výboru s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Uvedené oznámení musí obsahovat:\na)\nzpůsob, jakým podle žalující strany žalovaná strana nesplnila své povinnosti;\nb)\ndatum, kdy žalující strana hodlá přikročit k pozastavení, a\nc)\núroveň zamýšleného pozastavení.\n5.   Žalující strana musí do 14 dnů od oznámení uvedeného v odstavci 4 tohoto článku napadnout údajné nesplnění ustanovení tohoto dílu žalovanou stranou, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, tím, že požádá o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 739. Rozhodčí řízení podle tohoto článku se použije bez předchozího využití konzultací podle článku 738. Rozhodčí tribunál považuje tuto otázku za naléhavý případ pro účely článku 744.\n6.   Pozastavení se přestane uplatňovat, pokud:\na)\nžalující strana je přesvědčena, že žalovaná strana plní své příslušné povinnosti podle tohoto dílu, nebo\nb)\nrozhodčí tribunál rozhodl, že žalovaná strana neporušila své příslušné povinnosti podle tohoto dílu.\n7.   Na základě zjištění proti žalující straně v rámci postupu uvedeného v odstavci 5 tohoto článku může žalovaná strana požádat rozhodčí tribunál do 30 dnů od jeho rozhodnutí, aby určil úroveň pozastavení povinností podle této dohody, která nepřesahuje úroveň odpovídající zrušení nebo zmenšení výhod způsobenému uplatněním nápravných opatření, pokud shledá, že nesoulad nápravných opatření s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku je významný. Žádost musí obsahovat návrh úrovně pozastavení v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku a veškerými příslušnými zásadami stanovenými v článku 761. Žalovaná strana může uplatnit úroveň pozastavení povinností podle této dohody v souladu s úrovní pozastavení stanovenou rozhodčím tribunálem nejdříve 15 dnů po tomto rozhodnutí.\n8.   Žádná ze stran se nesmí dovolávat Dohody o WTO ani žádné jiné mezinárodní dohody s cílem zabránit druhé straně v pozastavení povinností vyplývajících z tohoto článku.\nČlánek 507\nSdílení údajů\nStrany sdílejí informace nezbytné k podpoře provádění této dohody v závislosti na právních předpisech každé ze stran.\nČlánek 508\nSpecializovaný výbor pro rybolov\n1.   Specializovaný výbor pro rybolov může zejména:\na)\nposkytovat fórum pro diskusi a spolupráci v souvislosti s udržitelným řízením rybolovu;\nb)\nzvážit vypracování víceletých strategií pro zachování a řízení zdrojů jako základ pro stanovení TAC a dalších řídicích opatření;\nc)\nvypracovávat víceleté strategie pro zachování a řízení populací nepodléhajících kvótám, jak je uvedeno v čl. 500 odst. 2 písm. b);\nd)\nzvážit opatření pro řízení rybolovu a zachování zdrojů, včetně nouzových opatření a opatření k zajištění selektivity rybolovu;\ne)\nzvážit přístupy ke shromažďování údajů pro účely vědy a řízení rybolovu, sdílení těchto údajů (včetně informací důležitých pro sledování, kontrolu a prosazování dodržování předpisů) a konzultace s vědeckými subjekty ohledně nejlepších dostupných vědeckých doporučení;\nf)\nzvážit opatření k zajištění souladu s použitelnými pravidly, včetně programů společné kontroly, sledování a dohledu a výměny údajů s cílem usnadnit monitorování využívání rybolovných práv a kontrolu a prosazování;\ng)\nvypracovávat pokyny pro stanovení TAC uvedených v čl. 499 odst. 5;\nh)\nčinit přípravy na každoroční konzultace;\ni)\nzvážit otázky týkající se určení přístavů pro vykládku, včetně usnadnění toho, aby strany tato určení a veškeré jejich změny včas oznamovaly;\nj)\nstanovit lhůty pro oznámení opatření uvedených v čl. 496 odst. 3, sdělování seznamů plavidel uvedených v čl. 497 odst. 1 a oznamování podle čl. 498 odst. 7;\nk)\nposkytovat fórum pro konzultace podle čl. 501 odst. 2 a čl. 506 odst. 4;\nl)\nvypracovat pokyny na podporu praktického uplatňování článku 500;\nm)\nvytvořit mechanismus pro dobrovolné převody rybolovných práv mezi stranami v průběhu roku, jak je uvedeno v čl. 498 odst. 8, a\nn)\nzvážit uplatňování a provádění článků 502 a 503.\n2.   Specializovaný výbor pro rybolov může přijmout opatření, včetně rozhodnutí a doporučení:\na)\nkterá zaznamenávají záležitosti dohodnuté stranami po konzultacích podle článku 498;\nb)\nkterá se týkají jakékoli ze záležitostí uvedených v odst. 1 písm. b), c), d), e), f), g), i), j), l), m) a n) tohoto článku;\nc)\nkterá mění seznam předchozích mezinárodních povinností uvedených v čl.496 odst. 2;\nd)\ntýkající se jakéhokoli jiného aspektu spolupráce v oblasti udržitelného řízení rybolovu podle tohoto dílu a\ne)\no podmínkách přezkumu podle článku 510.\n3.   Rada partnerství je oprávněna měnit přílohy 35, 36 a 37.\nČlánek 509\nVypovězení\n1.   Aniž je dotčen článek 779 nebo 521, může každá ze stran tento díl kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě díl první, díl druhý, díl třetí a tento díl pozbývají platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\n2.   V případě vypovězení tohoto dílu podle odstavce 1 tohoto článku, článku 779 nebo 521 se povinnosti, ke kterým se strany zavázaly podle tohoto dílu pro rok probíhající v době, kdy díl pozbývá platnosti, uplatňují až do konce roku.\n3.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může díl druhý zůstat v platnosti, pokud se strany dohodnou na začlenění příslušných částí dílu prvního hlavy XI.\n4.   Odchylně od odstavců 1 až 3 tohoto článku a aniž je dotčen článek 779 nebo 521:\na)\npokud se strany nedohodnou jinak, článek 502, 503 a veškerá další ustanovení tohoto dílu, jež se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích, zůstávají v platnosti, dokud:\ni)\nje některá ze stran nevypoví zasláním tříletého písemného oznámení o vypovězení druhé straně nebo\nii)\npokud to nastane dříve, pozbude platnosti čl. 520 odst. 3 až 5;\nb)\npro účely písm. a) bodu i) může být oznámení o vypovězení podáno v případě jedné nebo více oblastí z Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrova Man a článek 502, 503 a veškerá další ustanovení tohoto dílu, jež se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích, zůstávají v platnosti pro ta území, jichž se oznámení o vypovězení netýká, a\nc)\npro účely písm. a) bodu ii), jestliže čl. 520 odst. 3 až 5 přestane platit v případě jedné nebo více (nikoli však všech) oblastí z Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrova Man, pak článek 502, 503 a veškerá další ustanovení tohoto dílu, jež se týkají ujednání stanovených v uvedených článcích, zůstávají v platnosti pro ta území, pro něž i nadále platí čl. 520 odst. 3 až 5.\nČlánek 510\nUstanovení o přezkumu\n1.   Strany v rámci Rady partnerství společně přezkoumají provádění tohoto dílu čtyři roky po skončení adaptačního období uvedeného v článku 1 přílohy 38 a zváží, zda lze ujednání, včetně opatření týkajících se přístupu do vod, dále kodifikovat a posílit.\n2.   Tento přezkum se může opakovat v následných intervalech alespoň čtyř let od ukončení prvního přezkumu.\n3.   Strany předem rozhodnou o podmínkách přezkumu v rámci specializovaného výboru pro rybolov.\n4.   Přezkum umožní zejména vyhodnotit ve vztahu k předchozím rokům:\na)\nvzájemné poskytování přístupu do vod druhé strany podle článku 500;\nb)\npodíly TAC stanovené v přílohách 35, 36 a 37;\nc)\npočet a rozsah převodů v rámci ročních konzultací podle čl. 498 odst. 4 a veškerých převodů podle čl. 498 odst. 8;\nd)\nkolísání ročních TAC;\ne)\nplnění ustanovení tohoto dílu oběma stranami a dodržování pravidel platných pro plavidla plavidly obou stran ve vodách druhé strany;\nf)\npovahu a rozsah spolupráce podle tohoto dílu a\ng)\njakýkoli jiný prvek, o kterém strany předem rozhodnou v rámci specializovaného výboru pro rybolov.\nČlánek 511\nVztah k jiným dohodám\n1.   S výhradou odstavce 2 nejsou tímto dílem dotčeny ostatní stávající dohody o rybolovu prováděném plavidly jedné strany v oblasti spadající do jurisdikce druhé strany.\n2.   Tento díl nahrazuje veškeré stávající dohody nebo ujednání o rybolovu prováděném rybářskými plavidly Unie v teritoriálním moři přiléhajícím k Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrovu Man a o rybolovu prováděném rybářskými plavidly Spojeného království registrovanými v Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo na Ostrově Man v teritoriálním moři přiléhajícím k členskému státu. Pokud však Rada partnerství přijala v souladu s článku rozhodnutí v tom smyslu, že tato dohoda přestává platit pro Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrov Man, příslušné dohody nebo ujednání se pro území, pro něž bylo dané rozhodnutí přijato, nenahrazují.\nDÍL ŠESTÝ\nJINÁ USTANOVENÍ\nČlánek 512\nDefinice\nNení-li stanoveno jinak, pro účely části druhé, Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel se rozumí:\na)\n„celním orgánem“:\ni)\nv případě Unie útvary Evropské komise odpovědné za celní záležitosti nebo případně celní správy a jakékoli další orgány, které jsou v členských státech Unie oprávněné uplatňovat a prosazovat celní předpisy, a\nii)\nv případě Spojeného království Daňový a celní úřad Jejího Veličenstva a jakýkoli jiný orgán odpovědný za celní záležitosti;\nb)\n„clem“ jakékoli clo nebo odvod jakéhokoli druhu uložené na dovoz zboží nebo v souvislosti s ním, vyjma:\ni)\nodvodu rovnocenného vnitrostátní dani ukládané v souladu s článkem 19;\nii)\nantidumpingového, zvláštního ochranného, vyrovnávacího nebo ochranného cla uplatňovaného v příslušných případech v souladu s GATT 1994, Dohodou o antidumpingu, Dohodou o zemědělství, Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo Dohodou o ochranných opatřeních nebo\niii)\npoplatku nebo jiného odvodu ukládaného na dovoz nebo v souvislosti s ním, jehož výše je omezena na přibližné náklady na poskytnuté služby;\nc)\n„CPC“ prozatímní Centrální klasifikace produkce (Statistical Papers, řada M, č. 77, Odbor pro ekonomické a sociální otázky, Statistické oddělení OSN, New York, 1991);\nd)\nvýrazem „stávající“ účinný ke dni vstupu této dohody v platnost;\ne)\n„zbožím strany“ domácí výrobky ve smyslu GATT 1994 včetně zboží pocházejícího z dané strany;\nf)\n„harmonizovaným systémem“ harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, včetně všech právních poznámek a změn tohoto systému vypracovaných Světovou celní organizací (dále jen „HS“);\ng)\n„číslem“ první čtyři číslice v kódu sazebního zařazení zboží v rámci harmonizovaného systému;\nh)\n„právnickou osobou“ právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle použitelného práva za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, svěřenského fondu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;\ni)\n„opatřením“ každé opatření některé ze stran ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu, požadavku nebo praxe nebo v jakékoli jiné formě; (71)\nj)\n„opatřeními strany“ veškerá opatření přijatá nebo zachovávaná:\ni)\nústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy či samosprávy a\nii)\nnevládními subjekty při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy či samosprávy;\n„opatření strany“ zahrnují opatření přijatá nebo ponechaná v platnosti subjekty uvedenými v bodech i) a ii) tím, že přímo či nepřímo instruují, řídí nebo kontrolují jednání jiných subjektů s ohledem na tato opatření;\nk)\n„fyzickou osobou strany“ (72):\ni)\nv případě Evropské unie státní příslušník členského státu podle jeho právních předpisů (73) a\nii)\nv případě Spojeného království britský občan;\nl)\n„osobou“ fyzická osoba nebo právnická osoba;\nm)\n„sanitárním nebo fytosanitárním opatřením“ jakékoli opatření uvedené v příloze A bodě 1 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;\nn)\n„třetí zemí“ země nebo území, na které se nevztahuje územní působnost této dohody; a\no)\n„WTO“ Světová obchodní organizace.\nČlánek 513\nDohody WTO\nPro účely této dohody se dohody WTO označují takto:\na)\n„Dohodou o zemědělství“ se rozumí Dohoda o zemědělství obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\nb)\n„Dohodou o antidumpingu“ se rozumí Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994;\nc)\n„GATS“ se rozumí Všeobecná dohoda o obchodu službami obsažená v příloze 1B Dohody o WTO;\nd)\n„GATT 1994“ se rozumí Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\ne)\n„Dohodou o vládních zakázkách“ se rozumí Dohoda o vládních zakázkách uvedená v příloze 4 Dohody o WTO (74);\nf)\n„Dohodou o ochranných opatřeních“ se rozumí Dohoda o ochranných opatřeních obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\ng)\n„Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“ se rozumí Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\nh)\n„Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatřeních“ se rozumí Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;\ni)\n„Dohodou o technických překážkách obchodu“ se rozumí Dohoda o technických překážkách obchodu obsažená v příloze 1 Dohody o WTO;\nj)\n„Dohodou TRIPS“ Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, obsažená v příloze 1C Dohody o WTO a\nk)\n„Dohodou o WTO“ se rozumí Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace podepsaná v Marrákeši dne 15. dubna 1994.\nČlánek 514\nZřízení oblasti volného obchodu\nStrany zřizují oblast volného obchodu v souladu s článkem XXIV GATT 1994 a článkem V GATS.\nČlánek 515\nVztah k Dohodě o WTO\nStrany stvrzují práva a povinnosti, které vůči sobě mají podle Dohody o WTO a jiných dohod, jichž jsou smluvní stranou.\nŽádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že se od kterékoli ze stran vyžaduje, aby jednala způsobem, jenž je v rozporu s jejími závazky podle Dohody o WTO.\nČlánek 516\nJudikatura WTO\nVýklad a uplatňování ustanovení této části zohlední příslušné výklady ve zprávách panelů WTO a Odvolacího orgánu přijatých Orgánem WTO pro řešení sporů, jakož i rozhodčí nálezy podle Ujednání o řešení sporů.\nČlánek 517\nPlnění povinností\nKaždá ze stran přijme veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých povinností podle této části, včetně opatření nezbytných k zajištění jejího dodržování ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy či samosprávy, jakož i nevládními subjekty při výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny.\nČlánek 518\nOdkazy na právní předpisy a jiné dohody\n1.   Odkazuje-li se v této části na právní předpisy některé ze stran, rozumí se těmito předpisy i jejich změny, není-li uvedeno jinak.\n2.   Odkazuje-li se v této části na mezinárodní dohody nebo pokud jsou do ní mezinárodní dohody začleněny, ať už se jedná o mezinárodní dohody celé, nebo jejich část, rozumí se těmito mezinárodními dohodami i jejich změny nebo následné dohody vstupující v platnost pro obě strany v den nebo po dni podpisu této dohody, není-li uvedeno jinak. Vyvstane-li v důsledku takových změn nebo následných dohod jakákoli otázka týkající se provádění nebo uplatňování ustanovení této části, mohou strany na žádost kterékoli z nich přistoupit podle potřeby ke vzájemné konzultaci s cílem najít pro danou otázku vzájemně uspokojivé řešení.\nČlánek 519\nÚloha Rady partnerství v části druhé\nRada partnerství může:\na)\npřijímat rozhodnutí o změně:\ni)\nčásti druhé dílu prvního hlavy I kapitoly 2 a jejích příloh, v souladu s článkem 68;\nii)\nujednání stanovených v přílohách 16 a 17, v souladu s čl. 96 odst. 8;\niii)\ndodatků 15-A a 15-B, v souladu s čl. 2 odst. 3 přílohy 15;\niv)\ndodatku 15-C, v souladu s čl. 3 odst. 3 přílohy 15;\nv)\ndodatků 14-A, 14-B, 14-C a 14-D, v souladu s článkem 1 přílohy 14;\nvi)\ndodatků 12-A, 12-B a 12-C, v souladu s články 1 a 2 přílohy 12;\nvii)\npřílohy o oprávněných hospodářských subjektech, Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel a seznamu zboží podle čl. 117 odst. 2, v souladu s článkem 122;\nviii)\npříslušného pododdílu oddílu B přílohy 25, v souladu s článkem 293;\nix)\npříloh 26, 27 a 28, v souladu s článkem 329;\nx)\nustanovení čl. 364 odst. 4 v souladu s uvedeným odstavcem, čl. 365 odst. 2 třetí věty v souladu se čtvrtou větou uvedeného odstavce, čl. 365 odst. 3 v souladu s uvedeným odstavcem, článku 367 v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku a článku 373 v souladu s odstavcem 7 uvedeného článku;\nxi)\nčlánku 502, 503 a jakéhokoli jiného ustanovení dílů pátého, v souladu s čl. 502 odst. 4;\nxii)\npříloh 35, 36 a 37, v souladu s čl. 508 odst. 3;\nxiii)\njakýchkoli i jiných ustanovení, protokolů, dodatků nebo příloh, u nichž je možnost takového rozhodnutí výslovně stanovena v této části ;\nb)\npřijímat rozhodnutí o vydání výkladu ustanovení této části .\nČlánek 520\nZeměpisné použití\n1.   Ustanovení této dohody týkající se sazebního zacházení se zbožím, včetně pravidel původu a dočasného pozastavení tohoto zacházení, se ve vztahu k Unii použijí rovněž na ty oblasti celního území Unie vymezeného v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (75), na něž se nevztahuje čl. 774 odst. 1 písm. a).\n2.   Aniž je dotčen čl. 774 odst. 2, 3 a 4, práva a povinnosti stran podle této části se vztahují rovněž na oblasti mimo teritoriální moře každé ze stran, včetně mořského dna a jeho podloží, nad nimiž tato strana vykonává svrchovaná práva nebo jurisdikci v souladu s mezinárodním právem, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a jejích právních a správních předpisů, které jsou v souladu s mezinárodním právem. (76)\n3.   S výhradou výjimek uvedených v odstavci 4 tohoto článku se hlava I dílu prvního kapitoly 1, 2 a 5 a protokoly a přílohy uvedených kapitol ve vztahu ke Spojenému království použijí rovněž na území uvedená v čl. 774 odst. 2. Za tímto účelem se území uvedená v čl. 774 odst. 2 považují za součást celního území Spojeného království. Celní orgány území uvedených v čl. 774 odst. 2 odpovídají za uplatňování a provádění uvedených kapitol a jejich protokolů a příloh na svých územích. Odkazy na „celní orgán“ v uvedených ustanoveních je třeba chápat v souladu s tím. Žádosti a sdělení podle uvedených kapitol a jejich protokolů a příloh však spravuje celní orgán Spojeného království.\n4.   Článek 110, příloha 18 a Protokol o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel se nepoužijí na Rychtářství Jersey a Rychtářství Guernsey.\n5.   Hlava I kapitoly 3 a 4 dílu prvního a přílohy uvedených kapitol se ve vztahu ke Spojenému království použijí rovněž na území uvedená v čl. 774 odst. 2. Orgány území uvedených v čl. 774 odst. 2 odpovídají za uplatňování a provádění uvedených kapitol a jejich příloh na svých územích a příslušné odkazy je třeba chápat v souladu s tím. Žádosti a sdělení podle uvedených kapitol a jejich příloh však spravují celní orgány Spojeného království.\n6.   Aniž je dotčen článek 779 nebo 521 a nedohodnou-li se strany jinak, odstavce 3 až 5 tohoto článku zůstávají v platnosti až do toho z následujících okamžiků, který nastane dříve:\na)\nuplynutí doby tří let od písemného oznámení o vypovězení druhé straně nebo\nb)\ndne, kdy pozbyde platnosti článek 502, 503 a jakékoli jiné ustanovení dílu pátého, pokud se týká ujednání stanovených v uvedených článcích.\n7.   Pro účely odst. 6 písm. a) lze provést oznámení o vypovězení týkající se jedné nebo více z těchto oblastí: Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrov Man, přičemž odstavce 3 až 5 tohoto článku zůstávají v platnosti pro území, pro která nebylo provedeno oznámení o vypovězení.\n8.   Pro účely odst. 6 písm. b), pokud článek 502, 503 a jakékoli jiné ustanovení dílu pátého, pokud se týká ujednání stanovených v uvedených článcích, pozbyde platnosti, pokud jde o jednu nebo více (avšak ne všechny) z těchto oblastí: Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo Ostrov Man, odstavce 3 až 5 tohoto článku zůstávají v platnosti pro ta území, pro která zůstávají v platnosti článek 502, 503 a jakékoli jiné ustanovené dílu pátého, pokud jde o ujednání stanovená v uvedených článcích.\nČlánek 521\nVypovězení části druhé\nAniž je dotčen článek 779, může každá ze stran tuto část kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tato část pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení. Díl čtvrtý a Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení nelze vypovědět podle tohoto článku\nČÁST TŘETÍ\nSPOLUPRÁCE V OBLASTI PROSAZOVÁNÍ PRÁVA A JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 522\nCíl\n1.   Cílem této části je zajistit spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé, pokud jde o prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů a o předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim.\n2.   Tato část se uplatní pouze na prosazování práva a justiční spolupráci v trestních věcech probíhající výlučně mezi Spojeným královstvím na jedné straně a Unií a členskými státy na straně druhé. Nevztahuje se na situace vzniklé mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie ani na činnosti orgánů odpovědných za ochranu národní bezpečnosti při působení v uvedené oblasti.\nČlánek 523\nDefinice\nPro účely této části se rozumí:\na)\n„třetí zemí“ země jiná než některý z členských států nebo Spojené království ;\nb)\n„zvláštními kategoriemi osobních údajů“ osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje, biometrické údaje zpracovávané za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údaje o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci;\nc)\n„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdravotním stavu a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;\nd)\n„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;\ne)\n„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací, které jsou prováděny s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;\nf)\n„porušením zabezpečení osobních údajů“ porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;\ng)\n„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;\nh)\n„specializovaným výborem pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci“ výbor s tímto názvem zřízený článkem 8.\nČlánek 524\nOchrana lidských práv a základních svobod\n1.   Spolupráce stanovená v této části je založena na dlouhodobé úctě stran a členských států k demokracii, právnímu státu a ochraně základních práv a svobod jednotlivců, jež jsou mimo jiné stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Evropské úmluvě o lidských právech, a na tom, že je důležité uplatňovat práva a svobody obsažené v této úmluvě na vnitrostátní úrovni.\n2.   Žádným ustanovením této části se nemění povinnost ctít základní práva a právní zásady, jak jsou vtěleny zejména do Evropské úmluvy o lidských právech a v případě Unie a jejích členských států do Listiny základních práv Evropské unie.\nČlánek 525\nOchrana osobních údajů\n1.   Spolupráce stanovená v této části je založena na dlouhodobém odhodlání stran zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů.\n2.   S cílem zohlednit tuto vysokou úroveň ochrany strany zajistí, aby se na osobní údaje zpracovávané podle této části vztahovaly v režimech ochrany údajů jednotlivých stran účinné záruky, včetně toho, že:\na)\nosobní údaje jsou zpracovávány zákonným způsobem a korektně v souladu se zásadami minimalizace údajů, účelového omezení, správnosti a omezení uložení;\nb)\nzpracování zvláštních kategorií osobních údajů je povoleno pouze v nezbytném rozsahu, pokud se na ně vztahují vhodné záruky přizpůsobené konkrétním rizikům zpracování;\nc)\núroveň bezpečnosti odpovídající riziku zpracování je zajištěna prostřednictvím příslušných technických a organizačních opatření, zejména pokud jde o zpracování zvláštních kategorií osobních údajů;\nd)\nsubjekty údajů mají vymahatelná práva na přístup, opravu a výmaz, s výhradou případných omezení stanovených zákonem, která představují nezbytná a přiměřená opatření v demokratické společnosti na ochranu důležitých cílů veřejného zájmu;\ne)\nv případě porušení zabezpečení osobních údajů, které představuje riziko pro práva a svobody fyzických osob, je toto porušení bez zbytečného odkladu oznámeno příslušnému dozorovému úřadu; pokud je pravděpodobné, že toto porušení bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, jsou informovány rovněž subjekty údajů, s výhradou případných omezení stanovených zákonem, která představují nezbytná a přiměřená opatření v demokratické společnosti na ochranu důležitých cílů veřejného zájmu;\nf)\ndalší předávání do třetí země je povoleno pouze s výhradou podmínek a záruk odpovídajících danému předávání, které zajistí, že úroveň ochrany nebude znehodnocena;\ng)\ndohled nad dodržováním záruk ochrany osobních údajů a prosazování těchto záruk zajišťují nezávislé orgány; a\nh)\nsubjekty údajů mají vymahatelná práva na účinnou správní a soudní ochranu v případě, že byly záruky ochrany osobních údajů porušeny.\n3.   Spojené království na jedné straně a Unie, rovněž jménem kteréhokoli ze svých členských států, na straně druhé oznámí specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci dozorové úřady odpovědné za dohled nad prováděním pravidel ochrany osobních údajů, která se vztahují na spolupráci podle této části, a za zajišťování jejich dodržování. Orgány dozoru spolupracují na zajištění souladu s touto částí.\n4.   Ustanovení o ochraně osobních údajů stanovená v této části se vztahují na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.\n5.   Tímto článkem není dotčeno používání zvláštních ustanovení této části týkajících se zpracování osobních údajů.\nČlánek 526\nRozsah spolupráce v případě, že členský stát se přestane účastnit obdobných opatření podle právních předpisů Unie\n1.   Tento článek se použije, pokud se některý členský stát přestane účastnit na ustanoveních právních předpisů Unie týkajících se spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech, která jsou obdobná příslušným ustanovením této části, nebo přestane požívat práv podle těchto ustanovení.\n2.   Spojené království může Unii písemně oznámit svůj záměr ukončit uplatňování příslušných ustanovení této části ve vztahu k danému členskému státu.\n3.   Oznámení podle odstavce 2 nabývá účinku dnem v něm uvedeným, který nesmí předcházet dni, kdy se daný členský stát přestane účastnit na ustanoveních právních předpisů Unie podle odstavce 1 nebo přestane požívat práv podle uvedených ustanovení.\n4.   Pokud Spojené království oznámí svůj záměr ukončit uplatňování příslušných ustanovení této části podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci s cílem rozhodnout, jaká opatření jsou zapotřebí k zajištění toho, aby jakákoli spolupráce zahájená podle této části, která je tímto ukončením dotčena, byla vhodným způsobem uzavřena. Pokud jde o veškeré osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle příslušných ustanovení této části před ukončením jejich uplatňování, strany v každém případě zajistí, aby poté, co toto ukončení nabyde účinku, byla zachována úroveň ochrany, v jejímž rámci byly osobní daje předány.\n5.   Unie Spojenému království diplomatickou cestou písemně oznámí datum, k němuž má daný členský stát obnovit svou účast na dotyčných ustanoveních právních předpisů Unie nebo požívání práv podle těchto ustanovení. Uplatňování příslušných ustanovení této části se obnoví k uvedenému datu, nebo v případě pozdějšího oznámení k prvnímu dni měsíce následujícího po dni, kdy bylo oznámení učiněno.\n6.   Pro usnadnění uplatňování tohoto článku Unie informuje Spojené království, jestliže se některý členský stát přestane účastnit na ustanoveních právních předpisů Unie týkajících se spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech, která jsou obdobná příslušným ustanovením této části, nebo přestane požívat práv podle těchto ustanovení.\nHLAVA II\nVÝMĚNY DNA, OTISKŮ PRSTŮ A ÚDAJŮ O REGISTRACI VOZIDEL\nČlánek 527\nCíl\nCílem této hlavy je navázat vzájemnou spolupráci mezi příslušnými donucovacími orgány Spojeného království na jedné straně a příslušnými donucovacími orgány členských států na straně druhé, pokud jde o automatizované předávání profilů DNA, daktyloskopických údajů a některých vnitrostátních údajů o registraci vozidel.\nČlánek 528\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„příslušným donucovacím orgánem“ vnitrostátní policejní, celní nebo jiný orgán, který je podle vnitrostátního práva oprávněn odhalovat trestné činy nebo trestnou činnost, předcházet jim a vyšetřovat je a v souvislosti s tím vykonávat pravomoci a přijímat donucovací opatření; agentury, subjekty nebo jiné útvary, které se zabývají zejména otázkami národní bezpečnosti, nejsou pro účely této hlavy považovány za příslušné donucovací orgány;\nb)\n„vyhledáváním“ a „srovnáváním“ uvedenými v článcích 530, 531, 534 a 539 postupy, jimiž se stanoví, zda existuje shoda mezi údaji o DNA nebo daktyloskopickými údaji, které byly předány jedním státem, a údaji o DNA nebo daktyloskopickými údaji, které jsou uchovávány v databázích jednoho, několika nebo všech ostatních států;\nc)\n„automatizovaným vyhledáváním“ uvedeným v článku 537 metoda on-line přístupu za účelem nahlédnutí do databází jednoho, několika nebo všech ostatních států;\nd)\n„nekódující částí DNA“ oblasti chromozomu, které nejsou geneticky vyjádřeny, tj. není známo, že by určovaly jakékoliv funkční vlastnosti organismu;\ne)\n„profilem DNA“ písmenný nebo číselný kód, který představuje soubor identifikačních znaků nekódující části analyzovaného vzorku lidské DNA, tj. konkrétní molekulární struktury na různých místech DNA (loci);\nf)\n„referenčními údaji o DNA“ profil DNA a referenční číslo; referenční údaje o DNA zahrnují pouze profily DNA založené na nekódující části DNA a referenční číslo; referenční údaje o DNA nesmí obsahovat žádné údaje, podle kterých lze subjekt údajů přímo identifikovat; referenční údaje, které nejsou přiřazeny žádné fyzické osobě (neidentifikované profily DNA), musí být jako takové rozpoznatelné;\ng)\n„referenčním profilem DNA“ profil DNA identifikované osoby;\nh)\n„neidentifikovaným profilem DNA“ profil DNA získaný ze stop získaných při vyšetřování trestných činů a patřících dosud neidentifikované osobě;\ni)\n„poznámkou“ označení profilu DNA, které provede stát ve své vnitrostátní databázi s uvedením, že k tomuto profilu DNA již byla při vyhledávání nebo srovnávání jiným státem nalezena shoda;\nj)\n„daktyloskopickými údaji“ zobrazení otisků prstů, zobrazení latentních otisků prstů, otisků dlaní, latentních otisků dlaní, jakož i vzory těchto zobrazení (kódované markanty), pokud jsou uloženy a zpracovávány v automatizované databázi;\nk)\n„daktyloskopickými referenčními údaji“ daktyloskopické údaje a referenční číslo; daktyloskopické referenční údaje nesmí obsahovat žádné údaje, podle kterých lze subjekt údajů přímo identifikovat; daktyloskopické referenční údaje, které nejsou přiřazeny žádné fyzické osobě (neidentifikované daktyloskopické údaje), musí být jako takové rozpoznatelné;\nl)\n„údaji o registraci vozidel“ soubor údajů vymezený v kapitole 3 přílohy 39;\nm)\n„jednotlivým případem“ uvedeným v čl. 530 odst. 1 druhé větě, čl. 534 odst. 1 druhé větě a čl. 537 odst. 1 jeden samostatný spis týkající se vyšetřování nebo trestního stíhání; pokud tento spis obsahuje více než jeden profil DNA či více než jedny daktyloskopické údaje nebo údaje o registraci vozidel, mohou být tyto informace předány společně v rámci jednoho dotazu pro vyhledávání;\nn)\n„laboratorní činností“ jakýkoli úkon učiněný v laboratoři v souvislosti s lokalizací a získáváním stop z předmětů, jakož i prováděním, analýzou a interpretací forenzních důkazů týkajících se profilů DNA a daktyloskopických údajů za účelem poskytnutí znaleckých posudků nebo výměny forenzních důkazů;\no)\n„výsledky laboratorních činností“ jakýkoli analytický výstup a přímo související interpretace;\np)\n„poskytovatelem forenzních služeb“ každá veřejná nebo soukromá organizace, která provádí laboratorní činnosti na žádost příslušného donucovacího nebo justičního orgánu;\nq)\n„vnitrostátním akreditačním orgánem“ jediný orgán v daném státě, který na základě státem delegované pravomoci provádí akreditaci.\nČlánek 529\nZaložení vnitrostátních souborů analýzy DNA\n1.   Státy vytvářejí a uchovávají vnitrostátní soubory analýzy DNA za účelem vyšetřování trestných činů.\n2.   Pro účely provádění této hlavy státy zajistí dostupnost referenčních údajů o DNA ze svých vnitrostátních souborů analýzy DNA uvedených v odstavci 1.\n3.   Státy oznámí vnitrostátní soubory analýzy DNA, na které se vztahují články 529 až 532 a články 535, 536 a 539 a podmínky pro automatizované vyhledávání podle čl. 530 odst. 1.\nČlánek 530\nAutomatizované vyhledávání profilů DNA\n1.   Pro vyšetřování trestných činů umožní státy národním kontaktním místům jiných států uvedeným v článku 535 přístup k referenčním údajům o DNA ve svých souborech analýzy DNA s oprávněním provádět automatizované vyhledávání srovnáváním profilů DNA. Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího státu.\n2.   Pokud automatizované vyhledávání ukáže, že se profil DNA shoduje s profily DNA uloženými v prohledávaném souboru dožádaného státu, dožádaný stát zašle národnímu kontaktnímu místu žádajícího státu automatizovaně referenční údaje DNA, se kterými byla zjištěna shoda. Pokud nelze nalézt žádnou shodu, tato skutečnost se automaticky oznámí.\nČlánek 531\nAutomatizované srovnávání profilů DNA\n1.   Pro účely vyšetřování trestných činů státy prostřednictvím svých národních kontaktních míst srovnávají profily DNA ze svých neidentifikovaných profilů DNA se všemi profily DNA z referenčních údajů jiných vnitrostátních souborů analýzy DNA v souladu se vzájemně uznávanými praktickými ujednáními mezi dotčenými státy. Profily DNA se předávají a srovnávají automatizovaně. Neidentifikované profily DNA se předávají pro srovnání pouze tehdy, umožňuje-li to vnitrostátní právo žádajícího státu.\n2.   Pokud některý ze států na základě srovnání podle odstavce 1 zjistí, že se některé profily DNA předané jiným státem shodují s některými profily v jeho souborech analýzy DNA, sdělí neprodleně národnímu kontaktnímu místu tohoto jiného státu referenční údaje DNA, se kterými byla zjištěna shoda.\nČlánek 532\nOdběr buněčného materiálu a předávání profilů DNA\nPokud se při probíhajícím vyšetřování nebo trestním řízení ukáže, že pro konkrétního jednotlivce, který se nachází na území dožádaného státu, není k dispozici žádný profil DNA, poskytne dožádaný stát právní pomoc prostřednictvím odběru a analýzy buněčného materiálu od uvedeného jednotlivce a předáním získaného profilu DNA žádajícímu státu, jestliže:\na)\nžádající stát uvede účel, ke kterému je to požadováno;\nb)\nžádající stát předloží vyšetřovací příkaz nebo povolení vydané příslušným orgánem, jak je vyžaduje vnitrostátní právo tohoto státu, prokazující, že požadavky pro odběr a analýzu buněčného materiálu by byly splněny, pokud by se dotyčný jednotlivec nacházel na území žádajícího státu, a\nc)\njsou splněny požadavky pro odběr a analýzu buněčného materiálu a předání získaného profilu DNA stanovené právem dožádaného státu.\nČlánek 533\nDaktyloskopické údaje\nPro účely provedení této hlavy zajistí státy dostupnost daktyloskopických referenčních údajů ze souborů pro vnitrostátní systémy automatizované identifikace otisků prstů zřízené pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování.\nČlánek 534\nAutomatizované vyhledávání daktyloskopických údajů\n1.   Pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování umožní státy národním kontaktním místům jiných států uvedeným v článku 535 přístup k referenčním údajům ve svých systémech automatizované identifikace otisků prstů, které k tomuto účelu zřídily, s oprávněním provádět automatizované vyhledávání srovnáváním daktyloskopických údajů. Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího státu.\n2.   Potvrzení shody daktyloskopických údajů s referenčními údaji, které má k dispozici dožádaný stát, provede národní kontaktní místo žádajícího státu prostřednictvím automatizovaného předání referenčních údajů potřebných pro stanovení jednoznačné shody.\nČlánek 535\nNárodní kontaktní místa\n1.   Pro účely předávání údajů podle článků 530, 531 a 534 určí státy národní kontaktní místa.\n2.   Pokud jde o členské státy, považují se za národní kontaktní místa pro účely této hlavy národní kontaktní místa určená pro obdobnou výměnu údajů v rámci Unie.\n3.   Pravomoci národních kontaktních míst se řídí použitelným vnitrostátním právem.\nČlánek 536\nPředávání dalších osobních údajů a jiných informací\nPokud postup uvedený v článcích 530, 531 a 534 ukáže shodu mezi profily DNA nebo daktyloskopickými údaji, řídí se předávání dalších dostupných osobních údajů a jiných informací vztahujících se k referenčním údajům vnitrostátním právem dožádaného státu, včetně pravidel pro právní pomoc, aniž je dotčen čl. 539 odst. 1.\nČlánek 537\nAutomatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel\n1.   Pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování a pro projednávání jiných protiprávních činů, které spadají do příslušnosti soudů nebo státního zástupce v žádajícím státě, jakož i pro zachování veřejné bezpečnosti umožní státy národním kontaktním místům ostatních států uvedeným v odstavci 2 přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání v jednotlivých případech:\na)\núdajům o vlastnících nebo provozovatelích a\nb)\núdajům o vozidlech.\n2.   Vyhledávání podle odstavce 1 lze provádět pouze s úplným číslem podvozku nebo s úplným registračním číslem a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího státu.\n3.   Pro účely předávání údajů podle odstavce 1 určí státy národní kontaktní místo pro příchozí žádosti z jiných států. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí použitelným vnitrostátním právem.\nČlánek 538\nAkreditace poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti\n1.   Státy zajistí, aby byli jejich poskytovatelé forenzních služeb provádějící laboratorní činnosti akreditováni vnitrostátním akreditačním orgánem jako vyhovující normě EN ISO/IEC 17025.\n2.   Každý stát zajistí, aby výsledky akreditovaných poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti v jiných státech byly jeho orgány odpovědnými za předcházení trestným činům, jejich odhalování a vyšetřování uznávány za stejně spolehlivé jako výsledky vnitrostátních poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti akreditovaných podle normy EN ISO/IEC 17025.\n3.   Příslušné donucovací orgány Spojeného království neprovádějí vyhledávání a automatizované srovnávání v souladu s články 530, 531 a 534 dříve, než Spojené království provede a uplatní opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku.\n4.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena vnitrostátní pravidla soudního posuzování důkazů.\n5.   Spojené království sdělí specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci znění hlavních ustanovení přijatých za účelem provedení a uplatňování tohoto článku.\nČlánek 539\nProváděcí opatření\n1.   Pro účely této hlavy státy zpřístupní všechny kategorie údajů pro vyhledávání a srovnávání příslušným donucovacím orgánům jiných států za stejných podmínek, za jakých jsou pro vyhledávání a srovnávání dostupné vnitrostátním příslušným donucovacím orgánům. Státy pro účely této hlavy předávají další dostupné osobní údaje a jiné informace vztahující se k referenčním údajům uvedeným v článku 536 příslušným donucovacím orgánům jiných států za stejných podmínek, za jakých by se předávaly orgánům vnitrostátním.\n2.   Technické a procesní specifikace pro účely provádění postupů uvedených v článcích 530, 531, 534 a 537 jsou stanoveny v příloze 39.\n3.   Prohlášení učiněná členskými státy v souladu s rozhodnutími Rady 2008/615/SVV (77) a 2008/616/SVV (78) se uplatní rovněž na jejich vztahy se Spojeným královstvím.\nČlánek 540\nHodnocení ex ante\n1.   Za účelem ověření, zda Spojené království splnilo podmínky stanovené v článku 539 a v příloze 39, se uskuteční hodnotící návštěva a zkušební test v rozsahu vyžadovaném přílohou 39, a to v souladu s podmínkami a ujednáními přijatelnými pro Spojené království. V každém případě se provede zkušební test v souvislosti s vyhledáváním údajů podle článku 537.\n2.   Na základě celkové hodnotící zprávy o hodnotící návštěvě a případně zkušebním testu podle odstavce 1 určí Unie datum nebo data, od nichž mohou členské státy zahájit předávání osobních údajů Spojenému království podle této hlavy.\n3.   Do výsledku hodnocení uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy ode dne vstupu této dohody v platnost předávat Spojenému království osobní údaje uvedené v článcích 530, 531, 534 a 536 až do data nebo dat určených Unií v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, nejvýše však po dobu devíti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost. Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci může toto období jednou prodloužit nejvýše o devět měsíců.\nČlánek 541\nPozastavení a nepoužívání\n1.   V případě, že by Unie měla za to, že je nutné tuto hlavu změnit, jelikož právo Unie týkající se předmětu upraveného touto hlavou se podstatně změnilo nebo se právě podstatně mění, může tuto skutečnost oznámit Spojenému království s cílem dohodnout se na formální změně této dohody, pokud jde o tuto hlavu. Po tomto oznámení zahájí strany konzultace.\n2.   Pokud strany do devíti měsíců od tohoto oznámení nedosáhnou dohody, kterou se tato hlava mění, může Unie rozhodnout o pozastavení používání této hlavy nebo kterýchkoli ustanovení této hlavy po dobu nepřesahující devět měsíců. Před koncem tohoto období se strany mohou dohodnout na prodloužení pozastavení o další období nepřesahující devět měsíců. Nedosáhnou-li strany do konce doby pozastavení dohody, kterou se tato hlava mění, pozastavená ustanovení pozbývají platnosti prvním dnem měsíce následujícího po skončení doby pozastavení, pokud Unie Spojené království neinformuje, že již změnu této hlavy nepožaduje. V takovém případě se pozastavená ustanovení této hlavy začnou opět používat.\n3.   Pokud jsou některá ustanovení této hlavy pozastavena podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci s cílem rozhodnout, jaké kroky jsou zapotřebí k zajištění toho, aby jakákoli spolupráce zahájená podle této hlavy, která je tímto pozastavením dotčena, byla vhodným způsobem uzavřena. Pokud jde o veškeré osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle této hlavy předtím, než ustanovení dotčená tímto pozastavením přestanou být prozatímně uplatňována, strany v každém případě zajistí, aby poté, co pozastavení nabude účinku, byla zachována úroveň ochrany, na jejímž základě byly osobní údaje předány.\nHLAVA III\nPŘEDÁVÁNÍ A ZPRACOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ JMENNÉ EVIDENCE CESTUJÍCÍCH\nČlánek 542\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava stanoví pravidla, podle nichž mohou být údaje jmenné evidence cestujících předávány upříslušnému orgánu Spojeného království a tímto příslušným orgánem zpracovávány a používány, pokud jde o lety mezi Unií a Spojeným královstvím, a stanoví v tomto ohledu konkrétní záruky.\n2.   Tato hlava se vztahuje na letecké dopravce provozující osobní lety mezi Unií a Spojeným královstvím.\n3.   Tato hlava se vztahuje rovněž na letecké dopravce, kteří jsou registrováni nebo uchovávají údaje v Unii a provozují osobní lety do nebo ze Spojeného království.\n4.   Tato hlava rovněž upravuje policejní a justiční spolupráci v trestních věcech mezi Spojeným královstvím a Unií, pokud jde o údaje PNR.\nČlánek 543\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„leteckým dopravcem“ podnik letecké dopravy s platnou provozní licencí nebo rovnocenným dokladem, který mu umožňuje provádět leteckou dopravu cestujících mezi Spojeným královstvím a Unií;\nb)\n„jmennou evidencí cestujících“ (dále jen „PNR“) evidence cestovních požadavků každého cestujícího, která obsahuje potřebné informace, jež umožňují rezervujícím a zúčastněným leteckým dopravcům zpracovávat a kontrolovat rezervace u každé cesty rezervované kterýmkoliv cestujícím nebo jeho jménem bez ohledu na to, zda je uvedena v rezervačních systémech, kontrolních systémech odletů užívaných pro přihlášení cestujících k letu nebo jiných rovnocenných systémech poskytujících stejné funkce; údaje PNR, jak jsou používány v této hlavě, sestávají konkrétně z prvků stanovených v příloze 40;\nc)\n„příslušným orgánem Spojeného království“ orgán Spojeného království odpovědný za přijímání a zpracovávání údajů PNR podle této dohody; má-li Spojené království více než jeden příslušný orgán, poskytne jednotný portál pro údaje o cestujících, které leteckým dopravcům umožní předávat údaje PNR jednomu vstupnímu místu pro předávání údajů, a určí jednotné kontaktní místo pro účely přijímání a podávání žádostí podle článku 546;\nd)\n„útvary pro informace o cestujících“ útvary zřízené nebo určené členskými státy, které odpovídají za přijímání a zpracovávání údajů PNR;\ne)\n„terorismem“ jakýkoli trestný čin uvedený v příloze 45;\nf)\n„závažným trestným činem“ jakýkoli trestný čin, který lze podle vnitrostátního práva Spojeného království potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tří let.\nČlánek 544\nÚčely používání údajů PNR\n1.   Spojené království zajistí, aby údaje PNR obdržené podle této hlavy byly zpracovávány výhradně pro účely prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání terorismu nebo závažných trestných činů a pro účely dohledu nad zpracováním údajů PNR za podmínek stanovených v této dohodě.\n2.   Ve výjimečných případech může příslušný orgán Spojeného království zpracovávat údaje PNR, pokud je to nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů fyzické osoby, jedná-li se například o:\na)\nriziko úmrtí či těžké újmy na zdraví nebo\nb)\nvýznamné riziko pro veřejné zdraví, zejména je-li stanoveno podle mezinárodně uznávaných standardů.\n3.   Příslušný orgán Spojeného království může rovněž zpracovávat údaje PNR v konkrétních jednotlivých případech, pokud je poskytnutí příslušných údajů PNR nařízeno soudem nebo správním tribunálem Spojeného království v řízení, které přímo souvisí s některým z účelů uvedených v odstavci 1.\nČlánek 545\nZajištění poskytování údajů PNR\n1.   Unie zajistí, aby leteckým dopravcům nebylo bráněno předávat údaje PNR podle této hlavy příslušnému orgánu Spojeného království.\n2.   Unie zajistí, aby letečtí dopravci mohli předávat údaje PNR příslušnému orgánu Spojeného království prostřednictvím pověřených zástupců, kteří jednají podle této hlavy jménem leteckého dopravce a na jeho odpovědnost.\n3.   Spojené království nesmí požadovat, aby letecký dopravce poskytl prvky údajů PNR, které letecký dopravce ještě neshromáždil či nemá v držení pro účely rezervace.\n4.   Spojené království jakékoli údaje, které mu letecký dopravce podle této hlavy předá, po obdržení těchto údajů vymaže, pokud daný datový prvek není uveden v příloze 40.\nČlánek 546\nPolicejní a justiční spolupráce\n1.   Příslušný orgán Spojeného království sdílí s Europolem nebo Eurojustem v rámci jejich příslušných mandátů nebo s útvary členských států pro informace o cestujících co nejdříve všechny relevantní a vhodné analytické informace obsahující údaje PNR v konkrétních případech, kdy je to nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání terorismu nebo závažného trestného činu.\n2.   Na žádost Europolu nebo Eurojustu v rámci jejich příslušných mandátů nebo útvaru některého členského státu pro informace o cestujících sdílí příslušný orgán Spojeného království údaje PNR, výsledky zpracování těchto údajů nebo analytické informace obsahující údaje PNR v konkrétních případech, kdy je to nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání terorismu nebo závažného trestného činu.\n3.   Útvary členských států pro informace o cestujících sdílejí s příslušným orgánem Spojeného království co nejdříve všechny relevantní a vhodné analytické informace obsahující údaje PNR v konkrétních případech, kdy je to nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání terorismu nebo závažného trestného činu.\n4.   Na žádost příslušného orgánu Spojeného království sdílí útvary členských států pro informace o cestujících údaje PNR, výsledky zpracování těchto údajů nebo analytické informace obsahující údaje PNR v konkrétních případech, kdy je to nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání terorismu nebo závažného trestného činu.\n5.   Strany zajistí, aby informace uvedené v odstavcích 1 až 4 byly sdíleny v souladu s dohodami a ujednáními mezi Spojeným královstvím a Europolem, Eurojustem nebo příslušným členským státem týkajícími se prosazování práva nebo sdílení informací. Výměna informací s Europolem podle tohoto článku probíhá zabezpečeným komunikačním kanálem zřízeným pro výměnu informací prostřednictvím Europolu.\n6.   Příslušný orgán Spojeného království a útvary členských států pro informace o cestujících zajistí, aby bylo podle odstavců 1 až 4 sdíleno pouze minimální potřebné množství údajů PNR.\nČlánek 547\nNediskriminace\nSpojené království zajistí, aby se záruky vztahující se na zpracování údajů PNR uplatňovaly na všechny fyzické osoby na rovnoprávném základě bez nezákonné diskriminace.\nČlánek 548\nPoužívání zvláštních kategorií osobních údajů\nJakékoli zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je podle této hlavy zakázáno. Pokud jakékoli údaje PNR, které jsou předávány příslušnému orgánu Spojeného království, obsahují zvláštní kategorie osobních údajů, příslušný orgán Spojeného království tyto údaje vymaže.\nČlánek 549\nZabezpečení a integrita údajů\n1.   Spojené království zavede regulační, procedurální nebo technická opatření na ochranu údajů PNR proti náhodnému, nedovolenému nebo neoprávněnému přístupu, zpracování nebo ztrátě.\n2.   Spojené království zajistí ověření souladu a ochranu, bezpečnost, důvěrnost a integritu údajů. V tomto ohledu Spojené království:\na)\nuplatní na údaje PNR postupy šifrování, povolování a dokumentace;\nb)\nomezí přístup k údajům PNR jen na úředníky pověřené k tomuto účelu;\nc)\nuchovává údaje PNR v bezpečném fyzickém prostředí, které je chráněno kontrolami přístupu, a\nd)\nvytvoří mechanismus zajišťující, aby vyhledávání údajů PNR probíhalo způsobem, který je v souladu s článkem 544.\n3.   Pokud jsou údaje PNR fyzické osoby poskytnuty či zveřejněny bez povolení, přijme Spojené království opatření, aby tato skutečnost byla dané fyzické osobě oznámena, snížilo se riziko újmy a byla přijata nápravná opatření.\n4.   Příslušný orgán Spojeného království neprodleně informuje specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci o veškerých závažných případech náhodného, nedovoleného nebo neoprávněného přístupu k údajům PNR, jejich zpracování nebo ztráty.\n5.   Spojené království zajistí, aby jakékoli narušení zabezpečení údajů, zvláště narušení, které by vedlo k náhodnému či nedovolenému znehodnocení či náhodné ztrátě, pozměnění, nedovolenému poskytnutí či přístupu nebo jakékoli nedovolené formě zpracování, podléhalo účinným a odrazujícím nápravným opatřením, mezi něž mohou patřit sankce.\nČlánek 550\nTransparentnost a oznamování cestujícím\n1.   Příslušný orgán Spojeného království zpřístupní na svých internetových stránkách tyto informace:\na)\nseznam právních předpisů, které povolují shromažďování údajů PNR;\nb)\núčely shromažďování údajů PNR;\nc)\nzpůsob ochrany údajů PNR;\nd)\nzpůsob a rozsah možného poskytování údajů PNR;\ne)\ninformace týkající se práva na přístup, opravu, opatření údajů poznámkou a nápravu a\nf)\nkontaktní informace pro dotazy.\n2.   Strany spolupracují s dotčenými třetími stranami, jako je letecký průmysl a odvětví letecké dopravy, s cílem podpořit při rezervaci transparentnost ohledně účelu shromažďování, zpracovávání a využívání údajů PNR a ohledně toho, jak lze požádat o přístup, opravu a nápravu. Letečtí dopravci poskytují cestujícím jasné a smysluplné informace týkající se předávání údajů PNR podle této hlavy, včetně podrobností o přijímajícím orgánu, účelu předávání a právu požadovat od přijímajícího orgánu přístup k osobním údajům cestujícího, které byly předány, a jejich opravu.\n3.   Pokud jsou údaje PNR uchovávané v souladu s článkem 552 použity za podmínek stanovených v článku 553 nebo poskytnuty v souladu s článkem 555 nebo článkem 556, oznámí Spojené království tuto skutečnost dotčeným cestujícím písemně, jednotlivě a v přiměřené lhůtě poté, co takové oznámení již nemůže ohrozit vyšetřování prováděné dotyčnými orgány veřejné moci, jsou-li příslušné kontaktní údaje cestujících dostupné nebo mohou-li být získány s vynaložením přiměřeného úsilí. Oznámení obsahuje informace o tom, jak může dotčená fyzická osoba požádat o správní nebo soudní ochranu.\nČlánek 551\nAutomatizované zpracování údajů PNR\n1.   Příslušný orgán Spojeného království zajistí, aby automatizované zpracování údajů PNR bylo založeno na nediskriminačních, konkrétních a spolehlivých předem stanovených modelech a kritériích, které mu umožní:\na)\nzískat výsledky zaměřené na fyzické osoby, které by mohli být důvodně podezřelé ze zapojení do terorismu nebo závažných trestných činů, nebo\nb)\nza výjimečných okolností chránit životně důležité zájmy fyzických osob, jak je stanoveno v čl. 544 odst. 2.\n2.   Příslušný orgán Spojeného království zajistí, aby databáze, s nimiž jsou údaje PNR srovnávány, byly spolehlivé, aktuální a omezené na databáze, které používá v souvislosti s účely stanovenými v článku 544.\n3.   Spojené království nepřijme žádná rozhodnutí, která by měla na fyzickou osobu významně nepříznivý dopad, pouze na základě automatizovaného zpracování údajů PNR.\nČlánek 552\nUchovávání údajů PNR\n1.   Spojené království neuchovává údaje PNR déle než pět let od data, kdy tyto údaje obdrží.\n2.   Nejpozději do šesti měsíců od předání údajů PNR podle odstavce 1 jsou veškeré údaje PNR depersonalizovány maskováním níže uvedených prvků údajů, které by mohly sloužit k přímé identifikaci cestujícího, jehož se údaje PNR týkají, nebo jiné fyzické osoby:\na)\njmen, včetně jmen dalších cestujících v PNR a počtu cestujících v PNR, kteří cestují společně;\nb)\nadres, telefonních čísel a elektronických kontaktních údajů cestujícího, osob, které pro cestujícího provedly rezervaci letu, osob, jejichž prostřednictvím lze cestujícího kontaktovat, a osob, které mají být informovány v naléhavých případech;\nc)\nveškerých dostupných platebních a fakturačních informací, pokud obsahují informace, které by mohly sloužit k identifikaci fyzické osoby;\nd)\ninformací o věrnostním programu cestujícího;\ne)\ninformací OSI (další doplňující informace), SSI (zvláštní služební informace) a SSR (zvláštní služební požadavek), pokud obsahují informace, které by mohly sloužit k identifikaci fyzické osoby, a\nf)\npředběžných informací o cestujícím (API), které byly shromážděny.\n3.   Příslušný orgán Spojeného království může odmaskovat údaje PNR pouze tehdy, je-li to nutné k provedení vyšetřování pro účely stanovené v článku 544. Tyto odmaskované údaje PNR musí být přístupné pouze omezenému počtu konkrétně pověřených úředníků.\n4.   Bez ohledu na odstavec 1 vymaže Spojené království údaje PNR cestujících po jejich odjezdu ze země, pokud z posouzení rizik nevyplývá potřeba tyto údaje PNR uchovávat. Za účelem prokázání této potřeby Spojené království určí objektivní faktory,, z nichž lze vyvodit, že určití cestující představují riziko z hlediska boje proti terorismu a závažným trestným činům.\n5.   Nejsou-li k dispozici informace o přesném datu odjezdu, měl by být pro účely odstavce 4 za datum odjezdu považován poslední den období maximálního oprávněného pobytu dotčeného cestujícího ve Spojeném království.\n6.   Používání údajů uchovávaných podle tohoto článku podléhá podmínkám stanoveným v článku 553.\n7.   Přístup uplatňovaný příslušným orgánem Spojeného království, pokud jde o potřebu uchovávat údaje PNR podle odstavce 4, každoročně posoudí nezávislý správní orgán ve Spojeném království.\n8.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 4 může Spojené království uchovávat údaje PNR potřebné pro konkrétní opatření, přezkum, vyšetřování, donucovací opatření, soudní řízení, stíhání nebo vymáhání trestů až do jejich ukončení.\n9.   Na konci doby uchovávání údajů PNR Spojené království údaje PNR vymaže.\n10.   Odstavec 11 se použije vzhledem ke zvláštním okolnostem, které Spojenému království brání provést technické úpravy nezbytné k přeměně systémů zpracování PNR, které Spojené království provozovalo v době, kdy se na něj vztahovalo právo Unie, na systémy, které by umožnily vymazání údajů PNR v souladu s odstavcem 4.\n11.   Spojené království se může dočasně odchýlit od odstavce 4 po přechodné období, jehož trvání je stanoveno v odstavci 13, dokud Spojené království technické úpravy co nejdříve neprovede. Během přechodného období příslušný orgán Spojeného království zabrání používání údajů PNR, které mají být vymazány v souladu s odstavcem 4, uplatňováním těchto dodatečných záruk na uvedené údaje PNR:\na)\núdaje PNR jsou přístupné pouze omezenému počtu pověřených úředníků, a pouze pokud je to nutné k určení, zda by údaje PNR měly být vymazány v souladu s článkem 4;\nb)\nžádost o použití údajů PNR se zamítne v případech, kdy mají být tyto údaje v souladu s odstavcem 4 vymazány, a neuděluje se další přístup k těmto údajům, pokud z dokumentace uvedené v písmenu d) tohoto odstavce vyplývá, že došlo k zamítnutí dřívější žádosti o použití;\nc)\nvymazání údajů PNR je zajištěno, co nejdříve je to při vynaložení veškerého úsilí možné, s ohledem na zvláštní okolnosti uvedené v odstavci 10; a\nd)\nv souladu s článkem 554 jsou zdokumentovány tyto prvky a tato dokumentace se zpřístupní nezávislému správnímu orgánu uvedenému v odstavci 7 tohoto článku:\ni)\njakékoli žádosti o použití údajů PNR;\nii)\ndatum a čas přístupu k údajům PNR za účelem posouzení, zda měly být údaje PNR vymazány;\niii)\nskutečnost, že žádost o použití údajů PNR byla zamítnuta na základě toho, že údaje PNR měly být podle odstavce 4 vymazány, včetně data a času zamítnutí, a\niv)\ndatum a čas výmazu údajů PNR v souladu s písmenem c) tohoto odstavce.\n12.   Spojené království poskytne specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci devět měsíců od vstupu této dohody v platnost a znovu o rok později, bude-li prozatímní období prodlouženo o další rok:\na)\nzprávu nezávislého správního orgánu uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, která obsahuje stanovisko dozorového úřadu Spojeného království uvedeného v čl. 525 odst. 3, zda byly záruky stanovené v odstavci 11 tohoto článku účinně uplatňovány; a\nb)\nposouzení Spojeného království, zda zvláštní okolnosti uvedené v odstavci 10 tohoto článku přetrvávají, spolu s popisem úsilí vynaloženého na přeměnu systémů zpracování PNR Spojeného království na systémy, které by umožnily vymazání údajů PNR v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.\n13.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci se do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost sejde, aby zprávu a posouzení podle odstavce 12 posoudil. Pokud zvláštní okolnosti uvedené v odstavci 10 přetrvávají, prodlouží Rada partnerství přechodné období uvedené v odstavci 11 o jeden rok. Rada partnerství prodlouží přechodné období o jeden další, poslední rok za stejných podmínek a podle stejného postupu jako v případě prvního prodloužení, pokud navíc dojde k podstatnému pokroku, ačkoli dosud není možné přeměnit systémy zpracování údajů PNR ve Spojené království na systémy, které by umožnily vymazání údajů PNR v souladu s odstavcem 4.\n14.   Pokud se Spojené království domnívá, že odmítnutí některého z těchto prodloužení ze strany Rady partnerství nebylo odůvodněné, může tuto hlavu pozastavit, přičemž tuto skutečnost oznámí měsíc předem.\n15.   V den třetího výročí vstupu této dohody v platnost pozbývají odstavce 10 až 14 platnosti.\nČlánek 553\nPodmínky používání údajů PNR\n1.   Příslušný orgán Spojeného království může používat údaje PNR uchovávané v souladu s článkem 552 pro jiné účely, než jsou bezpečnostní a hraniční kontroly, včetně poskytování podle článku 555 a článku 556 pouze pokud nové okolnosti založené na objektivních důvodech poukazují na to, že údaje PNR jednoho nebo více cestujících by mohly účinně přispět k naplnění účelů stanovených v článku 544.\n2.   Použití údajů PNR příslušným orgánem Spojeného království v souladu s odstavcem 1 podléhá předchozímu přezkumu soudem nebo nezávislým správním orgánem ve Spojeném království na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu Spojeného království předložené v rámci vnitrostátního právního rámce postupů pro předcházení, odhalování nebo stíhání trestné činnosti, s výjimkou:\na)\npřípadů s prokazatelnou naléhavostí nebo\nb)\npřípadů sloužících k ověření spolehlivosti a aktuálnosti předem stanovených modelů a kritérií, na nichž je založeno automatizované zpracování údajů PNR, nebo vymezení nových modelů a kritérií pro toto zpracování.\nČlánek 554\nZaznamenávání a dokumentace zpracování údajů PNR\nPříslušný orgán Spojeného království zaznamená a zdokumentuje veškeré zpracování údajů PNR. Tyto záznamy nebo dokumentaci použije pouze pro:\na)\nvlastní kontrolu a ověřování zákonnosti zpracování údajů;\nb)\nzajištění řádné integrity údajů;\nc)\nzajištění bezpečnosti zpracování údajů a\nd)\nzajištění dohledu.\nČlánek 555\nPoskytování údajů ve Spojeném království\n1.   Příslušný orgán Spojeného království neposkytuje údaje PNR jiným orgánům veřejné moci ve Spojeném království, pokud nejsou splněny tyto podmínky:\na)\núdaje PNR se poskytují orgánům veřejné moci, jejichž funkce přímo souvisejí s účely stanovenými v článku 544;\nb)\núdaje PNR se poskytují pouze v konkrétních jednotlivých případech;\nc)\nposkytnutí je za daných okolností nezbytné pro účely stanovené v článku 544;\nd)\nposkytuje se pouze minimální potřebné množství údajů PNR;\ne)\npřijímající orgán veřejné moci poskytuje ochranu, jež je na stejné úrovni jako záruky popsané v této hlavě, a\nf)\npřijímající orgán veřejné moci neposkytne údaje PNR jinému subjektu, pokud jej k tomu neoprávní příslušný orgán Spojeného království v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci.\n2.   Při předávání analytických informací, které obsahují údaje PNR získané podle této hlavy, se uplatní záruky stanovené v tomto článku.\nČlánek 556\nPoskytování údajů mimo Spojené království\n1.   Spojené království zajistí, aby příslušný orgán Spojeného království neposkytoval údaje PNR orgánům veřejné moci ve třetích zemích, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\núdaje PNR se poskytují orgánům veřejné moci, jejichž funkce přímo souvisejí s účely stanovenými v článku 544;\nb)\núdaje PNR se poskytují pouze v konkrétních jednotlivých případech;\nc)\núdaje PNR se poskytují, pouze pokud je to nezbytné pro účely stanovené v článku 544;\nd)\nposkytuje se pouze minimální potřebné množství údajů PNR; a\ne)\ntřetí země, které jsou údaje PNR poskytovány, buď uzavřela s Unií dohodu, která stanoví ochranu osobních údajů srovnatelnou s touto dohodou, nebo se na ni vztahuje rozhodnutí Evropské komise podle práva Unie, v němž se konstatuje, že daná třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů ve smyslu práva Unie.\n2.   Odchylně od odst. 1 písm. e) může příslušný orgán Spojeného království předat údaje PNR třetí zemi, pokud:\na)\nhlavní představitel tohoto orgánu nebo vysoký úředník výslovně pověřený tímto představitelem mají za to, že jejich poskytnutí je nezbytné za účelem prevence a vyšetřování vážného a bezprostředního ohrožení veřejné bezpečnosti nebo k ochraně životně důležitých zájmů kterékoli fyzické osoby, a\nb)\ntřetí země poskytne na základě ujednání, dohody či jinak písemné ujištění, že tyto informace jsou chráněny v souladu se zárukami použitelnými podle práva Spojeného království na zpracování údajů PNR obdržených od Unie, včetně záruk stanovených v této hlavě.\n3.   Předání podle odstavce 2 tohoto článku musí být zdokumentováno. Tato dokumentace se na žádost zpřístupní dozorovému úřadu uvedenému v čl. 525 odst. 3, přičemž musí obsahovat mimo jiné datum a čas předání, informace o přijímajícím orgánu, důvody předání a předané údaje PNR.\n4.   Poskytne-li příslušný orgán Spojeného království v souladu s odstavcem 1 nebo 2 údaje PNR shromážděné podle této hlavy, které pocházejí z některého členského státu, oznámí příslušný orgán Spojeného království toto poskytnutí údajů při nejbližší vhodné příležitosti orgánům tohoto členského státu. Spojené království provede toto oznámení v souladu s dohodami nebo ujednáními mezi Spojeným královstvím a daným členským státem týkajícími se prosazování práva nebo sdílení informací.\n5.   Při předávání analytických informací, které obsahují údaje PNR získané podle této hlavy, se uplatní záruky stanovené v tomto článku.\nČlánek 557\nZpůsob předávání\nLetečtí dopravci předávají údaje PNR příslušnému orgánu Spojeného království výhradně metodou „dodávání“, v jejímž rámci letečtí dopravci předávají údaje PNR do databáze příslušného orgánu Spojeného království, a v souladu s následujícími postupy, které musí letečtí dopravci dodržovat a v jejichž rámci:\na)\npředávají údaje PNR elektronicky v souladu s technickými požadavky příslušného orgánu Spojeného království nebo v případě technické poruchy jiným vhodným způsobem, který zajistí odpovídající úroveň zabezpečení údajů;\nb)\npředávají údaje PNR za použití vzájemně akceptovaného formátu zpráv; a\nc)\npředávají údaje PNR bezpečným způsobem za použití společných protokolů, jak vyžaduje příslušný orgán Spojeného království.\nČlánek 558\nČetnost předávání\n1.   Příslušný orgán Spojeného království požaduje, aby letečtí dopravci údaje PNR předávali:\na)\npoprvé nejdříve 96 hodin před plánovaným časem odletu a\nb)\nnejvýše pětkrát podle toho, jak stanoví příslušný orgán Spojeného království.\n2.   Příslušný orgán Spojeného královstvíleteckým dopravcům umožní, aby předání údajů podle odst. 1 písm. b) omezili na aktualizaci údajů PNR předaných podle písm. a) uvedeného odstavce.\n3.   Příslušný orgán Spojeného království informuje letecké dopravce o stanovených časech předání.\n4.   Ve zvláštních případech, kdy existuje důvod se domnívat, že pro reakci na konkrétní hrozbu související s účely stanovenými v článku 544 je nutný další přístup k údajům PNR, může příslušný orgán Spojeného království požadovat, aby letecký dopravce poskytl údaje PNR před plánovanými časy předání, mezi nimi nebo po nich. Při výkonu této pravomoci jedná příslušný orgán Spojeného království uvážlivě a přiměřeně a používá způsob předávání popsaný v článku 557.\nČlánek 559\nSpolupráce\nPříslušný orgán Spojeného království a útvary členských států pro informace o cestujících spolupracují s cílem usilovat o soudržnost svých režimů zpracování údajů PNR způsobem, který dále zvyšuje bezpečnost jednotlivců ve Spojeném království, Unii i jiných zemích.\nČlánek 560\nNeodchýlení od práva\nTuto hlavu nelze vykládat tak, že stanoví odchylku od jakýchkoli závazků mezi Spojeným královstvím a členskými státy nebo třetími zeměmi, pokud jde o podání žádosti o pomoc či reagování na takovou žádost podle nástroje vzájemné pomoci.\nČlánek 561\nKonzultace a přezkum\n1.   Strany se vzájemně informují o každém opatření, jež má být přijato, které může tuto hlavu ovlivnit.\n2.   Při provádění společných přezkumů této hlavy podle čl. 691 odst. 1 strany věnují zvláštní pozornost nezbytnosti a přiměřenosti zpracovávání a uchovávání údajů PNR pro jednotlivé účely stanovené v článku 544. Společné přezkumy rovněž zahrnují posouzení toho, jak příslušný orgán Spojeného království zajistil, aby předem stanovené modely, kritéria a databáze uvedené v článku 551 byly spolehlivé, relevantní a aktuální, a to s přihlédnutím ke statistickým údajům.\nČlánek 562\nPozastavení spolupráce podle této hlavy\n1.   Jestliže se některá ze stran domnívá, že další uplatňování této hlavy již není vhodné, může s ohledem na to druhé straně oznámit svůj záměr pozastavit provádění této hlavy. Po tomto oznámení zahájí strany konzultace.\n2.   Pokud strany do šesti měsíců od tohoto oznámení nenaleznou řešení, může kterákoli ze stran rozhodnout o pozastavení uplatňování této hlavy po dobu nejvýše šesti měsíců. Před koncem tohoto období se strany mohou dohodnout na prodloužení tohoto pozastavení o další období nepřesahující šest měsíců. Nenaleznou-li strany do konce doby pozastavení řešení, pokud jde o tuto hlavu, pozbývá tato hlava platnosti prvním dnem měsíce následujícího po skončení doby pozastavení, pokud oznamující strana neinformuje druhou stranu, že si přeje dané oznámení vzít zpět. V takovém případě se ustanovení této hlavy začnou opět uplatňovat.\n3.   Pokud je uplatňování této hlavy pozastaveno podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci s cílem rozhodnout, jaké kroky jsou zapotřebí k zajištění toho, aby jakákoli spolupráce zahájená podle této hlavy, která je tímto pozastavením dotčena, byla vhodným způsobem uzavřena. Pokud jde o veškeré osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle této hlavy předtím, než ustanovení dotčená tímto pozastavením prozatímně přestanou být uplatňována, strany v každém případě zajistí, aby poté, co pozastavení nabude účinku, byla zachována úroveň ochrany, na jejímž základě byly osobní údaje předány.\nHLAVA IV\nSPOLUPRÁCE TÝKAJÍCÍ SE OPERATIVNÍCH INFORMACÍ\nČlánek 563\nSpolupráce týkající se operativních informací\n1.   Cílem této hlavy je, aby strany zajistily, že příslušné orgány Spojeného království a členských států si mohou za podmínek stanovených jejich vnitrostátním právem a v rámci svých pravomocí, a není-li to stanoveno v jiných hlavách této části, navzájem poskytovat pomoc prostřednictvím poskytování relevantních informací pro účely:\na)\nprevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů;\nb)\nvýkonu trestů;\nc)\nochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a\nd)\npředcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim.\n2.   Pro účely této hlavy se „příslušným orgánem“ rozumí vnitrostátní policejní, celní nebo jiný orgán, který je podle vnitrostátního práva příslušný k provádění činností pro účely stanovené v odstavci 1.\n3.   Příslušný orgán Spojeného království nebo členského státu si může vyžádat informace včetně informací o hledaných a pohřešovaných osobách a věcech, nebo mu mohou být tyto informace poskytnuty z vlastního podnětu. Informace mohou být poskytovány v reakci na žádost nebo z vlastního podnětu v souladu s podmínkami vnitrostátního práva, které se vztahují na poskytující příslušný orgán, a v rámci jeho pravomocí.\n4.   Informace mohou být požadovány a poskytovány, pokud podmínky vnitrostátního práva, které se vztahují na dožadující nebo poskytující příslušný orgán, nestanoví, že žádost nebo poskytnutí informací musí být provedeny nebo předány prostřednictvím justičních orgánů.\n5.   V naléhavých případech poskytující příslušný orgán odpoví na žádost nebo poskytne informace z vlastního podnětu co nejdříve.\n6.   Příslušný orgán žádajícího státu může v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy při podání žádosti nebo později požádat poskytující stát o souhlas s tím, aby byly informace použity pro účely dokazování v rámci řízení před justičním orgánem. Poskytující stát může za podmínek stanovených v hlavě VIII a za podmínek stanovených vnitrostátním právem, které se na to vztahuje, souhlasit s tím, aby byly informace použity pro účely dokazování před justičním orgánem v žádajícím státě. Stejně tak v případě poskytování informací z vlastního podnětu může poskytující stát souhlasit s tím, aby byly informace použity pro účely dokazování v rámci řízení před justičním orgánem přijímajícího státu. Není-li udělen souhlas podle tohoto odstavce, získané informace se pro účely dokazování v rámci řízení před justičním orgánem nepoužijí.\n7.   Poskytující příslušný orgán může podle příslušných vnitrostátních právních předpisů stanovit podmínky pro použití poskytnutých informací.\n8.   Příslušný orgán může podle této hlavy poskytnout jakýkoli druh informací, které má v držení, za podmínek stanovených vnitrostátním právem, které se na něj vztahuje, a v rámci svých pravomocí. Informace z jiných zdrojů mohou být zahrnuty, pouze pokud je další předávání těchto informací povoleno v rámci, v němž je poskytující příslušný orgán získal.\n9.   Informace podle této hlavy mohou být poskytovány jakýmkoli vhodným komunikačním kanálem, včetně zabezpečeného komunikačního kanálu pro účely poskytování informací prostřednictvím Europolu.\n10.   Tímto článkem není dotčeno uplatňování nebo uzavírání dvoustranných dohod mezi Spojeným královstvím a členskými státy pod podmínkou, že členské státy jednají v souladu s právem Unie. Nejsou jím dotčeny ani žádné jiné pravomoci, které mají příslušné orgány Spojeného království nebo členských států podle použitelného vnitrostátního nebo mezinárodního práva, pokud jde o poskytování pomoci prostřednictvím sdílení informací pro účely stanovené v odstavci 1.\nHLAVA V\nSPOLUPRÁCE S EUROPOLEM\nČlánek 564\nCíl\nCílem této hlavy je navázat spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království za účelem podpory a posílení činnosti členských států a Spojeného království, jakož i jejich vzájemné spolupráce při předcházení závažné trestné činnosti, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, uvedeným v článku 566 a při boji proti takové trestné činnosti.\nČlánek 565\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„Europolem“ Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (79) (dále jen „nařízení o Europolu“);\nb)\n„příslušným orgánem“ v případě Unie Europol a v případě Spojeného království vnitrostátní donucovací orgán, který je podle vnitrostátního práva odpovědný za předcházení trestné činnosti a boj proti ní.\nČlánek 566\nFormy trestné činnosti\n1.   Spolupráce navázaná podle této hlavy se týká forem trestné činnosti spadajících do působnosti Europolu, jež jsou uvedeny v příloze 41, včetně souvisejících trestných činů.\n2.   Související trestné činy jsou trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro páchání forem trestné činnosti uvedených v odstavci 1, trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání takových činů, a trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele takových činů.\n3.   Změní-li se seznam forem trestné činnosti, které spadají podle práva Unie do působnosti Europolu, může specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci na návrh Unie odpovídajícím způsobem změnit přílohu 41 ode dne, kdy změna působnosti Europolu nabyde účinku.\nČlánek 567\nRozsah spolupráce\nSpolupráce může kromě výměny osobních údajů za podmínek stanovených v této hlavě a v souladu s úkoly Europolu uvedenými v nařízení o Europolu zahrnovat zejména:\na)\nvýměnu informací, jako jsou odborné znalosti;\nb)\nvšeobecné situační zprávy;\nc)\nvýsledky strategických analýz;\nd)\ninformace o vyšetřovacích postupech v případě trestných činů;\ne)\ninformace o metodách předcházení trestné činnosti;\nf)\núčast na odborné přípravě; a\ng)\nposkytování poradenství a podpory u konkrétních případů vyšetřování trestné činnosti, jakož i operativní spolupráci.\nČlánek 568\nNárodní kontaktní místo a styční důstojníci\n1.   Spojené království určí národní kontaktní místo, které bude působit jako ústřední kontaktní místo mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království.\n2.   Výměna informací mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království probíhá mezi Europolem a národním kontaktním místem uvedeným v odstavci 1. To však nevylučuje přímou výměnu informací mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království, pokud to Europol i dotyčné příslušné orgány považují za vhodné.\n3.   Národní kontaktní místo je rovněž ústředním kontaktním místem pro přezkum, opravu a výmaz osobních údajů.\n4.   Pro usnadnění spolupráce navázané podle této hlavy vyšle Spojené království do Europolu jednoho nebo více styčných důstojníků. Europol může do Spojeného království vyslat jednoho nebo více styčných důstojníků.\n5.   Spojené království zajistí, aby jeho styční důstojníci měli rychlý, a je-li to technicky možné, přímý přístup do příslušných vnitrostátních databází Spojeného království, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.\n6.   Počet styčných důstojníků, podrobnosti o jejich úkolech, jejich práva a povinnosti a související náklady jsou upraveny pracovními ujednáními uzavřenými mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království podle článku 577.\n7.   Styční důstojníci ze Spojeného království a zástupci příslušných orgánů Spojeného království mohou být přizváni na operativní schůze. Styční důstojníci členských států a třetích zemí, zástupci příslušných orgánů členských států a třetích zemí, zaměstnanci Europolu a další zúčastněné strany se mohou účastnit schůzí pořádaných styčnými důstojníky nebo příslušnými orgány Spojeného království.\nČlánek 569\nVýměna informací\n1.   Výměna informací mezi příslušnými orgány musí být v souladu s cílem a ustanoveními této hlavy. Osobní údaje se zpracovávají pouze pro konkrétní účely uvedené v odstavci 2.\n2.   Příslušné orgány nejpozději v okamžiku předání osobních údajů jasně uvedou konkrétní účel nebo účely, pro které se osobní údaje předávají. V případě předávání Europolu se účel nebo účely takového předání stanoví v souladu s konkrétními účely zpracování stanovenými v nařízení o Europolu. Pokud tak neučinil předávající příslušný orgán, přijímající příslušný orgán po dohodě s předávajícím orgánem osobní údaje zpracuje s cílem určit jejich význam, jakož i účel nebo účely, pro které mají být dále zpracovávány. Příslušné orgány mohou zpracovávat osobní údaje pro jiný účel, než pro který byly poskytnuty, pouze pokud to povolí předávající příslušný orgán.\n3.   Příslušné orgány, které obdrží osobní údaje, se zavazují, že tyto údaje budou zpracovány pouze pro účel, pro který byly předány. Osobní údaje jsou vymazány, jakmile již nejsou nezbytné pro účel, pro který byly předány.\n4.   Europol a příslušné orgány Spojeného království určí bez zbytečného prodlení a v každém případě do šesti měsíců od obdržení osobních údajů, zda a v jakém rozsahu jsou tyto osobní údaje nezbytné pro účel, pro který byly předány, a informují o tom předávající orgán.\nČlánek 570\nOmezení přístupu k předávaným osobním údajům a jejich dalšího použití\n1.   Předávající příslušný orgán může při předání osobních údajů uvést obecná či konkrétní omezení přístupu k nim nebo jejich použití, a to též pokud jde o jejich další předávání, výmaz nebo zničení po určité době nebo jejich další zpracování. Pokud potřeba takových omezení vyvstane po předání osobních údajů, předávající příslušný orgán o tom informuje přijímající příslušný orgán.\n2.   Přijímající příslušný orgán musí dodržovat veškerá omezení přístupu k osobním údajům nebo jejich dalšího použití uvedená předávajícím příslušným orgánem podle odstavce 1.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby informace předávané podle této hlavy byly shromažďovány, uchovávány a předávány v souladu s jejím příslušným právním rámcem. Každá ze stran pokud možno zajistí, aby při získání těchto informací nebyla porušena lidská práva. Tyto informace se rovněž nepředávají, pokud lze rozumně předpokládat, že by mohly být použity v souvislosti se žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení.\nČlánek 571\nRůzné kategorie subjektů údajů\n1.   Předávání osobních údajů týkajících se obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osobních údajů týkajících se osob mladších osmnácti let je zakázáno, pokud takové předávání není v jednotlivých případech nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti nebo boj proti ní.\n2.   Spojené království i Europol zajistí, aby zpracování osobních údajů podle odstavce 1 podléhalo dalším zárukám, včetně omezení přístupu, dodatečných bezpečnostních opatření a omezení dalšího předávání.\nČlánek 572\nUsnadnění toku osobních údajů mezi Spojeným královstvím a Europolem\nV zájmu oboustranných operativních přínosů usilují strany o budoucí spolupráci s cílem zajistit, aby výměna údajů mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království probíhala co nejrychleji, a zvážit začlenění případných nových postupů a technického vývoje, které by mohly tomuto cíli napomoci, přičemž zohlední skutečnost, že Spojené království není členským státem.\nČlánek 573\nHodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací\n1.   Příslušné orgány pokud možno nejpozději při předání informací uvedou spolehlivost zdroje informací na základě těchto kritérií:\na)\nnení pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;\nb)\ninformace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;\nc)\ninformace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;\nd)\nspolehlivost zdroje nelze posoudit.\n2.   Příslušné orgány pokud možno nejpozději při předání informací uvedou správnost informací na základě těchto kritérií:\na)\ninformace, o jejichž správnosti není pochyb;\nb)\ninformace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;\nc)\ninformace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;\nd)\ninformace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.\n3.   Pokud přijímající příslušný orgán na základě informací, které již má k dispozici, dospěje k závěru, že hodnocení informací nebo jejich zdroje poskytnuté předávajícím příslušným orgánem v souladu s odstavci 1 a 2 je třeba opravit, informuje daný příslušný orgán a pokusí se dohodnout na změně hodnocení. Bez této dohody nesmí přijímající příslušný orgán hodnocení obdržených informací nebo jejich zdroje změnit.\n4.   Pokud příslušný orgán obdrží informace bez hodnocení, pokusí se v rámci možností a pokud možno po dohodě s předávajícím příslušným orgánem vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo správnost informací na základě informací, které již má k dispozici.\n5.   Pokud nelze provést spolehlivé hodnocení, přiřadí se informacím hodnocení uvedené v odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. d).\nČlánek 574\nBezpečnost výměny informací\n1.   Technická a organizační opatření zavedená k zajištění bezpečnosti výměny informací podle této hlavy se stanoví ve správních ujednáních mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království podle článku 577.\n2.   Strany se dohodnou na zřízení, zavedení a provozování zabezpečeného komunikačního kanálu pro účely výměny informací mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království.\n3.   Podmínky používání zabezpečeného komunikačního kanálu upravují správní ujednání mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království podle článku 576.\nČlánek 575\nOdpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování osobních údajů\n1.   Příslušné orgány odpovídají v souladu se svými příslušnými právními rámci za jakoukoli škodu způsobenou jednotlivci v důsledku právních nebo věcných chyb u vyměňovaných informací. Europol ani příslušné orgány Spojeného království se nemohou dovolávat toho, že jim druhý příslušný orgán předal nepřesné informace, aby se vyhnuly odpovědnosti vůči poškozenému podle svých příslušných právních rámců.\n2.   Je-li buď Europolu, nebo příslušným orgánům Spojeného království uloženo zaplatit náhradu škody z toho důvodu, že jeden z nich použil informace, které byly druhým orgánem sděleny chybně nebo byly sděleny v důsledku nesplnění povinností ze strany druhého orgánu, proplatí tento druhý orgán částku vyplacenou Europolem nebo příslušnými orgány Spojeného království jako náhrada škody podle odstavce 1, pokud nebyly dané informace použity v rozporu s touto hlavou.\n3.   Europol a příslušné orgány Spojeného království po sobě vzájemně nepožadují úhradu náhrady škody s represivní funkcí nebo nekompenzační náhrady škody podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 576\nVýměna utajovaných a citlivých neutajovaných informací\nVýměna a ochrana utajovaných a citlivých neutajovaných informací, jsou-li podle této hlavy nezbytné, se řídí pracovními a správními ujednáními podle článku 577 mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království.\nČlánek 577\nPracovní a správní ujednání\n1.   Podrobnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Europolem za účelem případného doplnění a provádění ustanovení této hlavy jsou předmětem pracovních ujednání v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení o Europolu a správních ujednání v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení o Europolu uzavřených mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království.\n2.   Aniž jsou dotčena ustanovení této hlavy a při zohlednění statusu Spojeného království jako nečlenského státu, Europol a příslušné orgány Spojeného království na základě rozhodnutí správní rady Europolu do pracovních ujednání nebo správních ujednání podle potřeby zahrnou ustanovení doplňující nebo provádějící tuto hlavu, která zejména umožňují:\na)\nkonzultace mezi Europolem a jedním nebo více zástupci národního kontaktního místa Spojeného království o otázkách politiky a záležitostech společného zájmu za účelem dosažení jejich cílů a koordinace jejich činností a za účelem prohloubení spolupráce mezi Europolem a příslušnými orgány Spojeného království;\nb)\núčast jednoho nebo více zástupců Spojeného království jako pozorovatele či pozorovatelů na konkrétních schůzích vedoucích oddělení Europolu v souladu s jednacím řádem těchto schůzí;\nc)\npřidružení jednoho nebo více zástupců Spojeného království k projektům operativní analýzy v souladu s pravidly stanovenými příslušnými řídícími orgány Europolu;\nd)\nupřesnění úkolů styčných důstojníků, jejich práv a povinností a souvisejících nákladů; nebo\ne)\nspolupráci mezi příslušnými orgány Spojeného království a Europolem v případě narušení soukromí nebo bezpečnosti.\n3.   Obsah pracovních a správních ujednání může být stanoven společně v jednom dokumentu.\nČlánek 578\nOznámení o provádění\n1.   Jak Spojené království, tak i Europol zveřejní dokument, v němž jsou srozumitelnou formou uvedena ustanovení týkající se zpracování osobních údajů předávaných podle této hlavy, včetně dostupných prostředků pro výkon práv subjektů údajů, a zajistí, aby byla kopie tohoto dokumentu poskytnuta druhé straně.\n2.   Spojené království a Europol přijmou pravidla upřesňující, jak bude dodržování ustanovení týkajících se zpracování osobních údajů vymáháno v praxi, nejsou-li taková pravidla dosud zavedena. Spojené království i Europol zašlou kopii těchto pravidel druhé straně a příslušným dozorovým úřadům.\nČlánek 579\nPravomoci Europolu\nŽádné ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že Europolu ukládá povinnost spolupracovat s příslušnými orgány Spojeného království nad rámec pravomocí Europolu, jež jsou stanoveny v příslušných právních předpisech Unie.\nHLAVA VI\nSPOLUPRÁCE S EUROJUSTEM\nČlánek 580\nCíl\nCílem této hlavy je navázat spolupráci mezi Eurojustem a příslušnými orgány Spojeného království v oblasti boje proti závažným trestným činům podle článku 582.\nČlánek 581\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„Eurojustem“ Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (80) (dále jen „nařízení o Eurojustu“);\nb)\n„příslušným orgánem“ v případě Unie Eurojust, zastoupený kolegiem nebo národním členem, a v případě Spojeného království vnitrostátní orgán, který je podle vnitrostátního práva odpovědný v oblasti vyšetřování a stíhání trestných činů;\nc)\n„kolegiem“ kolegium Eurojustu uvedené v nařízení o Eurojustu;\nd)\n„národním členem“ národní člen vyslaný do Eurojustu jednotlivými členskými státy, jak je uvedeno v nařízení o Eurojustu;\ne)\n„asistentem“ osoba, která může být nápomocna národnímu členovi a jeho zástupci nebo styčnému státnímu zástupci, uvedená v nařízení o Eurojustu a v čl. 585 odst. 3;\nf)\n„styčným státním zástupcem“ státní zástupce vyslaný Spojeným královstvím do Eurojustu a podléhající vnitrostátnímu právu Spojeného království, pokud jde o postavení státního zástupce;\ng)\n„styčným soudcem nebo státním zástupcem“ soudce nebo státní zástupce vyslaný Eurojustem do Spojeného království v souladu s článkem 586;\nh)\n„národním zpravodajem pro otázky terorismu“ kontaktní místo určené Spojeným královstvím v souladu s článkem 584, které je odpovědné za vyřizování korespondence související s otázkami terorismu.\nČlánek 582\nFormy trestné činnosti\n1.   Spolupráce navázaná podle této hlavy se týká forem závažné trestné činnosti spadajících do působnosti Eurojustu, jež jsou uvedeny v příloze 42, včetně souvisejících trestných činů.\n2.   Související trestné činy jsou trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání forem závažné trestné činnosti uvedených v odstavci 1, trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání takových závažných činů, a trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele takových závažných činů.\n3.   Změní-li se seznam forem trestné činnosti, které spadají podle práva Unie do působnosti Eurojustu, může specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci na návrh Unie odpovídajícím způsobem změnit přílohu 42 ode dne, kdy změna působnosti Eurojustu nabyde účinku.\nČlánek 583\nRozsah spolupráce\nStrany zajistí, aby Eurojust a příslušné orgány Spojeného království spolupracovaly v oblastech činnosti stanovených v článcích 2 a 54 nařízení o Eurojustu a v této hlavě.\nČlánek 584\nKontaktní místa pro Eurojust\n1.   Spojené království zřídí nebo jmenuje v rámci příslušných orgánů Spojeného království alespoň jedno kontaktní místo pro Eurojust.\n2.   Spojené království určí jedno ze svých kontaktních míst jako národního zpravodaje Spojeného království pro otázky terorismu.\nČlánek 585\nStyčný státní zástupce\n1.   Pro usnadnění spolupráce navázané podle této hlavy vyšle Spojené království do Eurojustu styčného státního zástupce.\n2.   Mandát a délku vyslání stanoví Spojené království.\n3.   Styčnému státnímu zástupci může být nápomocno až pět asistentů, a to v závislosti na objemu spolupráce. V případě potřeby mohou asistenti styčného státního zástupce nahradit nebo jednat jeho jménem.\n4.   Spojené království informuje Eurojust o povaze a rozsahu soudních pravomocí styčného státního zástupce a jeho asistentů ve Spojeném království pro plnění jejich úkolů v souladu s touto hlavou. Spojené království stanoví mandát svého styčného státního zástupce a jeho asistentů jednat se zahraničními justičními orgány.\n5.   Styčný státní zástupce a jeho asistenti mají přístup k informacím obsaženým ve vnitrostátním rejstříku trestů nebo v jakémkoli jiném rejstříku Spojeného království v souladu s vnitrostátním právem v případě státního zástupce nebo osoby s rovnocennými pravomocemi.\n6.   Styčný státní zástupce a jeho asistenti jsou oprávněni přímo kontaktovat příslušné orgány Spojeného království.\n7.   Počet asistentů uvedených v odstavci 3, podrobnosti o úkolech styčného státního zástupce a jeho asistentů, jejich práva a povinnosti a související náklady jsou upraveny pracovním ujednáním uzavřeným mezi Eurojustem a příslušnými orgány Spojeného království podle článku 594.\n8.   Pracovní dokumenty styčného státního zástupce a jeho asistentů považuje Eurojust za nedotknutelné.\nČlánek 586\nStyčný soudce nebo státní zástupce\n1.   Pro účely usnadnění justiční spolupráce se Spojeným královstvím v případech, kdy Eurojust poskytuje pomoc, může Eurojust do Spojeného království vyslat styčného soudce nebo státního zástupce v souladu s článkem 53 nařízení o Eurojustu.\n2.   Podrobnosti o úkolech styčného soudce nebo státního zástupce uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, jeho práva a povinnosti a související náklady jsou upraveny pracovním ujednáním uzavřeným mezi Eurojustem a příslušnými orgány Spojeného království podle článku 594.\nČlánek 587\nOperativní a strategické schůze\n1.   Styčný státní zástupce, asistenti styčného státního zástupce a zástupci dalších příslušných orgánů Spojeného království, včetně kontaktního místa pro Eurojust, se mohou na pozvání předsedy Eurojustu účastnit schůzí týkajících se strategických záležitostí a se souhlasem dotčených národních členů se mohou účastnit schůzí týkajících se operativních záležitostí.\n2.   Národní členové, jejich zástupci a asistenti, správní ředitel Eurojustu a zaměstnanci Eurojustu se mohou účastnit schůzí pořádaných styčným státním zástupcem, asistenty styčného státního zástupce nebo jinými příslušnými orgány Spojeného království, včetně kontaktního místa pro Eurojust.\nČlánek 588\nVýměna neosobních údajů\nEurojust a příslušné orgány Spojeného království si mohou vyměňovat jakékoli neosobní údaje, pokud jsou tyto údaje relevantní pro spolupráci podle této hlavy, a s výhradou omezení podle článku 593.\nČlánek 589\nVýměna osobních údajů\n1.   Osobní údaje, které příslušné orgány požadují a obdrží podle této hlavy, zpracovávají tyto orgány pouze pro účely stanovené v článku 580, pro konkrétní účely uvedené v odstavci 2 tohoto článku a s výhradou omezení přístupu nebo dalšího použití uvedených v odstavci 3 tohoto článku.\n2.   Předávající příslušný orgán nejpozději v okamžiku předání osobních údajů jasně uvede konkrétní účel nebo účely, pro které se tyto údaje předávají.\n3.   Předávající příslušný orgán může při předání osobních údajů uvést obecná či konkrétní omezení přístupu k nim nebo jejich použití, a to též pokud jde o jejich další předávání, výmaz nebo zničení po určité době nebo jejich další zpracování. Pokud potřeba takových omezení vyvstane po poskytnutí osobních údajů, předávající orgán o tom informuje přijímající orgán.\n4.   Přijímající příslušný orgán dodržuje veškerá omezení přístupu k osobním údajům nebo jejich dalšího použití uvedená předávajícím příslušným orgánem stanoveným v odstavci 3.\nČlánek 590\nKanály pro předávání informací\n1.   Informace se vyměňují:\na)\nbuď mezi styčným státním zástupcem nebo jeho asistenty, nebo není-li nikdo z nich jmenován či jinak dostupný, kontaktním místem Spojeného království pro Eurojust a dotčenými národními členy nebo kolegiem,\nb)\npokud Eurojust vyslal do Spojeného království styčného soudce nebo státního zástupce, mezi tímto styčným soudcem nebo státním zástupcem a kterýmkoli příslušným orgánem Spojeného království; v tom případě je o každé takové výměně informací informován styčný státní zástupce, nebo\nc)\npřímo mezi příslušným orgánem ve Spojeném království a dotčenými národními členy nebo kolegiem; v tom případě je o každé takové výměně informací informován styčný státní zástupce a v příslušných případech styčný soudce nebo státní zástupce.\n2.   Eurojust a příslušné orgány Spojeného království se mohou v konkrétních případech dohodnout na použití jiných kanálů pro výměnu informací.\n3.   Eurojust i příslušné orgány Spojeného království zajistí, aby byli jejich zástupci oprávněni vyměňovat si informace na příslušné úrovni a v souladu s právem Spojeného království a s nařízením o Eurojustu a aby byli náležitě prověřeni.\nČlánek 591\nDalší předávání\nPříslušné orgány Spojeného království a Eurojust nesdělují žádné informace poskytnuté druhým orgánem žádné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci bez souhlasu toho z příslušných orgánů Spojeného království nebo Eurojustu, který tyto informace poskytl, a bez vhodných záruk týkajících se ochrany osobních údajů.\nČlánek 592\nOdpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování osobních údajů\n1.   Příslušné orgány odpovídají v souladu se svými příslušnými právními rámci za jakoukoli škodu způsobenou jednotlivci v důsledku právních nebo věcných chyb u vyměňovaných informací. Eurojust ani příslušné orgány Spojeného království se nemohou dovolávat toho, že jim druhý příslušný orgán předal nepřesné informace, aby se vyhnuly odpovědnosti vůči poškozenému podle svých příslušných právních rámců.\n2.   Je-li některému příslušnému orgánu uloženo zaplatit náhradu škody z důvodu použití informací, které byly druhým orgánem sděleny chybně nebo byly sděleny v důsledku nesplnění povinností ze strany druhého orgánu, proplatí tento druhý orgán částku vyplacenou tímto příslušným orgánem jako náhradu škody podle odstavce 1, pokud nebyly dané informace použity v rozporu s touto hlavou.\n3.   Eurojust a příslušné orgány Spojeného království po sobě vzájemně nepožadují úhradu náhrady škody s represivní funkcí nebo nekompenzační náhrady škody podle odstavců 1 a 2.\nČlánek 593\nVýměna utajovaných a citlivých neutajovaných informací\nVýměna a ochrana utajovaných a citlivých neutajovaných informací, jsou-li podle této hlavy nezbytné, se řídí pracovním ujednáním podle článku 594 uzavřeným mezi Eurojustem a příslušnými orgány Spojeného království.\nČlánek 594\nPracovní ujednání\nZpůsoby spolupráce mezi stranami za účelem provádění této hlavy jsou předmětem pracovního ujednání uzavřeného mezi Eurojustem a příslušnými orgány Spojeného království v souladu s čl. 47 odst. 3 a čl. 56 odst. 3 nařízení o Eurojustu.\nČlánek 595\nPravomoci Eurojustu\nŽádné ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že Eurojustu ukládá povinnost spolupracovat s příslušnými orgány Spojeného království nad rámec pravomocí Eurojustu, jež jsou stanoveny v příslušných právních předpisech Unie.\nHLAVA VII\nPŘEDÁVÁNÍ OSOB\nČlánek 596\nCíl\nCílem této hlavy je zajistit, aby systém vydávání osob mezi členskými státy na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé byl založen na mechanismu předávání osob na základě zatýkacího rozkazu v souladu s podmínkami této hlavy.\nČlánek 597\nZásada proporcionality\nSpolupráce prostřednictvím zatýkacího rozkazu musí být nezbytná a přiměřená s ohledem na práva vyžádané osoby a zájmy obětí, přičemž se zohlední závažnost činu, pravděpodobný trest, který může být uložen, a možnost, aby stát přijal mírnější donucovací opatření, než je předání vyžádané osoby, zejména s cílem vyhnout se zbytečně dlouhému trvání vazby.\nČlánek 598\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„zatýkacím rozkazem“ rozhodnutí justičního orgánu, které vydal některý stát proto, aby jiný stát zatkl a předal vyžádanou osobu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody;\nb)\n„justičním orgánem“ se rozumí orgán, který je podle vnitrostátního práva soudcem, soudem nebo státním zástupcem. Státní zástupce je považován za justiční orgán pouze v rozsahu, v jakém tak stanoví vnitrostátní právo;\nc)\n„vykonávajícím justičním orgánem“ justiční orgán vykonávajícího státu, který je podle vnitrostátního práva tohoto státu příslušný k výkonu zatýkacího rozkazu;\nd)\n„vystavujícím justičním orgánem“ justiční orgán vystavujícího státu, který je podle vnitrostátního práva tohoto státu příslušný k vydání zatýkacího rozkazu;\nČlánek 599\nOblast působnosti\n1.   Zatýkací rozkaz lze vydat v případech jednání, za které lze podle práva vystavujícího státu uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně dvanácti měsíců, nebo byl-li již uložen trest nebo ochranné opatření, v případě trestu nebo ochranného opatření v délce nejméně čtyř měsíců.\n2.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, je předání podmíněno tím, že jednání, pro které byl zatýkací rozkaz vydán, je trestným činem podle práva vykonávajícího státu, nezávisle na znacích skutkové podstaty nebo popisu trestného činu.\n3.   S výhradou článku 600, čl. 601 odst. 1 písm. b) až h), článku 602, článku 603 a článku 604 neodmítne stát vykonat zatýkací rozkaz vydaný v souvislosti s následujícím jednáním, za něž lzeuložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně dvanácti měsíců:\na)\njednání jakékoli osoby, která přispěla ke spáchání skupinou osob sledujících společný cíl jednoho nebo více trestných činů v oblasti terorismu, jako jsou trestné činy uvedené v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu, přijaté ve Štrasburku dne 27. ledna 1977, nebo v souvislosti s trestnými činy nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami nebo vraždy, těžkého ublížení na zdraví, únosu, omezování osobní svobody, braní rukojmí nebo znásilnění, a to i v případě, že se tato osoba vlastního provedení dotčeného trestného činu či trestných činů neúčastnila; toto přispění bylo úmyslné a došlo k němu s dalším vědomím toho, že její účast přispěje k dokonání trestné činnosti skupiny; nebo\nb)\nterorismus podle definice v příloze 45.\n4.   Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli z jejích členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že na základě vzájemnosti se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v odstavci 2 neuplatní, pokud trestný čin, pro který je zatýkací rozkaz vydán:\na)\nje jedním z trestných činů uvedených v odstavci 5, jak jsou vymezeny právními předpisy vystavujícího státu, a\nb)\nlze jej podle vnitrostátního práva potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tří let.\n5.   Trestnými činy podle odstavce 4 jsou:\n—\núčast na zločinném spolčení;\n—\nterorismus podle definice v příloze 45;\n—\nobchodování s lidmi;\n—\npohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,\n—\nnedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,\n—\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n—\nkorupce, včetně úplatkářství;\n—\npodvody, včetně podvodů postihujících finanční zájmy Spojeného království, členského státu nebo Unie;\n—\npraní výnosů z trestné činnosti,\n—\npadělání měny;\n—\npočítačová trestná činnost;\n—\ntrestné činny proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin;\n—\nnapomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,\n—\nvražda;\n—\ntěžké ublížení na zdraví;\n—\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n—\núnos, omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n—\nrasismus a xenofobie;\n—\norganizovaná nebo ozbrojená loupež;\n—\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n—\npodvodná jednání;\n—\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu;\n—\npadělání a produktové pirátství;\n—\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n—\npadělání platebních prostředků;\n—\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n—\nnedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,\n—\nobchodování s odcizenými vozidly;\n—\nznásilnění;\n—\nžhářství;\n—\ntrestné činy, jejichž stíhání a trestání jev pravomoci Mezinárodního trestního soudu,\n—\nzískání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, plavidlem nebo kosmickou lodí,\n—\nsabotáž.\nČlánek 600\nDůvody pro povinné odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazu\nVýkon zatýkacího rozkazu bude odmítnut:\na)\npokud se na trestný čin, pro který je zatýkací rozkaz vydán, vztahuje ve vykonávajícím státě amnestie, pokud by byl tento stát příslušný ke stíhání tohoto trestného činu podle svého vlastního trestního práva;\nb)\npokud má vykonávající justiční orgán informace, že vyžádaná osoba byla za stejný čin pravomocně odsouzena jiným státem, za předpokladu, že v případě odsouzení byl trest vykonán, právě je vykonáván nebo podle práva státu, který vynesl rozsudek, ho již nelze vykonat; nebo\nc)\npokud osoba, na niž byl zatýkací rozkaz vydán, není podle práva vykonávajícího státu vzhledem ke svému věku trestně odpovědná za jednání, pro které je zatýkací rozkaz vydán.\nČlánek 601\nJiné důvody pro odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazu\n1.   Výkon zatýkacího rozkazu lze odmítnout:\na)\npokud v některém z případů uvedených v čl. 599 odst. 2 nepředstavuje jednání, pro které byl zatýkací rozkaz vydán, trestný čin podle práva vykonávajícího státu; avšak v případě daní či poplatků, cel nebo měny nelze odmítnout výkon zatýkacího rozkazu z toho důvodu, že právo vykonávajícího státu neukládá tentýž druh daní či poplatků nebo neobsahuje stejnou úpravu, pokud jde o daně, poplatky, cla a měny, jako právo vystavujícího státu;\nb)\npokud osoba, na niž byl vydán zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím státě stíhána za stejné jednání, jako je jednání, pro které byl zatýkací rozkaz vydán;\nc)\npokud justiční orgány vykonávajícího státu rozhodly buď nezahájit trestní stíhání kvůli trestnému činu, pro který byl zatýkací rozkaz vydán, nebo takové řízení zastavit, nebo byl-li v některém státě vynesen proti vyžádané osobě za stejné jednání pravomocný rozsudek, který brání dalšímu trestnímu stíhání;\nd)\njsou-li trestní stíhání vyžádané osoby nebo výkon trestu podle práva vykonávajícího státu promlčeny a dané jednání spadá do jurisdikce tohoto státu na základě jeho vlastního trestního práva;\ne)\npokud má vykonávající justiční orgán informace, že vyžádaná osoba byla za stejné jednání pravomocně odsouzena třetím státem, za podmínky, že v případě odsouzení byl trest vykonán, právě je vykonáván nebo podle práva státu, který vynesl rozsudek, ho již nelze vykonat;\nf)\nbyl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody a vyžádaná osoba se zdržuje ve vykonávajícím státě, je jeho státním příslušníkem nebo zde má trvalý pobyt a tento stát se zaváže provést výkon trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v souladu se svým vnitrostátním právem; je-li nutný souhlas vyžádané osoby s předáním výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody do vykonávajícího státu, může vykonávající stát odmítnout výkon zatýkacího rozkazu pouze poté, co vyžádaná osoba souhlasí s předáním výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody;\ng)\nvztahuje-li se zatýkací rozkaz na trestné činy, které:\ni)\nbyly podle práva vykonávajícího státu spáchány zcela nebo zčásti na území vykonávajícího státu nebo na místě, které se za toto území považuje, nebo\nii)\nbyly spáchány mimo území vydávajícího státu a právo vykonávajícího státu nepřipouští stíhání za stejné činy, jsou-li spáchány mimo jeho území;\nh)\nexistují-li důvody se na základě objektivních skutečností domnívat, že zatýkací rozkaz byl vydán za účelem stíhání nebo potrestání osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženství, etnického původu, státní příslušnosti, jazyka, politického přesvědčení nebo sexuální orientace nebo že by postavení této osoby mohlo být pro některý z těchto důvodů zhoršeno;\ni)\nbyl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, pokud sevyžádaná osoba nezúčastnila osobně soudního jednání, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí, pokud zatýkací rozkaz neuvádí, že osoba v souladu s dalšími procesními požadavky vymezenými vnitrostátním právem vystavujícího státu:\ni)\nbyla včas:\nA)\nosobně předvolána, a tudíž informována o plánovaném datu a místu konání jednání soudu, ve kterém bylo dané rozhodnutí vydáno, nebo jiným způsobem skutečně převzala úřední informaci o plánovaném datu a místu konání jednání soudu tak, aby bylo možné jednoznačně určit, že o plánovaném jednání soudu věděla,\na\nB)\ninformována, že rozhodnutí může být vyneseno, pokud se hlavního líčení nezúčastní,\nnebo\nii)\nvěděla o plánovaném jednání soudu a zmocnila svého právního zástupce, kterého si buď sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven státem, aby ji na jednání soudu obhajoval, a tímto zástupcem byla skutečně na jednání soudu obhajována,\nnebo\niii)\npoté, co jí bylo doručeno rozhodnutí a byla výslovně informována o svém právu na obnovení řízení nebo odvolání, které umožňují opětovné přezkoumání skutkové podstaty věci včetně nových důkazů a které mohou vést ke změně původního rozhodnutí:\nA)\nvýslovně uvedla, že rozhodnutí nenapadne,\nnebo\nB)\nnepodala návrh na obnovení řízení nebo odvolání v příslušné lhůtě,\nnebo\niv)\nneobdržela osobně toto rozhodnutí, avšak:\nA)\ntoto rozhodnutí jí bude osobně doručeno neprodleně po jejím předání a bude výslovně informována o svém právu na obnovení řízení nebo odvolání, které umožňují opětovné přezkoumání skutkové podstaty věci včetně nových důkazů a které mohou vést ke změně původního rozhodnutí,\na\nB)\nbude informována o lhůtě, ve které musí podat návrh na obnovení řízení nebo odvolání, jak stanoví příslušný zatýkací rozkaz.\n2.   Pokud byl zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody za podmínek uvedených v odst. 1 písm. i) bodu iv) a dotyčná osoba předtím neobdržela žádné úřední informace o tom, že je proti ní vedeno trestní řízení, může tato osoba poté, co byla o obsahu zatýkacího rozkazu informována, požádat, aby ještě před svým předáním obdržela kopii rozsudku. Vydávající orgán poskytne dotyčné osobě kopii rozsudku okamžitě poté, co byl o její žádosti informován, a to prostřednictvím vykonávajícího orgánu. V souvislosti s žádostí dotyčné osoby nedojde ke zdržení postupu předávání ani ke zdržení rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu. Rozsudek se dotyčné osobě poskytne pouze pro informaci; nepovažuje se to za formální doručení rozsudku ani za počátek lhůty pro podání návrhu na obnovení řízení nebo odvolání.\n3.   Pokud je osoba předávána za podmínek uvedených v odst. 1 písm. i) bodu iv) a podala návrh na obnovení řízení nebo odvolání, až do ukončení příslušného řízení se vazba osoby čekající na obnovení řízení nebo odvolací řízení přezkoumává podle vnitrostátního práva vystavujícího státu z úřední povinnosti nebo na žádost dotyčné osoby. Tento přezkum zahrnuje zejména možnost pozastavení nebo přerušení vazby. Obnovené nebo odvolací řízení se zahájí v přiměřené lhůtě po předání.\nČlánek 602\nVýjimka v případě politických trestných činů\n1.   Výkon zatýkacího rozkazu nesmí být odmítnut z důvodu, že vykonávající stát by mohl považovat daný trestný čin považovat za politický trestný čin, za trestný čin spojený s politickým trestným činem nebo za trestný čin spáchaný z politických pohnutek.\n2.   Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států však mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že odstavec 1 se uplatní pouze na:\na)\ntrestné činy uvedené v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu;\nb)\ntrestné činy založení organizované zločinecké skupiny nebo účasti na organizované zločinecké skupině za účelem spáchání jednoho nebo více trestných činů uvedených v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu, pokud tyto trestné činy založení organizované zločinecké skupiny nebo účasti na organizované zločinecké skupině odpovídají popisu chování uvedenému v čl. 599 odst. 3 této dohody, a\nc)\nterorismus, jak je vymezen v příloze 45 této dohody,\n3.   Byl-li zatýkací rozkaz vydán státem, který učinil oznámení uvedené v odstavci 2, nebo státem, jehož jménem bylo takové oznámení učiněno, může se stát vykonávající zatýkací rozkaz dovolávat vzájemnosti.\nČlánek 603\nVýjimka založená na státní příslušnosti\n1.   Výkon zatýkacího rozkazu nesmí být odmítnut z toho důvodu, že vyžádaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího státu.\n2.   Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že vlastní státní příslušníci daného státu nebudou předáváni nebo že předávání jejich vlastních státních příslušníků bude povoleno pouze za určitých stanovených podmínek. Oznámení musí být založeno na důvodech souvisejících se základními zásadami nebo praxí vnitrostátního právního řádu Spojeného království nebo státu, jehož jménem bylo oznámení učiněno. V takovém případě může Unie jménem kteréhokoli ze svých členských států nebo případně Spojené království v přiměřené lhůtě po obdržení oznámení druhé strany oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že vykonávající justiční orgány daného členského státu nebo případně Spojeného království mohou odmítnout předávání svých státních příslušníků do tohoto státu nebo že toto předávání bude povoleno pouze za určitých stanovených podmínek.\n3.   V situaci, kdy stát odmítne vykonat zatýkací rozkaz z důvodu, že v případě Spojeného království učinilo Spojené království oznámení nebo v případě členského státu učinila Unie jeho jménem oznámení podle odstavce 2, zváží tento stát po zohlednění stanoviska vystavujícího státu zahájení řízení proti svému státnímu příslušníkovi, které by odpovídalo s předmětu daného rozkazu. V situaci, kdy se justiční orgán rozhodne takové řízení nezahájit, má oběť trestného činu, pro který je zatýkací rozkaz vydán, možnost získat informace o tomto rozhodnutí v souladu s použitelným vnitrostátním právem.\n4.   Pokud příslušné orgány státu zahájí v souladu s odstavcem 3 řízení proti svému vlastnímu státnímu příslušníkovi, zajistí tento stát, aby jeho příslušné orgány mohly přijmout vhodná opatření na pomoc obětem a svědkům v situacích, kdy mají trvalý pobyt v jiném státě, zejména pokud jde o způsob vedení řízení.\nČlánek 604\nZáruky, které musí ve zvláštních případech poskytnout vystavující stát\nVýkon zatýkacího rozkazu vykonávajícím justičním orgánem může podléhat těmto zárukám:\na)\nlze-li za trestný čin, pro který byl vydán zatýkací rozkaz, ve vystavujícím státě uložit trest odnětí svobody na doživotí nebo ochranné opatření spojené s doživotním zbavením osobní svobody, může vykonávající stát výkon tohoto zatýkacího rozkazu podmínit tím, že vystavující stát poskytne záruku, kterou bude vykonávající stát považovat za dostačující, že přezkoumá trest nebo ochranné opatření na žádost nebo nejpozději po dvaceti letech, nebo podpoří udělení milosti, o kterou může osoba požádat na základě práva nebo praxe vystavujícího státu, za účelem upuštění od výkonu tohoto trestu nebo opatření\nb)\nje-li osoba, na kterou se vztahuje zatýkací rozkaz za účelem trestního stíhání, státním příslušníkem vykonávajícího státu nebo zde má trvalý pobyt, může být předání této osoby podmíněno tím, že osoba bude po vyslechnutí navrácena do vykonávajícího státu, aby zde vykonala trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody uložené ve vystavujícím státě; je-li nutný souhlas vyžádané osoby s předáním výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody do vykonávajícího státu, je záruka, že tato osoba bude za účelem výkonu trestu navrácena do vykonávajícího státu, podmíněna tím, že vyžádaná osoba po vyslechnutí s navrácením do vykonávajícího státu souhlasí;\nc)\njsou-li závažné důvody domnívat se, že existuje reálné riziko z hlediska ochrany základních práv vyžádané osoby, může vykonávající justiční orgán případně předtím, než rozhodne o výkonu zatýkacího rozkazu, případně požadovat doplňující záruky ohledně zacházení s vyžádanou osobou po jejím předání.\nČlánek 605\nÚčast ústředního orgánu\n1.   Spojené království a Unie mohou jménem kteréhokoli ze svých členských států oznámit specializovanému výboru pro v spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci v případě Spojeného království jeho ústřední orgán a v případě Unie ústřední orgán každého státu, který takový orgán určil, nebo, pokud tak stanoví právní systém příslušného státu, více ústředních orgánů, které jsou nápomocny příslušným justičním orgánům.\n2.   Při oznamování specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci podle odstavce 1 může Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států, sdělit, že v důsledku organizace vnitřního justičního systému příslušných států je tento ústřední orgán odpovědný nebo jsou tyto ústřední orgány odpovědné za správní doručení a převzetí zatýkacích rozkazů a za veškerý další úřední písemný styk související se správním doručením a převzetím zatýkacích rozkazů. Tyto údaje jsou závazné pro všechny orgány vystavujícího státu.\nČlánek 606\nObsah a forma zatýkacího rozkazu\n1.   Zatýkací rozkaz obsahuje v souladu s formulářem uvedeným v příloze 43 tyto informace:\na)\ntotožnost a státní příslušnost vyžádané osoby;\nb)\nnázev, adresu, číslo telefonu, číslo faxu a e-mailovou adresu vystavujícího justičního orgánu;\nc)\núdaj o tom, zda existuje vykonatelný rozsudek, zatýkací rozkaz nebo jiné vykonatelné soudní rozhodnutí se stejným účinkem spadající do oblasti působnosti článku 599;\nd)\npovahu a právní kvalifikaci trestného činu, zejména s ohledem na článek 599;\ne)\npopis okolností, za kterých byl trestný čin spáchán, včetně doby, místa a míry účasti vyžádané osoby na trestném činu;\nf)\nuložený trest, existuje-li pravomocný rozsudek, nebo stanovené trestní sazby pro daný trestný čin podle práva vystavujícího státu, a\ng)\npokud možno, jiné následky trestného činu.\n2.   Zatýkací rozkaz musí být přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu. Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že přijme překlady do jednoho nebo více úředních jazyků některého státu.\nČlánek 607\nDoručení zatýkacího rozkazu\nJe-li známo místo pobytu vyžádané osoby, může vystavující justiční orgán doručit zatýkací rozkaz přímo vykonávajícímu justičnímu orgánu.\nČlánek 608\nPostupy pro doručování zatýkacího rozkazu\n1.   Nezná-li vystavující justiční orgánpříslušný vykonávající justiční orgán, provede potřebná šetření, aby získal tuto informaci od vykonávajícího státu..\n2.   Vystavující justiční orgán může o doručení zatýkacího rozkazu požádat Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol).\n3.   Vystavující justiční orgán může zatýkací rozkaz doručit jakýmkoli bezpečným prostředkem, který umožňuje vyhotovit písemný záznam, za podmínek umožňujících vykonávajícímu státu ověřit jeho pravost.\n4.   Veškeré obtíže týkající se doručení nebo pravosti dokumentu potřebného pro výkon zatýkacího příkazu se projednají přímo mezi dotčenými justičními orgány nebo popřípadě prostřednictvím ústředních orgánů daných států.\n5.   Není-li orgán, který obdrží zatýkací rozkaz, orgánem příslušným na jeho základě konat, postoupí jej bez dalšího příslušnému orgánu ve svém státě a informuje o tom vystavující justiční orgán.\nČlánek 609\nPráva vyžádané osoby\n1.   Je-li vyžádaná osoba zatčena za účelem výkonu zatýkacího rozkazu, vykonávající justiční orgán ji v souladu se svým vnitrostátním právem informuje o zatýkacím rozkazu a jeho obsahu a rovněž o tom, že může souhlasit s předáním vystavujícímu státu.\n2.   Vyžádaná osoba, která je zatčena za účelem výkonu zatýkacího rozkazu a která nemluví nebo nerozumí jazyku, ve kterém je vedeno řízení o zatýkacím rozkazu, má v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu právo na tlumočníka a na písemný překlad do svého rodného jazyka nebo do jiného jazyka, kterým tato osoba mluví nebo kterému rozumí.\n3.   Vyžádaná osoba má po zatčení právo na pomoc právního zástupce v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu.\n4.   Vyžádaná osoba je informována o svém právu jmenovat právního zástupce ve vystavujícím státě za účelem napomáhat právnímu zástupci ve vykonávajícím státě v řízení týkajícím se daného zatýkacího rozkazu. Tímto odstavcem nejsou dotčeny lhůty stanovené v článku 621.\n5.   Vyžádaná osoba, která je zatčena, má právo nechat o svém zatčení vyrozumět bez zbytečného prodlení konzulární úřady státu, jehož je státním příslušníkem, nebo je-li tato osoba bez státní příslušnosti, konzulární úřady státu, v němž obvykle pobývá, a s těmito úřady komunikovat, pokud si to přeje.\nČlánek 610\nDržení vyžádané osoby ve vazbě\nPři zatčení osoby na základě zatýkacího rozkazu rozhodne vykonávající justiční orgán v souladu s právem vykonávajícího státu o tom, zda by měla být vyžádaná osoba ponechána ve vazbě. Tuto osobu lze v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu kdykoli předběžně propustit z vazby za podmínky, že příslušný orgán daného státu učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla uprchnout.\nČlánek 611\nSouhlas s předáním\n1.   Uvede-li zatčená osoba, že souhlasí s předáním, musí být tento souhlas a popřípadě výslovné zřeknutí se nároku na zásadu speciality uvedenou v čl.625 odst. 2 vyjádřeny před vykonávajícím justičním orgánem v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu.\n2.   Každý stát přijme nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že souhlas a popřípadě zřeknutí se podle odstavce 1 jsou vyjádřeny takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že je tato osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků. Za tímto účelem má vyžádaná osoba právo na právního zástupce.\n3.   Souhlas a popřípadě zřeknutí se podle odstavce 1 se formálně zaznamenají v souladu s postupem stanoveným vnitrostátním právem vykonávajícího státu.\n4.   Souhlas nelze v zásadě odvolat. Každý stát může stanovit, že souhlas a popřípadě zřeknutí se podle odstavce 1 tohoto článku lze odvolat v souladu s pravidly použitelnými na základě jeho vnitrostátního práva. V tom případě se při stanovení lhůt stanovených v článku 621 nebere v úvahu doba mezi dnem, kdy byl souhlas vysloven, a dnem, kdy byl tento souhlas odvolán. Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že si přejí tuto možnost využít, přičemž uvedou postupy, kterými lze souhlas odvolat, a případné změny těchto postupů.\nČlánek 612\nVýslech vyžádané osoby\nNesouhlasí-li zatčená osoba se svým předáním podle článku 611, má právo být vyslechnuta vykonávajícím justičním orgánem v souladu s právem vykonávajícího státu.\nČlánek 613\nRozhodnutí o předání\n1.   Vykonávající justiční orgán rozhodne o předání osoby ve lhůtách a za podmínek stanovených v této hlavě, a zejména v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 597.\n2.   Považuje-li vykonávající justiční orgán informace, které mu sdělil vystavující stát, za nedostatečné pro to, aby mohl o předání rozhodnout, požádá o neprodlené poskytnutí potřebných doplňujících informací, zejména s ohledem na článek 597, články 600 až 602, článek 604 a článek 606, a může stanovit lhůtu, ve které mají být tyto informace dodány, přičemž vezme v úvahu nutnost dodržet lhůty stanovené v článku 615.\n3.   Vystavující justiční orgán může vykonávajícímu justičnímu orgánu kdykoli předat další užitečné informace.\nČlánek 614\nRozhodnutí v případě vícenásobných žádostí\n1.   Pokud byl na tutéž osobu vydán evropský zatýkací rozkaz nebo zatýkací rozkaz dvěma nebo více státy, rozhodne vykonávající justiční orgán o tom, který zatýkací rozkaz bude vykonán, přičemž náležitě zohlední všechny okolnosti, zejména relativní závažnost trestných činů a místo jejich spáchání, datum vydání jednotlivých zatýkacích rozkazů či evropských zatýkacích rozkazů a skutečnost, zda byly vydány za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, a dále právní závazky členských států vyplývající z práva Unie, zejména pokud jde o zásady svobody pohybu a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti.\n2.   Vykonávající justiční orgán členského státu může při rozhodování podle odstavce 1 požádat o stanovisko Eurojust.\n3.   Existuje-li současně zatýkací rozkaz a žádost o vydání podaná třetí zemí, rozhodne příslušný orgán vykonávajícího státu o tom, zda má přednost zatýkací rozkaz, nebo žádost o vydání, přičemž náležitě zohlední všechny okolnosti, zejména okolnosti uvedené v odstavci 1 a v použitelné úmluvě.\n4.   Tímto článkem nejsou dotčeny závazky států vyplývající ze statutu Mezinárodního trestního soudu.\nČlánek 615\nLhůty a postupy pro rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu\n1.   Zatýkací rozkaz se projednává a vykonává jako neodkladná záležitost.\n2.   Souhlasí-li vyžádaná osoba se svým předáním, musí být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do deseti dnů od vyjádření tohoto souhlasu.\n3.   V ostatních případech musí být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do 60 dnů od zatčení vyžádané osoby.\n4.   Nelze-li v konkrétních případech vykonat zatýkací rozkaz ve lhůtách stanovených v odstavci 2 nebo 3, vykonávající justiční orgán o této skutečnosti ihned uvědomí vystavující justiční orgán s uvedením důvodů prodlení. V těchto případech lze lhůty prodloužit o dalších 30 dnů.\n5.   Dokud vykonávající justiční orgán nepřijme pravomocné rozhodnutí o zatýkacím rozkazu, zajistí, aby byly nadále splněny hmotné podmínky pro účinné předání osoby.\n6.   Každé odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazu musí obsahovat odůvodnění.\nČlánek 616\nSituace do přijetí rozhodnutí\n1.   Byl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem trestního stíhání, musí vykonávající justiční orgán buď:\na)\nsouhlasit s tím, že vyžádaná osoba bude vyslechnuta podle článku 617; nebo\nb)\nsouhlasit s dočasným předáním vyžádané osoby.\n2.   Podmínky a doba trvání dočasného předání jsou stanoveny vzájemnou dohodou mezi vystavujícím a vykonávajícím justičním orgánem.\n3.   V případě dočasného předání musí mít tato osoba možnost vrátit se do vykonávajícího státu, aby se účastnila jednání, která se jí týkají a která se konají v rámci řízení o předání.\nČlánek 617\nVýslech osoby do přijetí rozhodnutí\n1.   Vyžádanou osobu vyslechne justiční orgán. Za tímto účelem je vyžádané osobě nápomocen právní zástupce jmenovaný v souladu s právem vystavujícího státu.\n2.   Vyžádaná osoba je vyslechnuta v souladu s právem vykonávajícího státu a podmínkami stanovenými vzájemnou dohodou mezi vystavujícím a vykonávajícím justičním orgánem.\n3.   Příslušný vykonávající justiční orgán může ve svém státě určit jiný justiční orgán, aby se účastnil výslechu vyžádané osoby, a to za účelem zajištění řádného použití tohoto článku.\nČlánek 618\nVýsady a imunity\n1.   Požívá-li vyžádaná osoba ve vykonávajícím státě výsady nebo imunity, pokud jde o příslušnost nebo výkon, začínají lhůty uvedené v článku 615 běžet, až když (nebo pokud) je vykonávající justiční orgán informován o tom, že došlo ke zbavení této výsady nebo imunity.\n2.   Vykonávající stát zajistí, aby byly splněny hmotné podmínky nezbytné pro účinné předání, nepožívá-li tato osoba již nadále této výsady nebo imunity.\n3.   Je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán vykonávajícího státu, vykonávající justiční orgán neprodleně požádá daný orgán o výkon této pravomoci. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán jiného státu, třetí země nebo mezinárodní organizace, vystavující justiční orgán požádá daný orgán o výkon této pravomoci.\nČlánek 619\nSouběžné mezinárodní závazky\n1.   Touto dohodou nejsou dotčeny závazky vykonávajícího státu v případech, byla-li vyžádaná osoba vydána do tohoto státu z třetí země a je-li tato osoba chráněna podle ustanovení ujednání, podle kterého byla vydána, týkajících se zásady speciality. Vykonávající stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby neprodleně požádal o souhlas třetí země, ze které byla vyžádaná osoba vydána, aby mohla být vyžádaná osoba předána do státu, který vydal zatýkací rozkaz. Lhůty uvedené v článku 615 začínají běžet až ode dne, ke kterému přestane platit tato zásada speciality.\n2.   Až do rozhodnutí třetí země, ze které byla vyžádaná osoba vydána, zajistí vykonávající stát, aby byly nadále splněny hmotné podmínky nezbytné k účinnému předání.\nČlánek 620\nOznámení rozhodnutí\nVykonávající justiční orgán oznámí rozhodnutí o způsobu vyřízení zatýkacího rozkazu neprodleně vystavujícímu justičnímu orgánu.\nČlánek 621\nLhůty pro předání osoby\n1.   Vyžádaná osoba je předána co nejdříve v den, který dohodnou dotyčné orgány.\n2.   Vyžádaná osoba je předána nejpozději do deseti dnů po přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu.\n3.   Brání-li předání vyžádané osoby ve lhůtě uvedené v odstavci 2 okolnosti, které jsou mimo kontrolu dotyčných států, vykonávající a vystavující justiční orgán se neprodleně vzájemně kontaktují a dohodnou nové datum předání. V tom případě se předání uskuteční do deseti dnů od nového dohodnutého data.\n4.   Předání lze výjimečně dočasně odložit ze závažných humanitárních důvodů, například existují-li závažné důvody domnívat se, že by předání zřejmě ohrozilo život nebo zdraví vyžádané osoby. Výkon zatýkacího rozkazu se uskuteční, jakmile tyto důvody pominou. Vykonávající justiční orgán neprodleně informuje vystavující justiční orgán a dohodne s ním nové datum předání. V tom případě se předání uskuteční do deseti dnů od nového dohodnutého data.\n5.   Nachází-li se vyžádaná osoba po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 až 4 ještě ve vazbě, musí být propuštěna. Vykonávající a vystavující justiční orgány se vzájemně kontaktují, jakmile vyjde najevo, že osoba má být propuštěna podle tohoto odstavce, a dohodnou postup pro předání této osoby.\nČlánek 622\nOdložené nebo podmíněné předání\n1.   Vykonávající justiční orgán může poté, co rozhodne o výkonu zatýkacího rozkazu, odložit předání vyžádané osoby, aby mohla být stíhána ve vykonávajícím státě, nebo byla-li již vyžádaná osoba odsouzena, aby mohla na jeho území vykonat trest, který jí byl uložen za jiný trestný čin, než který je uveden v zatýkacím rozkaze.\n2.   Místo odložení předání může vykonávající justiční orgán dočasně předat vyžádanou osobu vystavujícímu státu za podmínek stanovených vzájemnou dohodou mezi vykonávajícím a vystavujícím justičním orgánem. Tato dohoda musí být písemná a její podmínky jsou závazné pro všechny orgány vystavujícího státu.\nČlánek 623\nPrůvoz\n1.   Každý stát povolí průvoz vyžádané osoby, která je předávána, přes své území za podmínky, že je informován o:\na)\ntotožnosti a státní příslušnosti osoby, na kterou se zatýkací rozkaz vztahuje;\nb)\nexistenci zatýkacího rozkazu;\nc)\npovaze a právní kvalifikaci trestného činu a\nd)\nokolnostech spáchání trestného činu, včetně doby a místa.\n2.   Stát, jehož jménem bylo učiněno oznámení podle čl. 603 odst. 2 v tom smyslu, že jeho vlastní státní příslušníci nebudou předáváni nebo že jejich předávání bude povoleno pouze za určitých stanovených podmínek, může za stejných podmínek odmítnout průvoz svých vlastních státních příslušníků přes své území nebo jej podmínit stejnými podmínkami.\n3.   Státy určí orgán odpovědný za přijímání žádostí o průvoz a nezbytných dokladů a za veškerý další úřední písemný styk související se žádostmi o průvoz.\n4.   Žádost o průvoz a informace uvedené v odstavci 1 mohou být zaslány orgánu určenému podle odstavce 3 jakýmkoli prostředkem, který umožňuje vyhotovit písemný záznam. Stát průvozu oznámí své rozhodnutí stejným postupem.\n5.   Tento článek se nepoužije v případě letecké přepravy bez plánovaného mezipřistání. Dojde-li však k neplánovanému přistání, poskytne vystavující stát orgánu určenému podle odstavce 3 informace uvedené v odstavci 1.\n6.   Týká-li se průvoz osoby, která má být vydána do některého státu z třetí země, použije se tento článek obdobně. Konkrétně odkazy na „zatýkací rozkaz“ se považují za odkazy na „žádost o vydání“.\nČlánek 624\nZapočtení doby vazby nebo odnětí svobody ve vykonávajícím státě\n1.   Vystavující stát započítá všechny doby vazby nebo odnětí svobody v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu do celkové doby odnětí svobody, která má být vykonána ve vystavujícím státě v důsledku uložení trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody.\n2.   Vykonávající justiční orgán nebo ústřední orgán určený podle článku 605 poskytne vystavujícímu justičnímu orgánu při předání všechny informace o délce trvání vazby nebo odnětí svobody vyžádané osoby na základě zatýkacího rozkazu.\nČlánek 625\nPřípadné stíhání za jiné trestné činy\n1.   Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že ve vztazích s jinými státy, pro něž platí stejné oznámení, se předpokládá, že byl udělen souhlas s tím, aby osoba byla stíhána, odsouzena nebo držena ve vazbě za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody za jiný trestný čin, než kvůli kterému byla tato osoba předána a kterého se dopustila před svým předáním, neuvede-li v konkrétním případě vykonávající justiční orgán ve svém rozhodnutí o předání něco jiného.\n2.   Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 3 nelze osobu, která byla předána, stíhat, odsoudit nebo jinak zbavit svobody za jiný trestný čin, než kvůli kterému byla tato osoba předána a kterého se dopustila před svým předáním.\n3.   Odstavec 2 tohoto článku se nepoužije na tyto případy:\na)\ndaná osoba neopustila území státu, kterému byla předána, ve lhůtě do 45 dnů od svého konečného propuštění, i když k tomu měla příležitost, nebo se vrátila na území tohoto státu poté, co ho opustila;\nb)\ntrestný čin nelze potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody;\nc)\ntrestní řízení nevede k uplatnění opatření omezujícího osobní svobodu;\nd)\ndané osobě by mohl být uložen trest nebo opatření, které nezahrnují odnětí osobní svobody, zejména peněžitý trest nebo opatření místo peněžitého trestu, i když tento trest nebo opatření mohou omezit její osobní svobodu;\ne)\ndaná osoba souhlasila se svým předáním a popřípadě se současně zřekla uplatnění zásady speciality podle článku 611;\nf)\ndaná osoba se po svém předání výslovně zřekla nároku na zásadu speciality, pokud jde o určité trestné činy spáchané před jejím předáním; prohlášení o zřeknutí se musí být učiněno před příslušným justičním orgánem vystavujícího státu a zaznamenáno v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu; prohlášení o zřeknutí se musí být vyjádřeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že je dotčená osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků; za tímto účelem má tato osoba právo na právního zástupce; a\ng)\nvykonávající justiční orgán, který osobu předal, udělí svůj souhlas v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.\n4.   Žádost o souhlas musí být předložena vykonávajícímu justičnímu orgánu spolu s informacemi uvedenými v čl. 606 odst. 1 a překladem podle čl. 606 odst. 2. Souhlas se udělí, podléhá-li trestný čin, kvůli němuž se o souhlas žádá, předání v souladu s ustanoveními této hlavy. Souhlas se odmítne z důvodů uvedených v článku 600, jinak může být odmítnut pouze z důvodů uvedených v článku 601 nebo čl. 602 odst. 2 a čl. 603 odst. 2. Rozhodnutí musí být přijato do 30 dnů od obdržení žádosti. V případě situací uvedených v článku 604 musí vystavující stát poskytnout záruky, které jsou v něm stanoveny.\nČlánek 626\nDalší předání nebo vydání\n1.   Spojené království i Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že ve vztazích s jinými státy, pro něž platí stejné oznámení, se předpokládá, že byl udělen souhlas s tím, aby osoba byla předána jinému státu, než je vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu vydaného kvůli trestnému činu, kterého se tato osoba dopustila před svým předáním, neuvede-li v konkrétním případě vykonávající justiční orgán ve svém rozhodnutí o předání něco jiného.\n2.   V každém případě může být osoba, která byla předána vystavujícímu státu na základě zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu, předána jinému státu, než je tento vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu vydaného kvůli trestnému činu, kterého se dopustila před svým předáním, bez souhlasu vykonávajícího státu v těchto případech:\na)\nvyžádaná osoba neopustila území státu, kterému byla předána, ve lhůtě do 45 dnů od svého konečného propuštění, i když k tomu měla příležitost, nebo se vrátila na území tohoto státu poté, co ho opustila;\nb)\nvyžádaná osoba souhlasí s předáním do jiného státu, než je vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu; prohlášení o souhlasu musí být učiněno před příslušnými justičními orgány vystavujícího státu a zaznamenáno v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu; prohlášení o souhlasu musí být vyjádřeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že ho tato osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků; za tímto účelem má vyžádaná osoba právo na právního zástupce; a\nc)\nna vyžádanou osobu se nevztahuje zásada speciality v souladu s čl. 625 odst. 3 písm. a), e), f) nebo g).\n3.   Vykonávající justiční orgán souhlasí s předáním do jiného státu v souladu s těmito pravidly:\na)\nžádost o souhlas musí být předložena v souladu s článkem 607 spolu s informacemi uvedenými v čl. 606 odst. 1 a překladem uvedeným v čl. 606 odst. 2;\nb)\nsouhlas se udělí, podléhá-li trestný čin, kvůli němuž se o souhlas žádá, předání v souladu s ustanoveními této dohody;\nc)\nrozhodnutí musí být přijato nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti; a\nd)\nsouhlas se odmítne z důvodů uvedených v článku 600, jinak může být odmítnut pouze z důvodů uvedených v článku 601 nebo čl. 602 odst. 2 a čl. 603 odst. 2.\n4.   V případě situací uvedených v článku 604 poskytne vystavující stát záruky, které jsou v něm stanoveny.\n5.   Bez ohledu na odstavec 1 nesmí být osoba, která byla předána na základě zatýkacího rozkazu, vydána do třetí země bez souhlasu příslušného orgánu státu, který tuto osobu předal. Tento souhlas se udělí v souladu s úmluvami, kterými je daný stát vázán, jakož i s jeho vnitrostátním právem.\nČlánek 627\nPředání předmětů\n1.   Vykonávající justiční orgán na žádost vystavujícího justičního orgánu nebo z vlastního podnětu zajistí a předá v souladu se svým vnitrostátním právem předměty, které:\na)\nmohou sloužit jako důkaz nebo\nb)\nbyly vyžádanou osobou získány v důsledku daného trestného činu.\n2.   Předměty uvedené v odstavci 1 se předají i v případě, že zatýkací rozkaz nelze provést kvůli úmrtí nebo útěku vyžádané osoby.\n3.   Podléhají-li předměty uvedené v odstavci 1 na území vykonávajícího státu zajištění nebo konfiskaci a jsou-li potřebné pro probíhající trestní řízení, může je tento stát dočasně zadržet nebo je předat vystavujícímu státu pod podmínkou, že budou vráceny.\n4.   Případná práva vykonávajícího státu nebo třetích osob na předměty uvedené v odstavci 1 jsou zachována. Existují-li tato práva, vrátí vystavující stát předměty bezúplatně vykonávajícímu státu neprodleně po skončení trestního řízení.\nČlánek 628\nNáklady\n1.   Náklady vzniklé na území vykonávajícího státu v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu hradí tento stát.\n2.   Všechny ostatní náklady hradí vystavující stát.\nČlánek 629\nVztah k jiným právním nástrojům\n1.   Tato hlava nahrazuje ode dne vstupu v platnost této dohody odpovídající ustanovení následujících úmluv použitelných v oblasti vydávání ve vztazích mezi Spojeným královstvím na jedné straně a členskými státy na straně druhé, aniž je dotčeno jejich uplatňování ve vztazích mezi státy a třetími zeměmi:\na)\nEvropská úmluva o vydávání uzavřené v Paříži dne 13. prosince 1957 a jejích dodatkových protokolů a\nb)\nEvropská úmluva o potlačování terorismu, pokud jde o vydávání.\n2.   Uplatňují-li se úmluvy uvedené v odstavci 1 na území států nebo na území, za jejichž zahraniční vztahy je některý stát zodpovědný, na která se tato hlava nevztahuje, vztahy mezi těmito územími a ostatními státy se nadále řídí uvedenými úmluvami.\nČlánek 630\nPřezkum oznámení\nPři provádění společného přezkumu této hlavy podle čl. 691 odst. 1 strany rovněž zváží potřebu zachovat oznámení podle čl. 599 odst. 4, čl. 602 odst. 2 a čl. 603 odst. 2. Pokud oznámení uvedená v čl.603 odst. 2 nebudou obnovena, jejich platnost skončí pět let ode dne vstupu této dohody v platnost. Oznámení uvedená v čl. 603 odst. 2 lze obnovit nebo nově učinit pouze během tří měsíců předcházejících pátému výročí vstupu této dohody v platnost a poté každých pět let za předpokladu, že jsou v dané době splněny podmínky stanovené v čl. 603 odst. 2.\nČlánek 631\nVydané zatýkací rozkazy v případě nepoužívání\nBez ohledu na článek 526, článek 692 a článek 693 se ustanovení této hlavy použijí na zatýkací rozkazy, pokud byla vyžádaná osoba zatčena před koncem používání této hlavy pro účely výkonu zatýkacího rozkazu, a to bez ohledu na rozhodnutí vykonávajícího justičního orgánu, zda má být vyžádaná osoba ponechána ve vazbě, nebo předběžně propuštěna.\nČlánek 632\nPoužití na stávající evropské zatýkací rozkazy\nTato hlava se použije na evropské zatýkací rozkazy, které v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2002/584/SVV (81) vydal některý stát před koncem přechodného období, pokud vyžádaná osoba nebyla zatčena za účelem výkonu daného rozkazu před koncem přechodného období.\nHLAVA VIII\nVZÁJEMNÁ POMOC\nČlánek 633\nCíl\n1.   Cílem této hlavy je doplnit ustanovení níže uvedených dokumentů a usnadnit jejich uplatňování mezi členskými státy na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé:\na)\nEvropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních, přijatá ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 (dále jen „Evropská úmluva o vzájemné pomoci“);\nb)\ndodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci, přijatý ve Štrasburku dne 17. března 1978, a\nc)\ndruhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci, přijatý ve Štrasburku dne 8. listopadu 2001.\n2.   Touto hlavou nejsou dotčena ustanovení hlavy IX, která má před touto hlavou přednost.\nČlánek 634\nDefinice příslušného orgánu\nPro účely této hlavy se „příslušným orgánem“ rozumí jakýkoli orgán, který je příslušný k zasílání nebo přijímání žádostí o vzájemnou pomoc v souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a jejích protokolů a jejž vymezují státy ve svých prohlášeních adresovaných generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Pojem „příslušný orgán“ zahrnuje rovněž subjekty Unie oznámené v souladu čl. 690 písm. d); pokud jde o tyto subjekty Unie, použijí se ustanovení této hlavy odpovídajícím způsobem.\nČlánek 635\nFormulář žádosti o vzájemnou pomoc\n1.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci se zavazuje, že přijme přílohu k této dohodě, v níž stanoví standardní formulář pro žádosti o vzájemnou pomoc.\n2.   Pokud specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci přijme rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, podávají se žádosti o vzájemnou pomoc za použití standardního formuláře.\n3.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci může standardní formulář pro žádosti o vzájemnou pomoc podle potřeby změnit.\nČlánek 636\nPodmínky pro žádost o vzájemnou pomoc\n1.   Příslušný orgán dožadujícího státu může požádat o vzájemnou pomoc pouze tehdy, je-li přesvědčen, že jsou splněny tyto podmínky:\na)\nžádost je pro účely řízení nezbytná a přiměřená s ohledem na práva podezřelé nebo obviněné osoby a\nb)\nvyšetřovací úkon či vyšetřovací úkony uvedené v žádosti by za stejných podmínek bylo možné nařídit u obdobného vnitrostátního případu.\n2.   Jestliže se příslušný orgán dožádaného státu domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nejsou, může dožádaný stát splnění těchto podmínek s dožadujícím státem konzultovat. Po této konzultaci může příslušný orgán dožadujícího státu rozhodnout o stažení žádosti o vzájemnou pomoc.\nČlánek 637\nVyužití jiného druhu vyšetřovacího úkonu\n1.   Kdykoli je to možné, zváží příslušný orgán dožádaného státu využití jiného vyšetřovacího úkonu, než který je uveden v žádosti o vzájemnou pomoc, pokud:\na)\nvyšetřovací úkon uvedený v žádosti v právním řádu dožádaného státu neexistuje nebo\nb)\nvyšetřovací úkon uvedený v žádosti by nebyl v obdobném vnitrostátním případu dostupný.\n2.   Aniž jsou dotčeny důvody pro odmítnutí dostupné podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a jejích protokolů a podle článku 639, nevztahuje se odstavec 1 tohoto článku na tyto vyšetřovací úkony, které musí být v právním řádu dožádaného státu vždy dostupné:\na)\nzískávání informací obsažených v databázích policejních nebo justičních orgánů a přímo přístupných příslušnému orgánu dožádaného státu v rámci trestního řízení;\nb)\nvýslech svědka, znalce, oběti, podezřelé nebo obviněné osoby či třetí strany na území dožádaného státu;\nc)\njakýkoli jiný než invazivní vyšetřovací úkon vymezený podle práva dožádaného státu a\nd)\nidentifikaci osob zaregistrovaných pod určitým telefonním číslem nebo IP adresou.\n3.   Příslušný orgán dožádaného státu může rovněž využít jiný vyšetřovací úkon, než který je uveden v žádosti o vzájemnou pomoc, pokud by vyšetřovacím úkonem vybraným příslušným orgánem dožádaného státu mohlo být dosaženo stejného výsledku jako vyšetřovacím úkonem uvedeným v žádosti za použití mírnějších prostředků.\n4.   Pokud se příslušný orgán dožádaného státu rozhodne využít podle odstavce 1 nebo 3 jiný vyšetřovací úkon, než který je uveden v žádosti o vzájemnou pomoc, uvědomí o tom nejprve příslušný orgán dožadujícího státu, který může rozhodnout o zpětvzetí nebo doplnění žádosti.\n5.   Pokud vyšetřovací úkon uvedený v žádosti v právním řádu dožádaného státu neexistuje nebo by v obdobném vnitrostátním případu nebyl dostupný a pokud neexistuje jiný vyšetřovací úkon, který by měl stejný výsledek jako požadovaný vyšetřovací úkon, informuje příslušný orgán dožádaného státu příslušný orgán dožadujícího státu o tom, že není možné požadovanou pomoc poskytnout.\nČlánek 638\nInformační povinnost\nPříslušný orgán dožádaného státu jakýmikoli dostupnými prostředky a bez zbytečného prodlení informuje příslušný orgán dožadujícího státu, jestliže:\na)\nnení možné žádost o vzájemnou pomoc vyřídit z toho důvodu, že je neúplná nebo zjevně nesprávná, nebo\nb)\npříslušný orgán dožádaného státu v průběhu vyřizování žádosti o vzájemnou pomoc bez dalšího šetření usoudí, že může být vhodné provést vyšetřovací úkony, které nebyly zpočátku předvídány nebo nemohly být v době podání žádosti o vzájemnou pomoc blíže určeny, s cílem umožnit příslušnému orgánu žádajícího státu, aby v daném případě přijal další opatření.\nČlánek 639\nZásada ne bis in idem\nVzájemnou pomoc lze kromě důvodů odmítnutí stanovených v Evropské úmluvě o vzájemné pomoci a jejích protokolech odmítnout z toho důvodu, že osoba, jíž se žádost o pomoc týká a proti které je v dožadujícím státěvedeno vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení, byla za stejný čin pravomocně odsouzena jiným státem, za podmínky, že v případě odsouzení byl trest vykonán, právě je vykonáván nebo podle práva státu, který vynesl rozsudek, ho již nelzevykonat.\nČlánek 640\nLhůty\n1.   Dožádaný stát rozhodne o vyřízení žádosti o vzájemnou pomoc co nejdříve a v každém případě nejpozději do 45 dnů od obdržení žádosti a uvědomí o svém rozhodnutí žádající stát.\n2.   Žádost o vzájemnou pomoc se vyřídí co nejdříve a v každém případě nejpozději do 90 dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nebo od konzultace podle čl. 636 odst. 2.\n3.   Je-li v žádosti o vzájemnou pomoc uvedeno, že vzhledem k procesním lhůtám, závažnosti činu nebo jiným zvláště naléhavým okolnostem je nezbytné stanovit kratší lhůtu, než je stanoveno v odstavci 1 nebo 2, nebo je-li v žádosti uvedeno, že úkon vzájemné pomoci je třeba provést k určitému datu, dožádaný stát tento požadavek v nejvyšší možné míře zohlední.\n4.   Je-li podána žádost o vzájemnou pomoc za účelem přijetí předběžných opatření podle článku 24 Druhého dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci, příslušný orgán dožádaného státu o předběžném opatření rozhodne a sdělí toto rozhodnutí příslušnému orgánu dožadujícího státu co nejdříve po obdržení žádosti. Je-li to možné, před zrušením jakéhokoli předběžného opatření přijatého podle tohoto článku poskytne příslušný orgán dožádaného státu příslušnému orgánu dožadujícího státu příležitost předložit své důvody pro pokračování daného opatření.\n5.   Pokud v konkrétním případě nelze dodržet lhůtu stanovenou v odstavci 1 nebo 2 nebo lhůtu či konkrétní datum uvedené v odstavci 3 nebo je-li rozhodnutí o přijetí prozatímních opatření v souladu s odstavcem 4 odloženo, příslušný orgán dožádaného státu neprodleně jakýmikoli dostupnými prostředky informuje příslušný orgán dožadujícího státu, uvede důvody prodlení a konzultuje s příslušným orgánem dožadujícího státu vhodný časový rámec pro vyřízení dané žádosti o vzájemnou pomoc.\n6.   Lhůty uvedené v tomto článku se nepoužijí, pokud je žádost o vzájemnou pomoc podána v souvislosti s kterýmkoliv z následujících trestných činů a porušeními předpisů, které spadají do oblasti působnosti Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a jejích protokolů, jak jsou vymezeny právem dožadujícího státu:\na)\npřekročením povolené rychlosti, pokud nedošlo k újmě na zdraví nebo usmrcení jiné osoby a pokud překročení rychlosti nebylo vysoké;\nb)\njízdou bez bezpečnostních pásů;\nc)\nnezastavení na červenou nebo jiný závazný pokyn k zastavení;\nd)\nnepoužití ochranné přilby; nebo\ne)\njízda v zakázaném jízdním pruhu (např. neoprávněná jízda v pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy, pruhu vyhrazeném pro veřejnou dopravu nebo pruhu uzavřeném z důvodu práce na silnici).\n7.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci uplatňování odstavce 6 průběžně sleduje. Zavazuje se stanovit lhůty pro žádosti, na něž se vztahuje odstavec 6, do tří let od vstupu této dohody v platnost, přičemž přihlédne k objemu žádostí. Může rovněž rozhodnout, že odstavec 6 se přestane používat.\nČlánek 641\nPředávání žádostí o vzájemnou pomoc\n1.   Kromě komunikačních kanálů stanovených v Evropské úmluvě o vzájemné pomoci a jejích protokolech, pokud jejich příslušná ustanovení stanoví přímé předávání, mohou být žádosti o vzájemnou pomoc rovněž přímo předávány státními zástupci ve Spojeném království příslušným orgánům členských států.\n2.   Kromě komunikačních kanálů stanovených v Evropské úmluvě o vzájemné pomoci a jejích protokolech lze v naléhavých případech veškeré žádosti o vzájemnou pomoc, jakož i informace z vlastního podnětu předávat prostřednictvím Europolu nebo Eurojustu v souladu s ustanoveními příslušných hlav této dohody.\nČlánek 642\nSpolečné vyšetřovací týmy\nPokud příslušné orgány států zřídí společný vyšetřovací tým, řídí se vztah mezi členskými státy v rámci společného vyšetřovacího týmu právem Unie, bez ohledu na právní základ uvedený v dohodě o zřízení společného vyšetřovacího týmu.\nHLAVA IX\nVÝMĚNA INFORMACÍ Z REJSTŘÍKŮ TRESTŮ\nČlánek 643\nCíl\n1.   Cílem této hlavy je umožnit výměnu informací z rejstříků trestů mezi členskými státy na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé.\n2.   V rámci vztahů mezi Spojeným královstvím a členskými státy tato hlava:\na)\ndoplňuje článek 13 a čl. 22 odst. 2 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních a její Dodatkové protokoly ze dne 17. března 1978 a 8. listopadu 2001 a\nb)\nnahrazuje čl. 22 odst. 1 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních doplněný článkem 4 jejího Dodatkového protokolu ze dne 17. března 1978.\n3.   V rámci vztahů mezi členskými státy na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé se obě strany vzdávají práva dovolávat se svých výhrad vůči článku 13 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních a vůči článku 4 jejího dodatkového protokolu ze dne 17. března 1978.\nČlánek 644\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„odsouzením“ jakékoli pravomocné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího státu;\nb)\n„trestním řízením“ přípravné řízení, řízení před soudem a vykonávací řízení ;\nc)\n„rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení.\nČlánek 645\nÚstřední orgány\nKaždý stát určí jeden nebo více ústředních orgánů, které jsou příslušné pro výměnu informací z rejstříku trestů podle této hlavy a pro výměny uvedené v čl. 22 odst. 2 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních.\nČlánek 646\nOznamování\n1.   Každý stát přijme nezbytná opatření, aby u každého odsouzení vydaného na jeho území byly při zaznamenávání do rejstříku trestů uvedeny informace o státní příslušnosti nebo státních příslušnostech odsouzené osoby, je-li tato osoba státním příslušníkem jiného státu.\n2.   Ústřední orgán každého státu informuje ústřední orgán kteréhokoli jiného státu o všech odsouzeních za trestné činy vydaných na jeho území proti státním příslušníkům tohoto jiného státu, jakož i o všech následných změnách nebo výmazech informací obsažených v rejstříku trestů, jak jsou v rejstříku zaznamenány. Ústřední orgány států si tyto informace sdělují nejméně jednou měsíčně.\n3.   Pokud ústřední orgán některého státu zjistí, že odsouzená osoba je státním příslušníkem dvou nebo více jiných států, předá příslušné informace každému z těchto států, a to i v případě, že odsouzená osoba je státním příslušníkem státu, na jehož území byla odsouzena.\nČlánek 647\nUchovávání informací o odsouzeních\n1.   Ústřední orgán každého státu uchovává veškeré informace oznámené podle článku 646.\n2.   Ústřední orgán každého státu zajistí, aby v případě, že je oznámena následná změna nebo výmaz podle čl. 646 odst. 2, byla provedena stejná změna nebo výmaz informací uchovávaných v souladu s odstavcem 1.\n3.   Ústřední orgán každého státu zajistí, aby při odpovědi na žádosti podané podle článku 648 byly poskytnuty pouze informace, které byly aktualizovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.\nČlánek 648\nŽádosti o informace\n1.   V případě žádosti o informace z rejstříku trestů některého státu pro účely trestního řízení proti některé osobě nebo pro účely jiné, než je trestní řízení, může ústřední orgán tohoto státu v souladu se svým vnitrostátním právem zaslat ústřednímu orgánu jiného státu žádost o informace a související údaje z rejstříku trestů.\n2.   Žádá-li osoba o informace z rejstříku trestů, které se jí týkají, ústřední orgán jiného státu, než jehož je státním příslušníkem, podá tento ústřední orgán žádost o informace a související údaje z rejstříku trestů ústřednímu orgánu státu, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem, a zahrne tyto informace a související údaje do výpisu, který dotčené osobě vystaví.\nČlánek 649\nOdpovědi na žádosti\n1.   Odpovědi na žádosti o informace předává ústřední orgán dožádaného státu ústřednímu orgánu dožadujícího státu co nejdříve a v každém případě do dvaceti pracovních dnů od data obdržení žádosti.\n2.   Ústřední orgán každého státu odpovídá na žádosti podané pro účely jiné, než je trestní řízení, v souladu s vnitrostátním právem.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 zahrnují státy při odpovědích na žádosti podané za účelem náboru na profesionální nebo organizované dobrovolné činnosti zahrnující přímý a pravidelný kontakt s dětmi informace o odsouzeních za trestné činy související s pohlavním zneužíváním nebo pohlavním vykořisťováním dětí, dětskou pornografií, navazováním kontaktu s dětmi k sexuálním účelům, včetně podněcování, návodu a pomoci nebo pokusu o spáchání některého z těchto trestných činů, jakož i informace o zákazech výkonu činností zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi z důvodu odsouzení za některý z těchto trestných činů.\nČlánek 650\nKomunikační kanál\nVýměna informací z rejstříku trestů mezi státy probíhá elektronicky v souladu s technickými a procesními specifikacemi stanovenými v příloze 44.\nČlánek 651\nPodmínky používání osobních údajů\n1.   Osobní údaje obdržené v odpovědi na žádost podle článku 649 může každý stát použít pouze k účelům, pro něž byly vyžádány.\n2.   Pokud byly informace vyžádány pro účely jiné, než je trestní řízení, může dožadující stát použít osobní údaje obdržené podle článku 649 v souladu s vnitrostátním právem pouze v rámci omezení, která uvedl dožádaný stát ve formuláři stanoveném v kapitole 2 přílohy 44.\n3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku může dožadující stát použít osobní údaje poskytnuté jiným státem v odpovědi na žádost podle článku 649 k zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti.\n4.   Každý stát zajistí, aby jeho ústřední orgány nesdělovaly osobní údaje oznámené podle článku 646 orgánům ve třetích zemích, ledaže jsou splněny tyto podmínky:\na)\nosobní údaje se poskytují pouze v konkrétních jednotlivých případech;\nb)\nosobní údaje se poskytují orgánům, jejichž funkce přímo souvisí s účely, pro něž jsou osobní údaje poskytovány podle písmene c) tohoto odstavce;\nc)\nosobní údaje se poskytují, pouze pokud je to nezbytné:\ni)\npro účely trestního řízení;\nii)\npro účely jiné, než je trestní řízení, nebo\niii)\nk zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti;\nd)\ndožadující třetí země může osobní údaje použít pouze za účelem, pro který byly informace vyžádány, a v rámci omezení uvedených státem, který osobní údaje podle článku 646 oznámil, a\ne)\nosobní údaje se poskytují, pouze pokud ústřední orgán po posouzení všech okolností souvisejících s předáním osobních údajů do třetí země dospěje k závěru, že existují vhodné záruky ochrany těchto osobních údajů.\n2.   Tento článek se nevztahuje na osobní údaje získané státem podle této hlavy a pocházející z tohoto státu.\nHLAVA X\nBOJ PROTI PRANÍ PENĚZ A PROTI FINANCOVÁNÍ TERORISMU\nČlánek 652\nCíl\nCílem této hlavy je podpořit a posílit činnost Unie a Spojeného království v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim.\nČlánek 653\nOpatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim\n1.   Strany se dohodly, že budou podporovat mezinárodní úsilí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. Strany uznávají nutnost spolupracovat a usilovat o to, aby zabránily zneužívání svých finančních systémů k legalizaci výnosů jakékoli trestné činnosti, včetně nedovoleného obchodu s drogami a korupce, a financování terorismu.\n2.   Strany si podle potřeby vyměňují příslušné informace v rámci svých příslušných právních rámců.\n3.   Každá ze stran udržuje komplexní režim pro boj proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně přezkoumává potřebu posílit tento režim s ohledem na zásady a cíle doporučení Finančního akčního výboru.\nČlánek 654\nTransparentnost skutečného vlastnictví společností a jiných právnických osob\n1.   Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:\na)\n„skutečným majitelem“ se rozumí fyzická osoba ve vztahu ke společnosti, která v souladu s právními předpisy některé ze stran:\ni)\nv konečném důsledku vykonává nebo má právo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou;\nii)\nv konečném důsledku v právnické osobě přímo či nepřímo vlastní nebo kontroluje více než 25 % hlasovacích práv nebo akcií nebo jiných vlastnických podílů, aniž je dotčeno právo každé ze stran stanovit nižší procentní podíl; nebo\niii)\nprávnickou osobu jinak kontroluje nebo ji má právo kontrolovat;\nPokud jde o právnické osoby, jako jsou nadace, fondy typu „Anstalt“ a společnosti s ručením omezeným, má každá ze stran právo stanovit podobná kritéria pro identifikaci skutečného majitele, nebo, pokud se rozhodnou, použít definici uvedenou v čl. 655 odst. 1 písm. a), s ohledem na formu a strukturu těchto právnických osob.\nPokud jde o ostatní právnické osoby, které nejsou uvedeny výše, každá ze stran zohlední různé formy a struktury těchto právnických osob a úrovně rizik praní peněz a financování terorismu spojených s těmito právnickými osobami s cílem rozhodnout o vhodné míře transparentnosti skutečného vlastnictví;\nb)\n„základními informacemi o skutečném majiteli“ se rozumí jméno skutečného majitele, měsíc a rok narození, země bydliště a státní příslušnost, jakož i povaha a rozsah podílu, který skutečný majitel v právnické osobě drží, nebo jeho kontroly dotčené právnické osoby;\nc)\n„příslušnými orgány“ se rozumějí:\ni)\norgány veřejné moci, včetně finančních zpravodajských jednotek, se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo proti financování terorismu;\nii)\norgány veřejné moci, které vyšetřují nebo trestně stíhají praní peněz, související predikativní trestné činy a financování terorismu a sledují a zajišťují nebo zmrazují a odnímají majetek pocházející z trestné činnosti;\niii)\nveřejné orgány, které mají povinnosti dohledu nebo sledování zaměřené na zajištění souladu s požadavky v oblasti boje proti praní peněz nebo proti financování terorismu.\nTouto definicí není dotčeno právo každé ze stran určit další příslušné orgány, které mají přístup k informacím o skutečných majitelích.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby právnické osoby na jejím území uchovávaly přiměřené, přesné a aktuální informace o skutečných majitelích. Každá ze stran zavede mechanismy, které zajistí, aby její příslušné orgány měly k těmto informacím včasný přístup.\n3.   Každá ze stran zřídí nebo spravuje centrální registr s adekvátními, aktuálními a přesnými informacemi o skutečných majitelích. V případě Unie se centrální registry zřídí na úrovni členských států. Tato povinnost se nevztahuje na právnické osoby kotované na burze podléhající požadavkům na zveřejnění, pokud jde o přiměřenou úroveň transparentnosti. Není-li ve vztahu k určité právnické osobě identifikován žádný skutečný majitel, obsahuje registr alternativní informace, jako je prohlášení, že nebyl určen žádný skutečný majitel, nebo údaje o fyzické osobě nebo osobách, které zastávají pozici ve vrcholném vedení právnické osoby.\n4.   Každá ze stran zajistí, aby informace uchovávané v jejím centrálním registru nebo registrech byly zpřístupněny jejím příslušným orgánům bez omezení a včas.\n5.   Každá ze stran zajistí, aby základní informace o skutečných majitelích byly k dispozici jakékoliv osobě z řad veřejnosti. V případech, kdy by přístup veřejnosti k informacím podle tohoto odstavce vystavil skutečného majitele nepřiměřeným rizikům, jako je riziku podvodu, únosu, vydírání, obtěžování, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak právně nezpůsobilá osoba, lze v omezené míře udělit výjimky z přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto odstavce.\n6.   Každá ze stran zajistí, aby byly zavedeny účinné, přiměřené a odrazující sankce vůči právnickým nebo fyzickým osobám, které neplní požadavky, jež jsou na ně kladeny v souvislosti se záležitostmi uvedenými v tomto článku.\n7.   Každá ze stran zajistí, aby příslušné orgány byly schopny informace uvedené v odstavcích 2 a 3 poskytovat příslušným orgánům druhé strany včas a bezplatně. Za tímto účelem strany zváží způsoby, jak zajistit bezpečnou výměnu informací.\nČlánek 655\nTransparentnost skutečného vlastnictví právních uspořádání\n1.   Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:\na)\n„skutečným majitelem“ se rozumí zakladatel, případně ochránce práv, svěřenští správci, oprávněné osoby nebo kategorie oprávněných osob, jakákoli osoba v rovnocenném postavení ve vztahu k právnímu uspořádání se strukturou nebo funkcí podobnou výslovně zřízenému svěřenskému fondu a jakákoli jiná fyzická osoba v konečném důsledku vykonávající faktickou kontrolu nad svěřenským fondem nebo podobným právním uspořádáním;\nb)\n„příslušnými orgány“ se rozumějí:\ni)\norgány veřejné moci, včetně finančních zpravodajských jednotek, se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo proti financování terorismu;\nii)\norgány veřejné moci, které vyšetřují nebo trestně stíhají praní peněz, související predikativní trestné činy a financování terorismu a sledují a zajišťují nebo zmrazují a odnímají majetek pocházející z trestné činnosti;\niii)\nveřejné orgány, které mají povinnosti dohledu nebo sledování zaměřené na zajištění souladu s požadavky v oblasti boje proti praní peněz nebo proti financování terorismu.\nTouto definicí není dotčeno právo každé strany určit další příslušné orgány, které mají přístup k informacím o skutečných majitelích.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby svěřenští správci výslovně zřízených svěřenských fondů na jejím území uchovávaly přiměřené, přesné a aktuální informace o skutečných majitelích. Tato opatření se vztahují rovněž na další právní uspořádání, u nichž každá strana určila, že se jejich struktura nebo funkce podobá svěřenským fondům.\n3.   Každá ze stran zavede mechanismy, které zajistí, aby její příslušné orgány měly včasný přístup k přiměřeným, přesným a aktuálním informacím o skutečných majitelích výslovně zřízených svěřenských fondů a jiných právních uspořádání se strukturou nebo funkcí podobnou svěřenským fondům na jejím území.\n4.   Pokud jsou informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů nebo podobných právních uspořádání uchovávány v centrálním registru, dotčený stát zajistí, aby tyto informace byly adekvátní, přesné a aktuální a aby příslušné orgány měly k těmto informacím včasný a neomezený přístup. Strany usilují o zvážení způsobů, jak poskytnout přístup k informacím o skutečných majitelích svěřenských fondů a podobných právních uspořádání fyzickým osobám nebo organizacím, které mohou osvědčit oprávněný zájem na získání takových informací.\n5.   Každá ze stran zajistí, aby byly zavedeny účinné, přiměřené a odrazující sankce vůči právnickým nebo fyzickým osobám, které neplní požadavky, jež jsou na ně kladeny v souvislosti se záležitostmi uvedenými v tomto článku.\n6.   Každá ze stran zajistí, aby příslušné orgány byly schopny informace uvedené v odstavci 3 poskytovat příslušným orgánům druhé strany včas a bezplatně. Za tímto účelem strany zváží způsoby, jak zajistit bezpečnou výměnu informací.\nHLAVA XI\nZAJIŠTĚNÍ A KONFISKACE\nČlánek 656\nCíl a zásady spolupráce\n1.   Cílem této hlavy je zajistit co nejširší spolupráci mezi Spojeným královstvím na jedné straně a členskými státy na straně druhé, za účelem vyšetřování a řízení zaměřených na zajištění majetku s cílem jeho následné konfiskace a vyšetřování a řízení zaměřených na konfiskaci majetku v rámci stíhání trestných činů. To nevylučuje další spolupráci podle čl. 665 odst. 5 a 6. Tato hlava rovněž stanoví spolupráci se subjekty Unie určenými Unií pro účely této hlavy.\n2.   Každý stát za podmínek stanovených v této hlavě vyhoví žádostem jiného státu, jedná-li se o:\na)\nkonfiskaci konkrétních věcí tvořících součást majetku nebo konfiskaci výnosů spočívajících v povinnosti zaplatit peněžní částku odpovídající hodnotě výnosů;\nb)\npomoc při vyšetřování a předběžná opatření s cílem kterékoli formy konfiskace uvedené v písmenu a).\n3.   Pomoc při vyšetřování a předběžná opatření požadovaná v odst. 2 písm. b) se provádějí, jsou-li povoleny vnitrostátním právem dožádaného státu a v souladu s ním. Pokud žádost týkající se některého z těchto opatření specifikuje formální náležitosti nebo postupy, které jsou podle vnitrostátního práva dožadujícího státu nezbytné, i když je jich dožádaný stát neznalý, dotčený dožádaný stát žádosti vyhoví, není-li navrhovaný úkon v rozporu se základními zásadami jeho vnitrostátního práva.\n4.   Dožádaný stát zajistí, aby žádosti pocházející z jiného státu za účelem identifikace, vysledování, zmrazení nebo zajištění výnosů a nástrojů měly stejnou prioritu jako žádosti podané v rámci vnitrostátních postupů.\n5.   V případě žádostí o konfiskaci, pomoc při vyšetřování a o předběžná opatření za účelem konfiskace dožadující stát zajistí, aby byly dodrženy zásady nezbytnosti a přiměřenosti.\n6.   Ustanovení této hlavy se použijí namísto kapitol o „mezinárodní spolupráci“ Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu, podepsané ve Varšavě dne 16. května 2005 (dále jen „úmluva z roku 2005“) a Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu, podepsané ve Štrasburku dne 8. listopadu 1990 (dále jen „úmluva z roku 1990“). Článek 657 této dohody nahrazuje odpovídající definice v článku 1 úmluvy z roku 2005 a v článku 1 úmluvy z roku 1990. Ustanovení této hlavy se nedotýkají závazků států podle ostatních ustanovení úmluvy z roku 2005 a úmluvy z roku 1990.\nČlánek 657\nDefinice\nPro účely této hlavy se rozumí:\na)\n„konfiskací“ se rozumí sankce nebo opatření nařízené soudem v návaznosti na řízení, které se týká jednoho nebo více trestných činů, jež vede k trvalému odnětí majetku;\nb)\n„zajištěním“ se rozumí dočasný zákaz převodu, zničení či přeměny majetku, nakládání s ním či jeho přemístění nebo jeho dočasné převzetí do úschovy či převzetí kontroly nad ním na základě příkazu vydaného soudem nebo jiným příslušným orgánem;\nc)\n„nástroji“ se rozumí jakýkoli majetek zcela nebo částečně použitý nebo určený k použití libovolným způsobem pro spáchání jednoho nebo více trestných činů;\nd)\n„justičním orgánem“ se rozumí orgán, který je podle vnitrostátního práva soudcem, soudem nebo státním zástupcem. Státní zástupce je považován za justiční orgán pouze v rozsahu, v jakém tak stanoví vnitrostátní právo;\ne)\n„výnosy“ se rozumí jakýkoli hospodářský prospěch pocházející nebo získaný, přímo či nepřímo, z trestných činů, nebo peněžní částka odpovídající tomuto hospodářskému prospěchu. Může sestávat z jakéhokoli majetku vymezeného v tomto článku;\nf)\n„majetkem“ se rozumí jakýkoli majetek, hmotné nebo nehmotné povahy, movitý nebo nemovitý, jakož i právní listiny nebo nástroje dokládající právní nárok na takový majetek nebo podíl na něm, který žádající stát považuje za:\ni)\nvýnosy z trestného činu nebo jejich ekvivalent buď v jejich celkové, nebo pouze částečné hodnotě;\nii)\nnástroje takového trestného činu nebo hodnotu takových nástrojů;\niii)\npředmět konfiskace podle jakýchkoli jiných ustanovení týkajících se konfiskačních pravomocí podle práva dožadujícího státu v návaznosti na řízení, které se týká trestného činu, včetně konfiskace majetku třetích osob, rozšířené konfiskace a konfiskace bez pravomocného odsouzení.\nČlánek 658\nPovinnost poskytovat pomoc\nStáty si na požádání vzájemně poskytují co nejširší pomoc, aby identifikovaly a vysledovaly nástroje, výnosy a jiný majetek podléhající konfiskaci. Tato pomoc zahrnuje jakákoli opatření spočívající v předkládání a zajišťování důkazů týkajících se existence výše uvedeného majetku, jeho umístění nebo přemístění, povahy, právního statusu nebo hodnoty dotyčných nástrojů, výnosů a jiného majetku.\nČlánek 659\nŽádosti o informace o bankovních účtech a bezpečnostních schránkách\n1.   Dožádaný stát přijme za podmínek stanovených v tomto článku opatření nezbytná k tomu, aby v odpovědi na žádost zaslanou jiným státem určil, zda fyzická nebo právnická osoba, proti které je vedeno trestní vyšetřování, vlastní nebo kontroluje jeden nebo více účtů jakékoli povahy v kterékoli bance nacházející se na jeho území, a pokud ano, poskytne podrobné informace o zjištěných účtech. Tyto údaje zahrnují zejména jméno držitele zákaznického účtu a číslo IBAN a v případě bezpečnostních schránek jméno nájemce nebo jedinečné identifikační číslo.\n2.   Povinnost stanovená v odstavci 1 se uplatní, pouze pokud banka, u které je účet veden, těmito informacemi disponuje.\n3.   Kromě požadavků uvedených v článku 680 dožadující stát v žádosti:\na)\nuvede, proč se domnívá, že by požadované informace mohly být zásadní pro účely vyšetřování trestného činu;\nb)\nuvede, na základě jakých důvodů předpokládá, že banky v dožádaném státě vedou předmětný účet, a v co nejširším možném rozsahu upřesní, o které banky a účty se může jednat, a\nc)\nsdělí veškeré další informace, jež mohou výkon žádosti usnadnit.\n4.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že toto ustanovení bude rozšířeno na účty vedené v nebankovních finančních institucích. Tato oznámení mohou podléhat zásadě vzájemnosti.\nČlánek 660\nŽádosti o informace o bankovních transakcích\n1.   Na žádost jiného státu poskytne dožádaný stát údaje o určitých bankovních účtech a bankovních operacích, které byly provedeny během určitého časového období prostřednictvím jednoho nebo více bankovních účtů uvedených v žádosti, včetně údajů o veškerých účtech, ze kterých a na které byly tyto operace provedeny.\n2.   Povinnost stanovená v odstavci 1 se uplatní, pouze pokud banka, u které je účet veden, těmito informacemi disponuje.\n3.   Kromě požadavků uvedených v článku 680 dožadující stát ve své žádosti uvede, proč považuje požadované informace za relevantní pro účely vyšetřování trestného činu.\n4.   Dožádaný stát může výkon takové žádosti podmínit stejnými podmínkami, jaké uplatňuje v případě žádostí o prohlídku a zajištění věci.\n5.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že toto ustanovení bude rozšířeno na účty vedené v nebankovních finančních institucích. Tato oznámení mohou podléhat zásadě vzájemnosti.\nČlánek 661\nŽádosti o monitorování bankovních transakcí\n1.   Dožádaný stát zajistí, aby na žádost jiného státu byl schopen během určitého období monitorovat bankovní operace, které jsou prováděny prostřednictvím jednoho nebo více účtů uvedených v žádosti, a sdělí výsledky monitorování dožadujícímu státu.\n2.   Kromě požadavků uvedených v článku 680 dožadující stát ve své žádosti uvede, proč považuje požadované informace za relevantní pro účely vyšetřování trestného činu.\n3.   Rozhodnutí o monitorování přijímají v každém jednotlivém případě příslušné orgány dožádaného státu v souladu s jeho vnitrostátním právem.\n4.   Praktické podrobnosti monitorování se dohodnou mezi příslušnými orgány dožadujícího a dožádaného státu.\n5.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že toto ustanovení bude rozšířeno na účty vedené v nebankovních finančních institucích. Tato oznámení mohou podléhat zásadě vzájemnosti.\nČlánek 662\nInformování bez žádosti\nAniž jsou dotčena jeho vlastní vyšetřování nebo řízení, může stát bez předchozí žádosti předat jinému státu informace o nástrojích, výnosech a ostatním majetku podléhajícímu konfiskaci, pokud usoudí, že by poskytnutí takových informací mohlo přijímajícímu státu pomoci zahájit nebo vést vyšetřování nebo řízení nebo by mohlo vést k žádosti uvedeného státu podle této hlavy.\nČlánek 663\nPovinnost přijmout předběžná opatření\n1.   Na žádost jiného státu, který zahájil trestní vyšetřování nebo řízení, nebo vyšetřování nebo řízení za účelem konfiskace, přijme dožádaný stát nezbytná předběžná opatření, jako je zajištění, aby zabránil jakémukoli obchodování, převádění nebo nakládání s majetkem, který může být v pozdější fázi předmětem žádosti o konfiskaci nebo by mohl takovou žádost uspokojit.\n2.   Stát, který obdržel žádost o konfiskaci podle článku 665, přijme, je-li o to požádán, opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k jakémukoli majetku, který je předmětem žádosti nebo by mohl takovou žádost uspokojit.\n3.   Pokud dožádaný stát obdrží žádost podle tohoto článku, přijme veškerá opatření nezbytná k tomu, aby žádosti vyhověl neprodleně a se stejnou rychlostí a prioritou jako u obdobného vnitrostátního případu, a neprodleně zašle potvrzení dožadujícímu státu prostřednictvím jakkoliv vyhotoveného písemného záznamu\n4.   Pokud dožadující stát uvede, že je nezbytné okamžité zajištění, neboť existují oprávněné důvody se domnívat, že dotyčný majetek bude okamžitě odstraněn nebo zničen, přijme dožádaný stát veškerá opatření nezbytná k vyhovění žádosti do 96 hodin od obdržení žádosti a neprodleně zašle potvrzení dožadujícímu státu prostřednictvím jakéhokoliv písemného záznamu.\n5.   Není-li dožádaný stát schopen dodržet lhůty podle odstavce 4, neprodleně o této skutečnosti uvědomí žádající stát a konzultuje s ním další vhodné kroky.\n6.   Uplynutím lhůt podle odstavce 4 požadavky vznesené na dožádaný stát podle tohoto článku nezanikají.\nČlánek 664\nProvádění předběžných opatření\n1.   Po provedení předběžných opatření požadovaných v souladu s čl. 663 odst. 1 poskytne žádající stát z vlastního podnětu a co nejdříve dožádanému státu veškeré informace, které mohou zpochybnit nebo změnit rozsah těchto opatření. Dožadující stát rovněž neprodleně poskytne veškeré doplňující informace požadované dožádaným státem, které jsou nezbytné pro provádění předběžných a následných opatření.\n2.   Před zrušením jakéhokoli předběžného opatření přijatého podle článku 663 poskytne dožádaný stát dožadujícímu státu, nakolik je to možné, příležitost předložit své důvody pro pokračování opatření.\nČlánek 665\nPovinnost konfiskace\n1.   Stát, který obdržel žádost o konfiskaci majetku nacházejícího se na jeho území:\na)\nvykoná příkaz ke konfiskaci vydaný soudem dožadujícího státu ve vztahu k tomuto majetku nebo\nb)\npředloží žádost svým příslušným orgánům za účelem získání příkazu ke konfiskaci a, je-li takový příkaz vydán, vykoná ji.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. b) mají státy v případě potřeby pravomoc zahájit konfiskační řízení podle svého vnitrostátního práva.\n3.   Odstavec 1 se rovněž použije na konfiskaci spočívající v povinnosti zaplatit peněžní částku odpovídající hodnotě výnosů, pokud se majetek, vůči němuž lze konfiskaci vykonat, nachází v dožádaném státě. V takových případech při výkonu konfiskace podle odstavce 1 získá dožádaný stát, není-li platba uhrazena, nárok na jakýkoli majetek, který je k tomuto účelu k dispozici.\n4.   Pokud se žádost o konfiskaci týká specificky určené věci tvořící součást majetku, mohou se dožadující stát a dožádaný stát dohodnout, že dožádaný stát může konfiskaci vykonat ve formě požadavku na uhrazení peněžní částky odpovídající hodnotě majetku.\n5.   Pokud žádost nebyla podána v rámci trestního řízení, stát spolupracuje v co nejširším rozsahu podle svého vnitrostátního práva se státem žádajícím výkon opatření rovnocenných konfiskaci za předpokladu, že tato opatření nařizuje justiční orgán dožadujícího státu v souvislosti s trestným činem, bylo-li prokázáno, že majetek představuje výnosy nebo:\na)\njiný majetek, na který byly výnosy přeměněny nebo změněny;\nb)\nmajetek nabytý zákonným způsobem, pokud s ním byly výnosy zcela nebo zčásti smíšeny, až do stanovené hodnoty smíšených výnosů; nebo\nc)\npříjmy nebo jiné výhody plynoucí z výnosů, z majetku, na který byly přeměněny nebo změněny výnosy z trestné činnosti, nebo z majetku, s nímž byly výnosy z trestné činnosti smíšeny, až do výše stanovené hodnoty smíšených výnosů, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako výnosy.\n6.   Opatření uvedená v odstavci 5 zahrnují opatření, která umožňují zajištění, zadržení a propadnutí majetku a aktiv prostřednictvím žalob k občanskoprávním soudům.\n7.   Dožádaný stát přijme rozhodnutí o výkonu příkazu ke konfiskaci neprodleně a, aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku, nejpozději do 45 dnů od obdržení žádosti. Dožádaný stát zašle dožadujícímu státu neprodleně potvrzení prostřednictvím jakéhokoliv písemného záznamu. Neexistují-li důvody pro odklad podle článku 672, přijme dožádaný stát neprodleně konkrétní opatření nezbytná pro výkon příkazu ke konfiskaci, a to přinejmenším se stejnou rychlostí a prioritou jako u obdobného vnitrostátního případu.\n8.   Není-li dožádaný stát schopen dodržet lhůtu podle odstavce 7, neprodleně o této skutečnosti uvědomí dožadující stát a konzultuje s ním další vhodné kroky.\n9.   Uplynutím lhůty podle odstavce 7 požadavky vznesené na dožadovaný stát podle tohoto článku nezanikají.\nČlánek 666\nVýkon konfiskace\n1.   Postupy pro uplatnění a výkon konfiskace podle článku 665 se řídí vnitrostátním právem dožádaného státu.\n2.   Dožádaný stát je vázán skutkovými zjištěními, v tom rozsahu, v jakém jsou uvedeny v odsuzujícím rozsudku nebo soudním rozhodnutí vydaném soudem dožadujícího státu nebo v tom rozsahu, v jakém se na nich tento odsuzující rozsudek nebo soudní rozhodnutí implicitně zakládá.\n3.   Pokud konfiskace spočívá v požadavku uhradit peněžní částku, přepočte příslušný orgán dožádaného státu její výši na měnu dotčeného státu podle směnného kurzu platného v okamžiku přijetí rozhodnutí o výkonu konfiskace.\nČlánek 667\nZkonfiskovaný majetek\n1.   S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku nakládá dožádaný stát s majetkem konfiskovaným podle článků 665 a 666 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a správními postupy.\n2.   Při jednání na žádost jiného státu podle článku 665 dožádaný stát v rozsahu, v jakém to dovolují jeho vnitrostátní právní předpisy, a je-li o to požádán, přednostně zváží navrácení zkonfiskovaného majetku dožadujícímu státu, aby mohl poskytnout odškodnění obětem trestného činu nebo vrátit tento majetek jeho oprávněným majitelům.\n3.   Na žádost jiného státu podle článku 665 a po zohlednění práva oběti na vrácení majetku nebo odškodnění podle odstavce 2 tohoto článku naloží dožádaný stát s penězi získanými v důsledku výkonu příkazu ke konfiskaci takto:\na)\nje-li částka rovna 10 000 EUR nebo je nižší, připadne částka dožádanému státu; nebo\nb)\nje-li částka vyšší než EUR 10 000, dožádaný stát převede 50 % vymožené částky dožadujícímu státu.\n4.   Bez ohledu na odstavec 3 mohou dožadující stát a dožádaný stát v jednotlivých případech speciálně zvážit uzavření jiných takových dohod nebo ujednání o nakládání s majetkem, které považují za vhodné.\nČlánek 668\nPrávo na výkon konfiskace a maximální výše konfiskace\n1.   Žádostí o konfiskaci podle článku 665 není dotčeno právo dožadujícího státu, aby příkaz ke konfiskaci vykonal sám.\n2.   Žádné ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že umožňuje, aby celková hodnota konfiskace překročila peněžní částku uvedenou v příkazu ke konfiskaci. Pokud některý stát zjistí, že by k takové situaci mohlo dojít, zahájí dotčené státy konzultace, aby takovému účinku předešly.\nČlánek 669\nNáhradní trest odnětí svobody\nDožádaný stát neuloží náhradní trest odnětí svobody ani žádné jiné opatření omezující osobní svobodu osoby na základě žádosti podle článku 665 bez souhlasu dožadujícího státu.\nČlánek 670\nDůvody pro odmítnutí\n1.   Spolupráci podle této hlavy lze odmítnout, pokud:\na)\nse dožádaný stát domnívá, že by vyhovění žádosti bylo v rozporu se zásadou ne bis in idem; nebo\nb)\ntrestný čin, kterého se žádost týká, nepředstavuje trestný čin podle vnitrostátního práva dožádaného státu, pokud by byl spáchán v jeho jurisdikci; Tento důvod pro odepření se však na spolupráci na spolupráci podle článků 658 až 662 vztahuje pouze tehdy, zahrnuje-li požadovaná pomoc donucovací opatření.\n2.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku na základě vzájemnosti nepoužije, pokud trestný čin, který vedl k žádosti:\na)\nje jedním z trestných činů uvedených v čl. 599 odst. 5, jak jsou vymezeny právními předpisy dožadujícího státu, a\nb)\ndožadující stát jej může potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tří let.\n3.   Spolupráci podle článků 658 až 662, zahrnuje-li požadovaná pomoc donucovací opatření, a podle článků 663 a 664 lze rovněž odmítnout, pokud by požadovaná opatření nemohla být přijata podle vnitrostátního práva dožádaného státu pro účely vyšetřování nebo řízení v obdobném domácím případu.\n4.   Vyžaduje-li to vnitrostátní právo dožádaného státu, spolupráci podle článků 658 až 662, zahrnuje-li požadovaná pomoc donucovací opatření, a podle článků 663 a 664 lze rovněž odmítnout, pokud by požadovaná opatření nebo jakákoli jiná opatření s podobným účinkem nebyla podle vnitrostátního práva dožadujícího státu přípustná nebo, jde-li o příslušné orgány dožadujícího státu , pokud žádost neschválí justiční orgán s pravomocí v trestních věcech.\n5.   Spolupráci podle článků 665 až 669 lze rovněž odmítnout, pokud:\na)\npodle vnitrostátního práva dožádaného státu není konfiskace stanovena pro druh trestného činu, kterého se žádost týká;\nb)\naniž je dotčena povinnost podle čl. 665 odst. 3, by byla v rozporu se zásadami vnitrostátního práva dožádaného státu týkajícími se výše hodnoty konfiskovaného majetku, pokud jde o souvislost mezi trestným činem a:\ni)\nhospodářskou výhodou, kterou lze považovat za výnosy z něj, nebo\nii)\nmajetkem, který lze považovat za nástroj jeho spáchání;\nc)\npodle vnitrostátního práva dožádaného státu konfiskaci již nelze z důvodu uplynutí lhůty uložit ani vykonat;\nd)\naniž je dotčen čl. 665 odst. 5 a 6, se žádost netýká dřívějšího odsouzení, rozhodnutí soudní povahy nebo prohlášení v takovém rozhodnutí, že byl spáchán trestný čin nebo několik trestných činů, na jejichž základě byla konfiskace nařízena nebo je požadována;\ne)\nkonfiskace není v dožadujícím státě vykonatelná nebo je napadena řádnými opravnými prostředky nebo\nf)\nse žádost týká příkazu ke konfiskaci vyplývajícího z rozhodnutí vyneseného v nepřítomnosti osoby, proti níž byl příkaz vydán, a podle názoru dožádaného státu jí v řízení vedené žádajícím státem, které vedlo k takovému rozhodnutí, nebyla zajištěna minimální práva na obhajobu, jež jsou přiznána každému, proti komu je vzneseno trestní obvinění.\n6.   Pro účely odst. 5 písm. f) se rozhodnutí nepovažuje za rozhodnutí vynesené v nepřítomnosti, pokud:\na)\nbylo potvrzeno nebo vyneseno po podání námitky ze strany dotčené osoby nebo\nb)\nbylo vydáno v odvolacím řízení za předpokladu, že odvolání podala dotčená osoba.\n7.   Při zvažování toho, zda pro účely odst. 5 písm. f) byla zajištěna minimální práva na obhajobu, dožádaný stát zohlední skutečnost, že se dotčená osoba záměrně snažila uniknout spravedlnosti, nebo skutečnost, že dotčená osoba, která měla možnost proti rozhodnutí vyneseném v její nepřítomnosti podat opravný prostředek, se rozhodla tak neučinit. Totéž platí, pokud se dotčená osoba, které bylo řádně doručeno předvolání, rozhodla nedostavit a nepožádala o odročení jednání.\n8.   Státy neuplatní jako důvod pro odmítnutí jakékoli spolupráce podle této hlavy bankovní tajemství. Vyžaduje-li to jeho vnitrostátní právo, může dožádaný stát požadovat, aby žádost o spolupráci, která by zahrnovala porušení bankovního tajemství, schválil justiční orgán činný v ve vztahu k trestným činům.\n9.   Dožádaný stát se nemůže dovolávat skutečnosti, že:\na)\nvyšetřovaná osoba nebo osoba, na kterou se vztahuje příkaz ke konfiskaci vydaný orgány dožadujícího státu, je právnickou osobou a neuplatní ji jako překážku poskytnutí spolupráce podle této hlavy;\nb)\nfyzická osoba, proti níž byl vydán příkaz ke konfiskaci výnosů, zemřela, nebo že právnická osoba, proti níž byl vydán příkaz ke konfiskaci výnosů, byla následně zrušena, a neuplatní ji jako překážku poskytnutí pomoci v souladu s čl. 665 odst. 1 písm. a); nebo\nc)\nvyšetřovaná osoba nebo osoba, na kterou se vztahuje příkaz ke konfiskaci vydaný orgány dožadujícího státu, je uvedena v žádosti jako pachatel původního trestného činu i trestného činu praní peněz a neuplatní ji jako překážku poskytnutí spolupráce podle této hlavy.\nČlánek 671\nKonzultace a informace\nPokud existují závažné důvody domnívat se, že výkonem příkazu k zajištění nebo ke konfiskaci by byla skutečně ohrožena ochrana základních práv, dožádaný stát předtím, než rozhodne o výkonu příkazu k zajištění nebo konfiskaci, provede konzultaci s dožadujícím státem a může požadovat poskytnutí veškerých nezbytných informací.\nČlánek 672\nOdklad\nDožádaný stát může na základě žádosti opatření odložit, pokud by takové opatření ovlivnilo vyšetřování nebo řízení vedené jeho orgány.\nČlánek 673\nČástečné nebo podmíněné vyhovění žádosti\nPřed odmítnutím nebo odložením spolupráce podle této hlavy dožádaný stát, v příslušném případě po konzultaci s dožadujícím státem, zváží, zda žádosti může být vyhověno částečně nebo za podmínek, které považuje za nezbytné.\nČlánek 674\nDoručování dokumentů\n1.   Státy si navzájem poskytují co nejširší vzájemnou pomoc při doručování soudních písemností osobám dotčeným předběžným opatřeními a konfiskací.\n2.   Źádná z ustanovení tohoto článku nejsou zacílena na to, aby zasahovala do:\na)\nmožnosti zasílat soudní písemnosti poštou přímo osobám v zahraničí; a\nb)\nmožnosti, aby soudní vykonavatelé, úředníci nebo jiné příslušné orgány státu původu doručovali soudní písemnosti přímo prostřednictvím konzulárních úřadů uvedeného státu nebo prostřednictvím justičních orgánů, včetně soudních vykonavatelů a úředníků, nebo jiných příslušných orgánů státu určení.\n3.   Při doručování soudních písemností osobám v zahraničí dotčeným předběžnými opatřeními nebo příkazy ke konfiskaci vydanými v odesílajícím státě tento stát uvede, jaké opravné prostředky mají tyto osoby podle jeho vnitrostátního práva k dispozici.\nČlánek 675\nUznávání cizích rozhodnutí\n1.   Při vyřizování žádosti o spolupráci podle článků 663 až 669 uzná dožádaný stát veškerá rozhodnutí vydaná justičním orgánem v dožadujícím státě týkající se práv uplatňovaných třetími stranami.\n2.   Uznání lze odmítnout, pokud:\na)\ntřetí strany neměly dostatečnou příležitost uplatnit svá práva;\nb)\nje rozhodnutí neslučitelné s rozhodnutím, které již bylo v dožádaném státě přijato v téže věci;\nc)\nje neslučitelné s veřejným pořádkem dožádaného státu nebo\nd)\nrozhodnutí bylo přijato v rozporu s ustanoveními o výlučné příslušnosti stanovenými vnitrostátním právem dožádaného státu.\nČlánek 676\nOrgány\n1.   Každý stát určí ústřední orgán odpovědný za zasílání žádostí podaných podle této hlavy a odpovídání na ně, jakož i za jejich vyřizování či postoupení orgánům příslušným k jejich vyřízení.\n2.   Unie může určit subjekt Unie, který může vedle příslušných orgánů členských států podávat a případně vyřizovat žádosti podle této hlavy. S každou takovou žádostí se pro účely této hlavy nakládá jako s žádostí členského státu. Unie může rovněž určit tento subjekt Unie jako ústřední orgán odpovědný za zasílání a vyřizování žádostí podaných podle této hlavy tímto subjektem a odpovídání na ně tímto subjektem.\nČlánek 677\nPřímá komunikace\n1.   Ústřední orgány komunikují přímo mezi sebou.\n2.   V naléhavých případech mohou žádosti nebo sdělení podle této hlavy zasílat přímo justiční orgány žádajícího státu justičním orgánům dožádaného státu. V takových případech se prostřednictvím ústředního orgánu dožadujícího státu současně zašle kopie ústřednímu orgánu dožádaného státu.\n3.   Jestliže je podána žádost podle odstavce 2 a orgán není příslušný k vyřízení žádosti, postoupí žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu a informuje o tom přímo dožadující stát.\n4.   Žádosti nebo sdělení podle článků 658 až 662, která nezahrnují donucovací opatření, mohou být příslušnými orgány dožadujícího státu předána přímo příslušným orgánům dožádaného státu.\n5.   Před formální žádostí mohou justiční orgány žádající státu zaslat přímo justičním orgánům dožádaného státu návrhy žádostí nebo sdělení podle této hlavy, aby bylo zajištěno, že formální žádost bude po obdržení účinně vyřízena a že obsahuje dostatečné informace a podklady, aby splňovala požadavky právních předpisů dožádaného státu.\nČlánek 678\nForma žádosti a jazyky\n1.   Všechny žádosti podle této hlavy se podávají písemně. Mohou být předány elektronicky nebo jinými telekomunikačními prostředky za předpokladu, že dožadující stát je na požádání připraven kdykoli předložit písemný záznam takového sdělení a jeho originál.\n2.   Žádosti podle odstavce 1 se podávají v jednom z úředních jazyků dožádaného státu nebo v jiném jazyce oznámeném dožádaným státem nebo jeho jménem v souladu s odstavcem 3.\n3.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci jazyk či jazyky, ve kterých lze, kromě úředního jazyka či úředních jazyků dotčeného státu, žádost podle této hlavy podat.\n4.   Žádosti o předběžné opatření podle článku 663 se podávají na předepsaném formuláři uvedeném v příloze 46.\n5.   Žádosti o konfiskaci podle článku 665 se podávají na předepsaném formuláři uvedeném v příloze 46.\n6.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci může podle potřeby změnit formuláře uvedené v odstavcích 4 a 5.\n7.   Spojené království a Unie jednající jménem kteréhokoli ze svých členských států mohou oznámit specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, že vyžadují překlad přiložených písemností a dokumentů do jednoho z úředních jazyků dožádaného státu nebo jiného jazyka uvedeného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. V případě žádostí podle čl. 663 odst. 4 lze tento překlad přiložených písemností a dokumentů poskytnout dožádanému státu do 48 hodin po předání žádosti, aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v čl. 663 odst. 4.\nČlánek 679\nLegalizace\nDokumenty předané při uplatňování této hlavy jsou osvobozeny od všech legalizačních formalit.\nČlánek 680\nObsah žádosti\n1.   V žádosti o spolupráci podle této hlavy se uvede:\na)\norgán, který podává žádost, a orgán, který vede vyšetřování nebo řízení;\nb)\npředmět a důvod žádosti;\nc)\npředmětná záležitost, včetně relevantních skutečností (jako je datum, místo a okolnosti trestného činu), kterých se vyšetřování nebo řízení týká, s výjimkou případů, kdy se jedná o žádosti o doručení;\nd)\njestliže spolupráce zahrnuje donucovací opatření:\ni)\nznění zákonných ustanovení nebo, není-li to možné, uvedení použitelného práva a\nii)\núdaj o tom, že požadované opatření nebo jiná opatření s podobnými účinky by mohla být na území dožadující státu přijata podle jeho vnitrostátního práva;\ne)\nje-li to nezbytné a pokud možno:\ni)\núdaje o dotčené osobě nebo osobách, včetně jména, data a místa narození, státní příslušnosti a místa pobytu a v případě právnické osoby jejího sídla a\nii)\nmajetek, v souvislosti s nímž je spolupráce požadována, jeho umístění, jeho spojitost s dotčenou osobou nebo osobami, jakákoli spojitost s trestným činem, jakož i veškeré dostupné informace o jiných osobách, zájmech na majetku a\nf)\njakýkoli zvláštní postup, který si dožadující stát přeje dodržet.\n2.   V žádosti o předběžné opatření podle článku 663 ve vztahu k zajištění majetku, u něhož může být proveden příkaz ke konfiskaci spočívající v požadavku zaplatit peněžní částku, musí být rovněž uvedena maximální částka, jejíž vymožení z uvedeného majetku je požadováno.\n3.   Kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí každá žádost podle článku 665 obsahovat:\na)\nv případě čl. 665 odst. 1 písm. a) :\ni)\nověřený opis příkazu ke konfiskaci vydaný soudem v dožadujícím státě a důvody, na jejichž základě byl příkaz vydán, nejsou-li uvedeny v samotném příkazu;\nii)\npotvrzení příslušného orgánu dožadujícího státu, že příkaz ke konfiskaci je vykonatelný a nepodléhá řádným opravným prostředkům;\niii)\ninformace o rozsahu, v jakém se žádá o výkon příkazu, a\niv)\ninformace o nutnosti přijmout jakákoli předběžná opatření;\nb)\nv případě čl. 665 odst. 1 písm. b) : skutečnosti, kterých se dožadující stát dovolává, dostačující k tomu, aby dožádaný stát mohl požádat o vydání příkazu podle svého vnitrostátního práva;\nc)\npokud měly třetí osoby možnost uplatnit svá práva, dokumenty prokazující, že tomu tak bylo.\nČlánek 681\nVadné žádosti\n1.   Pokud žádost není v souladu s ustanoveními této hlavy nebo poskytnuté informace nedostačují k tomu, aby dožádaný stát mohl žádost vyřídit, může tento stát požádat dožadující stát o změnu žádosti nebo o její doplnění dalšími informacemi.\n2.   Dožádaný stát může pro obdržení takových změn nebo informací stanovit lhůtu.\n3.   Dožádaný stát může do obdržení požadovaných změn nebo informací v souvislosti s žádostí podle článku 665 přijmout kterékoli z opatření uvedených v článcích 658 až 664.\nČlánek 682\nMnohočetné žádosti\n1.   Pokud dožádaný stát obdrží více než jednu žádost podle článku 663 nebo článku 665 ve vztahu ke stejné osobě nebo majetku, nebrání více žádostí tomuto státu vyřídit žádosti zahrnující přijetí předběžných opatření.\n2.   V případě více žádostí podle článku 665 dožádaný stát zváží konzultaci s dožadujícími státy.\nČlánek 683\nPovinnost uvést odůvodnění\nDožádaný stát odůvodní každé rozhodnutí odmítnout, odložit nebo podmínit jakoukoli spolupráci podle této hlavy.\nČlánek 684\nInformování\n1.   Dožádaný stát neprodleně uvědomí dožadující stát o:\na)\nopatření zahájeném na základě žádosti podle této hlavy;\nb)\nkonečném výsledku opatření provedeného na základě žádosti podle této hlavy;\nc)\nrozhodnutí zcela nebo částečně odmítnout, odložit nebo podmínit jakoukoli spolupráci podle této hlavy;\nd)\nveškerých okolnostech, které požadované opatření znemožňují provést nebo by jej mohly významně zdržovat, a\ne)\nv případě předběžných opatření přijatých na základě žádosti podle článků 658 až článku 663 o takových ustanoveních svého vnitrostátního práva, která by automaticky vedla ke zrušení předběžného opatření.\n2.   Dožadující stát neprodleně uvědomí dožadující stát o:\na)\nveškerých přezkumech, rozhodnutích nebo jakýchkoli jiných skutečnostech, na jejichž základě přestane být příkaz ke konfiskaci zcela nebo zčásti vykonatelný, a\nb)\njakémkoli skutkovém nebo právním vývoji, na jehož základě již není jakékoli opatření podle této hlavy odůvodněné.\n3.   Pokud některý stát na základě téhož příkazu ke konfiskaci požádá o konfiskaci ve více než jednom státě, informuje o žádosti všechny státy, kterých se výkon příkazu týká.\nČlánek 685\nOmezení použití\n1.   Dožádaný stát může podmínit vyřízení žádosti tím, že orgány dožadujícího státu nepoužijí ani nepředají získané informace nebo důkazy bez jeho předchozího souhlasu souhlasu pro účely jiných vyšetřování nebo řízení než těch, která jsou uvedena v žádosti.\n2.   Bez předchozího souhlasu dožádaného státu se informace nebo důkazy, které dožádaný stát poskytl podle této hlavy, nepoužijí ani nepředají orgánům dožadujícího státu pro účely jiných vyšetřováních nebo řízeních než těch, která jsou uvedena v žádosti.\n3.   Osobní údaje sdělené podle této hlavy může použít stát, kterému byly předány pro účely:\na)\nřízení, na něž se vztahuje tato hlava;\nb)\njiných soudních a správních řízení, která přímo souvisejí s řízeními uvedenými v písmenu a);\nc)\nodvrácení bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti; nebo\nd)\njiného druhu, avšak pouze s předchozím souhlasem sdělujícího státu, pokud dotyčný stát nezískal souhlas subjektu údajů.\n4.   Tento článek se vztahuje rovněž na osobní údaje, které nebyly sděleny, ale získány jinak podle této hlavy.\n5.   Tento článek se nevztahuje na osobní údaje získané Spojeným královstvím nebo členským státem podle této hlavy a pocházející z tohoto státu.\nČlánek 686\nZachování důvěrnosti\n1.   Dožadující stát může od dožádaného státu požadovat, aby zachoval důvěrnost skutečností a podstaty žádosti, kromě případů nezbytných k vyřízení žádosti. Pokud dožádaný stát nemůže požadavek na důvěrnost dodržet, neprodleně o tom uvědomí dožadující stát.\n2.   Dožadující stát, není-li to v rozporu se základními zásadami jeho vnitrostátního práva a je-li o to požádán, zachová důvěrnost veškerých důkazů a informací poskytnutých dožádaným státem, kromě případů, kdy je jejich zveřejnění nezbytné pro vyšetřování nebo řízení popsaná v žádosti.\n3.   S výhradou ustanovení svého vnitrostátního práva dodržuje stát, který obdržel informace podle článku 662 bez žádosti, požadavek na důvěrnost vyžadovaný státem, který informace poskytuje. Pokud stát, který informace obdržel, nemůže požadavek na důvěrnost dodržet, neprodleně o tom uvědomí stát, který informace poskytuje.\nČlánek 687\nNáklady\nBěžné náklady na vyřízení žádosti nese dožádaný stát. Jsou-li pro vyřízení žádosti nezbytné podstatné nebo mimořádné náklady, dožadující a dožádaný stát se poradí s cílem dohodnout se na podmínkách, za nichž má být žádost vyřízena, a na způsobu úhrady nákladů.\nČlánek 688\nNáhrada škody\n1.   Je-li z podnětu určité osoby zahájeno soudní řízení o odpovědnosti za škodu způsobenou jednáním nebo opomenutím v souvislosti se spoluprací podle této hlavy, zváží dotčené státy v příslušném případě konzultace, aby určily způsob rozdělení jakékoli splatné náhrady škody.\n2.   Stát, který se stal předmětem sporu o náhradu škody, se vynasnaží o takovém sporu informovat druhý stát, pokud by předmětný stát mohl mít na dané věci zájem.\nČlánek 689\nOpravné prostředky\n1.   Každý stát zajistí, aby osoby dotčené opatřeními podle článků 663 až 666 měly k dispozici účinné opravné prostředky k ochraně svých práv.\n2.   Věcné důvody pro požadovaná opatření podle článků 663 až 666 nelze napadnout u soudu dožádaného státu.\nHLAVA XII\nOSTATNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 690\nOznámení\n1.   Ke dni vstupu této dohody v platnost učiní Unie a Spojené království veškerá oznámení stanovená v čl. 602 odst. 2, čl. 603 odst. 2, čl. 611 odst. 4, a v rozsahu, v jakém je to možné, sdělí, kdy žádné takové oznámení nemusí být činěno.\nJestliže takové oznámení nebo sdělení nebylo učiněno ve vztahu k některému státu k okamžiku uvedenému v prvním pododstavci, lze oznámení ve vztahu k takovému státu učinit, jakmile to bude možné, nejpozději však dva měsíce od vstupu této dohody v platnost.\nBěhem takového přechodného období může jakýkoliv stát, ve vztahu k němuž nebylo učiněno žádné oznámení stanovené v čl. 602 odst. 2, čl. 603 odst. 2, čl. 611 odst. 4, a vůči němuž nebylo sděleno, že žádné takové oznámení nemusí být učiněno, využít možností stanovených v daném článku pro situace, kdy takové oznámení bylo ve vztahu k danému státu učiněno. V případě čl. 603 odst. 2 může stát využít pouze možností stanovených v daném článku v rozsahu, v jakém je to slučitelné s kritérii pro učinění oznámení.\n2.   Oznámení uvedená v čl. 599 odst. 4, čl. 605 odst. 1, čl. 606 odst. 2, čl. 625 odst. 1, čl. 626 odst. 1, čl. 659 odst. 4, čl. 660 odst. 5, čl. 661 odst. 5, čl. 670 odst. 2 a čl. 678 odst. 3 a 7 lze učinit kdykoliv.\n3.   Oznámení uvedená v čl. 605 odst. 1, v čl. 606 odst. 2 a v čl. 678 odst. 3 a 7 lze kdykoli změnit.\n4.   Oznámení uvedená v čl. 602 odst. 2, čl. 603 odst. 2, čl. 605 odst. 1, čl. 611 odst. 4, čl. 659 odst. 4, čl. 660 odst. 5 a čl. 661 odst. 5 lze kdykoliv vzít zpět.\n5.   Unie zveřejní informace o oznámeních Spojeného království uvedených v čl. 605 odst. 1 v Úředním věstníku Evropské unie.\n6.   Ke dni vstupu této dohody v platnost oznámí Spojené království Unii identitu (případně označení) těchto orgánů:\na)\norgánu odpovědného za přijímání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) podle hlavy III;\nb)\norgánu považovaného za příslušný donucovací orgán pro účely hlavy V a stručný popis jeho pravomocí;\nc)\nnárodního kontaktního místa určeného podle čl. 568 odst. 1;\nd)\norgánu považovaného za příslušný orgán pro účely hlavy VI a stručný popis jeho pravomocí;\ne)\nkontaktního místa určeného podle čl. 584 odst. 1;\nf)\nnárodního zpravodaje Spojeného království pro otázky terorismu určeného podle čl. 584 odst. 2;\ng)\norgánu, který je podle vnitrostátního práva Spojeného království příslušný k výkonu zatýkacího rozkazu, jak je uvedeno v čl. 598 písm. c) a orgánu, který je podle vnitrostátního práva Spojeného království příslušný k vydání zatýkacího rozkazu, jak je uvedeno v čl. 598 písm. d);\nh)\norgánu určeného Spojeným královstvím podle čl. 623 odst. 3;\ni)\nústředního orgánu určeného Spojeným královstvím podle článku 645;\nj)\nústředního orgánu určeného Spojeným královstvím podle článku 676 odst. 1.\nUnie zveřejní informace o oznámeních uvedených v prvním pododstavci v Úředním věstníku Evropské unie.\n7.   Ke dni vstupu této dohody v platnost oznámí Unie svým jménem nebo případně jménem svých členských států Spojenému království identitu (případně označení) těchto orgánů:\na)\nútvaru pro informace o cestujících zřízeného nebo určeného každým členským státem za účelem přijímání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících podle hlavy III;\nb)\norgánu, který je podle vnitrostátního práva každého členského státu příslušný k výkonu zatýkacího rozkazu, jak je uvedeno v čl. 598 písm. c) a orgánu, který je podle vnitrostátního práva každého členského státu příslušný k vydání zatýkacího rozkazu, jak je uvedeno v čl. 598 písm. d);\nc)\norgánu určeného pro každý členský stát podle článku 623 odst. 3;\nd)\nsubjektu Unie uvedeného v článku 634;\ne)\nústředního orgánu určeného jednotlivými členskými státy podle článku 645;\nf)\nústředního orgánu určeného jednotlivými členskými státy podle článku 676 odst. 1;\ng)\njakéhokoli subjektu Unie určeného podle čl. 676 odst. 2 první věty a je rovněž určen jako ústřední orgán podle poslední věty uvedeného odstavce.\n8.   Oznámení učiněná podle odstavce 6 nebo 7 lze kdykoli změnit. Provedené změny se oznamují specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci.\n9.   Spojené království a Unie mohou oznámit více než jeden orgán ve vztahu k odst. 6 písm. a), b), d), e), g), h), i) a j) a ve vztahu k odstavci 7 a mohou tato oznámení omezit pouze pro konkrétní účely.\n10.   Pokud Unie činí oznámení uvedená v tomto článku, uvede, na které z jejích členských států se oznámení vztahuje, nebo zda činí oznámení vlastním jménem.\nČlánek 691\nPrověření a vyhodnocení\n1.   Tato část bude společně přezkoumána v souladu s článkem 776 nebo na žádost kterékoli ze stran, pokud se tak společně dohodnou.\n2.   Strany předem určí, jak má být přezkum prováděn, a vzájemně si sdělí složení svých příslušných přezkumných týmů. Součástí přezkumných týmů jsou osoby s patřičnými odbornými znalostmi, pokud jde o přezkoumávané otázky. S výhradou příslušných právních předpisů jsou všichni účastníci přezkumu povinni respektovat důvěrnost jednání a mít příslušné bezpečnostní prověrky. Pro účely těchto přezkumů přijmou Spojené království a Unie opatření pro odpovídající přístup k příslušné dokumentaci, systémům a personálu.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 2, přezkum se zaměří zejména na praktické provádění, výklad a vývoj této části.\nČlánek 692\nVypovězení\n1.   Aniž je dotčen článek 779, může každá ze stran tuto část kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tato část pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\n2.   Pokud však dojde k vypovězení této části z důvodu, že Spojené království nebo členský stát vypověděl Evropskou úmluvu o lidských právech nebo její protokoly 1, 6 nebo 13, pozbývá tato část platnosti dnem, kdy toto vypovězení nabude účinku, nebo je-li oznámení o jejím vypovězení učiněno po tomto dni, patnáctým dnem po tomto oznámení.\n3.   Pokud některá ze stran oznámí vypovězení dohody podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, aby rozhodl, jaká opatření jsou zapotřebí k zajištění toho, aby byla veškerá spolupráce zahájená podle této části vhodným způsobem uzavřena. V každém případě, pokud jde o všechny osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle této části předtím, než tato hlava pozbyde platnosti, zajistí strany, aby úroveň ochrany, na jejímž základě byly osobní údaje předány, byla zachována i poté, co vypovězení nabyde účinku.\nČlánek 693\nPozastavení uplatňování dohody\n1.   V případě závažných a systémových nedostatků na území jedné strany, pokud jde o ochranu základních práv nebo zásady právního státu, může druhá strana pozastavit uplatňování této části nebo jejích hlav písemným oznámením diplomatickou cestou. V tomto oznámení se uvedou závažné a systémové nedostatky, na nichž je pozastavení založeno.\n2.   V případě závažných a systémových nedostatků v rámci jedné strany, pokud jde o ochranu osobních údajů, včetně případů, kdy tyto nedostatky vedly k tomu, že platnost příslušného rozhodnutí o odpovídající ochraně byla ukončena, může druhá strana pozastavit uplatňování této části nebo jejích hlav písemným oznámením diplomatickou cestou. V tomto oznámení se uvedou závažné a systémové nedostatky, na nichž je pozastavení založeno.\n3.   Pro účely odstavce 2 se „rozhodnutím o odpovídající ochraně“ rozumí:\na)\nve vztahu ke Spojenému království rozhodnutí přijaté Evropskou komisí v souladu s článkem 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (82) nebo obdobnými následnými právními předpisy, které potvrzují odpovídající úroveň ochrany;\nb)\nve vztahu k Unii rozhodnutí přijaté Spojeným královstvím, které potvrzuje odpovídající úroveň ochrany pro účely předávání údajů spadajících do oblasti působnosti části 3 zákona o ochraně údajů z roku 2018 (83) nebo obdobných následných právních předpisů.\n4.   V souvislosti s pozastavením uplatňování hlavy III nebo hlavy X zahrnují odkazy na „rozhodnutí o odpovídající ochraně“ rovněž:\na)\nve vztahu ke Spojenému království rozhodnutí přijaté Evropskou komisí v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (84) (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) nebo obdobnými následnými právními předpisy, které potvrzují odpovídající úroveň ochrany;\nb)\nve vztahu k Unii rozhodnutí přijaté Spojeným královstvím, které potvrzuje odpovídající úroveň ochrany pro účely předávání údajů spadajících do oblasti působnosti části 2 zákona o ochraně údajů z roku 2018 nebo obdobných následných právních předpisů.\n5.   Hlavy, kterých se pozastavení týká, se prozatímně přestávají uplatňovat prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni oznámení uvedeného v odstavci 1 nebo 2, pokud nejpozději dva týdny před uplynutím této lhůty případně prodloužené v souladu s odst. 7 písm. d) strana, která pozastavení oznámila, písemně neinformuje druhou stranu diplomatickou cestou o zpětvzetí prvního oznámení nebo o omezení rozsahu pozastavení. V druhém případě se prozatímně přestanou uplatňovat pouze hlavy uvedené ve druhém oznámení.\n6.   Oznámí-li jedna strana pozastavení uplatňování jedné nebo několika hlav této části podle odstavce 1 nebo 2, může druhá strana pozastavit uplatňování všech zbývajících hlav písemným oznámením diplomatickou cestou, které zašle alespoň tři měsíce předem.\n7.   Po oznámení o pozastavení podle odstavce 1 nebo 2 je záležitost okamžitě projednána Radou partnerství. Rada partnerství prozkoumá možné způsoby, jak umožnit straně, která pozastavení oznámila, odložit jeho vstup v platnost, omezit jeho rozsah nebo jej odvolat. Za tímto účelem může Rada partnerství na doporučení specializovaného výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci:\na)\nschválit společný výklad ustanovení této části;\nb)\ndoporučit stranám vhodná opatření;\nc)\npřijmout vhodné úpravy této části, které jsou nezbytné pro řešení důvodů, jež vedly k pozastavení, s maximální dobou platnosti 12 měsíců, a\nd)\nprodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 5 až o tři měsíce.\n8.   Pokud některá ze stran oznámí pozastavení dohody podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, aby rozhodl, jaká opatření jsou zapotřebí k zajištění toho, aby veškerá spolupráce zahájená podle této části dotčená tímto oznámením byla vhodným způsobem uzavřena. V každém případě, pokud jde o všechny osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle této části předtím, než se hlavy týkající se pozastavení prozatímně přestanou uplatňovat, zajistí strany, aby úroveň ochrany, na jejímž základě byly osobní údaje předány, byla zachována i poté, co pozastavení nabude účinku.\n9.   Uplatňování pozastavených hlav se obnoví prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy strana, která oznámila pozastavení podle odstavce 1 nebo 2, podala diplomatickou cestou druhé straně písemné oznámení o svém záměru obnovit uplatňování pozastavených hlavy. Strana, která pozastavení podle odstavce 1 nebo 2 oznámila, tak učiní ihned poté, co závažné a systémové nedostatky druhé strany, na nichž bylo pozastavení založeno, pominou.\n10.   Po oznámení záměru obnovit uplatňování pozastavených hlavy v souladu s odstavcem 9 se uplatňování zbývajících hlav pozastavených podle odstavce 6 obnoví současně s hlavami pozastavenými podle odstavce 1 nebo 2.\nČlánek 694\nNáklady\nNení-li v této dohodě stanoveno jinak, nesou strany a členské státy, včetně orgánů, institucí a jiných subjektů stran nebo členských států, vlastní náklady vzniklé v průběhu provádění této hlavy.\nHLAVA XIII\nŘEŠENÍ SPORŮ\nČlánek 695\nCíl\nCílem této hlavy je stanovit pohotový, účinný a efektivní mechanismus pro předcházení sporům mezi stranami ohledně této části, včetně sporů mezi stranami ohledně této části v případě jejího použití na situace, které se řídí se jinými ustanoveními této dohody, a jejich řešení, za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení.\nČlánek 696\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava se použije na spory mezi stranami týkající se této části („zahrnutá ustanovení“).\n2.   Zahrnutá ustanovení zahrnují všechna ustanovení této části s výjimkou: článku 526 a 541,čl. 552 odst. 14, článků 562, 692, 693 a 700.\nČlánek 697\nVýlučnost\nStrany se zavazují, že nebudou vzájemný spor ohledně této části předkládat jinému mechanismu řešení, než je mechanismus stanovený v této hlavě.\nČlánek 698\nKonzultace\n1.   Jestliže se některá ze stran (dále jen „žalující strana“) domnívá, že druhá strana (dále jen „žalovaná strana“) porušila povinnost podle této části, usilují strany o vyřešení této záležitosti prostřednictvím konzultací v dobré víře s cílem dosáhnout oboustranně přijatelného řešení.\n2.   Žalující strana může o konzultace požádat prostřednictvím písemné žádosti doručené žalované straně. Žalující strana ve své písemné žádosti uvede důvody žádosti, včetně určení jednání nebo opomenutí, o nichž se žalující strana domnívá, že vedou k porušení povinnosti žalovanou stranou, a upřesní příslušná ustanovení, která považuje za použitelná.\n3.   Žalovaná strana odpoví na žádost neprodleně, nejpozději však do dvou týdnů ode dne jejího doručení. Konzultace se konají pravidelně ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení žádosti osobně nebo prostřednictvím jakýchkoli jiných komunikačních prostředků, na nichž se strany dohodnou.\n4.   Konzultace se ukončí do tří měsíců od data doručení žádosti, pokud se strany nedohodnou, že v nich budou pokračovat déle.\n5.   Žalující strana může požádat, aby se konzultace konaly v rámci specializovaného výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci nebo v rámci Rady partnerství. První zasedání se uskuteční do jednoho měsíce od obdržení žádosti o konzultace uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci může kdykoli rozhodnout o postoupení této záležitosti Radě partnerství. Rada partnerství se může této záležitosti rovněž chopit z vlastní iniciativy. Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci nebo případně Rada partnerství mohou spor vyřešit rozhodnutím. Takové rozhodnutí se považuje za vzájemně přijatelné řešení ve smyslu článku 699.\n6.   Žalující strana může vzít svou žádost o konzultace kdykoli jednostranně zpět. V takovém případě se konzultace okamžitě ukončí.\n7.   Konzultace, a zejména veškeré informace označené jako důvěrné a stanoviska zastávané stranami během konzultací, jsou důvěrné.\nČlánek 699\nOboustranně přijatelné řešení\n1.   Strany mohou kdykoli dosáhnout oboustranně přijatelného řešení jakéhokoli sporu uvedeného v článku 696.\n2.   Oboustranně přijatelné řešení může být přijato rozhodnutím specializovaného výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci nebo Radou partnerství. Pokud oboustranně přijatelné řešení spočívá v dohodě stran o společném výkladu ustanovení této části, přijme se toto oboustranně přijatelné řešení prostřednictvím rozhodnutí Rady partnerství.\n3.   Každá ze stran přijme opatření nezbytná k provedení oboustranně přijatelného řešení v dohodnuté lhůtě.\n4.   Provádějící strana před uplynutím sjednané lhůty písemně informuje druhou stranu o veškerých opatřeních, která přijala, aby oboustranně přijatelné řešení provedla.\nČlánek 700\nPozastavení uplatňování dohody\n1.   Pokud konzultace podle článku 698 nevedly k oboustranně přijatelnému řešení ve smyslu článku 699, za předpokladu, že žalující strana nevzala zpět svou žádost o konzultace v souladu s čl. 698 odst. 6, a pokud se domnívá, že žalovaná strana závažným způsobem porušuje své povinnosti podle ustanovení uvedených v čl. 698 odst. 2, může žalující strana písemným oznámením diplomatickou cestou pozastavit uplatňování hlav této části, jichž se závažné porušení týká. V tomto oznámení se uvede závažné porušení povinností žalovanou stranou, na nichž je pozastavení založeno.\n2.   Hlavy, jichž se pozastavení týká, se prozatímně přestanou uplatňovat prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni oznámení uvedeného v odstavci 1 nebo k jakémukoliv jinému datu, na němž se strany dohodnou, pokud nejpozději dva týdny před uplynutím této lhůty žalující strana písemně neinformuje žalovanou stranu diplomatickou cestou o zpětvzetí prvního oznámení nebo o omezení rozsahu pozastavení. V druhém případě se prozatímně přestanou uplatňovat pouze hlavy uvedené ve druhém oznámení.\n3.   Oznámí-li žalující strana pozastavení uplatňování jedné nebo několika hlav této části podle odstavce 1, může žalovaná strana pozastavit uplatňování všech zbývajících hlav písemným oznámením diplomatickou cestou, které zašle tři měsíce předem.\n4.   Je-li oznámeno pozastavení uplatňování dohody podle tohoto článku, sejde se specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci, aby rozhodl, jaká opatření jsou zapotřebí k zajištění toho, aby veškerá spolupráce zahájená podle této části dotčená tímto oznámením byla vhodným způsobem uzavřena. V každém případě, pokud jde o všechny osobní údaje získané prostřednictvím spolupráce podle této části předtím, než se hlavy, jichž se týká, prozatímně přestanou uplatňovat, strany zajistí, aby úroveň ochrany, na jejímž základě byly osobní údaje předány, byla zachována i poté, co pozastavení nabude účinku.\n5.   Uplatňování pozastavených hlav se obnoví prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy žalující strana podala diplomatickou cestou žalované straně písemné oznámení o svém záměru obnovit uplatňování pozastavených hlavy. Žalující strana tak učiní okamžitě, pokud se domnívá, že závažné porušení povinností, na nichž bylo pozastavení založeno, přestalo existovat.\n6.   Po oznámení žalující strany o svém záměru obnovit uplatňování pozastavených hlav v souladu s odstavcem 5 se uplatňování zbývajících hlav, jejichž uplatňování bylo pozastaveno žalovanou stranou podle odstavce 3, obnoví současně s hlavami, jejichž uplatňování bylo pozastaveno žalující stranou podle odstavce 1.\nČlánek 701\nLhůty\n1.   Všechny lhůty stanovené v této hlavě se počítají v týdnech nebo měsících ode dne následujícího po úkonu, ke kterému se vztahují.\n2.   Veškeré lhůty uvedené v této hlavě mohou být po vzájemné dohodě stran změněny.\nČÁST ČTVRTÁ\nTEMATICKÁ SPOLUPRÁCE\nHLAVA I\nZDRAVOTNÍ BEZPEČNOST\nČlánek 702\nSpolupráce v oblasti zdravotní bezpečnosti\n1.   Pro účely tohoto článku se „vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou“ rozumí život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví, které je biologického nebo chemického původu, vzniklo v závislosti na životním prostředí či je neznámého původu, které se šíří nebo u nějž existuje značné riziko šíření přes hranice alespoň jednoho členského státu a Spojeného království.\n2.   Strany se vzájemně informují o vážné přeshraniční zdravotní hrozbě, která má dopad na druhou stranu, a usilují o to, aby tak učinily včas.\n3.   V případě vážné přeshraniční zdravotní hrozby může Unie na základě písemné žádosti Spojeného království poskytnout Spojenému království přístup ad hoc do jejího systému včasného varování a reakce (dále jen „systém včasného varování a reakce“), pokud jde o konkrétní hrozbu, aby si strany a příslušné orgány členských států mohly vyměňovat relevantní informace, vyhodnocovat rizika pro veřejné zdraví a koordinovat opatření, která by mohla být vyžadována pro ochranu veřejného zdraví. Unie se vynasnaží reagovat na písemnou žádost Spojeného království včas.\nKromě toho může Unie přizvat Spojené království k účasti ve výboru zřízeném v Unii a složeném ze zástupců členských států za účelem podpory výměny informací a koordinace v souvislosti s vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou.\nObě ujednání jsou dočasná a v žádném případě nepřekračují dobu, kterou kterákoli ze stran po konzultaci s druhou stranou považuje za nezbytnou pro příslušnou vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu.\n4.   Pro účely výměny informací uvedené v odstavci 2 a veškerých žádostí podle odstavce 3 určí každá ze stran kontaktní místo a uvědomí o tom druhou stranu. Kontaktní místa rovněž:\na)\nusilují o usnadnění porozumění mezi stranami, pokud jde o to, zda hrozba představuje vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu, či nikoli;\nb)\nusilují o vzájemně dohodnutá řešení veškerých technických otázek vyplývajících z provádění této hlavy.\n5.   Spojené království dodržuje všechny použitelné podmínky pro používání systému včasného varování a reakce a jednací řád výboru uvedeného v odstavci 3 po dobu poskytování přístupu v souvislosti s konkrétní vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou. Pokud po výše uvedené výměně informací mezi stranami má:\na)\nUnie za to, že Spojené království nedodrželo výše uvedené podmínky nebo jednací řád, může Unie ukončit přístup Spojeného království do systému včasného varování a reakce nebo případně jeho účast v daném výboru, pokud jde o tuto hrozbu;\nb)\nSpojené království za to, že nemůže souhlasit s podmínkami nebo jednacím řádem, může Spojené království zrušit svou účast na systému včasného varování a reakce nebo případně svou účast v daném výboru, pokud jde o tuto hrozbu.\n6.   Je-li to ve společném zájmu, strany spolupracují na mezinárodních fórech týkajících se předcházení a odhalování stávajících či vznikajících hrozeb pro zdravotní bezpečnost, jakož i na přípravách a reakcích na ně.\n7.   Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a příslušný orgán ve Spojeném království odpovědný za dozor, zpravodajství o epidemiích a vědecké poradenství v oblasti infekčních nemocí spolupracují v technických a vědeckých otázkách společného zájmu stran a za tímto účelem mohou uzavřít memorandum o porozumění.\nHLAVA II\nKYBERNETICKÁ BEZPEČNOST\nČlánek 703\nDialog v otázkách kybernetiky\nStrany usilují o zahájení pravidelného dialogu za účelem výměny informací o relevantním politickém vývoji, včetně v souvislosti s mezinárodní bezpečností, bezpečností vznikajících technologií, správou internetu, kybernetickou bezpečností, kybernetickou obranou a kybernetickou kriminalitou.\nČlánek 704\nSpolupráce v otázkách kybernetiky\n1.   Je-li to ve společném zájmu, strany spolupracují v oblasti kybernetických otázek sdílením osvědčených postupů a prostřednictvím praktických opatření spolupráce zaměřených na podporu a ochranu otevřeného, svobodného, stabilního, mírového a bezpečného kyberprostoru založeného na uplatňování stávajících mezinárodních právních předpisů a norem pro odpovědné chování států a regionálních opatření na budování kybernetické důvěry.\n2.   Strany rovněž usilují o spolupráci v příslušných mezinárodních orgánech a fórech a usilují o posílení celosvětové kybernetické odolnosti a posílení schopnosti třetích zemí účinně bojovat proti kyberkriminalitě.\nČlánek 705\nSpolupráce se skupinou pro reakci na počítačové hrozby v Evropské unii\nPo předchozím schválení řídící radou skupiny CERT-EU spolupracují skupina pro reakci na počítačové hrozby v Evropské unii (dále jen „CERT-EU“), a vnitrostátní skupina pro reakci na počítačové hrozby Spojeného království na základě dobrovolnosti, včasnosti a vzájemnosti za účelem výměny informací o nástrojích a metodách, jako jsou techniky, taktika a postupy či osvědčené postupy, a o obecných hrozbách a zranitelných místech.\nČlánek 706\nÚčast na konkrétních činnostech skupiny pro spolupráci zřízené podle směrnice (EU) 2016/1148\n1.   S cílem podpořit spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a současně zajistit autonomii rozhodovacího procesu Unie se mohou příslušné vnitrostátní orgány Spojeného království na pozvání předsedy skupiny pro spolupráci, které může Spojené království rovněž požadovat, po konzultaci s Komisí účastnit těchto činností skupiny pro spolupráci:\na)\nvytváření osvědčených postupů při budování kapacit pro zajištění bezpečnosti sítí a informačních systémů;\nb)\nvýměna informací týkajících se cvičení souvisejících s bezpečností sítí a informačních systémů;\nc)\nvýměna informací, zkušeností a osvědčených postupů týkajících se rizik a nežádoucích příhod;\nd)\nvýměna informací a osvědčených postupů v oblasti zvyšování povědomí, vzdělávacích programů a odborné přípravy; a\ne)\nvýměna informací a osvědčených postupů v oblasti výzkumu a vývoje, v souvislosti s bezpečností sítí a informačních systémů.\n2.   Veškerá výměna informací, zkušeností nebo osvědčených postupů mezi skupinou pro spolupráci a příslušnými vnitrostátními orgány Spojeného království je dobrovolná a případně vzájemná.\nČlánek 707\nSpolupráce s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost\n1.   S cílem podpořit spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a současně zajistit autonomii rozhodovacího procesu Unie může se Spojené království na pozvání správní rady Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), které může Spojené království rovněž požadovat, účastnit těchto činností Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost:\na)\nbudování kapacit,\nb)\nznalosti a informace; a\nc)\nosvěta a vzdělávání.\n2.   Podmínky účasti Spojeného království na činnostech Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost uvedené v odstavci 1, včetně odpovídajícího finančního příspěvku, se stanoví v pracovních ujednáních přijatých správní radou Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, s výhradou předchozího schválení Komisí, a dohodnutých se Spojeným královstvím.\n3.   Výměna informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost a Spojeným královstvím je dobrovolná a případně vzájemná.\nČÁST PÁTÁ\nÚČAST NA PROGRAMECH UNIE, ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 708\nOblast působnosti\n1.   Tato část se vztahuje na účast Spojeného království v programech a na činnostech Unie a na službách v rámci těchto programů a činností, jichž se Spojené království se souhlasem stran účastní.\n2.   Tato část se nevztahuje na účast Spojeného království v programech soudržnosti v rámci cíle Evropská územní spolupráce nebo podobných programech se stejným cílem, která se uskutečňuje na základě aktů jednoho nebo více orgánů Unie vztahujících se na tyto programy.\nPříslušné podmínky pro účast na programech uvedených v prvním pododstavci se stanoví v příslušném základním právním aktu a v dohodě o financování uzavřené na jeho základě. V souvislosti s účastí Spojeného království na uvedených programech se strany dohodnou na ustanoveních s podobným účinkem, jaký má kapitola druhá.\nČlánek 709\nDefinice\nPro účely této části se rozumí:\na)\n„základním právním aktem“\ni)\nakt jednoho nebo více orgánů Unie, kterým se zavádí určitý program nebo činnost a který se stanoví právní základ pro určitou akci a pro vynakládání příslušných výdajů zapsaných do rozpočtu Unie nebo pro uplatnění rozpočtové záruky, která je podpořena z rozpočtu Unie, včetně jakékoli jeho změny a všech příslušných aktů orgánu Unie, které tento akt doplňují nebo provádějí, kromě aktů, jimiž se přijímají pracovní programy, nebo\nii)\nakt jednoho či více orgánů Unie, kterým se zavádí jiná činnost financovaná z rozpočtu Unie než programy;\nb)\n„dohodou o poskytnutí finančních prostředků“ dohody týkající se programů a činností Unie podle protokolu I nazvaného „Programy a činnosti, jichž se Spojené království účastní“ , kterými se vynakládají finanční prostředky Unie, jako jsou grantové dohody, dohody o přiznání příspěvku, dohody o finančním rámcovém partnerství, dohody o financování a záruční dohody;\nc)\n„dalšími pravidly týkajícími se provádění programu a činnosti Unie“ pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (85) (dále jen „finanční nařízení“) pro souhrnný rozpočet Unie, v pracovním programu nebo ve výzvách či v jiných udělovacích řízeních Unie;\nd)\n„Unií“ Unie nebo Evropské společenství pro atomovou energii, nebo obojí, podle souvislosti;\ne)\n„udělovacím řízením Unie“ řízení o udělení finančních prostředků Unie zahájené Unií nebo osobami či subjekty pověřenými vynakládáním finančních prostředků Unie;\nf)\n„subjektem Spojeného království“ jakýkoli druh subjektu, ať už fyzická osoba, právnická osoba nebo jiný subjekt, který se může účastnit činností v rámci programu nebo činnosti Unie v souladu se základním právním aktem a který má pobyt nebo který je usazen ve Spojeném království;\nKAPITOLA 1\nÚČAST SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ NA PROGRAMECH A ČINNOSTECH UNIE\nODDÍL 1\nOBECNÉ PODMÍNKY ÚČASTI NA PROGRAMECH A ČINNOSTECH UNIE\nČlánek 710\nStanovení účasti\n1.   Spojené království se účastní programů a činností Unie, nebo ve výjimečných případech části programů nebo činností Unie, které jsou otevřeny jeho účasti a které jsou uvedeny v Protokolu o programech a činnostech, jichž se Spojené království účastní (dále jen „protokol I”), a přispívá na ně.\n2.   Protokol I dohodnou strany mezi sebou. Tento protokol přijme specializovaný výbor pro účast na programech Unie a může jej měnit.\n3.   Protokolem I:\na)\njsou určeny programy a činnosti Unie, nebo ve výjimečných případech část programů nebo činností Unie, jichž se Spojené království účastní;\nb)\nje stanovena doba trvání účasti, čímž se rozumí doba, během níž Spojené království a subjekty Spojeného království mohou žádat o financování z prostředků Unie nebo mohou být pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie;\nc)\njsou stanoveny zvláštní podmínky pro účast Spojeného království a subjektů Spojeného království, včetně zvláštních postupů pro plnění finančních podmínek podle článku 714, zvláštních postupů mechanismu opravy podle článku 716 a podmínek pro účast ve strukturách vytvořených pro účely provádění programů nebo činností Unie. Uvedené podmínky musí být v souladu s touto dohodou, se základními právními akty i s akty jednoho nebo více orgánů Unie, kterým se uvedené struktury zřizují;\nd)\nje případně stanovena výše příspěvku Spojeného království na program Unie prováděný prostřednictvím finančního nástroje nebo rozpočtové záruky a případně zvláštní postupy podle článku 717.\nČlánek 711\nSoulad s pravidly programu\n1.   Spojené království se účastní programů a činností Unie nebo jejich částí uvedených v protokolu I v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě, základních právních aktech a dalších pravidlech týkajících se provádění programů a činností Unie.\n2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 zahrnují:\na)\nzpůsobilost subjektů Spojeného království a jakékoli další podmínky způsobilosti týkající se Spojeného království, zejména pokud jde o původ, místo činnosti nebo státní příslušnost;\nb)\npodmínky vztahující se na podávání, posuzování a výběr žádostí a na provádění akcí způsobilými subjekty Spojeného království.\n3.   Podmínky uvedené v odst. 2 písm. b) jsou rovnocenné podmínkám použitelným na způsobilé subjekty členských států kromě řádně odůvodněných mimořádných případů stanovených v podmínkách uvedených odstavci 1. Každá strana může upozornit specializovaný výbor pro účast na programech Unie na potřebu projednání řádně odůvodněných vyloučení.\nČlánek 712\nPodmínky účasti\n1.   Účast Spojeného království na programu nebo činnosti Unie nebo na jejich částech podle článku 708 je podmíněna tím, že Spojené království:\na)\nvynakládá v rámci svých vnitrostátních právních předpisů veškeré úsilí, aby usnadnilo vstup a pobyt osob podílejících se na provádění těchto programů a činností nebo jejich částí, včetně studentů, výzkumných pracovníků, stážistů nebo dobrovolníků;\nb)\nzajišťuje, nakolik to spadá pod kontrolu orgánů Spojeného království, aby podmínky přístupu osob uvedených v písm. a) ke službám ve Spojeném království, které s prováděním těchto programů nebo činností přímo souvisejí, byly stejné jako v případě státních příslušníků Spojeného království, a to i pokud jde o veškeré poplatky;\nc)\nuzavřelo s ohledem na účast zahrnující výměnu utajovaných nebo citlivých neutajovaných informací nebo přístup k těmto informacím příslušné dohody v souladu s článkem 777.\n2.   V souvislosti s účastí Spojeného království na programu nebo činnosti Unie nebo na jejich částech podle článku 708 Unie a její členské státy:\na)\nvynakládají v rámci právních předpisů Unie nebo členských států veškeré úsilí, aby usnadnily vstup a pobyt státních příslušníků Spojeného království podílejících se na provádění těchto programů a činností nebo jejich částí, včetně studentů, výzkumných pracovníků, stážistů nebo dobrovolníků;\nb)\nzajišťují, nakolik to spadá pod kontrolu orgánů Unie a členských států, aby podmínky přístupu státních příslušníků Spojeného království uvedených v písm. a) ke službám v Unii, které s prováděním těchto programů nebo činností přímo souvisejí, byly stejné jako v případě občanů Unie, a to i pokud jde o veškeré poplatky;\n3.   V protokolu I lze s odkazem na tento článek stanovit další zvláštní podmínky, které jsou pro účast Spojeného království na programu nebo činnosti Unie nebo na jejich částech nezbytné.\n4.   Tímto článkem není dotčen článek 711.\n5.   Tímto článkem a článkem 718 rovněž nejsou dotčena ujednání mezi Spojeným královstvím a Irskem týkající se společného prostoru cestování.\nČlánek 713\nÚčast Spojeného království na správě programů nebo činností\n1.   Nejedná-li se o body vyhrazené pouze pro členské státy nebo související s programem nebo činností, jichž se Spojené království neúčastní, mohou se zástupci nebo odborníci Spojeného království nebo odborníci určení Spojeným královstvím účastnit jako pozorovatelé výborů, zasedání expertních skupin nebo jiných podobných zasedání, kterých se účastní zástupci nebo odborníci členských států nebo odborníci určení členskými státy a které jsou Evropské komisi nápomocny při provádění a řízení programů, činností nebo jejich částí, jichž se Spojené království účastní v souladu s článkem 708, nebo které jsou ve vztahu k těmto programům, činnostem nebo jejich částem Evropskou komisí zřízeny v souvislosti s prováděním práva Unie. Zástupci nebo odborníci Spojeného království nebo odborníci určení Spojeným královstvím nejsou přítomni v době hlasování. O výsledku hlasování je Spojené království informováno.\n2.   Nejsou-li odborníci nebo hodnotitelé jmenováni na základě státní příslušnosti, není státní příslušnost důvodem k vyloučení státních příslušníků Spojeného království.\n3.   Za podmínek stanovených v odstavci 1 se účast zástupců Spojeného království na zasedáních uvedených v odstavci 1 nebo na jiných zasedáních souvisejících s prováděním programů nebo činností řídí stejnými pravidly a postupy, jaké se vztahují na zástupce členských států, zejména práva vyjadřovat se, poskytování informačních a dokumentačních materiálů, nejedná-li se o body vyhrazené pouze pro členské státy nebo související s programem nebo činností, jichž se Spojené království neúčastní, a proplácení výdajů za cestu a pobyt.\n4.   V protokolu I lze vymezit další podrobnosti pro účast odborníků, jakož i účasti Spojeného království ve správních radách a strukturách vytvořených pro účely provádění programů nebo činností Unie vymezených v uvedeném protokolu.\nODDÍL 2\nPRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ ÚČASTI NA PROGRAMECH A ČINNOSTECH UNIE\nČlánek 714\nFinanční podmínky\n1.   Účast Spojeného království nebo subjektů Spojeného království na programech a činnostech Unie nebo na jejich částech je podmíněna tím, že Spojené království finančně přispívá na příslušné financování v rámci rozpočtu Unie.\n2.   Finanční příspěvek je tvořen součtem:\na)\npoplatku za účast; a\nb)\noperačního příspěvku.\n3.   Finanční příspěvek má formu roční platby hrazené v jedné nebo více splátkách.\n4.   Aniž je dotčen článek 733 činí poplatek za účast 4 % ročního operačního příspěvku a nepodléhá zpětným úpravám, s výjimkou případů týkajících se pozastavení podle čl. 718 odst. 7 písm. b) a ukončení podle čl. 720 odst. 6 písm. c). Od roku 2028 může specializovaný výbor pro účast na programech Unie výši poplatku za účast upravit.\n5.   Operační příspěvek pokrývá operační a podpůrné výdaje a představuje jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby příspěvek navíc k částkám, které jsou v rozpočtu Unie přijatém s konečnou platností zapsány pro programy nebo činnosti nebo výjimečně jejich části, navýšeným případně o vnější účelově vázané příjmy, které nevyplývají z finančních příspěvků na programy a činnosti Unie od jiných dárců, jak je vymezeno v protokolu I.\n6.   Operační příspěvek je založen na klíči pro příspěvky vymezeném jako poměr hrubého domácího produktu (HDP) Spojeného království v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách. HDP v tržních cenách, který se použije, je posledně známá hodnota HDP k 1. lednu roku, v němž je uskutečněna roční platba, stanovená Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), jakmile se použije ujednání podle článku 730, a v souladu s pravidly tohoto ujednání. Před použitím tohoto ujednání se HDP Spojeného království určí na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).\n7.   Operační příspěvek je založen na uplatnění klíče pro příspěvky na původní prostředky na závazky navýšené tak, jak je popsáno v odstavci 5, a zapsané v rozpočtu Unie přijatém s konečnou platností na příslušný rok za účelem financování programů nebo činností Unie nebo výjimečně jejich částí, jichž se Spojené království účastní.\n8.   Operační příspěvek programu, činnosti nebo jejich části na rok N může být zpětně upraven směrem nahoru nebo dolů v jednom nebo více následujících rocích na základě rozpočtových závazků přijatých z prostředků na závazky za uvedený rok, jejich provedení prostřednictvím právních závazků a jejich zrušení.\nPrvní úprava se provede v roce N+1, kdy se původní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi původním příspěvkem a upraveným příspěvkem, který se vypočítá uplatněním klíče pro příspěvky za rok N na součet\na)\nčástky rozpočtových závazků přijatých z prostředků na závazky schválených v roce N v rámci schváleného rozpočtu Evropské unie a z prostředků na závazky odpovídajících zrušeným závazkům, které byly znovu dány k dispozici, a\nb)\na veškerých prostředků vnějších účelově vázaných příjmů, které nevyplývají z finančních příspěvků na programy a činnosti Unie od jiných dárců, jak je stanoveno v protokolu I, a které byly k dispozici na konci roku N.\nKaždý následující rok do doby, než budou všechny rozpočtové závazky financované z prostředků na závazky z roku N vyplaceny nebo zrušeny, a nejpozději tři roky po skončení programu nebo po skončení víceletého finančního rámce odpovídajícího roku N podle toho, co nastane dříve, vypočítá Unie úpravu příspěvku za rok N tak, že příspěvek Spojeného království sníží o částku získanou uplatněním klíče pro příspěvky za rok N na zrušené závazky přijaté každý rok ze závazků za rok N financovaných v rámci rozpočtu Unie nebo ze zrušených závazků, které byly znovu dány k dispozici.\nPokud jsou prostředky vnějších účelově vázaných příjmů, které nevyplývají z finančních příspěvků na programy a činnosti Unie od jiných dárců, jak je stanoveno v protokolu I, zrušeny, příspěvek Spojeného království se sníží o částku získanou uplatněním klíče pro příspěvky za rok N na zrušenou částku.\nV roce N+2 nebo v rocích následujících se po provedení úprav podle druhého, třetího a čtvrtého pododstavce příspěvek Spojeného království na rok N rovněž sníží o částku získanou vynásobením příspěvku Spojeného království na rok N a poměru\na)\nprávních závazků za rok N financovaných z veškerých prostředků na závazky, které byly v roce N k dispozici, a vyplývajících ze soutěžních udělovacích řízení,\ni)\nz nichž byly Spojené království a subjekty Spojeného království vyloučeny, nebo\nii)\nu nichž specializovaný výbor pro účast na programech Unie rozhodl v souladu s postupem stanoveným v článku 715, že došlo ke zdánlivému vyloučení Spojeného království nebo subjektů Spojeného království, nebo\niii)\nu nichž uplynula lhůta pro podání žádostí během pozastavení účasti podle článku 718 nebo po nabytí účinku ukončení účasti podle článku 720, nebo\niv)\nu nichž byla účast Spojeného království a subjektů Spojeného království omezena v souladu s čl. 722 odst. 3 a\nb)\ncelkové částky právních závazků financovaných z veškerých prostředků na závazky za rok N.\nTato částka právních závazků se vypočítá tak, že se ode všech rozpočtových závazků přijatých v roce N odečtou zrušené závazky, které byly z těchto závazků přijaty v roce N+1.\n9.   Unie poskytne Spojenému království na požádání informace týkající se jeho finanční účasti obsažené v informacích souvisejících s rozpočtem, účetnictvím, výkonností a hodnocením, které jsou poskytovány rozpočtovému orgánu Unie a orgánu Unie příslušnému k udělení absolutoria v souvislosti s programy a činnostmi Unie, jichž se Spojené království účastní. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie a Spojeného království týkající se důvěrnosti a ochrany údajů a nejsou jimi dotčeny informace, na jejichž obdržení má Spojené království nárok podle kapitoly druhé.\n10.   Veškeré příspěvky Spojeného království nebo platby od Unie i výpočet splatných částek nebo částek, které mají být obdrženy, se uskutečňují v eurech.\n11.   S výhradou odstavce 5 a odst. 8 druhého pododstavce tohoto článku jsou podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku stanovena v příloze 47. Zvláštní výbor pro účast v programech Unie může přílohu 47 měnit.\nČlánek 715\nZdánlivé vyloučení ze soutěžního řízení o udělení grantu\n1.   Pokud se Spojené království domnívá, že určité podmínky stanovené v soutěžním řízení o udělení grantu představují zdánlivé vyloučení subjektů Spojeného království, oznámí to specializovaný výboru pro účast na programech Unie před uplynutím lhůty pro podání žádostí v dotčeném řízení a své oznámení odůvodní.\n2.   Do tří měsíců od uplynutí lhůty pro podávání žádostí v dotčeném udělovacím řízení specializovaný výbor pro účast na programech Unie prověří oznámení uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že míra účasti subjektů Spojeného království v dotčeném udělovacím řízení je nejméně o 25 % nižší než:\na)\nprůměrná míra účasti subjektů Spojeného království v podobných soutěžních udělovacích řízeních, která tuto podmínku neobsahují a byla zahájena do tří let před oznámením, nebo\nb)\nv případě, že podobná soutěžní udělovací řízení neexistují, průměrná míra účasti subjektů Spojeného království ve všech soutěžních udělovacích řízeních zahájených v rámci programu nebo případně předchozího programu do tří let před oznámením.\n3.   Specializovaný výbor pro účast na programech Unie s ohledem na odůvodnění poskytnuté Spojeným královstvím podle odstavce 1 a na skutečnou míru účasti v dotčeném udělovacím řízení rozhodne do konce období uvedeného v odstavci 2, zda došlo ke zdánlivému vyloučení subjektů Spojeného království z dotčeného udělovacího řízení.\n4.   Pro účely odstavců 2 a 3 se mírou účasti rozumí poměr počtu žádostí podaných subjekty Spojeného království k celkovému počtu žádostí podaných v rámci téhož udělovacího řízení.\nČlánek 716\nProgramy, u nichž se uplatní mechanismus automatické opravy\n1.   Mechanismus automatické opravy se uplatní ve vztahu k těm programům a činnostem Unie nebo jejich částem, u nichž je uplatnění mechanismu automatické opravy stanoveno v protokolu I. Uplatnění tohoto mechanismu automatické opravy může být omezeno na části programu nebo činnosti uvedených v protokolu I, které jsou prováděny prostřednictvím grantů, pro něž jsou pořádány soutěžní výzvy. Podrobná pravidla pro určení částí programu nebo činnosti, u nichž se mechanismus automatické opravy uplatní nebo neuplatní, mohou být stanovena v protokolu I.\n2.   Výši automatické opravy pro daný program nebo činnost nebo jejich části představuje rozdíl mezi původními částkami právních závazků skutečně přijatých se Spojeným královstvím nebo se subjekty Spojeného království a financovaných z prostředků na závazky za dotčený rok a příslušným operačním příspěvkem uhrazeným Spojeným královstvím po úpravě podle čl. 714 odst. 8 s vyloučením podpůrných výdajů, který pokrývá stejné období, je-li tato částka kladná.\n3.   Jakákoli částka uvedená v odstavci 2 tohoto článku, která za každý ze dvou po sobě jdoucích roků přesáhne 8 % příslušného příspěvku Spojeného království na program po úpravě podle čl. 714 odst. 8, je v rámci mechanismu automatické opravy splatná Spojeným královstvím jako dodatečný příspěvek za každý z obou těchto roků.\n4.   Podrobná pravidla pro stanovení příslušných částek právních závazků podle odstavce 2 tohoto článku, mimo jiné v případě konsorcií, a pro výpočet automatické opravy mohou být stanovena v protokolu I.\nČlánek 717\nFinancování v souvislosti s programy prováděnými prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk\n1.   Pokud se Spojené království účastní programu nebo činnosti Unie nebo jejich částí, které jsou prováděny prostřednictvím finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, příspěvek Spojeného království na programy prováděné prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk v rámci rozpočtu Unie, které jsou prováděny podle hlavy X finančního nařízení použitelného na souhrnný rozpočet Unie, se poskytuje ve formě peněz. Částka poskytnutá v penězích zvýší rozpočtovou záruku Unie nebo finanční krytí finančního nástroje.\n2.   Pokud se Spojené království účastní programu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, který provádí skupina Evropské investiční banky, pak v případě, že skupina Evropské investiční banky potřebuje pokrýt ztráty, které nejsou kryty zárukou poskytnutou rozpočtem Unie, uhradí Spojené království skupině Evropské investiční banky procentní část těchto ztrát, která se rovná poměru hrubého domácího produktu Spojeného království v tržních cenách k součtu hrubého domácího produktu členských států, Spojeného království a kterékoli další třetí země, jež se daného programu účastní, v tržních cenách. Hrubý domácí produkt v tržních cenách, který se použije, je posledně známá hodnota hrubého domácího produktu k 1. lednu roku, v němž je splatná platba, stanovená Eurostatem, jakmile se použije ujednání podle článku 730 a v souladu s pravidly tohoto ujednání. Před použitím tohoto ujednání se HDP Spojeného království určí na základě údajů poskytnutých OECD.\n3.   V protokolu I se případně dále upřesní postupy pro provádění tohoto článku, zejména ty, jimiž se zajistí, aby Spojené království obdrželo svůj podíl nevyužitých příspěvků na rozpočtové záruky a finanční nástroje.\nODDÍL 3\nPOZASTAVENÍ A UKONČENÍ ÚČASTI NA PROGRAMECH UNIE\nČlánek 718\nPozastavení účasti Spojeného království na programu Unie ze strany Unie\n1.   Unie může jednostranně pozastavit uplatňování protokolu I v souvislosti s jedním nebo více programy nebo činnostmi Unie nebo výjimečně jejich částmi v souladu s tímto článkem, pokud Spojené království neuhradí svůj finanční příspěvek v souladu s oddílem 2 této kapitoly nebo pokud Spojené království provede podstatné změny v jedné z následujících podmínek, které existovaly v době, kdy byla účast Spojeného království na programu nebo činnosti nebo výjimečně na jejich části schválena a zařazena do protokolu I, a pokud tyto změny mají závažný dopad na jejich provádění:\na)\nzmění se podmínky vstupu do Spojeného království a pobytu ve Spojeném království pro osoby, které se podílejí na provádění těchto programů a činností nebo jejich částí, včetně studentů, výzkumných pracovníků, stážistů nebo dobrovolníků. To nastane zejména v případě, kdy Spojené království zavede do svých vnitrostátních právních předpisů změnu podmínek vstupu těchto osob do Spojeného království a jejich pobytu ve Spojeném království, která vede k diskriminaci mezi členskými státy;\nb)\ndojde ke změně finančních nákladů, včetně poplatků, které se vztahují na osoby uvedené v písmenu a) v souvislosti s činnostmi, které tyto osoby musí vykonávat za účelem provádění programu;\nc)\nzmění se podmínky uvedené v čl. 712 odst. 3.\n2.   Unie oznámí svůj záměr pozastavit účast Spojeného království na dotčeném programu nebo činnosti specializovanému výboru pro účast na programech Unie. Unie určí rozsah pozastavení a řádně jej odůvodní. Pozastavení nabývá účinku 45 dnů ode dne oznámení Unií, pokud Unie své oznámení nestáhne. Referenčním dnem pozastavení pro účely tohoto článku je den, kdy pozastavení nabývá účinku.\nPřed oznámením a pozastavením a během období pozastavení může specializovaný výbor pro účast na programech Unie projednat vhodná opatření vedoucí k zamezení nebo zrušení tohoto pozastavení. V případě, že specializovaný výbor pro účast na programech Unie dospěje k dohodě, která pozastavení ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci zabrání, pozastavení účinku nenabude.\nV každém případě specializovaný výbor pro účast na programech Unie během uvedených 45 dnů zasedne, aby záležitost projednal.\n3.   Počínaje referenčním dnem pozastavení není na Spojené království nahlíženo jako na zemi, která se účastní programu nebo činnosti Unie nebo jejich části, jichž se pozastavení týká, a zejména již nejsou Spojené království nebo subjekty Spojeného království způsobilé podle podmínek stanovených v článku 711 a v protokolu I, pokud jde o udělovací řízení Unie, která k uvedenému dni ještě nebyla završena. Udělovací řízení se považuje za završené, pokud byly v jeho důsledku přijaty právní závazky.\n4.   Pozastavením nejsou dotčeny právní závazky přijaté před referenčním dnem pozastavení. Tato dohoda se na tyto právní závazky nadále vztahuje.\n5.   Jakmile má Spojené království za to, že podmínky účasti jsou opět splněny, oznámí to Unii a za tímto účelem Unii poskytne veškeré relevantní důkazy.\nDo 30 dnů od tohoto oznámení Unie záležitosti posoudí a může za tímto účelem Spojené království požádat o předložení dalších důkazů. Doba potřebná k poskytnutí těchto dodatečných důkazů se nezapočítává do celkové lhůty pro posouzení.\nPokud Unie shledá, že podmínky účasti jsou opět splněny, oznámí bezodkladně specializovaný mu výboru pro účast na programech Unie, že pozastavení ruší. Zrušení nabývá účinku dnem následujícím po dni oznámení.\nPokud Unie shledá, že podmínky účasti stále splněny nejsou, zůstává pozastavení v platnosti.\n6.   Na Spojené království je znovu nahlíženo jako na zemi, která se účastní dotčeného programu nebo činnosti Unie, a zejména jsou Spojené království a subjekty Spojeného království opět způsobilé podle podmínek stanovených v článku 711 a v protokolu I, pokud jde o udělovací řízení Unie v rámci daného programu nebo činnosti Unie, která byla zahájena po dni, kdy zrušení pozastavení nabylo účinku, nebo která byla zahájena před uvedeným dnem, a pokud u nich neuplynula lhůta pro podání žádostí.\n7.   V případě pozastavení účasti Spojeného království na programu nebo činnosti nebo na jejich části se finanční příspěvek Spojeného království splatný během období pozastavení stanoví takto:\na)\nUnie přepočítá operační příspěvek postupem popsaným v čl. 714 odst. 8 pátém pododstavci písm. a) bodě iii);\nb)\npoplatek za účast se upraví v souladu s úpravou operačního příspěvku.\nČlánek 719\nUkončení účasti Spojeného království na programu Unie ze strany Unie\n1.   Pokud Unie do jednoho roku od referenčního dne stanoveného v čl. 718 odst. 2 nezruší pozastavení podle článku 718, Unie buď:\na)\npřehodnotí podmínky, za kterých může Spojenému království nabídnout, že mu umožní pokračovat v účasti na dotčených programech nebo činnostech Unie nebo na jejich částech, a tyto podmínky navrhne specializovaný mu výboru pro účast na programech Unie do 45 dnů od uplynutí jednoletého období pozastavení za účelem změny protokolu I. Pokud specializovaný výbor pro účast na programech Unie nedospěje k dohodě na těchto opatřeních po dalších 45 dnech, nabude účinku ukončení podle písmena b) toho odstavce, nebo\nb)\njednostranně ukončí uplatňování protokolu I ve vztahu k jednomu nebo více dotčeným programům nebo činnostem Unie nebo jejich částem v souladu s tímto článkem, přičemž zohlední dopad změny uvedené v článku 718 na provádění programu nebo činnosti nebo výjimečně jejich částí nebo na výši neuhrazeného příspěvku.\n2.   Unie oznámí svůj záměr ukončit účast Spojeného království na jednom nebo více programech nebo činnostech Unie podle odst. 1 písm. b) specializovanému výboru pro účast na programech Unie. Unie určí rozsah ukončení a řádně jej odůvodní. Ukončení nabývá účinku 45 dnů ode dne oznámení Unií, pokud Unie své oznámení nestáhne. Referenčním dnem ukončení pro účely tohoto článku je den, kdy ukončení nabývá účinku.\n3.   Počínaje referenčním dnem ukončení není na Spojené království nahlíženo jako na zemi, která se účastní programu nebo činnosti Unie, jichž se pozastavení týká, a zejména již nejsou Spojené království nebo subjekty Spojeného království způsobilé podle podmínek stanovených v článku 711 a v protokolu I, pokud jde o udělovací řízení Unie, která k uvedenému dni ještě nebyla završena. Udělovací řízení se považuje za završené, pokud byly v jeho důsledku přijaty právní závazky.\n4.   Ukončením nejsou dotčeny právní závazky přijaté před referenčním dnem pozastavení uvedeným v čl. 718 odst. 2. Tato dohoda se na tyto právní závazky nadále vztahuje.\n5.   Pokud je uplatňování protokolu I nebo jeho části ukončeno s ohledem na dotčené programy nebo činnosti nebo výjimečně jejich části:\na)\noperační příspěvek pokrývající podpůrné výdaje vztahující se k již přijatým právním závazkům je nadále splatný až do ukončení těchto právních závazků nebo do konce víceletého finančního rámce, v němž byl právní závazek financován;\nb)\nv následujících letech se nevyplácí žádný příspěvek kromě příspěvku uvedeného v písmenu a).\nČlánek 720\nUkončení účasti na programu nebo činnosti v případě podstatné změny programů Unie\n1.   Spojené království může jednostranně ukončit svou účast na programu, činnosti nebo jejich části Unie, které jsou uvedeny v protokolu I, pokud:\na)\nzákladní právní akt tohoto programu nebo činnosti Unie je pozměněn v takovém rozsahu, že se podstatně změní podmínky pro účast Spojeného království nebo subjektů Spojeného království na tomto programu nebo činnosti Unie, zejména v důsledku změny cílů programu nebo činnosti a příslušných akcí, nebo\nb)\ncelková částka prostředků na závazky podle článku 714 se zvýší o více než 15 % ve srovnání s původním finančním krytím tohoto programu, činnosti nebo jejich části, kterých se Spojené království účastní, a buď se zvýšil příslušný strop víceletého finančního rámce, nebo se zvýšila částka vnějších příjmů podle čl. 714 odst. 5 za celé období účasti nebo\nc)\nSpojené království nebo subjekty Spojeného království jsou vyloučeny z účasti na části programu nebo činnosti z řádně opodstatněných důvodů a toto vyloučení se týká prostředků na závazky přesahujících 10 % prostředků na závazky v rozpočtu Unie přijatém s konečnou platností na rok N pro tento program nebo činnost.\n2.   Za tímto účelem oznámí Spojené království svůj záměr vypovědět protokol I v souvislosti s dotčeným programem nebo činností Unie specializovanému výboru pro účast na programech Unie nejpozději 60 dnů od zveřejnění změny nebo přijatého ročního rozpočtu nebo jeho změny v Úředním věstníku Evropské unie. Spojené království vysvětlí, proč se domnívá, že daná změna podstatně mění podmínky účasti. Do 45 dnů od obdržení oznámení zasedne specializovaný výbor pro účast na programech Unie, aby záležitost projednal.\n3.   Vypovězení nabývá účinku 45 dnů ode dne oznámení Spojeným královstvím, pokud Spojené království své oznámení nevezme zpět. Referenčním dnem pro účely tohoto článku je den, kdy vypovězení nabývá účinku.\n4.   Počínaje referenčním dnem není na Spojené království nahlíženo jako na zemi, která se účastní programu nebo činnosti Unie, jichž se pozastavení týká, a zejména již nejsou Spojené království nebo subjekty Spojeného království způsobilé podle podmínek stanovených v článku 711 a v protokolu I, pokud jde o udělovací řízení Unie, která k uvedenému dni ještě nebyla završena. Udělovací řízení se považuje za završené, pokud byly v jeho důsledku přijaty právní závazky.\n5.   Ukončením nejsou dotčeny právní závazky přijaté před referenčním dnem. Tato dohoda se na tyto právní závazky nadále vztahuje.\n6.   V případě ukončení podle tohoto článku v souvislosti s dotčenými programy nebo činnostmi:\na)\noperační příspěvek pokrývající podpůrné výdaje vztahující se k již přijatým právním závazkům je nadále splatný až do ukončení těchto právních závazků nebo do konce víceletého finančního rámce, v němž byl právní závazek financován;\nb)\nUnie přepočítá operační příspěvek za rok, v němž k ukončení dojde, postupem popsaným v čl. 714 odst. 8 pátém pododstavci písm. a) bodě iii). V následujících letech se nevyplácí žádný příspěvek kromě příspěvku uvedeného v písmenu a) tohoto článku.\nc)\npoplatek za účast se upraví v souladu s úpravou operačního příspěvku.\nODDÍL 4\nPŘEZKUM VÝKONNOSTI A NAVÝŠENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ\nČlánek 721\nPřezkum výkonnosti\n1.   Postup pro přezkum výkonnosti se použije v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku ve vztahu k částem programu nebo činnosti Unie, u nichž se uplatní mechanismus opravy podle článku 716.\n2.   Spojené království může požádat specializovaný výbor pro účast na programech Unie, aby postup pro přezkum výkonnosti zahájil, pokud je částka vypočtená metodou stanovenou v čl. 716 odst. 2 záporná a pokud je tato částka vyšší než 12 % příslušných příspěvků Spojeného království na program nebo činnost po úpravě podle čl. 714 odst. 8.\n3.   Specializovaný výbor pro účast na programech Unie do tří měsíců ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2 provede analýzu příslušných údajů týkajících se výkonnosti a přijme zprávu navrhující vhodná opatření k řešení otázek souvisejících s výkonností.\nOpatření uvedená v prvním pododstavci se uplatňují po dobu dvanácti měsíců od přijetí zprávy. Po uplatnění těchto opatření se údaje o výkonnosti za dotčené období použijí k výpočtu rozdílu mezi původními částkami splatnými v rámci právních závazků, které byly skutečně přijaty se Spojeným královstvím nebo se subjekty Spojeného království během daného kalendářního roku, a příslušným operačním příspěvkem, který Spojené království uhradilo za tentýž rok.\nJe-li rozdíl uvedený ve druhém pododstavci záporný a přesahuje-li 16 % příslušného operačního příspěvku ,může Spojené království:\na)\noznámit záměr ukončit svou účast na dotčeném programu Unie nebo na části programu s výpovědní lhůtou 45 dnů před zamýšleným dnem ukončení, přičemž svou účast může ukončit v souladu s čl. 720 odst. 3 až 6, nebo\nb)\npožádat specializovaný výbor pro účast na programech Unie, aby přijal další opatření k řešení nedostatečné výkonnosti, mimo jiné přizpůsobením účasti Spojeného království na dotčeném programu Unie a úpravou budoucích finančních příspěvků Spojeného království na tento program.\nČlánek 722\nPřezkum navýšení finančních prostředků\n1.   Spojené království může specializovanému výboru pro účast na programech Unie oznámit, že nesouhlasí s výší svého příspěvku na program nebo činnost Unie, pokud se celková částka prostředků na závazky podle článku 714 zvýší o více než 5 % ve srovnání s původním finančním krytím na daný program nebo činnost Unie a buď se zvýšil příslušný strop, nebo se zvýšila částka vnějších příjmů podle čl. 714 odst. 5 za celé období účasti.\n2.   Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku je učiněno do 60 dnů ode dne zveřejnění přijatého ročního rozpočtu nebo jeho změny v Úředním věstníku Evropské unie. Tímto oznámením není dotčena povinnost Spojeného království uhradit svůj příspěvek ani uplatňování mechanismu úprav podle čl. 714 odst. 8.\n3.   Specializovaný výbor pro účast na programech Unie vypracuje do tří měsíců ode dne oznámení podle odstavce 2 tohoto článku zprávu, v níž navrhne a rozhodne o přijetí vhodných opatření. Tato opatření mohou zahrnovat omezení účasti Spojeného království a subjektů Spojeného království na určité druhy akcí nebo udělovacích řízení nebo případně změnu protokolu I. S omezením účasti Spojeného království se bude pro účely mechanismu úprav uvedeného v čl. 714 odst. 8. zacházet jako s vyloučením.\n4.   Jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 720 odst. 1 písm. b), může Spojené království ukončit svou účast na programu Unie uvedeném v protokolu I v souladu s čl. 720 odst. 2 až 6.\nKAPITOLA 2\nŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ\nČlánek 723\nOblast působnosti\nTato kapitola se použije ve vztahu k programům Unie, činnostem a službám v rámci programů Unie uvedeným v protokolech I a II o přístupu Spojeného království ke službám zřízeným v rámci určitých programů a činností Unie, jichž se Spojené království neúčastní (protokol II).\nODDÍL 1\nOCHRANA FINANČNÍCH ZÁJMŮ A ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ\nČlánek 724\nVýkon činnosti za účelem řádného finančního řízení\nPro účely uplatňování této kapitoly orgány Spojeného království a Unie uvedené v této kapitole úzce spolupracují v souladu se svými příslušnými právními předpisy.\nPři výkonu svých povinností na území Spojeného království jednají zástupci a vyšetřovací orgány Unie způsobem, který je v souladu s právem Spojeného království.\nČlánek 725\nPřezkumy a audity\n1.   Unie má právo v souladu s příslušnými dohodami o poskytnutí finančních prostředků nebo smlouvami a v souladu s použitelnými akty jednoho nebo více orgánů Unie provádět technické, vědecké, finanční nebo jiné přezkumy a audity v prostorách jakékoli fyzické osoby s pobytem ve Spojeném království nebo právního subjektu usazeného ve Spojeném království, které jsou příjemci finančních prostředků Unie, jakož i jakékoli třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie, která má pobyt nebo je usazena ve Spojeném království. Tyto přezkumy a audity mohou provádět zástupci orgánů a institucí Unie, zejména Evropské komise a Evropského účetního dvora, nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí v souladu s právem Unie.\n2.   Zástupci orgánů a institucí Unie, zejména zástupci Evropské komise a Evropského účetního dvora, jakož i ostatní osoby pověřené Evropskou komisí mají odpovídající přístup na místa, k pracím a dokladům (v elektronické i tištěné podobě) a ke všem informacím potřebným k provádění těchto přezkumů a auditů uvedených v odstavci 1. Tento přístup zahrnuje právo na získání tištěných nebo elektronických kopií veškerých dokladů nebo obsahu veškerých nosičů dat v držení fyzických nebo právnických osob či třetích stran, u kterých se audit provádí, jakož i výpisů z těchto dokladů nebo z obsahu těchto nosičů dat.\n3.   Spojené království neupírá zástupcům a jiným osobám uvedeným v odstavci 2 při výkonu jejich povinností uvedených v tomto článku právo na vstup do Spojeného království a na přístup do prostor osob, u kterých se audit provádí, ani jim v tomto ohledu neklade žádné překážky.\n4.   Bez ohledu na pozastavení nebo ukončení účasti Spojeného království na programu nebo činnosti, pozastavení části nebo všech ustanovení této části nebo protokolu I nebo ukončení této dohody mohou být přezkumy a audity prováděny rovněž po dni nabytí účinku příslušného pozastavení nebo ukončení za podmínek stanovených v použitelných aktech jednoho nebo více orgánů Unie a v souladu s příslušnými dohodami o poskytnutí finančních prostředků nebo smlouvami v souvislosti s jakýmkoli právním závazkem k plnění rozpočtu Unie, který Evropská unie uzavřela přede dnem nabytí účinku příslušného pozastavení nebo ukončení.\nČlánek 726\nBoj proti nesrovnalostem, podvodům a jiným trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie\n1.   Evropská komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) jsou oprávněny provádět na území Spojeného království správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě. Evropská komise a OLAF jednají v souladu s akty Unie, které tyto kontroly, inspekce a vyšetřování upravují.\n2.   Příslušné orgány Spojeného království informují v přiměřené lhůtě Evropskou komisi nebo OLAF o všech skutečnostech nebo podezřeních, které v souvislosti s nesrovnalostí, podvodem nebo jinou protiprávní činností poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie zjistily.\n3.   Kontroly a inspekce na místě mohou být prováděny v prostorách jakékoli fyzické osoby s pobytem ve Spojeném království nebo právního subjektu usazeného ve Spojeném království, které jsou příjemci finančních prostředků Unie na základě dohody o poskytnutí finančních prostředků nebo smlouvy, jakož i v prostorách jakékoli třetí strany podílející se na vynakládání těchto finančních prostředků Unie, která má pobyt nebo je usazena ve Spojeném království. Tyto kontroly a inspekce připravují a provádějí Evropská komise nebo OLAF v úzké spolupráci s příslušným orgánem Spojeného království, který Spojené království určí. Takto určený orgán je s přiměřeným předstihem před těmito kontrolami a inspekcemi informován o jejich předmětu, účelu a právním základě, aby mohl poskytnout součinnost. Za tímto účelem se kontrol a inspekcí na místě mohou účastnit úředníci příslušných orgánů Spojeného království.\n4.   Zástupci Evropské komise a úřadu OLAF mají přístup ke všem informacím a dokumentaci (v elektronické i tištěné podobě), které se vztahují k operacím uvedeným v odstavci 3 a které jsou nezbytné pro řádný průběh kontrol a inspekcí na místě. Zástupci Komise a úřadu OLAF zejména mohou pořizovat kopie příslušných dokumentů.\n5.   Evropská komise nebo OLAF a příslušné orgány Spojeného království v jednotlivých případech rozhodnou, zda kontroly a inspekce na místě provedou společně, včetně případů, kdy jsou k vedení vyšetřování příslušné obě strany.\n6.   Pokud osoba, subjekt nebo jiná třetí strana, která podléhá kontrole nebo inspekci na místě, této kontrole nebo inspekci na místě brání, poskytnou orgány Spojeného království v souladu s vnitrostátními pravidly a předpisy Evropské komisi nebo úřadu OLAF součinnost v rozsahu, který je ke splnění jejich povinnosti provést kontrolu nebo inspekci na místě nezbytný. Tato součinnost zahrnuje přijetí vhodných preventivních opatření podle vnitrostátního práva, včetně opatření za účelem zajištění důkazů.\n7.   Evropská komise nebo OLAF informují o výsledku těchto kontrol a inspekcí příslušné orgány Spojeného království. Evropská komise nebo OLAF zejména příslušnému orgánu Spojeného království co nejdříve podají zprávu o veškerých skutečnostech nebo podezřeních v souvislosti s nesrovnalostí, kterou v průběhu kontroly nebo inspekce na místě zjistily.\n8.   Aniž je dotčeno uplatňování práva Spojeného království, může Evropská komise uložit právnickým nebo fyzickým osobám účastnícím se provádění programu nebo činnosti správní opatření a sankce v souladu s právními předpisy Unie.\n9.   Pro účely řádného provádění tohoto článku si Evropská komise nebo OLAF a příslušné orgány Spojeného království pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze stran této dohody se vzájemně radí, pokud to právní předpisy Unie nebo právo Spojeného království nezakazují.\n10.   V zájmu usnadnění účinné spolupráce a výměny informací s úřadem OLAF určí Spojené království kontaktní místo.\n11.   Výměna informací mezi Evropskou komisí nebo úřadem OLAF a příslušnými orgány Spojeného království probíhá v souladu s použitelnými požadavky na zachování důvěrnosti. Osobní údaje zahrnuté do výměny informací jsou chráněny v souladu s použitelnými pravidly.\n12.   Aniž je dotčena použitelnost článku 634, platí, že pokud státní příslušník Spojeného království nebo fyzické osoby s pobytem ve Spojeném království či právnické osoby usazené ve Spojeném království, které jsou příjemci finančních prostředků Unie v rámci programů a činností Unie uvedených v protokolu I, ať už přímými, nebo nepřímými, včetně případů, kdy jsou ve spojení s jakoukoli třetí stranou podílející se na vynakládání těchto finančních prostředků Unie, spolupracují orgány Spojeného království s orgány Unie nebo orgány členských států Unie příslušnými pro vyšetřování a trestní stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů, které v souvislosti s těmito finančními prostředky poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, a pro jejich postavení před soud v souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními nástroji tak, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti.\nČlánek 727\nZměny článků 708, 723, 725 a 726\nSpecializovaný výbor pro účast na programech Unie může měnit články 725 a 726, zejména za účelem zohlednění změn aktů jednoho nebo více orgánů Unie.\nSpecializovaný výbor pro účast na programech Unie může změnit článek 708 a článek 723 za účelem rozšíření působnosti kapitoly druhé na další programy, činnosti a služby Unie.\nČlánek 728\nZpětné získávání prostředků a výkon rozhodnutí\n1.   Rozhodnutí přijatá Evropskou komisí, která jiným právnickým nebo fyzickým osobám než státům ukládají v souvislosti s jakýmikoli nároky vyplývajícími z programů, činností, akcí nebo projektů Unie peněžitý závazek, jsou vykonatelná ve Spojeném království. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření jeho pravosti, vnitrostátní orgán, který za tímto účelem Spojené království určí. Spojené království svůj určený vnitrostátní orgán oznámí Komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie. V souladu s článkem 729 je Evropská komise oprávněna oznamovat tato vykonatelná rozhodnutí přímo dotčeným fyzickým osobám s bydlištěm ve Spojeném království nebo právním subjektům tamtéž usazeným. Výkon těchto rozhodnutí je prováděn v souladu s právem Spojeného království.\n2.   Rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie vydané na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě nebo dohodě ve vztahu k programům nebo činnostem Unie nebo jejich částem podle protokolu I jsou vykonatelné ve Spojeném království stejným způsobem jako rozhodnutí Evropské komise uvedená v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc přezkoumat zákonnost rozhodnutí Komise uvedených v odstavci 1 a pozastavit výkon těchto rozhodnutí. Přezkum stížností zpochybňujících řádné provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů Spojeného království.\nODDÍL 2\nDALŠÍ PRAVIDLA PROVÁDĚNÍ PROGRAMŮ UNIE\nČlánek 729\nKomunikace a výměna informací\nOrgány a instituce Unie, které se podílejí na provádění programů nebo činností Unie nebo na kontrolách těchto programů nebo činností, jsou oprávněny komunikovat přímo, mimo jiné prostřednictvím systémů elektronické výměny, s jakoukoli fyzickou osobou s pobytem ve Spojeném království nebo s právním subjektem usazeným ve Spojeném království, které jsou příjemci finančních prostředků Unie, jakož i s jakoukoli třetí stranou podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie, která má pobyt nebo je usazena ve Spojeném království. Tyto osoby, subjekty a třetí strany mohou orgánům a institucím Unie přímo předkládat veškeré relevantní informace a dokumentaci, které jsou povinny předložit na základě právních předpisů Unie vztahujících se na daný program nebo činnost Unie nebo na základě smluv nebo dohod o poskytnutí finančních prostředků uzavřených za účelem provádění tohoto programu nebo činnosti.\nČlánek 730\nSpolupráce v oblasti statistiky\nEUROSTAT a Statistický úřad Spojeného království mohou přijmout ujednání, které jim umožní spolupracovat v příslušných statistických záležitostech a obsahuje ustanovení, že Eurostat se souhlasem Statistického úřadu Spojeného království poskytuje pro účely této části statistické údaje o Spojeném království, které zahrnují zejména údaje o HDP Spojeného království.\nKAPITOLA 3\nPŘÍSTUP SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ KE SLUŽBÁM V RÁMCI PROGRAMŮ UNIE\nČlánek 731\nPravidla pro přístup ke službám\n1.   Pokud se Spojené království neúčastní programu nebo činnosti Unie v souladu s kapitolou 1 této části, může přesto mít přístup ke službám poskytovaným v rámci programů a činností Unie za podmínek stanovených v této dohodě, základních právních aktech a jakýchkoli jiných pravidlech týkajících se provádění programů a činností Unie.\n2.   Protokol II ve vhodných případech:\na)\nurčí služby v rámci programů a činností Unie, k nimž mají Spojené království a subjekty Spojeného království přístup;\nb)\nstanoveny zvláštní podmínky pro přístup Spojeného království a subjektů Spojeného království. Tyto podmínky jsou v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě a v základních právních aktech;\nc)\npřípadně stanoveny finanční nebo věcný příspěvek Spojeného království na službu poskytovanou v rámci těchto programů a činností Unie.\n3.   Protokol II přijme specializovaný výbor pro účast v programech Unie a může jej měnit.\n4.   Spojené království a veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé celistvých kosmických objektů působící ve Spojeném království nebo z něj, mají přístup ke službám poskytovaným podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (86) v souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného rozhodnutí, do okamžiku zahrnutí do protokolu II ustanovení o obdobném přístupu, nebo do 31. prosince 2021.\nKAPITOLA 4\nPŘEZKUMY\nČlánek 732\nUstanovení o přezkumu\nČtyři roky od začátku uplatňování protokolů I a II přezkoumá specializovaný výbor pro účast na programech Unie stav jejich provádění na základě údajů týkajících se účasti subjektů Spojeného království na nepřímých a přímých akcích v rámci programu, částí programu, činností a služeb, na něž se protokoly I a II vztahují.\nNa žádost kterékoli ze stran projedná specializovaný výbor pro účast na programech Unie změny nebo navrhované změny, které mají vliv na podmínky účasti Spojeného království na některém z programů nebo některé z částí programů, činností a služeb uvedených v protokolech I a II, a v případě potřeby může navrhnout vhodná opatření v oblasti působnosti této dohody.\nKAPITOLA 5\nPOPLATEK ZA ÚČAST V LETECH 2021 AŽ 2026\nČlánek 733\nPoplatek za účast v letech 2021 až 2026\nPoplatek za účast uvedený v čl. 714 odst. 4 má v letech 2021 až 2026 tuto hodnotu:\n—\nv roce 2021: 0,5 %;\n—\nv roce 2022: 1 %;\n—\nv roce 2023: 1,5 %;\n—\nv roce 2024: 2 %;\n—\nv roce 2025: 2,5 %;\n—\nv roce 2026: 3 %.\nČÁST ŠESTÁ\nŘEŠENÍ SPORŮ A HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ\nHLAVA I\nŘEŠENÍ SPORŮ\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 734\nCíl\nCílem této hlavy je zavést účinný a účelný mechanismus pro předcházení a urovnávání sporů mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování této dohody a doplňujících dohod za účelem dosažení, pokud možno, oboustranně přijatelného řešení.\nČlánek 735\nOblast působnosti\n1.   Tato hlava se použije, s výhradou odstavců 2, 3, 4 a 5, na spory mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody (dále jen „zahrnutá ustanovení“).\n2.   Zahrnutými ustanovení jsou všechna ustanovení této dohody a jakékoli doplňující dohody s výjimkou:\na)\nčlánku 32 odst. 1 až 6 a článku 36;\nb)\npřílohy 12;\nc)\nčásti druhé dílu prvního hlavy VII;\nd)\nčásti druhé dílu prvního hlavy X;\ne)\nčlánku 355 odst. 1, 2 a 4, čl. 356 odst. 1 a 3, části druhé dílu prvního hlavy XI kapitoly 2, článků 371 a 372, části druhé dílu prvního hlavy XI kapitoly 5 a čl. 411 odst. 4 až 9;\nf)\nčásti třetí, včetně případů, kdy se uplatňují na situace, které se řídí jinými ustanoveními této dohody;\ng)\nčásti čtvrté;\nh)\nčásti šesté hlavy II;\ni)\nčlánku 782; a\nj)\nDohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací.\n3.   Věc může být kteroukoli ze stran předložena Radě partnerství za účelem vyřešení sporu, pokud jde o povinnosti vyplývající z ustanovení uvedených v odstavci 2.\n4.   Na ustanovení uvedená v odstavci 2 tohoto článku se použije článek 736.\n5.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se tato hlava nepoužije na spory týkající se výkladu a uplatňování ustanovení Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení nebo jeho příloh v jednotlivých případech.\nČlánek 736\nVýlučnost\nStrany se zavazují, že nebudou vzájemný spor ohledně výkladu nebo uplatňování ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody předkládat jinému mechanismu řešení, než jaké stanoví tato dohoda.\nČlánek 737\nVolba fóra v případě v podstatě rovnocenné povinnosti podle jiné mezinárodní dohody\n1.   Vznikne-li spor o opatření, které údajně porušuje povinnost podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody a v podstatě rovnocennou povinnost podle jiné mezinárodní dohody, jejímiž smluvními stranami jsou obě strany, včetně Dohody o WTO, strana, která usiluje o nápravu, vybírá fórum, v jehož rámci se má spor urovnat.\n2.   Jakmile některá ze stran vybrala fórum a zahájila postupy řešení sporů buď podle této hlavy, nebo podle jiné mezinárodní dohody, nesmí tato strana ve vztahu ke konkrétnímu opatření uvedenému v odstavci 1 zahájit takové postupy podle jiné mezinárodní dohody, ledaže fórum vybrané jako první z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučiní žádná zjištění.\n3.   Pro účely tohoto článku:\na)\npostupy řešení sporu podle této hlavy se považují za zahájené žádostí kterékoli ze stran o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 739;\nb)\npostupy řešení sporů podle Dohody o WTO se považují za zahájené žádostí kterékoli ze stran o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů; a\nc)\npostupy řešení sporů podle jakékoli jiné dohody se považují za zahájené, pokud byly zahájeny v souladu s příslušnými ustanoveními dané dohody.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 2, žádné ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody nebrání žádné ze stran v pozastavení povinností schválených Orgánem WTO pro řešení sporů nebo povolených v rámci postupů pro řešení sporů podle jiné mezinárodní dohody, jíž jsou strany smluvními stranami. Dohoda o WTO ani žádná jiná mezinárodní dohoda mezi stranami se nepoužijí s cílem zabránit kterékoli ze stran v pozastavení plnění povinností podle této hlavy.\nKAPITOLA 2\nŘÍZENÍ\nČlánek 738\nKonzultace\n1.   Jestliže se některá ze stran (dále jen „žalující strana“) domnívá, že druhá strana (dále jen „žalovaná strana“) porušila povinnost podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody, usilují strany o vyřešení této záležitosti prostřednictvím konzultací v dobré víře s cílem dosáhnout oboustranně přijatelného řešení.\n2.   Žalující strana může o konzultace požádat prostřednictvím písemné žádosti doručené žalované straně. Žalující strana ve své písemné žádosti uvede důvody žádosti, včetně určení sporných opatření a právního základu žádosti, a zahrnutá ustanovení, která považuje za použitelná.\n3.   Žalovaná strana odpoví na žádost neprodleně a v každém případě nejpozději do 10 dnů ode dne jejího doručení. Konzultace se konají ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti osobně nebo prostřednictvím jakýchkoli jiných komunikačních prostředků, na nichž se strany dohodnou. Pokud se konzultace konají osobně, konají se na území žalované strany, nedohodnou-li se strany jinak.\n4.   Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů ode dne doručení žádosti, pokud se strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat.\n5.   Konzultace o naléhavých otázkách, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, se uskuteční do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Konzultace se považují za ukončené do uvedených 20 dnů, pokud se strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat.\n6.   Každá ze stran poskytne dostatečné věcné informace, aby umožnila úplné posouzení dotčeného opatření, včetně posouzení toho, jak by toto opatření mohlo ovlivnit uplatňování této dohody nebo jakékoli doplňující dohody. Každá ze stran bude usilovat o zajištění účasti pracovníků svých příslušných úřadů s odbornými znalostmi v záležitosti, která je předmětem konzultací.\n7.   V případě sporů týkajících se jiné oblasti než části druhé dílu prvního hlav I až VII, hlavy VIII kapitoly 4 a hlav IX až XII nebo části druhé dílu šestého se na žádost žalující strany konají konzultace uvedené v odstavci 3 tohoto článku v rámci specializovaného výboru nebo Rady partnerství. Specializovaný výbor může kdykoli rozhodnout o postoupení této záležitosti Radě partnerství. Rada partnerství se může touto záležitosti zabývat rovněž z vlastní iniciativy. Specializovaný výbor nebo případně Rada partnerství mohou spor vyřešit rozhodnutím. Použijí se lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Místo konání zasedání se řídí jednacím řádem specializovaného výboru nebo případně Rady partnerství.\n8.   Konzultace a zejména veškeré informace označené za důvěrné a stanoviska přijatá stranami během nich, jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.\nČlánek 739\nRozhodčí řízení\n1.   Žalující strana může požádat o ustavení rozhodčího tribunálu, pokud:\na)\nžalovaná strana neodpoví na žádost o konzultace do 10 dnů ode dne jejího doručení;\nb)\nse konzultace neuskuteční ve lhůtách uvedených v čl. 738 odst. 3, 4 nebo 5;\nc)\nse strany dohodnou na neprovedení konzultacínebo\nd)\nkonzultace byly ukončeny, aniž by bylo dosaženo oboustranně přijatelného řešení.\n2.   Žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se podává prostřednictvím písemné žádosti doručené žalované straně. Žalující strana musí v žádosti výslovně uvést sporné opatření a vysvětlit, jakým způsobem toto opatření porušuje zahrnuté ustanovení, a to způsobem postačujícím k jasnému stanovení právního základu stížnosti.\nČlánek 740\nUstavení rozhodčího tribunálu\n1.   Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.\n2.   Nejpozději 10 dnů ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu strany provedou konzultace s cílem dohodnout se na jeho složení.\n3.   Nedohodnou-li se strany na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, jmenuje každá ze stran nejpozději do pěti dnů od uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku jednoho rozhodce ze svého dílčího seznamu sestaveného podle článku 752. Nejmenuje-li některá ze stran rozhodce ze svého dílčího seznamu v této lhůtě, spolupředseda Rady partnerství z žalující strany vybere losem nejpozději do pěti dnů od uplynutí dané lhůty rozhodce z dílčího seznamu strany, která rozhodce nejmenovala. Spolupředseda Rady partnerství z žalující strany může delegovat tento výběr rozhodce losem.\n4.   Nedohodnou-li se strany na předsedovi rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, vybere spolupředseda Rady partnerství žalující strany nejpozději pět dnů od uplynutí této lhůty předsedu rozhodčího tribunálu losem z dílčího seznamu předsedů sestaveného podle článku 752. Spolupředseda Rady partnerství žalující strany může delegovat tento výběr předsedy rozhodčího tribunálu losem.\n5.   Pokud v době výběru podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku není sestaven žádný ze seznamů uvedených v článku 752 nebo tyto seznamy neobsahují dostatečný počet jmen, vyberou se rozhodci losem z řad osob, které byly formálně navrženy jednou stranou nebo oběma stranami v souladu s přílohou 48.\n6.   Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy poslední z tří rozhodců oznámí stranám, že přijal své jmenování v souladu s přílohou 48.\nČlánek 741\nPožadavky na rozhodce\n1.   Všichni rozhodci:\na)\nmusí prokázat své odborné znalosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu, včetně zvláštních záležitostí, na něž se vztahuje část druhá díl první hlavy I až VII, hlava VIII kapitola čtvrtá nebo část druhá díl šestý, nebo v oblasti práva a jakýchkoli jiných záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda, a v případě předsedy musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů;\nb)\nnesmí být spojeni s žádnou ze stran nebo jednat podle jejích pokynů;\nc)\nmusí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu, a\nd)\nmusí splňovat požadavky stanovené v příloze 49.\n2.   Všichni rozhodci musí být osobami, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva.\n3.   S ohledem na předmět konkrétního sporu se strany mohou dohodnout, že se odchýlí od požadavků uvedených v odst. 1 písm. a).\nČlánek 742\nFunkce rozhodčího tribunálu\nRozhodčí tribunál:\na)\nobjektivně posoudí předloženou záležitost včetně objektivního posouzení skutkových okolností případu a použitelnosti a slučitelnosti sporných opatření se zahrnutými ustanoveními;;\nb)\nve svých rozhodnutích uvede skutková a právní zjištění a odůvodnění všech učiněných zjištění a\nc)\nby měl pravidelně vést se stranami konzultace a poskytovat jim vhodné příležitostipro dosažení vzájemně přijatelného řešení\nČlánek 743\nMandát\n1.   Nedohodnou-li se strany nejpozději do pěti dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu jinak, je mandátem rozhodčího tribunálu:\n„s ohledem na příslušná zahrnutá ustanovení této dohody nebo doplňující dohody přezkoumat záležitost uvedenou v žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu, rozhodnout o souladu sporného opatření s ustanoveními uvedenými v článku 735 a vydat rozhodnutí v souladu s článkem 745“.\n2.   Dohodnou-li se strany na jiném mandátu, než který je uveden v odstavci 1, oznámí dohodnutý mandát rozhodčímu tribunálu ve lhůtě uvedené v odstavci 1.\nČlánek 744\nZrychlené řízení\n1.   Pokud o to některá ze stran požádá, rozhodčí tribunál nejpozději do 10 dnů ode dne svého ustavení rozhodne, zda se daný případ týká naléhavých záležitostí.\n2.   V naléhavých případech se použitelné lhůty stanovené v článku 745 zkrátí na polovinu.\nČlánek 745\nRozhodnutí rozhodčího tribunálu\n1.   Rozhodčí tribunál vydá stranám průběžnou zprávu do 100 dnů ode dne svého ustavení. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání průběžné zprávy. Rozhodčí tribunál za žádných okolností nevydá průběžnou zprávu později než 130 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.\n2.   Každá ze stran může do 14 dnů od doručení průběžné zprávy předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádosto přezkum určitých aspektů této zprávy. Kterákoli ze stran se může k žádosti druhé strany vyjádřit do šesti dnů od doručení žádosti.\n3.   Není-li ve lhůtě uvedené v odstavci 2 předložena žádná písemná žádost o přezkum určitých aspektů průběžné zprávy, stává se průběžná zpráva rozhodnutím rozhodčího tribunálu.\n4.   Rozhodčí tribunál vydá stranám své rozhodnutí do 130 dnů ode dne svého ustavení. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání svého rozhodnutí. Rozhodčí tribunál za žádných okolností nevydá své rozhodnutí později než 160 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.\n5.   Rozhodnutí musí zahrnovat projednání jakékoli písemné žádosti stran týkající se průběžné zprávy a jasně se zabývat připomínkami stran.\n6.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „rozhodnutím“ nebo „rozhodnutími“ uvedenými v článcích 742, 743 a 753 a v čl. 754 odst. 1, 3, 4 a 6 se rozumí rovněž průběžná zpráva rozhodčího tribunálu.\nKAPITOLA 3\nSPLNĚNÍ POŽADAVKŮ\nČlánek 746\nOpatření ke splnění požadavků\n1.   Pokud rozhodčí tribunál ve svém rozhodnutí uvedeném v čl. 745 odst. 4 zjistí, že žalovaná strana porušila povinnost podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody, přijme žalovaná strana nezbytná opatření, aby okamžitě splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu a dosáhla souladu se zahrnutými ustanoveními.\n2.   Žalovaná strana nejpozději do 30 dnů od vydání rozhodnutí oznámí žalující straně opatření ke splnění požadavků, která přijala nebo hodlá přijmout.\nČlánek 747\nPřiměřená lhůta\n1.   Není-li okamžité splnění požadavků možné, žalovaná strana nejpozději do 30 dnů od vydání rozhodnutí uvedeného v čl. 745 odst. 4 oznámí žalující straně délku přiměřené lhůty, kterou bude potřebovat ke splnění požadavků rozhodnutí uvedeného v čl. 745 odst. 4. Strany se vynasnaží dohodnout se na délce přiměřené lhůty ke splnění požadavků.\n2.   Pokud se strany nedohodnou na délce přiměřené lhůty, může žalující strana nejdříve 20 dnů od doručení oznámení uvedeného v odstavci 1 písemně požádat původní rozhodčí tribunál o stanovení délky přiměřené lhůty. Rozhodčí tribunál vydá stranám své rozhodnutí do 20 dnů ode dne doručení žádosti.\n3.   Žalovaná strana písemně oznámí žalující straně svůj pokrok při plnění požadavků rozhodnutí uvedeného v čl. 745 odst. 4 nejpozději jeden měsíc před uplynutím přiměřené lhůty.\n4.   Přiměřenou lhůtu lze na základě dohody stran prodloužit.\nČlánek 748\nPřezkum splnění požadavků\n1.   Žalovaná strana nejpozději ke dni uplynutí přiměřené lhůty oznámí žalující straně jakékoli opatření, které přijala ke splnění požadavků rozhodnutí uvedeného v čl. 745 odst. 4.\n2.   Jestliže se strany neshodnou na existenci jakéhokoli opatření přijatého za účelem splnění požadavků nebo na jeho souladu se zahrnutými ustanoveními, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. V žádosti musí být uvedeno jakékoli sporné opatření a vysvětlení, jakým způsobem toto opatření porušuje zahrnutá ustanovení, a to způsobem postačujícím k jasnému stanovení právního základu stížnosti. Rozhodčí tribunál vydá stranám své rozhodnutí do 45 dnů ode dne doručení žádosti.\nČlánek 749\nDočasná nápravná opatření\n1.   Na žádost žalující strany a po konzultaci s ní předloží žalovaná strana nabídku dočasné kompenzace, pokud:\na)\nžalovaná strana oznámí žalující straně, že není možné splnit požadavky rozhodnutí uvedeného v čl. 745 odst. 4; nebo\nb)\nžalovaná strana neoznámí opatření přijatá za účelem splnění požadavků ve lhůtě uvedené v článku 746 nebo přede dnem uplynutí přiměřené lhůty; nebo\nc)\nrozhodčí tribunál konstatuje, že nebylo přijato žádné opatření ke splnění požadavků nebo že opatření přijaté ke splnění požadavků není v souladu se zahrnutými ustanoveními.\n2.   Žalující strana může v kterékoli z podmínek uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) žalované straně písemně oznámit, že hodlá pozastavit provádění povinností podle zahrnutých ustanovení, pokud:\na)\nžalující strana se rozhodne nepředložit žádost podle odstavce 1; nebo\nb)\nstrany se nedohodnou na dočasné kompenzaci do 20 dnů od uplynutí přiměřené lhůty nebo od vydání rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 748, je-li podána žádost podle odstavce 1 tohoto článku.\nV tomto oznámení se uvede úroveň zamýšleného pozastavení plnění povinností.\n3.   Pozastavení plnění povinností podléhá těmto podmínkám:\na)\npodle tohoto článku nelze pozastavit plnění povinností uvedených v části druhé díle čtvrtém, protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení nebo jeho přílohách a v části páté;\nb)\nodchylně od písmene a) může být plnění povinností podle části páté pozastaveno pouze v případě, že se rozhodnutí uvedené v čl. 745 odst. 4 týká výkladu a provádění části páté;\nc)\nplnění povinností uvedených jinde než v části páté nelze pozastavit, pokud se rozhodnutí uvedené v čl. 745 odst. 4 týká výkladu a provádění části páté a\nd)\nplnění povinností podle části druhé dílu prvního hlavy II, pokud jde o finanční služby, nelze pozastavit podle tohoto článku, ledaže se rozhodnutí uvedené v čl. 745 odst. 4 týká výkladu a uplatňování povinností ve vztahu k finančním službám podle části druhé dílu prvního hlavy II.\n4.   Pokud jedna ze stran stále neplní rozhodnutí rozhodčího tribunálu ustaveného podle dřívější dohody uzavřené mezi stranami, může druhá strana pozastavit plnění svých povinností podle zahrnutých ustanovení uvedených v článku 735. S výjimkou pravidla uvedeného v odst. 3 písm. a) tohoto článku se všechna pravidla týkající se dočasných nápravných opatření v případě nesplnění požadavků a přezkumu těchto opatření řídí předchozí dohodou.\n5.   Pozastavení plnění povinností nesmí překročit úroveň odpovídající zrušení nebo omezení výhod způsobeného tímto porušením.\n6.   Pokud rozhodčí tribunál zjistí porušení v části druhé dílu prvním nebo v dílu třetím, může být pozastavení uplatněno v jiné hlavě téhož dílu, v němž tribunál konstatoval porušení, zejména pokud se žalující strana domnívá, že toto pozastavení je účinné pro dosažení plnění požadavků.\n7.   Pokud rozhodčí tribunál zjistil porušení v části druhé dílu druhém:\na)\nměla by žalující strana nejprve usilovat o pozastavení plnění povinností v téže hlavě, v níž rozhodčí tribunál toto porušení zjistil;\nb)\npokud se žalující strana domnívá, že není proveditelné nebo účinné pozastavit plnění povinností podle téže hlavy, v níž tribunál shledal porušení, může usilovat o pozastavení plnění povinností podle jiné hlavy téhož dílu.\n8.   Pokud rozhodčí tribunál zjistí porušení části druhé dílu prvního, dílu druhého, dílu třetího nebo dílu pátého a žalující strana se domnívá, že není proveditelné nebo účinné pozastavit plnění povinností v témže díle, v němž rozhodčí tribunál shledal porušení, a je-li situace dostatečně vážná, může žalující strana usilovat o pozastavení plnění povinností podle jiných zahrnutých ustanovení.\n9.   V případě odst. 7 písm. b) a odstavce 8 uvede žalující strana důvody svého rozhodnutí.\n10.   Žalující strana může pozastavit plnění povinností 10 dnů od dni doručení oznámení podle odstavce 2, pokud žalovaná strana nepodala žádost podle odstavce 11.\n11.   Pokud se žalovaná strana domnívá, že oznámená úroveň pozastavení plnění povinností přesahuje úroveň odpovídající zrušení nebo omezení výhod způsobeného porušením nebo že nebyly dodrženy zásady a postupy stanovené v odst. 7 písm. b), odstavci 8 nebo 9, může podat písemnou žádost k původnímu rozhodčímu tribunálu před uplynutím desetidenní lhůty stanovené v odstavci 10 pro rozhodnutí o této záležitosti. Rozhodčí tribunál oznámí stranám své rozhodnutí o úrovni pozastavení plnění povinností do 30 dnů ode dne podání žádosti. Plnění povinností se nepozastaví, dokud rozhodčí tribunál nevydá své rozhodnutí. Pozastavení plnění povinností musí být s uvedeným rozhodnutím v souladu.\n12.   Rozhodčí tribunál jednající podle odstavce 11 nezkoumá povahu povinností, jejichž plnění má být pozastaveno, ale rozhodne, zda rozsah pozastavení přesahuje úroveň odpovídající zrušení nebo omezení výhod způsobeného porušením. Pokud se však v záležitosti postoupené k rozhodčímu řízení uvádí, že nebyly dodrženy zásady a postupy stanovené v odst. 7 písm. b), odstavci 8 nebo 9, rozhodčí tribunál toto tvrzení přezkoumá. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že tyto zásady a postupy nebyly dodrženy, uplatní je žalující strana v souladu s odst. 7 písm. b), odstavcem 8 a 9. Strany akceptují rozhodnutí rozhodčího tribunálu jako konečné a neusilují o druhé rozhodčí řízení. Tento odstavec nesmí za žádných okolností vést k prodloužení data, od něhož je žalující strana oprávněna pozastavit plnění povinností podle tohoto článku.\n13.   Pozastavení plnění povinností nebo kompenzace uvedené v tomto článku jsou dočasná a nepoužijí se poté, co:\na)\nstrany dosáhly oboustranně přijatelného řešení podle článku 756;\nb)\nstrany se dohodly, že opatření přijatá za účelem splnění požadavků zajistí, aby žalovaná strana dosáhla souladu se zahrnutými ustanoveními; nebo\nc)\njakékoli opatření přijaté za účelem splnění požadavků, u něhož rozhodčí tribunál zjistil, že není v souladu se zahrnutými ustanoveními, bylo zrušeno nebo změněno tak, aby žalovaná strana dosáhla se zahrnutými ustanoveními souladu.\nČlánek 750\nPřezkum opatření přijatých za účelem splnění požadavků po přijetí dočasných nápravných opatření\n1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně jakékoli opatření, které přijala ke splnění požadavků v návaznosti na pozastavení plnění povinností nebo případně po uplatnění dočasné kompenzace. S výjimkou případů podle odstavce 2 žalující strana ukončí pozastavení plnění povinností do 30 dnů od doručení oznámení. V případech, kdy byla uplatněna kompenzace, s výjimkou případů podle odstavce 2, může žalovaná strana ukončit uplatňování takové kompenzace do 30 dnů od doručení oznámení, že požadavky splnila.\n2.   Pokud strany do 30 dnů ode dne obdržení oznámení nedospějí k dohodě o tom, zda žalovaná strana oznámeným opatřením dosáhla souladu se zahrnutými ustanoveními, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby v této věci rozhodl. Rozhodčí tribunál vydá stranám své rozhodnutí do 46 dnů ode dne doručení žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté ke splnění požadavků je v souladu se zahrnutými ustanoveními, pozastavení plnění povinností nebo případně kompenzace se ukončí. Úroveň pozastavení povinností nebo kompenzace se v případě potřeby upraví s ohledem na rozhodnutí rozhodčího tribunálu.\nKAPITOLA 4\nSPOLEČNÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 751\nObdržení informací\n1.   Rozhodčí tribunál může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Strany odpoví na jakoukoli žádost rozhodčího tribunálu o takové informace bezodkladně a úplně.\n2.   Rozhodčí tribunál může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí tribunál si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné a za podmínek dohodnutých případně stranami.\n3.   Rozhodčí tribunál zváží podání amicus curiae od fyzických osob jedné strany nebo právnických osob usazených na území některé ze stran v souladu s přílohou 48.\n4.   Všechny informace získané rozhodčím tribunálem podle tohoto článku budou poskytovány stranám a strany mohou rozhodčímu tribunálu předkládat k těmto informacím připomínky.\nČlánek 752\nSeznamy rozhodců\n1.   Rada partnerství sestaví nejpozději 180 dnů ode dne vstupu této dohody v platnost seznam osob s odbornými znalostmi v konkrétních odvětvích, na něž se vztahuje tato dohoda nebo její doplňující dohody, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu. Tento seznam obsahuje alespoň 15 osob a skládá se ze tří dílčích seznamů:\na)\njednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Unie;\nb)\njednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Spojeného království a\nc)\njednoho dílčího seznamu osob, které nejsou státními příslušníky žádné ze stran a mají vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu.\nKaždý dílčí seznam obsahuje alespoň pět jmen. Rada partnerství zajistí, aby byl vždy zajištěn tento minimální počet osob na seznamu.\n2.   Rada partnerství může sestavit dodatečné seznamy osob s odbornými znalostmi v konkrétních odvětvích, na něž se vztahuje tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda. S výhradou dohody stran mohou být tyto dodatečné seznamy použity k sestavení rozhodčího tribunálu postupem stanoveným v čl. 740 odst. 3 a 5. Dodatečné seznamy se skládají ze dvou dílčích seznamů:\na)\njednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Unie; a\nb)\njednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Spojeného království.\n3.   Seznamy uvedené v odstavcích 1 a 2 nezahrnují osoby, jež jsou členy, úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlády členského státu nebo vlády Spojeného království.\nČlánek 753\nNahrazení rozhodců\nPokud se rozhodce během postupů pro řešení sporů podle této hlavy nemůže účastnit, odstoupí nebo musí být nahrazen, protože nesplňuje požadavky kodexu chování, použije se postup stanovený v článku 740. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlouží o dobu nezbytnou pro jmenování nového rozhodce.\nČlánek 754\nRozhodnutí rozhodčího tribunálu\n1.   Jednání rozhodčího tribunálu jsou důvěrná. Rozhodčí tribunál vynaloží veškeré úsilí, aby navrhoval a přijímal rozhodnutí na základě konsenzu. Není-li to možné, rozhodčí tribunál rozhodne o věci většinovým hlasováním. Jednotlivá stanoviska rozhodců nejsou v žádném případě zpřístupňována.\n2.   Rozhodnutí rozhodčího tribunálu jsou pro Unii a Spojené království závazná. Nezakládají se jimi žádná práva ani povinnosti pro fyzické či právnické osoby.\n3.   Rozhodnutí rozhodčího tribunálu nemohou rozšířit ani omezit práva a povinnosti stran podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.\n4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že rozhodčí tribunál nemá pravomoc rozhodovat o legalitě opatření, které údajně představuje porušení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody podle vnitrostátního práva některé ze stran. Žádné zjištění učiněné rozhodčím tribunálem při rozhodování sporu mezi stranami není pro vnitrostátní soudy ani tribunály žádné ze stran závazné, pokud jde o význam, který má být přiznán vnitrostátnímu právu této strany.\n5.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že soudy žádné ze stran nemají pravomoc rozhodovat spory mezi stranami podle této dohody.\n6.   Každá ze stran rozhodnutí rozhodčího tribunálu zveřejní, s výhradou ochrany důvěrných informací.\n7.   S informacemi předloženými stranami rozhodčímu tribunálu se nakládá v souladu s pravidly důvěrnosti stanovenými v příloze 48.\nČlánek 755\nPozastavení a ukončení rozhodčího řízení\nNa základě společné žádosti stran rozhodčí tribunál kdykoli pozastaví svou činnost na dobu, na které se strany dohodnou a která nepřesáhne dvanáct po sobě následujících měsíců. Rozhodčí tribunál obnoví svou činnost před koncem doby pozastavení na základě písemné žádosti obou stran nebo na konci doby pozastavení na základě písemé žádosti kterékoli ze stran. Žádající strana o tom zašle druhé straně oznámení. Pokud žádná ze stran nepožádá o obnovení činnosti rozhodčího tribunálu po uplynutí doby pozastavení, pravomoc rozhodčího tribunálu zanikne a postup řešení sporů se ukončí. V případě pozastavení činnosti rozhodčího tribunálu se příslušné lhůty prodlouží o stejnou dobu, po kterou byla činnost rozhodčího tribunálu pozastavena.\nČlánek 756\nOboustranně přijatelné řešení\n1.   Strany mohou kdykoli dosáhnout oboustranně přijatelného řešení jakéhokoli sporu uvedeného v článku 735.\n2.   Je-li během jednání rozhodčího tribunálu dosaženo oboustranně přijatelného řešení, strany společně oznámí dohodnuté řešení předsedovi rozhodčího tribunálu. Tímto oznámením rozhodčí řízení končí.\n3.   Řešení lze přijmout prostřednictvím rozhodnutí Rady partnerství. Oboustranně přijatelná řešení musí být zveřejněna. Veřejně přístupná znění nesmějí obsahovat informace, které kterákoli ze stran označila jako důvěrné.\n4.   Každá ze stran přijme opatření nezbytná k provedení oboustranně přijatelného řešení v dohodnuté lhůtě.\n5.   Provádějící strana nejpozději do dne uplynutí dohodnuté lhůty písemně informuje druhou stranu o veškerých takto přijatých opatřeních, aby oboustranně přijatelné řešení provedla.\nČlánek 757\nLhůty\n1.   Všechny lhůty uvedené v této hlavě se počítají ve dnech ode dne následujícího po dni, kdy došlo k jednání, k němuž se vztahují.\n2.   Veškeré lhůty uvedené v této hlavě mohou být po vzájemné dohodě stran změněny.\n3.   Rozhodčí tribunál může kdykoli s uvedením důvodů navrhnout stranám změnu kterékoli lhůty uvedené v této hlavě.\nČlánek 758\nNáklady\n1.   Každá ze stran si hradí vlastní výdaje vzniklé z důvodu účasti na na řízení před rozhodčím tribunálem.\n2.   Strany společně stejným dílem hradí organizační výdaje, včetně odměn a výdajů členů rozhodčího tribunálu. Odměna rozhodců musí být v souladu s přílohou 48.\nČlánek 759\nPřílohy\n1.   Postupy řešení sporů stanovené v této hlavě se řídí jednacím řádem uvedeným v příloze 48 a provádějí se v souladu s přílohou 49.\n2.   Rada partnerství může přílohy 48 a 49 změnit.\nKAPITOLA 5\nZVLÁŠTNÍ UJEDNÁNÍ PRO JEDNOSTRANNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 760\nZvláštní postupy pro nápravná opatření a obnovení rovnováhy\n1.   Pro účely článku 374 a čl. 411 odst. 2 a 3 se tato hlava použije se změnami stanovenými v tomto článku.\n2.   Odchylně od článku 740 a přílohy 48 platí, že pokud se strany nedohodnou na složení rozhodčího tribunálu do dvou dnů, vybere spolupředseda Rady partnerství ze žalující strany do jednoho dne od uplynutí dvoudenní lhůty jednoho rozhodce losem z dílčího seznamu každé ze stran a předsedu rozhodčího tribunálu losem z dílčího seznamu předsedů, jak byly stanoveny podle článku 752. Spolupředseda Rady partnerství z žalující strany může delegovat tento výběr rozhodce nebo předsedy losem. Každá osoba potvrdí oběma stranám do dvou dnů následujících po dni, kdy byla o svém jmenování informována, že je schopna funkci rozhodce vykonávat. Organizační schůze uvedená v bodě 10 přílohy 48 se uskuteční do dvou dnů od ustavení rozhodčího tribunálu.\n3.   Odchylně od bodu 11 přílohy doručí žalující strana své písemné podání do sedmi dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana předloží své písemné vyjádření do sedmi dnů ode dne doručení písemného podání žalující strany. Rozhodčí tribunál podle potřeby upraví veškeré další relevantní lhůty v rámci postupu řešení sporů, aby zajistil včasné vydání zprávy.\n4.   Článek 745 se nepoužije a odkazy na rozhodnutí v této hlavě se považují za odkazy na rozhodnutí uvedené v čl. 374 odst. 10 nebo v čl. 411 odst. 3 písm. c).\n5.   Odchylně od čl. 748 odst. 2 platí, že rozhodčí tribunál vydá stranám své rozhodnutí do 30 dnů ode dne doručení žádosti.\nČlánek 761\nPozastavení plnění povinností pro účely čl. 374 odst. 12, čl. 501 odst. 5 a čl. 506 odst. 7\n1.   Úroveň pozastavení plnění povinností nepřekročí úroveň odpovídající zrušení nebo omezení výhod podle této dohody nebo podle doplňující dohody, které je přímo způsobeno nápravnými nebo kompenzačními opatřeními, a to ode dne, kdy nápravná nebo kompenzační opatření nabydou účinku, do dne vyhlášení rozhodčího nálezu.\n2.   Úroveň pozastavení plnění povinností požadovaného žalující stranou a určení úrovně pozastavení plnění povinností rozhodčím tribunálem vycházejí ze skutečností prokazujících, že zrušení nebo omezení výhod vyplývá přímo z uplatnění nápravného nebo kompenzačního opatření a týká se konkrétního zboží, dodavatelů služeb, investorů nebo jiných hospodářských subjektů, a nevychází pouze z tvrzení, dohadů nebo jen málo pravděpodobné možnosti.\n3.   Úroveň zrušených nebo omezených výhod požadovaných žalující stranou nebo určených rozhodčím tribunálem:\na)\nnezahrnuje odškodnění represivní povahy, úroky ani hypotetické ztráty zisku či obchodních příležitostí;\nb)\nse sníží o případné předchozí vrácení cla, odškodnění za škody nebo jiné formy kompenzace, které již dotčené hospodářské subjekty nebo dotčená strana obdržely, a\nc)\nnezahrnuje podíl na zrušení nebo omezení výhod úmyslným nebo nedbalým jednáním nebo opomenutím dotčené strany nebo jakékoli osoby či subjektu, vůči nimž jsou požadována nápravná opatření v souladu se zamýšleným pozastavením plnění povinností.\nČlánek 762\nPodmínky pro vyrovnávací, nápravná, kompenzační a ochranná opatření\nPokud jedna ze stran přijme opatření podle článku 374, článku 411, článku 469, článku 501, článku 506 nebo článku 773, použije se toto opatření pouze na zahrnutá ustanovení ve smyslu článku 735 a musí obdobně splňovat podmínky stanovené v čl. 749 odst. 3.\nHLAVA II\nZÁKLAD SPOLUPRÁCE\nČlánek 763\nDemokracie, právní stát a lidská práva\n1.   Strany i nadále prosazují sdílené hodnoty a zásady demokracie, právního státu a úcty k lidským právům, které jsou základem jejich vnitřních a mezinárodních politik. V tomto ohledu strany znovu potvrzují úctu k Všeobecné deklaraci lidských práv a k mezinárodním úmluvám o lidských právech, jichž jsou smluvními stranami.\n2.   Strany propagují tyto sdílené hodnoty a zásady na mezinárodních fórech. Strany spolupracují při prosazování těchto hodnot a zásad, a to i se třetími zeměmi nebo ve třetích zemích.\nČlánek 764\nBoj proti změně klimatu\n1.   Strany mají za to, že změna klimatu představuje existenciální hrozbu pro lidstvo, a opakují svůj závazek posílit globální reakci na tuto hrozbu. Boj proti změně klimatu způsobené člověkem, jak je rozveden v rámci procesu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), a zejména v Pařížské dohodě přijaté konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu na jejím 21. zasedání (dále jen „Pařížská dohoda“), je inspirací pro vnitřní a vnější politiky Unie a Spojeného království. V souladu s tím každá ze stran dodržuje Pařížskou dohodu a postup zavedený úmluvou UNFCCC a zdrží se jednání nebo opomenutí, která by podstatně mařila cíl a účel Pařížské dohody.\n2.   Strany se budou zasazovat o boj proti změně klimatu na mezinárodních fórech, a to i prostřednictvím spolupráce s dalšími zeměmi a regiony s cílem zvýšit jejich úroveň ambicí v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.\nČlánek 765\nBoj proti šíření zbraní hromadného ničení\n1.   Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků.\n2.   Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů:\na)\npřijetím kroků k podpisu či ratifikaci veškerých ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo případně přistoupení k nim a jejich plným prováděním; a\nb)\ntím, že zavedou účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu.\n3.   Strany se dohodly se na navázání pravidelného dialogu o těchto otázkách.\nČlánek 766\nRuční palné a lehké zbraně a jiné konvenční zbraně\n1.   Strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva, jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.\n2.   Strany se dohodly, že budou dodržovat a plně plnit své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými příslušnými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je akční program OSN pro prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.\n3.   Strany uznávají význam vnitrostátních kontrolních systémů pro přepravu konvenčních zbraní v souladu se stávajícími mezinárodními normami. Strany uznávají důležitost používání těchto kontrol odpovědným způsobem, jakožto příspěvek k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a ke zmírnění lidského utrpení, jakož i k zabránění odklonu konvenčních zbraní.\n4.   Strany se v tomto ohledu zavazují plně provádět Smlouvu o obchodu se zbraněmi a vzájemně spolupracovat v rámci uvedené smlouvy, mimo jiné v prosazování její univerzální platnosti a plného provedení všemi členskými státy OSN.\n5.   Strany se proto zavazují, že budou spolupracovat ve svém úsilí o regulaci či zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a o prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu se zbraněmi.\n6.   Strany se dohodly se na navázání pravidelného dialogu o těchto otázkách.\nČlánek 767\nNejzávažnější trestné činy vyvolávající znepokojení mezinárodního společenství\n1.   Strany znovu potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmějí zůstat nepotrestány a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a případně zlepšením mezinárodní spolupráce, včetně Mezinárodního trestního soudu. Strany se shodly na plné podpoře univerzální platnosti a integrity Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a souvisejících nástrojů.\n2.   Strany se dohodly se na navázání pravidelného dialogu o těchto otázkách.\nČlánek 768\nBoj proti terorismu\n1.   Strany spolupracují na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni s cílem předcházet a bojovat proti terorismu ve všech jeho podobách a projevech, a to v souladu s mezinárodním právem, případně i mezinárodními dohodami souvisejícími s bojem proti terorismu, mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním právem v oblasti lidských práv, a v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.\n2.   Strany posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu, včetně předcházení násilnému extremismu a financování terorismu a boje proti němu, s cílem prosazovat své společné bezpečnostní zájmy s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu a příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, aniž je dotčena spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech a zpravodajská spolupráce.\n3.   Strany se dohodly se na navázání pravidelného dialogu o těchto otázkách. Cílem tohoto dialogu bude mimo jiné podpora a usnadnění:\na)\nsdílení hodnocení teroristických hrozeb;\nb)\nvýměny osvědčených postupů a odborných znalostí v oblasti boje proti terorismu;\nc)\noperativní spolupráce a výměny informací a\nd)\nvýměny týkající se spolupráce v rámci mnohostranných organizací.\nČlánek 769\nOchrana osobních údajů\n1.   Strany potvrzují svůj závazek zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů. Usilují o spolupráci při prosazování vysokých mezinárodních standardů..\n2.   Strany uznávají, že jednotlivci mají právo na ochranu osobních údajů a soukromí a že vysoké standardy v tomto ohledu přispívají k důvěře v digitální ekonomiku a k rozvoji obchodu a jsou klíčovým faktorem pro účinnou spolupráci v oblasti prosazování práva. Za tímto účelem se strany zavazují dodržovat každá v rámci svých právních a správních předpisů závazky, které přijaly v této dohodě v souvislosti s tímto právem.\n3.   Strany spolupracují na dvoustranné a mnohostranné úrovni, přičemž dodržují své příslušné právní a správní předpisy. Tato spolupráce může zahrnovat dialog, výměnu odborných znalostí a případně spolupráci na prosazování pravidel, pokud jde o ochranu osobních údajů.\n4.   Pokud tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda stanoví předávání osobních údajů, uskuteční se předávání v souladu s pravidly předávající strany pro mezinárodní předávání osobních údajů. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tímto odstavcem není dotčeno uplatňování zvláštních ustanovení této dohody týkajících se předávání osobních údajů, zejména článku 202 a článku 525 a části šesté hlavy I. V případě potřeby vynaloží každá ze stran při dodržení svých pravidel pro mezinárodní předávání osobních údajů maximální úsilí, aby stanovila ochranná opatření nezbytná pro předávání osobních údajů, přičemž zohlední případná doporučení Rady partnerství podle čl. 7 odst. 4 písm. h).\nČlánek 770\nCelosvětová spolupráce v otázkách společného hospodářského, environmentálního a sociálního zájmu\n1.   Strany uznávají význam celosvětové spolupráce při řešení otázek sdíleného zájmu v hospodářské, environmentální i sociální oblasti. Je-li to v jejich společném zájmu, podporují mnohostranná řešení společných problémů.\n2.   Při zachování své rozhodovací autonomie a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody, usilují strany o spolupráci v současných a vznikajících globálních otázkách společného zájmu, jako je mír a bezpečnost, změna klimatu, udržitelný rozvoj, přeshraniční znečištění, ochrana životního prostředí, digitalizace, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele, zdanění, finanční stabilita a volný a spravedlivý obchod a investice. Za tímto účelem usilují o vedení stálého a účinného dialogu a koordinaci svých postojů v mnohostranných organizacích a fórech, jichž se strany účastní, jako jsou Organizace spojených národů, skupina G-7 a skupina G-20, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace.\nČlánek 771\nPodstatné prvky\nUstanovení čl. 763 odst. 1, čl. 764 odst. 1 a čl. 765 odst. 1 představují podstatné prvky partnerství založeného touto dohodou a jakoukoli doplňující dohodou.\nHLAVA III\nPLNĚNÍ POVINNOSTÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 772\nPlnění povinností popsaných jako podstatné prvky\n1.   Jestliže se kterákoli ze stran domnívá, že druhá strana závažným a významným způsobem neplní některou z povinností, které jsou popsány jako podstatné prvky v článku 771, může rozhodnout o úplném nebo částečném ukončení nebo pozastavení provádění této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.\n2.   Strana, která se použití tohoto článku dovolává, nejprve požádá, aby se Rada partnerství neprodleně sešla s cílem nalézt včasné a vzájemně přijatelné řešení. Není-li do 30 dnů ode dne podání žádosti Radě partnerství nalezeno žádné vzájemně přijatelné řešení, může tato strana přijmout opatření uvedená v odstavci 1.\n3.   Opatření uvedená v odstavci 1 musí být plně v souladu s mezinárodním právem a musí být přiměřená. Přednost mají opatření, která co nejméně narušují fungování této dohody a jakýchkoli doplňujících dohod.\n4.   Strany se domnívají, že k tomu, aby určitá situace představovala závažné a významné nesplnění některé z povinností popsaných jako podstatné prvky v článku 771, musí být její závažnost a povaha natolik výjimečné, že ohrožuje mír a bezpečnost nebo má mezinárodní důsledky. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že jednání nebo opomenutí, které podstatně maří cíl a účel Pařížské dohody, se pro účely tohoto článku vždy považuje za závažné a významné nesplnění povinností.\nČlánek 773\nOchranná opatření\n1.   V případě závažných hospodářských, společenských nebo environmentálních obtíží odvětvové nebo regionální povahy, mimo jiné pokud jde o rybolovné činnosti a na nich závislé komunity, které mohou přetrvávat, může dotčená strana jednostranně přijmout vhodná ochranná opatření. Tato ochranná opatření jsou omezena co do svého rozsahu a doby trvání s ohledem na to, co je nezbytně nutné k nápravě situace. Přednostně je třeba vybrat opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.\n2.   Dotčená strana neprodleně uvědomí druhou stranu prostřednictvím Rady partnerství a poskytne veškeré příslušné informace. Strany okamžitě zahájí konzultace v rámci Rady partnerství s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.\n3.   Dotčená strana nesmí přijmout ochranná opatření před uplynutím lhůty jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 2, ledaže byly konzultace podle odstavce 2 společně ukončeny před uplynutím zmíněné lhůty. Vylučují-li výjimečné okolnosti vyžadující okamžitý zásah předběžný přezkum, může dotčená strana okamžitě uplatnit ochranná opatření nezbytně nutná pro nápravu situace.\nDotčená strana Radě partnerství neprodleně oznámí přijatá opatření a poskytne veškeré příslušné informace.\n4.   Pokud ochranné opatření přijaté dotčenou stranou vytváří nerovnováhu mezi právy a povinnostmi podle této dohody nebo podle jakékoli doplňující dohody, může druhá strana přijmout přiměřená vyrovnávací opatření, která jsou nezbytně nutná k nápravě nerovnováhy. Přednostně je třeba vybrat opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody. Odstavce 2 až 4 se na tato vyrovnávací opatření použijí obdobně.\n5.   Kterákoli ze stran může bez předchozího využití konzultací podle článku 738 zahájit rozhodčí řízení podle článku 739, aby napadla opatření přijaté druhou stranou podle odstavců 1 až 5 tohoto článku.\n6.   Ochranná opatření uvedená v odstavci 1 a vyrovnávací opatření uvedená v odstavci 5 mohou být rovněž přijata v souvislosti s doplňující dohodou, není-li v ní stanoveno jinak.\nČÁST SEDMÁ\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 774\nÚzemní oblast působnosti\n1.   Tato dohoda se vztahuje na:\na)\núzemí, na něž se vztahuje Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii za podmínek v nich stanovených, a\nb)\núzemí Spojeného království.\n2.   Tato dohoda se vztahuje rovněž na Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey a ostrov Man v rozsahu stanoveném v části druhé dílu pátém a v článku 520.\n3.   Tato dohoda se nevztahuje na Gibraltar, ani nemá na tomto území žádné účinky.\n4.   Tato dohoda se nevztahuje na zámořská území, která mají se Spojeným královstvím zvláštní vztahy: Anguilla, Bermudy, Britské území v Antarktidě, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Falklandské ostrovy, Montserrat, ostrovy Pitcairn, Henderson, Ducie a Oeno, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy a ostrovy Turks a Caicos.\nČlánek 775\nVztah k jiným dohodám\nTato dohoda a jakákoli doplňující dohoda se použijí, aniž je dotčena jakákoli dřívější dvoustranná dohoda mezi Spojeným královstvím na straně jedné a Unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně druhé. Strany znovu potvrzují své povinnosti provést každou takovou dohodu.\nČlánek 776\nPřezkum\nStrany společně přezkoumají provádění této dohody a doplňujících dohod a veškeré související záležitosti pět let od vstupu této dohody v platnost a poté každých pět let.\nČlánek 777\nUtajované informace a citlivé neutajované informace\nŽádné ustanovení této dohody ani žádné doplňující dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran zpřístupnila utajované informace.\nUtajované informace nebo materiály poskytované stranami nebo vyměňované mezi stranami podle této dohody nebo jakékoli doplňující dohody musí být chráněny a musí s nimi být zacházeno v souladu s Dohodou o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací a veškerými prováděcími ujednáními uzavřenými na jejím základě.\nStrany se dohodnou na pokynech pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.\nČlánek 778\nNedílné součásti této dohody\n1.   Protokoly, přílohy, dodatky a poznámky pod čarou k této dohodě jsou její nedílnou součástí.\n2.   Každá z příloh této dohody, včetně jejích dodatků, tvoří nedílnou součást oddílu, kapitoly, hlavy, dílu nebo protokolu, které odkazují na uvedenou přílohu nebo na které se v uvedené příloze odkazuje. V zájmu větší jistoty je třeba uvést následující:\na)\npříloha 1 tvoří nedílnou součást hlavy III části první;\nb)\npřílohy 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy I kapitoly druhé;\nc)\npříloha 10 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy I kapitoly třetí;\nd)\npřílohy 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy I kapitoly čtvrté;\ne)\npříloha 18 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy I kapitoly páté;\nf)\npřílohy 19, 20, 21, 6, 22, 23 a 24 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy II;\ng)\npříloha 25 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy VI;\nh)\npřílohy 26. 27, 28 a 29 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy VIII;\ni)\npříloha 27 tvoří nedílnou součást části druhé dílu prvního hlavy XI;\nj)\npříloha 30 a všechny přílohy přijaté v souladu s článkem 453 tvoří nedílnou součást části druhé dílu druhého hlavy II;\nk)\npříloha 31 tvoří nedílnou součást části druhé dílu třetího hlavy I;\nl)\npřílohy 32, 33 a 34 tvoří nedílnou součást části druhé dílu druhého hlavy II;\nm)\npřílohy 35, 36, 37 a 38 tvoří nedílnou součást části druhé dílu pátého;\nn)\npříloha 39 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy II;\no)\npříloha 40 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy III;\np)\npříloha 41 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy V;\nq)\npříloha 42 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy VI;\nr)\npříloha 43 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy VII;\ns)\npříloha 44 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy IX;\nt)\npříloha 45 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy III, hlavy VII a hlavy XI;\nu)\npříloha 46 tvoří nedílnou součást části třetí hlavy XI;\nv)\npříloha 47 tvoří nedílnou součást části páté oddílu hlavy I;\nw)\npřílohy 48 a 49 tvoří nedílnou součást části šesté hlavy I;\nx)\npříloha Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel tvoří nedílnou součást Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel;\ny)\npřílohy SSC-1, SSC-2, SSC-3, SSC-4, SSC-5, SSC-6, SSC-7 a SSC-8 a jejich dodatky tvoří nedílnou součást Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení.\nČlánek 779\nVypovězení\nKterákoliv ze stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Tato dohoda a jakákoli doplňující dohoda pozbývá platnosti prvním dnem dvanáctého měsíce následujícího po dni oznámení.\nČlánek 780\nZávazná jazyková znění\nTato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském. Do 30. dubna 2021 se všechny jazykové verze dohody podrobí procesu konečné právně-lingvistické revize. Bez ohledu na předchozí větu bude proces konečné právně-lingvistické revize anglického znění dohody dokončen nejpozději do dne uvedeného v čl. 783 odst. 1, pokud tento den nastane dříve než 30. dubna 2021.\nJazykové verze vyplývající z výše uvedeného procesu konečné právně-lingvistické revize nahrazují od počátku podepsané verze dohody a stanoví se jako závazné a konečné na základě výměny diplomatických nót mezi stranami.\nČlánek 781\nBudoucí přistoupení k Unii\n1.   Unie uvědomí Spojené království o každé nové žádosti o přistoupení třetí země k Unii.\n2.   Během jednání mezi Unií a třetí zemí o přistoupení uvedené země k Unii (87) se Unie bude snažit:\na)\nposkytnout Spojenému království na jeho žádost a v mezích možností informace o veškerých záležitostech, na něž se tato dohoda a jakákoli doplňující dohoda vztahují, a\nb)\nzohlednit veškeré obavy vyjádřené ze strany Spojeného království.\n3.   V dostatečném předstihu před datem přistoupení třetí země k Unii přezkoumá Rada partnerství veškeré účinky takového přistoupení na tuto dohodu a jakoukoli doplňující dohodu.\n4.   Před tím, než dohoda o přistoupení třetí země k Unii vstoupí v platnost, Spojené království a Unie v nezbytné míře:\na)\ntuto dohodu nebo jakoukoliv doplňující dohodu změní;\nb)\nrozhodnutím Rady partnerství provedou jakékoli jiné nezbytné úpravy či přechodná opatření týkající se této dohody a jakékoli doplňující dohody; nebo\nc)\nv rámci Rady partnerství rozhodnou, zda:\ni)\nuplatňovat článek 492 na státní příslušníky této třetí země; nebo\nii)\nstanovit přechodná opatření, pokud jde o článek 492, ve vztahu k této třetí zemi a jejím státním příslušníkům, jakmile přistoupí k Unii.\n5.   Není-li ke dni vstupu dohody o přistoupení příslušné třetí země k Unii v platnost přijato rozhodnutí podle odst. 4 písm. c) bodu i) nebo ii), článek 492 se na státní příslušníky této třetí země nepoužije.\n6.   V případě, že Rada partnerství zavede přechodná opatření podle odst. 4 písm. c) bodu ii), stanoví jejich trvání. Rada partnerství může platnost těchto přechodných opatření prodloužit.\n7.   Před skončením platnosti přechodných opatření podle odst. 4 písm. c) bodu ii) tohoto článku Rada partnerství rozhodne, zda se na státní příslušníky této třetí země použije článek 492 od konce platnosti přechodných opatření. Není-li takové rozhodnutí přijato, článek 492 se na státní příslušníky této třetí země od konce platnosti přechodných opatření nepoužije.\n8.   Ustanoveními odst. 4 písm. c) a odstavců 5 až 7 nejsou dotčeny výsady Unie podle jejích vnitřních právních předpisů.\n9.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že aniž jsou dotčena ustanovení odst. 4 písm. c) a odstavců 5 až 7, se tato dohoda použije ve vztahu k novému členskému státu Unie ode dne přistoupení tohoto nového členského státu k Unii.\nČlánek 782\nPřechodné ustanovení o předávání osobních údajů do Spojeného království\n1.   Po dobu trvání stanoveného období se předávání osobních údajů z Unie do Spojeného království nepovažuje za předávání do třetí země podle práva Unie, za předpokladu, že se použijí právní předpisy Spojeného království o ochraně údajů ze dne 31. prosince 2020, jak jsou uloženy a začleněny do práva Spojeného království zákonem o Evropské unii (o vystoupení z EU) z roku 2018 a ve znění pozměněném předpisy (o vystoupení z EU) o ochraně údajů, soukromí a elektronických komunikacích (změny atd.) z roku 2019 (SI 2019/419) (88) („platný režim ochrany údajů“), a pokud Spojené království nevykonává určené pravomoci bez souhlasu Unie v rámci Rady partnerství.\n2.   V mezích a za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 11 se odstavec 1 použije rovněž na předávání osobních údajů z Islandu, Lichtenštejnského knížectví a Norského království do Spojeného království během stanoveného období podle práva Unie, jak se v těchto státech uplatňuje podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru přijaté v Portu dne 2. května 1992, a to po dobu, po kterou se použije odstavec 1 na předávání osobních údajů z Unie do Spojeného království, za předpokladu, že tyto státy písemně oznámí oběma stranám svůj výslovný souhlas s uplatňováním tohoto ustanovení.\n3.   Pro účely tohoto článku se „určenými pravomocemi“ rozumí pravomoc:\na)\nvytvořit předpisy podle článků 17A, 17C a 74A zákona Spojeného království o ochraně údajů z roku 2018;\nb)\nvydat nový dokument upřesňující standardní doložky o ochraně údajů podle článku 119A zákona Spojeného království o ochraně údajů z roku 2018;\nc)\nschválit nový návrh kodexu chování podle čl. 40 odst. 5 obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů, jiný než kodex chování, na který se nelze spoléhat při poskytování vhodných záruk pro předávání osobních údajů do třetí země podle čl. 46 odst. 2 písm. e) obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů;\nd)\nschválit nové mechanismy pro vydávání osvědčenípodle čl. 42 odst. 5 obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů, jiné než mechanismy pro vydávání osvědčení, na které se nelze spoléhat při poskytování vhodných záruk pro předávání osobních údajů do třetí země podle čl. 46 odst. 2 písm. f) obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů;\ne)\nschválit nová závazná podniková pravidla podle článku 47 obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů;\nf)\npovolit nové smluvní doložky uvedené v čl. 46 odst. 3 písm. a) obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů nebo\ng)\npovolit nová správní ujednání uvedená v čl. 46 odst. 3 písm. b) obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů.\n4.   „Stanovené období“ začíná dnem vstupu této dohody v platnost a s výhradou odstavce 5 končí k jednomu z těchto dat, podle toho, které nastane dříve:\na)\ndnem, kdy Evropská komise přijme rozhodnutí o odpovídající ochraně ve vztahu ke Spojenému království podle čl. 36 odst. 3 směrnice (EU) 2016/680 a podle čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, nebo\nb)\ndnem uplynutí čtyř měsíců od začátku stanoveného období, přičemž toto období se prodlouží o další dva měsíce, ledaže jedna ze stran vznese námitku.\n5.   S výhradou odstavců 6 a 7, pozmění-li Spojené království během stanoveného období platný režim ochrany údajů nebo vykoná určené pravomoci bez souhlasu Unie v rámci Rady partnerství, skončí stanovené období dnem, kdy jsou vykonány pravomoci nebo kdy změna vstoupí v platnost.\n6.   Odkazy na výkon určených pravomocí v odstavcích 1 a 5 nezahrnují výkon těchto pravomocí, jejichž účinek je omezen na soulad s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů.\n7.   Jakékoli opatření, u nějž by se jinak jednalo o změnu platného režimu ochrany údajů, které:\na)\nje zavedeno se souhlasem Unie v Radě partnerství nebo\nb)\nse omezuje na soulad s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů,\nse nepovažuje za změnu platného režimu ochrany údajů pro účely odstavce 5 a mělo by být považováno za součást platného režimu ochrany údajů pro účely odstavce 1.\n8.   Pro účely odstavců 1, 5 a 7 se „souhlasem Unie v Radě partnerství“ rozumí:\na)\nrozhodnutí Rady partnerství popsané v odstavci 11 nebo\nb)\npředpokládaný souhlas popsaný v odstavci 10.\n9.   Oznámí-li Spojené království Unii, že navrhuje vykonat určené pravomoci nebo navrhuje pozměnit platný režim ochrany údajů, může si kterákoli ze stran do pěti pracovních dnů vyžádat zasedání Rady partnerství, které se musí uskutečnit do dvou týdnů od této žádosti.\n10.   Není-li toto zasedání vyžádáno, má se za to, že Unie s tímto výkonem pravomocí nebo změnou během stanoveného období souhlasila.\n11.   Je-li toto zasedání vyžádáno, Rada partnerství na tomto zasedání posoudí navrhovaný výkon pravomocí nebo změnu a může přijmout rozhodnutí, v němž uvede, že s výkonem pravomocí nebo změnou během stanoveného období souhlasí.\n12.   Spojené království, je-li to rozumně možné, oznámí Unii, kdy během stanoveného období uzavře nový nástroj, na který se lze spolehnout při předávání osobních údajů do třetí země podle čl. 46 odst. 2 písm. a) obecného nařízení Spojeného království o ochraně osobních údajů nebo čl. 75 odst. 1 písm. a) zákona Spojeného království o ochraně údajů z roku 2018 během stanoveného období. Po oznámení Spojeného království podle tohoto odstavce si Unie může vyžádat zasedání Rady partnerství za účelem projednání příslušného nástroje.\n13.   Hlava I části šesté se nepoužije na spory týkající se výkladu a uplatňování tohoto článku.\nČlánek 783\nVstup v platnost a prozatímní provádění\n1.   Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž si strany vzájemně oznámí, že splnily své příslušné vnitřní požadavky a postupy pro stanovení svého souhlasu být touto dohodou vázány.\n2.   Strany souhlasí s prozatímním prováděním této dohody ode dne 1. ledna 2021, pokud si před tímto datem vzájemně oznámí, že jejich příslušné vnitřní požadavky a postupy nezbytné pro prozatímní provádění byly splněny. Prozatímní provádění skončí k jednomu z těchto dat, podle toho, které nastane dříve:\na)\n28. února 2021 nebo jiné datum podle rozhodnutí Rady partnerství nebo\nb)\nden uvedený v odstavci 1.\n3.   Ode dne, od nějž je tato dohoda prozatímně prováděna, považují strany odkazy v této dohodě na „datum vstupu této dohody v platnost“ nebo na „vstup této dohody v platnost“ za odkazy na datum, od něhož je tato dohoda prozatímně prováděna.\nСъставено в Брюксел и Лондон на тридесети декември две хиляди и двадесета година.\nHecho en Bruselas y Londres, el treinta de diciembre de dos mil veinte.\nV Bruselu a v Londýně dne třicátého prosince dva tisíce dvacet.\nUdfærdiget i Bruxelles og London, den tredivte december to tusind og tyve.\nGeschehen zu Brüssel und London am dreißigsten Dezember zweitausendzwanzigt.\nKahe tuhande kahekümnenda aasta detsembrikuu kolmekümnendal päeval Brüsselis ja Londonis.\nΈγινε στις Βρυξέλλες και στο Λονδίνο, στις τριάντα Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες είκοσι.\nDone at Brussels and London on the thirtieth day of December in the year two thousand and twenty.\nFait à Bruxelles et à Londres, le trente décembre deux mille vingt.\nArna dhéanamh sa Bhruiséil agus i Londain, an tríochadú lá de mhí na Nollag an bhliain dhá mhíle fiche.\nSastavljeno u Bruxellesu i Londonu tridesetog prosinca godine dvije tisuće dvadesete.\nFatto a Bruxelles e Londra, addì trenta dicembre duemilaventi.\nBriselē un Londonā, divi tūkstoši divdesmitā gada trīsdesmitajā decembrī.\nPriimta du tūkstančiai dvidešimtų metų gruodžio trisdešimtą dieną Briuselyje ir Londone.\nKelt Brüsszelben és Londonban, a kétezer-huszadik év december havának harmincadik napján.\nMagħmul fi Brussell u Londra, fit-tletin jum ta’ Diċembru fis-sena elfejn u għoxrin.\nGedaan te Brussel en Londen, dertig december tweeduizend twintig.\nSporządzono w Brukseli i Londynie dnia trzydziestego grudnia roku dwa tysiące dwudziestego.\nFeito em Bruxelas e em Londres, em trinta de dezembro de dois mil e vinte.\nÎntocmit la Bruxelles și la Londra la treizeci decembrie două mii douăzeci.\nV Bruseli a Londýne tridsiateho decembra dvetisícdvadsať.\nV Bruslju in Londonu, tridesetega decembra dva tisoč dvajset.\nTehty Brysselissä ja Lontoossa kolmantenakymmenentenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattakaksikymmentä.\nSom skedde i Bryssel och i London den trettionde december år tjugohundratjugo.\n(1)  Pro účely tohoto článku se dotčenými osobami rozumí dotčené osoby vymezené v čl. 6 odst. 11 Dohody o antidumpingu a čl. 12 odst. 9 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.\n(2)  Konzervační postupy, jako je chlazení, zmrazení nebo větrání, jsou považovány za nedostatečné ve smyslu písmene a), naopak postupy, jako je nakládání, sušení nebo uzení, jejichž účelem je dodat produktu zvláštní nebo jiné vlastnosti, nejsou považovány za nedostatečné.\n(3)  Pro žádosti o informace podle čl. 62 odst. 2 adresované celnímu orgánu vyvážející strany během prvních tří měsíců uplatňování této dohody bude lhůta činit 12 měsíců.\n(4)  G/TBT/9, 13. listopadu 2000, příloha 4.\n(5)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že se především pro účely této kapitoly má za to, že pojem „osoba“ zahrnuje sdružení osob bez právního postavení právnické osoby, které je však podle použitelného práva uznané jako způsobilé k právním úkonům.\n(6)  Letecké služby nebo související podpůrné služby zahrnují, ale neomezují se na: leteckou dopravu; služby poskytnuté za použití letadla, jejichž hlavním účelem není přeprava zboží nebo cestujících, jako je hašení požárů ze vzduchu, letový výcvik, vyhlídkové lety, letecký postřik, letecký průzkum, letecké mapování, letecké fotografování, skoky padákem, vlek kluzáku, využití vrtulníků při těžbě dřeva a na stavbách a jiné letecké služby v oblasti zemědělství, průmyslu a kontroly; pronájem letadel s posádkou a služby související s provozem letiště.\n(7)  Vnitrostátní námořní kabotáž zahrnuje: v případě Unie, aniž je dotčen rozsah činností, které lze považovat za kabotáž podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, přepravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem v členském státě a jiným přístavem nebo místem v témž členském státě, včetně jeho kontinentálního šelfu podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a dopravu, která začíná a končí ve stejném přístavu nebo místě v členském státě; v případě Spojeného království přepravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem ve Spojeném království a jiným přístavem nebo místem ve Spojeném království, včetně jeho kontinentálního šelfu podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a dopravu, která začíná a končí ve stejném přístavu nebo místě ve Spojeném království.\n(8)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pojem „činnosti prováděné při výkonu veřejné moci“, pokud se používá ve vztahu k opatřením strany ovlivňujícím poskytování služeb, zahrnuje „služby poskytované při výkonu veřejné moci“ ve smyslu čl. 124 písm. p).\n(9)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že se společnosti provozující lodní dopravu uvedené v tomto písmenu považují za právnické osoby strany pouze ve vztahu k činnostem týkajícím se poskytování služeb námořní dopravy.\n(10)  Ustanovení čl. 128 písm. a) bodů i) až iii) se nevztahují na opatření přijatá za účelem omezení produkce zemědělských produktů nebo produktů rybolovu.\n(11)  Ustanovení čl. 128 písm. a) bodu iii) se nevztahuje na opatření strany, která omezují vstupy pro poskytování služeb.\n(12)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že ustanovením čl. 132 odst. 1 písm. f) nejsou dotčena ustanovení článku 207.\n(13)  Ustanovení čl. 135 písm. a) bodu iii) se nevztahuje na opatření strany, která omezují vstupy pro poskytování služeb.\n(14)  Nezískala-li dotyčná osoba vzdělání či kvalifikaci na území strany, kde je služba poskytována, může tato strana posoudit rovnocennost tohoto vzdělání či kvalifikace s vysokoškolským vzděláním požadovaným na jejím území.\n(15)  Nezískala-li dotyčná osoba vzdělání či kvalifikaci na území strany, kde je služba poskytována, může tato strana posoudit rovnocennost tohoto vzdělání či kvalifikace s vysokoškolským vzděláním požadovaným na jejím území.\n(16)  Po řídících pracovnících a specialistech se může požadovat, aby prokázali, že mají odbornou kvalifikaci a praxi vyžadovanou v právní osobě, do níž jsou převáděni.\n(17)  Ačkoli řídící pracovníci nevykonávají úkoly související s faktickým poskytováním služeb přímo, při plnění výše uvedených povinností jim to nebrání takové úkoly provádět, jsou-li pro poskytování služeb nezbytné.\n(18)  Může se vyžadovat, aby přijímající podnik předložil program stáže na dobu trvání pobytu ke schválení předem, a doložil tak, že účelem pobytu je stáž. V případě Rakouska, Česka, Německa, Francie, Španělska, Maďarska a Litvy musí mít stáž vztah k získanému vysokoškolskému vzdělání.\n(19)  Příslušné orgány mohou v rámci vyvažování omezených zdrojů a potenciální zátěže pro podniky v případech, kdy je to rozumné, požadovat, aby byly všechny informace předloženy ve stanoveném formátu, aby je bylo možné považovat za „úplné pro účely zpracování“.\n(20)  Příslušné orgány mohou požadavek podle bodu ii) splnit tak, že žadatele předem písemně informují, a to i prostřednictvím zveřejněného opatření, že v případě, že po určité době od data podání žádosti nedostanou žádnou odpověď, znamená, že žádost byla přijata. Výrazem „písemně“ se rozumí i elektronický formát.\n(21)  Tato „příležitost“ neznamená, že příslušné orgány musí prodloužit lhůty.\n(22)  Příslušné orgány nejsou odpovědné za prodlení z důvodů mimo jejich pravomoc.\n(23)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nelze vykládat tak, že brání sjednání a uzavření jedné nebo více dohod mezi stranami o uznávání odborných kvalifikací za podmínek a v rámci požadavků odlišných od podmínek a požadavků stanovených v tomto článku.\n(24)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato ujednání nevedou k automatickému uznávání kvalifikací, ale ve společném zájmu obou stran stanoví podmínky pro příslušné orgány udělující uznání.\n(25)  S vyžádanými informacemi se nakládá v souladu s požadavky na zachování důvěrnosti.\n(26)  Správní poplatky nezahrnují platby za práva využívat omezené zdroje a povinné příspěvky na poskytování univerzální služby.\n(27)  Pro účely tohoto článku se výrazem „nediskriminační“ rozumí režim nejvyšších výhod a národní zacházení ve smyslu článků 129, 130, 136 a 137, jakož i za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky přiznané jakémukoliv jinému uživateli obdobných veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb za obdobných okolností.\n(28)  Tento článek se nevztahuje na roamingové služby uvnitř Evropské unie, které představují komerční mobilní služby poskytované podle obchodní dohody mezi poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb, jež koncovému uživateli umožňují používat jeho domácí mobilní telefon nebo jiné zařízení pro hlasové nebo datové služby nebo služby zasílání zpráv v jiném členském státě, než ve kterém se nachází domácí veřejná telekomunikační síť tohoto koncového uživatele.\n(29)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato změna se použije na „služby poskytované při výkonu veřejné moci“ uvedené v čl. 124 písm. o), stejně jako na se použije na „činnosti prováděné při výkonu veřejné moci“ uvedené v čl. 124 písm. f).\n(30)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že to nebrání žádné ze stran přijmout nebo ponechat v platnosti opatření z obezřetnostních důvodů ve vztahu k pobočkám zřízeným na jejím území právnickými osobami v druhé straně.\n(31)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pro účely této hlavy je právo Unie součástí práva domovské jurisdikce právníků uvedených v písm. e) bodě i) tohoto článku.\n(32)  „Rozhodcovskými, smírčími a mediačními službami“ se rozumí vypracování listin, které mají být předloženy rozhodci, smírci nebo mediátorovi v jakémkoli sporu týkajícím se uplatňování a výkladu práva, vystupování před rozhodcem, smírcem nebo mediátorem a příprava na toto vystupování. Nezahrnují rozhodčí, smírčí a mediační služby ve sporech, které se netýkají uplatňování a výkladu práva; ty spadají do služeb souvisejících s podnikovým poradenstvím. Nezahrnují ani působení ve funkci rozhodce, smírce nebo mediátora. Podkategorií jsou mezinárodní právní rozhodčí, smírčí nebo mediační služby; jedná se o stejné služby v případech, kdy se spor týká stran ze dvou nebo více zemí.\n(33)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pro účely tohoto odstavce se „určenými právními službami“ rozumí v případě služeb poskytovaných v Unii právní služby v souvislosti s právem Spojeného království nebo kterékoli jeho části a mezinárodního práva veřejného (vyjma práva Unie) a v případě služeb poskytovaných ve Spojeném království právní služby v souvislosti s právem členských států (vyjma práva Unie) a mezinárodním právem veřejným (vyjma práva Unie).\n(34)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „obecně platné podmínky“ odkazují na objektivně formulované podmínky, které se horizontálně vztahují na neurčený počet hospodářských subjektů, a zahrnují tak celou řadu situací a případů.\n(35)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že vážné potíže s platební bilancí nebo vnější finanční potíže či hrozba takových potíží mohou být mimo jiných faktorů způsobeny vážnými potížemi souvisejícími s měnovou a kurzovou politikou nebo hrozbou takových potíží.\n(36)  Každá ze stran může určit příslušné datum podání přihlášky v souladu se svými vlastními právními předpisy.\n(37)  Tento oddíl se nevztahuje na ochranu známou ve Spojeném království jako „design right“.\n(38)  Pro účely této hlavy je pojem „přípravek na ochranu rostlin“ pro každou ze stran vymezen v příslušných právních předpisech dané strany.\n(39)  V zájmu větší jistoty a v rozsahu stanoveném právem některé ze stran zahrnuje pojem „federace a sdružení“ alespoň kolektivní správce práv a profesní subjekty ochrany práv, kteří jsou řádně uznáváni jako osoby oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví.\n(40)  V případě Unie znamená příslušný orgán celní orgány.\n(41)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že uplatňování povinnosti národního zacházení stanovené v tomto článku podléhá výjimkám vymezeným v příloze 25 oddíle B pododdílech B1 a B2 poznámce 3.\n(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. EU L 158, 14.6.2019, s. 22).\n(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. EU L 158, 14.6.2019, s. 54) nebo předešlá nařízení: Úř. věst. EU L 176, 15.7.2003, s. 1 a Úř. věst. EU L 211, 14.8.2019, s. 15 .\n(44)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. EU L 211, 14.8.2009, s. 94) nebo předešlá směrnice Úř. věst. EU L 176, 15.7.2003, s. 57.\n(45)  Nařízení Komise (EU) č. 838/2010 ze dne 23. září 2010 o stanovení pokynů týkajících se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a společného regulačního přístupu k poplatkům za přenos (Úř. věst. EU L 250, 24.9.2010, s. 5).\n(46)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. EU L 211, 14.8.2009, s. 36).\n(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. EU L 328, 21.12.2018, s. 82).\n(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (Úř. věst. EU L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(49)  V případě Unie mezi tyto zásady patří zásada předběžné opatrnosti.\n(50)  V případě Spojeného království se „malými a středními podniky“ rozumí malé podniky a mikropodniky.\n(51)  V případě Spojeného království se za významná regulační opatření považují důležitá regulační opatření v souladu s definicí takových opatření v právních předpisech Spojeného království.\n(52)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v souvislosti s prováděním této dohody na území Unie odkazuje přístup předběžné opatrnosti na zásadu předběžné opatrnosti.\n(53)  Pro tento účel se diskriminací rozumí méně příznivé zacházení s hospodářským subjektem ve srovnání s jinými hospodářskými subjekty v obdobných situacích a rozdílné zacházení neodůvodněné objektivními kritérii.\n(54)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato norma je splněna, pokud skutečnosti prokazují, že poskytnutí subvence, aniž by bylo právně závislé na vývozní výkonnosti, je ve skutečnosti vázáno na současný nebo očekávaný vývoz nebo výnosy z vývozu. Pouhá skutečnost, že subvence je poskytnuta vyvážejícímu hospodářskému subjektu, sama o sobě nepostačuje k určení, že se jedná o vývozní subvenci ve smyslu tohoto ustanovení.\n(55)  Zeměmi s obchodovatelnými riziky jsou Spojené království, členské státy Unie, Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko a Spojené státy americké.\n(56)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tímto není dotčen čl. 364 odst. 1 a 2.\n(57)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že právní předpisy Spojeného království pro účely tohoto článku nezahrnují žádné právní předpisy i], které by byly účinné na základě čl. 2 odst. 1 zákona o Evropských společenstvích z roku 1972, jak je stanoveno v článku 1A zákona o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018, nebo ii] přijaté či vytvořené na základě čl. 2 odst. 2 zákona o Evropských společenstvích z roku 1972 nebo za účelem tam uvedeným.\n(58)  V případě Spojeného království tento článek vyžaduje v souladu se standardem přezkumu podle vnitrostátních právních předpisů nové nápravné opatření pro navrácení subvence, které by bylo k dispozici na konci úspěšného soudního přezkumu zahájeného ve stanovené lhůtě; tento přezkum se v souladu s čl. 372 odst. 3 žádným jiným způsobem nerozšiřuje. Žádný příjemce by se nemohl na obranu před takovým navrácením dovolávat legitimního očekávání.\n(59)  Strany berou na vědomí, že po vstupu této dohody v platnost zavede Spojené království nový systém kontroly subvencí.\n(60)  Vnitrostátní námořní kabotáž zahrnuje: v případě Unie, aniž je dotčen rozsah činností, které lze považovat za kabotáž podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, přepravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem v členském státě Unie a jiným přístavem nebo místem v témž členském státě Unie, včetně jeho kontinentálního šelfu podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a dopravu, která začíná a končí ve stejném přístavu nebo místě v členském státě Unie; v případě Spojeného království přepravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem ve Spojeném království a jiným přístavem nebo místem ve Spojeném království, včetně jeho kontinentálního šelfu podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a dopravu, která začíná a končí ve stejném přístavu nebo místě ve Spojeném království.\n(61)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento odstavec se nepoužije na nákup nebo prodej akcií, kapitálových podílů nebo jiných forem kapitálové účasti zahrnutým subjektem jakožto způsobu jeho kapitálové účasti v jiném podniku.\n(62)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že se tato kapitola a článek 411 nevztahují na právní předpisy a normy stran v oblasti sociálního zabezpečení a důchodů.\n(63)  Každá ze stran si ponechává právo stanovit si priority, politiky a přidělování zdrojů v zájmu účinného provádění úmluv MOP a příslušných ustanovení Evropské sociální charty způsobem, který je v souladu s jejími mezinárodními závazky, včetně závazků v rámci této hlavy. Rada Evropy, založená v roce 1949, přijala v roce 1961 Evropskou sociální chartu, která byla revidována v roce 1996. Všechny členské státy ratifikovaly Evropskou sociální chartu v jejím původním nebo revidovaném znění. V případě Spojeného království je odkazem na Evropskou sociální chartu v odstavci 5 myšlen odkaz na původní verzi z roku 1961.\n(64)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v tomto případě nesmí žádná ze stran předtím využít konzultací podle článku 738.\n(65)  Tato opatření mohou podle potřeby zahrnovat zrušení nebo úpravu opatření k obnovení rovnováhy.\n(66)  Pozastavení povinností podle článku 749 lze využít pouze v případě, že byla opatření k obnovení rovnováhy skutečně použita.\n(67)  Výjimky týkající se veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku lze uplatnit, pouze pokud je jeden z těchto základních zájmů společnosti skutečně a dostatečně závažně ohrožen.\n(68)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tímto stanovením není dotčena část šestá hlava I .\n(69)  Opatření, která jsou zaměřena na zajištění spravedlivého nebo účinného ukládání či vybírání přímých daní, zahrnují opatření, která přijala některá ze stran v rámci svého daňového systému a která:\ni)\nse vztahují na poskytovatele služeb, kteří nejsou rezidenty, s ohledem na skutečnost, že daňová povinnost nerezidentů je určena s ohledem na daňové položky pořizované nebo umístěné na území dané strany, nebo\nii)\nplatí pro nerezidenty v zájmu zajištění uložení nebo výběru daní na území dané strany nebo\niii)\nse vztahují na nerezidenty nebo rezidenty s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům, včetně opatření pro zajištění shody, nebo\niv)\nse vztahují na spotřebitele služeb dodaných na území nebo z území druhé strany nebo třetí země s cílem zajistit uložení nebo výběr daní od těchto spotřebitelů pocházejících ze zdrojů na území dané strany nebo\nv)\nrozlišují poskytovatele služeb podléhající zdanění u celosvětově zdanitelných položek od jiných poskytovatelů služeb s ohledem na rozdílný charakter jejich daňového základu nebo\nvi)\nstanoví, vyměřují nebo rozdělují příjem, zisk, výnos, ztrátu, srážky nebo pohledávku osob nebo poboček, které jsou rezidenty, nebo mezi osobami ve spojení nebo pobočkami stejné osoby s cílem zachovat základ daně dané strany.\n(70)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (přepracované znění) (Úř. věst. EU L 300, 14.11.2009, s. 88).\n(71)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pojem „opatření“ zahrnuje i nečinnost.\n(72)  To nezahrnuje fyzické osoby pobývající na území uvedeném v čl.773 odst. 3.\n(73)  Definice fyzické osoby zahrnuje rovněž osoby s trvalým pobytem v Lotyšské republice, jež nejsou občany Lotyšské republiky ani jiného státu, ale které mají podle právních předpisů Lotyšské republiky nárok na získání pasu neobčana.\n(74)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „Dohodou o vládních zakázkách“ se rozumí Dohoda o vládních zakázkách ve znění Protokolu o změně Dohody o vládních zakázkách přijatého v Ženevě dne 30. března 2012.\n(75)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. EU L 269, 10.10.2013, s. 1).\n(76)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pro Unii se za oblasti mimo teritoriální moře každé ze stran považují příslušné oblasti členských států Unie.\n(77)  Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. EU L 210, 6.8.2008, s. 1).\n(78)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. EU L 210, 6.8.2008, s. 12).\n(79)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. EU L 135, 24.5.2016, s. 53).\n(80)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. EU L 295, 21.11.2018, s. 138).\n(81)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. EU L 190, 18.7.2002, s. 1).\n(82)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. EU L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(83)  2018 kapitola 12.\n(84)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. EU L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(85)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. EU L 193, 30.7.2018, s. 1).\n(86)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. EU L 158, 27.5.2014, s. 227).\n(87)  V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že odstavce 2 až 9 se použijí na jednání mezi Unií a třetí zemí o přistoupení k Unii, ke kterému dojde po vstupu této dohody v platnost, bez ohledu na skutečnost, že žádost o přistoupení byla podána před vstupem této dohody v platnost.\n(88)  Ve znění pozměněném předpisy (vystoupení z EU) o ochraně údajů, soukromí a elektronických komunikacích (změny atd.) z roku 2020 (SI 2020/1586).\nPŘÍLOHA 1\nJEDNACÍ ŘÁD RADY PARTNERSTVÍ A VÝBORŮ\nČlánek 1\nPředsednictví\n1.   Unie a Spojené království si vzájemně oznámí jméno, funkci a kontaktní údaje svých určených spolupředsedů. Má se za to, že spolupředsedovi bylo uděleno povolení příslušně zastupovat buď Unii, nebo Spojené království do dne, kdy druhé straně bude oznámen nový spolupředseda.\n2.   Rozhodnutí spolupředsedů stanovená tímto jednacím řádem se přijímají po vzájemné dohodě.\n3.   Spolupředseda může být na určitém zasedání zastoupen jmenovaným zástupcem. Spolupředseda nebo jeho jmenovaný zástupce jmenování oznámí co nejdříve druhému spolupředsedovi a sekretariátu Rady partnerství. V tomto jednacím řádu se spolupředsedy rozumí rovněž osoby jmenované jako jejich zástupci.\nČlánek 2\nSekretariát\nSekretariát Rady partnerství (dále jen „sekretariát“) se skládá z jednoho úředníka Unie a jednoho úředníka vlády Spojeného království. Sekretariát vykonává úkoly, které mu byly svěřeny tímto jednacím řádem.\nUnie a Spojené království si vzájemně oznámí jméno, funkci a kontaktní údaje úředníka, který je členem sekretariátu Rady partnerství za Unii a Spojené království. Má se za to, že tento úředník nadále působí jako člen sekretariátu Unie nebo Spojeného království až do dne, kdy Unie nebo Spojené království oznámí nového člena.\nČlánek 3\nZasedání\n1.   Jednotlivá zasedání Rady partnerství svolává sekretariát na den a hodinu, na nichž se spolupředsedové dohodnou. Pokud Unie nebo Spojené království předloží žádost o zasedání prostřednictvím sekretariátu, vyvine Rada partnerství úsilí, aby se sešla do 30 dnů od této žádosti nebo dříve v případech stanovených v této dohodě.\n2.   Nerozhodnou-li spolupředsedové jinak, konají se zasedání Rady partnerství střídavě v Bruselu a v Londýně.\n3.   Odchylně od odstavce 2 se mohou spolupředsedové dohodnout, že se zasedání Rady partnerství bude konat prostřednictvím videokonference nebo telekonference.\nČlánek 4\nÚčast na zasedáních\n1.   S dostatečným předstihem před každým zasedáním se Unie a Spojené království prostřednictvím sekretariátu vzájemně informují o zamýšleném složení svých delegací a uvedou jméno a funkce každého člena delegace.\n2.   Spolupředsedové mohou po vzájemné dohodě případně přizvat odborníky (tj. nevládní úředníky) k účasti na zasedáních Rady partnerství, aby poskytli informace o konkrétních tématech, a sice pouze na těch částech zasedání, kde se tato konkrétní témata projednávají.\nČlánek 5\nDokumenty\nPísemné dokumenty, z nichž vychází jednání Rady partnerství, sekretariát očísluje a rozešle Unii a Spojenému království.\nČlánek 6\nKorespondence\n1.   Korespondenci určenou Radě partnerství zasílají Unie a Spojené království prostřednictvím sekretariátu. Tuto korespondenci lze zasílat jakoukoli písemnou formou včetně elektronické pošty.\n2.   Sekretariát zajistí, aby korespondence určená Radě partnerství byla předána spolupředsedům a případně rozeslána v souladu s článkem 5.\n3.   Veškerá korespondence od spolupředsedů nebo určená přímo spolupředsedům se předává sekretariátu a případně se rozesílá v souladu s článkem 5.\nČlánek 7\nProgram zasedání\n1.   Sekretariát vypracuje návrh předběžného programu každého zasedání. Tento návrh je spolu s příslušnými dokumenty předán spolupředsedům nejpozději deset dnů před datem zasedání.\n2.   Předběžný pořad jednání obsahuje body požadované Unií nebo Spojeným královstvím. Takové žádosti se spolu s veškerými příslušnými dokumenty předkládají sekretariátu nejpozději patnáct dnů před začátkem zasedání.\n3.   Nejpozději pět dnů před datem zasedání spolupředsedové rozhodnou o předběžném programu zasedání.\n4.   Rada partnerství přijímá program zasedání na začátku každého zasedání. Na žádost Unie nebo Spojeného království může být do programu zasedání na základě konsenzu zařazen bod, který není obsažen v předběžném programu.\n5.   Spolupředsedové mohou po vzájemné dohodě zkrátit nebo prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, aby se zohlednily okolnosti konkrétního případu.\nČlánek 8\nZápis ze zasedání\n1.   Návrh zápisu z každého zasedání vypracuje úředník jednající jako člen sekretariátu strany, která zasedání pořádá, do patnácti dnů od skončení zasedání, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Návrh zápisu se předloží k vyjádření členovi sekretariátu druhé strany. Ten může předložit připomínky do sedmi dnů ode dne obdržení návrhu zápisu.\n2.   V zápisu se zpravidla shrnou jednotlivé body programu zasedání a popřípadě se zde konkrétně uvedou:\na)\ndokumenty předložené Radě partnerství,\nb)\nveškerá prohlášení, o jejichž zařazení do zápisu požádal jeden ze spolupředsedů, a\nc)\npřijatá rozhodnutí, učiněná doporučení, schválená prohlášení a přijaté závěry ke konkrétním bodům.\n3.   Zápis v příloze obsahuje seznam účastníků, v němž jsou za každou delegaci uvedena jména a funkce všech osob, které se zasedání zúčastnily.\n4.   Sekretariát upraví návrh zápisu na základě obdržených připomínek a návrh zápisu v revidovaném znění schválí spolupředsedové do 28 dnů ode dne zasedání, nebo do jakéhokoli jiného data, na kterém se spolupředsedové dohodnou. Po schválení zápisu jeho dvě znění ověří podpisem členové sekretariátu. Jedno z těchto platných znění obdrží Unie a druhé Spojené království. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že tomuto požadavku vyhovují podpis a výměna elektronických vyhotovení.\nČlánek 9\nRozhodnutí a doporučení\n1.   V období mezi zasedáními může Rada partnerství přijímat rozhodnutí nebo doporučení písemným postupem. Písemné znění návrhu rozhodnutí nebo doporučení předloží spolupředseda druhému spolupředsedovi v pracovním jazyce Rady partnerství. Druhá strana má jeden měsíc nebo jakoukoli delší lhůtu, kterou stanoví navrhující strana, aby vyjádřila svůj souhlas s návrhem rozhodnutí nebo doporučení. Pokud druhá strana nevyjádří svůj souhlas, navrhované rozhodnutí nebo doporučení se projedná a může být přijato na příštím zasedání Rady partnerství. Návrh rozhodnutí nebo doporučení se považuje za přijatý, jakmile druhá strana vyjádří svůj souhlas, přičemž se uvede v rámci zápisu příštího zasedání Rady partnerství podle článku 8.\n2.   Přijímá-li Rada partnerství rozhodnutí nebo doporučení, do názvu příslušných aktů se vkládají slova „rozhodnutí“ nebo „doporučení“. Sekretariát každé rozhodnutí nebo doporučení zaznamená pod pořadovým číslem a s odkazem na datum jeho přijetí.\n3.   V rozhodnutích přijatých Radou partnerství je uvedeno datum, kdy nabývají účinku.\n4.   Rozhodnutí a doporučení přijatá Radou partnerství se vyhotoví ve dvou stejnopisech v závazných jazycích a podepíší je spolupředsedové a sekretariát je ihned po podpisu zašle Unii a Spojenému království. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že požadavku na podpis vyhovují podpis a výměna elektronických vyhotovení.\nČlánek 10\nTransparentnost\n1.   Spolupředsedové se mohou dohodnout na veřejném zasedání Rady partnerství.\n2.   Každá ze stran může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Rady partnerství ve svém příslušném úředním věstníku nebo online.\n3.   Předloží-li Unie nebo Spojené království Radě partnerství informace, jež jsou podle jejich právních a správních předpisů považovány za důvěrné nebo jsou chráněny před zveřejněním, nakládá druhá strana s takto získanými informacemi jako s důvěrnými.\n4.   Předběžné programy zasedání se zveřejní před zasedáním Rady partnerství. Zápisy ze schůzí se zveřejní po jejich schválení v souladu s článkem 8.\n5.   Zveřejňování dokumentů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 se provádí v souladu s platnými předpisy obou stran v oblasti ochrany údajů.\nČlánek 11\nJazyky\n1.   Úředními jazyky smíšeného výboru jsou úřední jazyky Unie a Spojeného království.\n2.   Pracovním jazykem Rady partnerství je angličtina. Nerozhodnou-li spolupředsedové jinak, vychází Rada partnerství ve svých jednáních z dokumentů vyhotovených v angličtině.\n3.   Rada partnerství přijímá rozhodnutí týkající se změny nebo výkladu této dohody v jazycích platných znění této dohody. Všechna ostatní rozhodnutí Rady partnerství, včetně těch, jejichž prostřednictvím se mění tento jednací řád, se přijímají v pracovním jazyce uvedeném v odstavci 2.\nČlánek 12\nVýdaje\n1.   Unie a Spojené království si hradí veškeré náklady, jež jim v důsledku účasti na zasedáních Rady partnerství vzniknou.\n2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí strana, která schůzi pořádá.\n3.   Výdaje související s tlumočením do a z pracovního jazyka Rady partnerství během zasedání hradí strana, která toto tlumočení požaduje.\n4.   Každá ze stran je odpovědná za překlad rozhodnutí a jiných dokumentů do svého úředního jazyka (svých úředních jazyků), je-li to vyžadováno podle článku 11, a hradí výdaje spojené s těmito překlady.\nČlánek 13\nVýbory\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, použijí se články 1 až 12 obdobně na výbory.\n2.   Výbory informují Radu partnerství o termínech a programu svých zasedání s dostatečným předstihem před jejich konáním a oznamují Radě partnerství výsledky a závěry každého zasedání.\nPŘÍLOHA 2\nÚVODNÍ POZNÁMKY KE SPECIFICKÝM PRAVIDLŮM PŮVODU PRODUKTU\nPOZNÁMKA 1\nObecné zásady\n1.\nTato příloha stanoví obecná pravidla pro použitelné požadavky přílohy 3, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 1 písm. c) této dohody.\n2.\nPro účely této přílohy a přílohy 3 se požadavky na původ produktu v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. c) této dohody rozumí změna sazebního zařazení, výrobní proces, maximální hodnota nebo hmotnost nepůvodních materiálů či jakékoli další požadavky uvedené v této příloze a v příloze 3.\n3.\nOdkazem na hmotnost se ve specifickém pravidle původu produktu rozumí čistá hmotnost, tj. hmotnost materiálu nebo produktu, bez hmotnosti obalu.\n4.\nTato příloha a příloha 3 vycházejí z harmonizovaného systému ve znění ze dne 1. ledna 2017.\nPOZNÁMKA 2\nStruktura seznamu specifických pravidel původu produktu\n1.\nPoznámky k třídám nebo kapitolám se v příslušných případech vykládají ve spojení se specifickými pravidly původu produktu pro příslušnou třídu, kapitolu, číslo nebo položku.\n2.\nKaždé specifické pravidlo původu produktu stanovené ve sloupci 2 přílohy 3 se vztahuje na odpovídající produkt uvedený ve sloupci 1 přílohy 3.\n3.\nVztahují-li se na produkt alternativní specifická pravidla původu, je produkt považován za pocházející z některé ze stran, jestliže splňuje jednu z alternativ.\n4.\nVztahuje-li se na produkt specifické pravidlo původu, které obsahuje více požadavků, je produkt považován za pocházející z některé ze stran, pouze pokud splňuje všechny požadavky.\n5.\nPro účely této přílohy a přílohy 3 se rozumí:\na)\n„třídou“ třída harmonizovaného systému;\nb)\n„kapitolou“ první dvě číslice v kódu sazebního zařazení zboží v rámci harmonizovaného systému;\nc)\n„číslem“ první čtyři číslice v kódu sazebního zařazení zboží v rámci harmonizovaného systému; a\nd)\n„položkou“ prvních šest číslic v kódu sazebního zařazení zboží v rámci harmonizovaného systému.\n6.\nPro účely specifických pravidel původu produktu se použijí tyto zkratky:\n„CC“ se rozumí výroba z nepůvodních materiálů kterékoli kapitoly, kromě kapitoly produktu; to znamená, že jakýkoli nepůvodní materiál použitý při výrobě produktu musí být zařazen do jiné kapitoly (dvoumístný číselný kód harmonizovaného systému), než je kapitola produktu (tj. změna kapitoly);\n„CTH“ se rozumí výroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísla produktu; to znamená, že jakýkoli nepůvodní materiál použitý při výrobě produktu musí být zařazen do jiného čísla (čtyřmístný číselný kód harmonizovaného systému), než je číslo produktu (tj. změna čísla);\n„CTSH“ se rozumí výroba z nepůvodních materiálů kterékoli položky, kromě položky produktu; to znamená, že jakýkoli nepůvodní materiál použitý při výrobě produktu musí být zařazen do jiné položky (šestimístný číselný kód harmonizovaného systému), než je položka produktu (tj. změna položky).\nPOZNÁMKA 3\nUplatňování specifických pravidel původu produktu\n1.\nUstanovení čl. 39 této dohody týkající se produktů, které získaly status původu a které se používají při výrobě jiných produktů, se použije bez ohledu na to, zda byl tento status získán ve stejném závodě ve straně, v níž jsou tyto produkty používány.\n2.\nPokud specifické pravidlo původu produktu výslovně vylučuje určitý nepůvodní materiál nebo stanoví, že hodnota nebo hmotnost specifikovaného nepůvodního materiálu nepřekročí zvláštní prahovou hodnotu, nevztahují se tyto podmínky na nepůvodní materiály zařazené jinde v harmonizovaném systému.\nPříklad 1: pokud pravidlo pro buldozery (položka 8429.11) vyžaduje: „CTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 84.31“, není omezeno použití nepůvodních materiálů zařazených jinde než do čísel 84.29 a 84.31, jako jsou šrouby (číslo HS 73.18), izolované dráty a elektrické vodiče (číslo 85.44) a různá elektronika (kapitola 85).\nPříklad 2: pokud pravidlo pro číslo 35.05 (dextriny a jiné modifikované škroby; klihy na bázi škrobů atd.) vyžaduje „CTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 11.08“, pak není omezeno použití nepůvodních materiálů zařazených jinde než do čísla 11.08 (škroby, inulin), jako jsou materiály kapitoly 10 (obiloviny).\n3.\nPokud specifické pravidlo původu produktu stanoví, že produkt musí být vyroben z konkrétního materiálu, nebrání to použití jiných materiálů, které nejsou vzhledem ke své přirozené povaze schopny tomuto pravidlu vyhovět.\nPOZNÁMKA 4\nVýpočet maximální hodnoty nepůvodních materiálů\nPro účely specifických pravidel původu produktu se rozumí:\na)\n„celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII GATT 1994;\nb)\n„EXW“ nebo „cenou ze závodu“:\ni)\ncena produktu, která byla nebo má být zaplacena výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů a všechny ostatní náklady vzniklé při výrobě produktu po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu; nebo\nii)\npokud neexistuje cena, která byla nebo má být zaplacena, nebo pokud skutečná zaplacená cena neodráží veškeré náklady spojené s výrobou produktu, které při výrobě produktu skutečně vznikly, hodnota všech použitých materiálů a všech ostatních nákladů vzniklých při výrobě produktu ve vyvážející straně:\nA)\nvčetně prodejních, režijních a správních nákladů, jakož i zisku, které lze přiměřeně přiřadit k produktu; a\nB)\ns výjimkou nákladů na přepravu, pojištění, všech ostatních nákladů vzniklých při přepravě produktu a případných vnitřních daní vyvážející strany, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;\niii)\nPro účely bodu i), pokud byla poslední fáze výroby zadána určitému výrobci, odkazuje pojem „výrobce“ uvedený v bodě i) na osobu, která zaměstnala subdodavatele.\nc)\n„MaxNOM“ maximální hodnota nepůvodních materiálů vyjádřená v procentech a vypočtená podle tohoto vzorce:\nd)\n„VNM“ hodnota nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktu, čímž se rozumí jejich celní hodnota v okamžiku dovozu, včetně nákladů na přepravu, případně pojištění, balení a všech ostatních nákladů vzniklých při přepravě materiálů do přístavu dovozu na území strany, v níž se nachází výrobce produktu; jestliže hodnota nepůvodních materiálů není známa a nelze ji určit, použije se první ověřitelná cena zaplacená za nepůvodní materiály v Unii nebo ve Spojeném království; hodnotu nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktu lze vypočítat na základě vzorce pro váženou průměrnou hodnotu nebo jiné metody oceňování zásob podle účetních zásad, které jsou v dané straně obecně uznávány.\nPOZNÁMKA 5\nDefinice postupů uvedených ve třídách V až VII v příloze 3\nPro účely specifických pravidel původu produktu se rozumí:\na)\n„biotechnologickým zpracováním“:\ni)\nbiologická nebo biotechnologická kultivace (včetně buněčné kultury), hybridizace nebo genetická modifikace mikroorganismů (bakterií, virů (včetně fágů) atd.) nebo lidských, zvířecích nebo rostlinných buněk; a\nii)\nvýroba, izolace nebo purifikace buněčných nebo mezibuněčných struktur (jako jsou izolované geny, fragmenty genů a plasmidy) nebo fermentace;\nb)\n„změnou velikosti částic“ záměrná a kontrolovaná úprava velikosti částic produktu, jiná než pouhým drcením nebo lisováním, jejímž výsledkem je produkt se stanovenou velikostí částic, stanoveným rozložením velikosti částic nebo stanovenou plochou povrchu, důležitými pro účely výsledného produktu, a s fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi odlišnými od výchozích materiálů;\nc)\n„chemickou reakcí“ proces (včetně biochemického zpracování), jehož výsledkem je molekula s novou strukturou vzniklou rozbitím intramolekulárních vazeb a vytvořením nových intramolekulárních vazeb nebo změnou prostorového uspořádání atomů v molekule, s výjimkou následujících procesů, které se pro účely této definice nepovažují za chemické reakce:\ni)\nrozpuštění ve vodě nebo v jiných rozpouštědlech;\nii)\nodstranění rozpouštědel včetně vody jako rozpouštědla nebo\niii)\npřidání nebo odstranění krystalicky vázané vody;\nd)\n„destilací“:\ni)\natmosférická destilace: proces separace, v němž dojde k přechodu minerálních olejů v destilační koloně do jednotlivých frakcí podle bodu varu a následné kondenzaci páry do různých zkapalněných frakcí; produkty vyrobené destilací ropy mohou zahrnovat zkapalněný ropný plyn, naftu, benzín, petrolej, motorovou naftu či topný olej, lehké plynové oleje a mazací oleje a\nii)\nvakuová destilace: destilace při nižším než atmosférickém tlaku, avšak nikoli tak nízkém, aby se jednalo o molekulární destilaci; vakuová destilace se používá k destilování vysokovroucích a na teplo citlivých materiálů, jako jsou těžké destiláty v minerálních olejích, za účelem výroby lehkých až těžkých vakuových plynových olejů a zbytku;\ne)\n„oddělením izomerů“ izolace nebo oddělení izomerů ze směsi izomerů;\nf)\n„míšením a směšováním“ úmyslné míšení nebo směšování (včetně disperze) materiálů v kontrolovaném poměru, kromě přidání ředidel, pouze s cílem splnit předem stanovené specifikace, vedoucí k výrobě produktu s fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi, jež jsou důležité pro účely nebo použití tohoto produktu a liší se od vstupních materiálů;\ng)\n„výrobou standardních materiálů“ (včetně standardních roztoků) výroba přípravku vhodného pro analytické, kalibrační nebo referenční použití s přesným stupněm čistoty nebo podíly osvědčenými výrobcem; a\nh)\n„purifikací“ proces, jež vede k odstranění nejméně 80 % obsahu stávajících nečistot nebo snížení podílu nečistot nebo jejich odstranění, přičemž výsledkem je produkt vhodný pro jedno nebo více z těchto použití:\ni)\nfarmaceutické, léčebné, kosmetické a veterinární použití nebo látky potravinářské jakosti;\nii)\nchemické produkty a činidla pro analytická, diagnostická nebo laboratorní použití;\niii)\nprvky a součásti pro použití v mikroelektronice;\niv)\nspecializovaná optická použití;\nv)\nbiotechnické použití, například při pěstování buněčných kultur, v genetické technologii nebo jako katalyzátor;\nvi)\nnosiče používané v procesu separace nebo\nvii)\nnukleární použití.\nPOZNÁMKA 6\nDefinice pojmů použitých v třídě XI přílohy 3\nPro účely specifických pravidel původu produktu se rozumí:\na)\n„chemickými střižovými vlákny“ kabely ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken, střižových vláken nebo odpadu čísel 55.01 až 55.07;\nb)\n„přírodními vlákny“ vlákna jiná než syntetická nebo umělá, jejichž použití je omezeno na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, tento pojem zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená; „přírodní vlákna“ zahrnují žíně čísla 05.11, hedvábí čísel 50.02 a 50.03, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 51.01 až 51.05, bavlněná vlákna čísel 52.01 až 52.03 a jiná rostlinná vlákna čísel 53.01 až 53.05;\nc)\n„potiskem“ technika, kterou textilní podklad získá objektivně posouditelnou vlastnost trvalé povahy, jako je barva, vzor nebo technická účinnost, s použitím válcové, filmové, digitální nebo transferové techniky; a\nd)\n„potiskem (jako samostatnou operací)“ technika, kterou textilní podklad získá objektivně posouditelnou vlastnost trvalé povahy, jako je barva, vzor nebo technická účinnost, s použitím válcové, filmové, digitální nebo transferové techniky ve spojení s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování, požehování, proces sušení, proces napínání, valchování, napařování a vysrážení a mokré dekatování), pokud hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % EXW produktu.\nPOZNÁMKA 7\nOdchylky pro produkty obsahující dva nebo více základních textilních materiálů\n1.\nPro účely této poznámky se základními textilními materiály rozumí:\na)\nhedvábí;\nb)\nvlna;\nc)\nhrubé zvířecí chlupy;\nd)\njemné zvířecí chlupy;\ne)\nžíně;\nf)\nbavlna;\ng)\npapírenské materiály a papír;\nh)\nlen;\ni)\npravé konopí;\nj)\njuta a jiná textilní lýková vlákna;\nk)\nsisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave;\nl)\nkokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna;\nm)\nsyntetická nekonečná vlákna;\nn)\numělá nekonečná vlákna;\no)\nelektricky vodivá vlákna;\np)\nsyntetická střižová vlákna z polypropylenu;\nq)\nsyntetická střižová vlákna z polyesteru;\nr)\nsyntetická střižová vlákna z polyamidu;\ns)\nsyntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu;\nt)\nsyntetická střižová vlákna z polyimidu;\nu)\nsyntetická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu;\nv)\nsyntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu;\nw)\nsyntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu;\nx)\njiná syntetická střižová vlákna;\ny)\nviskózová umělá střižová vlákna;\nz)\njiná umělá střižová vlákna;\naa)\npolyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená;\nbb)\npolyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená;\ncc)\nvýrobky čísla 56.05 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií;\ndd)\nostatní produkty čísla 56.05;\nee)\nskleněná vlákna a\nff)\nkovová vlákna.\n2.\nPokud se v příloze 3 odkazuje na tuto poznámku, požadavky stanovené ve sloupci 2 uvedené přílohy se neuplatní jako odchylka na nepůvodní základní textilní materiály používané při výrobě produktu, jestliže:\na)\nprodukt obsahuje dva nebo více základních textilních materiálů a\nb)\nsouhrnná hmotnost nepůvodních základních textilních materiálů nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů.\nPříklad: Pro vlněnou tkaninu čísla 51.12 obsahující vlněnou přízi čísla 51.07, syntetickou přízi ze střižových vláken čísla 55.09 a materiály jiné než základní textilní materiály lze použít nepůvodní vlněnou přízi, která nesplňuje požadavek stanovený v příloze 3, nebo nepůvodní syntetickou přízi, která nesplňuje požadavek stanovený v příloze 3, nebo kombinaci obou těchto materiálů za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesahuje 10 % hmotnosti všech základních textilních materiálů.\n3.\nBez ohledu na odst. 2 písm. b) je v případě produktů obsahujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“ maximální odchylka 20 %. Podíl ostatních nepůvodních základních textilních materiálů však nesmí překročit 10 %.\n4.\nBez ohledu na odst. 2 písm. b) je v případě produktů obsahujících „pásek, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií“ maximální odchylka 30 %. Podíl ostatních nepůvodních základních textilních materiálů však nesmí překročit 10 %.\nPOZNÁMKA 8\nOstatní odchylky pro některé textilní produkty\n1.\nPokud se v příloze 3 odkazuje na tuto poznámku, lze použít nepůvodní textilní materiály (s výjimkou podšívek a mezipodšívek), které nesplňují požadavky stanovené ve sloupci 2 uvedené přílohy pro zhotovený textilní produkt, za předpokladu, že jsou zařazeny do jiného čísla, než je číslo produktu, a jejich hodnota nepřesahuje 8 % EXW produktu.\n2.\nNepůvodní materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 lze bez omezení použít při výrobě textilních produktů zařazených do kapitol 50 až 63 bez ohledu na to, zda obsahují textilie.\nPříklad: Pokud požadavek v příloze 3 stanoví, že pro určitý textilní výrobek (například kalhoty) musí být použita příze, nebrání to použití nepůvodních kovových součástí (například knoflíků), protože kovové součásti nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Z týchž důvodů se mohou používat i nepůvodní zdrhovadla, přestože zdrhovadla obvykle obsahují textilie.\n3.\nPokud je v příloze 3 stanoven požadavek na maximální hodnotu nepůvodních materiálů, zohlední se při výpočtu hodnoty nepůvodních materiálů hodnota nepůvodních materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.\nPOZNÁMKA 9\nZemědělské produkty\nSe zemědělskými produkty zařazenými do třídy II harmonizovaného systému a čísla 24.01, které jsou vypěstovány nebo sklizeny na území některé ze stran, se zachází jako s produkty pocházejícími z území této strany, i když jsou vypěstovány ze semen, cibulí, podnoží, řízků, roubů, výhonků, pupenů nebo jiných živých částí rostlin dovezených ze třetí země.\nPŘÍLOHA 3\nSPECIFICKÁ PRAVIDLA PŮVODU PRODUKTU\nSloupec 1\nHarmonizovaný systém (2017) včetně specifického popisu\nSloupec 2\nSpecifická pravidla původu produktu\nTŘÍDA I\nŽIVÁ ZVÍŘATA; ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY\nKapitola 1\nŽivá zvířata\n01.01-01.06\nVšechna zvířata kapitoly 1 musí být zcela získána.\nKapitola 2\nMaso a jedlé droby\n02.01-02.10\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitol 1 a 2 musí být zcela získány.\nKapitola 3\nRyby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí\n03.01-03.08\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány.\nKapitola 4\nMléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n04.01-04.10\nVýroba, v níž\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 5\nVýrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n05.01-05.11\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\nTŘÍDA II\nROSTLINNÉ PRODUKTY\nKapitola 6\nŽivé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň\n06.01-06.04\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 6 musí být zcela získány.\nKapitola 7\nJedlá zelenina a některé kořeny a hlízy\n07.01-07.14\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány.\nKapitola 8\nJedlé ovoce a ořechy; kůra citrusových plodů nebo melounů\n08.01-08.14\nVýroba, v níž\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 8 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 9\nKáva, čaj, maté a koření\n09.01-09.10\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\nKapitola 10\nObiloviny\n10.01-10.08\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 10 musí být zcela získány.\nKapitola 11\nMlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek\n11.01-11.09\nVýroba, v níž materiál kapitol 10 a 11, čísel 07.01, 07.14, 23.02 až 23.03 nebo položky 0710.10 musí být zcela získány.\nKapitola 12\nOlejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny\n12.01-12.14\nCTH\nKapitola 13\nŠelak; gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky\n13.01-13.02\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, u nichž celková váha nepůvodních materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 14\nRostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté\n14.01-14.04\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\nTŘÍDA III\nŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY\nKapitola 15\nŽivočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky\n15.01-15.04\nCTH\n15.05-15.06\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n15.07-15.08\nCTSH\n15.09-15.10\nVýroba, v níž všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány.\n15.11-15.15\nCTSH\n15.16-15.17\nCTH\n15.18-15.19\nCTSH\n15.20\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n15.21-15.22\nCTSH\nTŘÍDA IV\nVÝROBKY POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; NÁPOJE, LIHOVINY A OCET; TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY\nKapitola 16\nPřípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých\n1601.00-1604.18\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitol 1, 2, 3 a 16 musí být zcela získány (1).\n1604.19\nCC\n1604.20\n—\nPřípravky ze surimi:\nCC\n—\nOstatní:\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitol 3 a 16 musí být zcela získány (2).\n1604.31-1605.69\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitol 3 a 16 musí být zcela získány.\nKapitola 17\nCukr a cukrovinky\n17.01\nCTH\n17.02\nCTH, pokud celková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 11.01 až 11.08, 17.01 a 17.03 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\n17.03\nCTH\n17.04\n—\nBílá čokoláda:\nCTH, pokud:\na)\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\nb)\ni)\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu. nebo\nii)\nhodnota nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 30 % ceny ze závodu (EXW) konečného produktu.\n—\nOstatní:\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 18\nKakao a kakaové přípravky\n18.01-18.05\nCTH\n1806.10\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.\n1806.20-1806.90\nCTH, pokud:\na)\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\nb)\ni)\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu. nebo\nii)\nhodnota nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 30 % ceny ze závodu (EXW) konečného produktu.\nKapitola 19\nPřípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo\n19.01-19.05\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány,\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů kapitol 2, 3 a 16 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu,\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 10.06 a 11.08 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 20\nPřípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin\n20.01\nCTH\n20.02-20.03\nVýroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány.\n20.04-20.09\nCTH, pokud celková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 21\nRůzné jedlé přípravky\n21.01-21.02\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\n2103.10\n2103.20\n2103.90\nCTH; lze však použít nepůvodní hořčičnou mouku nebo připravenou hořčici.\n2103.30\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n21.04-21.06\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 22\nNápoje, lihoviny a ocet\n22.01–22.06\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 22.07 a 22.08, pokud:\n—\nvšechny použité materiály položek 0806.10, 2009.61, 2009.69 jsou zcela získány,\n—\nvšechny použité materiály kapitoly 4 jsou zcela získány, a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\n22.07\nCTH, kromě nepůvodních materiálů čísla 22.08, pokud všechny použité materiály kapitoly 10, položek 0806.10, 2009.61 a 2009.69 jsou zcela získány.\n22.08–22.09\nCTH, kromě nepůvodních materiálů čísel 22.07 a 22.08, pokud všechny použité materiály položek 0806.10, 2009.61 a 2009.69 jsou zcela získány.\nKapitola 23\nZbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo\n23.01\nCTH\n2302.10–2303.10\nCTH, pokud celková váha nepůvodních použitých materiálů kapitoly 10 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\n2303.20–2308.00\nCTH\n23.09\nCTH, pokud:\n—\nvšechny použité materiály kapitol 2 a 4 jsou zcela získány,\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 10.01 až 10.04, 10.07 až 10.08, kapitoly 11 a čísel 23.02 a 23.03 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a\n—\ncelková váha nepůvodních použitých materiálů čísel 17.01 a 17.02 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.\nKapitola 24\nTabák a vyrobené tabákové náhražky\n24.01\nVýroba, v níž všechny použité materiály čísla 24.01 musí být zcela získány.\n2402.10\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, pokud celková váha nepůvodních použitých materiálů čísla 24.01 nepřesahuje 30 % hmotnosti použitých materiálů kapitoly 24.\n2402.20\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísla daného produktu a z tabáku ke kouření položky 2403.19, a ve kterém nejméně 10 % hmotnostních všech použitých materiálů čísla 24.01 musí být zcela získáno.\n2402.90\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, pokud celková váha nepůvodních použitých materiálů čísla 24.01 nepřesahuje 30 % hmotnosti použitých materiálů kapitoly 24.\n24.03\nCTH, ve kterém nejméně 10 % hmotnostních všech použitých materiálů čísla 24.01 musí být zcela získáno.\nTŘÍDA V\nNEROSTNÉ PRODUKTY\nPoznámka k třídě: Definice horizontálních pravidel zpracování pro tuto třídu jsou uvedeny v poznámce 5 v příloze 2.\nKapitola 25\nSůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement\n25.01–25.30\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 70 % (EXW).\nKapitola 26\nRudy kovů, strusky a popely\n26.01–26.21\nCTH\nKapitola 27\nNerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky\n27.01–27.09\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n27.10\nCTH, vyjma nepůvodní bionafty položky 3824.99 nebo 3826.00;\nnebo\nje provedena destilace nebo chemická reakce, pokud použitá bionafta (včetně hydrogenovaného rostlinného oleje) čísla 27.10 a položek 3824.99 a 3826.00 je získána esterifikací, transesterifikací nebo hydrorafinací.\n27.11–27.15\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\nTŘÍDA VI\nVÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU NEBO PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ\nPoznámka k třídě: Definice horizontálních pravidel zpracování pro tuto třídu jsou uvedeny v poznámce 5 v příloze 2.\nKapitola 28\nAnorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů\n28.01–28.53\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 29\nOrganické chemikálie\n2901.10–2905.42\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n2905.43–2905.44\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 17.02 a položky 3824.60.\n2905.45\nCTSH, lze však použít nepůvodní materiály téže položky jako výrobek za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n2905.49–2942\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 30\nFarmaceutické výrobky\n30.01–30.06\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 31\nHnojiva\n31.01–31.04\nCTH, lze však použít nepůvodní materiály téže položky jako výrobek za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;\nnebo\nMaxNOM 40 % (EXW).\n31.05\n—\nDusičnan sodný\n—\nKyanamid vápenatý\n—\nSíran draselný\n—\nSíran draselno-hořečnatý\nCTH, lze však použít nepůvodní materiály téže položky jako výrobek za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;\nnebo\nMaxNOM 40 % (EXW).\n– Ostatní:\nCTH, lze však použít nepůvodní materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu, a u nichž celková hodnota nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu\nnebo\nMaxNOM 40 % (EXW).\nKapitola 32\nTříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty\n32.01–32.15\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 33\nVonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky\n33.01\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n3302.10\nCTH, lze však použít nepůvodní materiály položky 3302.10 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu.\n3302.90\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n33.03\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n33.04–33.07\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 34\nMýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, dentální vosky a dentální přípravky na bázi sádry\n34.01–34.07\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 35\nAlbuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy\n35.01–35.04\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů kapitoly 4.\n35.05\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 11.08.\n35.06–35.07\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 36\nVýbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky\n36.01–36.06\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 37\nFotografické nebo kinematografické zboží\n37.01–37.07\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 38\nRůzné chemické výrobky\n38.01–38.08\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n3809.10\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 11.08 a 35.05.\n3809.91–3822.00\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n38.23\nVýroba z nepůvodního materiálu kteréhokoli čísla.\n3824.10–3824.50\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n3824.60\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů položek 2905.43 a 2905.44.\n3824.71–3825.90\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n38.26\nVýroba, v níž se bionafta získává prostřednictvím transesterifikace, esterifikace nebo hydrorafinace\nTŘÍDA VII\nPLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ\nPoznámka k třídě: Definice horizontálních pravidel zpracování pro tuto třídu jsou uvedeny v poznámce 5 v příloze 2.\nKapitola 39\nPlasty a výrobky z nich\n39.01–39.15\nCTSH;\nje provedena chemická reakce, purifikace, míšení a směšování, výroba standardních materiálů, změna velikosti částic, oddělení izomerů nebo biotechnologické zpracování\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n39.16–39.19\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n39.20\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n39.21–39.22\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n3923.10–3923.50\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n3923.90–3925.90\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n39.26\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 40\nKaučuk a výrobky z něj\n40.01-40.11\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n4012.11–4012.19\nCTSH;\nnebo\nProtektorování použitých pneumatik.\n4012.20–4017.00\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA VIII\nSUROVÉ KŮŽE A KOŽKY, USNĚ, KOŽEŠINY A VÝROBKY Z NICH; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÉ NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)\nKapitola 41\nSurové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně\n41.01–4104.19\nCTH\n4104.41–4104.49\nCTSH, vyjma nepůvodních materiálů položek 4104.41 až 4104.49.\n4105.10\nCTH\n4105.30\nCTSH\n4106.21\nCTH\n4106.22\nCTSH\n4106.31\nCTH\n4106.32–4106.40\nCTSH\n4106.91\nCTH\n4106.92\nCTSH\n41.07–41.13\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů položek 4104.41, 4104.49, 4105.30, 4106.22, 4106.32 a 4106.92. Lze však použít nepůvodní materiály položek 4104.41, 4104.49, 4105.30, 4106.22, 4106.32 a 4106.92, pokud dojde k přečinění.\n4114.10\nCTH\n4114.20\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů položek 4104.41, 4104.49, 4105.30, 4106.22, 4106.32, 4106.92 a 4107. Lze však použít nepůvodní materiály položek 4104.41, 4104.49, 4105.30, 4106.22, 4106.32, 4106.92 a čísla 41.07, pokud dojde k přečinění.\n41.15\nCTH\nKapitola 42\nKožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiné než z housenek bource morušového)\n42.01–42.06\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 43\nKožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich\n4301.10–4302.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n4302.30\nCTSH\n43.03–43.04\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA IX\nDŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ; KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY; VÝROBKY ZE SLÁMY, ESPARTA NEBO JINÝCH PLETACÍCH MATERIÁLŮ; KOŠÍKÁŘSKÉ A PROUTĚNÉ VÝROBKY\nKapitola 44\nDřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí\n44.01–44.21\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 45\nKorek a korkové výrobky\n45.01–45.04\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 46\nVýrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky\n46.01–46.02\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA X\nBUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT); PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA A VÝROBKY Z NICH\nKapitola 47\nBuničina ze dřeva nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)\n47.01–47.07\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 48\nPapír, kartón a lepenka; výrobky z papíroviny, papíru, kartónu nebo lepenky\n48.01–48.23\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 49\nTištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického\nprůmyslu; rukopisy, strojopisy a plány\n49.01–49.11\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XI\nTEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY\nPoznámka k třídě: Definice použitých termínů pro odchylky v souvislosti s určitými produkty vyrobenými z textilních materiálů jsou uvedeny v poznámkách 6, 7 a 8 přílohy 2.\nKapitola 50\nHedvábí\n50.01–50.02\nCTH\n50.03\n—\nMykané nebo česané:\nMykání nebo česání hedvábného odpadu.\n—\nOstatní:\nCTH\n50.04–50.05\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené se spřádáním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n50.06\n—\nHedvábné nitě a příze spředené z hedvábného odpadu:\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené se spřádáním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n—\nZ housenek bource morušového:\nCTH\n50.07\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\nkroucení nebo jiná mechanická operace spojené s tkaním;\ntkaní spojené s barvením;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 51\nVlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny\n51.01–51.05\nCTH\n51.06–51.10\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n51.11–51.13\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\ntkaní spojené s barvením;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 52\nBavlna\n52.01–52.03\nCTH\n52.04–52.07\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n52.08–52.12\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\nkroucení nebo jiná mechanická operace spojené s tkaním;\ntkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 53\nOstatní rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití\n53.01–53.05\nCTH\n53.06–53.08\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n53.09–53.11\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\ntkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 54\nChemická nekonečná vlákna; pásky a podobné tvary z chemických textilních materiálů\n54.01–54.06\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n54.07–54.08\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\nkroucení nebo jiná mechanická operace spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 55\nChemická střižová vlákna\n55.01–55.07\nVytlačování chemických vláken.\n55.08–55.11\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n55.12–55.16\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\nkroucení nebo jiná mechanická operace spojené s tkaním;\ntkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 56\nVata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich\n56.01\nSpřádání nebo spojování přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spojováním;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nnebo\npovrstvování, vločkování, laminování či pokovování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % EXW produktu.\n56.02\n—\nVpichovaná plsť:\nVytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin, avšak:\n—\nnepůvodní nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 54.02,\n—\nnepůvodní polypropylenová vlákna čísel 55.03 nebo 55.06 nebo\n—\nnepůvodní kabel z polypropylenového nekonečného vlákna čísla 55.01,\njejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex, pokud jejich hodnota nepřesahuje 40 % EXW produktu,\nnebo\npouhé tvarování netkaných textilií v případě plsti vyrobené z přírodních vláken.\n—\nOstatní:\nVytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin,\nnebo\npouhé tvarování netkaných textilií v případě ostatní plsti vyrobené z přírodních vláken.\n5603.11–5603.14\nVýroba z:\n—\njednosměrně nebo náhodně orientovaných nekonečných vláken nebo\n—\nlátek nebo polymerů přírodního nebo chemického původu\nnásledovaná v obou případech spojováním do netkaných textilií.\n5603.91–5603.94\nVýroba z:\n—\njednosměrně nebo náhodně orientovaných střižových vláken nebo\n—\nsekaného vlákna přírodního nebo chemického původu\nnásledovaná v obou případech spojováním do netkaných textilií.\n5604.10\nVýroba z kaučukových nití nebo šňůr, nepotažených textilem.\n5604.90\nSpřádání přírodních vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n56.05\nspřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken;\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nnebo\nkroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací.\n56.06\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním;\nkroucení spojené s opřádáním;\nspřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken;\nnebo\nvločkování spojené s barvením.\n56.07–56.09\nSpřádání přírodních vláken;\nnebo\nvytlačování chemických vláken spojené se spřádáním.\nKapitola 57\nKoberce a jiné textilní podlahové krytiny\nPoznámka ke kapitole: V případě produktů této kapitoly lze jako podložku použít nepůvodní jutovou tkaninu.\n57.01–57.05\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\nvýroba z kokosových, sisalových nebo jutových vláken nebo klasicky skané viskózové příze;\nvšívání spojené s barvením nebo potiskem;\nvšívání nebo tkaní chemických nekonečných vláken spojené s povrstvováním nebo s laminováním;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nnebo\nvytlačování chemických vláken spojené s netkanými metodami včetně propichování.\nKapitola 58\nSpeciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky\n58.01–58.04\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\ntkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s pokovováním;\nvšívání spojené s barvením nebo potiskem;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\n58.05\nCTH\n58.06–58.09\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\ntkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s pokovováním;\nvšívání spojené s barvením nebo potiskem;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\n58.10\nVýšivky, u nichž hodnota použitých nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísla produktu, nepřesahuje 50 % EXW produktu.\n58.11\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním;\ntkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s pokovováním;\nvšívání spojené s barvením nebo potiskem;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nbarvení příze spojené s tkaním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\nKapitola 59\nTextilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití\n59.01\nTkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s pokovováním\nnebo\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem.\n59.02\n—\nObsahující nejvýše 90 % hmotnostních textilních materiálů:\nTkaní.\n—\nOstatní:\nVytlačování chemických vláken spojené s tkaním.\n59.03\nTkaní, pletení nebo háčkování spojené s impregnováním nebo povrstvováním nebo potahováním nebo laminováním nebo s pokovováním;\ntkaní spojené s potiskem nebo\npotisk (jako samostatná operace).\n59.04\nKalandrování spojené s barvením, povrstvováním, laminováním nebo pokovováním. Jako podložku lze použít nepůvodní jutovou tkaninu,\nnebo\nTkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s pokovováním. Jako podložku lze použít nepůvodní jutovou tkaninu.\n59.05\n—\nImpregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, plasty nebo jinými materiály:\nTkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s impregnováním nebo povrstvováním nebo potahováním nebo laminováním nebo s pokovováním.\n—\nOstatní:\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením;\ntkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\ntkaní spojené s potiskem\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\n59.06\n—\nPletené nebo háčkované textilie:\nspřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s pletením nebo háčkováním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením nebo háčkováním;\npletení nebo háčkování spojené s pogumováním nebo\npogumování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % EXW produktu.\n—\nOstatní textilie vyrobené ze syntetické příze, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů:\nVytlačování chemických vláken spojené s tkaním.\n—\nOstatní:\nTkaní, pletení nebo netkaný proces spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s pogumováním;\nbarvení příze spojené s tkaním, pletením nebo netkaným procesem\nnebo\npogumování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % EXW produktu.\n59.07\nTkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s barvením nebo potiskem nebo povrstvováním nebo impregnováním nebo s potahováním;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nnebo\npotisk (jako samostatná operace).\n59.08\n—\nŽárové punčošky, impregnované:\nVýroba z dutých úpletů, i háčkovaných, sloužících k výrobě žárových punčošek.\n—\nOstatní:\nCTH\n59.09–59.11\nSpřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s tkaním;\nvytlačování chemických vláken spojené s tkaním;\ntkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo s laminováním;\nnebo\npovrstvování, vločkování, laminování či pokovování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % EXW produktu.\nKapitola 60\nPletené nebo háčkované textilie\n60.01–60.06\nspřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s pletením nebo háčkováním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením nebo háčkováním;\npletení nebo háčkování spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo s laminováním nebo s potiskem;\nvločkování spojené s barvením nebo potiskem;\nbarvení příze spojené s pletením nebo háčkováním nebo\nkroucení nebo tvarování spojené s pletením nebo háčkováním za předpokladu, že hodnota použitých nepůvodních nekroucených nebo netvarovaných vláken nepřesahuje 50 % EXW produktu.\nKapitola 61\nOděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované\n61.01–61.17\n—\nZískané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo:\nPletení nebo háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n—\nOstatní:\nspřádání přírodních nebo syntetických střižových vláken spojené s pletením nebo háčkováním;\nvytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením nebo háčkováním; nebo\npletení a zhotovování v jedné pracovní operaci.\nKapitola 62\nOděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované\n62.01\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.02\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.03\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.04\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.05\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.06\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.07–62.08\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.09\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.10\n—\nOhnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\npovrstvování nebo laminování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií), pokud hodnota použité nepůvodní nepovrstvené nebo nelaminované textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.11\n—\nDámské nebo dívčí oděvy, vyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.12\n—\nPletené nebo háčkované získané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo:\nPletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.13–62.14\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.15\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.16\n—\nOhnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\npovrstvování nebo laminování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií), pokud hodnota použité nepůvodní nepovrstvené nebo nelaminované textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n62.17\n—\nVyšívané:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nvýroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu\nnebo\nzhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace).\n—\nOhnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\npovrstvování nebo laminování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií), pokud hodnota použité nepůvodní nepovrstvené nebo nelaminované textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nPodšívky pro límce a manžety, vystřižené:\nCTH, pokud hodnota všech použitých nepůvodních nevyšívaných textilií nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\nKapitola 63\nOstatní zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry\n63.01–63.04\n—\nZ plsti, z netkaných textilií:\nTvarování netkaných textilií spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n—\nOstatní:\n—\nVyšívané:\nTkaní nebo pletení nebo háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)\nnebo\nvýroba z nevyšívané textilie (jiné než pletené nebo háčkované), pokud hodnota použité nepůvodní nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % EXW produktu.\n—\nOstatní:\nTkaní, pletení nebo háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n63.05\nVytlačování chemických vláken nebo spřádání přírodních nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním nebo pletením a zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n63.06\n—\nZ netkaných textilií:\nTvarování netkaných textilií spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n—\nOstatní:\nTkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií).\n63.07\nMaxNOM 40 % (EXW).\n63.08\nKaždá součást soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla součástí soupravy; lze však použít nepůvodní předměty, pokud jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % EXW soupravy.\n63.09–63.10\nCTH\nTŘÍDA XII\nOBUV, POKRÝVKY HLAVY, DEŠTNÍKY, SLUNEČNÍKY, VYCHÁZKOVÉ HOLE, SEDACÍ HOLE, BIČE, JEZDECKÉ BIČÍKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; UPRAVENÁ PÉRA A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ\nKapitola 64\nObuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků\n64.01–64.05\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla, kromě nepůvodních svršků spojených s vnitřní podešví nebo s jinou částí podešve čísla 64.06.\n64.06\nCTH\nKapitola 65\nPokrývky hlavy a jejich části a součásti\n65.01–65.07\nCTH\nKapitola 66\nDeštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti\n66.01–66.03\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 67\nUpravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů\n67.01–67.04\nCTH\nTŘÍDA XIII\nVÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ; KERAMICKÉ VÝROBKY; SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY\nKapitola 68\nVýrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů\n68.01–68.15\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 70 % (EXW).\nKapitola 69\nKeramické výrobky\n69.01–69.14\nCTH\nKapitola 70\nSklo a skleněné výrobky\n70.01–70.09\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n70.10\nCTH\n70.11\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n70.13\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 70.10.\n70.14–70.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XIV\nPŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE\nKapitola 71\nPřírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince\n71.01–71.05\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n71.06\n—\nNetepané:\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nelektrolytická, teplotní nebo chemická separace nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nnebo\ntavení nebo slévání nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10 navzájem nebo s obecnými kovy, nebo purifikace.\n—\nVe formě polotovarů nebo ve formě prachu:\nVýroba z nepůvodních netepaných drahých kovů.\n71.07\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n71.08\n—\nNetepané:\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nelektrolytická, teplotní nebo chemická separace nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nnebo\ntavení nebo slévání nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10 navzájem nebo s obecnými kovy, nebo purifikace.\n—\nVe formě polotovarů nebo ve formě prachu:\nVýroba z nepůvodních netepaných drahých kovů.\n71.09\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n71.10\n—\nNetepané:\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nelektrolytická, teplotní nebo chemická separace nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10;\nnebo\ntavení nebo slévání nepůvodních drahých kovů čísel 71.06, 71.08 a 71.10 navzájem nebo s obecnými kovy, nebo purifikace.\n—\nVe formě polotovarů nebo ve formě prachu:\nVýroba z nepůvodních netepaných drahých kovů.\n71.11\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n71.12-71.18\nCTH\nTŘÍDA XV\nOBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ\nKapitola 72\nŽelezo a ocel\n72.01–72.06\nCTH\n72.07\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 72.06.\n72.08–72.17\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.08 až 72.17.\n72.18\nCTH\n72.19–72.23\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.19 až 72.23.\n72.24\nCTH\n72.25–72.29\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.25 až 72.29.\nKapitola 73\nVýrobky ze železa nebo oceli\n7301.10\nCC, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.08 až 72.17.\n7301.20\nCTH\n73.02\nCC, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.08 až 72.17.\n73.03\nCTH\n73.04–73.06\nCC, vyjma nepůvodních materiálů čísel 72.13 až 72.17, 72.21 až 72.23 a 72.25 až 72.29.\n73.07\n—\nPříslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z nerezavějící oceli:\nCTH, vyjma nepůvodních kovaných polotovarů; lze však použít nepůvodní kované polotovary za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.\n—\nOstatní:\nCTH\n73.08\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů položky 7301.20.\n7309.00–7315.19\nCTH\n7315.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n7315.81–7326.90\nCTH\nKapitola 74\nMěď a výrobky z ní\n74.01–74.02\nCTH\n74.03\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n74.04–74.07\nCTH\n74.08\nCTH a MaxNOM 50 % (EXW)\n74.09–74.19\nCTH\nKapitola 75\nNikl a výrobky z něho\n75.01\nCTH\n75.02\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n75.03–75.08\nCTH\nKapitola 76\nHliník a výrobky z něho\n76.01\nCTH a MaxNOM 50 % (EXW)\nnebo\ntepelné nebo elektrolytické zpracování z nelegovaného hliníku nebo z hliníkového odpadu a šrotu.\n76.02\nCTH\n76.03–76.16\nCTH a MaxNOM 50 % (EXW) (3).\nKapitola 78\nOlovo a výrobky z něho\n7801.10\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\n7801.91–7806.00\nCTH\nKapitola 79\nZinek a výrobky z něho\n79.01–79.07\nCTH\nKapitola 80\nCín a výrobky z něho\n80.01–80.07\nCTH\nKapitola 81\nOstatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich\n81.01–81.13\nVýroba z nepůvodních materiálů kteréhokoli čísla.\nKapitola 82\nNástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů\n8201.10–8205.70\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8205.90\nCTH, do soupravy (sady) však mohou být zařazeny nepůvodní nástroje a nářadí čísla 82.05, pokud jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % EXW soupravy (sady).\n82.06\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísel 82.02 až 82.05; do soupravy (sady) však mohou být zařazeny nepůvodní nástroje a nářadí čísel 82.02 až 82.05, pokud jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % EXW soupravy (sady).\n82.07–82.15\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 83\nRůzné výrobky z obecných kovů\n83.01–83.11\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XVI\nSTROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ\nKapitola 84\nJaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti\n84.01–84.06\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.07–84.08\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.09–84.12\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8413.11–8415.10\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8415.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8415.81–8415.90\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.16–84.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.21\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.22–84.24\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.25–84.30\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 84.31.\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.31–84.43\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.44–84.47\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 84.48;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.48–84.55\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.56–84.65\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 84.66;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.66–84.68\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.70–84.72\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 84.73;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.73–84.78\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8479.10–8479.40\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8479.50\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8479.60–8479.82\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8479.89\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8479.90\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.80\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.81\nCTSH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n84.82–84.87\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 85\nElektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů\n85.01–85.02\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 85.03;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.03–85.06\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.07\n—\nAkumulátory obsahující jeden nebo více bateriových článků nebo bateriových modulů a obvody propojující je mezi sebou,\nčasto označované jako „bateriové sady“, používané jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTH, vyjma nepůvodních aktivních katodových materiálů;\nnebo\nMaxNOM 30 % (EXW) (4).\n—\nBateriové články, bateriové moduly a jejich části a součásti určené k zabudování do elektrického akumulátoru používaného jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTH, vyjma nepůvodních aktivních katodových materiálů;\nnebo\nMaxNOM 35 % (EXW) (5)\n—\nOstatní\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.08–85.18\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.19–85.21\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 85.22;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.22–85.23\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.25–85.27\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 85.29;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.28–85.34\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.35–85.37\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 85.38;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8538.10–8541.90\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8542.31–8542.39\nCTH;\nu nepůvodních materiálů proběhne difuze;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n8542.90–8543.90\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n85.44–85.48\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XVII\nVOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ\nKapitola 86\nŽelezniční nebo tramvajové lokomotivy; kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu\n86.01–86.09\nCTH, vyjma nepůvodních materiálů čísla 86.07\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 87\nVozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství\n87.01\nMaxNOM 45 % (EXW).\n87.02–87.04\n—\nvozidla s pístovým motorem s vnitřním spalováním i s elektrickým motorem jako hnacími motory, které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie („plug-in hybridní vozidla“);\n—\nvozidla pouze s elektrickým motorem jako hnacím motorem\nMaxNOM 45 % (EXW) a bateriové sady čísla 85.07 používané jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidla musí být původní (6).\n—\nOstatní\nMaxNOM 45 % (EXW) (7).\n87.05–87.07\nMaxNOM 45 % (EXW).\n87.08–87.11\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n87.12\nMaxNOM 45 % (EXW).\n87.13–87.16\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 88\nLetadla, kosmické lodě a jejich části a součásti\n88.01–88.05\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 89\nLodě, čluny a plovoucí konstrukce\n89.01–89.08\nCC;\nnebo\nMaxNOM 40 % (EXW).\nTŘÍDA XVIII\nOPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁSTROJE A PŘÍSTROJE; HODINY A HODINKY; HUDEBNÍ NÁSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ\nKapitola 90\nOptické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství\n9001.10–9001.40\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n9001.50\nCTH;\nPovrchové opracování polotovaru čočky do hotové dioptrické čočky s korektivní optickou funkcí, která je určena k namontování do brýlí;\nPovrstvení čočky vhodnými postupy za účelem zlepšení zraku a zajištění ochrany nositele;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n9001.90–9033.00\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 91\nHodiny a hodinky a jejich části a součásti\n91.01–91.14\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 92\nHudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů\n92.01–92.09\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XIX\nZBRANĚ A STŘELIVO; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ\nKapitola 93\nZbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství\n93.01–93.07\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XX\nRŮZNÉ VÝROBKY\nKapitola 94\nNábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby\n94.01–94.06\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 95\nHračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství\n95.03–95.08\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nKapitola 96\nRůzné výrobky\n96.01–96.04\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n96.05\nKaždý předmět v soupravě musí vyhovovat pravidlu, které by se k němu vztahovalo, i kdyby nebyl zařazen do soupravy, lze však použít nepůvodní předměty, pokud jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % EXW soupravy.\n96.06–9608.40\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\n9608.50\nKaždý předmět v soupravě musí vyhovovat pravidlu, které by se k němu vztahovalo, i kdyby nebyl zařazen do soupravy, lze však použít nepůvodní předměty, pokud jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % EXW soupravy.\n9608.60-96.20\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW).\nTŘÍDA XXI\nUMĚLECKÁ DÍLA, SBĚRATELSKÉ PŘEDMĚTY A STAROŽITNOSTI\nKapitola 97\nUmělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti\n97.01–97.06\nCTH\n(1)  Přípravky nebo konzervy z tuňáků, tuňáka pruhovaného a pelamidy obecné (Sarda spp.), celých nebo v kusech (vyjma drcených) zařazené do položky 1604.14 mohou být považovány za produkty s původem podle alternativních specifických pravidel původu produktu v rámci ročních kvót, jak je uvedeno v příloze 4.\n(2)  Přípravky nebo konzervy z tuňáků, tuňáka pruhovaného nebo jiných ryb rodu Euthynnus, (vyjma celých nebo v kusech) zařazené do položky 1604.20 mohou být považovány za produkty s původem podle alternativních specifických pravidel původu produktu v rámci ročních kvót, jak je uvedeno v příloze 4.\n(3)  Některé výrobky z hliníku mohou být považovány za produkty s původem podle alternativních specifických pravidel původu produktu v rámci ročních kvót, jak je uvedeno v příloze 4.\n(4)  Pro období ode dne vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2026 se použijí alternativní specifická pravidla původu produktu, jak je uvedeno v příloze 5.\n(5)  Pro období ode dne vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2026 se použijí alternativní specifická pravidla původu produktu, jak je uvedeno v příloze 5.\n(6)  Pro období ode dne vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2026 se použijí alternativní specifická pravidla původu produktu, jak je uvedeno v příloze 5.\n(7)  Pro hybridní vozidla s motorem s vnitřním spalováním i elektrickým motorem jako hnacími motory, jiné než ty, které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie, se použijí alternativní specifická pravidla původu produktu pro období ode dne vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2026, jak je uvedeno v příloze 5.\nPŘÍLOHA 4\nKVÓTY PŮVODU A ALTERNATIVY KE SPECIFICKÝM PRAVIDLŮM PŮVODU PRODUKTU V PŘÍLOZE 3\nSpolečná ustanovení\n1.\nPravidla původu uvedená u jednotlivých produktů v tabulkách níže jsou alternativami pravidel původu, jež jsou uvedena v příloze 3, a to v rámci mezí daných příslušnou roční kvótou.\n2.\nProhlášení o původu vyhotovené podle této přílohy obsahuje toto prohlášení: „Kvóty původu – původ produktu v souladu s přílohou 4“.\n3.\nV Unii spravuje veškerá množství uvedená v této příloze Evropská komise, která přijme veškerá správní opatření, jež považuje za vhodná pro jejich účinné řízení v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.\n4.\nVe Spojeném království spravuje veškerá množství uvedená v této příloze celní orgán této země, který přijme veškerá správní opatření, jež považuje za vhodná pro jejich účinné řízení v souvislosti s příslušnými právními předpisy ve Spojeném království.\n5.\nDovážející strana uplatní kvóty původu na základě pořadí, v jakém jsou produkty dováženy, přičemž množství produktů, jež na základě těchto kvót původu vstoupí na území dané strany, se vypočítá na základě jejího dovozu.\nODDÍL 1\nRoční kvóta pro konzervovaného tuňáka\nNomenklatura harmonizovaného systému (2017)\nPopis produktu\nAlternativní specifické pravidlo původu produktu\nRoční kvóta pro vývoz z Unie do Spojeného království\n(čistá hmotnost)\nRoční kvóta pro vývoz ze Spojeného království do Unie\n(čistá hmotnost)\n1604.14\nPřípravky nebo konzervy z tuňáků, tuňáků pruhovaných (bonito) a pelamid (Sarda spp.), celých nebo v kusech, vyjma drcených\nCC\n3 000  tun\n3 000  tun\n1604.20\nOstatní přípravky nebo konzervy z ryb\nZ tuňáků, tuňáků pruhovaných nebo ostatních ryb rodu Euthynnus (vyjma celých nebo v kusech)\nCC\n4 000  tun\n4 000  tun\nZ ostatních ryb\n-\n-\n-\nODDÍL 2\nRoční kvóta pro výrobky z hliníku (1)\nTabulka 1\nKvóty použitelné od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023\nNomenklatura harmonizovaného systému (2017)\nPopis produktu\nAlternativní specifické pravidlo původu produktu\nRoční kvóta pro vývoz z Unie do Spojeného království\n(čistá hmotnost)\nRoční kvóta pro vývoz ze Spojeného království do Unie\n(čistá hmotnost)\n76.03, 76.04, 76.06, 76.08-76.16\nVýrobky z hliníku a předměty z hliníku (kromě hliníkových drátů a hliníkových fólií)\nCTH\n95 000  tun\n95 000  tun\n76.05\nHliníkové dráty\nCTH vyjma nepůvodních materiálů čísla 76.04\n76.07\nHliníkové fólie\nCTH vyjma nepůvodních materiálů čísla 76.06\nTabulka 2\nKvóty použitelné od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026\nNomenklatura harmonizovaného systému (2017)\nPopis produktu\nAlternativní specifické pravidlo původu produktu\nRoční kvóta pro vývoz z Unie do Spojeného království\n(čistá hmotnost)\nRoční kvóta pro vývoz ze Spojeného království do Unie\n(čistá hmotnost)\n76.03, 76.04, 76.06, 76.08-76.16\nVýrobky z hliníku a předměty z hliníku (kromě hliníkových drátů a hliníkových fólií)\nCTH\n72 000  tun\n72 000  tun\n76.05\nHliníkové dráty\nCTH vyjma nepůvodních materiálů čísla 76.04\n76.07\nHliníkové fólie\nCTH vyjma nepůvodních materiálů čísla 76.06\nTabulka 3\nKvóty použitelné od 1. ledna 2027 dále\nNomenklatura harmonizovaného systému (2017)\nPopis produktu\nAlternativní specifické pravidlo původu produktu\nRoční kvóta pro vývoz z Unie do Spojeného království\n(čistá hmotnost)\nRoční kvóta pro vývoz ze Spojeného království do Unie\n(čistá hmotnost)\n76.04\nHliníkové tyče, pruty a profily\nCTH\n57 500  tun\n57 500  tun\n76.06\nHliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm\nCTH\n76.07\nHliníkové fólie\nCTH vyjma nepůvodních materiálů čísla 76.06\nPřezkum kvót pro výrobky z hliníku v tabulce 3 v oddíle 2\n1.\nNejdříve pět let od vstupu této dohody v platnost a nejdříve pět let od dokončení jakéhokoli přezkumu uvedeného v tomto odstavci přezkoumá výbor pro obchodní partnerství na žádost kterékoli ze stran a za pomoci specializovaného obchodního výboru pro celní spolupráci a pravidla původu kvóty pro hliník uvedené v tabulce 3 v oddíle 2.\n2.\nPřezkum uvedený v odstavci 1 se provede na základě dostupných informací o tržních podmínkách obou stran a informací o jejich dovozu a vývozu příslušných produktů.\n3.\nNa základě výsledku přezkumu provedeného podle odstavce 1 může Rada partnerství přijmout rozhodnutí o zvýšení nebo zachování množství kvót pro hliník uvedených v tabulce 3 v oddíle 2, o změně jejich rozsahu nebo o rozdělení či změně jakéhokoli rozdělení mezi produkty.\n(1)  Množství uvedená v každé tabulce v oddíle 2 jsou celková dostupná množství kvóty (pro vývoz z Unie do Spojeného království a pro vývoz ze Spojeného království do Unie) pro všechny produkty uvedené v dané tabulce.\nPŘÍLOHA 5\nPŘECHODNÁ SPECIFICKÁ PRAVIDLA PŮVODU PRO ELEKTRICKÉ AKUMULÁTORY A ELEKTRIFIKOVANÁ VOZIDLA\nODDÍL 1\nPřechodná specifická pravidla původu produktu platná od vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2023\n1.\nNa výrobky uvedené níže ve sloupci 1 se v období od vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2023 použijí specifická pravidla původu produktu uvedená ve sloupci 2.\nSloupec 1\nHarmonizovaný systém (2017) včetně specifického popisu\nSloupec 2\nSpecifická pravidla původu produktu platná od vstupu této dohody v platnost do 31. prosince 2023\n85.07\n—\nAkumulátory obsahující jeden nebo více bateriových článků nebo bateriových modulů a obvod propojující je mezi sebou, často označované jako „napájecí sady“, používané jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTSH;\nnapájecí sady sestavené z nepůvodních bateriových článků nebo bateriových modulů;\nnebo\nMaxNOM 70 % (EXW)\n—\nBateriové články, bateriové moduly a jejich části a součásti určené k zabudování do elektrického akumulátoru používaného jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTH;\nnebo\nMaxNOM 70 % (EXW)\n87.02–87.04\n—\nVozidla s motorem s vnitřním spalováním i s elektrickým motorem jako hnacími motory, jinými než které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie („hybridní vozidla“);\n—\nvozidla s pístovým motorem s vnitřním spalováním i s elektrickým motorem jako hnacími motory, které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie („plug-in hybridní vozidla“);\n—\nvozidla pouze s elektrickým motorem jako hnacím motorem\nMaxNOM 60 % (EXW)\nODDÍL 2\nPřechodná specifická pravidla původu produktu použitelná od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026\n1.\nNa výrobky uvedené níže ve sloupci 1 se v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026 použijí specifická pravidla původu produktu uvedená ve sloupci 2.\nSloupec 1\nHarmonizovaný systém (2017) včetně specifického popisu\nSloupec 2\nSpecifická pravidla původu produktu platná od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026\n85.07\n—\nAkumulátory obsahující jeden nebo více bateriových článků nebo bateriových modulů a obvod propojující je mezi sebou, často označované jako „napájecí sady“, používané jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTH, vyjma nepůvodních aktivních katodových materiálů;\nnebo\nMaxNOM 40 % (EXW)\n—\nBateriové články, bateriové moduly a jejich části a součásti určené k zabudování do elektrického akumulátoru používaného jako primární zdroj elektrické energie pro pohon vozidel čísel 87.02, 87.03 a 87.04\nCTH, vyjma nepůvodních aktivních katodových materiálů;\nnebo\nMaxNOM 50 % (EXW)\n87.02–87.04\n—\nVozidla s motorem s vnitřním spalováním i s elektrickým motorem jako hnacími motory, jinými než které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie („hybridní vozidla“);\n—\nvozidla s pístovým motorem s vnitřním spalováním i s elektrickým motorem jako hnacími motory, které lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie („plug-in hybridní vozidla“);\n—\nvozidla pouze s elektrickým motorem jako hnacím motorem\nMaxNOM 55 % (EXW)\nODDÍL 3\nPřezkum specifických pravidel původu pro výrobky čísla 85.07\n1.\nNejdříve čtyři roky od vstupu této dohody v platnost přezkoumá výbor pro obchodní partnerství na žádost kterékoli ze stran a za pomoci specializovaného obchodního výboru pro celní spolupráci a pravidla původu specifická pravidla původu pro výrobky čísla 85.07 použitelná od 1. ledna 2027 a uvedená v příloze 3.\n2.\nPřezkum uvedený v odstavci 1 se provede na základě dostupných informací o trzích v rámci stran, jako je například dostupnost dostatečných a vhodných původních materiálů, rovnováha mezi nabídkou a poptávkou a další relevantní informace.\n3.\nNa základě výsledku přezkumu provedeného podle odstavce 1 může Rada partnerství přijmout rozhodnutí o změně specifických pravidel původu pro výrobky čísla 85,07 použitelných od 1. ledna 2027 a uvedených v příloze 3.\nPŘÍLOHA 6\nPROHLÁŠENÍ DODAVATELE\n1.\nProhlášení dodavatele zahrnuje obsah stanovený v této příloze.\n2.\nS výjimkou případů uvedených v bodě 3 vyhotoví dodavatel pro každou zásilku produktů prohlášení dodavatele způsobem stanoveným v dodatku 6-A, které se připojí k faktuře nebo k jakémukoli jinému dokladu obsahujícímu dostatečně podrobný popis dotčených produktů, aby je bylo možné identifikovat.\n3.\nDodává-li dodavatel určitému odběrateli pravidelně produkty, u kterých se předpokládá, že jejich výroba v dané straně se po určitou dobu nezmění, může poskytnout jednorázové prohlášení dodavatele, které se vztahuje i na následné zásilky těchto produktů (dále jen „dlouhodobé prohlášení dodavatele“). Dlouhodobé prohlášení dodavatele platí zpravidla po dobu nejvýše dvou let ode dne vyhotovení. Celní orgány strany, v níž je prohlášení vyhotoveno, mohou stanovit podmínky, za kterých může být používáno i po delší dobu. Dodavatel vyhotoví dlouhodobé prohlášení dodavatele způsobem stanoveným v dodatku 6-B a dotyčné produkty popíše dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat. Přestane-li dlouhodobé prohlášení dodavatele týkající se dodávaných produktů platit, vyrozumí o tom dodavatel neprodleně odběratele.\n4.\nDodavatel vyhotovující prohlášení je připraven kdykoli na žádost celních orgánů strany, ve které je prohlášení vyhotoveno, předložit veškeré náležité doklady prokazující, že údaje uvedené v tomto prohlášení jsou správné.\nDodatek 6-A\nPROHLÁŠENÍ DODAVATELE\nProhlášení dodavatele, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek pod čarou však není třeba uvádět.\nPROHLÁŠENÍ DODAVATELE\nJá, níže podepsaný dodavatel produktů uvedených v připojeném dokladu, prohlašuji, že:\n1.\nK výrobě těchto produktů byly v [uveďte název příslušné strany] použity tyto materiály, které nepocházejí z [uveďte název příslušné strany]:\nPopis dodávaných produktů\n(1)\nPopis použitých nepůvodních materiálů\nČíslo HS použitých nepůvodních materiálů\n(2)\nHodnota použitých nepůvodních materiálů\n(2)(3)\nCelková hodnota\n2.\nVšechny ostatní materiály použité v [uveďte název příslušné strany] k výrobě tohoto zboží pocházejí z [uveďte název příslušné strany]\nZavazuji se poskytnout jakékoli další požadované doklady.\n… (Místo a datum)\n… (Jméno a funkce podepsané osoby, název a adresa společnosti)\n… (Podpis)\n(6)\nDodatek 6-B\nDLOUHODOBÉ PROHLÁŠENÍ DODAVATELE\nDlouhodobé prohlášení dodavatele, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek pod čarou však není třeba uvádět.\nDLOUHODOBÉ PROHLÁŠENÍ DODAVATELE\nJá, níže podepsaný dodavatel produktů uvedených v přiloženém dokladu, které jsou pravidelně dodávány\n(4)\n …, prohlašuji, že:\n1.\nK výrobě těchto produktů byly v [uveďte název příslušné strany] použity tyto materiály, které nepocházejí z [uveďte název příslušné strany]:\nPopis dodávaných produktů\n(1)\nPopis použitých nepůvodních materiálů\nČíslo HS použitých nepůvodních materiálů\n(2)\nHodnota použitých nepůvodních materiálů\n(2)(3)\nCelková hodnota\n2.\nVšechny ostatní materiály použité v [uveďte název příslušné strany] k výrobě tohoto zboží pocházejí ze strany [uveďte název příslušné strany];\nToto prohlášení platí pro všechny následující zásilky těchto produktů odesílané\nod … do …\n(5)\nZavazuji se neprodleně vyrozumět … \n(4)\n, přestane-li toto prohlášení platit.\n… (Místo a datum)\n…\n(Jméno a funkce podepsané osoby, název a adresa společnosti)\n… (Podpis)\n(6)\nPoznámky\n1)\nTýká-li se faktura nebo jiný doklad, k němuž je prohlášení přiloženo, různých produktů nebo produktů, které obsahují nepůvodní materiály v nestejném rozsahu, musí je dodavatel jednoznačně rozlišit.\n2)\nPožadované informace se uvedou pouze v případě potřeby.\nPříklady:\nJedno z pravidel pro oděvy v kapitole 62 stanoví „Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)“. Použije-li výrobce takových oděvů v jedné ze stran tkaninu dovezenou z druhé strany, která tam byla vyrobena z nepůvodní příze, postačí, když dodavatel v dané druhé straně popíše použitý nepůvodní materiál ve svém prohlášení jako přízi, aniž by bylo nezbytné uvést číslo HS a hodnotu této příze.\nVýrobce drátu ze železa čísla HS 72,17, který ho vyrobil z nepůvodních železných prutů, by měl ve druhém sloupci uvést „železné pruty“. Má-li být tento drát použit k výrobě nějakého stroje, při níž pravidlo původu omezuje použití nepůvodních materiálů na určitou procentní sazbu hodnoty, musí být ve třetím sloupci udána hodnota nepůvodních prutů.\n3)\n„Hodnotou použitých nepůvodních materiálů“ se rozumí hodnota nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktu, což je jejich celní hodnota v okamžiku dovozu včetně nákladů na přepravu, případné pojištění, balení a všech dalších nákladů vzniklých při přepravě materiálů do přístavu dovozu na území strany, v níž se nachází výrobce produktu. Není-li hodnota nepůvodních materiálů známa a nelze ji určit, použije se první ověřitelná cena zaplacená za nepůvodní materiály v Unii nebo ve Spojeném království.\n4)\nJméno a adresa odběratele\n5)\nDoplňte data\n6)\nToto pole může namísto originálních podpisů případně obsahovat elektronický podpis, oskenované zobrazení nebo jiné vizuální znázornění vlastnoručního podpisu podepisující osoby.\nPŘÍLOHA 7\nZNĚNÍ DEKLARACE O PŮVODU\nDeklarace o původu uvedená v článku 56 této dohody se vyhotoví pomocí níže uvedeného znění v jedné z následujících jazykových verzí a v souladu s právními předpisy vyvážející strany. Je-li deklarace o původu psána rukou, musí být psána inkoustem a hůlkovým písmem. Deklarace o původu se vyhotoví v souladu s příslušnými poznámkami pod čarou. Text poznámek pod čarou není třeba uvádět.\nBulharské znění\nChorvatské znění\nČeské znění\nDánské znění\nNizozemské znění\nAnglické znění\nEstonské znění\nFinské znění\nFrancouzské znění\nNěmecké znění\nŘecké znění\nMaďarské znění\nItalské znění\nLotyšské znění\nLitevské znění\nMaltské znění\nPolské znění\nPortugalské znění\nRumunské znění\nSlovenské znění\nSlovinské znění\nŠpanělské znění\nŠvédské znění\n(Období od … do … (1))\nVývozce produktů, na které se vztahuje tento doklad (referenční č. vývozce ... (2)) prohlašuje, že aniž je zřetelně uvedeno jinak, jsou tyto produkty preferenčního původu z/ze ...(3).\n…(4)\n(Místo a datum)\n…\n(Jméno vývozce)\n1)\nJe-li deklarace o původu vyplněna pro více zásilek totožných původních produktů ve smyslu čl. 56 odst. 4 písm. b) této dohody, uveďte období, na něž se deklarace o původu vztahuje. Toto období nesmí přesahovat 12 měsíců. Veškerý dovoz dotčeného produktu se musí uskutečnit během uvedeného období. Pokud se v daném případě neuplatní žádné období, lze pole nechat nevyplněné.\n2)\nUveďte referenční číslo sloužící k identifikaci vývozce. U vývozců z Unie se jedná o číslo přiřazené v souladu s právními předpisy Unie. U vývozců ze Spojeného království se jedná o číslo přiřazené v souladu s právními předpisy použitelnými na Spojené království. Pokud vývozce nemá přiřazené žádné číslo, lze pole nechat nevyplněné.\n3)\nUveďte původ produktu: Spojené království nebo Unie.\n4)\nMísto a datum se mohou vynechat, jsou-li tyto informace již uvedeny na samotném dokladu.\nPŘÍLOHA 8\nSPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ANDORRSKÉM KNÍŽECTVÍ\n1.\nProdukty pocházející z Andorrského knížectví, zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, jsou Spojeným královstvím považovány za pocházející z Unie ve smyslu této dohody.\n2.\nOdstavec 1 se použije pouze za předpokladu, že vzhledem k celní unii zavedené rozhodnutím Rady 90/680/EHS ze dne 26. listopadu 1990 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry uplatní Andorrské knížectví na produkty pocházející ze Spojeného království stejné preferenční sazební zacházení, jaké na tyto produkty uplatňuje Unie.\n3.\nČást druhá díl první hlava I kapitola druhá této dohody se použije obdobně pro účely vymezení statusu původu produktů uvedených v odstavci 1 tohoto společného prohlášení.\nPŘÍLOHA 9\nSPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O REPUBLICE SAN MARINO\n1.\nProdukty pocházející z Republiky San Marino jsou Spojeným královstvím považovány za pocházející z Unie ve smyslu této dohody.\n2.\nOdstavec 1 se použije pouze za předpokladu, že na základě Dohody o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, uzavřené v Bruselu dne 16. prosince 1991, uplatní Republika San Marino na produkty pocházející ze Spojeného království stejné preferenční sazební zacházení, jaké na tyto produkty uplatňuje Unie.\n3.\nČást druhá díl první hlava I kapitola druhá této dohody se použije obdobně pro účely vymezení statusu původu produktů uvedených v odstavci 1 tohoto společného prohlášení.\nPŘÍLOHA 10\nKRITÉRIA UVEDENÁ V ČL. 87 PÍSM. d)\nKritéria uvedená v čl. 87 písm. d) této dohody jsou:\na)\ninformace zpřístupněné vyvážející stranou za účelem získání povolení pro dovoz daného produktu do dovážející strany v souladu s článkem 75 této dohody;\nb)\nvýsledky auditů a ověřování provedených dovážející stranou v souladu s článkem 79 této dohody;\nc)\nčetnost a závažnost případů nesouladu s předpisy zjištěných dovážející stranou u produktů vyvážející strany;\nd)\ndosavadní záznamy vyvážejících subjektů týkající se souladu s požadavky dovážející strany; a\ne)\ndostupná vědecká hodnocení a veškeré další relevantní informace týkající se rizika spojeného s produkty.\nPŘÍLOHA 11\nMOTOROVÁ VOZIDLA A JEJICH ZAŘÍZENÍ, ČÁSTI A SOUČÁSTI\nČlánek 1\nDefinice\n1.   Pro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„WP.29“ Světové fórum pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů („EHK OSN“);\nb)\n„dohodou z roku 1958“ Dohoda o přijetí harmonizovaných technických předpisů OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, uzavřená v Ženevě dne 20. března 1958 a spravovaná WP.29, a veškeré následné změny a revize této dohody;\nc)\n„dohodou z roku 1998“ Dohoda o zavedení celosvětových technických předpisů pro kolová vozidla, vybavení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, uzavřená v Ženevě dne 25. června 1998 a spravovaná WP.29, a veškeré následné změny a revize této dohody;\nd)\n„předpisy OSN“ předpisy přijaté v souladu s dohodou z roku 1958;\ne)\n„celosvětovým technickým předpisem“ celosvětový technický předpis zapsaný a uložený do celosvětového registru podle dohody z roku 1998;\nf)\n„HS 2017“ vydání nomenklatury harmonizovaného systému z roku 2017 vypracované Světovou obchodní organizací;\ng)\n„schválením typu“ postup, kterým schvalovací orgán potvrdí, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku splňuje příslušné správní předpisy a technické požadavky;\nh)\n„certifikátem schválení typu“ dokument, jímž schvalovací orgán úředně osvědčuje, že typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku je schválen.\n2.   Podmínky uvedené v této příloze mají stejný význam jako v dohodě z roku 1958 nebo v příloze 1 Dohody o technických překážkách obchodu.\nČlánek 2\nDefinice výrobku\nTato příloha se vztahuje na obchod mezi stranami se všemi kategoriemi motorových vozidel a jejich zařízení, částí a součástí, jak jsou definovány v bodě 1 Úplného usnesení EHK OSN o konstrukci vozidel (R.E.3) (1), které spadají mimo jiné do kapitol 40, 84, 85, 87 a 94 HS 2017 (dále jen „zahrnuté výrobky“).\nČlánek 3\nCíle\nS ohledem na zahrnuté výrobky jsou cíli této přílohy:\na)\nodstraňování zbytečných technických překážek dvoustranného obchodu a předcházení jim;\nb)\nprosazování slučitelnosti a sbližování právních předpisů na základě mezinárodních norem;\nc)\npodpora uznávání schválení na základě schvalovacích režimů uplatňovaných v rámci dohod spravovaných WP.29;\nd)\nvytvoření konkurenčních tržních podmínek na základě zásad otevřenosti, zákazu diskriminace a transparentnosti;\ne)\npodpora vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí; a\nf)\npokračující spolupráce na otázkách společného zájmu za účelem podpory stálého vzájemně prospěšného rozvoje v oblasti obchodu.\nČlánek 4\nPříslušné mezinárodní normy\nStrany uznávají, že WP.29 je příslušným mezinárodním normalizačním orgánem a že předpisy OSN a celosvětové technické předpisy podle dohody z roku 1958 a dohody z roku 1998 jsou příslušnými mezinárodními normami pro výrobky, na něž se vztahuje tato příloha.\nČlánek 5\nSbližování předpisů na základě příslušných mezinárodních norem\n1.   Strany se zdrží zavádění nebo zachovávání jakýchkoli vnitrostátních technických předpisů, označení nebo postupů posuzování shody, které se odchylují od předpisů OSN nebo celosvětových technických předpisů v oblastech, na něž se uvedené předpisy vztahují, včetně případů, kdy příslušné předpisy OSN nebo celosvětové technické předpisy nebyly dokončeny, avšak k tomuto dokončení má brzy dojít, pokud neexistují opodstatněné důvody domnívat se, že určitý předpis OSN nebo celosvětový technický předpis je neúčinným nebo nevhodným prostředkem pro splnění legitimních sledovaných cílů, například v oblasti bezpečnosti silničního provozu nebo ochrany životního prostředí či lidského zdraví.\n2.   Strana, která zavede odlišný vnitrostátní technický předpis, označení nebo postup posuzování shody podle odstavce 1, uvede na žádost druhé strany ty části vnitrostátního technického předpisu, označení nebo postupu posuzování shody, které se podstatně odchylují od příslušných předpisů OSN nebo celosvětových technických předpisů, a tuto odchylku odůvodní.\n3.   Strany systematicky zváží uplatňování předpisů OSN přijatých po vstupu této dohody v platnost a vzájemně se budou informovat o veškerých změnách týkajících se provádění těchto předpisů OSN ve svých vnitrostátních právních systémech na základě protokolu zřízeného podle dohody z roku 1958 a v souladu s články 8 a 9.\n4.   Pokud některá ze stran zavedla nebo zachovává vnitrostátní technické předpisy, označení nebo postupy posuzování shody, které se odchylují od předpisů OSN nebo celosvětových technických předpisů, jak povoluje odstavec 1, daná strana tyto vnitrostátní technické předpisy, označení nebo postupy posuzování shody v pravidelných intervalech, pokud možno nepřesahujících pět let, přezkoumává s cílem zlepšit jejich soulad s příslušnými předpisy OSN nebo celosvětovými technickými předpisy. Při přezkumu svých vnitrostátních technických předpisů, označení a postupů posuzování shody zváží každá ze stran, zda pro tuto odchylku stále existuje důvod. Výsledek těchto přezkumů, včetně všech použitých vědeckých a technických informací, se na žádost sdělí druhé straně.\n5.   V oblastech, na něž se vztahují předpisy OSN, se strany zdrží zavedení nových vnitrostátních technických předpisů, označení nebo postupů posuzování shody s účinkem spočívajícím v zákazu nebo omezování dovozu nebo zvyšování zátěže pro dovoz výrobků, jimž bylo uděleno schválení typu podle předpisů OSN, a pro jejich uvedení do provozu na domácím trhu, ledaže by takové vnitrostátní technické předpisy, označení nebo postupy posuzování shody byly v těchto předpisech OSN výslovně stanoveny.\nČlánek 6\nSchvalování typu a dozor nad trhem\n1.   Každá ze stran přijme na svůj trh výrobky, na které se vztahuje platný certifikát OSN schválení typu, jakožto výrobky vyhovující jejím vnitrostátním technickým předpisům, označením a postupům posuzování shody, a to bez dalšího zkoušení nebo označování zaměřeného na ověření nebo osvědčení souladu s požadavky, na které se daný certifikát OSN schválení typu vztahuje. V případě schvalování vozidel se univerzální mezinárodní schválení typu vozidla jako celku (U-IWVTA) považuje za platné z hlediska požadavků, na které se toto schválení U-IWVTA vztahuje. Certifikáty OSN schválení typu vydané jednou ze stran lze považovat za platné pouze tehdy, pokud tato strana přistoupila k příslušným předpisům OSN.\n2.   Každá ze stran je povinna přijmout pouze platné certifikáty OSN schválení typu vydané podle poslední verze předpisů OSN, k nimž přistoupila.\n3.   Pro účely odstavce 1 se za dostatečný důkaz existence platného OSN schválení typu považují:\na)\nu celých vozidel, platné OSN prohlášení o shodě osvědčující soulad s U-IWVTA;\nb)\nu zařízení, částí a součástí, platná značka OSN schválení typu připevněná k výrobku; nebo\nc)\nu zařízení, částí a součástí, k nimž nelze připevnit značku OSN schválení typu, platný certifikát OSN schválení typu.\n4.   Pro účely provádění dozoru nad trhem mohou příslušné orgány kterékoli ze stran ověřit, zda jsou zahrnuté výrobky v příslušných případech v souladu\na)\ns veškerými vnitrostátními technickými předpisy dané strany; nebo\nb)\ns předpisy OSN, s nimiž byl podle tohoto článku potvrzen soulad platným OSN prohlášením o shodě osvědčujícím soulad s U-IWVTA v případě celých vozidel, nebo platnou značkou OSN schválení typu připevněnou k výrobku nebo platným certifikátem OSN schválení typu v případě zařízení, částí a součástí.\nTato ověření se provádějí náhodným výběrem vzorků na trhu a v souladu s technickými předpisy uvedenými v písmenu a) nebo b) tohoto odstavce.\n5.   Strany usilují o spolupráci v oblasti dozoru nad trhem s cílem podpořit zjišťování a řešení nesouladu vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s předpisy.\n6.   Kterákoli ze stran může přijmout veškerá vhodná opatření s ohledem na vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které představují vážné riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo z hlediska jiných aspektů ochrany veřejných zájmů nebo které jinak nesplňují platné požadavky. Taková opatření mohou zahrnovat zákaz nebo omezení dodávání na trh, registrace nebo uvedení do provozu dotčených vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo jejich stažení z trhu nebo z oběhu. Strana, která přijme nebo ponechá v platnosti taková opatření, neprodleně informuje druhou stranu a na žádost druhé strany uvede důvody přijetí těchto opatření.\nČlánek 7\nVýrobky s novými technologiemi nebo novými vlastnostmi\n1.   Žádná ze stran nesmí odmítnout nebo omezit přístup výrobku, na nějž se vztahuje tato příloha a který byl schválen vyvážející stranou, na svůj trh z důvodu, že zahrnuje novou technologii nebo novou vlastnost, které dosud dovážející strana nereguluje, pokud nemůže prokázat, že existuje důvodné podezření, že tato nová technologie nebo nová vlastnost představuje riziko pro lidské zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí.\n2.   Pokud se některá ze stran rozhodne odmítnout přístup výrobku druhé strany, na nějž se vztahuje tato příloha, na svůj trh nebo požaduje jeho stažení z důvodu, že tento výrobek zahrnuje novou technologii nebo novou vlastnost přestavující riziko pro lidské zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí, neprodleně toto rozhodnutí oznámí druhé straně a dotčenému hospodářskému subjektu nebo subjektům. Oznámení obsahuje veškeré příslušné vědecké nebo technické informace, které byly v rozhodnutí zohledněny.\nČlánek 8\nSpolupráce\n1.   S cílem dále usnadnit obchod s motorovými vozidly a jejich zařízením, částmi a součástmi, předcházet problémům s přístupem na trh a zajistit bezpečnost a ochranu lidského zdraví a životního prostředí strany usilují o spolupráci a o náležitou výměnu informací.\n2.   Oblasti spolupráce podle tohoto článku mohou zejména zahrnovat:\na)\npřípravu a zavádění technických předpisů nebo souvisejících norem;\nb)\nco nejširší výměnu údajů z výzkumu a výměnu informací a výsledků v souvislosti s přípravou nových předpisů nebo souvisejících norem týkajících se bezpečnosti vozidel, pokročilých technologií pro snižování emisí a nových technologií pro vozidla;\nc)\nvýměnu dostupných informací o zjišťování závad souvisejících s bezpečností nebo s emisemi a o nedodržování technických předpisů; a\nd)\nprosazování větší mezinárodní harmonizace technických požadavků prostřednictvím mnohostranných fór, jako je dohoda z roku 1958 a dohoda z roku 1998, jakož i prostřednictvím spolupráce při plánování iniciativ na podporu této harmonizace.\nČlánek 9\nPracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti\n1.   Pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti pomáhá specializovanému obchodnímu výboru pro technické překážky obchodu při sledování a přezkumu provádění této přílohy a při zajištění jejího řádného fungování.\n2.   Pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti má tyto funkce:\na)\nna žádost některé ze stran projednává jakékoli záležitosti vyplývající z této přílohy;\nb)\nusnadňuje spolupráci a výměnu informací v souladu s článkem 8;\nc)\nvede technická jednání v souladu s článkem 97 této dohody o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této přílohy; a\nd)\nvede seznam kontaktních míst odpovědných za záležitosti vyplývající z této přílohy.\n(1)  ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6 ze dne 11. července 2017.\nPŘÍLOHA 12\nLÉČIVÉ PŘÍPRAVKY\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„orgánem“ orgán některé ze stran uvedený v dodatku 12-A;\nb)\n„„správnou výrobní praxí“ nebo „SVP“ ta součást zabezpečování jakosti, která zajišťuje, aby přípravky byly stále vyráběny a kontrolovány v souladu se standardy jakosti přiměřenými jejich zamýšlenému použití a podle požadavků registrace a specifikací přípravku, jak je uvedeno v dodatku 12-B;\nc)\n„inspekcí“ hodnocení výrobníhozávodu, aby bylo možné určit, zda daný výrobní závod funguje ve shodě se správnou výrobní praxí a/nebo závazky přijatými v souvislosti se schválením k uvedení přípravku na trh, prováděné v souladu s právními a správními předpisy příslušné strany a zahrnující inspekci před uvedením na trh a po uvedení na trh;\nd)\n„úředním dokumentem o SVP“ dokument vydaný orgánem některé ze stran v návaznosti na inspekci výrobního závodu, například inspekční zpráva, certifikát potvrzující soulad výrobního závodu se SVP nebo prohlášení o nesouladu s SVP.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nUstanovení této přílohy se vztahují na léčivé přípravky uvedené v dodatku 12-C.\nČlánek 3\nCíle\nPokud jde o přípravky, na něž se vztahuje tato příloha, je cílem přílohy:\na)\nusnadnit dostupnost léčivých přípravků na území každé ze stran;\nb)\nstanovit podmínky uznávání inspekcí a výměny a přijímání úředních dokumentů o SVP mezi stranami;\nc)\npodpořit veřejné zdraví zajištěním bezpečnosti pacientů a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a v příslušných případech také vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí podporou regulačních přístupů v souladu s příslušnými mezinárodnímistandardy.\nČlánek 4\nMezinárodní standardy\nStandardy platné pro přípravky, na něž se vztahuje tato příloha, musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany veřejného zdravív souladu se standardy, praxí a pokyny vypracovanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní radou pro harmonizaci technických požadavků týkajících se humánních léčivých přípravků (ICH) a podle Mezinárodní spolupráce pro harmonizaci technických požadavků na registraci veterinárních léčivých přípravků (VICH).\nČlánek 5\nUznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP\n1.   Každá ze stran uzná inspekce provedené druhou stranou a přijme úřední dokumenty o SVP vydané druhou stranou v souladu s právními a správními předpisy a technickými pokyny uvedenými v dodatku 12-B.\n2.   Orgán kterékoli ze stran se může za zvláštních okolností rozhodnout, že nepřijme úřední dokument o SVP vydaný orgánem druhé strany pro výrobní závody, které se nacházejí na území vydávajícího orgánu. Mezi příklady takových okolností patří náznaky podstatných nesrovnalostí nebo nedostatků v inspekční zprávě, závady v jakosti zjištěné při dozoru po uvedení na trh nebo jiné konkrétní důkazy vzbuzující vážné znepokojení v souvislosti s kvalitou přípravků nebo bezpečností pacientů. Každá ze stran zajistí, aby v případech, kdy se orgán jedné strany rozhodne nepřijmout úřední dokument o SVP vydaný orgánem druhé strany, daný orgán oznámil příslušnému orgánu druhé strany důvody, proč dokument nepřijal, a mohl si od orgánu druhé strany vyžádat vysvětlení. Příslušná strana zajistí, aby její orgán usiloval o včasné vyřízení takové žádosti o vysvětlení.\n3.   Kterákoli ze stran může přijmout úřední dokumenty o SVP vydané orgánem druhé strany pro výrobní závody, které se nacházejí mimo území vydávajícího orgánu.\n4.   Každá ze stran si může stanovit podmínky, za nichž přijímá úřední dokumenty o SVP vydané podle odstavce 3.\nČlánek 6\nVýměna úředních dokumentů o SVP\n1.   Každá ze stran zajistí, aby v případech, kdy si orgán jedné strany vyžádá od orgánu druhé strany úřední dokument o SVP, orgán druhé strany usiloval o předání dokumentu do 30 kalendářních dnů ode dne žádosti.\n2.   Každá ze stran zachází s informacemi v dokumentech získaných podle odstavce 1 jako s důvěrnými.\nČlánek 7\nZáruky\n1.   Každá ze stran má právo provést vlastní inspekci výrobních závodů, jež byly druhou stranou certifikovány jako vyhovující.\n2.   Každá ze stran zajistí, aby orgán, který má v úmyslu provést inspekci podle odstavce 1, inspekci před jejím provedením oznámil příslušnému orgánu druhé strany, a to písemně a s uvedením důvodů k provedení své vlastní inspekce. Orgán strany, který má v úmyslu inspekci provést, se vynasnaží plánovanou inspekci nejméně 30 dnů předem písemně oznámit orgánu druhé strany, přičemž v naléhavých případech může být lhůta k oznámení kratší. Orgán druhé strany se může inspekce zúčastnit.\nČlánek 8\nZměny platných právních předpisů\n1.   Jakákoliv nová opatření nebo změny týkající se správné výrobní praxe v souvislosti s kterýmkoliv z právních a správních předpisů a technických pokynů uvedených v dodatku 12-B oznámí každá ze stran druhé straně nejméně 60 dnů před jejich přijetím.\n2.   Strany si vyměňují veškeré nezbytné informace, včetně informací o změnách svých právních a správních předpisů a technických pokynů nebo inspekčních postupů týkajících správné výrobní praxe, tak aby každá ze stran mohla posoudit, zda podmínky pro uznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP podle čl. 5 odst. 1 stále platí.\n3.   Pokud se některá ze stran v návaznosti na nová opatření nebo změny uvedené v odstavci 1 tohoto článku domnívá, že již nemůže uznávat inspekce ani přijímat úřední dokumenty o SVP vydané druhou stranou, oznámí druhé straně, že má v úmyslu uplatnit článek 9, a strany zahájí konzultace v rámci pracovní skupiny pro léčivé přípravky.\n4.   Veškerá oznámení na základě tohoto článku se podávají prostřednictvím určených kontaktních míst pracovní skupiny pro léčivé přípravky.\nČlánek 9\nPozastavení provádění dohody\n1.   Aniž je dotčen čl. 5 odst. 2, má každá ze stran právo zcela nebo částečně pozastavit uznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP druhé strany podle čl. 5 odst. 1 týkajících se všech nebo některých přípravků uvedených v dodatku 12-C. Toto právo se uplatní objektivním a odůvodněným způsobem. Strana, která toto právo uplatní, o tom uvědomí druhou stranu a poskytne písemné odůvodnění. Úřední dokumenty o SVP, které druhá strana vydala před tímto pozastavením, bude daná strana dál přijímat, pokud se ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů nerozhodne jinak.\n2.   Pokud některá ze stran i po konzultacích uvedených v čl. 8 odst. 3 uznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP podle čl. 5 odst. 1 přesto pozastaví, může tak učinit v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a nejdříve 60 dnů po zahájení konzultací. Po uvedenou dobu 60 dnů obě strany nadále uznávají inspekce a přijímají úřední dokumenty o SVP vydané orgánem druhé strany.\n3.   Je-li uznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP podle čl. 5 odst. 1 pozastaveno, strany na žádost jedné ze stran záležitost prodiskutují v rámci pracovní skupiny pro léčivé přípravky a s vynaložením veškerého úsilí zváží možná opatření, jež by umožnila uznávání inspekcí a přijímání úředních dokumentů o SVP obnovit.\nČlánek 10\nSpolupráce v oblasti regulace\n1.   Strany se snaží vzájemně informovat a konzultovat, v mezích svých právních předpisů, o návrzích na zavedení významných změn stávajících technických předpisů nebo postupů inspekce, včetně takových, jež se dotýkají způsobů uznávání dokumentů druhé strany podle článku 5, a v příslušných případech poskytnout příležitost k připomínkování takových návrhů, a to aniž je dotčen článek 8.\n2.   Strany usilují o spolupráci za účelem posílení, rozvoje a podpory přijetí a provádění mezinárodně dohodnutých vědeckých nebo technických pokynů, a to i, je-li to možné, předkládáním společných iniciativ, návrhů a přístupů v příslušných mezinárodních organizacích a subjektech uvedených v článku 4.\nČlánek 11\nZměny dodatků\nRada partnerství je oprávněna změnit dodatek 12-A za účelem aktualizace seznamu orgánů, dodatek 12-B za účelem aktualizace seznamu příslušných právních a správních předpisů a technických pokynů a dodatek 12-C za účelem aktualizace seznamu přípravků, na něž se vztahuje tato příloha.\nČlánek 12\nPracovní skupina pro léčivé přípravky\n1.   Pracovní skupina pro léčivé přípravky poskytuje součinnost specializovanému obchodnímu výboru pro technické překážky obchodu při sledování a přezkoumávání provádění a zajišťování řádného fungování této přílohy.\n2.   Pracovní skupina pro léčivé přípravky plní tyto funkce:\na)\nna žádost některé ze stran projednává veškeré záležitosti vyplývající z této přílohy;\nb)\nusnadňuje spolupráci a výměnu informací pro účely článků 8 a 10;\nc)\npůsobí jako fórum pro vedení konzultací a diskuzí pro účely čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 3;\nd)\nvede technická jednání v souladu s článkem 97 této dohody o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této přílohy; a\ne)\nvede seznam kontaktních míst odpovědných za záležitosti vyplývající z této přílohy.\nČlánek 13\nNeuplatnění řešení sporů\nHlava I části šesté této dohody se nepoužije na spory týkající se výkladu a uplatňování této přílohy.\nDodatek 12-A\nORGÁNY STRAN\n1)\nEvropská unie:\nZemě\nPro humánní léčivé přípravky\nPro veterinární léčivé přípravky\nBelgie\nFederální agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky /\nFederaal Agentschap voor geneesmiddelen en gezondheidsproducten / Agence fédérale des médicaments et des produits de santé\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nBulharsko\nBulharská agentura pro léčiva /\nИЗПЪЛНИТЕЛНА АГЕНЦИЯ ПО ЛЕКАРСТВАТА\nBulharský úřad pro bezpečnost potravin /\nБългарска агенция по безопасност на храните\nČesko\nStátní ústav pro kontrolu léčiv /\n(SÚKL)\nÚstav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv\n(ÚSKVBL)\nDánsko\nDánská agentura pro léčivé přípravky /\nLaegemiddelstyrelsen\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nNěmecko\nSpolkový ústav pro léčiva a zdravotnické prostředky /\nBundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte (BfArM)\nInstitut Paula Ehrlicha (PEI), Spolkový institut pro očkovací látky a bioléčiva / Paul-Ehrlich-Institut (PEI) Bundesinstitut für Impfstoffe und biomedizinische Arzneimittel\nSpolkové ministerstvo zdravotnictví / Bundesministerium für Gesundheit (BMG) / Zentralstelle der Länder für Gesundheitsschutz bei Arzneimitteln und Medizinprodukten (ZLG) (1)\nSpolkový úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin /\nBundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit (BVL)\nSpolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství / Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft\nPaul-Ehrlich-Institute (PEI), Federal Institute for Vaccines and Biomedicines / Paul-Ehrlich-Institut (PEI) Bundesinstitut für Impfstoffe und biomedizinische Arzneimittel\nEstonsko\nStátní agentura pro léčivé přípravky/\nRavimiamet\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nIrsko\nRegulativní orgán pro zdravotnické výrobky / Health Products Regulatory Authority (HPRA)\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nŘecko\nNárodní organizace pro léčivé přípravky /\nEthnikos Organismos Farmakon (EOF) –(ΕΘΝIΚΟΣ ΟΡΓΑΝIΣΜΟΣ ΦΑΡΜΑΚΩΝ)\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nŠpanělsko\nŠpanělská agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky /\nAgencia Española de Medicamentos y Productos Sanitarios (2)\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nFrancie\nFrancouzská státní agentura pro bezpečnost léčivých přípravků a zdravotnických výrobků / Agence nationale de sécurité du médicament et des produits de santé (ANSM)\nFrancouzská agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce – Státní agentura pro veterinární léčivé přípravky /\nAgence Nationale de Sécurité Sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail-Agence Nationale du Médicament Vétérinaire (Anses-ANMV)\nChorvatsko\nAgentura pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky /\nAgencija za lijekove i medicinske proizvode (HALMED)\nMinisterstvo zemědělství, Ředitelství pro veterinářství a bezpečnost potravin /\nMinistarstvo Poljoprivrede, Uprava za veterinarstvo i sigurnost hrane\nItálie\nItalská agentura pro léčivé přípravky / Agenzia Italiana del Farmaco\nGenerální ředitelství pro zdraví zvířat a veterinární léčivé přípravky /\nMinistero della Salute, Direzione Generale della Sanità Animale e dei Farmaci Veterinari\nKypr\nMinisterstvo zdravotnictví – farmaceutická správa /\nΦαρμακευτικές Υπηρεσίες, Υπουργείο Υγείας\nMinisterstvo zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí\nVeterinární správa /\nΚτηνιατρικές Υπηρεσίες- Υπουργείο Γεωργίας, Αγροτικής Ανάπτυξης και Περιβάλλοντος\nLotyšsko\nStátní agentura pro léčivé přípravky/\nZāļu valsts aģentūra\nOddělení pro hodnocení a evidenci Potravinářské a veterinární správy / Pārtikas un veterinārā dienesta Novērtēšanas un reģistrācijas departaments\nLitva\nStátní agentura pro kontrolu léčivých přípravků /\nValstybinė vaistų kontrolės tarnyba\nStátní potravinářská a veterinární správa /\nValstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba\nLucembursko\nMinìstere de la Santé, Division de la Pharmacie et des Médicaments\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nMaďarsko\nOrszágos Gyógyszerészeti és Élelmezés-egészségügyi Intézet / Národní ústav pro farmaceutické výrobky a výživu\nNárodní úřad pro bezpečnost potravinového řetězce, Ředitelství pro veterinární léčivé přípravky / Nemzeti Élelmiszerlánc-biztonsági Hivatal,\nÁllatgyógyászati Termékek Igazgatósága (ÁTI)\nMalta\nRegulativní orgán pro léčivé přípravky\nOdbor veterinárních léčivých přípravků Národní veterinární laboratoře (NVL) v rámci\nOdboru ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (AHWD)\nNizozemsko\nInspektorát zdravotní péče a mládeže / Inspectie Gezondheidszorg en Youth (IGJ)\nRada pro hodnocení léčivých přípravků /\nBureau Diergeneesmiddelen, College ter Beoordeling van Geneesmiddelen (CBG)\nRakousko\nRakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin /\nÖsterreichische Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit GmbH\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nPolsko\nHlavní farmaceutický inspektorát /\nGłówny Inspektorat Farmaceutyczny (GIF)\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nPortugalsko\nNárodní úřad pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky /\nINFARMED, I.P\nAutoridade Nacional do Medicamento e Produtos de Saúde, I.P\nGenerální ředitelství pro potraviny a veterinářství / DGAV – Direção Geral de Alimentação e Veterinária (PT)\nRumunsko\nNárodní agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky /\nAgenţia Naţională a Medicamentului şi a Dispozitivelor Medicale\nNárodní úřad pro veterinářství a bezpečnost potravin / Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor\nSlovinsko\nAgentura pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky Republiky Slovinsko /\nJavna agencija Republike Slovenije za zdravila in medicinske pripomočke (JAZMP)\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\nSlovensko\nStátní ústav pro kontrolu léčiv /\nŠtátny ústav pre kontrolu liečiv (ŠÚKL)\nÚstav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv /\nÚstav štátnej kontroly veterinárnych biopreparátov a liečiv (ÚŠKVBL)\nFinsko\nFinská agentura pro léčivé přípravky /\nLääkealan turvallisuus- ja kehittämiskeskus (FIMEA)\nViz úřad pro humánní léčivé přípravky\nŠvédsko\nAgentura pro léčivé přípravky / Läkemedelsverket\nViz orgán pro humánní léčivé přípravky\n2)\nSpojené království\nRegulativní agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky / Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency\nŘeditelství pro veterinární léčivé přípravky / Veterinary Medicines Directorate\nDodatek 12-B\nSEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A TECHNICKÝCH POKYNŮ TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVNÉ VÝROBNÍ PRAXE\n1)\nV případě Evropské unie:\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (3);\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (4);\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (5);\nnařízení (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (6);\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (7);\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (8);\nsměrnice Komise 2003/94/ES ze dne 8. října 2003, kterou se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro humánní léčivé přípravky a hodnocené humánní léčivé přípravky (9);\nsměrnice Komise 91/412/EHS ze dne 23. července 1991, kterou se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi veterinárních léčivých přípravků (10);\nsměrnice Komise (EU) 2017/1572 ze dne 15. září 2017, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES, pokud jde o zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro humánní léčivé přípravky (11);\nnařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1252/2014 ze dne 28. května 2014, kterým se doplňuje směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky pro humánní léčivé přípravky (12);\nnařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1569 ze dne 23. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 stanovením zásad a pokynů pro správnou výrobní praxi pro hodnocené humánní léčivé přípravky a pravidel provádění inspekcí (13);\nplatná verze pokynů pro správnou výrobní praxi uvedená ve svazku IV pravidel pro léčivé přípravky v Evropské unii a souhrn postupů Společenství v oblasti inspekcí a výměny informací.\n2)\nV případě Spojeného království:\npředpisy o humánních léčivých přípravcích z roku 2012 (The Human Medicines Regulations 2012 (SI 2012/1916))\npředpisy o humánních léčivých přípravcích (klinických hodnoceních) z roku 2004 (The Medicines for Human Use (Clinical Trials) Regulations 2004 (SI 2004/1031))\npředpisy o veterinárních léčivých přípravcích z roku 2013 (The Veterinary Medicines Regulations 2013 (SI 2012/2033))\npředpisy o správné výrobní praxi podle nařízení B17 a pokyny pro správnou výrobní praxi zveřejněné podle nařízení C17 předpisů o humánních léčivých přípravcích z roku 2012\nzásady a pokyny pro správnou výrobní praxi platné pro účely přílohy 2 předpisů o veterinárních léčivých přípravcích z roku 2013\nDodatek 12-C\nPŘÍPRAVKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJE TATO PŘÍLOHA\nHumánní a veterinární léčivé přípravky:\n—\nhumánní nebo veterinární léčivé přípravky uváděné na trh, včetně biologických a imunologických humánních a veterinárních přípravků uváděných na trh,\n—\nléčivé přípravky pro moderní terapii,\n—\núčinné (léčivé) složky humánních a veterinárních léčivých přípravků,\n—\nléčivé přípravky ve výzkumu.\n(1)  Pro účely této přílohy a aniž je dotčeno vnitřní rozdělení pravomocí v Německu v záležitostech spadajících do oblasti působnosti této přílohy, je třeba ZLG chápat tak, že v jeho pravomoci jsou veškeré příslušné zemské orgány vydávající dokumenty o SVP a provádějící inspekce léčivých přípravků.\n(2)  Pro účely této přílohy, a aniž je dotčeno vnitřní rozdělení pravomocí ve Španělsku v záležitostech spadajících do oblasti působnosti této přílohy, se Agencia Española de Medicamentos y Productos Sanitarios chápe tak, že zahrnuje všechny příslušné regionální orgány, které vydávají úřední dokumenty o SVP a provádějí inspekce léčivých přípravků.\n(3)  Úř. věst. EU L 311, 28.11.2001, s. 67.\n(4)  Úř. věst. EU L 311, 28.11.2001, s. 1.\n(5)  Úř. věst. EU L 121, 1.5.2001, s. 34.\n(6)  Úř. věst. EU L 158, 27.5.2014, s. 1.\n(7)  Úř. věst. EU L 136, 30.4.2004, s. 1.\n(8)  Úř. věst. EU L 324, 10.12.2007, s. 121.\n(9)  Úř. věst. EU L 262, 14.10.2003, s. 22.\n(10)  Úř. věst. EU L 228, 17.8.1991, s. 70.\n(11)  Úř. věst. EU L 238, 16.9.2017, s. 44.\n(12)  Úř. věst. EU L 337, 25.11.2014, s. 1.\n(13)  Úř. věst. EU L 238, 16.9.2017, s. 12.\nPŘÍLOHA 13\nCHEMICKÉ LÁTKY\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„odpovědnými orgány“\ni)\nv případě Unie: Evropská komise\nii)\nv případě Spojeného království: vláda Spojeného království;\nb)\n„GHS OSN“ Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek Organizace spojených národů.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nTato příloha se vztahuje na obchod, regulaci, dovoz a vývoz chemických látek mezi Unií a Spojeným královstvím, pokud jde o jejich registraci, hodnocení, povolování, omezování, schvalování, klasifikaci, označování a balení.\nČlánek 3\nCíle\n1.   Cílem této přílohy je:\na)\nusnadnit obchod s chemickými látkami a souvisejícími výrobky mezi stranami;\nb)\nzajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat a\nc)\nzajistit spolupráci mezi odpovědnými orgány Unie a Spojeného království.\n2.   Strany uznávají, že závazky přijaté na základě této přílohy nebrání žádné z nich stanovit si vlastní priority v oblasti regulace chemických látek, včetně stanovení vlastní úrovně ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.\nČlánek 4\nPříslušné mezinárodní organizace a subjekty\nStrany uznávají, že mezinárodní organizace a subjekty, zejména OECD a podvýbor odborníků Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC) pro Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (SCEGHS), jsou důležité pro vypracování vědeckých a technických pokynů týkajících se chemických látek.\nČlánek 5\nÚčast v příslušných mezinárodních organizacích a subjektech a vývoj v oblasti regulace\n1.   Strany aktivně přispívají k vypracování vědeckých nebo technických pokynů uvedených v článku 4 týkajících se posuzování nebezpečnosti a rizik chemických látek a formátů dokumentace výsledků těchto posouzení.\n2.   Každá ze stran provádí veškeré pokyny vydané mezinárodními organizacemi a subjekty uvedenými v článku 4, s výjimkou případů, kdy jsou tyto pokyny k dosažení legitimních cílů dané strany neúčinné nebo nevhodné.\nČlánek 6\nKlasifikace a označování chemických látek\n1.   Každá ze stran uplatňuje GHS OSN v takovém rozsahu, jaký považuje v rámci svého příslušného systému za možný, a to i ve vztahu k chemickým látkám, které nespadají do působnosti této přílohy, s výjimkou případů, kdy existují zvláštní důvody pro použití odlišného systému označování konkrétních chemických výrobků v konečném stavu určených pro konečného uživatele. Každá ze stran pravidelně aktualizuje uplatňování GHS OSN na základě jeho pravidelně vydávaných revizí.\n2.   Pokud má odpovědný orgán některé ze stran v úmyslu jednotlivé látky klasifikovat v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy, poskytne odpovědnému orgánu druhé strany možnost vyjádřit v příslušných lhůtách své stanovisko v souladu s uvedenými pravidly a postupy.\n3.   Každá ze stran zveřejní v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy informace o svých postupech týkajících se klasifikace látek. Každá ze stran se vynasnaží reagovat na připomínky druhé strany podle odstavce 2.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nezavazuje žádnou ze stran k dosažení jakéhokoli konkrétního výsledku, pokud jde o uplatňování GHS OSN na jejím území nebo o klasifikaci dané látky, ani k tomu, aby urychlila, pozastavila nebo pozdržela své příslušné postupy a rozhodovací procesy.\nČlánek 7\nSpolupráce\n1.   Strany uznávají, že dobrovolná spolupráce v oblasti regulace chemických látek může usnadnit obchod způsobem, který je přínosný pro spotřebitele, podniky i životní prostředí a přispívá k posílení ochrany zdraví lidí a zvířat.\n2.   Strany se zavazují usnadnit výměnu nedůvěrných informací mezi svými odpovědnými orgány, mimo jiné prostřednictvím spolupráce na elektronických formátech a nástrojích ukládání dat.\n3.   Strany ve vhodných případech spolupracují za účelem posílení, rozvoje a podpory přijetí a provádění mezinárodně dohodnutých vědeckých nebo technických pokynů, a to i, je-li to možné, předkládáním společných iniciativ, návrhů a přístupů v příslušných mezinárodních organizacích a subjektech, zejména těch uvedených v článku 4.\n4.   Pokud to obě strany považují za přínosné, spolupracují spolu v oblasti šíření údajů týkajících se bezpečnosti chemických látek a tyto informace zpřístupní veřejnosti s cílem zajistit snadný přístup k nim a jejich srozumitelnost pro různé cílové skupiny. Kterákoli ze stran poskytne druhé straně na požádání dostupné nedůvěrné informace o bezpečnosti chemických látek.\n5.   Pokud o to některá ze stran požádá a druhá strana souhlasí, zahájí strany konzultace o vědeckých informacích a údajích v souvislosti s novými a nově vznikajícími otázkami týkajícími se nebezpečnosti nebo rizik, která chemické látky představují pro lidské zdraví nebo životní prostředí, s cílem vytvořit společný soubor poznatků a pokud možno co nejvíce podpořit společné chápání vědeckých poznatků, jež s těmito otázkami souvisejí.\nČlánek 8\nVýměna informací\nStrany spolupracují a vyměňují si informace o všech otázkách týkajících se provádění této přílohy v rámci specializovaného výboru pro technické překážky obchodu.\nPŘÍLOHA 14\nEKOLOGICKÉ PRODUKTY\nČlánek 1\nCíl a oblast působnosti\n1.   Cílem této přílohy je stanovit ustanovení a postupy na podporu obchodu s ekologickými produkty v souladu se zásadami nediskriminace a vzájemnosti tím, že strany navzájem uznávají rovnocennost svých právních předpisů.\n2.   Tato příloha se vztahuje na ekologické produkty uvedené v dodatcích 14-A a 14-B, které jsou v souladu s právními předpisy uvedenými v dodatku 14-C nebo 14-D. Rada partnerství má pravomoc měnit dodatky 14-A, 14-B, 14-C a 14-D.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„příslušným orgánem“ úřední subjekt, do jehož pravomoci spadají právní předpisy uvedené v dodatku 14-C nebo 14-D a který je odpovědný za provádění této přílohy;\nb)\n„kontrolním orgánem“ orgán, kterému příslušný orgán zcela nebo zčásti svěřil svou pravomoc provádět inspekce a certifikace v oblasti ekologické produkce v souladu s právními předpisy uvedenými v dodatku 14-C nebo 14-D;\nc)\n„kontrolním subjektem“ orgán, který na základě uznání ze strany příslušného orgánu provádí inspekce a certifikace v oblasti ekologické produkce v souladu s právními předpisy uvedenými v dodatku 14-C nebo 14-D; a\nd)\n„rovnocenností“ schopnost různých právních předpisů a požadavků, jakož i kontrolních a certifikačních systémů, plnit stejné cíle.\nČlánek 3\nUznání rovnocennosti\n1.   Pokud jde o výrobky uvedené v dodatku 14-A, uzná Unie právní předpisy Spojeného království uvedené v dodatku 14-C za rovnocenné právním předpisům Unie uvedeným v dodatku 14-D.\n2.   Pokud jde o výrobky uvedené v dodatku 14-B, uzná Spojené království právní předpisy Unie uvedené v dodatku 14-D za rovnocenné právním předpisům Spojeného království uvedeným v dodatku 14-C.\n3.   S ohledem na datum použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, kterým je 1. leden 2022, každá ze stran do 31. prosince 2023 znovu posoudí uznání rovnocennosti uvedené v odstavcích 1 a 2. Pokud některá ze stran v důsledku tohoto opětovného posouzení nepotvrdí rovnocennost, uznání rovnocennosti se pozastaví.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 3, v případě změny, zrušení nebo nahrazení právních předpisů uvedených v dodatku 14-C nebo 14-D se nová pravidla považují za rovnocenná pravidlům druhé strany, pokud některá ze stran nevznese námitku v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 5 a 6.\n5.   Pokud se některá ze stran po obdržení dalších informací od druhé strany, o které požádala, domnívá, že právní předpisy nebo správní postupy nebo zvyklosti druhé strany již nesplňují požadavky na rovnocennost, podá druhé straně odůvodněnou žádost o změnu relevantních právních předpisů nebo správních postupů nebo zvyklostí a poskytne druhé straně přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než tři měsíce, během níž má být zajištěna rovnocennost.\n6.   Pokud se dotčená strana po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5 stále domnívá, že požadavky na rovnocennost nejsou splněny, může přijmout rozhodnutí o jednostranném pozastavení uznání rovnocennosti příslušných právních předpisů uvedených v dodatku 14-C nebo 14-D, pokud jde o příslušné ekologické produkty uvedené v dodatku 14-A nebo 14-B.\n7.   Rozhodnutí o jednostranném pozastavení uznání rovnocennosti právních předpisů uvedených v dodatku 14-C nebo 14-D, pokud jde o příslušné ekologické produkty uvedené v dodatku 14-A nebo 14-B, může být rovněž přijato, pokud některá ze stran po uplynutí tříměsíční výpovědní doby neposkytla informace požadované podle článku 6 nebo nesouhlasí se vzájemným hodnocením podle článku 7.\n8.   Pokud je uznávání rovnocennosti pozastaveno v souladu s tímto článkem, strany na žádost některé ze stran projednají záležitost v rámci pracovní skupiny pro ekologické produkty a vyvinou veškeré úsilí, aby zvážily možná opatření, na jejichž základě by bylo možné uznání rovnocennosti obnovit.\n9.   Pokud jde o produkty neuvedené v dodatku 14-A nebo 14-B, projedná rovnocennost pracovní skupina pro ekologické produkty na žádost některé ze stran.\nČlánek 4\nDovoz a uvádění na trh\n1.   Unie povolí dovoz produktů uvedených v dodatku 14-A na své území a uvedení těchto produktů na trh jako ekologické produkty, jsou-li tyto produkty v souladu s právními předpisy Spojeného království uvedenými v dodatku 14-C a doprovází-li je osvědčení o kontrole vydané kontrolním subjektem uznaným Spojeným královstvím a oznámeným Unii podle odstavce 3.\n2.   Spojené království povolí dovoz produktů uvedených v dodatku 14-B na své území a uvedení těchto produktů na trh jako ekologické produkty, jsou-li tyto produkty v souladu s právními předpisy Unie uvedenými v dodatku 14-D a doprovází-li je osvědčení o kontrole vydané kontrolním subjektem uznaným Unií a oznámeným Spojenému království podle odstavce 3.\n3.   Každá ze stran uznává kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty určené druhou stranou jako odpovědné za provádění příslušných kontrol ekologických produktů, na které se vztahuje uznání rovnocennosti podle článku 3, a za vydávání osvědčení o kontrole podle odstavců 1 a 2 tohoto článku za účelem jejich dovozu na území druhé strany a jejich uvedení na trh na tomto území.\n4.   Dovozní strana ve spolupráci s druhou stranou přidělí každému příslušnému kontrolnímu orgánu a kontrolnímu subjektu určenému druhou stranou číselné kódy.\nČlánek 5\nOznačování\n1.   Produkty dovážené na území jedné strany v souladu s touto přílohou musí splňovat požadavky na označování stanovené v právních předpisech dovážející strany uvedených v dodatcích 14-C a 14-D. Tyto produkty mohou nést logo Unie pro ekologickou produkci, jakékoliv logo Spojeného království pro ekologickou produkci nebo obě loga, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech, pokud tyto produkty splňují požadavky na označování příslušným logem nebo oběma logy.\n2.   Strany se zavazují zabránit veškerému zneužití výrazů odkazujících na ekologickou produkci v souvislosti s ekologickými produkty, na které se vztahuje uznání rovnocennosti podle této přílohy.\n3.   Strany se zavazují chránit logo Unie pro ekologickou produkci a jakékoli logo Spojeného království pro ekologickou produkci stanovené v příslušných právních předpisech před veškerým zneužitím nebo napodobením. Strany zajistí, aby se logo Unie pro ekologickou produkci a jakékoli logo Spojeného království pro ekologickou produkci používalo pouze pro označování, propagaci nebo obchodní doklady ekologických produktů, které jsou v souladu s právními předpisy uvedenými v dodatcích 14-C a 14-D.\nČlánek 6\nVýměna informací\n1.   Strany si vyměňují veškeré důležité informace o provádění a uplatňování této přílohy. Zejména do 31. března druhého roku po vstupu této dohody v platnost a do 31. března každého následujícího roku každá ze stran zašle druhé straně:\na)\nzprávu s informacemi o druzích a množstvích ekologických produktů vyvážených podle této přílohy za období od ledna do prosince předchozího roku;\nb)\nzprávu o činnostech v oblasti sledování a dohledu prováděných příslušnými orgány, o dosažených výsledcích a o přijatých nápravných opatřeních za období od ledna do prosince předchozího roku; a\nc)\npodrobnosti o zjištěných nesrovnalostech a porušeních právních předpisů uvedených v příslušných dodatcích 14-C nebo 14-D.\n2.   Každá ze stran informuje druhou stranu bez zbytečného odkladu:\na)\no veškerých aktualizacích seznamu příslušných orgánů, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, včetně příslušných kontaktních údajů (zejména adresy a internetové adresy);\nb)\no veškerých změnách nebo zrušeních, které hodlá provést s ohledem na právní předpisy uvedené v dodatku 14-C nebo 14-D, návrzích nových právních předpisů nebo veškerých příslušných navrhovaných změnách správních postupů a zvyklostí týkajících se ekologických produktů, na něž se vztahuje tato příloha a\nc)\no veškerých změnách nebo zrušeních, které přijala s ohledem na právní předpisy uvedené v dodatku 14-C nebo 14-D, veškerých nových právních předpisech nebo příslušných změnách správních postupů a zvyklostí týkajících se ekologických produktů, na něž se vztahuje tato příloha.\nČlánek 7\nVzájemná hodnocení\n1.   V návaznosti na oznámení učiněné nejméně šest měsíců předem povolí každá ze stran úředníkům nebo odborníkům určeným druhou stranou provést na jejím území vzájemná hodnocení s cílem ověřit, zda příslušné kontrolní orgány a kontrolní subjekty provádějí kontroly požadované k provádění této přílohy.\n2.   Každá ze stran spolupracuje s druhou stranou a je jí v rozsahu povoleném použitelným právem nápomocna při provádění vzájemných hodnocení uvedených v odstavci 1, která mohou zahrnovat návštěvy kanceláří příslušných kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, zpracovatelských zařízení a certifikovaných hospodářských subjektů.\nČlánek 8\nPracovní skupina pro ekologické produkty\n1.   Pracovní skupina pro ekologické produkty poskytuje součinnost specializovanému obchodnímu výboru pro technické překážky obchodu při sledování a přezkoumávání provádění této dohody a zajišťování jejího řádného fungování.\n2.   Pracovní skupina pro ekologické produkty plní tyto funkce:\na)\nna žádost některé ze stran projednává veškeré záležitosti vyplývající z této přílohy, včetně toho, zda je případně třeba změnit tuto přílohu nebo kterýkoli z jejích dodatků;\nb)\nusnadňuje spolupráci, pokud jde o právní předpisy, normy a postupy týkající se ekologických produktů, na něž se vztahuje tato příloha, včetně jednání o veškerých technických nebo regulačních otázkách týkajících se pravidel a kontrolních systémů a\nc)\nvede technická jednání v souladu s článkem 97 této dohody o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této přílohy.\nDodatek 14-A\nEKOLOGICKÉ PRODUKTY ZE SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ, U NICHŽ UNIE UZNÁVÁ ROVNOCENNOST\nPopis\nPoznámky\nNezpracované rostlinné produkty\nŽivá zvířata nebo nezpracované živočišné produkty\nZahrnuje med\nProdukty akvakultury a mořské řasy\nZpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny\nZpracované zemědělské produkty určené k použití jako krmivo\nOsivo a sadba\nEkologické produkty uvedené v tomto dodatku jsou nezpracované zemědělské produkty nebo produkty akvakultury vyprodukované ve Spojeném království nebo zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny nebo krmivo, které byly zpracovány ve Spojeném království za použití složek vypěstovaných ve Spojeném království nebo na jeho území dovezených v souladu s právními předpisy Spojeného království.\nDodatek 14-B\nEKOLOGICKÉ PRODUKTY Z UNIE, U NICHŽ SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ UZNÁVÁ ROVNOCENNOST\nPopis\nPoznámky\nNezpracované rostlinné produkty\nŽivá zvířata nebo nezpracované živočišné produkty\nZahrnuje med\nProdukty akvakultury a mořské řasy\nZpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny\nZpracované zemědělské produkty určené k použití jako krmivo\nOsivo a sadba\nEkologické produkty uvedené v tomto dodatku jsou nezpracované zemědělské produkty nebo produkty akvakultury vyprodukované v Unii nebo zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny nebo krmivo, které byly zpracovány v Unii za použití složek vypěstovaných v Unii nebo na její území dovezených v souladu s právními předpisy Unie.\nDodatek 14-C\nPRÁVNÍ PŘEDPISY O EKOLOGICKÝCH PRODUKTECH POUŽITELNÉ VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ (1)\nTyto právní předpisy jsou použitelné ve Spojeném království:\n1.\nZachované nařízení (ES) č. 834/2007\n2.\nZachované nařízení (ES) č. 889/2008\n3.\nZachované nařízení (ES) č. 1235/2008\n4.\nNařízení z roku 2009 o ekologických produktech (SI 2009/842)\nDodatek 14-D\nPRÁVNÍ PŘEDPISY O EKOLOGICKÝCH PRODUKTECH POUŽITELNÉ V UNII\nTyto právní předpisy jsou použitelné v Unii:\n1.\nNařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. (2)\n2.\nNařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (3).\n3.\nNařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (4).\n(1)  Odkazy na zachované právo Unie uvedené v tomto seznamu se považují za odkazy na tyto právní předpisy ve znění pozměněném Spojeným královstvím tak, aby se vztahovaly na Spojené království.\n(2)  Úř. věst. EU L 189, 20.7.2007, s. 1.\n(3)  Úř. věst. EU L 250, 18.9.2008, s. 1.\n(4)  Úř. věst. EU L 334, 12.12.2008, s. 25.\nPŘÍLOHA 15\nOBCHOD S VÍNEM\nČlánek 1\nOblast působnosti a definice\n1.   Tato příloha se vztahuje na víno zařazené do čísla 22.04 harmonizovaného systému.\n2.   Pro účely této přílohy se „vínem vyrobeným“ rozumí čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt a částečně zkvašený hroznový mošt, které byly zpracovány na víno nebo přidány do vína na území vyvážející strany.\nČlánek 2\nDefinice výrobků, enologické postupy a ošetření\n1.   Pro účely této přílohy se za příslušné mezinárodní normy považují enologické postupy pro víno doporučené a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV).\n2.   Každá ze stran povolí dovoz vína vyrobeného na území druhé strany a jeho prodej k spotřebě, pokud bylo toto víno vyrobeno v souladu s:\na)\ndefinicemi produktů povolených u každé ze stran podle právních předpisů uvedených v dodatku 15-A;\nb)\nenologickými postupy stanovenými u každé ze stran podle právních předpisů uvedených v dodatku 15-A, které jsou v souladu s příslušnými normami OIV; a\nc)\nenologickými postupy a omezeními stanovenými u každé ze stran, které nejsou v souladu s příslušnými normami OIV a jsou uvedeny v dodatku 15-B.\n3.   Rada partnerství je oprávněna měnit dodatky uvedené v odstavci 2.\nČlánek 3\nPožadavky na vydávání osvědčení pro dovoz na území jedné či druhé strany\n1.   U vína vyrobeného na území jedné strany a uvedeného na trh na území druhé strany se dokumentace a osvědčení, které může každá ze stran požadovat, omezí na osvědčení uvedené v dodatku 15-C ověřené v souladu s právními předpisy vyvážející strany.\n2.   Osvědčení požadované podle odstavce 1 může mít formu elektronického dokumentu. Na žádost příslušných orgánů druhé strany, kde má být zboží propuštěno do volného oběhu, poskytne každá ze stran přístup k elektronickému dokumentu nebo k údajům nezbytným pro jeho vytvoření. Není-li přístup k příslušným elektronickým systémům k dispozici, mohou být potřebné údaje požadovány rovněž ve formě tištěného dokumentu.\n3.   Rada partnerství je oprávněna měnit dodatek 15-C.\n4.   Metody analýzy uznané OIV za referenční metody a zveřejněné touto organizací jsou referenčními metodami pro stanovení analytického složení vína při provádění kontrol.\nČlánek 4\nInformace o potravinách a kódy šarží\n1.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, označování vína dováženého a uváděného na trh podle této dohody se provádí v souladu s právními předpisy platnými na území dovážející strany.\n2.   Žádná ze stran nevyžaduje, aby bylo na nádobě, etiketě nebo obalu vína uvedeno některé z těchto dat nebo jim rovnocenných údajů:\na)\ndatum balení;\nb)\ndatum plnění do lahví;\nc)\ndatum výroby;\nd)\ndatum použitelnosti;\ne)\ndatum minimální trvanlivosti nebo\nf)\nnejzazší datum prodeje.\nOdchylně od prvního pododstavce písm. e) může kterákoli ze stran požadovat, aby datum minimální trvanlivosti bylo uvedeno na produktech, jejichž doba minimální trvanlivosti by vzhledem k přidání přísad podléhajících rychlé zkáze mohla být kratší, než by spotřebitel běžně očekával.\n3.   Každá ze stran zajistí, aby byl na etiketě balených produktů uveden kód umožňující identifikaci šarže, k níž produkt patří, v souladu s právními předpisy strany, jež balený produkt vyváží. Kód šarže musí být snadno viditelný, jasně čitelný a nesmazatelný. Žádná ze stran nepovolí, aby byly na trh uvedeny balené produkty, které nesplňují požadavky stanovené v tomto odstavci.\n4.   Každá ze stran povolí, aby, je-li to vyžadováno, byly na doplňkové etiketě připevněné k nádobě s vínem uvedeny povinné informace, včetně překladů nebo uvedení počtu standardních nápojů nebo jednotek alkoholu. Doplňkové etikety mohou být k nádobě s vínem připevněny po dovozu, ale ještě před uvedením produktu na trh na území dané strany, jsou-li povinné údaje uvedeny v plném rozsahu a přesně.\n5.   Dovážející strana nevyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny alergeny, které byly použity při výrobě vína, ale nejsou přítomny v konečném výrobku.\nČlánek 5\nPřechodná opatření\nVíno, které bylo ke dni vstupu této dohody v platnost vyrobeno, popsáno a označeno v souladu s právními předpisy některé ze stran, avšak způsobem, který není v souladu s touto přílohou, může být nadále označeno a uváděno na trh takto:\na)\nvelkoobchodníky nebo producenty po dobu dvou let od vstupu této dohody v platnost a\nb)\nmaloobchodníky až do vyčerpání zásob.\nČlánek 6\nVýměna informací\nStrany spolupracují a vyměňují si informace o všech otázkách týkajících se provádění této přílohy v rámci specializovaného výboru pro technické překážky obchodu.\nČlánek 7\nPřezkum\nNejpozději do tří let od vstupu této dohody v platnost zváží strany další kroky k usnadnění vzájemného obchodu s vínem.\nDodatek 15-A\nPRÁVNÍ PŘEDPISY STRAN\nPrávní předpisy Spojeného království (1)\nPrávní předpisy uvedené v čl. 2 odst. 2 týkající se:\na)\ndefinic produktů:\ni)\nzachované nařízení (EU) č. 1308/2013, zejména pravidla produkce v odvětví vína, v souladu s články 75, 81 a 91, částí IV přílohy II a částí II přílohy VII uvedeného nařízení a jeho prováděcími pravidly, včetně následných změn;\nii)\nzachované nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, zejména články 47, 52 až 54 a přílohy III, V a VI uvedeného nařízení, včetně následných změn;\niii)\nzachované nařízení (EU) č. 1169/2011, včetně následných změn;\nb)\nenologických postupů a omezení:\ni)\nzachované nařízení (EU) č. 1308/2013, zejména enologické postupy a omezení v souladu s články 80 a 83 a přílohou VIII uvedeného nařízení a jeho prováděcími pravidly, včetně následných změn;\nii)\nzachované nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, včetně následných změn.\nPrávní předpisy Unie\nPrávní předpisy uvedené v čl. 2 odst. 2 týkající se:\na)\ndefinic produktů:\ni)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (2), zejména pravidla produkce v odvětví vína, v souladu s články 75, 81 a 91, částí IV přílohy II a částí II přílohy VII uvedeného nařízení a jeho prováděcími pravidly, včetně následných změn;\nii)\nnařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (3), zejména články 47, 52 až 54 a přílohy III, V a VI uvedeného nařízení, včetně následných změn;\niii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (4), včetně následných změn.\nb)\nenologických postupů a omezení:\ni)\nnařízení (EU) č. 1308/2013, zejména enologické postupy a omezení v souladu s články 80 a 83 a přílohou VIII uvedeného nařízení a jeho prováděcími pravidly, včetně následných změn;\nii)\nnařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 (5), včetně následných změn.\nDodatek 15-B\nDALŠÍ ENOLOGICKÉ POSTUPY A OMEZENÍ SPOLEČNĚ PŘIJATÉ STRANAMI\n1)\nZahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát a sacharóza mohou být použity k obohacení a slazení za zvláštních a omezených podmínek stanovených v části I přílohy VIII nařízení (EU) č. 1308/2013 a v části I přílohy VIII zachovaného nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou použití těchto produktů v rekonstituované formě u vín, na která se vztahuje tato dohoda.\n2)\nPřidávání vody při výrobě vína není povoleno, kromě případů, kdy je to nutné z důvodu zvláštní technické potřeby.\n3)\nČerstvé vinné kaly lze použít za zvláštních a omezených podmínek stanovených v řádku 11.2 tabulky 2 v části A přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 a v řádku 11.2 tabulky 2 v části A přílohy I zachovaného nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.\nDodatek 15-C\nVZOR VLASTNÍHO OSVĚDČENÍ PRO VÍNO DOVEZENÉ Z [EVROPSKÉ UNIE / SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ] DO [SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ / EVROPSKÉ UNIE] (1)\n1.\nVývozce (název a adresa)\n2.\nPořadové číslo (2)\n3.\nDovozce (název a adresa)\n4.\nPříslušný orgán v místě odeslání v [Evropské unii / Spojeném království] (3)\n5.\nCelní razítko (vyhrazeno pro úřady [Evropské unie / Spojeného království])\n6.\nDopravní prostředky a údaje o dopravě (4)\n7.\nMísto vykládky (pokud se liší od 3)\n8.\nPopis dováženého produktu (5)\n9.\nMnožství v l/hl/kg\n10.\nPočet nádob (6)\n11.\nOsvědčení\n„Výše popsaný produkt je určen k přímé lidské spotřebě a odpovídá definicím a enologickým postupům povoleným podle přílohy 15 k Dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé. Byl vyroben producentem, který podléhá kontrole a dohledu ze strany tohoto příslušného orgánu (7):\nOdesílatel, který potvrzuje výše uvedené údaje (8)\nIdentifikace odesílatele (9)\nMísto, datum a podpis odesílatele\n1)\nPodle čl. 3 odst. 1 přílohy 15 k Dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé.\n2)\nV záznamech vývozce uveďte číslo sledovatelnosti zásilky, tj. pořadové číslo, které zásilku identifikuje.\n3)\nUveďte úplný název, adresu a kontaktní údaje příslušného orgánu v jednom z členských států Evropské unie nebo ve Spojeném království, z něhož se zásilka vyváží a který odpovídá za ověření informací uvedených v tomto osvědčení.\n4)\nUveďte způsob dopravy použitý k dodání do místa vstupu do Evropské unie nebo do Spojeného království; uveďte druh dopravy (loď, letadlo atd.), název dopravního prostředku (název lodi, číslo letu atd.).\n5)\nUveďte tyto informace:\n—\noznačení prodeje, jak je uvedeno na etiketě,\n—\njméno producenta,\n—\nvinařská oblast,\n—\nnázev země produkce (jeden z členských států Evropské unie nebo Spojené království),\n—\nnázev zeměpisného označení, je-li relevantní,\n—\ncelkový obsah alkoholu v % objemových,\n—\nbarva produktu (uveďte pouze „červené“, „rosé“, „růžové“ nebo „bílé“),\n—\nkód kombinované nomenklatury (kód KN).\n6)\nNádobou se rozumí nádoba na víno o objemu menším než 60 litrů. Počtem nádob může být počet lahví.\n7)\nUveďte úplný název, adresu a kontaktní údaje příslušného orgánu v jednom z členských států Evropské unie nebo ve Spojeném království.\n8)\nUveďte celé jméno, adresu a kontaktní údaje odesílatele.\n9)\nUveďte:\n—\nv případě Evropské unie: číslo pro účely systému pro výměnu údajů o spotřební dani (SEED) nebo číslo plátce DPH v případě, že odesílatel nemá číslo SEED, nebo odkaz na číslo v seznamu nebo v registru podle čl. 8 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (6);\n—\nv případě Spojeného království: číslo pro účely systému pro výměnu údajů o spotřební dani (SEED) nebo číslo plátce DPH v případě, že odesílatel nemá číslo SEED, nebo odkaz na číslo WSB.\n(1)  Odkazy na zachované právo Unie uvedené v tomto seznamu se považují za odkazy na tyto právní předpisy ve znění pozměněném Spojeným královstvím tak, aby se vztahovaly na Spojené království.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. EU L 347, 20.12.2013, s. 671).\n(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnice Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. EU L 304, 22.11.2011, s. 18).\n(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vinařské oblasti, kde lze zvýšit obsah alkoholu, povolené enologické postupy a omezení týkající se výroby a ošetření výrobků z révy vinné, minimální procentní podíl alkoholu pro vedlejší výrobky a jejich likvidaci a zveřejnění složek OIV (Úř. věst. EU L 149, 7.6.2019, s. 1).\n(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (Úř. věst. EU L 58, 28.2.2018, s. 1).\nPŘÍLOHA 16\nUSTANOVENÍ PODLE ČL. 996 ODST. 4 PRO PRAVIDELNOU VÝMĚNU INFORMACÍ O BEZPEČNOSTI NEPOTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A SOUVISEJÍCÍCH PREVENTIVNÍCH, OMEZUJÍCÍCH A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH\nTato příloha zavádí ustanovení o pravidelné výměně informací mezi systémem Unie pro včasnou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích určených spotřebitelům (RAPEX) nebo jeho nástupcem a databází Spojeného království týkající se dozoru nad trhem a bezpečnosti výrobků zřízenou podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků z roku 2005 nebo jejím nástupcem.\nV souladu s čl. 96 odst. 8 této dohody tato ustanovení upravují, jaký druh informací se má vyměňovat, způsoby výměny a uplatňování pravidel na ochranu důvěrnosti a osobních údajů.\nPŘÍLOHA 17\nUSTANOVENÍ PODLE ČL. 96 ODST. 5 O PRAVIDELNÉ VÝMĚNĚ INFORMACÍ O OPATŘENÍCH PŘIJATÝCH U NEVYHOVUJÍCÍCH NEPOTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE NEVZTAHUJE ČL. 96 ODST. 4\nTato příloha zavádí ustanovení o pravidelné výměně informací, včetně výměny informací elektronickými prostředky, o opatřeních přijatých u nevyhovujících nepotravinářských výrobků, na něž se nevztahuje čl. 96 odst. 4 této dohody.\nV souladu s čl. 96 odst. 8 této dohody tato ustanovení upravují, jaký druh informací se má vyměňovat, způsoby výměny a uplatňování pravidel ochrany důvěrnosti a osobních údajů.\nPŘÍLOHA 18\nOPRÁVNĚNÉ HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY\nČlánek 1\nKritéria pro oprávněné hospodářské subjekty a zacházení s nimi\n1.   Kritéria stanovená pro uznání subjektu za oprávněný hospodářský subjekt uvedená v článku 110 této dohody určí právní předpisy nebo postupy stran. Stanovená kritéria, která se zveřejní, zahrnují tato kritéria:\na)\nžadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;\nb)\nžadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;\nc)\nfinanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti; a\nd)\nodpovídající normy bezpečnosti a zabezpečení, které se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že uplatňuje odpovídající opatření s cílem zajistit bezpečnost a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, včetně oblastí kontroly fyzické integrity a kontroly přístupu, logistických procesů a nakládání se zvláštními druhy zboží, personálu a identifikace obchodních partnerů.\n2.   Kritéria stanovená pro uznání subjektu za oprávněný hospodářský subjekt nesmí být navržena ani uplatňována tak, aby umožňovala nebo vytvářela svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci mezi subjekty tam, kde existují stejné podmínky. Uvedená kritéria umožní, aby za oprávněné hospodářské subjekty byly uznány malé a střední podniky.\n3.   Program obchodního partnerství uvedený v článku 110 této dohody zahrnuje následující zacházení:\na)\npři posuzování rizika příznivé zohlednění statusu oprávněného hospodářského subjektu uděleného druhou stranou ke snížení inspekcí nebo kontrol a při jiných opatřeních souvisejících s bezpečností;\nb)\njestliže se celní orgán rozhodne pro kontrolu zásilky, pak se přednostně zabývá zásilkami, na něž se vztahují vstupní nebo výstupní souhrnná celní prohlášení podaná oprávněným hospodářským subjektem;\nc)\nzohlednění statusu oprávněného hospodářského subjektu uděleného druhou stranou s cílem zacházet s daným oprávněným hospodářským subjektem jako s bezpečným a zabezpečeným partnerem při posuzování požadavků na obchodní partnery platných pro žadatele v rámci vlastního programu; a\nd)\nsnahy o zavedení společného mechanismu pro zajištění kontinuity obchodní činnosti umožňujícího reagovat na přerušení obchodování z důvodu zvýšení úrovně varovných systémů, uzavření hranic a/nebo přírodních katastrof, nebezpečných havárií nebo jiných významných mimořádných událostí, kdy by celní orgány stran mohly expedici přednostních zásilek oprávněných hospodářských subjektů v co největším možném rozsahu usnadnit a urychlit.\nČlánek 2\nVzájemné uznávání a odpovědnost za provádění\n1.   Status oprávněného hospodářského subjektu v rámci programů obchodního partnerství Unie a Spojeného království se uznává jako slučitelný a s držiteli statusu oprávněného hospodářského subjektu uděleného v rámci každého programu se zachází v souladu s článkem 4.\n2.   Příslušnými programy obchodního partnerství jsou:\na)\noprávněné hospodářské subjekty Evropské unie (bezpečnost a zabezpečení) (ustanovení čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013;\nb)\nprogram oprávněných hospodářských subjektů Spojeného království (bezpečnost a zabezpečení) (čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013, jak je zachován ve vnitrostátním právu Spojeného království).\n3.   Za provádění ustanovení této přílohy odpovídají celní orgány vymezené v článku 512 písm. a) této dohody (dále jen „celní orgány“).\nČlánek 3\nSlučitelnost\n1.   Strany spolupracují na zachování slučitelnosti norem uplatňovaných na každý ze svých programů obchodního partnerství, pokud jde o tyto záležitosti:\na)\npostup podávání žádostí o udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu;\nb)\nposuzování žádostí o status oprávněného hospodářského subjektu;\nc)\nudělování statusu oprávněného hospodářského subjektu; a\nd)\nspráva, monitorování, pozastavení a opětovné posouzení, odejmutí statusu oprávněného hospodářského subjektu.\nStrany zajistí, aby jejich celní orgány monitorovaly soulad oprávněných hospodářských subjektů s příslušnými podmínkami a kritérii.\n2.   Strany dokončí společný pracovní program stanovící minimální počet společných potvrzení držitelů statusu oprávněného hospodářského subjektu uděleného v rámci každého programu obchodního partnerství, která musí být dokončena nejpozději do konce roku 2021.\n3.   Strany zajistí, aby jejich programy obchodního partnerství fungovaly v souladu s příslušnými normami rámce SAFE.\nČlánek 4\nZacházení s držiteli statusu\n1.   Každá ze stran poskytne zacházení srovnatelné se zacházením, jakému se dostane oprávněným hospodářským subjektům v rámci programu obchodního partnerství druhé strany. Toto zacházení zahrnuje zejména zacházení stanovené v čl. 1 odst. 3.\n2.   Každá ze stran může pozastavit zacházení uvedené v čl. 1 odst. 3 oprávněnému hospodářskému subjektu v rámci programu obchodního partnerství druhé strany podle této dohody, jestliže uvedený oprávněný hospodářský subjekt přestane splňovat právní požadavky. Uvedené pozastavení se neprodleně sdělí druhému celnímu orgánu spolu s případnými doplňujícími informacemi o důvodech pozastavení.\n3.   Každá ze stran neprodleně informuje druhou stranu v případě, že zjistí nesrovnalost, které se dopustil oprávněný hospodářský subjekt, který získal oprávnění od celního orgánu druhé strany, aby jí umožnil přijmout podložené rozhodnutí o možném zrušení nebo pozastavení členství dotyčného subjektu.\nČlánek 5\nVýměna informací a komunikace\n1.   Strany usilují při provádění této dohody o účinnou vzájemnou komunikaci. Vyměňují si informace a podporují komunikaci v souvislosti se svými programy obchodního partnerství zejména:\na)\nvčasným poskytováním aktuálních informací o fungování a vývoji svých programů obchodního partnerství;\nb)\npodílením se na vzájemně prospěšných výměnách informací týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce;\nc)\nurčením kontaktních míst svých příslušných programů obchodního partnerství a poskytnutím kontaktních údajů těchto míst druhé straně; a\nd)\nusnadněním efektivní vzájemné komunikace mezi Generálním ředitelstvím pro daně a celní unii Evropské komise a daňovou a celní správou Spojeného království s cílem posílit postupy řízení rizik v rámci svých příslušných programů obchodního partnerství, pokud jde o bezpečnost dodavatelského řetězce na straně oprávněných hospodářských subjektů.\n2.   Informace a související údaje se vyměňují systematicky a s využitím elektronických prostředků.\n3.   Údaje, které mají být vyměňovány v souvislosti s oprávněnými hospodářskými subjekty, zahrnují:\na)\nnázev;\nb)\nadresu;\nc)\nstatus členství;\nd)\ndatum potvrzení nebo povolení;\ne)\npozastavení a zrušení;\nf)\njedinečné číslo povolení nebo identifikační číslo (ve formě, kterou vzájemně určí celní orgány); a\ng)\ndalší údaje, které mohou být vzájemně určeny mezi celními orgány, případně za použití nezbytných ochranných opatření.\nVýměna údajů začíná vstupem této dohody v platnost.\n4.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost zavedly ujednání pro plně automatizovanou výměnu údajů uvedených v odstavci 3, a v každém případě provedou takové ujednání nejpozději jeden rok po vstupu této dohody v platnost.\nČlánek 6\nZpracování údajů\nNa veškerou výměnu informací mezi stranami podle této přílohy se obdobně vztahuje důvěrnost a ochrana informací stanovená v článku 12 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách.\nČlánek 7\nKonzultace a přezkum\nProvádění ustanovení této přílohy pravidelně přezkoumává specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu. Uvedený přezkum zahrnuje:\na)\nspolečná potvrzení statusu oprávněných hospodářských subjektů uděleného každou ze stran s cílem identifikovat slabé a silné stránky při provádění této přílohy;\nb)\nvýměny názorů na údaje, které mají být sdíleny, a zacházení se subjekty.\nČlánek 8\nPozastavení a ukončení\n1.   Kterákoli ze stran může přistoupit k postupu stanovenému v odstavci 2 v případě, že nastane některá z těchto okolností:\na)\nPřed vstupem této dohody v platnost nebo do tří měsíců od jejího vstupu v platnost učinila druhá strana podstatné změny právních ustanovení uvedených v čl. 2 odst. 2, které byly posouzeny s cílem zjistit, zda jsou programy obchodního partnerství slučitelné, přičemž slučitelnost vyžadovaná pro uznání podle čl. 2 odst. 1 přestala existovat.\nb)\nUstanovení čl. 5 odst. 2 nejsou použitelná.\n2.   V případě, že nastane některá z okolností uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), může kterákoli ze stran 60 dní poté, co druhé straně oznámila svůj záměr, pozastavit uznání uvedené v čl. 2 odst. 1.\n3.   Pokud některá ze stran oznámí svůj záměr pozastavit uznání uvedené v čl. 2 odst. 1 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, může druhá strana požádat o konzultace ve specializovaném obchodním výboru pro celní spolupráci a pravidla původu. Tyto konzultace se uskuteční do 60 dnů od podání žádosti.\n4.   Kterákoli ze stran může přistoupit k postupu stanovenému v odstavci 5 v případě, že nastane některá z těchto okolností:\na)\ndruhá strana změní svůj program oprávněných hospodářských subjektů nebo provádění tohoto programu tak, že slučitelnost vyžadovaná pro uznání podle čl. 2 odst. 1 přestala existovat;\nb)\nspolečná potvrzení stanovená v čl. 3 odst. 2 nestvrzují slučitelnost příslušných programů oprávněných hospodářských subjektů stran.\n5.   V případě, že nastane některá z okolností uvedených v odst. 4 písm. a) nebo b), může kterákoli ze stran požádat o konzultace s druhou stranou v rámci specializovaného obchodního výboru pro celní spolupráci a pravidla původu. Tyto konzultace se uskuteční do 60 dnů od podání žádosti. Pokud se některá ze stran 90 dnů po podání žádosti stále domnívá, že slučitelnost požadovaná pro uznání podle čl. 2 odst. 1 přestala existovat, může druhé straně oznámit svůj záměr pozastavit uznání svého programu. Pozastavení nabývá účinku 30 dnů po oznámení.\nPŘÍLOHA 19\nSTÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ\nÚvodní poznámky\n1.\nListiny závazků Spojeného království a Unie stanoví podle článků 133, 139 a 195 této dohody výhrady, jež Spojené království a Unie přijaly s ohledem na opatření, jež nejsou v souladu s povinnostmi uloženými podle:\na)\nčlánku 128 nebo 135 této dohody;\nb)\nčlánku 136 této dohody;\nc)\nčlánku 129 nebo 137 této dohody;\nd)\nčlánku 130 nebo 138 této dohody;\ne)\nčlánku 131 této dohody;\nf)\nčlánku 132 této dohody nebo\ng)\nčlánku 194 této dohody.\n2.\nVýhradami některé ze stran nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle GATS.\n3.\nKaždá výhrada obsahuje následující části:\na)\nv části „Odvětví“ se uvádí obecně odvětví, jehož se výhrada týká;\nb)\nv části „Pododvětví“ se uvádí konkrétní pododvětví, jehož se výhrada týká;\nc)\nv části „Klasifikace průmyslového odvětví“ se případně uvádí činnost, jíž se výhrada týká, podle Centrální klasifikace produkce (CPC) Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností (ISIC) Rev. 3.1, nebo jak je jinak výslovně popsána v této výhradě;\nd)\nv části „Druh výhrady“ se upřesňuje povinnost podle bodu 1, jíž se výhrada týká;\ne)\nv části „Úroveň státní správy“ se uvádí úroveň státní správy, na niž se uplatňuje opatření, jehož se výhrada týká;\nf)\nv části „Opatření“ se uvádějí právní předpisy či jiná opatření, jichž se výhrada týká, které jsou případně upřesněny v části „Popis“. Opatření uvedené v části „Opatření“:\ni)\nje opatření, jak bylo k datu vstupu této dohody v platnost změněno, zachováno nebo opětovně zavedeno,\nii)\nzahrnuje podřízené opatření přijaté či zachované na základě nadřazeného opatření a v souladu s ním a\niii)\nv případě listiny závazků Unie zahrnuje právní předpisy či jiná opatření, jimiž se na úrovni členského státu provádí směrnice, a\ng)\nv části „Popis“ se upřesňují nesouladné aspekty stávajícího opatření, jehož se výhrada týká.\n4.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že pokud některá ze stran přijme nové opatření na úrovni státní správy odlišné od úrovně, na které byla výhrada původně přijata, a toto nové opatření fakticky nahrazuje – na území, na které se vztahuje, – nesouladný aspekt původního opatření uvedeného v části „Opatření“, nové opatření se považuje za „změnu“ původního opatření ve smyslu čl. 133 odst. 1 písm. c), čl. 139 odst. 1 písm. c), čl. 144 písm. c) a čl. 195 odst. 1 písm. c) této dohody.\n5.\nPři výkladu výhrady musí být zohledněny všechny její části. Výhrada je vysvětlena na základě příslušných povinností podle kapitol, k nimž se vztahuje. Část „Opatření“ má přednost před všemi ostatními částmi.\n6.\nPro účely listin závazků Spojeného království a Unie se rozumí:\na)\nvýrazem „ISIC Rev. 3.1“ Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností Statistického oddělení OSN (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities), Statistical Papers, řada M, č. 4, ISIC Rev. 3.1, 2002;\nb)\n„CPC“ prozatímní Centrální klasifikace produkce (Statistical Papers, řada M, č. 77, Odbor pro ekonomické a sociální otázky, Statistické oddělení OSN, New York, 1991).\n7.\nPro účely listin závazků Spojeného království a Unie se výhrada týkající se požadavku na místní přítomnost na území Unie nebo Spojeného království týká článku 136 této dohody, nikoli však článků 135 nebo 137 této dohody. Takový požadavek navíc není výhradou, která by se týkala článku 129 této dohody.\n8.\nVýhrada přijatá na úrovni Unie se týká opatření Unie, opatření členského státu na úrovni ústředních orgánů státní správy nebo opatření státní správy v rámci členského státu, pokud není některý členský stát z výhrady vyloučen. Výhrada přijatá členským státem se týká opatření státní správy na ústřední, regionální nebo místní úrovni dotčeného členského státu. Pro účely výhrad Belgie zahrnuje ústřední úroveň státní správy federální vládu a vlády regionů a společenství, neboť každá z nich disponuje rovnocennou legislativní pravomocí. Pro účely výhrad Unie a jejích členských států se regionální úrovní státní správy ve Finsku rozumí Ålandské ostrovy. Výhrada přijatá na úrovni Spojeného království se týká opatření státní správy na ústřední, regionální nebo místní úrovni.\n9.\nNíže uvedený seznam výhrad nezahrnuje opatření týkající se kvalifikačních požadavků a postupů, technických norem a licenčních požadavků a postupů, pokud tato opatření nepředstavují omezení ve smyslu článků 128, 129, 135, 136, 137 nebo 194 této dohody. Mezi tato opatření může patřit zejména potřeba získat licenci, splnit povinnosti univerzální služby, mít uznány kvalifikace v regulovaných odvětvích, absolvovat určité zkoušky včetně jazykového přezkoušení, splnit požadavek na členství v souvislosti s určitou profesí, například členství v určité profesní organizaci, mít místního zástupce pro službu nebo udržovat místní adresu, nebo jakékoli jiné nediskriminační požadavky, že některé činnosti nesmějí být vykonávány v chráněných zónách nebo oblastech. I když tato opatření nejsou uvedena, platí i nadále.\n10.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v případě Unie platí, že povinnost udělit národní zacházení nezahrnuje požadavek rozšířit na fyzické nebo právnické osoby Spojeného království zacházení udílené v členském státě podle Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle jakéhokoli opatření přijatého podle uvedené smlouvy, včetně provádění v členských státech:\ni)\nfyzickým osobám nebo rezidentům jiného členského státu nebo\nii)\nprávnickým osobám založeným nebo organizovaným podle práva jiného členského státu nebo Unie, jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v Unii.\n11.\nZacházením udíleným usazeným právnickým osobám zřízeným investory jedné strany v souladu s právem druhé strany (v případě Unie včetně práva některého členského státu), jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v této druhé straně, nejsou dotčeny podmínky či povinnosti, které mohly být takové právnické osobě v souladu s částí druhou dílem prvním hlavou II kapitolou 2 této dohody uloženy, když se v této druhé straně usazovala, a jež nadále platí.\n12.\nListiny závazků se vztahují pouze na území Spojeného království a Unie v souladu s čl. 520 odst. 2 a článkem 774 této dohody a jsou relevantní pouze v kontextu obchodních vztahů Unie a jejích členských států se Spojeným královstvím. Nejsou jimi dotčena práva a povinnosti členských států podle práva Unie.\n13.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že nediskriminační opatření nepředstavují omezení přístupu na trh ve smyslu článku 128, 135 nebo 194 této dohody, pokud jde o jakékoli opatření:\na)\nvyžadující oddělení vlastnictví infrastruktury od vlastnictví zboží nebo služeb poskytovaných prostřednictvím této infrastruktury v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže, například v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací;\nb)\nomezující koncentraci vlastnictví v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže;\nc)\nusilující o ochranu a zachování přírodních zdrojů a životního prostředí, včetně omezení dostupnosti, počtu a rozsahu udělovaných koncesí a uložení moratoria či zákazu;\nd)\nomezující počet udělených povolení z důvodu technických či fyzikálních překážek, například telekomunikačního spektra a frekvencí, nebo\ne)\nvyžadující, aby určité procento akcionářů, vlastníků, partnerů nebo vedoucích pracovníků podniku mělo kvalifikaci pro výkon určité profese, jako je právník nebo účetní, nebo tuto profesi vykonávalo.\n14.\nPokud jde o finanční služby: Na rozdíl od zahraničních dceřiných společností nepodléhají pobočky, až na některé omezené výjimky, které finanční instituce nepocházející z Evropské unie zřídí přímo v členském státě, nařízením souvisejícím s obezřetností, která jsou harmonizována na úrovni Unie, což takovým dceřiným společnostem poskytuje větší prostor k zřizování nových podniků a poskytování přeshraničních služeb po celém území Unie. Takové pobočky tedy mají povolení působit na území členského státu za podmínek, které jsou rovnocenné podmínkám, jež platí pro domácí finanční instituce daného členského státu, a může od nich být vyžadováno splnění řady konkrétních požadavků souvisejících s obezřetností, například v případě bankovnictví a služeb týkajících se cenných papírů se může jednat o oddělenou kapitalizaci a další požadavky na platební schopnost a požadavky na ohlašování nebo zveřejňování účetnictví, v případě pojištění se může jednat o zvláštní požadavky na záruky a vklady, oddělenou kapitalizaci, umístění aktiv představujících technickou rezervu v dotyčném členském státě a alespoň třetinové míry solventnosti.\nV níže uvedeném seznamu výhrad jsou použity tyto zkratky:\nUK\nSpojené království\nEU\nEvropská unie včetně všech členských států\nAT\nRakousko\nBE\nBelgie\nBG\nBulharsko\nCY\nKypr\nCZ\nČesko\nDE\nNěmecko\nDK\nDánsko\nEE\nEstonsko\nEL\nŘecko\nES\nŠpanělsko\nFI\nFinsko\nFR\nFrancie\nHR\nChorvatsko\nHU\nMaďarsko\nIE\nIrsko\nIT\nItálie\nLT\nLitva\nLU\nLucembursko\nLV\nLotyšsko\nMT\nMalta\nNL\nNizozemsko\nPL\nPolsko\nPT\nPortugalsko\nRO\nRumunsko\nSE\nŠvédsko\nSI\nSlovinsko\nSK\nSlovenská republika\nListina závazků Unie\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (kromě zdravotnických profesí)\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků)\nVýhrada č. 4 – Služby v oblasti výzkumu a vývoje\nVýhrada č. 5 – Služby v oblasti nemovitostí\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby\nVýhrada č. 7 – Komunikační služby\nVýhrada č. 8 – Stavební služby\nVýhrada č. 9 – Distribuční služby\nVýhrada č. 10 – Služby v oblasti vzdělávání\nVýhrada č. 11 – Environmentální služby\nVýhrada č. 12 – Finanční služby\nVýhrada č. 13 – Zdravotní služby a sociální péče\nVýhrada č. 14 – Cestovní ruch a související služby\nVýhrada č. 15 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nVýhrada č. 16 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nVýhrada č. 17 – Činnosti v oblasti energetiky\nVýhrada č. 18 – Zemědělství, rybářství a výroba\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nOdvětví:\nVšechna odvětví\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVýkonnostní požadavky\nVrcholné vedení a správní rady\nPovinnosti pro právní služby\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami a regulační rámec pro právní služby\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Druh usazení\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nEU: zacházení přiznané podle Smlouvy o fungování EU právnickým osobám založeným podle práva Unie nebo členského státu, které mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v Unii, včetně těch, které jsou v Unii založeny investory ze Spojeného království, se neposkytuje právnickým osobám usazeným mimo Unii, ani pobočkám nebo zastoupením těchto právnických osob, včetně poboček nebo zastoupení právnických osob Spojeného království.\nPrávnickým osobám založeným podle práva Unie nebo členského státu, které mají v Unii pouze sídlo, může být poskytnuto méně příznivé zacházení, ledaže lze prokázat, že mají skutečnou a trvalou vazbu s hospodářstvím některého z členských států.\nOpatření:\nEU: Smlouva o fungování Evropské unie.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nTato výhrada se vztahuje pouze na zdravotní či sociální péči nebo služby v oblasti vzdělávání:\nEU (týká se též regionální úrovně státní správy): kterýkoli členský stát může při prodeji či převodu svých majetkových podílů ve stávajícím státním podniku nebo vládním subjektu poskytujícím zdravotní či sociální péči nebo služby v oblasti vzdělávání (CPC 93, 92) nebo aktiv takového podniku či subjektu zakázat či uložit omezení vlastnictví takových podílů nebo aktiv nebo omezit možnost vlastníků takových podílů nebo aktiv kontrolovat výsledný podnik, pokud jde o investory ze Spojeného království nebo jejich podniky. Pokud jde o takový prodej nebo jiný převod, jakýkoli členský stát může přijmout či zachovat jakékoli opatření, jež se týká státní příslušnosti vrcholného vedení nebo členů správních rad, a také jakékoli opatření omezující počet poskytovatelů.\nPro účely této výhrady:\ni)\nse jakékoli opatření zachované nebo přijaté po datu vstupu této dohody v platnost, které v době prodeje nebo jiného převodu zakazuje nebo ukládá omezení ohledně vlastnictví majetkových podílů nebo aktiv nebo ukládá podmínku státní příslušnosti nebo ukládá omezení počtu poskytovatelů, jak je popsáno v této výhradě, považuje za stávající opatření a\nii)\n„státním podnikem“ se rozumí podnik ve vlastnictví členského státu nebo jím kontrolovaný prostřednictvím vlastnických podílů a zahrnuje také podniky založené po dni vstupu této dohody v platnost výhradně pro účely prodeje nebo převodu majetkových podílů nebo aktiv stávajícího státního podniku nebo vládního subjektu.\nOpatření:\nEU: stanoveno ve výše uvedené části „Popis“.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nV AT: k provozování pobočky musí korporace z jiných zemí než z Evropského hospodářského prostoru (EHP) jmenovat alespoň jednu osobu odpovědnou za její zastupování, která je rakouským rezidentem.\nVedoucí pracovníci (generální ředitelé, fyzické osoby) odpovědní za dodržování rakouského živnostenského zákona (Gewerbeordnung) musí mít bydliště v Rakousku.\nV BG: zahraniční právnické osoby, nejsou-li usazeny podle právních předpisů členského státu Evropského hospodářského prostoru (EHP), smí podnikat a vykonávat činnosti, jsou-li v Bulharské republice usazeny ve formě společnosti zapsané v obchodním rejstříku. Ke zřízení poboček je nutné povolení.\nZastoupení zahraničních podniků musí být registrována v bulharské obchodní a průmyslové komoře a nesmí provozovat hospodářskou činnost; mohou pouze propagovat svého vlastníka a jednat jako zástupce či agent.\nV EE: pokud alespoň polovina členů řídícího managementu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo pobočky není rezidentem Estonska, jiného členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace, určí společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo zahraniční společnost kontaktní místo, jehož estonskou adresu lze použít pro doručování procesních písemností podniku a prohlášení o záměru adresovaných podniku (tj. pobočce zahraniční společnosti).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení; přeshraniční obchod službami – přístup na trh a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nVe FI: alespoň jeden ze společníků ve veřejné obchodní společnosti nebo jeden ze společníků v komanditní společnosti musí mít pobyt v zemi EHP nebo, je-li společníkem právnická osoba, musí být usazena v zemi EHP (pobočky nejsou povoleny). Registrační orgán může udělit výjimku.\nSoukromé subjekty mohou provozovat obchodní činnost, pokud mají pobyt v zemi EHP.\nPokud zahraniční organizace ze země mimo EHP hodlá podnikat či obchodovat zřízením pobočky ve Finsku, potřebuje povolení k obchodu.\nPodmínku pobytu v zemi EHP musí splňovat alespoň jeden z řádných a jeden ze zastupujících členů správní rady a výkonný ředitel. Registrační orgán může udělit jednotlivým společnostem výjimku.\nVe SE: zahraniční společnost, která se ve Švédsku neusadila jako právnická osoba nebo která podniká prostřednictvím obchodního zástupce, musí provádět své obchodní operace prostřednictvím pobočky zřízené ve Švédsku s nezávislým vedením a odděleným účetnictvím. Výkonný ředitel pobočky a jeho náměstek, pokud je jmenován, musí být rezidenty EHP. Fyzická osoba, která není rezidentem EHP a která provozuje obchodní činnost ve Švédsku, jmenuje a zapíše do obchodního rejstříku zástupce, který je rezidentem, odpovědného za provádění obchodní činnosti ve Švédsku. Pro operace ve Švédsku se vedou oddělené účty. Příslušný orgán může v jednotlivých případech udělit výjimku z požadavků týkajících se zřízení pobočky a pobytu. Stavební projekty, které trvají méně než jeden rok, prováděné společností usazenou mimo EHP nebo fyzickou osobou s pobytem mimo EHP, jsou osvobozeny od požadavků na zřízení pobočky nebo jmenování zástupce s pobytem.\nV případě společností s ručením omezeným a kooperativních hospodářských sdružení musí být alespoň 50 % členů správní rady, alespoň 50 % zástupců členů správní rady, výkonný ředitel, náměstek výkonného ředitele a alespoň jedna z případných osob s podpisovým právem za společnost rezidenty EHP. Příslušný orgán může povolit výjimky z tohoto požadavku. Pokud žádný ze zástupců společnosti nebo sdružení není rezidentem ve Švédsku, musí správní rada jmenovat a registrovat osobu s pobytem ve Švédsku, která byla zmocněna k převzetí úředních dodání jménem společnosti nebo sdružení.\nObdobné podmínky platí pro zakládání všech dalších typů právnických osob.\nNa SK: zahraniční fyzická osoba, jež má být zapsána v příslušném rejstříku (obchodním rejstříku, rejstříku podnikatelů nebo jiném profesním rejstříku) jako osoba oprávněná jednat jménem podnikatele, musí předložit povolení k pobytu na Slovensku.\nOpatření:\nAT: Aktiengesetz, BGBL. Nr. 98/1965, § 254 (2)\nGmbH-Gesetz, RGBL. Nr. 58/1906, § 107 (2) a Gewerbeordnung, BGBL. Nr. 194/1994, § 39 (2a).\nBG: obchodní zákoník, článek 17a, a\nzákon o podpoře investic, článek 24.\nEE: Äriseadustik (obchodní zákoník) § 1 (1, 2 a 4).\nFI: Laki elinkeinon harjoittamisen oikeudesta (zákon o právu na provádění obchodní činnosti) (122/1919), s. 1;\nOsuuskuntalaki (zákon o družstvech) 1488/2001;\nOsakeyhtiölaki (zákon o společnostech s ručením omezeným) (624/2006) a\nLaki luottolaitostoiminnasta (zákon o úvěrových institucích) (121/2007).\nSE: Lag om utländska filialer m.m (zákon o kancelářích zahraničních poboček) (1992:160);\nAktiebolagslagen (zákon o obchodních společnostech) (2005:551);\nzákon o kooperativních hospodářských sdruženích (2018:672) a zákon o evropských uskupeních hospodářského zájmu (1994:1927).\nSK: Zákon č. 513/1991 Zb. obchodní zákoník (§ 21); zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenském podnikání a\nzákon č. 404/2011 Z. z. o pobytu cizinců (§ 22 a 32).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nV BG: usazené podniky mohou státní příslušníky třetích zemí zaměstnávat pouze na pozicích, pro které není vyžadována bulharská státní příslušnost. Celkový počet státních příslušníků třetích zemí zaměstnaných usazeným podnikem za posledních 12 měsíců nesmí překročit 20 % (35 % v případě malých a středních podniků) průměrného počtu bulharských státních příslušníků, státních příslušníků jiných členských států, států, které jsou stranami Dohody o EHP, nebo Švýcarské konfederace najatých na základě pracovní smlouvy. Kromě toho musí zaměstnavatel prokázat, že na danou pozici neexistuje vhodný pracovník z Bulharska, EU, EHP nebo Švýcarska, a to tak, že dříve, než státního příslušníka třetí země zaměstná, provede test trhu práce.\nV případě vysoce kvalifikovaných, sezónních a vyslaných pracovníků, jakož i osob převedených v rámci společnosti, výzkumných pracovníků a studentů není počet státních příslušníků třetích zemí pracujících pro jeden podnik omezen. Pro zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí v těchto kategoriích se test trhu práce nevyžaduje.\nOpatření:\nBG: zákon o migraci a mobilitě pracovních sil.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV PL: v působnosti zastoupení může být zahrnuta pouze reklama a propagace zahraniční mateřské společnosti, kterou kancelář zastupuje. Ve všech odvětvích kromě právních služeb se mohou investoři ze zemí mimo Evropskou unii a jejich podniky usadit pouze ve formě komanditní společnosti, komanditní společnosti na akcie, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, zatímco domácí investoři a podniky mají přístup také k formám neobchodních komanditních společností (veřejná obchodní společnost a osobní společnost s ručením neomezeným).\nOpatření:\nPL: zákon ze dne 6. března 2018 o pravidlech týkajících se hospodářské činnosti zahraničních podnikatelů a jiných zahraničních osob na území Polské republiky.\nb)   Nabývání nemovitostí\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení:\nV AT (týká se regionální úrovně státní správy): nabývání, nákup a pronájem nebo leasing nemovitostí fyzickými osobami a podniky, které nejsou z Evropské unie, vyžaduje povolení příslušných regionálních orgánů (Länder). Povolení je uděleno, pouze pokud se má za to, že je nabytí ve veřejném (zejména hospodářském, sociálním a kulturním) zájmu.\nNa CY: Kypřané nebo osoby kyperského původu a také státní příslušníci členského státu mohou na Kypru neomezeně nabývat jakýkoli majetek. Pokud cizinci nemají povolení Rady ministrů, nemohou nemovitosti nabývat jinak než prostřednictvím mortis causa. Pokud nabytí nemovitosti cizincem přesahuje rozsah nezbytný k postavení domu nebo provozovny nebo jinak přesahuje rozlohu dvou donumů (2 676 metrů čtverečních), podléhají veškerá povolení udělená Radou ministrů podmínkám, omezením a kritériím stanoveným v nařízeních Rady ministrů a schválení Sněmovny reprezentantů. Za cizince se považuje každá osoba, která není občanem Kyperské republiky, včetně společnosti se zahraniční kontrolou. Pojem nezahrnuje cizince kyperského původu ani zahraniční manžele či manželky občanů Kyperské republiky.\nV CZ: zvláštní úprava se týká zemědělských pozemků ve vlastnictví státu. Nabyvateli státních zemědělských pozemků mohou být pouze občané České republiky, jiného členského státu, států, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, nebo Švýcarské konfederace. Právnické osoby mohou nabývat státní zemědělské pozemky od státu, pouze jsou-li zemědělskými podnikateli v České republice nebo osobami majícími obdobné postavení v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo ve Švýcarské konfederaci.\nV DK: fyzické osoby, které nejsou ani dříve nebyly dánskými rezidenty po celkovou dobu pěti let, musí podle dánského zákona o nabývání nemovitostí k nabytí vlastnického práva k nemovitostem v Dánsku získat povolení Ministerstva spravedlnosti. To platí i pro právnické osoby, které nejsou v Dánsku registrovány. V případě fyzických osob bude nabytí nemovitosti povoleno, pokud bude žadatel nemovitost využívat jako své trvalé bydliště.\nV případě právnických osob, které nejsou v Dánsku registrovány, bude nabytí nemovitosti obecně povoleno, pokud je nabytí podmínkou pro podnikatelské činnosti kupujícího subjektu. Povolení se rovněž vyžaduje, pokud žadatel bude nemovitost využívat jako druhé bydlení. Takové povolení bude vydáno, pouze pokud je žadatel na základě celkového a konkrétního posouzení považován za osobu se zvláště silnými vazbami na Dánsko.\nPovolení podle zákona o nabývání nemovitostí je udělováno pouze k nabytí konkrétní nemovitosti. Nabývání zemědělské půdy fyzickými či právnickými osobami navíc reguluje dánský zákon o zemědělských podnicích, který v případě nabývání zemědělského nemovitého majetku ukládá omezení pro všechny osoby, ať už Dány nebo cizince. Jakákoli fyzická či právnická osoba, která si přeje nabýt zemědělskou nemovitost, musí tudíž splňovat požadavky tohoto zákona. Obecně zde platí omezený požadavek trvalého pobytu v místě zemědělského podniku. Požadavek trvalého pobytu není osobní. Právnické osoby musí být typu uvedeného v § 20 a § 21 zákona a musí být registrovány v Unii (nebo EHP).\nV EE: právnická osoba z členského státu OECD má právo nabýt nemovitost, která zahrnuje:\ni)\nméně než deset hektarů zemědělských pozemků, lesních pozemků nebo součtu zemědělských a lesních pozemků, a to bez omezení;\nii)\ndeset nebo více hektarů zemědělských pozemků, pokud právnická osoba působila po dobu tří let bezprostředně předcházejících roku pořízení nemovitosti v produkci zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, s výjimkou produktů rybolovu a bavlny (dále jen „zemědělský produkt“);\niii)\ndeset nebo více hektarů lesních pozemků, pokud právnická osoba působila po dobu tří let bezprostředně předcházejících roku pořízení nemovitosti v obhospodařování lesů ve smyslu lesního zákona (dále jen „obhospodařování lesů“) nebo v produkci zemědělských produktů;\niv)\nméně než deset hektarů zemědělských pozemků a méně než deset hektarů lesních pozemků, ovšem v součtu deset nebo více hektarů zemědělských a lesních pozemků, pokud právnická osoba působila po dobu tří let bezprostředně předcházejících roku pořízení nemovitosti v produkci zemědělských produktů nebo obhospodařování lesů.\nNesplňuje-li právnická osoba požadavky stanovené v písmenech ii) až iv), může právnická osoba nabýt nemovitost, která zahrnuje deset nebo více hektarů zemědělských pozemků, lesních pozemků nebo součtu zemědělských a lesních pozemků, pouze se souhlasem rady místní samosprávy místa, kde se nemovitost, která má být nabyta, nachází.\nV určitých zeměpisných oblastech je omezeno nabývání nemovitostí státními příslušníky zemí mimo EHP.\nV EL: nabývání nebo nájem nemovitostí v příhraničních oblastech je zakázáno fyzickým nebo právnickým osobám, které mají státní příslušnost nebo působiště mimo členské státy a státy Evropského sdružení volného obchodu. Zákaz může být zrušen diskrečním rozhodnutím výboru příslušného decentralizovaného administrativního celku (nebo ministra národní obrany v případě, že nemovitosti, které mají být využívány, patří řeckému privatizačnímu fondu TAIPED).\nV HR: zahraniční společnosti mohou nabývat nemovitosti k poskytování služeb, pouze pokud jsou usazeny v Chorvatsku a zapsány v obchodním rejstříku jako právnické osoby. K nabývání nemovitostí nezbytných pro poskytování služeb pobočkami je nutné povolení Ministerstva spravedlnosti. Cizinci nesmí nabývat zemědělskou půdu.\nNa MT: státní příslušníci jiných zemí než členských států nemohou nabývat nemovitý majetek ke komerčním účelům. Společnosti, jejichž akcie jsou z 25 % (či více) v držení subjektů mimo Evropskou unii, musí získat povolení příslušného orgánu (ministra odpovědného za finance) k nákupu nemovitého majetku ke komerčním nebo podnikatelským účelům. Příslušný orgán stanoví, zda je navrhovaná akvizice prospěšná pro maltské hospodářství.\nV PL: k přímému i nepřímému nabytí nemovitostí cizinci je nezbytné povolení. Povolení se vydává na základě správního rozhodnutí ministra odpovědného za vnitřní záležitosti se souhlasem ministra národní obrany a v případě zemědělských nemovitostí také se souhlasem ministra pro zemědělství a rozvoj venkova.\nOpatření:\nAT: Burgenländisches Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 25/2007;\nKärntner Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 9/2004;\nNÖ- Grundverkehrsgesetz, LGBL. 6800;\nOÖ- Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 88/1994;\nSalzburger Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 9/2002;\nSteiermärkisches Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 134/1993;\nTiroler Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 61/1996; Voralberger Grundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 42/2004; a\nWiener Ausländergrundverkehrsgesetz, LGBL. Nr. 11/1998.\nCY: zákon o nabývání nemovitostí (cizinci) (kapitola 109), ve znění pozdějších předpisů.\nCZ: zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.\nDK: dánský zákon o nabývání nemovitostí (zákon č. 265 ze dne 21. března 2014 o nabývání nemovitostí, v konsolidovaném znění);\nprováděcí nařízení pro oblast nabývání (prováděcí nařízení č. 764 ze dne 18. září 1995) a zákon o zemědělských podnicích (zákon č. 27 ze dne 4. ledna 2017, v konsolidovaném znění).\nEE: Kinnisasja omandamise kitsendamise seadus (Zákon o omezeních pro nabývání nemovitostí), kapitola 2 § 4, kapitola 3 § 10, 2017.\nEL: zákon 1892/1990, ve svém současném znění, ve spojení, pokud jde o použití, s rozhodnutím ministrů národní obrany a civilní ochrany F.110/3/330340/S.120/7-4-14.\nHR: zákon o majetkových a jiných vlastnických právech (Úřední věstník Chorvatské republiky 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 129/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 143/12, 152/14), články 354 až 358.b; zákon o zemědělské půdě (Úřední věstník Chorvatské republiky 20/18, 115/18, 98/19) článek 2; všeobecný zákon o správním řízení.\nMT: Immovable Property (Acquisition by Non-Residents) Act (zákon o nemovitém majetku (jeho nabývání nerezidenty)) (kapitola 246) a Protokol č. 6 o nabývání objektů vedlejšího bydlení na Maltě, připojený ke smlouvě o přistoupení k EU.\nPL: zákon ze dne 24. března 1920 o nabývání nemovitostí cizinci (sbírka zákonů z roku 2016, bod 1061, ve znění pozdějších předpisů).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV HU: nerezidenti mohou nakupovat nemovitosti, pokud získají povolení příslušného správního orgánu odpovědného za zeměpisnou oblast, v níž se nemovitost nachází.\nOpatření:\nHU: nařízení vlády č. 251/2014 (X. 2.) o nabývání nemovitého majetku, jiného než zemědělské půdy nebo lesů, cizími státními příslušníky a zákon LXXVIII z roku 1993 (odstavec 1/A).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV LV: státní příslušníci Spojeného království mohou nabývat pozemky ve městech prostřednictvím společností zapsaných v obchodním rejstříku v Lotyšsku nebo v jiných členských státech:\ni)\npokud více než 50 % jejich základního kapitálu vlastní státní příslušníci členských států, lotyšská vláda nebo obec, a to zvlášť či dohromady;\nii)\npokud více než 50 % jejich základního kapitálu vlastní fyzické osoby a společnosti ze třetích zemí, s nimiž Lotyšsko uzavřelo dvoustranné dohody o podpoře a reciproční ochraně investic schválené lotyšským parlamentem před 31. prosincem 1996;\niii)\npokud více než 50 % jejich základního kapitálu vlastní fyzické osoby a společnosti ze třetích zemí, s nimiž Lotyšsko uzavřelo dvoustranné dohody o podpoře a reciproční ochraně investic po 31. prosinci 1996, pokud jsou v takových dohodách stanovena práva lotyšských fyzických osob a společností na nabývání pozemků v příslušné třetí zemi;\niv)\npokud více než 50 % jejich základního kapitálu vlastní společně osoby uvedené v bodech i) až iii) nebo\nv)\npokud se jedná o veřejné akciové společnosti a jejich akcie jsou kótovány na burze.\nUmožní-li Spojené království lotyšským státním příslušníkům a podnikům nákup nemovitostí ve městech na jeho území, umožní Lotyšsko státním příslušníkům a podnikům Spojeného království nakupovat nemovitosti v lotyšských městech za stejných podmínek, jaké platí pro lotyšské státní příslušníky.\nOpatření:\nLV: zákon o pozemkové reformě ve městech Lotyšské republiky, oddíly 20 a 21.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV DE: nabývání nemovitostí může podléhat určitým podmínkám vzájemnosti.\nVe ES: zahraniční investice do činností přímo souvisejících s investicemi do nemovitostí v souvislosti s diplomatickými misemi států, které nejsou členskými státy, musí být administrativně schváleny španělskou Radou ministrů, není-li v platnosti reciproční dohoda o liberalizaci.\nV RO: cizí státní příslušníci, osoby bez státní příslušnosti a právnické osoby (kromě státních příslušníků a právnických osob členského státu EHP) mohou nabývat vlastnických práv k pozemkům za podmínek regulovaných mezinárodními dohodami, a to na základě vzájemnosti. Cizí státní příslušníci, osoby bez státní příslušnosti a právnické osoby nesmějí nabývat vlastnických práv k pozemkům za příznivějších podmínek, než jaké se vztahují na fyzické nebo právnické osoby Evropské unie.\nOpatření:\nDE: Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuche (EGBGB; uvozovací zákon k občanskému zákoníku).\nES: královský dekret 664/1999 ze dne 23. dubna 1999 týkající se zahraničních investic.\nRO: zákon 17/2014 o některých opatřeních, která upravují nákup a prodej zemědělských pozemků mimo město, a\nzákon č. 268/2001 o privatizaci společností vlastnících veřejně nebo soukromě vlastněné pozemky státu určené k zemědělskému využití a o zřízení státního pozemkového úřadu, ve znění pozdějších změn.\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (kromě zdravotnických profesí)\nOdvětví – pododvětví:\nOdborné služby – právní služby; služby patentových zástupců, zástupců v oblasti průmyslového vlastnictví, advokátů v oblasti duševního vlastnictví; účetnické služby; auditorské služby, služby daňového poradenství; architektonické služby a služby územního plánování, inženýrské a integrované inženýrské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 861, 862, 863, 8671, 8672, 8673, 8674, část 879\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nPovinnosti pro právní služby\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic, přeshraniční obchod službami a regulační rámec pro právní služby\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Právní služby (část CPC 861) (1)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nV EU: v každém členském státě platí zvláštní nediskriminační požadavky na právní formu.\ni)\nUrčené právní služby poskytované na základě domácího profesního titulu (část CPC 861 – služby právního poradenství a právní rozhodčí, smírčí a mediační služby, pokud jde o domovskou jurisdikci a mezinárodní právo, upravené částí druhou dílem prvním hlavou II kapitolou 5 oddílem 7 této dohody.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že podle úvodních poznámek, konkrétně podle bodu 9, mohou požadavky týkající se registrace v právnické komoře zahrnovat požadavek mít ukončenou určitou stáž pod dohledem právníka s licencí nebo mít kancelář nebo poštovní adresu v jurisdikci určité právnické komory, aby bylo možné požádat o členství v ní. Některé členské státy mohou uplatnit požadavek aby fyzické osoby mající oprávnění vykonávat praxi v oblasti práva hostitelské jurisdikce zastávaly určité funkce v advokátní kanceláři/společnosti/podniku nebo byli jejich podílníky.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, přístup na trh a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nV AT: k poskytování právních služeb, pokud jde o právo hostitelské jurisdikce (Unie a členského státu), včetně zastupování před soudy, se vyžaduje státní příslušnost a pobyt (komerční přítomnost) v zemi EHP nebo ve Švýcarsku. Poskytování právních služeb prostřednictvím komerční přítomnosti je povoleno pouze právníkům se státní příslušností v EHP nebo ve Švýcarsku. Poskytování právních služeb, pokud jde o mezinárodní právo veřejné a právo domácí jurisdikce, je možné pouze na přeshraničním základě.\nZahraničním právníkům (kteří musí být plně kvalifikovaní ve své domácí jurisdikci) se povoluje kapitálová účast a podíl na provozních výsledcích kterékoli právní kanceláře do výše 25 %; zbytek musí být v držení plně kvalifikovaných právníků z EHP nebo právníků ze Švýcarské konfederace a pouze tito mohou uplatňovat rozhodující vliv při rozhodování právní kanceláře.\nV BE (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod) Zahraniční právníci mohou působit jako právní poradci. Právníci, kteří jsou členy zahraničních (neunijních) advokátních komor a chtějí se usadit v Belgii, ale nesplňují podmínky pro zápis do seznamu plně kvalifikovaných právníků, do seznamu pro EU nebo do seznamu právních čekatelů, mohou požádat o zápis do tzv. seznamu B. Takovýto seznam B je veden pouze u bruselské advokátní komory. Právník na seznamu B může poskytovat určené právní služby.\nV BG (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): pro právní mediační služby se požaduje trvalý pobyt. Mediátorem může být pouze osoba, která byla zapsána do jednotného rejstříku mediátorů vedeného ministrem spravedlnosti.\nV Bulharsku může být úplné národní zacházení týkající se usazování a provozování společností, stejně jako poskytování služeb, rozšířeno pouze na společnosti, které jsou usazeny v zemích, s nimiž byly nebo budou uzavřeny bilaterální dohody o vzájemné právní pomoci, a na státní příslušníky těchto zemí.\nNa CY: Požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost). Společníky nebo držiteli podílů nebo členy vedení právní společnosti na Kypru se mohou stát pouze advokáti zapsaní u advokátní komory.\nV CZ: u zahraničních právníků se vyžaduje pobyt (komerční přítomnost).\nV DE: v případě zahraničních právníků (kvalifikovaných v jiném státě než v zemi EHP a ve Švýcarsku) mohou existovat omezení týkající se držení podílu v právní kanceláři, která poskytuje právní služby v oblasti práva hostitelské jurisdikce.\nV DK: Aniž je dotčena výše uvedená výhrada EU, podíly v právní firmě mohou vlastnit pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi ve firmě, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, jiní zaměstnanci firmy nebo jiná právní firma registrovaná v Dánsku. Jiní zaměstnanci kanceláře smějí dohromady vlastnit pouze méně než 10 % podílů a hlasovacích práv, a aby se mohli stát společníky, musí složit zkoušku z pravidel, která jsou zvláště důležitá pro právní praxi.\nČleny vedení smějí být pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v rámci firmy, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, jiní držitelé podílů a zástupci zaměstnanců. Většinu členů vedení musí tvořit advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v rámci firmy, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti. Řídit právní firmu smějí pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v rámci firmy, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, a jiní držitelé podílů, kteří složili výše uvedenou zkoušku.\nVe ES: k poskytování určených právních služeb je nutná adresa výkonu povolání.\nVe FR: pro trvalý výkon povolání je vyžadován pobyt nebo usazení v zemi EHP. Aniž je dotčena výše uvedená výhrada EU: u všech právníků musí společnost mít některou z těchto právních forem, které jsou na nediskriminačním základě povoleny podle francouzského práva: SCP (société civile professionnelle), SEL (société d’exercice libéral), SEP (société en participation), SARL (société à responsabilité limitée), SAS (société par actions simplifiée), SA (société anonyme), SPE (société pluriprofessionnelle d'exercice) a za určitých podmínek „association“. Na držitele podílů, ředitele a společníky se mohou vztahovat zvláštní omezení související s jejich profesní činností.\nV HR: Právní firmu může založit pouze právník, který získal chorvatský titul právníka (společnosti ze Spojeného království mohou zřizovat pobočky, ty však nesmějí zaměstnávat chorvatské právníky).\nV HU: vyžaduje se smlouva o spolupráci uzavřená s maďarským advokátem (ügyvéd) nebo advokátní kanceláří (ügyvédi iroda). Zahraniční právní poradce nemůže být členem maďarské advokátní kanceláře. Zahraniční právník není oprávněn vypracovávat listiny, které mají být předloženy rozhodci, smírci nebo mediátorovi v jakémkoli sporu, nebo vystupovat jako právní zástupce klienta před rozhodcem, smírcem nebo mediátorem.\nV PT (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): cizinci, kteří jsou držiteli diplomu z jakékoli právnické fakulty v Portugalsku, se mohou v portugalské advokátní komoře (Ordem dos Advogados) registrovat za stejných podmínek jako portugalští státní příslušníci, pokud jejich vlastní země poskytuje portugalským státním příslušníkům na základě vzájemnosti stejné zacházení.\nOstatní cizinci, kteří jsou držiteli diplomu v oboru právo, který uznala portugalská právnická fakulta, se mohou v advokátní komoře registrovat, pokud absolvují požadovanou odbornou přípravu a složí závěrečnou a přijímací zkoušku.\nPrávníci smějí poskytovat právní konzultace za předpokladu, že mají v Portugalsku místo podnikání („domiciliação“), složí vstupní zkoušku a jsou zapsáni v advokátní komoře.\nV RO: zahraniční právník nesmí vystupovat ústně ani písemně před soudem a jinými soudními orgány, kromě případů mezinárodních arbitráží.\nVe SE (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): aniž je dotčena výše uvedená výhrada EU: člen Švédské advokátní komory nesmí být zaměstnán jinou osobou než členem advokátní komory nebo společností člena advokátní komory. Člena advokátní komory však může zaměstnat zahraniční advokátní společnost, pokud má dotčená společnost sídlo v zemi v rámci Unie, EHP nebo Švýcarské konfederace. Na základě výjimky udělené předsednictvem Švédské advokátní komory může člena Švédské advokátní komory zaměstnat i právní kancelář mimo Evropskou unii.\nČlenové advokátní komory provádějící svou praxi ve formě společnosti nebo partnerství nemohou mít jiný cíl ani nemohou provozovat jiné podnikání než advokátní praxi. Spolupráce s jinými advokátními podniky je povolena, avšak spolupráci se zahraničními podniky lze provozovat pouze na základě povolení předsednictva Švédské advokátní komory. Pouze člen advokátní komory smí přímo či nepřímo či prostřednictvím společnosti vykonávat advokátní praxi, vlastnit podíly ve společnosti nebo se stát partnerem. Pouze člen může být členem či zastupujícím členem vedení nebo zástupcem výkonného ředitele či oprávněným jednatelem nebo sekretářem společnosti či partnerství.\nVe SI (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): zahraniční právník, který má právo provozovatprávo domácí jurisdikce, může poskytovat právní služby nebo provozovat právní praxi za podmínek stanovených v článku 34a zákona o advokacii, pokud je splněna podmínka faktické vzájemnosti. Aniž je dotčena výhrada EU týkající se nediskriminačních požadavků na právní formu, komerční přítomnost pro advokáty jmenované Slovinskou advokátní komorou je omezena pouze na výlučné vlastnictví s ručením omezeným, právní firmu s ručením omezeným nebo právní firmu s ručením neomezeným. Činnosti právní firmy se omezují na poskytování právních služeb. Partnery v právní firmě mohou být pouze advokáti.\nNa SK: V případě právníků ze zemí mimo EU je vyžadována faktická vzájemnost.\nii)\nOstatní právní služby (právo hostitelské jurisdikce včetně služeb právního poradenství, právních rozhodčích, smírčích a mediačních služeb a služeb právního zastupování).\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že podle úvodních poznámek, konkrétně podle bodu 9, mohou požadavky týkající se registrace v právnické komoře zahrnovat požadavek získat v hostitelské jurisdikci diplom v oboru právo nebo odpovídající diplom, mít ukončenou určitou stáž pod dohledem právníka s licencí nebo mít kancelář nebo poštovní adresu v jurisdikci určité právnické komory, aby bylo možné požádat o členství v ní.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV EU: zastupovat fyzické nebo právnické osoby před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) může pouze praktikující právník, který je oprávněn vykonávat činnost na území některého členského státu EHP a má na území EHP sídlo, v rozsahu, v jakém může jednat v uvedeném členském státě jako zástupce ve věcech ochranných známek nebo ve věcech průmyslového vlastnictví, a kvalifikovaní zástupci zapsaní na seznamu, který za tímto účelem EUIPO vede. (část CPC 861)\nV AT: k poskytování právních služeb, pokud jde o právo hostitelské jurisdikce (Unie a členského státu), včetně zastupování před soudy, se vyžaduje státní příslušnost a pobyt (komerční přítomnost) v zemi EHP nebo ve Švýcarsku. Poskytování právních služeb prostřednictvím komerční přítomnosti je povoleno pouze právníkům se státní příslušností v EHP nebo ve Švýcarsku. Poskytování právních služeb, pokud jde o mezinárodní právo veřejné a právo domácí jurisdikce, je možné pouze na přeshraničním základě.\nZahraničním právníkům (kteří musí být plně kvalifikovaní ve své domácí jurisdikci) se povoluje kapitálová účast a podíl na provozních výsledcích kterékoli právní firmy do výše 25 %; zbytek musí být v držení plně kvalifikovaných právníků z EHP nebo právníků ze Švýcarské konfederace a pouze tito mohou uplatňovat rozhodující vliv při rozhodování právní firmy.\nV BE (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): k plnoprávnému členství v komoře, včetně zastupování před soudy, se vyžaduje pobyt. Zahraniční právník se může stát plnoprávným členem komory, splní-li požadavek na pobyt po dobu nejméně šesti let od data podání žádosti o registraci, za určitých podmínek tří let. Musí mít osvědčení vydané belgickým ministrem zahraničních věcí, v jehož rámci vnitrostátní právo nebo mezinárodní dohoda umožňuje vzájemnost (podmínka vzájemnosti).\nZahraniční právníci mohou působit jako právní poradci. Advokáti, kteří jsou členy zahraničních (neunijních) advokátních komor a chtějí se usadit v Belgii, ale nesplňují podmínky pro zápis do seznamu plně kvalifikovaných advokátů, do seznamu pro EU nebo do seznamu advokátních koncipientů, mohou požádat o zápis do tzv. seznamu B. Takovýto seznam B je veden pouze u bruselské advokátní komory. Advokát na seznamu B může poskytovat poradenství. Zastupovat před „Cour de Cassation“ smějí pouze osoby zapsané do zvláštního seznamu.\nV BG (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): vyhrazeno státním příslušníkům členského státu, jiného státu, který je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo Švýcarské konfederace, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu povolání advokáta v souladu s právními předpisy kterékoli z výše uvedených zemí. Cizí státní příslušník (s výjimkou výše uvedených), který byl oprávněn vykonávat povolání advokáta v souladu s právními předpisy své země, může vystupovat před soudními orgány Bulharské republiky jako obhájce nebo mandatář státního příslušníka své země, kdy jedná v konkrétním případě, a to spolu s bulharským advokátem, je-li tato možnost stanovena v dohodě mezi Bulharskem a příslušným cizím státem, nebo na základě vzájemnosti, přičemž za tímto účelem je potřeba podat předběžnou žádost předsedovi Nejvyšší advokátní rady. Země, ve vztahu k nimž platí vzájemnost, určí ministr spravedlnosti na žádost předsedy Nejvyšší advokátní rady. Aby cizí státní příslušník mohl poskytovat právní mediační služby, musí mít povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v Bulharské republice a být zapsán do jednotného rejstříku mediátorů vedeného ministrem spravedlnosti.\nNa CY: požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost). Společníky nebo držiteli podílů nebo členy vedení advokátní kanceláře na Kypru se mohou stát pouze advokáti zapsaní u advokátní komory.\nV CZ: v případě zahraničních advokátů se vyžaduje plnoprávné členství v České advokátní komoře a pobyt (komerční přítomnost).\nV DE: do komory mohou být přijati a právní služby mohou poskytovat pouze právníci kvalifikovaní v zemi EHP nebo Švýcarsku. K získání plnoprávného členství v komoře se vyžaduje komerční přítomnost. Příslušné komory mohou udělit výjimky. V případě zahraničních právníků (kvalifikovaných v jiném státě než v zemi EHP a ve Švýcarsku) mohou existovat omezení týkající se držení podílu v právní kanceláři, která poskytuje právní služby v oblasti vnitrostátního práva.\nV DK: poskytování právních služeb na základě profesního označení „advokat“ (advokát) nebo jakéhokoli podobného označení a rovněž zastupování před soudy jsou vyhrazeny advokátům s dánskou licencí k výkonu praxe. Advokáti z EU, EHP a Švýcarska mohou vykonávat praxi pod profesním označením ze své země původu.\nAniž je dotčena výhrada EU týkající se nediskriminačních požadavků na právní formu, podíly v právní firmě mohou vlastnit pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v právní firmě, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, jiní zaměstnanci firmy nebo jiná právní firma registrovaná v Dánsku. Jiní zaměstnanci firmy smějí dohromady vlastnit pouze méně než 10 % podílů a hlasovacích práv, a aby mohli podíl držet, musí složit zkoušku z pravidel, která jsou zvláště důležitá pro právní praxi.\nČleny vedení smějí být pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v právní firmě, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, jiní držitelé podílů a zástupci zaměstnanců. Většinu členů vedení musí tvořit advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi v právní firmě, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti. Řídit právní firmu smějí pouze advokáti, kteří aktivně vykonávají právní praxi ve firmě, její mateřské společnosti nebo její dceřiné společnosti, a jiní držitelé podílů, kteří složili výše uvedenou zkoušku.\nV EE: požaduje se pobyt (komerční přítomnost).\nV EL: požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost).\nVe ES: požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska. příslušné orgány mohou udělit výjimky týkající se státní příslušnosti.\nVe FI: pro používání profesního označení „advokát“ (finsky „asianajaja“ nebo švédsky „advokat“) se vyžaduje pobyt v zemi EHP nebo ve Švýcarsku a členství v advokátní komoře. Právní služby mohou poskytovat i osoby, jež nejsou členy komory.\nVe FR: aniž je dotčena výhrada EU týkající se nediskriminačních požadavků na právní formu, k získání plnoprávného členství v komoře, které je nezbytnou podmínkou pro poskytování právních služeb, je vyžadován pobyt nebo usazení v zemi EHP. V případě právní kanceláře mohou být uplatněna kvantitativní omezení týkající se držení podílů a hlasovacích práv v souvislosti s profesní činností společníků. Zastupování před „Cour de Cassation“ a „Conseil d'Etat“ podléhá kvótě a je vyhrazeno státním příslušníkům Francie a EU.\nU všech právníků musí společnost mít některou z těchto právních forem, které jsou na nediskriminačním základě povoleny podle francouzského práva: SCP (société civile professionnelle), SEL (société d’exercice libéral), SEP (société en participation), SARL (société à responsabilité limitée), SAS (société par actions simplifiée), SA (société anonyme), SPE (société pluriprofessionnelle d'exercice) a za určitých podmínek „association“. Pro trvalý výkon povolání je vyžadován pobyt nebo usazení v zemi EHP.\nV HR: požaduje se státní příslušnost státu Evropské unie.\nV HU: požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost).\nV LT (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost).\nPrávníci z cizích zemí mohou vystupovat jako právní zástupci u soudu pouze v souladu s mezinárodními dohodami, včetně zvláštních ustanovení o zastupování před soudy. Vyžaduje se plnoprávné členství v advokátní komoře.\nV LU (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost). Rada advokátní komory může na základě vzájemnosti upustit od podmínky státní příslušnosti pro cizí státní příslušníky.\nV LV (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska. Právníci z cizích zemí mohou vystupovat jako právní zástupci u soudu pouze v souladu s dvoustrannými dohodami o vzájemné právní pomoci.\nPro advokáty z Evropské unie nebo zahraniční advokáty jsou v platnosti zvláštní požadavky. Účast v soudním řízení v trestních věcech je například povolena pouze ve spojení s advokátem z Lotyšské společnosti autorizovaných advokátů.\nNa MT: požaduje se státní příslušnost země EHP nebo Švýcarska a pobyt (komerční přítomnost).\nV NL: označení „advocate“ mohou používat pouze právníci s místní licencí zapsaní v nizozemském rejstříku. Namísto používání plného označení „advocate“ musí (neregistrovaní) zahraniční právníci pro účely provádění své činnosti v Nizozemsku uvést profesní organizaci své domácí jurisdikce.\nV PT (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): požaduje se pobyt (komerční přítomnost). Podmínkou zastupování před soudy je plnoprávné členství v advokátní komoře. Cizinci, kteří jsou držiteli diplomu z jakékoli právnické fakulty v Portugalsku, se mohou v portugalské advokátní komoře (Ordem dos Advogados) registrovat za stejných podmínek jako portugalští státní příslušníci, pokud jejich vlastní země poskytuje portugalským státním příslušníkům na základě vzájemnosti stejné zacházení.\nOstatní cizinci, kteří jsou držiteli diplomu v oboru právo, který uznala portugalská právnická fakulta, se mohou v advokátní komoře registrovat, pokud absolvují požadovanou odbornou přípravu a složí závěrečnou a přijímací zkoušku. V Portugalsku mohou poskytovat právní služby pouze právní kanceláře, jejichž podíly patří výhradně právníkům, kteří jsou členy portugalské advokátní komory.\nV RO: zahraniční právník nesmí vystupovat ústně ani písemně před soudem a jinými soudními orgány, kromě případů mezinárodních arbitráží.\nVe SE (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): k přijetí do advokátní komory a používání označení „advokat“ je požadován pobyt v zemi EHP nebo Švýcarsku. Předsednictvo Švédské advokátní komory může udělit výjimku. K praktikování švédského práva není přijetí do advokátní komory nezbytné.\nAniž je dotčena výhrada EU týkající se nediskriminačních požadavků na právní formu, člen Švédské advokátní komory nesmí být zaměstnán jinou osobou než členem advokátní komory nebo společností člena advokátní komory. Člena advokátní komory však může zaměstnat zahraniční advokátní společnost, pokud má dotčená společnost sídlo v zemi v rámci EHP nebo Švýcarska. Na základě výjimky udělené předsednictvem Švédské advokátní komory může člena Švédské advokátní komory zaměstnat i právní kancelář mimo Evropskou unii.\nČlenové provádějící svou praxi ve formě společnosti nebo partnerství nemohou mít jiný cíl ani nemohou provozovat jiné podnikání než advokátní praxi. Spolupráce s jinými advokátními podniky je povolena, avšak spolupráci se zahraničními podniky lze provozovat pouze na základě povolení předsednictva Švédské advokátní komory. Pouze člen advokátní komory smí přímo či nepřímo či prostřednictvím společnosti vykonávat advokátní praxi, vlastnit podíly ve společnosti nebo se stát partnerem. Členem či zastupujícím členem předsednictva nebo zástupcem výkonného ředitele či oprávněným signatářem nebo tajemníkem společnosti či partnerství se může stát pouze člen advokátní komory.\nVe SI (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): zastupování klientů před soudem za úplatu je podmíněno komerční přítomností v Republice Slovinsko. Zahraniční právník, který má právo provozovat praxi v oblasti práva domácí jurisdikce, může poskytovat právní služby nebo provozovat právní praxi za podmínek stanovených v článku 34a zákona o advokacii, pokud je splněna podmínka faktické vzájemnosti.\nAniž je dotčena výhrada EU týkající se nediskriminačních požadavků na právní formu, komerční přítomnost pro advokáty jmenované Slovinskou advokátní komorou je vyhrazena pouze výlučnému vlastnictví s ručením omezeným, právním kancelářím s ručením omezeným nebo právním kancelářím s ručením neomezeným. Činnosti právní kanceláře se omezují na poskytování právních služeb. Partnery v právní kanceláři mohou být pouze advokáti.\nNa SK (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): k poskytování právních služeb, pokud jde o právo hostitelské jurisdikce, včetně zastupování před soudy, se vyžaduje státní příslušnost země EHP a pobyt (komerční přítomnost). V případě právníků ze zemí mimo EU je vyžadována faktická vzájemnost.\nOpatření:\nEU: Článek 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 (2); článek 78 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 (3).\nAT: Rechtsanwaltsordnung (advokátní řád) – RAO, RGBl. Nr. 96/1868, článek 1 a § 21c.\nBE: belgický soudní řád (články 428–508); královský výnos ze dne 24. srpna 1970.\nBG: zákon o advokacii; zákon o mediaci a zákon o notářích a notářské činnosti.\nCY: zákon o advokacii (kapitola 2), ve znění pozdějších předpisů.\nCZ: zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii.\nDE: § 59e, § 59f, § 206 Bundesrechtsanwaltsordnung (BRAO; spolkový advokátní řád);\nGesetz über die Tätigkeit europäischer Rechtsanwälte in Deutschland (EuRAG) a § 10 Rechtsdienstleistungsgesetz (RDG).\nDK: Retsplejeloven (zákon o organizaci soudnictví), kapitoly 12 a 13 (zákon č. 1284 ze dne 14. listopadu 2018, v konsolidovaném znění).\nEE: Advokatuuriseadus (zákon o advokátní komoře);\nTsiviilkohtumenetluse seadustik (občanský soudní řád); halduskohtumenetluse seadustik (jednací řád správního soudu); kriminaalmenetluse seadustik (zákon o trestním řízení soudním) a väärteomenetluse seadustik (zákon o přestupkovém řízení).\nEL: nový advokátní kodex č. 4194/2013.\nES: Estatuto General de la Abogacía Española, aprobado por Real Decreto 658/2001, článek 13.1a.\nFI: Laki asianajajista (zákon o advokátech) (496/1958), § 1 a 3 a Oikeudenkäymiskaari (4/1734) (Občanský soudní řád).\nFR: Loi 71-1130 du 31 décembre 1971, Loi 90- 1259 du 31 décembre 1990, décret 91-1197 du 27 novembre 1991 a Ordonnance du 10 septembre 1817 modifiée.\nHR: zákon o advokacii (Úřední věstník Chorvatské republiky 9/94, 117/08, 75/09, 18/11).\nHU: zákon LXXVIII z roku 2017 o výkonu advokacie.\nLT: zákon o advokátní komoře Litevské republiky ze dne 18. března 2004 č. IX-2066, naposledy pozměněný dne 12. prosince 2017 zákonem č. XIII-571.\nLU: Loi du 16 décembre 2011 modifiant la loi du 10 août 1991 sur la profession d'avocat.\nLV: trestní řád, paragraf 79, a zákon o advokacii Lotyšské republiky, paragraf 4.\nMT: Code of Organisation and Civil Procedure (zákoník o organizaci soudů a civilním řízení) (kapitola 12).\nNL: Advocatenwet (zákon o advokátech).\nPT: zákon 145/2015, 9 set., alterada p/ Lei 23/2020, 6 jul. (art.o 194 substituído p/ art.o 201.o; e art.o 203.o substituído p/ art.o 213.o);\nstanovy portugalské advokátní komory (Estatuto da Ordem dos Advogados) a legislativní nařízení 229/2004, články 5, 7–9;\nlegislativní nařízení 88/2003, články 77 a 102;\nstanovy profesního sdružení veřejných právních poradců (Estatuto da Câmara dos Solicitadores), ve znění zákona 49/2004, mas alterada p/ Lei 154/2015, 14 set; zákona 14/2006 a legislativního nařízení č. 226/2008 alterado p/ Lei 41/2013, 26 jun;\nzákon 78/2001, články 31, 4 Alterada p/ Lei 54/2013, 31 jul.;\nnařízení o mediaci v oblasti rodinného a pracovního práva (nařízení 282/2010), alterada p/ Portaria 283/2018, 19 out;\nzákon 21/2007 o mediaci v trestním právu, článek 12;\nzákon 22/2013, 26 fev., alterada p/ Lei 17/2017, 16 maio, alterada pelo Decreto-Lei 52/2019, 17 abril.\nRO: zákon o advokacii;\nzákon o mediaci a\nzákon o notářích a notářské činnosti.\nSE: Rättegångsbalken (švédský občanský soudní řád) (1942:740) a kodex chování Švédské advokátní komory přijatý dne 29. srpna 2008.\nSI: Zakon o odvetništvu (Neuradno prečiščeno besedilo-ZOdv-NPB8 Državnega Zbora RS z dne 7. junij. 2019 (zákon o advokacii), neoficiální konsolidované znění připravené Slovinským parlamentem, ze dne 7. června. 2019).\nSK: zákon č. 586/2003 Z. z. o advokacii, § 2 a 12.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV PL: zahraniční právníci se mohou usazovat pouze ve formě veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo komanditní společnosti na akcie.\nOpatření:\nPL: zákon ze dne 5. července 2002 o poskytování právní pomoci zahraničními právníky v Polské republice, článek 19.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV IE, IT: k poskytování právních služeb, pokud jde o právo hostitelské jurisdikce, včetně zastupování před soudy, se vyžaduje pobyt (komerční přítomnost).\nOpatření:\nIE: Solicitors Acts 1954–2011.\nIT: královský dekret 1578/1933, článek 17 zákona o právní profesi.\nb)   Patentoví zástupci, zástupci v oblasti průmyslového vlastnictví, advokáti v oblasti duševního vlastnictví (část CPC 879, 861, 8613).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV AT: k poskytování služeb patentových zástupců je vyžadována státní příslušnost státu EHP nebo Švýcarska, vyžaduje se pobyt v AT.\nV BG a CY: k poskytování služeb patentových zástupců je vyžadována státní příslušnost státu EHP nebo Švýcarska. Na CY se vyžaduje pobyt.\nV DE: do komory mohou být přijati, a služby patentových zástupců v Německu v oblasti vnitrostátního práva mohou tudíž poskytovat pouze patentoví zástupci kvalifikovaní v Německu. Zahraniční patentoví zástupci mohou nabízet právní služby týkající se zahraničního práva, pokud prokáží odborné znalosti; pro poskytování právních služeb je v Německu požadována registrace. Zahraniční patentoví zástupci (s jinou kvalifikací než z EHP a Švýcarska) nemohou zakládat společnosti společně se vnitrostátními patentovými zástupci.\nZahraniční patentoví zástupci (jiní než z EHP a Švýcarska) mohou mít komerční přítomnost pouze ve formě Patentanwalts-GmbH nebo Patentanwalts-AG a mohou držet pouze menšinový podíl.\nV EE: k poskytování služeb patentových zástupců se vyžaduje státní příslušnost Estonska nebo členského státu EU a trvalý pobyt.\nVe ES a PT: k poskytování služeb zástupců v oblasti průmyslového vlastnictví je vyžadována státní příslušnost státu EHP.\nVe FR: k zápisu do seznamu služeb poskytovaných zástupci v oblasti průmyslového vlastnictví se vyžaduje usazení nebo pobyt v zemi EHP. U fyzických osob se požaduje státní příslušnost státu EHP. K zastupování klienta před vnitrostátním úřadem pro duševní vlastnictví se vyžaduje usazení v EHP. Služby lze poskytovat pouze prostřednictvím SCP (société civile professionnelle), SEL (société d’exercice libéral) nebo za určitých podmínek i jakékoli jiné právní formy. Bez ohledu na právní formu musí více než polovinu podílů a hlasovacích práv držet odborníci z EHP. Služby zástupců v oblasti průmyslového vlastnictví mohou být oprávněny poskytovat také právní kanceláře (viz výhrada týkající se právních služeb).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe FI a HU: k poskytování služeb patentových zástupců se vyžaduje pobyt v zemi EHP.\nVe SI: majitel/přihlašovatel zapsaných práv (patentů, ochranných známek, ochrany (průmyslového) vzoru) musí mít pobyt ve Slovinsku. Alternativně je pro hlavní účel doručování písemností, oznamování atd. zapotřebí mít patentového zástupce nebo zástupce pro věci ochranné známky a ochrany (průmyslového) vzoru registrovaného ve Slovinsku.\nOpatření:\nAT: Zákon o patentových zástupcích (§§ 2 and 16a).\nBG: článek 4 nařízení o zástupcích v oblasti duševní vlastnictví.\nCY: zákon o advokacii (kapitola 2), ve znění pozdějších předpisů.\nDE: Patentanwaltsordnung (PAO).\nEE: Patendivoliniku seadus (zákon o patentových zástupcích) § 2, § 14.\nES: Ley 11/1986, de 20 de marzo, de Patentes de Invención y Modelos de utilidad, články 155–157.\nFI: Tavaramerkkilaki (zákon o ochranných známkách) (7/1964);\nLaki auktorisoiduista teollisoikeusasiamiehistä (zákon o schválených advokátech v oblasti průmyslového vlastnictví) (22/2014) a\nLaki kasvinjalostajanoikeudesta (zákon o právech šlechtitelů rostlin) 1279/2009 a Mallioikeuslaki (zákon o zapsaných průmyslových vzorech) 221/1971.\nFR: Code de la propriété intellectuelle\nHU: zákon XXXII z roku 1995 o patentových zástupcích.\nPT: legislativní nařízení 15/95, ve znění zákona 17/2010, Portaria 1200/2010, článek 5, a Portaria 239/2013 a zákon 9/2009.\nSI: Zakon o industrijski lastnini (zákon o průmyslovém vlastnictví), Uradni list RS, št. 51/06 – uradno prečiščeno besedilo in 100/13 a 23/20 (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 51/06 – úřední konsolidované znění 100/13 a 23/20).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV IE: pro účely usazení se požaduje, aby alespoň jeden z ředitelů, partnerů, manažerů nebo zaměstnanců společnosti byl v Irsku registrován jako patentový zástupce nebo advokát v oblasti duševního vlastnictví. Pokud jde o přeshraniční základ, požaduje se státní příslušnost EHP a komerční přítomnost v zemi EHP, hlavní místo podnikání v členském státě EHP a kvalifikace podle právních předpisů některého členského státu EHP.\nOpatření:\nIE: Trade Marks Act 1996, ve znění pozdějších předpisů, paragrafy 85 a 86;\nTrade Marks Rules 1996, ve znění pozdějších předpisů, pravidla 51, 51A a 51B; Patent Act 1992, ve znění pozdějších předpisů, paragrafy 106 a 107, a Register of Patent Agent Rules S.I. 580 of 2015.\nc)   Účetnické služby (CPC 8621 jiné než auditorské služby, 86213, 86219, 86220)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV AT: kapitálové podíly a hlasovací práva zahraničních účetních kvalifikovaných podle práva své domovské země nesmí v rakouském podniku přesáhnout 25 %. Poskytovatel služby musí mít v zemi EHP kancelář nebo sídlo (CPC 862).\nVe FR: vyžaduje se usazení nebo pobyt. Poskytování služeb je možné prostřednictvím jakékoli právní formy společnosti kromě SNC (Société en nom collectif) a SCS (Société en commandite simple). Na SEL (sociétés d’exercice libéral), AGC (Association de gestion et comptabilité) a SPE (Société pluri-professionnelle d’exercice) se vztahují zvláštní podmínky (CPC 86213, 86219, 86220).\nV IT: do profesního rejstříku se mohou zapsat pouze osoby, jež jsou italskými rezidenty, nebo společnosti se sídlem v Itálii; zápis do rejstříku je podmínkou k poskytování účetnických služeb (CPC 86213, 86219, 86220).\nV PT (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): Pro zápis do profesního rejstříku u komory certifikovaných účetních (Ordem dos Contabilistas Certificados), který je nezbytný pro poskytování účetních služeb, se vyžaduje pobyt nebo sídlo, a to za podmínky, že platí reciproční zacházení s portugalskými státními příslušníky.\nOpatření:\nAT: Wirtschaftstreuhandberufsgesetz (zákon o profesi účetních a auditorů, BGBl.\nI Nr. 58/1999), § 12, § 65, § 67, § 68 (1) 4, a\nBilanzbuchhaltungsgesetz (BibuG), BGBL. I Nr. 191/2013, §§ 7, 11, 28.\nFR: Ordonnance 45-2138 du 19 septembre 1945.\nIT: legislativní nařízení 139/2005 a zákon 248/2006.\nPT: legislativní nařízení č. 452/99, pozměněné zákonem č. 139/2015 ze 7. září.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe SI: k poskytování účetnických služeb je požadováno usazení v Evropské unii (CPC 86213, 86219, 86220).\nOpatření:\nSI: zákon o službách na vnitřním trhu, Úřední věstník RS č. 21/10.\nd)   Auditorské služby (CPC 86211, 86212, jiné než účetnické služby)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV EU: podmínkou poskytování služeb povinného auditu je schválení příslušnými orgány členského státu, které mohou uznat rovnocennost kvalifikace auditora, který je státním příslušníkem Spojeného království nebo jakékoli třetí země, ovšem za předpokladu vzájemnosti (CPC 8621).\nOpatření:\nEU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (5).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV BG: mohou platit nediskriminační požadavky na právní formu.\nOpatření:\nBG: zákon o nezávislém finančním auditu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV AT: kapitálové podíly a hlasovací práva zahraničních auditorů kvalifikovaných podle práva své domovské země nesmí v rakouském podniku přesáhnout 25 %. Poskytovatel služby musí mít v zemi EHP kancelář nebo sídlo.\nOpatření:\nAT: Wirtschaftstreuhandberufsgesetz (zákon o profesi účetních a auditorů, BGBl.\nI Nr. 58/1999), § 12, § 65, § 67, § 68 (1) 4.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DK: poskytovat služby povinného auditu mohou pouze auditoři s dánským povolením. Povolení vyžaduje pobyt v členském státě EHP. Hlasovací práva ve schválených auditorských společnostech auditorů a auditorských společnostech, které nejsou schválené v souladu s předpisem provádějícím směrnici 2006/43/ES, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o povinném auditu, nesmí přesahovat 10 % hlasovacích práv.\nVe FR (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): pro účely povinných auditů: vyžaduje se usazení nebo pobyt. Britští státní příslušníci mohou ve Francii poskytovat služby povinného auditu, ovšem za podmínky vzájemnosti. Poskytování služeb je možné prostřednictvím jakékoli právní formy společnosti kromě těch, v nichž jsou společníci považováni za obchodníky („commerçants“), jako jsou SNC (Société en nom collectif) a SCS (Société en commandite simple).\nV PL: k poskytování auditorských služeb se vyžaduje usazení v Evropské unii.\nPlatí požadavky na právní formu.\nOpatření:\nDK: Revisorloven (dánský zákon o schválených auditorech a auditorských společnostech), zákon č. 1287 ze dne 20. 11. 2018.\nFR: Code de commerce\nPL: zákon ze dne 11. května 2017 o povinných auditech, auditorských společnostech a veřejném dohledu – sbírka zákonů z roku 2017, položka 1089.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nNa CY: je požadováno povolení, na které se vztahuje test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: zaměstnanost v daném pododvětví. Profesní sdružení (partnerství) fyzických osob jsou povolena.\nNa SK: audit může ve Slovenské republice vykonávat pouze podnik, v němž je alespoň 60 % kapitálových podílů či hlasovacích práv vyhrazeno státním příslušníkům Slovenské republiky nebo členského státu.\nOpatření:\nCY: zákon o auditorech z roku 2017 (zákon 53(I)/2017).\nSK: zákon č. 423/2015 Sb. o statutárním auditu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV DE: auditorské společnosti („Wirtschaftsprüfungsgesellschaften“) mohou existovat pouze v právních formách, které jsou přípustné v EHP. Veřejné obchodní společnosti a obchodní společnosti s ručením omezeným mohou být uznány jako „Wirtschaftsprüfungsgesellschaften“, pokud jsou uvedeny na seznamu obchodních partnerství v obchodním rejstříku na základě jejich svěřenských činností, článek 27 WPO. Auditoři ze třetích zemí registrovaní v souladu s článkem 134 WPO však mohou provádět povinný audit roční účetní závěrky či poskytovat konsolidované účetní závěrky ve společnosti, jejíž ústředí se nachází mimo Unii a jejíž převoditelné cenné papíry jsou nabízeny k obchodování na regulovaném trhu.\nOpatření:\nDE: Handelsgesetzbuch (HGB; obchodní zákoník);\nGesetz über eine Berufsordnung der Wirtschaftsprüfer (Wirtschaftsprüferordnung – WPO; auditorský řád).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nVe ES: statutární auditoři musí být státními příslušníky členského státu. Tato výhrada se nevztahuje na audit společností ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, kótovaných na španělském regulovaném trhu.\nOpatření:\nES: Ley 22/2015, de 20 de julio, de Auditoría de Cuentas (nový zákon o auditu: zákon 22/2015 o finančním auditu).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV EE: platí požadavky na právní formu. Většina hlasů představovaných podíly v auditorské společnosti musí náležet autorizovaným auditorům podléhajícím dohledu příslušného orgánu členského státu EHP, kteří získali kvalifikaci v členském státě EHP, nebo auditorským společnostem. Nejméně tři čtvrtiny osob zastupujících auditorskou společnost na základě práva musí mít kvalifikace získané v členském státě EHP.\nOpatření:\nEE: zákon o činnosti auditorů (Audiitortegevuse seadus) § 76–77.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe SI: požaduje se komerční přítomnost. Auditorský subjekt ze třetí země může vlastnit podíly nebo být společníkem ve slovinské auditorské společnosti, pokud podle práva země, v níž je auditorský subjekt ze třetí země zapsán v obchodním rejstříku, smí slovinské auditorské společnosti vlastnit podíly nebo být společníky v auditorské společnosti v dané zemi (požadavek vzájemnosti).\nOpatření:\nSI: zákon o auditu (ZRev-2), Úřední věstník RS č. 65/2008 (poslední změna: č. 84/18), a zákon o obchodních společnostech (ZGD-1), Úřední věstník RS č. 42/2006 (poslední změna: č. 22/19 – ZPosS).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV BE: je vyžadována stálá provozovna v Belgii, kde bude odborná činnost prováděna a kde budou uchovány písemnosti, dokumenty a korespondence s ní související, a alespoň jeden správce nebo vedoucí pracovník této provozovny musí být schválený auditor.\nVe FI: alespoň jeden auditor finské společnosti s ručením omezeným a společností, jež mají povinnost provádět audit, musí mít pobyt v zemi EHP. Auditor musí být osoba nebo auditorská společnost s místní licencí.\nV HR: poskytovat služby auditu mohou pouze právnické osoby usazené v Chorvatsku nebo fyzické osoby, jež jsou chorvatskými rezidenty.\nV IT: poskytování auditorských služeb fyzickými osobami je podmíněno pobytem.\nV LT: k poskytování auditorských služeb se vyžaduje usazení v EHP.\nVe SE: povinný audit mohou provádět pouze auditoři schválení ve Švédsku a auditorské společnosti registrované ve Švédsku. Vyžaduje se pobyt v zemi EHP. Označení „schválený auditor“ a „oprávněný auditor“ mohou užívat pouze auditoři, kterým bylo uděleno schválení nebo oprávnění ve Švédsku. Auditoři kooperativních hospodářských sdružení a některých jiných podniků, kteří nejsou certifikovanými nebo schválenými účetními, musí být rezidenty v zemi EHP, pokud vláda nebo orgán státní správy jmenovaný vládou v konkrétním případě nestanoví jinak.\nOpatření:\nBE: zákon ze dne 7. prosince 2016 o organizaci povolání auditorů a veřejném dohledu nad nimi (Zákon o veřejném auditu).\nFI: Tilintarkastuslaki (zákon o auditu) (459/2007), odvětvové předpisy požadující zapojení auditorů s místní licencí.\nHR: zákon o auditu (Úřední věstník Chorvatské republiky 146/05, 139/08, 144/12), článek 3.\nIT: legislativní nařízení 58/1998, články 155, 158 a 161;\ndekret prezidenta republiky 99/1998 a legislativní nařízení 39/2010, článek 2.\nLT: zákon o auditu ze dne 15. června 1999 č. VIII -1227 (nové znění ze dne 3. července 2008 č. X1676).\nSE: Revisorslagen (zákon o auditorech) (2001:883);\nRevisionslag (zákon o auditu) (1999:1079);\nAktiebolagslagen (zákon o obchodních společnostech) (2005:551);\nLag om ekonomiska föreningar (zákon o kooperativních hospodářských sdruženích) (2018:672) a\ndalší předpisy, jimiž se regulují požadavky na využívání služeb schválených auditorů.\ne)   Služby daňového poradenství (CPC 863, nezahrnuje služby právního poradenství a právního zastupování v daňových záležitostech, které spadá pod právní služby)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV AT: kapitálové podíly a hlasovací práva zahraničních daňových poradců kvalifikovaných podle práva své domovské země nesmí v rakouském podniku přesáhnout 25 %. Poskytovatel služby musí mít v zemi EHP kancelář nebo sídlo.\nOpatření:\nAT: Wirtschaftstreuhandberufsgesetz (zákon o profesi účetních a auditorů, BGBl.\nI Nr. 58/1999), § 12, § 65, § 67, § 68 (1) 4.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe FR: vyžaduje se usazení nebo pobyt. Poskytování služeb je možné prostřednictvím jakékoli právní formy společnosti kromě SNC (Société en nom collectif) a SCS (Société en commandite simple). Na SEL (sociétés d’exercice libéral), AGC (Association de gestion et comptabilité) a SPE (Société pluri-professionnelle d’exercice) se vztahují zvláštní podmínky.\nOpatření:\nFR: Ordonnance 45-2138 du 19 septembre 1945.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV BG: daňoví poradci musí mít státní příslušnost členského státu.\nOpatření:\nBG: zákon o účetnictví;\nzákon o nezávislém finančním auditu; zákon o dani z příjmů fyzických osob a zákon o dani z příjmů právnických osob.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV HU: k poskytování služeb daňového poradenství je zapotřebí pobyt v zemi EHP.\nV IT: vyžaduje se pobyt.\nOpatření:\nHU: zákon 150 z roku 2017 o ukládání daní; nařízení vlády 2018/263 o  registraci a odborném vzdělávání v oblasti daňového poradenství.\nIT: legislativní nařízení 139/2005 a zákon 248/2006.\nf)   Architektonické služby a služby územního plánování, inženýrské a integrované inženýrské služby (CPC 8671, 8672, 8673, 8674)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe FR: architekt, který se chce usadit ve Francii za účelem poskytování architektonických služeb, musí využít jedné z těchto právních forem (na nediskriminačním základě): SA et SARL (sociétés anonymes, à responsabilité limitée), EURL (Entreprise unipersonnelle à responsabilité limitée), SCP (en commandite par actions), SCOP (Société coopérative et participative), SELARL (société d'exercice libéral à responsabilité limitée), SELAFA (société d'exercice libéral à forme anonyme), SELAS (société d'exercice libéral) nebo SAS (Société par actions simplifiée) nebo může podnikat jako jednotlivec nebo jako podílník v architektonické kanceláři (CPC 8671).\nOpatření:\nFR: Loi 90-1258 relative à l'exercice sous forme de société des professions libérales; décret 95-129 du 2 février 1995 relatif à l'exercice en commun de la profession d'architecte sous forme de société en participation;\ndécret 92-619 du 6 juillet 1992 relatif à l'exercice en commun de la profession d'architecte sous forme de société d'exercice libéral à responsabilité limitée SELARL, société d'exercice libéral à forme anonyme SELAFA, société d'exercice libéral en commandite par actions SELCA a Loi 77-2 du 3 janvier 1977.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: u architektonických služeb, služeb územního plánování a inženýrských služeb poskytovaných fyzickými osobami se vyžaduje pobyt v EHP nebo ve Švýcarské konfederaci.\nOpatření:\nBG: zákon o územním rozvoji;\nzákon o stavební komoře a\nzákon o komoře architektů a projektových inženýrů.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV HR: návrh či projekt vypracovaný zahraničním architektem, projektantem nebo územním plánovačem musí být uznán (validován) oprávněnou fyzickou nebo právnickou osobou v Chorvatsku z hlediska souladu s chorvatským právem (CPC 8671, 8672, 8673, 8674).\nOpatření:\nHR: zákon o územním plánování a stavebním řádu (Úřední věstník Chorvatské republiky 118/18, 110/19)\nzákon o územním plánování (Úřední věstník Chorvatské republiky 153/13, 39/19).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY: na poskytování architektonických služeb a služeb územního plánování, inženýrských a integrovaných inženýrských služeb (CPC 8671, 8672, 8673, 8674) se vztahuje podmínka státní příslušnosti a pobytu.\nOpatření:\nCY: zákon 41/1962 ve znění pozdějších předpisů; zákon 224/1990 ve znění pozdějších předpisů a zákon 29(I)2001 ve znění pozdějších předpisů.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: podmínka pobytu v zemi EHP.\nV HU: k poskytování dále uvedených služeb, pokud je poskytuje fyzická osoba přítomná na území Maďarska, je zapotřebí pobyt v zemi EHP: architektonické služby, inženýrské služby (platí pouze pro stážisty-absolventy), integrované inženýrské služby a služby krajinářské architektury (CPC 8671, 8672, 8673, 8674).\nV IT: do profesního rejstříku se mohou zapsat pouze osoby, jež jsou italskými rezidenty, nebo společnosti se sídlem v Itálii; zápis do rejstříku je podmínkou k poskytování architektonických a inženýrských služeb (CPC 8671, 8672, 8673, 8674).\nNa SK: do profesní komory se mohou zapsat pouze osoby, jež mají pobyt v zemi EHP; zápis do komory je podmínkou pro poskytování architektonických a inženýrských služeb (CPC 8671, 8672, 8673, 8674).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.\nHU: zákon LVIII z roku 1996 o profesních komorách architektů a projektantů.\nIT: královský dekret 2537/1925, nařízení o profesi architekta a projektanta; zákon 1395/1923 a\ndekret prezidenta republiky (D.P.R.) 328/2001.\nSK: zákon č. 138/1992 Zb. o architektech a stavebních inženýrech, § 3, 15, 15a, 17a, 18a.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: poskytování architektonických služeb zahrnuje kontrolu provádění prací (CPC 8671, 8674). Zahraniční architekti s oprávněním ve své domovské zemi, kteří si přejí vykonávat svou profesi příležitostně v Belgii, musí získat předchozí povolení rady komory architektů v zeměpisné oblasti, v níž hodlají provozovat svou činnost.\nOpatření:\nBE: zákon ze dne 20. února 1939 o ochraně titulu architekta a zákon ze dne 26. června 1963 o založení komory architektů, nařízení ze dne 16. prosince 1983 o etice přijaté Národní radou komory architektů (schváleno článkem 1 A.R. ze dne 18. dubna 1985, M.B., 8. května 1985).\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků)\nOdvětví – pododvětví:\nOdborné služby – lékařská péče (včetně péče psychologů) a zubařská péče; služby poskytované porodními asistentkami, zdravotními sestrami, fyzioterapeuty a ostatními zdravotníky; veterinární péče; maloobchod s léčivými přípravky, zdravotnickými a ortopedickými výrobky a ostatní služby poskytované farmaceuty\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 9312, 93191, 932, 63211\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\na)   Lékařská a zubařská péče, péče porodních asistentek, zdravotních sester, fyzioterapeutů a ostatních zdravotníků (CPC 852, 9312, 93191)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV IT: k poskytování služeb psychologa se vyžaduje státní příslušnost členského státu Evropské unie, cizím státním příslušníkům lze provozování profese povolit na základě vzájemnosti (část CPC 9312).\nOpatření:\nIT: zákon 56/1989 o profesi psychologů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY: na poskytování lékařské péče (včetně péče psychologů), zubařské péče, péče porodních asistentek, zdravotních sester, fyzioterapeutů a ostatních zdravotníků se vztahuje podmínka kyperské státní příslušnosti a pobytu na Kypru.\nOpatření:\nCY: zákon o registraci lékařů (Cap. 250) ve znění pozdějších předpisů;\nzákon o registraci zubních lékařů (Cap. 249) ve znění pozdějších předpisů;\nzákon 75(I)/2013 – podologové;\nzákon 33(I)/2008 ve znění pozdějších předpisů – biomedicínští inženýři;\nzákon 34(I)/2006 ve znění pozdějších předpisů – ergoterapeuti;\nzákon 9(I)/1996 ve znění pozdějších předpisů – zubní technici;\nzákon 68(I)/1995 ve znění pozdějších předpisů – psychologové;\nzákon 16(I)/1992 ve znění pozdějších předpisů – oční optikové a optometristé;\nzákon 23(I)/2011 ve znění pozdějších předpisů – radiologové/radioterapeuti;\nzákon 31(I)/1996 ve znění pozdějších předpisů – dietetici/odborníci na výživu;\nzákon 140/1989 ve znění pozdějších předpisů – fyzioterapeuti a\nzákon 214/1988 ve znění pozdějších předpisů – zdravotní sestry.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost:\nV DE (týká se též regionální úrovně státní správy): na profesní registraci lze uložit zeměpisné omezení, které platí stejně pro státní příslušníky jako pro ostatní.\nLékaři (včetně psychologů, psychoterapeutů a zubních lékařů) se musí registrovat u regionálních sdružení lékařů či zubních lékařů poskytujících péči v rámci povinného zdravotního pojištění (kassenärztliche nebo kassenzahnärztliche Vereinigungen), pokud chtějí poskytovat péči takto pojištěným pacientům. Tato registrace může být početně omezena, a to podle počtu lékařů v regionu. Pro zubní lékaře toto omezení neplatí. Registrovat se musí pouze lékaři, kteří poskytují péči v rámci povinného zdravotního pojištění. Mohou být stanovena nediskriminační omezení právní formy usazení nutné k poskytování této péče (§ 95 SGB V).\nPéči porodních asistentek mohou poskytovat pouze fyzické osoby. Lékařskou a zubařskou péči mohou poskytovat fyzické osoby, licencovaná střediska zdravotní péče a pověřené subjekty. Mohou platit požadavky na usazení.\nPokud jde o telemedicínu, lze počet poskytovatelů služeb IKT (informačních a komunikačních technologií) omezit tak, aby byla zajištěna interoperabilita, kompatibilita a nezbytné bezpečnostní normy. Toto opatření se uplatňuje nediskriminačně (CPC 9312, 93191).\nOpatření:\nBundesärzteordnung (BÄO; spolkový předpis týkající se zdravotní péče);\nGesetz über die Ausübung der Zahnheilkunde (ZHG);\nGesetz über den Beruf der Psychotherapeutin und des Psychotherapeuten (PsychThG; zákon o poskytování psychoterapeutických služeb);\nGesetz über die berufsmäßige Ausübung der Heilkunde ohne Bestallung (Heilpraktikergesetz);\nGesetz über das Studium und den Beruf von Hebammen (HebG);\nGesetz über die Pflegeberufe (PflBG);\nSozialgesetzbuch Fünftes Buch (SGB V; zákoník sociálního zabezpečení, kniha pátá) – povinné zdravotní pojištění.\nRegionální úroveň:\nHeilberufekammergesetz des Landes Baden-Württemberg;\nGesetz über die Berufsausübung, die Berufsvertretungen und die Berufsgerichtsbarkeit der\nÄrzte, Zahnärzte, Tierärzte, Apotheker sowie der Psychologischen Psychotherapeuten und der\nKinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten (Heilberufe-Kammergesetz - HKaG) in Bayern;\nBerliner Heilberufekammergesetz (BlnHKG);\nHeilberufsgesetz Brandenburg (HeilBerG);\nBremisches Gesetz über die Berufsvertretung, die Berufsausübung, die Weiterbildung und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Psychotherapeuten, Tierärzte und Apotheker (Heilberufsgesetz - HeilBerG);\nHeilberufsgesetz Mecklenburg-Vorpommern (Heilberufsgesetz M-V – HeilBerG);\nHeilberufsgesetz (HeilBG NRW);\nHeilberufsgesetz (HeilBG Rheinland-Pfalz);\nGesetz über die öffentliche Berufsvertretung, die Berufspflichten, die Weiterbildung und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte/Ärztinnen, Zahnärzte/Zahnärztinnen, psychologischen Psychotherapeuten/Psychotherapeutinnen und Kinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten/psychotherapeutinnen, Tierärzte/Tierärztinnen und Apotheker/Apothekerinnen im Saarland (Saarländisches Heilberufekammergesetz - SHKG);\nGesetz über Berufsausübung, Berufsvertretungen und Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Tierärzte, Apotheker sowie der Psychologischen Psychotherapeuten und der Kinder und Jugendlichenpsychotherapeuten im Freistaat (Sächsisches Heilberufekammergesetz – SächsHKaG) a Thüringer Heilberufegesetz.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost:\nVe FR: zahraniční investoři mohou působit pouze ve formě „société d'exercice liberal“ (SEL) a „société civile professionnelle“ (SCP), investoři z Unie mají k dispozici i další typy právních forem. U lékařské a zubařské péče a péče porodních asistentek se vyžaduje francouzská státní příslušnost. Přístup cizinců je však možný v rámci ročně stanovených kvót. Lékařskou a zubařskou péči a péči porodních asistentek a zdravotních sester lze poskytovat pouze prostřednictvím těchto forem: SEL à forme anonyme, à responsabilité limitée par actions simplifiée ou en commandite par actions SCP, société coopérative (pouze v případě nezávislých všeobecných a specializovaných lékařů) nebo société interprofessionnelle de soins ambulatoires (SISA) v případě multidisciplinárních zdravotních středisek (MSP).\nOpatření:\nFR: Loi 90-1258 relative à l'exercice sous forme de société des professions libérales, Loi n°2011-940 du 10 août 2011 modifiant certaines dipositions de la loi n°2009-879 dite HPST, Loi n°47-1775 portant statut de la coopération a Code de la santé publique.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV AT: spolupráce lékařů za účelem poskytování ambulantní veřejné zdravotní péče, tzv. společných praxí, může probíhat pouze v rámci právní formy Offene Gesellschaft/OG nebo Gesellschaft mit beschränkter Haftung/GmbH. Společníky těchto společných praxí mohou být pouze lékaři. Musí mít právo vykonávat samostatnou praxi, být registrováni v rakouské lékařské komoře a aktivně vykonávat lékařské povolání. Jiné fyzické nebo právnické osoby nemohou být společníky společných praxí a nemohou mít podíly na příjmech ani na ziscích těchto praxí (část CPC 9312).\nOpatření:\nAT: zákon o lékařské péči, BGBl. I Nr. 169/1998, §§ 52a – 52c;\nfederální zákon regulující pomocné zdravotní profese na vysoké úrovni, BGBl. Nr. 460/1992 a federální zákon regulující kineziterapeuty nižší a vyšší úrovně, BGBl. Nr. 169/2002.\nb)   Veterinární péče (CPC 932)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV AT: veterinární péči mohou poskytovat pouze státní příslušníci členského státu EHP. Od podmínky státní příslušnosti se upouští u státních příslušníků zemí mimo EHP, pokud má Unie s tímto státem uzavřenou dohodu o poskytování národního zacházení v oblasti investic a přeshraničního obchodu s veterinární péčí.\nVe ES: k výkonu profese je požadováno členství v profesním sdružení a státní příslušnost členského státu Unie; od této podmínky lze upustit na základě dvoustranné profesní dohody. Veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby.\nVe FR: k poskytování veterinární péče je vyžadována státní příslušnost v EHP; od této podmínky lze upustit na základě vzájemnosti. Společnost poskytující veterinární péči může mít pouze tyto právní formy: SCP (Société civile professionnelle) a SEL (Société d'exercice liberal).\nZa určitých podmínek mohou být povoleny další právní formy společností stanovené francouzským vnitrostátním právem nebo právem jiného členského státu EHP, pokud v uvedených státech mají své sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání.\nOpatření:\nAT: Tierärztegesetz (zákon o veterinárním lékařství), BGBl. Nr. 16/1975, §3 (2) (3).\nES: Real Decreto 126/2013, de 22 de febrero, por el que se aprueban los Estatutos Generales de la Organización Colegial Veterinaria Española; články 62 a 64.\nFR: Code rural et de la pêche maritime.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY: na poskytování veterinární péče se uplatňuje požadavek státní příslušnosti a pobytu.\nV EL: k poskytování veterinární péče je vyžadována státní příslušnost v zemi EHP nebo ve Švýcarsku.\nV HR: v Chorvatské republice mohou přeshraniční veterinární péči poskytovat pouze právnické a fyzické osoby usazené za účelem provozování veterinární medicíny v členském státě. V Chorvatské republice si veterinární praxi mohou zřídit pouze státní příslušníci členského státu Unie.\nV HU: k poskytování veterinární péče se vyžaduje členství v maďarské veterinární komoře; podmínkou členství v komoře je státní příslušnost v zemi EHP. Na povolení usazení se vztahuje test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: podmínky trhu práce v daném odvětví.\nOpatření:\nCY: zákon 169/1990 ve znění pozdějších předpisů.\nEL: prezidentský dekret 38/2010, ministerské rozhodnutí 165261/IA/2010 (vládní věstník 2157/B).\nHR: veterinární zákon (Úřední věstník Chorvatské republiky 83/13, 148/13, 115/18), čl. 3 bod 67, články 105 a 121.\nHU: zákon CXXVII z roku 2012 o maďarské veterinární komoře a o podmínkách poskytování veterinární péče.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: k poskytování veterinární péče je vyžadována fyzická přítomnost na území.\nV IT a PT: k poskytování veterinární péče je vyžadován pobyt.\nV PL: k poskytování veterinární péče je vyžadována fyzická přítomnost na území; k výkonu profese veterinárního lékaře na území Polska musí státní příslušníci států mimo Evropskou unii složit zkoušku v polštině organizovanou polskými komorami veterinárních lékařů.\nVe SI: v Republice Slovinsko mohou přeshraniční veterinární péči poskytovat pouze právnické a fyzické osoby usazené za účelem provozování veterinární medicíny v členském státě.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nNa SK: do profesní komory se mohou zapsat pouze osoby, jež mají pobyt v zemi EHP; zápis do komory je podmínkou pro výkon profese. Veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby.\nOpatření:\nCZ: zákon č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon), § 58–63, 39, a\nzákon č. 381/1991 Sb. (o Komoře veterinárních lékařů České republiky), § 4.\nIT: legislativní nařízení C.P.S. 233/1946, články 7–9, a\ndekret prezidenta republiky (DPR) 221/1950, článek 7.\nPL: zákon ze dne 21. prosince 1990 o profesi veterinárního lékaře a komorách veterinárních lékařů.\nPT: legislativní nařízení 368/91 (Stanovy profesního sdružení veterinárních lékařů) alterado p/ Lei 125/2015, 3 set.\nSI: Pravilnik o priznavanju poklicnih kvalifikacij veterinarjev (Pravidla pro uznávání odborných kvalifikací veterinárních lékařů), Uradni list RS, št. (Úřední věstník č.) 71/2008, 7/2011, 59/2014 in 21/2016, zákon o službách na vnitřním trhu, Úřední věstník RS č. 21/2010.\nSK: zákon č. 442/2004 Z. z. o soukromých veterinárních lékařích a Komoře veterinárních lékařů, § 2.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV DE (týká se též regionální úrovně státní správy): veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby. Telemedicínu lze provádět pouze v rámci primární péče, pokud veterinární lékař pacienta nejprve osobně vyšetřil.\nV DK a NL: veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby.\nV IE: veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby nebo partnerství (partnerships).\nV LV: veterinární péči mohou poskytovat pouze fyzické osoby.\nOpatření:\nDE: Bundes-Tierärzteordnung (BTÄO; Spolkový kodex veterinárního lékařství).\nRegionální úroveň:\nZákony jednotlivých spolkových zemí o lékařských profesních komorách (Heilberufs- und Kammergesetze der Länder) a (z nich vycházející)\nBaden-Württemberg, Gesetz über das Berufsrecht und die Kammern der Ärzte, Zahnärzte, Tierärzte Apotheker, Psychologischen Psychotherapeuten sowie der Kinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten (Heilberufe-Kammergesetz - HBKG);\nBayern, Gesetz über die Berufsausübung, die Berufsvertretungen und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Tierärzte, Apotheker sowie der Psychologischen Psychotherapeuten und der Kinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten (Heilberufe-Kammergesetz - HKaG);\nBerliner Heilberufekammergesetz (BlnHKG);\nBrandenburg, Heilberufsgesetz (HeilBerG);\nBremen, Gesetz über die Berufsvertretung, die Berufsausübung, die Weiterbildung und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Psychotherapeuten, Tierärzte und Apotheker (Heilberufsgesetz - HeilBerG);\nHamburg, Hamburgisches Kammergesetz für die Heilberufe (HmbKGH);\nHessen, Gesetz über die Berufsvertretungen, die Berufsausübung, die Weiterbildung und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Tierärzte, Apotheker, Psychologischen Psychotherapeuten und Kinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten (Heilberufsgesetz);\nMecklenburg-Vorpommern, Heilberufsgesetz (HeilBerG);\nNiedersachsen, Kammergesetz für die Heilberufe (HKG);\nNordrhein-Westfalen, Heilberufsgesetz NRW (HeilBerg);\nRheinland-Pfalz, Heilberufsgesetz (HeilBG);\nSaarland, Gesetz Nr. 1405 über die öffentliche Berufsvertretung, die Berufspflichten, die Weiterbildung und die Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte/Ärztinnen, Zahnärzte/Zahnärztinnen,\nTierärzte/Tierärztinnen und Apotheker/Apothekerinnen im Saarland (Saarländisches Heilberufekammergesetz - SHKG);\nSachsen, Gesetz über Berufsausübung, Berufsvertretungen und Berufsgerichtsbarkeit der Ärzte, Zahnärzte, Tierärzte, Apotheker sowie der Psychologischen Psychotherapeuten und der Kinder- und Jugendlichenpsychotherapeuten im Freistaat Sachsen (Sächsisches Heilberufekammergesetz – SächsHKaG);\nSachsen-Anhalt, Gesetz über die Kammern für Heilberufe Sachsen-Anhalt (KGHB-LSA);\nSchleswig-Holstein, Gesetz über die Kammern und die Berufsgerichtsbarkeit für die Heilberufe (Heilberufekammergesetz - HBKG);\nThüringen, Thüringer Heilberufegesetz (ThürHeilBG) a\nBerufsordnungen der Kammern (Profesní kodexy komor veterinárních lékařů).\nDK: Lovbekendtgørelse nr. 40 af lov om dyrlæger af 15. januar 2020 (zákon č. 40 ze dne 15. ledna 2020, o veterinárních lékařích, v konsolidovaném znění).\nIE: Veterinary Practice Act 2005.\nLV: zákon o veterinárním lékařství.\nNL: Wet op de uitoefening van de diergeneeskunde 1990 (WUD).\nc)   Maloobchod s léčivými přípravky, zdravotnickými a ortopedickými výrobky a ostatní služby poskytované farmaceuty (CPC 63211)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nV AT: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků veřejnosti mohou provádět pouze lékárny. Lékárnu mohou provozovat pouze státní příslušníci členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace. Lékárnu si mohou pronajímat a řídit pouze státní příslušníci členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace.\nOpatření:\nAT: Apothekengesetz (zákon o lékárnách), RGBl. Nr. 5/1907 ve znění pozdějších předpisů, §§ 3, 4, 12; Arzneimittelgesetz (zákon o léčivech), BGBl. č. 185/1983 ve znění pozdějších předpisů, §§ 57, 59, 59a, a Medizinproduktegesetz (zákon o léčivých přípravcích), BGBl. Nr. 657/1996, ve znění pozdějších předpisů, § 99.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV DE: lékárnu mohou provozovat pouze fyzické osoby (lékárníci). Státní příslušníci jiných zemí nebo osoby, které nesložily německou zkoušku z farmacie, mohou získat licenci pouze k převzetí lékárny, která již existovala v předchozích třech letech. Celkový počet lékáren na osobu je omezen na jednu lékárnu a až tři pobočky.\nVe FR: k provozování lékárny je zapotřebí státní příslušnost EHP nebo Švýcarska.\nZahraniční farmaceuti mohou získat povolení k usazení v rámci ročně stanovených kvót. Zřízení lékárny musí být povoleno a komerční přítomnost včetně prodeje léčivých přípravků veřejnosti na dálku prostřednictvím služeb informační společnosti musí mít pouze jednu z právních forem, které jsou nediskriminačně povoleny podle vnitrostátního práva: société d’exercice libéral (SEL) anonyme, par actions simplifiée, à responsabilité limitée unipersonnelle nebo pluripersonnelle, en commandite par actions, société en noms collectifs (SNC) nebo société à responsabilité limitée (SARL) unipersonnelle nebo pluripersonnelle.\nOpatření:\nDE: Gesetz über das Apothekenwesen (ApoG; německý zákon o lékárnách);\nGesetz über den Verkehr mit Arzneimitteln (AMG);\nGesetz über Medizinprodukte (MPG);\nVerordnung zur Regelung der Abgabe von Medizinprodukten (MPAV)\nFR: Code de la santé publique a\nLoi 90-1258 du 31 décembre 1990 relative à l'exercice sous forme de société des professions libérales a Loi 2015-990 du 6 août 2015.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení:\nV EL: k provozování lékárny je zapotřebí státní příslušnost členského státu Evropské unie.\nV HU: k provozování lékárny je zapotřebí státní příslušnost EHP.\nV LV: hodlá-li zahraniční farmaceut či farmaceutický asistent, který získal vzdělání ve státě, který není členským státem ani členským státem EHP, zahájit samostatnou praxi, musí po dobu alespoň jednoho roku pracovat v lékárně v členském státě EHP pod dohledem farmaceuta.\nOpatření:\nEL: zákon 5607/1932 ve znění zákonů 1963/1991 a 3918/2011.\nHU: zákon XCVIII z roku 2006 o obecných ustanoveních ohledně spolehlivého a ekonomicky proveditelného zásobování léčivými přípravky a zdravotnickými pomůckami a o distribuci léčivých přípravků.\nLV: zákon o léčivech, paragraf 38.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV BG: vedoucími lékáren musí být kvalifikovaní farmaceuti a mohou řídit pouze jednu lékárnu, v níž sami pracují. Na počet lékáren vlastněných jednou osobou v Bulharské republice existuje kvóta (nejvýše čtyři).\nV DK: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků pro veřejnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které mají licenci k provozování lékárny od dánského úřadu pro zdravotnictví a léčivé přípravky.\nVe ES, HR, HU a PT: usazení se povoluje na základě testu ekonomické potřebnosti.\nHlavní kritéria: počet obyvatel a hustota osídlení dané oblasti.\nV IE: zásilkový prodej léčivých přípravků je zakázán, s výjimkou volně prodejných léčivých přípravků.\nNa MT: na vydávání licencí k provozu lékáren se vztahují specifická omezení. Nikdo nesmí mít v jakémkoli městě či obci více než jednu licenci na své jméno (čl. 5 odst. 1 nařízení o licencích k provozu lékáren (LN279/07)), kromě případů, kdy se daného města či obce netýkají žádné další žádosti (čl. 5 odst. 2 nařízení o licencích k provozu lékáren (LN279/07)).\nV PT: v obchodních společnostech, kde kapitál zastupují akcie, se jedná o akcie na jméno. Žádná osoba nesmí v tutéž dobu přímo či nepřímo vlastnit, provozovat nebo řídit více než čtyři lékárny.\nVe SI: síť lékáren ve Slovinsku sestává z veřejných farmaceutických institucí, které vlastní obce, a ze soukromých farmaceutů s koncesí, kde většinový vlastník musí být povoláním farmaceut. Zásilkový prodej léčivých přípravků na lékařský předpis je zakázán. Zásilkový prodej volně prodejných léčivých přípravků vyžaduje zvláštní státní povolení.\nOpatření:\nBG: zákon o humánních léčivých přípravcích, články 222, 224, 228.\nDK: Apotekerloven (dánský zákon o lékárnách) LBK nr. 801 12/06/2018.\nES: Ley 16/1997, de 25 de abril, de regulación de servicios de las oficinas de farmacia (zákon 16/1997 ze dne 25. dubna, kterým se regulují služby lékáren), články 2, 3.1, a Real Decreto Legislativo 1/2015, de 24 de julio por el que se aprueba el Texto refundido de la Ley de garantías y uso racional de los medicamentos y productos sanitarios (Ley 29/2006).\nHR: zákon o zdravotní péči (Úřední věstník Chorvatské republiky 100/18, 125/19).\nHU: zákon XCVIII z roku 2006 o obecných ustanoveních ohledně spolehlivého a ekonomicky proveditelného zásobování léčivými přípravky a zdravotnickými pomůckami a o distribuci léčivých přípravků.\nIE: Irish Medicines Boards Acts 1995 and 2006 (No. 29 of 1995 and No. 3 of 2006); Medicinal Products (Prescription and Control of Supply) Regulations 2003, as amended (S.I. 540 of 2003); Medicinal Products (Control of Placing on the Market) Regulations 2007, as amended (S.I. 540 of 2007); Pharmacy Act 2007 (No. 20 of 2007); Regulation of Retail Pharmacy Businesses Regulations 2008, as amended, (S.I. No 488 of 2008).\nMT: Pharmacy Licence Regulations (LN279/07) (nařízení o licencích k provozu lékáren) vydaná v rámci Medicines Act (zákona o léčivých přípravcích) (kapitola 458).\nPT: legislativní nařízení 307/2007, články 9, 14 a 15 Alterado p/ Lei 26/2011, 16 jun., alterada:\n—\np/ Acórdão TC 612/2011, 24/01/2012,\n—\np/ Decreto-Lei 171/2012, 1 ago.,\n—\np/ Lei 16/2013, 8 fev.,\n—\np/ Decreto-Lei 128/2013, 5 set.,\n—\np/ Decreto-Lei 109/2014, 10 jul.,\n—\np/ Lei 51/2014, 25 ago.,\n—\np/ Decreto-Lei 75/2016, 8 nov., a nařízení 1430/2007 revogada p/ Portaria 352/2012, 30 out.\nSI: zákon o farmaceutických službách (Úřední věstník RS, č. 85/2016, 77/2017, 73/2019) a zákon o léčivých přípravcích (Úřední věstník RS, č. 17/2014, 66/2019).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV IT: profesi mohou vykonávat pouze fyzické osoby zapsané v rejstříku a také právnické osoby ve formě partnerství, přičemž každý z partnerů společnosti musí být zapsán v lékárnickém rejstříku. K zápisu do profesního lékárnického rejstříku je nutná státní příslušnost členského státu Evropské unie nebo pobyt a výkon povolání v Itálii. Cizí státní příslušníci, kteří mají nezbytnou kvalifikaci, mohou být do rejstříku zapsáni, pokud jsou občané země, s níž má Itálie zvláštní dohodu povolující výkon povolání za podmínek vzájemnosti (D. Lgsl. CPS 233/1946, články 7–9 a D.P.R. 221/1950, články 3 a 7). Nové lékárny mohou být zřizovány na základě veřejné soutěže, stejně tak probíhá obsazování stávajících volných lékáren. Veřejné soutěže se mohou účastnit pouze státní příslušníci členského státu Evropské unie, kteří jsou zapsáni v lékárnickém rejstříku („albo“).\nUsazení se povoluje na základě testu ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet obyvatel a hustota osídlení dané oblasti.\nOpatření:\nIT: zákon 362/1991, články 1, 4, 7 a 9; legislativní nařízení CPS 233/1946, články 7–9, a dekret prezidenta republiky (D.P.R. 221/1950, články 3 a 7).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nNa CY: na maloobchod s léčivými přípravky, zdravotnickými a ortopedickými výrobky a ostatní služby poskytované farmaceuty (CPC 63211) se vztahuje podmínka státní příslušnosti.\nOpatření:\nCY: zákon o lékárnách a jedech (Cap. 254) ve znění pozdějších předpisů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční služby – přístup na trh:\nV BG: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků veřejnosti mohou provádět pouze lékárny. Zásilkový prodej léčivých přípravků je zakázán, s výjimkou volně prodejných léčivých přípravků.\nV EE: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků veřejnosti mohou provádět pouze lékárny. Zásilkový prodej léčivých přípravků a také doručování léčivých přípravků objednaných po internetu poštou nebo službou expresního doručování je zakázáno. Usazení se povoluje na základě testu ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: hustota osídlení dané oblasti.\nV EL: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků pro veřejnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které mají licenci k provozování lékárny, a společnosti založené takovými osobami.\nVe ES: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků pro veřejnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které mají licenci k provozování lékárny. Žádný farmaceut nemůže získat více než jednu licenci.\nV LU: maloobchodní prodej léčivých přípravků a specifických zdravotnických výrobků pro veřejnost mohou provádět pouze fyzické osoby.\nV NL: zásilkový prodej léčivých přípravků podléhá požadavkům.\nOpatření:\nBG: zákon o humánních léčivých přípravcích, články 219, 222, 228 a čl. 234 odst. 5.\nEE: Ravimiseadus (zákon o léčivých přípravcích), RT I 2005, 2, 4; § 29 (2) a § 41 (3), a Tervishoiuteenuse korraldamise seadus (zákon o organizaci zdravotních služeb, RT I 2001, 50, 284).\nEL: zákon 5607/1932 ve znění zákonů 1963/1991 a 3918/2011.\nES: Ley 16/1997, de 25 de abril, de regulación de servicios de las oficinas de farmacia (zákon 16/1997 ze dne 25. dubna, kterým se regulují služby lékáren), články 2, 3.1, a Real Decreto Legislativo 1/2015, de 24 de julio por el que se aprueba el Texto refundido de la Ley de garantías y uso racional de los medicamentos y productos sanitarios (Ley 29/2006).\nLU: Loi du 4 juillet 1973 concernant le régime de la pharmacie (annex a043); Règlement grand-ducal du 27 mai 1997 relatif à l'octroi des concessions de pharmacie (annex a041) a règlement grand-ducal du 11 février 2002 modifiant le règlement grand-ducal du 27 mai 1997 relatif à l'octroi des concessions de pharmacie (annex a017).\nNL: Geneesmiddelenwet, článek 67.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční služby – místní přítomnost:\nV BG: farmaceuti musí splňovat podmínku trvalého pobytu.\nOpatření:\nBG: zákon o humánních léčivých přípravcích, články 146, 161, 195, 222 a 228.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DE, SK: k získání licence farmaceuta nebo k otevření lékárny pro maloobchod s léčivými přípravky a určitými zdravotnickými výrobky pro veřejnost je požadován pobyt.\nOpatření:\nDE: Gesetz über das Apothekenwesen (ApoG; německý zákon o lékárnách);\nGesetz über den Verkehr mit Arzneimitteln (AMG);\nGesetz über Medizinprodukte (MPG);\nVerordnung zur Regelung der Abgabe von Medizinprodukten (MPAV).\nSK: zákon č. 362/2011 Z. z. o lécích a zdravotnických pomůckách, § 6, a zákon č. 578/2004 Z. z. o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovnících, stavovských organizacích ve zdravotnictví.\nVýhrada č. 4 – Služby v oblasti výzkumu a vývoje\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v oblasti výzkumu a vývoje\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 851, 853\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nEU: pokud jde o veřejně financované služby v oblasti výzkumu a vývoje čerpající finanční prostředky poskytované Unií na úrovni Unie, mohou být výhradní práva či povolení udělena pouze státním příslušníkům členských států a právnickým osobám z Unie, které mají v Evropské unii sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání (CPC 851, 853).\nPokud jde o veřejně financované služby v oblasti výzkumu a vývoje čerpající finanční prostředky poskytované členským státem, mohou být výhradní práva či povolení udělena pouze státním příslušníkům dotčeného členského státu a právnickým osobám z dotčeného členského státu, jež mají v tomto členském státě ústředí (CPC 851, 853).\nTouto výhradou není dotčena část pátá této dohody a vyloučení zadávání zakázek stranou nebo subvencí poskytovaných stranami podle čl. 123 odst. 6 a 7 této dohody.\nOpatření:\nEU: všechny stávající i všechny budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace, včetně pravidel pro účast v programu Horizont 2020 a nařízení týkajících se společných technologických iniciativ, rozhodnutí podle článku 185 a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), jakož i stávající a budoucí celostátní, regionální nebo místní výzkumné programy.\nVýhrada č. 5 – Služby v oblasti nemovitostí\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v oblasti nemovitostí\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 821, 822\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY: na poskytování služeb v oblasti nemovitostí se uplatňuje podmínka státní příslušnosti a pobytu.\nOpatření:\nCY: zákon o realitních makléřích 71(1)/2010, v platném znění.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: pro získání licence na poskytování služeb v oblasti nemovitostí je v České republice u fyzických osob požadován pobyt a u právnických osob usazení.\nV HR: k poskytování služeb v oblasti nemovitostí se vyžaduje obchodní přítomnost v EHP.\nV PT: u fyzických osob je požadován pobyt v EHP. U právnických osob je požadován zápis do obchodního rejstříku v EHP.\nOpatření:\nCZ: zákon o živnostenském podnikání.\nHR: zákon o zprostředkování nemovitostí (OG 107/07 a 144/12), článek 2.\nPT: legislativní nařízení 211/2004 (články 3 a 25), ve znění legislativního nařízení 69/2011.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční služby – místní přítomnost:\nV DK: pokud jde o poskytování služeb v oblasti nemovitostí fyzickými osobami, jež jsou přítomny na území Dánska, označení „realitní makléř“ mohou užívat pouze oprávnění realitní makléři, kteří jsou fyzickými osobami, jež byly zapsány do rejstříku realitních makléřů vedeného Dánským úřadem pro podnikání. Dotčený zákon vyžaduje, aby byl žadatel dánským rezidentem nebo rezidentem Unie, EHP nebo Švýcarské konfederace.\nZákon o prodeji nemovitostí se uplatňuje pouze při poskytování služeb v oblasti nemovitostí spotřebitelům. Zákon o prodeji nemovitostí se nevztahuje na pronájem nemovitostí (CPC 822).\nOpatření:\nDK: Lov om formidling af fast ejendom m.v. lov. nr. 526 af 28.05.2014 (zákon o prodeji nemovitostí).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nVe SI: umožní-li Spojené království slovinským státním příslušníkům a podnikům poskytovat služby realitních makléřů, umožní Slovinsko státním příslušníkům a podnikům Spojeného království poskytovat služby realitních makléřů za stejných podmínek, budou-li splněny tyto požadavky: dotčené subjekty nebo osoby mají oprávnění jednat jako realitní makléři v zemi původu, podaly příslušné potvrzení o beztrestnosti v trestních řízeních a jsou zapsány do rejstříku realitních makléřů na příslušném (slovinském) ministerstvu.\nOpatření:\nSI: zákon o realitních agenturách.\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – pronájem nebo leasing bez obsluhy služby související s podnikovým poradenstvím; technické zkoušky a analýzy; související vědecké a technické poradenské služby; služby v oblasti zemědělství; bezpečnostní služby; služby umísťování zaměstnanců; překladatelské a tlumočnické služby a jiné podnikatelské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 37, část CPC 612, část 621, část 625, 831, část 85990, 86602, 8675, 8676, 87201, 87202, 87203, 87204, 87205, 87206, 87209, 87901, 87902, 87909, 88, část 893\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Pronájem nebo leasing bez obsluhy (CPC 83103, CPC 831)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe SE: k provozování lodí plujících pod švédskou vlajkou je v případě zahraničních vlastnických podílů v těchto lodích nutné předložit důkaz dominantního švédského vlivu na provoz. Dominantním švédským vlivem na provoz se rozumí, že loď je provozována ze Švédska a dále že více než polovinu podílů v této lodi vlastní buď osoby ve Švédsku, nebo osoby v jiné zemi EHP. Jiným zahraničním lodím může být za určitých podmínek udělena z tohoto pravidla výjimka, pokud jsou pronajaty nebo poskytnuty na leasing švédským právnickým osobám prostřednictvím smlouvy o pronájmu bez posádky (CPC 83103).\nOpatření:\nSE: Sjölagen (námořní zákoník) (1994:1009), kapitola 1, § 1.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe SE: poskytovatelé služeb pronájmu nebo leasingu automobilů a některých terénních vozidel („terrängmotorfordon“) bez řidiče, pronajatých nebo poskytnutých na leasing na dobu kratší než jeden rok, jsou povinni určit osobu, která bude odpovědná mimo jiné za zajištění toho, že podnikatelská činnost probíhá v souladu s platnými pravidly a předpisy a že jsou dodržována pravidla bezpečnosti silničního provozu. Tato odpovědná osoba musí mít pobyt v EHP (CPC 831).\nOpatření:\nSE: Lag (1998: 424) om biluthyrning (zákon o pronájmu a leasingu automobilů).\nb)   Pronájem nebo leasing a ostatní podnikatelské služby týkající se letectví\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nEU: pokud jde o pronájem nebo leasing letadla bez posádky, podléhá letadlo používané leteckým dopravcem z Unie platným požadavkům na registraci letadel. Dohoda o pronájmu nebo leasingu bez posádky, jejíž stranou je dopravce z Unie, musí splňovat požadavky práva Unie nebo vnitrostátního práva o letecké bezpečnosti, jako je předchozí schválení a jiné podmínky vztahující se na používání letadel registrovaných ve třetích zemích. Aby letadlo mohlo být registrováno, požaduje se, aby bylo vlastněno buď fyzickými osobami splňujícími zvláštní podmínky státní příslušnosti, nebo podniky splňujícími zvláštní požadavky týkající se vlastnictví kapitálu a kontroly (CPC 83104).\nPokud jde o služby v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS), platí, že nedostane-li se leteckým dopravcům z Unie ze strany poskytovatelů služeb CRS podnikajících mimo Unii stejného (tedy nediskriminačního) zacházení, jakého se ze strany poskytovatelů služeb CRS z Unie dostává v Unii leteckým dopravcům ze třetí země, nebo nedostane-li se poskytovatelům služeb CRS z Unie ze strany leteckých dopravců mimo Unii stejného zacházení, jakého se ze strany leteckých dopravců v Unii dostává poskytovatelům služeb CRS ze třetí země, lze přijmout opatření, aby se stejného diskriminačního zacházení dostalo leteckým dopravcům mimo Unii ze strany poskytovatelů služeb CRS podnikajících v Unii nebo poskytovatelům služeb CRS mimo Unii ze strany leteckých dopravců z Unie.\nOpatření:\nEU: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 (7).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: soukromá (osobní) letadla patřící fyzickým osobám, jež nejsou státními příslušníky členského státu EHP, mohou být registrována, pouze pokud mají tyto osoby bydliště či pobyt v Belgii nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku. Soukromá (osobní) letadla patřící zahraničním právnickým osobám, jež nebyly založeny v souladu s právem členského státu EHP, mohou být registrována, pouze pokud mají tyto osoby místo působení, agenturu či kancelář v Belgii nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku (CPC 83104).\nPlatí postupy povolování pro služby hašení požárů ze vzduchu, letového výcviku, leteckého postřiku, leteckého průzkumu, leteckého mapování, leteckého fotografování a jiné letecké služby v oblasti zemědělství, průmyslu a kontroly.\nOpatření:\nBE: Arrêté Royal du 15 mars 1954 réglementant la navigation aérienne.\nc)   Služby související s podnikovým poradenstvím – rozhodčí a smírčí služby (CPC 86602)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV BG: k poskytování mediačních služeb se u občanů z jiných zemí, než je členský stát EHP nebo Švýcarská konfederace, vyžaduje trvalý nebo dlouhodobý pobyt v Bulharské republice.\nV HU: k provádění mediace (jako je smírčí řízení) je zapotřebí oznámení (za účelem zápisu do rejstříku) ministrovi odpovědném za oblast justice.\nOpatření:\nBG: zákon o mediaci, článek 8.\nHU: zákon LV z roku 2002 o mediaci.\nd)   Technické zkoušky a analýzy (CPC 8676)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nNa CY: podmínkou k poskytování služeb chemiků a biologů je státní příslušnost členského státu.\nVe FR: profese biologa je vyhrazena fyzickým osobám a je požadována státní příslušnost EHP.\nOpatření:\nCY: zákon o registraci chemiků z roku 1988 (zákon 157/1988), v platném znění.\nFR: Code de la Santé Publique.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV BG: pro poskytování technických zkoušek a analýz je požadováno usazení v Bulharsku v souladu s bulharským obchodním zákoníkem a zápis v obchodním rejstříku.\nOsoba provádějící pravidelné kontroly k prokázání technického stavu silničních nákladních vozidel by měla být registrována v souladu s bulharským obchodním zákoníkem nebo se zákonem o neziskových právnických osobách nebo být registrována v jiném členském státě EHP.\nZkoušky a analýzy složení a čistoty ovzduší a vod smí provádět pouze bulharské Ministerstvo životního prostředí a vod nebo jeho agentury ve spolupráci s Bulharskou akademií věd.\nOpatření:\nBG: zákon o technických požadavcích na produkty; zákon o měření; zákon o čistotě ovzduší a zákon o vodách, nařízení N-32 o pravidelné kontrole k prokázání technického stavu silničních nákladních vozidel.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, místní přítomnost:\nV IT: pokud jde o biology, chemické analytiky, agronomy a periti agrari, vyžaduje se pobyt a zápis do profesního rejstříku. Státní příslušníci třetích zemí se mohou do rejstříku zapsat pod podmínkou vzájemnosti.\nOpatření:\nIT: biologové, chemičtí analytici: zákon 396/1967 o profesi biologa a královský dekret 842/1928 o profesi chemického analytika.\ne)   Související vědecké a technické poradenské služby (CPC 8675)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, místní přítomnost:\nV IT: k zápisu do rejstříku geologů se vyžaduje pobyt nebo místo podnikání v Itálii; zápis do tohoto rejstříku je podmínkou k provozování profese zeměměřiče či geologa, a tudíž k poskytování služeb souvisejících s těžbou a provozem dolů atd. Je požadována státní příslušnost členského státu, avšak cizinci se mohou do rejstříku zapsat pod podmínkou vzájemnosti.\nOpatření:\nIT: geologové: zákon 112/1963, články 2 a 5; D.P.R. 1403/1965, článek 1.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV BG: v případě fyzických osob se pro výkon funkcí souvisejících s geodézií, kartografií a zeměměřičstvím požaduje státní příslušnost členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace a pobyt v nich. V případě právnických osob se vyžaduje zápis do obchodního rejstříku podle právních předpisů členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace.\nOpatření:\nBG: zákon o katastru a registru vlastnictví a zákon o geodézii a kartografii.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nNa CY: na poskytování příslušných služeb se vztahuje podmínka státní příslušnosti.\nOpatření:\nCY: zákon 224/1990, v platném znění.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe FR: pokud jde o zeměměřičství, přístup je umožněn pouze prostřednictvím SEL (anonyme, à responsabilité limitée ou en commandite par actions), SCP (Société civile professionnelle), SA a SARL (sociétés anonymes, à responsabilité limitée). Podmínkou k poskytování služeb těžby a průzkumu je usazení. Od tohoto požadavku lze upustit v případě vědeckých výzkumných pracovníků na základě rozhodnutí ministra pro vědecký výzkum po dohodě s ministrem zahraničních věcí.\nOpatření:\nFR: Loi 46-942 du 7 mai 1946 a décret n°71-360 du 6 mai 1971.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV HR: služby základního geologického, geodetického a báňského poradenství a také související poradenské služby v oblasti ochrany životního prostředí lze na území Chorvatska poskytovat pouze společně s tuzemskými právnickými osobami nebo jejich prostřednictvím.\nOpatření:\nHR: nařízení o požadavcích pro vydávání povolení právnickým osobám k výkonu odborných činností ochrany životního prostředí (OG č. 57/10), články 32–35.\nf)   Služby v oblasti zemědělství (část CPC 88)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, místní přítomnost:\nV IT: pokud jde o biology, chemické analytiky, agronomy a periti agrari, vyžaduje se pobyt a zápis do profesního rejstříku. Státní příslušníci třetích zemí se mohou do rejstříku zapsat pod podmínkou vzájemnosti.\nOpatření:\nIT: biologové, chemičtí analytici: zákon 396/1967 o profesi biologa a královský dekret 842/1928 o profesi chemického analytika.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV PT: profese biologa, chemického analytika a agronoma je vyhrazena fyzickým osobám. V případě inženýrů a technických inženýrů se na státní příslušníky třetích zemí vztahuje režim vzájemnosti (a nikoli podmínka státní příslušnosti). V případě biologů se podmínka státní příslušnosti ani podmínka vzájemnosti neuplatní.\nOpatření:\nPT: legislativní nařízení 119/92 alterado p/Lei 123/2015, 2 set. (Ordem Engenheiros); zákon 47/2011 alterado p/Lei 157/2015, 17 set. (Ordem dos Engenheiros Técnicos) a legislativní nařízení 183/98 alterado p/Lei 159/2015, 18 set. (Ordem dos Biólogos).\ng)   Bezpečnostní služby (CPC 87302, 87303, 87304, 87305, 87309)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV IT: povolení nezbytné k poskytování služeb bezpečnostní ochrany a převozu cenin mohou získat pouze státní příslušníci členského státu Evropské unie a jeho rezidenti.\nV PT: poskytování bezpečnostních služeb zahraničním poskytovatelem na přeshraničním základě není povoleno.\nPro specializované zaměstnance platí podmínka státní příslušnosti.\nOpatření:\nIT: zákon o veřejné bezpečnosti (TULPS) 773/1931, články 133–141; královský dekret 635/1940, článek 257.\nPT: zákon 34/2013 alterada p/ Lei 46/2019, 16 maio a vyhláška 273/2013 alterada p/ Portaria 106/2015, 13 abril.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DK: na fyzické osoby žádající o povolení k poskytování bezpečnostních služeb se vztahuje požadavek na pobyt.\nPožadavek na pobyt se vztahuje i na vedoucí pracovníky a většinu členů správní rady právnické osoby, jež žádá o povolení k poskytování bezpečnostních služeb. Pobyt v případě vedoucích pracovníků a správních rad se však nevyžaduje, pokud to vyplývá z mezinárodních dohod nebo vyhlášek vydaných ministrem spravedlnosti.\nOpatření:\nDK: Lovbekendtgørelse 2016-01-11 nr. 112 om vagtvirksomhed.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV EE: u pracovníků bezpečnostní ochrany je požadován pobyt.\nOpatření:\nEE: Turvaseadus (bezpečnostní zákon) § 21, § 22.\nh)   Služby umísťování zaměstnanců (CPC 87201, 87202, 87203, 87204, 87205, 87206, 87209)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení (týká se regionální úrovně státní správy):\nV BE: ve všech belgických regionech platí, že společnost, jež má své správní ústředí mimo EHP, musí prokázat, že poskytuje služby umísťování zaměstnanců ve své zemi původu. Ve Valonském regionu platí, že k poskytování služeb umísťování zaměstnanců je zapotřebí specifický druh právní subjektivity (régulièrement constituée sous la forme d'une personne morale ayant une forme commerciale, soit au sens du droit belge, soit en vertu du droit d'un Etat membre ou régie par celui-ci, quelle que soit sa forme juridique). Společnost, jež má své správní ústředí mimo EHP, musí prokázat, že splňuje podmínky stanovené v nařízení (například ohledně druhu právní subjektivity). V Německojazyčném společenství platí, že společnost, jež má své správní ústředí mimo EHP, musí splňovat kritéria pro přijetí stanovená ve zmíněném nařízení (CPC 87202).\nOpatření:\nBE: Vlámský region: čl. 8 § 3, Besluit van de Vlaamse Regering van 10 december 2010 tot uitvoering van het decreet betreffende de private arbeidsbemiddeling.\nValonský region: Décret du 3 avril 2009 relatif à l'enregistrement ou à l'agrément des agences de placement (nařízení ze dne 3. dubna 2009 o registraci agentur umísťování zaměstnanců), článek 7, arrêté du Gouvernement wallon du 10 décembre 2009 portant exécution du décret du 3 avril 2009 relatif à l'enregistrement ou à l'agrément des agences de placement (rozhodnutí valonské vlády ze dne 10. prosince 2009, kterým se provádí nařízení ze dne 3. dubna 2009 o registraci agentur umísťování zaměstnanců), článek 4.\nNěmeckojazyčné společenství: Dekret über die Zulassung der Leiharbeitsvermittler und die Überwachung der privaten Arbeitsvermittler / Décret du 11 mai 2009 relatif à l'agrément des agences de travail intérimaire et à la surveillance des agences de placement privées, článek 6.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV DE: k získání licence k provozování agentury zprostředkující práci na dobu určitou podle § 3 odst. 3 až 5 zákona o agenturním zaměstnávání (Arbeitnehmerüberlassungsgesetz) se vyžaduje státní příslušnost členského státu Evropské unie nebo obchodní přítomnost v Evropské unii. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí může vydat nařízení ohledně umísťování a náboru pracovníků, kteří nejsou státními příslušníky EHP, pro specifické profese, např. profese zdravotnické a pečovatelské. Žádost o licenci nebo o její prodloužení bude zamítnuta, pokud má být práce na dobu určitou vykonávána v podnicích, částech podniků nebo pobočkách podniků, které nejsou usazeny v EHP podle § 3 odst. 2 zákona o agenturním zaměstnávání (Arbeitnehmerüberlassungsgesetz).\nOpatření:\nDE: Gesetz zur Regelung der Arbeitnehmerüberlassung (AÜG);\nSozialgesetzbuch Drittes Buch (SGB III; zákoník sociálního zabezpečení, kniha třetí) – podpora zaměstnanosti;\nVerordnung über die Beschäftigung von Ausländerinnen und Ausländern (BeschV; nařízení o zaměstnávání cizinců).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe ES: před zahájením činnosti musí agentury pro umísťování zaměstnanců předložit čestné prohlášení, že splňují požadavky stanovené ve stávajících právních předpisech (CPC 87201, 87202).\nOpatření:\nES: Real Decreto-ley 8/2014, de 4 de julio, de aprobación de medidas urgentes para el crecimiento, la competitividad y la eficiencia (tramitado como Ley 18/2014, de 15 de octubre).\ni)   Překladatelské a tlumočnické služby (CPC 87905)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV BG: za účelem provozování úřední překladatelské činnosti musí být zahraniční fyzické osoby držiteli povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v Bulharské republice.\nOpatření:\nBG: nařízení o legalizaci, ověřování a překladu dokumentů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV HU: úřední překlady, úřední ověření překladů a ověřené kopie úředních dokumentů v cizích jazycích může vyhotovovat pouze maďarská Státní kancelář pro překlady a úředně ověřené překlady (OFFI).\nV PL: soudními překladateli se mohou stát pouze fyzické osoby.\nOpatření:\nHU: vyhláška Rady ministrů č. 24/1986 o úředních překladech a tlumočení.\nPL: zákon ze dne 25. listopadu 2004 o profesi soudního překladatele nebo tlumočníka (Sbírka zákonů z roku 2019, bod 1326).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe FI: v případě akreditovaných překladatelů je požadován pobyt v EHP.\nOpatření:\nFI: Laki auktorisoiduista kääntäjistä (zákon o akreditovaných překladatelích) (1231/2007), § 2 odst. 1.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nNa CY: pro poskytování služeb v oblasti vyhotovování úředních překladů a jejich ověřování je nutný zápis do rejstříku překladatelů. Uplatní se podmínka státní příslušnosti.\nV HR: v případě akreditovaných překladatelů je požadována státní příslušnost EHP.\nOpatření:\nCY: zákon o zřizování, registraci a regulaci služeb akreditovaných překladatelů v Kyperské republice.\nHR: nařízení o stálých soudních tlumočnících (OG 88/2008), článek 2.\nj)   Ostatní podnikatelské služby (část CPC 612, část 621, část 625, 87901, 87902, 88493, část 893, část 85990, 87909, ISIC 37)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe SE: zastavárny mohou být zřízeny pouze jako společnosti s ručením omezením nebo jako pobočky (část CPC 87909).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: pouze autorizovaná obalová společnost smí poskytovat služby zpětného odběru a využití odpadu z obalů a musí být právnickou osobou založenou jako akciová společnost (CPC 88493, ISIC 37).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV NL: k poskytování služeb puncování se vyžaduje obchodní přítomnost v Nizozemsku. Puncování výrobků ze vzácných kovů mohou v současné době provádět výhradně dva nizozemské veřejné monopoly (část CPC 893).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 477/2001 Sb. (zákon o obalech), § 16.\nSE: zákon o zastavárnách (1995:1000).\nNL: Waarborgwet 1986.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV PT: k poskytování služeb inkasních agentur a služeb souvisejících s poskytováním informací o solventnosti zákazníků platí podmínka státní příslušnosti členského státu (CPC 87901, 87902).\nOpatření:\nPT: zákon 49/2004.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: dražby lze provozovat na základě živnostenského oprávnění. K získání živnostenského oprávnění (na pořádání dobrovolných veřejných dražeb) musí mít společnost sídlo v České republice a fyzická osoba musí získat povolení k pobytu a jak společnost, tak fyzická osoba musí být zapsány do obchodního rejstříku České republiky (část CPC 612, část 621, část 625, část 85990).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe SE: hospodářský plán stavební společnosti musí potvrdit dvě osoby. Tyto osoby musí být veřejně schváleny úřady v EHP (CPC 87909).\nOpatření:\nSE: zákon o stavebních družstvech (1991:614).\nVýhrada č. 7 – Komunikační služby\nOdvětví – pododvětví:\nKomunikační služby – poštovní a kurýrní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 71235, část 73210, část 751\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nEU: organizaci umisťování poštovních schránek na veřejných komunikacích, vydávání poštovních známek a službu doporučených zásilek využívanou v soudním nebo správním řízení lze omezit v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Pro služby, na něž se vztahuje povinnost všeobecných služeb, mohou být zřízeny licenční systémy. Tyto licence mohou podléhat konkrétní povinnosti všeobecných služeb nebo finančnímu příspěvku do vyrovnávacího fondu.\nOpatření:\nEU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (8).\nVýhrada č. 8 – Stavební služby\nOdvětví – pododvětví:\nStavební a související inženýrské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 51\nDruh výhrady:\nNárodní zacházení\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nNa CY: podmínka státní příslušnosti.\nOpatření:\nZákon o registraci a kontrole dodavatelů stavebních a technických prací z roku 2001 (29 (I) / 2001), články 15 a 52.\nVýhrada č. 9 – Distribuční služby\nOdvětví – pododvětví:\nDistribuční služby – obecné, distribuce tabáku\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 3546, část 621, 6222, 631, část 632\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Distribuční služby (CPC 3546, 631, 632 kromě 63211, 63297, 62276, část 621)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV PT: zřízení některých maloobchodních provozoven a nákupních center podléhá režimu zvláštních povolení. Týká se to nákupních center o hrubé pronajímatelné ploše nejméně 8 000 m2 a maloobchodních provozoven, jejichž obchodní plocha činí nejméně 2 000 m2, pokud se nacházejí mimo nákupní centra. Hlavní kritéria: přínos k četnosti obchodních nabídek; posouzení služeb pro zákazníky; kvalita pracovních míst a sociální odpovědnost podniků; začlenění do prostředí obce; přínos k ekologické účinnosti (CPC 631, 632 kromě 63211, 63297).\nOpatření:\nPT: legislativní nařízení č. 10/2015 ze dne 16. ledna.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nNa CY: existuje podmínka státní příslušnosti pro farmaceutické zástupce poskytující distribuční služby (CPC 62117).\nOpatření:\nCY: zákon 74(l) 2020, v platném znění.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV LT: distribuce pyrotechnických výrobků podléhá licenci. Licenci mohou získat pouze právnické osoby z Unie (CPC 3546).\nOpatření:\nLT: zákon o dohledu nad oběhem výrobků civilní pyrotechniky (23. března 2004. č. IX-2074).\nb)   Distribuce tabáku (část CPC 6222, 62228, část 6310, 63108)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe ES: státní monopol na maloobchod s tabákem. Usazení podléhá podmínce státní příslušnosti členského státu. Tabákové výrobky mohou prodávat pouze fyzické osoby. Prodejce tabákových výrobků nemůže získat více než jednu licenci (CPC 63108).\nVe FR: státní monopol na velkoobchodní a maloobchodní prodej tabáku. Na prodejce tabákových výrobků (buraliste) se vztahuje podmínka státní příslušnosti (část CPC 6222, část 6310).\nOpatření:\nES: zákon 14/2013 ze dne 27. září 2014.\nFR: Code général des impôts.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV AT: žádost o povolení k prodeji tabákových výrobků mohou podávat pouze fyzické osoby.\nPřednost mají státní příslušníci členských států EHP (CPC 63108).\nOpatření:\nAT: zákon o tabákovém monopolu z roku 1996, § 5 a § 27.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV IT: k distribuci a prodeji tabáku je zapotřebí licence. Licence se uděluje v zadávacím řízení. Udělení licence podléhá testu ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet obyvatel a hustota stávajících prodejních míst (část CPC 6222, část 6310).\nOpatření:\nIT: legislativní nařízení 184/2003;\nzákon 165/1962;\nzákon 3/2003;\nzákon 1293/1957;\nzákon 907/1942 a\ndekret prezidenta republiky (D.P.R.) 1074/1958.\nVýhrada č. 10 – Služby v oblasti vzdělávání\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v oblasti vzdělávání (soukromě financované)\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 921, 922, 923, 924\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nNa CY: vlastníci a většinoví akcionáři soukromě financovaných škol musí mít státní příslušnost členského státu. Státní příslušníci Spojeného království mohou získat povolení ministra (školství) v souladu s příslušnou formou a podmínkami.\nOpatření:\nCY: zákon o soukromých školách z roku 2019 (č. 147(I)/2019).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: soukromě financované primární a sekundární vzdělávání mohou poskytovat pouze bulharské podniky s povolením (vyžaduje se obchodní přítomnost). Bulharské mateřské školy a školy se zahraniční účastí mohou být zřízeny či transformovány na žádost sdružení, korporací nebo podniků bulharských a zahraničních fyzických či právnických osob, které jsou v Bulharsku řádně zaregistrovány, rozhodnutím Rady ministrů na návrh ministra školství a vědy. Mateřské školy a školy v zahraničním vlastnictví mohou být zřízeny či transformovány na žádost zahraničních právnických osob v souladu s mezinárodními dohodami a úmluvami a při dodržení výše uvedených ustanovení. Zahraniční vysokoškolské instituce nemohou na území Bulharska zřizovat své pobočky. Zahraniční vysokoškolské instituce mohou v Bulharsku zřizovat fakulty, katedry, ústavy a koleje pouze v rámci struktury bulharských vysokoškolských institucí a ve spolupráci s nimi (CPC 921, 922).\nOpatření:\nBG: zákon o předškolním a školním vzdělávání a\nzákon o vysokoškolském vzdělávání, odstavec 4 doplňujících ustanovení.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe SI: soukromě financované základní školy mohou zakládat pouze slovinské fyzické či právnické osoby. Poskytovatel služeb musí zřídit sídlo nebo kancelář pobočky (CPC 921).\nOpatření:\nSI: zákon o organizaci a financování vzdělávání (Úřední věstník Slovinské republiky, č. 12/1996) a pozměňující akty, článek 40.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ a na SK: k podání žádosti o státní souhlas k provozu soukromě financované instituce vysokoškolského vzdělávání se vyžaduje usazení v členském státě. Tato výhrada se nevztahuje na služby vyššího technického a odborného vzdělávání (CPC 92310).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách), § 39, a\nzákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).\nSK: zákon č. 131/ 2002 o vysokých školách.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami: Přístup na trh:\nVe ES a IT: k otevření soukromě financované univerzity, jež vydává uznávané diplomy či tituly, se vyžaduje povolení. Uplatňuje se test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet obyvatel a hustota stávajících zařízení.\nVe ES: k postupu se musí vyjádřit parlament.\nV IT: základem je tříletý studijní program a povolení vydávat státem uznávané diplomy (CPC 923) mohou získat pouze italské právnické osoby.\nOpatření:\nES: Ley Orgánica 6/2001, de 21 de Diciembre, de Universidades (zákon 6/2001 ze dne 21. prosince o univerzitách), článek 4.\nIT: královský dekret 1592/1933 (zákon o sekundárním vzdělávání);\nzákon 243/1991 (příležitostné veřejné příspěvky soukromým univerzitám);\nusnesení 20/2003 CNVSU (Comitato nazionale per la valutazione del sistema universitario) a\ndekret prezidenta republiky (DPR) 25/1998.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV EL: vlastníci a většina členů správní rady soukromě financovaných základních a středních škol a také učitelé působící v soukromě financovaném primárním a sekundárním vzdělávání musí mít státní příslušnost členského státu (CPC 921, 922). Vzdělávání na univerzitní úrovni mohou poskytovat výlučně instituce, které jsou plně samosprávnými veřejnoprávními právnickými osobami. Zákon 3696/2008 však umožňuje, aby rezidenti Unie (fyzické či právnické osoby) zřizovali soukromé instituce terciárního vzdělávání, které vydávají diplomy, jež nejsou uznány za rovnocenné univerzitním diplomům (CPC 923).\nOpatření:\nEL: zákony 682/1977, 284/1968, 2545/1940, prezidentský dekret 211/1994 ve znění\nprezidentského dekretu 394/1997, Ústava Řecké republiky, čl. 16 odst. 5, a zákon 3549/2007.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV AT: poskytování služeb soukromě financovaného vysokoškolského vzdělávání v oblasti aplikovaných věd vyžaduje povolení příslušného orgánu, kterým je AQ Austria (Agentura pro zajišťování kvality a akreditaci Rakousko). Investor, který by chtěl nabízet tyto služby, musí mít za hlavní předmět podnikání poskytování těchto programů, a aby byl navrhovaný studijní program schválen, musí předložit posouzení potřebnosti a průzkum trhu. Příslušné ministerstvo může povolení zamítnout, pokud rozhodnutí akreditačního orgánu není v souladu s národními zájmy v oblasti vzdělávání. Žadatel o provozování soukromé vysoké školy musí mít povolení příslušného orgánu (AQ Austria – Agentura pro zajišťování kvality a akreditaci Rakousko). Příslušné ministerstvo může povolení zamítnout, pokud není rozhodnutí akreditačního orgánu v souladu s národními zájmy v oblasti vzdělávání (CPC 923).\nOpatření:\nAT: zákon o univerzitách nabízejících studium v oblasti aplikovaných věd, BGBl I Nr. 340/1993, v platném znění, § 2 a 8; zákon o soukromých institucích vysokoškolského vzdělávání, BGB1. I Nr. 77/2020, § 2; a\nzákon o zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání, BGBl. Nr. 74/2011, v platném znění, § 25 odst. 3.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: vyučovat v soukromě financované vzdělávací instituci mohou pouze státní příslušníci členského státu (CPC 921, 922, 923). Státní příslušníci Spojeného království však mohou získat povolení příslušných odpovědných orgánů k výuce v institucích primárního, sekundárního a postsekundárního vzdělávání. Státní příslušníci Spojeného království mohou také získat povolení příslušných odpovědných orgánů k usazení a provozování či řízení institucí primárního, sekundárního či postsekundárního vzdělávání. Toto povolení se uděluje na základě volného uvážení.\nOpatření:\nFR: Code de l’éducation.\nPokud jde o investice – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nNa MT: poskytovatelé služeb, kteří hodlají poskytovat soukromě financované vysokoškolské vzdělávání nebo vzdělávání dospělých, musí získat licenci od Ministerstva školství a zaměstnanosti. Rozhodnutí o vydání licence může záviset na volném uvážení (CPC 923, 924).\nOpatření:\nMT: právní upozornění 296 z roku 2012.\nVýhrada č. 11 – Environmentální služby\nOdvětví – pododvětví:\nEnvironmentální služby – zpracování a recyklace použitých baterií a akumulátorů, starých vozidel a odpadu z elektrických a elektronických zařízení; ochrana ovzduší a klimatu a služby čištění výfukových a odpadních plynů\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 9402, 9404\nDruh výhrady:\nMístní přítomnost\nKapitola:\npřeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nVe SE: akreditaci k provádění kontroly výfukových plynů mohou mít pouze subjekty, jež jsou usazené nebo mají sídlo ve Švédsku (CPC 9404).\nNa SK: ke zpracování a recyklaci použitých baterií a akumulátorů, odpadních olejů, starých vozidel a odpadu z elektrických a elektronických zařízení se vyžaduje zápis do obchodního rejstříku v EHP (požadavek na pobyt) (část CPC 9402).\nOpatření:\nSE: zákon o vozidlech (2002:574).\nSK: zákon č. 79/2015 o odpadech.\nVýhrada č. 12 – Finanční služby\nOdvětví – pododvětví:\nFinanční služby – pojišťovnictví a bankovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nNepoužije se.\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Pojišťovací služby a služby související s pojištěním\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV IT: přístup k povolání pojistných matematiků je vyhrazen pouze fyzickým osobám. Profesní sdružení (bez zápisu do obchodního rejstříku) fyzických osob jsou povolena. K provozování profese pojistného matematika se vyžaduje státní příslušnost členského státu Evropské unie, cizím státním příslušníkům však lze provozování profese povolit na základě vzájemnosti.\nOpatření:\nIT: článek 29 zákoníku soukromého pojištění (legislativní nařízení č. 209 ze dne 7. září 2005) a zákon 194/1942, článek 4, a zákon 4/1999 o rejstříku.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV BG: důchodové pojištění je poskytováno prostřednictvím akciové společnosti, která získala licenci v souladu se zákonem o sociálním pojištění a je zapsána do rejstříku podle obchodního zákoníku nebo podle právních předpisů jiného členského státu EU (zřizování poboček není povoleno).\nV BG, ve ES, v PL a PT: přímé zřizování poboček není povoleno v případě zprostředkování pojištění, které je vyhrazeno společnostem založeným v souladu s právem členského státu (je vyžadován zápis do místního obchodního rejstříku). V PL je pro zprostředkovatele pojištění stanoven požadavek na pobyt.\nOpatření:\nBG: zákon o pojištění, články 12, 56–63, 65, 66 a čl. 80 odst. 4; zákon o sociálním pojištění, články 120a–162, 209–253 a 260–310.\nES: Reglamento de Ordenación, Supervisión y Solvencia de Entidades Aseguradoras y Reaseguradoras (RD 1060/2015, de 20 de noviembre de 2015), článek 36.\nPL: zákon o pojišťovací a zajišťovací činnosti ze dne 11. září 2015 (Sbírka zákonů z roku 2020, body 895 a1180); zákon o distribuci pojištění ze dne 15. prosince 2017 (Sbírka zákonů z roku 2019, bod 1881); zákon o organizaci a fungování penzijních fondů ze dne 28. srpna 1997 (Sbírka zákonů z roku 2020, bod 105); Zákon ze dne 6. března 2018 o pravidlech týkajících se hospodářské činnosti zahraničních podnikatelů a jiných zahraničních osob na území Polské republiky.\nPT: článek 7 legislativního nařízení 94-B/98, zrušeného legislativním nařízením 2/2009 ze dne 5. ledna; kapitola I oddíl VI legislativního nařízení 94-B/98, čl. 34 odst. 6 a 7, a článek 7 legislativního nařízení 144/2006, zrušeného zákonem 7/2019 ze dne 16. ledna; článek 8 právního režimu upravujícího činnost v oblasti distribuce pojištění a zajištění, schváleného zákonem 7/2019 ze dne 16. ledna.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení:\nV AT: vedení pobočky se musí skládat alespoň ze dvou fyzických osob s pobytem v Rakousku.\nV BG: požadavek na pobyt pro členy řídícího orgánu a orgánu dohledu pojišťoven/zajišťoven a pro každou osobu, jež je oprávněna řídit či zastupovat pojišťovnu/zajišťovnu.\nPředseda správní rady, předseda představenstva, výkonný ředitel a agent pověřený vedoucími funkcemi penzijní pojišťovny musí mít trvalou adresu v Bulharsku nebo mít tamtéž povolení k trvalému pobytu.\nOpatření:\nAT: zákon o dohledu nad pojišťovnami z roku 2016, čl. 14 odst. 1 č. 3, Spolková sbírka zákonů I č. 34/2015 (Versicherungsaufsichtsgesetz 2016, § 14 Abs. 1 Z 3, BGBl. I Nr. 34/2015).\nBG: zákon o pojištění, články 12, 56–63, 65, 66 a čl. 80 odst. 4,\nzákon o sociálním pojištění, články 120a–162, 209–253 a 260–310.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: před zřízením pobočky nebo agentury za účelem poskytování pojištění musí mít zahraniční pojistitel nebo zajistitel oprávnění k poskytování stejných typů pojištění, jaké hodlá poskytovat v Bulharsku, ve své zemi původu.\nPříjmy fondů doplňkového dobrovolného penzijního pojištění a také podobné příjmy z činností přímo souvisejících s dobrovolným penzijním pojištěním provozovaných osobami, jež jsou registrovány podle právních předpisů jiného členského státu a jež mohou v souladu s dotčenými právními předpisy provádět operace dobrovolného penzijního pojištění, nejsou v souladu s postupy stanovenými zákonem o dani z příjmu právnických osob zdanitelné.\nVe ES: před zřízením pobočky nebo agentury ve Španělsku za účelem poskytování určitých typů pojištění musí mít zahraniční pojistitel oprávnění k poskytování stejných typů pojištění ve své zemi původu alespoň po dobu pěti let.\nV PT: ke zřízení pobočky nebo agentury musí mít zahraniční pojišťovny oprávnění k výkonu pojišťovací a zajišťovací činnosti v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy nejméně po dobu pěti let.\nOpatření:\nBG: zákon o pojištění, články 12, 56–63, 65, 66 a čl. 80 odst. 4,\nzákon o sociálním pojištění, články 120a–162, 209–253 a 260–310.\nES: Reglamento de Ordenación, Supervisión y Solvencia de Entidades Aseguradoras y Reaseguradoras (RD 1060/2015, de 20 de noviembre de 2015), článek 36.\nPT: článek 7 legislativního nařízení 94-B/98 a kapitola I oddíl VI legislativního nařízení 94-B/98, čl. 34 odst. 6 a 7, a článek 7 legislativního nařízení 144/2006; článek 215 právního režimu upravujícího přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon, schváleného zákonem 147/2005 ze dne 9. září.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV AT: ke získání licence na otevření pobočky musí mít zahraniční pojistitelé ve své domovské zemi právní formu odpovídající akciové společnosti nebo sdružení vzájemného pojištění nebo formu s nimi srovnatelnou.\nV EL: pojišťovny a zajišťovny se správním ústředím ve třetích zemích mohou v Řecku působit prostřednictvím zřízení dceřiné společnosti nebo pobočky, přičemž pobočka v tomto případě nenabývá žádnou konkrétní právní formu, neboť je na území členského státu (tj. Řecka) trvale přítomná jako podnik se správním ústředím mimo EU, který v tomto členském státě (Řecku) získal k výkonu pojišťovací činnosti povolení.\nOpatření:\nAT: zákon o dohledu nad pojišťovnami z roku 2016, čl. 14 odst. 1 č. 1, Spolková sbírka zákonů I č. 34/2015 (Versicherungsaufsichtsgesetz 2016, § 14 Abs. 1 Z 1, BGBl. I Nr. 34/2015).\nEL: článek 130 zákona 4364/2016 (Vládní věstník 13/A/05.02.2016).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV AT: reklamní činnost a zprostředkování jménem dceřiné společnosti, která není usazena v Unii, nebo pobočky, která není usazena v Rakousku (s výjimkou zajištění nebo retrocese), jsou zakázány.\nV DK: žádné osoby ani společnosti (včetně pojišťoven) nemohou pro obchodní účely napomáhat při přímém pojišťování osob, které sídlí v Dánsku, dánských plavidel nebo majetku v Dánsku, vyjma pojišťoven, které získaly licenci podle dánského práva nebo od příslušných dánských orgánů.\nVe SE: poskytování přímého pojištění zahraničním pojistitelem je povoleno pouze prostřednictvím poskytovatele pojišťovacích služeb, který je k tomu ve Švédsku oprávněn, pokud tento zahraniční pojistitel a švédská pojišťovna patří ke stejné skupině společností nebo mezi sebou uzavřely dohodu o spolupráci.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DE, HU a LT: podmínkou k poskytování služeb přímého pojištění pojišťovnami, které nejsou zapsány do obchodního rejstříku v Evropské unii, je zřízení a povolení pobočky.\nVe SE: podmínkou k poskytování služeb zprostředkování pojištění podniky nezapsanými do obchodního rejstříku v EHP je zřízení obchodní přítomnosti (požadavek na místní přítomnost).\nNa SK: pojištění letecké a námořní dopravy pokrývající letadla/plavidla a pojištění odpovědnosti mohou uzavírat pouze pojišťovny usazené v Unii nebo pobočky pojišťoven neusazených v Unii, které získaly ve Slovenské republice povolení.\nOpatření:\nAT: zákon o dohledu nad pojišťovnami z roku 2016, čl. 13 odst. 1 a 2, Spolková sbírka zákonů I č. 34/2015 (Versicherungsaufsichtsgesetz 2016, § 13 Abs. 1 und 2, BGBl. I Nr. 34/2015).\nDE: Versicherungsaufsichtsgesetz (VAG) v případě veškerých pojišťovacích služeb ve spojení s Luftverkehrs-Zulassungs-Ordnung (LuftVZO) pouze v případě povinného pojištění odpovědnosti v letecké dopravě.\nDK: Lov om finansiel virksomhed jf. lovbekendtgørelse 182 af 18. februar 2015.\nHU: zákon LX z roku 2003.\nLT: zákon o pojištění ze dne 18. září 2003 č. IX-1737, ve znění polední změny ze dne 13. června 2019 č. XIII-2232.\nSE: LAG om försäkringsförmedling (zákon o zprostředkování pojištění) (kapitola 3, § 3, 2018:12192005:405) a zákon o podnikání zahraničních pojistitelů ve Švédsku (kapitola 4, §§ 1 a 10, 1998:293).\nSK: zákon 39/2015 o pojišťovnictví.\nb)   Bankovní a jiné finanční služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV BG: chtějí-li nebankovní finanční instituce provozovat činnost spočívající v poskytování půjček s využitím finančních prostředků, které nezískaly přijímáním vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků, nabytím účasti v úvěrové instituci nebo jiné finanční instituci, finančním leasingem, záručními operacemi, nabytím pohledávek z úvěrů a jinými formami financování (faktoring, forfaiting atd.), podléhají režimu registrace u Bulharské národní banky. Finanční instituce musí mít hlavní místo podnikání na území Bulharska.\nV BG: banky mimo EHP mohou v Bulharsku vykonávat bankovní činnost poté, co od Bulharské národní banky získají licenci pro zahájení a výkon podnikatelské činnosti v Bulharské republice prostřednictvím pobočky.\nV IT: pro získání oprávnění k provozování systému vypořádání obchodů s cennými papíry nebo k poskytování služeb centrálního depozitáře cenných papírů se sídlem v Itálii je od společností požadován zápis do obchodního rejstříku v Itálii (zřizování poboček není povoleno).\nV případě kolektivních investičních programů, vyjma subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů („SKIPCP“) harmonizovaných podle právních předpisů Unie, se vyžaduje, aby byl správce majetku nebo depozitář usazen v Itálii nebo v jiném členském státě a měl v Itálii pobočku.\nU správcovských společností investičních fondů, které nejsou harmonizovány podle právních předpisů Unie, je zároveň požadován zápis do obchodního rejstříku v Itálii (zřizování poboček není povoleno).\nČinnost správy penzijních fondů mohou vykonávat pouze banky, pojišťovny, investiční společnosti a správcovské podniky SKIPCP, které jsou harmonizovány podle právních předpisů Unie a mají své sídlo v Unii, jakož i SKIPCP zapsané v Itálii do obchodního rejstříku.\nPro výkon podomního prodeje musí zprostředkovatelé využívat oprávněné finanční prodejce, kteří mají pobyt na území členského státu.\nKanceláře zastoupení zprostředkovatelů, kteří nejsou z Evropské unie, nemohou provádět činnosti, jejichž cílem je poskytování investičních služeb, včetně obchodování na vlastní účet a na účet zákazníků, investování a upisování finančních nástrojů (vyžaduje se zřízení pobočky).\nV PT: správu penzijních fondů mohou zajišťovat pouze specializované společnosti, které jsou v Portugalsku za tímto účelem zapsány do obchodního rejstříku, a pojišťovny usazené v Portugalsku, které jsou oprávněny podnikat v oblasti životního pojištění, nebo subjekty oprávněné ke správě penzijních fondů v jiných členských státech. Přímé zřizování poboček ze zemí mimo Evropsku unii není povoleno.\nOpatření:\nBG: zákon o úvěrových institucích, čl. 2 odst. 5 a články 3a a 17;\nzákon o sociálním pojištění, články 121, 121 b a 121f, a\nměnový zákon, článek 3.\nIT: legislativní nařízení 58/1998, články 1, 19, 28, 30–33, 38, 69 a 80;\nspolečné nařízení Italské národní banky a Consob ze dne 22. února 1998, články 3 a 41;\nnařízení Italské národní banky ze dne 25. ledna 2005;\nhlava V, kapitola VII, oddíl II nařízení Consob 16190 ze dne 29. října 2007, články 17–21, 78–81, 91–111, a s výhradou:\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (9).\nPT: legislativní nařízení 12/2006, ve znění legislativního nařízení 180/2007, legislativní nařízení 357-A/2007, nařízení 7/2007-R, ve znění nařízení 2/2008-R, nařízení 19/2008-R a nařízení 8/2009; článek 3 právního režimu upravujícího zřizování a fungování penzijních fondů a jejich správců, schváleného zákonem 27/2020 ze dne 23. července.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV HU: pobočky společností ze zemí mimo EHP spravujících investiční fondy se nesmějí zabývat správou evropských investičních fondů a nesmějí soukromým penzijním fondům poskytovat služby v oblasti správy aktiv.\nOpatření:\nHU: zákon CCXXXVII z roku 2013 o úvěrových institucích a finančních podnicích;\na\nzákon CXX z roku 2001 o kapitálovém trhu.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV BG: banku musí společně řídit a zastupovat nejméně dvě osoby. Osoby, jež banku řídí a zastupují, musí být osobně přítomny na adrese vedení. Za členy správní rady nebo představenstva banky nelze zvolit právnické osoby.\nVe SE: zakladatelem spořitelny musí být fyzická osoba.\nOpatření:\nBG: zákon o úvěrových institucích, článek 10;\nzákon o sociálním pojištění, článek 121e, a\nměnový zákon, článek 3.\nSE: Sparbankslagen (zákon o spořitelnách) (1987:619), kapitola 2, § 1.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení:\nV HU: alespoň dva členové správní rady úvěrové instituce musí být uznáni jako rezidenti ve smyslu příslušných devizových pravidel a musí mít trvalý pobyt v Maďarsku po dobu nejméně jednoho roku.\nOpatření:\nHU: zákon CCXXXVII z roku 2013 o úvěrových institucích a finančních podnicích;\na\nzákon CXX z roku 2001 o kapitálovém trhu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV RO: účastníci trhu jsou právnické osoby založené jako akciové společnosti podle ustanovení zákona o společnostech. Alternativní obchodní systémy (mnohostranný obchodní systém (MTF) podle směrnice MiFID II) může spravovat provozovatel systému zřízený za výše popsaných podmínek nebo investiční podnik, který získal oprávnění od ASF (Autoritatea de Supraveghere Financiară – orgán finančního dohledu).\nVe SI: důchodové pojištění může poskytovat vzájemný penzijní fond (který nemá právní subjektivitu, a je tudíž řízen pojišťovnou, bankou nebo penzijní společností), penzijní společnost nebo pojišťovna. Důchodové pojištění mohou doplňkově nabízet také poskytovatelé důchodového pojištění usazení v souladu s předpisy platnými v členských státech EU.\nOpatření:\nRO: zákon č. 126 ze dne 11. června 2018 o finančních nástrojích a nařízení č. 1/2017 o změně a doplnění nařízení č. 2/2006 o regulovaných trzích a alternativních obchodních systémech, schválené vyhláškou NSC č. 15/2006 o ASF – Autoritatea de Supraveghere Financiară – orgánu finančního dohledu.\nSI: Zákon o důchodovém a invalidním pojištění (Úřední věstník č. 102/2015), ve znění poslední změny č. 28/19.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV HU: společnosti mimo EHP mohou poskytovat finanční služby nebo provádět pomocné činnosti související s finančními službami pouze prostřednictvím pobočky v Maďarsku.\nOpatření:\nHU: zákon CCXXXVII z roku 2013 o úvěrových institucích a finančních podnicích;\na\nzákon CXX z roku 2001 o kapitálovém trhu.\nVýhrada č. 13 – Zdravotní služby a sociální péče\nOdvětví – pododvětví:\nZdravotní a sociální péče\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 931, 933\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV DE (týká se též regionální úrovně státní správy): záchranné služby a „kvalifikované sanitní služby“ zřizují a regulují jednotlivé spolkové země (Länder). Většina spolkových zemí deleguje pravomoci v oblasti záchranných služeb na obce. Obce mohou upřednostnit neziskové provozovatele. Platí to stejně pro zahraniční i pro domácí poskytovatele služeb (CPC 931, 933). Sanitní služby podléhají plánování, povolení a akreditaci. Pokud jde o telemedicínu, lze počet poskytovatelů služeb IKT (informačních a komunikačních technologií) omezit tak, aby byla zajištěna interoperabilita, kompatibilita a nezbytné bezpečnostní normy. Toto opatření se uplatňuje nediskriminačně.\nV HR: v konkrétních zeměpisných oblastech může zřizování některých soukromě financovaných zařízení sociální péče podléhat omezením vycházejícím z potřeb (CPC 9311, 93192, 93193, 933).\nVe SI: pro následující služby je vyhrazen státní monopol: dodávání krve, krevních přípravků, odebírání a uchovávání lidských orgánů k transplantaci, sociálně-zdravotní služby, hygienické služby, epidemiologické služby a zdravotně-ekologické služby, patologicko-anatomické služby a asistovaná reprodukce (CPC 931).\nOpatření:\nDE: Bundesärzteordnung (BÄO; spolkový předpis týkající se zdravotní péče):\nGesetz über die Ausübung der Zahnheilkunde (ZHG);\nGesetz über den Beruf der Psychotherapeutin und des Psychotherapeuten (PsychThG; zákon o poskytování psychoterapeutických služeb);\nGesetz über die berufsmäßige Ausübung der Heilkunde ohne Bestallung (Heilpraktikergesetz);\nGesetz über das Studium und den Beruf der Hebammen (HebG);\nGesetz über den Beruf der Notfallsanitäterin und des Notfallsanitäters (NotSanG);\nGesetz über die Pflegeberufe (PflBG);\nGesetz über die Berufe in der Physiotherapie (MPhG);\nGesetz über den Beruf des Logopäden (LogopG);\nGesetz über den Beruf des Orthoptisten und der Orthoptistin (OrthoptG);\nGesetz über den Beruf der Podologin und des Podologen (PodG);\nGesetz über den Beruf der Diätassistentin und des Diätassistenten (DiätAssG);\nGesetz über den Beruf der Ergotherapeutin und des Ergotherapeuten (ErgThg); Bundesapothekerordnung (BapO);\nGesetz über den Beruf des pharmazeutisch-technischen Assistenten (PTAG);\nGesetz über technische Assistenten in der Medizin (MTAG);\nGesetz zur wirtschaftlichen Sicherung der Krankenhäuser und zur Regelung der Krankenhauspflegesätze (Krankenhausfinanzierungsgesetz – KHG);\nGewerbeordnung (německý živnostenský zákon);\nSozialgesetzbuch Fünftes Buch (SGB V; zákoník sociálního zabezpečení, kniha pátá) – povinné zdravotní pojištění;\nSozialgesetzbuch Sechstes Buch (SGB VI; zákoník sociálního zabezpečení, kniha šestá) – povinné penzijní pojištění;\nSozialgesetzbuch Siebtes Buch (SGB VII; zákoník sociálního zabezpečení, kniha sedmá) – povinné úrazové pojištění;\nSozialgesetzbuch Neuntes Buch (SGB IX; Sociální zákoník, kniha devátá) – rehabilitace a účast zdravotně postižených osob;\nSozialgesetzbuch Elftes Buch (SGB XI; zákoník sociálního zabezpečení, kniha jedenáctá) – sociální pomoc.\nPersonenbeförderungsgesetz (PBefG; zákon o veřejné dopravě).\nRegionální úroveň:\nGesetz über den Rettungsdienst (Rettungsdienstgesetz – RDG) in Baden-Württemberg;\nBayerisches Rettungsdienstgesetz (BayRDG);\nGesetz über den Rettungsdienst für das Land Berlin (Rettungsdienstgesetz);\nGesetz über den Rettungsdienst im Land Brandenburg (BbgRettG);\nBremisches Hilfeleistungsgesetz (BremHilfeG);\nHamburgisches Rettungsdienstgesetz (HmbRDG);\nGesetz über den Rettungsdienst für das Land Mecklenburg-Vorpommern (RDGM-V);\nNiedersächsisches Rettungsdienstgesetz (NRettDG);\nGesetz über den Rettungsdienst sowie die Notfallrettung und den Krankentransport durch\nUnternehmer (RettG NRW);\nLandesgesetz über den Rettungsdienst sowie den Notfall- und Krankentransport (RettDG);\nSaarländisches Rettungsdienstgesetz (SRettG);\nSächsisches Gesetz über den Brandschutz, Rettungsdienst und Katastrophenschutz (SächsBRKG);\nRettungsdienstgesetz des Landes Sachsen-Anhalt (RettDG LSA);\nSchleswig-Holsteinisches Rettungsdienstgesetz (SHRDG);\nThüringer Rettungsdienstgesetz (ThüRettG).\nLandespflegegesetze:\nGesetz zur Umsetzung der Pflegeversicherung in Baden-Württemberg (Landespflegegesetz –\nLPflG);\nGesetz zur Ausführung der Sozialgesetze (AGSG);\nGesetz zur Planung und Finanzierung von Pflegeeinrichtungen (Landespflegeeinrichtungsgesetz –\nLPflegEG);\nGesetz über die pflegerische Versorgung im Land Brandenburg (Landespflegegesetz – LPflegeG);\nGesetz zur Ausführung des Pflege-Versicherungsgesetzes im Lande Bremen und zur Änderung des Bremischen Ausführungsgesetzes zum Bundessozialhilfegesetz (BremAGPflegeVG);\nHamburgisches Landespflegegesetz (HmbLPG);\nHessisches Ausführungsgesetz zum Pflege-Versicherungsgesetz;\nLandespflegegesetz (LPflegeG M-V);\nGesetz zur Planung und Förderung von Pflegeeinrichtungen nach dem Elften Buch\nSozialgesetzbuch (Niedersächsisches Pflegegesetz – NPflegeG);\nGesetz zur Weiterentwicklung des Landespflegerechts und Sicherung einer unterstützenden Infrastruktur für ältere Menschen, pflegebedürftige Menschen und deren Angehörige (Alten- und Pflegegesetz Nordrhein-Westfalen – APG NRW);\nLandesgesetz zur Sicherstellung und Weiterentwicklung der pflegerischen Angebotsstruktur\n(LPflegeASG) (Rheinland-Pfalz);\nGesetz Nr. 1694 zur Planung und Förderung von Angeboten für hilfe-, betreuungs- oder pflegebedürftige Menschen im Saarland (Saarländisches Pflegegesetz);\nSächsisches Pflegegesetz (SächsPflegeG);\nSchleswig-Holstein: Ausführungsgesetz zum Pflege-Versicherungsgesetz (Landespflegegesetz - LPflegeG);\nThüringer Gesetz zur Ausführung des Pflege-Versicherungsgesetzes (ThürAGPflegeVG).\nLandeskrankenhausgesetz Baden-Württemberg;\nBayerisches Krankenhausgesetz (BayKrG);\nBerliner Gesetz zur Neuregelung des Krankenhausrechts;\nKrankenhausentwicklungsgesetz Brandenburg (BbgKHEG);\nBremisches Krankenhausgesetz (BrmKrHG);\nHamburgisches Krankenhausgesetz (HmbKHG);\nHessisches Krankenhausgesetz 2011 (HKHG 2011);\nKrankenhausgesetz für das Land Mecklenburg-Vorpommern (LKHG M-V);\nNiedersächsisches Krankenhausgesetz (NKHG);\nKrankenhausgestaltungsgesetz des Landes Nordrhein-Westfalen (KHGG NRW);\nLandeskrankenhausgesetz Rheinland-Pfalz (LKG Rh-Pf);\nSaarländisches Krankenhausgesetz (SKHG);\nGesetz zur Neuordnung des Krankenhauswesens (Sächsisches Krankenhausgesetz – SächsKHG);\nKrankenhausgesetz Sachsen-Anhalt (KHG LSA);\nGesetz zur Ausführung des Krankenhausfinanzierungsgesetzes (AG-KHG) in Schleswig-Holstein;\nThüringisches Krankenhausgesetz (Thür KHG).\nHR: zákon o zdravotní péči (OG 150/08, 71/10, 139/10, 22/11, 84/11, 12/12, 70/12, 144/12).\nSI: zákon o zdravotní péči, Úřední věstník RS, č. 23/2005, články 1, 3 a 62–64; zákon o léčbě neplodnosti a postupech asistované reprodukce, Úřední věstník RS, č. 70/00, články 15 a 16, a zákon o dodávkách krve (ZPKrv-1), Úřední věstník RS, č. 104/06, články 5 a 8.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: pokud jde o nemocniční a sanitní služby, ústavní zdravotní péči (jinou než nemocniční služby) a sociální služby, k výkonu řídicích funkcí je zapotřebí oprávnění. Při udělování oprávnění se bere v úvahu dostupnost místních vedoucích pracovníků. Společnosti mohou nabývat jakoukoli právní formu s výjimkou těch, které jsou vyhrazeny svobodným povoláním.\nOpatření:\nFR: Loi 90-1258 relative à l'exercice sous forme de société des professions libérales, Loi n°2011-940 du 10 août 2011 modifiant certaines dipositions de la loi n°2009-879 dite HPST, Loi n°47-1775 portant statut de la coopération a Code de la santé publique.\nVýhrada č. 14 – Cestovní ruch a související služby\nOdvětví – pododvětví:\nCestovní ruch a související služby – hotely, restaurace a kateringové služby; služby cestovních agentur a cestovních kanceláří (včetně delegátů); služby průvodce cestovního ruchu\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 641, 642, 643, 7471, 7472\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: vyžaduje se zápis do obchodního rejstříku (zřizování poboček není povoleno). Služby cestovních kanceláří nebo cestovních agentur může poskytovat pouze osoba usazená v EHP, pokud po usazení na území Bulharska předloží kopii dokumentu, který tuto osobu opravňuje k výkonu této činnosti, a potvrzení nebo jiný dokument vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou, v němž je uvedeno, že bylo uzavřeno pojištění pokrývající odpovědnost dotčené osoby za škody, jež mohou vzniknout v důsledku trestně postižitelného zanedbání profesních povinností. V případech, kdy podíl veřejných subjektů (státu nebo obcí) na základním kapitálu bulharské společnosti přesahuje 50 %, nesmí počet zahraničních vedoucích pracovníků přesáhnout počet vedoucích pracovníků, kteří jsou bulharskými státními příslušníky. Pro průvodce cestovního ruchu platí podmínka státní příslušnosti EHP (CPC 641, 642, 643, 7471, 7472).\nOpatření:\nBG: zákon o cestovním ruchu, články 61, 113, 146.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY: licence na zřízení a provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, jakož i obnovení licence na provozování stávající kanceláře nebo agentury se udělují pouze fyzickým nebo právnickým osobám z Evropské unie. V Kyperské republice nesmí žádná společnost, která není rezidentem, kromě společností usazených v jiném členském státě, provádět organizovaně nebo trvale činnosti uvedené v článku 3 výše uvedeného zákona, pokud není zastupována společností, která je rezidentem. Podmínkou k poskytování služeb průvodce cestovního ruchu a služeb cestovních agentur a cestovních kanceláří je státní příslušnost členského státu (CPC 7471, 7472).\nOpatření:\nCY: zákon o cestovním ruchu, cestovních kancelářích a průvodcích cestovního ruchu z roku 1995 (zákon 41(I)/1995), v platném znění.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV EL: státní příslušníci třetích zemí jsou oprávněni vykonávat profesi průvodce cestovního ruchu pouze na základě diplomu vydaného školami pro průvodce cestovního ruchu řeckého Ministerstva cestovního ruchu. Odchylně od výše uvedených ustanovení lze výjimečně oprávnění k výkonu profese dočasně (až na jeden rok) udělit státním příslušníkům třetích zemí za určitých jasně vymezených podmínek v případě potvrzené nepřítomnosti průvodce ovládajícího konkrétní jazyk.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe ES (v případě ES se též týká regionální úrovně státní správy): podmínkou k poskytování služeb průvodce cestovního ruchu je státní příslušnost členského státu (CPC 7472).\nV HR: podmínkou k poskytování služeb pohostinství a cateringových služeb v domácnostech a venkovských usedlostech je státní příslušnost EHP nebo Švýcarska (CPC 641, 642, 643, 7471, 7472).\nOpatření:\nEL: prezidentský dekret 38/2010, ministerské rozhodnutí 165261/IA/2010 (Vládní věstník 2157/B), článek 50 zákona 4403/2016, článek 47 zákona 4582/2018 (Vládní věstník 208/A).\nES: Andalusie: Decreto 8/2015, de 20 de enero, Regulador de guías de turismo de Andalucía;\nAragonie: Decreto 21/2015, de 24 de febrero, Reglamento de Guías de turismo de Aragón;\nKantábrie: Decreto 51/2001, de 24 de julio, Article 4, por el que se modifica el Decreto 32/1997, de 25 de abril, por el que se aprueba el reglamento para el ejercicio de actividades turísticoinformativas privadas;\nKastilie a León: Decreto 25/2000, de 10 de febrero, por el que se modifica el Decreto 101/1995, de 25 de mayo, por el que se regula la profesión de guía de turismo de la Comunidad Autónoma de Castilla y León;\nKastilie – La Mancha: Decreto 86/2006, de 17 de julio, de Ordenación de las Profesiones Turísticas;\nKatalánsko: Decreto Legislativo 3/2010, de 5 de octubre, para la adecuación de normas con rango de ley a la Directiva 2006/123/CE, del Parlamento y del Consejo, de 12 de diciembre de 2006, relativa a los servicios en el mercado interior, článek 88;\nMadrid: Decreto 84/2006, de 26 de octubre del Consejo de Gobierno, por el que se modifica el Decreto 47/1996, de 28 de marzo;\nValencie: Decreto 90/2010, de 21 de mayo, del Consell, por el que se modifica el reglamento regulador de la profesión de guía de turismo en el ámbito territorial de la Comunitat Valenciana, aprobado por el Decreto 62/1996, de 25 de marzo, del Consell;\nExtremadura: Decreto 37/2015, de 17 de marzo;\nGalicie: Decreto 42/2001, de 1 de febrero, de Refundición en materia de agencias de viajes, guias de turismo y turismo activo;\nBaleárské ostrovy: Decreto 136/2000, de 22 de septiembre, por el cual se modifica el Decreto 112/1996, de 21 de junio, por el que se regula la habilitación de guía turístico en las Islas Baleares;\nKanárské ostrovy: Decreto 13/2010, de 11 de febrero, por el que se regula el acceso y ejercicio de la profesión de guía de turismo en la Comunidad Autónoma de Canarias, článek 5;\nLa Rioja: Decreto 14/2001, de 4 de marzo, Reglamento de desarrollo de la Ley de Turismo de La Rioja;\nNavarra: Decreto Foral 288/2004, de 23 de agosto. Reglamento para actividad de empresas de turismo activo y cultural de Navarra;\nAsturské knížectví: Decreto 59/2007, de 24 de mayo, por el que se aprueba el Reglamento regulador de la profesión de Guía de Turismo en el Principado de Asturias a\nMurcie: Decreto n.o 37/2011, de 8 de abril, por el que se modifican diversos decretos en materia de turismo para su adaptación a la ley 11/1997, de 12 de diciembre, de turismo de la Región de Murcia tras su modificación por la ley 12/2009. de 11 de diciembre, por la que se modifican diversas leyes para su adaptación a la directiva 2006/123/CE, del Parlamento Europeo y del Consejo de 12 de diciembre de 2006, relativa a los servicios en el mercado interior.\nHR: zákon o pohostinství a stravovacích službách (OG 85/15, 121/16, 99/18, 25/19, 98/19, 32/20 a 42/20) a zákon o poskytování služeb cestovního ruchu (OG č. 130/17, 25/19, 98/19 a 42/20).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV HU: poskytování služeb cestovních agentur a cestovních kanceláří a služeb průvodce cestovního ruchu na přeshraničním základě podléhá požadavku na licenci vydanou maďarským živnostenským úřadem. Licence jsou vyhrazeny státním příslušníkům EHP a právnickým osobám, jejichž sídlo se nachází v EHP (CPC 7471, 7472).\nV IT (týká se též regionální úrovně státní správy): průvodci cestovního ruchu ze zemí mimo Evropskou unii musí získat zvláštní licenci od regionálního úřadu povolující výkon profese průvodce cestovního ruchu. Průvodci cestovního ruchu z členských států mohou pracovat bez omezení a žádnou licenci mít nemusí. Licence se vydávají průvodcům cestovního ruchu, kteří prokáží, že mají odpovídající schopnosti a znalosti (CPC 7472).\nOpatření:\nHU: zákon CLXIV z roku 2005 o obchodu, nařízení vlády č. 213/1996 (XII.23.) o činnostech organizátorů cest a cestovních agentur.\nIT: zákon 135/2001, čl. 7 odst. 5 a 6, a zákon 40/2007 (DL 7/2007).\nVýhrada č. 15 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nOdvětví – pododvětví:\nRekreační služby; ostatní sportovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 962, část 96419\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nOstatní sportovní služby (CPC 96419)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV AT (týká se regionální úrovně státní správy): provoz lyžařských škol a poskytování služeb horských vůdců se řídí zákony spolkových zemí (Bundesländer). Podmínkou k poskytování těchto služeb může být státní příslušnost členského státu EHP. Podnikům může být stanovena povinnost jmenovat generálního ředitele, který je státním příslušníkem členského státu EHP.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nNa CY: je stanovena podmínka státní příslušnosti pro zřízení taneční školy a podmínka státní příslušnosti pro tělovýchovné instruktory.\nOpatření:\nAT: Kärntner Schischulgesetz, LGBL. Nr. 53/97;\nKärntner Berg- und Schiführergesetz, LGBL. Nr. 25/98;\nNÖ- Sportgesetz, LGBL. Nr. 5710;\nOÖ- Sportgesetz, LGBl. Nr. 93/1997;\nSalzburger Schischul- und Snowboardschulgesetz, LGBL. Nr. 83/89;\nSalzburger Bergführergesetz, LGBL. Nr. 76/81;\nSteiermärkisches Schischulgesetz, LGBL. Nr.58/97;\nSteiermärkisches Berg- und Schiführergesetz, LGBL. Nr. 53/76;\nTiroler Schischulgesetz. LGBL. Nr. 15/95;\nTiroler Bergsportführergesetz, LGBL. Nr. 7/98;\nVorarlberger Schischulgesetz, LGBL. Nr. 55/02, § 4 odst. 2 písm. a);\nVorarlberger Bergführergesetz, LGBL. Nr. 54/02; a\nWien: Gesetz über die Unterweisung in Wintersportarten, LGBL. Nr. 37/02.\nCY: zákon 65(l)/1997, v platném znění, a\nzákon 17(l)/1995, v platném znění.\nVýhrada č. 16 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v dopravě – rybolov a vodní doprava – jakákoli jiná komerční činnost prováděná z lodi; vodní doprava a pomocné služby ve vodní dopravě; železniční doprava a pomocné služby v železniční dopravě; silniční doprava a pomocné služby v silniční dopravě; pomocné služby v letecké dopravě\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 0501, 0502; CPC 5133, 5223, 711, 712, 721, 741, 742, 743, 744, 745, 748, 749, 7461, 7469, 83103, 86751, 86754, 8730, 882\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Námořní doprava a pomocné služby v námořní dopravě. Jakákoli komerční činnost prováděná z lodi (ISIC Rev. 3.1 0501, 0 502; CPC 5133, 5223, 721, část 742, 745, 74540, 74520, 74590, 882)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV EU: v případě přístavních služeb může řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán omezit počet poskytovatelů přístavních služeb pro danou přístavní službu.\nOpatření:\nEU: článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (10).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady: přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: přepravu a veškeré činnosti související s vodohospodářskými díly a podvodními technickými pracemi, průzkumem a těžbou minerálních a jiných anorganických zdrojů, lodivodskými službami, doplňováním paliva, odběrem odpadu, směsí vody a oleje apod., které provádějí plavidla ve vnitřních a teritoriálních vodách Bulharska, mohou vykonávat pouze plavidla plující pod bulharskou vlajkou nebo plavidla plující pod vlajkou jiného členského státu.\nPočet poskytovatelů služeb v přístavech může být omezen v závislosti na objektivní kapacitě přístavu, o níž rozhoduje odborná komise zřízená ministrem dopravy, informačních technologií a komunikací.\nJe stanovena podmínka státní příslušnosti pro pomocné služby. Velitel a první strojní důstojník plavidla musí být státními příslušníky členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace. (ISIC Rev. 3.1 0501, 0 502, CPC 5133, 5223, 721, 74520, 74540, 74590, 882).\nOpatření:\nBG: kodex obchodního námořnictva; zákon o námořních a vnitrozemských vodních cestách a přístavech Bulharské republiky; nařízení o podmínkách a pořadí výběru bulharských přepravců pro přepravu osob a nákladu podle mezinárodních smluv a nařízení č. 3 o službách pro plavidla bez posádky.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV BG: pokud jde o pomocné služby ve veřejné dopravě provozované v bulharských přístavech, v přístavech státního významu, je právo na provádění těchto pomocných činností udíleno prostřednictvím koncesní smlouvy. V přístavech regionálního významu je toto právo udíleno prostřednictvím smlouvy s vlastníkem přístavu (CPC 74520, 74540, 74590).\nOpatření:\nBG: kodex obchodního námořnictva; zákon o námořních a vnitrozemských vodních cestách a přístavech Bulharské republiky.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DK: poskytovatelé lodivodských služeb mohou tuto činnost v Dánsku vykonávat, pouze pokud mají bydliště v EHP a pokud jsou registrováni u dánských úřadů a mají od nich povolení v souladu s dánským zákonem o lodivodských službách (CPC 74520).\nOpatření:\nDK: dánský zákon o lodivodských službách, § 18.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV DE (týká se též regionální úrovně státní správy): plavidlo, jež nepatří státnímu příslušníkovi členského státu, může být používáno na německých spolkových vodních cestách k jiným činnostem, než je doprava a pomocné služby, pouze na základě zvláštního povolení. Plavidlům plujícím pod vlajkou státu, jenž není členem Evropské unie, mohou být uděleny výjimky, pouze pokud nejsou k dispozici žádná plavidla z Evropské unie nebo pokud jsou k dispozici za velmi nevýhodných podmínek, nebo na základě vzájemnosti. Na základě vzájemnosti lze udělit výjimku plavidlům plujícím pod vlajkou Spojeného království (§ 2 odst. 3 KüSchVO). Všechny činnosti spadající do oblasti působnosti zákona o lodivodských službách jsou regulovány a akreditace jsou omezeny na státní příslušníky EHP nebo Švýcarské konfederace. Poskytování a provozování zařízení pro lodivodské služby je vyhrazeno orgánům veřejné moci nebo společnostem, které tyto orgány určí.\nPokud jde o pronájem nebo leasing námořních plavidel s obsluhou nebo bez ní nebo o pronájem nebo leasing jiných než námořních plavidel bez obsluhy, může být omezeno uzavírání smluv o nákladní dopravě loděmi plujícími pod vlajkou cizího státu nebo o pronájmu těchto plavidel, a to v závislosti na dostupnosti lodí plujících pod německou vlajkou nebo pod vlajkou jiného členského státu.\nTransakce mezi rezidenty a nerezidenty týkající se:\ni)\npronájmu plavidel pro vnitrozemskou vodní dopravu, která nejsou registrována v hospodářském prostoru;\nii)\npřepravy nákladu těmito plavidly pro vnitrozemskou vodní dopravu nebo\niii)\nvlečných služeb poskytovaných těmito plavidly pro vnitrozemskou vodní dopravu\nv rámci hospodářského prostoru mohou být omezeny (vodní doprava, pomocné služby ve vodní dopravě, pronájem lodí, leasing lodí bez obsluhy (CPC 721, 745, 83103, 86751, 86754, 8730)).\nOpatření:\nDE: Gesetz über das Flaggenrecht der Seeschiffe und die Flaggenführung der Binnenschiffe (Flaggenrechtsgesetz; zákon o ochraně vlajky);\nVerordnung über die Küstenschifffahrt (KüSchV);\nGesetz über die Aufgaben des Bundes auf dem Gebiet der Binnenschiffahrt (Binnenschiffahrtsaufgabengesetz – BinSchAufgG);\nVerordnung über Befähigungszeugnisse in der Binnenschiffahrt (Binnenschifferpatentverordnung – BinSchPatentV);\nGesetz über das Seelotswesen (Seelotsgesetz – SeeLG);\nGesetz über die Aufgaben des Bundes auf dem Gebiet der Seeschiffahrt (Seeaufgabengesetz – SeeAufgG) a\nVerordnung zur Eigensicherung von Seeschiffen zur Abwehr äußerer Gefahren (See-Eigensicherungsverordnung – SeeEigensichV).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: pomocné služby v námořní dopravě, které jsou poskytovány ve finských námořních vodách, jsou vyhrazeny loďstvu plujícímu pod finskou či norskou vlajkou nebo pod vlajkou Unie (CPC 745).\nOpatření:\nFI: Merilaki (námořní zákoník) (674/1994) a\nLaki elinkeinon harjoittamisen oikeudesta (zákon o právu na provádění obchodní činnosti) (122/1919), s. 4.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV EL: je uvalen veřejný monopol na služby manipulace s nákladem v přístavních oblastech (CPC 741).\nV IT: na služby manipulace s nákladem v námořní dopravě se uplatňuje test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení zařízení a vytvoření nových pracovních příležitostí (CPC 741).\nOpatření:\nEL: zákoník veřejného námořního práva (legislativní nařízení 187/1973).\nIT: plavební zákon;\nzákon 84/1994 a\nministerská vyhláška 585/1995.\nb)   Železniční doprava a pomocné služby v železniční dopravě (CPC 711, 743)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: služby železniční dopravy a podpůrné služby mohou v Bulharsku poskytovat pouze státní příslušníci členských států. Licence k železniční přepravě osob či nákladu vydává ministr dopravy železničním dopravcům, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku jako obchodníci (CPC 711, 743).\nOpatření:\nBG: zákon o železniční dopravě, články 37 a 48.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV LT: výhradní práva k poskytování tranzitních služeb se udělují železničním podnikům, které jsou ve vlastnictví státu, nebo jejichž akcie jsou ve 100% vlastnictví státu (CPC 711).\nOpatření:\nLT: zákoník železniční dopravy Litevské republiky ze dne 22. dubna 2004 č. IX-2152, ve znění změny ze dne 8. června 2006 č. X-653.\nc)   Silniční doprava a pomocné služby v silniční dopravě (CPC 712, 7121, 7122, 71222, 7123)\nPro služby silniční dopravy, na něž se nevztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV AT (též pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod): pro osobní a nákladní dopravu mohou být výhradní práva nebo povolení udělena pouze státním příslušníkům smluvních stran EHP a právnickým osobám z Unie, jež mají ústředí v Rakousku. Licence se udělují za nediskriminačních podmínek, pod podmínkou vzájemnosti (CPC 712).\nOpatření:\nAT: Güterbeförderungsgesetz (zákon o nákladní dopravě), BGBl. Nr. 593/1995, § 5;\nGelegenheitsverkehrsgesetz (zákon o příležitostné dopravě), BGBl. Nr. 112/1996, § 6, a\nKraftfahrliniengesetz (zákon o pravidelné dopravě), BGBl. I Nr. 203/1999, v platném znění, §§ 7 a 8.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV EL: provozovatelé služeb silniční nákladní dopravy. Podmínkou k vykonávání činnosti provozovatele silniční nákladní dopravy je získání řecké licence. Licence se udělují za nediskriminačních podmínek, pod podmínkou vzájemnosti (CPC 7123).\nOpatření:\nEL: vydávání licencí provozovatelům silniční nákladní dopravy: řecký zákon 3887/2010 (Vládní věstník A’ 174), ve znění článku 5 zákona 4038/2012 (Vládní věstník A’ 14).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV IE: test ekonomické potřebnosti pro služby meziměstské autobusové dopravy. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení zařízení, dopad na dopravní podmínky a vytvoření nových pracovních příležitostí (CPC 7121, CPC 7122).\nNa MT: vozy taxislužby – platí omezení počtu licencí.\nKarozzini (kočáry tažené koňmi): platí omezení počtu licencí (CPC 712).\nV PT: test ekonomické potřebnosti pro pronájem limuzín. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení zařízení, dopad na dopravní podmínky a vytvoření nových pracovních příležitostí (CPC 71222).\nOpatření:\nIE: Public Transport Regulation Act 2009.\nMT: Taxi Services Regulations (nařízení o taxislužbě) (SL499.59).\nPT: legislativní nařízení 41/80 ze dne 21. srpna.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: v České republice je vyžadován zápis do obchodního rejstříku (zřizování poboček není povoleno).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nVe SE: podmínkou k vykonávání činnosti provozovatele silniční dopravy je získání švédské licence. Kritéria stanovená pro získání licence taxislužby zahrnují podmínku, že společnost jmenuje do funkce odpovědného zástupce pro dopravu fyzickou osobu (de facto požadavek na pobyt – viz švédské výhrady týkající se usazování).\nOpatření:\nSE: Yrkestrafiklag (2012:210) (zákon o profesionální dopravě);\nYrkestrafikförordning (2012:237) (nařízení vlády o profesionální dopravě);\nTaxitrafiklag (2012:211) (zákon o taxislužbě) a\nTaxitrafikförordning (2012:238) (nařízení vlády o taxislužbě).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nNa SK: koncesi na provozování taxislužby a povolení k provozování dispečinku taxislužby lze udělit osobě, která má pobyt nebo je usazena na území Slovenské republiky nebo v jiném členském státě EHP.\nOpatření:\nzákon č. 56/2012 Sb., o silniční dopravě.\nd)   Pomocné služby v letecké dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV EU: v případě služeb pozemního odbavování může být vyžadováno usazení na území Unie. Otevřenost služeb pozemního odbavování závisí na velikosti letiště. Počet poskytovatelů lze na každém letišti omezit. Na „velkých letištích“ nesmí toto omezení činit méně než dva poskytovatele.\nOpatření:\nEU: směrnice Rady 96/67/ES (11).\nV BE (týká se též regionální úrovně státní správy): v případě služeb pozemního odbavování se vyžaduje vzájemnost.\nOpatření:\nBE: Arrêté Royal du 6 novembre 2010 réglementant l'accès au marché de l'assistance en escale à l'aéroport de Bruxelles-National (článek 18);\nBesluit van de Vlaamse Regering betreffende de toegang tot de grondafhandelingsmarkt op de Vlaamse regionale luchthavens (článek 14) a\nArrêté du Gouvernement wallon réglementant l'accès au marché de l'assistance en escale aux aéroports relevant de la Région wallonne (článek 14).\ne)   Pomocné služby ve všech druzích dopravy (část CPC 748)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nEU (týká se též regionální úrovně státní správy): služby celního odbavení mohou poskytovat pouze rezidenti Unie nebo právnické osoby usazené v Unii.\nOpatření:\nEU: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (12).\nVýhrada č. 17 – Činnosti v oblasti energetiky\nOdvětví – pododvětví:\nČinnosti v oblasti energetiky – těžba a dobývání; výroba, přenos a distribuce elektřiny, plynu, páry a horké vody pro vlastní potřebu; potrubní přeprava paliv; skladování paliv přepravovaných potrubími a služby související s rozvodem energií\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 10, 11, 12, 13, 14, 40, CPC 5115, 63297, 713, část 742, 8675, 883, 887\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Těžba a dobývání(ISIC Rev. 3.1 10, 11, 12, 13, 14, CPC 5115, 7131, 8675, 883)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV NL: průzkum a těžbu uhlovodíků provádí v Nizozemsku vždy společně soukromá společnost a veřejná společnost (s ručením omezeným) jmenovaná ministrem hospodářství. Články 81 a 82 těžebního zákona stanoví, že všechny podíly v této jmenované společnosti musí přímo či nepřímo držet nizozemský stát (ISIC Rev. 3.1 10, 3.1 11, 3.1 12, 3.1 13, 3.1 14).\nV BE: průzkum a těžba nerostných zdrojů a jiných neživých zdrojů v teritoriálních vodách a kontinentálním šelfu podléhají koncesi. Koncesionář musí mít v Belgii adresu pro doručování (ISIC Rev. 3.1:14).\nV IT (pokud jde o průzkum, týká se též regionální úrovně státní správy): pro doly ve vlastnictví státu platí zvláštní pravidla průzkumu a těžby. Před zahájením těžebních prací je zapotřebí povolení k průzkumu („permesso di ricerca“, článek 4 královského dekretu 1447/1927). Toto povolení je časově omezené, přesně vymezuje hranice pozemku, na němž má probíhat průzkum, přičemž na tutéž oblast lze vydat více než jedno povolení k průzkumu různým osobám či společnostem (tento druh licence není nutně výhradní). Ke kultivaci a těžbě hornin je zapotřebí povolení regionálního orgánu („concessione“, článek 14) (ISIC Rev. 3.1 10, 3.1 11, 3.1 12, 3.1 13, 3.1 14, CPC 8675, 883).\nOpatření:\nBE: Arrêté Royal du 1er septembre 2004 relatif aux conditions, à la délimitation géographique et à la procédure d'octroi des concessions d'exploration et d'exploitation des ressources minérales et autres ressources non vivantes de la mer territoriale et du plateau continental.\nIT: služby v oblasti průzkumu: královský dekret 1447/1927 a legislativní nařízení 112/1998, článek 34.\nNL: Mijnbouwwet (těžební zákon).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nV BG: průzkum podzemních přírodních zdrojů na území Bulharské republiky, v kontinentálním šelfu a ve výlučné ekonomické zóně v Černém moři podléhá povolení, zatímco těžba a využívání podléhají koncesi udílené podle zákona o podzemních přírodních zdrojích.\nSpolečnosti registrované v jurisdikcích s preferenčním daňovým zacházením (v tzv. daňových rájích) nebo společnosti v přímém či nepřímém spojení s nimi se nesmí účastnit otevřených nabídkových řízení na povolení či koncese k průzkumu nebo těžbě přírodních zdrojů, včetně uranových a thoriových rud, a nesmí využívat existujícího povolení nebo vydané koncese; není jim povoleno ani zaregistrovat geologický nebo komerční objev naleziště, k němuž dojde při průzkumu.\nTěžba uranových rud je zakázána vyhláškou Rady ministrů č. 163 ze dne 20. srpna 1992.\nPokud jde o těžbu thoriových rud, použije se všeobecný režim koncesí pro těžbu. Rozhodnutí povolit těžbu thoriových rud se přijímají na nediskriminačním základě jednotlivě případ od případu.\nPodle rozhodnutí Národního shromáždění Bulharské republiky ze dne 18. ledna 2012 (ch. 14. června 2012), jakékoli využívání technologie hydraulického štěpení, tzv. frakování, při průzkumných činnostech či těžbě ropy a zemního plynu je zakázáno.\nPrůzkum a těžba břidlicového plynu jsou zakázány (ISIC Rev. 3.1 10, 3.1 11, 3.112, 3.1 13,3.1 14).\nOpatření:\nBG: zákon o podzemních přírodních zdrojích;\nzákon o koncesích;\nzákon o kontrole privatizace a po privatizaci;\nzákon o bezpečném využívání jaderné energie; rozhodnutí Národního shromáždění Bulharské republiky ze dne 18. ledna 2012; zákon o hospodářských a finančních vztazích se společnostmi registrovanými v jurisdikcích s preferenčním daňovým zacházením, s jimi kontrolovanými osobami a jejich skutečnými vlastníky a zákon o podpovrchových zdrojích.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nNa CY: Rada ministrů může zamítnout povolení k činnostem v oblasti průzkumu a těžby uhlovodíků, jež by prováděl jakýkoli subjekt, který je fakticky kontrolován Spojeným královstvím nebo státními příslušníky Spojeného království. Po udělení povolení nesmí žádný subjekt přejít pod přímou či nepřímou kontrolu Spojeného království či státních příslušníků Spojeného království bez předchozího souhlasu Rady ministrů. Rada ministrů může zamítnout povolení subjektu, který je fakticky kontrolován Spojeným královstvím nebo státním příslušníkem Spojeného království, pokud Spojené království neposkytne subjektům z republiky nebo členských států v souvislosti s přístupem k činnostem v oblasti průzkumu a těžby uhlovodíků a s jejich výkonem zacházení srovnatelné se zacházením, jaké republika nebo členský stát poskytuje subjektům ze Spojeného království (ISIC Rev 3.1 1110).\nOpatření:\nCY: zákon o uhlovodících (zákon o průzkumu a těžbě) z roku 2007, (zákon 4(I)/2007) v platném znění.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nNa SK: pokud jde o těžbu, činnosti související s těžbou a geologické práce, vyžaduje se zápis do obchodního rejstříku v EHP (zřizování poboček není povoleno). Těžba a průzkum podle slovenského zákona 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, jsou regulovány na nediskriminačním základě, a to včetně opatření veřejné politiky, jejichž cílem je zajistit zachování a ochranu přírodních zdrojů a životního prostředí, jako je povolení nebo zákaz některých báňských technologií. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato opatření zahrnují zákaz používání technologie kyanidového louhování při úpravě či zušlechťování nerostů, požadavek zvláštního povolení v případě frakování při průzkumu, těžbě nebo dobývání ropy a zemního plynu, jakož i předchozí souhlas formou místního referenda v případě jaderných/radioaktivních nerostných zdrojů. Tím nedochází k navýšení nesouladných aspektů stávajícího opatření, jehož se výhrada týká. (ISIC Rev. 3.1 10, 3.1 11, 3.1 12, 3.1 13, 3.1 14, CPC 5115, 7131, 8675 a 883).\nOpatření:\nSK: zákon 51/1988 Sb., o báňské činnosti, výbušninách a státní báňské správě a zákon 569/2007 S., o geologických pracích, zákon 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe FI: průzkum a těžba nerostných surovin podléhá požadavku licence, kterou udílí vláda v souvislosti s těžbou jaderného materiálu. Rekultivace těžební oblasti rovněž podléhá povolení vlády. Povolení lze vydat fyzickým osobám, jež jsou rezidenty EHP, nebo právnickým osobám usazeným v EHP. Může být použit test ekonomické potřebnosti (ISIC Rev. 3.1 120, CPC 5115, 883, 8675).\nV IE: průzkumné a těžební společnosti působící v Irsku zde musí být přítomny. Pokud jde o průzkum nerostného bohatství, společnosti (irské a cizí) musí během probíhajících prací využívat služeb agenta nebo zaměstnávat vedoucího průzkumu, který je irským rezidentem. V případě těžby musí být držitelem státního pronájmu dolů nebo těžební licence společnost zapsaná v obchodním rejstříku v Irsku. Na vlastnictví takové společnosti se nevztahují žádná omezení (ISIC Rev. 3.1 10, 3.1 13, 3.1 14, CPC 883).\nOpatření:\nFI: Kaivoslaki (zákon o těžbě) (621/2011) a\nYdinenergialaki (zákon o jaderné energii) (990/1987).\nIE: Minerals Development Acts 1940 – 2017; a Planning Acts and Environmental Regulations.\nPokud jde pouze o investice – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe SI: průzkum a těžba nerostných zdrojů, včetně regulovaných báňských služeb, jsou podmíněny usazením nebo občanstvím v EHP, Švýcarské konfederaci nebo v zemi, která je členem OECD (ISIC Rev. 3.1 10, ISIC Rev. 3.1 11, ISIC Rev. 3.1 12, ISIC Rev. 3.1 13, ISIC Rev. 3.1 14, CPC 883, CPC 8675).\nOpatření:\nSI: zákon o těžbě z roku 2014.\nb)   Výroba, přenos a distribuce elektřiny, plynu, páry a horké vody pro vlastní potřebu; potrubní přeprava paliv; skladování paliv přepravovaných potrubími; služby související s rozvodem energií (ISIC Rev. 3.1 40, 3.1 401, CPC 63297, 713, část 742, 74220, 887)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV DK: vlastník či uživatel, který hodlá zřídit plynárenskou infrastrukturu nebo potrubí pro dopravu surové či rafinované ropy a ropných produktů a zemního plynu, musí před zahájením prací získat povolení místního orgánu. Počet takto vydaných povolení může být omezen (CPC 7131).\nNa MT: společnost EneMalta plc má monopol k poskytování elektřiny (ISIC Rev. 3.1 401; (CPC 887).\nV NL: výhradním vlastníkem elektrické sítě a sítě plynovodů je nizozemská vláda (přenosový systém) a jiné veřejné orgány (distribuční systém) (ISIC Rev. 3.1 040, CPC 71310).\nOpatření:\nDK: Lov om naturgasforsyning, LBK 1127 05/09/2018, lov om varmeforsyning, LBK 64 21/01/2019, lov om Energinet, LBK 997 27/06/2018. Bekendtgørelse nr. 1257 af 27. november 2019 om indretning, etablering og drift af olietanke, rørsystemer og pipelines (nařízení č. 1257 ze dne 27. listopadu 2019 o úpravě, zřízení a provozu ropných nádrží, potrubních systémů a ropovodů).\nMT: EneMalta Act (zákon o společnosti EneMalta), kapitola 272 a EneMalta Act, kapitola 536 (Převod aktiv, práva, závazky a povinnosti).\nNL: Elektriciteitswet 1998 (zákon o elektřině z roku 1998); Gaswet (zákon o plynu).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV AT: pokud jde o přepravu plynu, vydává se povolení pouze státním příslušníkům členského státu EHP s bydlištěm v EHP. Podniky a partnerství musí mít sídlo v EHP. Provozovatel sítě musí jmenovat generálního ředitele a technického ředitele, který odpovídá za technickou kontrolu provozu sítě; oba musí být státními příslušníky členského státu EHP.\nPříslušný orgán může upustit od požadavku na státní příslušnost a bydliště, pokud se má za to, že provoz sítě je ve veřejném zájmu.\nPro přepravu zboží kromě plynu a vody platí následující:\ni)\npokud jde o fyzické osoby, vydává se povolení pouze státním příslušníkům EHP se sídlem v Rakousku a\nii)\npodniky a partnerství musí mít sídlo v Rakousku. Provádí se test ekonomické potřebnosti nebo analýza zájmu. Přeshraniční potrubí nesmí ohrožovat bezpečnostní zájmy Rakouska a jeho status neutrální země. Podniky a partnerství musí jmenovat generálního ředitele, který musí být státním příslušníkem členského státu EHP. Příslušný orgán může upustit od požadavku na státní příslušnost a sídlo, pokud se má za to, že provoz potrubí je v národním ekonomickém zájmu (CPC 713).\nOpatření:\nAT: Rohrleitungsgesetz (zákon o potrubní dopravě), BGBl. Nr. 411/1975, § 5(1) a (2), §§ 5 (1) a 3), 15, 16, a\nGaswirtschaftsgesetz 2011 (zákon o zemním plynu), BGBl. I Nr. 107/2011, články 43 a 44, články 90 a 93.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – (týká se pouze regionální úrovně státní správy) národní zacházení, místní přítomnost:\nV AT: pokud jde o přenos a distribuci elektrické energie, vydává se povolení pouze státním příslušníkům členského státu EHP s bydlištěm v EHP. Pokud provozovatel jmenuje generálního ředitele nebo nájemce, upustí se od požadavku na bydliště.\nPrávnické osoby (podniky) a partnerství musí mít sídlo v EHP. Musí jmenovat generálního ředitele nebo nájemce, přičemž oba musí být státní příslušníci členského státu EHP s bydlištěm v EHP.\nPříslušný orgán může upustit od podmínky bydliště a státní příslušnosti, pokud se má za to, že provoz sítě je ve veřejném zájmu (ISIC Rev. 3.1 40, CPC 887).\nOpatření:\nAT: Burgenländisches Elektrizitätswesengesetz 2006, LGBl. Nr. 59/2006, v platném znění;\nNiederösterreichisches Elektrizitätswesengesetz, LGBl. Nr. 7800/2005, v platném znění; Landesgesetz, mit dem das Oberösterreichische Elektrizitätswirtschafts- und - organisationsgesetz 2006 erlassen wird (Oö. ElWOG 2006), LGBl. Nr. 1/2006, v platném znění; Salzburger Landeselektrizitätsgesetz 1999 (LEG), LGBl. Nr. 75/1999, v platném znění;\nGesetz vom 16. November 2011 über die Regelung des Elektrizitätswesens in Tirol (Tiroler Elektrizitätsgesetz 2012 – TEG 2012), LGBl. Nr. 134/2011;\nGesetz über die Erzeugung, Übertragung und Verteilung von elektrischer Energie (Vorarlberger Elektrizitätswirtschaftsgesetz), LGBl. Nr. 59/2003, v platném znění;\nGesetz über die Neuregelung der Elektrizitätswirtschaft (Wiener Elektrizitätswirtschaftsgesetz 2005 – WElWG 2005), LGBl. Nr. 46/2005;\nSteiermärkisches Elektrizitätswirtschafts- und Organisationsgesetz(ELWOG), LGBl. Nr. 70/2005 a Kärntner Elektrizitätswirtschafts-und Organisationsgesetz(ELWOG), LGBl. Nr. 24/2006.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV CZ: v případě výroby, přenosu a distribuce elektřiny, obchodu s elektřinou a jiných činností operátora trhu, dále v případě výroby, přepravy, distribuce, uskladňování plynu a obchodu s plynem, jakož i v případě výroby a distribuce tepelné energie je požadováno povolení. Toto povolení může být vydáno pouze fyzickým osobám, jež mají povolení k pobytu, nebo právnickým osobám usazeným v Unii. Výlučná práva existují v případě licence na přenos elektřiny a přepravu plynu a v případě licence na činnosti operátora trhu (ISIC Rev. 3.1 40, CPC 7131, 63297, 742, 887).\nV LT: licence k přepravě, distribuci a veřejné dodávce elektřiny a organizaci obchodu s elektřinou lze vydat pouze litevským právnickým osobám usazeným v Litevské republice nebo pobočkám zahraničních právnických osob nebo jiným organizacím z jiného členského státu usazeným v Litevské republice. Povolení k výrobě elektřiny, rozvoji kapacit pro výrobu elektřiny a vybudování přímého vedení lze vydat pouze jednotlivým osobám s pobytem v Litevské republice nebo právnickým osobám usazeným v Litevské republice nebo pobočkám zahraničních právnických osob nebo jiným organizacím z jiného členského státu usazeným v Litevské republice. Tato výhrada se nevztahuje na konzultační služby související s přenosem a distribucí elektřiny na základě honoráře nebo smlouvy (ISIC Rev. 3.1 401, CPC 887).\nV případě paliv je vyžadováno usazení. Licence k přenosu, distribuci a skladování palivy a zkapalňování zemního plynu lze vydat pouze litevským právnickým osobám usazeným v Litevské republice nebo pobočkám právnických osob nebo jiným organizacím (dceřiným společnostem) z jiného členského státu usazeným v Litevské republice.\nTato výhrada se nevztahuje na konzultační služby související s přepravou a distribucí paliv na základě honoráře nebo smlouvy (CPC 713, CPC 887).\nV PL: podle energetického zákona jsou předmětem licence následující činnosti:\ni)\nvýroba paliv nebo energií, kromě: výroby pevných nebo plynných paliv; výroby elektřiny za použití zdrojů elektřiny o celkové kapacitě nepřesahující 50 MW kromě obnovitelných zdrojů energií; kombinované výroby elektřiny a tepla za použití zdrojů o celkové kapacitě nepřesahující 5 MW kromě obnovitelných zdrojů energií; výroby tepla za použití zdrojů o celkové kapacitě nepřesahující 5 MW;\nii)\nskladování plynných paliv ve skladovacích zařízeních, zkapalňování zemního plynu a znovuzplynování zkapalněného zemního plynu v zařízeních na LNG a také skladování kapalných paliv, kromě: lokálního skladování zkapalněného plynu v zařízeních o kapacitě menší než 1 MJ/s a skladování kapalných plynů v maloobchodním prodeji;\niii)\npřenos nebo distribuce paliv nebo energií, kromě: distribuce plynných paliv v sítích o kapacitě menší než 1 MJ/s a přenosu nebo distribuce tepla, pokud celková kapacita objednaná spotřebiteli nepřesahuje 5 MW;\niv)\nobchod s palivy nebo energiemi, kromě: obchodu s pevnými palivy; obchodu s elektřinou za použití zařízení o napětí nižším než 1 kV ve vlastnictví odběratele; obchodu s plynnými palivy, pokud hodnota jejich ročního obratu nepřesahuje částku odpovídající 100 000 EUR; obchodu se zkapalněným plynem, pokud hodnota ročního obratu nepřesahuje 10 000 EUR, a obchodu s plynnými palivy a elektřinou uskutečňovaném na komoditní burze makléřskou společností, která provádí makléřskou činnost na komoditní burze na základě zákona ze dne 26. října 2000 o komoditní burze, a také obchodu s teplem, pokud kapacita objednaná odběrateli nepřesahuje 5 MW. Limit pro obrat se netýká velkoobchodního prodeje plynných paliv nebo zkapalněného plynu ani maloobchodního prodeje plynu v lahvích.\nLicence může odpovědný orgán vydávat pouze žadateli, který zaregistroval své hlavní místo podnikání nebo místo pobytu na území členského státu EHP nebo Švýcarské konfederace (ISIC Rev. 3.1 040, CPC 63297, 74220, CPC 887).\nOpatření:\nCZ: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).\nLT: zákon o zemním plynu Litevské republiky ze dne 10. října 2000 č. VIII-1973 a zákon o elektřině Litevské republiky ze dne 20. července 2000 č. VIII-1881.\nPL: energetický zákon ze dne 10. dubna 1997, články 32 a 33.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe SI: výroba elektrické energie a zemního plynu, obchodování s nimi a jejich dodávání konečným zákazníkům, jakož i přenos, přeprava a distribuce jsou podmíněny usazením v Unii (ISIC Rev. 3.1 4010, 4020, CPC 7131, CPC 887).\nOpatření:\nSI: Energetski zakon (energetický zákon) 2014), Úřední věstník RS, č. 17/2014; a těžební zákon z roku 2014.\nVýhrada č. 18 – Zemědělství, rybářství a výroba\nOdvětví – pododvětví:\nZemědělství, myslivost, lesnictví; chov zvířat a sobů, rybolov a akvakultura; vydavatelství, tiskařství a reprodukce nosičů\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 011, 012, 013, 014, 015, 1531, 050, 0501, 0502, 221, 222, 323, 324, CPC 881, 882, 88442\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVýkonnostní požadavky\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic; přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nEU / členský stát (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Zemědělství, myslivost a lesnictví (ISIC Rev. 3.1 011, 012, 013, 014, 015, 1531, CPC 881)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení:\nV IE: zakládání podniků v oblasti mlynářství zahraničními rezidenty podléhá povolení (ISIC Rev. 3.1 1531).\nOpatření:\nIE: Agriculture Produce (Cereals) Act, 1933.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: soby mohou vlastnit a chovat pouze státní příslušníci členských států EHP, kteří jsou rezidenty v oblasti chovu sobů. Mohou být udělena výhradní práva.\nVe FR: aby se osoba mohla stát členem zemědělského družstva nebo aby mohla takové družstvo řídit, musí mít předchozí povolení (ISIC Rev. 3.1 011, 012, 013, 014, 015).\nVe SE: chov sobů mohou vlastnit a provozovat pouze Sámové.\nOpatření:\nFI: Poronhoitolaki (zákon o chovu sobů) (848/1990), kapitola 1, s. 4, Protokol 3 k dohodě o přistoupení Finska.\nFR: Code rural et de la pêche maritime.\nSE: zákon o chovu sobů (1971:437), § 1.\nb)   Rybolov a akvakultura (ISIC Rev. 3.1 050, 0 501, 0 502, CPC 882)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami: Přístup na trh:\nVe FR: francouzské plavidlo plující pod francouzskou vlajkou může získat povolení k rybolovu nebo mu může být dovoleno provozovat rybolov na základě státních kvót, pouze pokud se prokáže skutečná ekonomická vazba na území Francie a plavidlo je řízeno a kontrolováno ze stálé provozovny na území Francie (ISIC Rev. 3.1 050, CPC 882).\nOpatření:\nFR: Code rural et de la pêche maritime.\nc)   Výroba – vydavatelství, tiskařství a reprodukce nosičů (ISIC Rev. 3.1 221, 222, 323, 324, CPC 88442)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami: Přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV LV: zakládat a vydávat hromadné sdělovací prostředky mohou pouze právnické osoby zapsané v lotyšském obchodním rejstříku a fyzické osoby z Lotyšska. Zakládání poboček není povoleno (CPC 88442).\nOpatření:\nLV: zákon o tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředcích, s. 8.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV DE (týká se též regionální úrovně státní správy): v každých veřejně šířených či tištěných novinách, časopise či periodiku musí být jasně uveden „odpovědný vydavatel“ (celé jméno a adresa fyzické osoby). Může být stanoven požadavek, aby byl odpovědný vydavatel osobou s trvalým pobytem v Německu, Unii nebo členském státě EHP. Spolkový ministr vnitra může povolit výjimky (ISIC Rev. 3.1 223, 224).\nOpatření:\nDE:\nregionální úroveň:\nGesetz über die Presse Baden-Württemberg (LPG BW);\nBayerisches Pressegesetz (BayPrG);\nBerliner Pressegesetz (BlnPrG);\nBrandenburgisches Landespressegesetz (BbgPG);\nGesetz über die Presse Bremen (BrPrG);\nHamburgisches Pressegesetz;\nHessisches Pressegesetz (HPresseG);\nLandespressegesetz für das Land Mecklenburg-Vorpommern (LPrG M-V);\nNiedersächsisches Pressegesetz (NPresseG);\nPressegesetz für das Land Nordrhein-Westfalen (Landespressegesetz NRW);\nLandesmediengesetz (LMG) Rheinland-Pfalz;\nSaarländisches Mediengesetz (SMG);\nSächsisches Gesetz über die Presse (SächsPresseG);\nPressegesetz für das Land Sachsen-Anhalt (Landespressegesetz);\nGesetz über die Presse Schleswig-Holstein (PressG SH);\nThüringer Pressegesetz (TPG).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV IT: pokud Spojené království umožní italským investorům vlastnit více než 49 % kapitálu a hlasovacích práv ve vydavatelství Spojeného království, umožní Itálie investorům ze Spojeného království vlastnit více než 49 % kapitálu a hlasovacích práv v italském vydavatelství za stejných podmínek (ISIC Rev. 3.1 221, 222).\nOpatření:\nIT: zákon 416/1981, článek 1 (a následující změny).\nPokud jde o liberalizaci investic – vrcholné vedení a správní rady:\nV PL: požadavek státní příslušnosti pro šéfredaktora novin a časopisů (ISIC Rev. 3.1 221, 222).\nOpatření:\nPL: zákon ze dne 26. ledna 1984 o tisku, sbírka zákonů, č. 5, bod 24, ve znění pozdějších předpisů.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nVe SE: fyzické osoby, jež jsou vlastníky periodik tištěných a vydávaných ve Švédsku, musí pobývat ve Švédsku nebo musí být státními příslušníky členského státu EHP. Vlastníci takových periodik, jež jsou právnickými osobami, musí být usazeni v EHP. Periodika, která jsou tištěna a vydávána ve Švédsku, a technické nahrávky musí mít odpovědného redaktora, který musí mít bydliště ve Švédsku (ISIC Rev. 3.1 22, CPC 88442).\nOpatření:\nSE: zákon o svobodě tisku (1949:105);\nzákladní zákon o svobodě projevu (1991:1469) a\nzákon o nařízeních týkajících se zákona o svobodě tisku a základního zákona o svobodě projevu (1991:1559).\nListina závazků Spojeného království\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (všechny profese kromě zdravotnických)\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (veterinární péče)\nVýhrada č. 4 – Služby v oblasti výzkumu a vývoje\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby\nVýhrada č. 6 – Komunikační služby\nVýhrada č. 7 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nVýhrada č. 8 – Činnosti v oblasti energetiky\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nOdvětví:\nVšechna odvětví\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nKapitola:\nLiberalizace investic\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o liberalizaci investic – výkonnostní požadavky\nSpojené království může vymáhat požadavek nebo závazek přijatý v souladu s ustanoveními, kterými se řídí závazky navazující na nabídku v městském kodexu o převzetích a fúzích (City Code on Takeovers and Mergers), nebo v souladu listinami podniku (Deeds of Undertaking) týkajícími se převzetí nebo fúzí, není-li požadavek nebo závazek uložen či vyžadován jako podmínka pro schválení převzetí nebo fúze.\nOpatření:\nThe City Code on Takeovers and Mergers\nCompanies Act 2006\nLaw of Property (Miscellaneous Provisions) Act 1989 as regards enforcement of Deeds of Undertaking in relation to takeovers or mergers\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady\nTato výhrada se vztahuje pouze na zdravotní či sociální péči nebo služby v oblasti vzdělávání:\nSpojené království může při prodeji či převodu svých majetkových podílů ve stávajícím státním podnikunebo vládním subjektu poskytujícím zdravotní či sociální péči nebo služby v oblasti vzdělávání (CPC 93, 92) nebo aktiv takového podniku či subjektu zakázat či uložit omezení vlastnictví takových podílů nebo aktiv a zamezit vlastníkům takových podílů nebo aktiv kontrolovat výsledný podnik prostřednictvím podnikatelů z Unie nebo jejich podniků. Pokud jde o takový prodej nebo jiný převod, může Spojené království přijmout či zachovat jakékoli opatření, jež se týká státní příslušnosti vrcholného vedení nebo členů správních rad, a také jakékoli opatření omezující počet poskytovatelů.\nPro účely této výhrady:\ni)\nse jakékoli opatření zachované nebo přijaté po vstupu této dohody v platnost, které v době prodeje nebo jiného převodu zakazuje nebo ukládá omezení ohledně vlastnictví majetkových podílů nebo aktiv nebo ukládá podmínku státní příslušnosti nebo ukládá omezení počtu poskytovatelů, jak je popsáno v této výhradě, považuje za stávající opatření a\nii)\n„státním podnikem“ se rozumí podnik ve vlastnictví Spojeného království nebo jím ovládaný prostřednictvím vlastnických podílů a zahrnuje také podniky založené po dni vstupu této dohody v platnost výhradně pro účely prodeje nebo převodu majetkových podílů nebo aktiv stávajícího státního podniku nebo vládního subjektu.\nOpatření:\nStanoveno ve výše uvedené části „Popis“.\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (všechny profese kromě zdravotnických)\nOdvětví – pododvětví:\nOdborné služby – právní služby; auditorské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 861, 862\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Právní služby (část CPC 861)\nK poskytování určitých právních služeb může být nezbytné získat povolení nebo licenci od příslušného orgánu nebo splnit požadavky na registraci. Jsou-li požadavky pro získání povolení nebo licence či registrace nediskriminační a jsou v souladu se závazky uloženými článkem 194 této dohody, nejsou uvedeny. Mohou například zahrnovat požadavek na získání určitých kvalifikací, absolvování uznávané doby stáže nebo požadavek mít při členství kanceláři nebo poštovní adresu v jurisdikci příslušného orgánu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost; národní zacházení:\nK poskytování některých služeb v oblasti vnitrostátního práva Spojeného království může příslušný profesní nebo regulační orgán vyžadovat pobyt (komerční přítomnost). Platí nediskriminační požadavky na právní formu.\nK poskytování některých služeb v oblasti vnitrostátního práva Spojeného království týkajících se přistěhovalectví může příslušný profesní nebo regulační orgán vyžadovat pobyt.\nOpatření:\nV Anglii a Walesu: Solicitors Act 1974, Administration of Justice Act 1985 and the Legal Services Act 2007. Ve Skotsku: the Solicitors (Scotland) Act 1980 and the Legal Services (Scotland) Act 2010. V Severním Irsku: the Solicitors (Northern Ireland) Order 1976. Pro všechny jurisdikce: the Immigration and Asylum Act 1999. Kromě toho zahrnují opatření použitelná v jednotlivých jurisdikcích požadavky stanovené profesními a regulačními orgány.\nb)   Auditorské služby (CPC 86211, 86212 jiné než účetnické služby)\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nPříslušné orgány Spojeného království mohou uznat odbornou kvalifikaci auditora, který je státním příslušníkem Unie nebo jakékoli třetí země, a povolit mu tak provádět ve Spojeném království povinný audit na základě vzájemnosti (CPC 8621).\nOpatření:\nCompanies Act 2006\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (veterinární péče)\nOdvětví – pododvětví:\nOdborné služby – veterinární péče\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 932\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nK poskytování veterinární péče se vyžaduje fyzická přítomnost. Veterinární péči mohou poskytovat pouze kvalifikovaní veterinární lékaři, kteří jsou členy Královské koleje veterinárních lékařů (RCVS).\nOpatření:\nVeterinary Surgeons Act (1966) (zákon o veterinárních lékařích)\nVýhrada č. 4 – Služby v oblasti výzkumu a vývoje\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v oblasti výzkumu a vývoje\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 851, 853\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o veřejně financované služby výzkumu a vývoje čerpající finanční prostředky poskytované Spojeným královstvím, mohou být výlučná práva či povolení udělena pouze státním příslušníkům Spojeného království a právnickým osobám ze Spojeného království, které mají ve Spojeném království sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání (CPC 851, 853).\nTouto výhradou není dotčena část pátá této dohody a vyloučení zadávání zakázek stranou nebo subvencí či grantů poskytovaných stranami podle čl. 123 odst. 6 a 7 této dohody.\nOpatření:\nVšechny stávající i budoucí programy pro výzkum a inovace\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – pronájem nebo leasing bez obsluhy a jiné podnikatelské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 831\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nPokud jde o pronájem nebo leasing letadla bez posádky, podléhá letadlo používané leteckým dopravcem ze Spojeného království platným požadavkům na registraci letadel. Dohoda o pronájmu nebo leasingu bez posádky, jejíž stranou je dopravce ze Spojeného království, musí splňovat požadavky práva Spojeného království nebo vnitrostátního práva o letecké bezpečnosti, jako je předchozí schválení a jiné podmínky vztahující se na používání letadel registrovaných ve třetích zemích. Aby letadlo mohlo být registrováno, požaduje se, aby bylo vlastněno buď fyzickými osobami splňujícími zvláštní podmínky státní příslušnosti, nebo podniky splňujícími zvláštní požadavky týkající se vlastnictví kapitálu a kontroly (CPC 83104).\nPokud jde o služby v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS), nedostane-li se leteckým dopravcům ze Spojeného království ze strany poskytovatele služeb CRS podnikajícího mimo Spojené království stejného (tedy nediskriminačního) zacházení jako ve Spojeném království nebo nedostane-li se poskytovatelům služeb CRS ze Spojeného království ze strany leteckých dopravců mimo Spojené království stejného zacházení jako ve Spojeném království, lze přijmout opatření, aby bylo uděleno stejné diskriminační zacházení leteckým dopravcům mimo Spojené království ze strany poskytovatelů služeb CRS podnikajících ve Spojeném království nebo poskytovatelům služeb CRS mimo Spojené království ze strany leteckých dopravců ze Spojeného království.\nOpatření:\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění), jak je zachováno v právu Spojeného království zákonem o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018 a ve znění předpisů Operation of Air Services (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations (S.I. 2018/1392).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89, jak je zachováno v právu Spojeného království zákonem o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018 a ve znění předpisů Computer Reservation Systems (Amendment) (EU Exit) Regulations 2018 (S.I. 2018/1080).\nVýhrada č. 6 – Komunikační služby\nOdvětví – pododvětví:\nKomunikační služby – poštovní a kurýrní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 71235, část 73210, část 751\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nOrganizaci umisťování poštovních schránek na veřejných komunikacích, vydávání poštovních známek a službu doporučených zásilek využívanou v soudním nebo správním řízení lze omezit v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že na provozovatele poštovních služeb se může vztahovat konkrétní povinnost všeobecných služeb nebo finančního příspěvku do vyrovnávacího fondu.\nOpatření:\nPostal Services Act 2000 a Postal Services Act 2011\nVýhrada č. 7 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nOdvětví – pododvětví:\nSlužby v dopravě – pomocné služby ve vodní dopravě, pomocné služby v železniční dopravě, pomocné služby v silniční dopravě, pomocné služby v letecké dopravě\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 711, 712, 721, 741, 742, 743, 744, 745, 746, 748, 749\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\na)   Pomocné služby v letecké dopravě (CPC 746)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nOtevřenost služeb pozemního odbavování závisí na velikosti letiště. Počet poskytovatelů lze na každém letišti omezit. Na „velkých letištích“ nesmí toto omezení činit méně než dva poskytovatele.\nOpatření:\nThe Airports (Groundhandling) Regulations 1997 (S.I. 1997/2389)\nb)   Pomocné služby ve všech druzích dopravy\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost a národní zacházení:\nCelní služby, včetně služeb celního odbavení a služeb souvisejících s využíváním zařízení pro dočasné uskladnění nebo celních skladů, mohou být poskytovány pouze osobami usazenými ve Spojeném království. Aby se zamezilo pochybnostem, jsou do toho zahrnuti rezidenti Spojeného království, osoby s trvalým místem podnikání ve Spojeném království nebo se sídlem ve Spojeném království.\nOpatření:\nTaxation (Cross-Border Trade Act) 2018; the Customs and Excise Management Act 1979; the Customs (Export) (EU Exit) Regulations 2019; the Customs (Import Duty) (EU Exit) Regulations 2018; the Customs (Special Procedures and Outward Processing) (EU Exit) Regulations 2018; the Customs and Excise (Miscellaneous Provisions and Amendments) (EU Exit) Regulations 2019/1215.\nc)   Pomocné služby ve vodní dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV případě přístavních služeb může řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán omezit počet poskytovatelů přístavních služeb pro danou přístavní službu.\nOpatření:\nNařízení (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů, článek 6, jak je zachován v právu Spojeného království zákonem o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018 a ve znění předpisů Pilotage and Port Services (Amendment) (EU Exit) Regulations 2020 (S.I. 2020/671).\nPort Services Regulations 2019\nVýhrada č. 8 – Činnosti v oblasti energetiky\nOdvětví – pododvětví:\nČinnosti v oblasti energetiky – těžba a dobývání;\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 11, 8675, 883\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nÚroveň státní správy:\nÚstřední a regionální (není-li uvedeno jinak)\nPopis:\nK průzkumu a produkci v oblasti kontinentálního šelfu Spojeného království a k poskytování služeb, jež vyžadují přímý přístup k přírodním zdrojům nebo jejich těžbu, je třeba licence.\nTato výhrada platí pro licence vydávané pro produkci v oblasti kontinentálního šelfu Spojeného království. Společnost může získat licenci, pokud má místo podnikání ve Spojeném království. To znamená buď:\ni)\npřítomnost zaměstnanců ve Spojeném království;\nii)\nregistraci společnosti ze Spojeného království v podnikatelské komoře nebo\niii)\nregistraci pobočky zahraniční společnosti ve Spojeném království v podnikatelské komoře.\nTato podmínka platí pro jakoukoli společnost, jež žádá o novou licenci, a pro jakoukoli společnost, jež chce stávající licenci získat převodem. To se týká všech licencí a všech podniků, ať už se jedná o provozovatele, či nikoli. Aby se společnost mohla podílet na licenci, jež zahrnuje naleziště, musí: a) být registrovaná v podnikatelské komoře jako společnost ze Spojeného království, nebo b) podnikat prostřednictvím stálé provozovny ve Spojeném království, jak definuje oddíl 148 finančního zákona z roku 2003 (který jinak vyžaduje přítomnost zaměstnanců) (ISIC Rev. 3.1 11, CPC 883, 8675).\nOpatření:\nPetroleum Act 1998 (zákon o ropě z roku 1988)\n(1)  Pro účely této výhrady:\na)\n„právem hostitelské jurisdikce“ se rozumí právo konkrétního členského státu a právo Unie; „právem domácí jurisdikce“ se rozumí právo Spojeného království;\nb)\n„mezinárodním právem“ se rozumí mezinárodní právo veřejné s výjimkou práva Evropské unie a zahrnuje právo založené mezinárodními smlouvami a úmluvami, jakož i mezinárodní obyčejové právo;\nc)\n„služby právního poradenství“ zahrnují poskytování poradenství klientům a konzultace s nimi v záležitostech, včetně transakcí, vztahů a sporů, které se týkají uplatňování nebo výkladu práva; účast s klienty nebo jejich jménem na jednáních a jiných kontaktech s třetími osobami v těchto záležitostech a vypracování listin, které se zcela nebo zčásti řídí právními předpisy, a ověřování listin všeho druhu pro účely právních požadavků a v souladu s těmito požadavky;\nd)\n„služby právního zastupování“ zahrnují vypracování listin, které mají být předloženy správním agenturám, soudům nebo jiným řádně ustaveným úředním tribunálům, a vystupování před správními agenturami, soudy nebo jinými řádně ustavenými úředními tribunály;\ne)\n„právními rozhodčími, smírčími a mediačními službami“ se rozumí vypracování listin, které mají být předloženy rozhodci, smírci nebo mediátorovi v jakémkoli sporu týkajícím se uplatňování a výkladu práva, vystupování před rozhodcem, smírcem nebo mediátorem a příprava na toto vystupování. Nezahrnují rozhodčí, smírčí a mediační služby ve sporech, které se netýkají uplatňování a výkladu práva; ty spadají do služeb souvisejících s podnikovým poradenstvím. Nezahrnují ani působení ve funkci rozhodce, smírce nebo mediátora. Podkategorií jsou mezinárodní právní rozhodčí, smírčí nebo mediační služby; jedná se o stejné služby v případech, kdy se spor týká stran ze dvou nebo více zemí.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. EU L 154, 16.6.2017, s. 1).\n(3)  Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. EU L 3, 5.1.2002, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. EU L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. EU L 157, 9.6.2006, s. 87).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. EU L 293, 31.10.2008, s. 3).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89 (Úř. věst. EU L 35, 4.2.2009. s. 47).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. EU L 15, 21.1.1998, s. 14).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. EU L 257, 28.8.2014, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. EU L 57, 3.3.2017, s. 1).\n(11)  Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. EU L 272, 25.10.1996, s. 36).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. EU L 269, 10.10.2013, s. 1).\nPŘÍLOHA 20\nBUDOUCÍ OPATŘENÍ\nÚvodní poznámky\n1.\nListiny závazků Spojeného království a Unie stanoví podle článků 133, 139 a 195 této dohody výhrady, jež Spojené království a Unie přijaly s ohledem na opatření, jež nejsou v souladu s povinnostmi uloženými podle:\na)\nčlánku 128 nebo 135 této dohody;\nb)\nčlánku 136 této dohody;\nc)\nčlánku 129 nebo 137 této dohody;\nd)\nčlánku 130 nebo 138 této dohody;\ne)\nčlánku 131 této dohody;\nf)\nčlánku 132 této dohody\ng)\nčlánku 194 této dohody.\n2.\nVýhradami některé ze stran nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle GATS.\n3.\nKaždá výhrada obsahuje následující části:\na)\nv části „Odvětví“ se uvádí obecně odvětví, jehož se výhrada týká;\nb)\nv části „Pododvětví“ se uvádí konkrétní pododvětví, jehož se výhrada týká;\nc)\nv části „Klasifikace průmyslového odvětví“se případně uvádí činnost, jíž se výhrada týká, podle Centrální klasifikace produkce (CPC) Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností (ISIC) rev 3.1, nebo jak je jinak výslovně popsána ve výhradě některé ze stran;\nd)\nv části „Druh výhrady“ se upřesňuje povinnost podle bodu 1, jíž se výhrada týká;\ne)\nv části „Popis“ se uvádí rozsah odvětví, pododvětví nebo činností, jichž se výhrada týká, a\nf)\nv části „Stávající opatření“ jsou v zájmu transparentnosti uvedena stávající opatření, jež se uplatňují v daném odvětví, pododvětví nebo v souvislosti s činnostmi, jichž se výhrada týká.\n4.\nPři výkladu výhrady musí být zohledněny všechny její části. Část „Popis“ má přednost před všemi ostatními částmi.\n5.\nPro účely listin závazků Spojeného království a Evropské unie se rozumí:\na)\nvýrazem „ISIC Rev. 3.1“ Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností Statistického oddělení OSN (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities), Statistical Papers, řada M, č. 4, ISIC Rev. 3.1, 2002;\nb)\n„CPC“ prozatímní Centrální klasifikace produkce (Statistical Papers, řada M, č. 77, Odbor pro ekonomické a sociální otázky, Statistické oddělení OSN, New York, 1991).\n6.\nPro účely listin závazků Spojeného království a Unie se výhrada týkající se požadavku na místní přítomnost na území Unie nebo Spojeného království týká článku 136 této dohody, nikoli však článků 135 nebo 137 této dohody. Takový požadavek navíc není výhradou, která by se týkala článku 129 této dohody.\n7.\nVýhrada přijatá na úrovni Unie se týká opatření Unie, opatření členského státu na úrovni ústředních orgánů státní správy nebo opatření státní správy v rámci členského státu, pokud není některý členský stát z výhrady vyloučen. Výhrada přijatá členským státem se týká opatření státní správy na ústřední, regionální nebo místní úrovni dotčeného členského státu. Pro účely výhrad Belgie zahrnuje ústřední úroveň státní správy federální vládu a vlády regionů a společenství, neboť každá z nich disponuje rovnocennou legislativní pravomocí. Pro účely výhrad Unie a jejích členských států se regionální úrovní státní správy ve Finsku rozumí Ålandské ostrovy. Výhrada přijatá na úrovni Spojeného království se týká opatření státní správy na ústřední, regionální nebo místní úrovni.\n8.\nNíže uvedený seznam výhrad nezahrnuje opatření týkající se kvalifikačních požadavků a postupů, technických norem a licenčních požadavků a postupů, pokud tato opatření nepředstavují omezení přístupu na trh nebo národního zacházení ve smyslu článků 128, 129, 135, 136, 137 nebo 194 této dohody. Mezi tato opatření může patřit zejména potřeba získat licenci, splnit povinnosti univerzální služby, mít uznány kvalifikace v regulovaných odvětvích, absolvovat určité zkoušky včetně jazykového přezkoušení, splnit požadavek na členství v souvislosti s určitou profesí, například členství v určité profesní organizaci, mít místního zástupce pro službu nebo udržovat místní adresu, nebo jakékoli jiné nediskriminační požadavky, že některé činnosti nesmějí být vykonávány v chráněných zónách nebo oblastech. I když tato opatření nejsou uvedena, platí i nadále.\n9.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v případě Unie platí, že povinnost udělit národní zacházení nezahrnuje požadavek rozšířit na fyzické nebo právnické osoby Spojeného království zacházení udílené v členském státě podle Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle jakéhokoli opatření přijatého podle uvedené smlouvy, včetně provádění v členských státech:\na)\nfyzickým osobám nebo rezidentům jiného členského státu nebo\nb)\nprávnickým osobám založeným nebo organizovaným podle práva jiného členského státu nebo Unie, jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v Unii.\n10.\nZacházením udíleným právnickým osobám založeným investory jedné strany v souladu s právem druhé strany (v případě Unie včetně práva některého členského státu), jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v této druhé straně, nejsou dotčeny podmínky či povinnosti, které mohly být takové právnické osobě v souladu s částí druhou dílem prvním hlavou II kapitolou 2 této dohody uloženy, když se v této druhé straně usazovala, a jež nadále platí.\n11.\nListiny závazků se vztahují pouze na území Spojeného království a Unie v souladu s čl. 520 odst. 2 a článkem 774 této dohody a jsou relevantní pouze v kontextu obchodních vztahů Unie a jejích členských států se Spojeným královstvím. Nejsou jimi dotčena práva a povinnosti členských států podle práva Unie.\n12.\nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že nediskriminační opatření nepředstavují omezení přístupu ve smyslu článku 128, 135 nebo 194 této dohody, pokud jde o jakékoli opatření:\na)\nvyžadující oddělení vlastnictví infrastruktury od vlastnictví zboží nebo služeb poskytovaných prostřednictvím této infrastruktury v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže, například v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací;\nb)\nomezující koncentraci vlastnictví v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže;\nc)\nusilující o ochranu a zachování přírodních zdrojů a životního prostředí, včetně omezení dostupnosti, počtu a rozsahu udělovaných koncesí a uložení moratoria či zákazu;\nd)\nomezující počet udělených povolení z důvodu technických či fyzikálních překážek, například telekomunikačního spektra a frekvencí, nebo\ne)\nvyžadující, aby určité procento akcionářů, vlastníků, partnerů nebo vedoucích pracovníků podniku mělo kvalifikaci pro výkon určité profese, jako je právník nebo účetní, nebo tuto profesi vykonávalo.\n13.\nPokud jde o finanční služby: Na rozdíl od zahraničních dceřiných společností nepodléhají pobočky, až na některé omezené výjimky, které finanční instituce nepocházející z Evropské unie zřídí přímo v členském státě, nařízením souvisejícím s obezřetností, která jsou harmonizována na úrovni Evropské unie, což takovým dceřiným společnostem poskytuje větší prostor k zřizování nových podniků a poskytování přeshraničních služeb po celém území Unie. Takové pobočky tedy mají povolení působit na území členského státu za podmínek, které jsou rovnocenné podmínkám, jež platí pro domácí finanční instituce daného členského státu, a může od nich být vyžadováno splnění řady konkrétních požadavků souvisejících s obezřetností, například v případě bankovnictví a služeb týkajících se cenných papírů se může jednat o oddělenou kapitalizaci a další požadavky na platební schopnost a požadavky na ohlašování nebo zveřejňování účetnictví, v případě pojištění se může jednat o zvláštní požadavky na záruky a vklady, oddělenou kapitalizaci, umístění aktiv představujících technickou rezervu v dotyčném členském státě a alespoň třetinové míry solventnosti.\nV níže uvedeném seznamu výhrad jsou použity tyto zkratky:\nUK\nSpojené království\nEU\nEvropská unie včetně všech členských států\nAT\nRakousko\nBE\nBelgie\nBG\nBulharsko\nCY\nKypr\nCZ\nČesko\nDE\nNěmecko\nDK\nDánsko\nEE\nEstonsko\nEL\nŘecko\nES\nŠpanělsko\nFI\nFinsko\nFR\nFrancie\nHR\nChorvatsko\nHU\nMaďarsko\nIE\nIrsko\nIT\nItálie\nLT\nLitva\nLU\nLucembursko\nLV\nLotyšsko\nMT\nMalta\nNL\nNizozemsko\nPL\nPolsko\nPT\nPortugalsko\nRO\nRumunsko\nSE\nŠvédsko\nSI\nSlovinsko\nSK\nSlovenská republika\nListina závazků Unie\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nVýhrada č. 2 – Odborné služby – jiné než zdravotní péče\nVýhrada č. 3 – Odborné služby – zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků\nVýhrada č. 4 – Podnikatelské služby – služby v oblasti výzkumu a vývoje\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby – služby v oblasti nemovitostí\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby – pronájem nebo leasing\nVýhrada č. 7 – Podnikatelské služby – služby inkasních agentur a služby související s poskytováním informací o solventnosti zákazníků\nVýhrada č. 8 – Podnikatelské služby – služby umísťování zaměstnanců\nVýhrada č. 9 – Podnikatelské služby – bezpečnostní a pátrací služby\nVýhrada č. 10 – Podnikatelské služby – ostatní podnikatelské služby\nVýhrada č. 11 – Telekomunikace\nVýhrada č. 12 – Stavebnictví\nVýhrada č. 13 – Distribuční služby\nVýhrada č. 14 – Služby v oblasti vzdělávání\nVýhrada č. 15 – Environmentální služby\nVýhrada č. 16 – Finanční služby\nVýhrada č. 17 – Zdravotní služby a sociální péče\nVýhrada č. 18 – Cestovní ruch a související služby\nVýhrada č. 19 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nVýhrada č. 20 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nVýhrada č. 21 – Zemědělství, rybářství a vodohospodářství\nVýhrada č. 22 – Činnosti v oblasti energetiky\nVýhrada č. 23 – Ostatní služby jinde nezahrnuté\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nOdvětví:\nVšechna odvětví\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nPovinnosti pro právní služby\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic, přeshraniční obchod službami a regulační rámec pro právní služby\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Usazování\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nEU: služby, které se považují za veřejné služby na vnitrostátní nebo místní úrovni, mohou být předmětem veřejných monopolů nebo výlučných práv vyhrazených soukromým poskytovatelům.\nVeřejné služby existují v odvětvích, jako jsou související vědecké a technické poradenské služby, výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd, technické zkoušky a analýzy, environmentální služby, zdravotní péče, dopravní služby a pomocné služby pro všechny druhy dopravy. Výhradní práva na poskytování takových služeb jsou často udělována soukromým provozovatelům, například provozovatelům majícím koncesi od veřejných orgánů s výhradou závazků specifických služeb. Vzhledem k tomu, že veřejné služby také často existují na nižší než ústřední úrovni, není praktické uvádět podrobné a vyčerpávající seznamy pro každé odvětví. Tato výhrada se nevztahuje na oblast telekomunikačních služeb a na počítačové a související služby.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení; přeshraniční obchod službami – přístup na trh a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nVe FI: omezení práv fyzických osob, které nemají místní občanství Åland, a práv právnických osob nabývat a vlastnit na Ålandských ostrovech nemovitosti bez povolení příslušných ostrovních orgánů. Na Ålandských ostrovech platí pro fyzické osoby, které nemají místní občanství Åland, nebo pro právnické osoby, které nemají povolení příslušných ostrovních orgánů, omezení práva usazování a práva provádět hospodářské činnosti.\nStávající opatření:\nFI: Ahvenanmaan maanhankintalaki (Zákon o nabývání půdy na Ålandských ostrovech) (3/1975), s. 2, a Ahvenanmaan itsehallintolaki (Zákon o autonomii Ålandských ostrovů) (1144/1991), s. 11.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady; regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nVe FR: podle článků L151-1 a R151-1 seq finančního a monetárního kodexu zahraniční investice ve Francii v odvětvích uvedených v článku R.151-3 finančního a monetárního kodexu podléhají předchozímu schválení ministra hospodářství.\nStávající opatření:\nFR: stanoveno ve výše uvedené části „Popis“.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nVe FR: omezení zahraniční účasti v nově privatizovaných společnostech na proměnnou hodnotu stanovenou francouzskou vládou v jednotlivých případech z podílu kapitálu nabízeného veřejnosti. Výkon některých obchodních, průmyslových nebo řemeslných činností vyžaduje zvláštní povolení, pokud výkonný ředitel nemá povolení k trvalému pobytu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nV HU: zakládání podniků by mělo mít formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo zastoupení. Vstoupit na trh nejprve jako pobočka není povoleno, s výjimkou finančních služeb.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: pro určité ekonomické činnosti týkající se používání státního nebo veřejného majetku je zapotřebí koncese udělovaná za podmínek zákona o koncesích.\nV obchodních korporacích, v nichž stát nebo obec drží účast na kapitálu přes 50 %, podléhají transakce převodu dlouhodobých aktiv korporace, uzavírání smluv o nabývání podílů, pronájmu, společné činnosti, úvěru, zajištění pohledávek i tvorba dluhů plynoucích ze směnek povolení Privatizační agentury nebo jiných státních či regionálních subjektů, v závislosti na jejich působnosti. Tato výhrada se netýká těžby a dobývání, které podléhají zvláštní výhradě v listině závazků Unie v příloze 19 této dohody.\nV IT: vláda může uplatňovat určité zvláštní pravomoci v podnicích působících v oblasti obrany a národní bezpečnosti a v některých činnostech strategického významu v oblasti energetiky, dopravy a komunikace. To se týká všech právnických osob, které provozují činnosti považované za strategicky významné v oblasti obrany a národní bezpečnosti, nikoli pouze privatizovaných společností.\nHrozí-li závažná újma pro zásadní zájmy obrany a národní bezpečnosti, má vláda zvláštní pravomoc:\na)\nukládat zvláštní podmínky při nákupu akcií;\nb)\nvetovat přijetí usnesení týkajících se speciálních operací, jako jsou převody, fúze, rozdělení a změny činnosti, nebo\nc)\nzamítnout nabývání akcií, pokud se kupující snaží získat takový podíl na kapitálu, kterým by pravděpodobně ohrozil zájmy bezpečnosti a národní obrany.\nJakékoli usnesení, akt či transakce (jako jsou převody, fúze, rozdělení, změny činnosti či ukončení) týkající se strategických aktiv v oblastech energetiky, dopravy a komunikací oznámí dotčená společnost kanceláři předsedy vlády. Oznámí se především nabytí jakoukoli fyzickou či právnickou osobou mimo Evropskou unii, jež této osobě poskytuje kontrolu nad společností.\nPředseda vlády může vykonávat následující zvláštní pravomoci:\na)\nvetovat jakékoli usnesení, akt či transakci představující výjimečnou hrozbu závažné újmy pro veřejné zájmy v oblasti bezpečnosti a provozu sítí a dodávek;\nb)\nukládat zvláštní podmínky k zajištění veřejného zájmu nebo\nc)\nzamítnout akvizici ve výjimečných případech, kdy jsou ohroženy zásadní zájmy státu.\nKritéria, podle nichž se vyhodnotí skutečná či výjimečná hrozba, a podmínky a postupy pro výkon zvláštních pravomocí stanoví zákon.\nStávající opatření:\nIT: zákon 56/2012 o zvláštních pravomocech ve společnostech působících v oblasti obrany a národní bezpečnosti, energetiky, dopravy a komunikací a\nvyhláška předsedy vlády DPCM 253 ze dne 30. 11. 2012 o definici činností strategického významu v oblasti obrany a národní bezpečnosti.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady:\nV LT: podniky, odvětví a zařízení strategického významu pro národní bezpečnost.\nStávající opatření:\nLT: zákon o ochraně významných předmětů pro zajištění národní bezpečnosti Litevské republiky č. IX-1132 ze dne 10. října 2002 (ve znění č. XIII-992 naposledy pozměněném dne 12. ledna 2018).\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nVe SE: diskriminační požadavky pro zakladatele, vrcholné vedení a správní rady při zavádění nových forem právního sdružení do švédského práva.\nb)   Nabývání nemovitostí\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nV HU: nabývání státem vlastněného majetku.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV HU: nabývání orné půdy zahraničními právnickými osobami a nerezidentními fyzickými osobami.\nStávající opatření:\nHU: zákon CXXII z roku 2013 o oběhu zemědělské a lesnické půdy (kapitola II (§ 6–36) and kapitola IV (§ 38–59)) a\nzákon CCXII z roku 2013 o přechodných opatřeních a některých ustanoveních týkajících se zákona CXXII z roku 2013 o oběhu zemědělské a lesnické půdy (kapitola IV (§ 8–20)).\nV LV: nabývání půdy na venkově státními příslušníky Spojeného království nebo třetí země.\nStávající opatření:\nLV: zákon o privatizaci půdy ve venkovských oblastech, oddíly 28, 29, 30.\nNa SK: zahraniční společnosti nebo fyzické osoby nemohou nabývat zemědělskou a lesní půdu mimo zastavěnou oblast obce ani některé další pozemky (např. přírodní zdroje, jezera, řeky, veřejné komunikace atd.).\nStávající opatření:\nSK: zákon č. 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství;\nzákon č. 229/1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku;\nústavní zákon č. 460/1992 – Ústava Slovenské republiky;\nzákon č. 180/1995 o některých opatřeních k uspořádání vlastnictví pozemků;\nzákon č. 202/1995 – Devizový zákon;\nzákon č. 503/2003 o navracení vlastnictví k pozemkům;\nzákon č. 326/2005 o lesích a\nzákon č. 140/2014 o nabývání vlastnictví zemědělských pozemků.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV BG: zahraniční fyzické a právnické osoby nemohou nabývat pozemky. Bulharské právnické osoby se zahraniční účastí nemohou nabývat zemědělskou půdu. Zahraniční právnické osoby a zahraniční fyzické osoby s trvalým pobytem v zahraničí mohou nabývat budov a vlastnických práv (právo užívání, právo stavby, právo na zřízení nadstaveb a služebnosti) k nemovitostem. Zahraniční fyzické osoby s trvalým pobytem v zahraničí, zahraniční právnické osoby, v nichž zahraniční účast zajišťuje většinu při přijímání rozhodnutí nebo může přijetí rozhodnutí zablokovat, mohou nabývat vlastnických práv k nemovitostem v určitých geografických oblastech, jež určí Rada ministrů, jen s povolením.\nBG: Ústava Bulharské republiky, článek 22; zákon o vlastnictví a využívání zemědělské půdy, článek 3 a zákon o lesích, článek 10.\nV EE: zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které nepocházejí ze zemí EHP či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, mohou nabývat nemovitý majetek, jež zahrnuje zemědělskou nebo lesní půdu, pouze na základě souhlasu krajského úřadu a obecní rady a musí podle zákona prokázat, že nemovitý majetek bude podle zamýšleného účelu využíván účinně, udržitelně a účelně.\nStávající opatření:\nEE: Kinnisasja omandamise kitsendamise seadus (zákon o omezeních pro nabývání nemovitostí) kapitoly 2 a 3.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV LT: jakékoli opatření, jež je v souladu se závazky přijatými Evropskou unií a platnými v Litvě podle GATS, pokud jde o nabývání pozemků. Postup nabývání pozemků, jeho podmínky a omezení stanoví ústavní zákon, pozemkový zákon a zákon o nabývání zemědělské půdy.\nMístní orgány (obce) a další státní subjekty členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace Severoatlantické smlouvy, které v Litvě provozují hospodářskou činnost, jež je specifikována v ústavním zákoně v souladu s kritérii Evropské unie a jiné integrace, do které se Litva zapojila, mohou nabývat do svého vlastnictví pozemky, které nejsou určeny pro zemědělské využití, aby na nich postavily a provozovaly budovy a zařízení nezbytná pro své přímé činnosti.\nStávající opatření:\nLT: Ústava Litevské republiky;\nústavní zákon Litevské republiky o provedení odst. 3 čl. 47 Ústavy Litevské republiky ze dne 20. června 1996, č. I-1392 ve znění ze dne 20. března 2003, č. IX-1381;\npozemkový zákon ze dne 27. ledna 2004, č. IX-1983, a\nzákon o nabývání zemědělské půdy ze dne 24. dubna 2014, č. XII-854.\nc)   Uznávání\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV EU: směrnice Unie o vzájemném uznávání diplomů a jiných profesních kvalifikací se vztahují pouze na občany Unie. Právo poskytovat regulované odborné služby v jednom členském státě Evropské unie nezaručuje právo poskytovat je v jiném členském státě.\nd)   Zacházení podle nejvyšších výhod\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nEU: udělení rozdílného zacházení třetí zemi podle jakékoli mezinárodní investiční dohody či jiné obchodní dohody, jež vstoupila v platnost či byla podepsána před datem vstupu této dohody v platnost.\nEU: udělení rozdílného zacházení třetí zemi na základě stávající či budoucí dvoustranné či vícestranné dohody, která:\ni)\nvytváří vnitřní trh služeb a investic;\nii)\npřiznává právo usazení nebo\niii)\nvyžaduje sblížení právních předpisů v jednom nebo několika hospodářských odvětvích.\nVnitřním trhem služeb a investic se rozumí oblast bez vnitřních hranic, ve které je zajištěn volný pohyb služeb, kapitálu a osob.\nPrávem na usazení se rozumí povinnost odstranit v podstatě všechny překážky usazování mezi smluvními stranami dvoustranné či vícestranné dohody do data vstupu v platnost zmíněné dohody. Právo na usazení musí zahrnovat právo státních příslušníků smluvních stran dvoustranné či vícestranné dohody na zakládání a provoz podniků podle stejných podmínek stanovených právními předpisy smluvní strany, v níž dochází k usazení, pro státní příslušníky dané smluvní strany.\nSbližováním právních předpisů se rozumí:\ni)\nsbližování právních předpisů jedné nebo více smluvních stran dvoustranné či vícestranné dohody s právními předpisy druhé smluvní strany nebo smluvních stran uvedené dohody, nebo\nii)\nzačlenění společných právních předpisů do práva stran dvoustranné či vícestranné dohody.\nToto sbližování nebo začlenění se uskuteční a bude považováno za uskutečněné teprve v okamžiku, kdy budou promítnuty do práva smluvní strany nebo smluvních stran dvoustranné či vícestranné dohody.\nStávající opatření:\nEU: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru\ndohody o stabilizaci;\ndvoustranné dohody mezi EU a Švýcarskou konfederací a\nprohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.\nEU: udělení rozdílného zacházení v souvislosti s právem na usazení státním příslušníkům nebo podnikům prostřednictvím stávajících či budoucích dvoustranných dohod mezi těmito členskými státy: BE, DE, DK, EL, ES, FR, IE, IT, LU, NL, PT a některou z těchto zemí či knížectví: Andorra, Monako, San Marino a Vatikánský městský stát.\nV DK, FI, SE: opatření přijatá Dánskem, Švédskem a Finskem zaměřená na podporu spolupráce mezi skandinávskými zeměmi, jako je:\na)\nfinanční podpora projektů v oblasti výzkumu a vývoje (Severský průmyslový fond);\nb)\nfinancování studií proveditelnosti mezinárodních projektů (Norský fond vývozu projektů) a\nc)\nfinanční podpora společností, které využívají environmentální technologie (Norská korporace financování životního prostředí). Účelem Norská korporace financování životního prostředí (NEFCO) je podporovat investice v oblasti severských ekologických zájmů se zaměřením na východní Evropu.\nTouto výhradou není dotčeno vyloučení zadávání zakázek některou ze stran nebo subvencí podle čl. 123 odst. 6 a 7 této dohody.\nV PL: preferenční podmínky pro usazování nebo přeshraniční poskytování služeb, mezi něž může patřit odstranění nebo změna určitých omezení uvedených v listině výhrad platných v Polsku, lze rozšířit prostřednictvím smluv o obchodu a plavbě.\nV PT: upuštění od požadavků na státní příslušnost k výkonu určitých činností a profesí fyzickými osobami poskytujícími služby v zemích, v nichž je portugalština úředním jazykem (Angola, Brazílie, Kapverdy, Guinea-Bissau, Rovníková Guinea, Mosambik a Svatý Tomáš a Princův ostrov a Východní Timor).\ne)   Zbraně, střelivo a válečný materiál\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, místní přítomnost:\nV EU: výroba či distribuce zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchod s nimi. Válečný materiál je omezen na veškeré produkty, jež jsou určeny a vyrobeny výhradně pro vojenské použití ve spojení s vedením válečných či obranných akcí.\nVýhrada č. 2 – Odborné služby – jiné než zdravotní péče\nOdvětví:\nOdborné služby – právní služby: služby notářů a soudních vykonavatelů; účetnické služby; auditorské služby, služby daňového poradenství; architektonické služby a služby územního plánování, inženýrské a integrované inženýrské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 861, část 87902, 862, 863, 8671, 8672, 8673, 8674, část 879\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Právní služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nEU s výjimkou SE: poskytování právního poradenství a služeb právního povolení, dokumentace a osvědčení poskytované právníky, kteří byli pověřeni výkonem veřejných funkcí, jako jsou notáři, „huissiers de justice“ nebo jiní „officiers publics et ministériels“, a pokud jde o služby poskytované soudními vykonavateli, kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády (část CPC 861, část 87902).\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\nV BG: úplné národní zacházení týkající se usazování a provozování společností, stejně jako poskytování služeb, může být rozšířeno pouze na společnosti, které jsou usazeny v zemích, s nimiž byly nebo budou uzavřeny preferenční dohody, a na státní příslušníky těchto zemí (část CPC 861).\nV LT: právní zástupci z cizích zemí mohou vystupovat jako obhájci u soudu pouze v souladu s mezinárodními dohodami (část CPC 861), včetně zvláštních ustanovení o zastupování před soudy.\nb)   Účetnické služby (CPC 8621 jiné než auditorské služby, 86213, 86219, 86220)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV HU: přeshraniční účetnické služby.\nStávající opatření:\nHU: zákon C z roku 2000 a zákon LXXV z roku 2007.\nc)   Auditorské služby (CPC 86211, 86212, jiné než účetnické služby)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV BG: nezávislý finanční audit provádějí registrovaní auditoři, kteří jsou členy Institutu autorizovaných účetních znalců. Na základě reciprocity registruje Institut autorizovaných účetních znalců auditní subjekt ze Spojeného království nebo třetí země, pokud takový subjekt předloží doklad o tom, že:\na)\ntři čtvrtiny členů vedení a registrovaných auditorů provádějících audit jménem subjektu splňují podmínky rovnocenné podmínkám platným pro bulharské auditory a úspěšně složili příslušné zkoušky;\nb)\nauditní subjekt provádí nezávislý finanční audit v souladu s požadavky na nezávislost a objektivitu a\nc)\nauditní subjekt zveřejňuje na svých internetových stránkách výroční zprávu o transparentnosti nebo plní jiné rovnocenné požadavky na zveřejňování, pokud provádí audit subjektů veřejného zájmu.\nStávající opatření:\nBG: zákon o nezávislém finančním auditu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nV CZ: audity může v České republice provádět pouze právnická osoba, v rámci níž je alespoň 60 % kapitálových podílů nebo hlasovacích práv vyhrazeno státním příslušníkům České republiky nebo členských států Evropské unie.\nStávající opatření:\nCZ: zákon č. 93/2009 Sb. ze dne 14. dubna 2009, o auditorech.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV HU: přeshraniční poskytování auditorských služeb.\nStávající opatření:\nHU: zákon C z roku 2000 a zákon LXXV z roku 2007.\nV PT: přeshraniční poskytování auditorských služeb.\nd)   Architektonické služby a služby územního plánování (CPC 8674)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV HR: přeshraniční poskytování územního plánování.\nVýhrada č. 3 – Odborné služby – zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků\nOdvětví:\nOdborná zdravotní péče a maloobchod s farmaceutickými, zdravotnickými a ortopedickými výrobky, ostatní služby poskytované farmaceuty\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 63211, 85201, 9312, 9319, 93121\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Ambulantní a zubní zdravotní péči; péči porodních asistentek, zdravotních sester, fyzioterapeutů, psychologů a zdravotníků (CPC 63211, 85201, 9312, 9319, CPC 932)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh a národní zacházení:\nVe FI: poskytování veškeré odborné zdravotní péče, ať již veřejné či soukromé, včetně lékařské a zubařské péče, péče porodních asistentek, fyzioterapeutů, zdravotníků a psychologů, kromě péče zdravotních sester (CPC 9312, 93191).\nStávající opatření:\nFI: Laki yksityisestä terveydenhuollosta (zákon o soukromé zdravotní péči) (152/1990).\nV BG: poskytování veškeré odborné zdravotní péče, ať již veřejné či soukromé, včetně lékařské a zubařské péče, péče zdravotních sester, porodních asistentek, fyzioterapeutů, zdravotníků a psychologů (CPC 9312, část 9319).\nStávající opatření:\nBG: zákon o zdravotnických zařízeních, zákon o profesních organizacích zdravotních sester, porodních asistentek a o komoře sdružených odborných lékařů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh a národní zacházení:\nV CZ, na MT: poskytování veškeré odborné zdravotní péče, ať již veřejné či soukromé, včetně lékařské a zubařské péče, péče porodních asistentek, zdravotních sester, fyzioterapeutů, zdravotníků, psychologů, a jiných souvisejících služeb (CPC 9312, část 9319).\nStávající opatření:\nCZ: zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a\nbuněk určených k použití u člověka („zákon o lidských tkáních a buňkách“);\nzákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech);\nzákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;\nzákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon);\nzákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování;\nzákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU, s výjimkou NL a SE: k poskytování veškeré odborné zdravotní péče, ať již veřejné či soukromé, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, se vyžaduje pobyt. Tyto služby mohou poskytovat pouze fyzické osoby fyzicky přítomné na území Evropské unie (CPC 9312, část 93191).\nV BE: přeshraniční poskytování péče, ať již veřejné či soukromé, včetně lékařské a zubařské péče, péče zdravotních sester, porodních asistentek, fyzioterapeutů, psychologů a zdravotníků (část CPC 85201, část 9312, část 93191).\nV PT: (Rovněž pokud jde o zacházení podle nejvyšších výhod) Pokud jde o povolání fyzioterapeutů, zdravotníků a podiatrů, cizím státním příslušníkům lze provozování profese povolit na základě vzájemnosti.\nb)   Veterinární péči (CPC 932)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV BG: veterinární praxi si může založit fyzická nebo právnická osoba.\nPraktikování veterinárního lékařství je povoleno pouze státním příslušníkům EHP a osobám s trvalým pobytem (u osob s trvalým pobytem se vyžaduje se fyzická přítomnost).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE, LV: přeshraniční poskytování veterinární péče.\nc)   Maloobchod s léčivými přípravky, zdravotnickými a ortopedickými výrobky, ostatní služby poskytované farmaceuty (CPC 63211)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nEU, s výjimkou EL, IE, LU, LT a NL: omezení počtu poskytovatelů oprávněných poskytovat konkrétní službu ve specifických místních zónách nebo oblastech na nediskriminačním základě. Může se proto uplatňovat test ekonomické potřebnosti se zohledněním takových faktorů, jako je počet stávajících zařízení a dopad na ně, dopravní infrastruktura, hustota osídlení nebo zeměpisné rozložení.\nEU, s výjimkou BE, BG, EE, ES, IE a IT: zásilkový prodej je možný pouze z členských států EHP, tudíž je k maloobchodu s léčivými přípravky a specifickými zdravotnickými výrobky veřejnosti v Unii zapotřebí usazení v některé z těchto zemí.\nV CZ: maloobchod je možný pouze z členských států.\nV BE: maloobchod s léčivými přípravky a se specifickými zdravotnickými výrobky je možný pouze v lékárně se sídlem v Belgii.\nV BG, EE, ES, IT a LT: přeshraniční maloobchod s léčivými přípravky.\nV IE a LT: přeshraniční maloobchod s léčivými přípravky na lékařský předpis.\nV PL: zprostředkovatelé v oblasti obchodu s léčivými přípravky musí být registrováni a mít bydliště nebo sídlo na území Polské republiky.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: maloobchod s léčivými přípravky a maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe SE: maloobchodní prodej léčivých přípravků a dodávání léčivých přípravků veřejnosti.\nStávající opatření:\nAT: Arzneimittelgesetz (zákon o léčivech), BGBl. č. 185/1983 ve znění pozdějších předpisů, §§ 57, 59, 59a, a\nMedizinproduktegesetz (Medical Products Law), BGBl. č. 657/1996 ve znění pozdějších předpisů, § 99.\nBE: Arrêté royal du 21 janvier 2009 portant instructions pour les pharmaciens a Arrêté royal du 10 novembre 1967 relatif à l'exercice des professions des soins de santé.\nCZ: zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve pozdějších předpisů.\nFI: Lääkelaki (zákon o léčivech) (395/1987).\nPL: zákon o lékárnách, článek 73a (Sbírka zákonů z roku 2020, bod 944, 1493).\nSE: zákon o obchodu s léčivými přípravky (2009:336);\nnařízení o obchodu s léčivými přípravky (2009:659) a\nŠvédská agentura pro léčivé přípravky přijala další předpisy, podrobnosti viz (LVFS 2009:9).\nVýhrada č. 4 – Podnikatelské služby – služby v oblasti výzkumu a vývoje\nOdvětví:\nSlužby v oblasti výzkumu a vývoje\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 851, 852, 853\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV RO: přeshraniční poskytování služeb v oblasti nemovitostí.\nStávající opatření:\nRO: nařízení vlády č. 6 / 2011;\nnařízení ministra školství a výzkumu č. 3548 / 2006 a rozhodnutí vlády č. 134 / 2011.\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby – služby v oblasti nemovitostí\nOdvětví:\nSlužby v oblasti nemovitostí\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 821, 822\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV CZ a HU: přeshraniční poskytování služeb v oblasti nemovitostí.\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby – pronájem nebo leasing\nOdvětví:\nPronájem nebo leasing bez obsluhy\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 832\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV BE a FR: přeshraniční poskytování leasingu nebo pronájmu bez obsluhy týkajících se výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost.\nVýhrada č. 7 – Podnikatelské služby – služby inkasních agentur a služby související s poskytováním informací o solventnosti zákazníků\nOdvětví:\nSlužby inkasních agentur a služby souvisejících s poskytováním informací o solventnosti zákazníků\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87901, 87902\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nEU, s výjimkou ES, LV a SE, pokud jde o poskytování služeb inkasních agentur a služeb souvisejících s poskytováním informací o solventnosti zákazníků.\nVýhrada č. 8 – Podnikatelské služby – služby umísťování zaměstnanců\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – služby umísťování zaměstnanců\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87201, 87202, 87203, 87204, 87205, 87206, 87209\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV EU, s výjimkou HU a SE: zajišťování domácího pomocného personálu, jiných obchodních nebo průmyslových pracovníků, ošetřovatelů a jiných zaměstnanců (CPC 87204, 87205, 87206 a 87209)\nV BG, CY, CZ, DE, EE, FI, MT, LT, LV, PL, PT, RO, SI a SK: služby vyhledávání vedoucích pracovníků (87201).\nV AT, BG, CY, CZ, EE, FI, LT, LV MT, PL, PT, RO, SI a SK: usazení subjektu poskytujícího služby umísťování pracovníků pro kancelářské práce a jiných pracovníků (CPC 87202).\nV AT, BG, CY, CZ, DE, EE, FI, MT, LT, LV, PL, PT, RO, SI a SK: služby zajišťování pracovníků pro kancelářské práce (CPC 87203).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV EU, s výjimkou HU a SE: přeshraniční poskytování služeb umísťování pracovníků pro kancelářské práce a jiných pracovníků (CPC 87202).\nV IE: přeshraniční poskytování služeb vyhledávání vedoucích pracovníků (CPC 87201).\nVe FR, IE, IT a NL: přeshraniční poskytování služeb pracovníků pro kancelářské práce (CPC 87203).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV DE: omezení počtu poskytovatelů služeb umísťování zaměstnanců.\nVe ES: omezení počtu poskytovatelů služeb vyhledávání vedoucích pracovníků a služeb umísťování zaměstnanců (CPC 87201, 87202).\nVe FR: tyto služby mohou být součástí státního monopolu (CPC 87202).\nV IT: omezení počtu poskytovatelů služeb zajišťování administrativního personálu (CPC 87203).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV DE: spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí může vydat nařízení ohledně umísťování a náboru pracovníků, kteří nejsou z Evropské unie ani EHP, pro specifické profese (CPC 87201, 87202, 87203, 87204, 87205, 87206, 87209).\nStávající opatření:\nAT: §97 a §135 rakouského živnostenského zákona (Gewerbeordnung), Spolková sbírka zákonů č. 194/1994, ve znění pozdějších předpisů, a\nzákon o poskytování pracovní síly (Arbeitskräfteüberlassungsgesetz/AÜG), Spolková sbírka zákonů č. 196/1988, ve znění pozdějších předpisů.\nBG: zákon o podpoře zaměstnatelnosti, články 26, 27, 27a a 28.\nCY: zákon o soukromých agenturách práce č. 126(I)/2012.\nCZ: zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.\nDE: Gesetz zur Regelung der Arbeitnehmerüberlassung (AÜG);\nSozialgesetzbuch Drittes Buch (SGB III; zákoník sociálního zabezpečení, kniha třetí) – podpora zaměstnanosti;\nVerordnung über die Beschäftigung von Ausländerinnen und Ausländern (BeschV; nařízení o zaměstnávání cizinců).\nDK: §8a–8f legislativního nařízení č. 73 ze dne 17. ledna 2014 a upřesněno v legislativním nařízení č. 228 ze dne 7. března 2013 (zaměstnávání námořníků) a zákon o pracovních povoleních z roku 2006 S1(2) a (3).\nEL: zákon 4052/2012 (úřední věstník 41 Α) ve znění některých ustanovení podle zákona č. 4093/2012 (úřední věstník 222 Α).\nES: Real Decreto-ley 8/2014, de 4 de julio, de aprobación de medidas urgentes para el crecimiento, la competitividad y la eficiencia, artículo 117 (tramitado como Ley 18/2014, de 15 de octubre).\nFI: Lakijulkisesta työvoima- ja yrityspalvelusta (zákon o veřejných službách zaměstnanosti a podnikatelských službách pro podniky) (916/2012).\nHR: zákon o trhu práce (OG 118/18, 32/20);\nzákoník práce (OG 93/14, 127/17, 98/19);\nzákon o cizincích (OG 130/11m 74/13, 67/17, 46/18, 53/20).\nIE: Employment Permits Act (zákon o pracovních povoleních) z roku 2006. S1(2) a (3).\nIT: legislativní nařízení 276/2003, články 4, 5.\nLT: litevský zákoník práce Litevské republiky schválený zákonem Litevské republiky č. XII-2603 ze dne 14. září 2016;\nzákon Litevské republiky o právním postavení cizinců ze dne 29. dubna 2004 č. IX-2206, naposledy pozměněný dne 3. prosince 2019 č. XIII-2582.\nLU: Loi du 18 janvier 2012 portant création de l'Agence pour le développement de l'emploi (zákon ze dne 18. ledna 2012 o založení agentury pro rozvoj zaměstnanosti – ADEM).\nMT: zákon o službách zaměstnanosti a odborné přípravy (hlava 343) (články 23 až 25) a nařízení o agenturách práce (S.L. 343.24).\nPL: článek 18 zákona ze dne 20. dubna 2004 o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce (Dz. U. z roku 2015, bod 149, ve znění pozdějších předpisů).\nPT: legislativní nařízení č. 260/2009 ze dne 25. září, ve znění zákona č. 5/2014 ze dne 12. února (přístup a poskytování služeb agenturami zprostředkujícími zaměstnání).\nRO: zákon č. 156/2000 o ochraně rumunských občanů pracujících v zahraničí, v novém znění, a rozhodnutí vlády č. 384/2001 o schválení metodických norem k provádění zákona č. 156/2000, ve znění pozdějších předpisů;\nnařízení vlády no. 277/2002, ve znění nařízení vlády č. 790/2004 a nařízení vlády č. 1122/2010, a\nzákon č. 53/2003 – zákoník práce, v novém znění, ve znění pozdějších předpisů a dodatků a rozhodnutí vlády č. 1256/2011 o provozních podmínkách a povolovacím postupu v agenturách zprostředkujících práci na dobu určitou.\nSI: zákon o regulaci trhu práce (Úřední věstník RS, č. 80/2010, 21/2013, 63/2013, 55/2017) a zákon o zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a práci cizinců – ZZSDT (Úřední věstník RS, č. 47/2015), ZZSDT-UPB2 (Úřední věstník RS, č. 1/2018).\nSK: zákon č. 5/2004 o službách zaměstnanosti a zákon č. 455/1991 o živnostenském podnikání.\nVýhrada č. 9 – Podnikatelské služby – bezpečnostní a pátrací služby\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – bezpečnostní a pátrací služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87301, 87302, 87303, 87304, 87305, 87309\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Bezpečnostní služby (CPC 87302, 87303, 87304, 87305, 87309)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG, na CY, v CZ, EE, ES, LT, LV, na MT, v PL, RO, SI a na SK: poskytování bezpečnostních služeb.\nV DK, HR a HU: poskytování služeb v těchto pododvětvích: služby ostrahy (87305) v HR a HU, bezpečnostní konzultační služby (87302) v HR, služby ostrahy letišť (část 87305) v DK a služby přepravy pancéřovými vozy (87304) v HU.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV BE: státní příslušnost členského státu se požaduje u správních rad právnických osob poskytujících služby ostrahy a bezpečnostní služby (87305) a také poradenství a vzdělávání související s bezpečnostními službami (87302). Osoby zajišťující vrcholné vedení společností poskytujících služby ostrahy a bezpečnostní konzultační služby musí být státní příslušníci členského státu.\nVe FI: licence k poskytování bezpečnostních služeb lze vydat pouze fyzickým osobám, jež jsou rezidenty EHP, nebo právnickým osobám usazeným v EHP.\nVe ES: přeshraniční poskytování bezpečnostních služeb. Podmínka státní příslušnosti platí pro pracovníky soukromých bezpečnostních služeb.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE, FI, FR a PT: poskytování bezpečnostních služeb zahraničním poskytovatelem na přeshraniční bázi není povoleno. Podmínka státní příslušnosti platí pro specializované zaměstnance v PT a pro výkonné ředitele a ředitele ve FR.\nStávající opatření:\nBE: Loi réglementant la sécurité privée et particulière (zákon o bezpečnostních službách) ze dne 2. října 2017.\nBG: zákon o soukromých bezpečnostních subjektech.\nCZ: zákon o živnostenském podnikání.\nDK: nařízení o letecké bezpečnosti.\nFI: Laki yksityisistä turvallisuuspalveluista 282/2002 (zákon o soukromých bezpečnostních službách).\nLT: zákon o bezpečnosti osob a majetku ze dne 8. července 2004 č. IX-2327.\nLV: zákon o činnostech soukromé bezpečnostní služby (odd. 6, 7, 14).\nPL: zákon ze dne 22. srpna 1997 o ochraně osob a majetku (sbírka zákonů z roku 2016, bod 1432, ve znění pozdějších předpisů).\nPT: zákon 34/2013 alterada p/ Lei 46/2019, 16 maio a vyhláška 273/2013 alterada p/ Portaria 106/2015, 13 abril.\nSI: Zakon o zasebnem varovanju (zákon o soukromé bezpečnosti).\nb)   Pátrací služby (CPC 87301)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU, s výjimkou AT a SE: poskytování bezpečnostních služeb.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV LT a PT: pátrací služby jsou monopolem vyhrazeným státu.\nVýhrada č. 10 – Podnikatelské služby – ostatní podnikatelské služby\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – ostatní podnikatelské služby (překladatelské a tlumočnické služby, kopírovací a rozmnožovací služby, služby související s rozvodem energií a služby v oblasti zpracovatelského průmyslu)\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87905, 87904, 884, 887\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Překladatelské a tlumočnické služby (CPC 87905)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV HR: přeshraniční dodávání překladů úředních dokumentů a tlumočení.\nb)   Kopírovací a rozmnožovací služby (CPC 87904)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV HU: přeshraniční poskytování kopírovacích a rozmnožovacích služeb\nc)   Služby související s rozvodem energií a služby v oblasti zpracovatelského průmyslu (část CPC 884, 887 jiné než poradenské a konzultační služby)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV HU: služby související s rozvodem energií a přeshraniční poskytování služeb v oblasti zpracovatelského průmyslu, s výjimkou poradenských a konzultačních služeb v těchto odvětvích.\nd)   Opravy a údržbu plavidel, železničního vybavení, letadel a jejich částí a součástí (část CPC 86764, CPC 86769, CPC 8868)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV EU, s výjimkou DE, EE a HU: přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby železničního vybavení.\nV EU, s výjimkou CZ, EE, HU, LU a SK: přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby plavidel vnitrozemské plavby.\nV EU, s výjimkou EE, HU a LV: přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby plavidel provozujících námořní dopravu.\nV EU, s výjimkou AT, EE, HU, LV a PL: přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby letadel a jejich částí a součástí (část CPC 86764, CPC 86769, CPC 8868).\nV EU: přeshraniční poskytování služeb zákonem uložených kontrol a osvědčování plavidel.\nStávající opatření:\nEU: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 391/2009 (1).\ne)   Ostatní podnikatelské služby týkající se letectví\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\nEU: udělující třetí zemi rozdílné zacházení na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod týkajících se těchto služeb:\na)\nprodeje a marketingu leteckých přepravních služeb;\nb)\nslužeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS);\nc)\núdržby a oprav letadel a jejich částí a součástí;\nd)\npronájmu či leasingu letadla bez posádky.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV DE, FR: hašení požárů ze vzduchu, letový výcvik, letecký postřik, letecký průzkum, letecké mapování, letecké fotografování a jiné letecké služby v oblasti zemědělství, průmyslu a kontroly.\nVe FI, SE: hašení požárů ze vzduchu.\nVýhrada č. 11 – Telekomunikace\nOdvětví:\nSlužby satelitního rozhlasového a televizního vysílání\nKlasifikace ekonomických činností:\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV BE: služby satelitního rozhlasového a televizního vysílání.\nVýhrada č. 12 – Stavebnictví\nOdvětví:\nStavební služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 51\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV LT: právo vypracovat projektovou dokumentaci stavby výjimečného významu může získat pouze projektantská kancelář registrovaná v Litvě nebo zahraniční projektantská kancelář schválená institucí, jež je k tomu vládou oprávněna. Právo provádět technické činnosti v hlavních stavebních oblastech může být uděleno osobám, jež nejsou litevskými občany a byly schváleny institucí, jež je k tomu oprávněna litevskou vládou.\nVýhrada č. 13 – Distribuční služby\nOdvětví:\nDistribuční služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 62117, 62251, 8929, část 62112, 62226, část 631\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Distribuci léčivých přípravků\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: přeshraniční velkoobchodní distribuce léčivých přípravků (CPC 62251).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: distribuce léčivých přípravků (CPC 62117, 62251, 8929).\nStávající opatření:\nBG: zákon o léčivých přípravcích v humánní medicíně; zákon o zdravotnických prostředcích.\nFI: Lääkelaki (zákon o léčivech) (395/1987).\nb)   Distribuci alkoholických nápojů\nVe FI: distribuce alkoholických nápojů (část CPC 62112, 62226, 63107, 8929).\nStávající opatření:\nFI: Alkoholilaki (zákon o alkoholu) (1102/2017).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe SE: na maloobchodní prodej destilátů, vína a piva (kromě nealkoholického piva) je zaveden monopol. V současné době má na maloobchodní prodej destilátů, vína a piva (kromě nealkoholického piva) státní monopol společnost Systembolaget AB. Za alkoholické nápoje se považují nápoje s obsahem alkoholu více než 2,25 objemových procent. U piva musí být obsah alkoholu vyšší než 3,5 objemových procent (část CPC 631).\nStávající opatření:\nSE: zákon o alkoholických nápojích (2010:1622).\nc)   Jinou distribuci (část CPC 621, CPC 62228, CPC 62251, CPC 62271, část CPC 62272, CPC 62276, CPC 63108, část CPC 6329)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: velkoobchodní distribuce chemických výrobků, drahých kovů a kamenů, léčiv a léčivých přípravků a předmětů pro lékařské účely, tabáku a tabákových výrobků a alkoholických nápojů.\nBulharsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o služby poskytované komoditními makléři.\nStávající opatření:\nV BG: zákon o léčivých přípravcích v humánní medicíně;\nzákon o zdravotnických prostředcích;\nzákon o veterinární činnosti;\nzákon o zákazu chemických zbraní a kontrole toxických chemických látek a jejich prekurzorů;\nzákon o tabáku a tabákových výrobcích; zákon o nepřímých daních a daňových skladech a zákon o vínech a lihovinách.\nVýhrada č. 14 – Služby v oblasti vzdělávání\nOdvětví:\nSlužby v oblasti vzdělávání\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 92\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: vzdělávání, které je financováno z veřejných zdrojů nebo má nějakou formu státní podpory. Je-li povoleno poskytování soukromě financovaného vzdělávání zahraničním poskytovatelem, může účast soukromých subjektů ve vzdělávacím systému podléhat koncesi udílené na nediskriminačním základě.\nV EU, s výjimkou CZ, NL, SE a SK: pokud jde o poskytování jiného soukromě financovaného vzdělávání, tzn. jiného než primárního, sekundárního, postsekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých (CPC 929).\nNa CY, ve FI, na MT a v RO: poskytování soukromě financovaného primárního, sekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých (CPC 921, 922, 924).\nV AT, BG, na CY, ve FI, na MT a v RO: poskytování soukromě financovaného postsekundárního vzdělávání (CPC 923).\nV CZ a na SK: většina členů správní rady soukromého vzdělávacího zařízení musí být státními příslušníky daného státu (CPC 921, 922, 923 pro SK kromě 92310, 924).\nVe SI: soukromě financované základní školy mohou zakládat pouze slovinské fyzické či právnické osoby. Poskytovatel služeb musí zřídit sídlo nebo pobočku. Většina členů správní rady soukromého zařízení poskytujícího soukromě financované sekundární nebo postsekundární vzdělávání musí být slovinskými státními příslušníky (CPC 922, 923).\nVe SE: poskytovatelé služeb v oblasti vzdělávání, kteří mají od veřejných orgánů oprávnění poskytovat vzdělávání. Tato výhrada se uplatňuje na poskytovatele soukromě financovaných služeb v oblasti vzdělávání s určitou formou státní podpory, mimo jiné na poskytovatele služeb v oblasti vzdělávání uznané státem, služeb v oblasti vzdělávání pod dohledem státu nebo vzdělávání, jež opravňuje ke studijní podpoře (CPC 92).\nNa SK: požaduje se trvalý pobyt v EHP pro poskytovatele veškerého soukromě financovaného vzdělávání jiného než postsekundárního technického a odborného vzdělávání. Může být použit test ekonomické potřebnosti a počet zřizovaných škol mohou omezit místní orgány (CPC 921, 922, 923 kromě 92310, 924).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV BG, IT a SI: omezení přeshraničního poskytování soukromě financovaného primárního vzdělávání (CPC 921).\nV BG a IT: omezení přeshraničního poskytování soukromě financovaného sekundárního vzdělávání (CPC 922).\nV AT: omezení přeshraničního poskytování soukromě financovaného vzdělávání dospělých prostřednictvím rozhlasového nebo televizního vysílání (CPC 924).\nStávající opatření:\nBG: zákon o veřejném vzdělávání, článek 12;\nzákon o vysokoškolském vzdělávání, odstavec 4 doplňujících ustanovení a zákon o odborné přípravě a vzdělávání, článek 22.\nFI: Perusopetuslaki (zákon o základním vzdělávání) (628/1998);\nLukiolaki (zákon o všeobecných vyšších středních školách) (629/1998);\nLaki ammatillisesta koulutuksesta (zákon o odborné přípravě a vzdělávání) (630/1998);\nLaki ammatillisesta aikuiskoulutuksesta (zákon o odborné přípravě dospělých) (631/1998);\nAmmattikorkeakoululaki (zákon o vysokých technických školách) (351/2003) a Yliopistolaki (zákon o univerzitách) (558/2009).\nIT: královský dekret 1592/1933 (zákon o sekundárním vzdělávání);\nzákon 243/1991 (příležitostné veřejné příspěvky soukromým univerzitám);\nusnesení 20/2003 CNVSU (Comitato nazionale per la valutazione del sistema universitario) a\ndekret prezidenta republiky (DPR) 25/1998.\nSK: zákon č. 245/2008 Sb. o výchově a vzdělávání;\nzákon č. 131/2002 Sb. o univerzitách a\nzákon č. 596/2003 Sb., o státní správě ve školství a školské samosprávě.\nVýhrada č. 15 – Environmentální služby\nOdvětví – pododvětví:\nEnvironmentální služby – nakládání s odpady a hospodaření s půdou\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 9401, 9402, 9403, 94060\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nV DE: poskytování služeb nakládání s odpady kromě poradenských služeb a služeb souvisejících s ochranou půdy a nakládáním s kontaminovanou půdou, kromě poradenských služeb.\nVýhrada č. 16 – Finanční služby\nOdvětví:\nFinanční služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nNepoužije se.\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Veškeré finanční služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nEU: vyhrazuje si právo požadovat po poskytovateli finančních služeb, který není pobočkou, aby při usazení v členském státě přijal určitou právní formu, a to na nediskriminačním základě.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost\nEU: vyhrazuje si právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o přeshraniční poskytování veškerých finančních služeb jiných než:\nV EU (s výjimkou BE, CY, EE, LT, LV, MT, PL, RO, SI):\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nv)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV BE:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\nposkytování a převod finančních informací, zpracování finančních údajů a dodávání souvisejícího softwaru poskytovateli jiných finančních služeb.\nNa CY:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzprostředkování pojištění;\niii)\nzajištění a retrocese;\niv)\ndoplňkových služeb k pojištění;\nv)\nobchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků s převoditelnými cennými papíry, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak;\nvi)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nvii)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV EE:\ni)\npřímého pojištění (včetně spolupojištění);\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\nzprostředkování pojištění;\niv)\ndoplňkových služeb k pojištění;\nv)\npřijímání vkladů;\nvi)\npůjček všech druhů;\nvii)\nfinančního leasingu;\nviii)\nvšech služeb týkajících se plateb a peněžních převodů; záruk a závazků;\nix)\nobchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, nebo na přepážkovém trhu;\nx)\núčasti na emisích všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování v roli prostředníka (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi;\nxi)\npeněžního makléřství;\nxii)\nsprávy aktiv, například správy hotovosti nebo portfolia, všech forem správy kolektivního investování, správcovských, depozitních a svěřeneckých služeb;\nxiii)\nslužeb při vypořádání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;\nxiv)\nposkytování a přenosu finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího softwaru a\nxv)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV LT:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\npřijímání vkladů;\nv)\npůjček všech druhů;\nvi)\nfinančního leasingu;\nvii)\nvšech služeb týkajících se plateb a peněžních převodů; záruk a závazků;\nviii)\nobchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, nebo na přepážkovém trhu;\nix)\núčasti na emisích všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování v roli prostředníka (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi;\nx)\npeněžního makléřství;\nxi)\nsprávy aktiv, například správy hotovosti nebo portfolia, všech forem správy kolektivního investování, správcovských, depozitních a svěřeneckých služeb;\nxii)\nslužeb při vypořádání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;\nxiii)\nposkytování a přenosu finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího softwaru a\nxiv)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV LV:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\núčasti na emisích všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování v roli prostředníka (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi;\nv)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nvi)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nNa MT:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\npřijímání vkladů;\nv)\npůjček všech druhů;\nvi)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nvii)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV PL:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) pro pojištění rizik souvisejících se zbožím v mezinárodním obchodě;\nii)\nzajištění a retrocese rizik souvisejících se zbožím v mezinárodním obchodě;\niii)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění a retrocese) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\niv)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nv)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nV RO:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\npřijímání vkladů;\nv)\npůjček všech druhů;\nvi)\nzáruk a závazků;\nvii)\npeněžního makléřství;\nviii)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru a\nix)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nVe SI:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\na.\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\nb.\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese;\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\niv)\npůjček všech druhů;\nv)\npřijímání záruk a závazků od zahraničních úvěrových institucí tuzemskými právnickými osobami a jedinými vlastníky;\nvi)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nix)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v definici bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) podbodě L) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nb)   Pojišťovací služby a služby související s pojištěním\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: pojištění dopravy vztahující se na zboží, pojištění vozidel jako takových a pojištění odpovědnosti, pokud se jedná o rizika v Bulharsku, nesmí uzavírat zahraniční pojišťovací společnosti přímo.\nV DE: pokud zahraniční pojišťovna zřídila v Německu pobočku, může v Německu uzavírat pojistné smlouvy, které se vztahují k mezinárodní dopravě, pouze prostřednictvím takové pobočky.\nStávající opatření:\nDE: Luftverkehrsgesetz (LuftVG) (zákon o letecké dopravě) a\nLuftverkehrszulassungsordnung (LuftVZO) (vyhláška o povolování letecké dopravy).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe ES: k výkonu povolání pojistných matematiků se požaduje pobyt nebo alternativně dva roky zkušeností.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nVe FI: poskytování služeb pojišťovacích makléřů je podmíněno existencí trvalého místa podnikání v EU.\nPouze pojistitelé, kteří mají sídlo v Evropské unii nebo pobočku ve Finsku, mohou nabízet služby přímého pojištění, včetně soupojištění.\nStávající opatření:\nFI: Laki ulkomaisista vakuutusyhtiöistä (zákon o zahraničních pojišťovnách) (398/1995);\nVakuutusyhtiölaki (zákon o pojišťovnách) (521/2008);\nLaki vakuutusten tarjoamisesta (zákon o distribuci pojištění) (234/2018).\nVe FR: pojištění rizik, která se vztahují k pozemní dopravě, mohou uzavírat pouze pojišťovací společnosti usazené v Evropské unii.\nStávající opatření:\nFR: Code des assurances (pojišťovací řád).\nV HU: poskytovat přímé pojišťovací služby mohou pouze právnické osoby z EU a pobočky registrované v Maďarsku.\nStávající opatření:\nHU: zákon LX z roku 2003.\nV IT: dopravní pojištění zboží, pojištění vozidel a pojištění odpovědnosti, pokud se jedná o rizika v Itálii, mohou uzavírat pouze pojišťovny, které jsou usazené v Evropské unii, s výjimkou mezinárodní dopravy zahrnující dovoz do Itálie.\nPřeshraniční poskytování služeb pojistných matematiků.\nStávající opatření:\nIT: článek 29 zákoníku soukromého pojištění (nařízení č. 209 ze dne 7. září 2005), zákon 194/1942 o profesi pojistných matematiků.\nV PT: pojištění letecké a námořní dopravy vztahující se na zboží, letadlo, loď a odpovědnost lze uzavřít pouze se společnostmi a právnickými osobami z Evropské unie. Pouze fyzické osoby a podniky usazené v Evropské unii mohou jednat jako zprostředkovatelé takového pojištění v Portugalsku.\nStávající opatření:\nPT: článek 3 zákona 147/2015, článek 8 zákona č. 7/2019.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nNa SK: cizí státní příslušníci mohou založit pojišťovnu ve formě akciové společnosti nebo mohou v oblasti pojištění podnikat prostřednictvím svých poboček, jež mají ve Slovenské republice sídlo. Povolení závisí v obou případech na vyhodnocení orgánů dozoru.\nStávající opatření:\nSK: zákon 39/2015 o pojišťovnictví.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe FI: alespoň polovina členů představenstva a dozorčí rady a generální ředitel pojišťovny poskytující povinné penzijní pojištění musí mít pobyt v EHP, pokud příslušné orgány neudělí výjimku. Zahraniční pojistitelé nemohou ve Finsku získat licenci jakožto pobočka poskytující povinné penzijní pojištění. Alespoň jeden auditor musí mít trvalý pobyt v EHP.\nPro ostatní pojišťovny platí, že alespoň jeden člen představenstva a dozorčí rady a generální ředitel musí mít pobyt v EHP. Alespoň jeden auditor musí mít trvalý pobyt v EHP. Jednatel pojišťovací společnosti ze Spojeného království musí mít místo trvalého pobytu ve Finsku, pokud společnost nemá správní ústředí v Evropské unii.\nStávající opatření:\nFI: Laki ulkomaisista vakuutusyhtiöistä (zákon o zahraničních pojišťovnách) (398/1995); Vakuutusyhtiölaki (zákon o pojišťovnách) (521/2008);\nLaki vakuutusedustuksesta (zákon o zprostředkování pojištění) (570/2005)\nLaki vakuutusten tarjoamisesta (zákon o distribuci pojištění) (234/2018) a\nLaki työeläkevakuutusyhtiöistä (zákon o pojišťovnách poskytujících povinné penzijní pojištění) (354/1997).\nc)   Bankovní a ostatní finanční služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nEU: pouze právnické osoby se sídlem na území Unie mohou být činné jako depozitáři podílů investičních fondů. Pro provádění činností správy podílových fondů a, povoluje-li to vnitrostátní právo, investičních společností je požadováno usazení specializované správcovské společnosti se sídlem a správním ústředím v témže členském státě.\nStávající opatření:\nEU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (2) a\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (3).\nV EE: pro přijímání vkladů je požadováno povolení estonského orgánu pro finanční dozor a zápis podle estonského práva jako akciová společnost, dceřiná společnost nebo pobočka.\nStávající opatření:\nEE: Krediidiasutuste seadus (zákon o úvěrových institucích) § 206 a §21.\nNa SK: investiční služby mohou být poskytovány pouze správcovskými společnostmi, které mají právní formu akciové společnosti se základním kapitálem podle zákona.\nStávající opatření:\nSK: zákon 566/2001 o cenných papírech a investičních službách a zákon 483/2001 o bankách.\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nVe FI: alespoň jeden ze zakladatelů, členů představenstva, správní rady, dozorčí rady, generální ředitel poskytovatelů bankovních služeb a osoba oprávněná podepisovat jménem úvěrové instituce musí mít trvalý pobyt v EHP. Alespoň jeden auditor musí mít trvalý pobyt v EHP.\nStávající opatření:\nFI: Laki liikepankeista ja muista osakeyhtiömuotoisista luottolaitoksista\n(zákon o obchodních bankách a jiných úvěrových institucích ve formě společností s ručením omezeným) (1501/2001);\nSäästöpankkilaki (1502/2001) (zákon o spořitelnách);\nLaki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista (1504/2001) (zákon o družstevních bankách a jiných úvěrových institucích ve formě družstevních bank);\nLaki hypoteekkiyhdistyksistä (936/1978) (zákon o hypotečních institucích);\nMaksulaitoslaki (297/2010) (zákon o platebních institucích);\nLaki ulkomaisen maksulaitoksen toiminnasta Suomessa (298/2010) (zákon o působení zahraničních platebních institucí ve Finsku) a\nLaki luottolaitostoiminnasta (zákon o úvěrových institucích) (121/2007).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV IT: služby „consulenti finanziari“ (finanční konzultanti). Pro výkon podomního prodeje musí zprostředkovatelé využívat oprávněné finanční prodejce, kteří mají pobyt na území členského státu.\nStávající opatření:\nIT: články 91–111 nařízení Consob o zprostředkovatelích (č. 16190 ze dne 29. října 2007).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nV LT: jako depozitáři aktiv penzijních fondů mohou působit jen banky, které mají sídlo nebo pobočku v Litvě a mají oprávnění poskytovat investiční služby v EHP. Alespoň jeden člen správního vedení banky musí mluvit litevsky.\nStávající opatření:\nLT: bankovní zákon Litevské republiky ze dne 30. března 2004 č. IX-2085ve znění zákona č. XIII-729 ze dne 16. listopadu 2017;\nzákon o subjektech kolektivního investování Litevské republiky ze dne 4. července 2003 č. IX-1709ve znění zákona č. XIII-1872 ze dne 20. prosince 2018;\nzákon o doplňkovém dobrovolném penzijním spoření Litevské republiky ze dne 3. června 1999 č. VIII-1212(ve znění novely zákona č. XII-70 ze dne 20. prosince 2012);\nzákon o platbách Litevské republiky ze dne 5. června 2003 č. IX-1596, naposledy pozměněný zákonem č. XIII-2488 ze dne 17. října 2019;\nzákon o platebních institucích Litevské republiky ze dne 10. prosince 2009 č. XI-549 (nové znění zákona: č. XIII-1093 ze dne 17. dubna 2018).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe FI: U platebních služeb se může požadovat pobyt či bydliště ve Finsku.\nVýhrada č. 17 – Zdravotní péče a sociální péče\nOdvětví:\nRekreační, kulturní a sportovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 93, 931, kromě 9312, část 93191, 9311, 93192, 93193, 93199\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Zdravotní péči – nemocniční péči, sanitní služby a ústavní zdravotní péči(CPC 93, 931, kromě 9312, část 93191, 9311, 93192, 93193, 93199)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady:\nEU: na poskytování všech zdravotních služeb, které jsou financovány z veřejných zdrojů nebo které jsou v jakékoli formě financovány státem.\nEU: pro veškerou soukromě financovanou zdravotní péči, kromě soukromě financovaných nemocnic, sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční. Účast soukromých subjektů na soukromě financované zdravotní péči může podléhat koncesi na nediskriminačním základě. Může být použit test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, dopravní infrastruktura, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení a vytvoření nových pracovních příležitostí.\nTato výhrada se netýká poskytování odborné zdravotní péče, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, jichž se týkají jiné výhrady (CPC 931 kromě 9312, část 93191).\nV AT, PL a SI: poskytování soukromě financovaných sanitních služeb (CPC 93192).\nV BE: usazení soukromě financovaných sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční (CPC 93192, 93193).\nV BG, na CY, v CZ, FI, na MT a SK: poskytování soukromě financované nemocniční péče, sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční (CPC 9311, 93192, 93193).\nVe FI: poskytování jiné zdravotní péče (CPC 93199).\nStávající opatření:\nCZ: zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.\nFI: Laki yksityisestä terveydenhuollosta (zákon o soukromé zdravotní péči) (152/1990).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky:\nV DE: německý systém sociálního zabezpečení, v jehož rámci mohou služby poskytovat různé společnosti nebo subjekty využívající prvky hospodářské soutěže, tudíž se nejedná o „služby prováděné výhradně při výkonu veřejné moci“. Udělit lepší zacházení v rámci dvoustranné obchodní dohody, pokud jde o poskytování zdravotní péče a sociálních služeb (CPC 93).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV DE: vlastnictví nemocnic provozovaných německými silami.\nZnárodnit další klíčové soukromě financované nemocnice (CPC 93110).\nVe FR: poskytování soukromě financovaných služeb laboratorních analýz a zkoušek.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: poskytování soukromě financovaných služeb laboratorních analýz a zkoušek (část CPC 9311).\nStávající opatření:\nFR: Code de la Santé Publique\nb)   Zdravotní a sociální péči, včetně penzijního pojištění\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU, s výjimkou HU: přeshraniční poskytování zdravotní péče, sociálních služeb a činností nebo služeb tvořících součást veřejných důchodových plánů nebo zákonného systému sociálního zabezpečení. Tato výhrada se netýká poskytování odborné zdravotní péče, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, jichž se týkají jiné výhrady (CPC 931 kromě 9312, část 93191).\nV HU: přeshraniční poskytování veškeré nemocniční péče, sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční financovaných z veřejných zdrojů (CPC 9311, 93192, 93193).\nc)   Sociální péči, včetně penzijního pojištění\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky:\nEU: poskytování veškeré sociální péče, která je financována z veřejných zdrojů a činnosti či služby, jež jsou součástí veřejného penzijního systému nebo zákonného systému sociálního zabezpečení. Účast soukromých subjektů na soukromě financované síti sociální péče může podléhat koncesi na nediskriminačním základě. Může být použit test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, dopravní infrastruktura, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení a vytvoření nových pracovních příležitostí.\nV BE, na CY, v DE, DK, EL, ES, FR, IE, IT a PT: poskytování soukromě financované sociální péče jiné než péče související s léčebnami, zotavovnami a domovy důchodců.\nV CZ, FI, HU, na MT, v PL, RO, na SK a ve SI: poskytování soukromě financované sociální péče.\nV DE: německý systém sociálního zabezpečení, v jehož rámci služby poskytují různé společnosti nebo subjekty využívající prvky hospodářské soutěže, a tudíž nemusí neodpovídat definici „služeb prováděných výhradně při výkonu veřejné moci“.\nStávající opatření:\nFI: Laki yksityisistä sosiaalipalveluista (zákon o soukromé sociální péči) (922/2011).\nIE: Health Act (zákon o zdravotnictví) z roku 2004 (odd. 39) a\nHealth Act (zákon o zdravotnictví) z roku 1970 (ve znění – odd. 61A).\nIT: zákon 833/1978 o institucích veřejného zdravotního systému;\nlegislativní nařízení 502/1992 o organizaci a kázni ve zdravotnictví a zákon 328/2000 o reformě sociální péče.\nVýhrada č. 18 – Cestovní ruch a související služby\nOdvětví:\nPrůvodcovské služby, zdravotní a sociální péče\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 7472\nDruh výhrady:\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nPokud jde o liberalizaci investic – národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nVe FR: k poskytování průvodcovských služeb na svém území požadavek státní příslušnosti členského státu.\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\nV LT: pokud Spojené království umožní litevským občanům poskytovat průvodcovské služby, umožní Litva státním příslušníkům Spojeného království poskytovat průvodcovské služby za stejných podmínek.\nVýhrada č. 19 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nOdvětví:\nRekreační, kulturní a sportovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 962, 963, 9619, 964\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní služby (CPC963)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU, s výjimkou AT a pro liberalizaci investic v LT: poskytování knihovnických, archivářských, muzejních a jiných kulturních služeb.\nV AT a LT: k usazení může být požadována licence nebo koncese.\nb)   Služby zábavního průmyslu, divadel, hudebních skupin a cirkusů (CPC 9619, 964 kromě 96492)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nEU, s výjimkou AT a SE: přeshraniční poskytování zábavních služeb, včetně služeb divadel, hudebních skupin, cirkusů a diskoték.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nNa CY, v CZ, FI, na MT, v PL, RO, SI a na SK: pokud jde o poskytování zábavních služeb, včetně služeb divadel, hudebních skupin, cirkusů a diskoték.\nV BG: poskytování těchto zábavních služeb: služeb cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí, služeb při plesech, diskotékách a služeb učitelů tance a dalších zábavních služeb.\nV EE: poskytování dalších zábavních služeb s výjimkou služeb kin a divadel.\nV LT a LV: poskytování veškerých zábavních služeb s výjimkou služeb provozování kin a divadel.\nNa CY, v CZ, LV, PL, RO a na SK: přeshraniční poskytování sportovních a dalších rekreačních služeb.\nc)   Zpravodajské a tiskové agentury (CPC 962)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: zahraniční účast ve stávajících společnostech vydávajících publikace ve francouzském jazyce nesmí být vyšší než 20 % kapitálu nebo hlasovacích práv ve společnosti. Usazení tiskových agentur Spojeného království podléhá podmínkám stanoveným ve vnitrostátních předpisech. Usazení tiskových agentur zahraničími investory podléhá reciprocitě.\nStávající opatření:\nFR: Ordonnance n° 45-2646 du 2 novembre 1945 portant règlementation provisoire des agences de presse a Loi n° 86-897 du 1 août 1986 portant réforme du régime juridique de la presse.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV HU: Poskytování služeb zpravodajských a tiskových agentur.\nd)   Služby související s hazardními hrami a sázením (CPC 96492)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: poskytování služeb souvisejících s hazardními hrami, které zahrnují sázení peněžitých částek, včetně určitých loterií, stíracích karet, hazardních her v kasinech, služeb heren nabízených v kasinech nebo oprávněných provozovnách, sázkových her, binga a služeb heren provozovaných charitami nebo neziskovými organizacemi a v jejich prospěch.\nVýhrada č. 20 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nOdvětví:\nSlužby v dopravě\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Námořní dopravu – jakoukoli jinou komerční činnost provozovanou z lodi\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nEU: státní příslušnost posádky námořního plavidla či plavidla, jež není určeno k plavbě po moři.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady:\nEU, s výjimkou LV a MT: registrovat plavidlo a provozovat loďstvo pod vlajkou státu usazení (vztahuje se na všechny komerční námořní činnosti prováděné z námořní lodi, včetně rybolovu, akvakultury a služeb souvisejících s rybolovem; mezinárodní osobní a nákladní dopravu (CPC 721) a pomocné služby v oblasti námořní dopravy) mohou pouze fyzické nebo právnické osoby z EU.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nNa MT: existují výlučná práva týkající se námořního spojení Malty s pevninskou Evropou přes Itálii (CPC 7213, 7214, část 742, 745, část 749).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nNa SK: zahraniční investoři musí mít sídlo ve Slovenské republice, aby zde mohli žádat o licenci opravňující je k poskytování služby (CPC 722).\nb)   Pomocné služby v námořní dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: poskytování služeb vedení a kotvení lodí. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že bez ohledu na kritéria, jež se mohou vztahovat na registraci lodí v členském státě Evropské unie, si Evropská unie vyhrazuje právo požadovat, aby mohla služby vedení a kotvení lodí poskytovat pouze plavidla registrovaná ve vnitrostátních rejstřících členských států Evropské unie (CPC 7452).\nEU, s výjimkou LT a LV: tlačné a vlečné služby mohou poskytovat pouze plavidla plující pod vlajkou členského státu Evropské unie (CPC 7214).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV LT: služby vedení a kotvení lodí a tlačné a vlečné služby mohou poskytovat pouze právnické osoby z Litvy nebo právnické osoby z členského státu\nEvropské unie s pobočkami v Litvě, které mají osvědčení vydané Litevským úřadem pro námořní bezpečnost (CPC 7214, 7452).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV BE: manipulaci s nákladem mohou provádět pouze akreditovaní pracovníci způsobilí k práci v oblastech přístavů určených královským dekretem (CPC 741).\nStávající opatření:\nBE: Loi du 8 juin 1972 organisant le travail portuaire,\nArrêté royal du 12 janvier 1973 instituant une Commission paritaire des ports et fixant sa dénomination et sa compétence,\nArrêté royal du 4 septembre 1985 portant agrément d'une organisation d'employeur (Anvers),\nArrêté royal du 29 janvier 1986 portant agrément d'une organisation d'employeur (Gand),\nArrêté royal du 10 juillet 1986 portant agrément d'une organisation d'employeur (Zeebrugge), Arrêté royal du 1er mars 1989 portant agrément d'une organisation d'employeur (Ostende) a\nArrêté royal du 5 juillet 2004 relatif à la reconnaissance des ouvriers portuaires dans les zones portuaires tombant dans le champ d'application de la loi du 8 juin 1972 organisant le travail portuaire, tel que modifié.\nc)   Pomocné služby ve vnitrozemské vodní dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost, zacházení podle nejvyšších výhod:\nEU: pomocné služby ve vnitrozemské vodní dopravě.\nd)   Železniční dopravu a pomocné služby v železniční dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV EU: železniční osobní doprava (CPC 7111).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost:\nV EU: železniční nákladní doprava (CPC 7112).\nV LT: opravy a údržba železničního vybavení jsou součástí státního monopolu (CPC 86764, 86769, část 8868).\nVe SE (pouze pokud jde o přístup na trh): opravy a údržba železničního vybavení podléhají testu ekonomické potřebnosti v případě, že si investor hodlá zřídit vlastní terminálovou infrastrukturu. Hlavní kritéria: prostorové a kapacitní omezení (CPC 86764, 86769, část 8868).\nStávající opatření:\nEU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (4).\nSE: zákon o výstavbě a územním plánování (2010:900).\ne)   Silniční dopravu (osobní, nákladní a mezinárodní kamionovou dopravu) a pomocné služby v silniční dopravě\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: pro služby silniční dopravy, na něž se vztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nEU: pro služby silniční dopravy, na něž se vztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody:\nOmezení poskytování kabotáže v členském státě Unie zahraničními investory usazenými v jiném členském státě Unie (CPC 712).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: pro služby silniční dopravy, na něž se nevztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody:\ni)\npožadavek usazení a omezení přeshraničního poskytování služeb silniční dopravy (CPC 712);\nii)\nomezení poskytování kabotáže v členském státě Unie zahraničními investory usazenými v jiném členském státě Unie (CPC 712).\niii)\nna taxislužby v Unii se může uplatnit test ekonomické potřebnosti a stanovit maximální počet poskytovatelů této služby. Hlavní kritéria: místní poptávka, jak stanoví platné právní předpisy (CPC 71221).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nV BE: maximální počet licencí lze stanovit zákonem (CPC 71221).\nV IT: test ekonomické potřebnosti se uplatňuje pro služby limuzín. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení, dopad na dopravní podmínky a vznik nových pracovních příležitostí.\nTest ekonomické potřebnosti se uplatňuje pro služby meziměstské autobusové dopravy. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení, dopad na dopravní podmínky a vznik nových pracovních příležitostí.\nTest ekonomické potřebnosti se uplatňuje pro služby nákladní dopravy. Hlavní kritéria: místní poptávka (CPC 712).\nV BG, DE: u osobní a nákladní dopravy mohou být výhradní práva nebo povolení udělena pouze fyzickým osobám Unie a právnickým osobám z Unie, jež mají ústředí v Unii (CPC 712).\nNa MT: pro veřejnou autobusovou dopravu: celá soustava podléhá koncesi, jež zahrnuje smlouvu o závazku veřejné služby zajišťovat dopravu pro určité sociální skupiny (jako jsou studenti a senioři) (CPC 712).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: poskytování služeb v oblasti silniční dopravy vyžaduje povolení, které se neprodlužuje vozidlům registrovaným v zahraničí (CPC 712).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: poskytování služeb meziměstské autobusové dopravy (CPC 712).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe ES: u osobní dopravy se uplatňuje test ekonomické potřebnosti pro služby poskytované v rámci CPC 7122. Hlavní kritéria: místní poptávka. Test ekonomické potřebnosti se uplatňuje pro služby meziměstské autobusové dopravy. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení, dopad na dopravní podmínky a vznik nových pracovních příležitostí.\nVe SE: opravy a údržba silničního vybavení podléhají testu ekonomické potřebnosti v případě, že si poskytovatel hodlá zřídit vlastní terminálovou infrastrukturu. Hlavní kritéria: prostorové a kapacitní omezení (CPC 6112, 6122, 86764, 86769, část 8867).\nNa SK: u nákladní dopravy se uplatňuje test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: místní poptávka (CPC 712).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV BG: požadavek usazení u podpůrných služeb v silniční dopravě (CPC 744).\nStávající opatření:\nEU: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 (7).\nFI: Laki kaupallisista tavarankuljetuksista tiellä (zákon o komerční silniční dopravě) 693/2006 Laki liikenteen palveluista (zákon o dopravních službách) 320/2017,\nAjoneuvolaki (Zákon o vozidlech) 1090/2002.\nIT: legislativní nařízení 285/1992 (o silničním provozu a navazující změny), článek 85,\nlegislativní nařízení 395/2000, článek 8 (o osobní silniční dopravě),\nzákon 21/1992 (rámcový zákon o nepravidelné veřejné silniční osobní dopravě),\nzákon 218/2003 článek 1 (o osobní dopravě pronajatými autobusy s řidičem) a zákon 151/1981 (rámcový zákon o místní veřejné dopravě).\nSE: zákon o výstavbě a územním plánování (2010:900).\nf)   Kosmickou dopravu a pronájem kosmických lodí\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: poskytování služeb kosmické dopravy a pronájmu kosmických lodí (CPC 733, část 734).\ng)   Výjimky ze zacházení podle nejvyšších výhod\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\n—\nDoprava (kabotáž) jiná než námořní doprava\nVe FI: udělení rozdílného zacházení některé zemi na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod, které vyjímají plavidla registrovaná pod cizí vlajkou konkrétní jiné země nebo vozidla registrovaná v zahraničí z všeobecného zákazu poskytovat ve Finsku kabotáž (včetně kombinované silniční a železniční dopravy), na základě vzájemnosti (část CPC 711, část 712, část 722).\n—\nPodpůrné služby v námořní dopravě\nV BG: pokud Spojené království povolí poskytovatelům služeb z Bulharska poskytovat služby manipulace s nákladem a skladování v námořních a říčních přístavech, včetně služeb souvisejících s kontejnery a kontejnerovým zbožím, Bulharsko povolí poskytovatelům služeb ze Spojeného království poskytovat služby manipulace s nákladem a skladování v námořních a říčních přístavech, včetně služeb souvisejících s kontejnery a kontejnerovým zbožím, za stejných podmínek (část CPC 741, část 742).\n—\nPronájem nebo leasing plavidel\nV DE: pronajímání cizích lodí ze strany spotřebitelů, kteří jsou německými rezidenty, může podléhat podmínce reciprocity (CPC 7213, 7223, 83103).\n—\nSilniční a železniční doprava\nEU: udělení rozdílného zacházení některé zemi na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod ohledně mezinárodní silniční nákladní dopravy (včetně kombinované silniční a železniční dopravy) a osobní dopravy uzavřených mezi Unií nebo členskými státy a třetí zemí (CPC 7111, 7112, 7121, 7122, 7123). Toto zacházení může:\na)\nvyhrazovat nebo omezovat poskytování příslušných dopravních služeb mezi smluvními stranami nebo přes území smluvních stran na vozidla registrovaná v každé ze smluvních stran (8) nebo\nb)\nposkytovat osvobození od daní pro taková vozidla.\n—\nSilniční doprava\nV BG: opatření přijatá v souladu se stávajícími nebo budoucími dohodami, které vyhrazují nebo omezují poskytování těchto druhů dopravních služeb a specifikují podmínky jejich poskytování, včetně tranzitních povolení nebo preferenčních silničních daní, na území Bulharska nebo přes jeho hranice (CPC 7121, 7122, 7123).\nV CZ: opatření přijatá v souladu se stávajícími nebo budoucími dohodami, která vyhrazují nebo omezují poskytování dopravních služeb a specifikují podmínky provozu, včetně tranzitních povolení nebo preferenčních silničních daní, pro dopravní služby na/přes území České republiky a mezi Českou republikou a dotčenými smluvními stranami (CPC 7121, 7122, 7123).\nVe ES: povolení ke zřízení komerční přítomnosti ve Španělsku může být odmítnuto poskytovatelům služeb, jejichž země původu neposkytuje účinný přístup na trh španělským poskytovatelům služeb (CPC 7123).\nStávající opatření:\nLey 16/1987, de 30 de julio, de Ordenación de los Transportes Terrestres.\nV HR: opatření uplatňovaná v souladu se stávajícími nebo budoucími dohodami o mezinárodní silniční dopravě, která vyhrazují nebo omezují poskytování dopravních služeb a specifikují podmínky provozu, včetně tranzitních povolení nebo preferenčních silničních daní, pro dopravní služby na/přes území Chorvatska a mezi Chorvatskem a dotčenými smluvními stranami (CPC 7121, 7122, 7123).\nV LT: opatření, jež jsou přijata v souladu s dvoustrannými dohodami, obsahují ustanovení pro dopravní služby a specifikují podmínky provozu, včetně dvoustranných tranzitních nebo jiných dopravních povolení pro dopravní služby na a přes území Litvy a mezi Litvou a dotčenými smluvními stranami, a silniční daně a poplatky (CPC 7121, 7122, 7123).\nNa SK: opatření přijatá v souladu se stávajícími nebo budoucími dohodami, která vyhrazují nebo omezují poskytování dopravních služeb a specifikují podmínky provozu, včetně tranzitních povolení nebo preferenčních silničních daní, pro dopravní služby na/přes území Slovenské republiky a mezi Slovenskou republikou a dotčenými smluvními stranami (CPC 7121, 7122, 7123).\n—\nŽelezniční doprava\nV BG, CZ a na SK: u stávajících nebo budoucích dohod, které regulují dopravní práva a podmínky provozu a poskytování dopravních služeb na území Bulharska, České republiky a Slovenska a mezi dotčenými zeměmi (CPC 7111, 7112).\n—\nLetecká doprava – pomocné služby v letecké dopravě\nEU: udělení rozdílného zacházení třetí zemi na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod týkajících se služeb pozemního odbavování.\n—\nSilniční a železniční doprava\nV EE: rozdílné zacházení se udílí na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod, které se týkají mezinárodní silniční dopravy (včetně kombinované silniční nebo železniční dopravy), a vyhrazuje či omezuje poskytování dopravních služeb na území Estonska či přes něj a mezi Estonskem a dotčenými smluvními stranami na vozidla registrovaná v každé ze smluvních stran a poskytuje pro taková vozidla osvobození od daní (část CPC 711, část 712, část 721).\n—\nVeškerá osobní a nákladní doprava jiná než námořní a letecká\nV PL: pokud Spojené království povolí poskytování dopravních služeb na území Spojeného království a přes ně poskytovateli osobní a nákladní dopravy z Polska, povolí Polsko poskytování dopravních služeb poskytovatelům osobní a nákladní dopravy ze Spojeného království na polské území a přes ně za stejných podmínek.\nVýhrada č. 21 – Zemědělství, rybářství a vodohospodářství\nOdvětví:\nZemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov, akvakultura, služby souvisejících s rybolovem; shromažďování, čištění a rozvod vody\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 011, ISIC Rev. 3.1 012, ISIC Rev. 3.1 013, ISIC Rev. 3.1 014, ISIC Rev. 3.1 015, CPC 8811, 8812, 8813 jiné než poradenské a konzultační služby; ISIC Rev. 3.1 0501, 0502, CPC 882\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Zemědělství, myslivost a lesnictví\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV HR: zemědělství a myslivost.\nV HU: zemědělství (ISIC Rev. 3.1 011, 3.1 012, 3.1 013, 3.1 014, 3.1 015, CPC 8811, 8812, 8813 jiné než poradenské a konzultační služby).\nStávající opatření:\nHR: zákon o zemědělské půdě (Úřední věstník Chorvatské republiky 20/18, 115/18, 98/19).\nb)   Rybářství, akvakultura a služby související s rybolovem (ISIC Rev. 3.1 0501, 0 502, CPC 882)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, místní přítomnost:\nEU:\n1.\nZejména v rámci společné rybářské politiky a dohod o rybolovu se třetí zemí přístup k biologickým zdrojům a lovištím ryb nacházejícím se v námořních vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států, nebo do rybolovných nároků v rámci licence k rybolovu členského státu, včetně:\na)\nregulace vykládky úlovků plavidly plujícími pod vlajkou Spojeného království nebo třetí země s ohledem na kvóty, které jim byly přiděleny, nebo, pouze pokud jde o plavidla plující pod vlajkou členského státu, vyžadující, aby část celkového úlovku byla vyložena v přístavech Unie;\nb)\nstanovení minimální velikosti společnosti pro to, aby si mohla zachovat plavidla pro drobný tradiční i pobřežní rybolov;\nc)\nudělení rozdílného zacházení na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod týkajících se rybolovu a\nd)\npožadavek, aby posádka plavidla plujícího pod vlajkou členského státu byla státními příslušníky členských států.\n2.\nPrávo rybářského plavidla plout pod vlajkou členského státu pouze v případě, že:\na)\nje zcela ve vlastnictví:\ni)\nspolečnosti zapsané v obchodním rejstříku v Unii nebo\nii)\nstátních příslušníků členských států;\nb)\njeho každodenní provoz je řízen a kontrolován z Unie a\nc)\nkaždý nájemce, správce nebo provozovatel plavidla je společností registrovanou v Unii nebo státním příslušníkem členského státu.\n3.\nLicence ke komerčnímu rybolovu zakládající právo lovit v teritoriálních vodách členského státu může být udělena pouze plavidlům plujícím pod vlajkou členského státu.\n4.\nUsazení akvakulturních zařízení na moři i ve vnitrozemských vodách.\n5.\nBod 1 písm. a), b), c) (jiné než s ohledem na zacházení podle nejvyšších výhod) a d); bod 2 písm. a) podbod i), bod 2 písm. b) a c) a bod 3 se vztahují pouze na opatření, která se vztahují na plavidla nebo podniky bez ohledu na státní příslušnost jejich skutečných vlastníků.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe FR: státní příslušníci zemí mimo Evropskou unii, nemohou mít podíl na francouzském námořním státním majetku za účelem chovu ryb, měkkýšů a korýšů nebo pěstování řas.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: mořské a říční živé zdroje mohou ve vnitřních mořských vodách a v teritoriálním moři v Bulharsku odebírat pouze plavidla plující pod bulharskou vlajkou. Zahraniční plavidla mohou provozovat komerční rybolov ve výlučné ekonomické zóně pouze na základě dohody mezi Bulharskem a státem vlajky. Při proplouvání výlučnou ekonomickou zónou nesmí mít zahraniční rybolovná plavidla lovné zařízení v provozním režimu.\nc)   Shromažďování, čištění a rozvod vody\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: činnosti, včetně poskytování služeb v souvislosti se shromažďováním, čištěním a distribucí vody domácnostem, průmyslovým, obchodním nebo jiným uživatelům, včetně dodávání pitné vody a vodohospodářství.\nVýhrada č. 22 – Činnosti v oblasti energetiky\nOdvětví:\nVýroba energie a související služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 10, 1 110, 12, 120, 1200, 13, 14, 232, 233, 2330, 40, 401, 4010, 402, 4020, část 4030, CPC 613, 62271, 63297, 7131, 71310, 742, 7422, část 88, 887.\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Energetické služby – obecné(ISIC Rev. 3.1 10, 1110, 13, 14, 232, 40, 401, 402, část 403, 41; CPC 613, 62271, 63297, 7131, 742, 7422, 887 (jiné než poradenské a konzultační služby))\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: pokud členský stát povolí zahraniční vlastnictví plynárenské nebo elektroenergetické přenosové soustavy nebo přepravní soustavy ropovodu a plynovodu, pokud jde o podniky Spojeného království kontrolované fyzickými nebo právnickými osobami ze třetí země, na které připadá více než 5 % dovozu ropy, zemního plynu nebo elektřiny do Unie, aby byla zaručena bezpečnost dodávek energie Unie jako celku nebo jednotlivého členského státu. Tato výhrada se nevztahuje na poradní a konzultační služby poskytované jakožto služby související s rozvodem energií.\nTato výhrada se nepoužije v HR, HU a LT (v LT pouze CPC 7131), pokud jde o potrubní přepravu paliv, ani v LV, pokud jde o služby související s rozvodem energií, ani ve SI, pokud jde o služby související s rozvodem plynu (ISIC Rev. 3.1 401, 402, CPC 7131, 887 s výjimkou poradenských a konzultačních služeb).\nNa CY: u výroby rafinovaných ropných produktů, pokud je investor kontrolován fyzickou nebo právnickou osobou třetí země, jež zajišťuje více než 5 % dovozu ropy nebo zemního plnu do Unie, a také výroby plynu, distribuce plynných paliv prostřednictvím sítí pro vlastní potřebu, výroby, přenosu a distribuce elektřiny, potrubní přepravy paliv, služeb souvisejících s distribucí elektřiny a zemního plynu jiných než poradenské a konzultační služby, velkoobchodních služeb v oblasti elektřiny, maloobchodních služeb v oblasti pohonných hmot, elektřiny a plynu jiného než v lahvích. Na poskytování služeb v oblasti elektrické energie se uplatňuje požadavek státní příslušnosti a pobytu (ISIC Rev. 3.1 232, 4010, 4020, CPC 613, 62271, 63297, 7131 a 887 jiné než poradenské a konzultační služby).\nVe FI: přenosové a distribuční soustavy a systémy energií a páry a horké vody.\nVe FI: množstevní omezení ve formě monopolů nebo výlučných práv na dovoz zemního plynu a na výrobu a distribuci páry a horké vody. V současné době existují přirozené monopoly a výlučná práva (ISIC Rev. 3.1 40, CPC 7131, 887 s výjimkou poradenských a konzultačních služeb).\nVe FR: elektrické a plynové přenosové soustavy a potrubní doprava ropy a zemního plynu (CPC 7131).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV BE: služby rozvodu energií a služby související s rozvodem energií (CPC 887 s výjimkou konzultačních služeb).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – národní zacházení, místní přítomnost:\nV BE: u služeb přenosu energie, pokud jde o druh právní subjektivity a zacházení s veřejnými či soukromými provozovateli, jimž BE udělila výlučná práva. Požaduje se usazení v Unii (ISIC Rev. 3.1 4010, CPC 71310).\nV BG: u služeb souvisejících s rozvodem energií (část CPC 88).\nV PT: u výroby, přenosu a distribuce elektřiny, výroby plynu, potrubní přepravy paliv, velkoobchodního prodeje elektřiny, maloobchodního prodeje elektřiny a plynu jiného než v lahvích a služeb souvisejících s distribucí elektřiny a zemního plynu. Koncese v odvětvích elektřiny a plynu mohou získat pouze společnosti s ručením omezeným, jež mají sídlo a skutečné vedení v PT (ISIC Rev. 3.1 232, 4010, 4020, CPC 7131, 7422, 887 s výjimkou poradenských a konzultačních služeb).\nNa SK: k výrobě, přenosu a distribuci elektřiny, výrobě plynu a distribuci plynných paliv, výrobě a distribuci páry a horké vody, potrubní přepravě paliv, velkoobchodnímu a maloobchodnímu prodeji elektřiny, páry a horké vody a poskytování služeb souvisejících s distribucí elektřiny, včetně služeb v oblasti energetické účinnosti, úspor energie a energetického auditu, je zapotřebí povolení. Uplatňuje se test ekonomické potřebnosti a žádost může být zamítnuta, pouze je-li trh nasycen. Pro všechny tyto činnosti může být povolení uděleno pouze fyzické osobě s trvalým pobytem v EHP nebo právnické osobě z EHP.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: s výjimkou těžby kovových rud a další těžby a dobývání může být podnikům kontrolovaným fyzickými nebo právnickými osobami třetí země, jež zajišťují více než 5 % dovozu ropy nebo zemního plnu nebo elektřiny do Evropské unie, zakázáno získat nad činností kontrolu. Vyžaduje se zápis do obchodního rejstříku (zřizování poboček není povoleno) (ISIC Rev. 3.1 10, 1 110, 13, 14, 232, část 4010, část 4020, část 4030).\nStávající opatření:\nEU: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (9) a\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (10).\nBG: zákon o energiích.\nCY: zákony regulující trh s elektřinou z roku 2003, zákon (zákon 122(I)/2003) v platném znění;\nzákon regulující trh s elektřinou z roku 2004, (zákon 183(I)/2004) v platném znění;\nzákon o ropě (ropovody), kapitola 273;\nzákon o ropě (kapitola 272), v platném znění a\nzákon o specifikacích ropy a paliv z roku 2003, zákon 148(I)/2003 ve znění pozdějších předpisů.\nFI: Maakaasumarkkinalaki (zákon o trhu se zemním plynem) (508/2000) a Sähkömarkkinalaki (zákon o trhu s elektřinou) (386/1995). Maakaasumarkkinalaki (Zákon o trhu se zemním plynem) (587/2017)\nFR: Code de l’énergie (Zákon o energetice).\nPT: legislativní nařízení 230/2012 a legislativní nařízení 231/2012, 26. října – zemní plyn, legislativní nařízení 215-A/2012 a legislativní nařízení 215-B/2012, 8. října – elektřina, legislativní nařízení 31/2006, 15. února – surová ropa / ropné produkty.\nSK: zákon 51/1988 Sb., o báňské činnosti, výbušninách a státní báňské správě;\nzákon 569/2007 Sb., o geologických pracích;\nzákon 251/2012 o energetice a zákon 657/2004 Sb., o tepelné energii.\nb)   Elektřina(ISIC Rev. 3.1 40, 401; CPC 62271, 887 (s výjimkou poradenských a konzultačních služeb))\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: dovoz elektřiny. Pokud jde o přeshraniční obchod, velkoobchod a maloobchod s elektřinou.\nVe FR: vlastnit a provozovat elektrické přenosové nebo distribuční soustavy mohou pouze společnosti ve 100% vlastnictví francouzského státu, jiného orgánu veřejné správy nebo Electricité de France (EDF).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BG: pro výrobu elektřiny a tepla.\nV PT: přenos a distribuce elektřiny se provádí prostřednictvím výhradních koncesí na veřejnou službu.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: individuální povolení výroby elektřiny o kapacitě 25 MW vyžaduje usazení v Unii nebo v jiném státě, který má podobný režim, jaký stanoví platná směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES (11), a kde má společnost skutečnou a trvalou vazbu s hospodářstvím.\nVýroba elektřiny na pobřežním území BE podléhá koncesi a povinnosti společného podniku s právnickou osobou z Unie nebo právnickou osobou ze země, která má podobný režim, jaký stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES (12), zejména pokud jde o podmínky povolení a výběru.\nKromě toho by právnická osoba měla mít správní ústředí nebo sídlo v členském státě Evropské unie nebo v zemi splňující výše uvedená kritéria, kde má společnost skutečnou a trvalou vazbu s hospodářstvím.\nVýstavba vedení elektrické energie, které spojuje pobřežní výrobu s přenosovou sítí společnosti Elia, vyžaduje povolení a společnost musí splňovat výše uvedené podmínky, kromě požadavku na společný podnik.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – národní zacházení:\nV BE: k dodávání elektřiny přes prostředníka, jehož zákazníci jsou usazeni v BE a jsou napojeni na vnitrostátní síť nebo do přímého vedení, jehož jmenovité napětí je vyšší než 70 000 voltů, je nezbytné povolení. Toto povolení může být uděleno pouze fyzické nebo právnické osobě z EHP.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nVe FR: pro výrobu elektřiny.\nStávající opatření:\nBE: Arrêté Royal du 11 octobre 2000 fixant les critères et la procédure d'octroi des autorisations individuelles préalables à la construction de lignes directes;\nArrêté Royal du 20 décembre 2000 relatif aux conditions età la procédure d’octroi des concession domaniales pour la construction et l’exploitation d’installations de production d’électricité à partir de l’eau, des courants ou des vents, dans les espaces marins sur lesquels la Belgique peut exut de l’eau, des courants ou des vents, dans les espaces marins sur lesquels la Belgique peut exut locer sa international de juridi; a Arrêté Royal du 12 mars 2002 relatif aux modalités de pose de câbles d’énergie électrique qui pénètrent dans la mer territoriale ou dans le territoire national ou sont installedés ou utilisés dans le cadre de l’exploration du plateau continentale, de l’exploitation des ressources minéra de l’acte de l’exploction de lasources de l originge de l originages de l’exploction.\nArrêté royal relatif aux autorisations de fourniture d’électricité par des intermédiaires et aux règles de conduite použitelnés à ceux-ci.\nArrêté royal du 12 juin 2001 relatif aux conditions générales de fourniture de gaz naturel et aux conditions d'octroi des autorisations de fourniture de gaz naturel.\nFI: Maakaasumarkkinalaki (zákon o trhu se zemním plynem) (508/2000) a Sähkömarkkinalak (zákon o trhu s elektřinou) 588/2013; Maakaasumarkkinalaki (Zákon o trhu se zemním plynem) (587/2017)\nFR: Code de l’énergie (Zákon o energetice).\nPT: legislativní nařízení 215-A/2012 a\nlegislativní nařízení 215-B/2012, 8. října – elektřina.\nc)   Pohonné hmoty, zemní plyn, surová ropa nebo ropné produkty(ISIC Rev. 3.1 232, 40, 402; CPC 613, 62271, 63297, 7131, 71310, 742, 7422, část 88, 887 (jiné než poradenské a konzultační služby))\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: zamezit z důvodu energetické bezpečnosti tomu, aby zahraniční fyzické nebo právnické osoby kontrolovaly či vlastnily terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) (včetně částí terminálu na LNG využívaných ke skladování nebo znovuzplynování LNG).\nVe FR: vlastnit a provozovat plynové přenosové nebo distribuční soustavy mohou z důvodů národní energetické bezpečnosti pouze společnosti ve 100 % vlastnictví francouzského státu, jiného orgánu veřejné správy nebo ENGIE.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: u služeb skladování plynu, pokud jde o druh právní subjektivity a zacházení s veřejnými či soukromými provozovateli, jimž Belgie udělila výlučná práva. U služeb skladování plynu (část CPC 742) se vyžaduje usazení v Unii.\nV BG: pro potrubní přepravu, uchovávání a skladování ropy a zemního plynu, včetně tranzitního přenosu (CPC 71310, část CPC 742).\nV PT: pro přeshraniční poskytování skladovacích a skladových služeb ohledně paliv přepravovaných potrubími (zemní plyn). Rovněž koncese týkající se přenosu, distribuce a podzemního skladování zemního plynu a terminálu k přijímání, skladování a znovuzplynování LNG se udílejí prostřednictvím koncesních smluv na základě veřejných nabídkových řízení (CPC 7131, CPC 7422).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV BE: potrubní přepravu zemního plynu a jiných paliv lze provozovat pouze na základě povolení. Povolení lze udělit pouze fyzické či právnické osobě usazené v členském státě Evropské unie (v souladu s článkem 3 AR ze dne 14. května 2002).\nŽádá-li o povolení společnost:\na)\nmusí být usazena v souladu s belgickým právem nebo právem jiného členského státu nebo právem třetí země, která přijala závazek zachovat regulační rámec podobný společným požadavkům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES (13), a\nb)\nmusí mít správní sídlo, hlavní místo podnikání nebo sídlo v členském státě nebo ve třetí zemi, která přijala závazek zachovat regulační rámec podobný společným požadavkům stanoveným ve směrnici 98/30/ES, pokud činnost tohoto podniku nebo sídla představuje skutečnou a trvalou vazbu s hospodářstvím dotčené země (CPC 7131).\nV BE: obecně podléhá dodávání zemního plynu zákazníkům (zákazníky jsou jak distributorské společnosti, tak spotřebitelé, jejichž celková kombinovaná spotřeba plynu ze všech spotřebních míst dosahuje minimální úrovně jednoho milionu kubických metrů za rok) usazeným v Belgii individuálnímu povolení, jež vydává ministr, kromě případů, kdy je dodavatelem distribuční společnost využívající vlastní distribuční síť. Takové povolení může být uděleno pouze fyzickým nebo právnickým osobám Evropské unie.\nNa CY: pro přeshraniční poskytování skladovacích a skladových služeb ohledně paliv přepravovaných potrubími a maloobchodní prodej topných olejů a plynu v lahvích jiný než zásilkový prodej (CPC 613, CPC 62271, CPC 63297, CPC 7131, CPC 742).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV HU: k poskytování služeb potrubní přepravy je nutné usazení. Služby lze poskytovat prostřednictvím koncesní smlouvy udělené státem nebo místním orgánem. Poskytování těchto služeb v Maďarsku reguluje zákon o koncesích (CPC 7131).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nV LT: pro potrubní přepravu paliv a pomocné služby v oblasti potrubní přepravy zboží kromě paliv.\nStávající opatření:\nBE: Arrêté Royal du 14 mai 2002 relatif à l'autorisation de transport de produits gazeux et autres par canalisations a\nLoi du 12 avril 1965 relative au transport de produits gazeux et autres par canalisations (čl. 8 odst. 2).\nBG: zákon o energiích.\nCY: zákon regulující trh s elektřinou z roku 2003, zákon (zákon 122(I)/2003) v platném znění;\nzákon regulující trh s elektřinou z roku 2004, (zákon 183(I)/2004) v platném znění;\nzákon o ropě (ropovody), kapitola 273;\nzákon o ropě (kapitola 272), v platném znění a\nzákon o specifikacích ropy a paliv z roku 2003, zákon 148(I)/2003 ve znění pozdějších předpisů.\nFI: Maakaasumarkkinalaki (zákon o trhu se zemním plynem) (508/2000) a Maakaasumarkkinalaki (Zákon o trhu se zemním plynem) (587/2017).\nFR: Code de l’énergie (Zákon o energetice).\nHU: zákon XVI z roku 1991 o koncesích.\nLT: zákon o zemním plynu Litevské republiky ze dne 10. října 2000 č. VIII-1973.\nPT: legislativní nařízení 230/2012 a legislativní nařízení 231/2012, 26. října – zemní plyn, legislativní nařízení 215-A/2012 a legislativní nařízení 215-B/2012, 8. října – elektřina, legislativní nařízení 31/2006, 15. února – surová ropa / ropné produkty.\nd)   Jaderná energie (ISIC Rev. 3.1 12, 3.1 23, 120, 1200, 233, 2330, 40, část 4 010, CPC 887))\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV DE: pro výrobu, zpracování nebo dopravu jaderného materiálu a výrobu a distribuci elektřiny z jaderných zdrojů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení:\nV AT a FI: pro výrobu, zpracování, distribuci nebo dopravu jaderného materiálu a výrobu a distribuci elektřiny z jaderných zdrojů.\nV BE: pro výrobu, zpracování nebo dopravu jaderného materiálu a výrobu a distribuci elektřiny z jaderných zdrojů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky:\nV HU a SE: zpracování jaderného paliva a výroba elektřiny z jaderných zdrojů.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady:\nV BG: pro zpracování štěpného materiálu a materiálu vhodného pro jadernou fúzi nebo materiálu, z nějž jsou získávány, jakož i obchod s těmito materiály, údržbu a opravy vybavení a systémů jaderných elektráren, přepravu takovýchto materiálů a odpadů vznikajících při jejich zpracovávání, využití ionizujícího záření a všechny další služby týkající se využívání jaderné energie pro mírové účely (vč. inženýrských a poradenských služeb a služeb týkajících se softwaru atd.).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FR: tyto činnosti musí dodržovat povinnosti podle dohody Euratom.\nStávající opatření:\nAT: Bundesverfassungsgesetz für ein atomfreies Österreich (Ústavní zákon o bezjaderném Rakousku) BGBl. I Nr. 149/1999.\nBG: zákon o bezpečném využívání jaderné energie.\nFI: Ydinenergialaki (zákon o jaderné energii) (990/1987).\nHU: zákon CXVI z roku 1996 o jaderné energetice a\nnařízení vlády č. 72/2000 o jaderné energetice.\nSE: švédský zákon o životním prostředí (1998:808) a zákon o činnostech souvisejících s jadernými technologiemi (1984:3).\nVýhrada č. 23 – Ostatní služby jinde nezahrnuté\nOdvětví:\nOstatní služby jinde nezahrnuté\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 9703, část CPC 612, část CPC 621, část CPC 625, část 85990\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nEU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Pohřební a kremační služby (CPC 9703)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení:\nVe FI: kremační služby a provoz/údržbu hřbitovů může zajišťovat pouze stát, obce, farnosti, náboženská společenství nebo neziskové nadace či společnosti.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nV DE: hřbitov mohou provozovat pouze právnické osoby usazené podle veřejného práva. Vytváření a provoz hřbitovů a služeb souvisejících s pohřbem.\nV PT: k poskytování pohřebních služeb se vyžaduje komerční přítomnost. Technickým vedoucím subjektu poskytujícího pohřební služby může být pouze státní příslušník EHP.\nVe SE: na pohřební a kremační služby mají monopol švédská církev a místní orgány.\nNa CY, ve SI: pohřební a kremační služby.\nStávající opatření:\nFI: Hautaustoimilaki (zákon o pohřebních službách) (457/2003).\nPT: legislativní nařízení 10/2015 ze dne 16. ledna, alterado p/Lei 15/2018, 27 março.\nSE: Begravningslag (1990:1144) (zákon o pohřbech); Begravningslag (1990:1147) (nařízení o pohřbech).\nb)   Ostatní služby související s podnikáním\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh:\nVe FI: požadovat za účelem poskytování služeb elektronické identifikace usazení ve Finsku nebo jinde v EHP.\nStávající opatření:\nFI: Laki vahvasta sähköisestä tunnistamisesta ja sähköisistä luottamuspalveluista 617/2009 (zákon o elektronické identifikaci a elektronických službách vytvářejících důvěru 617/2009).\nc)   Nové služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nEU: pro poskytování nových služeb, které nejsou zařazeny v prozatímní centrální klasifikaci produkce OSN (CPC) z roku 1991.\nListina závazků Spojeného království\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (všechny profese kromě zdravotnických)\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků)\nVýhrada č. 4 – Podnikatelské služby (služby inkasních agentur a úvěrové výkaznictví)\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby (služby umisťování)\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby (pátrací služby)\nVýhrada č. 7 – Podnikatelské služby (ostatní podnikatelské služby)\nVýhrada č. 8 – Služby v oblasti vzdělávání\nVýhrada č. 9 – Finanční služby\nVýhrada č. 10 – Zdravotní a sociální péče\nVýhrada č. 11 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nVýhrada č. 12 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nVýhrada č. 13 – Rybolov a voda\nVýhrada č. 14 – Činnosti v oblasti energetiky\nVýhrada č. 15 – Ostatní služby jinde nezahrnuté\nVýhrada č. 1 – Všechna odvětví\nOdvětví:\nVšechna odvětví\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nPovinnosti pro právní služby\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic, přeshraniční obchod službami a regulační rámce právních služeb\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Obchodní přítomnost\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nSlužby, které se považují za veřejné služby na vnitrostátní nebo místní úrovni, mohou být předmětem veřejných monopolů nebo výlučných práv vyhrazených soukromým poskytovatelům.\nVeřejné služby existují v odvětvích, jako jsou související vědecké a technické poradenské služby, výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd, technické zkoušky a analýzy, environmentální služby, zdravotní péče, dopravní služby a pomocné služby pro všechny druhy dopravy. Výhradní práva na poskytování takových služeb jsou často udělována soukromým provozovatelům, například provozovatelům majícím koncesi od veřejných orgánů s výhradou závazků specifických služeb. Vzhledem k tomu, že veřejné služby také často existují na nižší než ústřední úrovni, není praktické uvádět podrobné a vyčerpávající seznamy pro každé odvětví. Tato výhrada se nevztahuje na oblast telekomunikačních služeb a na počítačové a související služby.\nb)   Zacházení podle nejvyšších výhod\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod a regulační rámec pro právní služby – povinnosti:\nUdílení rozdílného zacházení podle jakýchkoli mezinárodních dohod o investicích nebo jiných obchodních dohod, které jsou v platnosti nebo byly podepsány před vstupem této dohody v platnost.\nUdělení rozdílného zacházení určité zemi na základě stávající či budoucí dvoustranné či vícestranné dohody, která:\ni)\nvytváří vnitřní trh služeb a investic;\nii)\npřiznává právo usazení nebo\niii)\nvyžaduje sblížení právních předpisů v jednom nebo několika hospodářských odvětvích.\nVnitřním trhem služeb a usazením se rozumí oblast bez vnitřních hranic, ve které je zajištěn volný pohyb služeb, kapitálu a osob.\nPrávem na usazení se rozumí povinnost odstranit v podstatě všechny překážky usazování mezi stranami dohody o regionální hospodářské integraci do data vstupu v platnost zmíněné dohody. Právo na usazení musí zahrnovat právo státních příslušníků stran dohody o regionální hospodářské integraci na zakládání a provoz podniků podle stejných podmínek stanovených právními předpisy země, kde dochází k usazení, pro státní příslušníky dané země.\nSbližováním právních předpisů se rozumí:\ni)\nsbližování právních předpisů jedné nebo více smluvních stran dohody o regionální hospodářské integraci s právními předpisy druhé smluvní strany nebo smluvních stran uvedené dohody, nebo\nii)\nzačlenění společných právních předpisů do práva smluvních stran regionální dohody o hospodářské integraci.\nToto sbližování nebo začlenění se uskuteční a bude se považovat za uskutečněné teprve od okamžiku přijetí do práva smluvní strany nebo smluvních stran dohody o regionální hospodářské integraci.\nRozdílné zacházení týkající se práva usazování pro státní příslušníky nebo podniky prostřednictvím stávajících nebo budoucích dvoustranných dohod mezi Spojeným královstvím a některou z těchto zemí nebo knížectví: Andorra, Monako, San Marino a Vatikánský městský stát.\nc)   Zbraně, střelivo a válečný materiál\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\nVýroba či distribuce zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchod s nimi. Válečný materiál je omezen na veškeré produkty, jež jsou určeny a vyrobeny výhradně pro vojenské použití ve spojení s vedením válečných či obranných akcí.\nVýhrada č. 2 – Odborné služby (všechny profese kromě zdravotnických)\nOdvětví – pododvětví:\nOdborné služby – právní služby, audit\nKlasifikace ekonomických činností:\nČást CPC 861, část 87902, část 862\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nPovinnosti pro právní služby\nKapitola / oddíl:\nLiberalizace investic, přeshraniční obchod službami a regulační rámce právních služeb\nPopis:\na)   Právní služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, vrcholné vedení a správní rady, národní zacházení, přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení a regulační rámce – závazky právních služeb:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování právního poradenství a právních povolení, dokumentace a osvědčení poskytovaných právníky, kteří byli pověřeni výkonem veřejných funkcí, jako jsou notáři, a pokud jde o služby poskytované soudními vykonavateli (část CPC 861, část 87902).\nb)   Auditorské služby (CPC 86211, 86212 jiné než účetnické služby)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o přeshraniční poskytování auditorských služeb.\nStávající opatření:\nCompanies Act 2006\nVýhrada č. 3 – Odborné služby (zdravotní péče a maloobchodní prodej léčivých přípravků)\nOdvětví:\nOdborná zdravotní péče a maloobchod s farmaceutickými, zdravotnickými a ortopedickými výrobky, ostatní služby poskytované farmaceuty\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 63211, 85201, 9312, 9319, 93121\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Ambulantní a zubní zdravotní péči; péči porodních asistentek, zdravotních sester, fyzioterapeutů, psychologů a zdravotníků (CPC 63211, 85201, 9312, 9319)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nUsazení lékařů v rámci státního zdravotního systému podléhá plánování počtu lékařského personálu (CPC 93121, 93122).\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nK poskytování veškeré odborné zdravotní péče, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, se vyžaduje pobyt. Tyto služby mohou poskytovat pouze fyzické osoby fyzicky přítomné na území Spojeného království (CPC 9312, část 93191).\nPřeshraniční poskytování lékařské a stomatologické péče a služeb poskytovaných zdravotními sestrami, rehabilitačními pracovníky, psychology a ostatními zdravotníky (část CPC 85201, 9312, část 93191).\nPoskytovatelé péče, kteří nejsou fyzicky přítomni na území Spojeného království (část CPC 85201, 9312, část 93191).\nb)   Maloobchod s léčivými přípravky, zdravotnickými a ortopedickými výrobky, ostatní služby poskytované farmaceuty (CPC 63211)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost:\nzásilkový prodej je možný pouze ze Spojeného království, takže pro maloobchodní prodej léčivých přípravků a zvláštního zdravotnického zboží široké veřejnosti ve Spojeném království je nutné usazení ve Spojeném království.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nPřeshraniční maloobchod s léčivými přípravky a se zdravotnickými a ortopedickými výrobky a ostatní služby poskytované farmaceuty.\nVýhrada č. 4 – Podnikatelské služby (služby inkasních agentur a úvěrové výkaznictví)\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – služby inkasních agentur a úvěrové výkaznictví\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87901, 87902\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nMístní přítomnost\nKapitola:\nPřeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování služeb inkasních agentur a služby úvěrového výkaznictví\nVýhrada č. 5 – Podnikatelské služby (služby umisťování)\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – služby umísťování zaměstnanců\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87202, 87204, 87205, 87206, 87209\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nZajišťování služeb umísťování domácího pomocného personálu, jiných obchodních nebo průmyslových pracovníků, ošetřovatelů a jiných zaměstnanců (CPC 87204, 87205, 87206 a 87209).\nPožadavek na usazení a zákaz přeshraničního poskytování služeb umísťování pracovníků pro kancelářské práce a jiných pracovníků.\nVýhrada č. 6 – Podnikatelské služby (pátrací služby)\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – pátrací služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 87301\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování vyšetřovacích služeb (CPC 87301).\nVýhrada č. 7 – Podnikatelské služby (ostatní podnikatelské služby)\nOdvětví – pododvětví:\nPodnikatelské služby – ostatní podnikatelské služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 86764, 86769, 8868, část 8790\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   opravy a údržbu plavidel, železničního vybavení, letadel a jejich částí a součástí (část CPC 86764, CPC 86769, CPC 8868)\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nPožadovat usazení nebo fyzickou přítomnost na jeho území a zakázat přeshraniční poskytování služeb údržby a oprav železničních dopravních prostředků z místa mimo jeho území.\nPožadovat usazení nebo fyzickou přítomnost na jeho území a zakázat přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby plavidel provozujících dopravu po vnitrozemských vodních cestách z místa mimo jeho území.\nPožadovat usazení nebo fyzickou přítomnost na jeho území a zakázat přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby plavidel provozujících námořní dopravu z místa mimo jeho území.\nPožadovat usazení nebo fyzickou přítomnost na jeho území a zakázat přeshraniční poskytování služeb oprav a údržby letadel a jejich částí a součástí z místa mimo její území (část CPC 86764, CPC 86769, CPC 8868).\nPouze uznané subjekty oprávněné Spojeným královstvím mohou provádět povinné prohlídky a osvědčování lodí jménem Spojeného království. Může se požadovat usazení.\nStávající opatření:\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí, jak jsou zachovány v právu Spojeného království zákonem o vystoupení z Evropské unie z roku 2018 a ve znění nařízení o obchodní lodní dopravě (uznané subjekty) (změna) (vystoupení z EU) z roku 2019.\nb)   Ostatní podnikatelské služby týkající se letectví\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\nUdělující třetí zemi rozdílné zacházení na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod týkajících se těchto služeb:\ni)\nslužeb spojených s opravami a údržbou letadel;\nii)\npronájmu či leasingu letadla bez posádky;\niii)\nslužeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS);\niv)\nnásledujících služeb poskytovaných s použitím letadla s posádkou na palubě, s výhradou dodržování příslušných právních předpisů stran upravujících vstup letadel na jejich území, odlet z něho a provoz na něm: hašení požárů ze vzduchu, letový výcvik, letecký postřik, letecký průzkum, letecké mapování, letecké fotografování a jiné letecké služby v oblasti zemědělství, průmyslu a kontroly, a\nv)\nprodeje a marketingu leteckých přepravních služeb;\nVýhrada č. 8 – Služby v oblasti vzdělávání\nOdvětví:\nSlužby v oblasti vzdělávání\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 92\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\nVeškeré vzdělávání, které je financováno z veřejných zdrojů nebo má nějakou formu státní podpory, a nepovažuje se proto za soukromě financované. Je-li povoleno poskytování soukromě financovaného vzdělávání zahraničním poskytovatelem, může účast soukromých subjektů ve vzdělávacím systému podléhat udělení koncese udílené na nediskriminačním základě.\nPoskytování jiného soukromě financovaného vzdělávání, tzn. jiného než primárního, sekundárního, postsekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých (CPC 929).\nVýhrada č. 9 – Finanční služby\nOdvětví:\nFinanční služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Všechny finanční služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh:\nPožadovat po poskytovateli finančních služeb, který není pobočkou, aby při usazení ve Spojeném království přijal určitou právní formu, a to na nediskriminačním základě.\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\nUdílení rozdílného zacházení investorovi nebo poskytovateli finančních služeb ze třetí země podle jakékoli dvoustranné nebo mnohostranné mezinárodní investiční smlouvy nebo jiné obchodní dohody.\nb)   Pojišťovací služby a služby související s pojištěním\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nPři poskytování pojišťovacích služeb a služeb souvisejících s pojištěním kromě:\ni)\nslužeb přímého pojištění (včetně soupojištění) a zprostředkovávání přímého pojištění pro pojištění rizik souvisejících:\n—\ns námořní dopravou, obchodní leteckou dopravou, vysíláním strojů do vesmíru a dopravou pomocí těchto strojů (včetně satelitů), přičemž takové pojištění kryje všechno nebo část z následujícího: dopravované zboží, vozidla dopravující zboží a veškeré závazky z toho vyplývající a\n—\nse zbožím v mezinárodním tranzitu;\nii)\nzajištění a retrocese; a\niii)\ndoplňkových služeb k pojištění;\nc)   Bankovní a jiné finanční služby\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – místní přítomnost:\nPouze společnosti se sídlem ve Spojeném království mohou jednat jako depozitář aktiv investičních fondů. Pro provádění činností správy podílových fondů a, povoluje-li to vnitrostátní právo, investičních společností je požadováno usazení specializované správcovské společnosti se sídlem a správním ústředím ve Spojeném království.\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\nPři poskytování bankovních a jiných finančních služeb, kromě:\ni)\nposkytování a převodu finančních informací a zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru dodávaného poskytovateli jiných finančních služeb a\nii)\nporadenských a jiných pomocných finančních služeb týkajících se bankovních služeb a jiných finančních služeb, jak jsou popsány v podbodě L) definice bankovních a jiných finančních služeb (kromě pojištění) v čl. 183 písm. a) bodě ii) této dohody, avšak nikoli zprostředkovatelských služeb, které jsou popsány v daném podbodě.\nVýhrada č. 10 – Zdravotní a sociální péče\nOdvětví:\nRekreační, kulturní a sportovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 931 kromě 9312, část 93191\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Zdravotní péči – nemocniční péči, sanitní služby a ústavní zdravotní péči (CPC 931 kromě 9312, část 93191)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady:\nPro poskytování veškeré zdravotní péče, která je financována z veřejných zdrojů nebo má nějakou formu státní podpory, a nepovažuje se proto za soukromě financovanou.\nVšechny soukromě financované zdravotní služby jiné než nemocniční služby. Účast soukromých subjektů na soukromě financované zdravotní péči může podléhat koncesi na nediskriminačním základě. Může být použit test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, dopravní infrastruktura, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení a vytvoření nových pracovních příležitostí.\nTato výhrada se netýká poskytování odborné zdravotní péče, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, jichž se týkají jiné výhrady (CPC 931 kromě 9312, část 93191).\nb)   Zdravotní a sociální péči, včetně penzijního pojištění\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nPožadavek usazení nebo fyzické přítomnosti poskytovatelů na jeho území a omezení přeshraničního poskytování zdravotních služeb ze zemí mimo jeho území, přeshraničního poskytování sociálních služeb mimo jeho území, jakož i činností nebo služeb, které jsou součástí veřejného penzijního plánu nebo zákonného systému sociálního zabezpečení. Tato výhrada se netýká poskytování odborné zdravotní péče, včetně péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, jichž se týkají jiné výhrady (CPC 931 kromě 9312, část 93191).\nc)   Sociální péči, včetně penzijního pojištění\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky:\nPoskytování veškeré sociální péče, která je financována z veřejných zdrojů nebo má nějakou formu státní podpory, a nepovažuje se proto za soukromě financovanou, a činnosti či služby, jež jsou součástí veřejného penzijního systému nebo povinného systému sociálního zabezpečení. Účast soukromých subjektů na soukromě financované síti sociální péče může podléhat koncesi na nediskriminačním základě. Může být použit test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria: počet stávajících zařízení a dopad na ně, dopravní infrastruktura, hustota obyvatel, zeměpisné rozložení a vytvoření nových pracovních příležitostí.\nposkytování soukromě financované sociální péče jiné než péče související s léčebnami, zotavovnami a domovy důchodců.\nVýhrada č. 11 – Rekreační, kulturní a sportovní služby\nOdvětví:\nRekreační, kulturní a sportovní služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nCPC 963, 9619, 964\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní služby (CPC 963)\nposkytování knihovnických, archivářských, muzejních a jiných kulturních služeb.\nb)   Služby zábavního průmyslu, divadel, hudebních skupin a cirkusů (CPC 9619, 964 kromě 96492)\npřeshraniční poskytování zábavních služeb, včetně služeb divadel, hudebních skupin, cirkusů a diskoték.\nc)   Služby související s hazardními hrami a sázením (CPC 96492)\nposkytování služeb souvisejících s hazardními hrami, které zahrnují sázení peněžitých částek, včetně určitých loterií, stíracích karet, hazardních her v kasinech, služeb heren nabízených v kasinech nebo oprávněných provozovnách, sázkových her, binga a služeb heren provozovaných charitami nebo neziskovými organizacemi a v jejich prospěch.\nVýhrada č. 12 – Služby v dopravě a pomocné služby v dopravě\nOdvětví:\nSlužby v dopravě\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Námořní dopravu – jakoukoli jinou komerční činnost provozovanou z lodi\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nstátní příslušnost posádky námořního plavidla či plavidla, jež není určeno k plavbě po moři.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady:\npro účely registrace plavidla a provozování loďstva pod vlajkou Spojeného království (všechny komerční námořní činnosti prováděné z námořní lodi, včetně rybolovu, akvakultury a služeb souvisejících s rybolovem; mezinárodní osobní a nákladní dopravu (CPC 721) a pomocné služby v oblasti námořní dopravy) mohou pouze fyzické nebo právnické osoby z EU. Tato výhrada se nevztahuje na právnické osoby zapsané ve Spojeném království, které mají účinnou a trvalou vazbu na jeho hospodářství.\nb)   Pomocné služby v námořní dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nposkytování služeb vedení a kotvení lodí. V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že bez ohledu na kritéria, která se mohou vztahovat na registraci lodí ve Spojeném království, si Spojené království vyhrazuje právo požadovat, aby mohla služby vedení a kotvení lodí poskytovat pouze plavidla registrovaná ve vnitrostátních rejstřících Spojeného království (CPC 7452).\nPouze plavidla plující pod vlajkou Spojeného království mohou poskytovat tlačné a vlečné služby (CPC 7214).\nc)   Pomocné služby ve vnitrozemské vodní dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod:\npomocné služby ve vnitrozemské vodní dopravě.\nd)   Železniční dopravu a pomocné služby v železniční dopravě\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost; národní zacházení:\nželezniční osobní doprava (CPC 7111).\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost:\nželezniční nákladní doprava (CPC 7112).\ne)   Silniční dopravu (osobní, nákladní a mezinárodní kamionovou dopravu) a pomocné služby v silniční dopravě\nPokud jde o přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost:\npro služby silniční dopravy, na něž se vztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody.\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nPro služby silniční dopravy, na něž se nevztahuje část druhá díl třetí této dohody a příloha 31 této dohody:\ni)\npožadavek usazení a omezení přeshraničního poskytování služeb silniční dopravy (CPC 712);\nii)\nna taxislužby ve Spojeném království se může uplatnit test ekonomické potřebnosti a stanovit maximální počet poskytovatelů této služby. Hlavní kritéria: místní poptávka, jak stanoví platné právní předpisy (CPC 71221).\nStávající opatření:\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, jak je zachováno v právu Spojeného království zákonem o vystoupení z Evropské unie z roku 2018 a ve znění předpisů o licencích pro provozovatele a mezinárodní silniční přepravu (změna atd.) (vystoupení z EU) z roku 2019;\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, jak je zachováno v právu Spojeného království zákonem o vystoupení z Evropské unie z roku 2018 a ve znění předpisů o licencích pro provozovatele a mezinárodní silniční přepravu (změna atd.) (vystoupení z EU) z roku 2019 a\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, jak je zachováno v právu Spojeného království zákonem o vystoupení z Evropské unie z roku 2018 a ve znění předpisů o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (změna atd.) (vystoupení z EU) z roku 2019.\nf)   Kosmickou dopravu a pronájem kosmických lodí\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, výkonnostní požadavky, vrcholné vedení a správní rady a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost, národní zacházení:\nVesmírná doprava a pronájem kosmických plavidel (CPC 733, část 734).\ng)   Výjimky ze zacházení podle nejvyšších výhod\nPokud jde o liberalizaci investic – zacházení podle nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – zacházení podle nejvyšších výhod:\ni)\nSilniční a železniční doprava\nUdělit zemi rozdílné zacházení podle stávajících nebo budoucích dvoustranných dohod týkajících se mezinárodní silniční nákladní dopravy (včetně kombinované dopravy – silniční nebo železniční) a osobní dopravy uzavřených mezi Spojeným královstvím a třetí zemí (CPC 7111, 7112, 7121, 7122, 7123). Toto zacházení může:\n—\nvyhrazovat nebo omezovat poskytování příslušných dopravních služeb mezi smluvními stranami nebo přes území smluvních stran na vozidla registrovaná v každé ze smluvních stran nebo\n—\nposkytovat osvobození od daní pro taková vozidla.\nii)\nLetecká doprava – pomocné služby v letecké dopravě\nudělení třetí zemi rozdílného zacházení na základě stávajících či budoucích dvoustranných dohod týkajících se služeb pozemního odbavování.\nVýhrada č. 13 – Rybolov a voda\nOdvětví:\nrybolov, akvakultura, služby souvisejících s rybolovem; shromažďování, čištění a rozvod vody\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 0501, 0502, CPC 882, ISIC Rev. 3.1 41\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nZacházení podle nejvyšších výhod\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o:\na)   Rybářství, akvakultura a služby související s rybolovem (ISIC Rev. 3.1 0501, 0 502, CPC 882)\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení, vrcholné vedení a správní rady, výkonnostní požadavky, doložka nejvyšších výhod a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, národní zacházení, místní přítomnost, doložka nejvyšších výhod:\n1.\nZejména v rámci rybářské politiky Spojeného království a dohod o rybolovu se třetí zemí přístup k biologickým zdrojům a lovištím ryb nacházejícím se v námořních vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce Spojeného království, nebo do rybolovných nároků v rámci licence k rybolovu Spojeného království, a jejich využívání, včetně:\na)\nregulace vykládky úlovků plavidly plujícími pod vlajkou Spojeného království nebo třetí země s ohledem na kvóty, které jim byly přiděleny, nebo, pouze pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, vyžadující, aby část celkového úlovku byla vyložena v přístavech Spojeného království;\nb)\nstanovení minimální velikosti společnosti pro to, aby si mohla zachovat plavidla pro drobný tradiční i pobřežní rybolov;\nc)\nudělení rozdílného zacházení na základě stávajících či budoucích mezinárodních dohod týkajících se rybolovu a\nd)\npožadavek, aby posádka plavidla plujícího pod vlajkou Spojeného království byla státními příslušníky Spojeného království.\n2.\nPrávo rybářského plavidla plout pod vlajkou Spojeného království pouze v případě, že:\na)\nje zcela ve vlastnictví:\ni)\nspolečnosti zapsané ve Spojeném království nebo\nii)\nstátního příslušníka Spojeného království;\nb)\njeho každodenní provoz je řízen a kontrolován ze Spojeného království a\nc)\nkaždý nájemce, správce nebo provozovatel plavidla je společností registrovanou ve Spojeném království nebo státním příslušníkem Spojeného království.\n3.\nLicence ke komerčnímu rybolovu zakládající právo lovit v teritoriálních vodách Spojeného království může být udělena pouze plavidlům plujícím pod vlajkou Spojeného království.\n4.\nUsazení akvakulturních zařízení na moři i ve vnitrozemských vodách.\n5.\nBod 1 písm. a), b), c) (jiné než s ohledem na zacházení podle nejvyšších výhod) a d), bod 2 písm. a) podbod i), bod 2 písm. b) a c) a bod 3 se vztahují pouze na opatření, která se vztahují na plavidla nebo podniky bez ohledu na státní příslušnost jejich skutečných vlastníků.\nb)   Shromažďování, čištění a rozvod vody\nPokud jde o liberalizaci investic – přístup na trh, národní zacházení a přeshraniční obchod službami – přístup na trh, místní přítomnost; národní zacházení:\nčinnosti, včetně poskytování služeb v souvislosti se shromažďováním, čištěním a distribucí vody domácnostem, průmyslovým, obchodním nebo jiným uživatelům, včetně dodávání pitné vody a vodohospodářství.\nVýhrada č. 14 – Činnosti v oblasti energetiky\nOdvětví:\nVýroba energie a související služby\nKlasifikace ekonomických činností:\nISIC Rev. 3.1 401, 402, CPC 7131, CPC 887 (jiné než poradenské a konzultační služby).\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud Spojené království povolí zahraniční vlastnictví plynárenské nebo elektroenergetické přenosové soustavy nebo přepravní soustavy plynovodu, pokud jde o podniky Unie kontrolované fyzickými osobami nebo podniky ze třetí země, na něž připadá více než 5 % dovozu ropy, zemního plynu nebo elektřiny do Spojeného království, s cílem zaručit bezpečnost dodávek energie do Spojeného království. Tato výhrada se nevztahuje na poradní a konzultační služby poskytované jakožto služby související s rozvodem energií.\nVýhrada č. 15 – Ostatní služby jinde nezahrnuté\nOdvětví:\nOstatní služby jinde nezahrnuté\nDruh výhrady:\nPřístup na trh\nNárodní zacházení\nVrcholné vedení a správní rady\nVýkonnostní požadavky\nMístní přítomnost\nKapitola:\nLiberalizace investic a přeshraniční obchod službami\nPopis:\nSpojené království si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování nových služeb jiných než těch, které jsou zařazeny v prozatímní centrální klasifikaci produkce (CPC) Organizace spojených národů z roku 1991.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. EU L 131, 28.5.2009. s. 11).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. EU L 302, 17.11.2009. s. 32).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. EU L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. EU L 343, 14.12.2012, s. 32).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. EU L 300, 14.11.2009. s. 51).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. EU L 300, 14.11.2009. s. 72).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. EU L 300, 14.11.2009. s. 88).\n(8)  V případě Rakouska zahrnuje část výjimky ze zacházení podle nejvyšších výhod pro dopravní práva všechny země, s nimiž má Rakousko již uzavřeny dvoustranné dohody o silniční dopravě nebo jiná ujednání týkající se silniční dopravy nebo bude takové dohody či ujednání v budoucnu zvažovat.\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. EU L 158, 14.6.2019, s. 125).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. EU L 211, 14.8.2009. s. 94).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. EU L 27, 30.1.1997, s. 20).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. EU L 176, 15.7.2003, s. 37).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. EU L 204, 21.7.1998, s. 1 ).\nPŘÍLOHA 21\nOBCHODNÍ NÁVŠTĚVY PRO ÚČELY USAZENÍ, OSOBY PŘEVEDENÉ V RÁMCI SPOLEČNOSTI A KRÁTKODOBÉ OBCHODNÍ NÁVŠTĚVY\n1.\nOpatření uvedené v této příloze může být zachováno, prodlouženo, neprodleně obnoveno nebo změněno za předpokladu, že tato změna nesnižuje soulad opatření s články 141 a 142 této dohody, jak existovaly bezprostředně před změnou.\n2.\nČlánky 141 a 142 této dohody se nevztahují na žádné stávající nesouladné opatření uvedené v této příloze v rozsahu nesouladu.\n3.\nListiny závazků v bodech 6, 7 a 8 se vztahují pouze na území Spojeného království a Unie v souladu s čl. 520 odst. 2 a článkem 774 této dohody a jsou relevantní pouze v kontextu obchodních vztahů Unie a jejích členských států se Spojeným královstvím. Nejsou jimi dotčena práva a povinnosti členských států podle práva Unie.\n4.   \nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v případě Unie platí, že povinnost udělit národní zacházení nezahrnuje požadavek rozšířit na fyzické nebo právnické osoby Spojeného království zacházení udílené v členském státě při uplatňování Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jakéhokoli opatření přijatého podle uvedené smlouvy, včetně provádění v členských státech:\ni)\nfyzickým osobám nebo rezidentům jiného členského státu nebo\nii)\nprávnickým osobám založeným nebo organizovaným podle práva jiného členského státu nebo Unie, jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v Unii.\n5.   \nV níže uvedených bodech jsou použity tyto zkratky:\nAT\nRakousko\nBE\nBelgie\nBG\nBulharsko\nCY\nKypr\nCZ\nČesko\nDE\nNěmecko\nDK\nDánsko\nEE\nEstonsko\nEL\nŘecko\nES\nŠpanělsko\nEU\nEvropská unie včetně všech členských států\nFI\nFinsko\nFR\nFrancie\nHR\nChorvatsko\nHU\nMaďarsko\nIE\nIrsko\nIT\nItálie\nLT\nLitva\nLU\nLucembursko\nLV\nLotyšsko\nMT\nMalta\nNL\nNizozemsko\nPL\nPolsko\nPT\nPortugalsko\nRO\nRumunsko\nSE\nŠvédsko\nSI\nSlovinsko\nSK\nSlovenská republika\n6.   \nNesouladná opatření Unie jsou:\nObchodní návštěvy pro účely usazení\nVšechna odvětví\nAT, CZ: Obchodní návštěva pro účely usazení musí pracovat pro podnik, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků.\nSK: Obchodní návštěva pro účely usazení musí pracovat pro podnik, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků. Je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nCY: Povolená délka pobytu: až 90 dní během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období. Obchodní návštěva pro účely usazení musí pracovat pro podnik, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků.\nOsoby převedené v rámci společnosti\nVšechna odvětví\nEU: Do 31. prosince 2022 jakékoli poplatky nebo daně uložené některou ze stran (kromě poplatků spojených se zpracováním víza, pracovního povolení nebo žádosti o povolení k pobytu nebo prodloužení) z důvodu povolení vykonávat činnost nebo najmout osobu, která může vykonávat takovou činnost na území některé ze stran, pokud se nejedná o požadavek v souladu s čl. 140 odst. 3 této dohody nebo zdravotní poplatek podle vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s žádostí o povolení ke vstupu, pobytu na území nebo k pobytu na území některé ze stran.\nAT, CZ, SK: Osoby převedené v rámci společnosti musí být zaměstnány podnikem, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků.\nFI: Vedoucí pracovníci musí být zaměstnáni podnikem, který není neziskovou organizací.\nHU: Fyzické osoby, které jsou partnerem v podniku, nesplňují podmínky způsobilosti pro převod v rámci společnosti.\nKrátkodobé obchodní návštěvy\nVšechny činnosti uvedené v bodě 8:\nCY, DK, HR: V případě krátkodobé obchodní návštěvy poskytující služby je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nLV: V případě operací/činností, které mají být prováděny na základě smlouvy, je požadováno pracovní povolení.\nMT: Je požadováno pracovní povolení. Test ekonomické potřebnosti se neprovádí.\nSI: Je požadováno jednotné povolení k pobytu a pracovní povolení v případě poskytování služeb po období přesahující 14 po sobě jdoucích dní a v případě určitých činností (výzkum a projektování; školicí semináře; nákup; obchodní transakce; překladatelství a tlumočnictví). Test ekonomické potřebnosti není požadován.\nSK: Při poskytování služby na území Slovenska více než sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nVýzkum a projektování\nAT: S výjimkou výzkumných činností pracovníků provádějících vědecký a statistický výzkum je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nMarketingový průzkum\nAT: Je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti. Od testu ekonomické potřebnosti se upouští v případě výzkumných a analytických činností nepřesahujících sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce. Požaduje se vysokoškolské vzdělání.\nCY: Je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nVeletrhy a výstavy\nAT, CY: V případě činností přesahujících sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nSlužby poskytované po prodeji nebo po pronájmu\nAT: Je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti. U fyzických osob, které školí pracovníky za účelem poskytování služeb a mají odborné znalosti, se upouští od testu ekonomické potřebnosti.\nCY, CZ: V případě činností přesahujících sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce je požadováno pracovní povolení.\nES: Montéři, opravny a servisní pracovníci by měli být zaměstnáni právnickou osobou dodávající zboží nebo službu nebo podnikem, který je součástí stejné skupiny jako původní právnická osoba, po dobu nejméně tří měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti o vstup a měli by mít alespoň 3 roky příslušné odborné praxe získané případně po dosažení zletilosti.\nFI: V závislosti na činnosti může být požadováno povolení pobytu.\nSE: výjimkou jsou i) fyzické osoby podílející se na školení, testování, přípravě, dokončení dodávek nebo na podobných aktivitách v rámci obchodní transakce nebo ii) montéři či techničtí školitelé v souvislosti s naléhavými montážemi nebo opravami strojního zařízení, které nepřesahují dva měsíce a jsou prováděny v souvislosti s naléhavými potřebami. Test ekonomické potřebnosti se neprovádí.\nObchodní transakce\nAT, CY: V případě činností přesahujících sedm dní v měsíci nebo třicet dní v kalendářním roce je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nFI: Fyzická osoba musí poskytovat služby jako zaměstnanec právnické osoby druhé strany.\nPracovníci v cestovním ruchu\nCY, ES, PL: Bez závazků.\nFI: Fyzická osoba musí poskytovat služby jako zaměstnanec právnické osoby druhé strany.\nSE: S výjimkou řidičů a personálu v turistických autobusech je požadováno pracovní povolení. Test ekonomické potřebnosti se neprovádí.\nPřeklady a tlumočení\nAT: Je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti.\nCY, PL: Bez závazků.\n7.   \nNesouladná opatření Spojeného království jsou:\nObchodní návštěvy pro účely usazení\nVšechna odvětví\nObchodní návštěva pro účely usazení musí pracovat pro podnik, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků.\nOsoby převedené v rámci společnosti\nVšechna odvětví\nOsoby převedené v rámci společnosti musí být zaměstnány podnikem, který není neziskovou organizací, jinak: bez závazků.\nDo 31. prosince 2022 jakékoli poplatky nebo daně uložené některou ze stran (kromě poplatků spojených se zpracováním víza, pracovního povolení nebo žádosti o povolení k pobytu nebo prodloužení) z důvodu povolení vykonávat činnost nebo najmout osobu, která může vykonávat takovou činnost na území některé ze stran, pokud se nejedná o požadavek v souladu s čl. 140 odst. 3 této dohody nebo zdravotní poplatek podle vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s žádostí o povolení ke vstupu, pobytu na území nebo k pobytu na území strany.\nKrátkodobé obchodní návštěvy\nVšechny činnosti uvedené v bodě 8:\nŽádné\n8.   \nČinnosti, do kterých se krátkodobé obchodní návštěvy mohou zapojit, jsou:\na)\nschůze a konzultace: fyzické osoby účastnící se schůzí nebo konferencí nebo zapojené do konzultací s obchodními partnery;\nb)\nvýzkum a projektování: techničtí, vědečtí a statističtí výzkumní pracovníci, kteří provádějí nezávislý výzkum nebo výzkum pro právnickou osobu strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba;\nc)\nmarketingový průzkum: výzkumní pracovníci a analytici trhu provádějící výzkum nebo analýzu pro právnickou osobu strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba;\nd)\nškolicí semináře: zaměstnanci podniku, kteří vstoupí na území, které navštěvuje krátkodobý obchodní návštěvník, absolvují školení o technikách a pracovních postupech, které používají společnosti nebo organizace na území navštíveném krátkodobým obchodním návštěvníkem, za předpokladu, že absolvované školení je omezeno pouze na pozorování, seznámení a výuku v učebně;\ne)\nveletrhy a výstavy: pracovníci účastnící se veletrhu za účelem propagace své společnosti nebo jejích produktů či služeb;\nf)\nprodej: obchodní zástupci poskytovatele služeb nebo zboží přijímající objednávky nebo dojednávající prodej služeb nebo zboží nebo sjednávající smlouvy o prodeji služeb nebo zboží pro tohoto poskytovatele, kteří však sami zboží ani služby neposkytují. Krátkodobé obchodní návštěvy se nezabývají přímým prodejem široké veřejnosti;\ng)\nnákup: kupující nakupující zboží nebo služby pro podnik nebo řídící a dozorčí pracovníci, kteří se účastní obchodní transakce prováděné na území strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba;\nh)\nslužby poskytované po prodeji nebo po pronájmu: pracovníci provádějící instalace, opravy a údržbu a osoby provádějící dozor, vybavené specializovanými znalostmi, které jsou nepostradatelné pro plnění smluvního závazku prodávajícího, poskytující služby nebo školící pracovníky k poskytování služeb na základě záruky nebo jiné smlouvy o poskytování služeb v souvislosti s prodejem nebo pronájmem obchodního nebo průmyslového vybavení nebo strojního zařízení, včetně počítačového programového vybavení, které bylo nakoupeno nebo pronajato od právnické osoby strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba, po dobu trvání záruky nebo smlouvy o poskytování služeb;\ni)\nobchodní transakce: řídící a dozorčí pracovníci a pracovníci finančních služeb (včetně pojistitelů, bankéřů a investičních makléřů), kteří se účastní obchodní transakce pro právnickou osobu strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba;\nj)\npracovníci v cestovním ruchu: agenti cestovních kanceláří a cestovních agentur, průvodci nebo pracovníci cestovních kanceláří účastnící se konferencí nebo na nich vystupující nebo doprovázející zájezd, který byl zahájen na území strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba, a\nk)\npřeklady a tlumočení: překladatelé nebo tlumočníci poskytující služby jako zaměstnanci právnické osoby strany, jejímž krátkodobým obchodním návštěvníkem je fyzická osoba.\nPŘÍLOHA 22\nSMLUVNÍ POSKYTOVATELÉ SLUŽEB A NEZÁVISLÍ ODBORNÍCI\n1.\nKaždá ze stran povolí poskytování služeb na svém území smluvními poskytovateli služeb nebo nezávislými odborníky druhé strany prostřednictvím přítomnosti fyzických osob v souladu s článkem 143 této dohody pro odvětví uvedená v této příloze a s výhradou příslušných omezení.\n2.   \nNíže uvedený seznam se skládá z těchto prvků:\na)\nv prvním sloupci je uvedeno odvětví nebo pododvětví, ve kterých je kategorie smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků liberalizována, a\nb)\nve druhém sloupci jsou popsána uplatňovaná omezení.\n3.\nKromě seznamu výhrad v této příloze může kterákoli ze stran přijmout nebo zachovat opatření týkající se kvalifikačních požadavků, kvalifikačních postupů, technických norem, licenčních požadavků nebo postupů, které nepředstavuje omezení ve smyslu článku 143 této dohody. Tato opatření, která zahrnují požadavky na získání licence, uznání kvalifikace v regulovaných odvětvích nebo absolvování určité zkoušky, jako jsou jazykové zkoušky, i když nejsou uvedena v této příloze, se v každém případě vztahují na smluvní poskytovatele služeb nebo nezávislé odborníky stran.\n4.\nStrany nepřijímají žádné závazky pro smluvní poskytovatele služeb a nezávislé odborníky v ekonomických činnostech, které nejsou v listině uvedeny.\n5.\nPři označování jednotlivých odvětví a pododvětví: Výrazem „CPC“ se rozumí centrální klasifikace produkce Statistického oddělení OSN, Statistical Papers, řada M, č. 77, CPC prov., 1991.\n6.   \nV odvětvích, v nichž se uplatňují testy ekonomické potřebnosti, bude jejich hlavním kritériem posouzení:\na)\nv případě Spojeného království relevantní situace na trhu ve Spojeném království a\nb)\nv případě Unie relevantní situace na trhu v členském státě nebo v regionu, kde má být služba poskytována, a to i s ohledem na počet poskytovatelů služeb, kteří službu v době posouzení již poskytují, a dopad na tyto poskytovatele.\n7.\nListiny závazků v bodech 10 až 13 se vztahují pouze na území Spojeného království a Unie v souladu s čl. 520 odst. 2 a článkem 774 této dohody a jsou relevantní pouze v kontextu obchodních vztahů Unie a jejích členských států se Spojeným královstvím. Nejsou jimi dotčena práva a povinnosti členských států podle práva Unie.\n8.   \nV zájmu větší jistoty je třeba uvést, že v případě Unie platí, že povinnost udělit národní zacházení nezahrnuje požadavek rozšířit na fyzické nebo právnické osoby Spojeného království zacházení udílené v členském státě při uplatňování Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jakéhokoli opatření přijatého podle uvedené smlouvy, včetně provádění v členských státech:\ni)\nfyzickým osobám nebo rezidentům jiného členského státu nebo\nii)\nprávnickým osobám založeným nebo organizovaným podle práva jiného členského státu nebo Unie, jež mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání v Unii.\n9.   \nV níže uvedených seznamech jsou použity tyto zkratky:\nAT\nRakousko\nBE\nBelgie\nBG\nBulharsko\nCY\nKypr\nCZ\nČesko\nDE\nNěmecko\nDK\nDánsko\nEE\nEstonsko\nEL\nŘecko\nES\nŠpanělsko\nEU\nEvropská unie včetně všech členských států\nFI\nFinsko\nFR\nFrancie\nHR\nChorvatsko\nHU\nMaďarsko\nIE\nIrsko\nIT\nItálie\nLT\nLitva\nLU\nLucembursko\nLV\nLotyšsko\nMT\nMalta\nNL\nNizozemsko\nPL\nPolsko\nPT\nPortugalsko\nRO\nRumunsko\nSE\nŠvédsko\nSI\nSlovinsko\nSK\nSlovenská republika\nSPS\nSmluvní poskytovatelé služeb\nNO\nNezávislí odborníci\nSmluvní poskytovatelé služeb\n10.\nPodléhajíce seznamu výhrad v bodech 12 a 13 přijímají strany závazky v souladu s článkem 143 této dohody, pokud jde o kategorii smluvních poskytovatelů služeb v rámci režimu 4 v těchto odvětvích nebo pododvětvích:\na)\nslužby právního poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce;\nb)\núčetnické služby;\nc)\nslužby daňového poradenství;\nd)\narchitektonické služby a urbanistické plánování a služby v oblasti krajinářské architektury;\ne)\ninženýrské služby a integrované inženýrské služby;\nf)\nambulantní a zubní zdravotní péče;\ng)\nveterinární služby;\nh)\nslužby porodních asistentek;\ni)\npéče zdravotních sester, fyzioterapeutů a ostatních zdravotníků;\nj)\npočítačové a související služby;\nk)\nvýzkum a vývoj;\nl)\nreklamní služby;\nm)\nprůzkum trhu a veřejného mínění;\nn)\nporadenské služby v oblasti řízení;\no)\nslužby související s poradenstvím v oblasti řízení;\np)\ntechnické zkoušky a analýzy;\nq)\nsouvisející vědecké a technické poradenské služby;\nr)\ntěžba;\ns)\núdržba a opravy plavidel;\nt)\núdržba a opravy železničních dopravních prostředků;\nu)\núdržba a opravy motorových vozidel, motocyklů, sněžných motorových skútrů a silničních dopravních prostředků;\nv)\núdržba a opravy letadel a jejich dílů;\nw)\núdržba a opravy kovodělných výrobků, strojů (kromě kancelářských), zařízení (kromě dopravních a kancelářských) a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost;\nx)\npřekladatelské a tlumočnické služby;\ny)\ntelekomunikační služby;\nz)\npoštovní a kurýrní služby;\naa)\nstavební a související inženýrské služby;\nbb)\npráce na průzkumu staveniště;\ncc)\nslužby v oblasti postsekundárního vzdělávání;\ndd)\nslužby v oblasti zemědělství, myslivosti a lesnictví;\nee)\nenvironmentální služby;\nff)\nporadenské a konzultační služby v oblasti pojištění a služeb souvisejících s pojištěním;\ngg)\nporadenské a konzultační služby v oblasti ostatních finančních služeb;\nhh)\nporadenské a konzultační služby v oblasti dopravy;\nii)\nslužby cestovních agentur a cestovních kanceláří;\njj)\nprůvodcovské služby;\nkk)\nporadenské a konzultační služby v oblasti výroby.\nNezávislí odborníci\n11.\nPodléhajíce seznamu výhrad v bodech 12 a 13 přijímají strany závazky v souladu s článkem 143 této dohody, pokud jde o kategorii nezávislých odborníků v rámci režimu 4 v těchto odvětvích nebo pododvětvích:\na)\nslužby právního poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce;\nb)\narchitektonické služby a urbanistické plánování a služby v oblasti krajinářské architektury;\nc)\ninženýrské služby a integrované inženýrské služby;\nd)\npočítačové a související služby;\ne)\nvýzkum a vývoj;\nf)\nprůzkum trhu a veřejného mínění;\ng)\nporadenské služby v oblasti řízení;\nh)\nslužby související s poradenstvím v oblasti řízení;\ni)\ntěžba;\nj)\npřekladatelské a tlumočnické služby;\nk)\ntelekomunikační služby;\nl)\npoštovní a kurýrní služby;\nm)\nslužby v oblasti postsekundárního vzdělávání;\nn)\nporadenské a konzultační služby v oblasti pojištění a služeb souvisejících s pojištěním;\no)\nporadenské a konzultační služby v oblasti ostatních finančních služeb;\np)\nporadenské a konzultační služby v oblasti dopravy;\nq)\nporadenské a konzultační služby v oblasti výroby.\n12.\nVýhrady Evropské unie jsou:\nOdvětví nebo pododvětví\nPopis výhrad\nVšechna odvětví\nSPS a NO\nV AT: Maximální délka pobytu nesmí v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období nebo dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší.\nV CZ: Maximální délka pobytu nesmí přesáhnout dvanáct po sobě jdoucích měsíců nebo dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší.\nSlužby právního poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce\n(část CPC 861)\nSPS:\nV AT, BE, CY, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LU, NL, PL, PT, SE: Žádné.\nV BG, CZ, DK, FI, HU, LT, LV, MT, RO, SI, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nV AT, CY, DE, EE, FR, HR, IE, LU, LV, NL, PL, PT, SE: Žádné.\nV BE, BG, CZ, DK, EL, ES, FI, HU, IT, LT, MT, RO, SI, SK: Testy ekonomické potřebnosti.\nÚčetnické služby\n(CPC 86212 jiné než „auditorské služby“, 86213, 86219 a 86220)\nSPS:\nV AT, BE, DE, EE, ES, HR, IE, IT, LU, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV BG, CZ, CY, DK, EL, FI, FR, HU, LT, LV, MT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nSlužby daňového poradenství\n(CPC 863) (1)\nSPS:\nV AT, BE, DE, EE, ES, FR, HR, IE, IT, LU, NL, PL, SI, SE: Žádné.\nV BG, CZ, CY, DK, EL, FI, HU, LT, LV, MT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV PT: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nArchitektonické služby\na\nUrbanistické služby a služby v oblasti krajinářské architektury\n(CPC 8671 a 8674)\nSPS:\nV BE, CY, EE, ES, EL, FR, HR, IE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV BG, CZ, DE, HU, LT, LV, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV AT: Pouze plánování, kde platí: test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nV CY, DE, EE, EL, FR, HR, IE, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV BE, BG, CZ, DK, ES, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV AT: Pouze plánování, kde platí: test ekonomické potřebnosti.\nInženýrské služby\na\nIntegrované inženýrské služby\n(CPC 8672 a 8673)\nSPS:\nV BE, CY, EE, ES, EL, FR, HR, IE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV BG, CZ, DE, HU, LT, LV, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV AT: Pouze plánování, kde platí: test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nV CY, DE, EE, EL, FR, HR, IE, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV BE, BG, CZ, DK, ES, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV AT: Pouze plánování, kde platí: test ekonomické potřebnosti.\nAmbulantní (včetně služeb psychologů) a zubní zdravotní péče\n(CPC 9312 a část 85201)\nSPS:\nVe SE: Žádné.\nV CY, CZ, DE, DK, EE, ES, IE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SI: Test ekonomické potřebnosti.\nVe FR: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou psychologů, kde platí: bez závazků.\nV AT: Bez závazků s výjimkou péče psychologů a zubní péče, kde platí: test ekonomické potřebnosti.\nV BE, BG, EL, FI, HR, HU, LT, LV, SK: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nVeterinární služby\n(CPC 932)\nSPS:\nVe SE: Žádné.\nV CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, IE, IT, LT, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SI: Test ekonomické potřebnosti.\nV AT, BE, BG, HR, HU, LV, SK: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nSlužby porodních asistentek\n(část CPC 93191)\nSPS:\nV IE, SE: Žádné.\nV AT, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FR, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SI: Test ekonomické potřebnosti.\nV BE, BG, FI, HR, HU, SK: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nPéče zdravotních sester, fyzioterapeutů a ostatních zdravotníků\n(část CPC 93191)\nSPS:\nV IE, SE: Žádné.\nV AT, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FR, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SI: Test ekonomické potřebnosti.\nV BE, BG, FI, HR, HU, SK: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nPočítačové a související služby\n(CPC 84)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV AT, BG, CZ, CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV DE, EE, EL, FR, IE, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nVe FI: Žádné, s těmito výjimkami: fyzická osoba musí prokázat, že má speciální znalosti odpovídající poskytované službě.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV HR: Bez závazků.\nVýzkum a vývoj\n(CPC 851, 852 s výjimkou služeb psychologů (2), 853)\nSPS:\nEU kromě NL, SE: Je požadována dohoda o hostování uzavřená se schválenou výzkumnou organizací (3).\nEU kromě CZ, DK, SK: Žádné\nV CZ, DK, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU kromě NL, SE: Je požadována dohoda o hostování uzavřená se schválenou výzkumnou organizací (4).\nEU kromě BE, CZ, DK, IT, SK: Žádné\nV BE, CZ, DK, IT, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nReklamní služby\n(CPC 871)\nSPS:\nV BE, DE, EE, ES, FR, HR, IE, IT, LU, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DK, EL, FI, HU, LT, LV, MT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nPrůzkum trhu a veřejného mínění\n(CPC 864)\nSPS:\nV BE, DE, EE, ES, FR, IE, IT, LU, NL, PL, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DK, EL, FI, HR, LV, MT, RO, SI, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV PT: Žádné, kromě průzkumu veřejného mínění (CPC 86402), kde platí: bez závazků.\nV HU, LT: Test ekonomické potřebnosti, kromě průzkumu veřejného mínění (CPC 86402), kde platí: bez závazků.\nNO:\nV DE, EE, FR, IE, LU, NL, PL, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, EL, ES, FI, HR, IT, LV, MT, RO, SI, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV PT: Žádné, kromě průzkumu veřejného mínění (CPC 86402), kde platí: bez závazků.\nV HU, LT: Test ekonomické potřebnosti, kromě průzkumu veřejného mínění (CPC 86402), kde platí: bez závazků.\nPoradenské služby v oblasti řízení\n(CPC 865)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV CY, DE, EE, EL, FI, FR, IE, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, DK, ES, HR, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nSlužby související s poradenstvím v oblasti řízení\n(CPC 866)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV HU: Test ekonomické potřebnosti, kromě arbitrážních a smírčích služeb (CPC 86602), kde platí: bez závazků.\nNO:\nV CY, DE, EE, EL, FI, FR, IE, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, DK, ES, HR, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti\nV HU: Test ekonomické potřebnosti, kromě arbitrážních a smírčích služeb (CPC 86602), kde platí: bez závazků.\nTechnické zkoušky a analýzy\n(CPC 8676)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LU, NL, PL, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, FI, HU, LT, LV, MT, PT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nSouvisející vědecké a technické poradenské služby\n(CPC 8675)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, HR, IE, IT, LU, NL, PL, SI, SE: Žádné.\nV AT, CZ, CY, DE, DK, FI, HU, LT, LV, MT, PT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DE: Žádné, s výjimkou veřejně jmenovaných geodetů, kde platí: bez závazků.\nVe FR: Žádné, kromě zeměměřičských prací v souvislosti se stanovením majetkových práv a s pozemkovým právem, kde platí: bez závazků.\nV BG: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nTěžba (CPC 883, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ,CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV DE, EE, EL, FI, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, HU, IT, LT, PL, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nÚdržba a opravy plavidel\n(část CPC 8868)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, LU, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, FI, HU, IE, LT, MT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nÚdržba a opravy železničních dopravních prostředků\n(část CPC 8868)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, FI, HU, IE, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nÚdržba a opravy motorových vozidel, motocyklů, sněžných motorových skútrů a silničních dopravních prostředků a zařízení\n(CPC 6112, 6122, část 8867 a část 8868)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, LU, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, FI, HU, IE, LT, MT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nÚdržba a opravy letadel a jejich dílů\n(část CPC 8868)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, FI, HU, IE, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nÚdržba a opravy kovodělných výrobků, strojů (kromě kancelářských), zařízení (kromě dopravních a kancelářských) a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost (5)\n(CPC 633, 7545, 8861, 8862, 8864, 8865 a 8866)\nSPS:\nV BE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, HU, IE, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nVe FI: Bez závazků, s výjimkou případů, které souvisejí se smlouvou o službách poskytovaných po prodeji nebo po pronájmu; v případě údržby a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (CPC 633): test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nPřekladatelské a tlumočnické služby\n(CPC 87905, s výjimkou úředních nebo certifikovaných činností)\nSPS:\nV BE, CY, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, DK, FI, HU, IE, LT, LV, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nV CY, DE, EE, FR, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, DK, EL, ES, FI, HU, IE, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV HR: Bez závazků.\nTelekomunikační služby (CPC 7544, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV DE, EE, EL, FI, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nPoštovní a kurýrní služby (CPC 751, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, FI, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV DE, EE, EL, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, FI, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nStavební a související inženýrské služby\n(CPC 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517 a 518. BG: CPC 512, 5131, 5132, 5135, 514, 5161, 5162, 51641, 51643, 51644, 5165 a 517)\nSPS:\nEU: Bez závazků, kromě BE, CZ, DK, ES, NL a SE.\nV BE, DK, ES, NL, SE: Žádné.\nV CZ: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků, kromě NL. V NL: Žádné.\nPráce na průzkumu staveniště\n(CPC 5111)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, FI, HU, LT, LV, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nSlužby v oblasti postsekundárního vzdělávání\n(CPC 923)\nSPS:\nEU kromě LU, SE: Bez závazků.\nV LU: Bez závazků s výjimkou vysokoškolských profesorů, kde platí: žádné.\nVe SE: Žádné, s výjimkou poskytovatelů veřejně financovaných a soukromě financovaných služeb v oblasti vzdělávání s určitou formou státní podpory, kde platí: bez závazků.\nNO:\nEU kromě SE: Bez závazků.\nVe SE: Žádné, s výjimkou poskytovatelů veřejně financovaných a soukromě financovaných služeb v oblasti vzdělávání s určitou formou státní podpory, kde platí: bez závazků.\nSlužby v oblasti zemědělství, myslivosti a lesnictví (CPC 881, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nEU kromě BE, DE, DK, ES, FI, HR a SE: Bez závazků\nV BE, DE, ES, HR, SE: Žádné\nV DK: Test ekonomické potřebnosti.\nVe FI: Bez závazků, kromě poradenských a konzultačních služeb souvisejících s lesnictvím, kde platí: žádné.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nEnvironmentální služby\n(CPC 9401, 9402, 9403, 9404, část 94060, 9405, část 9406 a 9409)\nSPS:\nV BE, EE, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, DE, DK, EL, HU, LT, LV, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nPojištění a služby související s pojištěním (pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, FI, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV HU: Bez závazků.\nNO:\nV DE, EE, EL, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, FI, IT, LT, PL, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV HU: Bez závazků.\nOstatní finanční služby (pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, ES, EE, EL, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, FI, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV HU: Bez závazků.\nNO:\nV DE, EE, EL, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, FI, IT, LT, PL, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV HU: Bez závazků.\nDoprava (CPC 71, 72, 73 a 74, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV BE: Bez závazků.\nNO:\nV CY, DE, EE, EL, FI, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, DK, ES, HU, IT, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV PL: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou letecké dopravy, kde platí: žádné.\nV BE: Bez závazků.\nSlužby cestovních agentur a cestovních kanceláří (včetně delegátů (6))\n(CPC 7471)\nSPS:\nV AT, CY, CZ, DE, EE, ES, FR, HR, IT, LU, NL, PL, SI, SE: Žádné.\nV BG, EL, FI, HU, LT, LV, MT, PT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nV BE, IE: Bez závazků, s výjimkou delegátů, kde platí: žádné.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nPrůvodcovské služby\n(CPC 7472)\nSPS:\nV NL, PT, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, FI, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LU, MT, RO, SK, SI: Test ekonomické potřebnosti.\nV ES, HR, LT, PL: Bez závazků.\nNO:\nEU: Bez závazků.\nVýroba (CPC 884 a 885, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nV BE, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BG, CZ, CY, HU, LT, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\nV DK: Test ekonomické potřebnosti s výjimkou pobytů SPS kratších než tři měsíce.\nNO:\nV DE, EE, EL, FI, FR, HR, IE, LV, LU, MT, NL, PT, SI, SE: Žádné.\nV AT, BE, BG, CZ, CY, DK, ES, HU, IT, LT, PL, RO, SK: Test ekonomické potřebnosti.\n13.\nVýhrady Spojeného království jsou:\nOdvětví nebo pododvětví\nPopis výhrad\nVšechna odvětví\nŽádné\nSlužby právního poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce\n(část CPC 861)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nÚčetnické služby\n(CPC 86212 jiné než „auditorské služby“, 86213, 86219 a 86220)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nSlužby daňového poradenství\n(CPC 863) (7)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nArchitektonické služby\na\nUrbanistické služby a služby v oblasti krajinářské architektury\n(CPC 8671 a 8674)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nInženýrské služby\na\nIntegrované inženýrské služby\n(CPC 8672 a 8673)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nAmbulantní (včetně služeb psychologů) a zubní zdravotní péče\n(CPC 9312 a část 85201)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nVeterinární služby\n(CPC 932)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nSlužby porodních asistentek\n(část CPC 93191)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nPéče zdravotních sester, fyzioterapeutů a ostatních zdravotníků\n(část CPC 93191)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nPočítačové a související služby\n(CPC 84)\nSPS:\nUK: Žádné.\nNO:\nŽádné.\nVýzkum a vývoj\n(CPC 851, 852 s výjimkou služeb psychologů (8), 853)\nSPS:\nŽádné\nNO:\nŽádné\nReklamní služby\n(CPC 871)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nPrůzkum trhu a veřejného mínění\n(CPC 864)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nPoradenské služby v oblasti řízení\n(CPC 865)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nSlužby související s poradenstvím v oblasti řízení\n(CPC 866)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nTechnické zkoušky a analýzy\n(CPC 8676)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nSouvisející vědecké a technické poradenské služby\n(CPC 8675)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nTěžba (CPC 883, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nÚdržba a opravy plavidel\n(část CPC 8868)\nSPS:\nŽádné\nNO:\nBez závazků.\nÚdržba a opravy železničních dopravních prostředků\n(část CPC 8868)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nÚdržba a opravy motorových vozidel, motocyklů, sněžných motorových skútrů a silničních dopravních prostředků a zařízení\n(CPC 6112, 6122, část 8867 a část 8868)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nÚdržba a opravy letadel a jejich dílů\n(část CPC 8868)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nÚdržba a opravy kovodělných výrobků, strojů (kromě kancelářských), zařízení (kromě dopravních a kancelářských) a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost (9)\n(CPC 633, 7545, 8861, 8862, 8864, 8865 a 8866)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nPřekladatelské a tlumočnické služby\n(CPC 87905, s výjimkou úředních nebo certifikovaných činností)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nTelekomunikační služby (CPC 7544, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nPoštovní a kurýrní služby (CPC 751, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nStavební a související inženýrské služby\n(CPC 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517 a 518. BG: CPC 512, 5131, 5132, 5135, 514, 5161, 5162, 51641, 51643, 51644, 5165 a 517)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nPráce na průzkumu staveniště\n(CPC 5111)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nSlužby v oblasti postsekundárního vzdělávání\n(CPC 923)\nSPS:\nBez závazků.\nNO:\nBez závazků.\nSlužby v oblasti zemědělství, myslivosti a lesnictví (CPC 881, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nBez závazků\nNO:\nBez závazků.\nEnvironmentální služby\n(CPC 9401, 9402, 9403, 9404, část 94060, 9405, část 9406 a 9409)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nPojištění a služby související s pojištěním (pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nOstatní finanční služby (pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nDoprava (CPC 71, 72, 73 a 74, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\nSlužby cestovních agentur a cestovních kanceláří (včetně delegátů (10))\n(CPC 7471)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nPrůvodcovské služby\n(CPC 7472)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nBez závazků.\nVýroba (CPC 884 a 885, pouze poradenské a konzultační služby)\nSPS:\nŽádné.\nNO:\nŽádné.\n(1)  Nezahrnuje služby právního poradenství a právního zastupování v daňových záležitostech, které spadají pod právní poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce.\n(2)  Část CPC 85201, která spadá pod ambulantní a zubní zdravotní péči.\n(3)  Pro všechny členské státy s výjimkou DK musí schválení výzkumné organizace a dohoda o hostování splňovat podmínky stanovené směrnicí EU 2005/71/ES ze dne 12. října 2005.\n(4)  Pro všechny členské státy s výjimkou DK musí schválení výzkumné organizace a dohoda o hostování splňovat podmínky stanovené směrnicí EU 2005/71/ES ze dne 12. října 2005.\n(5)  Údržba a opravy kancelářských strojů a zařízení včetně počítačů (CPC 845) spadají pod počítačové služby.\n(6)  Poskytovatelé služeb, jejichž úkolem je doprovázet zájezd minimálně 10 fyzických osob, aniž by působili jako průvodci v konkrétních oblastech.\n(7)  Nezahrnuje služby právního poradenství a právního zastupování v daňových záležitostech, které spadají pod právní poradenství v oblasti mezinárodního práva veřejného a práva domácí jurisdikce.\n(8)  Část CPC 85201, která spadá pod ambulantní a zubní zdravotní péči.\n(9)  Údržba a opravy kancelářských strojů a zařízení včetně počítačů (CPC 845) spadají pod počítačové služby.\n(10)  Poskytovatelé služeb, jejichž úkolem je doprovázet zájezd minimálně 10 fyzických osob, aniž by působili jako průvodci v konkrétních oblastech.\nPŘÍLOHA 23\nPOHYB FYZICKÝCH OSOB\nČlánek 1\nProcedurální závazky týkající se vstupu a dočasného pobytu\nStrany by se měly snažit zajistit, aby se žádosti o vstup a dočasný pobyt podle jejich příslušných závazků v dohodě zpracovávaly v souladu s řádnou správní praxí:\na)\nkaždá ze stran zajistí, aby poplatky účtované příslušnými orgány za zpracování žádostí o vstup a dočasný pobyt nepřiměřeně nenarušovaly nebo nezpožďovaly obchod se službami podle této dohody;\nb)\ns výhradou diskreční pravomoci příslušných orgánů každé ze stran by měly být dokumenty, které se požadují od žadatele k žádostem o povolení vstupu a dočasného pobytu krátkodobých obchodních návštěv, přiměřené účelu, pro který jsou shromažďovány;\nc)\núplné žádosti o povolení vstupu a dočasného pobytu zpracují příslušné orgány každé ze stran co nejrychleji;\nd)\npříslušné orgány každé ze stran se vynasnaží poskytnout informace v odpovědi na náležitou žádost žadatele týkající se stavu žádosti bez zbytečného odkladu;\ne)\npokud příslušné orgány kterékoli ze stran požadují od žadatele doplňující informace ke zpracování žádosti, vynasnaží se o tom uvědomit žadatele bez zbytečného odkladu;\nf)\npříslušné orgány každé ze stran vyrozumí žadatele o výsledku neprodleně po přijetí rozhodnutí o žádosti;\ng)\npokud je žádost schválena, uvědomí příslušné orgány každé ze stran žadatele o době pobytu a dalších příslušných podmínkách;\nh)\npokud je žádost zamítnuta, poskytnou příslušné orgány kterékoli ze stran žadateli na požádání či z vlastního podnětu informace o všech dostupných postupech přezkumu a odvolání a\ni)\nkaždá ze stran se vynasnaží přijímat a zpracovávat žádosti v elektronické podobě.\nČlánek 2\nDoplňující procedurální závazky vztahující se na osoby převedené v rámci společnosti a jejich partnera, děti a rodinné příslušníky (1)\n1.   Příslušné orgány každé ze stran přijmou rozhodnutí o žádosti o vstup nebo dočasný pobyt osoby převedené v rámci společnosti nebo o obnovení tohoto povolení a rozhodnutí písemně oznámí žadateli v souladu s postupy oznamování stanovenými vnitrostátními právními předpisy co možná nejdříve, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání úplné žádosti.\n2.   Pokud informace nebo dokumenty dodané jako podklad žádosti nejsou úplné, příslušné orgány se vynasnaží v přiměřené lhůtě informovat žadatele o požadovaných dodatečných informacích a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se staví do doby, než příslušné orgány požadované dodatečné informace obdrží.\n3.   Unie poskytne rodinným příslušníkům fyzických osob Spojeného království, které jsou osobami převedenými v rámci společnosti do Unie, právo na vstup a dočasný pobyt přiznané rodinným příslušníkům osoby převedené v rámci společnosti podle článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU (2).\n4.   Spojené království umožní vstup a dočasný pobyt partnerů a nezaopatřených dětí osob převedených v rámci společnosti, jak to umožňují imigrační pravidla Spojeného království.\n5.   Spojené království umožní partnerům a nezaopatřeným dětem osob převedených v rámci společnosti uvedeným v odstavci 4 pracovat po dobu platnosti jejich víza jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná a nebude od nich vyžadovat získání pracovního povolení.\n(1)  Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na členské státy, na které se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. EU L 157, 27.5.2014, s. 1) („směrnice o převedení v rámci společnosti“).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. EU L 157, 27.5.2014, s. 1).\nPŘÍLOHA 24\nPOKYNY PRO UJEDNÁNÍ O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ\nODDÍL A\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nÚvod\n1.\nTato příloha obsahuje pokyny pro ujednání o podmínkách uznávání odborných kvalifikací (dále jen „ujednání“), jak je stanoveno v článku 158 této dohody.\n2.\nPodle článku 158 této dohody se tyto pokyny zohlední při vypracovávání společných doporučení profesními subjekty nebo orgány stran (dále jen „společná doporučení“).\n3.\nPokyny nejsou závazné, vyčerpávající a nemění práva a povinnosti stran podle této dohody, ani se jich nedotýkají. Stanoví typický obsah ujednání a poskytují obecné údaje o ekonomické hodnotě ujednání a o slučitelnosti příslušných režimů odborných kvalifikací.\n4.\nVšechny prvky těchto pokynů nemusí být ve všech případech relevantní; profesní subjekty a orgány mohou do svých společných doporučení zahrnout v souladu s touto dohodou jakékoli další prvky, které považují pro ujednání o dotyčném povolání a profesních činnostech za relevantní.\n5.\nRada partnerství by měla při rozhodování o tom, zda vypracovat a přijmout ujednání, tyto pokyny zohlednit. Není jimi dotčen její přezkum souladu společných doporučení s částí druhou dílem prvním hlavou II této dohody ani její diskreční pravomoc zohlednit prvky, které považuje za relevantní, včetně prvků obsažených ve společných doporučeních.\nODDÍL B\nFORMA A OBSAH UJEDNÁNÍ\n6.\nTento oddíl stanoví typický obsah ujednání, z něhož některé aspekty nespadají do působnosti profesních subjektů nebo orgánů připravujících společná doporučení. Tyto aspekty však představují užitečné informace, které je třeba při přípravě společných doporučení vzít v úvahu, aby byla lépe přizpůsobena možné oblasti působnosti ujednání.\n7.\nZáležitosti, jimiž se tato dohoda konkrétně zabývá a které se vztahují na ujednání (jako je zeměpisná působnost ujednání, jeho interakce s plánovanými nesouladnými opatřeními, systém řešení sporů, odvolací mechanismy, mechanismy monitorování a přezkumu ujednání), by se neměly řešit společnými doporučeními.\n8.\nUjednání může stanovit pro každou ze stran různé mechanismy uznávání odborných kvalifikací. Může rovněž být, ne však nutně, omezeno na stanovení oblasti působnosti ujednání, procesních ustanovení, účinků uznávání a dalších požadavků a správních ujednání.\n9.\nUjednání, které přijímá Rada partnerství, by mělo odrážet míru volnosti rozhodování, která by měla být ponechána příslušným orgánům rozhodujícím o uznání.\nOblast působnosti ujednání\n10.\nUjednání by mělo stanovit:\na)\nkonkrétní regulované povolání (regulovaná povolání), příslušné (příslušná) profesní označení a činnost nebo soubor činností zahrnutých do regulovaného povolání na území obou stran („zahrnuté činnosti“) a\nb)\nzda se vztahuje na uznávání odborných kvalifikací pro účely přístupu k profesním činnostem na dobu určitou nebo neurčitou.\nPodmínky uznávání\n11.\nUjednání může zejména stanovit:\na)\nodborné kvalifikace nezbytné pro uznání podle ujednání (např. doklad o dosažené kvalifikaci, odborná praxe nebo jiné osvědčení způsobilosti);\nb)\nmíru volnosti rozhodování, která je ponechána uznávacím orgánům při posuzování žádostí o uznání těchto kvalifikací, a\nc)\npostupy k řešení odchylností a rozdílů mezi odbornými kvalifikacemi a prostředky k jejich překlenutí, včetně možnosti uložit případná kompenzační opatření nebo jakékoli jiné příslušné podmínky a omezení.\nProcesní ustanovení\n12.\nUjednání může stanovit:\na)\npožadované dokumenty a formu, v níž by měly být předkládány (například elektronickými nebo jinými prostředky, zda by k nim měly být připojeny překlady nebo osvědčení pravosti atd.);\nb)\nkroky a postupy v procesu uznávání, včetně kroků a postupů týkajících se možných kompenzačních opatření, odpovídajících povinností a lhůt, a\nc)\ndostupnost informací týkajících se všech aspektů postupů a požadavků uznávání.\nÚčinky uznávání a další požadavky\n13.\nUjednání může stanovit ustanovení o účincích uznávání (je-li to relevantní, rovněž s ohledem na různé způsoby poskytování).\n14.\nUjednání může popisovat jakékoli další požadavky na účinný výkon regulovaného povolání na území hostitelské strany. Tyto požadavky mohou zahrnovat:\na)\npožadavky na registraci u místních orgánů;\nb)\nodpovídající jazykové znalosti;\nc)\ndoklad o bezúhonnosti;\nd)\ndodržování požadavků hostitelské strany na používání obchodních nebo firemních názvů;\ne)\ndodržování etických pravidel a požadavků hostitelské strany na nezávislost a profesní chování;\nf)\npotřebu získat pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání;\ng)\npravidla týkající se disciplinárních opatření, finanční odpovědnosti a profesní odpovědnosti a\nh)\npožadavky na trvalý profesní rozvoj.\nSpráva ujednání\n15.\nUjednání by mělo stanovit podmínky, za nichž může být přezkoumáno nebo zrušeno, a účinky případné revize nebo zrušení. Je rovněž možné zvážit zahrnutí ustanovení týkajících se účinků jakéhokoli dříve uděleného uznání.\nODDÍL C\nEKONOMICKÁ HODNOTA ZAMÝŠLENÉHO UJEDNÁNÍ\n16.\nPodle čl. 158 odst. 2 této dohody musí být společná doporučení podložena posouzením ekonomické hodnoty zamýšleného ujednání založeným na faktech. To může spočívat v hodnocení hospodářských přínosů, které by ujednání mělo podle očekávání přinést hospodářstvím obou stran. Takové posouzení může Radě partnerství pomoci při vytváření a přijímání ujednání.\n17.\nUžitečnými prvky by byly aspekty, jako je stávající úroveň otevřenosti trhu, potřeby průmyslu, trendy a vývoj na trhu, očekávání a požadavky zákazníků a obchodní příležitosti.\n18.\nHodnocení nemusí být úplnou a podrobnou ekonomickou analýzou, ale mělo by vysvětlit, jaký zájem má povolání na přijetí ujednání a jaké očekávané přínosy vyplývají z jeho přijetí pro strany.\nODDÍL D\nSLUČITELNOST PŘÍSLUŠNÝCH REŽIMŮ ODBORNÉ KVALIFIKACE\n19.\nPodle čl.158 odst. 2 této dohody musí být společná doporučení podložena posouzením slučitelnosti příslušných režimů odborné kvalifikace založeným na faktech. Toto posouzení může Radě partnerství pomoci při vytváření a přijímání ujednání.\n20.\nNásledující postup má profesním subjektům a orgánům poskytnout návod, jak postupovat při posuzování slučitelnosti příslušných odborných kvalifikací a činností s cílem zjednodušit a usnadnit uznávání odborných kvalifikací.\nPrvní krok: Posouzení zahrnutých činností a odborných kvalifikací požadovaných k výkonu regulovaného povolání na území každé ze stran.\n21.\nPosouzení zahrnutých činností a odborných kvalifikací požadovaných k výkonu regulovaného povolání na území každé ze stran by mělo vycházet ze všech relevantních informací.\n22.\nMěly by být určeny tyto prvky:\na)\nčinnosti nebo soubory činností zahrnuté do regulovaného povolání na území každé ze stran a\nb)\nodborné kvalifikace požadované na území každé ze stran pro výkon regulovaného povolání, které mohou zahrnovat kterýkoli z těchto prvků:\ni)\nminimální požadované vzdělání, například vstupní požadavky, úroveň vzdělání, délku studia a obsah studia;\nii)\nminimální požadovanou odbornou praxi, například místo, délku a podmínky praktické přípravy nebo odborné praxe pod dohledem před registrací, udělením licence nebo rovnocenného osvědčení;\niii)\núspěšně složené zkoušky, zejména zkoušky odborné způsobilosti, a\niv)\nzískání licence nebo rovnocenného osvědčení, které mimo jiné potvrzují splnění nezbytných požadavků odborné kvalifikace pro výkon povolání.\nDruhý krok: Posouzení rozdílů mezi zahrnutými činnostmi regulovaného povolání nebo odbornými kvalifikacemi požadovanými k výkonu regulovaného povolání na území každé ze stran.\n23.\nPři posuzování rozdílů v zahrnutých činnostech regulovaného povolání nebo odborných kvalifikacích požadovaných k výkonu regulovaného povolání na území každé ze stran by měly být identifikovány zejména rozdíly, které jsou podstatné.\n24.\nPodstatný rozdíl v zahrnutých činnostech může existovat, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\njedna nebo více činností zahrnutých do regulovaného povolání na území hostitelské strany nejsou zahrnuty do odpovídajícího povolání na území strany původu;\nb)\ntyto činnosti jsou předmětem zvláštní odborné přípravy na území hostitelské strany;\nc)\nodborná příprava pro tyto činnosti na území hostitelské strany zahrnuje věci, které se podstatně liší od věcí zahrnutých do kvalifikace žadatele.\n25.\nPodstatný rozdíl v odborných kvalifikacích požadovaných k výkonu regulovaného povolání může existovat, pokud existují rozdíly v požadavcích stran, pokud jde o úroveň, délku nebo obsah odborné přípravy, která je vyžadována pro výkon činností zahrnutých do regulovaného povolání.\nTřetí krok: Mechanismy uznávání\n26.\nV závislosti na okolnostech mohou existovat různé mechanismy uznávání odborných kvalifikací. Různé mechanismy mohou existovat i v rámci kterékoli ze stran.\n27.\nPokud neexistuje podstatný rozdíl v zahrnutých činnostech a v odborných kvalifikacích požadovaných k výkonu regulovaného povolání, může ujednání stanovit jednodušší a efektivnější postup uznávání, než by tomu bylo v případě, kdy podstatný rozdíl existuje.\n28.\nPokud podstatný rozdíl existuje, může ujednání stanovit kompenzační opatření, která jsou dostatečná k nápravě tohoto rozdílu.\n29.\nPokud se ke snížení podstatného rozdílu používají kompenzační opatření, měla by být úměrná rozdílu, který se snaží řešit. Při posuzování rozsahu potřebných kompenzačních opatření lze vzít v úvahu jakoukoli odbornou praxi nebo formálně potvrzenou odbornou přípravu.\n30.\nV obou případech, ať je rozdíl podstatný, či nikoli, může ujednání zohlednit míru volnosti rozhodování, která by měla být ponechána příslušným orgánům rozhodujícím o žádostech o uznání.\n31.\nKompenzační opatření mohou mít různou podobu, včetně:\na)\nobdobí výkonu regulovaného povolání pod dohledem kvalifikované osoby na území hostitelské strany, případně doplněného další odbornou přípravou, které je předmětem regulovaného posouzení;\nb)\nzkoušky připravené nebo uznané příslušnými orgány hostitelské strany s cílem posoudit schopnost žadatele vykonávat regulované povolání na území této strany nebo\nc)\ndočasného omezení zahrnutých činností; nebo jejich kombinace.\n32.\nUjednání by mohlo stanovit, že žadatelé budou mít možnost volby mezi různými kompenzačními opatřeními, pokud by to mohlo omezit administrativní zátěž žadatelů a pokud jsou opatření rovnocenná.\nPŘÍLOHA 25\nZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK\nODDÍL A\nPŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ DOHODY O VLÁDNÍCH ZAKÁZKÁCH\nČlánky I až III, IV.1.a, IV.2 až IV.7, VI až XV, XVI.1 až XVI.3, XVII a XVIII.\nODDÍL B\nZÁVAZKY TÝKAJÍCÍ SE PŘÍSTUPU NA TRH\nPro účely tohoto oddílu se „CPC“ rozumí prozatímní Centrální klasifikace produktů (Statistické dokumenty, řada M, č. 77, Odbor pro ekonomické a sociální otázky, Statistické oddělení OSN, New York, 1991).\nPODODDÍL B1\nEvropská unie\nV souladu s čl. 277 odst. 2 a 3 této dohody se na zakázky, na které se vztahuje tento pododdíl, i zakázky, na něž se vztahují přílohy Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, použije část druhá díl první hlava VI této dohody.\nNení-li v tomto pododdíle stanoveno jinak, použijí se na zakázky, na něž se vztahuje tento pododdíl, také poznámky uvedené v přílohách 1 až 7 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách.\nZakázky, na které se vztahuje tento pododdíl\n1.   Další zadavatelé\nZakázky na zboží a služby stanovené v přílohách 4 až 6 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách a v bodu 2 tohoto pododdílu, které zadávají tito zadavatelé členských států:\na)\nvšichni zadavatelé, na jejichž zakázky se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (1) (dále jen „směrnice EU o veřejných službách“), kteří jsou veřejnými zadavateli (např. ti, na něž se vztahují přílohy 1 a 2 dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách) nebo veřejnými podniky (2) a kteří vykonávají jako jednu ze svých činností:\ni)\nposkytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí plynu nebo tepla nebo zásobování těchto sítí plynem nebo teplem nebo\nii)\njakoukoli kombinaci takové činnosti a činností uvedených v příloze 3 dodatku I Dohody o vládních zakázkách;\nb)\nzadavatelé v soukromém vlastnictví, kteří vykonávají jako jednu ze svých činností kteroukoli z činností uvedených v písmenu a) tohoto bodu, v bodě 1 přílohy 3 dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách nebo jakoukoli kombinaci těchto činností a kteří působí na základě zvláštních nebo výhradních práv udělených příslušným orgánem členského státu;\npokud jde o zakázky, jejichž hodnota se rovná těmto finančním limitům nebo je přesahuje:\n—\n400 000 ZPČ pro zakázky na zboží a služby,\n—\n5 000 000 ZPČ pro zakázky na stavební služby (CPC 51).\n2.   Doplňkové služby\nZakázky na následující služby, vedle služeb uvedených v příloze 5 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, pro subjekty, na něž se vztahují přílohy 1 až 3 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách nebo bod 1 tohoto pododdílu:\n—\nhotelové a restaurační služby (CPC 641);\n—\nstravovací služby (CPC 642);\n—\nslužby podávání nápojů (CPC 643);\n—\nslužby související s telekomunikacemi (CPC 754);\n—\nslužby v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (CPC 8220);\n—\nostatní podnikatelské služby (CPC 87901, 87903, 87905–87907);\n—\nslužby v oblasti vzdělávání (CPC 92).\nPoznámky:\n1.\nZakázky na hotelové a restaurační služby (CPC 641), stravovací služby (CPC 642), služby podávání nápojů (CPC 643) a vzdělávací služby (CPC 92) jsou zahrnuty do režimu národního zacházení pro dodavatele, včetně poskytovatelů služeb, ze Spojeného království v případě, že se jejich hodnota rovná částce 750 000 EUR nebo ji přesahuje, jsou-li zadány zadavateli, na něž se vztahují přílohy 1 a 2 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, a v případě, že se jejich hodnota rovná částce 1 000 000 EUR nebo ji přesahuje, jsou-li zadány zadavateli, na něž se vztahuje příloha 3 Evropské unie k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, nebo zadavateli, na něž se vztahuje bod 1 tohoto pododdílu.\n2.\nDodávka plynu nebo tepla do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu tohoto pododdílu, pokud:\na)\nvýroba plynu nebo tepla dotčeným subjektem probíhá proto, že jejich spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než která je uvedena v tomto pododdíle nebo v písmenech a) až f) přílohy 3 Evropské unie k dodatku I Dohody o vládních zakázkách, a\nb)\ndodávka do veřejné sítě je zaměřena pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu subjektu za poslední tři roky včetně aktuálního roku.\n3.\nČást druhá díl první hlava VI této dohody a tato příloha se nevztahují na zadávání zakázek na tyto služby:\na)\nzdravotní péče (CPC 931);\nb)\nadministrativa služeb zdravotní péče (CPC 91122) a\nc)\nzajišťování ošetřovatelského personálu a zajišťování zdravotního personálu (CPC 87206 a CPC 87209).\nPODODDÍL B2\nSpojené království\nV souladu s čl. 277 odst. 2 a 3 této dohody se na zakázky, na které se vztahuje tento pododdíl, i zakázky, na něž se vztahuje článek II Dohody o vládních zakázkách, použije část druhá díl první hlava VI této dohody.\nNení-li v tomto pododdíle stanoveno jinak, použijí se na zakázky, na něž se vztahuje tento pododdíl, také poznámky uvedené v přílohách 1 až 7 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách.\nZakázky, na které se vztahuje tento pododdíl\n1.   Další zadavatelé\nZakázky na zboží a služby stanovené v přílohách 4 až 6 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách a v bodě 2 tohoto pododdílu, které zadávají tito zadavatelé Spojeného království:\na)\nvšichni zadavatelé, na jejichž zakázky se vztahuje nařízení o veřejných zakázkách na služby z roku 2016 a nařízení o veřejných zakázkách na služby (Skotsko) z roku 2016, kteří jsou veřejnými zadavateli (např. ti, na něž se vztahují přílohy 1 a 2 dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách) nebo veřejnými podniky (viz poznámka 1) a kteří vykonávají jako jednu ze svých činností:\ni)\nposkytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí plynu nebo tepla nebo zásobování těchto sítí plynem nebo teplem nebo\nii)\njakoukoli kombinaci takové činnosti a činností uvedených v příloze 3 dodatku I Dohody o vládních zakázkách;\nb)\nzadavatelé v soukromém vlastnictví, kteří vykonávají jako jednu ze svých činností kteroukoli z činností uvedených v písmenu a) tohoto bodu, v bodě 1 přílohy 3 dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách nebo jakoukoli kombinaci těchto činností a kteří působí na základě zvláštních nebo výhradních práv udělených příslušným orgánem Spojeného království;\npokud jde o zakázky, jejichž hodnota se rovná těmto finančním limitům nebo je přesahuje:\n—\n400 000 ZPČ pro zakázky na zboží a služby,\n—\n5 000 000 ZPČ pro zakázky na stavební služby (CPC 51).\nPoznámky k bodu 1:\n1.\nPodle nařízení o veřejných zakázkách na služby z roku 2016 se „veřejným podnikem“ rozumí jakýkoli podnik, ve kterém mohou veřejní zadavatelé vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě:\na)\njejich vlastnictví daného podniku;\nb)\nmajetkové účasti v daném podniku nebo\nc)\npředpisů, které daný podnik upravují.\n2.\nPodle nařízení o veřejných zakázkách na služby (Skotsko) z roku 2016 se „veřejným podnikem“ rozumí osoba, nad kterou může jeden nebo více veřejných zadavatelů vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jedné nebo více z těchto skutečností:\na)\njejich vlastnictví dané osoby;\nb)\nmajetkové účasti v dané osobě;\nc)\npráv, která jim přiznávají předpisy, jež danou osobu upravují.\n3.\nPodle nařízení o veřejných zakázkách na služby z roku 2016 i nařízení o veřejných zakázkách na služby (Skotsko) z roku 2016 se má za to, že veřejní zadavatelé mají rozhodující vliv v kterémkoli z následujících případů, kdy tito zadavatelé přímo či nepřímo:\na)\ndrží většinu upsaného základního kapitálu podniku;\nb)\ndisponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku;\nc)\nmohou jmenovat více než polovinu členů správních, řídicích nebo dozorčích orgánů podniku.\n2.   Doplňkové služby\nZakázky na následující služby, vedle služeb uvedených v příloze 5 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, pro subjekty, na něž se vztahují přílohy 1 až 3 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách nebo bod 1 tohoto pododdílu:\n—\nhotelové a restaurační služby (CPC 641);\n—\nstravovací služby (CPC 642);\n—\nslužby podávání nápojů (CPC 643);\n—\nslužby související s telekomunikacemi (CPC 754);\n—\nslužby v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (CPC 8220);\n—\nostatní podnikatelské služby (CPC 87901, 87903, 87905–87907);\n—\nslužby v oblasti vzdělávání (CPC 92).\nPoznámky:\n1.\nZakázky na hotelové a restaurační služby (CPC 641), stravovací služby (CPC 642), služby podávání nápojů (CPC 643) a vzdělávací služby (CPC 92) jsou zahrnuty do režimu národního zacházení pro dodavatele, včetně poskytovatelů služeb, z Evropské unie v případě, že se jejich hodnota rovná částce 663 540 GBP nebo ji přesahuje, jsou-li zadány zadavateli, na něž se vztahují přílohy 1 a 2 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, a v případě, že se jejich hodnota rovná částce 884 720 GBP nebo ji přesahuje, jsou-li zadány zadavateli, na něž se vztahuje příloha 3 Spojeného království k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách, nebo zadavateli, na něž se vztahuje bod 1 tohoto oddílu.\n2.\nDodávka plynu nebo tepla do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu tohoto oddílu, pokud:\na)\nvýroba plynu nebo tepla dotčeným subjektem probíhá proto, že jejich spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než která je uvedena v tomto oddíle nebo v písmenech a) až f) přílohy 3 Spojeného království k dodatku I Dohody o vládních zakázkách, a\nb)\ndodávka do veřejné sítě je zaměřena pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu subjektu za poslední tři roky včetně aktuálního roku.\n3.\nČást druhá díl první hlava VI této dohody a tato příloha se nevztahují na zadávání zakázek na tyto služby:\na)\nzdravotní péče (CPC 931);\nb)\nadministrativa služeb zdravotní péče (CPC 91122) a\nc)\nzajišťování ošetřovatelského personálu a zajišťování zdravotního personálu (CPC 87206 a CPC 87209).\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. EU L 94, 28.3.2014, s. 243).\n(2)  Podle směrnice EU o veřejných službách je veřejný podnik jakýkoliv podnik, ve kterém veřejní zadavatelé mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jejich vlastnictví podniku, majetkové účasti v něm nebo předpisů, kterými je upraven. Má se za to, že veřejní zadavatelé mají dominantní vliv, pokud ve vztahu k podniku přímo či nepřímo:\ni)\ndrží většinu upsaného základního kapitálu podniku;\nii)\ndisponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku nebo\niii)\nmohou jmenovat více než polovinu členů správních, řídicích nebo dozorčích orgánů podniku.\nPŘÍLOHA 26\nSEZNAM ENERGETICKÉHO ZBOŽÍ, UHLOVODÍKŮ A SUROVIN\nSEZNAM ENERGETICKÝCH PRODUKTŮ PODLE KÓDU HS\n—\nZemní plyn, včetně zkapalněného zemního plynu, zkapalněný ropný plyn (LPG) (kód HS 27.11)\n—\nElektrická energie (kód HS 27.16)\n—\nRopa a ropné produkty (kódy HS 27.09–27.10, 27.13–27.15)\n—\nTuhá paliva (kód HS 27.01, kód HS 27.02, kód HS 27.04)\n—\nPalivové dřevo a dřevěné uhlí (kód HS 44.01 a kód HS 44.02 produkty používané k výrobě energie)\n—\nBioplyn (kód HS 38.25)\nSEZNAM UHLOVODÍKŮ PODLE KÓDU HS\n—\nRopa (kód HS 27.09)\n—\nZemní plyn (kód HS 27.11)\nSEZNAM SUROVIN PODLE KAPITOL HS\nKapitola\nPoložka\n25\nSůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement\n26\nRudy kovů, strusky a popely s výjimkou uranových nebo thoriových rud nebo koncentrátů (kód HS 26.12)\n27\nNerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky\n28\nAnorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů s výjimkou radioaktivních chemických prvků a radioaktivních izotopů (včetně štěpitelných nebo množivých („fertile“) chemických prvků a izotopů) a jejich sloučenin; směsi a odpady obsahující tyto produkty (kód HS 28.44); izotopy, jiné než čísla 28.44 a jejich anorganické nebo organické sloučeniny, chemicky definované i nedefinované (kód HS 28.45)\n29\nOrganické chemikálie\n31\nHnojiva\n71\nPřírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich s výjimkou perel, přírodních nebo uměle pěstovaných, též opracovaných nebo tříděných, avšak nenavlečených, nezamontovaných ani nezasazených a perel, přírodních nebo uměle pěstovaných, dočasně navlečených pro usnadnění jejich dopravy (kód HS 7101)\n72\nŽelezo a ocel\n74\nMěď a výrobky z ní\n75\nNikl a výrobky z něho\n76\nHliník a výrobky z něho\n78\nOlovo a výrobky z něho\n79\nZinek a výrobky z něho\n80\nCín a výrobky z něho\n81\nOstatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich\nPŘÍLOHA 27\nSUBVENCE V OBLASTI ENERGETIKY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ\nV rámci zásad stanovených v čl. 367 odst. 14 této dohody:\n1)\nSubvence na přiměřenost výroby elektřiny, energii z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nesmí ztěžovat žádné ze stran plnění jejích povinností podle článku 304 této dohody, zbytečně narušovat efektivní využívání elektrických propojovacích vedení stanovené v článku 311 této dohody a, aniž je dotčen čl. 304 odst. 3 této dohody, jsou stanovovány transparentním a nediskriminačním postupem podle zásad účinné hospodářské soutěže a\na)\nsubvence na přiměřenost výroby elektřiny poskytují pobídky poskytovatelům kapacity, aby byli k dispozici v době, kdy se očekává zatížení soustavy, a mohou být omezeny na zařízení nepřekračující stanovené mezní hodnoty emisí CO2 a\nb)\nsubvence na energii z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla neovlivňují povinnosti příjemce ani jeho příležitosti účastnit se trhů s elektřinou.\n2)\nBez ohledu na bod 1 mohou být za předpokladu, že jsou zavedena odpovídající opatření bránící nadměrné kompenzaci, v případě energie z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla použity nesoutěžní postupy k udělování subvencí, nejsou-li potenciální dodávky dostatečné k tomu, aby bylo možné zajistit soutěžní řízení, způsobilá kapacita pravděpodobně nebude mít podstatný vliv na obchod nebo investice mezi stranami, nebo jsou-li subvence poskytovány na demonstrační projekty.\n3)\nV případě zavedení částečného osvobození od daní a poplatků (1) souvisejících s energií pro uživatele s vysokou spotřebou energie nesmí takové osvobození překročit celkovou částku daně nebo poplatku.\n4)\nJsou-li uživatelům s vysokou spotřebou energie přiznány náhrady v případě zvýšení nákladů na elektřinu v důsledku nástrojů politiky v oblasti klimatu, omezují se na odvětví s významným rizikem úniku uhlíku v důsledku takového zvýšení nákladů.\n5)\nSubvence na snižování emisí uhlíku spojené s vlastními průmyslovými činnostmi musí vést k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Subvence musí snižovat emise vzniklé přímo v souvislosti s danou průmyslovou činností. Subvence na zvyšování energetické účinnosti vlastních průmyslových činností musí zlepšovat energetickou účinnost snížením spotřeby energie, a to buď přímo, nebo na jednotku výroby.\n(1)  Pro upřesnění je třeba uvést, že poplatky nezahrnují síťové poplatky ani sazby.\nPŘÍLOHA 28\nNEUPLATNĚNÍ PŘÍSTUPU TŘETÍCH OSOB A ODDĚLENÍ VLASTNICTVÍ NA INFRASTRUKTURU\nKterákoli ze stran se může rozhodnout neuplatňovat články 306 a 307 této dohody na novou infrastrukturu nebo na významné rozšíření stávající infrastruktury, pokud:\na)\nriziko spojené s investicí do infrastruktury je takové, že by k investici bez udělení výjimky nedošlo;\nb)\ninvestice posiluje hospodářskou soutěž nebo bezpečnost dodávek;\nc)\ninfrastrukturu vlastní fyzická nebo právnická osoba, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách byla nebo má být vybudována;\nd)\npřed udělením výjimky tato strana stanoví pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacit.\nPŘÍLOHA 29\nPŘIDĚLOVÁNÍ KAPACITY ELEKTRICKÉHO PROPOJOVACÍHO VEDENÍ V ČASOVÉM RÁMCI DENNÍHO TRHU\nČÁST 1\n1.\nNový postup přidělování kapacity elektrických propojovacích vedení v časovém rámci denního trhu vychází z koncepce volného propojení objemů mezi více regiony („Multi-region loose volume coupling“).\nObecným cílem nového postupu je maximalizovat přínosy obchodu.\nV rámci prvního kroku přípravy nového postupu strany zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav vypracovali hrubé návrhy a analýzu nákladů a přínosů.\n2.\nV rámci volného propojení objemů mezi více regiony je třeba vytvořit funkci propojování trhů s cílem určit čisté pozice energie (implicitní přidělování) mezi:\na)\nnabídkovými zónami zřízenými podle nařízení (EU) 2019/943, které jsou přímo propojeny se Spojeným královstvím prostřednictvím elektrického propojovacího vedení, a\nb)\nSpojeným královstvím.\n3.\nČisté pozice energie přenášené elektrickým propojovacím vedením se vypočítají pomocí implicitního postupu přidělování za použití zvláštního algoritmu na:\na)\nobchodní nabídky a nabídky pro časový rámec denního trhu z nabídkových zón zřízených v souladu s nařízením (EU) 2019/943, které jsou přímo propojeny se Spojeným královstvím prostřednictvím elektrického propojovacího vedení;\nb)\nobchodní nabídky a nabídky pro časový rámec denního trhu z příslušných denních trhů ve Spojeném království;\nc)\núdaje o kapacitě sítě a kapacity soustavy určené v souladu s postupy dohodnutými mezi provozovateli přenosových soustav a\nd)\núdaje o očekávaných obchodních tocích elektrických propojovacích vedení mezi nabídkovými zónami propojenými se Spojeným královstvím a dalšími nabídkovými zónami v Unii, jak je stanoví provozovatelé přenosových soustav z Unie za použití spolehlivých metodik.\nTento postup musí být slučitelný se specifickými vlastnostmi propojovacích vedení stejnosměrného proudu, včetně požadavků na ztráty a změnu činného výkonu.\n4.\nFunkce propojování trhů:\na)\nposkytuje výsledky v dostatečném předstihu před zahájením provozu příslušných denních trhů stran (v případě Unie jde o jednotné propojení denních trhů zavedené v souladu s nařízením Komise (EU) 2015/1222 (1)), aby tyto výsledky mohly být použity jako vstupy do procesů, které určují výsledky na těchto trzích;\nb)\nposkytuje výsledky, které jsou spolehlivé a opakovatelné;\nc)\nje specifickým postupem k propojení odlišných a samostatných denních trhů v Unii a Spojeném království; konkrétně to znamená, že zvláštní algoritmus musí být odlišný a oddělený od algoritmu používaného v jednotném propojení denních trhů zavedeném v souladu s nařízením (EU) 2015/1222 a v případě obchodních nabídek a nabídek Unie může mít přístup pouze k těm z nabídkových zón, které jsou přímo propojeny se Spojeným královstvím prostřednictvím elektrického propojovacího vedení.\n5.\nVypočtené čisté pozice energie se zveřejňují po validaci a ověření. Není-li funkce propojování trhu schopna fungovat ani poskytnout výsledek, přidělí se kapacita elektrického propojovacího vedení záložním postupem a účastníci trhu musí být o použití tohoto postupu informováni.\n6.\nNerozhodne-li specializovaný výbor pro energetiku jinak, rozdělí se náklady na vypracování a provádění technických postupů rovnoměrně mezi příslušné provozovatele přenosových soustav nebo jiné subjekty ze Spojeného království na jedné straně a příslušné provozovatele přenosových soustav nebo jiné subjekty z Unie na straně druhé.\nČÁST 2\nLhůta pro provedení této přílohy se stanoví od vstupu této dohody v platnost takto:\na)\ndo tří měsíců – analýza nákladů a přínosů a hrubé návrhy technických postupů;\nb)\ndo deseti měsíců – návrh technických postupů;\nc)\ndo patnácti měsíců – uvedení technických postupů do praxe.\n(1)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. EU L 197, 25.7.2015, s. 24).\nPŘÍLOHA 30\nOSVĚDČOVÁNÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ\nODDÍL A\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\n1.   Cílem této přílohy je provádění spolupráce v níže uvedených oblastech v souladu s čl. 445 odst. 2 této dohody a popisuje podmínky a způsoby vzájemného uznávání zjištění shody a osvědčení:\na)\nosvědčení letové způsobilosti a sledování výrobků civilní letecké techniky podle čl. 445 odst. 1 písm. a) této dohody;\nb)\nenvironmentální osvědčení a zkoušení výrobků civilní letecké techniky podle čl. 445 odst. 1 písm. b) této dohody a\nc)\nosvědčování návrhů a výroby a sledování projekčních a výrobních organizací podle čl. 445 odst. 1 písm. c) této dohody.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 jsou z oblasti působnosti této přílohy vyloučeny použité výrobky civilní letecké techniky jiné než použitá letadla.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely této přílohy se rozumí:\na)\n„uznáním“ uznání osvědčení, schválení, změn, oprav, dokumentů a údajů jedné strany druhou stranou bez ověřování a bez vydání odpovídajícího osvědčení touto druhou stranou;\nb)\n„osvědčením o uvolnění oprávněnou osobou“ osvědčení vydané schválenou organizací nebo příslušným úřadem vyvážející strany jako forma uznání, že nový výrobek civilní letecké techniky jiný než letadlo je v souladu s návrhem schváleným vyvážející stranou a je ve stavu schopném bezpečného provozu;\nc)\n„kategorií výrobků civilní letecké techniky“ soubor výrobků se stejnými vlastnosti, tak jak jsou klasifikovány v technických prováděcích postupech na základě certifikačních specifikací EASA a Úřadu pro civilní letectví Spojeného království (CAA);\nd)\n„osvědčujícím úřadem“ technický zástupce vyvážející strany, který vydává osvědčení návrhu výrobku civilní letecké techniky jakožto úřad vykonávající povinnosti státu projekce uvedené v příloze 8 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Je-li osvědčení návrhu vydáno schválenou organizací vyvážející strany, považuje se za osvědčující úřad technický zástupce vyvážející strany;\ne)\n„osvědčením návrhu“ forma uznání technickým zástupcem nebo schválenou organizací některé ze stran, že návrh výrobku civilní letecké techniky nebo jeho změna je v souladu s platnými požadavky na letovou způsobilost a požadavky na ochranu životního prostředí, zejména pokud jde o vlastnosti z hlediska životního prostředí stanovené právními a správními předpisy této strany;\nf)\n„provozními požadavky souvisejícími s návrhem“ provozní požadavky, včetně požadavků na ochranu životního prostředí, ovlivňující konstrukční rysy výrobku civilní letecké techniky nebo údaje o návrhu související s provozem nebo údržbou daného výrobku, které jej činí způsobilým pro konkrétní druh provozu;\ng)\n„vývozem“ postup, kterým je výrobek civilní letecké techniky uvolněn ze systému regulace bezpečnosti civilního letectví jedné strany za účelem zanesení do odpovídajícího systému druhé strany;\nh)\n„vývozním osvědčením letové způsobilosti“ vývozní osvědčení vydané příslušným úřadem vyvážející strany – nebo v případě použitého letadla příslušným úřadem státu zápisu do rejstříku, ze kterého je výrobek vyvážen – jako forma uznání, že letadlo je v souladu s příslušnými požadavky na letovou způsobilost a na ochranu životního prostředí oznámenými dovážející stranou;\ni)\n„vyvážející stranou“ strana, z jejíhož systému regulace bezpečnosti civilního letectví je výrobek civilní letecké techniky uvolněn;\nj)\n„dovozem“ postup, kterým je výrobek civilní letecké techniky uvolněný ze systému regulace bezpečnosti civilního letectví jedné strany zanesen do odpovídajícího systému druhé strany;\nk)\n„dovážející stranou“ strana, do jejíhož systému regulace bezpečnosti civilního letectví je výrobek civilní letecké techniky zanesen;\nl)\n„významnou změnou“ jakákoli změna typového návrhu jiná než „nevýznamná změna“;\nm)\n„nevýznamnou změnou“ změna typového návrhu, která má zanedbatelný účinek na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní vlastnosti, vlastnosti z hlediska životního prostředí nebo jiné vlastnosti ovlivňující letovou způsobilost výrobku civilní letové techniky;\nn)\n„údaji provozní vhodnosti“ požadovaný soubor údajů na podporu a umožnění typově specifických provozních aspektů určitých typů letadel, která jsou regulována systémem regulace bezpečnosti civilního letectví Unie nebo Spojeného království. Musí být vyvinuty žadatelem o typové osvědčení letadla nebo držitelem takového osvědčení a být součástí typového osvědčení. V systému regulace bezpečnosti civilního letectví Unie nebo Spojeného království musí původní žádost o typové osvědčení nebo o typové osvědčení pro zvláštní účely obsahovat žádost o schválení údajů provozní vhodnosti podle typu letadla, nebo být o tuto žádost následně doplněna;\no)\n„schválením výroby“ osvědčení vydané příslušným úřadem některé ze stran výrobci, který vyrábí výrobky civilní letecké techniky, jako forma uznání, že je výrobce v souladu s příslušnými požadavky stanovenými právními a správními předpisy této strany, pokud jde o výrobu konkrétních výrobků civilní letecké techniky;\np)\n„technickými prováděcími postupy“ postupy pro provádění této přílohy vypracované technickými zástupci stran v souladu s čl. 445 odst. 5 této dohody;\nq)\n„ověřovacím úřadem“ technický zástupce dovážející strany, který uznává nebo ověřuje osvědčení návrhu vydané osvědčujícím úřadem, jak je stanoveno v této příloze.\nODDÍL B\nVÝBOR PRO DOHLED NAD OSVĚDČOVÁNÍM\nČlánek 3\nZřízení a složení\n1.   Výbor pro dohled nad osvědčováním, odpovědný specializovanému výboru pro bezpečnost letectví, se zřizuje pod společným předsednictvím technických zástupců stran jakožto technický koordinační subjekt odpovědný za účinné provádění této přílohy. Je složen z představitelů technického zástupce každé ze stran a v zájmu plnění svého mandátu může přizývat další účastníky.\n2.   Výbor pro dohled nad osvědčováním se schází v pravidelných odstupech na žádost některého z technických zástupců a vydává rozhodnutí a doporučení na základě konsensu. Vypracuje a přijme svůj jednací řád.\nČlánek 4\nMandát\nMandát výboru pro dohled nad osvědčováním zahrnuje zejména:\na)\nvypracování, přijetí a revize technických prováděcích postupů uvedených v článku 6;\nb)\nsdílení informací o závažných bezpečnostních problémech a podle potřeby vypracování plánů opatření k jejich řešení;\nc)\nřešení technických otázek, které spadají do odpovědnosti příslušných úřadů a které ovlivňují provádění této přílohy;\nd)\npodle potřeby vypracování efektivních prostředků pro spolupráci, technickou podporu a výměnu informací týkajících se bezpečnostních požadavků a požadavků na ochranu životního prostředí, systémů osvědčování a systémů řízení jakosti a standardizace;\ne)\npravidelný přezkum způsobů ověřování nebo uznávání osvědčení návrhu stanovených v článcích 10 a 13;\nf)\nnavrhování změn této přílohy specializovanému výboru pro bezpečnost letectví;\ng)\nstanovení postupů pro zajištění trvalé důvěry jedné strany ve spolehlivost procesů zjišťování shody druhé strany v souladu s článkem 29;\nh)\nanalýzu a přijímání opatření týkajících se provádění postupů uvedených v písmenu g) a\ni)\npodávání zpráv o nevyřešených otázkách specializovanému výboru pro bezpečnost letectví a zajištění provádění rozhodnutí přijatých specializovaným výborem pro bezpečnost letectví, pokud jde o tuto přílohu.\nODDÍL C\nPROVÁDĚNÍ\nČlánek 5\nÚřady příslušné pro osvědčování návrhů, osvědčování výroby a vývozní osvědčení\n1.   Úřady příslušnými pro osvědčování návrhů jsou:\na)\nv případě Unie: Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví a\nb)\nv případě Spojeného království: Úřad pro civilní letectví Spojeného království.\n2.   Úřady příslušnými pro osvědčování výroby a vývozní osvědčení jsou:\na)\nv případě Unie: Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví a příslušné úřady členských států. Pokud jde o vývozní osvědčení pro použitá letadla, je jím příslušný úřad státu zápisu letadla do rejstříku, z nějž je letadlo vyváženo, a\nb)\nv případě Spojeného království: Úřad pro civilní letectví Spojeného království.\nČlánek 6\nTechnické prováděcí postupy\n1.   Technické prováděcí postupy vypracují techničtí zástupci stran prostřednictvím výboru pro dohled nad osvědčováním s cílem stanovit konkrétní postupy, které usnadní provádění této přílohy. Za tím účelem definují postupy pro komunikaci mezi příslušnými úřady stran.\n2.   Technické prováděcí postupy řeší rovněž rozdíly mezi normami, pravidly, praxí, postupy a systémy stran v oblasti civilního letectví v souvislosti s prováděním této přílohy, jak je stanoveno v čl. 445 odst. 5 této dohody.\nČlánek 7\nVýměna a ochrana údajů a informací, jež jsou důvěrné a jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví\n1.   Údaje a informace vyměňované při provádění této přílohy podléhají článku 453 této dohody.\n2.   Údaje a informace vyměňované v průběhu ověřovacího postupu jsou co do povahy a obsahu omezeny na to, co je nezbytné pro účely prokázání shody s příslušnými technickými požadavky, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\n3.   Veškeré neshody ohledně výměny údajů a informací mezi příslušnými úřady se řeší tak, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech. Každá ze stran si ponechává právo předložit spor k řešení výboru pro dohled nad osvědčováním.\nODDÍL D\nOSVĚDČOVÁNÍ NÁVRHŮ\nČlánek 8\nObecné zásady\n1.   Tento oddíl se vztahuje na všechna osvědčení návrhů a případně jejich změny v oblasti působnosti této přílohy, a to zejména na:\na)\ntypová osvědčení, včetně typových osvědčení pro zvláštní účely;\nb)\ndoplňková typová osvědčení;\nc)\nschválení návrhů oprav a\nd)\noprávnění technického normalizačního příkazu.\n2.   Ověřující úřad buď s ohledem na míru zapojení podle článku 12 ověří, nebo uzná osvědčení návrhu nebo změnu, kterou vydal nebo schválil nebo zrovna vydává nebo schvaluje osvědčující úřad, v souladu s podmínkami uvedenými v této příloze, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, včetně jeho způsobů uznávání a ověřování osvědčení.\n3.   Pro provádění této přílohy každá ze stran zajistí, aby v jejím systému regulace bezpečnosti civilního letectví byla prostřednictvím systému osvědčování projekčních organizací dostatečně kontrolována schopnost projekčních organizací přebírat odpovědnost.\nČlánek 9\nOvěřovací postup\n1.   Žádost o ověření osvědčení návrhu výrobku civilní letecké techniky se předkládá ověřujícímu úřadu prostřednictvím osvědčujícího úřadu, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\n2.   Osvědčující úřad zajistí, aby ověřující úřad obdržel všechny relevantní údaje a informace potřebné k ověření osvědčení návrhu, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\n3.   Po obdržení žádosti o ověření osvědčení návrhu určí ověřující úřad osvědčovací základ pro ověření v souladu s článkem 11, jakož i míru zapojení ověřujícího úřadu do ověřovacího postupu v souladu s článkem 12.\n4.   Jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, ověřující úřad založí své ověření v maximální možné míře na technických hodnoceních, zkouškách, kontrolách a zjištěních shody, které provedl osvědčující úřad.\n5.   Po přezkoumání relevantních údajů a informací poskytnutých osvědčujícím úřadem pak ověřující úřad vydá osvědčení návrhu pro ověřený výrobek civilní letecké techniky (dále jen „ověřené osvědčení návrhu“), pokud:\na)\nje potvrzeno, že osvědčující úřad vydal vlastní osvědčení návrhu výrobku civilní letecké techniky;\nb)\nosvědčující úřad uvedl, že výrobek civilní letecké techniky je v souladu s osvědčovacím základem uvedeným v článku 11;\nc)\nbyly vyřešeny všechny otázky vznesené během ověřovacího postupu prováděného ověřujícího úřadem a\nd)\nžadatel splnil další správní požadavky, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\n6.   Aby žadatel mohl získat a udržet si ověřené osvědčení návrhu, zajistí každá ze stran, aby žadatel měl a uchoval k dispozici pro osvědčující úřad všechny relevantní projekční informace, výkresy a zkušební protokoly, včetně záznamů o kontrolách osvědčeného výrobku civilní letecké techniky, aby mohl poskytnout informace nezbytné k zajištění zachování letové způsobilosti výrobku civilní letecké techniky a zajištění jeho shody s použitelnými požadavky na ochranu životního prostředí.\nČlánek 10\nZpůsoby ověřování osvědčení návrhu\n1.   Typová osvědčení vydaná technickým zástupcem Unie jakožto osvědčujícím úřadem ověřuje technický zástupce Spojeného království jakožto ověřující úřad. Uznávají se tyto údaje:\na)\npříručka pro zástavbu motoru (pro typové osvědčení motoru);\nb)\npříručka pro strukturální opravy;\nc)\npokyny pro zachování letové způsobilosti propojovacích systémů elektrického vedení a\nd)\npříručka pro hmotnostní bilanci.\nPostup uznávání příslušných údajů lze podrobně stanovit prostřednictvím technických prováděcích postupů. Takto podrobně stanoveným postupem nesmí být dotčen požadavek na uznávání uvedený v prvním pododstavci.\n2.   Důležitá doplňková typová osvědčení a schválení důležitých významných změn vydaná technickým zástupcem Unie jakožto osvědčujícím úřadem ověřuje technický zástupce Spojeného království jakožto ověřující úřad. V zásadě se použije zjednodušený ověřovací postup, který je omezen na technické seznámení bez zapojení ověřujícího úřadu do žadatelova prokazování shody, ledaže techničtí zástupci v jednotlivém případě rozhodnou jinak.\n3.   Typová osvědčení vydaná technickým zástupcem Spojeného království jakožto osvědčujícím úřadem ověřuje technický zástupce Unie jakožto ověřující úřad.\n4.   Doplňková typová osvědčení, schválení významných změn, významné opravy a oprávnění technického normalizačního příkazu vydaná technickým zástupcem Spojeného království jakožto osvědčujícím úřadem nebo organizací schválenou podle právních a správních předpisů Spojeného království musí být ověřena technickým zástupcem Unie jakožto ověřujícím úřadem. Pokud tak techničtí zástupci v jednotlivém případě rozhodnou, lze použít zjednodušený ověřovací postup, který je omezen na technické seznámení bez zapojení ověřujícího úřadu do žadatelova prokazování shody.\nČlánek 11\nOsvědčovací základ pro ověření\n1.   Ověřující úřad při určování osvědčovacího základu pro ověření osvědčení návrhu výrobku civilní letecké techniky posoudí následující požadavky stanovené právními a správními předpisy své strany:\na)\npožadavky na letovou způsobilost u podobného výrobku civilní letecké techniky, které byly účinné k datu účinného použití stanovenému osvědčujícím úřadem a případně doplněné o další technické podmínky, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, a\nb)\npožadavky na ochranu životního prostředí u výrobku civilní letecké techniky, které byly účinné k datu použití pro ověření ověřujícím úřadem.\n2.   Ověřující úřad upřesní jakékoli případné:\na)\nvýjimky z použitelných požadavků;\nb)\nodchylky od platných požadavků nebo\nc)\nkompenzující faktory, které zajišťují rovnocennou úroveň bezpečnosti, pokud použitelné požadavky nejsou splněny.\n3.   Kromě požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2 upřesní ověřující úřad jakékoli zvláštní podmínky, které se uplatní, pokud související předpisy letové způsobilosti a právní a správní předpisy neobsahují přiměřené nebo vhodné bezpečnostní požadavky na výrobek civilní letecké techniky, jelikož:\na)\nvýrobek civilní letecké techniky má nové nebo neobvyklé konstrukční vlastnosti související s projekčními postupy, na nichž jsou založeny předpisy letové způsobilosti a právní a správní předpisy;\nb)\nzamýšlené použití výrobku je neobvyklé nebo\nc)\nze zkušeností s jinými podobnými výrobky civilní letecké techniky v provozu nebo s výrobky civilní letecké techniky, které mají podobné konstrukční vlastnosti, vyplynulo, že může docházet k nebezpečným stavům.\n4.   Při upřesňování výjimek, odchylek, kompenzujících faktorů nebo zvláštních podmínek přihlíží ověřující úřad náležitě k výjimkám, odchylkám, kompenzujícím faktorům či zvláštním podmínkám použitým osvědčujícím úřadem a tyto výjimky, odchylky, kompenzující faktory nebo zvláštní podmínky nesmějí klást na výrobky civilní letecké techniky, které mají být ověřeny, větší požadavky než na vlastní podobné výrobky. Ověřující úřad všechny tyto výjimky, odchylky, kompenzující faktory nebo zvláštní podmínky oznámí osvědčujícímu úřadu.\nČlánek 12\nMíra zapojení ověřujícího úřadu\n1.   Míru zapojení ověřujícího úřadu některé ze stran během ověřovacího postupu uvedeného v článku 9, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, určují především:\na)\nzkušenost a záznamy příslušného úřadu druhé strany jakožto osvědčujícího úřadu;\nb)\nzkušenost, kterou tento ověřující úřad již získal během předchozích ověřování s příslušným úřadem druhé strany;\nc)\npovaha návrhu, který má být ověřen;\nd)\njednání a zkušenost žadatele s ověřujícím úřadem a\ne)\nvýsledek posouzení kvalifikačních požadavků uvedených v článcích 28 a 29.\n2.   Ověřující úřad provádí během prvního ověřování jakéhokoli osvědčení zvláštní postupy a pečlivou kontrolu týkající se zejména postupů a metod osvědčujícího úřadu, pokud osvědčující úřad v příslušné kategorii výrobků civilní letecké techniky již po 30. září 2004 nevydal žádné osvědčení. Postupy a kritéria, které mají být použity, jsou podrobně popsány v technických prováděcích postupech.\n3.   Účinné provádění zásad stanovených v odstavcích 1 a 2 pravidelně měří, sleduje a přezkoumává výbor pro dohled nad osvědčováním pomocí metriky, která je podrobně popsána v technických prováděcích postupech.\nČlánek 13\nUznávání\n1.   U osvědčení návrhu podléhajícího uznání uznává ověřující úřad osvědčení návrhu vydané osvědčujícím úřadem bez jakéhokoli ověřování. V tomto případě ověřující úřad uznává osvědčení návrhu jako rovnocenné s osvědčením vydaným v souladu s právními a správními předpisy své strany a svoje odpovídající osvědčení nevydává.\n2.   Nedůležitá doplňková typová osvědčení, nedůležité významné změny a oprávnění technického normalizačního příkazu vydaná technickým zástupcem Unie jakožto osvědčujícím úřadem nebo organizací schválenou podle právních předpisů Unie uznává technický zástupce Spojeného království jakožto ověřující úřad.\n3.   Nevýznamné změny a opravy schválené technickým zástupcem Unie jakožto osvědčujícím úřadem nebo organizací schválenou podle právních předpisů Unie uznává technický zástupce Spojeného království jakožto ověřující úřad.\n4.   Nevýznamné změny a nevýznamné opravy schválené technickým zástupcem Spojeného království jakožto osvědčujícím úřadem nebo organizací schválenou podle právních a správních předpisů Spojeného království uznává technický zástupce Unie jakožto ověřující úřad.\nČlánek 14\nProváděcí ustanovení k článkům 10 a 13\n1.   Klasifikaci nevýznamné změny nebo významné změny provádí osvědčující úřad v souladu s definicemi uvedenými v této příloze a vykládá je v souladu s použitelnými pravidly a postupy osvědčujícího úřadu.\n2.   Pro klasifikaci doplňkového typového osvědčení nebo významné změny jako důležité nebo nedůležité posuzuje osvědčující úřad změnu v kontextu všech předchozích relevantních změn návrhu a všech souvisejících revizí příslušných specifikací osvědčení zahrnutých do typového osvědčení výrobku civilní letecké techniky. Změny splňující kterékoli z následujících kritérií jsou automaticky považovány za důležité:\na)\nnení zachována základní konfigurace nebo nejsou zachovány principy konstrukce nebo\nb)\npředpoklady použité pro certifikaci měněného výrobku pozbyly platnosti.\nČlánek 15\nStávající osvědčení návrhu\nPro účely této přílohy platí:\na)\ntypová osvědčení, doplňková typová osvědčení, schválení změn a oprav, jakož i oprávnění technického normalizačního příkazu a jejich změny vydané technickým zástupcem Unie žadatelům ze Spojeného království nebo schválenou projekční organizací se sídlem ve Spojeném království na základě právních předpisů Unie, které jsou platné ke dni 31. prosince 2020, se považují za vydané technickým zástupcem Spojeného království jakožto osvědčujícím úřadem nebo schválenou organizací podle právních a správních předpisů Spojeného království a uznané technickým zástupcem Unie jakožto ověřujícím úřadem v souladu s čl. 13 odst. 1;\nb)\ntypová osvědčení, doplňková typová osvědčení, schválení změn a oprav, jakož i oprávnění technického normalizačního příkazu a jejich změny vydané technickým zástupcem Unie žadatelům z Unie nebo schválenou projekční organizací se sídlem v Evropské unii na základě právních předpisů Unie, které jsou platné ke dni 31. prosince 2020, se považují za uznané technickým zástupcem Spojeného království jakožto ověřujícím úřadem v souladu s čl. 13 odst. 1.\nČlánek 16\nPřevod osvědčení návrhu\nPokud je osvědčení návrhu převedeno na jiný subjekt, osvědčující úřad odpovědný za osvědčení návrhu tento převod neprodleně oznámí ověřujícímu úřadu a použije postup pro převod osvědčení návrhu, který je podrobně popsán v technických prováděcích postupech.\nČlánek 17\nProvozní požadavky související s návrhem\n1.   Techničtí zástupci zajistí, aby během ověřovacího postupu byly v případě potřeby vyměňovány údaje a informace týkající se provozních požadavků souvisejících s návrhem.\n2.   S výhradou rozhodnutí technických zástupců u některých provozních požadavků souvisejících s návrhem může ověřující úřad uznat prohlášení osvědčujícího úřadu o shodě prostřednictvím ověřovacího postupu.\nČlánek 18\nProvozní dokumenty a údaje související s typem\n1.   Některé soubory provozních dokumentů a údajů specifické pro typ a poskytované držitelem typového osvědčení, včetně údajů provozní vhodnosti v systému Unie a rovnocenných údajů v systému Spojeného království, jsou schvalovány nebo uznávány osvědčujícím úřadem a případně vyměňovány během ověřovacího postupu.\n2.   Provozní dokumenty a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být buď uznány, nebo ověřeny ověřujícím úřadem, jak je podrobně uvedeno v technických prováděcích postupech.\nČlánek 19\nSouběžné ověření\nRozhodnou-li tak žadatel a techničtí zástupci, lze použít postup souběžného osvědčení a ověření, kde je to patřičné a jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\nČlánek 20\nZachování letové způsobilosti\n1.   Příslušné úřady přijmou opatření k řešení nebezpečných stavů výrobků civilní letecké techniky, jichž jsou osvědčujícími úřady.\n2.   Příslušný úřad jedné strany je s ohledem na výrobky civilní letecké techniky navržené nebo vyrobené v jeho regulačním systému nápomocen na žádost příslušnému úřadu druhé strany, pokud jde o stanovení opatření, která jsou považována za nezbytná pro zachování letové způsobilosti výrobků civilní letecké techniky.\n3.   Pokud obtíže v provozu nebo jiné možné bezpečnostní problémy ovlivňující výrobek civilní letecké techniky v oblasti působnosti této přílohy vedou k vyšetřování prováděnému technickým zástupcem některé ze stran, který je osvědčujícím úřadem pro výrobek civilní letecké techniky, je technický zástupce druhé strany na žádost nápomocen při vyšetřování, mimo jiné tím, že poskytne relevantní informace nahlášené relevantními subjekty o poruchách, selháních, závadách nebo jiných událostech ovlivňujících daný výrobek civilní letecké techniky.\n4.   Oznamovací povinností držitelů osvědčení návrhu vůči osvědčujícímu úřadu a mechanismem výměny informací stanoveným touto přílohou je splněna povinnost všech držitelů osvědčení návrhu hlásit ověřujícímu úřadu poruchy, selhání, závady nebo jiné události ovlivňující výrobek civilní letecké techniky.\n5.   Opatření k řešení nebezpečných stavů a výměně bezpečnostních informací podle odstavců 1 až 4 jsou podrobně popsána v technických prováděcích postupech.\n6.   Technický zástupce jedné strany informuje technického zástupce druhé strany o všech svých povinných informacích o zachování letové způsobilosti ve vztahu k výrobkům civilní letecké techniky navrženým nebo vyrobeným v jeho systému dohledu, jež spadají do oblasti působnosti této přílohy.\n7.   Veškeré změny stavu letové způsobilosti v osvědčení vydaném technickým zástupcem jedné strany se včas sdělí technickému zástupci druhé strany.\nODDÍL E\nOSVĚDČOVÁNÍ VÝROBY\nČlánek 21\nUznávání systémů osvědčování výroby a dohledu nad výrobou\n1.   Dovážející strana uznává systém osvědčování výroby a dohledu nad výrobou vyvážející strany, jelikož tento systém je považován za dostatečně rovnocenný systému dovážející strany v oblasti působnosti této přílohy, s výhradou ustanovení tohoto článku.\n2.   Uznávání systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou Spojeného království ze strany Unie je omezeno na uznávání výroby kategorií výrobků civilní letecké techniky, které uvedenému systému podléhaly již k 31. prosinci 2020, jak je podrobně uvedeno v technických prováděcích postupech.\n3.   Pokud je do systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou vyvážející strany přidána nová kategorie výrobků civilní letecké techniky, příslušný úřad vyvážející strany o tom uvědomí technického zástupce dovážející strany. Před rozšířením uznání systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou na novou kategorii výrobků civilní letecké techniky může technický zástupce dovážející strany rozhodnout o provedení posouzení s cílem potvrdit, že systém osvědčování výroby a dohledu nad výrobou vyvážející strany pro tuto kategorii výrobků civilní letecké techniky je dostatečně rovnocenný systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou dovážející strany. Toto posouzení se provede tak, jak je podrobně uvedeno v technických prováděcích postupech, a může zahrnovat posouzení držitele schválení výroby pod dohledem příslušného úřadu vyvážející strany. Postup pro rozšíření uznání systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou vyvážející strany na novou kategorii výrobků civilní letecké techniky dovážející stranou je podrobně popsán v technických prováděcích postupech.\n4.   Aby dovážející strana uznala systém osvědčování výroby a dohledu nad výrobou vyvážející strany, musí tento systém zajišťovat úroveň bezpečnosti, která je dostatečně rovnocenná úrovni zajišťované systémem dovážející strany. Rovnocennost systému osvědčování výroby a dohledu nad výrobou je průběžně sledována postupy uvedenými v článku 29.\n5.   Odstavce 1 až 3 se použijí rovněž na výrobu výrobku civilní letecké techniky, u nějž povinnosti státu projekce vykonává země jiná než vyvážející strana výrobku civilní letecké techniky za předpokladu, že příslušný úřad vyvážející strany stanovil a zavedl nezbytné postupy s relevantním úřadem státu projekce na řízení rozhraní mezi držitelem osvědčení návrhu a držitelem schválení výroby tohoto výrobku civilní letecké techniky.\nČlánek 22\nRozšíření schválení výroby\n1.   Schválení výroby vydané příslušným úřadem vyvážející strany výrobci primárně usazenému na území vyvážející strany a uznané podle čl. 21 odst. 1 lze rozšířit o výrobní provozy a zařízení výrobce umístěné na území druhé strany nebo na území třetí země bez ohledu na právní status těchto výrobních provozů a zařízení a bez ohledu na typ výrobku civilní letecké techniky, který je v těchto provozech a zařízeních vyráběn. V tom případě zůstává za dohled nad těmito výrobními provozy a zařízeními odpovědný příslušný úřad vyvážející strany a příslušný úřad dovážející strany nevydává těmto výrobním provozům a zařízením vlastní schválení výroby pro stejný výrobek civilní letecké techniky.\n2.   Pokud jsou zařízení a výrobní provozy výrobce, který je primárně usazen na území vyvážející strany, umístěny na území druhé strany, příslušné úřady obou stran v rámci článku 32 vzájemně spolupracují s cílem zapojit dovážející stranu do činností dohledu vyvážející strany nad těmito zařízeními.\nČlánek 23\nRozhraní mezi držitelem schválení výroby a držitelem osvědčení návrhu\n1.   V případech, kdy je držitel schválení výroby výrobku civilní letecké techniky regulován příslušným úřadem jedné strany a držitel osvědčení návrhu stejného výrobku civilní letecké techniky příslušným úřadem druhé strany, zavedou příslušné úřady obou stran postupy, jimiž se definují odpovědnosti každé ze stran, pokud jde o řízení rozhraní mezi držitelem schválení výroby a držitelem osvědčení návrhu.\n2.   Pro účely vývozu výrobků civilní letecké techniky v rámci této přílohy, pokud držitel osvědčení návrhu a držitel schválení výroby nejsou stejným právním subjektem, příslušné úřady stran zajistí, aby držitel osvědčení návrhu sjednal s držitelem schválení výroby vhodná ujednání pro zajištění uspokojivé koordinace mezi projekcí a výrobou a řádné podpory zachování letové způsobilosti výrobku civilní letecké techniky.\nODDÍL F\nVÝVOZNÍ OSVĚDČENÍ\nČlánek 24\nFormuláře\nFormuláře vyvážející strany jsou:\na)\nje-li vyvážející stranou Spojené království, formulář 52 CAA pro nová letadla, vývozní osvědčení letové způsobilosti pro použitá letadla a formulář 1 CAA pro další nové výrobky, a\nb)\nje-li vyvážející stranou Unie, formulář 52 EASA pro nová letadla, vývozní osvědčení letové způsobilosti pro použitá letadla a formulář 1 EASA pro další nové výrobky.\nČlánek 25\nVydání vývozního osvědčení\n1.   Při vydání vývozního osvědčení příslušný úřad nebo držitel schválení výroby vyvážející strany zajistí, aby takový výrobek civilní letecké techniky:\na)\nbyl v souladu s návrhem automaticky uznaným nebo ověřeným, nebo osvědčeným dovážející stranou v souladu s touto přílohou, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech;\nb)\nbyl ve stavu schopném bezpečného provozu;\nc)\nsplňoval všechny dodatečné požadavky oznámené dovážející stranou a\nd)\npokud jde o civilní letadla, letadlové motory a letadlové vrtule, byl v souladu s příslušnými povinnými informacemi o zachování letové způsobilosti, včetně příkazů k zachování letové způsobilosti dovážející strany, jak byly touto stranou oznámeny.\n2.   Při vydání vývozního osvědčení letové způsobilosti pro použitá letadla zapsaná do rejstříku vyvážející strany příslušný úřad vyvážející strany navíc k požadavkům uvedeným v odst. 1 písm. a) až d) zajistí, aby takové letadlo bylo během své životnosti řádně udržováno schválenými postupy a metodami vyvážející strany, což se doloží deníky a záznamy o údržbě.\nČlánek 26\nUznání vývozního osvědčení pro nový výrobek civilní letecké techniky\nPříslušný úřad dovážející strany uznává vývozní osvědčení vydané příslušným úřadem nebo držitelem schválení výroby vyvážející strany pro výrobek civilní letecké techniky v souladu s podmínkami stanovenými v této příloze a podle postupů upřesněných v technických prováděcích postupech.\nČlánek 27\nUznání vývozního osvědčení letové způsobilosti pro použité letadlo\n1.   Příslušný úřad dovážející strany uzná vývozní osvědčení letové způsobilosti vydané příslušným úřadem vyvážející strany pro použité letadlo v souladu s podmínkami uvedenými v této příloze a technickými prováděcími postupy, pouze pokud pro toto použité letadlo existuje držitel typového osvědčení, nebo typového osvědčení pro zvláštní účely jako důvod pro to, aby letová způsobilost tohoto typu letadla zůstala zachována.\n2.   Aby mohlo být vývozní osvědčení letové způsobilosti pro použité letadlo vyrobené pod výrobním dohledem vyvážející strany uznáno v souladu s odstavcem 1, je příslušný úřad vyvážející strany na žádost nápomocen příslušnému úřadu dovážející strany při obstarávání údajů a informací o:\na)\nkonfiguraci letadla, kterou letadlo mělo v době svého vypravení od výrobce, a\nb)\nnásledných změnách a opravách provedených na letadle, které schválil.\n3.   Dovážející strana může požádat o záznamy o kontrolách a údržbě, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech.\n4.   Pokud během posuzování stavu letové způsobilosti použitého letadla určeného na vývoz není příslušný úřad vyvážející strany schopen vyhovět všem požadavkům stanoveným v čl. 25 odst. 2 a v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, pak:\na)\nto oznámí příslušnému úřadu dovážející strany;\nb)\nkoordinuje s příslušným úřadem dovážející strany, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, jejich uznání nebo zamítnutí výjimek z platných požadavků, a\nc)\nzaeviduje každou uznanou výjimku při vývozu.\nODDÍL G\nKVALIFIKACE PŘÍSLUŠNÝCH ÚŘADŮ\nČlánek 28\nKvalifikační požadavky na uznávání zjištění shody a osvědčení\n1.   Každá ze stran vede strukturovaný a účinný systém osvědčování a dohledu pro provádění této přílohy včetně:\na)\nprávního a regulačního rámce zajišťujícího zejména regulační pravomoci nad subjekty regulovanými systémem regulace bezpečnosti civilního letectví této strany;\nb)\norganizační struktury včetně jasného popisu odpovědností;\nc)\ndostatečných zdrojů včetně řádně kvalifikovaných pracovníků s dostatečnými znalostmi, praxí a výcvikem;\nd)\nadekvátních procesů dokumentovaných v politikách a postupech;\ne)\ndokumentace a záznamů a\nf)\nzavedeného programu kontrol zajišťujícího jednotnou úroveň provádění právního a regulačního rámce mezi různými složkami systému dohledu.\nČlánek 29\nZachování kvalifikací příslušných úřadů\n1.   Aby byla zachována vzájemná důvěra v regulační systém každé ze stran související s prováděním této přílohy a systémy zajišťovaly dostatečně rovnocennou úroveň bezpečnosti, technický zástupce každé ze stran pravidelně posuzuje, zda příslušné úřady druhé strany splňují kvalifikační požadavky uvedené v článku 28. Způsoby těchto průběžných vzájemných posouzení jsou podrobně popsány v technických prováděcích postupech.\n2.   Příslušný úřad jedné strany spolupracuje s příslušným úřadem druhé strany, kdykoli jsou taková posouzení potřebná, a zajistí, aby regulované subjekty podléhající jeho dohledu umožnily přístup technickým zástupcům stran.\n3.   Pokud se technický zástupce kterékoli ze stran domnívá, že technická kompetence příslušného úřadu druhé strany již není adekvátní nebo že by uznávání zjištění shody provedených nebo osvědčení vydaných tímto příslušným úřadem mělo být pozastaveno, jelikož systémy druhé strany související s prováděním této přílohy již nezajišťují dostatečně rovnocennou úroveň bezpečnosti na to, aby takové uznání bylo možné, přistoupí techničtí zástupci ke konzultaci s cílem určit nápravná opatření.\n4.   Nepodaří-li se vzájemně přijatelnými cestami obnovit vzájemnou důvěru, může technický zástupce každé ze stran věc zmíněnou v odstavci 3 postoupit výboru pro dohled nad osvědčováním.\n5.   Pokud výbor pro dohled nad osvědčováním věc nevyřeší, může každá ze stran věc zmíněnou v odstavci 3 postoupit specializovanému výboru pro bezpečnost letectví.\nODDÍL H\nKOMUNIKACE, KONZULTACE A PODPORA\nČlánek 30\nKomunikace\nS výhradou výjimek, o nichž techničtí zástupci stran rozhodují případ od případu, probíhá veškerá komunikace mezi příslušnými úřady stran, včetně dokumentace, jak je podrobně popsáno v technických prováděcích postupech, v anglickém jazyce.\nČlánek 31\nTechnické konzultace\n1.   Techničtí zástupci stran řeší záležitosti týkající se provádění této přílohy formou konzultací.\n2.   Nepodaří-li se formou konzultací vedených podle odstavce 1 dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, může technický zástupce každé ze stran záležitost zmíněnou v odstavci 1 postoupit výboru pro dohled nad osvědčováním.\n3.   Pokud výbor pro dohled nad osvědčováním záležitost nevyřeší, může každá ze stran záležitost zmíněnou v odstavci 1 postoupit specializovanému výboru pro bezpečnost letectví.\nČlánek 32\nPodpora dohledu nad osvědčováním a zachováním letové způsobilosti\nPříslušný úřad jedné strany může na žádost, po vzájemném souhlasu a v závislosti na zdrojích poskytnout technickou podporu, údaje a informace příslušnému úřadu druhé strany v činnostech dohledu nad osvědčováním a zachováním letové způsobilosti souvisejících s návrhem, výrobou a osvědčováním v oblasti ochrany životního prostředí. Tato podpora a postup jejího poskytování jsou podrobně popsány v technických prováděcích postupech.\nPŘÍLOHA 31\nSILNIČNÍ PŘEPRAVA ZBOŽÍ\nČÁST A\nPOŽADAVKY NA PODNIKATELE V SILNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVĚ V SOULADU S ČLÁNKEM 463 TÉTO DOHODY\nODDÍL 1\nPŘÍSTUP K POVOLÁNÍ PODNIKATELE V SILNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVĚ A VÝKON TOHOTO POVOLÁNÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\nTento oddíl upravuje přístup k povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě a výkon tohoto povolání a vztahuje se na všechny podnikatele v silniční nákladní dopravě některé ze stran provozující přepravu zboží v oblasti působnosti článku 462 této dohody.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„povolením k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě“ správní rozhodnutí, které opravňuje fyzickou nebo právnickou osobu, splňující podmínky stanovené v tomto oddílu k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě;\nb)\n„příslušným orgánem“ orgán některé ze stran na celostátní, regionální nebo místní úrovni, který za účelem udělení povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě ověřuje, zda fyzická nebo právnická osoba splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, a který je oprávněn vydat, pozastavit nebo odejmout povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě, a\nc)\n„obvyklým bydlištěm“ místo, kde osoba obvykle pobývá, tj. alespoň 185 dní v každém kalendářním roce, z důvodu osobních vazeb, které vypovídají o těsné vazbě této osoby a místa, kde žije.\nČlánek 3\nPožadavky na výkon povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě\nFyzické nebo právnické osoby vykonávající povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě:\na)\njsou řádně a trvale usazeny na území některé ze stran, jak je stanoveno v článku 5 tohoto oddílu;\nb)\nmají dobrou pověst, jak je stanoveno v článku 6 tohoto oddílu;\nc)\njsou finančně způsobilé, jak je stanoveno v článku 7 tohoto oddílu; a\nd)\nvykazují požadovanou odbornou způsobilost, jak je stanoveno v článku 8 tohoto oddílu.\nČlánek 4\nOdpovědný zástupce pro dopravu\n1.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě určí alespoň jednu fyzickou osobu odpovědným zástupcem pro dopravu, který musí účinně a nepřetržitě řídit své dopravní činnosti a splňuje požadavky stanovené v čl. 3 písm. b) a d) a který:\na)\nmá skutečnou vazbu na podnikatele v silniční nákladní dopravě jakožto zaměstnanec, ředitel, vlastník nebo akcionář nebo jej spravuje, nebo je touto osobou a\nb)\nmá bydliště na území strany, v níž je usazen podnikatel v silniční nákladní dopravě.\n2.   Nesplňuje-li fyzická nebo právnická osoba požadavek odborné způsobilosti, může této fyzické nebo právnické osobě příslušný orgán vydat povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě bez určení odpovědného zástupce pro dopravu určeného podle odstavce 1 tohoto článku pod podmínkou, že:\na)\nfyzická nebo právnická osoba určí fyzickou osobu s bydlištěm na území strany usazení podnikatele v silniční dopravě, která splňuje požadavky stanovené v čl. 3 písm. b) a d) a která je na základě smlouvy oprávněna plnit úkoly odpovědného zástupce pro dopravu jménem podniku;\nb)\nsmlouva mezi fyzickou nebo právnickou osobou a osobou uvedenou v písmenu a) stanoví úkoly, které má tato osoba účinně a nepřetržitě plnit, a uvádí její povinnosti jakožto odpovědného zástupce pro dopravu. Úkoly, které je třeba upřesnit, zahrnují zejména řízení údržby vozidel, kontrolu přepravních smluv a dokladů, základní účetnictví, přidělování nákladů nebo přeprav řidičům a vozidlům a kontrolování postupů v oblasti bezpečnosti;\nc)\nosoba uvedená v písmenu a) může jako odpovědný zástupce pro dopravu řídit dopravní činnosti až čtyř různých podnikatelů v silniční nákladní dopravě vykonávané celkovým vozovým parkem čítajícím nejvýše 50 vozidel; a\nd)\nosoba uvedená v písmenu a) vykonává stanovené úkoly výhradně v zájmu fyzické nebo právnické osoby a její povinnosti jsou vykonávány nezávisle na jakékoli fyzické nebo právnické osobě, pro kterou provádí činnosti v oblasti přepravy.\n3.   Kterákoli ze stran může rozhodnout o tom, že odpovědný zástupce pro dopravu určený podle odstavce 1 nesmí být zároveň určen podle odstavce 2, nebo může být takto určen pouze ve vztahu k omezenému počtu fyzických nebo právnických osob nebo k vozovému parku o velikosti menší než uvedené v odst. 2 písm. c).\n4.   Fyzická nebo právnická osoba oznámí příslušnému orgánu určeného odpovědného zástupce pro dopravu nebo určené odpovědné zástupce pro dopravu.\nČlánek 5\nPodmínky týkající se požadavku usazení\nZa účelem splnění požadavku řádného a trvalého usazení na území některé ze stran musí fyzická nebo právnická osoba:\na)\nmít prostory, v nichž má přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať už v elektronické nebo jiné podobě, zejména pokud jde o jeho smlouvy o přepravě, doklady vztahující se k vozidlům, jež má fyzická nebo právnická osoba k dispozici, účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady o sociálním zabezpečení, doklady obsahující údaje o přiřazování a vysílání řidičů, doklady obsahující údaje týkající se cest, doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup k ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto oddílem;\nb)\nbýt registrována v obchodním rejstříku této strany nebo v podobném rejstříku, pokud to vnitrostátní právo vyžaduje;\nc)\npodléhat dani z příjmu, a pokud to vnitrostátní právo vyžaduje, mít přiděleno identifikační číslo pro účely DPH;\nd)\npoté, co je oprávnění uděleno, mít k dispozici jedno nebo více vozidel, buď vlastních, nebo například na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu a jejichž používání je povoleno v souladu s právními předpisy této strany;\ne)\núčinně a nepřetržitě vykonávat své administrativní a obchodní činnosti s příslušným vybavením a zařízením v prostorách uvedených v písmenu a) umístěných na území této strany a účinně a nepřetržitě řídit své činnosti v oblasti přepravy s využitím vozidel uvedených v písmenu f) s příslušným technickým vybavením nacházejícím se na území této strany; a\nf)\nmít obvykle a pravidelně k dispozici počet vozidel splňujících podmínky stanovené v písmenu d) a řidičů, jejichž obvyklou základnou je provozovna na území této strany, přiměřený objemu přepravy, kterou podnik vykonává.\nČlánek 6\nPodmínky týkající se požadavku bezúhonnosti\n1.   S výhradou odstavce 2 určí strany podmínky, které musí fyzické nebo právnické osoby a odpovědní zástupci pro dopravu splnit, aby vyhověli požadavku dobré pověsti.\nPři určování, zda fyzická nebo právnická osoba vyhověla tomuto požadavku, zváží strany chování fyzické nebo právnické osoby, jejich odpovědných zástupců pro dopravu, výkonných ředitelů a jakékoli jiné příslušné osoby, kterou může daná strana určit. Veškeré odkazy v tomto článku na odsouzení, sankce nebo porušení zahrnují odsouzení, sankce či porušení vztahující se na samotnou fyzickou nebo právnickou osobu, jejího odpovědného zástupce pro dopravu, jednatele a jakoukoli jinou dotčenou osobu, kterou může daná strana určit\nPodmínky uvedené v tomto odstavci zahrnují alespoň skutečnost, že:\na)\nnejsou žádné pádné důvody k pochybám o dobré pověsti odpovědného zástupce pro dopravu nebo podnikatele v silniční nákladní dopravě, jako například odsouzení nebo sankce v důsledku vážného porušení platných vnitrostátních předpisů v oblasti:\ni)\nobchodního práva;\nii)\núpadkového práva;\niii)\nmzdových a pracovních podmínek tohoto povolání;\niv)\nsilničního provozu;\nv)\nodpovědnosti za škodu při výkonu povolání;\nvi)\nobchodu s lidmi nebo drogami;\nvii)\ndaňového práva a\nb)\nodpovědný zástupce pro dopravu nebo podnikatel v silniční nákladní dopravě nebyl odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu nebyla uložena sankce za některé závažné porušení pravidel uvedených ve hlavě I dílu třetího části druhé této dohody nebo ve vnitrostátních předpisech týkajících se zejména:\ni)\ndoby řízení a doby odpočinku řidičů, pracovní doby a montáže a používání záznamového zařízení;\nii)\nmaximální hmotnosti a rozměrů vozidel používaných k podnikání v mezinárodní dopravě;\niii)\nvýchozí kvalifikace a dalšího vzdělávání řidičů;\niv)\nzpůsobilosti silničních vozidel používaných k podnikání včetně povinné technické kontroly motorových vozidel;\nv)\npřístupu na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy;\nvi)\nbezpečnosti silniční přepravy nebezpečných věcí;\nvii)\ninstalace a používání omezovačů rychlosti u některých kategorií vozidel;\nviii)\nřidičských průkazů;\nix)\npřístupu k povolání;\nx)\npřepravy zvířat;\nxi)\nvysílání pracovníků v silniční dopravě;\nxii)\npráva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a\nxiii)\ncest, jejichž místa nakládky a vykládky se nacházejí na území druhé strany.\n2.   Pro účely odst. 1 třetího pododstavce písm. b) tohoto článku, byl-li na území jedné nebo obou stran odpovědný zástupce pro dopravu nebo podnikatel v silniční nákladní dopravě odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu byla uložena sankce za některé z nejzávažnějších porušení uvedených v dodatku 31-A-1-1, příslušný orgán dané strany usazení vhodným a včasným způsobem provede a ukončí správní řízení, které případně zahrne kontrolu na místě v prostorách dotyčné fyzické nebo právnické osoby.\nBěhem správního řízení příslušný orgán posoudí, zda by z důvodu zvláštních okolností představovala v daném případě ztráta dobré pověsti nepřiměřený následek. Při tomto posouzení příslušný orgán přihlédne k počtu závažných porušení pravidel uvedených v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku i k počtu nezávažnějších porušení uvedených v dodatku 31-A-1-1, za která byl odpovědný zástupce pro dopravu nebo podnikatel v silniční nákladní dopravě odsouzen nebo za která mu byly uloženy sankce. Takovýto případný závěr musí být řádně vysvětlen a odůvodněn.\nShledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, rozhodne, že dobrá pověst dotyčné fyzické nebo právnické osoby zůstane zachována. Neshledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, má odsouzení nebo uložení sankcí za následek ztrátu dobré pověsti.\n3.   Specializovaný výbor pro silniční dopravu vypracuje seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení, jež kromě porušení uvedených v dodatku 31-A-1-1 mohou vést ke ztrátě dobré pověsti.\n4.   Požadavek dobré pověsti je považován za nesplněný, dokud nedojde k rehabilitaci nebo jinému opatření s rovnocenným účinkem v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy stran.\nČlánek 7\nPodmínky týkající se požadavku finanční způsobilosti\n1.   Pro účely splnění požadavku finanční způsobilosti musí být fyzická nebo právnická osoba v průběhu ročního účetního období trvale schopna dostát svým finančním závazkům. Fyzická nebo právnická osoba musí na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokázat, že každým rokem disponuje kapitálem a rezervami:\na)\nve výši nejméně 9 000 EUR / 8 000 GBP, je-li používáno jediné motorové vozidlo, 5 000 EUR / 4 500 GBP na každé další používané motorové vozidlo nebo soupravu vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a 900 EUR / 800 GBP na každé další motorové vozidlo nebo soupravu vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost přesahuje 2,5 tuny, nikoli však 3,5 tuny;\nb)\nfyzické nebo právnicky osoby, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly nebo soupravami vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost přesahuje 2,5 tuny, nikoli však 3,5 tuny, musí na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokázat, že každým rokem disponují kapitálem a rezervami ve výši nejméně 1 800 EUR / 1 600 GBP, je-li používáno jediné vozidlo, a 900 EUR / 800 GBP na každé další používané vozidlo.\n2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán souhlasit nebo požadovat, aby podnik prokázal finanční způsobilost potvrzením podle určení příslušného orgánu, jako je bankovní záruka nebo pojištění, včetně pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání poskytnutého jednou nebo více bankami nebo jinými finančními institucemi včetně pojišťoven, nebo jiným závazným dokumentem, který představuje společnou a nerozdílnou záruku za podnik, pokud jde o částky stanovené v odst. 1 písm. a).\n3.   Odchylně od odstavce 1 v případě, že ověřená roční účetní závěrka za rok, kdy došlo k registraci podniku, není k dispozici, příslušný orgán souhlasí s tím, že podnik prokáže svoji finanční způsobilost potvrzením, například bankovní zárukou, dokumentem vystaveným finanční institucí, na jehož základě je získán přístup k úvěru na jméno podniku, nebo jiným závazným dokumentem podle určení příslušného orgánu prokazujícím, že podnik disponuje částkami ve výši uvedené v odst. 1 písm. a).\n4.   Roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1 a záruka uvedená v odstavci 2, které je třeba ověřit, se týkají hospodářského subjektu usazeného na území strany, v níž je podána žádost o povolení, a nikoli případných dalších subjektů usazených na území jiné strany.\nČlánek 8\nPodmínky týkající se požadavku odborné způsobilosti\n1.   Pro účely splnění požadavku odborné způsobilosti musí mít dotyčná osoba nebo dotyčné osoby znalosti odpovídající úrovni stanovené v části I dodatku 31-A-1-2 v oborech, které jsou tam vyjmenovány. Tato znalost se prokazuje složením povinné písemné zkoušky, kterou, pokud se tak některá ze stran rozhodne, může doplňovat ústní zkouška. Tyto zkoušky jsou pořádány v souladu s částí II dodatku 31-A-1-2. Za tímto účelem může kterákoli ze stran rozhodnout o zavedení školení před zkouškou.\n2.   Dotyčné osoby absolvují zkoušku na území té strany, v níž mají své obvyklé bydliště.\n3.   Písemné a ústní zkoušky uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou pořádat a ověřovat pouze orgány a subjekty, jimž k tomuto účelu daná strana udělí řádné oprávnění podle kritérií, která sama určí. Strany pravidelně ověřují, zda podmínky, za kterých tyto orgány nebo subjekty pořádají zkoušky, jsou v souladu s dodatkem 31-A-1-2.\n4.   Kterákoli ze stran může držitele některých vysokoškolských nebo technických kvalifikací, jež sama vydala, které pro tento účel zvláště vymezí a které svědčí o znalosti všech oborů vyjmenovaných v seznamu uvedeném v dodatku 31-A-1-2, osvobodit od zkoušek v oborech, kterých se tyto kvalifikace týkají. Osvobození se týká pouze těch oddílů části I dodatku 31-A-1-2, u nichž kvalifikace zahrnuje všechny obory uvedené pod záhlavím každého oddílu.\nKterákoli ze stran může od určitých částí zkoušky osvobodit držitele osvědčení o odborné způsobilosti platných pro vnitrostátní dopravu na území dané strany.\nČlánek 9\nOsvobození od zkoušky\nKterákoli ze stran může rozhodnout, že pro účely udělení licence podnikateli v silniční nákladní dopravě provozujícímu pouze motorová vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 3,5 tuny, osvobodí od zkoušek uvedených v čl. 8 odst. 1 osoby, které prokáží, že po dobu deseti let před 20. srpnem 2020 nepřetržitě řídily fyzickou nebo právnickou osobu stejného typu.\nČlánek 10\nPostup pro pozastavení a odejmutí povolení\n1.   Pokud příslušný orgán zjistí, že hrozí, že fyzická nebo právnická osoba přestane splňovat požadavky stanovené v článku 3, uvědomí o této skutečnosti danou fyzickou nebo právnickou osobu. Zjistí-li příslušný orgán, že některý nebo více z těchto požadavků již nejsou splněny, může fyzické nebo právnické osobě stanovit některou z následujících lhůt pro zjednání nápravy:\na)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců pro přijetí náhradníka za odpovědného zástupce pro dopravu, který již nesplňuje požadavky dobré pověsti nebo odborné způsobilosti, s možností prodloužení o další tři měsíce v případě úmrtí nebo fyzické nezpůsobilosti odpovědného zástupce pro dopravu;\nb)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců, musí-li fyzická nebo právnická osoba v zájmu nápravy situace prokázat, že má tato fyzická nebo právnická osoba řádné a trvalé sídlo, nebo\nc)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců, není-li podmínka ohledně finanční způsobilosti splněna, s cílem prokázat, že uvedený požadavek je opět trvale plněn.\n2.   Příslušný orgán může uložit fyzické nebo právnické osobě, jejíž povolení bylo pozastaveno nebo odejmuto, aby její odpovědní zástupci pro dopravu složili zkoušky stanovené v čl. 8 odst. 1, než bude přijato jakékoli rehabilitační opatření.\n3.   Stanoví-li příslušný orgán, že fyzická nebo právnická osoba již nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v článku 3, pozastaví nebo odejme povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě ve lhůtách uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 11\nProhlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým\n1.   Pozbude-li odpovědný zástupce pro dopravu dobré pověsti podle článku 6, příslušný orgán prohlásí tohoto odpovědného zástupce pro dopravu za nezpůsobilého k řízení činnosti podnikatele v silniční nákladní dopravě.\nPříslušný orgán neprovede rehabilitaci odpovědného zástupce pro dopravu dříve než po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy ke ztrátě dobré pověsti došlo, a dokud odpovědný zástupce pro dopravu neprokáže, že se po dobu alespoň tří měsíců účastnil odpovídající odborné přípravy nebo že složil zkoušku v oborech uvedených v části I dodatku 31-A-1-2.\n2.   Pozbude-li odpovědný zástupce pro dopravu dobré pověsti podle článku 6, lze po uplynutí nejméně jednoho roku ode dne, kdy došlo ke ztrátě dobré pověsti, podat žádost o rehabilitaci.\nČlánek 12\nPosouzení žádostí a jejich registrace\n1.   Příslušné orgány každé ze stran zaznamenávají do vnitrostátních elektronických rejstříků uvedených v čl. 13 odst. 1 údaje týkající se podniků, jimž udělují povolení.\n2.   Při posuzování dobré pověsti podniku příslušné orgány ověří, zda v době podání žádosti došlo u jedné ze stran k prohlášení určeného odpovědného zástupce pro dopravu nebo těchto zástupců za nezpůsobilé k řízení činnosti podniku v oblasti přepravy podle článku 11.\n3.   Příslušné orgány pravidelně sledují, zda podniky, jimž udělily povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě, nadále splňují požadavky uvedené v článku 3. Členské státy proto provádějí kontroly, případně včetně kontrol na místě v prostorách dotčeného podniku, se zaměřením na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko.\nČlánek 13\nVnitrostátní elektronické rejstříky\n1.   Příslušné orgány vedou vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy, jimž udělily oprávnění k výkonu povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě.\n2.   Specializovaný výbor pro silniční dopravu stanoví údaje obsažené ve vnitrostátních rejstřících podniků silniční dopravy a podmínky přístupu k těmto údajům.\nČlánek 14\nSprávní spolupráce mezi příslušnými orgány\n1.   Příslušné orgány každé ze stran určí vnitrostátní kontaktní místo odpovědné za výměnu informací s příslušnými orgány druhé strany, pokud jde o uplatňování tohoto oddílu.\n2.   Příslušné orgány každé ze stran úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomoc a jakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo provádění a prosazování tohoto oddílu.\n3.   Příslušné orgány každé ze stran provádějí jednotlivé kontroly, aby ověřily, zda podnik splňuje podmínky pro přístup k povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě, kdykoli o to příslušný orgán druhé strany v řádně odůvodněných případech požádá. Pokud se zjistí, že podnik již nesplňuje požadavky stanovené v tomto oddílu, informují o výsledcích těchto kontrol a o přijatých opatřeních příslušný orgán druhé strany.\n4.   Příslušné orgány každé ze stran si vyměňují informace o odsouzeních a sankcích za veškerá závažná porušení předpisů uvedená v čl. 6 odst. 2.\n5.   Specializovaný výbor pro silniční dopravu stanoví podrobná pravidla pro způsoby výměny informací uvedených v odstavcích 3 a 4.\nDodatek 31-A-1-1\nNEJZÁVAŽNĚJŠÍ PORUŠENÍ PRO ÚČELY ČL. 6 ODST. 2 PŘÍLOHY 31 ČÁSTI A ODDÍLU 1\n1.\nPřekročení níže uvedených lhůt:\na)\npřekročení šestidenního nebo dvoutýdenního omezení maximální doby řízení o 25 % nebo více;\nb)\npřekročení maximální denní doby řízení během denní pracovní doby o 50 % nebo více.\n2.\nVozidlo není vybaveno tachografem nebo omezovačem rychlosti nebo je v něm instalován či používán klamný přístroj schopný pozměnit záznamy záznamového zařízení nebo omezovače rychlosti nebo jsou padělány výtisky záznamů nebo údajů stažených z tachografu nebo z karty řidiče.\n3.\nJízda bez platného osvědčení o technické způsobilosti nebo jízda vozidlem vykazujícím velmi závažný nedostatek týkající se mimo jiné brzdové soustavy, řídicích mechanismů, kol/pneumatik, závěsného zařízení nebo podvozku, který by představoval natolik bezprostřední riziko pro bezpečnost silničního provozu, které vede k rozhodnutí o zákazu pokračovat v jízdě.\n4.\nPřeprava nebezpečných věcí, jejichž přeprava je zakázaná, nebo přeprava takových věcí v zakázaných nebo neschválených obalech, nebo bez označení vozidla přepravujícího nebezpečné věci, čímž jsou ohroženy životy nebo životní prostředí v takovém rozsahu, který vede k rozhodnutí o odstavení vozidla.\n5.\nPřevoz zboží bez platného řidičského průkazu nebo převoz realizovaný podnikem, který není držitelem platné licence provozovatele silniční přepravy uvedené v článku 463 této dohody.\n6.\nŘidič používající kartu řidiče, jež byla zfalšována, jejímž není držitelem nebo již získal na základě nepravdivých prohlášení nebo padělaných dokladů.\n7.\nPřeprava nákladu při překročení největší přípustné hmotnosti o 20 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost překračuje 12 tun, a o 25 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřekračuje 12 tun.\nDodatek 31-A-1-2\nČÁST I\nSEZNAM OBORŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 8 PŘÍLOHY 31 ČÁSTI A ODDÍLU 1\nZnalosti, které se berou v úvahu pro uznání odborné způsobilosti stranami, se musí týkat alespoň oborů uvedených v tomto seznamu. Ve vztahu k uvedeným oborům musí mít uchazeči o provozování silniční nákladní dopravy úrovně znalostí a praktické schopnosti nezbytné pro řízení dopravního podniku.\nMinimální úroveň znalostí, jak je uvedeno níže, musí odpovídat alespoň úrovni znalostí získaných v rámci povinné školní docházky, která je doplněna buď odborným vzděláváním a další technickou přípravou, nebo středoškolským či jiným technickým vzděláním.\nA.   Občanské právo\nUchazeč musí zejména:\na)\nznát hlavní typy smluv používaných v silniční dopravě a práva a povinnosti, které z nich vyplývají;\nb)\nbýt schopen sjednat právně platnou smlouvu o přepravě, zejména s ohledem na podmínky přepravy;\nc)\nbýt schopen posoudit reklamaci svého zmocněnce týkající se škod vyplývajících buď ze ztráty nebo poškození zboží během přepravy, nebo způsobených zpožděním a účinky této reklamace na jeho smluvní odpovědnost a\nd)\nznát pravidla a povinnosti vyplývající z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) uzavřené v Ženevě dne 19. května 1956.\nB.   Obchodní právo\nUchazeč musí zejména:\na)\nznát podmínky a náležitosti stanovené pro provozování obchodu a obecné povinnosti podnikatelů v dopravě (registrace, vedení záznamů atd.) a důsledky vyhlášení úpadku a\nb)\nmít přiměřené znalosti různých forem obchodních společností a pravidel upravujících jejich zakládání a fungování.\nC.   Sociální právo\nUchazeč musí zejména znát předpisy upravující:\na)\núlohu a funkci jednotlivých sociálních institucí působících v odvětví silniční dopravy (odborové organizace, podnikové výbory, zástupci zaměstnanců, inspektoři práce atd.);\nb)\npovinnosti zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení;\nc)\npravidla pro pracovní smlouvy týkající se různých kategorií zaměstnanců podniků silniční dopravy (druhy smluv, povinnosti stran, pracovní podmínky a pracovní doba, placená dovolená, odměňování, porušení smlouvy atd.);\nd)\npravidla týkající se doby řízení, doby odpočinku a pracovní doby i praktická opatření pro uplatňování uvedených ustanovení a\ne)\npravidla pro výchozí kvalifikaci a další vzdělávání řidičů stanovená v části B oddílu 1 této přílohy.\nD.   Daňové právo\nUchazeč musí zejména znát předpisy upravující:\na)\ndaň z přidané hodnoty (DPH) na dopravní služby;\nb)\ndaň z provozu motorových vozidel;\nc)\ndaně z určitých silničních nákladních vozidel používaných pro silniční nákladní dopravu, jakož i mýtné a poplatky za užívání určité infrastruktury a\nd)\ndaně z příjmů.\nE.   Řízení podniků a finanční řízení\nUchazeč musí zejména:\na)\nznát právní předpisy a zvyklosti týkající se používání šeků, směnek, vlastních směnek, kreditních karet a dalších prostředků nebo způsobů placení;\nb)\nznát různé formy úvěrů (bankovní úvěr, dokumentární akreditiv, záruky, hypoteční úvěr, leasing, pronájem, faktoring atd.) a poplatky a závazky z toho plynoucí;\nc)\nvědět, co je rozvaha, jak je sestavována a jak ji vykládat;\nd)\nbýt schopen číst a vyložit výkaz zisků a ztrát;\ne)\nbýt schopen posoudit finanční situaci a rentabilitu podniku, zejména na základě finančních ukazatelů;\nf)\nbýt schopen vypracovat rozpočet;\ng)\nznát jednotlivé prvky nákladů podniku (pevné náklady, proměnné náklady, provozní kapitál, odpisy atd.) a být schopen vypočítat náklady na vozidlo, na kilometr, na cestu nebo na tunu;\nh)\nbýt schopen sestavit organizační schéma týkající se všech zaměstnanců podniku a vypracovat pracovní plány atd.;\ni)\nznát zásady marketingu, propagace prodeje dopravních služeb, zpracování záznamů o zákaznících, reklamy, vztahů k veřejnosti atd.;\nj)\nznát různé druhy pojištění týkající se silniční dopravy (pojištění odpovědnosti, osob, věcí, zavazadel) a záruky a závazky z toho plynoucí;\nk)\nznát využití telematiky v oblasti silniční dopravy;\nl)\nbýt schopen uplatňovat pravidla týkající se fakturace služeb silniční přepravy zboží a rozumět významu a důsledkům Incoterms a\nm)\nznát různé kategorie pomocných dopravních služeb, jejich úlohu, funkce a případně jejich statut.\nF.   Přístup na trh\nUchazeč musí zejména znát předpisy upravující:\na)\nznát profesní předpisy upravující silniční dopravu, pronájem a subdodávky průmyslových vozidel, a zejména pravidla upravující oficiální organizaci povolání, přístup k povolání, povolení k provozování silniční dopravy, kontroly a sankce;\nb)\nznát předpisy upravující zakládání podniků silniční dopravy;\nc)\nznát různé dokumenty požadované pro výkon služeb silniční dopravy a být schopen zavést kontrolní postupy zajišťující, aby požadované dokumenty týkající se každé uskutečněné přepravy, zejména dokumenty týkající se vozidla, řidiče, nákladu nebo zavazadel, byly uchovávány jak v prostorách podniku, tak ve vozidlech;\nd)\nznát předpisy upravující organizaci trhu silniční nákladní dopravy, manipulaci s nákladem a logistiku a\ne)\nznát formality při přechodu hranic, úlohu a obsah dokladů T a karnetů TIR a závazky a odpovědnost vyplývající z jejich používání.\nG.   Technické normy a technická hlediska provozu\nUchazeč musí zejména:\na)\nznát pravidla týkající se hmotnosti a rozměrů vozidel stran a postupy týkající se výjimečných přeprav odchylujících se od těchto pravidel;\nb)\nbýt schopen si podle potřeb podniku zvolit vozidla a jejich součásti (podvozek, motor, převodový systém, brzdný systém atd.);\nc)\nznát formality týkající se schvalování typu, evidence a technické kontroly těchto vozidel;\nd)\nbýt schopen rozumět tomu, jaká opatření musí být přijata ke snížení hluku a pro boj proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny motorových vozidel;\ne)\nbýt schopen sestavit plány pravidelné údržby vozidel a jejich vybavení;\nf)\nznát různé druhy manipulačních zařízení a nakládacích zařízení (zadní zvedací plošiny, kontejnery, palety atd.) a být schopen zavádět postupy a vydávat pokyny pro nakládku a vykládku nákladu (rozložení nákladu, stohování, ukládání, upevňování, utěsňování atd.);\ng)\nznát různé techniky kombinované dopravy po železnici a silnici;\nh)\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě nebezpečných věcí a odpadu;\ni)\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě rychle se kazících potravin, zejména postupy vyplývající z Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), a\nj)\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě živých zvířat.\nH.   Bezpečnost silničního provozu\nUchazeč musí zejména:\na)\nvědět, jaká kvalifikace je požadována od řidičů (řidičský průkaz, lékařská osvědčení, potvrzení o způsobilosti atd.);\nb)\nbýt schopen učinit nezbytné kroky zajišťující, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu, zákazy a omezení platná na území stran (omezení rychlosti, přednost v jízdě, zastávky a parkování, používání světel, silniční značky atd.);\nc)\nbýt schopen vypracovat pokyny pro řidiče týkající se kontroly dodržování bezpečnostních předpisů upravujících jak stav vozidel, jejich vybavení a náklad, tak i preventivní opatření, jež je třeba přijmout;\nd)\nbýt schopen stanovit postupy, které je třeba dodržet v případě nehody, a odpovídající postupy k zabránění opakovaným nehodám nebo vážnému porušování předpisů a\ne)\nbýt schopen zavést postupy pro řádné zajištění nákladu a znát příslušné techniky.\nČÁST II\nPOŘÁDÁNÍ ZKOUŠKY\n1.\nStrany pořádají povinnou písemnou zkoušku, kterou mohou doplnit ústní zkouškou, aby ověřily, zda uchazeči o provozování silniční nákladní dopravy mají požadovanou úroveň znalostí v oborech uvedených v části I a zejména schopnost používat odpovídající nástroje a postupy a plnit stanovené výkonné a koordinační úkoly.\na)\nPovinná písemná zkouška má tyto dvě části:\ni)\npísemné otázky obsahující buď otázky s výběrem odpovědí (čtyři možné odpovědi), nebo otázky vyžadující přímou odpověď, nebo kombinaci obou těchto systémů, a\nii)\npísemná praktická cvičení / písemné případové studie.\nMinimální doba trvání každé z těchto částí jsou dvě hodiny.\nb)\nJe-li pořádána ústní zkouška, mohou strany podmínit účast úspěšným složením písemné zkoušky.\n2.\nPořádají-li strany rovněž ústní zkoušku, musí pro každou ze tří částí stanovit vážení bodů, které nesmí být nižší než 25 % a vyšší než 40 % z celkového počtu bodů, které mohou být uděleny.\nPořádají-li členské státy pouze písemnou zkoušku, musí pro každou část stanovit vážení bodů, které nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 60 % z celkového počtu bodů, které mají být uděleny.\n3.\nVe všech částech musí uchazeč získat v průměru nejméně 60 % z celkového počtu bodů, které jsou udělovány, přičemž v žádné části nesmí dosáhnout méně než 50 % z možných bodů. Kterákoli ze stran může výlučně u jedné části snížit procentní hodnotu z 50 % na 40 %.\nDodatek 31-A-1-3\nČÁST A\nVZOR LICENCE PRO UNII\nEVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ\na)\n(Barva Pantone light blue 290 nebo co nejbližší této barvě, celulózový papír formát DIN A4, alespoň 100 g/m2)\n(První strana licence)\n(Znění vyhotovené v úředním jazyce, úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků členského státu vydávajícího licenci)\nRozlišovací značka členského státu(1) vydávajícího licenci\nPříslušný orgán nebo subjekt\nLICENCE č. …\nnebo\nOPIS č. ...\npro mezinárodní silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu\nTato licence opravňuje(2) …\n…\n…\nk výkonu mezinárodní silniční nákladní přepravy pro cizí potřebu jakoukoli trasou pro jízdy nebo jejich části prováděné na území Společenství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009. s. 72) o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy a v souladu s obecnými ustanoveními této licence.\nZvláštní poznámky: …\n…\nTato licence je platná od …\ndo …\nVydána v …\ndne …\n…(3)\n______________\n(1)\nRozlišovacími značkami členských států jsou: (B) Belgie, (BG) Bulharsko, (CZ) Česká republika, (DK) Dánsko, (D) Německo, (EST) Estonsko, (IRL) Irsko, (GR) Řecko, (E) Španělsko, (F) Francie, (HR) Chorvatsko, (I) Itálie, (CY) Kypr, (LV) Lotyšsko, (LT) Litva, (L) Lucembursko, (H) Maďarsko, (MT) Malta, (NL) Nizozemsko, (A) Rakousko, (PL) Polsko, (P) Portugalsko, (RO) Rumunsko, (SLO) Slovinsko, (SK) Slovenska, (FIN) Finsko, (S) Švédsko.\n(2)\nJméno, název nebo obchodní firma a úplná adresa podnikatele v silniční nákladní dopravě.\n(3)\nPodpis a razítko vydávajícího orgánu či subjektu.\nb)\n(Druhá strana licence)\n(Znění vyhotovené v úředním jazyce, úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků členského státu vydávajícího licenci)\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nTato licence se vydává na základě nařízení (ES) č. 1072/2009.\nOpravňuje držitele k výkonu mezinárodní silniční nákladní přepravy pro cizí potřebu jakoukoli trasou pro jízdy nebo část jízd prováděných na území Společenství, případně za podmínek, které jsou v ní stanoveny,\n—\npokud jde o jízdu vozidla, při které leží výchozí a cílové místo ve dvou různých členských státech, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi,\n—\npokud jde o jízdu vozidla, při které leží výchozí místo v jednom členském státu a cílové místo v třetí zemi nebo naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi,\n—\npokud jde o jízdu vozidla mezi třetími zeměmi s průjezdem po území jednoho nebo více členských států,\njakož i k jízdě bez nákladu související s takovými přepravami.\nPři přepravě z členského státu do třetí země a naopak se tato licence vztahuje na část jízdy provedenou na území Společenství. Je platná na území členského státu nakládky nebo vykládky až po uzavření potřebné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí podle nařízení (ES) č. 1072/2009.\nLicence je na jméno držitele a je nepřenosná.\nMůže být odejmuta příslušným orgánem členského státu, který ji vydal, zejména jestliže držitel:\n—\nnesplňuje všechny podmínky stanovené pro používání této licence,\n—\npředložil nesprávné informace o údajích požadovaných k vydání nebo prodloužení platnosti licence.\nPrvopis licence musí být uchováván podnikem silniční nákladní dopravy.\nOvěřený opis licence se musí nacházet ve vozidle(1). U soupravy vozidel se musí nacházet v tažném vozidle. Platí pro celou soupravu vozidel, a to i v případě, že přívěs nebo návěs není uveden do provozu nebo registrován jménem držitele licence nebo že je uveden do provozu nebo registrován v jiném státě.\nLicence musí být předložena na žádost oprávněného kontrolora.\nDržitel je povinen dodržovat na území každého členského státu jeho platné právní a správní předpisy, zejména předpisy upravující provozování dopravy a silniční provoz.\n__________________\n(1)\n„Vozidlem“ se rozumí samostatné motorové vozidlo registrované v některém členském státě nebo souprava vozidel, u které je alespoň motorové vozidlo registrováno v některém členském státě, určené výlučně pro nákladní přepravu.\nČÁST B\nVzor licence pro Spojené království\nLicence UK\na)\n(Barva Pantone light blue, celulózový papír formát DIN A4, alespoň 100 g/m2)\n(První strana licence)\n(Text v angličtině nebo velštině)\nUK\nNÁZEV PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU UK\n(\n1\n)\nLICENCE č.:\nnebo\nOPIS č.:\npro mezinárodní silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu\nTato licence opravňuje(2) …\n…\n…\nk výkonu mezinárodní silniční nákladní přepravy pro cizí potřebu jakoukoli trasou pro jízdy nebo jejich části prováděné na území Společenství podle nařízení (ES) č. 1072/2009(3).\n…\n…\nTato licence je platná od …\ndo …\nVydána v …\ndne …\n___________________________\n(1)\nPříslušný orgán příslušného regionu, pro který se osvědčení vydává.\n(2)\nJméno, název nebo obchodní firma a úplná adresa podnikatele v silniční nákladní dopravě.\n(3)\nNařízení (ES) č. 1072/2009. jak je zachováno v právu Spojeného království článkem 3 zákona o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018 a ve znění předpisů přijatých podle článku 8 uvedeného zákona.\nb)\n(Druhá strana licence)\n(Text v angličtině nebo velštině)\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nTato licence se vydává na základě nařízení (ES) č. 1072/2009(1).\nOpravňuje držitele k výkonu mezinárodní silniční nákladní přepravy pro cizí potřebu jakoukoli trasou pro jízdy nebo část jízd prováděných na území členského státu, jež jsou povoleny na základě jakékoli dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo členským státem.\nPři přepravě ze Spojeného království do třetí země a naopak se tato licence vztahuje na část jízdy provedenou na území jakéhokoli členského státu.\nLicence je na jméno držitele a je nepřenosná.\nMůže být odejmuta komisařem pro dopravu (traffic commissioner) nebo Ministerstvem pro infrastrukturu (Severní Irsko), pokud držitel například:\n—\nnesplňuje všechny podmínky stanovené pro používání této licence,\n—\npředložil nesprávné informace o údajích požadovaných k vydání nebo prodloužení platnosti licence.\nPrvopis licence musí být uchováván podnikem silniční nákladní dopravy.\nOvěřený opis licence se musí nacházet ve vozidle(2). U soupravy vozidel se musí nacházet v tažném vozidle. Platí pro celou soupravu vozidel, a to i v případě, že přívěs nebo návěs není uveden do provozu nebo registrován jménem držitele licence nebo že je uveden do provozu nebo registrován v jiném státě.\nLicence musí být předložena na žádost oprávněného kontrolora.\nDržitel je povinen dodržovat na území Spojeného království nebo každého členského státu jeho platné právní a správní předpisy, zejména předpisy upravující provozování dopravy a silniční provoz.\n_______________________\n(1)\nNařízení (ES) č. 1072/2009. jak je zachováno v právu Spojeného království článkem 3 zákona o Evropské unii (o vystoupení z Evropské unie) z roku 2018 a ve znění předpisů přijatých podle článku 8 uvedeného zákona.\n(2)\n„Vozidlem“ se rozumí samostatné motorové vozidlo registrované ve Spojeném království nebo některém členském státě nebo souprava vozidel, u které je alespoň motorové vozidlo registrováno v některém členském státě, určené výlučně pro nákladní přepravu.\nDodatek 31-A-1-4\nBEZPEČNOSTNÍ PRVKY LICENCE\nLicence musí obsahovat alespoň dva z těchto bezpečnostních prvků:\n—\nhologram;\n—\nspeciální vlákna v papíru, jež jsou viditelná pod UV světlem;\n—\nalespoň jedna mikrotisková čára (tisk viditelný pouze pod zvětšovacím sklem, jejž není možno kopírovat na kopírovacích strojích);\n—\nhmatové znaky, symboly nebo vzory;\n—\ndvojí číslování: pořadové číslo licence, jejího ověřeného opisu nebo osvědčení řidiče a číslo vydání;\n—\npozadí s ochranným vzorem s jemnými gilošovými vzory a duhovým tiskem.\nODDÍL 2\nVYSÍLÁNÍ ŘIDIČŮ\nČlánek 1\nPředmět\nTento oddíl stanoví požadavky na podnikatele v silniční nákladní dopravě usazené na území jedné strany, kteří v rámci přepravy zboží vysílají řidiče na území druhé strany v souladu s článkem 3 tohoto oddílu.\nŽádné ustanovení tohoto oddílu nebrání jedné straně, aby uplatňovala opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity jejích hranic a zajištění spořádaného pohybu fyzických osob přes uvedené hranice, pokud tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by rušil nebo omezoval výhody, jichž druhá strana nabývá na základě podmínek tohoto oddílu. Pouhý vízový požadavek pro fyzické osoby z určitých zemí a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za opatření, jež ruší nebo omezuje výhody vyplývající z tohoto oddílu.\nŽádným ustanovením tohoto oddílu není na území Unie dotčeno uplatňování pravidel Unie o vysílání řidičů v silniční dopravě pro podnikatele v silniční nákladní dopravě v Unii.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se „vyslaným řidičem“ rozumí řidič, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiné strany než strany, na jejímž území obvykle pracuje.\nČlánek 3\nZásady\n1.   Ustanovení tohoto oddílu se použijí v rozsahu, v jakém podnikatel v silniční nákladní dopravě vysílá řidiče na území druhé strany na její účet a pod jejím vedením na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikatelem v silniční nákladní dopravě a stranou, pro kterou jsou dopravní služby určeny, a s tím, že uvedení řidiči působí na území této strany, za předpokladu, že po dobu vyslání existuje mezi vysílajícím podnikatelem v silniční nákladní dopravě a řidičem pracovní poměr.\n2.   Pro účely odstavce 1 se vyslání považuje za zahájené v okamžiku, kdy řidič vstoupí na území druhé strany za účelem nakládky nebo vykládky zboží, a končí okamžikem, kdy řidič území této strany opustí.\nPro účely odstavce1 se v případě vyslání do Unie považuje vyslání za zahájené v okamžiku, kdy řidič vstoupí na území jednoho členského státu za účelem nakládky nebo vykládky zboží, a končí okamžikem, kdy řidič území tohoto členského státu opustí.\n3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku se řidič nepovažuje za vyslaného, pokud provádí přepravu na základě přepravní smlouvy, jak je definována v čl. 462 odst. 1 písm. a) této dohody.\n4.   Řidič se nepovažuje za vyslaného do Spojeného království, pokud řidič projíždí přes území Spojeného království bez nakládky nebo vykládky zboží. Pokud jde o Unii, řidič se nepovažuje za vyslaného do jednoho členského státu, pokud projíždí přes území tohoto členského státu bez nakládky nebo vykládky zboží.\nČlánek 4\nPracovní podmínky\n1.   Bez ohledu na právo použitelné na pracovní poměr zajistí každá ze stran, aby podnikatelé v silniční nákladní dopravě zaručili na základě rovného zacházení řidičům vyslaným na její území pracovní podmínky týkající se následujících záležitostí, které jsou v této straně nebo, v případě Unie, v členském státě, kde je práce vykonávána, stanoveny:\n—\nprávními či správními předpisy nebo\n—\nkolektivními smlouvami nebo rozhodčími nálezy, které byly prohlášeny za všeobecně použitelné nebo se jinak použijí v souladu s odstavcem 4:\na)\nmaximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku;\nb)\nminimální délky placené dovolené za kalendářní rok;\nc)\nodměny, včetně sazeb za přesčasy; tento bod se nevztahuje na doplňkové plány zaměstnaneckého penzijního pojištění;\nd)\nochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci;\ne)\nochranných opatření týkajících se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých a\nf)\nrovného zacházení pro muže a ženy a ostatních ustanovení o zákazu diskriminace.\n2.   Pro účely tohoto oddílu se pojem „odměna“ určuje podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí dané strany a v případě Unie podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí členského státu, na jehož území je řidič vyslán, a rozumí se jím všechny složky odměny považované za závazné podle vnitrostátních právních nebo správních předpisů nebo kolektivních smluv či rozhodčích nálezů, které byly v této straně nebo v daném členském státě prohlášeny za všeobecně použitelné nebo jinak použitelné v souladu s odstavcem 4.\n3.   Zvláštní příplatky za vyslání se považují za součást odměny, pokud se nevyplácejí jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v důsledku vyslání, například cestovních výdajů a výdajů na ubytování a stravu. Podnikatel v silniční nákladní dopravě tyto výdaje vyslaným řidičům nahradí v souladu s právními předpisy nebo zvyklostmi platnými pro daný pracovní poměr.\nPokud pracovní podmínky vztahující se na daný pracovní poměr neurčují, které složky zvláštního příplatku za vyslání jsou vypláceny jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v důsledku vyslání nebo které jsou součástí odměny, má se za to, že celý příplatek je vyplácen jako náhrada výdajů.\n4.   Pro účely tohoto oddílu se „kolektivními smlouvami či rozhodčími nálezy, které byly prohlášeny za všeobecně použitelné“, rozumějí kolektivní smlouvy či rozhodčí nálezy, kterými se musí řídit všechny podniky v dané zeměpisné oblasti a v dotyčném povolání nebo odvětví.\nNeexistuje-li systém, který by prohlásil kolektivní smlouvy či rozhodčí nálezy za všeobecně použitelné ve smyslu prvního pododstavce, nebo kromě tohoto systému může každá ze stran nebo každý členský stát, v případě Unie, pokud se tak rozhodnou, vycházet z:\n—\nkolektivních smluv či rozhodčích nálezů, které mají všeobecný účinek na všechny podobné podniky v dané zeměpisné oblasti a v dotyčném povolání nebo odvětví; nebo\n—\nkolektivních smluv, které byly uzavřeny nejvíce reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni členského státu a které se uplatňují na celém vnitrostátním území.\nO rovné zacházení ve smyslu odstavce 1 se jedná, pokud vnitrostátní podniky nacházející se v podobné situaci:\ni)\nmají v daném místě nebo v dotyčném odvětví stejné povinnosti jako vysílající podniky v záležitostech vyjmenovaných v odst. 1 prvním pododstavci; a\nii)\nmusí plnit tyto povinnosti se stejným účinkem.\nČlánek 5\nLepší přístup k informacím\n1.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát zveřejní informace o pracovních podmínkách v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi bez zbytečného odkladu a transparentním způsobem na jediné oficiální vnitrostátní internetové stránce, včetně složek odměny uvedených v čl. 4 odst. 2 a všech pracovních podmínek v souladu s čl. 4 odst. 1.\nKaždá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát zajistí, aby informace uvedené na jediné oficiální vnitrostátní internetové stránce byly přesné a aktuální.\n2.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát přijme vhodná opatření, jimiž by se zajistilo, že informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku budou obecně poskytovány bezplatně jasným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem na dálku a elektronickými prostředky, a to ve formátech a v souladu se standardy přístupnosti internetových stránek, které zabezpečí přístup osobám se zdravotním postižením, i opatření, jimiž by se zaručilo, že příslušné vnitrostátní orgány budou schopny účinně plnit své úkoly.\n3.   Pokud jsou pracovní podmínky uvedené v článku 4 v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a zvyklostmi, včetně respektování autonomie sociálních partnerů, stanoveny v kolektivních smlouvách podle čl. 4 odst. 1, každý ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát zajistí, aby s těmito pracovními podmínkami byli poskytovatelé služeb druhé strany a vyslaní řidiči obeznámeni dostupným a transparentním způsobem, a usilují v tomto ohledu o zapojení sociálních partnerů. Příslušné informace by se měly týkat zejména rozdílných minimálních mezd a jejich složek, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro klasifikaci v různých mzdových kategoriích.\n4.   Pokud v rozporu s odstavcem 1 informace na jediných oficiálních celostátních internetových stránkách neuvádějí, které pracovní podmínky se mají použít, zohlední se tato okolnost v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi při vyměřování sankcí za porušení tohoto oddílu, a to v rozsahu nezbytném k zajištění přiměřenosti těchto sankcí.\n5.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát uvede subjekty a orgány, na něž se řidiči a podnikatelé v silniční nákladní dopravě mohou obracet ohledně obecných informací o vnitrostátních právních předpisech a zvyklostech, které se na ně vztahují, pokud jde o jejich práva a povinnosti na jejich území.\nČlánek 6\nSprávní požadavky, kontrola a prosazování\n1.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát může v souvislosti s vysíláním řidičů uložit pouze tyto správní požadavky a kontrolní opatření:\na)\npovinnost podnikatele v silniční nákladní dopravě usazeného na území druhé strany předložit prohlášení o vyslání příslušným vnitrostátním orgánům jedné strany nebo, v případě Unie, členského státu, do kterého je řidič vyslán, nejpozději v okamžiku zahájení vyslání, přičemž od 2. února 2022 se k tomu používá vícejazyčný standardní formulář veřejného rozhraní připojeného k systému EU pro výměnu informací o vnitřním trhu (1) pro správní spolupráci (dále jen „systém IMI“); uvedené prohlášení o vyslání zahrnuje tyto informace:\ni)\ntotožnost podnikatele v silniční nákladní dopravě, alespoň ve formě čísla licence, pokud je toto číslo k dispozici;\nii)\nkontaktní údaje odpovědného zástupce pro dopravu nebo jiné kontaktní osoby na území strany, v níž je daný zástupce nebo daná osoba usazena, nebo, v případě Unie, v členském státě usazení za účelem spolupráce s příslušnými orgány hostitelské strany nebo, v případě Unie, členského státu, v němž jsou služby poskytovány, a za účelem zasílání a přijímání dokumentů nebo oznámení;\niii)\ntotožnost řidiče, adresu jeho bydliště a číslo jeho řidičského průkazu;\niv)\nden nabytí účinnosti pracovní smlouvy řidiče a právo, kterým se tato smlouva řídí;\nv)\nplánované datum začátku a konce vyslání a\nvi)\nregistrační značky motorových vozidel;\nb)\npovinnost podnikatele v silniční nákladní dopravě zajistit, aby měl řidič k dispozici v tištěné nebo elektronické podobě následující dokumenty, a povinnost řidiče uchovávat a na žádost při silniční kontrole předložit:\ni)\nkopii prohlášení o vyslání předloženého prostřednictvím systému IMI od 2. února 2022;\nii)\ndůkazy o přepravě prováděné na území hostitelské strany, jako je elektronický nákladní list (e-CMR), a\niii)\nzáznamy tachografu, a zejména symboly země dané strany nebo, v případě Unie, členského státu, v němž byl řidič přítomen při provádění přepravy, v souladu s požadavky na registraci a vedení záznamů podle části B oddílu 2 a části B oddílu 4;\nc)\npovinnost podnikatele v silniční nákladní dopravě zaslat po skončení doby vyslání od 2. února 2022 prostřednictvím veřejného rozhraní systému IMI na přímou žádost příslušných orgánů druhé strany nebo, v případě Unie, členského státu, v němž se vyslání uskutečnilo, kopie dokumentů uvedených v písm. b) bodech ii) a iii) tohoto odstavce, jakož i doklady o odměně řidiče vztahující se na dobu vyslání, pracovní smlouvu nebo rovnocenný dokument, pracovní výkazy týkající se práce řidiče a doklady o platbách.\nPodnikatel v silniční nákladní dopravě zašle požadovanou dokumentaci od 2. února 2022 prostřednictvím veřejného rozhraní do systému IMI do osmi týdnů ode dne podání žádosti. Pokud podnikatel v silniční nákladní dopravě nepředloží požadovanou dokumentaci v této lhůtě, mohou příslušné orgány dané strany nebo v případě Unie členského státu, v němž se vyslání uskutečnilo, požádat od 2. února 2022 prostřednictvím systému IMI o pomoc příslušné orgány strany usazení nebo, v případě Unie, členského státu usazení. Je-li taková žádost o vzájemnou pomoc podána, mají příslušné orgány strany usazení nebo, v případě Unie, členský stát usazení podnikatele v silniční nákladní dopravě přístup k prohlášení o vyslání a dalším relevantním informacím předloženým uvedeným podnikatelem od 2. února 2022 prostřednictvím veřejného rozhraní připojeného k systému IMI.\nPříslušné orgány strany usazení nebo, v případě Unie, členského státu usazení zajistí, aby požadovanou dokumentaci poskytly příslušným orgánům dané strany nebo, v případě Unie, příslušným orgánům členského státu, v němž se vyslání uskutečnilo, od 2. února 2022 prostřednictvím systému IMI do 25 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vzájemnou pomoc.\nKaždá ze stran zajistí, aby informace vyměňované mezi příslušnými vnitrostátními orgány nebo poskytnuté těmto orgánům byly použity pouze pro účel nebo účely, ke kterým byly vyžádány.\nVzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytuje bezplatně.\nŽádost o informace nebrání příslušným orgánům v tom, aby přijaly opatření za účelem šetření a prevence údajného porušení tohoto oddílu.\n3.   Za účelem zjištění, zda řidič nemá být považován za vyslaného podle článku 1, může každá ze stran uložit řidiči jako kontrolní opatření pouze povinnost uchovávat a na žádost silniční kontroly zpřístupnit doklady o příslušné přepravě, jako je elektronický nákladní list (e-CMR) a záznamy tachografu, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b) bodě iii) tohoto článku.\n4.   Pro účely kontroly aktualizuje podnikatel v silniční dopravě prohlášení o vyslání uvedená v odst. 2 písm. a) prostřednictvím veřejného rozhraní systému IMI od 2. února 2022.\n5.   Informace z prohlášení o vyslání se uchovávají od 2. února 2022 v úložišti systému IMI pro účely kontrol po dobu 24 měsíců.\n6.   Strana nebo, v případě Unie, členský stát, na jehož území je řidič vyslán, a strana nebo, v případě Unie členský stát, z něhož je řidič vyslán, odpovídají za sledování, kontrolu a prosazování povinností stanovených v tomto oddílu a přijmou vhodná opatření v případě nedodržení ustanovení tohoto oddílu.\n7.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, členské státy zajistí, aby inspekce a kontroly dodržování ustanovení podle tohoto článku nebyly diskriminační nebo nepřiměřené, přičemž zohlední příslušná ustanovení tohoto oddílu.\n8.   V zájmu prosazování povinností podle tohoto oddílu každá ze stran nebo, v případě Unie, členské státy zajistí, aby byly k dispozici dostupné účinné mechanismy, pomocí kterých mohou vyslaní řidiči přímo podat stížnost na svého zaměstnavatele, a také právo zahájit soudní nebo správní řízení, také ve straně, do níž jsou nebo byli daní řidiči vysláni, pokud se tito řidiči domnívají, že utrpěli ztrátu nebo škodu v důsledku nedodržení příslušných předpisů, a to i tehdy, pokud již skončil vztah, v rámci něhož mělo k uvedenému nedodržení dojít.\n9.   Odstavec 8 se použije, aniž je dotčena pravomoc soudů každé ze stran nebo, v případě Unie, členských států, jak je stanoveno zejména v příslušných nástrojích práva Unie nebo mezinárodních úmluv.\n10.   Každá ze stran, nebo, v případě Unie, členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle tohoto oddílu a přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování a dodržování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nKaždá ze stran oznámí stanovené sankce druhé straně do 30. června 2021. Neprodleně oznámí rovněž jakékoli jejich následné změny.\nČlánek 7\nVyužívání systému IMI\n1.   Od 2. února 2022 se informace, včetně osobních údajů, uvedené v článku 6 vyměňují a zpracovávají v systému IMI, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nstrany poskytnou záruky, že údaje zpracovávané v systému IMI se používají pouze pro účely, pro něž byly původně vyměněny;\nb)\njakékoli předávání osobních údajů Spojenému království podle tohoto článku se může uskutečnit pouze v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (2); a\nc)\njakékoli předávání osobních údajů Unii podle tohoto článku se může uskutečnit pouze v souladu s pravidly ochrany osobních údajů týkajícími se mezinárodního předávání údajů Spojeným královstvím.\n2.   Příslušné orgány každé ze stran udělují a odebírají příslušná přístupová práva uživatelům systému IMI.\n3.   Uživatelům systému IMI je povolen přístup k osobním údajům zpracovávaným v systému IMI pouze na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ a výhradně pro účely provádění a prosazování tohoto oddílu.\n4.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát může příslušnému orgánu povolit, aby vnitrostátním sociálním partnerům poskytl jinými prostředky než prostřednictvím systému IMI příslušné informace dostupné v systému IMI v rozsahu nezbytném pro účely kontroly dodržování pravidel pro vysílání pracovníků a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy za předpokladu, že:\na)\ninformace se týkají vyslání na území dotčené strany nebo, v případě Unie, dotčeného členského státu a\nb)\ntyto informace se používají výlučně pro účely prosazování pravidel pro vysílání pracovníků.\n5.   Specializovaný výbor pro silniční dopravu stanoví technické a procesní specifikace k používání systému IMI Spojeným královstvím.\n6.   Na provozních nákladech systému IMI se podílí každá ze stran. Specializovaný výbor pro silniční dopravu určí náklady, které ponese každá ze stran.\nČÁST B\nPOŽADAVKY NA ŘIDIČE PODÍLEJÍCÍ SE NA PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ V SOULADU S ČLÁNKEM 465 TÉTO DOHODY\nODDÍL 1\nOSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI\nČlánek 1\nOblast působnosti\nTento oddíl se vztahuje na činnost, jíž je řízení vykonávané osobou zaměstnanou nebo využívanou podnikatelem v silniční nákladní dopravě některé ze stran, která provádí cesty uvedené v článku 462 této dohody a používá vozidla, pro která se vyžaduje řidičský průkaz skupiny C1, C1+E, C nebo C+E nebo řidičský průkaz uznávaný za rovnocenný specializovaným výborem pro silniční dopravu.\nČlánek 2\nVýjimky\nOsvědčení o odborné způsobilosti se nevyžaduje u řidičů vozidel:\na)\ns nejvyšší povolenou rychlostí nepřevyšující 45 km/h;\nb)\npoužívaných nebo kontrolovaných ozbrojenými silami, civilní obranou, požárními sbory, silami odpovědnými za udržování veřejného pořádku a zdravotnickými záchrannými službami, uskutečňuje-li se přeprava v rámci jim svěřených úkolů;\nc)\npodrobovaných silničním jízdním zkouškám pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a řidiče nových nebo přestavěných vozidel, která ještě nebyla uvedena do provozu;\nd)\npoužívaných za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;\ne)\npřepravujících materiál, vybavení nebo stroje, které mají být použity řidičem při výkonu jeho práce, pokud řízení vozidla není hlavní činností řidiče, nebo\nf)\npoužívaných nebo najatých bez řidiče zemědělskými, pěstitelskými, lesnickými, chovatelskými podniky a podniky rybolovu pro přepravu zboží jako součást jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou případů, kdy je řízení součástí hlavní činnosti řidiče nebo pokud řízení přesahuje vzdálenost stanovenou vnitrostátními právními předpisy od základny podniku, který vozidlo vlastní, najímá nebo najímá s následnou koupí.\nČlánek 3\nKvalifikace a výcvik\n1.   Činnost v podobě řízení ve smyslu článku 1 podléhá povinné výchozí kvalifikaci a povinným pravidelným školením. Za uvedeným účelem strany zajistí:\na)\nsystém výchozí kvalifikace odpovídající jedné z těchto dvou možností:\ni)\nmožnost slučující účast na kurzu a zkoušku\nV souladu s oddílem 2 bodem 2.1 dodatku 31-B-1-1 zahrnuje tento typ výchozí kvalifikace povinnou účast na kurzu po určitou dobu. Kurz je zakončen zkouškou. Po úspěšném složení zkoušky je kvalifikace potvrzena osvědčením odborné způsobilosti podle čl. 6 odst. 1 písm. a);\nii)\nmožnost zahrnující pouze zkoušku\nV souladu s oddílem 2 bodem 2.2 dodatku 31-B-1-1 tento typ výchozí kvalifikace nezahrnuje povinnou účast na kurzu, ale jen teoretické a praktické zkoušky. Po úspěšném složení zkoušek je kvalifikace potvrzena osvědčením odborné způsobilosti podle čl. 6 odst. 1 písm. b).\nNicméně kterákoli ze stran může nanejvýše na dobu tří let oprávnit řidiče k řízení vozidla na svém území předtím, než tento řidič obdrží osvědčení odborné způsobilosti, pokud řidič prochází vnitrostátním odborným výcvikovým kurzem, který trvá alespoň šest měsíců. V rámci uvedeného odborného výcvikového kurzu lze zkoušky podle bodů i) a ii) tohoto bodu skládat postupně;\nb)\nsystém pravidelného školení\nV souladu s oddílem 4 dodatku 31-B-1-1 zahrnuje pravidelné školení povinnou účast na kurzu. Ta je potvrzována osvědčením odborné způsobilosti podle čl. 8 odst. 1.\n2.   Kterákoli ze stran může rovněž stanovit systém zrychlené výchozí kvalifikace, aby řidič mohl řídit v případech uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) bodě ii) a písm. b).\nV souladu s oddílem 3 dodatku 31-B-1-1 zahrnuje zrychlená výchozí kvalifikace povinnou účast na kurzu. Kurz je zakončen zkouškou. Po úspěšném složení zkoušky je kvalifikace potvrzena osvědčením odborné způsobilosti podle čl. 6 odst. 2.\n3.   Kterákoli ze stran může řidiče, který získal osvědčení o odborné způsobilosti podle části A oddílu 1 článku 8 osvobodit od zkoušek uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) a v odstavci 2 tohoto článku v předmětech zahrnutých do zkoušek stanovených uvedenou částí této přílohy a případně od účasti na těch částech kurzu, které těmto předmětům odpovídají.\nČlánek 4\nZískaná práva\nŘidiči, kteří jsou držiteli řidičského průkazu skupiny C1, C1+E, C nebo C+E nebo řidičského průkazu uznaného za rovnocenný specializovaným výborem pro silniční dopravu, vydaného nejpozději 10. září 2009, jsou osvobozeni od požadavku získat výchozí kvalifikaci.\nČlánek 5\nVýchozí kvalifikace\n1.   Pro přístup k výchozí kvalifikaci není nutné předem získat odpovídající řidičský průkaz.\n2.   Řidiči vozidla určeného pro nákladní dopravu mohou řídit:\na)\nod věku 18 let\ni)\nvozidlo vyžadující řidičský průkaz s oprávněním skupin C a C+E, pokud jsou držiteli osvědčení podle čl. 6 odst. 1; a\nii)\nvozidlo vyžadující řidičský průkaz s oprávněním skupin C1 a C1+E, pokud jsou držiteli osvědčení podle čl. 6 odst. 2;\nb)\nod věku 21 let vozidlo vyžadující řidičský průkaz s oprávněním skupin C a C+E, pokud jsou držiteli osvědčení podle čl. 6 odst. 2.\n3.   Aniž je dotčena věková hranice uvedená v odstavci 2, jsou řidiči provozující nákladní dopravu, kteří jsou držiteli osvědčení odborné způsobilosti podle článku 6 pro některou ze skupin stanovenou v odstavci 2 tohoto článku, osvobozeni od povinnosti získat toto osvědčení pro jakoukoli jinou skupinu vozidel podle uvedeného odstavce.\n4.   Řidiči provozující nákladní dopravu, kteří rozšiřují nebo upravují svoji pracovní činnost s cílem provozovat osobní dopravu nebo naopak, a kteří jsou držiteli osvědčení odborné způsobilosti podle článku 6, nemusí opakovat společné části výchozí kvalifikace, ale jen ty části, které jsou zaměřeny na novou kvalifikaci.\nČlánek 6\nOsvědčení odborné způsobilosti potvrzující výchozí kvalifikaci\n1.   Osvědčení odborné způsobilosti potvrzující výchozí kvalifikaci\na)\nOsvědčení odborné způsobilosti udělené na základě účasti na kurzu a zkoušky\nV souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) vyžadují strany od účastníků řidičského výcviku účast na kurzech ve výcvikovém středisku schváleném příslušnými orgány v souladu s oddílem 5 dodatku 31-B-1-1 (dále jen „schválená výcviková střediska“). Uvedené kurzy zahrnují všechny předměty uvedené v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1.\nVýcvik je zakončen úspěšným složením zkoušky stanovené v oddílu 2 bodě 2.1 dodatku 31-B-1-1. Tuto zkoušku pořádají příslušné orgány stran nebo subjekty jimi určené a slouží ke kontrole, zda má účastník řidičského výcviku v uvedených předmětech znalosti požadované v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1. Uvedené orgány nebo subjekty vykonávají při zkouškách dozor a řidičům, kteří je úspěšně složili, vydávají osvědčení odborné způsobilosti potvrzující výchozí kvalifikaci.\nb)\nOsvědčení odborné způsobilosti udělené na základě zkoušek\nV souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem ii) vyžadují strany od účastníků řidičského výcviku, aby složili teoretické a praktické zkoušky uvedené v oddílu 2 bodě 2.2 dodatku 31-B-1-1. Tyto zkoušky pořádají příslušné orgány stran nebo subjekty jimi určené a slouží ke kontrole, zda má účastník řidičského výcviku ve všech uvedených předmětech znalosti požadované v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1. Uvedené orgány nebo subjekty vykonávají při zkouškách dozor a řidičům, kteří je úspěšně složili, vydávají osvědčení odborné způsobilosti potvrzující výchozí kvalifikaci.\n2.   Osvědčení odborné způsobilosti potvrzující zrychlenou výchozí kvalifikaci\nV souladu s čl. 3 odst. 2 vyžadují strany od účastníků řidičského výcviku účast na kurzech ve schváleném výcvikovém středisku. Uvedené kurzy zahrnují všechny předměty uvedené v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1.\nVýcvik je zakončen zkouškou stanovenou v oddílu 3 dodatku 31-B-1-1. Tuto zkoušku pořádají příslušné orgány stran nebo subjekty jimi určené a slouží ke kontrole, zda má účastník řidičského výcviku v uvedených předmětech znalosti požadované v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1. Uvedené orgány nebo subjekty vykonávají při zkouškách dozor a řidičům, kteří je úspěšně složili, vydávají osvědčení odborné způsobilosti potvrzující zrychlenou výchozí kvalifikaci.\nČlánek 7\nPravidelné školení\nPravidelné školení spočívá ve vzdělávání, které držitelům osvědčení odborné způsobilosti umožňuje aktualizovat si znalosti, které mají pro jejich práci zásadní význam, přičemž se klade zvláštní důraz na bezpečnost provozu, zdraví a bezpečnost při práci a na snížení dopadu řízení na životní prostředí.\nToto školení je pořádáno schváleným výcvikovým střediskem v souladu s oddílem 5 dodatku 31-B-1-1. Školení spočívá ve výuce ve třídě, praktickém výcviku a případně odborné přípravě prostřednictvím nástrojů informačních a komunikačních technologií (IKT) nebo na výkonných simulátorech. Pokud řidič přejde do jiného podniku, zohlední se pravidelné školení, kterým již prošel.\nPravidelné školení je určeno k prohloubení a opakování určitých předmětů uvedených v oddílu 1 dodatku 31-B-1-1. Zahrnuje různé předměty, přičemž alespoň jeden předmětem se vždy musí věnovat bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Předměty školení zohledňují vývoj příslušných právních předpisů a technologií a pokud možno zvláštní potřeby řidiče v oblasti odborné přípravy.\nČlánek 8\nOsvědčení odborné způsobilosti potvrzující pravidelné školení\n1.   Po skončení pravidelného školení podle článku 7 vydají příslušné orgány stran nebo schválené výcvikové středisko řidiči osvědčení odborné způsobilosti potvrzující pravidelné školení.\n2.   Prvního kurzu pravidelného školení se zúčastní tito řidiči:\na)\ndržitelé osvědčení podle článku 6 do pěti let po vydání tohoto osvědčení a\nb)\nřidiči uvedení v článku 4 do pěti let od 10. září 2009.\nKterákoli ze stran může zkrátit nebo prodloužit lhůty uvedené v písmenech a) nebo b) nejvýše o dva roky.\n3.   Řidič, který dokončil první kurz pravidelného školení podle odstavce 2 tohoto článku, podstupuje pravidelné školení každý pátý rok před uplynutím doby platnosti osvědčení odborné způsobilosti potvrzujícího pravidelné školení.\n4.   Držitelé osvědčení odborné způsobilosti podle článku 6 nebo osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 tohoto článku a řidiči uvedení v článku 4, kteří přestali vykonávat své povolání a nesplňují požadavky odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, se musí předtím, než se vrátí k výkonu svého povolání, zúčastnit kurzu pravidelného školení.\n5.   Řidiči provozující nákladní dopravu, kteří dokončili kurzy pravidelného školení pro jednu ze skupin řidičského oprávnění podle čl. 5 odst. 2, se nemusí pro jinou ze skupin uvedených v daném odstavci zúčastnit dalšího pravidelného školení.\nČlánek 9\nProsazování právních předpisů\nPříslušné orgány některé ze stran buď umístí přímo na řidičské oprávnění (průkaz) vedle odpovídajících skupin řidičského průkazu rozlišovací značku potvrzující držení osvědčení odborné způsobilosti a uvádějící datum skončení platnosti, nebo zavedou zvláštní průkaz kvalifikace řidiče, který by měl být vystaven v souladu se vzorem uvedeným v dodatku 31-B-1-2. Přijatelný může být jakýkoli jiný model za předpokladu, že jej specializovaný výbor pro silniční dopravu uzná za rovnocenný. Průkaz kvalifikace řidiče nebo jakýkoli rovnocenný doklad, jak je uvedeno výše, vydaný příslušnými orgány jedné strany je pro účely tohoto oddílu uznán druhou stranou.\nŘidiči musí být schopni předložit na žádost oprávněného kontrolora řidičské oprávnění (průkaz) nebo zvláštní průkaz kvalifikace řidiče nebo rovnocenný doklad opatřený rozlišovací značkou potvrzující držení osvědčení odborné způsobilosti.\nDodatek 31-B-1-1\nMINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KVALIFIKACI A VÝCVIK\nAby se zajistilo, že pravidla pro silniční přepravu zboží, na něž se vztahuje část druhá díl třetí hlava I této dohody, budou co nejvíce harmonizována, minimální požadavky na kvalifikaci a výcvik řidičů, jakož i na schvalování školicích středisek jsou stanoveny níže v oddílech 1 až 5 tohoto dodatku. Přijatelná může být jakákoli jiná obsahová stránka této kvalifikace či výcviku za předpokladu, že ji specializovaný výbor pro silniční dopravu uzná za rovnocennou.\nODDÍL 1\nSEZNAM PŘEDMĚTŮ\nZnalosti, které musí strany vzít při stanovení výchozí kvalifikace řidiče a pravidelného školení v úvahu, musí zahrnovat alespoň předměty uvedené v tomto seznamu. Účastníci řidičského výcviku musí dosáhnout úrovně znalostí a praktické způsobilosti nezbytné pro bezpečné řízení všech vozidel v příslušné skupině řidičského oprávnění. Minimální úroveň znalostí nesmí být nižší než úroveň dosažená během povinné školní docházky doplněná odbornou přípravou.\n1.   Zlepšení výcviku v racionálním řízení na základě bezpečnostních předpisů\n1.1\nCíl: znát charakteristiky převodového systému pro co nejlepší využívání:\nkřivky točivého momentu a výkonu, specifické spotřeby motoru, oblasti optimálního využití otáčkoměru, oblasti optimálního využití počtu otáček při řazení.\n1.2\nCíl: znát technické charakteristiky a obsluhu bezpečnostních ovládacích prvků pro řízení vozidla, umět minimalizovat jeho opotřebení a předcházet poruchám jeho funkcí:\nmeze použití brzd a zpomalovače, kombinované použití brzd a zpomalovače, lepší využívání vztahu mezi rychlostí a převodovým poměrem, využívání setrvačnosti vozidla, využívání způsobů zpomalení a brzdění na svazích, zásahy v případě poruchy, využívání elektronických a mechanických zařízení, jako jsou elektronický stabilizační program (ESP), vyspělé systémy nouzového brzdění (AEBS), protiblokovací brzdový systém (ABS), systémy kontroly trakce (TCS) a palubní monitorovací systémy (IVMS) a další asistenční nebo automatizační zařízení, která jsou schválena k používání.\n1.3\nCíl: schopnost optimalizovat spotřebu pohonných hmot:\noptimalizace spotřeby pohonných hmot uplatňováním poznatků uvedených v bodech 1.1 a 1.2, důležitost předvídání dopravního toku, dodržování přiměřené vzdálenosti od ostatních vozidel a využívání hybnosti vozidla, ustálená rychlost jízdy, plynulý styl jízdy a náležitý tlak v pneumatikách a obeznámenost s inteligentními dopravními systémy, které zlepšují účinnost řízení a pomáhají při plánování trasy.\n1.4\nCíl: schopnost předvídat a vyhodnocovat rizika v silničním provozu a přizpůsobit se jim:\nuvědomovat si různé stavy vozovky, dopravní a povětrnostní podmínky a přizpůsobovat jim způsob řízení, předvídat blížící se události; porozumět tomu, jak připravovat a plánovat cesty během mimořádných povětrnostních podmínek; být obeznámen s používáním příslušného bezpečnostního vybavení a chápat, kdy cesta musí být v důsledku extrémních povětrnostních podmínek odložena nebo zrušena; přizpůsobovat způsob řízení rizikům provozu, včetně nebezpečného chování v dopravě nebo rozptýlení při jízdě (v důsledku používání elektronických zařízení, jídla, pití apod.); umět rozpoznat nebezpečné situace a být schopen zvládat stres, který z toho vyplývá, zejména ve vztahu k velikosti a hmotnosti vozidel a zranitelných účastníků silničního provozu, jako jsou chodci, cyklisté a řidiči dvoukolových motorových vozidel a přizpůsobovat jim způsob řízení;\nidentifikovat možné nebezpečné situace a správně interpretovat, jak se tyto potenciálně nebezpečné situace mohou proměnit v situace, za kterých již nelze předejít srážce nebo nárazu, a volit a provádět taková opatření, která zvyšují bezpečnost do té míry, aby v případě, že potenciálně nebezpečná situace nastane, bylo možno hrozící srážce nebo nárazu ještě předejít.\n1.5\nCíl: schopnost naložit vozidlo s patřičným ohledem na pravidla bezpečnosti a řádné užívání vozidla:\nsíly působící na vozidlo v pohybu, užití převodového poměru odpovídajícího nákladu vozidla a profilu silnice, používání automatických převodových soustav, výpočet užitečného zatížení vozidla nebo kombinace vozidel, výpočet užitečného objemu, rozložení nákladu, důsledky přetížení nápravy, stabilita vozidla a jeho těžiště, typy obalů a palet;\nhlavní skupiny věcí vyžadující zabezpečení, upínací a zajišťovací technika, užití zajišťovacích popruhů, kontrola zajišťovacích zařízení, užití manipulačního vybavení, přikrytí plachtovinou a její odstranění.\n2.   Uplatnění předpisů\n2.1\nCíl: znát sociálně-právní prostředí a odpovídající předpisy pro silniční dopravu:\nnejdelší přípustné pracovní doby v odvětví dopravy; zásady, uplatňování a důsledky pravidel týkajících se doby řízení a doby odpočinku a pravidel týkajících se tachografu; sankce v případě, že není užit tachograf nebo není užit správně a jsou v něm prováděny nedovolené změny; znalost sociálního prostředí silniční dopravy: práva a povinnosti řidičů, co se týče výchozí kvalifikace a pravidelného školení.\n2.2\nCíl: znát předpisy upravující nákladní dopravu:\noprávnění k provozování dopravy, dokumenty, které se musí nacházet ve vozidle, zákaz používání určitých silnic, poplatky za užívání silnic, povinnosti podle vzorových smluv pro nákladní dopravu, navrhování dokladů tvořících smlouvu o přepravě, povolení mezinárodní dopravy, povinnosti podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), podepsanou v Ženevě dne 18. května 1956, navrhování mezinárodních nákladních listů, přejíždění hranice, zástupci zasilatelských společností, zvláštní doklady doprovázející přepravované věci.\n3.   Zdraví, silnice a bezpečnost životního prostředí, poskytování služeb, logistika\n3.1\nCíl: řidiči si musí být vědomi nebezpečí silničního provozu a pracovních úrazů:\ndruhy pracovních úrazů v odvětví dopravy, statistika nehod v silničním provozu, spoluodpovědnost nákladních automobilů nebo autobusů, materiální a finanční důsledky.\n3.2\nCíl: schopnost zabránit kriminalitě a převádění nelegálních přistěhovalců:\nobecné informace, důsledky pro řidiče, preventivní opatření, seznamy kontrolních otázek, právní předpisy pro odpovědnost dopravce.\n3.3\nCíl: schopnost zabránit ohrožení zdraví:\nergonomické zásady; pohyby a polohy představující nebezpečí, tělesná zdatnost, cvičení pro manipulaci s nákladem, osobní ochrana.\n3.4\nCíl: uvědomit si důležitost tělesné a duševní způsobilosti:\nzásady zdravé a vyrovnané výživy, účinky alkoholu, drog nebo jakýchkoliv jiných látek, které mohou působit na chování; symptomy, příčiny a účinky únavy a stresu, podstatná úloha základního pracovního a odpočinkového cyklu.\n3.5\nCíl: schopnost posoudit nouzové situace:\nchování při mimořádných událostech: hodnocení situace, vyhnutí se komplikacím při nehodě, vyrozumění pomoci, pomoc obětem a poskytnutí první pomoci, reakce na výskyt požáru, evakuace spolucestujících nákladního automobilu nebo cestujících autobusu, zajištění bezpečnosti pro všechny cestující, reakce v případě agrese; základní zásady sestavení zprávy o nehodě.\n3.6\nCíl: schopnost osvojit si chování podporující příznivý obraz o podniku:\nvztah chování řidiče a obrazu o podniku: jakou má kvalita služby poskytovaná řidičem důležitost pro podnik, různé úlohy řidiče, lidé, se kterými má řidič jednat, údržba vozidla, organizace práce, obchodní a finanční následky právního sporu.\n3.7\nCíl: znát hospodářské prostředí silniční nákladní dopravy a organizaci trhu:\nvztah silniční dopravy k ostatním druhům dopravy (hospodářská soutěž, přepravci), různé dopravní činnosti (doprava na zakázku a vnitropodniková doprava, pomocné dopravní činnosti), organizace hlavních druhů dopravních podniků a pomocných dopravních činností, různé dopravní specializace (autocisterny, přeprava s kontrolovanou teplotou, nebezpečné věci, přeprava zvířat atd.), změny v odvětví (diverzifikace poskytovaných služeb, kombinovaná doprava s železnicí, subdodávky atd.).\nODDÍL 2\nPOVINNÁ VÝCHOZÍ KVALIFIKACE STANOVENÁ V ČÁSTI B ODDÍLU 1 ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. A)\nKterákoli ze strana může započítat další zvláštní výcvik týkající se silniční přepravy zboží požadované podle jejích právních předpisů jako součást odborné přípravy podle tohoto oddílu a oddílu 3 tohoto dodatku.\n2.1.   Možnost kombinující návštěvu kurzu a zkoušku\nVýchozí kvalifikace musí zahrnovat výuku všech předmětů uvedených na seznamu v oddílu 1 tohoto dodatku. Výuka u této výchozí kvalifikace musí trvat 280 hodin.\nKaždý účastník řidičského výcviku musí osobně odřídit alespoň 20 hodin ve vozidle příslušné skupiny, které vyhovuje alespoň požadavkům na zkušební vozidla.\nBěhem osobního řízení vozidla musí být účastník řidičského výcviku doprovázen instruktorem, který je zaměstnán schváleným výcvikovým střediskem. Z 20 hodin osobního řízení smí každý účastník řidičského výcviku nejvýše osm hodin řídit vozidlo na zvláštním pozemku nebo na výkonném simulátoru, aby mohlo být posouzeno jeho zlepšení v racionálním řízení na základě bezpečnostních předpisů, zejména s ohledem na vedení vozidla za různých stavů vozovky a na způsob, jakým se tento stav mění za různých povětrnostních podmínek a v závislosti na denní nebo noční době, a aby mohla být posouzena jeho schopnost optimalizovat spotřebu pohonných hmot.\nKterákoli ze stran a, v případě Unie, členský stát může povolit, aby část školení zajišťovaného schváleným výcvikovým střediskem byla poskytována prostřednictvím nástrojů IKT, jako je e-learning, přičemž zajistí udržování řádné kvality školení, a za tímto účelem určí předměty, v nichž lze nástrojů IKT nejúčinněji využít. V tomto případě je požadováno spolehlivé určení totožnosti uživatele a vhodné prostředky kontroly.\nPro řidiče uvedené v části B oddílu 1 čl. 5 odst. 4 musí výuka v rámci výchozí kvalifikace trvat 70 hodin včetně pěti hodin osobního řízení.\nKe konci této výuky příslušné orgány stran nebo subjekt jimi jmenovaný podrobí řidiče písemné nebo ústní zkoušce. Zkouška musí zahrnovat alespoň jednu otázku z každého cíle uvedeného na seznamu předmětů v oddílu 1 tohoto dodatku.\n2.2   Možnost volby zkoušky\nPříslušné orgány stran nebo subjekty jimi určené pořádají uvedené teoretické a praktické zkoušky s cílem zkontrolovat, zda kandidát má úroveň znalostí požadovaných v oddílu 1 tohoto dodatku pro předměty a cíle tam uvedené.\na)\nTeoretická zkouška se skládá alespoň ze dvou částí:\ni)\nz otázek včetně otázek připouštějících více odpovědí, otázek vyžadujících přímou odpověď nebo z kombinace obou systémů a\nii)\nz případových studií.\nTato teoretické zkouška musí trvat alespoň čtyři hodiny.\nb)\nPraktická zkouška se skládá ze dvou částí:\ni)\nze zkoušky řízení zaměřené na posouzení, jak se kandidát zlepšil v racionálním řízení na základě bezpečnostních předpisů. Zkouška se musí pokud možno uskutečnit na silnicích mimo zástavbu, na rychlostních silnicích a na dálnicích (nebo podobných komunikacích) a na všech druzích městských komunikací představujících různé potíže, se kterými se řidič může setkat. Je žádoucí, aby se tato zkouška uskutečnila za různé intenzity silničního provozu. Doba řízení na silnici musí být využita optimálně, aby schopnosti kandidáta mohly být posouzeny ve všech oblastech silničních provozu, se kterými se může setkat. Tato zkouška musí trvat alespoň 90 minut;\nii)\nz praktické zkoušky zahrnující alespoň body 1.5, 3.2, 3.3 a 3.5 oddílu 1 tohoto dodatku.\nTato zkouška musí trvat alespoň 30 minut.\nVozidlo užité pro praktickou zkoušku musí vyhovovat alespoň požadavkům na zkušební vozidla.\nPraktická zkouška může být nahrazena třetí zkouškou, která se uskuteční na zvláštním pozemku nebo na výkonném simulátoru, aby mohlo být posouzeno zlepšení kandidáta v racionálním řízení na základě bezpečnostních předpisů, zejména s ohledem na vedení vozidla za různého stavu vozovky a způsobu, jakým se tento stav mění za různých povětrnostních podmínek a v denní nebo noční době.\nDélka této volitelné zkoušky není určena. Má-li řidič tuto zkoušku podstoupit, může být doba jejího trvání odečtena od 90 minut řidičské zkoušky uvedené v bodě i), ale odečtená doba nesmí překročit 30 minut.\nPro řidiče uvedené v části B oddílu 1 čl. 5 odst. 4 musí být teoretická zkouška omezena na předměty uvedené v oddílu 1 tohoto dodatku a týkající se vozidel, na která se vztahuje nová výchozí kvalifikace. Tito řidiči však musí projít celou praktickou zkouškou.\nODDÍL 3\nZRYCHLENÁ VÝCHOZÍ KVALIFIKACE STANOVENÁ ČÁSTI B ODDÍLU 1 PŘÍLOHY 31\nZrychlená výchozí kvalifikace musí zahrnovat výuku všech předmětů uvedených na seznamu v oddílu 1 tohoto dodatku. Musí trvat 140 hodin.\nKaždý účastník řidičského výcviku musí osobně odřídit alespoň 10 hodin ve vozidle příslušné skupiny, které vyhovuje alespoň požadavkům na zkušební vozidla.\nBěhem osobního řízení vozidla musí být účastník řidičského výcviku doprovázen instruktorem, který je zaměstnán schváleným výcvikovým střediskem. Z 10 hodin osobního řízení smí každý účastník řidičského výcviku nejvýše čtyři hodiny řídit vozidlo na zvláštním pozemku nebo na výkonném simulátoru, aby mohlo být posouzeno jeho zlepšení v racionálním řízení na základě bezpečnostních předpisů, zejména s ohledem na vedení vozidla za různých stavů vozovky a na způsob, jakým se tento stav vozovky mění za různých povětrnostních podmínek a v závislosti na denní nebo noční době, a schopnost optimalizovat spotřebu pohonných hmot.\nNa zrychlenou výchozí kvalifikaci se vztahují rovněž ustanovení bodu 2.1 čtvrtého pododstavce oddílu 2 tohoto dodatku.\nPro řidiče uvedené v části B oddílu 1 čl. 5 odst. 4 musí výuka v rámci zrychlené výchozí kvalifikace trvat 35 hodin včetně dvou a půl hodiny osobního řízení.\nKe konci této výuky příslušné orgány stran nebo subjekt jimi jmenovaný podrobí řidiče písemné nebo ústní zkoušce. Zkouška musí zahrnovat alespoň jednu otázku z každého cíle uvedeného na seznamu předmětů v oddílu 1 tohoto dodatku.\nKterákoli ze stran může započítat další zvláštní výcvik týkající se silniční přepravy zboží požadované podle jejích právních předpisů jako součást odborné přípravy podle tohoto oddílu.\nODDÍL 4\nPOVINNÉ PRAVIDELNÉ ŠKOLENÍ STANOVENÉ V ČÁSTI B ODDÍLU 1 ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. B ) PŘÍLOHY 31\nPovinné kurzy pravidelného školení pořádají schválená výcviková střediska. Musí trvat 35 hodin jednou za pět let a být rozděleny do časových úseků trvajících vždy alespoň sedm hodin, které mohou být rozděleny na dva po sobě následující dny. V případě e-learningu musí schválené výcvikové středisko zajistit zachování řádné kvality školení, včetně výběru předmětů, pro něž je možné nejúčinněji použít nástroje IKT. Členské státy musí zejména požadovat spolehlivé určení totožnosti uživatele a vhodné prostředky kontroly. Maximální délka školení prostřednictvím elektronického učení nesmí přesáhnout 12 hodin. Nejméně jeden ze školících kurzů je věnován předmětu souvisejícímu s bezpečností provozu na pozemních komunikacích. Obsah školení zohledňuje potřeby v oblasti odborné přípravy odpovídající konkrétním přepravním operacím prováděným řidičem a vývoji příslušných právních předpisů a techniky a měl by pokud možno odpovídat zvláštním potřebám řidiče v oblasti odborné přípravy. V průběhu uvedených 35 hodin by měla být probrána řada různých témat, a mělo by být zahrnuto i opakování školení, pokud se ukáže, že řidič potřebuje zvláštní dodatečné školení.\nKterákoli ze stran a, v případě Unie, členský stát může započítat další zvláštní výcvik týkající se silniční přepravy zboží požadované podle jejích právních předpisů jako součást odborné přípravy podle tohoto oddílu.\nODDÍL 5\nSCHVÁLENÍ POSKYTOVÁNÍ VÝCHOZÍ KVALIFIKACE A PRAVIDELNÉHO ŠKOLENÍ\n5.1\nVýcviková střediska pro výchozí kvalifikaci a pravidelné školení jsou schvalována příslušnými orgány stran. Schválení může být vydáno pouze na základě písemné žádosti. Žádost musí být doprovázena doklady, které zahrnují:\n5.1.1.\npřiměřený kvalifikační a školící program, který specifikuje učební předměty, jakož i plán jeho provádění a učební metody;\n5.1.2.\nkvalifikaci a oblasti činnosti instruktorů;\n5.1.3.\ninformace o místech poskytování kurzů, učebních materiálech, prostředcích dostupných pro praktickou výuku a používaném vozidlovém parku;\n5.1.4.\npodmínky účasti na kurzech (počet účastníků).\n5.2.\nPříslušný orgán udělí schválení písemně s výhradou těchto podmínek:\n5.2.1.\nvýcvik je uskutečňován v souladu s doklady připojenými k žádosti;\n5.2.2.\npříslušný orgán je oprávněn k vyslání pověřených osob, aby napomáhaly při výcvikových kurzech schválených středisek, a je oprávněn k dozoru nad těmito středisky s ohledem na užívané učební prostředky a řádné vedení výcvikových kurzů a zkoušek;\n5.2.3.\nschválení může být odejmuto nebo pozastaveno, jestliže podmínky schválení nejsou nadále plněny.\nSchválené středisko musí zaručit, že instruktoři mají dobré znalosti o nejnovějším stavu předpisů a podmínek výcviku. Instruktoři musí jako součást specifického výběrového řízení doložit znalost jak předmětu výuky, tak výukových metod. Co se týče praktické části výcviku, musí instruktoři doložit praxi jako profesionální řidiči nebo podobnou řidičské praxi, například jako instruktoři řízení nákladních vozidel.\nProgram výcviku musí být v souladu se schválením a musí zahrnovat předměty uvedené v seznamu v oddílu 1.\nDodatek 31-B-1-2\nVzor průkazu kvalifikace řidiče uvedeného v článku 9 části B oddílu 1 této přílohy\nODDÍL 2\nDOBY ŘÍZENÍ, PŘESTÁVKY A DOBY ODPOČINKU\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Tento oddíl stanoví pravidla týkající se doby řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku řidičů uvedených v čl. 456 odst. 1 písm. b) této dohody při jízdách uvedených v článku 462 této dohody.\n2.   Provádí-li řidič jízdu uvedenou v článku 462 této dohody, vztahují se pravidla tohoto oddílu na veškerou silniční dopravu prováděnou tímto řidičem mezi územími stran a mezi členskými státy.\n3.   Tento oddíl se použije:\na)\npokud maximální přípustná hmotnost vozidla včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny; nebo\nb)\nod 1. července 2026, pokud maximální přípustná hmotnost vozidla včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,5 tuny.\n4.   Tento oddíl se nepoužije na dopravu:\na)\nvozidly nebo jejich kombinacemi s maximální přípustnou hmotností nepřekračující 7,5 tun, které jsou používány pro:\ni)\npřepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič při výkonu svého povolání potřebuje, nebo\nii)\ndoručování zboží vyrobeného řemeslným způsobem;\npouze na tratích v okruhu do 100 km od provozovny dopravce a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost a že doprava není prováděna na cizí účet nebo za úplatu;\nb)\nvozidly s nejvyšší povolenou rychlostí nepřevyšující 40 km/h;\nc)\nvozidly, která jsou ve vlastnictví ozbrojených sil, sil civilní obrany, požárních sborů a sil odpovědných za udržování veřejného pořádku nebo jsou jimi najata bez řidiče, uskutečňuje-li se přeprava v rámci jím svěřených úkolů a je-li pod jejich kontrolou;\nd)\nvozidly používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;\ne)\nspecializovanými vozidly používanými pro lékařské účely;\nf)\nspeciálními havarijními vozidly, operují-li v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla;\ng)\nvozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu;\nh)\nvozidly o maximální přípustné hmotnosti přesahující 2,5 tuny, nikoli však 3,5 tuny, včetně návěsu nebo přívěsu používanými pro přepravu zboží, pokud se přeprava neuskutečňuje na cizí účet nebo za úplatu, ale na vlastní účet společnosti nebo řidiče, a pokud řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;\ni)\nobchodními vozidly, která jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém se používají, považována za historická vozidla a používají se k neobchodní přepravě zboží.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„silniční dopravou“ doprava prováděná zcela nebo částečně po veřejných pozemních komunikacích prázdnými nebo loženými silničními vozidly používanými pro přepravu cestujících nebo zboží;\nb)\n„přestávkou v řízení“ doba, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je určená výhradně k jeho zotavení;\nc)\n„jinou prací“ činnosti, které jsou vymezeny jako pracovní doba v čl. 2 odst. 1podbodu A) části B oddílu 3, kromě „řízení“, a také jakákoli práce pro téhož nebo jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či jinde;\nd)\n„dobou odpočinku“ nepřerušená doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem;\ne)\n„denní dobou odpočinku“ denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpočinku“ nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“, přičemž:\ni)\n„běžnou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 11 hodin, kterou lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí být nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 9 hodin a\nii)\n„zkrácenou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin;\nf)\n„týdenní dobou odpočinku“ týdenní doba, během níž může řidič volné nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“, přičemž:\ni)\n„běžnou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 45 hodin a\nii)\n„zkrácenou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku kratší než 45 hodin, která smí být za podmínek stanovených v čl. 6 odst. 6 a 7 zkrácena na nejméně 24 po sobě následujících hodin;\ng)\n„týdnem“ období mezi 00.00 hodin v pondělí a 24.00 hodin v neděli;\nh)\n„dobou řízení“ doba trvání činnosti řízení zaznamenaná:\ni)\nautomaticky nebo poloautomaticky tachografem vymezeným v čl. 2 odst. 2 písm. e), f), g) a h) části B oddílu 4 této přílohy, nebo\nii)\nručně v souladu s požadavky čl. 9 odst. 2 a článku 11 části B oddílu 4 této přílohy;\ni)\n„denní dobou řízení“ celková doba řízení mezi skončením jedné denní doby odpočinku a začátkem druhé denní doby odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku;\nj)\n„týdenní dobou řízení“ celková doba řízení během jednoho týdne;\nk)\n„maximální přípustnou hmotností“ celková povolená provozní hmotnost plně naloženého vozidla;\nl)\n„provozem s více řidiči“ stav, kdy jsou během doby řízení mezi dvěma po sobě následujícími denními dobami odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, aby je řídili během první hodiny provozu s více řidiči, přičemž přítomnosti dalšího řidiče po tuto dobu není povinná, ovšem ve zbývající době povinná je;\nm)\n„dobou řízení“ celková doba řízení od okamžiku, kdy řidič začne řídit vozidlo po době odpočinku nebo přestávce, do okamžiku, kdy začne další doba odpočinku nebo přestávka; doba řízení může být nepřetržitá nebo přerušovaná.\nČlánek 3\nPožadavky na pomocníky řidiče\nMinimální věk pomocníků řidiče je 18 let. Každá ze stran, a v případě Unie, členský stát však mohou snížit minimální věk pomocníků řidičů na 16 let za předpokladu, že snížení je za účelem odborné přípravy a že jsou dodržena omezení uložená Spojeným královstvím a, v případě Unie, vnitrostátními předpisy daného členského státu v oblasti zaměstnanosti.\nČlánek 4\nDoby řízení\n1.   Denní doba řízení nesmí přesáhnout devět hodin.\nNejvýše dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin.\n2.   Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin a nesmí být překročena maximální týdenní pracovní doba ve výši 60 hodin.\n3.   Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.\n4.   Denní a týdenní doba řízení zahrnuje celkovou dobu řízení na území stran.\n5.   Řidič zaznamená jako jinou práci dobu strávenou podle čl. 2 písm. c) tohoto oddílu a rovněž dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům, není-li povinen zaznamenávat dobu řízení, a dále zaznamená dobu pracovní pohotovosti, jak je definována v části B oddílu 3 čl. 2 bodě 2, v souladu s částí B oddílem 4 čl. 6 odst. 5 písm. b) bodem iii). Tento zápis provede ručně na záznamový list nebo výtisk, anebo zadá ručně na záznamovém zařízení.\nČlánek 5\nPřestávky v řízení\nPo čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku.\nTato přestávka v řízení může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut, které jsou v období rozloženy tak, aby byly v souladu prvním pododstavcem.\nŘidič, který se zapojuje do provozu s více řidiči, může čerpat přestávku v řízení v délce 45 minut ve vozidle řízeném jiným řidičem, pokud tomuto řidiči právě nepomáhá.\nČlánek 6\nOdpočinek\n1.   Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.\n2.   V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku.\nJe-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň devět hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.\n3.   Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.\n4.   Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku.\n5.   Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku.\n6.   Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič nejméně:\na)\ndvě běžné týdenní doby odpočinku nebo\nb)\njednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 24 hodin.\nTýdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.\n7.   Odchylně od odstavce 6 může řidič vykonávající mezinárodní přepravu zboží mimo území strany podnikatele v silniční nákladní dopravě nebo, v případě řidičů podnikatelů v silniční nákladní dopravě z Unie, mimo území členského státu podnikatele v silniční nákladní dopravě mít dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku za předpokladu, že řidič ve všech čtyřech po sobě následujících týdnech čerpá nejméně čtyři týdenní doby odpočinku, z nichž alespoň dvě jsou běžné týdenní doby odpočinku.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že řidič vykonává mezinárodní přepravu, pokud zahájí dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku mimo území strany podnikatele v silniční nákladní dopravě a mimo své bydliště nebo, v případě Unie, mimo území členského státu podnikatele v silniční nákladní dopravě a zemi svého bydliště.\nJakékoli zkrácení týdenní doby odpočinku musí být nahrazeno odpovídající dobou odpočinku čerpanou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.\nPokud byly čerpány dvě po sobě následující zkrácené týdenní doby odpočinku v souladu třetím pododstavcem, předchází následující týdenní době odpočinku doba odpočinku čerpaná náhradou za tyto dvě zkrácené týdenní doby odpočinku.\n8.   Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně navazovat na jinou dobu odpočinku trvající nejméně devět hodin.\n9.   Běžné týdenní doby odpočinku a jakoukoli týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin čerpané náhradou za předchozí zkrácené týdenní doby odpočinku nelze čerpat ve vozidle. Čerpají se ve vhodném genderově vstřícném ubytování s náležitým vybavením pro spaní a hygienu.\nVeškeré náklady na ubytování mimo vozidlo hradí zaměstnavatel.\n10.   Dopravci organizují práci řidiče takovým způsobem, aby se řidič mohl v průběhu každých čtyř po sobě následujících týdnů vrátit do provozovny zaměstnavatele, kde má obvyklou základnu a kde jeho týdenní doba odpočinku začíná, ve Spojeném království a, v případě Unie, v členském státě usazení zaměstnavatele nebo do svého bydliště s cílem strávit tam nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin čerpanou náhradou za zkrácenou týdenní dobu odpočinku.\nPokud však řidič čerpal dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku v souladu s odstavcem 7, organizuje dopravce práci řidiče takovým způsobem, aby se řidič mohl vrátit před zahájením běžné týdenní doby odpočinku trvající déle než 45 hodin čerpané náhradou.\nDopravce dokumentuje plnění této povinnosti a uchovává dokumentaci ve svých prostorách, aby ji mohl předložit na žádost kontrolních orgánů.\n11.   Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, může být připojena k jednomu nebo druhému z těchto týdnů, avšak nikoli k oběma.\n12.   Odchylně může být běžná denní doba odpočinku nebo zkrácená týdenní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku nebo zkrácené týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici spací kabinu, lůžko nebo lehátko.\nPokud jde o běžné týdenní doby odpočinku, vztahuje se tato výjimka pouze na cesty trajektem nebo vlakem, pokud:\na)\ncesta je naplánována na 8 nebo více hodin a\nb)\nřidič má přístup ke spací kabině na trajektu nebo ve vlaku.\n13.   Jakákoli doba, kterou řidič stráví na cestě do místa nebo z místa, kde se ujme vozidla, které spadá do působnosti tohoto oddílu a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se nezapočítává jako doba odpočinku, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup ke spací kabině, lůžku nebo lehátku.\n14.   Jakákoli doba, kterou řidič stráví řízením vozidla, které nespadá do působnosti tohoto oddílu, k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti tohoto oddílu a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se započítává jako jiná práce.\nČlánek 7\nOdpovědnost podnikatelů v silniční nákladní dopravě\n1.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě strany nesmí odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost, rychlost dodání nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny mohly vést k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo by podněcovaly k porušování tohoto oddílu.\n2.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě strany organizuje silniční dopravu a poskytuje členům osádky řádné pokyny, aby byli schopni dodržovat ustanovení tohoto oddílu.\n3.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě strany odpovídá za porušení, kterých se dopustí jeho řidiči, a to i tehdy, pokud k tomuto porušení došlo na území druhé strany.\nAniž je dotčeno právo stran považovat podnikatele v silniční nákladní dopravě za plně odpovědné, mohou strany podmínit tuto odpovědnost porušením odstavců 1 a 2 daným podnikatelem. Členské státy mohou zvážit jakýkoli důkaz, že podnikatele v silniční nákladní dopravě nelze důvodně považovat za odpovědného za porušení, ke kterému došlo.\n4.   Podnikatelé v silniční nákladní dopravě, zasílatelé, speditéři, hlavní dodavatelé, subdodavatelé a agentury zprostředkovávající zaměstnání řidičům zajistí, aby byly smluvně dohodnuté přepravní plány v souladu s tímto oddílem.\n5.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě, který používá vozidla vybavená záznamovým zařízením podle čl. 2 písm. f), g) nebo h) části B oddílu 4, jež spadají do působnosti tohoto oddílu, zajistí, aby\ni)\nveškeré údaje se pravidelně stahovaly z celku ve vozidle a karty řidiče, jak to stanoví daná strana, a aby se odpovídající údaje stahovaly častěji, aby se zajistilo, že jsou staženy údaje o všech činnostech, které podnikatel v silniční nákladní dopravě provedl nebo které pro něj byly provedeny, a\nii)\nveškeré údaje stažené z celku ve vozidle a z karty řidiče byly uchovávány po dobu nejméně 12 měsíců po jejich zaznamenání a na žádost kontrolora byly tyto údaje dostupné z provozovny podnikatele v silniční nákladní dopravě, přímo nebo dálkově.\nPro účely tohoto odstavce je pojem „stahování“ vykládán v souladu s definicí stanovenou v části C oddílu 2 čl. 2 odst. 2 písm. h).\nMaximální časový úsek pro stahování příslušných údajů podle bodu i) tohoto odstavce činí 90 dnů v případě údajů z celku ve vozidle a 28 dnů v případě údajů z karty řidiče.\nČlánek 8\nVýjimky\n1.   Řidič se může odchýlit od článků 4, 5 a 6 pouze v míře nezbytné pro dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla, které řídí, nebo jeho nákladu, pokud neohrozí bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Řidič uvede důvod odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo zastávky.\n2.   Pokud tím není ohrožena bezpečnost silničního provozu, může se řidič za výjimečných okolností odchýlit rovněž od čl. 4 odst. 1 a 2 a od čl. 6 odst. 2 tím, že překročí denní a týdenní dobu řízení až o jednu hodinu, aby dojel do provozovny zaměstnavatele nebo do svého bydliště a čerpal týdenní dobu odpočinku.\nZa stejných podmínek může řidič překročit denní a týdenní dobu řízení až o dvě hodiny, aby dojel do provozovny zaměstnavatele nebo do svého bydliště a čerpal běžnou týdenní dobu odpočinku, pokud bezprostředně před dodatečnou jízdou čerpal nepřerušenou přestávku v délce 30 minut.\nŘidič uvede důvod této odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí do cílového místa nebo na vhodné místo zastávky.\nJakákoli doba prodloužení musí být nahrazena odpovídající dobou odpočinku čerpanou vcelku společně s jakoukoliv dobou odpočinku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.\n3.   Pokud tím není ohrožena bezpečnost silničního provozu, může kterákoli ze stran, a, v případě Unie, členský stát, udělit výjimky z článků 3 až 6 a stanovit pro ně individuální podmínky na svém území nebo, po dohodě s druhou stranou, na území druhé strany, pokud jde o dopravu:\na)\nvozidly ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo jimi najatými bez řidiče a používanými k silniční dopravě, pokud tyto orgány veřejné moci nevstupují do hospodářské soutěže se soukromými podnikateli v silniční nákladní dopravě;\nb)\nvozidly používanými nebo najatými bez řidiče zemědělskými, pěstitelskými, lesnickými, chovatelskými podniky a podniky rybolovu pro přepravu zboží jako součást jejich podnikatelské činnosti na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla;\nc)\nzemědělskými a lesnickými traktory používanými pro zemědělské a lesnické činnosti na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla, který vozidlo vlastní, najímá nebo najímá s následnou koupí;\nd)\nvozidly nebo kombinacemi vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 7,5 tuny a která používají poskytovatelé všeobecných služeb za účelem doručování zásilek v rámci všeobecných služeb. Tato vozidla se smějí používat pouze na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;\ne)\nvozidly provozovanými výlučně na ostrovech s rozlohou do 2 300 km2, které nejsou spojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, který by mohl být používán motorovými vozidly;\nf)\nvozidly používanými pro přepravu zboží na tratích v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla s pohonem na zemní nebo zkapalněný plyn nebo elektřinu, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřesahuje 7,5 tuny;\ng)\nvozidly používanými v souvislosti s kanalizačními sítěmi, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolou silnic, odvozem a likvidací domovního odpadu, telegrafními a telefonními službami, rozhlasovým a televizním vysíláním a detekcí rozhlasových nebo televizních vysílačů nebo přijímačů;\nh)\nspecializovanými vozidly přepravujícími cirkusy a lunaparky;\ni)\nspeciálně vybavenými vozidly pro mobilní projekty, jejichž hlavním účelem po zaparkování je využití k vzdělávacím účelům;\nj)\nvozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství či zpětnou přepravu nádob na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení zvířat do hospodářství;\nk)\nspecializovanými vozidly přepravujícími peníze nebo cennosti;\nl)\nvozidly používanými pro přepravu zvířecích odpadů nebo zvířecích těl neurčených k lidské spotřebě;\nm)\nvozidly používanými výhradně na komunikacích uvnitř distribučních center jako přístavy, překladiště nebo železniční terminály;\nn)\nvozidly používanými pro přepravu živých zvířat z hospodářství na místní trhy a naopak nebo z trhů na místní jatka ve vzdálenosti do 100 km;\no)\nvozidly nebo kombinací vozidel převážejícími stavební stroje pro stavební podnik v okruhu do 100 km od provozovny podniku, pokud řízení těchto vozidel nepředstavuje řidičovu hlavní činnost, a\np)\nvozidly používanými pro dodávky betonu připraveného k lití.\n4.   Pokud nejsou ohroženy pracovní podmínky řidičů a bezpečnost silničního provozu a jsou dodržena omezení stanovená v části B oddílu 3 článku 3, může každá ze stran, a, v případě Unie, členský stát, udělit dočasné výjimky z použití článků 4, 5 a 6 tohoto oddílu v případě přepravy provozované za mimořádných okolností v souladu s postupem použitelným u dané strany.\nDočasné výjimky musí být řádně zdůvodněny a neprodleně oznámeny druhé straně. Způsoby uvedeného oznámení upřesní specializovaný výbor pro silniční dopravu. Každá ze stran tyto informace neprodleně zveřejní na veřejných internetových stránkách a zajistí, aby její činnosti v oblasti prosazování povinností zohledňovaly výjimku udělenou druhou stranou.\nODDÍL 3\nPRACOVNÍ DOBA MOBILNÍCH PRACOVNÍKŮ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Tento oddíl se vztahuje na mobilní pracovníky zaměstnané podnikateli v silniční nákladní dopravě stran, kteří provádějí cesty uvedené v článku 462 této dohody.\nTento oddíl se vztahuje rovněž na samostatně výdělečně činné řidiče.\n2.   Pokud tento oddíl obsahuje konkrétnější ustanovení ohledně mobilních pracovníků vykonávajících činnosti v silniční dopravě, má přednost před příslušnými ustanoveními článku 387 této dohody.\n3.   Tento oddíl doplňuje ustanovení části B oddílu 2, která mají přednost před ustanoveními tohoto oddílu.\n4.   Kterákoli ze stran může upustit od uplatňování tohoto oddílu v případě mobilních pracovníků a samostatně výdělečně činných řidičů, kteří provádějí nejvýše dvě zpáteční cesty v souladu s článkem 462 této dohody v kalendářním měsíci.\n5.   Pokud některá ze stran upustí od uplatňování tohoto oddílu podle odstavce 4, oznámí to druhé straně.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\n1)\n„pracovní dobou“:\na)\nv případě mobilních pracovníků: doba od začátku do konce pracovní činnosti, během níž se mobilní pracovník nachází na svém pracovišti, je k dispozici svému zaměstnavateli a vykonává své funkce nebo činnosti, to znamená:\n—\ndoba věnovaná všem činnostem v silniční dopravě, kdy jde zejména o tyto činnosti:\ni)\nřízení;\nii)\nnakládka a vykládka;\niii)\npomoc cestujícím při nastupování a vystupování z vozidla;\niv)\nčištění a technická údržba a\nv)\nvšechny ostatní práce prováděné s cílem zajistit bezpečnost vozidla, a jeho nákladu nebo plnit zákonné a správní povinnosti přímo související s probíhající dopravní operací včetně sledování nakládky a vykládky, vyřizování správních náležitostí nezbytných ve styku s orgány policie, celními a přistěhovaleckými orgány atd.;\n—\ndoba, během níž nemůže řidič volně nakládat se svým časem a vyžaduje se od něj, aby byl přítomen na svém pracovišti kdykoliv připraven započít obvyklou práci v rámci konkrétních úkolů, které souvisejí s jeho pracovní činností, zejména v době čekání na nakládku nebo vykládku, jejíž doba trvání není předem známa, to znamená buď před odjezdem, nebo bezprostředně před skutečným začátkem této doby, nebo na základě obecných podmínek sjednaných mezi sociálními partnery nebo podmínek stanovených právními předpisy stran;\nb)\nv případě samostatně výdělečně činných řidičů se stejná definice použije na celou dobu od zahájení do ukončení pracovní činnosti, během níž je samostatně výdělečně činný řidič přítomen na svém pracovišti k dispozici svému zákazníkovi a vykonává funkce nebo činnosti jiné než obecné administrativní práce nesouvisející přímo s probíhající konkrétní dopravní činností.\nDo pracovní doby se nezahrnují doby přestávek uvedené v článku 4, doby odpočinku uvedené v článku 5, a aniž jsou dotčeny právní předpisy stran nebo dohody mezi sociálními partnery, které stanoví, že tyto doby by měly být nahrazeny nebo omezeny, doby pracovní pohotovosti uvedené v bodě 2 tohoto článku;\n2)\n„dobami pracovní pohotovosti“:\n—\njiné doby, než doby přestávek v práci a doby odpočinku, během nichž se od mobilního pracovníka nevyžaduje, aby pobýval na svém pracovišti, ale během nichž musí být k dispozici, aby byl na pokyn připraven zahájit jízdu či pokračovat v řízení nebo provádět jinou práci. Tyto doby pracovní pohotovosti zejména zahrnují doby, během nichž mobilní pracovník doprovází vozidlo přepravované trajektem nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy.\n—\nTyto doby a jejich předpokládané trvání musí být známy mobilnímu pracovníkovi předem, to znamená buď před odjezdem, nebo bezprostředně před skutečným začátkem takové doby, nebo na základě obecných podmínek sjednaných mezi sociálními partnery nebo podmínek stanovených právními předpisy stran,\n—\nu mobilních pracovníků, kteří jsou členy osádky vozidla, doby strávené za jízdy na sedadle vedle řidiče nebo na lehátku;\n3)\n„pracovištěm“:\n—\nhlavní provozovna podnikatele v silniční nákladní dopravě, pro který osoba vykonávající mobilní činnosti v silniční dopravě plní úkoly, jakož i různé vedlejší provozovny bez ohledu na to, zda jsou vázány na sídlo podniku nebo hlavní provozovnu,\n—\nvozidlo, které osoba vykonávající mobilní činnosti v silniční dopravě používá při plnění úkolů, a\n—\nkaždé jiné místo, v němž jsou prováděny činnosti související s dopravou;\n4)\n„mobilním pracovníkem“ pro účely tohoto oddílu každý pracovník, který je členem osádky, včetně stážistů a učňů, a který je ve službách podniku provozujícího přepravu osob nebo zboží po silnici na území druhé strany;\n5)\n„samostatně výdělečně činným řidičem“ každá osoba, jejímž hlavním povoláním je přepravovat zboží po silnici na cizí účet nebo za úplatu, která je oprávněna pracovat na vlastní účet a není vázána na žádného zaměstnavatele prostřednictvím pracovní smlouvy nebo jakéhokoliv jiného pracovního vztahu, která má nezbytnou volnost při organizaci uvedené pracovní činnosti, jejíž příjem závisí přímo na zisku a která může mít obchodní vztahy s více zákazníky sama nebo prostřednictvím spolupráce s dalšími samostatně výdělečně činnými řidiči.\nPro účely tohoto oddílu mají řidiči nesplňující tato kritéria stejné povinnosti a stejná práva jako jsou ty, které stanoví tento oddíl pro mobilní pracovníky;\n6)\n„osobou vykonávající mobilní činnosti v silniční dopravě“ každý mobilní pracovník nebo samostatně výdělečně činný řidič, který tyto činnosti vykonává;\n7)\n„týdnem“ doba od 00.00 hodin v pondělí do 24.00 hodin v neděli;\n8)\n„noční dobou“ doba nejméně čtyř hodin, vymezená vnitrostátními právními předpisy, mezi 00.00 hodinou a 07.00 hodinou, a\n9)\n„noční prací“ každá práce prováděná v průběhu noční doby.\nČlánek 3\nMaximální týdenní pracovní doba\n1.   Každá ze stran přijme nezbytná opatření, aby průměrná týdenní pracovní doba nepřekračovala 48 hodin. Maximální týdenní pracovní dobu je možné prodloužit na 60 hodin, pokud za čtyři měsíce průměr nepřevýší 48 hodin;\n2.   Každá ze stran přijme nezbytná opatření, aby pracovní doba odpracovaná pro různé zaměstnavatele byla součtem pracovních hodin. Zaměstnavatel písemně požádá mobilního pracovníka o soupis hodin odpracovaných pro jiného zaměstnavatele. Mobilní pracovník poskytne tyto informace písemně.\nČlánek 4\nPřestávky v řízení\nAniž jsou dotčena ustanovení části B oddílu 2 této přílohy, přijme každá ze stran nezbytná opatření, aby osoby vykonávající mobilní činnosti v silniční dopravě nepracovaly bez přestávky déle než šest za sebou následujících hodin. Pracovní doba se přeruší přestávkou trvající alespoň 30 minut, pokud celková pracovní doba trvá šest až devět hodin, a alespoň 45 minut, pokud celková pracovní doba je delší než devět hodin.\nPřestávky je možné rozdělit na nejméně 15 minut.\nČlánek 5\nDoby odpočinku\nPro účely tohoto oddílu se na stážisty a učně, kteří jsou ve službách podniku provozujícího přepravu osob nebo zboží po silnici na území druhé strany, vztahují stejná ustanovení o době odpočinku jako na jiné mobilní pracovníky podle části B oddílu 2 této přílohy.\nČlánek 6\nNoční práce\nKaždá ze stran přijme nezbytná opatření, aby:\na)\nje-li práce vykonávána v noci, nepřekročila denní pracovní doba deset hodin za každých 24 hodin, a\nb)\nnoční práce byla odměňována v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami, dohodami mezi sociálními partnery nebo v souladu s vnitrostátními zvyklostmi, a to pod podmínkou, že odměna není takové povahy, aby ohrozila bezpečnost silniční dopravy.\nČlánek 7\nOdchylky\n1.   Z objektivních nebo technických důvodů nebo důvodů týkajících se organizace práce je možné přijmout odchylky od článků 3 a 6 prostřednictvím kolektivních smluv, dohod mezi sociálními partnery, nebo není-li toto možné, prostřednictvím právních a správních předpisů za předpokladu, že byli konzultováni zástupci dotyčných sociálních partnerů a bylo vyvinuto úsilí k podpoře všech příslušných forem sociálního dialogu.\n2.   Pro výpočet průměrné maximální týdenní pracovní doby čtyřiceti osmi hodin nesmí možnost odchýlit se od článku 3 vést k zavedení referenčního období, které je delší než šest měsíců.\n3.   O odchylkách uplatňovaných některou ze stran podle odstavce 1 je informován specializovaný výbor pro silniční dopravu.\nČlánek 8\nInformace a záznamy\nKaždá ze stran zajistí, aby:\na)\nmobilní pracovníci byli informováni o příslušných vnitrostátních požadavcích, vnitřních předpisech podnikatele v silniční nákladní dopravě a dohodách mezi sociálními partnery, zejména o kolektivních smlouvách a jakýchkoli podnikových dohodách, které byly uzavřeny na základě tohoto oddílu, a\nb)\nbyly vedeny záznamy o pracovní době osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Záznamy se uchovávají po dobu alespoň dvou roků po skončení období, kterého se týkají. Za vedení záznamů o pracovní době mobilních pracovníků odpovídají zaměstnavatelé. Zaměstnavatel musí poskytnout mobilním pracovníkům na jejich žádost opisy záznamů o jejich odpracovaných hodinách.\nČlánek 9\nPříznivější ustanovení\nTento oddíl se nedotýká práva každé ze stran uplatňovat nebo zavést právní a správní předpisy, které jsou příznivější pro ochranu zdraví a bezpečnosti osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, nebo napomáhat nebo umožnit uplatňování kolektivních smluv nebo jiných dohod uzavřených mezi sociálními partnery, které jsou příznivější pro ochranu zdraví a bezpečnosti mobilních pracovníků. Uvedená pravidla jsou uplatňována nediskriminačním způsobem.\nODDÍL 4\nPOUŽÍVÁNÍ TACHOGRAFŮ ŘIDIČI\nČlánek 1\nPředmět a zásady\nTento oddíl stanoví požadavky na řidiče spadající do oblasti působnosti části B oddílu 2, pokud jde o používání tachografů uvedených v čl. 465 odst. 1 písm. b) této dohody.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto oddílu se použijí definice uvedené v části B oddílu 2 článku 2.\n2.   Vedle definic uvedených v odstavci 1 se pro účely tohoto oddílu použijí tyto definice:\na)\n„tachografem“ nebo „záznamovým zařízením“ se rozumí zařízení určené k montáži do silničních vozidel a k automatickému či poloautomatickému zobrazování, záznamu, tisku, ukládání a výstupu podrobných informací o pohybu, včetně rychlosti, těchto vozidel a podrobných informací o některých dobách činnosti jejich řidičů;\nb)\n„záznamovým listem“ se rozumí list určený k přijímání a uchování zaznamenaných údajů, který se vkládá do analogového tachografu a na němž zapisovací zařízení analogového tachografu průběžně zapisuje informace, které mají být zaznamenány;\nc)\n„kartou tachografu“ se rozumí čipová karta určená k použití s tachografem, která umožňuje identifikaci role držitele karty a přenos a ukládání údajů tachografem;\nd)\n„kartou řidiče“ se rozumí karta tachografu vystavená orgány některé ze stran konkrétnímu řidiči, která identifikuje řidiče a umožňuje ukládání údajů o jeho činnostech;\ne)\n„analogovým tachografem“ se rozumí tachograf splňující specifikace v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (3) ve znění úpravy z dodatku 31-B-4-1;\nf)\n„digitálním tachografem“ se rozumí tachograf splňující jeden z těchto souborů specifikací ve znění úpravy z dodatku 31-B-4-2:\n—\npřílohu IB nařízení (EHS) č. 3821/85 s použitelností do 30. září 2011;\n—\npřílohu IB nařízení (EHS) č. 3821/85 s použitelností od 1. října 2011; nebo\n—\npřílohu IB nařízení (EHS) č. 3821/85 s použitelností od 1. října 2012;\ng)\n„inteligentním tachografem 1“ se rozumí tachograf splňující požadavky přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 (4) s použitelností od 15. června 2019, ve znění úpravy z dodatku 31-B-4-3;\nh)\n„inteligentním tachografem 2“ se rozumí tachograf splňující tyto požadavky:\n—\nautomatické zaznamenávání překročení hranic,\n—\nzaznamenávání nakládek a vykládek,\n—\nzaznamenávání toho, zda je vozidlo používáno k přepravě zboží nebo cestujících, a\n—\nsplňující specifikace, které mají být stanoveny v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (5), ve znění úpravy z rozhodnutí specializovaného výboru pro silniční dopravu;\ni)\n„událostí“ se rozumí mimořádná činnost zjištěná digitálním tachografem, která může být způsobena pokusem o podvod;\nj)\n„neplatnou kartou“ se rozumí karta, která byla zjištěna jako vadná nebo u které se úvodní prokázání pravosti nezdařilo, jejíž doba platnosti dosud nezačala nebo jejíž doba platnosti uplynula.\nČlánek 3\nPoužívání karet řidiče\n1.   Karta řidiče je osobní.\n2.   Řidič smí být držitelem pouze jedné platné karty řidiče a je oprávněn používat pouze vlastní osobní kartu řidiče. Řidič nesmí používat kartu řidiče, která je vadná nebo jejíž platnost skončila.\nČlánek 4\nVydávání karet řidiče\n1.   Kartu řidiče vydá příslušný orgán strany, v níž má řidič obvyklé bydliště.\n2.   Pro účely tohoto článku se „obvyklým bydlištěm“ rozumí místo, kde osoba obvykle, tj. nejméně 185 dní v každém kalendářním roce, žije z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osoby bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb, z nichž vyplývá úzké spojení této osoby s místem, kde žije.\nZa obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než vazby osobní, a která tedy střídavě pobývá na různých místech na území dvou stran, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka nemusí být splněna, pokud osoba pobývá v některé ze stran, aby zde vykonávala časově omezený úkol.\n3.   Řidiči prokazují obvyklé bydliště jakýmkoli vhodným dokladem, například průkazem totožnosti nebo jakýmkoli jiným platným dokladem.\nČlánek 5\nObnova karet řidiče\nJestliže si řidič přeje obnovit svou kartu řidiče, podá žádost příslušným orgánům strany, v níž má obvyklé bydliště, nejpozději 15 pracovních dní před skončením platnosti karty.\nČlánek 6\nPoužívání karet řidiče a záznamových listů\n1.   Řidiči používají záznamové listy nebo kartu řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezmou vozidlo. Záznamový list nebo karta řidiče nesmějí být vyjmuty před koncem denní pracovní doby, pokud není jejich vyjmutí jinak povoleno nebo není nezbytné pro zapsání symbolu země po překročení hranice. Žádný záznamový list nebo karta řidiče se nesmějí používat po dobu delší, než pro kterou jsou určeny.\n2.   Řidiči vhodným způsobem chrání záznamové listy nebo karty řidiče a nesmí používat ušpiněné nebo poškozené záznamové listy nebo karty řidiče. S ohledem na dobu trvání přepravy řidič zajistí, aby v případě kontroly mohly být na žádost kontrolora správně vytištěny údaje z tachografu.\n3.   Jestliže se řidič vzdálí od vozidla, a v důsledku toho nemůže tachograf zabudovaný do vozidla používat, musí být časové úseky uvedené v odst. 5 písm. b) bodech ii), iii) a iv):\na)\nzaznamenány na záznamovém listu ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky čitelně a bez znečištění záznamového listu, je-li vozidlo vybaveno analogovým tachografem, nebo\nb)\nzadány na kartu řidiče zařízením k ručnímu zadávání údajů v tachografu, je-li vozidlo vybaveno digitálním tachografem, inteligentním tachografem 1 či inteligentním tachografem 2.\nŽádná ze stran neuloží řidičům povinnost předkládat formuláře dokládající jejich činnost za dobu, kdy se od vozidla vzdálili.\n4.   Nachází-li se ve vozidle vybaveném digitálním tachografem, inteligentním tachografem 1 či inteligentním tachografem 2 více než jeden řidič, každý řidič zajistí, aby jeho karta řidiče byla vložena do správného otvoru v tachografu.\nNachází-li se ve vozidle vybaveném analogovým tachografem více než jeden řidič, mění řidiči záznamové listy tak, aby příslušné informace byly zaznamenány na záznamovém listu řidiče, který v danou dobu skutečně řídil.\n5.   Řidiči:\na)\nzajistí, aby doba zaznamenaná na záznamovém listu souhlasila s úředním časem v zemi registrace vozidla;\nb)\nzachází s přepínacím mechanismem tak, aby byly časové úseky zaznamenány odděleně, zřetelně a takto:\ni)\npod    značkou : doba řízení;\nii)\npod    značkou: „jiná práce“, kterou se rozumí jakákoli činnost, kromě řízení ve smyslu části B oddílu 3 čl. 2 písm. a), a také jakákoli práce pro stejného či jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či v jiném odvětví;\niii)\npod    značkou: „pracovní pohotovost“, jak je definována v části B oddílu 3 čl. 2 písm. b);\niv)\npod   značkou: přestávka v řízení, doba odpočinku, řádná dovolená nebo volno z důvodu nemoci a\nv)\npod značkou „trajekt/vlak“: vedle značky:    doba odpočinku strávená na trajektu nebo ve vlaku, jak požaduje část B oddíl 2 čl. 6 odst. 12.\n6.   Každý řidič vozidla vybaveného analogovým tachografem zapíše na svůj záznamový list tyto informace:\na)\nna počátku používání záznamového listu své příjmení a jméno;\nb)\ndatum a místo začátku a konce použití záznamového listu;\nc)\nregistrační značku každého vozidla, ke kterému je řidič přidělen, jak na začátku první jízdy zaznamenané na záznamovém listu, tak i v okamžiku, kdy dojde ke změně vozidla v průběhu používání záznamového listu;\nd)\nstav počitadla ujetých kilometrů:\ni)\nna začátku první jízdy zaznamenané na záznamovém listu,\nii)\nna konci poslední jízdy zaznamenané na záznamovém listu,\niii)\npři změně vozidla během pracovního dne stav počitadel v prvním a v dalším vozidle, ke kterému byl řidič přidělen;\ne)\npřípadně dobu, kdy dojde k výměně vozidla, a\nf)\nsymboly zemí, ve kterých začala a skončila jeho denní pracovní doba. Řidič zapíše rovněž symbol země, do níž vstoupí po překročení hranice členského státu EU a Spojeného království, a to na začátku první zastávky řidiče v tomto členském státě nebo ve Spojeném království. Tato první zastávka se uskuteční na nejbližším možném místě zastávky na hranici nebo po jejím překročení. Pokud k překročení hranice dojde na trajektu nebo ve vlaku, řidič symbol země zapíše v přístavu nebo stanici příjezdu.\n7.   Řidič do digitálního tachografu zapíše symboly zemí, ve kterých začala a skončila jeho denní pracovní doba.\nOd 2. února 2022 řidič zapíše rovněž symbol země, do níž vstoupí po překročení hranice členského státu a Spojeného království, a to na začátku první zastávky řidiče v tomto členském státě nebo ve Spojeném království. Tato první zastávka se uskuteční na nejbližším možném místě zastávky na hranici nebo po jejím překročení. Pokud k překročení hranice dojde na trajektu nebo ve vlaku, řidič symbol země zapíše v přístavu nebo stanici příjezdu.\nČlenský stát nebo Spojené království může požadovat od řidičů vozidel, která na jeho území provozují dopravu, aby k symbolu země připojili přesnější zeměpisné údaje, jestliže tyto přesnější zeměpisné údaje oznámí některá ze stran předem druhé straně.\nŘidič nemusí informace uvedené v první větě prvního pododstavce zaznamenávat, pokud tachograf tyto údaje o poloze automaticky zaznamenává.\nČlánek 7\nSprávné používání tachografů\n1.   Dopravci a řidiči zajistí správné fungování a náležité používání digitálních tachografů a karet řidiče. Dopravci a řidiči používající analogové tachografy zajistí jejich správné fungování a náležité používání záznamových listů.\n2.   Je zakázáno falšovat, skrývat, potlačovat nebo ničit údaje zaznamenané na záznamovém listu nebo uchovávané v tachografu nebo na kartě řidiče nebo na výstupních sestavách vytištěných tachografem. Rovněž je zakázána jakákoli manipulace s tachografem, záznamovým listem nebo kartou řidiče, která může mít za následek falšování údajů nebo vytištěných informací, jejich potlačení nebo zničení. Ve vozidle se nesmí nacházet žádný přístroj umožňující provádět takové manipulace.\nČlánek 8\nOdcizené, ztracené nebo vadné karty řidiče\n1.   Vydávající orgány stran vedou záznamy o vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných kartách řidiče po dobu, která se rovná nejméně době jejich platnosti.\n2.   Jestliže je karta řidiče poškozena nebo nefunguje správně, vrátí ji řidič příslušnému orgánu země, ve které má obvyklé bydliště. Krádež karty řidiče musí být formálně oznámena příslušným orgánům státu, ve kterém ke krádeži došlo.\n3.   Každá ztráta karty řidiče musí být oznámena formálním prohlášením příslušným orgánům strany, která kartu vydala, a příslušným orgánům strany, v níž se nachází obvyklé bydliště řidiče, pokud se tyto strany liší.\n4.   Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně nebo je ztracena či odcizena, požádá řidič během sedmi dnů o její náhradu příslušné orgány strany, v níž má své obvyklé bydliště.\n5.   Nastanou-li okolnosti uvedené v odstavci 4, smí řidič pokračovat v řízení bez karty řidiče nejdéle po dobu 15 dnů nebo déle, je-li to nezbytné vzhledem k návratu vozidla na místo jeho obvyklého odstavení, pokud může tento řidič během této doby prokázat nemožnost kartu předložit nebo používat.\nČlánek 9\nPoškozené karty řidiče nebo záznamové listy\n1.   V případě poškození záznamového listu obsahujícího záznamy nebo karty řidiče připojí řidič poškozený záznamový list nebo kartu řidiče k jakémukoli rezervnímu záznamovému listu použitému jako jeho náhrada.\n2.   Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo odcizena, řidič:\na)\nna začátku jízdy vytiskne údaje o vozidle, které řídí, a na výtisk zaznamená:\ni)\núdaje, které umožní identifikaci řidiče (jméno, číslo karty řidiče nebo řidičského oprávnění), včetně svého podpisu, a\nii)\nčasové úseky uvedené v čl. 6 odst. 5 písm. b) bodech ii), iii) a iv);\nb)\nna konci jízdy vytiskne informace o časových úsecích zaznamenaných tachografem, zaznamená dobu jiné práce, dobu pracovní pohotovosti a odpočinku od vyhotovení výtisku při zahájení jízdy, nejsou-li zaznamenány tachografem, a uvede na tomto dokumentu údaje k identifikaci řidiče (jméno, číslo karty řidiče nebo řidičského oprávnění), včetně svého podpisu.\nČlánek 10\nZáznamy, které musí mít řidič u sebe\n1.   Řídí-li řidič vozidlo vybavené analogovým tachografem, musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit:\ni)\nzáznamové listy pro daný den a pro předcházejících 28 dní;\nii)\nkartu řidiče, pokud je jejím držitelem, a\niii)\nveškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 28 dnech.\n2.   Řídí-li řidič vozidlo vybavené digitálním tachografem, inteligentním tachografem 1 či inteligentním tachografem 2, musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit:\ni)\nsvou kartu řidiče\nii)\nveškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 28 dnech. a\niii)\nzáznamové listy, které odpovídají stejnému období jako v bodě ii), během kterého řídil vozidlo vybavené analogovým tachografem.\nOd 31. prosince 2024 se lhůta 28 dnů uvedená v odst. 1 bodech i) a iii) a v odst. 2 bodě ii) nahrazuje lhůtou 56 dnů.\n3.   Pověřený kontrolor může ověřit dodržování části B oddílu 2 analýzou záznamových listů a zobrazených, vytištěných nebo stažených údajů, které zaznamenal tachograf nebo karta řidiče, nebo není-li to možné, jakéhokoli jiného podkladového dokumentu, který zdůvodňuje nedodržení některého ustanovení uvedeného oddílu.\nČlánek 11\nČlánek 11 – Postupy v případě selhání zařízení\nV době, kdy je tachograf mimo provoz nebo nefunguje správně, uvede řidič údaje umožňující jeho identifikaci (jméno, číslo karty řidiče nebo číslo řidičského průkazu) včetně podpisu, jakož i informace o různých časových úsecích, které už tachografem nebyly zaznamenávány nebo tištěny správně:\na)\nna záznamovém listu nebo listech nebo\nb)\nna prozatímním listu, který je třeba připojit k záznamovému listu nebo uchovávat společně s kartou řidiče.\nČlánek 12\nDonucovací opatření\n1.   Každá ze stran přijme veškerá vhodná opatření k zajištění dodržování ustanovení části B oddílů 2, 3 a 4, zejména každoročním zajišťováním odpovídající úrovně silničních kontrol a kontrol prováděných v provozovnách dopravců, jež zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, podniků a vozidel všech kategorií dopravy spadajících do oblasti působnosti těchto oddílů.\nPříslušné orgány každé ze stran organizují kontroly tak, aby:\ni)\nv každém kalendářním roce musí být zkontrolováno minimálně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel spadajících do oblasti působnosti části B oddílu 2; a\nii)\nnejméně 30 % z celkového počtu kontrolovaných pracovních dnů se kontroluje na silnici a nejméně 50 % v provozovnách podniků.\nPrvky silničních kontrol zahrnují:\ni)\ndenní a týdenní doby řízení, přerušení řízení a denní a týdenní doby odpočinku;\nii)\nzáznamové listy z předchozích dnů, které se nacházejí ve vozidle, nebo údaje uložené po stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti tachografu nebo na výtiscích, je-li to vyžadováno, a\niii)\nřádné fungování tachografu.\nTyto kontroly se provádějí bez diskriminace mezi vozidly, podniky a řidiči bez ohledu na to, zda mají bydliště či nikoli, a bez ohledu na původ nebo místo určení cesty nebo typ tachografu.\nKromě prvků, které jsou předmětem silničních kontrol, zahrnují prvky kontrol v provozovnách podniků:\ni)\ntýdenní doby odpočinku a doby řízení mezi uvedenými dobami odpočinku;\nii)\nčtrnáctidenní doby řízení;\niii)\nnáhradu za zkrácené týdenní doby odpočinku v souladu s čl. 6 odst. 6 a . 7 části B oddílu 2; a\niv)\npoužívání záznamových listů nebo údajů z celku ve vozidle a karty řidiče a jejich výtisků nebo úpravy pracovní doby řidičů.\n2.   Jestliže zjištění silniční kontroly řidiče vozidla registrovaného na území druhé strany vedou k podezření, že došlo k protiprávnímu jednání, které nelze při silniční kontrole odhalit, protože chybějí nezbytné údaje, poskytnou si příslušné orgány každé ze stran při objasňování situace vzájemnou pomoc. V případech, kdy příslušné orgány některé ze stran za tímto účelem provedou kontrolu v prostorách podniku, sdělí výsledky této kontroly příslušným orgánům druhé strany.\n3.   Příslušné orgány stran spolupracují při organizování koordinovaných silničních kontrol.\n4.   Každá ze stran zavede systém hodnocení rizika podniků na základě relativního počtu a závažnosti porušení uvedených v dodatku 31-A-1-1 nebo porušení uvedených na seznamu vypracovaném specializovaným výborem pro silniční dopravu podle části A oddílu 1 čl. 6 odst. 3, kterých se jednotlivý podnik dopustil.\n5.   Podniky s vyšším stupněm rizika budou kontrolovány důkladněji a častěji.\n6.   Každá ze stran a, v případě Unie, každý členský stát umožní svým příslušným orgánům uložit podnikateli v silniční nákladní dopravě a/nebo řidiči sankci za porušení platných předpisů o době řízení, přestávkách v řízení a dobách odpočinku zjištěných na jejím/jeho území, za něž dosud sankce nebyla uložena, a to i v případě, že k tomuto porušení došlo na území druhé strany nebo, v případě Unie, na území členského státu nebo třetí země.\nDodatek 31-B-4-1\nÚpravy technických specifikací analogového tachografu\nPříloha I nařízení (EU) č. 165/2014 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\na)\nV oddílu III (Konstrukční požadavky na záznamové zařízení) pododdílu c) (Zapisovací přístroje) bodu 4.1 se slova „čl. 34 odst. 5 písm. b) body ii), iii) a iv) tohoto nařízení“ nahrazují slovy „čl. 6 odst. 5 písm. b) bodů ii), iii) a iv) oddílu 4 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nb)\nV oddílu III (Konstrukční požadavky na záznamové zařízení) pododdílu c) (Zapisovací přístroje) bodu 4.2 se slova „článku 34 tohoto nařízení“ nahrazují slovy „čl. 6 odst. 5 oddílu 4 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nc)\nV oddílu IV (Záznamové listy) pododdílu a) (Všeobecně) bodu 1 třetím pododstavci se slova „článku 34 tohoto nařízení“ nahrazují slovy „čl. 6 odst. 6 oddílu 4 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nd)\nV oddílu V (Montáž záznamového zařízení) bodu 5 prvním pododstavci se slova „tohoto nařízení“ nahrazují slovy „oddílu 4 části B a oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\ne)\nV oddílu V (Montáž záznamového zařízení) bodu 5 třetím pododstavci se slova „části A přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES“ nahrazují slovy „Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3)“ a slova „tímto nařízením“ nahrazují slovy „oddílem 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nf)\nV oddílu VI (Ověřování a kontroly) se do textu před bodem 1 za slova „Členské státy“ vkládají slova „a Spojené království“.\ng)\nV oddílu VI (Ověřování a kontroly) bodu 1 (Udělování osvědčení novým nebo opraveným zařízením) druhém pododstavci se za slova „Členské státy“ vkládají slova „a Spojené království“ a slova „tohoto nařízení“ nahrazují slovy „oddílu 4 části B a oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nh)\nV oddílu VI (Ověřování a kontroly) bodu 3 (Periodické kontroly) písm. b) se za slova „členský stát“ vkládají slova „a Spojené království“.\nDodatek 31-B-4-2\nÚpravy technických specifikací digitálního tachografu\nPříloha IB nařízení (EHS) č. 3821/85 včetně jejích dodatků, zavedená nařízením (ES) č. 2135/98 (6), se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n1.\nV případě Spojeného království se odkazy na „členský stát“ nahrazují odkazem na „stranu“, kromě odkazů v bodě 174 pododdílu IV (Konstrukční a funkční požadavky na karty tachografu) a v bodě 268a pododdílu VII (Vydávání karet).\n2.\nSlova „nařízení Rady (EHS) č. 3820/85“ a „nařízení (ES) č. 561/2006“ se nahrazují slovy „oddíl 2 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“ v příslušném mluvnickém tvaru.\nOddíl I (Definice) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n3.\nPísmeno u) se nahrazuje tímto:\n„u)\n„účinným obvodem kol“ rozumí průměrná vzdálenost ujetá každým z kol pohánějících vozidlo (poháněná kola) v průběhu jedné ukončené otáčky. Tyto vzdálenosti jsou měřeny za normálních zkušebních podmínek, jak stanoví požadavek 414, a vyjadřují se ve tvaru: „l = … mm“. Výrobci vozidla mohou měření těchto vzdáleností nahradit teoretickým výpočtem, který bere v úvahu rozložení hmotností na nápravy pro nenaložené vozidlo v provozním stavu, a to zejména s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, rezervním kolem a řidičem. Postupy pro tyto teoretické výpočty podléhají schválení příslušného orgánu některé ze stran a mohou být provedeny výhradně před aktivací tachografu;“.\n4.\nV písmenu bb) se slova „směrnicí Rady 92/6/EHS“ nahrazují slovy „použitelnými právními předpisy každé ze stran“.\n5.\nPísmeno ii) se nahrazuje tímto:\n„ii) „certifikací bezpečnosti“ rozumí: postup, kterým osvědčuje orgán pro certifikaci všeobecných kritérií, že zkoumané záznamové zařízení (nebo jeho součást) nebo karta tachografu splňuje bezpečnostní požadavky stanovené v dodatku 10 (Všeobecné požadavky na bezpečnost);“\n6.\nV písmenu mm) se slova „směrnice 92/23/EHS“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 54“.\n7.\nV písmenu nn) se poznámka pod čarou 17 nahrazuje tímto:\n„„identifikačním číslem vozidla“ se rozumí pevná kombinace znaků přiřazených každému vozidlu výrobcem, která se skládá ze dvou částí: z prvního, složeného z nejvýše šesti znaků (písmen nebo číslic) označujícího obecné vlastnosti vozidla, zejména typ a model; z druhého, složeného z osmi znaků, z nichž první čtyři mohou být písmena nebo číslice a další čtyři jsou pouze číslice, zajišťující spolu s prvním oddílem přesné rozlišení jednotlivého vozidla.“\n8.\nV písmenu rr) se první odrážka nahrazuje tímto:\n„–\nzabudováno a užíváno pouze ve vozidlech typu M1 a N1 podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3),“.\nOddíl II (Obecné vlastnosti a funkce záznamového zařízení) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n9.\nV bodě 004 se zrušuje poslední pododstavec.\nOddíl III (Konstrukční a funkční požadavky na záznamové zařízení) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n10.\nV bodě 065 se slova „směrnice 2007/46/ES“ nahrazují slovy „Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3)“.\n11.\nV bodě 162 se slova „směrnici 95/54/ES ze dne 31. října 1995, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 72/245/EHS“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 10“.\nOddíl IV (Konstrukční a funkční požadavky na karty tachografu) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n12.\nV bodě 174 se slova „UK: Spojené království“ nahrazují slovy „V případě Spojeného království je rozlišovací značkou UK“.\n13.\nV bodě 185 se slova „území Společenství“ nahrazují slovy „území Unie a Spojeného království“.\n14.\nV bodě 188 se slova „směrnice Společenství 95/54/ES ze dne 31. října 1995“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 10“.\n15.\nV bodě 189 se zrušuje poslední pododstavec.\nOddíl V (Instalace záznamového zařízení) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n16.\nV bodě 250a se slova „nařízením (ES) č. 68/2009“ nahrazují slovy „dodatkem 12 této přílohy“.\nOddíl VI (Kontroly, inspekce a opravy) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n17.\nÚvodní věta se nahrazuje tímto:\n„Požadavky týkající se okolností, za kterých mohou být odstraněny pečetě uváděné v čl. 5 odst. 5 oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, jsou definované v kapitole V(3) této přílohy.“.\n18.\nV pododdílu 1 (Schvalování montérů nebo servisních dílen) se odkaz na „čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení“ nahrazuje odkazem na „čl. 5 odst. 1 oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nOddíl VII (Vydávání karet) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n19.\nV bodě 268a se za všechny formy slov „členské státy“ vkládají v příslušné formě slova „a Spojené království“.\nOddíl VIII (Schválení typu záznamového zařízení a karet tachografu) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n20.\nV bodě 271 se neuvádějí slova „v souladu s článkem 5 tohoto nařízení“.\nDodatek 1 (Slovník dat) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n21.\nV bodě 2.111 se slova „směrnice 92/23/EHS ze dne 31. 3. 1992 (Úř. věst. L 129, s. 95)“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 54“.\nDodatek 9 (Schválení typu — minimální rozsah požadovaných zkoušek) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n22.\nV podbodě 5.1 oddílu 2 (Funkční zkoušky celku ve vozidle) se slova „směrnice 95/54/ES“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 10“.\n23.\nV podbodě 5.1 oddílu 3 (Funkční zkoušky snímačů pohybu) se slova „směrnice 95/54/ES“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 10“.\nDodatek 12 (Adaptér pro vozidla kategorie M1 a N1) přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n24.\nV oddílu 4 (Konstrukční a funkční požadavky na adaptér) v bodě 4.5 (Funkční charakteristiky) v ADA_023 se slova „směrnicí Komise 2006/28/ES, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 72/245/EHS“ nahrazují slovy „předpisem EHK OSN č. 10“.\n25.\nV bodě 5.1 tabulky v pododdílu 7.2 (Osvědčení o funkčnosti) se slova „směrnicí 2006/28/ES“ nahrazují slovy „předpisem EHK OSN č. 10“.\nDodatek 31-B-4-3\nÚpravy technických specifikací inteligentního tachografu\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2016/799, včetně jeho příloh a dodatků, se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n1.\nV případě Spojeného království se odkazy na „členský stát“ nahrazují odkazem na „stranu“ v příslušném mluvnickém tvaru, kromě odkazů v bodě 229 pododdílu 4.1 a v bodě 424 oddílu 7.\n2.\nSlova „nařízení (EHS) č. 3820/85“ a „nařízení (ES) č. 561/2006“ se nahrazují slovy „oddíl 2 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“ v příslušném mluvnickém tvaru.\n3.\nSlova „nařízení (EU) č. 165/2014“ se nahrazují slovy „oddíl 4 části B a oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, s výjimkou odkazů v bodě 402 pododdílu 5.3 a bodě 424 oddílu 7“ v příslušném mluvnickém tvaru.\n4.\nSlova „směrnice (EU) 2015/719“ a „směrnice Rady 96/53/ES“ se nahrazují slovy „oddíl 1 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“ v příslušném mluvnickém tvaru.\nOddíl 1 (Definice) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n5.\nPísmeno u) se nahrazuje tímto:\n„u)\n„účinným obvodem kol“:\nprůměrná vzdálenost ujetá každým z kol pohánějících vozidlo (poháněná kola) v průběhu jedné ukončené otáčky. Tyto vzdálenosti jsou měřeny za normálních zkušebních podmínek, jak stanoví požadavek 414, a vyjadřují se ve tvaru: „l = … mm“. Výrobci vozidla mohou měření těchto vzdáleností nahradit teoretickým výpočtem, který bere v úvahu rozložení hmotností na nápravy pro nenaložené vozidlo v provozním stavu, a to zejména s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, rezervním kolem a řidičem. Postupy pro tyto teoretické výpočty podléhají schválení příslušného orgánu některé ze stran a mohou být provedeny výhradně před aktivací tachografu;“.\n6.\nV písmenu hh) se slova „směrnice Rady 92/6/EHS“ nahrazují slovy „použitelnými právními předpisy každé ze strany“.\n7.\nV písmenu uu) se slova „směrnice 92/23/EHS“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 54“.\n8.\nV písmenu vv) se poznámka pod čarou 9 nahrazuje tímto:\n„„identifikačním číslem vozidla“ se rozumí pevná kombinace znaků přiřazených každému vozidlu výrobcem, která se skládá ze dvou částí: z prvního, složeného z nejvýše šesti znaků (písmen nebo číslic) označujícího obecné vlastnosti vozidla, zejména typ a model; z druhého, složeného z osmi znaků, z nichž první čtyři mohou být písmena nebo číslice a další čtyři jsou pouze číslice, zajišťující spolu s prvním oddílem přesné rozlišení jednotlivého vozidla.“\n9.\nV písmenu yy) se první odrážka nahrazuje tímto:\n„–\nzabudováno a užíváno pouze ve vozidlech typu M1 a N1 podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3),“.\n10.\nPísmeno aaa) se zrušuje.\n11.\nV písmenu ccc) se první pododstavec nahrazuje slovy „15. červen 2019“.\nOddíl 2 (Obecné vlastnosti a funkce záznamového zařízení) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n12.\nV pododdílu 2.1se v bodě 7 zrušuje poslední pododstavec.\nOddíl 3 (Konstrukční a funkční požadavky na záznamové zařízení) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n13.\nV pododdílu 3.20 se v bodě 200 se zrušuje druhá věta třetího pododstavce.\n14.\nV pododdílu 3.20 se bod 201 nahrazuje tímto:\n„Celek ve vozidle může být také schopen dodat, prostřednictvím příslušného vyhrazeného sériového spojení nezávislého na přídavném připojení sběrnice CAN (ISO 11898 Silniční vozidla — Výměna digitálních informací — Oblast sítě řídících obvodů pro rychlou komunikaci), výstupní signál odpovídající následujícím údajům, což umožní jejich elektronické zpracování dalšími elektronickými jednotkami instalovanými ve vozidle:\n—\naktuální datum a čas UTC,\n—\nrychlost vozidla,\n—\ncelková vozidlem ujetá vzdálenost (měřič ujeté vzdálenosti),\n—\nsoučasně navolená činnost řidiče a druhého řidiče,\n—\ninformace o jakékoliv kartě tachografu současně vložené do řidičova otvoru pro vkládání karty a otvoru druhého řidiče a (pokud přichází v úvahu) identifikační data karty (číslo karty a země, která kartu vydala).\nDalší data mohou být k dispozici jako doplněk tohoto minimálního výčtu.\nJestliže je zapnuto zapalování vozidla, musí být uvedená data neustále k dispozici na výstupní lince. Jestliže je zapalování vypnuto, musí být minimálně indikovány jakékoliv změny činnosti řidiče nebo druhého řidiče nebo jakékoliv vyjmutí nebo vložení karty tachografu musí vyvolat odpovídající výstupní datový signál. V případě, že výstupní datový signál není k dispozici při vypnutém zapalování vozidla, musí se tyto údaje zpřístupnit okamžitě po zapnutí zapalování vozidla.\nV případě přenášení osobních údajů je však stále nezbytný souhlas řidiče.“\nOddíl 4 (Konstrukční a funkční požadavky na karty tachografu) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n15.\nV bodě 229 pododdílu 4.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„V případě Spojeného království je rozlišovací značkou UK“.\n16.\nV bodě 237 se slova „článku 26.4 nařízení (EU) č. 165/2014“ nahrazují slovy „čl. 9 odst. 2 oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\n17.\nV bodě 241 pododdílu 4.4. kapitoly 4 této přílohy se slova „území Společenství“ nahrazuje slovy „území Unie a Spojeného království“.\n18.\nV pododdílu 4.5 se zrušuje bod 246.\nOddíl 5 (Montáž záznamového zařízení) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n19.\nV pododdílu 5.2 se první podostavec bodu 397 nahrazuje tímto:\n„397)\nPouze u vozidel kategorií M1 a N1, která jsou vybavena adaptérem v souladu s dodatkem 16 této přílohy a u kterých není možné zahrnout všechny potřebné informace podle požadavku 396, může být použit druhý doplňkový štítek. V takových případech musí tento doplňkový štítek obsahovat alespoň informace uvedené v posledních čtyřech odrážkách požadavku 396.“\n20.\nV bodě 402 pododdílu 5.3 se slova „čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) č. 165/2014“ nahrazují slovy „čl. 5 odst. 3 oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nOddíl 6 (Kontroly, inspekce a opravy) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n21.\nÚvodní věta se nahrazuje tímto:\n„Požadavky týkající se okolností, za kterých mohou být odstraněny plomby, jsou definovány v kapitole 5.3 této přílohy.“\nOddíl 7 (Vydávání karet) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n22.\nV bodě 424 se za slova „Členské státy“ vkládají slova „a Spojené království“ a odkaz týkající se „článku 31 nařízení (EU) č. 165/2014“ se nahrazuje slovy „článkem 13 oddílu 2 části C přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nDodatek 1 (Datový slovník) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n23.\nV bodě 2.163 se slova „směrnice 92/23/EHS“ nahrazují slovy „předpisu EHK OSN č. 54“.\nDodatek 11 (společné bezpečnostní mechanismy) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n24.\nV bodě 9.1.4 (Úroveň zařízení: celky ve vozidle) se v první poznámce pod CSM_78 slova „nařízení (EU) č. 581/2010“ nahrazují slovy „čl. 7 odst. 5 oddílu 2 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\n25.\nV bodě 9.1.5 (Úroveň zařízení: karty tachografu) se v poznámce pod CSM_89 slova „nařízení (EU) č. 581/2010“ nahrazují slovy „čl. 7 odst. 5 oddílu 2 části B přílohy 31 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé“.\nDodatek 12 (Určování polohy na základě globálního družicového navigačního systému (GNSS) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n26.\nV oddílu 1 (Úvod) se zrušuje druhý pododstavec.\n27.\nV oddílu 2 (Specifikace přijímače GNSS) se odkaz na „slučitelnost se službami poskytovanými v rámci programů Galileo a EGNOS podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013“ nahrazuje odkazem na „slučitelnost se systémy s družicovým rozšířením (SBAS)“.\nDodatek 16 (Adaptér pro vozidla kategorie M1 a N1) přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 se pro účely tohoto oddílu upravuje takto:\n28.\nV bodě 5.1 tabulky v oddílu 7 (Schválení typu záznamového zařízení při použití adaptéru) se odkaz týkající se „směrnice 2006/28/ES“ nahrazuje slovy „předpisem EHK OSN č. 10“.\nČÁST C\nPožadavky na vozidla používaná pro přepravu zboží v souladu s článkem 466 této dohody\nODDÍL 1\nHMOTNOSTI A ROZMĚRY\nČlánek 1\nPředmět a zásady\nMaximální hmotnosti a rozměry vozidel, která mohou být použita při cestách uvedených v článku 462 této dohody, jsou stanoveny v dodatku 31-C-1-1.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„vozidlem“ rozumí každé vozidlo poháněné silou, které jezdí po silnici vlastní silou;\nb)\n„přívěsem“ rozumí každé vozidlo konstruované a vybavené k přepravě zboží určené k připojení k motorovému vozidlu, kromě návěsu;\nc)\n„návěsem“ rozumí každé vozidlo konstruované a vybavené k přepravě zboží určené ke spřažení s motorovým vozidlem tak, že jeho část spočívá na motorovém vozidle, přičemž je podstatná část jeho hmotnosti a nákladu nesena motorovým vozidlem;\nd)\n„soupravou vozidel“ rozumí buď\n—\npřívěsová souprava skládající se z motorového vozidla spřaženého s přívěsem, nebo\n—\nnávěsová souprava skládající se z motorového vozidla spřaženého s návěsem;\ne)\n„klimatizovaným vozidlem“ rozumí každé vozidlo, jehož pevné nebo pohyblivé nástavby jsou speciálně vybaveny pro přepravu zboží při řízených teplotách a jehož boční stěny včetně izolace jsou nejméně 45 mm silné;\nf)\n„maximálními přípustnými rozměry“ rozumí maximální rozměry pro použití vozidla;\ng)\n„maximálními přípustnou hmotností“ rozumí maximální hmotnost využitelná naloženým vozidlem;\nh)\n„maximálním přípustným zatížením nápravy“ rozumí maximální zatížení nápravy nebo skupiny náprav;\ni)\n„tunou“ pro účely zatížení nápravy rozumí váha vyvinutá hmotností jedné tuny, která odpovídá hodnotě 9,8 kilonewtonů (kN);\nj)\n„nedělitelným nákladem“ rozumí náklad, který pro účely přepravy po silnici nelze rozdělit na dva nebo více nákladů bez nepřiměřených nákladů nebo nebezpečí poškození a který vzhledem ke svým rozměrům nebo hmotnosti nemůže být přepravován motorovým vozidlem, přívěsem, přívěsovou soupravou ani kloubovým vozidlem vyhovujícím tomuto oddílu ve všech ohledech;\nk)\n„alternativními palivy“ rozumí paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy. Patří mezi ně:\ni)\nelektřina spotřebovávaná ve všech typech elektrických vozidel;\nii)\nvodík,\niii)\nzemní plyn, včetně biomethanu, v plynné formě (stlačený zemní plyn – CNG) a ve zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn – LNG);\niv)\nzkapalněného ropného plynu (LPG),\nv)\nmechanická energie ze zásobníku/zdroje ve vozidle, včetně tepelné energie z odpadu;\nl)\n„vozidlem na alternativní paliva“ rozumí motorové vozidlo, které je úplně nebo zčásti poháněné alternativním palivem;\nm)\n„vozidlem s nulovými emisemi“ rozumí těžké nákladní vozidlo bez spalovacího motoru, nebo se spalovacím motorem, který vypouští méně než 1 g CO2/kWh, a\nn)\n„operací intermodální přepravy“ rozumí přeprava jednoho nebo více kontejnerů nebo výměnných nástaveb o délce nepřesahující 45 stop, při níž nákladní automobil, přívěs, návěs (s tahačem nebo bez něj), výměnná nástavba nebo kontejner využívá silnici v počátečním a/nebo konečném úseku cesty a na druhém úseku železniční nebo vnitrozemskou vodní nebo námořní dopravu.\nČlánek 3\nZvláštní povolení\nVozidlo nebo soupravy vozidel přesahující maximální hmotnosti nebo rozměry stanovené v dodatku 31-C-1-1 mohou být vpuštěny do provozu pouze na základě zvláštních nediskriminujících povolení vydaných příslušnými orgány nebo na základě podobných nediskriminujících opatření schválených jednotlivě těmito orgány pro vozidla nebo soupravy vozidel přepravující nedělitelný náklad nebo určené k jeho přepravě.\nČlánek 4\nMístní omezení\nTento oddíl nevylučuje nediskriminační uplatňování platných předpisů o silničním provozu v kterékoli ze stran, které dovolují omezit hmotnost nebo rozměry vozidel na určitých silnicích nebo inženýrských stavbách.\nV tom je zahrnuta možnost stanovit místní omezení pro maximální přípustné rozměry nebo hmotnosti vozidel, která mohou být použita v určitých oblastech nebo na určitých silnicích, kde infrastruktura je nezpůsobilá pro dlouhá a těžká vozidla, například v centrech měst, v malých městech nebo v místech se zvláštním zájmem o ochranu přírody.\nČlánek 5\nAerodynamická zařízení připevněná k zadní části vozidel nebo souprav vozidel\n1.   Vozidla nebo soupravy vozidel vybavené aerodynamickými zařízeními mohou překročit maximální délky stanovené v bodě 1.1 dodatku 31-C-1-1, aby bylo možné přidat tato zařízení k zadní části vozidel nebo soupravám vozidel. Vozidla nebo soupravy vozidel vybavené těmito zařízeními musí být v souladu s bodem 1.5 dodatku 31-C-1-1 a v důsledku překročení maximální délky nesmí dojít ke zvýšení nákladové délky těchto vozidel nebo souprav vozidel.\n2.   Aerodynamická zařízení uvedená v odstavci 1 musí splňovat tyto provozní požadavky:\na)\nza okolností, kdy je ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu nebo řidiče, řidič tato zařízení složí, stáhne nebo odstraní;\nb)\npokud délka aerodynamických zařízení a vybavení v pracovní poloze překračuje 500 mm, musí je být možné stáhnout nebo složit;\nc)\npři jejich používání v rámci městské a meziměstské silniční infrastruktury se zohlední zvláštní charakteristika oblastí, v nichž je nejvyšší povolená rychlost 50 km/h nebo nižší a v nichž je vyšší pravděpodobnost přítomnosti zranitelných účastníků silničního provozu, a\nd)\nve složeném/staženém stavu nesmí překračovat maximální povolenou délku o více než 20 cm.\nČlánek 6\nAerodynamické kabiny\nVozidla nebo soupravy vozidel mohou překročit maximální délky stanovené v bodě 1.1 dodatku 31-C-1-1 za předpokladu, že jejich kabiny vykazují zlepšené aerodynamické vlastnosti, vyšší energetickou účinnost a bezpečnost. Vozidla nebo soupravy vozidel vybavené takovými kabinami musí být v souladu s bodem 1.5 dodatku 31-C-1-1 této směrnice a v důsledku překročení maximální délky nesmí dojít ke zvýšení nosnosti těchto vozidel.\nČlánek 7\nOperace intermodální přepravy\n1.   Maximální délky stanovené v bodě 1.1 dodatku 31-C-1-1, případně s výhradou článku 6, a maximální vzdálenost stanovená v bodě 1.6 dodatku 31-C-1-1 mohou být překročeny o 15 cm u vozidel nebo souprav vozidel používaných k přepravě kontejnerů o délce 45 stop nebo výměnných nástaveb o délce 45 stop, prázdných nebo naložených, pokud je silniční přeprava dotyčného kontejneru nebo výměnné nástavby je součástí operace intermodální přepravy prováděné v souladu s podmínkami stanovenými každou ze stran.\n2.   U operací intermodální přepravy může být maximální přípustná hmotnost pro návěsové soupravy s pěti nebo šesti nápravami překročena o dvě tuny u kombinace stanovené v bodě 2.2.2 písm. a) dodatku 31-C-1-1 a o čtyři tuny u kombinace stanovené v bodě 2.2.2 písm. b) dodatku 31-C-1-1. Maximální přípustná hmotnost těchto vozidel nesmí překročit 44 tun.\nČlánek 8\nDůkaz shody\n1.   Jako důkaz shody s tímto oddílem musí být vozidla, na která se vztahuje, opatřena jedním z těchto důkazů:\na)\nkombinací těchto dvou štítků:\n—\npovinného štítku výrobce, což je štítek nebo tabulka připevněná na vozidlo výrobcem, na které jsou uvedeny základní technické údaje nezbytné k identifikaci vozidla a která uvádí pro informaci příslušných orgánů nezbytné informace týkající se maximálních přípustných hmotností, a\n—\nštítku týkajícího se rozměrů, který je pokud možno připevněn vedle povinného štítku výrobce a obsahuje tyto informace:\ni)\nnázev výrobce,\nii)\nidentifikační číslo vozidla,\niii)\ndélku motorového vozidla, přívěsu nebo návěsu (L),\niv)\nšířku motorového vozidla, přívěsu nebo návěsu (W) a\nv)\núdaje o měření délky soupravy vozidel:\n—\nvzdálenost (a) mezi předním čelem motorového vozidla a středem spojovacího zařízení (hák spřáhla nebo sedlo tahače návěsů); v případě sedlové spojky s několika spojovacími místy musí být udány nejmenší a největší hodnoty (amin a amax);\n—\nvzdálenost (b) mezi středem spojovacího zařízení přívěsu (čep sedla tahače) nebo návěsu (čep sedla návěsu) a zadním čelem přívěsu nebo návěsu; v případě zařízení s více spojovacími místy musí být udány nejmenší a největší hodnoty ((bmin a bmax).\nDélka soupravy vozidel je délka motorového vozidla a přívěsu nebo návěsu umístěných v rovné linii za sebou;\nb)\njedním štítkem obsahujícím informace z obou štítků uvedených v písmenu a); nebo\nc)\njedním dokladem vydaným příslušnými orgány některé ze stran nebo, v případě Unie, členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu, obsahujícím stejné informace jako štítky uvedené v písmenu a). Je uchováván na místě snadno dostupném kontrole a přiměřeně chráněn.\n2.   Pokud již vlastnosti vozidla neodpovídají vlastnostem uvedeným v důkazu shody, přijme strana nebo, v případě Unie, členský stát, v níž nebo v němž je vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu, nezbytná opatření ke změně důkazu shody.\n3.   Štítky a doklady uvedené v odstavci 1 jsou uznávány stranami jako důkaz shody stanovený tímto oddílem.\nČlánek 9\nProsazování právních předpisů\n1.   Každá ze stran přijme zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, které pravděpodobně překročily maximální přípustnou hmotnost, a u nichž by proto měly příslušné orgány provést kontrolu s cílem zajistit soulad s požadavky tohoto oddílu. Lze to provést pomocí automatických systémů zřízených v silniční infrastruktuře, nebo pomocí palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti instalovaného ve vozidlech. Toto palubní zařízení pro zjišťování hmotnosti musí být přesné a spolehlivé, plně interoperabilní a kompatibilní se všemi typy vozidel.\n2.   Jedna strana nevyžaduje instalaci palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti ve vozidlech nebo soupravách vozidel registrovaných v druhé straně.\n3.   Pokud se k zjištění porušení tohoto oddílu a k uložení sankcí používají automatické systémy, musí být tyto automatické systémy certifikovány. Používají-li se automatické systémy pouze pro účely identifikace, certifikace u nich není nutná.\n4.   Strany v souladu s článkem 14 oddílu 1 části A zajistí, aby si jejich příslušné orgány vyměňovaly informace o porušeních a sankcích v souvislosti s tímto článkem.\nDodatek 31-C-1-1\nMaximální hmotnosti a rozměry a související charakteristiky vozidel\n1.   Maximální přípustné rozměry vozidel (v metrech; „m“)\n1.1\nMaximální délka:\n—\nmotorové vozidlo\n12,00 m\n—\npřívěs\n12,00 m\n—\nnávěsová souprava\n16,50 m\n—\npřívěsová souprava\n18,75 m\n1.2\nMaximální šířka:\na)\nvšechna vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenu b)\n2,55 m\nb)\nnástavby klimatizovaných vozidel nebo klimatizované kontejnery nebo výměnné nástavby přepravované vozidly\n2,60 m\n1.3\nMaximální výška (všechna vozidla) 4,00 m\n1.4\nVýměnné nástavby a standardní nákladní položky jako kontejnery jsou zahrnuty v rozměrech upřesněných v bodech 1.1, 1.2, 1.3, 1.6, 1.7, 1.8 a 4.4.\n1.5\nKaždé pohybující se motorové vozidlo, nebo pohybující se souprava vozidel musí být schopné otočit se v kruhu, ve kterém nejsou překážky, o vnějším poloměru 12,50 m a vnitřním poloměru 5,30 m.\n1.6\nNejvětší vzdálenost mezi osou čepu sedla a zadním čelem návěsu 12,00 m\n1.7\nNejvětší vzdálenost měřená souběžně s podélnou osou přívěsové soupravy od nejpřednějšího vnějšího bodu nákladového prostoru za kabinou k nejzadnějšímu vnějšímu bodu přívěsu soupravy vozidel, minus vzdálenost mezi zadním čelem táhnoucího vozidla a předním čelem přívěsu 15,65 m\n1.8\nNejvětší vzdálenost měřená souběžně s podélnou osou přívěsové soupravy od nejpřednějšího vnějšího bodu nákladového prostoru za kabinou k nejzadnějšímu vnějšímu bodu přívěsu soupravy vozidel 16,40 m\n2.   Maximální přípustná hmotnost vozidla (v tunách)\n2.1\nVozidla tvořící část soupravy vozidel\n2.1.1\nDvounápravový přívěs\n18 tun\n2.1.2\nTřínápravový přívěs\n24 tun\n2.2\nSoupravy vozidel\nV případě kombinací vozidel včetně vozidel na alternativní paliva nebo vozidel s nulovými emisemi se maximální přípustná hmotnost stanovená v tomto oddílu zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie alternativních paliv nebo nulových emisí, a to nejvýše o 1 tunu v případě technologie alternativních paliv a o 2 tuny v případě nulových emisí.\n2.2.1\nPřívěsové soupravy s pěti, nebo šesti nápravami\na)\ndvounápravové motorové vozidlo s třínápravovým přívěsem\n40 tun\nb)\ntřínápravové motorové vozidlo s dvounápravovým, nebo třínápravovým přívěsem\n40 tun\n2.2.2\nNávěsová souprava s pěti nebo šesti nápravami\na)\ndvounápravové motorové vozidlo s třínápravovým návěsem\n40 tun\nb)\ntřínápravové vozidlo s dvounápravovým, nebo tří nápravovým návěsem\n40 tun\n2.2.3\nPřívěsová souprava o čtyřech nápravách skládající se z dvounápravového motorového vozidla a dvounápravového přívěsu 36 tun\n2.2.4\nNávěsové soupravy se čtyřmi nápravami skládající se z dvounápravového motorového vozidla a dvounápravového návěsu, je-li vzdálenost mezi nápravami návěsu:\n—\n1,3 m nebo větší, ale ne více než 1,8 m\n36 tun\n—\nvětší než 1,8 m\n36 tun\n(+ 2 tuny navíc, je-li dodržena maximální přípustná hmotnost motorového vozidla (18 tun) a maximální přípustná hmotnost tandemové nápravy návěsu (20 tun) a hnací náprava je vybavena dvojitými pneumatikami a pneumatickým zavěšením, nebo rovnocenným zavěšením).\n2.3\nMotorová vozidla\nV případě vozidel na alternativní paliva nebo vozidel s nulovými emisemi se maximální přípustná hmotnost stanovená v pododdílech 2.3.1 a 2.3.2 zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie alternativních paliv nebo nulových emisí, a to nejvýše o 1 tunu v případě technologie alternativních paliv a o 2 tuny v případě nulových emisí.\n2.3.1\nDvounápravová motorová vozidla 18 tun\n2.3.2\nTřínápravová motorová vozidla 25 tun (26 tun, je-li hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a pneumatickým zavěšením nebo rovnocenným zavěšením, nebo je-li každá hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a maximální zatížení každé nápravy nepřesahuje 9,5 tuny).\n2.3.3\nČtyřnápravová motorová vozidla se dvěma řízenými nápravami 32 tun, je-li hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a pneumatickým zavěšením nebo rovnocenným zavěšením, nebo je-li každá hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a maximální zatížení každé nápravy nepřesahuje 9,5 tuny.\n3.   Maximální přípustné zatížení nápravy vozidel (v tunách)\n3.1\nJednotlivé nápravové\nJedna náprava, která není hnací 10 tun\n3.2\nTandemové nápravy přívěsů a návěsů\nSoučet zatížení na tandemovou nápravu nesmí přesáhnout hodnotu v pravém sloupci, je-li vzdálenost (d) mezi nápravami:\n—\nmenší než 1 m (d < 1,0)\n11 tun\n—\nod 1,0 m do 1,3 m (1,0 ≤ d < 1,3)\n16 tun\n—\nod 1,3 m do 1,8 m (1,3 ≤ d < 1,8)\n18 tun\n—\n1,8 m nebo více (1,8 ≤ d)\n20 tun\n3.3\nTřínápravové přívěsy a návěsy\nSoučet zatížení trojnápravy nesmí přesáhnout hodnotu v pravém sloupci, je-li vzdálenost (d) mezi nápravami:\n1,3 m nebo méně (d ≤ 1,3)\n21 tun\nnad 1,3 m do 1,4 m (1,3 < d ≤ 1,4)\n24 tun\n3.4\nHnací náprava\nHnací náprava vozidel podle bodů 2.2 a 2.3 11,5 tun\n3.5\nTandemové nápravy motorových vozidel\nSoučet zatížení na tandemovou nápravu nesmí přesáhnout hodnotu v pravém sloupci, je-li vzdálenost (d) mezi nápravami:\n—\nmenší než 1 m (d < 1,0)\n11,5 tun\n—\n1,0 m nebo větší, ale méně než 1,3 m (1,0 ≤ d < 1,3)\n16 tun\n—\n1,3 m nebo větší, ale méně než 1,8 m (1,3 ≤ d < 1,8)\n18 tun (19 tun, je-li hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a pneumatickým zavěšením, nebo rovnocenným zavěšením, nebo je-li každá hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a maximální zatížení každé nápravy nepřesahuje 9,5 tuny)\n4.   Ostatní charakteristiky vozidel\n4.1\nVšechna vozidla\nZatížení hnací nápravy, nebo hnací nápravy vozidla nebo soupravy vozidel, nesmí být nižší než 25 % maximální přípustné hmotnosti vozidla, nebo soupravy vozidel.\n4.2\nPřívěsové soupravy\nVzdálenost mezi zadní nápravou motorového vozidla a přední nápravou přívěsu nesmí být menší než 3,00 m.\n4.3\nMaximální přípustná hmotnost v závislosti na rozvoru kol\nMaximální přípustná hmotnost čtyřnápravového motorového vozidla v tunách nesmí překročit pětinásobnou vzdálenost v metrech mezi nejzadnější přední a nejzadnější zadní nápravou vozidla.\n4.4\nNávěsy\nVzdálenost měřená horizontálně mezi osou čepu sedla tahače a kterýmkoliv bodem vpředu návěsu nesmí překročit 2,04 m.\nODDÍL 2\nPOŽADAVKY NA TACHOGRAFY, KARTY ŘIDIČE A KARTY DÍLNY\nČlánek 1\nPředmět a zásady\nTento oddíl stanoví požadavky na vozidla spadající do oblasti působnosti oddílu 2 části B této přílohy, pokud jde o montáž, testování a kontrolu tachografů uvedených v čl. 466 odst. 2 této dohody.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto oddílu se použijí definice uvedené v oddílu 2 článku 2 a části B oddílu 4 článku 2 této přílohy.\n2.   Vedle definic uvedených v odstavci 1 se pro účely tohoto oddílu použijí tyto definice:\na)\n„celkem ve vozidle“ se rozumí tachograf s výjimkou snímače pohybu a kabelů připojujících snímač pohybu. Celkem ve vozidle může být buď jediný celek, nebo několik celků rozmístěných ve vozidle za předpokladu, že splňuje bezpečnostní požadavky tohoto oddílu; celek ve vozidle zahrnuje mimo jiné řídící jednotku, datovou paměť, funkci měření času, dvě čtecí zařízení čipových karet pro řidiče a druhého řidiče, tiskárnu, zobrazení, konektory a zařízení pro vkládání uživatelských údajů;\nb)\n„snímačem pohybu“ se rozumí část tachografu vysílající signál odpovídající rychlosti vozidla a/nebo vzdálenosti ujeté vozidlem;\nc)\n„kontrolní kartou“ se rozumí karta tachografu vydaná orgány některé ze stran příslušnému vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu, která identifikuje kontrolní subjekt a případně kontrolora a která umožňuje přístup k údajům uloženým v datové paměti nebo na kartě řidiče a případně na kartách dílny pro čtení, tisk a/nebo stahování;\nd)\n„kartou dílny“ se rozumí karta tachografu vydaná orgány některé ze stran pověřenému personálu výrobce tachografů, montéra, výrobce vozidel nebo dílny schválených touto stranou, která identifikuje držitele karty a umožňuje zkoušení, kalibraci a aktivaci tachografů a/nebo stahování údajů z nich;\ne)\n„aktivací“ se rozumí fáze, v níž se tachograf stává plně funkčním a v níž provádí veškeré funkce, včetně bezpečnostních, za použití karty dílny;\nf)\n„kalibrací“ se rozumí ve vztahu k digitálnímu tachografu aktualizace nebo potvrzení parametrů vozidla, včetně identifikace a vlastností vozidla, které je třeba chovat v datové paměti za použití karty dílny;\ng)\n„stahováním“ z digitálního nebo inteligentního tachografu se rozumí kopírování, společně s digitálním podpisem, části souborů údajů nebo úplné sady souborů údajů uložených v paměti údajů celku ve vozidle nebo v paměti karty tachografu za předpokladu, že se tímto postupem žádné uložené údaje nezmění ani nevymažou;\nh)\n„závadou“ se rozumí mimořádná činnost zjištěná digitálním tachografem, která může být způsobena chybnou funkcí nebo poruchou zařízení;\ni)\n„montáží“ se rozumí zabudování tachografu do vozidla;\nj)\n„pravidelnou kontrolou“ se rozumí řada operací s cílem zkontrolovat, že tachograf funguje správně, že jeho seřízení odpovídá parametrům vozidla a že k němu nejsou připojeny žádné manipulační přístroje;\nk)\n„opravou“ se rozumí oprava snímače pohybu nebo celku ve vozidle, která vyžaduje jeho odpojení od napájení nebo od jiných součástí tachografu nebo otevření snímače pohybu či celku ve vozidle;\nl)\n„interoperabilitou“ se rozumí kapacita systémů a základních funkčních procesů pro výměnu údajů a sdílení informací;\nm)\n„rozhraním“ se rozumí zařízení mezi systémy, jehož prostřednictvím dochází k jejich propojení a interakci;\nn)\n„měřením času“ se rozumí trvalý digitální záznam koordinovaného světového data a času (UTC) a\no)\n„systémem předávání zpráv TACHOnet“ se rozumí systém předávání zpráv, který splňuje technické specifikace stanovené v přílohách I až VII prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/68 (7).\nČlánek 3\nMontáž\n1.   Tachografy uvedené v odstavci 2 musí být instalovány ve vozidlech:\na)\npokud maximální přípustná hmotnost vozidla včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny; nebo\nb)\nod 1. července 2026, pokud maximální přípustná hmotnost vozidla včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,5 tuny.\n2.   Těmito tachografy je:\na)\nu vozidel poprvé uvedených do provozu před 1. květnem 2006, analogový tachograf;\nb)\nu vozidel poprvé uvedených do provozu mezi 1. květnem 2006 a 30. zářím 2011, první verze digitálního tachografu;\nc)\nu vozidel poprvé uvedených do provozu mezi 1. říjnem 2011 a 30. zářím 2012, druhá verze digitálního tachografu;\nd)\nu vozidel poprvé uvedených do provozu mezi 1. říjnem 2012 a 14. červnem 2019, třetí verze digitálního tachografu;\ne)\nu vozidel poprvé registrovaných od 15. června 2019 a do dvou let od vstupu v platnost podrobných specifikací uvedených v části B oddílu 4 čl. 2 odst. 2 písm. g), inteligentní tachograf 1; a\nf)\nu vozidel poprvé registrovaných déle než dva roky od vstupu v platnost podrobných specifikací uvedených v části B oddílu 4 čl. 2 odst. 2 písm. h), inteligentní tachograf 2.\n3.   Každá ze stran může vyjmout z uplatňování tohoto oddílu vozidla uvedená v části B oddílu 2 čl. 8 odst. 3 této přílohy.\n4.   Každá ze stran může vyjmout z uplatňování tohoto oddílu vozidla používaná pro dopravu, pro kterou byla udělena výjimka podle části B oddílu 2 čl. 8 odst. 4 této přílohy. O případném použití tohoto odstavce se obě strany navzájem okamžitě vyrozumí.\n5.   Nejpozději tři roky od konce roku, kdy vstoupily v platnost podrobné technické specifikace inteligentního tachografu 2, musí být vozidla uvedená v odst. 1 písm. a), která jsou vybavena analogovým nebo digitálním tachografem, vybavena inteligentním tachografem 2, jsou-li provozována na území jiné strany než strany, v níž jsou registrována.\n6.   Nejpozději čtyři roky po vstupu podrobné technické specifikace inteligentního tachografu 2 v platnost musí být vozidla uvedená v odst. 1 písm. a), která jsou vybavena inteligentním tachografem 1, vybavena inteligentním tachografem 2, jsou-li provozována na území jiné strany než strany, v níž jsou registrována.\n7.   Od 1. července 2026 musí být vozidla uvedená v odst. 1 písm. b) vybavena inteligentním tachografem 2, jsou-li provozována na území jiné strany než strany, v níž jsou registrována.\n8.   Žádným ustanovením tohoto oddílu není na území Unie dotčeno uplatňování pravidel Unie o záznamovém zařízení v silniční dopravě pro podnikatele v silniční nákladní dopravě v Unii.\nČlánek 4\nOchrana údajů\n1.   Každá ze stran zajistí, aby zpracování osobních údajů v souvislosti s tímto oddílem bylo prováděno pouze pro účely ověření souladu s tímto oddílem.\n2.   Každá ze stran zejména zajistí, aby byly osobní údaje chráněny proti jinému použití, než které souvisí výhradně s použitím uvedeným v odstavci 1, v souvislosti s:\na)\npoužíváním globálního družicového navigačního systému (GNSS) pro záznam údajů o poloze podle technické specifikace pro inteligentní tachograf 1 a inteligentní tachograf 2;\nb)\nelektronickou výměnou informací o kartách řidiče podle článku 13, a zejména s přeshraniční výměnou takových údajů se třetími stranami, a\nc)\nuchováváním záznamů podnikateli v silniční nákladní dopravě podle článku 15.\n3.   Digitální tachografy musí být zkonstruovány tak, aby zajišťovaly soukromí. Zpracovávány smějí být pouze údaje nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1.\n4.   Vlastníci vozidel, podnikatelé v silniční nákladní dopravě a jakékoli další dotčené subjekty musí dodržovat příslušná ustanovení o ochraně osobních údajů.\nČlánek 5\nMontáž a oprava\n1.   Montovat a opravovat tachografy jsou oprávněni pouze montéři, dílny nebo výrobci vozidel schválení pro tento účel v souladu s článkem 7 příslušnými orgány některé ze stran.\n2.   Schválení montéři, dílny nebo výrobci vozidel tachograf zaplombují poté, co ověří jeho správné fungování, a zejména takovým způsobem, aby žádný manipulační přístroj nemohl do zaznamenaných údajů neoprávněně zasahovat nebo je měnit.\n3.   Schválený montér, dílna nebo výrobce vozidel opatří připevněné plomby zvláštní značkou a navíc v případě digitálních tachografů, inteligentních tachografů 1 a 2 zapíše elektronické bezpečnostní údaje pro ověřování pravosti. Každá ze stran vede a zveřejňuje seznam používaných značek a elektronických bezpečnostních údajů a nezbytné informace o používaných elektronických bezpečnostních údajích.\n4.   Skutečnost, že montáž tachografu byla provedena v souladu s požadavky tohoto oddílu, se potvrzuje připevněním montážního štítku tak, aby byl jasně viditelný a snadno přístupný.\n5.   Části tachografu se zaplombují. Zaplombována musí být všechna spojení tachografu, u nichž by mohlo docházet k nedovolenému zasahování, včetně spojení mezi snímačem pohybu a převodovou skříní, a případně montážní štítek.\nPlomba smí být odstraněna či porušena pouze:\n—\nmontéry nebo dílnami schválenými příslušnými orgány podle článku 7 pro účely opravy, údržby či opětovné kalibrace tachografu nebo řádně vyškolenými a tam, kde je to vyžadováno, oprávněnými kontrolory pro účely kontroly, nebo\n—\npro účely opravy vozidla či změny, která má dopad na plombu. V takových případech musí být ve vozidle uloženo písemné prohlášení s uvedením dne a času, kdy byla plomba porušena, a s uvedením důvodů pro odstranění plomby.\nSchválený montér nebo dílna odstraněné nebo porušené plomby nahradí bez zbytečného prodlení a nejpozději sedm dnů po jejich odstranění nebo porušení. Pokud byly plomby odstraněny nebo porušeny pro kontrolní účely, může je bez zbytečného prodlení nahradit kontrolor vybavený plombovacím zařízením a jedinečnou zvláštní značkou.\nPokud kontrolor plombu odstraní, musí být v tachografu po dobu od odstranění plomby až do dokončení kontroly, a to i v případě umísťování nové plomby, vložena kontrolní karta. Kontrolor vydá písemné prohlášení obsahující alespoň tyto informace:\n—\nidentifikační číslo vozidla,\n—\njméno kontrolora,\n—\nkontrolní orgán a země,\n—\nčíslo kontrolní karty,\n—\nčíslo odstraněné plomby,\n—\ndatum a čas odstranění plomby a\n—\nčíslo nové plomby, pokud ji kontrolor umístil.\nPřed nahrazením plomb provede schválená dílna ověření a kalibraci tachografu, s výjimkou případů, kdy byla plomba odstraněna nebo porušena pro kontrolní účely a byla nahrazena kontrolorem.\nČlánek 6\nKontroly tachografů\n1.   Tachografy musí být pravidelně kontrolovány schválenými dílnami. Pravidelné kontroly se provádějí alespoň jednou za dva roky.\n2.   Při kontrolách uvedených v odstavci 1 se ověřuje alespoň to, zda:\n—\nje tachograf správně namontován a odpovídá danému vozidlu,\n—\ntachograf správně funguje,\n—\nje tachograf opatřen značkou schválení typu,\n—\nje připevněn montážní štítek,\n—\njsou všechny plomby neporušené a účinné,\n—\nnejsou k tachografu připojeny žádné manipulační přístroje a zda nejsou ani nalezeny žádné stopy po použití takových přístrojů, a\n—\nodpovídá velikost pneumatik a skutečný obvod pneumatik.\n3.   V případech, kdy muselo být opraveno nesprávné fungování tachografu, ať již na základě výsledku pravidelné kontroly nebo kontroly provedené na konkrétní žádost příslušného vnitrostátního orgánu, vypracují dílny kontrolní zprávu. Vedou seznam všech vypracovaných kontrolních zpráv.\n4.   Kontrolní zprávy musí být uchovávány nejméně dva roky od svého vypracování. Každá ze stran rozhodne, zda mají být kontrolní zprávy během tohoto období uchovávány nebo zaslány příslušnému orgánu. Uchovává-li kontrolní zprávy dílna, zpřístupní zprávy o kontrolách a kalibracích provedených v uvedeném období na žádost příslušnému orgánu.\nČlánek 7\nSchválení montérů, dílen a výrobců vozidel\n1.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát schvaluje, pravidelně kontroluje a certifikuje montéry, dílny a výrobce vozidel, kteří mohou provádět montáž, ověřování, kontroly a opravy tachografů.\n2.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, každý členský stát zajistí odbornou způsobilost a spolehlivost montérů, dílen a výrobců vozidel. Za tím účelem stanoví a zveřejní jasné vnitrostátní postupy a zajistí splnění těchto minimálních kritérií:\na)\npersonál je řádně vyškolen;\nb)\nzařízení potřebné k provádění příslušných zkoušek a úkonů je dostupné, a\nc)\nmontéři, dílny a výrobci vozidel mají dobrou pověst.\n3.   Audity schválených montérů nebo dílen se provádějí takto:\na)\nschválení montéři nebo dílny podléhají alespoň každé dva roky auditu postupů používaných při zacházení s tachografy. Audit se zaměří především na přijatá bezpečnostní opatření a zacházení s kartami dílny. Strany nebo, v případě Unie, členské státy mohou tyto audity provádět bez inspekce na místě; a\nb)\nrovněž se provádějí neohlášené technické audity schválených montérů nebo dílen s cílem zkontrolovat provedené kalibrace, kontroly a montáže. Tyto audity musí zahrnovat alespoň 10 % schválených montérů a dílen ročně.\n4.   Každá ze stran a jejich příslušné orgány přijmou příslušná opatření k zabránění střetu zájmů mezi montéry či dílnami a podnikateli v silniční nákladní dopravě. Zejména v případě závažného rizika střetu zájmů musí být přijata dodatečná zvláštní opatření s cílem zajistit, aby byla ustanovení tohoto oddílu daným montér nebo dílnou dodržována.\n5.   Příslušné orgány každé ze stran dočasně nebo trvale odejmou schválení montérům, dílnám a výrobcům vozidel, kteří neplní své povinnosti podle tohoto oddílu.\nČlánek 8\nKarty dílny\n1.   Doba platnosti karet dílny nesmí překročit jeden rok. Při obnově karty dílny příslušný orgán zajistí, aby montér, dílna nebo výrobce vozidel splňovali kritéria uvedená v čl. 7 odst. 2.\n2.   Příslušný orgán obnoví kartu dílny do patnácti pracovních dnů od obdržení platné žádosti o obnovu a všech nezbytných dokumentů. Jestliže je karta poškozena, nefunguje správně nebo je ztracena či odcizena, vydá příslušný orgán náhradní kartu do pěti pracovních dnů ode dne obdržení podrobné žádosti za tímto účelem. Příslušné orgány vedou rejstřík ztracených, odcizených nebo vadných karet.\n3.   Jestliže některá ze stran nebo, v případě Unie, členský stát odejme montérovi, dílně nebo výrobci vozidel schválení uvedené v článku 7, odejme mu rovněž karty dílny, které mu byly vydány.\n4.   Každá ze stran přijme veškerá nezbytná opatření proti padělání karet vydávaných schváleným montérům, dílnám a výrobcům vozidel.\nČlánek 9\nVydávání karet řidiče\n1.   Kartu řidiče vydá na požádání řidiče příslušný orgán strany, v níž má řidič obvyklé bydliště. Mají-li příslušné orgány strany vydávající kartu řidiče pochybnosti o správnosti uvedeného obvyklého bydliště, nebo pro účely určitých specifických kontrol, mohou požadovat po řidiči jakékoli dodatečné informace nebo důkazy.\nPro účely tohoto článku se „obvyklým bydlištěm“ rozumí místo, kde osoba obvykle, tj. nejméně 185 dní v každém kalendářním roce, žije z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osoby bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb, z nichž vyplývá úzké spojení této osoby s místem, kde žije.\nZa obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než vazby osobní, a která tedy střídavě pobývá na různých místech na území dvou stran, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka nemusí být splněna, pokud osoba pobývá na území jedné ze stran, aby zde vykonávala časově omezený úkol.\n2.   V řádně odůvodněných a výjimečných případech může každá ze stran nebo, v případě Unie, členský stát vydat řidiči, který nemá na území strany obvyklé bydliště, dočasnou a neobnovitelnou kartu řidiče, jejíž platnost nelze prodloužit a která platí po dobu nejvýše 185 dní, je-li tento řidič v pracovněprávním poměru s podnikem usazeným na území vydávající strany a pokud na požádání předloží osvědčení řidiče.\n3.   Příslušné orgány vydávající strany přijmou vhodná opatření k ověření toho, že žadatel dosud není držitelem platné karty řidiče, zapíší na kartu řidiče osobní údaje a zajistí, aby byly údaje viditelné a zabezpečené.\n4.   Doba platnosti karty řidiče nepřekročí dobu pěti let.\n5.   Platná karta řidiče smí být odejmuta nebo její platnost smí být pozastavena pouze tehdy, pokud příslušný orgán některé ze stran zjistí, že karta byla padělána, že řidič používá cizí kartu nebo že karta byla získána na základě nepravdivých prohlášení nebo padělaných dokladů. Jestliže platnost karty pozastaví nebo kartu odejme jiná strana nebo, v případě Unie, jiný členský stát než strana, která kartu vydala, nebo, v případě Unie, jiný stát, než který kartu vydal, vrátí tato strana nebo tento členský stát kartu co nejdříve orgánům vydávající strany nebo, v případě Unie, orgánům vydávajícího členského státu a toto odebrání či pozastavení platnosti odůvodní. Lze-li očekávat, že vrácení karty potrvá déle než dva týdny, strana, nebo, v případě Unie, členský stát, která/který pozastavila/pozastavil platnost karty nebo ji odejmula/odejmul, uvědomí během těchto dvou týdnů vydávající stranu, nebo, v případě Unie, vydávající členský stát o důvodech tohoto pozastavení platnosti či odebrání.\n6.   Příslušný orgán vydávající strany může po řidiči požadovat výměnu karty řidiče za novou kartu, je-li to nezbytné ke splnění příslušných technických specifikací.\n7.   Každá ze stran učiní všechna nezbytná opatření, aby zabránila padělání karet řidiče.\n8.   Tento článek nebrání žádné ze stran nebo, v případě Unie, členskému státu vydat kartu řidiče řidiči, který má obvyklé bydliště v části území dané strany, na něž se nevztahuje tato příloha, jsou-li v takových případech uplatňována příslušná ustanovení tohoto oddílu.\nČlánek 10\nObnova karet řidiče\n1.   Jestliže se v případě obnovy strana, na jejímž území má řidič obvyklé bydliště, liší od strany, která vydala jeho stávající kartu, a orgány strany bydliště jsou žádány o obnovu karty řidiče, tyto orgány informují orgány, které vydaly stávající kartu, o důvodech pro její obnovu.\n2.   V případě žádosti o obnovu karty, jejíž den uplynutí platnosti se bezprostředně blíží, vydá příslušný orgán novou kartu před uplynutím platnosti, jestliže je žádost podána ve lhůtách stanovených v části B oddílu 4 článku 5.\nČlánek 11\nOdcizené, ztracené nebo vadné karty řidiče\n1.   Vydávající orgány vedou záznamy o vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných kartách řidiče po dobu, která se rovná nejméně době jejich platnosti.\n2.   Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, vydají příslušné orgány strany jeho obvyklého bydliště náhradní kartu do osmi pracovních dnů od obdržení odůvodněné žádosti za tímto účelem.\nČlánek 12\nVzájemné uznávání karet řidiče\n1.   Každá ze stran přijme karty řidiče vydané druhou stranou.\n2.   Pokud si držitel platné karty řidiče vydané jednou ze stran zřídil obvyklé bydliště na území druhé strany a požádal o výměnu své karty za rovnocennou kartu řidiče, odpovídá tato strana nebo, v případě Unie, členský stát, který výměnu provádí, za ověření platnosti předložené karty.\n3.   Strany nebo, v případě Unie, členské státy provádějící výměnu vrátí starou kartu orgánům vydávající strany nebo, v případě Unie, orgánům vydávajícího členského státu a výměnu zdůvodní.\n4.   Pokud některá ze stran nebo, v případě Unie, členský stát nahradí nebo vymění kartu řidiče, musí být tato náhrada nebo výměna a každá následná náhrada nebo výměna zaevidována na území této strany nebo, v případě Unie, v tomto členském státě.\nČlánek 13\nElektronická výměna informací o kartách řidiče\n1.   Aby se zajistilo, že žadatel dosud není držitelem platné karty řidiče, vedou strany nebo, v případě Unie, členské státy, vnitrostátní elektronické rejstříky obsahující po dobu, která se rovná alespoň době platnosti uvedených karet, tyto informace o kartách řidiče:\n—\npříjmení a jméno řidiče,\n—\ndatum a případně i místo narození řidiče,\n—\nčíslo platného řidičského průkazu a (případně) stát, který řidičský průkaz vydal,\n—\nstav karty řidiče a\n—\nčíslo karty řidiče.\n2.   Elektronické rejstříky stran nebo, v případě Unie, členských států musí být propojené a dostupné na celém území stran prostřednictvím systému předávání zpráv TACHOnet nebo kompatibilního systému. V případě použití kompatibilního systému musí být možné vyměňovat elektronické údaje s druhou stranou prostřednictvím systému předávání zpráv TACHOnet.\n3.   Při vydávání, náhradě nebo případné obnově karty řidiče strany nebo, v případě Unie, členské státy prostřednictvím elektronické výměny údajů ověří, zda řidič již není držitelem jiné platné karty řidiče. Sdílené údaje se omezují na údaje nezbytně nutné pro účely tohoto ověření.\n4.   Kontroloři mohou mít přístup do elektronického rejstříku za účelem kontroly stavu karty řidiče.\nČlánek 14\nSeřízení tachografů\n1.   Digitální tachografy nesmějí být nastaveny tak, aby byly po vypnutí motoru vozidla nebo zapalování automaticky přepnuty na určitou kategorii činnosti, pokud řidiči nezůstane možnost příslušnou kategorii činnosti zvolit ručně.\n2.   Vozidla nesmějí být vybavena více než jedním tachografem s výjimkou vozidel používaných k provozním zkouškám.\n3.   Každá ze stran zakáže výrobu, šíření, propagaci nebo prodej zařízení sestrojených za účelem nezákonné manipulace s tachografy nebo pro tento účel zamýšlených.\nČlánek 15\nOdpovědnost podnikatelů v silniční nákladní dopravě\n1.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě odpovídá za zajištění toho, aby jeho řidiči měli řádné školení a instruktáž ohledně správného fungování digitálních, inteligentních i analogových tachografů, provádí pravidelné kontroly s cílem zajistit, aby jeho řidiči tachografy správně používali, a nesmí svým řidičům poskytnout žádné přímé ani nepřímé pobídky, které by je mohly motivovat k tomu, aby tachografy zneužívali.\nPodnikatel v silniční nákladní dopravě vydá řidičům vozidel vybavených analogovým tachografem dostatečný počet záznamových listů s ohledem na osobní povahu těchto záznamových listů, na dobu trvání přepravy a na možnou potřebu nahradit záznamové listy poškozené nebo odebrané pověřeným kontrolorem. Podnikatel v silniční nákladní dopravě řidičům vydá pouze záznamové listy schváleného vzoru vhodné pro použití v zařízení namontovaném ve vozidle.\nS ohledem na dobu trvání přepravy podnikatel v silniční nákladní dopravě zajistí, aby v případě kontroly mohly být na žádost kontrolora správně vytištěny údaje z tachografu.\n2.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě uchovává záznamové listy a výtisky, vyhotovují-li se podle části B oddílu 4 článku 9 této přílohy, v chronologickém pořadí a čitelné podobě nejméně jeden rok po jejich použití a na žádost dotčených řidičů jim vydá jejich kopie. Podnikatel v silniční nákladní dopravě vydá dotčeným řidičům na požádání rovněž kopie stažených údajů z karet řidiče a výtisky těchto kopií v papírové podobě. Záznamové listy, výtisky a stažené údaje musí být předloženy nebo vydány na žádost pověřeného kontrolora.\n3.   Podnikatel v silniční nákladní dopravě odpovídá za porušení tohoto oddílu a části B oddílu 4 této přílohy a svými řidiči nebo řidiči, které má k dispozici. Každá strana však může tuto odpovědnost podmínit porušením odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku a čl. 7 odst. 1 a 2 části B oddílu 2 této přílohy podnikatelem v silniční nákladní dopravě.\nČlánek 16\nPostupy pro podnikatele v silniční nákladní dopravě v případě selhání zařízení\n1.   Jestliže dojde k poruše nebo vadné činnosti tachografu, nechá ho podnikatel v silniční nákladní dopravě opravit schváleným montérem nebo dílnou, jakmile to okolnosti dovolí.\n2.   Není-li vozidlo schopno se vrátit zpět do provozovny podnikatele v silniční nákladní dopravě do jednoho týdne ode dne poruchy nebo objevení vadné činnosti, musí být oprava provedena během cesty.\n3.   Každá ze stran nebo, v případě Unie, členské státy udělí příslušným orgánům pravomoc zakázat užívání vozidla, pokud porucha nebo vadná činnost nebyly opraveny v souladu s pododstavcem1 a 2, je-li to v souladu s vnitrostátními právními předpisy dotčené strany.\nČlánek 17\nPostup vydávání karet tachografu\nEvropská komise poskytne příslušným orgánům Spojeného království kryptografický materiál pro vydávání karet tachografu řidičům, dílnám a kontrolním orgánům v souladu s certifikační politikou Evropské kořenové certifikační autority (ERCA) a certifikační politikou Spojeného království.\n(1)  Zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. EU L 316, 14.11.2012, s. 1).\n(2)  Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. EU L 316, 14.11.2012, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. EU L 60, 28.2.2014, s. 1).\n(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. EU L 139, 26.5.2016, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. EU L 60, 28.2.2014, s. 1).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2135/98 ze dne 24. září 1998, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a směrnice 88/599/EHS o používání nařízení (EHS) č. 3820/84 a (EHS) č. 3821/85. (Úř. věst. ES L 274, 9.10.1998, s.1).\n(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče (Úř. věst. EU L 15, 22.1.2016, s. 51).\nPŘÍLOHA 32\nVZOR POVOLENÍ PRO MEZINÁRODNÍ LINKOVOU A ZVLÁŠTNÍ LINKOVOU DOPRAVU\n(První strana povolení)\n(Oranžový papír – DIN A4)\n(Vyplní se v úředním jazyce či jazycích nebo v jenom z úředních jazyků strany, na jejímž území je žádost předkládána)\nPovolení\nV souladu s částí druhou dílem třetím hlavou II Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé,\nVYDÁVAJÍCÍ STÁT: …\nPovolující orgán: …\nRozlišovací značka vydávajícího státu: … (1)\nPOVOLENÍ č.: … pro linkovou dopravu☐ (2) pro zvláštní linkovou dopravu ☐ (2)\nautokary a autobusy mezi stranami Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé,\ndo: …\n…\nPříjmení, jméno nebo obchodní název provozovatele nebo pověřeného provozovatele v případě skupiny podniků nebo partnerství:\nAdresa:\n…\n…\nTelefonní číslo a fax nebo e-mail:\n…\n…\n(Druhá strana povolení)\nJméno, adresa, telefonní číslo a fax nebo e-mail provozovatele, nebo v případě skupin provozovatelů nebo partnerství jména všech provozovatelů ve skupině nebo partnerství; též uveďte jména všech subdodavatelů a vyznačte, že se jedná o subdodavatele:\n1)\n…\n2)\n…\n3)\n…\n4)\n…\n5)\n…\nV případě potřeby přiložte seznam.\nDoba platnosti povolení: Od: … do: …\nMísto a datum vydání: …\nPodpis a razítko vydávajícího orgánu či agentury: …\n1.\nTrasa: …\n…\na)\nVýchozí místo: …\n…\nb)\nCílové místo: …\n…\nHlavní trasa přepravy s podtrženými místy nástupu a výstupu cestujících: …\n…\n2.\nJízdní řád: …\n(připojen k tomuto povolení)\n3.\nZvláštní linková doprava:\na)\nOkruh cestujících: …\n…\n4.\nDalší podmínky nebo zvláštní body …\n…\n…\nRazítko orgánu vydávajícího povolení\nDůležité upozornění:\n1)\nToto povolení je platné pro celou cestu.\n2)\nPovolení vydané povolujícím orgánem nebo jeho ověřená kopie se musí po dobu trvání cesty nacházet ve vozidle a musí být předloženo na žádost úředníků donucovacích orgánů.\n3)\nVýchozí nebo cílové místo se musí nacházet na území strany, v níž je usazen provozovatel a kde jsou registrovány autokary a autobusy.\n(Třetí strana povolení)\nOBECNÉ INFORMACE\n1)\nProvozovatel silniční přepravy cestujících zahájí dopravní službu v období uvedeném v rozhodnutí povolujícího orgánu, který povolení udělil.\n2)\nS výjimkou případů vyšší moci přijme provozovatel mezinárodní linkové nebo zvláštní linkové dopravy veškerá opatření k zajištění dopravy, která splňuje všechny podmínky uvedené v povolení.\n3)\nProvozovatel zveřejní informace o trase, zastávkách, jízdním řádu, jízdném a přepravních podmínkách.\n4)   \nAniž jsou dotčeny doklady týkající se vozidla a řidiče (například osvědčení o registraci vozidla a řidičský průkaz), slouží jako kontrolní doklady požadované podle článku 477 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, které se musí nacházet ve vozidle a musí být předloženy na žádost oprávněného kontrolora, tyto doklady:\n—\npovolení pro mezinárodní linkovou nebo zvláštní linkovou dopravu nebo jeho ověřená kopie,\n—\nlicence provozovatele mezinárodní silniční přepravy cestujících v souladu s právními předpisy Spojeného království nebo právními předpisy Unie nebo její ověřená kopie,\n—\npři provozování mezinárodní zvláštní linkové dopravy smlouva mezi organizátorem a provozovatelem dopravy nebo její ověřená kopie a také dokument potvrzující, že cestující představují zvláštní okruh cestujících s vyloučením jiných cestujících pro účely zvláštní linkové dopravy,\n—\npoužívá-li provozovatel linkové nebo zvláštní linkové dopravy k řešení dočasných a výjimečných situací další vozidla, kromě výše uvedených dokladů i kopie smlouvy mezi provozovatelem mezinárodní linkové nebo zvláštní linkové dopravy a podnikem, který další vozidla poskytuje, nebo rovnocenný doklad.\n(Čtvrtá strana povolení)\nOBECNÉ PŘIPOMÍNKY (pokračování)\n5)   \nProvozovatelé provozující mezinárodní linkovou dopravu, s vyloučením zvláštní linkové dopravy, vydávají jízdenky potvrzující právo cestujících na přepravu a sloužící jako kontrolní doklad o uzavření přepravní smlouvy mezi cestujícím a provozovatelem dopravy, ať jednotlivě, nebo hromadně. Na jízdenkách, které mohou být rovněž v elektronické podobě, musí být uvedeno:\na)\njméno či název provozovatele;\nb)\nvýchozí a cílové místo jízdy, případně i zpáteční cesta;\nc)\ndoba platnosti jízdenky a případně i datum a čas odjezdu;\nd)\njízdné.\nJízdenku cestující předkládá na žádost oprávněného kontrolora.\n6)\nProvozovatelé mezinárodní linkové nebo zvláštní linkové přepravy cestujících umožní všechny kontroly, které mají zajistit její řádné provozování, zejména pokud jde o doby řízení a odpočinku.\n(1)  Rakousko (A), Belgie (B), Bulharsko (BG), Kypr (CY), Chorvatsko (HR), Česká republika (CZ), Dánsko (DK), Estonsko (EST), Finsko (FIN), Francie (F), Německo (D), Řecko (GR), Maďarsko (H), Irsko (IRL), Itálie (I), Lotyšsko (LV), Litva (LT), Lucembursko (L), Malta (MT), Nizozemsko (NL), Polsko (PL), Portugalsko (P), Rumunsko (RO), Slovenská republika (SK), Slovinsko (SLO), Španělsko (E), Švédsko (S), Spojené království (UK), bude doplněno.\n(2)  Zaškrtněte, případně doplňte.\nPŘÍLOHA 33\nVZOR ŽÁDOSTI O POVOLENÍ PRO MEZINÁRODNÍ LINKOVOU A ZVLÁŠTNÍ LINKOVOU DOPRAVU\n(Bílý papír – DIN A4)\n(Vyplní se v úředním jazyce či jazycích nebo v jenom z úředních jazyků strany, na jejímž území je žádost předkládána)\nFORMULÁŘ ŽÁDOSTI O POVOLENÍ NEBO PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI POVOLENÍ PROVOZOVAT MEZINÁRODNÍ LINKOVOU NEBO MEZINÁRODNÍ ZVLÁŠTNÍ LINKOVOU DOPRAVU (1)\nZahájení linkové dopravy ☐\nZahájení zvláštní linkové dopravy ☐\nProdloužení platnosti povolení provozovat dopravu ☐\nZměna podmínek povolení provozovat dopravu ☐\nautokary a autobusy mezi stranami v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé,\n…\n(Povolující orgán)\n1.   \nPříjmení a jméno nebo obchodní název žádajícího provozovatele; v případě žádosti podávané skupinou provozovatelů nebo partnerstvím název provozovatele, který byl pro účel podání žádosti pověřen ostatními provozovateli:\n…\n…\n2.   \nDopravu bude provozovat (\n1\n)\nprovozovatel ☐ skupina provozovatelů ☐ partnerství ☐ subdodavatel ☐\n3.\nJména či název a bydliště či sídlo provozovatele, nebo v případě skupiny provozovatelů nebo partnerství jména či názvy všech provozovatelů ve skupině nebo partnerství; uveďte rovněž jména či názvy všech subdodavatelů (2)\n3.1\n… tel. …\n3.2\n… tel. …\n3.3\n… tel. …\n3.4\n… tel. …\n(Druhá strana žádosti o povolení nebo o prodloužení platnosti povolení)\n4\nV případě zvláštní linkové dopravy:\n4.1\nOkruh cestujících: (3) pracovníci ☐ žáci/studenti ☐ jiní ☐\n5   \nDoba platnosti požadovaného povolení nebo datum ukončení dopravy:\n…\n6   \nHlavní trasa dopravy (zvýrazněte místa nástupu a výstupu cestujících a jejich úplnou adresu): (4)\n…\n…\n…\n7   \nObdobí provozu: …\n…\n…\n…\n8   \nČetnost (denně, týdně atd.)\n…\n9\nJízdné … Přiložená příloha.\n10\nPřiložte časový rozvrh dob řízení, aby bylo možné ověřit dodržování mezinárodních předpisů pro dobu řízení a odpočinku.\n11   \nPočet požadovaných povolení nebo jejich ověřených kopií: (5)\n…\n12   \nDoplňující informace:\n…\n(Místo a datum) (Podpis žadatele)\n…\nUpozorňujeme žadatele na skutečnost, že vzhledem k tomu, že se povolení nebo jeho ověřená kopie musí nacházet ve vozidle, měl by počet povolení vydaných příslušnými orgánem nebo jejich ověřených kopií, které žadatel musí mít, odpovídat počtu vozidel potřebných ve stejnou chvíli pro provozování požadované dopravy.\nDůležité upozornění\nK žádosti musí být přiloženo zejména následující:\na)\njízdní řád včetně časů pro kontroly na příslušných hraničních přechodech;\nb)\nověřená kopie licence/licencí provozovatele/provozovatelů mezinárodní silniční dopravy cestujících v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie;\nc)\nmapa ve vhodném měřítku, na které je vyznačena trasa a místa nástupu a výstupu cestujících;\nd)\nčasový rozvrh dob řízení, aby bylo možné ověřit dodržování mezinárodních předpisů pro dobu řízení a odpočinku;\ne)\njakékoliv příslušné informace týkající se autokarových a autobusových terminálů.\n(1)  Zaškrtněte, případně doplňte.\n(2)  Případně přiložte seznam.\n(3)  Zaškrtněte, případně doplňte.\n(4)  Povolující orgán může požadovat, aby byl k tomuto formuláři žádosti přiložen úplný seznam míst nástupu a výstupu cestujících a jejich úplné adresy.\n(5)  Doplňte podle potřeby:\nPŘÍLOHA 34\nVzor jízdního listu pro příležitostnou dopravu\nJÍZDNÍ LIST č. … sešitu č. …\n(Barva Pantone 358 (světle zelená), nebo co nejbližší této barvě, formát DIN A4; nenatíraný papír)\nPŘÍLEŽITOSTNÁ DOPRAVA S KABOTÁŽÍ A PŘÍLEŽITOSTNÁ DOPRAVA S TRANZITEM\n(Každá položka může být případně doplněna na zvláštním listu)\n1\nRegistrační značka autokaru\n…\nMísto, datum a podpis podnikatele v dopravě\n2\n1.\n…\n2.\n…\n3.\n…\nPodnikatel v dopravě, popř. subdodavatel nebo skupina podnikatelů v dopravě\n3\n1.\n…\n2.\n…\n3.\n…\nJméno řidiče (řidičů)\n4\nOrganizace nebo osoba odpovědná za příležitostnou dopravu\n1. … 2. …\n3. … 4. …\n5\nDruh dopravy\n☐\nPříležitostná doprava s kabotáží\n☐\nPříležitostná doprava s tranzitem\n6\nVýchozí místo: … Země: …\nCílové místo: … Země: …\n7\nJízda\nTrasa/Denní etapy nebo místa nástupu nebo výstupu cestujících\nPočet cestujících\nPrázdné vozidlo (označte X)\nPočet plánovaných km\nDatum\nOd\nDo\n8\nPřípadné místo přestupu na spoj jiného podnikatele v dopravě téže skupiny\nPočet vysazených cestujících\nCílové místo výstupu cestujících\nJméno podnikatele v dopravě, ke kterému cestující nastupují\n9\nNepředvídané změny\n…\n…\nPŘÍLOHA 35\n#\nKód\nObecný název\nOblasti ICES\nPodíly\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\nod roku 2026\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\n1\nALF/3X14-\npilonoši rodu Beryx (oblasti 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 14)\nvody Spojeného království a Unie a mezinárodní vody oblastí 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14\n96,95\n3,05\n96,95\n3,05\n96,95\n3,05\n96,95\n3,05\n96,95\n3,05\n96,95\n3,05\n2\nANF/07.\nďas mořský (oblast 7)\noblast 7\n78,78\n21,22\n78,24\n21,76\n77,70\n22,30\n77,05\n22,95\n76,62\n23,38\n76,62\n23,38\n3\nANF/2AC4-C\nďas mořský (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n13,74\n86,26\n12,92\n87,08\n12,11\n87,89\n11,13\n88,87\n10,48\n89,52\n10,48\n89,52\n4\nANF/56-14\nďas mořský (oblast západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n60,99\n39,01\n59,62\n40,38\n58,25\n41,75\n56,60\n43,40\n55,50\n44,50\n55,50\n44,50\n5\nARU/1/2.\nstříbrnice atlantská (1,2)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n56,90\n43,10\n56,90\n43,10\n56,90\n43,10\n56,90\n43,10\n56,90\n43,10\n56,90\n43,10\n6\nARU/3A4-C\nstříbrnice atlantská (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Unie oblasti 3a\n98,40\n1,60\n98,40\n1,60\n98,40\n1,60\n98,40\n1,60\n98,40\n1,60\n98,40\n1,60\n7\nARU/567.\nstříbrnice atlantská (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5\n94,41\n5,59\n94,41\n5,59\n94,41\n5,59\n94,41\n5,59\n94,41\n5,59\n94,41\n5,59\n8\nBLI/12INT-\nmník modrý (mezinárodní vody oblasti 12)\nmezinárodní vody oblasti 12\n99,14\n0,86\n99,14\n0,86\n99,14\n0,86\n99,14\n0,86\n99,14\n0,86\n99,14\n0,86\n9\nBLI/24-\nmník modrý (Severní moře)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 2; vody Spojeného království a Unie oblasti 4\n73,19\n26,81\n73,19\n26,81\n73,19\n26,81\n73,19\n26,81\n73,19\n26,81\n73,19\n26,81\n10\nBLI/5B67-\nmník modrý (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5\n77,31\n22,69\n76,73\n23,27\n76,16\n23,84\n75,46\n24,54\n75,00\n25,00\n75,00\n25,00\n11\nBOR/678-\ndrsnatec obecný (západ)\noblasti 6, 7 a 8\n93,65\n6,36\n93,65\n6,36\n93,65\n6,36\n93,65\n6,36\n93,65\n6,36\n93,65\n6,36\n12\nBSF/56712-\ntkaničnice tmavá (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblasti 12\n94,31\n5,69\n94,31\n5,69\n94,31\n5,69\n94,31\n5,69\n94,31\n5,69\n94,31\n5,69\n13\nCOD/07A.\ntreska obecná (Irské moře)\noblast 7a\n56,05\n43,95\n55,84\n44,16\n55,63\n44,37\n55,37\n44,63\n55,20\n44,80\n55,20\n44,80\n14\nCOD/07D.\ntreska obecná (východní část Lamanšského průlivu)\noblast 7d\n90,75\n9,25\n90,75\n9,25\n90,75\n9,25\n90,75\n9,25\n90,75\n9,25\n90,75\n9,25\n15\nCOD/5BE6A\ntreska obecná (oblast západně od Skotska)\noblast 6a; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b východně od 12° 00' z. d.\n30,23\n69,77\n27,37\n72,63\n24,51\n75,49\n21,08\n78,92\n18,79\n81,21\n18,79\n81,21\n16\nCOD/5W6-14\ntreska obecná (ostrov Rockall)\n6b; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b západně od 12° 00' z. d. a oblastí 12 a 14\n33,95\n66,05\n31,71\n68,29\n29,47\n70,53\n26,78\n73,22\n24,99\n75,01\n24,99\n75,01\n17\nCOD/7XAD34\ntreska obecná (Keltské moře)\noblasti 7b, 7c, 7e–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n90,70\n9,30\n90,47\n9,53\n90,23\n9,77\n89,95\n10,05\n89,76\n10,24\n89,76\n10,24\n18\nDGS/15X14\nostroun obecný (západ)\noblasti 6, 7 a 8 vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblastí 1, 12 a 14\n57,53\n42,47\n56,61\n43,39\n55,69\n44,31\n54,58\n45,42\n53,84\n46,16\n53,84\n46,16\n19\nDWS/56789-\nhlubinní žraloci (západ)\noblasti 6, 7, 8 a 9; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5\n100,00\n0,00\n100,00\n0,00\n100,00\n0,00\n100,00\n0,00\n100,00\n0,00\n100,00\n0,00\n20\nHAD/07A.\ntreska jednoskvrnná (Irské moře)\noblast 7a\n47,24\n52,76\n46,42\n53,58\n45,61\n54,39\n44,63\n55,37\n43,98\n56,02\n43,98\n56,02\n21\nHAD/5BC6A.\ntreska jednoskvrnná (západně od Skotska)\noblast 6a; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b\n19,39\n80,61\n19,39\n80,61\n19,39\n80,61\n19,39\n80,61\n19,39\n80,61\n19,39\n80,61\n22\nHAD/6B1214\ntreska jednoskvrnná (ostrov Rockall)\nvody Spojeného království a Unie a mezinárodní vody oblasti 6b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n16,76\n83,24\n16,32\n83,68\n15,88\n84,12\n15,35\n84,65\n15,00\n85,00\n15,00\n85,00\n23\nHAD/7X7A34\ntreska jednoskvrnná (Keltské moře)\noblasti 7b–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n84,00\n16,00\n83,00\n17,00\n82,00\n18,00\n80,80\n19,20\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n24\nHER/07A/MM\nsleď obecný (Irské moře)\noblast 7a north of 52°30’N\n11,01\n88,99\n8,50\n91,50\n6,00\n94,00\n2,99\n97,01\n0,99\n99,01\n0,99\n99,01\n25\nHER/5B6ANB\nsled’ obecný (západně od Skotska)\noblasti 6b a 6aN; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b\n35,95\n64,05\n35,34\n64,66\n34,74\n65,26\n34,01\n65,99\n33,53\n66,47\n33,53\n66,47\n26\nHER/7EF.\nsleď obecný (západní část Lamanšského průlivu a Bristolský záliv)\noblasti 7e a 7f\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n50,00\n27\nHER/7G-K.\nsleď obecný (Keltské moře)\noblast 7a south of 52°30’N, 7g, 7h, 7j a 7k\n99,88\n0,12\n99,88\n0,12\n99,88\n0,12\n99,88\n0,12\n99,88\n0,12\n99,88\n0,12\n28\nHKE/2AC4-C\nštikozubec obecný (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n60,67\n39,33\n57,11\n42,89\n53,56\n46,44\n49,29\n50,71\n46,45\n53,55\n46,45\n53,55\n29\nHKE/571214\nštikozubec obecný (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n80,33\n19,67\n80,05\n19,95\n79,77\n20,23\n79,43\n20,57\n79,20\n20,80\n79,20\n20,80\n30\nJAX/2A-14\nkranas rodu Trachurus (západ)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4a; oblasti 6, 7a–c, e–k; oblasti 8a–b, d–e; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblastí 2a a 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n90,61\n9,39\n90,61\n9,39\n90,61\n9,39\n90,61\n9,39\n90,61\n9,39\n90,61\n9,39\n31\nJAX/4BC7D\nkranas rodu Trachurus (jižní část Severního moře a východní část Lamanšského průlivu)\nvody Spojeného království a Unie oblastí 4b, 4c a 7d\n71,46\n28,54\n68,60\n31,40\n65,73\n34,27\n62,29\n37,71\n60,00\n40,00\n60,00\n40,00\n32\nL/W/2AC4-C\nplatýs červený a platýs protažený (Severní moře)*\nvody Spojeného království a Unie oblastí 4, vody Spojeného království oblastí 2a\n35,97\n64,03\n35,48\n64,52\n34,98\n65,02\n34,39\n65,61\n34,00\n66,00\n34,00\n66,00\n33\nLEZ/07.\npakambala (oblast 7)\noblast 7\n81,37\n18,63\n80,65\n19,35\n79,93\n20,07\n79,07\n20,93\n78,50\n21,50\n78,50\n21,50\n34\nLEZ/2AC4-C\npakambala rodu Lepidorhombus (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n3,74\n96,26\n3,74\n96,26\n3,74\n96,26\n3,74\n96,26\n3,74\n96,26\n3,74\n96,26\n35\nLEZ/56-14\npakambala (západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n60,84\n39,16\n59,55\n40,45\n58,25\n41,75\n56,69\n43,31\n55,65\n44,35\n55,65\n44,35\n36\nLIN/03A-C.\nmník mořský (oblast 3a))\nvody Unie oblasti 3a\n92,65\n7,35\n92,65\n7,35\n92,65\n7,35\n92,65\n7,35\n92,65\n7,35\n92,65\n7,35\n37\nLIN/04-C.\nmník mořský (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4\n21,22\n78,78\n20,92\n79,08\n20,61\n79,39\n20,24\n79,76\n20,00\n80,00\n20,00\n80,00\n38\nLIN/6X14.\nmník mořský (západ)\noblasti 6, 7, 8, 9 a 10; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n63,67\n36,33\n63,25\n36,75\n62,83\n37,17\n62,33\n37,67\n62,00\n38,00\n62,00\n38,00\n39\nNEP/*07U16\nhumr (Porcupine Bank)\nfunkční jednotka 16 podoblasti ICES 7\n85,32\n14,68\n85,32\n14,68\n85,32\n14,68\n85,32\n14,68\n85,32\n14,68\n85,32\n14,68\n40\nNEP/07.\nhumr (oblast 7)\noblast 7\n61,68\n38,32\n60,76\n39,24\n59,84\n40,16\n58,74\n41,26\n58,00\n42,00\n58,00\n42,00\n41\nNEP/2AC4-C\nhumři (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n13,38\n86,62\n13,38\n86,62\n13,38\n86,62\n13,38\n86,62\n13,38\n86,62\n13,38\n86,62\n42\nNOP/2A3A4.\ntreska Esmarkova (Severní moře)\noblast 3a; vody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n85,00\n15,00\n82,50\n17,50\n80,00\n20,00\n77,00\n23,00\n75,00\n25,00\n75,00\n25,00\n43\nPLE/07A.\nplatýs (Irské moře)\noblast 7a\n48,89\n51,11\n48,89\n51,11\n48,89\n51,11\n48,89\n51,11\n48,89\n51,11\n48,89\n51,11\n44\nPLE/56-14\nplatýs (západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n39,23\n60,77\n39,23\n60,77\n39,23\n60,77\n39,23\n60,77\n39,23\n60,77\n39,23\n60,77\n45\nPLE/7DE.\nplatýs (Lamanšský průliv)*\noblasti 7d a 7e\n70,36\n29,64\n70,27\n29,73\n70,18\n29,82\n70,07\n29,93\n70,00\n30,00\n70,00\n30,00\n46\nPLE/7FG.\nplatýs (oblasti 7fg)\noblasti 7f a 7g\n74,86\n25,14\n74,58\n25,42\n74,30\n25,70\n73,96\n26,04\n73,74\n26,26\n73,74\n26,26\n47\nPLE/7HJK.\nplatýs (oblasti 7hjk)\noblasti 7h, 7j a 7k\n84,25\n15,75\n83,71\n16,29\n83,17\n16,83\n82,52\n17,48\n82,09\n17,91\n82,09\n17,91\n48\nPOK/56-14\ntreska tmavá (západně od Skotska)\noblast 6; vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 12 a 14\n62,32\n37,68\n58,99\n41,01\n55,66\n44,34\n51,66\n48,34\n49,00\n51,00\n49,00\n51,00\n49\nPOK/7/3411\ntreska tmavá (Keltské moře)\noblasti 7, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n84,86\n15,14\n84,90\n15,10\n84,93\n15,07\n84,97\n15,03\n85,00\n15,00\n85,00\n15,00\n50\nPOL/07.\ntreska sajda (oblast 7)\noblast 7\n78,03\n21,97\n77,27\n22,73\n76,51\n23,49\n75,61\n24,39\n75,00\n25,00\n75,00\n25,00\n51\nPOL/56-14\ntreska sajda (západně od Skotska)\n6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n63,38\n36,62\n63,38\n36,62\n63,38\n36,62\n63,38\n36,62\n63,38\n36,62\n63,38\n36,62\n52\nPRA/2AC4-C\nkreveta severní (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n77,99\n22,01\n77,99\n22,01\n77,99\n22,01\n77,99\n22,01\n77,99\n22,01\n77,99\n22,01\n53\nRJE/7FG.\nrejnok světloskvrnný (oblasti 7fg)\noblasti 7f a 7g\n56,36\n43,64\n53,39\n46,61\n50,42\n49,58\n46,86\n53,14\n44,49\n55,51\n44,49\n55,51\n54\nRJU/7DE.\nrejnok vlnitý (Lamanšský průliv)\noblasti 7d a 7e\n69,12\n30,88\n68,09\n31,91\n67,06\n32,94\n65,82\n34,18\n65,00\n35,00\n65,00\n35,00\n55\nRNG/5B67-\nhlavoun tuponosý (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b\n95,16\n4,84\n95,16\n4,84\n95,16\n4,84\n95,16\n4,84\n95,16\n4,84\n95,16\n4,84\n56\nRNG/8X14-\nhlavoun tuponosý (oblasti 8, 9, 10, 12 a 14)\noblasti 8,9 a 10;, mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n99,71\n0,29\n99,71\n0,29\n99,71\n0,29\n99,71\n0,29\n99,71\n0,29\n99,71\n0,29\n57\nSAN/2A3A4.\nsmaček rodu Ammodytes (Severní moře, všechny mělčiny)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4, vody Spojeného království oblastí 2a, vody Unie oblasti 3a\n97,26\n2,74\n97,14\n2,86\n97,03\n2,97\n96,89\n3,11\n96,80\n3,20\n96,80\n3,20\n58\nSBR/678-\nrůžicha šedá (západ)\noblasti 6, 7 a 8\n90,00\n10,00\n90,00\n10,00\n90,00\n10,00\n90,00\n10,00\n90,00\n10,00\n90,00\n10,00\n59\nSOL/07A.\njazyk rodu Solea (Irské moře)\noblast 7a\n77,15\n22,86\n77,03\n22,97\n76,92\n23,08\n76,79\n23,21\n76,70\n23,30\n76,70\n23,30\n60\nSOL/07D.\njazyk rodu Solea (východní část Lamanšského průlivu)\noblast 7d\n80,31\n19,69\n80,23\n19,77\n80,15\n19,85\n80,06\n19,94\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n61\nSOL/07E.\njazyk rodu Solea (západní část Lamanšského průlivu)\noblast 7e\n38,97\n61,03\n38,60\n61,40\n38,24\n61,76\n37,79\n62,21\n37,50\n62,50\n37,50\n62,50\n62\nSOL/24-C.\njazyk rodu Solea (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n88,09\n11,91\n86,81\n13,19\n85,54\n14,46\n84,02\n15,98\n83,00\n17,00\n83,00\n17,00\n63\nSOL/56-14\njazyk rodu Solea (západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n64\nSOL/7FG.\njazyk rodu Solea (oblasti 7fg)\noblasti 7f a 7g\n69,35\n30,65\n68,93\n31,07\n68,51\n31,49\n68,01\n31,99\n67,67\n32,33\n67,67\n32,33\n65\nSOL/7HJK.\njazyk rodu Solea (oblasti 7hjk)\noblasti 7h, 7j a 7k\n83,33\n16,67\n83,33\n16,67\n83,33\n16,67\n83,33\n16,67\n83,33\n16,67\n83,33\n16,67\n66\nSPR/2AC4-C\nšprot obecný (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n96,18\n3,82\n96,18\n3,82\n96,18\n3,82\n96,18\n3,82\n96,18\n3,82\n96,18\n3,82\n67\nSPR/7DE.\nšprot obecný (Lamanšský průliv)\noblasti 7d a 7e\n28,60\n71,40\n25,45\n74,55\n22,30\n77,70\n18,52\n81,48\n16,00\n84,00\n16,00\n84,00\n68\nSRX/07D.\nrejnoci (východní část Lamanšského průlivu)\noblast 7d\n84,51\n15,49\n84,44\n15,56\n84,36\n15,64\n84,27\n15,73\n84,21\n15,79\n84,21\n15,79\n69\nSRX/2AC4-C\nrejnoci (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n32,73\n67,27\n32,29\n67,71\n31,86\n68,14\n31,35\n68,65\n31,00\n69,00\n31,00\n69,00\n70\nSRX/67AKXD\nrejnoci (západ)\nvody Spojeného království a Unie oblastí 6a, 6b, 7a–c a 7e–k\n71,06\n28,94\n70,54\n29,46\n70,02\n29,98\n69,40\n30,60\n68,99\n31,01\n68,99\n31,01\n71\nT/B/2AC4-C\npakambala velká a pakambala východoatlantská (Severní moře)*\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4, vody Spojeného království oblasti 2a\n81,82\n18,18\n81,37\n18,63\n80,91\n19,09\n80,36\n19,64\n80,00\n20,00\n80,00\n20,00\n72\nUSK/04-C.\nmníkovec bělolemý (Severní moře)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 4\n59,46\n40,54\n59,46\n40,54\n59,46\n40,54\n59,46\n40,54\n59,46\n40,54\n59,46\n40,54\n73\nUSK/567EI.\nmníkovec bělolemý (západ)\noblasti 6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5\n70,73\n29,27\n70,55\n29,45\n70,37\n29,63\n70,15\n29,85\n70,00\n30,00\n70,00\n30,00\n74\nWHG/07A.\ntreska bezvousá (Irské moře)\noblast 7a\n42,27\n57,73\n41,45\n58,55\n40,63\n59,37\n39,65\n60,35\n39,00\n61,00\n39,00\n61,00\n75\nWHG/56-14\ntreska bezvousá (západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n37,53\n62,47\n36,67\n63,33\n35,81\n64,19\n34,78\n65,22\n34,09\n65,91\n34,09\n65,91\n76\nWHG/7X7A-C\ntreska bezvousá (Keltské moře)*\noblasti 7b, 7c, 7d, 7e, 7f, 7g, 7h, 7j a 7k\n88,95\n11,05\n88,89\n11,11\n88,84\n11,16\n88,77\n11,23\n88,73\n11,27\n88,73\n11,27\nPŘÍLOHA 36\nA.   Třístranné populace Spojeného království, EU a Norska\n#\nKód\nObecný název\nOblasti ICES\nPodíly\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\nod roku 2026\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\n77\nCOD/2A3AX4\ntreska obecná (Severní moře)\noblast 4; vody Spojeného království oblasti 2a; část oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu\n47,03\n52,97\n46,02\n53,98\n45,02\n54,99\n43,81\n56,19\n43,00\n57,00\n43,00\n57,00\n78\nHAD/2AC4.\ntreska jednoskvrnná (Severní moře)\noblast 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n18,45\n81,55\n17,80\n82,20\n17,14\n82,86\n16,35\n83,65\n15,83\n84,17\n15,83\n84,17\n79\nHER/2A47DX\nsleď obecný (vedlejší úlovek v Severním moři)\noblasti 4 a 7d, vody Spojeného království oblasti 2a\n98,18\n1,82\n98,18\n1,82\n98,18\n1,82\n98,18\n1,82\n98,18\n1,82\n98,18\n1,82\n80\nHER/4AB.\nsleď obecný (Severní moře)\nvody Spojeného království, Unie a Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.\n71,33\n28,67\n70,42\n29,58\n69,50\n30,50\n68,41\n31,59\n67,68\n32,32\n67,68\n32,32\n81\nHER/4CXB7D\nsleď obecný (jižní část Severního moře a východní část Lamanšského průlivu)\noblasti 4c a 7d, s výjimkou oblasti Blackwater\n88,76\n11,24\n88,48\n11,52\n88,21\n11,79\n87,87\n12,13\n87,65\n12,35\n87,65\n12,35\n82\nPLE/2A3AX4\nplatýs (Severní moře)\noblast 4; vody Spojeného království oblasti 2a; část oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu\n71,54\n28,46\n71,54\n28,46\n71,54\n28,46\n71,54\n28,46\n71,54\n28,46\n71,54\n28,46\n83\nPOK/2C3A4\ntreska tmavá (Severní moře)\noblasti 3a a 4; vody Spojeného království oblasti 2a\n77,71\n22,29\n76,78\n23,22\n75,85\n24,15\n74,74\n25,26\n74,00\n26,00\n74,00\n26,00\n84\nWHG/2AC4.\ntreska bezvousá (Severní moře)\noblasti4, vody Spojeného království oblast 2a\n34,78\n65,22\n32,71\n67,29\n30,63\n69,37\n28,13\n71,87\n26,47\n73,53\n26,47\n73,53\nB.   Populace pobřežních států\n#\nKód\nObecný název\nOblasti ICES\nPodíly\n2021\n2022\n2023\n2024\n2025\nod roku 2026\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\nEU\nUK\n85\nMAC/2A34.\nmakrela obecná (Severní moře)\noblasti 3a a 4; vody Spojeného království oblasti 2a; vody Unie oblastí 3b a 3c a subdivizí 22–32\n93,91\n6,09\n93,78\n6,22\n93,65\n6,35\n93,50\n6,50\n93,40\n6,60\n93,40\n6,60\n86\nMAC/2CX14-\nmakrela obecná (západ)\noblasti 6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14\n35,15\n64,85\n34,06\n65,94\n32,98\n67,02\n31,67\n68,33\n30,80\n69,20\n30,80\n69,20\n87\nWHB/1X14\ntreska modravá (sever)\nvody Spojeného království a Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14\n79,47\n20,53\n79,35\n20,65\n79,24\n20,76\n79,09\n20,91\n79,00\n21,00\n79,00\n21,00\nC.   Populace řízené komisí ICCAT\n#\nKód\nObecný název\nOblast\nPodíly\nEU\nUK\n88\nALB/AN05N\ntuňák křídlatý (severní Atlantik)\nAtlantský oceán, severně od 5° s. š.\n98,48\n1,52\n89\nBFT/AE45WM\ntuňák obecný (severovýchodní Atlantik)\nAtlantský oceán, východně od 45° z. d., a Středozemní moře\n99,75\n0,25\n90\nBSH/AN05N\nžralok modrý (severní Atlantik)\nAtlantský oceán, severně od 5° s. š.\n99,90\n0,10\n91\nSWO/AN05N\nmečoun obecný (severní Atlantik)\nAtlantský oceán, severně od 5° s. š.\n99,99\n0,01\nD.   Populace řízené organizací NAFO\n#\nKód\nObecný název\nOblast\nPodíly\nEU\nUK\n92\nCOD/N3M.\ntreska obecná (NAFO 3M)\nNAFO 3M\n83,66\n16,34\nE.   Zvláštní případy\n#\nKód\nObecný název\nOblasti ICES\nPodíly\nEU\nUK\n93\nCOD/1/2B.\ntreska obecná (Svalbard)\noblasti 1 a 2b\n75,00\n25,00\nF.   Populace, které nacházejí ve vodách pouze jedné strany\n#\nKód\nObecný název\nOblasti ICES\nPodíly\nEU\nUK\n94\nGHL/2A C46\nplatýs černý (Severní moře a západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a Unie oblasti 4; vody Spojeného království oblasti 2a; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b\n27,35\n72,65\n95\nHER/06ACL.\nsleď obecný (Clyde)\noblast 6 Clyde\n0,00\n100,00\n96\nHER/1/2-\nsleď obecný (ASH)\nvody Spojeného království, Faerských ostrovů a Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n70,00\n30,00\n97\nLIN/05EI.\nmník mořský (oblast 5)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5\n81,48\n18,52\n98\nLIN/1/2.\nmník mořský (oblasti 1, 2)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblastí 1 a 2\n77,78\n22,22\n99\nNEP/5BC6.\nhumr (západně od Skotska)\noblast 6; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b\n2,36\n97,64\n100\nRED/51214D\nokouníci rodu Sebastes [pelagický druh žijící při dně] (oblasti 5, 12, 14)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n98,00\n2,00\n101\nRED/51214S\nokouníci rodu Sebastes [pelagický druh žijící v mělkých vodách] (oblasti 5, 12, 14)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5; mezinárodní vody oblastí 12 a 14\n98,00\n2,00\n102\nSBR/10-\nrůžicha šedá (Azory)\nvody Unie a mezinárodní vody oblasti 10\n99,12\n0,88\n103\nSRX/89-C.\nrejnoci (oblasti 8 a 9)\nvody Spojeného království a Unie oblasti 8, vody Unie oblasti 9\n99,78\n0,22\n104\nUSK/1214EI\nmníkovec bělolemý (oblasti 1, 2 a 14)\nvody Spojeného království a mezinárodní vody oblastí 1, 2 a 14\n71,43\n28,57\nPŘÍLOHA 37\n#\nKód POPULACE\nObecný název\nOblasti ICES\n105\nANF/8ABDE.\nďas mořský (oblast 8)\noblasti 8a, 8b, 8d a 8e\n106\nBLI/03A-\nmník modrý (oblast 3a)\nvody Unie oblasti 3a\n107\nBSF/8910-\ntkaničnice tmavá (oblasti 8, 9 a 10)\noblasti 8, 9 a 10\n108\nCOD/03AN.\ntreska obecná (Skagerrak)\nSkagerrak\n109\nHAD/03A.\ntreska jednoskvrnná (oblast 3a)\noblast 3a\n110\nHER/03A.\nsleď obecný (oblast 3a)\noblast 3a\n111\nHER/03A-BC\nsleď obecný (vedlejší úlovek v oblasti 3a)\noblast 3a\n112\nHER/6AS7BC\nsleď obecný (oblast západně od Irska)\noblasti 6aS, 7b a 7c\n113\nHKE/03A.\nštikozubec obecný (oblast 3a)\noblast 3a\n114\nHKE/8ABDE.\nštikozubec obecný (oblast 8)\noblasti 8a, 8b, 8d a 8e\n115\nJAX/08C.\nkranas rodu Trachurus (oblast 8c)\noblast 8c\n116\nLEZ/8ABDE.\npakambala rodu Lepidorhombus (oblast 8)\noblasti 8a, 8b, 8d a 8e\n117\nMAC/2A4A-N\nmakrela obecná (dánský příděl ve vodách Norska)\nvody Norska oblastí 2a a 4a\n118\nMAC/8C3411\nmakrela obecná (jižní složka)\noblasti 8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\n119\nPLE/03AN.\nplatýs (Skagerrak)\nSkagerrak\n120\nSPR/03A.\nšprot obecný (oblast 3a)\noblast 3a\n121\nSRX/03A-C.\nrejnoci (oblast 3a)\nvody Unie oblasti 3a\n122\nUSK/03A.\nmníkovec bělolemý (oblast 3a)\noblast 3a\n123\nWHB/8C3411\ntreska modravá (jižní složka)\noblasti 8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1\nPŘÍLOHA 38\nPROTOKOL O PŘÍSTUPU DO VOD\nSpojené království a Unie\nPOTVRZUJÍCE svrchovaná práva a povinnosti nezávislých pobřežních států vykonávané stranami;\nZDŮRAZŇUJÍC, že právo každé ze stran umožnit plavidlům druhé strany přístup k rybolovným činnostem ve svých vodách je obvykle vykonáváno v rámci každoročních konzultací v návaznosti na stanovení celkových přípustných odlovů pro daný rok v rámci každoročních konzultací;\nBEROUCE NA VĚDOMÍ sociální a hospodářské přínosy dalšího období stability, během něhož by do 30. června 2026 mohli rybáři nadále vstupovat do vod druhé strany stejně jako před vstupem této dohody v platnost;\nSE DOHODLY takto:\nČlánek 1\nZavádí se adaptační období. Toto období potrvá od 1. ledna 2021 do 30. června 2026.\nČlánek 2\n1.   Odchylně od čl. 500 odst. 1, 3, 4, 5, 6 a 7 této dohody během adaptačního období udělí každá ze stran plavidlům druhé strany plný přístup do svých vod k rybolovu:\na)\npopulace uvedené v příloze 35 a v příloze 36 tabulkách A, B a F na úrovni přiměřeně úměrné příslušným podílům stran na rybolovných právech;\nb)\npopulace nepodléhající kvótám na úrovni, která odpovídá průměrné tonáži odlovené touto stranou ve vodách druhé strany v období 2012-2016;\nc)\npro způsobilá plavidla do oblasti ve vodách stran mezi šesti a dvanácti námořními mílemi od základních linií v divizích ICES 4c a 7d-g v rozsahu, v jakém do této oblasti měla ke dni 31. prosince 2020 přístup způsobilá plavidla každé ze stran.\nPro účely písmene c) se „kvalifikovaným plavidlem“ rozumí plavidlo smluvní některé ze stran, které lovilo v oblasti uvedené v předchozí větě po dobu nejméně čtyř let v letech 2012 až 2016 nebo přímo nahradilo.\n2.   Strany oznámí druhé straně každou změnu úrovně a podmínek přístupu do vod, která se použije ode dne 1. července 2026.\n3.   Článek 501 této dohody se použije obdobně na jakoukoli změnu podle odstavce 2 tohoto článku ohledně, pokud jde o období od 1. července 2026 do 31. prosince 2026.\nPŘÍLOHA 39\nVÝMĚNY DNA, OTISKŮ PRSTŮ A ÚDAJŮ O REGISTRACI VOZIDEL\nKAPITOLA 0\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nCíl\nCílem této přílohy je stanovit nezbytná ustanovení o ochraně údajů a správní a technická ustanovení pro provádění části třetí hlavy II této dohody.\nČlánek 2\nTechnické specifikace\nStáty dodržují příslušné společné technické specifikace v souvislosti se všemi dotazy a odpověďmi spojenými s vyhledáváním a srovnáváním profilů DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel. Tyto technické specifikace jsou stanoveny v kapitolách 1 až 3.\nČlánek 3\nKomunikační síť\nElektronická výměna údajů o DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel mezi státy probíhá prostřednictvím komunikační sítě transevropských služeb pro telematiku mezi správními orgány (TESTA II) a jejích složek vyvinutých v budoucnu.\nČlánek 4\nDostupnost automatizované výměny údajů\nStáty přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby automatizované vyhledávání nebo srovnávání údajů o DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel bylo možné 24 hodin denně sedm dní v týdnu. V případě technické závady se národní kontaktní místa států neprodleně navzájem informují a dohodnou se na přechodných alternativních postupech výměny informací v souladu s platnými právními předpisy. Automatizovaná výměna údajů se obnoví co nejdříve.\nČlánek 5\nReferenční čísla pro údaje o DNA a daktyloskopické údaje\nReferenční čísla uvedená v článcích 529 a 533 této dohody jsou složena z kombinace:\na)\nkódu umožňujícího státům v případě shody vyhledat osobní údaje a další informace ve svých databázích za účelem jejich poskytnutí jednomu, několika nebo všem státům v souladu s článkem 536 této dohody;\nb)\nkódu pro označení země původu profilu DNA nebo daktyloskopických údajů a\nc)\nkódu pro označení typu profilu DNA, pokud jde o údaje o DNA.\nČlánek 6\nZásady výměny údajů o DNA\n1.   Státy používají stávající normy pro výměnu údajů o DNA, jakými jsou evropský standardní soubor (European Standard Set – ESS) nebo standardní soubor lokusů používaný Interpolem (Interpol Standard Set of Loci – ISSOL).\n2.   Předávání v případě automatizovaného vyhledávání a automatizovaného srovnávání profilů DNA probíhá v rámci decentralizované struktury.\n3.   Přijmou se vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity údajů zasílaných do jiných států, včetně jejich šifrování.\n4.   Státy přijmou nezbytná opatření k zajištění integrity profilů DNA zpřístupňovaných nebo zasílaných ke srovnání ostatním státům. Tato opatření musí být v souladu s mezinárodními normami, jako například ISO 17025.\n5.   Státy použijí kódy států podle normy ISO 3166-1 alpha-2.\nČlánek 7\nPravidla pro dotazy a odpovědi, pokud jde o údaje o DNA\n1.   Žádost o automatizované vyhledávání nebo srovnávání uvedená v článku 530 nebo 531 této dohody obsahuje pouze tyto informace:\na)\nkód státu přidělený žádajícímu státu;\nb)\ndatum, čas a číselné označení dotazu;\nc)\nprofily DNA a jejich referenční čísla;\nd)\ntypy předávaných profilů DNA (neidentifikované profily DNA nebo referenční profily DNA); a\ne)\ninformace požadované pro řízení databázových systémů a kontroly kvality postupů automatizovaného vyhledávání.\n2.   Odpověď (srovnávací zpráva) na dotaz uvedený v odstavci 1 obsahuje pouze tyto informace:\na)\núdaj, zda byla nalezena jedna nebo více shod (HITs) či žádná shoda (No-HITs);\nb)\ndatum, čas a číselné označení dotazu;\nc)\ndatum, čas a číselné označení odpovědi;\nd)\nkód státu přidělený žádajícímu a dožádanému státu;\ne)\nreferenční číslo žádajícího a dožádaného státu;\nf)\ntyp předávaných profilů DNA (neidentifikované profily DNA nebo referenční profily DNA);\ng)\npožadované a shodující se profily DNA a\nh)\ninformace požadované pro řízení databázových systémů a kontroly kvality postupů automatizovaného vyhledávání.\n3.   Automatizované oznámení o shodě je vydáno pouze v případě, kdy automatizované vyhledávání nebo srovnávání nalezlo shodu minimálního počtu míst DNA (loci). Tento minimální počet je uveden v kapitole 1.\n4.   Státy zajistí, aby žádosti byly v souladu s prohlášeními vydanými podle čl. 529 odst. 3 této dohody.\nČlánek 8\nPředávání neidentifikovaných profilů DNA za účelem automatizovaného vyhledávání podle článku 530\n1.   Pokud nebyla při vyhledávání pomocí neidentifikovaného profilu DNA ve vnitrostátní databázi nalezena žádná shoda nebo byla nalezena shoda s neidentifikovaným profilem DNA, může být tento neidentifikovaný profil DNA posléze předán databázím všech dalších států, a pokud jsou při vyhledávání v databázích jiných států pomocí tohoto neidentifikovaného profilu DNA nalezeny shody s referenčními profily DNA nebo neidentifikovanými profily DNA, předají se automaticky informace o těchto shodách a referenční údaje DNA žádajícímu státu; pokud se v databázích jiných států nenaleznou žádné shody, sdělí se tato informace automaticky žádajícímu státu.\n2.   Pokud je při vyhledávání pomocí neidentifikovaného profilu DNA v databázích jiných států nalezena shoda, může každý příslušný stát vložit do své vnitrostátní databáze za tímto účelem poznámku.\nČlánek 9\nPředávání referenčních profilů DNA za účelem automatizovaného vyhledávání podle článku 530\nPokud nebyla při vyhledávání pomocí referenčního profilu DNA ve vnitrostátní databázi nalezena žádná shoda s referenčním profilem DNA nebo byla nalezena shoda s neidentifikovaným profilem DNA, může být tento referenční profil DNA posléze předán databázím všech dalších států, a pokud jsou při vyhledávání v databázích jiných států pomocí tohoto referenčního profilu DNA nalezeny shody s referenčními profily DNA nebo neidentifikovanými profily DNA, předají se automaticky informace o těchto shodách a referenční údaje DNA žádajícímu státu; pokud se v databázích jiných států nenaleznou žádné shody, sdělí se tato informace automaticky žádajícímu státu.\nČlánek 10\nPředávání neidentifikovaných profilů DNA za účelem automatizovaného srovnávání podle článku 531\n1.   Pokud jsou při srovnávání pomocí neidentifikovaných profilů DNA v databázích jiných států nalezeny shody s referenčními profily DNA nebo neidentifikovanými profily DNA, předají se automaticky informace o těchto shodách a referenční údaje o DNA žádajícímu státu.\n2.   Pokud jsou při srovnávání pomocí neidentifikovaných profilů DNA v databázích jiných států nalezeny shody s neidentifikovanými profily DNA nebo referenčními profily DNA, může každý příslušný stát do své vnitrostátní databáze vložit za tímto účelem poznámku.\nČlánek 11\nZásady pro výměnu daktyloskopických údajů\n1.   Digitalizace daktyloskopických údajů a jejich přenos ostatním státům se provádí podle jednotného datového formátu vymezeného v kapitole 2.\n2.   Každý stát zajistí, aby daktyloskopické údaje, které předává, měly dostatečnou kvalitu pro srovnávání pomocí systémů automatizované identifikace otisků prstů (AFIS).\n3.   Předávání za účelem výměny daktyloskopických údajů probíhá v rámci decentralizované struktury.\n4.   Přijmou se vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity daktyloskopických údajů zasílaných do jiných států, včetně jejich šifrování.\n5.   Tyto státy použijí kódy států podle normy ISO 3166-1 alpha-2.\nČlánek 12\nKapacity pro vyhledávání daktyloskopických údajů\n1.   Každý stát zajistí, že jeho žádosti o vyhledávání nepřekročí kapacity pro vyhledávání vymezené dožádaným státem. Spojené království oznámí své maximální denní kapacity pro vyhledávání daktyloskopických údajů o identifikovaných osobách a daktyloskopických údajů o osobách dosud neidentifikovaných.\n2.   Maximální počet kandidátů přijatých k ověření pomocí přenosu je uveden v kapitole 2.\nČlánek 13\nPravidla pro žádosti a odpovědi, pokud jde o daktyloskopické údaje\n1.   Dožádaný stát neprodleně zkontroluje kvalitu předávaných daktyloskopických údajů s využitím plně automatizovaného postupu. Pokud by údaje byly pro automatizované srovnávání nevhodné, dožádaný stát o tom neprodleně informuje žádající stát.\n2.   Dožádaný stát provádí vyhledávání v pořadí, ve kterém obdržel žádosti. Žádosti jsou zpracovány s využitím plně automatizovaného postupu do 24 hodin. Žádající stát může, pokud tak stanoví jeho vnitrostátní právo, požádat o urychlené provedení těchto žádostí o vyhledávání a dožádaný stát provede tato vyhledávání neprodleně. Pokud není možné dodržet lhůty z důvodu vyšší moci, provede se srovnávání neprodleně poté, co byly překážky odstraněny.\nČlánek 14\nZásady automatizovaného vyhledávání údajů o registraci vozidel\n1.   Pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel používají státy speciální verzi softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), speciálně vytvořené pro účely článku 537 této dohody, a aktualizované verze této aplikace.\n2.   Automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel probíhá v rámci decentralizované struktury.\n3.   Informace vyměňované prostřednictvím systému Eucaris se přenášejí v zašifrované formě.\n4.   Datové prvky údajů o registraci vozidel, které mají být předmětem výměny, jsou vymezeny v kapitole 3.\n5.   Při provádění článku 537 této dohody mohou dát státy přednost vyhledáváním souvisejícím s bojem proti závažné trestné činnosti.\nČlánek 15\nNáklady\nStáty nesou společně veškeré náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarové aplikace Eucaris uvedené v čl. 14 odst. 1.\nČlánek 16\nÚčel\n1.   Zpracování osobních údajů přijímajícím státem je přípustné pouze pro účely, pro které byly v souladu s částí třetí hlavou II této dohody údaje předány. Zpracování pro jiné účely je přípustné pouze po předchozím povolení státu spravujícího soubor a řídí se pouze vnitrostátním právem přijímajícího státu. Toto povolení lze udělit, pokud zpracování pro takové jiné účely povoluje vnitrostátní právo státu, který soubor spravuje.\n2.   Zpracování údajů předaných podle článků 530, 531 a 534 této dohody státem, který provádí vyhledávání nebo srovnávání, je přípustné pouze za účelem:\na)\nurčení shody srovnávaných profilů DNA nebo daktyloskopických údajů;\nb)\npřípravy a podání policejní nebo justiční žádosti o právní pomoc v souladu s vnitrostátním právem, pokud se údaje shodují;\nc)\nzaznamenávání ve smyslu článku 19 této kapitoly.\n3.   Stát spravující soubor může zpracovat údaje jemu předané v souladu s články 530, 531 a 534 této dohody pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely srovnání, poskytnutí automatizované odpovědi na žádost o vyhledání nebo zaznamenání podle článku 19 této kapitoly. Předané údaje musí být vymazány ihned po srovnání údajů nebo poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování nezbytné pro účely uvedené v odst. 2 písm. b) a c) tohoto článku.\n4.   Údaje předané v souladu s článkem 537 této dohody může stát spravující soubor použít pouze tehdy, je-li to nezbytné pro poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávací postupy nebo pro zaznamenání podle článku 19 této kapitoly. Předané údaje musí být vymazány ihned po poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování nezbytné pro zaznamenání podle článku 19 této kapitoly. Vyhledávající stát může údaje obdržené v odpovědi použít pouze pro řízení, pro které bylo vyhledávání prováděno.\nČlánek 17\nSprávnost, aktuálnost a doba uchovávání údajů\n1.   Státy zajišťují správnost a aktuálnost osobních údajů. Vyjde-li z úřední činnosti nebo z oznámení subjektu údajů najevo, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, neprodleně se to oznámí přijímajícímu státu. Dotčený stát nebo státy jsou povinny údaje opravit nebo vymazat. Předané osobní údaje se dále opraví, zjistí-li se, že jsou nesprávné. Pokud má přijímající orgán důvod se domnívat, že předané údaje jsou nesprávné nebo by měly být vymazány, neprodleně uvědomí předávající orgán.\n2.   Údaje, jejichž správnost subjekt údajů zpochybňuje a jejichž správnost nebo nesprávnost nelze zjistit, se na žádost subjektu údajů opatří značkou v souladu s vnitrostátním právem států. Tuto značku lze zrušit v souladu s vnitrostátním právem států a pouze s povolením subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu nebo nezávislého orgánu pro ochranu údajů.\n3.   Předané osobní údaje, které neměly být předány nebo přijaty, musí být vymazány. Údaje, jež jsou zákonně předány a přijaty, se vymažou:\na)\njestliže nejsou nebo již nejsou dále nezbytné pro účel, pro který byly předány; v případě předání nevyžádaných osobních údajů přijímající orgán ihned zkontroluje, jsou-li nezbytné pro účely, pro které byly předány;\nb)\npo uplynutí maximální doby uchovávání údajů stanovené vnitrostátním právem předávajícího státu, pokud předávající orgán informoval přijímající orgán při předání údajů o této maximální době.\n4.   Pokud existuje důvod k domněnce, že by výmaz poškodil zájmy subjektu údajů, údaje se namísto vymazání blokují v souladu s vnitrostátním právem. Blokované údaje lze předávat nebo využívat pouze k účelům, pro které výmaz nebyl proveden.\nČlánek 18\nTechnická a organizační opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti údajů\n1.   Předávající a přijímající orgány přijmou opatření pro zajištění účinné ochrany osobních údajů před náhodným nebo neoprávněným zničením, náhodnou ztrátou, neoprávněným přístupem, neoprávněnou nebo náhodnou změnou nebo neoprávněným sdělením.\n2.   Náležitosti technické specifikace automatizovaného vyhledávacího postupu budou upraveny v prováděcích opatřeních podle článku 539 této dohody, která zaručí, že:\na)\njsou přijata nejmodernější technická opatření s cílem zajistit ochranu a bezpečnost údajů, zejména důvěrnost a integritu údajů;\nb)\npři využívání obecně přístupných sítí budou použity postupy pro šifrování a autorizaci uznané příslušnými orgány a\nc)\nje možné zkontrolovat přípustnost vyhledávání v souladu s čl. 19 odst. 2, 5 a 6 této kapitoly.\nČlánek 19\nDokumentování a zaznamenání: zvláštní pravidla pro automatizované a neautomatizované předávání\n1.   Každý stát zaručí, že v zájmu ověření přípustnosti předání je každé neautomatizované předání a každé neautomatizované přijetí osobních údajů orgánem spravujícím soubor údajů a orgánem provádějícím vyhledávání dokumentováno. Dokumentace obsahuje tyto informace:\na)\ndůvod předání;\nb)\npředané údaje;\nc)\ndatum předání; a\nd)\nnázev nebo referenční značku vyhledávajícího orgánu a orgánu spravujícího soubor údajů.\n2.   Pro automatizované vyhledávání údajů na základě článků 530, 534 a 537 této dohody a automatizované srovnávání podle článku 531 této dohody se použijí tato ustanovení:\na)\nautomatizované vyhledávání nebo srovnávání smějí provádět pouze zvlášť pověření příslušníci národních kontaktních míst; seznam příslušníků pověřených prováděním automatizovaného vyhledávání nebo srovnávání se na žádost poskytne orgánům dozoru zmíněným v odstavci 6 a dalším státům;\nb)\nkaždý stát zajistí, že každé předání a přijetí osobních údajů orgánem spravujícím soubor údajů a vyhledávajícím orgánem je zaznamenáno, včetně oznámení o existenci nebo neexistenci shody (HIT); záznamy obsahují tyto informace:\ni)\npředané údaje;\nii)\ndatum a přesný čas předání a\niii)\nnázev nebo referenční značku vyhledávajícího orgánu a orgánu spravujícího soubor údajů.\n3.   Vyhledávající orgán rovněž uvede v záznamu důvod vyhledávání nebo předání, jakož i identifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl, a úředníka, který dal k vyhledávání nebo předání příkaz.\n4.   Zaznamenávající orgán sdělí zaznamenané údaje na žádost neprodleně, a v každém případě do čtyř týdnů od obdržení žádosti, příslušným orgánům pro ochranu údajů dotčeného státu; zaznamenané údaje mohou být použity výhradně k těmto účelům:\na)\nmonitorování ochrany osobních údajů;\nb)\nzajištění bezpečnosti údajů.\n5.   Zaznamenané údaje jsou prostřednictvím vhodných opatření chráněny před zneužitím a jinými formami nevhodného použití a uchovávají se po dobu dvou let. Po uplynutí doby uchovávání jsou zaznamenané údaje neprodleně vymazány.\n6.   Ověřování zákonnosti předání a přijetí osobních údajů provádějí nezávislé orgány pro ochranu údajů, nebo případně justiční orgány příslušných států. Kdokoli může požádat tyto orgány o kontrolu zákonnosti zpracování údajů ve vztahu ke své osobě v souladu s vnitrostátním právem. Tyto orgány a orgány příslušné pro zaznamenávání provádějí nezávisle na těchto žádostech, na základě dotčených souborů, namátkové kontroly zákonnosti předání.\n7.   Nezávislé orgány pro ochranu údajů uchovávají výsledky těchto kontrol pro inspekci po dobu 18 měsíců. Po uplynutí této doby jsou tyto výsledky neprodleně vymazány. Každý orgán pro ochranu údajů může být vyzván nezávislým orgánem pro ochranu údajů jiného státu, aby vykonával své pravomoci v souladu s vnitrostátním právem. Nezávislé orgány pro ochranu údajů států zajišťují vzájemnou spolupráci nezbytnou pro plnění svých kontrolních úkolů, zejména prostřednictvím výměny vhodných informací.\nČlánek 20\nPráva subjektů údajů na náhradu škody\nPokud orgán jednoho státu předal osobní údaje na základě části třetí hlavy II této dohody, nemůže se přijímající orgán jiného státu zprostit podle vnitrostátního práva odpovědnosti vůči poškozenému tím, že se odvolá na nesprávnost předaných údajů. Je-li přijímajícímu orgánu uložena náhrada škody v důsledku toho, že použil nesprávné předané údaje, nahradí orgán, který poskytl údaje, přijímajícímu orgánu v plném rozsahu částku vyplacenou jako náhradu škody.\nČlánek 21\nInformace požadované státy\nPřijímající stát informuje na žádost předávající stát o zpracování předaných údajů a dosaženém výsledku.\nČlánek 22\nProhlášení a určení\n1.   Spojené království sdělí svá prohlášení podle čl. 529 odst. 3 této dohody a čl. 12 odst. 1 této kapitoly a svá určení podle čl. 535 odst. 1 a čl. 537 odst. 3 této dohody specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci.\n2.   Věcné informace poskytnuté Spojeným královstvím prostřednictvím těchto prohlášení a určení a členskými státy v souladu s čl. 539 odst. 3 této dohody jsou obsaženy v příručce uvedené v čl. 18 odst. 2 rozhodnutí 2008/616/SVV.\n3.   Prohlášení a určení předložená v souladu s odstavcem 1 mohou státy kdykoli změnit prostřednictvím oznámení předloženého specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci. Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci předá veškerá obdržená prohlášení generálnímu sekretariátu Rady.\n4.   Veškeré změny příručky uvedené v odstavci 2 sdělí generální sekretariát Rady specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci.\nČlánek 23\nPříprava rozhodnutí podle článku 540\n1.   Rada přijme rozhodnutí uvedené v článku 540 této dohody na základě hodnotící zprávy, která vychází z dotazníku.\n2.   Pokud jde o automatizovanou výměnu údajů podle části třetí hlavy II této dohody, vychází hodnotící zpráva rovněž z hodnotící návštěvy a zkušebního testu, který se v případě potřeby provede poté, co Spojené království informuje specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci o tom, že provedlo povinnosti, jež pro něj vyplývají z části třetí hlavy II této dohody, a předloží prohlášení uvedená v článku 22 této kapitoly. Podrobnosti týkající se tohoto postupu jsou stanoveny v kapitole 4 této přílohy.\nČlánek 24\nStatistika a podávání zpráv\n1.   Pravidelně se provádí hodnocení administrativního, technického a finančního provádění výměny údajů podle části třetí hlavy II této dohody. Hodnocení se provede s ohledem na kategorie údajů, pro které byla zahájena výměna údajů mezi dotčenými státy. Hodnocení vychází ze zpráv dotčených států.\n2.   Každý stát sestavuje statistiky o výsledcích automatizované výměny údajů. S cílem zajistit srovnatelnost sestaví příslušná pracovní skupina Rady vzor statistiky. Tyto statistiky budou každoročně předávány specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci.\n3.   Kromě toho budou státy pravidelně, nejvýše jednou za rok, žádány o poskytnutí dalších informací o provádění automatizované výměny údajů ze správního, technického a finančního hlediska, jichž je zapotřebí k analýze a zlepšení procesu.\n4.   V souvislosti s tímto článkem se použijí statistiky a zprávy členských států v souladu s rozhodnutími 2008/615/SVV a 2008/616/SVV.\nKAPITOLA 1\nVÝMĚNA ÚDAJŮ O DNA\n1.   Forenzní otázky související s DNA, pravidla týkající se porovnávání a algoritmy\n1.1   Údaje týkající se profilů DNA\nProfil DNA může obsahovat 24 párů čísel, která představují alely 24 lokusů, které se rovněž používají v postupech srovnávání DNA, které používá Interpol. Názvy těchto lokusů jsou uvedeny v této tabulce:\nVWA\nTH01\nD21S11\nFGA\nD8S1179\nD3S1358\nD18S51\nAmelogenin\nTPOX\nCSF1P0\nD13S317\nD7S820\nD5S818\nD16S539\nD2S1338\nD19S433\nPenta D\nPenta E\nFES\nF13A1\nF13B\nSE33\nCD4\nGABA\nSedm šedě označených lokusů v prvním řádku tabulky představuje jak současný evropský standardní soubor (ESS), tak standardní soubor lokusů používaný Interpolem (ISSOL).\nPravidla pro zařazení:\nProfily DNA poskytnuté státy pro vyhledávání a srovnávání, jakož i profily DNA rozeslané za účelem vyhledávání a srovnávání obsahují alespoň 6 plně určených (1) lokusů a mohou v závislosti na dostupnosti obsahovat dodatečné lokusy nebo prázdná místa. Referenční profily DNA musí obsahovat alespoň 6 ze 7 lokusů evropského standardního souboru (ESS). Aby se zvýšila přesnost shody, jsou všechny alely, jež jsou k dispozici, uloženy v indexovaných databázích profilů DNA a jsou používány pro vyhledávání a srovnávání. Každý stát by měl co nejdříve v závislosti na praktických možnostech zavést každý nový evropský standardní soubor lokusů (ESS), který EU přijme.\nSmíšené profily DNA nejsou přípustné a hodnoty alel každého lokusu tedy budou složeny pouze ze dvou čísel, která mohou být stejná v případě homozygozity v daném lokusu.\nSe zástupnými znaky a mikrovariantami je třeba nakládat podle těchto pravidel:\n—\nKaždá nečíselná hodnota s výjimkou amelogeninu obsažená v profilu (např. „o“, „f“, „r“, „na“, „nr“ či „un“) musí být automaticky převedena pro export na zástupný znak (*) a prohledávána podle všech.\n—\nČíselné hodnoty „0“, „1“ nebo „99“ obsažené v profilu musí být automaticky převedeny pro export na zástupný znak (*) a prohledávány podle všech.\n—\nPokud jsou pro jeden lokus poskytnuty 3 alely, bude přijata první alela a zbývající 2 alely musí být automaticky převedeny pro export na zástupný znak (*) a prohledávány podle všech.\n—\nPokud jsou poskytnuty hodnoty zástupného znaku pro alelu 1 nebo 2, pak budou vyhledávány obě permutace číselné hodnoty dané pro lokus (například hodnota 12, * by mohla souhlasit s 12,14 nebo 9,12).\n—\nPentanukleotidové mikrovarianty (Penta D, Penta E & CD4) budou porovnávány následovně:\n—\nx.1 = x, x.1, x.2\n—\nx.2 = x.1, x.2, x.3\n—\nx.3 = x.2, x.3, x.4\n—\nx.4 = x.3, x.4, x + 1,\n—\nTetranukleotidové mikrovarianty (zbývající část databáze lokusů představují tetranukleotidy) budou porovnávány následovně:\n—\nx.1 = x, x.1, x.2\n—\nx.2 = x.1, x.2, x.3\n—\nx.3 = x.2, x.3, x + 1.\n1.2.   Pravidla pro porovnávání\nSrovnávání dvou profilů DNA bude prováděno na základě lokusů, pro které jsou k dispozici hodnoty alel u obou DNA. Před tím než je poskytnuta informace o nalezení shody (HIT), musí se obě DNA shodovat alespoň v 6 plně určených lokusech (mimo amelogeninu).\nÚplná shoda (kvalita 1) je definována jako shoda, kdy jsou stejné všechny hodnoty alel srovnávaných lokusů obsažených v obou porovnávaných profilech DNA. Přibližná shoda je definována jako shoda, kdy se porovnávané profily DNA liší v jediné ze všech porovnávaných alel (kvalita 2, 3 a 4). Přibližná shoda je přijata pouze v případě, že se alespoň 6 plně určených lokusů v obou srovnávaných profilech DNA shoduje.\nDůvodem pro přibližnou shodu může být:\n—\nlidská chyba v podobě překlepu při zadávání jednoho z profilů DNA do požadavku na vyhledání nebo do databáze DNA,\n—\nchyba při určení alely nebo při vyhledávání alely („allele-calling“) během genotypizace DNA.\n1.3.   Pravidla pro podávání zpráv\nBudou podávány zprávy o úplných shodách, přibližných shodách i o nenalezení shody (No-HITs).\nZpráva o shodě bude zaslána žádajícímu národnímu kontaktnímu místu a bude rovněž zpřístupněna dožádanému národnímu kontaktnímu místu (s cílem umožnit dožádanému národnímu kontaktnímu místu, aby odhadlo povahu a počet možných následných žádostí o další dostupné osobní údaje a jiné informace vztahující se k profilu DNA, u kterého byla nalezena shoda (HIT), v souladu s článkem 536 této dohody.\n2.   Tabulka číselných kódů států\nV souladu s částí třetí hlavou II této dohody se pro stanovení názvů domén a jiných konfiguračních parametrů aplikací prümské výměny údajů o DNA v rámci uzavřené sítě používá kód A-2 normy ISO 3166-1.\nKódy A-2 normy ISO 3166-1 jsou tyto dvoupísmenné kódy států:\nNázvy států\nKód\nNázvy států\nKód\nBelgie\nBE\nLitva\nLT\nBulharsko\nBG\nLucembursko\nLU\nČeská republika\nCZ\nMaďarsko\nHU\nDánsko\nDK\nMalta\nMT\nNěmecko\nDE\nNizozemsko\nNL\nEstonsko\nEE\nRakousko\nAT\nIrsko\nIE\nPolsko\nPL\nŘecko\nEL\nPortugalsko\nPT\nŠpanělsko\nES\nRumunsko\nRO\nFrancie\nFR\nSlovensko\nSK\nChorvatsko\nHR\nSlovinsko\nSI\nItálie\nIT\nFinsko\nFI\nKypr\nCY\nŠvédsko\nSE\nLotyšsko\nLV\nSpojené království\nUK\n3.   Funkční analýza\n3.1.   Dostupnost systému\nJe třeba, aby žádosti podle článku 530 této dohody přicházely do cílové databáze v chronologickém pořadí, tak jak byla každá žádost zaslána, a aby odpovědi byly odeslány tak, aby dorazily do žádajícího státu do 15 minut od doručení žádosti.\n3.2.   Druhý krok\nKdyž stát obdrží zprávu o shodě, je na národním kontaktním místu tohoto státu, aby porovnalo hodnoty profilu zadaného v rámci dotazu a hodnoty profilu obdrženého (profilů obdržených) jako odpověď a aby potvrdil a ověřil průkazní hodnotu profilu. Národní kontaktní místa se mohou navzájem kontaktovat pro účely ověření.\nPostupy právní pomoci začínají po ověření existence shody mezi dvěma profily na základě „úplné shody“ nebo „přibližné shody“ zjištěné během fáze automatizovaného vyhledávání.\n4.   Dokument o řízení rozhraní výměny dat o DNA\n4.1.   Úvod\n4.1.1.   Cíle\nTato kapitola definuje požadavky na výměnu informací o profilech DNA mezi systémy databází DNA všech států. Pole záhlaví jsou pro prümskou výměnu údajů o DNA konkrétně stanoveny; část pro údaje je založena na části pro údaje o profilu DNA ve schématu XML (Extensible Markup Language, rozšířitelný značkovací jazyk) stanoveném pro bránu pro výměnu údajů o DNA používanou Interpolem.\nÚdaje jsou vyměňovány pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol, jednoduchý protokol pro přenos elektronické pošty) a jiných nejmodernějších technologií prostřednictvím centrálního poštovního serveru (relay mail server), který zajišťuje poskytovatel sítě. Soubor XML je přenášen v hlavní části zprávy.\n4.1.2.   Rozsah\nTento dokument definující rozhraní definuje pouze obsah zprávy (neboli e-mailu). Všechna témata týkající se konkrétně sítí a zpráv jsou jednotně definována v zájmu poskytnutí společného technického základu pro výměnu údajů o DNA.\nTo zahrnuje:\n—\ntakový formát pole předmětu ve zprávě, aby umožňoval/povoloval automatizované zpracování zpráv,\n—\nzda je nezbytné šifrování obsahu, a pokud ano, jakou metodu je třeba zvolit,\n—\nmaximální délku zpráv.\n4.1.3.   Struktura a zásady XML\nZpráva XML je rozčleněna na:\n—\nčást záhlaví, která obsahuje informace o přenosu, a\n—\núdajovou část, která obsahuje konkrétní informace o profilu, jakož i samotný profil.\nPro žádost i odpověď je třeba používat totéž schéma XML.\nZa účelem úplného ověření neidentifikovaných profilů DNA, jak stanoví článek 531 této dohody, je možné zaslat skupinu profilů v jedné zprávě. Je nutné určit maximální počet profilů v jedné zprávě. Tento počet závisí na maximální povolené velikosti e-mailu a bude určen po zvolení poštovního serveru.\nPříklad XML:\n<?version=\"1.0\" standalone=\"yes\"?>\n<PRUEMDNAx xmlns:msxsl=\"urn:schemas-microsoft-com:xslt\"\nxmlns:xsi=\"http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance\">\n<header>\n(…)\n</header>\n<datas>\n(…)\n</datas>\n[ <datas> opakující se struktura údajů, pokud je zasláno více profilů (…) v jedné zprávě SMTP, přípustné pouze pro případy podle článku 531 této dohody\n<datas>]\n</PRUEMDNA>\n4.2.   Definice struktury XML\nNásledující definice slouží pro příklad a lepší srozumitelnost; skutečné závazné informace jsou poskytovány souborem se schématem XML (PRUEM DNA.xsd).\n4.2.1.   Schéma PRUEMDNAx\nObsahuje tato pole:\nFields\nType\nPopis\nheader\nPRUEM_header\nOccurs: 1\ndatas\nPRUEM_datas\nOccurs: 1 … 500\n4.2.2.   Obsah struktury záhlaví\n4.2.2.1.\nZáhlaví PRUEM\nToto je struktura, která popisuje záhlaví souboru XML. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nPopis\ndirection\nPRUEM_header_dir\nDirection of message flow\nref\nString\nReference of the XML file\ngenerator\nString\nGenerator of XML file\nschema_version\nString\nVersion number of schema to use\nrequesting\nPRUEM_header_info\nRequesting State info\nrequested\nPRUEM_header_info\nRequested State info\n4.2.2.2.\nPRUEM_header dir\nTyp údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:\nValue\nPopis\nR\nRequest\nA\nAnswer\n4.2.2.3.\nPRUEM header info\nStruktura pro označení státu a dne/času zprávy. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nPopis\nsource_isocode\nString\nISO 3166-2 code of the requesting State\ndestination_isocode\nString\nISO 3166-2 code of the requested State\nrequest_id\nString\nunique Identifier for a request\ndate\nDatum\nDate of creation of message\ntime\nTime\nDate of creation of message\n4.2.3.   Obsah údajové části PRUEM\n4.2.3.1.\nPRUEM_datas\nToto je struktura, která popisuje údajovou část souboru XML. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nDescription\nreqtype\nPRUEM request type\nType of request (Article 530 or 531)\ndate\nDatum\nDate profile stored\ntype\nPRUEM_datas_type\nType of profile\nresult\nPRUEM_datas_result\nResult of request\nagency\nString\nName of corresponding unit responsible for the profile\nprofile_ident\nString\nUnique State profile ID\nmessage\nString\nError Message, if result = E\nprofile\nIPSG_DNA_profile\nIf direction = A (Answer) AND result ≠ H (HIT) empty\nmatch_id\nString\nIn case of a HIT PROFILE_ID of the requesting profile\nquality\nPRUEM_hitquality_type\nQuality of HIT\nhitcount\nInteger\nCount of matched Alleles\nrescount\nInteger\nCount of matched profiles. If direction = R (Request), then empty. If quality! = 0 (the original requested profile), then empty.\n4.2.3.2.\nPRUEM_request_type\nTyp údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:\nValue\nDescription\n3\nRequests pursuant to Article 530\n4\nRequests pursuant to Article 531\n4.2.3.3.\nPRUEM_hitquality_type\nValue\nDescription\n0\nReferring original requesting profile:\nCase „No Hit“: original requesting profile sent back only;\nCase \"HIT\": original requesting profile and matched profiles sent back.\n1\nEqual in all available alleles without wildcards\n2\nEqual in all available alleles with wildcards\n3\nHIT with Deviation (Microvariant)\n4\nHIT with mismatch\n4.2.3.4.\nPRUEM_data_type\nTyp údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:\nValue\nDescription\nP\nPerson profile\nS\nStain\n4.2.3.5.\nPRUEM_data_result\nTyp údajů obsažených ve zprávě, hodnota může být:\nValue\nDescription\nU\nUndefined, If direction = R (request)\nH\nHIT\nN\nNo-HIT\nE\nError\n4.2.3.6.\nIPSG_DNA_profile\nStruktura popisující profil DNA. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nDescription\ness_issol\nIPSG_DNA_ISSOL\nGroup of loci corresponding to the ISSOL (standard group of Loci of Interpol)\nadditional_loci\nIPSG_DNA_additional_loci\nOther loci\nmarker\nString\nMethod used to generate of DNA\nprofile_id\nString\nUnique identifier for DNA profile\n4.2.3.7.\nIPSG_DNA_ISSOL\nStruktura obsahující lokusy z ISSOL (standardní soubor lokusů používaný Interpolem). Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nDescription\nvwa\nIPSG_DNA_locus\nLocus vwa\nth01\nIPSG_DNA_locus\nLocus th01\nd21s11\nIPSG_DNA_locus\nLocus d21s11\nfga\nIPSG_DNA_locus\nLocus fga\nd8s1179\nIPSG_DNA_locus\nLocus d8s1179\nd3s1358\nIPSG_DNA_locus\nLocus d3s1358\nd18s51\nIPSG_DNA_locus\nLocus d18s51\namelogenin\nIPSG_DNA_locus\nLocus amelogin\n4.2.3.8.\nIPSG_DNA_additional_loci\nStruktura obsahující jiné lokusy. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nDescription\ntpox\nIPSG_DNA_locus\nLocus tpox\ncsf1po\nIPSG_DNA_locus\nLocus csf1po\nd13s317\nIPSG_DNA_locus\nLocus d13s317\nd7s820\nIPSG_DNA_locus\nLocus d7s820\nd5s818\nIPSG_DNA_locus\nLocus d5s818\nd16s539\nIPSG_DNA_locus\nLocus d16s539\nd2s1338\nIPSG_DNA_locus\nLocus d2s1338\nd19s433\nIPSG_DNA_locus\nLocus d19s433\npenta_d\nIPSG_DNA_locus\nLocus penta_d\npenta_e\nIPSG_DNA_locus\nLocus penta_e\nfes\nIPSG_DNA_locus\nLocus fes\nf13a1\nIPSG_DNA_locus\nLocus f13a1\nf13b\nIPSG_DNA_locus\nLocus f13b\nse33\nIPSG_DNA_locus\nLocus se33\ncd4\nIPSG_DNA_locus\nLocus cd4\ngaba\nIPSG_DNA_locus\nLocus gaba\n4.2.3.9.\nIPSG_DNA_locus\nStruktura popisující lokus. Obsahuje tato pole:\nFields\nType\nDescription\nlow_allele\nString\nLowest value of an allele\nhigh_allele\nString\nHighest value of an allele\n5.   Struktura aplikací, zabezpečení a přenosu\n5.1   Přehled\nPři provádění aplikací pro výměnu údajů o DNA v rámci části třetí hlavy II této dohody je třeba používat společnou přenosovou síť, která bude mezi státy logicky uzavřená. Pro efektivnější využití této společné komunikační infrastruktury umožňující zasílat žádosti a dostávat odpovědi je používán asynchronní mechanismus pro přenášení žádostí ohledně údajů o DNA a daktyloskopických údajů v uzavřených elektronických SMTP zprávách. Pro splnění bezpečnostních požadavků bude ke zřízení skutečně bezpečného průběžného (end-to-end) tunelu v síti použit systém s/MIME (Secure Multipurpose Internet Mail Extensions) jako rozšíření funkce SMTP.\nJako přenosová síť pro výměnu údajů mezi státy je používána operační síť TESTA (transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány, Trans European Services for Telematics between Administrations). Síť TESTA spadá do pravomoci Evropské komise. S ohledem na to, že databáze DNA států a stávající vnitrostátní přístupová místa k síti TESTA mohou být umístěny ve státech na různých pracovištích, může být přístup k síti TESTA zřízen:\n1.\npoužitím stávajících vnitrostátních přístupových míst nebo zřízením nového vnitrostátního přístupového místa k síti TESTA, nebo\n2.\nzřízením zabezpečeného místního propojení z pracoviště, kde je databáze DNA umístěna a řízena příslušnou agenturou státu, do stávajícího vnitrostátního přístupového místa k síti TESTA.\nProtokoly a normy používané při provádění části třetí hlavy II této dohody vyhovují otevřeným normám a splňují požadavky stanovené tvůrci bezpečnostních politik států.\n5.2.   Struktura vyšší úrovně\nV oblasti působnosti části třetí hlavy II této dohody zpřístupní každý stát svou databázi údajů o DNA pro výměnu nebo vyhledávání ze strany jiných států v souladu se standardizovaným společným datovým formátem. Struktura vychází z modelu komunikace každého s každým („any-to-any communication model“). Neexistuje centrální počítačový server ani ústřední databáze pro ukládání profilů DNA.\nPracoviště států musí respektovat domácí právní omezení a každý stát může kromě toho rozhodnout, jaký typ hardwaru nebo softwaru je třeba použít pro konfiguraci jeho pracoviště, aby byly splněny požadavky stanovené částí třetí hlavou II této dohody.\n5.3.   Bezpečnostní normy a ochrana údajů\nByly zváženy a provedeny tři úrovně zabezpečení.\n5.3.1.   Úroveň údajů\nÚdaje o profilu DNA poskytnuté každým státem musí být připraveny v souladu se společnými pravidly pro ochranu údajů tak, aby žádající státy obdržely odpověď, která neobsahuje žádnou osobní informaci, především za účelem oznámení nalezení shody (HIT) nebo nenalezení shody (No-HIT), v případě nalezení shody i s identifikačním číslem. Další šetření po oznámení o nalezení shody (HIT) bude prováděno na bilaterální úrovni v souladu se stávajícími vnitrostátními právními a organizačními předpisy, které se vztahují na pracoviště států.\n5.3.2.   Úroveň komunikace\nZprávy obsahující informace o profilu DNA (v rámci žádosti a odpovědi) budou před odesláním na pracoviště jiných států šifrovány prostřednictvím nejmodernějších mechanismů v souladu s otevřenými normami, jako je například s/MIME.\n5.3.3.   Úroveň přenosu\nVšechny šifrované zprávy obsahující informace o profilu DNA budou zasílány na pracoviště jiných států prostřednictvím virtuálního soukromého tunelovacího systému spravovaného důvěryhodným poskytovatelem sítě na mezinárodní úrovni a zabezpečených odkazů na tento tunelovacího systému spravovaných státem. Tento virtuální soukromý tunelovací systém není připojen na otevřený internet.\n5.4.   Protokoly a normy, které by se měly používat pro šifrovací mechanismus: sMIME a související balíčky\nPro šifrování zpráv obsahujících informace o profilu DNA bude použita otevřená norma s/MIME jako rozšíření existující normy pro elektronické zprávy protokolu SMTP. Protokol s/MIME (V3) umožňuje podepsaná potvrzení příjmu, bezpečnostní označení, zabezpečené adresáře a je založen na syntaxi šifrované zprávy (Cryptographic Message Syntax, CMS), což je specifikace pracovní skupiny IETF (Internet Engineering Task Force) pro zprávy chráněné šifrováním. Může být používán k digitálnímu podpisu, přehledu, ověření nebo šifrování všech podob digitálních údajů.\nVýchozí certifikát používaný mechanismem s/MIME musí splňovat normu X.509. Aby bylo zajištěno používání společných norem a postupů při jiných prümských aplikacích, jsou pravidla pro zpracování šifrovacích operací sMIME nebo pro použití v různých prostředích COTS (Commercial Product of the Shelves) tato:\n—\nposloupnost operací je tato: nejprve zašifrování a poté podepsání,\n—\nšifrovací algoritmus AES (Advanced Encryption Standard) s délkou klíče 256 bitů je používán pro symetrické šifrování a šifrovací algoritmus RSA s délkou klíče 1024 bitů je používán pro asymetrické šifrování,\n—\nje používán transformační algoritmus SHA-1.\nFunkce s/MIME je součástí velké většiny moderních softwarových balíčků pro elektronickou poštu, mezi něž patří Outlook, Mozilla Mail, jakož i Netscape Communicator 4.x, a funguje společně se všemi hlavními softwarovými balíčky pro elektronickou poštu.\nFunkce s/MIME je vzhledem ke své snadné integraci do vnitrostátní infrastruktury informačních technologií pracovišť všech států vybrána jakožto schůdný mechanismus pro provedení úrovně zabezpečení přenosu. Pro prototypovou výměnu údajů o DNA je však vybrána otevřená norma JavaMail API, aby bylo dosaženo cíle důkazu proveditelnosti efektivněji a s omezením nákladů. JavaMail API slouží k jednoduchému šifrování a dešifrování elektronických zpráv za pomoci s/MIME nebo OpenPGP. Záměrem je poskytnout jednotné, snadno použitelné aplikační programové rozhraní (API) pro klienty využívající elektronické pošty, kteří chtějí posílat a dostávat šifrované elektronické zprávy v obou nejoblíbenějších formátech pro šifrování elektronických zpráv. Požadavky stanovené částí třetí hlavou II této dohody proto dostatečně uspokojí každé nejmodernější provedení JavaMail API, jako např. produkt Bouncy Castle JCE (Java Cryptographic Extension), který bude použit pro zavedení funkce sMIME pro prototypovou výměnu údajů o DNA mezi všemi státy.\n5.5.   Struktura aplikace\nKaždý stát poskytne ostatním státům soubor standardizovaných údajů o DNA, které jsou v souladu s aktuálním společným dokumentem definujícím rozhraní. Toho může být dosaženo buď poskytnutím logického pohledu do jednotlivých databází států, nebo zřízením skutečné exportované databáze (indexované databáze).\nČtyři hlavní součásti: e-mailový server/s/MIME, aplikační server, oblast struktury dat („Data Structure Area“) pro vyvolání/vstup dat a registraci příchozích/odcházejících zpráv a prostředek provádějící srovnávání („Match Engine“) provádějí celou aplikační logiku nezávisle na produktu.\nS cílem umožnit všem státům, aby tyto součásti snadno začlenily do svých pracovišť, byly zavedeny zvláštní společné funkce prostřednictvím volně šiřitelných složek, které by mohl zvolit každý stát v závislosti na jeho vnitrostátní politice a předpisech v oblasti informačních technologií. Díky samostatným prvkům, jež mají být zavedeny s cílem získat přístup do indexovaných databází obsahujících profily DNA, na které se vztahuje část třetí hlava II této dohody, si může každý stát volně vybrat vlastní hardwarovou a softwarovou platformu, včetně databází a operačních systémů.\nPrototyp pro výměnu údajů o DNA byl vyvinut a úspěšně otestován na stávající společné síti. Verze 1.0 byla instalována do produktivního prostředí a je používána pro každodenní operace. Státy mohou používat společně vyvinutý produkt, ale mohou rovněž vyvinout své vlastní produkty. Společné součásti produktů budou udržovány, přizpůsobovány a dále rozvíjeny v souladu s měnícími se požadavky v oblasti informačních technologií, forenzní policie nebo policie jako takové.\n5.6.   Protokoly a normy, které by se měly používat pro strukturu aplikace\n5.6.1.   XML\nVýměna údajů o DNA bude plně využívat schéma XML jako přílohy k elektronickým zprávám SMTP. Rozšířitelný značkovací jazyk (eXtensible Markup Language, XML) je doporučen konsorciem W3C jako obecný značkovací jazyk pro vytváření konkrétních značkovacích jazyků, schopný popisovat mnoho různých typů dat. Popis profilu DNA vhodný pro výměnu mezi všemi státy byl proveden prostřednictvím XML a schématu XML v dokumentu ICD.\n5.6.2.   ODBC\nOtevřené databázové rozhraní (Open DataBase Connectivity) je metoda standardizovaného softwarového API pro přístup k databázovým řídícím systémům a poskytuje přístup nezávislý na programovacích jazycích, databázových systémech a operačních systémech. ODBC má však určité nevýhody. Správa velkého počtu klientských zařízení může zahrnovat různé ovladače („drivers“) a knihovny DLL. Tato složitost může zvýšit náklady na správu systému.\n5.6.3.   JDBC\nJava DataBase Connectivity (JDBC) je API pro programovací jazyk Java, který definuje přístup klienta do databáze. JDBC na rozdíl od ODBC nevyžaduje použití určitého souboru lokálních knihoven DLL na daném počítači.\nProvozní logika zpracování požadavků na vyhledání DNA profilů a odpovědi na pracovištích každého státu je znázorněna na následujícím schématu. Tok žádostí i odpovědí je propojen s neutrální oblastí údajů zahrnující různé sdružené oblasti dat se společnou strukturou dat.\n5.7.   Přenosové prostředí\n5.7.1.   Společná přenosová síť: TESTA a její následná infrastruktura\nAplikace pro výměnu údajů o DNA bude pro odesílání žádostí a přijímání odpovědí mezi státy využívat asynchronní systém elektronické pošty. Protože všechny státy mají alespoň jeden vnitrostátní přístupový bod k síti TESTA, bude výměna údajů o DNA probíhat prostřednictvím sítě TESTA. TESTA poskytuje řadu služeb s přidanou hodnotou prostřednictvím e-mailového předávání zpráv. Kromě poskytování prostoru pro konkrétní e-mailové schránky sítě TESTA, tato infrastruktura může provádět politiky v oblasti adresářů pro rozesílání pošty a směrování. To umožňuje, aby síť TESTA byla používána jako referenční středisko pro zprávy určené správcům připojeným na celoevropské domény. Je rovněž možné zavést systémy pro vyhledávání virů.\nE-mailové předávání zpráv prostřednictvím sítě TESTA vychází z snadno dostupné hardwarové platformy umístěné v ústředních aplikačních zařízeních a chráněné pomocí bezpečnostních bran. Systémy doménových názvů sítě TESTA (TESTA Domain Name Systems, DNS) převádějí zdrojové lokátory na IP adresy a skryjí adresovací prvky před uživatelem a aplikacemi.\n5.7.2.   Bezpečnostní požadavky\nV rámci sítě TESTA byla provedena koncepce virtuální soukromé sítě (Virtual Private Network, VPN). Technologie Tag Switching použitá pro vytvoření této virtuální soukromé sítě se rozvine tak, aby podporovala standard Multi-Protocol Label Switching (MPLS) vyvinutý pracovní skupinou IETF.\nMPLS je standardní technologie pracovní skupiny IETF, která zvyšuje intenzitu provozu sítě, tím že ruší analýzu paketů prostřednictvím mezilehlých směrovačů (intermediate routers), (tzv. přeskoky; hops). To se děje na základě takzvaných návěští (labels), která jsou připojena k paketu prostřednictvím hraničních směrovačů (edge routers) páteřní sítě, na základě informací uložených v databázi FIB (forwarding information base). Návěští jsou rovněž používána pro provádění virtuálních soukromých sítí.\nMPLS spojuje výhody směrování vrstvy 3 s výhodami přepínání vrstvy 2. Protože IP adresy nejsou během průchodu páteřní sítí vyhodnocovány, MPLS neukládá pro IP adresy žádná omezení.\nElektronické zprávy v síti TESTA budou dále chráněny prostřednictvím šifrovacího mechanismu řízeného s/MIME. Bez znalosti klíče a vlastnictví správného certifikátu nebude nikdo moci zprávy na síti rozšifrovat.\n5.7.3.   Protokoly a normy pro použití na komunikační síti\n5.7.3.1.\nSMTP\nSMTP je v podstatě norma pro přenos elektronických zpráv po internetu. SMTP je relativně jednoduchý, textový protokol, ve kterém jsou označeni jeden nebo více příjemců zpráv, a poté je text zprávy přenesen. SMTP používá TCP port 25 podle popisu pracovní skupiny IETF. K určení SMTP serveru pro daný doménový název je používán záznam MX (Mail eXchange) DNS (Domain Name Systems).\nJelikož tento protokol začal jako čistě textový americký standardní kód pro výměnu informací (ASCII), nepracuje dobře s binárními soubory. Pro kódování binárních souborů pro přenos prostřednictvím SMTP byly vyvinuty normy jako např. MIME. V současnosti většina serverů SMTP podporuje 8BITMIME a rozšíření s/MIME a umožňuje, aby byly binární soubory přenášeny téměř tak snadno jako obyčejný text. Pravidla pro zpracování pro operace sMIME jsou popsány v oddílu sMIME (viz oddíl 5.4).\nSMTP je „vkládací“ protokol, který neumožňuje na požádání „stahovat“ zprávy ze vzdáleného serveru. K tomu musí klient elektronické pošty použít POP3 nebo IMAP. V rámci provádění výměny údajů o DNA bylo rozhodnuto používat protokolu POP3.\n5.7.3.2.\nPOP\nLokální klienti elektronické pošty používají poštovní protokol Post Office Protocol verze 3 (POP3), aplikační standardní internetový protokol pro stahování e-mailových zpráv ze vzdáleného serveru přes TCP/IP připojení. Prostřednictvím použití profilu SMTP Submit protokolu SMTP posílají klienti elektronické pošty zprávy po internetu nebo po společné síti. MIME slouží jako standard pro přílohy a jiný text než ASCII v e-mailu. Přestože ani POP3 ani SMTP nevyžadují e-maily ve formátu MIME, internetové e-maily přicházejí v zásadě ve formátu MIME a klienti POP proto musí rovněž normě MIME rozumět a používat ji. Celé prostředí přenosu podle části třetí hlavy II této dohody bude tedy zahrnovat součásti POP.\n5.7.4.   Přidělení síťové adresy\nProvozní prostředí\nEvropský registrační orgán pro IP (RIPE) přidělil síti TESTA vyhrazený blok podsítě třídy B. Přidělení IP adres státům vychází ze zeměpisného uspořádání v Evropě. Výměna údajů mezi státy v rámci části třetí hlavy II této dohody je prováděna prostřednictvím evropské logicky uzavřené sítě IP.\nTestovací prostředí\nAby byl zajištěn hladký chod prostředí pro každodenní operace mezi všemi připojenými státy, je nezbytné zřídit testovací prostředí na uzavřené síti pro nové státy, které se chystají zapojit do operací. Byl stanoven formulář s parametry obsahující IP adresy, nastavení sítě, e-mailové domény a uživatelské účty aplikací a měl by být zaveden do příslušného pracoviště státu. Kromě toho byl pro účely testování sestaven soubor pseudoprofilů DNA.\n5.7.5.   Konfigurační parametry\nJe zřízen zabezpečený e-mailový systém využívající doménu eu-admin.net. Tato doména s přičleněnými adresami nebude přístupná z umístění mimo celoevropskou doménu sítě TESTA, protože názvy jsou známy pouze na centrálním serveru DNS sítě TESTA, který je stíněný od internetu.\nMapování těchto adres pracovišť sítě TESTA (hostitelské názvy) jejím IP adresám se děje prostřednictvím služby DNS sítě TESTA. Pro každou místní doménu bude do tohoto centrálního serveru DNS sítě TESTA přidán přístup pro elektronickou poštu, který bude předávat všechny elektronické zprávy zaslané na místní domény sítě TESTA do centrálního serveru pro elektronickou poštu (Mail Relay) sítě TESTA. Tento centrální server pro elektronickou poštu sítě TESTA je poté prostřednictvím e-mailových adres místních domén předá konkrétnímu serveru místní domény pro elektronickou poštu. Při tomto způsobu předávání elektronických zpráv budou závažné informace obsažené v elektronických zprávách procházet pouze infrastrukturou celoevropské uzavřené sítě a nikoli nezabezpečeným internetem.\nNa pracovištích všech států je nezbytné zřídit poddomény (vyznačené tučnou kurzívou) podle této syntaxe:\n„typ aplikace.pruem.kód státu. eu-admin.net“, kde\n„kód státu“ je tvořen hodnotou jednopísmenného nebo dvoupísmenného kódu státu (např. AT, BE atd.) a\n„typ aplikace“ je tvořen jednou z těchto hodnot: DNA, FP a CAR.\nV této tabulce jsou uvedeny poddomény pro státy za použití zmíněné syntaxe:\nSyntaxe poddomén států\nState\nSub Domains\nComments\nBE\ndna.be.pruem.testa.eu\nfp.be.pruem.testa.eu\ncar.be.pruem.testa.eu\ntest.dna.be.pruem.testa.eu\ntest.fp.be.pruem.testa.eu\ntest.car.be.pruem.testa.eu\nBG\ndna.bg.pruem.testa.eu\nfp.bg.pruem.testa.eu\ncar.bg.pruem.testa.eu\ntest.dna.bg.pruem.testa.eu\ntest.fp.bg.pruem.testa.eu\ntest.car.bg.pruem.testa.eu\nCZ\ndna.cz.pruem.testa.eu\nfp.cz.pruem.testa.eu\ncar.cz.pruem.testa.eu\ntest.dna.cz.pruem.testa.eu\ntest.fp.cz.pruem.testa.eu\ntest.car.cz.pruem.testa.eu\nDK\ndna.dk.pruem.testa.eu\nfp.dk.pruem.testa.eu\ncar.dk.pruem.testa.eu\ntest.dna.dk.pruem.testa.eu\ntest.fp.dk.pruem.testa.eu\ntest.car.dk.pruem.testa.eu\nDE\ndna.de.pruem.testa.eu\nfp.de.pruem.testa.eu\ncar.de.pruem.testa.eu\ntest.dna.de.pruem.testa.eu\ntest.fp.de.pruem.testa.eu\ntest.car.de.pruem.testa.eu\nEE\ndna.ee.pruem.testa.eu\nfp.ee.pruem.testa.eu\ncar.ee.pruem.testa.eu\ntest.dna.ee.pruem.testa.eu\ntest.fp.ee.pruem.testa.eu\ntest.car.ee.pruem.testa.eu\nIE\ndna.ie.pruem.testa.eu\nfp.ie.pruem.testa.eu\ncar.ie.pruem.testa.eu\ntest.dna.ie.pruem.testa.eu\ntest.fp.ie.pruem.testa.eu\ntest.car.ie.pruem.testa.eu\nEL\ndna.el.pruem.testa.eu\nfp.el.pruem.testa.eu\ncar.el.pruem.testa.eu\ntest.dna.el.pruem.testa.eu\ntest.fp.el.pruem.testa.eu\ntest.car.el.pruem.testa.eu\nES\ndna.es.pruem.testa.eu\nfp.es.pruem.testa.eu\ncar.es.pruem.testa.eu\ntest.dna.es.pruem.testa.eu\ntest.fp.es.pruem.testa.eu\ntest.car.es.pruem.testa.eu\nFR\ndna.fr.pruem.testa.eu\nfp.fr.pruem.testa.eu\ncar.fr.pruem.testa.eu\ntest.dna.fr.pruem.testa.eu\ntest.fp.fr.pruem.testa.eu\ntest.car.fr.pruem.testa.eu\nHR\ndna.hr.pruem.testa.eu\nfp.hr.pruem.testa.eu\ncar.hr.pruem.testa.eu\ntest.dna.hr.pruem.testa.eu\ntest.fp.hr.pruem.testa.eu\ntest.car.hr.pruem.testa.eu\nIT\ndna.it.pruem.testa.eu\nfp.it.pruem.testa.eu\ncar.it.pruem.testa.eu\ntest.dna.it.pruem.testa.eu\ntest.fp.it.pruem.testa.eu\ntest.car.it.pruem.testa.eu\nCY\ndna.cy.pruem.testa.eu\nfp.cy.pruem.testa.eu\ncar.cy.pruem.testa.eu\ntest.dna.cy.pruem.testa.eu\ntest.fp.cy.pruem.testa.eu\ntest.car.cy.pruem.testa.eu\nLV\ndna.lv.pruem.testa.eu\nfp.lv.pruem.testa.eu\ncar.lv.pruem.testa.eu\ntest.dna.lv.pruem.testa.eu\ntest.fp.lv.pruem.testa.eu\ntest.car.lv.pruem.testa.eu\nLT\ndna.lt.pruem.testa.eu\nfp.lt.pruem.testa.eu\ncar.lt.pruem.testa.eu\ntest.dna.lt.pruem.testa.eu\ntest.fp.lt.pruem.testa.eu\ntest.car.lt.pruem.testa.eu\nLU\ndna.lu.pruem.testa.eu\nfp.lu.pruem.testa.eu\ncar.lu.pruem.testa.eu\ntest.dna.lu.pruem.testa.eu\ntest.fp.lu.pruem.testa.eu\ntest.car.lu.pruem.testa.eu\nHU\ndna.hu.pruem.testa.eu\nfp.hu.pruem.testa.eu\ncar.hu.pruem.testa.eu\ntest.dna.hu.pruem.testa.eu\ntest.fp.hu.pruem.testa.eu\ntest.car.hu.pruem.testa.eu\nMT\ndna.mt.pruem.testa.eu\nfp.mt.pruem.testa.eu\ncar.mt.pruem.testa.eu\ntest.dna.mt.pruem.testa.eu\ntest.fp.mt.pruem.testa.eu\ntest.car.mt.pruem.testa.eu\nNL\ndna.nl.pruem.nl.testa.eu\nfp.nl.pruem.testa.eu\ncar.nl.pruem.testa.eu\ntest.dna.nl.pruem.testa.eu\ntest.fp.nl.pruem.testa.eu\ntest.car.nl.pruem.testa.eu\nAT\ndna.at.pruem.testa.eu\nfp.at.pruem.testa.eu\ncar.at.pruem.testa.eu\ntest.dna.at.pruem.testa.eu\ntest.fp.at.pruem.testa.eu\ntest.car.at.pruem.testa.eu\nPL\ndna.pl.pruem.testa.eu\nfp.pl.pruem.testa.eu\ncar.pl.pruem.testa.eu\ntest.dna.pl.pruem.testa.eu\ntest.fp.pl.pruem.testa.eu\ntest.car.pl.pruem.testa.eu\nPT\ndna.pt.pruem.testa.eu\nfp.pt.pruem.testa.eu\ncar.pt.pruem.testa.eu\ntest.dna.pt.pruem.testa.eu\ntest.fp.pt.pruem.testa.eu\ntest.car.pt.pruem.testa.eu\nRO\ndna.ro.pruem.testa.eu\nfp.ro.pruem.testa.eu\ncar.ro.pruem.testa.eu\ntest.dna.ro.pruem.testa.eu\ntest.fp.ro.pruem.testa.eu\ntest.car.ro.pruem.testa.eu\nSI\ndna.si.pruem.testa.eu\nfp.si.pruem.testa.eu\ncar.si.pruem.testa.eu\ntest.dna.si.pruem.testa.eu\ntest.fp.si.pruem.testa.eu\ntest.car.si.pruem.testa.eu\nSK\ndna.sk.pruem.testa.eu\nfp.sk.pruem.testa.eu\ncar.sk.pruem.testa.eu\ntest.dna.sk.pruem.testa.eu\ntest.fp.sk.pruem.testa.eu\ntest.car.sk.pruem.testa.eu\nFI\ndna.fi.pruem.testa.eu\nfp.fi.pruem.testa.eu\ncar.fi.pruem.testa.eu\ntest.dna.fi.pruem.testa.eu\ntest.fp.fi.pruem.testa.eu\ntest.car.fi.pruem.testa.eu\nSE\ndna.se.pruem.testa.eu\nfp.se.pruem.testa.eu\ncar.se.pruem.testa.eu\ntest.dna.se.pruem.testa.eu\ntest.fp.se.pruem.testa.eu\ntest.car.se.pruem.testa.eu\nUK\ndna.uk.pruem.testa.eu\nfp.uk.pruem.testa.eu\ncar.uk.pruem.testa.eu\ntest.dna.uk.pruem.testa.eu\ntest.fp.uk.pruem.testa.eu\ntest.car.uk.pruem.testa.eu\nKAPITOLA 2\nVÝMĚNA DAKTYLOSKOPICKÝCH ÚDAJŮ (DOKUMENT O ŘÍZENÍ ROZHRANÍ)\nCílem následujícího dokumentu o řízení rozhraní je definovat požadavky pro výměnu daktyloskopických informací mezi automatizovanými systémy identifikace otisků prstů (Automated Fingerprint Identification Systems, AFIS) jednotlivých států. Vychází z provádění ANSI/NIST-ITL 1-2000 (INT-I, verze 4.22b) Interpolem.\nTato verze pokrývá veškeré základní definice logických záznamů typu 1, typu 2, typu 4, typu 9, typu 13 a typu 15 vyžadované pro daktyloskopické zpracování založené na zobrazení a markantech.\n1.   Přehled obsahu souboru\nDaktyloskopický soubor se skládá z několika logických záznamů. Existuje šestnáct typů záznamů určených v původní normě ANSI/NIST-ITL 1-2000. Mezi každým záznamem a poli a podpoli v rámci záznamů jsou používány odpovídající oddělovací značky ASCII.\nPro výměnu informací mezi výchozí a cílovou agenturou je používáno pouze 6 typů záznamů:\ntyp 1\n→\ninformace o operaci\ntyp 2\n→\nalfanumerické údaje o osobách nebo případu\ntyp 4\n→\ndaktyloskopická zobrazení ve stupních šedi s vysokým rozlišením\ntyp 9\n→\nzáznam markantů\ntyp 13\n→\nzáznam zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením\ntyp 15\n→\nzáznam zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\n1.1.   Typ 1 – Záhlaví souboru\nTento záznam obsahuje směrovací informace a informace popisující strukturu zbývající části souboru. Tento typ záznamu rovněž definuje typy operací, které patří do těchto obecných kategorií:\n1.2.   Typ 2 – Popisný text\nTento záznam obsahuje textovou informaci zajímavou pro odesílající a přijímající agentury.\n1.3.   Typ 4 – Zobrazení ve stupních šedi s vysokým rozlišením\nTento záznam se používá pro výměnu (osmibitových) daktyloskopických zobrazení ve stupních šedi s vysokým rozlišením nasnímaných v rozlišení 500 pixelů na palec. Daktyloskopická zobrazení jsou komprimována prostřednictvím algoritmu WSQ v poměru maximálně 15:1. Nesmí být používány jiné komprimovací algoritmy ani nezkomprimovaná zobrazení.\n1.4.   Typ 9 – Záznam markantů\nZáznamy typu 9 jsou používány pro výměnu rozdělovacích znaků nebo údajů o markantech. Jejich účelem je jednak zabránit zbytečnému zdvojení kódovacích postupů AFIS, jednak umožnit předávání kódů AFIS, které obsahují méně údajů než příslušná zobrazení.\n1.5.   Typ 13 – záznam zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením\nTento záznam je používán pro výměnu zobrazení latentních otisků prstů s proměnlivým rozlišením a zobrazení latentního otisku dlaně s proměnlivým rozlišením společně s textovými alfanumerickými informacemi. Rozlišení pro snímání zobrazení je 500 pixelů na palec s 256 úrovněmi šedi. Pokud je kvalita zobrazení latentního otisku dostatečná, provede se jeho komprimace pomocí algoritmu WSQ. V případě potřeby může být rozlišení zobrazení vzájemnou dohodou zvětšeno na více než 500 pixelů na palec a více než 256 úrovní šedi. V takovém případě se rozhodně doporučuje použít formátu JPEG 2000 (viz dodatek 39-7).\n1.6.   Záznam zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\nZáznamy zobrazení s přídavným polem typu 15 se používají pro výměnu zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením společně s textovými alfanumerickými informacemi. Rozlišení pro snímání zobrazení je 500 pixelů na palec s 256 úrovněmi šedi. Aby se množství údajů snížilo na minimum, jsou všechna zobrazení otisku dlaně komprimována pomocí algoritmu WSQ. V případě potřeby může být rozlišení zobrazení vzájemnou dohodou zvětšeno na více než 500 pixelů na palec a více než 256 úrovní šedi. V takovém případě se rozhodně doporučuje použít formátu JPEG 2000 (viz dodatek 39-7).\n2.   Formát záznamu\nSoubor operace je tvořen jedním nebo více logickými záznamy. Pro každý logický záznam obsažený v souboru je uvedeno několik informačních polí příslušných k danému typu záznamu. Každé informační pole může obsahovat jednu nebo více základních jednovýznamových informačních jednotek. Tyto jednotky dohromady slouží k vyjádření různých aspektů údajů obsažených v daném poli. Informační pole se rovněž může skládat z jedné nebo více informačních jednotek spojených do skupin a v rámci pole vícekrát opakovaných. Taková skupina informačních jednotek se označuje jako podpole. Informační pole může být tudíž tvořeno jedním nebo více podpoli informačních jednotek.\n2.1.   Oddělovače informací\nV logických záznamech přídavných polí je prováděn mechanismus pro vymezení informací za pomoci čtyř oddělovačů informací ASCII. Vymezená informace může představovat jednotky v rámci pole nebo podpole, pole v rámci logického záznamu nebo vícenásobné výskyty podpolí. Tyto oddělovače informací jsou definovány v normě ANSI X3.4. Tyto znaky jsou používány pro logické oddělení a označení informací. Z hlediska hierarchického vztahu je nejobsažnějším oddělovač souboru (File Separator, FS), za ním následuje oddělovač skupiny (Group Separator, GS), oddělovač záznamu (Record Separator, RS) a nakonec oddělovač jednotek (Unit Separator, US). Tabulka 1 uvádí seznam těchto oddělovačů ASCII a popis jejich použití v rámci této normy.\nOddělovače informací by měly být z funkčního hlediska považovány za označení typu údaje, který za nimi následuje. Znak US odděluje individuální informační jednotku v rámci pole nebo podpole. Je to signál, že další informační jednotka je součástí údajů pro dané pole nebo podpole. Vícenásobná podpole v rámci pole oddělená pomocí znaku RS označují začátek další skupiny opakované informační jednotky (opakovaných informačních jednotek). Oddělovač GS použitý mezi informačními poli znamená začátek nového pole a předchází uváděné identifikační číslo pole. Podobně se začátek nového logického záznamu označuje uvedením znaku FS.\nTyto čtyři znaky mají význam pouze tehdy, když jsou použity jako oddělovače údajových jednotek v polích textových záznamů ASCII. Pokud se tyto znaky objevují v záznamech binárních zobrazení a binárních polích, nemají zvláštní význam a jsou jen částí vyměňovaných údajů.\nZa normálních okolností by se neměla objevovat prázdná pole nebo prázdné informační jednotky, a proto by mezi jakoukoli dvojicí údajových jednotek měl být pouze jeden oddělovač. Výjimkou z tohoto pravidla jsou případy, kdy údaje v polích nebo v informačních jednotkách v operaci nejsou k dispozici, chybějí, nebo nejsou povinné a zpracování operace není na přítomnosti tohoto určitého údaje závislé. V takových případech se upřednostňuje společné použití vícenásobných a sousedních oddělovačů před vložením fiktivních údajů mezi oddělovače.\nPro definování pole, které se skládá ze tří informačních jednotek, platí následující. Pokud informace pro druhou informační jednotkou schází, potom by se mezi první a třetí informační jednotkou měly objevit dva sousední oddělovače informací US. Pokud chybí druhá i třetí informační jednotka, je třeba použít tři oddělovače – dva znaky US navíc k oddělovači označujícímu konec pole nebo podpole. Obecně, pokud není k dispozici pro pole nebo podpole jedna nebo více povinných či nepovinných informačních jednotek, pak je třeba vložit příslušný počet oddělovačů.\nJe možné mít vedle sebe kombinace dvou nebo více znaků ze čtyř dostupných oddělovačů. Pokud chybějí nebo nejsou k dispozici údaje pro informační jednotky, podpole nebo pole, musí být o jeden oddělovač méně než je počet požadovaných údajových jednotek, podpolí nebo polí.\nTabulka 1\nPoužívané oddělovače\nCode\nType\nDescription\nHexadecimal Value\nDecimal Value\nUS\nUnit Separator\nSeparates information items\n1F\n31\nRS\nRecord Separator\nSeparates subfields\n1E\n30\nGS\nGroup Separator\nSeparates fields\n1D\n29\nFS\nFile Separator\nSeparates logical records\n1C\n28\n2.2.   Uspořádání záznamu\nPro logické záznamy přídavných polí je třeba každé použité informační pole očíslovat v souladu s touto normou. Formát pro každé pole se skládá z čísla typu logického záznamu, za kterým následuje tečka „.“, z čísla pole, za kterým následuje dvojtečka „:“, a za ním následují příslušné informace pro dané pole. Číslem přídavného pole může být jakákoliv číslice od jedničky do devítky vyskytující se mezi tečkou „.“ a dvojtečkou „:“. Chápe se jako celé číslo pole bez znaménka. Z toho vyplývá, že číslo pole „2.123:“ se rovná a je chápáno stejným způsobem jako číslo pole „2.000000123:“.\nPro názorný příklad je v tomto dokumentu pro vyjmenování polí, která jsou obsažena v každém ze zde popsaných logických záznamů přídavných polí, používáno trojciferného čísla. Čísla polí budou mít podobu „TT.xxx:“, kde „TT“ zastupuje jednoznakový nebo dvouznakový typ záznamu, za kterým následuje tečka. Další tři znaky zahrnují číslo příslušného pole a za nimi následuje dvojtečka. Po dvojtečce následují popisné informace ASCII nebo data zobrazení.\nLogické záznamy typu 1 a typu 2 obsahují pouze pole textových údajů ASCII. Celková délka záznamu (včetně čísel polí, dvojteček a oddělovačů) se v každém z těchto typů záznamu zaznamenává jako první pole ASCII. Kontrolní znak oddělovače souboru ASCII „FS“ (označující konec logického záznamu nebo operace) následuje po posledním bytu informace ASCII a počítá se do délky záznamu.\nNa rozdíl od pojetí přídavného pole, záznam typu 4 obsahuje pouze binární údaje zaznamenané jako uspořádaná binární pole s pevnou délkou. Celková délka záznamu se zaznamenává v prvním čtyřbytovém binárním poli každého záznamu. Pro tento binární záznam se nezaznamenává ani číslo záznamu následované tečkou, ani identifikační číslo pole následované dvojtečkou. Kromě toho jsou všechny délky pole tohoto záznamu buď pevné, nebo určené, a proto je každý ze čtyř oddělovačů („US“, „RS“, „GS“ nebo „FS“) chápán pouze jen jako binární údaj. Pro binární záznam se jako oddělovač záznamu nebo znak označující konec operace nepoužívá znak „FS“.\n3.   Logický záznam typu 1: záhlaví souboru\nTento záznam popisuje strukturu souboru, typ souboru a jiné důležité informace. Soubor znaků používaný pro pole typu 1 obsahuje pouze 7bitový kód ANSI pro výměnu informací.\n3.1.   Pole pro logický záznam typu 1\n3.1.1.   Pole 1.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto pole obsahuje údaj o celkovém počtu bytů v celém logickém záznamu typu 1. Formát pole začíná „1.001:“, pak následuje údaj o celkové délce záznamu, která zahrnuje každý znak každého pole a oddělovače informací.\n3.1.2.   Pole 1.002: Číslo verze (Version Number – VER)\nS cílem zajistit, aby uživatelé věděli, která verze normy ANSI/NIST je používána, uvádí toto čtyřbytové pole číslo verze této normy, kterou používá software nebo systém, jež soubor vytvořil. Prvními dvěma byty je určeno referenční číslo hlavní verze, druhými dvěma číslo sekundární revize. Například: původní norma 1986 by byla považována za první verzi a byla by označena jako „0100“, zatímco současná norma ANSI/NIST-ITL 1-2000 jako „0300“.\n3.1.3.   Pole 1.003: Obsah souboru (File Content – CNT)\nToto pole uvádí seznam všech záznamů v souboru podle typu záznamu a pořadí, ve kterém se záznamy v logickém souboru objevují. Skládá se z jednoho nebo více podpolí, z nichž každé postupně obsahuje dvě informační jednotky popisující jeden logický záznam nalezený ve stávajícím souboru. Podpole jsou vkládána ve stejném pořadí, v jakém jsou záznamy zaznamenávány a předávány.\nPrvní informační jednotka je v prvním podpoli označena jako „1“, aby odkazovala na tento záznam typu 1. Za ní následuje druhá informační jednotka, která obsahuje počet dalších záznamů obsažených v souboru. Tento počet se rovněž rovná počtu zbývajících podpolí pole 1.003.\nKaždé zbývající podpole je přiřazeno k jednomu záznamu uvnitř souboru a sekvence podpolí odpovídá sekvenci záznamů. Každé podpole obsahuje dvě informační jednotky. První jednotka určuje typ záznamu. Druhá jednotka představuje znak označující zobrazení (IDC) záznamu. Znak „US“ se používá pro oddělení dvou informačních jednotek.\n3.1.4.   Pole 1.004: Druh operace (Type of Transaction – TOT)\nToto pole obsahuje mnemotechnický kód složený ze tří písmen, který určuje typ operace. Tyto kódy se mohou lišit od kódů používaných v jiných provedeních normy ANSI/NIST.\nCPS: porovnávání otisků souvisejících s trestným činem (Criminal Print-to-Print Search). Tato operace představuje žádost o porovnání záznamu souvisejícího s trestným činem s databází otisků. Otisky osoby se do souboru včlení jako zobrazení komprimovaná pomocí WSQ.\nV případě nenalezení shody (No-HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2.\nV případě nalezení shody (HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2,\n—\n1-14 záznam typu 4.\nDruh operace CPS je shrnut v tabulce A.6.1 (dodatek 39-6).\nPMS: porovnávání otisku s databází latentních otisků (Print-to-Latent Search). Tato operace je používána v případě, že je porovnáván soubor otisků s databází neidentifikovaných latentních otisků. Odpověď bude obsahovat rozhodnutí o shodě/neshodě (HIT/No-HIT) cílového hledání pomocí AFIS. Pokud existuje více neidentifikovaných latentních otisků, bude zasláno více operací SRE, přičemž v každé bude jeden latentní otisk. Otisky osoby se do souboru včlení jako zobrazení komprimovaná pomocí WSQ.\nV případě nenalezení shody (No-HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2.\nV případě nalezení shody (HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2,\n—\n1 záznam typu 13.\nDruh operace PMS je shrnut v tabulce A.6.1 (dodatek 39-6).\nMPS: porovnávání latentního otisku s databází otisků (Latent-to-Print Search). Tato operace se používá v případě porovnávání latentního otisku s databází otisků. Soubor musí zahrnovat informace o latentních markantech a zobrazení (komprimované pomocí WSQ).\nV případě nenalezení shody (No-HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2.\nV případě nalezení shody (HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2,\n—\n1 záznam typu 4 nebo typu 15.\nDruh operace MPS je shrnut v tabulce A.6.4 (dodatek 39-6).\nMMS: porovnávání latentního otisku s latentním otiskem (Latent-to-Latent Search). Při této operaci soubor obsahuje latentní otisk, který je porovnáván s databází neidentifikovaných latentních otisků s cílem stanovit, zda existuje spojitost mezi různými případy trestných činů. Soubor musí zahrnovat informace o latentních markantech a zobrazení (komprimované pomocí WSQ).\nV případě nenalezení shody (No-HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2.\nV případě nalezení shody (HIT) budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2,\n—\n1 záznam typu 13.\nDruh operace MMS je shrnut v tabulce A.6.4 (dodatek 39-6).\nSRE: Tato operace je jako odpověď zaslána agenturou, která obdržela žádosti týkající se daktyloskopie. Odpověď bude obsahovat rozhodnutí o shodě/neshodě (HIT/No-HIT) cílového hledání pomocí AFIS. Pokud existuje více kandidátů, bude zasláno více operací SRE, přičemž v každé bude jeden kandidát.\nDruh operace SRE je shrnut v tabulce A.6.2 (dodatek 39-6).\nERR: Tuto zprávu zasílá cílový systém AFIS, aby ukázal, že při operaci došlo k chybě. Zahrnuje pole zprávy (ERM) ukazující zjištěnou chybu. Budou zaslány tyto logické záznamy:\n—\n1 záznam typu 1,\n—\n1 záznam typu 2.\nDruh operace ERR je shrnut v tabulce A.6.3 (dodatek 39-6).\nTabulka 2\nPřípustné kódy v operacích\nTransaction Type\nLogical Record Type\n1\n2\n4\n9\n13\n15\nCPS\nM\nM\nM\n—\n—\n—\nSRE\nM\nM\nC\n—\n(C in case of latent HITs)\nC\nC\nMPS\nM\nM\n—\nM (1*)\nM\n—\nMMS\nM\nM\n—\nM (1*)\nM\n—\nPMS\nM\nM\nM*\n—\n—\nM*\nERR\nM\nM\n—\n—\n—\n—\nVysvětlivky:\nM\n=\nPovinně\nM*\n=\nMůže být zahrnut pouze jeden z obou typů záznamů\nO\n=\nNepovinně\nC\n=\nPodmíněně, pokud jsou údaje k dispozici\n—\n=\nNení přípustné\n1*\n=\nPodmíněně v závislosti na předřazených systémech\n3.1.5.   Pole 1.005: Datum operace (Date of Transaction – DAT)\nV tomto poli je uvedeno datum, kdy byla operace zahájena a které se uvádí v souladu se standardním zápisem ISO: RRRRMMDD,\npísmena RRRR označují rok, MM měsíc a DD den. U jednociferných čísel se přidávají počáteční nuly. Například „19931004“ označuje den 4. října 1993.\n3.1.6.   Pole 1.006: Naléhavost (Priority – PRY)\nToto nepovinné pole označuje stupeň naléhavosti žádosti, který se označuje čísly od 1 do 9. „1“ označuje největší naléhavost a „9“ nejmenší naléhavost. Operace označené stupněm naléhavosti „1“ jsou zpracovávány bez prodlení.\n3.1.7.   Pole 1.007: Identifikátor cílové agentury (Destination Agency Identifier – DAI)\nToto pole uvádí cílovou agenturu operace.\nIdentifikátor sestává ze dvou informačních jednotek v následujícím formátu: CC/agentura.\nPrvní informační jednotka obsahuje kód země (Country Code, CC) podle normy ISO 3166, který se skládá ze dvou alfanumerických znaků. Druhá jednotka, agentura, je volný text obsahující identifikační údaje agentury o maximální délce 32 alfanumerických znaků.\n3.1.8.   Pole 1.008: Identifikátor odesílající agentury (Originating Agency Identifier – ORI)\nToto pole uvádí odesílatele souboru a má stejný formát jako pole pro DAI (pole 1.007).\n3.1.9.   Pole 1.009: Kontrolní číslo operace (Transaction Control Number – TCN)\nToto pole uvádí kontrolní číslo pro referenční účely. Číslo je generováno počítačem v tomto formátu: RRSSSSSSSSA,\npísmena RR představují rok operace, SSSSSSSS je osmiciferné pořadové číslo a A je kontrolní znak generovaný podle postupu uvedeného v dodatku 39-2.\nPokud není TCN k dispozici, je formát RRSSSSSSSS vyplněn nulami a kontrolním znakem generovaným podle výše uvedeného postupu.\n3.1.10.   Pole 1.010: Kontrolní číslo odpovědi (Transaction Control Response – TCR)\nV případě odpovědi na zaslanou žádost bude toto nepovinné pole obsahovat kontrolní číslo operace žádosti. Toto pole má proto stejný formát jako TCN (pole 1.009).\n3.1.11.   Pole 1.011: Původní rozlišení snímání (Native Scanning Resolution – NSR)\nToto pole uvádí normální rozlišení snímání systému podporovaného původcem operace. Toto rozlišení je určeno dvojciferným číslem, za kterým následuje desetinná tečka a dvě další číslice.\nPro všechny operace podle článků 533 a 534 této dohody se skenuje v rozlišení 500 pixelů na palec nebo 19,68 pixelů/mm.\n3.1.12.   Pole 1.012: Nominální rozlišení při přenosu (Nominal Transmitting Resolution – NTR)\nToto pětibytové pole udává nominální rozlišení, použité při přenosu zobrazení. Toto rozlišení se vyjadřuje v pixelech/mm ve stejném formátu jako v poli NSR (pole 1.011).\n3.1.13.   Pole 1.013: Doménový název (Domain name – DOM)\nToto povinné pole uvádí doménový název pro provedení logického záznamu typu 2, které definuje uživatel. Skládá se ze dvou informačních jednotek a mělo by být „INT-I{US}4.22{GS}“.\n3.1.14.   Pole 1.014: Greenwichský střední čas (Greenwich mean time – GMT)\nTímto povinným polem je stanoven mechanismus vyjadřování data a času prostřednictvím univerzálních jednotek greenwichského středního času (GMT). Je-li využito, pole GMT obsahuje univerzální datum, jež se stanovuje spolu s místním datem uvedeným v poli 1.005 (DAT). Použitím pole GMT se odstraňují nesrovnalosti mezi údaji o místním čase v případech, kdy dochází k přenosu operace a odpovědi na ni mezi dvěma místy oddělenými několika časovými pásmy. GMT udává univerzální datum a čas ve 24hodinovém formátu nezávisle na časových pásmech. Znázorňuje se jako řetězec „CCRRMMDDHHMMSSZ“; jedná se o posloupnost 15 znaků vyjadřujících datum a GMT, přičemž posledním znakem je písmeno „Z“. Znaky „CCRR“ vyjadřují rok, znaky „MM“ vyjadřují měsíc v desítkách a jednotkách, znaky „DD“ vyjadřují den dotyčného měsíce v desítkách a jednotkách, znaky „HH“ vyjadřují hodinu, znaky „MM“ minutu a znaky „SS“ sekundu příslušné operace. Úplné datum není pozdější než datum stávající.\n4.   Logický záznam typu 2: Popisný text\nStruktura tohoto záznamu není v původní normě ANSI/NIST z převážné části definována. Záznam obsahuje informace, jež mají pro agentury odesílající či přijímající dotyčný soubor zvláštní význam. Pro zajištění kompatibility komunikujících daktyloskopických systémů je třeba, aby záznam obsahoval pouze pole uvedená níže. V tomto dokumentu je stanoveno, která pole jsou povinná a která jsou nepovinná, a rovněž je v něm definována struktura jednotlivých polí.\n4.1.   Pole pro logický záznam typu 2\n4.1.1.   Pole 2.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto povinné pole obsahuje délku uvedeného záznamu typu 2 a stanoví celkový počet bytů, zahrnující každý znak obsažený v každém poli záznamu a oddělovače informace.\n4.1.2.   Pole 2.002: Znak označující zobrazení (Image Designation Character, IDC)\nIDC obsažený v tomto povinném poli je vyjádřením IDC podle ASCII, jak je definován v poli obsahu souboru (CNT) záznamu typu 1 (pole 1.003).\n4.1.3.   Pole 2.003: Systémové informace (System Information – SYS)\nToto pole je povinné a obsahuje čtyři byty udávající verzi INT-I, s níž je tento konkrétní záznam typu 2 ve shodě.\nPrvními dvěma byty je určeno číslo hlavní verze, druhými dvěma číslo sekundární revize. Toto provádění je například založeno na INT-I verzi 4 revizi 22 a bylo by vyjádřeno jako „0422“.\n4.1.4.   Pole 2.007: Číslo případu (Case Number – CNO)\nToto číslo připisuje místní daktyloskopický úřad souboru latentních otisků nalezených na místě činu. Používá se tento formát: CC/číslo,\nkde CC je kód země používaný Interpolem o délce dvou alfanumerických znaků a číslo odpovídá příslušným místním pokynům a může sestávat až ze 32 alfanumerických znaků.\nToto pole umožňuje systému identifikovat latentní otisky týkající se konkrétního trestného činu.\n4.1.5.   Pole 2.008: Sekvenční číslo (Sequence Number – SQN)\nToto číslo udává každou sekvenci latentních otisků v rámci případu. Může sestávat až ze čtyř numerických znaků. Sekvence je latentní otisk nebo série latentních otisků seskupených pro účely archivace nebo zkoumání. Z uvedené definice vyplývá, že sekvenční číslo bude třeba přiřadit i jednotlivým latentním otiskům.\nToto pole spolu s MID (pole 2.009) lze použít pro účely identifikace konkrétního latentního otisku v rámci sekvence.\n4.1.6.   Pole 2.009: Identifikátor latentního otisku (Latent Identifier – MID)\nTento identifikátor udává jednotlivý latentní otisk v rámci sekvence. Identifikátor nabývá hodnot vyjádřených jedním či dvěma písmeny, přičemž prvnímu latentnímu otisku je přiřazeno písmeno „A“, druhému písmeno „B“ atd., až do nejvyšší hodnoty „ZZ“. Použití tohoto pole je analogické k použití sekvenčního čísla otisku, o němž se pojednává v popisu SQN (pole 2.008).\n4.1.7.   Pole 2.010: Referenční číslo pachatele (Criminal Reference Number – CRN)\nJedná se o jedinečné referenční číslo přidělené vnitrostátní agenturou osobě, jež je poprvé obviněna ze spáchání trestného činu. V rámci jedné země nemá žádná osoba více než jedno CRN ani je nesdílí s žádnou jinou osobou. Jedna osoba však může mít referenční čísla pachatele v několika zemích, přičemž tato čísla bude možno rozlišit pomocí kódu země.\nPro pole CRN se používá tento formát: CC/číslo,\nkde CC je kód země definovaný v normě ISO 3166 o délce dvou alfanumerických znaků a číslo odpovídá příslušným vnitrostátním pokynům vydávající agentury a může sestávat až ze 32 alfanumerických znaků.\nV případech operací podle článků 533 a 534 této dohody se toto pole použije pro vnitrostátní referenční číslo pachatele vydané agenturou původu a spojené se zobrazeními v záznamech typu 4 nebo typu 15.\n4.1.8.   Pole 2.012: Jiné identifikační číslo (Miscellaneous Identification Number – MN1)\nToto pole obsahuje CRN (pole 2.010) předávané operací CPS či PMS bez hlavního kódu země.\n4.1.9.   Pole 2.013: Jiné identifikační číslo (Miscellaneous Identification Number – MN2)\nToto pole obsahuje CNO (pole 2.007) předávané operací MPS či MMS bez hlavního kódu země.\n4.1.10.   Pole 2.014: Jiné identifikační číslo (Miscellaneous Identification Number – MN3)\nToto pole obsahuje SQN (pole 2.008) předávané operací MPS či MMS.\n4.1.11.   Pole 2.015: Jiné identifikační číslo (Miscellaneous Identification Number – MN4)\nToto pole obsahuje MID (pole 2.009) předávané operací MPS či MMS.\n4.1.12.   Pole 2.063: Další informace (Additional Information – INF)\nV případě operace SRE na žádost PMS jsou v tomto poli uvedeny informace o prstu, jenž je předmětem případné shody (HIT). Formát tohoto pole je následující:\nNN, kde NN je kód pozice prstu definovaný v tabulce 5 a sestávající ze dvou číslic.\nVe všech ostatních případech je toto pole nepovinné. Může dosahovat délky až 32 alfanumerických znaků a poskytovat další informace týkající se žádosti.\n4.1.13.   Pole 2.064: Seznam respondentů (Respondents List – RLS)\nToto pole obsahuje minimálně dvě podpole. První podpole popisuje typ vyhledávání, jež bylo provedeno, a používá mnemotechnické kódy složené ze tří písmen udávající typ operace v TOT (pole 1.004). Druhé podpole obsahuje jediný znak. Znak „I“ se použije k označení nalezené shody (HIT), znak „N“ se použije k vyjádření toho, že nebyly nalezeny žádné shodné případy (No-HIT). Třetí podpole obsahuje sekvenční identifikátor pro výsledek týkající se kandidátů a celkový počet kandidátů oddělený lomítkem. Existuje-li více kandidátů, dojde k zaslání více zpráv.\nV případě možné shody (HIT) čtvrté podpole obsahuje výsledek dosahující délky až šesti číslic. Došlo-li k potvrzení shody (HIT), hodnota tohoto podpole se stanoví jako „999999“.\nPříklad: „CPS{}{RS}}I{}{RS}}001/001{}{RS}}999999{}{GS}}“\nPokud vzdálený AFIS nepřipisuje výsledky, použije se na příslušném místě výsledek rovnající se nule.\n4.1.14.   Pole 2.074: Pole zprávy o stavu/chybě (Status/Error Message Field – ERM)\nToto pole obsahuje zprávy o chybách, jež jsou výsledkem transakcí a jež budou zaslány zpět žadateli jakožto součást chybové operace.\nTabulka 3\nZprávy o chybách\nNumeric code (1-3)\nMeaning (5-128)\n003\nERROR: UNAUTHORISED ACCESS\n101\nMandatory field missing\n102\nInvalid record type\n103\nUndefined field\n104\nExceed the maximum occurrence\n105\nInvalid number of subfields\n106\nField length too short\n107\nField length too long\n108\nField is not a number as expected\n109\nField number value too small\n110\nField number value too big\n111\nInvalid character\n112\nInvalid date\n115\nInvalid item value\n116\nInvalid type of transaction\n117\nInvalid record data\n201\nERROR: INVALID TCN\n501\nERROR: INSUFFICIENT FINGERPRINT QUALITY\n502\nERROR: MISSING FINGERPRINTS\n503\nERROR: FINGERPRINT SEQUENCE CHECK FAILED\n999\nERROR: ANY OTHER ERROR. FOR FURTHER DETAILS CALL DESTINATION AGENCY.\nZpráva o chybě v rozmezí 100 až 199:\nTyto zprávy o chybách se týkají ověření záznamů ANSI/NIST a jsou definovány takto:\n<error_code 1>: IDC <idc_number 1> FIELD <field_id 1> <dynamic text 1> LF\n<error_code 2>: IDC <idc_number 2> FIELD <field_id 2> <dynamic text 2>…\nkde\n—\nerror_code je kód výhradně spojený s konkrétním důvodem (viz tabulka 3),\n—\nfield_id je číslo nesprávného pole podle číslování ANSI/NIST (např. 1.001, 2.001,...) ve formátu <record_type>.<field_id>.<sub_field_id>,\n—\ndynamický text poskytuje podrobnější popis chyby,\n—\nLF je posun o řádek (Line Feed) oddělující chyby, pokud se jich vyskytne více než jedna,\n—\npro záznam typu 1 se IDC stanoví jako „–1“.\nPříklad:\n201: IDC - 1 FIELD 1.009 WRONG CONTROL CHARACTER {}{LF}} 115: IDC 0 FIELD 2.003 INVALID SYSTEM INFORMATION\nToto pole je pro chybové operace povinné.\n4.1.15.   Pole 2.320: Předpokládaný počet kandidátů (Expected Number of Candidates – ENC)\nToto pole obsahuje maximální množství kandidátů k ověření předpokládané žádající agenturou. Hodnota ENC nesmí překročit hodnoty stanovené v tabulce 11.\n5.   Logický záznam typu 4: Zobrazení ve stupních šedi ve vysokém rozlišení\nJe třeba vzít na vědomí, že záznamy typu 4 jsou oproti ASCII ve své podstatě binární. Každému poli je proto v rámci záznamu přiřazena zvláštní pozice, z čehož plyne, že všechna pole jsou povinná.\nNorma umožňuje stanovit v rámci záznamu velikost i rozlišení daného zobrazení. Vyžaduje, aby logické záznamy typu 4 obsahovaly údaje o daktyloskopickém zobrazení, jež se předává v nominálním rozlišení 500 až 520 pixelů na palec. U nových typů je preferovaná hodnota rozlišení na úrovni 500 pixelů na palec čili 19,68 pixelů na milimetr. 500 pixelů na palec je rozlišení stanovené v INT-I, avšak podobné systémy spolu mohou komunikovat za použití nepreferovaných hodnot v rozsahu 500 až 520 pixelů na palec.\n5.1.   Pole pro logický záznam typu 4\n5.1.1.   Pole 4.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto čtyřbytové pole obsahuje délku uvedeného záznamu typu 4 a stanoví celkový počet bytů, zahrnující každý byte obsažený v každém poli záznamu.\n5.1.2.   Pole 4.002: Znak označující zobrazení (Image Designation Character, IDC)\nJedná se o jednobytové binární vyjádření čísla IDC uvedeného v souboru záhlaví.\n5.1.3.   Pole 4.003: Typ otisku (Impression Type – IMP)\nTyp otisku je jednobytové pole využívající šestý byte záznamu.\nTabulka 4\nTyp otisku prstu\nCode\nDescription\n0\nLive-scan of plain fingerprint\n1\nLive-scan of rolled fingerprint\n2\nNon-live scan impression of plain fingerprint captured from paper\n3\nNon-live scan impression of rolled fingerprint captured from paper\n4\nLatent impression captured directly\n5\nLatent tracing\n6\nLatent photo\n7\nLatent lift\n8\nSwipe\n9\nUnknown\n5.1.4.   Pole 4.004: Pozice prstu (Finger Position – FGP)\nToto pole s pevnou délkou 6 bytů využívá pozice sedmého až dvanáctého bytu záznamu typu 4. Obsahuje možné pozice prstu počínaje bytem umístěným nejvíce vlevo (7. byte záznamu). Známá či nejpravděpodobnější pozice prstu se přebírá z tabulky 5. Lze provést odkaz až na pět dalších prstů, a to zanesením různých pozicí prstu do zbývajících 5 bytů za použití stejného formátu. Má-li být využito méně než pět odkazů na pozici prstu, nevyužité byty se vyplní binárně 255. Pro odkaz na všechny pozice prstu se použije kód 0 označující hodnotu „neznámý“.\nTabulka 5\nKód pozice prstu a maximální velikost\nFinger position\nFinger code\nWidth\n(mm)\nLength\n(mm)\nUnknown\n0\n40,0\n40,0\nRight thumb\n1\n45,0\n40,0\nRight index finger\n2\n40,0\n40,0\nRight middle finger\n3\n40,0\n40,0\nRight ring finger\n4\n40,0\n40,0\nRight little finger\n5\n33,0\n40,0\nLeft thumb\n6\n45,0\n40,0\nLeft index finger\n7\n40,0\n40,0\nLeft middle finger\n8\n40,0\n40,0\nLeft ring finger\n9\n40,0\n40,0\nLeft little finger\n10\n33,0\n40,0\nPlain right thumb\n11\n30,0\n55,0\nPlain left thumb\n12\n30,0\n55,0\nPlain right four fingers\n13\n70,0\n65,0\nPlain left four fingers\n14\n70,0\n65,0\nPro latentní otisky z místa činu by měly být používány pouze kódy 0 až 10.\n5.1.5.   Pole 4.005: Rozlišení skenu zobrazení (Image Scanning Resolution – ISR)\nToto jednobytové pole využívá 13. byte záznamu typu 4. Obsahuje-li „0“, bylo zobrazení naskenováno v preferovaném rozlišení 19,68 pixelů/mm (500 pixelů na palec). Obsahuje-li „1“, bylo zobrazení naskenováno v jiném rozlišení podle údajů v záznamu typu 1.\n5.1.6.   Pole 4.006: Délka vodorovné linie (Horizontal Line Length – HLL)\nToto pole využívá bytů 14 a 15 v záznamu typu 4. Udává počet pixelů obsažených v každé skenované linii. Nejvýznamnější bude první byte.\n5.1.7.   Pole 4.007: Délka svislé linie (Vertical Line Length – VLL)\nToto pole zaznamenává v bytech 16 a 17 počet skenovaných linií v daném zobrazení. Nejvýznamnější je první byte.\n5.1.8.   Pole 4.008: Algoritmus komprese ve stupních šedi (Gray-scale Compression Algorithm – GCA)\nToto jednobytové pole udává algoritmus komprese ve stupních šedi použité k zakódování údajů o daném zobrazení. Pro takovéto použití binární kód 1 udává, že došlo k použití komprese WSQ (dodatek 39-7).\n5.1.9.   Pole 4.009: Zobrazení\nToto pole obsahuje bytový řetězec představující dané zobrazení. Jeho struktura bude přirozeně záviset na použitém algoritmu komprese.\n6.   Logický záznam typu 9: záznam markantů\nZáznamy typu 9 obsahují text ASCII popisující markanty a související informace ve formě kódů z latentního otisku. Pro operaci vyhledávání latentních otisků neexistuje žádné omezení pro tyto záznamy typu 9 v souboru, přičemž každý záznam slouží pro odlišný náhled či latentní otisk.\n6.1.   Získávání markantů\n6.1.1.   Stanovení typu markantů\nTouto normou jsou definována identifikační čísla sloužící k popisu typu markantů. Ta jsou uvedena v tabulce 6. Konec papilární linie je označen jako typ 1. Vidlice je označena jako typ 2. Nelze-li markant jednoznačně zařadit do jednoho z výše uvedených typu, označí se jako „jiný“, typ 0.\nTabulka 6\nTypy markantů\nType\nDescription\n0\nOther\n1\nRidge ending\n2\nBifurcation\n6.1.2.   Umístění a typ markantu\nAby vzory odpovídaly oddílu 5 normy ANSI INCITS 378-2004, použije se pro stanovení umístění (pozice a úhlu natočení) jednotlivých markantů následující metoda, která rozšiřuje stávající normu INCITS 378-2004.\nPozicí či polohou markantu představujícího konec papilární linie se rozumí bod rozdvojení ústřední struktury okolní oblasti bezprostředně před koncem linie. Pokud by tři větve okolní oblasti byly zúženy na struktury o šířce jediného pixelu, jejich průsečík bude představovat polohu markantu. Podobně je polohou markantu v případě vidlice bod, kde dochází k rozdělení ústřední struktury linie. Pokud by tři větve linie byly zúženy na struktury o šířce jediného pixelu, průsečík těchto tří větví bude představovat polohu markantu.\nPo převedení všech konců na vidlice jsou všechny markanty daktyloskopického zobrazení vyjádřeny jako vidlice. Souřadnice X a Y označující pixely průsečíku tří větví každého markantu lze přímo formátovat. Z každé strukturální vidlice lze odvodit úhel natočení markantu. Tři větve každé strukturální vidlice je třeba přezkoumat a stanovit koncový bod každé větve. Obrázek 6.1.2 ilustruje tři metody používané pro stanovení konce větve na základě skenu o rozlišení 500 pixelů na palec.\nKonec se určí na základě toho, ke kterému jevu dojde dříve. Počet pixelů je založen na skenu o rozlišení 500 pixelů na palec. Důsledkem použití skenů o jiných rozlišeních by byly jiné počty pixelů.\n—\nvzdálenost 0,064 palce (32. pixel),\n—\ndélka větve struktury, jež spadá mezi vzdálenost 0,02 palce a 0,064 palce (10. až 32. pixel), kratší větve se nepoužijí,\n—\nv rámci vzdálenosti 0,064 palce (32. pixel) se vyskytuje druhá vidlice.\nÚhel markantu se stanoví pomocí konstrukce tří virtuálních paprsků vycházejících z bodu vidlice a procházejících koncem každé větve. Osa nejmenšího z těchto tří úhlů tvořených uvedenými paprsky udává úhel natočení markantu.\n6.1.3.   Systém souřadnic\nSystémem souřadnic používaným k vyjádření markantů otisku prstu je kartézský souřadnicový systém. Pozice markantů jsou vyjádřeny jejich souřadnicemi x a y. Počátkem systému souřadnic je levý horní roh původního zobrazení, přičemž hodnoty x narůstají směrem doprava a hodnoty y klesají směrem dolů. Souřadnice markantu x a y se vyjadřují v jednotkách pixelů od počátku. Je třeba mít na paměti, že umístění počátku a jednotky měření neodpovídají metodě použité v definicích typu 9 v ANSI/NIST-ITL 1-2000.\n6.1.4.   Úhel natočení markantu\nÚhly se vyjadřují ve standardním matematickém formátu, kde úhel o velikosti nula stupňů směřuje doprava a velikost úhlů roste proti směru hodinových ručiček. Zaznamenané úhly směřují v případě konce linie zpět podél této linie a v případě vidlice ke středu okolní oblasti. Tato metoda využívá úhly pootočené o 180 stupňů oproti metodě popsané v definicích typu 9 v ANSI/NIST-ITL 1-2000.\n6.2.   Pole pro logický záznam typu 9, formát INCITS-378\nVšechna pole typu 9 se zaznamenávají jako text ASCII. V tomto přídavné poli záznamu nejsou povolena žádná binární pole.\n6.2.1.   Pole 9.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto povinné ASCII pole obsahuje délku logického záznamu a stanoví celkový počet bytů, zahrnující každý znak obsažený v každém poli záznamu.\n6.2.2.   Pole 9.002: Znak označující zobrazení (Image Designation Character – IDC)\nToto povinné dvoubytové pole se používá pro identifikaci a stanovení polohy údajů markantů. IDC obsažené v tomto poli odpovídá IDC nalezenému v poli obsahu souboru záznamu typu 1.\n6.2.3.   Pole 9.003: Typ otisku (Impression Type – IMP)\nToto povinné jednobytové pole popisuje způsob získání informací týkajících se daktyloskopického zobrazení. Do tohoto pole se zanáší hodnota ASCII vlastního kódu zvolená z tabulky 4 pro označení typu otisku.\n6.2.4.   Pole 9.004: Formát markantů (Minutiæ format – FMT)\nToto pole obsahuje znak „U“ pro označení, že markanty jsou formátovány podle normy M1-378. Ačkoliv informace mohou být kódovány v souladu s normou M1-378, veškerá pole typu 9 s údaji musí zůstat jakožto textová pole ASCII.\n6.2.5.   Pole 9.126: Informace CBEFF (CBEFF information)\nToto pole obsahuje tři informační jednotky. První informační jednotka obsahuje hodnotu „27“ (0x1B). Jedná se o identifikaci majitele formátu CBEFF přidělenou Mezinárodním sdružením biometrického průmyslu (IBIA) technickému výboru M1 INCITS. Znak <US> tuto položku odděluje od CBEFF typu formátu, jemuž je připsána hodnota „513“ (0x0201), jež udává, že tento záznam obsahuje pouze údaje o poloze a úhlu natočení bez jakýchkoli informací týkajících se třídy rozšířených údajů. Znak <US> tuto položku odděluje od CBEFF identifikátoru produktu (PID), jímž se uvádí „vlastník“ kódovacího zařízení. Tuto hodnotu stanoví prodejce. Je-li zaslána, lze ji získat z internetové stránky IBIA (www.ibia.org).\n6.2.6.   Pole 9.127: Určení záznamového zařízení (Capture equipment identification)\nToto pole obsahuje dvě informační jednotky oddělené znakem <US>. První z nich nabývá hodnoty „APPF“, jestliže zařízení použité pro zhotovení původního zobrazení bylo osvědčeno jako vyhovující dodatku F (údaje o kvalitě zobrazení IAFIS, 29. ledna 1999) CJIS-RS-0010, pokynů pro elektronický přenos otisků prstů Federálního úřadu pro vyšetřování. Pokud zařízení nebylo vyhovující, bude obsahovat hodnotu „NONE“. Druhá informační jednotka obsahuje identifikační číslo záznamového zařízení, což je číslo produktu přidělené záznamovému zařízení prodejcem. Hodnota „0“ uvádí, že identifikační číslo záznamového zařízení není nahlášeno.\n6.2.7.   Pole 9.128: Délka vodorovné linie (Horizontal Line Length – HLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet pixelů obsažených v jedné vodorovné linii přenášeného zobrazení. Maximální vodorovný rozměr je omezen na 65534 pixelů.\n6.2.8.   Pole 9.129: Délka svislé linie (Vertical Line Length – VLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet vodorovných linií obsažených v přenášeném zobrazení. Maximální svislý rozměr je omezen na 65534 pixelů.\n6.2.9.   Pole 9.130: Jednotky rozestupu pixelů (Scale units – SLC)\nToto povinné ASCII pole udává jednotky použité k popisu frekvence vzorkování zobrazení (hustoty pixelů). Hodnota „1“ v tomto poli udává pixely na palec, hodnota „2“ udává pixely na centimetr. Hodnota „0“ v tomto poli označuje, že rozestup není udán. V takovém případě se poměr rozmístění pixelů odvodí z poměru HPS/VPS.\n6.2.10.   Pole 9.131: Vodorovný rozestup pixelů (Horizontal pixel scale – HPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve vodorovném směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje vodorovnou složku poměru rozmístění pixelů.\n6.2.11.   Pole 9.132: Svislý rozestup pixelů (Vertical pixel scale – VPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve svislém směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje svislou složku poměru rozmístění pixelů.\n6.2.12.   Pole 9.133: Zobrazení prstu (Finger view)\nToto povinné pole obsahuje číslo zobrazení prstu přiřazeného k údajům tohoto záznamu. Číslo zobrazení začíná hodnotou „0“ a zvyšuje se po jedné až k hodnotě „15“.\n6.2.13.   Pole 9.134: Pozice prstu (Finger Position – FGP)\nToto pole obsahuje kód udávající pozici prstu, z něhož plynou informace v tomto záznamu typu 9. Pozice prstu či dlaně se udává prostřednictvím kódu v hodnotě mezi 1 a 10 z tabulky 5 nebo příslušného kódu dlaně z tabulky 10.\n6.2.14.   Pole 9.135: Kvalita prstu (Finger quality)\nToto pole udává kvalitu celkových údajů o markantech prstu a nabývá hodnoty mezi 0 a 100. Toto číslo je celkovým vyjádřením kvality záznamu o prstu a udává kvalitu původního zobrazení, získaných markantů a jakékoli další operace, jež mohou záznam markantů ovlivnit.\n6.2.15.   Pole 9.136: Počet markantů (Number of minutiæ)\nToto povinné pole udává počet markantů zanesených v tomto logickém záznamu.\n6.2.16.   Pole 9.137: Údaje o markantech prstu (Finger minutiæ data)\nToto pole obsahuje šest informačních složek oddělených znakem <US>. Sestává z několika podpolí, z nichž každé obsahuje podrobnosti o jediném markantu. Celkový počet podpolí týkajících se markantů musí odpovídat údaji uvedeném v poli 136. První informační jednotka obsahuje pořadové číslo markantu, jež začíná hodnotou „1“ a pro každý další markant otisku prstu se zvyšuje o „1“. Druhá a třetí informační jednotka obsahují souřadnice „x“ a „y“ daného markantu v jednotkách pixelů. Čtvrtou informační jednotkou je úhel markantu zaznamenaný v jednotkách dvou stupňů. Tato hodnota je nezáporná a pohybuje se mezi 0 a 179. Pátou informační jednotkou je typ markantu. Hodnota „0“ udává markant typu „OTHER“ (JINÝ), hodnota „1“ konec papilární linie a hodnota „2“ vidlici. Šestá informační jednotka udává kvalitu každého markantu. Tato hodnota se pohybuje mezi 1 jako minimem a 100 jako maximem. Hodnota „0“ uvádí, že hodnota kvality není k dispozici. Každé podpole se od následujícího odděluje za použití oddělovacího znaku <RS>.\n6.2.17.   Pole 9.138: Informace o počtu papilárních linií (Ridge count information)\nToto pole sestává z řady podpolí, z nichž každé obsahuje tři informační jednotky. První informační jednotka prvního podpole udává metodu stanovení počtu papilárních linií. Hodnota „0“ udává, že metodu stanovení počtu papilárních linií ani jejich pořadí v záznamu nelze určit. Hodnota „1“ udává, že pro každý centrální markant byly údaje o počtu papilárních linií převedeny do nejbližších sousedících markantů ve čtyřech kvadrantech a počty papilárních linií jsou u každého centrálního markantu uvedeny společně. Hodnota „2“ udává, že pro každý centrální markant byly údaje o počtu papilárních linií převedeny do nejbližších sousedících markantů v osmi oktantech a počty papilárních linií jsou u každého centrálního markantu uvedeny společně. Obě zbývající informační jednotky prvního podpole nabývají hodnoty „0“. Informační jednotky jsou vzájemně odděleny oddělovacím znakem <US>. Následující podpole budou obsahovat pořadové číslo centrálního markantu coby první informační jednotku, pořadové číslo sousedícího markantu coby druhou informační jednotku a počet zkřížených papilárních linií coby třetí informační jednotku. Podpole jsou vzájemně oddělena oddělovacím znakem <RS>.\n6.2.18.   Pole 9.139: Informace o vrcholech (Core information)\nToto pole bude obsahovat jedno podpole pro každý vrchol zaznamenaný v původním zobrazení. Každé podpole obsahuje tři informační jednotky. První dvě jednotky obsahují souřadnice „x“ a „y“ v jednotkách pixelů. Třetí informační jednotka obsahuje úhel vrcholu zaznamenaný v jednotkách dvou stupňů. Tato hodnota je nezáporná a pohybuje se mezi 0 a 179. Různé vrcholy jsou vzájemně odděleny oddělovacím znakem <RS>.\n6.2.19.   Pole 9.140: Informace o deltách (Delta information)\nToto pole bude obsahovat jedno podpole pro každou deltu zaznamenanou v původním zobrazení. Každé podpole obsahuje tři informační jednotky. První dvě jednotky obsahují souřadnice „x“ a „y“ v jednotkách pixelů. Třetí informační jednotka obsahuje úhel delty zaznamenaný v jednotkách dvou stupňů. Tato hodnota je nezáporná a pohybuje se mezi 0 a 179. Různé vrcholy jsou vzájemně odděleny oddělovacím znakem <RS>.\n7.   Záznam typu 13 – zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením\nLogický záznam typu 13 s přídavným polem obsahuje údaje o zobrazení získané ze zobrazení latentních otisků. Tato zobrazení mají být předána agenturám, jež z nich automaticky získají informace o potřebných znacích nebo k jejich získání použijí manuální postup.\nInformace týkající se rozlišení použitého při skenování, velikosti zobrazení a dalších parametrů nezbytných pro zpracování daného zobrazení se zaznamenávají jako přídavná pole v rámci záznamu.\nTabulka 7\nZáznam typu 13 ohledně zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením\nIdent\nCond. code\nField Number\nField name\nChar type\nField size per occurrence\nOccur count\nMax byte count\nmin.\nmax.\nmin\nmax\nLEN\nM\n13.001\nLOGICAL RECORD LENGTH\nN\n4\n8\n1\n1\n15\nIDC\nM\n13.002\nIMAGE DESIGNATION CHARACTER\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nIMP\nM\n13.003\nIMPRESSION TYPE\nA\n2\n2\n1\n1\n9\nSRC\nM\n13.004\nSOURCE AGENCY/ORI\nAN\n6\n35\n1\n1\n42\nLCD\nM\n13.005\nLATENT CAPTURE DATE\nN\n9\n9\n1\n1\n16\nHLL\nM\n13.006\nHORIZONTAL LINE LENGTH\nN\n4\n5\n1\n1\n12\nVLL\nM\n13.007\nVERTICAL LINE LENGTH\nN\n4\n5\n1\n1\n12\nSLC\nM\n13.008\nSCALE UNITS\nN\n2\n2\n1\n1\n9\nHPS\nM\n13.009\nHORIZONTAL PIXEL SCALE\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nVPS\nM\n13.010\nVERTICAL PIXEL SCALE\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nCGA\nM\n13.011\nCOMPRESSION ALGORITHM\nA\n5\n7\n1\n1\n14\nBPX\nM\n13.012\nBITS PER PIXEL\nN\n2\n3\n1\n1\n10\nFGP\nM\n13.013\nFINGER POSITION\nN\n2\n3\n1\n6\n25\nRSV\n13.014\nRESERVED FOR FUTURE DEFINITION\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n13.019\nCOM\nO\n13.020\nCOMMENT\nA\n2\n128\n0\n1\n135\nRSV\n13.021\nRESERVED FOR FUTURE DEFINITION\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n13.199\nUDF\nO\n13.200\nUSER-DEFINED FIELDS\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n13.998\nDAT\nM\n13.999\nIMAGE DATA\nB\n2\n—\n1\n1\n—\nVysvětlivky k typu znaků: N = numerický; A = alfabetický; AN = alfanumerický; B = binární.\n7.1.   Pole pro logický záznam typu 13\nNíže jsou popsány údaje obsažené v každém z polí logického záznamu typu 13.\nV rámci logického záznamu typu 13 se položky uvádějí v číslovaných polích. Je třeba, aby první dvě pole záznamu zachovávala pořadí, přičemž pole obsahující údaje o zobrazení je posledním fyzickým polem záznamu. Pro každé pole záznamu typu 13 je v tabulce 7 uveden „kód podmínky“ jakožto povinný „M“, nebo nepovinný „O“, číslo pole, název pole, typ znaku, velikost pole a omezení výskytu. Na základě trojmístného čísla pole se v posledním sloupci udává pro dané pole maximální počet bytů. S rostoucím počtem číslic použitých pro číslo pole poroste rovněž maximální počet bytů. Dvě položky v rámci „velikosti pole podle výskytu“ (field size per occurrence) zahrnují všechny oddělovače znaků použité v tomto poli. „Maximální počet bytů“ (maximum byte count) zahrnuje číslo pole, informace a všechny oddělovače znaků včetně znaku „GS“.\n7.1.1.   Pole 13.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto povinné ASCII pole obsahuje údaj o celkovém počtu bytů v logickém záznamu typu 13. Pole 13.001 udává celkovou délku záznamu, která zahrnuje každý znak každého pole v rámci záznamu a oddělovače informací.\n7.1.2.   Pole 13.002: Znak označující zobrazení (Image Designation Character – IDC)\nToto povinné ASCII pole se použije ke stanovení údajů o zobrazení latentního otisku v daném záznamu. IDC v tomto poli odpovídá IDC nalezenému v poli obsahu souboru (CNT) záznamu typu 1.\n7.1.3.   Pole 13.003: Typ otisku (Impression Type – IMP)\nToto povinné jednobytové či dvoubytové ASCII pole udává způsob získání informací týkajících se zobrazení latentního otisku. Do tohoto pole se zanese příslušný kód latentního otisku zvolený z tabulky 4 (prst) nebo z tabulky 9 (dlaň).\n7.1.4.   Pole 13.004: Zdrojová agentura (Source agency/ORI – SRC)\nToto povinné ASCII pole obsahuje identifikační údaje úřadu či organizace, jež původně zaznamenala zobrazení obličeje, jež záznam obsahuje. V tomto poli bude obvykle identifikátor zdrojové agentury (ORI) patřící agentuře, jež zobrazení zaznamenala. Identifikátor sestává ze dvou informačních jednotek v následujícím formátu: CC/agentura.\nPrvní informační jednotka obsahuje kód země používaný Interpolem o délce dvou alfanumerických znaků. Druhá jednotka, agentura, je volný text obsahující identifikační údaje agentury o maximální délce 32 alfanumerických znaků.\n7.1.5.   Pole 13.005: Datum zaznamenání latentního otisku (Latent capture date – LCD)\nToto povinné ASCII pole obsahuje datum zaznamenání zobrazení latentního otisku v daném záznamu. Datum se udává v osmi číslicích ve formátu CCRRMMDD. Znaky „CCRR“ vyjadřují rok záznamu daného zobrazení; znaky „MM“ vyjadřují měsíc v desítkách a jednotkách; znaky „DD“ vyjadřují den dotyčného měsíce v desítkách a jednotkách. Například 20000229 znamená datum 29. února 2000. Souhrnné údaje o datu musejí udávat platné datum.\n7.1.6.   Pole 13.006: Délka vodorovné linie (Horizontal Line Length – HLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet pixelů obsažených v jedné vodorovné linii přenášeného zobrazení.\n7.1.7.   Pole 13.007: Délka svislé linie (Vertical Line Length – VLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet vodorovných linií obsažených v přenášeném zobrazení.\n7.1.8.   Pole 13.008: Jednotky rozestupu pixelů (Scale units – SLC)\nToto povinné ASCII pole udává jednotky použité k popisu frekvence vzorkování zobrazení (hustoty pixelů). Hodnota „1“ v tomto poli udává pixely na palec, hodnota „2“ udává pixely na centimetr. Hodnota „0“ v tomto poli označuje, že rozestup není udán. V takovém případě se poměr rozmístění pixelů odvodí z poměru HPS/VPS.\n7.1.9.   Pole 13.009: Vodorovný rozestup pixelů (Horizontal pixel scale – HPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve vodorovném směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje vodorovnou složku poměru rozmístění pixelů.\n7.1.10.   Pole 13.010: Svislý rozestup pixelů (Vertical pixel scale – VPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve svislém směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje svislou složku poměru rozmístění pixelů.\n7.1.11.   Pole 13.011: Algoritmus komprese (Compression Algorithm – GCA)\nToto povinné ASCII pole udává algoritmus použitý pro kompresi zobrazení ve stupních šedi. Pro kódy kompresí viz dodatek 39-7.\n7.1.12.   Pole 13.012: Počet bitů na pixel (Bits per pixel – BPX)\nToto povinné ASCII pole udává počet bitů použitých pro vyjádření pixelu. Toto pole obsahuje hodnotu „8“ pro normální hodnoty stupňů šedi od „0“ do „255“. Jakákoli hodnota vyšší než „8“ zanesená v tomto poli představuje pixel vyjadřující odstín šedi se zvýšenou přesností.\n7.1.13.   Pole 13.013: Pozice prstu/dlaně (Finger/palm position – FGP)\nToto povinné přídavné pole obsahuje jednu či více možných pozicí prstu nebo dlaně, jež mohou odpovídat zobrazení latentního otisku. Číslo kódu v desítkové soustavě odpovídající známé či nejpravděpodobnější pozici prstu se přebírá z tabulky 5, číslo odpovídající nejpravděpodobnější pozici dlaně z tabulky 10; zanáší se jako podpole ASCII o délce jednoho či dvou znaků. Lze uvést odkaz na další pozice prstu nebo dlaně, a to uvedením odlišných kódů pro pozice jako podpolí oddělených oddělovacím znakem „RS“. Pro každou pozici prstu od jedničky do desítky se použije kód „0“ pro „neznámý prst“. Pro každou pozici otisku dlaně se použije kód „20“ pro „neznámá dlaň“.\n7.1.14.   Pole 13.014–019: Vyhrazeno pro budoucí definici (Reserved for future definition – RSV)\nTato pole jsou vyhrazena pro zahrnutí do budoucích revizí této normy. V této úrovni revizí se žádná z těchto polí nepoužijí. Vyskytují-li se některá z těchto polí, je třeba je ignorovat.\n7.1.15.   Pole 13.020: Komentář (Comment – COM)\nTohoto nepovinného pole lze využít pro zanesení komentářů nebo jiných informací v podobě ASCII textu k údajům o zobrazení latentního otisku.\n7.1.16.   Pole 13.021–199: Vyhrazeno pro budoucí definici (Reserved for future definition – RSV)\nTato pole jsou vyhrazena pro zahrnutí do budoucích revizí této normy. V této úrovni revizí se žádná z těchto polí nepoužijí. Vyskytují-li se některá z těchto polí, je třeba je ignorovat.\n7.1.17.   Pole 13.200–998: Pole definovaná uživatelem (User-defined fields – UDF)\nTato pole mohou být definována uživatelem a budou použita pro budoucí požadavky. Jejich velikost a obsah určuje uživatel tak, aby byly v souladu s přijímající agenturou. Vyskytnou-li se, obsahují tato pole informace v podobě ASCII textu.\n7.1.18.   Pole 13.999: Data tvořící zobrazení (Image data – DAT)\nToto pole obsahuje veškerá data zaznamenaného zobrazení latentního otisku. Vždy se mu přidělí číslo pole 999 a vždy se jedná o poslední pole záznamu. Po údaji „13.999:“ například následují data tvořící zobrazení v binárním vyjádření.\nKaždý pixel dat stupňů šedi, jež nebyly podrobeny kompresi, se obvykle kvantuje do osmi bitů (256 stupňů šedé) obsažených v jediném bytu. Je-li hodnota v BPX poli 13.012 vyšší nebo nižší než „8“, bude počet bytů nezbytných pro záznam jednoho pixelu odlišný. Při použití komprese data pixelů procházejí kompresí v souladu s kompresním postupem uvedeným v poli GCA.\n7.2.   Konec záznamu typu 13 – zobrazení latentního otisku s proměnlivým rozlišením\nPro účely konzistentnosti se bezprostředně po posledním bytu dat z pole 13999 použije oddělovač „FS“ pro oddělení od následujícího logického záznamu. Tento oddělovač musí být obsažen v poli udávajícím délku v rámci záznamu typu 13.\n8.   Záznam typu 15 – zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\nLogický záznam typu 15 s přídavným polem obsahuje data zobrazení otisku dlaně a používá se k jejich výměně, spolu s pevnými a uživatelský definovanými poli obsahujícími textové informace týkající se digitálního zobrazení. Informace týkající se rozlišení použitého při skenování, velikosti zobrazení a dalších parametrů či komentáře nezbytné pro zpracování daného zobrazení se zaznamenávají jako přídavná pole v rámci záznamu. Zobrazení otisků dlaní předávaná jiným agenturám zpracují přijímající agentury s cílem získat informace o potřebných znacích pro potřeby srovnání.\nData zobrazení se získávají přímo od subjektu za použití přímého skenovacího zařízení nebo z dlaňové daktyloskopické karty či z jiného média obsahujícího otisky dlaní subjektu.\nJakákoli metoda získání zobrazení otisků dlaní musí být schopná zaznamenat soubor zobrazení pro každou ruku. Tento soubor obsahuje malíkovou hranu jako jediné skenované zobrazení a celou oblast otevřené dlaně od zápěstí po špičky prstů jako jedno či dvě skenovaná zobrazení. Jsou-li pro zaznamenání celé dlaně použita dvě zobrazení, spodní z nich pokrývá oblast od zápěstí po vrchol meziprstní oblasti (třetí prstní kloub) a zahrnuje thenární i hypothenární oblast dlaně. Horní zobrazení sahá od spodní strany meziprstní oblasti až k nejvzdálenějším špičkám prstů. Tím je zajištěna dostatečná míra překrytí obou zobrazení, neboť obě zahrnují meziprstní oblast dlaně. Porovnáním papilárních struktur a podrobností nacházejících se v této společné oblasti může osoba provádějící přezkum s jistotou prohlásit, že obě zobrazení pocházejí z téže dlaně.\nProtože operace týkající se dlaně může být použita pro různé účely, může zahrnovat jedno či více zobrazení jedinečných oblastí zaznamenaných z dlaně či ruky. Úplný soubor záznamů týkajících se dlaní bude obvykle obsahovat zobrazení malíkové hrany a jedno či více zobrazení dlaně, a to u obou rukou. Protože logický záznam typu 15 s přídavným polem může obsahovat pouze jedno binární pole, bude pro každou malíkovou hranu třeba jednoho záznamu typu 15 a pro každou celou dlaň jednoho či dvou záznamů typu 15. U obvyklé operace týkající se dlaní bude tedy pro zaznamenání otisků dlaní subjektu třeba čtyř až šesti záznamů typu 15.\n8.1.   Pole pro logický záznam typu 15\nNíže jsou popsány údaje obsažené v každém z polí logického záznamu typu 15.\nV rámci logického záznamu typu 15 se položky uvádějí v číslovaných polích. Je třeba, aby první dvě pole záznamu zachovávala pořadí, přičemž pole obsahující údaje o zobrazení je posledním fyzickým polem záznamu. Pro každé pole záznamu typu 15 je v tabulce 8 uveden „kód podmínky“ jakožto povinný „M“, nebo nepovinný „O“, číslo pole, název pole, typ znaku, velikost pole a omezení výskytu. Na základě trojmístného čísla pole se v posledním sloupci udává pro dané pole maximální počet bytů. S rostoucím počtem číslic použitých pro číslo pole poroste rovněž maximální počet bytů. Dvě položky v rámci „velikosti pole podle výskytu“ (field size per occurrence) zahrnují všechny oddělovače znaků použité v tomto poli. „Maximální počet bytů“ (maximum byte count) zahrnuje číslo pole, informace a všechny oddělovače znaků včetně znaku „GS“.\n8.1.1.   Pole 15.001: Délka logického záznamu (Logical Record Length – LEN)\nToto povinné ASCII pole obsahuje údaj o celkovém počtu bytů v logickém záznamu typu 15. Pole 15.001 udává celkovou délku záznamu, která zahrnuje každý znak každého pole v rámci záznamu a oddělovače informací.\n8.1.2.   Pole 15.002: Znak označující zobrazení (Image Designation Character – IDC)\nToto povinné ASCII pole se použije ke stanovení zobrazení otisku dlaně v daném záznamu. IDC v tomto poli odpovídá IDC nalezenému v poli obsahu souboru (CNT) záznamu typu 1.\n8.1.3.   Pole 15.003: Typ otisku (Impression Type – IMP)\nToto povinné jednobytové ASCII pole popisuje způsob získání informací týkajících se zobrazení dlaně. Do tohoto pole se zanese příslušný kód zvolený z tabulky 9.\n8.1.4.   Pole 15.004: Zdrojová agentura (Source agency/ORI – SRC)\nToto povinné ASCII pole obsahuje identifikační údaje úřadu či organizace, jež původně zaznamenala zobrazení obličeje, jež záznam obsahuje. V tomto poli bude obvykle identifikátor zdrojové agentury (ORI) patřící agentuře, jež zobrazení zaznamenala. Identifikátor sestává ze dvou informačních jednotek v následujícím formátu: CC/agentura.\nPrvní informační jednotka obsahuje kód země používaný Interpolem o délce dvou alfanumerických znaků. Druhá jednotka, agentura, je volný text obsahující identifikační údaje agentury o maximální délce 32 alfanumerických znaků.\n8.1.5.   Pole 15.005: Datum zaznamenání otisku dlaně (Palmprint capture date – LCD)\nToto povinné ASCII pole obsahuje datum zaznamenání zobrazení otisku dlaně. Datum se udává v osmi číslicích ve formátu CCRRMMDD. Znaky „CCRR“ vyjadřují rok záznamu daného zobrazení; znaky „MM“ vyjadřují měsíc v desítkách a jednotkách; znaky „DD“ vyjadřují den dotyčného měsíce v desítkách a jednotkách. Například záznam 20000229 znamená datum 29. února 2000. Souhrnné údaje o datu musejí udávat platné datum.\n8.1.6.   Pole 15.006: Délka vodorovné linie (Horizontal Line Length – HLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet pixelů obsažených v jedné vodorovné linii přenášeného zobrazení.\n8.1.7.   Pole 15.007: Délka svislé linie (Vertical Line Length – VLL)\nToto povinné ASCII pole udává počet vodorovných linií obsažených v přenášeném zobrazení.\n8.1.8.   Pole 15.008: Jednotky rozestupu pixelů (Scale units – SLC)\nToto povinné ASCII pole udává jednotky použité k popisu frekvence vzorkování zobrazení (hustoty pixelů). Hodnota „1“ v tomto poli udává pixely na palec, hodnota „2“ udává pixely na centimetr. Hodnota „0“ v tomto poli označuje, že rozestup není udán. V takovém případě se poměr rozmístění pixelů odvodí z poměru HPS/VPS.\n8.1.9.   Pole 15.009: Vodorovný rozestup pixelů (Horizontal pixel scale – HPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve vodorovném směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje vodorovnou složku poměru rozmístění pixelů.\n8.1.10.   Pole 15.010: Svislý rozestup pixelů (Vertical pixel scale – VPS)\nToto povinné ASCII pole udává celým číslem hustotu pixelů ve svislém směru v případě, že SLC obsahuje hodnotu „1“ nebo „2“. Jinak označuje svislou složku poměru rozmístění pixelů.\nTabulka 8\nZáznam typu 15 – zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\nIdent\nCond. code\nField number\nField name\nChar type\nField size per occurrence\nOccur count\nMax byte count\nmin.\nmax.\nmin\nmax\nLEN\nM\n15.001\nLOGICAL RECORD LENGTH\nN\n4\n8\n1\n1\n15\nIDC\nM\n15.002\nIMAGE DESIGNATION CHARACTER\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nIMP\nM\n15.003\nIMPRESSION TYPE\nN\n2\n2\n1\n1\n9\nSRC\nM\n15.004\nSOURCE AGENCY/ORI\nAN\n6\n35\n1\n1\n42\nPCD\nM\n15.005\nPALMPRINT CAPTURE DATE\nN\n9\n9\n1\n1\n16\nHLL\nM\n15.006\nHORIZONTAL LINE LENGTH\nN\n4\n5\n1\n1\n12\nVLL\nM\n15.007\nVERTICAL LINE LENGTH\nN\n4\n5\n1\n1\n12\nSLC\nM\n15.008\nSCALE UNITS\nN\n2\n2\n1\n1\n9\nHPS\nM\n15.009\nHORIZONTAL PIXEL SCALE\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nVPS\nM\n15.010\nVERTICAL PIXEL SCALE\nN\n2\n5\n1\n1\n12\nCGA\nM\n15.011\nCOMPRESSION ALGORITHM\nAN\n5\n7\n1\n1\n14\nBPX\nM\n15.012\nBITS PER PIXEL\nN\n2\n3\n1\n1\n10\nPLP\nM\n15.013\nPALMPRINT POSITION\nN\n2\n3\n1\n1\n10\nRSV\n15.014\nRESERVED FOR FUTURE INCLUSION\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n15.019\nCOM\nO\n15.020\nCOMMENT\nAN\n2\n128\n0\n1\n128\nRSV\n15.021\nRESERVED FOR FUTURE INCLUSION\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n15.199\nUDF\nO\n15.200\nUSER-DEFINED FIELDS\n—\n—\n—\n—\n—\n—\n15.998\nDAT\nM\n15.999\nIMAGE DATA\nB\n2\n—\n1\n1\n—\nTabulka 9\nTyp otisku dlaně\nDescription\nCode\nLive-scan palm\n10\nNonlive-scan palm\n11\nLatent palm impression\n12\nLatent palm tracing\n13\nLatent palm photo\n14\nLatent palm lift\n15\n8.1.11.   Pole 15.011: Algoritmus komprese (Compression Algorithm – GCA)\nToto povinné ASCII pole udává algoritmus použitý pro kompresi zobrazení ve stupních šedi. Záznam o hodnotě „NONE“ v tomto poli udává, že data obsažená v příslušném záznamu nejsou komprimována. U zobrazení, jež mají být komprimována, toto pole obsahuje preferovanou metodu komprimace zobrazení otisků deseti prstů. Platné kódy komprimace jsou stanoveny v dodatku 39-7.\n8.1.12.   Pole 15.012: Počet bitů na pixel (Bits per pixel – BPX)\nToto povinné ASCII pole udává počet bitů použitých pro vyjádření pixelu. Toto pole obsahuje hodnotu „8“ pro normální hodnoty stupňů šedi od „0“ do „255“. Jakákoli hodnota vyšší nebo nižší než „8“ zanesená v tomto poli představuje pixel vyjadřující odstín šedi se zvýšenou či sníženou přesností.\nTabulka 10\nKódy, oblasti a velikosti týkající se dlaní\nPalm Position\nPalm code\nImage area (mm2)\nWidth (mm)\nHeight (mm)\nUnknown Palm\n20\n28387\n139,7\n203,2\nRight Full Palm\n21\n28387\n139,7\n203,2\nRight Writer s Palm\n22\n5645\n44,5\n127,0\nLeft Full Palm\n23\n28387\n139,7\n203,2\nLeft Writer s Palm\n24\n5645\n44,5\n127,0\nRight Lower Palm\n25\n19516\n139,7\n139,7\nRight Upper Palm\n26\n19516\n139,7\n139,7\nLeft Lower Palm\n27\n19516\n139,7\n139,7\nLeft Upper Palm\n28\n19516\n139,7\n139,7\nRight Other\n29\n28387\n139,7\n203,2\nLeft Other\n30\n28387\n139,7\n203,2\n8.1.13.   Pole 15.013: Pozice otisku dlaně (Palmprint position – PLP)\nToto povinné přídavné pole obsahuje pozici dlaně, jež odpovídá zobrazení otisku dlaně. Číslo kódu v desítkové soustavě odpovídající známé či nejpravděpodobnější pozici dlaně se přebírá z tabulky 10; zanáší se jako podpole ASCII o délce dvou znaků. V tabulce 10 jsou rovněž uvedeny maximální oblasti a rozměry pro každou možnou pozici otisku dlaně.\n8.1.14.   Pole 15.014–019: Vyhrazeno pro budoucí definici (Reserved for future definition – RSV)\nTato pole jsou vyhrazena pro zahrnutí do budoucích revizí této normy. V této úrovni revizí se žádná z těchto polí nepoužijí. Vyskytují-li se některá z těchto polí, je třeba je ignorovat.\n8.1.15.   Pole 15.020: Komentář (Comment – COM)\nTohoto nepovinného pole lze využít pro zanesení komentářů nebo jiných informací v podobě ASCII textu k údajům o zobrazení otisku dlaně.\n8.1.16.   Pole 15.021–199: Vyhrazeno pro budoucí definici (Reserved for future definition – RSV)\nTato pole jsou vyhrazena pro zahrnutí do budoucích revizí této normy. V této úrovni revizí se žádná z těchto polí nepoužijí. Vyskytují-li se některá z těchto polí, je třeba je ignorovat.\n8.1.17.   Pole 15.200–998: Pole definovaná uživatelem (User-defined fields – UDF)\nTato pole mohou být definována uživatelem a budou použita pro budoucí požadavky. Jejich velikost a obsah určuje uživatel tak, aby byly v souladu s přijímající agenturou. Vyskytnou-li se, obsahují tato pole informace v podobě ASCII textu.\n8.1.18.   Pole 15.999: Data tvořící zobrazení (Image data – DAT)\nToto pole obsahuje veškerá data zaznamenaného zobrazení otisku dlaně. Vždy se mu přidělí číslo pole 999 a vždy se jedná o poslední pole záznamu. Po údaji „15.999:“ například následují data tvořící zobrazení v binárním vyjádření. Každý pixel dat stupňů šedi, jež nebyly podrobeny kompresi, se obvykle kvantuje do osmi bitů (256 stupňů šedé) obsažených v jediném bytu. Je-li hodnota v BPX poli 15.012 vyšší nebo nižší než „8“, bude počet bytů nezbytných pro záznam jednoho pixelu odlišný. Při použití komprese data pixelů procházejí kompresí v souladu s kompresním postupem uvedeným v poli CGA.\n8.2.   Konec záznamu typu 15 – zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\nPro účely konzistentnosti se bezprostředně po posledním bytu dat z pole 15,999 použije oddělovač „FS“ pro oddělení od následujícího logického záznamu. Tento oddělovač musí být obsažen v poli udávajícím délku v rámci záznamu typu 15.\n8.3.   Další záznamy typu 15 – zobrazení otisku dlaně s proměnlivým rozlišením\nSoubor může obsahovat další záznamy typu 15. Pro každé další zobrazení otisku dlaně je nezbytný úplný logický záznam typu 15 s oddělovačem „FS“.\nTabulka 11\nMaximální množství kandidátů přijatých k ověření na jeden přenos\nType of AFIS Search\nTP/TP\nLT/TP\nLP/PP\nTP/UL\nLT/UL\nPP/ULP\nLP/ULP\nMaximum Number of Candidates\n1\n10\n5\n5\n5\n5\n5\nTypy vyhledávání:\nTP/TP: porovnávání sad otisků deseti prstů (ten-print against ten-print)\nLT/TP: porovnávání latentního otisku prstu se sadou otisků deseti prstů (fingerprint latent against ten-print)\nLP/PP: porovnávání latentního otisku dlaně s otiskem dlaně (palmprint latent against palmprint)\nTP/UL: porovnávání sady otisků deseti prstů s nevyřešeným latentním otiskem prstu (ten-print against unsolved fingerprint latent)\nLT/UL: porovnávání latentního otisku prstu s nevyřešeným latentním otiskem prstu (fingerprint latent against unsolved fingerprint latent)\nPP/ULP: porovnávání otisku dlaně s nevyřešeným latentním otiskem dlaně (palmprint against unsolved palmprint latent)\nLP/ULP: porovnávání latentního otisku dlaně s nevyřešeným latentním otiskem dlaně (palmprint latent against unsolved palmprint latent)\n9.   Dodatky ke kapitole 2 (výměna daktyloskopických údajů)\n9.1.   Dodatek 39-1: ASCII kódy oddělovačů\nASCII\nPosition (2)\nDescription\nLF\n1/10\nSeparates error codes in Field 2.074\nFS\n1/12\nSeparates logical records of a file\nGS\n1/13\nSeparates fields of a logical record\nRS\n1/14\nSeparates the subfields of a record field\nUS\n1/15\nSeparates individual information items of the field or subfield\n9.2.   Dodatek 39-2: Výpočet alfanumerického kontrolního znaku\nPro TCN a TCR (pole 1.09 a 1.10):\nČíslo odpovídající kontrolnímu znaku se získá pomocí následujícího vzorce:\n(RR * 108 + SSSSSSSS) Modulo 23\nZnak RR představuje numerickou hodnotu posledních dvou číslic roku a znak SSSSSSSS numerickou hodnotu sériového čísla.\nKontrolní znak je pak odvozen z referenční tabulky uvedené níže.\nPro CRO (pole 2.010)\nČíslo odpovídající kontrolnímu znaku se získá pomocí následujícího vzorce:\n(RR * 106 + NNNNNN) Modulo 23\nZnak RR představuje numerickou hodnotu posledních dvou číslic roku a znak NNNNNN numerickou hodnotu sériového čísla.\nKontrolní znak je pak odvozen z referenční tabulky uvedené níže.\nReferenční tabulka kontrolních znaků\n1-A\n9-J\n17-T\n2-B\n10-K\n18-U\n3-C\n11-L\n19-V\n4-D\n12-M\n20-W\n5-E\n13-N\n21-X\n6-F\n14-P\n22-Y\n7-G\n15-Q\n0-Z\n8-H\n16-R\n9.3.   Dodatek 39-3: Znakové kódy\n7bitový kód ANSI pro výměnu informací\nASCII Character Set\n+\n0\n1\n2\n3\n4\n5\n6\n7\n8\n9\n30\n!\n’\n#\n$\n%\n&\n‘\n40\n(\n)\n*\n+\n,\n-\n.\n/\n0\n1\n50\n2\n3\n4\n5\n6\n7\n8\n9\n:\n;\n60\n<\n=\n>\n?\n@\nA\nB\nC\nD\nE\n70\nF\nG\nH\nI\nJ\nK\nL\nM\nN\nO\n80\nP\nQ\nR\nS\nT\nU\nV\nW\nX\nY\n90\nZ\n[\n\\\n]\n^\n_\n`\na\nb\nc\n100\nd\ne\nf\ng\nh\ni\nj\nk\nl\nm\n110\nn\no\np\nq\nr\ns\nt\nu\nv\nw\n120\nx\ny\nz\n{}{\n|\n}}\n~\n9.4.   Dodatek 39-4: Přehled operací\nZáznam typu 1 (povinný)\nIdentifier\nField number\nField name\nCPS/PMS\nSRE\nERR\nLEN\n1.001\nLogical Record Length\nM\nM\nM\nVER\n1.002\nVersion Number\nM\nM\nM\nCNT\n1.003\nFile Content\nM\nM\nM\nTOT\n1.004\nType of Transaction\nM\nM\nM\nDAT\n1.005\nDate\nM\nM\nM\nPRY\n1.006\nPriority\nM\nM\nM\nDAI\n1.007\nDestination Agency\nM\nM\nM\nORI\n1.008\nOriginating Agency\nM\nM\nM\nTCN\n1.009\nTransaction Control Number\nM\nM\nM\nTCR\n1.010\nTransaction Control Reference\nC\nM\nM\nNSR\n1.011\nNative Scanning Resolution\nM\nM\nM\nNTR\n1.012\nNominal Transmitting Resolution\nM\nM\nM\nDOM\n1.013\nDomain name\nM\nM\nM\nGMT\n1.014\nGreenwich mean time\nM\nM\nM\nVe sloupci podmínek:\nO = nepovinné; M = povinné; C = podmíněné, pokud je operace odpovědí původní agentuře\nZáznam typu 2 (povinný)\nIdentifier\nField number\nField name\nCPS/PMS\nMPS/MMS\nSRE\nERR\nLEN\n2.001\nLogical Record Length\nM\nM\nM\nM\nIDC\n2.002\nImage Designation Character\nM\nM\nM\nM\nSYS\n2.003\nSystem Information\nM\nM\nM\nM\nCNO\n2.007\nCase Number\n—\nM\nC\n—\nSQN\n2.008\nSequence Number\n—\nC\nC\n—\nMID\n2.009\nLatent Identifier\n—\nC\nC\n—\nCRN\n2.010\nCriminal Reference Number\nM\n—\nC\n—\nMN1\n2.012\nMiscellaneous Identification Number\n—\n—\nC\nC\nMN2\n2.013\nMiscellaneous Identification Number\n—\n—\nC\nC\nMN3\n2.014\nMiscellaneous Identification Number\n—\n—\nC\nC\nMN4\n2.015\nMiscellaneous Identification Number\n—\n—\nC\nC\nINF\n2.063\nAdditional Information\nO\nO\nO\nO\nRLS\n2.064\nRespondents List\n—\n—\nM\n—\nERM\n2.074\nStatus/Error Message Field\n—\n—\n—\nM\nENC\n2.320\nExpected Number of Candidates\nM\nM\n—\n—\nVe sloupci podmínek:\nO = nepovinné; M = povinné; C = podmíněné, pokud jsou údaje k dispozici\n*\n=\npokud je přenos dat v souladu s vnitrostátními právními předpisy (nevztahují se na něj články 533 534 této dohody)\n9.5.   Dodatek 39-5: Definice záznamu typu 1\nIdentifier\nCondition\nField number\nField name\nCharacter type\nExample data\nLEN\nM\n1.001\nLogical Record Length\nN\n1.001:230{}{GS}}\nVER\nM\n1.002\nVersion Number\nN\n1.002:0300{}{GS}}\nCNT\nM\n1.003\nFile Content\nN\n1.003:1{}{US}}15{}{RS}}2{}{US}}00{}{RS}}4{}{US}}01{}{RS}}4{}{US}}02{}{RS}}4{}{US}}03{}{RS}}4{}{US}}04{}{RS}}4{}{US}}05{}{RS}}4{}{US}}06{}{RS}}4{}{US}}07{}{RS}}4{}{US}}08{}{RS}}4{}{US}}09{}{RS}}4{}{US}}10{}{RS}}4{}{US}}11{}{RS}}4{}{US}}12{}{RS}}4{}{US}}13{}{RS}}4{}{US}}14{}{GS}}\nTOT\nM\n1.004\nType of Transaction\nA\n1.004:CPS{}{GS}}\nDAT\nM\n1.005\nDate\nN\n1.005:20050101{}{GS}}\nPRY\nM\n1.006\nPriority\nN\n1.006:4{}{GS}}\nDAI\nM\n1.007\nDestination Agency\n1*\n1.007:DE/BKA{}{GS}}\nORI\nM\n1.008\nOriginating Agency\n1*\n1.008:NL/NAFIS{}{GS}}\nTCN\nM\n1.009\nTransaction Control Number\nAN\n1.009:0200000004F{}{GS}}\nTCR\nC\n1.010\nTransaction Control Reference\nAN\n1.010:0200000004F{}{GS}}\nNSR\nM\n1.011\nNative Scanning Resolution\nAN\n1.011:19.68{}{GS}}\nNTR\nM\n1.012\nNominal Transmitting Resolution\nAN\n1.012:19,68{}{GS}}\nDOM\nM\n1.013\nDomain Name\nAN\n1.013: INT-I{}{US}}4,22{}{GS}}\nGMT\nM\n1.014\nGreenwich Mean Time\nAN\n1.014:20050101125959Z\nVe sloupci podmínek: O = nepovinné, M = povinné, C = podmíněné\nVe sloupci znakového typu: A = alfa, N = numerický, B = binární\n1* povolené znaky pro název agentury jsou [„0...9“, „A...Z“, „a...z“, „ _ “, „ . “, „ ‘’ “, „ - “]\n9.6.   Dodatek 39-6: Definice záznamu typu 2\nTabulka A.6.1\nOperace CPS a PMS\nIdentifier\nCondition\nField number\nField name\nCharacter type\nExample data\nLEN\nM\n2.001\nLogical Record Length\nN\n2.001:909{}{GS}}\nIDC\nM\n2.002\nImage Designation Character\nN\n2.002:00{}{GS}}\nSYS\nM\n2.003\nSystem Information\nN\n2.003:0422{}{GS}}\nCRN\nM\n2.010\nCriminal Reference Number\nAN\n2.010:DE/E999999999{}{GS}}\nINF\nO\n2.063\nAdditional Information\n1*\n2.063:Additional Information 123{}{GS}}\nENC\nM\n2.320\nExpected Number of Candidates\nN\n2.320:1{}{GS}}\nTabulka A.6.2\nOperace SRE\nIdentifier\nCondition\nField number\nField name\nCharacter type\nExample data\nLEN\nM\n2.001\nLogical Record Length\nN\n2.001:909{}{GS}}\nIDC\nM\n2.002\nImage Designation Character\nN\n2.002:00{}{GS}}\nSYS\nM\n2.003\nSystem Information\nN\n2.003:0422{}{GS}}\nCRN\nC\n2.010\nCriminal Reference Number\nAN\n2.010:NL/2222222222{}{GS}}\nMN1\nC\n2.012\nMiscellaneous Identification Number\nAN\n2.012:E999999999{}{GS}}\nMN2\nC\n2.013\nMiscellaneous Identification Number\nAN\n2.013:E999999999{}{GS}}\nMN3\nC\n2.014\nMiscellaneous Identification Number\nN\n2.014:0001{}{GS}}\nMN4\nC\n2.015\nMiscellaneous Identification Number\nA\n2.015:A{}{GS}}\nINF\nO\n2.063\nAdditional Information\n1*\n2.063:Additional Information 123{}{GS}}\nRLS\nM\n2.064\nRespondents List\nAN\n2.064:CPS{}{RS}}I{}{RS}}001/001{}{RS}}999999{}{GS}}\nTabulka A.6.3\nOperace ERR\nIdentifier\nCondition\nField number\nField name\nCharacter type\nExample data\nLEN\nM\n2.001\nLogical Record Length\nN\n2.001:909{}{GS}}\nIDC\nM\n2.002\nImage Designation Character\nN\n2.002:00{}{GS}}\nSYS\nM\n2.003\nSystem Information\nN\n2.003:0422{}{GS}}\nMN1\nM\n2.012\nMiscellaneous Identification Number\nAN\n2.012:E999999999{}{GS}}\nMN2\nC\n2.013\nMiscellaneous Identification Number\nAN\n2.013:E999999999{}{GS}}\nMN3\nC\n2.014\nMiscellaneous Identification Number\nN\n2.014:0001{}{GS}}\nMN4\nC\n2.015\nMiscellaneous Identification Number\nA\n2.015:A{}{GS}}\nINF\nO\n2.063\nAdditional Information\n1*\n2.063:Additional Information 123{}{GS}}\nERM\nM\n2.074\nStatus/Error Message Field\nAN\n2.074: 201: IDC - 1 FIELD 1.009 WRONG CONTROL CHARACTER {}{LF}} 115: IDC 0 FIELD 2.003 INVALID SYSTEM INFORMATION {}{GS}}\nTabulka A.6.4\nOperace MPS a MMS\nIdentifier\nCondition\nField number\nField name\nCharacter type\nExample data\nLEN\nM\n2.001\nLogical Record Length\nN\n2.001:909{}{GS}}\nIDC\nM\n2.002\nImage Designation Character\nN\n2.002:00{}{GS}}\nSYS\nM\n2.003\nSystem Information\nN\n2.003:0422{}{GS}}\nCNO\nM\n2.007\nCase Number\nAN\n2.007:E999999999{}{GS}}\nSQN\nC\n2.008\nSequence Number\nN\n2.008:0001{}{GS}}\nMID\nC\n2.009\nLatent Identifier\nA\n2.009:A{}{GS}}\nINF\nO\n2.063\nAdditional Information\n1*\n2.063:Additional Information 123{}{GS}}\nENC\nM\n2.320\nExpected Number of Candidates\nN\n2.320:1{}{GS}}\nVe sloupci podmínek: O = nepovinné, M = povinné, C = podmíněné\nVe sloupci znakového typu: A = alfa, N = numerický, B = binární\n1* povolené znaky jsou [„0...9“, „A...Z“, „a...z“, „ _ “, „ . “, „ ‘’ “, „ - “, „ , “]\n9.7.   Dodatek 39-7: Komprimační kódy pro data ve stupních šedi\nKomprimační kódy\nCompression\nValue\nRemarks\nWavelet Scalar Quantisation Greyscale Fingerprint Image Compression Specification\nIAFIS-IC-0010(V3), dated 19 December 1997\nWSQ\nAlgorithm to be used for the compression of greyscale images in Type-4, Type-7 and Type-13 to Type-15 records. Shall not be used for resolutions > 500dpi.\nJPEG 2000\n[ISO 15444/ITU T.800]\nJ2K\nTo be used for lossy and losslessly compression of greyscale images in Type-13 to Type-15 records. Strongly recommended for resolutions > 500 dpi\n9.8.   Dodatek 39-8: Upřesnění zprávy\nV zájmu zlepšení vnitřního fungování systému by měl být v předmětu zprávy operace podle Prümské smlouvy uveden kód země (CC) daného státu, který zprávu posílá, a typ operace (TOT pole 1.004).\nFormát: Kód země/typ operace\nPříklad: „DE/CPS“\nČást pro obsah zprávy může zůstat prázdná.\nKAPITOLA 3\nVÝMĚNA ÚDAJŮ O REGISTRACI VOZIDEL\n1.   Společný soubor údajů pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel\n1.1.   Definice\nDefinice povinných a nepovinných datových prvků podle kapitoly 0 čl. 14 odst. 4 zní takto:\nPovinné (M):\nDatové prvky musí být sděleny, pokud jsou informace k dispozici v národním registru daného státu. Výměna informací je tedy povinná, pokud jsou tyto informace k dispozici.\nNepovinné (O):\nDatové prvky mohou být sděleny, pokud jsou informace dostupné v národním registru daného státu. Výměna informací tedy není povinná, ani když jsou informace k dispozici.\nPokud je prvek určen jako významný z hlediska článku 537 této dohody, je každý takový prvek v souboru údajů označen (Y).\n1.2.   Vyhledávání vozidla, vlastníka nebo držitele\n1.2.1.   Spuštění vyhledávání\nExistují dva různé způsoby pro vyhledávání těchto informací uvedené v následujícím odstavci:\n—\npodle čísla podvozku (VIN), referenčního data a času (nepovinné),\n—\npodle registrační značky, čísla podvozku (VIN) (nepovinné), referenčního data a času (nepovinné).\nPomocí těchto kritérií pro vyhledávání budou oznámeny informace o jednom vozidle, a někdy i o více vozidlech. Pokud mají být oznámeny informace pouze o jednom vozidlu, všechny položky jsou oznámeny v jedné odpovědi. Je-li nalezeno více vozidel než jedno, dožádaný stát může sám určit, které položky oznámí; všechny položky, nebo pouze položky pro upřesnění vyhledávání (například z důvodu ochrany soukromí nebo z důvodů týkajících se provedení).\nPoložky nutné k upřesnění vyhledávání jsou uvedeny v bodě 1.2.2.1. V bodě 1.2.2.2 je popsán úplný soubor informací.\nProvádí-li se vyhledávání podle čísla podvozku a referenčního data a času, může toto vyhledávání provádět jeden nebo všechny zúčastněné státy.\nProvádí-li se vyhledávání podle čísla řidičského průkazu a referenčního data a času, musí ho provádět jeden konkrétní stát.\nObvykle se při vyhledávání používá skutečné datum a čas, je však možné provádět vyhledávání na základě referenčního data a času v minulosti. Provádí-li se vyhledávání na základě referenčního data a času v minulosti a informace z minulých let nejsou v registru konkrétního státu k dispozici, protože žádné takové informace vůbec nejsou registrovány, lze poskytnout aktuální informace a uvést, že se jedná o aktuální informace.\n1.2.2.   Soubor údajů\n1.2.2.1.\nPoložky k upřesnění vyhledávání, které mají být oznámeny\nItem\nM/O (3)\nRemarks\nPrüm Y/N (4)\nData relating to vehicles\nLicence number\nM\nY\nChassis number/VIN\nM\nY\nCountry of registration\nM\nY\nMake\nM\n(D.1 (5)) e.g. Ford, Opel, Renault, etc.\nY\nCommercial type of the vehicle\nM\n(D.3) e.g. Focus, Astra, Megane\nY\nEU Category Code\nM\n(J) mopeds, motorbikes, cars, etc.\nY\n1.2.2.2.\nÚplný soubor údajů\nItem\nM/O (6)\nRemarks\nPrüm Y/N\nData relating to holders of the vehicle\n(C.1 (7)) The data refer to the holder of the specific registration certificate.\nRegistration holders' (company) name\nM\n(C.1.1.)\nseparate fields will be used for surname, infixes, titles, etc., and the name in printable format will be communicated\nY\nFirst name\nM\n(C.1.2)\nseparate fields for first name(s) and initials will be used, and the name in printable format will be communicated\nY\nAddress\nM\n(C.1.3)\nseparate fields will be used for Street, House number and Annex, Zip code, Place of residence, Country of residence, etc., and the Address in printable format will be communicated\nY\nGender\nM\nMale, female\nY\nDate of birth\nM\nY\nLegal entity\nM\nindividual, association, company, firm, etc.\nY\nPlace of Birth\nO\nY\nID Number\nO\nAn identifier that uniquely identifies the person or the company.\nN\nType of ID Number\nO\nThe type of ID Number (e.g. passport number).\nN\nStart date holdership\nO\nStart date of the holdership of the car. This date will often be the same as printed under (I) on the registration certificate of the vehicle.\nN\nEnd date holdership\nO\nEnd data of the holdership of the car.\nN\nType of holder\nO\nIf there is no owner of the vehicle (C.2) the reference to the fact that the holder of the registration certificate:\n—\nis the vehicle owner,\n—\nis not the vehicle owner,\n—\nis not identified by the registration certificate as being the vehicle owner.\nN\nData relating to owners of the vehicle\n(C.2)\nOwners' (company) name\nM\n(C.2.1)\nY\nFirst name\nM\n(C.2.2)\nY\nAddress\nM\n(C.2.3)\nY\nGender\nM\nmale, female\nY\nDate of birth\nM\nY\nLegal entity\nM\nindividual, association, company, firm, etc.\nY\nPlace of Birth\nO\nY\nID Number\nO\nAn identifier that uniquely identifies the person or the company.\nN\nType of ID Number\nO\nThe type of ID Number (e.g. passport number).\nN\nStart date ownership\nO\nStart date of the ownership of the car.\nN\nEnd date ownership\nO\nEnd data of the ownership of the car.\nN\nData relating to vehicles\nLicence number\nM\nY\nChassis number/VIN\nM\nY\nCountry of registration\nM\nY\nMake\nM\n(D.1) e.g. Ford, Opel, Renault, etc.\nY\nCommercial type of the vehicle\nM\n(D.3) e.g. Focus, Astra, Megane.\nY\nNature of the vehicle/EU Category Code\nM\n(J) mopeds, motorbikes, cars, etc.\nY\nDate of first registration\nM\n(B) Date of first registration of the vehicle somewhere in the world.\nY\nStart date (actual) registration\nM\n(I) Date of the registration to which the specific certificate of the vehicle refers.\nY\nEnd date registration\nM\nEnd data of the registration to which the specific certificate of the vehicle refers. It is possible this date indicates the period of validity as printed on the document if not unlimited (document abbreviation = H).\nY\nStatus\nM\nScrapped, stolen, exported, etc.\nY\nStart date status\nM\nY\nEnd date status\nO\nN\nkW\nO\n(P.2)\nY\nCapacity\nO\n(P.1)\nY\nType of licence number\nO\nRegular, transito, etc.\nY\nVehicle document id 1\nO\nThe first unique document ID as printed on the vehicle document.\nY\nVehicle document id 2 (8)\nO\nA second document ID as printed on the vehicle document.\nY\nData relating to insurances\nInsurance company name\nO\nY\nBegin date insurance\nO\nY\nEnd date insurance\nO\nY\nAddress\nO\nY\nInsurance number\nO\nY\nID number\nO\nAn identifier that uniquely identifies the company.\nN\nType of ID number\nO\nThe type of ID number (e.g. number of the Chamber of Commerce)\nN\n2.   Zabezpečení údajů\n2.1.   Přehled\nSoftwarová aplikace EUCARIS předává zabezpečené sdělení ostatním státům a komunikuje s jejich záložními předřazenými systémy států za pomoci XML. Státy si vyměňují zprávy tak, že je přímo zasílají příjemci. Datové centrum daného státu je propojeno se sítí Evropské unie TESTA.\nZprávy XML posílané přes tuto síť jsou kódovány. Metoda používaná ke kódování těchto zpráv je SSL. Zprávy zasílané do záložních systémů jsou zprávy ve formátu XML v podobě prostého textu, jelikož spojení mezi aplikací a záložním systémem musí probíhat ve chráněném prostředí.\nJe k dispozici klientská aplikace, kterou lze používat v rámci daného státu pro hledání ve vlastním registru nebo v registrech jiných států. Klienti budou rozpoznáni na základě uživatelského jména a hesla nebo klientského certifikátu. Spojení s uživatelem může být kódováno, avšak odpovědnost za takové kódování nesou jednotlivé státy.\n2.2.   Bezpečnostní prvky týkající se výměny zpráv\nModel zabezpečení je založen na kombinaci protokolu HTTPS a podpisu XML. Tato alternativa využívá podpis XML k označení všech zpráv odeslaných na server a lze tak ověřit odesílatele zprávy zkontrolováním podpisu. SSL s jednostranným ověřováním (pouze serverový certifikát) se používá k zajištění důvěrnosti a celistvosti zprávy při přenosu a zajišťuje ochranu proti napadení v podobě vymazání nebo opakování a vložení. Namísto vývoje zakázkového softwaru s cílem zavést SSL s oboustranným ověřováním se zavádí podpis XML. Použití podpisu XML se více blíží plánu vývoje internetových služeb než oboustranné zabezpečení SSL, a proto je strategičtější.\nPodpis XML lze používat několika způsoby, ale zvoleným přístupem je používat jej jako součást zabezpečení internetových služeb (WSS). WSS určuje způsob, jak podpis XML používat. Jelikož WSS vychází ze standardního protokolu SOAP, je logické tento standard co nejvíce podporovat.\n2.3.   Bezpečnostní prvky, které se netýkají výměny zpráv\n2.3.1.   Ověření uživatelů\nUživatelé internetové aplikace Eucaris jsou ověřováni na základě uživatelského jména a hesla. Protože se používá standardní ověřování systému Windows, mohou státy v případě potřeby zvýšit úroveň ověření prostřednictvím použití klientských certifikátů.\n2.3.2.   Uživatelské role\nSoftwarová aplikace Eucaris podporuje různé uživatelské role. Každá skupina služeb má vlastní povolení. Například (výhradní) uživatelé funkční skupiny „Smlouva o systému Eucaris“ nemohou využívat funkční skupinu „Prüm“. Služby správce jsou od obvyklých rolí koncového uživatele odděleny.\n2.3.3.   Záznam a vysledování výměny zpráv\nSoftwarová aplikace EUCARIS usnadňuje záznam všech typů zpráv. Funkce správce umožňuje národnímu správci určit, které zprávy jsou zaznamenávány: žádosti od koncových uživatelů, příchozí žádosti od jiných států, informace poskytnuté národními registry apod.\nAplikaci lze nastavit tak, aby byla k tomuto zaznamenávání využívána vnitřní nebo vnější (Oracle) databáze. Rozhodnutí o tom, jaké zprávy mají být zaznamenány, zjevně závisí na možnostech zaznamenávání jinde v předřazeném systému a připojených klientských aplikacích.\nZáhlaví každé zprávy obsahuje informace o žádajícím státu, žádající organizaci v rámci tohoto státu a zúčastněném uživateli. Je uveden rovněž důvod žádosti.\nNa základě společného zaznamenávání v žádajícím i odpovídajícím státě je možné úplné vysledování jakékoliv výměny zpráv (například o žádosti zúčastněného uživatele).\nZaznamenávání nastavuje webový klient Eucarisu (menu Administration, Logging configuration). Funkci zaznamenávání vykonává ústřední systém (Core http). Pokud je zaznamenávání povoleno, celá zpráva (záhlaví a hlavní část) je uložena do jednoho záznamového registru. Pro každou definovanou službu a každý druh zprávy, který prochází ústředním systém, lze nastavit záznamovou úroveň.\nZáznamové úrovně\nMožnosti záznamových úrovní jsou tyto:\nDůvěrná – zpráva je zaznamenána: Záznam NENÍ k dispozici pro službu vypisování záznamů, ale je k dispozici pouze na vnitrostátní úrovni pro potřeby auditu a řešení problémů.\nŽádná – zpráva není vůbec zaznamenána.\nDruhy zpráv\nVýměna informací mezi státy sestává z několika zpráv, jež jsou schematicky znázorněny na níže uvedeném obrázku 5.\nMožnosti druhů zpráv (na obrázku 5 znázorněny jako ústřední systém (Core http) Eucarisu státu X) jsou tyto:\n1.\nRequest to Core System_Request message by Client\n2.\nRequest to Other State_Request message by Core System of this State\n3.\nRequest to Core System of this State_Request message by Core System of other State\n4.\nRequest to Legacy Register_Request message by Core System\n5.\nRequest to Core System_Request message by Legacy Register\n6.\nResponse from Core System_Request message by Client\n7.\nResponse from Other State_Request message by Core System of this State\n8.\nResponse from Core System of this State_Request message by other State\n9.\nResponse from Legacy Register_Request message by Core System\n10.\nResponse from Core System_Request message by Legacy Register\nNa obrázku 5 jsou znázorněny tyto výměny informací:\n—\nŽádost o informace ze státu X státu Y – modré šipky. Tato žádost a odpověď jsou tvořeny druhy zprávy 1, 2, 7 a 6.\n—\nŽádost o informace ze státu Z státu X – červené šipky. Tato žádost a odpověď jsou tvořeny druhy zprávy 3, 4, 9 a 8.\n—\nŽádost o informace z předřazeného registru ústřednímu systému (tato cesta zahrnuje rovněž požadavek uživatelského klienta zpoza předřazeného registru) – zelené šipky. Tento druh žádosti je tvořen druhy zpráv 5 a 10.\n2.3.4.   Hardwarový bezpečnostní modul\nHardwarový bezpečnostní modul se nepoužívá.\nHardwarový bezpečnostní modul (HSM) zajišťuje vhodnou ochranu pro klíč používaný k označení zpráv a k určení serverů. Doplňuje tak celkovou úroveň zabezpečení, ale pořízení nebo údržba HSM je nákladná a neexistují požadavky na rozhodnutí pro FIPS 140-2 úroveň 2 nebo úroveň 3 HSM. Jelikož se jedná o uzavřenou síť, což účinně omezuje rizika, bylo rozhodnuto HSM zpočátku nepoužívat. Pokud bude HSM nutný, například ke získání akreditace, lze jej do struktury doplnit.\n3.   Technické podmínky výměny údajů\n3.1.   Obecný popis aplikace Eucaris\n3.1.1.   Přehled\nAplikace EUCARIS propojuje všechny zúčastněné státy do vícecestné sítě, v níž každý stát komunikuje přímo s jiným státem. K zahájení komunikace není zapotřebí žádného ústředního prvku. Aplikace EUCARIS předává zabezpečené sdělení ostatním státům a komunikuje s jejich záložními předřazenými systémy států za pomoci XML. Tuto strukturu ukazuje následující obrázek.\nStáty si vyměňují zprávy tak, že je přímo zasílají příjemci. Datové centrum daného státu je propojeno se sítí používanou pro výměnu zpráv TESTA. Za účelem přístupu do sítě TESTA se státy připojí prostřednictvím brány daného státu. Pro připojení do sítě se použije bezpečnostní brána a směrovač propojí aplikaci Eucaris s bezpečnostní bránou. V závislosti na alternativě zvolené k ochraně zpráv je buď směrovačem, nebo aplikací Eucaris používán certifikát.\nJe k dispozici klientská aplikace, kterou lze používat v rámci daného státu pro hledání ve vlastním registru nebo v registrech jiných států. Klientská aplikace je propojena s Eucarisem. Klienti budou rozpoznáni na základě uživatelského jména a hesla nebo klientského certifikátu. Spojení s uživatelem ve vnější organizaci (například policie) může být kódováno, avšak odpovědnost za takové kódování nesou jednotlivé státy.\n3.1.2.   Oblast působnosti systému\nOblast působnosti systému Eucaris je omezena na procesy v rámci výměny informací mezi orgány odpovědnými za registraci v jednotlivých státech a na základní předložení těchto informací. Postupy a automatizované procesy, v nichž mají být informace použity, do oblasti působnosti systému nepatří.\nStáty se mohou rozhodnout použít klientský systém Eucarisu nebo zřídit vlastní klientskou aplikaci upravenou podle jejich potřeb. V níže uvedené tabulce je popsáno, které aspekty systému Eucaris jsou povinné nebo stanovené a které jsou nepovinné nebo o jejichž použití rozhodnou jednotlivé státy.\nEucaris aspects\nM/O (9)\nRemark\nNetwork concept\nM\nThe concept is an „any-to-any“ communication.\nPhysical network\nM\nTESTA\nCore application\nM\nThe core application of Eucaris has to be used to connect to the other States. The following functionality is offered by the core:\n—\nEncrypting and signing of the messages;\n—\nChecking of the identity of the sender;\n—\nAuthorisation of States and local users;\n—\nRouting of messages;\n—\nQueuing of asynchronous messages if the recipient service is temporally unavailable;\n—\nMultiple country inquiry functionality;\n—\nLogging of the exchange of messages;\n—\nStorage of incoming messages\nClient application\nO\nIn addition to the core application the Eucaris II client application can be used by a State. When applicable, the core and client application are modified under auspices of the Eucaris organisation.\nSecurity concept\nM\nThe concept is based on XML-signing by means of client certificates and SSL-encryption by means of service certificates.\nMessage specifications\nM\nEvery State has to comply with the message specifications as set by the Eucaris organisation and this Chapter. The specifications can only be changed by the Eucaris organisation in consultation with the States.\nOperation and Support\nM\nThe acceptance of new States or a new functionality is under auspices of the Eucaris organisation. Monitoring and help desk functions are managed centrally by an appointed State.\n3.2.   Funkční a nefunkční požadavky\n3.2.1.   Obecná funkčnost\nV této části jsou obecnými pojmy popsány hlavní obecné funkce.\nČíslo\nPopis\n1.\nSystém umožňuje orgánům jednotlivých států odpovědným za registraci interaktivní výměnu zpráv s žádostmi a odpověďmi.\n2.\nSystém obsahuje klientskou aplikaci, a umožňuje tak koncovým uživatelům zasílat žádosti a předkládat odpovědi k manuálnímu zpracování.\n3.\nSystém umožňuje „vysílání“, čímž umožňuje danému státu poslat žádost do všech ostatních států. Přicházející odpovědi jsou hlavní aplikací sloučeny do jedné odpovědi klientské aplikaci (tato funkce se nazývá „průzkum více zemí“).\n4.\nSystém je schopen zpracovat různé druhy zpráv. Uživatelské role, povolení, směrování, označení a zaznamenávání jsou všechny definovány podle konkrétní služby.\n5.\nSystém umožňuje státům výměnu skupin zpráv nebo zpráv obsahujících velký počet žádostí nebo odpovědí. Tyto zprávy jsou zpracovávány asynchronním způsobem.\n6.\nPokud je přijímající stát dočasně nedostupný, systém řadí asynchronní zprávy a zaručuje jejich doručení, jakmile bude příjemce opět dostupný.\n7.\nSystém ukládá přicházející asynchronní zprávy, dokud nejsou zpracovány.\n8.\nSystém umožňuje přístup pouze do aplikací Eucaris jiných států, nikoliv jednotlivých organizací těchto států, tj. každý orgán odpovědný za registraci funguje jako jediná brána mezi koncovými uživateli svého státu a odpovídajícími orgány v ostatních státech.\n9.\nV rámci jednoho serveru je možné definovat uživatele různých států a povolit je na základě práv daného státu.\n10.\nZprávy obsahují informace o žádajícím státě, organizaci a koncovém uživateli.\n11.\nSystém usnadňuje zaznamenávání výměny zpráv mezi různými státy a mezi ústřední aplikací a vnitrostátními registračními systémy.\n12.\nSystém umožňuje zvláštnímu tajemníkovi, což je organizace nebo stát zvláště určený pro tento úkol, shromažďovat zaznamenané informace o zprávách odeslaných a obdržených všemi zúčastněnými státy, a to za účelem vypracování statistických zpráv.\n13.\nKaždý stát sám určí, které zaznamenané informace poskytne tajemníkovi a které jsou „důvěrné“.\n14.\nSystém umožňuje národnímu správci každého státu pořizovat statistiku používání.\n15.\nSystém umožňuje doplnění nových států prostřednictvím jednoduchých správních úkolů.\n3.2.2.   Použitelnost\nČíslo\nPopis\n16.\nSystém poskytuje rozhraní pro automatizované zpracování zpráv prostřednictvím záložních systémů nebo předřazenosti a umožňuje začlenění uživatelského rozhraní do těchto systémů (uživatelské rozhraní podle potřeb klienta).\n17.\nSystém se lze snadno naučit ovládat, nevyžaduje vysvětlení a obsahuje nápovědu.\n18.\nSystém je opatřen dokumentací, která státům pomáhá s jeho začleněním, provozem a budoucí údržbou (například referenční příručka, funkční a technická dokumentace, návod k obsluze…).\n19.\nUživatelské rozhraní je mnohojazyčné a nabízí koncovému uživateli možnosti zvolit jazyk, kterému dává přednost.\n20.\nUživatelské rozhraní umožňuje místnímu správci přeložit položky na monitoru i zakódované informace do národního jazyka.\n3.2.3.   Spolehlivost\nČíslo\nPopis\n21.\nSystém je navržen jako výkonný a spolehlivý operační systém, který je odolný vůči chybám operátora a který nepoškodí výpadky elektrického proudu ani jiné pohromy. Musí být možné systém restartovat, aniž by došlo ke ztrátě údajů, nebo pouze s jejich minimální ztrátou.\n22.\nSystém musí poskytovat stabilní a reprodukovatelné výsledky.\n23.\nSystém byl navržen tak, aby fungoval spolehlivě. Je možné systém zavést v konfiguraci, která zaručuje 98 % dostupnost (zálohováním, použitím záložních serverů apod.) v každé dvoustranné komunikaci.\n24.\nJe možné používat část systému i při poruše některých složek (pokud má stát C poruchu, státy A a B mohou nadále komunikovat). Počet jednotlivých poruch v informačním řetězci by měl být co nejnižší.\n25.\nDoba obnovy po závažné poruše by měla být kratší než jeden den. Mělo by být možné minimalizovat prostoj využitím vzdálené podpory, například prostřednictvím centrálního servisního panelu.\n3.2.4.   Výkonnost\nČíslo\nPopis\n26.\nSystém lze používat 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Tento časový rámec je tedy rovněž vyžadován od předřazených systémů jednotlivých států.\n27.\nSystém rychle reaguje na žádosti uživatelů nehledě na úkoly na pozadí. Stejně tak musí předřazené systémy zúčastněných stran zajistit přijatelnou dobu reakce. Přijatelná celková doba reakce pro jednu žádost je maximálně 10 vteřin.\n28.\nSystém byl navržen jako systém pro více uživatelů a tak, aby úkoly na pozadí mohly pokračovat současně s úkoly, které uživatel provádí na popředí.\n29.\nSystém byl navržen jako přizpůsobitelný objemu, aby vydržel případný nárůst počtu zpráv v případě doplnění nové funkce nebo nových organizací či států.\n3.2.5.   Zabezpečení\nČíslo\nPopis\n30.\nSystém je vhodný (například svými bezpečnostními opatřeními) pro výměnu zpráv obsahujících důvěrné osobní údaje (například o vlastníkovi/držiteli vozidla) klasifikované jako „EU restricted“.\n31.\nÚdržba systému je prováděna takovým způsobem, aby nedošlo k neoprávněnému přístupu k údajům.\n32.\nSystém obsahuje službu pro řízení práv a povolení vnitrostátních koncových uživatelů.\n33.\nStáty mohou ověřit totožnost odesílatele (na úrovni státu) prostřednictvím podpisu XML.\n34.\nStáty výslovně povolí jinému státu požadovat určité informace.\n35.\nSystém zajišťuje na aplikační úrovni přístup úplného zabezpečení a zakódování slučitelný s úrovní zabezpečení vyžadovanou v podobných situacích. Výlučnost a celistvost informací je zaručena použitím podpisu XML a zakódování prostřednictvím tunelu SSL.\n36.\nVeškerou výměnu zpráv lze vysledovat pomocí zaznamenávání.\n37.\nJe zajištěna ochrana proti napadení v podobě vymazání (kdy třetí strana vymaže zprávu) nebo v podobě opakování či vložení (třetí strana zopakuje nebo vloží zprávu).\n38.\nSystém využívá certifikátů důvěryhodné třetí strany.\n39.\nSystém může zpracovat různé certifikáty jednotlivých států v závislosti na druhu zprávy nebo služby.\n40.\nBezpečnostní opatření na aplikační úrovni jsou dostatečná k tomu, aby umožňovala využití neschválených sítí.\n41.\nSystém je schopen používat nové bezpečnostní metody, jako je bezpečnostní brána XML.\n3.2.6.   Přizpůsobitelnost\nČíslo\nPopis\n42.\nSystém lze rozšířit o nové zprávy a nové funkce. Náklady na úpravy jsou minimální díky centralizovanému vývoji jednotlivých složek aplikace.\n43.\nStáty mohou definovat nové druhy zpráv pro dvoustranné použití. Všechny státy nemusí podporovat všechny druhy zpráv.\n3.2.7.   Podpora a údržba\nČíslo\nPopis\n44.\nSystém poskytuje nástroje pro monitorování pro centrální servisní panel nebo pro operátory, pokud jde o síť a servery v jednotlivých státech.\n45.\nSystém poskytuje možnosti pro vzdálenou podporu prostřednictvím centrálního servisního panelu.\n46.\nSystém poskytuje možnosti pro analýzu problémů.\n47.\nSystém lze rozšířit o nové státy.\n48.\nAplikaci může snadno nainstalovat pracovník s minimální kvalifikací a zkušenostmi v oblasti informačních technologií. Instalační proces je pokud možno co nejvíce automatizovaný.\n49.\nSystém zajišťuje prostředí stálého testování a schvalování.\n50.\nRoční náklady na údržbu a podporu jsou minimalizovány prostřednictvím dodržování tržních norem a prostřednictvím vytvoření aplikace takovým způsobem, aby z centrálního servisního panelu bylo zapotřebí minimální podpory.\n3.2.8.   Požadavky na podobu systému\nČíslo\nPopis\n51.\nSystém je navržen a opatřen dokumentací tak, aby fungoval řadu let.\n52.\nSystém je navržen tak, aby byl nezávislý na poskytovateli sítě.\n53.\nSystém odpovídá stávajícímu hardwaru a softwaru v jednotlivých státech a vzájemně reaguje s danými registračními systémy pomocí otevřené standardní technologie internetových služeb (XML, XSD, SOAP, WSDL, http, internetové služby, WSS, X.509 atd.).\n3.2.9.   Použitelné normy\nČíslo\nPopis\n54.\nSystém vyhovuje prvkům ochrany údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 (články 21, 22 a 23) a směrnice 95/46/ES.\n55.\nSystém vyhovuje normám pro výměnu dat mezi správními orgány (IDA).\n56.\nSystém podporuje UTF8.\nKAPITOLA 4\nPOSTUP HODNOCENÍ PODLE ČLÁNKU 540\nČlánek 1\nDotazník\n1.   Příslušná pracovní skupina Rady Evropské unie (dále jen „pracovní skupina Rady“) vypracuje dotazník ke každé automatizované výměně údajů podle článků 527 až 539 této dohody.\n2.   Pokud se Spojené království domnívá, že splňuje podmínky pro sdílení údajů v příslušné kategorii údajů, vyplní příslušný dotazník.\nČlánek 2\nZkušební provoz\n1.   V případě potřeby a s cílem vyhodnotit výsledky dotazníku uskuteční Spojené království zkušební provoz společně s jedním nebo více dalšími členskými státy, které již sdílejí údaje podle rozhodnutí 2008/615/SVV. Zkušební provoz se uskuteční krátce před nebo po hodnotící návštěvě.\n2.   Podmínky a ujednání ohledně tohoto zkušebního provozu stanoví příslušná pracovní skupina Rady a budou vycházet z předchozí individuální dohody se Spojeným královstvím. O praktických podrobnostech zkušebního provozu rozhodnou státy, které se ho účastní.\nČlánek 3\nHodnotící návštěva\n1.   S cílem vyhodnotit výsledky dotazníku se uskuteční hodnotící návštěva.\n2.   Podmínky a ujednání ohledně této návštěvy stanoví příslušná pracovní skupina Rady a budou vycházet z předchozí individuální dohody mezi Spojeným královstvím a hodnotícím týmem. Spojené království umožní hodnotícímu týmu prověřit automatizovanou výměnu údajů v kategorii nebo kategoriích údajů, které mají být hodnoceny, a to zejména tak, že zorganizuje program návštěvy, který zohlední požadavky hodnotícího týmu.\n3.   Hodnotící tým do jednoho měsíce od návštěvy vypracuje zprávu o hodnotící návštěvě a předloží ji Spojenému království k vyjádření. Hodnotící tým může tuto zprávu případně dle připomínek Spojeného království upravit.\n4.   Hodnotící tým tvoří maximálně 3 odborníci určení členskými státy, které se účastní automatizované výměny údajů v kategoriích údajů, jež mají být hodnoceny; tito odborníci mají zkušenosti s příslušnou kategorií údajů, absolvovali odpovídající vnitrostátní bezpečnostní prověrku pro tyto záležitosti a jsou připraveni vykonat nejméně jednu hodnotící návštěvu v jiném státě. Členem hodnotícího týmu je rovněž zástupce Komise.\n5.   Členové hodnotícího týmu respektují důvěrnou povahu informací, které při výkonu svého úkolu získají.\nČlánek 4\nHodnocení prováděná podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV\nPři provádění postupu hodnocení uvedeného v článku 540 této dohody a v této kapitole Rada prostřednictvím příslušné pracovní skupiny Rady zohlední výsledky postupů hodnocení provedených v souvislosti s přijetím prováděcích rozhodnutí Rady (EU) 2019/968 (10) a (EU) 2020/1188 (11). Příslušná pracovní skupina Rady rozhodne o nezbytnosti provedení zkušebního provozu uvedeného v čl. 540 odst. 1 této dohody, v kapitole 0 čl. 23 odst. 2 této přílohy a v článku 2 této kapitoly.\nČlánek 5\nZpráva pro Radu\nZa účelem rozhodnutí podle článku 540 této dohody je Radě předložena celková hodnotící zpráva, v níž jsou shrnuty výsledky dotazníků, hodnotící návštěva a případný zkušební provoz.\n(1)  „Plně určené“ znamená, že je zahrnuto zpracování vzácných hodnot alel.\n(2)  Jedná se o pozici stanovenou v normě ASCII.\n(3)  M = povinné, pokud jsou k dispozici v národním rejstříku; O = nepovinné.\n(4)  Všechny znaky konkrétně přidělené státem jsou označeny písmenem Y.\n(5)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999.\n(6)  M = povinné, pokud jsou k dispozici v národním rejstříku; O = nepovinné.\n(7)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999.\n(8)  V Lucembursku se používají dva samostatné doklady o registraci vozidla.\n(9)  M = povinné použití či dodržení; O = nepovinné použití či dodržení.\n(10)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2019/968 ze dne 6. června 2019 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA ve Spojeném království (Úř. věst. EU L 156, 13.6.2019, s. 8).\n(11)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1188 ze dne 6. srpna 2020 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů ve Spojeném království (Úř. věst. E L 265, 12.8.2020, s. 1).\nPŘÍLOHA 40\nÚDAJE JMENNÉ EVIDENCE CESTUJÍCÍCH (PNR)\nPrvky údajů jmenné evidence cestujících (shromažďované leteckými dopravci):\n1.\nlokalizační záznam PNR;\n2.\ndatum rezervace / vystavení letenky;\n3.\ndatum nebo data zamýšlené cesty;\n4.\njméno nebo jména;\n5.\nadresa, telefonní číslo a elektronické kontaktní údaje cestujícího, osob, které pro cestujícího provedly rezervaci letu, osob, jejichž prostřednictvím lze cestujícího kontaktovat, a osob, které mají být informovány v naléhavých případech;\n6.\nveškeré dostupné platební/fakturační informace (zahrnující pouze informace týkající se výhradně platebních metod a fakturace letenky, avšak žádné jiné informace, které s daným letem přímo nesouvisejí);\n7.\núplná trasa pro jednotlivý záznam v PNR;\n8.\ninformace o věrnostním programu cestujícího (označení letecké společnosti nebo prodejce, kteří program spravují, číslo cestujícího ve věrnostním programu, úroveň členství, popis úrovně a kód aliance);\n9.\ncestovní agentura nebo zprostředkovatel;\n10.\nsituace cestujícího včetně potvrzení odletu, odbavení, informací o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace;\n11.\nrozčleněné nebo rozdělené informace PNR;\n12.\ninformace OSI (další doplňující informace), SSI (zvláštní služební informace) a SSR (zvláštní služební požadavek);\n13.\ninformace o vystavení letenky, včetně čísla letenky, data vystavení letenky a jednosměrných letenek, a obsah rubrik ATFQ (Automated Ticket Fare Quote);\n14.\ninformace o sedadle, včetně čísla sedadla;\n15.\ninformace o sdílení kódů;\n16.\nveškeré informace o zavazadlech;\n17.\njména dalších cestujících ve jmenné evidenci cestujících a počet cestujících v evidenci, kteří cestují společně;\n18.\nveškeré shromážděné předběžné informace o cestujících (API) (typ, číslo, země vydání a datum pozbytí platnosti dokladu totožnosti, státní příslušnost, příjmení, jméno, pohlaví, datum narození, letecká společnost, číslo letu, datum odletu, datum příletu, místo odletu, místo příletu, čas odletu a čas příletu);\n19.\nvšechny předchozí změny záznamů PNR uvedených pod body 1 až 18.\nPŘÍLOHA 41\nFORMY TRESTNÉ ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI EUROPOLU\n—\nterorismus,\n—\norganizovaná trestná činnost,\n—\nobchod s drogami,\n—\npraní peněz,\n—\ntrestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,\n—\npřevaděčství přistěhovalců,\n—\nobchodování s lidmi,\n—\ntrestná činnost související s motorovými vozidly,\n—\nvražda a těžké ublížení na zdraví,\n—\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n—\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n—\nrasismus a xenofobie,\n—\nloupež a závažná krádež,\n—\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n—\npodvody,\n—\ntrestná činnost proti finančním zájmům Unie,\n—\nobchodování zasvěcených osob a manipulace finančního trhu,\n—\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu,\n—\npadělání a produktové pirátství,\n—\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n—\npadělání peněz a platebních prostředků,\n—\npočítačová trestná činnost,\n—\nkorupce,\n—\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,\n—\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně znečištění z lodí,\n—\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n—\npohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům,\n—\ngenocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.\nPŘÍLOHA 42\nFORMY ZÁVAŽNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI EUROJUSTU\n—\nterorismus,\n—\norganizovaná trestná činnost,\n—\nobchod s drogami,\n—\npraní peněz,\n—\ntrestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,\n—\npřevaděčství přistěhovalců,\n—\nobchodování s lidmi,\n—\ntrestná činnost související s motorovými vozidly,\n—\nvražda a těžké ublížení na zdraví,\n—\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n—\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n—\nrasismus a xenofobie,\n—\nloupež a závažná krádež,\n—\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n—\npodvody,\n—\ntrestná činnost proti finančním zájmům Unie,\n—\nobchodování zasvěcených osob a manipulace finančního trhu,\n—\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu,\n—\npadělání a produktové pirátství,\n—\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n—\npadělání peněz a platebních prostředků,\n—\npočítačová trestná činnost,\n—\nkorupce,\n—\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,\n—\nnedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,\n—\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně znečištění z lodí,\n—\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n—\npohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům,\n—\ngenocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.\nPŘÍLOHA 43\nZATÝKACÍ ROZKAZ\nTento zatýkací rozkaz byl vydán příslušným justičním orgánem. Žádám, aby níže uvedená osoba byla zatčena a předána za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody (1).\na)\nÚdaje o totožnosti vyžádané osoby:\nPříjmení:\nJméno (jména):\nPřípadné rodné příjmení:\nPřípadné přezdívky:\nPohlaví:\nStátní příslušnost:\nDatum narození:\nMísto narození:\nBydliště nebo známá adresa:\nJazyk nebo jazyky, kterým vyžádaná osoba rozumí (pokud jsou známy):\nZvláštní znamení/popis vyžádané osoby:\nFotografie a otisky prstů vyžádané osoby, jsou-li k dispozici a lze-li je doručit, nebo údaje o osobě, která má být kontaktována za účelem získání těchto informací nebo profilu DNA (jsou-li tyto důkazy k dispozici, ale nebyly přiloženy).\nb)\nRozhodnutí, na němž je zatýkací rozkaz založen:\n1.\nZatýkací rozkaz nebo soudní rozhodnutí se stejným účinkem:\nTyp:\n2.\nVykonatelný rozsudek:\nČíslo jednací:\nc)\nÚdaje o délce trestu:\n1.\nHorní hranice sazby trestu odnětí svobody nebo maximální doba ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, které lze za trestný čin (trestné činy) uložit/nařídit:\n2.\nDélka uloženého trestu odnětí svobody nebo nařízeného ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody:\nZbývající trest:\nd)\nUveďte, zda se dotyčná osoba zúčastnila osobně jednání soudu, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí:\n1.\n☐\nAno, dotyčná osoba se zúčastnila osobně jednání soudu, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí.\n2.\n☐\nNe, dotyčná osoba se nezúčastnila osobně jednání soudu, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí.\n3.\nPokud jste zaškrtli rámeček v bodě 2, potvrďte jednu z následujících skutečností, jsou-li relevantní:\n☐\n3.1a.\ndotyčná osoba byla osobně předvolána dne … (den/měsíc/rok), a tudíž vyrozuměna o plánovaném datu a místu konání jednání soudu, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí, a byla informována, že toto rozhodnutí může být vydáno, pokud se jednání soudu nezúčastní;\nNEBO\n☐\n3.1b.\ndotyčná osoba nebyla předvolána osobně, ale jiným způsobem skutečně převzala úřední informaci o plánovaném datu a místu konání jednání soudu, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí, tak, že bylo možné jednoznačně určit, že o plánovaném jednání soudu věděla, a byla informována, že toto rozhodnutí může být vydáno, pokud se jednání soudu nezúčastní;\nNEBO\n☐\n3.2.\ndotyčná osoba o plánovaném jednání soudu věděla a zmocnila svého právního zástupce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven státem, aby ji na jednání soudu obhajoval, a byla tímto zástupcem skutečně na jednání soudu obhajována;\nNEBO\n☐\n3.3.\ndotyčné osobě bylo doručeno rozhodnutí dne ….….…. (den/měsíc/rok) a dotyčná osoba byla výslovně informována o svém právu na obnovení řízení nebo odvolání, které umožňují opětovné přezkoumání skutkové podstaty věci včetně nových důkazů a které mohou vést ke změně původního rozhodnutí, a\n☐\ndotyčná osoba výslovně uvedla, že toto rozhodnutí nenapadne;\nNEBO\n☐\ndotyčná osoba nepodala návrh na obnovení řízení nebo odvolání v příslušné lhůtě;\nNEBO\n☐\n3.4.\ndotyčné osobě nebylo rozhodnutí osobně doručeno, avšak\n—\ntoto rozhodnutí bude dotyčné osobě osobně doručeno neprodleně po předání, a\n—\njakmile jí bude rozhodnutí doručeno, dotyčná osoba bude výslovně informována o svém právu na obnovení řízení nebo odvolání, které umožňují opětovné přezkoumání skutkové podstaty věci včetně nových důkazů a které mohou vést ke změně původního rozhodnutí, a\n—\ndotyčná osoba bude informována o lhůtě, v níž musí podat návrh na obnovení řízení nebo odvolání a jejíž délka bude …. dní.\n4.\nPokud jste zaškrtli rámečky v bodě 3.1b, 3.2 nebo 3.3, uveďte prosím informace o způsobu splnění příslušných podmínek:\n…\ne)\nTrestné činy:\nTento zatýkací rozkaz se vztahuje na celkem:\ntrestných činů.\nPopis okolností, za kterých byly trestný čin nebo trestné činy spáchány, včetně doby, místa a míry účasti vyžádané osoby na těchto trestných činech:\nPovaha a právní kvalifikace trestného činu (trestných činů) a použitelná ustanovení právních předpisů:\nI.\nNásledující část se použije pouze v případě, že vystavující i vykonávající stát učinily prohlášení podle čl. 599 odst. 4 dohody: v příslušném případě zaškrtněte jeden nebo více z níže uvedených trestných činů, definovaných podle práva vydávajícího státu, za něž se ve vystavujícího státě ukládá trest odnětí svobody nebo se nařizuje ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nejméně tří let:\n☐\núčast na organizované zločinecké skupině,\n☐\nterorismus podle definice obsažené v příloze 45 dohody,\n☐\nobchodování s lidmi,\n☐\nsexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie,\n☐\nnedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,\n☐\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,\n☐\nkorupce, včetně úplatkářství,\n☐\npodvody, včetně podvodů postihujících finanční zájmy Spojeného království, členského státu nebo Unie,\n☐\npraní výnosů z trestné činnosti,\n☐\npadělání měny,\n☐\npočítačová trestná činnost,\n☐\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými živočišnými druhy a s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,\n☐\nnapomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,\n☐\nvražda, těžké ublížení na zdraví,\n☐\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,\n☐\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,\n☐\nrasismus a xenofobie,\n☐\norganizovaná nebo ozbrojená loupež,\n☐\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,\n☐\npodvod,\n☐\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu,\n☐\npadělání a produktové pirátství,\n☐\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi,\n☐\npadělání platebních prostředků,\n☐\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,\n☐\nnedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,\n☐\nobchod s odcizenými vozidly,\n☐\nznásilnění,\n☐\nžhářství,\n☐\ntrestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu,\n☐\nzískání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, plavidlem nebo kosmickou lodí,\n☐\nsabotáž.\nII.\nÚplný popis trestného činu nebo trestných činů neuvedených v oddílu I:\nf)\nJiné okolnosti významné pro daný případ (nepovinné údaje):\n(Pozn.: Toto se může týkat poznámek o exteritorialitě, přerušení lhůt a jiných následcích trestného činu.)\ng)\nTento zatýkací rozkaz se vztahuje i na odnětí a předání předmětů, které mohou sloužit jako důkaz:\nTento zatýkací rozkaz se vztahuje rovněž na zabrání a předání předmětů, které vyžádaná osoba získala z trestné činnosti:\nPopis předmětu (a místa, kde se nachází) (jsou-li známy):\nh)\nZa trestný čin nebo trestné činy, na jejichž základě byl tento zatýkací rozkaz vydán, lze uložit /\nbyl uložen trest odnětí svobody na doživotí nebo v jejich případě lze nařídit / bylo nařízeno doživotní ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody:\nvystavující stát na žádost vykonávajícího státu zaručí, že:\n☐\npřezkoumá trest nebo ochranné opatření – na žádost nebo nejpozději po 20 letech nebo\n☐\npodpoří žádost o udělení milosti, o niž má daná osoba právo požádat na základě práva nebo praxe vystavujícího státu, za účelem upuštění od výkonu tohoto trestu nebo opatření.\ni)\nJustiční orgán, který zatýkací rozkaz vydal:\nÚřední název:\nJméno a příjmení jeho zástupce: (2)\n1\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. č.: (číslo země) (směrové číslo)\nČ. faxu: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nÚdaje o kontaktní osobě pro potřebná praktická opatření pro předání:\nJe-li za doručení a správní přijetí zatýkacích rozkazů zodpovědný ústřední orgán:\nNázev ústředního orgánu:\nPřípadná kontaktní osoba (titul / služební hodnost, jméno a příjmení):\nAdresa:\nTel. č.: (číslo země) (směrové číslo)\nČ. faxu: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nPodpis vydávajícího justičního orgánu nebo jeho zástupce:\nJméno a příjmení:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nDatum:\nÚřední razítko (je-li k dispozici):\n(1)  Tento zatýkací rozkaz musí být vyhotoven v jednom z úředních jazyků vykonávajícího státu, je-li tento stát znám, nebo v jiném jazyce, který je pro tento stát přijatelný, nebo musí být do takového jazyka přeložen.\n(2)  V jednotlivých jazykových zněních bude vložen odkaz na „nositele“ soudní pravomoci.\nPŘÍLOHA 44\nVÝMĚNA INFORMACÍ Z REJSTŘÍKŮ TRESTŮ – TECHNICKÉ A PROCESNÍ SPECIFIKACE\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nCíl\nCílem této přílohy je stanovit nezbytná procesní a technická ustanovení pro provádění části třetí hlavy IX této dohody.\nČlánek 2\nKomunikační síť\n1.   Elektronická výměna informací z rejstříků trestů mezi členským státem na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé probíhá za použití společné komunikační infrastruktury, která umožňuje šifrovanou komunikaci.\n2.   Společnou komunikační infrastrukturou je komunikační síť Transevropských služeb pro telematiku mezi správními orgány (TESTA). Jakýkoli další vývoj nebo jakákoli alternativní zabezpečená síť zajistí, aby zavedená společná komunikační infrastruktura i nadále splňovala přiměřené bezpečnostní požadavky na výměnu informací z rejstříků trestů.\nČlánek 3\nPropojovací software\n1.   Státy používají standardizovaný propojovací software umožňující propojení jejich ústředních orgánů se společnou komunikační infrastrukturou za účelem elektronické výměny informací z rejstříku trestů s ostatními státy v souladu s části třetí hlavou IX této dohody a s touto přílohou.\n2.   Pro členské státy je propojovacím softwarem software referenčního provedení ECRIS nebo jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS, v případě potřeby upravený pro účely výměny informací se Spojeným královstvím, jak je stanoveno v této dohodě.\n3.   Spojené království odpovídá za vývoj a provoz svého vlastního propojovacího softwaru. Za tímto účelem Spojené království nejpozději před vstupem této dohody v platnost zajistí, aby jeho vnitrostátní propojovací software fungoval v souladu s protokoly a technickými specifikacemi stanovenými pro software referenčního provedení ECRIS a s veškerými dalšími technickými požadavky stanovenými agenturou eu-LISA.\n4.   Spojené království rovněž bez zbytečného odkladu zajistí provedení veškerých následných technických úprav svého vnitrostátního propojovacího softwaru, které jsou vyžadovány v důsledku jakýchkoli změn technických specifikací stanovených pro software referenčního provedení ECRIS nebo změn jakýchkoli dalších technických požadavků stanovených agenturou eu-LISA. Za tímto účelem Unie zajistí, aby Spojené království bylo bez zbytečného odkladu informováno o jakýchkoli plánovaných změnách technických specifikací nebo požadavků a aby mu byly poskytnuty veškeré informace nezbytné k tomu, aby Spojené království splnilo své povinnosti podle této přílohy.\nČlánek 4\nInformace, které mají být předávány v oznámeních, žádostech a odpovědích\n1.   Všechna oznámení uvedená v článku 646 této dohody obsahují tyto povinné informace:\na)\ninformace o odsouzeném (celé jméno, datum narození, místo narození (obec a stát), pohlaví, státní příslušnost a případně dřívější jméno nebo příjmení),\nb)\ninformace o povaze odsouzení (datum odsouzení, název soudu, datum nabytí právní moci rozhodnutí),\nc)\ninformace o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení (datum trestného činu, který vedl k odsouzení, a název nebo právní kvalifikace trestného činu, jakož i odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů), a\nd)\ninformace o obsahu odsouzení (zejména o trestu, jakýchkoli dodatečných sankcích, ochranných opatřeních a následných rozhodnutích, kterými se mění výkon trestu).\n2.   Následující nepovinné informace se předávají v oznámeních, pokud byly tyto informace zaznamenány v rejstříku trestů (písmena a) až d)) nebo jsou k dispozici ústřednímu orgánu (písmena e) až h)):\na)\njména rodičů odsouzeného,\nb)\njednací číslo odsouzení,\nc)\nmísto spáchání trestného činu,\nd)\nomezení práv v důsledku odsouzení,\ne)\nidentifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu odsouzeného,\nf)\notisky prstů, které byly odsouzenému sejmuty,\ng)\npřípadně pseudonym a/nebo přezdívky,\nh)\nzobrazení obličeje.\nKromě toho mohou být předány jakékoli další informace týkající se odsouzení zaznamenaných v rejstříku trestů.\n3.   Všechny žádosti o informace uvedené v článku 648 této dohody se podávají ve standardizovaném elektronickém formátu podle vzoru uvedeného v kapitole 2 této přílohy v jednom z úředních jazyků dožádaného státu.\n4.   Všechny odpovědi na žádosti uvedené v článku 649 této dohody se podávají ve standardizovaném elektronickém formátu v souladu se vzorem uvedeným v kapitole 2 této přílohy a jsou doplněny seznamem odsouzení podle vnitrostátních právních předpisů. Dožádaný stát odpoví buď v jednom ze svých úředních jazyků, nebo v jiném jazyce akceptovaném oběma stranami. Spojené království na jedné straně a Unie jménem kteréhokoli ze svých členských států na straně druhé mohou specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci oznámit, který jazyk nebo jazyky akceptuje nad rámec úředního jazyka nebo jazyků daného státu.\n5.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci přijme veškeré nezbytné změny formulářů v kapitole 2 této přílohy uvedených v odstavcích 3 a 4.\nČlánek 5\nFormát pro předávání informací\n1.   Při předávání informací podle článku 646 a článku 649 této dohody týkajících se názvu nebo právní kvalifikace trestného činu a příslušných právních předpisů uvedou státy pro každý trestný čin uvedený v předání odpovídající kód, jak je stanoveno v tabulce trestných činů v kapitole 3 této přílohy. Výjimečně, pokud trestný čin neodpovídá žádné konkrétní podkategorii, použije se pro tento konkrétní trestný čin kód „otevřená kategorie“ příslušné nebo nejbližší kategorie trestných činů nebo pokud neexistuje, kód „jiné trestné činy“.\n2.   Státy mohou rovněž poskytovat dostupné informace týkající se stupně dokonání trestného činu a formy účastenství na něm a případně existence úplného nebo částečného vynětí z trestní odpovědnosti nebo recidivy.\n3.   Při předávání informací podle článku 646 a článku 649 této dohody týkajících se obsahu odsouzení, zejména trestu, případných dodatečných sankcí, ochranných opatření a následných rozhodnutí, kterými se mění výkon trestu, uvedou státy odpovídající kód pro každý z trestů a opatření, které jsou předmětem předávání, jak je stanoveno v tabulce trestů a opatření v kapitole 3 této přílohy. Výjimečně, pokud trest nebo opatření neodpovídají žádné konkrétní podkategorii, použije se pro tento konkrétní trest nebo opatření kód „otevřená kategorie“ příslušné nebo nejbližší kategorie trestů a opatření, nebo pokud tato neexistuje, kód „jiné tresty a opatření“.\n4.   Státy rovněž případně poskytnou dostupné informace týkající se povahy a/nebo podmínek výkonu uloženého trestu nebo opatření, jak je stanoveno v tabulce parametrů kapitoly 3 této přílohy. Parametr „rozhodnutí jiné než trestní povahy“ se uvede pouze v případech, kdy informace o tomto rozhodnutí poskytuje dobrovolně stát, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem, když odpovídá na žádost o informace o odsouzeních.\n5.   Státy specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci poskytnou tyto informace, zejména za účelem šíření těchto informací ostatním státům:\na)\nseznam vnitrostátních trestných činů v každé z kategorií uvedených v tabulce trestných činů v kapitole 3 této přílohy. Seznam obsahuje název nebo právní kvalifikaci trestného činu a odkaz na platné právní předpisy. Může též obsahovat krátký popis pojmových znaků skutkové podstaty trestného činu;\nb)\nseznam druhů trestů, možných dodatečných sankcí a ochranných opatření a případných následných rozhodnutí, kterými se mění výkon trestu, vymezených vnitrostátním právem podle jednotlivých kategorií uvedených v tabulce trestů a opatření v kapitole 3 této přílohy. Může též obsahovat krátký popis konkrétního trestu či opatření.\n6.   Seznamy a popisy uvedené v odstavci 5 státy pravidelně aktualizují. Aktualizované informace se zasílají specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci.\n7.   Specializovaný výbor pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci přijme veškeré nezbytné úpravy tabulek v kapitole 3 této přílohy uvedených v odstavcích 1 až 4.\nČlánek 6\nNepřetržitost předávání\nNení-li elektronický způsob přenosu informací dočasně k dispozici, předávají státy informace jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu za podmínek umožňujících ústřednímu orgánu dožádaného státu ověřit jejich pravost po celou dobu této nedostupnosti.\nČlánek 7\nStatistika a podávání zpráv\n1.   Hodnocení elektronické výměny informací z rejstříků trestů podle části třetí hlavy IX této dohody se provádí pravidelně. Hodnocení vychází ze statistik a zpráv příslušných států.\n2.   Každý stát sestaví statistiku výměny generovanou propojovacím softwarem a každý měsíc ji předá specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci a agentuře eu-LISA. Státy poskytnou specializovanému výboru pro spolupráci v oblasti prosazování práva a justiční spolupráci a agentuře eu-LISA rovněž statistiky o počtu státních příslušníků jiných států odsouzených na svém území a o počtu těchto odsouzení.\nČlánek 8\nTechnické specifikace\nPři provádění této dohody dodržují státy společné technické specifikace pro elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů, které poskytla agentura eu-LISA, a dle potřeby své systémy bez zbytečného odkladu upraví.\nKAPITOLA 2\nFORMULÁŘE\nŽádost o informace z rejstříku trestů\na)\nInformace o dožadujícím státě:\nStát:\nÚstřední orgán nebo orgány:\nKontaktní osoba:\nTelefon (s předvolbou):\nTelefax (s předvolbou):\nE-mailová adresa:\nKorespondenční adresa:\nJednací číslo, je-li známo:\nb)\nInformace o totožnosti osoby, jíž se žádost týká(1):\nCelé jméno (jméno a všechna příjmení):\nDřívější jména:\nPřípadné pseudonymy nebo nebo krycí jména:\nPohlaví: M ☐ Ž ☐\nStátní příslušnost:\nDatum narození (číslicemi: dd/mm/rrrr):\nMísto narození (město a stát):\nJméno otce:\nJméno matky:\nBydliště nebo známá adresa:\nIdentifikační číslo osoby nebo druh a číslo identifikačního dokladu osoby:\nOtisky prstů:\nZobrazení obličeje:\nJiné dostupné identifikační informace:\nc)\nÚčel žádosti:\nZaškrtněte příslušné okénko\n1)\n☐\ntrestní řízení (uveďte orgán, před nímž se řízení vede, a jednací číslo, je-li k dispozici) …\n…\n2)\n☐\nžádost nesouvisející s trestním řízením (uveďte orgán, před nímž se řízení vede, a jednací číslo, je-li k dispozici, a označte přitom příslušné okénko):\ni) ☐\nžádost soudního orgánu …\n…\nii) ☐\nžádost příslušného správního orgánu …\n…\niii) ☐\nžádost osoby o informace z rejstříku trestů týkající se této osoby …\n…\nÚčel, pro který jsou informace žádány:\nDožadující orgán:\n☐\nDotyčná osoba nesouhlasí se zveřejněním těchto informací (pokud byla tato dotyčná osoba požádána o souhlas v souladu s právem dožadujícího státu).\nKontaktní osoba pro poskytnutí nezbytných doplňujících informací:\nJméno a příjmení:\nTelefon:\nE-mailová adresa:\nDalší informace (například naléhavost žádosti):\nOdpověď na žádost\nInformace týkající se dotčené osoby\nZaškrtněte příslušné okénko\nNíže podepsaný orgán potvrzuje, že\n☐\nv rejstříku trestů nejsou žádné informace o odsouzeních dotyčné osoby.\n☐\nv rejstříku trestů jsou informace o odsouzeních dotyčné osoby, seznam odsouzení je připojen;\n☐\nv rejstříku trestů jsou jiné informace týkající se dotyčné osoby, tyto informace jsou připojeny (volitelné).\n☐\nv rejstříku trestů jsou informace o odsouzeních dotyčné osoby, odsuzující stát však sdělil, že informace o těchto odsouzeních lze předat pouze pro účely trestního řízení. Žádost o více informací může být zaslána přímo … (uveďte odsuzující stát).\n☐\nv souladu s vnitrostátními právními předpisy dožádaného státu se nelze zabývat žádostmi podanými pro účely jiné, než je trestní řízení.\nKontaktní osoba pro poskytnutí nezbytných doplňujících informací:\nJméno a příjmení:\nTelefon:\nE-mailová adresa:\nDalší informace (omezené užívání údajů týkajících se žádostí mimo trestní řízení):\nUveďte počet stran připojených k formuláři odpovědi:\nV\ndne\nPodpis a (případně) úřední razítko:\nJméno a funkce/organizace:\nPřípadně přiložte seznam odsouzení a vše zašlete dožadujícímu státu. Formulář ani seznam není nutné překládat do jazyka dožadujícího státu.\n_______________\n(1)\nPro usnadnění identifikace osoby je třeba poskytnout co nejvíce informací.\nKAPITOLA 3\nSTANDARIZOVANÝ FORMÁT PRO PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ\nSpolečná tabulka kategorií trestných činů s tabulkou parametrů podle kapitoly 1 čl. 5 odst. 1 a 2\nKód\nKategorie a podkategorie trestných činů\n0100 00\notevřená kategorie\nTrestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu\n0101 00\nGenocida\n0102 00\nZločiny proti lidskosti\n0103 00\nVálečné zločiny\n0200 00\notevřená kategorie\nÚčast na zločinném spolčení\n0201 00\nVedení zločinného spolčení\n0202 00\nÚmyslná účast na trestné činnosti zločinného spolčení\n0203 00\nÚmyslná účast na jiné než trestné činnosti zločinného spolčení\n0300 00\notevřená kategorie\nTerorismus\n0301 00\nVedení teroristické skupiny\n0302 00\nÚmyslná účast na činnosti teroristické skupiny\n0303 00\nFinancování terorismu\n0304 00\nVeřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu\n0305 00\nNábor nebo výcvik k terorismu\n0400 00\notevřená kategorie\nObchodování s lidmi\n0401 00\nObchodování s lidmi za účelem vykořisťování druhých k práci nebo službám\n0402 00\nObchodování s lidmi za účelem vykořisťování druhých k prostituci nebo za účelem jiných forem sexuálního vykořisťování\n0403 00\nObchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů nebo lidské tkáně\n0404 00\nObchodování s lidmi za účelem otroctví, zacházení podobajícího se otroctví nebo nevolnictví\n0405 00\nObchodování s lidmi za účelem vykořisťování nezletilých k práci nebo službám\n0406 00\nObchodování s lidmi za účelem vykořisťování nezletilých k prostituci nebo za účelem jiných forem sexuálního vykořisťování nezletilých\n0407 00\nObchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů nebo lidské tkáně nezletilým\n0408 00\nObchodování s lidmi za účelem otroctví, zacházení podobajícího se otroctví nebo nevolnictví nezletilých\n0500 00\notevřená kategorie\nNedovolené obchodování(1) a jiné trestné činy související se zbraněmi, palnými zbraněmi, jejich částmi a součástmi, střelivem a výbušninami\n0501 00\nNedovolená výroba zbraní, palných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin\n0502 00\nNedovolené obchodování se zbraněmi, palnými zbraněmi, jejich částmi a součástmi, střelivem a výbušninami na vnitrostátní úrovni(2)\n0503 00\nNedovolený vývoz nebo dovoz zbraní, palných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin\n0504 00\nNedovolené držení nebo používání zbraní, palných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin\n0600 00\notevřená kategorie\nTrestné činny proti životnímu prostředí\n0601 00\nZničení nebo poškození chráněných druhů živočichů a rostlin\n0602 00\nNeoprávněné vypuštění znečišťujících látek nebo ionizujícího záření do ovzduší, půdy nebo vody\n0603 00\nNeoprávněné nakládání s odpady, včetně nebezpečných odpadů\n0604 00\nTrestné činy související s nedovoleným obchodováním(1) s chráněnými druhy živočichů a rostlin nebo s jejich částmi\n0605 00\nTrestné činy poškození životního prostředí z nedbalosti\n0700 00\notevřená kategorie\nTrestné činy související s omamnými a psychotropními látkami nebo prekursory a další trestné činy proti veřejnému zdraví\n0701 00\nTrestné činy související s nedovoleným obchodováním(3) s omamnými a psychotropními látkami a prekursory nejenom pro vlastní potřebu\n070 200\nNedovolené užívání omamných a psychotropních látek a jejich nabytí, držení, výroba nebo příprava jen pro vlastní potřebu\n0703 00\nPomoc při nedovoleném užívání omamných nebo psychotropních látek nebo podněcování k němu\n0704 00\nVýroba nebo příprava omamných látek nejenom pro vlastní potřebu\n0800 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti osobám\n0801 00\nÚmyslné zabití\n0802 00\nZvlášť závažné případy úmyslného zabití(4)\n0803 00\nUsmrcení z nedbalosti\n0804 00\nVražda novorozeného dítěte matkou\n0805 00\nNedovolené přerušení těhotenství\n0806 00\nNedovolené poskytnutí eutanazie\n0807 00\nTrestné činy související s účastí na sebevraždě\n0808 00\nNásilí s následkem smrti\n0809 00\nZpůsobení těžkého ublížení na zdraví, zohyzdění nebo trvalých následků\n0810 00\nZpůsobení těžkého ublížení na zdraví, zohyzdění nebo trvalých následků z nedbalosti\n0811 00\nZpůsobení méně závažného ublížení na zdraví\n0812 00\nZpůsobení méně závažného ublížení na zdraví z nedbalosti\n0813 00\nVystavení osoby nebezpečí smrti nebo těžkého ublížení na zdraví\n0814 00\nMučení\n0815 00\nNeposkytnutí pomoci\n0816 00\nTrestné činy související s nedovoleným odebráním lidských orgánů nebo tkáně nebo s jejich odebráním bez souhlasu\n0817 00\nTrestné činy související s nedovoleným obchodováním(3) s lidskými orgány a tkáněmi\n0818 00\nDomácí násilí nebo vyhrožování\n0900 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti svobodě, důstojnosti a dalším chráněným zájmům, včetně rasismu a xenofobie\n0901 00\nÚnos, únos za účelem vymáhání výkupného, nezákonné omezování osobní svobody\n0902 00\nNeoprávněné zatčení nebo zbavení osobní svobody veřejným orgánem\n0903 00\nBraní rukojmí\n0904 00\nZískání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem nebo plavidlem\n0905 00\nUrážky, hanobení, pomluva, pohrdání\n0906 00\nVyhrožování\n0907 00\nNátlak, útisk, pronásledování, obtěžování či útok psychické nebo emocionální povahy\n0908 00\nVydírání\n0909 00\nZvlášť závažné případy vydírání\n0910 00\nNeoprávněné vniknutí do soukromého majetku\n0911 00\nNarušení soukromí jiné než neoprávněné vniknutí do soukromého majetku\n0912 00\nTrestné činy proti ochraně osobních údajů\n0913 00\nNedovolené sledování údajů nebo komunikace\n0914 00\nDiskriminace na základě pohlaví, rasy, sexuální orientace, náboženství nebo etnického původu\n0915 00\nVeřejné podněcování k rasové diskriminaci\n0916 00\nVeřejné podněcování k rasové nenávisti\n0917 00\nVydírání\n1000 00\notevřená kategorie\nSexuální trestné činy\n1001 00\nZnásilnění\n1002 00\nZvlášť závažné případy znásilnění(5), kromě znásilnění nezletilé osoby\n1003 00\nSexuální napadení\n1004 00\nKuplířství\n1005 00\nExhibicionistická jednání\n1006 00\nSexuální obtěžování\n1007 00\nProvozování prostituce\n1008 00\nSexuální vykořisťování dětí\n1009 00\nTrestné činy související s dětskou pornografií nebo neslušným zobrazováním nezletilých osob\n1010 00\nZnásilnění nezletilé osoby\n1011 00\nSexuální napadení nezletilé osoby\n1100 00\notevřená kategorie\nTrestné činy v oblasti rodinného práva\n1101 00\nNedovolené sexuální vztahy blízkých rodinných příslušníků\n1102 00\nDvojí manželství\n1103 00\nZanedbání povinné výživy\n1104 00\nZanedbání nebo opuštění nezletilé nebo zdravotně postižené osoby\n1105 00\nNesplnění příkazu k vydání nezletilé osoby nebo její únos\n1200 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti státu, veřejnému pořádku, výkonu spravedlnosti nebo veřejným činitelům\n1201 00\nVyzvědačství\n1202 00\nVlastizrada\n1203 00\nTrestné činy související s volbami a referendem\n1204 00\nÚtok na život nebo zdraví hlavy státu\n1205 00\nHanobení státu, národa nebo státních symbolů\n1206 00\nUrážka veřejného činitele nebo kladení odporu veřejnému činiteli\n1207 00\nVydírání, útisk, nátlak na veřejného činitele\n1208 00\nÚtok na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli\n1209 00\nTrestné činy proti veřejnému pořádku, rušení veřejného klidu\n1210 00\nNásilí při sportovních akcích\n1211 00\nKrádež veřejných listin nebo úředních dokumentů\n1212 00\nBránění nebo maření výkonu spravedlnosti, křivá výpověď v průběhu trestního či občanského řízení, křivé svědectví\n1213 00\nProtiprávní přisvojení totožnosti jiné osoby nebo veřejného činitele\n1214 00\nÚtěk z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody\n1300 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti veřejnému majetku nebo veřejným zájmům\n1301 00\nPodvod s veřejnými, sociálními nebo rodinnými dávkami\n1302 00\nPodvod týkající se evropských příspěvků či dávek\n1303 00\nTrestné činy související s nepovolenými hazardními hrami\n1304 00\nObcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek\n1305 00\nAktivní nebo pasivní korupce státního zaměstnance, veřejného činitele nebo veřejného orgánu\n1306 00\nZpronevěra, zneužití a jiné neoprávněné použití majetku veřejným činitelem\n1307 00\nZneužití pravomoci veřejného činitele\n1400 00\notevřená kategorie\nDaňové a celní trestné činy\n1401 00\nDaňové trestné činy\n1402 00\nPorušování celních předpisů\n1500 00\notevřená kategorie\nHospodářské trestné činy a trestné činy související s obchodem\n1501 00\nZpůsobení úpadku nebo podvodná insolvence\n1502 00\nPorušení účetních předpisů, zpronevěra, zatajení majetku nebo nedovolené navýšení pasiv společnosti\n1503 00\nPorušení pravidel hospodářské soutěže\n1504 00\nLegalizace výnosů z trestné činnosti\n1505 00\nAktivní nebo pasivní korupce v soukromém sektoru\n1506 00\nProzrazení tajemství nebo porušení povinnosti mlčenlivosti\n1507 00\nZneužívání informací v obchodním styku\n1600 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti majetku nebo poškozování věcí\n1601 00\nNeoprávněné přisvojení cizí věci\n1602 00\nNeoprávněné odebírání nebo odklon energie\n1603 00\nPodvodné jednání\n1604 00\nObchodování s odcizenými věcmi\n1605 00\nNedovolené obchodování(6) s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl\n1606 00\nÚmyslné poškození nebo zničení majetku\n1607 00\nPoškození nebo zničení majetku z nedbalosti\n1608 00\nSabotáž\n1609 00\nTrestné činy porušování práv průmyslového nebo duševního vlastnictví\n1610 00\nŽhářství\n1611 00\nŽhářství s následkem smrti nebo újmy na zdraví\n1612 00\nZaložení lesního požáru\n1700 00\notevřená kategorie\nTrestné činy krádeže\n1701 00\nKrádež\n1702 00\nKrádež po neoprávněném vniknutí do majetku\n1703 00\nLoupež za použití násilí nebo zbraní nebo za použití hrozby násilím nebo zbraní proti osobám\n1704 00\nFormy krádeže s přitěžujícími okolnostmi, nezahrnující použití násilí nebo zbraní či použití hrozby násilí nebo zbraní, vůči osobám\n1800 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti informačním systémům a jiná jiná počítačová trestná činnost\n1801 00\nNeoprávněný přístup k informačním systémům\n1802 00\nNeoprávněné zasahování do informačních systémů\n1803 00\nNeoprávněné zasahování do údajů\n1804 00\nVýroba, držení a šíření počítačových zařízení nebo údajů umožňujících spáchání trestných činů v oblasti počítačové kriminalitytrestné činnosti nebo obchodování s těmito počítačovými zařízeními nebo údaji\n1900 00\notevřená kategorie\nPadělání platebních prostředků\n1901 00\nPadělání nebo pozměňování peněz\n1902 00\nPadělání bezhotovostních platebních prostředků\n1903 00\nPadělání nebo pozměňování cenin\n1904 00\nUvádění do oběhu nebo používání padělaných nebo pozměněných peněz, bezhotovostních platebních prostředků nebo cenin\n1905 00\nDržení padělatelského náčiní k padělání nebo pozměňování peněz nebo cenin\n2000 00\notevřená kategorie\nPadělání dokumentů\n2001 00\nPadělání veřejné listiny nebo úředního dokumentu soukromou osobou\n2002 00\nPadělání veřejné listiny státním zaměstnancem nebo veřejným činitelem\n2003 00\nDodání nebo nabytí padělané veřejné listiny nebo úředního dokumentu; dodání nebo nabytí padělané veřejné listiny nebo úředního dokumentu státním zaměstnancem nebo veřejným činitelem\n2004 00\nUžití padělaných veřejných listin nebo úředních dokumentů\n2005 00\nDržení padělatelského náčiní k padělání veřejných listin nebo úředních dokumentů\n2006 00\nPadělání soukromých dokumentů soukromou osobou\n2100 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti dopravním předpisům\n2101 00\nNebezpečné řízení vozidla\n2102 00\nŘízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky\n2103 00\nŘízení vozidla bez platného řidičského oprávnění nebo při zadržení řidičského průkazu\n2104 00\nNezastavení po dopravní nehodě\n2105 00\nVyhnutí se silniční kontrole\n2106 00\nTrestné činy související se silniční dopravou\n2200 00\notevřená kategorie\nTrestné činy v oblasti pracovního práva\n2201 00\nNeoprávněné zaměstnávání\n2202 00\nTrestné činy související s odměňováním včetně příspěvků na sociální zabezpečení\n2203 00\nTrestné činy související s pracovními podmínkami a bezpečností a ochranou zdraví při práci\n2204 00\nTrestné činy související s přístupem k povolání a jeho výkonem\n2205 00\nTrestné činy související s pracovní dobou a dobou odpočinku\n2300 00\notevřená kategorie\nTrestné činy proti právním předpisům v oblasti migrace\n2301 00\nNepovolený vstup a pobyt\n2302 00\nUsnadňování nepovoleného vstupu a pobytu\n2400 00\notevřená kategorie\nTrestné činy vojenské\n2500 00\notevřená kategorie\nTrestné činy související s hormony a jinými růstovými stimulátory\n2501 00\nNedovolený dovoz, vývoz nebo dodávání hormonálních látek a jiných prostředků na podporu růstu\n2600 00\notevřená kategorie\nTrestné činy související s jadernými materiály nebo jinými nebezpečnými radioaktivními látkami\n2601 00\nNedovolený dovoz, vývoz, dodání nebo nabytí jaderných nebo radioaktivních materiálů\n2700 00\notevřená kategorie\nJiné trestné činy\n2701 00\nJiné úmyslné trestné činy\n2702 00\nJiné trestné činy z nedbalosti\n_______________\n(1)\nNení-li v této kategorii stanoveno jinak, rozumí se „obchodováním“ dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.\n(2)\nPro účely této podkategorie zahrnuje obchodování nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.\n(3)\nPro účely této podkategorie zahrnuje obchodování dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.\n(4)\nNapříklad: obzvlášť přitěžující okolnosti.\n(5)\nNapříklad znásilnění zvlášť zavrženíhodným způsobem.\n(6)\nObchodování zahrnuje dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.\nParametry\nStupeň dokonání\nDokonaný čin\nC\nPokus nebo příprava\nA\nInformace není předávána\nØ\nStupeň účastenství\nPachatel\nM\nPomocník a účastník nebo návodce /organizátor, spiklenec\nH\nInformace není předávána\nØ\nVynětí z trestní odpovědnosti:\nNepříčetnost nebo zmenšená příčetnost\nS\nRecidiva\nR\nSpolečná tabulka kategorií trestů a opatření s tabulkou parametrů podle kapitoly 1 čl. 5 odst. 3 a 4\nKód\nKategorie a podkategorie trestů a opatření\n1000\notevřená kategorie\nOdnětí svobody\n1001\nTrest odnětí svobody\n1002\nTrest odnětí svobody na doživotí\n2000\notevřená kategorie\nOmezení osobní svobody\n2001\nZákaz vstupu na určitá místa\n2002\nOmezení cestování do zahraničí\n2003\nZákaz zdržovat se na určitých místech\n2004\nZákaz vstupu na veřejnou akci\n2005\nZákaz vstupovat jakýmkoliv způsobem do kontaktu s určitými osobami\n2006\nUložení elektronického dozoru(1)\n2007\nPovinnost hlásit se v určené době určenému orgánu\n2008\nPovinnost zdržovat se / pobývat na určitém místě\n2009\nPovinnost nacházet se v určenou dobu v místě bydliště\n2010\nPovinnost dodržovat probační opatření nařízená soudem včetně povinnosti zůstat pod dohledem\n3000\notevřená kategorie\nZákaz výkonu určitého práva nebo funkce\n3001\nZbavení funkce\n3002\nZbavení nebo pozastavení práva zastávat veřejnou funkci nebo do ní být jmenován\n3003\nZbavení nebo pozastavení práva volit nebo být volen\n3004\nZbavení možnosti uzavírat smlouvy s veřejnou správou\n3005\nNezpůsobilost získávat veřejné dotace\n3006\nOdnětí řidičského oprávnění(2)\n3007\nPozastavení platnosti řidičského oprávnění\n3008\nZákaz řízení určitých motorových vozidel\n3009\nZbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti\n3010\nZbavení nebo pozastavení práva účastnit se soudního řízení jako znalec / svědek pod přísahou / přísedící\n3011\nZbavení nebo pozastavení práva být poručníkem nebo opatrovníkem(3)\n3012\nZbavení nebo pozastavení práva používat vyznamenání nebo titul\n3013\nZákaz výkonu povolání, obchodní nebo společenské činnosti\n3014\nZákaz práce nebo činností s nezletilými\n3015\nPovinnost uzavřít podnik\n3016\nZákaz držení nebo nošení zbraní\n3017\nOdnětí povolení k lovu nebo rybolovu\n3018\nZákaz vystavování šeků nebo používání platebních/kreditních karet\n3019\nZákaz chování zvířat\n3020\nZákaz držení nebo používání některých předmětů kromě zbraní\n3021\nZákaz hraní některých her / provozování některých sportů\n4000\notevřená kategorie\nZákaz pobytu nebo vyhoštění\n4001\nZákaz pobytu na území státu\n4002\nVyhoštění z území státu\n5000\notevřená kategorie\nOsobní povinnost\n5001\nPovinnost podstoupit léčbu nebo jiné formy terapie\n5002\nPovinnost účastnit se sociálně výchovného programu\n5003\nPovinnost být v péči nebo pod dozorem rodiny\n5004\nVýchovná opatření\n5005\nSociálně soudní dohled\n5006\nPovinnost vzdělávat se / pracovat\n5007\nPovinnost poskytnout informace soudním orgánům\n5008\nPovinnost zveřejnit rozsudek\n5009\nPovinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem\n6000\notevřená kategorie\nTrest související s osobním majetkem\n6001\nPropadnutí majetku nebo věci (konfiskace)\n6002\nZničení věci\n6003\nOprava\n7000\notevřená kategorie\nUmístění do ústavu\n7001\nUmístění do psychiatrické léčebny\n7002\nUmístění do léčebny drogově závislých\n7003\nUmístění do nápravně výchovného ústavu\n8000\notevřená kategorie\nPeněžitý trest\n8001\nPokuta\n8002\nDenní pokuta(4)\n8003\nPokuta ve prospěch zvláštního příjemce(5)\n9000\notevřená kategorie\nPracovní trest\n9001\nObecně prospěšná služba nebo práce\n9002\nObecně prospěšná služba nebo práce doplněná jinými omezujícími opatřeními\n10000\notevřená kategorie\nVojenský trest\n10001\nZtráta vojenské hodnosti(6)\n10002\nPropuštění z ozbrojených sil\n10003\nVojenské vězení\n11000\notevřená kategorie\nUpuštění od potrestání, podmíněné upuštění od potrestání, výstraha\n12000\notevřená kategorie\nJiné tresty či opatření\nParametry (uvedou se, jsou-li použitelné)\nø\nTrest\nm\nOpatření\na\nPodmíněný odklad výkonu trestu/opatření\nb\nČástečně podmíněný odklad výkonu trestu/opatření\nc\nPodmíněný odklad výkonu trestu/opatření s probací/dohledem\nd\nČástečně podmíněný odklad výkonu trestu/opatření s probací/dohledem\ne\nPřeměna trestu/opatření\nf\nAlternativní trest/opatření uložený/é jako hlavní trest\ng\nAlternativní trest/opatření uložený/é původně v případě nevykonání hlavního trestu\nh\nZrušení podmíněného odkladu výkonu trestu/opatření\ni\nNásledné stanovení souhrnného trestu\nj\nPřerušení/odložení výkonu trestu/opatření(7)\nk\nUpuštění od výkonu trestu\nl\nUpuštění od výkonu podmíněně odloženého výkonu trestu\nn\nKonec výkonu trestu\no\nUdělení milosti\np\nAmnestie\nq\nPodmíněné propuštění (propuštění osoby před koncem výkonu trestu za jistých podmínek)\nr\nZahlazení (s vymazáním trestu z rejstříku trestů, či bez něj)\ns\nZvláštní tresty nebo opatření pro nezletilé\nt\nRozhodnutí jiné než trestní povahy(8)\n_______________\n(1)\nFixními nebo mobilními prostředky.\n(2)\nPro získání nového řidičského oprávnění je nutná nová žádost.\n(3)\nPoručník nebo opatrovník nesvéprávné osoby nebo nezletilého dítěte.\n(4)\nPokuta vyjádřená v částce za den.\n(5)\nNapříklad: ve prospěch instituce, sdružení, nadace nebo oběti.\n(6)\nSnížení hodnosti.\n(7)\nNemá za následek vyhnutí se výkonu trestu.\n(8)\nTento parametr bude uveden pouze v případě, že taková informace je poskytována v odpověď na žádost obdrženou státem státní příslušnosti dané osoby.\nPŘÍLOHA 45\nDEFINICE TERORISMU\n1.   Oblast působnosti\nPro účely části třetí hlavy IX, čl. 599 odst. 3 písm. b), čl. 599 odst. 4, čl. 602 odst. 2 písm. c), čl. 670 odst. 2 písm. a) této dohody a příloh 43 a 46 se „terorismem“ rozumí trestné činy definované v bodech 3 až 14 této přílohy.\n2.   Definice teroristické skupiny a strukturované skupiny\n2.1\n„Teroristickou skupinou“ se rozumí strukturovaná skupina více než dvou osob existující po delší dobu, které jedná ve shodě s cílem páchat teroristické trestné činy.\n2.2\n„Strukturovanou skupinou“ se rozumí skupina, která není nahodile vytvořena za účelem bezprostředního spáchání trestného činu, přičemž její členové nemusejí mít formálně vymezené úlohy a není nezbytná kontinuita členství ani rozvinutá struktura.\n3.   Teroristické trestné činy\n3.1\nÚmyslná jednání, která jsou vymezená vnitrostátním právem jako trestné činy, která mohou vzhledem ke své povaze nebo souvislostem závažně poškodit zemi nebo mezinárodní organizaci, byla-li spáchána s jedním z cílů uvedených v bodě 3.2:\na)\nútoky ohrožující lidský život s možným následkem smrti;\nb)\nútoky ohrožující tělesnou integritu člověka;\nc)\núnos nebo braní rukojmí;\nd)\nzpůsobení rozsáhlého poškození vládních nebo veřejných zařízení, dopravního systému, infrastruktury včetně informačního systému, pevné plošiny na kontinentálním šelfu, veřejného místa nebo soukromého majetku, které může ohrozit lidské životy nebo vyústit ve značné hospodářské ztráty;\ne)\nNeoprávněné získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem nebo plavidlem nebo jiným prostředkem veřejné či nákladní dopravy;\nf)\nvýroba, držení, získání, přeprava, dodání nebo užití výbušnin nebo zbraní, včetně chemických, biologických, radiologických nebo jaderných zbraní, jakož i výzkum a vývoj chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní;\ng)\nvypouštění nebezpečných látek, zakládání požárů, vyvolání povodní nebo zavinění výbuchů, jejichž důsledkem je ohrožení lidských životů;\nh)\nnarušení nebo přerušení dodávek vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje, jehož důsledkem je ohrožení lidských životů;\ni)\númyslné a neoprávněné závažné narušení nebo přerušení fungování informačního systému vložením počítačových údajů či jejich přenosem, poškozením, vymazáním, znehodnocením, pozměněním, potlačením nebo znepřístupněním v případech, kdy:\ni)\nmá dopad na velký počet informačních systémů za použití nástroje vytvořeného nebo přizpůsobeného prvotně pro tento účel;\nii)\ntrestný čin způsobuje vážnou škodu;\niii)\ntrestný čin byl spáchán proti informačnímu systému kritické infrastruktury;\nj)\númyslné a neoprávněné vymazání, poškození, znehodnocení, pozměnění nebo potlačení počítačových údajů v informačním systému, nebo jejich znepřístupnění v případech, kdy byl trestný čin spáchán proti informačnímu systému kritické infrastruktury;\nk)\nvýhrůžky spácháním některého z činů uvedených v písmenech a) až j).\n3.2\nZa cíl podle bodu 3.1 se považuje snaha:\na)\nzávažným způsobem zastrašit obyvatelstvo;\nb)\nprotiprávně přinutit vládu nebo mezinárodní organizaci, aby jednala určitým způsobem nebo aby se jednání zdržela;\nc)\nzávažným způsobem destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace.\n4.   Trestné činy spojené s teroristickou skupinou\nTato úmyslná jednání:\na)\nvedení teroristické skupiny;\nb)\núčast na činnosti teroristické skupiny, včetně dodávání informací nebo materiálních zdrojů, financování činnosti jakýmkoli způsobem s vědomím, že uvedená účast napomáhá trestné činnosti teroristické skupiny\n5.   Veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu\nÚmyslné šíření nebo jiné úmyslné zpřístupňování jakýmikoli prostředky, ať už on-line nebo off-line, sdělení veřejnosti, jehož záměrem je podnítit spáchání některého z trestných činů uvedených v bodě 3.1 písm. a) až j), pokud takové jednání přímo či nepřímo, například formou glorifikace teroristických činů, obhajuje páchání teroristických trestných činů, a vyvolává nebezpečí, že jeden či více takových trestných činů může být spáchán.\n6.   Nábor teroristů\nÚmyslné získávání jiné osoby ke spáchání nebo přispění ke spáchání některého z trestných činů uvedených v bodě 3.1 písm. a) až j) nebo v bodě 4.\n7.   Poskytování výcviku k terorismu\nÚmyslné poskytování návodu k výrobě nebo použití výbušnin, palných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, nebo k jiným specifickým metodám či technikám za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání některého trestných činů uvedených v bodě 3.1 písm. a) až j) s vědomím, že poskytnuté dovednosti jsou určeny k použití za tímto účelem.\n8.   Podstoupení výcviku k terorismu\nÚmyslné přijetí návodu k výrobě nebo použití výbušnin, palných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, nebo k jiným specifickým metodám či technikám za účelem spáchání nebo přispění ke spáchání některého z trestných činů uvedených v bodě 3.1 písm. a) až j).\n9.   Vycestování za účelem terorismu\n9.1\nÚmyslné vycestování do jiné země, než je daný stát, za účelem spáchání teroristického trestného činu podle bodu 3 nebo přispění k jeho spáchání, za účelem účasti na činnosti teroristické skupiny podle bodu 4 s vědomím, že taková účast přispěje k trestné činnosti této skupiny, nebo za účelem poskytnutí či podstoupení výcviku k terorismu podle bodů 7 a 8.\n9.2\nVedle toho toto úmyslné jednání:\na)\npřicestování do daného státu za účelem spáchání teroristického trestného činu podle bodu 3 nebo přispění k jeho spáchání, za účelem účasti na činnosti teroristické skupiny podle bodu 4 s vědomím, že taková účast přispěje k trestné činnosti této skupiny, nebo za účelem poskytnutí či podstoupení výcviku k terorismu podle bodů 7 a 8 nebo\nb)\npřípravné činnosti prováděné osobou, jež přicestovala do daného státu s úmyslem spáchat teroristický trestný čin podle bodu 3.1 nebo s úmyslem přispět k jeho spáchání.\n10.   Organizace nebo jiné usnadnění vycestování za účelem terorismu\nJakékoliv úmyslné jednání spočívající v organizaci nebo usnadnění, které pomáhá jakékoliv osobě vycestovat za účelem terorismu, jak je uvedeno v bodě 9.1 a bodě 9.2 písm. a), s vědomím, že takto poskytnutá pomoc je poskytnuta za tímto účelem.\n11.   Financování terorismu\n11.1\nÚmyslné poskytování nebo shromažďování finančních prostředků, jakýmkoliv způsobem, přímo nebo nepřímo, se záměrem nebo s vědomím, že budou zcela nebo zčásti použity ke spáchání některého z trestných činů uvedených v bodech 3 až 10 nebo k přispění k jeho spáchání.\n11.2\nPokud se financování terorismu podle bodu 11.1 týká některého z trestných činů uvedených v bodech 3, 4 a 9, není nezbytné, aby dotčené finanční prostředky byly ke spáchání kteréhokoliv z těchto trestných činů nebo k přispění k jeho spáchání skutečně použity, ať již zcela nebo zčásti, ani není nezbytné, aby bylo pachateli známo, pro jaký konkrétní trestný čin nebo činy mají být tyto finanční prostředky použity.\n12.   Další trestné činy spojené s teroristickými činnostmi\nTato úmyslná jednání:\na)\nkrádež s přitěžujícími okolnostmi s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v bodě 3;\nb)\nvydírání s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v bodě 3;\nc)\npadělání veřejných listin nebo používání padělaných veřejných listin s cílem spáchat některý z činů uvedených v bodě 3.1 písm. a) až j), bodě 4 písm. b) a bodě 9.\n13.   Vztah k teroristickým trestným činům\nAby byl daný trestný čin uvedený v bodech 4 až 12 považován za terorismus, jak je uvedeno v bodě 1, není nezbytné, aby byl teroristický čin skutečně spáchán, a pokud jde o trestné činy uvedené v bodech 5 až 10 a 12, není ani nezbytné prokázat spojitost s jiným konkrétním trestným činem stanoveným v této příloze.\n14.   Pomoc, návod a pokus\nTato jednání:\na)\npomoc v případě trestných činů uvedených v bodech 3 až 8, 11 a 12;\nb)\nnávod ke spáchání trestných činů uvedených v bodech 3 až 12 a\nc)\npokus o spáchání trestných činů uvedených v bodech 3, 6 a 7, bodě 9.1, bodě 9.2 písm. a) a bodech 11 a 12, s výjimkou držení, jak stanoví bod 3.1 písm. f), a trestného činu uvedeného v bodě 3.1 písm. k).\nPŘÍLOHA 46\nZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A KONFISKACE\nFormulář žádosti o zajištění / předběžná opatření\nODDÍL A\nDožadující stát: …\nDožádaný stát: …\nODDÍL B: Naléhavost\nDůvody pro naléhavost a/nebo požadované datum výkonu:\nLhůty pro vyřízení žádosti o zajištění jsou stanoveny v článku 663 dohody. Je-li však třeba kratší nebo zvláštní lhůty, uveďte prosím datum a zdůvodněte ji:\nODDÍL C: Příslušné osoby\nUveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti (1) fyzické nebo (2) právnické osoby nebo osob, na něž se vztahuje žádost o zajištění, nebo osoby nebo osob, která/které vlastní majetek, na nějž se vztahuje žádost o zajištění (pokud se vztahuje na více než jednu osobu, uveďte tyto údaje pro každou osobu):\n1.\nFyzická osoba:\nPříjmení:\nJméno (jména):\nPřípadná další příslušná jména:\nPřípadné přezdívky:\nPohlaví:\nStátní příslušnost:\nIdentifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:\nDruh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti (průkaz totožnosti, cestovní pas), je-li k dispozici:\nDatum narození:\nMísto narození:\nBydliště nebo známá adresa; pokud není známa, uveďte poslední známou adresu:\nJazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí:\nUveďte, zda se na tuto osobu vztahuje žádost o zajištění, která je proti ní namířena, nebo zda vlastní majetek, na nějž se vztahuje žádost o zajištění:\n2.\nPrávnická osoba:\nNázev:\nPrávní forma:\nPřípadně zkrácený název, běžně používaný název nebo obchodní firma:\nSídlo:\nRegistrační číslo:\nAdresa právnické osoby:\nJméno zástupce právnické osoby:\nUveďte, zda se na tuto právnické osobu vztahuje žádost o zajištění, která je proti ní namířena, nebo zda vlastní majetek, na nějž se vztahuje žádost o zajištění:\nPokud se liší od výše uvedené adresy, uveďte prosím místo, kde je třeba provést zajištění:\n3.\nTřetí strany:\ni)\nPřípadně třetí osoby, jejichž práva k majetku, na nějž se žádost o zajištění vztahuje, jsou žádostí přímo dotčena (totožnost a důvody):\nii)\nV případě, že třetí strany měly možnost uplatnit svá práva, přiložte dokumenty prokazující tuto skutečnost.\n4.\nUveďte další údaje, jež napomohou při vyřízení žádosti o zajištění:\nODDÍL D: Příslušný majetek\nUveďte veškeré informace, pokud jsou známy, o majetku, který je předmětem žádosti o zajištění. Uveďte podrobnosti o veškerém majetku a případně o jednotlivých věcech:\n1.\nPokud se vztahuje k peněžní částce:\ni)\nDůvody vedoucí k domněnce, že osoba má majetek/příjmy v dožádaném státě\nii)\nPopis místo, kde se nachází majetek/zdroj příjmů uvedené osoby\niii)\nPřesné místo, kde se nachází majetek/zdroj příjmů uvedené osoby\niv)\nÚdaje o bankovním účtu uvedené osoby (jsou-li známy)\n2.\nTýká-li se žádost o zajištění specificky určené věci nebo věcí tvořících součást majetku (nebo majetku v hodnotě rovnocenné takovému majetku):\ni)\nDůvody vedoucí k domněnce, že specificky určená věc nebo věci tvořící součást majetku se nacházejí v dožádaném státě:\nii)\nPopis a místo, kde se nachází specificky určená věc nebo věci tvořící součást majetku\niii)\nJiné příslušné informace\n3.\nCelková částka požadovaná k zajištění nebo výkonu v dožádaném státě (čísly a slovy, uveďte měnu):\nODDÍL E: Důvody pro žádost nebo vydání příkazu k zajištění (v příslušných případech)\nShrnutí skutečností:\n1.\nUveďte důvody žádosti o zajištění nebo vydání příkazu k zajištění, včetně shrnutí základních skutečností a důvodů pro zajištění, popisu skutku (skutků), který je (které jsou) předmětem vyšetřování nebo řízení, fáze, v níž se vyšetřování nebo řízení nachází, důvodů jakýchkoli rizikových faktorů a včetně jakýchkoli dalších relevantních informací\n2.\nPovaha a právní kvalifikace trestného činu nebo trestných činů, v souvislosti s nímž/nimiž byla vydána žádost o zajištění nebo příkaz k zajištění, a příslušná ustanovení zákona.\n3.\nNásledující část se použije pouze v případě (případech), že dožadující i dožádaný stát učinily oznámení podle čl. 670 odst. 2 dohody: v příslušném případě zaškrtněte jeden nebo více z níže uvedených trestných činů, definovaných podle práva dožadujícího státu, za něž se v dožadujícím státě ukládá trest odnětí svobody nebo se nařizuje ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nejméně tří let. V případě, že se žádost o zajištění nebo příkaz k zajištění týká více trestných činů, uveďte čísla v níže uvedeném seznamu trestných činů (odpovídající trestným činům, jak jsou uvedeny v bodech 1 a 2 výše).\n☐\núčast na zločinném spolčení\n☐\nterorismus podle definice v příloze 45\n☐\nobchodování s lidmi\n☐\nsexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie\n☐\nnedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami\n☐\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami\n☐\nkorupce, včetně úplatkářství\n☐\npodvody, včetně podvodů postihujících finanční zájmy Spojeného království, členského státu nebo Unie\n☐\npraní výnosů z trestné činnosti\n☐\npadělání měny\n☐\npočítačová trestná činnost\n☐\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými živočišnými druhy a s ohroženými druhy a odrůdami rostlin\n☐\nnapomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu\n☐\nvražda\n☐\ntěžké ublížení na zdraví\n☐\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi\n☐\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí\n☐\nrasismus a xenofobie\n☐\norganizovaná nebo ozbrojená loupež\n☐\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl\n☐\npodvod\n☐\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu\n☐\npadělání a produktové pirátství\n☐\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi\n☐\npadělání platebních prostředků\n☐\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu\n☐\nnedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály\n☐\nobchod s odcizenými vozidly\n☐\nznásilnění\n☐\nžhářství\n☐\ntrestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu\n☐\nneoprávněné získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem plavidlem nebo kosmickou lodí\n☐\nsabotáž\n4.\nDalší důležité informace (např. vztah mezi majetkem a trestným činem):\nODDÍL F: Zachování důvěrnosti\n☐\nNutnost zachovat důvěrnou povahu informací uvedených v žádosti po výkonu:\n☐\nNutnost zvláštních formálních náležitostí v době výkonu:\nODDÍL G: Žádosti podané více než jednomu státu\nPokud byla žádost o zajištění podána více než jednomu státu, uveďte tyto informace:\n1.\nŽádost o zajištění byla podána následujícímu jinému státu (státům) (stát a orgán):\n2.\nUveďte důvody pro podání žádostí o zajištění více státům:\n3.\nHodnota majetku, je-li známa, v každém dožádaném státě:\n4.\nUveďte případné zvláštní potřeby:\nODDÍL H: Vztah k dřívějším žádostem o zajištění nebo příkazům k zajištění\nV příslušných případech poskytněte informace důležité pro identifikaci předchozích nebo souvisejících žádostí o zajištění:\n1.\nDatum žádosti nebo vydání a předání příkazu:\n2.\nOrgán, kterému byl(a) předán(a):\n3.\nOdkaz poskytnutý vydávajícím a vykonávajícím orgánem:\nODDÍL I: Propadnutí věci nebo majetku (konfiskace)\nK této žádosti o zajištění je přiložen příkaz ke konfiskaci vydaný v dožadujícím státě (číslo jednací příkazu ke konfiskaci):\n☐\nAno, číslo jednací:\n☐\nNe\nMajetek zůstává zajištěný v dožádaném státě po dobu předání a výkonu příkazu ke konfiskaci (odhadované datum pro předložení příkazu ke konfiskaci, je-li to možné):\nODDÍL J: Opravné prostředky (v příslušných případech)\nUveďte prosím, zda mohou být v dožadujícím státě uplatněny opravné prostředky proti vydání žádosti o zajištění / příkazu k zajištění, a pokud ano, uveďte další podrobnosti (popis opravného prostředku, včetně nezbytných kroků a lhůt):\nODDÍL K: Vystavující orgán\nPokud v dožadujícím státě existuje příkaz k zajištění, o nějž se tato žádost o zajištění opírá, uveďte tyto údaje:\n1.\nDruh vydávajícího orgánu:\n☐\nsoudce, soud, státní zástupce\n☐\njiný příslušný orgán určený dožadujícím státem\n2.\nKontaktní údaje:\nÚřední název vystavujícího orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s vydávajícím orgánem komunikovat:\nPodpis vydávajícího orgánu nebo jeho zástupce, kterým se potvrzuje, že obsah formuláře žádosti o zajištění / předběžná opatření je přesný a správný:\nJméno a příjmení:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nDatum:\nÚřední razítko (je-li k dispozici):\nODDÍL L: Ověřující orgán\nV příslušných případech uveďte typ orgánu, který ověřil formulář žádosti o zajištění / předběžná opatření:\n☐\nsoudce, soud, státní zástupce\n☐\njiný příslušný orgán určený dožadujícím státem\nÚřední název potvrzujícího orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s příslušným orgánem komunikovat:\nODDÍL M: Ústřední orgán\nUveďte ústřední orgán odpovědný za administrativní předání a přijetí žádostí o zajištění v dožadujícím státě:\nÚřední název ústředního orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s příslušným orgánem komunikovat:\nODDÍL N: Další informace\n1.\nUveďte, zda by hlavním kontaktním místem v dožadujícím státě měl být:\n☐\nvydávající orgán\n☐\npříslušný orgán\n☐\nústřední orgán\n2.\nPokud se liší od výše uvedeného, uveďte kontaktní údaje osoby nebo osob, na které se lze obrátit s požadavkem na dodatečné informace ohledně žádosti o zajištění:\nJméno / titul / organizace:\nAdresa:\nE-mail / kontaktní telefonní číslo:\nODDÍL O: Přílohy\nOriginál nebo řádně ověřená kopie příkazu k zajištění musí být poskytnuty spolu s formulářem žádosti o zajištění / předběžná opatření, pokud byl příkaz k zajištění vydán v dožadujícím státě.\nFormulář žádosti o konfiskaci\nODDÍL A\nDožadující stát: …\nDožádaný stát: …\nODDÍL B: Příkaz ke konfiskaci\nDatum vydání: …\nDatum nabytí právní moci příkazu: …\nČíslo jednací: …\nCelková částka příkazu čísly a slovy, uveďte měnu\nČástka požadovaná k výkonu v dožádaném státě nebo, jedná-li se o zvláštní druh (druhy) majetku, popis a místo, kde se majetek nachází\nUveďte podrobnosti o zjištěních soudu v souvislosti s příkazem ke konfiskaci:\n☐\nmajetek je výnosem z trestného činu nebo celkově nebo částečně hodnotě takového výnosu odpovídá\n☐\nmajetek je nástrojem trestného činu\n☐\nmajetek podléhá rozšířené konfiskaci\n☐\nmajetek podléhá konfiskaci podle jiných ustanovení týkajících se konfiskačních pravomocí, včetně konfiskace bez pravomocného odsouzení podle práva dožadujícího státu v návaznosti na řízení v souvislosti s trestným činem\nODDÍL C: Dotčené osoby\nUveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti (1) fyzické nebo (2) právnické osoby nebo osob, na něž se vztahuje žádost o konfiskaci (pokud se vztahuje na více než jednu osobu, uveďte tyto údaje pro každou osobu):\n1.\nFyzická osoba:\nPříjmení:\nJméno (jména):\nPřípadná další příslušná jména:\nPřípadné přezdívky:\nPohlaví:\nStátní příslušnost:\nIdentifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:\nDruh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti (průkaz totožnosti, cestovní pas), je-li k dispozici:\nDatum narození:\nMísto narození:\nBydliště nebo známá adresa; pokud není známa, uveďte poslední známou adresu:\nJazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí:\nUveďte, zda se na tuto osobu vztahuje žádost o konfiskaci, která je proti ní namířena, nebo zda vlastní majetek, na nějž se vztahuje žádost o konfiskaci:\n2.\nPrávnická osoba:\nNázev:\nPrávní forma:\nPřípadně zkrácený název, běžně používaný název neboobchodní firma:\nSídlo:\nRegistrační číslo:\nAdresa právnické osoby:\nJméno zástupce právnické osoby:\nPokud se liší od výše uvedené adresy, uveďte prosím místo, kde má být žádost o konfiskaci vykonána:\n3.\nTřetí strany:\ni)\nPřípadně třetí strany, jejichž práva k majetku, na nějž se žádost o konfiskaci vztahuje, jsou žádostí přímo dotčena (totožnost a důvody), jsou-li známy:\nii)\nV případě, že třetí strany měly možnost uplatnit svá práva, přiložte dokumenty prokazující tuto skutečnost.\n4.\nUveďte další údaje, jež napomohou při vyřízení žádosti o konfiskaci:\nODDÍL D: Dotčený majetek\nUveďte veškeré informace, pokud jsou známy, o majetku, který je předmětem konfiskace. Uveďte podrobnosti o veškerém majetku a případně o jednotlivých věcech:\n1.\nPokud se vztahuje k peněžní částce:\ni)\nDůvody vedoucí k domněnce, že osoba má majetek/příjmy v dožádaném státě\nii)\nPopis a místo, kde se majetek / zdroj příjmů nachází:\n2.\nTýká-li se žádost specificky určené věci nebo věcí tvořících součást majetku:\ni)\nDůvody vedoucí k domněnce, že specificky určená věc nebo věci tvořící součást majetku se nacházejí v dožádaném státě:\nii)\nPopis a místo, kde se konkrétní věc nebo věci tvořících součást majetku nachází:\n3.\nHodnota majetku:\ni)\nCelková částka žádosti (přibližná částka):\nii)\nCelková částka požadovaná k výkonu v dožádaném státě (přibližná částka):\niii)\nPokud se jedná o konkrétní druh (druhy) majetku, popis a místo, kde se majetek nachází:\nODDÍL E: Důvody konfiskace\nShrnutí skutečností:\n1.\nUveďte důvody, proč byl příkaz ke konfiskaci vydán, včetně shrnutí základních skutečností a důvodů pro konfiskaci, popisu trestných činů, důvodů případných rizikových faktorů a veškeré další důležité informace (např. datum, místo a okolnosti trestného činu):\n2.\nPovaha a právní kvalifikace trestného činu nebo trestných činů, v souvislosti s nímž/nimiž byl příkaz ke konfiskaci vydán, a příslušná ustanovení zákona:\n3.\nNásledující část se použije pouze v případě, že dožadující i dožádaný stát učinily oznámení podle čl. 670 odst. 2 dohody: v příslušném případě zaškrtněte jeden nebo více z níže uvedených trestných činů, definovaných podle práva dožadujícího státu, za něž se v dožadujícím státě ukládá trest odnětí svobody nebo se nařizuje ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nejméně tří let. V případě, že se příkaz ke konfiskaci týká více trestných činů, uveďte prosím čísla v níže uvedeném seznamu trestných činů (odpovídající trestným činům, jak jsou uvedeny v bodech 1 a 2 výše):\n☐\núčast na zločinném spolčení\n☐\nterorismus podle definice v příloze 45\n☐\nobchodování s lidmi\n☐\nsexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie\n☐\nnedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami\n☐\nnedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami\n☐\nkorupce, včetně úplatkářství\n☐\npodvody, včetně podvodů postihujících finanční zájmy Spojeného království, členského státu nebo Unie\n☐\npraní výnosů z trestné činnosti\n☐\npadělání měny\n☐\npočítačová trestná činnost\n☐\ntrestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými živočišnými druhy a s ohroženými druhy a odrůdami rostlin\n☐\nnapomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu\n☐\nvražda\n☐\ntěžké ublížení na zdraví\n☐\nnedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi\n☐\núnos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí\n☐\nrasismus a xenofobie\n☐\norganizovaná nebo ozbrojená loupež\n☐\nnedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl\n☐\npodvod\n☐\nvydírání a vymáhání peněz za ochranu\n☐\npadělání a produktové pirátství\n☐\npadělání veřejných listin a obchodování s nimi\n☐\npadělání platebních prostředků\n☐\nnedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu\n☐\nnedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály\n☐\nobchod s odcizenými vozidly\n☐\nznásilnění\n☐\nžhářství\n☐\ntrestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu\n☐\nzískání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, plavidlem nebo kosmickou lodí\n☐\nsabotáž\n4.\nDalší důležité informace (např. vztah mezi majetkem a trestným činem):\nODDÍL F: Zachování důvěrnosti\n☐\nNutnost zachovat důvěrnou povahu informací uvedených v žádosti nebo její části\nUveďte jakékoli relevantní informace:\nODDÍL G: Žádosti podané více než jednomu státu\nPokud byla žádost o konfiskaci podána více než jednomu státu, uveďte tyto informace:\n1.\nŽádost o konfiskaci byla podána následujícímu jinému státu (státům) (stát a orgán):\n2.\nDůvody pro předání žádosti o konfiskaci více státům (vyberte vhodné důvody):\ni)\nTýká-li se žádost specificky určených věcí tvořících součást majetku:\n☐\nMá se za to, že různé věci tvořící součást majetku, na které se žádost vztahuje, se nacházejí v různých státech.\n☐\nŽádost o konfiskaci se týká specificky určené věci tvořící součást majetku a vyžaduje provést opatření ve více než jednom státě.\nii)\nTýká-li se žádost o konfiskaci peněžité částky:\n☐\nOdhadovaná hodnota majetku, který může být konfiskován v dožadujícím státě a v jakémkoli dožádaném státě, pravděpodobně nebude postačovat k pokrytí celé částky uvedené v příkazu.\n☐\nJiné zvláštní potřeby:\n3.\nHodnota majetku, je-li známa, v každém dožádaném státě:\n4.\nVyžaduje-li konfiskace specificky určené věci nebo věcí tvořících součást majetku provést opatření ve více než jednom státě, popis opatření, která mají být přijata v dožádaném státě:\nODDÍL H: Přepočet a předání majetku\n1.\nTýká-li se žádost o konfiskaci specificky určené věci tvořící součást majetku, uveďte, zda požadující stát připouští, aby konfiskace ve dožádaném státě spočívala v požadavku zaplatit peněžitou částku odpovídající hodnotě předmětného majetku:\n☐\nAno\n☐\nNe\n2.\nTýká-li se konfiskace peněžité částky, uveďte, zda lze do žádajícího státu předat jiný majetek získaný vyřízením žádosti o konfiskaci, než je tato než peněžitá částka:\n☐\nAno\n☐\nNe\nODDÍL I: Náhradní trest odnětí svobody nebo jiná opatření omezující osobní svobodu\nUveďte, zda dožadující stát umožňuje dožádanému státu, aby uplatnil náhradní trest odnětí svobody nebo jiná opatření omezující osobní svobodu, není-li možné plné nebo částečné vyřízení žádosti o konfiskaci:\n☐\nAno\n☐\nNe\nODDÍL J: Restituce nebo odškodnění obětí\n1.\nV příslušných případech prosím uveďte:\n☐\nVydávající orgán nebo jiný příslušný orgán žádajícího státu vydal rozhodnutí o náhradě škody oběti nebo vrácení následující peněžní částky oběti:\n☐\nVydávající orgán nebo jiný příslušný orgán žádajícího státu vydal rozhodnutí o navrácení následujícího majetku jiného než peníze oběti:\n2.\nPodrobnosti rozhodnutí o vrácení majetku nebo náhradě škody oběti:\nVydávající orgán (úřední název):\nDatum přijetí rozhodnutí:\nSpisová značka rozhodnutí (je-li k dispozici):\nPopis majetku, který má být navrácen, nebo částka přiznaná jako náhrada:\nJméno oběti:\nAdresa oběti:\nODDÍL K: Opravné prostředky\nUveďte prosím, zda již byly uplatněny opravné prostředky proti vydání příkazu ke konfiskaci, a pokud ano, uveďte další podrobnosti (popis opravného prostředku, včetně nezbytných kroků a lhůt):\nODDÍL L: Vystavující orgán\nUveďte prosím podrobnosti o orgánu, který žádost o konfiskaci v dožadujícím státě vydal:\n1.\nDruh vydávajícího orgánu:\n☐\nsoudce, soud, státní zástupce\n☐\njiný příslušný orgán určený dožadujícím státem\n2.\nKontaktní údaje:\nÚřední název vystavujícího orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s vydávajícím orgánem komunikovat:\nPodpis vydávajícího orgánu nebo jeho zástupce, kterým se potvrzuje, že obsah formuláře žádosti o konfiskaci je přesný a správný:\nJméno a příjmení:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nDatum:\nÚřední razítko (je-li k dispozici):\nODDÍL M: Ověřující orgán\nV příslušných případech uveďte typ orgánu, který ověřil formulář žádosti o konfiskaci:\n☐\nsoudce, soud, státní zástupce\n☐\njiný příslušný orgán určený vydávajícím státem\nÚřední název potvrzujícího orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s příslušným orgánem komunikovat:\nODDÍL N: Ústřední orgán\nUveďte ústřední orgán odpovědný za administrativní předání a přijetí formuláře žádosti o konfiskaci v dožadujícím státě:\nÚřední název ústředního orgánu:\nJméno a příjmení jeho zástupce:\nPostavení (titul / služební hodnost):\nSpisová značka:\nAdresa:\nTel. (číslo země) (směrové číslo)\nFax: (číslo země) (směrové číslo)\nE-mail:\nJazyky, v nichž lze s příslušným orgánem komunikovat:\nODDÍL O: Další informace\n1.\nUveďte, zda by hlavním kontaktním místem v dožadujícím státě měl být:\n☐\nvydávající orgán\n☐\npříslušný orgán\n☐\nústřední orgán\n2.\nPokud se liší od výše uvedeného, uveďte kontaktní údaje osoby nebo osob, na které se lze obrátit s požadavkem na dodatečné informace ohledně formuláře žádosti o konfiskaci:\nJméno / titul / organizace:\nAdresa:\nE-mail / kontaktní telefonní číslo:\nODDÍL P: Přílohy\nS formulářem žádosti o konfiskaci musí být předložen originál nebo řádně ověřená kopie příkazu ke konfiskaci.\nPŘÍLOHA 47\nPLNĚNÍ FINANČNÍCH PODMÍNEK\n1.   \nKomise sdělí Spojenému království co nejdříve, nejpozději však 16. dubna rozpočtového roku, pro každý program Unie, každou činnost Unie nebo jejich část, kterých se Spojené království účastní, tyto informace:\na)\nčástky v prostředcích na závazky v rozpočtu Unie přijaté s konečnou platností pro daný rok pro rozpočtové linie, které se týkají účasti Spojeného království v souladu s protokolem uvedené v článku 710 k této dohodě, a případně částku vnějších účelově vázaných prostředků, které nevyplývají z finančního příspěvku jiných dárců v těchto rozpočtových položkách;\nb)\nvýši poplatku za účast uvedeného v čl. 714 odst. 4 této dohody;\nc)\nod roku N+1 provádění programu obsaženého v protokolu uvedeném v článku 710 této dohody čerpání prostředků na závazky odpovídajících rozpočtovému roku N a míru rušení závazků k prostředkům;\nd)\nu programů, na něž se vztahuje článek 716 této dohody, u části programů, u níž jsou tyto informace nezbytné pro výpočet automatické opravy, výši závazků přijatých ve prospěch subjektů ze Spojeného království rozdělených podle odpovídajícího roku rozpočtových prostředků a související celkovou výši závazků.\nKomise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle písmen a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.\n2.\nKomise vydá nejpozději 16. dubna a 16. července každého rozpočtového roku výzvu určenou Spojenému království k poskytnutí finančních prostředků ve výši příspěvku Spojeného království podle této dohody pro každý z programů, činností nebo jejich části, jichž se Spojené království účastní.\n3.\nSpojené království uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy. Spojené království může provádět oddělené platby pro každý program a činnost.\n4.\nOdchylně od bodů 2 a 3 pro rok 2021, ve kterém byl uzavřen protokol uvedený v článku 710 této dohody, vydá Komise výzvu k poskytnutí finančních prostředků nejpozději do 16. dubna 2021, podepíše-li se zmíněný protokol 31. března 2021 nebo před tímto datem, nebo nejpozději šestnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž byl protokol podepsán, podepíše-li se uvedený protokol po 31. březnu 2021. Je-li tato výzva k poskytnutí finančních prostředků vydána po 16. červenci daného roku, použije se pro tento rok jediná výzva k poskytnutí finančních prostředků. Spojené království uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy. Spojené království může provádět oddělené platby pro každý program a činnost.\n5.\nVýzva k poskytnutí finančních prostředků pro daný rok má hodnotu stanovenou tak, že se roční částka vypočtená podle článku 714 této dohody, včetně jakékoli úpravy podle čl. 714 odst. 8 této dohody, článku 716 nebo 717 této dohody, vydělí počtem výzev k poskytnutí finančních prostředků pro daný rok podle bodů 2 a 4 této přílohy.\n6.   \nOdchylně od bodu 5 má výzva k poskytnutí prostředků pro daný rok N ve vztahu k příspěvku na program Horizont Evropa pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 hodnotu stanovenou vydělením:\na)\nroční částky vypočtené\ni)\nuplatněním následujícího harmonogramu plateb, jestliže rok N je:\n—\n2021: 50 % se hradí v roce 2021, 50 % se hradí v roce 2026;\n—\n2022: 50 % se hradí v roce 2022, 50 % se hradí v roce 2027;\nii)\nna částku vyplývající z uplatnění článků 714 a 716 této dohody, včetně jakékoli úpravy podle čl. 714 odst. 8 nebo článku 716 této dohody pro daný rok N,\nb)\npočtem výzev k poskytnutí finančních prostředků pro daný rok N podle bodů 2 a 4.\nPoužití tohoto bodu nemá žádný vliv na stanovení výpočtu automatické opravy podle článků 716 a 721. Pro všechny výpočty ostatních částek souvisejících s částí V této dohody zohlední roční příspěvek Spojeného království tento bod.\n7.\nPokud je účast Spojeného království ukončena podle článku 719 nebo 720 této dohody, stávají se splatnými veškeré platby, které souvisejí s obdobím před tím, než ukončení nabude účinku, a které byly odloženy, v souladu s bodem 6 této přílohy. Komise vydá výzvu k poskytnutí finančních prostředků v souvislosti se splatnou částkou nejpozději jeden měsíc poté, co ukončení nabude účinku. Spojené království uhradí tuto dlužnou částku do 60 dnů od vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků.\n8.\nNa hospodaření s prostředky se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) (dále jen „finanční nařízení“) použitelné na souhrnný rozpočet Evropské unie.\n9.   \nNeprovede-li Spojené království úhradu do data splatnosti, zašle mu Komise úřední upomínku.\nV případě prodlení s platbou příspěvku vzniká Spojenému království povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.\nÚrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o tři a půl procentního bodu.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).\nPŘÍLOHA 48\nJEDNACÍ ŘÁD PRO ŘEŠENÍ SPORŮ\nI.   Definice\n1.\nPro účely části šesté hlavy I této dohody a tohoto jednacího řádu se rozumí:\na)\n„zaměstnanci“, pokud jde o rozhodce, osoby pod vedením a kontrolou rozhodce, s výjimkou asistentů;\nb)\n„poradcem“ osoba, kterou si některá ze stran najala, aby jí radila nebo pomáhala v souvislosti s rozhodčím řízením;\nc)\n„rozhodčím tribunálem“ tribunál ustavený podle článku 740 této dohody;\nd)\n„rozhodcem“ člen rozhodčího tribunálu;\ne)\n„asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování a pod vedením a kontrolou rozhodce vykonává asistenční práci, poskytuje pomoc nebo provádí rešerše pro rozhodce;\nf)\n„žalující stranou“ kterákoli ze stran, jež požaduje ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 739 této dohody;\ng)\n„registrem“ externí subjekt s příslušnými odbornými znalostmi jmenovaný stranami za účelem poskytování správní podpory při řízeních;\nh)\n„stranou žalovanou“ strana, která údajně porušila zahrnutá ustanovení, a\ni)\n„zástupcem strany“ zaměstnanec nebo jiná osoba jmenovaná vládním útvarem, agenturou nebo jakýmkoliv jiným veřejným subjektem některé ze stran, která zastupuje stranu pro účely sporu v rámci této dohody nebo jakékoliv doplňkové dohody.\nII.   Oznamování\n2.\nJakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument:\na)\nrozhodčího tribunálu se zašle současně oběma stranám;\nb)\nněkteré ze stran, které jsou určeny rozhodčímu tribunálu, se zašle v kopii současně druhé straně; a\nc)\nněkteré ze stran, které jsou určeny druhé straně, se případně zašle v kopii současně rozhodčímu tribunálu.\n3.\nJakékoli oznámení uvedené v bodě 2 se zašle e-mailem nebo případně jinými telekomunikačními prostředky, které umožňují prokázat jeho zaslání. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.\n4.\nVeškerá oznámení se zasílají právní službě Evropské komise a právnímu poradci ministerstva zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje ve Spojeném království.\n5.\nDrobné chyby nebo překlepy v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího tribunálu mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně označenými změnami.\n6.\nPokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Spojeného království, končí lhůta pro doručení dokumentu v první následující pracovní den.\nIII.   Jmenování rozhodců\n7.\nJe-li podle článku 740 této dohody rozhodce vybírán losem, spolupředseda Rady partnerství žalující strany neprodleně informuje spolupředsedu žalované strany o datu, čase a místě losování. Žalovaná strana může, pokud se tak rozhodne, být přítomna během losování. Losování se v každém případě provede se stranou či stranami, které jsou přítomny.\n8.\nSpolupředseda žalované strany písemně informuje každou osobu, jež byla do funkce rozhodce vybrána, o jejím jmenování. Každá osoba oběma stranám do pěti dnů následujících po dni, kdy byla o svém jmenování informována, potvrdí, že je schopna funkci rozhodce vykonávat.\n9.\nSpolupředseda Rady partnerství žalující strany vybere losem rozhodce nebo předsedu do pěti dnů od uplynutí lhůty uvedené v čl. 740 odst. 2 této dohody, pokud některý z dílčích seznamů uvedených v čl.752 odst. 1 této dohody:\na)\nnení sestaven, z osob, které byly formálně navrženy jednou nebo oběma stranami pro sestavení tohoto konkrétního dílčího seznamu, nebo\nb)\njiž neobsahuje alespoň pět osob z řad osob, které zůstávají na tomto konkrétním dílčím seznamu.\n10.\nStrany mohou jmenovat registr, který bude nápomocen při organizaci a vedení konkrétních řízení o řešení sporů na základě ujednání ad hoc nebo na základě ujednání přijatých Radou partnerství podle článku 759 této dohody. Za tímto účelem Rada partnerství nejpozději do 180 dnů po vstupu této dohody v platnost zváží nezbytnost jakýchkoli změn tohoto jednacího řádu.\nIV.   Organizační schůze\n11.\nNedohodnou-li se strany jinak, svolají schůzi s rozhodčím tribunálem do sedmi dnů od jeho ustavení, aby rozhodly o otázkách, které strany nebo rozhodčí tribunál považují za vhodné, včetně:\na)\nodměn a výdajů, které budou vyplaceny rozhodcům a musí být v každém případě v souladu s normami WTO, pokud se o nich nerozhodlo dříve;\nb)\nodměnách vyplácených asistentům; celková výše odměny asistenta nebo asistentů každého rozhodce nepřesáhne 50 % odměny tohoto rozhodce;\nc)\nharmonogramu řízení a\nd)\nad hoc postupy na ochranu důvěrných informací.\nRozhodci a zástupci stran se tohoto jednání mohou zúčastnit prostřednictvím telefonu nebo videokonference.\nV.   Písemná podání\n12.\nŽalující strana doručí své písemné podání nejpozději dvacet dnů po dni ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana předloží své písemné vyjádření do dvaceti dnů ode dne doručení písemného podání žalující strany.\nVI.   Fungování rozhodčího tribunálu\n13.\nVšem jednáním rozhodčího tribunálu předsedá jeho předseda. Rozhodčí tribunál může předsedu zmocnit k provádění správních a procesních rozhodnutí.\n14.\nPokud není v části šesté hlavě I této dohody nebo v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, může rozhodčí tribunál provádět své činnosti libovolnými prostředky, např. telefonem, faxem nebo počítačovým spojením.\n15.\nRozhodování rozhodčího tribunálu se mohou zúčastnit pouze rozhodci, ale rozhodčí tribunál může přítomnost na těchto poradách dovolit jejich asistentům.\n16.\nNávrhy rozhodnutí a zpráv vypracovávají výhradně členové rozhodčího tribunálu, kteří nesmí tímto úkolem pověřit jinou osobu.\n17.\nPokud vyvstane procesní problém, který není upraven v části šesté hlavě I této dohody a v jejích přílohách, může rozhodčí tribunál po konzultaci stran přijmout vhodný postup, který bude s těmito ustanoveními v souladu.\n18.\nPokud se rozhodčí tribunál domnívá, že je nezbytné změnit jakoukoli lhůtu použitelnou při řízení, kromě lhůt stanovených v části šesté hlavě I této dohody, nebo učinit jakoukoli jinou procesní nebo správní úpravu, po konzultacích se stranami informuje písemně strany o důvodech změny nebo úpravy a o lhůtách, nebo nutných úpravách.\nVII.   Nahrazení\n19.\nPokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky stanovené v příloze 49 a měl by být proto nahrazen, dotčená strana to oznámí druhé straně do patnácti dnů ode dne, kdy získala dostatečné důkazy o údajném porušení požadavků stanovených v této příloze.\n20.\nStrany vedou konzultace do patnácti dnů od oznámení uvedeného v bodě 19. Informují rozhodce o jeho údajném neplnění povinností a mohou jej požádat, aby přijal opatření k nápravě selhání. Pokud se tak dohodnou, mohou rozhodce rovněž odvolat a vybrat nového rozhodce v souladu s článkem 740 této dohody.\n21.\nPokud se strany neshodnou na tom, že je nutné rozhodce, jiného než je předseda rozhodčího tribunálu, nahradit, může kterákoli ze stran požádat, aby byla záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí je konečné.\nPokud předseda rozhodčího tribunálu zjistí, že rozhodce nesplňuje požadavky přílohy 49, vybere se nový rozhodce v souladu s článkem 740 této dohody.\n22.\nPokud se strany na nutnosti nahrazení předsedy nedohodnou, může kterákoli ze stran požádat, aby byla tato záležitost postoupena jedné ze zbývajících osob ze seznamu osob z dílčího seznamu předsedů sestaveného podle článku 752 této dohody. Jeho jméno vylosuje spolupředseda Rady partnerství dožadující strany nebo jeho zástupce. Rozhodnutí vybrané osoby o potřebě nahradit předsedu je konečné.\nPokud tato osoba zjistí, že předseda nesplňuje požadavky přílohy 49, vybere se nový předseda v souladu s článkem 740 této dohody.\nVIII.   Slyšení\n23.\nNa základě harmonogramu určeného podle bodu 11 a po konzultacích se stranami a dalšími rozhodci oznámí předseda rozhodčího tribunálu stranám datum, čas a místo konání slyšení. Uvedené informace strana, na jejímž území se slyšení koná, zveřejní, nejedná-li se o neveřejné slyšení.\n24.\nNedohodnou-li se strany jinak, koná se slyšení v Londýně, je-li žalující stranou Unie, a v Bruselu, je-li žalující stranou Spojené království. Žalovaná strana nese náklady na logistické zabezpečení slyšení.\n25.\nPokud s tím strany souhlasí, může rozhodčí tribunál svolat dodatečná slyšení.\n26.\nVšichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.\n27.\nNedohodnou-li se strany jinak, mohou se slyšení bez ohledu na to, zda je přístupné veřejnosti, zúčastnit tyto osoby:\na)\nzástupci obou stran;\nb)\nporadci;\nc)\nasistenti a administrativní pracovníci;\nd)\npřekladatelé, tlumočníci a tribunální zapisovatelé rozhodčího tribunálu a\ne)\nznalci podle rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle čl. 751 odst. 2 této dohody.\n28.\nNejpozději pět dnů před datem slyšení doručí každá ze stran rozhodčímu tribunálu a druhé straně jmenný seznam osob, které jejím jménem přednesou při slyšení argumenty nebo prezentace, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se zúčastní slyšení.\n29.\nRozhodčí tribunál vede slyšení následujícím způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly pro argumentaci i protiargumentaci stejné množství času:\nArgumenty:\na)\nargumenty žalující strany;\nb)\nargumenty žalované strany.\nProtiargumenty:\na)\nreplika žalující strany;\nb)\nduplika žalované strany.\n30.\nRozhodčí tribunál může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli ze stran.\n31.\nRozhodčí tribunál zajistí vypracování přepisu slyšení a jeho doručení stranám co nejdříve po slyšení. Strany mohou k přepisu předložit připomínky a rozhodčí tribunál může tyto připomínky zvážit.\n32.\nKaždá ze stran může do deseti dnů od data slyšení předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která během slyšení vyvstane.\nIX.   Písemné dotazy\n33.\nRozhodčí tribunál může kdykoli během řízení předložit jedné nebo oběma stranám písemné dotazy. Kopie každého dotazu položeného jedné straně se zašle straně druhé.\n34.\nKaždá ze stran rovněž poskytne druhé straně kopii svých odpovědí na dotazy rozhodčího tribunálu. Druhá strana má možnost předložit písemné připomínky k odpovědi první strany do pěti dnů od doručení kopie odpovědi.\nX.   Zachování důvěrnosti\n35.\nKaždá ze strana a rozhodčí tribunál zachází se všemi informacemi, které druhá strana předložila rozhodčímu tribunálu a označila za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. V případě, že některá ze stran předloží rozhodčímu tribunálu písemné podání, které obsahuje důvěrné informace, poskytne do patnácti dnů rovněž podání, které neobsahuje důvěrné informace, jež se zveřejní.\n36.\nŽádné ustanovení tohoto jednacího řádu nebrání žádné ze stran zveřejnit prohlášení o svých vlastních postojích, pokud při odkazování na informace podané druhou stranou nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné.\n37.\nRozhodčí tribunál projedná v neveřejném zasedání ty části, v jejichž případech podání a argumenty některé ze stran obsahují důvěrné informace. Strany jsou povinny zachovat důvěrnost slyšení rozhodčího tribunálu, probíhá-li slyšení na uzavřeném zasedání.\nXI.   Jednostranné kontakty\n38.\nRozhodčí tribunál se nesejde s jednou stranou ani s ní nekomunikuje bez přítomnosti druhé strany.\n39.\nRozhodce nesmí hovořit o žádných aspektech záležitosti, která je předmětem řízení, s jednou ze stran nebo s oběma stranami v nepřítomnosti ostatních rozhodců.\nXII.   Podání amicus curiae\n40.\nPokud se strany do pěti dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, může rozhodčí tribunál obdržet nevyžádaná písemná podání od fyzických nebo právnických osob usazených na území některé ze stran sporu a nezávislých na vládách stran sporu za předpokladu, že:\na)\njsou rozhodčímu tribunálem doručena do deseti dnů od jeho ustavení;\nb)\njsou stručná a v žádném případě ne delší než patnáct stran, včetně případných příloh, s řádkováním 2;\nc)\npřímo souvisejí se skutkovými nebo právními otázkami, kterými se rozhodčí tribunál zabývá;\nd)\nobsahují popis osoby, která podání činí, v případě fyzické osoby i její státní příslušnost a v případě právnické osoby místo usazení, povahu jejích činností, právní status, obecné cíle a zdroj jejího financování;\ne)\nspecifikují povahu zájmu, který tato osoba má na rozhodčím řízení; a\nf)\njsou vypracována v angličtině.\n41.\nPodání se doručí stranám k vyjádření. Strany mohou rozhodčímu tribunálu předložit své připomínky do deseti dnů od doručení podání.\n42.\nRozhodčí tribunál ve své zprávě uvede seznam všech podání, která obdržel podle bodu 40. Rozhodčí tribunál není povinen se ve své zprávě vypořádat s argumenty v těchto podáních, pokud tak však bude činit, zohlední rovněž veškeré připomínky učiněné stranami podle bodu 41.\nXIII.   Naléhavé případy\n43.\nV naléhavých případech uvedených v článku 744 této dohody rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami náležitě upraví lhůty uvedené v tomto jednacím řádu. Rozhodčí tribunál o těchto úpravách informuje strany.\nXIV.   Překlady a tlumočení\n44.\nJazykem řízení před rozhodčím tribunálem je angličtina. Zprávy a rozhodnutí rozhodčího tribunálu se vydávají v angličtině.\n45.\nKaždá ze stran nese své vlastní náklady na překlad dokumentů předložených rozhodčímu tribunálu, jež nebyly původně vyhotoveny v angličtině, jakož i náklady na tlumočení během slyšení v souvislosti se svými zástupci či poradci.\nXV.   Jiné postupy\n46.\nLhůty stanovené v tomto jednacím řádu se upraví v souladu se zvláštními lhůtami stanovenými pro přijetí zprávy nebo rozhodnutí rozhodčího tribunálu v řízení podle článků 747 až 750 této dohody.\nPŘÍLOHA 49\nKODEX CHOVÁNÍ ROZHODCŮ\nI.   Definice\n1.\nPro účely tohoto kodexu chování se rozumí:\na)\n„zaměstnanci“, ve vztahu k rozhodci, osoby pod vedením a kontrolou rozhodce, s výjimkou asistentů;\nb)\n„rozhodcem“ člen rozhodčího tribunálu;\nc)\n„asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování rozhodce provádí pro tohoto rozhodce rešerše nebo mu poskytuje pomoc, a\nd)\n„kandidátem“ osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců podle článku 752 této dohody nebo která je zvažována pro účely výběru rozhodce podle článku 740 této dohody.\nII.   Hlavní zásady\n2.\nZa účelem zachováni integrity a nestrannosti mechanismu pro řešení sporů je každý kandidát a rozhodce povinen:\na)\nobeznámit se s tímto kodexem chování;\nb)\nbýt nezávislý a nestranný;\nc)\nvyvarovat se přímého i nepřímého střetu zájmů;\nd)\nvyvarovat se nevhodného chování i vyvolávání dojmu nevhodného chování;\ne)\ndodržovat přísné normy chování a\nf)\nnenechat se ovlivnit vlastními zájmy, vnějším tlakem, politickými zřeteli, voláním veřejnosti a loajalitou vůči některé ze stran ani obavami z kritiky.\n3.\nRozhodce se přímo ani nepřímo nezaváže ani nepřijme žádné výhody, které by jakkoli narušily řádný výkon jeho povinností nebo by budily dojem narušení řádného výkonu jeho povinností.\n4.\nRozhodce nevyužije své funkce v rozhodčím tribunálu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů. Rozhodce se vyvaruje jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že jiní lidé jsou ve zvláštním postavení, ve kterém ho mohou ovlivnit.\n5.\nRozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly dřívější či současné finanční, obchodní, profesionální, osobní nebo sociální vztahy nebo odpovědnost.\n6.\nRozhodce se musí vyvarovat toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo aby mu vznikl jakýkoli finanční zájem, u něhož je pravděpodobné, že by ovlivňoval jeho nestrannost, nebo který by mohl důvodně vyvolávat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.\nIII.   Oznamovací povinnosti\n7.\nPředtím, než přijme jmenování rozhodcem podle článku 740 této dohody, zveřejní kandidát, který má zastávat funkci rozhodce, jakýkoli zájem, vztah nebo záležitost, které by mohly ovlivnit jeho nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vyvolat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti v řízení. Kandidát proto vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby si byl všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí, jako například finančních, profesních, pracovních či rodinných zájmů, vědom.\n8.\nOznamovací povinnost podle bodu 7 je trvalou povinností, která vyžaduje, aby rozhodce poskytoval informace o všech takových zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou vzniknout v průběhu kterékoli fáze řízení.\n9.\nKandidát nebo rozhodce sdělí záležitosti týkající se skutečného nebo potenciálního porušení tohoto kodexu chování Radě partnerství, aby je mohl tento výbor zvážit, a to co nejdříve poté, co se o nich dozví.\nIV.   Povinnosti rozhodců\n10.\nRozhodce je po přijetí jmenování k dispozici pro výkon svých povinností a vykonává je v průběhu řízení řádně a včas, spravedlivě a poctivě.\n11.\nRozhodce zvažuje pouze ty otázky, které byly vzneseny v rámci řízení a jsou nezbytné pro rozhodnutí, a tuto povinnost nesmí delegovat na žádnou jinou osobu.\n12.\nRozhodce podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistenti a zaměstnanci jsou si vědomi povinností plynoucích rozhodci podle částí II, III, IV a VI tohoto kodexu chování a dodržují je.\nV.   Povinnosti bývalých rozhodců\n13.\nVšichni bývalí rozhodci se vyvarují jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byli podjatí při plnění svých povinností, nebo které by jim mohlo přinášet výhody z rozhodnutí rozhodčího tribunálu.\n14.\nKaždý bývalý rozhodce musí dodržovat povinnosti stanovené v části VI tohoto kodexu chování.\nVI.   Zachování důvěrnosti\n15.\nRozhodce nikdy nezveřejní neveřejné informace týkající se řízení nebo zjištěné v průběhu řízení, pro nějž byl jmenován rozhodcem. Rozhodce v žádném případě nezveřejní takové informace k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k nepříznivému ovlivnění zájmů jiných osob.\n16.\nRozhodce nezveřejní rozhodnutí rozhodčího tribunálu nebo jeho části před jeho zveřejněním v souladu s částí šestou hlavou I této dohody.\n17.\nRozhodce nikdy nezveřejní informace o jednání rozhodčího tribunálu ani o jakýchkoliv jeho stanoviscích, ani neučiní žádná prohlášení o řízení, pro nějž by jmenován rozhodcem, nebo o otázkách sporu v řízení.\nVII.   Výdaje\n18.\nKaždý rozhodce si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení věnoval, a o svých výdajích, jakož i o vynaloženém čase a výdajích svých asistentů a zaměstnanců.\nPROTOKOL O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI A BOJI PROTI PODVODŮM V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY A O VZÁJEMNÉ POMOCI PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK VYPLÝVAJÍCÍCH Z DANÍ, POPLATKŮ A CEL\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek PVAT.1\nCíl\nCílem tohoto protokolu je stanovit rámec pro správní spolupráci mezi členskými státy a Spojeným královstvím, aby si jejich orgány mohly vzájemně pomáhat při zajišťování dodržování právních předpisů v oblasti DPH a při ochraně příjmů z DPH a při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.\nČlánek PVAT.2\nOblast působnosti\n1.\nTento protokol stanoví pravidla a způsoby spolupráce:\na)\npři výměně informací, jež mohou pomoci správně vyměřit DPH, dohlížet na správné uplatňování DPH a bojovat proti podvodům v oblasti DPH a\nb)\npři vymáhání:\ni)\npohledávek týkajících se DPH, cel a spotřebních daní ukládaných některým státem nebo jeho územními nebo správními celky, vyjma místních orgánů, či jejich jménem, nebo jménem Unie;\nii)\nsprávních sankcí, pokut, poplatků a přirážek souvisejících s pohledávkami uvedenými v bodě i), které jsou uloženy správními orgány odpovědnými za výběr daní, poplatků a cel či provádění souvisejících správních šetření, nebo které byly na žádost těchto správních orgánů potvrzeny správními či soudními orgány, a\niii)\núroků a nákladů souvisejících s pohledávkami uvedenými v bodech i) a ii).\n2.\nTímto protokolem není dotčeno uplatňování pravidel správní spolupráce, boje proti podvodům v oblasti DPH a pomoci při vymáhání pohledávek mezi členskými státy.\n3.\nTímto protokolem není dotčeno uplatňování pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech.\nČlánek PVAT. 3\nDefinice\nPro účely tohoto protokolu se rozumí:\na)\n„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které státy provádějí při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné uplatňování právních předpisů v oblasti DPH;\nb)\n„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní útvar daného státu, který podává žádost podle hlavy III;\nc)\n„automatickou výměnou“ systematické sdělování předem určených informací jinému státu bez předchozí žádosti;\nd)\n„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo optických technologií nebo jiných elektromagnetických prostředků;\ne)\n„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – „CCN“) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – „CSI“), kterou vyvinula Unie pro přenos dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti daní;\nf)\n„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, jemuž byla podle čl. PVAT.4 odst. 2 uložena hlavní odpovědnost za styk pro účely uplatňování hlavy II nebo hlavy III;\ng)\n„příslušným orgánem“ orgán jmenovaný dle čl. PVAT.4 odst. 1;\nh)\n„příslušným úředníkem“ úředník jmenovaný podle čl. PVAT.4 odst. 4, který může provádět přímou výměnu informací podle hlavy II;\ni)\n„cly“ cla splatná na zboží vstupující na celní území každé ze stran nebo je opouštějící v souladu s pravidly stanovenými v celních předpisech příslušných stran;\nj)\n„spotřebními daněmi“ daně a poplatky vymezené jako takové podle vnitrostátních právních předpisů státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán;\nk)\n„kontaktním útvarem“ úřad jiný než ústřední kontaktní orgán jmenovaný podle čl. PVAT.4 odst. 3, který podává žádosti o pomoc nebo poskytuje pomoc dle hlavy II nebo hlavy III;\nl)\n„osobou“ osoba ve smyslu hlavy čl. 512 písm. l) této dohody; (1)\nm)\n„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo – pokud se jedná o spolupráci podle hlavy II – příslušný úředník, který obdržel žádost od dožadujícího subjektu nebo dožadujícího orgánu;\nn)\n„žádajícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo příslušný úředník, který podává žádost o pomoc dle hlavy II jménem příslušného orgánu;\no)\n„souběžnou kontrolou“ koordinovaná kontrola daňové situace jedné osoby povinné k dani nebo dvou či více propojených osob povinných k dani organizovaná dvěma nebo více státy, které mají společné či doplňující se zájmy;\np)\n„specializovaným výborem“ specializovaný obchodní výbor pro správní spolupráci v oblasti DPH a výběru daní, poplatků a cel;\nq)\n„spontánní výměnou“ jiné než systematické sdělování informací jinému státu v jakýkoli okamžik a bez předchozí žádosti;\nr)\n„státem“ podle kontextu členský stát nebo Spojené království;\ns)\n„třetí zemí“ země, která není členským státem ani Spojeným královstvím;\nt)\n„DPH“ daň z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty pro Unii a daň z přidané hodnoty na základě zákona o dani z přidané hodnoty (Value Added Tax Act) z roku 1994, pokud jde o daň z přidané hodnoty pro Spojené království.\nČlánek PVAT.4\nOrganizace\n1.\nJednotlivé státy jmenují příslušný orgán odpovědný za uplatňování tohoto protokolu.\n2.\nJednotlivé státy jmenují:\na)\njeden ústřední kontaktní orgán, který má hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy II tohoto protokolu, a\nb)\njeden ústřední kontaktní orgán, který má hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy III tohoto protokolu.\n3.\nJednotlivé příslušné orgány mohou jmenovat, přímo nebo na základě pověření:\na)\nkontaktní útvary pro přímou výměnu informací dle hlavy II tohoto protokolu;\nb)\nkontaktní útvary pro podávání žádostí o vzájemnou pomoc nebo poskytování vzájemné pomoci dle hlavy III tohoto protokolu v návaznosti na jejich zvláštní územní nebo věcnou příslušnost.\n4.\nJednotlivé příslušné orgány mohou jmenovat, přímo nebo na základě pověření, příslušné úředníky, kteří mohou provádět přímou výměnu informací na základě hlavy II tohoto protokolu.\n5.\nKaždý ústřední kontaktní orgán vede aktuální seznam kontaktních útvarů a příslušných úředníků a poskytuje jej ostatním ústředním kontaktním orgánům.\n6.\nKontaktní útvar nebo příslušný úředník, který podá nebo obdrží žádost o pomoc dle tohoto protokolu, o tom uvědomí svůj ústřední kontaktní orgán.\n7.\nPokud ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující určité kroky mimo jeho působnost, předá ji neprodleně příslušnému ústřednímu kontaktnímu orgánu nebo útvaru a uvědomí o tom žádající či dožadující orgán. V takovém případě začíná lhůta podle článku PVAT.8 běžet v den následující po dni, kdy byla žádost o pomoc předána příslušnému ústřednímu kontaktnímu orgánu nebo útvaru.\n8.\nKaždá ze stran oznámí specializovanému výboru své příslušné orgány pro účely tohoto protokolu do jednoho měsíce od podpisu této dohody a neprodleně jej informuje o jakýchkoli změnách, které se těchto příslušných orgánů týkají. Specializovaný výbor vede aktuální seznam příslušných orgánů.\nČlánek PVAT.5\nDohoda o úrovni služeb\nBude uzavřena dohoda o úrovni služeb, která zajistí technickou kvalitu a kvantitu služeb pro fungování systémů komunikace a výměny informací, a to postupem stanoveným specializovaným výborem.\nČlánek PVAT. 6\nZachování důvěrnosti\n1.\nS veškerými informacemi, jež stát získá podle tohoto protokolu, se nakládá jako s důvěrnými a tyto informace požívají stejné ochrany jako informace získané podle jeho vnitrostátního práva.\n2.\nTakové informace lze poskytovat osobám či orgánům (včetně soudů a správních orgánů či orgánů dohledu) zabývajícím se uplatňováním předpisů v oblasti DPH a dále pro účely správného vyměření DPH, jakož i pro účely donucovacích opatření včetně vymáhání pohledávek či předběžných opatření týkajících pohledávek podle čl. PVAT.2 odst. 1 písm. b).\n3.\nInformace uvedené v odstavci 1 mohou být rovněž použity pro vyměření jiných daní a pro vyměření a vymáhání pohledávek vyplývajících z povinných příspěvků na sociální zabezpečení, včetně opatření k vymáhání pohledávek nebo předběžných opatření. Jestliže vyměňované informace odhalují nebo pomáhají prokázat porušení daňových předpisů, lze je použít i k uložení správních či trestních sankcí. Tyto informace mohou být použity pouze osobami či orgány uvedenými v odstavci 2, a to výhradně pro účely uvedené v předchozích větách tohoto odstavce. Mohou být zveřejněny v rámci veřejných soudních řízení nebo soudních rozhodnutí.\n4.\nBez ohledu na odstavce 1 a 2 stát, který informace na základě odůvodněné žádosti poskytl, povolí jejich použití státu, který je obdržel, i pro jiné účely, než jsou účely uvedené v čl. PVAT.2 odst. 1, pokud je dle právních předpisů poskytujícího státu lze pro podobné účely použít. Jakoukoli takovou žádost dožádaný orgán přijme nebo odmítne ve lhůtě jednoho měsíce.\n5.\nZprávy, výkazy a jakékoli další dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy z nich, jež stát získá v rámci pomoci poskytnuté na základě tohoto protokolu, lze v tomto státě použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty poskytnuté jiným orgánem tohoto státu.\n6.\nInformace, které stát získá od jiného státu, může po předchozím souhlasu příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, předat dalšímu státu. Stát, z něhož informace pocházejí, může s tímto jejich sdílením vyslovit nesouhlas do deseti pracovních dnů od data, kdy obdržel oznámení státu, který má v úmyslu informace sdílet.\n7.\nStáty mohou předávat informace získané v souladu s tímto protokolem třetím zemím za těchto podmínek:\na)\npříslušný orgán, od něhož informace pocházejí, s předáním souhlasí a\nb)\npředání informací je povoleno ujednáními o pomoci poskytované mezi předávajícím státem a dotčenou třetí zemí.\n8.\nStát, který obdrží informace ze třetí země, si může tyto informace vyměňovat s dalšími státy, pokud to ujednání o pomoci s dotčenou třetí zemí povolují.\n9.\nJednotlivé státy neprodleně uvědomí ostatní dotčené státy o jakémkoli porušení důvěrnosti informací a o veškerých následně uložených sankcích či nápravných opatřeních.\n10.\nOsoby řádně zmocněné orgánem Evropské komise pro bezpečnostní akreditaci mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o elektronické systémy, které pro účely provádění tohoto protokolu provozuje Komise a využívají státy, a pro jejich údržbu a rozvoj.\nHLAVA II\nSPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A BOJ PROTI PODVODŮM V OBLASTI DPH\nKAPITOLA PRVNÍ\nVÝMĚNA INFORMACÍ NA ŽÁDOST\nČlánek PVAT.7\nVýměna informací a správní šetření\n1.\nNa žádost žádajícího sdělí dožádaný orgán informace podle čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a) včetně informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů.\n2.\nPro účely předání informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.\n3.\nŽádost podle odstavce 1 může obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Dožádaný orgán v případě potřeby provede správní šetření po konzultaci s žádajícím orgánem. Pokud se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí žádajícímu orgánu neprodleně důvody tohoto postoje.\n4.\nPokud dožádaný orgán odmítne provést správní šetření týkající se částek, které byly vykázány, nebo částek, které měly být vykázány osobou povinnou k dani usazenou ve státě dožádaného orgánu, v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služeb a dovozem zboží, které uskutečnila tato osoba povinná k dani a které jsou zdanitelné ve státě žádajícího orgánu, poskytne dožádaný orgán žádajícímu orgánu alespoň data a hodnoty všech příslušných dodávek a dovozů uskutečněných osobou povinnou k dani ve státě žádajícího orgánu během předchozích dvou let, ledaže by tyto informace dožádaný orgán podle vnitrostátních právních předpisů neuchovával a nemusel uchovávat.\n5.\nZa účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného úřadu svého vlastního státu.\n6.\nžádost žádajícího orgánu sdělí dožádaný orgán veškeré relevantní informace, které získá nebo má k dispozici, jakož i výsledky správních šetření ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo ověřených opisů či výpisů z nich.\n7.\nPrvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými předpisy státu dožádaného orgánu.\nČlánek PVAT.8\nLhůta pro poskytnutí informací\n1.\nDožádaný orgán poskytne informace podle článku PVAT.7 co nejrychleji, nejpozději však do 90 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se maximální lhůta na 30 dnů.\n2.\nV určitých zvláštních kategoriích případů se dožádaný orgán a žádající orgán mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v odstavci 1.\n3.\nPokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2, uvědomí písemně a bez odkladu žádající orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.\nKAPITOLA DRUHÁ\nVÝMĚNA INFORMACÍ BEZ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI\nČlánek PVAT.9\nTypy výměny informací\nVýměna informací bez předchozí žádosti je buď spontánní dle článku PVAT.10, nebo automatická dle článku PVAT.11.\nČlánek PVAT.10\nSpontánní výměna informací\nPříslušný orgán jednoho státu předá příslušnému orgánu jiného státu bez předchozí žádosti informace podle čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a), které nebyly postoupeny v rámci automatické výměny podle článku PVAT.11 a které jsou mu známy, v těchto případech:\na)\npokud se má za to, že ke zdanění dochází v jiném státě a že informace jsou nezbytné pro účinnost kontrolního systému státu tohoto státu;\nb)\npokud má stát důvod se domnívat, že v tomto jiném státě došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení právních předpisů týkajících se DPH;\nc)\npokud existuje riziko daňové ztráty v tomto jiném státě.\nČlánek PVAT.11\nAutomatická výměna informací\n1.\nKategorie informací, jež jsou předmětem automatické výměny, stanoví specializovaný výbor v souladu s článkem PVAT.39.\n2.\nStát se může zdržet účasti na automatické výměně informací jedné či více kategorií dle odstavce 1, pokud by shromažďování informací pro takovou výměnu vyžadovalo uložení nových povinností osobám povinným k DPH nebo by pro dotčený stát znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž.\n3.\nSvé rozhodnutí na základě předchozího odstavce každý stát písemně oznámí specializovanému výboru.\nKAPITOLA TŘETÍ\nDALŠÍ FORMY SPOLUPRÁCE\nČlánek PVAT.12\nDoručování prostřednictvím správních orgánů\n1.\nDožádaný orgán na žádost žádajícího orgánu a v souladu s pravidly doručování obdobných aktů a rozhodnutí ve státě dožádaného orgánu doručí adresátovi veškeré akty a rozhodnutí, jež byly zaslány žádajícímu orgánu a jež se vztahují na uplatňování právních předpisů týkajících se DPH ve státě žádajícího orgánu.\n2.\nŽádost o doručení musí obsahovat předmět doručovaného aktu nebo rozhodnutí a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci adresáta.\n3.\nDožádaný orgán neprodleně uvědomí žádající orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména mu oznámí datum doručení aktu nebo rozhodnutí adresátovi.\nČlánek PVAT.13\nPřítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních\n1.\nNa základě dohody mezi žádajícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem může dožádaný orgán úředníkům, kteří byli zmocněni žádajícím orgánem, povolit přítomnost v prostorách dožádaného orgánu či kdekoli jinde, kde uvedené orgány plní své úkoly, a to za účelem výměny informací uvedených v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a). Jsou-li požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům žádajícího na žádost poskytnuty kopie těchto dokumentů.\n2.\nNa základě dohody mezi žádajícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem může dožádaný orgán úředníkům, kteří byli zmocněni žádajícím orgánem, povolit účast na správních šetřeních prováděných na území státu dožádaného orgánu, a to za účelem výměny informací uvedených v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a). Tato správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úřednícižádajícího orgánu nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít na základě zprostředkování úředníky dožádaného orgánu a výhradně pro účely provedení správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.\n3.\nNa základě dohody mezi žádajícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem se mohou úředníci zmocnění žádajícími orgány účastnit správních šetření prováděných na území státu dožádaného orgánu, a to za účelem shromažďování a výměny informací uvedených v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a). Tato správní šetření, která úředníci dožadujících subjektů a dožádaného orgánu provádějí společně, probíhají pod vedením dožádaného státu a podle jeho právních předpisů. Úředníci žádajících orgánů mají přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu a v rozsahu, v jakém to právní předpisy dožádaného státu povolují jeho úředníkům, mohou vyslechnout osoby povinné k dani.\nPokud to právní předpisy dožádaného státu povolují, vykonávají úředníci žádajících států stejné kontrolní pravomoci, jako jsou kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného státu.\nKontrolní pravomoci úředníků žádajících orgánů jsou vykonávány výhradně za účelem provedení správního šetření.\nNa základě dohody mezi žádajícími orgány a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou zúčastněné orgány vypracovat o šetření společnou zprávu.\n4.\nÚředníci žádajícího orgánu, kteří jsou v souladu s odstavci 1, 2 a 3 přítomni v jiném státě, musí být schopni kdykoli předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.\nČlánek PVAT.14\nSouběžné kontroly\n1.\nStáty se mohou dohodnout na provedení souběžné kontroly, kdykoli ji považují za efektivnější než kontrolu prováděnou pouze jedním státem.\n2.\nStát sám určí osoby povinné k dani, pro něž navrhne souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto státu oznámí případy navržené pro souběžnou kontrolu příslušnému orgánu dotčeného druhého státu. Svou volbu zdůvodní pokud možno tím, že poskytne informace, které ho přivedly k jeho rozhodnutí. Stanoví lhůtu, během níž by měly být tyto kontroly provedeny.\n3.\nPříslušný orgán, který obdrží návrh na souběžnou kontrolu, příslušnému orgánu navrhujícího státu potvrdí svůj souhlas, případně oznámí a odůvodní svůj nesouhlas, a to v zásadě do dvou týdnů od obdržení návrhu, nejpozději však do jednoho měsíce.\n4.\nKaždý z dotčených příslušných orgánů jmenuje zástupce, který bude na kontrolu dohlížet a odpovídat za její koordinaci.\nKAPITOLA ČTVRTÁ\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek PVAT.15\nPodmínky výměny informací\n1.\nDožádaný orgán poskytne žádajícímu orgánu informace uvedené v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. a) nebo provede doručení prostřednictvím správních orgánů podle článku PVAT.12 za předpokladu, že:\na)\npočet a povaha žádostí žádajícího orgánu o informace nebo doručení prostřednictvím správních orgánů nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž a\nb)\nžádající orgán vyčerpal běžné zdroje informací, které za daných okolností mohl použít k získání požadovaných informací, nebo opatření, která mohl přiměřeným způsobem přijmout k provedení požadovaného doručení prostřednictvím správních orgánů, aniž by riskoval, že zamýšleného cíle nebude dosaženo.\n2.\nTento protokol neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace ke konkrétnímu případu, pokud právní předpisy či správní praxe státu, který má informace poskytnout, neopravňují tento stát k provedení takového šetření či získání a použití takových informací pro své vlastní účely.\n3.\nDožádaný orgán může odmítnout poskytnout informace, pokud žádající orgán z právních důvodů není schopen poskytnout obdobné informace. Důvody odmítnutí dožádaný orgán sdělí specializovanému výboru.\n4.\nPoskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k vyzrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu, anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.\n5.\nOdstavce 2, 3 a 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádaný orgán opravňují k odmítnutí poskytnout informace pouze z toho důvodu, že jsou v držení banky, jiné finanční instituce, pověřeného zástupce nebo osoby jednající v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.\n6.\nDožádaný orgán sdělí žádajícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc.\nČlánek PVAT. 16\nZpětná vazba\nPokud příslušný orgán poskytne informace podle článku PVAT.7 nebo PVAT.10, může požádat příslušný orgán, který dané informace obdržel, o zpětnou vazbu k nim. Na takovou žádost poskytne příslušný orgán, který dané informace obdržel, zpětnou vazbu co nejdříve, aniž by byly dotčeny předpisy upravující daňové tajemství a ochranu údajů platné v jeho státě a za předpokladu, že mu tím nevznikne nepřiměřená administrativní zátěž.\nČlánek PVAT.17\nJazyk\nŽádosti o pomoc, včetně žádostí o doručení a k nim připojených dokumentů, se zasílají v jazyce, na němž se dožádaný orgán a žádající orgán dohodly.\nČlánek PVAT.18\nStatistické údaje\n1.\nStrany vždy do 30. června každého roku sdělí specializovanému výboru elektronickými prostředky statistické údaje o uplatňování této hlavy.\n2.\nObsah a formát statistických údajů, které mají být sděleny podle odstavce 1, stanoví specializovaný výbor.\nČlánek PVAT.19\nStandardní formuláře a komunikační prostředky\n1.\nVeškeré informace sdělované podle článků PVAT.7, PVAT. 10, PVAT.11, PVAT.12 a PVAT.16 a statistiky sdělované podle článku PVAT.18 se poskytují na standardním formuláři uvedeném v čl. PVAT.39 odst. 2 písm. d), s výjimkou případů uvedených v čl. PVAT.6 odst. 7 a 8 nebo zvláštních případů, kdy příslušné orgány považují jiné bezpečné prostředky za vhodnější a souhlasí s jejich použitím.\n2.\nStandardní formuláře se zasílají pokud možno elektronickými prostředky.\n3.\nPokud žádost nebyla podána kompletně prostřednictvím elektronického systému, potvrdí dožádaný orgán její přijetí elektronickými prostředky, a to neprodleně, v každém případě však nejpozději do pěti pracovních dnů od přijetí.\n4.\nJestliže orgán obdrží žádost či informace, aniž by byl jejich zamýšleným příjemcem, zašle odesílateli neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí elektronickou cestou zprávu.\n5.\nDo doby, než specializovaný výbor přijme rozhodnutí podle čl. PVAT. 39 odst. 2, použijí příslušné orgány pravidla stanovená v příloze tohoto protokolu, včetně standardních formulářů.\nHLAVA III\nPOMOC PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK\nKAPITOLA PRVNÍ\nVÝMĚNA INFORMACÍ\nČlánek PVAT.20\nŽádost o informace\n1.\nNa žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán veškeré informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro dožadující orgán při vymáhání pohledávek uvedených v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. b). Žádost o informace obsahuje jméno či název a veškeré další údaje důležité pro identifikaci dotčených osob, jsou-li tyto údaje k dispozici.\nPro účely poskytnutí těchto informací zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných k jejich získání.\n2.\nDožádaný orgán není povinen poskytnout informace:\na)\nkteré by sám nebyl schopen obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek;\nb)\njimiž by porušil ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo\nc)\njejichž zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost nebo být v rozporu s veřejným pořádkem státu dožádaného orgánu.\n3.\nOdstavec 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádaný orgán opravňuje k odmítnutí poskytnout informace pouze z toho důvodu, že jsou v držení banky, jiné finanční instituce, pověřeného zástupce nebo osoby jednající v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.\n4.\nDožádaný orgán informuje dožadující orgán o důvodech zamítnutí žádosti o informace.\nČlánek PVAT.21\nVýměna informací bez předchozí žádosti\nPokud se vrácení daní, poplatků nebo cel týká osoby usazené nebo pobývající v jiném státě, může stát, který má daně, poplatky nebo cla vrátit, o této skutečnosti uvědomit stát usazení nebo pobytu.\nČlánek PVAT.22\nPřítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních\n1.\nNa základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou úředníci zmocnění dožadujícím orgánem za účelem podpory vzájemné pomoci podle této hlavy:\na)\nbýt přítomni v prostorách, kde úředníci dožádaného státu plní své úkoly;\nb)\nbýt přítomni při správních šetřeních prováděných na území dožádaného státu a\nc)\nbýt nápomocni příslušným úředníkům dožádaného státu v rámci soudního řízení v daném státě.\n2.\nUmožňuje-li to právo platné v dožádaném státě, může dohoda uvedená v odst. 1 písm. b) stanovit, že úředníci dožadujícího orgánu mohou vyslechnout fyzické osoby a nahlížet do záznamů.\n3.\nÚředníci zmocnění dožadujícím orgánem, kteří využívají možností uvedených v odstavcích 1 a 2, musí být schopni kdykoli předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.\nKAPITOLA DRUHÁ\nPOMOC PŘI DORUČOVÁNÍ DOKUMENTŮ\nČlánek PVAT.23\nŽádost o doručení určitých dokumentů vztahujících se k pohledávkám\n1.\nNa žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán doručí adresátovi veškeré dokumenty zaslané ze státu dožadujícího orgánu, včetně dokumentů soudního charakteru, vztahující se k pohledávce dle čl. PVAT.2 odst. 1 písm. b) nebo jejímu vymáhání.\nK žádosti o doručení dokumentů je připojen standardní formulář obsahující alespoň tyto informace:\na)\njméno, adresu a jiné údaje důležité pro identifikaci adresáta;\nb)\núčel doručení a lhůtu, v níž by doručení mělo být provedeno;\nc)\npopis přiloženého dokumentu a charakter a výši dotčené pohledávky a\nd)\nnázev, adresu a další kontaktní údaje týkající se:\ni)\núřadu odpovědného za přiložený dokument, a\nii)\npokud je jiný, úřadu, kde lze získat další informace o doručovaném dokumentu nebo možnostech napadení platební povinnosti.\n2.\nDožadující orgán předloží žádost o doručení podle tohoto článku pouze v případě, že nemůže dokument doručit podle předpisů vztahujících se na doručování daného dokumentu v jeho státě nebo by z takového doručení vyplývaly nepřiměřené těžkosti.\n3.\nDožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o veškerých úkonech učiněných k vyřízení jeho žádosti o doručení, a zejména o dni doručení dokumentu adresátovi.\nČlánek PVAT.24\nZpůsoby doručování\n1.\nDožádaný orgán zajistí, aby se doručení v dožádaném státě uskutečnilo v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a správní praxí.\n2.\nOdstavcem 1 není dotčen žádný jiný způsob doručení uplatněný příslušným orgánem dožadujícího státu v souladu s předpisy platnými v tomto státě.\nPříslušný orgán zřízený v dožadujícím státě může doručit jakýkoli dokument přímo doporučeným dopisem nebo elektronicky osobě na území jiného státu.\nKAPITOLA TŘETÍ\nVYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK NEBO PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ\nČlánek PVAT.25\nŽádost o vymáhání pohledávky\n1.\nNa žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán vymáhá pohledávky, na něž se vztahuje doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu.\n2.\nDožadující orgán předá dožádanému orgánu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.\nČlánek PVAT.26\nPodmínky podání žádosti o vymáhání pohledávky\n1.\nDožadující orgán nemůže požádat o vymáhání pohledávky, pokud pohledávka nebo doklad o její vymahatelnosti byly ve státě dožadujícího orgánu napadeny, s výjimkou případů, kdy se použije čl. PVAT.29 odst. 4 třetí pododstavec.\n2.\nNež dožadující orgán požádá o vymáhání pohledávky, použije příslušné postupy vymáhání pohledávky dostupné v jeho státě, s výjimkou těchto případů:\na)\npokud je zřejmé, že v daném státě neexistují žádná aktiva k vymáhání nebo že takové postupy nepovedou k uhrazení podstatné částky, a dožadující orgán má konkrétní informace uvádějící, že dotčená osoba má aktiva ve státě dožádaného orgánu;\nb)\npokud by uplatnění těchto postupů ve státě dožadujícího orgánu vedlo k nepřiměřeným obtížím.\nČlánek PVAT.27\nDoklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu a další přiložené dokumenty\n1.\nKe každé žádosti o vymáhání pohledávky se přiloží jednotný doklad o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu.\nTento jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky odráží v podstatných rysech obsah původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu a je jediným dokladem pro její vymáhání a předběžná opatření ve státě dožádaného orgánu. V tomto státě nepodléhá žádnému uznání, doplnění nebo nahrazení.\nJednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky obsahuje alespoň tyto informace:\na)\ninformace umožňující identifikaci původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky, popis pohledávky, včetně jejího charakteru, období, jehož se pohledávka týká, veškerá data důležitá pro její vymáhání, jakož i její výši a její různé složky, jako např. jistinu, naběhlý úrok apod.;\nb)\njméno a ostatní informace umožňující identifikaci dlužníka a\nc)\nnázev, adresu a další kontaktní údaje týkající se:\ni)\núřadu odpovědného za vyměření pohledávky, a\nii)\npokud je jiný, úřadu, kde lze získat další informace o dané pohledávce nebo možnostech napadení platební povinnosti.\n2.\nK žádosti o vymáhání pohledávky mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce vydané ve státě dožadujícího orgánu.\nČlánek PVAT.28\nVyřízení žádosti o vymáhání pohledávky\n1.\nPro účely vymáhání pohledávky ve státě dožádaného orgánu se pohledávka, která je předmětem žádosti o vymáhání, považuje za pohledávku tohoto státu, není-li v tomto protokolu stanoveno jinak. Dožádaný orgán využije pravomoci a postupy stanovené podle právních a správních předpisů tohoto státu, které se vztahují na jeho pohledávky, není-li v tomto protokolu stanoveno jinak.\nStát dožádaného orgánu není povinen přiznat pohledávkám, o jejichž vymáhání se žádá, přednostní postavení přiznávané obdobným pohledávkám vzniklým v tomto státě, pokud se strany nedohodly jinak nebo nestanoví-li jinak právní předpisy tohoto státu.\nStát dožádaného orgánu vymáhá pohledávku ve své vlastní měně.\n2.\nDožádaný orgán informuje řádným způsobem dožadující orgán o veškerých opatřeních, která na základě žádosti o vymáhání pohledávky přijal.\n3.\nOde dne obdržení žádosti o vymáhání pohledávky účtuje dožádaný orgán úroky z prodlení podle platných právních a správních předpisů, jež se vztahují na jeho vlastní pohledávky.\n4.\nDožádaný orgán může v případě, že to umožňují platné právní a správní předpisy, poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit placení ve splátkách a požadovat související úroky. O každém takovém rozhodnutí uvědomí dožadující orgán.\n5.\nAniž je dotčen čl. PVAT. 35 odst. 1, dožádaný orgán předá dožadujícímu orgánu vymožené částky pohledávky a úroku dle odstavců 3 a 4 tohoto článku.\nČlánek PVAT.29\nSporné pohledávky a opatření k vymáhání pohledávek\n1.\nSpory týkající se pohledávky, původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo jednotného dokladu o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu, jakož i spory týkající se platnosti doručení učiněného dožadujícím orgánem spadají do pravomoci příslušných orgánů státu dožadujícího orgánu. Napadne-li dotčená osoba v průběhu vymáhání pohledávku, původní doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo jednotný doklad o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu, dožádaný orgán tuto osobu informuje, že musí podat žalobu k příslušnému orgánu státu dožadujícího orgánu v souladu s platnými právními předpisy tohoto státu.\n2.\nSpory ohledně opatření k vymáhání pohledávek přijatých ve státě dožádaného orgánu nebo týkající se platnosti doručení učiněného orgánem dožádaného státu se předkládají příslušnému orgánu tohoto státu v souladu s jeho právními předpisy.\n3.\nJe-li podána žaloba podle odstavce 1, dožadující orgán o tom uvědomí dožádaný orgán a uvede, v jakém rozsahu pohledávka nebyla napadena.\n4.\nJakmile dožádaný orgán obdrží od dožadujícího orgánu nebo dotčené osoby informace uvedené v odstavci 3, vymáhání napadené části pohledávky až do rozhodnutí orgánu příslušného v této věci pozastaví, nevyžádá-li si dožadující orgán na základě třetího pododstavce tohoto odstavce jinak.\nNa žádost dožadujícího orgánu, nebo považuje-li to dožádaný orgán za nezbytné, a aniž je dotčen článek PVAT.31, může dožádaný orgán přijmout předběžná opatření k zajištění vymáhání pohledávky, pokud to platné právní předpisy umožňují.\nDožadující orgán může v souladu s platnými právními předpisy a správní praxí svého státu požádat dožádaný orgán, aby vymáhal napadenou pohledávku nebo napadenou část pohledávky, pokud to platné právní předpisy a správní praxe státu dožádaného orgánu umožňují. Každá taková žádost musí být odůvodněná. Jestliže výsledek sporu poté zní ve prospěch dlužníka, je dožadující orgán povinen v souladu s platnými právními předpisy státu dožádaného orgánu vrátit všechny vymožené částky spolu s případným odškodněním.\nPokud stát dožadujícího orgánu a stát dožádaného orgánu zahájily řízení vedoucí ke vzájemné dohodě, jehož výsledek může ovlivnit pohledávku, ve vztahu k níž byla podána žádost o pomoc, opatření k vymáhání se až do ukončení tohoto řízení pozastaví nebo zcela zastaví, s výjimkou bezprostředně naléhavého případu podvodu nebo platební neschopnosti. Pokud jsou opatření k vymáhání pohledávky pozastavena nebo zcela zastavena, použije se druhý pododstavec.\nČlánek PVAT.30\nZměna nebo stažení žádosti o pomoc při vymáhání pohledávky\n1.\nDožadující orgán neprodleně informuje dožádaný orgán o jakékoli následné změně své žádosti o vymáhání pohledávky nebo o jejím stažení a uvede důvody změny nebo stažení.\n2.\nJe-li změna žádosti zapříčiněna rozhodnutím příslušného orgánu uvedeného v čl. PVAT. 29 odst. 1, dožadující orgán zašle toto rozhodnutí spolu s revidovaným jednotným dokladem o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu. Dožádaný orgán poté přistoupí k dalším opatřením k vymáhání pohledávky na základě revidovaného dokladu.\nVymáhání či předběžná opatření již učiněná na základě původního jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu mohou na základě revidovaného dokladu pokračovat, s výjimkou případů, kdy byla důvodem ke změně žádosti neplatnost původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo původního jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu.\nNa revidovaný doklad se použijí články PVAT.27 a PVAT. 29.\nČlánek PVAT. 31\nŽádost o předběžná opatření\n1.\nDožádaný orgán, pokud to umožňuje vnitrostátní právo a v souladu s vnitrostátní správní praxí, přijme na žádost dožadujícího orgánu předběžná opatření potřebná k vymáhání pohledávky, pokud je pohledávka nebo doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu v době podání žádosti napaden nebo pokud se na pohledávku dosud nevztahuje doklad o vymahatelnosti ve státě dožadujícího orgánu, jsou-li předběžná opatření v podobné situaci rovněž možná podle vnitrostátního práva a vnitrostátní správní praxe státu dožadujícího orgánu.\nK žádosti o přijetí předběžných opatření ve státě dožádaného orgánu se případně připojí dokument vypracovaný za účelem přijetí předběžných opatření ve státě dožadujícího orgánu a vztahující se k pohledávce, která je předmětem žádosti o vzájemnou pomoc. Tento dokument nepodléhá ve státě dožádaného orgánu žádnému uznání, doplnění nebo nahrazení.\n2.\nK žádosti o předběžná opatření mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce.\nČlánek PVAT. 32\nPravidla, kterými se řídí žádost o předběžná opatření\nPro účely článku PVAT.31 se použijí obdobně článek PVAT.25 odst. 2, čl. PVAT.28 odst. 1 a 2 a články PVAT.29 a PVAT.30.\nČlánek PVAT.33\nOmezení povinnosti dožádaného orgánu\n1.\nDožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích PVAT.25 až PVAT.31, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže ve státě dožádaného orgánu, pokud právní předpisy a správní praxe tohoto státu povolují takovouto výjimku u vnitrostátních pohledávek.\n2.\nDožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích PVAT.25 až PVAT.31, jestliže by náklady nebo administrativní zátěž pro dožádaný stát byly zjevně nepřiměřené vzhledem k peněžitému plnění, které má získat dožadující stát.\n3.\nDožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článku PVAT.20 a článcích PVAT.22 až PVAT.31, jestliže se původní žádost o pomoc podle článků PVAT.20, PVAT.22, PVAT.23, PVAT.25 nebo PVAT.31 týká pohledávek starších pěti let, počítáno ode dne splatnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu do dne podání původní žádosti o pomoc.\nByly-li však pohledávka nebo původní doklad o vymahatelnosti ve státě dožadujícího orgánu napadeny, má se za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy stát dožadujícího orgánu dojde k závěru, že pohledávku nebo doklad o vymahatelnosti již nelze napadnout.\nV případech, kdy stát dožadujícího orgánu povolí odklad platby nebo splátkový režim, se má za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy uplynula prodloužená lhůta pro splacení celé pohledávky.\nV těchto případech však dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc ve vztahu k pohledávkám, u nichž uplynulo více než deset let ode dne splatnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu.\n4.\nStát není povinen poskytnout pomoc, pokud celková částka pohledávek, na kterou je pomoc požadována, je menší než 5 000 GBP.\n5.\nDožádaný orgán informuje dožadující orgán o důvodech zamítnutí žádosti o pomoc.\nČlánek PVAT.34\nOtázky týkající se promlčení\n1.\nOtázky týkající se promlčecích lhůt se řídí výlučně platnými právními předpisy státu dožadujícího orgánu.\n2.\nCo se týká stavení,, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecích lhůt, má se za to, že jakékoli úkony související s vymáháním pohledávek provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které podle platných právních předpisů státu dožádaného orgánu pozastavují, přerušují nebo prodlužují promlčecí lhůtu, mají stejný účinek ve státě dožadujícího orgánu pod podmínkou, že je příslušný odpovídající účinek stanoven platnými právními předpisy státu dožadujícího orgánu.\nPokud stavení,, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty není podle platných právních předpisů státu dožádaného orgánu možné, jakékoli úkony související s vymáháním pohledávek provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím orgánem či jeho jménem v jeho státě, podle platných právních předpisů státu dožadujícího orgánu, měly účinek stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty, se z hlediska tohoto účinku považují za provedené v posledně uvedeném státě.\nPrvním a druhým pododstavcem není dotčeno právo státu dožadujícího orgánu přijmout opatření k stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty v souladu s platnými právními předpisy tohoto státu.\n3.\nDožadující orgán a dožádaný orgán se vzájemně informují o případných úkonech, které přerušují, staví nebo prodlužují běh promlčecí lhůty pohledávky, pro kterou byla požadována opatření k jejímu vymáhání nebo předběžná opatření, nebo které mohou mít tento účinek.\nČlánek PVAT.35\nNáklady\n1.\nKromě částek uvedených v čl. PVAT.28 odst. 5 usiluje dožádaný orgán v souladu s právními předpisy svého státu o to, aby od dotyčné osoby vymohl a ponechal si náklady, které mu v souvislosti s vymáháním vznikly. Státy se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých při poskytování vzájemné pomoci na základě tohoto protokolu.\n2.\nJe-li však vymáhání zvlášť obtížné, způsobí velmi vysoké náklady nebo se týká boje proti organizovanému zločinu, mohou se dožadující a dožádaný orgán dohodnout na zvláštní úpravě náhrady nákladů.\n3.\nBez ohledu na odstavec 2 odpovídá stát dožadujícího orgánu státu dožádaného orgánu za všechny náklady a ztráty vzniklé v souvislosti s úkony, které byly shledány neodůvodněnými co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti dokladu o vymahatelnosti pohledávky nebo dokladu umožňujícího přijetí předběžných opatření vydaného dožadujícím orgánem.\nKAPITOLA ČTVRTÁ\nOBECNÁ PRAVIDLA, JIMIŽ SE ŘÍDÍ VŠECHNY DRUHY ŽÁDOSTÍ O POMOC PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY\nČlánek PVAT.36\nPoužití jazyků\n1.\nVšechny žádosti o pomoc, standardní formuláře o doručení a jednotné doklady o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu se zasílají v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků státu dožádaného orgánu, nebo je k nim připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jednoho z těchto jazyků. Skutečnost, že některé části uvedených dokumentů jsou napsány v jazyce jiném, než je úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků státu dožádaného orgánu, nemá vliv na jejich platnost nebo na platnost příslušného řízení, pokud takový jiný jazyk je jazykem dohodnutým mezi dotyčnými státy.\n2.\nDokumenty, které jsou předmětem žádosti o doručení podle článku PVAT.23, mohou být dožádanému orgánu zaslány v úředním jazyce státu dožadujícího orgánu.\n3.\nJsou-li k žádosti připojeny jiné dokumenty, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, může dožádaný orgán v případě potřeby od dožadujícího orgánu vyžadovat překlad těchto dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků státu dožádaného orgánu či do jiného jazyka vzájemně dohodnutého mezi dotyčnými státy.\nČlánek PVAT.37\nStatistické údaje o pomoci při vymáhání\n1.\nStrany vždy do 30. června každého roku sdělí specializovanému výboru elektronickými prostředky statistické údaje o uplatňování této hlavy.\n2.\nObsah a formát statistických údajů, které mají být sděleny podle odstavce 1, stanoví specializovaný výbor.\nČlánek PVAT.38\nStandardní formuláře a komunikační prostředky o pomoci při vymáhání\n1.\nŽádosti o informace podle čl. PVAT.20 odst. 1, žádosti o doručení podle čl. PVAT.23 odst. 1, žádosti o vymáhání pohledávek podle čl. PVAT. 25 odst. 1 nebo žádosti o předběžná opatření podle čl. PVAT.31 odst. 1 a statistické údaje podle článku PVAT.37 jsou zasílány elektronickými prostředky pomocí standardního formuláře, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů. Tyto standardní formuláře jsou, pokud možno, používány rovněž pro případnou další komunikaci ohledně žádosti.\nJednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu, doklad umožňující přijetí předběžných opatření ve státě dožadujícího orgánu a ostatní dokumenty uvedené v článcích PVAT. 27 a PVAT. 31 jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by to nebylo proveditelné z technických důvodů.\nKe standardním formulářům mohou být případně připojeny zprávy, výkazy a jiné dokumenty či jejich ověřené kopie nebo výpisy z nich, které jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů.\nStandardní formuláře a komunikace elektronickými prostředky se mohou použít rovněž při výměně informací podle článku PVAT.21.\n2.\nOdstavec 1 se nevztahuje na informace a dokumenty získané během přítomnosti úředníků v prostorách správních orgánů v jiném státě nebo při účasti na správních šetřeních v jiném státě podle článku PVAT. 22.\n3.\nNejsou-li pro komunikaci použity elektronické prostředky nebo standardní formuláře, není tím dotčena platnost získaných informací nebo opatření přijatých při vyřizování žádosti o pomoc.\n4.\nSíť elektronických komunikací a standardní formuláře pro účely provádění tohoto protokolu lze použít rovněž pro pomoc při vymáhání jiných pohledávek než pohledávek uvedených v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. b), pokud takovou pomoc umožňuje jiný dvoustranný nebo mnohostranný právně závazný nástroj o správní spolupráci mezi danými státy.\n5.\nDo doby, než specializovaný výbor přijme rozhodnutí podle čl. PVAT.39 odst. 2, použijí příslušné orgány pravidla stanovená v příloze tohoto protokolu, včetně standardních formulářů.\n6.\nStát dožádaného orgánu provede převod vymožených částek ve prospěch státu dožadujícího orgánu ve své úřední měně, nedohodnou-li se dotyčné státy jinak.\nHLAVA IV\nPROVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ\nČlánek PVAT.39\nSpecializovaný obchodní výbor pro správní spolupráci v oblasti DPH a výběru daní, poplatků a cel\n1.\nSpecializovaný výbor:\na)\npořádá pravidelné konzultace a\nb)\nnejméně každých pět let přezkoumá funkčnost a účinnost tohoto protokolu.\n2.\nSpecializovaný výbor přijímá rozhodnutí nebo doporučení za účelem:\na)\nstanovení četnosti automatické výměny informací podle článku PVAT.11, praktických opatření s ní souvisejících a přesných kategorií informací, které jsou předmětem této výměny;\nb)\npřezkumu výsledků automatické výměny informací v rámci každé kategorie stanovené podle odst. 2 písm. a), tak aby bylo zajištěno, že k tomuto typu výměny dochází pouze v případech, kdy se jedná o nejúčinnější způsob výměny informací;\nc)\nzavedení nových kategorií informací, jež jsou předmětem výměny podle článku PVAT.11, pokud automatická výměna představuje nejúčinnější způsob spolupráce;\nd)\nvymezení standardních formulářů pro komunikaci podle čl. PVAT.19 odst. 1 a čl. PVAT.38 odst. 1;\ne)\npřezkumu dostupnosti, sběru a zpracování statistických údajů uvedených v článku PVAT.18 a článku PVAT.37, tak aby bylo zajištěno, že povinnosti stanovené v těchto článcích nepředstavují pro strany nepřiměřenou administrativní zátěž;\nf)\nstanovení předmětu přenosu pomocí sítě CCN/CSI nebo jinými prostředky;\ng)\nstanovení výše a způsobu úhrady finančního příspěvku Spojeného království do souhrnného rozpočtu Unie na náklady spojené s jeho připojením do evropských informačních systémů, a to s ohledem na rozhodnutí uvedená v písmenech d) a f);\nh)\nstanovení prováděcích pravidel pro praktická opatření ohledně organizace kontaktů mezi ústředními kontaktními orgány a kontaktními útvary uvedenými v čl. PVAT.4 odst. 2 a 3;\ni)\nzavedení praktických opatření týkajících se spolupráce ústředních kontaktních orgánů ve vztahu k provádění čl. PVAT.4 odst. 5;\nj)\nstanovení pravidel pro provádění hlavy III, včetně pravidel pro přepočet částek, které mají být vymáhány, a převod vymožených částek a\nk)\nuzavření dohody o úrovni služeb uvedené v článku PVAT.5 a stanovení postupu pro uzavření takové dohody.\nHLAVA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek PVAT.40\nVyřízení probíhajících žádostí\n1.\nNejsou-li žádosti o informace a o správní šetření zaslané v souladu s nařízením (EU) č. 904/2010 v souvislosti s plněními, na něž se vztahuje čl. 99 odst. 1 dohody o vystoupení, uzavřeny do čtyř let po skončení přechodného období, zajistí dožádaný stát vyřízení těchto žádostí v souladu s pravidly tohoto protokolu.\n2.\nNejsou-li žádosti o pomoc týkající se daní, poplatků a cel v oblasti působnosti článku PVAT.2 tohoto protokolu zaslané v souladu se směrnicí 2010/24/EU v souvislosti s pohledávkami uvedenými v čl. 100 odst. 1 dohody o vystoupení uzavřeny do pěti let po skončení přechodného období, zajistí dožádaný stát vyřízení těchto žádostí o pomoc v souladu s pravidly tohoto protokolu. Standardní jednotný doklad pro doručení nebo doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě vyhotovený v souladu s právními předpisy uvedenými v tomto odstavci si pro účely tohoto vyřízení zachovává svou platnost. Po uplynutí uvedeného pětiletého období lze vyhotovit revidovaný jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě vztahující se k pohledávkám, které byly předtím předmětem žádosti o pomoc. Takový revidovaný jednotný doklad odkazuje na právní základ použitý u původní žádosti o pomoc.\nČlánek PVAT.41\nVztah k jiným dohodám nebo ujednáním\nTento protokol má přednost před ustanoveními jakýchkoliv dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání o správní spolupráci v oblasti DPH nebo o pomoci při vymáhání pohledávek, na které se vztahuje tento protokol, uzavřených mezi členskými státy a Spojeným královstvím, pokud ustanovení uvedených dohod či ujednání nejsou slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.\n(1)  Pro upřesnění, a zejména pro účely tohoto protokolu se má za to, že termín „osoba“ zahrnuje sdružení osob bez právního postavení právnické osoby, které je však podle platného práva uznané jako způsobilé k právním úkonům. Zahrnuje rovněž jakékoli jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy s právní subjektivitou či bez právní subjektivity, které provádí plnění, jež podléhají DPH, nebo je odpovědné za vyplacení pohledávek podle čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu.\nPŘÍLOHA\nPROTOKOLU O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI A BOJI PROTI PODVODŮM V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY A O VZÁJEMNÉ POMOCI PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK VYPLÝVAJÍCÍCH Z DANÍ, POPLATKŮ A CEL\nODDÍL 1\nDo doby, než specializovaný výbor přijme rozhodnutí podle čl. PVAT.39 odst. 2 tohoto protokolu, se použijí tato pravidla a standardní formuláře.\nODDÍL 2\nORGANIZACE KONTAKTŮ\n2.1.\nAž do odvolání jsou ústředními kontaktními orgány, které mají hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy II tohoto protokolu,\na)\nv případě Spojeného království: Her Majesty’s Revenue and Customs, UK VAT Central Liaison Office;\nb)\nv případě členských států: ústřední kontaktní orgány určené pro správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti DPH.\n2.2.\nAž do odvolání jsou ústředními kontaktními orgány, které mají hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy III tohoto protokolu,\na)\nv případě Spojeného království: Her Majesty’s Revenue and Customs, Debt Management;\nb)\nv případě členských států: ústřední kontaktní orgány určené pro pomoc při vymáhání pohledávek mezi členskými státy.\nODDÍL 3\nSPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A BOJ PROTI PODVODŮM V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY\n3.1.   Komunikace\nSdělování informací podle hlavy II tohoto protokolu probíhá pokud možno elektronickými prostředky a prostřednictvím společné komunikační sítě (CCN) mezi příslušnými e-mailovými schránkami států pro účely výměny informací o správní spolupráci nebo e-mailovými schránkami pro účely boje proti podvodům v oblasti DPH.\n3.2.   Standardní formulář\nPro účely výměny informací podle hlavy II tohoto protokolu použijí státy tento vzor:\nVzorový formulář pro žádosti o informace, pro spontánní výměnu informací a pro zpětnou vazbu mezi členskými státy EU a Spojeným královstvím podle Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty\nVýměna informací č.:\nA)\nZÁKLADNÍ INFORMACE\nA1\nŽádající stát:\nDožádaný stát:\nŽádající orgán:\nDožádaný orgán:\nA2\nOsoba vyřizující žádost/výměnu v dožadujícím subjektu:\nOsoba vyřizující odpověď na žádost/výměnu v dožádaném orgánu:\nJméno:\nJméno:\nE-mail:\nE-mail:\nTel. č.:\nTel. č.:\nJazyk:\nJazyk:\nA3\nVnitrostátní referenční č. žádajícího subjektu:\nVnitrostátní referenční č. dožádaného orgánu:\nVyhrazeno pro žádající orgán:\nVyhrazeno pro dožádaný orgán:\nA4\nDatum předání žádosti/výměny:\nDatum předání odpovědi:\nA5\nPočet příloh k žádosti/výměně:\nPočet příloh k odpovědi:\nA6\nA7\no\nVšeobecná žádost/výměna\n☐\n☐ Dožádaný orgán nebude schopen odpovědět ve lhůtě:\no\nŽádost o informace\no\n3 měsíce\no\nSpontánní výměna informací\no\n1 měsíce v případě informací, které již má k dispozici\n☐\nŽádáme zpětnou vazbu ke spontánní výměně informací\nDůvod prodlevy:\no\nŽádost/výměna v rámci boje proti podvodům\no\nŽádost o informace\no\nPodvod na bázi chybějícího obchodníka – kontrola registrace / podnikatelská činnost\no\nSpontánní podání informací\n☐\nŽádáme zpětnou vazbu ke spontánnímu podání informací\n☐\nPředpokládaná doba zaslání odpovědi:\n☐\nDožádaný orgán daného státu povoluje, aby byly informace předány jinému státu (čl. PVAT.6 odst. 6 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel)\n☐\nŽádáme o zpětnou vazbu k odpovědi\nV souladu s čl. PVAT.6 odst. 4 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel stát, který informace poskytl, povolí na základě odůvodněné žádosti jejich použití i pro jiné účely, než jsou účely uvedené v čl. 2 odst. 1 uvedeného protokolu.\nB)\nŽÁDOST O VŠEOBECNÉ INFORMACE\nŽádající orgán\nDožádaný orgán\nDožádaný orgán (1)\nB1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\nB1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\nDaňové identifikační číslo:\nDaňové identifikační číslo:\nDaňové identifikační číslo:\nB2 Jméno/název\nB2 Jméno/název\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nJméno/název:\nB3 Obchodní firma\nB3 Obchodní firma\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nObchodní firma:\nB4 Adresa\nB4 Adresa\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nAdresa:\nB5 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\nB5 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nB6 Datum zahájení činnosti\nB6 Datum zahájení činnosti\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nDatum zahájení činnosti\nDatum zahájení činnosti\nB7 Datum ukončení činnosti\nB7 Datum ukončení činnosti\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nDatum ukončení činnosti\nDatum ukončení činnosti\nB8 Jména vedoucích pracovníků / členů orgánů společnosti\nB8 Jména vedoucích pracovníků / členů orgánů společnosti\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nB9 Jména majitelů, vlastníků, společníků, partnerů, jednatelů, zúčastněných osob či držitelů jiných práv v podniku\nB9 Jména majitelů, vlastníků, společníků, partnerů, jednatelů, zúčastněných osob či držitelů jiných práv v podniku\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nB10 Povaha činnosti\nB10 Povaha činnosti\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\na)\nprávní status podniku\na)\nprávní status podniku\na)\nprávní status podniku\nb)\nskutečný hlavní předmět činnosti (2)\nb)\nskutečný hlavní předmět činnosti\nb)\nskutečný hlavní předmět činnosti\nB11 Povaha plnění\nPovaha plnění\nB11 Dotčené zboží/služby\no\nVyplňte, prosím\nPovaha plnění\nB11 Dotčené zboží/služby\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nObdobí a částka, kterých se žádost/výměna týká\nB12 Dodání zboží z jednoho státu do druhého\nZ\nObdobí\nObdobí\nDo\nČástka\nČástka\nZdroje:\n☐\nSystém výměny informací o DPH (VIES)\n☐\nJiné\nB13 Poskytnutí služeb z jednoho státu do druhého\nZ\nObdobí\nObdobí\nDo\nČástka\nČástka\nZdroje:\n☐\nVIES\n☐\nJiné\nC)\nDOPLŇKOVÉ ÚDAJE\nRegistrace\n☐\nC1 Osoba povinná k dani v dožádaném státě (☐) / osoba povinná k dani v dožadujícím státě (☐) v současnosti není identifikovaná pro účely DPH.\nPodle systému VIES či jiných zdrojů se dodání uskutečnilo po datu ukončení činnosti. Poskytněte vysvětlení.\n☐\nC2 Osoba povinná k dani v dožádaném státě (☐) / osoba povinná k dani v dožadujícím státě (☐) není identifikovaná pro účely DPH.\nPodle systému VIES či jiných zdrojů se dodání uskutečnilo před datem registrace. Poskytněte vysvětlení.\nPlnění týkající se zboží/služeb\nZboží\n☐\nC3 Podle systému VIES či jiných zdrojů osoba povinná k dani v dožádaném státě provedla dodání zboží, avšak osoba povinná k dani v dožadujícím státě:\no\nnepřiznala nákup zboží\no\npopírá převzetí zboží\no\npřiznala nákup za jinou částku, která činí:\nPrověřte a vysvětlete, prosím.\n☐\nPřipojuji kopie dokladů, které máme k dispozici.\n☐\nC4 Nákup přiznaný osobou povinnou k dani v dožadujícím státě neodpovídá informacím v systému VIES či jiných zdrojích. Prověřte a vysvětlete, prosím.\n☐\nC5 Uveďte adresy, na které bylo zboží doručeno.\nAdresy:\n☐\nC6 Osoba povinná k dani v dožadujícím státě uvedla, že dodala zboží osobě v dožádaném státě. Potvrďte, že zboží bylo převzato a že bylo:\n☐\nzaúčtováno v částce: o Ano o Ne\n☐\npřiznáno/zaplaceno osobou povinnou k dani v dožádaném státě o Ano o Ne\nJméno a/nebo identifikační číslo pro účely DPH osoby povinné k dani v dožádaném státě.\nPředchozí/následný pohyb zboží\n☐\nC7 Od koho bylo zboží zakoupeno? Doplňte jména, obchodní firma a identifikační čísla pro účely DPH do kolonky C41.\n☐\nC8 Komu bylo zboží dále prodáno? Doplňte jména, obchodní firma a identifikační čísla pro účely DPH do kolonky C41.\nSlužby\n☐\nC9 Podle systému VIES či jiných zdrojů osoba povinná k dani v dožádaném státě provedla poskytnutí služeb podléhající dani v dožadujícím státě, avšak osoba povinná k dani v dožadujícím státě:\no\nslužby nepřiznala\no\npřijetí služeb popírá\no\npřiznala přijetí služeb za jinou částku, která činí:\nPrověřte a vysvětlete, prosím.\n☐\nPřipojuji kopie dokladů, které máme k dispozici.\n☐\nC10 Nákup přiznaný osobou povinnou k dani v dožadujícím státě neodpovídá informacím v systému VIES či jiných zdrojích. Prověřte a vysvětlete, prosím.\n☐\nC11 Uveďte adresy, na kterých byly služby poskytnuty.\nAdresy:\n☐\nC12 Osoba povinná k dani v dožadujícím státě uvedla, že poskytla služby osobě v dožádaném státě. Potvrďte, že služby byly poskytnuty a že byly:\n☐\nzaúčtovány v částce: o Ano o Ne\n☐\npřiznány/zaplaceny osobou povinnou k dani v dožádaném státě o Ano o Ne\nJméno a/nebo identifikační číslo pro účely DPH osoby povinné k dani v dožádaném státě.\nPřeprava zboží\n☐\nC13 Uveďte název / identifikační číslo pro účely DPH a adresu přepravce.\nNázev a/nebo identifikační číslo pro účely DPH a adresa:\n☐\nC14 Kdo objednal a zaplatil přepravu zboží?\nNázev a/nebo identifikační číslo pro účely DPH a adresa:\n☐\nC15 Kdo je majitelem použitého dopravního prostředku?\nNázev a/nebo identifikační číslo pro účely DPH a adresa:\nFaktury\n☐\nC16 Uveďte částku na faktuře a měnu.\nPlatba\n☐\nC17 Uveďte zaplacenou částku a měnu.\n☐\nC18 Uveďte jméno majitele bankovního účtu a číslo účtu, z kterého a/nebo na který byla platba provedena.\nOd:\nJméno majitele účtu:\nČ. IBAN nebo č. účtu:\nBanka:\nKomu:\nJméno majitele účtu:\nČ. IBAN nebo č. účtu:\nBanka:\n☐\nC19 V případě platby v hotovosti uveďte následující:\n☐\nKdo předal peníze, komu, kde a kdy?\n☐\nJaký druh dokladu (příjmový doklad apod.) byl jako potvrzení platby vystaven?\n☐\nC20 Existují důkazy o platbách třetích stran? Pokud ano, doplňte další informace do kolonky C41.  o Ano o Ne\nObjednávka\n☐\nC21 Uveďte všechny dostupné informace o osobě, která provedla objednávku, způsobu provedení objednávky a o tom, jakým způsobem byl navázán kontakt\nmezi dodavatelem/poskytovatelem a pořizovatelem/příjemcem.\nZboží, na které se vztahuje zvláštní režim/postup\nZaškrtněte příslušnou položku a zapište svůj dotaz do kolonky C40\n☐\nC22 Třístranný obchod\n☐\nC23 Režim ziskové přirážky\n☐\nC24 Prodej na dálku\n☐\nspadající pod režim Unie\n☐\nspadající pod dovozní režim\n☐\nC25 Nové dopravní prostředky prodávané osobám nepovinným k dani\n☐\nC26 Osvobození na základě celního režimu 42XX / 63XX\n☐\nC27 Plyn a elektřina\n☐\nC28 Režim call-off stock\n☐\nC29 Jiné:\nSlužby, na které se vztahují zvláštní ustanovení\nZaškrtněte příslušnou položku a zapište svůj dotaz do kolonky C40\n☐\nC30 Poskytnutí služeb zprostředkovatelem\n☐\nC31 Poskytnutí služeb související s nemovitostí\n☐\nC32 Poskytnutí služeb osobní přepravy\n☐\nC33 Poskytnutí služby přepravy zboží\n☐\nC34 Poskytnutí služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb, vedlejších přepravních služeb a oceňování movitého majetku a práce na tomto majetku\n☐\nC35 Poskytnutí restauračních a cateringových služeb neuvedených v kolonce C37\n☐\nC36 Poskytnutí pronájmu dopravního prostředku\n☐\nC37 Poskytnutí restauračních a cateringových služeb na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku\n☐\nC38 Poskytnutí služeb\n☐\nspadajících pod režim mimo Unii\n☐\nspadajících pod režim Unie\n☐\nC39 Služby, na něž se vztahují pravidla skutečného použití a využití\n☐\nC40 Související informace a další otázky\nC41 Vložte volný text\nD)\nŽÁDOST O DOKLADY\nPoskytněte prosím kopie následujících dokladů (částka a období případně viz kolonka B12 a B13):\n☐\nD1 Faktury\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD2 Smlouvy\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD3 Objednávky\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD4 Potvrzení plateb\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD5 Přepravní doklady\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD6 Kniha věřitelů osoby povinné k dani v dožádaném státě\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD7 Kniha dlužníků osoby povinné k dani v dožádaném státě\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD8 Rejstříky režimu call-off stock\nOd\ndo\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD9 Záznamy jednoho správního místa / jednoho správního místa pro dovoz\nOd\ndo\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD10 Výpisy z bankovního účtu\nOd\ndo\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\n☐\nD11 Jiné\no\nPoskytnuto\no\nNení k dispozici\nE)\nSPONTÁNNÍ POSKYTNUTÍ INFORMACÍ (VŠEOBECNĚ)\n☐\nE1 Podle záznamů osoby povinné k dani v zasílajícím státě se zdá, že by měla být registrována v přijímajícím státě.\n☐\nE2 Podle záznamů osoby povinné k dani v zasílajícím státě jí bylo osobou povinnou k dani v přijímajícím státě dodáno ☐ zboží / ☐ poskytnuty služby, v systému VIES / celních záznamech ani jinde však nejsou k dispozici žádné informace.\n☐\nE3 Podle záznamů osoby povinné k dani v zasílajícím státě je splatná DPH za zboží dodané do přijímajícího státu, avšak do systému VIES / celních záznamů ani jinam nebyly zaneseny žádné údaje.\n☐\nE4 Podle systému VIES / celních záznamů či jiných zdrojů osoba povinná k dani v přijímajícím státě provedla dodání osobě povinné k dani v zasílajícím státě, ta však:\n☐\nnepřiznala nákup ☐ zboží / přijetí ☐ služeb\n☐\npopírá nákup ☐ zboží / přijetí ☐ služeb\n☐\nE5 Podle záznamů osoby povinné k dani v zasílajícím státě je splatná DPH za služby poskytnuté v přijímajícím státě.\n☐\nE6 Související a další informace:\n☐\nE7 Připojuji kopie faktur, které máme k dispozici.\nF)\nPODVOD NA BÁZI CHYBĚJÍCÍHO OBCHODNÍKA: KONTROLA REGISTRACE / PODNIKATELSKÁ ČINNOST\nA)\nIdentifikace podniku\nDožadující subjekt\nDožádaný orgán\nDožádaný orgán (3)\nF1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\nF1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\nDaňové identifikační číslo:\nDaňové identifikační číslo:\nDaňové identifikační číslo:\nF2 Jméno/název\nF2 Jméno/název\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nJméno/název:\nF3 Adresa\nF3 Adresa\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\nAdresa:\nF4 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\nF4 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nF5 Majitelé, vlastníci, společníci, partneři, jednatelé, zúčastněné osoby či držitelé jiných práv v podniku\nF5 Majitelé, vlastníci, společníci, partneři, jednatelé, zúčastněné osoby či držitelé jiných práv v podniku\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\nPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\na)\nJméno\na)\nJméno\na)\nJméno\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nF6 Vedoucí pracovníci / členové orgánů společnosti\nF6 Vedoucí pracovníci / členové orgánů společnosti\no\nVyplňte, prosím\no\nPotvrďte, prosím\no\ndPotvrzuji\no\nNepotvrzuji\na)\nJméno\na)\nJméno\na)\nJméno\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nB)\nPožadované informace\n☐\nF7 Jsou osoby uvedené v kolonce F5 a F6 (včetně data narození, je-li známo) zapsané v některé z vašich databází?\no\nAno\no\nNe\n☐\nF8 Mají osoby uvedené v kolonce F5 a F6 záznam v rejstříku trestů za hospodářský trestný čin?\n☐\nTuto informaci nelze z právních důvodů poskytnout.\no\nAno\no\nNe\n☐\nF9 Byly osoby uvedené v kolonce F5 a F6 v minulosti zapojené do podvodu na bázi chybějícího obchodníka nebo jiného podvodu?\n☐\nTuto informaci nelze z právních důvodů poskytnout.\no\nAno\no\nNe\n☐\nF10 Mají osoby uvedené v kolonce F5 a F6 bydliště na uvedené adrese nebo jsou s ní jinak spojené?\no\nAno\no\nNe\n☐\nF11 Je uvedená adresa adresou bydliště / podniku / přechodného ubytování / účetního / jiného typu?\no\nAno\no\nNe\n☐\nF12 Jaká je podnikatelská činnost?\n☐\nF13 Existuje pochybnost o dodržování daňových povinností podniku?\no\nAno\no\nNe\n☐\nF14 Z jakého důvodu bylo identifikační číslo pro účely DPH zrušeno?\n☐\nF15 Uveďte prosím přidružené společnosti (4) včetně jejich identifikačních čísel pro účely DPH a vaše stanovisko, pokud jde o jejich důvěryhodnost.\n☐\nF16 Uveďte prosím informace o bankovních účtech podniku v dožádaném státě, které jsou vám známé, a o účtech jejích přidružených společností.\n☐\nF17 Uveďte prosím informace ze souhrnných hlášení či celních prohlášení týkajících se dodání/poskytnutí/nákupů zboží/služeb v letech:\n☐\nF18 Uveďte prosím informace z přiznání k DPH / o platbách v letech:\n☐\nF19 Další poznámky:\nG)\nSPONTÁNNÍ POSKYTNUTÍ INFORMACÍ (PODVOD NA BÁZI CHYBĚJÍCÍHO OBCHODNÍKA)\nZasílající orgán\nPřijímající orgán\nIdentifikace podniku\nG1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\nIdentifikace podniku\nG1 Identifikační číslo pro účely DPH (nebo daňové identifikační číslo)\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\n☐\nIdentifikační číslo pro účely DPH není k dispozici\nDaňové identifikační číslo:\nDaňové identifikační číslo:\nG2 Jméno/název\nG2 Jméno/název\nG3 Adresa\nG3 Adresa\nG4 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\nG4 Následující data ve formátu RRRR/MM/DD:\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\na)\npřidělení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nb)\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH / daňového identifikačního čísla\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nc)\nzápis do obchodního rejstříku\nG5 Majitelé, vlastníci, společníci, partneři, jednatelé, zúčastněné osoby či držitelé jiných práv v podniku\nG5 Majitelé, vlastníci, společníci, partneři, jednatelé, zúčastněné osoby či držitelé jiných práv v podniku\na)\nJméno\na)\nJméno\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nG6 Vedoucí pracovníci / členové orgánů společnosti\nG6 Vedoucí pracovníci / členové orgánů společnosti\na)\nJméno\na)\nJméno\nb)\nAdresa\nb)\nAdresa\nc)\nDatum narození\nc)\nDatum narození\nd)\nStátní příslušnost\nd)\nStátní příslušnost\nDalší poznámky\nH)\nZPĚTNÁ VAZBA (5)\nSkutečnosti, které nastaly v důsledku přijatých informací:\n1)\nPřijetí informací vedlo k:\n☐\ndodatečnému vyměření DPH nebo jiné daně. Uveďte typ a výši vyměřené daně:\nTyp daně:\nDodatečné vyměření:\nSankce:\n☐\nregistraci k DPH\n☐\nzrušení registrace k DPH\n☐\nzrušení identifikačního čísla pro účely DPH v systému VIES nebo v databázi registrovaných plátců DPH\n☐\nopravě přiznání k DPH\n☐\nprověření dokladů\n☐\nnovému auditu nebo bylo použito v rámci probíhajícího auditu\n☐\nvyšetřování podvodu\n☐\nžádosti o informace\n☐\npřítomnosti v prostorách správních orgánů či účasti na správním šetření\n☐\nmnohostranné kontrole (MLC)\n☐\njinému opatření\n☐\nnevedlo k žádnému významnému opatření\n2)\nDalší poznámky:\nDatum předání:\nODDÍL 4\nPOMOC PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK\nČlánek 4.1\nKomunikace\nŽádost podávaná elektronickými prostředky pro použití hlavy III tohoto protokolu se zasílá mezi e-mailovými schránkami CCN, které jsou zřízeny pro daný typ daně, poplatku nebo cla, jehož se žádost týká, pokud se ústřední kontaktní orgány dožadujícího a dožádaného státu nedohodnou, že jednu z e-mailových schránek lze použít pro žádosti týkající se různých typů daní, poplatků nebo cel.\nTýká-li se však žádost o doručení dokumentů více než jednoho typu daně, cla nebo poplatku, zašle dožadující orgán tuto žádost do emailové schránky zřízené pro alespoň jeden z typů pohledávek uvedených v dokumentech, které mají být doručeny.\nČlánek 4.2\nProváděcí pravidla týkající se jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě\n1.   Do jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě lze doplnit správní sankce, pokuty, poplatky a přirážky, jakož i úroky a náklady uvedené v čl. PVAT.2 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, které mohou být v souladu s předpisy platnými v dožadujícím státě splatné ode dne vydání původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky do dne přede dnem zaslání žádosti o vymáhání pohledávky.\n2.   Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě lze vydat s ohledem na několik pohledávek a několik osob v souladu s původním dokladem nebo doklady o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím státě.\n3.   Byly-li původní doklady o vymahatelnosti několika pohledávek v dožadujícím státě nahrazeny souhrnným dokladem o vymahatelnosti všech těchto pohledávek v tomto státě, může se jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě zakládat na původních dokladech o vymahatelnosti v dožadujícím státě nebo na uvedeném souhrnném dokladu seskupujícím tyto původní doklady o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím státě.\n4.   Obsahuje-li původní doklad uvedený v odstavci 2 nebo souhrnný doklad uvedený v odstavci 3 několik pohledávek, z nichž jedna či více již bylo vybráno nebo vymoženo, odkazuje jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě pouze na ty pohledávky, pro jejichž vymáhání je požadována pomoc.\n5.   Obsahuje-li původní doklad uvedený v odstavci 2 nebo souhrnný doklad uvedený v odstavci 3 několik pohledávek, může dožadující orgán tyto pohledávky uvést v různých jednotných dokladech o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě v souladu s tím, jak jsou dle typu daně rozděleny pravomoci příslušných úřadů pro vymáhání pohledávek v dožádaném státě.\n6.   Pokud nemůže být žádost předána prostřednictvím sítě CCN a je zaslána poštou, podepíše jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě náležitě pověřený úředník dožadujícího orgánu.\nČlánek 4.3\nPřepočet částek, které mají být vymáhány\n1.   Dožadující orgán vyjádří částku vymáhané pohledávky v měně dožadujícího státu a v měně dožádaného státu.\n2.   U žádostí zasílaných Spojenému království se jako směnný kurz pro účely pomoci při vymáhání pohledávek použije směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou v den přede dnem zaslání žádosti. Není-li v tento den žádný směnný kurz k dispozici, použije se poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou přede dnem zaslání žádosti.\nU žádostí zasílaných členskému státu se jako směnný kurz pro účely pomoci při vymáhání pohledávek použije směnný kurz zveřejněný britskou centrální bankou (Bank of England) v den přede dnem zaslání žádosti. Není-li v tento den žádný směnný kurz k dispozici, použije se poslední směnný kurz zveřejněný britskou centrální bankou (Bank of England) přede dnem zaslání žádosti.\n3.   Při přepočtu částky pohledávky vyplývající z úpravy uvedené v čl. PVAT.30 odst. 2 tohoto protokolu na měnu státu dožádaného orgánu použije dožadující orgán směnný kurz, který byl použit v jeho původní žádosti.\nČlánek 4.4\nPřevod vymožených částek\n1.   Převod vymožených částek se uskuteční do dvou měsíců ode dne, kdy byla pohledávka vymožena, nedohodly-li se státy jinak.\n2.   Jsou-li však opatření k vymáhání pohledávek, která uplatnil dožádaný orgán, napadena z důvodu, za nějž nenese odpovědnost dožadující stát, může dožádaný orgán počkat s převodem částek, které byly vymoženy s ohledem na pohledávku dožadujícího státu, do doby vyřešení sporu, jsou-li současně splněny tyto podmínky:\na)\ndožádaný orgán považuje za pravděpodobné, že výsledek tohoto napadení vyzní ve prospěch dotčené strany, a\nb)\ndožadující orgán neprohlásil, že vrátí již převedené částky, vyzní-li výsledek napadení ve prospěch dotčené strany.\n3.   Pokud dožadující orgán učinil prohlášení o vrácení v souladu s odst. 2 písm. b), vrátí vymožené částky, které již dožádaný orgán převedl, do jednoho měsíce od přijetí žádosti o vrácení částek. Případné jiné splatné náhrady nese v tomto případě výlučně dožádaný orgán.\nČlánek 4.5\nVrácení vymožených částek\nDožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o každém úkonu učiněném v dožádaném státě, který se týká vrácení vymožených částek nebo náhrady v souvislosti s vymáháním napadených pohledávek, neprodleně poté, co byl o takovém úkonu informován.\nDožádaný orgán v nejvyšší možné míře zapojí dožadující orgán do řízení o stanovení částky, která má být vrácena, a stanovení výše splatné náhrady. Na odůvodněnou žádost dožádaného orgánu převede dožadující orgán uhrazené částky a zaplacenou náhradu do dvou měsíců od přijetí této žádosti.\nČlánek 4.6\nStandardní formuláře\n1.   Pro jednotný doklad pro doručení připojený k žádosti o doručení uvedené v článku PVAT.23 tohoto protokolu použijí státy formulář vyhotovený podle vzoru A.\n2.   Pro jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě uvedený v článku PVAT.27 tohoto protokolu, který je přiložen k žádosti o vymáhání pohledávky nebo žádosti o předběžná opatření, nebo revidovaný jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě uvedený v čl. PVAT.30 odst. 2 tohoto protokolu použijí státy formulář vyhotovený podle vzoru B.\n3.   Pro žádost o informace uvedenou v článku PVAT.20 tohoto protokolu použijí státy formulář vyhotovený podle vzoru C.\n4.   Pro žádost o doručení uvedenou v článku PVAT.23 tohoto protokolu použijí státy formulář vyhotovený podle vzoru D.\n5.   Pro žádost o vymáhání pohledávky uvedenou v článku PVAT.25 tohoto protokolu nebo žádost o předběžná opatření uvedenou v článku PVAT.31 tohoto protokolu použijí státy formulář vyhotovený podle vzoru E.\n6.   Pokud se doklady zasílají elektronickými prostředky, lze jejich strukturu a grafickou úpravu přizpůsobit požadavkům a možnostem elektronického komunikačního systému za předpokladu, že nedojde k podstatné změně souboru údajů a informací obsažených v těchto dokladech v porovnání s níže uvedenými vzory.\nVzor A\nJednotný doklad pro doručení s informacemi o doručovaném dokumentu / doručovaných dokumentech\n(jenž má být předán adresátovi doručení)(\n1\n)\nTento dokument je přiložen k dokumentu doručovanému / dokumentům doručovaným příslušným orgánem tohoto státu: [název dožádaného státu].\nToto doručení se týká dokumentů příslušných orgánů tohoto státu: [název dožadujícího státu], které požádaly o pomoc při doručování v souladu s článkem PVAT.23 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.\nA.   ADRESÁT DORUČENÍ\n–\nJméno/název\n–\nAdresa (známá nebo předpokládaná):\n–\nJiné údaje důležité pro identifikaci adresáta\nB.   ÚČEL DORUČENÍ\nCílem tohoto doručení je:\n☐\ninformovat adresáta o dokumentu připojeném / dokumentech připojených k tomuto dokumentu.\n☐\npřerušit běh promlčecí lhůty u pohledávky uvedené / pohledávek uvedených v doručovaném dokumentu / doručovaných dokumentech.\n☐\npotvrdit adresátovi jeho povinnost uhradit částky uvedené v písmenu D.\nUpozorňuje se, že v případě neuhrazení těchto částek mohou orgány přistoupit k vymáhání a/nebo k přijetí předběžných opatření k vymožení pohledávky/pohledávek. To může znamenat dodatečné náklady účtované adresátovi.\nJste adresátem tohoto doručení, jelikož jste považován za:\n☐\nhlavního dlužníka\n☐\nspoludlužníka\n☐\njinou osobu než dlužníka nebo spoludlužníka, která je povinna uhradit daně, poplatky, cla a na niž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů platných v dožadujícím státě\n☐\njinou osobu než dlužníka nebo spoludlužníka, která má v držení aktiva náležející dlužníkovi nebo spoludlužníkovi či jiné odpovědné osobě nebo má vůči těmto osobám dluhy\n☐\ntřetí osobu, která může být dotčena opatřeními k vymáhání pohledávek, jež se týkají jiných osob\n(Je-li adresátem doručení jiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, osoba, která má v držení aktiva náležející dlužníkovi nebo spoludlužníkovi nebo jiné odpovědné osobě nebo má vůči těmto osobám dluhy, nebo třetí osoba, která může být dotčena opatřeními k vymáhání pohledávek, jež se týkají jiných osob, budou uvedeny tyto informace:\nDoručované dokumenty se týkají pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel, které má povinnost uhradit tato osoba / tyto osoby:\n☐\nhlavní dlužník: [jméno/název a adresa (známá nebo předpokládaná)]\n☐\nspoludlužník: [jméno/název a adresa (známá nebo předpokládaná)]\n☐\njiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, která je povinna uhradit daně, poplatky, cla a na niž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů platných v dožadujícím státě: [jméno/název a adresa (známá nebo předpokládaná)].\nDožadující orgán dožadujícího státu [název dožadujícího státu] požádal příslušné orgány dožádaného státu [název dožádaného státu] o doručení do [datum]. Upozorňuje se, že toto datum nesouvisí s žádnou promlčecí lhůtou.\nC.   ÚŘAD ODPOVĚDNÝ / ÚŘADY ODPOVĚDNÉ ZA OZNÁMENÝ DOKUMENT / OZNÁMENÉ DOKUMENTY\nÚřad odpovědný za přiložený dokument / přiložené dokumenty:\n–\nNázev:\n–\nAdresa:\n–\nJiné kontaktní údaje:\n–\nJazyk/jazyky, v němž/nichž je možné tento úřad kontaktovat:\nDalší informace týkající se ☐\ndoručovaného dokumentu / doručovaných dokumentů ☐ a/nebo možnosti napadení platební povinnosti lze získat:\n☐\nu výše uvedeného úřadu odpovědného za přiložený dokument / přiložené dokumenty a/nebo\n☐\nod tohoto úřadu:\n–\nnázev:\n–\nadresa:\n–\njiné kontaktní údaje:\n–\njazyk/jazyky, v němž/nichž je možné tento úřad kontaktovat:\nD.   POPIS DORUČOVANÉHO DOKUMENTU / DORUČOVANÝCH DOKUMENTŮ:\nDokument [číslo]\n–\nReferenční číslo:\n–\nDatum vyhotovení:\n–\nDruh doručovaného dokumentu:\n☐\nDaňový výměr\n☐\nPlatební příkaz\n☐\nRozhodnutí na základě správního odvolání\n☐\nJiný správní dokument:\n☐\nRozsudek/příkaz:\n☐\nJiný soudní dokument:\n–\nNázev dotčené pohledávky / dotčených pohledávek (v jazyce dožadujícího státu):\n–\nDruh dotčené pohledávky / dotčených pohledávek:\n–\nČástka dotčené pohledávky / dotčených pohledávek:\n☐\nZákladní částka:\n☐\nSprávní sankce a pokuty:\n☐\nÚroky do [datum]:\n☐\nNáklady do [datum]:\n☐\nPoplatky za osvědčení a podobné dokumenty vydávané v souvislosti se správními postupy souvisejícími s pohledávkou uvedenou v bodě [x]:\n☐\nCelková částka této pohledávky / těchto pohledávek:\n–\nČástku uvedenou v bodě [x] je nutno uhradit:\n☐\ndo:\n☐\ndo [počet] dnů ode dne doručení\n☐\nneprodleně\n–\nTuto platbu je nutno provést ve prospěch:\n–\nMajitel bankovního účtu:\n–\nMezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN):\n–\nIdentifikační kód banky (BIC):\n–\nNázev banky:\n–\nReferenční údaje použité při platbě:\n–\nAdresát může na doručovaný dokument / doručované dokumenty odpovědět.\n☐\nPoslední den pro odpověď:\n☐\nLhůta pro odpověď:\n–\nNázev a adresa orgánu, jemuž je možno zaslat odpověď:\n–\nMožnost napadení:\n☐\nLhůta pro napadení pohledávky nebo doručovaného dokumentu / doručovaných dokumentů již uplynula.\n☐\nPoslední den pro napadení pohledávky:\n☐\nLhůta pro napadení pohledávky: [počet dnů] po\n☐\ndatu tohoto doručení\n☐\nvyhotovení doručovaného dokumentu / doručovaných dokumentů\n☐\njiném datu:\n–\nNázev a adresa orgánu, u nějž je nutno podat napadení:\nUpozorňuje se, že spory týkající se pohledávky, dokladu o vymahatelnosti pohledávky či jakéhokoli jiného dokumentu pocházejícího od orgánů dožadujícího státu [název dožadujícího státu] spadají v souladu s článkem PVAT.29 výše uvedeného protokolu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím do pravomoci příslušných orgánů dožadujícího státu [název dožadujícího státu].\nJakýkoli takovýto spor se řídí procesními pravidly a pravidly pro užívání jazyka/jazyků platnými v dožadujícím státě [název dožadujícího státu].\n☐\nUpozorňuje se, že vymáhání může být zahájeno před uplynutím lhůty pro napadení pohledávky.\n–\nDalší informace\n______________\n(1)\nÚdaje uvedené kurzivou jsou nepovinné.\nVzor B\nJednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky, na který se vztahuje článek PVAT.27 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím(1)\n☐\nJEDNOTNÝ DOKLAD O VYMAHATELNOSTI POHLEDÁVKY\n–\nDatum vydání:\n–\nReferenční číslo:\n☐\nREVIDOVANÝ JEDNOTNÝ DOKLAD O VYMAHATELNOSTI POHLEDÁVKY\n–\nDatum vydání původního jednotného dokladu:\n–\nDatum změny:\n–\nDůvod změny:\n☐\nrozsudek nebo příkaz [název soudu]ze dne [datum]\n☐\nsprávní rozhodnutí ze dne [datum]\n–\nReferenční číslo:\nStát, v němž byl tento dokument vydán: [název dožadujícího státu]\nOpatření k vymáhání pohledávek, která přijal dožádaný stát, se zakládají na:\n☐\njednotném dokladu o vymahatelnosti pohledávky podle článku PVAT. 27 výše uvedeného protokolu.\n☐\nrevidovaném jednotném dokladu o vymahatelnosti pohledávky podle článku PVAT. 30 výše uvedeného protokolu (s cílem přihlédnout k rozhodnutí příslušného orgánu uvedeného v čl. 29 odst. 1 uvedeného protokolu).\nTento dokument je jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky (včetně předběžných opatření). Týká se níže uvedené pohledávky/pohledávek, která nebyla dosud uhrazena / které nebyly dosud uhrazeny v dožadujícím státě [název dožadujícího státu]. Původní doklad o vymahatelnosti této pohledávky / těchto pohledávek byl doručen, vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy dožadujícího státu [název dožadujícího státu].\nSpory týkající se pohledávky/pohledávek spadají v souladu s článkem PVAT. 29 výše uvedeného protokolu výhradně do pravomoci příslušných orgánů dožadujícího státu [název dožadujícího státu]. Jakýkoli takovýto úkon se podává u těchto orgánů v souladu s procesními pravidly a pravidly pro užívání jazyka/jazyků platnými v dožadujícím státě [název dožadujícího státu].\nPOPIS POHLEDÁVKY/POHLEDÁVEK A DOTČENÉ OSOBY / DOTČENÝCH OSOB\nIdentifikace pohledávky/pohledávek [číslo]\n1.\nReferenční číslo:\n2.\nDruh dotčené pohledávky / dotčených pohledávek:\n3.\nNázev daně/poplatku/cla, které/kterého se pohledávka týká:\n4.\nObdobí nebo datum, kterého se pohledávka týká:\n5.\nDatum stanovení pohledávky:\n6.\nDatum, kdy lze začít s vymáháním pohledávky:\n7.\nČástka dosud neuhrazené pohledávky:\n☐\nzákladní částka:\n☐\nsprávní sankce a pokuty:\n☐\núroky do dne zaslání žádosti:\n☐\nnáklady do dne zaslání žádosti:\n☐\ncelková částka této pohledávky:\n8.\nDatum doručení původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím státě: [ název dožadujícího státu]:\n☐\ndatum:\n☐\ndatum není k dispozici\n9.\nÚřad odpovědný za vyměření pohledávky:\n–\nNázev:\n–\nAdresa:\n–\nJiné kontaktní údaje:\n–\nJazyk/jazyky, v němž/nichž je možné tento úřad kontaktovat:\n10.\nDalší informace týkající se pohledávky nebo možnosti napadení platební povinnosti lze získat u:\n☐\nvýše uvedeného úřadu\n☐\nnásledujícího úřadu odpovědného za jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky:\n–\nnázev:\n-\nadresa:\n-\njiné kontaktní údaje:\n-\njazyk/jazyky, v němž/nichž je možné tento úřad kontaktovat:\nIdentifikace dotčené osoby / dotčených osob ve vnitrostátním dokladu / vnitrostátních dokladech o vymahatelnosti pohledávky\na)\nVe vnitrostátním dokladu / vnitrostátních dokladech o vymahatelnosti pohledávky je uvedena následující osoba:\n☐\nfyzická osoba\n☐\njiná\n–\njméno a příjmení\n–\nadresa (známá nebo předpokládaná):\n–\njiné údaje důležité pro identifikaci adresáta\n☐\nprávní zástupce\n–\njméno a příjmení\n–\nadresa (známá nebo předpokládaná):\n–\njiné údaje důležité pro identifikaci adresáta\nDůvod povinnosti:\n☐\nhlavní dlužník\n☐\nspoludlužník\n☐\njiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, která je povinna uhradit daně, poplatky, cla a na niž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů platných v dožadujícím státě\nb)\nVe vnitrostátním dokladu / vnitrostátních dokladech o vymahatelnosti pohledávky je rovněž uvedena následující osoba / jsou rovněž uvedeny následující osoby:\n☐\nfyzická osoba\n☐\njiná\n–\njméno a příjmení:\n–\nadresa (známá nebo předpokládaná):\n–\njiné údaje důležité pro identifikaci adresáta:\n☐\nprávní zástupce\n–\njméno a příjmení:\n–\nadresa (známá nebo předpokládaná):\n–\njiné údaje důležité pro identifikaci adresáta:\nDůvod povinnosti:\n☐\nhlavní dlužník\n☐\nspoludlužník\n☐\njiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, která je povinna uhradit daně, poplatky, cla a na niž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů platných v dožadujícím státě\nDalší informace\nCelková částka pohledávky/pohledávek\n–\nv měně dožadujícího státu:\n–\nv měně dožádaného státu:\n_____________\n(1)\nÚdaje uvedené kurzivou jsou nepovinné.\nVzor formuláře C – Žádost o informace\nŽÁDOST O INFORMACE\npodle článku PVAT. 20 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím\nReferenční číslo: AA_RA_aaaaaaaaaaa_rrrrrrrrrrrr_20YYMMDD_xxxxxxx_RI\nDruh pohledávky/pohledávek:\n1.\nSTÁT DOŽADUJÍCÍHO ORGÁNU\nA.\nDožadující orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti\nB.\nÚřad, který dal podnět k žádosti\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n2.\nSTÁT DOŽÁDANÉHO ORGÁNU\nA.\nDožádaný orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti\nB.\nÚřad vyřizující žádost\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n3.\nINFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ŽÁDOSTI\n☐\nJménem dožadujícího orgánu žádáme dožádaný orgán, aby dotčenou osobu / dotčené osoby neinformoval o této žádosti.\n☐\nJménem dožadujícího orgánu potvrzujeme, že obdržené informace budou podléhat ustanovením o zachování tajemství vymezeným ve výše uvedeném právním základu.\n4.\nINFORMACE TÝKAJÍCÍ SE DOTČENÉ OSOBY\nA.\nPožadují se informace k této osobě:\n☐\nU fyzických osob:\nJméno (jména):\nPříjmení:\nPříjmení za svobodna (rodné příjmení):\nDatum narození:\nMísto narození:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nZemě:\n☐\nU právnických osob:\nObchodní firma:\nPrávní forma:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa právnické osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nZemě:\n☐\nPrávní zástupce\nJméno:\nAdresa právního zástupce: ☐ známá — ☐ předpokládaná\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nZemě:\nB.\nPovinnost: dotčená osoba je:\n☐\nhlavní dlužník\n☐\nspoludlužník\n☐\njiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, která je povinna uhradit daně, poplatky, cla a na niž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů platných v dožadujícím státě\n☐\njiná osoba než dlužník nebo spoludlužník, která má v držení aktiva náležející dlužníkovi nebo spoludlužníkovi či jiné odpovědné osobě nebo má vůči těmto osobám dluhy\n☐\ntřetí osoba, která může být dotčena opatřeními k vymáhání pohledávek, jež se týkají jiných osob.\nC.\nDalší důležité informace týkající se výše uvedených osob:\n☐\nČíslo bankovního účtu / čísla bankovních účtů\n—\nčíslo bankovního účtu (IBAN):\n—\nidentifikační kód banky (BIC):\n—\nnázev banky:\n☐\nInformace o vozidle k 20YY/MM/DD\n—\nregistrační značka vozidla:\n—\nznačka vozidla:\n—\nbarva vozidla:\n☐\nOdhadovaná nebo předběžná nebo ☐ přesná částka pohledávky/pohledávek:\n☐\nJiné:\n5.\nPOŽADOVANÉ INFORMACE\n☐\nInformace o totožnosti dotčené osoby (u fyzických osob: úplné jméno, datum a místo narození; u právnických osob: obchodní firma a právní forma)\n☐\nInformace o adrese\n☐\nInformace o příjmech a majetkových hodnotách pro vymáhání\n☐\nInformace o dědicích a/nebo právních nástupcích\n☐\nJiné:\n6.\nNÁSLEDNÁ OPATŘENÍ K ŽÁDOSTI O INFORMACE\nDatum\nČ.\nZnění žádosti\nDožadující orgán\nDožádaný orgán\ndatum\n1\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí žádosti.\ndatum\n☐\nV kombinaci s potvrzením\n2\n☐\nJako dožádaný orgán žádáme dožadující orgán o doplnění žádosti o tyto další informace:\ndatum\n3\n☐\nJako dožádaný orgán jsme dosud neobdrželi požadované doplňkové informace, a pokud tyto informace neobdržíme do 20RR/MM/DD, Vaši žádost uzavřeme.\ndatum\n4\nJako dožadující orgán\n☐\na\nposkytujeme na vyžádání tyto doplňkové informace:\n☐\nb\nnejsme schopni poskytnout požadované doplňkové informace\n(důvod: )\ndatum\n5\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí doplňkových informací a prohlašujeme, že jsme nyní schopni pokračovat ve vyřizování žádosti.\ndatum\n6\nJako dožádaný orgán neposkytujeme pomoc a případ uzavíráme, neboť:\n☐\na\nnemáme pravomoci v oblasti pohledávek, na něž se žádost vztahuje.\n☐\nb\npohledávka je starší, než je stanoveno v protokolu.\n☐\nc\nčástka pohledávky je nižší než prahová hodnota.\n☐\nd\nnejsme schopni získat tyto informace za účelem vymáhání podobných vnitrostátních pohledávek.\n☐\ne\nsdělením informací by došlo k porušení ochrany obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství.\n☐\nf\nsdělení těchto informací by mohlo ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek státu.\n☐\ng\ndožadující orgán neposkytl všechny požadované doplňkové informace.\n☐\nh\njiný důvod:\ndatum\n7\n☐\nJako dožadující orgán žádám o poskytnutí informací o aktuálním stavu mé žádosti.\ndatum\n8\nJako dožádaný orgán nejsme schopni poskytnout informace nyní, neboť:\n☐\npožádali jsme o informace jiné orgány veřejné správy.\n☐\npožádali jsme o informace třetí stranu.\n☐\nbudeme Vás osobně kontaktovat.\n☐\njiný důvod:\ndatum\n9\nPožadované informace nelze poskytnout, neboť:\n☐\na\ndotčená osoba je neznámá.\n☐\nb\nnejsou k dispozici dostatečné údaje k totožnosti dotčené osoby.\n☐\nc\ndotčená osoba se odstěhovala a nová adresa není známa.\n☐\nd\npožadované informace nejsou k dispozici.\n☐\ne\njiný důvod:\ndatum\n10\n☐\nJako dožádaný orgán zasíláme tuto část požadovaných informací:\ndatum\n11\nJako dožádaný orgán zasíláme veškeré požadované informace (nebo jejich zbývající část):\n☐\na\ntotožnost potvrzena\n☐\nb\nadresa potvrzena\n☐\nc\nV souvislosti s totožností dotčené osoby se změnily (anebo byly doplněny) tyto údaje:\nU fyzických osob:\n☐\nJméno (jména):\n☐\nPříjmení:\n☐\nPříjmení za svobodna:\n☐\nDatum narození:\n☐\nMísto narození:\nU právnických osob:\n☐\nPrávní forma:\n☐\nObchodní firma:\n☐\nd\nV souvislosti s adresou se změnily (anebo byly doplněny) tyto údaje:\n☐\nUlice a číslo domu:\n☐\nPodrobné údaje o adrese:\n☐\nPSČ a obec:\n☐\nZemě:\n☐\nTelefon:\n☐\nFax:\n☐\nE-mail:\n☐\ne\nFinanční situace:\n☐\nZnámý/známé bankovní účet/účty:\nČíslo bankovního účtu (IBAN):\nIdentifikační kód banky (BIC):\nNázev banky:\n☐\nÚdaje o zaměstnání: ☐ Zaměstnanec — ☐ Osoba samostatně výdělečně činná — ☐ Nezaměstnaný\n☐\nZdá se, že dotčená osoba nemá prostředky k vyrovnání dluhu / nemá aktiva k vymáhání\n☐\nDotčená osoba je v úpadku / v platební neschopnosti:\n—\nDatum rozhodnutí:\n—\nDatum zveřejnění:\n—\nPodrobné údaje o likvidátorech:\nJméno:\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\nZemě:\n☐\nZdá se, že dotčená osoba má:\n☐\nomezené prostředky k částečnému vyrovnání dluhu\n☐\ndostatečné prostředky / dostatečná aktiva k vymáhání\n☐\nPoznámky:\n☐\nf\nSporný dluh\n☐\nDotčené osobě bylo doporučeno napadnout pohledávku ve státě dožadujícího orgánu\n☐\nReferenční údaje sporu, jsou-li k dispozici:\n☐\nDalší údaje jsou přiloženy\n☐\ng\nDlužník zemřel dne RRRR/MM/DD\n☐\nh\nJméno a adresa dědiců / vykonavatele závěti:\n☐\ni\nDalší poznámky:\n☐\nj\nDoporučujeme zahájit řízení o vymáhání\n☐\nk\nDoporučujeme nezahajovat řízení o vymáhání\ndatum\n12\n☐\nJako dožadující orgán bereme svou žádost o informace zpět.\ndatum\n13\n☐\nJiné: poznámka o dožadujícího orgánu nebo o dožádaného orgánu:\nVzor formuláře D – Žádost o doručení\nŽÁDOST O DORUČENÍ\npodle článku PVAT.23 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím\nReferenční číslo: AA_RA_aaaaaaaaaaa_rrrrrrrrrrrr_20YYMMDD_xxxxxxx_RN\nDruh pohledávky/pohledávek:\n1.\nSTÁT DOŽADUJÍCÍHO ORGÁNU\nA.\nDožadující orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti:\nB.\nÚřad, který dal podnět k žádosti\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n2.\nSTÁT DOŽÁDANÉHO ORGÁNU\nA.\nDožádaný orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti:\nB.\nÚřad vyřizující žádost\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n3.\nINFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ŽÁDOSTI\n☐\nKonečné datum pro doručení těchto dokumentů, aby se předešlo problémům v souvislosti s promlčecí lhůtou (v případě potřeby): 20RR/MM/DD\n☐\nJiné poznámky:\n4.\nIDENTIFIKACE ADRESÁTA DORUČENÍ\nA.\nDokumenty je třeba doručit těmto osobám:\n☐\nU fyzických osob:\nJméno (jména):\nPříjmení:\nPříjmení za svobodna (rodné příjmení):\nDatum narození:\nMísto narození:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\nZemě:\n☐\nU právnických osob:\nObchodní firma:\nPrávní forma:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa právnické osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\nZemě:\n☐\nPrávní zástupce\nJméno:\nAdresa právního zástupce: ☐ známá — ☐ předpokládaná\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\nZemě:\nB.\nDalší důležité informace týkající se výše uvedených osob:\n5\nÚČEL DORUČENÍ: viz přiložený jednotný doklad pro doručení.\n6\nPOPIS DORUČOVANÉHO DOKUMENTU / DORUČOVANÝCH DOKUMENTŮ: viz přiložený jednotný doklad pro doručení.\n7.\nNÁSLEDNÁ OPATŘENÍ K ŽÁDOSTI O DORUČENÍ\nDatum\nČ.\nZnění žádosti\nDožadující orgán\nDožádaný orgán\ndatum\n1\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí žádosti.\ndatum\n2\n☐\nJako dožádaný orgán žádáme dožadující orgán o doplnění žádosti o tyto další informace:\ndatum\n3\n☐\nJako dožádaný orgán jsme dosud neobdrželi požadované doplňkové informace, a pokud tyto informace neobdržíme do 20RR/MM/DD, Vaši žádost uzavřeme.\ndatum\n4\nJako dožadující orgán\n☐\na\nposkytujeme na vyžádání tyto doplňkové informace:\n☐\nb\nnejsme schopni poskytnout požadované doplňkové informace\n(důvod: )\ndatum\n5\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí doplňkových informací a prohlašujeme, že jsme nyní schopni pokračovat ve vyřizování žádosti.\ndatum\n6\n☐\n☐\n☐\n☐\n☐\nJako dožádaný orgán neposkytujeme pomoc a případ uzavíráme, neboť:\na\nnemáme pravomoci v oblasti daní, na něž se žádost vztahuje.\nb\npohledávka/pohledávky je/jsou starší, než je stanoveno v protokolu.\nc\nčástka pohledávky/pohledávek je nižší než prahová hodnota.\nd\ndožadující orgán neposkytl všechny požadované doplňkové informace.\ne\njiný důvod:\ndatum\n7\n☐\nJako dožadující orgán žádám o poskytnutí informací o aktuálním stavu mé žádosti.\ndatum\n8\nJako dožádaný orgán potvrzujeme, že:\n☐\na\nvýše uvedený dokument / výše uvedené dokumenty byl doručen / byly doručeny adresátovi, s právním účinkem v souladu s právními předpisy státu dožádaného orgánu, dne 20RR/MM/DD.\nDokumenty byly doručeny:\n☐\nosobně adresátovi\n☐\npoštou\n☐\nelektronickou poštou\n☐\ndoporučenou poštou\n☐\nprostřednictvím soudního exekutora\n☐\njiným postupem\n☐\nb\nvýše uvedený dokument nemohl být doručen / výše uvedené dokumenty nemohly být doručeny dotčené osobě z těchto důvodů:\n☐\nadresát je neznámý / adresáti jsou neznámí\n☐\nadresát zemřel / adresáti zemřeli\n☐\nadresát opustil / adresáti opustili stát. Nová adresa:\n☐\njiné:\ndatum\n9\n☐\nJako dožadující orgán bereme svou žádost o doručení zpět.\ndatum\n10\n☐\nJiné: poznámka o dožadujícího orgánu nebo o dožádaného orgánu:\nVzor formuláře E – Žádost o vymáhání pohledávky nebo předběžná opatření\nŽÁDOST O ☐ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY\npodle článku PVAT. 25 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím\nNEBO PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ\nPodle článku PVAT. 31 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím\nReferenční číslo: AA_RA_aaaaaaaaaaa_rrrrrrrrrrrr_20YYMMDD_xxxxxxx_RR(RP)\nDruh pohledávky/pohledávek:\n1.\nSTÁT DOŽADUJÍCÍHO ORGÁNU\nA.\nDožadující orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti:\nB.\nÚřad, který dal podnět k žádosti\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n2.\nSTÁT DOŽÁDANÉHO ORGÁNU\nA.\nDožádaný orgán\nZemě:\nNázev:\nTelefon:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\nJazykové znalosti:\nB.\nÚřad vyřizující žádost\nNázev:\nAdresa:\nPSČ:\nObec:\nTelefon:\nE-mail:\nReferenční číslo spisu:\nJméno úředníka vyřizujícího žádost:\n3.\nINFORMACE O ŽÁDOSTI\n☐\nPohledávka je / pohledávky jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím státě.\n☐\nPohledávka dosud není / pohledávky dosud nejsou předmětem dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím státě.\n☐\nPohledávka není napadena / pohledávky nejsou napadeny.\n☐\nPohledávka již není napadnutelná / pohledávky již nejsou napadnutelné ve správním odvolání / odvolání k soudu.\n☐\nPohledávka je napadena / pohledávky jsou napadeny, avšak právní předpisy a správní praxe platné ve státě dožadujícího orgánu umožňují vymáhání napadené pohledávky.\n☐\nCelková částka pohledávek, jež jsou předmětem žádosti o pomoc, není nižší než 5 000  GBP.\n☐\nTato žádost se týká pohledávek, které splňují podmínku stáří stanovenou v protokolu.\n☐\nTato žádost o předběžná opatření je založena na důvodech uvedených v přiloženém dokumentu / přiložených dokumentech.\n☐\nK této žádosti je přiložen doklad umožňující přijetí předběžných opatření v dožadujícím státě.\n☐\nŽádáme, aby dlužník / jiná dotčená osoba nebyl o žádosti informován / nebyla o žádosti informována před přijetím předběžných opatření.\n☐\nKontaktujte nás, pokud nastane následující specifická situace (použijete políčko pro volný text na konci formuláře žádosti):\n☐\nJako dožadující orgán vrátíme již převedené částky, vyzní-li výsledek napadení ve prospěch dotčené strany.\n☐\nCitlivý případ:\n4.\nPOKYNY K PROVEDENÍ PLATBY\nA.\nProsíme o poukázání částky získané vymáháním na:\n—\nčíslo bankovního účtu (IBAN):\n—\nidentifikační kód banky (BIC):\n—\nnázev banky:\n—\njméno majitele účtu:\n—\nadresa majitele účtu:\n—\nreferenční údaje o platbě, které je třeba použít při převodu peněz:\nB.\nPlacení ve splátkách je:\n☐\npřípustné bez dalších konzultací\n☐\npřípustné pouze po konzultaci v (pro tuto konzultaci použijte prosím rámeček 7 bod 20)\n☐\nnepřípustné\n5.\nINFORMACE O OSOBĚ, JÍŽ SE ŽÁDOST TÝKÁ\nA\nVymáhání pohledávky / předběžná opatření se požadují v souvislosti s:\n☐\nU fyzických osob:\nJméno (jména):\nPříjmení:\nPříjmení za svobodna (rodné příjmení):\nDatum narození:\nMísto narození:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa osoby / právnické osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\n☐\nU právnických osob:\nPrávní forma:\nObchodní firma:\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\nDaňové identifikační číslo:\nJiné identifikační údaje:\nAdresa osoby / právnické osoby: ☐ známá — ☐ předpokládaná\nUlice a číslo domu:\nPodrobné údaje o adrese:\nPSČ a obec:\n—\nDalší informace týkající se této osoby:\n—\n☐ Právní zástupce\n—\nJméno:\n—\nPodrobné údaje o adrese: ☐ známá — ☐ předpokládaná\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPSČ a obec:\n—\nZemě:\nB\nDalší důležité informace týkající se této žádosti a/nebo osoby\n1\n☐\nSpoludlužníkem/spoludlužníky je tato osoba / jsou tyto osoby: [Mělo by být možné uvést více jmen]\n—\nTotožnost osoby:\n☐\nU fyzických osob:\n—\nJméno a příjmení:\n—\nDatum narození:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n☐\nU právnických osob:\n—\nPrávní forma:\n—\nObchodní firma:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nDalší informace týkající se tohoto spoludlužníka / těchto spoludlužníků:\n2\n☐\nNásledující osoba/osoby má/mají v držení aktiva náležející osobě, jíž se tato žádost týká: [Mělo by být možné uvést více jmen]\n—\nTotožnost osoby:\n☐\nU fyzických osob:\n—\nJméno a příjmení:\n—\nDatum narození:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n☐\nU právnických osob:\n—\nPrávní forma:\n—\nObchodní firma:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nAktiva v držení této jiné osoby:\n3\n☐\nNásledující osoba/osoby má/mají dluhy vůči osobě, jíž se tato žádost týká: [Mělo by být možné uvést více jmen]\n—\nTotožnost osoby:\n☐\nU fyzických osob:\n—\nJméno a příjmení:\n—\nDatum narození:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n☐\nU právnických osob:\n—\nPrávní forma:\n—\nObchodní firma:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\n(Budoucí) dluhy této jiné osoby:\n4\n☐\nExistuje jiná osoba / Existují jiné osoby než osoba, jíž se týká tato žádost, která je povinna / které jsou povinny uhradit daně, poplatky, cla a na niž / něž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna / které jsou povinny uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření, podle právních předpisů dožadujícího státu. [Mělo by být možné uvést více jmen]\n—\nTotožnost osoby:\n☐\nU fyzických osob:\n—\nJméno a příjmení:\n—\nDatum narození:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n☐\nU právnických osob:\n—\nPrávní forma:\n—\nObchodní firma:\n—\nIdentifikační číslo pro účely DPH:\n—\nDaňové identifikační číslo:\n—\nUlice a číslo domu:\n—\nPodrobné údaje o adrese:\n—\nPSČ a obec:\n—\nDůvod nebo povaha povinnosti této jiné osoby:\n6.\nPOPIS POHLEDÁVKY/POHLEDÁVEK: viz připojený jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném státě.\n7.\nNÁSLEDNÁ OPATŘENÍ K ŽÁDOSTI\nDožadující orgán\nDožádaný orgán\ndatum\n1\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí žádosti.\ndatum\n☐\nV kombinaci s potvrzením\n2\n☐\nJako dožádaný orgán žádáme dožadující orgán o doplnění žádosti o tyto další informace:\ndatum\n3\n☐\nJako dožádaný orgán jsme dosud neobdrželi požadované doplňkové informace, a pokud tyto informace neobdržíme do 20RR/MM/DD, Vaši žádost uzavřeme.\ndatum\n4\nJako dožadující orgán\n☐\na\nposkytujeme na vyžádání tyto doplňkové informace:\n☐\nb\nnejsme schopni poskytnout požadované doplňkové informace\n(důvod: )\ndatum\n5\n☐\nJako dožádaný orgán potvrzujeme přijetí doplňkových informací a prohlašujeme, že jsme nyní schopni pokračovat ve vyřizování žádosti.\ndatum\n6\nJako dožádaný orgán neposkytujeme pomoc a případ uzavíráme, neboť:\n☐\na\nnemáme pravomoci, pokud jde o pohledávky, na něž se žádost vztahuje.\n☐\nb\nnemáme pravomoci, pokud jde o následující pohledávku/pohledávky, na niž/něž se žádost vztahuje.\n☐\nc\npohledávka/pohledávky je/jsou starší, než je stanoveno v protokolu.\n☐\nd\ncelková částka pohledávek je nižší než prahová hodnota stanovená v protokolu.\n☐\ne\ndožadující orgán neposkytl všechny požadované doplňkové informace.\n☐\nf\njiný důvod:\ndatum\n7\n☐\nJako dožadující orgán žádám o poskytnutí informací o aktuálním stavu mé žádosti.\ndatum\n8\nJako dožádaný orgán nepřijmeme požadované/požadovaná opatření z těchto důvodů:\n☐\na\nnaše vnitrostátní právní předpisy a správní postupy neumožňují vymáhání napadených pohledávek.\n☐\nb\nnaše vnitrostátní právní předpisy a správní postupy neumožňují předběžná opatření v případě napadených pohledávek.\n9\nJako dožádaný orgán jsme provedli tyto postupy vymáhání pohledávky nebo přijali tato předběžná opatření:\ndatum\n☐\na\nNavázali jsme kontakt s dlužníkem a požádali ho o provedení platby dne 20RR/MM/DD.\ndatum\n☐\nb\nDojednáváme placení ve splátkách.\ndatum\n☐\nc\nZahájili jsme postup vymáhání pohledávky dne 20RR/MM/DD.\nByla přijata tato opatření:\n☐\nd\nZahájili jsme předběžná opatření dne 20RR/MM/DD.\nByla přijata tato opatření:\n☐\ne\nJako dožádaný orgán informujeme dožadující orgán o tom, že opatření, která jsme přijali (popsaná v písmenu c) a/nebo d) výše), mají následující účinek na běh promlčecí lhůty:\n☐\npozastavení\n☐\npřerušení\n☐\nprodloužení ☐ do 20RR/MM/DD – ☐ xx let/měsíců/týdnů/dnů\nŽádáme dožadující stát, aby nás informoval, pokud právní předpisy platné v dožadujícím státě nestanoví stejný účinek.\n☐\nf\nJako dožádaný orgán informujeme dožadující orgán, že pozastavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty není podle právních předpisů dožádaného státu možné.\nŽádáme dožadující stát o potvrzení, zda v důsledku námi přijatých opatření (uvedených v písm. c) nebo d) výše) došlo k přerušení, pozastavení nebo prodloužení běhu lhůty na vymáhání, a pokud ano, žádáme o sdělení nové lhůty.\ndatum\n10\n☐\nŘízení stále probíhá. Jako dožádaný orgán budeme dožadující orgán informovat v případě, že dojde ke změnám.\ndatum\n11\n☐\na\nJako dožadující orgán potvrzujeme, že:\nv důsledku opatření uvedených v bodě 9 se změnila lhůta. Nová lhůta je:\n☐\nb\nnaše vnitrostátní právní předpisy nestanoví pozastavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty.\n12\nJako dožádaný orgán informujeme dožadující orgán, že:\ndatum\n☐\na\npohledávka byla v plné výši vymožena dne 20RR/MM/DD,\n—\nz toho tato částka (uveďte měnu státu dožádaného orgánu) připadá na pohledávku uvedenou v žádosti:\n—\nz toho tato částka připadá na úroky účtované podle právních předpisů státu dožádaného orgánu:\ndatum\n☐\nb\npohledávka byla částečně vymožena dne 20RR/MM/DD,\n—\nna částku (uveďte měnu státu dožádaného orgánu):\n—\nz toho tato částka připadá na pohledávku uvedenou v žádosti:\n—\nz toho tato částka připadá na úroky účtované podle právních předpisů státu dožádaného orgánu:\n☐\nNepřijmeme žádná další opatření.\n☐\nBudeme pokračovat ve vymáhání.\ndatum\n☐\nc\nbyla přijata předběžná opatření.\n(Žádáme dožádaný orgán o uvedení povahy těchto opatření:)\ndatum\n☐\nd\nbylo dojednáno placení ve splátkách v této podobě:\ndatum\n13\nJako dožádaný orgán potvrzujeme, že nebylo možné vymoci celou pohledávku nebo její část / nebudou přijata předběžná opatření a že případ bude uzavřen, neboť:\n☐\na\ndotčená osoba je neznámá.\n☐\nb\ndotčená osoba je známá, ale přestěhovala se do:\n☐\nc\ndotčená osoba je známá, ale přestěhovala se na neznámou adresu.\n☐\nd\ndotčená osoba zemřela dne RRRR/MM/DD.\n☐\ne\ndlužník/spoludlužník je v platební neschopnosti.\n☐\nf\ndlužník/spoludlužník je v úpadku a pohledávka byla přihlášena.\nDatum rozhodnutí: ...--- Datum zveřejnění: ...\n☐\ng\ndlužník/spoludlužník je v úpadku / vymáhání není možné.\n☐\nh\njiné:\ndatum\n14\n☐\nJako dožadující orgán potvrzujeme, že případ je uzavřen.\ndatum\n15\n☐\nJako dožádaný orgán informujeme dožadující orgán, že jsme obdrželi sdělení o zahájení řízení v souvislosti s napadením pohledávky nebo dokladu o vymahatelnosti, a proto pozastavujeme postup vymáhání pohledávky.\nZároveň\n☐\na\njsme přijali předběžná opatření za účelem vymáhání pohledávky dne ... .\n☐\nb\nžádáme dožadující orgán, aby nás informoval o tom, zda pohledávka má být vymáhána.\n☐\nc\ninformujeme dožadující orgán, že právní a správní předpisy platné ve státě, v němž máme jako dožádaný orgán sídlo, nepovolují (nadále) vymáhat pohledávku, dokud je napadena.\ndatum\n16\nPoté, kdy jsme byli jako dožadující orgán informováni, že bylo zahájeno řízení o napadení pohledávky nebo dokladu o vymahatelnosti,\n☐\na\nžádáme dožádaný orgán, aby pozastavil jakékoli již zahájené řízení.\n☐\nb\nžádáme dožádaný orgán, aby přijal předběžná opatření za účelem vymáhání pohledávky.\n☐\nc\nžádáme dožádaný orgán, aby vymáhal pohledávku (pokračoval ve vymáhání pohledávky).\ndatum\n17\n☐\nJako dožádaný informujeme dožadující orgán, že právní a správní předpisy platné ve státě, v němž máme jako dožádaný orgán sídlo, nepovolují požadovaná opatření:\n☐\npodle bodu 16 písm. b).\n☐\npodle bodu 16 písm. c).\ndatum\n18\nJako dožadující orgán\n☐\na\npozměňujeme žádost o vymáhání pohledávky / předběžná opatření\n☐\nv souladu s rozhodnutím o napadené pohledávce [tato informace o rozhodnutí bude uvedena v rámečku 6A]\n☐\nprotože část pohledávky byla splacena přímo dožadujícímu orgánu;\n☐\nz jiného důvodu: ….\n☐\nb\nžádáme dožádaný orgán, aby obnovil řízení o vymáhání pohledávky vzhledem k tomu, že napadení pro dlužníka nemělo příznivý výsledek (rozhodnutí subjektu s příslušnou pravomocí ze dne ).\ndatum\n19\nJako dožadující orgán stahuji tuto žádost o vymáhání pohledávky / předběžná opatření, neboť:\n☐\na\nčástka byla splacena přímo dožadujícímu orgánu.\n☐\nb\nuplynula lhůta pro řízení o vymáhání pohledávky.\n☐\nc\npohledávka byla zrušena / pohledávky byly zrušeny vnitrostátním soudem nebo správním orgánem.\n☐\nd\nbyl zrušen doklad o vymahatelnosti pohledávky.\n☐\ne\njiný důvod: ...\ndatum\n20\n☐\nJiné: poznámka o dožadujícího orgánu nebo o dožádaného orgánu:\n(Každou poznámku prosím uveďte datem)\n(1)  V tomto třetím sloupci dožádaný orgán vyplní informace požadované žádajícím orgánem (v druhém sloupci je zaškrtnuto políčko „Vyplňte, prosím“), nebo potvrdí pravdivost informací poskytnutých žádajícím orgánem (v druhém sloupci je zaškrtnuto políčko „Potvrďte, prosím“ a jsou uvedeny příslušné informace).\n(2)  Skutečný hlavní předmět činnosti znamená hlavní opravdu vykonávanou činnost podniku (nikoli případnou další přihlášenou činnost).\n(3)  V tomto třetím sloupci dožádaný orgán vyplní informace požadované dožadujícím subjektem (v druhém sloupci je zaškrtnuto políčko „Vyplňte, prosím“), nebo potvrdí pravdivost informací poskytnutých dožadujícím subjektem (v druhém sloupci je zaškrtnuto políčko „Potvrďte, prosím“ a jsou uvedeny příslušné informace).\n(4)  Jedná se o všechny podniky se společným členem či členy orgánů společnosti či jinými právními, ekonomickými nebo finančními vazbami na společnost uvedenou v oddílu A.\n(5)  Poskytne příslušný orgán, jenž informace obdrží.\nPROTOKOL O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI V CELNÍCH OTÁZKÁCH\nČlánek PCUST.1\nDefinice\n1.\nPro účely tohoto protokolu se rozumí:\na)\n„dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen některou ze stran a který podává žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;\nb)\n„jednáním v rozporu s celními předpisy“ jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů;\nc)\n„dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen některou ze stran a který obdrží žádost o pomoc na základě tohoto protokolu.\n2.\nNení-li v tomto protokolu stanoveno jinak, vztahují se na tento protokol rovněž definice části druhé dílu prvního hlavy I kapitoly 5 této dohody.\nČlánek PCUST.2\nOblast působnosti\n1.\nStrany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti, způsobem a za podmínek stanovených tímto protokolem, aby bylo zajištěno řádné používání celních předpisů, zejména za účelem předcházení jednáním porušujícím celní předpisy, jejich šetření a potírání.\n2.\nUstanovení o pomoci v celních záležitostech uvedená v tomto protokolu, se vztahují na správní orgány kterékoli ze stran, které jsou příslušné pro provádění tohoto protokolu. Touto pomocí nejsou dotčena ustanovení, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech, a tato pomoc nezahrnuje výměnu informací získaných při výkonu pravomocí na základě žádosti justičních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí.\n3.\nNa pomoc při vymáhání cel, poplatků, daní nebo pokut se vztahuje Protokol o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.\nČlánek PCUST.3\nPomoc na vyžádání\n1.\nNa žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán dožadujícímu orgánu veškeré potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit řádné uplatňování celních předpisů, mj. informace o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které jsou nebo by mohly být jednáními porušujícími celní předpisy.\n2.\nNa žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne zejména tyto informace:\na)\nzda bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na toto zboží vztahuje;\nb)\nzda bylo zboží dovezené na území jedné strany řádně vyvezeno z území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na toto zboží vztahuje.\n3.\nNa žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán nezbytná opatření v souladu se svými platnými právními předpisy za účelem zajištění zvláštního dohledu nad dožadujícím orgánem a poskytnutí informací tomuto orgánu o:\na)\nfyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na jednání v rozporu s celními předpisy;\nb)\nzboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží bylo nebo je určeno pro jednání v rozporu s celními předpisy;\nc)\nmístech, kde se zboží skladovalo nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží bylo nebo je určeno pro jednání v rozporu s celními předpisy;\nd)\ndopravních prostředcích, které se používají nebo mohou používat tak, že vzniká důvodné podezření, že mají být použity při jednání v rozporu s celními předpisy, a\ne)\nmístech, u kterých má dožadující orgán podezření, že jsou využívány při jednání v rozporu s celními předpisy.\nČlánek PCUST.4\nSpontánní pomoc\nKdykoli je to možné, pomáhají si strany vzájemně z vlastní iniciativy v souladu se svými právními předpisy tím, že poskytují informace o uskutečněných, plánovaných nebo probíhajících činnostech, které představují jednání v rozporu s celními předpisy nebo se jako takové jednání jeví a které mohou být předmětem zájmu druhé strany. Tyto informace zaměřují zejména:\na)\nna zboží, o kterém je známo, že je předmětem jednání v rozporu s celními předpisy;\nb)\nna osoby, u kterých existuje důvodné podezření, že se účastní nebo účastnily jednání, které je v rozporu s celními předpisy;\nc)\nna dopravní prostředky, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při jednání, které je v rozporu s celními předpisy, a\nd)\nna nové způsoby nebo metody používané při jednání v rozporu s celními předpisy.\nČlánek PCUST.5\nForma a obsah žádostí o pomoc\n1.\nŽádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně v tištěné nebo elektronické podobě. Přikládají se k nim doklady potřebné k jejich vyřízení. V naléhavých případech může dožádaný orgán přijmout ústní žádosti, které však musí dožadující orgán urychleně písemně potvrdit.\n2.\nŽádosti podle odstavce 1 musí obsahovat tyto informace:\na)\ndožadující orgán a dožadující úředník;\nb)\ninformace nebo druh požadované pomoci;\nc)\npředmět a důvod žádosti;\nd)\npříslušné právní předpisy a jiné právní prvky;\ne)\nco nejpřesnější a nejúplnější údaje o zboží nebo osobách, které jsou předmětem vyšetřování;\nf)\nshrnutí podstatných skutečností a dosavadních šetření a\ng)\nveškeré další dostupné podrobnosti, které umožní dožádanému orgánu žádost vyřídit.\n3.\nŽádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro tento orgán přijatelném, přičemž přijatelným jazykem je vždy angličtina. Tento požadavek se nevztahuje na dokumenty přiložené k žádosti podle odstavce 1.\n4.\nPokud žádost nesplňuje formální požadavky uvedené v tomto článku, může dožádaný orgán požadovat její opravu nebo doplnění; než bude taková oprava či doplnění provedena, mohou být přijata předběžná opatření.\nČlánek PCUST.6\nVyřizování žádostí\n1.\nZa účelem vyřízení žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti neprodleně tak, jako by jednal z vlastního podnětu nebo na žádost jiného orgánu téže strany, a poskytne informace, které již má k dispozici, provede příslušná šetření nebo zajistí provedení těchto šetření. Toto ustanovení se rovněž vztahuje na jakýkoli jiný orgán, kterému dožádaný orgán žádost postoupil, nemůže-li jednat sám. Při poskytování jakékoli takové pomoci dožádaný orgán náležitě zváží naléhavost žádosti.\n2.\nŽádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy dožádané strany.\nČlánek PCUST.7\nZpůsob předávání informací\n1.\nDožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu výsledky šetření provedených na základě žádosti učiněné podle tohoto protokolu písemně, spolu s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady. Tyto informace lze poskytnout v elektronické formě.\n2.\nOriginály dokumentů se předávají v souladu s právními omezeními každé ze stran, a to pouze na žádost dožadujícího orgánu v případech, kdy by ověřené kopie nebyly dostatečné. Dožadující orgán vrátí tyto originály co nejdříve.\n3.\nPodle ustanovení uvedených v odstavci 2 dožádaný orgán předá dožadujícímu orgánu veškeré informace týkající se pravosti dokladů vydaných nebo ověřených úředními subjekty na jeho území, které se přikládají k celnímu prohlášení.\nČlánek PCUST.8\nPřítomnost úředníků jedné strany na území druhé strany\n1.\nNáležitě pověření úředníci jedné strany se mohou se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami jí stanovenými dostavit do prostor dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu uvedeného v čl. PCUST.6 odst. 1, aby získali informace, které se vztahují k činnostem, jež jsou nebo by mohly být jednáním v rozporu s celními předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.\n2.\nSe souhlasem dožádané strany a za podmínek, které může stanovit, mohou být náležitě pověření úředníci druhé strany přítomni vyšetřováním prováděným na území dožádané strany.\nČlánek PCUST.9\nPředávání a oznamování\n1.\nNa žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu se svými platnými právními předpisy všechna opatření nezbytná k předání všech dokumentů či k oznámení rozhodnutí vydaných dožadujícím orgánem a spadajících do oblasti působnosti tohoto protokolu adresátovi pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.\n2.\nTakovéto žádosti o předání dokumentů nebo o oznámení rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro tento orgán přijatelném.\nČlánek PCUST.10\nAutomatická výměna informací\n1.\nStrany si mohou po vzájemné dohodě v souladu s článkem PCUST.15 tohoto protokolu:\na)\nautomaticky vyměňovat informace, na něž se vztahuje tento protokol;\nb)\nvyměňovat konkrétní informace před příchodem zásilek na území druhé strany.\n2.\nPro účely výměny informací podle odst. 1 písm. a) a b) se strany mohou dohodnout na druhu informací, které si přejí vyměňovat, a na formátu a četnosti předávání.\nČlánek PCUST.11\nVýjimky z povinnosti poskytnout pomoc\n1.\nPomoc podle tohoto protokolu může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se některá ze stran domnívá, že by poskytnutí této pomoci:\na)\nmohlo ohrozit svrchovanost Spojeného království nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu;\nb)\nmohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy nebo\nc)\nznamenalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství.\n2.\nDožádaný orgán může pomoc odložit z toho důvodu, že tato pomoc narušuje probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V takovém případě dožádaný orgán s dožadujícím orgánem konzultuje, zda lze pomoc poskytnout za podmínek, které dožádaný orgán může požadovat.\n3.\nPokud dožadující orgán požádá o pomoc, kterou by sám v případě stejné žádosti nebyl schopen poskytnout, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak tuto žádost vyřídí.\n4.\nV případech uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být s rozhodnutím dožádaného orgánu a odůvodněním tohoto rozhodnutí neprodleně seznámen dožadující orgán.\nČlánek PCUST.12\nVýměna informací a důvěrnost\n1.\nInformace získané podle tohoto protokolu lze využít pouze pro účely stanovené v tomto protokolu.\n2.\nPoužití informací získaných podle tohoto protokolu ve správních nebo soudních řízeních týkajících se jednání v rozporu s celními předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách u soudů či tribunálů používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Dožádaný orgán může podmínit poskytnutí informací nebo poskytnutí přístupu k dokumentům tím, že mu toto použití musí být oznámeno.\n3.\nPokud jedna ze stran chce tyto informace použít k jiným účelům, musí k tomu získat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití poté podléhá omezením stanoveným tímto orgánem.\n4.\nVeškeré informace sdělované v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu se považují za důvěrné nebo vyhrazené povahy v souladu s platnými právními předpisy každé ze stran. Tyto informace podléhají profesnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle příslušných právních předpisů přijímající strany, pokud strana, která tyto informace poskytla, nedala předběžný souhlas se zveřejněním těchto informací. Strany si vzájemně sdělují informace o svých platných právních předpisech.\nČlánek PCUST.13\nZnalci a svědci\nDožádaný orgán může zmocnit své úředníky, aby se v mezích svého zmocnění dostavili jako znalci nebo svědci k soudnímu nebo správnímu řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předložili předměty, dokumenty nebo jejich důvěrné či ověřené kopie, které mohou být nezbytné pro účely řízení. V předvolání musí být podrobně uvedeno, k jakému soudnímu nebo správnímu orgánu je úředník předvolán, v jaké věci a z jakého důvodu nebo titulu bude úředník vypovídat.\nČlánek 1 PCUST.4\nVýdaje na pomoc\n1.\nS výhradou odstavců 2 a 3 se strany vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu výdajů vzniklých při provádění tohoto protokolu.\n2.\nVýdaje a příspěvky vyplácené znalcům, svědkům, tlumočníkům a překladatelům, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy, hradí podle potřeby dožadující strana.\n3.\nPokud jsou či budou k vyřízení žádosti potřebné výdaje podstatné či mimořádné povahy, povedou strany konzultace, aby určily podmínky, za nichž se má žádost vyřídit, jakož i způsob hrazení nákladů.\nČlánek PCUST.15\nProvádění\n1.\nProváděním tohoto protokolu jsou pověřeny celní orgány Spojeného království na jedné straně a příslušné útvary Evropské komise a případně celní orgány členských států Unie na straně druhé. Tyto subjekty rozhodují o všech praktických opatřeních a ustanoveních nezbytných pro provádění tohoto protokolu, přičemž zohledňují své příslušné platné právní předpisy, zejména v oblasti ochrany osobních údajů.\n2.\nKaždá ze stran informuje druhou stranu o podrobných prováděcích opatřeních, která přijímá v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, zejména pokud jde o náležitě pověřené útvary a úředníky určené jako oprávněné k zasílání a přijímání sdělení stanovených v tomto protokolu.\n3.\nV Unii se ustanovení tohoto protokolu nedotýkají sdělování jakýchkoli informací získaných podle tohoto protokolu mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států.\nČlánek PCUST.16\nDalší dohody\nUstanovení tohoto protokolu mají přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, která byla nebo může být uzavřena mezi jednotlivými členskými státy Unie a Spojeným královstvím, pokud jsou ustanovení těchto dvoustranných dohod neslučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.\nČlánek PCUST.17\nKonzultace\nStrany vzájemně konzultují otázky týkající se výkladu a provádění tohoto protokolu a řeší je v rámci specializovaného obchodního výboru pro celní spolupráci a pravidla původu.\nČlánek PCUST.18\nBudoucí vývoj\nS ohledem na doplnění úrovní vzájemné pomoci stanovených v tomto protokolu může specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu přijmout rozhodnutí o rozšíření tohoto protokolu zavedením ujednání týkajících se konkrétních odvětví nebo záležitostí v souladu s příslušnými celními předpisy stran.\nPROTOKOL O KOORDINACI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSC.1\nDefinice\nPro účely tohoto protokolu se rozumí:\na)\n„zaměstnáním“ každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje;\nb)\n„samostatnou výdělečnou činností“ každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje;\nc)\n„službami asistované reprodukce“ lékařské, chirurgické nebo porodnické služby poskytované za účelem pomoci s otěhotněním.\nd)\n„věcnými dávkami“\ni)\npro účely hlavy III kapitoly 1 věcné dávky stanovené v právních předpisech státu, které jsou určeny k poskytnutí a zpřístupnění lékařské péče a produktů a služeb souvisejících s touto péčí i k přímé úhradě nebo náhradě nákladů na tuto péči, produkty a služby související s touto péčí;\nii)\npro účely hlavy III kapitoly 2 všechny věcné dávky týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, jak jsou definovány v bodě i) a jež jsou upraveny v systémech států pro pracovní úrazy a nemoci z povolání;\ne)\n„dobou péče o dítě“ každá doba, která se započítává podle právních předpisů státu v oblasti důchodů nebo která zakládá nárok na doplatek k důchodu výslovně z toho důvodu, že daná osoba pečovala o dítě, bez ohledu na způsob výpočtu těchto dob pojištění a bez ohledu na to, zda tyto doby vzniknou během péče o dítě nebo jsou přiznány zpětně;\nf)\n„úředníkem“ osoba považovaná za úředníka státem, jemuž podléhá správní orgán, který ji zaměstnává, nebo osoba, se kterou je tak v daném státě zacházeno;\ng)\n„příslušným orgánem“ u každého státu ministr, ministři nebo jiný rovnocenný orgán příslušný pro systémy sociálního zabezpečení na celém území nebo na části území dotčeného státu;\nh)\n„příslušnou institucí“\ni)\ninstituce, u které je dotyčná osoba pojištěna v době podání žádosti o dávku, nebo\nii)\ninstituce, u které dotyčné osobě vznikne nebo by vznikl nárok na dávky, kdyby tato osoba nebo její rodinný příslušník nebo rodinní příslušníci měli bydliště ve státě, ve kterém se dotyčná instituce nachází, nebo\niii)\ninstituce určená příslušným orgánem dotčeného státu nebo\niv)\nv případě systému zahrnujícího povinnosti zaměstnavatele ohledně dávek stanovených v čl. SSC.3 odst. 1 buď dotčený zaměstnavatel nebo pojistitel, anebo neexistují-li, subjekt nebo orgán určený příslušným orgánem dotčeného státu;\ni)\n„příslušným státem“ stát, ve kterém se příslušná instituce nachází;\nj)\n„pohřebným“ rozumí částka jednorázově vyplacená v případě úmrtí s výjimkou paušálních dávek uvedených v písmenu w);\nk)\n„rodinnou dávkou“ všechny věcné nebo peněžité dávky určené k vyrovnání rodinných výdajů;\nl)\n„příhraničním pracovníkem“každý zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná v určitém státě, kteří mají bydliště v jiném státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně;\nm)\n„mateřským letištěm“ místo, v němž člen posádky obvykle začíná a končí dobu služby nebo sérii dob služby a v němž provozovatel / letecká společnost za normálních okolností není odpovědný/á za ubytování dotčeného člena posádky;\nn)\n„institucí“ v každém státě subjekt nebo orgán příslušný k používání všech právních předpisů nebo jejich části;\no)\n„institucí místa bydliště“ a „institucí místa pobytu“ v tomto pořadí instituce, která je příslušná pro poskytování dávek v místě, kde dotyčná osoba bydlí, a instituce příslušná pro poskytování dávek v místě, kde dotyčná osoba pobývá, v souladu s právními předpisy, které tato instituce uplatňuje, nebo pokud taková instituce neexistuje, instituce určená příslušným orgánem dotčeného státu;\np)\n„pojištěnou osobou“ ve vztahu k oblastem sociálního zabezpečení, na které se vztahuje hlava III kapitola 1 a 3, každá osoba, která splňuje podmínky nároku na dávky vyžadované právními předpisy státu příslušného podle hlavy II, s přihlédnutím k tomuto protokolu;\nq)\n„právními předpisy“ pro každý stát právní a správní předpisy a jiné statutární předpisy a všechna ostatní prováděcí opatření týkající se oblastí sociálního zabezpečení, na které se vztahuje čl. SSC.3 odst. 1, avšak nezahrnuje jiná smluvní ustanovení kromě těch, která slouží k plnění pojistné povinnosti vyplývající z právních a správních předpisů uvedených v tomto písmenu nebo která byla předmětem rozhodnutí orgánů veřejné moci, které je činí závaznými nebo rozšiřuje oblast jejich působnosti, pokud dotčený stát učiní v tomto směru prohlášení, které oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení. Evropská unie zveřejní toto prohlášení v Úředním věstníku Evropské unie;\nr)\n„dávkou dlouhodobé péče“ věcná nebo peněžitá dávka, jejímž účelem je řešit potřeby v oblasti péče osoby, která v důsledku nezpůsobilosti vyžaduje po delší dobu pomoc jiné osoby nebo osob při provádění základních činností každodenního života v zájmu podpory její osobní nezávislosti, a to i na pracovišti; to zahrnuje dávky přiznané za stejným účelem osobě nebo osobám poskytujícím takovou péči;\ns)\n„rodinným příslušníkem“:\ni)\nA)\nosoba stanovená nebo uznaná za rodinného příslušníka nebo označená za člena domácnosti právními předpisy, podle kterých se poskytují dávky;\nB)\njde-li o věcné dávky na základě hlavy III kapitoly 1, každá osoba stanovená nebo uznaná za rodinného příslušníka nebo označená za člena domácnosti právními předpisy státu, v němž má uvedená osoba bydliště;\nii)\njestliže právní předpisy státu, které jsou použitelné podle bodu i), nerozlišují mezi rodinnými příslušníky a jinými osobami, na které se použijí, považují se za rodinné příslušníky manžel nebo manželka, nezletilé děti a nezaopatřené děti, které dosáhly zletilosti;\niii)\nje-li určitá osoba považována podle právních předpisů použitelných podle bodů i) a ii) za rodinného příslušníka nebo člena domácnosti, pouze pokud uvedená osoba žije v téže domácnosti jako pojištěná osoba nebo důchodce, pokládá se tato podmínka za splněnou, jestliže dotyčná osoba je závislá hlavně na pojištěné osobě nebo důchodci;\nt)\n„dobou zaměstnání“ nebo „dobou samostatné výdělečné činnosti“ doby takto definované nebo uznané právními předpisy, podle kterých byly získány, a veškeré doby za takové považované, jsou-li podle uvedených právních předpisů rovnocenné dobám zaměstnání nebo dobám samostatné výdělečné činnosti;\nu)\n„dobou pojištění“ doby přispívání, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, jak jsou definované nebo uznané jako doby pojištění právními předpisy, podle kterých byly získány nebo považovány za získané, a veškeré doby za takové považované, jsou-li podle uvedených právních předpisů rovnocenné dobám pojištění;\nv)\n„dobou bydlení“ doby takto definované nebo za takové uznané právními předpisy, podle nichž byly získány nebo považovány za získané;\nw)\n„důchodem“ nejen důchody, ale také paušální dávky, které mohou být vyplaceny místo důchodů a náhrady příspěvků a – s výhradou hlavy III – zvýšení z důvodů revalorizace nebo dodatkové dávky;\nx)\n„předdůchodovou dávkou“ veškeré peněžité dávky kromě dávky v nezaměstnanosti nebo při předčasném odchodu do důchodu, poskytované od určeného věku pracovníkům, kteří zkrátili, ukončili nebo pozastavili svou výdělečnou činnost, do věku, ve kterém jim vznikne nárok na starobní důchod nebo důchod při předčasném odchodu do důchodu, jehož obdržení nevyžaduje, aby dotyčná osoba byla k dispozici službám zaměstnanosti dotčeného státu; „dávkou při předčasném odchodu do důchodu“ dávka poskytovaná před dosažením věku pro vznik nároku na řádný důchod, která je po dosažení uvedeného věku buď nadále poskytovaná, nebo nahrazena jinou starobní dávkou;\ny)\n„uprchlíkem“ osoba ve smyslu článku 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků podepsané dne 28. července 1951 v Ženevě;\nz)\n„sídlem nebo místem podnikání“ sídlo nebo místo podnikání, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí podniku a kde jsou vykonávány funkce jeho ústřední správy;\naa)\n„bydlištěm“ obvyklé bydliště;\nbb)\n„zvláštními nepříspěvkovými peněžitými dávkami“ dávky, které\ni)\njsou určeny k poskytování buď:\nA)\ndoplňkového, náhradního nebo pomocného krytí proti sociálním událostem, na které se vztahují oblasti sociálního zabezpečení uvedeným v čl. SSC.3 odst. 1 a které s ohledem na ekonomickou a sociální situaci v dotčeném státě zaručuje dotyčným osobám minimální existenčně nutný příjem, nebo\nB)\nvýhradně zvláštní ochrany pro zdravotně postižené, úzce spojené s jejich sociálním prostředím v dotyčném státě, a\nii)\njejichž financování je odvozeno výlučně od povinného daňového systému určeného ke krytí všeobecných veřejných výdajů, přičemž podmínky pro poskytování a výpočet dávek nezávisí v případě poživatele na žádném přispívání. Avšak dávky poskytované jako doplněk k příspěvkové dávce se nepovažují za příspěvkové dávky pouze z tohoto důvodu;\ncc)\n„zvláštním systémem pro úředníky“ systém sociálního zabezpečení, který se liší od obecného systému sociálního zabezpečení vztahujícího se na zaměstnané osoby v dotyčném státě a do kterého přímo spadají všechny nebo některé kategorie úředníků;\ndd)\n„osobou bez státní příslušnosti“ osoba ve smyslu článku 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti podepsané dne 28. září 1954 v New Yorku;\nee)\n„pobytem“ dočasné bydliště.\nČlánek SSC.2\nOsobní působnost\nTento protokol se vztahuje na osoby, včetně osob bez státní příslušnosti a uprchlíky, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo více států, jakož i na jejich rodiny a pozůstalé.\nČlánek SSC.3\nVěcná působnost\n1.\nTento protokol se vztahuje na tyto oblasti sociálního zabezpečení:\na)\ndávky v nemoci;\nb)\ndávky v mateřství a rovnocenné otcovské dávky;\nc)\ndávky v invaliditě;\nd)\ndávky ve stáří;\ne)\npozůstalostní dávky;\nf)\ndávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání;\ng)\npohřebné;\nh)\ndávky v nezaměstnanosti;\ni)\npředdůchodové dávky.\n2.\nNení-li v příloze SSC-6 stanoveno jinak, vztahuje se tento protokol na obecné i zvláštní systémy sociálního zabezpečení, příspěvkové i nepříspěvkové, a na systémy týkající se povinností zaměstnavatele nebo vlastníka lodi.\n3.\nUstanoveními hlavy III však nejsou dotčeny právní předpisy žádného státu týkající se povinností vlastníka lodi.\n4.\nTento protokol se nevztahuje na:\na)\nzvláštní nepříspěvkové peněžité dávky uvedené v části 1 přílohy SSC-1;\nb)\nsociální a léčebnou pomoc;\nc)\ndávky, u nichž stát přijímá odpovědnost za škody způsobené osobám a poskytuje náhradu, např. obětem války a vojenských akcí nebo jejích následků; obětem trestných činů, atentátů či teroristických útoků; obětem škod způsobených státními činiteli při výkonu služby; obětem, jež utrpěly znevýhodněním z politických či náboženských důvodů nebo z důvodu svého původu;\nd)\ndávky dlouhodobé péče uvedené v části 2 přílohy SSC-1;\ne)\nslužby asistované reprodukce;\nf)\nplatby, které souvisejí s oblastí sociálního zabezpečení uvedenou v odstavci 1 a které jsou:\ni)\nvypláceny za účelem pokrytí výdajů na vytápění v chladném počasí a\nii)\nvyjmenovány v části 3 přílohy SSC-1;\ng)\nrodinné dávky.\nČlánek SSC.4\nZákaz diskriminace mezi členskými státy\n1.\nUstanovení o koordinaci režimů sociálního zabezpečení stanovená v tomto protokolu] vycházejí ze zásady zákazu diskriminace mezi členskými státy.\n2.\nTímto článkem nejsou dotčena ujednání mezi Spojeným královstvím a Irskem týkající se společného prostoru cestování.\nČlánek SSC.5\nRovnost zacházení\n1.\nNestanoví-li tento protokol jinak, požívají osoby, na které se tento protokol vztahuje, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení uvedené v čl. SSC.3 odst. 1, stejné dávky a mají podle právních předpisů kteréhokoliv státu stejné povinnosti jako jeho státní příslušníci.\n2.\nToto ustanovení se nevztahuje na záležitosti uvedené v čl. SSC.3 odst. 4.\nČlánek SSC.6\nRovné nakládání s dávkami, příjmy, skutečnostmi nebo událostmi\nNestanoví-li tento protokol jinak, státy zajistí uplatňování zásady rovného zacházení s dávkami, příjmy, skutečnostmi nebo událostmi:\na)\njsou-li podle právních předpisů příslušného státu pobírání dávek sociálního zabezpečení a jiného příjmu přiznávány určité právní účinky, příslušná ustanovení těchto právních předpisů se použijí také na pobírání rovnocenných dávek získaných podle právních předpisů jiného státu a na příjem získaný v jiném státě;\nb)\njsou-li podle právních předpisů příslušného státu právní účinky připisovány existenci některých skutečností nebo událostí, přihlíží tento stát k podobným skutečnostem nebo událostem, které nastaly v kterémkoli jiném státě tak, jako by k nim došlo na jeho území.\nČlánek SSC.7\nSčítání dob\nNestanoví-li tento protokol jinak, přihlíží příslušná instituce jednoho státu v nezbytném rozsahu k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného státu, jako by se jednalo o doby získané podle právních předpisů, které tato instituce uplatňuje, pokud její právní předpisy podmiňují získáním dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení:\na)\nzískání, zachování, trvání nebo opětné nabytí nároku na dávky;\nb)\npoužití některých právních předpisů nebo\nc)\npřístup k povinnému, dobrovolnému pokračujícímu nebo dobrovolnému pojištění nebo vynětí z něj.\nČlánek SSC.8\nUpuštění od pravidel týkajících se bydliště\nStáty zajistí uplatňování zásady možnosti vývozu peněžitých dávek v souladu s písmeny a) a b).\na)\nPeněžité dávky, které mají být vyplaceny podle právních předpisů jednoho státu nebo podle tohoto protokolu, nelze snížit, změnit, pozastavit, odejmout ani konfiskovat z toho důvodu, že příjemce nebo jeho rodinní příslušníci bydlí v jiném státě než ve státě, ve kterém se nachází instituce odpovědná za poskytování dávek.\nb)\nPísmeno a) se nepoužije na peněžité dávky, na které se vztahuje čl. SSC.3 odst. 1 písm. c) a h).\nČlánek SSC.9\nPředcházení souběhu dávek\nNení-li stanoveno jinak, tento protokol nepřiznává ani nezachovává nárok na několik dávek stejného druhu za jedno a totéž období povinného pojištění.\nHLAVA II\nURČENÍ POUŽITELNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ\nČlánek SSC.10\nObecná pravidla\n1.\nOsoby, na které se vztahuje tento protokol, podléhají právním předpisům pouze jediného státu. Tyto právní předpisy se určí v souladu s touto hlavou.\n2.\nU osob pobírajících peněžité dávky z důvodu nebo v důsledku jejich zaměstnání nebo samostatné výdělečně činnosti se pro účely této hlavy má za to, že uvedenou činnost vykonávají. To se netýká invalidních, starobních a pozůstalostních důchodů nebo důchodů při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání ani peněžitých dávek v nemoci poskytovaných při časově neomezené léčebné péči.\n3.\nS výhradou článků SSC.11, SSC.12 a SSC.13 se:\na)\nna zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v jednom státě vztahují právní předpisy tohoto státu;\nb)\nna úředníka vztahují právní předpisy státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává;\nc)\nna jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) a b), vztahují právní předpisy státu bydliště, aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto protokolu, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více dalších států.\n4.\nPro účely této hlavy se považuje zaměstnání nebo samostatná výdělečné činnost obvykle vykonávaná na námořní lodi plující pod vlajkou některého státu za činnost vykonávanou v uvedeném státě. Avšak na osobu zaměstnanou na lodi plující pod vlajkou některého státu a odměňovanou za tuto činnost podnikem nebo osobou, jejíž sídlo nebo místo podnikání je v jiném státě, se vztahují právní předpisy posledně zmíněného státu, jestliže v něm bydlí. Za zaměstnavatele se pro účely uvedených právních předpisů považuje podnik nebo osoba, která dotčenou osobu odměňuje.\n5.\nČinnost, kterou člen letové posádky nebo posádky palubních průvodčích vykonává v oblasti osobní nebo nákladní letecké dopravy, se považuje za činnost vykonávanou ve státě, ve kterém se nachází jeho mateřské letiště.\nČlánek SSC.11\nVyslaní pracovníci\n1.\nOdchylně od čl. 10 odst. 3 a jako přechodné opatření ve vztahu k situaci, která existovala před vstupem této dohody v platnost, se mezi členskými státy uvedenými v kategorii A přílohy SSC-8 a Spojeným královstvím použijí tato pravidla týkající se použitelných právních předpisů:\na)\nosoba, která vykonává zaměstnání ve státě pro zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného státu, aby zde konala práci jménem tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále právním předpisům prvního státu za předpokladu, že:\ni)\ndoba trvání takové práce nepřesahuje 24 měsíců a\nii)\ndaná osoba není vyslána za účelem nahrazení jiné vyslané osoby;\nb)\nna osobu, která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost v jednom státě a odejde do jiného státu a provozuje tam podobnou činnost, se nadále vztahují právní předpisy prvního státu, nepřesahuje-li očekávané trvání této činnosti 24 měsíců.\n2.\nDo dne vstupu této dohody v platnost oznámí Unie Spojenému království, do které z těchto kategorií spadají jednotlivé členské státy:\na)\nkategorie A: členský stát oznámil Unii, že si přeje odchýlit se od článku SSC.10 v souladu s tímto článkem;\nb)\nkategorie B: členský stát oznámil Unii, že si nepřeje odchýlit se od článku SSC.10, nebo\nc)\nkategorie C: členský stát neuvedl, zda si přeje odchýlit se od článku SSC.10.\n3.\nDokument uvedený v odstavci 2 se stává přílohou SSC-8 v den vstupu této dohody v platnost.\n4.\nNa členské státy, které jsou ke dni vstupu této dohody v platnost uvedeny v kategorii A, se použije odst. 1 písm. a) a b).\n5.\nNa členské státy, které jsou ke dni vstupu této dohody v platnost uvedeny v kategorii C, se použije odst. 1 písm. a) a b), jako by byl daný členský stát uveden v kategorii A po dobu jednoho měsíce ode dne vstupu této dohody v platnost. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení přesune členský stát z kategorie C do kategorie A, pokud Unie tomuto výboru oznámí, že si tento stát přeje být takto přesunut.\n6.\nKategorie B a C zaniknou jeden měsíc po vstupu této dohody v platnost. Co nejdříve poté strany zveřejní aktualizovanou přílohu SSC-8. Pro účely odstavce 1 se má za to, že příloha SSC-8 obsahuje ode dne tohoto zveřejnění pouze členské státy kategorie A.\n7.\nPokud se osoba nachází v situaci uvedené v odstavci 1 zahrnující členský stát kategorie C před zveřejněním aktualizované přílohy SSC-8 v souladu s odstavcem 6, nadále se na ni po dobu trvání jejích činností podle odstavce 1 použije odstavec 1.\n8.\nUnie oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení, pokud si členský stát přeje být odstraněn z kategorie A přílohy SSC-8, a specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení na žádost Unie tento členský stát z kategorie A přílohy SSC-8 odstraní. Strany zveřejní aktualizovanou přílohu SSC-8, která se použije od prvního dne druhého měsíce následujícího po obdržení žádosti specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení.\n9.\nPokud se osoba nachází v situaci uvedené v odstavci 1 před zveřejněním aktualizované přílohy SSC-8 v souladu s odstavcem 8, nadále se na ni po dobu trvání jejích činností podle odstavce 1 použije odstavec 1.\nČlánek SSC.12\nVýkon činností ve dvou nebo více státech\n1.\nNa osobu, která obvykle vykonává zaměstnání v jednom nebo více členských státech, jakož i ve Spojeném království, se vztahují:\na)\nprávní předpisy státu, na jehož území má bydliště, vykonává-li podstatnou část své činnosti v tomto státě, nebo\nb)\nnevykonává-li podstatnou část své činnosti ve státě, na jehož území má bydliště,\ni)\nprávní předpisy státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, pokud je tato osoba zaměstnána jedním podnikem nebo zaměstnavatelem, nebo\nii)\nprávní předpisy státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniků nebo zaměstnavatelů, pokud je tato osoba zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání pouze v jednom státě, nebo\niii)\nprávní předpisy státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, jiného, než je stát bydliště, je-li tato osoba zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě a ve Spojeném království, z nichž jeden je státem bydliště, nebo\niv)\nprávní předpisy státu, na jehož území má tato osoba bydliště, je-li zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých státech jiných, než je stát bydliště.\n2.\nNa osobu, která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost v jednom nebo více členských státech, jakož i ve Spojeném království, se vztahují:\na)\nprávní předpisy státu, na jehož území má bydliště, vykonává-li podstatnou část své činnosti v tomto státě, nebo\nb)\nprávní předpisy státu, v němž se nachází střed zájmu její činnosti, pokud nemá bydliště v jednom ze států, v němž vykonává podstatnou část své činnosti.\n3.\nNa osobu, která obvykle vykonává zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost ve dvou nebo více státech, se vztahují právní předpisy státu, v němžvykonává zaměstnání; jestliže však tato osoba tuto činnost vykonává ve dvou nebo více státech, vztahují se na ni právní předpisy určené podle odstavce 1.\n4.\nNa osobu, která je zaměstnaná jako úředník jedním státem a vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost v jednom nebo více jiných státech, se vztahují právní předpisy státu, kterému podléhá správní orgán, jenž ji zaměstnává.\n5.\nNa osobu, která je obvykle vykonává zaměstnání ve dvou nebo více členských státech (a nikoliv ve Spojeném království), se vztahují právní předpisy Spojeného království, pokud tato osoba nevykonává podstatnou část své činnosti ve státě, na jehož území má bydliště, a:\na)\nje zaměstnána jedním či více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž všichni mají sídlo nebo místo podnikání ve Spojeném království;\nb)\nmá bydliště v členském státě a je zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž všichni mají sídlo nebo místo podnikání ve Spojeném království a členském státě bydliště;\nc)\nmá bydliště ve Spojeném království a je zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech, nebo\nd)\nmá bydliště ve Spojeném království a je zaměstnána jedním či více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž žádný nemá sídlo nebo místo podnikání v jiném státě.\n6.\nNa osobu, která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost ve dvou nebo více členských státech (a nikoliv ve Spojeném království), aniž by podstatnou část této činnosti vykonávala ve státě bydliště, se vztahují právní předpisy Spojeného království, pokud se střed zájmu její činnosti nachází ve Spojeném království.\n7.\nOdstavec 6 se nepoužije v případě osoby, která obvykle vykonává zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost ve dvou nebo více členských státech.\n8.\nS osobami uvedenými v odstavcích 1 až 6 se zachází pro účely právních předpisů určených v souladu s těmito ustanoveními, jako by vykonávaly veškerou svou činnost jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné a pobíraly veškerý svůj příjem v dotyčném státě.\nČlánek SSC.13\nDobrovolné pojištění nebo dobrovolné pokračující pojištění\n1.\nČlánky SSC.10, SSC.11 a SSC.12 se nepoužijí na dobrovolné pojištění nebo na dobrovolné pokračující pojištění, pokud v případě jedné z oblastí uvedených v článku SSC.3 existuje ve státě pouze systém dobrovolného pojištění.\n2.\nJestliže se na základě právních předpisů jednoho státu vztahuje na dotyčnou osobu povinné pojištění v tomto státě, nemůže se na ni vztahovat systém dobrovolného pojištění nebo systém dobrovolného pokračujícího pojištění v jiném státě. Ve všech jiných případech, v nichž existuje v dané oblasti volba mezi několika systémy dobrovolného pojištění nebo systémy dobrovolného pokračujícího pojištění, může být dotyčná osoba účastna pouze systému, pro který se rozhodla.\n3.\nJde-li však o dávky v invaliditě, ve stáří a o pozůstalostní dávky, může být dotyčná osoba účastna systému dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění jednoho ze států, i když se na ni povinně vztahují právní předpisy jiného státu, pokud se na ni vztahovaly v určitém období jejího pracovního života právní předpisy prvně uvedeného státu vzhledem nebo v důsledku jejího zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a pokud tento souběh výslovně nebo implicitně dovolují právní předpisy prvně uvedeného státu.\n4.\nJestliže právní předpisy kteréhokoli státu podmiňují vstup do dobrovolného pojištění nebo dobrovolného pokračujícího pojištění bydlištěm v dotyčném státě nebo předchozím zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností, vztahuje se čl. SSC.6 [Rovné nakládání s dávkami, příjmy, skutečnostmi nebo událostmi] písm. b) pouze na osoby, které v určité předchozí době podléhaly právním předpisům uvedeného státu na základě výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.\nČlánek SSC.14\nPovinnosti zaměstnavatele\n1.\nZaměstnavatel, který má sídlo nebo místo podnikání mimo území příslušného státu, musí splnit všechny povinnosti stanovené právními předpisy, které jsou na jeho zaměstnance použitelné, zejména povinnost platit odvody stanovené těmito právními předpisy, jako kdyby měl sídlo nebo místo podnikání v příslušném státě.\n2.\nZaměstnavatel, který nemá místo podnikání ve státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto státu.\nHLAVA III\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O RŮZNÝCH DRUZÍCH DÁVEK\nKAPITOLA 1\nDÁVKY V NEMOCI, MATEŘSTVÍ A ROVNOCENNÉ OTCOVSKÉ DÁVKY\nODDÍL 1\nPOJIŠTĚNÉ OSOBY A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI S VÝJIMKOU DŮCHODCŮ A JEJICH RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ\nČlánek SSC.15\nBydliště v jiném státě než v příslušném státě\nPojištěná osoba nebo její rodinní příslušníci, kteří mají bydliště v jiném státě než v příslušném státě, pobírají ve státě bydliště věcné dávky, které na účet příslušné instituce poskytne instituce místa bydliště podle právních předpisů, které uplatňuje, jako by byla dotyčná osoba podle těchto právních předpisů pojištěna.\nČlánek SSC.16\nPobyt v příslušném státě, je-li bydliště v jiném státě – zvláštní pravidla pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků\n1.\nNestanoví-li odstavec 2 jinak, pojištěná osoba a její rodinní příslušníci uvedení v článku SSC.15 mají při pobytu v příslušném státě také nárok na věcné dávky. Věcné dávky poskytuje příslušná instituce na své náklady podle právních předpisů, které uplatňuje tak, jako by dotyčné osoby v uvedeném státě měly bydliště.\n2.\nRodinní příslušníci příhraničního pracovníka mají nárok na věcné dávky po dobu svého pobytu v příslušném státě.\nJe-li však příslušný stát uveden v příloze SSC-2, mají rodinní příslušníci příhraničního pracovníka, kteří pobývají ve stejném státě jako příhraniční pracovník, nárok na věcné dávky v příslušném státě pouze za podmínek stanovených v čl. SSC.17 odst. 1.\nČlánek SSC.17\nPobyt mimo příslušný stát\n1.\nNestanoví-li odstavec 2 jinak, mají pojištěná osoba a její rodinní příslušníci pobývající v jiném státě než v příslušném státě nárok pobírat věcné dávky, které jsou jménem příslušné instituce poskytovány institucí místa pobytu podle právních předpisů, které uplatňuje,, jako by byla dotčená osoba podle uvedených právních předpisů pojištěna, pokud:\na)\nse věcné dávky stanou nezbytnými ze zdravotních důvodů během jejich pobytu, s přihlédnutím poskytovatele k povaze těchto dávek a k očekávané délce pobytu;\nb)\nosoba necestovala do dotčeného státu za účelem pobírání věcných dávek, ledaže je osoba cestujícím nebo členem posádky lodě nebo letadla směřujících do dotčeného státu a věcné dávky se staly nezbytnými ze zdravotních důvodů během cesty nebo letu, a\nc)\nje předložen platný dokument prokazující nárok v souladu s čl. SSCI.22 odst. 1 přílohy SSC-7.\n2.\nDodatek SSCI-2 k příloze SSC-7 uvádí seznam věcných dávek, které vzhledem k tomu, že mají být poskytovány během pobytu v jiném státě, vyžadují z praktických důvodů předchozí dohodu mezi dotyčnou osobou a institucí poskytující péči.\nČlánek SSC.18\nVycestování za účelem obdržení věcných dávek – povolení k obdržení vhodného léčení mimo stát bydliště\n1.\nNestanoví-li tento protokol jinak, pojištěná osoba cestující do jiného státu za účelem obdržení věcných dávek během pobytu je povinna požádat o povolení příslušnou instituci.\n2.\nPojištěná osoba, které příslušná instituce povolila cestu do jiného státu za účelem získání léčení přiměřeného jejímu stavu, obdrží jménem příslušné instituce věcné dávky poskytované institucí místa pobytu, a to podle právních předpisů, které uplatňuje tak, jako by uvedená osoba byla podle uvedených právních předpisů pojištěna. Povolení je vydáno, pokud dotyčné léčení patří mezi dávky stanovené právními předpisy ve státě, kde má dotyčná osoba bydliště a kde se uvedené osobě nemůže dostat takového léčení v lékařsky odůvodnitelné lhůtě, s přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu a pravděpodobnému průběhu její nemoci.\n3.\nOdstavce 1 a 2 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\n4.\nMají-li rodinní příslušníci pojištěné osoby bydliště v jiném státě než ve státě, ve kterém má bydliště pojištěná osoba, a tento stát zvolil úhradu na základě paušálních částek, náklady na věcné dávky uvedené v odstavci 2 ponese instituce místa bydliště rodinných příslušníků. V tomto případě je pro účely odstavce 1 instituce místa bydliště rodinných příslušníků považována za příslušnou instituci.\nČlánek SSC.19\nPeněžité dávky\n1.\nPojištěná osoba a její rodinní příslušníci mající bydliště nebo pobývající v jiném státě než v příslušném státě mají nárok na peněžité dávky poskytované příslušnou institucí v souladu s právními předpisy, které uplatňuje. Na základě dohody mezi příslušnou institucí a institucí místa bydliště nebo pobytu však může tyto dávky poskytovat instituce místa bydliště nebo pobytu na náklady příslušné instituce v souladu s právními předpisy příslušného státu.\n2.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy stanoví, že se peněžité dávky vypočítávají na základě průměrného příjmu nebo průměrného příspěvkového základu, určí tento průměrný příjem nebo průměrný příspěvkový základ výhradně ve vztahu k příjmům, jejichž vyplacení bylo potvrzeno, nebo příspěvkovým základům, které byly použity, během dob získaných podle uvedených právních předpisů.\n3.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy stanoví, že se peněžité dávky vypočítávají na základě standardních příjmů, přihlíží výlučně k standardním příjmům nebo případně k průměrným standardním příjmům za doby získané podle uvedených právních předpisů.\n4.\nOdstavce 2 a 3 se použijí obdobně na případy, kdy právní předpisy používané příslušnou institucí stanoví zvláštní referenční období, které odpovídá v dotyčném případě buď zcela, nebo částečně dobám získaným dotyčnou osobou podle právních předpisů jednoho nebo více jiných států.\nČlánek SSC.20\nŽadatelé o důchod\n1.\nPojištěná osoba, která při podání žádosti o důchod nebo během jejího vyřizování ztratí nárok na věcné dávky podle právních předpisů posledního příslušného státu, má nadále nárok na věcné dávky podle právních předpisů státu, ve kterém má bydliště, pokud dotčený žadatel o důchod splňuje podmínky pojištění podle právních předpisů státu uvedeného v odstavci 2. Nárok na věcné dávky ve státě bydliště se vztahuje také na rodinné příslušníky žadatele o důchod.\n2.\nVěcné dávky hradí instituce státu, který se v případě přiznání důchodu stává příslušným podle článků SSC.21, SSC.22 a SSC.23.\nODDÍL 2\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO DŮCHODCE A JEJICH RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY\nČlánek SSC.21\nNárok na věcné dávky podle právních předpisů státu bydliště\nOsoba, která pobírá důchod nebo důchody podle právních předpisů dvou nebo více států, z nichž jedním je stát, v němž má bydliště, a která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů tohoto státu, obdrží tyto věcné dávky spolu se svými rodinnými příslušníky od instituce místa bydliště a na její účet tak, jako by byla důchodcem, který má nárok na důchod výhradně podle právních předpisů uvedeného státu.\nČlánek SSC.22\nNeexistence nároku na věcné dávky podle právních předpisů státu bydliště\n1.\nOsoba, která:\na)\nmá bydliště v dotyčném státě;\nb)\npobírá důchod nebo důchody podle právních předpisů jednoho nebo více států a\nc)\nnemá nárok na věcné dávky podle právních předpisů státu bydliště;\nobdrží přesto tyto dávky pro sebe i pro své rodinné příslušníky, jestliže by na ně měla jako důchodce nárok podle právních předpisů státu nebo alespoň jednoho ze států příslušného ve vztahu k jejímu důchodu, pokud by dotčená osoba měla bydliště na území takového státu. Věcné dávky poskytuje instituce místa bydliště na náklady instituce uvedené v odstavci 2, jako by dotyčná osoba měla nárok na důchod a věcné dávky podle právních předpisů uvedeného státu.\n2.\nV případech, na které se vztahuje odstavec 1, nese náklady na věcné dávky instituce určená podle těchto pravidel:\na)\nje-li na důchodce nahlíženo jako na osobu, která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů jednoho státu, nese náklady uvedených dávek příslušná instituce tohoto státu;\nb)\nje-li na důchodce nahlíženo jako na osobu, která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů dvou nebo více států, nese náklady uvedených dávek příslušná instituce státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly nejdelší dobu;\nc)\npokud by v důsledku použití pravidla v písmenu b) bylo k úhradě nákladů na dávky příslušných několik institucí, ponese tyto náklady příslušná instituce státu, jehož právní předpisy se na dotyčného důchodce vztahovaly naposledy.\nČlánek SSC.23\nDůchody podle právních předpisů jednoho nebo více států kromě státu bydliště v případě existence nároku na věcné dávky ve státě bydliště\nJestliže osoba pobírající důchod nebo důchody podle právních předpisů jednoho nebo více států má bydliště ve státě, jehož právní předpisy nepodmiňují nárok na věcné dávky pojištěním nebo podmínkami zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, a uvedená osoba od tohoto státu nepobírá žádný důchod, nese náklady na věcné dávky poskytované jí a jejím rodinným příslušníkům instituce jednoho ze států příslušných ve vztahu k jejím důchodům, určená podle čl. SSC.22 odst. 2 v rozsahu, v jakém by dotčená osoba a její rodinní příslušníci měli nárok na takovou dávku, kdyby uvedená osoba měla bydliště v tomto státě.\nČlánek SSC.24\nBydliště rodinných příslušníků v jiném státě než v tom, ve kterém má bydliště důchodce\nPokud osoba:\na)\npobírá důchod nebo důchody podle právních předpisů jednoho nebo více států a\nb)\nmá bydliště v jiném státě, než ve kterém mají bydliště její rodinní příslušníci,\nuvedení rodinní příslušníci této osoby mají nárok na věcné dávky poskytované institucí místa jejich bydliště v souladu s právními předpisy, které uplatňuje, pokud má důchodce nárok na věcné dávky podle právních předpisů daného státu. Náklady ponese příslušná instituce odpovědná za náklady na věcné dávky poskytované důchodci ve státě jeho bydliště.\nČlánek SSC.25\nPobyt důchodce nebo jeho rodinných příslušníků v jiném státě než ve státě bydliště – pobyt v příslušném státě – povolení vhodného léčení mimo stát bydliště\n1.\nČlánek SSC.17 se použije obdobně na:\na)\nosobu pobírající důchod nebo důchody podle právních předpisů jednoho nebo více států a která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů jednoho ze států, které poskytují její důchod nebo důchody;\nb)\njejí rodinné příslušníky,\nkteří pobývají v jiném státě než ve státě jejich bydliště.\n2.\nUstanovení čl. SSC.16 odst. 1 se použije obdobně na osoby popsané v odstavci 1, pokud pobývají ve státě, kde se nachází příslušná instituce odpovědná za náklady na věcné dávky poskytované důchodci v jeho státě bydliště, a tento stát je uveden v příloze SSC-3.\n3.\nČlánek SSC.18 se použije obdobně na důchodce nebo jeho rodinné příslušníky, kteří pobývají v jiném státě, než je stát jejich bydliště, za účelem získání léčení přiměřeného jejich stavu v tomto státě.\n4.\nNestanoví-li odstavec 5 jinak, náklady na věcné dávky uvedené v odstavcích 1 až 3 nese příslušná instituce, která nese náklady na věcné dávky poskytované tomuto důchodci ve státě jeho bydliště.\n5.\nNáklady na věcné dávky uvedené v odstavci 3 nese instituce místa bydliště důchodce nebo jeho rodinných příslušníků, pokud tyto osoby mají bydliště ve státě, který zvolil úhradu nákladů na základě paušálních částek. V těchto případech se pro účely odstavce 3 instituce místa bydliště důchodce nebo jeho rodinných příslušníků považuje za příslušnou instituci.\nČlánek SSC.26\nPeněžité dávky pro důchodce\n1.\nPeněžité dávky vyplácí osobě pobírající důchod či důchody podle právních předpisů jednoho nebo více států příslušná instituce státu, ve kterém se nachází příslušná instituce, která nese náklady na věcné dávky poskytované důchodci ve státě jeho bydliště. Článek SSC.19 se použije obdobně.\n2.\nOdstavec 1 se použije také na rodinné příslušníky důchodce.\nČlánek SSC.27\nPříspěvky důchodců\n1.\nInstituce státu, která je podle právních předpisů, které uplatňuje, odpovědná za provádění srážek příspěvků na dávky v nemoci, mateřství a rovnocenné otcovské dávky, může vyžadovat a vymáhat tyto srážky vypočtené v souladu s platnými právními předpisy, které uplatňuje, jen pokud náklady na tyto dávky podle článků SSC.21 až SSC.24 má nést některá instituce uvedeného státu.\n2.\nPokud v případech uvedených v článku SSC.23 je získání dávek v nemoci, mateřství a rovnocenných otcovských dávek podmíněno placením příspěvků nebo obdobných plateb podle právních předpisů státu, ve kterém dotyčný důchodce má bydliště, nelze tyto příspěvky vybírat z důvodu tohoto bydliště.\nODDÍL 3\nSPOLEČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSC.28\nObecná ustanovení\nČlánky SSC.21 až SSC.27 se nepoužijí na důchodce nebo jeho rodinné příslušníky, kteří mají nárok na dávky podle právních předpisů některého státu na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. V takovém případě se na dotyčnou osobu pro účely této kapitoly vztahují články SSC.15 až SSC.19.\nČlánek SSC.29\nPřednost nároku na věcné dávky – zvláštní pravidlo pro nárok rodinných příslušníků na dávky ve státě bydliště\n1.\nNestanoví-li odstavce 2 a 3 jinak, má-li rodinný příslušník samostatné právo na věcné dávky podle právních předpisů státu nebo této kapitoly, má toto právo přednost před odvozeným právem na dávky rodinných příslušníků.\n2.\nNestanoví-li odstavec 3 jinak, jestliže samostatné právo ve státě bydliště existuje přímo a pouze na základě bydliště dotyčné osoby v tomto státě, má odvozené právo na věcné dávky přednost před samostatnými právy.\n3.\nBez ohledu na odstavce 1 a 2 se věcné dávky poskytují rodinným příslušníkům pojištěné osoby na náklady příslušné instituce ve státě, v němž mají bydliště, pokud:\na)\nrodinní příslušníci mají bydliště ve státě, podle jehož právních předpisů nárok na věcné dávky není podmíněn pojištěním nebo zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností, a\nb)\nmanžel či manželka anebo osoba pečující o děti pojištěné osoby vykonává v uvedeném státě zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost nebo od tohoto státu pobírá důchod na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.\nČlánek SSC.30\nÚhrady mezi institucemi\n1.\nVěcné dávky poskytované podle této kapitoly institucí jednoho státu jménem instituce jiného státu se plně uhrazují.\n2.\nÚhrady uvedené v odstavci 1 se určují a provádějí postupem stanoveným v příloze SSC-7, a to buď po prokázání skutečných výdajů, nebo na základě paušálních částek v případě států, pro jejichž právní nebo správní struktury není použití úhrady na základě skutečných výdajů vhodné.\n3.\nStáty a jejich příslušné orgány mohou stanovit jiné způsoby poskytování úhrad nebo se zříci úhrad mezi institucemi, které podléhají jejich pravomoci.\nKAPITOLA 2\nDÁVKY PŘI PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ\nČlánek SSC.31\nNárok na věcné a peněžité dávky\n1.\nAniž jsou dotčena příznivější ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto článku, použijí se článek SSC.15, čl. SSC.16 odst. 1, čl. SSC.17 odst. 1 a čl. SSC.18 odst. 1 rovněž na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání.\n2.\nOsoba, která utrpěla pracovní úraz nebo onemocněla nemocí z povolání a která má bydliště nebo pobývá v jiném než příslušném státě, má nárok na zvláštní věcné dávky ze systému pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání poskytované jménem příslušné instituce institucí místa bydliště nebo pobytu podle právních předpisů, které uplatňuje tak, jako by uvedená osoba byla pojištěna podle těchto předpisů.\n3.\nPříslušná instituce nemůže osobě, která utrpěla pracovní úraz nebo onemocněla nemocí z povolání a která má nárok na dávky ze strany této instituce, odmítnout udělit povolení uvedené v čl. SSC.18 odst. 1, pokud této osobě nemůže být léčení přiměřené jejímu stavu ve lhůtě, která je odůvodnitelná z lékařského hlediska, s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu uvedené osoby a k pravděpodobnému průběhu nemoci, poskytnuto na území státu, ve kterém má uvedená osoba bydliště.\n4.\nČlánek SSC.19 se použije také na dávky uvedené v této kapitole.\nČlánek SSC.32\nNáklady na převoz\n1.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy stanoví úhradu nákladů na převoz osoby, která utrpěla pracovní úraz nebo u které je zjištěna nemoc z povolání, buď do místa jejího bydliště, nebo do nemocnice, uhradí tyto náklady do odpovídajícího místa na území státu, kde má tato osoba bydliště, za předpokladu, že tato instituce tento převoz předem povolí; přitom se náležitě přihlíží k důvodům převozu. Povolení se nevyžaduje v případě příhraničních pracovníků.\n2.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy stanoví úhradu nákladů na převoz těla osoby, která utrpí smrtelný pracovní úraz, na místo pohřbu, uhradí tyto náklady v souladu s právními předpisy, které uplatňuje, na odpovídající místo na území státu, kde měla osoba bydliště v době úrazu.\nČlánek SSC.33\nDávky pro případ nemoci z povolání, pokud byla postižená osoba vystavena stejnému riziku v několika státech\nPokud osoba, u které je zjištěna nemoc z povolání, vykonávala činnost způsobilou vyvolat uvedenou nemoc podle právních předpisů dvou nebo více států, jsou dávky, o které může uvedená osoba nebo její pozůstalí žádat, přiznávány výhradně podle právních předpisů posledního z těchto států, jejichž podmínky jsou splněny.\nČlánek SSC.34\nZhoršení nemoci z povolání\nV případě zhoršení nemoci z povolání, za kterou osoba pobírala nebo pobírá dávku podle právních předpisů některého státu, se použijí tato pravidla:\na)\njestliže dotyčná osoba v době pobírání dávek nevykonávala podle právních předpisů jiného státu zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, která pravděpodobně způsobila nebo zhoršila dotyčnou nemoc, náklady na dávky ponese podle právních předpisů, které uplatňuje, příslušná instituce prvního státu, přičemž vezme v úvahu zhoršení;\nb)\njestliže dotyčná osoba v době pobírání dávek vykonávala podle právních předpisů jiného státu takovou činnost, náklady na dávky ponese podle právních předpisů, které uplatňuje, příslušná instituce prvního státu, přičemž nebude brát v úvahu zhoršení. Příslušná instituce druhého státu poskytne dotyčné osobě doplatek, jehož výše odpovídá rozdílu mezi částkou dávek náležejících osobě po zhoršení a částkou, která by osobě podle právních předpisů uplatňovaných institucí náležela před zhoršením, kdyby se dotyčná nemoc vyskytla podle právních předpisů tohoto státu;\nc)\npravidla týkající se snížení, pozastavení nebo odnětí dávek stanovená právními předpisy jednoho státu nebudou použita vůči osobám pobírajícím dávky od institucí dvou států v souladu s písmenem b).\nČlánek SSC.35\nPravidla pro přihlédnutí k zvláštnostem některých právních předpisů\n1.\nNeexistuje-li ve státě, kde má dotyčná osoba bydliště nebo pobyt, žádné pojištění pro případ pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, nebo existuje-li takové pojištění, ale není žádná instituce příslušná pro poskytování věcných dávek, poskytuje tyto dávky instituce místa bydliště nebo pobytu příslušná pro poskytování věcných dávek v nemoci.\n2.\nNeexistuje-li žádné pojištění pro případy pracovních úrazů nebo nemocí z povolání v příslušném státě, ustanovení této kapitoly o věcných dávkách se přesto použijí na osobu, která má nárok na tyto dávky v nemoci, mateřství nebo rovnocenném otcovství podle právních předpisů uvedeného státu, pokud dotyčná osoba utrpěla pracovní úraz nebo onemocněla nemocí z povolání v době, kdy měla bydliště nebo pobyt v jiném státě. Náklady nese instituce příslušná pro věcné dávky podle právních předpisů příslušného státu..\n3.\nČlánek SSC.6 se použije na příslušnou instituci jednoho státu, pokud jde o rovnocennost pracovních úrazů a nemocí z povolání, které nastaly nebo které byly následně potvrzeny podle právních předpisů jiného státu při hodnocení stupně pracovní neschopnosti, nároků na dávky nebo jejich výši za podmínky, že:\na)\nnenáleží žádná náhrada za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, které nastaly nebo které byly dříve potvrzeny podle uplatňovaných právních předpisů, a\nb)\nnenáleží žádná náhrada za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, které nastaly nebo které byly následně potvrzeny podle právních předpisů jiného státu, podle kterých k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání došlo nebo bylo potvrzeno, že k nim došlo.\nČlánek SSC.36\nÚhrady mezi institucemi\n1.\nČlánek SSC.30 se použije také na dávky, na které se vztahuje tato kapitola, a úhrady se poskytují na základě skutečných nákladů.\n2.\nStáty nebo jejich příslušné orgány mohou stanovit jiné způsoby poskytování úhrad nebo se zříci úhrad mezi institucemi, které podléhají jejich pravomoci.\nKAPITOLA 3\nPOHŘEBNÉ\nČlánek SSC.37\nNárok na pohřebné, dojde-li k úmrtí v jiném státě, nebo má-li oprávněná osoba bydliště v jiném státě, než je příslušný stát\n1.\nZemře-li pojištěná osoba nebo její rodinný příslušník na území jiného státu, než je příslušný stát, má se za to, že k úmrtí došlo na území příslušného státu.\n2.\nPříslušná instituce je povinna přiznat pohřebné splatné podle právních předpisů, které uplatňuje, i když má oprávněná osoba bydliště na území jiného státu, než je příslušný stát.\n3.\nOdstavce 1 a 2 se použijí i na případy, kdy k úmrtí dojde v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.\nČlánek SSC.38\nPoskytování dávek v případě úmrtí důchodce\n1.\nV případě úmrtí důchodce, který měl nárok na důchod podle právních předpisů jednoho státu nebo na důchody podle právních předpisů dvou nebo více států a který měl bydliště na území jiného státu, než je stát, jehož instituce je příslušná poskytovat mu věcné dávky přiznané podle článků SSC.22 a SSC.23, vyplatí pohřebné náležející podle právních předpisů používaných uvedenou institucí tato instituce na své náklady, jako by dotyčný důchodce měl bydliště v době svého úmrtí na území státu, ve kterém se tato instituce nachází.\n2.\nOdstavec 1 se použije obdobně i na rodinné příslušníky důchodce.\nKAPITOLA 4\nDÁVKY V INVALIDITĚ\nČlánek SSC.39\nVýpočet dávek invalidního důchodu\nAniž je dotčen článek SSC.7, pokud podle právních přepisů příslušného státu podle hlavy II tohoto protokolu je částka dávek invalidního důchodu závislá na délce dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, příslušný stát nemusí pro účel výpočtu výše dávky invalidního důchodu, jež má být vyplacena, přihlédnout k takovým dobám získaným podle právních předpisů jiného státu.\nČlánek SSC.40\nZvláštní ustanovení o sčítání dob\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování a obnovení nároku na dávky získáním dob pojištění nebo bydlení, použije v případě potřeby obdobně článek SSC.46.\nČlánek SSC.41\nZhoršení invalidity\nV případě zhoršení invalidity, pro kterou osoba pobírá dávky podle právních předpisů státu v souladu s tímto protokolem, se dávka nadále poskytuje v souladu s touto kapitolou s přihlédnutím ke zhoršení.\nČlánek SSC.42\nPřeměna dávek v invaliditě na dávky ve stáří\n1.\nPokud tak stanoví právní předpisy státu, který vyplácí dávky v invaliditě v souladu s tímto protokolem, budou dávky v invaliditě přeměněny na dávky ve stáří za podmínek stanovených právními předpisy, podle nichž jsou dávky poskytovány, a v souladu s kapitolou 5 hlavy III.\n2.\nMůže-li osoba pobírající dávky v invaliditě uplatnit nárok na dávky ve stáří podle právních předpisů jednoho nebo více států v souladu s článkem SSC.45, poskytuje instituce příslušná k poskytování dávek v invaliditě podle právních předpisů jednoho státu nadále takové osobě dávky v invaliditě, na které má nárok podle právních předpisů, které uplatňuje, dokud se pro tuto instituci nestane použitelným odstavec 1 nebo dokud dotyčná osoba nesplňuje podmínky pro tyto dávky.\nČlánek SSC.43\nZvláštní ustanovení pro úředníky\nČlánky SSC.7, SSC.39, SSC.41, SSC.42 a čl. SSC.55 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pro úředníky.\nKAPITOLA 5\nSTAROBNÍ A POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY\nČlánek SSC.44\nZohlednění doby péče o dítě\n1.\nPokud se podle práva státu, který je příslušný podle hlavy II, k době péče o dítě nepřihlíží, instituce členského státu, jehož právní předpisy podle hlavy II se na dotyčnou osobu vztahovaly z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ke dni, kdy podle těchto právních předpisů doba péče o dítě začala být u dotyčného dítěte brána v úvahu, zůstává nadále odpovědná za zohlednění této doby jako doby péče o dítě podle jeho právních předpisů, jako by taková péče o dítě probíhala na jeho vlastním území.\n2.\nOdstavec 1 se nepoužije, pokud se na dotyčnou osobu vztahují nebo začnou vztahovat právní předpisy jiného státu z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.\nČlánek SSC.45\nObecná ustanovení\n1.\nVšechny příslušné instituce stanoví nároky na dávky podle právních předpisů států vztahujících se na dotyčné osoby při předložení žádosti o jejich přiznání, pokud dotyčná osoba výslovně nepožádá o odklad přiznání dávek ve stáří podle právních předpisů jednoho nebo více států.\n2.\nJestliže v dané době dotyčná osoba ještě nebo již nesplňuje podmínky stanovené právními předpisy států, které se na ni vztahovaly, instituce používající právní předpisy, jejichž podmínky jsou splněny, nepřihlíží při provádění výpočtu v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. a) nebo b) k dobám získaným podle právních předpisů, jejichž podmínky ještě nejsou nebo již nejsou splněny, pokud je to důvodem pro stanovení nižší dávky.\n3.\nOdstavec 2 se použije obdobně, pokud dotyčná osoba výslovně požádá o odklad poskytování dávek ve stáří.\n4.\nNový výpočet se provede automaticky, jsou-li splněny podmínky, které mají být splněny podle jiných právních předpisů, nebo když osoba požádá o přiznání dávky ve stáří odložené v souladu s odstavcem 1, pokud ještě nebylo přihlédnuto k dobám získaným podle jiných právních předpisů na základě odstavců 2 nebo 3.\nČlánek SSC.46\nZvláštní ustanovení o sčítání dob\n1.\nPodmiňují-li právní předpisy jednoho státu poskytování některých dávek získáním dob pojištění pouze u určitých zaměstnání nebo samostatných výdělečných činností nebo povolání, na které se vztahuje zvláštní systém pro zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, přihlíží příslušná instituce tohoto státu k dobám získaným podle právních předpisů jiných států pouze v případě, že byly získány v rámci odpovídajícího systému, nebo pokud tomu tak není, ve stejném povolání, případně ve stejném zaměstnání nebo při samostatné výdělečné činnosti.\nNesplňuje-li po přihlédnutí k takto získaným dobám dotyčná osoba podmínky pro pobírání dávek zvláštního systému, berou se tyto doby v úvahu pro účely poskytování dávek podle obecného systému nebo, neexistuje-li, dávek systému vztahujícího se buď na manuální, nebo nemanuální pracovníky za předpokladu, že dotyčná osoba byla pojištěna v rámci jednoho z těchto systémů.\n2.\nK dobám pojištění získaným v rámci zvláštního systému jednoho státu se přihlíží pro účely poskytování dávek obecného systému nebo, neexistuje-li, dávek systému vztahujícího se buď na manuální, nebo nemanuální pracovníky jiného státu, pokud dotyčná osoba byla pojištěna v rámci jednoho z těchto systémů, a to i když k těmto dobám již bylo přihlédnuto v uvedeném jiném státě v rámci zvláštního systému.\n3.\nPokud právní předpisy nebo zvláštní systém jednoho státu podmiňuje získání, zachování nebo obnovení nároků na dávky pojištěním dotyčné osoby při naplnění rizika, tato podmínka se považuje za splněnou, pokud byla tato osoba v minulosti pojištěna podle právních předpisů nebo zvláštního systému tohoto státu a je při naplnění rizika pojištěna podle právních předpisů jiného státu proti stejné pojistné události, nebo, není-li pojištěna, pokud jí dávka za stejnou pojistnou událost náleží podle právních předpisů jiného státu. Druhá podmínka se však považuje za splněnou v případech uvedených v článku SSC.52.\nČlánek SSC.47\nPřiznání dávek\n1.\nPříslušná instituce vypočte výši náležející dávky:\na)\npodle právních předpisů, které uplatňuje, a to pouze pokud jsou splněny podmínky nároku na dávky výhradně podle vnitrostátního práva (nezávislá dávka);\nb)\nvýpočtem teoretické výše a následně skutečné výše dávky (poměrná dávka) takto:\ni)\nteoretická výše dávky se rovná dávce, na kterou by dotyčná osoba měla nárok, pokud by všechny doby pojištění a/nebo bydlení získané podle právních předpisů ostatních států byly získány ke dni přiznání dávky podle právních předpisů, které uplatňuje. Pokud podle těchto právních předpisů výše dávky nezávisí na délce získaných dob, považuje se uvedená výše za teoretickou výši;\nii)\npříslušná instituce pak stanoví skutečnou výši poměrné dávky tak, že použije na teoretickou výši poměr mezi délkou dob získaných před naplněním rizika podle právních předpisů, které uplatňuje, a celkové délky dob získaných před naplněním rizika podle právních předpisů všech dotčených států.\n2.\nV případě potřeby použije příslušná instituce na výši dávky vypočtenou podle odst. 1 písm. a) a b) všechna pravidla týkající se snížení, pozastavení nebo odnětí podle právních předpisů, které uplatňuje, a v mezích stanovených v článcích SSC.48, SSC.49 a SSC.50.\n3.\nDotyčná osoba má nárok na to, aby jí příslušná instituce každého státu vyplácela vyšší z částek vypočtených podle odst. 1 písm. a) a b).\n4.\nPokud výpočet podle odst. 1 písm. a) v jednom státě stále vede k výsledku, že nezávislá dávka je stejná nebo vyšší než poměrná dávka vypočtená podle odst. 1 písm. b), příslušná instituce od poměrného výpočtu upustí za předpokladu, že:\na)\ntato situace je uvedena v části 1 přílohy SSC-4;\nb)\nnejsou použitelné žádné právní předpisy obsahující pravidla proti souběhu, jak je uvedeno v článcích SSC.49 a SSC.50, nejsou-li splněny podmínky stanovené v čl. SSC.50 odst. 2, a\nc)\nčlánek SSC.52 se nepoužije na doby získané podle právních předpisů jiného státu za zvláštních okolností daného případu.\n5.\nBez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 se poměrný výpočet nepoužije na systémy poskytující dávky, u nichž nejsou časové úseky pro výpočet relevantní, pokud jsou tyto systémy uvedeny v části 2 přílohy SSC-4. V takových případech má daná osoba nárok na dávku vypočtenou v souladu s právními předpisy dotčeného státu.\nČlánek SSC.48\nPravidla předcházení souběhu\n1.\nKaždý souběh dávek ve stáří a pozůstalostních dávek vypočtených nebo poskytovaných stejné osobě na základě získaných dob pojištění nebo bydlení se považuje za souběh dávek stejného druhu.\n2.\nSouběh dávek, které nelze považovat za dávky stejného druhu ve smyslu odstavce 1, se považuje za souběh dávek různého druhu.\n3.\nTato ustanovení se použijí pro účely pravidel předcházení souběhu stanovených právními předpisy jednoho státu v případě souběhu dávky ve stáří nebo pozůstalostní dávky s dávkou stejného druhu nebo s dávkou různého druhu nebo s jiným příjmem:\na)\npříslušná instituce přihlíží k dávkám nebo příjmům získaným v jiném státě, pouze pokud právní předpisy, které uplatňuje, stanoví přihlížení k dávkám nebo příjmům získaným v zahraničí;\nb)\npříslušná instituce přihlíží k výši dávek, které má vyplácet jiný stát před srážkou daně, příspěvků na sociální zabezpečení a jiných jednotlivých poplatků nebo srážek, pokud právní předpisy, které uplatňuje, nestanoví používání pravidel předcházení souběhu po takových srážkách, a to za podmínek a postupů stanovených v příloze SSC-7;\nc)\npříslušná instituce nepřihlíží k výši dávek získaných podle právních předpisů jiného státu na základě dobrovolného pojištění nebo dobrovolného pokračujícího pojištění;\nd)\npokud určitý stát používá pravidla předcházení souběhu proto, že dotyčná osoba pobírá dávky stejného nebo různého druhu podle právních předpisů jiných států nebo příjem získaný v jiných státech, lze náležející dávku snížit pouze o výši těchto dávek nebo tohoto příjmu.\nČlánek SSC.49\nSouběh dávek stejného druhu\n1.\nPokud dojde k souběhu dávek stejného druhu náležejících podle právních předpisů dvou nebo více států, neuplatňují se pravidla předcházení souběhu stanovená právními předpisy státu na poměrnou dávku.\n2.\nPravidla předcházení souběhu se použijí na nezávislou dávku, pouze pokud je dotčená dávka:\na)\ndávkou, jejíž výše nezávisí na délce získaných dob pojištění nebo bydlení, nebo\nb)\ndávkou, jejíž výše je určena na základě započtené doby považované za získanou mezi dnem, kdy došlo k naplnění rizika, a pozdějším dnem, která je v souběhu:\ni)\ns dávkou stejného druhu, nebyla-li uzavřena dohoda mezi dvěma nebo více státy zajišťující, že tatáž započtená doba nebude vzata v úvahu více než jednou, nebo\nii)\ns dávkou uvedenou v písmenu a).\nDávky a dohody uvedené v písmenech a) a b) jsou uvedeny v příloze SSC-5.\nČlánek SSC.50\nSouběh dávek různého druhu\n1.\nJestliže pobírání dávek různého druhu nebo jiného příjmu vyžaduje použití pravidel předcházení souběhu stanoveného právními předpisy dotčených států ohledně:\na)\ndvou nebo více nezávislých dávek, rozdělí příslušné instituce výši dávky nebo dávek nebo jiného příjmu tak, jak byly vzaty v úvahu, počtem dávek, na které se tato pravidla vztahují;\npoužití tohoto písmene však nemůže zbavit dotyčnou osobu jejího postavení důchodce pro účely jiných kapitol této hlavy za podmínek a postupů stanovených v příloze SSC-7;\nb)\njedné nebo více poměrných dávek, berou příslušné instituce v úvahu dávku nebo dávky nebo jiný příjem a všechny stanovené prvky používání pravidel předcházení souběhu jako funkci poměru mezi dobami pojištění a/nebo bydlení, stanovené pro výpočet uvedený v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu ii);\nc)\njedné nebo více nezávislých dávek a jedné nebo více poměrných dávek, použijí příslušné instituce obdobně písmeno a) na nezávislé dávky a písmeno b) na poměrné dávky.\n2.\nPříslušná instituce nepoužije rozdělení stanovené pro nezávislé dávky, pokud právní předpisy, které uplatňuje, stanoví, že pro výpočet části jejich výše, která je určena jako funkce poměru mezi dobami pojištění nebo bydlení uvedenými v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu ii), mají být vzaty v úvahu dávky různého druhu nebo jiné příjmy a všechny ostatní prvky.\n3.\nOdstavce 1 a 2 se použijí obdobně na případy, kdy právní předpisy jednoho nebo více států stanoví, že nárok na dávku nelze získat v případě, kdy dotčená osoba pobírá dávku různého druhu náležející jí podle právních předpisů jiného státu nebo jiný příjem.\nČlánek SSC.51\nDoplňující ustanovení pro výpočet dávek\n1.\nPro výpočet teoretické a poměrné výše uvedené v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) se použijí tato pravidla:\na)\nje-li celková délka dob pojištění nebo bydlení získaných před naplněním rizika podle právních předpisů všech dotčených států delší než maximální doba vyžadovaná právními předpisy jednoho z těchto států pro pobírání plné dávky, vezme příslušná instituce tohoto státu v úvahu maximální dobu namísto celkové délky získaných dob; tato metoda výpočtu nesmí vést k tomu, aby tato instituce hradila větší částku dávky, než je plná dávka stanovená právními předpisy, které uplatňuje. Toto ustanovení se nevztahuje na dávky, jejichž výše nezávisí na délce pojištění;\nb)\npostup pro přihlédnutí k souběhu dob je stanoven v příloze SSC-7;\nc)\nstanoví-li právní předpisy státu, že dávky mají být vypočítány na základě příjmů, příspěvků, základů příspěvků, zvýšení, výdělků, dalších částek nebo kombinace několika z nich (průměrné, poměrné, pevné nebo započtené), příslušná instituce:\ni)\nurčí základ pro výpočet dávek pouze na základě dob pojištění získaných podle právních předpisů, které uplatňuje;\nii)\npoužije pro určení výše, která má být vypočtena podle dob pojištění nebo bydlení získaných podle právních předpisů ostatních států, stejné prvky určené nebo zjištěné pro doby pojištění získané podle právních předpisů, které uplatňuje;\nje-li to nezbytné v souladu s postupy stanovenými v příloze SSC-6 pro dotčený stát;\nd)\nv případě, že se písmeno c) nepoužije, neboť právní předpisy státu stanoví, že dávka má být vypočítána na základě jiných prvků než je doba pojištění nebo bydlení, které nesouvisejí s časem, vezme příslušná instituce pro každou dobu pojištění nebo bydlení získanou podle právních předpisů jakéhokoliv jiného státu v úvahu výši shromážděného kapitálu, kapitálu, o němž se předpokládá, že byl shromážděn, nebo každého jiného prvku pro výpočet podle právních předpisů, které uplatňuje, vydělenou počtem jednotek doby v příslušném důchodovém systému.\n2.\nUstanovení právních předpisů jednoho státu týkající se valorizace faktorů, ke kterým se přihlíží při výpočtu dávek, se v případě potřeby použijí na faktory, ke kterým přihlíží příslušná instituce tohoto státu v souladu s odstavcem 1, pokud jde o doby pojištění nebo bydlení získané podle právních předpisů jiných států.\nČlánek SSC.52\nDoby pojištění nebo bydlení kratší než jeden rok\n1.\nBez ohledu na čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) není instituce státu povinna poskytovat dávky na základě dob získaných podle právních předpisů, které uplatňuje, které se berou v úvahu při naplnění rizika, jestliže:\na)\ndélka uvedených dob nedosahuje jednoho roku a\nb)\npouze na základě těchto dob nelze podle uvedených právních předpisů získat nárok na dávku.\nPro účely tohoto článku se „dobami“ rozumí všechny doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, které zakládají nárok na dotčenou dávku nebo ji přímo zvyšují.\n2.\nPříslušné instituce každého dotčeného státu přihlížejí k době uvedené v odstavci 1 pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i).\n3.\nPokud by důsledkem použití odstavce 1 bylo osvobození všech institucí dotčených států od jejich povinností, poskytují se dávky výhradně podle právních předpisů posledního z těchto států, jehož podmínky jsou splněny, jako by všechny doby pojištění a bydlení získané a vzaté v úvahu podle článku SSC.7 a čl. SSC.46 odst. 1 a 2 byly získány podle právních předpisů tohoto státu.\n4.\nTento článek se nevztahuje na systémy uvedené v části 2 přílohy SSC-4.\nČlánek SSC.53\nPřiznání doplatku\n1.\nPříjemci dávek, na kterého se vztahuje tato kapitola, nesmí být ve státě, v němž mají bydliště a podle jehož právních předpisů mu náleží dávka, přiznána dávka nižší, než je minimální dávka stanovená těmito právními předpisy za dobu pojištění nebo bydlení, která se rovná všem dobám pojištění vzatým v úvahu pro výplatu dávek v souladu s touto kapitolou.\n2.\nPříslušná instituce uvedeného státu mu vyplácí po celou dobu jeho bydlení na území tohoto státu doplatek rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou dávek náležejících podle této kapitoly a částkou minimální dávky.\nČlánek SSC.54\nNový výpočet a přehodnocení dávek\n1.\nJestliže se metoda stanovení dávek nebo pravidla pro výpočet dávek podle právních předpisů některého státu změní nebo pokud dojde k významné změně osobní situace dotyčné osoby, která by podle uvedených právních předpisů vedla k úpravě výše dávky, provede se v souladu s článkem SSC.47 nový výpočet.\n2.\nNaproti tomu, jestliže z důvodu zvýšení životních nákladů nebo změn příjmu nebo jiných důvodů pro úpravu jsou dávky dotčeného státu upraveny procentem nebo paušální částkou, toto procento nebo paušální částka se použije přímo na dávky určené podle článku SSC.47, aniž by bylo zapotřebí provést nový výpočet.\nČlánek SSC.55\nZvláštní ustanovení pro úředníky\n1.\nČlánky SSC.7, SSC.45, čl. SSC.46 odst. 3 a články SSC.47 až SSC.54 se použijí obdobně na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pro úředníky.\n2.\nPokud však právní předpisy některého státu podmiňují získání, ukončení, zachování nebo obnovení nároku na dávky v rámci zvláštního systému pro úředníky získáním všech dob pojištění v rámci jednoho nebo více zvláštních systémů pro úředníky v tomto státě nebo získáním dob pojištění považovaných právními předpisy tohoto státu za rovnocenné těmto dobám, přihlíží příslušná instituce tohoto státu pouze k dobám, které mohou být uznány podle právních předpisů, které uplatňuje.\nNesplňuje-li po přihlédnutí k takto získaným dobám dotyčná osoba podmínky pro pobírání těchto dávek, přihlíží se k těmto dobám pro přiznání dávek v rámci obecného systému nebo, neexistuje-li, v rámci systému použitelného buď na manuální, nebo nemanuální pracovníky.\n3.\nJsou-li podle právních předpisů některého státu dávky v rámci zvláštního systému pro úředníky vyměřeny na základě posledního platu nebo platů pobíraných v referenčním období, příslušná instituce tohoto státu vezme pro účely výpočtu dávek v úvahu pouze platy, náležitě zhodnocené, které dotyčná osoba pobírala během doby nebo dob, ve kterých podléhala uvedeným právním předpisům.\nKAPITOLA 6\nDÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI\nČlánek SSC.56\nZvláštní ustanovení pro sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti\n1.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování, obnovení nebo trvání nároku na dávky získáním buď dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného státu, jako by šlo o doby získané podle právních předpisů, které uplatňuje.\nPokud však příslušné právní předpisy podmiňují nárok na dávky získáním dob pojištění, nepřihlíží se k dobám zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti získaným podle právních předpisů jiného státu, ledaže by byly tyto doby považovány za doby pojištění, kdyby byly získány podle příslušných právních předpisů.\n2.\nPoužití odstavce 1 je podmíněno tím, že dotyčná osoba naposledy získala podle právních předpisů, podle kterých se o dávky žádá:\na)\ndoby pojištění, pokud uvedené právní předpisy doby pojištění vyžadují,\nb)\ndoby zaměstnání, pokud uvedené právní předpisy doby zaměstnání vyžadují, nebo\nc)\ndoby samostatné výdělečné činnosti, pokud uvedené právní předpisy doby samostatné výdělečné činnosti vyžadují.\nČlánek SSC.57\nVýpočet dávek v nezaměstnanosti\n1.\nPokud je výpočet dávek v nezaměstnanosti založen na výši předchozího platu, mzdy nebo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti dotyčné osoby, vezme příslušný stát v úvahu plat nebo příjem ze samostatné výdělečné činnosti pobíraný dotyčnou osobou výlučně na základě jejího posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti podle právních předpisů příslušného státu.\n2.\nPokud právní předpisy uplatňované příslušným státem stanoví zvláštní referenční období pro stanovení platu, mzdy nebo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti použitého pro výpočet výše dávky a dotyčná osoba podléhala právním předpisům jiného státu po celé referenční období nebo jeho část, příslušný stát zohlední pouze plat, mzdu nebo příjem ze samostatné výdělečné činnosti pobíraný během jejich posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti podle uvedených právních předpisů.\nKAPITOLA 7\nPŘEDDŮCHODOVÉ DÁVKY\nČlánek SSC.58\nDávky\nPokud příslušné právní předpisy podmiňují nárok na předdůchodové dávky získáním dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, nepoužije se článek SSC.7.\nHLAVA IV\nRŮZNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSC.59\nSpolupráce\n1.\nPříslušné orgány států oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení veškeré změny svých právních předpisů z oblastí sociálního zabezpečení, na něž se vztahuje článek SSC.3, které se týkají nebo mohou ovlivnit provádění tohoto protokolu.\n2.\nNevyžaduje-li tento protokol, aby tyto informace byly oznámeny specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení, sdělí si příslušné orgány států navzájem opatření přijatá k provedení tohoto protokolu, která nejsou oznámena podle odstavce 1 a která jsou významná pro provádění tohoto protokolu.\n3.\nPro účely tohoto protokolu se orgány a instituce států vzájemně podporují a postupují, jako by šlo o provádění jejich vlastních právních předpisů. Správní pomoc poskytovaná uvedenými orgány a institucemi je zásadně bezplatná. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení však stanoví druh nahraditelných nákladů a hranice pro náhradu těchto nákladů.\n4.\nOrgány a instituce států mohou pro účely tohoto protokolu komunikovat přímo mezi sebou a s dotčenými osobami nebo s jejich zástupci.\n5.\nInstituce a osoby, na které se vztahuje tento protokol, mají povinnost vzájemně se informovat a spolupracovat k zajištění řádného provádění tohoto protokolu.\nInstituce v souladu se zásadou dobré správy odpovídají v přiměřené lhůtě na veškeré dotazy a v této souvislosti poskytují dotčeným osobám veškeré informace potřebné k výkonu práv přiznaných jim tímto protokolem.\nDotyčné osoby musejí co nejdříve uvědomit instituce příslušného státu a státu bydliště o každé změně své osobní nebo rodinné situace, která ovlivňuje dávky poskytované na základě tohoto protokolu.\n6.\nPorušení informační povinnosti uvedené v odst. 5 třetím pododstavci může vést k použití přiměřených opatření v souladu s vnitrostátním právem. Tato opatření však jsou rovnocenná s těmi, která jsou použitelná na podobné situace podle vnitrostátního práva a žadatelům neznemožní ani nadměrně neztíží v praxi výkon práv přiznaných jim tímto protokolem.\n7.\nV případě potíží při výkladu nebo používání tohoto protokolu, které by mohly ohrozit práva osoby, na kterou se tento protokol vztahuje, se instituce příslušného státu nebo státu pobytu dotyčné osoby obrátí na instituci dotčeného státu nebo instituce dotčených států. Nelze-li řešení nalézt v přiměřené lhůtě, může kterákoli ze stran požádat o konzultace v rámci specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení.\n8.\nOrgány, instituce a soudy jednoho státu nesmí odmítnout žádosti nebo jiné jim předložené dokumenty z důvodu, že jsou napsány v úředním jazyce Unie, a to i v anglickém jazyce.\nČlánek SSC.60\nZpracování údajů\n1.\nStáty postupně používají nové technologie pro výměnu, zpřístupnění a zpracování údajů požadovaných k používání tohoto protokolu.\n2.\nKaždý stát nese odpovědnost za řízení své vlastní části útvarů pro zpracování údajů.\n3.\nPoté, co přijímající instituce prohlásila, že může elektronické dokumenty přijímat, nesmí žádný orgán nebo instituce jiného státu odmítnout elektronický dokument zaslaný nebo vydaný institucí v souladu s tímto protokolem a přílohou SSC-7 z důvodu, že byl přijat elektronickými prostředky. Kopie a záznam takovýchto dokumentů se pokládá za správnou a přesnou kopii původního dokumentu nebo zobrazení informace, jíž se týká, neexistuje-li důkaz o opaku.\n4.\nElektronický dokument se považuje za platný, jestliže počítačový systém, v němž je dokument zaznamenán, obsahuje záruky nezbytné k předcházení každé změně, přenosu nebo nepovoleného přístupu k záznamu. Zaznamenané informace je kdykoli možné reprodukovat v bezprostředně čitelné formě.\nČlánek SSC.61\nVýjimky\n1.\nKaždé osvobození od daní nebo snížení daní, kolkovného, notářských nebo registračních poplatků stanovené právními předpisy jednoho státu, které se týká osvědčení nebo dokumentů, jejichž předkládání se vyžaduje při uplatňování právních předpisů tohoto státu, se vztahuje na podobná osvědčení nebo dokumenty, jejichž předkládání se vyžaduje při používání právních předpisů jiného státu nebo tohoto protokolu.\n2.\nVšechna prohlášení, dokumenty a osvědčení jakéhokoli druhu, jejichž předložení se vyžaduje při uplatňování tohoto protokolu, se osvobozují od ověřování diplomatickými či konzulárními úřady.\nČlánek SSC.62\nŽádosti, prohlášení nebo opravné prostředky\nJakákoli žádost, prohlášení nebo opravný prostředek, které měly být podány podle právních předpisů jednoho státu v určité lhůtě úřadu, instituci nebo soudu tohoto státu, jsou přípustné, jestliže byly podány ve stejné lhůtě odpovídajícímu úřadu, instituci nebo soudu jiného státu. V tom případě je úřad, instituce nebo soud, kterým jsou žádost, prohlášení nebo opravný prostředek předloženy, neprodleně zašlou příslušnému úřadu, instituci nebo soudu prvně uvedeného státu buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných úřadů dotyčného státu. Den, kdy byly žádosti, prohlášení nebo opravné prostředky podány orgánu, instituci nebo soudu druhého státu, je považován za den jejich podání příslušnému orgánu, instituci nebo soudu.\nČlánek SSC.63\nLékařské prohlídky\n1.\nLékařské prohlídky stanovené právními předpisy jednoho státu mohou být prováděny na žádost příslušné instituce na území jiného státu institucí místa bydliště nebo místa pobytu osoby, která má nárok na dávky, za podmínek stanovených v příloze SSC-7 nebo za podmínek dohodnutých mezi příslušnými úřady dotčených států.\n2.\nLékařské prohlídky provedené za podmínek stanovených v odstavci 1 jsou považovány za lékařské prohlídky provedené na území příslušného státu.\nČlánek SSC.64\nVybírání příspěvků a zpětné získávání dávek\n1.\nVybírání příspěvků, které mají být placeny určité instituci státu, a zpětné získávání dávek poskytnutých institucí jednoho státu, které příjemci nenáležely, lze provádět v jiném státě v souladu s postupy a zárukami a výsadami použitelnými na vybírání příspěvků dlužných odpovídající instituci posledně uvedeného státu a na zpětné získávání jím poskytnutých, ale nenáležejících dávek.\n2.\nVykonatelná rozhodnutí soudních a správních orgánů, která se týkají vybírání příspěvků, úroků a jakýchkoli jiných poplatků nebo zpětného získávání poskytnutých dávek, které podle právních předpisů jednoho státu příjemci nenáležely, se uznávají a vykonávají na základě žádosti příslušné instituce v jiném státě v mezích a podle postupů stanovených právními předpisy a jakýmikoli jinými postupy vztahujícími se na podobná rozhodnutí posledně uvedeného státu. Tato rozhodnutí se prohlašují za vykonatelná v uvedeném státě, pokud to vyžadují právní předpisy a jakékoli další postupy uvedeného státu.\n3.\nNároky instituce jednoho státu požívají při výkonu rozhodnutí, konkurzním nebo vyrovnacím řízení v jiném státě stejných výsad, jaké přiznávají právní předpisy v tomto jiném státě pohledávkám téhož druhu.\n4.\nPostup provádění tohoto článku včetně úhrady nákladů se řídí přílohou SSC-7 nebo, je-li to nezbytné a jako doplňkové opatření, prostřednictvím dohod mezi státy.\nČlánek SSC.65\nPráva institucí\n1.\nObdrží-li určitá osoba dávky podle právních předpisů některého státu za úraz, jenž byl důsledkem událostí, k nimž došlo v jiném státě, veškerá práva instituce odpovědné za poskytování dávek vůči třetí straně, která je povinna poskytnout náhradu za dotčený úraz, se řídí těmito pravidly:\na)\npřevzala-li instituce odpovědná za poskytování dávek podle právních předpisů, které uplatňuje, nároky příjemce dávek vůči třetí straně, uznává toto převzetí nároků každý stát;\nb)\nmá-li instituce odpovědná za poskytování dávek přímý nárok vůči třetí straně, uznává tento nárok každý stát.\n2.\nPobírá-li osoba dávky podle právních předpisů jednoho státu za úraz, k němuž došlo v důsledku událostí v jiném státě, vztahují se na uvedenou osobu nebo na příslušnou instituci ustanovení uvedených právních předpisů, která určují případy, v nichž jsou zaměstnavatelé nebo jejich zaměstnanci zproštěni odpovědnosti.\nOdstavec 1 se použije také na veškeré nároky instituce odpovědné za poskytování dávek vůči zaměstnavatelům nebo jejich zaměstnancům v případech, kdy nejsou zproštěni odpovědnosti.\n3.\nPokud v souladu s čl. SSC.30 odst. 3 nebo čl. SSC.36 odst. 2 dva nebo více států nebo jejich příslušné instituce uzavřou dohodu o vzdání se náhrad mezi institucemi spadajícími do jejich pravomoci nebo pokud náhrada nezávisí na výši skutečně vyplácených dávek, veškeré nároky vznikající vůči odpovědné třetí straně se řídí těmito pravidly:\na)\npokud instituce státu bydliště nebo pobytu přizná dávky osobě za úraz, který utrpěla na jeho území, tato instituce v souladu s právními předpisy, které uplatňuje, uplatní své právo na převzetí nároku nebo na přímou žalobu proti třetí straně, která je odpovědná za poskytnutí náhrady za úraz;\nb)\npro použití písmene a) se má za to, že:\ni)\npříjemce dávky je pojištěn u instituce místa bydliště nebo pobytu a\nii)\ntato instituce je institucí odpovědnou za poskytování dávek;\nc)\nodstavce 1 a 2 zůstávají použitelné pro jakékoli dávky, na které se nevztahuje dohoda o vzdání se úhrad nebo úhrada, která není závislá na výši skutečně poskytnutých dávek.\nČlánek SSC.66\nProváděcí předpisy\nZvláštní prováděcí ustanovení k právním předpisům určitého státu jsou uvedena v příloze SSC-6.\nHLAVA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSC.67\nOchrana práv jednotlivce\n1.\nStrany v souladu se svými vnitrostátními právními řády zajistí, aby ustanovení Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení měla právní sílu, a to buď přímo, nebo prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, kterými se uvedená ustanovení provádějí, aby se jich právnické nebo fyzické osoby mohly dovolávat u vnitrostátních soudů, tribunálů a správních orgánů.\n2.\nStrany zajistí prostředky pro právnické a fyzické osoby, aby mohly účinně chránit svá práva podle tohoto protokolu, jako je možnost podávat stížnosti správním orgánům nebo podat žalobu u příslušného soudu nebo tribunálu v příslušném soudním řízení s cílem dosáhnout přiměřené a včasné nápravy.\nČlánek SSC.68\nZměny\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení může měnit přílohy a dodatky tohoto protokolu.\nČlánek SSC.69\nVypovězení tohoto protokolu\nAniž je dotčen článek 779 této dohody, může každá ze stran tento protokol kdykoli vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. V takovém případě tento protokol pozbývá platnosti prvním dnem devátého měsíce následujícího po dni oznámení.\nČlánek SSC.70\nUstanovení o ukončení platnosti\n1.\nTento protokol pozbývá platnosti patnáct let od vstupu této dohody v platnost.\n2.\nNejpozději dvanáct měsíců před ukončením platnosti tohoto protokolu podle odstavce 1 oznámí kterákoli ze stran druhé straně své přání zahájit jednání za účelem uzavření aktualizovaného protokolu.\nČlánek SSC.71\nUjednání po ukončení platnosti dohody\nPo ukončení platnosti tohoto protokolu podle článku SSC.69, článku SSC.70 nebo článku 779 této dohody jsou zachována práva pojištěných osob týkající se nároků, které vyplývají ze získaných dob nebo ze skutečností či událostí, které nastaly před ukončením platnosti tohoto protokolu. Rada partnerství může s dostatečným předstihem před ukončením platnosti tohoto protokolu stanovit dodatečná ujednání, která stanoví vhodná následná a přechodná opatření.\nPŘÍLOHA SSC-1\nNĚKTERÉ PENĚŽITÉ DÁVKY, NA KTERÉ SE TENTO PROTOKOL NEVZTAHUJE\nČÁST 1\nZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (čl. SSC.3 odst. 4 písm. a) tohoto protokolu)\ni)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\na)\nstátní důchodový kredit (zákon o státním důchodovém kreditu z roku 2002 a zákon o státním důchodovém kreditu (Severní Irsko) z roku 2002);\nb)\npříspěvky pro uchazeče o zaměstnání vyměřené na základě příjmu (zákon z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání a nařízení z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání (Severní Irsko));\nc)\npříspěvek na živobytí pro zdravotně postižené, složka určená na mobilitu (zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992);\nd)\npříspěvek na mobilitu v rámci dávky na podporu osobní nezávislosti (zákon o reformě sociálního zabezpečení z roku 2012 (část 4) a nařízení o reformě sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 2015 (část 5));\ne)\nzaměstnanecký a podpůrný příspěvek vypočítávaný z příjmu (zákon o reformě sociálního zabezpečení z roku 2007 a zákon o reformě sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 2007);\nf)\npříspěvky pro lepší začátek na nákup potravin (nařízení o podpoře na nákup potravin (příspěvky na nákup potravin) (Skotsko) z roku 2019 (SSI 2019/193));\ng)\npříspěvky pro lepší začátek (příspěvek v těhotenství a pro dítě, příspěvek na předškolní vzdělávání, příspěvek pro školní věk) (nařízení o podpoře v raném věku (příspěvky pro lepší začátek) (Skotsko) z roku 2018 (SSI 2018/370));\nh)\nplatba na pohřeb (nařízení o podpoře pohřebních nákladů (Skotsko) z roku 2019 (SSI 2019/292)).\nii)   ČLENSKÉ STÁTY\nRAKOUSKO\nVyrovnávací příspěvek (spolkový zákon ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění – ASVG, spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o živnostenském sociálním pojištění – GSVG a spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců – BSVG).\nBELGIE\na)\npříspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987);\nb)\nzaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března 2001).\nBULHARSKO\nSociální starobní důchod (článek 89 zákona o sociálním pojištění).\nKYPR\na)\nsociální důchod (zákon o sociálních důchodech z roku 1995 (zákon č. 25(I)/95 ve znění pozdějších předpisů));\nb)\npříspěvek pro osoby s těžkým motorickým postižením (rozhodnutí Rady ministrů č. 38210 ze dne 16. října 1992, č. 41370 ze dne 1. srpna 1994, č. 46183 ze dne 11. června 1997 a č. 53675 ze dne 16. května 2001);\nc)\nzvláštní příspěvek pro nevidomé (zákon o zvláštních příspěvcích z roku 1996 (zákon č. 77(I)/96) ve znění pozdějších předpisů).\nČESKÁ REPUBLIKA\nSociální příplatek (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).\nDÁNSKO\nVýdaje na bydlení pro důchodce (zákon o pomoci pro individuální bydlení, v úplném znění zákona č. 204 ze dne 29. března 1995).\nESTONSKO\na)\nPříspěvky pro dospělé osoby se zdravotním postižením (zákon o sociálních dávkách pro osoby se zdravotním postižením ze dne 27. ledna 1999);\nb)\nstátní podpora v nezaměstnanosti (zákon o službách a podpoře na trhu práce ze dne 29. září 2005).\nFINSKO\na)\npříspěvek na bydlení pro důchodce (zákon o příspěvku na bydlení pro důchodce, 571/2007);\nb)\npodpora trhu práce (zákon o dávkách v nezaměstnanosti, 1290/2002);\nc)\nzvláštní pomoc přistěhovalcům (zákon o zvláštní pomoci přistěhovalcům, 1192/2002).\nFRANCIE\na)\ndoplňkové příspěvky:\ni)\nze zvláštního fondu pro invaliditu a\nii)\nz fondu solidarity pro starobní důchody, pokud jde o získaná práva,\n(zákon ze dne 30. června 1956, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení);\nb)\npříspěvek pro dospělé osoby se zdravotním postižením (zákon ze dne 30. června 1975, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení);\nc)\nzvláštní příspěvek (zákon ze dne 10. července 1952, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) týkající se získaných nároků;\nd)\nstarobní příspěvek solidarity (nařízení ze dne 24. června 2004, kodifikované v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) s účinností od 1. ledna 2006.\nNĚMECKO\na)\nzákladní příjem na úrovni životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku podle kapitoly 4 knihy XII zákona o sociálním zabezpečení;\nb)\ndávky na pokrytí nákladů na výživu podle základního ustanovení pro uchazeče o zaměstnání, pokud nejsou s ohledem na tyto dávky splněny požadavky opravňující k dočasnému doplatku po obdržení dávek v nezaměstnanosti (čl. 24 odst. 1 knihy II zákona o sociálním zabezpečení).\nŘECKO\nZvláštní dávky pro starší osoby (zákon č. 1296/82).\nMAĎARSKO\na)\ninvalidní důchod (vyhláška Rady ministrů č. 83/1987 (XII 27) o invalidním důchodu);\nb)\nnepříspěvkový starobní důchod (zákon č. III z roku 1993 o správě sociálních věcí a sociálních dávkách);\nc)\npříspěvek na přepravu (vládní vyhláška č. 164/1995 (XII 27) o příspěvcích na přepravu pro osoby s těžkým zdravotním postižením).\nIRSKO\n(a)\nDávka při hledání zaměstnání (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 2)\n(b)\nStátní důchod (nepříspěvkový) (kzákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 4)\n(c)\nVdovský (nepříspěvkový) a vdovecký (nepříspěvkový) důchod (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 6)\n(d)\nPříspěvek v invaliditě (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 10)\ne)\npříspěvek na mobilitu (zákon o zdravotnictví z roku 1970, oddíl 61);\nf)\ndůchod pro nevidomé (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 5).\nITÁLIE\na)\nsociální důchody pro osoby bez prostředků (zákon č. 153 ze dne 21. dubna 1969);\nb)\ndůchody a dávky pro civilní zdravotně postižené a invalidy (zákon č. 118 ze dne 30. března 1971, č. 18 ze dne 11. února 1980 a č. 508 ze dne 21. listopadu 1988);\nc)\ndůchody a příspěvky pro hluchoněmé (zákony č. 381 ze dne 26. května 1970 a č. 508 ze dne 21. listopadu 1988);\nd)\ndůchody a příspěvky pro civilní nevidomé (zákony č. 382 ze dne 27. května 1970 a č. 508 ze dne 21. listopadu 1988);\ne)\npříplatky k minimálním důchodům (zákony č. 218 ze dne 4. dubna 1952, č. 638 ze dne 11. listopadu 1983 a č. 407 ze dne 29. prosince 1990);\nf)\npříplatky k dávkám v invaliditě (zákon č. 222 ze dne 12. června 1984);\ng)\nsociální příspěvek (zákon č. 335 ze dne 8. srpna 1995);\nh)\nzvýšení sociálních dávek (čl. 1 odst. 1 a 12 zákona č. 544 ze dne 29. prosince 1988 ve znění pozdějších předpisů).\nLOTYŠSKO\na)\nstátní dávka sociálního zabezpečení (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003);\nb)\npříspěvek na úhradu nákladů na dopravu pro postižené osoby s omezenou pohyblivostí (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003).\nLITVA\na)\ndůchod sociální pomoci (zákon z roku 2005 o dávkách státní sociální pomoci, článek 5);\nb)\nzvláštní pomocný příspěvek (zákon z roku 2005 o dávkách státní sociální pomoci, článek 15);\nc)\nzvláštní příspěvek na dopravu pro zdravotně postižené osoby s pohybovými problémy (zákon z roku 2000 o příspěvku na dopravu, článek 7).\nLUCEMBURSKO\nPříjem pro těžce zdravotně postižené (čl. 1 odst. 2 zákona ze dne 12. září 2003), s výjimkou osob uznaných za zdravotně postižené pracovníky a zaměstnaných na normálním trhu práce nebo v chráněném prostředí.\nMALTA\na)\ndoplňkový příspěvek (oddíl 73 zákona o sociálním zabezpečení (kap. 318) 1987);\nb)\nstarobní důchod (zákon o sociálním zabezpečení (kap. 318) 1987).\nNIZOZEMSKO\na)\nzákon o podpoře pro mladé zdravotně postižené osoby při práci a zaměstnání ze dne 24. dubna 1997 (Wet Wajong);\nb)\nzákon o doplňkových dávkách ze dne 6. listopadu 1986 (TW).\nPOLSKO\nSociální důchod (zákon o sociálním důchodu ze dne 27. června 2003).\nPORTUGALSKO\na)\nnepříspěvkový státní starobní a invalidní důchod (zákonný dekret č. 464/80 ze dne 13. října 1980);\nb)\nnepříspěvkový vdovský a vdovecký důchod (nařízení č. 52/81 ze dne 11. listopadu 1981);\nc)\nsolidární starobní příplatek (zákonný dekret č. 232/2005 ze dne 29. prosince 2005, ve znění zákonného dekretu č. 236/2006 ze dne 11. prosince 2006).\nSLOVENSKO\na)\núprava důchodů, které představují jediný zdroj příjmu, přiznaná přede dnem 1. ledna 2004;\nb)\nsociální důchod, který byl přiznán přede dnem 1. ledna 2004.\nSLOVINSKO\na)\nstátní důchod (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999);\nb)\npodpora příjmů důchodců (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999);\nc)\npříspěvek na výživu (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999).\nŠPANĚLSKO\na)\nzáruka minimálního příjmu (zákon č. 13/82 ze dne 7. dubna 1982);\nb)\npeněžité dávky na pomoc starším osobám a invalidům nezpůsobilým k práci (královský dekret č. 2620/81 ze dne 24. července 1981):\ni)\nnepříspěvkové invalidní a starobní důchody uvedené v kapitole II hlavy VI obecného zákona o sociálním zabezpečení, schváleného královskou legislativní vyhláškou č. 8/2015 ze dne 30. října 2015, a\nii)\ndávky doplňující výše uvedené důchody, které jsou stanoveny v právních předpisech autonomních oblastí, pokud tyto příplatky zaručují příjem na úrovni životního minima s ohledem na hospodářskou a sociální situaci v dotčených autonomních oblastech;\nc)\npříspěvky na podporu mobility a náhradu nákladů na dopravu (zákon č. 13/1982 ze dne 7. dubna 1982).\nŠVÉDSKO\na)\npříspěvky na bydlení pro osoby pobírající důchod (zákon 2001: 761);\nb)\nfinanční podpora pro starší osoby (zákon 2001: 853).\nČÁST 2\nDÁVKY DLOUHODOBÉ PÉČE (čl. SSC.3 odst. 4 písm. d) tohoto protokolu)\ni)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\na)\npříspěvek na pečovatelskou službu (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Security (Attendance Allowance) Regulations 1991, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 and Social Security (Attendance Allowance) Regulations (Northern Ireland) 1992);\nb)\npříspěvek na pečovatele (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, The Social Security (Invalid Care Allowance) Regulations 1976, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992) a The Social Security (Invalid Care Allowance) Regulations 1976 (Northern Ireland);\nc)\npříspěvek na živobytí pro zdravotně postižené – složka určená na péči (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Security (Disability Living Allowance) Regulations 1991, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 and Social Security (Disability Living Allowance) Regulations (Northern Ireland) 1992);\nd)\ndávka na podporu osobní nezávislosti – složka určená na každodenní život (Welfare Reform Act 2012 (Part 4), Social Security (Personal Independence Payment) Regulations 2013, The Personal Independence Payment (Transitional Provisions) Regulations 2013, Personal Independence Payment (Transitional Provisions) (Amendment) Regulations 2019, Welfare Reform (Northern Ireland) Order 2015 (Part 5), The Personal Independence Payment Regulations (Northern Ireland) 2016, The Personal Independence Payment (Transitional Provisions) Regulations (Northern Ireland) 2016 a Personal Independence Payment (Transitional Provisions) (Amendment) Regulations (Northern Ireland) 2019);\ne)\ndoplňkový příspěvek na pečovatele (The Social Security (Scotland) Act 2018);\nf)\npříspěvek pro mladé pečovatele (The Carer’s Assistance (Young Carer Grants) (Scotland) Regulations 2020 (as amended)).\nii)   ČLENSKÉ STÁTY\nRAKOUSKO\na)\nspolkový zákon o příspěvku na dlouhodobou péči (Bundespflegegeldgesetz, BPGG), původní znění BGBl. č. 110/1993, poslední změna BGBl-I č. 100/2016;\nb)\nnařízení o odstupňování spolkového příspěvku na dlouhodobou péči (Einstufungsverordnung zum Bundespflegegeldgesetz (EinstV));\nc)\nnařízení spolkového ministra práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele o posouzení potřeb péče o děti a mládež v souladu se spolkovým zákonem o ošetřovatelské péči (Bundespflegegeldgesetz, Kinder-EinstV);\nd)\nřada použitelných právních základů, např. dohoda mezi spolkovou vládou a spolkovými zeměmi o společných opatřeních pro osoby vyžadující péči. Zákony spolkových zemí o sociální pomoci a o invaliditě;\ne)\nzákon o pojištění pro případ odkázanosti (Pflegefondsgesetz, PFG), původní znění: Úřední věstník (BGBI. I) č. 57/2011;\nf)\nnařízení o statistice pečovatelských služeb z roku 2012 (Pflegedienstleistungsstatistik-Verordnung 2012);\ng)\npodpora 24hodinové péče: spolkový zákon o příspěvku na dlouhodobou péči (Bundespflegegeldgesetz,BPGG);\nh)\npokyny na podporu 24hodinové péče (§ 21b spolkového zákona o příspěvku na dlouhodobou péči (Bundespflegegeldgesetz));\ni)\npokyny pro poskytování dávek na podporu pečujících rodinných příslušníků (§ 21a spolkového zákona o příspěvku na dlouhodobou péči (Bundespflegegeldgesetz));\nj)\nzákaz vyžadování spoluúčasti na dlouhodobou péči:\nk)\nspolkový zákon o zvláštním doplatku z důvodu zrušení přístupu k finančním prostředkům při ubytování osob v zařízeních ústavní péče;\nl)\nspolkový zákon o zvláštním doplatku z důvodu zrušení přístupu k finančním prostředkům při ubytování osob v zařízeních ústavní péče pro roky 2019 a 2020, BGBl. I No 95/2019.\nBELGIE\na)\nzákon o povinném zdravotním a nemocenském pojištění (Loi relative à l’assurance obligatoire soins de santé et indemnités/Wet betreffende de verplichte verzekeringing voor geneeskundige verzorging en uitkeringen) ze dne 14. července 1994;\nb)\nzákon ze dne 27. února 1987 o příspěvcích pro osoby se zdravotním postižením (Loi relative aux allocation aux personnes handicapées/Wet betreffende de tegemoetkomingen aan gehandicapten);\nc)\nvlámská sociální ochrana (Vlaamse sociale bescherming): vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet houdende Vlaamse sociale bescherming/) a nařízení vlámské vlády ze dne 30. listopadu 2018;\nd)\nvalonský kodex pro sociální činnost a zdraví (Code wallon de l’Action sociale et de la Santé), část představující vyhlášku. Část 1, kniha IIIb, zřízená vyhláškou ze dne 8. listopadu 2018;\ne)\nvalonský regulační kodex pro sociální opatření a zdraví, část I/1, zavedený nařízením valonské vlády ze dne 21. prosince 2018;\nf)\nvyhláška ze dne 13. prosince 2018 o nabídkách pro starší nebo závislé osoby a o paliativní péči (Dekret über die Angebote für Senioren und Personen mit Unterstützungsbedarf sowie über die Palliativpflege);\ng)\nvyhláška ze dne 4. června 2007 o psychiatrických pečovatelských domech (Dekret über die psychiatrischen Pflegewohnheime);\nh)\nnařízení vlády ze dne 20. června 2017 o pomůckách pro podporu mobility (Erlass über die Mobilitätshilfen);\ni)\nvyhláška ze dne 13. prosince 2016 o zřízení odboru Německojazyčného společenství pro nezávislý život (Dekret zur Schaffung einer Dienststelle der Deutschsprachigen Gemeinschaft für selbstbestimmtes Leben);\nj)\nkrálovská vyhláška ze dne 5. března 1990 o příspěvku na pomoc starším osobám (Arrêté royal du 5 mars 1990 relatif à l’allocation pour l’aide aux personnes âgées);\nk)\nnařízení vlády ze dne 19. prosince 2019 o přechodných ustanoveních týkajících se postupu pro získání předběžného schválení nebo povolení proplácení nebo sdílení nákladů na dlouhodobou rehabilitaci v zahraničí (Erlass der Regierung zur übergansweisen Regelung des Verfahrens zur Erlangung einer Vorabgeehmigung oder Zustimmung zwecks Kostenübernahme oder Kostenbeteiligung für eine Langzeitrehabilitation im Ausland);\nl)\nvyhláška ze dne 21. prosince 2018 o bruselských zdravotních pojišťovnách v oblasti zdravotní péče a pomoci lidem (Ordonnance du 21 décembre 2018 relative aux organismes assureurs bruxellois dans le domaine des soins de santé et de l’aide aux personnes);\nm)\nspolupráce mezi spolkovými subjekty:\nn)\ndohoda o spolupráci ze dne 31. prosince 2018 mezi Vlámským společenstvím, Valonským regionem, Komisí Francouzského společenství, Smíšenou komisí Společenství a Německojazyčným společenstvím o pomůckách pro podporu mobility;\no)\ndohoda o spolupráci ze dne 31. prosince 2018 mezi Vlámským společenstvím, Valonským regionem, Francouzským společenstvím, Smíšenou komisí Společenství, Komisí Francouzského společenství a Německojazyčným společenstvím, pokud jde o financování péče při využívání pečovatelských zařízení umístěných mimo hranice člena federace.\nBULHARSKO\na)\nzákoník sociálního pojištění (Кодекс за социално осигуряване), 1999, název pozměněn roku 2003;\nb)\nzákon o sociální pomoci (Закон за социално подпомагане), 1998;\nc)\nnařízení o provádění zákona o sociální pomoci (Правилник за прилагане на Закона за социално подпомагане), 1998;\nd)\nzákon o integraci osob se zdravotním postižením z roku 2019 (Закон за хората с увреждания), 2019;\ne)\nzákon o osobní asistenci z roku 2019 (Закон за личната помощ) 2019, který vstoupil v platnost dne 1. září 2019;\nf)\nnařízení o provádění zákona o integraci osob se zdravotním postižením (Правилник за прилагане на Закона за интеграция на хората с увреждания), 2004;\ng)\nnařízení o lékařském poradenství (Наредба за медицинската експертиза) 2010;\nh)\nsazebník poplatků za sociální služby financovaných ze státního rozpočtu (Тарифа за таксите за социални услуги, финансирани от държавния бюджет), 2003.\nCHORVATSKO\na)\nzákon o sociálním zabezpečení (Zakon o socijalnoj skrbi) z roku 2013, Úř. věst. 157/13, 152/14, 99/15, 52/16, 16/17, 130/17 a 98/19);\nb)\nzákon o podpoře rodin (Zakon o udomiteljstvu), Úř. věst. 90/11 a 78/12, ve znění pozdějších předpisů;\nc)\nnařízení o minimálních požadavcích na poskytování sociálních služeb (Pravilnik o minimalnim uvjetima za pružanje socijalnih usluga) z roku 2014, Úř. věst. 40/14 a 66/15;\nd)\nnařízení o spoluúčasti a způsobu úhrady oprávněným osobám ve věci životních nákladů na ubytování mimo rodinu (Pravilnik o sudjelovanju i načinu plaćanja korisnika I drugih obveznika uzdržavanja u troškovima smještaja izvan vlastite obitelji) z roku 1998, Úř. věst. č. 112/98 a 05/02, ve znění pozdějších předpisů;\ne)\nnařízení o obsahu a způsobu vedení údajů o osobách, které se profesionálně zabývají poskytováním sociálních služeb jako svým povoláním (Pravilnik o sadržaju I načinu vođenja evidenceje fizičkih osoba koje profesionalno pružaju socijalne usluge) z roku 2015, Úř. věst. č. 66/15.\nKYPR\na)\nslužby sociální péče (Υπηρεσίες Κοινωνικής Ευημερίας):\nb)\nnařízení a vyhlášky o zaručeném minimálním příjmu a o obecných sociálních dávkách (mimořádné potřeby a potřeby péče), v pozměněném nebo nahrazeném znění. zákony o domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením (Οι περί Στεγών για Ηλικιωμένους και Αναπήρους Νόμοι) z let 1991–2011. [L. 222/91 a L. 65(I)/2011];\nc)\nzákony o centrech denní péče o dospělé (Οι περί Κέντρων Ενηλίκων Νόμοι)(L. 38(Ι)/1997 a L.64(Ι)/2011);\nd)\nrežim státní podpory podle nařízení 360/2012 pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (de minimis) [Σχέδιο Κρατικών Ενισχύσεων ‘Ησσονος Σημασίας, βαση του Κανονισμού 360/2012 για την παροχή υπηρεσιών γενικού οικονομικού συμφέροντος];\ne)\nspráva administrace sociálních dávek (Υπηρεσία Διαχείρισης Επιδομάτων Πρόνοιας):\nf)\nzákon o zaručeném minimálním příjmu a obecně o sociálních dávkách z roku 2014, v pozměněném nebo nahrazeném znění;\ng)\nnařízení a vyhlášky o zaručeném minimálním příjmu a obecně o sociálních dávkách v jejich pozměněném nebo nahrazeném znění.\nČESKÁ REPUBLIKA\na)\nzákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách;\nb)\nzákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách;\nc)\nzákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.\nDÁNSKO\na)\nkonsolidovaný zákon č. 988 ze dne 17. srpna 2017 o sociálních službách (om social service);\nb)\nkonsolidovaný zákon č. 119 ze dne 1. února 2019 o sociálním bydlení (om almene boliger).\nESTONSKO\nZákon o sociálním zabezpečení (Sotsiaalhoolekande seadus) 2016.\nFINSKO\na)\nzákon o službách a pomoci zdravotně postiženým osobám (Laki vammaisuuden perusteella järjestettävistä palveluista ja tukitoimista) ze dne 3. dubna 1987;\nb)\nzákon o podpoře funkční způsobilosti stárnoucí populace a o službách sociální a zdravotní péče pro starší osoby (Laki ikääntyneen väestön toimintakyvyn tukemisesta sekä iäkkäiden sosiaali- ja terveyspalveluista) ze dne 28. prosince 2012;\nc)\nzákon o sociálním zabezpečení (Sosiaalihuoltolaki) ze dne 30. prosince 2014;\nd)\nzákon o zdravotní péči (Terveydenhuoltolaki) ze dne 30. prosince 2010;\ne)\nzákon o primární zdravotní péči (Kansanterveyslaki) ze dne 28. ledna 1972;\nf)\nzákon o neformální podpoře péče (Laki omaishoidon tuesta) ze dne 2. prosince 2005;\ng)\nzákon o rodinné péči (Perhehoitolaki) ze dne 20. března 2015.\nFRANCIE\na)\npříspěvek na pečovatelskou službu (majoration pour tierce personne, MTP): články L. 341-4 a L. 355-1 zákoníku sociálního zabezpečení (Code de la sécurité sociale);\nb)\ndoplňková dávka na pečovatelskou službu (prestation complémentaire pour recours à tierce personne): článek L. 434-2 zákoníku sociálního zabezpečení;\nc)\nzvláštní příspěvek na vzdělání zdravotně postiženého dítěte (complément d’allocation d’éducation de l’enfant handicapé): článek L. 541-1 zákoníku sociálního zabezpečení;\nd)\nvyrovnávací dávka v případě zdravotního postižení (prestation de compensation du handicap, PCH): články L. 245-1 až L. 245-14 zákona o sociální činnosti a rodině (Code de l'action sociale et des familles);\ne)\npříspěvek za ztrátu samostatnosti (allocation personnalisée d’autonomie, APA): články L. 232-1 až L. 232-28 zákona o sociální činnosti a rodině (Code de l'action sociale et des familles).\nNĚMECKO\na)\npojištění dlouhodobé péče (Pflegeversicherung):\nb)\nsociální pojištění dlouhodobé péče pro osoby pojištěné v rámci povinného zdravotního pojištění a soukromého povinného pojištění dlouhodobé péče pro osoby pojištěné v rámci soukromého zdravotního pojištění: sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha XI (SGB XI), naposledy pozměněný článkem 2 zákona ze dne 21. prosince 2019 (BGBl. I p. 2 913).\nŘECKO\na)\nzákon č. 1140/1981, ve znění pozdějších předpisů;\nb)\nlegislativní nařízení č. 162/73 a společné ministerské rozhodnutí č. Π4β/5814/1997;\nc)\nministerské rozhodnutí č. Π1γ/ΑΓΠ/οικ.14963 ze dne 9. října 2001;\nd)\nzákon č. 4025/2011;\ne)\nzákon č. 4109/2013;\nf)\nzákon č. 4199/2013, článek 127;\ng)\nzákon č. 4368/2016, článek 334;\nh)\nzákon č. 4483/2017, článek 153;\ni)\nzákon č. 498/1-11-2018, články 28, 30 a 31, o „nařízení o jednotných zdravotních dávkách“ Národní organizace poskytující zdravotní péči (EOPYY).\nMAĎARSKO\na)\nslužby dlouhodobé péče poskytující osobní sociální péči (sociální služby):\nb)\nzákon III z roku 1993 o sociální správě a sociální pomoci (törvény a szociális igazgatásról és szociális ellátásokról) doplněný vládními a ministerskými vyhláškami.\nIRSKO\na)\nzákon o zdravotnictví (Health Act 1970) č. 1 z roku 1970;\nb)\nzákon o režimu podpory pečovatelských domů z roku 2009 (č. 15 z roku 2009);\nc)\nzákon o sociálním zabezpečení (Social Welfare Consolidation Act) v úplném znění z roku 2005;\nd)\npříspěvek na trvalou péči;\ne)\ndávka pro pečovatele;\nf)\npříspěvek pro pečovatele;\ng)\npodpůrný grant pro pečovatele;\nh)\npříspěvek na domácí péči.\nITÁLIE\na)\nzákon č. 118 ze dne 30. března 1971 o dávkách invalidního důchodu (Legge 30 Marzo 1971, n. 118 – Conversione in Legge del D.L. 30 Gennaio 1971, n. 5 e nuove norme in favore dei mutilati ed Invalidi civili);\nb)\nzákon č. 18 ze dne 11. února 1980 o příspěvku na trvalou péči (Legge 11 Febbraio 1980, n. 18 – Indennità di accompagnamento agli invalidi civili totalmente inabili);\nc)\nzákon č. 104 ze dne 5. února 1992, článek 33 (rámcový zákon o zdravotním postižení) (Legge 5 Febbraio 1992, n. 104 – Legge-quadro per l'assistenza, l'integrazione sociale e i diritti delle persone handicappate);\nd)\nlegislativní nařízení č. 112 ze dne 31. března 1998 o přenesení legislativních úkolů a správních pravomocí ze státu na regiony a obce (Decreto Legislativo 31 Marzo 1998, n. 112 – Conferimento di funzioni e compiti amministrativi dello Stato alle regioni ed agli enti locali, in attuazione del capo I della Legge 15 Marzo 1997, n. 59);\ne)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Regolamento (CE) 883 del 29 aprile 2004 del Parlamento Europeo e del Consiglio, relativo al coordinamento dei sistemi di sicurezza sociale – SNCB – art 70 and Annex X);\nf)\nzákon č. 183 ze dne 4. listopadu 2010, článek 24, kterým se mění pravidla týkající se povolení pomoci zdravotně postiženým osobám v obtížných situacích (Legge n. 183 del 4 Novembre 2010, článek 24 – Modifiche alla disciplina in materia di permessi per l’assistenza a portatori di handicap in situazione di gravità);\ng)\nzákon č. 147 ze dne 27. prosince 2013 obsahující ustanovení pro sestavování ročního a víceletého státního rozpočtu – zákon o stabilitě z roku 2014 (Disposizioni per la formazione del bilancio annuale e pluriennale dello Stato – Legge di stabilità 2014).\nLOTYŠSKO\na)\nzákon o sociálních službách a sociální pomoci (Sociālo pakalpojumu un sociālās palīdzības likums) 31/10/2002;\nb)\nzákon o lékařské péči (Ārstniecības likums) 12/06/1997;\nc)\nzákon o právech pacientů (Pacientu tiesību likums) 30/12/2009;\nd)\nnařízení kabinetu ministrů č. 555 o organizaci zdravotní péče a platebních postupech (Ministru kabineta 2018. gada 28.augusta noteikumi Nr.555 „Veselības aprūpes pakalpojumu organizēšanas un samaksas kārtība“) 28/08/2018;\ne)\nnařízení kabinetu ministrů č. 275 o platebních postupech při poskytování služeb sociální péče a sociální rehabilitace a postupech úhrady nákladů na služby z rozpočtu místní samosprávy (Ministru kabineta 2003.gada 27.maija noteikumi Nr.275 „Sociālās aprūpes un sociālās rehabilitācijas pakalpojumu samaksas kārtība un kārtība, kādā pakalpojuma izmaksas tiek segtas no pašvaldības budžeta“) 27/05/2003;\nf)\nnařízení kabinetu ministrů č. 138 o přijímání sociálních služeb a sociální pomoci (Ministru kabineta 2019.gada 2.aprīļa noteikumi Nr 138 „Noteiku mi par sociālo pakalpojumu un sociālās palīdzības saņemšanu“) 02/04/2019.\nLITVA\na)\nzákon o cílených náhradách (Tikslinių kompensacijų įstatymas) ze dne 29. června 2016 (č. XII-2507);\nb)\nzákon o sociálních službách (Socialinių paslaugų įstatymas) ze dne 19. ledna 2006 (č. X-493);\nc)\nzákon o zdravotním pojištění (Sveikatos draudimo įstatymas) ze dne 21. května 1996 (č. I-1343);\nd)\nzákon o systému zdravotní péče (Sveikatos sistemos įstatymas) ze dne 19. července 1994 (č. I-552);\ne)\nzákon o institucích zdravotní péče (Sveikatos priežiūros įstaigų įstatymas) ze dne 6. června 1996 (č. I-1367).\nLUCEMBURSKO\nZákon ze dne 19. června 1998, kterým se zavádí pojištění dlouhodobé péče, ve znění zákona ze dne 23. prosince 2005 a zákona ze dne 29. srpna 2017.\nMALTA\na)\nzákon o sociálním zabezpečení (Att dwar is-Sigurta' Socjali) (kap. 318);\nb)\nsubsidiární právní předpis 318.19: nařízení o financování státních institucí a pečovatelských domů (Regolamenti dwar it-Trasferiment ta' Fondi għal Hostels Statali Indikati);\nc)\nsubsidiární právní předpis 318.17: nařízení o převodu finančních prostředků (státní financování lůžek) (Regolamenti dwar it-Trasferiment ta' Fondi għal Sodod Iffinanzjati mill-Gvern);\nd)\nsubsidiární právní předpis 318.13: nařízení o státním financování pečovatelských rezidenčních služeb (Regolamenti dwar Rati għal Servizzi residenzjali Finanzjali mill-Istat).\nNIZOZEMSKO\nZákon ze dne 3. prosince 2014 o dlouhodobé péči (Wet langdurige zorg (WLZ)).\nPOLSKO\na)\nzákon o službách zdravotní péče financovaných z veřejných prostředků (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych) ze dne 27. srpna 2004;\nb)\nzákon o sociální pomoci (Ustawa o pomocy społecznej) ze dne 12. března 2004;\nc)\nzákon o rodinných dávkách (Ustawa o świadczeniach rodzinnych) ze dne 28. listopadu 2003;\nd)\nzákon o sociálním důchodu (Ustawa o rencie socjalnej) ze dne 27. června 2003;\ne)\nzákon o důchodech z fondu sociálního zabezpečení (Ustawa o emeryturach i rentach z Funduszu Ubezpieczeń Społecznych) ze dne 17. prosince 1998;\nf)\nzákon o podnikové a státní rehabilitaci a zaměstnávání zdravotně postižených osob (Ustawa o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych) ze dne 27. srpna 1997;\ng)\nzákon o podpoře těhotných žen a jejich rodin „Pro život“ (Ustawa o wsparciu kobiet w ciąży i rodzin „Za życiem“) ze dne 4. listopadu 2016;\nh)\nzákon o doplňkových dávkách pro osoby, které nemohou žít samostatně, (Ustawa o świadczeniu uzupełniającym dla osób niezdolnych do samodzielnej egzystencji) ze dne 31. července 2019.\nPORTUGALSKO\na)\nsociální pojištění a zajištění dostatečných zdrojů:\nb)\nzákonný dekret č. 265/99 ze dne 14. července 1999 o příspěvku na dlouhodobou péči (complemento por dependência), ve znění pozdějších předpisů;\nc)\nzákon č. 90/2009 ze dne 31. srpna 2009 o systému zvláštní ochrany v případě zdravotního postižení (regime especial de proteção na invalidez) znovu zveřejněný v konsolidovaném znění zákonnou vyhláškou č. 246/2015 dne 20. října 2015, ve znění pozdějších předpisů;\nd)\nsystém sociálního zabezpečení a státní zdravotní služba:\ne)\nzákonný dekret 101/06 ze dne 6. června 2006 o Národní síti integrované trvalé péče (rede de cuidados continuados integrados) znovu zveřejněný v konsolidovaném znění v zákonném nařízení č. 136/2015 ze dne 28. července 2015;\nf)\nlegislativní nařízení č. 8/2010 ze dne 28. ledna 2010 pozměněné a znovu zveřejněné jako legislativní nařízení č. 22/2011 ze dne 10. února 2011 o vytvoření jednotek a týmů pro integrovanou trvalou péči v oblasti duševního zdraví (unidades e equipas de cuidados continuados integrados de saúde mental);\ng)\nvyhláška č. 343/2015 ze dne 12. října 2015 o standardech pro nemocniční a ambulantní pediatrickou péči, výkonných řídících skupinách a skupinách pro pediatrickou péči v rámci Národní sítě integrované trvalé péče (condições de instalação e funcionamento das unidades de internamento de cuidados integrados pediátricos e de ambulatório pediátricas, bem como as condições a que devem obedecer as equipas de gestão de altas e as equipas de cuidados continuados integrados destinadas a cuidados pediátricos da Rede Nacional de Cuidados Continuados Integrados);\nh)\nzákon č. 6/2009 ze dne 6. září o postavení informálního pečovatele (Estatuto do cuidador informal).\nRUMUNSKO\na)\nzákon č. 17 o sociální pomoci seniorům ze dne 6. března 2000 (Legea privind asistenta socială a persoanelor vârstnice), ve znění pozdějších předpisů;\nb)\nzákon č. 448 ze dne 6. prosince 2006 o ochraně a podpoře práv zdravotně postižených osob (Legea privind protecția și promovarea drepturilor persoanelor cu handicap), ve znění pozdějších předpisů;\nc)\nzákon o sociální pomoci (Legea asistentei sociale) č. 292 ze dne 20. prosince 2011.\nSLOVENSKO\na)\nzákon č. 448/2008 o sociálních službách (Zákon o sociálnych službách);\nb)\nzákon č. 447/2008 o finančních příspěvcích pro kompenzaci těžkého zdravotního postižení (Zákon o peňažných príspevkoch na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia);\nc)\nzákon č. 576/2004 o zdravotní péči a službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče (Zákon o zdravotnej starostlivosti a službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti);\nd)\nzákon č. 578/2004 o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovnících a profesních lékařských sdruženích (Zákon o poskytovateľoch zdravotnej starostlivosti, zdravotníckych pracovníkoch a stavovských organizáciách v zdravotníctve);\ne)\nzákon č. 601/2003 o životním minimu (Zákon o životnom minime);\nf)\nzákon č. 36/2005 o rodině (Zákon o rodine);\ng)\nzákon č. 305/2005 o sociální a právní ochraně dětí a opatrovnictví (Zákon o sociálno-právnej ochrane detí a sociálnej kuratele);\nh)\nzákon č. 219/2014 o sociální práci (Zákon o sociálnej práci).\nSLOVINSKO\nŽádné zvláštní právní předpisy týkající se dlouhodobé péče.\nDávky dlouhodobé péče jsou uvedeny v následujících zákonech:\na)\nzákon o důchodovém a invalidním pojištění (Zakon o pokojninskem in invalidskem zavarovanju) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 96/2012, ve znění pozdějších předpisů);\nb)\nzákon o finanční sociální pomoci (Zakon o socialno vartsvenih prejemkih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 61/2010, ve znění pozdějších předpisů);\nc)\nzákon o výkonu práv k veřejným prostředkům (Zakon o uveljavljanju pravic iz javnih sredstev) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 62/2010, ve znění pozdějších předpisů);\nd)\nzákon o sociální ochraně (Zakon o socialnem varstvu) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 3/2004 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);\ne)\nzákon o rodičovské péči a rodinných dávkách (Zakon o starševskem varstvu in družinskih prejemkih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 110/2006 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);\nf)\nzákon o mentálně a tělesně postižených osobách (Zakon o družbenem varstvu duševno in telesno prizadetih oseb) (Úřední věstník Slovinské republiky, č. 41/83, ve znění pozdějších předpisů);\ng)\nzákon o zdravotní péči a zdravotním pojištění (Zakon o zdravstvenem varstvu in zdravstvenem zavarovanju) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 72/2006 – úřední konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);\nh)\nzákon o válečných veteránech (Zakon o vojnih veteranih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 59/06, úřední konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);\ni)\nzákon o válečných invalidech (Zakon o vojnih invalidih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 63/59, úřední konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);\nj)\nzákon o fiskální rovnováze (Zakon za uravnoteženje javnih finance (ZUJF)) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 40/2012, ve znění pozdějších předpisů);\nk)\nzákon o úpravách převodů fyzickým osobám a domácnostem v Republice Slovinsko (Zakon o usklajevanju transferjev posameznikom in gospodinjstvom v Republiki Sloveniji) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 114/2006 – úřední konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů).\nŠPANĚLSKO\na)\nzákon č. 39/2006 o podpoře osobní soběstačnosti a pomoci osobám vyžadujícím péči ze dne 14. prosince 2006, ve znění pozdějších předpisů;\nb)\nministerská vyhláška ze dne 15. dubna 1969;\nc)\nkrálovský výnos č. 1300/95 ze dne 21. července 1995, ve znění pozdějších předpisů;\nd)\nkrálovský výnos č. 1647/97 ze dne 31. října 1997, ve znění pozdějších předpisů.\nŠVÉDSKO\na)\nzákon o sociálních službách (Socialtjänstlagen (2001:453)) z roku 2001;\nb)\nzákon o zdravotní péči (Hälso- och sjukvårdslag (2017:30)) z roku 2017.\nČÁST 3\nPLATBY SOUVISEJÍCÍ S ODVĚTVÍM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ UVEDENÝM V ČL. SSC.3 ODST. 1 TOHOTO PROTOKOLU, KTERÉ JSOU VYPLÁCENY ZA ÚČELEM POKRYTÍ VÝDAJŮ NA VYTÁPĚNÍ ZA CHLADNÉHO POČASÍ (čl. SSC.3 odst. 4 písm. f) tohoto protokolu)\ni)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nPříspěvek na vytápění v zimě (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Fund Winter Fuel Payment Regulations 2000, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 a Social Fund Winter Fuel Payment Regulations (Northern Ireland) 2000).\nii)   ČLENSKÉ STÁTY\nDÁNSKO\na)\nzákon o sociálních a státních důchodech, LBK č. 983, ze dne 23. září 2019;\nb)\nnařízení o sociálních a státních důchodech, BEK č. 1 602, ze dne 27. prosince 2019.\nPŘÍLOHA SSC-2\nOMEZENÍ NÁROKŮ NA VĚCNÉ DÁVKY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ PŘÍHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ\n(podle čl. SSC.16 odst. 2 tohoto protokolu)\nCHORVATSKO\nDÁNSKO\nIRSKO\nFINSKO\nŠVÉDSKO\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nPŘÍLOHA SSC-3\nVÍCE NÁROKŮ PRO DŮCHODCE VRACEJÍCÍ SE DO PŘÍSLUŠNÉHO STÁTU\n(Čl. SSC.25 odst. 2 tohoto protokolu)\nRAKOUSKO\nBELGIE\nBULHARSKO\nKYPR\nČESKÁ REPUBLIKA\nFRANCIE\nNĚMECKO\nŘECKO\nMAĎARSKO\nLUCEMBURSKO\nNIZOZEMSKO\nPOLSKO\nSLOVINSKO\nŠPANĚLSKO\nŠVÉDSKO\nPŘÍLOHA SSC-4\nPŘÍPADY, KDY SE OD POMĚRNÉHO VÝPOČTU UPOUŠTÍ NEBO KDY SE POMĚRNÝ VÝPOČET NEPOUŽIJE\n(Čl. SSC.47 odst. 4 a 5 tohoto protokolu)\nČÁST 1\nPŘÍPADY, KDY SE OD POMĚRNÉHO VÝPOČTU UPOUŠTÍ PODLE ČL. SSC.47 ODST. 4\nRAKOUSKO\na)\nvšechny žádosti o dávky podle spolkového zákona ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění (ASVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění osob činných v obchodě (GSVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců (BSVG) a spolkového zákona ze dne 30. listopadu 1978 o sociálním pojištění osob činných ve svobodných povoláních (FSVG);\nb)\nvšechny žádosti o pozůstalostní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004, s výjimkou případů popsaných v části 2;\nc)\nvšechny žádosti o pozůstalostní důchody rakouské zemské lékařské komory (Landesärztekammer) podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod);\nd)\nvšechny žádosti o podporu pozůstalých osob z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů;\ne)\nvšechny žádosti o dávky v případě vdovských a sirotčích důchodů podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A;\nf)\nvšechny žádosti o dávky podle zákona o pojištění notářů ze dne 3. února 1972 (NVG 1972).\nKYPR\nVšechny žádosti o starobní, vdovské a vdovecké důchody.\nDÁNSKO\nVšechny žádosti o důchody uvedené v zákoně o sociálních důchodech s výjimkou důchodů uvedených v příloze SSC-5 k tomuto protokolu.\nIRSKO\nVšechny žádosti o státní (přechodné a příspěvkové) důchody, vdovské (příspěvkové) důchody a vdovecké (příspěvkové) důchody.\nLOTYŠSKO\nVšechny žádosti o pozůstalostní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001).\nLITVA\nVšechny žádosti o pozůstalostní důchody ze státního sociálního pojištění, které se vyměřují podle základní výše pozůstalostního důchodu (zákon o důchodu ze státního sociálního pojištění).\nNIZOZEMSKO\nVšechny žádosti o starobní důchody na základě nizozemského zákona o obecném starobním pojištění (AOW).\nPOLSKO\nVšechny žádosti o starobní důchody na základě dávkově definovaného systému a pozůstalostní důchody, s výjimkou případů, kdy souhrnné doby pojištění získané podle právních předpisů více než jednoho státu dosahují alespoň 20 let u žen a 25 let u mužů, avšak vnitrostátní doby pojištění jsou kratší než tyto limity (a alespoň 15 let u žen a 20 let u mužů), a výpočet se provádí podle článků 27 a 28 zákona ze dne 17. prosince 1998 (Úř. věst. 2015, bod 748).\nPORTUGALSKO\nVšechny žádosti o starobní a pozůstalostní důchody, s výjimkou případů, kdy celková doba pojištění získaná podle právních předpisů více než jedné země činí nejméně 21 kalendářních let, ale doba vnitrostátního pojištění činí nejvýše 20 let a výpočet se provádí podle článků 32 a 33 vyhlášky č. 187/2007 ze dne 10. května 2007.\nSLOVENSKO\na)\nvšechny žádosti o pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), jenž se vypočítává podle právních předpisů platných před 1. lednem 2004 a jehož výše se odvozuje od důchodu dříve vypláceného zemřelé osobě;\nb)\nvšechny žádosti o důchody, které se vypočítávají podle zákona č. 461/2003 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.\nŠVÉDSKO\na)\nžádosti o starobní důchod ve formě minimálního důchodu (kapitoly 66 a 67 zákona o sociálním pojištění);\nb)\nžádosti o starobní důchod ve formě doplňkového důchodu (kapitola 63 zákona o sociálním pojištění).\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVšechny žádosti o starobní důchod, státní důchod podle části 1 zákona o důchodech z roku 2014, vdovské dávky a dávky v případě úmrtí kromě těch, u kterých během daňového roku začínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později:\ni)\ndotyčná osoba získala doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů Spojeného království a členského státu a jeden (nebo více) daňových roků se nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království;\nii)\ndoby pojištění získané podle právních předpisů platných ve Spojeném království pro doby před 5. červencem 1948 se berou v úvahu pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu použitím dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů členského státu.\nVšechny žádosti o doplňkové důchody podle článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992.\nČÁST 2\nPŘÍPADY, VE KTERÝCH SE POUŽIJE ČL. SSC.47 ODST. 5\nRAKOUSKO\na)\nstarobní důchody a pozůstalostní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004;\nb)\npovinné dávky podle článku 41 spolkového zákona ze dne 28. prosince 2001, BGBl I č. 154, o všeobecném mzdovém fondu rakouských farmaceutů (Pharmazeutische Gehaltskasse für Österreich);\nc)\nstarobní a předčasné starobní důchody rakouské zemské lékařské komory podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod) a veškeré důchodové dávky rakouské zemské lékařské komory na základě doplňkového zajištění (doplňkový nebo individuální důchod);\nd)\npodpora ve stáří z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů;\ne)\ndávky podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, částí A i B, s výjimkou žádostí o vdovské a sirotčí důchody podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A;\nf)\ndávky od institucí sociálního zabezpečení spolkové komory architektů a techniků podle rakouského zákona o komoře stavebních inženýrů (Ziviltechnikerkammergesetzt) 1993 a stanov institucí sociálního zabezpečení, s výjimkou pozůstalostních dávek vyplývajících z posledně jmenovaných dávek;\ng)\ndávky podle stanov instituce sociálního zabezpečení spolkové komory odborných účetních a daňových poradců, v souladu s rakouským zákonem o odborných účetních a daňových poradcích (Wirtschaftstreuhandberufsgesetz).\nBULHARSKO\nStarobní důchody z doplňkového povinného důchodového pojištění podle části II hlavy II zákona o sociálním pojištění.\nCHORVATSKO\nDůchody ze systému povinného pojištění vycházející z kapitalizovaných úspor osob podle zákona o povinných a dobrovolných penzijních fondech (OG 49/99, v pozměněném znění) a zákona o penzijních pojišťovnách a výplatách důchodů založených na individuálních kapitalizovaných úsporách (OG 106/99, v pozměněném znění), s výjimkou případů stanovených v článcích 47 a 48 zákona o povinných a dobrovolných penzijních fondech (pozůstalostní důchody).\nČESKÁ REPUBLIKA\nDůchody vyplacené z režimu druhého pilíře stanoveného zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.\nDÁNSKO\na)\nosobní důchody;\nb)\ndávky v případě úmrtí (jejichž výše závisí na odvodech do Arbejdsmarkedets Tillægspension uskutečněných před 1. lednem 2002);\nc)\ndávky v případě úmrtí (jejichž výše závisí na odvodech do Arbejdsmarkedets Tillægspension uskutečněných po 1. lednu 2002), na něž odkazuje zákon o penzijním připojištění na pracovním trhu (Arbejdsmarkedets Tillægspension) 942:2009. ve znění pozdějších předpisů.\nESTONSKO\nPovinný fondový systém starobních důchodů.\nFRANCIE\nZákladní nebo doplňkové systémy, ve kterých jsou dávky ve stáří vyměřovány na základě důchodových bodů.\nMAĎARSKO\nDůchodové dávky na základě účasti v soukromých penzijních fondech.\nLOTYŠSKO\nStarobní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001).\nPOLSKO\nStarobní důchody podle příspěvkově definovaného systému.\nPORTUGALSKO\nDoplňkové důchody přiznané podle vyhlášky č. 26/2008 ze dne 22. února 2008 (veřejný kapitalizační systém).\nSLOVENSKO\nPovinné starobní důchodové spoření.\nSLOVINSKO\nDůchod z povinného penzijního připojištění.\nŠVÉDSKO\nStarobní důchod ve formě důchodu závisejícího na příjmu a důchod na základě pojištění (kapitoly 62 a 64 zákona o sociálním pojištění).\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nOdstupňované důchodové dávky vyplácené podle článků 36 a 37 zákona o všeobecném pojištění z roku 1965 a článků 35 a 36 zákona o všeobecném pojištění (Severní Irsko) z roku 1966.\nPŘÍLOHA SSC-5\nDÁVKY A DOHODY UMOŽŇUJÍCÍ POUŽITÍ ČLÁNKU SSC.49\nI.   Dávky uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. a) tohoto protokolu, jejichž výše je nezávislá na délce získaných dob pojištění nebo bydlení:\nDÁNSKO\nPlný dánský státní starobní důchod získaný po 10 letech bydlení osobou, které byl tento důchod přiznán do 1. října 1989.\nFINSKO\nStátní důchody a důchody manžela nebo manželky vyměřené na základě přechodných ustanovení a přiznané před 1. lednem 1994 (zákon č. 569/2007, o provedení zákona o státních důchodech).\nDoplňková výše sirotčího důchodu při výpočtu nezávislé dávky podle zákona o státních důchodech (zákon č. 568/2007 o státních důchodech).\nFRANCIE\nVdovecké nebo vdovské invalidní důchody v rámci obecného systému sociálního zabezpečení systému pro zemědělské pracovníky, pokud jsou vypočteny na základě sníženého invalidního důchodu manžela (manželky) stanoveného v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. a).\nŘECKO\nDávky podle zákona č. 4169/1961 týkajícího se systému zemědělského pojištění (OGA).\nNIZOZEMSKO\nZákon o obecném pojištění pozůstalých ze dne 21. prosince 1995 (ANW).\nZákon o práci a příjmu podle pracovní schopnosti ze dne 10. listopadu 2005 (WIA).\nŠPANĚLSKO\nPozůstalostní důchody přiznávané v rámci obecného i zvláštního systému, s výjimkou zvláštního systému pro úředníky.\nŠVÉDSKO\nNemocenské dávky závislé na příjmu a dávky při pracovní neschopnosti závislé na příjmu (kapitola 34 zákona o sociálním pojištění).\nMinimální důchod a minimální podpora, jež nahradily plné státní důchody poskytované podle právních předpisů o státních důchodech platných přede dnem 1. ledna 1993, a plný státní důchod přiznaný v rámci přechodných pravidel právních předpisů platných od tohoto dne.\nII.   Dávky uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. b) tohoto protokolu, jejichž výše se určuje na základě teoretických dob považovaných za získané mezi dnem vzniku pojistné události a pozdějším dnem:\nFINSKO\nZaměstnanecké důchody, u nichž se podle vnitrostátních právních předpisů přihlíží k budoucím dobám.\nNĚMECKO\nPozůstalostní důchody, u nichž se přihlíží k dodatečné době.\nStarobní důchody, u nichž se přihlíží k již získané dodatečné době.\nITÁLIE\nItalské důchody při plné pracovní neschopnosti (inabilità).\nLOTYŠSKO\nPozůstalostní důchod vypočítaný na základě dob pojištění považovaných za získané (čl. 23 odst. 8 zákona o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996).\nLITVA\na)\ndůchody z důvodu pracovní neschopnosti ze státního sociálního pojištění, vyplácené podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění;\nb)\npozůstalostní a sirotčí důchody ze státního sociálního pojištění, vypočítané na základě důchodu zesnulé osoby z důvodu pracovní neschopnosti podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění.\nLUCEMBURSKO\nPozůstalostní důchody.\nSLOVENSKO\nSlovenský pozůstalostní důchod odvozený z invalidního důchodu.\nŠPANĚLSKO\nStarobní důchody v rámci zvláštního systému pro státní úředníky, které se přiznávají podle hlavy I konsolidovaného textu zákona o důchodech státních úředníků, pokud byl příjemce v době vzniku pojistné události činným státním úředníkem nebo s ním bylo tak zacházeno; pozůstalostní důchody (vdovské či vdovecké, sirotčí a rodičovské) přiznávané podle hlavy I konsolidovaného znění zákona o státních důchodcích, pokud v době úmrtí byl státní úředník činný nebo s ním bylo tak zacházeno.\nŠVÉDSKO\nPodpora v nemoci a podpora při pracovní neschopnosti ve formě zaručené kompenzace (kapitola 35 zákona o sociálním pojištění).\nPozůstalostní důchod vypočítaný na základě započítaných pojistných období (kapitoly 76–85 zákona o sociálním pojištění).\nIII.   Dohody uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto protokolu, které mají zabránit dvojímu nebo vícenásobnému započtení stejných získaných dob:\nDohoda o sociálním zabezpečení ze dne 28. dubna 1997 mezi Finskou republikou a Spolkovou republikou Německo.\nDohoda o sociálním zabezpečení ze dne 10. listopadu 2000 mezi Finskou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.\nSeverská úmluva o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003.\nPŘÍLOHA SSC-6\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ A SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ\n(Čl. SSC.3 odst. 2, čl. SSC.51 odst. 1 a článek SSC.66 )\nRAKOUSKO\n1.\nPro účely získání dob v důchodovém pojištění se docházka do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení v jiném státě považuje za rovnocennou docházce do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení podle čl. 227 odst. 1 bodu 1 a čl. 228 odst. 1 bodu 3 obecného zákona o sociálním zabezpečení (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz) (ASVG), čl. 116 odst. 7 spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem (Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz) (GSVG) a čl. 107 odst. 7 zákona o sociálním zabezpečení zemědělců (Bauern-Sozialversicherungsgesetz) (BSVG), jestliže se na dotyčnou osobu kdykoliv v minulosti vztahovaly rakouské právní předpisy na základě toho, že byla zaměstnaná nebo vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, a zvláštní příspěvky podle čl. 227 odst. 3 ASVG, čl. 116 odst. 9 GSVG a čl. 107 odst. 9 BSGV na získání takových dob vzdělávání jsou zaplaceny.\n2.\nPro výpočet poměrné dávky uvedené v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a doplňková dávka pro horníky podle rakouských právních předpisů neberou v úvahu. V takových případech se poměrná dávka vypočtená bez uvedených příspěvků případně zvýší o nesnížené zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a o doplňkovou dávku pro horníky.\n3.\nJestliže byly podle článku SSC.7 tohoto protokolu získány náhradní doby v rámci rakouského systému důchodového pojištění, ale tyto doby nemohou tvořit základ výpočtu podle článků 238 a 239 obecného zákona o sociálním zabezpečení (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz) (ASVG), článků 122 a 123 spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem (Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz) (GSVG) a článků 113 a 114 zákona o sociálním zabezpečení zemědělců (Bauern-Sozialversicherungsgesetz) (BSVG), použije se základ pro výpočet dob péče o děti podle článku 239 ASVG, článku 123 GSVG a článku 114 BSVG.\nBULHARSKO\nUstanovení čl. 33 odst. 1 bulharského zákona o zdravotním pojištění se použije na všechny osoby, pro něž je Bulharsko příslušným členským státem podle hlavy III kapitoly 1 tohoto protokolu.\nKYPR\nPro účely uplatňování ustanovení článků SSC.7, SSC.46 a SSC.56 tohoto protokolu se podle právních předpisů Kyperské republiky týdenní pojištění pro všechny doby začínající dnem 6. října 1980 nebo později určuje tak, že se celkový příjem podléhající pojištění za příslušné období vydělí týdenní částkou základního příjmu podléhajícího pojištění platného v příslušném příspěvkovém roce, přičemž počet takto určených týdnů nesmí překročit počet kalendářních týdnů v odpovídajícím období.\nČESKÁ REPUBLIKA\nPro účely vymezení rodinných příslušníků v souladu s čl. SSC.1 písm. s) tohoto protokolu se manželem nebo manželkou rozumí také registrovaní partneři podle definice uvedené v zákoně České republiky č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.\nDÁNSKO\n1.\na)\nPro účely výpočtu důchodu podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které příhraniční pracovník nebo pracovník, který odešel do Dánska za prací sezónní povahy, získal podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal/a pozůstalý/á manžel/ka, pokud pozůstalého manžela/pozůstalou manželku během uvedených dob pojilo s výše uvedeným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel/ka bydlel/a během uvedených dob v jiném státě. Pro účely tohoto odstavce se „prací sezónní povahy“ rozumí práce, která je závislá na střídání ročních období a automaticky se každým rokem opakuje.\nb)\nPro účely výpočtu důchodů podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které osoba, na kterou se odst. 1 písm. a) nevztahuje, získala podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná před 1. lednem 1984, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal/a pozůstalý/á manžel/ka, pokud pozůstalého manžela/pozůstalou manželku během uvedených dob pojilo s daným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel/ka bydlel/a během uvedených dob v jiném státě.\nc)\nDoby, které mají být zohledněny za podmínek stanovených v písmenech a) a b), nebudou brány v potaz, jestliže se kryjí s dobami, jež jsou zohledněny pro výpočet důchodu splatného dotyčné osobě podle právních předpisů jiného státu týkajících se povinného pojištění, nebo s dobami, během nichž dotyčná osoba podle uvedených předpisů důchod pobírala. Tyto doby se však zohlední, jestliže je roční výše uvedeného důchodu nižší než polovina základní částky sociálního důchodu.\n2.\na)\nBez ohledu na ustanovení článku SSC.7 tohoto protokolu mají osoby, které nebyly výdělečně činné v jednom nebo více státech, nárok na dánský sociální důchod pouze tehdy, pokud mají nebo dříve měly trvalý pobyt v Dánsku po dobu alespoň tří let, a které splňují věková omezení stanovená dánskými právními předpisy. S výhradou článku SSC.5 tohoto protokolu se článek SSC.8 tohoto protokolu nepoužije na dánský sociální důchod, na který tyto osoby získaly nárok.\nb)\nUstanovení uvedená v písmenu a) se nevztahují na nárok na dánský sociální důchod pro rodinné příslušníky osob, které jsou nebo byly výdělečně činné v Dánsku, nebo pro studenty či jejich rodinné příslušníky.\n3.\nProzatímní dávkou pro nezaměstnané osoby, které získaly „pružné zaměstnání“ (ledighedsydelse) (zákon č. 455 ze dne 10. června 1997), se zabývá hlava III kapitola 6 tohoto protokolu.\n4.\nPokud má příjemce dánského sociálního důchodu rovněž nárok na pozůstalostní důchod z jiného státu, jsou tyto důchody pro účely dánských právních předpisů považovány za dávky stejného druhu ve smyslu čl. SSC.48 odst. 1 tohoto protokolu pod podmínkou, že osoba, jejíž doby pojištění nebo bydlení slouží jako základ pro výpočet pozůstalostního důchodu, získala rovněž nárok na dánský sociální důchod.\nESTONSKO\nPro účely výpočtu rodičovských dávek se má za to, že doba zaměstnání v jiných státech než v Estonsku vychází ze stejné průměrné částky sociální daně, jako je částka placená během doby zaměstnání v Estonsku, přičemž se tyto doby zaměstnání sčítají. Pokud byla osoba během referenčního roku zaměstnána pouze v jiném státě, považuje se za výchozí částku pro výpočet dávky průměrná sociální daň zaplacená v Estonsku v období mezi referenčním rokem a mateřskou dovolenou.\nFINSKO\n1.\nPro účely stanovení nároku a výpočtu výše finského státního důchodu podle článků SSC.47, SSC.48 a SSC.49 tohoto protokolu je s důchody získanými podle právních předpisů jiného státu zacházeno stejným způsobem jako s důchody získanými podle finských právních předpisů.\n2.\nPokud se uplatňuje čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bod i) tohoto protokolu pro účely výpočtu výdělku za započítané období podle finských právních předpisů o důchodech závislých na výdělku a pokud jsou doby důchodového pojištění dané osoby u části referenční doby podle finských právních předpisů založeny na zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v jiném státě, rovná se výdělek za započítanou dobu součtu výdělků získaných během části referenční doby ve Finsku vydělenému počtem měsíců, jež byly během referenční doby dobami pojištění ve Finsku.\nFRANCIE\n1.\nPro osoby, které pobírají věcné dávky ve Francii podle článku SSC.15 nebo SSC.24 tohoto protokolu a mají bydliště ve francouzských departmentech Haut-Rhin, Bas-Rhin nebo Moselle, zahrnují věcné dávky poskytované jménem instituce jiného státu, která je povinna hradit náklady související s uvedenými dávkami, i dávky poskytované jak v rámci systému všeobecného nemocenského pojištění, tak i v systému povinného doplňkového místního nemocenského pojištění v Alsace-Moselle.\n2.\nFrancouzské právní předpisy vztahující se na osobu vykonávající nyní nebo v minulosti zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost zahrnují pro účely hlavy III kapitoly 5 tohoto protokolu jak systém(y) základního starobního pojištění, tak systém(y) doplňkového penzijního pojištění, které se na dotyčnou osobu vztahovaly.\nNĚMECKO\n1.\nBez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a svazku VI čl. 5 odst. 4 bod 1 zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) může osoba, která pobírá starobní důchod v plné výši podle právních předpisů jiného státu, požádat o povinné pojištění v rámci německého systému důchodového pojištění.\n2.\nBez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a článek 7 svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) se může osoba, která je povinně pojištěna v jiném státě nebo pobírá starobní důchod podle právních předpisů jiného státu, stát účastníkem systému dobrovolného pojištění v Německu.\n3.\nPro účely poskytování peněžitých dávek podle § 47 odst. 1 svazku V a § 47 odst. 1 svazku VII zákoníku sociálního zabezpečení (SGB) a § 200 odst. 2 zákona o sociálním pojištění (Reichsversicherungsordnung) pojištěncům žijícím v jiném státě stanoví německé systémy pojištění čistou platbu, jež se používá k vyměření dávek, jako kdyby dotyčný pojištěnec žil v Německu, ledaže by pojištěnec požádal o vyměření na základě čisté platby, již skutečně dostává.\n4.\nStátní příslušníci ostatních států, jejichž místem bydliště či obvyklého pobytu není Německo a kteří splňují obecné podmínky německého systému důchodového pojištění, mohou platit dobrovolné příspěvky do tohoto systému pouze v případě, že byli v rámci německého systému důchodového pojištění dobrovolně či povinně pojištěni v určité době v minulosti; to se týká i osob bez státní příslušnosti a uprchlíků, jejichž místo bydliště či obvyklého pobytu se nachází v jiném státě.\n5.\nPauschale Anrechnungszeit (paušální započitatelná doba) se podle článku 253 Sozialgesetzbuch VI (svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení) určuje výhradně s ohledem na německé doby.\n6.\nV případech, ve kterých se na přepočítání důchodu vztahují německé důchodové právní předpisy platné dne 31. prosince 1991, se pro účely započtení německých Ersatzzeiten (náhradních dob) použijí pouze německé právní předpisy.\n7.\nBez ohledu na odstavec 2 zákona o cizineckých důchodech (Fremdrentengesetz) zůstávají v rozsahu působnosti tohoto protokolu v platnosti německé právní předpisy týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, za něž přísluší náhrada podle zákona o cizineckých důchodech, a dávek za doby pojištění, které lze započíst podle zákona o cizineckých důchodech na územích uvedených v čl. 1 odst. 2 a 3 zákona o záležitostech vysídlených osob a uprchlíků (Bundesvertriebenengesetz).\n8.\nV důchodových systémech svobodných povolání bere příslušná instituce při výpočtu teoretické výše dávky uvedené v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto protokolu pro každý rok pojištění získaný podle právních předpisů kteréhokoli jiného státu za základ průměrný roční nárok na důchod získaný během doby účasti v příslušných institucích prostřednictvím placení příspěvků.\nŘECKO\n1.\nZákon č. 1469/84 o dobrovolné účasti v systému důchodového pojištění pro řecké státní příslušníky a cizí státní příslušníky řeckého původu je použitelný pro státní příslušníky jiných států, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky v případě, že dotyčné osoby byly v určité době v minulosti – bez ohledu na jejich místo bydliště nebo pobytu – povinně či dobrovolně účastny řeckého systému důchodového pojištění.\n2.\nBez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a článek 34 zákona 1140/1981 může osoba pobírající důchod ve spojitosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání podle právních předpisů jiného státu požádat o povinné pojištění podle právních předpisů použitých zemědělským systémem pojištění (OGA), pokud vykonává činnost spadající do oblasti působnosti těchto právních předpisů.\nIRSKO\n1.\nBez ohledu na čl. SSC.19 odst. 2 a článek SSC.57 tohoto protokolu se pro účely výpočtu stanoveného započitatelného týdenního příjmu pojištěné osoby pro poskytování dávky v nemoci nebo v nezaměstnanosti podle irských právních předpisů přizná pojištěné osobě za každý ukončený pracovní týden, který odpracovala jako zaměstnaná osoba podle právních předpisů jiného státu během uvedeného stanoveného roku, částka rovnající se průměrné týdenní odměně za práci zaměstnané osoby v příslušném stanoveném roce.\nMALTA\nZvláštní ustanovení pro úředníky\na)\nVýhradně pro účely uplatňování článků SSC.43 a SSC.55 tohoto protokolu se s osobami zaměstnanými podle zákona o maltských ozbrojených silách (kapitola 220 sbírky zákonů Malty), policejního zákona (kapitola 164 sbírky zákonů Malty) a zákona o vězeňské službě (kapitola 260 sbírky zákonů Malty) zachází jako s úředníky.\nb)\nDůchody vyplácené podle výše uvedených zákonů a podle nařízení o důchodech (kapitola 93 sbírky zákonů Malty) se výhradně pro účely čl. SSC.1 písm. cc) tohoto protokolu považují za „zvláštní systémy pro úředníky“.\nNIZOZEMSKO\n1.   Zdravotní pojištění\na)\nPokud jde o nárok na věcné dávky podle nizozemských právních předpisů, rozumějí se osobami majícími nárok na věcné dávky pro účely provádění hlavy III kapitol 1 a 2 tohoto protokolu:\ni)\nosoby, které jsou podle článku 2 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) povinny se nechat pojistit u zdravotní pojišťovny a\nii)\npokud již nejsou zahrnuty do bodu i), osoby, jež jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném státě, a osoby, které mají bydliště v jiném státě a mají podle tohoto protokolu nárok na zdravotní péči ve státě svého bydliště, avšak náklady hradí Nizozemsko.\nb)\nOsoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu i) se musí, v souladu s ustanoveními zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet), nechat pojistit u zdravotní pojišťovny a osoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu ii) se musí zaregistrovat u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).\nc)\nUstanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) a zákona o obecné úpravě zvláštních lékařských výdajů (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten) týkající se povinnosti platit příspěvky se vztahují na osoby uvedené v písmenu a) a na jejich rodinné příslušníky. Co se týče rodinných příslušníků, hradí příspěvky osoba, od které se odvozuje nárok na zdravotní péči, s výjimkou osob, které jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném státě; tito rodinní příslušníci hradí příspěvky přímo.\nd)\nUstanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) týkající se pozdního pojištění se použijí přiměřeně v případě pozdní registrace osob uvedených v písm. a) bodě ii) u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).\ne)\nOsoby, které mají nárok na věcné dávky dle právních předpisů jiného státu než Nizozemska a mají bydliště nebo dočasně pobývají v Nizozemsku, mají nárok na věcné dávky v souladu s přístupem uplatňovaným vůči pojištěným osobám v Nizozemsku ze strany instituce místa bydliště nebo místa pobytu, s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a čl. 19 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet), stejně jako na věcné dávky poskytované podle obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten).\nf)\nPro účely článků SSC.21 až SSC.27 tohoto protokolu se za důchody splatné podle nizozemských právních předpisů považují následující dávky vedle důchodů zahrnutých do hlavy III kapitol 4 a 5 tohoto protokolu:\n—\ndůchody přiznané podle zákona ze dne 6. ledna 1966 o důchodech pro státní zaměstnance a pozůstalé po nich (Algemene burgerlijke pensioenwet) (nizozemský zákon o důchodech pro státní zaměstnance),\n—\ndůchody přiznané podle zákona ze dne 6. října 1966 o důchodech pro vojáky z povolání a pozůstalé po nich (Algemene militaire pensioenwet) (zákon o vojenských důchodech),\n—\ndávky v pracovní neschopnosti přiznané podle zákona ze dne 7. června 1972 o dávkách v pracovní neschopnosti vojáků z povolání (Wet arbeidsongeschiktheidsvoorziening militairen) (zákon o pracovní neschopnosti vojáků z povolání),\n—\ndůchody přiznané podle zákona ze dne 15. února 1967 o důchodech pro zaměstnance nizozemských drah (NV Nederlandse Spoorwegen) a pozůstalé po nich (Spoorwegpensioenwet) (zákon o důchodech na drahách),\n—\ndůchody přiznané podle pracovního řádu nizozemských drah (Reglement Dienstvoorwaarden Nederlandse Spoorwegen),\n—\ndávky přiznané osobám v důchodu před dosažením důchodového věku 65 let v rámci důchodového systému určeného k poskytování pomoci ve stáří bývalým pracovníkům nebo dávky poskytované v případě předčasného odchodu z trhu práce v rámci systému zřízeného státem nebo v rámci kolektivní dohody pro osoby ve věku 55 let a více,\n—\ndávky vyplácené vojenskému personálu a úředníkům v souladu s režimem platným pro případy propouštění zaměstnanců z důvodu nadstavu, odchodu z aktivní služby do starobního důchodu a předčasného odchodu do důchodu.\ng)\nPro účely čl. SSC.16 odst. 1 tohoto protokolu, mají osoby uvedené v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce, které dočasně pobývají v Nizozemsku, s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a čl. 19 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) nárok na věcné dávky od instituce místa pobytu v souladu s přístupem uplatňovaným vůči pojištěným osobám v Nizozemsku, jakož i na věcné dávky poskytované podle obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten).\n2.   Používání Algemene Ouderdomswet (AOW) (obecného zákona o starobním důchodu)\na)\nSnížení uvedené v čl. 13 odst. 1 AOW (obecného zákona o starobním důchodu) se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých příjemce nesplňující podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění:\n—\nměl mezi svým 15. a 65. rokem bydliště v Nizozemsku,\n—\nměl bydliště v jiném státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo\n—\npracoval v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.\nOdchylně od článku 7 AOW se rovněž každému, kdo měl bydliště či pracoval v Nizozemsku v souladu s výše uvedenými podmínkami pouze před 1. lednem 1957, přiznává nárok na důchod.\nb)\nSnížení uvedené v čl. 13 odst. 1 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých nebyla mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem osoba, která žije nebo žila v manželském svazku, pojištěna podle výše uvedených právních předpisů, i když měla bydliště na území jiného státu než Nizozemska, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými manželem/manželkou osoby podle výše uvedených právních předpisů, nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě bodu 2 písm. a) za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.\nOdchylně od článku 7 AOW je se taková osoba považuje za osobu s nárokem na důchod.\nc)\nSnížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých o manželovi/manželce důchodce, který nesplňuje tyto podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění, platilo že:\n—\nměl mezi svým 15. a 65. rokem bydliště v Nizozemsku, nebo\n—\nměl bydliště v jiném státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo\n—\npracoval v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.\nd)\nSnížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých měl/a manžel/ka důchodce mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a nebyl/a pojištěn/a podle AOW, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými dotyčným důchodcem podle uvedených právních předpisů, nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě bodu 2 písm. a), za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.\ne)\nUstanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se nevztahuje na doby, které se kryjí s:\n—\ndobami, které mohou být vzaty v úvahu při výpočtu důchodových nároků podle právních předpisů o starobním pojištění jiného státu než Nizozemska, nebo\n—\ndobami, po které dotyčná osoba pobírala starobní důchod podle těchto právních předpisů.\nDoby dobrovolného pojištění v rámci systému jiného státu se pro účely tohoto písmene nezohledňují.\nf)\nUstanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se použije pouze, pokud dotyčná osoba měla bydliště v jednom či více státech po dobu šesti let po dosažení věku 59 let a jen po dobu, během které tato osoba měla bydliště v jednom z uvedených států.\ng)\nOdchylně od kapitoly IV AOW si může každý, kdo má bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a na jehož manžela/manželku se podle uvedených právních předpisů vztahuje povinné pojištění, zařídit podle uvedených právních předpisů dobrovolné pojištění na doby, během kterých je manžel/ka povinně pojištěn/a.\nToto povolení nezaniká, pokud je povinné pojištění manžela/manželky ukončeno v důsledku jeho/její smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle Algemene nabestaandenwet (zákona o obecném pojištění pozůstalých).\nPovolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let.\nVýše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle AOW. Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle AOW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku.\nh)\nPovolení uvedené v odst. 2 písm. g) nebude přiznáno nikomu, kdo je pojištěn podle právních předpisů jiného státu a pobírá důchodovou dávku nebo pozůstalostní důchod\ni)\nKaždý, kdo si chce podle odst. 2 písm. g) zařídit dobrovolné pojištění, si musí podat žádost u Sociální pojišťovny (Sociale Verzekeringsbank) nejpozději jeden rok po dni, kdy byly splněny podmínky účasti.\n3.   Používání Algemene nabestaandenwet (ANW) (zákona o obecném pojištění pozůstalých)\na)\nPokud má pozůstalý/á manžel/ka na základě čl. SSC.46 odst. 3 tohoto protokolu nárok na pozůstalostní důchod podle ANW (zákona o obecném pojištění pozůstalých), vypočte se uvedený důchod v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu.\nPro účely těchto ustanovení se doby pojištění před 1. říjnem 1959 považují rovněž za doby pojištění získané podle nizozemských právních předpisů, pokud během uvedených dob pojištěná osoba starší 15 let splnila tyto podmínky:\n—\nměla bydliště v Nizozemsku, nebo\n—\nměla bydliště v jiném státě a pracovala v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo\n—\npracovala v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.\nb)\nDoby, které mají být zohledněny na základě odst. 3 písm. a), nebudou brány v potaz, pokud se kryjí s dobami povinného pojištění získanými podle právních předpisů jiného státu týkajících se pozůstalostních důchodů;\nc)\nPro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se jako doby pojištění berou v úvahu pouze doby pojištění získané po dosažení patnácti let věku podle nizozemských právních předpisů;\nd)\nOdchylně od čl. 63a odst. 1 ANW si může osoba, která má bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a na jejíhož manžela / jejíž manželku se podle ANW vztahuje povinné pojištění, zařídit podle ANW dobrovolné pojištění pouze na doby, během kterých je manžel/ka povinně pojištěn/a, a za předpokladu, že pojištění již bylo započaté ke dni použitelnosti tohoto protokolu;\nToto povolení zaniká dnem ukončení povinného pojištění manžela/manželky podle ANW, pokud není povinné pojištění manžela/manželky ukončeno v důsledku jeho/její smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle ANW.\nPovolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let.\nVýše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle ANW. Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle ANW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku.\n4.   Používání nizozemských právních předpisů o pracovní neschopnosti\nPři výpočtu dávek podle WAO, WIA nebo WAZ nizozemské orgány zohlední:\n—\ndoby placeného zaměstnání a doby za takové považované, získané v Nizozemsku před 1. července 1967,\n—\ndoby pojištění získané podle WAO,\n—\ndoby pojištění získané dotyčnou osobou po dosažení věku 15 let podle Algemene Arbeidsongeschiktheidswet (obecný zákon o pracovní neschopnosti) za předpokladu, že se nekryjí s dobami pojištění získanými podle WAO,\n—\ndoby pojištění získané podle WAZ,\n—\ndoby pojištění získané podle WIA.\nŠPANĚLSKO\n1.\nPro účely provádění čl. SSC.47 odst. 1 bodu 1 písm. b) tohoto protokolu se roky, které pracovníkovi schází k dosažení důchodového věku nebo věku povinného odchodu do důchodu stanoveného v čl. 31 odst. 4 konsolidovaného znění Ley de clases pasivas del Estado (zákona o důchodech státních úředníků), zohlední jako roky skutečně odpracované ve státní službě pouze v případě, že se na příjemce v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na pozůstalostní důchod, vztahoval zvláštní španělský systém pro státní úředníky, nebo pokud příjemce vykonával činnost začleněnou do uvedeného systému, nebo pokud v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na důchod, vykonával příjemce činnost, jejíž výkon ve Španělsku by mu zakládal povinnost být účasten zvláštního státního systému pro státní úředníky, ozbrojené síly nebo soudní orgány.\n2.\na)\nPodle čl. SSC.51 odst. 1 písm. c) se výpočet teoretické španělské dávky provádí na základě skutečných příspěvků osoby během let bezprostředně předcházejících platbě posledního příspěvku do španělského systému sociálního zabezpečení. Pokud je při výpočtu důchodového základu třeba zohlednit doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jiných států, použije se pro tyto doby španělský příspěvkový základ, který je časově nejbližší referenčnímu období, s přihlédnutím k vývoji indexu maloobchodních cen.\nb)\nČástka získaného důchodu se zvyšuje o částku zvýšení a valorizaci vypočtené pro každý následující rok pro důchody stejného druhu.\n3.\nS dobami získanými v jiných státech, které musí být vzaty v úvahu v rámci zvláštního systému pro úředníky, ozbrojené síly a soudní správu, se pro účely článku SSC.51 tohoto protokolu zachází stejně jako s časově nejbližšími dobami získanými ve funkci úředníka ve Španělsku.\n4.\nDodatečné částky podle věku uvedené ve druhém přechodném ustanovení zákona o obecném sociálním pojištění se vztahují na všechny příjemce podle tohoto protokolu, kteří před 1. lednem 1967 svým jménem hradili příspěvky podle španělských právních předpisů; výhradně pro účely tohoto protokolu nelze doby pojištění započtené v jiném státě před 1. lednem 1967 považovat za použití článku SSC.6 tohoto protokolu za rovnocenné dobám, ve kterých byly hrazeny příspěvky ve Španělsku. Datem odpovídajícím 1. lednu 1967 je v případě zvláštního systému pro námořníky datum 1. srpna 1970 a v případě zvláštního sociálního systému hornictví datum 1. dubna 1969.\nŠVÉDSKO\n1.\nUstanovení tohoto protokolu o sčítání dob pojištění a dob bydlení se nevztahují na přechodná ustanovení švédských právních předpisů o nároku na minimální důchod osob narozených v roce 1937 či dříve majících přede dnem podání žádosti o důchod po stanovenou dobu bydliště ve Švédsku (zákon 2000:798).\n2.\nPro účely výpočtu pomyslného příjmu pro stanovení náhrad za zdravotní postižení a náhrad za ztrátu schopnosti výdělečné činnosti v souladu s kapitolou 8 Lag (1962:381) om allmän försäkrings (zákona o obecném pojištění) platí:\na)\nPokud pojištěná osoba podléhá během referenční doby rovněž právním předpisům jednoho či více států, protože vykonávala zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost, považuje se příjem v dotčeném státě (dotčených státech) za rovnocenný průměrnému hrubému příjmu pojištěné osoby ve Švédsku dosaženému během části referenční doby strávené ve Švédsku, který se vypočítá tak, že se výdělek získaný ve Švédsku vydělí počtem roků, během nichž byl dosažen.\n3.\na)\nPro účely výpočtu pomyslných důchodových příjmů pro stanovení pozůstalostního důchodu závislého na výdělku (zákon 2000:461) se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání nároku na důchod za alespoň tři roky z pěti kalendářních let bezprostředně předcházejících smrti dané osoby (referenční doba), zohledňují rovněž doby pojištění získané v jiných státech, jako kdyby byly získány ve Švédsku. Má se za to, že doby pojištění získané v jiných státech vycházejí z průměrného švédského základu pro důchod. Pokud se u dotčené osoby za základ pro důchod počítá pouze jeden rok ve Švédsku, má se za to, že každá doba pojištění v jiném státě představuje stejnou hodnotu.\nb)\nPro účely výpočtu pomyslných důchodových kreditů pro stanovení vdovského důchodu v souvislosti s úmrtím, které nastalo dne 1. ledna 2003 či později, se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání důchodových kreditů za alespoň dva roky ze čtyř let bezprostředně předcházejících smrti pojištěné osoby (referenční doba) a doby pojištění byly během referenční doby splněny v jiném státě, má za to, že jsou tyto roky založeny na stejných důchodových kreditech jako švédský rok.\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\n1.\nPokud, v souladu s právními předpisy Spojeného království, může být osobě přiznán nárok na důchod, jestliže:\na)\nse příspěvky bývalého manžela (manželky) berou v úvahu, jako by šlo o vlastní příspěvky uvedené osoby, nebo\nb)\njsou příslušné příspěvkové podmínky splněny manželem/manželkou nebo bývalým/bývalou manželem/manželkou této osoby; a to za předpokladu, že v každém případě manžel/ka nebo bývalý/á manžel/ka vykonává nebo vykonával/a zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost a vztahovaly se na něj/ni právní předpisy dvou nebo více států, použijí se ke stanovení nároku podle právních předpisů Spojeného království ustanovení hlavy III kapitoly 5 tohoto protokolu. V tomto případě se odkazy uvedené v článcích SSC.44 až SSC.55 tohoto protokolu na „doby pojištění“ považují za odkazy na doby pojištění získané:\ni)\nmanželem či manželkou nebo bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:\n—\nvdaná žena, nebo\n—\nosoba, jejíž manželství skončilo jinak než smrtí manžela či manželky, nebo\nii)\nbývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:\n—\nvdovec, který nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělé rodiče, nebo\n—\nvdova, která nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělou matku, přídavky pro ovdovělé rodiče či vdovský důchod, nebo která má nárok pouze na vdovský důchod závisející na věku vypočítaný na základě čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, a pro tyto účely se „vdovským důchodem závisejícím na věku“ rozumí vdovský důchod vyplácený ve snížené výši v souladu s čl. 39 odst. 4 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992.\n2.\nPro účely článku SSC.8 tohoto protokolu je v případě starobních a pozůstalostních peněžitých dávek, důchodů po pracovních úrazech nebo nemocech z povolání a pohřebného na každého příjemce podle právních předpisů Spojeného království pobývajícího na území jiného státu pohlíženo tak, jako by měl během daného pobytu na území tohoto jiného státu bydliště.\n3.\n1)\nPro účely výpočtu faktoru výdělku za účelem stanovení nároku na dávky podle právních předpisů Spojeného království se má za to, že za každý týden, během kterého zaměstnaná osoba podléhala právním předpisům členského státu a který započal během daného daňového období ve smyslu právních předpisů Spojeného království, dotyčná osoba platila příspěvky jako zaměstnaná osoba nebo měla příjem, z kterého byly příspěvky placeny, na základě příjmů rovnajících se dvěma třetinám horní meze příjmu v uvedeném daňovém období.\n2)\nPro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, pokud:\na)\nběhem jakéhokoli daňového období počínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později získala zaměstnaná osoba doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení výlučně v členském státě a jestliže z uplatnění bodu 1 tohoto odstavce vyplývá, že se uvedené období bere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto protokolu, má se za to, že byla po dobu 52 týdnů v uvedeném roce pojištěna v uvedeném členském státě;\nb)\nse jakékoli daňové období počínající dne 6. dubna 1975 nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto protokolu, neberou se v úvahu žádné doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení získané v uvedeném daňovém období.\n3)\nPro účely přepočtu faktoru výdělku na doby pojištění se faktor výdělku dosažený v daném daňovém období ve smyslu právních předpisů Spojeného království dělí spodní mezí příjmů za uvedené období. Výsledek se vyjádří celým číslem a desetinná místa se neberou v úvahu. Takto vypočítané číslo představuje počet týdnů pojištění získaných podle právních předpisů Spojeného království během uvedeného daňového období za předpokladu, že toto číslo nepřevýší počet týdnů, během kterých osoba podléhala uvedeným právním předpisům v uvedeném období.\nPŘÍLOHA SSC-7\nPROVÁDĚCÍ ČÁST\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nČlánek SSCI.1\nDefinice\n1.\nPro účely této přílohy se použijí definice uvedené v článku SSC.1 tohoto protokolu.\n2.\nKromě definic uvedených v odstavci 1 se rozumí:\na)\n„přístupovým místem“ subjekt vykonávající funkce:\ni)\nelektronického kontaktního místa;\nii)\nautomatického směrování na základě dané adresy a\niii)\ninteligentního směrování na základě softwaru umožňujícího automatickou kontrolu a směrování (například aplikace umělé inteligence) nebo zásahu člověka;\nb)\n„styčným místem“ subjekt, který je určený příslušným orgánem státu pro jedno nebo více odvětví sociálního zabezpečení uvedených v článku SSC.3 tohoto protokolu k tomu, aby odpovídal na žádosti o informace a pomoc pro účely provádění tohoto protokolu a této přílohy, a který musí plnit úkoly jemu svěřené podle hlavy IV této přílohy;\nc)\n„dokumentem“ soubor údajů bez ohledu na použitý druh nosiče, které jsou strukturovány takovým způsobem, že je možné je předávat elektronicky, a jejichž předávání je nezbytné, aby tento protokol a tato příloha mohly fungovat;\nd)\n„strukturovaným elektronickým dokumentem“ dokument strukturovaný ve formátu navrženém pro elektronickou výměnu informací mezi státy;\ne)\n„elektronickým přenosem“ přenos údajů pomocí elektronických zařízení pro zpracování údajů (včetně digitální komprese) a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu, přenosu optickými technologiemi nebo jakýmikoli jinými elektromagnetickými prostředky;\nf)\n„podvodem“ jakékoli úmyslné jednání nebo úmyslné opomenutí jednat s úmyslem buď\ni)\npobírat dávky sociálního zabezpečení nebo umožnit jinému pobírat dávky sociálního zabezpečení, pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na takové dávky podle právních předpisů dotčených států nebo tohoto protokolu, nebo\nii)\nvyhnout se placení příspěvků sociálního zabezpečení, nebo umožnit jinému vyhnout se placení příspěvků sociálního zabezpečení, pokud jsou takové příspěvky vyžadovány právními předpisy dotčených států nebo tímto protokolem.\nKAPITOLA 2\nUSTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE A VÝMĚNY ÚDAJŮ\nČlánek SSCI.2\nOblast působnosti a pravidla výměny informací mezi institucemi\n1.\nPro účely této přílohy jsou výměny informací mezi orgány států a institucemi a osobami uvedenými v tomto protokolu založeny na zásadách veřejné služby, efektivnosti, aktivní pomoci, rychlého doručování a přístupnosti, včetně elektronické přístupnosti, zejména pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby.\n2.\nPříslušné instituce si neprodleně poskytují nebo vyměňují všechny nezbytné údaje pro stanovení a určení práv a povinností osob, na něž se vztahuje tento protokol. Přenos takových údajů mezi státy probíhá buď přímo mezi příslušnými institucemi, nebo nepřímo prostřednictvím styčných míst.\n3.\nPokud určitá osoba omylem předložila informace, dokumenty nebo žádosti instituci na území jiného státu, než je ten, v němž se nachází instituce určená v souladu s touto přílohou, musí tato instituce tyto informace, dokumenty nebo žádosti neprodleně postoupit instituci určené v souladu s touto přílohou s uvedením dne, k němuž byly původně předloženy. Tento den je pro posledně jmenovanou instituci závazný. Instituce států však nelze činit odpovědnými v důsledku nečinnosti a ani nelze mít za to, že přijaly rozhodnutí v důsledku nečinnosti způsobené zpožděným přenosem informací, dokumentů nebo žádostí institucemi států.\n4.\nPokud poskytnutí údajů proběhlo nepřímo prostřednictvím styčného místa státu určení, lhůty pro projednání žádostí začínají běžet ode dne obdržení žádosti tímto styčným místem, jako by žádost obdržela instituce tohoto státu.\nČlánek SSCI.3\nOblast působnosti a pravidla výměny informací mezi dotyčnými osobami a institucemi\n1.\nStáty zajistí, aby dotyčné osoby měly přístup k potřebným informacím o ustanoveních vyplývajících z tohoto protokolu a z této přílohy, aby mohly uplatnit svá práva. Zajistí rovněž uživatelsky přístupné služby.\n2.\nOsoby, na něž se vztahuje tento protokol, mají povinnost předat příslušné instituci veškeré informace, dokumenty nebo podpůrné doklady, které jsou nezbytné pro zjištění jejich situace nebo situace jejich rodiny, stanovení nebo zachování jejich práv a povinností a určení použitelných právních předpisů a jejich povinností podle těchto právních předpisů.\n3.\nPříslušné instituce sdělují informace a vydávají dokumenty dotyčným osobám, a to v míře nezbytné pro použití tohoto protokolu a této přílohy, neprodleně a vždy ve lhůtách stanovených právními předpisy daného státu.\nPříslušná instituce oznámí žadateli, který má bydliště nebo pobývá v jiném státě, své rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím styčného místa státu bydliště nebo pobytu. Pokud dávky zamítne, uvede rovněž důvod zamítnutí, možnosti a lhůty pro odvolání. Kopie tohoto rozhodnutí se zasílá dalším dotčeným institucím.\nČlánek SSCI.4\nFormuláře, dokumenty a metody výměny údajů\n1.\nS výhradou článku SSCI. 75 a dodatku SSCI-2, strukturu, obsah a formát formulářů a dokumentů vydávaných jménem států pro účely provádění tohoto protokolu dohodne specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení.\n2.\nPřenos údajů mezi institucemi nebo styčnými místy být s výhradou souhlasu specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení prováděn prostřednictvím systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení. Pokud jsou formuláře a dokumenty uvedené v odstavci 1 vyměňovány prostřednictvím systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení, dodržují pravidla platná pro tento systém.\nTam, kde přenos údajů mezi institucemi nebo styčnými místy neprobíhá prostřednictvím systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení, použijí příslušné instituce a styčná místa ujednání vhodná pro jednotlivé případy a upřednostňují co největší využívání elektronických prostředků.\n3.\nV komunikaci s dotyčnými osobami využívají příslušné instituce ujednání vhodná pro jednotlivé případy a upřednostňují co největší využívání elektronických prostředků.\nČlánek SSCI.5\nPrávní síla dokumentů a podpůrných dokladů vydaných v jiném státě\n1.\nDokumenty vydané institucí státu a prokazující postavení osoby pro účely provádění tohoto protokolu a této přílohy, jakož i podpůrné doklady, na základě kterých byly dokumenty vydány, uzná instituce jiného státu, pokud je stát, který je vydal, nezrušil nebo neprohlásil za neplatné.\n2.\nV případě pochybnosti o platnosti dokumentu nebo správnosti skutečností, které jsou podkladem pro údaje v něm uvedené, instituce státu, která obdrží dokument, se obrátí na instituci, jež dokument vydala, se žádostí o nezbytná vyjasnění a popřípadě o zrušení uvedeného dokumentu. Vydávající instituce opětovně zváží důvody pro vydání příslušného dokumentu a případně tento dokument zruší.\n3.\nPokud podle odstavce 2 existují pochybnosti o informacích poskytnutých dotyčnými osobami, o platnosti dokumentů nebo podpůrných dokladů nebo o správnosti skutečností, na nichž jsou údaje v nich obsažené založeny, přistoupí instituce místa pobytu nebo místa bydliště na žádost příslušné instituce k nezbytnému ověření těchto informací nebo dokumentů, pokud je možné je provést.\n4.\nPokud nebylo mezi dotčenými institucemi dosaženo shody, může být věc po uplynutí jednoho měsíce následujícího po dni, kdy instituce, která dokument obdržela, podala žádost, předložena prostřednictvím příslušných orgánů specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla věc předložena.\nČlánek SSCI.6\nProzatímní uplatňování právních předpisů a prozatímní poskytování dávek\n1.\nNení-li v této příloze stanoveno jinak, mají-li instituce nebo orgány dvou nebo více států rozdílná stanoviska k určení použitelných právních předpisů, použijí se na dotyčnou osobu prozatímně právní předpisy jednoho z těchto států, přičemž pořadí jejich použitelnosti se stanoví takto:\na)\nprávní předpisy státu, ve kterém osoba skutečně vykonává své zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, pokud je toto zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze v jednom státě;\nb)\nprávní předpisy státu, na jehož území má dotyčná osoba bydliště, vykonává-li zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost ve dvou nebo více státech a vykonává-li část své činnosti nebo činností ve státě bydliště, nebo není-li dotyčná osoba výdělečně činná jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná;\nc)\nve všech ostatních případech právní předpisy státu, o jejichž uplatňování bylo požádáno nejdříve, vykonává-li osoba činnost nebo činnosti ve dvou nebo více státech.\n2.\nV případě rozdílných stanovisek mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více států ve věci určení instituce, která by měla poskytnout peněžité nebo věcné dávky, má dotyčná osoba, která by v případě neexistence tohoto sporu mohla o dávky žádat, nárok na prozatímní dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí místa bydliště dané osoby nebo, nemá-li daná osoba bydliště na území žádného z dotčených států, má nárok na dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí, které byla její žádost podána nejdříve.\n3.\nPokud nebylo mezi dotčenými institucemi nebo orgány dosaženo shody, může se po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy vyšla najevo rozdílnost stanovisek uvedená v odstavci 1 a 2, kterákoli ze stran obrátit na specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení se vynasnaží o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla věc předložena.\n4.\nPokud se zjistí, že použitelnými právními předpisy nejsou předpisy státu, ve kterém se osoba prozatímně účastní na pojištění, nebo že instituce, která prozatímně poskytla dávky, nebyla příslušnou institucí, je instituce, která byla určena za příslušnou, považována za příslušnou se zpětnou účinností, jako by k takové rozdílnosti stanovisek nedošlo, nejpozději ode dne vzniku prozatímní účasti na pojištění nebo od prvního prozatímního poskytnutí dotčených dávek.\n5.\nInstituce, která byla určena za příslušnou, a instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky nebo obdržela prozatímní odvody pojistného, vyřeší tam, kde je to vhodné, finanční situaci dotyčné osoby, pokud jde o odvody a prozatímně vyplacené peněžité dávky, v souladu s hlavou IV kapitolou 2 této přílohy.\nVěcné dávky prozatímně poskytnuté institucí v souladu s odstavcem 2 budou uhrazeny příslušnou institucí v souladu s hlavou IV této přílohy.\nČlánek SSCI.7\nProzatímní výpočet dávek a odvodů pojistného\n1.\nNení-li v této příloze stanoveno jinak, pokud osoba splňuje podmínky pro přiznání dávky nebo odpovídá za odvod pojistného v souladu s tímto protokolem, avšak příslušná instituce nemá všechny informace týkající se situace v jiném státě, které jsou zapotřebí ke konečnému výpočtu výše této dávky nebo odvodu, pak tato instituce na žádost dotyčné osoby přizná tuto dávku nebo vypočte výši tohoto odvodu na prozatímním základě, pokud je tento výpočet možný na základě informací, které má tato instituce k dispozici.\n2.\nVýpočet výše příslušné dávky nebo odvodu se provede znovu poté, jakmile jsou dotčené instituci poskytnuty veškeré nezbytné podpůrné doklady nebo dokumenty.\nKAPITOLA 3\nDALŠÍ OBECNÁ USTANOVENÍ K PROVÁDĚNÍ TOHOTO PROTOKOLU\nČlánek SSCI.8\nJiné postupy mezi orgány a institucemi\n1.\nDva nebo více států nebo jejich příslušné orgány se mohou dohodnout na jiných postupech, než jsou postupy stanovené touto přílohou, nedotknou-li se tyto postupy nepříznivě práv a povinností dotyčných osob.\n2.\nDohody uzavřené za tímto účelem se oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení a uvedou se v dodatku SSCI-1.\n3.\nUstanovení uvedená v prováděcích dohodách uzavřených mezi dvěma nebo více státy za stejným účelem jako dohody uvedené v odstavci 2 nebo podobných takovým dohodám, která jsou v platnosti v den předcházející dni vstupu této dohody v platnost, se pro účely vztahů mezi těmito státy použijí i nadále, pokud jsou rovněž uvedeny v dodatku SSCI-1 k tomuto protokolu.\nČlánek SSCI.9\nPředcházení souběhu dávek\nBez ohledu na jiná ustanovení tohoto protokolu, pokud jsou dávky náležející na základě právních předpisů dvou nebo více států vzájemně sníženy, pozastaveny nebo odňaty, jsou částky, které by nebyly zaplaceny v případě přísného použití pravidel pro snížení, pozastavení nebo odnětí stanovených právními předpisy dotčeného státu, vyděleny počtem dávek podléhajících snížení, pozastavení nebo odnětí.\nČlánek SSCI.10\nPrvky pro určení bydliště\n1.\nPokud existují rozdílná stanoviska institucí dvou nebo více států, pokud jde o určení bydliště osoby, na kterou se vztahuje tento protokol, stanoví instituce vzájemnou dohodou střed zájmu dotyčné osoby, a to na základě celkového posouzení veškerých dostupných informací o významných skutečnostech, které mohou zahrnovat podle okolností:\na)\ndélku a nepřetržitost přítomnosti na území dotčených států;\nb)\nosobní situaci dané osoby, včetně:\ni)\npovahy a konkrétních znaků všech vykonávaných činností, zejména místa, kde se činnost obvykle vykonává, stability činnosti a doby platnosti každé pracovní smlouvy;\nii)\nrodinné situace dané osoby a jejích rodinných vztahů;\niii)\nvykonávání jakýchkoli nevýdělečných činností;\niv)\nv případě studujících zdroj příjmu studujícího;\nv)\nsituace týkající se bydlení dané osoby, zejména nakolik je toto bydlení trvalé;\nvi)\nstátu, v němž je daná osoba považována za daňového rezidenta.\n2.\nPokud zvážení jednotlivých kritérií na základě na významných skutečností, jak je uvedeno v odstavci 1, nevede ke shodě mezi dotčenými institucemi, považuje se pro stanovení jejího skutečného místa bydliště za rozhodující záměr dotyčné osoby, jak se jeví z těchto skutečností a okolností, zejména pak z důvodů, které vedly dotyčnou osobu k přestěhování.\n3.\nMá se za to, že střed zájmu studujícího, který odejde do jiného státu za účelem řádného studia, se po celou dobu studia v uvedeném státě nenachází ve státě studia, aniž je dotčena možnost tuto domněnku vyvrátit.\n4.\nOdstavec 3 se použije obdobně na rodinné příslušníky studujícího.\nČlánek SSCI.11\nSčítání dob\n1.\nPro účely článku SSC.7 se příslušná instituce obrátí na instituce států, jejichž právní předpisy se na dotyčnou osobu také vztahovaly, aby určila všechny doby získané podle těchto právních předpisů.\n2.\nDoby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získané podle právních předpisů jednoho státu se přičtou k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného státu, pokud je to nezbytné pro účely článku SSC.7 a pokud se tyto doby nepřekrývají.\n3.\nPokud se doba pojištění nebo bydlení získaná v souladu s povinným pojištěním podle právních předpisů jednoho státu kryje s dobou pojištění získanou na základě dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění podle právních předpisů jiného státu, vezme se v úvahu jen doba získaná na základě povinného pojištění.\n4.\nPokud se doba pojištění nebo bydlení, která je jiná než rovnocenná doba získaná podle právních předpisů jednoho státu, kryje s rovnocennou dobou získanou podle právních předpisů jiného státu, vezme se v úvahu jen doba jiná než rovnocenná doba.\n5.\nJakoukoli dobu, která je považována za rovnocennou na základě právních předpisů dvou nebo více států, bere v úvahu pouze instituce státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba před uvedenou dobou naposledy povinně pojištěna. V případě, že dotyčná osoba nebyla před uvedenou dobou povinně pojištěna podle právních předpisů některého státu, posledně jmenovaná doba bude zohledněna institucí státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba povinně pojištěna poprvé po uvedené době.\n6.\nPokud není možné určit přesně období, ve kterém byly získány určité doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jednoho státu, předpokládá se, že tyto doby se nepřekrývají s dobami pojištění nebo bydlení získanými podle právních předpisů jiného státu a vezmou se přiměřeně v úvahu, pokud je to výhodné pro dotyčnou osobu.\nČlánek SSCI.12\nPravidla pro přepočet dob\n1.\nPokud jsou doby získané podle právních předpisů jednoho státu vyjádřeny v jednotkách odlišných od jednotek používaných právními předpisy jiného státu, provede se přepočet nezbytný pro účely sčítání podle článku SSC.7 na základě těchto pravidel:\na)\ndoba, která se použije jako základ pro přepočet, je doba sdělená institucí státu, na základě jehož právních předpisů byla tato doba získána;\nb)\nv případě systémů, kdy jsou doby vyjádřené ve dnech, se přepočet ze dnů na jiné jednotky a opačně, jakož i mezi odlišnými systémy založenými na dnech, provádí v souladu s touto tabulkou:\nSystém založený na\n1 den odpovídá\n1 týden odpovídá\n1 měsíc odpovídá\n1 čtvrtletí odpovídá\nMaximální počet dnů v jednom kalendářním roce\n5 dnech\n9 hodinám\n5 dnům\n22 dnům\n66 dnům\n264 dnů\n6 dnech\n8 hodinám\n6 dnům\n26 dnům\n78 dnům\n312 dnů\n7 dnech\n6 hodinám\n7 dnům\n30 dnům\n90 dnům\n360 dnů\nc)\nv případě systémů, v nichž jsou doby vyjádřeny v jiných jednotkách než ve dnech:\ni)\ntři měsíce nebo 13 týdnů odpovídá jednomu čtvrtletí a opačně;\nii)\njeden rok odpovídá čtyřem čtvrtletím, 12 měsícům nebo 52 týdnům a opačně;\niii)\npro přepočet týdnů na měsíce a opačně se týdny a měsíce přepočtou na dny v souladu s pravidly pro přepočet pro systémy založené na šesti dnech uvedenými v tabulce v písmenu b);\nd)\nv případě dob vyjádřených ve zlomcích jsou tyto údaje přepočteny na nejbližší nižší celou jednotku za použití pravidel stanovených v písmenech b) a c). Roky vyjádřené ve zlomcích jsou přepočteny na měsíce, ledaže je dotyčný systém založen na čtvrtletích;\ne)\npokud je výsledkem přepočtu podle tohoto odstavce zlomek dané jednotky, za výsledek přepočtu podle tohoto odstavce bude považována nejbližší vyšší celá jednotka.\n2.\nPoužití odstavce 1 nesmí vést u celkového součtu dob pojištění získaných během jednoho kalendářního roku k výsledku, který je vyšší než počet dnů uvedený v posledním sloupci tabulky v odst. 1 písm. b) nebo 52 týdnů nebo 12 měsíců nebo čtyři čtvrtletí.\nPokud doby, které mají být přepočítány, odpovídají maximální roční výši dob podle právních předpisů státu, ve kterém byly získány, nesmí použití odstavce 1 vést v rámci jednoho kalendářního roku k dobám kratším, než je možné roční maximum dob stanovených podle příslušných právních předpisů.\n3.\nPřepočet se provede buď v rámci jediné operace pokrývající veškeré doby, které byly sděleny jakožto celek, nebo pro každý jednotlivý rok, pokud byly tyto doby sděleny na ročním základě.\n4.\nInstituce, která sdělí doby vyjádřené ve dnech, zároveň uvede, zda systém, který spravuje, je založen na pěti dnech, šesti dnech nebo sedmi dnech.\nHLAVA II\nURČENÍ POUŽITELNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ\nČlánek SSCI.13\nPodrobnosti k článkům SSC.11 a SSC.12 tohoto protokolu\n1.\nPro účely čl. SSC.11 odst. 1 písm. a) protokolu „osoba, která vykonává zaměstnání ve státě pro zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného státu“ zahrnuje osobu, která byla zaměstnána s cílem vyslání do jiného státu, pokud se na tuto dotyčnou osobu bezprostředně před zahájením jejího zaměstnání již vztahují právní předpisy státu, ve kterém je usazen její zaměstnavatel.\n2.\nPro účely čl. SSC.11 odst. 1 písm. a) tohoto protokolu se slovy „jenž zde běžně vykonává své činnosti“ rozumí zaměstnavatel, který obvykle vykonává podstatné činnosti jiné než čistě vnitřní řídící činnosti na území státu, v němž je usazený, se zohledněním veškerých kritérií, která charakterizují činnosti vykonávané dotyčným podnikem. Příslušná kritéria musí odpovídat konkrétní charakteristice každého zaměstnavatele a skutečné povaze vykonávaných činností.\n3.\nPro účely čl. SSC.11 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se slovy „která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost“ rozumí osoba, která obvykle vykonává podstatné činnosti na území státu, v němž je usazená. Tato osoba musí zejména provozovat svou činnost již nějakou dobu před datem, kdy si přeje využít ustanovení výše uvedeného článku a v státě, kde je usazena, musí během jakéhokoli období dočasné činnosti v jiném státě nadále splňovat nezbytné předpoklady pro výkon své činnosti tak, aby byla schopna v této činnosti po svém návratu pokračovat.\n4.\nPro účely čl. SSC.11 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu je kritériem pro určení toho, zda je činnost, kterou osoba samostatně výdělečně činná bude vykonávat v jiném státě, „podobná“ samostatné výdělečné činnosti obvykle vykonávané, skutečná povaha činnosti spíše než její případné označení za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost jiným státem.\n5.\nPro účely čl. SSC.12 odst. 1 a 5 tohoto protokolu se osobou, která „obvykle vykonává zaměstnání“, jež se týká „jednoho nebo více členských států i Spojeného království“, nebo případně „ve dvou či více členských státech“, rozumí osoba, která současně nebo střídavě v těchto státech vykonává pro stejný podnik či pro stejného zaměstnavatele nebo pro různé podniky či zaměstnavatele jednu nebo více oddělených činností.\n6.\nPro účely čl. SSC.12 odst. 1 a 5 tohoto protokolu se na zaměstnané členy letové posádky a posádky palubních průvodčích běžně poskytující služby v oblasti osobní nebo nákladní letecké dopravy ve dvou nebo více státech vztahují právní předpisy státu, ve kterém se nachází mateřské letiště podle definice v článku SSC.1 tohoto protokolu.\n7.\nK okrajovým činnostem se pro účely určení použitelných právních předpisů podle článku SSC.12 tohoto protokolu nepřihlíží. Článek SSCI.15 se použije na všechny případy podle tohoto článku.\n8.\nPro účely čl. SSC.12 odst. 2 a 6 tohoto protokolu se osobou, která „obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost“, jež se týká „jednoho nebo více členských států, jakož i Spojeného království“, nebo „případně ve dvou či více členských státech“, rozumí zejména osoba, která současně nebo střídavě v těchto státech vykonává jednu nebo více oddělených samostatně výdělečných činností bez ohledu na povahu těchto činností.\n9.\nPro účely odlišení činností podle odstavců 5 a 8 tohoto článku od situací popsaných v čl. SSC.11 odst. 1 tohoto protokolu je rozhodující doba trvání činnosti v jednom nebo více státech (ať už jde o činnost trvalé, ad hoc nebo dočasné povahy). Pro tyto účely se provádí celkové posouzení všech významných skutečností, v případě zaměstnané osoby zejména včetně místa výkonu práce, jak je definováno v pracovní smlouvě.\n10.\nPro účely čl. SSC.12 odst. 1, 2, 5 a 6 tohoto protokolu se slovy „podstatná část zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti“ vykonávaná v státě rozumí, že je tam vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečné činné, aniž by se nutně jednalo o hlavní část těchto činností.\n11.\nPro určení toho, zda je podstatná část činností vykonávána v určitém státě, budou zohledněna tato orientační kritéria:\na)\nv případě zaměstnanecké činnosti pracovní doba nebo odměna a\nb)\nv případě samostatné výdělečné činnosti obrat, pracovní doba, počet poskytnutých služeb nebo příjem.\nPodíl nižší než 25 % dle výše uvedeného kritéria je v rámci celkového hodnocení ukazatelem toho, že v příslušném státě podstatná část činností vykonávána není.\n12.\nPro účely čl. SSC.12 odst. 2 písm. b) tohoto protokolu je „střed zájmu“ činností osoby samostatně výdělečně činné stanoven s ohledem na všechna hlediska profesních činností dotyčné osoby, zejména místo, kde se nachází stálé a trvalé sídlo podnikání dotyčné osoby, obvyklá povaha nebo doba trvání vykonávaných činností, počet poskytnutých služeb a záměr dotyčné osoby vyplývající ze všech okolností.\n13.\nPro stanovení použitelných právních předpisů podle odstavců 10, 11 a 12 zohlední dotčené instituce situaci předpokládanou pro období následujících 12 kalendářních měsíců.\n14.\nV případě, že osoba vykonává zaměstnání ve dvou nebo více státech svoji zaměstnaneckou činnost jménem zaměstnavatele usazeného mimo území těchto států, a pokud má tato osoba bydliště ve státě, aniž by v něm vykonávala podstatnou činnost, vztahují se na ni právní předpisy státu bydliště.\nČlánek SSCI.14\nProvádění čl. SSC.10 odst. 3 písm. b), čl. SSC.10 odst. 4 a článku SSC.11 tohoto protokolu (týkající se poskytování informací dotčeným institucím)\n1.\nNestanoví-li článek SSCI.15 této přílohy jinak, v případě, že osoba vykonává svou činnost mimo příslušný stát, informuje o tom zaměstnavatel, nebo v případě osoby, která nevykonává činnost jakožto zaměstnanec, tato osoba sama, příslušnou instituci státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Uvedená instituce vydá dotyčné osobě potvrzení podle č. SSCI.16 odst. 2 této přílohy a v souladu s čl. SSC.10 odst. 3 písm. b) nebo článkem SSC.11 tohoto protokolu neprodleně zpřístupní informace o použitelných právních předpisech vztahujících se na uvedenou osobu instituci určené příslušným orgánem státu, ve kterém je činnost vykonávána.\n2.\nZaměstnavatel ve smyslu čl. SSC.10 odst. 4 tohoto protokolu, jehož zaměstnanec vykonává práci na palubě plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, informuje o této činnosti příslušnou instituci státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Informace o použitelných právních předpisech vztahujících se na dotyčnou osobu uvedená instituce neprodleně zpřístupní podle čl. SSC.10 odst. 4 tohoto protokolu instituci určené příslušným orgánem státu, pod jehož vlajkou pluje plavidlo, na kterém dotyčný zaměstnanec vykonává svou činnost.\nČlánek SSCI.15\nProvádění článku SSC.12 tohoto protokolu\n1.\nOsoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více státech, nebo pokud se na ni vztahuje čl. SSC.12 odst. 5 nebo 6, informuje instituci určenou příslušným orgánem státu svého bydliště.\n2.\nUrčená instituce místa bydliště neprodleně určí použitelné právní předpisy vztahující se na dotyčnou osobu, a to s ohledem na článek SSC.12 tohoto protokolu a článek SSCI.13 této přílohy. Toto první určení je prozatímní. Tato instituce informuje určené instituce jednotlivých států, v nichž je činnost vykonávána, o svém prozatímním určení.\n3.\nProzatímní určení použitelných právních předpisů, jak je stanoveno v odstavci 2, se stane konečným do dvou měsíců od informování institucí určených příslušnými orgány dotčeného státu nebo států o tomto určení v souladu s odstavcem 2, pokud právní předpisy již nebyly s konečnou platností určeny na základě odstavce 4, nebo pokud alespoň jedna dotčená instituce nesdělí instituci určené příslušným orgánem státu bydliště do konce této dvouměsíční lhůty, že určení ještě nemůže přijmout nebo že v této věci zaujala odlišné stanovisko.\n4.\nPokud je z důvodu panující nejistoty o určení použitelných právních předpisů vyžadován kontakt mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více států, na žádost jedné nebo více institucí určených příslušnými orgány dotčeného státu nebo států nebo samotných příslušných orgánů jsou použitelné právní předpisy vztahující se na dotyčnou osobu určeny společnou dohodou, a to s ohledem na článek SSC.12 tohoto protokolu a na příslušná ustanovení článku SSC.13 této přílohy.\nV případě rozdílných stanovisek institucí nebo dotčených příslušných orgánů usilují tyto subjekty o shodu v souladu s výše uvedenými podmínkami a použije se článek SSCI.6.\n5.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy jsou určeny jako použitelné, ať už prozatímně, nebo s konečnou platností, uvědomí neprodleně dotyčnou osobu.\n6.\nPokud dotyčná osoba neposkytne informace uvedené v odstavci 1, použije se tento článek na podnět instituce určené příslušným orgánem státu, v němž má tato osoba bydliště, jakmile je tento orgán obeznámen o situaci dotyčné osoby, případně prostřednictvím jiné dotčené instituce.\nČlánek SSCI.16\nInformování dotyčných osob a zaměstnavatelů\n1.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými podle hlavy II tohoto protokolu, uvědomí dotyčnou osobu a tam, kde je to vhodné, jejího nebo její zaměstnavatele o povinnostech stanovených v uvedených právních předpisech. Poskytne jim nezbytnou pomoc při plnění formalit požadovaných těmito právními předpisy.\n2.\nNa žádost dotyčné osoby nebo zaměstnavatele příslušná instituce státu, jehož právní předpisy jsou použitelné podle hlavy II tohoto protokolu, potvrdí, že jsou tyto právní předpisy použitelné, a tam, kde je to vhodné, uvede, do jakého dne a za jakých podmínek.\nČlánek SSCI.17\nSpolupráce mezi institucemi\n1.\nPříslušné instituce sdělí příslušné instituci státu, jehož právní předpisy jsou na osobu podle hlavy II tohoto protokolu použitelné, informace nezbytné pro stanovení dne, kterým se uvedené právní předpisy stávají použitelnými, a odvody, za jejichž placení jsou na základě těchto právních předpisů odpovědné osoba nebo její zaměstnavatel či zaměstnavatelé.\n2.\nPříslušná instituce státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými na osobu podle hlavy II tohoto protokolu, zpřístupní instituci určené příslušným orgánem státu, jehož právní předpisy se na osobu naposledy vztahovaly, informaci o dni, od kterého se tyto předpisy použijí na dotyčnou osobu.\nČlánek SSCI.18\nSpolupráce v případě pochybností o platnosti vydaných dokumentů v souvislosti s použitelnými právními předpisy\n1.\nV případě pochybností o platnosti dokumentu prokazujícího postavení osoby pro účely použitelných právních předpisů nebo o správnosti skutečností, na nichž se dokument zakládá, se instituce státu, která dokument obdrží, obrátí na instituci, jež dokument vydala, a požádá ji o nezbytná vyjasnění a popřípadě o zrušení nebo opravu dokumentu. Dožadující instituce musí svoji žádost odůvodnit a doložit relevantní podpůrné doklady, na kterých se žádost zakládá.\n2.\nPo obdržení takové žádosti vydávající instituce znovu zváží důvody pro vydání příslušného dokumentu, a pokud je odhalena chyba, tento dokument zruší nebo opraví, a to do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti. Zrušení nebo oprava mají zpětný účinek. Avšak v případech, kdy existuje riziko nepřiměřeného dopadu, zejména riziko ztráty postavení jako pojištěné osoby během celého příslušného období nebo jeho části v dotčeném státě či státech, zváží státy přiměřenější opatření. Pokud se vydávající instituce na základě dostupných důkazů domnívá, že žadatel o dokument se dopustil podvodu, neprodleně a se zpětným účinkem tento dokument zruší nebo opraví.\nHLAVA III\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O RŮZNÝCH DRUZÍCH DÁVEK\nKAPITOLA 1\nDÁVKY V NEMOCI, MATEŘSTVÍ A ROVNOCENNÉ OTCOVSKÉ DÁVKY\nČlánek SSCI.19\nObecná prováděcí ustanovení\n1.\nPříslušné orgány nebo instituce zajistí, aby byly pojištěným osobám k dispozici veškeré nezbytné informace týkající se postupů a podmínek poskytování věcných dávek, pokud jsou tyto dávky pobírány na území jiného státu, než je stát příslušné instituce.\n2.\nBez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu může povinnost nést náklady na dávky podle článku SSC.20 tohoto protokolu přejít na stát pouze tehdy, pokud pojištěná osoba požádala o důchod podle právních předpisů tohoto státu, nebo pokud v souladu s články SSC.21 až SSC.27 tohoto protokolu pobírá pojištěná osoba důchod podle právních předpisů tohoto státu.\nČlánek SSCI.20\nSystém použitelný v případě existence více systémů ve státě bydliště nebo pobytu\nPokud právní předpisy státu bydliště nebo pobytu zahrnují více než jeden systém nemocenského, mateřského a otcovského pojištění pro více kategorií pojištěných osob, jsou ustanoveními použitelnými na základě článku SSC.15, čl. SSC.17 odst. 1, článku SSC.18, SSC.20, SSC.22 a SSC.24 tohoto protokolu ustanovení právních předpisů týkající se všeobecného systému pro zaměstnance..\nČlánek SSCI.21\nBydliště v jiném státě než v příslušném státě\nPostup a rozsah nároku\n1.\nPro účely článku SSC.15 tohoto protokolu, jsou pojištěná osoba nebo její rodinní příslušníci povinni ihned se zaregistrovat u instituce místa bydliště. Jejich nárok na věcné dávky v státě bydliště se potvrdí dokumentem vydaným příslušnou institucí na žádost pojištěné osoby nebo na žádost instituce místa bydliště.\n2.\nDokument uvedený v odstavci 1 zůstává v platnosti, dokud příslušná instituce neinformuje instituci místa bydliště o jeho zrušení.\nInstituce místa bydliště uvědomí příslušnou instituci o každé registraci podle odstavce 1 a o všech změnách nebo o zrušení této registrace.\n3.\nTento článek se použije obdobně na osoby uvedené v článku SSC.20, SSC.22, SSC.23 a SSC.24 tohoto protokolu.\nNáhrada\n4.\nPokud:\na)\nbyl osobě nebo jejím rodinným příslušníkům vydán dokument uvedený v odstavci 1,\nb)\nosoba nebo její rodinní příslušníci tento dokument zaregistrovali u instituce místa bydliště v souladu s odstavcem 1 a\nc)\nosobou nebo jejími rodinnými příslušníky nebo jejich jménem byl státu bydliště v rámci žádosti o povolení vstoupit, zdržovat se, pracovat či pobývat na území tohoto státu zaplacen zdravotní poplatek,\nmohou tato osoba nebo její rodinní příslušníci u instituce státu bydliště žádat náhradu uhrazeného zdravotního poplatku, a to v celkové, nebo případně částečné výši.\n5.\nV případě žádosti o náhradu podle odstavce 1 určí instituce státu bydliště výši této náhrady do tří kalendářních měsíců ode dne obdržení žádosti a vyplatí částku náhrady v souladu s tímto článkem.\n6.\nPokud je doba platnosti dokumentu uvedeného v odstavci 1 kratší než doba, za niž byl zdravotní poplatek zaplacen, nepřesáhne výše této náhrady tu část zdravotního poplatku, který odpovídá době platnosti uvedeného dokumentu.\n7.\nPokud zdravotní poplatek zaplatila jiná osoba jménem osoby, na niž se uplatňuje tento článek, lze náhradu vyplatit dotčené jiné osobě.\nČlánek SSCI.22\nPobyt v jiném státě než v příslušném státě\nPostup a rozsah nároku\n1.\nPro účely článku SSC.17 tohoto protokolu předloží pojištěná osoba poskytovali zdravotní péče ve státě pobytu doklad prokazující nárok vydaný její příslušnou institucí potvrzující její nárok na věcné dávky. Nemá-li pojištěná osoba takový dokument k dispozici, obrátí se instituce místa pobytu na žádost nebo v jiných nutných případech na příslušnou instituci, aby tento dokument získala.\n2.\nTento dokument potvrzuje, že pojištěná osoba má nárok na věcné dávky v souladu s podmínkami stanovenými v článku SSC.17 tohoto protokolu za stejných podmínek, jako jsou podmínky vztahující se na osoby pojištěné podle právních předpisů státu pobytu, a splňuje požadavky podle dodatku SSCI-2.\n3.\nVěcné dávky uvedené v čl. SSC.17 odst. 1 tohoto protokolu se vztahují k věcným dávkám poskytovaným ve státě pobytu v souladu s jeho právními předpisy a nezbytným ze zdravotních důvodů s cílem zabránit tomu, aby byla pojištěná osoba nucena vrátit se před koncem plánované doby pobytu do příslušného státu, aby se zde podrobila nezbytnému léčení.\nPostup a pravidla úhrady a náhrady věcných dávek\n4.\nJestliže pojištěná osoba skutečně nesla náklady na veškeré věcné dávky poskytované podle článku SSC.17 tohoto protokolu nebo jejich část a pokud právní předpisy používané institucí místa pobytu umožňují náhrady těchto nákladů pojištěné osobě, může tato osoba zaslat žádost o náhradu instituci místa pobytu. V takovém případě uvedená instituce této osobě přímo nahradí částku nákladů odpovídající těmto dávkám v mezích a za podmínek sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje.\n5.\nNebylo-li o náhradu těchto nákladů požádáno přímo u instituce místa pobytu, nahradí vzniklé náklady dotyčné osobě příslušná instituce v souladu se sazbami náhrad uplatňovanými institucí místa pobytu nebo v souladu s částkami, které by se nahrazovaly instituci místa pobytu, pokud by se v daném případě použil článek SSCI.47.\nInstituce místa pobytu poskytne příslušné instituci na její žádost veškeré nezbytné informace o těchto sazbách nebo částkách.\n6.\nOdchylně od odstavce 5 může příslušná instituce přistoupit k náhradě vzniklých nákladů v mezích a na základě sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, jestliže pojištěná osoba souhlasila s tím, že se na ni toto ustanovení použije.\n7.\nNestanoví-li právní předpisy státu pobytu v dotyčném případě náhradu podle odstavců 4 a 5, může příslušná instituce uhradit příslušné náklady v mezích a za podmínek sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, aniž je nezbytný souhlas pojištěné osoby.\n8.\nNáhrada poskytnutá pojištěné osobě nesmí být v žádném případě vyšší než částka nákladů, které jí ve skutečnosti vznikly.\n9.\nPokud se jedná o velké výdaje, může příslušná instituce vyplatit pojištěné osobě přiměřenou zálohu, jakmile tato osoba podá u instituce žádost o náhradu.\nRodinní příslušníci\n10.\nOdstavce 1 až 9 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\nNáhrady studentům\n11.\nPokud osoba:\na)\nmá platný doklad prokazující nárok podle dodatku SSCI-2 vydaný příslušnou institucí;\nb)\nbyla přijata ke studiu ve vysokoškolské instituci v jiném státě než v příslušném státě („stát studia“), aby se věnovala řádnému studiu vedoucímu k dosažení vysokoškolské kvalifikace uznané daným státem, včetně diplomů, vysvědčení nebo doktorátů získaných ve vysokoškolské instituci, což může zahrnovat přípravný kurz předcházející takovému vzdělávání v souladu s vnitrostátními právními předpisy daného státu nebo povinnou stáž;\nc)\nnevykonává ve státě studia během období, k němuž se vztahuje zdravotní poplatek, zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost a\nd)\nzdravotní poplatek byl zaplacen touto osobou nebo jejím jménem státu studia v rámci žádosti o povolení ke vstupu, pobytu nebo pobytu za účelem řádného studia v daném státě;\ntato osoba může požádat instituci státu studia o náhradu (v plné nebo částečné výši) zaplaceného zdravotního poplatku.\n12.\nPokud je žádost podána v souladu s odstavcem 11, instituce státu studia tuto žádost zpracuje a vyřídí v přiměřené lhůtě, avšak nejpozději do šesti kalendářních měsíců počínaje dnem obdržení žádosti, a vyplatí náhradu v souladu s tímto článkem.\n13.\nPokud je doba platnosti dokladu prokazujícího nárok uvedeného v odst. 11 písm. a) kratší než doba, za niž byl zdravotní poplatek zaplacen, výše náhrady za zdravotní poplatek se rovná zaplacené částce, jež odpovídá době platnosti uvedeného dokladu.\n14.\nPokud zdravotní poplatek zaplatila jiná osoba jménem osoby, na niž se uplatňuje tento článek, lze náhradu vyplatit dotčené jiné osobě.\n15.\nOdstavce 11 až 14 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky dotčené osoby.\n16.\nTento článek vstupuje v platnost 12 měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost.\n17.\nOsoba, jež splňovala podmínky uvedené v odstavci 11 v době mezi vstupem této dohody v platnost a dnem stanoveným v odstavci 16 smí po vstupu tohoto článku v platnost podat žádost o náhradu podle odstavce 11 ve vztahu k tomuto období.\n18.\nOdchylně od čl. SSC.5 odst. 1 může stát studia v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložit poplatky za věcné dávky, jež nesplňují kritéria stanovená v čl. SSC.17 odst. 1 písm. a) a jsou poskytovány osobě, které byla během jejího pobytu poskytnuta náhrada za období, na něž se náhrada vztahuje.\nČlánek SSCI.23\nPlánované léčení\nUdělování povolení\n1.\nPro účely použití čl. SSC.18 odst. 1 tohoto protokolu předloží pojištěná osoba instituci ve státě pobytu dokument vydaný příslušnou institucí. Pro účely tohoto článku se příslušnou institucí rozumí instituce, která nese náklady na plánované léčení; v případech uvedených v čl. SSC.18 odst. 4 a čl. 25 odst. 5 tohoto protokolu, kdy jsou věcné dávky poskytované ve státě bydliště hrazeny na základě paušálních částek, se příslušnou institucí rozumí instituce místa bydliště.\n2.\nPokud pojištěná osoba nemá v příslušném státě bydliště, požádá o povolení instituci místa bydliště, která ji neprodleně předá příslušné instituci.\nV tomto případě instituce místa bydliště v prohlášení potvrdí, zda jsou ve státě bydliště splněny podmínky stanovené ve druhé větě čl. SSC.18 odst. 2 tohoto protokolu.\nPříslušná instituce může odmítnout vydat požadované povolení pouze tehdy, pokud v souladu s posouzením institucí místa bydliště nejsou podmínky stanovené ve druhé větě čl. SSC.18 odst. 2 tohoto protokolu ve státě bydliště pojištěné osoby splněny nebo pokud může být stejné léčení poskytnuto v příslušném státě samotném, a to ve lhůtě lékařsky odůvodnitelné a s ohledem na aktuální zdravotní stav a pravděpodobný průběh nemoci dotyčné osoby.\nPříslušná instituce informuje instituci místa bydliště o svém rozhodnutí.\nPokud příslušná instituce v rámci lhůt stanovených vnitrostátními právními předpisy neodpoví, považuje se povolení za udělené.\n3.\nPokud pojištěná osoba, která nemá v příslušné straně bydliště, potřebuje neodkladné a životně důležité léčení a povolení nelze v souladu s druhou větou čl. SSC.18 odst. 2 tohoto protokolu odmítnout, udělí povolení jménem příslušné instituce instituce místa bydliště a příslušnou instituci neprodleně informuje.\nPříslušná instituce akceptuje lékařský nález a postupy léčení v souvislosti s potřebou neodkladného a životně důležitého léčení, o nichž rozhodnou lékaři uznaní institucí místa bydliště, která vydává povolení.\n4.\nPříslušná instituce si ponechává právo dát kdykoli během postupu udělování povolení pojištěnou osobu ve státě pobytu nebo bydliště vyšetřit lékařem podle své vlastní volby.\n5.\nAniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí o povolení, instituce místa pobytu informuje příslušnou instituci, pokud se zdá z lékařského hlediska vhodné doplnit léčení, na které se stávající povolení vztahuje.\nÚhrada nákladů na věcné dávky vzniklých pojištěné osobě\n6.\nAniž je dotčen odstavec 7, použije se obdobně čl. SSCI.22 odst. 4 a 5.\n7.\nPokud pojištěná osoba sama skutečně nesla veškeré náklady na povolenou lékařskou péči nebo jejich část a pokud jsou náklady, které je příslušná instituce povinna instituci místa pobytu nebo pojištěné osobě podle odstavce 6 uhradit (skutečné náklady), nižší než náklady, které by musela za stejnou péči uhradit v příslušném státě (pomyslné náklady), uhradí příslušná instituce na požádání náklady na péči vzniklé pojištěné osobě až do výše, o kterou jsou pomyslné náklady vyšší než skutečné náklady. Uhrazená částka nesmí nicméně přesáhnout náklady, které pojištěné osobě ve skutečnosti vznikly, a může zohlednit částku, kterou by pojištěná osoba musela zaplatit, pokud by léčení bylo poskytnuto v příslušném státě.\nÚhrada cestovních výdajů a výdajů za pobyt v souvislosti s plánovaným léčením\n8.\nV případě, že vnitrostátní právní předpisy příslušné instituce stanoví náhradu cestovních výdajů a výdajů za pobyt, které nelze oddělit od léčení pojištěné osoby, přebírá tato instituce udělením povolení k léčení v jiném státě dané náklady za dotyčnou osobu a v případě potřeby za osobu, která ji musí doprovázet.\nRodinní příslušníci\n9.\nOdstavce 1 až 8 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\nČlánek SSCI.24\nPeněžité dávky týkající se pracovní neschopnosti v případě pobytu nebo bydliště ve státě jiném než příslušném státě\nPostup, který má dodržovat pojištěná osoba\n1.\nPokud právní předpisy příslušného státu vyžadují, aby pojištěná osoba k získání nároku na peněžité dávky v pracovní neschopnosti podle čl. SSC.19 odst. 1 tohoto protokolu předložila potvrzení, požádá pojištěná osoba lékaře státu bydliště, který posoudil její zdravotní stav, o potvrzení o její pracovní neschopnosti a pravděpodobné době jejího trvání.\n2.\nPojištěná osoba toto potvrzení zašle příslušné instituci ve lhůtě stanovené právními předpisy příslušného státu.\n3.\nPokud lékaři poskytující léčení ve státě bydliště nevydávají potvrzení o pracovní neschopnosti a pokud se taková osvědčení podle právních přepisů příslušného státu požadují, obrátí se dotyčná osoba přímo na instituci místa bydliště. Tato instituce neprodleně zajistí lékařské posouzení pracovní neschopnosti dané osoby a vydání osvědčení podle odstavce 1. Toto potvrzení se neprodleně předá příslušné instituci.\n4.\nPředání dokumentu uvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 nezbavuje pojištěnou osobu povinností stanovených použitelnými právními předpisy, zvláště vůči jejímu zaměstnavateli. Zaměstnavatel, resp. příslušná instituce, mohou případně zaměstnance vyzvat k činnostem, jejichž cílem je podpora a pomoc při návratu pojištěné osoby do pracovního procesu.\nPostup, který má dodržovat instituce státu bydliště\n5.\nNa žádost příslušné instituce provede instituce místa bydliště veškeré nezbytné administrativní kontroly nebo lékařské prohlídky dotyčné osoby v souladu s právními předpisy uplatňovanými touto institucí místa bydliště. Zprávu vyšetřujícího lékaře, která se týká zejména pravděpodobné délky pracovní neschopnosti, předá instituce místa bydliště neprodleně příslušné instituci.\nPostup, který má dodržovat příslušná instituce\n6.\nPříslušná instituce si ve všech případech vyhrazuje právo nechat pojištěnou osobu vyšetřit lékařem podle svého výběru.\n7.\nAniž je dotčen čl. SSC.19 odst. 1 druhá věta tohoto protokolu, vyplatí příslušná instituce peněžité dávky přímo dotyčné osobě a v případě potřeby to oznámí instituci místa bydliště.\n8.\nPro účely čl. SSC.19 odst. 1 tohoto protokolu mají údaje uvedené v potvrzení o pracovní neschopnosti pojištěné osoby vydaném v jiném státě na základě lékařských nálezů vyšetřujícího lékaře nebo instituce stejnou právní hodnotu jako potvrzení vydané v příslušném státě.\n9.\nJestliže příslušná instituce rozhodne, že poskytnutí peněžitých dávek zamítne, oznámí své rozhodnutí pojištěné osobě a zároveň o tom uvědomí instituci místa bydliště.\nPostup v případě pobytu v jiném státě než v příslušném státě\n10.\nOdstavce 1 až 9 se použijí obdobně, pokud pojištěná osoba pobývá v jiném státě než v příslušném státě.\nČlánek SSCI.25\nPříspěvky důchodců\nPobírá-li osoba důchod z více než jednoho státu, výše odvodů srážených z veškerých vyplácených důchodů nesmí být v žádném případě vyšší než částka srážená osobě, která pobírá od příslušného státu stejně vysoký důchod.\nČlánek SSCI.26\nZvláštní prováděcí opatření\n1.\nPokud je určitá osoba nebo skupina osob na základě žádosti osvobozena od povinného nemocenského pojištění, a tyto osoby tudíž nejsou zahrnuty do systému nemocenského pojištění, na který se vztahuje tento protokol, nevzniká instituci státu pouze na základě tohoto osvobození povinnost nést náklady na věcné nebo peněžité dávky poskytnuté těmto osobám nebo jejich rodinnému příslušníku podle čl. SSC.15 do čl. 30 tohoto protokolu.\n2.\nPokud osoby uvedené v odstavci 1 a jejich rodinní příslušníci mají bydliště ve státě, v němž nárok na věcné dávky není podmíněn pojištěním nebo činností zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, jsou povinny uhradit v plné výši náklady na věcné dávky poskytnuté ve státě bydliště.\nKAPITOLA 2\nDÁVKY PŘI PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ\nČlánek SSCI.27\nNárok na věcné dávky a na peněžité dávky v případě bydliště nebo pobytu v jiném státě než v příslušném státě\n1.\nPro účely použití článku SSC.31 tohoto protokolu se obdobně použijí postupy stanovené v článcích SSCI.21 až SSCI.24 této přílohy.\n2.\nPokud jsou v rámci vnitrostátních právních předpisů státu bydliště nebo pobytu poskytovány zvláštní věcné dávky v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, instituce tohoto státu o tom neprodleně uvědomí příslušnou instituci.\nČlánek SSCI.28\nPostup v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo v jiném státě než v příslušném státě\n1.\nDojde-li k pracovnímu úrazu nebo je-li nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna v jiném státě než v příslušném státě, musí být prohlášení nebo oznámení o pracovním úrazu nebo o nemoci z povolání, pokud ve vnitrostátních právních přepisech takové prohlášení nebo oznámení existuje, vydáno v souladu s právními předpisy příslušného státu, aniž by byly případně dotčeny ostatní právní předpisy platné na území státu, v němž došlo k pracovnímu úrazu nebo v němž byla poprvé lékařem zjištěna nemoc z povolání, které v takovém případě zůstávají použitelné. Prohlášení nebo oznámení bude zasláno příslušné instituci.\n2.\nInstituce státu, na jehož území k pracovnímu úrazu došlo nebo na jehož území byla nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna, zašle příslušné instituci lékařská potvrzení vydaná na území tohoto státu.\n3.\nPokud je v případě úrazu, ke kterému došlo cestou na pracoviště nebo z pracoviště na území jiného státu, než je příslušný stát, nutné provést vyšetřování na území dříve uvedeného státu s cílem stanovit nárok na příslušné dávky, může příslušná instituce pro tento účel jmenovat osobu a uvědomit o tom orgány uvedeného státu. Instituce ve vzájemné spolupráci posoudí veškeré příslušné údaje a prostudují zprávy a veškeré další dokumenty týkající se úrazu.\n4.\nPo skončení léčení je příslušné instituci na její žádost zaslána podrobná zpráva, k níž jsou přiložena lékařská potvrzení o trvalých následcích úrazu nebo nemoci, a zejména o aktuálním stavu zraněné osoby a o zotavení ze zranění nebo jejich stabilizaci. Příslušné poplatky hradí instituce místa bydliště nebo případně místa pobytu podle tarifů používaných touto institucí na náklady příslušné instituce.\n5.\nNa žádost instituce místa bydliště nebo případně místa pobytu jí příslušná instituce oznámí rozhodnutí určující datum zotavení ze zranění nebo jejich stabilizace, a popřípadě rozhodnutí týkající se poskytování důchodu.\nČlánek SSCI.29\nPochybnosti, zda se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání\n1.\nPokud příslušná instituce zpochybní možnost použití právních předpisů vztahujících se na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání podle čl. SSC.31 odst. 2 tohoto protokolu, uvědomí o tom neprodleně instituci místa bydliště nebo místa pobytu, jež poskytla věcné dávky, které se v tomto případě budou považovat za dávky nemocenského pojištění.\n2.\nPo přijetí konečného rozhodnutí v dané věci o něm příslušná instituce neprodleně uvědomí instituci místa bydliště nebo místa pobytu, která poskytla věcné dávky.\nV případě, že se nejedná o pracovní úraz ani nemoc z povolání, věcné dávky budou poskytovány i nadále v rámci nemocenského pojištění, pokud na ně má dotyčná osoba nárok.\nV případě, že se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se věcné dávky v nemoci poskytované příslušné osobě považují za dávky při pracovním úrazu nebo v nemoci z povolání ode dne, kdy byl lékařem poprvé zjištěn pracovní úraz nebo nemoc z povolání.\n3.\nDruhý pododstavec čl. SSCI.6 odst. 5 se použije obdobně.\nČlánek SSCI.30\nPostup v případě vystavení nebezpečí nemoci z povolání ve dvou nebo více státech\n1.\nV případě uvedeném v článku SSC.33 tohoto protokolu se prohlášení nebo oznámení o nemoci z povolání zasílá příslušné instituci pro nemoci z povolání toho státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost, která může danou nemoc vyvolat.\nZjistí-li instituce, které bylo prohlášení nebo oznámení zasláno, že činnost, která může danou nemoc z povolání vyvolat, byla naposledy vykonávána podle právních předpisů jiného státu, zašle prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení odpovídající instituci tohoto státu.\n2.\nZjistí-li instituce státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, že dotyčná osoba nebo její pozůstalí nesplňují podmínky těchto právních předpisů, mimo jiné proto, že dotyčná osoba v uvedeném státě nevykonávala činnost, která vyvolala nemoc z povolání, nebo proto, že uvedený stát neuznává danou nemoc za nemoc z povolání, zašle tato instituce neprodleně instituci toho státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba dříve vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení, včetně nálezů a lékařských zpráv vyhotovených dříve uvedenou institucí.\n3.\nV případě potřeby postupují instituce postupem uvedeným v odstavci 2 zpět až k odpovídající instituci státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba poprvé vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání.\nČlánek SSCI.31\nVýměna informací mezi institucemi a placení záloh v případě opravných prostředků proti rozhodnutí o zamítnutí\n1.\nV případě podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí dávek přijatému institucí státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, uvědomí o tom tato instituce instituci, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, postupem podle čl. SSCI.30 odst. 2 a následně ji uvědomí o konečném rozhodnutí.\n2.\nVznikl-li určité osobě nárok na dávky podle právních předpisů uplatňovaných institucí, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, vyplatí tato instituce zálohy, jejichž výše je případně stanovena po poradě s institucí, proti jejímuž rozhodnutí byl podán opravný prostředek, a to tak, aby se zabránilo přeplatkům. Posledně uvedená instituce uhradí částku vyplacených záloh, pokud je na základě odvolacího řízení povinna dávky poskytnout. Tato částka se pak odečte z celkové výše dávek splatných dotyčné osobě postupem podle článků SSCI.56 a SSCI.57.\n3.\nDruhý pododstavec čl. SSCI.6 odst. 5 se použije obdobně.\nČlánek SSCI.32\nZhoršení nemoci z povolání\nV případech uvedených v článku SSC.34 tohoto protokolu je žadatel povinen poskytnout instituci státu, u níž uplatňuje své nároky na dávky, veškeré informace týkající se dříve přiznaných dávek v případě dané nemoci z povolání. Tato instituce se může obrátit na jakoukoli jinou instituci, jež byla dříve příslušná, aby získala informace, které považuje za nezbytné.\nČlánek SSCI.33\nPosouzení stupně pracovní neschopnosti v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo dříve nebo následně\nPokud byla dřívější nebo pozdější pracovní neschopnost způsobena úrazem, ke kterému došlo v době, kdy se na dotyčnou osobu vztahovaly právní předpisy státu, který nerozlišuje podle původu pracovní neschopnosti, příslušná instituce nebo subjekt určený příslušným orgánem daného státu:\na)\nna žádost příslušné instituce jiného státu poskytne údaje o stupni dřívější nebo následné pracovní neschopnosti a tam, kde je to možné, informace umožňující stanovit, zda je pracovní neschopnost důsledkem pracovního úrazu ve smyslu právních předpisů uplatňovaných institucí druhého státu;\nb)\nv souladu s použitelnými právními předpisy při stanovení nároku na dávky a výše dávek přihlíží ke stupni pracovní neschopnosti způsobené těmito dřívějšími nebo následnými případy.\nČlánek SSCI.34\nPodávání a prošetřování žádostí o důchod nebo o dodatkové dávky\nPro přiznání důchodu nebo dodatkových dávek podle právních předpisů určitého státu jsou dotyčná osoba nebo její pozůstalí s bydlištěm na území jiného státu povinni podat žádost podle potřeby buď u příslušné instituce, nebo u instituce místa bydliště, která ji postoupí příslušné instituci.\nŽádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí.\nKAPITOLA 3\nPOHŘEBNÉ\nČlánek SSCI.35\nŽádost o pohřebné\nPro účely článku SSC.37 a článku SSC.38 tohoto protokolu se žádost o pohřebné zasílá buď příslušné instituci nebo instituci místa bydliště žadatele, která ji zašle příslušné instituci.\nŽádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí.\nKAPITOLA 4\nDÁVKY V INVALIDITĚ A STAROBNÍ A POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY\nČlánek SSCI.36\nDoplňující ustanovení pro výpočet dávky\n1.\nPro účely výpočtu teoretické výše a skutečné výše dávky v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se použijí pravidla stanovená v čl. SSCI.11 odst. 3, 4, 5 a 6 této přílohy.\n2.\nNeberou-li se v úvahu doby dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění podle čl. SSCI.11 odst. 3 této přílohy, vypočítá instituce státu, podle jehož právních předpisů byly tyto doby pojištění získány, částku odpovídající těmto dobám podle ustanovení právních předpisů používaných v daném státě. Skutečná výše dávky vypočtená podle čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se zvýší o částku odpovídající dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění.\n3.\nInstituce každého státu vypočítá podle právních předpisů, které uplatňuje, výši náležející dávky, která odpovídá dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění a na kterou se podle čl. SSC.48 odst. 3 písm. c) tohoto protokolu nevztahují pravidla jiného státu o odnětí, snížení nebo pozastavení dávek.\nPokud neumožňují příslušné instituci jí uplatňované právní předpisy přímo určit tuto částku, protože dané právní předpisy přiřazují dobám pojištění různé hodnoty, může být stanovena pomyslná částka. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení stanoví způsoby stanovení této pomyslné částky.\nČlánek SSCI.37\nŽádost o dávky\nPodávání žádostí o starobní a pozůstalostní důchody\n1.\nŽadatel podá žádost instituci svého místa bydliště nebo instituci státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Pokud se na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly právní předpisy uplatňované institucí místa bydliště, tato instituce předá žádost instituci státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly.\n2.\nDatum podání žádosti platí pro všechny dotčené instituce.\n3.\nOdchylně od odstavce 2 se v případě, že žadatel, přestože o to byl požádán, neoznámí skutečnost, že byl zaměstnán nebo měl bydliště v jiných státech, za datum podání žádosti instituci uplatňující dané právní předpisy, s výhradou příznivější úpravy v těchto právních předpisech, považuje datum, k němuž žadatel doplní svoji původní žádost nebo podá novou žádost týkající se jeho chybějících dob zaměstnání nebo bydlení v některém státě.\nČlánek SSCI.38\nPotvrzení a informace, které musí žadatel přiložit k žádosti\n1.\nŽadatel podává žádost v souladu s právními předpisy uplatňovanými institucí uvedenou v čl. SSCI.37 odst. 1 a přiloží k ní podpůrné doklady požadované uvedenými právními předpisy. Žadatel předloží zejména všechny dostupné relevantní údaje a podpůrné doklady týkající se dob pojištění (instituce, identifikační čísla), zaměstnání (zaměstnavatelé) nebo samostatné výdělečné činnosti (povaha a místo výkonu činnosti) a bydlení (adresy), které mohly být získány podle jiných právních předpisů, jakož i délku těchto dob pojištění.\n2.\nPokud v souladu s čl. SSC.45 odst. 1 tohoto protokolu žadatel žádá o odklad přiznání dávek ve stáří podle právních předpisů jednoho nebo více států, uvede tuto skutečnost ve své žádosti a upřesní, podle kterých právních předpisů žádá o odklad dávek. S cílem umožnit žadateli uplatnit toto právo oznámí dotyčná instituce žadateli na jeho žádost veškeré informace, které má k dispozici, aby žadatel mohl posoudit důsledky souběžného nebo postupného přiznání dávek, o něž může žádat.\n3.\nPokud žadatel vezme zpět žádost o dávky stanovené právními předpisy konkrétního státu, takové zpětvzetí se nepovažuje za souběžné zpětvzetí žádostí o dávky podle právních předpisů jiného státu.\nČlánek SSCI.39\nZpracování žádostí dotyčnými institucemi\nKontaktní instituce\n1.\nInstituce, které se žádost o dávky podává nebo předává v souladu s čl. SSCI.37 odst. 1, se dále označuje jako „kontaktní instituce“. Instituce místa bydliště se neoznačuje jako kontaktní instituce, pokud se právní předpisy uplatňované danou institucí na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly.\nKromě zpracování žádosti o dávky podle právních předpisů uplatňovaných danou institucí podporuje tato instituce ve funkci kontaktní instituce výměnu údajů, sdělování rozhodnutí a činnosti nezbytné pro zpracování žádosti dotyčnými institucemi a poskytuje žadateli na jeho žádost veškeré informace týkající se aspektů tohoto zpracování, jež vznikají podle tohoto protokolu, a pravidelně žadatele informuje o jeho vývoji.\nZpracování žádostí o starobní a pozůstalostní důchody\n2.\nKontaktní instituce neprodleně zašle žádosti o dávky spolu se všemi dokumenty, které má k dispozici, a případně s relevantními dokumenty předloženými žadatelem všem dotčeným institucím, aby mohly souběžně zahájit zpracování dané žádosti. Kontaktní instituce oznámí ostatním institucím doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy. Uvede rovněž, které dokumenty budou předloženy později, a žádost co nejdříve doplní.\n3.\nKaždá z dotyčných institucí oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím co nejdříve doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy.\n4.\nKaždá z dotyčných institucí vypočte výši dávek v souladu s článkem SSC.47 tohoto protokolu a oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím své rozhodnutí o výši splatných dávek a jakékoli informace požadované pro účely článků SSC.48 až SSC.50 tohoto protokolu.\n5.\nPokud instituce na základě informací podle odstavců 2 a 3 tohoto článku zjistí, že se použije čl. SSC.52 odst. 2 nebo 3 tohoto protokolu, informuje o tom kontaktní instituci a ostatní dotyčné instituce.\nČlánek SSCI.40\nOznamování rozhodnutí žadateli\n1.\nKaždá instituce oznámí žadateli své rozhodnutí v souladu s použitelnými právními předpisy. V každém rozhodnutí se uvedou možnosti opravných prostředků a lhůty pro jejich uplatnění. Jakmile byla kontaktní instituce vyrozuměna o všech rozhodnutích přijatých každou institucí, zašle žadateli a ostatním dotyčným institucím souhrn těchto rozhodnutí. Vzor souhrnu vypracuje specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení. Tento souhrn se žadateli zasílá v jazyce instituce nebo na žádost žadatele v libovolném jazyce včetně angličtiny, který si zvolí a který je uznán jako úřední jazyk Unie.\n2.\nPokud se žadatel po obdržení souhrnu domnívá, že jeho práva mohla být nepříznivě ovlivněna vzájemným působením rozhodnutí přijatých dvěma nebo více institucemi, má tento žadatel právo na přezkum rozhodnutí dotyčnými institucemi ve lhůtách stanovených v příslušných vnitrostátních právních předpisech. Tyto lhůty začínají běžet dnem obdržení souhrnu. Žadatel je o výsledku přezkumu písemně vyrozuměn.\nČlánek SSCI.41\nUrčení stupně invalidity\nPři určení stupně invalidity má každá instituce v souladu se svými právními předpisy možnost nechat stav žadatele posoudit lékařem nebo jiným znalcem podle vlastního výběru. Instituce státu však přihlíží k dokumentům, lékařským zprávám a informacím správní povahy získaným institucí kteréhokoli jiného státu, jako kdyby byly vydány na jejím vlastním území.\nČlánek SSCI.42\nProzatímní splátky a zálohy na dávku\n1.\nBez ohledu na článek SSCI.7 této přílohy, zjistí-li kterákoli instituce v průběhu vyřizování žádosti o dávky, že žadatel má nárok na nezávislou dávku podle použitelných právních předpisů, vyplatí neprodleně tuto dávku v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. a) tohoto protokolu. Tato platba se považuje za prozatímní, může-li být výše poskytnuté částky ovlivněna výsledkem zpracování žádosti.\n2.\nJe-li z dostupných informací zřejmé, že žadatel má nárok na platbu od instituce podle čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, daná instituce vyplatí zálohu, jejíž výše se musí co nejvíce blížit částce, která bude pravděpodobně vyplácena podle čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu.\n3.\nKaždá instituce, která je povinna vyplácet prozatímní dávky nebo zálohy podle odstavce 1 nebo 2, neprodleně informuje žadatele a výslovně ho upozorní na prozatímní povahu tohoto opatření a na všechna práva na podání opravných prostředků v souladu s právními předpisy této instituce.\nČlánek SSCI.43\nNový výpočet dávek\n1.\nV případě nového výpočtu dávek podle čl. SSC.45 odst. 4 a čl. SSC.54 odst. 1 tohoto protokolu se obdobně použije článek SSCI.42 této přílohy.\n2.\nV případě nového výpočtu, odnětí nebo pozastavení dávky informuje instituce, která toto rozhodnutí přijala, neprodleně dotyčnou osobu a rovněž všechny instituce, vůči nimž má dotyčná osoba nárok.\nČlánek SSCI.44\nOpatření pro urychlení procesu výpočtu důchodu\n1.\nAby se usnadnily a urychlily šetření žádostí a výplata dávek, instituce, jejichž právní předpisy se na určitou osobu vztahují:\na)\nsi s institucemi ostatních států vyměňují nebo těmto institucím zpřístupňují údaje za účelem identifikace osob, u nichž dojde ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, a společně zajistí, aby tyto identifikační údaje zůstaly zachovány a vzájemně si odpovídaly, nebo v opačném případě těmto osobám poskytnou prostředky pro přímý přístup k jejich identifikačním údajům;\nb)\nsi v dostatečném časovém předstihu před dosažením věku pro vznik nároku na důchod nebo před dosažením věku, který bude určen, s dotyčnou osobou a s institucemi jiných členských států vymění nebo této osobě a těmto institucím jiných členských států zpřístupní údaje (získané doby pojištění nebo jiné důležité informace) týkající se nároků na důchod osob, u nichž došlo ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, nebo v opačném případě tyto osoby informují o prostředcích, jimiž se mohou seznámit se svými budoucími nároky na dávky, nebo jim takové prostředky poskytnou.\n2.\nPro účely odstavce 1 stanoví specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení, které údaje mají být vyměňovány nebo zpřístupňovány, a určí vhodné postupy a mechanismy s přihlédnutím k povaze, správní a technické organizaci a technologickým prostředkům, které mají vnitrostátní důchodové systémy k dispozici. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení zajistí provedení těchto důchodových systémů následnou kontrolou přijatých opatření a jejich uplatňování.\n3.\nPro účely odstavce 1 by informace uvedené v tomto článku měla obdržet instituce v prvním státě, v němž je osobě přiděleno osobní identifikační číslo (PIN) pro účely správy sociálního zabezpečení.\nČlánek SSCI.45\nOpatření pro koordinaci ve státech\n1.\nAniž je dotčen článek SSC.46 tohoto protokolu, pokud vnitrostátní právní předpisy obsahují pravidla pro určení odpovědné instituce nebo použitelného systému nebo pro zařazení dob pojištění do konkrétního systému, tato pravidla se použijí pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů dotyčného státu.\n2.\nObsahují-li vnitrostátní právní předpisy pravidla pro koordinaci mezi zvláštními systémy pro úředníky a obecným systémem pro zaměstnance, nejsou tato pravidla dotčena ustanoveními tohoto protokolu a této přílohy.\nKAPITOLA 5\nDÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI\nČlánek SSCI.46\nSčítání dob a výpočet dávek\n1.\nUstanovení čl. SSCI.11 odst. 1 této přílohy se použije obdobně jako článek SSC.46 tohoto protokolu. Aniž jsou dotčeny základní povinnosti dotyčných institucí, může dotyčná osoba příslušné instituci předložit dokument vydaný institucí státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, uvádějící doby získané podle těchto právních předpisů.\n2.\nPro účely uplatňování článku SSC.57 tohoto protokolu přihlíží příslušná instituce státu, jehož právní předpisy stanoví, že výpočet dávek závisí na počtu rodinných příslušníků, rovněž k rodinným příslušníkům dotyčné osoby, kteří mají bydliště v jiném státě, jako kdyby měli bydliště v příslušném státě. Toto ustanovení se nepoužije, pokud má ve státě bydliště rodinných příslušníků jiná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti vypočtené na základě počtu těchto rodinných příslušníků.\nHLAVA IV\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nÚHRADA VÝDAJŮ NA VĚCNÉ DÁVKY PŘI UPLATNĚNÍ ČLÁNKU SSC.30 A ČLÁNKU SSC.36 TOHOTO PROTOKOLU\nODDÍL 1\nÚHRADA NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH NÁKLADŮ\nČlánek SSCI.47\nZásady\n1.\nPro účely článku SSC.30 a článku SSC.36 tohoto protokolu hradí příslušná instituce skutečnou výši nákladů na poskytnuté věcné dávky instituci, která je poskytla, podle účetních údajů instituce poskytující dávky, s výjimkou případů, kdy se použije článek SSC.57 této přílohy.\n2.\nNevyplývá-li celá skutečná výše nákladů na dávky podle odstavce 1 nebo její část z účetnictví instituce, která je poskytla, je částka k úhradě stanovena na základě paušální částky vypočtené podle veškerých dostupných údajů. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení posoudí základy pro výpočet paušálních částek a rozhodne o výši částky.\n3.\nSazby vyšší než ty, které se použijí pro věcné dávky poskytované pojištěným osobám, na něž se vztahují právní předpisy uplatňované institucí, která poskytuje dávky uvedené v odstavci 1, nemohou být při úhradě zohledněny.\nODDÍL 2\nÚHRADA NA ZÁKLADĚ PAUŠÁLNÍCH ČÁSTEK\nČlánek SSCI.48\nUrčení dotčeného státu nebo států\n1.\nStáty uvedené v čl. SSC.30 odst. 2 tohoto protokolu, pro jejichž právní nebo správní struktury není použití úhrady na základě skutečných nákladů vhodné, jsou uvedeny v dodatku SSCI-3 k této příloze.\n2.\nV případě států uvedených v dodatku SSCI-3 hradí výši věcných dávek poskytovaných:\na)\nrodinným příslušníkům, kteří nemají bydliště v témže státě jako pojištěná osoba, jak je stanoveno v článku SSC.15 tohoto protokolu a\nb)\ndůchodcům a jejich rodinným příslušníkům, jak je stanoveno v čl. SSC.22 odst. 1, článku SSC.23 a článku SSC.24 tohoto protokolu,\npříslušné instituce ve prospěch institucí, jež uvedené dávky poskytují, na základě paušální částky stanovené pro každý kalendářní rok. Výše této paušální částky by měla být co nejbližší výši skutečných nákladů.\nČlánek SSCI.49\nZpůsob výpočtu měsíčních paušálních částek a celkové paušální částky\n1.\nPro každý věřitelský stát se měsíční paušální částka za osobu (Fi) na kalendářní rok určí tak, že se průměrné roční náklady na osobu (Yi) podle jednotlivých věkových skupin (i) vydělí 12 a na takto získaný výsledek se uplatní snížení (X) v souladu s tímto vzorcem:\nFi = Yi*1/12*(1-X)\nkde:\n—\nindex i (i = 1, 2 a 3) představuje tři věkové skupiny stanovené pro výpočet paušálních částek:\n—\ni = 1: osoby mladší 20 let\n—\ni = 2: osoby ve věku od 20 do 64 let\n—\ni = 3: osoby od 65 let výše;\n—\nYi jsou průměrné roční náklady na osobu věkové skupiny i, vymezené v odstavci 2,\n—\nkoeficient X (0,20 nebo 0,15) představuje snížení vymezené v odstavci 3.\n2.\nPrůměrné roční náklady na osobu (Yi) ve věkové skupině i se vypočítají vydělením ročních výdajů na veškeré věcné dávky poskytnuté institucemi věřitelského státu všem osobám příslušné věkové skupiny, na něž se vztahují jeho právní předpisy a jež mají bydliště na jeho území, průměrným počtem dotyčných osob této věkové skupiny v daném kalendářním roce. Tento výpočet je založen na výdajích v rámci systémů uvedených v článku SSCI.20.\n3.\nSnížení uplatňované na měsíční paušální částku se v zásadě rovná 20 % (X = 0,20). U důchodců a jejich rodinných příslušníků se toto snížení rovná 15 % (X = 0,15) v případě, že příslušný stát není uveden v příloze SSC-3 k tomuto protokolu.\n4.\nPro každý dlužný stát se celková paušální částka za kalendářní rok určí jako součet násobků získaných za každou věkovou skupinu i vynásobením stanovených měsíčních paušálních částek na osobu počtem měsíců, které dotyčné osoby v dané věkové skupině ve věřitelském státě získaly.\nPočet měsíců, které dotyčné osoby ve věřitelském státě získaly, se určí jako součet kalendářních měsíců v kalendářním roce, v němž dotyčné osoby měly z důvodu svého bydliště na území věřitelského státu nárok na pobírání věcných dávek na daném území na náklady dlužného státu. Tyto měsíce se určí podle seznamu vedeného pro tento účel institucí místa bydliště, na základě dokladů o nárocích příjemců, které poskytla příslušná instituce.\n5.\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení může předložit návrh obsahující jakékoli změny, které se ukáží jako nezbytné k zajištění toho, aby se výpočet paušálních částek co nejvíce blížil skutečným vynaloženým výdajům a aby snížení podle odstavce 3 neměla za následek nevyvážené platby nebo dvojí platby pro státy.\n6.\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení stanoví způsoby určení prvků pro výpočet paušálních částek uvedených v tomto článku.\nČlánek SSCI.50\nOznamování průměrných ročních nákladů\nČástka průměrných ročních nákladů na osobu v každé věkové skupině pro stanovený rok se oznamuje specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení nejpozději do konce druhého roku následujícího po daném roce. V případě, že k oznámení nedojde ve stanovené lhůtě, použije se částka průměrných ročních nákladů na osobu, kterou specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení naposledy určil pro předchozí rok.\nODDÍL 3\nSPOLEČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSCI.51\nPostup úhrady mezi institucemi\n1.\nÚhrada mezi státy se provádí co nejrychleji. Každá dotyčná instituce je povinna uhradit pohledávky ve lhůtách uvedených v tomto oddílu a ihned, jakmile je schopna je uhradit. Spor týkající se konkrétní pohledávky nesmí být překážkou k úhradě jiné pohledávky nebo jiných pohledávek.\n2.\nÚhrady mezi institucemi členských států a Spojeného království stanovené v článcích SSC.30 a SSC.36 tohoto protokolu se provádějí prostřednictvím styčného místa. Může existovat samostatné styčné místo pro úhrady podle článku SSC.30 a článku SSC.36 tohoto protokolu.\nČlánek SSCI.52\nLhůty pro uplatnění a uhrazení pohledávek\n1.\nPohledávky na základě skutečných výdajů se uplatňují u styčného místa dlužného státu ve lhůtě dvanácti měsíců po skončení kalendářního pololetí, během něhož byly tyto pohledávky zaznamenány v účetnictví věřitelské instituce.\n2.\nPohledávky založené na paušálních částkách pro kalendářní rok se uplatňují u styčného místa dlužného státu ve lhůtě dvanácti měsíců následujících po měsíci, v němž byly průměrné náklady na příslušný rok schváleny specializovaným výborem pro koordinaci sociálního zabezpečení. Seznamy podle čl. SSCI.49 odst. 4 se předkládají do konce roku následujícího po referenčním roce.\n3.\nV případě uvedeném v čl. SSCI.7 odst. 5 druhém pododstavci nezačne lhůta podle odstavců 1 a 2 tohoto článku běžet, dokud nebyla určena příslušná instituce.\n4.\nPohledávky uplatněné po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se neberou v úvahu.\n5.\nPohledávky hradí dlužná instituce styčnému místu věřitelského státu podle článku SSCI.51 ve lhůtě osmnácti měsíců od konce měsíce, ve kterém byly dané pohledávky uplatněny u styčného místa dlužného státu. Toto ustanovení se nepoužije na pohledávky, které dlužná instituce v dané lhůtě ze závažného důvodu odmítla.\n6.\nJakékoli spory týkající se pohledávky musí být vyřešeny nejpozději do 36 měsíců následujících po měsíci, v němž byla pohledávka uplatněna.\n7.\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení napomáhá konečnému uzavření účtů v případech, kdy ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nelze dosáhnout řešení sporu, a na odůvodněnou žádost jedné ze stran sporu poskytne své stanovisko ke sporu ve lhůtě šesti měsíců následujících po měsíci, v němž mu daná věc byla postoupena.\nČlánek SSCI.53\nÚroky z prodlení a zálohy\n1.\nPo uplynutí osmnáctiměsíčního období uvedeného v čl. SSC. 52 odst. 5 je věřitelská instituce oprávněna účtovat úrok z nezaplacených pohledávek, s výjimkou případů, kdy dlužná instituce ve lhůtě šesti měsíců od konce měsíce, v němž byla pohledávka uplatněna, poskytla zálohu ve výši alespoň 90 % celkové pohledávky uplatněné podle čl. SSCI.52 odst. 1 nebo 2. U částí pohledávky, které nejsou touto zálohou kryty, lze úrok účtovat až po uplynutí lhůty 36 měsíců uvedené v čl. SSCI.52 odst. 6.\n2.\nÚrok se vypočítá na základě referenční sazby používané pro hlavní refinanční operace finanční institucí určenou pro tento účel specializovaným výborem pro koordinaci sociálního zabezpečení. Použije se referenční sazba platná první den měsíce, v němž je pohledávka splatná.\n3.\nŽádné styčné místo nemá povinnost přijmout zálohu podle odstavce 1. Pokud však styčné místo takovou nabídku odmítne, ztrácí věřitelská instituce nárok účtovat ve vztahu k daným pohledávkám jiným než podle odst. 1 druhé věty úroky z prodlení.\nČlánek SSCI.54\nRoční účetní závěrky\n1.\nNa základě zprávy specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení určí Rada partnerství stav pohledávek za každý kalendářní rok. Za tímto účelem styčná místa oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení ve lhůtách a podle pravidel, jež stanovil, částku uplatněných, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice věřitelů) na jedné straně a částku obdržených, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice dlužníků) na straně druhé.\n2.\nRada partnerství může provádět jakékoli vhodné kontroly statistických a účetních údajů, které slouží jako základ k vypracování ročního stavu pohledávek podle odstavce 1, zejména za účelem zajištění souladu těchto údajů s pravidly stanovenými v této hlavě.\nKAPITOLA 2\nZPĚTNÉ VYMÁHÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ POSKYTNUTÝCH DÁVEK, ZPĚTNÉ VYMÁHÁNÍ PROZATÍMNÍCH PLATEB A ODVODŮ, ZÁPOČET A POMOC PŘI VYMÁHÁNÍ\nODDÍL 1\nZÁSADY\nČlánek SSCI.55\nSpolečná ustanovení\nPro účely článku SSC.64 tohoto protokolu a v jím stanoveném rámci jsou pohledávky vymáhány vždy, kdy je to možné, prostřednictvím zápočtu buď mezi institucemi příslušných členských států a Spojeného království, nebo vůči dotyčné fyzické či právnické osobě, v souladu s články SSCI.56 až SSCI.58 této přílohy. Není-li prostřednictvím zápočtu možné vymoci celou pohledávku nebo její část, jsou dlužné částky vymáhány podle článků SSCI.59 až SSCI.69 této přílohy.\nODDÍL 2\nZÁPOČET\nČlánek SSCI.56\nNeoprávněně vyplacené dávky\n1.\nVyplatila-li instituce jednoho státu nějaké osobě dávky neoprávněně, může tato instituce, za podmínek a v mezích stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, požádat instituci jiného státu příslušnou pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby neoprávněně vyplacenou částku odečetla od nedoplatků nebo průběžných plateb, jež má této osobě ještě vyplatit, bez ohledu na odvětví sociálního zabezpečení, v jehož rámci se dávka vyplácí. Tato instituce posledně uvedeného státu provede odpočet příslušné částky za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy, jako kdyby se jednalo o přeplatky, které u ní vznikly, a poukáže odečtenou částku instituci, která dávky neoprávněně vyplatila.\n2.\nVyplatila-li při přiznávání nebo přezkoumávání dávek v případě invalidity, starobních a pozůstalostních důchodů podle hlavy III kapitoly 3 a 4 tohoto protokolu instituce jednoho státu nějaké osobě dávky v nesprávné výši, může uvedená instituce odchylně od odstavce 1 požádat instituci jiného státu odpovědnou za vyplácení odpovídajících dávek uvedené osobě, aby přeplacenou částku odečetla od jakýchkoli nedoplatků, které mají být příslušné osobě ještě vyplaceny. Poté, co posledně uvedená instituce informuje o výši svých nedoplatků instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši, sdělí instituce, která vyplatila částku v nesprávné výši, do dvou měsíců výši nesprávně vyplacené částky. Pokud instituce, která má vyplatit doplatky, obdrží toto sdělení v řádné lhůtě, převede odečtenou částku instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši. Pokud daná lhůta uplynula, vyplatí uvedená instituce doplatky neprodleně dotyčné osobě.\n3.\nPobírala-li osoba sociální pomoc v jednom státě v době, během níž měla nárok na dávky podle právních předpisů jiného státu, může subjekt, který pomoc poskytoval, má-li ze zákona nárok na vrácení dávek náležejících dotyčné osobě, vyžadovat po instituci jakéhokoli jiného státu příslušné pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby odečetla částku vyplacenou v rámci pomoci od částek, které tento stát dotyčné osobě vyplácí.\nToto ustanovení se použije obdobně pro jakéhokoli rodinného příslušníka dotyčné osoby, který pobíral pomoc na území jednoho státu v době, během níž měla pojištěná osoba nárok na dávky pro tohoto rodinného příslušníka podle právních předpisů jiného státu.\nInstituce státu, která vyplatila částku pomoci v neoprávněné výši, zašle vyúčtování dlužné částky instituci druhého státu, která poté za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy provede odpočet částky a neprodleně ji poukáže instituci, která částku v neoprávněné výši vyplatila.\nČlánek SSCI.57\nProzatímně vyplacené peněžité dávky nebo odvody\n1.\nPro účely článku SSCI.6 provede instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky, vyúčtování prozatímně vyplacené částky a zašle je instituci, která byla určena za příslušnou, a to nejpozději do tří měsíců od okamžiku, kdy byly stanoveny použitelné právní předpisy nebo byla určena instituce příslušná pro vyplácení dávek.\nInstituce, která byla určena za příslušnou k výplatě dávek, odečte dlužnou částku plynoucí z prozatímní platby od doplatku odpovídajících dávek, který má dotyčné osobě ještě vyplatit, a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky.\nPokud částka prozatímně vyplacených dávek přesáhne výši doplatku či pokud žádný doplatek neexistuje, odečte instituce, která byla určena za příslušnou, za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu jí uplatňovanými právními předpisy tuto částku od průběžných plateb a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky.\n2.\nInstituce, která obdržela prozatímní odvody od právnické či fyzické osoby, vrátí dané částky osobám, jež je zaplatily, až poté, co se u instituce, která byla určena za příslušnou, přesvědčí, jaké částky jí náleží podle čl. SSCI.6 odst. 4.\nNa žádost instituce, která byla určena za příslušnou, již je třeba podat nejpozději tři měsíce po určení použitelných právních předpisů, jí instituce, která obdržela prozatímní odvody, tyto odvody poukáže za účelem vypořádání situace ohledně odvodů, které právnická či fyzická osoba dluží instituci, která byla pro stejné období určena za příslušnou. Poukázané odvody se se zpětnou platností považují za zaplacené instituci, která byla určena za příslušnou.\nPokud částka prozatímně uhrazených odvodů přesáhne částku, kterou právnická či fyzická osoba dluží instituci, jež byla určena za příslušnou, vrátí instituce, která obdržela tyto prozatímní odvody, příslušný přeplatek dotyčné právnické či fyzické osobě.\nČlánek SSCI.58\nNáklady související se zápočtem\nJe-li pohledávka vypořádána prostřednictvím zápočtu podle článků SSCI.56 a SSCI.57, nevyžaduje se úhrada žádných nákladů.\nODDÍL 3\nVYMÁHÁNÍ\nČlánek SSCI.59\nDefinice a společná ustanovení\n1.\nPro účely tohoto oddílu se rozumí:\na)\n„pohledávkou“ veškeré pohledávky týkající se odvodů či dávek vyplacených či poskytnutých neoprávněně, včetně úroků, pokut, správních sankcí a všech jiných poplatků a nákladů souvisejících s pohledávkou v souladu s právními předpisy státu uplatňujícího pohledávku,\nb)\n„dožadujícím subjektem“, pokud jde o kterýkoli stát, jakákoli instituce, která požaduje informace, oznámení či vymáhání v souvislosti s pohledávkou, jak je definována výše,\nc)\n„dožádaným subjektem“, pokud jde o kterýkoli stát, jakákoli instituce, na kterou se lze obrátit s žádostí o informace, oznámení či vymáhání.\n2.\nŽádosti a veškerá související komunikace mezi státy se obvykle řeší prostřednictvím určených institucí.\n3.\nSpecializovaný výbor koordinaci sociálního zabezpečení přijme praktická prováděcí opatření, včetně opatření týkajících se mimo jiné článku SSCI.4 a stanovení minimální částky, u které již lze žádat o vymáhání.\nČlánek SSCI.60\nŽádosti o informace\n1.\nNa žádost dožadujícího subjektu sdělí dožádaný subjekt veškeré informace, které jsou pro dožadující subjekt užitečné při vymáhání pohledávky.\n2.\nPro získání těchto informací využije dožádaný subjekt pravomocí, které mu svěřují právní a správní předpisy použitelné pro vymáhání obdobných pohledávek vzniklých v jeho státě. V žádosti o informace se uvádí jméno, poslední známá adresa a veškeré další důležité informace související s identifikací dotyčné právnické nebo fyzické osoby, které se týkají informací, jež mají být poskytnuty, a povaha a výše pohledávky, která je předmětem žádosti.\n3.\nDožádaný subjekt není povinen poskytnout informace:\na)\nkteré by nebyl s to obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek na území svého státu;\nb)\njimiž by porušil ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo\nc)\njejichž sdělení by mohlo ohrozit bezpečnost daného státu nebo by mohlo být v rozporu s veřejným pořádkem daného státu.\n4.\nDožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o informace.\nČlánek SSCI.61\nOznamování\n1.\nNa žádost dožadujícího subjektu a v souladu s právními předpisy platnými pro oznamování obdobných nástrojů nebo rozhodnutí na jeho vlastním území oznámí dožádaný subjekt adresátovi veškeré nástroje a rozhodnutí, včetně soudních, které pocházejí ze státu dožadujícího subjektu a které se týkají pohledávky nebo jejího vymáhání.\n2.\nV žádosti o oznámení se uvádí jméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčného adresáty, k nimž má dožadující subjekt běžně přístup, a povaha a předmět nástroje nebo rozhodnutí, které mají být oznámeny, v případě potřeby jméno, adresa a všechny další důležité informace o dlužníkovi a pohledávka, jíž se nástroj nebo rozhodnutí týká, jakož i veškeré další užitečné informace.\n3.\nDožádaný subjekt neprodleně uvědomí dožadující subjekt o úkonech učiněných v souvislosti s jeho žádostí o oznámení, a zejména o dni předání nástroje nebo rozhodnutí adresátovi.\nČlánek SSCI.62\nŽádost o vymáhání pohledávky\n1.\nNa žádost dožadujícího subjektu vymáhá dožádaný subjekt pohledávky, které jsou předmětem nástroje umožňujícího vymahatelnost pohledávky vydaného dožadujícím subjektem v rozsahu povoleném právními a správními předpisy platnými ve státě dožádaného subjektu a v souladu s nimi.\n2.\nDožadující subjekt může požádat o vymáhání pohledávky pouze tehdy, pokud:\na)\ndožádanému subjektu rovněž poskytne úřední kopii nebo ověřenou kopii nástroje umožňujícího vymahatelnost pohledávky ve státě dožadujícího subjektu, s výjimkou případů, kdy se použije čl. SSCI.64 odst. 3;\nb)\npohledávka nebo nástroj umožňující její vymahatelnost nebyly v jeho státě napadeny;\nc)\nve svém státě využil vhodné postupy pro vymáhání, které má k dispozici na základě nástroje uvedeného v odstavci 1, a přijatá opatření nevedou k úplnému uhrazení pohledávky;\nd)\ndosud neuplynula promlčecí lhůta podle jeho právních předpisů.\n3.\nV žádosti o vymáhání se uvádí:\na)\njméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčné fyzické nebo právnické osoby nebo identifikace případné třetí osoby, která má v držení její majetek;\nb)\nnázev, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dožadujícího subjektu;\nc)\nodkaz na nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky vydaný ve státě dožadujícího subjektu;\nd)\npovaha a výše pohledávky, včetně jistiny, úroků, pokut, správních sankcí a všech dalších splatných poplatků a nákladů, vyjádřených v měnách států dožadujícího i dožádaného subjektu;\ne)\ndatum, kdy dožadující nebo dožádaný subjekt oznámil nástroj adresátovi;\nf)\npočátek a délka lhůty, během níž je vymáhání pohledávky možné podle platného práva státu dožadujícího subjektu;\ng)\nveškeré další důležité informace.\n4.\nŽádost o vymáhání pohledávky obsahuje rovněž prohlášení dožadujícího subjektu potvrzující, že podmínky stanovené v odstavci 2 byly splněny.\n5.\nDožadující subjekt předá dožádanému subjektu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.\nČlánek SSCI.63\nNástroj umožňující vymahatelnost pohledávky\n1.\nV souladu s čl. SSC.64 odst. 2 tohoto protokolu se nástroj, na jehož základě je možné vymáhat pohledávku, přímo uznává a automaticky pokládá za nástroj státu dožádaného subjektu umožňující vymahatelnost pohledávky.\n2.\nBez ohledu na odstavec 1 může být nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky, je-li to vhodné, v souladu s předpisy platnými ve státě dožádaného subjektu potvrzen či uznán jako nástroj umožňující vymahatelnost na území tohoto státu nebo být takovým nástrojem doplněn nebo nahrazen.\nPříslušný stát usiluje / státy usilují o splnění formálních náležitostí týkajících se tohoto potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o vymáhání, s výjimkou případů, kde se použije třetí pododstavec tohoto odstavce. Státy je nemohou odepřít, je-li nástroj umožňující vymahatelnost řádně vyhotoven. Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech případného překročení lhůty tří měsíců.\nPokud některý z těchto úkonů vyústí v napadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnost vydaného dožadujícím subjektem, použije se článek SSCI.65.\nČlánek SSCI.64\nPlatební podmínky a lhůta\n1.\nPohledávky se vymáhají v měně státu dožádaného subjektu. Dožádaný subjekt poukáže dožadujícímu subjektu celou částku pohledávky, kterou vymůže.\n2.\nDožádaný subjekt může, umožňují-li to právní a správní předpisy platné v jeho státě, po poradě s dožadujícím subjektem poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit úhradu ve splátkách. Úroky, které dožádaný subjekt vybere na základě takového odložení platby, se rovněž poukáží dožadujícímu subjektu.\n3.\nOde dne, kdy je nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky přímo uznán podle čl. SSCI. 63 odst. 1 nebo potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen podle čl. SSCI.63 odst. 2, se účtuje úrok z prodlení podle právních a správních předpisů platných ve státě dožádaného subjektu, který se rovněž poukáže dožadujícímu subjektu.\nČlánek SSCI.65\nNapadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího vymahatelnost pohledávky a napadení opatření k jejímu vymáhání\n1.\nNapadne-li zúčastněná strana v průběhu řízení o vymáhání pohledávky pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost vydaný ve státě dožadujícího subjektu, podá žalobu k příslušnému orgánu státu dožadujícího subjektu, v souladu s právními předpisy platnými v tomto státě. Dožadující subjekt tento úkon neprodleně oznámí dožádanému subjektu. Dožádaný subjekt o něm může informovat rovněž zúčastněná strana.\n2.\nJakmile dožádaný subjekt obdrží oznámení nebo informaci podle odstavce 1 od dožadujícího subjektu nebo od zúčastněné strany, přeruší řízení o vymáhání pohledávky až do rozhodnutí příslušného orgánu v této věci, pokud dožadující subjekt nevyžaduje v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce jinak. Považuje-li to dožádaný subjekt za nezbytné, a aniž je dotčen článek SSCI.68, může přijmout předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to u obdobných pohledávek umožňují právní předpisy platné v jeho státě.\nBez ohledu na první pododstavec může dožadující subjekt v souladu s právními a správními předpisy platnými v jeho státě požádat dožádaný subjekt o vymáhání napadené pohledávky, pokud to umožňují příslušné právní a správní předpisy platné ve státě dožádaného subjektu. Jestliže výsledek napadení posléze vyzní ve prospěch dlužníka, je dožadující subjekt povinen nahradit všechny vymožené částky a všechny případné náhrady, jež je nutno zaplatit, podle právních předpisů platných ve státě dožádaného subjektu.\n3.\nJsou-li napadena opatření k vymáhání pohledávky přijatá ve státě dožádaného subjektu, podává se žaloba k příslušnému orgánu tohoto státu v souladu s jeho právními předpisy.\n4.\nJe-li příslušným orgánem, ke kterému byla podána žaloba podle odstavce 1, řádný nebo správní soud, je rozhodnutí tohoto soudu, vyzní-li ve prospěch dožadujícího subjektu a povoluje vymáhání pohledávky ve státě dožadujícího subjektu, „nástrojem umožňujícím vymahatelnost“ ve smyslu článků SSCI.62 a SSCI.63 a vymáhání pohledávky se provede na základě tohoto rozhodnutí.\nČlánek SSCI.66\nOmezení týkající se pomoci\n1.\nDožádaný subjekt není povinen:\na)\nposkytnout pomoc uvedenou v článcích SSCI.62 až SSCI.65, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže ve státě dožádaného subjektu, pokud to právní a správní předpisy platné ve státě dožádaného subjektu umožňují u obdobných vnitrostátních pohledávek;\nb)\nposkytnout pomoc uvedenou v článcích SSCI.60 až SSCI.65, jestliže se původní žádost podle článků SSCI.60 až SSCI.62 týká pohledávek starších pěti let počítáno od okamžiku, kdy byl podle právních a správních předpisů platných ve státě dožadujícího subjektu v den podání žádosti vydán nástroj umožňující vymahatelnost. Pokud však byly pohledávka nebo nástroj napadeny, počíná lhůta běžet okamžikem, kdy stát dožadujícího subjektu stanoví, že pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost již nelze dále napadnout.\n2.\nDožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc.\nČlánek SSCI.67\nPromlčecí lhůty\n1.\nOtázky týkající se promlčecích lhůt se řídí:\na)\nprávními předpisy platnými ve státě dožadujícího subjektu, pokud se týkají pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnost, a\nb)\nprávními předpisy platnými ve státě dožádaného subjektu, pokud se týkají opatření k vymáhání pohledávky v dožádaném státě.\nPromlčecí lhůty podle právních předpisů platných ve státě dožádaného subjektu začínají běžet dnem přímého uznání nebo dnem potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení v souladu s článkem SSCI.63.\n2.\nÚkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným subjektem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím subjektem, stavěly nebo přerušovaly promlčecí lhůtu podle právních předpisů platných ve státě dožadujícího subjektu, se pro otázky tohoto účinku považují za provedené v uvedeném státě.\nČlánek SSCI.68\nPředběžná opatření\nNa odůvodněnou žádost dožadujícího subjektu přijme dožádaný subjekt předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to umožňují právní předpisy platné ve státě dožádaného subjektu.\nPro účely prvního pododstavce se použijí obdobně ustanovení a postupy uvedené v článcích SSCI.62, SSCI.63, SSCI.65 a SSCI.66.\nČlánek SSCI.69\nNáklady související s vymáháním\n1.\nDožádaný subjekt vymáhá od dotyčné fyzické nebo právnické osoby a ponechá si veškeré náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly, podle právních předpisů státu dožádaného subjektu, které se vztahují na obdobné pohledávky.\n2.\nVzájemná pomoc podle tohoto oddílu se zpravidla poskytuje bezplatně. V případech, kdy vymáhání představuje zvláštní problém nebo je spojeno se značnými náklady, se však dožadující a dožádaný subjekt mohou dohodnout na zvláštních pravidlech úhrady.\nStát dožadujícího subjektu nadále ručí státu dožádaného subjektu za veškeré náklady a veškeré ztráty vzniklé z úkonů uznaných za neodůvodněné co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti nástroje vydaného dožadujícím subjektem.\nHLAVA V\nRŮZNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek SSCI.70\nLékařské prohlídky a správní kontroly\n1.\nAniž jsou dotčena jiná ustanovení, pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, provádí na žádost této instituce lékařské prohlídky instituce místa pobytu nebo místa bydliště příjemce v souladu s postupy stanovenými právními předpisy uplatňovanými touto institucí.\nDlužná instituce v případě potřeby informuje instituci místa pobytu nebo bydliště o veškerých zvláštních požadavcích, které je třeba dodržet, a o předmětu lékařské prohlídky.\n2.\nInstituce místa pobytu nebo bydliště je povinna zaslat zprávu dlužné instituci, která o lékařskou prohlídku požádala. Tato instituce se řídí zjištěními instituce místa pobytu nebo bydliště.\nDlužná instituce si vyhrazuje právo nechat příjemce vyšetřit lékařem podle vlastního výběru. Příjemce však může být vyzván, aby se dostavil do státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce, pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví a že související náklady na cestu a na pobyt uhradí dlužná instituce.\n3.\nPokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, správní kontrolu na žádost této dlužné instituce provádí instituce místa pobytu nebo bydliště příjemce.\nV tomto případě se rovněž použije odstavec 2.\n4.\nOdchylně od zásady bezplatné vzájemné správní spolupráce podle čl. SSC.59 odst. 3 tohoto protokolu hradí skutečnou částku výdajů na kontroly uvedené v tomto článku dlužná instituce, která požadovala jejich provedení, instituci, která byla požádána o jejich provedení.\nČlánek SSCI.71\nOznamování\n1.\nStáty oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení údaje o orgánech a subjektech uvedených v článku SSC.1 tohoto protokolu a v čl. SSC.1 odst. 2 písm. a) a b) této přílohy a o institucích určených v souladu s touto přílohou.\n2.\nSubjekty uvedené v odstavci 1 musejí být elektronicky identifikovatelné prostřednictvím identifikačního kódu a elektronické adresy.\n3.\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení stanoví strukturu, obsah a podrobné podmínky, včetně společného formátu a vzoru, pro oznamování údajů uvedených v odstavci 1.\n4.\nPro účely tohoto protokolu se může Spojené království podílet na elektronické výměně informací o sociálním zabezpečení a nese související náklady.\n5.\nStáty odpovídají za aktualizaci informací uvedených v odstavci 1.\nČlánek SSCI.72\nInformování\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení připraví informace potřebné k seznámení dotyčných subjektů s jejich právy a administrativními náležitostmi, které musí pro uplatnění těchto práv splnit. Šíření těchto informací je zajišťováno pokud možno elektronickou cestou prostřednictvím zveřejnění na internetových stránkách přístupných veřejnosti. Specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení zajistí jejich pravidelnou aktualizaci a zaměří se na kvalitu služeb poskytovaných zákazníkům.\nČlánek SSCI.73\nPřepočet měny\nPro účely tohoto protokolu a této přílohy se jako směnný kurz dvou měn použije referenční směnný kurz vyhlášený finanční institucí určenou k tomuto účelu specializovaným výborem pro koordinaci sociálního zabezpečení. Datum, ke kterému je třeba stanovit směnný kurz, určí specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení.\nČlánek SSCI.74\nProváděcí pravidla\nSpecializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení může přijmout další pokyny k provádění tohoto protokolu a této přílohy.\nČlánek SSCI.75\nPřechodná ustanovení pro formuláře a dokumenty\n1.\nBěhem přechodného období, jehož konec stanoví specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení, jsou pro účely provádění tohoto protokolu platné veškeré formuláře a doklady vydané příslušnými institucemi ve formátu používaném bezprostředně před vstupem tohoto protokolu v platnost a v příslušných případech se používají i nadále pro výměnu informací mezi příslušnými institucemi. Veškeré tyto formuláře a doklady vydané před tímto přechodným obdobím a během něj jsou platné až do uplynutí doby jejich platnosti nebo jejich zrušení.\n2.\nFormuláře a doklady platné v souladu s odstavcem 1 zahrnují:\na)\nevropský průkaz zdravotního pojištění vydaný jménem Spojeného království, který je platným dokladem prokazujícím nárok pro účely článku SSC.17 a čl. SSC.25 odst. 1 tohoto protokolu a článku SSCI.22 této přílohy a\nb)\npřenosné dokumenty, které potvrzují situaci dané osoby v oblasti sociálního zabezpečení požadované pro účely tohoto protokolu.\nDodatek SSCI-1\nSPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ MEZI DVĚMA NEBO VÍCE STÁTY (UVEDENÁ V ČLÁNKU SSCI.8 TÉTO PŘÍLOHY)\nBELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dnů 4. května a 14. června 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nVýměna dopisů ze dnů 18. ledna a 14. března 1977 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nařízení (EHS) č. 1408/71), ve znění výměny dopisů ze dne 4. května a 23. července 1982 (dohoda o náhradě nákladů spojených s čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71)\nDÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dnů 30. března a 19. dubna 1977, ve znění výměny dopisů ze dne 8. listopadu 1989 a ze dne 10. ledna 1990 o dohodě o zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nESTONSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 29. března 2006 mezi příslušnými orgány Estonské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle nařízení (ES) č. 883/2004 oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nFINSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 1. a 20. června 1995 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada výdajů nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady výdajů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nFRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dnů 25. března a 28. dubna 1997 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDohoda ze dne 8. prosince 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nMAĎARSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 1. listopadu 2005 mezi příslušnými orgány Maďarské republiky a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nIRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 9. července 1975 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání podepsané dne 15. prosince 2005 mezi příslušnými orgány Italské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrady výdajů na věcné dávky poskytnuté podle nařízení (ES) č. 883/2004 oběma zeměmi s účinkem od 1. ledna 2005\nLUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 18. prosince 1975 a 20. ledna 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů souvisejících se správními kontrolami a lékařskými prohlídkami uvedenými v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72)\nMALTA – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 17. ledna 2007 mezi příslušnými orgány Malty a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nNIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUstanovení článku 3 druhé věty správního ujednání ze dne 12. června 1956 provádějícího úmluvu ze dne 11. srpna 1954\nPORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 8. června 2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté oběma zeměmi s účinkem od dne 1. ledna 2003\nŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nDohoda ze dne 18. června 1999 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nŠVÉDSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nDohoda ze dne 15. dubna 1997 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDodatek SSCI-2\nDOKLAD PROKAZUJÍCÍ NÁROK (článek SSC.17, čl. SSC.25 odst. 1 tohoto protokolu a článek SSCI.22 této přílohy)\n1.\nDoklady prokazující nárok vydané příslušnými institucemi členských států pro účely článku SSC.17 a čl. SSC.25 odst. 1 tohoto protokolu musí být v souladu s rozhodnutím správní komise č. S2 ze dne 12. června 2009 o technických specifikacích evropského průkazu zdravotního pojištění.\n2.\nDoklady prokazující nárok vydané příslušnými institucemi Spojeného království pro účely článku SSC.17 a čl. SSC.25 odst. 1 obsahují tyto údaje:\na)\npříjmení a jméno držitele dokladu;\nb)\nosobní identifikační číslo držitele dokladu;\nc)\ndatum narození držitele dokladu;\nd)\ndatum skončení platnosti dokladu;\ne)\nkód „UK“ místo kódu ISO Spojeného království;\nf)\nidentifikační číslo a zkratka instituce Spojeného království, která doklad vydala;\ng)\nlogické číslo dokladu;\nh)\nv případě prozatímního dokladu datum vydání a datum doručení dokladu a podpis a razítko instituce Spojeného království.\n3.\nTechnické specifikace dokladů Doklady prokazující nárok vydaných Spojeným královstvím se neprodleně oznámí specializovanému výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení, aby se usnadnilo přijímání příslušných dokladů institucemi členských států poskytujícími věcné dávky.\nVĚCNÉ DÁVKY VYŽADUJÍCÍ PŘEDCHOZÍ DOHODU (článek SSC.17 a čl. SSC.25 odst. 1 tohoto protokolu)\n1.\nVěcné dávky poskytované podle článku SSC.17 a čl. SSC.25 odst. 1 tohoto protokolu zahrnují dávky poskytované ve spojení s chronickými nebo již existujícími nemocemi, jakož i s těhotenstvím a porodem.\n2.\nTato ustanovení se nevztahují na věcné dávky, včetně dávek ve spojení s chronickými nebo již existujícími onemocněními nebo s narozením dítěte, pokud účelem pobytu v jiném státě je podstoupit uvedenou léčbu.\n3.\nVeškerá životně důležitá lékařská péče, která je dostupná pouze na specializované lékařské jednotce nebo díky specializovaném personálu nebo vybavení, musí být podmíněna předchozí dohodou mezi pojištěnou osobou a jednotkou poskytující léčbu, aby bylo zajištěno, že léčba bude dostupná během pobytu pojištěné osoby v jiném státě, než je příslušný stát nebo stát bydliště.\n4.\nOrientační seznam druhů léčby, které splňují uvedená kritéria:\na)\ndialýza ledvin;\nb)\noxygenoterapie;\nc)\nspeciální léčba astmatu;\nd)\nechokardiografie v případě chronických autoimunitních onemocnění;\ne)\nchemoterapie.\nDodatek SSCI-3\nSTÁTY POŽADUJÍCÍ ÚHRADU NÁKLADŮ NA VĚCNÉ DÁVKY NA ZÁKLADĚ PAUŠÁLNÍCH ČÁSTEK (UVEDENÉ V ČL. SSCI.48 ODST. 1 TÉTO PŘÍLOHY)\nIRSKO\nŠPANĚLSKO\nKYPR\nPORTUGALSKO\nŠVÉDSKO\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nPŘÍLOHA SSC-8\nPŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU SSC.11\nČLENSKÉ STÁTY", "summary": "Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím\nDohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nDohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé\nDohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací\nRozhodnutí (EU) 2020/2252 o podpisu jménem Unie Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a Dohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací\nRozhodnutí (Euratom) 2020/2253, kterým se schvaluje uzavření Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Evropským společenstvím pro atomovou energii o spolupráci v oblasti bezpečného a mírového využití jaderné energie a Dohody o obchodu a spolupráci\nProhlášení uvedená v rozhodnutí Rady o uzavření dohody o obchodu a spolupráci a dohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací, jménem Unie\nRozhodnutí (EU) 2021/689 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie\nOznámení týkající se vstupu v platnost Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a Dohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací\nCO JE CÍLEM DOHOD, PROHLÁŠENÍ A ROZHODNUTÍ?\nRozhodnutí se týkají podpisu a provádění dohody o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a EU a členskými státy EU. Dohoda má jít nad rámec tradiční dohody o volném obchodu a poskytnout pevný základ pro zachování přátelství a spolupráce v budoucnosti. Odráží skutečnost, že Spojené království opouští systém společných pravidel, dohledu a donucovacích mechanismů EU a nebude nadále využívat výhod jednotného trhu EU. V prohlášeních jsou uvedena politická rozhodnutí, na nichž se obě strany dohodly v řadě konkrétních otázek a oblastí politiky.\nKLÍČOVÉ BODY\nDohoda je rozdělena na 7 částí, po nichž následují 3 protokoly a více než 600 stran příloh.\nČást 1: společná a institucionální pravidla\nTato část stanoví cíle dohody, pravidla pro dodatečné dohody mezi stranami a institucionální strukturu, včetně výborů Rady partnerství a pracovních skupin, které mají zajistit řádné fungování dohody.\nČást 2: obchod, doprava, rybolov a další ustanovení\nTato část je rozdělena do několika dílů:\n1. Obchod – tento díl zahrnuje řadu oblastí, včetně:obchodu se zbožím – včetně dohody o nulových clech nebo kvótách na obchodované zboží, programů vzájemného uznávání důvěryhodných obchodníků a pravidel původu, služeb a investic – zahrnuje dohodu o rovném zacházení pro poskytovatele služeb a investory z EU ve Spojeném království a naopak, digitálního obchodu – zahrnuje odstranění neodůvodněných překážek digitálního obchodu, včetně zákazu požadavků na lokalizaci údajů, při současném dodržování pravidel ochrany údajů, energetiky – zahrnuje záruky bezpečnosti dodávek energie, spolupráci v oblasti energetiky na moři v Severním moři, vymahatelné závazky vůči Pařížské dohodě a neústupnost v oblasti změny klimatu a stanovování cen uhlíku, a rovných podmínek pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj.2. Letectví – dohoda zahrnuje:neomezený provoz mezi jednotlivými letišti v EU a ve Spojeném království, spolupráci v oblasti bezpečnosti letectví, ochrany letectví před protiprávními činy a uspořádání letového provozu, pravidla pro pozemní odbavení a letištní časy (zákaz diskriminace a přístup) a práva cestujících.3. Silniční doprava – dohoda zahrnuje:neomezený přístup mezi jednotlivými místy pro dopravce přepravující náklad mezi EU a Spojeným královstvím a plná práva na tranzit přes území druhé strany, pravidla týkající se pracovních podmínek, bezpečnosti silničního provozu, spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek v oblasti životního prostředí, sociálních otázek a hospodářské soutěže.4. Koordinace sociálního zabezpečení a víza pro krátkodobé návštěvy – dohoda zahrnuje:koordinaci některých dávek sociálního zabezpečení (starobní a pozůstalostní důchody, předdůchody, zdravotní péče, mateřství a otcovství, pracovní úrazy), což usnadňuje práci v zahraničí a nepozbytí práv, ustanovení o nediskriminaci zajišťuje rovné zacházení s občany EU při udělování krátkodobých víz.5. Rybolov – dohoda zahrnuje:nová opatření zajistí udržitelné řízení sdílených populací ryb ve vodách EU a Spojeného království, přičemž budou respektována práva a povinnosti obou stran jako nezávislých pobřežních států, přechodné období v délce pěti a půl roku, během něhož se vzájemná přístupová práva k rybolovu ve vodách druhé strany nezmění a kvóty EU se postupně převedou na Spojené království.Část 3: spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech\nDohoda zajišťuje, že strany budou spolupracovat v řadě ohledů, včetně:pokračující spolupráce mezi Spojeným královstvím, Europolem a Eurojustem, ujednání o úzké spolupráci mezi vnitrostátními policejními a soudními orgány Spojeného království a členských států EU, včetně předávání osob, mechanismů pro rychlou výměnu údajů jmenné evidence cestujících (PNR), údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel (Prüm) a informací z rejstříku trestů, spolupráce v oblasti praní peněz a financování terorismu.Část 4: tematická spolupráce\nDohoda zajišťuje spolupráci v některých dalších otázkách, včetně:přeshraničních zdravotních bezpečnostních hrozeb, sdílení utajovaných informací a osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně možnosti Spojeného království podílet se na činnosti Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).Část 5: účast na programech EU, řádné finanční řízení a finanční ustanovení\nSpojené království se zúčastní 5 programů EU otevřených pro účast zemí mimo EU (v závislosti na svém finančním příspěvku):Horizont Evropa (výzkum a inovace), program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, ITER (fúzní zkušební zařízení), Copernicus (systém pro monitorování Země), přístup ke službám EU pro satelitní sledování a dohled (SST).Část 6: řešení sporů a horizontální pravidlaPokud se stranám nepodaří najít řešení sporu, může být zřízen nezávislý rozhodčí tribunál, který věc vyřeší závazným rozhodnutím. Tento mechanismus řešení sporů se vztahuje na většinu oblastí dohody, včetně rovných podmínek a rybolovu. Tento mechanismus je doprovázen donucovacími a ochrannými mechanismy včetně možnosti pozastavit závazky přístupu na trh, např. znovuzavedením cel a/nebo kvót v dotčené oblasti. Obě strany budou mít také možnost křížové odvety*, pokud se druhá strana nepodřídí rozhodnutí nezávislého rozhodčího soudu. Jakékoli podstatné porušení povinností považovaných za „zásadní prvky“ (boj proti změně klimatu, dodržování demokratických hodnot a základních práv nebo nešíření zbraní) může vést k pozastavení nebo vypovězení celé dohody nebo její části.Část 7: závěrečná ustanoveníDohoda se nevztahuje na Gibraltar ani na britská zámořská území. Dohoda a případné doplňkové dohody budou každých 5 let přezkoumány.Přílohy a protokoly\nK dohodě existuje řada příloh, které se týkají například těchto oblastí:jednací řád Rady partnerství a výborů, pravidla původu, motorová vozidla, vybavení a díly, zdravotnické výrobky, pravidla pro oprávněné hospodářské subjekty, pokyny pro uznávání odborných kvalifikací.K dohodě jsou připojeny tři protokoly:Protokol o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel – tento protokol stanoví pravidla a postupy spolupráce v této oblasti. Protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách – tento protokol má oběma stranám umožnit vzájemnou pomoc při zajišťování správného uplatňování celních předpisů, zejména při předcházení, vyšetřování a potírání operací porušujících tyto předpisy. Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení – tento protokol stanoví pravidla pro koordinaci:dávek v nemoci,dávek v mateřství a otcovských dávek,dávek v invaliditě,dávek ve stáří.Prohlášení\nTato prohlášení zahrnují širokou škálu témat včetně:spolupráce v oblasti regulace, pokud jde o finanční služby, boje proti škodlivým daňovým režimům, měnové politiky a kontroly subvencí, silničních dopravců, azylu a navracení, různých aspektů prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech, výměny a ochrany utajovaných informací, účasti Spojeného království na programech EU a přístupu k programovým službám, návrhu protokolu o programech a činnostech, kterých se bude Spojené království účastnit.\nODKDY SE ROZHODNUTÍ A DOHODA POUŽIJÍ?\nRozhodnutí (EU) 2020/2252 a (Euratom) 2020/2253 platí ode dne 29. prosince 2020. Na základě souhlasu Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 a rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2021 vstoupily dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a dohoda o bezpečnosti informací v platnost dne 1. května 2021.\nKONTEXT\nDohoda o obchodu a spolupráci navazuje na dohodu o vystoupení dohodnutou mezi Spojeným královstvím a EU, která vstoupila v platnost dne 1. února 2020. Dohoda o vystoupení se týkala například těchto oblastí:práva občanů – jak občanů EU žijících ve Spojeném království, tak naopak, otázky rozluky – kroky k zajištění řádného vystoupení Spojeného království, přechodné období od 1. února do 31. prosince 2020 – aby bylo možné vyjednat dohodu o obchodu a spolupráci, během tohoto období bylo se Spojeným královstvím ve většině ohledů zacházeno jako s členským státem, finanční vyrovnání – zajištění toho, aby Spojené království splnilo své finanční závazky jako členský stát.\nKLÍČOVÉ POJMY\nKřížová odveta: odvetná opatření, např. cla, v jednom odvětví obchodu, např. v zemědělství, proti nespravedlivým opatřením nebo porušování dohod ovlivňujících obchod v jiném odvětví.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nDohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10–2539)\nDohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2540–2548)\nRozhodnutí Rady (EU) 2020/2252 ze dne 29. prosince 2020 o podpisu jménem Unie a o prozatímním provádění Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 2–10)\nRozhodnutí Rady (Euratom) 2020/2253 ze dne 29. prosince 2020, kterým se schvaluje uzavření Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Evropským společenstvím pro atomovou energii o spolupráci v oblasti bezpečného a mírového využití jaderné energie Evropskou komisí a uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé Evropskou komisí jménem Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 11–13)\nProhlášení uvedená v rozhodnutí Rady o uzavření dohody o obchodu a spolupráci a dohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací, jménem Unie (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2549–2559)\nRozhodnutí Rady (EU) 2021/689 ze dne 29. dubna 2021 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2–9)\nOznámení týkající se vstupu v platnost Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2560)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nDohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1–177)\nPoslední aktualizace 27.05.2021"}
{"celex_id": "32017R1001", "reference": "16.6.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 154/1\nNAŘÍZENÍ EVORPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1001\nze dne 14. června 2017\no ochranné známce Evropské unie\n(kodifikované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na první odstavec článku 118 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 207/2009 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nNařízení Rady (ES) č. 40/94 (4), které bylo v roce 2009 kodifikováno jako nařízení (ES) č. 207/2009, vytvořilo systém ochrany ochranných známek specifický pro Unii, jenž poskytuje ochranu ochranných známek na úrovni Unie souběžně s ochranou ochranných známek dostupnou na úrovni členských států v souladu s vnitrostátními systémy ochranných známek, které byly harmonizovány směrnicí Rady 89/104/EHS (5) kodifikovanou jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (6).\n(3)\nJe vhodné podporovat v Unii harmonický rozvoj hospodářských činností a trvalý a vyvážený rozmach dotvořením vnitřního trhu, který řádně funguje a nabízí podmínky obdobné těm, které existují na trhu vnitrostátním. Pro vytvoření takového trhu a posílení jeho jednotnosti by měly být nejen odstraněny překážky volného pohybu zboží a služeb a vytvořen režim zajišťující, že nedojde k narušení soutěže, ale navíc by měly být stanoveny právní podmínky umožňující podnikům přizpůsobit své činnosti rozměru Unie, ať již v oblasti výroby a prodeje zboží nebo v oblasti poskytování služeb. Za tímto účelem by měly mít významnou úlohu mezi právními nástroji, které mají podniky k dispozici, ochranné známky umožňující rozlišit mezi výrobky a službami podniků stejnými prostředky v rámci celé Unie bez ohledu na hranice.\n(4)\nPro sledování uvedených cílů Unie se jeví nezbytným přijetí společného režimu pro ochranné známky, na jehož základě mohou podniky nabýt na základě jediného řízení ochranné známky EU, kterým je poskytnuta jednotná ochrana a které mají účinky na celém území Unie. Takto vyjádřená zásada jednotné povahy ochranné známky EU by se měla uplatnit, nestanoví-li toto nařízení jinak.\n(5)\nPřekážku teritoriality práv udělených vlastníkům ochranných známek právními předpisy členských států nelze odstranit sbližováním právních předpisů. Z toho důvodu, aby bylo podnikům umožněno vyvíjet bez omezení hospodářskou činnost na území celého vnitřního trhu, by měla existovat možnost zapsání ochranné známky upravené jednotně právem Unie přímo použitelným ve všech členských státech.\n(6)\nZkušenosti získané od vytvoření systému ochranných známek Společenství ukázaly, že podniky z Unie a ze třetích zemí systém přijaly a tento se stal úspěšným a životaschopným doplňkem a alternativou k ochraně ochranných známek na úrovni členských států.\n(7)\nPrávo Unie upravující ochranné známky však nenahrazuje právní předpisy členských států o ochranných známkách. Ve skutečnosti by nebylo správné nutit podniky, aby přihlašovaly své ochranné známky jako ochranné známky EU.\n(8)\nNárodní ochranné známky jsou i nadále nezbytné pro ty podniky, které nepožadují ochranu svých ochranných známek na úrovni Unie nebo které nemohou získat ochranu v rámci celé Unie, zatímco vnitrostátní ochraně nic nebrání. Mělo by být ponecháno na rozhodnutí přihlašovatele žádajícího o ochranu plynoucí z ochranné známky, zda požaduje ochranu plynoucí pouze z národní ochranné známky v jednom či více členských státech, nebo pouze z ochranné známky EU, nebo z obou typů.\n(9)\nPráva z ochranné známky EU by nemělo být možné nabýt jinak než zápisem a zápis by měl být zamítnut, pokud ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, je protiprávní nebo je v rozporu se staršími právy.\n(10)\nOznačení by mělo být možné vyjádřit v jakékoli vhodné formě využívající obecně dostupné technologie, což nutně neznamená v grafické podobě, pokud je vyjádření jasné, přesné, celistvé, snadno dostupné, čitelné, trvalé a objektivní.\n(11)\nOchrana vyplývající z ochranné známky EU, jejíž funkcí je zejména zajistit ochrannou známku jako označení původu, by měla být v případě totožnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo služeb absolutní. Ochrana by měla platit i v případě podobnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo služeb. Pojem podobnosti je třeba vykládat v souvislosti s pravděpodobností záměny. Pravděpodobnost záměny, která závisí na množství prvků a zejména na tom, jak je ochranná známka na trhu známá, na tom, k jaké asociaci s užívaným nebo zapsaným označením by mohlo dojít, a na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi příslušnými výrobky či službami, by měla představovat pro tuto ochranu zvláštní podmínku.\n(12)\nPro zajištění právní jistoty a úplného souladu se zásadou práva přednosti, podle níž má dříve zapsaná starší ochranná známka přednost před ochrannými známkami zapsanými později, je nezbytné stanovit, že vymáhání práv z ochranné známky EU by se nemělo dotýkat práv vlastníků získaných přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti této ochranné známky EU. To je v souladu s čl. 16 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ze dne 15. dubna 1994.\n(13)\nPoužívá-li společnost totožné nebo podobné označení coby obchodní název tak, že mezi společností nesoucí tento název a výrobky nebo službami pocházejícími od této společnosti vzniká vazba, může dojít k nejasnostem ohledně obchodního zdroje, z něhož výrobky nebo služby pocházejí. Porušení práv z ochranné známky EU by proto mělo zahrnovat rovněž užívání označení jako obchodního názvu nebo podobného označení, pokud se používají pro účely rozlišení výrobků nebo služeb.\n(14)\nZa účelem zajištění právní jistoty a plného souladu se zvláštními právními předpisy Unie je vhodné stanovit, že vlastník ochranné známky EU by měl být oprávněn zakázat třetím osobám používat označení ve srovnávací reklamě, pokud je taková srovnávací reklama v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES (7).\n(15)\nZa účelem zajištění ochrany ochranných známek a účinného boje proti padělání způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky Unie v rámci Světové obchodní organizace (WTO), zejména podle článku V Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) o volném tranzitu, a pokud jde o generické léčivé přípravky, podle „prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví“ přijatého Konferencí ministrů WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001, by měl být vlastník ochranné známky EU oprávněn bránit třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud tyto výrobky pocházejí z třetích zemí a bez povolení nesou ochrannou známku, která je totožná nebo v zásadě totožná s ochrannou známkou EU zapsanou pro takové výrobky.\n(16)\nZa tímto účelem by mělo být vlastníkovi ochranné známky EU dovoleno bránit vstupu výrobků porušujících práva z ochranných známek a jejich uvádění do veškerých celních režimů, včetně tranzitu, překládání, skladování, svobodných pásem, dočasného uskladnění, aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, a to i v případě, že tyto výrobky nejsou určeny k uvedení na trh Unie. Při provádění celních kontrol by celní orgány měly využívat pravomoci a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (8), a to i na žádost držitelů práv. Celní orgány by měly provádět příslušné kontroly zejména na základě kritérií analýzy rizik.\n(17)\nV zájmu uvedení potřeby zajistit účinné vymáhání práv z ochranné známky do souladu s potřebou nenarušovat plynulost obchodu s legálně obchodovaným zbožím by právo vlastníka ochranné známky EU mělo zaniknout v případech, kdy v následném řízení zahájeném před soudem pro ochranné známky Evropské unie (dále jen „soud pro ochranné známky EU“) věcně příslušným pro přijetí rozhodnutí o tom, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky EU, je deklarant nebo držitel výrobků schopen prokázat, že vlastník ochranné známky EU není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.\n(18)\nČlánek 28 nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví, že držitel práva je odpovědný za škody vzniklé držiteli zboží v případech, kdy se mimo jiné následně zjistí, že dotčené zboží neporušuje právo duševního vlastnictví.\n(19)\nMěla by být přijata vhodná opatření k zajištění bezproblémového tranzitu generických léčivých přípravků. Pokud jde o mezinárodní nechráněné názvy (INN) jako celosvětově uznávané generické názvy pro účinné látky ve farmaceutických přípravcích, je nezbytné řádně zohlednit stávající omezení účinku práv plynoucích z ochranné známky EU. Vlastník ochranné známky EU by tak neměl mít právo bránit jakékoli třetí osobě v přepravě výrobků do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, na základě podobnosti mezi INN účinné látky v léčivých přípravcích a danou ochrannou známkou.\n(20)\nAby se vlastníkům ochranných známek EU umožnilo účinně bojovat proti padělkům, měli by mít právo zakázat umisťování označení porušujících práva z ochranné známky na výrobky, stejně jako některé přípravné kroky učiněné před umisťováním.\n(21)\nVýlučná práva vyplývající z ochranné známky EU by neměla vlastníka opravňovat k tomu, aby zakázal užívání označení či údajů třetími osobami, jsou-li užívána řádně, a tedy v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi a zvyklostmi v daném odvětví. Vzhledem k tomu, že obchodním názvům je pravidelně poskytnuta neomezená ochrana proti pozdějším ochranným známkám, by se v zájmu zajištění rovných podmínek pro obchodní názvy a ochranné známky EU v případě konfliktu mělo mít za to, že takové užití zahrnuje pouze použití osobního jména třetí osoby. Dále by mělo být obecně umožněno užívání popisných označení či údajů, které nemají rozlišovací způsobilost. Vlastník ochranné známky by navíc neměl být oprávněn zabránit řádnému a poctivému užívání ochranné známky EU pro účely identifikace výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb daného vlastníka nebo pro odkazování na ně. Užívání ochranné známky třetími osobami s cílem upozornit spotřebitele na další prodej pravých výrobků, které byly původně prodány vlastníkem ochranné známky EU nebo s jeho souhlasem v Unii, by mělo být považováno za řádné, pokud je zároveň v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi a se zvyklostmi v daném odvětví. Užívání ochranné známky třetími osobami za účelem uměleckého vyjádření by mělo být považováno za řádné, pokud je zároveň v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi a se zvyklostmi v daném odvětví. Mimoto by se toto nařízení mělo uplatňovat způsobem, který zajistí plné dodržování základních práv a svobod, a zejména svobody projevu.\n(22)\nZe zásady volného pohybu zboží vyplývá, že je nezbytné, aby vlastník ochranné známky EU neměl právo zakázat její užívání třetí osobou pro zboží, které bylo jím nebo s jeho souhlasem pod touto ochrannou známkou uvedeno na trh v Evropském hospodářském prostoru, ledaže má vlastník oprávněné důvody bránit dalšímu odbytu výrobků.\n(23)\nZa účelem zajištění právní jistoty a ochrany legitimně nabytých práv z ochranné známky je vhodné a nezbytné stanovit, aniž by tím byla dotčena zásada, podle níž pozdější ochranná známka nemůže být uplatněna vůči starší ochranné známce, že vlastníci ochranných známek EU by neměli být oprávněni podat námitky proti užívání pozdější ochranné známky, pokud tato byla získána v době, kdy práva ze starší ochranné známky nemohla být vůči pozdější ochranné známce vymáhána.\n(24)\nNení důvod chránit ochranné známky EU ani starší ochranné známky, které jim odporují, pokud nejsou řádně užívány.\n(25)\nV zájmu spravedlnosti a z důvodů právní jistoty by užívání ochranné známky EU v podobě, která se liší v prvcích neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v té podobě, v jaké byla zapsána, mělo být dostačující k zachování poskytnutých práv bez ohledu na to, zda je ochranná známka v té podobě, v jaké je užívána, rovněž zapsána.\n(26)\nNa ochrannou známku EU je třeba pohlížet jako na předmět vlastnictví, který existuje nezávisle na podniku, jehož výrobky nebo služby označuje. Měla by tedy existovat možnost jejího převodu, možnost poskytnout ji jako zástavu třetí osobě nebo ji učinit předmětem licencí.\n(27)\nK provedení právní úpravy o ochranných známkách stanovené tímto nařízením pro každou jednotlivou ochrannou známku jsou nezbytná správní opatření na úrovni Unie. Je tedy při zachování stávající institucionální struktury a vyváženosti pravomocí Unie nezbytné právně zakotvit Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“), který je v technických věcech nezávislý a má právní, správní a finanční autonomii. Je proto nezbytné a vhodné, aby to byl subjekt Unie s právní subjektivitou a pravomocemi svěřenými tímto nařízením a aby působil v rámci práva Unie, aniž by zasahoval do pravomocí orgánů Unie.\n(28)\nOchranné známky EU poskytují ochranu ve vztahu k určitým výrobkům nebo službám, jejichž povaha a počet určují rozsah ochrany, které požívá vlastník ochranné známky. Proto je nezbytné v tomto nařízení stanovit pravidla pro označování a třídění výrobků a služeb a zabezpečit právní jistotu a řádnou správu prostřednictvím požadavku, aby výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu plynoucí z ochranné známky, byly přihlašovatelem označeny dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly na základě samotné přihlášky určit rozsah ochrany, o niž se žádá. Užívání obecných výrazů by mělo být vykládáno v tom smyslu, že zahrnuje pouze výrobky a služby, na které se jednoznačně vztahuje doslovný význam výrazu. Vlastníci ochranných známek EU, které byly z důvodů praxe úřadu přede dnem 22. června 2012 zapsány pro celý název třídy podle systému třídění zavedeného Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek ze dne 15. června 1957, by měli mít možnost upravit seznam výrobků a služeb, aby se zajistilo, že obsah rejstříku splňuje požadovanou úroveň jasnosti a přesnosti v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.\n(29)\nAby se zabránilo zbytečným odkladům při zápisu ochranné známky EU, je vhodné stanovit režim nepovinných rešerší ochranných známek EU a národních ochranných známek, který by měl být pružný, pokud jde o potřeby a preference uživatelů. Nepovinné rešerše ochranných známek EU a národních ochranných známek by měly být doplněny zpřístupněním komplexních, rychlých a výkonných vyhledávačů, které budou veřejnosti k dispozici bezplatně v rámci spolupráce mezi úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví.\n(30)\nÚčastníkům, jichž se dotýkají rozhodnutí úřadu, je třeba zaručit právní ochranu způsobem odpovídajícím zvláštnostem práva ochranných známek. Proti rozhodnutím jednotlivých rozhodovacích útvarů úřadu by proto měla být stanovena možnost odvolání. O odvolání by měl rozhodovat odvolací senát úřadu. Rozhodnutí odvolacího senátu by pak měla podléhat přezkumu Tribunálu, který může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit.\n(31)\nPro zajištění ochrany ochranných známek EU by měly členské státy s přihlédnutím ke své vnitrostátní úpravě určit co nejomezenější počet vnitrostátních soudů prvního a druhého stupně, které mají pravomoc ve věcech porušení práv a platnosti ochranných známek EU.\n(32)\nJe nezbytné, aby rozhodnutí týkající se platnosti a porušení práv z ochranných známek EU mělo účinky a vztahovalo se na celé území Unie, neboť je to jediný způsob, jak zabránit vydání odporujících si rozhodnutí ze strany soudů a úřadu a zajistit, aby nebyla ohrožena jejich jednotná povaha. Na všechna řízení týkající se ochranných známek EU by se měla vztahovat ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (9), pokud toto nařízení nestanoví z uvedených ustanovení výjimky.\n(33)\nJe třeba vyvarovat se toho, aby byla vydávána odporující si rozhodnutí o žalobách mezi týmiž účastníky a se stejným skutkovým stavem ve věci ochranné známky EU a paralelní národní ochranné známky. Proto, pokud jsou podány žaloby ve stejném členském státě, je třeba prostředky k dosažení tohoto cíle hledat ve vnitrostátních procesních předpisech, které nejsou tímto nařízením dotčeny, zatímco jsou-li žaloby podány v různých členských státech, byla by vhodná ustanovení obdobná ustanovením o litispendenci a souvisejících řízeních v nařízení (EU) č. 1215/2012.\n(34)\nS cílem podpořit sbližování postupů a rozvoj společných nástrojů je nezbytné zavést vhodný rámec pro spolupráci mezi úřadem a úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, přičemž tento rámec vymezí klíčové oblasti spolupráce a umožní úřadu koordinovat příslušné společné projekty v zájmu Unie a členských států a tyto projekty do určité maximální výše financovat. Tato spolupráce by měla být přínosná pro podniky využívající systémy ochranných známek v Evropě. Pro uživatele unijního systému stanoveného tímto nařízením by tyto projekty týkající se zejména databází určených pro rešerše a konzultace měly přinášet další, kompletní, účinné a nezpoplatňované nástroje ke splnění zvláštních požadavků vyplývajících z jednotné povahy ochranné známky EU.\n(35)\nJe žádoucí podpořit smírné, rychlé a účinné urovnávání sporů tím, že se úřadu svěří zřízení mediačního střediska, jehož služby by mohly být využívány kýmkoli s cílem dosáhnout na základě vzájemné dohody smírného urovnání sporů týkajících se ochranných známek EU a průmyslových vzorů Společenství.\n(36)\nZavedení systému ochranných známek EU mělo za následek zvýšené finanční zatížení pro ústřední úřady průmyslového vlastnictví a další orgány členských států. Dodatečné náklady jsou spojeny s vyřizováním vyššího počtu námitkových řízení a řízení o neplatnosti, jejichž předmětem jsou ochranné známky EU nebo která jsou zahájena vlastníky těchto ochranných známek; s činnostmi v oblasti zvyšování povědomí o systému ochranných známek EU; jakož i s činnostmi, jejichž záměrem je zajistit vymáhání práv z ochranných známek EU. Je proto vhodné zajistit, aby úřad kompenzoval část nákladů členských států vynaložených v souvislosti s úlohou, kterou hrají při zajišťování hladkého fungování systému ochranných známek EU. Platba této kompenzace by měla podléhat předložení příslušných statistických údajů ze strany členských států. Rozsah této kompenzace nákladů by neměl vést k rozpočtovému schodku úřadu.\n(37)\nPro zajištění úplné autonomie a nezávislosti úřadu je nezbytné, aby měl vlastní rozpočet, jehož příjmy pocházejí hlavně z poplatků placených uživateli systému. Platí však i rozpočtový proces Unie, pokud jde o dotace ze souhrnného rozpočtu Unie. Přezkoumání účetních závěrek provádí Účetní dvůr.\n(38)\nV zájmu řádného finančního řízení by se mělo zabránit kumulaci výrazných rozpočtových přebytků úřadem. Tímto by neměla být dotčena finanční rezerva pokrývající jeden rok provozních výdajů úřadu, kterou si úřad udržuje, aby zajistil kontinuitu svých operací a plnění svých úkolů. Tato rezerva by se měla využít pouze k zajištění kontinuity úkolů úřadu podle tohoto nařízení.\n(39)\nS ohledem na zásadní význam výše poplatků placených úřadu za fungování systému ochranných známek EU a za jeho doplňkový vztah k systémům ochranných známek členských států je nutné stanovit výši těchto poplatků přímo v tomto nařízení formou přílohy. Výše poplatků by měla být stanovena na úrovni, která zajistí, aby zaprvé příjmy z poplatků byly v zásadě dostačující k tomu, aby byl rozpočet úřadu vyrovnaný; zadruhé systém ochranných známek EU a systémy ochranných známek členských států fungovaly souběžně a doplňovaly se, přičemž by se rovněž zohlednila velikost trhu, na který se vztahuje ochranná známka EU, a potřeby malých a středních podniků; a zatřetí práva vlastníků ochranných známek EU byla v členských státech účinně vymáhána.\n(40)\nPro zajištění efektivního, účinného a rychlého průzkumu a zápisu přihlášek ochranné známky EU úřadem v rámci transparentního, důkladného, spravedlivého a vyváženého řízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podrobností ohledně postupů pro podávání a průzkum námitek a postupů pro změnu přihlášky.\n(41)\nAby se zajistilo, že ochranná známka EU může být efektivním a účinným způsobem v rámci transparentního, důkladného, spravedlivého a vyváženého řízení zrušena nebo prohlášena za neplatnou, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění postupů pro zrušení a prohlášení neplatnosti.\n(42)\nAby odvolací senáty mohly efektivně, účinně a v úplnosti přezkoumat rozhodnutí úřadu v rámci transparentního, důkladného, spravedlivého a vyváženého řízení, které zohledňuje zásady stanovené v tomto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění formálního obsahu odvolání, postup pro podání a přezkoumání odvolání, formální obsah a formu rozhodnutí odvolacího senátu a vrácení poplatků za odvolání.\n(43)\nPro zajištění hladkého, efektivního a účinného fungování systému ochranných známek EU by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění požadavků týkajících se ústního jednání a způsobů dokazování, způsobů oznamování, komunikačních prostředků a formulářů, které mají použít účastníci řízení, pravidel pro výpočet a délku lhůt, postupů pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku, pravidel pro obnovení řízení a podrobností ohledně zastupování před úřadem.\n(44)\nPro zajištění efektivní a účinné organizace odvolacích senátů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podrobností týkajících se jejich organizace.\n(45)\nPro zajištění efektivního a účinného zápisu mezinárodních ochranných známek způsobem, který je plně v souladu s pravidly Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek přijatého v Madridu dne 27. června 1989 (dále jen „Madridský protokol“), by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podrobností ohledně postupů pro podávání a průzkum námitek, včetně nezbytných sdělení, která mají být učiněna pro Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO), a podrobností ohledně postupu týkajícího se mezinárodních zápisů založených na základní přihlášce nebo základním zápisu kolektivní ochranné známky, certifikační ochranné známky nebo garanční ochranné známky.\n(46)\nJe obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a že tyto konzultace budou vedeny v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (10). V zájmu zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady mají systematicky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(47)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určení podrobností ohledně přihlášek, žádostí, osvědčení, nároků, pravidel, oznámení a jakéhokoli jiného dokumentu podle příslušných procesních požadavků stanovených tímto nařízením, jakož i ohledně maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených, podrobností týkajících se zveřejňování ve Věstníku ochranných známek EU a v Úředním věstníku úřadu, způsobů výměny informací mezi úřadem a vnitrostátními orgány, podrobných pravidel pro překlad podpůrných dokladů v písemném řízení, přesných druhů rozhodnutí, která má přijmout jediný člen námitkového nebo zrušovacího oddělení, podrobností ohledně oznamovací povinnosti podle Madridského protokolu a podrobných požadavků ohledně žádosti o územní rozšíření ochrany následně po uskutečnění mezinárodního zápisu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).\n(48)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOchranná známka Evropské unie\n1.   Ochranná známka pro výrobky nebo služby, která je zapsána za podmínek a způsobem stanoveným v tomto nařízení, se dále nazývá „ochranná známka Evropské unie“ (dále jen „ochranná známka EU“).\n2.   Ochranná známka EU má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celé Unii: může být zapsána, převedena, lze se jí vzdát, může být předmětem rozhodnutí o zrušení práv vlastníka nebo být prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé Unie. Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.\nČlánek 2\nÚřad\n1.   Zřizuje se Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).\n2.   Veškeré odkazy v právu Unie na Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) se považují za odkazy na úřad.\nČlánek 3\nPrávní způsobilost\nPro účely tohoto nařízení se za právnické osoby považují společnosti a ostatní právní subjekty, které podle práva, jímž se řídí, mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy nebo činit jiná právní jednání a mají procesní způsobilost.\nKAPITOLA II\nPRÁVO OCHRANNÝCH ZNÁMEK\nODDÍL 1\nDefinice ochranné známky EU a její nabytí\nČlánek 4\nOznačení, která mohou tvořit ochrannou známku EU\nOchrannou známku EU mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvary výrobku nebo jeho obal, či zvuky, pokud jsou tato označení způsobilá:\na)\nrozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků; a\nb)\nbýt vyjádřena v rejstříku ochranných známek Evropské unie (dále jen „rejstřík“) způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky.\nČlánek 5\nOsoby způsobilé být vlastníky ochranných známek EU\nVlastníky ochranné známky EU mohou být všechny fyzické nebo právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů.\nČlánek 6\nNabytí ochranné známky EU\nOchranné známky EU lze nabýt zápisem do rejstříku.\nČlánek 7\nAbsolutní důvody pro zamítnutí zápisu\n1.   Do rejstříku se nezapíšou:\na)\noznačení, která nesplňují podmínky článku 4;\nb)\nochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;\nc)\nochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;\nd)\nochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;\ne)\noznačení, která jsou tvořena výlučně:\ni)\ntvarem nebo jinou vlastností, které vyplývají z povahy samotného výrobku;\nii)\ntvarem nebo jinou vlastností výrobku, které jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku;\niii)\ntvarem nebo jinou vlastností výrobku, které dávají výrobku podstatnou hodnotu;\nf)\nochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;\ng)\nochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, například pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby;\nh)\nochranné známky, k nimž nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty podle článku 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“);\ni)\nochranné známky, které obsahují znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6ter Pařížské úmluvy, a představující zvláštní veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jejich zápisu;\nj)\nochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie nebo daný členský stát stranou, které poskytují ochranu označením původu a zeměpisným označením;\nk)\nochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijních právních předpisů nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, které poskytují ochranu tradičním výrazům pro víno;\nl)\nochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijních právních předpisů nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, které poskytují ochranu zaručeným tradičním specialitám;\nm)\nochranné známky, které obsahují nebo reprodukují ve svých podstatných prvcích starší název odrůdy rostlin zapsaný v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními dohodami, jichž je Unie nebo daný členský stát stranou, které poskytují ochranu odrůdovým právům a které se týkají odrůd stejných nebo úzce příbuzných druhů.\n2.   Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí zápisu existují jen v části Unie.\n3.   Odstavec 1 písm. b), c) a d) se nepoužije, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis, rozlišovací způsobilost.\nČlánek 8\nRelativní důvody pro zamítnutí zápisu\n1.   Na základě námitek vlastníka starší ochranné známky se přihlášená ochranná známka nezapíše:\na)\npokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší ochranná známka chráněna;\nb)\npokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se tyto ochranné známky vztahují, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.\n2.   „Staršími ochrannými známkami“ se pro účely odstavce 1 rozumějí:\na)\nochranné známky s dřívějším dnem podání přihlášky, než je den podání přihlášky ochranné známky EU, s případným přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, které patří do těchto kategorií:\ni)\nochranné známky EU,\nii)\nochranné známky zapsané v členském státě nebo v případě Belgie, Lucemburska a Nizozemska u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví,\niii)\nochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro některý členský stát,\niv)\nochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro Unii;\nb)\npřihlášky ochranných známek uvedených v písmeni a) s výhradou jejich zápisu;\nc)\nochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ochranné známky EU nebo ke dni vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky EU „obecně známé“ v členském státě ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.\n3.   Na základě námitek vlastníka ochranné známky se ochranná známka nezapíše, pokud přihlášku podal jednatel nebo zástupce vlastníka ochranné známky svým vlastním jménem a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.\n4.   Na základě námitek vlastníka nezapsané ochranné známky nebo jiného označení užívaných v obchodním styku, jejichž význam není pouze místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních předpisů Unie nebo práva členského státu, které se na toto označení vztahují:\na)\npráva k tomuto označení vznikla přede dnem podání přihlášky ochranné známky EU nebo přede dnem vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky EU;\nb)\ntoto označení poskytuje svému vlastníkovi právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.\n5.   Na základě námitek vlastníka zapsané starší ochranné známky ve smyslu odstavce 2 se přihlášená ochranná známka rovněž nezapíše, pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná, bez ohledu na to, zda má být zapsána pro výrobky nebo služby, které jsou totožné nebo podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, nebo pro výrobky a služby, které jim nejsou podobné, pokud se jedná o starší ochrannou známku EU, která má v Unii dobré jméno, nebo o starší národní ochrannou známku, která má dobré jméno v příslušném členském státě, a užívání přihlášené ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.\n6.   Na základě námitek jakékoli osoby oprávněné podle příslušných právních předpisů k výkonu práv vyplývajících z označení původu nebo zeměpisného označení se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů poskytujících ochranu označením původu a zeměpisným označením:\ni)\nžádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení byla v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy podána již přede dnem podání přihlášky ochranné známky EU nebo přede dnem vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky, s výhradou jeho pozdějšího zápisu;\nii)\ntoto označení původu nebo zeměpisné označení poskytuje právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.\nODDÍL 2\nÚčinky ochranné známky EU\nČlánek 9\nPráva z ochranné známky EU\n1.   Ze zápisu ochranné známky EU vyplývají pro jejího vlastníka výlučná práva.\n2.   Aniž jsou dotčena práva vlastníků získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je vlastník ochranné známky EU oprávněn bránit všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly pro výrobky nebo služby jakékoli označení, je-li:\na)\ntoto označení totožné s ochrannou známkou EU a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka EU zapsána;\nb)\ntoto označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo je jí podobné a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami, či podobné výrobkům nebo službám, pro něž je ochranná známka EU zapsána, jestliže existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace s ochrannou známkou;\nc)\ntoto označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo je jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka EU zapsána, nebo jsou či nejsou jim podobné, pokud má tato ochranná známka v Unii dobré jméno a pokud by užívání takového označení bez řádného důvodu neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky EU nebo jim bylo na újmu.\n3.   Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, může být zakázáno zejména:\na)\numisťovat označení na výrobky nebo obaly výrobků;\nb)\nnabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;\nc)\ndovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky;\nd)\nužívat toto označení jako obchodní název nebo název společnosti nebo jako součást obchodního názvu nebo názvu společnosti;\ne)\nužívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě;\nf)\nužívat toto označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí 2006/114/ES.\n4.   Aniž jsou dotčena práva vlastníků získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je vlastník ochranné známky EU rovněž oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou EU zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit.\nNárok vlastníka ochranné známky EU podle prvního pododstavce zanikne, pokud v rámci řízení týkajícího se otázky, zda byla porušena práva z ochranné známky EU, které bylo zahájeno v souladu s nařízením (EU) č. 608/2013, poskytne deklarant nebo držitel zboží důkazy o tom, že vlastník ochranné známky EU není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.\nČlánek 10\nPrávo zakázat přípravné kroky ve vztahu k používání obalů nebo jiných prostředků\nExistuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost, nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna, a toto použití by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky EU podle čl. 9 odst. 2 a 3, má vlastník této ochranné známky právo zakázat v obchodním styku:\na)\numisťovat označení totožné s ochrannou známkou EU, nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost, nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být známka umístěna;\nb)\nnabízet na trhu či uvádět na trh, nebo skladovat pro tyto účely, nebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna.\nČlánek 11\nDen uplatnění práva vůči třetím osobám\n1.   Právo z ochranné známky EU lze vůči třetím osobám uplatnit ode dne zveřejnění zápisu ochranné známky.\n2.   Je možné požadovat přiměřenou náhradu za jednání učiněné po dni zveřejnění přihlášky ochranné známky EU, pokud by toto jednání bylo po zveřejnění zápisu této ochranné známky na jeho základě zakázáno.\n3.   Soud, který případ projednává, může rozhodnout ve věci samé až po zveřejnění zápisu.\nČlánek 12\nReprodukce ochranné známky ve slovníku\nVzbuzuje-li reprodukce ochranné známky EU ve slovníku, encyklopedii nebo podobném naučném díle dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, zajistí vydavatel na žádost vlastníka ochranné známky EU, aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím vydání díla opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku.\nČlánek 13\nZákaz používat ochrannou známku EU, která byla zapsána jménem jednatele nebo zástupce\nByla-li ochranná známka EU zapsána jménem jednatele nebo zástupce toho, kdo je vlastníkem této známky, bez jeho souhlasu, má tento vlastník právo bránit užívání známky jednatelem nebo zástupcem bez jeho souhlasu, ledaže by jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.\nČlánek 14\nOmezení účinků ochranné známky EU\n1.   Ochranná známka EU neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:\na)\nsvé jméno či adresu, jedná-li se o fyzickou osobu;\nb)\noznačení nebo údaje, které nemají rozlišovací způsobilost nebo které se týkají druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností;\nc)\nochrannou známku EU za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky EU nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy užití této ochranné známky je nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.\n2.   Odstavec 1 se použije pouze tehdy, je-li užívání třetí osobou v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví.\nČlánek 15\nVyčerpání práv z ochranné známky EU\n1.   Ochranná známka EU neopravňuje vlastníka, aby zakázal její užívání pro výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny na trh v Evropském hospodářském prostoru vlastníkem samým nebo s jeho souhlasem.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud má vlastník oprávněné důvody k tomu, aby bránil pozdějšímu odbytu výrobků, zejména pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil.\nČlánek 16\nPrávo vlastníka později zapsané ochranné známky jako obrana v řízení o porušení práv\n1.   V řízení o porušení práv není vlastník ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané ochranné známky EU, pokud by tato pozdější ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou podle čl. 60 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 61 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 64 odst. 2 tohoto nařízení.\n2.   V řízení o porušení práv není vlastník ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané národní ochranné známky, pokud by tato později zapsaná národní ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou podle článku 8, čl. 9 odst. 1 nebo 2, nebo čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 (12).\n3.   Není-li vlastník ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané ochranné známky podle odstavce 1 nebo 2, není vlastník této později zapsané ochranné známky v řízení o porušení práv oprávněn zakázat užívání uvedené starší ochranné známky EU.\nČlánek 17\nDoplňkové použití vnitrostátních právních předpisů při porušení práv\n1.   Účinky ochranné známky EU jsou upraveny výlučně tímto nařízením. Jinak se porušení práv z ochranné známky EU řídí vnitrostátními právními předpisy upravujícími porušení práv z národní ochranné známky v souladu s ustanoveními kapitoly X.\n2.   Toto nařízení nevylučuje podání žalob ve věci ochranné známky EU podle vnitrostátních právních předpisů členských států upravujících zejména občanskoprávní odpovědnost a nekalou soutěž.\n3.   Použitelné procesní předpisy se určí podle ustanovení kapitoly X.\nODDÍL 3\nUžívání ochranné známky EU\nČlánek 18\nUžívání ochranné známky EU\n1.   Pokud do pěti let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku EU řádně v Unii užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo na nepřetržitou dobu pěti let přerušeno, podléhá ochranná známka EU sankcím podle tohoto nařízení, ledaže pro neužívání existují řádné důvody.\nZa užívání ve smyslu prvního pododstavce se považuje rovněž:\na)\nužívání ochranné známky EU v podobě, která se liší v prvcích neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v podobě, v jaké byla zapsána, bez ohledu na to, zda je ochranná známka v té podobě, v jaké je užívána, rovněž zapsána na jméno vlastníka;\nb)\numisťování ochranné známky EU na výrobky nebo na jejich obaly v Unii pouze pro účely vývozu.\n2.   Užívání ochranné známky EU se souhlasem vlastníka se považuje za užívání vlastníkem.\nODDÍL 4\nOchranná známka EU jako předmět vlastnictví\nČlánek 19\nRovné zacházení s ochrannou známkou EU jako s národní ochrannou známkou\n1.   Nestanoví-li články 20 až 28 jinak, s ochrannou známkou EU coby předmětem vlastnictví se v jejím celku a na celém území Unie zachází jako s národní ochrannou známkou zapsanou v členském státě, ve kterém podle rejstříku:\na)\nmá vlastník k danému dni své bydliště nebo sídlo;\nb)\nmá vlastník k danému dni svou pobočku, nelze-li použít písmeno a).\n2.   Nelze-li použít odstavec 1, považuje se za členský stát uvedený ve zmíněném odstavci stát, v němž má sídlo úřad.\n3.   Je-li v rejstříku zapsáno několik osob jako spoluvlastníků, použije se odstavec 1 ve vztahu ke spoluvlastníku, který je uveden jako první; není-li to možné, použije se ve vztahu k dalším spoluvlastníkům v pořadí, v jakém jsou uvedeni. Nelze-li odstavec 1 použít ve vztahu k žádnému ze spoluvlastníků, použije se odstavec 2.\nČlánek 20\nPřevod\n1.   Ochranná známka EU může být převedena nezávisle na převodu podniku pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pro některé z nich.\n2.   Převod podniku jako celku zahrnuje i převod ochranné známky EU, ledaže se strany v souladu s předpisy použitelnými na převod dohodnou jinak nebo z okolností jasně vyplývá něco jiného. Toto ustanovení se použije na smluvní závazek převést podnik.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 2, musí být postoupení ochranné známky EU, pokud nevyplývá ze soudního rozhodnutí, učiněno v písemné formě a vyžaduje podpisy smluvních stran; jinak je postoupení neplatné.\n4.   Převod se zapíše na žádost jedné ze stran do rejstříku a zveřejní.\n5.   Žádost o zápis převodu obsahuje informace umožňující určení ochranné známky EU, zjištění totožnosti nového vlastníka a určení výrobků a služeb, na něž se převod vztahuje, jakož i doklady řádně dokládající daný převod v souladu s odstavci 2 a 3. Žádost může dále případně obsahovat informace umožňující zjištění totožnosti zástupce nového vlastníka.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí:\na)\nnáležitosti žádosti o zápis převodu;\nb)\ndruh dokladů požadovaných k potvrzení převodu s ohledem na ujednání poskytnutá zapsaným vlastníkem a právním nástupcem;\nc)\nzpůsoby vyřizování žádostí o částečné převody při zajištění toho, aby se výrobky nebo služby ve zbývajícím zápisu a novém zápisu nepřekrývaly a aby byl pro nový zápis vytvořen samostatný spis s novým číslem zápisu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n7.   Nejsou-li splněny podmínky pro zápis převodu uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nebo v prováděcích aktech podle odstavce 6, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis převodu zamítne.\n8.   Pro zápis převodu dvou nebo více známek lze podat jednu žádost, jsou-li ve všech případech osoby zapsaného vlastníka i právního nástupce stejné.\n9.   Odstavce 5 až 8 se použijí rovněž pro přihlášky ochranných známek EU.\n10.   V případě částečného převodu se jakékoli návrhy nebo žádosti podané původním vlastníkem, které jsou projednávány v řízení ve vztahu k původnímu zápisu, považují za návrhy nebo žádosti, které jsou projednávány v řízení ve vztahu ke zbývajícímu zápisu i k novému zápisu. Podléhají-li tyto návrhy nebo žádosti placení poplatků a tyto poplatky byly původním vlastníkem zaplaceny, není nový vlastník povinen platit za takové návrhy nebo žádosti žádné dodatečné poplatky.\n11.   Dokud není převod zapsán v rejstříku, nemůže právní nástupce uplatňovat práva vyplývající ze zápisu ochranné známky EU.\n12.   Pokud je třeba dodržet vůči úřadu lhůty, může právní nástupce činit vůči úřadu odpovídající prohlášení, jakmile úřad obdrží žádost o zápis převodu.\n13.   Veškeré písemnosti, které musí být vlastníku ochranné známky EU doručeny podle článku 98, se adresují osobě, která je jako vlastník zapsána v rejstříku.\nČlánek 21\nPřevedení ochranné známky zapsané na jméno jednatele\n1.   Byla-li ochranná známka EU zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je vlastníkem této ochranné známky, bez jeho souhlasu, má vlastník právo domáhat se převedení ochranné známky EU ve svůj prospěch, ledaže tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodní.\n2.   Vlastník může podat žádost o převedení podle odstavce 1 tohoto článku u:\na)\núřadu podle čl. 60 odst. 1 písm. b) namísto návrhu na prohlášení neplatnosti;\nb)\nsoudu pro ochranné známky Evropské unie (dále jen „soud pro ochranné známky EU“) podle článku 123 namísto protinávrhu na prohlášení neplatnosti podle čl. 128 odst. 1.\nČlánek 22\nVěcná práva\n1.   Ochranná známka EU může být nezávisle na podniku poskytnuta jako zástava nebo může být předmětem věcného práva.\n2.   Na žádost jedné ze stran se práva podle odstavce 1 nebo převod těchto práv zapíší do rejstříku a zveřejní.\n3.   Zápis v rejstříku podle odstavce 2 se vymaže nebo pozmění na základě žádosti jedné ze stran.\nČlánek 23\nNucený výkon práva\n1.   Ochranná známka EU může být předmětem nuceného výkonu práva.\n2.   Ve věcech vykonávacího řízení ve vztahu k ochranné známce EU jsou výlučně příslušné soudy a orgány členského státu určeného podle článku 19.\n3.   Nucený výkon práva se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.\n4.   Zápis v rejstříku podle odstavce 3 se vymaže nebo pozmění na základě žádosti jedné ze stran.\nČlánek 24\nInsolvenční řízení\n1.   Jediné insolvenční řízení, do kterého může být zahrnuta ochranná známka EU, je řízení zahájené v členském státě, na jehož území má dlužník soustředěny své hlavní zájmy.\nPokud je však dlužníkem pojišťovna ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (13) nebo úvěrová instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES (14), je jediné insolvenční řízení, do kterého může být zahrnuta ochranná známka EU, řízení zahájené v členském státě, ve kterém byla tato pojišťovna nebo instituce povolena.\n2.   V případě spoluvlastnictví ochranné známky EU se odstavec 1 použije na podíl spoluvlastníka.\n3.   Pokud je ochranná známka EU zahrnuta do insolvenčního řízení, je v tomto smyslu na žádost příslušného vnitrostátního orgánu proveden zápis do rejstříku a zveřejněn ve věstníku ochranných známek Evropské unie uvedeném v článku 116.\nČlánek 25\nLicence\n1.   Ochranná známka EU může být předmětem licence pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, nebo pro některé z nich a pro celou Unii nebo její část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.\n2.   Vlastník ochranné známky EU se může dovolávat svých práv z ochranné známky vůči nabyvateli licence, který porušil ustanovení licenční smlouvy týkající se:\na)\ntrvání licence;\nb)\npodoby, v jaké může být ochranná známka v souladu se zápisem užívána;\nc)\nvýrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta;\nd)\núzemí, na kterém může být ochranná známka užívána, nebo\ne)\njakosti výrobků nebo služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence.\n3.   Aniž jsou dotčena ujednání licenční smlouvy, může nabyvatel licence zahájit řízení ve věci porušení práv z ochranné známky EU pouze se souhlasem jejího vlastníka. Majitel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud vlastník ochranné známky v přiměřené lhůtě po výzvě sám řízení ve věci porušení práv nezahájí.\n4.   Nabyvatel licence je oprávněn vstoupit do řízení ve věci porušení práv zahájeného vlastníkem ochranné známky EU, aby získal náhradu škody, která mu byla způsobena.\n5.   Poskytnutí nebo převod licence k ochranné známce EU se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.\n6.   Zápis v rejstříku podle odstavce 5 se vymaže nebo pozmění na základě žádosti jedné ze stran.\nČlánek 26\nPostup pro zapisování licencí a jiných práv do rejstříku\n1.   Ustanovení čl. 20 odst. 5 a 6 a pravidla přijatá na jejich základě a ustanovení čl. 20 odst. 8 se použijí obdobně na zápis věcného práva nebo převodu věcného práva podle čl. 22 odst. 2, nuceného výkonu práva podle čl. 23 odst. 3, zahrnutí do insolvenčního řízení podle čl. 24 odst. 3, jakož i na zápis licence nebo převodu licence podle čl. 25 odst. 5, s výhradou těchto situací:\na)\npožadavek týkající se určení výrobků a služeb, jichž se převod týká, neplatí, pokud jde o žádost o zápis věcného práva, nuceného výkonu práva nebo insolvenčního řízení;\nb)\npožadavek týkající se dokladů prokazujících převod se neuplatní, pokud byla žádost podána vlastníkem ochranné známky EU.\n2.   Žádost o zápis práv podle odstavce 1 se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.\n3.   Žádost o zápis licence může obsahovat žádost o zápis licence do rejstříku za použití jedné nebo více z následujících kvalifikací:\na)\nvýlučná licence;\nb)\nsublicence, pokud licenci poskytuje držitel licence zapsané do rejstříku;\nc)\nlicence omezená pouze na část výrobků nebo služeb, pro které je známka zapsána;\nd)\nlicence omezená na část Unie;\ne)\ndočasná licence.\nJe-li podána žádost o zápis licence jako licence uvedené v písmeni c), d) a e) prvního pododstavce, musí žádost o zápis licence uvádět výrobky a služby, část území Unie a časové období, pro které je licence poskytnuta.\n4.   Nejsou-li splněny podmínky pro zápis uvedené v článcích 22 až 25 nebo v odstavcích 1 a 3 tohoto článku nebo nejsou-li dodržena ostatní použitelná pravidla přijatá podle tohoto nařízení, sdělí úřad tento nedostatek žadateli. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis zamítne.\n5.   Odstavce 1 a 3 se použijí obdobně i na přihlášky ochranných známek EU.\nČlánek 27\nÚčinky vůči třetím osobám\n1.   Právní úkony učiněné podle článků 20, 22 a 25 ve věci ochranné známky EU mají účinky vůči třetím osobám ve všech členských státech až po jejich zápisu do rejstříku. Před tímto zápisem však má takový úkon účinky vůči třetím osobám, které nabyly práva k ochranné známce po dni tohoto úkonu, ale věděly o něm v době, kdy svá práva nabyly.\n2.   Odstavec 1 se nevztahuje na osobu, která získala ochrannou známku EU nebo nějaké právo k ní převodem podniku jako celku nebo jinou univerzální sukcesí.\n3.   Účinky právních úkonů učiněných podle článku 23 vůči třetím osobám se řídí právními předpisy členského státu určeného podle článku 19.\n4.   Dokud mezi členskými státy nevstoupí v platnost společná ustanovení o konkurzu, řídí se účinky konkurzního řízení nebo obdobných řízení vůči třetím osobám právními předpisy členského státu, ve kterém bylo toto řízení podle vnitrostátních právních předpisů nebo použitelných smluv zahájeno jako první.\nČlánek 28\nPřihláška ochranné známky EU jako předmětu vlastnictví\nČlánky 19 až 27 platí i pro přihlášky ochranné známky EU.\nČlánek 29\nPostup pro výmaz nebo změnu zápisu v rejstříku u licencí a jiných práv\n1.   Zápis provedený podle čl. 26 odst. 1 se na žádost některé z dotčených osob vymaže nebo pozmění.\n2.   Žádost musí obsahovat číslo zápisu příslušné ochranné známky EU a podrobné údaje o právu, pro které jsou výmaz nebo změna zápisu požadovány.\n3.   Žádost o výmaz zápisu licence, věcného práva nebo nuceného výkonu práva se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.\n4.   K žádosti se přiloží doklady prokazující, že zapsané právo již neexistuje nebo že nabyvatel licence nebo držitel jiného práva souhlasí s výmazem nebo změnou zápisu.\n5.   Nejsou-li splněny požadavky pro výmaz nebo změnu zápisu, sdělí úřad tento nedostatek žadateli. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o výmaz nebo změnu zápisu zamítne.\n6.   Odstavce 1 až 5 tohoto článku se použijí obdobně i na zápisy provedené ve spisech podle čl. 26 odst. 5.\nKAPITOLA III\nPŘIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY EU\nODDÍL 1\nPodání přihlášky a související požadavky\nČlánek 30\nPodání přihlášky\n1.   Přihláška ochranné známky EU se podává u úřadu.\n2.   Úřad přihlašovateli bez prodlení vydá potvrzení, které obsahuje alespoň spisové číslo, vyjádření, popis nebo jinou identifikaci ochranné známky, povahu a počet dokumentů a datum jejich přijetí. Toto potvrzení může být vydáno elektronicky.\nČlánek 31\nPožadavky, jež musí přihláška splňovat\n1.   Přihláška ochranné známky EU musí obsahovat:\na)\nžádost o zápis ochranné známky EU do rejstříku;\nb)\núdaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;\nc)\nseznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis;\nd)\nvyjádření ochranné známky, které splňuje požadavky uvedené v čl. 4 písm. b).\n2.   Přihláška ochranné známky EU podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku týkajícího se jedné třídy výrobků nebo služeb, případně i jednoho nebo více poplatků za třídu pro každou třídu výrobků a služeb nad rámec jedné třídy a případně poplatku za rešerši.\n3.   Kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 musí přihláška ochranné známky EU splňovat formální požadavky stanovené v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. Stanoví-li tyto požadavky, že ochranná známka musí být vyjádřena elektronicky, může výkonný ředitel určit formáty a maximální velikost takového elektronického souboru.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti přihlášky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 32\nDen podání přihlášky\nDnem podání přihlášky ochranné známky EU je den, kdy přihlašovatel předloží úřadu doklady obsahující informace uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud je přihlašovací poplatek zaplacen ve lhůtě jednoho měsíce od předložení uvedených dokladů.\nČlánek 33\nUrčení výrobků a služeb a jejich třídění\n1.   Výrobky a služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, se zatřiďují podle systému třídění stanoveného Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek ze dne 15. června 1957 (dále jen „Niceské třídění“).\n2.   Výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu plynoucí z ochranné známky, musí přihlašovatel označit dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty byly na základě tohoto označení schopny určit rozsah požadované ochrany.\n3.   Pro účely odstavce 2 lze použít obecné termíny obsažené v názvu tříd Niceského třídění nebo jiné obecné výrazy za předpokladu, že splňují požadovanou úroveň jasnosti a přesnosti stanovenou v tomto článku.\n4.   Úřad přihlášku zamítne ve vztahu k termínům nebo výrazům, které jsou nejasné nebo nepřesné, jestliže přihlašovatel ve lhůtě stanovené úřadem nenavrhne přijatelné znění.\n5.   Použití obecných výrazů, včetně obecných termínů z názvů tříd Niceského třídění, se vykládá v tom smyslu, že zahrnuje veškeré výrobky nebo služby, které jsou jednoznačně obsaženy v doslovném významu daného výrazu nebo termínu. Použití těchto výrazů nebo termínů nesmí být vykládáno tak, že zakládá nárok i pro výrobky nebo služby, které v doslovném významu daného výrazu nebo termínu obsaženy nejsou.\n6.   Pokud přihlašovatel žádá o zápis pro více než jednu třídu, seskupí výrobky a služby podle tříd Niceského třídění, přičemž před každou skupinou uvede číslo třídy, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a skupiny seřadí podle pořadí tříd.\n7.   Výrobky a služby se nepovažují za podobné z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle Niceského třídění. Výrobky a služby se nepovažují za odlišné z toho důvodu, že se vyskytují v různých třídách podle Niceského třídění.\n8.   Vlastníci ochranných známek přihlášených před 22. červnem 2012, které jsou zapsány ohledně celého názvu třídy Niceského třídění, mohou prohlásit, že jejich záměrem v den podání přihlášky bylo požádat o ochranu ve vztahu k výrobkům nebo službám nad rámec těch, které jsou zahrnuty v doslovném významu názvu této třídy, za předpokladu že výrobky nebo služby takto označené jsou uvedeny v abecedním seznamu pro uvedenou třídu obsaženém ve vydání Niceského třídění platném v den podání přihlášky.\nProhlášení se podá úřadu do 24. září 2016 a jasně, přesně a konkrétně se v něm označí jiné výrobky a služby než ty, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu termínů z názvu třídy, na něž se vztahoval původní záměr vlastníka. Úřad přijme vhodná opatření, aby došlo k příslušné změně v rejstříku. Možností učinit prohlášení podle prvního pododstavce tohoto odstavce nejsou dotčeny článek 18, čl. 47 odst. 2, čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 64 odst. 2.\nOchranné známky EU, pro které není podáno prohlášení ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci, lze od uplynutí této lhůty použít pouze na výrobky nebo služby, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu termínů uvedených v názvu příslušné třídy.\n9.   Dojde-li ke změně v rejstříku, výlučná práva vyplývající z ochranné známky EU podle článku 9 nebrání třetí osobě, aby i nadále používala ochrannou známku ve vztahu k výrobkům či službám, pokud užívání ochranné známky pro dané výrobky či služby:\na)\nbylo zahájeno před změnou v rejstříku, a\nb)\nneporušilo práva vlastníka založená na doslovném významu zápisu výrobků a služeb v rejstříku v uvedené době.\nZměna seznamu výrobků nebo služeb zaznamenaných v rejstříku navíc nedává vlastníku ochranné známky EU právo podávat námitky proti pozdější ochranné známce nebo se domáhat její neplatnosti, pokud:\na)\npozdější ochranná známka byla užívána nebo byla podána žádost o její zápis pro výrobky či služby před změnou v rejstříku, a\nb)\nužívání ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům či službám neporušilo nebo by bývalo neporušilo práva vlastníka založená na doslovném významu zápisu výrobků a služeb v rejstříku v uvedené době.\nODDÍL 2\nPřednost\nČlánek 34\nPrávo přednosti\n1.   Osoba, která řádně podala přihlášku ochranné známky v kterémkoli státě nebo pro kterýkoli stát, který je stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nebo její právní nástupce požívá pro účely podání přihlášky ochranné známky EU pro stejnou ochrannou známku pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které je tato známka přihlášena, nebo pro některé z nich právo přednosti po dobu šesti měsíců ode dne podání první přihlášky.\n2.   Za podání, na jehož základě vzniká právo přednosti, se považuje každé podání, které je rovnocenné řádnému vnitrostátnímu podání podle vnitrostátních právních předpisů státu, ve kterém k němu došlo, nebo podle dvoustranných nebo mnohostranných smluv.\n3.   Za řádné vnitrostátní podání se považuje každé podání, které umožňuje určit den, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na její další osud.\n4.   Za první přihlášku, od jejíhož podání běží právo přednosti, se považuje i pozdější přihláška ochranné známky, která byla podána pro stejnou známku, pro totožné výrobky nebo služby a v témže členském státě nebo pro tentýž členský stát, jako dřívější první přihláška, pokud byla tato dřívější přihláška ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, došlo ke vzdání se nebo byla zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí a aniž s ní zůstala spojena některá práva, a nebylo jí dosud použito k uplatnění práva přednosti. Dřívější přihlášku nelze v tomto případě již použít k uplatnění práva přednosti.\n5.   Pokud byla první přihláška podána ve státě, který není stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4 pouze v případě, že tento stát v souladu se zveřejněnými nálezy přiznává na základě prvního podání přihlášky u úřadu a za podmínek srovnatelných s těmi, jež jsou stanoveny tímto nařízením, právo přednosti se srovnatelným účinkem. Je-li to nezbytné, požádá výkonný ředitel Komisi, aby zvážila potřebu zjistit, zda stát ve smyslu první věty přiznává zacházení na základě vzájemnosti. Zjistí-li Komise, že zacházení na základě vzájemnosti podle první věty je přiznáváno, zveřejní v tomto smyslu sdělení v Úředním věstníku Evropské unie.\n6.   Odstavec 5 se použije ode dne, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení určující, že zacházení na základě vzájemnosti je přiznáváno, ledaže je ve sdělení uvedeno dřívější datum, od kterého je použitelný. Jeho použitelnost končí dnem, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení Komise v tom smyslu, že zacházení na základě vzájemnosti již přiznáváno není, ledaže je ve sdělení uvedeno dřívější datum, od kterého končí jeho použitelnost.\n7.   Sdělení uvedená v odstavcích 5 a 6 se rovněž zveřejní v Úředním věstníku úřadu.\nČlánek 35\nUplatnění práva přednosti\n1.   Právo přednosti je třeba uplatnit spolu s podáním přihlášky ochranné známky EU, přičemž se uvede den, číslo a země podání dřívější přihlášky. Podpůrné doklady k uplatnění práva přednosti se předkládají ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž upřesní druh dokladů, které se mají předložit pro uplatnění práva přednosti z dřívější přihlášky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n3.   Výkonný ředitel může stanovit, že přihlašovatel může na podporu práva přednosti předložit méně dokladů, než vyžadují ustanovení přijatá podle odstavce 2, za předpokladu, že úřad má požadované informace k dispozici z jiných zdrojů.\nČlánek 36\nÚčinek práva přednosti\nPrávo přednosti má ten účinek, že pro účely stanovení, která práva mají přednost, se den vzniku práva přednosti považuje za den podání přihlášky ochranné známky EU.\nČlánek 37\nRovnocennost podání na úrovni Unie s podáním na vnitrostátní úrovni\nPřihláška ochranné známky EU, jíž byl přiznán den podání, je v členských státech rovnocenná řádně podané vnitrostátní přihlášce, případně s přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému ve vztahu k přihlášce ochranné známky EU.\nODDÍL 3\nVýstavní priorita\nČlánek 38\nVýstavní priorita\n1.   Vystavil-li přihlašovatel ochranné známky EU výrobky nebo služby označené přihlašovanou známkou na úřední nebo úředně uznávané mezinárodní výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách podepsané v Paříži dne 22. listopadu 1928, naposledy revidované dne 30. listopadu 1972, může za podmínky, že podá přihlášku ve lhůtě šesti měsíců ode dne prvního vystavení výrobků nebo služeb označených přihlašovanou známkou, uplatňovat od tohoto dne právo přednosti ve smyslu článku 36. Právo přednosti je třeba uplatnit spolu s podáním přihlášky ochranné známky EU.\n2.   Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti podle odstavce 1, předloží ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky příslušné důkazy, že výrobky nebo služby byly vystaveny a označeny přihlašovanou známkou.\n3.   Výstavní priorita přiznaná v členském státě nebo ve třetí zemi neprodlužuje přednostní lhůtu uvedenou v článku 34.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí druhy důkazů a podrobnosti ohledně důkazů, které je třeba předložit pro uplatnění výstavní priority podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nODDÍL 4\nSeniorita národní ochranné známky\nČlánek 39\nUplatňování seniority národní ochranné známky spolu s podáním přihlášky ochranné známky EU nebo po podání přihlášky\n1.   Vlastník starší ochranné známky, zapsané v některém členském státě, včetně známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, který podá přihlášku k zápisu totožné známky jako ochranné známky EU pro tytéž výrobky nebo služby nebo některé z nich, může uplatnit nárok, aby ochranná známka EU vstoupila do práv starší ochranné známky v tom členském státě, ve kterém nebo pro který byla zapsána.\n2.   Seniorita se uplatňuje buď spolu s přihláškou ochranné známky EU, nebo ve lhůtě dvou měsíců ode dne podání přihlášky, přičemž se uvádí členský stát nebo členské státy, ve kterých nebo pro které je ochranná známka zapsána, číslo a den podání přihlášky k příslušnému zápisu a výrobky a služby, pro které je známka zapsána. Uplatňuje-li se v přihlášce seniorita jedné nebo více zapsaných starších ochranných známek, předloží se podpůrné doklady k uplatnění seniority ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky. Pokud chce přihlašovatel uplatnit senioritu po podání přihlášky, předloží se podpůrné doklady k uplatnění seniority úřadu ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí podání, jímž se seniorita uplatňuje.\n3.   Jediným účinkem seniority podle tohoto nařízení je, že i v případě, kdy se vlastník ochranné známky EU vzdá starší známky nebo ji nechá zaniknout, je oprávněn nadále požívat stejných práv, jaká by byl měl, kdyby starší známka byla i nadále zapsána.\n4.   Seniorita uplatněná ve vztahu k ochranné známce EU zanikne, jestliže byla starší ochranná známka, na jejímž základě se seniorita uplatňuje, prohlášena za neplatnou nebo zrušena. Pokud je starší ochranná známka zrušena, zanikne seniorita za předpokladu, že zrušení nabude účinku přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU.\n5.   Úřad informuje Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústřední úřad průmyslového vlastnictví příslušného členského státu o úspěšném uplatnění seniority.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví druhy dokladů, které se mají předložit pro uplatnění seniority národní ochranné známky nebo ochranné známky zapsané podle mezinárodních dohod platných v některém členském státě podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n7.   Výkonný ředitel může stanovit, že přihlašovatel může na podporu nároku na senioritu předložit méně dokladů, než vyžadují ustanovení přijatá podle odstavce 6, za předpokladu, že úřad má požadované informace k dispozici z jiných zdrojů.\nČlánek 40\nUplatňování seniority národní ochranné známky po zápisu ochranné známky EU\n1.   Vlastník ochranné známky EU, který je vlastníkem totožné starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo totožné starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro některý členský stát, může pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které byla zapsána starší ochranná známka, nebo pro některé z nich uplatnit nárok na vstup do práv starší známky v tom členském státě, ve kterém nebo pro který byla zapsána.\n2.   Při uplatnění seniority podle odstavce 1 tohoto článku se uvádí číslo zápisu ochranné známky EU, jméno a adresa jejího vlastníka, členský stát nebo členské státy, ve kterých nebo pro které je starší ochranná známka zapsána, číslo a den podání přihlášky k příslušnému zápisu, výrobky a služby, pro které je známka zapsána, a výrobky a služby, pro které je seniorita uplatňována, a podpůrné doklady v souladu s pravidly přijatými podle čl. 39 odst. 6.\n3.   Nejsou-li splněny požadavky, kterými se řídí uplatňování seniority, sdělí úřad tento nedostatek vlastníkovi ochranné známky EU. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě úřadem stanovené, úřad nárok zamítne.\n4.   Použije se čl. 39 odst. 3, 4, 5 a 7.\nKAPITOLA IV\nZÁPISNÉ ŘÍZENÍ\nODDÍL 1\nPrůzkum přihlášek\nČlánek 41\nPrůzkum náležitostí podání\n1.   Úřad zkoumá, zda:\na)\npřihláška ochranné známky EU splňuje podmínky pro přiznání dne podání podle článku 32;\nb)\npřihláška ochranné známky EU splňuje náležitosti a požadavky uvedené v čl. 31 odst. 3;\nc)\npřípadně byly-li ve stanovené lhůtě zaplaceny poplatky za třídu.\n2.   Nesplňuje-li přihláška ochranné známky EU náležitosti podle odstavce 1, úřad vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne přijetí oznámení odstranil zjištěné vady či zaplatil nedoplatek.\n3.   Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek nebo nejsou-li odstraněny vady přihlášky zjištěné podle odst. 1 písm. a), neprojedná se přihláška jako přihláška ochranné známky EU. Vyhoví-li přihlašovatel výzvě úřadu, přizná úřad přihlášce den podání ke dni, kdy byly odstraněny vady nebo zaplacen nedoplatek.\n4.   Nejsou-li ve stanovené lhůtě odstraněny vady zjištěné podle odst. 1 písm. b), úřad přihlášku zamítne.\n5.   Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek zjištěný podle odst. 1 písm. c), považuje se přihláška za vzatou zpět, ledaže by bylo zřejmé, na které třídy výrobků nebo služeb se má zaplacená částka vztahovat. Nejsou-li stanovena jiná kritéria pro určení toho, na které třídy se má zaplacená částka vztahovat, vezme úřad v úvahu třídy v pořadí třídění. Přihláška se považuje za vzatou zpět ve vztahu k těm třídám, za které nebyly zaplaceny poplatky za třídu nebo nebyly zaplaceny v plné výši.\n6.   Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva přednosti má pro přihlášku za následek ztrátu práva přednosti.\n7.   Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva seniority národní známky má pro přihlášku za následek ztrátu tohoto práva.\n8.   Týká-li se nesplnění požadavků uvedených v odst. 1 písm. b) a c) pouze některých výrobků nebo služeb, úřad zamítne přihlášku nebo ke ztrátě práva přednosti nebo seniority dojde pouze ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám.\nČlánek 42\nPrůzkum absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu\n1.   Není-li známka podle článku 7 způsobilá k zápisu pro všechny výrobky nebo služby, pro které je podána přihláška ochranné známky EU, nebo pro některé z nich, přihláška se pro příslušné výrobky nebo služby zamítne.\n2.   Přihlášku lze zamítnout teprve poté, co byla přihlašovateli poskytnuta možnost vzít přihlášku zpět nebo ji změnit nebo předložit svá vyjádření. Za tímto účelem úřad oznámí přihlašovateli důvody zamítnutí zápisu a uvede lhůtu, v níž má přihlašovatel možnost vzít přihlášku zpět nebo ji změnit nebo předložit svá vyjádření. Pokud přihlašovatel důvody zamítnutí zápisu neodstraní, úřad zápis zamítne úplně nebo zčásti.\nODDÍL 2\nRešerše\nČlánek 43\nRešeršní zpráva\n1.   Úřad na žádost přihlašovatele ochranné známky EU při podání přihlášky vypracuje rešeršní zprávu Evropské unie (dále jen „rešeršní zpráva EU“), ve které jsou uvedeny starší ochranné známky EU nebo dřívější přihlášky ochranných známek EU, jejichž existence byla zjištěna a které mohou být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu přihlášené ochranné známky EU.\n2.   Jestliže v okamžiku podání přihlášky ochranné známky EU přihlašovatel požádá, aby byla rešeršní zpráva vypracována ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, a byl zaplacen odpovídající poplatek za rešerši ve lhůtě pro zaplacení poplatku za podání, úřad neprodleně předá kopii přihlášky ochranné známky EU ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerše v souvislosti s přihláškami ochranných známek EU ve svém rejstříku ochranných známek.\n3.   Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví členského státu uvedený v odstavci 2 předá úřadu rešeršní zprávu, která buď uvádí jakékoliv starší národní ochranné známky, dřívější přihlášky národních ochranných známek nebo starší ochranné známky zapsané podle mezinárodních dohod platných v příslušném členském státě nebo příslušných členských státech, jejichž existence byla zjištěna a které mohou být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu přihlášené ochranné známky EU nebo konstatuje, že rešerše existenci takových práv neodhalila.\n4.   Po konzultaci správní rady uvedené v článku 153 (dále jen „správní rada“) úřad stanoví náležitosti rešeršních zpráv a postupy pro jejich vypracovávání.\n5.   Úřad zaplatí každému ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví za každou rešeršní zprávu předanou podle odstavce 3 určitou částku. Výši této částky, která je pro všechny úřady stejná, stanoví rozpočtový výbor rozhodnutím přijatým tříčtvrtinovou většinou zástupců členských států.\n6.   Úřad předá přihlašovateli ochranné známky EU požadovanou rešeršní zprávu EU a jakékoli požadované vnitrostátní rešeršní zprávy, které obdržel.\n7.   Po zveřejnění přihlášky ochranné známky EU vyrozumí úřad o zveřejnění přihlášky ochranné známky EU vlastníka veškerých starších ochranných známek EU nebo dřívějších přihlášek ochranných známek EU uvedených v rešeršní zprávě EU. To platí bez ohledu na to, zda přihlašovatel požádal o to, aby mu byla rešeršní zpráva EU zaslána, ledaže vlastník staršího zápisu nebo dřívější přihlášky požádal o to, aby mu takové oznámení zasláno nebylo.\nODDÍL 3\nZveřejnění přihlášky\nČlánek 44\nZveřejnění přihlášky\n1.   Jsou-li splněny náležitosti, kterým musí přihláška ochranné známky EU vyhovět, zveřejní se pro účely článku 46 přihláška v tom rozsahu, v jakém nebyla zamítnuta podle článku 42. Zveřejněním přihlášky nejsou dotčeny informace, které již byly veřejnosti zpřístupněny v souladu s tímto nařízením nebo s akty přijatými podle tohoto nařízení.\n2.   Je-li přihláška po zveřejnění zamítnuta podle článku 42, zveřejní se rozhodnutí o zamítnutí, jakmile nabude právní moci.\n3.   Pokud zveřejnění přihlášky obsahuje chybu, kterou lze přičíst úřadu, úřad z vlastního podnětu nebo na žádost přihlašovatele chybu opraví a příslušnou opravu zveřejní.\nPravidla přijatá podle čl. 49 odst. 3 se použijí obdobně, pokud je oprava vyžádána přihlašovatelem.\n4.   Článek 46 odst. 2 se použije rovněž v případech, kdy se oprava týká seznamu výrobků nebo služeb nebo vyjádření ochranné známky.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti zveřejnění přihlášky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nODDÍL 4\nPřipomínky třetích stran a námitky\nČlánek 45\nPřipomínky třetích stran\n1.   Každá fyzická nebo právnická osoba a každá skupina nebo subjekt zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele může úřadu zaslat písemné připomínky, v nichž vysvětlí, z jakých důvodů podle článků 5 a 7 by zápis ochranné známky měl být z moci úřední zamítnut.\nOsoby a skupiny nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci nejsou účastníky řízení před úřadem.\n2.   Připomínky třetích stran se zasílají do konce lhůty pro podání námitek, nebo pokud proti ochranné známce byla podána námitka, před přijetím konečného rozhodnutí o námitce.\n3.   Zasláním připomínek podle odstavce 1 není dotčeno právo úřadu z vlastního podnětu kdykoli před zápisem opětovně provést průzkum absolutních důvodů, považuje-li to za nezbytné.\n4.   Připomínky uvedené v odstavci 1 se sdělí přihlašovateli, který k nim může zaujmout stanovisko.\nČlánek 46\nNámitky\n1.   Námitky proti zápisu ochranné známky mohou podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky EU z důvodů, pro které nelze ochrannou známku zapsat podle článku 8:\na)\nv případě podle čl. 8 odst. 1 a 5 vlastníci starších známek uvedených v čl. 8 odst. 2, jakož i nabyvatelé licence zmocnění vlastníky těchto ochranných známek;\nb)\nvlastníci ochranných známek uvedených v čl. 8 odst. 3;\nc)\nvlastníci starších známek nebo označení uvedených v čl. 8 odst. 4 a osoby, které jsou oprávněny uplatňovat tato práva podle příslušných vnitrostátních právních předpisů;\nd)\nosoby oprávněné podle příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisů k výkonu práv uvedených v čl. 8 odst. 6.\n2.   Námitky proti zápisu ochranné známky lze rovněž podat za podmínek stanovených v odstavci 1 v případě zveřejnění změněné přihlášky podle čl. 49 odst. 2 druhé věty.\n3.   Námitky se podají v písemné podobě a jsou odůvodněny. Za řádně podané se považují až po zaplacení poplatku za podání námitek.\n4.   Ve lhůtě stanovené úřadem může ten, kdo podal námitky, předložit na jejich podporu skutečnosti, důkazy a vyjádření.\nČlánek 47\nPrůzkum námitek\n1.   V průběhu průzkumu námitek úřad pokaždé, kdy to bude nezbytné, vyzve účastníky, aby předložili v jím stanovené lhůtě vyjádření ke sdělení jiných účastníků nebo ke sdělení úřadu.\n2.   Na žádost přihlašovatele je vlastník starší ochranné známky EU, který podal námitky, povinen předložit důkaz o tom, že během období pěti let předcházejících dni podání přihlášky ochranné známky EU nebo dni vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k uvedené přihlášce byla starší ochranná známka EU řádně užívána v Unii pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a které uvádí pro odůvodnění námitek, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání, pokud je k tomuto dni starší ochranná známka EU zapsána nejméně po dobu pěti let. Nejsou-li takové důkazy předloženy, námitky se zamítnou. Byla-li starší ochranná známka EU užívána pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, považuje se pro účely průzkumu námitek za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.\n3.   Odstavec 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a), přičemž užívání na území Unie je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde požívá starší národní známka ochrany.\n4.   Považuje-li to úřad za účelné, vyzve účastníky, aby dosáhli smírného řešení.\n5.   Odhalí-li průzkum námitek, že ochrannou známku nelze zapsat pro výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky EU, nebo pro některé z nich, přihláška se pro tyto výrobky nebo služby zamítne. V opačném případě se zamítnou námitky.\n6.   Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky se zveřejní, jakmile nabude právní moci.\nČlánek 48\nPřenesení pravomocí\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými blíže vymezí postupy pro podávání a průzkum námitek podle článků 46 a 47.\nODDÍL 5\nZpětvzetí, omezení, změna a rozdělení přihlášky\nČlánek 49\nZpětvzetí, omezení a změna přihlášky\n1.   Přihlašovatel může kdykoli vzít zpět přihlášku ochranné známky EU nebo omezit seznam výrobků nebo služeb, který obsahuje. Byla-li již přihláška zveřejněna, zveřejní se také zpětvzetí nebo omezení.\n2.   Jinak může být přihláška ochranné známky EU změněna na žádost přihlašovatele pouze za účelem opravy jména a adresy přihlašovatele, chyb ve formulaci nebo přepisu nebo zjevných nesprávností, pokud se touto opravou nepozmění známka podstatným způsobem nebo se nerozšíří seznam výrobků nebo služeb. Týkají-li se změny vyjádření známky nebo seznamu výrobků nebo služeb a dojde-li k nim po zveřejnění přihlášky, zveřejní se přihláška tak, jak byla změněna.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými blíže vymezí postupy pro změnu přihlášky.\nČlánek 50\nRozdělení přihlášky\n1.   Přihlašovatel může přihlášku rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původní přihlášce budou předmětem jedné či více oddělených přihlášek. Výrobky nebo služby v oddělené přihlášce se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původní přihlášce, nebo s těmi, které jsou obsaženy v ostatních oddělených přihláškách.\n2.   Prohlášení o rozdělení je nepřípustné:\na)\npokud v případě, že byla podána námitka proti původní přihlášce, má toto prohlášení za následek rozdělení výrobků nebo služeb, proti kterým byla námitka namířena, dokud rozhodnutí námitkového oddělení nenabude právní moci nebo nebude námitkové řízení s konečnou platností ukončeno jinak;\nb)\npředtím, než úřad přizná přihlášce den podání podle článku 32, a během lhůty pro podání námitek stanovené v čl. 46 odst. 1.\n3.   Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.\n4.   Zjistí-li úřad, že požadavky stanovené v odstavci 1 a v pravidlech přijatých podle odst. 9 písm. a) nejsou splněny, vyzve přihlašovatele, aby uvedené nedostatky ve lhůtě stanovené úřadem odstranil. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, úřad prohlášení o rozdělení zamítne.\n5.   Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno ve spisech, které úřad vede ohledně původní přihlášky.\n6.   Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původní přihlášce přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělené přihlášce nebo odděleným přihláškám. Poplatky za původní přihlášku, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.\n7.   Oddělená přihláška si zachovává den podání původní přihlášky, jakož i den vzniku práva přednosti a seniority uplatněných ve vztahu k původní přihlášce.\n8.   Pokud se prohlášení o rozdělení týká přihlášky, která již byla zveřejněna podle článku 44, rozdělení se zveřejní. Oddělená přihláška se zveřejní. Zveřejněním nezačíná běžet nová lhůta pro podání námitek.\n9.   Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí:\na)\nnáležitosti prohlášení o rozdělení přihlášky podle odstavce 1;\nb)\nzpůsob vyřizování prohlášení o rozdělení přihlášky při zajištění toho, aby byl vytvořen samostatný spis, včetně nového registračního čísla, pro oddělenou přihlášku;\nc)\nnáležitosti zveřejnění oddělené přihlášky podle odstavce 8.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nODDÍL 6\nZápis\nČlánek 51\nZápis\n1.   Splňuje-li přihláška požadavky tohoto nařízení a nebyly-li ve lhůtě uvedené v čl. 46 odst. 1 podány žádné námitky nebo byly-li podané námitky s konečnou platností vyřízeny zpětvzetím, zamítnutím nebo jiným způsobem, ochranná známka a údaje uvedené v čl. 111 odst. 2 se zapíší do rejstříku. Zápis do rejstříku se zveřejní.\n2.   Úřad vydá osvědčení o zápisu. Toto osvědčení může být vydáno elektronicky. Úřad poskytuje po zaplacení poplatku ověřené nebo neověřené kopie osvědčení, pokud jsou tyto kopie vydány jinými než elektronickými prostředky.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí náležitosti a formát osvědčení o zápisu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nKAPITOLA V\nDOBA PLATNOSTI, OBNOVA, ZMĚNA A ROZDĚLENÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY EU\nČlánek 52\nDoba platnosti zápisu\nDoba platnosti zápisu ochranné známky EU je deset let ode dne podání přihlášky. Zápis může být podle článku 53 obnoven, a to vždy na období deseti let.\nČlánek 53\nObnova zápisu\n1.   Zápis ochranné známky EU se obnoví na žádost vlastníka ochranné známky EU nebo na žádost osoby jím výslovně zmocněné, pokud byly zaplaceny poplatky.\n2.   Úřad informuje vlastníka ochranné známky EU a osobu, která má v rejstříku zapsané právo k ochranné známce EU, o dni uplynutí doby platnosti zápisu, a to nejpozději šest měsíců před uplynutím této doby. Neposkytnutí informace nezakládá odpovědnost úřadu a nemá vliv na uplynutí doby platnosti zápisu.\n3.   Žádost o obnovu zápisu se podává v období šesti měsíců před uplynutím doby platnosti zápisu. V tomto období musí být rovněž zaplacen základní poplatek za obnovu a případně jeden nebo více poplatků za třídu pro každou třídu výrobků nebo služeb nad rámec jedné třídy. V opačném případě může být žádost podána a poplatky zaplaceny v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby platnosti zápisu za předpokladu, že bude v této dodatečné lhůtě zaplacen příplatek za pozdní úhradu poplatku za obnovu zápisu nebo pozdní podání žádosti o obnovu zápisu.\n4.   Žádost o obnovu obsahuje:\na)\njméno osoby, která o obnovu žádá;\nb)\nčíslo zápisu ochranné známky EU, který má být obnoven;\nc)\nžádá-li se o obnovu pouze pro část zapsaných výrobků a služeb, označení těch tříd nebo těch výrobků a služeb, pro které se o obnovu žádá, nebo těch tříd nebo těch výrobků a služeb, pro které se o obnovu nežádá, seskupených podle tříd Niceského třídění, přičemž před každou skupinou se uvede číslo třídy tohoto třídění, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a skupiny se seřadí podle pořadí tříd uvedeného třídění.\nJe-li provedena platba podle odstavce 3, má se za to, že žádost o obnovu je podána, obsahuje-li všechny údaje nutné pro určení účelu platby.\n5.   Je-li žádost podána nebo poplatky zaplaceny pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka EU zapsána, je zápis obnoven pouze pro tyto výrobky nebo služby. Nestačí-li zaplacené poplatky k pokrytí všech tříd výrobků a služeb, pro které se žádá o obnovu zápisu, zápis se obnoví, je-li zřejmé, na kterou třídu nebo které třídy se mají vztahovat. Nejsou-li stanovena jiná kritéria, vezme úřad v úvahu třídy v pořadí podle třídění.\n6.   Obnova zápisu nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti zápisu. Obnova zápisu se zapisuje do rejstříku.\n7.   Je-li žádost o obnovu zápisu podána ve lhůtách uvedených v odstavci 3, ale ostatní podmínky pro obnovu zápisu podle tohoto článku nejsou splněny, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích.\n8.   Pokud žádost o obnovu zápisu není předložena nebo je předložena po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 3 nebo pokud poplatky nejsou zaplaceny nebo jsou zaplaceny až po uplynutí příslušné lhůty nebo pokud nejsou v této lhůtě odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 7, úřad rozhodne, že doba platnosti zápisu uplynula a oznámí to vlastníkovi ochranné známky EU. Nabude-li rozhodnutí právní moci, vymaže úřad ochrannou známku z rejstříku. Výmaz nabývá účinku dnem následujícím po dni, kdy uplynula doba platnosti stávajícího zápisu. Pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu zápisu, ale zápis nebyl obnoven, tyto poplatky se vrátí.\n9.   Pro obnovu zápisu dvou nebo více ochranných známek lze po zaplacení poplatků požadovaných pro každou z těchto známek podat jednu žádost, jsou-li ve všech případech vlastníci nebo zástupci stejní.\nČlánek 54\nZměna\n1.   V zapsané ochranné známce EU nelze během doby platnosti zápisu ani při jeho obnově provádět změny.\n2.   Pokud však ochranná známka EU obsahuje jméno a adresu vlastníka, může být na žádost vlastníka zapsána do rejstříku každá jejich změna, která se nedotkne podstatným způsobem totožnosti známky tak, jak byla původně zapsána.\n3.   Žádost o změnu musí obsahovat prvek ochranné známky, který má být změněn, a tento prvek ve změněné podobě.\nKomise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti žádosti o změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n4.   Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek. Nebyl-li poplatek zaplacen nebo nebyl-li zaplacen v plné výši, uvědomí o tom úřad žadatele. O změnu téhož prvku ve dvou nebo více zápisech téhož vlastníka lze požádat v jedné žádosti. Požadovaný poplatek se platí za každý zápis, který má být změněn. Nejsou-li splněny požadavky týkající se změny zápisu, sdělí úřad nedostatek žadateli. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě úřadem stanovené, úřad žádost zamítne.\n5.   Zveřejnění zápisu změny do rejstříku obsahuje vyjádření změněné ochranné známky EU. Třetí osoby, jejichž práva mohou být změnou dotčena, mohou zápis této změny ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění napadnout. Pro zveřejnění zápisu změny se použijí články 46 a 47 a pravidla přijatá podle článku 48.\nČlánek 55\nZměna jména nebo adresy\n1.   Změna jména nebo adresy vlastníka ochranné známky EU, která není změnou ochranné známky EU podle čl. 54 odst. 2 a není důsledkem úplného nebo částečného převodu ochranné známky EU, se na žádost vlastníka zapíše do rejstříku.\nKomise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti žádosti o změnu jména nebo adresy podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n2.   O změnu jména nebo adresy ve dvou nebo více zápisech téhož vlastníka lze požádat v jedné žádosti.\n3.   Nejsou-li splněny požadavky, kterými se řídí zápis změny, sdělí úřad tento nedostatek vlastníkovi ochranné známky EU. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě úřadem stanovené, úřad žádost zamítne.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí rovněž na změnu jména nebo adresy zapsaného zástupce.\n5.   Odstavce 1 až 4 se použijí na přihlášky ochranných známek EU. Změna se vyznačí ve spisech vedených úřadem o přihlášce ochranné známky EU.\nČlánek 56\nRozdělení zápisu\n1.   Vlastník ochranné známky EU může zápis rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původním zápisu budou předmětem jednoho či více oddělených zápisů. Výrobky nebo služby v odděleném zápisu se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původním zápisu, nebo s těmi, které jsou obsaženy v jiných oddělených zápisech.\n2.   Prohlášení o rozdělení je nepřípustné,\na)\npokud v případě, že byl proti původnímu zápisu podán u úřadu návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti, bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení výrobků nebo služeb, proti kterým je návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti namířen, dokud rozhodnutí zrušovacího oddělení nenabude právní moci nebo nebude řízení s konečnou platností ukončeno jinak;\nb)\npokud v případě, že byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ve věci projednávané před soudem pro ochranné známky EU, bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení výrobků nebo služeb, proti kterým je protinávrh namířen, dokud nebude údaj o rozhodnutí soudu pro ochranné známky EU zapsán v rejstříku podle čl. 128 odst. 6.\n3.   Pokud nejsou splněny požadavky stanovené v odstavci 1 či v prováděcích aktech uvedených v odstavci 8 nebo pokud se seznam výrobků a služeb, jichž se týká oddělený zápis, překrývá s výrobky a službami, které zůstávají v původním zápisu, vyzve úřad vlastníka ochranné známky EU, aby tyto nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou úřad stanoví. Nejsou-li nedostatky před uplynutím stanovené lhůty odstraněny, úřad prohlášení o rozdělení zamítne.\n4.   Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.\n5.   Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno v rejstříku.\n6.   Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původnímu zápisu přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělenému zápisu nebo odděleným zápisům. Poplatky za původní zápis, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.\n7.   Oddělený zápis si zachovává den podání původního zápisu, jakož i den vzniku práva přednosti a seniority původního zápisu.\n8.   Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí:\na)\nnáležitosti prohlášení o rozdělení zápisu podle odstavce 1;\nb)\nzpůsob vyřizování prohlášení o rozdělení zápisu při zajištění toho, aby byl pro oddělený zápis vytvořen samostatný spis, včetně nového čísla zápisu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nKAPITOLA VI\nVZDÁNÍ SE, ZRUŠENÍ A NEPLATNOST\nODDÍL 1\nVzdání se\nČlánek 57\nVzdání se\n1.   Ochranné známky EU se lze vzdát ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které byla zapsána, nebo k některým z nich.\n2.   Vzdání se oznamuje vlastník ochranné známky úřadu písemně. Účinku nabývá až zápisem do rejstříku. Platnost vzdání se ochranné známky EU, které je oznámeno úřadu po předložení návrhu na zrušení práv vlastníka této ochranné známky podle čl. 63 odst. 1, je podmíněna konečným zamítnutím nebo zpětvzetím návrhu na zrušení.\n3.   Vzdání se je zapsáno pouze se souhlasem vlastníka práva, které se týká ochranné známky EU a je zapsáno v rejstříku. Byla-li v rejstříku zapsána licence, je vzdání se zapsáno do rejstříku pouze v případě, že vlastník ochranné známky EU prokáže, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se známky. Tento zápis o vzdání se známky se provede po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, kdy vlastník doloží úřadu, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se známky, nebo před uplynutím této lhůty, jakmile prokáže, že nabyvatel licence dal svůj souhlas.\n4.   Nejsou-li splněny náležitosti vzdání se, sdělí úřad nedostatky deklarantovi. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve lhůtě úřadem stanovené, úřad zápis vzdání se do rejstříku zamítne.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí náležitosti prohlášení o vzdání se podle odstavce 2 tohoto článku a druhy dokladů požadovaných k prokázání souhlasu třetí osoby podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nODDÍL 2\nDůvody zrušení\nČlánek 58\nDůvody zrušení\n1.   Ke zrušení práv vlastníka ochranné známky EU dojde na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv:\na)\npokud po nepřerušené období pěti let nebyla ochranná známka v Unii řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; nikdo se však nemůže domáhat zrušení práv vlastníka ochranné známky EU, pokud v období mezi uplynutím této lhůty a podáním návrhu nebo protinávrhu začala být ochranná známka řádně užívána nebo bylo její řádné užívání obnoveno; k zahájení užívání nebo k pokračování v užívání, k němuž došlo ve lhůtě tří měsíců před podáním návrhu nebo protinávrhu, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve po uplynutí nepřerušeného období pěti let neužívání, se však nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh nebo protinávrh;\nb)\npokud se ochranná známka stala v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána;\nc)\npokud by v důsledku užívání vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, ochranná známka mohla klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.\n2.   Existuje-li důvod zrušení práv pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka EU zapsána, práva vlastníka se zruší pouze ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám.\nODDÍL 3\nDůvody neplatnosti\nČlánek 59\nAbsolutní důvody neplatnosti\n1.   Ochranná známka EU se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv:\na)\npokud byla ochranná známka EU zapsána v rozporu s článkem 7;\nb)\npokud přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.\n2.   Byla-li ochranná známka EU zapsána v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.\n3.   Existuje-li důvod neplatnosti pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka EU zapsána, prohlásí se známka za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby.\nČlánek 60\nRelativní důvody neplatnosti\n1.   Ochranná známka EU se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv:\na)\npokud existuje starší známka uvedená v čl. 8 odst. 2 a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo 5 uvedeného článku;\nb)\npokud existuje ochranná známka uvedená v čl. 8 odst. 3 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci;\nc)\npokud existuje starší právo uvedené v čl. 8 odst. 4 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci;\nd)\npokud existuje starší označení původu nebo zeměpisné označení uvedené v čl. 8 odst. 6 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci.\nVšechny podmínky uvedené v prvním pododstavci musí být splněny ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti ochranné známky EU.\n2.   Ochranná známka EU se rovněž prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv, může-li být její užívání zakázáno na základě jiného staršího práva podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních předpisů, kterými se ochrana tohoto práva řídí, zejména:\na)\npráva na jméno;\nb)\npráva k vlastní podobě;\nc)\npráva autorského;\nd)\npráva k průmyslovému vlastnictví.\n3.   Ochranná známka EU nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud vlastník práva uvedeného v odstavci 1 a 2 před podáním návrhu na prohlášení neplatnosti nebo protinávrhu poskytne výslovný souhlas se zápisem této ochranné známky EU do rejstříku.\n4.   Pokud vlastník některého z práv uvedených v odstavci 1 nebo 2 podal návrh na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou nebo protinávrh v řízení o porušení práv, nemůže podat nový návrh na prohlášení známky za neplatnou nebo protinávrh na základě jiného takového práva, které mohl uplatnit ve svůj prospěch v prvním návrhu nebo protinávrhu.\n5.   Použije se čl. 59 odst. 3.\nČlánek 61\nZánik práva v důsledku strpění\n1.   Vlastník ochranné známky EU, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky EU na území Unie, již není oprávněn podat na základě této starší známky návrh na prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější známka užívána, ledaže přihláška pozdější ochranné známky EU nebyla podána v dobré víře.\n2.   Vlastník starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 nebo jiného staršího označení uvedeného v čl. 8 odst. 4, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky EU v členském státě, ve kterém tato starší ochranná známka nebo toto jiné starší označení požívá ochrany, již není oprávněn podat na základě této starší známky nebo tohoto jiného staršího označení návrh na prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže přihláška pozdější ochranné známky EU nebyla podána v dobré víře.\n3.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže vlastník pozdější ochranné známky EU bránit užívání staršího práva, i když toto právo nemůže být již vůči pozdější ochranné známce EU uplatněno.\nODDÍL 4\nÚčinky zrušení a neplatnosti\nČlánek 62\nÚčinky zrušení a neplatnosti\n1.   V míře, v jaké byla práva vlastníka zrušena, považuje se ochranná známka EU za známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení ode dne podání návrhu na zrušení nebo protinávrhu. Na žádost účastníka může být v rozhodnutí uveden dřívější den, ke kterému nastal důvod zrušení.\n2.   V míře, v jaké byla ochranná známka EU prohlášena za neplatnou, pohlíží se na ni jako na známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení od samého počátku.\n3.   S výhradou vnitrostátních právních předpisů upravujících náhradu škody způsobené nedbalostí nebo nedostatkem dobré víry vlastníka ochranné známky, nebo bezdůvodné obohacení, se zpětný účinek zrušení nebo neplatnosti ochranné známky nedotýká:\na)\nrozhodnutí ve věci porušení práv, která nabyla právní moci a byla vykonána před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti;\nb)\nsmluv uzavřených před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti v míře, v jaké bylo podle nich plněno před tímto rozhodnutím; pokud však k tomu okolnosti opravňují, lze z důvodů spravedlnosti požadovat vrácení částek vyplacených na základě smlouvy.\nODDÍL 5\nŘízení u úřadu ve věci zrušení nebo neplatnosti\nČlánek 63\nNávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti\n1.   Návrh na zrušení práv vlastníka ochranné známky EU nebo prohlášení této ochranné známky za neplatnou může podat u úřadu:\na)\nv případech uvedených v článcích 58 a 59 každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina nebo subjekt vytvořené k zastupování zájmů výrobců, producentů, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, mají-li podle právních předpisů jimiž se řídí, procesní způsobilost;\nb)\nv případech uvedených v čl. 60 odst. 1 osoby uvedené v čl. 46 odst. 1;\nc)\nv případech uvedených v čl. 60 odst. 2 vlastníci starších práv uvedených v tomto ustanovení nebo osoby oprávněné uplatňovat tato práva podle právních předpisů Unie nebo právních předpisů dotčeného členského státu.\n2.   Návrh se podává písemně a musí být zdůvodněn. Považuje se za podaný až po zaplacení poplatku.\n3.   Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti je nepřípustný, pokud bylo úřadem nebo soudem pro ochranné známky EU podle článku 123 rozhodnuto ve věci samé mezi stejnými účastníky o návrhu týkajícím se stejného předmětu a stejného důvodu a toto rozhodnutí je pravomocné.\nČlánek 64\nPrůzkum návrhu\n1.   Při průzkumu návrhu na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou úřad pokaždé kdy to bude nezbytné, vyzve účastníky, aby předložili v jím stanovené lhůtě svá vyjádření ke sdělením ostatních účastníků nebo ke sdělením úřadu.\n2.   Na žádost vlastníka ochranné známky EU předloží vlastník starší ochranné známky EU, který je účastníkem řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou, důkaz o tom, že během pěti let předcházejících dni podání návrhu na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou byla starší ochranná známka EU řádně užívána v Unii pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založen návrh vlastníka starší ochranné známky na prohlášení ochranné známky za neplatnou, nebo že existují náležité důvody pro její neužívání, pokud byla k tomuto dni starší ochranná známka EU zapsána nejméně pět let. Byla-li navíc k datu, kdy byla podána přihláška k zápisu ochranné známky EU, nebo ke dni vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky EU, starší ochranná známka EU zapsána nejméně pět let, předloží vlastník starší ochranné známky EU rovněž důkaz o tom, že podmínky uvedené v čl. 47 odst. 2 byly splněny i k tomuto datu. Není-li důkaz předložen, návrh na prohlášení známky za neplatnou se zamítne. Byla-li starší ochranná známka EU užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, pak se pro účely průzkumu návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou považuje za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.\n3.   Odstavec 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) s tím, že užívání na území Unie je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde je starší národní ochranná známka chráněna.\n4.   Považuje-li to za účelné, může úřad vyzvat účastníky, aby dosáhli smírného řešení.\n5.   Vyplývá-li z průzkumu návrhu na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, že známka neměla být zapsána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pro některé z nich, pak ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám jsou práva vlastníka ochranné známky EU zrušena nebo je známka ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám prohlášena za neplatnou. V opačném případě je návrh na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou zamítnut.\n6.   Zmínka o rozhodnutí úřadu o návrhu na zrušení práv nebo návrhu na prohlášení neplatnosti se zapíše do rejstříku, jakmile nabude právní moci.\nČlánek 65\nPřenesení pravomocí\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví podrobnosti řízení ve věci zrušení práv a prohlášení ochranné známky EU za neplatnou podle článků 63 a 64, jakož i převod ochranné známky EU zapsané na jméno jednatele podle článku 21.\nKAPITOLA VII\nODVOLÁNÍ\nČlánek 66\nRozhodnutí, proti kterým lze podat odvolání\n1.   Odvolání lze podat proti rozhodnutím všech rozhodovacích útvarů úřadu uvedených v čl. 159 písm. a) až d) a případně v čl. 159 písm. f). Tato rozhodnutí nabývají účinku až ode dne uplynutí lhůty pro odvolání uvedené v článku 68. Podání odvolání má odkladný účinek.\n2.   Proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k některému z účastníků, lze podat odvolání pouze společně s odvoláním proti konečnému rozhodnutí, pokud prvně uvedené rozhodnutí nepřipouští samostatné odvolání.\nČlánek 67\nOsoby, které mohou podat odvolání a být účastníky odvolacího řízení\nKaždý účastník řízení, které skončilo vydáním rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, pokud je toto rozhodnutí pro něj nepříznivé. Ostatní účastníci tohoto řízení jsou účastníky odvolacího řízení.\nČlánek 68\nLhůta pro odvolání a jeho forma\n1.   Odvolání se podává písemně u úřadu ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku. Odvolání se podává v jazyce řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno. Písemné odůvodnění odvolání musí být předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.\n2.   V řízeních inter partes může další účastník řízení ve svém vyjádření k odvolání navrhovat zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí v bodě, který nebyl v odvolání uveden. Taková podání se stávají bezpředmětnými, pokud odvolatel v řízení nepokračuje.\nČlánek 69\nPřezkoumání rozhodnutí v řízení s jediným účastníkem\n1.   Pokud je odvolatel jediným účastníkem řízení a pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, považuje odvolání za přípustné a důvodné, oddělení tomuto odvolání vyhoví.\n2.   Pokud není odvolání vyhověno ve lhůtě jednoho měsíce poté, co došlo odůvodnění, postoupí se odvolání bez vyjádření k věci samé bezodkladně odvolacímu senátu.\nČlánek 70\nPřezkoumání odvolání\n1.   Je-li odvolání přípustné, přezkoumá odvolací senát jeho opodstatněnost.\n2.   Při přezkoumání odvolání odvolací senát pokaždé, kdy to bude nezbytné, vyzve účastníky, aby předložili v jím stanovené lhůtě vyjádření ke sdělením ostatních účastníků nebo ke sdělením odvolacího senátu.\nČlánek 71\nRozhodnutí o odvolání\n1.   Po přezkoumání opodstatněnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne. Může rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání.\n2.   Vrátí-li odvolací senát věc k dalšímu jednání oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, je toto oddělení vázáno právním názorem odvolacího senátu, pokud se skutkový stav nezmění.\n3.   Rozhodnutí odvolacího senátu nabývá účinku dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 72 odst. 5 nebo, byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Tribunálu, ode dne zamítnutí nebo odmítnutí této žaloby nebo jakéhokoli kasačního opravného prostředku podaného k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Tribunálu.\nČlánek 72\nŽaloby podané k Soudnímu dvoru\n1.   Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Tribunálu.\n2.   Žalobu lze podat pro nepříslušnost, porušení podstatných procesních náležitostí, porušení Smlouvy o fungování EU, porušení tohoto nařízení nebo ustanovení k jejich provedení nebo zneužití pravomoci.\n3.   Tribunál může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit.\n4.   Žalobu může podat každý účastník řízení před odvolacím senátem, pokud je rozhodnutí odvolacího senátu pro něj nepříznivé.\n5.   Žaloba se podává Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí odvolacího senátu.\n6.   Úřad přijme nezbytná opatření, aby vyhověl rozsudku Tribunálu nebo, v případě podání kasačního opravného prostředku proti tomuto rozsudku, Soudního dvora.\nČlánek 73\nPřenesení pravomocí\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví:\na)\nformální obsah odvolání uvedeného v článku 68 a postup pro podání a přezkoumání odvolání;\nb)\nformální obsah a formu rozhodnutí odvolacího senátu uvedených v článku 71;\nc)\nvracení poplatků za odvolání uvedených v článku 68.\nKAPITOLA VIII\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O KOLEKTIVNÍCH OCHRANNÝCH ZNÁMKÁCH EVROPSKÉ UNIE A TIFIKAČNÍCH OCHRANNÝCH ZNÁMKÁCH EVROPSKÉ UNIE\nODDÍL 1\nKolektivní ochranné známky\nČlánek 74\nKolektivní ochranné známky EU\n1.   Kolektivní ochranná známka Evropské unie (dále jen „kolektivní ochranná známka EU“) je ochranná známka EU, která je takto označena již při podání přihlášky a která je schopna rozlišit výrobky nebo služby členů sdružení, které je vlastníkem známky, a výrobky nebo služby jiných podniků. O zápis kolektivní ochranné známky EU mohou požádat sdružení výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, která podle právních předpisů, jimiž se řídí, mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy nebo činit jiné právní úkony a způsobilost procesní, jakož i právnické osoby veřejného práva.\n2.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ochrannou známku EU ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby. Vlastník zapsané kolektivní ochranné známky EU není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví; zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí osobě, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.\n3.   Na kolektivní ochranné známky EU se použijí kapitoly I až VII a IX až XIV, nestanoví-li tento oddíl jinak.\nČlánek 75\nPravidla pro užívání kolektivní ochranné známky EU\n1.   Přihlašovatel kolektivní ochranné známky EU předloží do dvou měsíců ode dne podání přihlášky pravidla pro užívání.\n2.   V pravidlech pro užívání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, podmínky pro členství ve sdružení, jakož i případné podmínky pro užívání známky, včetně sankcí. Pravidla pro užívání ochranné známky uvedené v čl. 74 odst. 2 musí umožnit každé osobě, jejíž výrobky nebo služby pocházejí z dotčené zeměpisné oblasti, aby se stala členem sdružení, které je vlastníkem ochranné známky.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobný obsah pravidel uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 76\nZamítnutí přihlášky\n1.   Vedle důvodů pro zamítnutí přihlášky ochranné známky EU stanovených v článcích 41 a 42 se přihláška kolektivní ochranné známky EU zamítne, nesplňuje-li podmínky článku 74 nebo 75 nebo odporují-li pravidla pro užívání známky veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.\n2.   Přihláška kolektivní ochranné známky EU se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud je schopna vyvolat dojem, že je něčím jiným, než kolektivní ochrannou známkou.\n3.   Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.\nČlánek 77\nPřipomínky třetích stran\nJsou-li podle článku 45 úřadu předloženy písemné připomínky ke kolektivní ochranné známce EU, mohou být tyto připomínky rovněž založeny na zvláštních důvodech, pro které má být přihláška kolektivní ochranné známky EU zamítnuta podle článku 76.\nČlánek 78\nUžívání ochranné známky\nUžívání kolektivní ochranné známky EU osobou, která je oprávněna ji užívat, je v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, pokud jsou splněny i ostatní podmínky, které toto nařízení ukládá ve vztahu k užívání ochranných známek EU.\nČlánek 79\nZměna pravidel pro užívání kolektivní ochranné známky EU\n1.   Vlastník kolektivní ochranné známky EU je povinen předložit úřadu každou změnu pravidel pro užívání.\n2.   Změna se do rejstříku nezapíše, pokud změněná pravidla nesplňují požadavky článku 75 nebo obsahují důvod pro zamítnutí uvedený v článku 76.\n3.   Písemné připomínky podle článku 77 mohou být předkládány rovněž v souvislosti se změnou pravidel pro užívání známky.\n4.   Pro účely použití tohoto nařízení nabývá změna pravidel pro užívání známky účinku až dnem zápisu změny do rejstříku.\nČlánek 80\nOsoby, které mohou podat žalobu pro porušení práv\n1.   Ustanovení čl. 25 odst. 3 a 4 o právech nabyvatele licence se vztahuje i na osoby oprávněné užívat kolektivní ochrannou známku EU.\n2.   Vlastník kolektivní známky EU může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.\nČlánek 81\nDůvody zrušení\nVedle důvodů zrušení uvedených v článku 58 se práva vlastníka kolektivní známky EU zruší na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv, pokud:\na)\nvlastník nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání známky, jejichž případná změna byla zapsána do rejstříku;\nb)\nzpůsob, jakým byla známka vlastníkem užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 76 odst. 2;\nc)\nzměna pravidel pro užívání známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 79 odst. 2, s výjimkou případu, kdy vlastník známky vyhoví požadavkům těchto ustanovení novou změnou pravidel pro užívání známky.\nČlánek 82\nDůvody neplatnosti\nVedle důvodů neplatnosti uvedených v článcích 59 a 60 se kolektivní ochranná známka EU prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv, byla-li zapsána v rozporu s článkem 76, s výjimkou případu, kdy vlastník známky vyhoví změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v uvedeném článku.\nODDÍL 2\nCertifikační ochranné známky EU\nČlánek 83\nCertifikační ochranné známky EU\n1.   Certifikační ochrannou známkou EU je ochranná známka EU, která je jako taková popsána v přihlášce a která je schopna rozlišit výrobky nebo služby, které vlastník ochranné známky certifikoval, pokud jde o materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti s výjimkou zeměpisného označení, a výrobky nebo služby, které takto certifikovány nejsou.\n2.   Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně institucí, orgánů a veřejnoprávních subjektů, může požádat o zápis certifikační ochranné známky EU, pokud nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány.\n3.   Na certifikační ochranné známky EU se použijí kapitoly I až VII a IX až XIV, nestanoví-li tento oddíl jinak.\nČlánek 84\nPravidla pro užívání certifikační ochranné známky EU\n1.   Přihlašovatel certifikační ochranné známky EU předloží ve lhůtě dvou měsíců ode dne podání přihlášky pravidla pro její užívání.\n2.   V pravidlech pro užívání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, vlastnosti, které mají být známkou certifikovány, a způsoby, jimiž má certifikační orgán tyto vlastnosti testovat a dohlížet na užívání známky. V těchto pravidlech se stanoví rovněž podmínky pro užívání známky, včetně sankcí.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobný obsah pravidel uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 85\nZamítnutí přihlášky\n1.   Kromě důvodů pro zamítnutí přihlášky ochranné známky EU stanovených v článcích 41 a 42 se přihláška certifikační ochranné známky EU zamítne, nesplňuje-li podmínky stanovené v článcích 83 a 84 nebo odporují-li pravidla pro užívání známky veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.\n2.   Přihláška certifikační ochranné známky EU se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než za certifikační ochrannou známku.\n3.   Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání ochranné známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.\nČlánek 86\nPřipomínky třetích stran\nJsou-li podle článku 45 úřadu předloženy písemné připomínky k certifikační ochranné známce EU, mohou být tyto připomínky rovněž založeny na zvláštních důvodech, pro které by měla být přihláška certifikační ochranné známky EU zamítnuta podle článku 85.\nČlánek 87\nUžívání certifikační ochranné známky EU\nPožadavky tohoto nařízení jsou splněny, užívá-li certifikační ochrannou známku EU jakákoli osoba, která je oprávněna ji užívat v souladu s pravidly pro užívání známky podle článku 84, pokud jsou splněny i ostatní podmínky, které toto nařízení stanoví ve vztahu k užívání ochranných známek EU.\nČlánek 88\nZměna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky EU\n1.   Vlastník certifikační ochranné známky EU předloží úřadu veškeré změny pravidel pro užívání.\n2.   Změny se do rejstříku nezapíší, pokud změněná pravidla nesplňují požadavky článku 84 nebo obsahují důvod pro zamítnutí uvedený v článku 85.\n3.   Písemné připomínky podle článku 86 mohou být předkládány rovněž v souvislosti se změnou pravidel pro užívání známky.\n4.   Pro účely tohoto nařízení nabývá změna pravidel pro užívání známky účinku až dnem zápisu změny do rejstříku.\nČlánek 89\nPřevod\nOdchylně od čl. 20 odst. 1 může být certifikační ochranná známka EU převedena pouze na osobu, která splňuje požadavky čl. 83 odst. 2.\nČlánek 90\nOsoby, které mohou podat žalobu pro porušení práv\n1.   Pouze vlastník certifikační ochranné známky EU nebo kterákoli osoba jím zvlášť zmocněná za tímto účelem jsou oprávněni podat žalobu pro porušení práv.\n2.   Vlastník certifikační ochranné známky EU může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.\nČlánek 91\nDůvody zrušení\nKromě důvodů zrušení uvedených v článku 58 se práva vlastníka certifikační ochranné známky EU zruší na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv, pokud je splněna některá z těchto podmínek:\na)\nvlastník již nesplňuje požadavky stanovené v čl. 83 odst. 2;\nb)\nvlastník nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání certifikační ochranné známky EU způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání známky, jejichž případná změna byla zapsána do rejstříku;\nc)\nzpůsob, jakým byla certifikační ochranná známka EU vlastníkem užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 85 odst. 2;\nd)\nzměna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky EU byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 88 odst. 2, s výjimkou případu, kdy vlastník známky vyhoví požadavkům tohoto článku novou změnou pravidel pro užívání známky.\nČlánek 92\nDůvody neplatnosti\nKromě důvodů neplatnosti uvedených v článcích 59 a 60 se certifikační ochranná známka EU zapsaná v rozporu s článkem 85 prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv, s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známky EU vyhoví změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v článku 85.\nČlánek 93\nPřevod\nAniž je dotčen čl. 139 odst. 2, převod přihlášky certifikační ochranné známky EU nebo zapsané certifikační ochranné známky EU se neprovede, pokud vnitrostátní právo příslušného členského státu neupravuje zápis garanční nebo certifikační ochranné známky podle článku 28 směrnice (EU) 2015/2436.\nKAPITOLA IX\nŘÍZENÍ\nODDÍL 1\nObecná ustanovení\nČlánek 94\nRozhodnutí a sdělení úřadu\n1.   Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. Jsou založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit. Pokud se před úřadem koná ústní jednání, může být rozhodnutí vydáno ústně. Následně se rozhodnutí účastníkům oznámí písemně.\n2.   Každé rozhodnutí, sdělení nebo oznámení úřadu obsahuje údaj o příslušném útvaru nebo oddělení úřadu, jakož i jméno nebo jména odpovědného pracovníka či pracovníků. Musí být takovým pracovníkem nebo takovými pracovníky podepsáno nebo být namísto podpisu opatřeno předtištěným nebo otištěným razítkem úřadu. Výkonný ředitel může určit, zda je možné použít jiné prostředky pro označení příslušného útvaru nebo oddělení úřadu a uvedení jména odpovědného pracovníka nebo odpovědných pracovníků nebo jiné prostředky pro identifikaci než razítko v případě, že rozhodnutí, sdělení nebo oznámení úřadu jsou předávána faxem nebo jinými technickými komunikačními prostředky.\n3.   Rozhodnutí úřadu, proti kterým lze podat odvolání, musí obsahovat písemné poučení o tom, že jakékoli odvolání se podává písemně u úřadu do dvou měsíců ode dne oznámení příslušného rozhodnutí. Poučení musí rovněž obsahovat upozornění účastníků na ustanovení článků 66, 67 a 68. Účastníci se nemohou odvolávat na nedostatky poučení ze strany úřadu o možnosti podat odvolání.\nČlánek 95\nZkoumání skutečností úřadem z úřední moci\n1.   V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů pro zamítnutí zápisu se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky. V řízení o prohlášení neplatnosti podle článku 59 omezí úřad své šetření na důvody a návrhy předložené účastníky.\n2.   Úřad nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili.\nČlánek 96\nÚstní jednání\n1.   Považuje-li úřad ústní jednání za účelné, přistoupí k němu z úřední moci nebo na žádost účastníka.\n2.   Ústní jednání před průzkumovými referenty, námitkovým oddělením a oddělením pověřeným vedením rejstříku je neveřejné.\n3.   Ústní jednání, včetně vydání rozhodnutí, před zrušovacím oddělením a před odvolacími senáty je veřejné, pokud oddělení, před nímž řízení probíhá, nerozhodne jinak v případě, že by veřejnost jednání mohla mít vážné a neodůvodněné nepříznivé důsledky, zejména pro některého z účastníků řízení.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými se stanoví podrobná pravidla pro ústní jednání, včetně podrobných pravidel pro používání jazyků podle článku 146.\nČlánek 97\nDokazování\n1.   V řízení před úřadem patří mezi důkazní prostředky:\na)\nvýslechy účastníků řízení;\nb)\nžádosti o informace;\nc)\npředložení dokladů a důkazů;\nd)\nvýslechy svědků;\ne)\nznalecké posudky;\nf)\npísemná prohlášení učiněná místopřísežně nebo mající podle právních předpisů státu, ve kterém jsou učiněna, rovnocenný účinek.\n2.   Příslušné oddělení může pověřit některého ze svých členů provedením dokazování.\n3.   Pokládá-li úřad za nezbytné, aby účastník řízení, svědek nebo znalec vypovídal ústně, předvolá příslušnou osobu, aby se k němu dostavila. Předvolání k výslechu se provede alespoň jeden měsíc předem, ledaže by účastník, svědek nebo znalec souhlasili s kratší lhůtou.\n4.   Účastníci řízení jsou o výslechu svědka nebo znalce před úřadem informováni. Mají právo se výslechu zúčastnit a klást svědkovi či znalci otázky.\n5.   Výkonný ředitel určí výši výdajů včetně záloh, které se mají zaplatit, pokud jde o náklady na dokazování uvedené v tomto článku.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví podrobná pravidla pro dokazování.\nČlánek 98\nOznamování\n1.   Úřad oznamuje dotčeným osobám veškerá rozhodnutí a předvolání, jakož oznámení a jiná sdělení, která zakládají běh lhůt nebo jejichž oznámení dotčeným osobám je stanoveno jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení nebo jejichž oznámení bylo nařízeno výkonným ředitelem úřadu.\n2.   Výkonný ředitel může rozhodnout, které dokumenty, kromě rozhodnutí, proti nimž se lze ve stanovené lhůtě odvolat, a předvolání, budou oznamovány formou doporučeného dopisu s dodejkou.\n3.   Oznámení může být provedeno různými prostředky, včetně elektronických prostředků. Podrobnosti ohledně elektronických prostředků stanoví výkonný ředitel.\n4.   V případě, že má být oznámení uskutečněno formou veřejného oznámení, stanoví výkonný ředitel způsob veřejného oznámení a určí začátek jednoměsíční lhůty, po jejímž uplynutí bude dokument považován za oznámený.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví podrobná pravidla pro oznamování.\nČlánek 99\nOznámení ztráty práv\nZjistí-li úřad, že z tohoto nařízení nebo aktů přijatých na základě tohoto nařízení vyplývá ztráta jakýchkoliv práv, aniž bylo vydáno příslušné rozhodnutí, sdělí tuto skutečnost dotčené osobě v souladu s článkem 98. Tato osoba může do dvou měsíců od oznámení tohoto sdělení požádat o vydání rozhodnutí v této záležitosti, pokud má za to, že zjištění úřadu je nesprávné. Úřad vydá takové rozhodnutí pouze v případě, že nesouhlasí s osobou, která jej požaduje; v opačném případě úřad pozmění své zjištění a oznámí to osobě požadující vydání rozhodnutí.\nČlánek 100\nSdělení určená úřadu\n1.   Sdělení určená úřadu lze podávat elektronicky. Rozsah, v jakém lze tato sdělení podávat elektronicky, a technické podmínky takového podání stanoví výkonný ředitel.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví pravidla pro komunikační prostředky, včetně elektronických komunikačních prostředků, které mají účastníci řízení před úřadem používat, a formulářů, které má dát úřad k dispozici.\nČlánek 101\nLhůty\n1.   Lhůty se počítají na celé roky, měsíce, týdny nebo dny. Výpočet počíná dnem následujícím po datu související události. Lhůty nesmějí být kratší než jeden měsíc a delší než šest měsíců.\n2.   Před začátkem každého kalendářního roku stanoví výkonný ředitel dny, kdy úřad nepřijímá dokumenty nebo kdy se v místě, v němž má úřad sídlo, nedoručují běžné poštovní zásilky.\n3.   Dojde-li k všeobecnému přerušení doručování poštovních zásilek v členském státě, v němž má úřad sídlo, nebo k přerušení připojení úřadu k povoleným elektronickým komunikačním prostředkům, určí výkonný ředitel délku trvání takového přerušení.\n4.   Dojde-li k přerušení nebo narušení řádné komunikace mezi účastníky řízení a úřadem následkem mimořádné události, například přírodní katastrofy nebo stávky, může výkonný ředitel rozhodnout, že v případě účastníků řízení s bydlištěm nebo sídlem v dotčeném členském státě nebo účastníků, kteří jmenovali svého zástupce s místem podnikání v dotčeném členském státě, se všechny lhůty, které by jinak uplynuly v den, kdy k dané události došlo, jak jej stanovil výkonný ředitel, nebo po tomto dni, prodlužují až do jím stanoveného dne. Daný den stanoví na základě předpokládaného dne skončení mimořádné události. Postihne-li tato událost sídlo úřadu, uvede výkonný ředitel ve svém rozhodnutí, že dané prodloužení lhůt platí pro všechny účastníky řízení.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví podrobná pravidla pro výpočet a délku lhůt.\nČlánek 102\nOprava chyb a zjevných přehlédnutí\n1.   Z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení opraví úřad veškeré jazykové chyby nebo překlepy a zjevná přehlédnutí ve svých rozhodnutích nebo technické chyby, k nimž došlo při zápisu ochranné známky EU nebo zveřejnění jejího zápisu a které jsou úřadu přičitatelné.\n2.   Požádá-li o opravu chyb v zápise ochranné známky EU nebo ve zveřejnění zápisu vlastník, použije se přiměřeně článek 55.\n3.   Opravu chyb v zápise ochranné známky EU a ve zveřejnění zápisu úřad zveřejní.\nČlánek 103\nVýmaz nebo zrušení rozhodnutí\n1.   V případě, že úřad provedl zápis v rejstříku nebo vydal rozhodnutí obsahující zjevnou chybu, která je mu přičitatelná, zajistí, aby byl zápis vymazán nebo rozhodnutí zrušeno. V případě, že v řízení vystupuje pouze jeden účastník a zápis nebo akt se dotýká jeho práv, provede se výmaz nebo zrušení, i pokud nebyla daná chyba tomuto účastníku zjevná.\n2.   Výmaz nebo zrušení podle odstavce 1 provede z moci úřední nebo na žádost některého z účastníků řízení oddělení, které provedlo daný zápis nebo vydalo dané rozhodnutí. Výmaz zápisu do rejstříku nebo zrušení rozhodnutí se provede do jednoho roku ode dne zápisu do rejstříku nebo dne vydání rozhodnutí, po konzultaci s účastníky řízení a případnými vlastníky práv k dané ochranné známce EU zapsanými v rejstříku. O takovém výmazu či zrušení uchovává úřad záznamy.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, v nichž stanoví postup pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku.\n4.   Tímto článkem není dotčeno právo účastníků řízení podat odvolání podle článku 66 nebo žalobu podle článku 72 nebo možnost opravit chyby a zjevná přehlédnutí podle článku 102. Bylo-li proti rozhodnutí úřadu obsahujícímu chybu podáno odvolání, stává se odvolací řízení zrušením rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 tohoto článku bezpředmětným. V takovém případě se poplatek za odvolání vrací odvolateli.\nČlánek 104\nNavrácení do původního stavu\n1.   Přihlašovateli nebo vlastníkovi ochranné známky EU nebo i každému jinému účastníku řízení před úřadem, který při prokazatelném zachování péče vyžadované okolnostmi nebyl schopen dodržet vůči úřadu lhůtu, budou na žádost jeho práva navrácena, pokud je podle ustanovení tohoto nařízení přímým následkem zmeškání lhůty ztráta práva nebo opravného prostředku.\n2.   Žádost se podává písemně ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání. V této lhůtě musí být učiněn zmeškaný úkon. Žádost lze podat pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě nepodání žádosti o obnovu zápisu nebo nezaplacení poplatku za obnovu se šestiměsíční dodatečná lhůta uvedená v čl. 53 odst. 3 třetí větě od této roční lhůty odečte.\n3.   Žádost musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny skutečnosti, o které se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení práv.\n4.   O žádosti rozhoduje oddělení, které je příslušné rozhodnout o zmeškaném úkonu.\n5.   Tento článek se nevztahuje na lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, v čl. 46 odst. 1 a 3 a článku 105.\n6.   Jsou-li přihlašovateli nebo vlastníkovi ochranné známky EU navrácena práva, nemůže svá práva uplatňovat vůči třetí osobě, která v období od ztráty práv k přihlášce nebo k ochranné známce EU do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv v dobré víře uvedla na trh výrobky nebo poskytla služby pod označením totožným nebo podobným této ochranné známce EU.\n7.   Třetí osoba, na kterou se vztahuje odstavec 6, může proti rozhodnutí, kterým se přihlašovateli nebo vlastníkovi ochranné známky EU navracejí práva, podat námitky, a to do dvou měsíců ode dne zveřejnění oznámení o navrácení práv.\n8.   Tímto článkem není dotčeno právo členského státu upravit navrácení do původního stavu, pokud jde o lhůty uvedené v tomto nařízení, které je nutno dodržet vůči orgánům tohoto státu.\nČlánek 105\nPokračování v řízení\n1.   Přihlašovateli nebo vlastníkovi ochranné známky EU nebo jinému účastníkovi řízení před úřadem, který nedodržel lhůtu ve vztahu k úřadu, může být na žádost umožněno pokračovat v řízení za předpokladu, že v době podání žádosti byl zmeškaný úkon proveden. Žádost o pokračování v řízení je přípustná pouze tehdy, pokud je podána do dvou měsíců po uplynutí nedodržené lhůty. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za pokračování v řízení.\n2.   Tento článek se nepoužije na lhůty uvedené v článku 32, čl. 34 odst. 1, čl. 38 odst. 1, čl. 41 odst. 2, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 53 odst. 3, článku 68, čl. 72 odst. 5, čl. 104 odst. 2 a článku 139 ani na lhůty stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo na lhůtu pro uplatnění seniority podle článku 39 po podání přihlášky.\n3.   O žádosti rozhoduje oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu.\n4.   Vyhoví-li úřad žádosti, má se za to, že následky nedodržení lhůty vůbec nenastaly. Je-li mezi uplynutím uvedené lhůty a podáním žádosti o pokračování v řízení přijato rozhodnutí, oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu rozhodnutí přezkoumá a v případě, že je provedení zmeškaného úkonu samo o sobě dostačující, přijme nové rozhodnutí. Pokud na základě přezkumu úřad dojde k závěru, že není třeba měnit původní rozhodnutí, písemně toto rozhodnutí potvrdí.\n5.   Zamítne-li úřad žádost, poplatek se vrací.\nČlánek 106\nPřerušení řízení\n1.   Řízení před úřadem se přeruší:\na)\nv případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky EU nebo osoby zmocněné podle vnitrostátního práva jednat jeho jménem. Pokud se uvedené úmrtí nebo nezpůsobilost nedotkly oprávnění zástupce jmenovaného podle článku 120, přeruší se řízení jen na žádost tohoto zástupce;\nb)\nv případě, že přihlašovatel nebo vlastník ochranné známky EU v důsledku řízení vedeného proti jeho majetku nemůže z právních důvodů pokračovat v řízení před úřadem;\nc)\nv případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti zástupce přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky EU nebo v případě, že v důsledku řízení vedeného proti jeho majetku nemůže tento zástupce z právních důvodů pokračovat v řízení před úřadem.\n2.   Řízení před úřadem se obnoví, jakmile se určí totožnost osoby zmocněné v něm pokračovat.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, kterými stanoví podrobná pravidla pro obnovení řízení před úřadem.\nČlánek 107\nOdkaz na obecné zásady\nNeobsahuje-li toto nařízení nebo akty přijaté na základě tohoto nařízení příslušná procesní ustanovení, přihlédne úřad k zásadám procesního práva obecně uznávaným v členských státech.\nČlánek 108\nPromlčení finančních závazků\n1.   Právo úřadu vyžadovat zaplacení poplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu se poplatek stal splatným.\n2.   Nároky vůči úřadu na vrácení poplatků nebo jejich přeplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu uvedené nároky vznikly.\n3.   Běh lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se přeruší, a to v případě uvedeném v odstavci 1 na základě výzvy k úhradě poplatku, a v případě uvedeném v odstavci 2 na základě písemné žádosti za účelem uplatnění nároku. Lhůta začne běžet znovu ode dne, kdy byla přerušena; lhůta uplyne nejpozději za šest let od konce kalendářního roku, v jehož průběhu počala původně běžet, pokud nebyla k uplatnění nároku podána soudní žaloba; v takovém případě uplyne lhůta nejdříve za rok ode dne, kdy soudní rozhodnutí nabylo právní moci.\nODDÍL 2\nNáklady\nČlánek 109\nNáklady\n1.   Účastník, který neuspěl v námitkovém řízení, zrušovacím řízení, řízení o prohlášení neplatnosti nebo v řízení odvolacím, hradí poplatky, které zaplatil druhý účastník. Aniž je dotčen čl. 146 odst. 7, hradí neúspěšný účastník i veškeré náklady vynaložené druhým účastníkem nezbytné pro řízení, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci ve smyslu čl. 120 odst. 1, v mezích tarifů stanovených pro každou kategorii nákladů v prováděcím aktu přijatém v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Poplatky, které hradí účastník, který v řízení neuspěl, se omezí na poplatky, které zaplatil druhý účastník za podání námitek, za návrh na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou a za odvolání.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených účastníkem, který v řízení uspěl. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nKomise při stanovení těchto částek pro náklady na cestovné a pobyt zohlední vzdálenost mezi místem bydliště nebo podnikání účastníka řízení, zástupce nebo svědka nebo znalce a místem, kde se ústní jednání koná, fázi řízení, ve které jsou náklady vynaloženy, a pokud jde o náklady na zastupování ve smyslu čl. 120 odst. 1, i potřebu zajistit, aby povinnosti nést náklady nezneužil z taktických důvodů druhý účastník. Náklady na pobyt se vypočítají v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie, stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (15) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“).\nÚčastník, který v řízení neuspěl, ponese náklady pouze jednoho dalšího účastníka řízení a případně jednoho zástupce.\n3.   Pokud však účastník uspěje ve věci jen v některých částech a v jiných částech nikoliv, nebo z důvodu spravedlnosti rozhodne námitkové oddělení nebo zrušovací oddělení nebo odvolací senát o jiném rozdělení nákladů.\n4.   Účastník, který ukončí řízení zpětvzetím přihlášky ochranné známky EU, námitek, návrhu na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti nebo zpětvzetím odvolání, neobnovením zápisu ochranné známky EU nebo vzdáním se této známky, hradí poplatky, jakož i náklady vynaložené druhým účastníkem za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 3.\n5.   Nedojde-li k vydání rozhodnutí ve věci samé, rozhodne námitkové oddělení, zrušovací oddělení nebo odvolací senát o nákladech podle vlastní úvahy.\n6.   Dohodnou-li se účastníci před námitkovým oddělením, zrušovacím oddělením nebo odvolacím senátem na jiném rozdělení nákladů, než jak vyplývá z odstavců 1 až 5, vezme příslušné oddělení tuto dohodu na vědomí.\n7.   Námitkové oddělení, zrušovací oddělení nebo odvolací senát stanoví výši nákladů, které je nezbytné podle odstavců 1 až 6 tohoto článku uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky zaplacené úřadu a náklady zastoupení. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu nebo pracovník námitkového oddělení či zrušovacího oddělení. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána, a musí být opatřena soupisem nákladů a podpůrnými důkazy. U nákladů na zastupování podle čl. 120 odst. 1 postačí prohlášení zástupce, že náklady byly vynaloženy. U dalších nákladů postačí prokázat jejich věrohodnost. Je-li výše nákladů stanovena podle první věty tohoto odstavce, jsou náklady na zastupování přiznány ve výši stanovené v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 2 tohoto článku a bez ohledu na to, zda byly skutečně vynaloženy.\n8.   Rozhodnutí o stanovení nákladů obsahující odůvodnění, ze kterého vychází, může být přezkoumáno rozhodnutím námitkového oddělení, zrušovacího oddělení nebo odvolacího senátu na žádost podanou ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení o přiznání náhrady nákladů. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za přezkoumání výše nákladů. Námitkové oddělení, zrušovací oddělení nebo odvolací senát rozhodne o žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení nákladů bez ústního jednání.\nČlánek 110\nVýkon rozhodnutí stanovujících náklady\n1.   Každé pravomocné rozhodnutí úřadu, kterým se stanoví výše nákladů, je vykonatelné.\n2.   Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského práva procesního platného ve státě, na jehož území k výkonu dochází. Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za ověřování pravosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 a sdělí jeho kontaktní údaje úřadu, Soudnímu dvoru a Komisi. Uvedený orgán připojí k rozhodnutí doložku vykonatelnosti, přičemž jedinou formalitou je ověření pravosti rozhodnutí.\n3.   Jsou-li na návrh dotčené strany tyto formální náležitosti splněny, může tato strana přistoupit k výkonu rozhodnutí podle vnitrostátních právních předpisů předložením věci přímo příslušnému orgánu.\n4.   Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. Přezkum řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudů.\nODDÍL 3\nInformování veřejnosti a orgánů členských států\nČlánek 111\nRejstřík ochranných známek EU\n1.   Úřad vede rejstřík ochranných známek EU a pravidelně jej aktualizuje.\n2.   Rejstřík obsahuje níže uvedené údaje týkající se přihlášek a zápisů ochranných známek EU:\na)\nden podání přihlášky;\nb)\nspisové číslo přihlášky;\nc)\nden zveřejnění přihlášky;\nd)\njméno a adresu přihlašovatele;\ne)\njméno a místo podnikání jiného zástupce, než je zástupce uvedený v čl. 119 odst. 3 první věty;\nf)\nvyjádření ochranné známky s uvedením povahy této známky; a případně popis ochranné známky;\ng)\nuvedení výrobků a služeb podle jejich názvů;\nh)\npodrobné údaje o uplatnění práva přednosti podle článku 35;\ni)\npodrobné údaje o uplatnění výstavní priority podle článku 38;\nj)\npodrobné údaje o uplatnění seniority zapsané starší ochranné známky podle článku 39;\nk)\nprohlášení, že ochranná známka získala rozlišovací způsobilost v důsledku svého užívání ve smyslu čl. 7 odst. 3;\nl)\núdaj o tom, že jde o kolektivní ochrannou známku;\nm)\núdaj o tom, že jde o certifikační ochrannou známku;\nn)\njazyk, ve kterém byla přihláška podána, a druhý jazyk, který přihlašovatel v přihlášce uvedl podle čl. 146 odst. 3;\no)\nden zápisu ochranné známky do rejstříku a číslo zápisu;\np)\nprohlášení, že přihláška vyplývá z přeměny mezinárodního zápisu s vyznačením Unie podle článku 204 tohoto nařízení, spolu se dnem mezinárodního zápisu na základě čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo dnem zápisu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po provedení mezinárodního zápisu podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, a případně dnem vzniku práva přednosti mezinárodního zápisu.\n3.   Rejstřík obsahuje také tyto záznamy, u kterých se vždy uvede den provedení záznamu:\na)\nzměny jména, adresy nebo státní příslušnosti vlastníka ochranné známky EU nebo změny státu, ve kterém má bydliště nebo sídlo nebo je usazen;\nb)\nzměny jména nebo místa podnikání jiného zástupce, než je zástupce podle čl. 119 odst. 3 první věty;\nc)\nje-li jmenován nový zástupce, jméno a místo podnikání tohoto zástupce;\nd)\nzměny ochranné známky ve smyslu článků 49 a 54 a opravy chyb;\ne)\noznámení změn v pravidlech pro užívání kolektivní ochranné známky podle článku 79;\nf)\núdaje o uplatnění seniority zapsané starší ochranné známky podle článku 39, v souladu s článkem 40;\ng)\ncelkové nebo částečné převody podle článku 20;\nh)\nzřízení nebo převod věcného práva podle článku 22 a povaha tohoto věcného práva;\ni)\nnucený výkon práva podle článku 23 a insolvenční řízení podle článku 24;\nj)\nposkytnutí nebo převod licence podle článku 25 a případně druh licence;\nk)\nobnova zápisu podle článku 53, den, kdy nabývá účinku, a případná omezení podle čl. 53 odst. 4;\nl)\nzápis o tom, že bylo zjištěno uplynutí doby platnosti zápisu podle článku 53;\nm)\noznámení vlastníka ochranné známky o zpětvzetí přihlášky podle článku 49 nebo o vzdání se ochranné známky podle článku 57;\nn)\nden podání a obsah námitek podle článku 46, návrhu podle článku 63 nebo protinávrhu podle čl. 128 odst. 4 na zrušení nebo prohlášení neplatnosti nebo odvolání podle článku 68;\no)\nden a obsah rozhodnutí o námitkách, návrhu podle čl. 64 odst. 6 nebo protinávrhu podle čl. 128 odst. 6 třetí věty nebo o odvolání podle článku 71;\np)\nzáznam o přijetí žádosti o převod podle čl. 140 odst. 2;\nq)\nvýmaz zástupce zapsaného podle odst. 2 písm. e) tohoto článku;\nr)\nvýmaz seniority národní ochranné známky;\ns)\nzměna nebo výmaz údajů uvedených v písmenech h), i) a j) tohoto odstavce z rejstříku;\nt)\nnahrazení ochranné známky EU mezinárodním zápisem podle článku 197;\nu)\nden a číslo mezinárodního zápisu založeného na přihlášce ochranné známky EU, která byla zapsána jako ochranná známka EU, podle čl. 185 odst. 1;\nv)\nden a číslo mezinárodního zápisu založeného na ochranné známce EU podle čl. 185 odst. 2;\nw)\nrozdělení přihlášky podle článku 50 a rozdělení zápisu podle článku 56 spolu s údaji uvedenými v odstavci 2 tohoto článku, pokud jde o oddělený zápis, jakož i pozměněný seznam výrobků a služeb z původního zápisu;\nx)\nzrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu do rejstříku podle článku 103, pokud se zrušení nebo výmaz týká rozhodnutí nebo zápisu, které byly zveřejněny;\ny)\noznámení o změnách v pravidlech pro užívání certifikační ochranné známky EU podle článku 88.\n4.   Výkonný ředitel může stanovit, že s výhradou čl. 149 odst. 4 se do rejstříku budou zapisovat i jiné údaje, než jsou údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.\n5.   Rejstřík může být veden elektronicky. Úřad shromažďuje, organizuje, zveřejňuje a uchovává údaje uvedené v odstavcích 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, pro účely uvedené v odstavci 8. Úřad zajistí, aby byl rejstřík snadno přístupný k veřejnému nahlédnutí.\n6.   Všechny změny v rejstříku se sdělí vlastníku ochranné známky EU.\n7.   Na žádost a po zaplacení poplatku poskytuje úřad ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku.\n8.   Zpracování údajů týkajících se zápisů podle odstavců 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, se provádí pro účely:\na)\nvyřizování přihlášek, návrhů, žádostí nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle něj;\nb)\nvedení veřejného rejstříku za účelem kontroly ze strany veřejných orgánů a hospodářských subjektů a pro jejich informování s cílem umožnit jim výkon práv jim svěřených podle tohoto nařízení a získávání informací o existenci starších práv náležících třetím osobám, a\nc)\nsestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému.\n9.   Veškeré údaje, včetně osobních údajů, týkající se zápisů podle odstavců 2 a 3 jsou považovány za údaje ve veřejném zájmu a jsou přístupné jakékoli třetí osobě. Z důvodů právní jistoty se zápisy v rejstříku uchovávají po dobu neurčitou.\nČlánek 112\nDatabáze\n1.   Vedle povinnosti vést rejstřík podle článku 111 úřad shromažďuje a uchovává v elektronické databázi veškeré údaje poskytnuté žadateli nebo jinými účastníky řízení podle tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle něj.\n2.   Elektronická databáze může obsahovat osobní údaje nad rámec údajů uvedených v rejstříku podle článku 111 v rozsahu, v jakém jsou takové údaje požadovány tímto nařízením nebo akty přijatými podle něj. Shromažďování, uchovávání a zpracování takových údajů je prováděno za účelem:\na)\nvyřizování přihlášek, návrhů, žádostí nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle něj;\nb)\npřístupu k informacím nutným pro snadnější a efektivnější vedení příslušných řízení;\nc)\nkomunikace s přihlašovateli, navrhovateli nebo žadateli a dalšími účastníky řízení;\nd)\nsestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému.\n3.   Výkonný ředitel stanoví podmínky přístupu k elektronické databázi a způsob, jakým může být její obsah, kromě osobních údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, avšak včetně osobních údajů uvedených v článku 111, zpřístupněn ve strojově čitelné podobě, včetně poplatku za tento přístup.\n4.   Přístup k osobním údajům uvedeným v odstavci 2 je omezený a tyto údaje se nezpřístupní veřejnosti, ledaže dotčená osoba dá svůj výslovný souhlas.\n5.   Všechny údaje se uchovávají po dobu neurčitou. Dotčená osoba však může požádat o výmaz jakéhokoli osobního údaje z databáze po 18 měsících od uplynutí platnosti zápisu ochranné známky EU nebo skončení příslušného řízení inter partes. Dotčená osoba má právo na to, aby byla kdykoli provedena oprava nepřesného nebo chybného údaje.\nČlánek 113\nOn-line přístup k rozhodnutím\n1.   Rozhodnutí úřadu se v zájmu transparentnosti a předvídatelnosti zpřístupní on-line pro účely informování a konzultace široké veřejnosti. Jakýkoli účastník řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí, může požádat o výmaz jakéhokoli osobního údaje obsaženého v rozhodnutí.\n2.   Úřad může poskytovat on-line přístup k rozhodnutím soudů členských států a Unie souvisejícím s jeho úkoly s cílem zvýšit veřejné povědomí o otázkách duševního vlastnictví a podpořit sbližování praxe. Úřad musí dodržovat podmínky původního zveřejnění týkající se osobních údajů.\nČlánek 114\nNahlížení do spisu\n1.   Do spisů týkajících se přihlášek ochranných známek EU, které nebyly dosud zveřejněny, lze nahlédnout pouze se souhlasem přihlašovatele.\n2.   Každý, kdo prokáže, že přihlašovatel ochranné známky EU prohlásil, že po jejím zápisu uplatní vůči němu práva ze známky, může nahlédnout do spisu před zveřejněním přihlášky i bez souhlasu přihlašovatele.\n3.   Po zveřejnění přihlášky ochranné známky EU lze do spisů týkajících se této přihlášky a z ní vyplývající ochranné známky EU nahlédnout na žádost.\n4.   Je-li do spisů nahlíženo podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, mohou být z nahlédnutí vyjmuty dokumenty týkající se vyloučení nebo protestu podle článku 169, návrhy rozhodnutí a stanovisek a všechny ostatní interní dokumenty použité pro přípravu rozhodnutí a stanovisek, jakož i ty části spisu, ohledně kterých dotčená osoba před podáním žádosti o nahlédnutí do spisů prokázala zvláštní zájem na zachování jejich důvěrnosti, ledaže je nahlédnutí do takové části spisu odůvodněno nadřazenými legitimními zájmy osoby usilující o nahlédnutí.\n5.   Nahlížení do spisů týkajících se přihlášek ochranných známek EU nebo zapsaných ochranných známek EU se provádí buď nahlížením do originálních dokumentů nebo do jejich kopií, nebo do technických prostředků pro uchovávání, jsou-li takto spisy uchovávány. Výkonný ředitel určí způsob nahlížení.\n6.   Dojde-li k nahlédnutí do spisů podle odstavce 7, považuje se žádost o nahlédnutí do spisu za podanou až po zaplacení příslušného poplatku. Pokud se nahlížení do technických prostředků pro uchovávání uskutečňuje on-line, neúčtuje se žádný poplatek.\n7.   Nahlížení do spisů se provádí v prostorách úřadu. Na žádost se nahlédnutí do spisu provede vydáním kopií dokumentů ze spisu. Za vyhotovení kopií se účtují poplatky. Úřad rovněž na žádost a po zaplacení poplatku vydá ověřené nebo neověřené kopie přihlášky ochranné známky EU.\n8.   Do spisů vedených úřadem, které se týkají mezinárodních zápisů s vyznačením Unie, může být nahlíženo na žádost ode dne zveřejnění podle čl. 190 odst. 1 a za podmínek stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 tohoto článku.\n9.   S výhradou omezení stanovených v odstavci 4 a s výhradou zaplacení poplatku může úřad na žádost sdělit informace z kteréhokoli spisu přihlášené ochranné známky EU nebo zapsané ochranné známky EU. Úřad však může vyžadovat, aby byla využita možnost nahlédnutí do spisu, domnívá-li se, že je to vzhledem k množství požadovaných informací vhodné.\nČlánek 115\nVedení spisů\n1.   Úřad vede spisy o všech řízeních, která se týkají přihlášky nebo zápisu ochranné známky EU. Způsob vedení těchto spisů stanoví výkonný ředitel.\n2.   Pokud jsou spisy vedeny v elektronické podobě, musí být elektronické spisy nebo jejich záložní kopie uchovávány bez časového omezení. Originály dokumentů předložených účastníky řízení, které tvoří základ těchto elektronických spisů, musí být zničeny po určitém období od jejich přijetí úřadem, které stanoví výkonný ředitel.\n3.   Pokud jsou spisy nebo jejich části vedeny v jakékoli jiné než elektronické podobě, uchovávají se dokumenty nebo důkazy představující část takových spisů nejméně po dobu pěti let od konce roku, v němž byla přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo byla považována za vzatou zpět, v němž zcela uplynula platnost zápisu ochranné známky EU podle článku 53, bylo zapsáno úplné vzdání se ochranné známky EU podle článku 57 nebo byl zápis ochranné známky EU úplně vymazán z rejstříku podle čl. 64 odst. 6 nebo čl. 128 odst. 6.\nČlánek 116\nPravidelné publikace\n1.   Úřad pravidelně vydává:\na)\nVěstník ochranných známek Evropské unie, který obsahuje zveřejnění přihlášek a zápisů do rejstříku, jakož i další údaje týkající se přihlášek nebo zápisů ochranných známek EU, jejichž zveřejnění je požadováno podle tohoto nařízení nebo akty přijatými podle tohoto nařízení;\nb)\nÚřední věstník úřadu, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydané výkonným ředitelem, jakož i další informace týkající se tohoto nařízení nebo jeho provádění.\nPublikace uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce mohou být vydávány v elektronické podobě.\n2.   Věstník ochranných známek Evropské unie se vydává způsobem a s periodicitou, jež určí výkonný ředitel.\n3.   Úřední věstník úřadu se vydává v jazycích úřadu. Výkonný ředitel však může stanovit, že určité informace se zveřejní v Úředním věstníku úřadu v úředních jazycích Unie.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:\na)\nden považovaný za den zveřejnění ve Věstníku ochranných známek Evropské unie;\nb)\nzpůsob zveřejňování údajů týkajících se zápisu ochranné známky, jež neobsahují žádné změny ve srovnání se zveřejněním přihlášky;\nc)\nzpůsoby, jakými mohou být vydání Úředního věstníku úřadu zpřístupněna veřejnosti.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 117\nSpolupráce správních orgánů\n1.   Nestanoví-li toto nařízení nebo vnitrostátní právní předpisy jinak, úřad a soudy nebo jiné příslušné orgány členských států si na základě žádosti vzájemně pomáhají poskytováním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Zpřístupňuje-li úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá nahlížení omezením stanoveným v článku 114.\n2.   Za toto poskytování informací nebo zpřístupnění spisů k nahlédnutí úřad nevybírá poplatky.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví způsob, jakým si úřad a příslušné orgány členských států budou vyměňovat informace mezi sebou nebo jakým zpřístupní spisy k nahlédnutí, přičemž vezme v úvahu omezení, kterým podléhá nahlížení do spisů týkajících se přihlášek nebo zápisů ochranné známky EU podle článku 114, pokud je otevřeno i třetím osobám. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 118\nVýměna publikací\n1.   Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států si navzájem na žádost, pro vlastní potřebu a zdarma vyměňují po jednom nebo více výtiscích svých vlastních publikací.\n2.   Úřad může uzavřít dohody o výměně nebo předávání publikací.\nODDÍL 4\nZastupování\nČlánek 119\nObecné zásady zastupování\n1.   S výhradou odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení před úřadem zastoupen.\n2.   Aniž je dotčeno ustanovení odst. 3 druhé věty tohoto článku, musí být fyzické nebo právnické osoby, které nemají na území Evropského hospodářského prostoru bydliště nebo sídlo ani hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku, před úřadem zastoupeny podle čl. 120 odst. 1 v každém řízení podle tohoto nařízení, s výjimkou podání přihlášky ochranné známky EU.\n3.   Fyzické nebo právnické osoby, které mají na území Evropského hospodářského prostoru bydliště nebo sídlo, hlavní místo podnikání nebo skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku, mohou jednat před úřadem prostřednictvím zaměstnance. Zaměstnanec právnické osoby uvedené v tomto odstavci může jednat rovněž za jiné právnické osoby, které jsou s touto osobou hospodářsky spojeny, a to i v případě, že tyto jiné právnické osoby nemají sídlo, hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou nebo obchodní pobočku na území Evropského hospodářského prostoru. Zaměstnanci zastupující jiné osoby ve smyslu tohoto odstavce předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.\n4.   Pokud jednají společně více než jeden přihlašovatel nebo více než jedna třetí osoba, je jmenován společný zástupce.\nČlánek 120\nProfesionální zastupování\n1.   Zastupovat fyzické nebo právnické osoby před úřadem může pouze:\na)\nadvokát, který je oprávněn vykonávat činnost na území některého členského státu a má sídlo na území Evropského hospodářského prostoru, v rozsahu, v jakém může jednat v uvedeném státě jako zástupce ve věcech ochranných známek;\nb)\nkvalifikovaní zástupci zapsaní na seznamu, který za tímto účelem vede úřad.\nZástupci vystupující před úřadem předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost dalšího účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.\n2.   Do seznamu kvalifikovaných zástupců může být zapsána každá fyzická osoba, která:\na)\nje státním příslušníkem některého z členských států Evropského hospodářského prostoru;\nb)\nmá své místo podnikání nebo místo výkonu zaměstnání v Evropském hospodářském prostoru;\nc)\nje oprávněna zastupovat ve věcech ochranných známek fyzické nebo právnické osoby před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví členského státu Evropského hospodářského prostoru. Pokud v dotčeném státě oprávnění není podmíněno získáním zvláštní odborné kvalifikace, musí osoby, které žádají o zápis do seznamu, vykonávat činnost v oblasti zastupování ve věcech ochranných známek před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo těmito ústředními úřady průmyslového vlastnictví pravidelně alespoň po dobu pěti let. Podmínka výkonu povolání se však nevztahuje na osoby, jejichž odborná kvalifikace pro zastupování fyzických a právnických osob ve věcech ochranných známek před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo těmito ústředními úřady průmyslového vlastnictví je úředně uznána podle předpisů dotčeného státu.\n3.   Zápis se provede na žádost, k níž se přikládá osvědčení vystavené ústředním úřadem průmyslového vlastnictví dotčeného členského státu, kterým se potvrzuje splnění podmínek uvedených v odstavci 2.\n4.   Výkonný ředitel může udělit výjimku:\na)\nz požadavku uvedeného v odst. 2 písm. c) druhé větě, poskytl-li žadatel důkaz, že získal požadovanou kvalifikaci jiným způsobem;\nb)\nz požadavku uvedeného v odst. 2 písm. a) v případě vysoce kvalifikovaného odborníka za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v odst. 2 písm. b) a c).\n5.   Osoba může být vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců na svou žádost nebo pokud již není způsobilá zastupovat. Změny v seznamu kvalifikovaných zástupců se zveřejňují v Úředním věstníku úřadu.\nČlánek 121\nPřenesení pravomocí\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, v nichž stanoví:\na)\npodmínky a postup pro jmenování společného zástupce podle čl. 119 odst. 4;\nb)\npodmínky, za kterých musí zaměstnanci uvedení v čl. 119 odst. 3 a kvalifikovaní zástupci uvedení v čl. 120 odst. 1 předložit úřadu podepsanou plnou moc opravňující je k zastupování a obsah této plné moci;\nc)\nokolnosti, za nichž může být osoba vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců podle čl. 120 odst. 5.\nKAPITOLA X\nPŘÍSLUŠNOST A ŘÍZENÍ VE VĚCECH ŽALOB TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANNÝCH ZNÁMEK EU\nODDÍL 1\nPoužití pravidel Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\nČlánek 122\nPoužití pravidel Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\n1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se pro řízení ve věcech ochranných známek EU a přihlášek ochranných známek EU i pro řízení ve věcech současně nebo následně po sobě podaných žalob týkajících se ochranných známek EU a národních ochranných známek ustanovení pravidla Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.\n2.   Pokud jde o řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 124:\na)\nnepoužijí se články 4 a 6, čl. 7 body 1, 2, 3 a 5 a článek 35 nařízení (EU) č. 1215/2012;\nb)\nčlánky 25 a 26 nařízení (EU) č. 1215/2012 se použijí s výhradou omezení stanovených v čl. 125 odst. 4 tohoto nařízení;\nc)\nustanovení kapitoly II nařízení (EU) č. 1215/2012, která se vztahují na osoby, které mají bydliště na území členského státu, platí i pro osoby, které nemají bydliště na území členského státu, ale mají tam svou pobočku.\n3.   Odkazy na nařízení (EU) č. 1215/2012 uvedené v tomto nařízení zahrnují dle potřeby Dohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podepsanou dne 19. října 2005.\nODDÍL 2\nSpory týkající se porušení práv z ochranných známek EU a platnosti ochranných známek EU\nČlánek 123\nSoudy pro ochranné známky EU\n1.   Členské státy určí na svém území co nejomezenější počet vnitrostátních soudů prvního a druhého stupně plnící funkce svěřené jim tímto nařízením.\n2.   Každou změnu týkající se počtu, názvu nebo místní příslušnosti soudů uvedených na seznamu soudů pro ochranné známky EU předaném členským státem Komisi podle čl. 95 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 oznámí členský stát bez odkladu Komisi.\n3.   Informace uvedené v odstavci 2 doručí Komise členským státům a zveřejní je v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 124\nSoudní příslušnost ve věci porušení práv a platnosti\nSoudy pro ochranné známky EU mají výlučnou příslušnost:\na)\nve věcech všech žalob pro porušení práv, a pokud to připouští vnitrostátní právní předpisy, pro hrozící porušení práv z ochranné známky EU;\nb)\nve věcech žalob na určení, že nedochází k porušení práv, pokud je připouští vnitrostátní právní předpisy;\nc)\nve věcech všech žalob podaných v důsledku jednání uvedených v 3 čl. 11 odst. 2;\nd)\nve věcech protinávrhů na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou podle článku 128.\nČlánek 125\nMezinárodní soudní příslušnost\n1.   S výhradou ustanovení tohoto nařízení, jakož i ustanovení nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelných podle článku 122 se řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 124 vedou před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště, nebo, nemá-li bydliště na území členských států, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.\n2.   Nemá-li žalovaný na území členských států ani bydliště ani pobočku, vedou se tato řízení před soudy členského státu, na jehož území má bydliště žalobce, nebo, nemá-li bydliště na území členských států, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.\n3.   Nemají-li žalovaný ani žalobce bydliště ani pobočku na území členských států, vedou se tato řízení před soudy členského státu, kde má sídlo úřad.\n4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3:\na)\ndohodnou-li se účastníci na příslušnosti jiného soudu pro ochranné známky EU, použije se článek 25 nařízení (EU) č. 1215/2012;\nb)\ndostaví-li se žalovaný před jiný soud pro ochranné známky EU, platí článek 26 nařízení (EU) č. 1215/2012.\n5.   Řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 124, s výjimkou žalob na určení, že nedochází k porušení práv z ochranné známky EU, mohou být rovněž vedena před soudy členského státu, na jehož území k porušení práv došlo nebo hrozí, že k němu dojde, nebo na jehož území došlo k jednání uvedenému v čl. 11 odst. 2.\nČlánek 126\nRozsah soudní příslušnosti\n1.   Soud pro ochranné známky EU, jehož příslušnost je dána podle čl. 125 odst. 1 až 4, má příslušnost ve věcech:\na)\nporušení práv, k nimž došlo, nebo u nichž hrozí, že k nim dojde, na území kteréhokoli členského státu;\nb)\njednání uvedených v čl. 11 odst. 2, ke kterým došlo na území kteréhokoli členského státu.\n2.   Soud pro ochranné známky EU, jehož příslušnost je dána podle čl. 125 odst. 5, má příslušnost pouze ve věcech jednání, k nimž došlo nebo hrozí, že k nim dojde na území toho členského státu, kde má tento soud sídlo.\nČlánek 127\nDomněnka platnosti – obrana ve věci samé\n1.   Soudy pro ochranné známky EU pohlížejí na ochrannou známku EU jako na známku platnou, pokud žalovaný nezpochybnil její platnost protinávrhem na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti.\n2.   Platnost ochranné známky EU nelze zpochybnit žalobou na určení, že nedochází k porušení práv.\n3.   V řízení o žalobách uvedených v čl. 124 písm. a) a c) je procesní námitka směřující ke zrušení práv vlastníka ochranné známky EU uplatněná jinak než formou protinávrhu přípustná, pokud žalovaný namítá, že by práva vlastníka ochranné známky EU mohla být zrušena z důvodu nedostatku řádného užívání v době, kdy byla podána žaloba pro porušení práv.\nČlánek 128\nProtinávrhy\n1.   Protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti může být založen jen na důvodech zrušení nebo neplatnosti uvedených v tomto nařízení.\n2.   Soud pro ochranné známky EU zamítne protinávrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti, pokud rozhodnutí úřadu týkající se téhož předmětu, téhož důvodu a mezi týmiž účastníky již nabylo právní moci.\n3.   Je-li podán protinávrh ve sporu, jehož účastníkem dosud není vlastník ochranné známky, je o něm informován a může být do řízení přibrán jako účastník za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.\n4.   Soud pro ochranné známky EU, u kterého byl podán protinávrh na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou, nepřistoupí k přezkoumání protinávrhu, dokud dotčený účastník řízení nebo soud nesdělí úřadu den, kdy byl protinávrh podán. Úřad zapíše tuto skutečnost do rejstříku. Byl-li návrh na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou k úřadu podán ještě před tím, než byl podán protinávrh, sdělí úřad tuto skutečnost soudu a soud řízení přeruší v souladu s čl. 132 odst. 1, dokud rozhodnutí o návrhu nenabude právní moci nebo dokud není návrh vzat zpět.\n5.   Použije se čl. 64 odst. 2 až 5.\n6.   Pokud soud pro ochranné známky EU rozhodl o protinávrhu na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou a rozhodnutí nabylo právní moci, zašle soud nebo kterýkoliv účastník vnitrostátního řízení neprodleně kopii rozhodnutí úřadu. Úřad nebo kterákoliv jiná dotčená osoba mohou požadovat, aby byly o tomto předání blíže informovány. Úřad zapíše údaj o rozhodnutí soudu do rejstříku a přijme opatření nezbytná pro naplnění výroku soudu.\n7.   Soud pro ochranné známky EU, který projednává protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti, může na návrh vlastníka ochranné známky EU a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení přerušit a vyzvat žalovaného, aby u úřadu podal návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ve lhůtě, kterou stanoví. Není-li návrh v této lhůtě podán, pokračuje soud v řízení; protinávrh se považuje za vzatý zpět. Použije se čl. 132 odst. 3.\nČlánek 129\nRozhodné právo\n1.   Soudy pro ochranné známky EU se řídí ustanoveními tohoto nařízení.\n2.   Ve všech otázkách týkajících se ochranných známek, které nejsou upraveny tímto nařízením, se příslušný soud pro ochranné známky EU řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy.\n3.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, řídí se soud pro ochranné známky EU procesními předpisy, které platí pro obdobná řízení ve věcech národních ochranných známek toho členského státu, na jehož území má sídlo.\nČlánek 130\nSankce\n1.   Zjistí-li soud pro ochranné známky EU, že žalovaný porušil práva z ochranné známky EU nebo že jejich porušení ze strany žalovaného hrozí, vydá, pokud tu nejsou zvláštní důvody pro to, aby tak nečinil, příkaz, kterým mu zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení práv z ochranné známky EU. Přijme rovněž podle vnitrostátních právních předpisů příslušná opatření k zajištění dodržování tohoto zákazu.\n2.   Soud pro ochranné známky EU může rovněž použít opatření nebo příkazy vyplývající z právních předpisů rozhodného práva, které vzhledem k okolnostem případu považuje za vhodné.\nČlánek 131\nPřechodná a ochranná opatření\n1.   U soudů členského státu, včetně soudů pro ochranné známky EU, lze ve vztahu k ochranné známce EU nebo přihlášce ochranné známky EU podat návrh na taková předběžná opatření včetně opatření ochranných opatření, která mohou být použita podle právních předpisů tohoto členského státu pro národní ochrannou známku, i když podle tohoto nařízení je příslušný k rozhodnutí ve věci samé soud pro ochranné známky EU jiného členského státu.\n2.   Soud pro ochranné známky EU, jehož příslušnost je dána podle čl. 125 odst. 1, 2, 3 nebo 4, je příslušný ve věci vydání předběžných a ochranných opatření, která jsou s výhradou řízení nezbytných pro uznání a výkon rozhodnutí podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelná na území každého členského státu. Jiný soud není k vydání těchto opatření příslušný.\nČlánek 132\nZvláštní ustanovení pro související žaloby\n1.   Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, soud pro ochranné známky EU, který projednává žalobu uvedenou v článku 124 s výjimkou žaloby na určení, že nedochází k porušení práv ze známky, přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo na žádost účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ochranné známky EU již zpochybněna před jiným soudem pro ochranné známky EU cestou protinávrhu nebo byl-li již podán u úřadu návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti.\n2.   Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, úřad při projednávání návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo na žádost účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ochranné známky EU již zpochybněna cestou protinávrhu u soudu pro ochranné známky EU. Pokud však o to některý z účastníků řízení před soudem pro ochranné známky EU požádá, může soud po vyslechnutí ostatních účastníků přerušit řízení. V tomto případě úřad v řízení pokračuje.\n3.   Soud pro ochranné známky EU, který přeruší řízení, může nařídit pro dobu přerušení předběžná a ochranná opatření.\nČlánek 133\nPravomoc soudů pro ochranné známky EU druhého stupně a další opravné prostředky\n1.   Proti rozhodnutím soudů pro ochranné známky EU prvního stupně vydaným ve věci žalob a protinávrhů uvedených v článku 124 lze podat opravný prostředek k soudům pro ochranné známky EU druhého stupně.\n2.   Podmínky, za kterých lze podat odvolání k soudu pro ochranné známky EU druhého stupně, stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, na jehož území má tento soud sídlo.\n3.   Pro rozhodnutí soudů pro ochranné známky EU druhého stupně platí vnitrostátní právní předpisy o dalších opravných prostředcích.\nODDÍL 3\nJiné spory týkající se ochranných známek EU\nČlánek 134\nDoplňková ustanovení o příslušnosti vnitrostátních soudů, které nejsou soudy pro ochranné známky EU\n1.   V členském státě, jehož soudy jsou příslušné podle čl. 122 odst. 1, je dána ve věcech žalob neuvedených v článku 124 příslušnost soudů, které by byly místně a věcně příslušné, kdyby se jednalo o žaloby ve věcech národních ochranných známek zapsaných do rejstříku tohoto státu.\n2.   Není-li podle čl. 122 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku žádný soud příslušný k projednání žalob ve věci ochranné známky EU, které nejsou uvedeny v článku 124, lze tyto žaloby projednat u soudů členského státu, kde má sídlo úřad.\nČlánek 135\nPovinnost vnitrostátního soudu\nVnitrostátní soud, který projednává žalobu ve věci ochranné známky EU, která není uvedena v článku 124, je povinen na tuto známku pohlížet jako na platnou.\nKAPITOLA XI\nÚČINKY NA PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLENSKÝCH STÁTŮ\nODDÍL 1\nObčanskoprávní žaloby na základě více ochranných známek\nČlánek 136\nSoučasně nebo následně po sobě podané občanskoprávní žaloby na základě ochranných známek EU a národních ochranných známek\n1.   Jsou-li podány žaloby pro porušení práv na základě stejného jednání a mezi stejnými účastníky u soudů různých členských států, z nichž jeden jedná ve věci ochranné známky EU a druhý ve věci národní ochranné známky:\na)\nsoud, který nezahájil řízení jako první, příslušnost z úřední moci odmítne ve prospěch soudu, který zahájil řízení jako první, jsou-li předmětné ochranné známky totožné a platí pro stejné výrobky nebo služby. Soud, který by měl příslušnost odmítnout, může přerušit řízení, je-li příslušnost druhého soudu zpochybněna;\nb)\nsoud, který nezahájil řízení jako první, může přerušit řízení, jsou-li předmětné ochranné známky totožné a platí pro podobné výrobky nebo služby nebo jsou-li předmětné ochranné známky podobné a platí pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.\n2.   Soud, který projednává žalobu pro porušení práv z ochranné známky EU, tuto žalobu zamítne, jestliže na základě stejného jednání bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci samé, pokud jde o národní ochrannou známku, která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.\n3.   Soud, který projednává žalobu pro porušení práv z národní ochranné známky, tuto žalobu zamítne, pokud na základě stejného jednání bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci samé, pokud jde o ochrannou známku EU, která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na předběžná a ochranná opatření.\nODDÍL 2\nPoužití vnitrostátních právních předpisů pro účely zákazu užívání ochranných známek EU\nČlánek 137\nZákaz užívání ochranných známek EU\n1.   Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo existující na základě právních předpisů členských států namítat v souvislosti s užíváním pozdější ochranné známky EU porušení starších práv ve smyslu článku 8 nebo čl. 60 odst. 2. Porušení starších práv ve smyslu čl. 8 odst. 2 a 4 však nelze namítat, pokud vlastník staršího práva již není oprávněn na základě čl. 61 odst. 2 podat návrh na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou.\n2.   Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo zahájit řízení na základě občanského, správního nebo trestního práva členského státu nebo na základě ustanovení práva Unie směřující k zákazu užívání ochranné známky EU, lze-li podle práva tohoto členského státu nebo práva Unie zakázat užívání národní ochranné známky.\nČlánek 138\nStarší práva místního významu\n1.   Vlastník staršího práva, které se uplatňuje pouze v určitém místě, může bránit užívání ochranné známky EU na území, kde je toto právo chráněno, umožňují-li to právní předpisy dotčeného členského státu.\n2.   Odstavec 1 nelze použít, pokud vlastník staršího práva vědomě strpěl užívání ochranné známky EU na území, kde je toto právo chráněno, po dobu pěti po sobě jdoucích let, ledaže přihláška ochranné známky EU nebyla podána v dobré víře.\n3.   Vlastník ochranné známky EU nemůže bránit užívání práva uvedeného v odstavci 1, i když toto právo již nelze vůči ochranné známce EU uplatnit.\nODDÍL 3\nPřevod na přihlášku národní ochranné známky\nČlánek 139\nŽádost o použití vnitrostátního postupu\n1.   Přihlašovatel nebo vlastník ochranné známky EU může požádat o převod své přihlášky ochranné známky EU nebo své ochranné známky EU na přihlášku národní ochranné známky:\na)\nbyla-li přihláška ochranné známky EU zamítnuta, vzata zpět nebo považována za vzatou zpět;\nb)\nzanikly-li účinky ochranné známky EU.\n2.   K převodu nedojde:\na)\nbyla-li práva vlastníka ochranné známky EU zrušena pro neužívání, ledaže v členském státě, ve vztahu k němuž se o převod žádá, byla ochranná známka EU užívána způsobem, který lze považovat za řádné užívání podle právních předpisů tohoto členského státu;\nb)\npro účely ochrany v členském státě, ve kterém se podle rozhodnutí úřadu nebo vnitrostátního soudu ve vztahu k přihlášce ochranné známky EU nebo k ochranné známce EU použijí důvody zrušení nebo neplatnosti.\n3.   Přihlášce národní ochranné známky, která vznikla převodem z přihlášky ochranné známky EU nebo z ochranné známky EU, je přiznán v dotčeném členském státě den podání nebo den vzniku práva přednosti spojený s touto přihláškou nebo známkou a případně i vstup do práv starší ochranné známky tohoto státu, na který byl uplatněn nárok podle článků 39 a 40.\n4.   Pokud se přihláška ochranné známky EU považuje za vzatou zpět, zašle úřad přihlašovateli sdělení, v němž mu stanoví lhůtu tří měsíců od doručení, ve které lze požádat o převod.\n5.   Byla-li přihláška ochranné známky EU vzata zpět nebo zanikly-li účinky ochranné známky EU z důvodu zápisu vzdání se nebo neobnovení zápisu, podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla přihláška ochranné známky EU vzata zpět nebo kdy zanikly účinky ochranné známky EU.\n6.   Byla-li přihláška ochranné známky EU zamítnuta rozhodnutím úřadu nebo zanikly-li účinky ochranné známky EU v důsledku rozhodnutí úřadu nebo soudu pro ochranné známky EU, podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.\n7.   Účinek podle článku 37 zanikne, není-li žádost podána ve stanovené lhůtě.\nČlánek 140\nPodání, zveřejnění a postoupení žádosti o převod\n1.   Žádost o převod se podává u úřadu v příslušné lhůtě podle čl. 139 odst. 4, 5 nebo 6 a musí v ní být uvedeny důvody převodu podle čl. 139 odst. 1 písm. a) nebo b), členské státy, pro které se žádost o převod podává, a výrobky a služby, jichž se převod týká. Žádá-li se o převod z důvodu neobnovení zápisu, počíná tříměsíční lhůta stanovená v čl. 139 odst. 5 běžet dnem následujícím po posledním dni, kdy může být ještě podána žádost o obnovu podle čl. 53 odst. 3. Žádost o převod se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za převod.\n2.   Pokud se žádost o převod týká přihlášky ochranné známky EU, která již byla zveřejněna, nebo pokud se žádost o převod týká ochranné známky EU, zapíše se přijetí každé takové žádosti do rejstříku a žádost o převod se zveřejní.\n3.   Úřad ověří, zda žádost o převod splňuje náležitosti stanovené v tomto nařízení, zejména v čl. 139 odst. 1, 2, 4, 5 a 6 a v odstavci 1 tohoto článku, a formální náležitosti uvedené v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 6 tohoto článku. Nejsou-li podmínky pro žádost splněny, oznámí úřad žadateli tyto nedostatky. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o převod zamítne. Pokud se použije čl. 139 odst. 2, zamítne úřad žádost o převod jako nepřípustnou pouze ve vztahu k těm členským státům, ve kterých je převod podle uvedeného ustanovení vyloučen. Nebyl-li ve lhůtě tří měsíců podle čl. 139 odst. 4, 5 nebo 6 zaplacen poplatek za převod, sdělí úřad žadateli, že se žádost o převod považuje za nepodanou.\n4.   Zamítl-li úřad nebo soud pro ochranné známky EU přihlášku ochranné známky EU či prohlásil-li ochrannou známku EU za neplatnou na základě absolutních důvodů s odkazem na jazyk členského státu, je převod vyloučen podle čl. 139 odst. 2 pro všechny členské státy, ve kterých je tento jazyk jedním z úředních jazyků. Zamítl-li úřad nebo soud pro ochranné známky EU přihlášku ochranné známky EU či prohlásil-li ochrannou známku EU za neplatnou na základě absolutních důvodů, které jsou shledány platnými v celé Unii, nebo na základě starší ochranné známky EU nebo jiného práva Unie k průmyslovému vlastnictví, je převod vyloučen podle čl. 139 odst. 2 pro všechny členské státy.\n5.   Pokud žádost o převod splňuje požadavky uvedené v odstavci 3 tohoto článku, postoupí úřad žádost o převod a údaje uvedené v čl. 111 odst. 2 ústředním úřadům průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, pro něž byla žádost shledána přípustnou. Úřad informuje žadatele o dni postoupení žádosti.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:\na)\nnáležitosti žádosti o převod přihlášky ochranné známky EU nebo zapsané ochranné známky EU na přihlášku národní ochranné známky podle odstavce 1;\nb)\nnáležitosti zveřejnění žádosti o převod podle odstavce 2.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 141\nFormální náležitosti pro převod\n1.   Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost o převod postoupena, může získat od úřadu veškeré doplňující informace ohledně žádosti, které tomuto ústřednímu úřadu umožní přijmout rozhodnutí o národní ochranné známce vyplývající z převodu.\n2.   Přihláška ochranné známky EU nebo ochranná známka EU postoupená podle článku 140 nemůže být podrobena formálním náležitostem podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou odlišné od požadavků stanovených tímto nařízením nebo akty přijatými v souladu s tímto nařízením nebo jdou nad rámec těchto požadavků.\n3.   Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost postoupena, může vyžadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:\na)\nzaplatil vnitrostátní přihlašovací poplatek;\nb)\npředložil překlad žádosti a jejích příloh do některého z úředních jazyků dotčeného státu;\nc)\nuvedl adresu pro doručování v dotčeném státě;\nd)\npředložil vyobrazení ochranné známky v počtu vyhotovení stanoveném dotčeným státem.\nKAPITOLA XII\nÚŘAD\nODDÍL 1\nObecná ustanovení\nČlánek 142\nPrávní postavení\n1.   Úřad je agenturou Unie. Má právní subjektivitu.\n2.   V každém členském státě má úřad nejširší právní subjektivitu, kterou vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a má procesní způsobilost.\n3.   Úřad zastupuje výkonný ředitel.\nČlánek 143\nZaměstnanci\n1.   Aniž je dotčeno použití článku 166 tohoto nařízení pro členy odvolacích senátů, platí pro zaměstnance úřadu služební řád a pracovní řád a předpisy přijaté společně orgány Unie k jejich provedení.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, může úřad využít vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci úřadu. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro přidělování národních odborníků úřadu.\nČlánek 144\nVýsady a imunity\nPro úřad a jeho zaměstnance platí Protokol o výsadách a imunitách Unie.\nČlánek 145\nOdpovědnost\n1.   Smluvní odpovědnost úřadu se řídí právními předpisy, kterými se řídí dotčená smlouva.\n2.   Na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem má pravomoc rozhodovat Soudní dvůr.\n3.   Jde-li o mimosmluvní odpovědnost, odpovídá úřad za škody způsobené jeho útvary nebo pracovníky při plnění jejich povinností podle obecných zásad společných právním řádům členských států.\n4.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.\n5.   Osobní odpovědnost pracovníků vůči úřadu se řídí příslušnými ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu.\nČlánek 146\nJazyky\n1.   Přihláška ochranné známky EU se podává v některém z úředních jazyků Unie.\n2.   Jazyky úřadu jsou angličtina, francouzština, italština, němčina a španělština.\n3.   Přihlašovatel musí uvést i druhý jazyk, který je jazykem úřadu a s jehož možným užitím pro námitkové nebo zrušovací řízení nebo řízení o neplatnosti souhlasí.\nByla-li přihláška podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, zařídí úřad překlad přihlášky uvedené v čl. 31 odst. 1 do jazyka uvedeného přihlašovatelem.\n4.   Je-li přihlašovatel ochranné známky EU jediným účastníkem řízení u úřadu, je jazykem řízení jazyk, v němž byla podána přihláška ochranné známky EU. Byla-li přihláška podána v jiném jazyce, než jsou jazyky úřadu, může úřad zasílat písemná sdělení přihlašovateli i v druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.\n5.   Námitky a návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti se podávají v některém z jazyků úřadu.\n6.   Aniž je dotčen odstavec 5:\na)\nvšechny návrhy, žádosti nebo prohlášení týkající se přihlášky ochranné známky EU lze podat v jazyce, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky EU, nebo ve druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel ve své přihlášce;\nb)\nvšechny návrhy, žádosti nebo prohlášení týkající se zapsané ochranné známky EU se podávají v některém z jazyků úřadu.\nJsou-li však návrh nebo žádost podány na některém z formulářů poskytovaných úřadem podle čl. 100 odst. 2, mohou být tyto formuláře použity v jakémkoli úředním jazyce Unie za předpokladu, že jejich textové části jsou vyplněny v jednom z jazyků úřadu.\n7.   Pokud je jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, nebo druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je tento jazyk i jazykem řízení.\nPokud jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti není ani jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, ani druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je ten, kdo podává námitky nebo návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti, povinen na vlastní náklady pořídit překlad svého podání buď do jazyka, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, pokud je jazykem úřadu, nebo do druhého jazyka, který byl při podání v přihlášce uveden. Překlad musí být předložen ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání námitek nebo ode dne podání návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti. Jazyk, do kterého bylo podání přeloženo, se pak stává jazykem řízení.\n8.   Účastníci námitkového nebo zrušovacího řízení, řízení o neplatnosti nebo odvolacího řízení se mohou dohodnout, že jazykem řízení má být jiný úřední jazyk Unie.\n9.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 8 a není-li stanoveno jinak, může v písemném řízení před úřadem každý z účastníků používat kterýkoli jazyk úřadu. Není-li zvolený jazyk jazykem řízení, předloží účastník překlad do tohoto jazyka do jednoho měsíce ode dne předložení originálu dokumentu. Je-li přihlašovatel ochranné známky EU jediným účastníkem řízení před úřadem a jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky EU, není jedním z jazyků úřadu, lze také předložit překlad do druhého jazyka, který přihlašovatel uvedl ve své přihlášce.\n10.   Výkonný ředitel určí, jakým způsobem mají být překlady ověřeny.\n11.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:\na)\nrozsah, v němž mohou být podpůrné doklady, které mají být použity v písemném řízení před úřadem, podány v kterémkoli jazyce Unie, a potřebu předložit překlad;\nb)\npožadovanou úroveň překladů předkládaných úřadu.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 147\nZveřejnění a zápis do rejstříku\n1.   Přihláška ochranné známky EU uvedená v čl. 31 odst. 1 a ostatní informace, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo akt přijatý na základě tohoto nařízení, se zveřejňují ve všech úředních jazycích Unie.\n2.   Všechny zápisy do rejstříku se provádějí ve všech úředních jazycích Unie.\n3.   V případě pochybností je závazným zněním znění v tom jazyce úřadu, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky EU. Byla-li přihláška podána v jiném úředním jazyce Unie, než je některý z jazyků úřadu, je závazným zněním znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel.\nČlánek 148\nPřekladatelské služby\nPřekladatelské služby nezbytné pro činnost úřadu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 149\nTransparentnost\n1.   Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (16).\n2.   Správní rada přijme podrobná pravidla týkající se použití nařízení (ES) č. 1049/2001.\n3.   Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Zpracování osobních údajů úřadem se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (17).\nČlánek 150\nBezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení\nÚřad uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, tak jak jsou vymezeny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (18) a 2015/444 (19). Bezpečnostní zásady se vztahují mimo jiné na ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.\nODDÍL 2\nÚkoly úřadu a spolupráce za účelem podpory sbližování\nČlánek 151\nÚkoly úřadu\n1.   Úřad má tyto úkoly:\na)\nspravovat a propagovat systém ochranných známek EU stanovený tímto nařízením;\nb)\nspravovat a propagovat systém průmyslových vzorů EU stanovený nařízením Rady (ES) č. 6/2002 (20);\nc)\npodporovat sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů ve spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;\nd)\nplnit úkoly uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 (21);\ne)\nplnit úkoly svěřené mu směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU (22).\n2.   Při plnění úkolů uložených úřadu podle odstavce 1 úřad spolupracuje s institucemi, orgány, subjekty, úřady průmyslového vlastnictví, mezinárodními a nevládními organizacemi.\n3.   Za účelem pomoci při hledání smírného řešení sporů může úřad poskytovat dobrovolné mediační služby.\nČlánek 152\nSpolupráce za účelem podpory sbližování postupů a nástrojů\n1.   Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví vzájemně spolupracují s cílem podpořit sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů.\nAniž je dotčen odstavec 3, zahrnuje tato spolupráce zejména tyto oblasti činnosti:\na)\nvytvoření společných kritérií pro provádění průzkumu;\nb)\nvytvoření společných nebo propojených databází a portálů umožňujících nahlížení, vyhledávání a třídění v rámci celé Unie;\nc)\nnepřetržité poskytování a výměna údajů a informací, a to i pro účely vkládání údajů do databází a portálů uvedených v písmenu b);\nd)\nzavedení společných norem a postupů s cílem zajistit součinnost postupů a systémů v celé Unii a zvýšit jejich jednotnost, efektivitu a účinnost;\ne)\nsdílení informací o právech průmyslového vlastnictví a souvisejících postupech, včetně vzájemné podpory kontaktních míst a informačních středisek;\nf)\nvýměna odborných znalostí a pomoc v oblastech uvedených v písmenech a) až e).\n2.   Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada vymezí a koordinuje projekty v zájmu Unie a členských států, pokud jde o oblasti uvedené v odstavcích 1 a 6, a vyzve ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví k účasti na těchto projektech.\nVymezení projektu zahrnuje konkrétní povinnosti a úkoly jednotlivých zúčastněných úřadů průmyslového vlastnictví členských států, Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví a úřadu. Úřad konzultuje zástupce uživatelů zejména ve fázích vymezení projektů a hodnocení jejich výsledků.\n3.   Ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví se mohou rozhodnout pro neúčast na projektech uvedených v odstavci 2 nebo mohou omezit či dočasně pozastavit svou spolupráci na nich.\nPokud se ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví rozhodnout vyžít možnosti uvedené v prvním pododstavci, poskytnou písemné prohlášení s uvedením důvodů pro své rozhodnutí.\n4.   Poté, co se ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví zaváží k účasti na určitých projektech, podílejí se účinně, aniž je dotčen odstavec 3, na projektech uvedených v odstavci 2 s cílem zajistit jejich rozvoj, fungování, interoperabilitu a aktualizaci.\n5.   Úřad poskytuje projektům uvedeným v odstavci 2 finanční podporu v míře nezbytné pro zajištění účinné účasti ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států a Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví na projektech podle odstavce 4. Finanční podpora může být poskytována ve formě grantů a věcných příspěvků. Celkový objem financování nepřesáhne 15 % ročních příjmů úřadu. Příjemci grantů jsou ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví. Granty lze přidělovat bez výzvy k podávání návrhů v souladu s finančními pravidly platnými pro úřad a se zásadami pro poskytování grantů obsaženými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (23) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (24).\n6.   Úřad a dotčené příslušné orgány členských států vzájemně spolupracují na základě dobrovolnosti s cílem podpořit zvyšování informovanosti o systému ochranných známek a boj proti padělání. Tato spolupráce zahrnuje projekty zaměřené zejména na provádění zavedených norem a postupů a dále na organizaci činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Finanční podpora těchto projektů je součástí celkového objemu financování uvedeného v odstavci 5. Odstavce 2 až 5 se použijí obdobně.\nODDÍL 3\nSprávní rada\nČlánek 153\nFunkce správní rady\n1.   Aniž jsou dotčeny funkce rozpočtového výboru podle oddílu 6, vykonává správní rada tyto funkce:\na)\nna základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 157 odst. 4 písm. c) přijímá s přihlédnutím ke stanovisku Komise roční pracovní program úřadu pro následující rok a přijatý roční pracovní program předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;\nb)\nna základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 157 odst. 4 písm. e) přijímá s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po výměně názorů mezi výkonným ředitelem a příslušným výborem Evropského parlamentu víceletý strategický program úřadu zahrnující strategii úřadu pro účely mezinárodní spolupráce a přijatý víceletý strategický program předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;\nc)\nna základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 157 odst. 4 písm. g) přijímá výroční zprávu a přijatou výroční zprávu předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;\nd)\nna základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 157 odst. 4 písm. h) přijímá víceletý plán v oblasti personální politiky;\ne)\nvykonává pravomoci, které jsou jí svěřeny podle čl. 152 odst. 2;\nf)\nvykonává pravomoci, které jsou jí svěřeny podle čl. 172 odst. 5;\ng)\npřijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů v úřadu a jejich řešení;\nh)\nv souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům úřadu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\ni)\npřijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;\nj)\nsestavuje seznam kandidátů podle čl. 158 odst. 2;\nk)\nzajišťuje provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o interním nebo externím auditu a z hodnocení podle článku 210, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);\nl)\nje konzultována před přijetím směrnic týkajících se průzkumu prováděného úřadem, jakož i v ostatních případech stanovených v tomto nařízení;\nm)\npředkládá výkonnému řediteli a Komisi svá stanoviska a žádosti o informace, považuje-li to za nezbytné.\n2.   Správní rada přijímá v souladu s článkem 110 služebního řádu a článkem 142 pracovního řádu rozhodnutí na základě ustanovení čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování přenese na výkonného ředitele a definuje podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno.\nVýkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.\nVyžadují-li to výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není výkonným ředitelem.\nČlánek 154\nSložení správní rady\n1.   Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu, dva zástupci Komise a jeden zástupce Evropského parlamentu a jejich příslušní náhradníci.\n2.   Členům správní rady mohou být v souladu s jejím jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.\nČlánek 155\nPředseda správní rady\n1.   Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí jej bez dalšího místopředseda.\n2.   Funkční období předsedy a místopředsedy je čtyřleté. Jejich funkční období lze jednou prodloužit. Pokud však kdykoli během svého funkčního období přestanou být členy správní rady, jejich funkční období automaticky skončí k témuž dni.\nČlánek 156\nZasedání\n1.   Zasedání správní rady svolává její předseda.\n2.   Nerozhodne-li správní rada jinak, účastní se porady výkonný ředitel.\n3.   Řádné zasedání správní rady se koná nejméně jednou ročně. Dále se správní rada schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost Komise nebo jedné třetiny členských států.\n4.   Správní rada přijme svůj jednací řád.\n5.   Správní rada přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle čl. 153 odst. 1 písm. a) a b), čl. 155 odst. 1 a čl. 158 odst. 2 a 4, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jejích členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.\n6.   Správní rada může přizvat k účasti na svých zasedáních pozorovatele.\n7.   Úřad poskytne správní radě sekretariát.\nODDÍL 4\nVýkonný ředitel\nČlánek 157\nFunkce výkonného ředitele\n1.   Úřad řídí výkonný ředitel. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.\n2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a rozpočtového výboru, plní výkonný ředitel své úkoly nezávisle a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády nebo jiného subjektu.\n3.   Výkonný ředitel je statutárním orgánem úřadu.\n4.   Výkonný ředitel vykonává zejména tyto funkce, jejichž výkon lze přenést na další osoby:\na)\npřijímá všechna opatření nezbytná pro fungování úřadu, včetně vydávání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení;\nb)\nprovádí rozhodnutí přijatá správní radou;\nc)\npřipravuje návrh ročního pracovního programu, v němž se uvádí odhad lidských a finančních zdrojů pro každou činnost, a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;\nd)\npředkládá správní radě návrhy podle čl. 152 odst. 2;\ne)\nvypracovává návrh víceletého strategického programu zahrnujícího strategii úřadu pro účely mezinárodní spolupráce a po konzultaci s Komisí a po výměně názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu jej předkládá správní radě;\nf)\nprovádí roční pracovní program a víceletý strategický program a předkládá správní radě zprávy o jejich provádění;\ng)\nvypracovává výroční zprávu o činnosti úřadu a předkládá ji správní radě ke schválení;\nh)\nvypracovává návrh víceletého plánu v oblasti personální politiky a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;\ni)\nvypracovává akční plán v návaznosti na závěry vyplývající ze zpráv o interním nebo externím auditu a z hodnocení, přijímá opatření v návaznosti na vyšetřování úřadu OLAF a dvakrát ročně podává zprávu o plnění akčního plánu a uvedených opatření Komisi a správní radě;\nj)\nchrání finanční zájmy Unie prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištěných nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;\nk)\nvypracovává strategii úřadu v oblasti boje proti podvodům a překládá ji rozpočtovému výboru ke schválení;\nl)\nv zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení se může, tam kde je to vhodné, obracet na rozšířený odvolací senát (dále jen „velký senát“) s otázkami týkajícími se práva, zejména vydaly-li odvolací senáty v určité záležitosti odlišná rozhodnutí;\nm)\nsestavuje odhad příjmů a výdajů úřadu a plní rozpočet;\nn)\nvykonává pravomoci, které mu ve vztahu k zaměstnancům svěřuje správní rada podle čl. 153 odst. 1 písm. h);\no)\nvykonává pravomoci, jež mu jsou svěřeny podle čl. 31 odst. 3, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 3, čl. 94 odst. 2, čl. 97 odst. 5, článků 98, 100 a 101, čl. 111 odst. 4, čl. 112 odst. 3, čl. 114 odst. 5, článků 115 a 116, čl. 120 odst. 4, čl. 146 odst. 10, článku 178, čl. 179 odst. 1, čl. 180 odst. 2 a článku 181 v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení.\n5.   Výkonnému řediteli je nápomocen jeden nebo více zástupců. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastoupí jej v souladu s postupem stanoveným správní radou zástupce výkonného ředitele nebo jeden ze zástupců výkonného ředitele.\nČlánek 158\nJmenování a odvolání výkonného ředitele a prodloužení jeho funkčního období\n1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec úřadu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.\n2.   Výkonného ředitele jmenuje Rada prostou většinou ze seznamu kandidátů navržených správní radou po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Před svým jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby vystoupil před jakýmkoli příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy jeho členů. Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem úřadu předseda správní rady.\nVýkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí Rady jednající na návrh správní rady.\n3.   Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Ke konci tohoto období provede správní rada posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy úřadu.\n4.   S přihlédnutím k posouzení podle odstavce 3 může Rada prodloužit funkční období výkonného ředitele jednou a to nejvýše o dalších pět let.\n5.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci svého celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.\n6.   Zástupce nebo zástupci výkonného ředitele jsou jmenováni a odvoláváni v souladu s odstavcem 2, a sice po konzultaci s výkonným ředitelem, případně i nově zvoleným výkonným ředitelem. Funkční období zástupce výkonného ředitele je pětileté. Rada po konzultaci s výkonným ředitelem může funkční období prodloužit jednou nejvýše o dalších pět let.\nODDÍL 5\nProvádění řízení\nČlánek 159\nPravomoc\nVydávat rozhodnutí v řízeních podle tohoto nařízení jsou oprávněni:\na)\nprůzkumoví referenti;\nb)\nnámitková oddělení;\nc)\noddělení pověřené vedením rejstříku;\nd)\nzrušovací oddělení;\ne)\nodvolací senáty;\nf)\njakýkoli jiný útvar nebo osoba, které za tím účelem určí výkonný ředitel.\nČlánek 160\nPrůzkumoví referenti\nPrůzkumový referent vydává jménem úřadu veškerá rozhodnutí týkající se přihlášky ochranné známky EU včetně rozhodnutí o otázkách uvedených v článcích 41, 42, 76 a 85 s výjimkou případů, kdy je dána příslušnost námitkového oddělení.\nČlánek 161\nNámitková oddělení\n1.   Námitkové oddělení vydává veškerá rozhodnutí týkající se námitek proti přihlášce ochranné známky EU.\n2.   Rozhodnutí námitkového oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. Rozhodnutí týkající se nákladů nebo vedení řízení přijímá jediný člen.\nKomise přijme prováděcí akty, kterými stanoví druhy rozhodnutí přijímané jediným členem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 162\nOddělení pověřené vedením rejstříku\n1.   Oddělení pověřené vedením rejstříku přijímá rozhodnutí týkající se zápisů v rejstříku.\n2.   Oddělení rovněž vede seznam kvalifikovaných zástupců ve smyslu článku 120 odst. 2.\n3.   Rozhodnutí tohoto oddělení vydává jeden člen.\nČlánek 163\nZrušovací oddělení\n1.   Zrušovací oddělení vydává rozhodnutí o:\na)\nnávrzích na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou;\nb)\nžádostech o převedení ochranné známky EU podle článku 21.\n2.   Rozhodnutí zrušovacího oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech stanovených v prováděcím nařízení přijímá rozhodnutí jediný člen. Rozhodnutí týkající se nákladů nebo vedení řízení, jak je stanoveno v aktech přijatých podle čl. 161 odst. 2, přijímá jediný člen.\nČlánek 164\nObecná příslušnost\nRozhodnutí podle tohoto nařízení, k jejichž vydání není příslušný průzkumový referent, námitkové oddělení, zrušovací oddělení ani oddělení pověřené vedením rejstříku, přijímá kterýkoliv úředník nebo útvar, který za tím účelem určí výkonný ředitel.\nČlánek 165\nOdvolací senáty\n1.   Odvolací senáty rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím přijatým na základě článků 160 až 164.\n2.   Rozhodnutí odvolacích senátů přijímají tříčlenné sbory. Alespoň dva členové musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech rozhodnutí přijímá velký senát, kterému předsedá prezident odvolacích senátů, nebo jediný člen, který musí mít právnické vzdělání.\n3.   Při určování zvláštních případů, ve kterých má rozhodnout velký senát, je nutno přihlédnout k právní složitosti nebo významu věci nebo zvláštním okolnostem, které to odůvodňují. Velkému senátu mohou být tyto věci postoupeny:\na)\norgánem odvolacích senátů uvedeným v čl. 166 odst. 4 písm. a) nebo\nb)\nsenátem, který věc projednává.\n4.   Velký senát rovněž vydává odůvodněná stanoviska v otázkách práva, které mu předloží výkonný ředitel podle čl. 157 odst. 4 písm. l).\n5.   Při určování zvláštních případů, ve kterých má rozhodnout jediný člen, je nutno přihlédnout k malé složitosti řešených právních nebo skutkových otázek, omezenému významu jednotlivé věci nebo neexistenci jiných zvláštních okolností. Rozhodnutí o postoupení věci jedinému členu v uvedených případech přijímá senát, který věc projednává.\nČlánek 166\nNezávislost členů odvolacích senátů\n1.   Prezident odvolacích senátů a předsedové jednotlivých senátů jsou jmenováni na období pěti let postupem podle článku 158 pro jmenování výkonného ředitele. Během tohoto období mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr na návrh orgánu, který je jmenoval.\n2.   Funkční období prezidenta odvolacích senátů může být jednou prodlouženo o další pětileté období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu tohoto dalšího období, a to na základě kladného hodnocení jeho výsledků ze strany správní rady.\n3.   Funkční období předsedů jednotlivých senátů lze prodloužit o další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu tohoto dalšího období, a to na základě kladného hodnocení jejich výsledků ze strany správní rady a po konzultaci s prezidentem odvolacích senátů.\n4.   Prezident odvolacích senátů vykonává tyto řídící a organizační funkce:\na)\npředsedá prezidiu odvolacích senátů (dále jen „prezidium“) příslušnému pro stanovení pravidel a organizaci práce senátů;\nb)\nzajišťuje provádění rozhodnutí prezidia;\nc)\npřiděluje věci senátům na základě objektivních kritérií určených prezidiem;\nd)\nsděluje výkonnému řediteli požadavky na výdaje senátů za účelem sestavení návrhu výdajů.\nPrezident odvolacích senátů předsedá velkému senátu.\n5.   Členové odvolacích senátů jsou jmenování správní radou na období pěti let. Jejich funkční období lze prodloužit o další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu tohoto dalšího období, a to na základě kladného hodnocení jejich výsledků ze strany správní rady a po konzultaci s prezidentem odvolacích senátů.\n6.   Členové odvolacích senátů mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr poté, co se na něj obrátí správní rada na doporučení prezidenta odvolacích senátů a po konzultaci s předsedou senátu, ke kterému daný člen přísluší.\n7.   Prezident odvolacích senátů a předsedové a členové odvolacích senátů jsou nezávislí. Ve svých rozhodnutích nejsou vázáni žádnými pokyny.\n8.   Rozhodnutí velkého senátu ve věcech odvolání nebo stanovisek k otázkám práva, jež mu předloží výkonný ředitel podle článku 165, jsou pro rozhodovací útvary úřadu uvedené v článku 159 závazná.\n9.   Prezidentem odvolacích senátů a předsedy a členy odvolacích senátů nemohou být průzkumoví referenti ani členové námitkových oddělení, oddělení pověřeného vedením rejstříku či zrušovacích oddělení.\nČlánek 167\nPrezidium odvolacích senátů a velký senát\n1.   Prezidium je složeno z prezidenta odvolacích senátů, který mu předsedá, z předsedů senátů a členů senátů zvolených pro každý kalendářní rok všemi členy senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů a z jejich řad. Počet takto zvolených členů senátů tvoří čtvrtinu členů senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů; tento počet se v případě potřeby zaokrouhlí směrem nahoru.\n2.   Velký senát uvedený v čl. 165 odst. 2 se skládá z devíti členů, mezi nimiž jsou prezident odvolacích senátů, předsedové senátů, případně zpravodaj určený před postoupením věci velkému senátu a členové vybraní na principu rotace ze seznamu obsahujícího jména všech členů odvolacích senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů.\nČlánek 168\nPřenesení pravomocí\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, jimiž se stanoví podrobnosti týkající se uspořádání odvolacích senátů, včetně zřízení a úlohy prezidia, složení velkého senátu a pravidla postupování věcí tomuto senátu, jakož i podmínky, za nichž rozhodnutí přijímá jediný člen v souladu s čl. 165 odst. 2 a 5.\nČlánek 169\nVyloučení a protest\n1.   Průzkumoví referenti, členové jednotlivých oddělení úřadu a odvolacích senátů se nemohou zúčastnit projednávání věci, mají-li na věci osobní zájem nebo pokud dříve vystupovali jako zástupci některého účastníka. Dva ze tří členů námitkového oddělení musí být pracovníci, kteří se nepodíleli na průzkumu přihlášky. Členové zrušovacího oddělení se nemohou účastnit projednávání věci, pokud se v této věci podíleli na vydání konečného rozhodnutí v řízení o zápisu ochranné známky nebo řízení o námitkách. Členové odvolacích senátů se nemohou účastnit odvolacího řízení, pokud se podíleli na vydání rozhodnutí, které je předmětem odvolání.\n2.   Domnívá-li se člen některého oddělení nebo odvolacího senátu z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z jiného důvodu, že se nemůže účastnit projednávání věci, uvědomí o tom toto oddělení nebo senát.\n3.   Proti průzkumovým referentům a členům oddělení nebo odvolacího senátu mohou účastníci podat protest z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti. Protest není přípustný, učinil-li již účastník v řízení úkon, přestože věděl o důvodu protestu. Důvodem protestu nemůže být státní příslušnost průzkumových referentů nebo členů.\n4.   Oddělení a odvolací senáty rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Za účelem vydání rozhodnutí je vyloučený člen vystřídán v oddělení nebo senátu náhradníkem.\nČlánek 170\nMediační středisko\n1.   Pro účely čl. 151 odst. 3 může úřad zřídit mediační středisko.\n2.   Každá fyzická nebo právnická osoba může dobrovolně využívat služby střediska s cílem dosáhnout prostřednictvím vzájemné dohody smírného řešení sporů na základě tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 6/2002.\n3.   Účastníci využijí mediace na základě společné žádosti. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení příslušného poplatku. Výši poplatku stanoví výkonný ředitel v souladu s čl. 178 odst. 1.\n4.   V případě sporů, jež jsou předmětem probíhajícího řízení před námitkovým oddělením, zrušovacím oddělením nebo před odvolacím senátem úřadu, může být společná žádost o mediaci předložena kdykoli po podání námitek, návrhu na zrušení nebo návrhu na prohlášení neplatnosti nebo odvolání proti rozhodnutí námitkového nebo zrušovacího oddělení.\n5.   Dotčené řízení se přeruší a staví se běh lhůt s výjimkou lhůty pro úhradu příslušného poplatku, a to ode dne podání společné žádosti o mediaci. Běh uvedených lhůt pokračuje ode dne, kdy dojde k obnovení dotčeného řízení.\n6.   Účastníci se vyzvou, aby ze seznamu uvedeného v odstavci 12 společně jmenovali mediátora, který uvedl, že ovládá jazyk, v němž je dotčené mediační řízení vedeno. Pokud účastníci nejmenují mediátora do dvaceti dní od obdržení výzvy, považuje se mediační řízení na neúspěšné.\n7.   Účastníci se společně s mediátorem dohodnou na pravidlech mediace v dohodě o mediaci.\n8.   Mediátor ukončí mediační řízení, jakmile účastníci dosáhnou dohody o řešení sporu, nebo jakmile jeden z účastníků projeví přání mediační řízení ukončit, nebo jakmile mediátor zjistí, že účastníci této dohody nedosáhli.\n9.   Neprodleně po ukončení mediačního řízení mediátor vyrozumí účastníky a příslušný útvar úřadu.\n10.   Diskuse a jednání vedené v rámci mediačního řízení jsou důvěrné pro všechny osoby zapojené do mediace, zejména pak pro mediátora, účastníky a jejich zástupce. Veškeré dokumenty a informace předložené během mediačního řízení se uchovávají odděleně od spisu o jakýchkoli jiných řízeních vedených před úřadem a nejsou součástí tohoto spisu.\n11.   Mediační řízení je vedeno v jednom z úředních jazyků Unie, na němž se účastníci dohodnou. Týká-li se mediační řízení sporů probíhajících před úřadem, je mediační řízení vedeno v jazyce řízení před úřadem, nedohodnou-li se účastníci jinak.\n12.   Úřad sestaví seznam mediátorů, kteří jsou účastníkům nápomocni při řešení sporů. Mediátoři musí být nezávislí a mít odpovídající dovednosti a zkušenosti. Seznam může zahrnovat jak mediátory, kteří jsou zaměstnanci úřadu, tak i mediátory, kteří zaměstnanci úřadu nejsou.\n13.   Mediátoři jsou při plnění svých úkolů nestranní a při svém jmenování oznámí jakýkoli skutečný nebo domnělý střet zájmů. Členové rozhodovacích útvarů úřadu uvedených v článku 159 se neúčastní mediačního řízení týkajícího se věci, v níž:\na)\nbyli dříve zapojeni do řízení, které je předmětem mediačního řízení;\nb)\nmají na uvedeném řízení osobní zájem; nebo\nc)\ndříve vystupovali jako zástupci jednoho z účastníků.\n14.   Mediátoři se jako členové rozhodovacích útvarů úřadu uvedených v článku 159 neúčastní řízení, které se obnoví po neúspěšném mediačním řízení.\n15.   Úřad může spolupracovat s dalšími uznávanými vnitrostátními nebo mezinárodními subjekty, které se zabývají mediací.\nODDÍL 6\nRozpočet a finanční kontrola\nČlánek 171\nRozpočtový výbor\n1.   Rozpočtový výbor vykonává funkce stanovené v tomto oddílu.\n2.   Na rozpočtový výbor se použijí obdobně články 154, 155 a čl. 156 odst. 1 až 4, čl. 156 odst. 5, pokud jde o volbu prezidenta a viceprezidenta, a čl. 156 odst. 6 a 7.\n3.   Rozpočtový výbor přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je rozpočtový výbor zmocněn podle čl. 173 odst. 3 a článku 177, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jeho členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.\nČlánek 172\nRozpočet\n1.   Návrh veškerých příjmů a výdajů úřadu se sestavuje pro každý rozpočtový rok a je zahrnut do rozpočtu úřadu. Rozpočtový rok odpovídá roku kalendářnímu.\n2.   Rozpočet je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.\n3.   Aniž jsou dotčeny ostatní druhy příjmů, zahrnují příjmy úřadu výnos z poplatků vybíraných podle přílohy I tohoto nařízení, výnos z poplatků podle nařízení (ES) č. 6/2002, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Unie vybíraných podle Madridského protokolu a jiné platby ve prospěch smluvních stran Madridského protokolu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Unie vybíraných podle Ženevského aktu uvedeného v článku 106c nařízení (ES) č. 6/2002 a jiné platby ve prospěch smluvních stran Ženevského aktu, a případně i dotaci poskytovanou ze zvláštního okruhu oddílu Komise souhrnného rozpočtu Unie.\n4.   Každý rok úřad kompenzuje náklady vzniklé ústředním úřadům průmyslového vlastnictví členských států, Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví a jiným příslušným orgánům jmenovaným členským státem v důsledku zvláštních úkolů, které vykonávají jako funkční součásti systému ochranných známek EU v souvislosti s těmito službami a postupy:\na)\nnámitková řízení a řízení o neplatnosti před ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví, jež se týkají ochranných známek EU;\nb)\nposkytování informací o fungování systému ochranných známek EU prostřednictvím kontaktních míst a informačních středisek;\nc)\nvymáhání práv z ochranných známek EU, včetně opatření přijatých podle čl. 9 odst. 4.\n5.   Celková kompenzace nákladů uvedených v odstavci 4 odpovídá 5 % ročních příjmů úřadu. Aniž je dotčen třetí pododstavec tohoto odstavce, správní rada na návrh úřadu a po konzultaci s rozpočtovým výborem určí rozdělovací klíč na základě těchto spravedlivých, nestranných a náležitých ukazatelů:\na)\nroční počet přihlášek ochranné známky EU pocházejících od přihlašovatelů v každém členském státě;\nb)\nroční počet přihlášek národní ochranné známky v každém členském státě;\nc)\nroční počet námitek a návrhů na prohlášení neplatnosti podaných vlastníky ochranných známek EU v každém členském státě;\nd)\nroční počet případů řešených soudy pro ochranné známky EU určenými každým členským státem v souladu s článkem 123.\nZa účelem doložení nákladů uvedených v odstavci 4 předloží členské státy úřadu do 31. března každého roku statistické údaje dokládající číselné údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce za předchozí rok, jež jsou součástí návrhu předkládaného správní radě.\nZ důvodů spravedlnosti se má za to, že náklady vzniklé orgánům uvedeným v odstavci 4 v každém členském státě odpovídají nejméně 2 % celkové kompenzace podle tohoto odstavce.\n6.   Povinnost úřadu ke kompenzaci nákladů uvedených v odstavci 4 vynaložených v daném roce se uplatní pouze v rozsahu, v jakém v uvedeném roce nedojde k žádnému rozpočtovému schodku.\n7.   V případě rozpočtového přebytku a aniž je dotčen odstavec 10, může správní rada na návrh úřadu a po konzultaci s rozpočtovým výborem zvýšit procentní podíl uvedený v odstavci 5 na nejvýše 10 % ročních příjmů úřadu.\n8.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 až 7 a odstavec 10 tohoto článku a články 151 a 152, rozhodne rozpočtový výbor v případě významného přebytku vytvořeného během pěti po sobě následujících let na návrh úřadu a v souladu s ročním pracovním programem a víceletým strategickým programem, které jsou uvedeny v čl. 153 odst. 1 písm. a) a b), dvoutřetinovou většinou o převodu přebytku vzniklého ode dne 23. března 2016 do rozpočtu Unie.\n9.   Úřad vypracuje dvakrát za rok zprávu o své finanční situaci určenou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, jejíž součástí jsou i informace o finančních operacích prováděných podle čl. 152 odst. 5 a 6 a čl. 172 odst. 5 a 7. Na základě této zprávy Komise přezkoumá finanční situaci úřadu.\n10.   Úřad vytvoří rezervní fond pokrývající jeden rok jeho provozních výdajů, aby byla zajištěna kontinuita jeho činností a plnění jeho úkolů.\nČlánek 173\nSestavování rozpočtu\n1.   Výkonný ředitel sestaví každoročně návrh příjmů a výdajů úřadu na následující rok a předá jej rozpočtovému výboru spolu se seznamem pracovních míst nejpozději do 31. března.\n2.   Pokud návrh rozpočtu počítá s dotací z rozpočtu Unie, předá rozpočtový výbor tento návrh neprodleně Komisi, která jej postoupí rozpočtovému orgánu Unie. Komise k němu může připojit své stanovisko, které obsahuje odlišný návrh.\n3.   Rozpočtový výbor přijme rozpočet, který obsahuje rovněž seznam pracovních míst úřadu. Obsahuje-li návrh rozpočtu dotaci poskytovanou ze souhrnného rozpočtu Unie, rozpočet úřadu se v případě potřeby upraví.\nČlánek 174\nAudit a kontrola\n1.   V rámci úřadu se zřizuje funkce interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interní auditor jmenovaný výkonným ředitelem je vůči němu odpovědný za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu úřadu.\n2.   Interní auditor poskytuje výkonnému řediteli rady v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.\n3.   Odpovědnost za zavádění vnitřních kontrolních systémů a postupů, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů, nese schvalující osoba.\nČlánek 175\nBoj proti podvodům\n1.   V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) přistoupí úřad k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny zaměstnance úřadu.\n2.   Účetní dvůr je oprávněn provádět formou kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od úřadu obdrželi finanční prostředky Unie.\n3.   V případě potřeby může úřad OLAF provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (26) s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou úřadem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.\n4.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které úřad uzavře nebo přijme, ustanovení, která Účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů nebo šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\n5.   Rozpočtový výbor přijímá strategii pro boj proti podvodům, která je přiměřená hrozícím rizikům a zohledňuje náklady a přínosy spojené s plánovanými opatřeními.\nČlánek 176\nAudit\n1.   Každoročně nejpozději 31. března předá výkonný ředitel Komisi, Evropskému parlamentu, rozpočtovému výboru a Účetnímu dvoru výkaz všech příjmů a výdajů úřadu za uplynulé období. Účetní dvůr je prověří podle článku 287 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Rozpočtový výbor udělí výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu.\nČlánek 177\nFinanční předpisy\nRozpočtový výbor vydá po konzultaci s Účetním dvorem a Komisí interní finanční předpisy upravující zejména podmínky sestavení a plnění rozpočtu úřadu. Finanční předpisy vycházejí v míře slučitelné se zvláštní povahou úřadu z finančních předpisů přijatých pro ostatní subjekty zřízené Unií.\nČlánek 178\nPoplatky a úhrady a doba splatnosti\n1.   Výkonný ředitel stanoví výši úhrad za jiné služby, než jsou služby uvedené v příloze I, které úřad poskytuje, jakož i výši úhrad za Věstník ochranných známek Evropské unie, Úřední věstník úřadu a případné další publikace vydávané úřadem. Výše úhrad se stanoví v eurech a zveřejní v Úředním věstníku úřadu. Výše žádné z úhrad nepřesáhne úroveň, která je nezbytná k pokrytí nákladů na poskytování dané služby úřadem.\n2.   Poplatky a úhrady, jejichž doba splatnosti není stanovena tímto nařízením, jsou splatné ke dni obdržení žádosti o poskytnutí služby, u níž vzniká povinnost poplatek nebo úhradu zaplatit.\nSe souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel rozhodnout, které služby podle prvního pododstavce nemají být závislé na zálohové platbě příslušných poplatků nebo úhrad.\nČlánek 179\nPlacení poplatků a úhrad\n1.   Poplatky a úhrady, které mají být zaplaceny úřadu, se hradí platbou nebo převodem na bankovní účet úřadu.\nSe souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel stanovit, které konkrétní způsoby platby kromě těch uvedených v prvním pododstavci, zejména platby formou vkladů na běžné účty úřadu, mohou být použity.\nRozhodnutí přijatá podle druhého pododstavce se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.\nVeškeré platby, včetně jakéhokoli jiného způsobu platby podle druhého pododstavce, se provádějí v eurech.\n2.   Každá platba uvádí jméno plátce a obsahuje nezbytné údaje umožňující úřadu okamžitě poznat účel platby. Poskytnou se zejména tyto informace:\na)\npři platbě přihlašovacího poplatku se uvede účel platby, tj. „přihlašovací poplatek“;\nb)\npři platbě poplatku za podání námitek se uvede spisové číslo přihlášky a jméno přihlašovatele ochranné známky EU, proti jejímuž zápisu jsou podávány námitky, a účel platby, tj. „poplatek za podání námitek“;\nc)\npři platbě poplatku za návrh na zrušení a za návrh na prohlášení neplatnosti se uvede číslo zápisu a jméno vlastníka ochranné známky EU, proti níž je návrh namířen, a účel platby, tj. „poplatek za návrh na zrušení“ nebo „poplatek za návrh na prohlášení neplatnosti“.\n3.   Pokud nelze účel platby uvedené v odstavci 2 okamžitě poznat, vyzve úřad plátce, aby účel platby oznámil písemně ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud plátce nevyhoví této výzvě v uvedené lhůtě, považuje se platba za neuskutečněnou. Zaplacená částka se vrátí.\nČlánek 180\nDen, kdy se platba považuje za uskutečněnou\n1.   V případech uvedených v čl. 179 odst. 1 prvním pododstavci se za den uskutečnění platby ve prospěch úřadu považuje den, kdy je částka platby nebo převodu skutečně zúčtována ve prospěch bankovního účtu úřadu.\n2.   Mohou-li se použít způsoby platby uvedené v čl. 179 odst. 1 druhém pododstavci, stanoví výkonný ředitel den, k němuž se příslušné platby považují za uskutečněné.\n3.   Pokud se podle odstavců 1 a 2 nepovažuje platba poplatků za uskutečněnou do uplynutí lhůty splatnosti, má se za to, že tato lhůta byla dodržena, pokud se úřadu prokáže, že plátce, který učinil platbu v členském státě ve lhůtě, v níž měla být uskutečněna, dal bance řádný příkaz k převodu platební částky a zaplatil příplatek ve výši 10 % příslušného poplatku nebo poplatků, nejvýše však 200 EUR. Příplatek se neplatí, pokud byl příslušný příkaz dán bance nejpozději deset dnů před uplynutím lhůty splatnosti.\n4.   Úřad může vyzvat plátce, aby prokázal, ke kterému dni byl dán příkaz bance uvedený v odstavci 3, a aby popřípadě na požádání zaplatil příslušný příplatek ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud plátce této výzvě nevyhoví nebo pokud jsou předložené důkazy nedostatečné nebo požadovaný příplatek není zaplacen včas, považuje se lhůta splatnosti za nedodrženou.\nČlánek 181\nNedostatečné platby a vrácení zanedbatelných částek\n1.   Lhůta splatnosti se v zásadě považuje za dodrženou pouze tehdy, je-li poplatek zaplacen v plné výši a včas. Pokud není poplatek zaplacen v plné výši, vrátí se částka, která byla zaplacena, po uplynutí lhůty splatnosti.\n2.   Úřad však může, lze-li tak učinit před uplynutím lhůty, dát plátci možnost zaplatit zbývající částku nebo, pokládá-li to za odůvodněné, prominout zbývající zanedbatelnou částku, aniž jsou dotčena práva plátce.\n3.   Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel upustit od vymáhání dlužné částky v případě, že je vymáhaná částka minimální nebo její vymožení příliš nejisté.\n4.   Přeplatek zaplacený při platbě poplatků nebo úhrad se nevrací, pokud je částka zanedbatelná a plátce o navrácení výslovně nepožádal.\nSe souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel stanovit minimální částku, pod jejíž úrovní se přeplatek při platbě poplatků nebo úhrad nevrací.\nRozhodnutí přijatá podle druhého pododstavce se zveřejňují v Úředním věstníku úřadu.\nKAPITOLA XIII\nMEZINÁRODNÍ ZÁPIS OCHRANNÝCH ZNÁMEK\nODDÍL 1\nObecná ustanovení\nČlánek 182\nUplatňování předpisů\nNení-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se toto nařízení a akty přijaté na základě tohoto nařízení na přihlášky k mezinárodnímu zápisu podle Madridského protokolu (dále jen „mezinárodní přihlášky“), založené na přihlášce ochranné známky EU nebo na ochranné známce EU a na zápis ochranných známek do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápisy“ a „Mezinárodní úřad“) s vyznačením Unie.\nODDÍL 2\nMezinárodní zápis založený na přihlášce ochranné známky EU nebo na ochranné známce EU\nČlánek 183\nPodání mezinárodní přihlášky\n1.   Mezinárodní přihlášky podle článku 3 Madridského protokolu založené na přihlášce ochranné známky EU nebo na ochranné známce EU se podávají u úřadu.\n2.   Je-li mezinárodní přihláška podána ještě předtím, než je ochranná známka, na níž má být založen mezinárodní zápis, zapsána jako ochranná známka EU, musí přihlašovatel mezinárodního zápisu uvést, zda má být mezinárodní zápis založen na přihlášce nebo na zápisu ochranné známky EU. Má-li být mezinárodní zápis založen na ochranné známce EU, která teprve bude zapsána, má se za to, že mezinárodní přihláška byla u úřadu podána dnem zápisu ochranné známky EU.\nČlánek 184\nForma a obsah mezinárodní přihlášky\n1.   Mezinárodní přihláška se podává v jednom z úředních jazyků Unie na formuláři poskytovaném úřadem. Úřad informuje přihlašovatele, který podává mezinárodní přihlášku, o dni obdržení dokumentů tvořících mezinárodní přihlášku. Není-li ve formuláři při podání mezinárodní přihlášky přihlašovatelem blíže určeno jinak, úřad koresponduje s přihlašovatelem v jazyce podání ve standardizované formě.\n2.   Je-li mezinárodní přihláška podána v jazyce, který není přípustný podle Madridského protokolu, musí přihlašovatel určit druhý jazyk z přípustných jazyků. Určený jazyk bude jazykem, ve kterém úřad doručí mezinárodní přihlášku Mezinárodnímu úřadu.\n3.   Je-li mezinárodní přihláška podána v jiném jazyce, než je jeden z jazyků přípustných podle Madridského protokolu pro podání mezinárodní přihlášky, může přihlašovatel poskytnout překlad seznamu výrobků nebo služeb a jakéhokoli dalšího textu, který tvoří součást mezinárodní přihlášky, do jazyka, v němž má být podle odstavce 2 mezinárodní přihláška doručena Mezinárodnímu úřadu. Pokud není k přihlášce takový překlad přiložen, zmocní přihlašovatel úřad, aby tento překlad do mezinárodní přihlášky zahrnul. Nebyl-li překlad zhotoven v průběhu zápisného řízení týkajícího se přihlášky ochranné známky EU, na které je založena mezinárodní přihláška, úřad tento překlad bezodkladně zajistí.\n4.   Podání mezinárodní přihlášky podléhá zaplacení poplatku úřadu. Má-li být mezinárodní zápis založen na ochranné známce EU, která teprve bude zapsána, je poplatek splatný ke dni zápisu ochranné známky EU. Přihláška není považována za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek. Nebyl-li poplatek zaplacen, sdělí to úřad přihlašovateli. V případě elektronického podání může úřad zmocnit Mezinárodní úřad, aby vybral poplatek jeho jménem.\n5.   Vyjde-li při průzkumu mezinárodní přihlášky najevo některý z následujících nedostatků, vyzve úřad přihlašovatele, aby nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou stanoví:\na)\nmezinárodní přihláška nebyla podána na formuláři uvedeném v odstavci 1 a neobsahuje všechny údaje a informace požadované tímto formulářem;\nb)\nvýrobky a služby uvedené v mezinárodní přihlášce nejsou obsaženy v seznamu výrobků a služeb v základní přihlášce ochranné známky EU nebo v základním zápisu ochranné známky EU;\nc)\nznámka, která je předmětem mezinárodní přihlášky, není totožná se známkou obsaženou v základní přihlášce ochranné známky EU nebo se základní ochrannou známkou EU;\nd)\núdaj v mezinárodní přihlášce týkající se známky, s výjimkou prohlášení o vzdání se práv k prvkům, které nemají rozlišovací způsobilost, nebo požadavku na barevné provedení, není uveden v základní přihlášce ochranné známky EU nebo v základním zápisu ochranné známky EU;\ne)\nje-li v mezinárodní přihlášce požadováno barevné provedení jako rozlišovací znak známky, ale základní přihláška ochranné známky EU nebo základní ochranná známka EU není ve stejné barvě nebo barvách; nebo\nf)\npodle údajů vyplněných na mezinárodním formuláři není přihlašovatel v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem ii) Madridského protokolu způsobilý podat mezinárodní přihlášku prostřednictvím úřadu.\n6.   Nezmocnil-li přihlašovatel úřad, aby zahrnul do přihlášky překlad, jak je stanoveno v odstavci 3, nebo pokud není jasné, na kterém seznamu výrobků a služeb má být mezinárodní přihláška založena, vyzve úřad přihlašovatele, aby sdělil požadované údaje ve lhůtě, kterou mu stanoví.\n7.   Nejsou-li nedostatky podle odstavce 5 odstraněny nebo údaje požadované podle odstavce 6 doplněny ve lhůtě stanovené úřadem, odmítne úřad předání mezinárodní přihlášky Mezinárodnímu úřadu.\n8.   Úřad předá mezinárodní přihlášku Mezinárodnímu úřadu spolu s potvrzením stanoveným v čl. 3 odst. 1 Madridského protokolu, jakmile mezinárodní přihláška splňuje požadavky stanovené v tomto článku, v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 9 tohoto článku a v článku 183 tohoto nařízení.\n9.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formulář, včetně jeho prvků, který má být použit pro podání mezinárodní přihlášky podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 185\nZáznam do spisu a zápis do rejstříku\n1.   Den a číslo mezinárodního zápisu založeného na přihlášce ochranné známky EU se zaznamená do spisu týkajícího se této přihlášky. Dojde-li na základě přihlášky k zápisu ochranné známky EU, zapíše se den a číslo mezinárodního zápisu do rejstříku.\n2.   Do rejstříku se zapíše den a číslo mezinárodního zápisu založeného na ochranné známce EU.\nČlánek 186\nOznámení o neplatnosti základní přihlášky nebo základního zápisu\n1.   Ve lhůtě pěti let ode dne mezinárodního zápisu oznámí úřad Mezinárodnímu úřadu veškeré skutečnosti a rozhodnutí týkající se platnosti přihlášky ochranné známky EU nebo zápisu ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotlivé skutečnosti a rozhodnutí, jež podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 6 odst. 3 Madridského protokolu, jakož i příslušný časový okamžik pro učinění těchto oznámení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2 tohoto nařízení.\nČlánek 187\nŽádost o územní rozšíření ochrany následně po mezinárodním zápisu\n1.   Žádost o územní rozšíření ochrany vznesená následně po uskutečnění mezinárodního zápisu podle čl. 3ter odst. Madridského protokolu může být podána prostřednictvím úřadu. Žádost se podává v jazyce, v němž byla podána mezinárodní přihláška podle článku 184 tohoto nařízení. Obsahuje údaje dokládající oprávnění učinit vyznačení v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem ii) a čl. 3ter odst. Madridského protokolu. Úřad informuje přihlašovatele, který žádá o územní rozšíření ochrany, o dni, kdy obdržel žádost o územní rozšíření ochrany.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti žádosti o územní rozšíření ochrany uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\n3.   Pokud žádost o územní rozšíření ochrany předložená po uskutečnění mezinárodního zápisu nevyhovuje požadavkům stanoveným v odstavci 1 a v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 2, vyzve úřad přihlašovatele, aby zjištěné nedostatky v úřadem stanovené lhůtě odstranil. Nejsou-li nedostatky v úřadem stanovené lhůtě odstraněny, úřad odmítne předat tuto žádost Mezinárodnímu úřadu. Úřad nesmí odmítnout předat žádost Mezinárodnímu úřadu dříve, než dostal přihlašovatel příležitost napravit případné nedostatky zjištěné v žádosti.\n4.   Úřad předá žádost o územní rozšíření ochrany předloženou po uskutečnění mezinárodního zápisu Mezinárodnímu úřadu, jakmile jsou splněny požadavky uvedené v odstavci 3.\nČlánek 188\nMezinárodní poplatky\nVeškeré poplatky splatné Mezinárodnímu úřadu podle Madridského protokolu se hradí přímo Mezinárodnímu úřadu.\nODDÍL 3\nMezinárodní zápisy s vyznačením Unie\nČlánek 189\nÚčinky mezinárodních zápisů s vyznačením Unie\n1.   Mezinárodní zápis s vyznačením Unie má, počínaje dnem zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo dnem následného vyznačení Unie podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, stejný účinek jako přihláška ochranné známky EU.\n2.   Nebylo-li oznámeno odmítnutí podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, má mezinárodní zápis ochranné známky s vyznačením Unie počínaje datem uvedeným v odstavci 1 stejný účinek jako zápis ochranné známky jako ochranné známky EU.\n3.   Pro účely uplatňování článku 11 tohoto nařízení se zveřejnění přihlášky ochranné známky EU nahrazuje zveřejněním údajů o mezinárodním zápisu s vyznačením Unie podle čl. 190 odst. 1 a zveřejnění zápisu ochranné známky EU se nahrazuje zveřejněním podle čl. 190 odst. 2.\nČlánek 190\nZveřejnění\n1.   Úřad zveřejní den zápisu ochranné známky s vyznačením Unie podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo den následného vyznačení Unie podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, jazyk podání mezinárodní přihlášky a druhý jazyk určený přihlašovatelem, číslo mezinárodního zápisu a den zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem, vyobrazení ochranné známky a čísla tříd výrobků nebo služeb, pro které je ochrana požadována.\n2.   Nebylo-li podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu oznámeno odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu s vyznačením Unie nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, úřad zveřejní tuto skutečnost spolu s číslem mezinárodního zápisu, a případně se dnem zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem.\nČlánek 191\nSeniorita uplatňovaná v mezinárodní přihlášce\n1.   Přihlašovatel mezinárodního zápisu s vyznačením Unie může v mezinárodní přihlášce uplatnit nárok, aby ochranná známka, která má být předmětem mezinárodního zápisu, vstoupila do práv starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 39.\n2.   Podpůrné doklady pro uplatnění seniority stanovené v prováděcím aktu přijatém podle čl. 39 odst. 6 se předloží do tří měsíců ode dne, kdy Mezinárodní úřad oznámí mezinárodní zápis úřadu. Použije se přitom čl. 39 odst. 7.\n3.   Má-li vlastník mezinárodního zápisu povinnost být zastoupen v řízení před úřadem podle čl. 119 odst. 2, obsahuje sdělení podle odstavce 2 tohoto článku rovněž jmenování zástupce ve smyslu čl. 120 odst. 1.\n4.   Zjistí-li úřad, že uplatnění seniority podle odstavce 1 tohoto článku není v souladu s článkem 39 nebo nesplňuje ostatní požadavky stanovené v tomto článku, vyzve přihlašovatele, aby tyto nedostatky odstranil. Nejsou-li požadavky uvedené v první větě splněny ve lhůtě stanovené úřadem, právo seniority ve vztahu k tomuto mezinárodnímu zápisu zaniká. Týkají-li se nedostatky pouze některých výrobků a služeb, zaniká právo seniority, pouze pokud jde o tyto výrobky a služby.\n5.   Úřad informuje Mezinárodní úřad o každém prohlášení o zániku práva seniority podle odstavce 4. Také informuje Mezinárodní úřad, bylo-li uplatnění seniority vzato zpět nebo omezeno.\n6.   Článek 39 odst. 5 se použije, není-li právo seniority prohlášeno za zaniklé podle odstavce 4 tohoto článku.\nČlánek 192\nSeniorita uplatňovaná před úřadem\n1.   Vlastník mezinárodního zápisu s vyznačením Unie může počínaje dnem zveřejnění účinků uvedeného zápisu podle čl. 190 odst. 2 uplatnit u úřadu nárok na vstup do práv starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 40.\n2.   Je-li seniorita uplatněna přede dnem uvedeným v odstavci 1, má se za to, že seniorita byla u úřadu uplatněna k danému dni.\n3.   Uplatnění seniority podle odstavce 1 tohoto článku musí splňovat požadavky uvedené v článku 40; při uplatnění seniority podle odstavce 1 je nutné uvést informace, které umožní prozkoumat, zda jsou uvedené požadavky splněny.\n4.   Pokud požadavky, kterými se řídí uplatňování seniority podle odstavce 3 a které jsou upřesněny v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 6, nejsou splněny, vyzve úřad vlastníka mezinárodního zápisu, aby tyto nedostatky odstranil. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad nárok zamítne.\n5.   Pokud úřad uplatnění seniority přijal, nebo pokud bylo uplatnění seniority vzato zpět či zrušeno úřadem, úřad o tom vyrozumí Mezinárodní úřad.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti uplatnění seniority podle odstavce 1 tohoto článku a uvede podrobnosti ohledně informací, které mají být oznámeny podle odstavce 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 193\nVyznačení výrobků a služeb a průzkum absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu\n1.   Mezinárodní zápisy s vyznačením Unie podléhají průzkumu z hlediska jejich souladu s čl. 33 odst. 2, 3 a 4 a z hlediska absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu stejným způsobem jako přihlášky ochranných známek EU.\n2.   Je-li mezinárodní zápis s vyznačením Unie shledán nezpůsobilým k ochraně podle čl. 33 odst. 4 nebo čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení ve vztahu ke všem výrobkům a službám, pro které byl zápis Mezinárodním úřadem proveden, nebo k jejich části, vydá úřad z moci úřední oznámení o prozatímním odmítnutí v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu určené Mezinárodnímu úřadu.\n3.   Má-li vlastník mezinárodního zápisu povinnost být zastoupen v řízení před úřadem podle čl. 119 odst. 2, obsahuje oznámení uvedené v odstavci 2 tohoto článku výzvu ke jmenování zástupce ve smyslu čl. 120 odst. 1.\n4.   Oznámení o prozatímním odmítnutí obsahuje odůvodnění, z něhož vychází, a stanoví lhůtu, ve které vlastník mezinárodního zápisu může předložit své vyjádření a případně jmenuje zástupce. Lhůta začíná běžet dnem vydání prozatímního odmítnutí úřadem.\n5.   Pokud úřad zjistí, že mezinárodní přihláška s vyznačením Unie neobsahuje údaj o druhém jazyku podle článku 206 tohoto nařízení, vydá z moci úřední oznámení o prozatímním odmítnutí v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu určené Mezinárodnímu úřadu.\n6.   Pokud vlastník mezinárodního zápisu neodstraní důvod odmítnutí ochrany ve stanovené lhůtě nebo případně nejmenuje zástupce nebo neurčí druhý jazyk, úřad odmítne ochranu ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které je mezinárodní zápis proveden, nebo k jejich části. Odmítnutí ochrany nahrazuje zamítnutí přihlášky ochranné známky EU. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání v souladu s články 66 až 72.\n7.   Pokud úřad k začátku lhůty pro podání námitek uvedené v čl. 196 odst. 2 nevydá oznámení o prozatímním odmítnutí z moci úřední podle odstavce 2 tohoto článku, předá Mezinárodnímu úřadu prohlášení, v němž uvede, že průzkum absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu podle článku 42 byl dokončen, ale mezinárodní zápis je stále předmětem námitek nebo připomínek třetích stran. Tímto předběžným prohlášením není dotčeno právo úřadu na znovuzahájení průzkumu absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu z moci úřední, které lze uplatnit do vydání konečného prohlášení o udělení ochrany.\n8.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední, jež má být zasláno Mezinárodnímu úřadu, a závěrečného sdělení, jež má být zasláno Mezinárodnímu úřadu ohledně konečného udělení nebo odmítnutí ochrany. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 194\nKolektivní a certifikační ochranné známky\n1.   Je-li mezinárodní zápis založen na základní přihlášce nebo základním zápisu kolektivní ochranné známky, certifikační ochranné známky nebo garanční ochranné známky, nakládá se s mezinárodním zápisem s vyznačením Unie jako s kolektivní ochrannou známkou EU nebo případně certifikační ochrannou známkou EU.\n2.   Vlastník mezinárodního zápisu předloží pravidla pro užívání ochranné známky, jak je stanoveno v článcích 75 a 84, přímo úřadu do dvou měsíců ode dne, kdy Mezinárodní úřad oznámí mezinárodní zápis úřadu.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 208, kterými stanoví podrobnosti postupu týkajícího se mezinárodních zápisů založených na základní přihlášce nebo na základním zápisu kolektivní ochranné známky, certifikační ochranné známky nebo garanční ochranné známky.\nČlánek 195\nRešerše\n1.   Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením Unie, vypracuje rešeršní zprávu Unie podle čl. 43 odst. 1 za předpokladu, že žádost o rešeršní zprávu podle čl. 43 odst. 1 je k úřadu podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení.\n2.   Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením Unie, předá kopii tohoto oznámení ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerše ve svém rejstříku ochranných známek podle čl. 43 odst. 2 za předpokladu, že žádost o rešeršní zprávu podle čl. 43 odst. 2 je k úřadu podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení a ve stejné lhůtě je uhrazen poplatek za rešerši.\n3.   Ustanovení čl. 43 odst. 3 až 6 se použijí obdobně.\n4.   Úřad informuje vlastníka starších ochranných známek EU nebo dřívějších přihlášek 4 ochranných známek EU, které jsou uvedeny v rešeršní zprávě Unie, o zveřejnění mezinárodního zápisu s vyznačením Unie podle čl. 190 odst. 1. To platí bez ohledu na to, zda vlastník mezinárodního zápisu požádal o to, aby mu byla rešeršní zpráva EU zaslána, ledaže vlastník staršího zápisu nebo dřívější přihlášky požádal o to, aby mu takové oznámení nebylo zasláno.\nČlánek 196\nNámitky\n1.   Mezinárodní zápis s vyznačením Unie podléhá řízení o námitkách stejně jako zveřejněné přihlášky ochranné známky EU.\n2.   Námitky se podávají ve lhůtě tří měsíců, která začíná běžet uplynutím jednoho měsíce ode dne zveřejnění podle čl. 190 odst. 1. Námitky se považují za řádně podané až po zaplacení poplatku za podání námitek.\n3.   Zamítnutí přihlášky ochranné známky EU se nahrazuje odmítnutím ochrany.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 208, v nichž stanoví postup pro podávání a průzkum námitek, včetně příslušných sdělení, jež mají být zaslána Mezinárodnímu úřadu.\nČlánek 197\nNahrazení ochranné známky EU mezinárodním zápisem\nÚřad na žádost zaznamená do rejstříku, že ochranná známka EU se považuje za nahrazenou mezinárodním zápisem v souladu s článkem 4bis Madridského protokolu.\nČlánek 198\nProhlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu\n1.   Účinky mezinárodního zápisu s vyznačením Unie mohou být prohlášeny za neplatné.\n2.   Návrh na zrušení podle článku 58 nebo na prohlášení neplatnosti podle článků 59 nebo 60 se nahrazuje návrhem na prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu s vyznačením Unie.\n3.   Pokud byly podle článku 64 nebo článku 128 tohoto nařízení a tohoto článku účinky mezinárodního zápisu s vyznačením Unie prohlášeny za neplatné na základě pravomocného rozhodnutí, oznámí to úřad Mezinárodnímu úřadu podle čl. 5 odst. 6 Madridského protokolu.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti oznámení, jež má být podle odstavce 3 tohoto článku učiněno Mezinárodnímu úřadu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 199\nPrávní účinek zápisu převodů\nZáznam o změně ve vlastnictví mezinárodního zápisu v mezinárodním rejstříku má stejný účinek jako zápis o převodu v rejstříku podle článku 20.\nČlánek 200\nPrávní účinek zápisu licencí a dalších práv\nZáznam o licenci nebo omezení dispozičního práva vlastníka ve vztahu k mezinárodnímu zápisu v mezinárodním rejstříku má stejný účinek jako zápis věcného práva, nuceného výkonu práva, insolvenčního řízení nebo licence v rejstříku podle článků 22, 23, 24 a 25.\nČlánek 201\nPrůzkum žádostí o zápis převodů, licencí nebo omezení dispozičního práva vlastníka\nÚřad předá Mezinárodnímu úřadu žádosti o zápis změny vlastnictví, licence nebo omezení dispozičního práva vlastníka, změny nebo zrušení licence nebo zrušení omezení dispozičního práva vlastníka, které mu byly předloženy, pokud je k takové žádosti přiložen odpovídající důkaz o daném převodu, dané licenci nebo daném omezení dispozičního práva nebo důkaz o tom, že licence již neexistuje nebo že byla pozměněna nebo že omezení dispozičního práva vlastníka bylo zrušeno.\nČlánek 202\nPřevod vyznačení Unie prostřednictvím mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky nebo na vyznačení členských států\n1.   Bylo-li vyznačení Unie prostřednictvím mezinárodního zápisu odmítnuto nebo pozbylo-li účinku, může vlastník mezinárodního zápisu požádat o převod vyznačení Unie na:\na)\npřihlášku národní ochranné známky podle článků 139, 140 a 141;\nb)\nvyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, za předpokladu, že ke dni podání žádosti o převod bylo možné podle Madridského protokolu vyznačit uvedený členský stát přímo. Použijí se články 139, 140 a 141 tohoto nařízení.\n2.   Přihlášce národní ochranné známky nebo vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, v důsledku převodu vyznačení Unie prostřednictvím mezinárodního zápisu, je ve vztahu k dotčenému členskému státu přiznán den mezinárodního zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu, nebo den územního rozšíření ochrany na Unii podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, bylo-li rozšíření provedeno až následně po mezinárodním zápisu, nebo den vzniku práva přednosti uvedeného zápisu, a případně seniorita ochranné známky uvedeného státu uplatňovaná podle článku 191 tohoto nařízení.\n3.   Žádost o převod se zveřejní.\n4.   Žádost o převod mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na přihlášku národní ochranné známky musí obsahovat informace a údaje uvedené v čl. 140 odst. 1.\n5.   Je-li o převod požádáno podle tohoto článku a čl. 139 odst. 5 tohoto nařízení v návaznosti na neobnovení mezinárodního zápisu, musí žádost uvedená v odstavci 4 tohoto článku uvádět zmínku v tomto smyslu a den, k němuž skončila platnost ochrany. Tříměsíční lhůta stanovená v čl. 139 odst. 5 tohoto nařízení počíná běžet dnem následujícím po posledním dni, ve kterém může být ještě provedena obnova podle čl. 7 odst. 4 Madridského protokolu.\n6.   Článek 140 odst. 3 a 5 se použije obdobně na žádost o převod uvedenou v odstavci 4 tohoto článku.\n7.   Žádost o převod mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, musí obsahovat informace a údaje uvedené v odstavcích 4 a 5.\n8.   Článek 140 odst. 3 se použije obdobně na žádost o převod uvedenou v odstavci 7 tohoto článku. Úřad zamítne žádost o převod také v případě, že nebyly splněny podmínky pro vyznačení členského státu, který je stranou Madridského protokolu nebo Madridské dohody, ani ke dni vyznačení Unie, ani ke dni, kdy byla žádost o převod u úřadu podána nebo kdy se podle čl. 140 odst. 1 poslední věty za podanou u úřadu považuje.\n9.   Je-li žádost o převod podle odstavce 7 v souladu s požadavky podle tohoto nařízení a s pravidly přijatými podle tohoto nařízení, předá ji úřad neprodleně Mezinárodnímu úřadu. Úřad informuje vlastníka mezinárodního zápisu o dni předání.\n10.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:\na)\nnáležitosti žádostí o převod uvedených v odstavcích 4 a 7;\nb)\nnáležitosti zveřejnění žádostí o převod podle odstavce 3.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 203\nUžívání ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu\nPro účely použití čl. 18 odst. 1, čl. 47 odst. 2, čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 64 odst. 2 se den zápisu nahrazuje dnem zveřejnění podle čl. 190 odst. 2 za účelem určení data, od něhož musí být ochranná známka, která je předmětem mezinárodního zápisu s vyznačením Unie, řádně užívána v Unii.\nČlánek 204\nPřeměna\n1.   S výhradou odstavce 2 se ustanovení použitelná pro přihlášky ochranné známky EU použijí obdobně pro žádosti o přeměnu mezinárodního zápisu na přihlášku ochranné známky EU podle článku 9quinquies Madridského protokolu.\n2.   Souvisí-li žádost o přeměnu s mezinárodním zápisem s vyznačením Unie, jehož podrobnosti byly zveřejněny podle čl. 190 odst. 2, články 42 až 47 se nepoužijí.\n3.   Aby byla přihláška ochranné známky EU považována za přeměnu mezinárodního zápisu, který byl vymazán na žádost úřadu původu Mezinárodním úřadem podle článku 9quinquies Madridského protokolu, musí tato přihláška obsahovat zmínku v tomto smyslu. Tato zmínka musí být učiněna při podání přihlášky.\n4.   Shledá-li úřad při průzkumu přihlášky podle čl. 41 odst. 1 písm. b), že nebyla podána do tří měsíců ode dne, kdy byl mezinárodní zápis vymazán Mezinárodním úřadem, nebo že výrobky a služby, pro něž má být ochranná známka EU zapsána, nejsou obsaženy v seznamu výrobků a služeb, pro které byl mezinárodní zápis zapsán pro Unii, vyzve úřad přihlašovatele, aby tyto nedostatky odstranil.\n5.   Nejsou-li nedostatky uvedené v odstavci 4 odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, právo dovolávat se dne mezinárodního zápisu nebo dne územního rozšíření ochrany a případně dne vzniku práva přednosti mezinárodního zápisu zaniká.\n6.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti žádosti o přeměnu podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 207 odst. 2.\nČlánek 205\nKomunikace s Mezinárodním úřadem\nKomunikace s Mezinárodním úřadem probíhá způsobem a ve formátu dohodnutém mezi Mezinárodním úřadem a úřadem, a to nejlépe elektronickou cestou. Veškeré odkazy na formuláře se považují za odkazy zahrnující formuláře dostupné v elektronické podobě.\nČlánek 206\nPoužití jazyků\nPro účely použití tohoto nařízení a pravidel přijatých podle tohoto nařízení na mezinárodní zápisy s vyznačením Unie je jazyk podání mezinárodní přihlášky jazykem řízení ve smyslu čl. 146 odst. 4 a druhý jazyk uvedený v mezinárodní přihlášce je druhým jazykem ve smyslu čl. 146 odst. 3.\nKAPITOLA XIV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 207\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor pro prováděcí pravidla. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 208\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 48, čl. 49 odst. 3, článcích 65 a 73, čl. 96 odst. 4, čl. 97 odst. 6, čl. 98 odst. 5, čl. 100 odst. 2, čl. 101 odst. 5, čl. 103 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článcích 121 a 168, čl. 194 odst. 3 a čl. 196 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 23. března 2016.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 48, čl. 49 odst. 3, článcích 65 a 73, čl. 96 odst. 4, čl. 97 odst. 6, čl. 98 odst. 5, čl. 100 odst. 2, čl. 101 odst. 5, čl. 103 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článcích 121 a 168, čl. 194 odst. 3 a čl. 196 odst. 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 48, čl. 49 odst. 3, článků 65 a 73, čl. 96 odst. 4, čl. 97 odst. 6, čl. 98 odst. 5, čl. 100 odst. 2, čl. 101 odst. 5, čl. 103 odst. 3, čl. 106 odst. 3, článků 121 a 168, čl. 194 odst. 3 a čl. 196 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 209\nUstanovení týkající se rozšíření Unie\n1.   Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se ochranná známka EU zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem jejich přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celé Unii.\n2.   Zápis ochranné známky EU, která byla ke dni přistoupení předmětem přihlášky, nesmí být zamítnut na základě absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud se tyto důvody uplatní pouze v důsledku přistoupení nového členského státu.\n3.   Pokud byla přihláška k zápisu ochranné známky EU podána v době šesti měsíců přede dnem přistoupení, mohou být podle článku 46 podány námitky, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo ve smyslu článku 8 byly nabyty v novém členském státě před přistoupením, za podmínky, že byly nabyty v dobré víře a že den podání, případně den vzniku práva přednosti nebo den nabytí starší ochranné známky nebo staršího práva v novém členském státě předchází dni podání, a případně dni vzniku práva přednosti přihlášené ochranné známky EU.\n4.   Ochranná známka EU uvedená v odstavci 1 nesmí být prohlášena za neplatnou:\na)\npodle článku 59, pokud se důvody neplatnosti uplatní pouze v důsledku přistoupení nového členského státu;\nb)\npodle čl. 60 odst. 1 a 2, pokud starší vnitrostátní právo bylo zapsáno nebo bylo přihlášeno nebo bylo nabyto v novém členském státě přede dnem přistoupení.\n5.   Užívání ochranné známky EU uvedené v odstavci 1 může být zakázáno podle článků 137 a 138, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo byly zapsány nebo byly přihlášeny nebo byly nabyty v dobré víře v novém členském státě přede dnem přistoupení uvedeného státu, případně pokud právo přednosti uplatňované ve vztahu k nim vzniklo přede dnem přistoupení tohoto státu.\nČlánek 210\nHodnocení a přezkum\n1.   Do 24. března 2021 a následně každých pět let Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení.\n2.   Hodnocení přezkoumá právní rámec pro spolupráci mezi úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví, se zvláštním důrazem na mechanismus financování podle článku 152. Hodnocení dále posoudí dopad, účinnost a efektivitu úřadu a jeho pracovních postupů. Zejména se pak bude hodnocení zabývat případnou potřebou upravit mandát úřadu a finančními dopady jakékoli takové úpravy.\n3.   Komise předá hodnotící zprávu spolu se svými závěry z ní vyvozenými Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zjištění učiněná v rámci hodnocení se zveřejní.\n4.   Součástí každého druhého hodnocení bude posouzení výsledků, kterých úřad s ohledem na své cíle, mandát a úkoly dosáhl.\nČlánek 211\nZrušení\nNařízení (ES) č. 207/2009 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.\nČlánek 212\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. října 2017.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 14. června 2017\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředsedkyně\nH. DALLI\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2017.\n(2)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).\n(3)  Viz příloha II.\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1).\n(5)  První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(10)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).\n(15)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(18)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).\n(19)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 129, 16.5.2012, s. 1).\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(24)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(26)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\nPŘÍLOHA I\nVÝŠE POPLATKŮ\nA.   Poplatky hrazené úřadu podle tohoto nařízení jsou stanoveny takto (v EUR):\n1.\nzákladní poplatek za přihlášku individuální ochranné známky EU (čl. 31 odst. 2):\n1 000 EUR\n2.\nzákladní poplatek za přihlášku individuální ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 31 odst. 2):\n850 EUR\n3.\npoplatek za druhou třídu výrobků a služeb pro individuální ochrannou známku EU (čl. 31 odst. 2):\n50 EUR\n4.\npoplatek za každou další třídu výrobků a služeb nad rámec dvou tříd pro individuální ochrannou známku EU (čl. 31 odst. 2):\n150 EUR\n5.\nzákladní poplatek za přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU (čl. 31 odst. 2 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n1 800 EUR\n6.\nzákladní poplatek za přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 31 odst. 2 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n1 500 EUR\n7.\npoplatek za druhou třídu výrobků a služeb pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 31 odst. 2 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n50 EUR\n8.\npoplatek za každou další třídu výrobků a služeb nad rámec dvou tříd pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 31 odst. 2 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n150 EUR\n9.\npoplatek za rešerši v souvislosti s přihláškou ochranné známky EU (čl. 43 odst. 2) nebo mezinárodním zápisem s vyznačením Unie (čl. 43 odst. 2 a čl. 195 odst. 2):\n12 EUR, vynásobeno počtem ústředních úřadů průmyslového vlastnictví uvedených v čl. 43 odst. 2; tuto částku a její následné změny úřad zveřejní v Úředním věstníku úřadu\n10.\npoplatek za podání námitek (čl. 46 odst. 3):\n320 EUR\n11.\nzákladní poplatek za obnovu zápisu individuální ochranné známky EU (čl. 53 odst. 3):\n1 000 EUR\n12.\nzákladní poplatek za obnovu zápisu individuální ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 53 odst. 3):\n850 EUR\n13.\npoplatek za obnovu zápisu druhé třídy výrobků a služeb pro individuální ochrannou známku EU (čl. 53 odst. 3):\n50 EUR\n14.\npoplatek za obnovu zápisu každé další třídy výrobků a služeb nad rámec dvou tříd pro individuální ochrannou známku EU (čl. 53 odst. 3):\n150 EUR\n15.\nzákladní poplatek za obnovu zápisu kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU (čl. 53 odst. 3 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n1 800 EUR\n16.\nzákladní poplatek za obnovu zápisu kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 53 odst. 3 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n1 500 EUR\n17.\npoplatek za obnovu zápisu druhé třídy výrobků a služeb pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 53 odst. 3 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n50 EUR\n18.\npoplatek za obnovu zápisu každé další třídy výrobků a služeb nad rámec dvou tříd pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 53 odst. 3 a čl. 74 odst. 3 nebo čl. 83 odst. 3):\n150 EUR\n19.\npříplatek za pozdní úhradu poplatku za obnovu zápisu či za pozdní podání žádosti o obnovu zápisu (čl. 53 odst. 3):\n25 % ze zpožděného poplatku za obnovu zápisu, nejvýše však 1 500 EUR\n20.\npoplatek za návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti (čl. 63 odst. 2):\n630 EUR\n21.\npoplatek za odvolání (čl. 68 odst. 1):\n720 EUR\n22.\npoplatek za žádost o navrácení do původního stavu (čl. 104 odst. 3):\n200 EUR\n23.\npoplatek za žádost o převod přihlášky ochranné známky EU nebo ochranné známky EU (čl. 140 odst. 1, rovněž ve spojení s čl. 202 odst. 1):\na)\nna přihlášku národní ochranné známky;\nb)\nna vyznačení členských států podle Madridského protokolu:\n200 EUR\n24.\npoplatek za pokračování v řízení (čl. 105 odst. 1):\n400 EUR\n25.\npoplatek za prohlášení o rozdělení zapsané ochranné známky EU (čl. 56 odst. 4) nebo přihlášky ochranné známky EU (čl. 50 odst. 3):\n250 EUR\n26.\npoplatek za žádost o zápis licence nebo jiného práva k zapsané ochranné známce EU (čl. 26 odst. 2) nebo k přihlášce ochranné známky EU (čl. 26 odst. 2):\na)\nudělení licence\nb)\npřevod licence\nc)\nvznik věcného práva\nd)\npřevod věcného práva\ne)\nnucený výkon práva\n200 EUR za zápis, ale v případě podání několika žádostí v téže přihlášce nebo současně nesmí celková částka přesáhnout 1 000 EUR\n27.\npoplatek za výmaz zápisu licence nebo jiného práva (čl. 29 odst. 3):\n200 EUR za výmaz, ale v případě podání několika žádostí v téže přihlášce nebo současně nesmí celková částka přesáhnout 1 000 EUR\n28.\npoplatek za změnu zapsané ochranné známky EU (čl. 54 odst. 4):\n200 EUR\n29.\npoplatek za vyhotovení kopie přihlášky ochranné známky EU (čl. 114 odst. 7), kopie osvědčení o zápisu (čl. 51 odst. 2), či výpisu z rejstříku (čl. 111 odst. 7):\na)\nneověřená kopie či výpis:\n10 EUR\nb)\nověřená kopie či výpis:\n30 EUR\n30.\npoplatek za nahlédnutí do spisu (čl. 114 odst. 6):\n30 EUR\n31.\npoplatek za vyhotovení kopie dokumentů ze spisu (čl. 114 odst. 7):\na)\nneověřená kopie:\n10 EUR\nb)\nověřená kopie:\n30 EUR\nnavíc za každou stránku nad deset stránek:\n1 EUR\n32.\npoplatek za sdělení informací obsažených ve spisu (čl. 114 odst. 9):\n10 EUR\n33.\npoplatek za přezkoumání výše nákladů řízení, které mají být nahrazeny (čl. 109 odst. 8):\n100 EUR\n34.\npoplatek za podání mezinárodní přihlášky u úřadu (čl. 184 odst. 4):\n300 EUR\nB.   Poplatky hrazené Mezinárodnímu úřadu\nI.   Individuální poplatek za mezinárodní zápis s vyznačením Unie\n1.\nPřihlašovatel mezinárodního zápisu s vyznačením Unie je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.\n2.\nMajitel mezinárodního zápisu, který po provedení mezinárodního zápisu podá žádost o územní rozšíření ochrany s vyznačením Unie, je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.\n3.\nVýše poplatku uvedeného v bodu B.I.1 nebo B.I.2 je ve švýcarských francích vyjádřený ekvivalent následujících částek stanovených generálním ředitelem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podle pravidla 35 odst. 2 společného prováděcího řádu k Madridské dohodě a Madridskému protokolu:\na)\nza individuální ochrannou známku: 820 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb nad rámec dvou tříd obsaženou v mezinárodním zápisu;\nb)\nza kolektivní ochrannou známku nebo certifikační ochrannou známku: 1 400 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků nebo služeb nad rámec dvou tříd.\nII.   Individuální poplatek za obnovu mezinárodního zápisu s vyznačením Unie\n1.\nMajitel mezinárodního zápisu s vyznačením Unie je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu jako součást poplatků za obnovu mezinárodního zápisu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.\n2.\nVýše poplatku uvedeného v bodu B.II.1 je ve švýcarských francích vyjádřený ekvivalent následujících částek stanovených generálním ředitelem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podle pravidla 35 odst. 2 společného prováděcího řádu k Madridské dohodě a Madridskému protokolu:\na)\nza individuální ochrannou známku: 820 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb nad rámec dvou tříd obsaženou v mezinárodním zápisu;\nb)\nza kolektivní ochrannou známku nebo certifikační ochrannou známku: 1 400 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb nad rámec dvou tříd obsaženou v mezinárodním zápisu.\nPŘÍLOHA II\nZrušené nařízení a seznam jeho následných změn\nNařízení Rady (ES) č. 207/2009\n(Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1)\nAkt o přistoupení z roku 2012, příloha III, bod 2(I)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424\n(Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 21)\npouze článek 1\nPŘÍLOHA III\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 207/2009\nToto nařízení\nČlánky 1 až 7\nČlánky 1 až 7\nČl. 8 odst. 1 až 4\nČl. 8 odst. 1 až 4\nČl. 8 odst. 4a\nČl. 8 odst. 6\nČl. 8 odst. 5\nČl. 8 odst. 5\nČlánek 9\nČlánek 9\nČlánek 9a\nČlánek 10\nČlánek 9b\nČlánek 11\nČlánek 10\nČlánek 12\nČlánek 11\nČlánek 13\nČlánek 12\nČlánek 14\nČlánek 13\nČlánek 15\nČlánek 13a\nČlánek 16\nČlánek 14\nČlánek 17\nČlánek 15\nČlánek 18\nČlánek 16\nČlánek 19\nČl. 17 odst. 1, 2 a 3\nČl. 20 odst. 1, 2 a 3\nČl. 17 odst. 5\nČl. 20 odst. 4\nČl. 17 odst. 5a\nČl. 20 odst. 5\nČl. 17 odst. 5b\nČl. 20 odst. 6\nČl. 17 odst. 5c\nČl. 20 odst. 7\nČl. 17 odst. 5d\nČl. 20 odst. 8\nČl. 17 odst. 5e\nČl. 20 odst. 9\nČl. 17 odst. 5f\nČl. 20 odst. 10\nČl. 17 odst. 6\nČl. 20 odst. 11\nČl. 17 odst. 7\nČl. 20 odst. 12\nČl. 17 odst. 8\nČl. 20 odst. 13\nČlánek 18\nČlánek 21\nČlánek 19\nČlánek 22\nČlánek 20\nČlánek 23\nČlánek 21\nČlánek 24\nČlánek 22\nČlánek 25\nČlánek 22a\nČlánek 26\nČlánek 23\nČlánek 27\nČlánek 24\nČlánek 28\nČlánek 24a\nČlánek 29\nČlánek 25\nČlánek 30\nČlánek 26\nČlánek 31\nČlánek 27\nČlánek 32\nČlánek 28\nČlánek 33\nČlánek 29\nČlánek 34\nČlánek 30\nČlánek 35\nČlánek 31\nČlánek 36\nČlánek 32\nČlánek 37\nČlánek 33\nČlánek 38\nČl. 34 odst. 1\nČl. 39 odst. 1\nČl. 34 odst. 1a\nČl. 39 odst. 2\nČl. 34 odst. 2\nČl. 39 odst. 3\nČl. 34 odst. 3\nČl. 39 odst. 4\nČl. 34 odst. 4\nČl. 39 odst. 5\nČl. 34 odst. 5\nČl. 39 odst. 6\nČl. 34 odst. 6\nČl. 39 odst. 7\nČlánek 35\nČlánek 40\nČlánek 36\nČlánek 41\nČl. 37 odst. 1\nČl. 42 odst. 1\nČl. 37 odst. 3\nČl. 42 odst. 2\nČlánek 38\nČlánek 43\nČlánek 39\nČlánek 44\nČlánek 40\nČlánek 45\nČlánek 41\nČlánek 46\nČlánek 42\nČlánek 47\nČlánek 42a\nČlánek 48\nČlánek 43\nČlánek 49\nČl. 44 odst. 1 a 2\nČl. 50 odst. 1 a 2\nČl. 44 odst. 4\nČl. 50 odst. 3\nČl. 44 odst. 4a\nČl. 50 odst. 4\nČl. 44 odst. 5 až 9\nČl. 50 odst. 5 až 9\nČlánek 45\nČlánek 51\nČlánek 46\nČlánek 52\nČlánek 47\nČlánek 53\nČlánek 48\nČlánek 54\nČlánek 48a\nČlánek 55\nČlánek 49\nČlánek 56\nČlánek 50\nČlánek 57\nČlánek 51\nČlánek 58\nČlánek 52\nČlánek 59\nČlánek 53\nČlánek 60\nČlánek 54\nČlánek 61\nČlánek 55\nČlánek 62\nČlánek 56\nČlánek 63\nČlánek 57\nČlánek 64\nČlánek 57a\nČlánek 65\nČlánek 58\nČlánek 66\nČlánek 59\nČlánek 67\nČlánek 60\nČlánek 68\nČlánek 61\nČlánek 69\nČlánek 63\nČlánek 70\nČlánek 64\nČlánek 71\nČlánek 65\nČlánek 72\nČlánek 65a\nČlánek 73\nČlánek 66\nČlánek 74\nČlánek 67\nČlánek 75\nČlánek 68\nČlánek 76\nČlánek 69\nČlánek 77\nČlánek 70\nČlánek 78\nČlánek 71\nČlánek 79\nČlánek 72\nČlánek 80\nČlánek 73\nČlánek 81\nČlánek 74\nČlánek 82\nČlánek 74a\nČlánek 83\nČlánek 74b\nČlánek 84\nČlánek 74c\nČlánek 85\nČlánek 74d\nČlánek 86\nČlánek 74e\nČlánek 87\nČlánek 74f\nČlánek 88\nČlánek 74g\nČlánek 89\nČlánek 74h\nČlánek 90\nČlánek 74i\nČlánek 91\nČlánek 74j\nČlánek 92\nČlánek 74k\nČlánek 93\nČlánek 75\nČlánek 94\nČlánek 76\nČlánek 95\nČlánek 77\nČlánek 96\nČlánek 78\nČlánek 97\nČlánek 79\nČlánek 98\nČlánek 79a\nČlánek 99\nČlánek 79b\nČlánek 100\nČlánek 79c\nČlánek 101\nČlánek 79d\nČlánek 102\nČlánek 80\nČlánek 103\nČlánek 81\nČlánek 104\nČlánek 82\nČlánek 105\nČlánek 82a\nČlánek 106\nČlánek 83\nČlánek 107\nČlánek 84\nČlánek 108\nČl. 85 odst. 1\nČl. 109 odst. 1\nČl. 85 odst. 1a\nČl. 109 odst. 2\nČl. 85 odst. 2\nČl. 109 odst. 3\nČl. 85 odst. 3\nČl. 109 odst. 4\nČl. 85 odst. 4\nČl. 109 odst. 5\nČl. 85 odst. 5\nČl. 109 odst. 6\nČl. 85 odst. 6\nČl. 109 odst. 7\nČl. 85 odst. 7\nČl. 109 odst. 8\nČlánek 86\nČlánek 110\nČlánek 87\nČlánek 111\nČlánek 87a\nČlánek 112\nČlánek 87b\nČlánek 113\nČlánek 88\nČlánek 114\nČlánek 88a\nČlánek 115\nČlánek 89\nČlánek 116\nČlánek 90\nČlánek 117\nČlánek 91\nČlánek 118\nČlánek 92\nČlánek 119\nČlánek 93\nČlánek 120\nČlánek 93a\nČlánek 121\nČlánek 94\nČlánek 122\nČl. 95 odst. 1\nČl. 123 odst. 1\nČl. 95 odst. 2\n—\nČl. 95 odst. 3\nČl. 123 odst. 2\nČl. 95 odst. 4\nČl. 123 odst. 3\nČl. 95 odst. 5\n—\nČlánek 96\nČlánek 124\nČlánek 97\nČlánek 125\nČlánek 98\nČlánek 126\nČlánek 99\nČlánek 127\nČlánek 100\nČlánek 128\nČlánek 101\nČlánek 129\nČlánek 102\nČlánek 130\nČlánek 103\nČlánek 131\nČlánek 104\nČlánek 132\nČlánek 105\nČlánek 133\nČlánek 106\nČlánek 134\nČlánek 107\nČlánek 135\nČlánek 109\nČlánek 136\nČlánek 110\nČlánek 137\nČlánek 111\nČlánek 138\nČlánek 112\nČlánek 139\nČlánek 113\nČlánek 140\nČlánek 114\nČlánek 141\nČlánek 115\nČlánek 142\nČlánek 116\nČlánek 143\nČlánek 117\nČlánek 144\nČlánek 118\nČlánek 145\nČl. 119 odst. 1 až 5\nČl. 146 odst. 1 až 5\nČl. 119 odst. 5a\nČl. 146 odst. 6\nČl. 119 odst. 6\nČl. 146 odst. 7\nČl. 119 odst. 7\nČl. 146 odst. 8\nČl. 119 odst. 8\nČl. 146 odst. 9\nČl. 119 odst. 9\nČl. 146 odst. 10\nČl. 119 odst. 10\nČl. 146 odst. 11\nČlánek 120\nČlánek 147\nČlánek 121\nČlánek 148\nČlánek 123\nČlánek 149\nČlánek 123a\nČlánek 150\nČlánek 123b\nČlánek 151\nČlánek 123c\nČlánek 152\nČlánek 124\nČlánek 153\nČlánek 125\nČlánek 154\nČlánek 126\nČlánek 155\nČlánek 127\nČlánek 156\nČlánek 128\nČlánek 157\nČlánek 129\nČlánek 158\nČlánek 130\nČlánek 159\nČlánek 131\nČlánek 160\nČlánek 132\nČlánek 161\nČlánek 133\nČlánek 162\nČlánek 134\nČlánek 163\nČlánek 134a\nČlánek 164\nČlánek 135\nČlánek 165\nČlánek 136\nČlánek 166\nČlánek 136a\nČlánek 167\nČlánek 136b\nČlánek 168\nČlánek 137\nČlánek 169\nČlánek 137a\nČlánek 170\nČlánek 138\nČlánek 171\nČlánek 139\nČlánek 172\nČlánek 140\nČlánek 173\nČlánek 141\nČlánek 174\nČlánek 141a\nČlánek 175\nČlánek 142\nČlánek 176\nČlánek 143\nČlánek 177\nČlánek 144\nČlánek 178\nČlánek 144a\nČlánek 179\nČlánek 144b\nČlánek 180\nČlánek 144c\nČlánek 181\nČlánek 145\nČlánek 182\nČlánek 146\nČlánek 183\nČlánek 147\nČlánek 184\nČlánek 148\nČlánek 185\nČlánek 148a\nČlánek 186\nČlánek 149\nČlánek 187\nČlánek 150\nČlánek 188\nČlánek 151\nČlánek 189\nČlánek 152\nČlánek 190\nČlánek 153\nČlánek 191\nČlánek 153a\nČlánek 192\nČlánek 154\nČlánek 193\nČlánek 154a\nČlánek 194\nČlánek 155\nČlánek 195\nČlánek 156\nČlánek 196\nČlánek 157\nČlánek 197\nČlánek 158\nČlánek 198\nČlánek 158a\nČlánek 199\nČlánek 158b\nČlánek 200\nČlánek 158c\nČlánek 201\nČlánek 159\nČlánek 202\nČlánek 160\nČlánek 203\nČlánek 161\nČlánek 204\nČlánek 161a\nČlánek 205\nČlánek 161b\nČlánek 206\nČlánek 163\nČlánek 207\nČl. 163a odst. 1\nČl. 208 odst. 1\nČl. 163a odst. 2 první věta\nČl. 208 odst. 2\nČl. 163a odst. 2 druhá věta\nČl. 208 odst. 4\nČl. 163a odst. 3\nČl. 208 odst. 3\nČl. 163a odst. 4\nČl. 208 odst. 5\nČl. 163a odst. 5\nČl. 208 odst. 6\nČlánek 165\nČlánek 209\nČlánek 165a\nČlánek 210\nČlánek 166\nČlánek 211\nČlánek 167\nČlánek 212\nPříloha -I\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha II\nPříloha III", "summary": "Ochranná známka Evropské unie\nOchranná známka Evropské unie\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla EU a podmínky pro poskytnutí ochranné známky EU.\nKodifikuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 a jeho četné postupné změny.\nKLÍČOVÉ BODY\nOchranná známka EU\nKaždá osoba nebo společnost včetně veřejnoprávních subjektů může nabýt ochranné známky EU zápisem do rejstříku.\nOchranná známka může být tvořena jakýmikoli označeními, zejména slovy (včetně vlastních jmen), kresbami, písmeny, číslicemi a tvarem výrobku nebo jeho balení, pokud jsou tato označení:způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků aschopná ztvárnění v rejstříku ochranných známek takovým způsobem, aby veřejnost a orgány přesně věděly, co je předmětem ochrany.Práva majitele\nOchranná známka zaručuje majiteli výlučná práva, která zakazují třetím stranám užívat pro obchodní účely:označení totožné s ochrannou známkou EU pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka EU zapsána,označení, u něhož existuje nebezpečí záměny s jinou ochrannou známkou,označení totožné s ochrannou známkou EU nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka EU zapsána, pokud by užívání tohoto označení těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky.Ochranná známka EU ovšem neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku:jméno nebo adresu majitele,údaje týkající charakteristik zboží nebo služeb, jako je druh, jakost či množství,ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.Uplatňování\nPřihlašovatel musí podat přihlášku ochranné známky EU u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).\nPřihláška musí obsahovat tyto informace:žádost o zápis ochranné známky EU do rejstříku,údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele,seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis,vyobrazení ochranné známky.Přihlašovatel také musí zaplatit přihlašovací poplatek. Přihlašovací poplatek musí být zaplacen do jednoho měsíce ode dne, kdy byly úřadu EUIPO předloženy požadované doklady.\nZápis do rejstříkuPo podání přihlášky úřad EUIPO prozkoumá, zda přihláška splňuje všechny podmínky pro udělení ochranné známky EU.Zveřejnění přihlášky umožní třetím stranám vystoupit proti zápisu ochranné známky na základě staršího práva v námitkovém řízení.Pokud přihláška splňuje všechny požadované náležitosti a pokud nebyla podána nebo přijata žádná námitka, zápis ochranné známky do rejstříku se zveřejní.Doba platnosti a obnova zápisuOchranné známky EU jsou zapsány po dobu 10 let ode dne podání přihlášky.Zápis je možné obnovit na další desetiletá období. Žádost o obnovu zápisu se musí podat 6 měsíců před koncem platnosti zápisu.Vzdání se, zrušení a neplatnost\nOchranné známky EU se lze vzdát ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které byla zapsána, nebo k některým z nich. Práva majitele mohou být také zrušena, pokud:ochranná známka nebyla řádně užívána* v EU po dobu 5 let,se ochranná známka stala obvyklým označením pro výrobek nebo službu,by ochranná známka mohla klamat veřejnost, pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.Nařízení také stanoví důvody neplatnosti ochranné známky. Tyto důvody zahrnují například případy, kdy přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.\nKolektivní ochranné známky EUPři podání přihlášky o zápis do rejstříku je možné označit ochrannou známku EU jako kolektivní. O zápis kolektivní ochranné známky EU mohou požádat tyto subjekty – sdružení:výrobců,producentů,poskytovatelů služeb,obchodníků,právnických osob veřejného práva.Certifikační ochranné známky EUTaké je možné označit ochrannou známku EU jako certifikační. Majitel takovou známku certifikuje pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti (kromě zeměpisného původu) certifikovaných výrobků nebo služeb.\nŽaloby\nNařízení (EU) č. 1215/2012 se použije pro řízení ve věcech ochranných známek EU a přihlášek ochranných známek EU i pro řízení ve věcech současně nebo následně podaných žalob týkajících se ochranných známek EU a národních ochranných známek.Země EU musí určit „soudy pro ochranné známky EU“. Tyto soudy mají výlučnou příslušnost ve věcech všech žalob týkajících se porušení a platnosti ochranných známek EU.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. října 2017.\nKONTEXT\nV souladu s nařízením (EU) 2015/2424, které změnilo nařízení (ES) č. 207/2009, EUIPO od 23. března 2016 nahrazuje Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu. Obě nařízení byla následně nahrazena nařízením (EU) 2017/1001.\nDalší informace získáte zde:EUIPO – ochranné známky.\nKLÍČOVÉ POJMY\nŘádné užívání: pokud společnost zapíše ochrannou známku EU, používá ji po určitou dobu a poté ji přestane používat na nepřetržité období 5 let, lze ochrannou známku zrušit. To je proto, že nemá smysl poskytovat ochranu ochranné známce, která se nepoužívá, a není zájem o to, aby se jiné společnosti, která by ji mohla oprávněně chtít používat, bránilo v jejím užívání.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1–99)\nPoslední aktualizace 13.02.2018"}
{"celex_id": "32017R1563", "reference": "20.9.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 242/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1563\nze dne 13. září 2017\no přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 30. dubna 2014 (3) byla jménem Unie podepsána Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (dále jen „Marrákešská smlouva“). Vyžaduje, aby smluvní strany umožnily výjimky nebo omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany a pro přeshraniční výměnu těchto rozmnoženin.\n(2)\nOprávněnými příjemci, na které se vztahuje Marrákešská smlouva, jsou osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením, jejichž zdravotní stav nelze zlepšit tak, aby jejich zrak znovu fungoval v podstatě stejně jako u osob, které takové postižení nemají, osoby, které mají poruchu vnímání či čtení, včetně dyslexie, nebo jakoukoli jinou poruchu učení, která jim neumožňuje číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osobám bez postižení, a osoby, které nejsou kvůli tělesnému postižení schopny držet knihu či s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře, která je normálně přijatelná pro čtení, a to za předpokladu, že v důsledku takových postižení či poruch tyto osoby nejsou schopny číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoby bez takových poruch či postižení.\n(3)\nOsoby, které jsou nevidomé, osoby se zrakovým postižením nebo osoby, které mají jiné poruchy čtení, se nadále vyrovnávají s mnoha překážkami v přístupu ke knihám a dalším tištěným materiálům chráněným autorským právem a právy s ním souvisejícími. Potřeba zvýšit počet děl a jiných předmětů ochrany ve formátech přístupných uvedeným osobám a výrazně zlepšit jejich oběh a šíření byla uznána na mezinárodní úrovni.\n(4)\nPodle posudku Soudního dvora Evropské unie 3/15 (4) bude nutné výjimku či omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany stanovenou v Marrákešské smlouvě provést v rámci oblasti harmonizované směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (5). Totéž platí pro režimy vývozu a dovozu stanovené uvedenou smlouvou v rozsahu, v němž je jejich smyslem v konečném důsledku dovolit na území smluvní strany sdělování veřejnosti nebo rozšiřování formátově přístupných rozmnoženin některých autorských děl a jiných předmětů ochrany publikovaných na území jiné smluvní strany bez získání svolení nositelů práv.\n(5)\nCílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 (6) je provádění závazků, které má Unie plnit podle Marrákešské smlouvy, aby se zlepšila dostupnost formátově přístupných rozmnoženin oprávněným příjemcům ve všech členských státech Unie a oběh uvedených formátově přístupných rozmnoženin v rámci vnitřního trhu, a směrnice vyžaduje, aby členské státy zavedly povinnou výjimku z některých práv nositelů autorských práv, která jsou harmonizována prostřednictvím práva Unie. Cílem tohoto nařízení je provést závazky podle Marrákešské smlouvy, pokud jde o vývoz a dovoz formátově přístupných rozmnoženin pro nekomerční účely ve prospěch oprávněných příjemců mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy, a stanovit pro takový vývoz a dovoz jednotným způsobem podmínky v oblasti harmonizované směrnicí 2001/29/ES a směrnicí (EU) 2017/1564 s cílem zajistit, aby tato opatření byla uplatňována jednotně na celém vnitřním trhu a nenarušovala harmonizaci výlučných práv a výjimek stanovených v uvedených směrnicích.\n(6)\nNařízení by mělo zajistit, aby rozmnoženiny knih v přístupném formátu včetně e-knih, odborných periodik, novin, časopisů a jiných druhů písemností, notových zápisů včetně partitur a dalších tištěných materiálů, včetně digitálního či analogového zvukového formátu, jež byly vytvořeny v kterémkoli členském státě v souladu s vnitrostátními předpisy přijatými na základě směrnice (EU) 2017/1564, mohly být rozšiřovány nebo zpřístupňovány oprávněným příjemcům nebo autorizovaným subjektům, jak je stanoveno v Marrákešské smlouvě, ve třetích zemích, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy. K přístupnému formátu patří například Braillovo písmo, zvětšené písmo, upravené e-knihy, audioknihy a rozhlasové vysílání. Vzhledem k nekomerční povaze cíle Marrákešské smlouvy (7) by rozšiřování, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin, nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením, či osobám s jinými poruchami čtení nebo autorizovaným subjektům ve třetí zemi mělo být prováděno pouze na neziskovém základě autorizovanými subjekty se sídlem v členském státě.\n(7)\nToto nařízení by rovněž mělo umožnit, aby oprávnění příjemci v Unii a autorizované subjekty se sídlem v členském státě mohli za nekomerčním účelem ve prospěch osob, které jsou nevidomé, mají zrakové postižení či jinou poruchu čtení, dovážet ze třetí země formátově přístupné rozmnoženiny, které byly zhotoveny v souladu s předpisy provádějícími Marrákešskou smlouvou, a mít k těmto rozmnoženinám přístup. Mělo by být umožněno, aby tyto formátově přístupné rozmnoženiny byly v oběhu na vnitřním trhu za stejných podmínek jako formátově přístupné rozmnoženiny zhotovené v Unii v souladu se směrnicí (EU) 2017/1564\n(8)\nAby se zlepšila dostupnost formátově přístupných rozmnoženin a zabránilo nedovolenému šíření děl nebo jiných předmětů ochrany, měly by autorizované subjekty, které jsou zapojeny do rozšiřování, sdělování nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti, dodržovat určité povinnosti. Je třeba podporovat opatření členských států, jejichž cílem je prosazovat cíle Marrákešské smlouvy a výměnu formátově přístupných rozmnoženin se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami uvedené smlouvy, a podporovat autorizované subjekty, aby si vyměňovaly a zpřístupňovaly informace. Tato opatření by mohla zahrnovat vytvoření pokynů nebo osvědčených postupů týkajících se zhotovování a šíření nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti za konzultací se zástupci autorizovaných subjektů, oprávněných příjemců a nositelů práv.\n(9)\nJe zásadní, aby při veškerém zpracovávání osobních údajů, podle tohoto nařízení byla dodržována základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny (dále jen „Listina“) a rovněž je nezbytné, aby veškeré takovéto zpracovávání probíhalo v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (8) a 2002/58/ES (9), které upravují zpracování osobních údajů, zejména zpracování prováděné autorizovanými subjekty v rámci tohoto nařízení, a to pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy.\n(10)\nÚmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením“), jíž je Unie smluvní stranou, zaručuje osobám se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a ke vzdělání a právo účastnit se kulturního, hospodářského a sociálního života na rovnoprávném základě s ostatními. Uvedená úmluva vyžaduje, aby smluvní strany podnikly, v souladu s mezinárodním právem, veškeré odpovídající kroky s cílem zajistit, aby zákony na ochranu duševního vlastnictví nevytvářely nepřiměřené nebo diskriminační překážky bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům.\n(11)\nPodle Listiny jsou v Unii zakázány veškeré formy diskriminace, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení, a uznává se a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.\n(12)\nJelikož cíle tohoto nařízení, jímž je provést jednotným způsobem závazky podle Marrákešské smlouvy, pokud jde o vývoz a dovoz formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany pro nekomerční účely ve prospěch oprávněných příjemců mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy, a stanovit podmínky pro takový vývoz a dovoz, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a dopadů opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(13)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména v Listině a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, a musí být v souladu s těmito právy a zásadami uplatňováno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nToto nařízení stanoví jednotná pravidla pro přeshraniční výměnu formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy, bez svolení nositele práv, z níž mají prospěch osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením nebo osoby s jinými poruchami čtení, a to v oblasti harmonizované směrnicí 2001/29/ES a směrnicí (EU) 2017/1564 Cílem stanovení uvedených pravidel je nenarušovat harmonizaci výlučných práv a výjimek na vnitřním trhu.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„dílem nebo jiným předmětem ochrany“ dílo v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu nebo jiných druhů písemností, notového zápisu, včetně partitur, a související ilustrace na jakémkoli nosiči, včetně zvukového formátu, jako jsou například audioknihy, a digitálního formátu, které je chráněno autorským právem nebo právy s ním souvisejícími a které bylo vydáno či jinak zpřístupněno veřejnosti v souladu s právními předpisy;\n2)\n„oprávněným příjemcem“, bez ohledu na jakékoli jiné zdravotní postižení, osoba:\na)\nkterá je nevidomá;\nb)\nkterá má zrakové postižení, jejíž zdravotní stav nelze zlepšit tak, aby její zrak znovu fungoval v podstatě stejně jako u osoby, která takové postižení nemá, a není tedy schopna číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takového postižení;\nc)\nkterá má poruchu vnímání či čtení, a není tedy schopna číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy; nebo\nd)\nkterá není kvůli fyzickému postižení schopna držet knihu či s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře, která je normálně přijatelná pro čtení;\n3)\n„formátově přístupnou rozmnoženinou“ rozmnoženina díla nebo jiného předmětu ochrany, která byla zhotovena v alternativním provedení nebo formátu, jež umožňuje oprávněnému příjemci přístup k dílu nebo jinému předmětu ochrany, včetně přístupu stejně snadného a pohodlného, jaký má osoba bez jakéhokoli postižení nebo poruchy podle bodu 2;\n4)\n„autorizovaným subjektem se sídlem v členském státě“ subjekt, který je schválen či uznán členským státem jako subjekt poskytující na neziskovém základě oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím. Mezi tyto subjekty patří i veřejné instituce nebo neziskové organizace, které stejné služby poskytují oprávněným příjemcům jako jednu ze svých hlavních činností nebo institucionálních povinností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu.\nČlánek 3\nVývoz formátově přístupných rozmnoženin do třetích zemí\nAutorizovaný subjekt se sídlem v členském státě může rozšiřovat, sdělovat nebo zpřístupňovat oprávněným příjemcům nebo autorizovanému subjektu se sídlem ve třetí zemi, jež je smluvní stranou Marrákešské smlouvy, formátově přístupné rozmnoženiny díla nebo jiného předmětu ochrany zhotovené v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými podle směrnice (EU) 2017/1564\nČlánek 4\nDovoz formátově přístupných rozmnoženin ze třetích zemí\nOprávněný příjemce nebo autorizovaný subjekt se sídlem v členském státě může dovážet formátově přístupné rozmnoženiny díla nebo jiného předmětu ochrany, které rozšiřuje, sděluje nebo zpřístupňuje oprávněným příjemcům nebo autorizovaným subjektům autorizovaný subjekt ve třetí zemi, jež je smluvní stranou Marrákešské smlouvy, nebo tyto formátově přístupné rozmnoženiny získávat nebo si k nim zajišťovat přístup jiným způsobem a poté je využívat v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými podle směrnice (EU) 2017/1564\nČlánek 5\nPovinnosti autorizovaných subjektů\n1.   Autorizovaný subjekt se sídlem v členském státě, který provádí úkony uvedené v článcích 3 a 4, zavede a dodržuje své vlastní postupy k zajištění toho, aby:\na)\nrozšiřoval, sděloval a zpřístupňoval formátově přístupné rozmnoženiny pouze oprávněným příjemcům nebo jiným autorizovaným subjektům;\nb)\npřijal příslušná opatření s cílem zabránit nedovolenému rozmnožování, rozšiřování a sdělování a zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti;\nc)\nvěnoval náležitou péči nakládání s díly nebo jinými předměty ochrany a s jejich formátově přístupnými rozmnoženinami a vedl o něm záznamy; a\nd)\nna svých internetových stránkách nebo prostřednictvím jiných on-line či off-line kanálů případně zveřejňoval a aktualizoval informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c) tohoto odstavce.\nAutorizovaný subjekt se sídlem v členském státě zavede a dodržuje postupy uvedené v prvním pododstavci za plného dodržování pravidel týkajících se zpracování osobních údajů oprávněných příjemců podle článku 6.\n2.   Autorizovaný subjekt se sídlem v členském státě, který provádí úkony uvedené v článcích 3 a 4, poskytne přístupným způsobem na vyžádání oprávněným příjemcům, jiným autorizovaným subjektům nebo nositelům práv tyto informace:\na)\nseznam děl nebo jiných předmětů ochrany, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, a dostupné formáty; a\nb)\nnázvy a kontaktní údaje autorizovaných subjektů, s nimiž spolupracuje při výměně formátově přístupných rozmnoženin podle článků 3 a 4.\nČlánek 6\nOchrana osobních údajů\nZpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se provádí v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES.\nČlánek 7\nPřezkum\nDo 11. října 2023 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu s hlavními závěry Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru společně s případnými návrhy na změnu tohoto nařízení.\nČlenské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu hodnotící zprávy.\nČlánek 8\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 12. října 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 13. září 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nM. MAASIKAS\n(1)  Stanovisko ze dne 5. července 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. července 2017.\n(3)  Rozhodnutí Rady 2014/221/EU ze dne 14. dubna 2014 o podpisu jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 1).\n(4)  Posudek Soudního dvora 3/15 ze dne 14. února 2017, ECLI:EU:C:2017:114, bod 112.\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (viz strana 6 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(7)  Posudek Soudního dvora 3/15 ze dne 14. února 2017, ECLI:EU:C:2017:114, bod 90.\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31). Tato směrnice bude ke dni 25. května 2018 zrušena a nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).", "summary": "Nařízení, kterým se provádí Marrákešská smlouva v EU\nNařízení, kterým se provádí Marrákešská smlouva v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2017/1563 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl mezi EU a zeměmi mimo EU ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje pravidla, jak mají být sdílena díla nebo jiné předměty* ve formátově přístupných rozmnoženinách* mezi EU a zeměmi mimo EU, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a bez potřeby povolení nositele autorských práv.\nKLÍČOVÉ BODY\nMarrákešská smlouva\nMarrákešská smlouva vyžaduje, aby země, které se zapsaly, přijaly vnitrostátní zákony, které podpoří produkci knih v přístupných formátech, jako je Braillovo písmo, elektronický text, audionahrávka nebo zvětšené písmo, které jsou mířeny na zrakově postižené nebo osoby s jinými poruchami čtení. Tyto zákony by také měly usnadnit sdílení těchto položek přes státní hranice bez potřeby svolení nositele autorských práv. Smlouvy byla podepsána v roce 2013 a ratifikována EU dne 1. října 2018. EU se stala stranou této smlouvy dne 1. ledna 2019.\nToto nařízení\nAutorizovaný subjekt* země EU jsou oprávněna zpřístupnit oprávněným příjemcům* nebo jakýmkoliv autorizovaným subjektům v zemích mimo EU, které jsou stranami v této smlouvě, přístupné verze knih nebo jiných psaných materiálů povolených směrnicí (EU) 2017/1564, směrnicí, kterou se provádí Marrákešská smlouva v EU, a tyto položky mohou být taktéž dovezeny a užívány těmito osobami nebo subjekty.\nAutorizovaný subjekt musí:zabraňovat nedovolenému rozmnožování a rozšiřování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti,vést záznamy o svém nakládání s díly a formátově přístupnými rozmnoženinami,zveřejňovat informace, jak dodržuje tyto povinnosti,dodržovat pravidla o zpracovávání osobních údajů oprávněných příjemců,poskytovat následující informace přístupným způsobem na vyžádání oprávněných příjemců, jiných autorizovaných subjektů a nositelů autorských práv seznam děl, ke kterým má formátově přístupné rozmnoženiny a dostupné formáty akontaktní údaje autorizovaných subjektů zapojených do výměny formátově přístupných rozmnoženin.Přezkum\nDo 11. října 2023 vyhodnotí Evropská komise fungování nařízení a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s případnými návrhy na změnu nařízení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 12. října 2018.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Provedení Marrákešské smlouvy do práva EU (Evropská komise)EU přistupuje k Marrákešské smlouvě (Evropská služba pro vnější činnost).\nKLÍČOVÉ POJMY\nDílo nebo jiný předmět: knihy, odborná periodika, noviny, časopisy nebo jiné druhy písemností, notové zápisy, včetně partitur, a související ilustrace na jakémkoli nosiči, včetně zvukového formátu, jako jsou například audioknihy, a digitálního formátu, které jsou chráněné autorským právem nebo právy s ním souvisejícími a vydané či jinak zpřístupněné veřejnosti.\nFormátově přístupná rozmnoženina: rozmnoženina díla ve formátu, jež umožňuje oprávněnému příjemci přístup stejně snadný a pohodlný, jaký má osoba bez jakéhokoli postižení nebo poruchy podle tohoto nařízení.\nAutorizovaný subjekt: subjekt, který je schválen či uznán státem jako subjekt poskytující na neziskovém základě oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím.\nOprávněný příjemce: osoba, která je nevidomá, má zrakové postižení, má poruchu vnímání či čtení, a není tedy schopna číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy; nebo není schopna držet knihu či s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře, která je normálně přijatelná pro čtení.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 1–5)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nRozhodnutí Rady (EU) 2018/254 ze dne 15. února 2018 o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 48, 21.2.2018, s. 1–2)\nMarrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 48, 21.2.2018, s. 3–11)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 6–13)\nRozhodnutí Rady 2014/221/EU ze dne 14. dubna 2014 o podpisu jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 1–2)\nPoslední aktualizace 21.03.2019"}
{"celex_id": "32017R2394", "reference": "27.12.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 345/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2394\nze dne 12. prosince 2017\no spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (3) stanovuje harmonizovaná pravidla a postupy pro usnadnění spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů upravujících přeshraniční ochranu spotřebitele. Článek 21a nařízení (ES) č. 2006/2004 stanoví přezkum účinnosti uvedeného nařízení a jeho mechanismů fungování. Na základě tohoto přezkumu došla Komise k závěru, že nařízení (ES) č. 2006/2004 nedostačuje k účinnému řešení výzev v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů na jednotném trhu, včetně výzev jednotného digitálního trhu.\n(2)\nSdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ stanovuje jako jednu z priorit uvedené strategie potřebu posílit důvěru spotřebitelů prostřednictvím rychlejšího, aktivnějšího a důslednějšího vymáhání dodržování pravidel na ochranu spotřebitelů. Sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ připomnělo, že vymáhání právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele by mělo být dále posíleno reformou nařízení (ES) č. 2006/2004.\n(3)\nNeúčinné vymáhání v případech přeshraničních protiprávních jednání, včetně protiprávních jednání v digitálním prostředí, umožňuje, aby se obchodníci vyhnuli vymáhání dodržování právních předpisů přemisťováním v rámci Unie. Rovněž tím dochází k narušování hospodářské soutěže pro obchodníky, kteří dodržují právní předpisy a kteří obchodují vnitrostátně nebo přeshraničně on-line nebo off-line, což přímo poškozuje spotřebitele a podrývá důvěru spotřebitelů v přeshraniční transakce a vnitřní trh. Za účelem odhalování, vyšetřování a nařizování ukončení nebo zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, je proto zapotřebí zvýšená míra harmonizace, která zahrnuje podmínky pro účinnou a efektivní spolupráci při vymáhání dodržování právních předpisů mezi příslušnými veřejnými donucovacími orgány.\n(4)\nNařízení (ES) č. 2006/2004 vytvořilo síť příslušných veřejných donucovacích orgánů v celé Unii. Je nezbytné, aby probíhala účinná koordinace různých příslušných orgánů zapojených do této sítě, jakož i účinná koordinace dalších orgánů veřejné moci na úrovni členských států. Koordinační úloha ústředního styčného úřadu by měla být v každém členském státě svěřena orgánu veřejné moci. Tento úřad by měl mít dostatečné pravomoci a zdroje nezbytné k výkonu této stěžejní úlohy. Každý členský stát se vybízí k tomu, aby byl jeden z příslušných orgánů určen jako ústřední styčný úřad podle tohoto nařízení.\n(5)\nSpotřebitelé by též měli být chráněni před protiprávními jednáními, na něž se vztahuje toto nařízení, která již byla ukončena, ale jejichž škodlivé účinky mohou pokračovat. Příslušné orgány by měly mít minimální pravomoci nezbytné k vyšetřování a k nařízení ukončení nebo zákazu takových protiprávních jednání v budoucnosti, aby zabránily jejich opakování, a zajistily tak vysokou úroveň ochrany spotřebitele.\n(6)\nPříslušné orgány by měly disponovat minimálním souborem vyšetřovacích a donucovacích pravomocí, aby bylo možné toto nařízení uplatňovat, rychleji a účinněji vzájemně spolupracovat a odrazovat obchodníky od protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto pravomoci by měly být dostatečné k tomu, aby bylo možné účinně řešit výzvy v oblasti vymáhání práva spojené s elektronickým obchodováním a digitálním prostředím a zabránit obchodníkům, kteří neplní své povinnosti, ve zneužívání mezer v systému vymáhání dodržování právních předpisů přemisťováním do členských států, jejichž příslušné orgány nemají pravomoci k potírání nezákonných praktik. Tyto pravomoci by měly umožnit členským státům, aby zajistily, že si příslušné orgány budou moci právoplatně vyměňovat nezbytné informace a důkazy s cílem dosáhnout stejné úrovně účinného vymáhání dodržování právních předpisů ve všech členských státech.\n(7)\nKaždý členský stát by měl zajistit, aby všechny příslušné orgány v rámci jeho jurisdikce měly veškeré minimální pravomoci, které jsou nezbytné k zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, že nesvěří veškeré pravomoci každému příslušnému orgánu, pokud každá z těchto pravomocí může být účinně a podle potřeby vykonávána ve vztahu k jakémukoli protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, že v souladu s tímto nařízením svěří některé úkoly určeným subjektům nebo že svěří příslušným orgánům pravomoc konzultovat spotřebitelské organizace, sdružení obchodníků, určené subjekty nebo další dotčené osoby, pokud jde o účinnost závazků navrhovaných obchodníkem pro ukončení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy by však neměly mít povinnost zapojit určené subjekty do uplatňování tohoto nařízení nebo zajišťovat konzultace se spotřebitelskými organizacemi, sdruženími obchodníků, určenými subjekty nebo dalšími dotčenými osobami, pokud jde o účinnost navrhovaných závazků pro ukončení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n(8)\nPříslušné orgány by měly být schopny zahajovat vyšetřování nebo řízení z moci úřední, pokud se o protiprávních jednáních, na něž se vztahuje toto nařízení, dozví jinak než prostřednictvím stížností spotřebitelů.\n(9)\nPříslušné orgány by měly mít přístup ke všem relevantním dokumentům, údajům a informacím, které se týkají předmětu vyšetřování nebo koordinovaného vyšetřování spotřebitelských trhů (společné kontrolní akce, tzv. sweepy), aby mohly určit, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání porušujícímu právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, zejména pak aby mohly určit totožnost odpovědného obchodníka, bez ohledu na to, kdo má k dispozici příslušné dokumenty, údaje či informace, a bez ohledu na jejich formu nebo formát, na médium, na kterém jsou uloženy, nebo na místo, kde jsou uloženy. Příslušné orgány by měly mít možnost přímo žádat, aby třetí strany v digitálním hodnotovém řetězci poskytly veškeré relevantní důkazy, údaje a informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (4) a v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů.\n(10)\nPříslušné orgány by měly mít možnost požádat jakýkoli orgán veřejné moci, agenturu nebo jiný subjekt v rámci svého členského státu nebo jakoukoli fyzickou osobu nebo právnickou osobu, včetně například poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů internetových služeb, provozovatelů telekomunikací, registrů a registrátorů domén a poskytovatelů hostingových služeb, o poskytnutí veškerých relevantních informací za účelem zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n(11)\nPříslušné orgány by měly mít možnost provádět nezbytné kontroly na místě a měly by mít pravomoc vstupovat do prostor, na pozemky nebo do dopravních prostředků, které obchodník, jehož se kontrola týká, využívá k účelům vztahujícím se k jeho obchodu, živnosti, řemeslu anebo výkonu povolání.\n(12)\nPříslušné orgány by měly mít možnost požádat zástupce nebo zaměstnance obchodníka, jehož se kontrola týká, aby podal vysvětlení ohledně skutečností, informací, údajů či dokumentů týkajících se předmětu kontroly, a zaznamenat odpovědi tohoto zástupce nebo zaměstnance.\n(13)\nPříslušné orgány by měly mít možnost ověřit dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a získat důkazy o protiprávních jednáních, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně protiprávních jednání, k nimž dochází během nebo po nákupu zboží či služeb. Příslušné orgány by proto měly mít pravomoc nakupovat, v případě potřeby rovněž pod krycí totožností, zboží a služby formou kontrolních nákupů, aby byla odhalena protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, jako je například odmítnutí vyhovět právu spotřebitele na odstoupení od smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku, a získány důkazy. Tato pravomoc by měla zahrnovat rovněž pravomoc kontrolovat, zkoumat, pozorovat, demontovat nebo testovat výrobek nebo službu, které byly zakoupeny příslušným orgánem za tímto účelem. Možnost nakupovat zboží a služby formou kontrolních nákupů může zahrnovat pravomoc příslušných orgánů zajistit vrácení jakékoli provedené platby, pokud by toto vrácení nebylo nepřiměřené, a bylo jinak v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.\n(14)\nZejména v digitálním prostředí by příslušné orgány měly mít možnost rychle a účinně zastavit protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména tam, kde obchodník prodávající zboží nebo služby skrývá svoji totožnost nebo se přemístí v rámci Unie nebo do třetí země, aby se vyhnul vymáhání dodržování právních předpisů. V případech, kdy existuje riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů, by příslušné orgány měly mít možnost přijímat předběžná opatření podle vnitrostátního práva, včetně odstranění obsahu z on-line rozhraní nebo nařízení zřetelného zobrazení varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní. Předběžná opatření by neměla překročit rámec toho, co je k dosažení jejich cílů nezbytné. Příslušné orgány by dále měly mít pravomoc nařídit obchodníkovi, aby zřetelně zobrazil varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní, nebo mu nařídit, aby odstranil nebo upravil digitální obsah, pokud nejsou k dispozici žádné jiné účinné způsoby, jak zastavit nezákonné praktiky. Tato opatření by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v ukončení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo v jeho zákazu.\n(15)\nPři plnění cíle tohoto nařízení by příslušné orgány měly mít možnost jednat s obchodníky o závazcích obsahujících kroky a opatření, které musí obchodník v souvislosti s protiprávním jednáním přijmout, a zejména ukončení protiprávního jednání, přičemž se zdůrazňuje význam ochoty obchodníků jednat v souladu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a napravit důsledky svých protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n(16)\nJelikož mají přímý vliv na míru, v níž veřejné vymáhání práva působí jako odrazující prostředek, představují sankce za protiprávní jednání porušující právo na ochranu spotřebitele důležitou součást systému vymáhání dodržování právních předpisů. Jelikož vnitrostátní sankční režimy ne vždy umožňují zohlednit přeshraniční rozměr protiprávních jednání, měly by příslušné orgány jako součást svých minimálních pravomocí mít právo ukládat sankce za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Po členských státech by nemělo být vyžadováno, aby stanovily pro protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, nový režim sankcí. Místo toho by měly vyžadovat, aby příslušné orgány uplatňovaly režim použitelný pro stejné vnitrostátní protiprávní jednání a, je-li to možné, zohlednily skutečné měřítko a rozsah dotčeného protiprávního jednání. Vzhledem ke zjištěním zprávy Komise o kontrole účelnosti práva v oblasti ochrany spotřebitele a marketingu je možné, že bude považováno za nezbytné posílit úroveň sankcí za protiprávní jednání porušující právo Unie na ochranu spotřebitele.\n(17)\nSpotřebitelé by měli mít nárok na náhradu za újmu způsobenou protiprávními jednáními, na něž se vztahuje toto nařízení. V závislosti na případu by pravomoc příslušných orgánů obdržet od obchodníka z jeho vlastního podnětu dodatečné závazky ke zjednání nápravy pro spotřebitele, kteří byli dotčeni údajným protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo případně usilovat o získání závazků od obchodníka, jimiž nabídne vhodné prostředky ke zjednání nápravy vůči spotřebitelům, kteří byli dotčeni tímto protiprávním jednáním, měla přispět k odstranění nepříznivého dopadu přeshraničního protiprávního jednání na spotřebitele. Mezi tyto prostředky ke zjednání nápravy mohou patřit mimo jiné opravy, výměna, snížení ceny, ukončení smlouvy, nebo pokud je to vhodné vrácení ceny zaplacené za zboží nebo služby, aby byly v souladu s požadavky práva Unie zmírněny nepříznivé důsledky protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, pro dotčeného spotřebitele. Tímto by nemělo být dotčeno právo spotřebitele požadovat náhradu náležitými prostředky. Pokud to je možné, měly by příslušné orgány prostřednictvím vhodných prostředků informovat spotřebitele, kteří tvrdí, že utrpěli újmu v důsledku protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, jak se mohou domáhat odškodnění podle vnitrostátního práva.\n(18)\nProvádění a výkon pravomocí při uplatňování tohoto nařízení by měly být přiměřené a měly by odpovídat povaze a celkové skutečné nebo potencionální újmě způsobené protiprávním jednáním porušujícím právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů. Příslušné orgány by měly zohlednit veškeré skutečnosti a okolnosti případu a měly by zvolit nejvhodnější opatření, která jsou zásadní pro vyřešení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato opatření by měla být přiměřená, účinná a odrazující.\n(19)\nProvádění a výkon pravomocí při uplatňování tohoto nařízení by rovněž měly být v souladu s dalším právem Unie a vnitrostátním právem, včetně platných procesních záruk a zásad základních práv. Členské státy se mohou rozhodnout stanovit, v souladu s právem Unie, podmínky a hranice pro výkon těchto pravomocí ve vnitrostátním právu. Pokud je například v souladu s vnitrostátním právem při vstupu do prostor fyzických osob a právnických osob vyžadováno předchozí povolení justičního orgánu dotčeného členského státu, pravomoc ke vstupu do takovýchto prostor by mělo být možné uplatnit teprve po obdržení uvedeného předchozího povolení.\n(20)\nČlenské státy by měly mít možnost zvolit si, zda mají příslušné orgány vykonávat tyto pravomoci přímo v rámci vlastní kompetence, s pomocí jiných příslušných orgánů nebo dalších orgánů veřejné moci, vydáním pokynu určeným subjektům nebo prostřednictvím podání k příslušným soudům. Členské státy by měly zajistit, aby tyto pravomoci byly vykonávány účinně a včas.\n(21)\nPři odpovídání na žádosti podané prostřednictvím mechanismu vzájemné pomoci by příslušné orgány měly ve vhodných případech využít rovněž dalších pravomocí či opatření, které jim náleží na vnitrostátní úrovni, včetně pravomoci zahájit trestní stíhání nebo postoupit věc k trestnímu stíhání. Je nanejvýš důležité, aby soudy a další orgány, zejména ty, které jsou činné v trestním řízení, měly k dispozici nezbytné prostředky a pravomoci umožňující účinnou a včasnou spolupráci s příslušnými orgány.\n(22)\nMěla by se zlepšit účinnost a efektivita mechanismu vzájemné pomoci. Požadované informace je třeba poskytovat ve lhůtách stanovených v tomto nařízení a nezbytná vyšetřovací a donucovací opatření je třeba přijímat včas. Příslušné orgány by měly na žádosti o informace a donucovací opatření odpovídat v rámci stanovených lhůt, pokud není dohodnuto jinak. Povinnosti příslušného orgánu v rámci mechanismu vzájemné pomoci by měly zůstat nedotčeny s výjimkou případů, kdy je pravděpodobné, že by donucovací opatření a správní rozhodnutí přijatá na vnitrostátní úrovni mimo rámec mechanismu vzájemné pomoci zajistila rychlé a účinné ukončení nebo zákaz protiprávního jednání uvnitř Unie. Správní rozhodnutí by v tomto ohledu měla být chápána jako rozhodnutí, jimiž se uvádějí v účinnost opatření přijatá za účelem ukončení nebo zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie. V těchto výjimečných případech by měly být příslušné orgány oprávněny odmítnout žádost o donucovací opatření podanou v rámci mechanismu vzájemné pomoci.\n(23)\nKomise by měla být schopna lépe koordinovat a sledovat fungování mechanismu vzájemné pomoci, vydávat pokyny, činit doporučení a vydávat stanoviska členským státům, když vzniknou problémy. Komise by také měla být lépe schopna účinně a rychle pomáhat příslušným orgánům řešit spory ohledně výkladu jejich povinností vyplývajících z mechanismu vzájemné pomoci.\n(24)\nToto nařízení by mělo stanovit harmonizovaná pravidla stanovující postupy pro koordinaci vyšetřovacích a donucovacích opatření v případě rozsáhlých protiprávních jednání a rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem. Koordinované postupy proti rozsáhlým protiprávním jednáním a rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem by měly zajistit, aby příslušné orgány měly možnost zvolit nejvhodnější a nejúčinnější nástroje k zastavení těchto protiprávních jednání a případně přijímat od odpovědných obchodníků závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů nebo usilovat o jejich získání.\n(25)\nDotčené příslušné orgány by v rámci koordinovaného postupu měly koordinovat svá vyšetřovací a donucovací opatření s cílem účinně řešit rozsáhlé protiprávní jednání a rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem a dosáhnout jeho ukončení nebo zákazu. Za tímto účelem by si příslušné orgány měly vyměňovat veškeré nezbytné důkazy a informace a měla by být poskytována potřebná pomoc. Příslušné orgány dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem by měly koordinovaným způsobem přijímat nezbytná donucovací opatření s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu tohoto protiprávního jednání.\n(26)\nÚčast jednotlivých příslušných orgánů na koordinovaném postupu, a zejména vyšetřovací a donucovací opatření, která má tento příslušný orgán povinnost přijmout, by měly být dostatečné k tomu, aby bylo rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem účinně řešeno. Příslušné orgány dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem by měly mít povinnost přijímat pouze taková vyšetřovací a donucovací opatření, která jsou nezbytná pro získání veškerých nezbytných důkazů a informací o rozsáhlém protiprávním jednání nebo rozsáhlém protiprávním jednání s unijním rozměrem a pro dosažení jeho ukončení nebo zákazu. Nedostatek dostupných zdrojů příslušného orgánu dotčeného tímto protiprávním jednáním by však neměl být považován za oprávněný důvod pro neúčast na koordinovaném postupu.\n(27)\nPříslušné orgány dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem, které se účastní koordinovaného postupu, by měly mít možnost provádět ve vztahu k témuž protiprávnímu jednání a k témuž obchodníkovi vyšetřovací a donucovací činnosti na vnitrostátní úrovni. Zároveň by tím však neměla být dotčena povinnost příslušného orgánu koordinovat své vyšetřovací a donucovací činnosti v rámci koordinovaného postupu s jinými příslušnými orgány dotčenými tímto protiprávním jednáním s výjimkou případů, kdy je pravděpodobné, že by donucovací opatření a správní rozhodnutí přijatá na vnitrostátní úrovni nezávisle na koordinovaném postupu zajistila rychlé a účinné ukončení nebo zákaz rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem. Správní rozhodnutí by v tomto ohledu měla být chápána jako rozhodnutí, jimiž se uvádí v účinnost opatření přijatá za účelem ukončení nebo zákazu protiprávního jednání. V těchto výjimečných případech by příslušné orgány měly být oprávněny odmítnout účast na koordinovaném postupu.\n(28)\nPokud existuje důvodné podezření, že dochází k rozsáhlému protiprávnímu jednání, měly by příslušné orgány dotčené tímto protiprávním jednáním zahájit na základě dohody koordinovaný postup. Za účelem zjištění, zda jsou příslušné orgány dotčeny rozsáhlým protiprávním jednáním, by měly být zváženy veškeré relevantní aspekty tohoto protiprávního jednání, zejména místo, kde je obchodník usazen nebo kde má bydliště, umístění majetku obchodníka, místo, kde se nacházejí spotřebitelé, kteří byli poškozeni tímto údajným protiprávním jednáním, a umístění prodejních míst obchodníka, totiž obchodů a internetových stránek.\n(29)\nKomise by měla těsněji spolupracovat s členskými státy na předcházení tomu, aby docházelo k protiprávním jednáním velkého rozsahu. Komise by proto měla příslušné orgány informovat o jakémkoli podezření na protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení. Pokud má Komise, například na základě sledování varování vydaných příslušnými orgány, důvodné podezření, že dochází k rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem, měla by tuto skutečnost oznámit členským státům prostřednictvím příslušných orgánů a ústředních styčných úřadů dotčených tímto údajným protiprávním jednáním, přičemž by měla ve svém oznámení uvést důvody pro případné zahájení koordinovaného postupu. Dotčené příslušné orgány by měly na základě dostupných informací nebo informací, které jsou jim snadno přístupné, provést vhodné vyšetřování. Výsledky svých vyšetřování by měly oznámit ostatním příslušným orgánům, ústředním styčným úřadům dotčeným tímto protiprávním jednáním a Komisi. Pokud příslušné orgány dojdou k závěru, že z těchto vyšetřování vyplývá, že může docházet k protiprávnímu jednání, měly by zahájit koordinovaný postup tím, že přijmou opatření stanovená v tomto nařízení. Koordinovaný postup řešící rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem by měla vždy koordinovat Komise. Pokud je zřejmé, že určitý členský stát je tímto protiprávním jednáním dotčen, měl by se účastnit koordinovaného postupu s cílem pomoci při shromažďování veškerých nezbytných důkazů a informací týkajících se tohoto protiprávního jednání a dosáhnout jeho ukončení nebo zákazu. Pokud jde o donucovací opatření, neměla by být trestní a soudní řízení v členských státech dotčena použitím tohoto nařízení. Měla by být dodržována zásada ne bis in idem. Pokud však tentýž obchodník zopakuje totéž jednání nebo opomenutí, kterým došlo k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, které již bylo předmětem řízení v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů, jež vedlo k jeho ukončení nebo zákazu, mělo by to být považováno za nové protiprávní jednání a příslušné orgány by se jím měly zabývat.\n(30)\nDotčené příslušné orgány by měly přijmout nezbytná vyšetřovací opatření za účelem zjištění podrobností daného rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem, a zejména určení totožnosti obchodníka, jednání či opomenutí, jichž se obchodník dopustil, a následků protiprávního jednání. Příslušné orgány by měly přijmout donucovací opatření na základě výsledku vyšetřování. Ve vhodných případech by výsledek vyšetřování a posouzení rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem měl být uveden ve společném postoji, na němž se dohodnou příslušné orgány členských států dotčených koordinovaným postupem, a měl by být předán obchodníkovi, který je za dané protiprávní jednání odpovědný. Společný postoj by neměl představovat konečné závazné rozhodnutí příslušných orgánů. Příjemci tohoto společného postoje by však měl dát možnost vyjádřit se k záležitostem, které jsou jeho součástí.\n(31)\nV souvislosti s rozsáhlými protiprávními jednáními nebo rozsáhlými protiprávními jednáními s unijním rozměrem by měla být respektována práva obchodníků na obhajobu. To především vyžaduje, aby obchodníkovi bylo poskytnuto právo vyjádřit se a právo používat během řízení úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků používaných pro úřední účely v členském státě, v němž je obchodník usazen nebo v němž má bydliště. Zároveň je však třeba zajistit soulad s právem Unie v oblasti ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací.\n(32)\nDotčené příslušné orgány by v rámci své jurisdikce měly přijmout nezbytná vyšetřovací a donucovací opatření. Následky rozsáhlých protiprávních jednání nebo rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem však nejsou omezeny na jediný členský stát. K řešení těchto protiprávních jednání a dosažení jejich ukončení nebo zákazu je proto třeba koordinovaný postup příslušných orgánů.\n(33)\nÚčinné odhalování případů protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, by mělo být podporováno výměnou informací mezi příslušnými orgány a Komisí prostřednictvím vydávání varování v případě, že existuje důvodné podezření, že dochází k protiprávním jednáním. Komise by měla provádění této výměny informací koordinovat.\n(34)\nPři informování spotřebitelů o jejich právech a při jejich vzdělávání a ochraně jejich zájmů, včetně řešení sporů, hrají zásadní úlohu spotřebitelské organizace. Spotřebitelé by měli být vyzýváni ke spolupráci s příslušnými orgány v zájmu posílení uplatňování tohoto nařízení.\n(35)\nSpotřebitelské organizace a případně sdružení obchodníků by měly mít možnost oznamovat příslušným orgánům podezření na protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a sdílet s nimi informace potřebné k odhalení, vyšetření a zastavení protiprávních jednání, vydávat svá stanoviska k vyšetřování nebo protiprávním jednáním a upozorňovat příslušné orgány na zneužívání právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů.\n(36)\nZa účelem zajištění správného provádění tohoto nařízení by měly členské státy svěřit určeným subjektům, evropským spotřebitelským centrům, spotřebitelským organizacím a sdružením spotřebitelů a případně sdružením obchodníků, která mají nezbytné odborné znalosti, pravomoc vydávat externí varování příslušným orgánům příslušných členských států a Komisi, týkající se podezření na protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a poskytovat nezbytné informace, které mají k dispozici. Členské státy mohou mít patřičné důvody pro to, aby uvedeným subjektům nesvěřily pravomoci k provádění těchto činností. Pokud se v této souvislosti členský stát rozhodne, že neumožní některému z těchto subjektů vydávat externí varování, měl by poskytnout vysvětlení odůvodňující, proč tak učinil.\n(37)\nDalší formou koordinace v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů jsou společné kontrolní akce (tzv. sweepy), jež se osvědčily jako účinný nástroj proti protiprávním jednáním porušujícím právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, a měly by být zachovány a v budoucnosti posíleny, a to jak pro prostředí on-line, tak i off-line. Společné kontrolní akce by měly být prováděny zejména tam, kde tržní trendy, stížnosti spotřebitelů nebo jiné známky nasvědčují tomu, že docházelo nebo dochází k protiprávním jednáním porušujícím právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů.\n(38)\nÚdaje související se stížnostmi spotřebitelů mohou pomoci tvůrcům politiky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni posoudit fungování spotřebitelských trhů a odhalovat protiprávní jednání. Měla by být podporována výměna těchto informací na úrovni Unie.\n(39)\nJe nanejvýš důležité, aby se členské státy v míře nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení navzájem informovaly a aby informovaly Komisi o svých činnostech na ochranu zájmů spotřebitelů, včetně jejich podpory činnostem zástupců spotřebitelů, podpory činnostem orgánů odpovědných za mimosoudní řešení spotřebitelských sporů a podpory přístupu spotřebitelů ke spravedlnosti. Ve spolupráci s Komisí by členské státy měly být s to provádět společné činnosti s ohledem na výměnu informací týkajících se politiky ochrany spotřebitele v uvedených oblastech.\n(40)\nVymáhání dodržování právních předpisů překračuje hranice Unie a zájmy spotřebitelů z Unie je třeba chránit před nepoctivými obchodníky se sídlem ve třetích zemích. Proto by se třetími zeměmi měly být sjednány mezinárodní dohody o vzájemné pomoci při vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů. Tyto mezinárodní dohody by měly zahrnovat předmět stanovený v tomto nařízení a měly by být sjednány na úrovni Unie, aby byla zajištěna optimální ochrana spotřebitelů z Unie a bezproblémová spolupráce se třetími zeměmi.\n(41)\nInformace, které jsou předmětem výměny mezi příslušnými orgány, by měly podléhat přísným pravidlům důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství, aby bylo zajištěno, že nedojde k ohrožení vyšetřování nebo nespravedlivému poškození pověsti obchodníků. Příslušné orgány by měly rozhodovat o sdělení těchto informací případ od případu, a to pouze pokud je to vhodné a nezbytné, v souladu se zásadou proporcionality, s ohledem na veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost, ochrana spotřebitele, veřejné zdraví a ochrana životního prostředí či řádné vedení trestních vyšetřování.\n(42)\nAby se zvýšila transparentnost sítě spolupráce a informovanost spotřebitelů a široké veřejnosti, měla by Komise každé dva roky vytvořit přehled informací, statistických údajů a vývoje v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele, shromážděných v rámci spolupráce při vymáhání dodržování právních předpisů stanovené tímto nařízením, a zpřístupnit jej veřejnosti.\n(43)\nRozsáhlá protiprávní jednání by se měla řešit účinně a účelně. K dosažení tohoto cíle by měl být zaveden systém výměny priorit v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů každé dva roky.\n(44)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení praktických a provozních opatření pro fungování elektronické databáze. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).\n(45)\nTímto nařízením nejsou dotčena odvětvová unijní pravidla zajišťující spolupráci mezi odvětvovými regulačními orgány nebo platná odvětvová unijní pravidla o odškodňování spotřebitelů za újmu vyplývající z porušení těchto pravidel. Tímto nařízením nejsou dotčeny jiné systémy a sítě spolupráce stanovené v odvětvových právních předpisech Unie. Toto nařízení podporuje spolupráci a koordinaci mezi sítí na ochranu spotřebitele a sítěmi regulačních subjektů a orgánů zřízenými odvětvovými právními předpisy Unie. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování opatření v členských státech, která se týkají justiční spolupráce v občanských a trestních věcech.\n(46)\nTímto nařízením není dotčeno právo žádat jednotlivě nebo hromadně o odškodnění, které je upraveno vnitrostátním právem, a toto nařízení vymáhání takových nároků neupravuje.\n(47)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (8) by se měly používat v souvislosti s tímto nařízením.\n(48)\nTímto nařízením nejsou dotčena použitelná pravidla Unie týkající se pravomocí vnitrostátních regulačních subjektů zřízených odvětvovými právními předpisy Unie. V případech, kdy je to vhodné a možné, by tyto subjekty měly využívat pravomocí, kterými disponují na základě práva Unie a vnitrostátního práva, k dosažení ukončení či zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a k pomoci příslušným orgánům při těchto činnostech.\n(49)\nTímto nařízením není dotčena úloha a pravomoci příslušných orgánů a Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud jde o ochranu společných hospodářských zájmů spotřebitelů ve věcech týkajících se služeb platebních účtů a smluv o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU (10).\n(50)\nS ohledem na stávající mechanismy spolupráce podle směrnice 2014/17/EU a směrnice 2014/92/EU by se mechanismus vzájemné pomoci neměl používat na případy protiprávních jednání uvnitř Unie podle uvedených směrnic.\n(51)\nTímto nařízením není dotčeno nařízení Rady č. 1 (11).\n(52)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie a přítomné v ústavní tradici členských států. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami, mimo jiné i s právy a zásadami týkajícími se svobody projevu a svobody tisku. Při výkonu minimálních pravomocí stanovených v tomto nařízení by měly příslušné orgány dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi jednotlivými zájmy chráněnými základními právy, jako jsou například vysoká úroveň ochrany spotřebitele, svoboda podnikání a svoboda informací.\n(53)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, protože ty nemohou samostatným jednáním zajistit spolupráci a koordinaci, ale spíše jej z důvodu jeho územního a osobního rozsahu může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(54)\nNařízení (ES) č. 2006/2004 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nÚVODNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví podmínky, za nichž orgány, které byly svými členskými státy určeny jako orgány příslušné pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, mezi sebou navzájem a s Komisí spolupracují a koordinují své činnosti s cílem vymáhat dodržování těchto právních předpisů a zajistit bezproblémové fungování vnitřního trhu a s cílem posílit ochranu ekonomických zájmů spotřebitelů.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se použije na protiprávní jednání uvnitř Unie, rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem, a to i v případě, že tato protiprávní jednání skončila ještě předtím, než bylo zahájeno nebo dokončeno vymáhání dodržování právních předpisů.\n2.   Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti a rozhodném právu.\n3.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování opatření týkajících se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech v členských státech, zejména fungování Evropské justiční sítě.\n4.   Tímto nařízením není dotčeno plnění žádných dalších závazků členskými státy, které se týkají vzájemné pomoci v oblasti ochrany společných ekonomických zájmů spotřebitelů, včetně pomoci v trestních věcech vyplývajících z jiných právních aktů, včetně dvoustranných nebo mnohostranných smluv.\n5.   Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES (12).\n6.   Tímto nařízením není dotčena možnost uplatnit veřejná nebo soukromá donucovací opatření podle vnitrostátního práva.\n7.   Tímto nařízením není dotčeno příslušné právo Unie použitelné v oblasti ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů.\n8.   Tímto nařízením není dotčeno vnitrostátní právo upravující odškodnění spotřebitelů za újmu způsobenou protiprávními jednáními porušujícími právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů.\n9.   Tímto nařízením není dotčeno právo příslušných orgánů činit vyšetřovací a donucovací opatření vůči více než jednomu obchodníkovi pro podobná protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n10.   Kapitola III tohoto nařízení se nepoužije na protiprávní jednání uvnitř Unie podle směrnic 2014/17/EU a 2014/92/EU.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů“ nařízení a směrnice, jak jsou provedeny ve vnitrostátním právním řádu členských států, uvedené v příloze tohoto nařízení;\n2)\n„protiprávním jednáním uvnitř Unie“ jakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v členském státě jiném, než je členský stát, v němž:\na)\nmá předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;\nb)\nje usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí; nebo\nc)\nse nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka týkající se předmětného jednání nebo opomenutí;\n3)\n„rozsáhlým protiprávním jednáním“:\na)\njakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v nejméně dvou členských státech jiných, než je členský stát, v němž:\ni)\nmá předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;\nii)\nje usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí; nebo\niii)\nse nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka týkající se předmětného jednání nebo opomenutí; nebo\nb)\njakákoli jednání nebo opomenutí, která jsou v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, která poškodila, poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů a mají společné rysy, včetně použití stejné nezákonné praktiky a poškození stejného zájmu, a jichž se souběžně dopustil tentýž obchodník alespoň ve třech členských státech;\n4)\n„rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem“ rozsáhlé protiprávní jednání, které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů alespoň ve dvou třetinách členských států představujících společně alespoň dvě třetiny celkového počtu obyvatel Unie;\n5)\n„protiprávními jednáními, na něž se vztahuje toto nařízení“ protiprávní jednání uvnitř Unie, rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem;\n6)\n„příslušným orgánem“ jakýkoli orgán veřejné moci zřízený na celostátní, regionální nebo místní úrovni a určený členským státem jakožto orgán odpovědný za vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů;\n7)\n„ústředním styčným úřadem“ orgán veřejné moci, který je členským státem určen jakožto orgán odpovědný za koordinaci uplatňování tohoto nařízení v daném členském státě;\n8)\n„určeným subjektem“ subjekt mající oprávněný zájem na ukončení nebo zákazu protiprávních jednání porušujících právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, jejž členský stát určí a příslušný orgán pověří za účelem shromáždění nezbytných informací a přijetí nezbytných donucovacích opatření, která má tento orgán k dispozici podle vnitrostátního práva, s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, který jedná jménem tohoto příslušného orgánu;\n9)\n„dožadujícím orgánem“ příslušný orgán, který podává žádost o vzájemnou pomoc;\n10)\n„dožádaným orgánem“ příslušný orgán, který obdrží žádost o vzájemnou pomoc;\n11)\n„obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem provozování svého obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkonu povolání;\n12)\n„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nesouvisí s provozováním obchodu, živnosti nebo řemesla nebo výkonem povolání;\n13)\n„stížností spotřebitele“ prohlášení doložené přiměřenými důkazy, že obchodník porušil, porušuje nebo může porušit právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů;\n14)\n„újmou společným zájmům spotřebitelů“ skutečná nebo potenciální újma zájmům celé řady spotřebitelů, kteří jsou dotčeni protiprávními jednáními uvnitř Unie, rozsáhlými protiprávními jednáními nebo rozsáhlými protiprávními jednáními s unijním rozměrem;\n15)\n„on-line rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetové stránky, části internetové stránky či aplikace, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který spotřebitelům umožňuje přístup ke zboží nebo službám tohoto obchodníka;\n16)\n„společnou kontrolní akcí (tzv.sweep)“ koordinovaná vyšetřování spotřebitelských trhů prostřednictvím souběžně koordinovaných kontrolních akcí, jejichž cílem je zkontrolovat dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů nebo odhalit protiprávní jednání porušující tyto právní předpisy Unie.\nČlánek 4\nOznámení promlčecích lhůt\nKaždý ústřední styčný úřad oznámí Komisi promlčecí lhůty, které jsou platné v jeho členském státě a které se vztahují na donucovací opatření uvedená v čl. 9 odst. 4. Komise vypracuje přehled oznámených promlčecích lhůt a zpřístupní jej příslušným orgánům.\nKAPITOLA II\nPŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A JEJICH PRAVOMOCI\nČlánek 5\nPříslušné orgány a ústřední styčné úřady\n1.   Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů a ústřední styčný úřad, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Příslušné orgány plní své povinnosti dle tohoto nařízení jako kdyby jednaly jménem spotřebitelů vlastního členského státu a svým jménem.\n3.   Ústřední styčný úřad v každém členském státě odpovídá za koordinaci vyšetřovacích a donucovacích činností týkajících se protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, která jsou prováděna příslušnými orgány, dalšími orgány veřejné moci uvedenými v článku 6 a případně určenými subjekty.\n4.   Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány a ústřední styčné úřady k dispozici potřebné zdroje k uplatňování tohoto nařízení, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, odborných znalostí, postupů a dalších mechanismů.\n5.   Pokud existuje na jejich území více než jeden příslušný orgán, zajistí členské státy, aby povinnosti těchto příslušných orgánů byly jasně vymezeny a aby příslušné orgány mezi sebou úzce spolupracovaly za účelem účinného plnění těchto povinností.\nČlánek 6\nSpolupráce při uplatňování tohoto nařízení v členských státech\n1.   Za účelem řádného uplatňování tohoto nařízení každý členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány, další orgány veřejné moci a případně určené subjekty navzájem účinně spolupracovaly.\n2.   Další orgány veřejné moci uvedené v odstavci 1 přijmou na žádost příslušného orgánu veškerá nezbytná opatření, která mají k dispozici podle vnitrostátního práva, s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n3.   Členské státy zajistí, aby měly další orgány veřejné moci uvedené v odstavci 1 k dispozici prostředky a pravomoci nezbytné k účinné spolupráci s příslušnými orgány při uplatňování tohoto nařízení. Tyto další orgány veřejné moci pravidelně informují příslušné orgány o opatřeních přijímaných v rámci uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 7\nÚloha určených subjektů\n1.   Příslušný orgán (dále jen „přikazující orgán“) může ve vhodných případech a v souladu s vnitrostátním právem vydat pokyn určenému subjektu, aby získal nezbytné informace týkající se protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo aby přijal nezbytná donucovací opatření, která má podle vnitrostátního práva k dispozici, s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu tohoto protiprávního jednání. Přikazující orgán vydá pokyn určenému subjektu, pouze pokud se po konzultaci s dožadujícím orgánem nebo s ostatními příslušnými orgány dotčenými protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, shodnou jak dožadující, tak dožádaný orgán či veškeré dotčené příslušné orgány na tom, že je pravděpodobné, že určený subjekt těmito prostředky získá nezbytné informace či dosáhne ukončení nebo zákazu protiprávního jednání způsobem, který je alespoň stejně účinný a efektivní jako způsob, kterým by byl postupoval přikazující orgán.\n2.   Pokud jsou dožadující orgán nebo ostatní příslušné orgány dotčené protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, toho názoru, že podmínky stanovené v odstavci 1 nejsou splněny, uvědomí o tom písemně a bezodkladně přikazující orgán s odůvodněním tohoto svého názoru. Pokud přikazující orgán nesdílí tento názor, může věc postoupit Komisi, která ve věci bezodkladně vydá stanovisko.\n3.   Přikazující orgán je nadále povinen získat nezbytné informace nebo přijmout nezbytná donucovací opatření, pokud se:\na)\nurčenému subjektu nepodaří bezodkladně získat nezbytné informace nebo dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení; nebo\nb)\npříslušné orgány dotčené protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, neshodnou na tom, že lze určenému subjektu vydat pokyn podle odstavce 1.\n4.   Přikazující orgán přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránil vyzrazení informací, na které se vztahují pravidla týkající se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství stanovená v článku 33.\nČlánek 8\nInformace a seznamy\n1.   Každý členský stát bezodkladně sdělí Komisi tyto informace, jakož i jakékoli jejich změny:\na)\núdaje o příslušných orgánech, ústředním styčném úřadu, určených subjektech a subjektech vydávajících externí varování podle čl. 27 odst. 1 a jejich kontaktní údaje; a\nb)\ninformace o organizaci, pravomocích a povinnostech příslušných orgánů.\n2.   Komise na svých internetových stránkách vede a aktualizuje veřejně dostupný seznam příslušných orgánů, ústředních styčných úřadů, určených subjektů a subjektů vydávajících externí varování podle čl. 27 odst. 1 nebo 2.\nČlánek 9\nMinimální pravomoci příslušných orgánů\n1.   Každý příslušný orgán má minimální vyšetřovací a donucovací pravomoci stanovené v odstavcích 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, které jsou nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení, a vykonává je v souladu s článkem 10.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 se mohou členské státy rozhodnout, že nesvěří všechny tyto pravomoci každému příslušnému orgánu, pokud každá z těchto pravomocí může být ve vztahu k jakémukoli protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, účinně a podle potřeby vykonána v souladu s článkem 10.\n3.   Příslušné orgány mají alespoň tyto vyšetřovací pravomoci:\na)\npravomoc získat přístup k veškerým dokumentům, údajům nebo informacím týkajícím se protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, v jakékoli formě či formátu, bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, či na místo, kde jsou uloženy;\nb)\npravomoc žádat jakýkoli orgán veřejné moci, agenturu nebo jiný subjekt v rámci jejich členského státu nebo jakoukoli fyzickou osobu nebo právnickou osobu o poskytnutí veškerých relevantních informací, údajů nebo dokumentů v jakémkoli formátu či formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, či místo, kde jsou uloženy, za účelem zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a za účelem zjištění podrobností takového protiprávního jednání včetně sledování finančních a datových toků, zjištění totožnosti osob zapojených do finančních a datových toků a zjištění informací týkajících se bankovních účtů a vlastnictví internetových stránek;\nc)\npravomoc provádět nezbytné kontroly na místě, včetně pravomoci vstupovat do prostor, na pozemky nebo do dopravních prostředků, které obchodník, jehož se kontrola týká, využívá k provozování obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo k výkonu povolání, nebo požádat další orgány veřejné moci, aby tak učinily, za účelem přezkoumání, zabavení, převzetí nebo získání kopií informací, údajů či dokumentů, bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy; pravomoc zabavit jakékoli informace, údaje nebo dokumenty na nezbytnou dobu a v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly; pravomoc požádat zástupce nebo zaměstnance obchodníka, jehož se kontrola týká, aby podal vysvětlení o skutečnostech, informacích, údajích či dokumentech týkajících se předmětu kontroly, a pořizovat záznamy těchto odpovědí;\nd)\npravomoc provádět kontrolní nákupy zboží nebo služeb, v případě potřeby pod krycí totožností, aby byla zjištěna protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby byly získány důkazy, včetně pravomoci pozorování, zkoumání, prostudování, demontáže nebo testování tohoto zboží nebo služeb.\n4.   Příslušné orgány mají alespoň tyto donucovací pravomoci:\na)\npravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy společným zájmům spotřebitelů;\nb)\npravomoc usilovat o získání nebo přijetí závazků obchodníka odpovědného za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, kterými se obchodník zaváže předmětné protiprávní jednání ukončit;\nc)\npravomoc získat od obchodníka z jeho vlastního podnětu dodatečné závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří byli dotčeni údajným protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo případně usilovat o získání závazků od obchodníka, které spotřebitelům, kteří byli dotčeni tímto protiprávním jednáním, zajišťují zjednání odpovídající nápravy;\nd)\npřípadně pravomoc informovat náležitými prostředky spotřebitele, kteří tvrdí, že v důsledku protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, utrpěli újmu, o tom, jak se mohou domáhat náhrady za újmu podle vnitrostátního práva;\ne)\npravomoc písemně nařídit obchodníkovi, aby ukončil protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení;\nf)\npravomoc zajistit ukončení nebo zákaz protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení;\ng)\nnejsou-li k dispozici jiné účinné prostředky k dosažení ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a s cílem zabránit riziku závažné újmy společným zájmům spotřebitelů:\ni)\npravomoc odstranit obsah nebo omezit přístup k on-line rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní;\nii)\npravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby on-line rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup; nebo\niii)\npřípadně pravomoc nařídit registrům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu;\nvčetně možnosti požádat třetí stranu nebo další orgán veřejné moci, aby provedly tato opatření;\nh)\npravomoc ukládat sankce, jako jsou pokuty nebo penále za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a za nedodržení jakéhokoli rozhodnutí, příkazu, předběžného opatření, závazku obchodníka nebo jiného opatření přijatého podle tohoto nařízení.\nSankce uvedené v písmenu h) musí být účinné, přiměřené a odrazující v souladu s požadavky právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů. Případně musí být věnována náležitá pozornost zejména povaze, závažnosti a době trvání daného protiprávního jednání.\n5.   Pravomoc ukládat sankce, jako jsou pokuty nebo penále, za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, se vztahuje na jakékoli protiprávní jednání porušující právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, pokud příslušný právní akt Unie uvedený v příloze stanovuje požadavek na zavedení sankcí. Tím není dotčena pravomoc vnitrostátních orgánů ukládat sankce podle vnitrostátního práva, jako jsou správní či jiné pokuty nebo penále, pokud právní akty Unie uvedené v příloze nestanovují požadavek na zavedení sankcí.\n6.   Příslušné orgány mají pravomoc zahajovat vyšetřování nebo řízení z moci úřední za účelem zajištění ukončení nebo zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n7.   Příslušné orgány mohou zveřejnit jakékoli pravomocné rozhodnutí, závazky obchodníka či příkazy přijaté podle tohoto nařízení, a to včetně zveřejnění totožnosti obchodníka odpovědného za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n8.   Příslušné orgány mohou v příslušných případech konzultovat spotřebitelské organizace, sdružení obchodníků, určené subjekty nebo další dotčené osoby, pokud jde o účinnost navrhovaných závazků, kterými se obchodník zaváže ukončit protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\nČlánek 10\nVýkon minimálních pravomocí\n1.   Pravomoci stanovené v článku 9 jsou vykonávány buď:\na)\npřímo příslušnými orgány v rámci jejich vlastní kompetence;\nb)\npřípadně s pomocí jiných příslušných orgánů nebo dalších orgánů veřejné moci;\nc)\npřípadně vydáním pokynů určeným subjektům; nebo\nd)\nprostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, včetně případného odvolání, není-li žádosti o přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.\n2.   Provádění a výkon pravomocí stanovených v článku 9 při uplatňování tohoto nařízení musí být přiměřené a v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv Evropské unie. Vyšetřovací a donucovací opatření přijatá při uplatňování tohoto nařízení musí být přiměřená povaze protiprávního jednání porušujícího právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, a celkové skutečné nebo potencionální újmě jím způsobené.\nKAPITOLA III\nMECHANISMUS VZÁJEMNÉ POMOCI\nČlánek 11\nŽádosti o informace\n1.   Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu na jeho žádost bezodkladně a v každém případě do 30 dnů, nebylo-li dohodnuto jinak, veškeré relevantní informace nezbytné ke zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání uvnitř Unie, a k ukončení takového protiprávního jednání.\n2.   Dožádaný orgán provede vhodné a nezbytné vyšetřování nebo přijme jiná nezbytná či vhodná opatření s cílem shromáždit požadované informace. Je-li to nezbytné, předmětné vyšetřování se provede za pomoci dalších orgánů veřejné moci či určených subjektů.\n3.   Na žádost dožadujícího orgánu může dožádaný orgán povolit úředníkům dožadujícího orgánu, aby doprovázeli úředníky dožádaného orgánu při jejich vyšetřování.\nČlánek 12\nŽádosti o donucovací opatření\n1.   Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán veškerá nezbytná a přiměřená donucovací opatření s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie, a to prostřednictvím výkonu pravomocí stanovených v článku 9 a jakýchkoli dalších pravomocí udělených podle vnitrostátního práva. Dožádaný orgán určí vhodná donucovací opatření potřebná k dosažení ukončení nebo zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie, která přijme bezodkladně a nejpozději do šesti měsíců od obdržení žádosti, nejsou-li uvedeny zvláštní důvody pro prodloužení této lhůty. V případě potřeby uloží dožádaný orgán obchodníkovi odpovědnému za protiprávní jednání uvnitř Unie sankce, jako jsou pokuty nebo penále. Dožádaný orgán může obdržet od obchodníka, z jeho vlastního podnětu, dodatečné závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří byli údajným protiprávním jednáním uvnitř Unie dotčeni, nebo případně může usilovat o získání závazků od obchodníka, které zajišťují zjednání přiměřené nápravy pro spotřebitele, kteří byli tímto protiprávním jednáním dotčeni.\n2.   Dožádaný orgán pravidelně informuje dožadující orgán o krocích a opatřeních, které přijal, a o krocích a opatřeních, které má v úmyslu přijmout. Dožádaný orgán použije elektronickou databázi stanovenou v článku 35, aby dožadujícímu orgánu, příslušným orgánům jiných členských států a Komisi bezodkladně oznámil přijatá opatření a účinky těchto opatření na protiprávní jednání uvnitř Unie, včetně těchto informací:\na)\nzda byla uložena předběžná opatření;\nb)\nzda bylo protiprávní jednání ukončeno;\nc)\nkterá opatření byla přijata a zda byla tato opatření provedena;\nd)\ndo jaké míry byly spotřebitelům, kteří byli údajným protiprávním jednáním dotčeni, nabídnuty závazky ke zjednání nápravy.\nČlánek 13\nPostup pro žádosti o vzájemnou pomoc\n1.   V žádosti o vzájemnou pomoc dožadující orgán poskytne informace nezbytné k tomu, aby umožnily dožádanému orgánu této žádosti vyhovět, včetně nezbytných důkazů, které lze získat pouze v členském státě dožadujícího orgánu.\n2.   Dožadující orgán zasílá tyto žádosti o vzájemnou pomoc ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožádaného orgánu a pro informaci ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožadujícího orgánu. Ústřední styčný úřad členského státu dožádaného orgánu žádosti bezodkladně postupuje vhodnému příslušnému orgánu.\n3.   Žádosti o vzájemnou pomoc a veškerá s nimi související sdělení se podávají písemně na standardizovaných formulářích a zasílají se elektronicky prostřednictvím elektronické databáze upravené v článku 35.\n4.   Dotčené příslušné orgány se dohodnou na jazycích, ve kterých budou podávány žádosti o vzájemnou pomoc a veškerá s nimi související sdělení.\n5.   Nelze-li dosáhnout dohody ohledně jazyků, podávají se žádosti o vzájemnou pomoc v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu dožadujícího orgánu a odpovědi v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu dožádaného orgánu. V takovém případě je každý příslušný orgán odpovědný za nezbytné překlady žádostí, odpovědí a dalších dokumentů, které obdrží od jiného příslušného orgánu.\n6.   Dožádaný orgán odpoví přímo jak dožadujícímu orgánu, tak ústředním styčným úřadům členských států dožadujícího orgánu a dožádaného orgánu.\nČlánek 14\nOdmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc\n1.   Dožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o informace podle článku 11, pokud se uplatní jedna nebo více z těchto podmínek:\na)\npo konzultaci s dožadujícím orgánem se ukáže, že dožadující orgán nepotřebuje požadovanou informaci ke zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání uvnitř Unie nebo zda existuje důvodné podezření, že k němu může dojít;\nb)\ndožadující orgán nesouhlasí s tím, že informace podléhají pravidlům týkajícím se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství stanoveným v článku 33;\nc)\njiž bylo zahájeno trestní vyšetřování nebo soudní řízení před justičním orgánem členského státu dožádaného orgánu nebo dožadujícího orgánu proti témuž obchodníkovi ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie.\n2.   Dožádaný orgán může, po konzultaci s dožadujícím orgánem, odmítnout vyhovět žádosti o donucovací opatření podle článku 12, pokud se uplatní jedna nebo více z těchto podmínek:\na)\njustiční orgány členského státu dožádaného orgánu již zahájily trestní vyšetřování nebo soudní řízení nebo již existuje rozsudek, soudní smír nebo soudní rozhodnutí ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie a ohledně téhož obchodníka;\nb)\njiž byl zahájen výkon nezbytných donucovacích pravomocí, nebo již bylo přijato správní rozhodnutí ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie a ohledně téhož obchodníka v členském státu dožádaného orgánu s cílem dosáhnout rychlého a účinného ukončení nebo zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie;\nc)\nna základě náležitého vyšetřování dojde dožádaný orgán k závěru, že nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání uvnitř Unie;\nd)\ndožádaný orgán dojde k závěru, že dožadující orgán neposkytl informace, které jsou nezbytné podle čl. 13 odst. 1;\ne)\ndožádaný orgán přijal závazky navržené obchodníkem, že ukončí protiprávní jednání uvnitř Unie ve stanovené lhůtě, přičemž tato lhůta ještě neuplynula.\nDožádaný orgán však žádosti o donucovací opatření podle článku 12 vyhoví, pokud obchodník nedodrží přijaté závazky ve lhůtě uvedené v písmenu e) prvního pododstavce.\n3.   Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán a Komisi o jakémkoli odmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc, přičemž uvede důvody tohoto odmítnutí.\n4.   V případě neshody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem může dožadující orgán nebo dožádaný orgán postoupit věc Komisi, která ve věci bezodkladně vydá stanovisko. Pokud není věc postoupena Komisi, může přesto Komise vydat stanovisko z vlastního podnětu. Za účelem vydání tohoto stanoviska může Komise požádat o relevantní informace a dokumenty, které si mezi sebou dožadující orgán a dožádaný orgán vyměnily.\n5.   Komise sleduje fungování mechanismu vzájemné pomoci a dodržování postupů a lhůt pro vyřizování žádostí o vzájemnou pomoc ze strany příslušných orgánů. Komise má přístup k žádostem o vzájemnou pomoc a k informacím a dokumentům vyměňovaným mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem.\n6.   V náležitých případech může Komise vydat pokyny a poskytovat poradenství členským státům s cílem zajistit účinné a účelné fungování mechanismu vzájemné pomoci.\nKAPITOLA IV\nMECHANISMY PRO KOORDINOVANÉ VYŠETŘOVÁNÍ A VYMÁHÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ U ROZSÁHLÝCH PROTIPRÁVNÍCH JEDNÁNÍ A ROZSÁHLÝCH PROTIPRÁVNÍCH JEDNÁNÍ S UNIJNÍM ROZMĚREM\nČlánek 15\nPostupy pro rozhodování mezi členskými státy\nV otázkách, na které se vztahuje tato kapitola, jednají dotčené příslušné orgány na základě konsenzu.\nČlánek 16\nObecné zásady spolupráce\n1.   Pokud existuje důvodné podezření, že dochází k rozsáhlému protiprávnímu jednání nebo rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem, příslušné orgány dotčené tímto protiprávním jednáním a Komise bezodkladně informují sebe navzájem a ústřední styčné úřady dotčené tímto protiprávním jednáním prostřednictvím vydání varování podle článku 26.\n2.   Příslušné orgány dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem koordinují svá vyšetřovací a donucovací opatření, která přijmou při řešení těchto protiprávních jednání. Bezodkladně si vyměňují veškeré nezbytné důkazy a informace a poskytují sobě navzájem i Komisi veškerou nezbytnou pomoc.\n3.   Příslušné orgány dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem zajistí, aby byly shromážděny veškeré nezbytné důkazy a informace a byla přijata veškerá nezbytná donucovací opatření za účelem dosažení ukončení nebo zákazu tohoto protiprávního jednání.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 2, nemá toto nařízení vliv na vnitrostátní vyšetřovací a donucovací činnosti prováděné příslušnými orgány, pokud jde o totéž protiprávní jednání, kterého se dopouští tentýž obchodník.\n5.   V náležitých případech mohou příslušné orgány vyzvat úředníky Komise a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k účasti na koordinovaných vyšetřováních, donucovacích opatřeních a dalších opatřeních, na která se vztahuje tato kapitola.\nČlánek 17\nZahájení koordinovaného postupu a určení koordinátora\n1.   Pokud existuje důvodné podezření na rozsáhlé protiprávní jednání, příslušné orgány dotčené tímto protiprávním jednáním přistoupí k zahájení koordinovaného postupu, který musí být založený na jejich vzájemné dohodě. Zahájení koordinovaného postupu se bezodkladně oznámí ústředním styčným úřadům dotčeným tímto protiprávním jednáním a Komisi.\n2.   Příslušné orgány dotčené podezřením na rozsáhlé protiprávní jednání určí jeden příslušný orgán dotčený podezřením na rozsáhlé protiprávní jednání jakožto koordinátora. Pokud nejsou tyto příslušné orgány schopny dosáhnout dohody na tomto určení, převezme úlohu koordinátora Komise.\n3.   Pokud má Komise důvodné podezření, že dochází k rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem, oznámí to podle článku 26 bezodkladně příslušným orgánům a ústředním styčným úřadům, které jsou tímto údajným protiprávním jednáním dotčeny. V tomto oznámení Komise uvede důvody pro případné zahájení koordinovaného postupu. Příslušné orgány dotčené údajným rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem provedou na základě dostupných informací nebo informací, které jsou jim snadno přístupné, náležitá vyšetřování. Příslušné orgány dotčené údajným rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem oznámí podle článku 26 výsledky těchto vyšetřování ostatním příslušným orgánům, ústředním styčným úřadům dotčeným tímto protiprávním jednáním a Komisi, a to do jednoho měsíce ode dne oznámení Komise. Pokud z těchto vyšetřování vyplývá, že může docházet k rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem, příslušné orgány dotčené tímto protiprávním jednáním začnou postupovat koordinovaně a přijmou opatření stanovená v článku 19, nebo v náležitých případech opatření stanovená v článcích 20 a 21.\n4.   Koordinovaný postup uvedený v odstavci 3 je koordinován Komisí.\n5.   Příslušný orgán se připojí ke koordinovanému postupu, pokud se v jeho průběhu ukáže, že je předmětným rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem dotčen.\nČlánek 18\nDůvody pro odmítnutí účasti na koordinovaném postupu\n1.   Příslušný orgán může odmítnout účastnit se koordinovaného postupu z kteréhokoli z následujících důvodů:\na)\nv členském státě příslušného orgánu již bylo zahájeno ohledně téhož obchodníka trestní vyšetřování nebo soudní řízení, byl vydán rozsudek nebo bylo dosaženo soudního smíru ve věci téhož protiprávního jednání;\nb)\nv členském státě příslušného orgánu byl již před vydáním varování uvedeného v čl. 17 odst. 3 zahájen výkon nezbytných donucovacích pravomocí, nebo již bylo vydáno správní rozhodnutí ohledně téhož obchodníka ve věci téhož protiprávního jednání s cílem dosáhnout rychlého a účinného ukončení nebo zákazu předmětného rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem;\nc)\nna základě náležitého vyšetřování je zřejmé, že skutečný nebo potenciální dopad údajného rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem je v členském státě příslušného orgánu zanedbatelný, a tento příslušný orgán tedy nemusí přijímat žádná donucovací opatření;\nd)\nk předmětnému rozsáhlému protiprávnímu jednání nebo rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem v členském státě příslušného orgánu nedošlo, a tento příslušný orgán tedy nemusí přijímat žádná donucovací opatření;\ne)\npříslušný orgán přijal závazky navržené obchodníkem odpovědným za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem, že ukončí toto protiprávní jednání v členském státě tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto závazky byly splněny, a příslušný orgán tedy nemusí přijmout žádná donucovací opatření.\n2.   Pokud se příslušný orgán odmítne účastnit koordinovaného postupu, bezodkladně informuje o svém rozhodnutí Komisi a ostatní příslušné orgány a ústřední styčné úřady dotčené rozsáhlým protiprávním jednáním nebo rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí a doloží nezbytné podpůrné dokumenty.\nČlánek 19\nVyšetřovací opatření při koordinovaných postupech\n1.   Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem zajistí, aby vyšetřování a kontroly probíhaly účinně, efektivně a koordinovaně. Usilují o to, aby vyšetřování a kontroly prováděly souběžně a aby v míře, v níž to dovoluje vnitrostátní procesní právo, prováděly předběžná opatření.\n2.   Mechanismus vzájemné pomoci podle kapitoly III lze, v případě potřeby, využít zejména ke shromažďování nezbytných důkazů a dalších informací od členských států jiných než od členských států dotčených koordinovaným postupem nebo k zajištění toho, aby dotčený obchodník neobcházel donucovací opatření.\n3.   Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem stanoví ve vhodných případech výsledek vyšetřování a posouzení rozsáhlého protiprávního jednání nebo případně rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem ve společném postoji, na kterém se vzájemně dohodnou.\n4.   Pokud se příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem nedohodnou jinak, koordinátor sdělí společný postoj obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem. Obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem se poskytne možnost vyjádřit se k obsahu společného postoje.\n5.   Aniž by byl dotčen článek 15 nebo pravidla týkající se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství stanovená v článku 33, rozhodnou případně příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem o zveřejnění společného postoje nebo jeho částí na svých internetových stránkách a mohou usilovat o získání názorů spotřebitelských organizací, sdružení obchodníků a dalších dotčených stran. Komise zveřejní společný postoj nebo jeho části na svých internetových stránkách po dohodě s dotčenými příslušnými orgány.\nČlánek 20\nZávazky při koordinovaných postupech\n1.   Na základě společného postoje přijatého podle čl. 19 odst. 3 mohou příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem vyzvat obchodníka odpovědného za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem, aby ve stanovené lhůtě navrhl závazky k ukončení tohoto protiprávního jednání. Obchodník může rovněž z vlastního podnětu navrhnout závazky k ukončení tohoto protiprávního jednání, nebo nabídnout závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří byli tímto protiprávním jednáním dotčeni.\n2.   Ve vhodných případech, a aniž jsou dotčena pravidla týkající se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství stanovená v článku 33, mohou příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem zveřejnit na svých internetových stránkách závazky navržené obchodníkem odpovědným za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem, nebo případně může Komise zveřejnit závazky navržené tímto obchodníkem na svých internetových stránkách, pokud to dotčené příslušné orgány požadují. Příslušné orgány a Komise mohou usilovat o získání názorů spotřebitelských organizací, sdružení obchodníků a jiných dotčených stran.\n3.   Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem posoudí navržené závazky a sdělí výsledek tohoto posouzení obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem, a pokud obchodník nabídl závazky ke zjednání nápravy, případně informují spotřebitele, kteří tvrdí, že v důsledku tohoto protiprávního jednání utrpěli újmu. Pokud jsou závazky přiměřené a dostatečné k ukončení rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem, příslušné orgány tyto závazky přijmou a stanoví lhůtu, v níž musí být splněny.\n4.   Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem plnění závazků sledují. Zejména zajistí, aby obchodník odpovědný za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem pravidelně koordinátorovi vykazoval svůj pokrok při plnění závazků. Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem si v patřičných případech mohou vyžádat názory spotřebitelských organizací a odborníků s cílem ověřit, zda jsou kroky realizované obchodníkem v souladu s předmětnými závazky.\nČlánek 21\nDonucovací opatření při koordinovaných postupech\n1.   Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem přijmou v rámci své jurisdikce veškerá nezbytná donucovací opatření proti obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu tohoto protiprávního jednání.\nV náležitých případech uloží obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem sankce, jako jsou pokuty nebo penále. Příslušné orgány mohou obdržet od obchodníka z jeho vlastního podnětu dodatečné závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří jsou údajným rozsáhlým protiprávním jednáním nebo údajným rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem dotčeni, nebo mohou případně usilovat o získání závazků od obchodníka, které nabídnou zjednání odpovídající nápravy pro spotřebitele, kteří byli tímto protiprávním jednáním dotčeni.\nDonucovací opatření jsou zvláště vhodná v těchto případech:\na)\nje nezbytné okamžité donucovací opatření, aby došlo k rychlému a účinnému ukončení nebo zákazu protiprávního jednání;\nb)\nje nepravděpodobné, že protiprávní jednání v důsledku závazků navržených obchodníkem odpovědným za protiprávní jednání skončí;\nc)\nobchodník odpovědný za protiprávní jednání nenavrhl závazky před uplynutím lhůty stanovené dotčenými příslušnými orgány pro jejich předložení;\nd)\nzávazky, které obchodník odpovědný za protiprávní jednání navrhl, nejsou dostatečné k tomu, aby bylo zajištěno ukončení protiprávního jednání nebo případně zjednána náprava pro spotřebitele, kteří tímto protiprávním jednáním utrpěli újmu; nebo\ne)\nobchodník odpovědný za protiprávní jednání ve lhůtě uvedené v čl. 20 odst. 3 nesplnil závazky týkající se ukončení protiprávního jednání nebo případně zjednání nápravy pro spotřebitele, kteří protiprávním jednáním utrpěli újmu.\n2.   Donucovací opatření podle odstavce 1 jsou přijímána účinně, efektivně a koordinovaně s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem. Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem usilují o přijetí donucovacích opatření souběžně ve všech členských státech dotčených tímto protiprávním jednáním.\nČlánek 22\nUkončení koordinovaných postupů\n1.   Koordinovaný postup se ukončí, pokud příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem dojdou k závěru, že rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem bylo ve všech dotčených členských státech ukončeno nebo zakázáno, nebo že k němu nedošlo.\n2.   Koordinátor o ukončení koordinovaného postupu bezodkladně uvědomí Komisi a případně příslušné orgány a ústřední styčné úřady členských států dotčených koordinovaným postupem.\nČlánek 23\nÚloha koordinátora\n1.   Koordinátor určený v souladu s článkem 17 nebo 29 zejména:\na)\nzajišťuje, aby byly všechny dotčené příslušné orgány a Komise řádně a včas informovány o pokroku vyšetřování nebo případně donucovacího opatření, a o předpokládaných dalších krocích a opatřeních, která je třeba přijmout;\nb)\nkoordinuje a sleduje vyšetřovací opatření přijatá dotčenými příslušný orgány v souladu s tímto nařízením;\nc)\nkoordinuje přípravu a sdílení všech nezbytných dokumentů s dotčenými příslušnými orgány a Komisí;\nd)\nudržuje kontakt s obchodníkem a dalšími stranami dotčenými vyšetřovacími nebo případně donucovacími opatřeními, pokud se dotčené příslušné orgány a koordinátor nedohodnou jinak;\ne)\nv náležitých případech koordinuje posuzování, konzultace a sledování dotčenými příslušnými orgány, stejně jako další kroky nezbytné ke zpracování a plnění závazků navržených dotčenými obchodníky;\nf)\nv náležitých případech koordinuje donucovací opatření přijatá dotčenými příslušnými orgány;\ng)\nkoordinuje žádosti o vzájemnou pomoc podané dotčenými příslušnými orgány podle kapitoly III.\n2.   Koordinátor nenese odpovědnost za jednání či opomenutí dotčených příslušných orgánů při výkonu pravomocí stanovených v článku 9.\n3.   Pokud se koordinované postupy týkají rozsáhlých protiprávních jednání nebo rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem porušujících právní akty Unie uvedené v čl. 2 odst. 10, vyzve koordinátor Evropský orgán pro bankovnictví, aby zastával úlohu pozorovatele.\nČlánek 24\nJazykový režim\n1.   Dotčené příslušné orgány se dohodnou na jazycích používaných příslušnými orgány pro oznámení, jakož i pro veškerá sdělení, na něž se vztahuje tato kapitola, spojená s koordinovanými postupy a společnými kontrolními akcemi.\n2.   Pokud není možné dosáhnout dohody mezi dotčenými příslušnými orgány, zasílají se oznámení a další sdělení v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu, který oznámení či další sdělení provádí. V tomto případě, je-li to nezbytné, je každý dotčený příslušný orgán odpovědný za překlady oznámení, sdělení a dalších dokumentů, které obdrží od jiných příslušných orgánů.\nČlánek 25\nJazykové režimy pro komunikaci s obchodníky\nPro účely postupů stanovených v této kapitole je obchodník oprávněn komunikovat v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků používaných pro úřední účely v členském státě, v němž je usazen nebo má bydliště.\nKAPITOLA V\nCELOUNIJNÍ ČINNOSTI\nČlánek 26\nVarování\n1.   Příslušný orgán bezodkladně uvědomí Komisi, jiné příslušné orgány a ústřední styčné úřady o jakémkoli důvodném podezření, že na jeho území dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, které by mohlo mít dopad na zájmy spotřebitelů v jiných členských státech.\n2.   Komise bezodkladně uvědomí dotčené příslušné orgány a ústřední styčné úřady o jakémkoli důvodném podezření, že dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\n3.   Při oznámeních, totiž při vydávání varování, podle odstavců 1 a 2 příslušný orgán nebo Komise uvedou ohledně podezření, že dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména tyto informace, jsou-li k dispozici:\na)\npopis jednání nebo opomenutí představujícího protiprávní jednání;\nb)\npodrobnosti o výrobku nebo službě dotčených protiprávním jednáním;\nc)\nnázvy členských států dotčených nebo potenciálně dotčených protiprávním jednáním;\nd)\ntotožnost obchodníka nebo obchodníků odpovědných nebo podezřelých z protiprávního jednání;\ne)\nprávní základ pro možná opatření s odkazem na vnitrostátní právo a odpovídající ustanovení právních aktů Unie uvedených v příloze;\nf)\npopis soudních řízení, donucovacích opatření či dalších opatření přijatých s ohledem na dané protiprávní jednání a jejich data a trvání, jakož i jejich stav;\ng)\ntotožnosti příslušných orgánů, které vedou soudní řízení a přijímají další opatření.\n4.   Při vydávání varování může příslušný orgán požádat příslušné orgány a příslušné ústřední styčné úřady v jiných členských státech a Komisi, nebo Komise může požádat příslušné orgány a příslušné ústřední styčné úřady v jiných členských státech o ověření, zda na základě dostupných informací nebo informací jednoduše přístupných dotčeným příslušným orgánům nebo případně Komisi neexistuje podezření, že k podobným protiprávním jednáním dochází i na území těchto jiných členských států, nebo zda v jiných členských státech proti takovým případům protiprávních jednání již nebyla učiněna donucovací opatření. Tyto příslušné orgány jiných členských států a Komise na žádost bezodkladně odpoví.\nČlánek 27\nExterní varování\n1.   Každý členský stát svěří, pokud je to opodstatněné, určeným subjektům, evropským spotřebitelským centrům, spotřebitelským organizacím a sdružením spotřebitelů a případně sdružením obchodníků, která mají nezbytné odborné znalosti, pravomoc vydávat varování příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi týkající se podezření na protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a poskytovat informace, které mají k dispozici, podle čl. 26 odst. 3 (dále jen „externí varování“). Každý členský stát bezodkladně předloží Komisi seznam těchto subjektů a informuje ji o jeho jakýchkoli změnách.\n2.   Komise po konzultaci s členskými státy svěří sdružením zastupujícím zájmy spotřebitele a případně zájmy obchodníků na úrovni Unie pravomoc vydávat externí varování.\n3.   Příslušné orgány nejsou v reakci na externí varování povinny zahájit řízení ani přijímat jiná opatření. Subjekty, které vydávají externí varování, zajistí, aby byly poskytnuté informace správné, aktuální a přesné a bezodkladně je opraví, případně odstraní, podle dané situace.\nČlánek 28\nVýměna dalších informací relevantních pro odhalování protiprávních jednání\nPříslušné orgány prostřednictvím elektronické databáze uvedené v článku 35 v rozsahu nezbytném k dosažení cílů tohoto nařízení bezodkladně oznámí Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států jakékoli opatření, jež přijaly za účelem řešení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, v rámci své jurisdikce, pokud mají podezření, že předmětné protiprávní jednání může ovlivnit zájmy spotřebitelů v jiných členských státech.\nČlánek 29\nSpolečné kontrolní akce (tzv. sweepy)\n1.   Příslušné orgány mohou rozhodnout o provedení společných kontrolních akcí s cílem ověřit, zda jsou dodržovány právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, nebo odhalit protiprávní jednání porušující tyto právní předpisy. Pokud se zapojené příslušné orgány nedohodnou jinak, jsou společné kontrolní akce koordinovány Komisí.\n2.   Zapojené příslušné orgány mohou při provádění společných kontrolní akcí účinně využívat vyšetřovací pravomoci stanovené v čl. 9 odst. 3 a jakékoli další pravomoci, které jim svěřuje vnitrostátní právo.\n3.   Příslušné orgány mohou k účasti na společných kontrolních akcích přizvat určené subjekty, úředníky Komise a další doprovázející osoby pověřené Komisí.\nČlánek 30\nKoordinace dalších činností přispívajících k vyšetřování a vymáhání dodržování právních předpisů\n1.   Členské státy v rozsahu nezbytném k dosažení cíle tohoto nařízení informují sebe navzájem a Komisi o svých činnostech v těchto oblastech:\na)\nodborné vzdělávání úředníků zapojených do uplatňování tohoto nařízení;\nb)\nshromažďování, hodnocení a výměna údajů o stížnostech spotřebitelů;\nc)\ntvorba odvětvových sítí úředníků;\nd)\ntvorba informačních a komunikačních nástrojů; a\ne)\npřípadně tvorba norem, metodik a pokynů týkajících se uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Členské státy mohou v rozsahu nezbytném k dosažení cíle tohoto nařízení koordinovat a společně organizovat činnosti v oblastech uvedených v odstavci 1.\nČlánek 31\nVýměna úředníků mezi příslušnými orgány\n1.   Příslušné orgány se mohou v zájmu zlepšení spolupráce zapojovat do programů výměn úředníků z jiných členských států. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření, která úředníkům z jiných členských států umožní účinně se zapojit do činností příslušného orgánu. Pro tento účel jsou tito úředníci oprávněni plnit úkoly jim svěřené hostitelským příslušným orgánem v souladu s právními předpisy jeho členského státu.\n2.   Občanskoprávní a trestní odpovědnost úředníka se po dobu výměny řídí stejnými pravidly jako odpovědnost úředníků hostitelského příslušného orgánu. Úředníci z jiných členských států dodržují profesní standardy a náležitá interní pravidla chování hostitelského příslušného orgánu. Tato pravidla chování zejména zajišťují ochranu osob, pokud jde o zpracování osobních údajů, korektnost postupů a řádné dodržování pravidel týkajících se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství, stanovených v článku 33.\nČlánek 32\nMezinárodní spolupráce\n1.   Unie v rozsahu nezbytném k dosažení cíle tohoto nařízení spolupracuje se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblastech působnosti tohoto nařízení s cílem chránit zájmy spotřebitelů. Unie a dotčené třetí země mohou uzavřít dohody stanovující ujednání pro spolupráci, včetně vypracování ujednání o vzájemné pomoci, výměny důvěrných informací a programů výměn zaměstnanců.\n2.   Dohody o spolupráci a vzájemné pomoci za účelem ochrany a posílení zájmů spotřebitelů, uzavřené mezi Unií a třetími zeměmi, musí dodržovat příslušná pravidla týkající se ochrany údajů použitelná pro předávání osobních údajů do třetích zemí.\n3.   Pokud příslušný orgán obdrží od orgánu třetí země informace, které mohou být relevantní pro příslušné orgány jiných členských států, sdělí tyto informace těmto příslušným orgánům v rozsahu, v jakém mu to dovolují použitelné dvoustranné dohody o pomoci uzavřené s danou třetí zemí, a v rozsahu, v jakém jsou tyto informace v souladu s právem Unie týkajícím se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.\n4.   Informace sdělené podle tohoto nařízení může příslušný orgán rovněž sdělit orgánu třetí země podle dvoustranné dohody o spolupráci s touto třetí zemí, pokud příslušný orgán, který informace původně poskytl, vyjádří souhlas a pokud je to v souladu s právem Unie týkajícím se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.\nKAPITOLA VI\nSPOLEČNÁ UJEDNÁNÍ\nČlánek 33\nPoužívání a sdělování informací a profesní a obchodní tajemství\n1.   Informace shromážděné příslušnými orgány a Komisí nebo sdělené příslušným orgánům a Komisi při uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k zajištění souladu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů.\n2.   S informacemi uvedenými v odstavci 1 se nakládá jako s důvěrnými a tyto informace se používají nebo sdělují pouze s náležitým ohledem na obchodní zájmy fyzické osoby či právnické osoby, včetně obchodního tajemství a duševního vlastnictví.\n3.   Příslušné orgány však mohou po konzultaci příslušného orgánu, který informace poskytl, sdělovat informace nezbytné k:\na)\nprokázání protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení; nebo\nb)\ndosažení ukončení nebo zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.\nČlánek 34\nPoužití důkazů a nálezů z vyšetřování\nPříslušné orgány mohou jako důkazy použít veškeré sdělené informace, dokumenty, zjištění, prohlášení, ověřené kopie nebo zprávy stejným způsobem jako obdobné dokumenty získané ve vlastním členském státě, bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy.\nČlánek 35\nElektronická databáze\n1.   Komise zřídí a vede elektronickou databázi pro veškerou komunikaci mezi příslušnými orgány, ústředními styčnými úřady a Komisí podle tohoto nařízení. Všechny informace zaslané prostřednictvím elektronické databáze se ukládají a zpracovávají v této elektronické databázi. Tato databáze se zpřístupní příslušným orgánům, ústředním styčným úřadům a Komisi.\n2.   Informace poskytnuté subjekty vydávajícími externí varování podle čl. 27 odst. 1 nebo 2 se ukládají a zpracovávají v elektronické databázi. Tyto subjekty však nemají do této databáze přístup.\n3.   Pokud příslušný orgán, určený subjekt nebo subjekt vydávající externí varování podle čl. 27 odst. 1 nebo 2 zjistí, že se varování týkající se protiprávního jednání, které vydal podle článku 26 nebo 27, následně ukázalo jako nepodložené, toto varování odvolá. Komise bezodkladně odstraní z databáze příslušné informace a vyrozumí strany o důvodech jejich odstranění.\nÚdaje týkající se protiprávního jednání se uchovávají v elektronické databázi pouze po dobu nezbytnou pro dosažení účelu, pro který byly shromažďovány a zpracovávány, neuchovávají se však déle než po dobu pěti let ode dne, kdy:\na)\ndožádaný orgán oznámí Komisi podle čl. 12 odst. 2, že skončilo protiprávní jednání uvnitř Unie;\nb)\nkoordinátor oznámí ukončení koordinovaného postupu podle čl. 22 odst. 1; nebo\nc)\njsou informace zadány do databáze ve všech ostatních případech.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví praktická a provozní opatření pro fungování elektronické databáze. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.\nČlánek 36\nVzdání se nároku na náhradu nákladů\n1.   Členské státy se vzdávají veškerých nároků na náhradu nákladů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, pokud se jedná o žádosti o donucovací opatření podle článku 12, zůstává členský stát dožadujícího orgánu, odpovědný členskému státu dožádaného orgánu za veškeré náklady a ztráty vzniklé v důsledku opatření zrušených a prohlášených soudem za nedůvodná, pokud jde o skutkovou podstatu předmětného protiprávního jednání.\nČlánek 37\nPriority v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů\n1.   Do dne 17. ledna 2020 a poté každé dva roky si členské státy vymění mezi sebou navzájem a s Komisí informace o svých prioritách v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů, pokud jde o uplatňování tohoto nařízení.\nTyto informace zahrnují:\na)\ninformace týkající se tržních trendů, které mohou mít dopad na zájmy spotřebitelů v dotčeném členském státě a v jiných členských státech;\nb)\npřehled činností prováděných podle tohoto nařízení během posledních dvou let, zejména vyšetřovacích a donucovacích opatření týkajících se rozsáhlých protiprávních jednání;\nc)\nstatistiky vyměňované prostřednictvím varování uvedených v článku 26;\nd)\npředběžné prioritní oblasti pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů v dotčeném členském státě na následující dva roky; a\ne)\nnavrhované prioritní oblasti pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů na úrovni Unie na následující dva roky.\n2.   Aniž je dotčen článek 33, Komise každé dva roky vypracuje přehled informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) a zveřejní jej. Komise o tom rovněž informuje Evropský parlament.\n3.   V případech, kdy dojde k podstatné změně okolností nebo podmínek na trhu během dvouletého období od posledního předložení informací o jejich prioritách v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů, členské státy tyto své priority aktualizují a informují o tom ostatní členské státy a Komisi.\n4.   Komise vypracuje souhrn priorit v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů předložených členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku a každoročně podává zprávu výboru uvedenému v čl. 38 odst. 1 s cílem usnadnit stanovování priorit činností podle tohoto nařízení. Komise si s členskými státy vyměňuje osvědčené postupy a referenční srovnávání, zejména s ohledem na činnosti v oblasti budování kapacit.\nKAPITOLA VII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 38\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 39\nOznámení\nČlenské státy bezodkladně sdělí Komisi znění veškerých ustanovení vnitrostátních právních předpisů v oblasti působnosti tohoto nařízení, které přijmou, jakož i dohod v oblasti působnosti tohoto nařízení, kromě dohod týkajících se jednotlivých případů, které uzavřou.\nČlánek 40\nPodávání zpráv\n1.   Do dne 17. ledna 2023 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Tato zpráva bude obsahovat hodnocení uplatňování tohoto nařízení, včetně posouzení účinnosti vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na pravomoci příslušných orgánů stanovené v článku 9, zejména přezkoumání toho, jak se na hlavních spotřebitelských trzích, kterých se týká přeshraniční obchodování, vyvinulo dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů ze strany obchodníků.\nKe zprávě se případně připojí legislativní návrh.\nČlánek 41\nZrušení\nNařízení (ES) č. 2006/2004 se zrušuje s účinkem ode dne 17. ledna 2020.\nČlánek 42\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 17. ledna 2020.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 12. prosince 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nM. MAASIKAS\n(1)  Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 100.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2017.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).\n(11)  Nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30).\nPŘÍLOHA\nSměrnice a nařízení uvedené v čl. 3 bodu 1\n1.\nSměrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).\n2.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).\n3.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12).\n4.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n5.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100.\n6.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13.\n7.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).\n8.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).\n9.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).\n10.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).\n11.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8.\n12.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20.\n13.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).\n14.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).\n15.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24.\n16.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10).\n17.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26.\n18.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).\n19.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).\n20.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).\n21.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13.\n22.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14.\n23.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II.\n24.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2.\n25.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).\n26.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1).", "summary": "Spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro právní předpisy na ochranu zájmů spotřebitelů\nSpolupráce mezi vnitrostátními orgány pro právní předpisy na ochranu zájmů spotřebitelů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2017/2394 – spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je chránit spotřebitele před přeshraničním protiprávním jednáním porušujícím právo na ochranu spotřebitele EU modernizací vzájemné spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů v zemích EU, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a spolupráce s Evropskou komisí.\nNová pravidla posilují důvěru spotřebitelů a podniků v elektronické obchodování v EU.\nZrušuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 2006/2004 ze dne 17. ledna 2020.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení se vztahuje na 26 právních předpisů EU, které chrání zájmy spotřebitelů a které jsou uvedeny v příloze (nové právní předpisy mohou být přidány v budoucnu s cílem rozšířit oblast působnosti nařízení na nové oblasti právních předpisů), a vztahuje se na jakékoli protiprávní jednání porušující tyto právní předpisy.\nMůže se jednat o tato protiprávní jednání:protiprávní jednání uvnitř EU: pokud spotřebitelé žijí v jiné zemi EU, než je ta, v nížk protiprávnímu jednání došlo,má sídlo příslušný obchodník nebokde se nachází relevantní důkazy nebo majetek;  rozsáhlé protiprávní jednání: jednání nebo opomenutí které je v rozporu s právními předpisy EU na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v nejméně dvou zemích EU jiných, než je země, v nížmá předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo,je usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí nebose nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka; nebo  jakákoli jednání nebo opomenutí, která jsou v rozporu s právními předpisy EU na ochranu zájmů spotřebitelů, která poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů a mají společné rysy, včetněpoužití stejné nezákonné praktiky,poškození stejného zájmu, ajichž se souběžně dopustiltentýž obchodník alespoň ve třech zemích EU;   rozsáhlé protiprávní jednání s rozměrem EU: postižení spotřebitelé žijí alespoň ve dvou třetinách zemí EU představujících společně alespoň dvě třetiny celkového počtu obyvatel EU.  Protiprávním jednáním může být jednání nebo opomenutí a může být ukončeno před zahájením nebo dokončením donucovacích opatření.\nPříslušné orgány\nKaždá země EU musí určit a poskytnout zdroje pro:ústřední styčný úřad zodpovědný za koordinaci vyšetřovacích a donucovacích činností a za zajištění účinné spolupráce,  jeden nebo více příslušných orgánů zodpovědných za uplatňování tohoto nařízení.  Země EU mohou také podle potřeby zapojit určené subjekty s cílem shromažďovat informace o protiprávním jednání nebo provádět donucovací opatření, a to za určitých podmínek nařízení.\nNařízení uvádí seznam minimálních vyšetřovacích a donucovacích pravomocí příslušných orgánů včetně pravomoci získat závazky od obchodníka za účelem ukončení protiprávního jednání nebo zjednání nápravy pro postižené spotřebitele.\nOrgány navíc budou mít možnost:vyžádat si informace od registrátorů domén a bank za účelem zjištění totožnosti příslušného obchodníka,  provádět kontrolní („zkušební“) nákupy s cílem zjistit geografickou diskriminaci nebo poprodejní podmínky (např. práva na odstoupení) a  podle potřeby žádat o odstranění on-line obsahu.  Vzájemná pomoc\nPro případ protiprávních jednání uvnitř EU nařízení stanoví postup pro žádosti o informace a pro donucovací opatření z jedné země EU do jiné.\nOrgány musí reagovat na žádosti o informace do 30 dní, pokud není dohodnuto jinak, a musí provádět vhodná donucovací opatření bezodkladně a běžně do 6 měsíců. Nařízení také uvádí podmínky, za nichž může být taková žádost zamítnuta.\nKoordinovaný postup\nPokud existuje důvodné podezření na rozsáhlé protiprávní jednání, příslušné orgány musí neprodleně varovat Komisi, další příslušné orgány a styčné úřady a podle dohody zahájit koordinovaný postup s určeným koordinátorem.\nKomise musí nahlásit podezření na protiprávní jednání, o němž se dozvěděla, vnitrostátním orgánům. Pokud existuje podezření na rozsáhlé celounijní protiprávní jednání, vnitrostátní orgány musí provést vhodné vyšetřování a zahájit koordinovaný postup, pokud toto vyšetřování potvrdí, že se může jednat o protiprávní jednání. Koordinované postupy pro řešení rozsáhlých protiprávních jednání s rozměrem EU musí vždy koordinovat Komise.\nZemě EU mohou odmítnout účastnit se koordinovaného postupu, například pokud již běží soudní řízení nebo pokud vyšetřování ukázalo, že skutečné nebo potencionální účinky údajného protiprávního jednání jsou v příslušné zemi zanedbatelné.\nČinnosti v celé EU\nNařízení také zavádí nový systém varování pro trh v celé EU, aby bylo možné rychleji zjišťovat vznikající hrozby. Tento nový systém varování spojuje systém již existující podle nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (nařízení (ES) č. 2006/2004) s rozsáhlejší výměnou relevantních a nutných informací.\nKromě toho některé externí orgány (například sdružení spotřebitelů nebo oborová sdružení, evropská spotřebitelská centra  a určené subjekty s touto pravomocí od zemí EU nebo Komise) budou mít také možnost posílat varování („externí varování“). Tím se posílí úloha zúčastněných stran ve vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele.\nOrgány se také mohou rozhodnout provádět společné kontrolní akce* s cílem odhalit protiprávní jednání, ale běžně je musí koordinovat Komise.\nOchrana údajů\nPodle směrnice 2000/31/ES (o elektronickém obchodu) a příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů (nařízení (ES) č. 45/2001 o evropském inspektoru ochrany údajů, nařízení (EU) 2016/679 – obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a směrnice (EU) 2016/680 – o ochraně osobních údajů policejními a justičními orgány) si orgány mohou přímo vyžádat příslušné údaje od třetích stran.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nJe platné ode dne 17. ledna 2020.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Koordinované vymáhání spotřebitelských práv (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nSpolečné kontrolní akce: koordinovaná vyšetřování spotřebitelských trhů.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1–26)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131)\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/680 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8 ze dne 12.1.2001, s. 1–22).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1–16)\nPoslední aktualizace 14.05.2018"}
{"celex_id": "32017R0746", "reference": "5.5.2017\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 117/176\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/746\nze dne 5. dubna 2017\no diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) uvedené smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (3) představuje regulační rámec Unie pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Je však zapotřebí zásadní revize uvedené směrnice, aby se vytvořil hodnověrný, transparentní, předvídatelný a udržitelný regulační rámec pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, který zajistí vysokou úroveň bezpečnosti a zdraví a současně podpoří inovace.\n(2)\nCílem tohoto nařízení je zajistit hladké fungování vnitřního trhu, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na základě vysoké úrovně ochrany zdraví pacientů a uživatelů a se zohledněním malých a středních podniků, které v tomto odvětví působí. Současně toto nařízení stanoví vysoké standardy kvality a bezpečnosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro s cílem vyřešit obecné otázky bezpečnosti související s takovýmito výrobky. O dosažení těchto cílů se usiluje současně a oba jsou neoddělitelně spjaty, přičemž žádný není druhořadý. Pokud jde o článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), harmonizuje toto nařízení pravidla pro uvádění diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich příslušenství na trh a do provozu na trhu Unie, což jim umožní využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu zboží. Pokud jde o ustanovení čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU, stanoví toto nařízení pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vysoké standardy kvality a bezpečnosti tím, že mimo jiné zajistí, aby údaje získané prostřednictvím studií funkční způsobilosti byly spolehlivé a hodnověrné a aby byla chráněna bezpečnost subjektů účastnících se těchto studií.\n(3)\nCílem tohoto nařízení není harmonizace pravidel týkajících se dalšího dodávání na trh diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, které již byly uvedeny do provozu, jako například v souvislosti s prodejem použitých prostředků.\n(4)\nV zájmu zlepšení zdraví a bezpečnosti by měly být výrazně posíleny základní prvky stávajícího regulačního přístupu, jako je dohled nad oznámenými subjekty, klasifikace rizik, postupy posuzování shody, hodnocení funkční způsobilosti a studie funkční způsobilosti, vigilance a dozor na trhem, a zároveň by měla být zavedena ustanovení zajišťující transparentnost a vysledovatelnost, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.\n(5)\nMěly by být pokud možno zohledněny pokyny vypracované pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro na mezinárodní úrovni, zejména v rámci Pracovní skupiny pro celosvětovou harmonizaci a její následné iniciativy, Mezinárodního fóra regulačních orgánů pro zdravotnické prostředky, aby se podpořilo celosvětové sbližování předpisů, které přispěje k vysoké úrovni ochrany bezpečnosti na celém světě, a usnadnil se obchod, zejména pokud jde o ustanovení týkající se jedinečné identifikace prostředku, obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost, technické dokumentace, klasifikačních pravidel, postupů posuzování shody a klinických důkazů.\n(6)\nSpecifické aspekty diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, zejména pokud jde o klasifikaci rizik, postupy posuzování shody a klinické důkazy, a odvětví diagnostických zdravotnických prostředků in vitro vyžadují přijetí zvláštního právního předpisu odlišného od právních předpisů týkajících se jiných zdravotnických prostředků, zatímco horizontální aspekty společné pro obě odvětví by měly být sjednoceny.\n(7)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla být jasně vymezena oproti jiným právním předpisům, které se týkají výrobků, jako jsou zdravotnické prostředky, obecné laboratorní výrobky a výrobky pouze pro výzkumné účely.\n(8)\nMělo by být v pravomoci členských států rozhodnout případ od případu, zda výrobek spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za účelem jednotných rozhodnutí o kvalifikaci výrobku v tomto smyslu ve všech členských státech, zejména pokud jde o hraniční případy, by Komise měla mít možnost z vlastní iniciativy nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky rozhodnout případ od případu, zda konkrétní výrobek, kategorie či skupina výrobků spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Při rozhodování o regulačním statusu výrobků, jejichž součástí jsou léčivé přípravky, lidské tkáně a buňky, biocidní přípravky nebo potravinářské výrobky a jež představují hraniční případy, by měla Komise v relevantních případech zajistit v odpovídající míře konzultace s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, Evropskou agenturou pro chemické látky a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.\n(9)\nZdá se, že by rozdílná vnitrostátní pravidla týkající se poskytování informací a poradenství ohledně genetického testování mohla mít na hladké fungování vnitřního trhu pouze omezený dopad. Je proto vhodné, aby v tomto nařízení byly v této souvislosti stanoveny pouze omezené požadavky a současně aby byl brán zřetel na nutnost zajistit neustálé dodržování zásad proporcionality a subsidiarity.\n(10)\nMělo by být jasně stanoveno, že diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro jsou veškeré testy poskytující informace o predispozici k určitému zdravotnímu stavu nebo nemoci (například genetické testy) a testy poskytující informace k předvídání reakcí na léčbu (například doprovodná diagnostika).\n(11)\nDoprovodná diagnostika má zásadní význam pro definování způsobilosti pacientů pro konkrétní léčbu pomocí léčivého přípravku tím, že kvantitativně nebo kvalitativně určuje konkrétní markery identifikující subjekty, u nichž existuje vyšší riziko, že budou na daný konkrétní léčivý přípravek reagovat nepříznivě, nebo pacienty v rámci populace, pro něž byl terapeutický přípravek předmětem náležitých studií a byl shledán bezpečným a účinným. Tento biomarker nebo biomarkery mohou být přítomny u zdravých subjektů nebo u pacientů.\n(12)\nProstředky, které se používají k monitorování léčby pomocí léčivého přípravku s cílem zajistit, aby koncentrace příslušných látek v lidském těle byla v terapeutickém rozmezí, by za doprovodnou diagnostiku neměly být považovány.\n(13)\nPožadavek na snížení rizik na nejnižší možnou míru je třeba splnit s přihlédnutím k obecně uznávanému nejnovějšímu vývoji v oblasti lékařské vědy.\n(14)\nNedílnou součástí obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost stanovených v tomto nařízení pro prostředky jsou bezpečnostní aspekty, jimiž se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (4). Proto by toto nařízení mělo ve vztahu k uvedené směrnici představovat lex specialis.\n(15)\nToto nařízení by mělo zahrnovat požadavky ohledně navrhování a výroby prostředků emitujících ionizující záření, aniž by bylo dotčeno použití směrnice Rady 2013/59/Euratom (5), která sleduje jiné cíle.\n(16)\nToto nařízení by mělo rovněž stanovit požadavky na vlastnosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, pokud jde o jejich návrh, bezpečnost a funkční způsobilost, které jsou vyvíjeny tak, aby se předešlo pracovním úrazům, včetně ochrany před ozářením.\n(17)\nJe nezbytné upřesnit, že software sám o sobě, pokud je výrobcem konkrétně určen k použití k jednomu nebo více léčebným účelům stanoveným v definici diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, se kvalifikuje jako diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, zatímco software určený k obecným účelům i při používání v prostředí zdravotní péče ani software pro účely kvality života (well-being) diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro není. To, zda se software kvalifikuje jako prostředek, nebo jako příslušenství, nezávisí na umístění softwaru ani na druhu propojení mezi softwarem a prostředkem.\n(18)\nZa účelem posílení právní jistoty by definice uvedené v tomto nařízení týkající se prostředků samotných, dodání prostředků na trh, hospodářských subjektů, uživatelů a konkrétních postupů, posuzování shody, klinických důkazů, sledování po uvedení na trh, vigilance a dozoru nad trhem, norem a dalších technických specifikací, měly být v souladu s dobře zavedenou praxí v této oblasti na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.\n(19)\nMělo by být jasně uvedeno, že je nezbytné, aby prostředky nabízené osobám v Unii prostřednictvím služeb informační společnosti ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (6) a prostředky používané v rámci obchodní činnosti za účelem poskytnutí diagnostických či terapeutických služeb osobám v Unii splňovaly v okamžiku, kdy je daný výrobek v rámci Unie uveden na trh nebo daná služba poskytována, požadavky tohoto nařízení.\n(20)\nJako uznání významné úlohy normalizace v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro by soulad s harmonizovanými normami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (7) měl být pro výrobce způsobem, jak prokázat shodu s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost a dalšími právními požadavky, jako je řízení kvality a rizik, stanovenými v tomto nařízení.\n(21)\nSměrnice 98/79/ES umožňuje Komisi přijmout společné technické specifikace pro konkrétní kategorie diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. V oblastech, kde neexistují žádné harmonizované normy nebo kde jsou tyto normy nedostatečné, by měla být Komise zmocněna ke stanovení společných specifikací, které budou způsobem pro plnění obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost a požadavků na studie funkční způsobilosti a hodnocení funkční způsobilosti nebo následné sledování po uvedení na trh, stanovených v tomto nařízení.\n(22)\nSpolečné specifikace by měly být vypracovávány po konzultaci relevantních zúčastněných stran a se zohledněním evropských a mezinárodních norem.\n(23)\nPravidla použitelná na prostředky by ve vhodných případech měla být v souladu s novým legislativním rámcem pro uvádění výrobků na trh, který tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (8) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (9).\n(24)\nPravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008 se použijí na prostředky, na něž se vztahuje toto nařízení, což členským státům nebrání v tom, aby si k provedení uvedených úkolů zvolily příslušné orgány.\n(25)\nPro lepší porozumění požadavkům stanoveným v tomto nařízení a následně ke zlepšení dodržování právních předpisů příslušnými subjekty je vhodné jasně stanovit obecné povinnosti různých hospodářských subjektů, včetně dovozců a distributorů, a to na základě nového legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh, aniž jsou dotčeny zvláštní povinnosti stanovené v různých částech tohoto nařízení.\n(26)\nPro účely tohoto nařízení by se za činnosti distributorů mělo považovat nabývání, držení a dodávání prostředků.\n(27)\nDo prováděcích ustanovení tohoto nařízení by měly být začleněny některé z povinností uložených výrobcům, jako je hodnocení funkční způsobilosti nebo vigilanční hlášení, které byly stanoveny pouze v přílohách směrnice 98/79/ES, s cílem usnadnit jeho používání.\n(28)\nPro zajištění nejvyšší úrovně ochrany zdraví by měla být vyjasněna a zpřísněna pravidla, která se vztahují na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vyráběné i používané v rámci jediného zdravotnického zařízení. Za používání by mělo být považováno i měření a předkládání výsledků.\n(29)\nZdravotnická zařízení by měla mít možnost vyrábět, upravovat a používat prostředky interně, a řešit tak, byť nikoliv v průmyslovém měřítku, specifické potřeby cílových skupin pacientů, které nelze na odpovídající úrovni funkční způsobilosti uspokojit rovnocenným prostředkem, který je na trhu k dispozici. V této souvislosti je vhodné stanovit, že by se v případě prostředků, které se vyrábějí a používají pouze v rámci zdravotnických zařízení včetně nemocnic a zařízení, jako jsou laboratoře a orgány ochrany veřejného zdraví, které podporují systém zdravotní péče nebo řeší potřeby pacientů, ale pacienty přímo neléčí ani o ně nepečují, neměla některá pravidla tohoto nařízení uplatňovat, neboť cílů tohoto nařízení by i tak bylo přiměřeným způsobem dosaženo. Pro účely tohoto nařízení je třeba poznamenat, že pojem „zdravotnické zařízení“ nezahrnuje zařízení, která o sobě tvrdí, že v prvé řadě sledují zájmy související se zdravím nebo jsou zaměřena na zdravý životní styl, jako jsou tělocvičny, lázně a wellness a fitness centra. Výjimka vztahující se na zdravotnická zařízení se proto na tato zařízení nevztahuje.\n(30)\nVzhledem ke skutečnosti, že fyzické nebo právnické osoby mohou v souladu s příslušným právem Unie a jednotlivých členských států požadovat náhradu škody způsobené vadným prostředkem, je vhodné stanovit povinnost, aby výrobci měli zavedena opatření umožňující poskytnout dostatečné finanční krytí, pokud jde o jejich potenciální odpovědnost podle směrnice Rady 85/374/EHS (10). Tato opatření by měla být přiměřená rizikové třídě, typu prostředku a velikosti podniku. V této souvislosti je vhodné stanovit rovněž pravidla týkající se toho, jak by měl příslušný orgán usnadňovat poskytování informací osobám, jimž mohl vadný prostředek způsobit poranění.\n(31)\nAby se zajistilo, že sériově vyráběné prostředky budou nadále ve shodě s požadavky tohoto nařízení a že budou v rámci jejich výrobního procesu zohledněny zkušenosti s používáním prostředků, které vyrábějí, měli by mít všichni výrobci zaveden systém řízení kvality a systém sledování po uvedení na trh, které by měly být přiměřené rizikové třídě a typu daného prostředku. Kromě toho by výrobci měli za účelem minimalizace rizik či zabránění nežádoucím příhodám v souvislosti s prostředky zavést systém pro řízení rizik a systém pro ohlašování nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu.\n(32)\nSystém řízení rizik by měl být pečlivě sladěn s postupem hodnocení funkční způsobilosti daného prostředku a měl by být v rámci tohoto hodnocení zohledněn, včetně klinických rizik, jimiž je třeba se zabývat v rámci studií funkční způsobilosti, hodnocení funkční způsobilosti a následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh. Proces řízení rizik a proces hodnocení funkční způsobilosti by měly být vzájemně provázány a měly by být pravidelně aktualizovány.\n(33)\nMělo by být zajištěno, aby dozor nad výrobou prostředků a činnostmi v oblasti sledování po uvedení na trh a vigilance, které se jich týkají, a kontrolu této výroby a činností prováděla v rámci organizace výrobce prostředku osoba odpovědná za dodržování právních předpisů, která splňuje minimální kvalifikační požadavky.\n(34)\nV případě výrobců, kteří nejsou usazeni v Unii, hraje klíčovou úlohu při zajišťování souladu prostředků vyráběných uvedenými výrobci zplnomocněný zástupce, který vystupuje jako jejich kontaktní osoba usazená v Unii. Vzhledem k uvedené klíčové úloze je pro účely vymáhání práva vhodné zajistit, aby v případě, že výrobce usazený mimo Unii nesplnil své obecné povinnosti, nesl právní odpovědnost za vadné prostředky zplnomocněný zástupce. Odpovědností zplnomocněného zástupce stanovenou v tomto nařízení nejsou dotčena ustanovení směrnice 85/374/EHS, a zplnomocněný zástupce by tudíž měl být společně a nerozdílně odpovědný spolu s dovozcem a výrobcem. Úkoly zplnomocněného zástupce by měly být vymezeny v písemném pověření. Vzhledem k úloze zplnomocněných zástupců by měly být jasně stanoveny minimální požadavky, které by měli tito zástupci splňovat, včetně požadavku mít k dispozici osobu, která splňuje minimální kvalifikační požadavky, jež by měly být podobné požadavkům na osobu pracující pro výrobce jako osoba odpovědná za dodržování právních předpisů.\n(35)\nZa účelem zajištění právní jistoty, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům, je nezbytné vyjasnit, kdy má být za výrobce prostředku považován distributor, dovozce či jiná osoba.\n(36)\nParalelní obchod s výrobky již uvedenými na trh představuje zákonnou formu obchodu na vnitřním trhu na základě článku 34 Smlouvy o fungování EU s výhradou omezení vyplývajících z potřeby ochrany práv duševního vlastnictví podle článku 36 Smlouvy o fungování EU. Uplatňování zásady paralelního obchodu je však v jednotlivých členských státech předmětem různých výkladů. V tomto nařízení by proto měly být upřesněny podmínky, zejména požadavky na opětovné označování a balení, s ohledem na judikaturu Soudního dvora (11) v dalších příslušných odvětvích a stávající osvědčené postupy v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.\n(37)\nObecně by mělo platit, že by měly být prostředky opatřeny označením CE prokazující jejich shodu s tímto nařízením, aby jim byl umožněn volný pohyb v rámci Unie a mohly být uváděny do provozu v souladu se svým určeným účelem. Členské státy by neměly vytvářet překážky uvádění na trh nebo do provozu u prostředků, které jsou v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, zda v souvislosti s aspekty, na něž se toto nařízení nevztahuje, omezí používání jakéhokoliv konkrétního typu prostředku.\n(38)\nVysledovatelnost prostředků prostřednictvím systému jedinečné identifikace prostředku (dále jen „systém UDI“) vycházejícího z mezinárodních pokynů by měla významným způsobem posílit účinnost bezpečnostních opatření ve vztahu k prostředkům po jejich uvedení na trh vzhledem k lepšímu ohlašování nežádoucích příhod, cíleným bezpečnostním nápravným opatřením v terénu a lepšímu monitorování ze strany příslušných orgánů. Měla by rovněž přispět ke snížení počtu pochybení při léčbě a pomoci v boji proti padělaným prostředkům. Využívání systému UDI by mělo rovněž zlepšit nákupní politiku a politiku likvidace odpadu, jakož i řízení zásob zdravotnickými zařízeními a dalšími hospodářskými subjekty, a mělo by být pokud možno slučitelné s dalšími systémy ověřování, které jsou již v rámci uvedených zařízení či subjektů zavedeny.\n(39)\nSystém UDI by se měl uplatňovat na všechny prostředky uvedené na trh s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti a měl by vycházet z mezinárodně uznávaných zásad včetně definic, které jsou slučitelné s definicemi používanými hlavními obchodními partnery. V tomto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (12) by měla být stanovena podrobná pravidla s cílem zajistit, aby systém UDI začal fungovat v dostatečném předstihu před tím, než začne být uplatňováno toto nařízení.\n(40)\nS ohledem na veřejný zájem má zásadní význam transparentnost a náležitý přístup k informacím vhodně prezentovaným určenému uživateli, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, aby pacienti a zdravotničtí pracovníci mohli přijímat informovaná rozhodnutí, aby byl zajištěn solidní základ pro rozhodování v oblasti regulace a aby se budovala důvěra v regulační systém.\n(41)\nJedním z klíčových aspektů plnění cílů tohoto nařízení je vytvoření Evropské databáze zdravotnických prostředků (Eudamed), která by měla integrovat různé elektronické systémy za účelem shromažďování a zpracovávání informací týkajících se prostředků na trhu a příslušných hospodářských subjektů, některých aspektů posuzování shody, oznámených subjektů, certifikátů, studií funkční způsobilosti, vigilance a dozoru nad trhem. Cílem této databáze je zvýšení celkové transparentnosti, a to i prostřednictvím lepšího přístupu k informacím pro veřejnost a zdravotnické pracovníky, aby se zabránilo vícenásobným požadavkům na ohlašování a posílila se koordinace mezi členskými státy a aby se zefektivnil a usnadnil tok informací mezi hospodářskými subjekty, oznámenými subjekty nebo zadavateli a členskými státy, jakož i mezi samotnými členskými státy a mezi členskými státy a Komisí. Toto lze v rámci vnitřního trhu účinně zajistit pouze na úrovni Unie, a Komise by proto měla dále rozvíjet a spravovat Evropskou databázi zdravotnických prostředků zřízenou rozhodnutím Komise 2010/227/EU (13).\n(42)\nK usnadnění fungování databáze Eudamed by měla být mezinárodně uznávaná nomenklatura zdravotnických prostředků zdarma k dispozici výrobcům a dalším fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou podle tohoto nařízení povinny uvedenou nomenklaturu používat. Tato nomenklatura by navíc v případech, kdy je to přiměřeně proveditelné, měla být zdarma přístupná rovněž dalším zainteresovaným stranám.\n(43)\nElektronické systémy databáze Eudamed týkající se prostředků na trhu, příslušných hospodářských subjektů a certifikátů by měly umožnit, aby byla veřejnost o prostředcích na trhu Unie náležitě informována. Elektronický systém týkající se studií funkční způsobilosti by měl sloužit jako nástroj ke spolupráci mezi členskými státy a umožnit zadavatelům předložit na dobrovolném základě jedinou žádost za několik členských států a ohlašovat závažné nepříznivé události, nedostatky prostředků a související aktualizace. Elektronický systém týkající se vigilance by měl výrobcům umožnit ohlašovat závažné nežádoucí příhody a další události podléhající hlášení a posílit koordinaci hodnocení těchto příhod a událostí příslušnými orgány. Elektronický systém týkající se dozoru nad trhem by měl být nástrojem pro výměnu informací mezi příslušnými orgány.\n(44)\nPokud jde o údaje shromažďované a zpracovávané prostřednictvím elektronických systémů databáze Eudamed, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (14) se vztahuje na zpracování osobních údajů prováděné v členských státech a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů jmenovaných členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15) se vztahuje na zpracování osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem Evropského inspektora ochrany údajů. V souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 by měla být Komise jmenována správcem Eudamedu a jeho elektronických systémů.\n(45)\nU prostředků třídy C a D by měli výrobci shrnout hlavní hlediska bezpečnosti a funkční způsobilosti prostředku a výsledek hodnocení funkční způsobilosti v dokumentu, který by měl být veřejně přístupný.\n(46)\nPro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti a důvěry občanů v systém je zásadní řádné fungování oznámených subjektů. Jmenování a monitorování oznámených subjektů členskými státy podle podrobných a přísných kritérií by proto mělo být předmětem kontrol na úrovni Unie.\n(47)\nPosouzení výrobcem vypracované technické dokumentace, a zejména jeho dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti, provedená oznámeným subjektem, by měla být kriticky vyhodnocena orgánem odpovědným za oznámené subjekty. Toto vyhodnocení by mělo být součástí přístupu k činnostem oznámených subjektů v oblasti dozoru a monitorování, který je založen na posouzení rizik, a mělo by vycházet z výběru vzorků relevantní dokumentace.\n(48)\nMělo být posíleno postavení oznámených subjektů vůči výrobcům, mimo jiné i ohledně jejich práva a povinnosti vykonávat neohlášené audity na místě a provádět fyzikální nebo laboratorní zkoušky prostředků za účelem zajištění toho, že budou výrobci po obdržení původního certifikátu i nadále plnit své povinnosti.\n(49)\nZa účelem zvýšení transparentnosti, pokud jde o dohled nad oznámenými subjekty ze strany vnitrostátních orgánů, by orgány odpovědné za oznámené subjekty měly zveřejnit informace o vnitrostátních opatřeních týkajících se posuzování, jmenování a monitorování oznámených subjektů. V souladu s řádnou správní praxí by měly uvedené orgány tyto informace průběžně aktualizovat, a to zejména s cílem zohlednit relevantní, významné či podstatné změny příslušných postupů.\n(50)\nČlenský stát, v němž je oznámený subjekt usazen, by měl být odpovědný za vymáhání dodržování požadavků tohoto nařízení souvisejících s uvedeným oznámeným subjektem.\n(51)\nS ohledem zejména na odpovědnost členských států za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče by členské státy měly mít možnost stanovit dodatečné požadavky na oznámené subjekty jmenované pro posuzování shody prostředků a usazené na jejich území, pokud jde o otázky, které nejsou v tomto nařízení upraveny. Jakýmikoli takovými stanovenými dodatečnými požadavky by neměly být dotčeny konkrétnější horizontální právní předpisy Unie týkající se oznámených subjektů ani rovné zacházení s oznámenými subjekty.\n(52)\nU prostředků třídy D by měly být příslušné orgány informovány o certifikátech udělených oznámenými subjekty a mělo by jim být uděleno právo přezkoumat posouzení provedené oznámenými subjekty.\n(53)\nU prostředků třídy D, pro něž neexistují žádné společné specifikace, je vhodné stanovit, že pokud se jedná o první certifikaci pro daný konkrétní typ prostředku a na trhu není k dispozici žádný podobný prostředek mající stejný určený účel a založený na podobné technologii, oznámené subjekty by vedle laboratorního testování proklamované funkční způsobilosti a souladu prostředku provedeného referenčními laboratořemi EU měly mít povinnost požádat odborné skupiny o přezkoumání svých zpráv o posouzení hodnocení funkční způsobilosti. Konzultace odborných skupin týkající se hodnocení funkční způsobilosti by měly vést k harmonizovanému hodnocení vysoce rizikových diagnostických zdravotnických prostředků in vitro prostřednictvím sdílení odborných poznatků o aspektech funkční způsobilosti a vypracování společných specifikací ohledně kategorií prostředků, které byly předmětem tohoto procesu konzultací.\n(54)\nZa účelem zvýšení bezpečnosti pacientů a náležitého zohlednění technického pokroku by stávající systém klasifikace pro prostředky stanovený ve směrnici 98/79/ES měl být v souladu s mezinárodními postupy podstatným způsobem změněn a odpovídajícím způsobem by měly být přizpůsobeny související postupy posuzování shody.\n(55)\nJe nezbytné zejména pro účely postupů posuzování shody klasifikovat prostředky do čtyř rizikových tříd a zavést soubor hodnověrných klasifikačních pravidel vycházejících z rizik, a to v souladu s mezinárodní praxí.\n(56)\nS ohledem na to, že s prostředky zařazenými do třídy A bývá pro pacienty spojeno jen malé riziko, měl by se u nich postup posuzování shody zpravidla provádět na výhradní odpovědnost výrobců. U prostředků tříd B, C a D by měla být povinná určitá míra zapojení oznámeného subjektu.\n(57)\nPostupy posuzování shody prostředků by měly být dále zpřísněny a zefektivněny a zároveň by měly být jasně specifikovány požadavky na oznámené subjekty, pokud jde o provádění jejich posouzení, aby byly zajištěny rovné podmínky.\n(58)\nJe vhodné, aby certifikáty o volném prodeji obsahovaly informace umožňující využívat databázi Eudamed za účelem získávání informací o prostředku, zejména o tom, zda je daný prostředek k dostání na trhu, nebo zda byl stažen z trhu či z oběhu, a o jakémkoliv certifikátu týkajícím se jeho shody.\n(59)\nU nejrizikovějších prostředků je nezbytné vyjasnit požadavky ohledně ověřování uvolňování šarží.\n(60)\nReferenční laboratoře EU by měly získat možnost ověřovat prostřednictvím laboratorních zkoušek výrobcem proklamovanou funkční způsobilost a soulad nejrizikovějších prostředků s použitelnými společnými specifikacemi, jsou-li takové specifikace k dispozici, nebo s jinými parametry zvolenými výrobcem k zajištění úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je přinejmenším rovnocenná.\n(61)\nZa účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti by mělo prokázání souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v tomto nařízení vycházet z klinických důkazů. Je nezbytné vyjasnit požadavky na prokázání klinických důkazů, které vycházejí z údajů o vědecké platnosti a o analytické a klinické funkci prostředku. V zájmu umožnění strukturovaného a transparentního procesu by získávání spolehlivých a hodnověrných údajů a posuzování dostupných vědeckých informací a údajů získaných v rámci studií funkční způsobilosti mělo vycházet z plánu hodnocení funkční způsobilosti.\n(62)\nObecně platí, že klinické důkazy by měly pocházet ze studií funkční způsobilosti, které byly provedeny na odpovědnost zadavatele. Výrobce nebo jiná právnická nebo fyzická osoba by měli mít možnost být zadavatelem přebírajícím odpovědnost za studii funkční způsobilosti.\n(63)\nJe nezbytné zajistit, aby klinické důkazy týkající se prostředků byly v průběhu celého jejich životního cyklu aktualizovány. Tato aktualizace zahrnuje i plánované monitorování vědeckého vývoje a změn v lékařské praxi prováděné výrobcem. Na základě nových relevantních informací by se mělo následně provést opětovné posouzení klinických důkazů týkajících se prostředku, čímž by se prostřednictvím nepřetržitého procesu hodnocení funkční způsobilosti zajistila bezpečnost a funkční způsobilost.\n(64)\nJe třeba uznat, že pojem „klinický přínos“ v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro se zásadně liší od významu tohoto pojmu, který platí v případě léčivých přípravků nebo léčebných zdravotnických prostředků, jelikož přínos diagnostických zdravotnických prostředků in vitro spočívá v poskytování přesných informací o zdravotním stavu pacientů, případně posouzených v porovnání s informacemi o zdravotním stavu získanými prostřednictvím jiných diagnostických alternativ a technologií, přičemž konečný klinický výsledek pro pacienta závisí na dalších diagnostických nebo léčebných alternativách, které by mohly být k dispozici.\n(65)\nPokud konkrétní prostředky nemají žádnou analytickou ani klinickou funkci nebo se na ně nevztahují specifické požadavky na funkční způsobilost, je vhodné nezahrnutí parametrů souvisejících s těmito požadavky odůvodnit v plánu hodnocení funkční způsobilosti a v souvisejících zprávách.\n(66)\nPravidla týkající se studií funkční způsobilosti by měla být v souladu se zavedenými mezinárodními pokyny v této oblasti, jako je mezinárodní norma ISO 14155:2011 o správné klinické praxi pro klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro lidské subjekty, s cílem usnadnit, aby výsledky studií funkční způsobilosti provedených v Unii byly akceptovány jako dokumentace i mimo Unii a aby výsledky studií funkční způsobilosti provedených mimo Unii v souladu s mezinárodními pokyny byly akceptovány v rámci Unie. Pravidla by kromě toho měla být v souladu s nejnovějším zněním Helsinské deklarace Světové lékařské asociace o etických zásadách pro lékařský výzkum za účasti lidských subjektů.\n(67)\nMělo by být ponecháno na členském státu, v němž má být studie funkční způsobilosti provedena, aby stanovil příslušný orgán, který se má na posuzování žádosti o provedení studie funkční způsobilosti podílet, a aby ve lhůtách stanovených v tomto nařízení pro povolení této studie funkční způsobilosti zajistil zapojení etických komisí. Tato rozhodnutí jsou záležitostí vnitřní organizace každého členského státu. V této souvislosti by měly členské státy zajistit zapojení laických osob, zejména pacientů nebo organizací pacientů. Měly by rovněž zajistit, aby byly k dispozici nezbytné odborné znalosti.\n(68)\nNa úrovni Unie by měl být zřízen elektronický systém s cílem zajistit, aby každá intervenční studie klinické funkce a jiná studie funkční způsobilosti zahrnující rizika pro subjekty studie byly zaznamenány a ohlášeny ve veřejně dostupné databázi. Za účelem ochrany práva na ochranu osobních údajů uznaného v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) nesmí být v elektronickém systému zaznamenány žádné osobní údaje o subjektech podílejících se na studii funkční způsobilosti. Za účelem zajištění provázanosti s oblastí klinických hodnocení léčivých přípravků by měl být elektronický systém pro studie funkční způsobilosti týkající se prostředků propojitelný s databází EU, jež má být zřízena pro klinická hodnocení humánních léčivých přípravků.\n(69)\nPokud je třeba provést intervenční studii klinické funkce nebo jinou studii funkční způsobilosti zahrnující rizika pro subjekty ve více než jednom členském státě, měl by mít zadavatel z důvodu snížení administrativní zátěže možnost předložit jedinou žádost. Aby se umožnilo sdílení zdrojů a zajistila konzistentnost, pokud jde o posuzování zdravotních a bezpečnostních hledisek prostředku pro studii funkční způsobilosti a vědeckého návrhu této studie funkční způsobilosti, měl by být mezi členskými státy pod vedením jednoho koordinujícího členského státu koordinován postup posuzování takové jediné žádosti. Toto koordinované posuzování by nemělo zahrnovat posouzení specifických vnitrostátních, místních a etických hledisek studie klinické funkce, včetně informovaného souhlasu. Během počátečního období sedmi let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost účastnit se koordinovaného posuzování na dobrovolném základě. Po skončení tohoto období by se koordinovaného posuzování měly povinně účastnit všechny členské státy. Komise by na základě zkušeností získaných z této dobrovolné koordinace mezi členskými státy měla vypracovat zprávu o uplatňování příslušných ustanovení týkajících se postupu koordinovaného posuzování. Budou-li zjištění této zprávy negativní, měla by Komise předložit návrh na prodloužení období pro dobrovolnou účast na postupu koordinovaného posuzování.\n(70)\nZadavatelé by měli ohlašovat některé nepříznivé události, k nimž dojde během intervenčních studií klinické funkce a jiných studií zahrnujících rizika pro subjekty studie v členských státech, v nichž jsou tyto studie provedeny, a nedostatky prostředků, které vyjdou při této příležitosti najevo. Členské státy by měly mít možnost tyto studie ukončit nebo pozastavit, nebo odejmout povolení k provedení těchto studií, pokud to považují za nezbytné z důvodu zajištění vysoké úrovně ochrany subjektů do takových studií zapojených. Takové informace by měly být sděleny ostatním členským státům.\n(71)\nZadavatel by měl při studii klinické funkce v příslušných případech ve lhůtách stanovených v tomto nařízení spolu se zprávou o studii funkční způsobilosti předložit souhrn výsledků této studie, který bude pro určeného uživatele snadno srozumitelný. V případě, že není z vědeckých důvodů možné souhrn výsledků ve stanovených lhůtách předložit, zadavatel by měl tuto skutečnost odůvodnit a uvést, kdy budou výsledky předloženy.\n(72)\nS výjimkou některých obecných požadavků by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na studie funkční způsobilosti, jejichž cílem je nashromáždit vědecké údaje za účelem prokázání shody prostředků.\n(73)\nJe nezbytné vyjasnit, že pro studie funkční způsobilosti za použití zbytkových vzorků není třeba vydávat povolení. Na všechny studie funkční způsobilosti, a to i na studie za použití zbytkových vzorků, by se nicméně měly i nadále vztahovat obecné a další dodatečné požadavky týkající se ochrany údajů a požadavky na postupy uplatňované v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jako je etický přezkum.\n(74)\nV oblasti experimentování na zvířatech je třeba dodržovat zásady nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi, které jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (16). Zejména je třeba zabránit zbytečnému zdvojování testů a studií.\n(75)\nVýrobci by měli během fáze po uvedení na trh hrát aktivní úlohu tím, že budou systematicky a aktivně shromažďovat informace o zkušenostech týkajících se jejich prostředků a získaných po uvedení daných prostředků na trh s cílem aktualizovat svou technickou dokumentaci a spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za činnosti v oblasti vigilance a dozoru nad trhem. Za tímto účelem by měli výrobci zavést komplexní systém sledování po uvedení na trh, zřízený v rámci jejich systému řízení kvality a vycházející z plánu sledování po uvedení na trh. Relevantní údaje a informace nashromážděné prostřednictvím sledování po uvedení na trh, jakož i poznatky získané na základě veškerých provedených preventivních a/nebo nápravných opatření by měly být využívány k aktualizaci jakékoliv příslušné části technické dokumentace, jako jsou části týkající se posuzování rizik a klinického hodnocení, a měly by rovněž sloužit k zajištění transparentnosti.\n(76)\nZa účelem lepší ochrany zdraví a bezpečnosti, pokud jde o prostředky k dostání na trhu, by měl být elektronický systém vigilance pro prostředky zefektivněn tím, že se vytvoří centrální portál na úrovni Unie pro ohlašování závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu.\n(77)\nČlenské státy by měly přijmout vhodná opatření ke zvýšení informovanosti zdravotnických pracovníků, uživatelů a pacientů o důležitosti ohlašování nežádoucích příhod. Zdravotničtí pracovníci, uživatelé a pacienti by měli být vedeni a podporováni k tomu, aby za využití harmonizovaných formátů na vnitrostátní úrovni ohlašovali podezření na závažné nežádoucí příhody. Příslušné vnitrostátní orgány by měly informovat výrobce o podezření na závažnou nežádoucí příhodu, a pokud výrobce potvrdí, že došlo k závažné nežádoucí příhodě, měly by dotčené orgány zajistit, že budou následně přijata opatření s cílem minimalizovat opakovaný výskyt takových nežádoucích příhod.\n(78)\nHodnocení ohlášených závažných nežádoucích příhod a bezpečnostní nápravná opatření v terénu by měla být prováděna na vnitrostátní úrovni, měla by však být zajištěna koordinace v případě, kdy dojde k podobným nežádoucím příhodám nebo je třeba přijmout bezpečnostní nápravná opatření v terénu ve více než jednom členském státě, aby se umožnilo sdílení zdrojů a zajistila konzistentnost, pokud jde o nápravná opatření.\n(79)\nV souvislosti s vyšetřováním nežádoucích příhod by měly příslušné orgány ve vhodných případech brát zřetel na informace poskytnuté relevantními zainteresovanými stranami, včetně organizací pacientů a zdravotnických pracovníků a sdružení výrobců, a na jejich názory.\n(80)\nS cílem předejít dvojímu ohlašování by mělo být jasně odlišeno ohlašování závažných nepříznivých událostí nebo nedostatků prostředků během intervenčních studií klinické funkce a dalších studií funkční způsobilosti zahrnujících rizika pro subjekty studie a ohlašování závažných nežádoucích příhod, k nimž dojde po uvedení prostředku na trh.\n(81)\nV tomto nařízení by měla být zahrnuta pravidla týkající se dozoru nad trhem, aby se posílila práva a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů, zajistila účinná koordinace jejich činností v oblasti dozoru nad trhem a vyjasnily příslušné postupy.\n(82)\nJakékoliv statisticky významné zvýšení počtu nebo závažnosti příhod, které nejsou závažné, nebo předpokládaných chybných výsledků, které by mohlo mít výrazný dopad na analýzu poměru přínosů a rizik a jež by mohlo vyvolat nepřijatelná rizika, by mělo být ohlášeno příslušným orgánům s cílem umožnit jim, aby je posoudily a přijaly odpovídající opatření.\n(83)\nV souladu s podmínkami a způsoby stanovenými v nařízení (EU) 2017/745 by měl být zřízen výbor odborníků, Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky složená z osob jmenovaných členskými státy na základě jejich funkce a odborných znalostí v oblasti zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, která by plnila úkoly uložené tímto nařízením a nařízením (EU) 2017/745, poskytovala Komisi poradenství a pomáhala Komisi a členským státům zajistit harmonizované provádění tohoto nařízení. Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky by měla mít možnost zřizovat podskupiny, aby mohla poskytovat nezbytné podrobné technické odborné znalosti v oblasti zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Při zřizování podskupin by mělo být náležitě zohledněno možné zapojení stávajících skupin na úrovni Unie zabývajících se zdravotnickými prostředky.\n(84)\nTěsnější koordinace mezi příslušnými vnitrostátními orgány prostřednictvím výměny informací a koordinovaných posouzení pod vedením koordinujícího orgánu má zásadní význam pro zajištění jednotné vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti v rámci vnitřního trhu, a to zejména v oblastech studií funkční způsobilosti a vigilance. Zásada koordinované výměny a koordinovaného posuzování by měla platit také pro další činnosti příslušných orgánů uvedené v tomto nařízení, jako je například jmenování oznámených subjektů, a její uplatňování by mělo být podporováno v oblasti dozoru nad trhem s prostředky. Spolupráce při činnostech, jejich koordinace a komunikace o nich by měly vést také k efektivnějšímu využívání zdrojů a odborných znalostí na vnitrostátní úrovni.\n(85)\nKomise by měla poskytnout koordinujícím vnitrostátním orgánům vědeckou, technickou a odpovídající logistickou podporu a zajistit, aby byl regulační systém pro prostředky na úrovni Unie účinně a jednotně uplatňován na základě spolehlivých vědeckých důkazů.\n(86)\nUnie a případně členské státy by se měly aktivně podílet na mezinárodní regulační spolupráci v oblasti prostředků s cílem usnadnit výměnu informací týkajících se bezpečnosti, pokud jde o prostředky, a podpořit další rozvoj mezinárodních regulačních pokynů, jež prosazují, aby byly v jiných jurisdikcích přijímány předpisy zavádějící takovou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti, která je rovnocenná s úrovní stanovenou tímto nařízením.\n(87)\nČlenské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla ustanovení tohoto nařízení prováděna, a to i stanovením účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za jejich porušení.\n(88)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států vybírat poplatky za činnosti na vnitrostátní úrovni, avšak členské státy by za účelem zajištění transparentnosti měly informovat Komisi a ostatní členské státy před rozhodnutím o výši a struktuře těchto poplatků. Za účelem dalšího zajištění transparentnosti by se měly struktura a výše poplatků na vyžádání zveřejňovat.\n(89)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou, zejména lidskou důstojnost, nedotknutelnost lidské osobnosti, ochranu osobních údajů, svobodu umění a vědy, svobodu podnikání a právo na vlastnictví. Členské státy by měly toto nařízení používat v souladu s těmito právy a zásadami.\n(90)\nKomisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny některých ustanovení tohoto nařízení, která nejsou podstatná. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (17). Zejména za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematický přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.\n(91)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18).\n(92)\nPro prováděcí akty, v nichž se stanoví forma a prezentace prvků údajů v rámci souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti vypracovaného výrobci a vzor pro certifikáty o volném prodeji, by se měl použít poradní postup vzhledem k tomu, že tyto prováděcí akty jsou procesní povahy a nemají přímý dopad na zdraví a bezpečnost na úrovni Unie.\n(93)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se rozšíření platnosti vnitrostátních odchylek od příslušných postupů posuzování shody na území celé Unie, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(94)\nKomisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem jmenování vydávajících subjektů a referenčních laboratoří EU.\n(95)\nAby se mohly hospodářské subjekty (zejména malé a střední podniky), oznámené subjekty, členské státy a Komise přizpůsobit změnám, které toto nařízení zavádí, a zajistit jeho řádné uplatňování, mělo by být stanoveno dostatečně dlouhé přechodné období pro toto přizpůsobení a pro organizační opatření, jež je třeba přijmout. Avšak určité části tohoto nařízení, které se přímo týkají členských států a Komise, by měly být provedeny co nejdříve. Zejména je rovněž důležité, aby byl ke dni použitelnosti tohoto nařízení jmenován dostatečný počet oznámených subjektů v souladu s novými požadavky s cílem zabránit jakémukoliv nedostatku prostředků na trhu. Nicméně je nutné, aby žádným jmenováním oznámeného subjektu v souladu s požadavky tohoto nařízení přede dnem jeho použitelnosti nebyla dotčena platnost jmenování těchto oznámených subjektů podle směrnice 98/79/ES ani jejich oprávnění vydávat platné certifikáty podle uvedené směrnice až do dne použitelnosti tohoto nařízení.\n(96)\nZa účelem zajištění hladkého přechodu na nová pravidla pro registraci prostředků a certifikátů by měla být povinnost zadávat příslušné informace do elektronických systémů zavedených podle tohoto nařízení na úrovni Unie plně účinná až 18 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení, a to v případě, že budou odpovídající informační systémy vyvinuty podle plánu. Během tohoto přechodného období by měla zůstat v platnosti určitá ustanovení směrnice 98/79/ES. S cílem předejít vícenásobným registracím by však mělo platit, že hospodářské subjekty a oznámené subjekty, které se zaregistrují v příslušných elektronických systémech, jež jsou podle tohoto nařízení zavedeny na úrovni Unie, by měly být považovány za subjekty, které jsou v souladu s registračními požadavky přijatými členskými státy podle uvedených ustanovení.\n(97)\nZa účelem zajištění bezproblémového zavedení systému UDI by se okamžik, od kterého bude platit povinnost umístit nosič UDI na označení prostředku, měl pohybovat v rozmezí od jednoho do pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, v závislosti na třídě dotčeného prostředku.\n(98)\nSměrnice 98/79/ES by měla být zrušena, aby se zajistilo, že se na uvádění diagnostických zdravotnických prostředků in vitro na trh a související aspekty, na které se vztahuje toto nařízení, použijí pouze jedna pravidla. Povinnosti výrobců, pokud jde o zpřístupnění dokumentace týkající se prostředků, které uvedli na trh, a povinnosti výrobců a členských států, pokud jde o činnosti vigilance u prostředků uvedených na trh podle dotyčné směrnice, by však měly zůstat i nadále v platnosti. O tom, jak mají být organizovány činnosti vigilance, by měly rozhodovat členské státy; nicméně je vhodné, aby mohly ohlašovat nežádoucí příhody týkající se prostředků uvedených na trh podle uvedené směrnice, která pro ohlašování používá stejné nástroje jako ty, které se používají pro prostředky uváděné na trh podle tohoto nařízení. Avšak zrušeno by mělo být rovněž rozhodnutí 2010/227/EU přijaté k provádění uvedené směrnice a směrnic Rady 90/385/EHS (19) a 93/42/EHS (20), a to ode dne, kdy bude plně funkční databáze Eudamed.\n(99)\nNa všechny prostředky uvedené na trh nebo do provozu ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měly být použitelné požadavky uvedené v tomto nařízení. Za účelem zajištění hladkého přechodu by však mělo být možné, aby po tomto dni po omezenou dobu mohly být prostředky uváděny na trh nebo do provozu na základě platných certifikátů vydaných podle směrnice 98/79/ES.\n(100)\nEvropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko (21) v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.\n(101)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit hladké fungování vnitřního trhu, pokud jde o zdravotnické prostředky, a zabezpečit vysoké standardy kvality a bezpečnosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a tím zaručit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů a dalších osob, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a lze jich z důvodu rozsahu tohoto nařízení spíše dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nÚVODNÍ USTANOVENÍ\nOddíl 1\nOblast působnosti a definice\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se uvádění na trh, dodávání na trh nebo uvádění do provozu v Unii v případě humánních diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich příslušenství. Toto nařízení se vztahuje rovněž na studie funkční způsobilosti týkající se takových diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich příslušenství prováděné v Unii.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a příslušenství diagnostických zdravotnických prostředků in vitro dále označují jako „prostředky“.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\nvýrobky pro obecné laboratorní použití nebo výrobky určené pouze pro výzkumné účely, pokud nejsou s ohledem na své vlastnosti určeny výrobcem konkrétně pro použití při diagnostickém vyšetření in vitro;\nb)\ninvazivní odběrové prostředky nebo prostředky aplikované přímo na lidské tělo za účelem získání vzorku;\nc)\nmezinárodně certifikované referenční materiály;\nd)\nmateriály používané pro programy externího posuzování kvality.\n4.   Toto nařízení se použije na každý prostředek, který při uvedení na trh nebo do provozu, obsahuje jako nedílnou součást zdravotnický prostředek ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/745. Požadavky tohoto nařízení se použijí na tu část prostředku, kterou tvoří diagnostický zdravotnický prostředek in vitro.\n5.   Toto nařízení je zvláštní právní předpis Unie ve smyslu čl. 2 odst. 3 směrnice 2014/30/EU.\n6.   Prostředky, které jsou zároveň strojním zařízením ve smyslu definice uvedené v čl. 2 druhém pododstavci písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES (22), musí, existuje-li relevantní nebezpečí podle uvedené směrnice, splňovat rovněž základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I uvedené směrnice v rozsahu, v jakém jsou tyto požadavky konkrétnější než obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I kapitole II tohoto nařízení.\n7.   Tímto nařízením není dotčena směrnice 2013/59/Euratom.\n8.   Tímto nařízením není dotčeno právo členského státu omezit používání jakéhokoliv specifického typu prostředků, pokud jde o aspekty, na něž se toto nařízení nevztahuje.\n9.   Tímto nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se struktury, poskytování nebo financování zdravotnických služeb a zdravotní péče, upravující například požadavek, aby určité prostředky mohly být vydávány pouze na lékařský předpis, nebo požadavek, aby určité prostředky mohli vydávat či používat pouze určití zdravotničtí pracovníci či zdravotnická zařízení nebo aby jejich použití bylo doprovázeno zvláštním odborným poradenstvím.\n10.   Žádné ustanovení tohoto nařízení neomezuje svobodu tisku ani svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích v rozsahu, v jakém jsou uvedené svobody zaručeny v Unii a ve členských státech, zejména podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„zdravotnickým prostředkem“ zdravotnický prostředek ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/745;\n2)\n„diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro“ zdravotnický prostředek, který je činidlem, výsledkem reakce činidla, kalibrátorem, kontrolním materiálem, sestavou, nástrojem, přístrojem, zařízením, softwarem nebo systémem, používaným samostatně nebo v kombinaci, který je výrobcem určen pro vyšetření vzorků in vitro, včetně darované krve a tkání získaných z lidského těla výhradně nebo převážně za účelem získání některé z těchto informací:\na)\no fyziologickém nebo patologickém procesu nebo stavu,\nb)\no vrozeném tělesném nebo mentálním postižení,\nc)\no predispozici k určitému zdravotnímu stavu nebo nemoci,\nd)\npro stanovení bezpečnosti a kompatibility s možnými příjemci,\ne)\nk předvídání reakcí na léčbu,\nf)\npro stanovení a monitorování terapeutických opatření.\nNádoby na vzorky se rovněž považují za diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;\n3)\n„nádobami na vzorky“ prostředky, ať již podtlakového nebo jiného typu, určené výrobcem výhradně pro primární uskladnění a uchování vzorků z lidského těla pro účely diagnostického vyšetření in vitro;\n4)\n„příslušenstvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro“ předmět, který sice není sám o sobě diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, ale je výrobcem určen k tomu, aby byl použit společně s jedním nebo více konkrétními diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro s cílem specificky umožnit použití daného diagnostického zdravotnického prostředku nebo prostředků in vitro v souladu s jejich určeným účelem či účely nebo s cílem specificky a přímo přispět k zdravotnické funkčnosti diagnostického zdravotnického prostředku nebo prostředků in vitro, pokud jde o jejich určený účel či účely;\n5)\n„prostředkem pro sebetestování“ prostředek, který je výrobcem určen k použití laickou osobou, včetně prostředků používaných pro testovací služby nabízené laické veřejnosti prostřednictvím služeb informační společnosti;\n6)\n„prostředkem pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta“ (near-patient testing) prostředek, který není určený k sebetestování, ale je určený k vyšetření prováděnému zdravotnickým pracovníkem mimo laboratorní prostředí, obvykle v blízkosti pacienta nebo přímo u něj;\n7)\n„doprovodnou diagnostikou“ prostředek, který je podstatný pro bezpečné a účinné používání odpovídajícího léčivého přípravku za účelem:\na)\nurčení pacientů, u nichž je nejpravděpodobnější, že pro ně bude odpovídající léčivý přípravek přínosný, prováděného před zahájením léčby nebo v jejím průběhu, nebo\nb)\nurčení pacientů, u nichž bude v důsledku léčby pomocí odpovídajícího léčivého přípravku pravděpodobně zvýšené riziko závažných nežádoucích reakcí, prováděného před zahájením léčby nebo v jejím průběhu;\n8)\n„generickou skupinou prostředků“ soubor prostředků majících stejný nebo podobný určený účel nebo společnou většinu technologie, což umožňuje, aby byly klasifikovány genericky bez zohlednění konkrétních vlastností;\n9)\n„prostředkem pro jedno použití“ prostředek, který je určený k použití během jediného postupu;\n10)\n„padělaným prostředkem“ prostředek s nepravdivým uvedením údajů o jeho totožnosti a/nebo zdroji a/nebo o certifikátech týkajících se označení CE nebo o dokumentech týkajících se postupů označení CE. Tato definice se nevztahuje na nezamýšlený nesoulad a není jí dotčeno porušování práv duševního vlastnictví;\n11)\n„sestavou“ soubor součástí zabalených dohromady a určených k použití za účelem provedení konkrétního diagnostického vyšetření in vitro nebo jeho části;\n12)\n„určeným účelem“ použití, pro které je prostředek určen podle údajů uvedených výrobcem na označení, v návodu k použití nebo v propagačních nebo prodejních materiálech či prohlášeních nebo jak je výrobcem specifikováno v rámci hodnocení funkční způsobilosti;\n13)\n„označením“ informace v písemné, tištěné nebo grafické podobě uvedené buď na samotném prostředku, nebo na obalu každé části nebo na obalu více prostředků;\n14)\n„návodem k použití“ informace poskytnuté výrobcem, které uživatele informují o určeném účelu a řádném použití daného prostředku a o jakýchkoliv opatřeních, jež mají být přijata;\n15)\n„jedinečným identifikátorem prostředku“ („UDI“) série číselných či alfanumerických znaků, které jsou vytvořeny prostřednictvím mezinárodně přijímaných norem identifikace a kódování prostředků a které umožňují jednoznačnou identifikaci konkrétních prostředků na trhu;\n16)\n„rizikem“ kombinace pravděpodobnosti toho, že dojde k újmě, a závažnosti takové újmy;\n17)\n„určením poměru přínosů a rizik“ analýza všech posouzení přínosů a rizik, které mohou souviset s používáním prostředku k určenému účelu, je-li používán v souladu s určeným účelem;\n18)\n„kompatibilitou“ schopnost prostředku, včetně softwaru, pokud je použit spolu s jedním nebo více dalšími prostředky v souladu s jeho určeným účelem:\na)\nfungovat, aniž by došlo ke ztrátě nebo ohrožení schopnosti fungovat v souladu s určeným účelem, a/nebo\nb)\nbýt začleněn nebo provozován bez nutnosti změn nebo úpravy jakékoliv části kombinovaných prostředků, a/nebo\nc)\nbýt používán společně bez střetu/interference nebo nežádoucí reakce;\n19)\n„interoperabilitou“ schopnost dvou nebo více prostředků, včetně softwaru, od stejného výrobce nebo od různých výrobců:\na)\nvyměňovat si informace a používat vyměněné informace za účelem správného provedení konkrétní funkce, aniž by byl změněn obsah údajů, a/nebo\nb)\nnavzájem spolu komunikovat, a/nebo\nc)\nfungovat společně v souladu s určeným účelem;\n20)\n„dodáním na trh“ dodání prostředku, s výjimkou prostředku pro studii funkční způsobilosti, k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;\n21)\n„uvedením na trh“ první dodání prostředku, s výjimkou prostředku pro studii funkční způsobilosti, na trh Unie;\n22)\n„uvedením do provozu“ fáze, ve které je prostředek, s výjimkou prostředku pro studii funkční způsobilosti, poskytnut konečnému uživateli jako prostředek, který je poprvé připraven k použití pro určený účel na trhu Unie;\n23)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která prostředek vyrábí nebo zcela obnovuje nebo prostředek dává navrhnout, vyrobit či zcela obnovit a uvádí tento prostředek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;\n24)\n„celkovou obnovou“ pro účely definice výrobce celková přeměna prostředku již uvedeného na trh nebo do provozu nebo vyrobení nového prostředku z použitých prostředků, aby bylo dosaženo jeho shody s tímto nařízením, s tím, že je obnovenému prostředku přidělena nová životnost;\n25)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která od výrobce usazeného mimo Unii obdržela a přijala písemné pověření, aby jménem výrobce jednala při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle tohoto nařízení;\n26)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie prostředek ze třetí země;\n27)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce či dovozce, která dodává prostředek na trh, a to až do okamžiku jeho uvedení do provozu;\n28)\n„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor;\n29)\n„zdravotnickým zařízením“ organizace, jejímž primárním účelem je péče o pacienty nebo jejich léčba nebo podpora veřejného zdraví;\n30)\n„uživatelem“ jakýkoliv zdravotnický pracovník nebo laická osoba, která prostředek používá;\n31)\n„laickou osobou“ jednotlivec, který nemá formální vzdělání v příslušné oblasti zdravotní péče nebo lékařského oboru;\n32)\n„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny požadavky tohoto nařízení týkající se daného prostředku;\n33)\n„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody jakožto třetí strana, včetně kalibrace, testování, certifikace a inspekce;\n34)\n„oznámeným subjektem“ subjekt posuzování shody jmenovaný v souladu s tímto nařízením;\n35)\n„označením shody CE“ nebo „označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že prostředek je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení a dalších příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umísťování;\n36)\n„klinickým důkazem“ klinické údaje a výsledky hodnocení funkční způsobilosti související s určitým prostředkem, které jsou v dostatečném množství a kvalitě, aby umožňovaly kvalifikovaně posoudit, zda je prostředek bezpečný a dosáhne daného klinického přínosu nebo přínosů při použití v souladu s účelem určeným výrobcem;\n37)\n„klinickým přínosem“ pozitivní dopad prostředku týkající se jeho funkce, jako je screening, monitorování, diagnostika nebo usnadnění diagnostiky pacientů, nebo pozitivní dopad na léčbu pacientů nebo na veřejné zdraví;\n38)\n„vědeckou platností analytu“ souvislost analytu s klinickým stavem nebo fyziologickým stavem;\n39)\n„funkční způsobilostí prostředku“ schopnost prostředku dosáhnout zamýšleného účelu určeného výrobcem. Sestává z analytické a případně klinické funkce k dosažení tohoto určeného účelu;\n40)\n„analytickou funkcí“ schopnost prostředku správně zjistit a změřit konkrétní analyt;\n41)\n„klinickou funkcí“ schopnost prostředku poskytnout výsledky, které souvisejí s konkrétním klinickým stavem nebo fyziologickým či patologickým procesem nebo stavem v souladu s cílovou populací a určeným uživatelem;\n42)\n„studií funkční způsobilosti“ studie prováděná za účelem stanovení nebo potvrzení analytické nebo klinické funkce prostředku;\n43)\n„plánem studie funkční způsobilosti“ dokument popisující odůvodnění, cíle, návrh, metodiku, monitorování, statistické aspekty, organizaci a provedení studie funkční způsobilosti;\n44)\n„hodnocením funkční způsobilosti“ posouzení a analýza údajů za účelem stanovení nebo ověření vědecké platnosti, analytické a případně klinické funkce prostředku;\n45)\n„prostředkem pro studii funkční způsobilosti“ jakýkoliv prostředek, který je výrobcem určen k použití v rámci studie funkční způsobilosti.\nProstředek určený k použití pro výzkumné účely bez jakéhokoliv léčebného cíle se za prostředek pro studii funkční způsobilosti nepovažuje;\n46)\n„intervenční studií klinické funkce“ studie klinické funkce, kdy výsledky testu mohou ovlivnit rozhodnutí ohledně léčby pacienta nebo mohou být použity jako vodítka k léčbě;\n47)\n„subjektem“ jednotlivec, který se účastní studie funkční způsobilosti jako osoba, jejíž vzorek nebo vzorky jsou předmětem vyšetření in vitro prováděného pomocí prostředku pro studii funkční způsobilosti nebo prostředku používaného ke kontrolním účelům;\n48)\n„zkoušejícím“ osoba odpovědná za provádění studie funkční způsobilosti v místě studie funkční způsobilosti;\n49)\n„diagnostickou specifičností“ schopnost prostředku rozpoznat nepřítomnost cílového markeru souvisejícího s konkrétní nemocí nebo zdravotním stavem;\n50)\n„diagnostickou citlivostí“ schopnost prostředku zjistit přítomnost cílového markeru souvisejícího s konkrétní nemocí nebo zdravotním stavem;\n51)\n„prediktivní hodnotou“ pravděpodobnost, že osoba s pozitivním výsledkem testu provedeným pomocí prostředku vykazuje daný šetřený zdravotní stav nebo že osoba s negativním výsledkem zjištěným pomocí prostředku daný zdravotní stav nevykazuje;\n52)\n„pozitivní prediktivní hodnotou“ schopnost prostředku oddělit pravdivé pozitivní výsledky od falešných pozitivních výsledků u daného atributu v dané populaci;\n53)\n„negativní prediktivní hodnotou“ schopnost prostředku oddělit pravdivé negativní výsledky od falešných negativních výsledků u daného atributu v dané populaci;\n54)\n„poměrem pravděpodobnosti“ pravděpodobnost, že by daný výsledek nastal u osoby s cílovým klinickým stavem či fyziologickým stavem ve srovnání s pravděpodobností, že by stejný výsledek nastal u osoby bez takového klinického či fyziologického stavu;\n55)\n„kalibrátorem“ referenční materiál pro měření používaný při kalibraci prostředku;\n56)\n„kontrolním materiálem“ látka, materiál nebo předmět, jež mají být na základě určení daného výrobce používány k ověření vlastností prostředku z hlediska funkční způsobilosti;\n57)\n„zadavatelem“ jakákoliv osoba, společnost, instituce nebo organizace, která přebírá odpovědnost za zahájení, řízení a zajištění financování studie funkční způsobilosti;\n58)\n„informovaným souhlasem“ svobodné a dobrovolné vyjádření ochoty subjektu účastnit se konkrétní studie funkční způsobilosti poté, co byl informován o všech aspektech dané studie funkční způsobilosti, které mají význam pro rozhodnutí subjektu účastnit se, nebo, v případě nezletilých a nezpůsobilých subjektů, povolení či souhlas jejich zákonně ustanoveného zástupce s jejich zařazením do studie funkční způsobilosti;\n59)\n„etickou komisí“ nezávislý orgán zřízený v členském státě v souladu s právními předpisy tohoto členského státu, který je zmocněn vydávat stanoviska pro účely tohoto nařízení, s přihlédnutím k názorům laické veřejnosti, zejména pacientů nebo organizací pacientů;\n60)\n„nepříznivou událostí“ nepříznivá změna zdravotního stavu, nevhodné rozhodnutí ohledně léčby pacienta, nezamýšlená nemoc nebo zranění nebo veškeré nepříznivé klinické příznaky, včetně abnormálních laboratorních výsledků, u subjektů, uživatelů či dalších osob, v rámci studie funkční způsobilosti, ať už v souvislosti s prostředkem, u nějž je prováděna studie funkční způsobilosti, či nikoliv;\n61)\n„závažnou nepříznivou událostí“ nepříznivá událost, která vedla k některému z těchto následků:\na)\nrozhodnutí ohledně léčby pacienta, které má za následek smrt nebo situaci bezprostředně ohrožující život testované osoby nebo smrt potomstva dané osoby,\nb)\nsmrt,\nc)\nzávažné zhoršení zdravotního stavu testované osoby nebo příjemce testované darované krve, tkání a orgánů nebo materiálů, které vedlo k některému z těchto následků:\ni)\nživot ohrožující nemoc nebo zranění,\nii)\ntrvalé tělesné poškození nebo zhoršení některé tělesné funkce,\niii)\nhospitalizace nebo prodloužení hospitalizace pacienta,\niv)\nlékařský nebo chirurgický zákrok, který má zabránit život ohrožující nemoci nebo zranění nebo trvalému tělesnému poškození nebo zhoršení některé tělesné funkce,\nv)\nchronické onemocnění,\nd)\nohrožení plodu, smrt plodu či vrozené tělesné nebo mentální postižení či vrozená vada;\n62)\n„nedostatkem prostředku“ nedostatek, pokud jde o povahu, kvalitu, trvanlivost, spolehlivost, bezpečnost nebo funkční způsobilost prostředku pro studii funkční způsobilosti, včetně poruchy, chyb při používání nebo nedostatečných informací poskytnutých výrobcem;\n63)\n„sledováním po uvedení na trh“ veškeré činnosti prováděné výrobci ve spolupráci s dalšími hospodářskými subjekty s cílem zavést a udržovat aktualizovaný systematický postup pro aktivní shromažďování a přezkum zkušeností získaných v souvislosti s prostředky, které uvádějí na trh, dodávají na trh nebo uvádějí do provozu za účelem určení potřeby okamžitého použití jakýchkoliv nezbytných nápravných nebo preventivních opatření;\n64)\n„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů veřejné správy, které mají zkontrolovat a zajistit, aby prostředky byly v souladu s požadavky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie a aby neohrožovaly zdraví a bezpečnost nebo ochranu jiného veřejného zájmu;\n65)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení prostředku, který již byl zpřístupněn konečnému uživateli;\n66)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl prostředek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dále dodáván na trh;\n67)\n„nežádoucí příhodou“ jakákoliv porucha nebo zhoršení vlastností nebo funkční způsobilosti prostředku dodaného na trh, včetně uživatelské chyby v důsledku ergonomických vlastností, jakož i jakýkoliv nedostatek informací poskytnutých výrobcem a jakákoliv újma v důsledku lékařského rozhodnutí, přijatého či nepřijatého opatření na základě informací nebo výsledku či výsledků poskytnutých prostředkem;\n68)\n„závažnou nežádoucí příhodou“ nežádoucí příhoda, která přímo nebo nepřímo vede, mohla vést nebo může vést k některému z těchto následků:\na)\nsmrt pacienta, uživatele nebo jiné osoby,\nb)\ndočasné nebo trvalé zhoršení zdravotního stavu pacienta, uživatele či jiné osoby,\nc)\nzávažné ohrožení veřejného zdraví;\n69)\n„závažným ohrožením veřejného zdraví“ událost, která by mohla mít za následek bezprostřední riziko smrti, vážného zhoršení zdravotního stavu určité osoby nebo vážného onemocnění, které může vyžadovat bezodkladný léčebný zásah, a která může způsobit významnou nemocnost nebo úmrtnost lidí, nebo která je pro dané místo a čas neobvyklá a neočekávaná;\n70)\n„nápravným opatřením“ přijaté opatření, které má odstranit příčinu možného nebo skutečného nesouladu nebo jinou nežádoucí situaci;\n71)\n„bezpečnostním nápravným opatřením v terénu“ nápravné opatření přijaté výrobcem z technických či lékařských důvodů, aby se zabránilo rizikům nebo se omezila rizika závažné nežádoucí příhody v souvislosti s prostředkem dodaným na trh;\n72)\n„bezpečnostním upozorněním pro terén“ sdělení zaslané výrobcem uživatelům nebo spotřebitelům v souvislosti s bezpečnostním nápravným opatřením v terénu;\n73)\n„harmonizovanou normou“ evropská norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;\n74)\n„společnými specifikacemi“ soubor technických a/nebo klinických požadavků jiných než norma, který slouží jako nástroj pro plnění právních povinností použitelných u daného prostředku, postupu nebo systému.\nOddíl 2\nRegulační status výrobků a poradenství\nČlánek 3\nRegulační status výrobků\n1.   Komise na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu a po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky zřízenou na základě článku 103 nařízení (EU) 2017/745 prostřednictvím prováděcích aktů stanoví, zda se na příslušný výrobek či kategorii nebo skupinu výrobků vztahují definice „diagnostický zdravotnický prostředek in vitro“ nebo „příslušenství diagnostického zdravotnického prostředku in vitro“. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 tohoto nařízení.\n2.   Komise rovněž může z vlastní iniciativy po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky rozhodnout prostřednictvím prováděcích aktů o otázkách uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n3.   Komise zajistí, aby členské státy sdílely odborné poznatky v oblastech diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, zdravotnických prostředků, léčivých přípravků, lidských tkání a buněk, kosmetických přípravků, biocidů, potravin a v případě potřeby i dalších výrobků, aby se stanovil vhodný regulační status výrobku či kategorie nebo skupiny výrobků.\n4.   Při rozhodování o tom, jestli je možné výrobku, jehož součástí jsou léčivé přípravky, lidské tkáně a buňky, biocidy nebo potravinářské výrobky, přiznat regulační status prostředku, Komise v relevantních případech zajistí odpovídající konzultace s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), Evropskou agenturou pro chemické látky a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.\nČlánek 4\nGenetické informace, poradenství a informovaný souhlas\n1.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je u osob použit genetický test v rámci zdravotní péče ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (23), který sleduje léčebné účely diagnostiky, zdokonalení léčby či prediktivního nebo prenatálního testování, musí být testovanému jedinci nebo případně jeho zákonně ustanovenému zástupci poskytnuty příslušné relevantní informace o povaze, významu a důsledcích genetického testu.\n2.   V souvislosti s povinnostmi uvedenými v odstavci 1 členský stát zajistí, aby byl zabezpečen náležitý přístup k poradenství zejména v případě použití genetických testů poskytujících informace o genetické predispozici k určitým zdravotním stavům nebo nemocem, které se s ohledem na aktuální stav vědy a techniky obecně považují za nevyléčitelné.\n3.   Odstavec 2 se nepoužije v případech, kdy je na základě genetického testu potvrzena diagnóza zdravotního stavu nebo nemoci, o nichž je již známo, že jimi testovaná osoba trpí, nebo v případech, kdy se používá doprovodná diagnostika.\n4.   Žádné ustanovení tohoto článku nebrání členským státům, aby na vnitrostátní úrovni přijaly nebo ponechaly v platnosti opatření, která pacientům poskytují vyšší míru ochrany, jsou specifičtější nebo se týkají informovaného souhlasu.\nKAPITOLA II\nDODÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA TRH A JEJICH UVEDENÍ DO PROVOZU, POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ, OZNAČENÍ CE, VOLNÝ POHYB\nČlánek 5\nUvedení na trh a uvedení do provozu\n1.   Prostředek může být uveden na trh nebo do provozu pouze tehdy, pokud splňuje požadavky tohoto nařízení, a to za předpokladu, že je řádně dodán a správně instalován, udržován a používán v souladu se svým určeným účelem.\n2.   Prostředek musí splňovat obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I, které se na něj vztahují, přičemž se zohlední jeho určený účel.\n3.   Prokázání shody s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost zahrnuje hodnocení funkční způsobilosti podle článku 56.\n4.   Prostředky, které jsou vyráběny a používány v rámci zdravotnických zařízení, s výjimkou prostředků pro studii funkční způsobilosti, se považují za uvedené do provozu.\n5.   S výjimkou příslušných obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost uvedených v příloze I se požadavky tohoto nařízení nevztahují na prostředky vyráběné a používané pouze v rámci zdravotnických zařízení usazených v Unii za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nprostředky nejsou převedeny na jiný právní subjekt,\nb)\nk výrobě a používání prostředků dochází v rámci vhodných systémů řízení kvality,\nc)\nlaboratoř zdravotnického zařízení je v souladu s normou EN ISO 15189 nebo případně s vnitrostátními ustanoveními, včetně vnitrostátních ustanovení týkajících se akreditace,\nd)\nzdravotnické zařízení ve své dokumentaci doloží, že specifické potřeby cílové skupiny pacientů není možno splnit rovnocenným prostředkem, který je již k dostání na trhu, nebo je není možno tímto prostředkem splnit na odpovídající úrovni funkční způsobilosti,\ne)\nzdravotnické zařízení na požádání předloží příslušnému orgánu informace týkající se používání takových prostředků, včetně zdůvodnění jejich výroby, úpravy nebo používání,\nf)\nzdravotnické zařízení vypracuje prohlášení, které zveřejní a které mimo jiné obsahuje:\ni)\nnázev a adresu zdravotnického zařízení vyrábějícího daný prostředek;\nii)\npodrobné informace nezbytné k identifikaci prostředků;\niii)\nprohlášení, že prostředky splňují obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I tohoto nařízení, a případně informace o tom, které požadavky nejsou v plném rozsahu splněny, spolu s příslušným odůvodněním,\ng)\npokud jde o prostředky klasifikované v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII jako třída D, vypracuje zdravotnické zařízení dokumentaci umožňující porozumět výrobnímu zařízení, výrobnímu procesu, údajům o návrhu a funkční způsobilosti prostředků, včetně určeného účelu, která je dostatečně podrobná, aby příslušný orgán mohl určit, zda jsou splněny obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost uvedené v příloze I tohoto nařízení. Členské státy mohou toto ustanovení uplatnit rovněž na prostředky klasifikované v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII jako třída A, B nebo C,\nh)\nzdravotnické zařízení přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly všechny prostředky vyráběny v souladu s dokumentací popsanou v písmenu g), a\ni)\nzdravotnické zařízení přezkoumá zkušenosti získané na základě klinického používání prostředků a přijme veškerá nezbytná nápravná opatření.\nČlenské státy mohou požadovat, aby tato zdravotnická zařízení předložila příslušnému orgánu veškeré další relevantní informace o takových prostředcích, které jsou vyrobeny a používány na jejich území. Členské státy mají nadále právo omezit výrobu a používání jakéhokoliv konkrétního typu těchto prostředků a je jim povolen přístup do zdravotnických zařízení za účelem kontroly jejich činností.\nTento odstavec se nevztahuje na prostředky vyráběné v průmyslovém měřítku.\n6.   Za účelem zajištění jednotného provedení přílohy I může Komise přijmout prováděcí akty, a to v míře nezbytné k vyřešení problémů souvisejících s rozdílným výkladem a praktickým uplatňováním. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 6\nProdej na dálku\n1.   Prostředek nabízený prostřednictvím služeb informační společnosti ve smyslu čl. 1 bodu 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 fyzické nebo právnické osobě usazené v Unii musí splňovat požadavky tohoto nařízení.\n2.   Aniž je dotčeno vnitrostátní právo týkající se vykonávání lékařské profese, prostředek, který není uveden na trh, nýbrž je používán v rámci obchodní činnosti, za úplatu nebo bezúplatně, pro poskytování diagnostické či terapeutické služby nabízené prostřednictvím služeb informační společnosti ve smyslu čl. 1 bodu 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 nebo jinými komunikačními prostředky, přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatelů, fyzické nebo právnické osobě usazené v Unii, musí splňovat požadavky tohoto nařízení.\n3.   Na žádost příslušného orgánu dá jakákoliv fyzická či právnická osoba nabízející prostředek v souladu s odstavcem 1 nebo poskytující službu v souladu s odstavcem 2 k dispozici příslušnou kopii EU prohlášení o shodě dotčeného prostředku.\n4.   Členský stát může z důvodu ochrany veřejného zdraví požádat poskytovatele služeb informační společnosti ve smyslu čl. 1 bodu 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535, aby svou činnost ukončil.\nČlánek 7\nTvrzení\nPři označování prostředků, poskytování návodů k jejich použití a jejich dodávání na trh a uvádění do provozu, jakož i při reklamách na tyto prostředky je zakázáno používat text, názvy, ochranné známky, vyobrazení a figurativní nebo jiné symboly, které by mohly uživatele nebo pacienta uvést v omyl, pokud jde o určený účel, bezpečnost a funkční způsobilost prostředku, tím, že:\na)\npřipisují prostředku funkce a vlastnosti, které daný prostředek nemá;\nb)\nvytvářejí klamnou představu ohledně léčby nebo diagnózy, funkcí nebo vlastností, které daný prostředek nemá;\nc)\nneinformují uživatele či pacienta o pravděpodobném riziku spojeném s používáním daného prostředku v souladu s jeho určeným účelem;\nd)\nnavrhují odlišné způsoby použití prostředku, než ty, o nichž je uvedeno, že tvoří součást určeného účelu, jehož se týkalo provedené posuzování shody.\nČlánek 8\nPoužívání harmonizovaných norem\n1.   Předpokládá se, že prostředky, které jsou ve shodě s příslušnými harmonizovanými normami nebo relevantními částmi uvedených norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v tomto nařízení, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.\nPrvní pododstavec se rovněž použije v případě požadavků týkajících se systému nebo postupu, které musí v souladu s tímto nařízením splnit hospodářské subjekty nebo zadavatelé, a to včetně požadavků týkajících se systémů řízení kvality, řízení rizik, systémů sledování po uvedení na trh, studií funkční způsobilosti, klinických důkazů nebo následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh (dále též „PMPF“).\nOdkazy v tomto nařízení na harmonizované normy se rozumějí harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Odkazy v tomto nařízení na harmonizované normy zahrnují rovněž monografie Evropského lékopisu, které byly přijaty v souladu s Úmluvou o vypracování Evropského lékopisu, pokud byly odkazy na uvedené monografie zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 9\nSpolečné specifikace\n1.   Pokud neexistují žádné harmonizované normy nebo pokud příslušné harmonizované normy nejsou dostatečné nebo pokud je třeba řešit obavy týkající se veřejného zdraví, může Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky přijímat společné specifikace, pokud jde o obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I, technickou dokumentaci stanovenou v přílohách II a III, hodnocení funkční způsobilosti a následné sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh stanovené v příloze XIII nebo o požadavky ohledně studií funkční způsobilosti stanovené v příloze XIII. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n2.   Předpokládá se, že prostředky, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi uvedenými v odstavci 1, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, na které se uvedené společné specifikace nebo příslušné části těchto společných specifikací vztahují.\n3.   Výrobci musí dodržovat společné specifikace uvedené v odstavci 1, pokud řádně nezdůvodní, že přijali řešení, která zajišťují úroveň bezpečnosti a funkční způsobilosti, jež je přinejmenším rovnocenná.\nČlánek 10\nObecné povinnosti výrobců\n1.   Při uvádění prostředků na trh nebo do provozu výrobci zajistí, aby tyto prostředky byly navrhovány a vyrobeny v souladu s požadavky tohoto nařízení.\n2.   Výrobci zavedou, zdokumentují, uplatňují a udržují systém pro řízení rizik v souladu s přílohou I bodem 3.\n3.   Výrobci provedou hodnocení funkční způsobilosti v souladu s požadavky stanovenými v článku 56 a v příloze XIII, včetně následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh.\n4.   Výrobci prostředků vypracují a průběžně aktualizují technickou dokumentaci těchto prostředků. Tato dokumentace musí umožňovat provedení posuzování shody prostředku s požadavky tohoto nařízení. Tato technická dokumentace musí obsahovat prvky stanovené v přílohách II a III.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh II a III s ohledem na technický pokrok.\n5.   V případě, že byl prokázán soulad s příslušnými požadavky podle příslušného postupu posouzení shody, výrobci prostředků, s výjimkou prostředků pro studii funkční způsobilosti, vypracují EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 17 a umístí na prostředek označení shody CE v souladu s článkem 18.\n6.   Výrobci musí plnit povinnosti související se systémem UDI podle článku 24 a registrační povinnosti podle článků 26 a 28.\n7.   Výrobci uchovávají technickou dokumentaci, EU prohlášení o shodě a případně kopii příslušných certifikátů, včetně veškerých změn a příloh, vydaných v souladu s článkem 51, pro potřeby příslušných orgánů po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byl na trh uveden poslední prostředek, na který se vztahuje EU prohlášení o shodě.\nNa žádost příslušného orgánu poskytne výrobce úplnou technickou dokumentaci nebo její souhrn podle toho, co je v žádosti uvedeno.\nVýrobce s registrovaným místem podnikání mimo Unii zajistí, aby měl jeho zplnomocněný zástupce k plnění svých úkolů podle čl. 11 odst. 3 trvale k dispozici nezbytnou dokumentaci.\n8.   Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy pro zachování shody sériové výroby s požadavky tohoto nařízení. Je třeba včas patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo společných specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku. Výrobci prostředků, s výjimkou prostředků pro studii funkční způsobilosti, zavedou, zdokumentují, uplatňují, udržují, průběžně aktualizují a neustále zdokonalují systém řízení kvality, jenž zajistí soulad s ustanoveními tohoto nařízení způsobem, který je co nejúčinnější a přiměřený rizikové třídě a typu prostředku.\nSystém řízení kvality zahrnuje všechny části a prvky organizace výrobce, které se zabývají kvalitou procesů, postupů a prostředků. Řídí se jím struktura, povinnosti, postupy, procesy a zdroje pro řízení, které jsou zapotřebí k uplatňování zásad a provádění opatření nezbytných k dosažení souladu s tímto nařízením.\nSystém řízení kvality zohlední alespoň tyto aspekty:\na)\nstrategii pro zajištění souladu s právními předpisy, včetně souladu s postupy posuzování shody a postupy pro řízení úprav prostředků, na něž se systém vztahuje;\nb)\nurčení příslušných obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost a průzkum možností, jak tyto požadavky zohlednit;\nc)\nodpovědnost za řízení;\nd)\nřízení zdrojů, včetně výběru a kontroly dodavatelů a subdodavatelů;\ne)\nřízení rizik podle přílohy I bodu 3;\nf)\nhodnocení funkční způsobilosti podle článku 56 a přílohy XIII, včetně následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh;\ng)\nrealizaci výrobku, včetně plánování, návrhu, vývoje, výroby a poskytování služeb;\nh)\nověření přidělení kódů jedinečné identifikace prostředku provedeného v souladu s čl. 24 odst. 3 všem příslušným prostředkům a zajišťující konzistentnost a platnost informací poskytovaných podle článku 26;\ni)\nvytvoření, uplatňování a udržování systému sledování po uvedení na trh v souladu s článkem 78;\nj)\nvedení komunikace s příslušnými orgány, oznámenými subjekty, jinými hospodářskými subjekty, zákazníky nebo jinými zúčastněnými stranami;\nk)\npostupům ohlašování závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu v rámci vigilance;\nl)\nřízení nápravných a preventivních opatření a ověřování jejich účinnosti;\nm)\npostupy monitorování a měření výstupů, analýzu údajů a zlepšování výrobku.\n9.   Výrobci prostředků uplatňují a průběžně aktualizují systém sledování po uvedení na trh v souladu s článkem 78.\n10.   Výrobci zajistí, aby byly k prostředku přiloženy informace stanovené v příloze I bodu 20, a to v úředním jazyce nebo jazycích Unie stanovených dotčeným členským státem, v němž je prostředek uživateli nebo pacientovi dodán. Údaje na označení musí být nesmazatelné, snadno čitelné a pro určeného uživatele nebo pacienta jasně srozumitelné.\nInformace poskytnuté v souladu s přílohou I bodem 20 spolu s prostředky pro sebetestování nebo prostředky pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí být snadno srozumitelné a musí být v úředním jazyce nebo jazycích Unie stanovených členským státem, v němž je prostředek uživateli nebo pacientovi dodáván.\n11.   Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že prostředek, který uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení daného prostředku ve shodu nebo k jeho případnému stažení z trhu či z oběhu. Náležitě informují distributory dotčeného prostředku a, je-li to relevantní, zplnomocněného zástupce a dovozce.\nJestliže prostředek představuje vážné riziko, výrobci rovněž okamžitě informují příslušné orgány členských států, v nichž prostředek dodali na trh, a případně oznámený subjekt, který vydal pro dotčený prostředek certifikát v souladu s článkem 51, a uvedou přitom zejména podrobnosti o nedodržení požadavků a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.\n12.   Výrobci musí mít k dispozici systém pro zaznamenávání a ohlašování nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu uvedený v článcích 82 a 83.\n13.   Výrobci předloží příslušnému orgánu na požádání všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody prostředku v úředním jazyce Unie, který stanoví dotčený členský stát. Příslušný orgán členského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání, může výrobce požádat, aby bezplatně poskytl vzorky prostředku nebo aby, je-li to neproveditelné, umožnil k danému prostředku přístup. Výrobci s příslušným orgánem na jeho žádost spolupracují na veškerých nápravných opatřeních přijatých s cílem odstranit nebo, pokud to není možné, snížit rizika představovaná prostředky, které uvedli na trh nebo do provozu.\nPokud výrobce nespolupracuje nebo pokud jsou poskytnuté informace a dokumentace neúplné nebo nesprávné, může příslušný orgán za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů přijmout veškerá vhodná opatření k zákazu nebo omezení dodávání prostředku na trh daného členského státu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu, dokud výrobce nezačne spolupracovat nebo dokud neposkytne úplné a správné informace.\nPokud se příslušný orgán domnívá nebo má důvod se domnívat, že prostředek způsobil újmu, musí na požádání usnadnit poskytnutí informací a dokumentace uvedených v prvním pododstavci pacientovi nebo uživateli, jimž byla potenciálně způsobena újma, a případně právnímu nástupci pacienta či uživatele, pacientově či uživatelově zdravotní pojišťovně nebo dalším třetím stranám dotčeným újmou způsobenou pacientovi či uživateli, aniž jsou dotčena pravidla ochrany údajů, a pokud neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění, aniž je dotčena ochrana práv duševního vlastnictví.\nPříslušný orgán nemusí povinnost stanovenou ve třetím pododstavci splnit, pokud se zpřístupnění informací a dokumentace uvedených v prvním pododstavci obvykle řeší v rámci soudního řízení.\n14.   Pokud si výrobci dávají své prostředky navrhovat nebo vyrábět jinou právnickou nebo fyzickou osobou, musí být informace týkající se totožnosti této osoby součástí informací, které mají být předloženy v souladu s čl. 27 odst. 1.\n15.   Fyzická nebo právnická osoba může požadovat náhradu škody způsobené vadným prostředkem v souladu s příslušnými ustanoveními unijního a vnitrostátního práva.\nVýrobci musí mít způsobem, který je přiměřený rizikové třídě, typu prostředku a velikosti podniku, zavedena opatření umožňující poskytnout dostatečné finanční krytí, pokud jde o jejich potenciální odpovědnost podle směrnice Rady 85/374/EHS, aniž jsou dotčena přísnější ochranná opatření podle vnitrostátního práva.\nČlánek 11\nZplnomocněný zástupce\n1.   Pokud výrobce prostředku není usazen v členském státě, může být prostředek uveden na trh Unie pouze v případě, že výrobce ustanoví jediného zplnomocněného zástupce.\n2.   Ustanovením představuje pověření zplnomocněného zástupce, je platné pouze tehdy, je-li zplnomocněným zástupcem písemně přijato, a musí se vztahovat alespoň na všechny prostředky náležející do stejné generické skupiny prostředků.\n3.   Zplnomocněný zástupce provádí úkoly vymezené v pověření, na kterém se dohodl s výrobcem. Zplnomocněný zástupce poskytne kopii pověření na žádost příslušnému orgánu.\nV pověření musí být po zplnomocněném zástupci požadováno aby prováděl alespoň tyto úkoly týkající se prostředků, na které se pověření vztahuje, přičemž výrobce mu je umožní provádět:\na)\nověřit, že bylo vypracováno EU prohlášení o shodě a technická dokumentace a případně že výrobce provedl náležitý postup posouzení shody;\nb)\nuchovávat kopii technické dokumentace, EU prohlášení o shodě a případně kopii příslušného certifikátu, včetně veškerých změn a dodatků, vydaných v souladu s článkem 51, pro potřeby příslušných orgánů po dobu uvedenou v čl. 10 odst. 7;\nc)\nplnit povinnosti týkající se registrace stanovené v článku 28 a ověřit, že výrobce splnil registrační povinnosti stanovené v článku 26;\nd)\nna základě žádosti příslušného orgánu poskytnout tomuto příslušnému orgánu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody prostředku v úředním jazyce Unie, který stanoví dotčený členský stát;\ne)\npředat výrobci jakoukoliv žádost příslušného orgánu členského státu, v němž má zplnomocněný zástupce své registrované místo podnikání, o vzorky nebo o přístup k prostředku a ověřit, zda příslušný orgán dané vzorky obdržel nebo zda je mu umožněn k danému prostředku přístup;\nf)\nspolupracovat s příslušnými orgány na veškerých preventivních nebo nápravných opatřeních přijatých za účelem odstranění nebo, pokud to není možné, snížení rizik, která prostředky představují;\ng)\nneprodleně informovat výrobce o stížnostech a hlášeních od zdravotnického personálu, pacientů a uživatelů o podezření na nežádoucí příhody v souvislosti s prostředkem, pro nějž byl ustanoven zástupcem;\nh)\nukončit pověření, jestliže výrobce svým jednáním porušuje své povinnostmi podle tohoto nařízení.\n4.   Pověřením uvedeným v odstavci 3 tohoto článku se nepřenášejí povinnosti, které výrobci vyplývají z čl. 10 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10 a 11.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, pokud výrobce není usazen v žádném členském státě a nesplnil povinnosti stanovené v článku 10, je zplnomocněný zástupce právně odpovědný za vadné prostředky na stejném základě jako výrobce a společně a nerozdílně spolu s ním.\n6.   Zplnomocněný zástupce, který své pověření ukončí z důvodu uvedeného v odst. 3 písm. h), okamžitě informuje příslušný orgán členského státu, ve kterém je usazen, a případně oznámený subjekt, který se podílel na posouzení shody daného prostředku, o ukončení pověření a o důvodech tohoto ukončení.\n7.   Každý odkaz v tomto nařízení na příslušný orgán členského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání, se považuje za odkaz na příslušný orgán členského státu, v němž má zplnomocněný zástupce ustanovený výrobcem uvedeným v odstavci 1 své registrované místo podnikání.\nČlánek 12\nZměna zplnomocněného zástupce\nPodrobný postup změny zplnomocněného zástupce musí být jasně vymezen v dohodě mezi výrobcem, případně odstupujícím zplnomocněným zástupcem a nastupujícím zplnomocněným zástupcem. Tato dohoda musí zohlednit alespoň tyto aspekty:\na)\nden ukončení pověření odstupujícího zplnomocněného zástupce a den začátku pověření nastupujícího zplnomocněného zástupce;\nb)\nden, do kterého může být odstupující zplnomocněný zástupce uváděn v informacích dodávaných výrobcem, včetně všech propagačních materiálů;\nc)\npředání dokumentů, včetně hledisek důvěrnosti a majetkových;\nd)\npovinnost odstupujícího zplnomocněného zástupce po skončení pověření předat výrobci nebo nastupujícímu zplnomocněnému zástupci veškeré stížnosti a hlášení od zdravotnického personálu, pacientů nebo uživatelů o podezřeních na nežádoucí příhody v souvislosti s prostředkem, pro nějž byl ustanoven zplnomocněným zástupcem.\nČlánek 13\nObecné povinnosti dovozců\n1.   Dovozci mohou uvádět na trh Unie pouze prostředky, které jsou ve shodě s tímto nařízením.\n2.   Za účelem uvedení prostředku na trh dovozci ověří, že:\na)\nna prostředek bylo umístěno označení CE a bylo vypracováno EU prohlášení o shodě prostředku;\nb)\nvýrobce je identifikován a ustanovil zplnomocněného zástupce v souladu s článkem 11;\nc)\nprostředek je označen v souladu s tímto nařízením a že je k němu přiložen požadovaný návod k použití;\nd)\npřípadně byl výrobcem prostředku přidělen UDI v souladu s článkem 24.\nDomnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že prostředek není ve shodě s požadavky tohoto nařízení, neuvede prostředek na trh, dokud nebude uveden ve shodu, a informuje výrobce a zplnomocněného zástupce výrobce. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že prostředek představuje vážné riziko nebo že je padělaný, informuje rovněž příslušný orgán členského státu, ve kterém je dovozce usazen.\n3.   Dovozci uvedou na prostředku či na jeho obale nebo v dokumentu, který je k prostředku přiložen, svoje jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, své registrované místo podnikání a adresu, na které je lze kontaktovat, aby bylo možné zjistit, kde je lze nalézt. Zajistí, aby informace na označení poskytnuté výrobcem nezakrývalo žádné další označení.\n4.   Dovozci ověří, že je jejich prostředek registrován v elektronickém systému v souladu s článkem 26. Dovozci doplní do uvedené registrace své údaje v souladu s článkem 28.\n5.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za prostředek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad prostředku s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I, a přitom dodržují podmínky stanovené výrobcem, jsou-li k dispozici.\n6.   Dovozci vedou registr stížností, nevyhovujících prostředků a případů stažení prostředku z trhu nebo z oběhu a poskytnou výrobci, zplnomocněnému zástupci a distributorům veškeré jimi požadované informace s cílem umožnit jim stížnosti posoudit.\n7.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že prostředek, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě informují výrobce a jeho zplnomocněného zástupce. Dovozci spolupracují s výrobcem, zplnomocněným zástupcem výrobce a příslušnými orgány s cílem zajistit, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení prostředku ve shodu nebo k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Jestliže prostředek představuje vážné riziko, okamžitě informují příslušné orgány členského státu, ve kterém dodali prostředek na trh, a případně oznámený subjekt, který vydal v souladu s článkem 51 pro dotčený prostředek certifikát, a uvedou při tom zejména podrobnosti o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.\n8.   Dovozci, kteří obdrželi stížnosti nebo hlášení od zdravotnických pracovníků, pacientů nebo uživatelů o podezření na nežádoucí příhody v souvislosti s prostředkem, který uvedli na trh, tyto informace neprodleně předají výrobci a jeho zplnomocněnému zástupci.\n9.   Dovozci uchovají po dobu uvedenou v čl. 10 odst. 7 k dispozici orgánům dozoru nad trhem kopii EU prohlášení o shodě a případně kopii příslušných certifikátů, včetně veškerých změn a dodatků, vydané v souladu s článkem 51.\n10.   Dovozci s příslušnými orgány na jejich žádost spolupracují na veškerých opatřeních přijatých s cílem odstranit nebo, pokud to není možné, snížit rizika, která výrobky jimi uvedené na trh představují. Dovozci na žádost příslušného orgánu členského státu, v němž má dovozce své registrované místo podnikání, poskytnou bezplatně vzorky prostředku, nebo, je-li to neproveditelné, umožní k danému prostředku přístup.\nČlánek 14\nObecné povinnosti distributorů\n1.   Při dodávání prostředku na trh postupují distributoři při své činnosti s náležitou péčí, pokud jde o příslušné požadavky.\n2.   Předtím než prostředek dodají na trh, distributoři ověří, že byly splněny všechny tyto požadavky:\na)\nna prostředek bylo umístěno označení CE a bylo vypracováno EU prohlášení o shodě prostředku;\nb)\nk prostředku jsou přiloženy informace, které mají být předloženy výrobcem v souladu s čl. 10 odst. 10;\nc)\ndovozce u dovážených prostředků splnil požadavky stanovené v čl. 13 odst. 3;\nd)\nprostředku byl ve vhodných případech výrobcem přidělen UDI.\nZa účelem splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a d) může distributor použít metodu odběru vzorků, který je reprezentativní, pokud jde o prostředky dodané daným distributorem.\nDomnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že prostředek není ve shodě s požadavky tohoto nařízení, nedodá prostředek na trh, dokud nebude uveden ve shodu, a informuje výrobce a případně dovozce a zplnomocněného zástupce výrobce. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že prostředek představuje vážné riziko nebo že je padělaný, informuje rovněž příslušný orgán členského státu, v němž je dovozce usazen.\n3.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za prostředek odpovědnost, byly skladovací či přepravní podmínky v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.\n4.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že prostředek, který dodali na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě informují výrobce a případně dovozce a zplnomocněného zástupce výrobce. Distributoři spolupracují s výrobcem a případně se zplnomocněným zástupcem výrobce a dovozcem, jakož i s příslušnými orgány s cílem zajistit, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení prostředku ve shodu nebo případně k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že prostředek představuje vážné riziko, okamžitě rovněž informuje příslušné orgány členských států, v nichž dodal prostředek na trh, a uvede přitom zejména podrobnosti o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.\n5.   Distributoři, kteří obdrželi stížnosti nebo hlášení od zdravotnických pracovníků, pacientů nebo uživatelů o podezření na nežádoucí příhody v souvislosti s prostředkem, který dodali na trh, tyto informace neprodleně předají výrobci a případně zplnomocněnému zástupci výrobce a dovozci. Vedou registr stížností, nevyhovujících prostředků a případů stažení prostředku z trhu nebo z oběhu a průběžně informují výrobce a případně zplnomocněného zástupce a dovozce o tomto monitorování a na požádání jim poskytují veškeré informace.\n6.   Distributoři předloží příslušnému orgánu na požádání všechny informace a dokumentaci, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k prokázání shody prostředku.\nPovinnost distributora uvedená v prvním pododstavci se považuje za splněnou, jestliže požadované informace pro dotčený prostředek poskytne výrobce, nebo v příslušných případech zplnomocněný zástupce. Distributoři spolupracují s příslušnými orgány na jejich žádost na jakýchkoliv opatřeních přijatých s cílem odstranit rizika, která prostředky jimi dodané na trh představují. Distributoři příslušnému orgánu na požádání poskytnou bezplatně vzorky prostředku, nebo je-li to neproveditelné, umožní k danému prostředku přístup.\nČlánek 15\nOsoba odpovědná za dodržování právních předpisů\n1.   Výrobci musí mít v rámci svých organizací k dispozici alespoň jednu osobu odpovědnou za dodržování právních předpisů, která disponuje požadovanými odbornými znalostmi v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Požadované odborné znalosti se prokáží jednou z těchto kvalifikací:\na)\ndiplom, certifikát nebo jiný doklad o formální kvalifikaci udělený při dokončení vysokoškolského studia nebo studia, které je dotčeným členským státem uznáváno za rovnocenné, a to v oblasti práva, lékařství, farmacie, inženýrství nebo jiného příslušného vědního oboru, a alespoň roční odborná praxe v oblasti regulace nebo systémů řízení kvality, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;\nb)\nčtyřletá odborná praxe v oblasti regulace nebo systémů řízení kvality, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.\n2.   Mikropodniky a malé podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (24) nemusí mít ve své organizaci osobu odpovědnou za dodržování právních předpisů, ale musí takovou osobu mít trvale a nepřetržitě k dispozici.\n3.   Osoba odpovědná za dodržování právních předpisů odpovídá přinejmenším za zajištění toho, že:\na)\nshoda prostředků je před uvolněním prostředku náležitě kontrolována v souladu se systémem řízení kvality, v jehož rámci je tento prostředek vyroben;\nb)\nje vypracována a pravidelně aktualizována technická dokumentace a EU prohlášení o shodě;\nc)\njsou splněny povinnosti týkající se sledování po uvedení na trh v souladu s čl. 10 odst. 9;\nd)\njsou splněny ohlašovací povinnosti podle článků 82 až 86;\ne)\nv případě prostředků pro studie funkční způsobilosti určených k použití v rámci intervenčních studií klinické funkce či dalších studií funkční způsobilosti zahrnujících rizika pro subjekty, je vydáno prohlášení uvedené v příloze XIV bodu 4.1.\n4.   Pokud za dodržování předpisů podle odstavců 1, 2 a 3 společně odpovídá více osob, musí být jejich příslušné oblasti odpovědnosti stanoveny písemně.\n5.   Osoba odpovědná za dodržování právních předpisů nesmí být v rámci organizace výrobce nijak znevýhodňována, pokud jde o řádné plnění jejích povinností, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem dané organizace.\n6.   Zplnomocnění zástupci musí mít trvale a nepřetržitě k dispozici alespoň jednu osobu odpovědnou za dodržování právních předpisů, která disponuje požadovanými odbornými znalostmi, pokud jde o regulační požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro v Unii. Požadované odborné znalosti se prokáží některou z těchto kvalifikací:\na)\ndiplom, certifikát nebo jiný doklad o formální kvalifikaci udělený při dokončení vysokoškolského studia nebo studia, které je dotčeným členským státem uznáváno za rovnocenné, a to v oblasti práva, lékařství, farmacie, inženýrství nebo jiného příslušného vědního oboru, a alespoň roční odborná praxe v oblasti regulace nebo systémů řízení kvality, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;\nb)\nčtyřletá odborná praxe v oblasti regulace nebo systémů řízení kvality, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.\nČlánek 16\nPřípady, ve kterých se povinnosti výrobců vztahují na dovozce, distributory nebo další osoby\n1.   Distributor, dovozce nebo jiná fyzická nebo právnická osoba přebírá povinnosti uložené výrobcům, pokud jde o tyto činnosti:\na)\ndodávání prostředku na trh pod jejich vlastním jménem, zapsaným obchodním názvem nebo zapsanou ochrannou známkou, s výjimkou případů, kdy distributor nebo dovozce uzavře s výrobcem dohodu, na jejímž základě je na označení výrobce patřičně identifikován a je odpovědný za splnění požadavků, jež se v tomto nařízení výrobcům ukládají;\nb)\nzměnu určeného účelu prostředku již uvedeného na trh nebo do provozu;\nc)\núpravu prostředku již uvedeného na trh nebo do provozu takovým způsobem, že může být dotčen soulad s příslušnými požadavky.\nPrvní pododstavec se nepoužije na osobu, která, byť není považována za výrobce ve smyslu čl. 2 bodu 23, sestavuje nebo upravuje pro potřeby individuálního pacienta prostředek, který je již na trhu, beze změny jeho určeného účelu.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. c) se za úpravu prostředku, která se může dotknout souladu s příslušnými požadavky, nepovažuje následující:\na)\nposkytnutí informací dodaných výrobcem, včetně překladu, v souladu s přílohou I bodem 20 týkajících se prostředku již uvedeného na trh a dalších informací, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl být prostředek nabízen k prodeji v daném členském státě;\nb)\nzměny vnějšího obalu prostředku již uvedeného na trh, včetně změny velikosti balení, je-li přebalení nezbytné k tomu, aby mohl být prostředek nabízen k prodeji v daném členském státě, a je-li provedeno za takových podmínek, aby tím nemohl být ovlivněn původní stav prostředku. V případě prostředků uvedených na trh ve sterilních podmínkách se předpokládá, že je původní stav prostředku nepříznivě ovlivněn, je-li obal, který je nezbytný pro zachování sterilních podmínek, otevřen, poškozen či přebalením jinak nepříznivě ovlivněn.\n3.   Distributor nebo dovozce, který provádí některou z činností uvedených v odst. 2 písm. a) a b), uvede na prostředku nebo, není-li to proveditelné, na obalech či v dokumentu přiloženém k prostředku provedenou činnost společně se svým jménem, zapsaným obchodním názvem či zapsanou ochrannou známkou, registrovaným místem podnikání a adresou, na které jej lze kontaktovat, aby bylo možné zjistit, kde jej lze nalézt.\nDistributoři a dovozci zajistí, aby měli zaveden systém řízení kvality, který zahrnuje postupy zajišťující, aby byl překlad informací přesný a aktualizovaný a aby byly činnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a b) prováděny takovým způsobem a v takových podmínkách, že se zachová původní stav prostředku, a aby balení přebalovaného prostředku nebylo závadné, nekvalitní nebo znečištěné. Součástí systému řízení kvality musí být mimo jiné postupy zajišťující, aby byl distributor nebo dovozce informován o každém nápravném opatření, které výrobce přijme v souvislosti s příslušným prostředkem za účelem vyřešení problémů bezpečnosti nebo uvedení daného prostředku ve shodu s tímto nařízením.\n4.   Nejpozději 28 dní předtím, než je přeznačený či přebalený prostředek dodán na trh, informují distributoři či dovozci provádějící některou z činností uvedených v odst. 2 písm. a) a b) výrobce a příslušný orgán členského státu, ve kterém zamýšlejí prostředek dodat na trh, o tom, že chtějí dodávat na trh přeznačený či přebalený prostředek, a na požádání poskytnou výrobci a příslušnému orgánu vzorek či maketu přeznačeného nebo přebaleného prostředku, včetně veškerých přeložených označení a návodů k použití. V rámci stejného období 28 dní předloží distributor nebo dovozce příslušnému orgánu certifikát vydaný oznámeným subjektem jmenovaným pro typ prostředků, na který se vztahují činnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a b), potvrzující, že jejich systém řízení kvality odpovídá požadavkům stanoveným v odstavci 3.\nČlánek 17\nEU prohlášení o shodě\n1.   EU prohlášení o shodě potvrzuje, že byly splněny požadavky uvedené v tomto nařízení týkající se prostředku uvedeného v prohlášení. Výrobce EU prohlášení o shodě průběžně aktualizuje. EU prohlášení o shodě musí obsahovat alespoň informace stanovené v příloze IV a je přeloženo do úředního jazyka nebo jazyků Unie požadovaných členským státem nebo členskými státy, v nichž je prostředek dodáván na trh.\n2.   Jestliže prostředky v souvislosti s hledisky, na které se nevztahuje toto nařízení, podléhají jiným právním předpisům Unie, které také požadují od výrobce EU prohlášení o shodě potvrzující splnění požadavků uvedených právních předpisů, vypracuje se jediné EU prohlášení o shodě s ohledem na všechny akty Unie, které se vztahují na daný prostředek. Toto prohlášení musí obsahovat veškeré informace požadované pro identifikaci právních předpisů Unie, k nimž se prohlášení vztahuje.\n3.   Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za soulad s požadavky tohoto nařízení a všech dalších právních předpisů, které se na prostředek vztahují.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny minimálního obsahu EU prohlášení o shodě stanoveného v příloze IV s ohledem na technický pokrok.\nČlánek 18\nOznačení shody CE\n1.   S výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, se na prostředky považované za prostředky ve shodě s požadavky tohoto nařízení umístí označení shody CE v souladu s přílohou V.\n2.   Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.\n3.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na prostředek nebo jeho sterilní obal. Pokud toto umístění není možné nebo je nelze s ohledem na charakter prostředku zaručit, musí být označení CE umístěno na obalu. Označení CE se rovněž objeví v každém návodu k použití a na každém prodejním obalu.\n4.   Označení CE se umístí na prostředek před jeho uvedením na trh. Za označením CE může následovat piktogram nebo jakákoliv jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.\n5.   Za označením CE případně následuje identifikační číslo oznámeného subjektu odpovědného za postupy posuzování shody stanovené v článku 48. Identifikační číslo je rovněž uvedeno ve všech propagačních materiálech, které uvádí, že prostředek splňuje požadavky na označení CE.\n6.   Pokud se na prostředky vztahují jiné právní předpisy Unie, které rovněž stanoví umístění označení CE, pak se v tomto označení uvede, že prostředky splňují také požadavky těchto jiných právních předpisů.\nČlánek 19\nProstředky pro zvláštní účely\n1.   Členské státy nesmějí vytvářet žádné překážky dostupnosti prostředků pro studie funkční způsobilosti k tomuto účelu laboratořím nebo jiným institucím, pokud tyto prostředky splňují podmínky stanovené v článcích 57 až 76 a v prováděcích aktech přijatých podle článku 77.\n2.   Na prostředky uvedené v odstavci 1 se neumísťuje označení CE s výjimkou prostředků uvedených v článku 70.\n3.   Členské státy nesmějí na veletrzích, výstavách a při předváděcích či podobných akcích vytvářet překážky předvádění prostředků, které nejsou v souladu s tímto nařízením, za předpokladu, že viditelné označení zřetelně udává, že takové prostředky jsou určeny pouze pro účely prezentace nebo předvádění a nesmějí být dodány na trh, dokud nebudou uvedeny do souladu s tímto nařízením.\nČlánek 20\nSoučásti a díly\n1.   Každá fyzická nebo právnická osoba, která dodává na trh součástku specificky určenou k nahrazení totožné nebo podobné nedílné součásti nebo dílu prostředku, které jsou vadné nebo opotřebované, aby zachovala nebo obnovila funkci prostředku, aniž by se změnily jeho vlastnosti z hlediska funkční způsobilosti či bezpečnosti nebo jeho určený účel, zajistí, aby daná součástka nepříznivě neovlivnila bezpečnost a funkční způsobilost prostředku. Podpůrné podklady se uchovávají k dispozici pro příslušné orgány členských států.\n2.   Součástka, která je specificky určena k nahrazení součásti nebo dílu prostředku a která podstatným způsobem mění vlastnosti prostředku z hlediska funkční způsobilosti či bezpečnosti nebo jeho určený účel, se považuje za prostředek a musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením.\nČlánek 21\nVolný pohyb\nPokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, členské státy na svém území neodmítnou, nezakážou ani neomezí dodávání na trh nebo uvádění do provozu prostředků, které splňují požadavky tohoto nařízení.\nKAPITOLA III\nIDENTIFIKACE A VYSLEDOVATELNOST PROSTŘEDKŮ, REGISTRACE PROSTŘEDKŮ A HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ, SOUHRN ÚDAJŮ O BEZPEČNOSTI A KLINICKÉ FUNKCI, EVROPSKÁ DATABÁZE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ\nČlánek 22\nIdentifikace v rámci dodavatelského řetězce\n1.   Distributoři a dovozci spolupracují s výrobci nebo zplnomocněnými zástupci za účelem dosažení náležité úrovně vysledovatelnosti prostředků.\n2.   Hospodářské subjekty musí být schopny příslušnému orgánu po dobu uvedenou v čl. 10 odst. 7 identifikovat tyto subjekty:\na)\nkaždý hospodářský subjekt, kterému přímo dodaly prostředek;\nb)\nkaždý hospodářský subjekt, který jim přímo dodal prostředek;\nc)\nkaždé zdravotnické zařízení nebo každého zdravotnického pracovníka, kterým přímo dodaly prostředek.\nČlánek 23\nNomenklatura zdravotnických prostředků\nS cílem usnadnit fungování Evropské databáze zdravotnických prostředků (Eudamed) uvedené v článku 33 nařízení (EU) 2017/745 Komise zajistí, aby byla mezinárodně uznávaná nomenklatura zdravotnických prostředků bezúplatně k dispozici výrobcům a dalším fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou podle tohoto nařízení povinny danou nomenklaturu používat. Komise rovněž usiluje o zajištění toho, aby uvedená nomenklatura byla bezúplatně k dispozici dalším zúčastněným stranám, je-li to přiměřeně proveditelné.\nČlánek 24\nSystém jedinečné identifikace prostředku\n1.   Systém jedinečné identifikace prostředku („systém UDI“) popsaný v příloze VI části C umožní identifikaci a usnadní vysledovatelnost prostředků, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, a sestává z následujícího:\na)\nvytvoření jedinečné identifikace prostředku, která se skládá z:\ni)\nidentifikátoru prostředku v rámci jedinečné identifikace prostředku (dále jen „UDI-DI“) specifického pro daného výrobce a prostředek, který poskytuje přístup k informacím stanoveným příloze VI části B;\nii)\nidentifikátoru výroby v rámci jedinečné identifikace prostředku (dále jen „UDI-PI“), který identifikuje jednotku výroby prostředku a případně i zabalené prostředky uvedené v příloze VI části C;\nb)\numístění jedinečného identifikátoru prostředku na označení prostředku nebo na jeho obale;\nc)\nukládání jedinečného identifikátoru prostředku hospodářskými subjekty, zdravotnickými zařízeními a zdravotnickými pracovníky v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 8 a 9;\nd)\nzřízení elektronického systému týkajícího se jedinečné identifikace prostředků (dále jen „databáze UDI“) v souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2017/745.\n2.   Komise jmenuje prostřednictvím prováděcích aktů jeden nebo několik subjektů, které provozují systém pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků (dále jen „vydávající subjekt“) podle tohoto nařízení. Tento subjekt či subjekty musí splňovat všechna tato kritéria:\na)\nsubjektem je organizace s právní subjektivitou;\nb)\njeho systém pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků je dostačující pro identifikaci prostředku při jeho distribuci a používání v souladu s požadavky tohoto nařízení;\nc)\njeho systém pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků vyhovuje příslušným mezinárodním normám;\nd)\nsubjekt poskytne přístup ke svému systému pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků všem zúčastněným uživatelům, a to v souladu se souborem předem stanovených a transparentních podmínek;\ne)\nsubjekt se zaváže:\ni)\nprovozovat svůj systém pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků po dobu nejméně deseti let ode dne jmenování;\nii)\nzpřístupnit Komisi a členským státům na požádání informace týkající se jeho systému pro přidělování jedinečných identifikátorů prostředků;\niii)\nzachovávat soulad s kritérii pro jmenování a s podmínkami jmenování.\nPři jmenování vydávajících subjektů Komise s cílem minimalizovat finanční a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty, zdravotnická zařízení a zdravotnické pracovníky usiluje o zajištění toho, aby nosiče UDI vymezené v příloze VI části C, byly všeobecně čitelné bez ohledu na to, jaký systém vydávající subjekt používá.\n3.   Předtím než je prostředek, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, uveden na trh, přidělí výrobce prostředku, a případně i všem vyšším úrovním obalu, jedinečný identifikátor prostředku vytvořený v souladu s pravidly vydávajícího subjektu jmenovaného Komisí v souladu s odstavcem 2.\nPředtím, než je prostředek uveden na trh, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, výrobce zajistí, aby informace uvedené v příloze V části B týkající se daného prostředku byly správně zadány a přeneseny do databáze UDI uvedené v článku 25.\n4.   Nosiče jedinečného identifikátoru prostředku musí být umístěny na označení prostředku a na všech vyšších úrovních obalu. Za vyšší úrovně obalu se nepovažují přepravní kontejnery.\n5.   Jedinečný identifikátor prostředku se využívá k ohlašování závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatřeních v terénu v souladu s článkem 82.\n6.   Na EU prohlášení o shodě podle článku 17 se uvádí základní identifikátor UDI-DI vymezený v příloze VI části C.\n7.   Jako součást technické dokumentace podle přílohy II výrobce průběžně aktualizuje seznam všech jedinečných identifikátorů prostředků, které přidělil.\n8.   Hospodářské subjekty ukládají a uchovávají, pokud možno v elektronické podobě, jedinečné identifikátory prostředků, které dodaly nebo které jim byly dodány, jestliže dané prostředky patří k prostředkům, kategoriím nebo skupinám prostředků stanoveným prostřednictvím opatření uvedeného v odst. 11 písm. a).\n9.   Členské státy vyzvou zdravotnická zařízení, aby ukládala a uchovávala, pokud možno v elektronické podobě, jedinečné identifikátory prostředků, které jim byly dodány, a mohou to od nich i vyžadovat.\nČlenské státy vyzvou zdravotnické pracovníky, aby ukládali a uchovávali, pokud možno v elektronické podobě, jedinečné identifikátory prostředků, které jim byly dodány, a mohou to od nich i vyžadovat.\n10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem:\na)\nzměny seznamu informací stanovených v příloze VI části B s ohledem na technický pokrok, a\nb)\nzměny přílohy VI s ohledem na mezinárodní vývoj a technický pokrok v oblasti jedinečné identifikace prostředků.\n11.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit podrobná pravidla a procedurální aspekty týkající se systému UDI s cílem zajistit jeho harmonizované používání a každé z těchto hledisek:\na)\nurčení prostředků, kategorií nebo skupin prostředků, na které se má vztahovat povinnost stanovená v odstavci 8;\nb)\nspecifikace údajů, které mají být zahrnuty do identifikátoru UDI-PI konkrétních prostředků nebo skupin prostředků;\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n12.   Při přijímání opatření podle odstavce 11 zohlední Komise na všechna tato hlediska:\na)\ndůvěrnost údajů podle článku 102 a ochrana údajů podle článku 103;\nb)\npřístup založený na posouzení rizik;\nc)\nnákladovou efektivnost opatření,\nd)\nkonvergenci systémů UDI vyvinutých na mezinárodní úrovni;\ne)\nnutnost zabránit zdvojování v rámci systému UDI;\nf)\npotřebu systémů zdravotní péče členských států a případně kompatibilitu s dalšími systémy identifikace zdravotnických prostředků, které zúčastněné strany používají.\nČlánek 25\nDatabáze UDI\nKomise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky zřídí a spravuje databázi UDI v souladu s podmínkami a podrobnými pravidly uvedenými v článku 28 nařízení (EU) 2017/745.\nČlánek 26\nRegistrace prostředků\n1.   Předtím, než je prostředek uveden na trh, výrobce v souladu s pravidly vydávajícího subjektu podle čl. 24 odst. 2 přidělí danému prostředku základní UDI-DI vymezený v příloze VI části C a spolu s ostatními základními údaji podle přílohy VI části B týkajícími se daného prostředku jej zadá do databáze UDI.\n2.   U prostředků, na něž se vztahuje posouzení shody podle čl. 48 odst. 3 a 4, čl. 48 odst. 7 druhého pododstavce, čl. 48 odst.8 a čl. 48 odst. 9 druhého pododstavce, se přidělení základního UDI-DI podle odstavce 1 tohoto článku provede, předtím než výrobce zažádá u oznámeného subjektu o provedení daného posouzení.\nU prostředků podle prvního pododstavce oznámený subjekt zahrne odkaz na základní UDI-DI do certifikátu vydaného v souladu s přílohou XII kapitolou I bodem 4 písm. a) a v databázi Eudamed potvrdí správnost informací uvedených v příloze VI části A bodu 2.2. Po vydání příslušného certifikátu a před uvedením prostředku na trh výrobce do databáze UDI zadá základní UDI-DI spolu s ostatními základními údaji podle přílohy VI části B týkajícími se daného prostředku.\n3.   Před uvedením prostředku na trh zadá výrobce do databáze Eudamed u prostředků podle odstavce 2 informace uvedené v příloze VI části A bodu 2 s výjimkou bodu 2.2 uvedené části přílohy, nebo tyto informace ověří, pokud již byly zaneseny, a informace poté průběžně aktualizuje.\nČlánek 27\nElektronický systém pro registraci hospodářských subjektů\n1.   Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky zřídí a spravuje elektronický systém k vytvoření jediného registračního čísla podle čl. 28 odst. 2 a ke shromažďování a zpracovávání informací, které jsou nezbytné a přiměřené s cílem identifikovat výrobce a případně zplnomocněného zástupce a dovozce. Podrobnosti týkající se informací, které mají být do daného elektronického systému hospodářskými subjekty zadávány, jsou stanoveny v příloze VI části A bodu 1.\n2.   Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout vnitrostátní předpisy týkající se registrace distributorů prostředků, které byly na jejich území dodány.\n3.   Do dvou týdnů po uvedení prostředku na trh dovozce ověří, zda výrobce či zplnomocněný zástupce zadal do elektronického systému informace uvedené v odstavci 1.\nPokud tam informace uvedené v odstavci 1 nejsou uvedeny nebo jsou nesprávné, dovozce případně informuje příslušného zplnomocněného zástupce nebo výrobce. Dovozce doplní do příslušné kolonky nebo kolonek své údaje.\nČlánek 28\nRegistrace výrobců, zplnomocněných zástupců a dovozců\n1.   Předtím než uvede prostředek na trh, zadá výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce za účelem registrace do elektronického systému podle článku 30 informace uvedené v příloze VI části A bodu 1, pokud se již nezaregistrovali v souladu s tímto článkem. Pokud postup posuzování shody vyžaduje zapojení oznámeného subjektu podle článku 48, informace uvedené v příloze VI části A bodu 1 se zadají do daného elektronického systému předtím, než se podá žádost oznámenému subjektu.\n2.   Po ověření údajů zadaných podle odstavce 1 dostane příslušný orgán z elektronického systému uvedeného v článku 27 jediné registrační číslo a vydá je výrobci, zplnomocněnému zástupci nebo dovozci.\n3.   Výrobce použije jediné registrační číslo při podávání žádosti o posouzení shody oznámenému subjektu a pro přístup do databáze Eudamed za účelem splnění svých povinností podle článku 26.\n4.   Do jednoho týdne od jakékoliv změny, která nastane v souvislosti s informacemi uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, hospodářský subjekt údaje v elektronickém systému podle článku 27 aktualizuje.\n5.   Nejpozději do jednoho roku od předložení informací v souladu s odstavcem 1 a poté každý druhý rok hospodářský subjekt potvrdí správnost údajů. Neučiní-li tak do šesti měsíců od uplynutí těchto lhůt, může kterýkoli členský stát na svém území přijmout vhodná nápravná opatření, dokud daný hospodářský subjekt uvedenou povinnost nesplní.\n6.   Aniž je dotčena odpovědnost hospodářského subjektu za údaje, ověří příslušný orgán potvrzené údaje uvedené v příloze VI části A bodu 1.\n7.   Údaje zadané podle odstavce 1 tohoto článku do elektronického systému uvedeného v článku 27 se zpřístupní veřejnosti.\n8.   Příslušný orgán může údaje použít za účelem uložení poplatku výrobci, zplnomocněnému zástupci nebo dovozci podle článku 104.\nČlánek 29\nSouhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti\n1.   V případě prostředků třídy C a D, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, výrobce vypracuje souhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti.\nSouhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti musí být napsán tak, aby byl snadno srozumitelný pro určeného uživatele a případně pro pacienta a je zpřístupněn veřejnosti prostřednictvím databáze Eudamed.\nNávrh souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti je součástí dokumentace, která má být předložena oznámenému subjektu zapojenému do posuzování shody podle článku 48, a je tímto subjektem validován. Po validaci oznámený subjekt souhrn zadá do databáze Eudamed. Výrobce uvede na označení nebo v návodu k použití, kde je souhrn dostupný.\n2.   Souhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti zahrnuje alespoň tyto aspekty:\na)\nidentifikaci prostředku a výrobce, včetně základního UDI-DI a jediného registračního čísla, bylo-li již vydáno;\nb)\nurčený účel prostředku a veškeré indikace, kontraindikace a cílové populace;\nc)\npopis prostředku, včetně odkazu na předchozí generaci či generace nebo varianty, pokud existují, a popis rozdílů, jakož i případný popis veškerého příslušenství, dalších prostředků a výrobků určených k použití v kombinaci s prostředkem;\nd)\nodkaz na všechny použité harmonizované normy a společné specifikace;\ne)\nsouhrn zprávy o hodnocení funkční způsobilosti uvedené v příloze XIII a příslušné informace o následném sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh;\nf)\nmetrologická sledovatelnost přiřazených hodnot;\ng)\ndoporučený profil a odbornou přípravu pro uživatele;\nh)\ninformace o případných zbytkových rizicích a případných nežádoucích účincích, výstrahách a preventivních opatřeních.\n3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formu a prezentaci prvků údajů, které mají být v souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti zahrnuty. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.\nČlánek 30\nEvropská databáze zdravotnických prostředků\n1.   Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky zřídí, udržuje a vede Evropskou databázi zdravotnických prostředků (Eudamed) v souladu s podmínkami a podrobnými pravidly podle v článků 33 a 34 nařízení (EU) 2017/745.\n2.   Eudamed tvoří tyto elektronické systémy:\na)\nelektronický systém pro registraci prostředků uvedený v článku 26;\nb)\ndatabáze UDI podle článku 25;\nc)\nelektronický systém registrace hospodářských subjektů uvedený v článku 27;\nd)\nelektronický systém pro oznámené subjekty a certifikáty uvedený v článku 52;\ne)\nelektronický systém týkající se studií funkční způsobilosti uvedených v článku 69;\nf)\nelektronický systém týkající se vigilance a sledování po uvedení na trh uvedený v článku 87;\ng)\nelektronický systém týkající se dozoru nad trhem uvedený v článku 95.\nKAPITOLA IV\nOZNÁMENÉ SUBJEKTY\nČlánek 31\nOrgány odpovědné za oznámené subjekty\n1.   Členský stát, který hodlá jmenovat subjekt posuzování shody jakožto oznámený subjekt nebo již oznámený subjekt pro výkon činnosti posuzování shody podle tohoto nařízení jmenoval, jmenuje orgán (dále jen „orgán odpovědný za oznámené subjekty“), který může sestávat ze samostatných ustavujících subjektů podle vnitrostátního práva a je odpovědný za stanovení a provádění nezbytných postupů pro posouzení, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za monitorování oznámených subjektů, včetně subdodavatelů a poboček těchto subjektů.\n2.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty musí být zřízen, organizován a provozován tak, aby chránil objektivitu a nestrannost svých činností a zamezil jakýmkoli střetům zájmů se subjekty posuzování shody.\n3.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se jmenování nebo oznámení bylo přijato jinými pracovníky než těmi, kteří prováděli posouzení.\n4.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty neprovádí žádné činnosti, které provádějí oznámené subjekty na komerčním nebo konkurenčním základě.\n5.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty zajistí důvěrný charakter obdržených informací. Provádí však výměnu informací o oznámených subjektech s jinými členskými státy, Komisí a v případě potřeby s dalšími regulačními orgány.\n6.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty musí mít k dispozici dostatečný počet způsobilých pracovníků, kteří jsou neustále k dispozici k řádnému plnění jeho úkolů.\nPokud je orgánem odpovědným za oznámené subjekty jiný orgán, než je příslušný vnitrostátní orgán pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, zajistí tento orgán, aby byl uvedený příslušný vnitrostátní orgán pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro konzultován ohledně relevantních záležitostí.\n7.   Členské státy zveřejní všeobecné informace o svých opatřeních upravujících posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a monitorování oznámených subjektů, jakož i o změnách, které mají na tyto úkoly významný dopad.\n8.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty se účastní vzájemného hodnocení podle článku 44.\nČlánek 32\nPožadavky na oznámené subjekty\n1.   Oznámené subjekty plní úkoly, pro které byly v souladu s tímto nařízením jmenovány. Splňují organizační a obecné požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, které jsou k plnění uvedených úkolů nezbytné. Oznámené subjekty dodržují zejména ustanovení přílohy VII.\nAby mohly oznámené subjekty požadavky uvedené v prvním pododstavci splnit, musí mít neustále k dispozici dostatek administrativních, technických a vědeckých pracovníků v souladu s přílohou VII bodem 3.1.1 a pracovníků s příslušnými odbornými klinickými znalostmi v souladu s přílohou VII bodem 3.2.4, přičemž by to měli být pokud možno přímo zaměstnanci oznámeného subjektu.\nPracovníci uvedení v příloze VII bodech 3.2.3 a 3.2.7 musí být přímo zaměstnanci oznámeného subjektu a nesmí být externími odborníky ani subdodavateli.\n2.   Oznámené subjekty na požádání zpřístupní a předloží veškerou příslušnou dokumentaci, včetně dokumentace výrobce, orgánu odpovědnému za oznámené subjekty s cílem umožnit mu provádět činnosti související s posuzováním, jmenováním, oznamováním, monitorováním a dozorem a usnadnit posuzování uvedené v této kapitole.\n3.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování požadavků stanovených v příloze VII může Komise přijmout prováděcí akty, a to v míře nezbytné k vyřešení problémů souvisejících s rozdílným výkladem a praktickým uplatňováním. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 33\nPobočky a subdodávky\n1.   Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo využije služeb pobočky pro konkrétní úkoly spojené s posuzováním shody, ověří oznámený subjekt, že subdodavatel nebo pobočka splňují příslušné požadavky stanovené v příloze VII, a odpovídajícím způsobem informuje orgán odpovědný za oznámené subjekty.\n2.   Oznámené subjekty přebírají plnou odpovědnost za úkoly prováděné jejich jménem subdodavateli nebo pobočkami.\n3.   Oznámené subjekty zveřejní seznam svých poboček.\n4.   Činnosti posuzování shody mohou být zajištěny smluvně subdodavatelem nebo provedeny pobočkou pouze za předpokladu, že byla odpovídajícím způsobem informována právnická nebo fyzická osoba, která o posouzení shody zažádala.\n5.   Oznámený subjekt uchovává pro potřebu orgánu odpovědného za oznámené subjekty všechny relevantní doklady týkající se ověření kvalifikací subdodavatele nebo pobočky a práce provedené subdodavatelem nebo pobočkou podle tohoto nařízení.\nČlánek 34\nŽádost subjektů posuzování shody o jmenování\n1.   Subjekty posuzování shody podávají žádost o jmenování orgánu odpovědnému za oznámené subjekty.\n2.   V žádosti se upřesní činnosti posuzování shody, jak jsou vymezeny v tomto nařízení, a typy prostředků, pro které subjekt žádá o jmenování; k žádosti se připojí dokumentace prokazující soulad s přílohou VII.\nPokud jde o organizační a obecné požadavky a požadavky na řízení kvality stanovené v příloze VII bodech 1 a 2, lze k prokázání souladu s těmito požadavky předložit platné osvědčení o akreditaci a odpovídající hodnotící zprávu vydané vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, které se zohlední v průběhu posuzování podle článku 35. Žadatel však k prokázání souladu s těmito požadavky na požádání poskytne dokumentaci uvedenou v prvním pododstavci.\n3.   Subjekt posuzování shody aktualizuje dokumentaci uvedenou v odstavci 2, a to kdykoli dojde k významným změnám, aby umožnil orgánu odpovědnému za oznámené subjekty monitorovat a ověřovat nepřetržitý soulad se všemi požadavky stanovenými v příloze VII.\nČlánek 35\nPosouzení žádosti\n1.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty ve lhůtě 30 dnů zkontroluje, že je žádost uvedená v článku 34 úplná, a požádá žadatele o poskytnutí jakýchkoliv chybějících informací. Jakmile je žádost úplná, daný vnitrostátní orgán ji zašle v Komisi.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty žádost a podpůrnou dokumentaci přezkoumá v souladu s vlastními postupy a vypracuje předběžnou zprávu o posouzení.\n2.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty předloží předběžnou zprávu o posouzení Komisi, která ji neprodleně předá Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky.\n3.   Do 14 dnů od předložení zprávy podle odstavce 2 tohoto článku jmenuje Komise ve spojení s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky tým pro společné posouzení složený ze tří odborníků vybraných ze seznamu uvedeného v článku 36, ledaže specifické okolnosti vyžadují odlišný počet odborníků. Jeden z odborníků je zástupcem Komise a koordinuje činnosti týmu pro společné posouzení. Další dva odborníci musí pocházet z členského státu, jiného, než ve kterém je žádající subjekt posuzování shody usazen.\nTým pro společné posouzení musí být složen z odborníků, kteří jsou způsobilí k posuzování činností posuzování shody a typů prostředků, které jsou předmětem žádosti, nebo, zejména v případě, kdy je postup posuzování zahájen podle čl. 43 odst. 3, zajistit, aby byla konkrétní problematická záležitost náležitě posouzena.\n4.   Do 90 dnů od svého jmenování přezkoumá tým pro společné posouzení dokumentaci předloženou spolu se žádostí v souladu s článkem 34. Tým pro společné posouzení může poskytnout orgánu odpovědnému za oznámené subjekty zpětnou vazbu nebo od něj požadovat objasnění ohledně žádosti a ohledně plánovaného posouzení na místě.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty a tým pro společné posouzení naplánují a na místě provedou posouzení žádajícího subjektu posuzování shody a případně i kterékoliv z poboček a kteréhokoliv ze subdodavatelů v Unii nebo mimo ni, kteří mají být zapojeni do posuzování shody.\nPosouzení žádajícího subjektu na místě je prováděno pod vedením orgánu odpovědného za oznámené subjekty.\n5.   Zjištění týkající se nesouladu žádajícího subjektu posuzování shody s požadavky stanovenými v příloze VII se předloží během posouzení a orgán odpovědný za oznámené subjekty je projedná s týmem pro společné posouzení s cílem dosáhnout společného konsenzu a vyřešit veškerá odlišná stanoviska týkající se posouzení žádosti.\nNa závěr posouzení na místě předloží orgán odpovědný za oznámené subjekty žádajícímu subjektu posuzování shody seznam případů nesouladu, který vyplyne z posouzení, a shrnutí posouzení vypracované týmem pro společné posouzení.\nVe stanovené lhůtě předloží žádající subjekt posuzování shody vnitrostátnímu orgánu plán nápravných a preventivních opatření pro řešení případů nesouladu.\n6.   Tým pro společné posouzení do 30 dnů od dokončení posouzení na místě zdokumentuje veškerá zbývající odlišná stanoviska ohledně daného posouzení a zašle je orgánu odpovědnému za oznámené subjekty.\n7.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty po obdržení plánu nápravných a preventivních opatření ze strany žádajícího subjektu posoudí, zda byly případy nesouladu zjištěné při posouzení náležitě vyřešeny. V tomto plánu jsou uvedeny základní příčiny zjištěného nesouladu a harmonogram pro provedení opatření v něm stanovených.\nPoté, co orgán odpovědný za oznámené subjekty plán nápravných a preventivních opatření potvrdí, zašle tento plán a své stanovisko k němu týmu pro společné posouzení. Tým pro společné posouzení si může od orgánu odpovědného za oznámené subjekty vyžádat další vysvětlení a úpravy.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty vypracuje závěrečnou hodnotící zprávu obsahující:\n—\nvýsledky posouzení,\n—\npotvrzení, že nápravná a preventivní opatření byla náležitě vyřešena a v případě potřeby provedena,\n—\nveškerá zbývající odlišná stanoviska týmu pro společné posouzení a případně\n—\ndoporučený rozsah jmenování.\n8.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty předloží závěrečnou zprávu o posouzení a případně i návrh na jmenování Komisi, Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky a týmu pro společné posouzení.\n9.   Konečné stanovisko ohledně zprávy o posouzení, kterou vypracoval orgán odpovědný za oznámené subjekty, a případně i ohledně návrhu na jmenování poskytne tým pro společné posouzení do 21 dnů od obdržení uvedených dokumentů Komisi, která toto konečné stanovisko neprodleně předá Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky. Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky do 42 dnů od obdržení stanoviska týmu pro společné posouzení vydá doporučení ohledně návrhu na jmenování, které orgán odpovědný za oznámené subjekty náležitě zohlední při svém rozhodnutí o jmenování oznámeného subjektu.\n10.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření, kterými stanoví podrobná pravidla upřesňující postupy a zprávy týkající se žádosti o jmenování podle článku 34 a posouzení žádostí stanoveného v tomto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 36\nNominace odborníků pro účely společného posuzování žádostí o oznámení\n1.   Členské státy a Komise nominují odborníky kvalifikované k posouzení subjektů posuzování shody v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, kteří se mají podílet na činnostech uvedených v článcích 35 a 44.\n2.   Komise vede seznam odborníků nominovaných podle odstavce 1 tohoto článku a informací o jejich konkrétní oblasti způsobilosti a odbornosti. Tento seznam je k dispozici příslušným orgánům členských států prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 52.\nČlánek 37\nJazykové požadavky\nVšechny dokumenty požadované podle článků 34 a 35 jsou vyhotoveny v jazyce nebo jazycích, které stanoví dotčený členský stát.\nČlenské státy při uplatňování prvního pododstavce zváží, zda budou pro celou dotčenou dokumentaci nebo její část akceptovat a používat jazyk všeobecně srozumitelný v oblasti lékařství.\nKomise zajistí překlady dokumentace podle článků 34 a 35 nebo jejich částí do úředního jazyka Unie, které jsou nezbytné k tomu, aby byly tyto dokumenty snadno srozumitelné týmu pro společné posouzení jmenovanému v souladu s čl. 35 odst. 3.\nČlánek 38\nPostup pro jmenování a oznamování\n1.   Členské státy mohou jmenovat pouze subjekty posuzování shody, u nichž bylo dokončeno posouzení podle článku 35 a které jsou v souladu s přílohou VII.\n2.   Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty posuzování shody, které jmenovaly, s využitím elektronického nástroje pro oznamování v rámci databáze oznámených subjektů vytvořené a spravované Komisí (NANDO).\n3.   V oznámení se s využitím kódů podle odstavce 13 tohoto článku jasně uvede rozsah jmenování se stanovením činností posuzování shody vymezených v tomto nařízení a typů prostředků, které je oznámený subjekt oprávněn posuzovat, a aniž je dotčen článek 40, veškeré podmínky související se jmenováním.\n4.   K oznámení je přiložena závěrečná zpráva o posouzení orgánem odpovědným za oznámené subjekty, konečné stanovisko týmu pro společné posouzení podle čl. 35 odst. 9 a doporučení Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky. Pokud se oznamující členský stát doporučením Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky neřídí, poskytne pro to řádně odůvodněné vysvětlení.\n5.   Aniž je dotčen článek 40, oznamující členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o veškerých podmínkách souvisejících se jmenováním a poskytne doklady ohledně zavedených opatření za účelem zajištění toho, že oznámený subjekt bude pravidelně monitorován a bude nadále plnit požadavky stanovené v příloze VII.\n6.   Do 28 dnů od oznámení podle odstavce 2 může členský stát nebo Komise vznést písemné námitky, v nichž uvede své argumenty týkající se oznámeného subjektu nebo jeho monitorování vykonávaného orgánem odpovědným za oznámené subjekty. Nejsou-li vzneseny žádné námitky, zveřejní Komise oznámení do 42 dnů poté, co ji bylo podáno podle odstavce 2, v databázi NANDO.\n7.   Jestliže členský stát nebo Komise vznese námitky v souladu s odstavcem 6, předloží Komise do 10 dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 záležitost Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky. Po konzultaci zúčastněných stran vydá Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky stanovisko, a to nejpozději do 40 dnů poté, co jí byla záležitost předložena. Pokud má Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky za to, že oznámení lze akceptovat, Komise je do 14 dnů zveřejní v databázi NANDO.\n8.   Pokud Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky poté, co byla konzultována v souladu s odstavcem 7, potvrdí stávající námitku nebo vznese další námitku, poskytne oznamující členský stát této skupině písemnou odpověď na její stanovisko do 40 dnů od jeho obdržení. V odpovědi reaguje na námitky vznesené v příslušném stanovisku a uvede v ní důvody, proč oznamující členský stát hodlá jmenovat, či nejmenovat subjekt posuzování shody.\n9.   Pokud se oznamující členský stát po poskytnutí odůvodnění podle odstavce 8 rozhodne potvrdit své rozhodnutí jmenovat subjekt posuzování shody, zveřejní Komise toto oznámení do 14 dnů poté, co o něm byla informována, v databázi NANDO.\n10.   Při zveřejnění oznámení v databázi NANDO doplní Komise do elektronického systému uvedeného v článku 52 informace týkající se oznámení oznámeného subjektu spolu s dokumenty uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a stanoviskem a reakcí uvedenými v odstavcích 7 a 8 tohoto článku.\n11.   Jmenování nabývá účinnosti prvním dnem po zveřejnění oznámení v databázi NANDO. Ve zveřejněném oznámení je uveden rozsah činnosti posuzování shody vykonávané oznámeným subjektem, pro kterou byla řádně jmenována.\n12.   Dotčený subjekt posuzování shody může činnosti oznámeného subjektu vykonávat až poté, co jmenování nabylo účinnosti v souladu s odstavcem 11.\n13.   Komise do dne 26. listopadu 2017 vypracuje prostřednictvím prováděcích aktů seznam kódů a odpovídajících typů prostředků za účelem určení rozsahu jmenování oznámených subjektů. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky může tento seznam aktualizovat, mimo jiné na základě informací vyplývajících z koordinačních činností popsaných v článku 44.\nČlánek 39\nIdentifikační číslo a seznam oznámených subjektů\n1.   Komise přidělí identifikační číslo každému oznámenému subjektu, pro nějž oznámení nabylo účinnosti v souladu s čl. 38 odst. 11. Přidělí mu jediné identifikační číslo, a to i v případě, kdy je subjekt oznámen podle několika aktů Unie. Pokud jsou subjekty oznámené podle směrnice 98/79/ES zdárně jmenovány v souladu s tímto nařízením, ponechají si identifikační číslo, které jim bylo přiděleno podle uvedených směrnic.\n2.   Komise zveřejní v databázi NANDO seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností posuzování shody vymezených v tomto nařízení a typů prostředků, pro něž byly jmenovány. Tento seznam zpřístupní rovněž prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 52. Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.\nČlánek 40\nMonitorování a opětovné posouzení oznámených subjektů\n1.   Oznámené subjekty neprodleně a nejpozději do 15 dnů informují orgán odpovědný za oznámené subjekty o podstatných změnách, které mohou mít vliv na plnění požadavků stanovených v příloze VII nebo jejich schopnost provádět činnosti posuzování shody týkající se prostředků, pro které byly jmenovány.\n2.   Orgány odpovědné za oznámené subjekty monitorují oznámené subjekty usazené na jejich území a jejich pobočky a subdodavatele, aby zajistily trvalý soulad s požadavky a plnění jejich povinností stanovených v tomto nařízení. Oznámené subjekty poskytnou na žádost svého orgánu odpovědného za oznámené subjekty veškeré relevantní informace a dokumenty nezbytné k tomu, aby daný orgán, Komise a ostatní členské státy mohly ověřit soulad.\n3.   Pokud Komise nebo orgán členského státu předloží oznámenému subjektu usazenému na území jiného členského státu žádost týkající se posouzení shody provedeného tímto oznámeným subjektem, zašle kopii této žádosti orgánu tohoto jiného členského státu odpovědnému za oznámené subjekty. Dotčený oznámený subjekt na tuto žádosti neprodleně a nejpozději do 15 dnů odpoví. Orgán odpovědný za oznámené subjekty v členském státě, kde je oznámený subjekt usazen, zajistí, aby žádosti předložené orgány jakéhokoliv jiného členského státu nebo Komisí byly tímto oznámeným subjektem zodpovězeny, neexistuje-li proti tomu oprávněný důvod; v takovém případě může být záležitost postoupena Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky.\n4.   Orgány odpovědné za oznámené subjekty alespoň jednou ročně znovu posoudí, zda oznámené subjekty usazené na jejich území a případně pobočky a subdodavatelé spadající do odpovědnosti těchto oznámených subjektů, nadále splňují požadavky a plní své povinnosti stanovené v příloze VII. Součástí tohoto přezkumu je audit na místě u každého oznámeného subjektu a v případě potřeby u jeho poboček a subdodavatelů.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty provádí monitorování a posuzování v souladu s výročním plánem posuzování, aby zajistil, že může účinně monitorovat trvalé dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení ze strany oznámeného subjektu. V tomto plánu je stanoven odůvodněný harmonogram pro četnost posuzování oznámeného subjektu a zejména přidružených poboček a subdodavatelů. Orgán svůj výroční plán monitorování a opětovného posuzování pro každý oznámený subjekt, za který je odpovědný, předloží Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky a Komisi.\n5.   Monitorování oznámených subjektů ze strany orgánu odpovědného za oznámené subjekty zahrnuje fyzické audity pracovníků oznámeného subjektu, v nezbytných případech včetně veškerých pracovníků poboček a subdodavatelů, které se provádějí pří posuzování systému řízení kvality v zařízení výrobce těmito pracovníky.\n6.   V rámci monitorování oznámených subjektů ze strany orgánu odpovědného za oznámené subjekty se posuzují údaje vyplývající z dozoru nad trhem, vigilance a sledování po uvedení na trh s cílem přispět k usměrnění souvisejících činností.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty musí zajistit systematické přijímání opatření v návaznosti na stížnosti a další informace, včetně informací z jiných členských států, z nichž může vyplývat, že oznámený subjekt neplní povinnosti nebo se odklání od běžných či zavedených postupů.\n7.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty může kromě pravidelného monitorování nebo posouzení na místě provádět ohlášené, neohlášené nebo namátkové přezkumy, pokud jsou zapotřebí pro řešení konkrétní záležitosti nebo pro ověření dodržování požadavků.\n8.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty přezkoumá oznámenými subjekty provedená posouzení technické dokumentace a zejména dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti vypracovaných výrobci, jak je dále uvedeno v článku 41.\n9.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty zdokumentuje a zaznamená jakákoliv zjištění týkající se nedodržení požadavků uvedených v příloze VII ze strany oznámeného subjektu a monitoruje včasné provedení nápravných a preventivních opatření.\n10.   Tři roky po oznámení oznámeného subjektu a poté každé čtyři roky provede orgán odpovědný za oznámené subjekty v členském státě, v němž je oznámený subjekt usazen, a tým pro společné posouzení jmenovaný pro účely postupů prováděných podle článků 34 a 35 úplné opětovné posouzení s cílem stanovit, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky stanovené v příloze VII.\n11.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny odstavce 10 tohoto článku s cílem změnit četnost provádění úplného opětovného posouzení podle uvedeného odstavce.\n12.   Členské státy podávají alespoň jednou ročně zprávu Komisi a Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky o svých činnostech v oblasti monitorování a posuzování na místě týkajících se oznámených subjektů a případně poboček a subdodavatelů. Zpráva obsahuje podrobné informace o výsledcích těchto činností, včetně činností podle odstavce 7, a Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky a Komise s touto zprávou nakládají jako s důvěrnou; obsahuje však shrnutí, které se veřejně zpřístupní.\nShrnutí zprávy se zadá do elektronického systému uvedeného v článku 52.\nČlánek 41\nPřezkum posouzení technické dokumentace a dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti provedeného oznámeným subjektem\n1.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty přezkoumá v rámci svého průběžného monitorování oznámených subjektů přiměřený počet posouzení technické dokumentace a zejména dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti výrobce provedených oznámeným subjektem s cílem ověřit závěry, které oznámený subjekt na základě informací předložených výrobcem vyvodil. Přezkumy ze strany orgánu odpovědného za oznámené subjekty se provádí na místě nebo externě.\n2.   Výběr vzorků dokumentů, které mají být přezkoumány podle odstavce 1 je plánován a je reprezentativní pro jednotlivé typy a rizika prostředků certifikovaných oznámeným subjektem, a zejména vysoce rizikových prostředků, a je náležitě zdůvodněn a zdokumentován v plánu výběru vzorků, který dá orgán odpovědný za oznámené subjekty k dispozici Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky na její žádost.\n3.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty přezkoumá, zda posouzení uskutečněné oznámeným subjektem bylo provedeno náležitě, a zkontroluje použité postupy, související dokumentaci a závěry, které oznámený subjekt vyvodil. Tato kontrola zahrnuje technickou dokumentaci a dokumentaci týkající se hodnocení funkční způsobilosti výrobce, na nichž oznámený subjekt své posouzení založil. Tyto přezkumy se provádějí za využití společných specifikací.\n4.   Tyto přezkumy jsou rovněž součástí opětovných posouzení oznámených subjektů v souladu s čl. 40 odst. 10 a činností v rámci společného posouzení uvedených v čl. 43 odst. 3. Tyto přezkumy se provádějí za využití náležitých odborných znalostí.\n5.   Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky může na základě zpráv o těchto přezkumech a posouzeních ze strany orgánu odpovědného za oznámené subjekty nebo týmů pro společné posouzení, informací získaných při činnostech týkajících se dozoru nad trhem, vigilance a sledování po uvedení na trh popsaných v kapitole VII, na základě průběžného monitorování technického vývoje nebo na základě identifikace problémů a nových otázek týkajících se bezpečnosti a funkční způsobilosti prostředků doporučit, aby byl v rámci výběru vzorků prováděného podle tohoto článku zahrnut větší nebo menší podíl technické dokumentace a dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti posouzených oznámeným subjektem.\n6.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat opatření, kterými stanoví podrobné postupy týkající se přezkumů posouzení technické dokumentace a dokumentace týkající se hodnocení funkční způsobilosti podle tohoto článku, související dokumenty pro tyto přezkumy, jakož i koordinaci těchto přezkumů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 42\nZměny jmenování a oznámení\n1.   Orgán odpovědný za oznámené subjekty oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoliv relevantní změny jmenování oznámeného subjektu.\nPostupy popsané v článku 35 a v článku 38 se použijí na rozšíření rozsahu jmenování.\nV případě jiných změn jmenování, než jsou rozšíření jeho rozsahu, se použijí postupy stanovené v následujících odstavcích.\n2.   Komise pozměněné oznámení okamžitě zveřejní v databázi NANDO. Komise informace o změnách jmenování oznámeného subjektu okamžitě zadá do elektronického systému uvedeného v článku 52.\n3.   Pokud se oznámený subjekt rozhodne svou činnost v oblasti posuzování shody ukončit, informuje orgán odpovědný za oznámené subjekty a dotčené výrobce co nejdříve a v případě plánovaného ukončení jeden rok před tím, než svou činnost ukončí. Po ukončení činnosti oznámeného subjektu mohou certifikáty zůstat dočasně v platnosti po dobu devíti měsíců za podmínky, že jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že za prostředky, na něž se tyto certifikáty vztahují, převezme odpovědnost. Před vydáním nových osvědčení pro prostředky, jichž se konec uvedené lhůty dotkne, provede nový oznámený subjekt úplné posouzení těchto prostředků. Pokud oznámený subjekt ukončil svou činnost, orgán odpovědný za oznámené subjekty jmenování zruší.\n4.   Pokud orgán odpovědný za oznámené subjekty zjistí, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v příloze VII nebo neplní své povinnosti nebo neprovedl nezbytná nápravná opatření, daný orgán pozastaví, omezí nebo případně zcela nebo částečně zruší jmenování podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Pozastavení nepřekročí dobu jednoho roku a lze ho jednou prodloužit o stejnou dobu.\nOrgán odpovědný za oznámené subjekty o jakémkoliv pozastavení, omezení nebo zrušení jmenování okamžitě informuje Komisi a ostatní členské státy.\n5.   Pokud bylo jeho jmenování pozastaveno, omezeno nebo zcela či částečně zrušeno, daný oznámený subjekt o tom nejpozději do 10 dnů uvědomí dotčené výrobce.\n6.   V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování přijme orgán odpovědný za oznámené subjekty vhodná opatření k uchování dokumentace dotčeného oznámeného subjektu a na požádání ji zpřístupní orgánům v jiných členských státech odpovědným za oznámené subjekty a orgánům odpovědným za dozor nad trhem.\n7.   V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování orgán odpovědný za oznámené subjekty:\na)\nposoudí dopad na certifikáty vydané oznámeným subjektem;\nb)\npředloží zprávu o svých zjištěních Komisi a ostatním členským státům do tří měsíců poté, co oznámil změny jmenování;\nc)\npožádá oznámený subjekt, aby v přiměřené lhůtě stanovené tímto orgánem pozastavil nebo zrušil platnost veškerých certifikátů, které byly neoprávněně vydány, s cílem zajistit bezpečnost prostředků na trhu;\nd)\nzadá do elektronického systému uvedeného v článku 52 informace týkající se certifikátů, u nichž je požadováno pozastavení nebo zrušení platnosti;\ne)\nprostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 52 informuje příslušný orgán pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro v členském státě, v němž má daný výrobce své registrované místo podnikání, o certifikátech, u nichž požádal o pozastavení nebo zrušení platnosti. Tento příslušný orgán v případě potřeby přijme vhodná opatření s cílem zabránit možnému ohrožení zdraví nebo bezpečnosti pacientů, uživatelů či dalších osob.\n8.   S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že jmenování bylo pozastaveno nebo omezeno, zůstávají certifikáty v platnosti za těchto okolností:\na)\norgán odpovědný za oznámené subjekty do jednoho měsíce od pozastavení nebo omezení potvrdí, že se v souvislosti s certifikáty dotčenými pozastavením nebo omezením nejedná o otázku bezpečnosti, a orgán odpovědný za oznámené subjekty stanoví harmonogram a předpokládaná opatření za účelem nápravy nedostatků, jež byly příčinou pozastavení nebo omezení, nebo\nb)\norgán odpovědný za oznámené subjekty potvrdí, že v průběhu pozastavení či omezení nebudou vydány, pozměněny nebo opětovně vydány žádné certifikáty, jichž se pozastavení či omezení týká, a uvede, zda je oznámený subjekt i nadále způsobilý monitorovat a být odpovědný za stávající certifikáty vydané na období pozastavení nebo omezení. V případě, že orgán odpovědný za oznámené subjekty rozhodne, že oznámený subjekt není způsobilý plnit své funkce ve vztahu ke stávajícím vydaným certifikátům, poskytne výrobce příslušnému orgánu pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro členského státu, ve kterém má výrobce prostředku, na který se certifikát vztahuje, své registrované místo podnikání, do tří měsíců od pozastavení nebo omezení písemné potvrzení, že funkce oznámeného subjektu, totiž monitorovat a být nadále odpovědný za certifikáty, převezme dočasně, v době pozastavení nebo omezení, jiný kvalifikovaný oznámený subjekt.\n9.   S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že bylo jmenování zrušeno, zůstanou certifikáty v platnosti po dobu devíti měsíců za těchto podmínek:\na)\npokud příslušný orgán pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro členského státu, ve kterém má výrobce prostředku, na který se certifikát vztahuje, své registrované místo podnikání, potvrdí, že s danými prostředky není spojeno žádné bezpečnostní riziko, a\nb)\njiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že převezme za dané prostředky okamžitou odpovědnost a že dokončí jejich posouzení do dvanácti měsíců od zrušení jmenování.\nZa podmínek stanovených v prvním pododstavci může vnitrostátní příslušný orgán pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro členského státu, v němž má výrobce prostředku, na který se certifikát vztahuje, své registrované místo podnikání, prodloužit prozatímní platnost certifikátů o další tříměsíční období, která celkově nepřesáhnou dvanáct měsíců.\nVnitrostátní orgán odpovědný za oznámené subjekty nebo oznámený subjekt, jenž převzal funkce oznámeného subjektu, kterého se změna jmenování týká, o změně související s těmito funkcemi neprodleně informuje Komisi, členské státy a ostatní oznámené subjekty.\nČlánek 43\nZpochybnění způsobilosti oznámených subjektů\n1.   Komise ve spolupráci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky prošetří veškeré případy, kdy byla upozorněna na to, že u některého oznámeného subjektu nebo jednoho či několika jeho poboček či subdodavatelů vyvstaly obavy ohledně trvalého plnění požadavků stanovených v příloze VII nebo povinností, které se na ně vztahují. Komise zajistí, aby příslušný orgán odpovědný za oznámené subjekty byl informován a měl možnost tyto obavy prošetřit.\n2.   Oznamující členský stát na požádání poskytne Komisi veškeré informace týkající se jmenování příslušného oznámeného subjektu.\n3.   Komise ve spolupráci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky může případně zahájit postup posuzování popsaný v čl. 35 odst. 3 a 5, vznikne-li odůvodněná obava ohledně trvalého souladu oznámeného subjektu nebo jeho pobočky či subdodavatele s požadavky stanovenými v příloze VII a má-li se za to, že šetření ze strany orgánu odpovědného za oznámené subjekty dané obavy plně nevyřešilo, nebo na žádost orgánu odpovědného za oznámené subjekty. Podávání zpráv a výsledek tohoto posuzování se řídí zásadami uvedenými v článku 35. V závislosti na závažnosti dané záležitosti případně může Komise ve spolupráci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky požádat orgán odpovědný za oznámené subjekty, aby umožnil účast až dvou odborníků ze seznamu sestaveného v souladu s článkem 36 při posouzení na místě, a to jako součást plánovaných činností v oblasti monitorování a posuzování podle článku 40 a jak je stanoveno ve výročním plánu posuzování uvedeném v čl. 40 odst. 4.\n4.   Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt přestal splňovat požadavky na své jmenování, informuje o tom oznamující členský stát a požádá ho, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného pozastavení, omezení nebo zrušení jmenování.\nPokud členský stát nepřijme nezbytná nápravná opatření, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů jmenování pozastavit, omezit nebo zrušit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Komise oznámí dotčenému členskému státu své rozhodnutí a aktualizuje databázi NANDO a elektronický systém podle článku 52.\n5.   Komise zajistí, aby se se všemi důvěrnými informacemi získanými v průběhu jejího šetření nakládalo odpovídajícím způsobem.\nČlánek 44\nVzájemné hodnocení a výměna zkušeností mezi orgány odpovědnými za oznámené subjekty\n1.   Komise zajistí organizaci výměny zkušeností a koordinaci správních postupů mezi orgány odpovědnými za oznámené subjekty. Mezi aspekty, jichž se tato výměna týká, patří:\na)\nvypracovávání dokumentů o osvědčených postupech ohledně činností orgánů odpovědných za oznámené subjekty;\nb)\nvypracovávání pokynů pro oznámené subjekty ohledně provádění tohoto nařízení;\nc)\nodborná příprava a kvalifikace odborníků uvedených v článku 36;\nd)\nmonitorování trendů, pokud jde o změny týkající se jmenování a oznámení oznámeného subjektu, a trendů ohledně ukončení účinnosti certifikátů a jejich převodů mezi oznámenými subjekty;\ne)\nmonitorování používání a použitelnosti kódů určujících rozsah podle čl. 38 odst. 13;\nf)\nvytvoření mechanismu pro vzájemná hodnocení mezi orgány a Komisí;\ng)\nmetody komunikace s veřejností ohledně činností orgánů a Komise v oblasti monitorování a dozoru zaměřených na oznámené subjekty.\n2.   Orgány odpovědné za oznámené subjekty se každé tři roky účastní vzájemného hodnocení prostřednictvím mechanismu vytvořeného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Toto hodnocení se obvykle provádí souběžně se společným posouzením na místě uvedeným v článku 39. Případně se může orgán rozhodnout, že tato hodnocení budou probíhat v rámci jeho monitorovacích činností podle článku 40.\n3.   Komise se podílí na organizaci mechanismu vzájemného hodnocení a poskytuje podporu jeho uplatňování.\n4.   Komise rovněž vypracuje výroční souhrnnou zprávu o činnostech v rámci vzájemného hodnocení, kterou zveřejní.\n5.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat opatření, kterými stanoví podrobné postupy a související dokumenty pro mechanismy vzájemného hodnocení a pro odbornou přípravu a kvalifikaci podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 45\nKoordinace oznámených subjektů\nKomise zajistí, aby byla mezi oznámenými subjekty zavedena náležitá koordinace a spolupráce, které se provádějí formou koordinační skupiny oznámených subjektů, jak je uvedeno v článku 49 nařízení (EU) 2017/745.\nSubjekty oznámené podle tohoto nařízení se podílejí na práci uvedené skupiny.\nČlánek 46\nSeznam standardních poplatků\nOznámené subjekty sestaví seznamy svých standardních poplatků za činnosti, které provádějí v oblasti posuzování shody, a tyto seznamy zveřejní\nKAPITOLA V\nKLASIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY\nOddíl 1\nKlasifikace\nČlánek 47\nKlasifikace prostředků\n1.   Prostředky jsou rozděleny do tříd A, B, C a D zohledňujících určený účel každého prostředku a rizika s ním související. Klasifikace se provede v souladu s přílohou VIII.\n2.   Veškeré spory mezi výrobcem a příslušným oznámeným subjektem vyplývající z použití přílohy VIII jsou postoupeny k rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání. V případech, kdy výrobce nemá své registrované místo podnikání v Unii a dosud neustanovil zplnomocněného zástupce, je záležitost postoupena příslušnému orgánu členského státu, v němž má své registrované místo podnikání zplnomocněný zástupce uvedený v příloze IX bodu 2.2 druhém pododstavci poslední odrážce písm. b). Pokud je dotčený oznámený subjekt usazen v jiném členském státě, než je členský stát výrobce, přijme příslušný orgán své rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem členského státu, ve kterém byl oznámený subjekt jmenován.\nPříslušný orgán členského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání oznámí Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky a Komisi své rozhodnutí. Rozhodnutí jim na požádání poskytne.\n3.   Na žádost členského státu Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů o tom, že:\na)\nse na daný prostředek nebo kategorii nebo skupinu prostředků použije příloha VIII, s cílem stanovit klasifikaci těchto prostředků;\nb)\ndaný prostředek nebo kategorie nebo skupina prostředků musí být překlasifikovány, a to z důvodů souvisejících s veřejným zdravím na základě nových vědeckých důkazů nebo na základě jakýchkoliv informací, které se objeví v průběhu činností vigilance a dozoru nad trhem, odchylně od přílohy VIII.\n4.   Komise rovněž může z vlastní iniciativy a po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky rozhodnout prostřednictvím prováděcích aktů o otázkách uvedených v odst. 3 písm. a) a b).\n5.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování přílohy VIII a s ohledem na relevantní vědecká stanoviska příslušných vědeckých výborů může Komise přijímat prováděcí akty, a to v míře nezbytné k vyřešení problémů souvisejících s rozdílným výkladem a praktickým uplatňováním.\n6.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nOddíl 2\nPosuzování shody\nČlánek 48\nPostupy posuzování shody\n1.   Před uvedením prostředku na trh provedou výrobci posouzení shody daného prostředku v souladu s příslušnými postupy posuzování shody stanovenými v přílohách IX až XI.\n2.   Než je uveden do provozu prostředek, který nebyl uveden na trh, s výjimkou prostředků vyrobených v rámci zdravotnických zařízení podle čl. 5 odst. 5, provedou výrobci posouzení shody daného prostředku v souladu s příslušnými postupy posuzování shody stanovenými v přílohách IX až XI.\n3.   Výrobci prostředků třídy D, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, se podrobí posuzování shody podle přílohy IX kapitoly I, kapitoly II s výjimkou bodu 5 a kapitoly III.\nKromě postupů uvedených v prvním pododstavci u prostředků pro sebetestování a prostředků pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí výrobce navíc dodržet postup pro posouzení technické dokumentace stanovený v příloze IX bodu 5.1.\nKromě postupů uvedených v prvním a druhém pododstavci v případě doprovodné diagnostiky konzultuje příslušný orgán jmenovaný členským státem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu Rady 2001/83/ES (25) nebo případně EMA v souladu s postupy stanovenými v příloze IX bodu 5.2.\n4.   Výrobci prostředků třídy D, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, mohou místo postupů posuzování shody podle odstavce 3 použít posouzení shody podle přílohy X v kombinaci s posouzením shody podle přílohy XI.\nV případě doprovodné diagnostiky konzultuje oznámený subjekt zejména příslušný orgán jmenovaný členským státem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu Rady 2001/83/ES nebo případně EMA v souladu s postupem stanoveným v příloze X bodu 3 písm. k).\n5.   Aniž jsou dotčeny povinnosti podle jiných postupů uvedených v odstavcích 3 a 4, zejména pro prostředky, pro které byla v souladu s článkem 100 jmenována jedna nebo více referenčních laboratoří EU, oznámený subjekt provádějící posuzování shody požaduje, aby jedna z referenčních laboratoří EU ověřila prostřednictvím laboratorních zkoušek výrobcem proklamovanou funkční způsobilost a soulad prostředku s příslušnými společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem k zajištění úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je alespoň rovnocenná, jak uvádí příloha IX bod 4.9 a příloha X bod 3 písm. j). Laboratorní zkoušky prováděné referenční laboratoří EU se zaměří zejména na analytickou a diagnostickou citlivost za použití nejlepších dostupných referenčních materiálů.\n6.   Kromě postupů uvedených v odstavcích 3 a 4 a, nejsou-li k dispozici společné specifikace pro prostředky třídy D a jedná-li se rovněž o první certifikaci tohoto typu prostředku, oznámený subjekt navíc konzultuje příslušnou odbornou skupinu uvedenou v článku 106 nařízení (EU) 2017/745 ohledně zprávy výrobce o hodnocení funkční způsobilosti. Oznámený subjekt za tímto účelem poskytne dané odborné skupině zprávu výrobce o hodnocení funkční způsobilosti do pěti dnů od jejího obdržení od výrobce. Příslušní odborníci pod dohledem Komise poskytnou oznámenému subjektu svá stanoviska v souladu s přílohou IX bodem 4.9 nebo případně s přílohou X bodem 3 písm. j) ve lhůtě pro poskytnutí vědeckého stanoviska referenční laboratoří EU uvedené tamtéž.\n7.   Výrobci prostředků třídy C, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, se podrobí posuzování shody, jak je uvedeno v příloze IX kapitolách I a III, včetně posouzení technické dokumentace alespoň jednoho reprezentativního prostředku pro každou generickou skupinu prostředků, jak je uvedeno v bodech 4.4 až 4.8 uvedené přílohy.\nKromě postupů uvedených v prvním pododstavci u prostředků pro sebetestování a prostředků pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí výrobce navíc dodržet postup pro posouzení technické dokumentace stanovený v příloze IX bodu 5.1.\nV případě doprovodné diagnostiky dodržuje oznámený subjekt pro každý prostředek, kromě postupů uvedených v prvním a druhém pododstavci, postup pro posuzování technické dokumentace uvedený v příloze IX bodu 5.2 a použije postup pro posuzování technické dokumentace stanovený v příloze IX bodu 4.1 až 4.8 a konzultuje příslušný orgán jmenovaný členskými státy v souladu se směrnicí 2001/83/ES nebo případně EMA v souladu s postupy stanovenými v příloze IX bodu 5.2.\n8.   Výrobci prostředků třídy C, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, mohou místo postupů posuzování shody podle odstavce 7 použít posouzení shody podle přílohy X v kombinaci s posouzením shody podle přílohy XI, s výjimkou přílohy XI bodu 5.\nV případě doprovodné diagnostiky oznámený subjekt pro každý prostředek zejména konzultuje příslušný orgán jmenovaný členskými státy v souladu se směrnicí 2001/83/ES nebo případně EMA v souladu s postupy stanovenými v příloze X bodu 3 písm. k).\n9.   Výrobci prostředků třídy B, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, se podrobí posuzování shody, jak je uvedeno v příloze IX kapitolách I a III, včetně posouzení technické dokumentace alespoň jednoho reprezentativního prostředku pro každou kategorii prostředků, jak je uvedeno v bodech 4.4 až 4.8 téže přílohy.\nKromě postupů uvedených v prvním pododstavci u prostředků pro sebetestování a prostředků pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí výrobce navíc dodržet postup pro posouzení technické dokumentace stanovený v příloze IX bodu 5.1.\n10.   Výrobci prostředků třídy A, s výjimkou prostředků pro studie funkční způsobilosti, deklarují shodu svých výrobků tím, že po vypracování technické dokumentace stanovené v příloze II a III vydají EU prohlášení o shodě uvedené v článku 17.\nJestliže jsou však prostředky uváděny na trh ve sterilních podmínkách, použije výrobce postupy stanovené v příloze IX nebo v příloze XI. Zapojení oznámeného subjektu je omezeno na hlediska, která se týkají vytváření, zajišťování a udržování sterilních podmínek.\n11.   Na prostředky pro studie funkční způsobilosti se vztahují požadavky stanovené v článcích 57 až 77.\n12.   Členský stát, ve kterém je usazen oznámený subjekt, může požadovat, aby všechny nebo některé dokumenty, včetně technické dokumentace, zpráv o auditu, posuzování a kontrolách, týkající se postupů uvedených v odstavcích 1 až 10, byly k dispozici v úředním jazyce nebo jazycích Unie, které stanoví daný členský stát. Není-li tento požadavek vysloven, jsou uvedené dokumenty k dispozici v úředním jazyce Unie přijatelném pro oznámený subjekt.\n13   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit podrobná pravidla a procedurální aspekty s cílem zajistit harmonizované používání postupů posuzování shody ze strany oznámených subjektů u každého z těchto hledisek:\na)\nčetnost a základ výběru vzorků při posuzování technické dokumentace na reprezentativním základě, jak je stanoveno v příloze IX bodu 2.3 třetím pododstavci a bodu 3.5 v případě prostředků třídy C,\nb)\nminimální četnost neohlášených auditů na místě a testů vzorků, které mají být prováděny oznámenými subjekty v souladu s přílohou IX bodem 3.4, s přihlédnutím k rizikové třídě a typu prostředku,\nc)\nčetnost výběru vzorků vyráběných prostředků nebo šarží prostředků třídy D, které mají být poslány do referenční laboratoře EU jmenované podle článku 100 v souladu s přílohou IX bodem 4.12 a přílohou XI bodem 5.1, nebo\nd)\nfyzikální, laboratorní a jiné zkoušky, které mají být provedeny oznámenými subjekty v rámci testů vzorků, posouzení technické dokumentace a přezkoušení typu v souladu s přílohou IX body 3.4 a 4.3 a s přílohou X bodem 3 písm. f) a g).\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 49\nZapojení oznámených subjektů do postupů posuzování shody\n1.   Pokud postup posuzování shody vyžaduje zapojení oznámeného subjektu, může výrobce podat žádost u oznámeného subjektu, který si zvolí, za předpokladu, že zvolený oznámený subjekt je jmenován pro činnosti posuzování shody dotčených typů prostředků. Výrobce nesmí podat stejnou žádost o posouzení shody současně u jiného oznámeného subjektu..\n2.   Dotčený oznámený subjekt prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 52 informuje ostatní oznámené subjekty o každém výrobci, který vezme zpět svoji žádost před rozhodnutím oznámeného subjektu ohledně posuzování shody.\n3.   Při podávání žádosti oznámenému subjektu podle odstavce 1 výrobci uvedou, zda-li žádost podanou dříve u jiného oznámeného subjektu před rozhodnutím daného oznámeného subjektu vzali zpět, a poskytnou informace o každé předchozí žádosti pro totéž posouzení shody, která byla jiným oznámeným subjektem zamítnuta.\n4.   Oznámený subjekt může od výrobce požadovat jakékoliv informace nebo údaje nezbytné k řádnému provedení zvoleného postupu posuzování shody.\n5.   Oznámené subjekty a jejich pracovníci musí provádět činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni odborné bezúhonnosti a požadované technické a vědecké způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, a to zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.\nČlánek 50\nMechanismus kontroly posuzování shody prostředků třídy D\n1.   Oznámený subjekt oznámí příslušnému orgánu certifikáty, které udělil prostředkům třídy D, s výjimkou žádostí o doplnění nebo obnovení stávajících certifikátů. Takové oznámení se uskuteční prostřednictvím elektronického systému podle článku 52 a zahrnuje návod k použití uvedený v příloze I bodu 20.4, souhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti uvedený v článku 29, zprávu o posouzení vypracovanou oznámeným subjektem a případně laboratorní zkoušky provedené referenční laboratoří EU a její vědecké stanovisko podle čl. 48 odst. 3 druhého pododstavce a dále případně stanoviska vydaná v souladu se čl. 48 odst. 4. odbornou skupinou uvedenou v čl. 106 nařízení (EU) 2017/745. Pokud se názory oznámeného subjektu a odborné skupiny liší, uvede se rovněž úplné znění jejich odůvodnění.\n2.   Příslušný orgán a případně Komise mohou na základě odůvodněných obav uplatnit další postupy v souladu s články 40, 41, 42, 43 nebo 89 a, považují-li to za nezbytné, přijmou vhodná opatření v souladu s články 90 a 92.\n3.   Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky a případně Komise si mohou na základě odůvodněných obav vyžádat vědecké poradenství odborných skupin, pokud jde o bezpečnost a funkční způsobilosti jakéhokoliv prostředku.\nČlánek 51\nCertifikáty shody\n1.   Certifikáty vydané oznámenými subjekty v souladu s přílohami IX, X a XI se vyhotovují v úředním jazyce Unie, který stanoví členský stát, v němž je oznámený subjekt usazen, nebo případně v úředním jazyce Unie, který je pro oznámený subjekt přijatelný. Minimální obsah certifikátů je stanoven v příloze XII.\n2.   Certifikáty jsou platné po dobu v nich uvedenou, která nesmí překročit délku pěti let. Na základě žádosti výrobce může být platnost certifikátu prodlužována o další období, z nichž žádné nepřekročí délku pěti let, a to na základě nového posouzení v souladu s příslušnými postupy posuzování shody. Veškeré dodatky k certifikátu zůstávají v platnosti, pokud je platný certifikát, který doplňují.\n3.   Oznámené subjekty mohou stanovit omezení týkající se určeného účelu některého prostředku pro určité skupiny pacientů či uživatelů nebo požadovat, aby výrobce uskutečnil konkrétní studie PMPF podle přílohy XIII části B.\n4.   Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce již nesplňuje požadavky tohoto nařízení, pozastaví s ohledem na zásadu proporcionality platnost certifikátu nebo ho zruší či jinak omezí, dokud není vhodnými nápravnými opatřeními přijatými výrobcem v rámci příslušné lhůty stanovené oznámeným subjektem zajištěno dosažení souladu s takovými požadavky. Oznámený subjekt své rozhodnutí zdůvodní.\n5.   Oznámený subjekt zadává do elektronického systému uvedeného v článku 52 veškeré informace ohledně vydaných certifikátů, včetně jejich změn a dodatků, a ohledně pozastavených, obnovených, zamítnutých, zrušených či jinak omezených certifikátů. Tyto informace se zveřejňují.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108, kterými se mění minimální obsah certifikátů podle přílohy XII.\nČlánek 52\nElektronický systém týkající se oznámených subjektů a certifikátů shody\nPro účely tohoto nařízení jsou v souladu s článkem 57 nařízení (EU) 2017/745 v elektronickém systému zřízeném v souladu s uvedeným článkem shromažďovány a zpracovávány tyto informace:\na)\nseznam poboček podle čl. 33 odst. 2;\nb)\nseznam odborníků podle čl. 36 odst. 2;\nc)\ninformace týkající se oznámení podle čl. 38 odst. 10 a pozměněných oznámení podle čl. 42 odst. 2;\nd)\nseznam oznámených subjektů podle čl. 39 odst. 2;\ne)\nsouhrn zprávy podle čl. 40 odst. 12;\nf)\noznámení týkající se posuzování shody a certifikáty podle čl. 50 odst. 1;\ng)\nzpětvzetí nebo zamítnutí žádostí o certifikáty podle čl. 49 odst. 2 a přílohy VII bodu 4.3;\nh)\ninformace ohledně certifikátů podle čl. 51 odst. 5;\ni)\nsouhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti podle článku 29.\nČlánek 53\nDobrovolná změna oznámeného subjektu\n1.   V případech, kdy výrobce ukončí smlouvu s oznámeným subjektem a uzavře smlouvu s jiným oznámeným subjektem, pokud jde o posuzování shody téhož prostředku, musí být podrobné postupy změny oznámeného subjektu jasně vymezeny v dohodě mezi výrobcem, nastupujícím oznámeným subjektem a případně odstupujícím oznámeným subjektem. Tato dohoda musí upravovat alespoň tato hlediska:\na)\ndatum, kdy mají pozbýt platnosti certifikáty vydané odstupujícím oznámeným subjektem;\nb)\ndatum, do kterého může být identifikační číslo odstupujícího oznámeného subjektu uváděno v informacích dodávaných výrobcem, včetně všech propagačních materiálů;\nc)\npředání dokumentů, včetně hledisek důvěrnosti a práv duševního vlastnictví;\nd)\ndatum, ke kterému úkoly v oblasti posuzování shody přecházejí z odstupujícího oznámeného subjektu na nastupující oznámený subjekt;\ne)\nposlední sériové číslo nebo číslo šarže, za které odpovídá odstupující oznámený subjekt.\n2.   Odstupující oznámený subjekt zruší certifikáty, které vydal pro dotčený prostředek, s účinkem ke smluvenému dni pozbytí platnosti certifikátů.\nČlánek 54\nOdchylka od postupů posuzování shody\n1.   Odchylně od článku 48 může jakýkoliv příslušný orgán na základě řádně odůvodněné žádosti povolit na území dotyčného členského státu uvedení na trh nebo do provozu konkrétního prostředku, u kterého nebyly provedeny postupy podle uvedeného článku, ale jehož použití je v zájmu ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti či zdraví pacientů.\n2.   Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o každém rozhodnutí schválit uvedení prostředku na trh nebo do provozu podle odstavce 1, pokud je takové schválení uděleno pro použití jiné než u jediného pacienta.\n3.   V návaznosti na oznámení podle odstavce 2 tohoto článku může Komise ve výjimečných případech souvisejících s veřejným zdravím nebo bezpečností či zdravím pacientů prostřednictvím prováděcích aktů rozšířit po omezenou dobu platnost schválení uděleného členským státem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku na území Unie a stanovit podmínky, za kterých může být prostředek uváděn na trh nebo do provozu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nV řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se zdraví a bezpečnosti osob může Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 107 odst. 4.\nČlánek 55\nCertifikát o volném prodeji\n1.   Pro účely vývozu a na žádost výrobce nebo zplnomocněného zástupce vydá členský stát, ve kterém má výrobce nebo zplnomocněný zástupce registrované místo podnikání, certifikát o volném prodeji, ve kterém se prohlašuje, že má výrobce nebo případně zplnomocněný zástupce na jeho území své registrované místo podnikání a že prostředek, na kterém je umístěno označení CE v souladu s tímto nařízením může být uveden na trh Unie. V certifikátu o volném prodeji je uveden základní UDI-DI prostředku, který je zadán do databáze UDI podle článku 26. Pokud oznámený subjekt vydal certifikát podle článku 51, je v certifikátu o volném prodeji uvedeno jedinečné číslo identifikující certifikát vydaný oznámeným subjektem podle přílohy XII kapitoly II bodu 3.\n2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit vzor pro certifikát o volném prodeji s ohledem na mezinárodní praxi, pokud jde o používání certifikátu o volném prodeji. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.\nKAPITOLA VI\nKLINICKÉ DŮKAZY, HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI A STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI\nČlánek 56\nHodnocení funkční způsobilosti a klinické důkazy\n1.   Ověření shody s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I, zejména s těmi, které se týkají vlastností z hlediska funkční způsobilosti podle přílohy I kapitoly I a bodu 9, a případně s příslušnými požadavky přílohy III za běžných podmínek určeného použití prostředku, a hodnocení interference nebo interferencí a zkřížené reakce nebo reakcí a přijatelnosti poměru přínosů a rizik uvedené v příloze I bodech 1 a 8 musí být založeny na vědecké platnosti a údajích o analytické a klinické funkci poskytujících dostatečné klinické důkazy.\nVýrobce upřesní a odůvodní míru klinických důkazů nezbytnou k prokázání shody s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost. Míra klinických důkazů musí být přiměřená s ohledem na vlastnosti prostředku a jeho určený účel.\nS tímto cílem výrobci naplánují, provedou a zdokumentují hodnocení funkční způsobilosti v souladu s tímto článkem a přílohou XIII částí A.\n2.   Klinické důkazy dokládají určený účel prostředku, který uvádí výrobce, a jsou založeny na průběžném hodnocení funkční způsobilosti vycházejícím z plánu hodnocení funkční způsobilosti.\n3.   Hodnocení funkční způsobilosti se řídí definovaným a metodicky správným postupem pro prokázání níže uvedených aspektů, a to v souladu s tímto článkem a přílohou XIII částí A:\na)\nvědecké platnosti;\nb)\nanalytické funkce;\nc)\nklinické funkce.\nÚdaje a závěry vyplývající z posouzení uvedených prvků představují klinické důkazy pro daný prostředek. Klinické důkazy mají s odkazem na aktuální stav vývoje v oblasti lékařství vědecky prokázat, že určeného klinického přínosu nebo přínosů bude dosaženo a že prostředek je bezpečný. Klinické důkazy vyvozené z hodnocení funkční způsobilosti poskytují vědecky platné ujištění, že příslušné obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I jsou za běžných podmínek použití splněny.\n4.   Studie klinické funkce v souladu s přílohou XIII částí A bodem 2 se musí provádět, pokud není řádně odůvodněno, že se lze spolehnout na jiné zdroje údajů o klinické funkci.\n5.   Údaje o vědecké platnosti, analytické funkci a klinické funkci, jejich posouzení a z nich vyvozené klinické důkazy jsou zdokumentovány ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti uvedené v příloze XIII části A bodu 1.3.2. Zpráva o hodnocení funkční způsobilosti je součástí technické dokumentace uvedené v příloze II týkající se dotčeného prostředku.\n6.   Hodnocení funkční způsobilosti a jeho dokumentace se aktualizují v průběhu životního cyklu dotčeného prostředku na základě údajů získaných na základě provádění plánu výrobce týkajícího se následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh v souladu s přílohou XIII částí B a plánu dozoru po uvedení na trh podle článku 79.\nZpráva o hodnocení funkční způsobilosti prostředků třídy C a D se aktualizuje podle potřeby, nejméně však jedenkrát za rok za pomoci údajů uvedených v prvním pododstavci. Souhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti uvedený v čl. 29 odst. 1 se v případě potřeby aktualizuje co nejdříve.\n7.   Je-li to nezbytné k zajištění jednotného uplatňování přílohy XIII, může Komise při náležitém zohlednění technického a vědeckého pokroku přijmout prováděcí akty, a to v míře nezbytné k vyřešení problémů souvisejících s rozdílným výkladem a praktickým uplatňováním. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 57\nObecné požadavky týkající se studií funkční způsobilosti\n1.   Výrobce zajistí, aby prostředek používaný pro studie funkční způsobilosti splňoval obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I kromě aspektů, na něž se vztahuje studie funkční způsobilosti, a aby s ohledem na uvedené aspekty byla přijata všechna předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů a dalších osob.\n2.   Studie funkční způsobilosti se případně provádějí za podmínek podobných běžným podmínkám použití prostředku.\n3.   Studie funkční způsobilosti jsou navrženy a prováděny takovým způsobem, aby byla chráněna práva, bezpečnost, důstojnost a kvalita života subjektů podílejících se na těchto studiích funkční způsobilosti a aby tato hlediska převažovala nad všemi ostatními zájmy a rovněž aby získané údaje byly vědecky platné, spolehlivé a hodnověrné.\nStudie funkční způsobilosti, včetně studií funkční způsobilosti využívajících zbytkové vzorky, jsou prováděny v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů.\nČlánek 58\nDodatečné požadavky na některé studie funkční způsobilosti\n1.   Každá studie funkční způsobilosti:\na)\npři které se chirurgicky invazivní odběr vzorků provádí pouze pro účely studie funkční způsobilosti,\nb)\nkterá je intervenční studií klinické funkce ve smyslu čl. 2 bodu 46, nebo\nc)\njejíž provádění zahrnuje další invazivní postupy nebo představuje pro subjekty studií jiná rizika,\nmusí kromě splnění požadavků uvedených v článku 57 a příloze XIII být navržena, povolena, prováděna, zaznamenána a ohlášena v souladu s tímto článkem a s články 59 až 77 a přílohou XIV.\n2.   Studie funkční způsobilosti zahrnující doprovodnou diagnostiku podléhají stejným požadavkům jako studie funkční způsobilosti uvedené v odstavci 1. Toto ustanovení se nevztahuje na studie funkční způsobilosti zahrnující doprovodnou diagnostiku využívající pouze zbytkové vzorky. Tyto studie musí být nicméně oznámeny příslušnému orgánu.\n3.   Studie funkční způsobilosti jsou předmětem vědeckého a etického přezkumu. Etický přezkum provádí etická komise v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum etickými komisemi byly slučitelné s postupy pro posuzování žádosti o povolení studie funkční způsobilosti stanovenými v tomto nařízení. Etického přezkumu se zúčastní alespoň jedna laická osoba.\n4.   Pokud není zadavatel studie funkční způsobilosti usazen v Unii, tento zadavatel zajistí, aby byla v Unii usazena fyzická nebo právnická osoba jako jeho zmocněnec. Tento zmocněnec odpovídá za to, aby zadavatel dodržoval své povinnosti podle tohoto nařízení, a je adresátem veškeré komunikace se zadavatelem stanovené v tomto nařízení. Jakákoliv komunikace se zmocněncem se považuje za komunikaci se zadavatelem.\nČlenské státy se mohou rozhodnout, že první pododstavec nepoužijí na studie funkční způsobilosti, které mají být provedeny výhradně na jejich území nebo na jejich území a na území třetí země, pokud zajistí, aby zadavatel v souvislosti s danou studií funkční způsobilosti stanovil na jejich území alespoň kontaktní osobu, která je adresátem veškeré komunikace se zadavatelem stanovené v tomto nařízení.\n5.   Studie funkční způsobilosti podle odstavce 1 může být provedena pouze za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nstudie funkční způsobilosti byla povolena dotčeným členským státem nebo státy, v nichž se má provádět, v souladu s tímto nařízením, není-li stanoveno jinak;\nb)\netická komise zřízená v souladu s vnitrostátním právem nevydala k studii funkční způsobilosti negativní stanovisko, které je v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy platné pro celý tento členský stát;\nc)\nzadavatel nebo jeho zmocněnec či kontaktní osoba podle odstavce 4 jsou usazeni v Unii;\nd)\nzranitelné skupiny obyvatelstva a subjekty jsou náležitě chráněny v souladu s články 59 až 64;\ne)\npředvídatelná rizika a obtíže jsou ospravedlnitelné očekávanými přínosy pro subjekty či pro veřejné zdraví a dodržování této podmínky je trvale sledováno;\nf)\nsubjekt nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovený zástupce udělil informovaný souhlas v souladu s článkem 59;\ng)\nsubjekt nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovený zástupce obdržel kontaktní údaje subjektu, na který se v případě potřeby může obrátit se žádostí o další informace;\nh)\njsou zajištěna práva subjektu na tělesnou a duševní integritu, na soukromí a na ochranu údajů, které se ho týkají, podle směrnice 95/46/ES;\ni)\nstudie funkční způsobilosti byla navržena tak, aby subjektům působila minimální bolest, nepohodlí, strach a veškerá další předvídatelná rizika, přičemž práh rizika a stupeň zátěže jsou konkrétně vymezeny v plánu studie funkční způsobilosti a trvale sledovány;\nj)\nza zdravotní péči poskytovanou subjektům odpovídá řádně kvalifikovaný lékař nebo případně jakákoliv jiná osoba oprávněná podle vnitrostátního práva k poskytování příslušné péče pacientům za podmínek studie funkční způsobilosti;\nk)\nsubjekt a případně jeho zákonně ustanovený zástupce není vystaven nepatřičnému ovlivňování, a to ani finanční povahy, s cílem dosáhnout jeho účasti na studii funkční způsobilosti;\nl)\nve vhodných případech bylo provedeno testování biologické bezpečnosti zohledňující nejnovější vědecké poznatky nebo jakákoliv jiná zkouška považovaná s ohledem na určený účel prostředku za nezbytnou;\nm)\nv případě studií klinické funkce byla s přihlédnutím k aktuálnímu stavu vývoje prokázána analytická funkce;\nn)\nv případě intervenčních studií klinické funkce byla s přihlédnutím k aktuálnímu stavu vývoje prokázána analytická funkce a vědecká platnost. Není-li u doprovodné diagnostiky stanovena vědecká platnost, musí být poskytnuto vědecké odůvodnění pro použití biomarkeru;\no)\nbyla prokázána technická bezpečnost prostředku z hlediska jeho použití, a to s přihlédnutím k aktuálnímu stavu vývoje, jakož i k ustanovením v oblasti ochrany zdraví při práci a prevence nehod;\np)\njsou splněny požadavky stanovené v příloze XIV.\n6.   Kterýkoliv subjekt nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovený zástupce může od studie funkční způsobilosti kdykoliv odstoupit tím, že odvolá svůj informovaný souhlas, aniž by tím došel jakékoliv újmy a aniž by byl povinen poskytnout jakékoliv odůvodnění. Aniž je dotčena směrnice 95/46/ES, odvolání informovaného souhlasu neovlivní již provedené činnosti ani využití údajů získaných na základě informovaného souhlasu před jeho odvoláním.\n7.   Zkoušející musí být osoba vykonávající povolání, které je s ohledem na požadované vědecké znalosti a zkušenosti v oblasti péče o pacienty nebo laboratorní medicíny považováno v dotčeném členském státě za dostačující pro úlohu zkoušejícího. Další pracovníci zapojení do provádění studie funkční způsobilosti musí být k provádění svých úkolů náležitě kvalifikovaní z hlediska vzdělání, odborné přípravy nebo zkušeností v příslušné oblasti lékařství a v oblasti metodiky klinického výzkumu.\n8.   Zařízení, v nichž má být studie funkční způsobilosti za účasti subjektů provedena, jsou případně podobná zařízením, v nichž má být prostředek používán.\nČlánek 59\nInformovaný souhlas\n1.   Informovaný souhlas musí mít písemnou formu a být opatřen datem a podpisem osoby, která vede pohovor podle odst. 2 písm. c), a subjektem, nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanoveným zástupcem poté, co byl řádně informován v souladu s odstavcem 2. Pokud subjekt není schopen psát, může být udělen a vhodnými alternativními prostředky zaznamenán souhlas za přítomnosti alespoň jednoho nestranného svědka. V takovém případě svědek dokument o informovaném souhlasu podepíše a opatří jej datem. Subjekt nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovený zástupce obdrží kopii dokumentu nebo případně záznamu, kterým byl informovaný souhlas udělen. Informovaný souhlas musí být zdokumentován. Subjekt nebo jeho zákonně ustanovený zástupce musí mít dostatek času na to, aby své rozhodnutí o účasti v klinické zkoušce zvážil\n2.   Informace poskytnuté subjektu nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovenému zástupci za účelem získání jeho informovaného souhlasu musí:\na)\numožnit subjektu nebo jeho zákonně ustanovenému zástupci porozumět:\ni)\npovaze, cílům, přínosům, dopadům, rizikům a obtížím spojeným se studií funkční způsobilosti,\nii)\nprávům subjektu a zárukám týkajícím se jeho ochrany, zejména právu odmítnout účast a právu kdykoliv od studie funkční způsobilosti odstoupit, aniž by tím došel jakékoliv újmy a aniž by byl povinen poskytnout jakékoliv odůvodnění,\niii)\npodmínkám, za jakých má studie funkční způsobilosti proběhnout, včetně předpokládané doby účasti subjektu ve studii funkční způsobilosti, a\niv)\npřípadným alternativním možnostem léčby, včetně následných opatření, pokud subjekt ve studii funkční způsobilosti nepokračuje;\nb)\nbýt komplexní, stručné, jasné, relevantní a srozumitelné subjektu nebo jeho zákonně ustanovenému zástupci;\nc)\nbýt poskytnuty během předchozího pohovoru se členem zkoušejícího týmu, který je náležitě kvalifikovaný podle vnitrostátních právních předpisů;\nd)\nobsahovat informace o příslušném systému náhrady škody podle článku 65;\ne)\nobsahovat celounijní jedinečné identifikační číslo studie funkční způsobilosti podle čl. 66 odst. 1 a informace o dostupnosti výsledků studie funkční způsobilosti v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.\n3.   Informace uvedené v odstavci 2 jsou vypracovány písemnou formou a poskytnuty subjektu nebo v případě, že subjekt nemůže udělit informovaný souhlas, jeho zákonně ustanovenému zástupci.\n4.   Při pohovoru podle odstavce 2 písm. c) je nutné věnovat zvláštní pozornost potřebám specifických populací pacientů a jednotlivých subjektů, pokud jde o poskytování informací, a metodám, které se při jejich poskytování používají.\n5.   Při pohovoru podle odstavce 2 písm. c) je třeba ověřit, zda subjekt informacím porozuměl.\n6.   Subjekt je informován o tom, že v elektronickém systému týkajícím se studií funkční způsobilosti podle článku 69 bude v souladu s čl. 73 odst. 5 zveřejněna zpráva o studii funkční způsobilosti a shrnutí v podobě srozumitelné určenému uživateli, a to bez ohledu na výsledek studie funkční způsobilosti, a v rámci možností je také informován, jakmile je tato zpráva a shrnutí k dispozici.\n7.   Tímto nařízením není dotčeno vnitrostátní právo, pokud vyžaduje, aby kromě informovaného souhlasu uděleného zákonně ustanoveným zástupcem svolila k účasti ve studii funkční způsobilosti i nezletilá osoba, která je schopna si utvořit vlastní názor a posoudit informace, které jí byly poskytnuty.\nČlánek 60\nStudie funkční způsobilosti na nezpůsobilých subjektech\n1.   V případě nezpůsobilých subjektů, které neudělily nebo neodmítly udělit informovaný souhlas před počátkem své nezpůsobilosti, lze studii funkční způsobilosti provést pouze tehdy, pokud jsou kromě podmínek stanovených v čl. 58 odst. 5 splněny všechny tyto podmínky:\na)\nbyl získán informovaný souhlas jejich zákonně ustanoveného zástupce;\nb)\nnezpůsobilé subjekty obdržely informace uvedené v čl. 59 odst. 2 způsobem, který odpovídá jejich schopnosti těmto informacím porozumět;\nc)\nzkoušející respektuje výslovné přání nezpůsobilého subjektu, který je schopen utvořit si vlastní názor a posoudit informace uvedené v čl. 59 odst. 2, odmítnout účast ve studii funkční způsobilosti či od ní kdykoliv odstoupit;\nd)\nsubjektům ani jejich zákonně ustanoveným zástupcům nejsou poskytovány žádné pobídky či finanční podněty, kromě náhrady výdajů a ušlého zisku přímo souvisejících s účastí ve studii funkční způsobilosti;\ne)\nstudie funkční způsobilosti má v souvislosti s nezpůsobilými subjekty zásadní význam a údaje srovnatelné platnosti nelze získat při studiích funkční způsobilosti na osobách způsobilých udělit informovaný souhlas ani jinými výzkumnými metodami;\nf)\nstudie funkční způsobilosti se vztahuje přímo ke zdravotnímu stavu, v němž se subjekt nachází;\ng)\nna základě vědecky podložených důvodů lze očekávat, že účast ve studii funkční způsobilosti bude:\ni)\nmít pro nezpůsobilý subjekt přímý přínos, který převáží nad souvisejícími riziky a zátěží, nebo\nii)\nmít určitý přínos pro populaci zastoupenou dotčeným nezpůsobilým subjektem, pokud tato studie bude ve srovnání se standardní léčbou zdravotního stavu dotčeného nezpůsobilého subjektu představovat pro dotčený nezpůsobilý subjekt pouze minimální riziko a zátěž.\n2.   Subjekt se na udělení informovaného souhlasu podílí v co nejvyšší možné míře.\n3.   Ustanovením odst. 1 písm. g) bod ii) nejsou dotčeny přísnější vnitrostátní právní předpisy zakazující provádění studií funkční způsobilosti na nezpůsobilých subjektech, neexistují-li vědecky podložené důvody, na jejichž základě lze očekávat, že účast ve studii funkční způsobilosti bude mít pro daný subjekt přímý přínos, který převáží nad souvisejícími riziky a zátěží.\nČlánek 61\nStudie funkční způsobilosti na nezletilých osobách\n1.   Studie funkční způsobilosti na nezletilých osobách lze provádět pouze tehdy, pokud jsou kromě podmínek stanovených v čl. 58 odst. 5 splněny všechny tyto podmínky:\na)\nbyl získán informovaný souhlas jejich zákonně ustanoveného zástupce;\nb)\nnezletilé osoby obdržely od zkoušejících či členů zkoušejícího týmu, kteří jsou vyškoleni pro práci s dětmi nebo s ní mají zkušenosti, informace uvedené v čl. 59 odst. 2, a to způsobem přiměřeným jejich věku a duševní vyspělosti;\nc)\nzkoušející respektuje výslovné přání nezletilé osoby, která je schopna utvořit si vlastní názor a posoudit informace uvedené v čl. 59 odst. 2, odmítnout účast ve studii funkční způsobilosti či od ní kdykoliv odstoupit;\nd)\nsubjektům ani jejich zákonně ustanoveným zástupcům nejsou poskytovány žádné pobídky či finanční podněty, kromě náhrady výdajů a ušlého zisku přímo souvisejících s účastí ve studii funkční způsobilosti;\ne)\núčelem studie funkční způsobilosti je výzkum v oblasti léčby zdravotního stavu, který se vyskytuje pouze u nezletilých osob, nebo je studie funkční způsobilosti v souvislosti s nezletilými osobami zásadní pro ověření údajů získaných při studiích funkční způsobilosti na osobách způsobilých udělit informovaný souhlas nebo jinými výzkumnými metodami;\nf)\nstudie funkční způsobilosti se vztahuje přímo ke zdravotnímu stavu, v němž se dotčená nezletilá osoba nachází, nebo je takové povahy, že ji lze provádět pouze u nezletilých osob;\ng)\nna základě vědecky podložených důvodů lze očekávat, že účast ve studii funkční způsobilosti bude:\ni)\nmít pro nezletilou osobu přímý přínos, který převáží nad souvisejícími riziky a zátěží, nebo\nii)\nmít určitý přínos pro populaci zastoupenou dotčenou nezletilou osobou, pokud tato studie bude ve srovnání se standardní léčbou zdravotního stavu dotčené nezletilé osoby představovat pro dotčenou nezletilou osobu pouze minimální riziko a zátěž;\nh)\nnezletilá osoba se na postupu informovaného souhlasu podílí způsobem přiměřeným svému věku a duševní vyspělosti;\ni)\ndojde-li v průběhu studie funkční způsobilosti k tomu, že nezletilá osoba dosáhne věku, kdy je právně způsobilá k udělování informovaného souhlasu, jak jej vymezuje vnitrostátní právo, je nutné, předtím než se bude daný subjekt moci dále účastnit studie funkční způsobilosti, získat jeho výslovný informovaný souhlas.\n2.   Ustanovením odst. 1 písm. g) bod ii) nejsou dotčeny přísnější vnitrostátní právní předpisy zakazující provádění studií funkční způsobilosti na nezletilých osobách, neexistují-li vědecky podložené důvody, na jejichž základě lze očekávat, že účast ve studii funkční způsobilosti bude mít pro daný subjekt přímý přínos, který převáží nad souvisejícími riziky a zátěží.\nČlánek 62\nStudie funkční způsobilosti na těhotných nebo kojících ženách\nStudie funkční způsobilosti na těhotných nebo kojících ženách lze provádět pouze tehdy, pokud jsou kromě podmínek stanovených v čl. 58 odst. 5 splněny všechny tyto podmínky:\na)\nstudie funkční způsobilosti může mít přímý přínos pro dotčenou těhotnou nebo kojící ženu, její embryo, plod či narozené dítě, který převáží nad souvisejícími riziky a zátěží;\nb)\npokud tato studie funkční způsobilosti nemá přímý přínos pro dotčenou těhotnou nebo kojící ženu, její embryo, plod či narozené dítě, může být provedena pouze v případě, že:\ni)\nsrovnatelně účinnou studii funkční způsobilosti nelze provádět na ženách, které nejsou těhotné nebo nekojí,\nii)\nstudie funkční způsobilosti přispívá k dosažení výsledků, které by byly ku prospěchu těhotným nebo kojícím ženám či jiným ženám s ohledem na reprodukci nebo jiná embrya, plody či děti, a\niii)\nstudie funkční způsobilosti představuje pro dotčenou těhotnou či kojící ženu, její embryo, plod nebo narozené dítě minimální riziko a zátěž;\nc)\nv případě, že se výzkum provádí na kojících ženách, dbá se zejména na to, aby to nemělo žádný negativní vliv na zdraví dítěte;\nd)\nsubjektům nejsou poskytovány žádné pobídky či finanční podněty, kromě náhrady výdajů a ušlého zisku přímo souvisejících s účastí ve studii funkční způsobilosti.\nČlánek 63\nDoplňková vnitrostátní opatření\nČlenské státy mohou ponechat v platnosti doplňková opatření týkající se osob vykonávajících povinnou vojenskou službu, osob zbavených svobody, osob, které se v důsledku soudního rozhodnutí nemohou účastnit studií funkční způsobilosti, nebo osob pobývajících v zařízeních ústavní péče.\nČlánek 64\nStudie funkční způsobilosti v mimořádných situacích\n1.   Odchylně od čl. 58 odst. 5 písm. f), čl. 60 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 61 odst. 1 písm. a) a b) lze informovaný souhlas s účastí ve studii funkční způsobilosti získat a informace o studii funkční způsobilosti lze poskytnout po rozhodnutí o zařazení subjektu do studie funkční způsobilosti, je-li toto rozhodnutí přijato v okamžiku první intervence na subjektu v souladu s plánem studie klinické funkce pro danou studii funkční způsobilosti a jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\nvzhledem k naléhavosti situace způsobené náhlým život ohrožujícím nebo jiným náhlým závažným zdravotním stavem není subjekt schopen poskytnout předchozí informovaný souhlas a není schopen obdržet předběžné informace o studii funkční způsobilosti;\nb)\nna základě vědecky podložených důvodů lze očekávat, že účast subjektu ve studii funkční způsobilosti bude mít pro subjekt přímý klinicky relevantní přínos, který povede k měřitelnému zlepšení v souvislosti se zdravím, jež zmírní utrpení nebo zlepší zdraví subjektu nebo povede ke stanovení diagnózy jeho zdravotního stavu;\nc)\nv rámci terapeutického okna není možné poskytnout zákonně ustanovenému zástupci veškeré předběžné informace a získat od něj předchozí informovaný souhlas;\nd)\nzkoušející potvrdí, že si není vědom žádných námitek vůči účasti ve studii funkční způsobilosti, jež by subjekt v minulosti vyjádřil;\ne)\nstudie funkční způsobilosti se přímo vztahuje ke zdravotnímu stavu subjektu, kvůli kterému není možné získat od subjektu ani od jeho zákonně ustanoveného zástupce v rámci terapeutického okna předchozí informovaný souhlas a poskytnout předběžné informace, a studie funkční způsobilosti je takové povahy, že ji lze provádět výlučně v mimořádných situacích;\nf)\nve srovnání se standardní léčbou zdravotního stavu subjektu představuje studie funkční způsobilosti pro subjekt minimální riziko a minimální zátěž.\n2.   Po intervenci podle odstavce 1 tohoto článku musí být získán informovaný souhlas v souladu s článkem 59, aby bylo možné pokračovat v účasti subjektu ve studii funkční způsobilosti, a informace o studii funkční způsobilosti musí být poskytnuty v souladu s těmito požadavky:\na)\npokud jde o nezpůsobilé subjekty a nezletilé osoby, získá zkoušející bez zbytečného prodlení informovaný souhlas od zákonně ustanoveného zástupce a informace uvedené v čl. 59 odst. 2 musí být subjektu a jeho zákonně ustanovenému zástupci poskytnuty co nejdříve;\nb)\npokud jde o ostatní subjekty, získá zkoušející bez zbytečného prodlení informovaný souhlas od subjektu, nebo od jeho zákonně ustanoveného zástupce podle toho, co je možné dříve, a informace uvedené v čl. 59 odst. 2 musí být poskytnuty podle okolností subjektu nebo jeho zákonně ustanovenému zástupci co nejdříve.\nPro účely písmene b) se v případě, že byl informovaný souhlas získán od zákonně ustanoveného zástupce, musí být informovaný souhlas za účelem pokračování účasti ve studii funkční způsobilosti od subjektu získán, jakmile je daný subjekt schopen informovaný souhlas poskytnout.\n3.   Pokud subjekt nebo případně jeho zákonně ustanovený zástupce tento souhlas neposkytne, musí být informován o právu vznést proti použití údajů získaných na základě studie funkční způsobilosti námitku.\nČlánek 65\nNáhrada škody\n1.   Členské státy zajistí, aby byly zavedeny systémy náhrady jakékoliv škody, kterou subjekt utrpí v důsledku účasti ve studii funkční způsobilosti prováděné na jejich území, a to v podobě pojištění, ručení nebo podobného ujednání, které je rovnocenné, pokud jde o jeho účel, a přiměřené povaze a míře rizika.\n2.   Zadavatel a zkoušející zvolí takový systém uvedený v odstavci 1, který odpovídá požadavkům členského státu, v němž se dané hodnocení funkční způsobilosti provádí.\nČlánek 66\nŽádost o studie funkční způsobilosti\n1.   Zadavatel studie funkční způsobilosti uvedený v čl. 58 odst. 1 a 2 podá a předloží žádost členskému státu nebo členským státům, ve kterých má být studie funkční způsobilosti provedena (pro účely tohoto článku dále jen „dotčený členský stát“), s přiloženou dokumentací uvedenou v příloze XIII bodu 2 a 3 a v příloze XIV.\nŽádost se podává prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69, který vygeneruje pro tuto studii funkční způsobilosti celounijní jedinečné identifikační číslo, které se používá pro veškerou relevantní komunikaci týkající se této studie funkční způsobilosti. Do deseti dnů od obdržení žádosti dotčený členský stát oznámí zadavateli, zda studie funkční způsobilosti spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení a zda je dokumentace k žádosti úplná v souladu s přílohou XIV kapitolou I.\n2.   Do jednoho týdne od jakékoliv změny, která nastane v souvislosti s dokumentací podle přílohy XIV kapitoly I, aktualizuje zadavatel příslušné údaje v elektronickém systému uvedeném v článku 69 a uvedenou změnu dokumentace jasně vyznačí. Dotčený členský stát musí být o aktualizaci informován prostřednictvím uvedeného elektronického systému.\n3.   Pokud dotčený členský stát shledá, že požadovaná studie funkční způsobilosti nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo že žádost není úplná, informuje o tom zadavatele a stanoví lhůtu o délce nejvýše deseti dnů na to, aby mohl zadavatel vznést připomínky nebo žádost doplnit prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69. Dotčený členský stát může ve vhodných případech tuto lhůtu prodloužit nejvýše o 20 dnů.\nPokud zadavatel nepředloží připomínky ani nedoplní žádost ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, považuje se žádost bezpředmětnou. Pokud je zadavatel toho názoru, že žádost spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo že je úplná, avšak dotčený členský stát tento názor nezastává, považuje se žádost za zamítnutou. Dotčený členský stát stanoví pro případ takového zamítnutí postup pro podání opravného prostředku.\nDotčený členský stát zadavateli do pěti dnů od obdržení připomínek nebo vyžádaných doplňujících informací oznámí, zda se má za to, že studie funkční způsobilosti spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, a zda je žádost úplná.\n4.   Dotčený členský stát může rovněž lhůtu uvedenou v odstavcích 1 a 3 prodloužit o dalších pět dnů.\n5.   Pro účely této kapitoly se datem ověření žádosti rozumí datum, kdy jsou zadavateli oznámeny skutečnosti v souladu s odstavcem 1 nebo 3. Pokud zadavateli výše uvedené skutečnosti oznámeny nejsou, rozumí se datem ověření žádosti poslední den lhůt uvedených v odstavcích 1, 3 nebo 4.\n6.   V době posuzování žádosti si může členský stát od zadavatele vyžádat doplňující informace. Běh lhůty stanovené v odst. 7 písm. b) se pozastaví na dobu ode dne, kdy byly doplňující informace poprvé vyžádány, do dne jejich obdržení.\n7.   Zadavatel může zahájit studii funkční způsobilosti za těchto okolností:\na)\nv případě studií funkční způsobilosti provedených podle čl. 58 odst. 1 písm. a), a jestliže odběr vzorků nepředstavuje pro subjekt studie závažné klinické riziko, nestanoví-li vnitrostátní právo jinak, neprodleně po dni ověření žádosti podle odstavce 5 tohoto článku a za předpokladu, že příslušná etická komise v dotčeném členském státě nevydala ke studii funkční způsobilosti negativní stanovisko, které je v souladu v souladu s vnitrostátním právem platné pro celý daný členský stát;\nb)\nv případě studií funkční způsobilosti provedených podle čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 58 odst. 2 nebo studií funkční způsobilosti jiných, než které jsou uvedeny v pododstavci a) tohoto odstavce, jakmile dotčený členský stát oznámí zadavateli, že studií funkční způsobilosti povoluje, za předpokladu, že příslušná etická komise v dotčeném členském státě nevydala ke studii funkční způsobilosti negativní stanovisko, které je v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu platné pro celý daný členský stát. Členský stát zadavateli oznámí povolení do 45 dnů ode dne ověření žádosti uvedeného v odstavci 5. Členský stát může za účelem konzultace s odborníky tuto lhůtu prodloužit o dalších 20 dnů.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108, které s ohledem na technický pokrok a celkový vývoj v oblasti regulace pozměňují požadavky stanovené v příloze XIV kapitole I.\n9.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování požadavků stanovených v příloze XIV kapitole I může Komise přijmout prováděcí akty, a to v míře nezbytné k vyřešení problémů souvisejících s rozdílným výkladem a praktickým uplatňováním. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 67\nPosouzení členskými státy\n1.   Členské státy zajistí, aby osoby, které ověřují a posuzují žádost nebo o ní rozhodují, nebyly ve střetu zájmů, byly nezávislé na zadavateli, na dotčených zkoušejících i na fyzických či právnických osobách, jež studii funkční způsobilosti financují, a rovněž aby nebyly vystaveny žádným jiným nepatřičným vlivům.\n2.   Členské státy zajistí, aby bylo posouzení prováděno společně přiměřeným počtem osob, které jako kolektiv mají nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti.\n3.   Členské státy posoudí, zda je studie funkční způsobilosti navržena tak, aby odůvodnila případná rizika pro subjekty nebo třetí strany, která přetrvají po minimalizaci rizik, a to v porovnání s očekávatelnými klinickými přínosy. Při zohlednění příslušných společných specifikací nebo harmonizovaných norem přezkoumají zejména:\na)\nprokázání souladu prostředku nebo prostředků pro studii funkční způsobilosti s použitelnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost, kromě aspektů, na které se vztahuje studie funkční způsobilosti, a zda byla s ohledem na tyto aspekty přijata všechna předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti subjektů. To v případě studií funkční způsobilosti zahrnuje hodnocení analytické funkce a v případě intervenčních studií klinické funkce hodnocení analytické funkce, klinické funkce a vědecké platnosti s přihlédnutím k aktuálnímu stavu vývoje;\nb)\nzda jsou opatření k minimalizaci rizik použitá zadavatelem popsána v harmonizovaných normách, a v případech, kdy zadavatel harmonizované normy nepoužívá, zda opatření k minimalizaci rizik zajišťují úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany podle harmonizovaných norem;\nc)\nzda jsou opatření plánovaná za účelem bezpečné instalace, uvedení do provozu a údržby prostředku pro studii funkční způsobilosti odpovídající;\nd)\nspolehlivost a hodnověrnost údajů získaných ze studie funkční způsobilosti při zohlednění statistických přístupů, koncepce studie funkční způsobilosti a metodických aspektů, včetně velikosti vzorku, srovnávacího prostředku a sledovaných vlastností;\ne)\nzda jsou splněny požadavky stanovené v příloze XIV;\n4.   Členské státy nepovolí studii funkční způsobilosti, pokud:\na)\ndokumentace k žádosti předložená podle čl. 66 odst. 3 je i nadále neúplná;\nb)\nprostředek nebo předložené dokumenty, zejména plán studie funkční způsobilosti a soubor informací pro zkoušejícího, neodpovídají stavu vědeckých poznatků, a především studie funkční způsobilosti není vhodná k prokázání bezpečnosti, vlastností z hlediska funkční způsobilosti či přínosu daného prostředku pro subjekty nebo pacienty,\nc)\nnejsou splněny požadavky článku 58, nebo\nd)\njakékoliv posouzení podle odstavce 3 je negativní.\nČlenský stát stanoví pro případ zamítnutí žádosti podle prvního pododstavce řízení o opravném prostředku.\nČlánek 68\nProvedení studie funkční způsobilosti\n1.   Zadavatel a zkoušející zajistí, aby byla studie funkční způsobilosti prováděna v souladu se schváleným plánem studie funkční způsobilosti.\n2.   Zadavatel zajistí odpovídající monitorování provádění studie funkční způsobilosti, aby ověřil, zda jsou chráněna práva, bezpečnost a kvalita života subjektů, zda jsou nahlášené údaje spolehlivé a hodnověrné a zda je studie funkční způsobilosti prováděna v souladu s požadavky tohoto nařízení. Rozsah a povahu monitorování určí zadavatel na základě posouzení, které zohlední všechny charakteristiky studie funkční způsobilosti, včetně těchto charakteristik:\na)\ncíl a metodika studie funkční způsobilosti, a\nb)\nmíra odchylky zákroku od běžné klinické praxe.\n3.   Veškeré informace o studii funkční způsobilosti jsou zadavatelem nebo případně zkoušejícím zaznamenávány, zpracovávány, je s nimi zacházeno a jsou uchovávány takovým způsobem, aby je bylo možné přesně předložit, interpretovat a ověřit, přičemž je chráněna důvěrnost záznamů o subjektech a jejich osobní údaje v souladu s příslušným právem v oblasti ochrany osobních údajů.\n4.   Za účelem ochrany zpracovávaných informací a osobních údajů proti neoprávněnému či nezákonnému přístupu, zveřejnění, šíření, změně nebo zničení či náhodné ztrátě se přijmou vhodná technická a organizační opatření, zejména pokud zpracování zahrnuje přenos prostřednictvím sítě.\n5.   Členské státy kontrolují na vhodné úrovni místo nebo místa provádění studie funkční způsobilosti s cílem ověřit, zda jsou studie funkční způsobilosti prováděny v souladu s požadavky tohoto nařízení a se schváleným plánem studie.\n6.   Zadavatel zavede postup pro mimořádné situace, který umožňuje okamžitou identifikaci prostředků použitých při studii a případně jejich okamžité stažení z dané studie.\nČlánek 69\nElektronický systém týkající se studií funkční způsobilosti\n1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí, spravuje a udržuje elektronický systém sloužící k:\na)\nvytvoření jedinečných identifikačních čísel pro studie funkční způsobilosti podle čl. 66 odst. 1;\nb)\npoužití jako vstupního bodu pro podávání veškerých žádostí o studie funkční způsobilosti nebo oznámení o nich podle článků 66, 70, 71 a 74 a pro veškerá další předkládání nebo zpracování údajů prováděná v této souvislosti;\nc)\nvzájemné výměně informací týkajících se studií funkční způsobilosti v souladu s tímto nařízením mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí, včetně výměny informací podle článků 72 a 74;\nd)\npodávání informací, jež má v souladu s článkem 73 poskytnout zadavatel, včetně zprávy o studii funkční způsobilosti a jejího shrnutí, jak je požadováno v odstavci 5 uvedeného článku;\ne)\npodávání zpráv o závažných nepříznivých událostech, nedostatcích prostředku a souvisejících aktualizacích podle článku 76.\n2.   Komise při zřizování elektronického systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zajistí jeho propojitelnost s databází EU pro klinická hodnocení humánních léčivých přípravků zřízenou v souladu s článkem 81 nařízení Rady a Evropského parlamentu (EU) č. 536/2014 (26), pokud jde o studie hodnotící funkční způsobilost doprovodné diagnostiky.\n3.   Informace uvedené v odst. 1 písm. c) jsou přístupné pouze členským státům a Komisi. Informace uvedené v ostatních písmenech uvedeného odstavce se zpřístupní veřejnosti, není-li u všech těchto informací nebo jejich částí odůvodněno zachování důvěrnosti z některého z těchto důvodů:\na)\nochrana osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001,\nb)\nochrana důvěrných informací obchodní povahy, zejména v souboru informací pro zkoušejícího, především zohledněním statusu posuzování shody daného prostředku, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zveřejnění,\nc)\núčinný dozor nad prováděním studie funkční způsobilosti ze strany dotčeného členského státu nebo států.\n4.   Žádné osobní údaje subjektů nesmí být veřejně přístupné.\n5.   Uživatelské rozhraní elektronického systému uvedeného v odstavci 1 je dostupné ve všech úředních jazycích Unie.\nČlánek 70\nStudie funkční způsobilosti týkající se prostředků, na kterých je umístěno označení CE\n1.   Pokud má být provedena studie funkční způsobilosti, jejímž cílem je v rozsahu jeho určeného účelu posoudit prostředek, na kterém již je v souladu s čl. 18 odst. 1 umístěno označení CE, (dále jen „studie PMPF“) a pokud by tato studie funkční způsobilosti zahrnovala vystavení subjektů jiným postupům, než jaké se provádějí za běžných podmínek použití prostředku, a tyto dodatečné postupy jsou invazivní či zatěžující, oznámí zadavatel tuto skutečnost dotčeným členským státům nejpozději 30 dnů před zahájením studie prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69. Jako součást oznámení přiloží zadavatel dokumentaci uvedenou v příloze XIII části A bodu 2 a v příloze XIV. Na studie PMPF se použijí ustanovení čl. 58 odst. 5 písm. b) až l) a písm. p) a článků 71, 72 a 73, čl. 76 odst. 5 a příslušná ustanovení příloh XIII a XIV.\n2.   Pokud má být provedena studie funkční způsobilosti, jejímž cílem je mimo rozsah jeho určeného účelu posoudit prostředek, na kterém již je v souladu s čl. 18 odst. 1 umístěno označení CE, použijí se články 58 až 77.\nČlánek 71\nPodstatné změny studií funkční způsobilosti\n1.   Jestliže zadavatel zamýšlí provést změny studie funkční způsobilosti, které budou mít pravděpodobně podstatný dopad na bezpečnost, zdraví nebo práva subjektů či na hodnověrnost nebo spolehlivost údajů získaných prostřednictvím studie, oznámí do jednoho týdne prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 členskému státu nebo státům, v nichž je nebo má být studie funkční způsobilosti prováděna, důvody uvedených změn a jejich povahu. Jako součást oznámení přiloží zadavatel aktualizovanou verzi příslušné dokumentace uvedené v příloze XIV. Změny příslušné dokumentace musí být jasně vyznačeny.\n2.   Členský stát posoudí veškeré podstatné změny studie funkční způsobilosti v souladu s postupem stanoveným v článku 67.\n3.   Zadavatel může provést změny podle odstavce 1 nejdříve 38 dnů po oznámení podle odstavce 1, pokud:\na)\ndotčený členský stát, v němž je nebo má být studie funkční způsobilosti prováděna, zadavateli neoznámil své zamítnutí žádosti založené na důvodech uvedených v čl. 67 odst. 4 nebo vycházející z ohledů na veřejné zdraví, bezpečnost či zdraví subjektu a uživatele nebo na veřejný pořádek, nebo\nb)\netická komise v daném členském státu nevydala k podstatné změně studie funkční způsobilosti negativní stanovisko, které je v souladu s vnitrostátním právem platné pro celý daný členský stát.\n4.   Dotčený členský stát nebo státy mohou rovněž za účelem konzultace s odborníky prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 3 o dalších sedm dnů.\nČlánek 72\nNápravná opatření, která mají být přijata členskými státy, a výměna informací mezi členskými státy o studiích funkční způsobilosti\n1.   Pokud má členský stát, v němž je nebo má být studie funkční způsobilosti prováděna, důvody se domnívat, že požadavky stanovené v tomto nařízení již nejsou splňovány, může na svém území přijmout některé z těchto opatření:\na)\nzrušit povolení studie funkční způsobilosti;\nb)\npozastavit nebo ukončit studii funkční způsobilosti;\nc)\npožadovat po zadavateli, aby upravil jakýkoliv aspekt studie funkční způsobilosti.\n2.   S výjimkou případů, kdy je třeba okamžitě přijmout opatření, si dotčený členský stát, předtím než přijme jakákoliv opatření uvedená v odstavci 1, vyžádá od zadavatele nebo zkoušejícího nebo od nich obou jejich stanovisko. Toto stanovisko se poskytne do sedmi dnů.\n3.   Pokud členský stát přijal opatření podle odstavce 1 tohoto článku nebo zamítl žádost o studii funkční způsobilosti nebo pokud mu bylo zadavatelem oznámeno předčasné ukončení studie funkční způsobilosti z bezpečnostních důvodů, sdělí uvedený členský stát odpovídající rozhodnutí a jeho důvody všem členským státům a Komisi, a to prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69.\n4.   Pokud je žádost zadavatelem vzata zpět před rozhodnutím ze strany členského státu, je tato informace zpřístupněna prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 všem členským státům a Komisi.\nČlánek 73\nInformace ze strany zadavatele v závěru studie funkční způsobilosti nebo v případě dočasného přerušení nebo předčasného ukončení\n1.   Jestliže zadavatel dočasně přerušil studii funkční způsobilosti nebo studii funkční způsobilosti předčasně ukončil, informuje členský stát, v němž byla studie funkční způsobilosti dočasně přerušena nebo předčasně ukončena, prostřednictvím, prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 do 15 dnů o dočasném přerušení nebo předčasném ukončení a poskytne odůvodnění. V případě, že zadavatel studii funkční způsobilosti dočasně přerušil nebo předčasně ukončil z bezpečnostních důvodů, informuje o této skutečnosti do 24 hodin všechny členské státy, v nichž se tato studie funkční způsobilosti provádí.\n2.   Za konec studie funkční způsobilosti se považuje poslední návštěva posledního subjektu, ledaže je v plánu studie funkční způsobilosti pro konec studie stanoven jiný termín.\n3.   Zadavatel oznámí každému členskému státu, v němž byla studie funkční způsobilosti prováděna, ukončení uvedené studie funkční způsobilosti v daném členském státu. Toto oznámení se provede do 15 dnů od dokončení studie funkční způsobilosti, která se týká daného členského státu.\n4.   Jestliže je studie prováděna ve více než jednom členském státě, oznámí zadavatel všem členským státům, v nichž byla uvedená studie provedena, ukončení studie funkční způsobilosti ve všech členských státech. Toto oznámení je učiněno do 15 dnů od uvedeného ukončení studie funkční způsobilosti.\n5.   Bez ohledu na výsledky studie funkční způsobilosti předloží zadavatel členským státům, v nichž byla studie provedena, do jednoho roku od dokončení studie funkční způsobilosti nebo do tří měsíců od jejího předčasného ukončení či dočasného přerušení zprávu o studii funkční způsobilosti, jak je uvedeno v příloze XIII části A bodu 2.3.3.\nKe zprávě o studii funkční způsobilosti je přiloženo shrnutí, které je pro určeného uživatele snadno srozumitelné. Jak zprávu, tak i shrnutí předloží zadavatel prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69.\nPokud není z vědeckých důvodů možné zprávu o studii funkční způsobilosti předložit do jednoho roku od dokončení studie, musí být předložena, jakmile je dostupná. V tom případě se v plánu studie klinické funkce podle přílohy XIII části A bodu 2.3.2 uvede, kdy budou výsledky studie funkční způsobilosti společně s odůvodněním k dispozici.\n6.   Komise vydá pokyny týkající se obsahu a struktury shrnutí zprávy o studii funkční způsobilosti.\nKromě toho může Komise vydat pokyny týkající se formátování a sdílení nezpracovaných údajů pro případy, kdy se zadavatel rozhodne nezpracované údaje dobrovolně sdílet. Tyto pokyny mohou vycházet ze stávajících pokynů pro sdílení nezpracovaných údajů v oblasti studií funkční způsobilosti a mohou je případně upravit.\n7.   Shrnutí a zpráva o studii funkční způsobilosti podle odstavce 5 tohoto článku se zpřístupní veřejnosti prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 nejpozději v době, kdy je prostředek zaregistrován v souladu s článkem 26 a než je uveden na trh. V případě předčasného ukončení nebo dočasného přerušení se shrnutí a zpráva zpřístupní veřejnosti okamžitě po předložení.\nNení-li prostředek zaregistrován v souladu s článkem 26 do jednoho roku po zadání shrnutí a zprávy o studii funkční způsobilosti do elektronického systému podle odstavce 5 tohoto článku, zpřístupní se shrnutí i zpráva veřejnosti v této fázi.\nČlánek 74\nPostup koordinovaného posuzování pro účely studií funkční způsobilosti\n1.   Prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 může zadavatel studie funkční způsobilosti, která má být provedena ve více než jednom členském státě, předložit pro účely článku 66 jedinou žádost, která je po obdržení elektronicky předána všem členským státům, v nichž má být klinická zkouška provedena.\n2.   V jediné žádosti podle odstavce 1 zadavatel navrhne, aby jeden z členských států, v nichž má být studie funkční způsobilosti provedena, působil jako koordinující členský stát. Členské státy, v nichž má být studie funkční způsobilosti provedena, se do šesti dnů od podání žádosti dohodnou na tom, kdo z nich se ujme úlohy koordinujícího členského státu. Pokud se na koordinujícím členském státu nedohodnou, ujme se této úlohy koordinující členský stát navržený zadavatelem.\n3.   Pod vedením koordinujícího členského státu uvedeného v odstavci 2 dotčené členské státy koordinují svoje posuzování žádosti, zejména dokumentace podle přílohy XIV kapitoly I.\nÚplnost dokumentace podle přílohy XIV kapitoly I bodů 1.13, 4.2, 4.3 a 4.4 a přílohy XIII části A bodu 2.3.2 písm. c) však posoudí každý dotčený členský stát samostatně v souladu s čl. 66 odst. 1 až 5.\n4.   Pokud jde o jinou dokumentaci, než která je uvedena v odst. 3 druhém pododstavci, koordinující členský stát:\na)\ndo šesti dnů od obdržení jediné žádosti oznámí zadavateli, že je koordinujícím členským státem (dále jen „den oznámení“);\nb)\npro účely ověření žádosti zohlední veškeré připomínky předložené kterýmkoli dotčeným členským státem do sedmi dnů ode dne oznámení;\nc)\ndo 10 dnů ode dne oznámení posoudí, zda studie funkční způsobilosti spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení a zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom zadavatele. V souvislosti s uvedeným posouzením se na koordinující členský stát použije čl. 66 odst. 1 a odst. 3 až 5;\nd)\nuvede výsledky svého posouzení v návrhu zprávy o posouzení, která má být do 26 dnů ode dne ověření předána dotčeným členským státům. Do 38 dnů ode dne ověření předají ostatní dotčené členské státy své připomínky a návrhy týkající se návrhu zprávy o posouzení a související žádosti koordinujícímu členskému státu, který tyto připomínky a návrhy náležitě zohlední při finalizaci závěrečné zprávy o posouzení, jež má být předána do 45 dnů ode dne ověření zadavateli a ostatním dotčeným členským státům.\nZávěrečnou zprávu o posouzení zohlední všechny dotčené členské státy při rozhodování o žádosti zadavatele v souladu s čl. 66 odst. 7.\n5.   Pokud jde o posouzení dokumentace podle odst. 3 druhého pododstavce, může každý dotčený členský stát jednorázově požádat zadavatele o doplňující informace. Zadavatel předloží požadované doplňující informace ve lhůtě stanovené dotčeným členským státem, která nesmí překročit 12 dnů od obdržení žádosti. Běh nejzazší lhůty podle odstavce 4 písm. d) se pozastaví na dobu ode dne, kdy byly vyžádány doplňující informace, do dne jejich obdržení.\n6.   U prostředků třídy C a D může koordinující členský stát rovněž za účelem konzultace s odborníky prodloužit lhůty uvedené v odstavci 4 o dalších 50 dnů.\n7.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů dále upřesnit postupy a lhůty pro koordinované posuzování, které mají dotčené členské státy zohlednit při rozhodování o žádosti zadavatele. Tyto prováděcí akty mohou rovněž stanovit postupy a lhůty pro koordinované posuzování v případě podstatných změn podle odstavce 12 tohoto článku a v případě ohlášení nepříznivých událostí podle čl. 76 odst. 4 a v případě studií funkční způsobilosti zahrnujících doprovodnou diagnostiku, při nichž jsou léčivé přípravky podrobeny souběžnému koordinovanému posuzování klinického hodnocení podle nařízení (EU) č. 536/2014. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n8.   Pokud je závěr koordinujícího členského státu ohledně části koordinovaného posouzení takový, že provedení studie funkční způsobilosti je přijatelné nebo je přijatelné při splnění zvláštních podmínek, je tento závěr považován za závěr všech dotčených členských států.\nAniž je dotčen první pododstavec, může dotčený členský stát se závěrem koordinujícího členského státu, pokud jde o část koordinovaného posouzení, nesouhlasit pouze z těchto důvodů:\na)\npokud se domnívá, že v důsledku účasti na studii funkční způsobilosti by některému subjektu byla poskytnuta horší léčba než léčba poskytnuta v rámci běžné klinické praxe v dotčeném členském státě,\nb)\nv případě porušení vnitrostátního práva, nebo\nc)\nv případě připomínek týkajících se bezpečnosti subjektů a spolehlivosti a hodnověrnosti údajů předložených podle odst. 4 písm. d).\nPokud jeden z dotčených členských států se závěrem nesouhlasí na základě druhého pododstavce tohoto odstavce, sdělí svůj nesouhlas, spolu s podrobným zdůvodněním, prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 Komisi, všem ostatním dotčeným členským státům a zadavateli.\n9.   Pokud ze závěru koordinujícího členského státu ohledně části koordinovaného posouzení vyplývá, že studie funkční způsobilosti není přijatelná, je tento závěr považován za závěr všech dotčených členských států.\n10.   Dotčený členský stát odmítne povolit studii funkční způsobilosti, pokud z kteréhokoliv důvodu uvedeného v odst. 8 druhém pododstavci nesouhlasí se závěrem koordinujícího členského státu nebo pokud v řádně odůvodněných případech shledá, že nebyly dodrženy aspekty, na něž se zaměřuje příloha XIV kapitola I body 1.13, 4.2, 4.3 a 4.4, nebo pokud etická komise vydala k uvedené studii funkční způsobilosti negativní stanovisko, jež je v souladu s vnitrostátním právem platné pro celý tento členský stát. Tento členský stát stanoví pro případ takového zamítnutí postup pro podání opravného prostředku.\n11.   Každý dotčený členský stát zadavateli prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 oznámí, zda je studie funkční způsobilosti povolena, nebo že je povolena při splnění podmínek, nebo že byla žádost zamítnuta. Oznámení musí být provedeno prostřednictvím jednoho jediného rozhodnutí do pěti dnů od předání závěrečné zprávy o posouzení podle odst. 4 písm. d) tohoto článku koordinujícím členským státem. Pokud je povolení studie funkční způsobilosti podmíněno splněním určitých podmínek, mohou být tyto podmínky pouze takové, že ze své podstaty nemohou být splněny v době vydání tohoto povolení.\n12.   Veškeré podstatné změny, jak jsou uvedeny v článku 71, se dotčeným členským státům oznamují prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69. Jakékoliv posouzení ohledně toho, zda existují důvody pro nesouhlas podle druhého pododstavce odst. 8 tohoto článku, se provede pod vedením koordinujícího členského státu, s výjimkou podstatných změn týkajících se přílohy XIV kapitoly I body 1.13, 4.2, 4.3 a 4.4 a přílohy XIII části A bodu 2.3.2. písm. c), které posoudí každý dotčený členský stát samostatně.\n13.   Komise poskytne koordinujícímu členskému státu při vykonávání jeho úkolů stanovených v této kapitole administrativní podporu.\n14.   Postup stanovený v tomto článku se do dne 27. května 2029 použije pouze v těch členských státech, ve kterých má být provedena studie funkční způsobilosti a které s tím souhlasí. Ode dne 27. května 2029 se tento postup vztahuje na všechny členské státy.\nČlánek 75\nPřezkum postupu koordinovaného posuzování\nDo 27. května 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech získaných při uplatňování článku 74 a v případě potřeby navrhne přezkum čl. 74 odst. 14 a čl. 113 odst. 3 písm. g).\nČlánek 76\nZaznamenávání a ohlašování nepříznivých událostí, ke kterým dojde během studií funkční způsobilosti\n1.   Zadavatel musí v úplnosti zaznamenat všechny tyto události:\na)\njakoukoliv nepříznivou událost druhu, který byl v plánu studie funkční způsobilosti identifikován jako kriticky důležitý pro hodnocení výsledků dané studie funkční způsobilosti;\nb)\njakoukoliv závažnou nepříznivou událost;\nc)\njakýkoliv nedostatek prostředku, který by mohl vést k závažné nepříznivé události, pokud by nebylo přijato vhodné opatření, pokud by nedošlo zásahu, nebo by nastaly méně příznivé okolnosti;\nd)\nveškerá nová zjištění související s jakoukoliv událostí uvedenou v písmenech a) až c).\n2.   Zadavatel neprodleně ohlásí všem členským státům, v nichž je studie funkční způsobilosti prováděna, prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 všechny tyto informace:\na)\njakoukoliv závažnou nepříznivou událost, která má příčinnou souvislost s prostředkem, srovnávacím prostředkem či postupem zkoušení, nebo pokud je taková příčinná souvislost reálně možná;\nb)\njakýkoliv nedostatek prostředku, který by mohl vést k závažné nepříznivé události, pokud by nebylo přijato vhodné opatření, pokud by nedošlo k zásahu, nebo by nastaly méně příznivé okolnosti;\nc)\nveškerá nová zjištění související s jakoukoliv událostí uvedenou v písmenech a) a b).\nLhůta pro podávání hlášení zohlední závažnost události. Pokud je nezbytné zajistit včasné hlášení, může zadavatel předložit počáteční neúplné hlášení, po němž následuje hlášení úplné.\nNa žádost kteréhokoliv členského státu, v němž je studie funkční způsobilosti prováděna, poskytne zadavatel veškeré informace uvedené v odstavci 1.\n3.   Zadavatel prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 ohlásí členským státům, v nichž je studie funkční způsobilosti prováděna, rovněž jakoukoliv událost uvedenou v odstavci 2 tohoto článku, k níž došlo ve třetích zemích, v nichž je studie funkční způsobilosti prováděna v rámci stejného plánu studie klinické funkce, jaký se vztahuje na studii funkční způsobilosti v působnosti tohoto nařízení.\n4.   V případě studie funkční způsobilosti, u které zadavatel použil jedinou žádost uvedenou v článku 74, ohlásí zadavatel prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 69 jakoukoliv událost podle odstavce 2 tohoto článku. Po obdržení se tato zpráva elektronicky předá všem členským státům, v nichž je studie funkční způsobilosti prováděna.\nPod vedením koordinujícího členského státu uvedeného v čl. 74 odst. 2 koordinují členské státy své posuzování závažných nepříznivých událostí a nedostatků prostředků za účelem stanovení, zda je studii funkční způsobilosti zapotřebí pozměnit, pozastavit nebo ukončit, nebo zrušit povolení k provedení studie funkční způsobilosti.\nTímto odstavcem nejsou dotčena práva ostatních členských států na provádění vlastního hodnocení a přijímání opatření v souladu s tímto nařízením za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů. Koordinující členský stát a Komise se vzájemně informují o výsledku každého takového hodnocení a přijetí každého takového opatření.\n5.   V případě studií PMPF uvedených v čl. 70 odst. 1 se namísto tohoto článku použijí ustanovení týkající se vigilance obsažená v článcích 82 až 85 a v prováděcích aktech přijatých podle článku 86.\n6.   Bez ohledu na odstavec 5 se tento článek použije, pokud byla zjištěna příčinná souvislost mezi závažnou nepříznivou událostí a předchozí studií funkční způsobilosti.\nČlánek 77\nProváděcí akty\nKomise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobné postupy a procedurální aspekty nezbytné k provedení této kapitoly, pokud jde o:\na)\nharmonizované elektronické formuláře pro žádost o studii funkční způsobilosti a její posuzování podle článků 66 a 74, s přihlédnutím ke specifickým kategoriím či skupinám prostředků;\nb)\nfungování elektronického systému uvedeného v článku 69;\nc)\nharmonizované elektronické formuláře pro oznamování studií PMPF uvedených v čl. 70 odst. 1 a podstatných změn uvedených v článku 71;\nd)\nvýměnu informací mezi členskými státy, jak je uvedeno v článku 72;\ne)\nharmonizované elektronické formuláře pro ohlašování závažných nepříznivých událostí a nedostatků prostředků, jak je uvedeno v článku 76;\nf)\nlhůty pro ohlašování závažných nepříznivých událostí a nedostatků prostředků s přihlédnutím k závažnosti události, která má být ohlášena, jak je uvedeno v článku 76;\ng)\njednotné uplatňování požadavků týkajících se klinických důkazů/údajů potřebných k prokázání souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I.\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nKAPITOLA VII\nSLEDOVÁNÍ PO UVEDENÍ NA TRH, VIGILANCE A DOZOR NAD TRHEM\nOddíl 1\nSledování po uvedení na trh\nČlánek 78\nSystém výrobce pro sledování po uvedení na trh\n1.   U každého prostředku výrobci naplánují, zavedou, zdokumentují, uplatňují, udržují a aktualizují systém sledování po uvedení na trh, a to způsobem, který je přiměřený rizikové třídě a vhodný pro daný typ prostředku. Tento systém je nedílnou součástí systému výrobce týkajícího se řízení kvality uvedeného v čl. 10 odst. 8.\n2.   Systém sledování po uvedení na trh je vhodný pro aktivní a systematické shromažďování, zaznamenávání a analyzování příslušných údajů týkajících se kvality, funkční způsobilosti a bezpečnosti prostředku po celou dobu jeho životnosti a pro vyvozování nezbytných závěrů a určení, provádění a monitorování veškerých preventivních a nápravných opatření.\n3.   Údaje nashromážděné prostřednictvím systému výrobce pro sledování po uvedení na trh jsou využívány zejména pro účely:\na)\naktualizace určení poměru přínosů a rizik a lepšího řízení rizik, jak je uvedeno v příloze I kapitole I,\nb)\naktualizace informací o návrhu a výrobě, návodu k použití a označení,\nc)\naktualizace hodnocení funkční způsobilosti,\nd)\naktualizace souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti podle článku 29,\ne)\nstanovení nutnosti preventivních či nápravných opatření nebo bezpečnostních nápravných opatření v terénu,\nf)\nstanovení možností zlepšení použitelnosti, funkční způsobilosti a bezpečnosti prostředku,\ng)\npřípadného přispění ke sledování po uvedení na trh u jiných prostředků, a\nh)\nodhalování a ohlašování tendencí v souladu s článkem 83.\nTechnická dokumentace se odpovídajícím způsobem aktualizuje.\n4.   Jestliže je v průběhu sledování po uvedení na trh zjištěna nutnost preventivního nebo nápravného opatření, případně obou, provede výrobce vhodná opatření a informuje dotčené příslušné orgány a případně oznámený subjekt. Zjištění závažné nežádoucí příhody nebo provedení bezpečnostního nápravného opatření v terénu se hlásí v souladu s článkem 82.\nČlánek 79\nPlán sledování po uvedení na trh\nSystém sledování po uvedení na trh podle článku 78 vychází z plánu sledování po uvedení na trh; požadavky na tento plán jsou stanoveny v příloze III bodu 1. Plán sledování po uvedení na trh je součástí technické dokumentace podle přílohy II.\nČlánek 80\nZpráva o sledování po uvedení na trh\nVýrobci prostředků třídy A a B vypracují zprávu o sledování po uvedení na trh obsahující souhrn výsledků a závěry analýz údajů o sledování po uvedení na trh nashromážděných v důsledku uplatňování plánu sledování po uvedení na trh uvedeného v článku 79, společně s odůvodněním a popisem veškerých přijatých preventivních a nápravných opatření. Zpráva se podle potřeby aktualizuje a na požádání zpřístupní oznámenému subjektu a příslušnému orgánu.\nČlánek 81\nPravidelně aktualizovaná zpráva o bezpečnosti\n1.   Výrobci prostředků tříd C a D vypracují pro prostředek a v případě potřeby pro každou kategorii nebo skupinu prostředků pravidelně aktualizovanou zprávu o bezpečnosti obsahující souhrn výsledků a závěrů analýz údajů o sledování po uvedení na trh nashromážděných v důsledku uplatňování plánu sledování po uvedení na trh uvedeného v článku 79, společně s odůvodněním a popisem veškerých přijatých preventivních a nápravných opatření. Po celou dobu životnosti daného prostředku uvedená zpráva obsahuje:\na)\nzávěry, které se mají používat při určování poměru přínosů a rizik,\nb)\nhlavní zjištění PMPF, a\nc)\ninformace o objemu prodejů prostředku a odhad počtu osob a charakteristiky osob, které daný prostředek používají, a je-li to proveditelné, četnost používání daného prostředku.\nVýrobci prostředků tříd C a D aktualizují pravidelně aktualizovanou zprávu o bezpečnosti alespoň jednou ročně. Tato pravidelně aktualizovaná zpráva o bezpečnosti je součástí technické dokumentace uvedené v přílohách II a III.\n2.   Výrobci prostředků třídy D předkládají pravidelně aktualizovanou zprávu o bezpečnosti prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87 oznámenému subjektu zapojenému do posuzování shody těchto prostředků v souladu s článkem 48. Oznámený subjekt zprávu přezkoumá a doplní své hodnocení do tohoto elektronického systému spolu s podrobnými informacemi ohledně jakéhokoliv přijatého opatření. Taková pravidelně aktualizovaná zpráva o bezpečnosti a hodnocení provedené oznámeným subjektem jsou prostřednictvím tohoto elektronického systému zpřístupněny příslušným orgánům.\n3.   U prostředků třídy C dají výrobci pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti k dispozici oznámenému subjektu zapojenému do posuzování shody a na požádání i příslušným orgánům.\nOddíl 2\nVigilance\nČlánek 82\nOhlašování závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu\n1.   Výrobci prostředků, jež byly dodány na trh Unie, jiných než prostředků určených pro studii funkční způsobilosti, ohlašují příslušným orgánům v souladu s čl. 87 odst. 5 a 7 tyto skutečnosti:\na)\nkaždou závažnou nežádoucí příhodu, která souvisí s prostředky dodanými na trh Unie, s výjimkou předpokládaných chybných výsledků, které jsou jasně zdokumentovány a kvantifikovány v informacích o výrobku a v technické dokumentaci a na něž se vztahuje ohlašování trendů podle článku 83;\nb)\nkaždé bezpečnostní nápravné opatření v terénu v souvislosti s prostředky dodanými na trh Unie, včetně každého bezpečnostního nápravného opatření v terénu přijatého třetí zemí v souvislosti s prostředkem, který je také zákonně dodáván na trh Unie, jestliže se důvod pro takové bezpečnostní nápravné opatření v terénu neomezuje na prostředek dodaný na trh ve třetí zemi.\nHlášení uvedená v prvním pododstavci se podávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87.\n2.   Obecně platí, že lhůta pro podávání hlášení uvedená v odstavci 1 zohledňuje vážnost závažné nežádoucí příhody.\n3.   Výrobci podají hlášení o každé závažné nežádoucí příhodě podle písmene a) bezprostředně poté, co zjistí příčinnou souvislost mezi touto nežádoucí příhodou a svým prostředkem nebo to, že takový kauzální vztah je reálně možný, a to nejpozději do 15 dnů poté, co se o nežádoucí příhodě dozvědí.\n4.   Hlášení uvedené v odstavci 1 se v případě vážného ohrožení veřejného zdraví bez ohledu na odstavec 3 podává okamžitě, a to nejpozději do 2 dnů poté, co se výrobce o tomto ohrožení dozví.\n5.   Bez ohledu na odstavec 3 se hlášení v případě úmrtí nebo neočekávaného závažného zhoršení zdravotního stavu osoby podává okamžitě poté, co výrobce zjistí příčinnou souvislost mezi prostředkem a danou závažnou nežádoucí příhodou, nebo jakmile nabude podezření na takovýto kauzální vztah, avšak nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se výrobce o závažné nežádoucí příhodě dozví.\n6.   Pokud je nezbytné zajistit včasné ohlášení, může výrobce předložit předběžné neúplné hlášení, po níž následuje úplné závěrečné hlášení.\n7.   Pokud výrobce poté, co se dozví o nežádoucí příhodě, která by potenciálně měla být ohlášena, má pochybnosti o tom, zda by tato nežádoucí příhoda měla být ohlášena, podá přesto hlášení, a to ve lhůtě požadované v souladu s odstavci 2 až 5.\n8.   S výjimkou naléhavých případů, kdy výrobce musí přijmout bezpečnostní nápravné opatření v terénu okamžitě, ohlásí bez zbytečného odkladu bezpečnostní nápravné opatření v terénu podle odst. 1 písm. b) ještě předtím, než je toto bezpečnostní nápravné opatření v terénu provedeno.\n9.   U podobných závažných nežádoucích příhod, k nimž dojde v souvislosti se stejným prostředkem nebo typem prostředku a u nichž byla zjištěna základní příčina nebo provedeno bezpečnostní nápravné opatření v terénu, nebo jsou-li nežádoucí příhody obvyklé a dobře zdokumentované, může výrobce namísto jednotlivých hlášení o závažných nežádoucích příhodách poskytovat pravidelná souhrnná hlášení, a to za podmínky, že se koordinující příslušný orgán uvedený v čl. 84 odst. 9 po konzultaci s příslušnými orgány uvedenými v čl. 87 odst. 8 písm. a) a b) dohodl s výrobcem na formátu, obsahu a četnosti tohoto pravidelného podávání souhrnných hlášení. Je-li v čl. 87 odst. 8 písm. a) a b) uveden jediný příslušný orgán, může výrobce poskytovat pravidelná souhrnná hlášení po dohodě s tímto příslušným orgánem.\n10.   Členské státy přijmou náležitá opatření, například uspořádají cílené informační kampaně, s cílem povzbudit zdravotnické pracovníky, uživatele a pacienty k tomu, aby příslušným orgánům hlásili podezření na závažné nežádoucí příhody uvedené v odst. 1 písm. a), a toto ohlašování jim umožnit.\nHlášení, která obdrží od zdravotnických pracovníků, uživatelů a pacientů, zaznamenávají příslušné orgány centrálně na vnitrostátní úrovni.\n11.   Pokud příslušný orgán členského státu obdrží od zdravotnických pracovníků, uživatelů nebo pacientů hlášení o podezření na závažné nežádoucí příhody uvedené v odst. 1 písm. a), učiní nezbytné kroky k zajištění toho, aby byl o podezření na závažnou nežádoucí příhodu neprodleně informován výrobce dotčeného prostředku.\nPokud se výrobce dotčeného prostředku domnívá, že předmětná nežádoucí příhoda je závažná, podá o této závažné nežádoucí příhodě hlášení v souladu s odstavci 1 až 5 tohoto článku příslušnému orgánu členského státu, v němž k této závažné nežádoucí příhodě došlo, a přijme vhodná navazující opatření v souladu s článkem 84.\nPokud se výrobce dotčeného prostředku domnívá, že nežádoucí příhoda není závažnou nežádoucí příhodou nebo, že se s ní má nakládat, jako se zvýšením počtu očekávaných chybných výsledků, na které se bude vztahovat hlášení trendu v souladu s článkem 83, poskytne vysvětlující prohlášení. Pokud příslušný orgán se závěrem vysvětlujícího prohlášení nesouhlasí, může požadovat, aby výrobce podal hlášení v souladu s odstavci 1 až 5 tohoto článku a zajistil, že budou přijata vhodná navazující opatření v souladu s článkem 84.\nČlánek 83\nHlášení trendu\n1.   Výrobci ohlašují prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87 jakékoli statisticky významné zvýšení četnosti nebo závažnosti nežádoucích příhod, které nejsou závažnými nežádoucími příhodami, které by mohly mít významný dopad na analýzu přínosů a rizik uvedenou v příloze I bodech 1 a 5 a které vedly nebo by mohly vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví nebo bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších osob, nebo jakékoliv výrazné zvýšení počtu očekávaných chybných výsledků zjištěných v porovnání s deklarovanou funkční způsobilostí prostředku podle přílohy I bodu 9.1 písm. a) a b) a uvedenou v technické dokumentaci a informacích o výrobku.\nVýrobce v plánu sledování po uvedení na trh podle článku 79 upřesní způsob zvládání nežádoucích příhod uvedených v prvním pododstavci a metodiku používanou pro stanovení jakéhokoliv statisticky významného zvýšení četnosti nebo závažnosti těchto nežádoucích příhod nebo změny ve funkční způsobilosti, jakož i sledované období.\n2.   Příslušné orgány mohou provádět svá vlastní posouzení hlášení trendu podle odstavce 1 a po výrobci požadovat, aby přijali vhodná opatření v souladu s tímto nařízením za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů. Každý příslušný orgán informuje Komisi, ostatní příslušné orgány a oznámený subjekt, který vydal certifikát, o výsledcích takového posouzení a o přijetí takových opatření.\nČlánek 84\nAnalýza závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu\n1.   Po ohlášení závažné nežádoucí příhody podle čl. 82 odst. 1 provede výrobce bezodkladně nezbytná šetření v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou a dotčenými prostředky. To zahrnuje posouzení rizik této nežádoucí příhody a bezpečnostní nápravné opatření v terénu při patřičném zohlednění kritérií uvedených v odstavci 3 tohoto článku.\nVýrobce během šetření uvedených v prvním pododstavci spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem a neprovádí žádná šetření, při nichž je daný prostředek nebo vzorek dotčené šarže upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin nežádoucí příhody, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány.\n2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby veškeré informace týkající se závažné nežádoucí příhody, k níž došlo na jejich území, nebo bezpečnostního nápravného opatření v terénu, jež bylo nebo má být na jejich území provedeno, které jsou jim sděleny v souladu s článkem 82, byly centrálně vyhodnoceny jejich příslušným orgánem, pokud možno společně s výrobcem a případně dotčeným oznámeným subjektem.\n3.   V souvislosti s vyhodnocením uvedeným v odstavci 1 vyhodnotí příslušný orgán rizika plynoucí z ohlášené závažné nežádoucí příhody a veškerá bezpečnostní nápravná opatření v terénu a zohlední přitom ochranu veřejného zdraví a kritéria, jako je kauzalita, zjistitelnost a pravděpodobnost opětovného výskytu problému, četnost používání prostředku, pravděpodobnost toho, že dojde k přímé nebo nepřímé újmě, závažnost takové újmy, klinický přínos prostředku, určení a potenciální uživatelé a počet osob, kterých se to týká. Příslušný orgán rovněž vyhodnotí přiměřenost bezpečnostního nápravného opatření v terénu plánovaného nebo přijatého výrobcem a potřebu a druh jakéhokoliv jiného nápravného opatření, zejména při zohlednění zásady inherentní bezpečnosti obsažené v příloze I.\nNa žádost vnitrostátního příslušného orgánu poskytnou výrobci veškeré dokumenty nezbytné pro posouzení rizik.\n4.   Příslušný orgán monitoruje vyšetřování závažné nežádoucí příhody prováděné výrobcem. V případě potřeby může příslušný orgán zasáhnout do vyšetřování výrobce nebo zahájit nezávislé šetření.\n5.   Výrobce poskytne příslušnému orgánu prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87 závěrečné hlášení, v němž uvede svá zjištění vyplývající ze šetření. Toto hlášení obsahuje závěry a případně uvádí nápravná opatření, která mají být přijata.\n6.   V případě doprovodné diagnostiky hodnotící příslušný orgán nebo koordinující příslušný orgán uvedený v odstavci 9 tohoto článku v závislosti na tom, zda oznámený subjekt konzultoval v souladu s postupy stanovenými v příloze IX bodu 5.2 a příloze X bodu 3.11 relevantní příslušný orgán členského státu, který povolil léčivé přípravky, nebo EMA, informuje tento vnitrostátní příslušný orgán nebo případně agenturu EMA.\n7.   Po provedení vyhodnocení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku hodnotící příslušný orgán neprodleně informuje prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87 ostatní příslušné orgány o nápravném opatření, které výrobce přijal či naplánoval nebo které je od něho požadováno za účelem minimalizace rizika opětovného výskytu závažné nežádoucí příhody, včetně informací o původních závažných nežádoucích příhodách a výsledku jeho posouzení.\n8.   Výrobce zajistí, aby byla informace o přijatém bezpečnostním nápravném opatření v terénu neprodleně sdělena uživatelům příslušného prostředku, a to prostřednictvím bezpečnostního upozornění pro terén. Bezpečnostní upozornění pro terén je vypracováno v některém úředním jazyce nebo jazycích určených členským státem, ve kterém je bezpečnostní nápravné opatření v terénu přijímáno. S výjimkou naléhavých případů se obsah návrhu bezpečnostního upozornění pro terén předkládá hodnotícímu příslušnému orgánu nebo v případech uvedených v odstavci 9 koordinujícímu příslušnému orgánu, aby mohly vznést připomínky. Pokud situace v konkrétním členském státě řádně neodůvodňuje jiný postup, je obsah bezpečnostního upozornění pro terén ve všech členských státech shodný.\nBezpečnostní upozornění pro terén umožňuje správnou identifikaci dotčeného prostředku nebo prostředků, zejména zahrnutím příslušného UDI a správnou identifikaci výrobce, který bezpečnostní nápravné opatření v terénu přijal, a to zejména zahrnutím jediného registračního čísla, pokud již bylo vydáno. V bezpečnostním upozornění pro terén se jasně, bez zlehčování míry rizika, vysvětlí důvody pro přijetí bezpečnostního nápravného opatření v terénu s odkazem na poruchu prostředku a na související rizika pro pacienty, uživatele nebo jiné osoby a jasně se uvedou veškerá opatření, která mají uživatelé přijmout.\nVýrobce zadá bezpečnostní upozornění pro terén do elektronického systému uvedeného v článku 87, jehož prostřednictvím je upozornění zpřístupněno veřejnosti.\n9.   Příslušné orgány se aktivně účastní postupu s cílem koordinovat svá posouzení uvedená v odstavci 3 v těchto případech:\na)\nexistují obavy ohledně konkrétní závažné nežádoucí příhody nebo série závažných nežádoucích příhod souvisejících se stejným prostředkem nebo typem prostředku téhož výrobce ve více než jednom členském státě;\nb)\nve více než jednom členském státě je zpochybněna vhodnost bezpečnostního nápravného opatření v terénu navrhovaného výrobcem.\nTento koordinovaný postup zahrnuje:\n—\nje-li třeba, určení koordinujícího příslušného orgánu v jednotlivých případech;\n—\nvymezení koordinovaného procesu posuzování, včetně úkolů a povinností koordinujícího příslušného orgánu a zapojení dalších příslušných orgánů.\nPokud se příslušné orgány nedohodnou jinak, je koordinujícím příslušným orgánem příslušný orgán členského státu, v němž má výrobce registrované místo podnikání.\nKoordinující příslušný orgán informuje prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 87 výrobce, ostatní příslušné orgány a Komisi o tom, že přijal úlohu koordinujícího orgánu.\n10.   Jmenováním koordinujícího příslušného orgánu nejsou dotčena práva ostatních příslušných orgánů na provádění vlastního posuzování a přijímání opatření v souladu s tímto nařízením za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů. Koordinující příslušný orgán a Komise se vzájemně informují o výsledku každého takového posouzení a o přijetí každého takového opatření.\n11.   Komise poskytne koordinujícímu příslušnému orgánu při vykonávání jeho úkolů stanovených v této kapitole administrativní podporu.\nČlánek 85\nAnalýza údajů týkajících se vigilance\nKomise ve spolupráci s členskými státy zavede systémy a postupy pro aktivní monitorování dostupných údajů v elektronickém systému uvedeném v článku 87 za účelem určení trendů, vzorců nebo signálů v údajích, jež mohou posloužit k odhalení nových rizik nebo problémů v oblasti bezpečnosti.\nDojde-li ke zjištění dříve neznámého rizika nebo mění-li četnost předpokládaného rizika významným a nepříznivým způsobem stanovený poměr přínosů a rizik, příslušný orgán nebo případně koordinující příslušný orgán informuje výrobce nebo případně zplnomocněného zástupce, který poté přijme nezbytná nápravná opatření.\nČlánek 86\nProváděcí akty\nKomise může prostřednictvím prováděcích aktů a po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky přijímat podrobné postupy a procedurální aspekty nezbytné k provedení článků 80 až 85 a 87, pokud jde o:\na)\ntypologii závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu souvisejících s konkrétními prostředky, kategoriemi nebo skupinami prostředků;\nb)\nohlašování závažných nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření v terénu a bezpečnostních upozornění pro terén a poskytování pravidelných souhrnných hlášení, zpráv o sledování po uvedení na trh, pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti a hlášení trendů prováděné výrobci, jak je uvedeno v článcích 80, 81, 82, 83, a 84;\nc)\njednotné strukturované formuláře pro elektronické a neelektronické hlášení, včetně minimálního souboru údajů pro hlášení podezření na závažné nežádoucí příhody zdravotnickými pracovníky, uživateli a pacienty;\nd)\nlhůty pro ohlašování bezpečnostních nápravných opatření v terénu a pro poskytování pravidelných souhrnných hlášení a hlášení trendu prováděné výrobci, s přihlédnutím k závažnosti nežádoucí příhody, která má být ohlášena v souladu s článkem 82;\ne)\nharmonizované formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány, jak je uvedeno v článku 84;\nf)\npostupy pro jmenování koordinujícího příslušného orgánu; koordinovaný proces hodnocení, včetně úkolů a povinností koordinujícího příslušného orgánu a zapojení dalších příslušných orgánů do tohoto procesu.\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 87\nElektronický systém týkající se vigilance a sledování po uvedení na trh\n1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí a spravuje elektronický systém pro shromažďování a zpracování těchto informací:\na)\nhlášení od výrobců o závažných nežádoucích příhodách a bezpečnostních nápravných opatřeních v terénu podle čl. 82 odst. 1 a čl. 84 odst. 5;\nb)\npravidelná souhrnná hlášení od výrobců uvedená v čl. 82 odst. 9;\nc)\nhlášení trendu od výrobců uvedená v článku 83;\nd)\npravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti uvedené v článku 81;\ne)\nbezpečnostní upozornění pro terén od výrobců uvedená v čl. 84 odst. 8;\nf)\ninformace, které si vyměňují příslušné orgány členských států navzájem mezi sebou a s Komisí v souladu s čl. 84 odst. 7 a 9.\nTento elektronický systém zahrnuje relevantní odkazy na databázi UDI.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se prostřednictvím elektronického systému zpřístupní příslušným orgánům členských států a Komisi. K těmto informacím mají přístup rovněž oznámené subjekty, a to v míře, do jaké se uvedené informace týkají prostředků, pro něž vydaly certifikát v souladu s článkem 49.\n3.   Komise zajistí, aby do elektronického systému uvedeného v odstavci 1 měli na vhodné úrovni přístup zdravotničtí pracovníci a veřejnost.\n4.   Na základě ujednání mezi Komisí a příslušnými orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi může Komise uvedeným příslušným orgánům nebo mezinárodním organizacím poskytnout na vhodné úrovni přístup do elektronického systému uvedeného v odstavci 1. Tato ujednání jsou založena na vzájemnosti a stanoví úroveň důvěrnosti a ochrany údajů, která je rovnocenná úrovni ochrany údajů v Unii.\n5.   Hlášení o závažných nežádoucích příhodách uvedená v čl. 82 odst. 1 písm. a) se po obdržení automaticky předávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku příslušnému orgánu členského státu, v němž k nežádoucí příhodě došlo.\n6.   Hlášení trendu uvedená v čl. 83 odst. 1 se po obdržení automaticky předávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku příslušným orgánům členských států, v nichž k nežádoucím příhodám došlo.\n7.   Hlášení o bezpečnostních nápravných opatřeních v terénu uvedená v čl. 82 odst. 1 písm. b) se po obdržení automaticky předávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku příslušným orgánům těchto členských států:\na)\nčlenského státu, v němž je nebo má být provedeno bezpečnostní nápravné opatření v terénu;\nb)\nčlenského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání.\n8.   Pravidelná souhrnná hlášení uvedená v čl. 82 odst. 9 se po obdržení automaticky předávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku příslušnému orgánu:\na)\nčlenského státu nebo členských států, které se podílejí na koordinačním postupu v souladu s čl. 84 odst. 9 a které se dohodly na pravidelném souhrnném hlášení;\nb)\nčlenského státu, v němž má výrobce své registrované místo podnikání.\n9.   Informace uvedené v odstavcích 5 až 8 tohoto článku se po obdržení automaticky předávají prostřednictvím elektronického systému uvedeného odstavci 1 tohoto článku oznámenému subjektu, který vydal pro daný prostředek certifikát v souladu s článkem 51.\nOddíl 3\nDozor nad trhem\nČlánek 88\nČinnosti týkající se dozoru nad trhem\n1.   Příslušné orgány provádějí vhodné kontroly vlastností a funkční způsobilosti prostředků z hlediska shody, včetně případného přezkumu dokumentace a fyzických nebo laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků. Příslušné orgány zohlední zejména zavedené zásady týkající se posuzování a řízení rizik, údaje v oblasti vigilance a stížnosti.\n2.   Příslušné orgány vypracují roční plány činnosti týkající se dozoru a přidělí dostatečné množství příslušných materiálních a lidských zdrojů za účelem provádění těchto činností, přičemž zohlední evropský program pro dozor nad trhem, vypracovaný podle článku 99 vypracovala Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky, a okolnosti na daném místě.\n3.   Příslušné orgány za účelem splnění povinností stanovených v odstavci 1:\na)\nmohou od hospodářských subjektů kromě jiného požadovat, aby poskytly dokumentaci i a informace nezbytné pro výkon činnosti uvedených orgánů, a pokud je to odůvodněné, bezplatně poskytly nezbytné vzorky prostředků nebo přístup k prostředkům, a\nb)\nprovádí ohlášené, a je-li to nutné, i neohlášené inspekce v prostorách hospodářských subjektů, jakož i dodavatelů nebo subdodavatelů a v případě potřeby v zařízeních profesionálních uživatelů.\n4.   Příslušné orgány vypracují každoroční souhrn výsledků svých činností týkajících se dozoru a zpřístupní je jiným příslušným orgánům prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95.\n5.   Příslušné orgány mohou zabavit, zničit nebo jinak učinit nepoužitelnými prostředky, které představují nepřijatelné riziko, nebo padělané prostředky, považují-li za nezbytné tak učinit v zájmu ochrany veřejného zdraví.\n6.   Po každé inspekci provedené pro účely podle odstavce 1 vypracuje příslušný orgán zprávu o zjištěních inspekce, která se týkají souladu s právními a technickými požadavky použitelnými podle tohoto nařízení. Ve zprávě se stanoví případná nápravná opatření, která jsou zapotřebí.\n7.   Příslušný orgán, který inspekci provedl, sdělí obsah zprávy uvedené v odstavci 6 tohoto článku hospodářskému subjektu, u něhož inspekce proběhla. Před přijetím konečné zprávy umožní příslušný orgán tomuto hospodářskému subjektu vznést připomínky. Tato závěrečná zpráva o inspekci je zadána do elektronického systému uvedeného v článku 95.\n8.   Členské státy přezkoumávají a posuzují fungování svých činností týkajících se dozoru nad trhem. Takové přezkumy a posuzování se provádí alespoň jednou za čtyři roky a jejich výsledky jsou sdělovány ostatním členským státům a Komisi. Každý členský stát shrnutí výsledků zpřístupní veřejnosti prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95.\n9.   Příslušné orgány členských států koordinují své činnosti týkající se dozoru nad trhem, vzájemně spolupracují a sdílejí navzájem a s Komisí výsledky těchto činností s cílem zajistit ve všech členských státech harmonizovanou a vysokou úroveň dozoru nad trhem.\nPříslušné orgány členských států se případně dohodnou na dělbě práce, činnostech společného dozoru nad trhem a specializaci.\n10.   Pokud je v členském státě více než jeden orgán odpovědný za dozor nad trhem nebo kontroly na vnějších hranicích, pak tyto orgány vzájemně spolupracují, což zahrnuje sdílení informací relevantních vzhledem k jejich roli a funkcím.\n11.   Příslušné orgány členských států případně spolupracují s příslušnými orgány třetích zemí za účelem výměny informací a technické podpory a podpory činností týkajících se dozoru nad trhem.\nČlánek 89\nHodnocení prostředků, u nichž existuje podezření, že by mohly představovat nepřijatelné riziko nebo by u nich mohlo dojít k jinému nesouladu\nPokud příslušné orgány členského státu mají na základě údajů získaných prostřednictvím činností v oblasti vigilance nebo dozoru nad trhem nebo na základě jiných informací důvod domnívat se, že prostředek:\na)\nmůže představovat nepřijatelné riziko pro zdraví nebo bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších osob, nebo pro další aspekty ochrany veřejného zdraví, nebo\nb)\njiným způsobem není v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení,\nprovedou hodnocení dotčeného prostředku ohledně všech požadavků stanovených v tomto nařízení, které se týkají rizika představovaného prostředkem nebo jiného nesouladu daného prostředku.\nPříslušné hospodářské subjekty spolupracují s příslušnými orgány.\nČlánek 90\nPostup pro zacházení s prostředky představujícími nepřijatelné riziko pro zdraví a bezpečnost\n1.   Pokud po provedení hodnocení podle článku 89 příslušné orgány zjistí, že prostředek představuje nepřijatelné riziko pro zdraví nebo bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších osob nebo pro další hlediska ochrany veřejného zdraví, neprodleně požádají výrobce dotčených prostředků, jeho zplnomocněné zástupce a všechny další příslušné hospodářské subjekty, aby přijaly veškerá vhodná a řádně odůvodněná nápravná opatření s cílem uvést prostředek do souladu s požadavky tohoto nařízení, které se vztahují k riziku, jež daný prostředek představuje a omezit, způsobem přiměřeným povaze rizika, dodávání prostředku na trh, podrobit dodávání prostředku na trh zvláštním požadavkům, stáhnout prostředek z trhu nebo jej stáhnout oběhu, a to v přiměřené lhůtě, která je jasně stanovena a sdělena příslušnému hospodářskému subjektu.\n2.   Příslušné orgány prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95 neprodleně oznámí Komisi, ostatním členským státům a v případě, že byl pro dotčený prostředek vydán certifikát v souladu s článkem 51, oznámenému subjektu, který daný certifikát vydal, výsledky hodnocení a opatření, která mají hospodářské subjekty na jejich žádost přijmout.\n3.   Hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 neodkladně zajistí, aby byla v celé Unii u všech dotčených prostředků, které dodaly na trh, přijata všechna náležitá nápravná opatření.\n4.   Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 nepřijme ve lhůtě uvedené v odstavci 1 přiměřená nápravná opatření, přijmou příslušné orgány všechna vhodná opatření k zákazu nebo omezení dodávání prostředku na trh daného členského státu nebo ke stažení prostředku z trhu nebo z oběhu.\nPříslušné orgány tato opatření neprodleně oznámí Komisi, ostatním členským státům a oznámenému subjektu uvedenému v odstavci 2 tohoto článku prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95.\n5.   Součástí oznámení uvedeného v odstavci 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci a vysledovatelnost nevyhovujícího prostředku, údaje o původu prostředku, povaze a důvodech tvrzeného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a argumenty předložené příslušným hospodářským subjektem.\n6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup, neprodleně sdělí Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95 veškeré další příslušné informace, které mají k dispozici ohledně nesouladu dotčeného prostředku, a informují o veškerých opatřeních, která v souvislosti s dotčeným prostředkem přijaly.\nV případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením členské státy neprodleně sdělí Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95 svoje námitky.\n7.   Pokud do dvou měsíců od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 4 nepodá žádný členský stát ani Komise námitku, pokud jde o kterékoliv opatření, která členský stát přijal, považují se tato opatření za odůvodněná. V takovém případě všechny členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným prostředkem neprodleně přijata odpovídající omezující nebo zakazující opatření, včetně stažení prostředku z jejich vnitrostátního trhu nebo z oběhu nebo omezení dostupnosti daného prostředku na tomto trhu.\nČlánek 91\nPostup pro hodnocení vnitrostátních opatření na úrovni Unie\n1.   Pokud do dvou měsíců od obdržení oznámení uvedeného v čl. 90 odst. 4 vznese některý členský stát námitky proti opatření přijatému jiným členským státem, nebo pokud se Komise domnívá, že je opatření v rozporu s právem Unie, provede Komise, po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány a v případě potřeby i s dotčenými hospodářskými subjekty, hodnocení tohoto vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda jsou vnitrostátní opatření odůvodněná, či nikoli. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n2.   Pokud Komise považuje vnitrostátní opatření za odůvodněné, jak se uvádí v odstavci 1 tohoto článku, použije se čl. 90 odst. 7 druhý pododstavec. Pokud Komise považuje vnitrostátní opatření za neodůvodněné, dotčený členský stát toto opatření zruší.\nPokud Komise nepřijme rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku do osmi měsíců od obdržení oznámení uvedeného v čl. 90 odst. 4, považují se vnitrostátní opatření za odůvodněná.\n3.   Pokud se některý členský stát nebo Komise domnívá, že riziko pro zdraví a bezpečnost vyplývající z daného prostředku nelze uspokojivě snížit prostřednictvím opatření přijatých dotčeným členským státem nebo členskými státy, může Komise na žádost členského státu nebo ze své vlastní iniciativy přijmout prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná a řádně odůvodněná opatření k zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti, a to včetně opatření omezujících nebo zakazujících uvádění dotčeného prostředku na trh nebo do provozu. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 92\nJiné případy nesouladu\n1.   Pokud příslušné orgány členského státu po provedení hodnocení podle článku 89 zjistí, že prostředek není v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení, ale nepředstavuje nepřijatelné riziko pro zdraví či bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších osob nebo pro další hlediska ochrany veřejného zdraví, požádají příslušný hospodářský subjekt, aby daný nesoulad odstranil v přiměřené lhůtě, která je jasně stanovena a hospodářskému subjektu byla sdělena a která je tomuto nesouladu úměrná.\n2.   Pokud hospodářský subjekt nesoulad ve lhůtě uvedené v odstavci 1 tohoto článku neodstraní, dotčený členský stát neprodleně přijme veškerá vhodná opatření k omezení nebo zákazu dodávání prostředku na trh nebo k zajištění toho, aby byl prostředek stažen z trhu nebo z oběhu. O uvedených opatřeních informuje členský stát neprodleně Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95.\n3.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit vhodná opatření, která mají příslušné orgány přijmout, aby řešily daný druh nesouladu. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 93\nPreventivní opatření v oblasti ochrany zdraví\n1.   Pokud se členský stát po provedení hodnocení, které poukáže na možné riziko související s daným prostředkem nebo konkrétní kategorií nebo skupinou prostředků, domnívá, že z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů nebo dalších osob nebo s ohledem na další aspekty veřejného zdraví by dodávání některého prostředku nebo některé konkrétní kategorie či skupiny prostředků na trh nebo jejich uvádění do provozu mělo být zakázáno, omezeno nebo podrobeno zvláštním požadavkům nebo že takový prostředek nebo kategorie či skupina prostředků by měly být staženy z trhu nebo z oběhu, může přijmout veškerá nezbytná a odůvodněná opatření.\n2.   Členský stát uvedený v odstavci 1 okamžitě oznámí Komisi a všem dalším členským státům přijatá opatření s uvedením důvodů pro své rozhodnutí, a to prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95.\n3.   Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky a případně s dotčenými hospodářskými subjekty přijatá vnitrostátní opatření posoudí. Prostřednictvím prováděcích aktů může rozhodnout, zda jsou vnitrostátní opatření odůvodněná či nikoliv. Nepřijme-li Komise do šesti měsíců od jejich oznámení žádné rozhodnutí, vnitrostátní opatření se považují za odůvodněná. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n4.   Pokud posouzení uvedené v odstavci 3 tohoto článku prokáže, že dodávání prostředku, konkrétní kategorie či skupiny prostředků na trh nebo jejich uvádění do provozu by mělo být zakázáno, omezeno nebo podrobeno zvláštním požadavkům nebo že by takový prostředek nebo kategorie či skupina prostředků měly být staženy z trhu nebo z oběhu ve všech členských státech za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů nebo dalších osob či dalších hledisek veřejného zdraví, může Komise přijmout prováděcí akty k přijetí nezbytných a řádně odůvodněných opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 94\nŘádná správní praxe\n1.   U každého opatření přijaté příslušnými orgány členských států podle článků 90 až 93 se uvedou přesné důvody, na nichž je založeno. Je-li takové opatření určeno konkrétnímu hospodářskému subjektu, musí příslušný orgán dotčenému hospodářskému subjektu toto opatření neprodleně oznámit a zároveň musí tento hospodářský subjekt informovat o opravných prostředcích, které má podle práva nebo správní praxe dotčeného členského státu k dispozici, a o lhůtách pro jejich uplatnění. Pokud je opatření obecně použitelné, je odpovídajícím způsobem zveřejněno.\n2.   S výjimkou případů, kdy je nezbytné okamžité opatření z důvodů nepřijatelného rizika pro lidské zdraví nebo bezpečnost, je dotčenému hospodářskému subjektu poskytnuta příležitost k předložení připomínek příslušnému orgánu ve vhodné, jasně stanovené lhůtě předtím, než je jakékoli opatření přijato.\nPokud bylo opatření přijato, aniž by měl hospodářský subjekt možnost se vyjádřit, jak je uvedeno v prvním pododstavci, musí mu být možnost se vyjádřit dána co nejdříve a přijaté opatření musí být ihned poté přezkoumáno.\n3.   Veškerá přijatá opatření budou neprodleně zrušena nebo upravena, jakmile hospodářský subjekt prokáže, že přijal účinné nápravné opatření a že prostředek je v souladu s požadavky tohoto nařízení.\n4.   Pokud se opatření přijaté podle článků 90 až 93 vztahuje na prostředek, u něhož byl do posuzování shody zapojen oznámený subjekt, informují příslušné orgány prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 95 příslušný oznámený subjekt a orgán odpovědný za oznámený subjekt o přijatém opatření.\nČlánek 95\nElektronický systém týkající se dozoru nad trhem\n1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí a spravuje elektronický systém pro shromažďování a zpracování těchto informací:\na)\nsouhrny výsledků činností týkajících se dozoru nad trhem podle čl. 88 odst. 4;\nb)\nzávěrečná zpráva o inspekci podle čl. 88 odst. 7;\nc)\ninformace týkající se prostředků představujících nepřijatelné riziko pro zdraví a bezpečnost podle čl. 90 odst. 2, 4 a 6;\nd)\ninformace týkající se nesouladu výrobků podle čl. 92 odst. 2;\ne)\ninformace týkající se preventivních opatření v oblasti ochrany zdraví podle čl. 93 odst. 2;\nf)\nsouhrny výsledků přezkumů a posouzení činností v oblasti dozoru nad trhem prováděných členskými státy podle čl. 88 odst. 8.\n2.   Informace uvedené v odst. 1 tohoto článku se okamžitě předají prostřednictvím elektronického systému všem dotčeným příslušným orgánům a případně oznámenému subjektu, který vydal v souladu s článkem 51 k danému prostředku certifikát, a zpřístupní se členským státům a Komisi.\n3.   Informace vyměňované mezi členskými státy se nezveřejňují, pokud by to mohlo poškodit činnosti týkající se dozoru nad trhem a spolupráci mezi členskými státy.\nKAPITOLA VIII\nSPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY, KOORDINAČNÍ SKUPINOU PRO ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY, REFERENČNÍMI LABORATOŘEMI EU A REGISTRY PROSTŘEDKŮ\nČlánek 96\nPříslušné orgány\nČlenské státy jmenují příslušný orgán nebo orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení. Svěří svým orgánům pravomoci, zdroje, vybavení a znalosti nezbytné k řádnému plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení. Členské státy oznámí Komisi název a kontaktní údaje příslušných orgánů a Komise seznam příslušných orgánů zveřejní.\nČlánek 97\nSpolupráce\n1.   Příslušné orgány členských států spolu vzájemně spolupracují a spolupracují rovněž s Komisí. Komise organizuje výměnu informací potřebných k jednotnému uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Členské státy se za podpory Komise ve vhodných případech podílejí na iniciativách rozvinutých na mezinárodní úrovni s cílem zajistit spolupráci mezi regulačními orgány v oblasti zdravotnických prostředků.\nČlánek 98\nKoordinační skupina pro zdravotnické prostředky\nKoordinační skupina pro zdravotnické prostředky zřízená v souladu s podmínkami a podrobnými postupy podle článků 103 a 107 nařízení (EU) 2017/745 provádí s podporou Komise, jak stanoví článek 104 nařízení (EU) 2017/745, úkoly tímto nařízením jí svěřené i úkoly podle nařízení (EU) 2017/745.\nČlánek 99\nÚkoly Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky\nKoordinační skupina pro zdravotnické prostředky má podle tohoto nařízení tyto úkoly:\na)\npřispívat k posuzování žádajících subjektů posuzování shody a oznámených subjektů v souladu s ustanoveními kapitoly IV;\nb)\nposkytovat poradenství Komisi na její žádost v záležitostech týkajících se Koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 45;\nc)\npodílet se na vypracování pokynů za účelem zajištění účinného a harmonizovaného provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o jmenování a monitorování oznámených subjektů, uplatňování obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost a provádění hodnocení funkční způsobilosti ze strany výrobců, posuzování ze strany oznámených subjektů a činnosti v oblasti vigilance;\nd)\npřispívat k nepřetržitému monitorování technického pokroku a k posuzování toho, zda jsou obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v tomto nařízení a nařízení (EU) 2017/745 dostatečné k zajištění bezpečnosti a funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a přispívat tak k určování toho, zda je nutné provést změny v příloze I tohoto nařízení;\ne)\npřispívat k vytváření norem týkajících se prostředků a společných specifikací;\nf)\nnapomáhat příslušným orgánům členských států při jejich koordinačních činnostech zejména v oblasti klasifikace a stanovení regulačního statusu prostředků, studií funkční způsobilosti, vigilance a dozoru nad trhem, včetně vytvoření a udržování rámce pro evropský program pro dozor nad trhem, a to s cílem dosáhnout v souladu s článkem 88 účinnosti a harmonizace dozoru na trhem v Unii;\ng)\nposkytovat poradenství, buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise, při posuzování jakýchkoliv otázek týkajících se provádění tohoto nařízení;\nh)\npřispívat k harmonizované správní praxi, pokud jde o prostředky v členských státech.\nČlánek 100\nReferenční laboratoře Evropské unie\n1.   Pro konkrétní prostředky nebo kategorii či skupinu prostředků nebo pro zvláštní rizika související s danou kategorií nebo skupinou prostředků může Komise prostřednictvím prováděcích aktů jmenovat jednu nebo více referenčních laboratoří Evropské unie (dále jen „referenční laboratoře EU“), které splňují kritéria stanovená v odstavci 4. Komise jmenuje pouze referenční laboratoře EU, pro něž některý členský stát nebo Společné výzkumné středisko Komise předložily žádost o jmenování.\n2.   V rámci rozsahu svého jmenování mají referenční laboratoře EU případně tyto úkoly:\na)\nověřovat funkční způsobilost proklamovanou výrobcem a soulad prostředků třídy D s použitelnými společnými specifikacemi, jsou-li k dispozici, nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem k zajištění úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je přinejmenším rovnocenná, jak stanoví čl. 48 odst. 3 třetí pododstavec;\nb)\nprovádět náležité testy vzorků vyráběných prostředků třídy D nebo šarží prostředků třídy D, jak stanoví příloha IX bod 4.12 a příloha XI bod 5.1;\nc)\nposkytovat vědeckou a technickou pomoc Komisi, Koordinační skupině pro zdravotnické prostředky, členským státům a oznámeným subjektům v souvislosti s prováděním tohoto nařízení;\nd)\nposkytovat vědecké poradenství, pokud jde o aktuální stav vývoje v oblasti konkrétních prostředků či kategorie nebo skupiny prostředků;\ne)\npo konzultaci s vnitrostátními orgány zřídit a spravovat síť vnitrostátních referenčních laboratoří a zveřejnit seznam zúčastněných vnitrostátních referenčních laboratoří a jejich příslušných úkolů;\nf)\npřispívat k rozvoji vhodných zkušebních a analytických metod, které se použijí při postupech posuzování shody a při dozoru nad trhem;\ng)\nspolupracovat s oznámenými subjekty na rozvoji osvědčených postupů pro provádění postupů posuzování shody;\nh)\nposkytovat doporučení ohledně vhodných referenčních materiálů a referenčních postupů měření vyšší úrovně;\ni)\npřispívat k vytváření společných specifikací a mezinárodních norem;\nj)\nposkytovat vědecká stanoviska v rámci konzultací prováděných oznámenými subjekty v souladu s tímto nařízením a po přihlédnutí k vnitrostátním ustanovením o důvěrnosti je elektronicky zveřejňovat.\n3.   Na žádost členského státu může Komise rovněž jmenovat referenční laboratoře EU, pokud si daný členský stát přeje takové laboratoře využít s cílem zajistit ověření funkční způsobilosti proklamované výrobcem a souladu prostředků třídy C s dostupnými použitelnými společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními, která si výrobce zvolí za účelem zajištění přinejmenším rovnocenné úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti.\n4.   Referenční laboratoře EU musí splňovat tato kritéria:\na)\nmají přiměřený počet patřičně kvalifikovaných pracovníků s náležitými znalostmi a zkušenostmi v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, pro kterou byly jmenovány;\nb)\nvlastní vybavení a referenční materiál nezbytné k provádění úkolů, které jsou jim přiděleny;\nc)\nmají nezbytné znalosti mezinárodních norem a osvědčených postupů;\nd)\nmají odpovídající správní organizaci a strukturu;\ne)\nzajistí, aby jejich pracovníci dodržovali důvěrnost informací a údajů, které při provádění svých úkolů získají;\nf)\njednají ve veřejném zájmu a nezávisle;\ng)\nzajistí, aby jejich pracovníci neměli finanční ani jiné zájmy v rámci odvětví diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, které by ovlivnily jejich nestrannost, učinili prohlášení o veškerých přímých i nepřímých zájmech, které mohou mít v rámci odvětví diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a aktualizovali toto prohlášení pokaždé, dojde-li k významné změně.\n5.   Referenční laboratoře EU tvoří síť, jejímž cílem je koordinovat a harmonizovat jejich pracovní metody, pokud jde o testování a posuzování. Tato koordinace a harmonizace zahrnuje:\na)\npoužívání koordinovaných metod, postupů a procesů;\nb)\nodsouhlasení používání stejných referenčních materiálů a společných zkušebních vzorků a panelů sérokonverze;\nc)\nstanovení společných kritérií pro posuzování a interpretaci;\nd)\npoužívání společných zkušebních protokolů a posuzování výsledků testů za použití standardizovaných a koordinovaných metod hodnocení;\ne)\nvyužívání standardizovaných a koordinovaných zpráv o testu;\nf)\nrozvíjení, uplatňování a spravování systému vzájemného hodnocení;\ng)\norganizování pravidelných testů posuzování kvality (včetně vzájemných kontrol kvality a srovnatelnosti výsledků testů);\nh)\nodsouhlasení společných zásad, návodů, pracovních pokynů nebo standardních provozních postupů;\ni)\nkoordinace zavádění zkušebních metod pro nové technologie a odsouhlasení nových nebo změněných společných specifikací;\nj)\nopětovné posouzení aktuálního stavu vývoje na základě výsledků srovnávacích testů nebo prostřednictvím dalších studií požadovaných členským státem nebo Komisí.\n6.   Referenčním laboratořím EU může být poskytnut finanční příspěvek Unie.\nKomise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat podrobné postupy a částku finančního příspěvku Unie referenčním laboratořím EU, a to s ohledem na cíle související s ochranou zdraví a bezpečnosti, podporou inovací a nákladovou efektivností. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n7.   Pokud oznámené subjekty nebo členské státy od referenční laboratoře EU požadují vědeckou nebo technickou pomoc nebo vědecké stanovisko, může být od nich požadováno zaplacení poplatků k celkovému nebo částečnému pokrytí nákladů, které laboratoři při provádění požadovaného úkolu vzniknou, a to na základě předem stanovených a transparentních podmínek.\n8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní:\na)\npodrobná pravidla pro snazší uplatňování odstavce 2 tohoto článku a podrobná pravidla pro zajištění souladu s kritérii uvedenými v odstavci 4 tohoto článku;\nb)\nstrukturu a výši poplatků uvedených v odstavci 7 tohoto článku, které mohou být vybírány referenčními laboratořemi EU za poskytování vědeckých stanovisek v rámci konzultací prováděných oznámenými subjekty a členskými státy v souladu s tímto nařízením, s ohledem na cíle související s ochranou lidského zdraví a bezpečnosti, podporou inovací a nákladové efektivností.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\n9.   Referenční laboratoře EU se podrobí kontrolám, včetně inspekcí na místě a auditů, ze strany Komise za účelem ověření souladu s požadavky tohoto nařízení. Zjistí-li tyto kontroly, že referenční laboratoř EU nesplňuje požadavky, pro které byla jmenována, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů vhodná opatření, včetně omezení, pozastavení nebo odejmutí jmenování.\n10.   Na pracovníky referenčních laboratoří EU se použijí ustanovení čl. 107 odst. 1 nařízení (EU) 2017/745.\nČlánek 101\nRegistry prostředků a databáze\nKomise a členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby podpořily zavedení registrů a databází pro konkrétní typy prostředků, přičemž stanoví společné zásady pro shromažďování srovnatelných informací. Takové registry a databáze napomůžou nezávislému hodnocení dlouhodobé bezpečnosti a funkční způsobilosti prostředků.\nKAPITOLA IX\nDŮVĚRNOST, OCHRANA ÚDAJŮ, FINANCOVÁNÍ A SANKCE\nČlánek 102\nDůvěrnost\n1.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak a aniž jsou dotčeny stávající vnitrostátní předpisy a postupy v členských státech týkající se důvěrnosti, musí všechny strany zapojené do používání tohoto nařízení zachovávat důvěrnost informací a údajů, které získají při provádění svých úkolů, za účelem ochrany:\na)\nosobních údajů v souladu s článkem 103;\nb)\ndůvěrných informací obchodní povahy a obchodních tajemství fyzické nebo právnické osoby, včetně práv duševního vlastnictví, ledaže je jejich zpřístupnění ve veřejném zájmu;\nc)\núčinného provádění tohoto nařízení, zejména za účelem inspekcí, šetření nebo auditů.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, informace vyměňované důvěrně mezi příslušnými orgány a mezi příslušnými orgány a Komisí se nezpřístupní bez předchozí dohody s orgánem, který informace poskytl.\n3.   Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčena práva a povinnosti Komise, členských států a oznámených subjektů ohledně vzájemného informování a šíření výstrah, ani povinnosti dotčených osob poskytovat informace podle trestního práva.\n4.   Komise a členské státy si mohou vyměňovat důvěrné informace s regulačními orgány třetích zemí, s nimiž uzavřely dvoustranná nebo vícestranná ujednání o ochraně důvěrnosti.\nČlánek 103\nOchrana údajů\n1.   Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení prováděném v členských státech použijí členské státy směrnici 95/46/ES.\n2.   Na zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení Komisí se použije nařízení (ES) č. 45/2001.\nČlánek 104\nVýběr poplatků\n1.   Tímto nařízením není dotčena možnost členských států vybírat poplatky za činnosti uvedené v tomto nařízení za předpokladu, že se výše poplatků stanoví transparentním způsobem a na základě zásady úhrady nákladů.\n2.   Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy nejméně tři měsíce předtím, než má být přijata struktura a výše poplatků. Struktura a výše poplatků se na požádání zveřejní.\nČlánek 105\nFinancování činností týkajících se jmenování a monitorování oznámených subjektů\nNáklady spojené s činnostmi v oblasti společného posuzování hradí Komise. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů rozsah a strukturu nahrazovaných nákladů a další nezbytná prováděcí pravidla. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.\nČlánek 106\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o takto stanovených sankcích a opatřeních uvědomí Komisi do dne 25. února 2022 a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se jich dotýkají.\nKAPITOLA X\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 107\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro zdravotnické prostředky, zřízený článkem 114 nařízení (EU) 2017/745. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 případně ve spojení s článkem 4 nebo článkem 5 uvedeného nařízení.\nČlánek 108\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 4, čl. 17 odst. 4, čl. 24 odst. 10, čl. 51 odst. 6 a čl. 66 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 25. května 2017. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 4, čl. 17 odst. 4, čl. 24 odst. 10, čl. 51 odst. 6 a čl. 66 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 4, čl. 17 odst. 4, čl. 24 odst. 10, čl. 51 odst. 6 a čl. 66 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 109\nSamostatné akty v přenesené pravomoci pro jednotlivě přenesené pravomoci\nKomise přijme pro každou pravomoc, která je na ni přenesena podle tohoto nařízení, samostatný akt v přenesené pravomoci.\nČlánek 110\nPřechodná ustanovení\n1.   Ode dne 26. května 2022 pozbývá platnost jakékoliv zveřejnění oznámení ohledně oznámeného subjektu v souladu se směrnicí 98/79/ES.\n2.   Certifikáty vydané oznámenými subjekty v souladu se směrnicí 98/79/ES před 25. květnem 2017 zůstávají platné až do konce doby platnosti uvedeného na certifikátu, s výjimkou certifikátů vydaných v souladu s přílohou VI směrnice 98/79/ES, které pozbývají platnost nejpozději dne 27. května 2024.\nCertifikáty vydané oznámenými subjekty v souladu se směrnicí 98/79/ES po dni 25. května 2017 pozbývají platnost dne 27. května 2024.\n3.   Odchylně od článku 5 tohoto nařízení může být prostředek s certifikátem vydaným v souladu se směrnicí 98/79/ES, který je platný na základě odstavce 2 tohoto článku, uveden na trh nebo do provozu pouze, pokud ke dni použitelnosti tohoto nařízení je i nadále v souladu s uvedenou směrnicí a pokud nedošlo k podstatným změnám v konstrukci a určeném účelu prostředku. Požadavky tohoto nařízení se však použijí, pokud jde o sledování po uvedení na trh, dozor nad trhem, vigilanci, a registraci hospodářských subjektů a prostředků, místo odpovídajících požadavků uvedené směrnice.\nAniž jsou dotčeny kapitola IV a odstavec 1 tohoto článku, zůstává oznámený subjekt, který vydal certifikát podle prvního pododstavce, odpovědný za odpovídající dozor ve vztahu ke všem příslušným požadavkům týkajícím se prostředků, k nimž vydal certifikáty.\n4.   Prostředky, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh podle směrnice 98/79/ES přede dnem 26. května 2022, nebo prostředky, které byly uvedeny na trh po dni 26. května 2022 na základě certifikátu vydaného podle odst. 2 druhého pododstavce tohoto článku, mohou být nadále dodávány na trh nebo uváděny do provozu nejdéle do dne 27. května 2025.\n5.   Odchylně od směrnice 98/79/ES mohou být prostředky, které splňují požadavky tohoto nařízení, uváděny na trh přede dnem 26. května 2022.\n6.   Odchylně od směrnice 98/79/ES mohou být subjekty posuzování shody, které splňují požadavky tohoto nařízení, jmenovány a oznamovány před 26. květnem 2022. Oznámené subjekty, které jsou jmenovány a oznámeny v souladu s tímto nařízením, mohou provádět postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení a vydávat certifikáty v souladu s tímto nařízením před 26. květnem 2022.\n7.   Pokud jde o prostředky, na které se vztahují postupy stanovené v čl. 48 odst. 3 a 4, použije se odstavec 5 tohoto článku za předpokladu, že proběhla nezbytná jmenování do Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky a do odborných skupin a referenčních laboratoří EU.\n8.   Odchylně od článku 10 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 98/79/ES se výrobci, zplnomocnění zástupci, dovozci a oznámené subjekty, kteří v období počínajícím pozdějším z dat uvedených v čl. 113 odst. 3 písm. f) a končícím po uplynutí 18 měsíců splňují ustanovení čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 1 a čl. 51 odst. 5 tohoto nařízení, považují za vyhovující právním a správním předpisům přijatým členskými státy v souladu s článkem 10 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 98/79/ES, jak stanoví rozhodnutí 2010/227/EU.\n9.   Schválení udělená příslušnými orgány členských států v souladu s čl. 9 odst. 12 směrnice 98/79/ES zůstávají v platnosti, tak jak je uvedeno ve schválení.\n10.   Do doby, než Komise podle čl. 24 odst. 2 jmenuje subjekty vydávající UDI, považují se za jmenované vydávající subjekty organizace GS1, HIBCC a ICCBBA.\nČlánek 111\nHodnocení\nKomise do dne 27. května 2027 posoudí používání tohoto nařízení a vypracuje hodnotící zprávu o pokroku při plnění cílů v něm obsažených, včetně posouzení zdrojů potřebných k provádění tohoto nařízení. Zvláštní pozornost se věnuje vysledovatelnosti prostředků prostřednictvím ukládání jedinečnhoé identifikátoru prostředku hospodářskými subjekty, zdravotnickými zařízeními a zdravotnickými pracovníky podle článku 24. Hodnocení zahrnuje rovněž přezkum fungování článku 4.\nČlánek 112\nZrušení\nAniž je dotčen čl. 110 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států a výrobců, pokud jde o vigilanci, a povinnosti výrobců, pokud jde o poskytování dokumentace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES, zrušuje se uvedená směrnice s účinkem ode dne 26. května 2022 s výjimkou:\na)\nčlánku 11, čl. 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 a 3 směrnice 98/79/ES a povinností týkajících se vigilance a studií funkční způsobilosti stanovených v příslušných přílohách, které se zrušují s účinkem od pozdějšího z dat uvedených v čl. 113 odst. 2 a čl. 113 odst. 3 písm. f) tohoto nařízení.\nb)\nčlánku 10 a čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 98/79/ES a povinností týkajících se registrace prostředků, hospodářských subjektů a oznamování certifikátů stanovených v příslušných přílohách, které se zrušují s účinkem od 18 měsíců od pozdějšího z dat uvedených v čl. 113 odst. 2 a odst. 3 písm. f) tohoto nařízení.\nPokud jde o prostředky uvedené v čl. 110 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, směrnice 98/79/ES se použije i nadále do dne 27. května 2025 v rozsahu nezbytném pro účely uvedených odstavců.\nRozhodnutí 2010/227/EU přijaté k provedení směrnic 90/385/EHS, 93/42/EHS a 98/79/ES se zrušuje s účinkem od pozdějšího z dat uvedených v čl. 113 odst. 2 a odst. 3 písm. f) tohoto nařízení.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze XV.\nČlánek 113\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 26. května 2022.\n3.   Odchylně od odstavce 2:\na)\nse ustanovení čl. 27 odst. 3 a čl. 51 odst. 5 použijí ode dne 27. listopadu 2023;\nb)\nse články 31 až 46 a článek 96 použijí ode dne 26. listopadu 2017. Avšak povinnosti oznámených subjektů podle článků 31 až 46 se však použijí od uvedeného dne do dne 26. května 2022 pouze na ty orgány, které předloží žádost o jmenování v souladu s článkem 34;\nc)\nse článek 97 použije ode dne 26. května 2018;\nd)\nse článek 100 použije ode dne 25. listopadu 2020;\ne)\nse u prostředků třídy D čl. 24 odst. 4 použije ode dne 26. května 2023. U prostředků třídy B a třídy C se čl. 24 odst. 4 použije ode dne 26. května 2025. U prostředků třídy A se čl. 24 odst. 4 použije ode dne 26. května 2027;\nf)\naniž jsou dotčeny povinnosti Komise podle článku 34 nařízení (EU) 2017/745, pokud databáze Eudamed nebude vzhledem k okolnostem, které nebylo možné v době přípravy plánu uvedeného v čl. 34 odst. 1 uvedeného nařízení rozumně předvídat, dne 26. května 2022 plně funkční, povinnosti a požadavky týkající se databáze Eudamed se použijí šest měsíců ode dne zveřejnění oznámení podle čl. 34 odst. 3 uvedeného nařízení. Ustanoveními podle předchozí věty se rozumí:\n—\nčlánek 26,\n—\nčlánek 28,\n—\nčlánek 29,\n—\nčl. 36 odst. 2 druhá věta,\n—\nčl. 38 odst. 10,\n—\nčl. 39 odst. 2,\n—\nčl. 40 odst. 12 druhý pododstavec,\n—\nčl. 42 odst. 7 písm. d) a e),\n—\nčl. 49 odst. 2,\n—\nčl. 50 odst. 1,\n—\nčlánky 66 až 73,\n—\nčl. 74 odst. 1 až 13,\n—\nčlánky 75 až 77,\n—\nčl. 81 odst. 2,\n—\nčlánky 82 a 83,\n—\nčl. 84 odst. 5, 7 a odst. 8 třetí pododstavec,\n—\nčlánek 85,\n—\nčl. 88 odst. 4, 7 a 8,\n—\nčl. 90 odst. 2 a 4,\n—\nčl. 92 odst. 2 poslední věta,\n—\nčl. 94 odst. 4,\n—\nčl. 110 odst. 3 první pododstavec druhá věta.\nDokud nebude databáze Eudamed plně funkční použijí se odpovídající ustanovení směrnice 98/79/ES pro účely plnění povinností obsažených v ustanoveních uvedených v prvním pododstavci tohoto písmene, pokud jde o výměnu informací včetně zejména informací týkajících se studií funkční způsobilosti, vigilančních hlášení, registraci prostředků a hospodářských subjektů a oznamování certifikátů.\ng)\naniž je dotčen čl. 74 odst. 14, se postup stanovený v článku 74 použije ode dne 26. května 2027;\nh)\nse čl. 110 odst. 10 použije ode dne 26. května 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 5. dubna 2017.\nZa Evropský parlament\npředseda\nA. TAJANI\nZa Radu\npředseda\nI. BORG\n(1)  Stanovisko ze dne 14. února 2013 (Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 52).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)] a postoj Rady v prvním čtení ze dne 7. března 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).\n(5)  Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).\n(10)  Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).\n(11)  Rozsudek ze dne 28. července 2011 ve věci Orifarm a Paranova, spojené věci C-400/09 a C-207/10, ECLI:EU:C:2011:519.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(13)  Rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010 o Evropské databance zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 45).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).\n(17)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(19)  Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).\n(20)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).\n(21)  Úř. věst. C 358, 7.12.2013, s. 10.\n(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).\n(24)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).\nPŘÍLOHY\nI\nObecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost\nII\nTechnická dokumentace\nIII\nTechnická dokumentace týkající se sledování po uvedení na trh\nIV\nEU prohlášení o shodě\nV\nOznačení CE o shodě\nVI\nInformace, které mají být poskytnuty při registraci prostředků a hospodářských subjektů v souladu s čl. 26 odst. 3 a článkem 28, a základní prvky údajů, které mají být zadány do databáze UDI spolu s UDI-DI v souladu s články 25 a 26, a systém UDI\nVII\nPožadavky, které musí splňovat oznámené subjekty\nVIII\nKlasifikační pravidla\nIX\nPosuzování shody založené na systému řízení kvality a na posouzení technické dokumentace\nX\nPosuzování shody založené na přezkoušení typu\nXI\nPosuzování shody založené na zabezpečování kvality výroby\nXII\nCertifikáty vydávané oznámeným subjektem\nXIII\nHodnocení funkční způsobilosti, studie funkční způsobilosti a následné sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh\nXIV\nIntervenční studie klinické funkce a další studie funkční způsobilosti zahrnující rizika pro subjekty studií\nXV\nSrovnávací tabulka\nPŘÍLOHA I\nOBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A FUNKČNÍ ZPŮSOBILOST\nKAPITOLA I\nOBECNÉ POŽADAVKY\n1.   Prostředky musí dosahovat funkční způsobilosti určené jejich výrobcem a být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžných podmínkách použití byly vhodné pro určený účel. Musí být bezpečné a účinné a nesmějí ohrožovat klinický stav nebo bezpečnost pacientů ani bezpečnost a zdraví uživatelů, případně dalších osob, a to za předpokladu, že veškerá rizika, která mohou s použitím těchto prostředků souviset, jsou přijatelná v porovnání s jejich přínosem pro pacienta a odpovídají vysoké úrovni ochrany zdraví a bezpečnosti, a to s ohledem na nejnovější vývoj.\n2.   Smyslem požadavku v této příloze, jehož cílem je snížit rizika na nejnižší možnou míru, je dosáhnout uvedeného cíle, aniž by přitom byl nepříznivě ovlivněn poměr přínosů a rizik.\n3.   Výrobci musí zavést, uplatňovat, dokumentovat a udržovat systém řízení rizik.\nŘízením rizik se rozumí nepřetržitý opakující se proces v rámci celého životního cyklu prostředku, který vyžaduje pravidelnou systematickou aktualizaci. V rámci řízení rizik musí výrobce provést tyto kroky:\na)\npro každý prostředek zavést a zdokumentovat plán řízení rizik,\nb)\nidentifikovat a analyzovat známá a předvídatelná nebezpečí související s jednotlivými prostředky,\nc)\nodhadovat a vyhodnocovat rizika vznikající při určeném použití a při důvodně předvídatelném nesprávném použití nebo s nimi související,\nd)\nvyloučit nebo kontrolovat rizika, jak je uvedeno v písmenu c) v souladu s požadavky bodu 4,\ne)\nvyhodnocovat dopad informací z výrobní fáze, zejména ze systému sledování po uvedení na trh, na nebezpečí a četnost jejich výskytu, na odhady s nimi souvisejících rizik, jakož i na celkové riziko, poměr přínosů a rizik a přijatelnost rizik, a\nf)\nna základě vyhodnocení dopadu informací uvedených v písmenu e) v případě potřeby pozměnit kontrolní opatření v souladu s požadavky bodu 4.\n4.   Opatření ke kontrole rizik, která výrobci zvolí při navrhování a výrobě prostředků, musí být v souladu se zásadami bezpečnosti a současně brát ohled na obecně uznávaný nejnovější vývoj. Za účelem snížení rizik musí výrobci řídit rizika tak, aby se zbytkové riziko spojené s každým nebezpečím a rovněž celkové zbytkové riziko považovalo za přijatelné. Při výběru nejvhodnějších řešení musí výrobci v uvedeném pořadí:\na)\nvyloučit nebo snížit na nejnižší možnou míru rizika prostřednictvím bezpečného návrhu a výroby,\nb)\nve vhodných případech přijmout odpovídající ochranná opatření, případně včetně výstražných zařízení, pokud jde o rizika, která nelze vyloučit, a\nc)\nposkytovat informace pro zajištění bezpečnosti (výstrahy/preventivní opatření/kontraindikace) a ve vhodných případech zajistit pro uživatele zaškolení.\nVýrobci musí informovat uživatele o veškerých přetrvávajících rizicích.\n5.   V rámci úsilí o vyloučení nebo snížení rizik spojených s chybou při používání výrobce:\na)\nsníží na nejnižší možnou míru rizika spojená s ergonomickými vlastnostmi prostředku a prostředí, v němž má být prostředek používán (návrh v zájmu bezpečnosti pacientů), a\nb)\nzváží technické znalosti, zkušenosti, vzdělání, proškolení a případně prostředí použití, jakož i zdravotní a fyzický stav určených uživatelů (návrh pro laické uživatele, profesionální uživatele, osoby s postižením nebo jiné uživatele).\n6.   Je-li prostředek vystaven zatížení, které může nastat za běžných podmínek použití, a je-li náležitě udržován v souladu s pokyny výrobce, nesmí dojít k nepříznivému ovlivnění jeho vlastností a funkční způsobilosti do té míry, že by tím po dobu životnosti prostředku uvedenou výrobcem mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo uživatele, případně dalších osob.\n7.   Prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby jejich vlastnosti a funkční způsobilost při určeném použití nebyly nepříznivě ovlivněny během přepravy nebo skladování, například vlivem výkyvů teploty a vlhkosti, pokud jsou zohledněny pokyny a informace poskytnuté výrobcem.\n8.   Všechna známá a předvídatelná rizika a veškeré nežádoucí účinky musí být minimalizovány a musí být přijatelné v porovnání s vyčíslenými potenciálními přínosy pro pacienty nebo uživatele, které vycházejí z určené funkční způsobilosti prostředku za běžných podmínek použití.\nKAPITOLA II\nPOŽADAVKY NA FUNKČNÍ ZPŮSOBILOST, NÁVRH A VÝROBU\n9.   Vlastnosti z hlediska funkční způsobilosti\n9.1.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byly vhodné pro účely podle čl. 2 bodu 2 stanovené výrobcem a z hlediska funkční způsobilosti, a to s ohledem na obecně uznávaný aktuální stav vývoje. Musí dosahovat funkční způsobilosti uváděné výrobcem, a případně zejména:\na)\nanalytické funkce, jako je analytická citlivost, analytická specificita, pravdivost (zkreslení), přesnost (opakovatelnost a reprodukovatelnost), správnost (vyplývající z pravdivosti a přesnosti), meze detekce a kvantifikace, rozsah měření, linearita, mezní hodnota, včetně určení vhodných kritérií pro odběr vzorků a řízení a kontrolu známých relevantních endogenních a exogenních interferencí, křížových reakcí, a\nb)\nklinické funkce, jako je diagnostická citlivost, diagnostická specificita, pozitivní prediktivní hodnota, negativní prediktivní hodnota, míra pravděpodobnosti, očekávané hodnoty v běžných a dotčených populacích.\n9.2.   Vlastnosti funkční způsobilosti prostředku musí zůstat zachovány po dobu životnosti prostředku uvedené výrobcem.\n9.3.   Pokud funkční způsobilost prostředku závisí na použití kalibrátorů nebo kontrolních materiálů, musí být zajištěna metrologická sledovatelnost hodnot přiřazených těmto kalibrátorům nebo kontrolním materiálům, a to prostřednictvím vhodných referenčních postupů měření nebo vhodných referenčních materiálů, které mají vyšší metrologický řád. Metrologická sledovatelnost hodnot přiřazených kalibrátorům a kontrolním materiálům se případně zajistí certifikovaným referenčním materiálům nebo referenčním postupům měření.\n9.4.   V případě, že mohou být vlastnosti a funkční způsobilost prostředku při použití prostředku v souladu s určeným použitím za běžných podmínek dotčeny, musí být zkontrolovány, pokud jde konkrétně o:\na)\nu prostředků pro sebetestování – funkční způsobilost dosaženou laiky;\nb)\nu prostředků pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta – funkční způsobilost dosaženou v relevantních prostředích (např. pacientův domov, jednotky intenzivní péče, vozidla lékařské záchranné služby).\n10.   Chemické, fyzikální a biologické vlastnosti\n10.1.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo zaručeno, že budou splňovat vlastnosti a požadavky na funkční způsobilosti uvedené v kapitole I.\nZvláštní pozornost musí být věnována možnosti zhoršení analytické funkce z důvodu fyzikální nebo chemické nekompatibility mezi použitými materiály a vzorky, analytem nebo markerem, který má být detekován, (např. biologickými tkáněmi, buňkami, tělními tekutinami a mikroorganismy) s ohledem na určený účel prostředku.\n10.2.   Prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby se minimalizovalo riziko vyplývající z kontaminantů a reziduí pro pacienty, s ohledem na určený účel prostředku, a pro osoby podílející se na dopravě, skladování a používání prostředků. Zvláštní pozornost musí být věnována tkáním, které jsou exponovány těmto kontaminantům a reziduím a délce trvání a četnosti expozice.\n10.3.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla na nejnižší prakticky dosažitelnou míru snížena rizika způsobená látkami nebo částicemi, včetně částeček oděru, produktů rozpadu a zbytků ze zpracování, které se mohou z prostředků uvolňovat. Zvláštní pozornost musí být věnována látkám, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, v souladu s přílohou VI části 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (1) a látkám s vlastnostmi, které narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí a v jejichž případě existují vědecké důkazy o pravděpodobných závažných účincích na lidské zdraví a které jsou identifikovány v souladu s postupem stanoveným v článku 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (2).\n10.4.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla na nejnižší možnou míru snížena rizika spojená s neúmyslným proniknutím látek do prostředku, a to s ohledem na prostředek a povahu prostředí, ve kterém má být používán.\n11.   Infekce a mikrobiologická kontaminace\n11.1.   Prostředky a jejich výrobní postupy musí být navrženy tak, aby se vyloučilo nebo na nejnižší možnou míru snížilo riziko infekce uživatele nebo případně jiných osob. Návrh prostředku musí:\na)\numožňovat jednoduchou a bezpečnou manipulaci,\nb)\nomezovat na nejnižší možnou míru jakýkoliv únik mikrobů z prostředku nebo expozici mikrobů během použití,\na v případě potřeby\nc)\nzamezit mikrobiální kontaminaci prostředku během použití a v případě nádob na vzorky riziku kontaminace vzorku.\n11.2.   Prostředky označené buď jako sterilní nebo jako prostředky ve zvláštním mikrobiálním stavu musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby bylo zajištěno, že pokud nebude poškozen obal, který zachovává jejich sterilitu a mikrobiální stav, zůstanou při dodržení podmínek dopravy a skladování uvedených výrobcem sterilní a že bude zachován jejich mikrobiální stav až do doby, než bude obal otevřen v místě použití.\n11.3.   Prostředky označené jako sterilní musí být zpracovány, vyrobeny, zabaleny a sterilizovány odpovídajícími validovanými metodami.\n11.4.   Prostředky, které mají být sterilizovány, musí být vyrobeny a zabaleny za odpovídajících a kontrolovaných podmínek a v odpovídajících a kontrolovaných zařízeních.\n11.5.   Obalové systémy pro nesterilní prostředky musí zachovávat neporušenost a čistotu výrobku a, mají-li být prostředky před použitím sterilizovány, musí tyto systémy minimalizovat riziko mikrobiální kontaminace. Obalový systém musí být vhodný s ohledem na sterilizační metodu uvedenou výrobcem.\n11.6.   Kromě symbolu použitého k označení sterility prostředku musí označení prostředku umožnit rozlišení mezi stejnými nebo podobnými prostředky uváděnými na trh ve sterilním i nesterilním stavu.\n12.   Prostředky obsahující materiály biologického původu\nPokud prostředky obsahují tkáně, buňky a látky zvířecího, lidského nebo mikrobiálního původu, provádí se výběr zdrojů, zpracování, konzervace a testování tkání, buněk a látek tohoto původu a manipulace s nimi, jakož i kontrolní postupy tak, aby byla pro uživatele nebo jinou osobu zajištěna bezpečnost.\nZejména musí být zajištěna bezpečnost, pokud jde o mikrobiální a jiné přenosné agens, zavedením validovaných metod odstraňování nebo inaktivace během výrobního postupu. Toto ustanovení se však nemusí použít na určité prostředky, pokud je aktivita mikrobiálních a jiných přenosných agens nedílnou součástí určeného účelu prostředku nebo v případě, že by postup odstraňování nebo inaktivace ohrozil funkční způsobilost prostředku.\n13.   Výroba prostředků a interakce s jejich prostředím\n13.1.   Je-li prostředek určen k použití v kombinaci s jinými prostředky nebo vybavením, musí být celá kombinace včetně propojovacího systému bezpečná a nesmí narušovat stanovené funkční způsobilosti prostředků. Každé omezení použití, které se použije na tyto kombinace, musí být uvedeno na označení nebo v návodu k použití.\n13.2.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla odstraněna nebo na nejnižší možnou míru snížena:\na)\nrizika poranění, v souvislosti s jejich fyzikálními vlastnostmi, včetně poměru objem/tlak, rozměrovými a případně i ergonomickými vlastnostmi;\nb)\nrizika spojená s důvodně předvídatelnými vnějšími vlivy nebo podmínkami prostředí, jako jsou magnetická pole, vnější elektrické a elektromagnetické vlivy, elektrostatický výboj, záření související s diagnostickými nebo léčebnými postupy, tlak, vlhkost, teplota, změny tlaku a zrychlení nebo interference rádiového signálu;\nc)\nrizika spojená s používáním prostředku, přichází-li do styku s materiály, tekutinami a látkami, včetně plynů, kterým je vystaven za běžných podmínek použití;\nd)\nrizika spojená s možnou negativní interakcí mezi softwarem a prostředím informačních technologií, v němž funguje a v němž dochází k interakci;\ne)\nrizika náhodného proniknutí látky do prostředku;\nf)\nrizika nesprávné identifikace vzorků a rizika chybných výsledků způsobených například matoucími barevnými nebo číselnými nebo znakovými kódy na nádobách na vzorky, odnímatelných částech nebo na příslušenstvích používaných s prostředky s cílem provést test nebo zkoušku určeným způsobem;\ng)\nrizika jakékoliv předvídatelné interference s jinými prostředky.\n13.3.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla při běžném použití i při výskytu jedné závady minimalizována rizika požáru nebo výbuchu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat prostředkům, jejichž určené použití zahrnuje expozici hořlavým či výbušným látkám nebo látkám, které by mohly způsobit vznícení, nebo které se používají ve spojení s těmito látkami.\n13.4.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby seřizování, kalibrace a údržba mohly být prováděny bezpečně a účinně.\n13.5.   Prostředky, které jsou určeny k fungování s jinými prostředky nebo výrobky, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby jejich interoperabilita a kompatibilita byly spolehlivé a bezpečné.\n13.6.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se usnadnila jejich bezpečná likvidace a bezpečná likvidace souvisejících odpadních látek uživatelem nebo jinou osobou. Za tímto účelem musí výrobci určit a otestovat postupy a opatření, v jejichž důsledku lze jejich prostředky po použití bezpečně zlikvidovat. Tyto postupy musí být popsány v návodech k použití.\n13.7   Stupnice pro měření, monitorování nebo zobrazování (včetně změny barvy a jiných optických indikátorů) musí být navrženy a vyrobeny v souladu s ergonomickými zásadami, s přihlédnutím k určenému účelu, uživatelům a podmínkám prostředí, v němž mají být prostředky používány.\n14.   Prostředky s měřicí funkcí\n14.1.   Prostředky, které mají primární analytickou měřicí funkci, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby zajišťovaly přiměřenou analytickou funkci v souladu s přílohou I bodem 9.1 písm. a), s ohledem na určený účel prostředku.\n14.2.   Výsledky měření vykonaných pomocí prostředků s měřicí funkcí musí být vyjádřeny v zákonných jednotkách v souladu s ustanoveními směrnice Rady 80/181/EHS (3).\n15.   Ochrana před zářením\n15.1.   Prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby expozice uživatelů nebo jiných osob záření (žádoucímu, nežádoucímu, náhodnému nebo rozptýlenému) byla snížena na nejnižší možnou míru, a to způsobem, který je v souladu s určeným účelem, aniž by tím bylo omezeno použití odpovídajících stanovených úrovní záření pro diagnostické účely.\n15.2.   Pokud jsou prostředky určeny k emitování nebezpečného nebo potenciálně nebezpečného ionizujícího nebo neionizujícího záření, musí být nejvyšší možnou měrou:\na)\nnavrženy a vyrobeny tak, aby bylo zaručeno, že vlastnosti a množství emitovaného záření lze kontrolovat nebo upravovat, a\nb)\nopatřeny optickými displeji nebo zvukovými výstrahami upozorňujícími na tyto emise.\n15.3.   Návody k použití prostředků emitujících nebezpečné nebo potenciálně nebezpečné záření musí obsahovat podrobné informace o povaze emitovaného záření, prostředcích k ochraně uživatele a o způsobech, jak zamezit nesprávnému použití a na nejnižší možnou míru a co nejvhodnějším způsobem snížit rizika plynoucí z instalace. Uvedeny musí být rovněž informace o přijatelnosti a testování funkční způsobilosti, o kritériích přijatelnosti a postupu údržby.\n16.   Elektronické programovatelné systémy – prostředky obsahující elektronické programovatelné systémy a software, který je prostředkem sám o sobě\n16.1.   Prostředky obsahující elektronický programovatelný systém, včetně softwaru, nebo software, který je prostředkem sám o sobě, musí být navrženy tak, aby byla zajištěna opakovatelnost, spolehlivost a funkční způsobilost v souladu s určeným použitím. Při výskytu jedné závady je třeba přijmout vhodná opatření k odstranění nebo snížení následných rizik na nejnižší možnou míru nebo možnost zhoršení funkční způsobilosti.\n16.2.   U prostředků, které obsahují software, nebo u softwaru, který je prostředkem sám o sobě, musí být software navržen a vyroben v souladu s nejnovějším vývojem s přihlédnutím k zásadám životního cyklu vývoje softwaru, řízení rizik, včetně bezpečnosti informací, ověřování a validace.\n16.3.   Software uvedený v tomto bodu, který je určen k použití v kombinaci s mobilními počítačovými platformami, musí být navržen a vyroben s ohledem na specifické vlastnosti mobilní platformy (např. velikost a kontrastní poměr obrazovky) a na vnější faktory související s jejich použitím (proměnlivé prostředí, pokud jde o úroveň světla nebo hluku).\n16.4.   Výrobce musí stanovit minimální požadavky na hardware, vlastnosti sítí informačních technologií a bezpečnostní opatření v oblasti informačních technologií, včetně ochrany proti neoprávněnému přístupu, nezbytné k používání softwaru v souladu se zamýšleným účelem.\n17.   Prostředky připojené ke zdroji energie nebo vybavené zdrojem energie\n17.1.   V případě prostředků připojených ke zdroji energie nebo vybavených zdrojem energie je třeba při výskytu jedné závady přijmout vhodná opatření k odstranění nebo snížení následných rizik na nejnižší možnou míru.\n17.2.   Prostředky, u nichž bezpečnost pacienta závisí na vnitřním zdroji napájení, musí být vybaveny zařízením, které umožní určit stav tohoto zdroje napájení a náležitě varuje nebo signalizuje, pokud kapacita zdroje napájení dosáhne kritické úrovně. V případě potřeby musí k tomuto varování či signalizaci dojít ještě předtím, než zdroj napájení dosáhne kritické úrovně.\n17.3.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se omezilo na nejnižší možnou míru riziko vzniku elektromagnetické interference, která by mohla narušit fungování dotčeného prostředku či jiných prostředků nebo zařízení v určeném prostředí.\n17.4.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby měly úroveň vnitřní odolnosti vůči elektromagnetickému rušení dostatečnou k tomu, aby mohly fungovat v souladu s určeným účelem.\n17.5.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo za předpokladu správné instalace a údržby podle pokynů výrobce pokud možno vyloučeno riziko náhodného úrazu uživatele nebo jakékoliv jiné osoby elektrickým proudem při běžném použití prostředku i při výskytu jediné závady v prostředku.\n18.   Ochrana před riziky souvisejícími s mechanickými a tepelnými vlastnostmi\n18.1.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena ochrana uživatelů a jiných osob před riziky souvisejícími s mechanickými vlastnostmi prostředků.\n18.2.   Prostředky musí být za předvídaných podmínek provozu dostatečně stabilní. Musí být schopné odolávat namáhání v předpokládaném provozním prostředí a musí si tuto odolnost zachovat po dobu své předpokládané životnosti, pokud jsou dodržovány veškeré požadavky týkající se kontroly a údržby uvedené výrobcem.\n18.3.   Pokud existují rizika spojená s přítomností pohyblivých částí, s rozlomením nebo odpojením nebo únikem látek, musí být zahrnuta příslušná ochranná opatření.\nVeškeré kryty nebo jiné ochranné mechanismy, které jsou součástí prostředku z důvodu ochrany, obzvláště před pohyblivými částmi, musí být bezpečné a nesmí bránit přístupu k prostředku při běžném provozu ani omezovat pravidelnou údržbu prostředku podle určení výrobce.\n18.4.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo na nejnižší možnou úroveň sníženo riziko vyplývající z vibrací vyvolaných těmito prostředky, a to s ohledem na technický pokrok a dostupné prostředky k omezení těchto vibrací, zejména u jejich zdroje, pokud tyto vibrace nejsou součástí stanovené funkční způsobilosti prostředků.\n18.5.   Prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo na nejnižší možnou úroveň sníženo riziko vyplývající z hluku, který emitují, a to s ohledem na technický pokrok a dostupné prostředky k omezení hluku, zejména u jeho zdroje, pokud emitovaný hluk není součástí stanovené funkční způsobilosti prostředků.\n18.6.   Koncové a připojovací části ke zdrojům elektrické energie, plynu nebo hydraulické a pneumatické energie, se kterými musí uživatel nebo jiná osoba manipulovat, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla minimalizována veškerá možná rizika.\n18.7.   Chyby, které by mohly vzniknout při instalaci či opětovné instalaci určitých částí před použitím nebo během něj a mohly by být zdrojem rizika, se vyloučí při návrhu a konstrukci těchto částí nebo, pokud se to nepodaří, za pomoci informací uvedených na samotných částech nebo na jejich krytech.\nJe-li pro zabránění rizika nutno znát směr pohybu pohyblivých částí, je tato informace uvedena také na těchto částech nebo na jejich krytech.\n18.8.   Přístupné části prostředků (s výjimkou částí nebo míst určených k dodávání tepla nebo k dosažení stanovených teplot) a jejich okolí nesmí dosahovat za běžných podmínek použití potenciálně nebezpečných teplot.\n19.   Ochrana před riziky, která představují prostředky určené pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta\n19.1.   Prostředky určené pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí být navrženy a vyrobeny tak, aby fungovaly odpovídajícím způsobem v souladu se svým určeným účelem, s přihlédnutím k dovednostem určeného uživatele a k prostředkům, které má k dispozici, a k vlivu způsobenému odlišnostmi, které lze důvodně očekávat, pokud jde o postupy v prostředí určeného uživatele. Informace a pokyny poskytnuté výrobcem musí být pro určeného uživatele lehce srozumitelné a snadno použitelné tak, aby bylo možné správně interpretovat výsledky poskytnuté prostředkem a zamezit zavádějícím informacím. V případě vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí být v informacích a pokynech poskytnutých výrobcem jasně uvedena úroveň proškolení, kvalifikací nebo zkušeností vyžadovaných u uživatele.\n19.2.   Prostředky určené pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí být navrženy a vyrobeny tak, aby\na)\nbylo zajištěno, že určený uživatel bude moci prostředek ve všech fázích postupu bezpečně a přesně používat, a to případně po odpovídajícím proškolení nebo poskytnutí odpovídajících informací, a\nb)\nbylo na co nejnižší míru sníženo riziko chyby určeného uživatele při manipulaci s prostředkem a případně se vzorkem a také při interpretaci výsledků.\n19.3.   Prostředky určené pro sebetestování a vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí, kde je to proveditelné, zahrnovat postup, jehož prostřednictvím může určený uživatel:\na)\nověřit, že v době použití bude prostředek fungovat tak, jak určil výrobce, a\nb)\nbýt varován, pokud prostředek neposkytl platný výsledek.\nKAPITOLA III\nPOŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE INFORMACÍ POSKYTOVANÝCH SPOLU S PROSTŘEDKEM\n20.   Označení a návod k použití\n20.1.   Obecné požadavky týkající se informací poskytovaných výrobcem\nKe každému prostředku musí být přiloženy informace nutné k identifikaci prostředku a jeho výrobce a veškeré údaje o bezpečnosti a funkční způsobilosti, které jsou relevantní pro uživatele nebo případně další osoby. Tyto informace mohou být uvedeny na samotném prostředku, na obalu nebo v návodu k použití a, pokud má výrobce internetové stránky, jsou na nich k dispozici a aktualizovány, přičemž se zohlední tato pravidla:\na)\nMédium, formát, obsah, čitelnost a umístění označení a návodu k použití musí odpovídat konkrétnímu prostředku, jeho určenému účelu a technickým znalostem, zkušenostem, vzdělání nebo odborné přípravě určeného uživatele nebo uživatelů. Zejména návod k použití musí být napsán způsobem srozumitelným pro určeného uživatele a případně doplněn o nákresy a schémata.\nb)\nInformace požadované na označení musí být uvedeny na samotném prostředku. Pokud to není proveditelné nebo vhodné, některé nebo všechny informace mohou být uvedeny na obalu každé jednotky. Pokud není individuální plné označení každé jednotky prakticky proveditelné, musí být informace uvedeny na obalu většího počtu prostředků.\nc)\nOznačení musí být provedeno ve formátu čitelném lidským okem a může být doplněno strojově čitelnými informacemi, například radiofrekvenční identifikací („RFID“) nebo čárovými kódy.\nd)\nNávod k použití se poskytuje společně s prostředky. V řádně odůvodněných a výjimečných případech se však návod k použití nevyžaduje nebo může být zkrácen, pokud lze prostředek používat bezpečně a podle určení výrobce bez jakéhokoliv takového návodu k použití.\ne)\nPokud se jednomu uživateli nebo na jedno místo dodává větší počet prostředků, s výjimkou prostředků určených pro sebetestování nebo pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta, lze poskytnout jedinou kopii návodu k použití, pokud s tím souhlasí kupující, který může v každém případě požádat o bezplatné poskytnutí dalších kopií.\nf)\nPokud je prostředek určen pouze pro profesionální použití, lze návod k použití uživateli poskytnout v jiném formátu než na papíře (např. v elektronickém formátu) s výjimkou případu, kdy je prostředek určen pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta.\ng)\nZbytková rizika, o kterých musí být uživatel nebo jiná osoba informováni, musí být uvedena v informacích dodávaných výrobcem jakožto omezení, kontraindikace, předběžná opatření nebo výstrahy.\nh)\nTam, kde je to vhodné, mají informace uvedené výrobcem podobu mezinárodně uznávaných symbolů, a to s přihlédnutím k určeným uživatelům. Každý použitý symbol nebo každá použitá identifikační barva musí být v souladu s harmonizovanými normami nebo společnými specifikacemi. V oblastech, pro které žádné harmonizované normy ani společné specifikace neexistují, musí být symboly a barvy popsány v dokumentaci dodávané s prostředkem.\ni)\nU prostředků obsahujících látku nebo směs, která může být považována za nebezpečnou s ohledem na povahu a množství jejích složek a formu, v níž se vyskytují, se použijí příslušné požadavky na výstražné symboly nebezpečnosti a na označování podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Pokud pro nedostatek místa nelze umístit všechny informace na samotný prostředek nebo na jeho označení, umístí se příslušné výstražné symboly nebezpečnosti na označení a ostatní informace požadované nařízením (ES) č. 1272/2008 se uvedou v návodech k použití.\nj)\nUstanovení nařízení (ES) č. 1907/2006 vztahující se k bezpečnostním listům se použijí, pokud nejsou veškeré podstatné související informace dostupné již v návodu k použití.\n20.2.   Informace na označení\nOznačení musí obsahovat všechny tyto údaje:\na)\nnázev nebo obchodní název prostředku;\nb)\núdaje, které uživatel nezbytně potřebuje k tomu, aby mohl identifikovat prostředek a určený účel prostředku, pokud není uživateli zřejmý;\nc)\njméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka výrobce a adresa jeho registrovaného místa podnikání;\nd)\npokud má výrobce své registrované místo podnikání mimo Unii, jméno jeho zplnomocněného zástupce a adresa jeho registrovaného místa podnikání;\ne)\núdaj o tom, že prostředek je diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, nebo v případě, že je prostředek „prostředkem pro studii funkční způsobilosti“, údaj o této skutečnosti;\nf)\nčíslo šarže nebo sériové číslo prostředku, před kterým jsou uvedena slova „ČÍSLO ŠARŽE“ nebo „SÉRIOVÉ ČÍSLO“ nebo případně rovnocenný symbol;\ng)\nnosič UDI podle článku 24 a přílohy VI části C;\nh)\njednoznačný údaj o lhůtě pro bezpečné použití prostředku bez zhoršení jeho funkční způsobilosti, vyjádřený přinejmenším ve formátu rok, měsíc a případně den, v uvedeném pořadí;\ni)\npokud není uveden žádný údaj o datu, do kterého smí být prostředek bezpečně používán, datum výroby. Toto datum výroby může být zahrnuto jako součást čísla šarže nebo sériového čísla, pokud je datum zřetelně rozlišitelné;\nj)\npřípadně údaj o čistém množství obsahu, vyjádřený hmotností nebo objemem nebo počtem nebo jakoukoliv kombinací těchto veličin nebo jiným způsobem, který přesně označuje obsah balení;\nk)\núdaj o jakýchkoliv použitelných zvláštních podmínkách pro skladování a/nebo manipulaci;\nl)\npřípadně údaj o sterilním stavu prostředku a sterilizační metodě nebo údaj uvádějící jakýkoliv zvláštní mikrobiální stav nebo stupeň čistoty;\nm)\nvýstrahy nebo předběžná opatření, která je třeba přijmout a o kterých musí být uživatel prostředku nebo jakákoliv jiná osoba neprodleně informováni. Tyto informace se mohou omezit na minimum, ale v tom případě musí být podrobnější informace uvedeny v návodu k použití, a to s přihlédnutím k určeným uživatelům;\nn)\npokud není návod k použití prostředku poskytnut v tištěné podobě, jak je uvedeno v bodu 20.1 písm. f), údaj týkající se jeho přístupnosti (nebo dostupnosti) a případě adresa internetových stránek, kde je možné jej nalézt;\no)\nv případě potřeby jakékoliv zvláštní návody k použití;\np)\npokud je prostředek určen pro jedno použití, údaj o této skutečnosti. Údaj výrobce o jednom použití musí být v rámci celé Unie jednotný;\nq)\npokud je prostředek určen pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta, údaj o této skutečnosti;\nr)\npokud nejsou rychlé zkoušky určeny pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta, výslovné vyloučení těchto druhů testování;\ns)\npokud soupravy prostředků obsahují jednotlivá činidla a předměty, které jsou dostupné jako samostatné prostředky, pak každý z těchto prostředků musí být v souladu s požadavky na označování uvedenými v tomto bodu a s požadavky tohoto nařízení;\nt)\nprostředky a samostatné součásti musí být označeny, případně s ohledem na šarže, aby bylo možné učinit všechny odpovídající kroky ke zjištění veškerých potenciálních rizik, které prostředky a jejich oddělitelné součásti představují. V míře, v níž je to prakticky proveditelné a vhodné, musí být informace uvedeny na prostředku samotném nebo případně na prodejním obalu;\nu)\noznačení prostředků pro sebetestování musí obsahovat tyto údaje:\ni)\ndruh vzorku nebo vzorků nezbytných k provedení testu (např. krev, moč nebo sliny);\nii)\nnezbytnost dalších materiálů pro zajištění řádného fungování testu;\niii)\nkontaktní údaje pro poskytnutí dalšího poradenství a pomoci.\nNázev prostředků pro sebetestování nesmí zohledňovat jiný určený účel než účel stanovený výrobcem.\n20.3.   Informace na obalu, který zachovává sterilní podmínky prostředku (dále jen „sterilní obal“)\nNa sterilním obalu musí být uvedeny tyto údaje:\na)\noznačení umožňující považovat sterilní obal za sterilní,\nb)\nprohlášení o sterilitě prostředku,\nc)\nzpůsob sterilizace,\nd)\njméno a adresa výrobce,\ne)\npopis prostředku,\nf)\nměsíc a rok výroby,\ng)\njednoznačný údaj o lhůtě pro bezpečné použití prostředku vyjádřený přinejmenším ve formátu roku a měsíce, a případně dne, v uvedeném pořadí a\nh)\npokyn ověřit v návodu k použití, co je třeba dělat v případě, že je sterilní obal před použitím poškozen nebo neúmyslně otevřen.\n20.4.   Informace v návodu k použití\n20.4.1.   Návod k použití musí obsahovat všechny tyto údaje:\na)\nnázev nebo obchodní název prostředku;\nb)\núdaje nezbytně nutné pro uživatele k jednoznačné identifikaci prostředku;\nc)\nurčený účel prostředku;\ni)\nco se zjišťuje nebo měří,\nii)\njeho funkci (např. screening, monitorování, stanovení diagnózy nebo pomoc při stanovení diagnózy, prognózy, predikce, doprovodná diagnostika),\niii)\nkonkrétní informace, které mají být poskytovány v souvislosti s těmito aspekty:\n—\nfyziologický nebo patologický stav;\n—\nvrozená tělesná nebo mentální postižení;\n—\npredispozice k určitému zdravotnímu stavu nebo nemoci;\n—\nstanovení bezpečnosti a kompatibility s potenciálními příjemci;\n—\npředvídání reakce nebo reakcí na léčbu;\n—\nstanovení nebo monitorování léčebných opatření;\niv)\nzda je automatický, či nikoliv,\nv)\nzda je kvalitativní, semikvantitativní nebo kvantitativní,\nvi)\npožadovaný typ vzorku nebo vzorků,\nvii)\npřípadně populace určená k testování a\nviii)\nu doprovodné diagnostiky, mezinárodní nechráněný název (INN) souvisejícího léčivého přípravku, na který je doprovodný test zaměřen;\nd)\núdaj o tom, že prostředek je diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, nebo v případě, že je prostředek „prostředkem pro studii funkční způsobilosti“, údaj o této skutečnosti;\ne)\npříslušný určený uživatel, případně (např. sebetestování, testování v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta a profesionální použití v laboratoři, zdravotničtí pracovníci);\nf)\nprincip testu;\ng)\npopis kalibrátorů a kontrol a jakékoliv omezení při jejich použití (např. vhodný pouze pro speciální nástroj);\nh)\npopis činidel a jakékoliv omezení při jejich použití (např. vhodný pouze pro speciální nástroj) a složení výsledku reakce činidla podle povahy a množství nebo koncentrace aktivní složky nebo složek činidla nebo činidel nebo celku a případně vyjádření, že prostředek obsahuje další složky, které mohou ovlivnit měření;\ni)\nseznam poskytnutých materiálů a seznam nutných speciálních materiálů, které poskytnuty nejsou;\nj)\nv případě prostředků určených pro použití v kombinaci s jinými prostředky nebo všeobecně používaným zařízením nebo v případě prostředků do jiných prostředků nebo uvedených zařízení instalovaných nebo s nimi spojených:\n—\ninformace k identifikaci takových prostředků nebo takového zařízení, aby se docílilo jejich validované a bezpečné kombinace, včetně hlavních vlastností z hlediska funkční způsobilosti, a/nebo\n—\ninformace o veškerých známých omezeních kombinací prostředků a zařízení;\nk)\núdaj o jakýchkoliv platných zvláštních podmínkách pro skladování, jako například teplota, světlo, vlhkost atd. nebo pro manipulaci;\nl)\nstabilita během používání, která může zahrnovat podmínky a dobu skladování po prvním otevření primárního obalu, spolu s podmínkami pro skladování a stabilitou pracovních roztoků, kde je to vhodné;\nm)\npokud je prostředek dodáván jako sterilní, údaj o jeho sterilním stavu a sterilizační metodě a pokyny pro případ poškození sterilního obalu před použitím;\nn)\ninformace umožňující uživateli být obeznámen s veškerými výstrahami, předběžnými opatřeními, opatřeními, která mají být přijata, a omezeními použití, pokud jde o dotčený prostředek. Tyto informace musí případně zahrnovat:\ni)\nvýstrahy, předběžná opatření nebo opatření, která mají být přijata v případě poruchy prostředku nebo zhoršení jeho funkce, což naznačují změny v jeho vzhledu, které mohou ohrozit jeho funkční způsobilost;\nii)\nvýstrahy, předběžná opatření nebo opatření, která mají být přijata, s ohledem na expozici důvodně předvídatelným vnějším vlivům nebo podmínkám prostředí, jako jsou magnetická pole, vnější elektrické a elektromagnetické vlivy, elektrostatický výboj, záření související s diagnostickými nebo léčebnými postupy, tlak, vlhkost nebo teplota;\niii)\nvýstrahy, preventivní opatření nebo opatření, která mají být přijata s ohledem na rizika interference, která představuje důvodně předvídatelná přítomnost prostředku při specifických diagnostických vyšetřeních, hodnoceních, terapeutickém ošetření či jiných postupech, jako například elektromagnetická interference emitovaná prostředkem, která má vliv na jiné zařízení;\niv)\npreventivní opatření týkající se materiálů začleněných do prostředku, které obsahují karcinogenní a mutagenní látky nebo látky toxické pro reprodukci či látky narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí nebo se z těchto látek skládají nebo které by mohly způsobit senzibilizaci či alergickou reakci pacienta nebo uživatele;\nv)\npokud je prostředek určen pro jedno použití, údaj o této skutečnosti. Údaj výrobce o jednom použití musí být v rámci celé Unie jednotný;\nvi)\npokud je prostředek určen k opakovanému použití, informace o vhodných postupech, které opakované použití dovolují, včetně čištění, dezinfekce, dekontaminace, balení, a případně o validované metodě nové sterilizace. Musí být poskytnuty informace k identifikaci toho, že by prostředek již neměl být opakovaně používán, jako například známky degradace materiálu nebo maximální počet přípustných opakovaných použití;\no)\njakékoliv výstrahy nebo předběžná opatření týkající se potenciálně infekčního materiálu, který je obsažen v prostředku;\np)\npřípadně požadavky na zvláštní prostory, jako například čisté prostředí, nebo zvláštní odbornou přípravu, jako například v oblasti radiační bezpečnosti, nebo konkrétní kvalifikace určeného uživatele prostředku;\nq)\npodmínky pro odběr a přípravu vzorku a manipulaci s ním;\nr)\núdaje o každé úpravě nebo přípravné manipulaci předtím, než je prostředek připraven k použití, jako například sterilizace, závěrečná kompletace, kalibrace atd., a to u prostředku, který má být používán v souladu s účelem určeným výrobcem;\ns)\ninformace nutné pro ověření toho, zda je prostředek řádně instalován a je připraven k bezpečnému fungování a podle určení výrobce a případně také:\n—\npodrobné údaje o způsobu a četnosti preventivní a pravidelné údržby, včetně čištění a dezinfekce;\n—\núdaj o jakýchkoliv spotřebních součástech a o způsobu jejich nahrazování;\n—\ninformace o jakékoliv kalibraci nutné k zajištění toho, aby prostředek fungoval správně a bezpečně po celou určenou dobu jeho životnosti;\n—\nmetody ke snížení rizik hrozících osobám, které se podílejí na instalaci, kalibraci nebo servisu prostředků;\nt)\npřípadně doporučení pro postupy kontroly kvality;\nu)\nmetrologická sledovatelnost hodnot přiřazených kalibrátorům a kontrolním materiálům, včetně identifikace příslušných použitých referenčních materiálů nebo referenčních postupů měření vyššího řádu, a informace o maximálních (interně povolených) odchylkách mezi šaržemi poskytnuté spolu s příslušnými číselnými údaji a měrnými jednotkami;\nv)\npostup zkoušky včetně výpočtů a interpretace výsledků a v relevantních případech to, zda je třeba zvážit provedení nějakého potvrzujícího testu; ve vhodných případech musí být návod k použití doplněn informacemi ohledně odchylek mezi šaržemi poskytnutými spolu s příslušnými číselnými údaji a měrnými jednotkami;\nw)\nvlastnosti analytické funkce, jako je analytická citlivost, analytická specificita, pravdivost (zkreslení), přesnost (opakovatelnost a reprodukovatelnost), správnost (vyplývající z pravdivosti a přesnosti), meze detekce a rozsah měření, (informace potřebné ke kontrole známých relevantních interferencí, křížových reakcí a omezení metody), rozsah měření, linearita a informace o použití dostupných referenčních postupů a materiálů měření ze strany uživatele;\nx)\nvlastnosti z hlediska klinické funkce, jak jsou definovány v bodu 9.1 této přílohy;\ny)\nmatematický přístup, na jehož základě je proveden výpočet analytického výsledku;\nz)\npřípadně vlastnosti z hlediska klinické funkce, jako je prahová hodnota, diagnostická citlivost a diagnostická specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota;\naa)\npřípadně referenční intervaly v běžných a dotčených populacích;\nab)\ninformace o rušivých látkách nebo omezeních (např. vizuální důkaz hyperlipidemie nebo hemolýzy, stáří vzorku), jež mohou ovlivnit funkční způsobilost prostředku;\nac)\nvýstrahy nebo preventivní opatření, které mají být přijaty, za účelem usnadnění bezpečné likvidace prostředku, jeho příslušenství a spotřebních materiálů používaných spolu s ním, pokud existují. Tyto informace musí případně zahrnovat:\ni)\nnebezpečí infekce nebo mikrobiální nebezpečí, jako například spotřební materiály kontaminované potenciálně infekčními látkami lidského původu;\nii)\nnebezpečí pro životní prostředí, jako například baterie nebo materiály emitující potenciálně nebezpečné úrovně záření;\niii)\nfyzikální nebezpečí (např. výbuch).\nad)\njméno, registrované obchodní jméno nebo registrovaná ochranná známka výrobce a adresa jeho registrovaného místa podnikání, na níž jej lze kontaktovat a kde jej lze nalézt, spolu s telefonním nebo faxovým číslem či internetovými stránkami, kde lze získat technickou pomoc;\nae)\ndatum vydání návodu k použití nebo, v případě revize, datum vydání a identifikátor poslední revize návodu k použití s jasným vyznačením provedených změn;\naf)\npoznámka pro uživatele o tom, že jakákoliv závažná nežádoucí příhoda, ke které došlo v souvislosti s dotčeným prostředkem, musí být hlášena výrobci a příslušnému orgánu členského státu, v němž je uživatel nebo pacient usazen;\nag)\npokud soupravy prostředků obsahují jednotlivá činidla a předměty, které mohou být dostupné jako samostatné prostředky, pak každý z těchto prostředků musí být v souladu s požadavky na návod k použití uvedenými v tomto bodu a s požadavky tohoto nařízení;\nah)\nv případě prostředků obsahujících elektronické programovatelné systémy, včetně softwaru, nebo software, který je prostředkem sám o sobě, minimální požadavky na hardware, vlastnosti sítí informačních technologií a bezpečnostní opatření v oblasti informačních technologií, včetně ochrany proti neoprávněnému přístupu, nezbytné k používání softwaru v souladu se zamýšleným účelem.\n20.4.2.   Kromě toho musí být návod k použití u prostředků určených pro sebetestování v souladu se všemi těmito zásadami:\na)\nmusí být uvedeny podrobnosti ohledně postupu testu, včetně jakékoliv přípravy činidel, odběru vzorků nebo přípravy a informací o tom, jak test provádět a jak interpretovat výsledky;\nb)\nkonkrétní podrobné údaje mohou být vynechány, pokud jsou ostatní informace dodané výrobcem dostatečné k tomu, aby mohl uživatel prostředek použít a aby porozuměl výsledku nebo výsledkům získaným prostřednictvím prostředku;\nc)\ninformace týkající se určeného účelu prostředku musí být dostatečné k tomu, aby mohl uživatel porozumět léčebným souvislostem a aby určený uživatel mohl správně interpretovat výsledky;\nd)\nvýsledky musí být vyjadřovány a předloženy způsobem, který je určenému uživateli snadno srozumitelný;\ne)\nuživatel musí být informován o tom, jak postupovat (v případě pozitivních, negativních nebo nejasných výsledků), o omezeních testu a o možnosti získání falešně pozitivního nebo falešně negativního výsledku. Musí být také poskytnuty informace o jakýchkoliv faktorech, které mohou výsledek testu ovlivnit, jako například věk, pohlaví, menstruace, infekce, cvičení, hladovění, dieta nebo medikace;\nf)\nposkytované informace musí obsahovat zřetelné upozornění, že by uživatel neměl činit žádné závěry o jejich zdravotním dopadu bez předchozí porady s příslušným zdravotnickým pracovníkem, informace o účincích a prevalenci nemoci a případně informace specifické pro členský stát nebo státy, v nichž je prostředek uveden na trh, o tom, kde může uživatel získat další poradenství, jako například vnitrostátní informační linky, internetové stránky;\ng)\nv případě prostředků určených pro sebetestování používaných za účelem monitorování dříve diagnostikované probíhající nemoci nebo zdravotního stavu musí tyto informace specifikovat, že pacient by měl změnit způsob léčby pouze tehdy, pokud byl v tomto smyslu náležitě proškolen.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3).\n(3)  Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40).\nPŘÍLOHA II\nTECHNICKÁ DOKUMENTACE\nTechnická dokumentace a případně její souhrn, který má vyhotovit výrobce, se musí předložit jasným, přehledným a jednoznačným způsobem umožňujícím snadné vyhledávání a musí obsahovat zejména prvky uvedené v této příloze.\n1.   POPIS A SPECIFIKACE PROSTŘEDKU, VČETNĚ JEHO VARIANT A PŘÍSLUŠENSTVÍ\n1.1.   Popis a specifikace prostředku\na)\nnázev nebo obchodní název výrobku a celkový popis prostředku, včetně jeho určeného účelu a určených uživatelů;\nb)\nzákladní UDI-DI podle přílohy VI části C přidělený výrobcem dotčenému prostředku, jakmile bude identifikace tohoto prostředku založena na systému UDI, a pokud tomu tak není, zřetelná identifikace prostřednictvím kódu výrobku, katalogového čísla nebo jiného jednoznačného odkazu umožňujícího vysledovatelnost;\nc)\nurčený účel prostředku, který může zahrnovat tyto informace:\ni)\nco se zjišťuje nebo měří;\nii)\njeho funkci, jako například screening, monitorování, diagnostika nebo pomoc při diagnostice, prognóza, predikce, doprovodná diagnostika;\niii)\nkonkrétní nemoc, zdravotní stav nebo sledovaný rizikový faktor, které mají být zjištěny, definovány nebo diferencovány;\niv)\nzda je automatický, či nikoliv;\nv)\nzda je kvalitativní, semikvantitativní nebo kvantitativní;\nvi)\npožadovaný typ vzorku nebo vzorků;\nvii)\npřípadně populace určená k testování;\nviii)\nurčený uživatel;\nix)\nv případě doprovodné diagnostiky kromě toho i příslušná cílová populace a související léčivý přípravek nebo přípravky;\nd)\npopis principu zkušební metody nebo principů fungování nástroje;\ne)\nzdůvodnění kvalifikace výrobku jakožto prostředku;\nf)\nriziková třída prostředku a odůvodnění klasifikačního pravidla nebo pravidel použitých v souladu s přílohou VIII;\ng)\npopis součástí a případně popis reaktivních složek příslušných součástí, jako jsou protilátky, antigeny, primery nukleových kyselin;\na případně:\nh)\npopis odběru vzorků a transportních materiálů poskytovaných s prostředkem nebo popis specifikací doporučených pro použití;\ni)\nv případě nástrojů pro automatizované zkoušky: popis příslušných vlastností zkoušek nebo speciálních zkoušek;\nj)\nv případě automatizovaných zkoušek: popis příslušných vlastností nástrojového vybavení nebo speciálního nástrojového vybavení;\nk)\npopis jakéhokoliv softwaru, který má být použit s prostředkem;\nl)\npopis nebo úplný seznam různých konfigurací/variant prostředku, které jsou určeny k dodání na trh;\nm)\npopis příslušenství prostředku, jiných prostředků a jiných výrobků, které nejsou prostředky a které jsou určeny k použití v kombinaci s tímto prostředkem.\n1.2.   Odkaz na předchozí a podobné generace prostředku\na)\npřehled týkající se předchozí generace nebo generací prostředku vyrobeného daným výrobcem, pokud takové prostředky existují;\nb)\npřehled zjištěných podobných prostředků dostupných v Unii nebo na mezinárodních trzích, pokud takové prostředky existují.\n2.   INFORMACE, KTERÉ MÁ POSKYTNOUT VÝROBCE\nÚplný soubor\na)\noznačení na prostředku a jeho obalu, např. jednotkový obal, prodejní obal, přepravní obal v případě zvláštních podmínek zacházení, v jazycích přípustných v členských státech, v nichž se má prostředek prodávat;\nb)\nnávod k použití v jazycích přípustných v členských státech, v nichž se má prostředek prodávat.\n3.   INFORMACE O NÁVRHU A VÝROBĚ\n3.1.   Informace o návrhu\nInformace, které umožňují pochopení jednotlivých fází navrhování prostředku, musí obsahovat:\na)\npopis zásadních složek prostředku, jako jsou protilátky, antigeny, enzymy a primery nukleových kyselin, poskytovaných s prostředkem nebo doporučených pro použití s prostředkem;\nb)\nu nástrojů popis hlavních subsystémů, analytické technologie (např. zásady fungování, kontrolní mechanismy), speciální hardware a software;\nc)\nu nástrojů a softwaru přehled celého systému;\nd)\nu softwaru popis metodiky interpretace údajů, tedy algoritmus;\ne)\nu prostředků určených pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta popis aspektů návrhu, které tyto prostředky činí vhodnými pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta.\n3.2.   Informace o výrobě\na)\nInformace, které umožňují pochopení výrobních postupů, jako je výroba, montáž, výstupní kontrola výrobku a balení dokončeného prostředku. Podrobnější informace se poskytují pro účely auditu systému řízení kvality nebo jiných použitelných postupů posuzování shody;\nb)\nidentifikace všech míst, včetně dodavatelů a subdodavatelů, kde se provádějí činnosti související s výrobou.\n4.   OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A FUNKČNÍ ZPŮSOBILOST\nDokumentace musí obsahovat informace umožňující prokázání shody s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I, které jsou použitelné na daný prostředek a zohledňují jeho určený účel, včetně odůvodnění, validace a ověření řešení zvolených za účelem splnění uvedených požadavků. Toto prokázání shody musí rovněž zahrnovat:\na)\nobecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost, které se použijí na prostředek, a vysvětlení, proč se nepoužijí jiné požadavky;\nb)\nmetodu nebo metody použité pro účely prokázání shody s každým příslušným obecným požadavkem na bezpečnost a funkční způsobilost;\nc)\nharmonizované normy, společné specifikace nebo jiná řešení, které byly použity;\nd)\npřesnou identitu kontrolovaných dokumentů poskytujících doklad o shodě s každou harmonizovanou normou, společnými specifikacemi nebo jinou uplatněnou metodou k prokázání shody s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost. Informace uvedené v tomto bodu musí obsahovat křížový odkaz na umístění takových dokladů v rámci úplné technické dokumentace a případně souhrnu technické dokumentace.\n5.   ANALÝZA POMĚRU PŘÍNOSŮ A RIZIK A ŘÍZENÍ RIZIK\nDokumentace musí obsahovat informace o:\na)\nanalýze poměru přínosů a rizik uvedené v příloze I bodech 1 a 8 a\nb)\nzvolených řešeních a výsledcích řízení rizik uvedeného v příloze I bodu 3.\n6.   OVĚŘOVÁNÍ A VALIDACE VÝROBKU\nDokumentace musí obsahovat výsledky a kritické analýzy všech testů a/nebo studií provedených za účelem ověřování a validace s cílem prokázat shodu prostředku s požadavky tohoto nařízení, a zejména s použitelnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost.\nTo zahrnuje:\n6.1.   Informace o analytické funkci výrobku\n6.1.1.   Druh vzorku\nV tomto bodu se popisují různé druhy vzorků, které lze analyzovat, včetně podmínek jejich stability, jako například skladování, případně podmínky pro přepravu vzorku a s ohledem na metody analýzy, při nichž hraje kritickou úlohu čas, informace o časovém rámci mezi odběrem vzorku a jeho analýzou, a podmínek pro skladování, jako například délka trvání, teplotní limity a cykly zmrazení/rozmrazení.\n6.1.2.   Vlastnosti analytické funkce\n6.1.2.1.   Správnost měření\na)\nPravdivost měření\nV tomto bodu se poskytují informace o pravdivosti postupu měření a souhrn dostatečně podrobných údajů, aby se umožnilo posouzení přiměřenosti prostředků zvolených pro stanovení pravdivosti. Měření pravdivosti se použijí na kvantitativní i kvalitativní zkoušky pouze tehdy, pokud je k dispozici certifikovaný referenční materiál nebo metoda.\nb)\nPřesnost měření\nTento bod popisuje studie opakovatelnosti a reprodukovatelnosti.\n6.1.2.2.   Analytická citlivost\nTento bod zahrnuje informace o koncepci a výsledcích studií. Musí obsahovat popis druhu vzorku a přípravy včetně matrice, úrovní analytů a způsobu, jakým byly tyto úrovně stanoveny. Musí být rovněž uveden počet replikátů testovaných při každé koncentraci a rovněž popis výpočtu použitého ke stanovení citlivosti zkoušky.\n6.1.2.3.   Analytická specificita\nTento bod popisuje studie interference a křížové reaktivity za účelem stanovení analytické specificity za přítomnosti jiných látek/agens ve vzorku.\nMusí být poskytnuty informace o hodnocení potenciálně rušivých a křížově reagujících látek nebo agens při zkoušce, o druhu a koncentraci testované látky nebo agentu, druhu vzorku, testovací koncentraci analytu a o výsledcích.\nRušivé a křížově reagující látky nebo agens, které jsou v závislosti na druhu a koncepci zkoušky velmi různé, mohou pocházet z exogenních nebo endogenních zdrojů, jako jsou:\na)\nlátky používané k léčbě pacienta, jako například léčivé přípravky;\nb)\nlátky, které pacient požívá, jako například alkohol, potraviny;\nc)\nlátky přidávané během přípravy vzorku, jako například konzervační přísady, stabilizátory;\nd)\nlátky vyskytující se ve specifických druzích vzorků, jako například hemoglobin, lipidy, bilirubin, proteiny;\ne)\nanalyty s podobnou strukturou, jako například prekurzory, metabolity, nebo zdravotní podmínky, které nesouvisí s podmínkami testu, včetně vzorků negativních v dané zkoušce, ale pozitivních v podmínkách, které mohou podmínky testu napodobovat.\n6.1.2.4.   Metrologická sledovatelnost kalibrátoru a hodnoty kontrolních materiálů\n6.1.2.5.   Rozsah měření u zkoušky\nTento bod obsahuje informace o rozsahu měření bez ohledu na to, zda jsou měřicí systémy lineární nebo nelineární, včetně meze detekce, a uvádí informace o způsobu, jakým byly rozsah a meze detekce stanoveny.\nTyto informace musí zahrnovat popis druhu vzorku, počet vzorků, počet replikátů a přípravu vzorku včetně informací o matrici, úrovních analytu a způsobu, jakým byly tyto úrovně stanoveny. Případně se doplní popis jakéhokoli efektu nadbytku antigenu (tzv. „hook effect“) a údaje na podporu zmírňujících opatření, jako například ředění.\n6.1.2.6.   Definice zkoušky mezních hodnot\nTento bod obsahuje souhrn analytických údajů s popisem koncepce studie včetně metod pro stanovení zkoušky mezních hodnot, včetně:\na)\nstudované populace nebo populací: demografická kritéria, kritéria výběru, kritéria pro zařazení a vyloučení, počet zahrnutých jedinců,\nb)\nmetody nebo způsobu charakteristiky vzorků a\nc)\nstatistické metody, např. Receiver Operator Characteristic (ROC) pro generování výsledků, a případně definici šedé zóny/neurčité zóny.\n6.1.3.   Zpráva o analytické funkci uvedená v příloze XIII.\n6.2.   Informace o klinické funkci a klinických důkazech. Zpráva o hodnocení funkční způsobilosti\nDokumentace musí obsahovat zprávu o hodnocení funkční způsobilosti prostředku, která zahrnuje zprávy o vědecké platnosti a analytické a klinické funkci uvedené v příloze XIII, spolu s posouzením těchto zpráv.\nMusí být zahrnuty dokumenty ke studii o klinické funkci podle přílohy XIII části A bodu 2 nebo na ně musí být uveden úplný odkaz v technické dokumentaci.\n6.3.   Stabilita (vyjma stability vzorku)\nTento bod popisuje studie proklamované doby skladování, stability během používání a přepravní stability.\n6.3.1.   Proklamovaná doba skladování\nTento bod poskytuje informace o studiích zkoušení stability na podporu proklamované doby skladování prostředku. Testování musí být provedeno alespoň na třech různých šaržích vyrobených za podmínek, které jsou v zásadě rovnocenné podmínkám běžné výroby. Tyto tři šarže nemusí být po sobě následujícími šaržemi. Zrychlené studie nebo údaje extrapolované z údajů v reálném čase jsou přijatelné pro prvotní tvrzení o době skladování, ale musí po nich následovat studie stability v reálném čase.\nTyto podrobné informace musí zahrnovat:\na)\nzprávu o studii včetně protokolu, počtu šarží, kritérií přijatelnosti a zkušebních intervalů;\nb)\npokud byly provedeny zrychlené studie dříve než studie v reálném čase, je třeba popsat metodu použitou pro zrychlené studie;\nc)\nzávěry a proklamovanou dobu skladování.\n6.3.2.   Stabilita během používání\nTento bod poskytuje informace o studiích stability během používání pro jednu šarži odrážející běžné používání prostředku bez ohledu na to, zda za skutečných nebo simulovaných podmínek. To může zahrnovat stabilitu otevřené lahvičky nebo, v případě automatických nástrojů, stabilitu při provozu.\nPokud se v případě automatických nástrojů proklamuje stabilita kalibrace, je nutno zahrnout podpůrné údaje.\nTyto podrobné informace musí zahrnovat:\na)\nzprávu o studii (včetně protokolu, kritérií přijatelnosti a zkušebních intervalů);\nb)\nzávěry a proklamovanou stabilitu během používání.\n6.3.3.   Přepravní stabilita\nTento bod poskytuje informace o studiích přepravní stability pro jednu šarži prostředků za účelem hodnocení snášenlivosti prostředků vůči předpokládaným přepravním podmínkám.\nPřepravní studie lze provádět za skutečných nebo simulovaných podmínek a musí zahrnovat proměnlivé přepravní podmínky, jako je extrémní teplo nebo chlad.\nTyto informace musí popisovat:\na)\nzprávu o studii (včetně protokolu a kritérií přijatelnosti);\nb)\nmetodu použitou pro simulované podmínky;\nc)\nzávěry a doporučené přepravní podmínky.\n6.4.   Ověření a validace softwaru\nDokumentace musí obsahovat důkazy o validaci softwaru, jak je použit v dokončeném prostředku. Tyto informace musí běžně zahrnovat souhrnné výsledky veškerého ověřování, validace a zkoušek provedených interně a platných ve skutečném prostředí uživatele před konečným propuštěním. Rovněž se musí týkat všech různých konfigurací hardwaru a případně operačních systémů uvedených na označení.\n6.5.   Doplňující informace požadované ve specifických případech\na)\nv případě prostředků uváděných na trh ve sterilním nebo vymezeném mikrobiologickém stavu popis podmínek prostředí pro příslušné fáze výroby. V případě prostředků uváděných na trh ve sterilním stavu popis použitých metod, včetně ověřovacích zpráv, s ohledem na balení, sterilizaci a udržování sterility. Ověřovací zpráva se musí týkat testování mikrobiálního zatížení, testování na přítomnost pyrogenů a případně testování přítomnosti zbytků sterilizačního prostředku;\nb)\nv případě prostředků obsahujících tkáně, buňky a látky zvířecího, lidského nebo mikrobiálního původu informace o původu takového materiálu a o podmínkách, za kterých byly odebrány;\nc)\nv případě prostředků uváděných na trh s měřicí funkcí popis metod použitých za účelem zajištění správnosti, jak je stanovena ve specifikacích;\nd)\npokud má být prostředek připojen k jinému zařízení za účelem zamýšleného fungování, popis výsledné kombinace včetně důkazu o tom, že splňuje obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I, když je připojen k jakémukoliv takovému zařízení, s ohledem na vlastnosti uvedené výrobcem.\nPŘÍLOHA III\nTECHNICKÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE SLEDOVÁNÍ PO UVEDENÍ NA TRH\nTechnická dokumentace týkající se sledování po uvedení na trh, kterou má vypracovat výrobce v souladu s články 78 až 81 musí být přeložena jasným, uspořádaným a jednoznačným způsobem umožňujícím snadné vyhledávání a obsahuje zejména prvky popsané v této příloze.\n1.   Plán sledování po uvedení na trh vypracovaný podle článku 79.\nV plánu sledování po uvedení na trh výrobce prokáže, že splňuje povinnosti podle článku 78.\na)\nPlán sledování po uvedení na trh se týká shromažďování a využívání dostupných informací, a to zejména:\n—\ninformací týkajících se závažných nežádoucích příhod, včetně informací z pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a bezpečnostních nápravných opatření v terénu;\n—\nzáznamů týkajících se nezávažných příhod a údajů o veškerých nežádoucích vedlejších účincích;\n—\ninformací o ohlašování trendů;\n—\nrelevantní specializované nebo technické literatury, databází nebo registrů;\n—\ninformací, včetně zpětné vazby a stížností, poskytovaných uživateli, distributory a dovozci a\n—\nveřejně dostupných informací o podobných zdravotnických prostředcích.\nb)\nPlán sledování po uvedení na trh musí obsahovat alespoň:\n—\nproaktivní a systematický proces shromažďování veškerých informací uvedených v písmenu a). Tento proces umožňuje správnou charakterizaci funkční způsobilosti prostředků a umožní rovněž srovnání, které je třeba provést mezi daným prostředkem a podobnými výrobky dostupnými na trhu;\n—\núčinné a vhodné metody a postupy posuzování nashromážděných údajů;\n—\nvhodné ukazatele a prahové hodnoty pro použití při průběžném opakovaném posuzování analýzy poměru přínosů a rizik a řízení rizik podle přílohy I bodu 3;\n—\núčinné a vhodné metody a nástroje k prošetřování stížností a k analýze zkušeností z oblasti trhu nashromážděných v terénu;\n—\nmetody a protokoly ke zvládání událostí podléhajících hlášení trendu podle článku 83, včetně metod a protokolů, které mají být použity ke stanovení jakéhokoliv statisticky významného zvýšení četnosti nebo závažnosti nežádoucích příhod, jakož i sledovaného období;\n—\nmetody a protokoly za účelem účinné komunikace s příslušnými orgány, oznámenými subjekty, hospodářskými subjekty a uživateli;\n—\nodkaz na postupy k plnění povinností výrobců stanovených v článcích 78, 79 a 81;\n—\nsystematické postupy za účelem určení a zahájení vhodných opatření, včetně nápravných opatření;\n—\núčinné nástroje k vysledování a určení prostředků, u nichž mohou být nezbytná nápravná opatření a\n—\nplán PMPF podle přílohy XIII části B nebo odůvodnění toho, proč není PMPF použitelné.\n2.   Pravidelně aktualizovaná zpráva o bezpečnosti podle článku 81 a zpráva o sledování po uvedení na trh podle článku 80.\nPŘÍLOHA IV\nEU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ\nV EU prohlášení o shodě musí být uvedeny všechny tyto informace:\n1.\njméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a, pokud již bylo uděleno, jediné registrační číslo podle článku 28 výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce a adresa jejich registrovaného místa podnikání, na níž je lze kontaktovat a zjistit, kde je lze nalézt;\n2.\nuvedení toho, že EU prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce;\n3.\nzákladní UDI-DI podle přílohy VI části C;\n4.\nnázev a obchodní název výrobku, kód výrobku, katalogové číslo nebo jiný jednoznačný odkaz umožňující identifikaci a vysledovatelnost prostředku, na nějž se EU prohlášení o shodě vztahuje, a případně fotografie, jakož i jeho určený účel. Kromě názvu nebo obchodního názvu výrobku mohou být informace umožňující identifikaci a vysledovatelnost poskytnuty prostřednictvím základního UDI-DI uvedeného v bodě 3;\n5.\nriziková třída prostředku v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII;\n6.\núdaj o tom, že prostředek, na nějž se stávající prohlášení vztahuje, je ve shodě s tímto nařízením a případně s veškerými jinými příslušnými právními předpisy Unie, které stanoví vydávání EU prohlášení o shodě;\n7.\nodkazy na veškeré použité společné specifikace, v souvislosti s nimiž se shoda prohlašuje;\n8.\npřípadně název a identifikační číslo oznámeného subjektu, popis postupu posuzování shody a identifikace vydaného certifikátu nebo certifikátů;\n9.\npřípadně doplňující informace;\n10.\nmísto a datum vydání prohlášení, jméno a funkce osoby, která je podepsala, a údaj o tom, pro koho a jménem koho je tato osoba podepsala, podpis.\nPŘÍLOHA V\nOZNAČENÍ SHODY CE\n1.\nOznačení CE se skládá z iniciál „CE“ v tomto tvaru:\n2.\nPokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku.\n3.\nJednotlivé části označení CE musí mít v podstatě stejný svislý rozměr, který nesmí být menší než 5 mm. Tento minimální rozměr nemusí být dodržen u prostředků malých rozměrů.\nPŘÍLOHA VI\nINFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT POSKYTNUTY PŘI REGISTRACI PROSTŘEDKŮ A HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE ČL. 26 ODST. 3 A ČLÁNKU 28, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZADÁNY DO DATABÁZE UDI SPOLU S UDI-DI PODLE ČLÁNKŮ 25 A 26 A SYSTÉM UDI\nČÁST A\nINFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT POSKYTNUTY PŘI REGISTRACI PROSTŘEDKŮ A HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ V SOULADU S ČL. 26 ODST. 3 A ČLÁNKEM 28\nVýrobci nebo případně zplnomocnění zástupci a případně dovozci musí předložit informace uvedené v bodu 1 a zajistit, aby informace na jejich prostředcích, uvedené v bodu 2, byly úplné, správné a příslušným subjektem aktualizované.\n1.   Informace týkající se hospodářského subjektu\n1.1.\núloha hospodářského subjektu (výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce);\n1.2.\njméno, adresa a kontaktní údaje hospodářského subjektu;\n1.3.\npokud informace předkládá jiná osoba jménem kteréhokoliv hospodářského subjektu uvedeného v bodu 1.1, jméno/název, adresa a kontaktní údaje této osoby;\n1.4.\njméno, adresa a kontaktní údaje osoby nebo osob odpovědných za dodržování právních předpisů uvedených v článku 15.\n2.   Informace týkající se prostředků\n2.1.\nzákladní UDI-DI nebo, pokud identifikace prostředku ještě není založena na systému UDI, prvky údajů stanovené v části B této přílohy v bodech 5 až 20;\n2.2.\ntyp, číslo a datum použitelnosti certifikátu vydaného oznámeným subjektem a název nebo identifikační číslo tohoto oznámeného subjektu a odkaz na informace, které jsou uvedeny na certifikátu a které oznámený subjekt zadal do elektronického systému týkajícího se certifikátů;\n2.3.\nčlenský stát, ve kterém prostředek má být nebo byl uveden v Unii na trh;\n2.4.\nv případě prostředků třídy B, C nebo D: členské státy, do nichž prostředek je nebo bude dodáván;\n2.5.\npřítomnost tkání nebo buněk lidského původu nebo jejich derivátů (ano/ne);\n2.6.\npřítomnost tkání, buněk nebo látek zvířecího původu podle nařízení (EU) č. 722/2012 (ano/ne);\n2.7.\npřítomnost buněk nebo látek mikrobiálního původu (ano/ne);\n2.8.\nriziková třída prostředku;\n2.9.\nve vhodných případech jedinečné identifikační číslo studie funkční způsobilosti;\n2.10.\nv případě prostředků navržených a vyrobených jinou právnickou nebo fyzickou osobou, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 14, jméno, adresa a kontaktní údaje uvedené právnické nebo fyzické osoby;\n2.11.\nv případě prostředků třídy C nebo D souhrn údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti;\n2.12.\nstatus prostředku (na trhu, uvádění na trh ukončeno, stažen z oběhu, zahájena bezpečnostní nápravná opatření v terénu);\n2.13.\npokud je prostředek „novým“ prostředkem, údaj o této skutečnosti.\nProstředek se považuje za „nový“, pokud:\na)\nběhem předcházejících tří let nebyl takový prostředek pro příslušný analyt nebo v souvislosti s jiným parametrem nepřetržitě dostupný na trhu Unie;\nb)\npostup využívá analytickou technologii, která během předcházejících tří let nebyla nepřetržitě využívána pro příslušný analyt nebo v souvislosti s jiným parametrem na trhu Unie;\n2.14.\npokud je prostředek určen pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta, údaj o této skutečnosti.\nČÁST B\nZÁKLADNÍ PRVKY ÚDAJŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT ZADÁNY DO DATABÁZE UDI SPOLU S UDI-DI PODLE ČLÁNKŮ 25 A 26\nVýrobce musí do databáze UDI zadat UDI-DI a všechny tyto informace týkající se výrobce a prostředku:\n1.\nmnožství v jednom balení;\n2.\npřípadně základní UDI-DI podle čl. 24 odst. 6 a jakékoli doplňující UDI-DI;\n3.\nzpůsob, jakým je výroba prostředku kontrolována (datum použitelnosti nebo datum výroby, číslo šarže, sériové číslo);\n4.\npřípadně UDI-DI jednotky použití prostředku (pokud není prostředku přidělen UDI na úrovni jeho jednotky použití, přidělí se UDI-DI jednotky použití prostředku, aby se propojilo použití prostředku s pacientem);\n5.\njméno a adresa výrobce, jak je uvedeno na označení;\n6.\njediné registrační číslo vydané v souladu s čl. 28 odst. 2;\n7.\npřípadně jméno a adresa zplnomocněného zástupce, jak je uvedeno na označení;\n8.\nkód nomenklatury zdravotnických prostředků podle článku 23;\n9.\nriziková třída prostředku;\n10.\npřípadně obchodní název nebo obchodní značka;\n11.\npřípadně model prostředku, odkaz nebo katalogové číslo;\n12.\ndoplňující popis výrobku (nepovinný);\n13.\npřípadně podmínky pro skladování nebo manipulaci, jak je uvedeno na označení nebo v návodu k použití;\n14.\npřípadně další obchodní názvy prostředku;\n15.\nzda je prostředek označen jako prostředek pro jedno použití (ano/ne);\n16.\npřípadně nejvyšší možný počet opakovaných použití;\n17.\nzda je prostředek označen jako sterilní prostředek (ano/ne);\n18.\nzda je před použitím prostředku nutná sterilizace (ano/ne);\n19.\ninternetová adresa pro doplňující informace, např. elektronický návod k použití (nepovinné);\n20.\npřípadně důležité výstrahy nebo kontraindikace;\n21.\nstatus prostředku na trhu (uvádění na trh ukončeno, stažen z oběhu, zahájena bezpečnostní opatření v terénu).\nČÁST C\nSYSTÉM UDI\n1.   Definice\nAutomatická identifikace a zaznamenávání údajů (dále jen „AIDC“)\nAIDC je technologie používaná k automatickému zaznamenávání údajů. Mezi technologie AIDC patří čárové kódy, chytré karty, biometrické prvky a radiofrekvenční identifikace.\nZákladní UDI-DI\nZákladní UDI-DI je primárním identifikátorem modelu prostředku. Jedná se o identifikátor prostředku přidělený na úrovni jednotky použití prostředku. Představuje hlavní klíč k záznamům v databázi UDI a odkaz na něj se uvádí v příslušných certifikátech a EU prohlášeních o shodě.\nIdentifikátor jednotky použití prostředku\nIdentifikátor jednotky použití prostředku slouží k propojení použití prostředku s pacientem v případech, že prostředku není přidělen UDI na úrovni jeho jednotky použití, např. když je několik jednotek téhož prostředku zabaleno společně.\nKonfigurovatelný prostředek\nKonfigurovatelný prostředek je prostředek skládající se z několika částí, které může výrobce sestavit ve větším počtu konfigurací. Tyto jednotlivé části mohou být prostředky samy o sobě.\nKonfigurace\nKonfigurace je výrobcem stanovená kombinace položek vybavení, jež fungují společně jakožto prostředek, s cílem zajistit určené použití nebo dosáhnout určeného účelu. Kombinaci položek lze měnit, upravovat nebo přizpůsobovat v souladu s potřebami zákazníka.\nUDI-DI\nUDI-DI je jedinečný číselný nebo alfanumerický kód, který je specifický pro určitý model prostředku a který se používá rovněž jako „přístupový klíč“ k informacím uchovávaným v databázi UDI.\nPro člověka čitelný formát (HRI)\nHRI je čitelná interpretace znaků údajů zakódovaných v nosiči UDI.\nÚrovně obalu\nÚrovněmi obalu se rozumějí různé úrovně obalů prostředku, které obsahují pevně stanovené množství prostředků, jako například jednotlivé kartony nebo krabice.\nIdentifikátor výroby (UDI-PI)\nUDI-PI je číselný nebo alfanumerický kód, který identifikuje jednotku výroby prostředku.\nMezi různé typy UDI-PI patří sériové číslo, číslo šarže, identifikace softwaru nebo datum výroby či použitelnosti nebo obě data.\nRadiofrekvenční identifikace (RFID)\nRFID je technologie, která využívá komunikaci prostřednictvím rádiových vln k výměně údajů mezi čtecím zařízením a elektronickým identifikátorem připevněným na daný předmět za účelem identifikace.\nPřepravní kontejnery\nPřepravní kontejner je kontejner, vzhledem k němuž je kontrolována vysledovatelnost postupem specifickým pro logistické systémy.\nJedinečný identifikátor prostředku (UDI)\nUDI je série číselných nebo alfanumerických znaků, která je vytvořená prostřednictvím celosvětově přijímané normy identifikace a kódování prostředků. Umožňuje jednoznačnou identifikaci konkrétního prostředku na trhu. UDI se skládá z UDI-DI a UDI-PI.\nSlovo „jedinečný“ neznamená, že jednotlivé jednotky výroby tvoří sérii.\nNosič UDI\nNosič UDI je prostředek pro přenos UDI za využití AIDC a případně příslušného HRI.\nMezi nosiče UDI patří mimo jiné jednorozměrný/lineární čárový kód, dvourozměrný/maticový čárový kód, RFID.\n2.   Obecné požadavky\n2.1.   UmístěníUDI je doplňkovým požadavkem – nenahrazují se jím žádné jiné požadavky na značení a označování, které jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.\n2.2.   Výrobce musí jedinečný UDI vytvořit a na svých prostředcích udržovat.\n2.3.   Na prostředek nebo jeho obal smí UDI umístit pouze výrobce.\n2.4.   Výrobci smějí používat pouze kódovací normy poskytnuté subjekty přidělujícími UDI jmenovanými Evropskou komisí podle čl. 24 odst. 2.\n3.   UDI\n3.1.   UDI se musí přidělovat samotnému prostředku nebo jeho balení. Vyšší úrovně balení musí mít svůj vlastní UDI.\n3.2.   Požadavky uvedené v bodu 3.1 se nevztahují na přepravní kontejnery. UDI nemusí být uveden např. na logistické jednotce; pokud poskytovatel zdravotní péče objedná větší počet prostředků s použitím UDI nebo čísla modelu jednotlivých prostředků a výrobce tyto prostředky umístí do kontejneru za účelem přepravy nebo ochrany samostatně zabalených prostředků, požadavky týkající se UDI se na daný kontejner (logistickou jednotku) nevztahují.\n3.3.   UDI se skládá ze dvou částí: z UDI-DI a UDI-PI.\n3.4.   UDI-DI musí být jedinečný na všech úrovních balení prostředku.\n3.5.   Pokud je na označení uvedeno číslo šarže, sériové číslo, identifikace softwaru nebo datum použitelnosti, musí být součástí UDI-PI. Pokud je na označení uvedeno rovněž datum výroby, nemusí být do UDI-PI zahrnuto. Pokud je na označení uvedeno pouze datum výroby, musí se toto datum použít jako UDI-PI.\n3.6.   Každé části, která je považována za prostředek a je samostatně komerčně dostupná, musí být přidělen samostatný UDI, pokud dané části nejsou součástí konfigurovatelného prostředku, který je označen svým vlastním UDI.\n3.7.   Soupravám musí být přidělen vlastní UDI a soupravy jím musí být opatřeny.\n3.8.   Výrobce musí prostředku přidělit UDI v souladu s příslušnou kódovací normou.\n3.9.   Kdykoliv dojde ke změně, jež by mohla vést k chybné identifikaci prostředku nebo k nejasnostem ohledně jeho vysledovatelnosti, je zapotřebí nový UDI-DI. Nový UDI-DI je nutný zejména v případě jakékoliv změny některého z níže uvedených údajů databáze UDI:\na)\nobchodní značky nebo obchodního názvu,\nb)\nverze nebo modelu prostředku,\nc)\noznačení jakožto prostředku pro jedno použití,\nd)\nzabalení prostředku do sterilního balení,\ne)\nnutnosti před použitím sterilizovat,\nf)\nmnožství prostředků obsažených v jednom balení,\ng)\ndůležitých výstrah nebo kontraindikací.\n3.10.   Výrobci, kteří prostředky přebalí a/nebo přeznačí svým vlastním označením, musí uchovávat záznamy o UDI původního výrobce prostředku.\n4.   Nosič UDI\n4.1.   Nosič UDI (UDI zobrazený pomocí AIDC a HRI) musí být umístěn na označení a na všech vyšších úrovních obalu prostředku. Mezi vyšší úrovně obalu nepatří přepravní kontejnery.\n4.2.   V případě výrazných prostorových omezení obalu jednotky použití je možno nosič UDI umístit na následující vyšší úroveň obalu.\n4.3.   U samostatně zabalených a označených prostředků na jedno použití tříd A a B nemusí být nosič UDI uveden na obalu, ale musí být uveden na vyšší úrovni obalu, např. na kartonu obsahujícím několik balení. Pokud se však předpokládá, že poskytovatel zdravotní péče nebude mít k vyšší úrovni balení prostředku přístup, jak tomu může být například v prostředí domácí zdravotní péče, musí být UDI umístěn na obalu.\n4.4.   U prostředků určených výlučně pro maloobchodní místa prodeje nemusí být identifikátory UDI-PI ve formě AIDC uvedeny na prodejním obalu.\n4.5.   Pokud jsou součástí označení výrobku vedle nosiče UDI i jiné nosiče AIDC, musí být nosič UDI snadno identifikovatelný.\n4.6.   V případě použití lineárních čárových kódů mohou být UDI-DI a UDI-PI navzájem spojeny, či nespojeny v rámci dvou nebo více čárových kódů. Všechny části a prvky lineárního čárového kódu musí být rozlišitelné a identifikovatelné.\n4.7.   Pokud existují závažné překážky, které omezují použití AIDC i HRI na označení, musí se na označení uvést pouze formát AIDC. V případě prostředků určených k použití mimo zařízení zdravotní péče, jako jsou prostředky pro domácí péči, musí však být na označení uveden HRI i v případě, že pak nezbude místo pro AIDC.\n4.8.   Formát HRI se musí řídit pravidly organizace přidělující kód UDI.\n4.9.   Pokud výrobce používá technologii RFID, musí být na označení uveden rovněž lineární nebo dvourozměrný čárový kód v souladu s normou poskytnutou přidělujícími subjekty.\n4.10.   Prostředky určené k opakovanému použití musí mít nosič UDI umístěný přímo na samotném prostředku. Nosič UDI pro prostředky určené k opakovanému použití, které je nutné mezi jednotlivými použitími u pacientů dezinfikovat, sterilizovat nebo obnovit, musí být trvalý a čitelný po každém procesu provedeném za účelem přípravy prostředku na další použití po celou určenou dobu životnosti daného prostředku.\n4.11.   Nosič UDI musí být při běžném použití a po celou určenou dobu životnosti prostředku čitelný.\n4.12.   Pokud je nosič UDI snadno čitelný nebo skenovatelný přes obal prostředku, nemusí být nosič UDI umístěn na obale.\n4.13.   U jednotlivě dokončeného prostředku složeného z většího počtu částí, které je nutno před prvním použitím sestavit, může být nosičem UDI opatřena pouze jedna část.\n4.14.   Nosič UDI musí být umístěn tak, aby byl při běžném provozu nebo skladování možný přístup k AIDC.\n4.15.   Nosiče čárového kódu zahrnující UDI-DI a UDI-PI mohou zahrnovat rovněž údaje nezbytně nutné k fungování prostředku nebo jiné údaje.\n5.   Obecné zásady databáze UDI\n5.1.   Databáze UDI musí podporovat využívání všech hlavních údajů databáze UDI podle části B této přílohy.\n5.2.   Výrobci odpovídají za prvotní předání identifikačních informací a dalších údajů o prostředku do databáze UDI a za jejich aktualizaci.\n5.3.   K ověření poskytnutých údajů musí být použity vhodné metody/postupy.\n5.4.   Výrobci musí v pravidelných intervalech opětovně potvrzovat všechny údaje týkající se prostředků, které uvedli na trh, s výjimkou prostředků, které již na trhu nejsou dostupné.\n5.5.   Uvedení UDI-DI prostředku v databázi UDI neznamená, že daný prostředek je ve shodě s tímto nařízením.\n5.6.   Databáze musí umožňovat, aby byly všechny úrovně balení prostředku propojeny.\n5.7.   Údaje k novým UDI-DI musí být k dispozici při uvedení prostředku na trh.\n5.8.   Při změně prvku, která nevyžaduje nový UDI-DI, musí výrobci do 30 dnů příslušný záznam v databázi UDI aktualizovat.\n5.9.   Databáze UDI vychází pokud možno z mezinárodně uznávaných norem pro zadávání a aktualizaci údajů.\n5.10.   Uživatelské rozhraní databáze UDI je dostupné ve všech úředních jazycích Unie. Využití textových polí pro volně vkládaný text však musí být z důvodu snížení nutnosti překladů minimalizováno.\n5.11.   V databázi UDI musí být uchovávány údaje týkající se prostředků, které již na trhu nejsou dostupné.\n6.   Pravidla pro specifické typy prostředků\n6.1.   Zdravotnické prostředky určené k opakovanému použití, které jsou částí soupravy a které je nutné mezi jednotlivými použitími vyčistit, dezinfikovat, sterilizovat nebo obnovit\n6.1.1.   UDI takovýchto prostředků musí být umístěn na prostředku a po provedení každého procesu za účelem přípravy daného prostředku na další použití musí být čitelný.\n6.1.2.   Výrobce musí definovat UDI-PI, jako například číslo šarže nebo sériové číslo.\n6.2.   Software pro prostředky\n6.2.1.   Kritéria pro přidělování UDI\nUDI musí být přidělován na systémové úrovni softwaru. Tento požadavek se vztahuje pouze na software, který je samostatně komerčně dostupný, a na software, který sám o sobě představuje zdravotnický prostředek.\nIdentifikace softwaru se považuje za mechanismus výrobní kontroly a musí být uvedena v rámci UDI-PI.\n6.2.2.   Nový UDI-DI je zapotřebí pokaždé, když dojde ke změně, kterou se mění:\na)\npůvodní funkční způsobilost,\nb)\nbezpečnost nebo určené použití softwaru,\nc)\ninterpretace údajů.\nMezi tyto změny patří nové nebo pozměněné algoritmy, databázové struktury, provozní platforma, struktura nebo nová uživatelská rozhraní či nové možnosti interoperability.\n6.2.3.   Pro menší revizi softwaru je zapotřebí pouze nový UDI-PI, a nikoliv nový UDI-DI:\nMenší revize softwaru obvykle souvisejí s opravami programových chyb, zlepšeními použitelnosti nikoliv pro bezpečnostní účely, bezpečnostními záplatami nebo provozní účinností.\nMenší revize softwaru musí být identifikovány formou identifikace specifické pro daného výrobce.\n6.2.4.   Kritéria pro umísťování UDI v případě softwaru\na)\nje-li software dodán na fyzickém médiu jako např. na CD nebo DVD, musí být každá úroveň obalu opatřena zobrazením úplné jedinečné identifikace prostředku ve formátu čitelném pro člověka a ve formě AIDC. UDI, který je použit na fyzické médium obsahující software a na jeho obal, se shoduje s UDI přiděleným softwaru systémové úrovně;\nb)\nUDI musí být uživateli poskytnut na snadno dostupné obrazovce ve snadno čitelném formátu v podobě prostého textu, jako například v souboru s „informacemi o prostředku“ nebo na startovací obrazovce (tzv. start-up screen);\nc)\nsoftware bez uživatelského rozhraní, jako například middleware pro konverzi obrazových souborů, musí být schopen přenášet UDI prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API);\nd)\nna elektronických displejích softwaru je nutno uvádět pouze část UDI, která je ve formátu čitelném pro člověka. Označení UDI využívající AIDC není nutné uvádět na elektronických displejích, jako například menu s informacemi o softwaru, úvodní obrazovka (tzv. splash screen) atd.;\ne)\npro člověka čitelný formát UDI pro software zahrnuje identifikátory aplikace (AI) pro normy použité vydávajícími subjekty, aby se tak uživateli napomohlo při identifikaci UDI a při určování toho, která norma se k vytvoření UDI používá.\nPŘÍLOHA VII\nPOŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT OZNÁMENÉ SUBJEKTY\n1.   ORGANIZAČNÍ A OBECNÉ POŽADAVKY\n1.1.   Právní status a organizační struktura\n1.1.1.   Oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva některého členského státu nebo podle práva třetí země, se kterou Unie uzavřela v tomto ohledu dohodu. Jeho právní subjektivita a status musí být plně zdokumentovány. Tato dokumentace musí obsahovat informace o vlastnictví a právnických nebo fyzických osobách, které vykonávají kontrolu nad oznámeným subjektem.\n1.1.2.   Pokud je oznámený subjekt právnickou osobou, která je součástí větší organizace, musí být jasně zdokumentovány činnosti uvedené organizace a její organizační struktura a řízení a její vztah s oznámeným subjektem. V tomto případě jsou požadavky uvedené v bodu 1.2. této přílohy použitelné na oznámený subjekt i na organizaci, k níž náleží.\n1.1.3.   Pokud oznámený subjekt zcela nebo zčásti vlastní právnické osoby usazené v členském státě nebo v některé třetí zemi nebo je vlastněn jinou právnickou osobou, musí být jasně vymezeny a zdokumentovány činnosti a odpovědnost uvedených právnických osob a rovněž jejich právní a provozní vztahy s oznámeným subjektem. Na pracovníky uvedených právnických osob, které vykonávají činnosti posuzování shody podle tohoto nařízení, se vztahují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n1.1.4.   Organizační struktura, rozdělení povinností, hierarchické vztahy a fungování oznámeného subjektu musí být takové, aby zajišťovaly důvěru ve výkon oznámeného subjektu a ve výsledky jím prováděných činností posuzování shody.\n1.1.5.   Oznámený subjekt musí jasně dokumentovat svou organizační strukturu a funkce, povinnosti a pravomoc svého nejvyššího vedení a dalších pracovníků, kteří mohou mít vliv na výkon oznámeného subjektu a na výsledky jeho činností posuzování shody.\n1.1.6.   Oznámený subjekt musí určit osoby představující nejvyšší vedení, které mají obecnou pravomoc a odpovědnost, pokud jde o tyto jednotlivé činnosti:\na)\nposkytování odpovídajících zdrojů pro činnosti posuzování shody;\nb)\nvypracovávání postupů a politik fungování oznámeného subjektu;\nc)\ndohled nad uplatňováním postupů, politik a systémů oznámeného subjektu v oblasti řízení kvality;\nd)\ndohled nad finančními prostředky oznámeného subjektu;\ne)\nčinnosti oznámeného subjektu a jím přijímaná rozhodnutí, včetně smluvních ujednání;\nf)\npřípadné přenesení pravomocí na pracovníky a/nebo výbory za účelem provádění vymezených činností a\ng)\nspolupráce s orgánem odpovědným za oznámené subjekty a plnění povinností ohledně komunikace s příslušnými orgány, Komisí a jinými oznámenými subjekty.\n1.2.   Nezávislost a nestrannost\n1.2.1.   Oznámený subjekt musí být subjektem třetí strany, který je nezávislý na výrobci prostředku, u něhož provádí činnosti posuzování shody. Oznámený subjekt musí být také nezávislý na jakémkoliv jiném hospodářském subjektu, který má na prostředku zájem, i na jakýchkoliv konkurentech výrobce. To nebrání tomu, aby oznámený subjekt prováděl činnosti posuzování shody pro vzájemně si konkurující výrobce.\n1.2.2.   Oznámený subjekt musí být organizován a provozován tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost jeho činností. Oznámený subjekt musí zdokumentovat a zavést strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti a pro prosazování a uplatňování zásad nestrannosti v rámci celé své organizace, všech činností posuzování a u všech pracovníků. Tyto postupy musí umožnit identifikaci, vyšetřování a řešení každého případu, kdy může dojít ke střetu zájmů, včetně zapojení do poradenských služeb v oblasti prostředků před uzavřením pracovního poměru s oznámeným subjektem. Vyšetřování, výsledek a řešení daného případu musí být zdokumentovány.\n1.2.3.   Oznámený subjekt, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů spojených s posuzováním shody nesmějí:\na)\nbýt navrhovatelem, výrobcem, dodavatelem, osobou odpovědnou za instalaci, kupujícím, vlastníkem, nebo osobou provádějící údržbu prostředků, které posuzují, ani zplnomocněným zástupcem žádné z uvedených stran. Tímto omezením se nevylučuje nákup a používání posuzovaných prostředků, jež jsou nezbytné pro úkony oznámeného subjektu a provádění posuzování shody, nebo používání těchto prostředků pro osobní účely;\nb)\npodílet se na návrhu, výrobě či konstrukci, uvádění na trh, instalaci a používání nebo údržbě prostředků, pro které jsou jmenováni, ani zastupovat strany, které se uvedenými činnostmi zabývají;\nc)\nprovádět činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a integritu ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou jmenováni;\nd)\nnabízet nebo poskytovat žádné služby, které by mohly ohrozit důvěru v jejich nezávislost, nestrannost nebo objektivitu. Zejména nesmějí nabízet ani poskytovat poradenské služby výrobci, jeho zplnomocněnému zástupci, dodavateli nebo obchodnímu konkurentovi, pokud jde o návrh, konstrukci, uvádění na trh nebo údržbu prostředků nebo postupy, které jsou posuzovány; a\ne)\nbýt napojeni na jakoukoliv organizaci, která sama poskytuje poradenské služby uvedené v písmeni d). Tímto omezením se nevylučují obecné školicí činnosti, které nejsou specifické pro konkrétního klienta a týkají se regulace prostředků nebo souvisejících norem.\n1.2.4.   Zapojení do poskytování poradenských služeb v oblasti prostředků před uzavřením pracovního poměru s oznámeným subjektem musí být při zahájení pracovního poměru plně zdokumentováno a potenciální střety zájmů musí být monitorovány a řešeny v souladu s touto přílohou. Pracovníci, kteří byli původně zaměstnáni u konkrétního klienta nebo tomuto konkrétnímu klientovi poskytovali poradenské služby v oblasti prostředků, nesmějí být po dobu tří let přiřazeni na činnosti posuzování shody týkající se daného konkrétního klienta nebo společností náležejících do stejné skupiny.\n1.2.5.   Musí být zaručena nestrannost oznámených subjektů, jejich nejvyššího vedení a pracovníků, kteří posuzování provádějí. Výše odměny nejvyššího vedení, pracovníků oznámeného subjektu, kteří posuzování provádějí, a subdodavatelů zapojených do činností posuzování, nesmí záviset na výsledcích posouzení. Oznámené subjekty zveřejní prohlášení o zájmech svého nejvyššího vedení.\n1.2.6.   Pokud je oznámený subjekt ve vlastnictví veřejného subjektu nebo veřejné instituce, je mezi orgánem odpovědným za oznámené subjekty nebo příslušným orgánem na jedné straně a oznámeným subjektem na straně druhé zajištěna a zdokumentována nezávislost a absence jakéhokoliv střetu zájmů.\n1.2.7.   Oznámený subjekt zajistí a zdokumentuje, že činnosti jeho poboček nebo subdodavatelů nebo jakéhokoliv přidruženého subjektu, včetně činností jeho majitelů, neovlivní jeho nezávislost, nestrannost nebo objektivitu jeho činností v rámci posuzování shody.\n1.2.8.   Oznámený subjekt musí fungovat v souladu se souborem soudržných, spravedlivých a rozumných podmínek s přihlédnutím k zájmům malých a středních podniků, jak jsou vymezeny v doporučení 2003/361/ES, pokud jde o poplatky.\n1.2.9.   V důsledku požadavků stanovených v tomto bodu nejsou v žádném případě vyloučeny výměny technických informací a regulačních pokynů mezi oznámeným subjektem a výrobcem, který jej o posouzení shody žádá.\n1.3.   Důvěrnost\n1.3.1.   Oznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy zajišťující, aby jeho pracovníci, výbory, pobočky, subdodavatelé a jakýkoliv přidružený subjekt nebo pracovníci externích subjektů zachovávali důvěrnost informací získaných při provádění činností posuzování shody, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací ze zákona povinné.\n1.3.2.   Pracovníci oznámeného subjektu musí zachovávat služební tajemství při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoliv ustanovení vnitrostátního práva, kterým se uvedené nařízení provádí, s výjimkou vztahů s vnitrostátními orgány odpovědnými za oznámené subjekty, příslušnými orgány v členských státech odpovědnými za prostředky nebo s Komisí. Musí být chráněna vlastnická práva. Oznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy splňující požadavek tohoto bodu.\n1.4.   Odpovědnost\n1.4.1.   Oznámený subjekt musí mít uzavřeno příslušné pojištění odpovědnosti týkající se jeho činností posuzování shody, pokud odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem nepřevzal dotčený členský stát, nebo pokud není za jejich posuzování shody uvedený členský stát přímo odpovědný.\n1.4.2.   Rozsah a celková finanční hodnota pojištění odpovědnosti musí odpovídat míře a zeměpisnému rozsahu činností oznámeného subjektu a musí být úměrné rizikovému profilu prostředků certifikovaných oznámeným subjektem. Pojištění odpovědnosti se musí vztahovat na případy, kdy může být oznámený subjekt nucen zrušit, omezit či pozastavit certifikáty.\n1.5.   Finanční požadavky\nOznámený subjekt musí mít k dispozici finanční zdroje nutné k provádění činností posuzování shody v rámci svého jmenování a souvisejících obchodních operací. Musí zdokumentovat a doložit svou finanční způsobilost a dlouhodobou ekonomickou životaschopnost případně s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem v průběhu zahajovací fáze.\n1.6.   Účast na koordinačních činnostech\n1.6.1.   Oznámený subjekt se musí podílet na jakýchkoli příslušných standardizačních činnostech a na činnostech Koordinační skupiny oznámeného subjektu podle článku 49 nařízení (EU) 2017/745 nebo zajistí, aby o nich byli informováni jeho pracovníci provádějící posuzování a aby jeho pracovníci provádějící posuzování a přijímající rozhodnutí byli informováni o všech příslušných právních předpisech, pokynech a dokumentech týkajících se osvědčených postupů přijatých v rámci tohoto nařízení.\n1.6.2.   Oznámený subjekt musí brát zřetel na pokyny a dokumenty týkající se osvědčených postupů.\n2.   POŽADAVKY NA ŘÍZENÍ KVALITY\n2.1.   Oznámený subjekt musí zavést, zdokumentovat, provádět, udržovat a provozovat systém řízení kvality, který odpovídá povaze, oblasti a rozsahu jeho činností posuzování shody a který je schopen podporovat a prokazovat soustavné plnění požadavků tohoto nařízení.\n2.2.   Systém řízení kvality oznámeného subjektu se musí vztahovat alespoň na tyto prvky:\na)\nstrukturu a dokumentaci systému řízení, včetně strategií a cílů jeho činností,\nb)\npostupy přidělování činností a odpovědnosti pracovníkům,\nc)\npostupy posuzování a rozhodování v souladu s úkoly, odpovědností a úlohou pracovníků a nejvyššího vedení oznámeného subjektu,\nd)\nplánování, provádění, hodnocení a případnou úpravu jeho postupů posuzování shody,\ne)\nkontrolu dokumentů,\nf)\nkontrolu záznamů,\ng)\npřezkumy řízení,\nh)\nvnitřní audity\ni)\nnápravná a preventivní opatření,\nj)\nstížnosti a opravné prostředky a\nk)\nprůběžnou odbornou přípravu.\nPoužívají-li se dokumenty v různých jazycích, musí je oznámený subjekt ověřit a zajistit, aby měly stejný obsah.\n2.3.   Nejvyšší vedení oznámeného subjektu musí zajistit, aby byl systém řízení kvality plně chápán, uplatňován a udržován v rámci celé organizační struktury oznámeného subjektu, včetně poboček a subdodavatelů zapojených do činností posuzování shody podle tohoto nařízení.\n2.4.   Oznámený subjekt musí od všech pracovníků vyžadovat, aby se podpisem nebo rovnocenným způsobem formálně zavázali dodržovat postupy, které si oznámený subjekt stanoví. Uvedený závazek zahrnuje aspekty týkající se důvěrnosti a nezávislosti na obchodních a dalších zájmech a jakoukoliv stávající či předchozí vazbu s klienty. Od pracovníků se vyžaduje, aby učinili písemné prohlášení uvádějící, že se zavazují dodržovat zásady důvěrnosti, nezávislosti a nestrannosti.\n3.   POŽADAVKY NA ZDROJE\n3.1.   Obecné požadavky\n3.1.1.   Oznámené subjekty musí být schopny provádět všechny úkoly, které se na ně podle tohoto nařízení vztahují, při nejvyšší úrovni profesní bezúhonnosti a náležité způsobilosti v této konkrétní oblasti bez ohledu na to, zda jsou uvedené úkoly prováděny samotným oznámeným subjektem, nebo jeho jménem a na jeho odpovědnost.\nOznámené subjekty musí mít zejména k dispozici potřebné pracovníky a vlastnit nebo mít k dispozici veškeré vybavení, zařízení a způsobilost nezbytné k řádnému plnění technických, vědeckých a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody, pro něž byly jmenovány. Tento požadavek předpokládá, že oznámený subjekt bude mít vždy a pro každý proces posuzování shody a každý typ prostředků, pro něž byl jmenován, neustále k dispozici dostatek administrativních, technických a vědeckých pracovníků se zkušenostmi a znalostmi ohledně příslušných prostředků a souvisejících technologií. Těchto pracovníků musí být dostatečný počet k zajištění toho, aby mohl dotčený oznámený subjekt plnit úkoly v oblasti posuzování shody, včetně posuzování zdravotnické funkčnosti, hodnocení funkční způsobilosti a bezpečnosti prostředků, pro něž byl jmenován, s ohledem na požadavky tohoto nařízení, a zejména na požadavky stanovené v příloze I.\nSouhrn způsobilostí oznámeného subjektu musí umožnit posuzování typů prostředků, pro něž je jmenován. Oznámený subjekt musí mít dostatečnou interní způsobilost, aby kriticky hodnotil posouzení provedená externími odborníky. Úkoly, které oznámený subjekt nesmí zadávat subdodavatelům, jsou uvedeny v bodu 4.1.\nPracovníci podílející se na řízení provozování činností posuzování shody prostředků ze strany oznámeného subjektu musí mít odpovídající znalosti nezbytné k vytvoření a provozování systému pro výběr pracovníků provádějících posuzování a ověřování, jakož i pro ověřování jejich způsobilosti, poskytování oprávnění k plnění jejich úkolů a přidělování těchto úkolů, pro organizování jejich počáteční a průběžné odborné přípravy a k přidělování úkolů těmto pracovníkům a jejich monitorování s cílem zajistit, aby pracovníci, kteří provádějí a vykonávají úkony v rámci posuzování a ověřování, byli způsobilí plnit úkoly, jež se od nich vyžadují.\nOznámený subjekt musí v rámci svého nejvyššího vedení určit alespoň jednu osobu, která nese celkovou odpovědnost za všechny činnosti posuzování shody týkající se prostředků.\n3.1.2.   Oznámený subjekt musí zavedením systému pro výměnu zkušeností a programu průběžné odborné přípravy a vzdělávání zajistit, aby si pracovníci podílející se na činnostech posuzování shody udržovali kvalifikaci a odborné znalosti.\n3.1.3.   Oznámený subjekt musí jasně zdokumentovat rozsah a omezení povinností a odpovědnosti a míru oprávnění, pokud jde o pracovníky, včetně veškerých subdodavatelů a externích odborníků, podílející se na činnostech posuzování shody, a tyto pracovníky odpovídajícím způsobem informovat.\n3.2.   Kvalifikační kritéria týkající se pracovníků\n3.2.1.   Oznámený subjekt musí zavést a zdokumentovat kvalifikační kritéria a postupy pro výběr a pověřování osob zapojených do činností v rámci posuzování shody, mimo jiné pokud jde o znalosti, zkušenosti a jiné požadované způsobilosti a požadovanou počáteční a průběžnou odbornou přípravu. Kvalifikační kritéria se musí týkat různých funkcí v rámci posuzování shody, jako je například provádění auditů, hodnocení nebo testování výrobků, přezkum technické dokumentace, rozhodování a uvolňování šarží, jakož i prostředků, technologií a oblastí, jako například biokompatibility, sterilizace, sebetestování a testování v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta, doprovodné diagnostiky a hodnocení funkční způsobilosti, na které se vztahuje rozsah jmenování.\n3.2.2.   Kvalifikační kritéria uvedená v bodu 3.2.1. musí odkazovat na rozsah jmenování oznámeného subjektu v souladu s popisem tohoto rozsahu použitým členským státem pro oznámení uvedené v čl. 38 odst. 3 a musí poskytovat dostatečnou úroveň podrobností pro požadovanou kvalifikaci v rámci členění popisu rozsahu jmenování.\nJe třeba vymezit konkrétní kvalifikační kritéria, přinejmenším pro posuzování:\n—\nbiologické bezpečnosti,\n—\nhodnocení funkční způsobilosti,\n—\nprostředků pro sebetestování a pro testování v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta,\n—\ndoprovodné diagnostiky,\n—\nfunkční bezpečnosti,\n—\nsoftwaru,\n—\nbalení a\n—\nrůzných typů sterilizačních postupů.\n3.2.3.   Pracovníci odpovědní za stanovení kvalifikačních kritérií a za pověřování jiných pracovníků prováděním konkrétních činností posuzování shody musí být přímo zaměstnanci oznámeného subjektu a nesmějí být externími odborníky nebo subdodavateli. Uvedení pracovníci musí mít prokazatelné znalosti a zkušenosti ve všech těchto oblastech:\n—\nprávní předpisy Unie týkající se prostředků a příslušné pokyny;\n—\npostupy posuzování shody stanovené tímto nařízením;\n—\nširoké znalosti v oblasti technologií prostředků a navrhování a výroby prostředků;\n—\nsystém řízení kvality oznámeného subjektu, související postupy a požadovaná kritéria způsobilosti;\n—\nodpovídající odborná příprava pracovníků podílejících se na činnostech posuzování shody v souvislosti s prostředky;\n—\npřiměřená zkušenost s posuzováním shody podle tohoto nařízení nebo dříve platných právních předpisů u oznámeného subjektu.\n3.2.4.   Oznámený subjekt musí mít trvale k dispozici pracovníky s příslušnými odbornými klinickými znalostmi, přičemž tito pracovníci musí být pokud možno přímo zaměstnanci oznámeného subjektu. Tito pracovníci musí být zapojeni do všech fází posuzování a rozhodování uplatňovaného oznámeným subjektem, aby:\n—\nurčili, kdy je pro posouzení hodnocení funkční způsobilosti prováděného výrobcem zapotřebí odborného poradenství, a určili odborníky s odpovídající kvalifikací;\n—\nposkytovali odpovídající odbornou přípravu pro externí klinické odborníky, pokud jde o příslušné požadavky tohoto nařízení, společné specifikace, pokyny a harmonizované normy, a zajišťovali, že tito externí kliničtí odborníci budou podrobně informováni o souvislostech a dopadech svého posouzení a poradenství, jež poskytují;\n—\nbyli schopni přezkoumat a vědeckým způsobem zpochybnit klinické údaje obsažené v hodnocení funkční způsobilosti a veškerých souvisejících studiích funkční způsobilosti a odpovídajícím způsobem vést externí klinické odborníky při posuzování hodnocení funkční způsobilosti předloženého výrobcem;\n—\nbyli schopni vědeckým způsobem vyhodnotit a v případě potřeby zpochybnit předložené hodnocení funkční způsobilosti a výsledky posouzení hodnocení funkční způsobilosti předloženého výrobcem ze strany externích klinických odborníků;\n—\nbyli schopni zajistit srovnatelnost a soudržnost posouzení hodnocení funkční způsobilosti provedených klinickými odborníky;\n—\nbyli schopni posoudit hodnocení funkční způsobilosti předložené výrobcem a vytvořit si klinický úsudek o stanovisku poskytnutém jakýmkoliv externím odborníkem a dát rozhodujícím osobám oznámeného subjektu doporučení; a\n—\nbyli schopni vypracovávat záznamy a zprávy prokazující, že příslušné činnosti posuzování shody byly řádně provedeny.\n3.2.5.   Pracovníci odpovědní za provádění přezkumů týkajících se výrobků (osoby provádějící přezkum výrobků), jako například přezkumů technické dokumentace nebo přezkoušení typu včetně takových aspektů, jako je hodnocení funkční způsobilosti, biologická bezpečnost, sterilizace a validace softwaru, musí mít všechny tyto prokazatelné kvalifikace:\n—\núspěšně dokončené studium na univerzitě nebo technické vysoké škole nebo rovnocennou kvalifikaci v příslušných oborech, jako je například lékařství, farmacie, technické obory nebo další relevantní vědní obory;\n—\nčtyřletou odbornou praxi v oblasti zdravotnických výrobků nebo v souvisejících činnostech, jako je například výroba, audit nebo výzkum, přičemž dva roky z této praxe musí být v oblasti navrhování, výroby, testování nebo používání prostředků nebo technologie, které mají být posuzovány, nebo musí souviset s vědeckými aspekty, které mají být posuzovány;\n—\nznalosti právních předpisů v oblasti prostředků, včetně obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost stanovených v příloze I;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti týkající se příslušných harmonizovaných norem, společných specifikací a pokynů;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti v oblasti řízení rizik a souvisejících norem a pokynů, pokud jde o prostředky;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti v oblasti hodnocení funkční způsobilosti;\n—\nodpovídající znalosti prostředků, které posuzují;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti v oblasti postupů posuzování shody stanovených v přílohách IX až XI, zejména aspektů těchto postupů, za něž jsou odpovědní, a příslušné pověření k provádění uvedených posouzení;\n—\nschopnost vypracovávat záznamy a zprávy prokazující, že příslušné činnosti posuzování shody byly řádně provedeny.\n3.2.6.   Pracovníci odpovědní za provádění auditů systému výrobce v oblasti řízení kvality (osoby provádějící audit na místě) musí mít všechny tyto prokazatelné kvalifikace:\n—\núspěšně dokončené studium na univerzitě nebo technické vysoké škole nebo rovnocennou kvalifikaci v příslušných oborech, jako například v lékařství, farmacii, technických oborech nebo dalších relevantních vědních oborech;\n—\nčtyřletou odbornou praxi v oblasti zdravotnických výrobků nebo v souvisejících činnostech, jako například výroba, audit nebo výzkum, přičemž dva roky z této praxe musí být v oblasti řízení kvality;\n—\nodpovídající znalosti právních předpisů v oblasti prostředků a souvisejících harmonizovaných norem, společných specifikací a pokynů;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti v oblasti řízení rizik a souvisejících norem a pokynů, pokud jde o prostředky;\n—\nodpovídající znalosti systémů řízení kvality a souvisejících norem a pokynů, pokud jde o prostředky;\n—\nodpovídající znalosti a zkušenosti v oblasti postupů posuzování shody stanovených v přílohách IX až XI, zejména aspektů těchto postupů, za něž jsou odpovědní, a příslušné pověření k provádění uvedených auditů;\n—\nproškolení ohledně technik provádění auditu, které jim umožňuje kontrolovat systémy řízení kvality;\n—\nschopnost vypracovávat záznamy a zprávy prokazující, že příslušné činnosti posuzování shody byly řádně provedeny.\n3.2.7.   Pracovníci s celkovou odpovědností za konečné přezkumy a rozhodování ohledně certifikace musí být přímo zaměstnanci oznámeného subjektu a nesmějí být externími odborníky ani subdodavateli. Tito pracovníci musí mít jako skupina prokazatelné znalosti a komplexní zkušenosti ve všech těchto oblastech:\n—\nprávní předpisy týkající se prostředků a příslušné pokyny;\n—\nposuzování shody prostředku relevantní z hlediska tohoto nařízení;\n—\ndruhy kvalifikací, zkušeností a odborných znalostí relevantní z hlediska posuzování shody prostředku;\n—\nširoké znalosti technologií prostředků, včetně dostatečných zkušeností s posuzováním shody prostředků přezkoumávaných za účelem certifikace, znalosti odvětví prostředků a návrhů a výroby prostředků;\n—\nsystém oznámeného subjektu v oblasti kvality, související postupy a požadovaná kvalifikace podílejících se pracovníků;\n—\nschopnost vypracovávat záznamy a zprávy prokazující, že příslušné činnosti posuzování shody byly řádně provedeny.\n3.3.   Dokumentace týkající se kvalifikace, odborné přípravy a pověřování pracovníků\n3.3.1.   Oznámený subjekt musí mít zaveden postup pro úplné zdokumentování kvalifikace každého jednotlivého pracovníka zapojeného do činností posuzování shody a splnění kvalifikačních kritérií uvedených v bodu 3.2. Pokud ve výjimečných případech nelze splnění kvalifikačních kritérií uvedených v bodu 3.2 plně prokázat, musí oznámený subjekt orgánu odpovědnému za oznámené subjekty toto oprávnění těchto jednotlivých pracovníků k provádění konkrétních činností posuzování shody zdůvodnit.\n3.3.2.   Oznámený subjekt musí pro všechny své pracovníky uvedené v bodech 3.2.3. až 3.2.7. zavést a pravidelně aktualizovat:\n—\ntabulku s podrobnými údaji o oprávněních a odpovědnosti pracovníků, pokud jde o činnosti posuzování shody a\n—\nzáznamy dokládající požadované znalosti a zkušenosti pro činnosti posuzování shody, pro něž jsou pověřeni. Záznamy musí obsahovat odůvodnění pro vymezení rozsahu odpovědnosti jednotlivých pracovníků provádějících posouzení a záznamy o činnostech posuzování shody, jež každý z nich provedl.\n3.4.   Subdodavatelé a externí odborníci\n3.4.1.   Aniž je dotčen bod 3.2, smějí oznámené subjekty zadávat subdodavatelům některé jasně vymezené dílčí části činnosti posuzování shody.\nZadávání celých auditů systémů řízení kvality nebo celých přezkumů týkajících se výrobků subdodavatelům není povoleno, avšak části těchto činností mohou být prováděny subdodavateli a externími auditory a odborníky pracujícími jménem oznámeného subjektu. Dotčený oznámený subjekt si ponechá plnou odpovědnost za to, že bude schopen předložit náležité důkazy o způsobilosti subdodavatelů a odborníků k plnění jejich konkrétních úkolů, za rozhodnutí na základě objemu posouzení provedených subdodavatelem a za práci, kterou subdodavatelé a odborníci jeho jménem vykonají.\nOznámené subjekty nesmějí zajišťovat smluvně subdodavatelem tyto činnosti:\n—\npřezkum kvalifikace a monitorování výkonnosti externích odborníků;\n—\nauditní a certifikační činnosti v případě, že se dotčené zadávání činnosti subdodavatelům týká auditních či certifikačních organizací;\n—\npřidělování práce na konkrétních činnostech posuzování shody externím odborníkům a\n—\nfunkce v oblasti konečného přezkumu a rozhodování.\n3.4.2.   Pokud oznámený subjekt zadá provedení některých činností shody organizaci nebo jednotlivci, musí mít strategii popisující podmínky, za nichž může k zadání činností subdodavateli dojít, a musí zajistit, aby:\n—\nsubdodavatel splňoval příslušné požadavky této přílohy;\n—\nsubdodavatelé a externí odborníci následně nezadávali práci dalším organizacím nebo pracovníkům jakožto subdodavatelům a\n—\nfyzická nebo právnická osoba, která o posuzování shody zažádala, byla informována o požadavcích uvedených v první a druhé odrážce.\nJakékoliv zadání činností subdodavateli nebo konzultace externího pracovníka musí být řádně zdokumentovány, nesmí být do něj zapojeni žádní zprostředkovatelé a musí být předmětem písemné dohody, která se týká mimo jiné důvěrnosti a střetů zájmů. Dotčený oznámený subjekt musí nést plnou odpovědnost za úkoly prováděné subdodavateli.\n3.4.3.   Pokud jsou v souvislosti s posuzováním shody využívány služby subdodavatelů nebo externích odborníků, zejména pokud jde o nové prostředky nebo technologie, dotčený oznámený subjekt musí mít odpovídající interní způsobilost v každé oblasti produktů, pro niž je jmenován, která je odpovídající pro účely vedení celkového posouzení shody, ověření vhodnosti a platnosti odborných stanovisek a rozhodování o certifikaci.\n3.5.   Monitorování způsobilostí, odborné přípravy a výměny zkušeností\n3.5.1.   Oznámený subjekt musí zavést postupy pro počáteční hodnocení a průběžné monitorování způsobilosti, činností posuzování shody a výkonnosti všech interních a externích pracovníků a subdodavatelů zapojených do činností posuzování shody.\n3.5.2.   Oznámené subjekty musí pravidelně přezkoumávat způsobilost svých pracovníků, identifikovat potřeby v oblasti odborné přípravy a vypracovat plán odborné přípravy, aby zůstala zachována požadovaná úroveň kvalifikací a znalostí jednotlivých pracovníků. V rámci tohoto přezkumu je nutno ověřit minimálně to, zda pracovníci:\n—\njsou obeznámeni se stávajícím právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti prostředků, příslušnými harmonizovanými normami, společnými specifikacemi, pokyny a výsledky koordinačních činností podle bodu 1.6 a\n—\núčastní se interní výměny zkušeností a programu průběžné odborné přípravy a vzdělávání podle bodu 3.1.2.\n4.   PROCEDURÁLNÍ POŽADAVKY\n4.1.   Obecné požadavky\nOznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované a dostatečně podrobné postupy pro provádění každé činnosti posuzování shody, pro něž je jmenován, včetně jednotlivých kroků počínaje činnostmi před podáním žádosti až po rozhodování a dozor a s případným přihlédnutím k příslušným specifickým rysům daných prostředků.\nPožadavky uvedené v bodech 4.3, 4.4, 4.7 a 4.8 musí být plněny v rámci interních činností oznámených subjektů a nesmějí být zadávány subdodavatelům.\n4.2.   Cenové odhady ze strany oznámeného subjektu a jeho činnosti před podáním žádosti\nOznámený subjekt:\na)\nzveřejní veřejně dostupný popis postupu podávání žádostí, jehož prostřednictvím od něj mohou výrobci získat certifikaci. V popisu musí být uvedeno, které jazyky jsou přípustné pro účely předkládání dokumentace a pro účely jakékoliv související korespondence;\nb)\nmusí mít k dispozici zdokumentované postupy a zdokumentované podrobnosti ohledně poplatků účtovaných za konkrétní činnosti posuzování shody a jakýchkoliv dalších finančních podmínek týkajících se činností oznámených subjektů v oblasti posuzování prostředků;\nc)\nmusí mít k dispozici zdokumentované postupy týkající se reklamy na jeho služby v oblasti posuzování shody. Tyto postupy zajistí, aby z reklamních ani propagačních činností žádným způsobem nevyplývalo nebo aby tyto činnosti nemohly vést k závěru, že jím provedené posuzování shody uspíší výrobcům přístup na trh nebo že bude rychlejší, jednodušší či méně přísné než u jiných oznámených subjektů;\nd)\nmusí mít k dispozici zdokumentované postupy vyžadující, aby byly před předložením jakékoliv cenové nabídky výrobci týkající se konkrétního posouzení shody přezkoumány informace poskytnuté před podáním žádosti, včetně předběžného ověření, zda se na daný výrobek vztahuje toto nařízení, a předběžného ověření jeho klasifikace; a\ne)\nzajistí, aby všechny smlouvy týkající se činností posuzování shody, na něž se vztahuje toto nařízení, byly uzavírány přímo mezi výrobcem a oznámeným subjektem, a nikoliv s nějakou jinou organizací.\n4.3.   Žádost o přezkum a smlouva\nOznámený subjekt musí vyžadovat formální žádost podepsanou výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem a obsahující veškeré informace a prohlášení výrobce požadované na základě příslušných posuzování shody podle příloh IX až XI.\nSmlouva mezi oznámeným subjektem a výrobcem musí mít formu písemné dohody podepsané oběma stranami. Smlouvu musí uchovávat oznámený subjekt. Tato smlouva musí obsahovat jasné podmínky a povinnosti, které oznámenému subjektu umožní jednat způsobem požadovaným podle tohoto nařízení, včetně povinnosti výrobce informovat oznámený subjekt o vigilančních hlášeních, povinnosti oznámeného subjektu pozastavit, omezit nebo ukončit účinnost vydaných certifikátů a o jeho informačních povinnostech.\nOznámený subjekt musí mít k dispozici zdokumentované postupy pro přezkum žádostí zabývající se těmito aspekty:\na)\núplností těchto žádostí z hlediska požadavků příslušného postupu posuzování shody, jak je uvedeno v odpovídající příloze, podle níž bylo zažádáno o schválení,\nb)\nověřením kvalifikace výrobků, na něž se tyto žádosti vztahují, jakožto prostředků a jejich odpovídajícími klasifikacemi,\nc)\nzda je postup posuzování shody zvolený žadatelem použitelný na dotčený prostředek podle tohoto nařízení,\nd)\nzpůsobilostí oznámeného subjektu posoudit žádost na základě svého jmenování a\ne)\ndostupnost dostatečných a odpovídajících zdrojů.\nVýsledek každého přezkumu žádosti musí být zdokumentován. Údaje o zamítnutých nebo stažených žádostech musí být zadány do elektronického systému uvedeného v článku 52 a musí být přístupné jiným oznámeným subjektům.\n4.4.   Rozdělování zdrojů\nOznámený subjekt musí mít k dispozici zdokumentované postupy pro zajištění toho, aby všechny činnosti posuzování shody byly prováděny náležitě oprávněnými a kvalifikovanými pracovníky, kteří mají dostatečné zkušenosti v oblasti hodnocení prostředků, systémů a postupů a související dokumentace, jež jsou předmětem posuzování shody.\nU každé žádosti musí oznámený subjekt stanovit potřebné zdroje a určit jednu osobu odpovědnou za zajištění toho, aby bylo posouzení dané žádosti provedeno v souladu s příslušnými postupy a aby byly pro každý z úkolů v rámci posuzování využity vhodné zdroje včetně pracovníků. Přidělení úkolů, které je třeba provést jako součást posuzování shody, a jakékoliv následné změny tohoto rozdělení musí být zdokumentovány.\n4.5.   Činnosti posuzování shody\n4.5.1.   Obecné požadavky\nOznámený subjekt a jeho pracovníci musí provádět činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesní bezúhonnosti a požadované technické a vědecké způsobilosti v daných konkrétních oblastech.\nOznámený subjekt musí mít k dispozici odborné znalosti, zařízení a zdokumentované postupy, které jsou dostačující pro účinné provádění činností posuzování shody, pro něž je dotčený oznámený subjekt jmenován, s ohledem na příslušné požadavky uvedené v přílohách IX až XI, a zejména na všechny tyto požadavky:\n—\nnáležitě plánovat provedení každého jednotlivého projektu,\n—\nzajistit takové složení týmů provádějících posuzování, aby měl daný tým dostatek zkušeností, pokud jde o dotčenou technologii, a aby byl trvale objektivní a nezávislý, a stanovit střídání členů týmu provádějícího posuzování, která bude probíhat v odpovídajících intervalech,\n—\npodrobně odůvodnit stanovení lhůt pro dokončení činností posuzování shody,\n—\nposoudit technickou dokumentaci předloženou výrobcem a řešení přijatá za účelem splnění požadavků stanovených v příloze I,\n—\npřezkoumat postupy a dokumentaci výrobce týkající se hodnocení funkční způsobilosti,\n—\nzabývat se souvislostmi mezi procesem řízení rizik ze strany výrobce a jeho posouzením a analýzou hodnocení funkční způsobilosti a zhodnotit jejich relevantnost z hlediska prokazování shody s příslušnými požadavky uvedenými v příloze I,\n—\nprovádět zvláštní postupy uvedené v příloze IX bodu 5,\n—\nv případě prostředků tříd B nebo C posoudit technickou dokumentaci prostředků vybraných na reprezentativním základě,\n—\nplánovat a pravidelně provádět náležité dozorové audity a posouzení, provádět určité testy za účelem ověření řádného fungování systému řízení kvality nebo o tyto testy požádat a provádět neohlášené audity na místě,\n—\nv souvislosti s výběrem vzorků prostředků ověřit, že vyrobený prostředek je ve shodě s technickou dokumentací, přičemž tyto požadavky vymezují příslušná kritéria výběru a zkušební postup ještě před výběrem vzorků,\n—\nvyhodnotit a ověřit soulad výrobce s příslušnými přílohami.\nOznámený subjekt musí vzít případně v úvahu dostupné společné specifikace, pokyny a dokumenty týkající se osvědčených postupů a harmonizované normy, a to i v případě, že výrobce netvrdí, že je dodržuje.\n4.5.2.   Audity systému řízení kvality\na)\nV rámci posuzování systému řízení kvality musí oznámený subjekt před provedením auditu a v souladu s jeho zdokumentovanými postupy:\n—\nposoudit dokumentaci předloženou v souladu s příslušnou přílohou týkající se posuzování shody a vypracovat program auditu, který jasně vymezí počet a sled činností nezbytných k prokázání úplného pokrytí systému výrobce v oblasti řízení kvality a k určení toho, zda splňuje požadavky tohoto nařízení,\n—\nurčit vazby a rozdělení odpovědnosti mezi různými výrobními místy, určit příslušné dodavatele nebo subdodavatele výrobce a zvážit nutnost auditu konkrétně zaměřeného na některého z těchto dodavatelů či subdodavatelů, případně obou,\n—\npro každý audit stanovený v programu auditu jasně vymezit cíle, kritéria a rozsah auditu a vypracovat plán auditu, který se náležitě zabývá konkrétními požadavky týkajícími se prostředků, technologií a postupů zahrnutých do auditu a náležitě k těmto požadavkům přihlíží,\n—\nu prostředků třídy B a třídy C vypracovat a aktualizovat plán výběru vzorků pro posouzení technické dokumentace, jak je uvedena v přílohách II a III, zahrnující celý okruh těchto prostředků, na něž se vztahuje žádost výrobce. Tento plán musí zajistit, aby během doby platnosti certifikátu byly vybrány vzorky všech prostředků, na něž se vztahuje certifikát,\n—\nvybrat a určit náležitě kvalifikované a oprávněné pracovníky pro provádění jednotlivých auditů. Příslušné úlohy, odpovědnosti a pravomoci členů týmu musí být jasně vymezeny a dokumentovány.\nb)\nNa základě programu auditu, který vypracoval, musí oznámený subjekt v souladu se svými zdokumentovanými postupy:\n—\nprovést audit systému výrobce v oblasti řízení kvality za účelem ověření, že tento systém zajistí, aby prostředky do něj zahrnuté byly ve shodě s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, která se vztahují na prostředky ve všech fázích, počínaje návrhem přes výstupní kontrolu kvality až po průběžný dozor, a určit, zda jsou požadavky tohoto nařízení splněny,\n—\nna základě příslušné technické dokumentace a s cílem určit, zda výrobce splňuje požadavky uvedené v příslušné příloze týkající se posuzování shody, provést přezkum a audit postupů a subsystémů výrobce, zejména pokud jde o:\n—\nnávrh a vývoj,\n—\nkontroly výroby a postupů,\n—\ndokumentaci o výrobku,\n—\nkontroly nákupů včetně ověření zakoupených prostředků,\n—\nnápravná a preventivní opatření včetně sledování po uvedení na trh a\n—\nPMPF\n—\na požadavky a ustanovení týkající se přezkumu a auditu přijaté výrobcem, včetně těch, které se týkají plnění obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost stanovených v příloze I.\n—\nVzorky dokumentace se vyberou takovým způsobem, aby byla zohledněna rizika spojená s určeným použitím daného prostředku, složitost výrobních technologií, okruh a třídy vyráběných prostředků a jakékoliv dostupné informace o sledování po uvedení na trh,\n—\npokud to již není zahrnuto do programu auditu, provést audit kontroly postupů v prostorách dodavatelů výrobce, jestliže je shoda dokončených prostředků činností dodavatelů výrazně ovlivněna, a to zejména v případě, že výrobce nemůže prokázat dostatečnou kontrolu nad svými dodavateli,\n—\nprovést posouzení technické dokumentace na základě svého plánu výběru vzorků a s přihlédnutím k bodu 4.5.4. týkajícímu se hodnocení funkční způsobilosti,\n—\noznámený subjekt musí zajistit, aby zjištění vyplývající z auditu byla náležitě a konzistentně klasifikována v souladu s požadavky tohoto nařízení a s příslušnými normami, nebo s dokumenty o osvědčených postupech vypracovanými nebo přijatými Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky.\n4.5.3.   Ověřování výrobků\nPosouzení technické dokumentace\nPro účely posuzování technické dokumentace prováděného v souladu s přílohou IX kapitolou II musí mít oznámené subjekty k dispozici dostatečné odborné znalosti, zařízení a zdokumentované postupy, pokud jde o:\n—\npřidělení náležitě kvalifikovaných a oprávněných pracovníků na přezkoušení jednotlivých aspektů, jako je například použití prostředku, biokompatibilita, hodnocení funkční způsobilosti, řízení rizik a sterilizace, a\n—\nposuzování shody návrhu s tímto nařízením a zohlednění bodu 4.5.4. a 4.5.5. Součástí tohoto posuzování je přezkum provádění vstupních, výrobních a výstupních kontrol ze strany výrobce a jejich výsledky. Jsou-li pro účely posuzování shody s požadavky tohoto nařízení zapotřebí další testy nebo jiné důkazy, musí dotčený oznámený subjekt provést odpovídající fyzikální nebo laboratorní zkoušky týkající se daného prostředku nebo o jejich provedení požádat výrobce.\nPřezkoušení typu\nOznámený subjekt musí mít k dispozici zdokumentované postupy, dostatečné odborné znalosti a zařízení pro přezkoušení typu prostředků v souladu s přílohou X, včetně způsobilosti:\n—\npřezkoušet a posoudit technickou dokumentaci s ohledem na body 4.5.4 a 4.5.5 a ověřit, zda byl typ vyroben ve shodě s uvedenou dokumentací;\n—\nvypracovat plán testů vymezující všechny relevantní a kritické parametry, které musí být oznámeným subjektem nebo na jeho odpovědnost testovány;\n—\nzdokumentovat odůvodnění pro volbu uvedených parametrů;\n—\nprovést náležité zkoušky a testy s cílem ověřit, zda řešení přijatá výrobcem splňují obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v příloze I. Tyto zkoušky a testy zahrnují veškeré testy nezbytné pro ověření toho, zda výrobce uplatnil příslušné normy, pro jejichž používání se rozhodl;\n—\ndohodnout se s žadatelem na tom, kde budou nezbytné testy provedeny v případě, že je nebude provádět přímo oznámený subjekt;\n—\npřevzít plnou odpovědnost za výsledky testů. Protokoly o testu předložené výrobcem lze brát v potaz pouze v případě, že je vydaly subjekty posuzování shody, které jsou příslušné a nezávislé na výrobci.\nOvěřování zkoušením a testováním každé šarže výrobku\nOznámený subjekt musí:\na)\nmít k dispozici zdokumentované postupy, dostatečné odborné znalosti a zařízení pro účely ověřování zkoušením a testováním každé šarže výrobku v souladu s přílohami IX a XI;\nb)\nvypracovat plán testů vymezující všechny relevantní a kritické parametry, které musí být oznámeným subjektem nebo na jeho odpovědnost testovány s cílem:\n—\nověřit, u prostředků třídy C, zda jsou dané prostředky ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na dané prostředky použijí,\n—\npotvrdit, u prostředků třídy B, shodu s technickou dokumentací podle příloh II a III a s požadavky tohoto nařízení, které se na dané prostředky použijí,\nc)\nzdokumentovat odůvodnění pro volbu parametrů uvedených v písmenu b);\nd)\nmít k dispozici zdokumentované postupy pro provádění náležitých posouzení a testů za účelem ověření shody daného prostředku s požadavky tohoto nařízení zkoušením a testováním každé šarže výrobku, jak je uvedeno v příloze XI bodu 5;\ne)\nmít k dispozici zdokumentované postupy upravující dosažení dohody s žadatelem ohledně toho, kdy a kde budou vykonány nezbytné testy, které neprovádí samotný oznámený subjekt;\nf)\nmusí převzít plnou odpovědnost za výsledky testů v souladu se zdokumentovanými postupy; protokoly o testu předložené výrobcem jsou brány v potaz pouze v případě, že je vydaly subjekty posuzování shody, které jsou příslušné a nezávislé na výrobci.\n4.5.4.   Posouzení hodnocení funkční způsobilosti\nOznámeným subjektem prováděné posouzení postupů a dokumentace se musí zabývat výsledky rešerší literatury a veškerou provedenou validací, ověřením a testováním a vyvozenými závěry a obvykle musí zahrnovat zvážení používání alternativních materiálů a látek a zohlednění obalů a stability, včetně doby použitelnosti, dokončeného prostředku. V případě, že výrobce neprovedl žádné nové testování nebo že existují odchylky od příslušných postupů, musí dotčený oznámený subjekt odůvodnění předložené výrobcem kriticky přezkoumat.\nOznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy ohledně posouzení postupů a dokumentace výrobce týkajících se hodnocení funkční způsobilosti, a to jak pro počáteční, tak i průběžné posuzování shody. Oznámený subjekt musí přezkoumat, validovat a ověřit, zda se postupy a dokumentace výrobce náležitě zabývají:\na)\nplánováním, prováděním, posuzováním a aktualizací hodnocení funkční způsobilosti podle přílohy XIII a podáváním zpráv o tomto hodnocení,\nb)\nsledováním po uvedení na trh a následným sledováním funkční způsobilosti po uvedení na trh;\nc)\nsouvislostmi procesu řízení rizik,\nd)\nposouzením a analýzou dostupných údajů a její relevantností, pokud jde o prokazování shody s příslušnými požadavky uvedenými v příloze I,\ne)\nzávěry vyvozenými s ohledem na klinické důkazy a vypracováním zprávy o hodnocení funkční způsobilosti.\nTyto postupy, uvedené ve druhém odstavci, musí brát zřetel na dostupné společné specifikace, pokyny a dokumenty o osvědčených postupech.\nPosouzení hodnocení funkční způsobilosti oznámeným subjektem podle přílohy XIII zahrnuje:\n—\nurčené použití stanovené výrobcem a v jeho rámci formulovaná tvrzení ohledně prostředku;\n—\nplánování hodnocení funkční způsobilosti;\n—\nmetodiku pro rešerše literatury;\n—\npříslušnou dokumentaci na základě rešerší literatury;\n—\nstudie funkční způsobilosti;\n—\nsledování po uvedení na trh a následné sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh;\n—\nplatnost rovnocennosti proklamované ve vztahu k jiným prostředkům, prokázání rovnocennosti, údaje týkající se vhodnosti a závěrů z rovnocenných nebo obdobných prostředků;\n—\nzprávu o hodnocení funkční způsobilosti a\n—\nodůvodnění, pokud jde o neprovedení hodnocení funkční způsobilosti nebo PMPF.\nPokud jde o údaje ze studií funkční způsobilosti zahrnuté do hodnocení funkční způsobilosti, musí dotčený oznámený subjekt zajistit, aby byly závěry vyvozené výrobcem platné s ohledem na schválený plán studie funkční způsobilosti.\nOznámený subjekt musí zajistit, aby se hodnocení funkční způsobilosti náležitě zabývalo příslušnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I, bylo patřičně sladěno s požadavky ohledně řízení rizik, aby bylo prováděno v souladu s přílohou XIII a bylo odpovídajícím způsobem zohledněno v poskytovaných informacích o prostředku.\n4.5.5.   Zvláštní postupy\nOznámený subjekt musí mít zdokumentované postupy, dostatečné odborné znalosti a zařízení pro postupy podle přílohy IX bodu 5, pro něž jsou jmenovány.\nV případě doprovodné diagnostiky oznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy za účelem splnění požadavků tohoto nařízení ohledně konzultace agentury EMA nebo příslušného orgánu pro léčivé přípravky během jím prováděného posuzování takových typů prostředku.\n4.6.   Podávání zpráv\nOznámený subjekt:\n—\nzajistí, aby všechny kroky posuzování shody byly zdokumentovány tak, aby závěry posouzení byly jasné, prokázaly soulad s požadavky tohoto nařízení a mohly představovat objektivní důkazy tohoto souladu pro osoby, které se samy na posuzování nepodílejí, například pro pracovníky orgánů, jež provádějí jmenování,\n—\nzajistí, aby byly pro audity systému řízení kvality k dispozici záznamy, které by dostačujícím způsobem poskytovaly zřetelnou auditní stopu,\n—\njasně zdokumentuje závěry svých posouzení hodnocení funkční způsobilosti ve zprávě o posouzení hodnocení funkční způsobilosti a\n—\nke každému konkrétnímu projektu poskytne podrobnou zprávu, která vychází ze standardního formátu obsahujícího minimální soubor prvků určený Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky.\nZpráva oznámeného subjektu:\n—\njasně zdokumentuje výsledky posouzení a vyvozuje jasné závěry, pokud jde o ověření shody výrobce s požadavky tohoto nařízení,\n—\nobsahuje doporučení ohledně konečného přezkumu a konečného rozhodnutí, které má oznámený subjekt přijmout; toto doporučení schválí odpovědný pracovník oznámeného subjektu a\n—\nje poskytnuta dotčenému výrobci.\n4.7.   Konečný přezkum\nOznámený subjekt před konečným rozhodnutím:\n—\nzajistí, aby pracovníci, kteří jsou určeni za účelem konečného přezkumu konkrétních projektů a k rozhodování o nich, byli náležitě pověřeni, a aby se nejednalo o ty pracovníky, kteří provedli posouzení,\n—\nověří, že zpráva nebo zprávy a podpůrná dokumentace, potřebné k rozhodování, mimo jiné i ohledně odstranění neshod zjištěných během posuzování, mají všechny náležitosti a jsou dostačující, pokud jde o danou oblast působnosti, a\n—\nověří, zda nezůstaly nějaké nevyřešené případy, které by bránily vydání certifikátu.\n4.8.   Rozhodnutí a certifikace\nOznámený subjekt musí mít zdokumentované postupy rozhodování, mimo jiné i pokud jde o přidělení odpovědnosti za vydání, pozastavení, omezení a ukončení účinnosti certifikátů. Mezi tyto postupy patří požadavky týkající se oznamování stanovené v kapitole V tohoto nařízení. Tyto postupy musí dotčenému oznámenému subjektu umožňovat:\n—\nna základě dokumentace týkající se posouzení a dalších dostupných informací rozhodnout, zda jsou splněny požadavky tohoto nařízení,\n—\nna základě výsledků jeho posouzení hodnocení funkční způsobilosti a řízení rizik rozhodnout o tom, zda je plán sledování po uvedení na trh, včetně plánu PMPF, odpovídající,\n—\nrozhodnout o konkrétních dílčích cílech pro další přezkum aktuálního hodnocení funkční způsobilosti provedený oznámeným subjektem,\n—\nrozhodnout, zda je za účelem certifikace třeba vymezit konkrétní podmínky nebo ustanovení,\n—\nna základě novosti, klasifikace rizika, hodnocení funkční způsobilosti a závěrů analýzy rizik spojených s daným prostředkem rozhodnout o období certifikace, které nepřekročí pět let,\n—\njasně zdokumentovat jednotlivé fáze rozhodování a schvalování, včetně schválení podpisem odpovědných pracovníků,\n—\njasně zdokumentovat odpovědnost a mechanismy sdělování rozhodnutí, zejména pokud je v závěrečné fázi certifikát podepsán jinou osobou, než je osoba nebo osoby s rozhodovací pravomocí, nebo pokud nesplňuje požadavky uvedené v bodu 3.2.7,\n—\nvydat certifikát nebo certifikáty v souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze XII na období platnosti nepřekračující pět let a uvést, zda jsou s danou certifikací spojené nějaké konkrétní podmínky nebo omezení,\n—\nvydat certifikát nebo certifikáty pouze pro žadatele a nevydat certifikáty zahrnující více subjektů a\n—\nzajistit, aby výrobce byl informován o výsledku posuzování a o rozhodnutí, které z něho vyplývá, a aby byly zaneseny do elektronického systému uvedeného v článku 52.\n4.9.   Změny a úpravy\nOznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy a smluvní ujednání s výrobci týkající se informačních povinností výrobce a posuzování změn:\n—\nschváleného systému nebo systémů řízení kvality nebo daného okruhu výrobků,\n—\nschváleného návrhu prostředku,\n—\nschváleného typu prostředku a,\n—\nveškerých látek zahrnutých do prostředku nebo použitých při jeho výrobě a na které se vztahují zvláštní postupy v souladu s bodem 4.5.5.\nPostupy a smluvní ujednání uvedené v prvním pododstavci zahrnují opatření pro zjišťování závažnosti změn uvedených v prvním pododstavci.\nPodle těchto zdokumentovaných postupů musí dotčený oznámený subjekt:\n—\nzajistit, aby výrobci předložili k předchozímu schválení plány změn uvedených v prvním pododstavci a příslušné informace, které se těchto změn týkají,\n—\nposoudit navrhované změny a ověřit, zda po těchto změnách systém řízení kvality nebo návrh či typ prostředku stále splňují požadavky tohoto nařízení, a\n—\noznámit výrobci své rozhodnutí a poskytnout zprávu nebo případně doplňující zprávu, která obsahuje závěry posouzení spolu s odůvodněním.\n4.10.   Činnosti v oblasti dozoru a monitorování po udělení certifikace\nOznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy pro:\n—\nstanovení, jak a kdy provádět činnosti v oblasti dozoru nad výrobci. K těmto postupům patří i ujednání týkající se neohlášených auditů na místě u výrobců a případně i subdodavatelů a dodavatelů provádějících testování výrobků a monitorování souladu s veškerými podmínkami závaznými pro výrobce a souvisejícími s rozhodnutími o certifikaci, např. aktualizace klinických údajů v určených intervalech,\n—\nprověřování příslušných zdrojů vědeckých a klinických údajů a informací získaných po uvedení na trh vztahujících se k oblasti působnosti jejich jmenování. Tyto informace musí být zohledněny při plánování a provádění činností v oblasti dozoru a\n—\npřezkum dostupných údajů o vigilanci, k nimž mají přístup podle článku 87, s cílem určit, zda a jaký mají dopad na platnost stávajících certifikátů. Výsledky hodnocení a veškerá přijatá rozhodnutí se důkladně zdokumentují.\nDotčený oznámený subjekt se po obdržení informací o případech vigilance od výrobce či příslušných orgánů rozhodne, kterou z těchto možností použije:\n—\nnepřijmout žádná opatření, jelikož je zřejmé, že daný případ vigilance se nevztahuje na udělený certifikát,\n—\npozorovat činnosti výrobce a příslušných orgánů a výsledky šetření prováděného výrobcem s cílem určit, zda udělený certifikát není ohrožen nebo zda bylo přijato odpovídající nápravné opatření,\n—\nprovést mimořádná opatření dozoru, jako jsou například přezkumy dokumentu, audit ohlášený s krátkým předstihem nebo neohlášený audit a testování výrobku, pokud je pravděpodobné, že udělený certifikát je ohrožen,\n—\nzvýšit četnost dozorových auditů,\n—\npřezkoumat konkrétní výrobky nebo procesy u příležitosti příštího auditu u výrobce, nebo\n—\npřijmout nějaké jiné příslušné opatření.\nPokud jde o dozorové audity u výrobce, oznámený subjekt musí mít zdokumentované postupy pro:\n—\nprovádění dozorových auditů u výrobce nejméně jednou za rok, které se naplánují a provedou v souladu s příslušnými požadavky bodu 4.5.,\n—\nzajištění odpovídajícího posouzení dokumentace poskytnuté výrobcem, která se týká ustanovení o vigilanci, sledování po uvedení na trh a PMPF, a uplatňování těchto ustanovení,\n—\nvýběr vzorků a testování prostředků a technické dokumentace během auditů, a to podle předem daných kritérií výběru vzorků a zkušebních postupů s cílem zajistit, že výrobce průběžně uplatňuje schválený systém řízení kvality,\n—\nzajištění, aby výrobce plnil povinnosti ohledně dokumentace a informování stanovené v příslušných přílohách a aby jeho postupy při uplatňování systémů řízení kvality zohledňovaly osvědčené postupy,\n—\nzajištění toho, aby výrobce nepoužíval systém řízení kvality nebo schválení prostředků zavádějícím způsobem,\n—\nshromáždění dostatečných informací s cílem určit, zda systém řízení kvality nadále splňuje požadavky tohoto nařízení,\n—\npožádání výrobce, aby v případě zjištěných neshod, neshodu odstranil, přijal nápravná a případně i preventivní opatření, a\n—\njestliže je to nutné, uložení konkrétních omezení na příslušný certifikát, jeho pozastavení nebo jeho zrušení.\nPokud je to uvedeno v rámci podmínek pro certifikaci, oznámený subjekt musí:\n—\nprovést hloubkový přezkum všech posledních hodnocení funkční způsobilosti provedených výrobcem na základě jím prováděného sledování po uvedení na trh, jeho PMPF a klinické literatury relevantní pro stav léčený pomocí daného prostředku nebo na základě klinické literatury relevantní pro podobné prostředky,\n—\njasně zdokumentovat výsledek hloubkového přezkumu a zabývat se veškerými konkrétními obavami týkajícími se výrobce, nebo mu uložit nějaké konkrétní podmínky,\n—\nzajistit, aby poslední hodnocení funkční způsobilosti bylo odpovídajícím způsobem zohledněno v návodu k použití a případně v souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti.\n4.11.   Opětovná certifikace\nOznámený subjekt musí mít zdokumentované postupy týkající se přezkumu opětovné certifikace a obnovení certifikátů. Opětovná certifikace týkající se schválených systémů řízení kvality, certifikátu EU posouzení technické dokumentace nebo certifikátů EU přezkoušení typu musí proběhnout nejméně každých pět let.\nOznámený subjekt musí mít zdokumentované postupy týkající se obnovení EU certifikátů o posouzení technické dokumentace a certifikátů EU přezkoušení typu a v těchto postupech se požaduje, aby dotčený výrobce předložil přehled změn a vědeckých poznatků týkajících se daného prostředku, mimo jiné s uvedením:\na)\nvšech změn původně schváleného prostředku, včetně dosud neoznámených změn,\nb)\nzkušeností získaných během sledování po uvedení na trh,\nc)\nzkušeností získaných na základě řízení rizik;\nd)\nzkušeností získaných na základě aktualizace prokázání souladu s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovenými v příloze I,\ne)\nzkušeností získaných na základě přezkumů hodnocení funkční způsobilosti, včetně výsledků všech klinických zkoušek a PMPF,\nf)\nzměn požadavků, součástí prostředku nebo vědeckého či regulačního prostředí,\ng)\nzměn uplatňovaných nebo nových harmonizovaných norem, společných specifikací nebo rovnocenných dokumentů a\nh)\nzměn lékařských, vědeckých a technických poznatků, jako jsou například:\n—\nnové způsoby léčby,\n—\nzměny zkušebních metod,\n—\nnové vědecké poznatky ohledně materiálů a součástí, včetně poznatků ohledně jejich biokompatibility,\n—\nzkušenosti získané na základě studií týkajících se srovnatelných prostředků,\n—\núdaje z registrů,\n—\nzkušenosti získané na základě studií funkční způsobilosti se srovnatelnými prostředky.\nOznámený subjekt musí mít zavedeny zdokumentované postupy pro posouzení informací uvedených ve druhém pododstavci a musí věnovat pozornost zvláště klinickým údajům získaným během sledování po uvedení na trh a činností PMPF, které proběhly v období od předchozí certifikace nebo od opětovné certifikace, včetně příslušných aktualizací zpráv o hodnocení funkční způsobilosti vypracovaných výrobci.\nU rozhodnutí o opětovné certifikaci využívá dotčený oznámený subjekt stejné metody a zásady jako u původního rozhodnutí o certifikaci. V případě potřeby je třeba pro opětovnou certifikaci zavést samostatné formuláře zohledňující kroky, které je třeba učinit za účelem certifikace, jako je například žádost a přezkum žádosti.\nPŘÍLOHA VIII\nKLASIFIKAČNÍ PRAVIDLA\n1.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA\n1.1.   Použití klasifikačních pravidel se řídí určeným účelem prostředků.\n1.2.   Je-li dotčený prostředek určen k použití v kombinaci s jiným prostředkem, uplatní se klasifikační pravidla pro každý prostředek zvlášť.\n1.3.   Příslušenství diagnostického zdravotnického prostředku in vitro se klasifikuje samostatně, odděleně od prostředku, se kterým se používá.\n1.4.   Software, který řídí prostředek nebo ovlivňuje použití prostředku, spadá do téže třídy jako dotčený prostředek.\nPokud je software nezávislý na jakémkoliv jiném prostředku, klasifikuje se samostatně.\n1.5.   Kalibrátory určené k použití s prostředkem se klasifikují do téže třídy jako prostředek.\n1.6.   Kontrolní materiály s kvantitativními nebo kvalitativními přiřazenými hodnotami určené pro jeden specifický analyt nebo pro více analytů se klasifikují do téže třídy jako prostředek.\n1.7.   Výrobce musí zvážit všechna klasifikační a prováděcí pravidla za účelem stanovení správné klasifikace prostředku.\n1.8.   Pokud výrobce uvádí pro prostředek více určených účelů, a prostředek v důsledku toho spadá do více než jedné třídy, klasifikuje se tento prostředek ve vyšší třídě.\n1.9.   Pokud se na tentýž prostředek použije několik klasifikačních pravidel, použije se pravidlo, jehož důsledkem je vyšší klasifikační třída.\n1.10.   Každé z klasifikačních pravidel se použije na primární zkoušky, potvrzující zkoušky a doplňující zkoušky.\n2.   KLASIFIKAČNÍ PRAVIDLA\n2.1.   Pravidlo 1\nProstředky určené k použití pro níže uvedené účely se klasifikují jako třída D:\n—\nzjištění přítomnosti přenosného agens v krvi, složkách krve, buňkách, tkáních nebo orgánech nebo v jakémkoliv z jejich derivátů nebo ke zjištění expozice tomuto přenosnému agens, aby bylo možné posoudit jejich vhodnost pro transfúzi, transplantaci nebo podávání buněk,\n—\nzjištění přítomnosti přenosného agens, který způsobuje život ohrožující onemocnění, s vysokým rizikem šíření nebo s podezřením na takové riziko,\n—\nurčení infekční dávky u život ohrožujícího onemocnění, kdy má monitorování zásadní význam v procesu péče o pacienta.\n2.2.   Pravidlo 2\nProstředky určené pro použití k určení krevních skupin nebo k typizaci tkání za účelem zajištění imunologické kompatibility krve, krevních složek, buněk, tkání nebo orgánů, jež jsou určeny k transfuzi, transplantaci nebo podávání buněk, se klasifikují jako třída C s výjimkou případu, kdy jsou určeny ke stanovení některého z těchto markerů:\n—\nsystém ABO [A (ABO1), B (ABO2), AB (ABO3)],\n—\nsystém Rh [RH1 (D), RHW1, RH2 (C), RH3 (E), RH4 (c), RH5 (e)],\n—\nsystém Kell [Kel1 (K)],\n—\nsystém Kidd [JK1 (Jka), JK2 (Jkb)],\n—\nsystém Duffy [FY1 (Fya), FY2 (Fyb)];\nv uvedených případech jsou klasifikovány jako třída D.\n2.3.   Pravidlo 3\nProstředky jsou klasifikovány jako třída C, pokud jsou určeny pro:\na)\nzjištění přítomnosti sexuálně přenosného agens nebo expozice tomuto agens;\nb)\nzjištění přítomnosti infekčního agens bez vysokého rizika šíření nebo bez podezření na takové riziko v mozkomíšním moku nebo krvi;\nc)\nzjištění přítomnosti infekčního agens, pokud existuje významné riziko, že chybný výsledek by mohl způsobit smrt nebo vážné postižení testovanému jedinci, plodu či embryu, nebo potomstvu jedince;\nd)\nurčení imunitního stavu žen vůči přenosným agens pro účely prenatálního screeningu;\ne)\nurčení stavu infekční nemoci nebo imunitního stavu, pokud existuje riziko, že chybný výsledek by mohl vést k takovému rozhodnutí ohledně léčby pacienta, jehož důsledkem by byla situace ohrožující život pacienta nebo pacientova potomstva;\nf)\npoužití v rámci doprovodné diagnostiky;\ng)\npoužití ke stanovení jednotlivých fází onemocnění, pokud existuje riziko, že chybný výsledek by vedl k takovému rozhodnutí ohledně léčby pacienta, jehož důsledkem by byla situace ohrožující život pacienta nebo pacientova potomstva;\nh)\nprostředky určené k použití při screeningu, diagnostice nebo stanovení jednotlivých fází zhoubných nádorů;\ni)\ngenetické testování u lidí;\nj)\nmonitorování úrovní léčivých přípravků, látek nebo biologických složek, pokud existuje riziko, že chybný výsledek by vedl k takovému rozhodnutí ohledně léčby pacienta, jehož důsledkem by byla situace ohrožující život pacienta nebo pacientova potomstva;\nk)\npéči o pacienty trpící život ohrožujícím onemocněním nebo zdravotním stavem;\nl)\nscreening vrozených vad embrya či plodu;\nm)\nscreening vrozených vad u novorozenců, kdy by neodhalení a neléčení takových vad mohlo vést k život ohrožujícím situacím nebo závažným postižením.\n2.4.   Pravidlo 4\na)\nprostředky určené pro sebetestování se klasifikují jako třída C, s výjimkou prostředků pro zjišťování těhotenství, testování plodnosti a pro stanovení hladiny cholesterolu a dále prostředků pro detekci glukózy, erytrocytů, leukocytů a bakterií v moči, které se klasifikují jako třída B;\nb)\nprostředky určené pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta se klasifikují samostatně.\n2.5.   Pravidlo 5\nTyto prostředky se klasifikují jako třída A:\na)\nvýrobky pro příslušenství určené k běžnému laboratornímu použití, které nemá kritické vlastnosti, tlumivé roztoky, mycí roztoky, obecná živná média a histologická barviva, určené výrobcem k tomu, aby byly vhodné k diagnostickým postupům in vitro souvisejícím s konkrétním vyšetřením;\nb)\nnástroje konkrétně určené výrobcem pro použití k diagnostickým postupům in vitro;\nc)\nnádoby na vzorky.\n2.6.   Pravidlo 6\nProstředky, na které se nevztahují výše uvedená klasifikační pravidla, se klasifikují jako třída B.\n2.7.   Pravidlo 7\nProstředky, které jsou kontrolními prostředky bez kvantitativní nebo kvalitativní přiřazené hodnoty, se klasifikují jako třída B.\nPŘÍLOHA IX\nPOSUZOVÁNÍ SHODY ZALOŽENÉ NA SYSTÉMU ŘÍZENÍ KVALITY A NA POSOUZENÍ TECHNICKÉ DOKUMENTACE\nKAPITOLA I\nSYSTÉM ŘÍZENÍ KVALITY\n1.   Výrobce musí zavést, dokumentovat a uplatňovat systém řízení kvality, jak je popsán v čl. 10 odst. 8, a zachovávat jeho účinnost během celého životního cyklu dotčených prostředků. Výrobce musí zajistit uplatňování systému řízení kvality podle bodu 2 a podléhá auditu, jak je stanoveno v bodech 2.3 a 2.4, a dozoru podle bodu 3.\n2.   Posouzení systému řízení kvality\n2.1.   Výrobce musí podat u oznámeného subjektu žádost o posouzení svého systému řízení kvality. Žádost musí obsahovat:\n—\njméno výrobce a adresu jeho registrovaného místa podnikání a veškerá další výrobní místa, na která se systém řízení kvality vztahuje, a pokud žádost za výrobce podává zplnomocněný zástupce, rovněž jméno zplnomocněného zástupce a adresu jeho registrovaného místa podnikání,\n—\nveškeré příslušné informace o prostředku nebo o skupině prostředků, na které se systém řízení kvality vztahuje,\n—\npísemné prohlášení, že nebyla podána žádná žádost pro tentýž systém řízení kvality vztahující se k prostředku u jiného oznámeného subjektu, nebo informace o jakékoliv předchozí žádosti pro tentýž systém řízení kvality vztahující se k prostředku,\n—\nnávrh EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 17 a přílohou IV pro model prostředku, na který se vztahuje postup posuzování shody,\n—\ndokumentaci týkající se systému výrobce v oblasti řízení kvality,\n—\nzdokumentovaný popis postupů zavedených za účelem splnění povinností vyplývajících ze systému řízení kvality a požadovaných podle tohoto nařízení, jakož i závazek dotčeného výrobce k používání těchto postupů,\n—\npopis postupů zavedených s cílem zajistit, aby systém řízení kvality zůstal v přiměřeném a účinném stavu a závazek výrobce k používání těchto postupů,\n—\ndokumentaci týkající se systému výrobce pro sledování po uvedení na trh a případně plánu PMPF a postupy zavedené s cílem zajistit soulad s povinnostmi vyplývajícími z ustanovení o vigilanci stanovených v článcích 82 až 87,\n—\npopis postupů zavedených za účelem aktualizace systému sledování po uvedení na trh, případně i plánu PMPF, a postupů zajišťujících soulad s povinnostmi vyplývajícími z ustanovení o vigilanci stanovených v článcích 82 až 87 a rovněž závazek výrobce k používání těchto postupů,\n—\ndokumentaci týkající se plánu hodnocení funkční způsobilosti a\n—\npopis postupů zavedených za účelem aktualizace plánu hodnocení funkční způsobilosti s přihlédnutím k nejnovějšímu vývoji.\n2.2.   Uplatňování systému řízení kvality musí zaručit soulad s tímto nařízením. Všechny prvky, požadavky a předpisy používané výrobcem pro jeho systém řízení kvality musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě příručky kvality a písemných koncepcí a postupů, jako jsou programy kvality, plány kvality a záznamy o kvalitě.\nKromě toho musí dokumentace, která má být předložena za účelem posouzení systému řízení kvality, obsahovat přiměřený popis zejména:\na)\ncílů výrobce v oblasti kvality;\nb)\norganizace podniku, zejména:\n—\norganizační struktury s rozdělením odpovědnosti mezi pracovníky, pokud jde o kritické postupy, odpovědnost vedoucích pracovníků a jejich organizačních pravomoci,\n—\nmetod monitorování, zda je fungování systému řízení kvality účinné, a zejména schopnosti uvedeného systému dosahovat požadované kvality návrhu a prostředku, včetně kontroly prostředků, které nejsou ve shodě,\n—\npokud návrh, výrobu nebo konečné ověření a testování prostředků nebo jakékoliv části těchto postupů provádí třetí strana, metod monitorování účinného fungování systému řízení kvality, a zejména typu a rozsahu kontroly vykonávané nad touto třetí stranou, a\n—\npokud výrobce nemá registrované místo podnikání v žádném členském státě, návrhu mandátu ke jmenování zplnomocněného zástupce a dopisu o úmyslu zplnomocněného zástupce mandát přijmout;\nc)\npostupů a technik pro monitorování, ověřování, validaci a kontrolu návrhu prostředků a odpovídající dokumentace a rovněž údajů a záznamů, které z uvedených postupů a technik vyplývají. Tyto postupy a techniky konkrétně zahrnují:\n—\nstrategie pro zajištění souladu s právními předpisy, včetně postupů pro určení relevantních právních požadavků, kvalifikace, klasifikace, řešení otázek rovnocennosti, volby postupů posuzování shody a jejich dodržování,\n—\nurčení příslušných obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost a řešení zaměřených na dodržování těchto požadavků při zohlednění použitelných společných specifikací a pokud byly zvoleny, harmonizovaných norem,\n—\nřízení rizik podle přílohy I bodu 3,\n—\nhodnocení funkční způsobilosti podle článku 56 a přílohy XIII, včetně PMPF,\n—\nřešení pro dodržování použitelných konkrétních požadavků ohledně návrhu a výroby, včetně náležitého předklinického hodnocení, zejména požadavků přílohy I kapitoly II,\n—\nřešení pro dodržování použitelných konkrétních požadavků na informace, které mají být poskytovány spolu s prostředkem, zejména požadavků přílohy I kapitoly III,\n—\npostupy identifikace prostředků vypracovaných a uchovávaných v aktualizovaném stavu v každém stadiu výroby na základě výkresů, specifikací nebo dalších relevantních dokumentů a\n—\nzměny řízení návrhu nebo změny systému řízení kvality;\nd)\nmetod ověřování a zabezpečování kvality ve výrobní fázi, zejména metod a postupů, které se mají používat, zejména co se týče sterilizace a příslušných dokumentů, a\ne)\npříslušných testů a zkoušek, které se mají provádět před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením četnosti, s níž mají být prováděny, a zkušebních zařízení, která se mají použít; musí být možné odpovídajícím způsobem zpětně zjistit kalibraci uvedených zkušebních zařízení.\nKromě toho musí výrobci oznámeným subjektům zajistit přístup k technické dokumentaci uvedené v přílohách II a III.\n2.3.   Audit\nOznámený subjekt provádí audity systému řízení kvality s cílem určit, zda splňuje požadavky uvedené v bodu 2.2. Pokud výrobce používá harmonizovanou normu nebo společnou specifikaci týkající se systému řízení kvality, musí oznámený subjekt posoudit shodu s touto normou nebo specifikací. Oznámený subjekt předpokládá, že systém řízení kvality, který splňuje příslušné harmonizované normy nebo společné specifikace, je ve shodě s požadavky, na něž se tyto normy nebo společné specifikace vztahují, ledaže řádně odůvodní jiný předpoklad.\nSoučástí auditního týmu oznámeného subjektu musí být alespoň jeden člen, který má z minulosti zkušenosti s posuzováním dotčené technologie v souladu s přílohou VII body 4.3 až 4.5. V situacích, kdy takové zkušenosti nejsou bezprostředně zřejmé nebo použitelné, poskytne oznámený subjekt ke složení daného týmu zdokumentované odůvodnění. Součástí posouzení je audit v prostorách výrobce a případně i v prostorách dodavatelů nebo subdodavatelů výrobce za účelem ověření výrobních a jiných příslušných postupů.\nKromě toho v případě prostředků třídy C musí být posouzení systému řízení kvality u prostředků vybraných na reprezentativním základě doplněno posouzením technické dokumentace v souladu s ustanoveními bodů 4.4 až 4.8. Při výběru reprezentativních vzorků vezme oznámený subjekt v úvahu zveřejněné pokyny vypracované Koordinační skupinou pro zdravotnické prostředky podle článku 99, a zejména novost technologie, potenciální dopad na pacienta a standardní lékařskou praxi, podobnosti návrhu, technologii, výrobní metody a případně metody sterilizace, určený účel a výsledky veškerých předchozích odpovídajících posouzení, která byla provedena v souladu s tímto nařízením. Dotčený oznámený subjekt musí své zdůvodnění pro vybrané vzorky zdokumentovat.\nPokud je systém řízení kvality ve shodě s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, musí vydat oznámený subjekt certifikát EU systému řízení kvality. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí vydat certifikát. Toto rozhodnutí musí obsahovat závěry auditu a odůvodněnou zprávu.\n2.4.   Dotčený výrobce musí informovat oznámený subjekt, který schválil systém řízení kvality, o každém záměru, který podstatně mění systém řízení kvality nebo pokrytý okruh prostředků. Oznámený subjekt musí posoudit navrhované změny, určit, zda jsou zapotřebí další audity, a ověřit, zda takto změněný systém řízení kvality stále ještě splňuje požadavky podle bodu 2.2. Oznámí výrobci své rozhodnutí, které musí obsahovat závěry posouzení a případně závěry dalších auditů. Schválení jakékoliv podstatné změny systému řízení kvality nebo pokrytého okruhu prostředků musí mít formu doplňku k certifikátu EU systému řízení kvality.\n3.   Posouzení v rámci dozoru nad prostředky třídy C a třídy D\n3.1.   Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení kvality.\n3.2.   Výrobce udělí oznámenému subjektu zplnomocnění provádět všechny nezbytné audity, včetně auditů na místě, a poskytne mu všechny příslušné informace, zejména:\n—\ndokumentaci ke svému systému řízení kvality,\n—\ndokumentaci týkající se jakýchkoliv zjištění a závěrů vyplývajících z uplatňování plánu sledování po uvedení na trh, včetně plánu PMPF u reprezentativních vzorků prostředků, a z používání ustanovení o vigilanci stanovených v článcích 82 až 87,\n—\núdaje požadované v té části systému řízení kvality, která se týká návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, testů a zvolených řešení v souvislosti s řízením rizik podle přílohy I bodu 4;\n—\núdaje požadované v té části systému řízení kvality, která se týká výroby, např. protokoly o kontrolách kvality a údaje o testech, údaje o kalibraci a záznamy o kvalifikaci dotčených pracovníků.\n3.3.   Oznámené subjekty provádějí pravidelně, a to nejméně jednou za 12 měsíců, příslušné audity a příslušná posuzování, aby se ujistily, že dotčený výrobce používá schválený systém řízení kvality a plán sledování po uvedení na trh. Součástí těchto auditů a posuzování musí být audity v prostorách výrobce a případně i v prostorách dodavatelů nebo subdodavatelů výrobce. Při těchto auditech na místě musí oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo si vyžádat provedení testů, aby ověřil, zda systém řízení kvality řádně funguje. Musí výrobci poskytnout zprávu o dozorovém auditu a v případě provedení testu rovněž protokol o testu.\n3.4.   Oznámený subjekt musí provádět nejméně jednou za pět let namátkové neohlášené audity na místě u výrobce a případně na místě u dodavatelů nebo subdodavatelů výrobce, které lze kombinovat s pravidelným posuzováním prováděným v rámci dozoru podle bodu 3.3 nebo mohou být prováděny jako doplněk k tomuto posuzování v rámci dozoru. Oznámený subjekt musí vytvořit plán těchto neohlášených auditů na místě, který není sdělen výrobci.\nV souvislosti s těmito neohlášenými audity na místě musí oznámený subjekt otestovat odpovídající vzorek vyrobených prostředků nebo odpovídající vzorek výrobního postupu, aby ověřil, zda je vyráběný prostředek ve shodě s technickou dokumentací. Před těmito neohlášenými audity na místě musí oznámený subjekt specifikovat příslušná kritéria výběru vzorků a zkušební postup.\nMísto výběru vzorků podle druhého pododstavce nebo jako doplněk k němu musí oznámené subjekty vybrat vzorky prostředků na trhu, aby ověřily, že vyráběný prostředek je ve shodě s technickou dokumentací. Před výběrem vzorků musí dotčený oznámený subjekt upřesnit příslušná kritéria výběru vzorků a zkušební postup.\nOznámený subjekt musí dotčenému výrobci poskytnout zprávu o auditu na místě, která musí případně zahrnovat výsledek testu vzorku.\n3.5.   V případě prostředků třídy C musí posouzení v rámci dozoru zahrnovat rovněž posouzení technické dokumentace dotčeného prostředku nebo prostředků podle bodů 4.4 až 4.8 na základě dalších reprezentativních vzorků vybraných v souladu s odůvodněním zdokumentovaným oznámeným subjektem v souladu s bodem 2.3 třetím pododstavcem.\n3.6.   Oznámené subjekty musí zaručit, aby složení týmu provádějícího posuzování zajišťovalo dostatečné zkušenosti s hodnocením dotčených prostředků, systémů a postupů, trvalou objektivitu a neutrálnost; to zahrnuje v odpovídajících intervalech i střídání členů týmu provádějícího posuzování. Obecně platí, že vedoucí auditor nesmí vést audity ani se jich účastnit po dobu více než tří po sobě následujících let, pokud jde o téhož výrobce.\n3.7.   Pokud oznámený subjekt zjistí nesoulad mezi vzorkem odebraným z výroby nebo z trhu a specifikacemi stanovenými v technické dokumentaci nebo ve schváleném návrhu, musí pozastavit platnost příslušného certifikátu, zrušit ho nebo ho omezit.\nKAPITOLA II\nPOSOUZENÍ TECHNICKÉ DOKUMENTACE\n4.   Posouzení technické dokumentace prostředků třídy B, C a D a ověření šarže u prostředků třídy D\n4.1.   Kromě povinnosti stanovené v bodu 2 musí výrobce prostředku podat u oznámeného subjektu žádost o posouzení technické dokumentace vztahující se k prostředku, který zamýšlí uvést na trh nebo do provozu a na nějž se vztahuje systém řízení kvality uvedený v bodu 2.\n4.2.   V žádosti musí být popsán návrh, výroba a funkční způsobilost dotčeného prostředku. Musí obsahovat technickou dokumentaci uvedenou v přílohách II a III.\nV případě prostředků určených pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta musí žádost zahrnovat rovněž aspekty uvedené v bodu 5.1 písm. b).\n4.3.   Oznámený subjekt musí žádost přezkoumat s využitím pracovníků, které zaměstnává a kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblasti hodnocení dotčené technologie a dotčených prostředků a v oblasti hodnocení klinických důkazů. Oznámený subjekt si může vyžádat doplnění žádosti o další testy nebo další doklady, které mu umožní posoudit shodu s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Oznámený subjekt musí provést odpovídající fyzikální nebo laboratorní zkoušky dotčeného prostředku, nebo o provedení těchto zkoušek požádat výrobce.\n4.4.   Oznámený subjekt musí přezkoumat klinické důkazy předložené výrobcem ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti a související hodnocení funkční způsobilosti, které bylo provedeno. Oznámený subjekt musí pro účely tohoto přezkumu využít osoby provádějící přezkum prostředků s dostatečnými klinickými odbornými znalostmi pro něj pracující a, pokud je to nutné, rovněž externí klinické odborníky s přímými a aktuálními zkušenostmi s klinickým využitím dotčeného prostředku.\n4.5.   V situacích, ve kterých klinické důkazy částečně nebo plně vycházejí z údajů získaných na základě používání prostředků proklamovaných jako rovnocenné posuzovanému prostředku, oznámený subjekt posoudí vhodnost použití takových údajů a zohlední přitom faktory, jako jsou např. nové indikace a inovace. Oznámený subjekt musí jasně zdokumentovat své závěry ohledně proklamované rovnocennosti a relevantnosti a přiměřenosti údajů z hlediska prokazování shody.\n4.6.   Oznámený subjekt musí ověřit přiměřenost klinických důkazů a hodnocení klinické funkce a závěry vyvozené výrobcem ohledně shody s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost. V rámci tohoto ověření je třeba zvážit přiměřenost určení poměru přínosů a rizik, řízení rizik, návodů k použití, proškolení uživatelů a plánu výrobce pro sledování po uvedení na trh a případně připojit rovněž přezkum nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaného plánu PMPF.\n4.7.   Na základě svého posouzení klinických důkazů oznámený subjekt zváží hodnocení funkční způsobilosti a určení poměru přínosů a rizik a skutečnost, zda je zapotřebí stanovit konkrétní dílčí cíle tak, aby oznámený subjekt mohl provádět přezkum aktualizací klinických důkazů vycházejících z údajů získaných na základě sledování po uvedení na trh a PMPF.\n4.8.   Oznámený subjekt musí jasně zdokumentovat výsledek svého posouzení ve zprávě o posouzení hodnocení funkční způsobilosti.\n4.9.   Předtím, než oznámený subjekt vydá certifikát EU posouzení technické dokumentace, musí požádat referenční laboratoř EU určenou v souladu s článkem 100 o ověření výrobcem proklamované funkční způsobilosti a souladu prostředku se společnými specifikacemi, pokud jsou k dispozici, nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem v zájmu zajištění takové úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která bude alespoň rovnocenná. Součástí ověření musí být laboratorní zkoušky provedené referenční laboratoří EU podle čl. 48 odst. 5.\nOznámený subjekt dále musí v případech uvedených v čl. 48 odst. 6 tohoto nařízení konzultovat příslušné odborníky uvedené v článku 106 nařízení (EU) 2017/745 v souladu s postupem stanoveným v čl. 48 odst. 6 tohoto nařízení ohledně zprávy výrobce o hodnocení funkční způsobilosti.\nReferenční laboratoř EU musí poskytnout vědecké stanovisko do 60 dnů.\nVědecké stanovisko referenční laboratoře EU a případná stanoviska konzultovaných odborníků, použije-li se postup podle čl. 48 odst. 6, i jakékoliv případné aktualizace, musí být zahrnuty v dokumentaci oznámeného subjektu, která se týká dotčeného prostředku. Oznámený subjekt při přijímání rozhodnutí musí věnovat náležitou pozornost vědeckému stanovisku referenční laboratoře EU a případně názorům odborníků konzultovaných podle čl. 48 odst. 6. Pokud je vědecké stanovisko referenční laboratoře EU nepříznivé, oznámený subjekt nesmí vydat certifikát.\n4.10.   Oznámený subjekt musí výrobci předložit zprávu o posouzení technické dokumentace, včetně zprávy o posouzení hodnocení funkční způsobilosti. Pokud je prostředek ve shodě s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt certifikát EU posouzení technické dokumentace. Tento certifikát obsahuje závěry posouzení technické dokumentace, podmínky platnosti certifikátu, údaje potřebné k identifikaci schváleného prostředku a případně popis určeného účelu prostředku.\n4.11.   Změny schváleného prostředku vyžadují schválení oznámeným subjektem, který vydal certifikát EU posouzení technické dokumentace, pokud by tyto změny mohly ovlivnit bezpečnost a funkční způsobilost prostředku nebo podmínky předepsané pro použití prostředku. Pokud výrobce zamýšlí provést jakoukoliv z výše uvedených změn, musí o této skutečnosti informovat oznámený subjekt, který vydal příslušný certifikát EU posouzení technické dokumentace. Oznámený subjekt zamýšlené změny posoudí a rozhodne, zda uvedené změny vyžadují nové posouzení shody podle článku 48, nebo zda by je bylo možné vyřešit dodatkem k certifikátu EU posouzení technické dokumentace. Ve druhém z výše uvedených případů oznámený subjekt dané změny posoudí, informuje výrobce o svém rozhodnutí a v případě schválení změn mu poskytne dodatek k certifikátu EU posouzení technické dokumentace.\nV případě, že by změny mohly ovlivnit soulad se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem, která byla schválena prostřednictvím certifikátu EU posouzení technické dokumentace, musí oznámený subjekt konzultovat referenční laboratoř EU, která byla zapojena do počáteční konzultace, aby potvrdila, že zůstává zachován soulad se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem v zájmu zajištění úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je alespoň rovnocenná.\nReferenční laboratoř EU musí poskytnout vědecké stanovisko do 60 dnů.\n4.12.   Za účelem ověření shody vyráběných prostředků třídy D musí výrobce provést testy na každé vyráběné šarži prostředků. Po dokončení kontrol a testů musí oznámenému subjektu neprodleně zaslat o těchto testech příslušné zprávy. Kromě toho musí výrobce zpřístupnit vzorky vyráběných šarží prostředků oznámenému subjektu v souladu s předem dohodnutými podmínkami a podrobnými ustanoveními, které musí zahrnovat to, že oznámený subjekt nebo výrobce zašlou vzorky vyráběných šarží prostředků referenční laboratoři EU, je-li tato laboratoř jmenována v souladu s článkem 100, aby mohla provést příslušné zkoušky. Referenční laboratoř EU musí informovat oznámený subjekt o svých zjištěních.\n4.13.   Výrobce může uvést prostředky na trh, pokud oznámený subjekt v dohodnuté lhůtě, nejpozději však do 30 dní po převzetí vzorků, nesdělí výrobci jiné rozhodnutí obsahující zejména jakoukoliv podmínku platnosti vydaných certifikátů.\n5.   Posouzení technické dokumentace specifických typů prostředků\n5.1.   Posouzení technické dokumentace prostředků jako třídy B, C nebo D určených pro sebetestování a pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta\na)\nVýrobce prostředků třídy B, C nebo D určených pro sebetestování a pro vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u něj musí předložit oznámenému subjektu žádost o posouzení technické dokumentace.\nb)\nTato žádost musí umožňovat pochopení návrhu vlastností a funkční způsobilosti nebo způsobilostí prostředku a posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na tento návrh vztahují. Žádost musí obsahovat:\ni)\nzprávy o zkouškách včetně výsledků studií provedených s určenými uživateli;\nii)\npokud je to proveditelné, jeden exemplář prostředku; na požádání musí být prostředek po dokončení posouzení technické dokumentace navrácen;\niii)\núdaje prokazující, že prostředek je vzhledem ke svému určenému účelu vhodný pro sebetestování nebo testování v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta;\niv)\ninformace, které musí být poskytnuty spolu s prostředkem na jeho označení a v návodech k použití.\nOznámený subjekt si může vyžádat doplnění žádosti o provedení dalších testů nebo o poskytnutí dalších důkazů, které mu umožní posoudit shodu s požadavky tohoto nařízení.\nc)\nOznámený subjekt musí ověřit shodu prostředku s příslušnými požadavky stanovenými v příloze I tohoto nařízení.\nd)\nOznámený subjekt musí žádost posoudit s využitím pracovníků, které zaměstnává a kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblasti dotčené technologie a určeného použití prostředku, a poskytnout výrobci zprávu o posouzení technické dokumentace.\ne)\nPokud je prostředek ve shodě s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt certifikát EU posouzení technické dokumentace. Tento certifikát obsahuje závěry posouzení, podmínky jeho platnosti, údaje potřebné k identifikaci schválených prostředků a případně popis určeného účelu prostředku.\nf)\nZměny schváleného prostředku, které by mohly ovlivnit bezpečnost a funkční způsobilost prostředku nebo podmínky předepsané pro použití prostředku, vyžadují další schválení oznámeným subjektem, který vydal certifikát EU posouzení technické dokumentace. Pokud výrobce zamýšlí provést jakoukoliv z výše uvedených změn, musí o této skutečnosti informovat oznámený subjekt, který vydal certifikát EU posouzení technické dokumentace. Oznámený subjekt posoudí zamýšlené změny a rozhodne, zda uvedené změny vyžadují nové posouzení shody v souladu s článkem 48, nebo zda by je bylo možné vyřešit dodatkem k certifikátu EU posouzení technické dokumentace. Ve druhém z výše uvedených případů oznámený subjekt dané změny posoudí, informuje výrobce o svém rozhodnutí a v případě schválení změn mu poskytne dodatek k certifikátu EU posouzení technické dokumentace.\n5.2.   Posouzení technické dokumentace doprovodné diagnostiky\na)\nVýrobce doprovodné diagnostiky musí předložit oznámenému subjektu žádost o posouzení technické dokumentace. Oznámený subjekt posoudí tuto žádost postupem stanoveným v bodech 4.1 až 4.8 této přílohy.\nb)\nTato žádost musí umožňovat pochopení vlastností a funkční způsobilosti prostředku a posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na návrh vztahují, zejména pokud jde o vhodnost prostředku v souvislosti s dotčeným léčivým přípravkem.\nc)\nV případě doprovodné diagnostiky si musí oznámený subjekt předtím, než vydá certifikát EU posouzení technické dokumentace, a na základě návrhu souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti a návrhu návodu k použití vyžádat vědecké stanovisko ohledně vhodnosti daného prostředku v souvislosti s dotčeným léčivým přípravkem od jednoho z příslušných orgánů jmenovaných členskými státy v souladu se směrnicí 2001/83/ES nebo agenturu EMA, přičemž ten z těchto orgánů, který byl v této věci konzultován, je v tomto bodu označen jako „konzultovaný orgán pro léčivé přípravky“. Pokud léčivý přípravek spadá výlučně do oblasti působnosti přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1), musí oznámený subjekt konzultovat agenturu EMA. Je-li léčivý přípravek registrován nebo byla-li podána žádost o jeho registraci, musí oznámený subjekt konzultovat orgán pro léčivé přípravky.\nd)\nPříslušný orgán pro léčivé přípravky musí poskytnout stanovisko do 60 dnů od obdržení nezbytné dokumentace. Tato 60denní lhůta může být na základě opodstatněných důvodů jednou prodloužena o dalších 60 dnů. Stanovisko a jakákoliv případná aktualizace musí být zahrnuty v dokumentaci oznámeného subjektu, která se týká dotčeného prostředku.\ne)\nOznámený subjekt musí při přijímání rozhodnutí ke stanovisku podle písmene d) náležitě přihlédnout. Oznámený orgán musí své konečné rozhodnutí sdělit konzultovanému orgánu pro léčivé přípravky. Certifikát EU posouzení technické dokumentace musí být vydán v souladu s bodem 5.1 písm. e).\nf)\nPředtím, než jsou provedeny změny, které mají vliv na funkční způsobilost, určené použití nebo vhodnost prostředku v souvislosti s dotčeným léčivým přípravkem, musí výrobce o těchto změnách informovat oznámený subjekt. Oznámený subjekt posoudí zamýšlené změny a rozhodne, zda uvedené změny vyžadují nové posouzení shody v souladu s článkem 48, nebo zda by je bylo možné vyřešit dodatkem k certifikátu EU posouzení technické dokumentace. Ve druhém z výše uvedených případů oznámený subjekt dané změny posoudí a vyžádá se stanovisko příslušného konzultovaného orgánu pro léčivé přípravky. Konzultovaný orgán pro léčivé přípravky musí své stanovisko vydat do 30 dnů od obdržení veškeré nezbytné dokumentace týkající se těchto změn. Dodatek k certifikátu EU posouzení technické dokumentace musí být vydán v souladu s bodem 5.1 písm. f).\nKAPITOLA III\nADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ\n6.   Výrobce nebo v případě, že výrobce nemá registrované místo podnikání v členském státě, jeho zplnomocněný zástupce musí po dobu nejméně deseti let ode dne, kdy byl poslední prostředek uveden na trh, uchovávat pro potřeby příslušných orgánů:\n—\nEU prohlášení o shodě,\n—\ndokumentaci uvedenou v bodu 2.1 páté odrážce, a zejména údaje a záznamy, které vyplývají z postupů uvedených v bodu 2.2 písm. c) druhého pododstavce,\n—\ninformace o změnách uvedené v bodu 2.4,\n—\ndokumentaci uvedenou v bodu 4.2 a v bodu 5.1 písm. b) a\n—\nrozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu podle této přílohy.\n7.   Každý členský stát vyžaduje, aby dokumentace uvedená v bodu 6 byla uchovávána pro potřeby příslušných orgánů po dobu uvedenou v uvedeném bodu v případě, že výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený na jeho území vyhlásí úpadek nebo ukončí svou obchodní činnost před ukončením této doby.\n(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky. (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).\nPŘÍLOHA X\nPOSUZOVÁNÍ SHODY ZALOŽENÉ NA PŘEZKOUŠENÍ TYPU\n1.   EU přezkoušení typu je postup, kterým oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že prostředek, včetně jeho technické dokumentace, příslušných procesů životního cyklu a odpovídajícího vzorku prostředku, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu prostředků, splňují příslušná ustanovení tohoto nařízení.\n2.   Žádost\nVýrobce podá žádost o posouzení u oznámeného subjektu. Tato žádost musí obsahovat:\n—\njméno výrobce a adresu jeho registrovaného místa podnikání, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, rovněž jméno zplnomocněného zástupce a adresu jeho registrovaného místa podnikání;\n—\ntechnickou dokumentaci uvedenou v přílohách II a III. Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici vzorek prostředků, které jsou reprezentativní pro plánovanou výrobu prostředků („typ“). Oznámený subjekt si může podle potřeby vyžádat další vzorky;\n—\nv případě prostředků určených pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta zprávy o zkouškách, včetně výsledků studií provedených s určenými uživateli, a údaje prokazující, že prostředek se hodí ke svému určenému účelu pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta;\n—\npokud je to proveditelné, jeden exemplář prostředku; Na žádost musí být prostředek po dokončení posouzení technické dokumentace navrácen;\n—\núdaje prokazující, že prostředek je vzhledem ke svému určenému účelu vhodný pro sebetestování nebo vyšetření v blízkosti pacienta nebo přímo u pacienta;\n—\ninformace, které musí být poskytnuty spolu s prostředkem na jeho označení a v návodech k použití a\n—\npísemné prohlášení, že pro tentýž typ nebyla podána žádná žádost u žádného jiného oznámeného subjektu, nebo informace o jakékoliv předchozí žádosti pro tentýž typ, která byla jiným oznámeným subjektem zamítnuta nebo která byla výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem vzata zpět předtím, než uvedený jiný oznámený subjekt provedl konečné posouzení.\n3.   Posouzení\nOznámený subjekt musí:\na)\npřezkoumat žádost s využitím pracovníků, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblasti hodnocení dotčené technologie a dotčených prostředků a hodnocení klinických důkazů. Oznámený subjekt si může vyžádat doplnění žádosti provedením dalších testů nebo požádat o poskytnutí dalších důkazů, které mu umožní posoudit shodu s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Oznámený subjekt musí provést odpovídající fyzikální nebo laboratorní zkoušky dotčeného prostředku nebo o provedení těchto zkoušek požádat výrobce;\nb)\npřezkoušet a posoudit technickou dokumentaci z hlediska shody s požadavky tohoto nařízení použitelnými pro daný prostředek a ověřit, zda byl typ vyroben ve shodě s uvedenou dokumentací; musí rovněž zaznamenat součásti, které jsou navrženy ve shodě s použitelnými normami podle článku 8 nebo s použitelnými společnými specifikacemi, jakož i součásti, které nejsou navrženy na základě příslušných norem podle článku 8 nebo na základě příslušných společných specifikací;\nc)\npřezkoumat klinické důkazy předložené výrobcem ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti v souladu s přílohou XIII bodem 1.3.2. Oznámený subjekt musí pro účely přezkumu využít osoby provádějící přezkum prostředků s dostatečnými klinickými odbornými znalostmi pro něj pracující a, je-li to nezbytné, externí klinické odborníky s přímými a aktuálními zkušenostmi s klinickým využitím dotčeného prostředku;\nd)\nv situacích, kdy klinické důkazy částečně nebo plně vycházejí z údajů získaných na základě používání prostředků proklamovaných jako podobné nebo rovnocenné posuzovanému prostředku, posoudit vhodnost použití takových údajů a zohlednit přitom faktory, jako jsou např. nové indikace a inovace. Oznámený subjekt musí jasně dokumentovat své závěry ohledně proklamované rovnocennosti a relevantnosti a přiměřenosti údajů z hlediska prokazování shody;\ne)\njednoznačně dokumentovat výsledek svého posouzení ve zprávě o posouzení hodnocení funkční způsobilosti podle přílohy IX bodu 4.8;\nf)\nprovést nebo dát provést příslušná posouzení a fyzikální nebo laboratorní zkoušky nezbytné k tomu, aby ověřil, zda řešení zvolená výrobcem splňují obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost stanovené v tomto nařízení v případě, že by nebyly použity normy podle článku 8 nebo společné specifikace. Má-li být prostředek spojen s jiným prostředkem nebo jinými prostředky za účelem dosažení jeho určené funkce, musí být prokázáno, že při spojení s jakýmkoliv takovým prostředkem nebo prostředky s vlastnostmi specifikovanými výrobcem je ve shodě s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost;\ng)\nprovést nebo dát provést příslušná posouzení a fyzikální nebo laboratorní zkoušky nezbytné k tomu, aby ověřil, že v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy skutečně použity;\nh)\ndohodnout s žadatelem místo, kde mají být nezbytná posouzení a zkoušky prováděny;\ni)\nvypracovat zprávu o EU přezkoušení typu týkající se výsledků posouzení a testů provedených podle písm. a) až g);\nj)\nv případě prostředků třídy D požádat referenční laboratoř EU určenou v souladu s článkem 100 o ověření výrobcem proklamované funkční způsobilosti a souladu prostředku se společnými specifikacemi, jsou-li k dispozici, nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem k zajištění úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je přinejmenším rovnocenná. Součástí ověření musí být laboratorní zkoušky provedené referenční laboratoří EU v souladu s čl. 48 odst. 5.\nOznámený subjekt dále musí v případech uvedených v čl. 48 odst. 6 tohoto nařízení konzultovat příslušné odborníky uvedené v článku 106 nařízení (EU) 2017/745 postupem stanoveným v čl. 48 odst. 6 tohoto nařízení ohledně zprávy výrobce o hodnocení funkční způsobilosti.\nReferenční laboratoř EU musí poskytnout vědecké stanovisko do 60 dnů.\nVědecké stanovisko referenční laboratoře EU a stanoviska konzultovaných odborníků, použije-li se postup podle čl. 48 odst. 6, a jakákoliv případná aktualizace musí být zahrnuty v dokumentaci oznámeného subjektu, která se týká dotčeného prostředku. Oznámený subjekt při přijímání rozhodnutí musí věnovat náležitou pozornost názorům vyjádřeným v uvedeném vědeckém stanovisku referenční laboratoře EU a případně stanoviskům vyjádřeným odborníky konzultovanými v souladu s čl. 48 odst. 6. Pokud je vědecké stanovisko referenční laboratoře EU nepříznivé, oznámený subjekt nesmí vydat certifikát.\nk)\npokud jde o doprovodnou diagnostiku, si vyžádat na základě návrhu souhrnu údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti a návrhu návodu k použití stanovisko příslušného orgánu určeného členským státem podle směrnice 2001/83/ES nebo EMA (přičemž ten z těchto orgánů, který byl v této věci konzultován, je dále označen jako „konzultovaný orgán pro léčivé přípravky“) ohledně vhodnosti daného prostředku v souvislosti s dotčeným léčivým přípravkem. Pokud léčivý přípravek spadá výlučně do oblasti působnosti přílohy nařízení (ES) č. 726/2004, musí oznámený subjekt konzultovat agenturu EMA. Je-li léčivý přípravek registrován nebo byla-li podána žádost o jeho registraci, musí oznámený subjekt konzultovat příslušný orgán pro léčivé přípravky, nebo agenturu EMA, podle toho, který z těchto orgánů je za registraci odpovědný. Příslušný orgán pro léčivé přípravky nebo agentura EMA musí poskytnout stanovisko do 60 dnů po obdržení platné dokumentace. Tato 60denní lhůta může být na základě opodstatněných důvodů jednou prodloužena o dalších 60 dnů. Stanovisko konzultovaného orgánu pro léčivé přípravky a jakákoliv případná aktualizace musí být zahrnuty v dokumentaci oznámeného subjektu, která se týká dotčeného prostředku. Oznámený subjekt při přijímání rozhodnutí musí věnovat náležitou pozornost stanovisku vyjádřenému konzultovaným orgánem pro léčivé přípravky. Své konečné rozhodnutí musí sdělit konzultovanému příslušnému orgánu pro léčivé přípravky a\nl)\nvypracovat zprávu o EU přezkoušení typu týkající se výsledků provedených posouzení a testů a vědecká stanoviska podle písm. a) až k), včetně zprávy o posouzení hodnocení funkční způsobilosti prostředků klasifikovaných jako prostředky třídy C nebo třídy D, nebo zahrnutých v bodu 2 třetí odrážce.\n4.   Certifikát\nPokud je typ ve shodě s tímto nařízením, vydá oznámený subjekt certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení typu, podmínky platnosti certifikátu a údaje potřebné k identifikaci schváleného typu. Certifikát se vypracuje v souladu s přílohou XII. K tomuto certifikátu musí být přiloženy příslušné části dokumentace, jejichž jednu kopii uchovává oznámený subjekt.\n5.   Změny typu\n5.1.   Žadatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoušení typu, o všech zamýšlených změnách schváleného typu nebo jeho určeného účelu a podmínek použití.\n5.2.   Změny schváleného prostředku, včetně omezení jeho určeného účelu a podmínek použití, které by mohly ovlivnit shodu s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost nebo s podmínkami předepsanými pro použití výrobku, vyžadují další schválení oznámeným subjektem, který vydal certifikát EU přezkoušení typu. Oznámený subjekt přezkoumá zamýšlené změny, informuje výrobce o svém rozhodnutí a poskytne mu dodatek ke zprávě o EU přezkoušení typu. Schválení jakékoliv změny schváleného typu má formu dodatku k certifikátu EU přezkoušení typu.\n5.3.   V případě změn určeného účelu a podmínek použití schváleného prostředku, s výjimkou omezení určeného účelu a podmínek použití, je zapotřebí nová žádost o posouzení shody.\n5.4.   V případě, že by změny mohly ovlivnit výrobcem proklamovanou funkční způsobilost nebo soulad se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem, která byla schválena prostřednictvím certifikátu EU přezkoušení typu, musí oznámený subjekt konzultovat referenční laboratoř EU, která byla zapojena do počáteční konzultace, aby potvrdila, že soulad se společnými specifikacemi, jsou-li k dispozici, nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem v zájmu zajištění takové úrovně bezpečnosti a funkční způsobilosti, která je alespoň rovnocenná, zůstává zachován.\nReferenční laboratoř EU musí poskytnout vědecké stanovisko do 60 dnů.\n5.5.   Pokud se změny týkají funkční způsobilosti nebo určeného použití doprovodné diagnostiky schválené prostřednictvím certifikátu EU přezkoušení typu nebo její vhodnosti v souvislosti s léčivým přípravkem, musí oznámený subjekt konzultovat příslušný orgán pro léčivé přípravky, který byl zapojen do počáteční konzultace, nebo agenturu EMA. Konzultovaný orgán pro léčivé přípravky musí poskytnout své případné stanovisko do 30 dnů po obdržení platné dokumentace týkající se těchto změn. Schválení jakékoliv změny schváleného typu musí mít formu dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.\n6.   Administrativní ustanovení\nVýrobce nebo v případě, že výrobce nemá registrované místo podnikání v členském státě, jeho zplnomocněný zástupce musí po dobu nejméně deseti let ode dne, kdy byl poslední prostředek uveden na trh, uchovávat pro potřeby příslušných orgánů:\n—\ndokumentaci uvedenou v bodu 2 druhé odrážce,\n—\ninformace o změnách uvedené v bodu 5 a\n—\nkopie certifikátů EU přezkoušení typu, vědeckých stanovisek a zpráv a jejich dodatků a doplňků.\nPoužije se příloha IX bod7.\nPŘÍLOHA XI\nPOSOUZENÍ SHODY ZALOŽENÉ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBY\n1.   Výrobce zajistí, že je uplatňován systém řízení kvality schválený pro výrobu dotčených prostředků, provádí konečné ověření podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.\n2.   Splňuje-li výrobce povinnosti podle bodu 1, vypracuje a uchovává EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 17 a přílohou IV pro prostředek, na který se vztahuje postup posuzování shody. Předpokládá se, že vydáním EU prohlášení o shodě výrobce zajistil, že dotčený prostředek splňuje ustanovení tohoto nařízení, která se na něj použijí, a v případě prostředků třídy C a třídy D, které jsou podrobeny přezkoušení typu, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu.\n3.   Systém řízení kvality\n3.1.   Výrobce musí podat u oznámeného subjektu žádost o posouzení svého systému řízení kvality.\nŽádost musí obsahovat:\n—\nvšechny prvky uvedené v příloze IX bodu 2.1,\n—\ntechnickou dokumentaci uvedenou v příloze II a III pro schválené typy;\n—\nkopii certifikátů EU přezkoušení typu uvedených v příloze X bodu 4; pokud byly certifikáty EU přezkoušení typu vydány týmž oznámeným subjektem, u nějž byla podána žádost, žádost obsahuje také odkaz na technickou dokumentaci a její aktualizace a vydané certifikáty.\n3.2.   Uplatňování systému řízení kvality musí být takové, aby zajistilo v každé fázi soulad s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s ustanoveními tohoto nařízení, jež se na dané prostředky vztahují. Všechny prvky, požadavky a předpisy používané výrobcem pro jeho systém řízení kvality musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě záznamů o kvalitě a písemných koncepcí a postupů, jako jsou programy kvality, plány kvality, a záznamy o kvalitě.\nTato dokumentace zejména zahrnuje přiměřený popis všech prvků uvedených v příloze IX bodu 2.2 písm. a), b), d) a e).\n3.3.   Použije se příloha IX bod 2.3 první a druhý odstavec.\nPokud systém řízení kvality zaručuje, že prostředky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt certifikát EU zabezpečení kvality výroby. Oznámený subjekt informuje výrobce o svém rozhodnutí vydat certifikát. Toto rozhodnutí musí obsahovat závěry auditu oznámeného subjektu a odůvodněné posouzení.\n3.4.   Použije se příloha IX bod 2.4.\n4.   Dozor\nPoužije se příloha IX bod 3.1, bod 3.2 první, druhá a čtvrtá odrážka a body 3.3, 3.4, 3.6 a 3.7.\n5.   Ověřování vyráběných prostředků třídy D\n5.1.   V případě prostředků třídy D musí výrobce provést testy u každé vyráběné šarže prostředků. Po dokončení kontrol a testů musí oznámenému subjektu neprodleně zaslat o těchto testech příslušné zprávy. Kromě toho musí výrobce poskytnout vzorky vyráběných prostředků nebo šarží prostředků oznámenému subjektu v souladu s předem dohodnutými podmínkami a postupy, které musí zahrnovat to, že oznámený subjekt nebo výrobce zašlou vzorky vyráběných prostředků nebo šarží prostředků referenční laboratoři EU, je-li jmenována v souladu s článkem 100, aby mohla provést příslušné laboratorní zkoušky. Referenční laboratoř EU musí informovat oznámený subjekt o svých zjištěních.\n5.2.   Výrobce může uvést prostředky na trh, pokud oznámený subjekt v dohodnuté časové lhůtě, nejpozději však do 30 dní po převzetí vzorků, nesdělí výrobci nějaké jiné rozhodnutí obsahující zejména jakoukoliv podmínku platnosti vydaných certifikátů.\n6.   Administrativní ustanovení\nVýrobce nebo v případě, že výrobce nemá registrované místo podnikání v členském státě, jeho zplnomocněný zástupce musí po dobu nejméně deseti let ode dne, kdy byl poslední prostředek uveden na trh, uchovávat pro potřeby příslušných orgánů:\n—\nEU prohlášení o shodě,\n—\ndokumentaci uvedenou v příloze IX bodu 2.1 páté odrážce,\n—\ndokumentaci uvedenou v příloze IX bodu 2.1 osmé odrážce, včetně certifikátu EU přezkoušení typu podle přílohy X,\n—\ninformace o změnách uvedených v příloze IX bodu 2.4 a\n—\nrozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v příloze IX bodech 2.3, 3.3 a 3.4.\nPoužije se příloha IX bod 7.\nPŘÍLOHA XII\nCERTIFIKÁTY VYDÁVANÉ OZNÁMENÝM SUBJEKTEM\nKAPITOLA I\nOBECNÉ POŽADAVKY\n1.\nCertifikáty se vypracovávají v jednom z úředních jazyků Unie.\n2.\nKaždý certifikát se vztahuje pouze na jeden postup posuzování shody.\n3.\nCertifikáty se vydávají pouze jednomu výrobci. Jméno a adresa výrobce uvedené v certifikátu jsou totožné s těmi, které byly zadány do elektronického systému uvedeného v článku 27.\n4.\nRozsah certifikátů jednoznačně popisuje prostředek nebo prostředky, na který nebo na které se certifikáty vztahují.\na)\nCertifikáty EU posouzení technické dokumentace a certifikáty EU přezkoušení typu obsahují jasné identifikační údaje včetně názvu, modelu a typu prostředku nebo prostředků, určený účel, který výrobce uvedl v návodu k použití a pro který byl prostředek posuzován postupem posuzování shody, klasifikaci rizika a základní UDI-DI na úrovni jednotky použití podle čl. 24 odst. 6.\nb)\nCertifikáty EU systému řízení kvality a certifikáty EU zajištění kvality obsahují identifikaci prostředků nebo skupin prostředků, klasifikaci rizika a určený účel.\n5.\nOznámený subjekt musí být schopen na žádost prokázat, na které (konkrétní) prostředky se certifikát vztahuje. Oznámený subjekt vytvoří systém, který umožňuje určení prostředků, na něž se certifikát vztahuje, včetně jejich klasifikace.\n6.\nCertifikáty případně obsahují poznámku, že pro uvedení na trh prostředku nebo prostředků, na něž se dotčené certifikáty vztahují, je zapotřebí další certifikát vydaný v souladu s tímto nařízením.\n7.\nCertifikáty EU systému řízení kvality a certifikáty EU zajištění kvality pro sterilní prostředky třídy A musí obsahovat prohlášení, že oznámený subjekt provedl audit omezující se na výrobní hlediska, která se dotýkají zajišťování a udržování sterilních podmínek.\n8.\nV případě, že certifikát nahrazuje jiný certifikát, tedy v případě, že je předchozí certifikát doplněn, upraven nebo znovu vydán, obsahuje nový certifikát odkaz na předchozí certifikát a na jeho datum vydání s upřesněním provedených změn.\nKAPITOLA II\nMINIMÁLNÍ OBSAH CERTIFIKÁTŮ\n1.\njméno, adresa a identifikační číslo oznámeného subjektu;\n2.\njméno a adresa výrobce a případně zplnomocněného zástupce;\n3.\njedinečné identifikační číslo certifikátu;\n4.\njediné registrační číslo výrobce podle čl. 28 odst. 2, pokud již bylo vydáno;\n5.\ndatum vydání;\n6.\ndobu platnosti;\n7.\núdaje nutné k případné jednoznačné identifikaci prostředku nebo prostředků, jak je uvedeno v kapitole I bodu 4 této přílohy;\n8.\npřípadně odkaz na předchozí certifikát, jak je uvedeno v kapitole I bodu 8 této přílohy;\n9.\nodkaz na toto nařízení a příslušnou přílohu, podle níž bylo provedeno posuzování shody;\n10.\nprovedené zkoušky a testy, např. odkaz na příslušné společné specifikace, harmonizované normy, protokoly o zkouškách a zprávu nebo zprávy o auditu;\n11.\npřípadně odkaz na příslušné části technické dokumentace nebo jiné certifikáty požadované pro uvedení dotčeného prostředku nebo prostředků na trh;\n12.\npřípadně informace o dozoru prováděném oznámeným subjektem;\n13.\nzávěry posuzování shody provedeného oznámeným subjektem ve vztahu k příslušné příloze;\n14.\npodmínky nebo omezení platnosti certifikátu;\n15.\nprávně závazný podpis oznámeného subjektu v souladu s příslušným vnitrostátním právem.\nPŘÍLOHA XIII\nHODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI, STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI A NÁSLEDNÉ SLEDOVÁNÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI PO UVEDENÍ NA TRH\nČÁST A\nHODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI A STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI\n1.   HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI\nHodnocení funkční způsobilosti prostředku je nepřetržitý proces, při němž se posuzují a analyzují údaje za účelem prokázání vědecké platnosti a analytické a klinické funkce uvedeného prostředku z hlediska jeho určeného účelu uvedeného výrobcem. Za účelem plánování, trvalého provádění a dokumentace hodnocení funkční způsobilosti musí výrobce zavést a aktualizovat plán hodnocení funkční způsobilosti. V plánu hodnocení funkční způsobilosti musí být uvedeny vlastnosti a funkční způsobilost prostředku, jakož i postup a kritéria použité k získání nezbytných klinických důkazů.\nHodnocení funkční způsobilosti musí být důkladné a objektivní s přihlédnutím k příznivým i nepříznivým údajům.\nJeho hloubka a rozsah musí být přiměřené a musí odpovídat vlastnostem prostředku včetně rizik, rizikové třídy, funkční způsobilosti a určeného účelu daného prostředku.\n1.1.   Plán hodnocení funkční způsobilosti\nObecně platí, že plán hodnocení funkční způsobilosti musí zahrnovat alespoň tyto prvky:\n—\nspecifikaci určeného účelu prostředku;\n—\nspecifikaci vlastností prostředku uvedených v příloze I kapitole II bodu 9 a v příloze I kapitole III bodu 20.4.1 písm. c);\n—\nspecifikaci analytu nebo markeru, který má být prostředkem stanoven;\n—\nspecifikaci určeného použití prostředku;\n—\nurčení certifikovaných referenčních materiálů nebo referenčních postupů měření s cílem umožnit metrologickou sledovatelnost;\n—\njednoznačné určení konkrétních cílových skupin s jasnými indikacemi, omezeními a kontraindikacemi;\n—\nurčení obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost uvedených v příloze I bodech 1 až 9, které vyžadují oporu v podobě příslušných údajů o vědecké platnosti a analytické a klinické funkci;\n—\nspecifikaci metod včetně vhodných statistických nástrojů, používaných k přezkoumání analytické a klinické funkce prostředku a omezení prostředku a jím poskytovaných informací;\n—\npopis aktuálního stavu vývoje, včetně určení stávajících příslušných norem, společných specifikací, pokynů nebo dokumentů týkajících se osvědčených postupů;\n—\nurčení a specifikaci parametrů, jež mají být použity k určení přijatelnosti poměru přínosů a rizik pro určený účel nebo účely a pro analytickou a klinickou funkci prostředku, a to v souladu se stavem vývoje v oblasti lékařství;\n—\nv případě softwaru kvalifikovaného jakožto prostředek, určení a specifikaci referenčních databází a dalších zdrojů údajů použitých jako základ pro jím prováděné rozhodování;\n—\nnástin jednotlivých vývojových fází, včetně časové posloupnosti a prostředků pro určování vědecké platnosti a analytické a klinické funkce, včetně uvedení dílčích cílů a popisu případných kritérií přijatelnosti;\n—\nplánování následného sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh podle části B této přílohy.\nPokud zahrnutí kteréhokoliv z výše uvedených prvků do plánu hodnocení funkční způsobilosti není vzhledem ke konkrétním vlastnostem prostředku považováno za vhodné, musí být v plánu poskytnuto odůvodnění.\n1.2.   Prokázání vědecké platnosti a analytické a klinické funkce:\nVýrobce se musí řídit obecnou metodickou zásadou spočívající v těchto krocích:\n—\nurčit dostupné údaje související s daným prostředkem a jeho určeným účelem a identifikovat jakékoliv zbývající nevyřešené otázky nebo mezery v rámci údajů prostřednictvím systematického přezkumu vědecké literatury;\n—\nposoudit veškeré relevantní údaje tím, že vyhodnotí jejich vhodnost, pokud jde o zjištění bezpečnosti a funkční způsobilosti prostředku;\n—\nzískat veškeré nové nebo doplňující údaje nezbytné k řešení dosud nevyřešených otázek.\n1.2.1.   Prokázání vědecké platnosti\nVýrobce musí prokázat vědeckou platnost na základě jednoho z těchto zdrojů nebo jejich kombinace:\n—\nrelevantní informace o vědecké platnosti prostředků měřících tentýž analyt nebo marker;\n—\n(recenzovaná) vědecká literatura;\n—\nkonsensuální odborná stanoviska/postoje příslušných profesních sdružení;\n—\nvýsledky studií pro ověřování koncepce;\n—\nvýsledky studií klinické funkce.\nVědecká platnost analytu nebo markeru musí být prokázána a dokumentována ve zprávě o vědecké platnosti.\n1.2.2.   Prokázání analytické funkce\nVýrobce musí prokázat analytickou funkci prostředku v souladu se všemi parametry uvedenými v příloze I bodu 9.1 písm. a), ledaže lze vynechání kteréhokoliv z nich odůvodnit jeho neuplatnitelností.\nObecně platí, že analytická funkce musí být vždy prokázána na základě studií analytické funkce.\nU nových markerů nebo u markerů, pro které nejsou k dispozici certifikované referenční materiály nebo referenční postupy měření, nemusí být možné prokázat pravdivost. Pokud neexistují žádné srovnávací metody, lze použít různé přístupy, pokud je prokázána jejich vhodnost jako například srovnání s některými jinými dobře dokumentovanými metodami nebo kombinovaný referenční norma. Pokud takové přístupy neexistují, bude zapotřebí studie klinické funkce pro srovnání funkční způsobilosti nového prostředku se stávajícím standardním klinickým postupem.\nAnalytická funkce musí být prokázána a dokumentována ve zprávě o analytické funkci.\n1.2.3.   Prokázání klinické funkce\nVýrobce musí prokázat klinickou funkci prostředku ve vztahu ke všem parametrům uvedeným v příloze I bodu 9.1 písm. b), ledaže lze vynechání kteréhokoliv z nich odůvodnit jeho neuplatnitelností.\nProkázání klinické funkce prostředku musí vycházet z jednoho z těchto zdrojů nebo jejich kombinace:\n—\nstudie klinické funkce;\n—\nrecenzovaná vědecká literatura;\n—\nzveřejněné zkušenosti získané prostřednictvím běžného diagnostického testování.\nStudie klinické funkce se musí provádět, pokud není řádně odůvodněno, že se lze spolehnout na jiné zdroje údajů o klinické funkci.\nKlinická funkce musí být prokázána a zdokumentována ve zprávě o klinické funkci.\n1.3.   Klinické důkazy a zpráva o hodnocení funkční způsobilosti\n1.3.1.   Výrobce musí v zájmu ověření shody svého prostředku s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost uvedenými v příloze I posoudit všechny relevantní údaje o vědecké platnosti a analytické a klinické funkci. Množství a kvalita těchto údajů musí výrobci umožňovat, aby kvalifikovaně posoudil, zda prostředek dosáhne při použití v souladu s účelem určeným výrobcem určeného klinického přínosu nebo přínosů a bezpečnosti. Údaje a závěry vyplývající z tohoto posouzení představují klinické důkazy pro daný prostředek. Klinické důkazy vědecky prokazují, že určeného klinického přínosu nebo přínosů a bezpečnosti bude dosaženo v souladu s aktuálním stavem vývoje v oblasti lékařství.\n1.3.2.   Zpráva o hodnocení funkční způsobilosti\nKlinické údaje musí být zdokumentovány ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti. Tato zpráva musí zahrnovat zprávu o vědecké platnosti, zprávu o analytické funkci, zprávu o klinické funkci a posouzení těchto zpráv umožňující prokázání klinických důkazů.\nZpráva o hodnocení funkční způsobilosti musí zahrnovat zejména:\n—\nodůvodnění pro zvolený přístup ke shromažďování klinických důkazů;\n—\nmetodiku rešerší literatury, protokol o rešerších literatury a zprávu o rešerších literatury týkající se přezkumu literatury;\n—\ntechnologii, na které je prostředek založen, určený účel prostředku a jakákoliv tvrzení týkající se funkční způsobilosti nebo bezpečnosti prostředku;\n—\npovahu a rozsah údajů o vědecké platnosti a analytické a klinické funkci, které byly hodnoceny;\n—\nklinické důkazy týkající se přijatelné funkční způsobilosti vzhledem k aktuálnímu stavu vývoje v oblasti lékařství;\n—\njakékoliv nové závěry vyvozené ze zpráv o PMPF podle části B této přílohy.\n1.3.3.   Klinické důkazy a jejich posouzení ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti musí být v průběhu celého životního cyklu dotčeného prostředku aktualizovány pomocí údajů získaných na základě provádění plánu PMPF vypracovaného výrobcem v souladu s částí B této přílohy jakožto součást hodnocení funkční způsobilosti a systému sledování po uvedení na trh podle čl. 10 odst. 9. Zpráva o hodnocení funkční způsobilosti musí tvořit součást technické dokumentace. Součástí technické dokumentace jsou také příznivé a nepříznivé údaje, k nimž bylo v rámci hodnocení funkční způsobilosti přihlédnuto.\n2.   STUDIE KLINICKÉ FUNKCE\n2.1.   Účel studií klinické funkce\nÚčelem studií klinické funkce je zjistit nebo potvrdit ty aspekty funkce prostředku, které nelze stanovit prostřednictvím studií analytické funkce, literatury ani předchozích zkušeností získaných prostřednictvím běžného diagnostického testování. Tyto informace se používají za účelem prokázání souladu s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost, pokud jde o klinickou funkci. Pokud se provádějí studie klinické funkce, získané údaje se použijí při postupu hodnocení funkční způsobilosti a tvoří součást klinických důkazů pro daný prostředek.\n2.2.   Etická hlediska v souvislosti se studiemi klinické funkce\nKaždý krok studie klinické funkce, od prvních úvah nad potřebností a odůvodněním studie až k publikaci výsledků, musí být prováděn v souladu s uznávanými etickými zásadami.\n2.3.   Metody studií klinické funkce\n2.3.1.   Druh koncepce studie klinické funkce\nStudie klinické funkce musí být koncipovány tak, aby se maximalizovala relevantnost údajů a zároveň minimalizovalo potenciální zkreslení.\n2.3.2.   Plán studie klinické funkce\nStudie klinické funkce se provádějí na základě příslušného plánu studie klinické funkce.\nPlán studie klinické funkce musí vymezovat odůvodnění, cíle, koncepci a navrhovanou analýzu, metodiku, monitorování, provádění a uchovávání záznamů studie klinické funkce. Musí obsahovat zejména tyto informace:\na)\njedinečné identifikační číslo studie klinické funkce podle čl. 66 odst. 1;\nb)\nidentifikaci zadavatele včetně jména, adresy registrovaného místa podnikání a kontaktních údajů zadavatele a případně jména, adresy registrovaného místa podnikání a kontaktních údajů jeho kontaktní osoby nebo zmocněnce podle čl. 58 odst. 4 usazených v Unii;\nc)\ninformace o zkoušejícím či zkoušejících, zejména hlavní, koordinující nebo jiný zkoušející, kvalifikace, kontaktní údaje a místo nebo místa zkoušky, jako např. počet, kvalifikace, kontaktní údaje, a v případě prostředků pro sebetestování informace o místě, kde se nacházejí zapojené laické osoby, a o počtu těchto osob;\nd)\npočáteční datum a plánovaná délka studie klinické funkce;\ne)\nidentifikace a popis prostředku, jeho určeného účelu, analytu nebo analytů či markeru nebo markerů, metrologické sledovatelnosti a výrobce;\nf)\ninformace o typu zkoušených vzorků;\ng)\nobecný přehled studie klinické funkce, druh její koncepce, jako například pozorovací, intervenční, spolu s cíli a hypotézami studie, odkaz na aktuální stav vývoje v oblasti diagnostiky nebo lékařství;\nh)\npopis očekávaných rizik a přínosů prostředku a studie klinické funkce v souvislosti s aktuálním stavem vývoje v oblasti klinické praxe a s výjimkou studií využívajících zbytkové vzorky, souvisejícími lékařskými postupy a léčbou pacienta;\ni)\nnávod k použití prostředku nebo protokol zkoušek, nezbytné proškolení a zkušenosti uživatele, vhodné kalibrační postupy a kontrolní prostředky, uvedení jakýchkoliv dalších prostředků, zdravotnických prostředků, léčivých přípravků nebo jiných předmětů, které mají být zahrnuty nebo vyloučeny, a specifikace ohledně jakéhokoliv srovnávacího prostředku nebo srovnávací metody používaných jako reference;\nj)\npopis a odůvodnění koncepce studie klinické funkce, její vědecká hodnověrnost a platnost, včetně statistického návrhu, a podrobnosti o opatřeních, která mají být přijata za účelem minimalizace zkreslení, např. randomizace, a řízení potenciálně matoucích faktorů;\nk)\nanalytická funkce podle přílohy I kapitoly I bodu 9.1 písm. a) s odůvodněním případného nezahrnutí kteréhokoliv z parametrů;\nl)\nparametry pro určení klinické funkce podle přílohy I bodu 9.1 písm. b) s odůvodněním případného nezahrnutí kteréhokoliv z parametrů; a s výjimkou studií využívajících zbytkové vzorky stanovené klinické výsledky/použité parametry (primární/sekundární) s odůvodněním a potenciální důsledky pro rozhodnutí ohledně léčby jednotlivce nebo veřejného zdraví;\nm)\ninformace o populaci studie funkční způsobilosti: specifikace subjektů, kritéria výběru, velikost populace studie funkční způsobilosti, reprezentativnost cílové populace a případně informace o zúčastněných zranitelných subjektech, jako jsou např. děti, těhotné ženy, osoby se sníženou imunitou nebo starší osoby;\nn)\ninformace o využití údajů z bank zbytkových vzorků, genetických nebo tkáňových bank, registrů pacientů nebo nemocí atd., s popisem spolehlivosti a reprezentativnosti a přístupu statistické analýzy; zabezpečení relevantní metody pro stanovení skutečného klinického stavu vzorků od pacientů;\no)\nplán monitorování;\np)\nspráva údajů;\nq)\nalgoritmy pro přijímání rozhodnutí;\nr)\nstrategie ohledně případných změn, včetně změn podle článku 71, plánu studie klinické funkce nebo odchylek od tohoto plánu, s jednoznačným zákazem používání výjimek z uvedeného plánu;\ns)\nodpovědnost ve vztahu k prostředku, zejména kontrola přístupu k prostředku, následné sledování ve vztahu k prostředku použitému při studii klinické funkce a vracení nepoužitých prostředků, prostředků, kterým skončila doba použitelnosti, nebo vadných prostředků;\nt)\nprohlášení o souladu s uznávanými etickými zásadami pro lékařský výzkum s účastí lidských subjektů a se zásadami správné klinické praxe v oblasti studií klinické funkce a rovněž s použitelnými regulačními požadavky;\nu)\npopis postupu pro získání informovaného souhlasu, včetně kopie přehledu informací o pacientovi a formuláře pro vyjádření souhlasu;\nv)\npostupy pro vedení záznamů a podávání zpráv o bezpečnosti, včetně vymezení událostí, o nichž je nezbytné vést záznamy a podávat zprávy, a postupy a lhůty pro podávání zpráv;\nw)\nkritéria a postupy pro pozastavení nebo předčasné ukončení studie klinické funkce;\nx)\nkritéria a postupy pro následné sledování subjektů v návaznosti na dokončení studie funkční způsobilosti, postupy pro následné sledování subjektů v případě pozastavení nebo předčasného ukončení studie, postupy pro následné sledování subjektů, které odňaly svůj souhlas, a postupy pro subjekty nedostupné pro další sledování;\ny)\npostupy pro oznamování výsledků testů mimo rámec studie, včetně oznamování výsledků testů subjektům studie funkční způsobilosti;\nz)\nstrategie ohledně vypracování zprávy o studii klinické funkce a zveřejnění výsledků v souladu s právními požadavky a s etickými zásadami uvedenými v bodu 2.2;\naa)\nseznam technických a funkčních charakteristik prostředku s označením těch, na které se vztahuje studie funkční způsobilosti;\nab)\nbibliografie.\nPokud se část informací uvedených ve druhém pododstavci předkládá v samostatném dokumentu, musí být v plánu studie klinické funkce na tento dokument učiněn odkaz. U studií využívajících zbytkové vzorky se nepoužijí písmena u), x), y) a z).\nPokud zahrnutí kteréhokoli z prvků uvedených ve druhém pododstavci do plánu studie klinické funkce není vzhledem ke konkrétní zvolené koncepci studie, jako například využití zbytkových vzorků versus intervenční studie klinické funkce, považováno za vhodné, musí být v plánu poskytnuto odůvodnění.\n2.3.3.   Zpráva o studii klinické funkce\nZpráva o studii klinické funkce podepsaná praktickým lékařem nebo jakoukoliv jinou oprávněnou odpovědnou osobou musí obsahovat dokumentované informace o plánu studie klinické funkce, výsledcích a závěrech studie klinické funkce, včetně negativních zjištění. Výsledky a závěry musí být transparentní, nezkreslené a klinicky významné. Zpráva musí obsahovat dostatek informací k tomu, aby jí mohla porozumět i nezávislá strana bez odkazu na jiné dokumenty. Tato zpráva musí také případně obsahovat jakékoliv změny plánu nebo odchylky od něho a vyloučení údajů s odpovídajícím odůvodněním.\n3.   JINÉ STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI\nPro jiné studie funkční způsobilosti, než jsou studie klinické funkce, musí být analogicky zdokumentován plán studie funkční způsobilosti podle bodu 2.3.2 a zpráva o studii funkční způsobilosti podle bodu 2.3.3.\nČÁST B\nNÁSLEDNÉ SLEDOVÁNÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI PO UVEDENÍ NA TRH\n4.   PMPFse rozumí nepřetržitý proces aktualizace klinického hodnocení uvedeného v článku 56 a v části A této přílohy a musí se konkrétně řešit v plánu sledování po uvedení na trh vypracovaného výrobcem. V rámci provádění PMPF musí výrobce aktivně shromažďovat a vyhodnocovat údaje o funkční způsobilosti a relevantní vědecké údaje vyplývající z používání prostředku, který nese označení CE a byl uveden na trh nebo do provozu v rámci určeného účelu, jak stanoví příslušný postup posuzování shody, s cílem potvrdit bezpečnost, funkční způsobilost a vědeckou platnost během celé očekávané životnosti prostředku a nepřetržitou přijatelnost poměru přínosů a rizik a odhalit na základě věcných důkazů nově vznikající rizika.\n5.   PMPF musí být prováděno podle zdokumentované metody stanovené v plánu PMPF.\n5.1.   Plán PMPF musí specifikovat metody a postupy aktivního shromažďování a vyhodnocování vědeckých údajů a údajů o bezpečnosti a funkční způsobilosti s cílem:\na)\npotvrdit bezpečnost a funkční způsobilost prostředku během celé očekávané doby jeho životnosti;\nb)\nzjistit dříve neznámá rizika nebo omezení funkční způsobilosti a kontraindikace;\nc)\nna základě věcných důkazů zjistit a analyzovat nově vznikající rizika;\nd)\nzajistit nepřetržitou přijatelnost klinických důkazů a poměru přínosů a rizik podle přílohy I kapitoly I bodů 1 a 8 a\ne)\nzjistit případné systematické nesprávné používání.\n5.2.   Plán PMPF musí zahrnovat alespoň:\na)\nobecné metody a postupy PMPF, které mají být použity, jako je shromažďování získaných klinických zkušeností, zpětná vazba od uživatelů, vyhledávání v odborné literatuře a jiných zdrojích údajů o funkční způsobilosti nebo vědeckých údajů;\nb)\nspecifické metody a postupy PMPF, které mají být použity, jako například kruhové testy a další činnosti v oblasti zabezpečení kvality, epidemiologické studie, hodnocení vhodných registrů pacientů nebo nemocí, genetické databanky nebo studie klinické funkce po uvedení na trh;\nc)\nodůvodnění vhodnosti metod a postupů uvedených v písmenech a) a b);\nd)\nodkaz na příslušné části zprávy o hodnocení funkční způsobilosti podle bodu 1.3 této přílohy a na řízení rizik podle přílohy I bodu 3;\ne)\nkonkrétní cíle, na které se má PMPF zaměřit;\nf)\nhodnocení údajů o funkční způsobilosti týkajících se rovnocenných nebo podobných prostředků a aktuální stav vývoje;\ng)\nodkaz na jakékoli relevantní společné specifikace, harmonizované normy, jsou-li používány výrobcem, a na relevantní pokyny ohledně PMPF;\nh)\npodrobný a náležitě zdůvodněný harmonogram činností v rámci PMPF, jako například analýza údajů z PMPF a podávání zpráv, které má uskutečnit výrobce.\n6.   Výrobce musí analyzovat zjištění vyplývající z PMPF a dokumentovat výsledky ve zprávě o hodnocení PMPF, na jejímž základě musí být aktualizována zpráva o hodnocení funkční způsobilosti a která musí tvořit součást technické dokumentace.\n7.   Závěry zprávy o hodnocení PMPF musí být zohledněny pro účely hodnocení funkční způsobilosti uvedeného v článku 56 a v části A této přílohy a v řízení rizik podle přílohy I bodu 3. Pokud byla prostřednictvím PMPF zjištěna potřeba preventivních nebo nápravných opatření, výrobce je musí provést.\n8.   Pokud není PMPF pro konkrétní prostředek považováno za vhodné, musí být v rámci zprávy o hodnocení funkční způsobilosti poskytnuto a dokumentováno příslušné odůvodnění.\nPŘÍLOHA XIV\nINTERVENČNÍ STUDIE KLINICKÉ FUNKCE A NĚKTERÉ JINÉ STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI\nKAPITOLA I\nDOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ŽÁDOSTI O INTERVENČNÍ STUDIE KLINICKÉ FUNKCE A JINÉ STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI, V JEJICHŽ RÁMCI SUBJEKTY STUDIÍ PODSTUPUJÍ RIZIKA\nV případě prostředků určených k použití v souvislosti s intervenčními studiemi klinické funkce nebo jinými studiemi funkční způsobilosti, v jejichž rámci subjekty studií podstupují rizika, musí zadavatel vypracovat a předložit žádost v souladu s článkem 58 spolu s níže uvedenou dokumentací:\n1.\nFormulář žádosti.\nFormulář žádosti musí být řádně vyplněn a musí obsahovat níže uvedené informace:\n1.1.\njméno, adresu a kontaktní údaje zadavatele a případně jméno, adresu a kontaktní údaje jeho kontaktní osoby nebo zmocněnce podle čl. 58 odst. 4 usazených v Unii;\n1.2.\npokud se liší od bodu 1.1, obsahuje jméno, adresu a kontaktní údaje výrobce prostředku určeného k hodnocení funkční způsobilosti a případně jeho zplnomocněného zástupce;\n1.3.\nnázev studie funkční způsobilosti;\n1.4.\njediné identifikační číslo v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. e);\n1.5.\nstatus studie funkční způsobilosti, jako například první předložení, opětovné předložení, významná změna;\n1.6.\npodrobnosti plánu studie funkční způsobilosti/odkaz na uvedený plán, mj. včetně podrobností fáze koncipování studie funkční způsobilosti;\n1.7.\npokud je žádost opětovně předložena pro týž prostředek, pro který již byla žádost předložena dříve, předchozí datum nebo data a referenční číslo nebo čísla předchozí žádosti, nebo v případě významné změny, odkaz na původní žádost. Zadavatel musí uvést všechny změny oproti předchozí žádosti a jejich zdůvodnění, zejména to, zda byly jakékoliv změny učiněny v reakci na výsledky předchozích přezkumů ze strany příslušného orgánu nebo etické komise;\n1.8.\npokud je žádost předkládána souběžně s žádostí o klinické hodnocení v souladu s nařízením (EU) č. 536/2014, odkaz na úřední registrační číslo klinického hodnocen;\n1.9.\nidentifikace členských států a třetích zemí, ve kterých má být studie klinické funkce provedena jako součást studie prováděné na více místech současně/mnohonárodní studie v době podání žádosti;\n1.10.\nstručný popis prostředku pro studii funkční způsobilosti, jeho klasifikace a další informace nezbytné k identifikaci prostředku a jeho typu;\n1.11.\nsouhrn plánu studie funkční způsobilosti;\n1.12.\npřípadně informace týkající se srovnávacího prostředku, jeho klasifikace a další informace nezbytné k identifikaci srovnávacího prostředku;\n1.13.\ndůkaz zadavatele, že zkoušející podílející se na klinické studii a místo studie splňují požadavky na provedení studie klinické funkce v souladu s plánem studie funkční způsobilosti;\n1.14.\npodrobnosti ohledně očekávaného data zahájení a trvání studie funkční způsobilosti;\n1.15.\npodrobné údaje k identifikaci oznámeného subjektu, pokud je již v době podávání žádosti o studii funkční způsobilosti zapojen;\n1.16.\npotvrzení, že zadavatel si je vědom skutečnosti, že příslušný orgán může kontaktovat etickou komisi, která žádost posuzuje nebo posoudila;\n1.17.\nprohlášení uvedené v bodu 4.1.\n2.\nSoubor informací pro zkoušejícího.\nSoubor informací pro zkoušejícího musí obsahovat informace o prostředku ke studii funkční způsobilosti, které jsou pro studii relevantní a jsou v době předložení žádosti dostupné. Veškeré aktualizace tohoto souboru nebo jakékoliv jiné relevantní informace, které jsou nově k dispozici, musejí být včas oznámeny zkoušejícím. Soubor informací pro zkoušejícího musí být jasně vymezen a musí obsahovat zejména níže uvedené informace.\n2.1.\nIdentifikace a popis prostředku, včetně informací o určeném účelu, klasifikaci rizika a použitelném klasifikačním pravidle podle přílohy VIII, návrhu a výroby prostředku a odkazu na předchozí a podobné generace prostředku.\n2.2.\nInstrukce výrobce k instalaci, údržbě, dodržování hygienických norem a použití, včetně požadavků na skladování a manipulaci, jakož i informace, které musejí být umístěny na označení prostředku, a návod k použití, který se při uvádění na trh poskytuje společně s prostředkem, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto informace k dispozici. Kromě toho též informace týkající se jakékoliv relevantní požadované odborné přípravy.\n2.3.\nAnalytická funkce.\n2.4.\nExistující klinické údaje, zejména:\n—\nz relevantní recenzované odborné literatury a dostupných konsensuálních odborných stanovisek či postojů příslušných profesních sdružení týkající se bezpečnosti, funkční způsobilosti, klinického přínosu pro pacienty, vlastnosti návrhu, vědecké platnosti, klinické funkce a určeného účelu prostředku nebo rovnocenných či podobných prostředků;\n—\njiné relevantní dostupné klinické údaje týkající se bezpečnosti, vědecké platnosti, klinické funkce, klinického přínosu pro pacienty, vlastností návrhu a určeného účelu podobných prostředků, včetně podrobností ohledně jejich podobností a odlišností ve srovnání s daným prostředkem.\n2.5.\nSouhrn analýzy poměru přínosů a rizik a řízení rizik, včetně informací ohledně známých nebo předvídatelných rizik a výstrah.\n2.6.\nV případě prostředků, které obsahují tkáně, buňky a látky zvířecího, lidského nebo mikrobiálního původu, podrobné informace o těchto tkáních, buňkách a látkách a o souladu s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost a řízení specifických rizik ve vztahu k těmto tkáním, buňkám a látkám.\n2.7.\nSeznam obsahující údaje o úplném nebo částečném splnění příslušných obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost stanovených v příloze I, včetně použitých harmonizovaných norem a společných specifikací, jakož i popis řešení, jak příslušné obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost splnit, pokud tyto normy a společné specifikace nejsou splněny, jsou splněny jen částečně nebo chybí.\n2.8.\nPodrobný popis klinických postupů a diagnostických testů použitých v průběhu studie funkční způsobilosti, a zejména informace o veškerých odchylkách od běžné klinické praxe.\n3.\nPlán studie funkční způsobilosti podle přílohy XIII bodů 2 a 3.\n4.\nDalší informace.\n4.1.\nProhlášení podepsané fyzickou nebo právnickou osobou odpovědnou za výrobu prostředku, který je předmětem studie funkční způsobilosti, o tom, že daný prostředek je ve shodě s obecnými požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost uvedenými v příloze I, kromě aspektů, na které se vztahuje studie klinické funkce, a že byla přijata všechna předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti subjektu, pokud jde o tyto aspekty.\n4.2.\nPokud to požaduje vnitrostátní právo, kopie stanoviska nebo stanovisek dotčené etické komise či komisí. Pokud podle vnitrostátního práva není při předkládání žádosti stanovisko nebo stanoviska etické komise či komisí zapotřebí, je nutno předložit kopii tohoto stanoviska nebo stanovisek etické komise či komisí, jakmile je k dispozici.\n4.3.\nDoklad o pojistném krytí nebo odškodnění subjektů v případě zranění, podle článku 65 a příslušných ustanovení vnitrostátního práva.\n4.4.\nDokumenty, které mají být použity za účelem získání informovaného souhlasu, včetně přehledu informací o pacientovi a dokumentu obsahujícího informovaný souhlas.\n4.5\nPopis opatření k zajištění souladu s příslušnými pravidly pro ochranu důvěrnosti osobních údajů, zejména:\n—\norganizační a technická opatření, která budou provedena, aby se zamezilo neoprávněnému přístupu, zveřejnění, šíření, změně nebo ztrátě zpracovávaných informací a osobních údajů;\n—\npopis opatření, která budou provedena s cílem zajistit důvěrnost záznamů a osobních údajů subjektů a\n—\npopis opatření, která budou provedena v případě porušení bezpečnosti údajů, aby se zmírnily možné nepříznivé důsledky.\n4.6.\nPříslušnému orgánu, který přezkoumává žádost, musí být na žádost předloženy veškeré podrobné údaje z dostupné technické dokumentace, např. dokumentace týkající se podrobné analýzy a řízení rizik nebo dílčí protokoly o zkouškách.\nKAPITOLA II\nDALŠÍ POVINNOSTI ZADAVATELE\n1.\nZadavatel se musí zavázat k tomu, že bude uchovávat k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům veškerou dokumentaci nezbytnou k poskytnutí důkazu pro dokumentaci uvedenou v kapitole I této přílohy. Pokud zadavatel není fyzickou nebo právnickou osobou odpovědnou za výrobu prostředku, který má být předmětem studie funkční způsobilosti, může být tato povinnost splněna uvedenou osobou jménem zadavatele.\n2.\nZadavatel musí uzavřít dohodu, která zajistí, že jeden či více zkoušejících zadavateli včas oznámí jakékoliv závažné nepříznivé události nebo jiné události uvedené v čl. 76 odst. 2.\n3.\nDokumentace uvedená v této příloze musí být uchovávána po dobu nejméně deseti let po ukončení studie klinické funkce s daným prostředkem nebo, pokud je prostředek následně uveden na trh, po dobu nejméně deseti let poté, co byl poslední prostředek uveden na trh.\nKaždý členský stát musí vyžadovat, aby dokumentace uvedená v této příloze byla uchovávána k dispozici příslušným orgánům po dobu uvedenou v prvním pododstavci v případě, že zadavatel nebo jeho kontaktní osoba usazená na jeho území vyhlásí úpadek nebo ukončí svou činnost před ukončením této doby.\n4.\nZadavatel určí dohled, který je nezávislý na místě zkoušky, a zajistí, aby byla studie klinické funkce prováděna v souladu s plánem studie klinické funkce, zásadami správné klinické praxe a tímto nařízením.\n5.\nZadavatel dokončí následné sledování subjektů zkoušky.\nPŘÍLOHA XV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 98/79/ES\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 2\nČlánek 2\nČl. 1 odst. 3\nČl. 2 body 54 a 55\nČl. 1 odst. 4\n—\nČl. 1 odst. 5\nČl. 5 odst. 4 a 5\nČl. 1 odst. 6\nČl. 1 odst. 9\nČl. 1 odst. 7\nČl. 1 odst. 5\nČlánek 2\nČl. 5 odst. 1\nČlánek 3\nČl. 5 odst. 2\nČl. 4 odst. 1\nČlánek 21\nČl. 4 odst. 2\nČl. 19 odst. 1 a 2\nČl. 4 odst. 3\nČl. 19 odst. 3\nČl. 4 odst. 4\nČl. 10 odst. 10\nČl. 4 odst. 5\nČl. 18 odst. 6\nČl. 5 odst. 1\nČl. 8 odst. 1\nČl. 5 odst. 2\n—\nČl. 5 odst. 3\nČlánek 9\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\nČlánek 107\nČlánek 8\nČlánky 89 a 92\nČl. 9 odst. 1 první pododstavec\nČl. 48 odst. 10 první pododstavec\nČl. 9 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 48 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 48 odst. 7 druhý pododstavec a čl. 48 odst. 9 druhý pododstavec\nČl. 9 odst. 2\nČl. 48 odst. 3 až 6\nČl. 9 odst. 3\nČl. 48 odst. 3 až 9\nČl. 9 odst. 4\nČl. 5 odst. 6\nČl. 9 odst. 5\n—\nČl. 9 odst. 6\nČl. 11 odst. 3 a 4\nČl. 9 odst. 7\nČl. 10 odst. 7\nČl. 9 odst. 8\nČl. 49 odst. 1\nČl. 9 odst. 9\nČl. 49 odst. 4\nČl. 9 odst. 10\nČl. 51 odst. 2\nČl. 9 odst. 11\nČl. 48 odst. 12\nČl. 9 odst. 12\nČl. 54 odst. 1\nČl. 9 odst. 13\nČl. 48 odst. 2\nČl. 10 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 3 druhá věta a čl. 10 odst. 4\nČl. 26 odst. 3, články 27 a 28\nČl. 10 odst. 3\nČl. 11 odst. 1\nČl. 11 odst. 1\nČl. 82 odst. 1 a čl. 84 odst. 2\nČl. 11 odst. 2\nČl. 82 odst. 10 a čl. 82 odst. 11 první pododstavec\nČl. 11 odst. 3\nČl. 84 odst. 3 a 7\nČl. 11 odst. 4\n—\nČl. 11 odst. 5\nČl. 84 odst. 7 a článek 86\nČlánek 12\nČlánek 30\nČlánek 13\nČlánek 93\nČl. 14 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 14 odst. 1 písm. b)\nČl. 47 odst. 3 a 6\nČl. 14 odst. 2\n—\nČl. 14 odst. 3\n—\nČl. 15 odst. 1\nČlánky 38 a 39\nČl. 15 odst. 2\nČlánek 32\nČl. 15 odst. 3\nČl. 40 odst. 2 a odst. 4\nČl. 15 odst. 4\n—\nČl. 15 odst. 5\nČl. 51 odst. 5\nČl. 15 odst. 6\nČl. 51 odst. 4\nČl. 15 odst. 7\nČl. 34 odst. 2 a čl. 40 odst. 2\nČlánek 16\nČlánek 18\nČlánek 17\nČlánky 89 až 92\nČlánek 18\nČlánek 94\nČlánek 19\nČlánek 102\nČlánek 20\nČlánek 97\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\n—", "summary": "Zajištění bezpečnosti a funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro\nZajištění bezpečnosti a funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nAktualizuje pravidla pro uvádění na trh EU, dodávání a uvádění do provozu humánních diagnostických zdravotnických prostředků in vitro\n* a jejich příslušenství.\nObsahuje rovněž pravidla pro provádění studií funkční způsobilosti\n* provedených v EU a týkajících se diagnostických zdravotnických prostředků in vitro (nebo příslušenství).\nCílem nařízení je zlepšit bezpečnost pacientů tím, že se zavádí přísnější postupy posuzování shody (s cílem zabránit uvedení takových prostředků na trh, které nejsou bezpečné či v souladu s právními předpisy) a sledování po uvedení na trh.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení se vztahuje na humánní diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a jejich příslušenství. Prostředky, které byly vyrobeny v témže zdravotnickém zařízení, ve kterém se používají, jsou však vyňaty z působnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, pokud je splněno několik podmínek, s výjimkou příslušných obecných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost.\nSystém klasifikace\nSystém klasifikace diagnostických zdravotních prostředků in vitro byl upraven na základě rychlého vědeckého pokroku v této oblasti a na základě mezinárodních pokynů. Prostředky se klasifikují podle určeného účelu a rizik s nimi souvisejícími (třídy A, B, C a D – pro podrobnější informace viz přílohu VIII nařízení).\nOznámené subjekty\nNařízením se zpřísňují pravidla ohledně toho, jak jsou jmenovány, organizovány a sledovány nezávislé oznámené subjekty – které posuzují soulad s právními předpisy u zdravotnických prostředků se středním a vysokým rizikem předtím, než jsou uvedeny na trh.\nTyto subjekty musí splňovat tytéž přísné normy kvality v celé EU a musí mít požadované pracovníky za účelem úspěšného provádění úkolů v oblasti posuzování shody.\nMusí být prováděny inspekce na místě u výrobců, přičemž některé z nich musí být neohlášené.\nKlinické údaje\nNařízení určuje požadavky pro shromažďování údajů v rámci studií funkční způsobilosti u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Byly sladěny s požadavky platnými pro klinické zkoušky léčivých přípravků. Jejich součástí jsou mimo jiné pravidla o informovaném souhlasu a o ochraně zranitelných subjektů (např. lidí mladších 18 let věku, těhotných žen nebo nezpůsobilých subjektů).\nStudie funkční způsobilosti provedené ve více než jedné zemi EU budou předmětem koordinovaného posuzování.\nPovinnosti výrobců\nByly vyjasněny a zpřísněny povinnosti výrobců sledovat kvalitu, funkční způsobilost a bezpečnost prostředků.\nVýrobci jsou povinni mít zavedená opatření, která odpovídají úrovni rizika, druhu prostředku a velikosti podniku. Musí zajistit dostatečné finanční krytí, pokud jde o jejich potenciální odpovědnost podle směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, i s ohledem na systém řízení kvality a systém sledování po uvedení na trh.\nV případě újmy způsobené vadným prostředkem je společně a nerozdílně odpovědný zplnomocněný zástupce výrobce.\nVysledovatelnost\nV nařízení se zavádí systém pro registraci prostředků a výrobců, dovozců a zplnomocněných zástupců s cílem zajistit vysledovatelnost prostředků v celém dodavatelském řetězci prostřednictvím systému jedinečné identifikace prostředku. Tím se zajistí, že pokud vyvstanou problémy, lze rychle přijmout opatření.\nVysoce rizikové prostředky\nV případě první certifikace diagnostických zdravotnických prostředků in vitro třídy D, a pokud nejsou k dispozici společné specifikace, prověří funkční způsobilost udávanou výrobcem jmenované referenční laboratoře a budou zahájeny konzultace s odbornou skupinou o inovativních prostředcích téže třídy. Ačkoliv oznámený subjekt není vázán stanoviskem odborné skupiny, musí předložit odůvodnění, proč se stanoviskem neřídí. Pokud je však zamítavé vědecké stanovisko referenční laboratoře EU, oznámený subjekt nesmí vydat první certifikát.\nGenetické poradenství\nPacientům, u nichž je prováděn genetický text, musí být poskytnuty veškeré relevantní informace o povaze, významu a důsledcích tohoto testu. Musí jim být zajištěn náležitý přístup k poradenství v případě, pokud z testu získají informace o genetické predispozici k určitým zdravotním stavům a/nebo nemocem, které se obecně považují za nevyléčitelné.\nOhlašování nežádoucích příhod\nKromě povinnosti výrobců ohlašovat závažné nežádoucí příhody (které mají za následek smrt nebo vážné zhoršení zdravotního stavu daného člověka) a tendence v oblasti nezávažných příhod (například vedlejší účinky používání prostředku) zavádí nařízení povinnost, aby země EU povzbuzovaly na vnitrostátní úrovni zdravotnické pracovníky, uživatele a pacienty k tomu, aby hlásili podezření na nežádoucí příhody, a toto ohlašování jim umožnily.\nDozor nad trhem\nZa zajištění, že nebezpečné prostředky jsou staženy z trhu, jsou zodpovědné příslušné orgány EU.\nEudamed\nBude vytvořena centralizovaná databáze nazvaná Evropská databanka zdravotnických prostředků (Eudamed), jejímž cílem bude poskytovat zemím EU, podnikům, pacientům, zdravotníkům a veřejnosti informace o zdravotnických prostředcích dostupných v EU.\nZrušení stávajících právních předpisů – směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU\nNařízením se ode dne 26. května 2022 ruší směrnice 98/79/ES a rozhodnutí 2010/227/EU, a to kromě určitých výjimek stanovených v článku 112.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\n\t\t\t\t\t\t\t\nVstoupilo v platnost dne 25. května 2017 a použije se ode dne 26. května 2022. Data použití některých článků nařízení se liší a podrobně jsou uvedena v článcích 110 a 113.\nKONTEXT\n\t\t\t\t\t\t\t\nToto nařízení je jedním ze dvou, která EU přijala s cílem přepracovat právní předpisy týkající se zdravotnických prostředků. Druhé nařízení (nařízení (EU) 2017/745) se týká zdravotnických prostředků.\nDalší informace získáte zde:\nZdravotnické prostředky (Evropská komise).Po vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala:Sdělení Komise Pokyny k diagnostickým testům in vitro na COVID-19 a jejich funkční způsobilostiKLÍČOVÉ POJMY\nDiagnostické zdravotnické prostředky in vitro: pojem zahrnující širokou škálu prostředků k získávání informací:\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t(a) o fyziologickém nebo patologickém procesu nebo stavu,\n(b) o vrozeném tělesném nebo mentálním postižení,\n(c) o predispozici k určitému zdravotnímu stavu nebo nemoci,\n(d) pro stanovení bezpečnosti a kompatibility mezi použitými materiály a mezi vzorky těla, které mají být použity,\n(e) k předvídání reakcí na léčbu,\n(f) pro stanovení nebo monitorování terapeutických opatření.\nMezi příklady patří například těhotenské testy pro domácí použití a testy přítomnosti vysoce přenosných látek za použití vzorků odebraných z lidského těla.\nStudie funkční způsobilosti: studie, které prokazují, že diagnostický zdravotnický prostředek in vitro je na základě postupů posuzování shody v souladu s regulačními požadavky.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n\t\t\t\t\t\t\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176–332)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n\t\t\t\t\t\t\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1–175)\nRozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010 o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed) (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 45–48)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1–37)\nNásledné změny směrnice 98/79/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 10.06.2020"}
{"celex_id": "32016R1011", "reference": "29.6.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 171/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1011\nze dne 8. června 2016\no indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nU řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Závažné případy manipulace s referenčními hodnotami týkajícími se úrokových sazeb, jako jsou LIBOR a EURIBOR, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními hodnotami týkajícími se energie, ropy a směnných kurzů, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty mohou být předmětem střetu zájmů. Uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečné systémy správy a řízení zvyšují náchylnost referenčních hodnot k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.\n(2)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (5) obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6) obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (7) obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v poskytování všech referenčních hodnot ani nepokrývají veškerá použití finančních referenčních hodnot ve finančním odvětví.\n(3)\nReferenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních obchodech, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou poskytovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze několik členských států přijalo vnitrostátní pravidla týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) se navíc dohodla dne 17. července 2013 na zásadách pro stanovování finančních referenčních hodnot (dále jen „zásady pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO“) a dne 5. října 2012 na zásadách pro agentury podávající přehledy o cenách ropy (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“) (společně jen „zásady organizace IOSCO“) a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění, do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že členské státy přijmou pravidla na vnitrostátní úrovni, která budou tyto zásady provádět různým způsobem.\n(4)\nTyto odlišné přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Mohlo by tudíž dojít k tomu, že referenční hodnoty poskytované v jednom členském státě by nebylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, nebo který by měřil výkonnost investičních fondů, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států vytvoří překážky hladkému fungování vnitřního trhu při poskytování referenčních hodnot.\n(5)\nNa konkrétní otázku, jaké vhodné informace o referenčních hodnotách je vhodné používat ve finančních smlouvách, se nevztahují pravidla Unie na ochranu spotřebitele. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že by na vnitrostátní úrovni byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.\n(6)\nZa účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven regulační rámec na úrovni Unie.\n(7)\nJe vhodné a nezbytné, aby tento rámec měl formu nařízení, aby bylo zajištěno, že ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na poskytování, dodávání a používání referenčních hodnot, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající se aspektů souvisejících s tímto poskytováním referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.\n(8)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Poskytování referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich stanovování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a měly by se proto na ně vztahovat náležité požadavky na správu, řízení a kontrolu. Stupeň rizika se však liší, a uplatňovaný přístup by proto měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou v současnosti důležité nebo více ohrožené, by neřešilo rizika, jež bude kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, by mohly být takto více používány v budoucnu a tím by i drobná manipulace v souvislosti s nimi mohla mít významný dopad.\n(9)\nZ hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, jako jsou ceny akcií a údaje, které nejsou ekonomického charakteru, nebo hodnoty jako jsou parametry počasí. Rámec stanovený tímto nařízením by měl rovněž uznávat existenci široké řady referenčních hodnot a různý dopad, který tyto hodnoty mají na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku. Toto nařízení by rovněž mělo umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech.\n(10)\nVysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na smlouvy o úvěru definované ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (8) a 2014/17/EU (9).\n(11)\nPři stanovení řady investičních indexů dochází k závažným střetům zájmů, a přitom jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu, např. fondu SKIPCP. Některé z těchto referenčních hodnot jsou zveřejňovány a jiné jsou bezplatně nebo po zaplacení určitého poplatku poskytovány veřejnosti nebo určité části veřejnosti a manipulace s nimi může mít nepříznivý dopad na investory. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby, které jsou používány k měření výkonnosti určitého investičního fondu.\n(12)\nVšichni dodavatelé vstupních údajů pro referenční hodnoty mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a podstupují riziko, že budou zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, se však neočekává, že by u nich požadavky na řádné systémy správy, řízení a kontroly vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené administrativní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dohlíženým dodavatelům. Pokud je referenční hodnota stanovena na základě snadno dostupných údajů, neměl by být zdroj takovýchto údajů považován za dodavatele.\n(13)\nFinanční referenční hodnoty nemají být používány pouze k vydávání a tvorbě finančních nástrojů a smluv. Finanční odvětví z nich vychází také při zpětném měření výkonnosti určitého investičního fondu, při stanovování alokace aktiv portfolia nebo při výpočtu poplatků spojených s výkonností. Určitou referenční hodnotu lze použít přímo jakožto odkaz pro finanční nástroje a finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nebo nepřímo v kombinaci s jinými referenčními hodnotami. V tomto druhém případě představuje nastavení a přezkoumání toho, jaká váha bude přiznána jednotlivým indexům v rámci kombinace za účelem určení výnosnosti nebo hodnoty finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu, rovněž použití referenční hodnoty, neboť s těmito úkony, na rozdíl od poskytování referenčních hodnot, není spojena volnost rozhodování. Držení finančních nástrojů odkazujících na určitou referenční hodnotu nemá být považováno za použití referenční hodnoty.\n(14)\nCentrální banky již vyhovují zásadám, normám a postupům, jež zajišťují, aby své činnosti vykonávaly bezúhonně a nezávisle. Není proto nutné, aby se na centrální banky toto nařízení vztahovalo. Jestliže centrální banky poskytují referenční hodnoty, zejména v případech, kdy mají tyto referenční hodnoty sloužit pro obchodní účely, nesou zodpovědnost za vytvoření vhodných vnitřních postupů k zajištění přesnosti, integrity, spolehlivosti a nezávislosti těchto referenčních hodnot, zejména pokud jde o transparentnost správy, řízení a metodiky výpočtu.\n(15)\nMimoto by se toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány, včetně vnitrostátních statistických úřadů, pokud poskytují údaje pro referenční hodnoty pro účely veřejných politik, poskytují referenční hodnoty pro účely veřejných politik nebo mají kontrolu nad jejich poskytováním, a to včetně opatření v oblasti zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace.\n(16)\nAdministrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty a spravuje zejména úkony zaměřené na stanovení referenční hodnoty, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a uveřejňuje ji. Administrátor by měl mít možnost svěřit jednu nebo více těchto funkcí externě třetí straně, a to včetně výpočtu nebo zveřejnění referenční hodnoty nebo jiných relevantních služeb a činností souvisejících s poskytováním referenčních hodnot. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá kontrolu nad poskytováním této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.\n(17)\nIndex se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění nezbytného výpočtu a určování vstupních údajů, jež vytváří riziko manipulace, existuje prostor pro jistý stupeň volnosti rozhodování. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev volnosti rozhodování vyskytuje.\n(18)\nPokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci nebo futures cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, vstupní údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly.\n(19)\nZa referenční hodnoty by neměly být považovány ani referenční ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.\n(20)\nPoskytování úrokových sazeb půjček věřiteli by nemělo být pro účely tohoto nařízení považováno za poskytování referenčních hodnot. Úroková sazba půjček poskytnutá věřitelem je stanovena buď na základě vnitřního rozhodnutí, nebo vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu (např. EURIBOR). V prvním případě je věřitel v souvislosti s činností týkající se finančních smluv, které uzavřel se svými klienty, vyňat z působnosti tohoto nařízení, přičemž v druhém případě se věřitel považuje pouze za uživatele referenční hodnoty.\n(21)\nV zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý systém správy a řízení, který by umožňoval kontrolovat střety zájmů, a zajistit důvěru v integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, je většina administrátorů předmětem určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž důležité, aby administrátoři disponovali funkcí, která počítá s integritou dohledu nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy a řízení, který by zajišťoval účinný dohled.\n(22)\nManipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a metodiku používanou při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.\n(23)\nProvádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky týkající se odpovídajících záznamů, které by měli po dostatečně dlouhou dobu uchovávat administrátoři referenčních hodnot o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému přezkumu, který by umožňoval odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Na mnohé zúčastněné strany mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady a tyto strany mohou i k odhalování takových nedostatků přispět. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro zavedení mechanismu projednávání stížností administrátory referenční hodnoty, který zúčastněným stranám umožní oznamovat své stížnosti administrátorovi referenční hodnoty a zajistí, aby administrátor referenční hodnoty tyto stížnosti objektivně posuzoval.\n(24)\nV rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako jsou výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí poskytovatelé. Za účelem zajištění účinného fungování systému správy a řízení je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích poskytovatelů v žádném případě nezbavovaly administrátory referenční hodnoty žádné z jejich povinností a úkolů, za něž jsou odpovědní, a aby nenarušovaly schopnost administrátorů plnit jejich povinnosti a úkoly ani schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.\n(25)\nAdministrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. Je proto nezbytné, aby toto nařízení vyžadovalo, aby administrátoři přijali určitá opatření, pokud mají za to, že vstupní údaje neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, včetně opatření ke změně vstupních údajů, jejich dodavatelů nebo metodiky nebo k ukončení poskytování dané referenční hodnoty. Dále by měl administrátor jako součást svého kontrolního systému zavádět, je-li to možné, opatření ke sledování vstupních údajů před zveřejněním referenčních hodnot a ověřovat vstupní údaje po zveřejnění, včetně případného srovnání těchto údajů s historickými vzory.\n(26)\nJakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o obchodech, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o obchodech, avšak v případě, že by údaje o obchodech nepostačovaly nebo by byly nevhodné k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.\n(27)\nPřesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, která má být měřena, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit transparentní metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty. Takovou transparentností se nerozumí zveřejnění vzorce použitého pro stanovení dané referenční hodnoty, ale zveřejnění prvků, které zúčastněným stranám budou postačovat k tomu, aby pochopily, jak byla referenční hodnota odvozena, a posoudily její reprezentativnost, relevantnost a vhodnost s ohledem na její zamýšlené použití.\n(28)\nV zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutné změnit metodiku. Veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž bude nutné se řídit při změně metodiky stanovování referenční hodnoty a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.\n(29)\nZaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zavést rámec, který umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.\n(30)\nIntegrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných dodavateli. Je důležité, aby povinnosti dodavatelů vztahující se na tyto vstupní údaje byly jasně vymezené, aby bylo možné spoléhat na jejich soulad s těmito povinnostmi a aby dané povinnosti byly v souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty sestavil kodex chování, v němž upřesní tyto požadavky a povinnosti dodavatelů týkající se poskytování vstupních údajů. Administrátor by se měl ujistit o tom, že dodavatelé tento kodex chování dodržují. Pokud se dodavatelé nacházejí ve třetích zemích, měl by o tom být administrátor ujištěn v maximální možné míře.\n(31)\nDodavatelé mohou být předmětem střetu zájmů a mohou mít při stanovení vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby dodavatelé podléhali systému správy a řízení, který zajistí řešení těchto střetů zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, aby odpovídaly požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.\n(32)\nMnohé referenční hodnoty jsou stanovovány na základě vzorce využívajícího vstupních údajů, jež poskytují tyto subjekty: obchodní systémy, schválené systémy zveřejňování, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací, schválené mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo platformy dražby povolenek na emise. V některých situacích je shromažďování údajů zajišťováno externě poskytovatelem služeb, který údaje získává v plném rozsahu a přímo od uvedených subjektů. V těchto případech zajišťuje stávající regulace a dohled integritu a transparentnost vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky na správu a řízení a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty jsou proto méně ohrožené manipulací, podléhají nezávislému ověření, a příslušní administrátoři jsou tudíž zproštěni určitých povinností stanovených v tomto nařízení.\n(33)\nRůzné typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb sehrávají důležitou roli při uplatňování měnové politiky a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty.\n(34)\nTrhy s fyzickými komoditami mají jedinečné vlastnosti, které je třeba zohlednit. Referenční hodnoty cen komodit jsou široce využívány a mohou mít určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty. Určité referenční hodnoty cen komodit jsou vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení, nicméně měly by ale dodržovat příslušné zásady organizace IOSCO. Referenční hodnoty cen komodit mohou mít kritický význam, neboť režim se neomezuje na referenční hodnoty zakládající se na údajích předaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby. Na referenční hodnoty cen komodit s kritickým významem, na něž se vztahuje příloha II, se nepoužijí požadavky tohoto nařízení související s povinným dodáváním vstupních údajů a kolegii.\n(35)\nNesrovnalosti v případě referenčních hodnot s kritickým významem mohou mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech. Tyto potenciálně destabilizující účinky vyplývající z nesrovnalostí týkajících se referenční hodnoty s kritickým významem se mohou projevit v jednom členském státě či v několika z nich. Je proto zapotřebí, aby toto nařízení stanovilo proces stanovování takových referenčních hodnot, které by měly být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem, a aby se na takovéto referenční hodnoty vztahovaly další požadavky, které zajistí jejich integritu a spolehlivost.\n(36)\nReferenční hodnoty s kritickým významem lze stanovit pomocí kvantitativních kritérií nebo kombinací kvantitativních a kvalitativních kritérií. Mimoto v případech, kdy referenční hodnota nesplňuje příslušnou kvantitativní prahovou hodnotu, ji lze označit za hodnotu s kritickým významem, pokud tato referenční hodnota nemá žádné tržní substituty nebo jich má jen velmi málo, její existence a přesnost má význam pro integritu trhu, finanční stabilitu nebo ochranu spotřebitelů v jednom či v několika členských státech a veškeré příslušné orgány souhlasí s tím, že by takováto referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem. V případě neshody mezi relevantními příslušnými orgány, zda by daná referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, by mělo být rozhodující rozhodnutí orgánu příslušného pro daného administrátora. V takovémto případě by měl mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10) možnost zveřejnit stanovisko týkající se posouzení provedeného orgánem příslušným pro administrátora. Dále může příslušný orgán rovněž označit referenční hodnotu za hodnotu s kritickým významem na základě určitých kvalitativních kritérií, a to v případě, že administrátor a většina dodavatelů týkajících se této referenční hodnoty sídlí v jeho členském státě. Veškeré referenční hodnoty s kritickým významem by měly být součástí seznamu Komise vytvořeného prováděcím aktem, který by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován.\n(37)\nUkončení administrace referenční hodnoty s kritickým významem ze strany administrátora by mohlo vést k tomu, že by finanční smlouvy nebo finanční nástroje pozbyly platnosti, ke ztrátám pro spotřebitele a investory a mohlo by mít dopad na finanční stabilitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem s cílem zachovat její existenci. V případě, že je administrátor referenční hodnoty v insolvenčním řízení, by měl příslušný orgán poskytnout hodnocení příslušnému soudnímu orgánu, který by měl zvážit, zda a jak by mohla být dotčená referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora nebo by mohlo být ukončeno její poskytování.\n(38)\nAniž je dotčeno uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže a schopnost členských států přijímat opatření k usnadnění jejich dodržování, je nutné stanovit administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem, včetně referenčních hodnot cen komodit s kritickým významem, povinnost přijímat náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly licence a informace týkající se referenční hodnoty poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.\n(39)\nDodavatelé, kteří přestanou své vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem dodávat, mohou narušit věrohodnost takových referenčních hodnot, neboť by se tím snížila schopnost těchto referenčních hodnot měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat od dohlížených osob povinné dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem a mohl tak zajistit zachování věrohodnosti dotčené referenční hodnoty. Povinným dodáváním vstupních údajů nemá dohlíženým osobám vznikat povinnost zahajovat obchody, ani se k jejich zahájení zavazovat.\n(40)\nS ohledem na velkou rozmanitost, pokud jde o typy a velikosti referenčních hodnot, je důležité, aby se tímto nařízením vytvořila proporcionalita a zamezilo se tomu, aby administrátoři referenčních hodnot, jejichž zrušení by představovalo menší ohrožení pro širší finanční systém, byli vystaveni neúměrné administrativní zátěži. Proto by kromě systému referenčních hodnot s kritickým významem měly být vytvořeny dva rozdílné režimy: jeden pro referenční hodnoty se značným významem a jeden pro referenční hodnoty bez značného významu.\n(41)\nAdministrátoři referenčních hodnot se značným významem by měli mít i možnost přijmout rozhodnutí, že nebudou uplatňovat omezený počet dílčích požadavků tohoto nařízení. Příslušné orgány by si však měly zachovat pravomoc požadovat uplatňování těchto požadavků založených na kritériích stanovených v tomto nařízení. Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot se značným významem, by měly zohledňovat zásadu proporcionality a jejich cílem by mělo být, pokud je to možné, zamezit administrativní zátěži.\n(42)\nNa administrátory referenčních hodnot bez značného významu se vztahuje méně důkladný režim, díky němuž by administrátoři měli mít možnost rozhodnout, že nebudou uplatňovat některé požadavky tohoto nařízení. V takovém případě by měl dotyčný administrátor vysvětlit ve svém prohlášení o shodě, které by mělo být zveřejněno a poskytnuto orgánu příslušnému pro administrátora, z jakého důvodu je přiměřené, aby některé požadavky neuplatňoval. Uvedený příslušný orgán by měl přezkoumat prohlášení o shodě a měl by požádat o další informace nebo požadovat změnu, aby byl zajištěn soulad s tímto nařízením. I když mohou být referenční hodnoty bez značného významu stále ohrožené manipulací, jsou snadněji nahraditelné, a tudíž by hlavním nástrojem využívaným účastníky trhu k přijímání informovaných rozhodnutí o tom, které referenční hodnoty považují za vhodné k použití, měla být transparentnost pro uživatele. Z tohoto důvodu by se akty v přenesené pravomoci v hlavě II neměly vztahovat na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.\n(43)\nK tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot zvolili vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co má daná referenční hodnota měřit a jaká jsou její slabá místa pro manipulaci. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení o referenční hodnotě, ve kterém tyto informace uvede. Aby se zajistilo jednotné uplatňování a to, aby byla prohlášení o referenčních hodnotách přiměřeně dlouhá a zaměřovala se snadno dostupným způsobem na poskytování klíčových informací, které uživatelé potřebují, měl by další podrobné informace o obsahu prohlášení o referenčních hodnotách poskytovat orgán ESMA, s náležitým rozlišením různých typů a specifik referenčních hodnot a jejich administrátorů.\n(44)\nToto nařízení by mělo brát v úvahu zásady organizace IOSCO, které slouží jako celosvětový standard právních požadavků na referenční hodnoty. S cílem zajistit ochranu investorů by v rámci obecné zásady měly být dohled a právní podmínky v každé třetí zemi rovnocenné dohledu a právním podmínkám, jež pro referenční hodnoty platí v Unii. Proto mohou referenční hodnoty, které poskytují třetí země, využívat dohlížené osoby v Unii, pokud bylo přijato Komisí kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu dané třetí země. Za daných okolností by měly příslušné orgány navázat spolupráci s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Orgán ESMA by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány. Aby se však zamezilo jakýmkoli negativním dopadům, k nimž by mohlo dojít v důsledku možného náhlého ukončení používání referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí v Unii, stanoví toto nařízení rovněž další mechanismy (totiž uznání a přejímání), díky nimž mohou být referenční hodnoty poskytnuté třetími zeměmi používány dohlíženými osobami nacházejícími se v Unii.\n(45)\nToto nařízení zavádí proces uznání administrátorů nacházejících se ve třetí zemi příslušným orgánem referenčního členského státu. Uznání by se mělo vztahovat na administrátory, kteří splňují požadavky tohoto nařízení. S ohledem na úlohu zásad organizace IOSCO jakožto globálních standardů pro poskytování referenčních hodnot by měl mít příslušný orgán referenčního členského státu možnost uznat administrátory na základě toho, že uplatňují zásady organizace IOSCO. Aby tak mohl učinit, měl by příslušný orgán posoudit, zda dotyčný administrátor zásady organizace IOSCO uplatňuje, a stanovit, zda je uplatňování v případě tohoto administrátora rovnocenné, pokud jde o dodržování různých požadavků stanovených v tomto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu uznávání ve srovnání s režimem rovnocennosti.\n(46)\nToto nařízení rovněž zavádí režim přejímání umožňující za určitých podmínek administrátorům nebo dohlíženým osobám nacházejícím se v Unii, aby přejali referenční hodnoty poskytované třetí zemí k jejich používání v Unii. Pro tento účel by měl příslušný orgán zohlednit, zda by bylo při poskytování referenčních hodnot, které mají být přejaty, dodržování zásad organizace IOSCO rovnocenné dodržování tohoto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu potvrzení ve srovnání s režimem rovnocennosti. Administrátor nebo dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu poskytnutou třetí zemí, by měli nést za tyto přejaté referenční hodnoty a za splnění příslušných podmínek stanovených v tomto nařízení plnou zodpovědnost.\n(47)\nVšichni administrátoři referenčních hodnot mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a vystaveni riziku, že nebudou mít zavedeny odpovídající systémy správy a řízení a kontrolní systémy. Jelikož administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat povolením k činnosti nebo registrací administrátorů a dohled nad administrátory nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.\n(48)\nUrčitým administrátorům by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, v němž se dotyčný administrátor nachází, který by také měl dohlížet na jeho činnost. Subjekty, které již podléhají dohledu a které poskytují jiné finanční referenční hodnoty, než jsou referenční hodnoty s kritickým významem, by měl pro účely tohoto nařízení příslušný orgán registrovat a dohlížet nad nimi. Subjekty, které poskytují pouze indexy, jež se považují za referenční hodnoty bez značného významu, by relevantní příslušný orgán měl rovněž registrovat. Povolení k činnosti a registrace by měly být dva odlišné procesy, neboť povolení k činnosti vyžaduje rozsáhlejší posouzení žádosti administrátora. Skutečnost, zda má administrátor povolení k činnosti nebo je registrován, by neměla mít vliv na dohled relevantních příslušných orgánů nad tímto administrátorem. Kromě toho by měl být zaveden přechodný režim, v souladu s nímž by osoby poskytující referenční hodnoty, které nemají kritický význam a nejsou v rozsáhlé míře využívány v jednom nebo několika členských státech, mohly být registrovány, a to s cílem usnadnit úvodní fázi uplatňování tohoto nařízení. Na úrovni Unie by měl vést orgán ESMA registr, který obsahuje informace o administrátorech s povolením k činnosti nebo s registrací, referenčních hodnotách a administrátorech, kteří poskytují tyto referenční hodnoty na základě kladného rozhodnutí buď v rámci režimu rovnocennosti nebo v režimu uznání, o administrátorech Unie nebo dohlížených osobách, kteří přejali referenční hodnoty ze třetí země, a o jakýchkoli takto přejatých referenčních hodnotách a jejich administrátorech nacházejících se ve třetí zemi.\n(49)\nZa určitých okolností poskytuje index i osoba, která by si nemusela být vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj, finanční smlouvu nebo investiční fond. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby byla zvýšena úroveň transparentnosti, pokud jde o to, která konkrétní referenční hodnota je používána. Takové transparentnosti lze dosáhnout zlepšením obsahu prospektů a klíčových informačních dokumentů, které požadují právní předpisy Unie, a obsahu oznámení, které požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (11).\n(50)\nÚčinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech. Toto nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgán ESMA měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.\n(51)\nZa účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že by mohly být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že by dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by být vstup do daných prostor možný až poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.\n(52)\nExistující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté dohlíženými osobami mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků na správu, řízení a kontrolu. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání vstupních údajů, osoby odpovědné za jejich schvalování a za to, zda je zachováno organizační oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají dohlížené osoby, v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.\n(53)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.\n(54)\nMělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, by měl být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a měly by mít právo být slyšeny.\n(55)\nTransparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12). Veškerá výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).\n(56)\nČlenské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení a za účelem zajištění jednotného přístupu a odrazujícího účinku, stanovit správní sankce a jiná správní opatření, včetně peněžitých sankcí, použitelné na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto správní sankce a jiná správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(57)\nSprávní sankce a jiná správní opatření, které se uplatňují v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby správní peněžité sankce měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. Zejména by mělo být možné, aby skutečná výše správních peněžitých sankcí, jež mají být v určitém konkrétním případě uloženy, dosahovala v případech velmi závažného porušení maximální výše stanovené v tomto nařízení nebo výše vyšší, stanoví-li tak vnitrostátní právo, zatímco u méně závažných porušení nebo v případě, že dojde k vyrovnání, by mělo být možné ukládat správní peněžité sankce výrazně nižší, než je tato maximální výše. Příslušný orgán by měl mít k dispozici možnost uložit osobám činným v rámci administrátorů referenční hodnoty nebo v rámci dodavatelů dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí.\n(58)\nToto nařízení by nemělo omezovat možnost členských států ukládat správní sankce na vyšší úrovni a nemělo by jím být dotčeno jakékoli ustanovení právních předpisů členských států v oblasti trestních sankcí.\n(59)\nAčkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních sankcí a trestních sankcí v případě téhož porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za ta porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit za týž protiprávní čin správní sankce i trestní sankce, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.\n(60)\nJe nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat informace důležité k výkonu své funkce, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého předávání takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací důsledně dodržovat služební tajemství.\n(61)\nAby bylo zajištěno, že rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření přijímaná příslušnými orgány, budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření je rovněž důležitým způsobem, jímž mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány buď zveřejňovat uloženou správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně, nebo by měly zveřejnění odložit. Kromě toho by příslušné orgány měly mít možnost rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat správní sankce nebo jiná správní opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.\n(62)\nReferenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, by pak mohla mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž se administrátor referenční hodnoty nachází, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. V takovém případě by měla být za účelem zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu vytvářena kolegia tvořená příslušnými orgány a orgánem ESMA. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování postupů dohledu. Orgán příslušný pro administrátora by měl písemně stanovit podmínky týkající se výměny informací, rozhodovacích procesů, které by mohly zahrnovat pravidla pro postupy hlasování, veškeré spolupráce za účelem opatření v oblasti povinného dodání vstupních údajů a případů, kdy by příslušné orgány měly provádět vzájemné konzultace. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování postupů dohledu je právně závazná mediace prováděná orgánem ESMA.\n(63)\nReferenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje a finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost hrozí v určitých případech nebezpečí, že poskytování takových referenčních hodnot již nebude povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by zároveň mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.\n(64)\nOrgán ESMA musí konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) všechny případy, kdy se toto nařízení týká nebo by se mohlo týkat dohlížených osob a trhů, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1227/2011, a to za účelem využití odborných znalostí agentury ACER v oblasti energetických trhů a zmírnění případného zdvojení právní úpravy.\n(65)\nZa účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty týkající se upřesnění technických prvků; výpočtu nominální hodnoty finančních nástrojů, jmenovité hodnoty derivátů a čisté hodnoty aktiv investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu k určení toho, zda má takováto referenční hodnota kritický význam; přezkumu metod výpočtu použitých při stanovení prahové hodnoty pro určení referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot se značným významem; určení objektivních důvodů pro přejímání referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí; stanovení prvků pro hodnocení toho, zda by ukončení nebo změna stávající referenční hodnoty mohly vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují; a prodloužení 24měsíčního období, které je plánováno pro registraci namísto povolení k činnosti určitých administrátorů. Při přijímání těchto aktů by Komise měla brát v úvahu vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku, především pak činnost organizace IOSCO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.\n(66)\nTechnické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků na poskytování a účast, pokud jde o indexy používané jako referenční hodnoty, a náležitou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo účinné a vhodné tento orgán pověřit, aby vypracovával návrhy regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a předkládal je Komisi. Komise by měla přijímat návrhy regulačních technických norem, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, které se týkají postupů a charakteristik útvaru dozoru; způsobu, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů a vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele; informací, které mají být poskytovány administrátorem v souvislosti s údaji o referenčních hodnotách a metodice; prvků kodexu chování; požadavků týkajících se systémů a kontrol; kritérií, která by měl příslušný orgán zohledňovat při přijímání rozhodnutí o tom, zda uplatňovat určité dodatečné požadavky; obsahů prohlášení o referenčních hodnotách a případů, kdy je požadována aktualizace takovýchto prohlášení; minimálního obsahu ujednání o spolupráci mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA; formy a obsahu žádostí o uznání administrátora ze třetí země a předložení informací, které mají být společně s takovouto žádostí předloženy; a informací, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti nebo registraci.\n(67)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby sestavila seznam veřejných orgánů v Unii a prováděla jeho revizi, sestavila seznam referenčních hodnot s kritickým významem a prováděla jeho revizi, a stanovovala rovnocennost právního rámce, který se vztahuje na poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a to za účelem plné či částečné rovnocennosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).\n(68)\nKomisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy a vzor prohlášení o shodě, jež vypracuje orgán ESMA a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.\n(69)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(70)\nVzhledem k naléhavé potřebě znovunastolit důvěru v referenční hodnoty a podpořit spravedlivé a transparentní finanční trhy, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.\n(71)\nSpotřebitelé mohou uzavírat finanční smlouvy, které zejména v případě smluv hypotečních a smluv o spotřebitelském úvěru mohou odkazovat na určitou referenční hodnotu, avšak v důsledku nerovného vyjednávacího postavení a používání standardních smluvních podmínek se může stát, že mohou mít v otázce použití referenční hodnoty jen omezenou možnost volby. Je proto nutné zajistit, aby věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěrů přinejmenším poskytovali spotřebitelům odpovídající informace. Za tímto účelem by měly být odpovídajícím způsobem změněny směrnice 2008/48/ES a 2014/17/EU.\n(72)\nNařízení (EU) č. 596/2014 vyžaduje, aby osoby s řídicí pravomocí, jakož i osoby s nimi úzce propojené, emitenta a příslušný orgán informovaly o každém obchodě provedeném na jejich vlastní účet, který souvisí s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji jejich emitenta. Existuje však celá řada finančních nástrojů, které jsou spojeny s akciemi a dluhovými nástroji daného emitenta. Mezi takovéto finanční nástroje patří subjekty kolektivního investování, strukturované produkty finančních nástrojů zahrnující deriváty, které obnášejí expozici, pokud jde o výkonnost akcií nebo dluhových nástrojů vydaných emitentem. Každý obchod s takovýmito finančními nástroji nad minimální prahovou hodnotou by měl podléhat oznamovací povinnosti vůči emitentovi a příslušnému orgánu. Výjimkou by měly být případy, kdy spojený finanční nástroj obnáší expozici vůči akciím či dluhovým nástrojům emitenta v maximální výši 20 %, nebo případy, kdy osoba s řídicí pravomocí nebo osoba s ní úzce propojená neznala nebo nemohla znát investiční složení souvisejícího finančního nástroje. Nařízení (EU) č. 596/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů. Toto nařízení tak přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu při dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot a používání referenčních hodnot v Unii.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na:\na)\ncentrální banku;\nb)\nveřejný orgán, pokud dodává údaje pro stanovení referenčních hodnot pro účely veřejné politiky, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud poskytuje nebo má nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;\nc)\nústřední protistranu, pokud poskytuje referenční ceny nebo vypořádací ceny používané pro řízení rizik nebo vypořádání ústřední protistranou;\nd)\nposkytování jednotné referenční ceny pro jakýkoli finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU;\ne)\ntisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli nad jejím poskytováním jakoukoli kontrolu;\nf)\nfyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci svého podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr, za podmínky, že tato osoba zveřejňuje nebo veřejnosti zpřístupňuje své vlastní pohyblivé nebo pevné úrokové sazby půjček, které byly stanoveny na základě vnitřních rozhodnutí a které se vztahují pouze na finanční smlouvy, které tato osoba nebo společnost v rámci stejné skupiny uzavřela se svými vlastními klienty;\ng)\nreferenční hodnotu cen komodit založenou na údajích předaných dodavateli, z nichž většina není dohlíženou osobou, a na něž se vztahují následující obě následující podmínky:\ni)\nna referenční hodnotu odkazují finanční nástroje, které byly předmětem žádosti o přijetí k obchodování pouze v jednom obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, nebo s nimiž se obchoduje pouze v rámci takového obchodního systému;\nii)\ncelková jmenovitá hodnota finančních nástrojů odkazujících na referenční hodnotu nepřesahuje 100 milionů EUR;\nh)\nposkytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jenž poskytuje, není vědom a za přiměřených okolností si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 3.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„indexem“ číselná hodnota:\na)\nkterá je uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti;\nb)\nkterá je pravidelně určována:\ni)\nbuď zcela, nebo zčásti výpočtem podle vzorce či jakoukoli jinou metodou výpočtu nebo na základě posouzení; a\nii)\nna základě hodnoty jednoho či více podkladových aktiv nebo cen, včetně cen odhadovaných, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot či anket;\n2)\n„poskytovatelem indexu“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;\n3)\n„referenční hodnotou“ index, na který se odkazuje při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, který se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů takového indexu nebo stanovení alokace aktiv portfolia nebo za účelem výpočtu poplatků spojených s výkonností;\n4)\n„skupinou příbuzných referenčních hodnot“ skupina příbuzných referenčních hodnot, které jsou poskytovány týmž administrátorem a stanovovány na základě vstupních údajů stejné povahy a které měří stejný či podobný reálný stav trhu nebo ekonomickou realitu;\n5)\n„poskytováním referenční hodnoty“:\na)\nspravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty;\nb)\nshromažďování, analyzování nebo zpracovávání vstupních údajů za účelem stanovení referenční hodnoty; a\nc)\nstanovování referenční hodnoty za použití vzorce či jiné metody výpočtu nebo na základě posouzení vstupních údajů poskytnutých za tímto účelem;\n6)\n„administrátorem“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;\n7)\n„používáním referenční hodnoty“:\na)\nvydání finančního nástroje, který odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;\nb)\nurčení výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy, a to odkazem na určitý index nebo kombinaci indexů;\nc)\nskutečnost, že subjekt je smluvní stranou finanční smlouvy, která odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;\nd)\nposkytování úrokové sazby půjček ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice 2008/48/ES, která je vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu nebo kombinaci indexů a je výhradně používána jako odkaz ve finanční smlouvě, jejíž je věřitel stranou;\ne)\nměření výkonnosti investičního fondu pomocí indexu nebo kombinace indexů s cílem sledovat výnosnost tohoto indexu či kombinace indexů nebo stanovit alokaci aktiv portfolia či vypočítat poplatky spojené s výkonností;\n8)\n„dodáváním vstupních údajů“ poskytování vstupních údajů, jež nejsou snadno dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k stanovení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;\n9)\n„dodavatelem“ fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;\n10)\n„dohlíženým dodavatelem“ dohlížená osoba, která dodává vstupní údaje určitému administrátorovi nacházejícímu se v Unii;\n11)\n„přispěvatelem“ fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem za účelem dodávání vstupních údajů;\n12)\n„posuzovatelem“ zaměstnanec administrátora referenční hodnoty cen komodit nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíchž služeb administrátor využívá nebo kterou řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k průkaznému posouzení ceny určité komodity;\n13)\n„odborným úsudkem“ výkon pravomoci administrátora nebo dodavatele s ohledem na používání údajů při stanovení referenčních hodnot, včetně extrapolace hodnot z předchozích nebo souvisejících obchodů, úpravy hodnot v závislosti na činitelích, které by mohly ovlivnit kvalitu údajů, jako jsou například události na trhu nebo zhoršení úvěrové kvality kupujících či prodávajících nebo udělení větší váhy závazným poptávkám nebo nabídkám než jednotlivým uzavřeným obchodům;\n14)\n„vstupními údaji“ údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, kotací, závazných kotací nebo jiné hodnoty používané administrátorem ke stanovení referenční hodnoty;\n15)\n„údaji o obchodech“ sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty obchodů mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhající tržním silám nabídky a poptávky;\n16)\n„finančním nástrojem“ veškeré nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice;\n17)\n„dohlíženou osobou“:\na)\núvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (16);\nb)\ninvestiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;\nc)\npojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (17);\nd)\nzajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;\ne)\nSKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES nebo případně správcovská společnost SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice;\nf)\nsprávce alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (18);\ng)\ninstituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (19);\nh)\nvěřitel ve smyslu čl. 3 písm. b) směrnice 2008/48/ES pro účely úvěrových smluv ve smyslu čl. 3 písm. c) uvedené směrnice;\ni)\nneúvěrová instituce ve smyslu čl. 4 bodu 10 směrnice 2014/17/EU pro účely smluv o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 uvedené směrnice;\nj)\norganizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;\nk)\nústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (20);\nl)\nregistr obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012;\nm)\nadministrátor;\n18)\n„finanční smlouvou“:\na)\njakákoli úvěrová smlouva ve smyslu čl. 3 písm. c) směrnice 2008/48/ES;\nb)\njakákoli smlouva o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice 2014/17/EU;\n19)\n„investičním fondem“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;\n20)\n„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány administrátora nebo jiné dohlížené osoby jmenovaný či jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou zmocněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a které dozorují a sledují rozhodnutí vedení a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu;\n21)\n„spotřebitelem“ fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;\n22)\n„referenční hodnotou týkající se úrokových sazeb“ referenční hodnota, jež je pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce určena na základě sazby úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank nebo jiných subjektů, než jsou banky, na peněžních trzích;\n23)\n„referenční hodnotou cen komodit“ referenční hodnota, jejímž podkladovým aktivem pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce je komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (21), s výjimkou povolenek na emise podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;\n24)\n„referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů“ referenční hodnota stanovená uplatněním vzorce podle:\na)\nvstupních údajů, které jsou dodávány v celém rozsahu a přímo:\ni)\nz obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo obchodního systému třetí země, pro který přijala Komise prováděcí rozhodnutí, že u právního a dohledového rámce uvedené země se rozumí, že má rovnocenný účinek ve smyslu čl. 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (22) nebo z regulovaného trhu považovaného za rovnocenný podle článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012, avšak v každém případě pouze v souvislosti s údaji o obchodech týkajících se finančních nástrojů;\nii)\nze schváleného systému pro uveřejňování informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 52 směrnice 2014/65/EU nebo od poskytovatele konsolidovaných obchodních informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 53 směrnice 2014/65/EU, v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému;\niii)\nze schváleného mechanismu pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 54 směrnice 2014/65/EU, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů, které jsou obchodovány v obchodním systému a jež musí být zveřejněny v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu;\niv)\nz burzy pro obchodování s elektřinou uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (23);\nv)\nz burzy pro obchodování se zemním plynem uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (24);\nvi)\nz dražební platformy uvedené v článku 26 nebo 30 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (25);\nvii)\nod poskytovatele služeb, kterého administrátor referenční hodnoty v souladu s článkem 10 pověřil shromažďováním údajů, pokud tento poskytovatel služeb získává údaje v celém rozsahu a přímo od subjektu uvedeného v bodech i) až vi);\nb)\nčisté hodnoty aktiv investičních fondů;\n25)\n„referenční hodnotou s kritickým významem“ jakákoli jiná referenční hodnota, než je referenční hodnota týkající se regulovaných údajů, která splňuje kteroukoli z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 a která je uvedena na seznamu vypracovaném Komisí podle uvedeného článku;\n26)\n„referenční hodnotou se značným významem“ referenční hodnota, která splňuje podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1;\n27)\n„referenční hodnotou bez značného významu“ referenční hodnota, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. a čl. 24 odst. 1;\n28)\n„nacházejícím se“ pokud jde o právnickou osobu, země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou úřední adresu; a pokud jde o fyzickou osobu, země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;\n29)\n„veřejným orgánem“:\na)\nvláda nebo jiný orgán veřejné správy, včetně subjektů, které jsou pověřeny správou veřejného dluhu nebo se na ní podílejí;\nb)\nsubjekt nebo osoba, která buď vykonává funkce ve veřejné správě podle vnitrostátního práva, nebo nese odpovědnost či má funkci ve veřejné správě nebo poskytuje veřejné služby, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, pod dohledem subjektu ve smyslu písmene a).\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem upřesnění dalších technických prvků definic stanovených v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zejména upřesní, co pro účely definice pojmu index představuje zpřístupňování veřejnosti.\nKomise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.\n3.   Komise přijme prováděcí akty za účelem sestavení a revize seznamu veřejných orgánů v Unii, na něž se vztahuje definice podle odst. 1 bodu 29 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.\nKomise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.\nHLAVA II\nINTEGRITA A SPOLEHLIVOST REFERENČNÍCH HODNOT\nKAPITOLA 1\nSpráva, řízení a kontrola administrátorů\nČlánek 4\nPožadavky na správu a řízení a požadavky týkající se střetů zájmů\n1.   Administrátor musí mít zaveden spolehlivý systém správy a řízení, který má jasnou organizační strukturu, v níž mají všechny osoby podílející se na poskytování referenční hodnoty náležitě definované, transparentní a konzistentní role a povinnosti.\nAdministrátoři učiní náležitá opatření pro zjišťování a prevenci nebo řešení vlastních střetů zájmů, včetně opatření týkajících se jejich vedoucích pracovníků, zaměstnanců a jakékoli další osoby, která je s nimi přímo či nepřímo spojena prostřednictvím kontroly, a dodavatelů nebo uživatelů a rovněž učiní veškerá opatření k tomu, aby v případech, kdy je nezbytné v rámci procesu stanovování referenčních hodnot provést určitý úsudek či uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a spravedlivě.\n2.   Poskytování referenčních hodnot musí být z provozního hlediska odděleno od všech součástí obchodní činnosti administrátora, které mohou způsobit skutečný nebo možný střet zájmů.\n3.   Pokud u administrátora kvůli jeho vlastnické struktuře, kontrolním podílům nebo jiným činnostem prováděným subjektem, který administrátora vlastní nebo řídí nebo jejž administrátor vlastní nebo řídí, či spřízněnými subjekty administrátora dojde ke střetu zájmů, který nelze odpovídajícím způsobem odstranit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby zřídil nezávislý útvar dozoru s vyrovnaným zastoupením zúčastněných stran, včetně uživatelů a dodavatelů.\n4.   Není-li možné takový střet zájmů přiměřeným způsobem řešit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby buď ukončil veškeré činnosti, nebo vztahy, jež jsou příčinou tohoto střetu zájmů, nebo přestal poskytovat referenční hodnoty.\n5.   Administrátor zveřejní nebo oznámí uživatelům referenční hodnotu a relevantnímu příslušnému orgánu a případně dodavatelům veškeré stávající nebo možné střety zájmů, včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo ovládání administrátora.\n6.   Administrátor zavádí a přijímá odpovídající strategie a postupy, jakož i účinná organizační opatření ke zjišťování, zveřejňování, prevenci, řešení a zmírňování střetů zájmů s cílem chránit integritu a nezávislost určování referenční hodnoty. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizovány. Tyto strategie a postupy zohledňují a řeší střety zájmů, míru volnosti rozhodování v procesu stanovování referenčních hodnot a rizika, jež tyto referenční hodnoty představují, a:\na)\nzajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a\nb)\nzmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů ve skupině administrátora nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou vykonávat na administrátora svůj vliv nebo jej ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.\n7.   Administrátor zajistí, aby jeho zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování referenční hodnoty:\na)\ndisponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;\nb)\nnebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;\nc)\nneměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti dotyčného administrátora;\nd)\nměli zakázáno přispívat ke stanovení referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento způsob přispívání výslovně vyžadován jako součást metodiky referenčních hodnot a řídí se zvláštními pravidly, které se na ně vztahují; a\ne)\npodléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.\n8.   Administrátor zavede zvláštní postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit věrohodnost a spolehlivost zaměstnance nebo osoby určující referenční hodnotu, včetně toho, že referenční hodnoty budou před šířením alespoň interně schváleny vedením.\nČlánek 5\nPožadavky na útvar dozoru\n1.   Administrátor zavede a udržuje stálý a účinný útvar dozoru, který zajistí dohled nad všemi aspekty poskytování jeho referenčních hodnot.\n2.   Administrátor vypracuje a zachovává spolehlivé postupy týkající se jeho útvaru dozoru, které zpřístupní relevantním příslušným orgánům.\n3.   Tento útvar dozoru se řídí zásadou integrity a má následující povinnosti, které jsou administrátorem přizpůsobovány složitosti referenční hodnoty, jejímu používání a slabým místům:\na)\nnejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její stanovení;\nb)\ndohled nad změnami metodiky pro stanovení referenční hodnoty a vyžadování, aby administrátor takové změny konzultoval\nc)\ndohled nad kontrolním systémem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, dohled nad kodexem chování uvedeným v článku 15;\nd)\npřezkum a schvalování postupů pro ukončení referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;\ne)\ndohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;\nf)\nposuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená nápravná opatření;\ng)\nvychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, sledování vstupních údajů a dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;\nh)\nvychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování uvedeného v článku 15; a\ni)\npodávání zpráv relevantním příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů, vychází-li referenční hodnota z vstupních údajů od dodavatelů, nebo administrátorů, o nichž se útvar dozoru dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.\n4.   Útvar dozoru je vykonáván samostatným výborem nebo jiným vhodným systémem správy a řízení.\n5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit postupy týkající se útvaru dozoru a jeho vlastností, včetně jeho složení a umístění v rámci organizační struktury administrátora, aby byla zajištěna integrita tohoto útvaru a zabránilo se střetu zájmů. Orgán ESMA zejména vypracuje demonstrativní seznam vhodných systémů správy a řízení ve smyslu odstavce 4.\nOrgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu rozdíly ve vlastnické a ovládací struktuře administrátorů a povahu, rozsah a složitost poskytování určité referenční hodnoty, slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou a jakýkoli dopad takové manipulace, jakož i vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují či neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.\nOrgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.\nČlánek 6\nPožadavky na kontrolní systém\n1.   Administrátor musí mít zaveden kontrolní systém, který zajistí, že je referenční hodnota poskytována a uveřejňována nebo zpřístupňována v souladu s tímto nařízením.\n2.   Kontrolní systém je přiměřený rozsahu zjištěných střetů zájmů, míře volnosti rozhodování při poskytování referenčních hodnot a povaze vstupních údajů pro výpočet referenčních hodnot.\n3.   Kontrolní systém zahrnuje:\na)\nřízení provozních rizik;\nb)\nodpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události;\nc)\npohotovostní postupy, které jsou zavedeny pro případ přerušení procesu poskytování referenčních hodnot.\n4.   Administrátor zavede opatření:\na)\nk zajištění toho, aby dodavatelé dodržovali kodex chování uvedený v článku 15 a normy použitelné pro poskytování vstupních údajů;\nb)\nke sledování vstupních údajů, včetně pokud možno sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem zjistit chyby a anomálie.\n5.   Kontrolní systém je podle potřeby dokumentován, přezkoumáván a aktualizován a zpřístupněn relevantnímu příslušnému orgánu a na požádání i uživatelům referenčních hodnot.\nČlánek 7\nPožadavky na systém odpovědnosti\n1.   Administrátor musí zavést systém odpovědnosti, který zahrnuje uchovávání záznamů, provádění auditů a přezkum a postup pro řešení stížností a jenž zajišťuje doklady o dodržování požadavků tohoto nařízení.\n2.   Administrátor určí osobu pro výkon interní funkce s potřebnými schopnostmi, jejímž úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom zprávy.\n3.   U referenčních hodnot s kritickým významem jmenuje administrátor nezávislého externího auditora, jehož úkolem je minimálně jednou za rok přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.\n4.   Administrátor poskytne relevantnímu příslušnému orgánu na jeho žádost podrobné údaje o přezkumech a zprávách uvedených v odstavci 2. Na žádost relevantního příslušného orgánu zveřejní administrátor podrobné údaje o auditech uvedených v odstavci 3.\nČlánek 8\nPožadavky na uchovávání záznamů\n1.   Administrátor vede záznamy o:\na)\nveškerých vstupních údajích, včetně využití těchto údajů;\nb)\nmetodice, která byla použita pro stanovení referenční hodnoty;\nc)\nveškerých úsudcích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při stanovení referenčních hodnot, včetně zdůvodnění těchto případů úsudků nebo uplatnění volnosti rozhodování;\nd)\no tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro stanovení referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;\ne)\njiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;\nf)\ntotožnosti přispěvatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem stanovování referenčních hodnot;\ng)\nvšech dokumentech týkajících se stížností, včetně dokumentů předložených stěžovatelem; a\nh)\ntelefonních hovorech a elektronické komunikaci mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či přispěvateli týkajících se referenční hodnoty.\n2.   Záznamy uvedené v odstavci 1 uchovává administrátor nejméně po dobu pěti let ve formě, kterou je možné reprodukovat a plně z ní pochopit stanovení referenční hodnoty a která umožňuje provést audit nebo hodnocení vstupních údajů, výpočtů, úsudků a uplatnění volnosti rozhodování. Záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace pořízené v souladu s odst. 1 písm. h) se na požádání poskytnou účastníkům hovorů nebo komunikace a uchovávají se po dobu tří let.\nČlánek 9\nMechanismus pro vyřizování stížností\n1.   Administrátor má zavedeny písemné postupy pro přijímání, prošetřování a uchovávání záznamů o stížnostech, včetně stížností, které souvisí s procesem stanovování referenčních hodnot administrátorem, a tyto postupy zveřejní.\n2.   Tento mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:\na)\nadministrátor zpřístupní pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní stanovení referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn procesu stanovování referenčních hodnot, použití metodiky při určitém stanovení referenční hodnoty a jiných rozhodnutí týkajících se procesu stanovování referenčních hodnot;\nb)\nstížnosti jsou vyřizovány řádně a včas a o výsledku šetření je stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě s výjimkou případů, kdy by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejné politiky nebo s nařízením (EU) č. 596/2014; a\nc)\nšetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti mohl nebo může týkat;\nČlánek 10\nExterní zajištění služeb nebo činností\n1.   Administrátor nesmí prostřednictvím externích poskytovatelů služeb zajišťovat funkce spojené s poskytováním určité referenční hodnoty takovým způsobem, aby to významně narušovalo kontrolu administrátora nad poskytováním referenční hodnoty nebo schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat dohled nad danou referenční hodnotou.\n2.   Využívá-li administrátor k zajištění určitých funkcí či souvisejících služeb a činností spojených s poskytováním určité referenční hodnoty externího poskytovatele služeb, odpovídá administrátor v celém rozsahu i nadále za plnění veškerých svých povinností, které mu na základě tohoto nařízení vznikají.\n3.   Administrátor využívající externích poskytovatelů služeb zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:\na)\nposkytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;\nb)\nadministrátor dá relevantním příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se procesu stanovování referenčních hodnot;\nc)\nadministrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;\nd)\nadministrátor si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;\ne)\nposkytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;\nf)\nposkytovatel služeb v souvislosti s činnostmi, které na něj byly přeneseny, spolupracuje s relevantním příslušným orgánem, a administrátor a relevantní příslušný orgán mají faktický přístup k údajům o přenesených činnostech a do prostor pro výkon podnikání poskytovatele služeb a relevantní příslušný orgán je schopen tato práva na přístup vykonávat;\ng)\nadministrátor je schopen v případě potřeby ujednání o externím poskytování služeb ukončit;\nh)\nadministrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v procesu stanovování referenčních hodnot.\nKAPITOLA 2\nVstupní údaje, metodika a oznamování případů porušení\nČlánek 11\nVstupní údaje\n1.   Poskytování referenční hodnoty se řídí následujícími požadavky, které se týkají jejích vstupních údajů:\na)\nvstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit.\nJako vstupní údaje slouží údaje o obchodech, jsou-li k dispozici a je-li to vhodné. Pakliže údaje o obchodech nejsou dostatečné nebo nejsou vhodné k tomu, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, včetně odhadovaných cen, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot;\nb)\nvstupní údaje uvedené v písmenu a) musí být ověřitelné;\nc)\nadministrátor vypracuje a zveřejní jasné pokyny o typech vstupních údajů, pořadí využití různých typů vstupních údajů a využití odborného úsudku, aby byl zajištěn soulad s písmenem a) tohoto odstavce a příslušnou metodikou;\nd)\npokud referenční hodnota vychází ze vstupních údajů získaných od dodavatelů, administrátor získává, je-li to vhodné, vstupní údaje od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit;\ne)\nadministrátor nepoužívá vstupní údaje od dodavatele, pokud má administrátor jakékoli náznaky o tom, že tento dodavatel nectí kodex chování uvedený v článku 15, a v takovém případě získá reprezentativní veřejně dostupné údaje.\n2.   Administrátor zajistí, aby jeho kontroly vstupních údajů zahrnovaly:\na)\nkritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů;\nb)\npostup, jakým jsou vstupní údaje od dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně postup, jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce; a\nc)\npostup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.\n3.   Jestliže vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty dodává útvar poskytující služby přímo klientům, to znamená jakékoli oddělení, divize, skupina nebo zaměstnanci dodavatelů, nebo k němu přidružený subjekt plnící tuto funkci, který provádí jakékoli činnosti v oblasti výpočtu cen, obchodování, prodeje, uvádění na trh, reklamy, oslovování, strukturování a makléřství, administrátor musí:\na)\nzískat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí; a\nb)\nzajistit, aby dodavatelé měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.\n4.   Pokud se administrátor domnívá, že vstupní data neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, musí v přiměřené lhůtě změnit vstupní údaje, dodavatele nebo metodiku, aby bylo zajištěno, že vstupní údaje odráží reálný stav trhu či ekonomickou realitu nebo v opačném případě poskytování této referenční hodnoty ukončit.\n5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, jak to je vyžadováno v odst. 1 písm. a) a b), jakož i vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele, kdy se administrátor musí ujistit, že byly dodavatelem zavedeny, v souladu s odst. 3 písm. b), aby byla zajištěna integrita a přesnost vstupních údajů. Tyto návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.\nOrgán ESMA zohledňuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení, povahu vstupních údajů, vlastnosti podkladového trhu nebo ekonomické reality a zásadu proporcionality, náchylnost referenční hodnoty k manipulaci a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.\nČlánek 12\nMetodika\n1.   Pro stanovení referenční hodnoty používá administrátor metodiku, která:\na)\nje důkladná a spolehlivá;\nb)\nmá jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;\nc)\nje přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně příslušného zpětného testování oproti dostupným údajům o obchodech;\nd)\nje odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností, aniž by byla ohrožena její integrita;\ne)\nje dohledatelná a ověřitelná.\n2.   Při vypracovávání metodiky pro stanovení referenčních hodnot administrátor referenční hodnoty:\na)\nzohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a vhodnost každého vzorku z hlediska reálného stavu trhu a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;\nb)\nurčí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a\nc)\nstanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.\n3.   Administrátor musí mít zavedena a zveřejněna jasná pravidla, jež stanoví, za jakých okolností kvantita nebo kvalita vstupních údajů nedosahuje standardů nezbytných pro to, aby bylo možno pomocí dané metodiky přesně a spolehlivě určit referenční hodnotu, a v nichž popíše, zda a jak se má referenční hodnota za takových okolností vypočítat.\nČlánek 13\nTransparentnost metodiky\n1.   Referenční hodnoty a metodiku administrátor sestaví, provozuje a spravuje transparentním způsobem. Administrátor za tímto účelem zveřejní a poskytne tyto informace:\na)\nklíčové prvky metodiky, kterou administrátor používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot;\nb)\npodrobné informace o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a četnosti těchto přezkumů;\nc)\npostupy konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny v metodice administrátora, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a okolnosti, za nichž má administrátor oznámit všechny takové změny uživatelům.\n2.   Postupy, které jsou vyžadovány podle odst. 1 písm. c) musí stanovit:\na)\ninformování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad všech navrhovaných podstatných změn a připomínkovat je; a\nb)\nsdělování připomínek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti původcem připomínky.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, které musí administrátor poskytovat na základě požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2, přičemž rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení. Orgán ESMA vezme v úvahu potřebu zveřejňovat takové prvky metodiky, které umožní uživatelům na základě dostatečně podrobných informací získat přehled o tom, jak je referenční hodnota poskytována, posoudit její reprezentativnost, její relevantnost z hlediska konkrétních uživatelů a její vhodnost jakožto reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv a ve vztahu k zásadě proporcionality. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, jimiž blíže upřesní prvky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.\nČlánek 14\nOznamování případů porušení\n1.   Administrátor zavede odpovídající systémy a účinné kontroly, které zaručí integritu vstupních údajů, aby mohl zjistit a oznamovat příslušnému orgánu jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.\n2.   Vstupní údaje a jejich dodavatele administrátor monitoruje, aby mohl příslušnému orgánu oznámit skutečnost, že nabyl podezření, že v souvislosti s příslušnou referenční hodnotou dochází k jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014, a podat mu o tom veškeré potřebné informace, a to včetně jednání ve shodě za tímto účelem.\nPříslušný orgán administrátora případně postoupí tuto informaci příslušnému orgánu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.\n3.   Administrátor má zavedeny postupy, které jeho vedoucím pracovníkům, zaměstnancům a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení tohoto nařízení.\nKAPITOLA 3\nKodex chování a požadavky na dodavatele\nČlánek 15\nKodex chování\n1.   Je-li referenční hodnota založena na vstupních údajích od dodavatelů, její administrátor vypracuje pro každou referenční hodnotu kodex chování, který jasně stanoví povinnosti dodavatelů spojené s dodáváním vstupních údajů, a zajistí, aby byl takový kodex chování v souladu s tímto nařízením. Administrátor se musí minimálně jednou za rok nebo v okamžiku změny v kodexu chování ujistit o tom, že jej dodavatelé soustavně dodržují.\n2.   Kodex chování obsahuje alespoň tyto prvky:\na)\njasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 11 a 14;\nb)\noznačení osob, které mohou dodávat administrátorovi vstupní údaje a postupy ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, jakož i oprávnění přispěvatelů, kteří dodávají vstupní údaje jménem dodavatele;\nc)\npostupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje;\nd)\nsystémy a kontroly, jež je povinen zavést dodavatel, včetně:\ni)\npostupů pro dodávání vstupních údajů, včetně požadavků, aby dodavatel určil, zda jsou vstupními údaji údaje o obchodech a zda vstupní údaje vyhovují požadavkům administrátora;\nii)\npostupů pro uplatňování volnosti rozhodování při dodávání vstupních údajů;\niii)\npožadavků na ověřování vstupních údajů před jejich poskytnutím administrátorovi;\niv)\npostupů pro uchovávání záznamů;\nv)\npožadavků na oznamování podezřelých vstupních údajů;\nvi)\npožadavků ohledně řešení střetů zájmů.\n3.   Administrátor může vytvořit samostatný kodex chování pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které poskytuje.\n4.   Pokud relevantní příslušný orgán při uplatnění své pravomoci uvedené v článku 41 shledá, že určité prvky kodexu chování nejsou v souladu s tímto nařízením, vyrozumí o tom dotyčného administrátora. Administrátor upraví do 30 dnů od tohoto vyrozumění kodex chování tak, aby byl zajištěn jeho soulad s tímto nařízením.\n5.   Do 15 pracovních dnů ode dne použití rozhodnutí o zařazení referenční hodnoty s kritickým významem na seznam uvedený v čl. 20 odst. 1 předloží administrátor této referenční hodnoty s kritickým významem kodex chování relevantnímu příslušnému orgánu. Relevantní příslušný orgán do 30 dnů ověří, zda je obsah kodexu chování v souladu s tímto nařízením. V případě, že relevantní příslušný orgán zjistí prvky kodexu chování, které nejsou v souladu s tímto nařízením, použije se odstavec 4 tohoto článku.\n6.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní prvky kodexu chování uvedené v odstavci 2 pro různé typy referenčních hodnot a aby zohlednil vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích.\nOrgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti vstupních údajů a metodik, rizikům manipulace se vstupními údaji a ke sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 16\nPožadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlíženého dodavatele\n1.   Na dohlíženého dodavatele se vztahují tyto požadavky na správu, řízení a kontrolu:\na)\ndohlížený dodavatel zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování uvedeným v článku 15;\nb)\ndohlížený dodavatel musí zavést kontrolní systém, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s tímto nařízením a kodexem chování uvedeným v článku 15.\n2.   Dohlížený dodavatel musí zavést účinné systémy a kontroly, jimiž zajišťuje integritu a spolehlivost všech vstupních údajů, které jsou dodávány administrátorovi, včetně:\na)\nkontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli;\nb)\nnáležité odborné přípravy přispěvatelů pokrývající alespoň toto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;\nc)\nopatření pro řešení střetů zájmů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;\nd)\nuchovávání záznamů po náležitou dobu o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů, veškerých informacích, které byly využity k tomu, aby dodavatel mohl učinit jednotlivá předložení, a veškerých stávajících nebo možných střetech zájmů, včetně mimo jiné o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci;\ne)\nuchovávání záznamů o interních a externích auditech.\n3.   V případech, kdy se vstupní údaje opírají o odborný úsudek, zavedou dohlížení dodavatelé kromě systémů a kontrol uvedených v odstavci 2 postupy, jimiž se řídí při použití úsudku nebo při uplatnění volnosti rozhodování, a uchovávají záznamy obsahující zdůvodnění takového úsudku nebo volného rozhodnutí. V přiměřeném rozsahu dohlížení dodavatelé zohlední povahu dané referenční hodnoty a jejích vstupních údajů.\n4.   Při provádění auditů a výkonu dohledu nad poskytováním referenční hodnoty dohlížený dodavatel plně spolupracuje s administrátorem a relevantním příslušným orgánem a umožní přístup k informacím a záznamům uchovávaným v souladu s odstavci 2 a 3.\n5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní požadavky týkající se správy a řízení, systémů a kontrol a politik uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.\nOrgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dohlížených dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti poskytovaných vstupních údajů a používaných metodik, riziku manipulace se vstupními údaji a povaze činností prováděných dohlíženými dodavateli a vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na dohlížené dodavatele referenčních hodnot bez značného významu.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené dohlíženým dodavatelům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.\nHLAVA III\nPOŽADAVKY NA RŮZNÉ TYPY REFERENČNÍCH HODNOT\nKAPITOLA 1\nReferenční hodnoty týkající se regulovaných údajů\nČlánek 17\nReferenční hodnoty týkající se regulovaných údajů\n1.   Ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. d) a e), čl. 11 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1 a 2, články 15 a 16 se nepoužijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na poskytování těch referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, které vychází ze vstupních údajů dodaných v celém rozsahu a přímo ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 24.\n2.   Články 24 a 25 nebo článek 26 se případně použijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, které se používají přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě do 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány.\nKAPITOLA 2\nReferenční hodnoty týkající se úrokových sazeb\nČlánek 18\nReferenční hodnoty týkající se úrokových sazeb\nVedle požadavků stanovených v hlavě II nebo místo nich se na poskytování referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty použijí zvláštní požadavky stanovené v příloze I.\nNa poskytování referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.\nKAPITOLA 3\nReferenční hodnoty cen komodit\nČlánek 19\nReferenční hodnoty cen komodit\n1.   Na poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, pokud se nejedná o referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů nebo založené na údajích dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, se namísto požadavků podle hlavy II, s výjimkou článku 10, vztahují zvláštní požadavky stanovené v příloze II.\nNa poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.\n2.   Pokud je referenční hodnota cen komodit referenční hodnotou s kritickým významem a podkladovým aktivem je zlato, stříbro nebo platina, tak se namísto přílohy II uplatňují požadavky hlavy II.\nKAPITOLA 4\nReferenční hodnoty s kritickým významem\nČlánek 20\nReferenční hodnoty s kritickým významem\n1.   Komise přijme prováděcí akty přezkumným postupem uvedeným v čl. 50 odst. 2, aby sestavila seznam referenčních hodnot poskytovaných administrátory nacházejícími se v Unii, které se považují za referenční hodnoty s kritickým významem, a minimálně jednou za dva roky provedla jeho revizi, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:\na)\nreferenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována;\nb)\nreferenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a je považována v tomto členském státě v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku za referenční hodnotu s kritickým významem;\nc)\nreferenční hodnota splňuje všechna následující kritéria:\ni)\nreferenční hodnota se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 400 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, avšak nepřevyšuje hodnotu stanovenou v písmeni a);\nii)\nreferenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;\niii)\nneposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo v několika členských státech.\nPokud referenční hodnota splňuje kritéria podle písm. c) bodů ii) a iii), avšak nesplňuje kritérium písm. c) bodu i), příslušné orgány dotčených členských států se mohou dohodnout s příslušným orgánem členského státu, v němž je usazen administrátor, že taková referenční hodnota má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce. Orgán příslušný pro administrátora však vždy musí vést konzultace s příslušnými orgány dotčených členských států. Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, rozhodne orgán příslušný pro administrátora, zda má být referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce, přičemž vezme v úvahu důvody neshody. Příslušné orgány či v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení Komisi. Komise poté, co takové posouzení obdrží, přijme v souladu s tímto odstavcem prováděcí akt. Kromě toho v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení orgánu ESMA, který může zveřejnit stanovisko.\n2.   Pokud se příslušný orgán členského státu podle odst. 1 písm. b) domnívá, že administrátor podléhající jeho dohledu poskytuje referenční hodnotu, která má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA a postoupí mu posouzení s příslušnými podklady.\n3.   Příslušný orgán pro účely odstavce 2 posoudí, zda by ukončení této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů nebo skupiny dodavatelů, které již nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu, mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jeho členském státě. Příslušný orgán ve svém posouzení vezme v úvahu:\na)\nhodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v tomto členském státě;\nb)\nhodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;\nc)\njakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v daném členském státě.\nPříslušný orgán přezkoumá alespoň jednou za dva roky své posouzení kritického významu referenční hodnoty a toto nové posouzení oznámí a postoupí orgánu ESMA.\n4.   Orgán ESMA do šesti týdnů od přijetí oznámení podle odstavce 2 vydá stanovisko o tom, zda je posouzení příslušného orgánu v souladu s požadavky podle odstavce 3, a předá toto stanovisko spolu s posouzením příslušného orgánu Komisi.\n5.   Komise po obdržení stanoviska podle odstavce 4 přijme prováděcí akt v souladu s odstavcem 1.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem:\na)\nurčení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);\nb)\npřezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku, s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, se blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018;\nc)\nurčení způsobu, jak se uplatní kritéria podle odst. 1 písm. c) bodu iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více z členských států.\nKomise případně zohlední relevantní vývoj na trhu či technologický vývoj.\nČlánek 21\nPovinná administrace referenční hodnoty s kritickým významem\n1.   Pokud má administrátor referenční hodnoty s kritickým významem v úmyslu přestat tuto referenční hodnotu poskytovat, je povinen:\na)\ntuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu; a\nb)\ndo čtyř týdnů od takového oznámení předložit posouzení toho, jak má být tato referenční hodnota:\ni)\npřevedena na nového administrátora; nebo\nii)\njakým způsobem bude ukončeno její poskytování, přičemž vezme v úvahu postup stanovený v čl. 28 odst. 1.\nBěhem období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat.\n2.   Příslušný orgán po obdržení posouzení vypracovaného administrátorem a uvedeného v odstavci 1:\na)\ninformuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46; a\nb)\ndo čtyř týdnů vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.\nBěhem období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat, ledaže by k tomu měl písemný souhlas příslušného orgánu.\n3.   Po dokončení posouzení uvedeného v odst. 2 písm. b) je příslušný orgán oprávněn uložit administrátorovi, aby danou referenční hodnotu nadále uveřejňoval až do okamžiku, kdy:\na)\nbude poskytování této referenční hodnoty převedeno na nového administrátora;\nb)\nje poskytování této referenční hodnoty možné řádně ukončit; nebo\nc)\ntato referenční hodnota již nebude mít kritický význam.\nPro účely prvního pododstavce nesmí být období, pro které může příslušný orgán uložit administrátorovi, aby nadále zveřejňoval referenční hodnotu, delší než 12 měsíců.\nNa konci tohoto období může příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu, přezkoumat, a je-li to nezbytné, prodloužit uvedené období o příslušnou dobu, avšak nejdéle o dalších 12 měsíců. Celková doba povinné administrace referenční hodnoty administrátorem nesmí překročit 24 měsíců.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 1, posoudí příslušný orgán v případě, že administrátor referenční hodnoty s kritickým významem má v souvislosti s insolvenčním řízením ukončit svou činnost, zda a jak lze referenční hodnotu s kritickým významem převést na nového administrátora či řádně ukončit její poskytování, přičemž zohlední postup stanovený podle čl. 28. odst. 1.\nČlánek 22\nOmezení tržní síly administrátorů referenčních hodnot s kritickým významem\nAniž je dotčeno uplatnění unijního práva hospodářské soutěže, učiní administrátor při poskytování referenčních hodnot s kritickým významem náležitá opatření, aby zajistil, že licence a informace týkající se referenční hodnoty jsou poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.\nČlánek 23\nPovinné dodávání vstupních údajů u referenční hodnoty s kritickým významem\n1.   Tento článek se použije na referenční hodnoty s kritickým významem, které vycházejí z údajů dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby.\n2.   Administrátor jedné nebo více referenčních hodnot s kritickým významem předkládá každé dva roky svému příslušnému orgánu posouzení schopnosti každé referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.\n3.   Pokud dohlížený dodavatel pro referenční hodnotu s kritickým významem má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi referenční hodnoty, který o tom neprodleně vyrozumí svůj příslušný orgán. Pokud se dohlížený dodavatel nachází v jiném členském státě, informuje orgán příslušný pro administrátora bezodkladně orgán příslušný pro tohoto dodavatele. Administrátor referenční hodnoty předloží svému příslušnému orgánu co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů po obdržení oznámení učiněného dohlíženým dodavatelem, posouzení dopadů, které se týká schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.\n4.   Orgán příslušný pro administrátora po obdržení posouzení od administrátora referenční hodnoty podle odstavců 2 a 3 tohoto článku a na základě takového posouzení neprodleně informuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46 a vypracuje své vlastní posouzení schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh a ekonomickou realitu, přičemž vezme v úvahu postupy administrátora pro ukončení jeho referenční hodnoty, které jsou stanoveny v souladu s čl. 29 odst. 1.\n5.   Ode dne, kdy je orgánu příslušnému pro administrátora oznámen záměr dodavatele přestat dodávat vstupní údaje, až do okamžiku, kdy je dokončeno posouzení podle odstavce 4, je tento orgán oprávněn vyžadovat od dodavatelů, kteří učinili oznámení podle odstavce 3, aby v dodávání vstupních údajů pokračovali, a to po dobu maximálně čtyř týdnů, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat či se k obchodu zavázat.\n6.   Pokud se příslušný orgán po uplynutí doby uvedené v odstavci 5 a na základě svého vlastního posouzení podle odstavce 4 domnívá, že je ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty s kritickým významem, je tento orgán oprávněn:\na)\nuložit dohlíženým osobám, které byly vybrány v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, včetně osob, které dosud nejsou dodavateli pro stanovení příslušné referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou administrátora, kodexem chování uvedeným v článku 15 nebo jinými pravidly. Tento požadavek se uplatní po přiměřené období, které nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle odstavce 5, nebo v případě těch osob, které dosud nejsou dodavateli, ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle tohoto písmene;\nb)\npo přezkumu podle odstavce 9 veškerých opatření přijatých v souladu s písmenem a) tohoto odstavce prodloužit přiměřeně období povinného dodávání vstupních údajů, a to nejvýše o 12 měsíců;\nc)\nstanovit formát veškerých dodávaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich dodávání, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;\nd)\nvyžadovat od administrátora, aby změnil metodiku, kodex chování uvedený v článku 15 nebo jiná pravidla pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem.\nMaximální období povinného dodávání vstupních údajů podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí celkově přesáhnout 24 měsíců.\n7.   Pro účely odstavce 6 jsou dohlížené osoby, které mají povinnost dodávat vstupní údaje, vybírány orgánem příslušným pro administrátora za úzké spolupráce s příslušnými orgány pro dohlížené osoby, a to na základě rozsahu skutečné a potenciální účasti dotyčné dohlížené osoby na trhu, který má tato referenční hodnota měřit.\n8.   Orgán příslušný pro dohlíženého dodavatele, od něhož je prostřednictvím opatření přijatých v souladu s odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) nebo c) vyžadováno, aby dodával vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty, při vymáhání takových opatření spolupracuje s orgánem příslušným pro administrátora.\n9.   Orgán příslušný pro administrátora přezkoumá do konce období uvedeného v odst. 6 prvním pododstavci písm. a) opatření přijatá podle odstavce 6. Kterékoli z nich zruší, jestliže má za to, že:\na)\nje pravděpodobné, že dodavatelé budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena, což je doloženo přinejmenším:\ni)\npísemným závazkem, kterým se dodavatel administrátorovi a příslušnému orgánu zaváže, že bude pokračovat v dodávání vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena;\nii)\npísemnou zprávou administrátora příslušnému orgánu, v níž budou poskytnuty důkazy, na základě kterých bude moci příslušný orgán posoudit, že další životaschopnost této referenční hodnoty s kritickým významem lze zajistit i po zrušení povinného dodávání vstupních údajů;\nb)\nposkytování dané referenční hodnoty může pokračovat i poté, co dodavatelé, jimž byla uložena povinnost dodávat vstupní údaje, jejich dodávání ukončí;\nc)\nje k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo přinejmenším písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou; nebo\nd)\nnení možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele a ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných dohlížených osob by danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by bylo nutné jí ukončit.\n10.   V případě, že má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, pokračují všichni dohlížení dodavatelé pro uvedenou referenční hodnotu s kritickým významem v dodávání vstupních údajů ještě po dobu stanovenou příslušným orgánem, která však nepřesahuje maximální období 24 měsíců stanovené v odst. 6 druhém pododstavci.\n11.   V případě, že některý dodavatel poruší požadavky odstavce 6, administrátor to v nejkratší možné přiměřené lhůtě oznámí relevantnímu příslušnému orgánu.\n12.   Je-li referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2, 3, 4 a 5, orgán příslušný pro administrátora má pravomoc žádat, aby vstupní údaje byly v souladu s odstavcem 5 a odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) tohoto článku dodávány pouze dohlíženými dodavateli, kteří se nacházejí v jeho členském státě.\nKAPITOLA 5\nReferenční hodnoty se značným významem\nČlánek 24\nReferenční hodnoty se značným významem\n1.   Referenční hodnota, která nesplňuje některou z podmínek stanovených v čl. 20 odst. 1, má značný význam, jestliže:\na)\nse používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců; nebo\nb)\nnemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo a v případě ukončení poskytování této referenční hodnoty nebo jejího poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by to mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo několika z členských států.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem přezkoumání metody výpočtu používané ke stanovení prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, aby odrážela vývoj trhů, cen a regulace, a vhodnosti klasifikace referenčních hodnot, u nichž se celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na ně odkazují, této prahové hodnotě blíží. Tento přezkum se provádí alespoň každé dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018.\n3.   Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota se značným významem poklesne pod prahovou hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. a).\nČlánek 25\nVýjimky ze zvláštních požadavků na referenční hodnoty se značným významem\n1.   Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo a čl. 15 odst. 2 na své referenční hodnoty se značným významem, pokud má tento administrátor za to, že uplatňování jednoho nebo více z těchto ustanovení by bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.\n2.   Pokud se administrátor rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, okamžitě to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu všechny relevantní informace, jež potvrzují jeho úsudek, že by uplatňování jednoho nebo více z uvedených ustanovení bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.\n3.   Příslušný orgán může rozhodnout, že administrátor referenční hodnoty se značným významem má nicméně jeden nebo více požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2 uplatňovat, pokud má za to, že je to vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora přiměřené. Příslušný orgán bere ve svém posouzení, vycházejícím z informací poskytnutých administrátorem, v úvahu následující kritéria:\na)\nslabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou;\nb)\npovahu vstupních údajů;\nc)\nrozsah střetů zájmů;\nd)\nstupeň volnosti rozhodování administrátora;\ne)\ndopad referenční hodnoty na trhy;\nf)\npovahu, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty;\ng)\nvýznam referenční hodnoty pro finanční stabilitu;\nh)\nhodnotu finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují;\ni)\nvelikost, organizační formu nebo strukturu administrátora.\n4.   Do 30 dnů od obdržení oznámení od administrátora podle odstavce 2 sdělí příslušný orgán administrátorovi své rozhodnutí o uplatňování dodatečného požadavku podle odstavce 3. Pokud je oznámení příslušnému orgánu učiněno v průběhu postupu povolování k činnosti či registrace administrátora, použijí se lhůty uvedené v článku 34.\n5.   Při výkonu své dohledové pravomoci v souladu s článkem 41 příslušný orgán pravidelně přezkoumává, zda je jeho posouzení podle odstavce 3 tohoto článku stále platné.\n6.   Pokud příslušný orgán dospěje k dostatečně odůvodněnému závěru, že informace, které mu byly podle odstavce 2 tohoto článku předloženy, jsou neúplné nebo že jsou zapotřebí dodatečné informace, běží lhůta 30 dnů uvedená v odstavci 4 tohoto článku až ode dne, kdy administrátor takové doplňující informace poskytne, ledaže se na základě odstavce 4 tohoto článku uplatňují lhůty uvedené v článku 34.\n7.   V případě, že administrátor referenční hodnoty se značným významem nesplňuje jeden nebo více z požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou jasně uvedeny náležité důvody, proč uvedená ustanovení nedodržuje.\n8.   Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 7 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.\nOrgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n9.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní kritéria uvedená v odstavci 3.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nKAPITOLA 6\nReferenční hodnoty bez značného významu\nČlánek 26\nReferenční hodnoty bez značného významu\n1.   Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 4 odst. 8, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 1, 3 a 5, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1 písm. b), čl. 11 odst. 2 písm. b) a c), čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 a 3 na své referenční hodnoty bez značného významu.\n2.   Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota bez značného významu přesáhne prahovou hodnotu uvedenou v čl. 24 odst. 1 písm. a). V takovém případě musí do tří měsíců splnit požadavky platné pro referenční hodnoty se značným významem.\n3.   V případě, že se administrátor referenční hodnoty bez značného významu rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou uvedeny náležité důvody, proč tato ustanovení nedodržuje. Toto prohlášení o shodě poskytne administrátor svému příslušnému orgánu.\n4.   Relevantní příslušný orgán posoudí prohlášení o shodě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Příslušný orgán si může rovněž od administrátora vyžádat další informace týkající se jeho referenčních hodnot bez značného významu v souladu s článkem 41 a může požadovat provedení změn za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.\n5.   Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 3 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.\nOrgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nHLAVA IV\nTRANSPARENTNOST A OCHRANA SPOTŘEBITELŮ\nČlánek 27\nProhlášení o referenční hodnotě\n1.   Do dvou týdnů od zanesení administrátora do registru uvedeného v článku 36 uveřejní administrátor prohlášení o referenční hodnotě způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, a to pro každou referenční hodnotu nebo případně pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii.\nJestliže tento administrátor začne poskytovat novou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii, uveřejní do dvou týdnů způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, prohlášení o referenční hodnotě pro každou novou referenční hodnotu nebo případně skupinu příbuzných referenčních hodnot.\nV případě jakýchkoli změn informací, jež mají být podle tohoto článku poskytovány, a nejméně jednou za dva roky přezkoumá administrátor prohlášení o referenční hodnotě ke každé referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot a v případě potřeby je aktualizuje.\nToto prohlášení o referenční hodnotě:\na)\njasně a jednoznačně definuje reálný stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;\nb)\nstanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volné rozhodování, kritéria jeho uplatňování a postavení osob, které je mohou uplatňovat, a dále způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;\nc)\nobsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a\nd)\nobsahuje doporučení pro uživatele, že změny v poskytování dané referenční hodnoty nebo ukončení jejího poskytování mohou mít dopad na finanční smlouvy a finanční nástroje odkazující na tuto referenční hodnotu nebo na měření výkonnosti investičních fondů.\n2.   Prohlášení o referenční hodnotě musí obsahovat alespoň:\na)\ndefinice všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;\nb)\nzdůvodnění přijetí metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupů pro přezkum a schvalování této metodiky;\nc)\nkritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority jednotlivých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a jakýchkoli postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;\nd)\nkontroly a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování, které slouží k zajištění konzistentnosti při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování;\ne)\npostupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy mohou být zdroje údajů o obchodech nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;\nf)\npostupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu; a\ng)\nidentifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní obsah prohlášení o referenční hodnotě a případy, kdy je nutné toto prohlášení aktualizovat.\nOrgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu zásadu proporcionality.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 28\nZměny a ukončení poskytování referenční hodnoty\n1.   Administrátor uveřejní spolu s prohlášením o referenční hodnotě podle článku 27 postup týkající se toho, jaká opatření učiní v případě změn určité referenční hodnoty, která může být v souladu s čl. 29 odst. 1 používána v Unii, nebo v případě ukončení jejího poskytování. Tento postup může být případně vypracován pro skupiny příbuzných referenčních hodnot, a dojde-li k podstatné změně, musí být aktualizován a zveřejněn.\n2.   Dohlížené osoby, které nejsou administrátory uvedenými v odstavci 1 a které používají určitou referenční hodnotu, vypracují a uchovávají podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření učiní v případě, že se tato referenční hodnota podstatně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Je-li to možné a vhodné, určí v těchto plánech jednu nebo více alternativních referenčních hodnot, na něž by mohlo být odkazováno náhradou za referenční hodnoty, které již nejsou poskytovány, a uvedou, proč by tyto referenční hodnoty byly vhodnou alternativou. Dohlížené osoby na vyžádání předloží tyto plány a veškeré aktualizace relevantnímu příslušnému orgánu a odpovídajícím způsobem je promítnou do smluvního vztahu s klienty.\nHLAVA V\nPOUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT V UNII\nČlánek 29\nPoužívání referenční hodnoty\n1.   Dohlížená osoba může používat referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot v Unii, je-li referenční hodnota poskytována administrátorem nacházejícím se v Unii, jenž je uveden v registru podle článku 36, nebo je referenční hodnotou, jež je uvedena v registru podle článku 36.\n2.   Týká-li se prospekt, jenž má být zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES nebo směrnicí 2009/65/ES, převoditelných cenných papírů nebo jiných investičních produktů, které odkazují na referenční hodnotu, zajistí emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, aby prospekt obsahoval rovněž jasné a podstatné informace o tom, zda je referenční hodnota poskytována administrátorem uvedeným v registru podle článku 36 tohoto nařízení.\nČlánek 30\nRovnocennost\n1.   Aby mohla být referenční hodnota nebo kombinace referenčních hodnot poskytovaná administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používána v Unii v souladu s čl. 29 odst. 1, musí být tato referenční hodnota a administrátor uvedeni v registru podle článku 36. Pro zápis do registru musí být splněny tyto podmínky:\na)\nKomise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku;\nb)\ndotyčný administrátor má v dané třetí zemi povolení k činnosti nebo je v ní registrován a podléhá v ní dohledu;\nc)\nadministrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány dohlíženými osobami v Unii, poskytl mu seznam referenčních hodnot, k jejichž používání v Unii dává svůj souhlas, a uvedl příslušný orgán odpovědný za dohled nad ním ve třetí zemi; a\nd)\nfunguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 4 tohoto článku.\n2.   Komise může přijmout prováděcí rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její postupy dohledu zaručují, že:\na)\nadministrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy; a\nb)\ntyto závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.\nToto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.\n3.   Komise může případně přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž bude stanoveno, že:\na)\nzávazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;\nb)\ntito zvláštní administrátoři nebo tyto zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání dodržování předpisů.\nToto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.\n4.   Orgán ESMA vytvoří mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s ustanoveními odstavce 2 nebo 3. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny přinejmenším:\na)\nmechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem relevantním informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;\nb)\nmechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní v této třetí zemi podmínky vyplývající z povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;\nc)\npostupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.\n5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce uvedených v odstavci 4, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány a orgán ESMA mohou v souladu s tímto nařízením vykonávat veškeré své pravomoci v oblasti dohledu.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 31\nZrušení registrace administrátora nacházejícího se ve třetí zemi\n1.   Orgán ESMA zruší registraci administrátora nacházejícího se ve třetí zemi jeho vyškrtnutím z registru uvedeného v článku 36, má-li na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že tento administrátor:\na)\njedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo\nb)\nhrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3.\n2.   Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\norgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něj v této třetí zemi platí;\nb)\norgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.\n3.   Orgán ESMA bezodkladně informuje ostatní příslušné orgány o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s odstavcem 1, a své rozhodnutí uveřejní na svých internetových stránkách.\nČlánek 32\nUznání administrátora nacházejícího se ve třetí zemi\n1.   Dokud není přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3, mohou dohlížené osoby v Unii používat referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, pokud tento administrátor předem získá uznání příslušného orgánu svého referenčního členského státu v souladu s tímto článkem.\n2.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1 tohoto článku, musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23. Administrátor může tuto podmínku splnit uplatňováním zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, pokud je takové uplatňování rovnocenné splnění požadavků stanovených tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23.\nPro účely stanovení, zda je podmínka uvedená v prvním pododstavci splněna, a v zájmu posouzení dodržování zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, se může příslušný orgán referenčního členského státu spoléhat na posouzení nezávislého externího auditora nebo, podléhá-li administrátor nacházející se ve třetí zemi dohledu, na certifikaci, kterou poskytne příslušný orgán třetí země, kde se administrátor nachází.\nPokud je administrátor schopen prokázat, a pouze do té míry, do jaké je schopen prokázat, že jím poskytovaná referenční hodnota je referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů nebo je referenční hodnotou cen komodit, která není založena na údajích dodávaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, nevzniká administrátorovi žádná povinnost, aby splňoval požadavky, které se nevztahují na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, jak stanoví článek 17, a na poskytování referenčních hodnot cen komodit, jak stanoví čl. 19 odst. 1.\n3.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, musí mít zákonného zástupce usazeného ve svém referenčním členském státě. Tímto zákonným zástupcem musí být fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, kterou administrátor nacházející se ve třetí zemi výslovně jmenoval, aby jeho jménem jednala s orgány a veškerými dalšími osobami v Unii, pokud jde o povinnosti administrátora stanovené tímto nařízením. Zákonný zástupce vykonává útvar dozoru nad poskytováním referenčních hodnot administrátorem podle tohoto nařízení, společně s administrátorem a v tomto ohledu je odpovědný příslušnému orgánu referenčního členského státu.\n4.   Referenční členský stát administrátora nacházejícího se ve třetí zemi se určí takto:\na)\npokud je administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje právě jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba. Tato dohlížená osoba je jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;\nb)\nnepoužije-li se písmeno a) a je-li administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje více než jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší. Jedna z těchto dohlížených osob nacházejících se v referenčním členském státě stanoveném podle tohoto písmene musí být jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;\nc)\njestliže se nepoužije písmeno a) ani písmeno b) tohoto odstavce a pokud se jedna nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používá v jednom nebo více členských státech jako reference pro finanční nástroje přijaté k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž byl finanční nástroj, který na kteroukoli z těchto referenčních hodnot odkazuje a který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo byl poprvé obchodován v obchodním systému. Pokud byl příslušný finanční nástroj, který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo poprvé obchodován v několika obchodních systémech v různých členských státech současně, je referenčním členským státem ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;\nd)\njestliže se nepoužijí písmena a), b) ani c) a pokud jednu nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používají dohlížené osoby v jednom nebo více členských státech, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce těchto dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;\ne)\njestliže se nepoužijí písmena a), b), c) ani d) a pokud administrátor uzavřel dohodu s dohlíženou osobou, v níž administrátor souhlasí s používáním referenční hodnoty, kterou poskytuje, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba.\n5.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, požádá o uznání příslušný orgán svého referenčního členského státu. Žádající administrátor předloží veškeré informace nezbytné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázal, že v okamžiku uznání bude mít zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2, a poskytne seznam svých zavedených či potenciálních referenčních hodnot, které lze používat v Unii, a případně uvede příslušný orgán, jenž odpovídá za dohled nad ním ve třetí zemi.\nPříslušný orgán do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.\nPokud se příslušný orgán domnívá, že podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 nebyly splněny, zamítne žádost o uznání a uvede důvody tohoto zamítnutí. Kromě toho nelze udělit uznání, pokud nejsou splněny tyto další podmínky:\na)\npokud administrátor nacházející se ve třetí zemi podléhá dohledu, existuje mezi příslušným orgánem referenčního členského státu a příslušným orgánem třetí země, v nichž se administrátor nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, které je v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 30 odst. 5 a jehož cílem je zajistit účinnou výměnu informací, jež příslušnému orgánu umožní plnit jeho povinnosti v souladu s tímto nařízením;\nb)\npříslušným orgánům nebrání v účinném vykonávání jejich funkcí dohledu podle tohoto nařízení ani právní a správní předpisy třetí země, v níž se administrátor nachází, ani případná omezení pravomocí dohledu a šetření orgánu dohledu této třetí země.\n6.   Pokud se příslušný orgán referenčního členského státu domnívá, že administrátor nacházející se ve třetí zemi poskytuje referenční hodnotu, která splňuje podmínky pro referenční hodnotu se značným významem podle článku 24 nebo referenční hodnotu bez značného významu podle článku 26, bez zbytečného odkladu to oznámí orgánu ESMA. Ke svému posouzení přiloží informace, které poskytl administrátor v příslušné žádosti o uznání.\nOrgán ESMA poskytne příslušnému orgánu do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle prvního pododstavce doporučení ohledně typu referenční hodnoty a požadavků platných na její poskytnutí podle článků 24, 25 a 26. Toto doporučení se může týkat zejména otázky, zda se orgán ESMA domnívá na základě informací, které poskytl administrátor v žádosti o uznání, že jsou splněny podmínky pro tento typ.\nOde dne, kdy orgán ESMA oznámení obdržel, až do okamžiku, než vydá orgán ESMA doporučení podle tohoto odstavce, se pozastavuje lhůta uvedená v odstavci 5.\nJestliže příslušný orgán referenčního členského státu navrhuje udělit uznání navzdory doporučení orgánu ESMA podle druhého pododstavce, informuje o tom orgán ESMA a uvede své důvody. Orgán ESMA tuto skutečnost, že příslušný orgán nepostupuje nebo nehodlá postupovat v souladu s jeho doporučením, uveřejní. Orgán ESMA může v jednotlivých případech rovněž rozhodnout o tom, že uveřejní i důvody, které příslušný orgán vedly k tomu, že se jeho doporučením neřídí. Dotyčný příslušný orgán je o zamýšleném zveřejnění předem informován.\n7.   Příslušný orgán referenčního členského státu oznámí do pěti pracovních dnů orgánu ESMA každé rozhodnutí týkající se uznání administrátora nacházejícího se ve třetí zemi spolu se seznamem referenčních hodnot poskytovaných tímto administrátorem, které mohou být používány v Unii, a případně s příslušným orgánem odpovědným za dohled nad tímto administrátorem ve třetí zemi.\n8.   Příslušný orgán referenčního členského státu pozastaví, případně zruší uznání udělené v souladu s odstavcem 5, jestliže má na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že dotyčný administrátor jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů, nebo že tento administrátor hrubě porušil příslušné požadavky uvedené v tomto nařízení nebo ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jakýchkoli jiných nedovolených prostředků.\n9.   Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž stanoví formu a obsah žádosti podle odstavce 5, a zejména předkládání informací požadovaných v odstavci 6.\nPokud takové regulační technické normy orgán ESMA vypracovává, předloží je Komisi.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 33\nPřejímání referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi\n1.   Administrátor nacházející se v Unii, který má povolení k činnosti nebo je registrován v souladu s článkem 34, nebo jakákoli jiná dohlížená osoba nacházející se v Unii, která má jasnou a dobře definovanou úlohu v kontrolním systému nebo systému odpovědnosti administrátora ve třetí zemi, která může účinně sledovat poskytování referenční hodnoty, může požádat relevantní příslušný orgán, aby přejal referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi k jejich používání v Unii, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\npotvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba ověřili a jsou schopni svému příslušnému orgánu průběžně prokazovat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež mají být přejaty, splňuje – ať je to pro ně povinné, nebo dobrovolné – požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;\nb)\npotvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba mají nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování referenční hodnoty ve třetí zemi a řízení s ním spojených rizik; a\nc)\npro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod.\nPro účely písmene a), totiž při posuzování, zda poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které mají být přejaty, splňuje požadavky, jež jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení, může příslušný orgán přihlížet k tomu, zda by byla skutečnost, že je poskytování referenčních hodnot nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, rovnocenná plnění požadavků podle tohoto nařízení.\n2.   Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří podávají žádost o přejímání podle odstavce 1, poskytnou veškeré informace nezbytné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázali, že jsou v okamžiku podání žádosti splněny všechny podmínky zmíněné v uvedeném odstavci.\n3.   Příslušný orgán do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti o přejímání podle odstavce 1, tuto žádost posoudí a přijme rozhodnutí, kterým schválí přejímání, nebo jej zamítne. Příslušný orgán informuje o přejaté referenční hodnotě nebo přejaté skupině příbuzných referenčních hodnot orgán ESMA.\n4.   Přejatá referenční hodnota nebo přejatá skupiny příbuzných referenčních hodnot se považuje za referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou potvrzujícím administrátorem nebo dohlíženou osobou. Potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba nesmí použít toto přejímání s úmyslem vyhnout se požadavkům tohoto nařízení.\n5.   Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou ve třetí zemi, jsou i nadále plně odpovědní za tuto referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot a za to, že splňuje povinnosti stanovené v tomto nařízení.\n6.   Jestliže má příslušný orgán potvrzujícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby oprávněné důvody domnívat se, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nejsou dále plněny, je oprávněn požadovat od tohoto přejímajícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby, aby toto přejímání ukončili, a informuje o tom orgán ESMA. V případě ukončení přejímání se použije článek 28.\n7.   Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se opatření pro stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod. Komise přihlíží k prvkům, jako je zvláštní povaha podkladového trhu nebo ekonomické reality, kterou má referenční hodnota měřit, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty pro tento trh a ekonomickou realitu, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty dodavatelům, materiální dostupnost vstupních údajů s ohledem na odlišná časová pásma nebo zvláštní dovednosti, které poskytování referenční hodnoty vyžaduje.\nHLAVA VI\nPOVOLENÍ K ČINNOSTI A REGISTRACE ADMINISTRÁTORŮ A DOHLED NAD NIMI\nKAPITOLA 1\nPovolení k činnosti a registrace\nČlánek 34\nPovolení k činnosti a registrace administrátora\n1.   Fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, která hodlá jednat jako administrátor, požádá příslušný orgán určený podle článku 40 pro členský stát, v němž se tato osoba nachází, o:\na)\npovolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení;\nb)\nregistraci, pokud je dohlíženou osobou, jenž není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem; nebo\nc)\nregistraci, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat pouze indexy, které by byly referenčními hodnotami bez značného významu.\n2.   Administrátor s povolením k činnosti nebo registrací dodržuje neustále podmínky stanovené v tomto nařízení a veškeré jejich podstatné změny oznámí příslušnému orgánu.\n3.   Žádost uvedená v odstavci 1 se podává do 30 pracovních dnů ode dne, kdy dohlížená osoba uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný žadatelem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu.\n4.   Žadatel poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby prokázal příslušnému orgánu, že v okamžiku vydání povolení k činnosti nebo registrace má zavedena veškerá opatření nezbytná pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.\n5.   Do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí relevantní příslušný orgán, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel další informace, které si relevantní příslušný orgán vyžádá. Lhůta uvedená v tomto odstavci se uplatňuje ode dne, kdy žadatel takové další informace poskytne.\n6.   Relevantní příslušný vnitrostátní orgán:\na)\nžádost o povolení k činnosti posoudí a do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti přijme rozhodnutí, jímž povolení k činnosti žadateli vydá, nebo jej odmítne vydat;\nb)\nžádost o registraci posoudí a do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o registraci přijme rozhodnutí, jímž žadatele registruje, nebo jej odmítne registrovat.\nDo pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci jej příslušný orgán oznámí žadateli. Pokud příslušný orgán odmítne žadateli povolení k činnosti vydat nebo jej odmítne registrovat, uvede důvody tohoto rozhodnutí.\n7.   Příslušný orgán oznámí každé své rozhodnutí, jímž vydal žadateli povolení k činnosti nebo jímž žadatele zaregistroval, do pěti pracovních dnů ode dne jeho přijetí orgánu ESMA.\n8.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci, přičemž zohlední skutečnost, že povolení k činnosti a registrace jsou odlišné procesy, kdy povolení k činnosti vyžaduje důkladnější posouzení žádosti administrátora, zásady proporcionality, povahy dohlížených osob žádajících o registraci podle odst. 1 písm. b) a nákladů vzniklých žadatelům a příslušným orgánům.\nOrgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 35\nOdebrání či pozastavení povolení k činnosti nebo zrušení či pozastavení registrace\n1.   Příslušný orgán může administrátorovi odebrat povolení k činnosti či zrušit jeho registraci nebo pozastavit jejich platnost v případě, že administrátor:\na)\nse tohoto povolení k činnosti nebo registrace výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;\nb)\nzískal povolení k činnosti či byl registrován nebo přejal referenční hodnotu na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;\nc)\njiž nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení k činnosti nebo byl zaregistrován; nebo\nd)\nzávažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.\n2.   Své rozhodnutí oznámí příslušný orgán do pěti pracovních dnů od jeho přijetí orgánu ESMA.\nOrgán ESMA neprodleně aktualizuje registr uvedený v článku 36.\n3.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o pozastavení povolení k činnosti nebo registrace administrátora a pokud by ukončení dané referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, jak to upřesňuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 51 odst. 6, může být poskytování dané referenční hodnoty povoleno relevantním příslušným orgánem členského státu, v němž se administrátor nachází, až do doby, než bude rozhodnutí o pozastavení zrušeno. Během tohoto období je dohlíženým osobám povoleno tuto referenční hodnotu používat pouze u finančních smluv, finančních nástrojů a investičních fondů, které již na tuto referenční hodnotu odkazují.\n4.   Po přijetí rozhodnutí o odebrání povolení k činnosti nebo zrušení registrace administrátora se použije čl. 28 odst. 2.\nČlánek 36\nRegistr administrátorů a referenčních hodnot\n1.   Orgán ESMA zřídí a spravuje veřejný registr, který obsahuje tyto informace:\na)\ntotožnost administrátorů, kteří získali povolení k činnosti nebo byli zaregistrováni podle článku 34, a příslušné orgány odpovědné za dohled nad nimi;\nb)\ntotožnost administrátorů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. c) a příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;\nc)\ntotožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 32, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 32 odst. 7 a případně příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;\nd)\nreferenční hodnoty přejaté v souladu s postupem stanoveným v článku 33, totožnost jejich administrátorů a totožnost přejímajících administrátorů nebo přejímajících dohlížených osob.\n2.   Registr uvedený v odstavci 1 je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a v případě potřeby je neprodleně aktualizován.\nKAPITOLA 2\nSpolupráce v oblasti dohledu\nČlánek 37\nPostoupení úkolů mezi příslušnými orgány\n1.   V souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1095/2010 může příslušný orgán své úkoly, které mu svěřuje toto nařízení, postoupit příslušnému orgánu jiného členského státu, který s tím předem souhlasí.\nPříslušné orgány oznámí každé navrhované postoupení úkolů 60 dnů před tím, než takové postoupení vstoupí v platnost, orgánu ESMA.\n2.   Pokud s tím orgán ESMA vysloví souhlas, může příslušný orgán některé své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit orgánu ESMA.\n3.   Navrhované postoupení úkolů oznámí orgán ESMA do sedmi dnů členským státům. Orgán ESMA uveřejní podrobné informace o každém dohodnutém postoupení úkolů do pěti pracovních dnů od jeho oznámení.\nČlánek 38\nZpřístupňování informací od jiného členského státu\nPříslušný orgán může zveřejnit informace, které obdrží od jiného příslušného orgánu, pouze v případě, že:\na)\nk tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo\nb)\nzpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.\nČlánek 39\nSpolupráce při kontrolách na místě a šetření\n1.   Příslušný orgán může v souvislosti s prováděním kontrol na místě nebo šetření požádat o pomoc jiný příslušný orgán. Příslušný orgán, který takovou žádost obdrží, spolupracuje v nejvyšší možné a vhodné míře.\n2.   Příslušný orgán, který žádost uvedenou v odstavci 1 předloží, o tom informuje orgán ESMA. Provádí-li se šetření nebo kontroly s přeshraniční působností, mohou příslušné orgány požádat orgán ESMA o koordinaci kontrol na místě nebo šetření.\n3.   Obdrží-li příslušný orgán žádost jiného příslušného orgánu, aby provedl určitou kontrolu na místě nebo určité šetření, může:\na)\nprovést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;\nb)\numožnit příslušnému orgánu, který se na něj s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;\nc)\njmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou při provádění kontroly na místě nebo šetření podporu nebo kontrolu na místě nebo šetření provedou.\nKAPITOLA 3\nÚloha příslušných orgánů\nČlánek 40\nPříslušné orgány\n1.   Pro administrátory a dohlížené osoby určí každý členský stát relevantní příslušný orgán, který je odpovědný za výkon povinností stanovených v tomto nařízení, a informuje o tom Komisi a orgán ESMA.\n2.   Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán, jasně vymezí úlohu každého z nich a určí jeden orgán, který bude odpovědný za koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států.\n3.   Orgán ESMA uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavci 1 a 2.\nČlánek 41\nPravomoci příslušných orgánů\n1.   K plnění svých povinností podle tohoto nařízení mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy přinejmenším tyto pravomoci v oblasti dohledu a šetření:\na)\nmají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;\nb)\nmohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých externích poskytovatelů služeb, kteří zajišťují určité funkce, služby či činnosti spojené s poskytováním určité referenční hodnoty podle článku 10, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;\nc)\npožadovat informace ve vztahu k referenčním hodnotám cen komodit od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů, a zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;\nd)\nprovádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;\ne)\nvstupovat do prostor právnických osob, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;\nf)\npožadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané dohlíženými osobami;\ng)\npožadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;\nh)\npožadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;\ni)\nuložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;\nj)\npřijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že je příslušnému administrátorovi nebo osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.\n2.   Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku a pravomoci ukládat sankce uvedené v článku 42 v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem některým z následujících způsobů:\na)\npřímo;\nb)\nve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;\nc)\nv rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;\nd)\npodáním žádosti u příslušných soudních orgánů.\nV souvislosti s výkonem těchto pravomocí musí mít příslušné orgány zavedeny náležité a účinné záruky na ochranu práva na obhajobu a základních práv.\n3.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.\n4.   Má se za to, že administrátor nebo jakákoli dohlížená osoba, kteří předávají příslušnému orgánu informace v souladu s odstavcem 1, neporušují žádné omezení ohledně zveřejnění informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.\nČlánek 42\nSprávní sankce a jiná správní opatření\n1.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 41 a právo členských států stanovovat a ukládat trestní sankce, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodné správní sankce a jiná správní opatření za přinejmenším tato porušení pravidel:\na)\nporušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34, jsou-li použitelné; a\nb)\nneochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.\nTyto správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n2.   V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uložit přinejmenším tyto správní sankce a jiná správní opatření:\na)\npříkaz administrátorovi nebo dohlížené osobě, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;\nb)\nvrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;\nc)\nveřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo dohlíženou osobu a povahu porušení pravidel;\nd)\nodebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi či zrušení nebo pozastavení registrace administrátora;\ne)\ndočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dohlíženého dodavatele určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;\nf)\nudělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit; nebo\ng)\npokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:\ni)\nv případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, jejich úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016; nebo\nii)\nv případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 nejméně 100 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016;\nh)\npokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:\ni)\nv případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 buď nejméně 1 000 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší; nebo\nii)\nv případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 buď nejméně 250 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 2 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší.\nPro účely prvního pododstavce písm. h) bodů i) a ii), pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (26), příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů v souladu se směrnicí Rady 86/635/ES (27) pro banky a směrnicí Rady 91/674/ES (28) pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů.\n3.   Do 1. ledna 2018 oznámí členské státy pravidla týkající se odstavců 1 a 2 Komisi a orgánu ESMA.\nČlenské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce, jak je stanoveno v odstavci 1, pokud porušení pravidel zmíněných v uvedeném odstavci podléhají trestním sankcím podle jejich vnitrostátního práva. V tom případě informují členské státy Komisi a orgán ESMA při předložení oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce o příslušných ustanoveních trestního práva.\nKomisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.\n4.   Členské státy mohou příslušným orgánům formou vnitrostátního právního předpisu stanovit kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné pravomoci k ukládání sankcí a mohou stanovit vyšší sazby sankcí, než jsou ty, které stanovuje odstavec 2.\nČlánek 43\nVýkon dohledových pravomocí a ukládání sankcí\n1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:\na)\nzávažnosti a délky trvání porušování pravidel;\nb)\nkritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;\nc)\nmíry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;\nd)\nfinanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým ročním obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;\ne)\nvýše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;\nf)\nmíry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se uvedená osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;\ng)\npředchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;\nh)\nopatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.\n2.   Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 42 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby uplatňování pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správních sankcí a jiných správních opatření dosáhlo žádoucích výsledků z hlediska tohoto nařízení. Koordinují rovněž svůj postup, aby se vyhnuly případné duplicitě a překrývání při uplatňování dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správních sankcí, včetně peněžitých sankcí, a jiných správních opatření v rámci přeshraničních případů.\nČlánek 44\nPovinnost spolupracovat\n1.   Pokud se členské státy v souladu s článkem 42 rozhodnou stanovit za porušení ustanovení zmíněných v uvedeném článku trestní sankce, zajistí, aby byla učiněna vhodná opatření, která příslušným orgánům zaručí veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci jejich jurisdikce za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení zahájeném ve věci možného porušení tohoto nařízení. Tyto příslušné orgány poskytnou tyto informace dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly plnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení.\n2.   Příslušné orgány jsou nápomocny příslušným orgánům jiných členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. Příslušné orgány mohou rovněž spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států za účelem snazšího vybírání peněžitých sankcí.\nČlánek 45\nZveřejnění rozhodnutí\n1.   S výhradou odstavce 2, příslušný orgán uveřejní jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení na svých oficiálních internetových stránkách, poté co o tomto rozhodnutí informuje osobu, které se dané rozhodnutí týká. Takové zveřejnění musí obsahovat přinejmenším informaci o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti osoby, které se dané rozhodnutí týká.\nPrvní pododstavec se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.\n2.   Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti uveřejnění těchto údajů za to, že uveřejnění totožnosti právnické osoby nebo osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené, nebo pokud by takové uveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, příslušný orgán:\na)\nzveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;\nb)\nrozhodnutí zveřejní anonymně a způsobem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;\nc)\nrozhodnutí nezveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:\ni)\nstabilita finančních trhů nebude ohrožena; nebo\nii)\npřiměřenost pro zveřejňování takových rozhodnutí s ohledem na opatření považována za méně významná.\nPokud se příslušný orgán rozhodne zveřejnit rozhodnutí anonymně podle prvního pododstavce písm. b), může uveřejnění příslušných údajů o určitou přiměřenou dobu odložit, jestliže se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou.\n3.   Je-li rozhodnutí předmětem odvolání k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu nebo jinému orgánu, příslušný orgán rovněž tuto informaci okamžitě uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace o výsledku takového odvolání. Zveřejněno musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.\n4.   Příslušný orgán zajistí, aby každé rozhodnutí uveřejněné v souladu s tímto článkem zůstalo přístupné na jeho oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.\n5.   Členské státy poskytují každoročně orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených v souladu s článkem 42. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.\nPokud se členské státy rozhodnou stanovit v souladu s článkem 42 za porušení ustanovení zmíněných v uvedeném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány každý rok orgánu ESMA anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.\nČlánek 46\nKolegia\n1.   Do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je referenční hodnota uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) zařazena na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, s výjimkou referenčních hodnot, u kterých není většina dodavatelů dohlíženou osobou, zřídí příslušný orgán kolegium.\n2.   Kolegium tvoří orgán příslušný pro daného administrátora, orgán ESMA a orgány příslušné pro dohlížené dodavatele.\n3.   Právo stát se členem kolegia mají i příslušné orgány jiných členských států, pokud by to v případě, že by poskytování této referenční hodnoty s kritickým významem mělo být ukončeno, mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo financování domácností a podniků těchto členských států.\nJestliže příslušný orgán zamýšlí stát se členem kolegia, podá žádost u orgánu příslušného pro administrátora obsahující důkazy, že jsou splněny požadavky podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Relevantní orgán příslušný pro administrátora žádost posoudí a do 20 pracovních dnů od jejího obdržení oznámí žádajícímu orgánu, zda považuje tyto požadavky za splněné. Pokud má za to, že tyto požadavky splněny nejsou, může žádající orgán postoupit tuto záležitost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 9.\n4.   Orgán ESMA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií uvedených v tomto článku v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010. Za tímto účelem se orgán ESMA vhodným způsobem účastní jejich činnosti a je pro tento účel považován za příslušný orgán.\nJedná-li orgán ESMA ve věci referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s čl. 17 odst. 6 nařízení (EU) č. 1095/2010, zajistí náležitou výměnu informací a spolupráci s ostatními členy kolegia.\n5.   Orgán příslušný pro administrátora předsedá zasedáním kolegia, koordinuje činnost kolegia a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi členy kolegia.\nPokud administrátor poskytuje více než jednu referenční hodnotu s kritickým významem, může orgán příslušný pro daného administrátora ustavit jediné kolegium pro všechny referenční hodnoty poskytované tímto administrátorem.\n6.   Orgán příslušný pro administrátora v rámci kolegia zavede písemné opatření se zaměřením na tyto otázky:\na)\ninformace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;\nb)\npostup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů a lhůtu, v níž má být každé rozhodnutí přijato;\nc)\npřípady, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;\nd)\nspolupráce, jež má být poskytnuta podle čl. 23 odst. 7 a 8.\n7.   Před odsouhlasením konečného znění věnuje orgán příslušný pro administrátora náležitou pozornost veškerým doporučením orgánu ESMA týkajícím se písemných opatření podle odstavce 6. Písemná opatření jsou stanovena v jednom dokumentu, který obsahuje podrobné zdůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení orgánu ESMA. Dokument obsahující písemná opatření předá orgán příslušný pro administrátora členům kolegia a orgánu ESMA.\n8.   Před přijetím jakéhokoli opatření uvedeného v čl. 23 odst. 6, 7 a 9 a v článcích 34, 35 a 42 provede orgán příslušný pro administrátora konzultaci s členy kolegia. Členové kolegia v rámci svých pravomocí učiní vše pro to, aby dosáhli dohody ve lhůtě stanovené v písemných opatřeních uvedených v odstavci 6 tohoto článku.\nOrgán příslušný pro administrátora v každém svém rozhodnutí ohledně přijetí takových opatření vezme v úvahu dopad na ostatní dotčené členské státy, zejména možný dopad na stabilitu jejich finančních systémů.\nV případě rozhodnutí o odebrání povolení vydaného administrátorovi nebo zrušení registrace administrátora v souladu s článkem 35, pokud by ukončení poskytování referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu v Unii odkazují, ve smyslu aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle čl. 51 odst. 6, příslušné orgány v rámci kolegia zváží, zda budou přijata opatření ke zmírnění účinků uvedených v tomto odstavci, včetně:\na)\nzměny kodexu chování uvedeného v článku 15, metodiky nebo jiných pravidel týkajících se této referenční hodnoty;\nb)\npřechodného období, po které se uplatňují postupy uvedené v čl. 28 odst. 2.\n9.   Nedosáhnou-li členové kolegia dohody, příslušné orgány mohou upozornit orgán ESMA, pokud:\na)\nněkterý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;\nb)\npo podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;\nc)\nse příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;\nd)\nnebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s články 34, 35 a 42;\ne)\nnebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s čl. 23 odst. 6;\nf)\nnebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem tohoto článku.\n10.   V situacích uvedených v odst. 9 písm. a), b), c), d) a f), není-li tato záležitost vyřešena do 30 dnů od jejího postoupení orgánu ESMA, přijme orgán příslušný pro administrátora konečné rozhodnutí a příslušným orgánům uvedeným v uvedeném odstavci a orgánu ESMA poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.\nLhůta uvedená v čl. 34 odst. 6 písm. a) je pozastavena ode dne postoupení orgánu ESMA, dokud není přijato rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.\nPokud se orgán ESMA domnívá, že orgán příslušný pro administrátora přijal opatření podle odstavce 8 tohoto článku, která zřejmě nejsou v souladu s unijním právem, postupuje podle článku 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n11.   V situacích uvedených v odst. 9 písm. e) tohoto článku, aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPravomoci orgánu příslušného pro administrátora podle čl. 23 odst. 6 mohou být vykonávány, dokud orgán ESMA nezveřejní své rozhodnutí.\nČlánek 47\nSpolupráce s orgánem ESMA\n1.   Příslušné orgány pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.\n2.   Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n3.   Pro účely výměny informací uvedených v odstavci 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem pro stanovení příslušných postupů a formulářů.\nNávrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží orgán ESMA Komisi do 1. dubna 2017.\nKomisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 48\nSlužební tajemství\n1.   Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavci 2.\n2.   Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán či jakýkoli orgán nebo podnik na trhu či pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem.\n3.   Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení unijního či vnitrostátního práva.\n4.   Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.\nHLAVA VII\nAKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY\nČlánek 49\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 30. června 2016.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s odborníky určenými každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 50\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného nařízení.\nHLAVA VIII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 51\nPřechodná ustanovení\n1.   Poskytovatel indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádá o povolení nebo o registraci podle článku 34 do 1. ledna 2020.\n2.   Do 1. ledna 2020 je příslušný orgán členského státu, v němž se nachází poskytovatel indexu, který požádal o povolení podle článku 34, oprávněn rozhodnout o registraci tohoto poskytovatele indexu jako administrátora, i když se nejedná o dohlíženou osobu, jsou-li splněny následující podmínky:\na)\nposkytovatel indexu neposkytuje referenční hodnotu s kritickým významem;\nb)\npříslušný orgán si je přiměřeně vědom toho, že index či indexy poskytnuté tímto poskytovatelem indexu nejsou ve smyslu tohoto nařízení široce používány v členském státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, ani v jiných členských státech.\nSvé rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem příslušný orgán oznámí orgánu ESMA.\nPříslušný orgán uchovává záznam o důvodech, na nichž se zakládá jeho rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem, v takové podobě, aby bylo možné plně pochopit hodnocení příslušného orgánu, že index nebo indexy poskytnuté poskytovatelem indexu se nepoužívají v širší míře, včetně údajů o trhu, úsudku či jiných informací, jakož i informací obdržených od poskytovatele indexu.\n3.   Poskytovatel indexu může v poskytování určité stávající referenční hodnoty, kterou mohou využívat dohlížené osoby, pokračovat do 1. ledna 2020, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podává žádost o povolení k činnosti nebo o registraci v souladu s odstavcem 1, není-li tato žádost o povolení či registraci zamítnuta, a to až do okamžiku případného zamítnutí.\n4.   Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak ukončení poskytování nebo změna této referenční hodnoty, aby vyhověla požadavkům tohoto nařízení, by vedly k události způsobené vyšší mocí nebo by zmařily či jiným způsobem porušily podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje nebo pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, příslušný orgán členského státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, používání referenční hodnoty povolí. Od 1. ledna 2020 již nesmějí žádné finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu začít na takovou stávající referenční hodnotu odkazovat.\n5.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 30 odst. 2 nebo 3 nebo pokud nebyl uznán administrátor podle článku 32 nebo nebyla přejata referenční hodnota podle článku 33, používají dohlížené osoby v Unii referenční hodnotu poskytnutou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, je-li referenční hodnota již používána v Unii jako reference pro finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičních fondů, pouze u těch finančních nástrojů, finančních smluv a měření výkonnosti investičních fondů, které na tuto referenční hodnotu v Unii již odkazují nebo které začaly odkazovat na tuto referenční hodnotu před 1. lednem 2020.\n6.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, kterými stanoví opatření ke stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda by ukončení poskytování nebo změna existující referenční hodnoty tak, aby splňovala požadavky tohoto nařízení, mohly reálně vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují.\nČlánek 52\nLhůta pro aktualizaci prospektů a klíčových informačních dokumentů\nUstanovením čl. 29 odst. 2 nejsou dotčeny existující prospekty schválené podle směrnice 2003/71/ES před 1. lednem 2018. U prospektů schválených před 1. lednem 2018 podle směrnice 2009/65/ES jsou podkladové dokumenty aktualizovány při nejbližší příležitosti nebo nejpozději dvanáct měsíců od uvedeného dne.\nČlánek 53\nPřezkum orgánem ESMA\n1.   Orgán ESMA usiluje o vytváření jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a současně zajišťuje, aby příslušné orgány používaly články 32 a 33 konzistentním způsobem. Za tímto účelem provádí orgán ESMA každé dva roky přezkum uznání udělených v souladu s článkem 32 a přejímání schválených v souladu s článkem 33.\nOrgán ESMA vydá stanovisko pro každý příslušný orgán, který uznal administrátora třetí země nebo přejal referenční hodnotu třetí země, a posoudí v něm, do jaké míry příslušný orgán vyhověl příslušným požadavkům článků 32 a 33 a požadavkům veškerých příslušných aktů v přenesené pravomoci a regulačních či prováděcích technických norem vycházejících z tohoto nařízení.\n2.   Orgán ESMA je oprávněn požadovat od příslušného orgánu podložené důkazy pro každé rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 51 odst. 2 prvním pododstavcem, čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 2.\nČlánek 54\nPřezkum\n1.   Do 1. ledna 2020 Komise toto nařízení přezkoumá a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, a zejména o:\na)\nfungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem, povinné administraci a povinném dodávání vstupních údajů podle článků 20, 21 a 23 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 25;\nb)\núčinnosti systému povolování a registrace administrátorů a dohledu nad nimi podle hlavy VI a kolegií podle článku 46 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;\nc)\nfungování a účinnosti čl. 19 odst. 2, zejména oblasti jeho působnosti.\n2.   Komise přezkoumá vývoj mezinárodních zásad platných pro referenční hodnoty, právních rámců a postupů dohledu ve třetích zemích v souvislosti s poskytováním referenčních hodnot a každých pět let ode dne 1. ledna 2018 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva zejména posoudí, zda je potřeba toto nařízení změnit, a případně se k ní připojí legislativní návrh.\n3.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem prodloužení 42měsíční lhůty uvedené v čl. 51 odst. 2 o 24 měsíců, pokud zpráva uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku prokazuje, že přechodný systém registrace podle čl. 51 odst. 2 není na úkor jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a přístupů k dohledu uplatňovaných příslušnými orgány.\nČlánek 55\nOznámení týkající se referenčních hodnot, na něž je odkazováno, a jejich administrátorů\nJe-li na referenční hodnotu odkazováno ve finančním nástroji, na nějž se vztahuje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014, uvádí se v oznámení podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení název referenční hodnoty, na kterou je odkazováno, a jejího administrátora.\nČlánek 56\nZměny nařízení (EU) č. 596/2014\nNařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:\n1)\nČlánek 19 se mění takto:\na)\nvkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   Oznamovací povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na obchody s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta zmíněného v uvedeném odstavci, pokud je v okamžiku uskutečnění obchodu splněna některá z těchto podmínek:\na)\ntento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování, jehož expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv držených subjektem kolektivního investování;\nb)\ntento finanční nástroj představuje expozici vůči portfoliu aktiv, v jehož rámci expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv portfolia;\nc)\ntento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování nebo představuje expozici vůči portfoliu aktiv a osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou nezná, a nemůže znát, skladbu investic ani expozici daného subjektu kolektivního investování nebo portfolia aktiv ve vztahu k akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta a navíc nemá tato osoba důvod se domnívat, že akcie nebo dluhové nástroje emitenta přesahují prahové hodnoty uvedené v písmenech a) nebo b).\nJsou-li k dispozici informace o skladbě investic subjektu kolektivního investování nebo o expozici portfoliu aktiv, vynaloží osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby tyto informace využila.“\nb)\nv odstavci 7 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:\n„Pro účely písmene b) není třeba oznamovat obchody s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta nebo deriváty či jinými finančními nástroji s nimi spojenými uskutečněné správci subjektu kolektivního investování, do nichž investovala osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou, pokud správce subjektu kolektivního investování jedná plně podle svého uvážení, aniž by mu investoři v daném subjektu kolektivního investování přímo nebo nepřímo vydávali pokyny nebo předkládali návrhy týkající se skladby portfolia.“\n2)\nČlánek 35 se mění takto:\na)\nv odstavcích 2 a 3 se výraz „a čl. 19 odst. 13 a 14“ nahrazuje výrazem „čl. 19 odst. 13 a 14 a článku 38“;\nb)\nodstavec 5 se nahrazuje tímto:\n„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 13 nebo 14 nebo článku 38 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce“.\n3)\nV článku 38 se doplňují nové pododstavce, které znějí:\n„Do 3. července 2019 předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni prahových hodnot pro obchody osob s řídicí pravomocí stanovených v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), pokud jsou akcie nebo dluhové nástroje emitenta součástí subjektu kolektivního investování nebo představují expozici vůči portfoliu aktiv, s cílem posoudit, zda je úroveň těchto hodnot přiměřená, nebo zda by měly být upraveny.\nDospěje-li Komise v této zprávě k závěru, že by prahové hodnoty stanovené v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), měly být upraveny, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se tyto prahové hodnoty upravují.“\nČlánek 57\nZměny směrnice 2008/48/EU\nSměrnice 2008/48/ES se mění takto:\n1)\nv čl. 5 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:\n„Pokud úvěrová smlouva odkazuje na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*), sdělí věřitel, popřípadě zprostředkovatel úvěru, spotřebiteli ve zvláštním dokumentu, který může být připojen k formuláři ‚standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru‘, název referenční hodnoty a jejího administrátora a možné důsledky pro spotřebitele.\n(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“.\"\n2)\nV čl. 27 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:\n„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“\nČlánek 58\nZměny směrnice 2014/17/EU\nSměrnice 2014/17/EU se mění takto:\n1)\nv čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:\n„ea)\njsou-li k dispozici smlouvy, které odkazují na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (**), názvy referenčních hodnot a jejich administrátorů a možné důsledky pro spotřebitele;\n(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“\"\n2)\nv čl. 42 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:\n„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem písm. ea) a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“;\n3)\nV čl. 43 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce písm. ea) se nepoužije na úvěrové smlouvy existující před 1. červencem 2018.“\nČlánek 59\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 1. ledna 2018.\nBez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 5, článek 20 (vyjma odst. 6 písm. b), články 21 a 23, čl. 25 odst. 8 a 9, čl. 26 odst. 5, čl. 27 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 9, čl. 33 odst. 7, čl. 34 odst. 8, článek 46, čl. 47 odst. 3 a čl. 51 odst. 6 použijí ode dne 30. června 2016.\nBez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se článek 56 použije ode dne 3. července 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 8. června 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA.G. KOENDERS\n(1)  Úř. věst. C 113, 15.4.2014, s. 1.\n(2)  Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 42.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. května 2016.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(14)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).\n(21)  Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(25)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).\n(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(27)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).\n(28)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).\nPŘÍLOHA I\nREFERENČNÍ HODNOTY TÝKAJÍCÍ SE ÚROKOVÝCH SAZEB\nPřesné a dostatečné údaje\n1.\nPro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) je pořadí využití vstupních údajů zpravidla následující:\na)\nobchody dodavatele na podkladovém trhu, jejž má referenční hodnota měřit, nebo – pokud to nepostačuje – jeho obchody na souvisejících trzích, jako například na:\n—\ntrhu nezajištěných mezibankovních vkladů;\n—\njiných trzích nezajištěných vkladů včetně depozitních certifikátů a obchodních cenných papírů a\n—\njiných trzích, jako jsou jednodenní indexové swapy (Overnight Index Swap), repo obchody, měnové forwardy, úrokové futures a opce, pokud tyto obchody odpovídají požadavkům na vstupní údaje stanoveným v kodexu chování;\nb)\npoznámky dodavatele k obchodům třetích stran na trzích uvedených v písmenu a);\nc)\nzávazné kotace;\nd)\nnezávazné kotace nebo odborné úsudky.\n2.\nPro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a čl. 11 odst. 4 lze vstupní údaje upravovat.\nVstupní údaje lze upravovat zejména za uplatňování těchto kritérií:\na)\nčasový interval mezi dobou obchodů a dobou poskytnutí vstupních údajů a dopad událostí na trhu v době mezi obchody a poskytnutím vstupních údajů;\nb)\ninterpolace nebo extrapolace údajů o obchodech;\nc)\núpravy z účelem zohlednění změn v úvěrovém hodnocení dodavatelů a jiných účastníků trhu.\nÚtvar dozoru\n3.\nTyto požadavky se použijí místo požadavků podle čl. 5 odst. 4 a 5:\na)\nadministrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb musí zřídit nezávislý výbor pro dohled. Údaje o členství v tomto výboru se zveřejní spolu s prohlášeními o střetu zájmů a s postupy volby nebo jmenování jeho členů.\nb)\nvýbor pro dohled zasedá nejméně jednou za čtyři měsíce a z každého zasedání pořizuje zápisy.\nc)\nvýbor pro dohled administrátora vykonává svou činnost v souladu se zásadou integrity a má všechny povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 3.\nAudity\n4.\nAdministrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb jmenuje nezávislého externího auditora, jehož úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy. Externí audit u administrátora se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.\nVýbor pro dohled může požádat o externí audit u dodavatelů pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb, jestliže není spokojen s jakýmikoli z aspektů jejich chování.\nSystémy a kontroly dodavatele\n5.\nVedle požadavků stanovených v článku 16 se vůči dodavatelům pro referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb uplatní níže uvedené požadavky. Ustanovení čl. 16 odst. 5 se nepoužije.\n6.\nKaždý přispěvatel v rámci dodavatele a přímí vedoucí pracovníci tohoto přispěvatele písemně stvrdí, že si přečetli kodex chování a že ho budou dodržovat.\n7.\nSystémy a kontroly dodavatele zahrnují:\na)\nvymezení povinností v rámci každé společnosti včetně interních linií výkaznictví a odpovědnosti, včetně pozice předkladatelů a vedoucích pracovníků a jmen příslušných osob a náhradníků;\nb)\nvnitřní postupy pro schvalování dodávaných vstupních údajů;\nc)\nkázeňské postupy pro případ pokusů o manipulaci se vstupními údaji nebo jakýchkoli nesrovnalostí v oblasti podávání zpráv a skutečné manipulace nebo pokusů o manipulaci ze strany subjektů, jež nejsou zapojeny do procesu dodávání údajů;\nd)\núčinné postupy zajišťující řešení střetů zájmů, a kontroly komunikace v rámci dodavatelů i mezi dodavateli a jinými třetími stranami, tak aby nebyly zvnějšku nežádoucím způsobem ovlivňovány osoby odpovědné za předkládání sazeb. Přispěvatelé musí svou činnost vykonávat v prostorách fyzicky oddělených od obchodníků s úrokovými deriváty;\ne)\núčinné postupy za účelem prevence nebo kontroly výměny informací mezi osobami podílejícími se na činnostech, pokud existuje riziko střetu zájmů a pokud výměna takových informací může ovlivnit dodávané referenční údaje;\nf)\npravidla pro předcházení nekalé spolupráci mezi dodavateli a mezi dodavateli a administrátory referenčních hodnot;\ng)\nopatření za účelem prevence nebo omezení toho, aby mohl kdokoli nežádoucím způsobem ovlivňovat, jakým způsobem vykonávají osoby podílející se na dodávání vstupních údajů tyto činnosti;\nh)\nodstranění přímé vazby mezi odměňováním zaměstnanců podílejících se na dodávání vstupních údajů a odměňováním nebo příjmy osob, jež se podílejí na jiných činnostech, pokud v souvislosti s těmito činnostmi může vzniknout střet zájmů;\ni)\nkontrolní postupy za účelem zjištění reverzních obchodů provedených po poskytnutí vstupních údajů.\n8.\nDodavatel pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb vede podrobné záznamy o:\na)\nvšech důležitých aspektech dodávaných vstupních údajů;\nb)\npostupech pro určování vstupních údajů a jejich schvalování;\nc)\njménech přispěvatelů a jejich odpovědnosti;\nd)\nveškeré komunikaci mezi přispěvateli a jinými osobami včetně interních a externích obchodníků a makléřů v souvislosti s určováním nebo dodáváním vstupních údajů;\ne)\ninterakcích mezi přispěvateli a administrátorem nebo zástupci provádějícími výpočty;\nf)\ndotazech ohledně vstupních údajů a výsledcích těchto dotazů;\ng)\ncitlivostních zprávách o obchodním portfoliu úrokových swapů a jiných obchodních portfoliích derivátů, jež mají význam pro stanovení úrokových sazeb v souvislosti se vstupními údaji.\n9.\nZáznamy musí být vedeny způsobem, který umožňuje zpřístupnění uchovávaných informací pro budoucí potřebu, se zdokumentovanou auditní stopou.\n10.\nFunkce kontroly dodržování předpisů u dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb pravidelně oznamuje svému vedení veškerá zjištění včetně reverzních obchodů.\n11.\nVstupní údaje a postupy podléhají pravidelnému internímu přezkumu.\n12.\nExterní audit, jehož předmětem jsou vstupní údaje daného dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb a dodržování kodexu chování a tohoto nařízení, se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.\nPŘÍLOHA II\nREFERENČNÍ HODNOTY CEN KOMODIT\nMetodika\n1.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které administrátor při výpočtu referenční hodnoty používá. Tato metodika obsahuje a popisuje přinejmenším:\na)\nvšechna kritéria a postupy používané pro vytvoření referenční hodnoty včetně toho, jak administrátor používá vstupní údaje včetně konkrétních objemů, uzavřených a nahlášených obchodů, nabídek, poptávek a veškerých dalších informací o trhu při svém posuzování nebo v obdobích či časových úsecích, za něž posouzení provádí, dále včetně toho, proč je používána konkrétní referenční jednotka, jak administrátor takové vstupní údaje shromažďuje, pokyny pro kontrolu úsudků posuzovatelů a veškeré další informace, například hypotézy, modely nebo extrapolace na základě shromážděných údajů, které jsou zvažovány při posuzování;\nb)\npostupy a praktické kroky směřující ke sjednocování přístupů posuzovatelů při uplatňování úsudku;\nc)\nrelativní význam, jaký se přisuzuje každému z kritérií používaných při výpočtu referenční hodnoty, zejména druh používaných vstupních údajů, a druh kritéria, na základě kterého jsou činěny úsudky, s cílem zajistit kvalitu a integritu výpočtů referenčních hodnot;\nd)\nkritéria pro stanovení minimálního množství údajů o obchodech požadovaného pro výpočet konkrétní referenční hodnoty. Pokud není takový práh stanoven, měly by být vysvětleny důvody, proč tak nebylo učiněno, včetně stanovení postupů, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;\ne)\nkritéria pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že předložené údaje nedosahují minima údajů o obchodech doporučovaného metodikou nebo potřebných kvalitativních standardů administrátora, včetně alternativních metod posuzování včetně teoretických modelů pro provádění odhadů. Tato kritéria vysvětlí postupy, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;\nf)\nkritéria pro včasnost dodávaných vstupních údajů a způsoby takového dodávání vstupních údajů, ať již elektronicky, telefonicky, nebo jiným způsobem;\ng)\nkritéria a postupy pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že jeden nebo více dodavatelů předkládá vstupní údaje, jež představují významný podíl na celkových vstupních údajích pro danou referenční hodnotu. Administrátor rovněž v těchto kritériích a postupech stanoví, co představuje významný podíl pro výpočet každé referenční hodnoty;\nh)\nkritéria, podle kterých lze údaje o obchodech vyloučit z výpočtu referenční hodnoty.\n2.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit zveřejní nebo zpřístupní klíčové prvky metodiky, kterou používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty cen komodit nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot.\n3.\nSpolu s metodikou uvedenou v bodě 2 administrátor referenční hodnoty cen komodit popíše a zveřejní:\na)\ndůvody, proč byla přijata konkrétní metodika, včetně technik úpravy cen a zdůvodnění, proč období nebo časový úsek, ve kterém jsou vstupní údaje přijímány, je spolehlivým ukazatelem cen na fyzickém trhu.\nb)\npostup pro interní přezkum a schvalování dané metodiky a četnost těchto přezkumů;\nc)\npostup pro externí přezkum dané metodiky včetně postupů pro získání souhlasu trhu s touto metodikou prostřednictvím konzultací s uživateli o důležitých změnách postupů pro výpočet jimi používaných referenčních hodnot.\nZměny v metodice\n4.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit přijme a zveřejní pro uživatele explicitní postupy při návrhu podstatné změny své metodiky a odůvodnění této změny. Tyto postupy musí být v souladu s převažujícím cílem, tj. že administrátor musí zajistit trvalou integritu výpočtů svých referenčních hodnot a musí provádět změny v zájmu řádného fungování konkrétního trhu, jehož se takové změny týkají. Takové postupy zajistí:\na)\noznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;\nb)\naby připomínky uživatelů a reakce administrátora na tyto připomínky byly vždy po uplynutí doby vymezené pro konzultace zpřístupněny všem uživatelům trhu, kromě případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.\n5.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit pravidelně přezkoumává svou metodiku s cílem zajistit, že bude spolehlivým obrazem posuzovaného fyzického trhu, a zavede postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.\nKvalita a integrita výpočtů referenční hodnoty\n6.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit musí:\na)\nstanovit kritéria definující fyzickou komoditu, která je předmětem konkrétní metodiky;\nb)\nupřednostnit vstupní údaje v tomto pořadí, pokud je to v souladu s metodikami:\ni)\nuzavřené a nahlášené obchody;\nii)\nnabídky a poptávky;\niii)\njiné informace.\nNení-li dána přednost uzavřeným a nahlášeným obchodům, musí být vysvětleny důvody, jak je vyžadováno v bodě 7 písm. b);\nc)\npoužívat dostatečná opatření umožňující využití vstupních údajů, jež jsou předkládány a zohledňovány ve výpočtech referenčních hodnot, které vycházejí ze zásady dobré víry, tj. že strany předkládající vstupní údaje provedly nebo hodlají provést obchody, jež povedou ke vzniku takových vstupních údajů, a že uzavřené obchody se uskutečnily za běžných tržních podmínek, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat obchodům mezi spřízněnými subjekty;\nd)\nzavést a využívat postupy pro určování anomálních nebo podezřelých údajů o obchodech a uchovávat záznamy o rozhodnutích vyloučit určité údaje o obchodech z procesu výpočtů referenčních hodnot prováděných administrátorem;\ne)\nvést dodavatele k tomu, aby předkládali veškeré vstupní údaje, jež splňují kritéria administrátora pro daný výpočet. Administrátoři musí usilovat, nakolik je to v jejich silách a nakolik je to přiměřené, o to, aby předkládané vstupní údaje byly reprezentativní pro obchody skutečně uzavírané dodavateli; a\nf)\nvyužívat systém vhodných opatření s cílem zajistit, aby dodavatelé dodržovali platné standardy kvality a integrity vstupních údajů stanovené administrátorem.\n7.\nAniž je dotčeno řádné zveřejňování referenčních hodnot, administrátor referenční hodnoty cen komodit při každém výpočtu pokud možno podá a zveřejní:\na)\nstručné vysvětlení, jež uživatelům referenční hodnoty nebo příslušnému orgánu umožní pochopit, jak byl výpočet proveden, a jež bude uvádět minimálně velikost a likviditu posuzovaného fyzického trhu (jako například počet a objem obchodů, jež tvoří základ předložených údajů), rozpětí objemu, průměrný objem, cenové rozpětí, průměrnou cenu a indikativní procentní podíl jednotlivých druhů vstupních údajů, jež byly zvažovány při výpočtu; toto vysvětlení musí uvádět pojmy odkazující na metodiku pro určování cen, např. založeno na obchodech, založeno na maržových rozpětích nebo interpolováno nebo extrapolováno; a\nb)\nstručné vysvětlení toho, v jaké míře a na základě čeho byl v určitém výpočtu použit jakýkoli úsudek, včetně vyloučení údajů, jež by jinak vyhovovaly požadavkům příslušné metodiky, stanovení cen na základě maržových rozpětí nebo na základě interpolace, extrapolace nebo důvod, proč byla udělena větší váha nabídkám nebo poptávkám než uzavřeným obchodům, pokud k něčemu takovému došlo.\nIntegrita procesu podávání zpráv\n8.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit musí:\na)\nstanovit kritéria vymezující, kdo mu může předkládat vstupní údaje;\nb)\nmít zavedeny postupy řízení kvality pro ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, kteří oznamují vstupní údaje, a ověřování toho, že tito přispěvatelé mají povolení od dodavatele, že mohou jeho jménem oznamovat vstupní údaje;\nc)\nstanovit kritéria, jaká musí splňovat zaměstnanci dodavatele, kteří smějí jeho jménem předkládat vstupní údaje administrátorovi; vést dodavatele k tomu, aby předkládali údaje o obchodech získané od podpůrných útvarů, a pokud byly údaje o obchodech získány přímo od obchodníka, aby se snažili potvrzovat je z jiných zdrojů; a\nd)\nzavést opatření vnitřní kontroly a písemné postupy, které slouží k doložení komunikace mezi dodavateli a posuzovateli, kteří se pokoušejí ovlivnit výpočet ve prospěch kterékoli obchodní pozice (ať již se jedná o dodavatele, jeho zaměstnance, nebo jakoukoli třetí stranu) či se pokoušejí přimět posuzovatele k porušení pravidel nebo pokynů administrátora, nebo které slouží k odhalování dodavatelů, kteří zpravidla předkládají anomální nebo podezřelé údaje o obchodech. Tyto postupy musí v co největší míře zahrnovat ustanovení o rozšíření šetření administrátorem ve společnosti dodavatele. Kontroly musí zahrnovat křížové kontroly tržních ukazatelů za účelem ověření předkládaných informací.\nPosuzovatelé\n9.\nVe vztahu k roli posuzovatele administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:\na)\npřijmout a mít zavedena explicitní interní pravidla a pokyny pro výběr posuzovatelů, včetně minimální předepsané úrovně jejich odborné přípravy, praxe a dovedností, jakož i postup pro pravidelný přezkum jejich odborné způsobilosti;\nb)\nmít zavedena opatření, jimiž zajišťuje, aby bylo možno výpočty provádět konzistentně a pravidelně;\nc)\nmít nastaveno plánování, jak zachovat kontinuitu a jak předávat funkci posuzovatele, s cílem zajistit, aby byly výpočty prováděny konzistentně a aby je prováděli zaměstnanci s náležitou úrovní odborných znalostí; a\nd)\nzavést postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit integritu a spolehlivost výpočtů. Tyto vnitřní kontroly a postupy musejí stanovit alespoň průběžný dohled nad posuzovateli, aby bylo zajištěno řádné uplatňování metodiky, a postupy pro interní schvalování orgánem dohledu před uvolněním cen k šíření na trhu.\nAuditní stopy\n10.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy pro zdokumentování významných informací k určitému okamžiku, včetně:\na)\nveškerých vstupních údajů;\nb)\núsudků, jež činí posuzovatelé při dosahování každého výpočtu referenčních hodnot;\nc)\ntoho, zda z výpočtu byl vyloučen nějaký konkrétní obchod, který jinak splňoval požadavky příslušné metodiky pro tento výpočet, a zdůvodnění, proč se tak stalo;\nd)\ntotožnosti každého posuzovatele a všech dalších osob, jež předkládaly nebo jinak vytvářely informace uvedené v písmenech a), b) nebo c).\n11.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy, jež zajistí, aby auditní stopa u příslušných informací byla uchovávána alespoň po dobu pěti let, a aby tak bylo možné zdokumentovat strukturu jeho výpočtů.\nStřety zájmů\n12.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit zavede odpovídající strategie a postupy pro zjišťování, zveřejňování, řešení nebo zmírňování střetu zájmů, pro předcházení jejich vzniku a pro ochranu integrity a nezávislosti výpočtů. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizaci a musí:\na)\nzajistit, aby výpočty referenčních hodnot nebyly ovlivňovány existencí nebo možností vzniku obchodních nebo osobních pracovních vztahů nebo zájmů mezi administrátorem nebo jeho spřízněnými subjekty, jejich zaměstnanci, zákazníky, jakýmikoli účastníky trhu nebo osobami s nimi spojenými;\nb)\nnedovolit, aby funkci administrátora mohly ohrozit osobní zájmy a pracovní styky zaměstnanců administrátora včetně vedlejších zaměstnání, cestování a přijímání zábavy, darů a pohostinnosti poskytovaných zákazníky administrátora nebo jinými účastníky komoditního trhu;\nc)\ns ohledem na zjištěné střety zájmů zajistit náležité oddělení funkcí v rámci struktury administrátora prostřednictvím dohledu, odměňování, přístupu k systémům a toků informací;\nd)\nchránit důvěrnost informací předkládaných administrátorovi nebo jím vytvářených, s výhradou povinností administrátora v oblasti zveřejňování informací;\ne)\nzakázat vedoucím pracovníkům, posuzovatelům a dalším zaměstnancům administrátora, aby přispívali k výpočtu referenčních hodnot účastí v nabídkách, poptávkách a obchodech, a to ani za vlastní osobu, ani jménem jiných účastníků trhu; a\nf)\núčinně řešit jakékoli zjištěné střety zájmů, jež mohou existovat mezi poskytováním referenčních hodnot dotyčným administrátorem (včetně všech zaměstnanců, kteří plní povinnosti při výpočtu referenční hodnoty nebo se na něm jinak podílejí) a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi tohoto administrátora.\n13.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby v rámci jeho jiné obchodní činnosti byly zavedeny náležité postupy a mechanismy zaměřené na minimalizaci pravděpodobnosti toho, že v důsledku střetu zájmů dojde k ovlivnění integrity výpočtů referenčních hodnot.\n14.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby měl zavedeny oddělené linie pro předávání zpráv mezi svými vedoucími pracovníky, posuzovateli a dalšími zaměstnanci a od vedoucích pracovníků k vrcholovému vedení administrátora a k jeho správní radě, s cílem zajistit:\na)\naby administrátor uspokojivě plnil požadavky tohoto nařízení; a\nb)\naby byly jasně vymezeny povinnosti a aby tyto povinnosti nebyly ve vzájemném střetu nebo nevzbuzovaly dojem střetu.\n15.\nJakmile se administrátor referenční hodnoty cen komodit dozví o střetu zájmů vyplývajícím z vlastnictví administrátora, oznámí to uživatelům svých referenčních hodnot.\nStížnosti\n16.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla pro vyřizování stížností, jež stanoví postupy pro přijímání, šetření a uchovávání záznamů o stížnostech souvisejících s procesem výpočtů daného administrátora a musí tato pravidla zveřejnit. Takový mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:\na)\nzákazníci referenční hodnoty mohou podávat stížnosti ohledně toho, zda konkrétní výpočet referenční hodnoty je reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn ve výpočtu referenčních hodnot, použití určité metodiky při určitém výpočtu referenční hodnoty a jiných rozhodnutí administrátora týkajících se postupů pro výpočet referenčních hodnot;\nb)\nje zaveden cílový harmonogram pro vyřizování stížností;\nc)\nformální stížnosti vůči administrátorovi a jeho zaměstnancům prošetří tento administrátor řádně a včas;\nd)\nšetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se může týkat předmět stížnosti;\ne)\nadministrátor usiluje o rychlé vyřízení šetření;\nf)\nvýsledek šetření sdělí administrátor písemně a v přiměřené lhůtě stěžovateli a všem ostatním zainteresovaným stranám;\ng)\nnení-li stěžovatel spokojen s tím, jak byla stížnost příslušným administrátorem vyřízena, nebo s rozhodnutím administrátora v dané situaci, existuje možnost odvolání k nezávislé třetí straně jmenované administrátorem, a to nejpozději do šesti měsíců od podání původní stížnosti; a\nh)\nveškeré dokumenty týkající se stížnosti včetně dokumentů předložených stěžovatelem a vlastních záznamů administrátora se uchovávají nejméně po dobu pěti let.\n17.\nSpory týkající se určování každodenních cen, které nejsou formálními stížnostmi, řeší administrátor referenční hodnoty cen komodit s odkazem na své standardní příslušné postupy. Dojde-li v důsledku stížnosti ke změně ceny, musí se o podrobnostech této změny ceny dozvědět trh co nejdříve.\nExterní audit\n18.\nAdministrátor referenční hodnoty cen komodit jmenuje nezávislého externího auditora s odpovídajícími zkušenostmi a způsobilostí, jehož úkolem je přezkoumávat, zda administrátor dodržuje kritéria své metodiky a požadavky tohoto nařízení, a podávat o tom zprávy. Audit je prováděn jednou ročně a zpráva o auditu je zveřejněna tři měsíce po jeho dokončení; další průběžné audity jsou prováděny podle potřeby.", "summary": "Zajištění přesnosti a integrity referenčních hodnot\nZajištění přesnosti a integrity referenčních hodnot\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako finanční referenční hodnoty\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanovuje společné normy Evropské unie (EU) pro prevenci manipulace s referenčními hodnotami*, které by mohly ovlivnit cenu finančních nástrojů nebo finančních smluv, jako jsou půjčky a hypotéky.\nKLÍČOVÉ BODY\nAdministrátoři* zodpovědní za poskytování finančních referenčních hodnot musí:používat spolehlivý systém správy a řízení, který má jasnou organizační strukturu,činit opatření pro zjišťování a prevenci nebo řešení jakýchkoli potenciálních střetů zájmů,zajišťovat, aby jejich zaměstnanci měli nezbytné dovednosti, znalosti a zkušenosti a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni,udržovat stálý a účinný dohled nad všemi aspekty poskytování jejich referenčních hodnot,provádět kontroly zajišťující soulad referenčních hodnot s platnými právními předpisy,zavést systém na vedení záznamů o vstupních údajích, telefonních hovorech a elektronické komunikaci a obdržených a prošetřovaných stížnostech,uplatňovat přísné podmínky na externí zajištění služeb,zveřejnit jasné pokyny o různých typech vstupních údajů a metodice používané k výpočtu referenčních hodnot,vypracovat kodex chování určující povinnosti dodavatelů poskytujících vstupní údaje administrátorovi. Nařízení stanoví tři samostatné režimy s postupně se zvyšující úrovní regulace a dohledu v závislosti na významu referenční hodnoty:referenční hodnoty bez značného významu nespadají do žádné ze dvou kategorií níže a platí pro ně méně přísná pravidla,referenční hodnoty se značným významem se používají pro finanční nástroje, finanční smlouvy nebo investiční fondy, které mají celkovou průměrnou hodnotu alespoň 50 miliard EUR nebo splňují některá jiná kritéria,referenční hodnoty s kritickým významem se používají pro finanční nástroje, finanční smlouvy nebo investiční fondy, které mají celkovou průměrnou hodnotu alespoň 500 miliard EUR nebo splňují některá jiná kritéria. Existují specifické podmínky pro referenční hodnoty cen komodit*, referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů*. Dva druhy referenčních hodnot EU týkajících se klimatu, jejichž základ tvoří metodika související se závazky stanovenými v Pařížské dohodě, byly zavedeny do nařízení změnou nařízení (EU) 2019/2089. Nařízení také stanovuje požadavky na zveřejňování informací v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (ESG) pro všechny referenční hodnoty s výjimkou referenčních hodnot týkajících se úrokové sazby a směnných kurzů. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřizuje a vede veřejný registr všech administrátorů s povolením k činnosti nebo s registrací. Existují různé mechanismy pro poskytování přístupu na trh EU pro finanční referenční hodnoty a administrátory ze zemí mimo EU. Příslušné orgány členských států EU mají pravomoc přijímat vhodné správní sankce a jiná opatření za porušení pravidel. Evropská komise musela podat zprávu o fungování systému Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie do 1. ledna 2020. Pozměňující nařízení (EU) 2021/168 stanoví pravidla umožňující Komisi stanovit statutární nahrazení referenční hodnoty, pokud se ukončí poskytování referenční hodnoty s kritickým významem nebo referenční hodnoty ze zemí mimo EU, která má v EU zvláštní význam. Cílem je snížit právní nejistotu týkající se stávajících smluv a vyhnout se rizikům ohrožujícím finanční stabilitu. To bylo vyvoláno skutečností, že od ledna 2022 přestane být zveřejňována referenční hodnota úrokových sazeb londýnské mezibankovní nabídkové sazby (LIBOR).Akty v přenesené pravomoci\nMezi akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí patří:nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1637, pokud jde o technické normy v souvislosti s útvarem dozoru, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1642, pokud jde o technické normy blíže upřesňující kritéria, jež mají příslušné orgány zvážit při posuzování, zda by administrátoři referenčních hodnot se značným významem měli uplatňovat určité požadavky, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1348, pokud jde o technické normy, kterými se stanoví kritéria, podle nichž mohou příslušné orgány požadovat změny prohlášení o shodě týkajícího se referenčních hodnot bez značného významu, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1349, pokud jde o technické normy, kterými se stanoví kritéria pro posouzení souladu příslušnými orgány s ohledem na povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1350, pokud jde o technické normy, kterými se stanoví požadavky na zajištění dostatečně spolehlivého systému správy a řízení administrátora, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1351, pokud jde o technické normy, kterými se stanoví vlastnosti systémů a kontrol pro zjišťování a oznamování jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1352, pokud jde o technické normy, kterými se stanoví podmínky za účelem zajištění toho, aby metodika stanovující referenční hodnotu byla v souladu s požadavky na kvalitu.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) 2016/1011 se používá od 1. ledna 2018 s výjimkou určitých článků, které se používají už od 30. června 2016. Tyto články obsahují z větší části přípravné činnosti, jako je vývoj regulačních technických norem orgánem ESMA, ale také určení referenčních hodnot s kritickým významem a dohled na nimi. Režim použitelný na využití referenčních hodnot ze zemí mimo EU v EU bude platit od 31. prosince 2023. Nařízení (EU) 2021/168 se používá ode dne 13. února 2021.\nKONTEXT\nReferenční hodnoty se používají ke stanovení cen finančních nástrojů a finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů. Známým příkladem referenční hodnoty je mezibankovní nabídková sazba (Euribor), využívaná pro mezibankovní úrokové sazby. Referenční hodnoty se používají také k hodnocení cen ropy, pro indexy akciových trhů a platby hypoték fyzických osob. Další informace viz:Referenční hodnoty – nařízení (EU) 2016/1011 (Evropská komise)Referenční hodnoty EU v oblasti klimatu a zveřejňování informací ohledně těchto referenčních hodnot v souvislosti s životním prostředním, sociálními tématy a řízením (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nReferenční hodnota. Hodnota, která se zveřejňuje a používá se při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti investičního fondu.\nAdministrátor. Fyzická osoba nebo společnost/organizace, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty.\nReferenční hodnota cen komodit. Referenční hodnota, která měří cenu komodity.\nReferenční hodnota týkající se regulovaných údajů. Referenční hodnoty určované ze vstupních údajů, které pocházejí z regulovaných obchodních systémů, energetických burz nebo dražeb povolenek na emise.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1–65).\nNásledné změny nařízení (EU) 2016/1011 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1352 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví podmínky za účelem zajištění toho, aby metodika stanovující referenční hodnotu byla v souladu s požadavky na kvalitu (Úř. věst. L 291, 13.8.2021, s. 16–19).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1351 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví vlastnosti systémů a kontrol pro zjišťování a oznamování jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou (Úř. věst. L 291, 13.8.2021, s. 13–15).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1350 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví požadavky na zajištění dostatečně spolehlivého systému správy a řízení administrátora (Úř. věst. L 291, 13.8.2021, s. 9–12).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1349 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria pro posouzení souladu příslušnými orgány s ohledem na povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem (Úř. věst. L 291, 13.8.2021, s. 4–8).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1348 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria, podle nichž mohou příslušné orgány požadovat změny prohlášení o shodě týkajícího se referenčních hodnot bez značného významu (Úř. věst. L 291, 13.8.2021, s. 1–3).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1–11).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 12–16).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst L 406, 3.12.2020, s. 17–25).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1637 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro postupy a charakteristiky útvaru dozoru (Úř. věst. L 274, 5.11.2018, s. 1–5).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1642 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující kritéria, jež mají příslušné orgány zvážit při posuzování, zda by administrátoři referenčních hodnot se značným významem měli uplatňovat určité požadavky (Úř. věst. L 274, 5.11.2018, s. 25–28).\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368 ze dne 11. srpna 2016, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1011 (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 1–3).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1–61).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34–85).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66–92).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 17.11.2021"}
{"celex_id": "32016R0426", "reference": "31.3.2016\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 81/99\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/426\nze dne 9. března 2016\no spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (3) stanoví pravidla pro uvádění na trh a do provozu spotřebičů plynných paliv (dále jen „spotřebiče“).\n(2)\nSměrnice 2009/142/ES je založena na zásadách „nového přístupu“, které byly stanoveny v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (4). Stanoví proto pouze základní požadavky týkající se spotřebičů, zatímco technické podrobnosti přijímá Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5). Shoda s takto stanovenými harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, zakládá předpoklad shody s požadavky směrnice 2009/142/ES. Zkušenosti ukazují, že tyto základní zásady fungují v tomto odvětví dobře a měly by být zachovány, ba dále prosazovány.\n(3)\nZkušenosti získané při provádění směrnice 2009/142/ES ukazují, že je třeba změnit některá její ustanovení s cílem vyjasnit a aktualizovat je a zajistit tak právní jistotu, pokud jde o definice týkající se její oblasti působnosti, obsah sdělení členských států ohledně druhů plynu a odpovídajících vstupních tlaků, které se používají na jejich území, a některé základní požadavky.\n(4)\nVzhledem k tomu, že oblast působnosti, základní požadavky a postupy posuzování shody musí být ve všech členských státech stejné, neexistuje téměř žádná flexibilita, pokud jde o provedení směrnic založených na zásadách nového přístupu ve vnitrostátním právu. Za účelem zjednodušení právního rámce by směrnice 2009/142/ES měla být nahrazena nařízením, které je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy a zajišťuje tak jednotné uplatňování v celé Unii.\n(5)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků (6) na trh stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revize nebo přepracování uvedených právních předpisů. Za účelem zajištění souladu s ostatními odvětvovými právními předpisy by měla být směrnice 2009/142/ES přizpůsobena uvedenému rozhodnutí.\n(6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7) stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a stanoví obecné zásady označení CE.\n(7)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla odrážet oblast působnosti směrnice 2009/142/ES. Toto nařízení by se mělo vztahovat na spotřebiče používané v domácnosti i mimo domácnost, které jsou určeny k řadě stanovených použití, a na vybavení určená k zabudování do takovýchto spotřebičů.\n(8)\nToto nařízení se vztahuje na spotřebiče a vybavení, které jsou nové na trhu Unie při svém uvedení na trh; to znamená, že se jedná buď o nové spotřebiče a vybavení vyrobené výrobci usazenými v Unii, nebo o spotřebiče a vybavení, které jsou, ať už nové či použité, dováženy ze třetích zemí.\n(9)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na spotřebiče, které mají historickou nebo uměleckou hodnotu ve smyslu článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a nejsou využívány v běžném provozu, jako například starožitné a jiné spotřebiče pro výstavní či sběratelské účely.\n(10)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na všechny formy dodávání, včetně prodeje na dálku.\n(11)\nToto nařízení by se mělo zaměřit na zajištění fungování vnitřního trhu se spotřebiči a vybavením, pokud jde o bezpečnostní rizika související s plynem a energetickou účinnost.\n(12)\nToto nařízení by se nemělo použít v souvislosti s aspekty, kterými se konkrétněji zabývají jiné harmonizační právní předpisy Unie. To zahrnuje opatření přijatá na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (8).\n(13)\nToto nařízení by mělo bránit členským státům, aby ukládaly přísnější požadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a úspory energie, které by zakazovaly, omezovaly nebo bránily dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením. Tím by však neměla být dotčena možnost, aby členské státy při provádění jiných aktů Unie mohly ukládat požadavky, které mají vliv na energetickou účinnost výrobků, včetně spotřebičů, pokud jsou tato opatření v souladu se Smlouvou o fungování EU.\n(14)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (9) vyžaduje, aby členské státy zavedly ve svých stavebních předpisech vhodná opatření za účelem zvýšení podílu všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (10) vyžaduje, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov a systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost technických systémů budov, které jsou instalovány ve stávajících budovách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (11) vyžaduje, aby členské státy přijaly účinná opatření k postupnému snížení spotřeby energie v různých oblastech, včetně budov.\n(15)\nTímto nařízením by neměla být dotčena povinnost členských států přijmout opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a na podporu energetické účinnosti budov v souladu se směrnicemi 2009/28/ES, 2010/31/EU a 2012/27/EU. Je v souladu s cíli uvedených směrnic, podle nichž mohou vnitrostátní opatření za určitých okolností omezovat instalaci spotřebičů splňujících požadavek na racionální využití energie podle tohoto nařízení, za předpokladu, že uvedená opatření nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.\n(16)\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že se spotřebiče dodávají na trh a uvádějí do provozu pouze tehdy, neohrozí-li při běžném používání zdraví a bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek.\n(17)\nTímto nařízením by neměla být dotčena pravomoc členských států stanovovat pravidla týkající se uvádění do provozu nebo pravidelných inspekcí spotřebičů nebo jiná opatření (např. opatření týkající se odborné přípravy a certifikace pracovníků provádějících instalaci), aby byla zajištěna správná instalace, používání a údržba spotřebičů, včetně preventivních bezpečnostních opatření. Tato pravidla a opatření jsou nezbytná pro předcházení otravám plynem, mimo jiné oxidem uhelnatým (CO), a pro předcházení únikům zdraví škodlivých a nebezpečných látek.\n(18)\nTímto nařízením by nemělo být dotčeno oprávnění členských států stanovovat požadavky, které budou považovat za nezbytné, pokud jde o hlediska instalace, podmínky větrání prostor a hlediska týkající se bezpečnosti samotné budovy a její energetické náročnosti, za předpokladu, že tyto požadavky neukládají konstrukční požadavky týkající se spotřebičů.\n(19)\nVzhledem k tomu, že se toto nařízení nevztahuje na rizika způsobená spotřebiči v případě nesprávné instalace, údržby nebo používání, měly by být členské státy důrazně vyzvány, aby přijaly opatření, která zajistí, aby byla veřejnost informována o zdravotních a bezpečnostních rizicích spojených s produkty spalování a o nutnosti zavést patřičná preventivní bezpečnostní opatření, zejména pokud jde o emise oxidu uhelnatého.\n(20)\nTřebaže toto nařízení neupravuje podmínky dodávky plynu v členských státech, mělo by zohledňovat skutečnost, že v členských státech platí rozdílné podmínky, pokud jde o druhy plynu a vstupní tlaky, jelikož technické vlastnosti plynného paliva nejsou harmonizovány. Složení a specifikace druhů plynu a vstupní tlaky v místě, kde se spotřebič uvádí do provozu, jsou velmi důležité pro jeho bezpečné a správné fungování, a proto by toto hledisko mělo být zohledněno ve fázi návrhu spotřebiče, aby byla zajištěna jeho slučitelnost s druhem/druhy plynu a vstupním tlakem/vstupními tlaky, pro které je určen.\n(21)\nAby nevznikaly překážky obchodu, pokud jde o spotřebiče, a to z důvodů, jež souvisí se skutečností, že podmínky dodávky plynu dosud nejsou harmonizovány, a aby byla zajištěna dostatečná informovanost hospodářských subjektů, měly by členské státy ostatním členským státům a Komisi včas sdělit druhy plynu a odpovídající vstupní tlaky, které se na jejich území používají, a veškeré jejich změny.\n(22)\nSdělení každého členského státu ohledně druhů plynu a vstupních tlaků by mělo obsahovat nezbytné informace pro hospodářské subjekty. V tomto rámci není primární zdroj vstupního plynného paliva relevantní pro vlastnosti a výkonnost spotřebičů a jejich slučitelnost se sdělenými podmínkami dodávky plynu.\n(23)\nČlenské státy se vyzývají, aby při určování kategorií plynů a skupin plynů používaných na jejich území zohlednily probíhající normalizační činnost týkající se kvality plynu a zajistily tak v celé Unii soudržný a koordinovaný přístup k harmonizaci plynných paliv prostřednictvím normalizace.\n(24)\nPokud v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (12) a probíhající normalizační činností CEN týkající se specifikací kvality plynu členské státy přijmou konkrétní opatření pro širší využívání bioplynu prostřednictvím vtlačování tohoto plynu do distribuční sítě nebo jeho distribucí prostřednictvím izolovaných systémů, měly by zajistit včasnou aktualizaci svých sdělení týkajících se druhů plynu, pokud kvalita dodávaného plynu nezůstane v již sděleném rozsahu kvality.\n(25)\nPokud členské státy vypracují v souladu se směrnicí 2009/28/ES své vnitrostátní akční plány, aby splnily svou povinnost zvýšit procentní podíl obnovitelných zdrojů energie a zejména bioplynu na celkové spotřebě energie, měly by zvážit možnosti vtlačování těchto plynů do plynové distribuční sítě.\n(26)\nČlenské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že podmínky dodávky plynu nevytvářejí překážky obchodu a neomezují uvádění do provozu spotřebičů, které jsou slučitelné s místními podmínkami dodávky plynu.\n(27)\nSpotřebiče, na které se vztahuje toto nařízení a které jsou s ním v souladu, by měly těžit ze zásady volného pohybu zboží. Mělo by být možno uvádět tyto spotřebiče do provozu, pokud jsou slučitelné s místními podmínkami dodávky plynu.\n(28)\nKategorie spotřebiče uvedená na výrobním štítku spotřebiče má přímou souvislost s kategoriemi plynů nebo skupinami plynů, pro které byl spotřebič navržen, aby bezpečně spaloval s požadovanou úrovní výkonnosti, a zajišťuje tak slučitelnost spotřebiče s místními podmínkami dodávky plynu.\n(29)\nZákladní požadavky stanovené tímto nařízením by měly být dodrženy, aby bylo zajištěno, že jsou spotřebiče při běžném používání na požadované úrovni výkonnosti bezpečné.\n(30)\nZákladní požadavky by měly být vykládány a uplatňovány s ohledem na stav techniky v době navrhování a výroby a také na technické a ekonomické hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti a racionálního využití energie.\n(31)\nOdpovědnost za soulad spotřebičů a vybavení s požadavky tohoto nařízení by měly nést hospodářské subjekty podle své úlohy v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost osob i domácích zvířat, ochrana spotřebitelů a majetku a racionální využití energie, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.\n(32)\nVšechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby na trh dodávaly pouze spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s tímto nařízením. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.\n(33)\nVzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně postup navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody by tedy mělo být výhradně povinností výrobce.\n(34)\nVýrobce by měl poskytnout dostatečné a podrobné informace o zamýšleném použití spotřebiče, a umožnit tak jeho správnou a bezpečnou instalaci, uvedení do provozu, používání a údržbu. Tyto potřebné informace mohou zahrnovat technické specifikace rozhraní mezi spotřebičem a jeho instalačním prostředím.\n(35)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na žádnou fyzickou osobu, která vyrábí spotřebič na neprofesionálním základě a využívá jej výlučně pro vlastní potřebu.\n(36)\nPro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by měly členské státy rovněž podněcovat hospodářské subjekty k tomu, aby kromě poštovní adresy uváděly také adresu webových stránek.\n(37)\nJe nezbytné zajistit, aby spotřebiče a vybavení ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména aby je jejich výrobci podrobili příslušným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby spotřebiče a vybavení, které uvádějí na trh, byly v souladu s požadavky tohoto nařízení a aby na trh neuváděli spotřebiče a vybavení, které s těmito požadavky v souladu nejsou nebo které představují riziko. Rovněž by mělo být stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení CE na spotřebičích a vybavení a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné příslušnými vnitrostátními orgány.\n(38)\nDistributor dodává spotřebič nebo vybavení na trh poté, co je na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měl by jednat s náležitou péčí, aby zajistil, že jeho nakládání s daným spotřebičem nebo vybavením neovlivní nepříznivě jejich soulad s právními předpisy.\n(39)\nPři uvádění spotřebiče nebo vybavení na trh by měl každý dovozce uvést na spotřebiči nebo vybavení své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat. Pokud to rozměry nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňují, měly by být možné výjimky. Ty zahrnují i případ, kdy by dovozce musel za účelem uvedení svého jména a adresy otevřít obal spotřebiče nebo vybavení.\n(40)\nKaždý hospodářský subjekt, který buď uvede spotřebič nebo vybavení na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upraví tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.\n(41)\nVzhledem k tomu, že jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které plní příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného spotřebiče nebo vybavení.\n(42)\nZajištění zpětné vysledovatelnosti spotřebiče nebo vybavení v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující spotřebiče nebo vybavení. Při uchovávání informací požadovaných podle tohoto nařízení pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů by hospodářské subjekty neměly mít povinnost aktualizovat tyto informace o jiných hospodářských subjektech, které jim dodaly spotřebič nebo vybavení, nebo kterým samy spotřebič nebo vybavení dodaly.\n(43)\nToto nařízení by se mělo omezit na stanovení základních požadavků. Aby se usnadnilo posuzování shody s těmito požadavky, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 pro účely vyjádření podrobných technických specifikací těchto požadavků, zejména pokud jde o návrh, výrobu, fungování, zkoušení racionálního využití energie a instalaci spotřebičů.\n(44)\nNařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, pokud tyto normy nesplňují v plné míře požadavky tohoto nařízení.\n(45)\nAby mohly hospodářské subjekty prokázat a příslušné orgány zaručit, že spotřebiče a vybavení dodávané na trh splňují základní požadavky, je nezbytné stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám by postupy posuzování shody měly být zvoleny z těchto modulů.\n(46)\nVýrobci by měli vypracovat EU prohlášení o shodě, ve kterém poskytnou informace požadované podle tohoto nařízení o shodě spotřebiče nebo vybavení požadavky tohoto nařízení a jiných příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.\n(47)\nAby byl zajištěn účinný přístup k informacím pro účely dozoru nad trhem, měly by být informace, které jsou nutné ke zjištění všech aktů Unie použitelných pro určitý spotřebič nebo vybavení, dostupné v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů může mít toto jediné EU prohlášení o shodě podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.\n(48)\nOznačení CE, které vyjadřuje shodu spotřebiče nebo vybavení, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se řídí označení CE a jeho vztah k jiným označením, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. V tomto nařízení by měla být stanovena pravidla týkající se umisťování označení CE na spotřebiče a vybavení. Měly by být stanoveny výjimky pro případy, kdy rozměry nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňují označení CE umístit.\n(49)\nVybavení nejsou spotřebiče, nýbrž meziprodukty, které jsou určeny pro výrobce spotřebičů a jsou navrženy pro zabudování do spotřebiče. Vybavení by však měla splňovat základní požadavky, aby mohla řádně sloužit k zamýšlenému účelu po zabudování do spotřebiče či po montáži, kterou se spotřebič vytvoří. V zájmu zjednodušení a v zájmu zamezení jakýmkoli nejasnostem či nedorozuměním na straně výrobců v souvislosti s plněním jejich povinností je odůvodněná povinnost umisťovat označení CE i na vybavení.\n(50)\nKontrola shody spotřebičů a vybavení se základními požadavky je nutná pro zajištění účinné ochrany zdraví a bezpečnosti osob, domácích zvířat a majetku.\n(51)\nAby byla zajištěna shoda spotřebičů a vybavení se základními požadavky, je nutné stanovit vhodné postupy posuzování shody, které výrobce musí dodržet. Tyto postupy by měly být sestaveny z modulů posuzování shody uvedených v rozhodnutí č. 768/2008/ES.\n(52)\nPostupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zapojení subjektů posuzování shody, které členské státy oznámily Komisi.\n(53)\nZkušenosti ukázaly, že kritéria stanovená ve směrnici 2009/142/ES, jež musí subjekty posuzování shody splnit, aby mohly být oznámeny Komisi, nedostačují k zajištění toho, aby oznámené subjekty vykonávaly svou činnost na stejné úrovni v celé Unii. Je však nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly svou funkci na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže. K tomu by měly být stanoveny povinné požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.\n(54)\nK zajištění jednotné úrovně kvality posuzování shody je rovněž nutné stanovit požadavky, které musí splnit oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.\n(55)\nPokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, předpokládá se, že splňuje příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení.\n(56)\nSystém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být rovněž používána pro účely oznamování.\n(57)\nTransparentní akreditace stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008, zajišťující nezbytnou míru důvěry v certifikáty shody, by měla být ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci v celé Unii považována za přednostní způsob prokázání odborné způsobilosti subjektů posuzování shody. Vnitrostátní orgány se však mohou domnívat, že mají vhodné prostředky k tomu, aby toto hodnocení prováděly samy. V takovém případě, aby byla zajištěna náležitá úroveň věrohodnosti hodnocení prováděného jinými vnitrostátními orgány, by měly Komisi a ostatním členským státům předložit nezbytné doklady o tom, že hodnocené subjekty posuzování shody splňují příslušné regulační požadavky.\n(58)\nSubjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro spotřebiče a vybavení, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovali při plnění úkolů posuzování shody stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a dceřiné společnosti.\n(59)\nJe nezbytné zvýšit účinnost a transparentnost postupu oznamování a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.\n(60)\nVzhledem k tomu, že oznámené subjekty mohou své služby nabízet na celém území Unie, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou fungovat jako oznámené subjekty.\n(61)\nZ důvodu konkurenceschopnosti je zásadně důležité, aby oznámené subjekty používaly postupy posuzování shody tak, aby zbytečně nezatěžovaly hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty by mělo být zajištěno jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi oznámenými subjekty.\n(62)\nZúčastněné strany by měly mít právo odvolat se proti výsledku posuzování shody provedeného oznámeným subjektem. Z tohoto důvodu je důležité zajistit možnost odvolat se proti rozhodnutím oznámených subjektů.\n(63)\nZa účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na spotřebiče a vybavení spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit, aby si samy zvolily příslušné orgány, které budou tyto úkoly provádět.\n(64)\nSměrnice 2009/142/ES již stanoví ochranný postup, který je nezbytný, aby bylo možné napadnout shodu určitého spotřebiče nebo vybavení. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné zlepšit stávající ochranný postup s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí členských států.\n(65)\nStávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o spotřebiče a vybavení představující riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob či pro domácí zvířata nebo majetek. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v souvislosti s takovými spotřebiči a vybavením jednat co nejdříve.\n(66)\nPokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je důvodné, neměl by být vyžadován žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizované normě.\n(67)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o obsah sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(68)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).\n(69)\nPři přijímání prováděcích aktů požadujících, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření ve vztahu k oznámeným subjektům, které nesplňují nebo již nesplňují požadavky pro své oznámení, by se měl použít poradní postup.\n(70)\nPři přijímání prováděcích aktů pro stanovení podoby sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území by se měl použít přezkumný postup.\n(71)\nPři přijímání prováděcích aktů týkajících se spotřebičů a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy, avšak přesto představují riziko pro zdraví či bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek, by se také měl použít přezkumný postup.\n(72)\nJe-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se spotřebičů a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy, avšak přesto představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.\n(73)\nV souladu se zavedenými postupy může výbor zřízený tímto nařízením užitečným způsobem přispívat k projednávání záležitostí týkajících se uplatňování tohoto nařízení, které v souladu s jeho jednacím řádem vznese předseda výboru nebo zástupce členského státu.\n(74)\nPokud jsou projednávány záležitosti týkající se tohoto nařízení, které nesouvisejí s jeho prováděním nebo dodržováním, to znamená ve skupině odborníků Komise, měly by být Evropskému parlamentu v souladu se zavedenými postupy poskytnuty úplné informace a podklady a Evropský parlament by měl být případně přizván k účasti na těchto zasedáních.\n(75)\nKomise by měla prostřednictvím prováděcích aktů a vzhledem k jejich zvláštní povaze bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících spotřebičů a vybavení důvodná, či nikoli.\n(76)\nJe nezbytné stanovit přiměřená přechodná opatření, která umožní, aby byly na trh dodávány nebo do provozu uváděny spotřebiče a vybavení, které již byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 2009/142/ES přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, aniž by bylo nutné splňovat další požadavky na výrobky. Distributoři by proto měli být oprávněni dodávat spotřebiče a vybavení, které byly uvedeny na trh – konkrétně zásoby nacházející se již v distribučním řetězci – přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, i po dni použitelnosti tohoto nařízení.\n(77)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(78)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby spotřebiče a vybavení na trhu Unie splňovaly požadavky zajišťující vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob, domácích zvířat a majetku a na racionální využití energie, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(79)\nSměrnice 2009/142/ES by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na spotřebiče a vybavení.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se spotřebič považuje za „běžně používaný“, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nje správně instalován a pravidelně udržován v souladu s pokyny výrobce;\nb)\nje používán s běžnými odchylkami v kvalitě plynného paliva a při běžném kolísání vstupního tlaku plynného paliva, jak stanoví každý členský stát ve svém sdělení podle čl. 4 odst. 1;\nc)\nje používán v souladu se svým účelem nebo způsobem, který lze rozumně předvídat.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na spotřebiče speciálně navržené pro:\na)\npoužití k průmyslovým procesům probíhajícím v průmyslových objektech;\nb)\npoužití v letadlech a na železnicích;\nc)\nvýzkumné účely pro dočasné použití v laboratořích.\nPro účely tohoto odstavce se spotřebič považuje za speciálně navržený v případě, že byl navržen, aby řešil konkrétní potřebu v rámci zvláštního procesu či použití.\n4.   Pokud hlediska týkající se spotřebičů nebo vybavení, která upravuje toto nařízení, podrobněji upravují jiné harmonizační právní předpisy Unie, toto nařízení se pro uvedené spotřebiče nebo vybavení, pokud jde o uvedená hlediska, nepoužije nebo se přestane používat.\n5.   Základní požadavek týkající se racionálního využití energie stanovený v bodě 3.5 přílohy I tohoto nařízení se nepoužije pro spotřebiče, na které se vztahuje opatření přijaté podle článku 15 směrnice 2009/125/ES.\n6.   Tímto nařízením není dotčena povinnost členských států přijmout v souladu se směrnicemi 2009/28/ES, 2010/31/EU a 2012/27/EU opatření týkající se podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti budov. Taková opatření musí být slučitelná se Smlouvou o fungování EU.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„spotřebiči“ spotřebiče spalující plynná paliva používané k vaření, chlazení, klimatizaci, vytápění prostor, ohřevu užitkové vody, osvětlení a praní, a rovněž hořáky s nuceným průtokem vzduchu a topná tělesa vybavená těmito hořáky;\n2)\n„vybaveními“ bezpečnostní, kontrolní nebo regulační zařízení a jejich podsestavy, navržené pro zabudování do spotřebiče nebo pro montáž, kterou se vytvoří spotřebič;\n3)\n„spalováním“ proces, při kterém plynné palivo reaguje s kyslíkem, přičemž vzniká teplo nebo světlo;\n4)\n„praním“ celý postup praní, včetně sušení a žehlení;\n5)\n„vařením“ dovednost nebo postup přípravy či ohřívání potravin ke konzumaci za použití tepla a různých metod;\n6)\n„plynným palivem“ jakékoli palivo v plynném stavu při teplotě 15 °C a absolutním tlaku 1 bar;\n7)\n„průmyslovým procesem“ těžba, pěstování, rafinace, zpracování, produkce, výroba nebo příprava materiálů, rostlin, hospodářských zvířat, živočišných produktů, potravin nebo jiných výrobků za účelem jejich obchodního využití;\n8)\n„průmyslovým objektem“ jakékoli místo, kde je hlavní prováděnou činností průmyslový proces, na který se vztahují zvláštní vnitrostátní předpisy týkající se zdraví a bezpečnosti;\n9)\n„kategorií plynu“ skupina plynných paliv s podobnou hořlavostí, která vzájemně spojuje rozsah Wobbeho čísel;\n10)\n„skupinou plynů“ určený rozsah Wobbeho čísel v rámci dané kategorie plynu;\n11)\n„Wobbeho číslem“ ukazatel záměnnosti plynných paliv používaný k porovnání spalovacího výkonu plynných paliv různých složení u daného spotřebiče;\n12)\n„kategorií spotřebiče“ identifikace kategorií plynů nebo skupin plynů, k jejichž bezpečnému spalování a při požadované úrovni výkonnosti je spotřebič navržen, jak uvádí označení kategorie spotřebiče;\n13)\n„energetickou účinností“ poměr výstupního výkonu spotřebiče k vstupní energii;\n14)\n„dodáním na trh“ dodání spotřebiče nebo vybavení k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;\n15)\n„uvedením na trh“ první dodání spotřebiče nebo vybavení na trh Unie;\n16)\n„uvedením do provozu“ první použití spotřebiče v Unii jeho konečným uživatelem;\n17)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí spotřebič nebo vybavení nebo dává takový spotřebič nebo vybavení navrhnout nebo vyrobit a tento spotřebič nebo vybavení uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, nebo spotřebič používá pro vlastní potřebu;\n18)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;\n19)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie spotřebič nebo vybavení ze třetí země;\n20)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává spotřebič nebo vybavení na trh;\n21)\n„hospodářskými subjekty“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;\n22)\n„technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které mají spotřebič nebo vybavení splňovat;\n23)\n„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;\n24)\n„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;\n25)\n„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;\n26)\n„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny základní požadavky týkající se spotřebiče nebo vybavení stanovené tímto nařízením;\n27)\n„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce;\n28)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení spotřebiče, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli, nebo vybavení, které již bylo zpřístupněno výrobci spotřebičů;\n29)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byly spotřebič nebo vybavení, které se nacházejí v dodavatelském řetězci, dodávány na trh;\n30)\n„harmonizačními právními předpisy Unie“ veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;\n31)\n„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že spotřebič nebo vybavení je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umisťování.\nČlánek 3\nDodávání na trh a uvádění do provozu\n1.   Spotřebiče smí být dodávány na trh a uváděny do provozu pouze tehdy, pokud jsou při běžném používání v souladu s tímto nařízením.\n2.   Vybavení smí být dodávána na trh pouze tehdy, pokud jsou v souladu s tímto nařízením.\n3.   Tímto nařízením není dotčena možnost členských států stanovit takové požadavky, jež mohou považovat za nezbytné k zajištění ochrany osob, domácích zvířat a majetku při běžném používání spotřebičů, za předpokladu, že to nevyžaduje úpravu spotřebičů.\nČlánek 4\nPodmínky dodávky plynu\n1.   Do 21. října 2017 sdělí členské státy Komisi a ostatním členským státům v souladu s přílohou II a s použitím příslušného formuláře druhy plynu a odpovídající vstupní tlaky plynných paliv používané na jejich území. Členské státy sdělí jakékoli změny týkající se druhů plynu a tlaků do šesti měsíců od oznámení předpokládaných změn.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41, pokud jde o změny obsahu sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území, jak je stanoven v příloze II, s ohledem na technický vývoj podmínek dodávky plynu.\n3.   Komise může stanovit prostřednictvím prováděcích aktů harmonizovaný formulář sdělení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.\n4.   Komise zajistí, aby informace poskytnuté členskými státy v souladu s odstavcem 1 byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 5\nZákladní požadavky\nSpotřebiče a vybavení musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I, které se na ně vztahují.\nČlánek 6\nVolný pohyb\n1.   Členské státy nesmí, z důvodů týkajících se hledisek, na která se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením.\n2.   Členské státy nesmí, z důvodů týkajících se rizik, na která se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh vybavení, která jsou v souladu s tímto nařízením.\n3.   Členské státy nesmí bránit předvádění spotřebičů nebo vybavení, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že takovéto spotřebiče nebo vybavení nejsou v souladu s tímto nařízením a nelze je prodávat, dokud nebudou uvedeny do shody. Při předvádění musí být přijata přiměřená opatření pro zajištění ochrany osob, domácích zvířat a majetku.\nKAPITOLA II\nPOVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ\nČlánek 7\nPovinnosti výrobců\n1.   Při uvádění svých spotřebičů nebo vybavení na trh nebo při používání spotřebičů pro vlastní potřebu výrobci zajistí, aby tyto spotřebiče nebo vybavení byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze I.\n2.   Výrobci vypracují technickou dokumentaci uvedenou v příloze III (dále jen „technická dokumentace“) a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14.\nByl-li postupem uvedeným v prvním pododstavci prokázán soulad spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.\n3.   Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.\n4.   Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba zůstane ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů spotřebiče nebo vybavení a změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda spotřebiče nebo vybavení.\nJe-li to vhodné vzhledem k rizikům, která spotřebič představuje, provádějí výrobci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a ostatních uživatelů zkoušky vzorků spotřebičů dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících spotřebičů a vybavení a záznamy o případech stažení těchto spotřebičů a vybavení z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.\n5.   Výrobci zajistí, aby bylo na jejich spotřebičích a vybaveních uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci a nápisy uvedené v příloze IV.\nV případech, kdy to velikost nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňuje, výrobci zajistí, aby byly požadované informace uvedeny na obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči nebo vybavení.\n6.   Výrobci uvedou na spotřebiči, nebo není-li to možné, na jeho obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.\nVýrobci uvedou na vybavení, nebo není-li to možné, na jeho obalu nebo v dokladu přiloženém k vybavení, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem.\n7.   Výrobci zajistí, aby byly ke spotřebiči přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát. Tento návod a bezpečnostní informace a veškerá označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.\nVýrobci zajistí, aby byla k vybavení přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určí dotčený členský stát.\nNicméně v případech, kdy je jedinému dodavateli dodáváno velké množství vybavení, je možné k dotčené dodávce přiložit jedinou kopii EU prohlášení o shodě.\n8.   Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n9.   Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které uvedli na trh.\nČlánek 8\nZplnomocnění zástupci\n1.   Výrobce může písemným pověřením jmenovat svého zplnomocněného zástupce.\nSoučástí pověření zplnomocněného zástupce nesmí být povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci.\n2.   Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:\na)\nuchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřebu vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh;\nb)\nposkytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení;\nc)\nspolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, na které se vztahuje jeho pověření.\nČlánek 9\nPovinnosti dovozců\n1.   Dovozci mohou uvádět na trh pouze spotřebiče a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy.\n2.   Před uvedením spotřebiče na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby spotřebič nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.\nPřed uvedením vybavení na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby vybavení neslo označení CE a byla k němu přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.\nDomnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení nejsou ve shodě se základními požadavky uvedenými v příloze I, nesmí uvést spotřebič nebo vybavení na trh, dokud nebudou uvedeny do shody. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, musí o tom být výrobce i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.\n3.   Dovozci uvedou na spotřebiči, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.\nDovozci uvedou na vybavení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k vybavení, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem.\n4.   Dovozci zajistí, aby byly ke spotřebiči přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.\nDovozci zajistí, aby byla k vybavení přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určí dotčený členský stát.\n5.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za spotřebič nebo vybavení odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad se základními požadavky stanovenými v příloze I.\n6.   Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která spotřebič představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a ostatních uživatelů zkoušky vzorků spotřebičů dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících spotřebičů a vybavení a záznamy o případech stažení těchto spotřebičů a vybavení z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.\n7.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n8.   Dovozci po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.\n9.   Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Dovozci spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které uvedli na trh.\nČlánek 10\nPovinnosti distributorů\n1.   Při dodávání spotřebiče nebo vybavení na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.\n2.   Před dodáním spotřebiče na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a zda jsou k němu přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určil členský stát, v němž má být spotřebič dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 3.\nPřed dodáním vybavení na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a zda je k němu přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určil dotčený členský stát, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 3.\nDomnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení není ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze I, nesmí dodat spotřebič nebo vybavení na trh, dokud nebudou uvedeny do shody. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.\n3.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za spotřebič nebo vybavení odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad se základními požadavky stanovenými v příloze I.\n4.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které dodali na trh, nejsou ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jejich stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, distributoři o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.\n5.   Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Distributoři spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které dodali na trh.\nČlánek 11\nPřípady, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory\nDovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede spotřebič nebo vybavení na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví spotřebič nebo vybavení, jež byly na trh již uvedeny, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky tohoto nařízení.\nČlánek 12\nIdentifikace hospodářských subjektů\nHospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:\na)\nkaždý hospodářský subjekt, který jim dodal spotřebič nebo vybavení;\nb)\nkaždý hospodářský subjekt, kterému dodaly spotřebič nebo vybavení.\nHospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu deseti let poté, co jim byly spotřebič nebo vybavení dodány, a po dobu deseti let poté, co spotřebič nebo vybavení dodaly.\nKAPITOLA III\nSHODA SPOTŘEBIČŮ A VYBAVENÍ\nČlánek 13\nPředpoklad shody spotřebičů a vybavení\nPředpokládá se, že spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze I, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.\nČlánek 14\nPostupy posuzování shody pro spotřebiče a vybavení\n1.   Výrobce podrobí spotřebič nebo vybavení před jejich uvedením na trh postupu posuzování shody podle odstavce 2 nebo 3.\n2.   Shoda sériově vyráběných spotřebičů a vybavení s požadavky tohoto nařízení se posuzuje prostřednictvím EU přezkoušení typu (modul B – výrobní typ) uvedeného v bodě 1 přílohy III, ve spojení s jedním z těchto modulů, podle volby výrobce:\na)\nshoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) podle bodu 2 přílohy III;\nb)\nshoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) podle bodu 3 přílohy III;\nc)\nshoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků (modul E) podle bodu 4 přílohy III;\nd)\nshoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) podle bodu 5 přílohy III.\n3.   V případě kusové výroby spotřebiče nebo vybavení nebo výroby v malých množstvích si může výrobce zvolit jeden z postupů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo shodu založenou na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle bodu 6 přílohy III.\n4.   Záznamy a korespondence týkající se posuzování shody spotřebiče nebo vybavení se vypracují v úředním jazyce členského státu, ve kterém je usazen oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavcích 2 a 3, nebo v jazyce přijatelném pro uvedený subjekt.\nČlánek 15\nEU prohlášení o shodě\n1.   EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních požadavků stanovených v příloze I.\n2.   EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze V, musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze III a musí být průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se spotřebič nebo vybavení uvádí nebo dodává na trh.\n3.   K usnadnění splnění základních požadavků platných pro dokončené spotřebiče, uvedených v příloze I, musí EU prohlášení o shodě vybavení uvádět charakteristiky vybavení a obsahovat návod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo k montáži, kterou se spotřebič vytvoří. EU prohlášení o shodě je vypracováno v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem, který určí dotčený členský stát.\n4.   Pokud se na spotřebič nebo vybavení vztahuje více než jeden akt Unie požadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro účely všech těchto aktů Unie jediné EU prohlášení o shodě. V prohlášení se uvedou dotčené akty Unie, včetně odkazů na jejich zveřejnění.\n5.   Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za soulad spotřebiče nebo vybavení s požadavky tohoto nařízení.\n6.   Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým vybavením.\nČlánek 16\nObecné zásady označení CE\nOznačení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 17\nPravidla a podmínky pro umístění označení CE\n1.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na spotřebič a na vybavení nebo případně jejich výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze spotřebiče nebo vybavení není možné nebo odůvodněné, umístí se označení CE na obal a na průvodní doklady ke spotřebiči nebo vybavení.\n2.   Označení CE se umístí před uvedením spotřebiče nebo vybavení na trh.\n3.   Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby spotřebiče nebo vybavení, a poslední dvojčíslí roku, v němž bylo označení CE umístěno. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.\n4.   Za označením CE a identifikačním číslem uvedeným v odstavci 3 může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.\n5.   Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou odpovídající opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.\nČlánek 18\nNápisy\n1.   Nápisy uvedené v příloze IV se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na spotřebič nebo jeho výrobní štítek a případně na vybavení nebo jeho výrobní štítek.\n2.   Nápisy uvedené v příloze IV se umístí před uvedením spotřebiče nebo vybavení na trh.\nKAPITOLA IV\nOZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY\nČlánek 19\nOznámení\nČlenské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněny vykonávat jako třetí strana úkoly posuzování shody podle tohoto nařízení.\nČlánek 20\nOznamující orgány\n1.   Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 25.\n2.   Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.\n3.   Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 21. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.\n4.   Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.\nČlánek 21\nPožadavky na oznamující orgány\n1.   Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.\n2.   Oznamující orgán musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností.\n3.   Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení.\n4.   Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.\n5.   Oznamující orgán musí chránit důvěrnost informací, které obdržel.\n6.   Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.\nČlánek 22\nInformační povinnost oznamujících orgánů\nČlenské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto postupů.\nKomise tyto informace zveřejní.\nČlánek 23\nPožadavky na oznámené subjekty\n1.   Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.\n2.   Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.\n3.   Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo spotřebiči nebo vybavení, které posuzuje.\nZa takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě spotřebičů nebo vybavení, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.\n4.   Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmí být konstruktéry, výrobci, dodavateli, osobami provádějícími instalaci, odběrateli, vlastníky, uživateli ani servisními osobami spotřebičů nebo vybavení, jež posuzují, ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání posuzovaných spotřebičů nebo vybavení, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových spotřebičů nebo vybavení k osobním účelům.\nSubjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání ani údržbě těchto spotřebičů nebo vybavení, ani nesmí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.\nSubjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.\n5.   Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.\n6.   Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládá příloha III a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.\nSubjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii spotřebičů nebo vybavení, pro něž byl oznámen, nezbytné:\na)\npracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;\nb)\npopisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;\nc)\npostupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie spotřebiče nebo vybavení a hromadný či sériový způsob jejich výroby.\nSubjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.\n7.   Pracovníci odpovědní za plnění činností posuzování shody musí:\na)\nmít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzováním shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;\nb)\nmít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;\nc)\nmít náležité znalosti základních požadavků stanovených v příloze I, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a rozumět jim;\nd)\nbýt schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.\n8.   Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků, kteří provádějí posuzování shody.\nOdměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří provádějí posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.\n9.   Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.\n10.   Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých povinností podle přílohy III nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se uvedená příloha provádí. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny.\n11.   Subjekty posuzování shody se podílejí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 35 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci, kteří provádějí posuzování shody, o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.\nČlánek 24\nPředpoklad shody oznámených subjektů\nPokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 23 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.\nČlánek 25\nDceřiné společnosti a subdodavatelé oznámených subjektů\n1.   Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 23, a informuje o tom oznamující orgán.\n2.   Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.\n3.   Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka.\n4.   Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy III.\nČlánek 26\nŽádost o oznámení\n1.   Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.\n2.   Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a spotřebiče nebo spotřebičů/vybavení, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 23.\n3.   Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 23.\nČlánek 27\nPostup oznamování\n1.   Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 23.\n2.   K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.\n3.   Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a spotřebiči/spotřebičích nebo vybavení a příslušné potvrzení o způsobilosti.\n4.   Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 26 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které dokládají způsobilost subjektu posuzování shody, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 23.\n5.   Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do dvou měsíců od oznámení, pokud se akreditace nepoužije.\nPouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.\n6.   Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.\nČlánek 28\nIdentifikační čísla a seznamy oznámených subjektů\n1.   Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.\nPřidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.\n2.   Komise zveřejní seznam oznámených subjektů podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.\nKomise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.\nČlánek 29\nZměny v oznámeních\n1.   Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 23 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.\n2.   V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující členský stát, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.\nČlánek 30\nZpochybnění způsobilosti oznámených subjektů\n1.   Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.\n2.   Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného subjektu.\n3.   Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.\n4.   Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného zrušení oznámení.\nTento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2.\nČlánek 31\nPovinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů\n1.   Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze III.\n2.   Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů.\nSubjekty posuzování shody při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie spotřebiče nebo vybavení a hromadný či sériový způsob výroby.\nTyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byly spotřebič nebo vybavení v souladu s tímto nařízením.\n3.   Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil základní požadavky stanovené v příloze I nebo odpovídající harmonizované normy nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát nebo rozhodnutí o schválení.\n4.   Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu nebo rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že spotřebič nebo vybavení již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát nebo rozhodnutí o schválení pozastaví, či odejme.\n5.   Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby omezí, pozastaví nebo odejme příslušné certifikáty nebo rozhodnutí o schválení.\nČlánek 32\nOdvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů\nOznámené subjekty zajistí, aby bylo možné se proti jejich rozhodnutím odvolat.\nČlánek 33\nInformační povinnost oznámených subjektů\n1.   Oznámené subjekty informují oznamující orgán:\na)\no každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu či rozhodnutí o schválení;\nb)\no všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;\nc)\no každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;\nd)\nna vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.\n2.   Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými spotřebiči nebo vybavením, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních, a na vyžádání i pozitivních výsledků posuzování shody.\nČlánek 34\nVýměna zkušeností\nKomise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.\nČlánek 35\nKoordinace oznámených subjektů\nKomise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové skupiny nebo skupin oznámených subjektů.\nOznámené subjekty se účastní práce této skupiny/ skupin, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.\nKAPITOLA V\nDOZOR NAD TRHEM UNIE, KONTROLA SPOTŘEBIČŮ A VYBAVENÍ VSTUPUJÍCÍCH NA TRH UNIE A OCHRANNÝ POSTUP UNIE\nČlánek 36\nDozor nad trhem Unie a kontrola spotřebičů a vybavení vstupujících na trh Unie\nNa spotřebiče a vybavení, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí čl. 15 odst. 3 a články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 37\nPostup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se spotřebiči nebo s vybaveními představujícími riziko\n1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že spotřebič nebo vybavení, na něž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, provedou hodnocení, zda dotčený spotřebič nebo dotčené vybavení splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem spolupracují podle potřeby s orgány dozoru nad trhem.\nPokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že spotřebič nebo vybavení nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení spotřebiče nebo vybavení do souladu s těmito požadavky, nebo k jejich stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou stanovit a která je přiměřená povaze rizika.\nOrgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.\nNa opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.\n2.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.\n3.   Hospodářský subjekt přijme veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených spotřebičů a vybavení, které dodal na trh v celé Unii.\n4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání spotřebičů nebo vybavení na trh daného členského státu, nebo spotřebič nebo vybavení stáhnout z trhu nebo z oběhu.\nO těchto opatřeních orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.\n5.   Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího spotřebiče nebo vybavení, údaje o původu spotřebiče nebo vybavení, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a údaje o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:\na)\nspotřebič nebo vybavení nesplňuje požadavky týkající se zdraví nebo bezpečnosti osob nebo požadavky týkající se ochrany domácích zvířat nebo majetku; nebo\nb)\nnedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 13, na nichž je založen předpoklad shody.\n6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného spotřebiče nebo vybavení, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.\n7.   Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.\n8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným spotřebičem nebo vybavením bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, jako je stažení daného spotřebiče nebo vybavení z trhu.\nČlánek 38\nOchranný postup Unie\n1.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 37 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise přijme prováděcí akt, kterým určí, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.\nRozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.\n2.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly nevyhovující spotřebič nebo vybavení staženy z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.\n3.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad spotřebiče nebo vybavení přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.\nČlánek 39\nSpotřebiče nebo vybavení, jež jsou v souladu s právními předpisy, ale přesto představují riziko\n1.   Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 37 odst. 1 zjistí, že ačkoli je spotřebič nebo vybavení v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený spotřebič nebo dotčené vybavení, pokud byly uvedeny na trh, dále nepředstavovaly toto riziko, nebo aby je stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která je přiměřená povaze rizika.\n2.   Hospodářský subjekt přijme nápravná opatření ohledně všech dotčených spotřebičů a vybavení, které dodal na trh v celé Unii.\n3.   Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného spotřebiče nebo vybavení a údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, povaze souvisejícího rizika a povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.\n4.   Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli, a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření.\nProváděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.\nV řádně odůvodněných a naléhavých případech týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti osob přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 42 odst. 4.\n5.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.\nČlánek 40\nFormální nesoulad\n1.   Aniž je dotčen článek 37, vyzve členský stát příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:\na)\noznačení CE bylo na spotřebič nebo vybavení umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo s článkem 17 tohoto nařízení;\nb)\noznačení CE nebylo na spotřebič nebo vybavení umístěno;\nc)\nnápisy uvedené v příloze IV nebyly umístěny, nebo byly umístěny v rozporu s článkem 18;\nd)\nidentifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s článkem 17, nebo nebylo umístěno vůbec;\ne)\nEU prohlášení o shodě nebylo vypracováno, nebo nebylo vypracováno správně;\nf)\nk vybavení není přiložena kopie EU prohlášení o shodě;\ng)\nchybí technická dokumentace, nebo je neúplná;\nh)\ninformace uvedené v čl. 7 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 3 chybějí, jsou nesprávné nebo neúplné;\ni)\nnení splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 7 nebo článku 9.\n2.   Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, dotčený členský stát přijme veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání spotřebiče nebo vybavení na trh nebo zajistit, aby byly staženy z oběhu nebo z trhu.\nKAPITOLA VI\nAKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU\nČlánek 41\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 21. dubna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\nJe obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 42\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro spotřebiče. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\n5.   Komise konzultuje s výborem všechny otázky, pro něž se podle nařízení (EU) č. 1025/2012 či jakéhokoli jiného právního předpisu Unie vyžadují konzultace s odborníky z odvětví.\nKromě toho může výbor projednat jakoukoli jinou záležitost týkající se uplatňování tohoto nařízení, kterou v souladu s jeho jednacím řádem vznese předseda výboru nebo zástupce některého členského státu.\nKAPITOLA VII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 43\nSankce\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení. Tyto sankce mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení.\nStanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlenské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 21. března 2018 a neprodleně ji informují o všech následných změnách, jež se těchto ustanovení týkají.\n2.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby sankce za porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty byly uplatňovány.\nČlánek 44\nPřechodná ustanovení\n1.   Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány nebo uváděny do provozu spotřebiče, na které se vztahuje směrnice 2009/142/ES a které jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byly uvedeny na trh před 21. dubnem 2018.\n2.   Členské státy nesmí bránit tomu, aby byla na trh dodávána vybavení, na která se vztahuje směrnice 2009/142/ES a která jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byla uvedena na trh před 21. dubnem 2018.\nČlánek 45\nZrušení\nSměrnice 2009/142/ES se zrušuje od 21. dubna 2018.\nOdkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.\nČlánek 46\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 21. dubna 2018, s výjimkou\na)\nčlánků 4, 19 až 35 a 42 a přílohy II, které se použijí ode dne 21. října 2016; a\nb)\nčl. 43 odst. 1, který se použije ode dne 21. března 2018.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. března 2016.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT\n(1)  Úř. věst. C 458, 19.12.2014, s. 25.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2016.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10).\n(4)  Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).\n(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\nPŘÍLOHA I\nZÁKLADNÍ POŽADAVKY\nÚVODNÍ POZNÁMKY:\n1.   Základní požadavky stanovené tímto nařízením jsou závazné.\n2.   Základní požadavky je třeba vykládat a uplatňovat způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky a obvyklou praxi v době navrhování a výroby spotřebiče nebo vybavení a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni energetické účinnosti, ochrany zdraví a bezpečnosti.\n1.   VŠEOBECNÉ POŽADAVKY\n1.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí zvířata nebo majetek při běžném používání.\nVybavení musí být navržena a vyrobena tak, aby řádně splňovala svůj určený účel, jakmile jsou zabudována do spotřebiče nebo smontována, aby tvořila spotřebič.\n1.2.   Výrobce analyzuje rizika s cílem rozpoznat ta, která se vztahují na jeho spotřebič nebo vybavení. Ty pak navrhuje a vyrábí s ohledem na toto posouzení rizik.\n1.3.   Při výběru nejvhodnějších řešení výrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:\na)\nvyloučit nebo co nejvíce snížit rizika (bezpečným návrhem a výrobou);\nb)\npřijmout nezbytná ochranná opatření v případě rizik, která nelze vyloučit;\nc)\ninformovat uživatele o přetrvávajících rizicích vyplývajících z případných nedostatků přijatých ochranných opatření a uvést, zda jsou vyžadována konkrétní preventivní opatření.\n1.4.   Při navrhování a výrobě spotřebiče a při vypracovávání návodu výrobce zváží nejen zamýšlené použití spotřebiče, ale také použití, která lze rozumně předvídat.\n1.5.   Všechny spotřebiče musí:\na)\nbýt vybaveny návodem k instalaci určeným pro pracovníka provádějícího instalaci;\nb)\nbýt vybaveny návodem k použití a údržbě určeným pro uživatele;\nc)\nbýt opatřeny příslušnými upozorněními, která musí být uvedena i na obalu.\n1.6.1.   Návod k instalaci určený pro pracovníka provádějícího instalaci musí obsahovat veškeré pokyny k instalaci, seřízení a údržbě, které jsou zapotřebí k zajištění toho, aby uvedené operace byly správně provedeny a aby spotřebič mohl být bezpečně provozován.\nNávod k instalaci určený pro pracovníka provádějícího instalaci musí obsahovat rovněž informace o technických specifikacích rozhraní mezi spotřebičem a jeho instalačním prostředím, které umožní jeho správné připojení k plynárenské dodavatelské síti, zdroji pomocné energie, přívodu spalovacího vzduchu a systému pro odvod spalin.\n1.6.2.   Návod k použití a údržbě určený pro uživatele musí obsahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozorňovat uživatele na jakákoliv omezení při používání.\nVýrobci v návodu uvedou, zda je zapotřebí další údržba či zda je vhodné, aby byly výše uvedené práce provedeny odborníkem. Tím nejsou dotčeny vnitrostátní požadavky, které byly za tímto účelem stanoveny.\nVýrobce spotřebiče musí do návodu přiloženého ke spotřebiči případně zahrnout veškeré nezbytné informace pro seřízení, provoz a údržbu vybavení jako součásti dokončeného spotřebiče.\n1.6.3.   Upozornění uváděná na spotřebiči a na jeho obalu musí jednoznačně uvádět druh plynného paliva, který se má používat, vstupní tlak plynného paliva, kategorii spotřebiče a všechna omezení při používání, zejména omezení, kdy spotřebič musí být instalován pouze v dostatečně větraných prostorách, aby byla zajištěna minimalizace rizik, která představuje.\n1.7.   Návod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo jeho montáži za účelem sestavení spotřebiče, a k jeho seřízení, provozu a údržbě musí být poskytnut s vybavením jako součást EU prohlášení o shodě.\n2.   MATERIÁLY\nMateriály pro spotřebiče nebo vybavení musí odpovídat svému určení a musí být odolné proti mechanickým, chemickým a tepelným vlivům, jimž budou podle předpokladu vystaveny.\n3.   NÁVRH A VÝROBA\nPovinnosti vyplývající ze základních požadavků na spotřebiče stanovené v tomto bodě se vztahují také na vybavení, pokud to přichází v úvahu.\n3.1.   Obecně\n3.1.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nemohlo dojít ke snížení jejich bezpečnosti vlivem nestability, deformace, poškození nebo opotřebení.\n3.1.2.   Výskyt kondenzátů při uvádění do provozu nebo při používání nesmí ovlivnit bezpečnost spotřebičů.\n3.1.3.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se minimalizovalo riziko výbuchu vlivem požáru vnějšího původu.\n3.1.4.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby nemohlo dojít k proniknutí vody a nežádoucího vzduchu do okruhů, jimiž proudí palivo.\n3.1.5.   V případě běžného kolísání pomocné energie musí spotřebiče i nadále fungovat bezpečně.\n3.1.6.   Mimořádné kolísání nebo výpadek pomocné energie nebo její obnovení nesmí vyvolat nebezpečnou situaci.\n3.1.7.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se předešlo veškerým rizikům souvisejícím s plynem způsobeným nebezpečími vyplývajícími z použití elektřiny. V příslušném rozsahu se zohlední výsledky posouzení shody v souvislosti s bezpečnostními požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (1) nebo bezpečnostními zásadami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU (2).\n3.1.8.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se předešlo veškerým rizikům souvisejícím s plynem způsobeným nebezpečími vyplývajícími z elektromagnetických jevů. V příslušném rozsahu se zohlední výsledky posouzení shody v souvislosti s požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice 2014/53/EU nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (3).\n3.1.9.   Všechny části spotřebiče, které jsou pod tlakem, musí být odolné proti mechanickému a tepelnému namáhání, kterému jsou vystaveny, aniž by došlo k jakékoli deformaci ovlivňující bezpečnost.\n3.1.10.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby porucha bezpečnostních, kontrolních a regulačních zařízení nevedla k nebezpečné situaci.\n3.1.11.   Je-li spotřebič vybaven bezpečnostními a regulačními zařízeními, nesmí být fungování bezpečnostních zařízení narušeno funkcí regulačního zařízení.\n3.1.12.   Všechny části spotřebičů, které jsou seřízeny nebo nastaveny při výrobě a se kterými by uživatel ani pracovník provádějící instalaci neměli manipulovat, musí být vhodně zajištěny.\n3.1.13.   Ruční ovládače a ostatní ovládací a regulační zařízení musí být jasně označeny a musí být opatřeny příslušnými pokyny tak, aby se zabránilo jakémukoli chybnému použití. Jejich konstrukce musí vylučovat náhodné použití.\n3.2.   Únik nespáleného paliva\n3.2.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby množství unikajícího paliva nebylo nebezpečné.\n3.2.2.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby množství paliva, které unikne při jakémkoli provozním stavu, bylo omezeno tak, aby se zabránilo nebezpečnému hromadění nespáleného paliva ve spotřebiči.\n3.2.3.   Spotřebiče určené k použití ve vnitřních prostorách a místnostech musí být navrženy a vyrobeny tak, aby ve všech situacích zabránily unikání nespáleného paliva, které by mohlo vést k nebezpečnému hromadění nespáleného paliva v uvedených prostorách nebo místnostech.\n3.2.4.   Spotřebiče, které jsou navrženy a vyrobeny tak, aby spalovaly plyny obsahující oxid uhelnatý nebo jiné toxické složky, nesmí představovat nebezpečí pro zdraví osob a domácích zvířat.\n3.3.   Zapalování\nSpotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání probíhalo zapalování a opakované zapalování plynule a aby bylo zajištěno šíření plamene.\n3.4.   Spalování\n3.4.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání bylo spalování stabilní a spaliny neobsahovaly nepřijatelné koncentrace zdraví škodlivých látek.\n3.4.2.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nedošlo k žádnému náhodnému úniku spalin.\n3.4.3.   Spotřebiče s odvodem spalin musí být navrženy a vyrobeny tak, aby za mimořádných podmínek odvádění spalin nedošlo k úniku spalin do vnitřních prostor nebo místností v nebezpečném množství.\n3.4.4.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nezpůsobily koncentraci oxidu uhelnatého nebo jiných zdraví škodlivých látek, při níž by pravděpodobně ohrožovaly zdraví osob a domácích zvířat.\n3.5.   Racionální využití energie\nSpotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo zajištěno racionální využití energie s ohledem na stav techniky a bezpečnostní hlediska.\n3.6.   Teplota\n3.6.1.   Části spotřebičů, které jsou určeny k montáži nebo umístění v blízkosti povrchů, nesmí dosahovat teplot, které představují nebezpečí.\n3.6.2.   Povrchová teplota součástí spotřebičů, které jsou určeny k manipulaci při běžném používání, nesmí pro uživatele představovat nebezpečí.\n3.6.3.   Povrchové teploty vnějších částí spotřebičů, s výjimkou povrchů nebo částí určených ke sdílení tepla, nesmí za běžných provozních podmínek představovat nebezpečí pro zdraví a bezpečnost osob, zejména dětí a seniorů, u nichž je nutno vzít v úvahu přiměřenou dobu reakce.\n3.7.   Styk s potravinami a vodou určenými k lidské spotřebě\nAniž jsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4) a (EU) č. 305/2011 (5), nesmí materiály a součásti použité pro výrobu spotřebiče, které mohou přijít do styku s potravinami nebo vodou určenými k lidské spotřebě, jak je definováno v článku 2 směrnice Rady 98/83/ES (6), zhoršit jakost potravin nebo vody.\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).\n(6)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).\nPŘÍLOHA II\nOBSAH SDĚLENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ O PODMÍNKÁCH DODÁVKY PLYNU\n1.\nSdělení členských států určená Komisi a ostatním členským státům podle článku 4 mají tento obsah:\na)\ni)\nspalné teplo (GCV) v MJ/m3\nminimální/maximální,\nii)\nWobbeho číslo v MJ/m3\nminimální/maximální;\nb)\nObjemové složení plynu v % celkového obsahu:\n—\nobsah C1 až C5 v % (součet)\nminimální/maximální,\n—\nobsah N2 a CO2 v %\nminimální/maximální,\n—\nobsah CO v %\nminimální/maximální,\n—\nobsah nenasycených uhlovodíků v %\nminimální/maximální,\n—\nobsah vodíku v %\nminimální/maximální;\nc)\nInformace o toxických složkách obsažených v plynném palivu.\nUvedené sdělení musí rovněž obsahovat některý z následujících údajů:\na)\nvstupní tlak na vstupu spotřebičů v mbar:\njmenovitý/minimální/maximální;\nb)\ni)\nvstupní tlak v bodě dodávky v mbar:\njmenovitý/minimální/maximální,\nii)\npřípustná tlaková ztráta v plynové instalaci koncového uživatele v mbar:\njmenovitý/minimální/maximální.\n2.\nReferenční podmínky pro Wobbeho číslo a spalné teplo jsou tyto:\na)\nreferenční teplota spalování:\n15 °C;\nb)\nreferenční teplota měření objemu:\n15 °C;\nc)\nreferenční tlak měření objemu:\n1 013,25  mbar.\nŘÍLOHA III\nPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO SPOTŘEBIČE A VYBAVENÍ\n1.   MODUL B: EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU – VÝROBNÍ TYP\n1.1.   EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh spotřebiče nebo vybavení a ověří a potvrdí, že technický návrh spotřebiče nebo vybavení splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.\n1.2.   EU přezkoušení typu se provádí posouzením vhodnosti technického návrhu spotřebiče nebo vybavení na základě přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 1.3 a přezkoušením vzorku úplného spotřebiče nebo vybavení, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ).\n1.3.   Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.\n1.3.1.   Žádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\ntechnickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování spotřebiče nebo vybavení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:\n1)\nvšeobecný popis spotřebiče nebo vybavení;\n2)\nkoncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.;\n3)\npopisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování spotřebiče nebo vybavení;\n4)\nseznam harmonizovaných norem, které byly v celém rozsahu nebo zčásti použity a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;\n5)\nvýsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd.;\n6)\nprotokoly o zkouškách;\n7)\nnávod k instalaci a použití spotřebiče;\n8)\nEU prohlášení o shodě vybavení, které obsahuje návod, jak má být vybavení zabudováno nebo smontováno do spotřebiče;\nd)\nvzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek;\ne)\npodpůrné důkazy o vhodnosti řešení technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost;\n1.3.2.   Výrobce předloží oznámenému subjektu, je-li to vhodné, rovněž tyto dokumenty:\na)\ncertifikát EU přezkoušení typu a EU prohlášení o shodě týkající se vybavení zabudovaných do spotřebiče;\nb)\natesty a certifikáty vztahující se k metodám výroby nebo kontroly nebo sledování spotřebiče nebo vybavení;\nc)\njakýkoli jiný dokument umožňující oznámenému subjektu zlepšit jeho posuzování shody.\n1.4.   Oznámený subjekt:\nu spotřebiče nebo vybavení:\n1.4.1.\npřezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu spotřebiče nebo vybavení;\nu vzorku/vzorků:\n1.4.2.\nověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi;\n1.4.3.\nprovede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně;\n1.4.4.\nprovede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení, která výrobce použil v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;\n1.4.5.\ndohodne se s výrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.\n1.5.   Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 1.4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.\n1.6.   Pokud typ spotřebiče nebo vybavení splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt vydá výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu, například druh plynného paliva, kategorii spotřebiče a vstupní tlak plynného paliva, a pokud je to třeba, i popisy jeho fungování. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.\nCertifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je vyrobený spotřebič nebo vybavení ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Certifikát rovněž obsahuje podmínky platnosti a musí k němu být připojeny popisy a výkresy nezbytné k identifikaci schváleného typu.\nMaximální doba platnosti certifikátu je deset let ode dne jeho vydání.\nPokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.\n1.7.   Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.\nVýrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu spotřebiče nebo vybavení se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.\n1.8.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.\nKomise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace, včetně dokumentace předložené výrobcem.\n1.9.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.\n1.10.   Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 1.3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 1.7 a 1.9, pokud jsou uvedeny v pověření.\n2.   MODUL C2: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY SPOLU S KONTROLAMI VÝROBKŮ POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH\n2.1.   Shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2, 2.3 a 2.4 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dotčené spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n2.2.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n2.3.   Kontroly výrobků\nOznámený subjekt zvolený výrobcem provádí nebo dá provádět kontroly výrobků v intervalech trvajících nejdéle jeden rok, aby se ověřila kvalita interní kontroly spotřebiče nebo vybavení, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti spotřebičů nebo vybavení a vyráběnému množství. Před uvedením na trh odebere oznámený subjekt odpovídající vzorek konečných spotřebičů nebo vybavení, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem, nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme oznámený subjekt vhodná opatření.\nPostupem odběru vzorků ke zjištění přijatelnosti, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces spotřebiče nebo vybavení probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna shoda spotřebiče nebo vybavení.\nVýrobce během výrobního procesu umístí na výrobky na odpovědnost oznámeného subjektu identifikační číslo tohoto subjektu.\n2.4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n2.4.1.   Výrobce umístí označení CE na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, jež jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n2.4.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.\n2.5.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodě 2.4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\n3.   MODUL D: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU\n3.1.   Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2 a 3.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n3.2.   Výroba\nVýrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných spotřebičů nebo vybavení podle bodu 3.3 a podléhá dohledu podle bodu 3.4.\n3.3.   Systém kvality\n3.3.1.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané spotřebiče nebo vybavení.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\nvšechny příslušné informace o spotřebiči nebo vybavení schváleném v rámci modulu B;\nd)\ndokumentaci týkající se systému kvality;\ne)\ntechnickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.\n3.3.2.   Systém kvality musí zabezpečovat shodu spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\nVšechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.\nDokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:\na)\ncílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků;\nb)\nodpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality;\nc)\npřezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;\nd)\nzáznamů o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;\ne)\nprostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.\n3.3.3.   Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.3.2.\nU prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.\nAuditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti výrobků a hodnocením technologie daných výrobků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad spotřebiče nebo vybavení s těmito požadavky.\nRozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n3.3.4.   Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.\n3.3.5.   Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.\nOznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.\nOznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n3.4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt\n3.4.1.   Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.\n3.4.2.   Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:\na)\ndokumentaci systému kvality;\nb)\nzáznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.\n3.4.3.   Oznámený subjekt provádí pravidelné audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, zda výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.\n3.4.4.   Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkoušce, pokud byly zkoušky provedeny.\n3.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n3.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.3.1 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n3.5.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.\n3.6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh:\na)\ndokumentaci uvedenou v bodě 3.3.1;\nb)\ninformace o změně uvedené v bodě 3.3.5, jak byla schválena;\nc)\nrozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.3.5, 3.4.3 a 3.4.4.\n3.7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.\n3.8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 3.3.1, 3.3.5, 3.5 a 3.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\n4.   MODUL E: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBKŮ\n4.1.   Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2 a 4.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n4.2.   Výroba\nVýrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných spotřebičů nebo vybavení podle bodu 4.3 a podléhá dohledu podle bodu 4.4.\n4.3.   Systém kvality\n4.3.1.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané spotřebiče nebo vybavení.\nŽádost musí obsahovat:\na)\njméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;\nb)\npísemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;\nc)\nvšechny příslušné informace o předpokládané kategorii výrobků;\nd)\ndokumentaci týkající se systému kvality a\ne)\ntechnickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.\n4.3.2.   Systém kvality musí zabezpečovat shodu spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\nVšechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.\nDokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:\na)\ncílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků;\nb)\npřezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě;\nc)\nzáznamy o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;\nd)\nprostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.\n4.3.3.   Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 4.3.2.\nU prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.\nAuditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti výrobků a hodnocením technologie daných výrobků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 4.3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad spotřebiče nebo vybavení s těmito požadavky.\nRozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n4.3.4.   Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.\n4.3.5.   Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.\nOznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 4.3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.\nOznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.\n4.4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt\n4.4.1.   Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.\n4.4.2.   Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:\na)\ndokumentaci systému kvality;\nb)\nzáznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.\n4.4.3.   Oznámený subjekt provádí pravidelné audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.\n4.4.4.   Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkoušce, pokud byly zkoušky provedeny.\n4.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n4.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.3.1 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n4.5.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.\n4.6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh:\na)\ndokumentaci uvedenou v bodě 4.3.1;\nb)\ninformace o změně uvedené v bodě 4.3.5, jak byla schválena;\nc)\nrozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 4.3.5, 4.4.3 a 4.4.4.\n4.7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.\nKaždý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul, či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.\n4.8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 4.3.1, 4.3.5, 4.5 a 4.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\n5.   MODUL F: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ\n5.1.   Shoda s typem založená na ověřování výrobků je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 5.2, 5.5.1 a 5.6 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že spotřebiče nebo vybavení, jež byly podrobeny bodu 5.3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n5.2.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n5.3.   Ověřování\nOznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provádí nebo dá provádět vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu spotřebičů nebo vybavení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\nPřezkoumání a zkoušky k ověření shody výrobků s příslušnými požadavky se podle volby výrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého spotřebiče nebo vybavení podle bodu 5.4, nebo přezkoumáním a zkouškami výrobků na statistickém základě podle bodu 5.5.\n5.4.   Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého spotřebiče nebo vybavení\n5.4.1.   Všechny výrobky se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\nPokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.\n5.4.2.   Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.\n5.5.   Statistické ověřování shody\n5.5.1.   Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série a předkládá své spotřebiče nebo vybavení k ověření v podobě stejnorodých sérií.\n5.5.2.   Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 5.5.3 odebere vzorek. Všechny spotřebiče a vybavení ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu těchto výrobků s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude série přijata nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.\n5.5.3.   Oznámený subjekt použije systém pro odběr vzorků s následujícími charakteristikami:\n—\núroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s procentem neshod od 0,5 % do 1,5 %,\n—\nmezní kvalita odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s procentem neshod od 5 % do 10 %.\n5.5.4.   Je-li série přijata, považují se všechny spotřebiče nebo vybavení v sérii za schválené, kromě těch spotřebičů nebo vybavení ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek.\nOznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.\n5.5.5.   Je-li série zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijmou vhodná opatření, aby zabránily uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.\n5.6.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n5.6.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.3 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n5.6.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.\nPokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 5.3 souhlasí, může výrobce opatřit spotřebič nebo vybavení na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.\n5.7.   Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí a na jeho odpovědnost, může výrobce opatřit spotřebiče nebo vybavení identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.\n5.8.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobce stanovené v bodech 5.2 a 5.5.1.\n6.   MODUL G: SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU\n6.1.   Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 6.2, 6.3 a 6.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že spotřebič nebo vybavení, jež byly podrobeny bodu 6.4, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.\n6.2.   Technická dokumentace\nVýrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 6.4. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování spotřebiče nebo vybavení.\n6.2.1.   Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:\na)\nvšeobecný popis spotřebiče nebo vybavení;\nb)\nkoncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.;\nc)\npopisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování spotřebiče nebo vybavení;\nd)\nseznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;\ne)\nvýsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd.;\nf)\nprotokoly o zkouškách;\ng)\nnávod k instalaci a použití spotřebiče;\nh)\nnávod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo pro montáž vybavení.\n6.2.2.   Výrobce předloží oznámenému subjektu, je-li to vhodné, rovněž tyto dokumenty:\na)\ncertifikát EU přezkoušení typu a EU prohlášení o shodě týkající se zabudování vybavení do spotřebiče;\nb)\natesty a certifikáty vztahující se k metodám výroby a kontroly a monitorování spotřebiče nebo vybavení;\nc)\njakýkoli jiný dokument umožňující oznámenému subjektu zlepšit jeho posuzování.\nVýrobce uchovává technickou dokumentaci pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.\n6.3.   Výroba\nVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení.\n6.4.   Ověřování\nOznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provádí nebo nechá provádět odpovídající přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu spotřebičů nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.\nJestliže to oznámený subjekt považuje za nutné, mohou být příslušná přezkoumání a zkoušky provedeny po zabudování vybavení nebo montáži či instalaci spotřebiče.\nOznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.\nVýrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebičů nebo vybavení na trh.\n6.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě\n6.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 6.4 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý spotřebič nebo vybavení, které splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.\n6.5.2.   Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden spotřebič nebo vybavení, pro které bylo vypracováno.\nKopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.\n6.6.   Zplnomocněný zástupce\nPovinnosti výrobce stanovené v bodech 6.2 a 6.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.\nPŘÍLOHA IV\nOZNAČENÍ\n1.\nKromě označení CE podle článku 16 musí být na spotřebiči nebo jeho výrobním štítku uvedeny tyto informace:\na)\njméno výrobce, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka;\nb)\ntyp, šarže nebo sériové číslo spotřebiče, nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci;\nc)\ntyp elektrické přípojky, je-li použita;\nd)\noznačení kategorie spotřebiče;\ne)\njmenovitý vstupní tlak spotřebiče;\nf)\ninformace nezbytné k zajištění řádné a bezpečné instalace, podle povahy spotřebiče.\n2.\nNa vybavení nebo jeho štítku musí být uvedeny, je-li to vhodné, informace uvedené v bodu 1.\nPŘÍLOHA V\nEU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. …)\n (1)\n1.\nSpotřebič nebo vybavení / model spotřebiče nebo vybavení (výrobek, typ, šarže nebo sériové číslo):\n2.\nJméno a adresa výrobce a jeho zplnomocněného zástupce, pokud byl jmenován:\n3.\nToto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce.\n4.\nPředmět prohlášení (identifikace spotřebiče nebo vybavení umožňující zpětně je vysledovat. Je-li to pro účely identifikace spotřebiče nebo vybavení nezbytné, může obsahovat vyobrazení):popis spotřebiče nebo vybavení.\n5.\nPředmět prohlášení popsaný v bodě 4 je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie: … (odkaz na další použité akty Unie).\n6.\nOdkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:\n7.\nOznámený subjekt … (název, adresa, číslo) … provedl … (popis zásahu) … a vydal certifikát: … (podrobnosti včetně data a případně rovněž informace o době trvání a podmínkách jeho platnosti).\n8.\nV případě vybavení pokyny, jak má být vybavení zabudováno nebo smontováno do spotřebiče, jež napomohou k dosažení shody se základními požadavky, které se vztahují na dokončené spotřebiče.\n9.\nDalší informace:\nPodepsáno za a jménem: …\n(místo a datum vydání):\n(jméno, funkce) (podpis):\n(1)  Je na výrobci, zda přidělí prohlášení o shodě číslo.\nPŘÍLOHA VI\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nSměrnice 2009/142/ES\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1 první pododstavec\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1 druhý pododstavec\nČl. 1 odst. 3 písm. a)\n—\nČl. 1 odst. 3 písm. b) a c)\n—\nČl. 1 odst. 4 až 6\nČl. 1 odst. 2\nČl. 2 body 1, 2 a 6\nČl. 1 odst. 3\nČl. 1 odst. 2\n—\nČl. 2 body 3, 4, 5 a 7 až 31\nČl. 2 odst. 1\nČl. 3 odst. 1\n—\nČl. 3 odst. 2 a 3\nČl. 2 odst. 2\nČl. 4 odst. 1 a 4\n—\nČl. 4 odst. 2 a 3\nČlánek 3\nČlánek 5\nČlánek 4\nČl. 6 odst. 1 a 2\n—\nČl. 6 odst. 3\n—\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\n—\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\nČl. 5 odst. 1 písm. a)\n—\nČl. 5 odst. 1 písm. b)\n—\nČl. 5 odst. 2\n—\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\nČl. 8 odst. 1, 2 a 4\nČl. 14 odst. 1 až 3\nČl. 8 odst. 3 a 5\n—\nČl. 8 odst. 6\nČl. 14 odst. 4\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\n—\n—\nČlánek 17\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\n—\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\n—\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\n—\nČlánek 25\n—\nČlánek 26\n—\nČlánek 27\n—\nČlánek 28\n—\nČlánek 29\n—\nČlánek 30\n—\nČlánek 31\n—\nČlánek 32\n—\nČlánek 33\n—\nČlánek 34\n—\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\n—\nČlánek 37\n—\nČlánek 38\n—\nČlánek 39\n—\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\n—\nČlánek 42\n—\nČlánek 43\n—\nČlánek 44\nČlánek 13\n—\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\n—\n—\nČlánek 45\n—\nČlánek 46\nPříloha I\nPříloha I\n—\nPříloha II\nPříloha II\nPříloha III\nPříloha III\nPříloha IV\nPříloha IV\n—\nPříloha V\n—\nPříloha VI\n—\n—\nPříloha V\n—\nPříloha VI", "summary": "Spotřebiče plynných paliv (od roku 2018)\nSpotřebiče plynných paliv (od roku 2018)\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 2016/426 o spotřebičích plynných paliv\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nUpravuje a aktualizuje pravidla stanovená ve starším právním předpisu (směrnice 2009/142/ES).\nStanoví pravidla pro uvádění spotřebičů plynných paliv a jejich vybavení na trh a uvádění těchto spotřebičů a vybavení do provozu.\nPoskytuje přístup na trh Evropské unie (EU) příslušným spotřebičům a vybavením, pokud jde o bezpečnostní rizika související s plynem.\nZabývá se energetickou účinností těchto výrobků, pokud se neuplatňují jiné konkrétnější právní předpisy EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nNařízení se vztahuje na plynové spotřebiče a vybavení, kde se:\n„spotřebiči“ rozumí spotřebiče spalující plynná paliva používané k vaření, vytápění prostor, ohřevu užitkové vody, chlazení, osvětlení nebo praní, a rovněž hořáky s nuceným průtokem vzduchu* a topná tělesa vybavená těmito hořáky,\n„vybaveními“ rozumí bezpečnostní, kontrolní nebo regulační zařízení a jejich podsestavy, navržené pro zabudování do spotřebiče plynných paliv nebo pro montáž, kterou se vytvoří spotřebič.\nToto nařízení se nevztahuje na spotřebiče speciálně navržené pro:\npoužití k průmyslovým procesům probíhajícím v průmyslových objektech,\npoužití v letadlech a na železnicích, nebo\nvýzkumné účely pro dočasné použití v laboratořích.\nPodmínky, které musí být splněny při uvádění spotřebičů nebo vybavení na trh\nPřed uvedením na trh a do provozu v EU musí spotřebiče a vybavení splňovat toto nařízení, jehož základní požadavky jsou uvedeny v příloze I.\nSpotřebiče, na něž se vztahuje toto nařízení, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí zvířata nebo majetek při běžném používání*.\nVšechny spotřebiče musí být vybaveny:\ntechnickým návodem určeným pro pracovníka provádějícího instalaci a tento návod musí obsahovat veškeré pokyny k instalaci, seřízení a údržbě, které jsou zapotřebí k zajištění toho, aby uvedené operace byly provedeny správně a aby spotřebič mohl být bezpečně provozován, například včetně\npodrobností o druhu plynu a používaných vstupních tlacích,\npožadovaného přívodu čerstvého vzduchu, jakož i včetně,\npodmínek pro odvod spalin,\nnávodem k použití a údržbě určeným pro uživatele, obsahujícím všechny informace požadované pro bezpečné používání a upozorňujícím uživatele na jakákoliv omezení při používání,\nupozorněními, s uvedením druhu plynného paliva, který se má používat, vstupního tlaku plynného paliva a všech omezení při používání, zejména omezení, kdy spotřebič musí být instalován pouze v dostatečně větraných prostorách.\nPřezkoušení typu\nVýrobce musí podat u jediného oznámeného subjektu* žádost o EU přezkoušení typu. Tato žádost musí obsahovat:\njméno a adresu výrobce,\npísemné prohlášení, že žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,\ntechnickou dokumentaci, popsanou v tomto nařízení.\nPokud typ splňuje kritéria stanovená tímto nařízením, musí oznámený subjekt vydat žadateli certifikát EU přezkoušení typu.\nEU prohlášení o shodě\nPřed uvedením druhu spotřebičů nebo vybavení na trh ho výrobce musí podrobit dozoru oznámeného subjektu nad výrobní fází.\nPo úspěšném posouzení shody výrobku musí výrobce vypracovat EU prohlášení o shodě*, v němž uvede, že dotčený výrobek splňuje požadavky tohoto nařízení.\nNa plynovém spotřebiči nebo na jeho výrobním štítku musí být uvedeno označení CE a následující informace:\njméno výrobce,\nzapsaný obchodní název,\nkategorie spotřebiče, a\nvstupní tlak plynného paliva,\nposlední dvojčíslí roku, v němž bylo označení CE umístěno.\nVýrobci musí:\nuchovávat příslušnou technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh,\ninformovat vnitrostátní orgány, že spotřebič by mohl představovat riziko.\nDovozci musí zajistit, aby spotřebiče a vybavení, které uvádějí na trh, byly v souladu s tímto nařízením, aby byly provedeny procesy posouzení shody a aby označení CE a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole ze strany orgánů. Jejich jméno a kontaktní údaje by měly být uvedeny na spotřebiči nebo vybavení.\nDistributoři musí\nzajistit, že jejich nakládání s daným spotřebičem nebo vybavením neovlivní nepříznivě jejich soulad s právními předpisy,\nověřit, zda spotřebič, který dodávají na trh, má označení CE a je k němu přiloženo prohlášení o shodě.\nVlády EU informují Evropskou komisi o oznámených subjektech, které jsou oprávněny vykonávat úkoly v rámci posuzování shody.\nKomise koordinuje vzájemnou spolupráci mezi vnitrostátními orgány.\nZemě EU musí informovat Komisi do 21. října 2017 o druzích plynných paliv a odpovídajících vstupních tlacích. Musí ji též předem uvědomit o veškerých následných změnách těchto podmínek.\nZemě EU musí stanovit sankce za porušení tohoto nařízení do 21. března 2018.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužije se od 21. dubna 2018 s výjimkou některých článků, které se týkají oznamujících orgánů a postupů, jakož i oznamování druhů plynných paliv a odpovídajících vstupních tlaků používaných na územích zemí EU. Ty se používají od 21. října 2016.\nKONTEXT\n              \nVíce informací najdete zde:\n„Plynové spotřebiče“ na internetových stránkách Evropské komise.\n* KLÍČOVÉ POJMY\n              \nHořák s nuceným průtokem: vzduch je přiváděn do hlavy hořáku pomocí ventilátoru nebo větráku s nuceným průtokem.\nBěžné používání: má se za to, že k němu dochází, když je spotřebič:správně instalován a pravidelně udržován v souladu s pokyny výrobce,používán s běžnými odchylkami v kvalitě plynného paliva a při běžném kolísání vstupního tlaku,používán v souladu se svým účelem nebo způsobem, který lze rozumně předvídat. \nOznámený subjekt: Posuzuje shodu za podmínek stanovených právními předpisy EU. Jedná se o službu, která je výrobcům nabízena ve veřejném zájmu.\nEU prohlášení o shodě s typem: výrobce prohlašuje, že spotřebiče jsou v souladu s typem popsaným v osvědčení o přezkoušení typu EU a že splňují základní požadavky tohoto nařízení (označení CE).\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99–147)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10–27)\nPoslední aktualizace 06.03.2017"}
{"celex_id": "32011R1214", "reference": "29.11.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 316/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1214/2011\nze dne 16. listopadu 2011\no profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti členskými státy eurozóny\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nZavedením eura se značně zvýšila potřeba přeshraniční silniční přepravy hotovosti. V eurozóně by banky, velký maloobchodní sektor a ostatní subjekty zpracovávající hotovost měly být schopny uzavřít smlouvu se společností pro přepravu hotovosti (cash-in-transit – CIT), která nabízí nejlepší cenu nebo službu, a využívat hotovostní služby nejbližší pobočky národní centrální banky nebo střediska pro zpracování hotovosti CIT, i když se nachází v jiném členském státě. Navíc velký počet členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „zúčastněné členské státy“), si zařídil nebo si může chtít zařídit výrobu eurobankovek a euromincí v zahraničí. Ze samotného principu jednotné měny vyplývá svoboda pohybu hotovosti mezi zúčastněnými členskými státy.\n(2)\nV důsledku značných rozdílů mezi vnitrostátními právními úpravami členských států je obecně velmi obtížné provádět profesionální přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti mezi zúčastněnými členskými státy. Tato situace je v rozporu se zásadou volného oběhu eura a na úkor zásady volného pohybu služeb, která je jednou ze základních zásad Evropské unie.\n(3)\nToto nařízení je reakcí na možné předložení harmonizačních nástrojů pro přepravu hotovosti vyjádřené v čl. 38 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (3).\n(4)\nZa účelem zlepšení bezpečnosti CIT pro zapojené bezpečnostní pracovníky CIT i pro veřejnost by mělo být podporováno používání inteligentního systému neutralizace bankovek (IBNS) a poté, co Komise provede důkladnou analýzu možných dopadů, by mělo být možno jej rozvíjet způsobem, který zahrne harmonizaci inteligentního systému neutralizace bankovek mezi zúčastněnými členskými státy, aniž by tím byla dotčena pravidla týkající se platných přepravních podmínek stanovená tímto nařízením.\n(5)\nS ohledem na zvláštní nebezpečí pro zdraví a život bezpečnostních pracovníků CIT i široké veřejnosti, která jsou s přepravou hotovosti spojena, je vhodné, aby přeshraniční přeprava eurohotovosti podléhala zvláštní přeshraniční licenci CIT. Tato licence by měla doplňovat vnitrostátní licenci CIT, která je vyžadována ve většině zúčastněných členských států a jejíž formu toto nařízení neharmonizuje. Navíc je vhodné, aby společnosti CIT usazené v těch zúčastněných členských státech, které nezavedly zvláštní postup pro schvalování společností CIT nad rámec svých všeobecných pravidel pro bezpečnost nebo přepravu, doložily, že prováděly pravidelnou přepravu hotovosti v členském státě usazení po dobu nejméně 24 měsíců bez porušení vnitrostátních právních předpisů, než jim bude moci být tímto členským státem udělena přeshraniční licence CIT. Takový přístup by zvýšil vzájemnou důvěru mezi členskými státy.\n(6)\nS cílem zabránit duplicitě povinností a vytváření zbytečných zatěžujících postupů je dále vhodné stanovit, aby se po držiteli přeshraniční licence CIT nepožadovalo, aby byl rovněž držitelem licence Společenství pro mezinárodní silniční nákladní přepravu, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (4).\n(7)\nProfesionální přeshraniční silniční přeprava eurohotovosti mezi zúčastněnými členskými státy by měla být plně v souladu s tímto nařízením nebo s právními předpisy členského státu původu, hostitelského členského státu a popřípadě členského státu tranzitu.\n(8)\nToto nařízení má umožnit profesionální přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti mezi zúčastněnými členskými státy za podmínek, které zaručí bezpečnost transakcí, bezpečnost zapojených bezpečnostních pracovníků CIT a veřejnosti a volný pohyb měny. V souladu s běžnými tržními postupy je rovněž vhodné povolit, aby ve stejném vozidle CIT byla v omezené hodnotě přítomna hotovost i v jiné měně než v euru.\n(9)\nS ohledem na zvláštní požadavky kladené na přeshraniční pracovníky odvětví CIT je vhodné, aby prošli zvláštní odbornou přípravou v přeshraničním modulu popsaném v příloze VI. S cílem předejít zbytečné duplicitě by přeshraniční modul odborné přípravy neměl obsahovat prvky, které jsou již součástí povinné odborné přípravy vyžadované k výkonu činnosti v oblasti CIT v tuzemsku.\n(10)\nVzhledem ke zvláštním podmínkám v odvětví CIT je obtížné organizovat bezpečné vícedenní dodávky eurohotovosti. Proto je vhodné, aby se vozidlo CIT, které provádí profesionální přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti, vrátilo do svého členského státu původu tentýž den, kdy jej opustilo.\n(11)\nKomise by měla předložit návrh na změnu definice „denní doby“ nebo minimální požadované délky úvodní cílené odborné přípravy stanovené tímto nařízením, pokud se sociální partneři na úrovni Unie dohodnou, že je vhodnější jiná definice.\n(12)\nPodle nařízení (ES) č. 1072/2009 je počet operací, které lze v návaznosti na mezinárodní přepravu věcí z jiného členského státu do hostitelského členského státu provést, omezen na tři kabotážní přepravy za sedm dní. Vzhledem ke zvláštní charakteristice odvětví CIT je však běžné, že vozidlo CIT může za den provést mnohem větší počet dodávek/vyzvednutí eurohotovosti. Proto je vhodné odchýlit se od nařízení (ES) č. 1072/2009 a nestanovit omezení podle počtu dodávek/vyzvednutí eurohotovosti, který může vozidlo CIT v členském státu za jeden den uskutečnit.\n(13)\nVnitrostátní pravidla, jež upravují chování bezpečnostních pracovníků CIT mimo vozidlo CIT a zabezpečení míst dodávek/vyzvednutí eurohotovosti, by se neměla vztahovat na případné používání systémů neutralizace bankovek v kombinaci s přepravou bankovek v plně opancéřovaném vozidle CIT, které není vybaveno IBNS.\n(14)\nUstanovení čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (5) se vztahuje na vyslání, kdy podnik poskytuje nadnárodní služby na vlastní účet a pod svým vedením na základě smlouvy uzavřené mezi podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny.\n(15)\nVzhledem ke zvláštní povaze přepravních služeb CIT je zapotřebí stanovit obdobné použití směrnice 96/71/ES na všechny služby přeshraniční přepravy hotovosti, aby se zajistila právní jistota pro hospodářské subjekty a praktická použitelnost směrnice v tomto odvětví.\n(16)\nVzhledem ke specifičnosti dotčených přepravních činností a příležitostnému charakteru některých těchto činností by mělo být obdobné používání pravidel minimální ochrany stanovených směrnicí 96/71/ES omezeno na minimální mzdu, včetně sazeb za přesčasy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice, a uvedená mzda by měla být zaručena na celý pracovní den, aby hospodářským subjektům nevznikala zbytečná administrativní zátěž. V souladu se směrnicí 96/71/ES a v mezích judikatury Soudního dvora Evropské unie je pojem minimální mzdy definován vnitrostátními právními předpisy nebo praxí členského státu, do nějž je pracovník vyslán. Vykonává-li pracovník odvětví CIT na základě smluv, právních nebo správních předpisů či praktických ustanovení přeshraniční přepravu více než 100 pracovních dnů v kalendářním roce v jiném členském státě, je vhodné, aby se na takovéhoto pracovníka obdobným způsobem vztahovala pravidla minimální ochrany stanovená směrnicí 96/71/ES.\n(17)\nPoužitím pravidel minimální ochrany v hostitelském členském státě by nemělo být dotčeno použití pracovních podmínek, pokud jsou pro pracovníka příznivější podle zákona, kolektivní smlouvy nebo pracovní smlouvy pracovníka v jeho členském státu původu.\n(18)\nZa účelem stanovení příslušných pravidel minimální ochrany je vhodné, aby se obdobným způsobem použila ustanovení o spolupráci v oblasti informací podle článku 4 směrnice 96/71/ES. V tomto ohledu by členské státy měly mít možnost využít administrativní spolupráce a výměny informací stanovených směrnicí 96/71/ES.\n(19)\nTímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (6).\n(20)\nZa účelem zohlednění technického pokroku a možných nových evropských norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny technických pravidel pro normy týkající se IBNS, pancéřování vozidel CIT, neprůstřelných vest a zbraňových bezpečnostních schránek. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a se sociálními partnery. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(21)\nV souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cíle, totiž usnadnění profesionální přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nODDÍL 1\nSPOLEČNÁ PRAVIDLA, KTERÝMI SE ŘÍDÍ VEŠKERÁ PŘESHRANIČNÍ SILNIČNÍ PŘEPRAVA EUROHOTOVOSTI\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„zúčastněnými členskými státy“ členské státy, jejichž měnou je euro;\nb)\n„přeshraniční silniční přepravou eurohotovosti“ profesionální silniční přeprava eurobankovek nebo euromincí prováděná za odměnu jménem třetích stran nebo v rámci společnosti pro přepravu hotovosti (cash-in-transit, dále jen „CIT“) vozidlem CIT ze zúčastněného členského státu za účelem dodávky eurobankovek nebo euromincí do jednoho nebo více míst nebo vyzvednutí eurobankovek nebo euromincí z jednoho nebo více míst na území jednoho nebo více zúčastněných členských států, a v členském státě původu, aniž je dotčena přeprava nejvýše 20 % hotovosti v jiné měně než euru ve vztahu k celkové hodnotě hotovosti přepravované v témže vozidle CIT, je-li většina dodávek/vyzvednutí eurohotovosti uskutečňovaných vozidlem CIT během téhož dne prováděna na území hostitelského členského státu, nebo je-li v případě přepravy z bodu do bodu přeprava prováděna mezi dvěma různými zúčastněnými členskými státy;\nc)\n„přeshraniční licencí CIT“ licence udělená vydávajícím orgánem členského státu původu, jež opravňuje držitele k výkonu přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti mezi zúčastněnými členskými státy v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením;\nd)\n„vydávajícím orgánem“ orgán v členském státě původu pověřený vydáváním přeshraničních licencí CIT;\ne)\n„členským státem původu“ zúčastněný členský stát, na jehož území je společnost CIT usazena. Společnost CIT se považuje za usazenou, pokud skutečně vykonává výdělečnou činnost ve smyslu článku 49 Smlouvy o fungování EU po neurčitou dobu a prostřednictvím stálé infrastruktury, z níž je činnost poskytování služby skutečně vykonávána;\nf)\n„hostitelským členským státem“ jeden nebo několik zúčastněných členských států, ve kterých společnost CIT poskytuje službu dodávání/vyzvedávání eurohotovosti mimo svůj členský stát původu;\ng)\n„členským státem tranzitu“ jeden nebo několik zúčastněných členských států, mimo členský stát původu, kterými musí vozidlo CIT projet, aby dosáhlo hostitelského členského státu nebo se vrátilo do členského státu původu;\nh)\n„denní dobou“ v souvislosti s přepravou přeprava prováděná v době od 6:00 do 22:00 hod.;\ni)\n„bezpečnostními pracovníky CIT“ zaměstnanci pověření řízením vozidla CIT, v němž se přepravuje eurohotovost, nebo ochranou jeho nákladu;\nj)\n„vozidlem CIT“ vozidlo používané k profesionální silniční přepravě eurohotovosti;\nk)\n„vozidlem běžného vzhledu“ vozidlo CIT, jež má obvyklý vzhled a nevykazuje žádné zvláštní znaky svědčící o skutečnosti, že náleží společnosti CIT nebo že se používá za účelem přepravy eurohotovosti;\nl)\n„přepravou z bodu do bodu“ přeprava z jednoho zabezpečeného místa na jiné bez jakýchkoli mezizastávek;\nm)\n„zabezpečenou oblastí“ místo vyzvedávání/dodávek eurohotovosti umístěné v budově a zabezpečené proti neoprávněnému přístupu z hlediska vybavení (systémy proti neoprávněnému vniknutí) i z hlediska pravidel pro přístup osob;\nn)\n„zabezpečeným místem“ místo v zabezpečené oblasti, které je přístupné vozidlům CIT a na kterém lze vozidla CIT bezpečně nakládat a vykládat;\no)\n„neutralizací“ bankovky poškození či znehodnocení bankovky barvou nebo jiným prostředkem, jak stanoví příloha II;\np)\n„inteligentním systémem neutralizace bankovek“ nebo „IBNS“ systém, který splňuje tyto podmínky:\ni)\nschránka na bankovky nepřetržitě chrání bankovky systémem pro neutralizaci eurohotovosti při přepravě z jedné zabezpečené oblasti do místa dodání eurohotovosti nebo z místa vyzvednutí eurohotovosti do zabezpečené oblasti;\nii)\nbezpečnostní pracovníci CIT nemají možnost otevřít schránku mimo předem naprogramovaný čas nebo místo nebo změnit předem naprogramovaný čas nebo místo, kdy/kde lze schránku otevřít, jakmile byla operace přepravy eurohotovosti zahájena;\niii)\nschránka je vybavena mechanismem pro trvalou neutralizaci bankovek, dojde-li k neoprávněnému pokusu o otevření schránky; a\niv)\njsou dodrženy požadavky stanovené v příloze II;\nq)\n„systémem IBNS „end-to-end““ systém IBNS, který je vybaven k použití v režimu „end-to-end“, tedy v němž bankovky zůstávají pro pracovníky odvětví CIT neustále nepřístupné a jsou pod nepřetržitou ochranou systému IBNS z jedné zabezpečené oblasti do jiné nebo v případě kazet do bankomatů či jiných typů peněžních automatů ze zabezpečené oblasti do útrob bankomatu či jiného typu peněžního automatu;\nr)\n„A1“ a „B1“ v souvislosti s jazykovými znalostmi úrovně stanovené Radou Evropy ve společném evropském referenčním rámci pro jazyky, blíže vymezené v příloze VII;\ns)\n„úředními jazyky EU“ jazyky vymezené v článku 1 nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (7).\nČlánek 2\nVyloučení z oblasti působnosti\n1.   Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vyloučena přeprava eurobankovek a euromincí, která:\na)\nprobíhá mezi národními centrálními bankami a na jejich účet nebo mezi tiskárnami bankovek nebo mincovnami zúčastněných členských států a příslušnými národními centrálními bankami a\nb)\nprobíhá za vojenského nebo policejního doprovodu.\n2.   Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vyloučena přeprava výlučně euromincí, která:\na)\nprobíhá mezi národními centrálními bankami a na jejich účet nebo mezi mincovnami zúčastněných členských států a příslušnými národními centrálními bankami a\nb)\nprobíhá za vojenského nebo policejního doprovodu nebo za doprovodu soukromých bezpečnostních pracovníků v samostatných vozidlech.\nČlánek 3\nMísto odjezdu, maximální trvání a počet dodávek/vyzvednutí hotovosti\n1.   Přeshraniční přeprava eurohotovosti poskytovaná v souladu s tímto nařízením se provádí během denní doby.\n2.   Vozidlo CIT, které provádí přeshraniční přepravu eurohotovosti, zahájí svou cestu ve svém členském státě původu a tentýž den se do něj vrací.\n3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se přeprava z bodu do bodu může provést v rozmezí 24 hodin, pokud je noční přeprava eurohotovosti povolena podle vnitrostátních pravidel členského státu původu, členských států tranzitu a hostitelského členského státu.\n4.   Odchylně od nařízení (ES) č. 1072/2009 není omezen počet dodávek/vyzvednutí eurohotovosti, které může vozidlo CIT provést v hostitelském členském státě během téhož dne.\nČlánek 4\nPřeshraniční licence CIT\n1.   Společnost, která má zájem provádět přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti, požádá o přeshraniční licenci CIT vydávanou vydávajícím orgánem jejího členského státu původu.\n2.   Vnitrostátní vydávající orgán udělí přeshraniční licenci CIT na dobu pěti let, splňuje-li žadatel tyto podmínky:\na)\nje schválen k provádění přepravy CIT ve svém členském státě původu, nebo pokud členský stát nezavedl zvláštní postup schvalování pro společnosti CIT nad rámec všeobecných pravidel pro bezpečnost nebo přepravu, je schopen doložit, že prováděl pravidelnou profesionální přepravu hotovosti ve svém členském státě původu po dobu nejméně 24 měsíců před podáním žádosti, aniž porušil právní předpisy tohoto členského státu, které se vztahují na takové činnosti;\nb)\nčlenové jeho řídicích a správních orgánů nemají relevantní záznam v trestním rejstříku, mají dobrou pověst a jsou bezúhonní, např. podle příslušných policejních záznamů;\nc)\nmá platné pojištění občanskoprávní odpovědnosti, které pokrývá alespoň škody způsobené na životě a majetku třetích stran, bez ohledu na to, zda je v jejím rámci pojištěna převážená hotovost;\nd)\nžadatel, jeho bezpečnostní pracovníci CIT podílející se na přeshraniční přepravě eurohotovosti a vozidla a bezpečnostní postupy za tím účelem používané splňují požadavky tohoto nařízení, nebo je-li to v tomto nařízení výslovně uvedeno, požadavky vnitrostátních právních předpisů, které se konkrétně týkají přepravy hotovosti.\n3.   Přeshraniční licence CIT se vydává v souladu se vzorem a základními fyzickými vlastnostmi vymezenými v příloze I. Bezpečnostní pracovníci CIT ve vozidlech CIT účastnících se profesionální přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti jsou vždy schopni předložit kontrolním orgánům originál nebo ověřenou kopii platné přeshraniční licence CIT.\n4.   Přeshraniční licence CIT umožňuje společnosti provádět přeshraniční přepravu eurohotovosti za podmínek tohoto nařízení. Odchylně od nařízení (ES) č. 1072/2009 se po držiteli takové licence nepožaduje, aby byl držitelem licence Společenství pro mezinárodní silniční nákladní přepravu.\nČlánek 5\nBezpečnostní pracovníci CIT\n1.   Všichni bezpečnostní pracovníci CIT musí splňovat tyto požadavky:\na)\nnemají relevantní záznam v trestním rejstříku, mají dobrou pověst a jsou bezúhonní, např. podle příslušných policejních záznamů;\nb)\nmají lékařské potvrzení osvědčující, že jsou fyzicky a duševně způsobilí k výkonu daného úkolu;\nc)\núspěšně absolvovali nejméně 200 hodin úvodní cílené odborné přípravy, mimo odbornou přípravu v oblasti používání střelných zbraní.\nMinimální požadavky na úvodní cílenou odbornou přípravu uvedenou v písmenu c) stanoví příloha VI. Bezpečnostní pracovníci CIT absolvují alespoň jednou za tři roky následná školení v oblastech uvedených v bodě 3 přílohy VI.\n2.   Nejméně jeden bezpečnostní pracovník CIT ve vozidle CIT má jazykové znalosti nejméně na úrovni A1 jazyků používaných místními orgány a obyvatelstvem v příslušných oblastech členského státu tranzitu a hostitelského členského státu. Vozidlo je navíc prostřednictvím operačního střediska společnosti v nepřetržitém rádiovém spojení s osobou, která má jazykové znalosti nejméně na úrovni B1 jazyků používaných místními orgány a obyvatelstvem v příslušných oblastech členského státu tranzitu a hostitelského členského státu, aby byla neustále zajištěna možnost účinné komunikace s vnitrostátními orgány.\nČlánek 6\nNošení zbraní\n1.   Bezpečnostní pracovníci CIT dodržují právní předpisy členského státu původu, členského státu tranzitu a hostitelského členského státu týkající se nošení střelných zbraní a maximální povolené ráže.\n2.   Při vstupu na území členského státu, jehož právní předpisy nedovolují, aby bezpečnostní pracovníci CIT byli ozbrojeni, jsou všechny zbraně v držení bezpečnostních pracovníků CIT umístěny do zbraňové bezpečnostní schránky ve vozidle, která vyhovuje evropské normě EN 1143-1. Zbraně zůstanou pro bezpečnostní pracovníky CIT nedostupné po celou dobu tranzitu přes území dotyčného členského státu. Ze zbraňové bezpečnostní schránky je lze vyjmout při vstupu na území členského státu, jehož právní předpisy dovolují, aby bezpečnostní pracovníci CIT byli ozbrojeni, a musejí být z bezpečnostní schránky vyjmuty při vstupu na území členského státu, jehož právní předpisy vyžadují, aby bezpečnostní pracovníci CIT byli ozbrojeni. K otevření bezpečnostní schránky na zbraně je nutný zásah operačního střediska vozidla CIT na dálku a otevření je podmíněno ověřením přesné zeměpisné polohy vozidla operačním střediskem.\nPožadavky uvedené v prvním pododstavci platí i tehdy, jestliže podle právních předpisů členského státu tranzitu nebo hostitelského členského státu není povolen typ nebo ráže zbraně.\n3.   Při vstupu vozidla CIT, jehož členský stát původu nedovoluje, aby bezpečnostní pracovníci CIT byli ozbrojeni, na území členského státu, podle jehož právních předpisů jsou bezpečnostní pracovníci CIT povinni být ozbrojeni, zajistí společnost CIT, aby bezpečnostním pracovníkům CIT ve vozidle byly poskytnuty požadované zbraně a aby splňovali minimální požadavky hostitelského členského státu na odbornou přípravu.\n4.   Bezpečnostní pracovníci CIT, kteří jsou ozbrojeni nebo cestují vozidlem CIT, v němž se nacházejí zbraně, musí mít profesionální zbrojní pas nebo povolení vydané vnitrostátními orgány členského státu tranzitu nebo hostitelského členského státu, pokud tyto členské státy dovolují, aby bezpečnostní pracovníci CIT byli ozbrojeni, a splnit veškeré vnitrostátní požadavky, které se k profesionálnímu zbrojnímu pasu nebo povolení vztahují. Za tímto účelem mohou členské státy uznat profesionální zbrojní pas nebo povolení jiného členského státu.\n5.   Členské státy zřídí jeden centrální národní kontaktní bod, ke kterému mohou společnosti CIT se sídlem v jiných členských státech podávat žádosti o profesionální zbrojní pas nebo povolení pro své bezpečnostní pracovníky CIT. Federativní členské státy mohou kontaktní místa zřídit na státní úrovni. Členské státy informují žadatele o výsledku žádosti do tří měsíců od podání úplné žádosti.\n6.   Aby pro bezpečnostní pracovníky CIT, kteří jsou zaměstnáni společností usazenou v jiném členském státě, bylo snazší splnit vnitrostátní požadavky na získání profesionálního zbrojního pasu nebo povolení, stanoví členské státy validaci rovnocenné profesionální odborné přípravy v oblasti používání zbraní absolvované v členském státě, kde je usazen zaměstnavatel žadatele. Není-li to možné, členské státy zajistí, aby byla potřebná profesionální odborná příprava v oblasti používání zbraní poskytnuta na jejich vlastním území v úředním jazyce EU, který je úředním jazykem členského státu, kde je usazen zaměstnavatel žadatele.\nČlánek 7\nVybavení vozidla CIT\n1.   Všechna vozidla CIT jsou vybavena globálním navigačním systémem. Operační středisko společnosti CIT je schopno nepřetržitě a přesně určovat polohu svých vozidel.\n2.   Vozidla CIT jsou vybavena vhodnými komunikačními nástroji, které jim umožňují kdykoli navázat spojení s operačním střediskem společnosti, jež vozidla řídí, a s příslušnými vnitrostátními orgány. Ve vozidle jsou čísla tísňového volání na policejní orgány členského státu tranzitu a hostitelského členského státu.\n3.   Vozidla CIT jsou vybavena způsobem, který umožňuje registrovat čas a místo všech dodávek/vyzvednutí eurohotovosti, aby bylo možné kdykoli zkontrolovat podíl dodávek/vyzvednutí eurohotovosti uvedený v čl. 1 písm. b).\n4.   Jsou-li vozidla CIT vybavena IBNS, musí být použitý systém IBNS v souladu s přílohou II a homologován v zúčastněném členském státě. V reakci na případnou žádost o ověření provedenou orgány členského státu původu, hostitelského členského státu nebo členského státu tranzitu podniky, které provádějí přeshraniční přepravu eurohotovosti ve vozidlech CIT používajících IBNS, písemně doloží schválení používaného modelu systému IBNS do 48 hodin.\nČlánek 8\nÚloha vnitrostátních policejních složek\nTímto nařízením není dotčeno používání vnitrostátních pravidel, která vyžadují, aby:\na)\npřed přepravou hotovosti byla informována policie;\nb)\nvozidla CIT byla vybavena zařízením, které policii umožní sledovat je na dálku;\nc)\npřeprava vysoké hodnoty z bodu do bodu probíhala za doprovodu policie.\nČlánek 9\nPravidla, která zajistí zabezpečení míst dodávek/vyzvednutí hotovosti v hostitelském členském státě\nTímto nařízením není dotčeno používání vnitrostátních pravidel, jež upravují chování bezpečnostních pracovníků CIT mimo vozidlo CIT a zabezpečení míst, kde je v dotčeném členském státě dodávána/vyzvedávána hotovost.\nČlánek 10\nStažení neutralizovaných bankovek z oběhu\nSpolečnosti CIT, které působí podle tohoto nařízení, stáhnou z oběhu všechny neutralizované bankovky, s nimiž se při provádění svých činností setkají. Tyto bankovky předají příslušné pobočce národní centrální banky svého členského státu původu a předloží písemné prohlášení o příčinách a charakteru neutralizace. Jsou-li tyto bankovky vyzvednuty v hostitelském členském státě, informuje jeho národní centrální banku hostitelského členského státu národní centrální banka členského státu původu.\nČlánek 11\nVzájemné informování\n1.   Členské státy předají Komisi pravidla uvedená v článcích 8 a 9 a informace, podle nichž homologovaly IBNS, a neprodleně Komisi informují o případných změnách, které se těchto pravidel a homologací týkají. Komise zajistí zveřejnění uvedených pravidel a seznamu homologovaných systémů IBNS vhodnými prostředky ve všech úředních jazycích EU, které jsou úředními jazyky příslušných zúčastněných členských států, s cílem rychle informovat všechny subjekty podílející se na přeshraniční činnosti CIT.\n2.   Členské státy vedou evidenci všech společností, jimž vydaly přeshraniční licenci CIT, a informují Komisi o jejím obsahu. Evidenci aktualizují, a to též s ohledem na každé rozhodnutí o pozastavení nebo odejmutí licence podle článku 22, a neprodleně o takových aktualizacích informují Komisi. Pro usnadnění sdílení informací zřídí Komise centrální zabezpečenou databázi údajů o vydaných, pozastavených a odejmutých licencích, která je přístupná příslušným orgánům zúčastněných členských států.\n3.   Při provádění čl. 5 odst. 1 písm. a) členský stát původu náležitě zohlední informace o trestním rejstříku, pověsti a bezúhonnosti pracovníků odvětví CIT, které mu sdělí hostitelský členský stát.\n4.   Členské státy informují Komisi o svých zvláštních požadavcích na bezpečnostní pracovníky CIT pro účely úvodní odborné přípravy za daným účelem uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c). Komise zajistí zveřejnění uvedených informací vhodnými prostředky ve všech úředních jazycích EU, které jsou úředními jazyky příslušných zúčastněných členských států, s cílem informovat všechny subjekty podílející se na přeshraniční činnosti CIT.\n5.   Členské státy sdělí Komisi adresy a jiné kontaktní údaje národních kontaktních bodů uvedených v čl. 6 odst. 5, jakož i příslušné vnitrostátní právní předpisy. Komise zajistí zveřejnění uvedených informací vhodnými prostředky s cílem informovat všechny subjekty podílející se na přeshraniční činnosti CIT.\n6.   Pokud členský stát odejme profesionální zbrojní pas či povolení, které vydal bezpečnostnímu pracovníkovi CIT společnosti usazené v jiném členském státě, informuje o tom vydávající orgán členského státu původu.\n7.   Členské státy sdělí Komisi adresy a jiné kontaktní údaje příslušných orgánů uvedených v čl. 12 odst. 2. Komise zajistí zveřejnění uvedených informací vhodnými prostředky s cílem informovat všechny dotčené subjekty podílející se na přeshraniční činnosti CIT.\nČlánek 12\nInformace před zahájením přeshraniční přepravy\n1.   Společnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT nebo která o tuto licenci podala žádost, oznámí vydávajícímu orgánu nejméně dva měsíce před zahájením své přeshraniční činnosti členský stát, v němž bude vykonávat přepravu CIT. Členský stát původu následně neprodleně informuje dotyčný členský stát, že bude zahájena přeshraniční činnost.\n2.   Společnost, která hodlá provádět přeshraniční přepravu hotovosti, sdělí příslušnému orgánu či orgánům určeným hostitelským členským státem v dostatečném předstihu informace o typu či typech přepravy, které bude používat, jména osob, jež mohou tuto přepravu provádět, a typ zbraní, jimiž budou případně vyzbrojeni.\nODDÍL 2\nZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO KAŽDÝ ZPŮSOB PŘEPRAVY\nČlánek 13\nPlatné přepravní podmínky\n1.   Pokud jde o přeshraniční silniční přepravu eurobankovek na jeho území, každý členský stát povolí:\na)\nalespoň jednu z možností uvedených v článcích 14, 15, 16, 17 nebo 18 a\nb)\nty možnosti uvedené v článcích 14, 15, 16, 17 a 18, které jsou srovnatelné s podmínkami přepravy povolenými pro domácí přepravu CIT.\nČlánek 17 platí pro všechny členské státy, pokud jde o přepravu z bodu do bodu.\n2.   Pokud jde o přeshraniční silniční přepravu euromincí na jeho území, každý členský stát povolí:\na)\nalespoň jednu z možností uvedených v článcích 19 nebo 20 a\nb)\nty možnosti uvedené v článcích 19 a 20, které jsou srovnatelné s přepravními podmínkami povolenými pro domácí přepravu CIT.\n3.   Pro přepravu, která zahrnuje eurobankovky i euromince, platí stejné přepravní podmínky jako pro přeshraniční přepravu eurobankovek.\n4.   Co se týče používání článků 14, 15, 16 a 18 může členský stát rozhodnout, že na jeho území může být k obsluze venkovních bankomatů nebo jiných typů venkovních peněžních automatů používán pouze systém IBNS „end-to-end“ za předpokladu, že se tatáž pravidla vztahují na domácí přepravu CIT.\n5.   Zúčastněné členské státy informují Komisi o přepravních podmínkách platných v souladu s tímto článkem. Komise zveřejní odpovídající informační oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Příslušné přepravní podmínky nabývají účinku jeden měsíc po zveřejnění tohoto informačního oznámení. Zúčastněné členské státy použijí stejný postup v případě, že začnou používat nové přepravní podmínky v souladu s tímto článkem.\n6.   Jestliže hostitelský členský stát nebo členský stát tranzitu zjistí, že IBNS vykazuje vážné nedostatky, pokud jde o běžně požadované technické parametry, tedy že k hotovosti lze získat přístup bez spuštění neutralizačního mechanismu nebo že systém IBNS byl po homologaci upraven takovým způsobem, že již nesplňuje homologační kritéria, informuje o tom Komisi a členský stát, který udělil homologaci, a může požadovat provedení nových zkoušek uvedeného systému IBNS. Před získáním výsledků těchto nových zkoušek může členský stát dočasně zakázat používání uvedeného systému IBNS na svém území. Bezodkladně o tom informuje Komisi a ostatní zúčastněné členské státy.\nČlánek 14\nPřeprava bankovek v neopancéřovaném vozidle CIT běžného vzhledu vybaveném IBNS\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu eurobankovek v neopancéřovaném vozidle CIT vybaveném IBNS, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\njedná se o vozidlo běžného vzhledu;\nb)\nv každém vozidle jsou alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT;\nc)\nžádný z bezpečnostních pracovníků CIT na sobě nemá uniformu.\nČlánek 15\nPřeprava bankovek v neopancéřovaném vozidle CIT s jasným označením svědčícím o tom, že je vybaveno IBNS\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu eurobankovek v neopancéřovaném vozidle CIT vybaveném IBNS, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nvozidlo a schránky na bankovky nesou velice jasné označení svědčící o tom, že jsou vybaveny IBNS, a tato označení odpovídají piktogramům vyobrazeným v příloze III;\nb)\nv každém vozidle jsou alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT.\nČlánek 16\nPřeprava bankovek ve vozidle CIT s opancéřovanou kabinou, které je vybaveno IBNS\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu eurobankovek ve vozidle CIT s opancéřovanou kabinou, které je vybaveno IBNS, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nopancéřování kabiny vozidla je schopno odolat přinejmenším palbě ze střelných zbraní v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze V;\nb)\nvozidlo a schránky na bankovky nesou velice jasné označení svědčící o tom, že jsou vybaveny IBNS, a tato označení odpovídají piktogramům vyobrazeným v příloze III;\nc)\nkabina vozidla je pro všechny bezpečnostní pracovníky CIT ve vozidle vybavena neprůstřelnými vestami, které splňují alespoň normu VPAM bezpečnostní třídu 5, třídu balistické odolnosti NIJ IIIA nebo rovnocennou normu;\nd)\nv každém vozidle jsou alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT.\nBezpečnostní pracovníci CIT mohou mít vesty uvedené v písmenu c) na sobě během přepravy a jsou povinni je nosit, vyžadují-li to právní předpisy členského státu, v němž se nacházejí.\nČlánek 17\nPřeprava bankovek v plně opancéřovaném vozidle CIT, které není vybaveno IBNS\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu eurobankovek v plně opancéřovaném vozidle CIT, které není vybaveno IBNS, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nopancéřování částí vozidla, v nichž se nacházejí bezpečnostní pracovníci CIT, je schopno odolat přinejmenším palbě ze střelných zbraní v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze V;\nb)\nkabina vozidla je pro všechny bezpečnostní pracovníky CIT ve vozidle vybavena neprůstřelnými vestami, které splňují alespoň normu VPAM bezpečnostní třídu 5, třídu balistické odolnosti NIJ IIIA nebo rovnocennou normu;\nc)\nv každém vozidle jsou alespoň tři bezpečnostní pracovníci CIT.\nBezpečnostní pracovníci CIT mohou mít vesty uvedené v písmenu b) na sobě během přepravy a jsou povinni je nosit, vyžadují-li to právní předpisy členského státu, v němž se nacházejí.\nČlánek 18\nPřeprava bankovek v plně opancéřovaném vozidle CIT vybaveném IBNS\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu eurobankovek v plně opancéřovaném vozidle CIT vybaveném IBNS v souladu s čl. 16 písm. b) a čl. 17 písm. a) a b).\nV každém vozidle musí být alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT.\nČlánek 19\nPřeprava mincí v neopancéřovaném vozidle CIT\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu euromincí v neopancéřovaném vozidle CIT přepravujícím pouze mince, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\njedná se o vozidlo běžného vzhledu;\nb)\nve vozidle jsou alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT;\nc)\nžádný z bezpečnostních pracovníků CIT na sobě nemá uniformu.\nČlánek 20\nPřeprava mincí ve vozidle CIT s opancéřovanou kabinou.\nSpolečnost, která je držitelem přeshraniční licence CIT, může vykonávat přeshraniční silniční přepravu euromincí ve vozidle CIT s opancéřovanou kabinou přepravujícím pouze mince, jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nopancéřování kabiny vozidla je schopno odolat přinejmenším palbě ze střelných zbraní v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze V;\nb)\nvozidlo nese velice jasné označení svědčící o tom, že přepravuje pouze mince, a toto označení odpovídá piktogramu vyobrazenému v příloze IV;\nc)\nkabina vozidla je pro všechny bezpečnostní pracovníky CIT ve vozidle vybavena neprůstřelnými vestami, které splňují alespoň normu VPAM bezpečnostní třídu 5, třídu balistické odolnosti NIJ IIIA nebo rovnocennou normu;\nd)\nv každém vozidle jsou alespoň dva bezpečnostní pracovníci CIT.\nBezpečnostní pracovníci CIT mohou mít vesty uvedené v písmenu c) na sobě během přepravy a jsou povinni je nosit, vyžadují-li to právní předpisy členského státu, v němž se nacházejí.\nODDÍL 3\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 21\nDodržování pravidel\nBěhem doby platnosti přeshraniční licence CIT členské státy původu zajistí, aby byla pravidla stanovená tímto nařízením dodržována, rovněž prováděním namátkových inspekcí bez předchozího oznámení společnosti. Tyto inspekce mohou provádět i hostitelské členské státy.\nČlánek 22\nSankce\n1.   Pokud příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že došlo k porušení jedné z podmínek, za nichž byla udělena přeshraniční licence CIT, může vydávající orgán v závislosti na povaze či závažnosti porušení zaslat dotyčné společnosti upozornění, uložit pokutu, pozastavit na dobu od dvou týdnů do dvou měsíců licenci nebo licenci zcela odejmout. Vydávající orgán může dotyčné společnosti rovněž udělit zákaz podat žádost o novou licenci na dobu až pěti let.\n2.   Členský stát tranzitu nebo hostitelský členský stát oznámí jakékoli porušení tohoto nařízení – včetně porušení vnitrostátních pravidel uvedených v článcích 8 a 9 – příslušným vnitrostátním orgánům členského státu původu, které rozhodnou o vhodné sankci. Členský stát tranzitu nebo hostitelský členský stát může navíc uložit pokutu v případě porušení vnitrostátních pravidel uvedených v článcích 8 a 9 nebo platných přepravních podmínek uvedených v článku 13. Může bezpečnostním pracovníkům CIT, kteří se tohoto porušení dopustili, zakázat provádění přeshraniční přepravy hotovosti na svém území, lze-li jim porušení přičítat.\n3.   Dokud vydávající orgán členského státu původu nevydá ve lhůtě dvou měsíců rozhodnutí, může členský stát tranzitu nebo hostitelský členský stát na uvedenou dobu nejvýše dvou měsíců pozastavit právo společnosti CIT provozovat silniční přepravu eurohotovosti na jeho území, pokud společnost CIT:\na)\nnedodržela ustanovení tohoto nařízení týkající se minimálního počtu bezpečnostních pracovníků CIT na jedno vozidle nebo týkající se zbraní;\nb)\nprovádí svou přepravní činnost způsobem, který ohrožuje veřejný pořádek;\nc)\nopakovaně porušuje toto nařízení.\n4.   Členský stát, který vydal profesionální zbrojní pas či povolení, může uložit bezpečnostním pracovníkům CIT sankce podle svých vnitrostátních pravidel v případě porušení jeho vnitrostátních zbrojních předpisů.\n5.   Sankce musí být úměrné závažnosti porušení.\nČlánek 23\nNaléhavá bezpečnostní opatření\n1.   Členský stát může rozhodnout o zavedení dočasných bezpečnostních opatření nad rámec opatření stanovených tímto nařízením, pokud vyvstane naléhavý problém, který podstatným způsobem ovlivňuje bezpečnost operací CIT. Tato dočasná opatření se vztahují na veškerou přepravu CIT na celém vnitrostátním území nebo na jeho části, použijí se po dobu nejvýše čtyř týdnů a jsou neprodleně oznámena Komisi. Komise zajistí jejich rychlé zveřejnění vhodnými prostředky.\n2.   Prodloužení dočasných opatření uvedených v odstavci 1 na dobu delší než čtyři týdny podléhá předběžnému schválení Komise. Komise rozhodne o takovém předběžném schválení do 72 hodin od obdržení žádosti.\nČlánek 24\nOdměňování bezpečnostních pracovníků CIT provádějících přeshraniční přepravu\nBezpečnostním pracovníkům CIT, kteří provádějí přeshraniční přepravu v souladu s tímto nařízením, je v hostitelském členském státě zaručena příslušná minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy, v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 96/71/ES. Je-li minimální mzda v hostitelském členském státě vyšší než mzda vyplácená zaměstnanci v členském státě původu, použije se příslušná minimální mzda hostitelského členského státu, včetně sazeb za přesčasy, na celý pracovní den. Je-li během téhož dne přeprava prováděna v několika hostitelských členských státech a více než jeden z těchto členských států má vyšší příslušnou minimální mzdu, než je mzda používaná v členském státě původu, použije se nejvyšší minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy, na celý pracovní den.\nVykonává-li však pracovník odvětví CIT na základě smluv, právních nebo správních předpisů či praktických ustanovení přeshraniční přepravu více než 100 pracovních dní, strávených ať již celých, nebo pouze v jejich částech, v kalendářním roce v jiném členském státě, použijí se na všechny pracovní dny, ať již celé nebo částečně strávené v tomto hostitelském členském státě v uvedeném kalendářním roce, v plném rozsahu pracovní podmínky uvedené ve směrnici 96/71/ES.\nZa účelem stanovení příslušných pracovních podmínek se obdobným způsobem použije článek 4 směrnice 96/71/ES.\nČlánek 25\nVýbor pro přeshraniční přepravu eurohotovosti\n1.   Zřizuje se výbor pro přeshraniční přepravu eurohotovosti. Výboru předsedá Komise a zasedají v něm dva zástupci z každého zúčastněného členského státu společně se dvěma zástupci Evropské centrální banky.\n2.   Výbor se schází alespoň jednou ročně, aby si vyměnil názory na provádění tohoto nařízení. Za tímto účelem konzultuje také se zúčastněnými stranami v odvětví, včetně sociálních partnerů, a případně vezme v úvahu jejich názory. Výbor je konzultován ve věci přípravy přezkumu uvedeného v článku 26.\nČlánek 26\nPřezkum\nDo 1. prosince 2016 a poté každých pět let podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Za tímto účelem vede konzultace se zúčastněnými stranami v odvětví včetně sociálních partnerů a následně s členskými státy. Zpráva zejména přezkoumá možnost stanovit společné požadavky na odbornou přípravu v oblasti nošení zbraní bezpečnostními pracovníky CIT a možnou změnu článku 24 s ohledem na směrnici 96/71/ES, vezme náležitě v úvahu technologický pokrok v oblasti IBNS, vyhodnotí případný přínos, který by mohlo mít vydávání unijních licencí CIT, a posoudí, zda má být nařízení příslušným způsobem revidováno.\nČlánek 27\nZměna technických pravidel\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, pokud jde o změny přílohy II a technických pravidel pro normy použitelné na pancéřování vozidel CIT a neprůstřelné vesty, uvedené v článcích 16, 17 18 a 20, a na zbraňové bezpečnostní schránky, uvedené v čl. 6 odst. 2, s ohledem na technologický pokrok a případné nové evropské normy.\nČlánek 28\nVýkon přenesení pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 27 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 30. listopadu 2012.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v článku 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 27 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 29\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvanáct měsíců po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nJe závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 16. listopadu 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nW. SZCZUKA\n(1)  Úř. věst. C 278, 15.10.2010, s. 1.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. října 2011.\n(3)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.\n(4)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.\n(5)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9.\n(7)  Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.\nPŘÍLOHA I\nVZOR PŘESHRANIČNÍ LICENCE CIT\nPŘÍLOHA II\nINTELIGENTNÍ SYSTÉM NEUTRALIZACE BANKOVEK (IBNS)\nI.   Definice a obecná ustanovení\nIBNS může obsahovat bankovky (v balíčcích nebo volné) či jednu nebo více kazet do bankomatů či jiných typů peněžních automatů.\nAby mohl být systém IBNS používán k přeshraniční přepravě eurohotovosti podle tohoto nařízení, musí být homologován v zúčastněném členském státě. Homologace musí být provedena podle stávající zvláštní evropské normy. Pokud žádná takováto norma neexistuje, musí být homologace provedena v souladu s touto přílohou.\nII.   Postup schvalování IBNS\na)   Má-li být systém IBNS schválen, musí projít různými zkouškami ve zkušební laboratoři, která byla schválena nebo uznána zúčastněným členským státem. Navíc musí být doplněn návodem k použití, v němž jsou uvedeny provozní postupy a podmínky, jež zajišťují účinnost ničení či neutralizace bankovek.\nTyto zkoušky musí umožnit zjistit, že tyto technické parametry IBNS jsou uspokojivé:\ni)\nHlavní požadované funkce monitorovacího systému\n—\nNeustále sledovat a zaznamenávat pokyny, které se týkají podmínek pro přístup k IBNS a pro jeho používání.\n—\nPrůběžně ověřovat dodržování těchto pokynů a odhalovat anomální situace.\n—\nAutomaticky a okamžitě neutralizovat bankovky v případě nedodržení pokynů, odhalení anomálních situací nebo otevření schránky mimo předem naprogramovaný čas nebo místo.\nii)\nMísto, kde lze monitorovací systém naprogramovat, a vliv bezpečnostních pracovníků CIT na fungování IBNS\nIBNS musí být programována pouze v zabezpečené oblasti. Systém IBNS „end-to-end“ musí být programován pouze na zabezpečeném místě.\nBezpečnostní pracovníci CIT nesmějí mít žádný prostředek k ovlivnění fungování IBNS mimo předem naprogramovaný čas nebo místo. Je-li však používán systém spuštění neutralizace s časovým zpožděním, mohou bezpečnostní pracovníci CIT časové zpoždění jednou obnovit.\niii)\nMísto, kde lze IBNS otevřít (u systémů „end-to-end“)\nIBNS musí být možné otevřít pouze na předem naprogramovaném místě.\nb)   Systém IBNS musí být přezkoušen každých pět let, i když je vnitrostátní schválení vydáno na dobu neurčitou. Nejsou-li již nové zkoušky přesvědčivé, přestává být homologace pro přeshraniční přepravu podle tohoto nařízení platná.\nc)   Má-li IBNS ve zkouškách uspět, musí být při provádění zkoušek dosaženo jednoho z těchto výsledků:\n—\nnebylo možné získat přístup k bankovkám, systém IBNS nebyl poškozen a jeho mechanismus zůstal funkční,\n—\nsystém IBNS byl poškozen, ale nebylo možné získat přístup k bankovkám bez spuštění systému neutralizace.\nIII.   Zkušební postupy\nMetoda používaná k provádění zkoušek a normy, kterými se zjišťuje výsledek, jehož musí zkoušené systémy dosáhnout, jsou stanoveny v této příloze. Na vnitrostátní úrovni však lze provést jejich úpravy, aby byly v souladu se stávajícími zkušebními protokoly, kterými se laboratoře v každém členském státě řídí. Má-li být systém IBNS homologován, zajistí jeho výrobce, aby byly výsledky zkušebních postupů uvedených v této příloze předány homologačnímu orgánu.\na)   Zkouška odolnosti IBNS vůči různým scénářům útoku\nZ různých zkoušek, které simulují scénáře útoku, jich musí členské státy provést šest, i když mohou provést i ostatní zkoušky v souladu s použitelnými vnitrostátními pravidly.\nV každé provedené zkoušce musí IBNS uspět ve smyslu bodu II písm. c).\n—\npovinné zkoušky:\n1.\npřerušení napájení;\n2.\nvloupání do schránky;\n3.\notevření schránky destruktivními prostředky (např. perlíkem);\n4.\nrychlé rozříznutí (gilotinovými nůžkami);\n5.\nponoření do kapaliny;\n6.\npostupné i bezprostřední vystavení extrémním teplotám (horku a chladu); např. chlazení v kapalném dusíku a ohřev v předehřáté troubě,\n—\ndoporučené zkoušky, které lze rovněž provést:\n7.\nodolnost vůči střelným zbraním (např. s patronami ráže 12);\n8.\npoužití chemických látek;\n9.\nvolný pád;\n10.\nvystavení výraznému elektromagnetickému rázu;\n11.\nvystavení výraznému elektrostatickému rázu.\nb)   Účinnost neutralizace bankovek\nNeutralizačními procesy používanými v současnosti jsou obarvení, chemické zničení a pyrotechnické zničení. Jelikož může dojít k technologickému rozvoji, seznam používaných procesů není vyčerpávající, ale čistě orientační.\nPo jakémkoli neoprávněném pokusu získat přístup k bankovkám různými formami útoku musí být bankovky zničeny nebo obarveny. Musí být provedeny minimálně tři zkoušky.\n100 % bankovek musí být nevratně neutralizováno. Dále musí být každému držiteli bankovek zřejmé, že byly podrobeny neutralizaci.\nJsou-li bankovky v bezpečnostních sáčcích, musí být obarveno minimálně 10 % plošného obsahu obou stran každé bankovky. Nejsou-li bankovky v bezpečnostních sáčcích, musí být obarveno minimálně 20 % plošného obsahu obou stran každé bankovky. U destrukčních systémů musí být v obou případech zničeno minimálně 20 % plošného obsahu každé bankovky.\nc)   Obsah zkoušek odolnosti bankovek vůči čištění – pro systémy IBNS, které používají obarvení.\nU tohoto „čištění“ musí být použity různé výrobky nebo kombinace výrobků. Musí být připraveny různé scénáře, aby se lišila teplota a délka čištění. Při těchto zkouškách čištění musí být použity dva postupy:\n—\nčištění musí být provedeno bezprostředně po obarvení a\n—\nčištění musí být provedeno 24 hodin po obarvení.\nTyto zkoušky musí být provedeny na reprezentativním vzorku skutečných bankovek používaných v eurozóně.\nNa konci těchto zkoušek musí být získán jeden z těchto výsledků:\n—\nčištění vede ke zničení bankovek,\n—\npo čištění zůstane alespoň na 10 % plošného obsahu každé bankovky viditelná barva (kritérium hustoty použité barvy),\n—\nčistění vede ke znehodnocení původní barvy bankovek i jejich bezpečnostních prvků.\nIV.   Záruky bezpečnosti použitých systémů\nChemické látky uvolňované z IBNS za účelem neutralizace bankovek mohou podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (1). Uvedené nařízení se zabývá riziky vyrobených, dovezených nebo používaných látek samotných nebo obsažených ve směsích či v předmětech pro lidské zdraví a životní prostředí.\nMá-li být systém IBNS homologován, musí výrobce ověřit, zda musí látky obsažené ve svých výrobcích registrovat či oznámit nebo zda musí svým zákazníkům sdělit informace o bezpečném užívání. Výrobce může mít také zákonné povinnosti, které vyplývají ze zapsání na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy nebo na seznam látek podléhajících povolení, jak stanoví nařízení (ES) č. 1907/2006. Tyto povinnosti se týkají nejen látek uvedených na seznamu samotných nebo obsažených ve směsích, ale také obsažených v předmětech.\nVýrobce IBNS musí homologačnímu orgánu členského státu poskytnout osvědčení, které obsahuje výsledky tohoto ověření a uvádí látky nebo prvky použité k zajištění zničení nebo neutralizace bankovek a potvrzuje, že nepředstavují vážné riziko pro zdraví v případě vdechnutí nebo kontaktu s pokožkou bezpečnostních pracovníků CIT a zaměstnanců národních centrálních bank. V osvědčení musí být dále uvedena případná preventivní opatření, která je třeba přijmout. Homologační orgán předá osvědčení národním centrálním bankám zúčastněných členských států, pokud jde o systém IBNS, který homologoval.\nZa tímto účelem může osvědčení obsahovat analýzu rizik vystavení chemickým látkám, tj. maximální povolenou délku vystavení určenému množství.\n(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.\nPŘÍLOHA III\nPIKTOGRAMY IBNS\nPiktogram pro vozidla CIT vybavená IBNS\nPiktogram pro schránky na bankovky vybavené IBNS\nPŘÍLOHA IV\nPIKTOGRAM PRO VOZIDLA CIT PŘEPRAVUJÍCÍ VÝLUČNĚ MINCE\nPŘÍLOHA V\nSPECIFIKACE PANCÉŘOVÁNÍ\nMinimálními požadavky na pancéřování uvedenými v oddílu 2 tohoto nařízení se rozumí, že pancéřování vozidla CIT je schopno odolat palbě ze střelných zbraní typu Kalašnikov ráže 7,62 mm × 39 mm, za použití (pokovované) munice s ocelovým pláštěm a železným jádrem o hmotnosti 7,97 g (+/– 0,1 g), s úsťovou rychlostí nejméně 700 m/s na vzdálenost 10 metrů (+/– 0,5 m).\nPŘÍLOHA VI\nMINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ÚVODNÍ ODBORNOU PŘÍPRAVU PRO BEZPEČNOSTNÍ PRACOVNÍKY CIT, KTEŘÍ PROVÁDĚJÍ PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVU EUROHOTOVOSTI\nPracovníci odvětví CIT, kteří se účastní profesionální přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny, musí:\n1)\nv plném rozsahu absolvovat a dokončit alespoň příslušnou úvodní odbornou přípravu stanovenou jejich vnitrostátními referenčními předpisy nebo příslušnými kolektivními smlouvami, nebo jestliže uvedené předpisy ani smlouvy neexistují, výcvikové kurzy vnitrostátního sdružení CIT/bezpečnostního sdružení nebo interní podnikové výcvikové kurzy;\n2)\núspěšně složit zkoušky po této úvodní odborné přípravě nebo úspěšně absolvovat jakýkoli postup zaměřený na zjištění výsledku odborné přípravy;\n3)\nv plném rozsahu absolvovat a dokončit dodatečný povinný modul odborné přípravy stanovený touto přílohou, který sestává alespoň z:\n—\npostupů přeshraniční přepravy CIT,\n—\nprávních předpisů Unie týkajících se CIT,\n—\npoužitelných vnitrostátních právních předpisů o CIT členských států tranzitu a hostitelských členských států,\n—\npravidel pro řízení pro CIT v členských státech tranzitu a hostitelských členských státech (včetně práva vozidel CIT používat zvláštní jízdní pruhy),\n—\nvnitrostátních bezpečnostních protokolů v případě útoku v členských státech tranzitu a hostitelských členských státech,\n—\norganizačních a provozních postupů přepravy CIT chráněné technologií IBNS členských států tranzitu a hostitelských členských států,\n—\npoužitelných vnitrostátních operativních protokolů, pravidel a předpisů členských států tranzitu a hostitelských členských států,\n—\nvnitrostátních protokolů pro naléhavé případy členských států tranzitu a hostitelských členských států v případě poruchy, silničních nehod a technických a mechanických selhání jakéhokoli vybavení a vozidla CIT,\n—\nvnitrostátních správních postupů a podnikových pravidel v členských státech tranzitu a hostitelských členských státech, která se týkají komunikace s kontrolním bodem atd. všech členských států tranzitu a hostitelských členských států,\n—\ninformací a odborné přípravy v oblasti spolupráce a příslušných protokolů s vnitrostátními, regionálními a místními policejními složkami včetně kontrol prováděných na vozidle CIT a u bezpečnostních pracovníků CIT,\n—\npoužitelných vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Unie nebo kolektivních smluv o pracovní době, počtu nezbytných přestávek, pracovních podmínkách a příslušné mzdě,\n—\npoužitelných ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Unie nebo kolektivních smluv o době odpočinku bezpečnostních pracovníků CIT – kdy je zapotřebí, jak často, délka každé přestávky, zabezpečené místo, komunikace s operačními středisky atd.,\n—\npoužitelných bezpečnostních pravidel pro dodávky/vyzvedávání (zabezpečené místo, řízení rizika na chodníku atd.),\n—\nvnitrostátních referenčních právních předpisů o používání zbraní a jejich uskladnění\n—\nofenzivních a defenzivních řidičských dovedností,\n—\npříslušné odborné přípravy v používání GPS, telefonu a jiného technického vybavení/systémů používaných při přeshraniční přepravě CIT,\n—\nvnitrostátních zdravotních a bezpečnostních předpisů členských států tranzitu a hostitelských členských států, jež se týkají pracovníků, kteří přepravují cennosti a cestují po silnici velkým vozidlem, a protokolů v případě zranění nebo nemoci zaměstnanců,\n—\nvýcviku první pomoci.\nOdborná příprava musí dále zahrnovat tyto součásti:\n—\npreventivní a nápravná opatření v oblastech zvládání stresu a násilí ze strany třetí osoby,\n—\nposouzení rizik v práci,\n—\njazykové vzdělávání potřebné ke splnění jazykových požadavků stanovených v čl. 5 odst. 2.\nPŘÍLOHA VII\nSPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY RADY EVROPY: ÚROVNĚ\nUživatel B1: Rozumí hlavním myšlenkám vysloveným spisovným jazykem o běžných tématech, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduché souvislé texty na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Umí popsat své zážitky a události, své sny, naděje a cíle a umí stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány.\nUživatel A1: Rozumí známým každodenním slovům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tato slova výrazy a tyto fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Umí se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.", "summary": "Přeshraniční silniční přeprava eurohotovosti\nPřeshraniční silniční přeprava eurohotovosti\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1214/2011 – pravidla profesionální přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti zeměmi eurozóny\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nCíle jsou dva:zajistit rovnější podmínky pro společnosti pro přepravu hotovosti (CIT), které zajišťují silniční přepravu eurohotovosti v eurozóně,  zajistit, aby profesionální silniční přeprava eurohotovosti mezi zeměmi patřícími do eurozóny byla konkurenceschopná, zajištěná a bezpečná pro dotčené pracovníky i širokou veřejnost.  \nKLÍČOVÉ BODY\nDůvod a oblast působnosti\nZavedení eura zvýšilo potřebu přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti v zemích eurozóny. Banky, maloobchodní sektor a ostatní profesionální subjekty zpracovávající hotovost by měly být schopny uzavřít smlouvu se společností CIT, která nabízí nejlepší cenu a/nebo službu. Měly by být oprávněny využívat hotovostní služby nejbližší pobočky národní centrální banky nebo střediska pro zpracování hotovosti CIT, i když se nachází v jiné zemi eurozóny. Země eurozóny („zúčastněné země“) mají též právo zařídit si výrobu eurobankovek a euromincí v zahraničí. Maloobchodníci a banky sídlící v pohraničních oblastech mohou své zásoby získávat z nejbližšího střediska pro zpracování hotovosti, což nemusí být nutně v téže zemi EU. Ze samotného principu jednotné měny vyplývá svoboda pohybu hotovosti mezi zúčastněnými zeměmi eurozóny.\nPlná harmonizace přepravy CIT v zúčastněných zemích EU nebyla pokládána za proveditelnou, ani nebyl žádný vhodný systém, v němž by povolení v jedné zemi EU bylo platné ve všech zemích EU („vzájemné uznávání“). Nařízení (EU) č. 1214/2011 proto stanoví soubor společných pravidel platných ve všech zemích EU, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla pro určité aspekty výslovně uvedené v nařízení. Nezahrnuje plnou harmonizaci, jelikož společná pravidla se vztahují pouze na přeshraniční přepravu.\nPřeshraniční licence CIT\nVzhledem k potenciálním hrozbám – spojeným s přepravou hotovosti – pro bezpečnost pracovníků společností CIT a širokou veřejnost se na přeshraniční přepravu eurohotovosti vztahuje specifická přeshraniční licence CIT. Vnitrostátní orgány udělují tuto licenci na období pěti let, pokud společnosti CIT splňují určité podmínky, např. požadavky pro bezpečnostní pracovníky nebo vozidla.\nLicence CIT jsou registrovány v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu EU, aby k nim veřejné orgány měly snadný přístup.\nPracovníci vykonávající přeshraniční CIT mají nárok na minimální sazby platu, které se uplatňují v hostitelských zemích.\nPřeshraniční přeprava eurohotovosti\nPřeshraniční licence CIT opravňuje držitele k silniční přepravě eurobankovek a euromincí přes hranice, v denních hodinách a pouze za předpokladu, že většina hotovosti k vyzvednutí nebo dodání se nachází v hostitelské zemi a hodnota eurohotovosti činí alespoň 80 % celkové hodnoty hotovosti přepravované ve vozidle. Některé specifické přepravní podmínky jsou od oblasti působnosti nařízení výslovně osvobozeny, např. přeprava z bodu do bodu do národní centrální banky nebo výrobního závodu hotovosti a z nich.\nPřepravní podmínky\nNařízení stanoví pět druhů přepravních podmínek pro eurobankovky a dva druhy pro euromince. Definuje jejich podmínky, např.:pancéřování vozidel,  používání inteligentního systému neutralizace bankovek (IBNS),  přítomnost bezpečnostních pracovníků CIT.  Zúčastněné země rozhodují, které přepravní podmínky se budou uplatňovat na jejich území.\nRole IBNS a stažení neutralizovaných bankovek z oběhu\nNařízení se snaží usnadnit používání IBNS s cílem zvýšit bezpečnost bezpečnostních pracovníků CIT a veřejnosti. Společnosti CIT musí neutralizované bankovky (bankovky znehodnocené na ochranu před neoprávněným přístupem) stáhnout z oběhu, aby se již nepoužívaly k platbám.\nPravidla hostitelské země uplatňující se na přepravu: vnitrostátní policejní složky, veřejná bezpečnost a nošení střelných zbraní\nAspekty CIT, které nejsou zahrnuty do společných pravidel nařízení, upravuje vnitrostátní právo s výhradou obecných pravidel Smlouvy (např. zásada nediskriminace) a společnost CIT vykonávající přeshraniční přepravu je musí v hostitelské zemi dodržovat. Tato vnitrostátní pravidla se týkají:role policejních složek (např. předchozí oznámení, doprovod nebo sledování na dálku),  bezpečnostních pravidel pro dodávky nebo vyzvednutí hotovosti na místě a  pravidel pro střelné zbraně.  Oznámení a informaceDržitelé licence musí informovat zúčastněnou zemi o zamýšleném začátku přeshraniční přepravy.  Zúčastněné země se musí vzájemně informovat o přeshraničních obchodech oznámených společnostmi CIT.  Na webové stránce Evropa zveřejňuje Evropská komise veškeré informace o:IBNS schváleném zúčastněnými zeměmi,vnitrostátních pravidlech pro roli policejních složek a bezpečnosti míst, kam je hotovost dodávána nebo odkud je vyzvedávána,vnitrostátních požadavcích na školení o CIT,údajích vnitrostátního vydávajícího orgánu ahostitelské správě, která musí být informována o začátku přeshraniční přepravy.  Komise zveřejňuje použitelné přepravní podmínky zvolené zúčastněnými zeměmi v Úředním věstníku Evropské unie.  Kontroly souladu, sankce a naléhavá bezpečnostní opatření\nZúčastněné země vykonávají kontroly souladu společností CIT působících na jejich území. V případě neplnění lze uplatnit sankce.\nV případě naléhavého problému, který výrazně ovlivňuje bezpečnost operací CIT, mohou příslušné orgány zavést dočasná bezpečnostní opatření.\nPřezkum\nJednou za pět let předkládá Komise zprávy o provádění nařízení Evropskému parlamentu a Radě.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 29. listopadu 2012.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Společná pravidla EU o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti členskými státy eurozóny (Úř. věst. L 316, 29.11.2011, s. 1–20)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nPlatné přepravní podmínky v členských státech eurozóny (čl. 13 odst. 5) a v Andoře, Monaku, San Marinu a Vatikánu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti členskými státy eurozóny) (Úř. věst. C 139, 4.5.2017, s. 14–23)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti členskými státy eurozóny podle článku 26 tohoto nařízení (COM(2017) 5 final, 11.1.2017)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1–6)\nPoslední aktualizace 01.03.2018"}
{"celex_id": "32011R1169", "reference": "22.11.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 304/18\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011\nze dne 25. října 2011\no poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 uvedené smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle článku 169 Smlouvy o fungování Evropské unie má Unie přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 uvedené smlouvy.\n(2)\nVolný pohyb bezpečných a plnohodnotných potravin je nezbytnou charakteristikou vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a ekonomickým zájmům.\n(3)\nPro dosažení vysoké míry ochrany zdraví spotřebitelů a zaručení jejich práva na informace by mělo být zajištěno, aby byli spotřebitelé patřičně informováni o potravinách, které konzumují. Rozhodování spotřebitelů mohou ovlivňovat mimo jiné zdravotní, hospodářské, environmentální, sociální a etické úvahy.\n(4)\nPodle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (3), je obecným cílem potravinového práva poskytovat spotřebitelům povědomí, které jim umožní informovaně vybírat potraviny, které konzumují, a zabránit jakýmkoli praktikám, které je mohou uvést v omyl.\n(5)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (4) se vztahuje na některé aspekty poskytování informací spotřebitelům, konkrétně s cílem předcházet klamavému jednání a klamavému opomenutí informací. Obecné zásady týkající se nekalých obchodních praktik by měly být doplněny zvláštními pravidly pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům.\n(6)\nPravidla Unie týkající se označování potravin platná pro všechny potraviny jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (5). Většina ustanovení uvedené směrnice pochází z roku 1978, a měla by být proto aktualizována.\n(7)\nSměrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (6) stanoví pravidla pro obsah a uvádění údajů o výživové hodnotě na balených potravinách. Podle těchto pravidel je uvedení údajů o výživové hodnotě dobrovolné, pokud není uvedeno výživové tvrzení týkající se dané potraviny. Většina ustanovení uvedené směrnice pochází z roku 1990, a měla by být proto aktualizována.\n(8)\nObecné požadavky na označování potravin jsou doplněny řadou ustanovení vztahujících se na všechny potraviny za určitých okolností anebo na určité skupiny potravin. Kromě toho existuje řada zvláštních pravidel vztahujících se na konkrétní potraviny.\n(9)\nPůvodní cíle a základní součásti současných právních předpisů v oblasti označování potravin stále platí, je však třeba tyto předpisy zjednodušit, aby se zajistilo jejich snadnější dodržování a lepší srozumitelnost pro zúčastněné subjekty, a zmodernizovat je tak, aby zohledňovaly nový vývoj v oblasti informací o potravinách. Toto nařízení slouží jak zájmům vnitřního trhu, neboť zjednodušuje právní předpisy, zajišťuje právní jistotu a omezuje byrokratickou zátěž, tak zájmům občanů, neboť žádá, aby byly potraviny označovány jasným, srozumitelným a čitelným způsobem.\n(10)\nŠiroká veřejnost se zajímá o vzájemný vztah mezi stravováním a zdravím, stejně jako o vhodný způsob stravování odpovídající individuálním potřebám. Bílá kniha Komise ze dne 30. května 2007 o strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (dále jen „bílá kniha Komise“) uvádí, že výživové označování potravin je jedním z důležitých způsobů, jimiž lze spotřebitele informovat o složení potravin a pomoci jim informovaně se rozhodovat při jejich výběru. Sdělení Komise ze dne 13. března 2007 nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU na období 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit“ zdůraznilo, že pro účinnou hospodářskou soutěž i pro prospěch spotřebitelů je možnost informovaného výběru potravin zásadní. K takovému výběru by významně přispělo, kdyby spotřebitelé znali základní zásady výživy a příslušné údaje o výživové hodnotě potravin. Významným nástrojem pro zlepšování srozumitelnosti informací o potravinách pro spotřebitele jsou vzdělávací a informační kampaně.\n(11)\nPro zvýšení právní jistoty a zajištění racionálního a důsledného prosazování práva je vhodné zrušit směrnice 90/496/EHS a 2000/13/ES a nahradit je jediným nařízením zajišťujícím jistotu pro spotřebitele a další zúčastněné subjekty a snižujícím správní zátěž.\n(12)\nV zájmu lepší přehlednosti je vhodné zrušit a začlenit do tohoto nařízení jiné horizontální právní předpisy, totiž směrnici Komise 87/250/EHS ze dne 15. dubna 1987 o uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových na etiketách alkoholických nápojů určených k prodeji konečnému spotřebiteli (7), směrnici Komise 1999/10/ES ze dne 8. března 1999, kterou se stanoví odchylky od ustanovení článku 7 směrnice Rady 79/112/EHS, pokud jde o označování potravin (8), směrnici Komise 2002/67/ES ze dne 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (9), nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů (10) a směrnici Komise 2008/5/ES ze dne 30. ledna 2008 o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, při označování určitých potravin (11).\n(13)\nJe nezbytné stanovit společné definice, zásady, požadavky a postupy, aby byl vytvořen jasný rámec a společný základ pro opatření na úrovni Unie a jednotlivých členských států upravující poskytování informací o potravinách.\n(14)\nPro zajištění uceleného a vývoj v této oblasti sledujícího přístupu k informacím poskytovaným spotřebitelům o potravinách, které konzumují, by měla být zavedena široká definice právních předpisů o poskytování informací o potravinách zahrnující pravidla obecné i zvláštní povahy, jakož i široká definice informací o potravinách zahrnující údaje poskytované i jinými prostředky než etiketami.\n(15)\nPravidla Unie by se měla vztahovat pouze na podniky, z jejichž povahy vyplývá jistá kontinuita činnosti a určitý stupeň organizace. Činnosti jako příležitostná manipulace s potravinami a jejich dodávka, podávání pokrmů a prodej potravin soukromými osobami například při dobročinných akcích nebo na místních trzích či setkáních by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměly.\n(16)\nPrávní předpisy o poskytování informací o potravinách by měly zajistit dostatečnou pružnost, aby bylo možno držet krok s novými požadavky spotřebitelů na informace a zajistit rovnováhu mezi ochranou vnitřního trhu a rozdíly ve vnímání spotřebitelů v členských státech.\n(17)\nPrvotním zřetelem při požadování povinných informací o potravinách by mělo být zajištění možnosti spotřebitelů identifikovat určitou potravinu a vhodně ji použít a vybírat potraviny vyhovující jejich individuálním stravovacím potřebám. S tímto cílem by provozovatelé potravinářských podniků měli tyto informace učinit přístupnější zrakově postiženým osobám.\n(18)\nAby bylo možné právní předpisy o poskytování informací o potravinách přizpůsobovat měnícím se potřebám spotřebitelů v oblasti informací, měly by veškeré úvahy o potřebě povinných informací o potravinách také přihlížet k široce projevovanému zájmu většiny spotřebitelů o zveřejňování určitých informací.\n(19)\nNové požadavky na poskytování povinných informací o potravinách by však měly být stanoveny pouze v případě potřeby a v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a udržitelnosti.\n(20)\nPrávní předpisy o poskytování informací o potravinách by měly zakázat používání informací, které by uváděly spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o charakteristiky potravin, jejich účinky nebo vlastnosti, nebo které potravinám připisují léčebné vlastnosti. Má-li tento zákaz být účinný, měl by se vztahovat také na obchodní úpravu potravin a na související reklamu.\n(21)\nAby nedošlo k roztříštění pravidel odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků za poskytování informací o potravinách, je vhodné upřesnit jejich povinnosti v této oblasti. Toto upřesnění by mělo být v souladu s povinnostmi ve vztahu ke spotřebiteli, které jsou uvedeny v článku 17 nařízení (ES) č. 178/2002.\n(22)\nMěl by být vypracován seznam všech povinných informací, které by měly být v zásadě uvedeny na všech potravinách určených pro konečného spotřebitele a pro zařízení společného stravování. Uvedený seznam by měl zachovat informace, které jsou již požadovány v rámci stávajících právních předpisů Unie, vzhledem k tomu, že jsou obecně považovány za cenné acquis ve vztahu k informování spotřebitelů.\n(23)\nAby mohly být zohledněny změny a vývoj v oblasti poskytování informací o potravinách, měla by být Komise zmocněna umožnit, aby určité údaje byly zpřístupněny alternativními prostředky. Konzultace se zúčastněnými subjekty by měla usnadnit včasné a náležitě zaměřené změny požadavků na poskytování informací o potravinách.\n(24)\nNěkteré složky nebo jiné látky či produkty (jako například pomocné látky), pokud jsou použity při výrobě potravin a zůstávají v nich přítomny, mohou u některých osob vyvolat alergii nebo nesnášenlivost, která může v některých případech ohrožovat zdraví dotčených osob. Je důležité, aby byly poskytovány informace o přítomnosti potravinářských přídatných látek, pomocných látek a jiných látek nebo produktů, u nichž bylo vědecky prokázáno, že mohou vyvolat alergii nebo nesnášenlivost, aby měli zejména spotřebitelé trpící potravinovou alergií nebo nesnášenlivostí možnost informovaného výběru potravin, které jsou pro ně bezpečné.\n(25)\nAby mohli být spotřebitelé informováni o přítomnosti umělých nanomateriálů v potravinách, je vhodné zařadit definici tohoto pojmu. S ohledem na skutečnost, že potraviny, které obsahují umělé nanomateriály nebo které z umělých nanomateriálů sestávají, mohou být novými potravinami, by měl být vhodný legislativní rámec uvedené definice zvažován v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (12).\n(26)\nEtikety na potravinách by měly být jasné a srozumitelné, aby pomáhaly spotřebitelům, kteří mají zájem si informovaněji vybírat potraviny a stravu. Studie ukazují, že důležitým prvkem pro maximalizaci pravděpodobnosti toho, že informace na etiketě budou mít vliv na spotřebitele, je snadná čitelnost textu a že nečitelná informace o produktu je jednou z hlavních příčin nespokojenosti spotřebitelů s etiketami na potravinách. Ke zohlednění všech hledisek týkajících se čitelnosti, včetně písma, barvy a kontrastu, by proto měl být vypracován komplexní přístup.\n(27)\nPro zajištění poskytování informací o potravinách je třeba zvážit všechny způsoby dodávání potravin spotřebiteli, včetně prodeje potravin komunikačními prostředky na dálku. Ačkoliv je zřejmé, že by všechny potraviny dodávané prostřednictvím prodeje na dálku měly splňovat stejné informační požadavky jako potraviny prodávané v obchodech, je třeba objasnit, že by v těchto případech příslušné povinné informace o potravinách měly být k dispozici před dokončením nákupu.\n(28)\nV posledních desetiletích došlo k prudkému rozvoji technologie pro zmrazování potravin, která je široce využívána za účelem zlepšení oběhu zboží na vnitřním trhu Unie a snížení rizik v oblasti bezpečnosti potravin. Avšak zmrazování a pozdější rozmrazování určitých potravin, zejména masných a rybích výrobků, omezuje jejich možné další použití a může mít také vliv na jejich bezpečnost, chuť a fyzikální vlastnosti. Oproti tomu u jiných výrobků, zejména u másla, zmrazování takové účinky nemá. Proto by měl být v případě, že byl výrobek rozmrazován, konečný spotřebitel náležitě informován o jeho stavu.\n(29)\nZemě původu nebo místo provenience potraviny by se měla uvádět vždy, pokud by opomenutí této informace mohlo spotřebitele uvést v omyl, co se týče skutečné země původu nebo místa provenience daného výrobku. Ve všech případech by uvedení země původu nebo místa provenience mělo být provedeno tak, aby spotřebitele nemátlo, a na základě jasně stanovených kritérií, která zajišťují stejné podmínky pro zástupce výrobního odvětví a spotřebitelům poskytují srozumitelnější informace o zemi původu nebo místě provenience potraviny. Tato kritéria by se neměla vztahovat na uvedení jména nebo adresy provozovatele potravinářského podniku.\n(30)\nV některých případech mohou provozovatelé potravinářských podniků chtít dobrovolně uvést původ dané potraviny, aby spotřebitele upozornili na kvality svého výrobku. Tato označení by též měla splňovat harmonizovaná kritéria.\n(31)\nOznačení původu je v Unii v současné době povinné pro hovězí maso a výrobky z hovězího masa (13) v důsledku krizové situace, která vznikla v souvislosti s bovinní spongiformní encefalopatií a vedla k vytvoření spotřebitelských očekávání. Z posouzení dopadu provedeného Komisí je zřejmé, že původ masa má pro spotřebitele prvořadý význam. V Unii je značně rozšířena konzumace i jiného masa, jako je maso vepřové, skopové, kozí nebo drůbeží. Je proto vhodné stanovit pro tyto produkty povinné označení původu. Zvláštní požadavky na označení původu by mohly být pro různé druhy masa odlišné podle charakteristik daných druhů zvířat. Je vhodné umožnit stanovení povinných požadavků, které by se mohly odlišovat pro různé druhy masa, prostřednictvím prováděcích pravidel při zohlednění zásady proporcionality a správní zátěže pro provozovatele potravinářských podniků a donucovací orgány.\n(32)\nUstanovení týkající se povinného označení původu byla vytvořena na základě vertikálních přístupů, jako v případě medu (14), ovoce a zeleniny (15), ryb (16), hovězího masa a výrobků z hovězího masa (17) a olivového oleje (18). Je třeba prověřit možnost rozšíření povinnosti uvádět označení původu i na obalech jiných potravin. Z tohoto důvodu je vhodné požádat Komisi, aby připravila zprávy týkající se těchto potravin: jiné druhy masa než maso hovězí, vepřové, skopové, kozí a drůbeží; mléko; mléko použité jako složka v mléčných výrobcích; maso užité jako složka; nezpracované potraviny; produkty s jedinou složkou; složky, které se na potravině podílejí více než 50 %. Jelikož mléko je jedním z produktů, u nichž je označení původu považováno za obzvláště významné, měla by být zpráva Komise o tomto produktu k dispozici co nejdříve. Na základě závěrů těchto zpráv může Komise předložit návrhy na úpravu příslušných předpisů Unie nebo případně předložit nové iniciativy na odvětvovém základě.\n(33)\nNepreferenční pravidla Unie týkající se původu jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (19), a v prováděcích pravidlech k němu obsažených v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (20). Určení země původu potravin se bude řídit uvedenými pravidly, s nimiž jsou provozovatelé potravinářských podniků i správní orgány dobře obeznámeni, což by mělo usnadňovat jejich provádění.\n(34)\nVýživové údaje o potravinách se týkají informací o energetické hodnotě a určitých živinách v nich obsažených. Povinné uvádění údajů o výživové hodnotě na obalu by mělo pomoci při provádění opatření v zájmu zlepšení výživy v rámci politiky v oblasti veřejného zdraví, jež by mohla zahrnovat poskytování vědeckých doporučení pro veřejnou osvětu v oblasti výživy a podporovat informovaný výběr potravin.\n(35)\nV zájmu porovnatelnosti výrobků v různě velkých baleních je vhodné zachovat požadavek, aby byly povinné údaje o výživové hodnotě i nadále vyjádřeny na 100 g či 100 ml, přičemž lze případně povolit uvádění doplňujících údajů na porci. Jsou-li potraviny baleny po jednotlivých porcích nebo jednotkách spotřeby, mělo by být tedy povoleno uvádět vedle vyjádření na 100 g či 100 ml také výživové hodnoty jedné porce nebo jednotky spotřeby. Komise by měla být v zájmu porovnatelnosti údajů o porcích či jednotkách spotřeby rovněž zmocněna přijmout pravidla pro uvádění výživových hodnot jedné porce nebo jednotky spotřeby u zvláštních skupin potravin.\n(36)\nV bílé knize Komise jsou zdůrazněny některé živiny důležité z hlediska veřejného zdraví, jako jsou nasycené tuky, cukry nebo sodík. Je proto vhodné, aby požadavky na povinné uvádění údajů o výživové hodnotě vzaly tyto prvky v úvahu.\n(37)\nJelikož jedním z cílů tohoto nařízení je poskytnout konečnému spotřebiteli základ, aby mohl učinit informovaný výběr, je v tomto ohledu důležité zajistit, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl informacím uvedeným na označení. Proto je vhodné použít při označování pojem „sůl“ namísto odpovídajícího názvu živiny „sodík“.\n(38)\nV zájmu důslednosti a jednotnosti práva Unie by dobrovolné uvádění výživových nebo zdravotních tvrzení na etiketách potravin mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (21).\n(39)\nAby provozovatelé potravinářských podniků nebyli zbytečně zatěžování, je vhodné určité skupiny potravin, které nejsou zpracovány, u nichž nejsou údaje o výživové hodnotě určujícím faktorem rozhodování spotřebitelů o koupi nebo jejichž balení je příliš malé na splnění požadavků týkajících se povinného označení, osvobodit od povinného uvádění výživových údajů, pokud není povinnost poskytovat tyto údaje stanovena jinými pravidly Unie.\n(40)\nS ohledem na zvláštní povahu alkoholických nápojů je vhodné vyzvat Komisi, aby provedla hlubší analýzu požadavků na poskytování informací o těchto výrobcích. Proto by Komise měla vzhledem k nutnosti zajistit jednotnost s dalšími příslušnými politikami Unie vypracovat do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost zprávu o uplatňování požadavků týkajících se uvádění informací o složení a výživové hodnotě alkoholických nápojů. S ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. září 2007 o strategii Evropské unie na podporu členských států při snižování následků spojených s alkoholem (22), stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (23), činnost Komise a obavy široké veřejnosti ohledně škodlivých účinků alkoholu zejména v případě mladých a ohrožených spotřebitelů by Komise dále měla po konzultaci se zúčastněnými subjekty a s členskými státy zvážit, zda by nebylo vhodné vytvořit definici nápojů typu „alkoholické limonády“, které jsou určeny především mladým lidem. Komise by v souvislosti s tímto nařízením měla rovněž navrhnout zvláštní požadavky týkající se alkoholických nápojů, bude-li to vhodné.\n(41)\nAby při současné úrovni poznatků v oblasti výživy poskytované informace o výživové hodnotě náležitě působily na průměrného spotřebitele a sloužily účelu zajištění informovanosti, pro který byly zavedeny, měly by být jednoduché a srozumitelné. Uvádění informací o výživové hodnotě potravin zčásti v hlavním zorném poli, obecně označovaném jako přední strana balení, a zčásti na jiné straně balení, například na zadní, by mohlo spotřebitele mást. Výživové údaje by se proto měly nacházet ve stejném zorném poli. Nejdůležitější prvky informací o výživové hodnotě je navíc možné dobrovolně zopakovat v hlavním zorném poli, aby byly pro spotřebitele při nákupu potravin základní informace o výživové hodnotě snadno viditelné. Ponechání volnosti ve volbě informací, které mohou být opakovány, by mohlo vyústit v matení spotřebitelů. Proto je zapotřebí upřesnit, které informace se mohou opakovat.\n(42)\nProvozovatelé potravinářských podniků by měli být povzbuzeni k tomu, aby dobrovolně uváděli informace, jež jsou součástí výživových údajů, u potravin jako alkoholické nápoje a nebalené potraviny, které mohou být osvobozeny od povinnosti nést výživové údaje, a proto by mělo být možné uvádět pouze omezené prvky výživových údajů. Je však záhodno jasně stanovit, které informace mohou být dobrovolně uváděny, aby neomezená volba provozovatele potravinářského podniku neuváděla spotřebitele v omyl.\n(43)\nV poslední době došlo k vývoji v oblasti vyjadřování výživových údajů nebo v jejich obchodní úpravě, kdy se v některých členských státech a organizacích potravinářského odvětví používá jiný způsob než na 100 g, 100 ml nebo na 1 porci, a to grafické vyjádření nebo symboly. Tyto další způsoby vyjádření a obchodní úpravy mohou spotřebitelům pomoci lépe porozumět výživovým údajům. Dostatečné doklady o tom, jak průměrný spotřebitel chápe a používá alternativní vyjádření a obchodní úpravu informací, však nejsou k dispozici pro celou Unii. Proto je vhodné umožnit vývoj různých způsobů vyjádření a obchodní úpravy na základě kritérií uvedených v tomto nařízení a vyzvat Komisi, aby vypracovala zprávu o používání těchto způsobů vyjádření a obchodní úpravy, jejich vlivu na vnitřní trh a vhodnosti další harmonizace.\n(44)\nS cílem napomoci Komisi při vypracování této zprávy by jí členské státy měly poskytnout příslušné informace o používání dalších způsobů vyjadřování a uvádění výživových údajů na trhu na svém území. Za tímto účelem by členské státy měly mít pravomoc vyžadovat, aby provozovatelé potravinářských podniků, kteří uvádějí na jejich území na trh potraviny označené těmito dalšími způsoby vyjádření nebo uvedení, vnitrostátním orgánům oznámili používání těchto dalších způsobů a příslušná odůvodnění, pokud jde o plnění požadavků stanovených v tomto nařízení.\n(45)\nJe žádoucí, aby byla zajištěna určitá úroveň soudržnosti při vývoji dalších způsobů vyjadřování a uvádění výživových údajů. Proto je vhodné podporovat neustálou výměnu a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a s Komisí a podporovat zapojení zúčastněných subjektů do těchto výměn.\n(46)\nÚdaje o množství jednotlivých živin a srovnávací ukazatele uvedené ve stejném zorném poli ve snadno rozpoznatelné podobě umožňující posouzení výživových vlastností potraviny by měly být posuzovány komplexně jako součást výživových údajů, a nikoli jako skupina samostatných tvrzení.\n(47)\nZkušenosti ukazují, že v mnoha případech jsou dobrovolné informace o potravinách uváděny na úkor přehlednosti informací povinných. Proto je třeba na pomoc provozovatelům potravinářských podniků a dozorovým orgánům stanovit kritéria pro zajištění rovnováhy mezi poskytováním povinných a dobrovolných informací o potravinách.\n(48)\nČlenské státy by si měly ponechat právo stanovit v závislosti na místních podmínkách a okolnostech pravidla poskytování informací týkajících se nebalených potravin. Ačkoliv v těchto případech je poptávka spotřebitelů po dalších informacích omezená, za velmi důležité jsou považovány informace o případných alergenech. Existují důkazy, že příčinou většiny projevů potravinové alergie jsou nebalené potraviny. Proto by informace o případných alergenech měly být spotřebiteli poskytnuty vždy.\n(49)\nPokud jde o otázky výslovně harmonizované tímto nařízením, neměly by mít členské státy možnost přijímat vnitrostátní předpisy, pokud to právo Unie nepovoluje. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států přijímat na vnitrostátní úrovni opatření týkající se otázek, které toto nařízení výslovně neupravuje. Těmito opatřeními by však členské státy neměly zakazovat, ztěžovat ani omezovat volný pohyb zboží, které je v souladu s tímto nařízením.\n(50)\nSpotřebitelé v Unii projevují stále větší zájem o uplatňování pravidel Unie, pokud jde o šetrnou porážku zvířat, včetně toho, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno. V této souvislosti je třeba zvážit, zda by nebylo vhodné zpracovat v rámci budoucí strategie Unie pro ochranu a zajištění dobrých životních podmínek zvířat studii o možnosti poskytnout spotřebitelům relevantní informace o omračování zvířat.\n(51)\nPravidla o poskytování informací o potravinách by měla být schopna přizpůsobovat se rychle se měnícímu společenskému, hospodářskému a technologickému prostředí.\n(52)\nČlenské státy by měly provádět úřední kontroly pro zajištění dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (24).\n(53)\nMěla by být provedena aktualizace odkazů na směrnici 90/496/EHS v nařízení (ES) č. 1924/2006 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (25) s cílem zohlednit toto nařízení. Nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(54)\nNepravidelná a častá aktualizace požadavků na poskytování informací o potravinách může pro potravinářské podniky, zejména malé a střední, představovat značnou správní zátěž. Je proto vhodné zajistit, aby se opatření, která Komise může přijmout v rámci výkonu pravomocí svěřených jí tímto nařízením, použila vždy téhož dne kalendářního roku po uplynutí přiměřeného přechodného období. V naléhavých případech by měly být od této zásady povoleny odchylky, je-li účelem dotyčných opatření ochrana lidského zdraví.\n(55)\nAby mohli provozovatelé potravinářských podniků přizpůsobit označování svých výrobků novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, je důležité stanovit pro použití tohoto nařízení přiměřená přechodná období.\n(56)\nVzhledem k podstatným změnám požadavků na výživové označování zavedeným tímto nařízením, zejména vzhledem ke změnám v souvislosti s obsahem výživových údajů, je vhodné umožnit provozovatelům potravinářských podniků, aby se připravili na použití tohoto nařízení s předstihem.\n(57)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(58)\nPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie by měla být přenesena na Komisi, mimo jiné pokud jde o zprostředkování určitých povinných údajů jiným způsobem, než jejich uvedením na obalu nebo etiketě, o seznam potravin, u nichž se nevyžaduje uvedení seznamu složek, o opětovný přezkum seznamu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost nebo o seznam živin, který lze uvádět dobrovolně. Je zvláště důležité, aby Komise v průběhu příprav vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly Evropskému parlamentu a Radě souběžně, včas a odpovídajícím způsobem předávány příslušné dokumenty.\n(59)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, které jí umožní přijímat prováděcí akty týkající se mimo jiné způsobů vyjádření jednoho nebo více údajů piktogramy nebo symboly namísto slov nebo čísel, způsobu uvádění data minimální trvanlivosti, způsobu uvádění země původu nebo místa provenience v případě masa, přesnosti uvedených hodnot, pokud jde o výživové údaje, nebo vyjadřování výživových údajů na jednu porci nebo jednotku spotřeby. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (26),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví základ pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách s přihlédnutím k rozdílům ve vnímání spotřebitelů a jejich informačních potřebách při současném zajištění plynulého fungování vnitřního trhu.\n2.   Toto nařízení stanoví obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách, a zejména označování potravin. Stanoví prostředky pro zajištění práva spotřebitelů na informace a postupy pro poskytování informací o potravinách s přihlédnutím k potřebě zajistit dostatečnou pružnost pro reagování na budoucí vývoj a nové požadavky na poskytování informací.\n3.   Toto nařízení se vztahuje na provozovatele potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce, kde se jejich činnosti týkají poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Použije se na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k dodání do těchto zařízení.\nToto nařízení se vztahuje na stravovací služby poskytované dopravními podniky, pokud se místo odjezdu či odletu nachází na území členských států, na něž se vztahují Smlouvy.\n4.   Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie týkajících se určitých potravin.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\na)\ndefinice „potraviny“, „potravinového práva“, „potravinářského podniku“, „provozovatele potravinářského podniku“, „maloobchodu“, „uvádění na trh“ a „konečného spotřebitele“ v článku 2 a v čl. 3 bodech 1, 2, 3, 7, 8 a 18 nařízení (ES) č. 178/2002;\nb)\ndefinice „zpracování“, „nezpracovaných produktů“ a „zpracovaných produktů“ v čl. 2 odst. 1 písm. m), n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (27);\nc)\ndefinice „potravinářského enzymu“ v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (28);\nd)\ndefinice „potravinářské přídatné látky“, „pomocné látky“ a „nosiče“ v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a v bodě 5 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (29);\ne)\ndefinice „aromat“ v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu (30);\nf)\ndefinice „masa“, „strojně odděleného masa“, „masných polotovarů“, „produktů rybolovu“ a „masných výrobků“ v bodech 1.1, 1.14, 1.15, 3.1 a 7.1 přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (31);\ng)\ndefinice „reklamy“ v čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (32).\n2.   Dále se rozumí:\na)\n„informacemi o potravinách“ informace týkající se potravin zpřístupněné konečnému spotřebiteli prostřednictvím etikety, jiného průvodního materiálu nebo jinými prostředky, včetně nástrojů moderních technologií nebo slovního sdělení;\nb)\n„právními předpisy o poskytování informací o potravinách“ předpisy Unie upravující poskytování informací o potravinách, zejména jejich označování, včetně pravidel obecné povahy vztahujících se na všechny potraviny za zvláštních okolností nebo na určité skupiny potravin a pravidel vztahujících se pouze na konkrétní potraviny;\nc)\n„povinnými informacemi o potravinách“ údaje, které musí být konečnému spotřebiteli poskytnuty na základě předpisů Unie;\nd)\n„zařízením společného stravování“ jakékoli zařízení (včetně vozidel, stánků s pevným stanovištěm a přenosných stánků), jako jsou například restaurace, závodní jídelny, školy, nemocnice a cateringové firmy, v němž se v rámci běžné činnosti připravují potraviny určené k přímé spotřebě konečným spotřebitelem;\ne)\n„balenou potravinou“ samostatná prodejní jednotka v obchodní úpravě v nezměněném stavu určená konečnému spotřebiteli a zařízením společného stravování, která se skládá z potraviny a obalu, do něhož byla potravina vložena před uvedením do prodeje, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak v každém případě takovým způsobem, že bez otevření nebo výměny obalu nelze změnit jeho obsah; za balenou potravinu se nepovažuje potravina zabalená v místě prodeje na žádost spotřebitele ani potravina zabalená pro účely přímého prodeje;\nf)\n„složkou“ jakákoli látka nebo produkt, včetně aromat, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli součást směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě; za složky se nepovažují rezidua;\ng)\n„místem provenience“ místo, o němž je uvedeno, že z něj potravina pochází, a které není „zemí původu“ ve smyslu článků 23 až 26 nařízení (EHS) č. 2913/92; název, obchodní firma nebo adresa provozovatele potravinářského podniku na etiketě nepředstavuje údaj o zemi původu nebo místě provenience potraviny ve smyslu tohoto nařízení;\nh)\n„směsnou složkou“ složka, která je sama vyrobena z více než jedné složky;\ni)\n„etiketou“ jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, který je napsán, vytištěn, natištěn pomocí šablony, vyznačen, proveden jako reliéf nebo vytlačen na obalu nebo nádobě potraviny nebo k nim připojen;\nj)\n„označením“ jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu nebo etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které potravinu provázejí nebo na ni odkazují;\nk)\n„zorným polem“ všechny povrchy na balení, které lze přečíst z jednoho zorného úhlu;\nl)\n„hlavním zorným polem“ zorné pole, jehož si spotřebitel při nákupu s největší pravděpodobností všimne na první pohled a které mu umožní okamžitě výrobek rozpoznat, pokud jde o jeho charakteristické rysy nebo povahu a popřípadě jeho obchodní značku. Pokud má obal několik shodných hlavních zorných polí, považuje se za hlavní zorné pole to, které zvolil provozovatel potravinářského podniku;\nm)\n„čitelností“ fyzický vzhled informace, jehož prostřednictvím je informace vizuálně přístupná pro běžnou populaci a který je určen různými prvky, mimo jiné velikostí písma, odstupy mezi písmeny, odstupy mezi řádky, tloušťkou tahů písma, barvou písma, druhem písma, poměrem mezi výškou a šířkou písmen, povrchem materiálu a výrazným kontrastem mezi písmem a pozadím;\nn)\n„zákonným názvem“ název potraviny stanovený v předpisech Unie, které se na ni vztahují, nebo při neexistenci těchto předpisů Unie název uvedený v právních a správních předpisech platných v členském státě, kde se daná potravina prodává konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování;\no)\n„vžitým názvem“ název, který je v členském státě, kde se daná potravina prodává, přijat spotřebiteli jako název potraviny, aniž by potřeboval další vysvětlení;\np)\n„popisným názvem“ název obsahující popis potraviny, popřípadě rovněž popis jejího použití, který je dostatečně přesný, aby spotřebitelům umožnil poznat skutečnou podstatu potraviny a odlišit ji od jiných produktů, se kterými by mohla být zaměněna;\nq)\n„primární složkou“ jedna nebo více složek potraviny, které tvoří více než 50 % této potraviny nebo které jsou pro spotřebitele obvykle spojeny s názvem potraviny a u nichž je ve většině případů vyžadován údaj o množství;\nr)\n„datem minimální trvanlivosti potraviny“ datum, do kterého si potravina uchovává své specifické vlastnosti při správném způsobu uchovávání;\ns)\n„živinami“ bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, sodík, vitamíny a minerální látky uvedené v části A bodě 1 přílohy XIII tohoto nařízení a látky, které náleží do těchto kategorií nebo jsou složkami některé z nich;\nt)\n„umělým nanomateriálem“ jakýkoli záměrně vyrobený materiál, který má jeden nebo více rozměrů v řádu nejvýše 100 nm nebo se skládá ze samostatných funkčních částí uvnitř nebo na povrchu, z nichž mnohé mají jeden nebo více rozměrů v řádu nejvýše 100 nm, včetně struktur, aglomerátů nebo agregátů, jejichž velikost může přesahovat řád 100 nm, ale zachovávají si vlastnosti charakteristické pro nanoměřítko.\nK vlastnostem charakteristickým pro nanoměřítko patří:\ni)\nvlastnosti související s velkým specifickým povrchem daných materiálů, nebo\nii)\nspecifické fyzikálně-chemické vlastnosti odlišné od vlastností téhož materiálu v jiné formě než v řádu nanometrů;\nu)\n„komunikačními prostředky na dálku“ jakékoli prostředky, které mohou být použity k uzavření smlouvy mezi dodavatelem a spotřebitelem bez jejich současné fyzické přítomnosti.\n3.   Pro účely tohoto nařízení označuje země původu potraviny původ potraviny stanovený v souladu s články 23 až 26 nařízení (EHS) č. 2913/92.\n4.   Použijí se rovněž zvláštní definice uvedené v příloze I.\nKAPITOLA II\nOBECNÉ ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O POTRAVINÁCH\nČlánek 3\nObecné cíle\n1.   Poskytování informací o potravinách usiluje o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů poskytnutím základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití, se zvláštním ohledem na zdravotní, hospodářská, environmentální, sociální a etická hlediska.\n2.   Cílem právních předpisů o poskytování informací o potravinách je dosáhnout volného pohybu legálně vyráběných a na trh uváděných potravin v Unii, s přihlédnutím, kde je to vhodné, k potřebě ochrany legitimních zájmů výrobců a podporu výroby kvalitních produktů.\n3.   Tam, kde právní předpisy o poskytování informací o potravinách zavádějí nové požadavky, se stanoví přechodné období po vstupu nových požadavků v platnost s výjimkou řádně odůvodněných případů. Během přechodného období lze potraviny s etiketami nesplňujícími nové požadavky uvádět na trh a po jeho uplynutí lze potraviny s takovými etiketami, které byly uvedeny na trh před koncem přechodného období, prodávat až do vyčerpání zásob.\n4.   Během přípravy, hodnocení a revize právních předpisů o uvádění informací o potravinách jsou vedeny přímo nebo prostřednictvím zastupujících orgánů veřejné, transparentní konzultace s veřejností, včetně zúčastněných subjektů, vyjma případy, kdy to naléhavost záležitosti neumožňuje.\nČlánek 4\nZásady pro povinné informace o potravinách\n1.   Stanoví-li právní předpisy o poskytování informací o potravinách požadavek uvádění povinných informací o potravině, týká se zejména informací, které spadají do jedné z těchto kategorií:\na)\ninformace o označení a složení, vlastnostech nebo jiných charakteristikách dané potraviny;\nb)\ninformace o ochraně zdraví spotřebitelů a bezpečném použití dané potraviny. Zejména se jedná o informace o:\ni)\nsložení, které může být škodlivé pro zdraví určité skupiny spotřebitelů,\nii)\ntrvanlivosti, uchovávání a bezpečném použití,\niii)\ndopadu na zdraví, včetně rizik a důsledků vyplývajících ze škodlivé a nebezpečné konzumace určité potraviny;\nc)\ninformace o výživových vlastnostech umožňující spotřebitelům, včetně spotřebitelů se zvláštními požadavky na výživu, provádět informovaný výběr potravin.\n2.   Při posuzování potřeby povinných informací o potravinách a s cílem umožnit spotřebitelům informovaný výběr se přihlíží ke všeobecně rozšířené potřebě určitých informací ze strany většiny spotřebitelů, jimž přikládají značný význam, nebo k jakémukoli obecně uznávanému přínosu pro ně.\nČlánek 5\nKonzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin\nVeškerá opatření Unie v oblasti právních předpisů o poskytování informací o potravinách, která mohou mít vliv na lidské zdraví, se přijímají po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).\nKAPITOLA III\nOBECNÉ POŽADAVKY NA INFORMACE O POTRAVINÁCH A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ\nČlánek 6\nZákladní požadavek\nVšechny potraviny určené k dodání konečnému spotřebiteli nebo do zařízení společného stravování musí být opatřeny informacemi o potravinách v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 7\nUvádění nezavádějících informací\n1.   Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména:\na)\npokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání;\nb)\npřipisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá;\nc)\nvyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin;\nd)\nvyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.\n2.   Informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.\n3.   S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se rovněž použijí na:\na)\nsouvisející reklamu;\nb)\nobchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.\nČlánek 8\nPovinnosti\n1.   Za informace o potravině odpovídá provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh, a není-li usazen v Unii, dovozce potraviny na trh Unie.\n2.   Provozovatel potravinářského podniku odpovídající za informace o potravině zajistí jejich uvedení a přesnost v souladu s platnými právními předpisy o poskytování informací o potravinách a požadavky příslušných vnitrostátních předpisů.\n3.   Provozovatelé potravinářských podniků, kteří nemají vliv na informace o potravinách, nesmějí dodávat potraviny, o nichž na základě informací, které mají k dispozici jako odborníci, vědí nebo předpokládají, že nejsou v souladu s platnými právními předpisy o poskytování informací o potravinách a nesplňují požadavky příslušných vnitrostátních předpisů.\n4.   Provozovatelé potravinářských podniků nesmějí v podnicích, které řídí, upravovat informace připojené k potravině, pokud by tyto úpravy mohly uvádět konečného spotřebitele v omyl či jinak snížit úroveň ochrany spotřebitelů a možnost konečného spotřebitele rozhodovat se při informovaném výběru potravin. Provozovatelé potravinářských podniků odpovídají za veškeré změny informací o potravině, které jsou k ní připojeny, jež učiní.\n5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2, 3 a 4, zajistí provozovatelé potravinářských podniků, aby v podnicích, které řídí, splňovaly potraviny požadavky právních předpisů o poskytování informací o potravinách a příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se jejich činnosti, a kontrolují plnění těchto požadavků.\n6.   Provozovatelé potravinářských podniků zajistí v podnicích, které řídí, aby informace týkající se nebalených potravin určených pro konečného spotřebitele nebo k dodání do zařízení společného stravování byly předány provozovateli potravinářského podniku, který potraviny přebírá, aby bylo možno poskytnout povinné informace o potravinách konečnému spotřebiteli, pokud to bude nutné.\n7.   Provozovatelé potravinářských podniků zajistí v podnicích, které řídí, aby povinné údaje požadované podle článků 9 a 10 byly uvedeny na balení nebo na etiketě, která je k němu připojena, nebo na obchodních dokladech týkajících se daných potravin, lze-li zaručit, že tyto doklady jsou buď přiloženy k příslušné potravině, nebo byly zaslány před dodávkou nebo současně s dodávkou, a to v těchto případech:\na)\npokud jsou balené potraviny určeny konečnému spotřebiteli, avšak jsou uváděny na trh ve fázi, která předchází prodeji konečnému spotřebiteli a při které nejsou prodávány zařízením společného stravování;\nb)\npokud jsou balené potraviny určeny k dodání do zařízení společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování.\nBez ohledu na první pododstavec zajistí provozovatelé potravinářských podniků, aby byly údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. a), f), g) a h) uvedeny také na vnějším obalu, v němž je balená potravina uváděna na trh.\n8.   Provozovatelé potravinářských podniků dodávající jiným provozovatelům potravinářských podniků potraviny, které nejsou určeny konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování, zajistí, aby těmto jiným provozovatelům potravinářských podniků byly poskytnuty dostatečné informace k tomu, aby mohli případně splnit své povinnosti uložené odstavcem 2.\nKAPITOLA IV\nPOVINNÉ INFORMACE O POTRAVINÁCH\nODDÍL 1\nObsah a způsob uvádění údajů\nČlánek 9\nSeznam povinných údajů\n1.   V souladu s články 10 až 35 a s výhradou odchylek obsažených v této kapitole se povinně uvádějí tyto údaje:\na)\nnázev potraviny;\nb)\nseznam složek;\nc)\nkaždou látku nebo pomocnou látku uvedenou na seznamu v příloze II nebo odvozenou z látky či produktu uvedených na seznamu v příloze II způsobující alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, byť v pozměněné podobě;\nd)\nmnožství určitých složek nebo skupin složek;\ne)\nčisté množství potraviny;\nf)\ndatum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti;\ng)\nzvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití;\nh)\njméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku uvedeného v čl. 8 odst. 1;\ni)\nzemi původu nebo místo provenience v případech, které určuje článek 26;\nj)\nnávod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít;\nk)\nu nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;\nl)\nvýživové údaje.\n2.   Údaje stanovené v odstavci 1 se uvádějí slovy a čísly. Aniž je dotčen článek 35, mohou být rovněž vyjádřeny piktogramy nebo symboly.\n3.   Přijímá-li Komise akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty podle tohoto článku, mohou být údaje stanovené v odstavci 1 rovněž vyjádřeny piktogramy nebo symboly namísto slov nebo čísel.\nAby byly jiné způsoby vyjádření povinných informací o potravinách, než jsou slova a čísla, přínosné pro spotřebitele, a za předpokladu, že je zajištěna stejná informační hodnota jako v případě slov a čísel, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit v souladu s článkem 51 kritéria, na jejichž základě může být jeden nebo více údajů uvedených v odstavci 1 vyjádřen piktogramy nebo symboly namísto slov nebo čísel, přičemž vezme v úvahu, zda je doloženo jednotné chápání spotřebiteli.\n4.   V zájmu zajištění jednotného provedení odstavce 3 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty upravující podmínky uplatňování kritérií stanovených v souladu s odstavcem 3 pro vyjádření jednoho nebo více údajů prostřednictvím piktogramů nebo symbolů namísto slov či čísel. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 10\nDalší povinné údaje u určitých druhů nebo skupin potravin\n1.   Kromě údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 jsou v příloze III stanoveny další povinné údaje pro určité druhy nebo skupiny potravin.\n2.   K zajištění informovanosti spotřebitelů o určitých druzích nebo skupinách potravin a s cílem zohlednit technický pokrok, vědecký vývoj, ochranu zdraví spotřebitelů nebo bezpečné použití určité potraviny může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 měnit přílohu III.\nVe zvláště závažných naléhavých případech, pokud je ohroženo zdraví spotřebitelů, se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 52.\nČlánek 11\nVáhy a míry\nČlánkem 9 nejsou dotčeny zvláštní předpisy Unie o vahách a mírách.\nČlánek 12\nDostupnost a umístění povinných informací o potravinách\n1.   V souladu s tímto nařízením musí být u všech potravin povinné informace o potravinách k dispozici a snadno dostupné.\n2.   V případě balených potravin musí být povinné informace o dané potravině uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.\n3.   K zajištění toho, aby spotřebitelé mohli mít užitek z povinných informací o potravině poskytnutých jiným způsobem, lépe uzpůsobeným určitým povinným prvkům, může Komise za předpokladu, že je zajištěna stejná informační hodnota jako v případě obalu či etikety, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 stanovit kritéria, na jejichž základě lze vyjadřovat určité povinné údaje jiným způsobem než uvedením na obalu nebo etiketě, přičemž vezme v úvahu, zda je doloženo jednotné chápání a široké využívání ze strany spotřebitelů.\n4.   V zájmu zajištění jednotného provedení odstavce 3 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty upravující podmínky uplatňování kritérií stanovených v souladu s odstavcem 3 pro vyjádření určitých povinných údajů jiným způsobem než uvedením na obalu nebo etiketě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\n5.   V případě nebalených potravin se použije článek 44.\nČlánek 13\nZpůsob uvádění povinných údajů\n1.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá na vnitrostátní úrovni podle čl. 44 odst. 2, vyznačují se povinné informace o potravině na viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost.\n2.   Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy Unie týkající se určitých potravin, jsou-li povinné údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 uvedeny na obalu nebo na etiketě k němu připojené v dobře čitelné podobě, vytisknou se na nich písmem, jehož výška malého písmene „x“, jak je definována v příloze IV, činí nejméně 1,2 mm.\n3.   V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, činí výška malého písmene „x“ písma uvedeného v odstavci 2 nejméně 0,9 mm.\n4.   K dosažení cílů tohoto nařízení stanoví Komise pravidla týkající se čitelnosti prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51.\nZa účelem uvedeným v prvním pododstavci může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 rozšířit požadavky uvedené v odstavci 5 tohoto článku na další povinné údaje pro určité druhy nebo skupiny potravin.\n5.   Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a), e) a k) se uvádějí ve stejném zorném poli.\n6.   Odstavec 5 tohoto článku se nevztahuje na případy uvedené v čl. 16 odst. 1 a 2.\nČlánek 14\nProdej na dálku\n1.   Aniž jsou dotčeny požadavky na informace stanovené v článku 9, v případě balených potravin nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku:\na)\npovinné informace o potravinách, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady;\nb)\nveškeré povinné údaje musí být k dispozici v okamžiku doručení.\n2.   V případě nebalených potravin nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku musí být údaje vyžadované podle článku 44 dány k dispozici podle odstavce 1 tohoto článku.\n3.   Ustanovení odst. 1 písm. a) se nevztahuje na potraviny nabízené k prodeji prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor.\nČlánek 15\nJazykové požadavky\n1.   Aniž je dotčen čl. 9 odst. 3, uvádějí se povinné informace o potravině v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům v členských státech, kde je potravina uváděna na trh.\n2.   Členské státy, v nichž je potravina uváděna na trh, mohou na svém území stanovit, že údaje musí být uvedeny v jednom nebo více z úředních jazyků Unie.\n3.   Odstavce 1 a 2 nebrání tomu, aby údaje byly uvedeny v několika jazycích.\nČlánek 16\nVypuštění určitých povinných údajů\n1.   V případě skleněných lahví určených k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a proto nejsou opatřeny etiketou, a to ani krčkovou či rukávovou, je povinné uvádět pouze údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. a), c), e), f) a l).\n2.   V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2, je povinné uvádět na obalu nebo etiketě pouze údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. a), c), e) a f). Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) se uvedou jinými prostředky nebo se poskytnou na žádost spotřebitele.\n3.   Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Unie vyžadující povinné uvedení výživových údajů, nejsou údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. l) povinné u potravin uvedených na seznamu v příloze V.\n4.   Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Unie vyžadující uvedení seznamu složek nebo povinných výživových údajů, nejsou údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a l) povinné v případě nápojů, jejichž obsah alkoholu je vyšší než 1,2 % objemových.\nKomise do 13. prosince 2014 vypracuje zprávu o uplatňování článku 18 a čl. 30 odst. 1 na produkty uvedené v tomto odstavci a zaměří se na to, zda by se měl v budoucnu na alkoholické nápoje vztahovat zejména požadavek na uvádění informací o energetické hodnotě, a na důvody pro možné výjimky, s ohledem na potřebu zajistit soulad s jinými příslušnými politikami Unie. V této souvislosti Komise zváží, zda by nebylo vhodné navrhnout definici pojmu „alkoholické limonády“.\nKomise tuto zprávu případně doplní legislativním návrhem určujícím pravidla pro seznam složek nebo povinné výživové údaje pro tyto produkty.\nODDÍL 2\nPodrobná ustanovení o povinných údajích\nČlánek 17\nNázev potraviny\n1.   Názvem potraviny je její zákonný název. Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název a v případě, že neexistuje nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny.\n2.   V členském státě prodeje je povoleno použití názvu potraviny, pod kterým je výrobek vyráběn v souladu s právními předpisy a uváděn na trh v členském státě výroby. Neumožňuje-li však použití jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména článku 9, aby spotřebitelé v členském státě prodeje zjistili skutečnou povahu potraviny a odlišili ji od potravin, s nimiž by mohla být zaměněna, připojí se k názvu potraviny další popisné informace, které se uvedou v blízkosti názvu potraviny.\n3.   Ve výjimečných případech se název potraviny používaný v členském státě výroby nepoužije v členském státě prodeje, pokud se potravina, kterou v členském státě výroby označuje, liší svým složením nebo výrobou od potraviny známé pod daným názvem v členském státě prodeje natolik, že by odstavec 2 nezajistil v členském státě prodeje správné informování spotřebitelů.\n4.   Název potraviny nesmí být nahrazen názvem chráněným jako duševní vlastnictví, obchodní značkou nebo smyšleným názvem.\n5.   Zvláštní ustanovení o názvu potraviny a údajích, které k němu musí být připojeny, jsou obsažena v příloze VI.\nČlánek 18\nSeznam složek\n1.   Seznam složek se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“. Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny.\n2.   Složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 17 a v příloze VI.\n3.   Všechny složky vyskytující se v podobě umělých nanomateriálů musí být jasně uvedeny v seznamu složek. Za názvy těchto složek se v závorce uvede slovo „nano“.\n4.   Technická pravidla použití odstavců 1 a 2 tohoto článku jsou stanovena v příloze VII.\n5.   V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 upraví a uzpůsobí definici umělých nanomateriálů uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. t) tak, aby odpovídala vědeckotechnickému pokroku či definicím dohodnutým na mezinárodní úrovni.\nČlánek 19\nVypuštění seznamu složek\n1.   U níže uvedených potravin se nevyžaduje uvedení seznamu složek:\na)\nčerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaného, krájeného nebo podobně upraveného čerstvého ovoce a zeleniny;\nb)\nsycených vod, v jejichž označení je uvedeno, že jsou sycené;\nc)\nkvasných octů, pokud pocházejí výhradně z jediné základní suroviny a pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky;\nd)\nsýrů, másla, kysaného mléka a smetany, do nichž nebyly přidány žádné jiné složky kromě mléčných produktů, potravinářských enzymů a mikrobiálních kultur nezbytných k výrobě nebo v případě sýrů jiných než čerstvých a tavených sůl nezbytná k jejich výrobě;\ne)\npotraviny sestávající z jediné složky, pokud\ni)\nje název potraviny totožný s názvem složky, nebo\nii)\nnázev potraviny umožňuje určit povahu složky bez rizika záměny.\n2.   S cílem zohlednit význam seznamu složek u určitých druhů nebo skupin potravin pro spotřebitele může Komise ve výjimečných případech prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 doplnit odstavec 1 tohoto článku za předpokladu, že vypuštění seznamu složek nebude na úkor náležité informovanosti konečného spotřebitele nebo zařízení společného stravování.\nČlánek 20\nVypuštění součástí potravin ze seznamu složek\nAniž je dotčen článek 21, není nutné do seznamu složek zařazovat tyto součásti potravin:\na)\nsoučásti složky, které jsou během výroby přechodně odděleny a poté jsou do potraviny opět přidány v množství nepřekračujícím původní podíl;\nb)\npotravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy:\ni)\nkteré jsou v dané potravině obsaženy pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, v souladu se zásadou přenosu uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1333/2008, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci, nebo\nii)\nkteré se používají jako pomocné látky;\nc)\nnosiče a látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a ke stejnému účelu jako nosiče, a které jsou použity v nezbytně nutném množství;\nd)\nlátky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a ke stejnému účelu jako pomocné látky a jsou nadále přítomny v konečném výrobku, třebaže ve změněné formě;\ne)\nvoda:\ni)\npokud se během výrobního procesu používá výhradně k tomu, aby složka použitá v koncentrovaném nebo sušeném stavu byla rekonstituována do svého původního stavu, nebo\nii)\nv případě nálevu, který se běžně nekonzumuje.\nČlánek 21\nOznačování určitých látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost\n1.   Aniž jsou dotčena pravidla přijatá podle čl. 44 odst. 2, musí údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. c) splňovat tyto požadavky:\na)\nuvádějí se v seznamu složek v souladu s pravidly stanovenými v čl. 18 odst. 1 s jasným odkazem na název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II a\nb)\nnázev látky nebo produktu ze seznamu v příloze II je zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek uvedených v seznamu, například typem či stylem písma nebo barvou pozadí.\nNení-li seznam složek uveden, musí být součástí údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. c) slovo „obsahuje“ a následně název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II.\nPochází-li více složek nebo pomocných látek obsažených v potravině z jediné látky nebo jediného produktu ze seznamu v příloze II, musí to být v označení jasně uvedeno pro každou danou složku nebo pomocnou látku.\nUvedení údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. c) se nevyžaduje v případech, kdy název potraviny jasně odkazuje na danou látku nebo produkt.\n2.   K zajištění lepší informovanosti spotřebitelů a s cílem zohlednit nejnovější vědecký pokrok a technické poznatky provádí Komise systematický přezkum a případně aktualizaci seznamu v příloze II prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51.\nVe zvláště závažných naléhavých případech, pokud je ohroženo zdraví spotřebitelů, se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 52.\nČlánek 22\nUvádění údajů o množství složek\n1.   Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek:\na)\nuvedena v názvu potraviny nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují;\nb)\nna etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, nebo\nc)\ndůležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu.\n2.   Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se u určitých složek údaj o množství nevyžaduje, jsou stanovena v příloze VIII.\nČlánek 23\nČisté množství\n1.   Čisté množství potravin se vyjadřuje v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech, jak je to vhodné:\na)\nu tekutých produktů v objemových jednotkách;\nb)\nu ostatních produktů v hmotnostních jednotkách.\n2.   K zajištění lepšího pochopení informací o potravinách uvedených v označení spotřebiteli může Komise pro některé konkrétní potraviny prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 stanovit jiný způsob vyjádření čistého množství, než jaký je stanoven v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se údaj o čistém množství nevyžaduje, jsou stanovena v příloze IX.\nČlánek 24\nDatum minimální trvanlivosti, datum použitelnosti a datum zmrazení\n1.   V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, se datum minimální trvanlivosti nahradí datem použitelnosti („spotřebujte do“). Po uplynutí data použitelnosti se potravina nepovažuje za bezpečnou v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 178/2002.\n2.   Příslušné datum se vyjadřuje v souladu s přílohou X.\n3.   S cílem zajistit jednotné uplatňování způsobu uvedení data minimální trvanlivosti podle bodu 1 písm. c) přílohy X může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví odpovídající pravidla. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 25\nPodmínky uchovávání nebo podmínky použití\n1.   Pokud potravina vyžaduje zvláštní podmínky uchovávání nebo použití, jsou tyto podmínky uvedeny.\n2.   Aby bylo zajištěno správné uchování nebo použití potraviny po otevření obalu, uvádějí se v případě potřeby podmínky uchovávání nebo lhůta spotřeby.\nČlánek 26\nZemě původu nebo místo provenience\n1.   Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie, zejména požadavky stanovené nařízením Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (33), a nařízením Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (34).\n2.   Uvedení země původu nebo místa provenience je povinné:\na)\npokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience;\nb)\nv případě masa kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených na seznamu v příloze XI. Použití tohoto písmene závisí na přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 8.\n3.   Je-li uváděna země původu nebo místo provenience potraviny a nejedná se o stejnou zemi nebo místo, z nichž pochází její primární složka:\na)\nuvede se rovněž země původu nebo místo provenience dané primární složky, nebo\nb)\nuvede se, že se země původu nebo místo provenience primární složky liší od země původu nebo místa provenience potraviny.\nPoužití tohoto odstavce závisí na přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 8.\n4.   Komise do pěti let ode dne použitelnosti odst. 2 písm. b) předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí povinné uvádění země původu nebo místa provenience u produktů uvedených v uvedeném písmenu.\n5.   Komise do 13. prosince 2014 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy o povinném uvádění země původu nebo místa provenience pro tyto potraviny:\na)\njiné druhy masa než hovězí a než ty, které jsou uvedeny v odst. 2 písm. b);\nb)\nmléko;\nc)\nmléko použité jako složka v mléčných výrobcích;\nd)\nnezpracované potraviny;\ne)\njednosložkové produkty;\nf)\nsložky, které tvoří více než 50 % potraviny.\n6.   Do 13. prosince 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávy o povinném uvádění země původu nebo místa provenience pro maso použité jako složka.\n7.   Zprávy uvedené v odstavcích 5 a 6 zohlední potřebu spotřebitelů být informováni, proveditelnost povinného uvádění země původu nebo místa provenience a analýzu nákladů a přínosů zavedení takových opatření, včetně právního dopadu na vnitřní trh a dopadu na mezinárodní obchod.\nKomise může tyto zprávy doplnit návrhy na úpravu příslušných předpisů Unie.\n8.   Do 13. prosince 2013, po provedení hodnocení dopadů, přijme Komise prováděcí akty k použití odst. 2 písm. b) a odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\n9.   U potravin uvedených v odst. 2 písm. b), v odst. 5 písm. a) a v odstavci 6 se ve zprávách a hodnoceních dopadů podle tohoto článku zváží mimo jiné možné podmínky označování země původu nebo místa provenience těchto potravin, zejména s ohledem na každý z následujících určujících bodů v životě zvířete:\na)\nmísto narození;\nb)\nmísto chovu;\nc)\nmísto porážky.\nČlánek 27\nNávod k použití\n1.   Návod k použití potraviny musí být uveden takovým způsobem, aby umožnil její náležité použití.\n2.   Komise může pro určité potraviny přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná pravidla pro provádění odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 28\nObsah alkoholu\n1.   Pravidla pro uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových v případě výrobků zařazených pod kódem KN 2204 stanoví zvláštní předpisy Unie, které se na tyto výrobky vztahují.\n2.   Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových kromě nápojů uvedených v odstavci 1 se uvádí v souladu s přílohou XII.\nODDÍL 3\nVýživové údaje\nČlánek 29\nVztah k ostatním právním předpisům\n1.   Tento oddíl se nevztahuje na potraviny v oblasti působnosti těchto právních předpisů:\na)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (35);\nb)\nsměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (36).\n2.   Tento oddíl se použije, aniž jsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu (37) a zvláštní směrnice uvedené v čl. 4 odst. 1 zmíněné směrnice.\nČlánek 30\nObsah\n1.   Povinné výživové údaje obsahují informace:\na)\no energetické hodnotě a\nb)\no množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.\nVe vhodných případech se v těsné blízkosti výživových údajů může nacházet formulace uvádějící, že sůl je v potravině obsažena výlučně v důsledku přirozeně se vyskytujícího sodíku.\n2.   Obsah povinných výživových údajů podle odstavce 1 je možné doplnit o uvedení množství jedné nebo více z těchto živin:\na)\nmononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny);\nb)\npolynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny);\nc)\npolyalkoholy;\nd)\nškrob;\ne)\nvláknina,\nf)\nveškeré vitaminy nebo minerální látky uvedené na seznamu v bodě 1 části A přílohy XIII, které jsou přítomné ve významných množstvích vymezených v bodě 2 části A přílohy XIII.\n3.   Pokud označení balené potraviny uvádí povinné výživové údaje podle odstavce 1, mohou se v něm opakovat tyto informace:\na)\nenergetická hodnota nebo\nb)\nenergetická hodnota spolu s množstvím tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.\n4.   Odchylně od čl. 36 odst. 1, uvádějí-li se výživové údaje na označení produktů podle čl. 16 odst. 4, lze tyto údaje omezit na uvedení energetické hodnoty.\n5.   Aniž je dotčen článek 44 a odchylně od čl. 36 odst. 1, uvádějí-li se výživové údaje na označení produktů podle čl. 44 odst. 1, lze tyto údaje omezit na uvedení:\na)\nenergetické hodnoty nebo\nb)\nenergetické hodnoty spolu s množstvím tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.\n6.   S cílem zohlednit význam údajů uvedených v odstavcích 2 až 5 tohoto článku pro informovanost spotřebitele může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 změnit seznamy uvedené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku doplněním nebo vypuštěním jednotlivých údajů.\n7.   Do 13. prosince 2014 předloží Komise zprávu o přítomnosti tuků obsahujících transmastné kyseliny v potravinách a celkově ve stravě obyvatel Unie, přičemž zohlední vědecké důkazy a zkušenosti získané v členských státech. Účelem zprávy je vyhodnotit dopad vhodných prostředků, které by mohly umožnit spotřebitelům, aby se rozhodovali pro zdravější potraviny a celkově zdravější stravu, nebo které by mohly podpořit poskytování zdravější nabídky potravin spotřebitelům, včetně mimo jiné poskytování informací o tucích obsahujících transmastné kyseliny spotřebitelům nebo o omezeních spojených s jejich používáním. V případě potřeby předloží Komise společně s touto zprávou legislativní návrh.\nČlánek 31\nVýpočet\n1.   Energetická hodnota se vypočítá pomocí převodních faktorů uvedených v příloze XIV.\n2.   Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 přijmout převodní faktory pro vitaminy a minerální látky uvedené v části A bodě 1 přílohy XIII pro účely přesnějšího výpočtu obsahu těchto vitaminů a minerálních látek v potravinách. Tyto převodní faktory se doplní do přílohy XIV.\n3.   Údaje o energetické hodnotě a obsahu živin uvedené v čl. 30 odst. 1 až 5 se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávána.\nKde je to vhodné, mohou se tyto informace vztahovat na potravinu po úpravě, pokud jsou připojeny podrobné pokyny pro tuto úpravu a informace se týkají potraviny připravené ke spotřebě.\n4.   Uvedené hodnoty jsou průměrné hodnoty vycházející v jednotlivých případech z výsledků:\na)\nanalýzy výrobce dané potraviny;\nb)\nvýpočtu s použitím známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek, nebo\nc)\nvýpočtu s použitím obecně zjištěných a přijímaných údajů.\nKomise může přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná pravidla pro jednotné provedení tohoto odstavce, pokud jde o přesnost uvedených hodnot, jako například rozdíly mezi uváděnými hodnotami a hodnotami zjištěnými při úřední kontrole. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 32\nVyjádření v jednotkách na 100 g nebo 100 ml\n1.   Údaje o energetické hodnotě a obsahu živin podle čl. 30 odst. 1 až 5 se vyjadřují v měrných jednotkách uvedených v příloze XV.\n2.   Údaje o energetické hodnotě a obsahu živin podle čl. 30 odst. 1 až 5 se vyjadřují na 100 g nebo 100 ml.\n3.   Pokud se uvádějí údaje o vitaminech a minerálních látkách, vyjadřují se způsobem podle odstavce 2 a rovněž jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu stanovených v části A bodě 1 přílohy XIII na 100 g nebo 100 ml.\n4.   Kromě způsobu vyjádření uvedeného v odstavci 2 tohoto článku lze energetickou hodnotu a obsah živin podle čl. 30 odst. 1, 3, 4 a 5 podle okolností vyjádřit jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu stanovených v části B přílohy XIII na 100 g nebo 100 ml.\n5.   Pokud jsou uvedeny údaje podle odstavce 4, musí se v jejich těsné blízkosti rovněž nacházet toto prohlášení: „Referenční hodnota příjmu u průměrné dospělé osoby (8 400 kJ/2 000 kcal)“.\nČlánek 33\nVyjádření údajů v přepočtu na jednu porci nebo na jednotku spotřeby\n1.   Energetickou hodnotu a obsah živin podle čl. 30 odst. 1 až 5 lze vyjádřit na jednu porci nebo jednotku spotřeby, pokud je to snadno srozumitelné pro spotřebitele a pokud je na etiketě vyznačena velikost porce nebo jednotky spotřeby a je na ní uveden počet porcí nebo jednotek obsažených v balení, v těchto případech:\na)\nnavíc k vyjádření na 100 g nebo 100 ml, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 2,\nb)\nnavíc k vyjádření na 100 g nebo 100 ml, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3, pokud jde o obsah vitaminů a minerálů,\nc)\nnavíc k vyjádření na 100 g nebo 100 ml, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 4, nebo místo něho.\n2.   Odchylně od čl. 32 odst. 2 je v případech uvedených v čl. 30 odst. 3 písm. b) možné energetickou hodnotu a obsah živin nebo procentní podíl referenčních hodnot příjmu uvedené v části B přílohy XIII vyjádřit jen na jednu porci nebo jednotku spotřeby.\nPokud je v souladu s prvním pododstavcem obsah živin vyjádřen jen na jednu porci nebo jednotku spotřeby, vyjádří se energetická hodnota na 100 g či 100 ml a na jednu porci či jednotku spotřeby.\n3.   Odchylně od čl. 32 odst. 2 je v případech uvedených v čl. 30 odst. 5 možné energetickou hodnotu a obsah živin nebo procentní podíl referenčních hodnot příjmu uvedené v části B přílohy XIII vyjádřit jen na jednu porci nebo jednotku spotřeby.\n4.   Porce nebo jednotka spotřeby se uvádějí v těsné blízkosti výživových údajů.\n5.   S cílem zajistit jednotné provedení, pokud jde o vyjadřování výživových údajů na jednu porci nebo jednotku spotřeby, a s cílem stanovit pro spotřebitele jednotný základ srovnání přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů při zohlednění skutečného spotřebního chování spotřebitelů a výživových doporučení pravidla pro vyjadřování na jednu porci nebo jednotku spotřeby pro určité skupiny potravin. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 34\nZpůsob uvádění informací\n1.   Jednotlivé údaje uvedené v čl. 30 odst. 1 a 2 se musí nacházet ve stejném zorném poli. Uvádějí se společně ve srozumitelném formátu a tam, kde je to vhodné, v pořadí stanoveném v příloze XV.\n2.   Údaje uvedené v čl. 30 odst. 1 a 2 se uvádějí v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami, je-li dostatek místa. Při nedostatku místa se údaje uvedou v řadě za sebou.\n3.   Údaje uvedené v čl. 30 odst. 3 se uvádějí:\na)\nv hlavním zorném poli a\nb)\nvelikostí písma v souladu s čl. 13 odst. 2.\nÚdaje podle čl. 30 odst. 3 mohou být uvedeny v jiném formátu, než jaký určuje odstavec 2 tohoto článku.\n4.   Údaje podle čl. 30 odst. 4 a 5 mohou být uvedeny v jiném formátu, než jaký určuje odstavec 2 tohoto článku.\n5.   Jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit například prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů, pokud jsou uvedeny.\nS cílem zajistit jednotné provedení tohoto odstavce může Komise přijmout prováděcí akty týkající se energetické hodnoty a obsahu živin podle čl. 30 odst. 1 až 5, které lze považovat za zanedbatelné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\n6.   S cílem zajistit jednotné provedení, pokud jde o způsob uvádění výživových údajů ve formátu uvedeném v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, může Komise přijmout odpovídající prováděcí akty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nČlánek 35\nDalší způsoby vyjadřování a uvádění údajů\n1.   Vedle způsobu vyjadřování údajů uvedených v čl. 32 odst. 2 a 4 a článku 33 a obchodní úpravy podle čl. 34 odst. 2 lze energetickou hodnotu a obsah živin podle čl. 30 odst. 1 až 5 vyjádřit jinými způsoby za využití grafického znázornění nebo symbolů doplňujících slovní nebo číselné vyjádření, jsou-li splněny tyto požadavky:\na)\njsou založeny na důkladných a vědecky ověřených spotřebitelských výzkumech a neuvádějí spotřebitele v omyl, jak stanoví článek 7;\nb)\njsou vytvořeny na základě konzultací s velkým počtem skupin zúčastněných subjektů;\nc)\njejich cílem je usnadnit spotřebitelům pochopení příspěvku nebo významnosti potraviny pro obsah energie a živin v jejich stravě;\nd)\nje vědecky prokázáno, že průměrný spotřebitel těmto způsobům vyjadřování nebo uvádění údajů rozumí;\ne)\npokud jde o jiné způsoby vyjadřování, vycházejí z harmonizovaných referenčních hodnot příjmu uvedených v příloze XIII, nebo nejsou-li k dispozici, z obecně přijatých vědeckých doporučení o příjmu týkajících se energetické hodnoty a živin;\nf)\njsou objektivní a nediskriminační a\ng)\njejich použití nevytváří překážky volnému pohybu zboží.\n2.   Členské státy mohou provozovatelům potravinářských podniků doporučit, aby používali jeden nebo více dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů, o nichž se domnívají, že nejlépe splňují požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) až g). Členské státy sdělí Komisi podrobnosti těchto dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů.\n3.   Členské státy zajistí vhodné sledování dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů, které se používají na trhu na jejich území.\nS cílem usnadnit sledování používání dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění údajů mohou členské státy vyžadovat od provozovatelů potravinářských podniků, kteří na trh na jejich území uvádějí potraviny takto označené, aby příslušnému orgánu oznámili používání dalšího způsobu vyjadřování nebo uvádění údajů a poskytli mu příslušná odůvodnění týkající se splnění požadavků stanovených v odst. 1 písm. a) až g). V těchto případech lze rovněž vyžadovat informace o ukončení používání těchto dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění údajů.\n4.   Komise usnadňuje a organizuje výměnu informací mezi členskými státy, Komisí a zúčastněnými subjekty o záležitostech týkajících se používání jakýchkoli dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů.\n5.   S ohledem na získané zkušenosti předloží Komise do 13. prosince 2017 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů, o jejich vlivu na vnitřní trh a vhodnosti další harmonizace těchto způsobů vyjadřování a uvádění údajů. Členské státy za tímto účelem Komisi poskytnou důležité informace o používání těchto dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů na trhu na jejich území. Komise může k této zprávě připojit návrhy na úpravu příslušných předpisů Unie.\n6.   S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku přijme Komise prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná pravidla pro provádění odstavců 1, 3 a 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\nKAPITOLA V\nDOBROVOLNĚ POSKYTOVANÉ INFORMACE O POTRAVINÁCH\nČlánek 36\nPlatné požadavky\n1.   Jsou-li informace o potravinách uvedené v článcích 9 a 10 poskytovány dobrovolně, musí splňovat požadavky stanovené v kapitole IV oddílech 2 a 3.\n2.   Pro informace o potravinách poskytované dobrovolně platí tyto požadavky:\na)\nnesmějí uvádět spotřebitele v omyl, jak stanoví článek 7;\nb)\nnesmějí být nejednoznačné ani matoucí pro spotřebitele;\nc)\nmusí být tam, kde je to vhodné, podloženy příslušnými vědeckými údaji.\n3.   Komise přijme prováděcí akty upravující použití požadavků uvedených v odstavci 2 tohoto článku na tyto dobrovolné informace o potravinách:\na)\ninformace o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách;\nb)\ninformace o vhodnosti potraviny pro vegetariány nebo vegany;\nc)\naby bylo možné uvádět referenční hodnoty příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva pro doplnění referenčních hodnot příjmu stanovených v příloze XIII.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.\n4.   S cílem zajistit náležitou informovanost spotřebitelů v případech, kdy provozovatelé potravinářských podniků poskytují dobrovolné informace o potravinách různými způsoby, jež by mohly spotřebitele uvádět v omyl nebo vést k nejasnostem, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 stanovit další případy poskytování dobrovolných informací o potravinách doplňující případy uvedené v odstavci 3 tohoto článku.\nČlánek 37\nZpůsob uvádění dobrovolně poskytovaných informací\nDobrovolně poskytované informace o potravinách nesmějí být uvedeny na úkor prostoru pro povinné informace o potravinách.\nKAPITOLA VI\nVNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ\nČlánek 38\nVnitrostátní opatření\n1.   V otázkách výslovně harmonizovaných tímto nařízením nesmějí členské státy přijímat ani zachovávat vnitrostátní opatření, pokud to právo Unie nepovoluje. Tato vnitrostátní opatření nesmějí působit překážky volného pohybu zboží včetně diskriminace vůči potravinám pocházejícím z jiných členských států.\n2.   Aniž je dotčen článek 39, mohou členské státy přijímat vnitrostátní opatření v otázkách, které nejsou výslovně harmonizovány tímto nařízením, za předpokladu, že jimi nezakáží, neztíží ani neomezí volný pohyb zboží, které je v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 39\nVnitrostátní opatření pro další povinné údaje\n1.   Vedle povinných údajů stanovených v čl. 9 odst. 1 a v článku 10 mohou členské státy postupem podle článku 45 přijmout opatření ukládající pro určité druhy nebo skupiny potravin povinnost uvádět další povinné údaje, je-li to opodstatněné alespoň jedním z těchto důvodů:\na)\nochrana veřejného zdraví;\nb)\nochrana spotřebitele;\nc)\npředcházení podvodům;\nd)\nochrana práv průmyslového a obchodního vlastnictví, uvádění provenience, chráněného označení původu a předcházení nekalé soutěži.\n2.   Členské státy mohou použít odstavec 1 k zavedení opatření týkajících se povinného uvádění země původu nebo místa provenience potravin, pouze je-li prokázána spojitost mezi určitými vlastnostmi dané potraviny a jejím původem nebo proveniencí. Členské státy spolu s oznámením těchto opatření Komisi rovněž doloží, že většina spotřebitelů přikládá poskytnutí této informace značný význam.\nČlánek 40\nMléko a mléčné výrobky\nČlenské státy mohou přijmout opatření odchylující se od čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 v případě mléka a mléčných výrobků v obchodní úpravě v podobě skleněných lahví určených k opakovanému použití.\nZnění těchto opatření sdělí bez odkladu Komisi.\nČlánek 41\nAlkoholické nápoje\nAž do přijetí předpisů Unie uvedených v čl. 16 odst. 4 mohou členské státy zachovat vnitrostátní opatření pro uvádění složek v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu.\nČlánek 42\nVyjádření čistého množství\nNeexistují-li předpisy Unie podle čl. 23 odst. 2 pro vyjadřování čistého množství určitých potravin jinak než způsobem uvedeným v čl. 23 odst. 1, mohou členské státy zachovat vnitrostátní opatření přijatá před 12. prosince 2011.\nČlenské státy uvědomí Komisi o těchto opatřeních do 13. prosince 2014. Komise na ně upozorní ostatní členské státy.\nČlánek 43\nDobrovolné uvádění referenčních hodnot příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva\nDokud nebudou přijaty předpisy Unie uvedené v čl. 36 odst. 3 písm. c), mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření o dobrovolném uvádění referenčních hodnot příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva.\nZnění těchto opatření sdělí členské státy neprodleně Komisi.\nČlánek 44\nVnitrostátní opatření pro nebalené potraviny\n1.   Jsou-li potraviny nabízeny k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování nebalené nebo jsou-li baleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo baleny do hotového balení pro přímý prodej,\na)\nje poskytnutí údajů stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. c) povinné;\nb)\nnení poskytnutí dalších údajů uvedených v článcích 9 a 10 povinné, pokud členské státy nepřijmou vnitrostátní opatření vyžadující uvedení některých nebo všech těchto údajů nebo jejich částí.\n2.   Členské státy mohou přijmout vnitrostátní opatření pro způsob poskytování údajů nebo jejich částí podle odstavce 1 a případně pro způsob jejich vyjadřování a uvádění.\n3.   Členské státy bez odkladu sdělí Komisi znění opatření uvedených v odst. 1 písm. b) a odstavci 2.\nČlánek 45\nPostup oznamování\n1.   Odkazuje-li se na tento článek, oznámí členský stát, který považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy o poskytování informací o potravinách, předem Komisi a ostatním členským státům zamýšlená opatření a odůvodní je.\n2.   Komise konzultuje Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, pokud považuje tyto konzultace za užitečné nebo pokud o to požádá některý členský stát. V takovém případě Komise zajistí, aby byl tento postup transparentní pro všechny zúčastněné subjekty.\n3.   Členský stát, který považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy o poskytování informací o potravinách, může zamýšlená opatření přijmout až po uplynutí tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1 za předpokladu, že neobdržel záporné stanovisko Komise.\n4.   Je-li stanovisko Komise záporné, zahájí Komise před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku přezkumný postup podle čl. 48 odst. 2 s cílem stanovit, zda zamýšlená opatření mohou být provedena, pokud je to třeba, po provedení vhodných změn.\n5.   Na opatření, která podléhají postupu oznamování podle tohoto článku, se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (38).\nKAPITOLA VII\nPROVÁDĚCÍ, POZMĚŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 46\nZměny příloh\nK zohlednění technického pokroku, vědeckého vývoje, zdraví spotřebitelů nebo potřeby spotřebitelů být informováni a s výhradou ustanovení čl. 10 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 o změnách příloh II a III může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 měnit přílohy tohoto nařízení.\nČlánek 47\nPřechodné období a den použitelnosti prováděcích opatření nebo aktů v přenesené pravomoci\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, Komise při výkonu pravomocí svěřených jí na základě tohoto nařízení k přijímání opatření prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2 nebo prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51:\na)\nstanoví přiměřené přechodné období pro použití nových opatření, během něhož je možné uvádět na trh potraviny s etiketami, které nová opatření nedodržují, a po němž se zásoby těchto potravin, které byly uvedeny na trh před skončením přechodného období, mohou nadále prodávat až do vyčerpání zásob a\nb)\nzajistí, aby se tato opatření použila vždy od 1. dubna kalendářního roku.\n2.   Odstavec 1 se nepoužije v naléhavých případech, v nichž je účelem opatření uvedených ve zmíněném odstavci ochrana lidského zdraví.\nČlánek 48\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 49\nZměny nařízení (ES) č. 1924/2006\nV článku 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:\n„Výživové označování výrobků, u nichž je uvedeno výživové nebo zdravotní tvrzení, je povinné s výjimkou obecně zaměřené reklamy. Poskytované údaje musí obsahovat údaje vymezené v čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (*1). Týká-li se výživové nebo zdravotní tvrzení živiny uvedené v čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 1169, musí být její obsah uveden v souladu s články 31 až 34 zmíněného nařízení.\nVe stejném zorném poli jako výživové označení musí být uvedeno množství látky nebo látek, k nimž se vztahuje výživové nebo zdravotní tvrzení, jež se neobjevuje ve výživovém označení, vyjádřené v souladu s články 31, 32 a 33 nařízení (EU) č. 1169. Měrné jednotky použité k vyjádření množství látky musí být vhodné pro jednotlivé dotčené látky.\nČlánek 50\nZměny nařízení (ES) č. 1925/2006\nV článku 7 nařízení (ES) č. 1925/2006 se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   Výživové označování výrobků, do kterých byly přidány vitaminy a minerální látky a na něž se vztahuje toto nařízení, je povinné. Poskytované údaje musí obsahovat informace podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (*2) a celkové množství obsažených vitaminů a minerálních látek v okamžiku jejich přidání do potraviny.\nČlánek 51\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 2, čl. 30 odst. 6, čl. 31 odst. 2, čl. 36 odst. 4 a v článku 46 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 12. prosince 2011. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhé období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 2, čl. 30 odst. 6, čl. 31 odst. 2, čl. 36 odst. 4 a v článku 46 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bez odkladu oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 2, čl. 30 odst. 6, čl. 31 odst. 2, čl. 36 odst. 4 a článku 46 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 52\nPostup pro naléhavé případy\n1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.\n2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 51 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.\nČlánek 53\nZrušení\n1.   Směrnice 87/250/EHS, 90/496/EHS, 1999/10/ES, 2000/13/ES, 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení (ES) č. 608/2004 se zrušují s účinkem ode dne 13. prosince 2014.\n2.   Odkazy na zrušené právní předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 54\nPřechodná opatření\n1.   Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 13. prosince 2014, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob.\nPotraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 13. prosince 2016, které nejsou v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 9 odst. 1 písm. l) tohoto nařízení, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob.\nPotraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 1. lednem 2014, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy VI, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob.\n2.   V období mezi 13. prosince 2014 a 13. prosince 2016 musí být dobrovolně uváděné výživové údaje v souladu s články 30 až 35.\n3.   Aniž jsou dotčeny směrnice 90/496/EHS, článek 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 a čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1925/2006, mohou být potraviny opatřené etiketou podle článků 30 až 35 tohoto nařízení uváděny na trh do 13. prosince 2014.\nAniž je dotčeno nařízení Komise (ES) č. 1162/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 (39), mohou být potraviny opatřené etiketou v souladu s částí B přílohy VI tohoto nařízení uváděny na trh před 1. lednem 2014.\nČlánek 55\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 13. prosince 2014, s výjimkou čl. 9 odst. 1 písm. l), jenž se použije ode dne 13. prosince 2016, a části B přílohy VI, jež se použije ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. října 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nM. DOWGIELEWICZ\n(1)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 81.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. června 2010 (Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 187) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 21. února 2011 (Úř. věst. C 102 E, 2.4.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2011.\n(3)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.\n(5)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.\n(6)  Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40.\n(7)  Úř. věst. L 113, 30.4.1987, s. 57.\n(8)  Úř. věst. L 69, 16.3.1999, s. 22.\n(9)  Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 20.\n(10)  Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 44.\n(11)  Úř. věst. L 27, 31.1.2008, s. 12.\n(12)  Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu a o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).\n(14)  Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).\n(15)  Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1).\n(16)  Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).\n(17)  Nařízení (ES) č. 1760/2000.\n(18)  Nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 ze dne 13. června 2002 o obchodních normách pro olivový olej (Úř. věst. L 155, 14.6.2002, s. 27).\n(19)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.\n(20)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.\n(21)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.\n(22)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 160.\n(23)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 81.\n(24)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.\n(25)  Úř. věst. C 404, 30.12.2006, s. 26.\n(26)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(27)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.\n(28)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7.\n(29)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.\n(30)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34.\n(31)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.\n(32)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.\n(33)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.\n(34)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.\n(35)  Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.\n(36)  Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45.\n(37)  Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21.\n(38)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.\n(39)  Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 10.\nPŘÍLOHA I\nZVLÁŠTNÍ DEFINICE\nuvedené v čl. 2 odst. 4\n1.\n„Výživovými údaji“ nebo „výživovým označením“ se rozumějí informace:\na)\no energetické hodnotě nebo\nb)\no energetické hodnotě a pouze o jedné nebo více následujících živinách:\n—\ntuky (nasycené mastné kyseliny, mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny),\n—\nsacharidy (cukry, polyalkoholy, škroby),\n—\nsůl,\n—\nvláknina,\n—\nbílkoviny,\n—\nveškeré vitaminy nebo minerální látky uvedené na seznamu v části A bodě 1 přílohy XIII, které jsou přítomné ve významných množstvích vymezených v části A bodě 2 přílohy XIII;\n2.\n„tuky“ se rozumějí veškeré lipidy, včetně fosfolipidů;\n3.\n„nasycenými mastnými kyselinami“ se rozumějí mastné kyseliny, které neobsahují dvojnou vazbu;\n4.\n„transmastnými kyselinami“ se rozumějí mastné kyseliny s nejméně jednou nekonjugovanou dvojnou vazbou uhlík-uhlík v transkonfiguraci (tj. oddělenou nejméně jednou methylenovou skupinou);\n5.\n„mononenasycenými mastnými kyselinami (monoenovými mastnými kyselinami)“ se rozumějí mastné kyseliny s jednou dvojnou cis-vazbou;\n6.\n„polynenasycenými mastnými kyselinami (polyenovými mastnými kyselinami)“ se rozumějí mastné kyseliny se dvěma nebo více dvojnými vazbami oddělenými nejméně jednou cis, cis-methylenovou skupinou;\n7.\n„sacharidy“ se rozumějí všechny sacharidy, které jsou metabolizovány v lidském organismu, včetně polyalkoholů;\n8.\n„cukry“ se rozumějí všechny monosacharidy a disacharidy přítomné v potravině, s výjimkou polyalkoholů;\n9.\n„polyalkoholy“ se rozumějí alkoholy obsahující více než dvě hydroxylové skupiny;\n10.\n„bílkovinami“ se rozumí obsah bílkovin vypočtený podle vzorce: bílkovina = množství celkového dusíku podle Kjeldahla × 6,25;\n11.\n„solí“ se rozumí obsah ekvivalentu soli vypočtený podle vzorce: sůl = sodík × 2,5;\n12.\n„vlákninou“ se rozumějí uhlovodíkové polymery s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě lidského organismu a náleží do těchto kategorií:\n—\njedlé uhlovodíkové polymery přirozeně se vyskytující v přijímané potravě,\n—\njedlé uhlovodíkové polymery, které byly získány z potravinových surovin fyzikálními, enzymatickými nebo chemickými prostředky a které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky,\n—\njedlé syntetické uhlovodíkové polymery, které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky;\n13.\n„průměrnou hodnotou“ se rozumí hodnota, která nejlépe vyjadřuje množství určité živiny obsažené v dané potravině s ohledem na výkyvy v průběhu roku, spotřebitelské zvyklosti a jiné faktory, které mohou způsobit kolísání skutečných hodnot.\nPŘÍLOHA II\nLÁTKY NEBO PRODUKTY VYVOLÁVAJÍCÍ ALERGIE NEBO NESNÁŠENLIVOST\n1.\nObiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:\na)\nglukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy (1);\nb)\nmaltodextrinů na bázi pšenice (1);\nc)\nglukózových sirupů na bázi ječmene;\nd)\nobilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu\n2.\nKorýši a výrobky nich\n3.\nVejce a výrobky z nich\n4.\nRyby a výrobky z nich, kromě:\na)\nrybí želatiny použité jako nosič vitaminových nebo karotenoidních přípravků;\nb)\nrybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřicí prostředek u piva a vína\n5.\nJádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich\n6.\nSójové boby a výrobky z nich, kromě:\na)\nzcela rafinovaného sójového oleje a tuku (1);\nb)\npřírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního d–alfa tokoferolu, přírodního d–alfa–tokoferol–acetátu, přírodního d–alfa–tokoferol–sukcinátu ze sóji;\nc)\nfytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji;\nd)\nesteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji\n7.\nMléko a výrobky z něj (včetně laktózy), kromě:\na)\nsyrovátky použité k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu;\nb)\nlaktitolu\n8.\nSkořápkové plody, konkrétně: mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylus avellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium occidentale), pekanové ořechy (Carya illinoinensis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie (Macadamia ternifolia) a výrobky z nich, kromě ořechů použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu\n9.\nCeler a výrobky z něj\n10.\nHořčice a výrobky z ní\n11.\nSezamová semena a výrobky z nich\n12.\nOxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako celkový SO2, které se propočítají pro výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce\n13.\nVlčí bob (lupina) a výrobky z něj\n14.\nMěkkýši a výrobky z nich\n(1)  A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.\nPŘÍLOHA III\nPOTRAVINY, JEJICHŽ OZNAČENÍ MUSÍ OBSAHOVAT JEDEN NEBO VÍCE DALŠÍCH ÚDAJŮ\nDRUH NEBO SKUPINA POTRAVIN\nÚDAJE\n1.   Potraviny balené v některých plynech\n1.1\nPotraviny, jejichž trvanlivost byla prodloužena pomocí balicích plynů povolených podle nařízení (ES) č. 1333/2008\n„baleno v ochranné atmosféře“\n2.   Potraviny obsahující sladidla\n2.1\nPotraviny obsahující sladidlo nebo sladidla povolená podle nařízení (ES) č. 1333/2008\n„se sladidlem (sladidly)“; tento údaj se připojí k názvu potraviny\n2.2\nPotraviny obsahující přidaný cukr nebo cukry i sladidlo nebo sladidla povolená podle nařízení (ES) č. 1333/2008\n„s cukrem (cukry) a sladidlem (sladidly)“; tento údaj se připojí k názvu potraviny\n2.3\nPotraviny obsahující aspartam nebo sůl aspartamu-acesulfanu, povolené podle nařízení (ES) č. 1333/2008\n„obsahuje aspartam (zdroj fenylalaninu)“ se uvede na etiketě v případě, že aspartam nebo sůl aspartamu-acesulfanu jsou na seznamu složek uvedeny pouze pod svým číslem E\n„obsahuje zdroj fenylalaninu“ se uvede na etiketě v případě, že aspartam nebo sůl aspartamu-acesulfanu jsou na seznamu složek uvedeny pod svým specifickým názvem.\n2.4\nPotraviny obsahující více než 10 % přidaných polyalkoholů povolených podle nařízení (ES) č. 1333/2008\n„nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“\n3.   Potraviny obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl\n3.1\nCukrovinky nebo nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 100 mg/kg nebo 10 mg/l nebo vyšší v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra)\nÚdaj „obsahuje lékořici“ se připojí bezprostředně za seznam složek, pokud není výraz „lékořice“ již uveden v seznamu složek nebo v názvu dané potraviny. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.\n3.2\nCukrovinky obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 4 g/kg nebo vyšší v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra)\nÚdaj „obsahuje lékořici – osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby“ se připojí bezprostředně za seznam složek. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.\n3.3\nNápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 50 mg/l nebo vyšší nebo v koncentraci 300 mg/l nebo vyšší v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % obj. alkoholu (1) v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra)\nÚdaj „obsahuje lékořici – osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby“ se připojí bezprostředně za seznam složek. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.\n4.   Nápoje s vysokým obsahem kofeinu nebo potraviny obsahující přidaný kofein\n4.1\nNápoje, s výjimkou nápojů na bázi kávy, čaje nebo kávového či čajového extraktu a s názvem obsahujícím slova „káva/kávový“ nebo „čaj/čajový“, které:\n—\njsou určeny ke spotřebě bez úpravy a obsahují kofein z jakéhokoli zdroje v množství vyšším než 150 mg/l, nebo\n—\njsou v koncentrované nebo sušené formě a po obnovení obsahují kofein z jakéhokoli zdroje v množství vyšším než 150 mg/l\nÚdaj „vysoký obsah kofeinu – není vhodné pro děti a těhotné nebo kojící ženy“ se uvede ve stejném zorném poli jako název nápoje, za nímž v závorkách následuje odkaz na obsah kofeinu vyjádřený v mg na 100 ml v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení.\n4.2\nJiné potraviny než nápoje, do kterých je kofein přidáván k fyziologickému účelu\nÚdaj „obsahuje kofein – není vhodné pro děti a těhotné ženy“ se uvede ve stejném zorném poli jako název produktu, za nímž v závorkách následuje odkaz na obsah kofeinu vyjádřený v mg na 100 g/ml v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení. V případě doplňků stravy se obsah kofeinu vyjadřuje na jednu porci doporučenou na označení pro denní spotřebu.\n5.   Potraviny s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů\n5.1\nPotraviny nebo složky potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů\n1)\n„s přidanými rostlinnými steroly“ nebo „s přidanými rostlinnými stanoly“ ve stejném zorném poli jako název dané potraviny;\n2)\nmnožství přidaných fytosterolů, esterů fytosterolů, fytostanolů nebo esterů fytostanolů (vyjádřeno v procentech nebo v gramech volných rostlinných sterolů/rostlinných stanolů na 100 g nebo 100 ml potraviny); tento údaj se uvede v seznamu složek;\n3)\núdaj, že potravina je určena výhradně pro osoby, které si přejí snížit hladinu cholesterolu v krvi;\n4)\núdaj, že pacienti užívající léky na snížení hladiny cholesterolu by měli výrobek konzumovat pod lékařským dohledem;\n5)\nsnadno viditelný údaj, že potravina nemusí být vhodná pro výživu těhotných a kojících žen a dětí ve věku do pěti let;\n6)\ndoporučení, aby byla potravina používána jako součást vyvážené a pestré stravy, k níž patří pravidelná konzumace ovoce a zeleniny přispívající k zachování hladiny karotenoidů;\n7)\ninformace nacházející se ve stejném zorném poli jako údaj vyžadovaný výše uvedeným bodem 3, že by spotřeba přidaných rostlinných sterolů či rostlinných stanolů neměla překročit 3 g/den;\n8)\ndefinice jedné porce dané potraviny nebo složky potravin (přednostně v g nebo ml) s údajem o množství rostlinných sterolů či rostlinných stanolů obsažených v každé porci\n6.   Zmrazené maso, zmrazené masné polotovary a zmrazené nezpracované produkty rybolovu\n6.1\nZmrazené maso, zmrazené masné polotovary a zmrazené nezpracované produkty rybolovu.\ndatum zmrazení nebo, u produktů zmrazených více než jednou, datum prvního zmrazení v souladu s bodem 3 přílohy X\n(1)  Tato hladina se vztahuje na výrobky určené k přímé spotřebě nebo výrobky rekonstituované podle pokynů výrobců.\nPŘÍLOHA IV\nDEFINICE VÝŠKY MALÉHO PÍSMENE „x“\nVÝŠKA MALÉHO PÍSMENE „x“\nVysvětlivky\n1\nAkcentová dotažnice\n2\nVerzálková dotažnice\n3\nStřední dotažnice\n4\nZákladní dotažnice\n5\nDolní dotažnice\n6\nVýška malého písmene „x“\n7\nVelikost písma\nPŘÍLOHA V\nPOTRAVINY, KTERÉ JSOU OSVOBOZENY OD POŽADAVKU NA POVINNÉ VÝŽIVOVÉ ÚDAJE\n1.\nNezpracované produkty obsahující jedinou složku nebo skupinu složek\n2.\nProdukty zpracované pouze zráním, které obsahují jedinou složku nebo skupinu složek\n3.\nVody určené k lidské spotřebě včetně vod, do kterých nebyly přidány jiné složky než oxid uhličitý nebo aromata\n4.\nByliny, koření nebo jejich směsi\n5.\nSůl a náhražky soli\n6.\nStolní sladidla\n7.\nVýrobky, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech (1), celá nebo mletá kávová zrna a celá nebo mletá kávová zrna bez kofeinu\n8.\nBylinné a ovocné čaje, čaj, čaj bez kofeinu, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt bez kofeinu, které neobsahují jiné přidané složky než aromata, která nemění výživovou hodnotu čaje\n9.\nKvasné octy a náhražky octa, včetně octů, jejichž jedinými přidanými složkami jsou aromata\n10.\nAromata\n11.\nPotravinářské přídatné látky\n12.\nPomocné látky\n13.\nPotravinářské enzymy\n14.\nŽelatina\n15.\nŽelírující složky\n16.\nKvasnice (droždí)\n17.\nŽvýkačky\n18.\nPotraviny v obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha je menší než 25 cm2\n19.\nPotraviny, včetně řemeslně vyrobených potravin, dodávané výrobcem v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli nebo do místních maloobchodů přímo zásobujících konečného spotřebitele\n(1)  Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 26.\nPŘÍLOHA VI\nNÁZEV POTRAVINY A ZVLÁŠTNÍ PRŮVODNÍ ÚDAJE\nČÁST A —   POVINNÉ ÚDAJE PŘIPOJENÉ K NÁZVU POTRAVINY\n1.\nNázev potraviny musí obsahovat údaje o jejím fyzikálním stavu nebo o určitém způsobu úpravy potraviny (např. v prášku, opakovaně zmrazená, zbavená vody vymrazením, rychle zmrazená, koncentrovaná, uzená) nebo k němu musí být tyto údaje připojeny ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést kupujícího v omyl.\n2.\nNázev potraviny, která byla před prodejem zmrazena a je prodávána v rozmrazeném stavu, je třeba doplnit označením „rozmrazeno“.\nTento požadavek se nevztahuje na:\na)\nsložky přítomné v konečném výrobku;\nb)\npotraviny, jejichž zmrazení je z technologického hlediska nezbytnou součástí výrobního procesu;\nc)\npotraviny, jejichž rozmrazení nemá žádný negativní dopad na jejich bezpečnost nebo kvalitu.\nTímto bodem není dotčen bod 1.\n3.\nNa potravinách ošetřených ionizujícím zářením se uvede jeden z těchto údajů:\n„ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“ a jiné údaje stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (1).\n4.\nOznačení potraviny, v níž byla některá součást nebo složka, jejíž běžné použití nebo přirozený výskyt spotřebitel předpokládá, nahrazena jinou součástí či složkou, musí obsahovat vedle seznamu složek jednoznačný údaj o součásti či složce, jež byla pro částečné nebo úplné nahrazení použita, a to:\na)\nv těsné blízkosti názvu produktu a\nb)\nvytištěný písmem, jehož výška malého písmene „x“ představuje alespoň 75 % výšky malého písmene „x“ názvu produktu a jehož velikost není menší než minimální velikost písma stanovená v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení.\n5.\nV případě masných výrobků, masných polotovarů a produktů rybolovu obsahujících přidané bílkoviny odlišného živočišného původu jako takové, včetně hydrolyzovaných bílkovin, musí název potraviny obsahovat údaj o přítomnosti těchto bílkovin a o jejich původu.\n6.\nV případě masného výrobku a masného polotovaru, který má podobu krájeného masa, kusu masa, plátku masa, porce masa nebo jatečně upraveného těla zvířat, musí název potraviny obsahovat údaj o přítomnosti vody do ní přidané, pokud množství přidané vody představuje více než 5 % hmotnosti konečného výrobku. Stejná pravidla se použijí v případě produktů rybolovu a upravených produktů rybolovu, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku masa, porce masa, filé nebo celého produktu rybolovu.\n7.\nMasné výrobky, masné polotovary a produkty rybolovu, jež mohou vyvolávat dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, avšak ve skutečnosti jsou tvořeny různými kusy spojenými jinými složkami, včetně přídatných látek a potravinářských enzymů, či dalšími prostředky, musí být označeny následujícím údajem:\nv bulharštině\n:\n„формовано месо“ a „формована риба“;\nve španělštině\n:\n„combinado de piezas de carne“ a „combinado de piezas de pescado“;\nv češtině\n:\n„ze spojovaných kousků masa“ a „ze spojovaných kousků rybího masa“;\nv dánštině\n:\n„Sammensat af stykker af kød“ a „Sammensat af stykker af fisk“;\nv němčině\n:\n„aus Fleischstücken zusammengefügt“ a „aus Fischstücken zusammengefügt“;\nv estonštině\n:\n„liidetud liha“ a „liidetud kala“;\nv řečtině\n:\n„μορφοποιημένο κρέας“ a „μορφοποιημένο ψάρι“;\nv angličtině\n:\n„formed meat“a „formed fish“;\nve francouzštině\n:\n„viande reconstituée“ a „poisson reconstitué“;\nv irštině\n:\n„píosaí feola ceangailte“ a „píosaí éisc ceangailte“;\nv italštině\n:\n„carne ricomposta“ a „pesce ricomposto“;\nv lotyštině\n:\n„formēta gaļa“ a „formēta zivs“;\nv litevštině\n:\n„sudarytas (-a) iš mėsos gabalų“ a „sudarytas (-a) iš žuvies gabalų“;\nv maďarštině\n:\n„darabokból újraformázott hús“ a „darabokból újraformázott hal“;\nv maltštině\n:\n„laħam rikostitwit“a„ħut rikostitwit“;\nv nizozemštině\n:\n„samengesteld uit stukjes vlees“ a „samengesteld uit stukjes vis“;\nv polštině\n:\n„z połączonych kawałków mięsa“ a „z połączonych kawałków ryby“;\nv portugalštině\n:\n„carne reconstituída“ a „peixe reconstituído“;\nv rumunštině\n:\n„carne formată“a „carne de pește formată“;\nve slovenštině\n:\n„spájané alebo formované mäso“ a „spájané alebo formované ryby“;\nve slovinštině\n:\n„sestavljeno, iz koščkov oblikovano meso“ a „sestavljene, iz koščkovoblikovane ribe“;\nve finštině\n:\n„paloista yhdistetty liha“ a „paloista yhdistetty kala“;\nve švédštině\n:\n„sammanfogade bitar av kött“ a „sammanfogade bitar av fisk“.\nČÁST B —   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OZNAČENÍ „MLETÉ MASO“\n1.\nKritéria složení kontrolovaná na základě denního průměru:\nObsah tuku\nPoměr obsahu kolagenu a bílkovin v mase (2)\n—\nmleté maso libové\n≤ 7 %\n≤ 12 %\n—\nmleté maso čistě hovězí\n≤ 20 %\n≤ 15 %\n—\nmleté maso obsahující vepřové maso\n≤ 30 %\n≤ 18 %\n—\nmleté maso ostatních druhů\n≤ 25 %\n≤ 15 %\n2.\nVedle požadavků stanovených v kapitole IV oddíle V přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 se v označení uvedou tyto výroky:\n—\n„obsah tuku v procentech nižší než …“,\n—\n„poměr obsahu kolagenu a bílkovin v mase nižší než …“.\n3.\nČlenské státy mohou povolit uvedení mletého masa, které neodpovídá kritériím stanoveným v bodě 1 této části, na vnitrostátní trh pod vnitrostátním označením, které nelze zaměnit s označeními stanovenými v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 853/2004.\nČÁST C —   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OZNAČOVÁNÍ STŘÍVEK PRO VÝROBU MASNÝCH VÝROBKŮ\nNení-li střívko jedlé, musí být tato skutečnost uvedena.\n(1)  Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16.\n(2)  Poměr obsahu kolagenu a bílkovin v mase se vyjadřuje jako procentní podíl kolagenu v bílkovinách obsažených v mase. Obsahem kolagenu se rozumí obsah hydroxyprolinu vynásobený koeficientem 8.\nPŘÍLOHA VII\nUVÁDĚNÍ A POJMENOVÁNÍ SLOŽEK\nČÁST A —   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O UVÁDĚNÍ SLOŽEK SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE HMOTNOSTI\nSkupina složek\nUstanovení týkající se uvádění hmotnosti\n1.\nPřidaná voda a těkavé látky\nUvádějí se v seznamu v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané do potraviny jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Toto množství vody se nemusí brát v úvahu, pokud v konečném výrobku nepřesahuje 5 % hmotnostních. Tato výjimka se nevztahuje na maso, masné polotovary, nezpracované produkty rybolovu a nezpracované mlže.\n2.\nSložky používané v koncentrované nebo sušené podobě a rekonstituované během výroby\nTyto složky smějí být uvedeny v seznamu v pořadí podle jejich hmotnosti stanovené před koncentrací nebo sušením.\n3.\nSložky koncentrovaných nebo sušených potravin, které mají být rekonstituovány přidáním vody\nTyto složky mohou být uvedeny v pořadí podle jejich poměru v rekonstituovaném výrobku, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „složky rekonstituovaného výrobku“ nebo „složky hotového výrobku“.\n4.\nSměsi ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit\nTyto složky smějí být uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“, s dovětkem „v různém poměru“, po němž bezprostředně následuje seznam přítomného ovoce, zeleniny nebo hub. V takovém případě se směs uvede v seznamu složek v souladu s čl. 18 odst. 1 v pořadí podle celkové hmotnosti přítomného ovoce, zeleniny nebo hub.\n5.\nSměsi koření nebo bylin, ve kterých hmotnostní podíl žádného z nich výrazně nepřevládá\nTyto složky smějí být uvedeny v různém pořadí, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „v různém poměru“.\n6.\nSložky tvořící méně než 2 % konečného výrobku\nTyto složky mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.\n7.\nSložky, které jsou podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její vnímaná hodnota, a které tvoří méně než 2 % konečného výrobku\nTyto složky mohou být označeny v seznamu složek prohlášením „obsahuje … a/nebo …“, pokud alespoň jedna z nejvýše dvou složek je přítomna v konečném výrobku. Toto ustanovení se nepoužije pro potravinářské přídatné látky nebo složky uvedené v části C této přílohy ani pro látky nebo produkty způsobující alergie nebo nesnášenlivost uvedené v příloze II.\n8.\nRafinované oleje rostlinného původu\nTyto složky mohou být uvedeny v seznamu složek společně pod označením „rostlinné oleje“ a bezprostředně doplněny o údaje o jejich konkrétním rostlinném původu s dovětkem „v různém poměru“. V takovém případě se rostlinné oleje uvedou v seznamu složek v souladu s čl. 18 odst. 1 v pořadí podle celkové hmotnosti přítomných rostlinných olejů.\nK údaji o ztuženém oleji se musí připojit výraz „plně ztužený“ nebo „částečně ztužený“.\n9.\nRafinované tuky rostlinného původu\nTyto složky mohou být uvedeny v seznamu složek společně pod označením „rostlinné tuky“ a bezprostředně doplněny o údaje o jejich konkrétním rostlinném původu s dovětkem „v různém poměru“. V takovém případě se rostlinné tuky uvedou v seznamu složek v souladu s čl. 18 odst. 1 v pořadí podle celkové hmotnosti přítomných rostlinných tuků.\nK údaji o ztuženém tuku se musí připojit výraz „plně ztužený“ nebo „částečně ztužený“.\nČÁST B —   OZNAČENÍ URČITÝCH SLOŽEK NÁZVEM SKUPINY NAMÍSTO JEJICH SPECIFICKÉHO NÁZVU\nAniž je dotčen článek 21, mohou být složky, které náležejí do jedné ze skupin potravin uvedených níže a jsou součástí jiné potraviny, označeny názvem této skupiny namísto svého specifického názvu.\nDefinice skupiny potravin\nPojmenování\n1.\nRafinované oleje živočišného původu\n„Olej“ spolu s přídavným jménem „živočišný“, nebo uvedením konkrétního živočišného původu.\nV případě ztuženého oleje se k označení musí připojit výraz „plně ztužený“ nebo „částečně ztužený“.\n2.\nRafinované tuky živočišného původu\n„Tuk“ spolu s přídavným jménem „živočišný“, nebo uvedením konkrétního živočišného původu.\nV případě ztuženého tuku se k označení musí připojit výraz „plně ztužený“ nebo „částečně ztužený“.\n3.\nSměsi mouky ze dvou nebo více druhů obilí\n„Mouka“ s následným výčtem druhů obilí, ze kterých byla vyrobena, uvedených v sestupném pořadí podle hmotnosti.\n4.\nŠkroby a škroby modifikované fyzikálním způsobem nebo enzymy\n„Škrob“\n5.\nVšechny druhy ryb, kde ryba tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na konkrétní druh ryby\n„Ryby“\n6.\nVšechny druhy sýrů, kde sýr nebo směs sýrů tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na konkrétní druh sýra\n„Sýr“\n7.\nVšechna koření představující nejvýše 2 % hmotnostní potraviny\n„Koření“ nebo „směs koření“\n8.\nVšechny byliny nebo části bylin představující nejvýše 2 % hmotnostní potraviny\n„Byliny“ nebo „směs bylin“\n9.\nVšechny druhy klovatinových přípravků používaných při výrobě žvýkačkové báze\n„Žvýkačková báze“\n10.\nVšechny druhy strouhanky z pečených obilných výrobků\n„Strouhanka“\n11.\nVšechny druhy sacharózy\n„Cukr“\n12.\nBezvodá dextróza a monohydrát dextrózy\n„Dextróza“\n13.\nŠkrobový sirup a sušený škrobový sirup\n„Škrobový sirup“\n14.\nVšechny druhy mléčných bílkovin (kaseiny, kaseináty a syrovátkové bílkoviny) a jejich směsi\n„Mléčné bílkoviny“\n15.\nLisované, expelerované nebo rafinované kakaové máslo\n„Kakaové máslo“\n16.\nVšechny druhy vína, na něž se vztahuje příloha XIb nařízení (ES) č. 1234/2007 (1)\n„Víno“\n17.\nKosterní svalovina (2) druhů savců a ptáků uznaných za vhodné k lidské spotřebě, s přirozeně obsaženou nebo přilehlou tkání, pokud celkový obsah tuku a pojivové tkáně nepřekračuje níže uvedené hodnoty a pokud maso tvoří složku jiné potraviny. Nejvyšší obsah tuku a pojivové tkáně pro složky označené termínem „… maso“\nDruh\nObsah tuku\nPoměr obsahu kolagenu a bílkovin v mase (4)\n—\nSavci (kromě králíků a prasat) a směsi živočišných druhů s převahou savců\n25  %\n25  %\n—\nPrasata\n30  %\n25  %\n—\nPtáci a králíci\n15  %\n10  %\nJsou-li tyto hodnoty nejvyššího obsahu překročeny, avšak všechna ostatní kritéria definice „masa“ jsou splněna, musí být obsah „… masa“ odpovídajícím způsobem snížen a v seznamu složek musí být kromě výrazu „… maso“ uvedena přítomnost tuku nebo pojivové tkáně.\nVýrobky, na něž se vztahuje definice pro „strojně oddělené maso“, jsou z působnosti této definice vyňaty.\n„… maso“ a název (názvy) (3) živočišného druhu, z něhož pochází\n18.\nVšechny typy výrobků, na něž se vztahuje definice „strojně oddělené maso“.\n„Strojně oddělené maso“ a název (názvy) (3) živočišného druhu, z něhož toto maso pochází\nČÁST C —   POJMENOVÁNÍ NĚKTERÝCH SLOŽEK NÁZVEM SKUPINY, DO KTERÉ SLOŽKY PATŘÍ, S NÁSLEDNÝM UVEDENÍM JEJICH SPECIFICKÉHO NÁZVU NEBO ČÍSLA E\nAniž je dotčen článek 21, musí být potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy neuvedené v čl. 20 písm. b) a náležející do jedné ze skupin uvedených v této části označeny názvem této skupiny, po kterém následuje jejich specifický název nebo případně jejich číslo E. Pokud určitá složka náleží do více skupin, uvede se skupina, která odpovídá její hlavní funkci v dané potravině.\nKyselina\nRegulátor kyselosti\nProtispékavá látka\nOdpěňovač\nAntioxidant\nPlnidlo\nBarvivo\nEmulgátor\nTavicí soli (5)\nZpevňující látka\nLátka zvýrazňující chuť a vůni\nLátka zlepšující mouku\nPěnotvorná látka\nŽelírující látka\nLešticí látka\nZvlhčující látka\nModifikovaný škrob (6)\nKonzervant\nBalicí plyn\nKypřicí látka\nSekvestrant\nStabilizátor\nSladidlo\nZahušťovadlo\nČÁST D —   POJMENOVÁNÍ AROMAT V SEZNAMU SLOŽEK\n1.\nAromata musí být pojmenována výrazy:\n—\n„aroma (aromata)“ nebo přesnějším názvem nebo popisem daného aromatu, obsahuje-li aromatická složka aromata, jak jsou definována v čl. 3 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) a h) nařízení (ES) č. 1334/2008,\n—\n„kouřové aroma (kouřová aromata)“, nebo „kouřová aromata vyrobená z“ potraviny nebo potravin nebo z kategorie potravin nebo výchozího materiálu nebo materiálů (např. kouřové aroma vyrobené z buku), obsahuje-li aromatická složka aromata, jak jsou definována v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1334/2008, a dodává-li potravinám kouřové aroma.\n2.\nVýraz „přírodní“ pro popis aromat se použije v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1334/2008.\n3.\nChinin nebo kofein, pokud jsou používány jako aromata při výrobě nebo přípravě potraviny, se uvedou pod svým zvláštním označením na seznamu složek bezprostředně za slovem „aromatizováno“.\nČÁST E —   POJMENOVÁNÍ SMĚSNÝCH SLOŽEK\n1.\nSměsná složka může být zařazena do seznamu složek pod vlastním pojmenováním, pokud tak stanoví právní předpisy nebo pokud je dlouhodobě užívané, podle celkové hmotnosti složek a za předpokladu, že bezprostředně následuje výčet jejích vlastních složek.\n2.\nAniž je dotčen článek 21, není seznam složek u směsných složek povinný,\na)\npokud je složení směsné složky stanoveno v platných předpisech Unie a pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku; toto ustanovení se však nepoužije pro potravinářské přídatné látky, s výhradou čl. 20 písm. a) až d);\nb)\nu směsných složek sestávajících ze směsí koření nebo bylin, pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou potravinářských přídatných látek, s výhradou čl. 20 písm. a) až d), nebo\nc)\npokud je směsná složka potravinou, u níž předpisy Unie nepožadují uvedení seznamu složek.\n(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).\n(2)  Bránice a žvýkací svaly jsou součástí kosterní svaloviny, zatímco srdce, jazyk, svalovina hlavy (jiná než žvýkací svaly), karpální svalovina, svalovina hlezenního kloubu a ocasu jsou vyňaty.\n(3)  Pro označování v angličtině může být toto označení nahrazeno obecným názvem masa daného druhu zvířat.\n(4)  Poměr obsahu kolagenu a bílkovin v mase se vyjadřuje jako procentní podíl kolagenu v bílkovinách obsažených v mase. Obsahem kolagenu se rozumí obsah hydroxyprolinu vynásobený koeficientem 8.\n(5)  Pouze pro tavené sýry a výrobky z tavených sýrů.\n(6)  Nevyžaduje se uvedení specifického názvu nebo čísla E.\nPŘÍLOHA VIII\nUVEDENÍ MNOŽSTVÍ SLOŽEK\n1.\nUvedení množství se nevyžaduje:\na)\nu složky nebo skupiny složek:\ni)\njejichž čistá hmotnost po odkapání je uvedena v souladu s bodem 5 přílohy IX,\nii)\njejichž množství již musí být na etiketě uváděno podle předpisů Unie,\niii)\njež jsou použity v malém množství pro účely aromatizování, nebo\niv)\nkteré nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu potraviny mělo vliv na volbu spotřebitele v zemi prodeje, neboť rozdílné množství není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin;\nb)\npokud zvláštní předpisy Unie přesně stanoví množství složky nebo skupiny složek, aniž by stanovily jeho uvádění na etiketě, nebo\nc)\nv případech uvedených v části A bodech 4 a 5 přílohy VII.\n2.\nUstanovení čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) se nepoužije v případě:\na)\nsložky nebo skupiny složek, na něž se vztahuje označení „se sladidlem (sladidly)“ nebo „s cukrem (cukry) a sladidlem (sladidly)“, pokud je toto označení připojeno k názvu potraviny podle přílohy III, nebo\nb)\nveškerých přidaných vitaminů a minerálních látek, pokud se na tuto látku vztahuje uvedení výživových údajů.\n3.\nÚdaj o množství složky nebo skupiny složek:\na)\nse vyjádří jako procentní podíl, který odpovídá množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití a\nb)\nuvede se buď v názvu potraviny, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s danou složkou nebo skupinou složek.\n4.\nOdchylně od bodu 3\na)\nse v případě potravin, které ztratily po tepelné nebo jiné úpravě vlhkost, uvedené množství vyjádří jako procentní podíl odpovídající množství použité složky nebo použitých složek v hotovém výrobku, pokud toto množství nebo celkové množství všech složek uvedených na etiketě nepřekračuje 100 %. V tom případě se uvede množství na základě hmotnosti složky nebo složek použitých k přípravě 100 g konečného výrobku;\nb)\nse množství těkavých složek uvádí v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku;\nc)\nmůže být množství složek použitých v koncentrované nebo dehydratované formě a rekonstituovaných během zpracování uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů před koncentrací nebo dehydratací;\nd)\nmůže být v případě koncentrovaných nebo dehydratovaných potravin, které mají být rekonstituovány přidáním vody, množství složek uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů v obnoveném výrobku.\nPŘÍLOHA IX\nÚDAJ O ČISTÉM MNOŽSTVÍ\n1.\nUvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin:\na)\nse značnými úbytky objemu nebo hmotnosti, které jsou prodávány po kusech nebo váženy v přítomnosti kupujícího;\nb)\njejichž čisté množství je menší než 5 g nebo 5 ml; toto ustanovení se však nepoužije pro koření a byliny, nebo\nc)\nběžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení.\n2.\nPokud předpisy Unie nebo v případě jejich neexistence vnitrostátní předpisy stanoví povinnost uvádět určitý druh množství (např. nominální množství, minimální množství, průměrné množství), pak se pro účely tohoto nařízení toto množství považuje za čisté množství.\n3.\nPokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých jednotek v hotovém balení, které obsahují stejné množství téhož výrobku, pak se uvedení čistého množství skládá z údaje o čistém množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení, a z údaje o celkovém počtu těchto balení. Uvedení těchto údajů však není povinné, pokud je celkový počet jednotlivých balení zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný a pokud je zvnějšku jasně viditelné alespoň jedno označení čistého množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení.\n4.\nPokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých balení, která nejsou považována za prodejní jednotky, pak se uvedení čistého množství se skládá z údaje o celkovém čistém množství a z údaje o celkovém počtu jednotlivých balení.\n5.\nU pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání. V případě potravin s polevou se uvádí čistá hmotnost potraviny bez polevy.\nPro účely tohoto bodu se „nálevem“ rozumí následující výrobky, popřípadě jejich směsi a rovněž tyto výrobky ve zmrazeném a hluboce zmrazeném stavu, pokud je kapalina při této úpravě pouze doplňkem základních složek, a není tedy rozhodujícím faktorem pro koupi: voda, vodné roztoky solí, lák, vodné roztoky potravinářských kyselin, ocet, vodné roztoky cukrů, vodné roztoky jiných látek se sladivým účinkem, ovocné nebo zeleninové šťávy v případě ovoce či zeleniny.\nPŘÍLOHA X\nDATUM MINIMÁLNÍ TRVANLIVOSTI, DATUM POUŽITELNOSTI A DATUM ZMRAZENÍ\n1.\nDatum minimální trvanlivosti se uvádí takto:\na)\nToto datum se uvádí slovy:\n—\n„minimální trvanlivost do …“, obsahuje-li datum uvedení dne,\n—\n„minimální trvanlivost do konce …“ v ostatních případech.\nb)\nKe slovům uvedeným v písmeni a) se připojí:\n—\nbuď vlastní datum, nebo\n—\nodkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.\nV případě potřeby se tyto údaje doplní údajem o nezbytných podmínkách pro uchovávání, jejichž dodržení umožní zajistit uvedenou trvanlivost.\nc)\nDatum se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok.\nAvšak v případě potravin:\n—\ns trvanlivostí nepřekračující tři měsíce postačí uvedení dne a měsíce,\n—\ns trvanlivostí delší než tři měsíce, avšak nejvýše v délce 18 měsíců, postačí uvedení měsíce a roku,\n—\ns trvanlivostí delší než osmnáct měsíců postačí uvedení roku.\nd)\nS výhradou předpisů Unie, které ukládají jiné způsoby uvedení data, nemusí být datum minimální trvanlivosti uvedeno v případě:\n—\nčerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaného, krájeného nebo podobně upraveného čerstvého ovoce a zeleniny; tato odchylka se nevztahuje na naklíčená semena a podobné produkty, jako jsou klíčky luštěnin,\n—\nvín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a podobných výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů, jakož i v případě nápojů kódu KN 2206 00 získaných z hroznů nebo hroznového moštu,\n—\nnápojů obsahujících nejméně 10 % obj. alkoholu,\n—\nvýrobků pekárenského odvětví, které jsou vzhledem ke své povaze obvykle spotřebovány do 24 hodin od výroby,\n—\nocta,\n—\njedlé soli,\n—\ncukru v pevné formě,\n—\ncukrovinek sestávajících téměř výhradně z ochucených nebo přibarvených cukrů,\n—\nžvýkaček a podobných výrobků ke žvýkání.\n2.\nDatum použitelnosti se uvádí takto:\na)\nPřed datem se uvede výraz „Spotřebujte do …“.\nb)\nZa tímto výrazem následuje:\n—\nbuď vlastní datum, nebo\n—\nodkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.\nZa těmito údaji následuje popis podmínek uchovávání, které musí být dodrženy.\nc)\nDatum se uvede v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok.\nd)\n„Datum použitelnosti“ se uvede na každé jednotlivě balené porci.\n3.\nDatum zmrazení nebo datum prvního zmrazení podle bodu 6 přílohy III se uvádí takto:\na)\nPřed datem se uvede výraz „Zmrazeno dne …“.\nb)\nZa výrazem uvedeným v bodě a) následuje:\n—\nvlastní datum nebo\n—\nodkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.\nc)\nDatum se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a rok.\nPŘÍLOHA XI\nDRUHY MASA U NICHŽ JE POVINNÉ UVÁDĚT ZEMI PŮVODU NEBO MÍSTO PROVENIENCE\nKódy KN\n(kombinované nomenklatury 2010)\nPopis\n0203\nVepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené\n0204\nSkopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené\nEx02 07\nMaso z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené\nPŘÍLOHA XII\nOBSAH ALKOHOLU\nSkutečný obsah alkoholu v procentech objemových u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových se vyjadřuje číslem s nejvýše jedním desetinným místem. Po něm následuje symbol „% obj.“ a může mu předcházet slovo „alkohol“ nebo zkratka „alk.“.\nObsah alkoholu se stanoví při teplotě 20 °C.\nPři uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových jsou přípustné kladné a záporné odchylky vyjádřené v absolutních hodnotách uvedené v následující tabulce. Tyto odchylky se použijí, aniž jsou dotčeny odchylky vyplývající z metod rozboru používaných ke stanovení obsahu alkoholu.\nPopis nápoje\nKladná nebo záporná odchylka\n1.\nPivo kódu KN 2203 00  o obsahu alkoholu nepřesahujícím 5,5 % objemových; neperlivé nápoje kódu KN 2206 00  získané z hroznů;\n0,5 % obj.\n2.\npivo o obsahu alkoholu vyšším než 5,5 % objemu; šumivé nápoje kódu KN 2206 00  vyrobené z hroznů, jablečná vína, hrušková vína, ovocná vína a ostatní podobné nápoje vyrobené z jiného ovoce než z hroznů, též perlivé nebo šumivé; medovina;\n1 % obj.\n3.\nnápoje obsahující macerované ovoce nebo části rostlin;\n1,5 % obj.\n4.\nvšechny ostatní nápoje o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových.\n0,3 % obj.\nPŘÍLOHA XIII\nREFERENČNÍ HODNOTY PŘÍJMU\nČÁST A –   DENNÍ REFERENČNÍ HODNOTY PŘÍJMU VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK (U DOSPĚLÝCH OSOB)\n1.   Vitaminy a minerální látky, které mohou být uváděny, a jejich referenční výživové hodnoty\nVitamin A (μg)\n800\nVitamin D (μg)\n5\nVitamin E (mg)\n12\nVitamin K (μg)\n75\nVitamin C (mg)\n80\nThiamin (mg)\n1,1\nRiboflavin (mg)\n1,4\nNiacin (mg)\n16\nVitamin B6 (mg)\n1,4\nKyselina listová (μg)\n200\nVitamin B12 (μg)\n2,5\nBiotin (μg)\n50\nKyselina pantothenová (mg)\n6\nDraslík (mg)\n2 000\nChlor (mg)\n800\nVápník (mg)\n800\nFosfor (mg)\n700\nHořčík (mg)\n375\nŽelezo (mg)\n14\nZinek (mg)\n10\nMěď (mg)\n1\nMangan (mg)\n2\nFluor (mg)\n3,5\nSelen (μg)\n55\nChrom (μg)\n40\nMolybden (μg)\n50\nJód (μg)\n150\n2.   Významné množství vitaminů a minerálních látek\nPři stanovování významného množství by zpravidla měly být zohledněny tyto hodnoty:\n—\n15 % referenční výživové hodnoty uvedené v bodě 1 na 100 g nebo 100 ml v případě produktů jiných, než jsou nápoje,\n—\n7,5 % referenční výživové hodnoty uvedené v bodě 1 na 100 ml v případě nápojů nebo\n—\n15 % referenční výživové hodnoty uvedené v bodě 1 na porci v případě, že balení obsahuje pouze jednu porci.\nČÁST B –   REFERENČNÍ HODNOTY PŘÍJMU PRO ENERGETICKOU HODNOTU A VYBRANÉ ŽIVINY JINÉ NEŽ VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY (U DOSPĚLÝCH OSOB)\nEnergetická hodnota nebo název živiny\nReferenční hodnota příjmu\nEnergetická hodnota\n8 400  kJ/2 000  kcal\nTuky celkem\n70  g\nNasycené mastné kyseliny\n20  g\nSacharidy\n260  g\nCukry\n90  g\nBílkoviny\n50  g\nSůl\n6  g\nPŘÍLOHA XIV\nPŘEVODNÍ FAKTORY\nPŘEVODNÍ FAKTORY PRO VÝPOČET ENERGETICKÉ HODNOTY\nUdávaná energetická hodnota se vypočítá pomocí těchto převodních faktorů:\n—\nsacharidy (s výjimkou polyalkoholů)\n17 kJ/g — 4 kcal/g\n—\npolyalkoholy\n10 kJ/g — 2,4 kcal/g\n—\nbílkoviny\n17 kJ/g — 4 kcal/g\n—\ntuky\n37 kJ/g — 9 kcal/g\n—\nsalatrimy\n25 kJ/g — 6 kcal/g\n—\nalkohol (ethanol)\n29 kJ/g — 7 kcal/g\n—\norganické kyseliny\n13 kJ/g — 3 kcal/g\n—\nvláknina\n8 kJ/g — 2 kcal/g\n—\nerythritol\n0 kJ/g — 0 kcal/g\nPŘÍLOHA XV\nVYJÁDŘENÍ A ZPŮSOB UVEDENÍ VÝŽIVOVÝCH ÚDAJŮ\nMěrné jednotky, které se použijí pro nutriční údaje vyjadřující energetickou hodnotu (kilojouly) a kilokalorie (kcal) a množství (gramy (g), miligramy (mg) a mikrogramy (μg)) a pořadí uvádění příslušných informací je toto:\nenergetická hodnota\nkJ/kcal\ntuky\ng\nz toho\n—\nnasycené mastné kyseliny\ng\n—\nmononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny)\ng\n—\npolynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny)\ng\nsacharidy\ng\nz toho\n—\ncukry\ng\n—\npolyalkoholy\ng\n—\nškroby\ng\nvláknina\ng\nbílkoviny\ng\nsůl\ng\nvitaminy a minerální látky\njednotky uvedené v části A bodě 1 přílohy XIII", "summary": "Označování potravin\nOznačování potravin\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je spotřebitelům zaručit právo na informace zavedením obecných zásad, požadavků a povinností v souvislosti s označováním potravin, které konzumují. Zajišťuje dostatečnou pružnost, aby bylo možné reagovat na budoucí vývoj v potravinářském odvětví. Slučuje předchozí právní předpisy, tedy směrnice 2000/13/ES o označování potravin a 90/496/EHS o nutričním označování potravin.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnostiTento právní předpis se vztahuje na podniky ve všech fázích potravinového řetězce a na všechny potraviny určené pro konečné spotřebitele. Patří sem i potraviny dodávané zařízeními společného stravování nebo potraviny určené k dodání do těchto zařízení.Odpovědnost za poskytování informacíOdpovědnost za poskytování nezbytných informací a zajištění jejich přesnosti spočívá na výrobci, který pod svým názvem uvádí výrobek na trh. Pokud má sídlo mimo Evropskou unii (EU), má tuto odpovědnost dovozce.Povinné informaceNěkteré informace jsou povinné. Patří sem:název potraviny,seznam složek,čisté množství,datum spotřeby,v případě potřeby návod k použití,jméno a adresa provozovatele,výživové údaje. Obecným pravidlem je, že uvedení země původu nebo místa provenience je povinné, kde by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny. To platí zejména v případě, pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience. Označení původu musí být uvedeno pro čerstvé, chlazené a zmrazené vepřové maso, skopové a kozí maso a drůbež. Na úrovni EU existují samostatná povinná pravidla původu pro potraviny, jako jsou med (směrnice 2001/110/ES), ovoce a zelenina a olivový olej (nařízení (EU) č. 1308/2013), ryby (nařízení (EU) č. 1379/2013) a hovězí maso a výrobky z hovězího masa (nařízení (ES) č. 1760/2000). Tyto povinné informace musí mít k dispozici i zákazníci, kteří pro nákup potravin využívají prodej na dálku, a to bez dodatečných nákladů a před tím, než dojde k nákupu. Skutečný obsah alkoholu musí být uveden u všech nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 %. Další povinné informace musí být uváděny u určitých typů potravin, například potravin obsahujících sladidla, amonnou sůl nebo s vysokým obsahem kofeinu. Čisté množství potravin a nápojů musí být uváděno v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech. Určité potraviny, například byliny a koření, aromata a bylinné čaje, jsou od požadavku na povinné výživové údaje osvobozeny. U dalších potravin, zejména pak ovoce a zeleniny, sycených vod, octů a mléčných výrobků, například sýrů, másla, smetany a kysaného mléka, se uvedení seznamu složek nevyžaduje. Informace o potravinách by pro veřejnost neměly být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu, že konkrétní potravina má zvláštní charakteristiky nebo účinky, které ve skutečnosti nemá. Tyto informace by měly být přesné, jasné a pro spotřebitele snadno srozumitelné.Evropská komise přijala prováděcí nařízení (EU) 2018/775, které navazuje na čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 tím, že stanoví podrobná pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny. Toto nařízení, které je v platnosti od 1. dubna 2020, vyžaduje, aby na etiketě byla uvedena země původu nebo místo provenience primární složky, pokud nejsou totožné s danou zemí původu nebo daným místem provenience potraviny. Rovněž stanoví pravidla týkající se minimální velikosti písma a umístění tohoto štítku.\nV roce 2018 vydala Komise sdělení o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení (EU) č. 1169/2011 s cílem pomoci provozovatelům potravinářských podniků a vnitrostátním orgánům při uplatňování uvedeného nařízení.\nV roce 2020 vydala Komise sdělení obsahující pokyny pro provozovatele potravinářských podniků a vnitrostátní orgány týkající se uplatňování pravidel pro označování v případě, kdy jsou uvedeny země původu nebo místo provenience potraviny, které nejsou totožné se zemí původu či místem provenience primární složky.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 13. prosince 2014, s výjimkou zavedení údajů o výživové hodnotě (od 13. prosince 2016) a specifických požadavků týkajících se označení „mleté maso“ (1. ledna 2014) a uvedení primární složky (1. dubna 2020).\nKONTEXT\nVolný pohyb bezpečných a plnohodnotných potravin v EU významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a je významným rysem jednotného trhu. Právní předpisy EU nejen zaručují vysokou úroveň ochrany zdraví, ale spotřebitelům také zajišťují patřičné informace, aby mohli informovaně vybírat potraviny, které kupují a konzumují.\nDalší informace viz:Informace o potravinách pro spotřebitele (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18–63).\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1169/2011 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSdělení Komise o použití ustanovení čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 (Úř. věst. C 32, 31.1.2020, s. 1–8).\nSdělení Komise o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. C 196, 8.6.2018, s. 1–14).\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2018/775 ze dne 28. května 2018, kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny (Úř. věst. L 131, 29.5.2018, s. 8–11).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671–854).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1–21).\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47–52).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1–10).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 24.11.2021"}
{"celex_id": "32012R0651", "reference": "27.7.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 201/135\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 651/2012\nze dne 4. července 2012\no vydávání euromincí\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nZávěry Rady ze dne 23. listopadu 1998 a ze dne 5. listopadu 2002 o euromincích určených ke sběratelským účelům, doporučení Komise 2009/23/ES ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (3), které schválila Rada ve svých závěrech ze dne 10. února 2009, a doporučení Komise 2010/191/EU ze dne 22. března 2010 o rozsahu působnosti a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla (4) stanoví doporučené postupy týkající se vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu, včetně pamětních euromincí, konzultací před zničením vhodných euromincí určených k oběhu a používání sběratelských euromincí.\n(2)\nProtože dosud neexistují závazná ustanovení pro vydávání euromincí, mohou se postupy mezi jednotlivými členskými státy lišit, a není tak zajištěn dostatečně integrovaný rámec pro jednotnou měnu. V zájmu transparentnosti a právní jistoty je proto nutné zavést závazná pravidla pro vydávání euromincí.\n(3)\nPodle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (5) mají mince znějící na euro nebo centy a odpovídající nominálním hodnotám a technickým specifikacím stanoveným Radou postavení zákonného platidla ve všech členských státech, jejichž měnou je euro. Nominální hodnoty a technické specifikace euromincí jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (6).\n(4)\nČlenským státům, jejichž měnou je euro, by mělo být umožněno vydávat rovněž pamětní dvoueurové mince za účelem připomenutí zvláštních příležitostí, přičemž počet emisí takových mincí by měl podléhat omezením stanoveným na každý rok a pro každý vydávající členský stát. Je nezbytné zavést určité množstevní limity pro pamětní euromince, aby tyto mince i nadále představovaly pouze malou část celkového množství dvoueurových mincí v peněžním oběhu. Tyto množstevní limity by však měly umožnit vydání dostatečného množství mincí tak, aby oběh těchto pamětních euromincí byl efektivní.\n(5)\nČlenským státům, jejichž měnou je euro, by rovněž mělo být umožněno vydávat sběratelské euromince, které nejsou určeny k peněžnímu oběhu a které by měly být snadno rozlišitelné od mincí určených k oběhu. Sběratelské euromince by měly mít postavení zákonného platidla pouze ve vydávajícím členském státě a neměly by být vydávány za účelem jejich uvedení do peněžního oběhu.\n(6)\nJe vhodné, aby emise sběratelských euromincí byly zohledněny v množství mincí, které schvaluje Evropská centrální banka, avšak na souhrnném základě, a nikoli pro jednotlivé emise.\n(7)\nPoužívání různých nominálních hodnot euromincí a eurobankovek podle současného návrhu by mělo být pravidelně a důkladně posuzováno příslušnými orgány na základě kritérií nákladovosti a přijatelnosti ze strany veřejnosti. Komise by měla zejména provádět posouzení dopadů dalšího vydávání jednocentových a dvoucentových mincí.\n(8)\nAby se zabránilo ničení euromincí vhodných pro oběh v jednom členském státě, které by v jiném členském státě mohly být zapotřebí, měly by se členské státy před zničením takových mincí vzájemně konzultovat,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\n1)\n„oběžnými mincemi“ se rozumí euromince určené k peněžnímu oběhu, jejichž nominální hodnoty a technické specifikace jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 975/98;\n2)\n„pamětními mincemi“ se rozumí euromince určené k peněžnímu oběhu, které mají připomínat zvláštní příležitost, jak je uvedeno v článku 1h nařízení (ES) č. 975/98;\n3)\n„sběratelskými mincemi“ se rozumí euromince určené ke sběratelským účelům, které nejsou vydány za účelem jejich uvedení do peněžního oběhu.\nČlánek 2\nDruhy euromincí\n1.   Členské státy mohou vydávat dva druhy euromincí: oběžné mince a sběratelské mince.\n2.   Komise provede posouzení dopadů dalšího vydávání jednocentových a dvoucentových mincí. Součástí tohoto posouzení bude analýza nákladů a přínosů, která zohlední skutečné výrobní náklady těchto mincí v porovnání s jejich reálnou hodnotou a přínosy.\nČlánek 3\nVydávání oběžných mincí\n1.   Oběžné mince se vydávají a uvádějí do peněžního oběhu v nominální hodnotě.\n2.   Malá část nepřesahující 5 % kumulované celkové čisté hodnoty a množství oběžných mincí vydaných členským státem, přičemž se berou v úvahu pouze roky s kladnou čistou emisí, může být uvedena na trh v hodnotě vyšší, než je nominální hodnota, je-li odůvodněna vysokou kvalitou mince, speciálním balením nebo jakýmikoli dalšími poskytnutými službami.\nČlánek 4\nVydávání pamětních mincí\n1.   Každý členský stát, jehož měnou je euro, smí vydat pouze dvě pamětní mince ročně s výjimkou případů, kdy:\na)\npamětní mince vydají společně všechny členské státy, jejichž měnou je euro, nebo\nb)\npamětní mince je vydána u příležitosti dočasného uvolnění či provizorního obsazení funkce hlavy státu.\n2.   Celkové množství pamětních mincí uvedených do peněžního oběhu v rámci jednotlivých emisí nesmí překročit vyšší z těchto dvou limitů:\na)\n0,1 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí uvedených do peněžního oběhu všemi členskými státy, jejichž měnou je euro, do začátku roku předcházejícího roku vydání pamětní mince; limit může být zvýšen na 2 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí v peněžním oběhu ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, pokud se připomíná všeobecně známá a vysoce symbolická příležitost; v takovém případě vydávající členský stát během následujících čtyř let nepoužije zvýšeného stropu pro další vydání pamětní mince a důvody použití zvýšeného stropu vysvětlí, nebo\nb)\n5,0 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí uvedených do peněžního oběhu dotčeným členským státem do začátku roku předcházejícího roku vydání pamětní mince.\n3.   Rozhodnutí, zda vydat pamětní mince se společným vzorem, jež společně vydají všechny členské státy, jejichž měnou je euro, přijme Rada. Hlasovací práva členských států, jejichž měnou je euro, ohledně účasti na euru, se pro účely přijetí tohoto rozhodnutí pozastavují.\nČlánek 5\nVydávání sběratelských mincí\n1.   Sběratelské mince mají postavení zákonného platidla pouze ve vydávajícím členském státě.\nVydávající členský stát musí být na minci uveden jasným a snadno rozpoznatelným způsobem.\n2.   Aby bylo možno sběratelské mince snadno rozlišit od oběžných mincí, musí splňovat všechna tato kritéria:\na)\njejich nominální hodnota musí být odlišná od nominálních hodnot oběžných mincí;\nb)\nnesmí být na nich vyobrazení podobná společným stranám oběžných mincí ani žádné národní straně oběžných mincí; pokud na nich jsou vyobrazení podobná některé národní straně oběžných mincí, musí být jejich celkový vzhled stále snadno odlišitelný;\nc)\njejich barva, průměr a hmotnost se musí významně lišit od oběžných mincí alespoň ve dvou z těchto tří vlastností; rozdíl se považuje za významný, leží-li hodnoty včetně tolerancí mimo toleranční rozpětí stanovená pro oběžné mince, a\nd)\nnesmí mít profilovanou hranu s jemnými vroubky ani tvar „španělského květu“.\n3.   Sběratelské mince lze uvádět na trh v hodnotě stejné nebo vyšší než nominální hodnota.\n4.   Emise sběratelských mincí se zohlední na souhrnném základě v objemu emise mincí, který schvaluje Evropská centrální banka.\n5.   Členské státy přijmou všechna příslušná opatření s cílem odradit od používání sběratelských mincí jako platebního prostředku.\nČlánek 6\nKonzultace před zničením oběžných mincí\nPřed zničením oběžných mincí, u nichž se nejedná o euromince nevhodné pro oběh ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (7), vedou členské státy vzájemné konzultace prostřednictvím příslušného podvýboru Hospodářského a finančního výboru a informují ředitele mincoven členských států, jejichž měnou je euro.\nČlánek 7\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 4. července 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nA. D. MAVROYIANNIS\n(1)  Úř. věst. C 273, 16.9.2011, s. 2.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. května 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. června 2012.\n(3)  Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52.\n(4)  Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 70.\n(5)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 6.\n(7)  Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 1.", "summary": "Vydávání euromincí\nVydávání euromincí\nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) č. 651/2012 o vydávání euromincí\nNařízení (EU) č. 729/2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení (EU) č. 651/2012 definuje typy euromincí a stanoví podmínky, které je nutné dodržet při jejich vydávání.\nNařízení (EU) č. 729/2014 stanoví technické požadavky euromincí a obsahuje obecné předpisy pro jejich vzory včetně podmínek pro schvalování vzorů.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení (EU) č. 651/2012 stanoví:\nvlády zemí eurozóny (zemí, jejichž měnou je euro) mohou vydávat oběžné mince* a sběratelské*mince,\noběžné mince se vydávají a uvádějí do peněžního oběhu v nominální hodnotě, kromě malé části nepřesahující 5 %, jež může být uvedena na trh v hodnotě vyšší, je-li to odůvodněno vysokou kvalitou mince nebo speciálním balením,\nnárodní pamětní* mince\nmohou být vydávány pouze dvakrát ročně (s výjimkou případů, kdy je vzor společný ve všech zemích eurozóny),\ncelkový počet vydaných mincí nesmí překročit vyšší z dvou možných limitů, kterým je určité procento celkového počtu dvoueurových mincí uvedených do peněžního oběhu,\nsběratelské mince\nmají postavení zákonného platidla* pouze ve vydávající zemi eurozóny,\nmusí být jasně odlišitelné od oběžných mincí, pokud jde o nominální hodnotu, vyobrazení a dva z těchto aspektů: barva, průměr a hmotnost,\nvlády zemí eurozóny musí vést vzájemné konzultace před zničením poškozených euromincí,\nKomise provede posouzení dopadů dalšího vydávání jednocentových a dvoucentových mincí. Součástí tohoto posouzení bude analýza nákladů a přínosů, která zohlední skutečné výrobní náklady těchto mincí v porovnání s jejich reálnou hodnotou a přínosy.\nDále podle nařízení (EU) č. 729/2014:\nexistuje osm euromincí (1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura),\nkaždá mince má zvláštní národní a společnou evropskou stranu,\nnárodní strany:\nmusí obsahovat kruh dvanácti hvězd, které zcela lemují národní vzor,\nmusí zůstat beze změn po 15 let, pokud se nezmění hlava státu vyobrazená na minci,\nnemají uvedenou nominální hodnotu mince, pokud potřeba takového označení nevychází z používání rozdílné abecedy,\nmusí být plně v souladu s tímto nařízením do 20. června 2062,\npamětní mince:\nmohou být pouze v nominální hodnotě dvou eur,\nzobrazují jiný národní vzor než ten, který je použit na běžných* dvoueurových mincích,\npřipomínají pouze významné příležitosti národního nebo evropského významu nebo\npouze příležitosti nejvyššího evropského významu, pokud jsou vydávány společně všemi státy eurozóny,\nzemě eurozóny musí informovat Komisi a sebe navzájem o jakýchkoli navrhovaných změnách národních stran oběžných mincí a tyto návrhy podrobit schvalovacímu postupu. Ten umožňuje vznášení námitek ze strany\nvlády, která se domnívá, že by vzor vyvolal nepříznivé reakce občanů její země,\nKomise, pokud se tato domnívá, že návrh vzoru nesplňuje technické požadavky stanovené tímto nařízením.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJÍ?\nNařízení (EU) č. 651/2012 se používá od 16. srpna 2012.\nNařízení (EU) č. 729/2014 konsoliduje dřívější předpisy týkající se mincí platné v době zavedení eura v roce 2002 podle nařízení (ES) č. 975/98 a jeho postupných změn. Používá se od 22. července 2014.\nObě nařízení začlenila prvky doporučení Komise 2009/23/ES o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu.\nKONTEXT\nEuromince se začaly obecně používat v roce 2002. Osm nominálních hodnot se liší velikostí, barvou a tloušťkou v závislosti na jejich hodnotě a jejich podoba je navržena tak, aby maximálně znesnadňovala padělání.\nVíce informací najdete:\n„Eurobankovky a euromince“ (Evropská komise).\n* KLÍČOVÉ POJMY\n              \nOběžné mince: mince určené k veřejnému používání, jež jsou zákonným platidlem ve všech zemích eurozóny.\nSběratelské mince: mince, které nejsou určené k oběhu, a jsou zákonným platidlem pouze ve vydávající zemi eurozóny.\nPamětní mince: dvoueurové mince, které mají připomínat zvláštní příležitost národního nebo evropského významu.\nZákonné platidlo: mince nebo bankovky, které musí být přijímány v zemi, jsou-li nabízeny jako platba dluhu.\nBěžné mince: oběžné mince kromě pamětních.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 651/2012 ze dne 4. července 2012 o vydávání euromincí (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 135–137)\nNařízení Rady (EU) č. 729/2014 ze dne 24. června 2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (přepracované znění) (Úř. věst. L 194, 2.7. 2014, s. 1–7)\nPoslední aktualizace 04.04.2017"}
{"celex_id": "32013R1304", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/470\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1304/2013\nze dne 17. prosince 2013\no Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 164 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) vymezuje rámec pro činnost Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu a stanoví zejména tematické cíle, zásady a pravidla pro programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontrolu. Proto je nutné upřesnit úlohu a působnost ESF a také investiční priority související s uvedenými tematickými cíli a přijmout zvláštní ustanovení ohledně typu činností, které mohou být z ESF financovány.\n(2)\nESF by měl v rámci úkolů, které mu byly svěřeny článkem 162 Smlouvy o fungování EU zlepšovat možnosti zaměstnávání pracovníků, posilovat sociální začleňování, bojovat proti chudobě, podporovat vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení a vytvářet komplexní a udržitelné politiky aktivního začleňování, a tím by měl v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování EU by měl ESF přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.\n(3)\nEvropská rada na svém zasedání dne 17. června 2010 vyzvala k tomu, aby všechny společné politiky, včetně politiky soudržnosti, podpořily strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, (dále jen „strategie Evropa 2020“). Aby se zajistilo plné sladění ESF s cíli této strategie, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odborné vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijímanými podle čl. 121 odst. 2 nebo čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně, na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi zaměstnanosti, zprávám o vnitrostátní sociální situaci, národním strategiím pro integraci Romů a národním strategiím týkajícím se osob se zdravotním postižením. ESF by měl rovněž přispět k příslušným aspektům provádění stěžejních iniciativ, zejména pokud jde o „Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Mládež v pohybu“ a „Evropskou platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Měl by rovněž podpořit příslušné činnosti v rámci iniciativy „Digitální agenda“ a iniciativy „Unie inovací“.\n(4)\nUnie se nyní potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, z technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, pokud jde o dovednosti a pracovní síly v některých odvětvích a regionech. Tyto problémy se ještě zhoršily kvůli současné hospodářské a finanční krizi, jejímž důsledkem je zvýšená míra nezaměstnanosti zasahující zejména mladé lidi a jiné znevýhodněné skupiny, například migranty a menšiny.\n(5)\nCílem ESF by měla být podpora zaměstnanosti, zlepšování přístupu na trh práce, přičemž musí být věnována zvláštní pozornost osobám nejvíce vzdáleným trhu práce a podpora dobrovolné mobility pracovníků. ESF by měl rovněž podporovat aktivní a zdravé stárnutí, a to i prostřednictvím inovativních forem organizace práce, kladením důrazu na zdraví a bezpečnost na pracovišti a zvyšováním zaměstnatelnosti. ESF by měl přispívat k lepšímu fungování trhů práce tím, že zlepší nadnárodní geografickou mobilitu pracovníků, a zejména by měl podporovat činnosti sítě EURES (činnosti Evropské služby zaměstnanosti), pokud jde o přijímání zaměstnanců a související informace, poradenské a konzultační služby na vnitrostátní i přeshraniční úrovni. Operace financované ESF by měly být v souladu s čl. 5 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se od nikoho nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.\n(6)\nESF by měl rovněž podporovat sociální začlenění a předcházet chudobě a bojovat s ní s cílem přerušit koloběh znevýhodnění napříč generacemi, což znamená, že je třeba mobilizovat široký rejstřík politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, chudých pracujících a starších žen. Je třeba věnovat pozornost zapojení osob žádajících o azyl a uprchlíků. ESF lze využít k posílení přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám obecného zájmu, zejména v oblasti zdravotní péče, služeb v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy, služeb pro osoby bez domova, mimoškolní péče, služeb v oblasti péče o děti a dlouhodobé péče. Služby, kterým je poskytována podpora, mohou být veřejného, soukromého nebo komunitního charakteru a mohou je poskytovat různé druhy poskytovatelů, tedy veřejná správa, soukromé společnosti, sociální podniky či nevládní organizace.\n(7)\nESF by se měl zaměřit na řešení problematiky předčasného ukončení školní docházky, podporu rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání, investování do odborného vzdělávání a přípravy, zlepšení relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a podporu celoživotního učení, včetně formálního a neformálního způsobu učení.\n(8)\nZa účelem posílení hospodářského růstu a zvýšení počtu pracovních příležitostí by se kromě těchto priorit v méně rozvinutých regionech a členských státech měla zlepšit efektivnost veřejné správy na celostátní i regionální úrovni a rovněž její schopnost fungovat na bázi spoluúčasti. Měla by se posílit institucionální kapacita zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, které provádějí politiky zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a sociální politiky, a to včetně oblasti boje proti diskriminaci.\n(9)\nPodpora v rámci investic do „komunitně vedeného místního rozvoje“ může přispět k plnění všech tematických cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií.\n(10)\nZároveň je nezbytné podpořit rozvoj a konkurenceschopnost unijních mikropodniků a malých a středních podniků a zajistit, aby se lidé s pomocí vhodných dovedností získaných díky celoživotnímu učení dokázali přizpůsobit novým podmínkám, jako je přechod na znalostní ekonomiku, digitální agenda a přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinněji využívající energie. Tím, že se ESF bude snažit dosáhnout svých hlavních tematických cílů, by měl přispět k řešení těchto problémů. V této souvislosti by měl ESF podporovat přechod pracovních sil z oblasti vzdělávání do zaměstnání, na ekologičtější dovednosti a pracovní místa a měl by řešit nedostatek dovedností, a to i v odvětvích účinného využívání energie, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy. ESF by měl rovněž přispívat ke kulturním a tvůrčím dovednostem. Sociokulturní, tvůrčí a kulturní odvětví mají nepřímý význam pro plnění cílů ESF; jejich potenciál by měl být proto lépe začleněn do projektů a programování ESF.\n(11)\nVzhledem k přetrvávající potřebě bojovat proti nezaměstnanosti mladých v celé Unii by v jejích nejvíce postižených regionech měla být zahájena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Tato iniciativa by měla v těchto regionech podporovat mladé lidi, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání ani v profesní přípravě, kteří jsou nezaměstnaní či neaktivní tím, že podpoří a urychlí provádění opatření finančně podporovaných z ESF. Navíc by v nejvíce postižených regionech k investicím z ESF měly být přiděleny dodatečné prostředky právě pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Iniciativa by tím, že se zaměřuje spíše na jednotlivé osoby než na struktury, měla doplňovat další opatření ESF a vnitrostátní opatření ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání ani v profesní přípravě, a to i prostřednictvím provádění záruky pro mladé lidi v souladu s doporučením Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruky pro mladé lidi (4), která stanoví, že by mladí lidé do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, měli obdržet kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo výcviku. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může rovněž podporovat opatření na potírání předčasného ukončení školní docházky. Přístup k sociálním dávkám pro mladou osobu nebo její rodinu či závislé osoby by neměl být podmíněn zapojením této mladé osoby do Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.\n(12)\nIniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být plně začleněna do programování ESF, avšak ve vhodných případech by měla být stanovena zvláštní ustanovení týkající se iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem dosáhnout jejích cílů. Je nutné zjednodušit a usnadnit provádění této iniciativy, zejména pokud jde o ustanovení týkající se finančního řízení a opatření související s tematickým zaměřením. S cílem zajistit, aby výsledky uvedené iniciativy byly jednoznačně viditelné a došlo k jejich sdělení, je třeba, aby byla stanovena konkrétní opatření týkající se monitorování, hodnocení, informování a zveřejňování. Do diskusí monitorovacích výborů týkajících se přípravy a provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí včetně jejího hodnocení by měly být zapojeny mládežnické organizace.\n(13)\nESF by měl přispět ke strategii Evropa 2020 tím, že více soustředí svou podporu na priority Unie. Minimální podíl financování kohezní politiky pro ESF je stanoven v souladu s čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. ESF by zejména měl více podporovat boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, a to prostřednictvím minimálních účelově vyčleněných přídělů ve výši 20 % celkových zdrojů ESF pro jednotlivé členské státy. Volba a počet investičních priorit pro podporu z ESF by se měly rovněž omezit v závislosti na úrovni rozvoje podporovaných regionů.\n(14)\nAby se zajistilo důkladnější monitorování a hodnocení výsledků dosažených na úrovni Unie prostřednictvím opatření podporovaných z ESF, měl by být v tomto nařízení stanoven společný soubor ukazatelů výstupů a výsledků. Tyto ukazatele by měly odpovídat investičním prioritám a druhu podporovaného opatření v souladu s tímto nařízením a příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto ukazatele by měly být případně doplněny ukazateli výsledků nebo výstupů specifickými pro jednotlivé programy.\n(15)\nČlenské státy jsou povzbuzovány, aby podávaly zprávy o vlivu investic ESF na rovné příležitosti, rovný přístup a integraci marginalizovaných skupin v operačních programech.\n(16)\nS ohledem na požadavky, které se týkají ochrany údajů, spojených se sběrem a uchováváním citlivých údajů o účastnících by členské státy a Komise měly provádět pravidelné hodnocení účinnosti a dopadu podpory ESF, pokud jde o podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě, zejména v souvislosti se znevýhodněnými osobami, jako jsou Romové. Členské státy jsou povzbuzovány k tomu, aby o iniciativách financovaných z ESF podávaly informace ve svých zprávách o vnitrostátní sociální situaci přiložených k národním programům reforem, zejména pokud jde o marginalizované komunity, jako jsou Romové a migranti.\n(17)\nÚčinné a účelné provádění činností podporovaných z ESF závisí na řádné správě věcí veřejných a na partnerství mezi všemi příslušnými územními a socioekonomickými činiteli, přičemž je třeba zohlednit subjekty působící na regionální a místní úrovni, zejména zastřešující sdružení zastupující místní a regionální orgány, organizované občanské společnosti a hospodářské a zejména sociální partnery a nevládní organizace. Proto je nutné, aby členské státy zajistily účast sociálních partnerů a nevládních organizací na strategickém řízení ESF, a to od fáze formulování operačních programů až po fázi provádění a hodnocení výsledků ESF.\n(18)\nČlenské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných z ESF přispělo k podpoře rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU. Z hodnocení vyplynulo, že včasné a důsledné zohlednění cílů týkajících se rovnosti mužů a žen ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení operačních programů je velmi důležité a že je zároveň třeba zajistit, aby byla přijata konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů, ekonomické nezávislosti žen, zlepšování vzdělání a dovedností a znovuzačlenění žen, které se staly obětí násilí, na trh práce a do společnosti.\n(19)\nV souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU by provádění priorit financovaných z ESF mělo přispět k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a to tím, že osobám čelícím vícero formám diskriminace bude věnována zvláštní pozornost. Diskriminace na základě pohlaví by měla být chápána v širším slova smyslu, aby zahrnovala i jiné aspekty související s genderem v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Prováděním priorit financovaných z ESF by se mělo přispět k podpoře rovných příležitostí. ESF by měl podporovat plnění povinností Unie vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o vzdělání, zaměstnání a přístupnost. ESF by měl také napomoci přechodu z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči. ESF by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení.\n(20)\nPodpora sociálních inovací přispívá k tvorbě politik, které budou lépe reagovat na sociální změny. ESF by měl podporovat inovativní sociální podniky a podnikatele, jakož i inovativní projekty nevládních organizací a dalších subjektů v rámci sociálního hospodářství. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF. Inovativní řešení by mohla zahrnovat rozvoj sociálních měřítek, jako je například sociální označování, prokáží-li svoji účinnost.\n(21)\nVýznamnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.\n(22)\nS cílem posilovat integrovaný a celostní přístup k zaměstnanosti a sociálnímu začleňování by měl ESF podporovat partnerství fungující napříč odvětvími a na územním základě.\n(23)\nK provádění strategie Evropa 2020 a dosažení jejích hlavních cílů by měla přispět mobilizace zúčastněných stran na regionální a místní úrovni. Lze použít a podporovat územní pakty, místní iniciativy pro zaměstnanost a sociální začleňování, udržitelné a inkluzivní strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a strategie udržitelného rozvoje měst, aby se do přípravy a provádění operačních programů aktivněji zapojily regionální a místní orgány, města, sociální partneři a nevládní organizace.\n(24)\nNařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o ESF.\n(25)\nAby se zjednodušilo používání ESF a snížilo riziko chybovosti, a s ohledem na zvláštní charakteristiky operací podporovaných z ESF je vhodné přijmout ustanovení, která doplní nařízení (EU) č. 1303/2013 pokud jde o způsobilost výdajů.\n(26)\nVyužívání standardních stupnic jednotkových nákladů, paušálních částek a paušálních sazeb by mělo vést ke zjednodušení pro příjemce a mělo by snížit administrativní zátěž všech projektových partnerů ESF.\n(27)\nJe důležité zajistit řádnou finanční správu každého operačního programu a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem. Členské státy by měly upustit od zavádění dalších pravidel, která příjemcům znesnadňují využívání prostředků.\n(28)\nČlenské státy a regiony by měly být motivovány k využívání ESF prostřednictvím finančních nástrojů, aby podporovaly například studenty, tvorbu pracovních míst, mobilitu pracovníků, sociální začleňování a sociální podnikání.\n(29)\nESF by měl doplňovat jiné programy Unie a mezi ESF a jinými finančními nástroji Unie by se měla vytvářet úzká součinnost.\n(30)\nInvestice do lidského kapitálu představují základní prostředek pro zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti Unie a trvalého rozmachu jejího hospodářství. Žádný druh investice nemůže vést ke strukturálním reformám, aniž by byl doprovázen soudržnou strategií zaměřenou na rozvoj lidského kapitálu, která zabezpečí růst. Z tohoto důvodu je zapotřebí dbát na to, aby po programové období 2014-2020 finanční zdroje, které jsou určeny na zlepšování dovedností a zvyšování zaměstnanosti, umožňovaly provádět činnosti v odpovídajícím rozsahu.\n(31)\nKomisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla vymezit standardní stupnici jednotkových nákladů a paušální částky a jejich maximální výši podle různých typů operací. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(32)\nKomisi by měl být při správě ESF nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU.\n(33)\nJelikož se tímto nařízením nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 (5), mělo by být uvedené nařízení zrušeno. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1081/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje ke dni 31. prosince 2013. V důsledku toho by se uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis měly na takovou pomoc nebo dotyčné operace vztahovat i po 31. prosinci 2013 až do jejich ukončení. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1081/2006 by měly zůstat v platnosti,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví úlohu Evropského sociálního fondu (ESF), včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, rozsah jeho podpory, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci.\nČlánek 2\nÚloha\n1.   ESF podporuje vysokou úroveň zaměstnanosti a kvalitu pracovních míst, zlepšuje přístup na trh práce, podporuje geografickou a profesní mobilitu pracovníků a usnadňuje jejich přizpůsobování se průmyslovým změnám a změnám ve výrobním systému nutným z hlediska udržitelného rozvoje, přispívá k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy pro všechny a usnadňuje mladým lidem přechod od vzdělávání k zaměstnání, bojuje proti chudobě, zlepšuje sociální začleňování a podporuje rovnost mužů a žen, nediskriminaci a rovné příležitosti, a tím přispívá k plnění priorit Unie, pokud jde o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.\n2.   ESF plní úlohu stanovenou v odstavci 1 tím, že podporuje členské státy při dosahování priorit a hlavních cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (dále jen „strategie Evropa 2020“) a poskytuje jim dostatečnou flexibilitu k řešení jejich specifických problémů s ohledem na dosažení cílů strategie Evropa 2020. ESF podporuje tvorbu a provádění politik a činností souvisejících s jeho úlohou s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 nebo čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně, na vnitrostátní úrovni, k národním programům reforem a k dalším relevantním vnitrostátním strategiím a zprávám.\n3.   Z ESF by měli mít prospěch lidé, včetně znevýhodněných osob, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé se zdravotním postižením, migranti, národnostní menšiny, marginalizované komunity a lidé všech věkových skupin, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. ESF rovněž podporuje pracovníky, podniky, včetně subjektů sociální ekonomiky, a podnikatele a také systémy a struktury, aby se snáze přizpůsobily novým problémům, aby se mimo jiné zmírnila nerovnováha v nabídce a poptávce po dovednostech a aby se podpořila řádná správa, sociální pokrok, a provádění reforem, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a sociálních politik.\nČlánek 3\nRozsah pomoci\n1.   Podle tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 8, 9, 10, 11 nařízení (EU) č. 1303/2013, které odpovídají písmenům a), b), c) a d) tohoto odstavce, a v souladu se svou úlohou podporuje ESF tyto investiční priority:\na)\nv rámci tematického cíle „podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a mobility pracovníků“:\ni)\npřístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků;\nii)\ntrvalé začlenění mladých lidí na trh práce, mimo jiné pomocí „záruky pro mladé lidi”, a to zejména těch, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, včetně těch mladých lidí, kterým hrozí sociální vyloučení, a mladých lidí z marginalizovaných komunit;\niii)\nsamostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem včetně inovativních mikropodniků a malých a středních podniků;\niv)\nrovnost žen a mužů ve všech oblastech, a to i pokud jde o přístup k zaměstnání a kariérní postup, sladění pracovního a soukromého života a podpora stejné odměny za stejnou práci;\nv)\npomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám;\nvi)\naktivní a zdravé stárnutí;\nvii)\nmodernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby zaměstnanosti a přispívání k adaptaci na potřeby trhu práce, včetně prostřednictvím opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků a programů mobility a lepší spolupráce mezi institucemi a příslušnými zúčastněnými stranami;\nb)\nv rámci tematické cíle Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci:\ni)\naktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti;\nii)\nsocioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;\niii)\nboj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí;\niv)\nzlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu;\nv)\npodpora sociálního podnikání a profesního začlenění do sociálních podniků a sociální a solidární ekonomiky, s cílem usnadnit přístup k zaměstnání;\nvi)\nstrategie komunitně vedeného místního rozvoje;\nc)\nv rámci tematického cíle „investice do vzdělávání, školení, odborné přípravy, dovedností a celoživotního učení“:\ni)\nomezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy;\nii)\nzlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání;\niii)\nzajišťování rovného přístupu k celoživotnímu učení pro všechny věkové skupiny ve formální i neformální podobě, zdokonalování znalostí, dovedností a schopností pracovníků a prosazování flexibilních metod učení, a to i prostřednictvím kariérního poradenství a validace získaných dovedností;\niv)\nzvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, usnadňování přechodu od vzdělávání k zaměstnání, upevňování systémů odborné přípravy a vzdělávání, zvyšování jejich kvality, a to i prostřednictvím mechanismů pro rozpoznávání schopností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi, a to i v rámci duálního vzdělávání a učňovské přípravy;\nd)\nv rámci tematického cíle „posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a efektivní veřejné správy“:\ni)\ninvestice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy.\nTato investiční priorita je použitelná pouze v členských státech způsobilých pro podporu z Fondu soudržnosti nebo v členských státech, které mají jeden nebo více regionů úrovně NUTS 2 uvedených v čl. 90 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013;\nii)\nvytváření kapacit v případě všech zúčastněných stran, které provádějí politiky vzdělávání, celoživotního učení, odborné přípravy a zaměstnanosti a sociální politiky, a to i prostřednictvím odvětvových a územních paktů za účelem podnícení reforem na celostátní, regionální a místní úrovni.\n2.   Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013, a to zejména prostřednictvím:\na)\npodpory přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy nezbytných k přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií;\nb)\nzlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti a elektronického učení a investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností;\nc)\nposílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia a podnikatelských dovedností, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;\nd)\nzvyšování konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků, řídících a ostatních pracovníků, zvýší se investice do lidského kapitálu a podpoří prakticky zaměřené instituce odborného vzdělávání.\nČlánek 4\nProvázanost a tematické zaměření\n1.   Členské státy zajistí, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a řešily problémy vymezené v jejich národních programech reforem a případně i v dalších vnitrostátních strategiích zaměřených na boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, a rovněž v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, aby přispěly k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání a zmírňování chudoby.\n2.   Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n3.   Členské státy usilují o tematické zaměření na základě těchto podmínek:\na)\nu více rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 80 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1;\nb)\nu přechodných regionů členské státy soustředí nejméně 70 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1;\nc)\nu méně rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 60 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1.\n4.   Prioritní osy uvedené v čl. 11 odst. 1 jsou z výpočtu procentních podílů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku vyjmuty.\nČlánek 5\nUkazatele\n1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I tohoto nařízení a případně i specifické ukazatele pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 27 odst. 4 a čl. 96 odst. 2 písm. b) body ii) a iv) nařízení (EU) č. 1303/2013. Všechny společné ukazatele výstupů a výsledků se uvádějí u všech investičních priorit. Ukazatele výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení se vykazují v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Je-li to možné, uvádějí se údaje odděleně pro muže a ženy.\nU společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se ukazatele výchozí hodnoty nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, nastaví se souhrnné kvantifikované cílové hodnoty těchto ukazatelů pro rok 2023. Ukazatele výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.\nU společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž byla souhrnná kvantifikované cílová hodnota nastavena pro rok 2023, se ukazatele výchozí hodnoty stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně.\n2   Kromě ukazatelů zmiňovaných v odstavci 1 se ukazatele výsledků uvedené v příloze II tohoto nařízení použijí na všechny operace podporované v rámci investiční priority podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) pro účely provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Všechny ukazatele stanovené v příloze II tohoto nařízení jsou spojeny se souhrnnou kvantifikovanou cílovou hodnotou pro rok 2023 a s výchozí hodnotou.\n3.   Spolu s výroční zprávou o provádění předloží řídicí orgán elektronicky strukturované údaje pro každou prioritní osu, roztříděné podle investičních priorit. Tyto údaje se předkládají pro kategorie intervencí uvedených v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodu vi) nařízení (EU) č. 1303/2013 a ukazatelů výstupů a výsledků. Odchylně od čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 se údaje předkládané pro ukazatele výstupů a výsledků týkají hodnot u částečně nebo plně provedených operací.\nKAPITOLA II\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PROGRAMOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ\nČlánek 6\nZapojení partnerů\n1.   Účast partnerů na provádění operačních programů, jak je uvedena v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, může mít formu globálních grantů podle definice v čl. 123 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013. V takovém případě je v operačním programu označena ta část programu, které se globální grant týká, včetně příslušného orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy.\n2.   Aby se podpořila přiměřená účast sociálních partnerů na činnostech podporovaných ESF, řídicí orgány operačního programu v regionu ve smyslu čl. 90 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistí, aby byla ze zdrojů ESF podle potřeby přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit, a sice formou odborné přípravy, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu, a na činnosti prováděné sociálními partnery společně.\n3.   Aby se podpořila přiměřená účast nevládních organizací na činnostech podporovaných ESF a jejich přístup k nim, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, řídicí orgány operačního programu v regionu ve smyslu čl. 82 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistí, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit pro nevládní organizace.\nČlánek 7\nPodpora rovnosti žen a mužů\nČlenské státy a Komise podporují rovnost žen a mužů prostřednictvím zohledňování rovnosti pohlaví podle článku 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, a to v průběhu přípravy, provádění, monitorování a vyhodnocování operačních programů. Prostřednictvím ESF členské státy a Komise rovněž podporují zvláštní cílená opatření v rámci jakýchkoli investičních priorit uvedených v článku 3, a zejména v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě iv) tohoto nařízení, za účelem zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, a tím i za účelem boje proti feminizaci chudoby, snížení segregace podle pohlaví a boje proti genderovým stereotypům na trhu práce a v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, za účelem podpory sladění pracovního a soukromého života jako možnosti pro všechny, jakož i za účelem rovného rozdělení odpovědnosti za péči mezi ženy a muže.\nČlánek 8\nPodpora rovných příležitostí a nediskriminace\nČlenské státy a Komise podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, prostřednictvím prosazování zásady nediskriminace podle článku 7 nařízení (EU) č. 1303/2013. Prostřednictvím ESF členské státy a Komise rovněž podporují zvláštní opatření v rámci jakýchkoli investičních priorit uvedených v článku 3, a zejména v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) tohoto nařízení. Taková opatření jsou zaměřena na boj proti všem formám diskriminace a na zajištění lepšího přístupu pro osoby se zdravotním postižením, aby se lépe integrovaly v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím se zlepšilo jejich sociální začlenění, snížily nerovnosti, pokud jde o úroveň dosaženého vzdělání a zdravotní stav, a zjednodušil přechod z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči, a to zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícero formami diskriminace.\nČlánek 9\nSociální inovace\n1.   ESF podporuje sociální inovace ve všech oblastech spadajících do jeho působnosti podle definice v článku 3 tohoto nařízení, zejména s cílem zkoušet a vyhodnocovat na místní či regionální úrovni inovativní řešení, která vyžadují sociální potřeby, a rozšiřovat je, a to ve spolupráci s příslušnými partnery a zejména se sociálními partnery.\n2.   Členské státy určí ve svých operačních programech oblasti pro sociální inovace, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států, nebo tak učiní v pozdější fázi provádění.\n3.   Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.\nČlánek 10\nNadnárodní spolupráce\n1.   Členské státy podporují nadnárodní spolupráci s cílem propagovat vzájemné učení, a tím zvyšují účinnost politik podporovaných z ESF. Nadnárodní spolupráce zahrnuje partnery alespoň ze dvou členských států.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou členské státy s jedním operačním programem podporovaným z ESF nebo s jedním operačním programem financovaným z několika fondů v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k zásadě proporcionality, výjimečně rozhodnout, že nebudou nadnárodní spolupráci podporovat.\n3.   Členské státy ve spolupráci s příslušnými partnery si mohou samy zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu společných témat navrženého Komisí a přijatého výborem uvedeným v článku 25 nebo zvolit jiné téma odpovídající jejich konkrétním potřebám.\n4.   Komise usnadňuje nadnárodní spolupráci v případě seznamu společných témat uvedeného v odstavci 3 a, je-li to vhodné, i v případě jiných témat zvolených členskými státy prostřednictvím vzájemného učení a koordinovaných nebo společných činností. Komise jedná zejména na úrovni platformy EU, aby zjednodušila zakládání nadnárodních partnerství, výměnu informací, vytváření kapacit a sítí a rovněž využívání příslušných výstupů a jejich šíření. Kromě toho Komise vytvoří koordinovaný rámec provádění, včetně společných kritérií způsobilosti, typů a načasování činností a společných metodologických přístupů k monitorování a hodnocení, aby se nadnárodní spolupráce zjednodušila.\nČlánek 11\nZvláštní ustanovení fondu týkající se operačních programů\n1.   Odchylně od čl. 96 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, mohou operační programy stanovit prioritní osy pro provádění sociálních inovací a nadnárodní spolupráce uvedených v článcích 9 a 10 tohoto nařízení.\n2.   Odchylně od čl. 120 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 se maximální míra spolufinancování pro určitou prioritní osu zvýší o deset procentních bodů, ale nepřesáhne 100 %, pokud je celá prioritní osa zaměřena na sociální inovace nebo nadnárodní spolupráci nebo jejich kombinaci.\n3.   Kromě ustanovení čl. 96 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví operační programy i příspěvek plánovaných činností podporovaných z ESF na:\na)\ntematické cíle uvedené v čl. 9 prvním pododstavci bodech. 1 až 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně podle prioritních os;\nb)\nsociální inovace a nadnárodní spolupráci uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení, pokud se na ně nevztahuje specifická prioritní osa.\nČlánek 12\nZvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou\n1.   ESF může podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech podle článků 32, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1303/2013, územní pakty a místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, včetně zaměstnanosti mladých lidí, vzdělávání a sociálního začleňování a rovněž integrované územní investice podle článku 36 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Coby doplněk intervencí EFRR podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (6) může ESF podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů, které postihují městská prostředí, a problémů souvisejících s životním prostředím, které určily členské státy na základě zásad stanovených v příslušných dohodách o partnerství.\nKAPITOLA III\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO FINANČNÍ ŘÍZENÍ\nČlánek 13\nZpůsobilost výdajů\n1.   Evropský sociální fond poskytuje podporu pro způsobilé výdaje, které mohou podle čl. 120 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, zahrnovat jakékoli finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci.\n2.   ESF může poskytovat podporu pro výdaje vynaložené na operace, které se provádějí mimo programovou oblast, ale v rámci Unie, pokud jsou splněny tyto dvě podmínky:\na)\noperace je prospěšná pro programovou oblast;\nb)\npovinnosti orgánů odpovědných za operační program, pokud jde o řízení, kontrolu a audit operace, jsou plněny orgány odpovědnými za operační program, v rámci nějž je operace podporována, nebo uzavřou smlouvu s orgány v členském státě, ve kterém se operace provádí, pokud jsou v tomto členském státě splněny povinnosti související s řízením, kontrolou a auditem operace.\n3.   Až do 3 % rozpočtu operačního programu ESF nebo části ESF, z níž je financován operační program využívající několika fondů, jsou výdaje vynaložené mimo Unii, způsobilé pro příspěvek z ESF, pokud se týkají tematických cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a c), a pokud příslušný monitorovací výbor tyto operace nebo příslušný typ operací schválil.\n4.   Kromě výdajů uvedených v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 není způsobilý pro příspěvek z ESF ani nákup infrastruktury, pozemků a nemovitostí.\n5.   Věcné příspěvky ve formě dávek nebo platů vyplacené třetí stranou ve prospěch účastníků operace mohou být způsobilé pro příspěvek z ESF, pokud tyto věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel, a jejich výše nepřesahuje náklady vynaložené třetí stranou.\nČlánek 14\nZjednodušené vykazování nákladů\n1.   Kromě možností uvedených v článku 67 nařízení (EU) č. 1303/2013, může Komise uhradit náklady zaplacené členskými státy na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek podle definice Komise. Částky vypočítané na tomto základě se považují za veřejnou podporu zaplacenou příjemci a za způsobilé výdaje pro účely použití nařízení (EU) č. 1303/2013.\nPro účely prvního pododstavce se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o druh zahrnutých operací, definice standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek a jejich maximální výše, které mohou být přizpůsobeny podle platných společně dohodnutých metod, s náležitým ohledem na zkušenosti získané v předchozím programovém období.\nCílem finančních auditů je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky pro úhrady ze strany Komise na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek.\nPokud se použije financování na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek v souladu s prvním pododstavcem, mohou členské státy uplatnit své vlastní účetní postupy na podporu operací. Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1303/2013 nepodléhají tyto účetní postupy a výsledné částky auditu ze strany auditního orgánu ani Komise.\n2.   V souladu s čl. 67 odst. 1 písm. d) a odst. 5 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 lze použít paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na operaci, aniž by se na členském státu požadovalo, aby provedl výpočty ke stanovení použitelné sazby.\n3.   Kromě metod stanovených v čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, u nichž podpora z veřejných zdrojů na granty a návratnou pomoc nepřesahuje 100 000 EUR, lze částky podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013 stanovit v jednotlivých případech odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídicím orgánem.\n4.   Aniž je dotčen čl. 57 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, mají granty a vratná pomoc, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 50 000 EUR, formu standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálních částek v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nebo s článkem 67 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo formu paušálních sazeb v souladu s článkem 67 nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou operací, které jsou podporovány v rámci režimu státní podpory. Pokud se použije financování paušální sazbou, mohou být kategorie nákladů použitých na výpočet sazby proplaceny v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 15\nFinanční nástroje\nPodle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013 může ESF podporovat činnosti a politiky spadající do jeho působnosti prostřednictvím finančních nástrojů, včetně mikroúvěrů a záručních fondů.\nKAPITOLA IV\nINICIATIVA NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH LIDÍ\nČlánek 16\nIniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí\nIniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí se podpoří boj proti nezaměstnanosti mladých lidí ve způsobilých regionech Unie prostřednictvím podpory opatření podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) tohoto nařízení. Cílovou skupinou iniciativy jsou mladí lidé mladší 25 let, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě, žijící ve způsobilých regionech, kteří jsou nezaměstnaní nebo neaktivní (včetně dlouhodobě nezaměstnaných) nezávisle na tom, zda jsou hlášeni na úřadu práce jako žadatelé o práci či nikoli. Členské státy mohou dobrovolně rozhodnout, že tuto cílovou skupinu rozšíří na mladé lidi do 30 let.\nPro účely Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2014–2015 se „způsobilými regiony“ rozumí ty regiony úrovně NUTS 2, v nichž byla nezaměstnanost mladých lidí ve věku 15 až 24 let v roce 2012 vyšší než 25 %, a v případě členských států, v nichž nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 vzrostla o více než 30 %, se jimi rozumí regiony úrovně NUTS 2, v nichž nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 přesahovala 20 %.\nZdroje určené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí mohou být na období let 2016 až 2020 v rámci rozpočtového procesu navýšeny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1311/2013 K určení regionů, které jsou způsobilé pro využití Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v období let 2016–2020, se odkaz na údaje z roku 2012 uvedené v druhém pododstavci považuje za odkaz na poslední dostupné roční údaje. Při rozčleňování dodatečných zdrojů podle jednotlivých členských států se postupuje stejně jako při původním přidělení zdrojů v souladu s přílohou VIII nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlenský stát se po dohodě s Komisí může rozhodnout přidělit omezenou částku, jež nepřesahuje 10 % finančních prostředků v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, těm mladým lidem, kteří žijí v subregionech s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých, jež nespadají do způsobilých regionů NUTS 2.\nČlánek 17\nTématické zaměření\nZvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se při výpočtu tematického zaměření podle článku 4 nezohlední.\nČlánek 18\nProgramování\nIniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je zahrnuta do programování ESF podle článku 96 nařízení (EU) č. 1303/2013. Členské státy v případě potřeby stanoví opatření ohledně programování pro tuto iniciativu v jejich dohodě o partnerství a v jejich operačním programu.\nProgramová opatření mohou mít jednu nebo více z těchto forem:\na)\nspecifický operační program;\nb)\nspecifická prioritní osa v rámci operačního programu;\nc)\nčást jedné nebo více prioritních os.\nČlánky 9 a 10 tohoto nařízení se použijí také na Iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí.\nČlánek 19\nMonitorování a hodnocení\n1.   Kromě úkolů monitorovacího výboru stanovených v článku 110 nařízení (EU) č. 1303/2013 alespoň jednou ročně monitorovací výbor přezkoumá provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, pokud jde o operační program a pokrok při plnění jejích cílů.\n2.   Výroční zprávy o provádění a závěrečná zpráva podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují dodatečné informace o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Komise předloží Evropskému parlamentu souhrn těchto zpráv, jak je uvedeno v čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nKomise se zúčastní výroční rozpravy Evropského parlamentu o těchto zprávách.\n3.   Každý rok od dubna roku 2015 předloží řídicí orgán Komisi zároveň s výroční zprávou o provádění podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, elektronicky strukturované údaje pro každou prioritní osu nebo její část ve prospěch Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Předkládané údaje o ukazatelích se vztahují k hodnotám pro ukazatele stanovené v přílohách 1 a 2 tohoto nařízení a případně k ukazatelům specifickým pro jednotlivé programy. Týkají se částečně nebo plně provedených operací.\n4.   Výroční zpráva o provádění podle čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo případně zpráva o pokroku uvedená v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 a výroční zpráva o provádění, jež bude předložena do 31. května 2016, obsahují hlavní zjištění vyplývající z hodnocení podle odstavce 6 tohoto článku: Tyto zprávy rovněž uvádí a hodnotí kvalitu nabídek zaměstnání, které dostávají účastníci této inciativy, včetně znevýhodněných osob, marginalizovaných komunit nebo těch, kteří opustili vzdělávací systém před dosažením kvalifikace. Tyto zprávy rovněž uvádí a posuzují jejich pokrok v dalším vzdělávání, při hledání udržitelného a důstojného pracovního místa nebo při nástupu do učňovské či odborné přípravy.\n5.   Zpráva o pokroku uvedená v článku 52 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje dodatečné informace o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a toto provádění hodnotí. Komise předloží Evropskému parlamentu souhrn těchto zpráv, jak je uvedeno v čl. 53 odst. 2 uvedeného nařízení a zúčastní se rozpravy Evropského parlamentu o těchto zprávách.\n6.   Nejméně dvakrát během programového období se provádí hodnocení účinnosti, účelnosti a dopadu kombinované podpory z ESF a zvláštních přídělů pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a provádění Záruky pro mladé lidi.\nPrvní hodnocení bude provedeno do 31. prosince 2015 a druhé hodnocení do 31. prosince 2018.\nČlánek 20\nInformační a komunikační opatření\n1.   Příjemci zajistí, aby subjekty, které se na operaci podílí, byly o podpoře v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím ESF a zvláštních přídělů pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí výslovně informovány.\n2.   Jakýkoli doklad týkající se provádění operace, vydaný pro veřejnost nebo pro účastníky, včetně potvrzení o účasti, nebo jakékoli jiné potvrzení týkající se takové operace obsahuje prohlášení o tom, že operace byla podporována v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.\nČlánek 21\nTechnická pomoc\nČlenské státy mohou zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zohlednit ve výpočtu limitu celkové částky finančních prostředků přidělených na technickou pomoc každého členského státu.\nČlánek 22\nFinanční podpora\n1.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví maximální výše podpory ze zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a příslušné celkové podpory z ESF jako celkové částky a rovněž podle kategorie regionů na každou prioritní osu. Příslušná částka z ESF je nejméně stejně vysoká jako podpora ze zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na každou prioritní osu.\n2.   Na základě částek uvedených v odstavci 1 se v rozhodnutí Komise podle odstavce 1 rovněž stanoví poměr mezi kategoriemi regionů s ohledem na podporu z ESF pro účely každé prioritní osy.\n3.   Pokud je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí prováděna podle zvláštní prioritní osy, která se vztahuje na způsobilé regiony více než jedné kategorie, použije se s ohledem na příděl ESF nejvyšší míra spolufinancování.\nNa zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se nevztahuje požadavek vnitrostátního spolufinancování.\nCelková míra spolufinancování prioritní osy stanovená v rozhodnutí Komise uvedeném v odstavci 1 se vypočítá při zohlednění míry spolufinancování přídělu ESF spolu se zvláštním přídělem pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.\nČlánek 23\nFinanční řízení\nKromě článku 130 nařízení (EU) č. 1303/2013, Komise při proplácení průběžných plateb a placení konečného zůstatku pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle prioritní osy rozdělí prostředky z rozpočtu Unie rovným dílem mezi ESF a zvláštní příděl pro tuto iniciativu. Poté, co budou všechny prostředky ze zvláštních přídělů na Iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí vyplaceny, přidělí Komise zbývající prostředky z rozpočtu Unie do ESF.\nKomise rozdělí prostředky z ESF mezi kategorie regionů podle poměru stanoveného v čl. 22 odst. 2.\nKAPITOLA V\nPŘENESENÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 24\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 1 je svěřena Komisi ode dne 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada Komisi před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 25\nVýbor podle článku 163 Smlouvy o fungování EU\n1.   Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor ESF“) zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Člen Komise pověřený předsednictvím výboru ESF může pověřit výkonem této funkce vyššího úředníka Komise. Sekretariát výboru ESF zajišťuje Komise.\n3.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.\n4.   Výbor EFS zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.\n5.   Výbor ESF může pozvat zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu bez hlasovacího práva, jakož i zástupce příslušných organizací občanské společnosti bez hlasovacího práva na své zasedání, pokud pořad jednání jejich přítomnost vyžaduje.\n6.   Výbor ESF:\na)\nje konzultován ohledně návrhů rozhodnutí Komise týkajících se operačních programů a programování v případě poskytnutí podpory z ESF;\nb)\nje konzultován ohledně plánovaného využití technické podpory v případě poskytnutí podpory z ESF a dalších otázek t, které mají dopad na provádění strategií týkajících se ESF na úrovni Unie;\nc)\nschvaluje seznam společných témat nadnárodní spolupráce podle čl. 10 odst. 3.\n7.   Výbor ESF může vydat stanoviska:\na)\nk otázkám souvisejícím s příspěvkem ESF při provádění strategie Evropa 2020;\nb)\nk otázkám týkajícím se nařízení (EU) č. 1303/2013 pro ESF;\nc)\nk otázkám týkajícím se ESF, které mu předala Komise a které nejsou uvedeny v odstavci 6.\n8.   Stanoviska výboru ESF se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu. Komise uvědomí výbor ESF, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.\nČlánek 26\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1081/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž na uvedenou pomoc nebo dotčené operace použijí i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení.\n2.   Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1081/2006 před 1. lednem 2014 zůstávají v platnosti.\nČlánek 27\nZrušení\nAniž je dotčen článek 26 tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1081/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.\nČlánek 28\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada přezkoumají do 31. prosince 2020 toto nařízení v souladu s článkem164 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 29\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nR. ŠADŽIUS\n(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 82 a Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 101.\n(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 127.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.\n(5)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Viz strana 289 v tomto čísle Úředního věstníku).\nPŘÍLOHA I\nSpolečné ukazatele výstupů a výsledků u investic ESF\n1)   Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků\nZa „účastníky“ (1) se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence ESF, které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje. Jiné osoby za účastníky považovány nejsou. Veškeré údaje se člení podle pohlaví.\nSpolečnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:\n—\nnezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*\n—\ndlouhodobě nezaměstnaní*\n—\nneaktivní*\n—\nneaktivní osoby, které nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy*\n—\nzaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*\n—\nve věku do 25 let*\n—\nve věku nad 54 let*\n—\nve věku nad 54 let, kteří jsou nezaměstnaní, a to i dlouhodobě, nebo neaktivní a nejsou v procesu vzdělávání ani odborné přípravy*.\n—\ns ukončeným primárním (ISCED 1) nebo nižším sekundárním (ISCED 2) vzděláním*\n—\ns ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*\n—\ns ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*\n—\núčastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán*\n—\núčastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán a jejichž členy jsou i vyživované děti*\n—\núčastníci žijící v domácnosti, mezi jejímiž členy jsou pouze jedna dospělá osoba a vyživované děti*\n—\nmigranti, účastníci, kteří jsou původem cizinci, menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**\n—\núčastníci se zdravotním postižením**\n—\njiné znevýhodněné osoby**\nCelkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě ukazatelů výstupů.\nÚdaje o účastnících, kteří se účastní operace podporované z ESF, budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n—\nbezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*\n—\nlidé z venkovských oblastí* (2);\nÚdaje o účastnících podle obou výše uvedených ukazatelů budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. Budou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku budou zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.\n2)   Společnými ukazateli výstupů týkající se subjektů jsou:\n—\npočet projektů, které zcela nebo zčásti provádějí sociální partneři nebo nevládní organizace\n—\npočet projektů zaměřených na udržitelnou zaměstnanost žen a udržitelný postup žen v zaměstnání\n—\npočet projektů zaměřených na orgány veřejné správy a veřejné služby na celostátní, regionální a místní úrovni\n—\npočet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a podniků sociální ekonomiky)\nTyto údaje budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013\n3)   Společnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:\n—\nneaktivní účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*\n—\núčastníci v procesu vzdělávání / odborné přípravy po ukončení své účasti*\n—\núčastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*\n—\nzaměstnaní účastníci, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost, po ukončení své účasti*\n—\nznevýhodnění účastníci, kteří po ukončení své účasti hledají zaměstnání, jsou v procesu vzdělávání / odborné přípravy, rozšiřují si kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, a to i jako osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost**.\nTyto údaje jsou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.\n4)   Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:\n—\núčastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*\n—\núčastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*\n—\núčastníci ve věku nad 54 let zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*\n—\nznevýhodnění účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost**.\nTyto údaje jsou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013. Jsou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.\n(1)  Řídicí orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013. Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31), a zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.\nÚdaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.\nÚdaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 směrnice 95/46/ES buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES).\n(2)  Údaje jsou shromažďovány na úrovni menších správních jednotek (místních správních jednotek 2) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).\nPŘÍLOHA II\nUkazatele výsledků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí\nTyto údaje jsou poskytovány ve výročních zprávách o provádění podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a ve zprávě předložené v dubnu 2015, jak stanoví čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.\n1)   Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků\nZa „účastníky“ (1) se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (dále jen \"iniciativa\") a které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje.\nUkazateli pro okamžité výsledky jsou:\n—\nnezaměstnaní účastníci, kteří využili akce podporované iniciativou*;\n—\nnezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy*,\n—\nnezaměstnaní účastníci, kteří jsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy nebo získávají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečné činnosti, po ukončení své účasti*;\n—\ndlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří využili akce podporované iniciativou*;\n—\ndlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy*,\n—\ndlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří jsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy nebo získávají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných osob, po ukončení své účasti*;\n—\nneaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy podporované iniciativou*.\n—\nneaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy a kteří obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení akce podporované iniciativou*.\n—\nneaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy a kteří jsou v jednom z těchto procesů, a kteří získají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných osob, po ukončení své účasti*.\n2)   Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků\nSpolečnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky jsou:\n—\núčastníci, kteří šest měsíců po ukončení své účasti absolvují další vzdělávání, program odborné přípravy se získáním kvalifikace, učňovskou nebo odbornou přípravu*,\n—\nzaměstnaní účastníci šest měsíců po ukončení své účasti*,\n—\núčastníci samostatně výdělečně činní šest měsíců po ukončení své účasti*.“\nÚdaje pro ukazatele pro dlouhodobé výsledky budou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.\n(1)  Řídicí orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES, a zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.\nÚdaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.\nÚdaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 směrnice 95/46/ES buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES).\nPŘÍLOHA III\nSrovnávací tabulka\nNařízení Evropského parlamentua Rady (ES) č. 1081/2006\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČlánek 7\nČlánek 8\nČlánek 7\nČlánek 9\nČlánek 8\nČlánek 10\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\nČlánek 12\nČlánek 11\nČlánek 13\nČlánek 14\nČlánek 15\nČlánky 16 až 23\nČlánek 24\nČlánek 25\nČlánek 12\nČlánek 26\nČlánek 13\nČlánek 27\nČlánek 14\nČlánek 28\nČlánek 15\nČlánek 29", "summary": "Evropský sociální fond\nEvropský sociální fond\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) 1304/2013 – Evropský sociální fond\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví zásady, pravidla a standardy pro provádění Evropského sociálního fondu (ESF).  V letech 2014–2020 bude ESF pokrývat čtyři hlavní oblasti investic:zaměstnanost a zejména zaměstnanost mládeže,sociální začleňování,vzdělávání ařádnou správu věcí veřejných (např. zkvalitnění veřejné správy).  \nKLÍČOVÉ BODY\nCelkové cíleESF investuje do lidí s cílem zlepšit příležitosti k zaměstnání a vzdělávání napříč EU. V letech 2014–2020 věnuje zvláštní pozornost zranitelným skupinám, včetně mládeže. Nařízení popisuje oblast působnosti ESF a jeho vztah k Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).\nKlíčová témata\nESF se zaměřuje na několik klíčových témat, mezi která patří:podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků,  podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě,  investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení,  posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy.  Způsobilé regionyPro financování z ESF jsou způsobilé všechny země EU. Jejich prostřednictvím může podávat žádosti celá řada organizací, jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru.\nRozpočtové priority\nÚplně poprvé byl pro ESF zaveden minimální podíl, a sice ve výši 23,1 % politiky soudržnosti, což odpovídá více než 80 miliardám eur vyčleněným pro programování ESF v programovém období 2014–2020.V každé zemi EU musí být nejméně 20 % ESF vyčleněno na problematiku sociálního začleňování a boje proti chudobě. To znamená pomoc zranitelným osobám a znevýhodněným skupinám získat dovednosti a pracovní místo, které potřebují k začlenění na trh práce.ESF musí poskytovat cílenou pomoc mladým lidem tím, že Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí dodá nejméně 3,2 miliardy eur. Tato iniciativa musí výhradně podporovat mladé lidi, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání ani v profesní přípravě, v regionech, kde je nezaměstnanost mladých vyšší než 25 %.Vzhledem k nutnosti řešit trvale vysokou úroveň nezaměstnanosti mladých v EU se nařízením (EU) 2015/779 mění nařízení (EU) č. 1304/2013. Na základě něj se zvyšuje úroveň počátečního předběžného financování vypláceného na operační programy podporované YEI v roce 2015 z 1 % na 30 %.\nZaměření na výsledkyS cílem zajistit, aby financování ESF mohlo prokázat svou přidanou hodnotu, musí být programy zaměřeny na výsledky a musí vycházet ze zásady adicionality*. Mechanismus zaměření (tedy každé opatření bude zaměřeno na konkrétní cílovou skupinu) bude důležitý z toho důvodu, aby bylo dosaženo skutečného účinku.ProvedeníRámec pro strategické investice na vnitrostátní a regionální úrovni stanoví dohody o partnerství a operační programy schválené mezi zeměmi EU státy a Evropskou komisí.\nPartnerství veřejného a soukromého sektoru\nNařízení (EU) č. 1303/2013 stanovuje, že v souvislosti s fungováním partnerství veřejného a soukromého sektoru („PPP“) může být příjemcem subjekt, který se řídí soukromým právem dané země EU („soukromý partner“). Soukromý partner (vybraný k realizaci provozu) může být jako příjemce během realizace – je-li to nutné – vyměněn za podmínek PPP nebo základní finanční dohody, kterou mezi sebou uzavřeli soukromý partner a finanční instituce spolufinancující provoz.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1076 stanovuje doplňující pravidla pro výměnu příjemce a pro související povinnosti. V případě výměny příjemce v provozu PPP financovaném evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) je nezbytné zajistit, aby po výměně nový partner nebo subjekt poskytoval nejméně stejnou službu a se stejnými minimálními kvalitativními standardy, které vyžadovala první smlouva o PPP. Toto nařízení stanoví postupy týkající se návrhů na výměnu a potvrzení soukromého partnera, jakož i minimální požadavky, které mají být zahrnuty do smluv o PPP financovaných ESI fondy.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 21. prosince 2013.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Evropský sociální fond (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nZásada adicionality: financování z ESF nesmí nahradit vnitrostátní výdaje země EU.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470–486)\nNásledné změny nařízení (EU) 1304/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1076 ze dne 28. dubna 2015, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 stanoví dodatečná pravidla pro nahrazení příjemce a související povinnosti a minimální požadavky, jež musí být obsaženy v dohodách o partnerství veřejného a soukromého sektoru financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 175, 4.7.2015, s. 1–3)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 288/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se stanovují pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o vzor pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce, pokud jde o vzor pro programy spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 87, 22.3.2014, s. 1–48)\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/99/EU ze dne 18. února 2014, kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období 2014–2020 (Úř. věst. L 50, 20.2.2014, s. 22–34)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320–469)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 08.05.2018"}
{"celex_id": "32013R1260", "reference": "10.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 330/39\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1260/2013\nze dne 20. listopadu 2013\no evropské demografické statistice\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má být ode dne 1. listopadu 2014 kvalifikovaná většina členů Rady vymezena mimo jiné na základě počtu obyvatel v členských státech.\n(2)\nRada ve složení pro hospodářské a finanční věci pravidelně pověřuje Výbor pro hospodářskou politiku, aby vyhodnotil dlouhodobou udržitelnost a kvalitu veřejných financí na základě prognóz počtu obyvatel vypracovaných Eurostatem.\n(3)\nV souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (2) mají veškeré statistiky členských států předkládané Komisi a členěné podle územních jednotek používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vypracovávat srovnatelné regionální statistiky, měly by být územní jednotky vymezeny podle klasifikace NUTS.\n(4)\nV souladu s čl. 175 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Komise každé tři roky předkládat Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Příprava těchto zpráv a pravidelné monitorování demografického vývoje a možných budoucích demografických výzev v regionech Unie včetně jejich různých typů, jako jsou příhraniční regiony, metropolitní regiony, venkovské regiony a horské a ostrovní regiony, vyžaduje výroční regionální údaje na regionální úrovni NUTS 3. Vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva vykazuje významné regionální odlišnosti, má Eurostat za úkol pravidelně vypracovávat regionální prognózy za účelem úplnosti demografických informací o regionech úrovně NUTS 2 v Unii.\n(5)\nV souladu s článkem 159 Smlouvy o fungování EU má Komise každoročně vypracovat zprávu o pokroku v dosahování cílů stanovených v článku 151 Smlouvy o fungování EU, a mimo jiné o demografické situaci v Unii.\n(6)\nKomise ve svém sdělení ze dne 20. října 2009 nazvaném „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ podpořila další vývoj a sběr dat a další vývoj ukazatelů v oblasti zdraví podle věku, pohlaví, socioekonomického postavení a zeměpisné polohy.\n(7)\nCílem strategie Unie pro udržitelný rozvoj, zahájené na zasedání Evropské rady v Göteborgu v roce 2001 a obnovené v červnu 2006, je neustálé zlepšování kvality života současných i budoucích generací. Monitorovací zpráva Komise (Eurostatu), zveřejňovaná každé dva roky, poskytuje objektivní statistický obraz vývoje, založený na unijním souboru ukazatelů udržitelného rozvoje.\n(8)\nKaždoroční demografické statistiky jsou nezbytné pro studium a formulaci širokého spektra politik, se zvláštním ohledem na problematiku sociální a hospodářskou na národní i regionální úrovni. Statistiky o obyvatelstvu jsou důležitým společným jmenovatelem celé řady ukazatelů týkajících se politik.\n(9)\nReferenční rámec pro vypracování a šíření údajů a informací členěných podle pohlaví pro účely plánování a vyhodnocování politik poskytuje strategický cíl H.3 kapitoly IV Pekingské akční platformy (1995).\n(10)\nDemografické statistiky jsou zásadním prvkem pro odhad celkového počtu obyvatel v rámci Evropského systému účtů. Při vypracování statistik na evropské úrovni je důležité provádět aktualizace a revize údajů.\n(11)\nAby byla zajištěna kvalita a zejména srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy a aby mohly být vypracovávány spolehlivé přehledy na úrovni Unie, měly by být užívané údaje založeny na shodných konceptech a měly by se vztahovat ke shodným referenčním datům nebo obdobím.\n(12)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (3) tvoří referenční rámec pro evropskou demografickou statistiku. Vyžaduje mimo jiné dodržování zásad profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.\n(13)\nInformace týkající se demografie by měly být v souladu s relevantními informacemi shromážděnými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (5). Za tímto účelem by měly být vyhodnoceny vědecky podložené a řádně zdokumentované metody statistických odhadů a mělo by být podporováno jejich používání.\n(14)\nPři vývoji, tvorbě a šíření evropských statistik by měly národní a evropské statistické úřady, a případně další relevantní celostátní a regionální orgány, zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky ve znění, které bylo dne 28. září 2011 revidováno a aktualizováno Výborem pro evropský statistický systém.\n(15)\nToto nařízení zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.\n(16)\nPokud jde o zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení, použijí se směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7).\n(17)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného právního rámce pro systematickou tvorbu evropské demografické statistiky, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků této činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(18)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanoví společný právní rámec pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik týkajících se obyvatelstva a událostí přirozené měny.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\na)\n„národní“ se vztahuje k území členského státu ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003 ve znění platném v referenční době;\nb)\n„regionálním“ se rozumí úroveň NUTS 1, NUTS 2 nebo NUTS 3 ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003 ve znění platném v referenční době; je-li tento pojem používán ve spojení se zeměmi, které nejsou členy Unie, rozumí se „regionálním“ statistické regiony na úrovni 1, 2 nebo 3, jak byly dohodnuty mezi těmito zeměmi a Komisí (Eurostatem) v referenční době;\nc)\n„obvykle bydlícím obyvatelstvem“ se rozumí všechny osoby, které měly v referenční době místo svého obvyklého pobytu v daném členském státě;\nd)\n„místem obvyklého pobytu“ se rozumí místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí. Za osoby s místem obvyklého pobytu v určité zeměpisné oblasti se považují pouze osoby, které:\ni)\nbydlely v místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před referenční dobou, nebo\nii)\nse přistěhovaly do místa svého obvyklého pobytu během období dvanácti měsíců před referenční dobou s úmyslem zůstat tam alespoň jeden rok.\nPokud okolnosti popsané v bodech i) nebo ii) nelze prokázat, rozumí se „místem obvyklého pobytu“ místo zákonného nebo ohlášeného pobytu, s výjimkou pro účely článku 4.\nVe zvláštních případech postupují členské státy při používání definice „místa obvyklého pobytu“ podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 (9).\ne)\n„narozením živého dítěte“ se rozumí narození dítěte, které dýchá nebo projevuje jiné známky života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, bez ohledu na gestační stáří;\nf)\n„úmrtím“ se rozumí trvalé vymizení všech známek života v jakémkoli okamžiku po narození živého dítěte (postnatální selhání vitálních funkcí bez možnosti opětovného oživení);\ng)\n„událostmi přirozené měny“ se rozumí narození živého dítěte a úmrtí podle písmen e) a f).\nČlánek 3\nÚdaje o obyvatelstvu a přirozené měně\n1.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) údaje o svém obvykle bydlícím obyvatelstvu v referenční době. Poskytované údaje zahrnují obyvatelstvo podle věku, pohlaví a regionu pobytu.\n2.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) údaje o svých událostech přirozené měny, k nimž došlo v referenčním období. Členské státy použijí stejnou definici obyvatelstva, kterou používají v případě údajů uvedených v odstavci 1. Poskytované údaje zahrnují následující proměnné:\na)\nnarození živého dítěte podle pohlaví, měsíce narození, pořadí živě narozeného dítěte, věku matky, roku narození matky, země narození matky, země státního občanství matky a regionu pobytu matky;\nb)\númrtí podle věku, pohlaví, roku narození, regionu pobytu, země narození, země státního občanství a měsíce úmrtí.\n3.   Členské státy použijí stejnou definici obyvatelstva pro všechny „národní“ a „regionální“ úrovně ve smyslu tohoto nařízení.\n4.   Komise přijímá prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro členění údajů uvedených v odstavcích 1 a 2, lhůty a revize údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.\nČlánek 4\nCelkový počet obyvatel pro specifické potřeby Unie\n1.   Pro účely hlasování kvalifikovanou většinou v Radě poskytnou členské státy Komisi (Eurostatu) údaje o celkovém počtu obyvatel na národní úrovni v referenční době v souladu s čl. 2 písm. c) do osmi měsíců od skončení referenčního roku.\n2.   Členské státy mohou odhadem stanovit celkový počet obyvatel uvedený v odstavci 1 na základě počtu obyvatel s místem zákonného nebo ohlášeného pobytu za pomoci vědecky podložených, řádně doložených a veřejně dostupných metod statistického odhadu.\nČlánek 5\nFrekvence a referenční doba\n1.   Členské státy poskytují každý rok Komisi (Eurostatu) údaje o svém obyvatelstvu uvedené v čl. 3 odst. 1 a o svých událostech přirozené měny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) za předchozí rok.\n2.   Členské státy poskytují každý rok Komisi (Eurostatu) údaje o celkovém počtu obyvatel na národní úrovni uvedené v článku 4.\n3.   Pro účely tohoto nařízení se referenční dobou rozumí buď referenční datum uvedené v odstavci 4, nebo referenční období uvedené v odstavci 5.\n4.   Referenčním datem pro údaje o obyvatelstvu je konec referenčního období (půlnoc 31. prosince). První referenční datum je v roce 2013 a poslední referenční datum v roce 2027.\n5.   Referenčním obdobím pro události přirozené měny je kalendářní rok, ve kterém k událostem došlo. Prvním referenčním obdobím je rok 2013 a posledním referenčním obdobím rok 2027.\nČlánek 6\nPoskytování údajů a metadat\nČlenské státy zpřístupňují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto nařízením v souladu se standardy pro výměnu údajů a metadat stanovenými Komisí (Eurostatem). Členské státy poskytují tyto údaje a metadata buď prostřednictvím služeb jediného kontaktního místa, aby je Komise (Eurostat) mohla získat, nebo je předávají prostřednictvím služeb jediného kontaktního místa.\nČlánek 7\nZdroje údajů\nÚdaje se zakládají na zdrojích údajů zvolených členským státem v souladu s jeho právními předpisy a postupy. V náležitých případech se použijí vědecky podložené a řádně doložené metody statistického odhadu.\nČlánek 8\nStudie proveditelnosti\n1.   Členské státy provedou studie proveditelnosti týkající se užití definice „místa obvyklého pobytu“ pro účely údajů o obyvatelstvu a událostech přirozené měny uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2.\n2.   Výsledky studií proveditelnosti uvedených v odstavci 1 se předají Komisi do 31. prosince 2016.\n3.   S cílem usnadnit provedení studií proveditelnosti uvedených v odstavci 1 tohoto článku může Unie poskytnout finanční podporu národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 5 nařízení (ES) č. 223/2009.\nČlánek 9\nPožadavky na kvalitu\n1.   Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.\n3.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) informace o referenčních metadatech v souladu se standardy Evropského statistického systému, zejména o zdrojích údajů, definicích a metodách odhadu použitých pro první referenční rok, a informují Komisi (Eurostat) o jakýchkoli jejich změnách.\n4.   Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy poskytnou všechny informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.\n5.   Členské státy zajistí, aby údaje o obyvatelstvu vyžadované podle článku 3 tohoto nařízení byly konzistentní s údaji vyžadovanými podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 862/2007.\nČlánek 10\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 11\nUstanovení o přezkumu\n1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě první zprávu o provádění tohoto nařízení do 31. prosince 2018 a druhou zprávu do 31. prosince 2023. V těchto zprávách Komise zohlední relevantní informace poskytnuté členskými státy a vyhodnotí kvalitu předávaných údajů, používané metody shromažďování údajů, dodatečnou zátěž členských států a respondentů a srovnatelnost těchto statistik. Uvedené zprávy zhodnotí používání vědecky podložených a řádně doložených metod statistického odhadu, které jsou určeny k odhadu „obvykle bydlícího obyvatelstva“ z obyvatel s místem zákonného nebo ohlášeného pobytu. První zpráva rovněž zahrne výsledky studií proveditelnosti uvedených v článku 8.\n2.   K těmto zprávám se případně připojí návrhy na další zlepšení společného právního rámce pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik týkajících se obyvatelstva a událostí přirozené měny podle tohoto nařízení.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužitelnost tohoto nařízení končí dnem 31. srpna 2028.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 20. listopadu 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. LEŠKEVIČIUS\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. října 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2013.\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 29).", "summary": "Demografická statistika\nDemografická statistika\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nSnaží se upravit harmonizaci a poskytování údajů o obyvatelstvu a o událostech přirozené měny (tj. narození a úmrtí) spojených s obyvatelstvem.\nStanovuje společné definice, zahrnutá témata a charakteristiky požadovaných informací, pokrytí, kritéria kvality a lhůty pro podávání zpráv a výsledky, ačkoli země EU budou údaje shromažďovat pomocí svých vlastních vnitrostátních zdrojů a postupů.\nKLÍČOVÉBODY\nProč je tato statistika důležitá?\n1.Vysoce kvalitní odhady počtu obyvatel jsou zásadní pro demokratický proces EU, tj. jsou důležité při výpočtu váhy hlasů stejně jako v případě hlasování kvalifikované většiny v Radě. Od 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina definována jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících země, které mají nejméně 65 % počtu obyvatel EU („dvojí většina“).\n2.Dlouhodobé posuzování udržitelnosti veřejných financí zemí EU se mimo jiné provádí na základě populačních projekcí Eurostatu; ty zase vyžadují včasné, přesné, spolehlivé a konzistentní časové řady o počtu obyvatel, narozeních a úmrtích, společně se spolehlivými předpoklady ohledně budoucího vývoje plodnosti, naděje dožití a migračních toků.\n3.Pokrok strategie pro udržitelný rozvoj EU je navíc posuzován prostřednictvím monitorovací zprávy Eurostatu, která využívá časové řady o míře závislosti ve stáří, míře plodnosti a naději dožití v EU.\n4.Trendy při dosahování hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou posuzovány na základě regionálních demografických údajů.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 205/2014 stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení (EU) č. 1260/2013, pokud jde o členění (tj. disagregaci) údajů, lhůty a revize údajů.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 30. prosince 2013.\nKONTEXT\n              \nDalší informace jsou zde:\n„Obyvatelstvo (demografie, migrace a projekce)“ na internetové stránce Eurostatu\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39–43)\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů (Úř. věst. L 65, 5.3.2014, s. 10–26)\nPoslední aktualizace 03.08.2016"}
{"celex_id": "32011R1007", "reference": "18.10.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 272/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1007/2011\nze dne 27. září 2011\no názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSměrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES ze dne 14. ledna 2009 o názvech textilií (5), byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by tyto akty měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem.\n(2)\nPrávní předpisy Unie o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Nařízení se jeví jako nejvhodnější právní nástroj pro zjednodušení právní úpravy, aby se zabránilo nutnosti provádět technické úpravy ve vnitrostátních právních předpisech, a snížilo se tak administrativní zatížení vnitrostátních orgánů, a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových textilních vláken, které se mají používat v celé Unii.\n(3)\nV zájmu odstranění možných překážek pro řádné fungování vnitřního trhu způsobených odlišnými předpisy členských států, pokud jde o názvy textilních vláken a související označování etiketou či jiné označování (společně dále jen „označování“) materiálového složení textilních výrobků, je nutné harmonizovat názvy textilních vláken a údaje na označeních a v průvodních dokladech textilních výrobků v různých stádiích jejich výroby, zpracování a distribuce.\n(4)\nPožadavky na označování stanovené v tomto nařízení by se neměly uplatňovat v případě, že textilní výrobky jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, které dodané výrobky dále za úplatu zpracovávají, aniž by došlo k převodu vlastnického práva k těmto výrobkům, nebo na textilní výrobky, které pocházejí od samostatně výdělečně činných krejčích. Tyto výjimky by se však měly omezit na obchodní transakce mezi těmito domáckými pracovníky nebo nezávislými podniky a subjekty zadávajícími jim práci a mezi samostatně výdělečně činnými krejčími a spotřebiteli.\n(5)\nToto nařízení obsahuje harmonizovaná ustanovení ohledně některých aspektů označování textilií, a to zejména názvů textilních vláken. Je možné, aby existovaly jiné druhy označování, pokud se netýkají stejné oblasti působnosti jako toto nařízení a jsou slučitelné se Smlouvami.\n(6)\nJe vhodné stanovit pravidla umožňující výrobcům požadovat zařazení názvu nového textilního vlákna do příloh tohoto nařízení.\n(7)\nMěla by být také stanovena úprava pro určité výrobky, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňuje hospodářský subjekt.\n(8)\nJe vhodné stanovit pravidla, pokud jde o označování některých textilních výrobků obsahujících netextilní části živočišného původu. Toto nařízení by mělo zejména stanovit požadavky na uvádění přítomnosti netextilních částí živočišného původu na označení textilních výrobků obsahujících takové části, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí. Toto označení by nemělo být zavádějící.\n(9)\nTolerance týkající se „cizích vláken“, která nemusí být na označení uvedena, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi.\n(10)\nOznačování materiálového složení by mělo být povinné, aby bylo zajištěno, že jsou všem spotřebitelům v Unii k dispozici správné a jednotné informace. Toto nařízení by však hospodářským subjektům nemělo bránit v tom, aby kromě toho v zájmu zachování původní kvality textilního výrobku uváděly informace o přítomnosti malých množství vláken vyžadujících si zvláštní pozornost. V případech, kdy je technicky obtížné stanovit materiálové složení textilního výrobku v době jeho výroby, by mělo být možno uvést na označení pouze ta textilní vlákna, která byla v době výroby známa, za předpokladu, že jejich podíl v hotovém výrobku dosahuje určitého procenta.\n(11)\nAby se zabránilo rozdílům v praxi členských států, je nezbytné stanovit přesné metody označování určitých textilních výrobků složených ze dvou nebo více složek a rovněž určit složky textilních výrobků, které při označování a při analýzách není třeba brát v úvahu.\n(12)\nTextilní výrobky, které podléhají pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích by měly být dodávány na trh takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu.\n(13)\nPoužívání názvů textilních vláken nebo údajů o materiálovém složení, které se těší dobré pověsti mezi uživateli a spotřebiteli, by mělo podléhat určitým podmínkám. Pro poskytování informací uživatelům a spotřebitelům je dále vhodné, aby názvy textilních vláken souvisely s charakteristikami vlákna.\n(14)\nDozor v členských státech nad trhem s výrobky, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (6), a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (7).\n(15)\nJe nezbytné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení materiálového složení textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí vláken by měly být jednotné, pokud jde o předúpravu vzorků i o jejich kvantitativní analýzu. Za účelem zjednodušení tohoto nařízení a přizpůsobení jednotných metod v něm stanovených technickému pokroku je vhodné, aby se tyto metody staly harmonizovanými normami. Komise by za tímto účelem měla řídit přechod ze současného systému, založeného na metodách stanovených v tomto nařízení, na systém založený na harmonizovaných normách. Používáním jednotných metod analýzy textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí vláken se usnadní volný pohyb těchto výrobků, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.\n(16)\nPokud jde o dvousložkové směsi textilních vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí a ve zprávě o analýze uvedla získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti.\n(17)\nToto nařízení by mělo stanovit smluvní přirážky pro přepočet suché hmotnosti každého vlákna zjištěného při analýze pro stanovení obsahu vláken v textilních výrobcích a mělo by uvádět dvě různé smluvní přirážky pro přepočet složení česaných nebo mykaných vláken obsahujících vlnu nebo zvířecí chlupy. Jelikož není vždy možné stanovit, zda je výrobek zhotoven z česaných nebo mykaných vláken, a v důsledku toho mohou vznikat rozporné výsledky při uplatňování tolerancí při zkouškách shody textilních výrobků prováděných v Unii, měly by být laboratoře provádějící tyto zkoušky oprávněny uplatňovat ve sporných případech jedinou smluvní přirážku.\n(18)\nMěla by být stanovena pravidla týkající se výrobků nepodléhajících obecným požadavkům na označování stanoveným v tomto nařízení, zejména pokud jde o výrobky pro jednorázové použití nebo výrobků, u kterých je vyžadováno pouze označení společnou etiketou.\n(19)\nKlamavé obchodní praktiky spočívající v poskytování nesprávných informací, jež by vedly k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil, jsou zakázány směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (8) a spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (9).\n(20)\nOchrana spotřebitele vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla, včetně označování původu zboží. Používají-li se taková označení, měla by umožnit, aby si spotřebitelé plně uvědomili původ výrobků, které kupují, a tak byli chráněni před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími označeními původu.\n(21)\nNa evropské textilní odvětví má dopad padělání, které představuje problém, pokud jde o ochranu spotřebitele a poskytování informací. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost provádění horizontálních právních předpisů a opatření Unie, které se zaměřují na padělané výrobky v odvětví textilních výrobků, např. nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (10).\n(22)\nJe vhodné stanovit postup pro zařazení názvů nových textilních vláken do příloh tohoto nařízení. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky na žádosti výrobců nebo jiných osob jednajících na jejich účet o zařazení názvů nových textilních vláken do uvedených příloh.\n(23)\nJe nezbytné, aby výrobci nebo jiné osoby jednající na jejich účet, které si přejí doplnit název nového textilního vlákna do příloh tohoto nařízení, při předkládání své žádosti zahrnuli do technické dokumentace dostupné vědecké údaje týkající se možných alergických reakcí či jiných nepříznivých účinků nových textilních vláken na lidské zdraví, včetně výsledků zkoušek provedených za tímto účelem v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.\n(24)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungovaní Evropské unie, pokud jde o přijetí technických kritérií a procesních pravidel pro povolení vyšších tolerancí, změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a změny přílohy I za účelem zařazení nových názvů textilních vláken na seznam v něm obsažený. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem.\n(25)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(26)\nAby se však odstranily případné překážky řádného fungování vnitřního trhu, které by mohly vzniknout v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, měla by být prozkoumána možnost harmonizace nebo standardizace ostatních aspektů označování textilních výrobků. Za tímto účelem se Komise vyzývá, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila zprávu týkající se případných nových požadavků na označování, které by se měly zavést na úrovni Unie s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout v rámci Unie vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. Tato zpráva by měla zkoumat zejména názory spotřebitelů týkající se množství informací, které by mělo být uváděno na etiketách textilních výrobků, a zabývat se tím, jaké jiné prostředky mohou být využity k poskytování dalších informací spotřebitelům. Zpráva by měla vycházet z rozsáhlých konzultací s příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně spotřebitelů, a měla by vzít v úvahu stávající související evropské a mezinárodní normy. Zpráva by se měla zejména zabývat oblastí působnosti a charakteristikou případných harmonizovaných pravidel o označování původu, s ohledem na výsledky vývoje v oblasti případných horizontálních pravidel o zemi původu; přínos případných požadavků na označování týkajících se ošetřování, velikosti, nebezpečných látek, hořlavosti a ekologických aspektů textilních výrobků pro spotřebitele; využití symbolů nebo kódů nejazykové povahy pro určení textilních vláken obsažených v textilním výrobku, které spotřebiteli umožní snadno porozumět složení a především použití přírodních či syntetických vláken; sociální označování a elektronické označování; a uvádění identifikačního čísla na etiketě, které umožní získat na požádání dodatečné informace o výrobku a výrobci, zejména prostřednictvím internetu. Ke zprávě by měly být případně připojeny legislativní návrhy.\n(27)\nKomise by měla vypracovat studii, v níž by vyhodnotila, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami či směsmi používanými v textilních výrobcích. Na základě této studie by Komise případně měla předložit legislativní návrhy v souvislosti se stávajícími právními předpisy Unie.\n(28)\nSměrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES by měly být zrušeny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA 1\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilních vláken a souvisejícího označování etiketou nebo jiného označování (společně dále jen „označování“), pravidla týkající se označování netextilních částí živočišného původu etiketou nebo jiného označování a pravidla týkající se stanovení materiálového složení textilních výrobků pomocí kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí textilních vláken s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky při jejich dodávání na trh Unie a na výrobky uvedené v odstavci 2.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se za textilní výrobky považují rovněž tyto výrobky:\na)\nvýrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti;\nb)\npotahy čalouněného nábytku, deštníků a slunečníků, u nichž tvoří textilní složky nejméně 80 % celkové hmotnosti;\nc)\ntextilní složky:\ni)\nvrchní vrstvy vícevrstvých podlahových krytin,\nii)\npotahů matrací a\niii)\npotahů výrobků pro kempování\nza předpokladu, že tvoří nejméně 80 % hmotnosti těchto výrobků;\nd)\ntextilie, které jsou obsaženy v jiných výrobcích a tvoří jejich neoddělitelnou součást, pokud je uvedeno jejich složení.\n3.   Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky, které jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, kteří dodané materiály dále zpracovávají, bez převodu vlastnického práva k těmto výrobkům.\n4.   Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky zhotovené na zakázku samostatně výdělečně činnými krejčími.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„textilním výrobkem“ surový, rozpracovaný, hotový, konfekčně rozpracovaný, vyrobený, polokonfekční nebo konfekční výrobek, který je složen výhradně z textilních vláken, bez ohledu na použitý postup směsování nebo spojování;\nb)\n„textilním vláknem“:\ni)\nútvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití, nebo\nii)\nohebný pásek nebo dutinka, jehož zjevná šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií, vyrobený ze surovin používaných pro výrobu vláken uvedených v tabulce 2 přílohy I a vhodný pro textilní použití;\nc)\n„zjevnou šířkou“ šířka pásku nebo šířka dutinky ve složeném, zploštělém, slisovaném nebo zkrouceném stavu, nebo průměrná šířka v případě, že šířka není jednotná;\nd)\n„textilní složkou“ část textilního výrobku s identifikovatelným obsahem vlákna;\ne)\n„cizími vlákny“ jiná vlákna než vlákna uvedená na označení;\nf)\n„podšívkou“ oddělená součást oděvů a jiných výrobků, která sestává z jedné nebo více vrstev textilního materiálu uchyceného podél jednoho nebo více okrajů;\ng)\n„označováním etiketou“ umístění požadované informace na textilní výrobek připojením etikety;\nh)\n„jiným označováním“ umístění požadované informace přímo na textilní výrobek přišitím, výšivkou, potiskem, vytlačením nebo použitím jakékoli jiné technologie;\ni)\n„označováním společnou etiketou“ použití jediné etikety pro více textilních výrobků nebo složek;\nj)\n„výrobkem pro jednorázové použití“ textilní výrobek, který lze použít pouze jednou nebo po omezenou dobu a jenž běžně není určen pro následné použití ke stejnému nebo podobnému účelu;\nk)\n„smluvní přirážkou“ přírůstek hmotnosti textilie způsobený pohlcením obvyklé vzdušné vlhkosti; uplatňuje se při výpočtu procentního podílu vlákenných složek tak, že se stanovená suchá hmotnost čistých vláken upraví smluvními koeficienty.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice pojmů „dodání na trh“, „uvedení na trh“, „výrobce“, „dovozce“, „distributor“, „hospodářské subjekty“, „harmonizovaná norma“, „dozor nad trhem“ a „orgány dozoru nad trhem“ obsažené v článku 2 nařízení (ES) č. 765/2008.\nČlánek 4\nObecný požadavek na dodávání textilních výrobků na trh\nTextilní výrobky mohou být dodávány na trh pouze za předpokladu, že jsou označeny nebo jsou k nim připojeny obchodní dokumenty v souladu s tímto nařízením.\nKAPITOLA 2\nNÁZVY TEXTILNÍCH VLÁKEN A SOUVISEJÍCÍ POŽADAVKY NA OZNAČOVÁNÍ\nČlánek 5\nNázvy textilních vláken\n1.   Pro údaje o materiálovém složení se na označeních textilních výrobků používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I.\n2.   Používání názvů uvedených v příloze I je omezeno na textilní vlákna, jejichž povaha odpovídá popisu obsaženému v uvedené příloze.\nNázvy uvedené v příloze I se nesmějí používat pro jiná vlákna ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.\nVýraz „hedvábí“ nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.\nČlánek 6\nŽádosti o názvy nových textilních vláken\nKaždý výrobce nebo jakákoli osoba jednající na účet výrobce může požádat Komisi o doplnění názvu nového textilního vlákna na seznam uvedený v příloze I.\nŽádost musí obsahovat technickou dokumentaci vypracovanou v souladu s přílohou II.\nČlánek 7\nČisté textilní výrobky\n1.   Jako „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“ mohou být označeny pouze textilní výrobky složené výhradně ze stejných vláken.\nTyto nebo podobné výrazy nesmějí být použity pro jiné textilní výrobky.\n2.   Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, lze textilní výrobek obsahující nejvýše 2 % hmotnostní cizích vláken rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.\nTextilní výrobek, který prošel procesem mykání, obsahující nejvýše 5 % hmotnostních cizích vláken lze rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.\nČlánek 8\nVýrobky ze střižní vlny\n1.   Textilní výrobek může být označen jedním z názvů stanovených v příloze III za předpokladu, že je složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou názvy uvedené v příloze III použít k popisu vlny obsažené ve směsi textilních vláken, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:\na)\nveškerá vlna obsažená v dané směsi vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci1;\nb)\nobsah této vlny tvoří nejméně 25 % celkové hmotnosti směsi;\nc)\nv případě mykané směsi se vlna mísí pouze s jedním dalším vláknem.\nUvádí se úplné procentní složení této směsi.\n3.   Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmějí překročit 0,3 % hmotnosti, musí být opodstatněná jako technicky nezbytná z hlediska řádného výrobního postupu a nesmějí se přidávat v rámci obvyklé praxe.\nČlánek 9\nTextilní výrobky z více vláken\n1.   Textilní výrobek se označí názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí.\n2.   Odchylně od odstavce 1, a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druh vlákna, který tvoří jednotlivě až 5 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 15 % celkové hmotnosti textilního výrobku, pokud je nelze v době výroby snadno určit, označit výrazem „jiná vlákna“, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje jejich celkový procentní hmotnostní podíl.\n3.   Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentní podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“.\n4.   Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, je u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, možné použít na označení výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“.\n5.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být vlákna dosud nezařazená do přílohy I označována výrazem „jiná vlákna“, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje celkový procentní hmotnostní podíl.\nČlánek 10\nVlákna pro dekorativní účely a vlákna s antistatickým účinkem\n1.   K viditelným, izolovatelným vláknům, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a netvoří více než 7 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet.\n2.   Ke kovovým a jiným vláknům, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického účinku a netvoří více než 2 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet.\n3.   U výrobků uvedených v čl. 9 odst. 4 se procentní podíly stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vypočítávají samostatně na základě hmotnosti osnovy a hmotnosti útku.\nČlánek 11\nTextilní výrobky složené z více částí\n1.   Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více textilních částí, z nichž každá obsahuje rozdílné druhy textilních vláken, musí nést označení, na němž je uveden obsah textilních vláken v každé části.\n2.   Označení uvedené v odstavci 1 není pro textilní části povinné, jsou-li splněny tyto dvě podmínky:\na)\ntyto části netvoří hlavní podšívku a\nb)\ntyto části představují méně než 30 % celkové hmotnosti textilního výrobku.\n3.   Pokud dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a tvoří běžně jednu jednotku, mohou nést pouze jedno označení.\nČlánek 12\nTextilní výrobky obsahující netextilní části živočišného původu\n1.   Přítomnost netextilních částí živočišného původu v textilních výrobcích se uvádí souslovím „obsahuje netextilní části živočišného původu“ na označení etiketou nebo na jiném označení těchto výrobků obsahujících tyto části vždy, když jsou dodávány na trh.\n2.   Označení nesmí být zavádějící a musí mít takovou podobu, která je spotřebiteli snadno srozumitelná.\nČlánek 13\nOznačování textilních výrobků uvedených v příloze IV\nMateriálové složení textilních výrobků zmíněných v příloze IV musí být uvedeno v souladu s ustanoveními o označování obsaženými v uvedené příloze.\nČlánek 14\nOznačení\n1.   Textilní výrobky musí být označeny za účelem uvedení údajů o jejich materiálovém složení vždy, když jsou dodávány na trh.\nOznačení textilních výrobků musí být provedeno trvanlivým způsobem a musí být snadno čitelné, viditelné a přístupné; je-li použita etiketa, musí být bezpečně připevněná.\n2.   Aniž je dotčen článek 1, mohou být označení nahrazena či doplněna průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění zakázky jakéhokoli veřejného zadavatele ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (11).\n3.   Názvy textilních vláken a údaje o materiálovém složení zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v průvodních obchodních dokladech podle odstavce 2 tohoto článku jasně uvedeny.\nZkratky nesmějí být použity s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou tyto zkratky definovány v mezinárodních normách, za předpokladu, že jsou v témže obchodním dokladu vysvětleny.\nČlánek 15\nPovinnost zajistit označení\n1.   Při uvádění textilního výrobku na trh zajistí výrobce označení a správnost informací na nich uvedených. Pokud není výrobce usazen v Unii, zajistí označení a správnost informací na nich uvedených dovozce.\n2.   Pro účely tohoto nařízení je distributor považován za výrobce, jestliže uvádí na trh výrobek pod svou vlastní firmou či obchodní značkou, sám připevňuje etiketu anebo mění obsah etikety.\n3.   Při dodávání textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byly textilní výrobky náležitě označeny v souladu s tímto nařízením.\n4.   Hospodářské subjekty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy textilních vláken a údaji o materiálovém složení stanovenými tímto nařízením.\nČlánek 16\nPoužívání názvů textilních vláken a údajů o materiálovém složení\n1.   Při dodávání textilního výrobku na trh se údaje o materiálovém složení textilií zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádějí čitelně, viditelně, zřetelně a písmem, které má jednotnou velikost, styl a typ písma, v katalozích a prospektech i na obalech a na označení. Tyto informace musí být pro zákazníka jasně viditelné před samotným nákupem, a to i pokud se jedná o nákup elektronickými prostředky.\n2.   Obchodní značky nebo firmy mohou být uvedeny bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.\nPokud však obchodní značka nebo firma obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů textilních vláken uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, musí být tato obchodní značka nebo firma uvedena bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.\nOstatní informace musí být vždy uváděny odděleně.\n3.   Označení musí být poskytnuta v úředním jazyce či jazycích členského státu, na jehož území jsou textilní výrobky dodávány spotřebitelům, nerozhodne-li dotyčný členský stát jinak.\nU cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 17 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány jednotlivě, mohou být označeny ve kterémkoli z úředních jazyků orgánů Unie pod podmínkou, že jsou rovněž označeny společnou etiketou.\nČlánek 17\nOdchylky\n1.   Od pravidel stanovených v článcích 11, 14, 15 a 16 jsou povoleny odchylky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.\n2.   Uvedení názvů textilních vláken nebo údajů o materiálovém složení na označeních textilních výrobků uvedených v příloze V se nevyžaduje.\nPokud však obchodní značka nebo firma podniku obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, použijí se články 11, 14, 15 a 16.\n3.   Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a materiálového složení, mohou být dodávány na trh se společnou etiketou.\n4.   Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži mohou být uvedeny na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh.\n5.   Textilní výrobky uvedené v odstavcích 3 a 4 musí být dodávány na trh tak, aby se o materiálovém složení těchto výrobků mohl informovat každý kupující v rámci dodavatelského řetězce, včetně spotřebitele.\nKAPITOLA 3\nDOZOR NAD TRHEM\nČlánek 18\nKontroly v rámci dozoru nad trhem\nOrgány pro dozor nad trhem provádějí kontroly shody materiálového složení textilních výrobků s poskytnutými údaji o materiálovém složení těchto výrobků v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 19\nStanovení materiálového složení\n1.   Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v článku 18 prováděny v souladu s metodami stanovenými v příloze VIII nebo s harmonizovanými normami, které do ní budou začleněny.\n2.   Při stanovování materiálového složení podle článků 7, 8 a 9 se nepřihlíží k položkám uvedeným v příloze VII.\n3.   Materiálové složení podle článků 7, 8 a 9 se stanoví na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX použité na suchou hmotnost každého vlákna poté, co byly odstraněny položky uvedené v příloze VII.\n4.   Laboratoře pověřené prováděním zkoušek směsi textilních vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví jejich materiálové složení a ve zprávě o analýze uvedou získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti.\nČlánek 20\nTolerance\n1.   Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků se použijí tolerance stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.\n2.   Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, nemusí být přítomnost cizích vláken v materiálovém složení, které má být poskytnuto v souladu s článkem 9, uvedena, pokud jejich procentní podíl nedosahuje těchto hodnot:\na)\n2 % celkové hmotnosti textilního výrobku za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe; nebo\nb)\n5 % celkové hmotnosti textilních výrobků, které prošly procesem mykání, za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.\n3.   Připouští se výrobní tolerance 3 % mezi uvedeným materiálovým složením, které musí být poskytnuto v souladu s článkem 9, a procentním podílem zjištěným analýzou provedenou v souladu s článkem 19 ve vztahu k celkové hmotnosti vláken uvedených na označení. Tato tolerance se vztahuje také na:\na)\nvlákna, která lze označit výrazem „jiná vlákna“ v souladu s článkem 9;\nb)\nprocentní podíl vlny uvedený v čl. 8 odst. 2 písm. b).\nTolerance se pro účely analýzy vypočítávají odděleně. Celkovou hmotností branou v úvahu při výpočtu tolerance podle tohoto odstavce je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle odstavce 2 tohoto článku.\n4.   Kumulování tolerancí uvedených v odstavcích 2 a 3 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle odstavce 2 mají stejnou chemickou podstatu jako jedno nebo více vláken uvedených na označení.\n5.   U zvláštních textilních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, může Komise povolit vyšší tolerance.\nPřed uvedením textilního výrobku na trh předloží výrobce Komisi žádost o povolení, v níž podá náležité odůvodnění a důkazy pro výjimečné okolnosti výroby. Povolení může být uděleno pouze ve výjimečných případech a pod podmínkou, že výrobce podá náležité odůvodnění.\nVe vhodných případech Komise přijme technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování tohoto odstavce, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22.\nKAPITOLA 4\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 21\nAkty v přenesené pravomoci\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, pokud jde o technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování čl. 20 odst. 5, změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a změny přílohy I za účelem zahrnutí názvů nových textilních vláken na seznam stanovený v uvedené příloze podle článku 6.\n2.   Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 22\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. listopadu 2011 Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 20 odst. 5 a článku 21 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 23\nPodávání zpráv\nDo 8. listopadu 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení s důrazem na žádosti o názvy nových textilních vláken a jejich přijetí a případně předloží legislativní návrh.\nČlánek 24\nPřezkum\n1.   Komise do 30. září 2013 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně možnosti zavést na úrovni Unie případné nové požadavky na označování textilních výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků.\n2.   Tato zpráva bude založena na konzultacích s příslušnými zúčastněnými subjekty a zohlední stávající související evropské a mezinárodní normy.\n3.   Zpráva, ke které budou případně připojeny legislativní návrhy, zhodnotí mimo jiné tyto záležitosti:\na)\nsystém označování původu textilních výrobků zaměřený na to, aby byly spotřebitelům poskytovány přesné informace o zemi původu a další informace, které by zaručily neomezenou možnost vysledovatelnosti textilních výrobků, s přihlédnutím k vývoji v oblasti případných horizontálních pravidel týkajících se země původu;\nb)\nharmonizovaný systém označování způsobu ošetřování textilních výrobků;\nc)\njednotný systém označování velikostí příslušných textilních výrobků v rámci Unie;\nd)\nuvádění alergenních látek;\ne)\nelektronické označování a jiné nové technologie a používání symbolů nebo kódů k určování vláken, které by byly jazykově nezávislé.\nČlánek 25\nStudie o nebezpečných látkách\nKomise do 30. září 2013 předloží studii, která vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami či směsmi používanými v textilních výrobcích. Komise na základě této studie případně předloží v kontextu stávajících právních předpisů Unie legislativní návrhy.\nČlánek 26\nPřechodné ustanovení\nTextilní výrobky, které splňují směrnici 2008/121/ES a byly uvedeny na trh před 8. květnem 2012, mohou být na trh dodávány až do 9. listopadu 2014.\nČlánek 27\nZrušení\nSměrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES se zrušují s účinkem ode dne 8. května 2012.\nOdkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze X.\nČlánek 28\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 8. května 2012.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 27. září 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nM. DOWGIELEWICZ\n(1)  Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 37.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 (Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 179) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 6. prosince 2010 (Úř. věst. C 50 E, 17.2.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2011.\n(3)  Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29.\n(6)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.\n(7)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.\n(8)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.\n(9)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7.\n(11)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.\nPŘÍLOHA I\nSeznam názvů textilních vláken\n(podle článku 5)\nTabulka 1\nČíslo\nNázev\nPopis vlákna\n1\nvlna\nvlákno z ovčího nebo jehněčího rouna (Ovis aries) nebo směs vláken z ovčího nebo jehněčího rouna a srsti zvířat uvedených v čísle 2\n2\nalpaka, lama, velbloud, kašmír, mohér, angora, vikuňa, jak, guanako, kašgora, bobr, vydra, včetně slova „vlna“ nebo „srst“ nebo bez těchto slov\nsrst těchto zvířat: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza, angorská koza, angorský králík, vikuňa, jak, guanako, kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy), bobr, vydra\n3\nzvířecí chlupy nebo žíně s uvedením druhu zvířete nebo nikoliv (např. hovězí chlupy, srst kozy domácí, žíně)\nsrst různých zvířat neuvedených v čísle 1 nebo 2\n4\nhedvábí\nvlákno získané výhradně ze snovacích žláz hmyzu\n5\nbavlna\nvlákno získané z tobolek bavlníku (Gossypium)\n6\nkapok\nvlákno získané z plodu kapoku (Ceiba pentandra)\n7\nlen\nvlákno získané z lýka stonku lnu (Linum usitatissimum)\n8\nkonopí\nvlákno získané z lýka konopí (Cannabis sativa)\n9\njuta\nvlákno získané z lýka Corchorus olitorus a Colchorus capsularis. Pro účely tohoto nařízení se za jutu považují rovněž lýková vlákna získaná z druhů: Hibiscus cannabinus, Hibiscus sabdariffa, Abutilon avicennae, Urena lobata, Urena sinuata\n10\nabaka (manilské konopí)\nvlákno získané z pochvy listu Musa textilis\n11\nalfa\nvlákno získané z listů Stipa tenacissima\n12\nkokos\nvlákno získané z plodů Cocos nucifera\n13\nbroom\nvlákno získané z lýka Cytisus scoparius nebo Spartium junceum\n14\nramie\nvlákno získané z lýka Boehmeria nivea a Boehmeria tenacissima\n15\nsisal\nvlákno získané z listů Agave sisalana\n16\nbengálské konopí\nvlákno z lýka Crotalaria juncea\n17\nhenequen\nvlákno z lýka Agave fourcroydes\n18\nmaguey\nvlákno z lýka Agave cantala\nTabulka 2\nČíslo\nNázev\nPopis vlákna\n19\nacetát\nvlákno z acetátu celulózy, v němž je nejvýše 92 % a nejméně 74 % hydroxylových skupin acetylováno\n20\nalginát\nvlákno získané z kovových solí kyseliny alginové\n21\nměďnaté vlákno\nregenerované celulózové vlákno získané měďnatoamoniakálním postupem\n22\nmodal\nregenerované celulózové vlákno získané modifikovaným viskózovým postupem, s vysokou pevností při přetrhu a vysokým modulem pevnosti za mokra. Pevnost (BC) v klimatizovaném stavu a síla (BM) potřebná k prodloužení o 5 % v mokrém stavu jsou:\nBC (cN) ≥ 1,3\nBM (cN) ≥ 0,5\nkde T je průměrná délková hmotnost v decitex\n23\nprotein\nvlákno získané z přírodních proteinových látek, regenerované a stabilizované pomocí chemických činidel\n24\ntriacetát\nvlákno z acetátu celulózy, v němž je nejméně 92 % hydroxylových skupin acetylováno\n25\nviskóza\nregenerované celulózové vlákno získané viskózovým postupem, při kterém vzniká nekonečné a střižové vlákno\n26\nakryl\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. akrylonitrilových jednotek\n27\nchlorovlákno\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci více než 50 % hmot. chlorovaných vinylových nebo chlorovaných vinylidenových monomérních jednotek\n28\nfluoretylen\nvlákno z lineárních makromolekul tvořených fluorovanými alifatickými uhlovodíkovými monomery\n29\nmodakryl\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 50 % a nejvýše 85 % hmot. akrylonitrilových jednotek\n30\npolyamid nebo nylon\nvlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se amidové vazby, z nichž nejméně 85 % je připojeno k alifatickým nebo cykloalifatickým jednotkám\n31\naramid\nvlákno ze syntetických lineárních makromolekul sestávajících z aromatických skupin spojených amidovými nebo imidovými vazbami, z nichž nejméně 85 % je napojeno přímo na dvě aromatická jádra, a pokud se vyskytují imidové vazby, jejich počet nepřesahuje počet amidových vazeb\n32\npolyimid\nvlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se imidové jednotky\n33\nlyocel\nregenerované celulózové vlákno získané procesem rozpouštění a spřádání v organickém rozpouštědle (směs organických chemických látek a vody), bez tvorby derivátů\n34\npolylaktid\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. esterových jednotek kyseliny mléčné odvozených z přirozeně se vyskytujících cukrů, jehož teplota tání je nejméně 135 °C\n35\npolyester\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. esteru diolu a kyseliny tereftalové\n36\npolyetylen\nvlákno z nesubstituovaných alifatických nasycených uhlovodíkových lineárních makromolekul\n37\npolypropylen\nvlákno tvořené alifatickou nasycenou uhlovodíkovou lineární makromolekulou, kde každý druhý atom uhlíku váže metylovou boční skupinu v izotaktickém uspořádání a bez dalších substitucí\n38\npolykarbamid\nvlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se ureylenovou funkční skupinu (NH-CO-NH)\n39\npolyuretan\nvlákno z lineárních makromolekul složených z řetězců s opakující se uretanovou funkční skupinou\n40\nvinylal\nvlákno z lineárních makromolekul, jejichž řetězec je vytvořen z polyvinylalkoholu s různým stupněm acetylace\n41\ntrivinyl\nvlákno na bázi terpolymeru akrylonitrilu, chlorovaného vinylového monomeru a třetího vinylového monomeru, z nichž žádný netvoří 50 % celkové hmotnosti\n42\nelastodien\npružné vlákno složené z přírodního nebo syntetického polyizoprenu nebo složené z jednoho nebo více dienů polymerovaných s jedním nebo několika vinylovými monomery nebo bez nich, které po protažení až na trojnásobek původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky\n43\nelastan\npružné vlákno složené nejméně z 85 % hmot. ze segmentového polyuretanu, které po protažení až na trojnásobek původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky\n44\nskleněné vlákno\nvlákno vyrobené ze skla\n45\nelastomultiester\nvlákno vytvořené interakcí dvou nebo více chemicky rozdílných lineárních makromolekul ve dvou nebo více odlišných fázích (z nichž žádná nepřesahuje 85 % hmot.), obsahující esterové skupiny jako převládající funkční jednotku (minimálně 85 %), které, je-li vhodně zpracováno, po protažení až na jeden a půl násobek původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky\n46\nelastolefin\nvlákno složené nejméně z 95 % hmot. částečně zesítěných makromolekul, vyrobené z etylenu a z alespoň jednoho dalšího olefinu, které po protažení až na jeden a půl násobek původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky\n47\nmelamin\nvlákno složené nejméně z 85 % hmot. zesíťovaných makromolekul tvořených deriváty melaminu\n48\nnázev odpovídající materiálu, ze kterého jsou vlákna složena, např. kovová (metalická, metalizovaná), azbestová, papírová, po kterém může následovat slovo „nit“ nebo „vlákno“\nvlákna získaná z různorodých nebo nových materiálů, které nejsou uvedeny výše\nPŘÍLOHA II\nMinimální požadavky na technickou dokumentaci, kterou musí obsahovat žádost o název nového textilního vlákna\n(podle článku 6)\nTechnická dokumentace, kterou musí obsahovat žádost o zařazení názvu nového textilního vlákna do přílohy I, jak je stanoveno v článku 6, musí obsahovat alespoň tyto informace:\n(1)\nNavrhovaný název textilního vlákna:\nNavrhovaný název musí souviset s chemickým složením a případně poskytovat informace o vlastnostech vlákna. Navrhovaný název musí být prostý jakýchkoli práv duševního vlastnictví a nesmí být vázán na výrobce.\n(2)\nNavrhovaná definice textilního vlákna:\nVlastnosti uvedené v definici nového textilního vlákna, jako je elasticita, musí být ověřitelné pomocí zkušebních metod, které se poskytují s technickou dokumentací spolu s experimentálními výsledky analýz.\n(3)\nIdentifikace textilního vlákna: chemický vzorec, odlišnosti od existujících textilních vláken, případně spolu s podrobnými údaji, jako je bod tání, měrná hmotnost, index lomu, hořlavost a spektrum FTIR.\n(4)\nNavrhovaná smluvní přirážka, která se má použít při stanovení materiálového složení.\n(5)\nDostatečně vypracované metody identifikace a kvantifikace, včetně experimentálních údajů:\nŽadatel vyhodnotí možnost používání metod nebo stanovených v příloze VIII nebo harmonizovaných norem, které do ní budou začleněny, k analýze nejočekávanějších komerčních směsí nového textilního vlákna s jinými textilními vlákny a alespoň jednu z těchto metod navrhne. V případě metod nebo harmonizovaných norem, kde lze textilní vlákno považovat za nerozpustnou složku, vyhodnotí žadatel opravné koeficienty pro ztrátu hmotnosti nového textilního vlákna. Všechny experimentální údaje se předkládají společně se žádostí.\nPokud nejsou metody uvedené v tomto nařízení vhodné, poskytne žadatel náležité odůvodnění a navrhne novou metodu.\nŽádost musí obsahovat veškeré experimentální údaje související s navrhovanými metodami. Údaje týkající se přesnosti, spolehlivosti a opakovatelnosti těchto metod jsou poskytovány s technickou dokumentací.\n(6)\nDostupné vědecké údaje týkající se možných alergických reakcí či jiných negativních účinků nových textilních vláken na lidské zdraví, včetně výsledků zkoušek provedených za tímto účelem v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.\n(7)\nDalší informace na podporu žádosti: výrobní postup, význam pro spotřebitele.\nVýrobce nebo jakákoli osoba jednající na jeho účet poskytne reprezentativní vzorky nového čistého textilního vlákna a příslušných textilních vlákenných směsí, které jsou nezbytné pro validaci navrhovaných metod identifikace a kvantifikace. Komise si může od výrobce či osoby jednající na účet výrobce vyžádat další vzorky příslušných vlákenných směsí.\nPŘÍLOHA III\nNázvy uvedené v čl. 8 odst. 1\n—   bulharsky: „необработена вълна“\n—   španělsky: „lana virgen“ or „lana de esquilado“\n—   česky: „střižní vlna“\n—   dánsky: „ren, ny uld“\n—   německy: „Schurwolle“\n—   estonsky: „uus vill“\n—   řecky: „παρθένο μαλλί“\n—   anglicky: „fleece wool“ or „virgin wool“\n—   francouzsky: „laine vierge“ or „laine de tonte“\n—   irsky: „olann lomra“\n—   italsky: „lana vergine“ or „lana di tosa“\n—   lotyšsky: „pirmlietojuma vilna“ or „cirptā vilna“\n—   litevsky: „natūralioji vilna“\n—   maďarsky: „élőgyapjú“\n—   maltsky: „suf verġni“\n—   nizozemsky: „scheerwol“\n—   polsky: „żywa wełna“\n—   portugalsky: „lã virgem“\n—   rumunsky: „lână virgină“\n—   slovensky: „strižná vlna“\n—   slovinsky: „runska volna“\n—   finsky: „uusi villa“\n—   švédsky: „ny ull“\nPŘÍLOHA IV\nZvláštní ustanovení týkající se označování stanovených textilních výrobků\n(podle článku 13)\nVýrobky\nUstanovení týkající se označování\n1.\nNásledující korzetářské výrobky:\nMateriálové složení se na označení udává tak, že se uvede složení celého výrobku nebo složení dále uvedených částí, a to souhrnně nebo jednotlivě:\na)\npodprsenky\nvnější textilie a podšívka vnitřní části košíčků a zadního dílu\nb)\nbokovky (podvazkové pásy a podvazkové kalhotky)\npřední, zadní a postranní díly\nc)\nkorzety\nvnější textilie a podšívka vnitřní části košíčků, přední a zadní výztužné díly a boční díly.\n2.\nOstatní korzetářské zboží, které není uvedeno výše\nMateriálové složení se udává tak, že se uvede složení celého výrobku nebo složení různých částí výrobku, a to souhrnně nebo jednotlivě. Toto označování etiketou přitom není povinné pro části, které představují méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku.\n3.\nVeškeré korzetářské zboží\nJednotlivé označení různých částí korzetářského zboží musí být provedeno tak, aby spotřebitel snadno porozuměl, ke které části výrobku se údaje na označení vztahují.\n4.\nTextilní výrobky s leptaným tiskem\nUdává se materiálové složení pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení základní textilie a složení textilie s vyleptanými místy. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny.\n5.\nVyšívané textilní výrobky\nUdává se materiálové složení pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení základní textilie a složení vyšívací nitě. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny. Toto označování je povinné pouze pro vyšívané části, které představují nejméně 10 % povrchu výrobku.\n6.\nNitě sestávající z jádra a obalu utvořených odlišnými vlákny a dodávaných na trh konečnému spotřebiteli\nUdává se materiálové složení pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení jádra a složení obalu. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny.\n7.\nSametové a plyšové textilní výrobky nebo výrobky podobné sametu nebo plyši\nUdává se materiálové složení pro celý výrobek, a pokud výrobek zahrnuje podklad a užitnou vrstvu tvořené odlišnými vlákny, lze materiálové složení pro tyto složky uvést samostatně. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny.\n8.\nPodlahové krytiny a koberce, u nichž jsou podklad a užitná vrstva tvořeny odlišnými vlákny\nLze uvést pouze materiálové složení užitné vrstvy. Tato užitná vrstva musí být jmenovitě uvedena.\nPŘÍLOHA V\nTextilní výrobky, pro které není označení povinné\n(podle čl. 17 odst. 2)\n1.\nPásky na přidržování rukávů\n2.\nPásky k hodinkám z textilních materiálů\n3.\nEtikety a štítky\n4.\nKuchyňské chňapky z textilních materiálů s výplní\n5.\nKryty na kávové konvice\n6.\nKryty na čajové konvice\n7.\nChrániče rukávů\n8.\nRukávníky jiné než z vlasových materiálů\n9.\nUmělé květiny\n10.\nJehelníčky\n11.\nPomalovaná malířská plátna\n12.\nPodkladové a výztužné textilie\n13.\nPoužité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené\n14.\nKamaše\n15.\nPoužité obaly, prodávané jako takové\n16.\nKožené a sedlářské zboží z textilních materiálů\n17.\nCestovní potřeby z textilních materiálů\n18.\nRučně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně\n19.\nZdrhovadla\n20.\nKnoflíky, přezky a spony potažené textilním materiálem\n21.\nObaly na knihy z textilních materiálů\n22.\nHračky\n23.\nTextilní části obuvi\n24.\nStolní podložky z několika částí o ploše nejvýše 500 cm2\n25.\nOhnivzdorné rukavice a utěrky\n26.\nKryty na vajíčka\n27.\nPouzdra na kosmetické potřeby\n28.\nVáčky na tabák z textilních materiálů\n29.\nPouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny z textilních materiálů\n30.\nPouzdra na mobilní telefony a přenosné přehrávače médií o ploše nejvýše 160 cm2\n31.\nSportovní chrániče, s výjimkou rukavic\n32.\nPouzdra na toaletní potřeby\n33.\nPouzdra na potřeby k čištění bot\n34.\nVýrobky pro použití při pohřbech\n35.\nVýrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty\n36.\nTextilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky\n37.\nTextilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené:\na)\nk použití jako součásti nástrojů při výrobě a zpracování zboží;\nb)\nk začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, jiné než krycí plachty a textilní příslušenství motorových vozidel prodávané odděleně od těchto vozidel.\n38.\nOchranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)\n39.\nNafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že jsou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků\n40.\nLodní plachty\n41.\nOblečení pro zvířata\n42.\nVlajky a prapory\nPŘÍLOHA VI\nTextilní výrobky, pro které postačuje označení společnou etiketou\n(podle čl. 17 odst. 3)\n1.\nHadry na podlahu\n2.\nČistící hadry, prachovky\n3.\nLemovky a paspulky\n4.\nPrýmky\n5.\nPásky\n6.\nŠle\n7.\nPodvazky\n8.\nŠněrovadla do bot\n9.\nStuhy\n10.\nPruženky\n11.\nNové obaly, prodávané jako takové\n12.\nMotouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 37 přílohy V (1)\n13.\nPodložky na stůl\n14.\nKapesníky\n15.\nSíťky na vlasy\n16.\nDětské vázanky a motýlky\n17.\nSlintáčky a mycí žínky\n18.\nŠicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 g\n19.\nTkanice k záclonám, roletám a žaluziím\n(1)  U výrobků, které spadají pod tuto položku a které jsou prodávány v odstřizích, se společnou etiketou rozumí etiketa na návinu. Provazy a lana spadající pod tuto položku jsou ty, které se používají při horolezectví a při vodních sportech.\nPŘÍLOHA VII\nPoložky, ke kterým se pro stanovení materiálového složení nepřihlíží\n(podle čl. 19 odst. 2)\nVýrobky\nVyňaté položky\na)\nVšechny textilní výrobky\ni)\nnetextilní části, lemy, etikety a štítky, lemovky a paspulky, které netvoří neoddělitelnou součást výrobku, knoflíky a spony potažené textilním materiálem, doplňky, ozdoby, nepružné stuhy, pružné nitě a pásky zapracované do určitých a vymezených míst výrobku a za podmínek stanovených v článku 10 též viditelná a izolovatelná vlákna výhradně dekorativní povahy a vlákna antistatická\nii)\nmastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační prostředky, pomocné prostředky pro barvení a tisk a další textilní pomocné prostředky\nb)\nPodlahové krytiny a koberce\nvšechny části, které netvoří užitný povrch\nc)\nPotahové textilie\nvazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří součást užitného povrchu\nd)\nZávěsy a záclony\nvazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří součást líce textilie\ne)\nPonožky\ndalší pružné nitě používané v lemu a výztužné a zesilující nitě používané ve špičce a patě\nf)\nPunčochy\ndalší pružné nitě používané v pasovém lemu a výztužné a zesilující nitě používané ve špičce a patě\ng)\nOstatní textilní výrobky kromě výrobků uvedených v písmenech b) až f)\nzákladní nebo podkladové plošné textilie, výztužné vložky a tuženky, mezipodšívky a podkladová plátna, šicí a spojovací nitě, pokud nenahrazují osnovní nebo útkové nitě ve tkanině, výplně, pokud nemají izolační funkci, a s výhradou čl. 11 odst. 2, také podšívky.\nPro účely tohoto ustanovení\n(i)\nse základní nebo podkladové materiály textilních výrobků, které slouží jako podklad užitného povrchu, zejména u přikrývek a oboulícních textilií, a rubová strana u sametů a plyšů a obdobných výrobků nepovažují za odstranitelné podklady,\n(ii)\nse „výztužnými vložkami a tuženkami“ rozumějí nitě nebo materiály zapracované do specifických a určených míst textilních výrobků za účelem jejich zpevnění nebo zvýšení tuhosti nebo tloušťky\nPŘÍLOHA VIII\nMetody kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí textilních vláken\n(podle čl. 19 odst. 1)\nKAPITOLA 1\nI.   Příprava laboratorních a zkušebních vzorků ke stanovení materiálového složení textilních výrobků\n1.   (METODA S POUŽITÍM CYKLOHEXANONU)\nTato kapitola uvádí postupy pro získání laboratorních vzorků vhodné velikosti k předúpravě pro kvantitativní analýzu (tj. o hmotnosti nepřesahující 100 g) z laboratorních vzorků dávky a pro výběr zkušebních vzorků z laboratorních vzorků, které byly předupraveny za účelem odstranění nevlákenných látek (1).\n2.   DEFINICE\n2.1   Dávka\nMnožství materiálu, které je hodnoceno na základě jedné série výsledků zkoušky. Může zahrnovat např. všechen materiál v jedné dodávce tkaniny; veškerou tkaninu utkanou z jednoho osnovního válu; zásilku příze, balík nebo skupinu balíků surového vlákna.\n2.2   Vzorek dávky\nLaboratorní vzorek dávky – část dávky, která byla odebrána jako reprezentativní vzorek celku a která je k dispozici laboratoři. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost dávky a umožněna snadná manipulace v laboratoři (2).\n2.3   Laboratorní vzorek\nLaboratorní vzorek – ta část laboratorního vzorku dávky, která je podrobena předúpravě za účelem odstranění nevlákenných látek a ze které jsou odebírány zkušební vzorky. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost laboratorního vzorku dávky (3).\n2.4   Zkušební vzorek\nZkušební vzorek – část materiálu potřebná k získání jednotlivého výsledku zkoušky a vybraná z laboratorního vzorku.\n3.   PODSTATA METODY\nLaboratorní vzorek se vybere tak, aby reprezentoval laboratorní vzorek dávky.\nZkušební vzorky se odebírají z laboratorního vzorku tak, aby každý z nich reprezentoval laboratorní vzorek.\n4.   ODBĚR VZORKŮ Z VOLNÝCH VLÁKEN\n4.1   Neorientovaná vlákna\nNeorientovaná vlákna – laboratorní vzorek se získá náhodným výběrem chomáčků z laboratorního vzorku dávky. Celý laboratorní vzorek se důkladně promísí pomocí laboratorního mykacího stroje (4) - Pavučina z mykacího stroje či směs, jakož i volná vlákna a vlákna zachycená na zařízení použitém k mísení, se podrobí předúpravě. Pak se z pavučiny či směsi, z volných vláken a z vláken zachycených na zařízení odebere zkušební vzorek v poměru k hmotnosti.\nJestliže pavučina z mykacího stroje zůstane po předúpravě neporušená, odeberou se zkušební vzorky způsobem popsaným v bodě 4.2. Je-li pavučina z mykacího stroje předúpravou narušena, připraví se každý zkušební vzorek náhodným odběrem nejméně 16 malých chomáčků o vhodném a přibližně stejném rozměru, které se pak sloučí.\n4.2   Orientovaná vlákna (mykaná vlákna, pavučiny, prameny, přásty)\n–Z náhodně vybraných částí laboratorního vzorku dávky se vyřízne nejméně 10 vzorků tak, aby zahrnovaly celý průřez, každý přibližně o hmotnosti 1 g. Takto vytvořený laboratorní vzorek se podrobí předúpravě. Jednotlivé odříznuté části se spojí tak, že se položí vedle sebe a zkušební vzorek se odebere z celého průřezu tak, aby se odebrala část z každé z deseti délek.\n5.   ODBĚR VZORKŮ PŘÍZE\n5.1   Příze na cívkách nebo v přadenech\nVzorky se odebírají ze všech cívek nebo přaden vzorku dávky.\nOdvinou se vhodné spojené stejné délky z každé cívky, buď navinutím přaden se stejným počtem ovinů na třídícím vijáku (5), nebo jinými prostředky. Jednotlivé délky se uloží vedle sebe buď jako jediné přadeno, nebo svazek ve formě kabelu a vytvoří laboratorní vzorek, přičemž je třeba se ujistit, aby obsahoval stejné délky z každé cívky v přadenu nebo svazku ve formě kabelu.\nLaboratorní vzorek se podrobí předúpravě.\nZ laboratorního vzorku se odeberou zkušební vzorky vyříznutím svazku přízí stejné délky z přadena nebo svazku ve formě kabelu, přičemž se musí pečlivě dbát na to, aby svazek obsahoval všechny příze ve vzorku.\nJe-li t délková hmotnost příze v tex a N počet cívek odebraných z laboratorního vzorku dávky, musí délka příze odmotaná z každé cívky pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti 10 g činit 106/Nt cm.\nJe-li hodnota Nt vysoká, tj. více než 2 000, navine se těžší přadeno a rozřízne se napříč ve dvou místech, aby se vytvořil svazek ve formě kabelu o vhodné hmotnosti. Konce vzorku ve formě kabelu musí být před předúpravou spolehlivě spojeny a zkušební vzorky se odeberou z místa dostatečně vzdáleného od tohoto spojení.\n5.2   Příze v osnově\nLaboratorní vzorek se odebere odstřižením části z konce osnovy o délce nejméně 20 cm a zahrnující všechny příze v osnově s výjimkou okrajových přízí, které se vyřadí. Svazek přízí se sváže dohromady u jednoho konce. Je-li vzorek příliš velký pro předúpravu jako celek, rozdělí se do dvou nebo více částí, přičemž každá část se pro předúpravu sváže dohromady a poté, co byla každá část samostatně předupravena, se části opět spojí. Zkušební vzorek se odebere odstřižením vhodné délky z laboratorního vzorku z konce dostatečně vzdáleného od spojení a zahrnující všechny příze v osnově. V případě osnovy, kde N je počet nití v osnově a t délková hmotnost příze v tex, délka vzorku o hmotnosti 1 g činí 105/Nt cm.\n6.   ODBĚR VZORKŮ PLOŠNÝCH TEXTILIÍ\n6.1   Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z jediného reprezentativního odstřihu plošné textilie,\nse vystřihne proužek po úhlopříčce od jednoho rohu ke druhému a odstraní se okraje. Tento proužek je laboratorní vzorek. Pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti x g se stanoví plocha proužku podle vzorce x104/G cm2. G je plošná hmotnost textilie v g/m2.\nLaboratorní vzorek se podrobí předúpravě a pak se proužek příčně rozstřihne na čtyři stejně dlouhé části, které se položí na sebe. Zkušební vzorky se odeberou ze všech částí navrstveného materiálu proříznutím všech vrstev tak, aby každý vzorek obsahoval stejnou délku každé vrstvy.\nMá-li textilie tkaný vzor, odebere se laboratorní vzorek ve směru osnovy o rozměru, který se rovná nejméně jedné osnovní střídě vzoru. Je-li při splnění této podmínky takový laboratorní vzorek příliš velký, aby mohl být upravován jako celek, rozřeže se na stejné části, ty se samostatně předupraví a před odebráním zkušebního vzorku se položí na sebe, přičemž se dbá na to, aby se odpovídající části vzoru nepřekrývaly.\n6.2   Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z několika odstřihů\nKaždý odstřih se upraví tak, jak je popsáno v bodě 6.1, a výsledky se uvádějí odděleně.\n7.   ODBĚR VZORKŮ ZHOTOVENÝCH A HOTOVÝCH VÝROBKŮ\nLaboratorní vzorek dávky je obvykle celý zhotovený nebo hotový výrobek nebo jeho reprezentativní část.\nV případě potřeby se stanoví procentní podíl různých částí výrobku, které nemají stejný obsah vláken, aby mohl být ověřena shoda s článkem 11.\nOdebere se reprezentativní laboratorní vzorek z části zhotoveného nebo hotového výrobku, jehož složení musí být uvedeno na etiketě. Má-li zboží několik etiket, odeberou se reprezentativní laboratorní vzorky z každé části odpovídající dané etiketě.\nPokud výrobek, jehož složení má být stanoveno, není homogenní, může být nezbytné vybrat laboratorní vzorky z každé části výrobku a stanovit poměrné podíly různých částí ve vztahu k dotyčnému výrobku jako celku.\nPoté se vypočte procentní podíl, přičemž se berou v úvahu poměrné podíly zkoumaných částí.\nLaboratorní vzorky se podrobí předúpravě.\nPoté se odeberou reprezentativní zkušební vzorky z předupravených laboratorních vzorků.\nII.   Úvod k metodám kvantitativní analýzy směsí textilních vláken\nMetody kvantitativní analýzy směsí vláken jsou založeny na dvou hlavních postupech, ručním dělení a chemickém dělení jednotlivých vláken.\nMetodu ručního dělení je třeba používat všude tam, kde je to možné, protože obecně dává přesnější výsledky než chemická metoda. Může být použita pro všechny textilie, jejichž vlákenné složky netvoří dokonalou směs, například příze složené z několika složek, z nichž každá je zhotovena pouze z jednoho druhu vlákna, nebo tkaniny, u nichž je útek z jiného druhu vlákna než osnova, nebo páratelné pletené textilie, které jsou zhotoveny z přízí různých druhů.\nMetody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Po odstranění složky se nerozpustný zbytek zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Tato první část přílohy uvádí informace společné analýzám prováděným touto metodou a používaným u všech směsí vláken, jimiž se tato příloha zabývá, a to bez ohledu na jejich složení. Musí být tedy použita společně s následujícími jednotlivými oddíly přílohy, které obsahují podrobné postupy použitelné pro jednotlivé směsi vláken. V některých případech může být analýza založena na principu jiném, než je selektivní rozpouštění; potom jsou všechny podrobnosti uvedeny v příslušném oddíle.\nSměsi vláken během zpracování a v menší míře i hotové textilie mohou obsahovat nevlákenné složky, jako jsou tuky, vosky a preparační prostředky nebo vodorozpustné látky, které jsou buď přirozeně přítomny, nebo jsou přidávány k usnadnění zpracování. Nevlákenné látky musí být před analýzou odstraněny. Z tohoto důvodu je rovněž uvedena metoda pro odstranění olejů, tuků, vosků a vodorozpustných látek.\nTextilie mohou dále obsahovat pryskyřice nebo jiné látky přidané s cílem propůjčit jim zvláštní vlastnosti. Takové látky, k nimž patří ve výjimečných případech barviva, mohou narušovat působení činidla na rozpustnou složku nebo mohou být částečně či úplně tímto činidlem odstraněny. Tyto přidané látky mohou být příčinou chyb, a proto musí být před analýzou vzorku odstraněny. Jestliže není možné tyto přidané látky odstranit, nemohou být již použity metody kvantitativní chemické analýzy uvedené v této příloze.\nBarvivo v barvených textiliích se považuje za neoddělitelnou část vlákna a neodstraňuje se.\nAnalýzy jsou prováděny na základě suché hmotnosti a postup stanovení této suché hmotnosti je uveden.\nVýsledek se získá přepočtením suché hmotnosti každého druhu vlákna pomocí smluvních přirážek uvedených v příloze IX.\nPřed provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky (rozpustných složek).\nKde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken čištěných v rámci předúpravy, pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy.\nTyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, je nutné použít jiné opravné koeficienty. Uvedené metody platí pro jednotlivé analýzy.\nJak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení složení samostatných zkušebních vzorků.\nPokud se vyskytnou pochybnosti a není to technicky nemožné, doporučuje se, aby se pro ověření provedla další analýza za použití alternativního postupu, kdy se složka, která tvořila zbytek při standardní metodě, nejdříve rozpustí.\nKAPITOLA 2\nMETODY KVANTITATIVNÍ ANALÝZY STANOVENÝCH DVOUSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN\nI.   Obecné informace společné metodám kvantitativní chemické analýzy směsí textilních vláken\nI.1   OBLAST POUŽITÍ\nOblast použití každé metody stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná.\nI.2   PODSTATA METODY\nPo identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté jedna ze složek, obvykle selektivním rozpouštěním (6). Nerozpustný zbytek se zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako zbytek získá vlákno s nižším zastoupením.\nI.3   MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ\nI.3.1   Přístroje a pomůcky\nI.3.1.1   Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.\nI.3.1.2   Odsávací baňka.\nI.3.1.3   Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.\nI.3.1.4   Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 °C ± 3 °C.\nI.3.1.5   Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.\nI.3.1.6   Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.\nI.3.2   Činidla\nI.3.2.1   Petroléter, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.\nI.3.2.2   Další činidla jsou uvedena v příslušném oddílu každé metody.\nI.3.2.3   Destilovaná nebo deionizovaná voda.\nI.3.2.4   Aceton.\nI.3.2.5   Kyselina ortofosforečná.\nI.3.2.6   Močovina.\nI.3.2.7   Hydrogenuhličitan sodný.\nVšechna použitá činidla musí být chemicky čistá.\nI.4   KLIMATIZACE A ZKUŠEBNÍ OVZDUŠÍ\nProtože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.\nI.5   LABORATORNÍ VZOREK\nOdebere se laboratorní vzorek, který je reprezentativní pro laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1 g.\nI.6   PŘEDÚPRAVA LABORATORNÍHO ZKUŠEBNÍHO VZORKU (7)\nPokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentních podílů (viz článek 19), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.\nZa tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroléteru a vody, odstraněna úpravou laboratorního vzorku v Soxhletově extrakčním přístroji petroléterem po dobu jedné hodiny při rychlosti nejméně 6 cyklů za hodinu. Petroléter se nechá ze vzorku vypařit a laboratorní vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5 °C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapalina – laboratorní vzorek je 100:1. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním, a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.\nV případě elastolefinu nebo vlákenných směsí obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, abaku, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví tak, že se petroléter nahradí acetonem.\nV případě dvousložkových směsí vláken, které obsahují elastolefin a acetát, se pro předúpravu použije tento postup. Laboratorní vzorek se extrahuje 10 minut při 80 °C roztokem obsahujícím 25 g/l 50 % kyseliny ortofosforečné a 50 g/l močoviny. Poměr kapalina – laboratorní vzorek je 100:1. Laboratorní vzorek se promyje vodou, osuší, promyje 0,1 % roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nakonec opatrně promyje vodou.\nPokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroléteru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroléterem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenský prostředek nerozpustný jak v petroléteru, tak i ve vodě.\nVe zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.\nI.7   ZKUŠEBNÍ POSTUP\nI.7.1   Obecná ustanovení\nI.7.1.1   Sušení\nVšechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.\nDotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.\nVzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.\nFiltrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.\nJe-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.\nI.7.1.2   Ochlazování\nVeškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.\nI.7.1.3   Vážení\nPo ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.\nI.7.2   Postup\nZ předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo textilie se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek se suší ve vážence, ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek se přemístí do skleněné nádoby uvedené v příslušné části odpovídající metody Unie, váženka se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost vzorku. Poté se provede zkouška uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek vzorku se prozkoumá pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno.\nI.8   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nHmotnost nerozpustné složky se vyjádří jako procentní podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Procentní podíl rozpustné složky se získá rozdílem. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy a analýzy. Výpočty se provádějí podle vzorce uvedeného v bodě I.8.2.\nI.8.1   Výpočet procentního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy\nkde:\nP1%\nje procentní podíl čisté a suché nerozpustné složky,\nm\nje suchá hmotnost zkušebního vzorku po předúpravě,\nr\nje suchá hmotnost zbytku,\nd\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti nerozpustné složky v činidle během analýzy. Vhodné hodnoty pro „d“ jsou uvedeny v příslušné části každé metody.\nTyto hodnoty pro „d“ jsou samozřejmě běžné hodnoty použitelné pro chemicky nedegradovaná vlákna.\nI.8.2   Výpočet procentního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken s použitím smluvních koeficientů a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy.\nkde:\nP1A\n%\nje procentní podíl nerozpustné složky beroucí v úvahu smluvní přirážky a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy,\nP1\nje procentní podíl čisté suché nerozpustné složky vypočtený podle vzorce uvedeného v bodě I.8.1,\na1\nje smluvní přirážka pro nerozpustnou složku (viz příloha IX),\na2\nje smluvní přirážka pro rozpustnou složku (viz příloha IX),\nb1\nje procentní podíl ztráty hmotnosti nerozpustné složky vzniklé během předúpravy,\nb2\nje procentní podíl ztráty hmotnosti rozpustné složky vzniklé během předúpravy.\nProcentní podíl druhé složky činí P2A% = 100 – P1A%\nJe-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1 a b2, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).\nNejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1 a b2 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.\nJe-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroléterem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1 a b2 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.\nV případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech nepřihlíží ke ztrátám hmotnosti způsobeným předúpravou.\nII.   Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením\nII.1   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná pro všechny typy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.\nII.2   PODSTATA METODY\nPo identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každého druhu vlákna ve směsi.\nII.3   PŘÍSTROJE A POMŮCKY\nII.3.1   Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.\nII.3.2   Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.\nII.3.3   Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.\nII.3.4   Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.\nII.3.5   Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.\nII.3.6   Jehla.\nII.3.7   Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.\nII.4   ČINIDLA\nII.4.1   Petroléter, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.\nII.4.2   Destilovaná nebo deionizovaná voda.\nII.4.3   Aceton.\nII.4.4   Kyselina ortofosforečná.\nII.4.5   Močovina\nII.4.6   Hydrogenuhličitan sodný\nVšechna použitá činidla musí být chemicky čistá.\nII.5   KLIMATIZACE A ZKUŠEBNÍ OVZDUŠÍ\nViz bod I.4\nII.6   LABORATORNÍ VZOREK\nViz bod I.5\nII.7   PŘEDÚPRAVA LABORATORNÍHO VZORKU\nViz bod I.6\nII.8   POSTUP\nII.8.1   Analýza přízí\nZ laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.\nPříze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly, a pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ± 3 °C, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1 a I.7.2.\nII.8.2   Analýza plošných textilií\nZ laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pletenin ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí, uloží do předem zvážených váženek, a poté se postupuje způsobem popsaným v bodě II.8.1.\nII.9   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nHmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentní podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se upraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.\nII.9.1   Výpočet procentního hmotnostního podílu čisté suché vlákenné složky bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:\nP1%\nje procentní podíl první čisté a suché složky,\nm1\nje čistá suchá hmotnost první složky,\nm2\nje čistá suchá hmotnost druhé složky.\nII.9.2   Výpočet procentního podílu každé složky s opravou pomocí smluvních přirážek a popřípadě opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy, se provede podle bodu I.8.2.\nIII.1   PRECIZNOST METOD\nPreciznost uvedená u jednotlivých metod souvisí s reprodukovatelností.\nReprodukovatelnost se vztahuje k těsnosti shody, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.\nPreciznost analýzy jednotlivých metod je charakterizována kritickým rozdílem při 95 % pravděpodobnosti.\nZnamená to, že rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by tak při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročil povolený kritický rozdíl pouze v pěti případech ze sta.\nIII.2   PROTOKOL O ZKOUŠCE\nIII.2.1   Uvede se, že analýza byla provedena v souladu se zde popsanou metodou.\nIII.2.2   Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).\nIII.2.3   Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlený na jedno desetinné místo.\nIV.   Zvláštní metody\nSouhrnná tabulka\nMetoda\nOblast použití\nČinidlo/Popis\nRozpustná složka\nNerozpustná složka\n1.\nAcetát\nDalší stanovená vlákna\nAceton\n2.\nStanovená proteinová vlákna\nDalší stanovená vlákna\nChlornan\n3.\nViskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nDalší stanovená vlákna\nKyselina mravenčí a chlorid zinečnatý\n4.\nPolyamid nebo nylon\nDalší stanovená vlákna\nKyselina mravenčí, 80 % hmot.\n5.\nAcetát\nDalší stanovená vlákna\nBenzylalkohol\n6.\nTriacetát nebo polyaktid\nDalší stanovená vlákna\nDichlormetan\n7.\nStanovená celulózová vlákna\nDalší stanovená vlákna\nKyselina sírová, 75 % hmot.\n8.\nAkrylová, stanovená modakrylová vlákna nebo stanovená chlorovlákna\nDalší stanovená vlákna\nDimetylformamid\n9.\nStanovená chlorovlákna\nDalší stanovená vlákna\nSirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.\n10.\nAcetát\nDalší stanovená vlákna\nBezvodá (ledová) kyselina octová\n11.\nHedvábí\nDalší stanovená vlákna\nKyselina sírová, 75 % hmot.\n12.\nJuta\nStanovená živočišná vlákna\nMetoda pro určení obsahu dusíku\n13.\nPolypropylen\nDalší stanovená vlákna\nXylen\n14.\nDalší stanovená vlákna\nChlorovlákna (homopolymery vinylchloridu), elastolefin nebo melamin\nKoncentrovaná kyselina sírová\n15.\nChlorovlákna, stanovená modakrylová, stanovená elastanová, acetátová, triacetátová vlákna\nDalší stanovená vlákna\nCyklohexanon\n16.\nMelamin\nBavlna nebo aramid\nHorká kyselina mravenčí, 90 % hmot.\nMETODA č. 1\nACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím acetonu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nacetátu (19)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), lnem (7), konopím (8), jutou (9), abakou (10), alfou (11), kokosovým vláknem (12), broomem (13), ramií (14), sisalem (15), měďnatými vlákny (21), modalem (22), proteinem (23), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nTuto metodu nelze za žádných okolností použít pro ta acetátová vlákna, která byla na povrchu deacetylována.\n2.   PODSTATA METODY\nAcetát se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní acetonem. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\n3.2   Činidlo\nAceton.\n4.   ZKUŠEBNÍ POSTUP\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe zkušebnímu vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se na 1 g zkušebního vzorku přidá 100 ml acetonu, baňka se protřepe a nechá stát 30 minut při pokojové teplotě za občasného míchání, a poté se kapalina odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek.\nTato úprava se opakuje ještě dvakrát (tj. celkem tři extrakce), ale pouze po dobu 15 minut tak, aby celková doba úpravy v acetonu byla jedna hodina. Zbytek se přenese do filtračního kelímku. Ve filtračním kelímku se zbytek promývá acetonem a ten se odvádí odsáváním. Kelímek se znovu naplní acetonem a ten se nechá samovolně odtéct.\nNakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 2\nSTANOVENÁ PROTEINOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím chlornanu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nstanovených proteinových vláken, jmenovitě: vlny (1), zvířecích chlupů (2 a 3), hedvábí (4), proteinu (23)\ns\n2.\nbavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), chlorovlákny (27), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), elastanem (43), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nJsou-li přítomna rozdílná proteinová vlákna, udává metoda jejich celkové množství, nikoli však jejich jednotlivé procentní podíly.\n2.   PODSTATA METODY\nProteinové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní roztokem chlornanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého proteinového vlákna se zjistí rozdílem.\nPro přípravu roztoku chlornanu lze použít chlornan lithný nebo chlornan sodný.\nChlornan lithný se doporučuje použít v případech s malým počtem analýz nebo analýz prováděných v poměrně dlouhých časových intervalech. Procentní podíl chlornanu v tuhém chlornanu lithném je na rozdíl od chlornanu sodného totiž v podstatě konstantní. Je-li znám procentní podíl chlornanu, nemusí se obsah chlornanu kontrolovat jodometricky pro každou analýzu, neboť se může pracovat s konstantní navážkou chlornanu lithného.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu 250 ml.\nb)\nTermostat nastavitelný na teplotu 20 (± 2) °C.\n3.2   Činidla\na)   Chlornanové činidlo\ni)   Roztok chlornanu lithného\nSestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá 5 (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného. K přípravě se rozpustí 100 g chlornanu lithného obsahujících 35 % aktivního chlóru (nebo 115 g obsahujících 30 % aktivního chlóru) v přibližně 700 ml destilované vody, přidá se 5 g hydroxidu sodného rozpuštěného v přibližně 200 ml destilované vody a doplní se na 1 l destilovanou vodou. Roztok, který byl čerstvě připraven, není nutno kontrolovat jodometricky.\nii)   Roztok chlornanu sodného\nSestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá 5 (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného.\nPřed každou analýzou je nutno zkontrolovat jodometricky obsah aktivního chlóru v roztoku.\nb)   Roztok zředěné kyseliny octové\n5 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové se doplní na 1 l vodou.\n4.   ZKUŠEBNÍ POSTUP\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: přibližně 1 g zkušebního vzorku se smíchá s přibližně 100 ml roztoku chlornanu (lithného nebo sodného) v 250ml baňce a důkladně se protřepe, aby se zkušební vzorek navlhčil.\nPoté se baňka umístí na 40 minut do termostatu při teplotě 20 °C a plynule nebo alespoň v pravidelných intervalech se protřepává. Rozpouštění vlny probíhá exotermicky, a proto se musí reakční teplo této metody rozptylovat a odvádět. Jinak mohou vzniknout značné chyby způsobené počátečním rozpouštěním nerozpustných vláken.\nPo 40 minutách se obsah baňky filtruje přes zvážený skleněný filtrační kelímek a případná zbytková vlákna se přenesou do filtračního kelímku propláchnutím baňky malým množstvím chlornanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se postupně promyje vodou, zředěnou kyselinou octovou a nakonec vodou, přičemž se po každém přidání kapaliny kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.\nNakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek se zbytkem se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou bavlny, viskózy, modalových vláken a melaminu, pro které hodnota „d“ = 1,01, a nebělené bavlny, pro kterou hodnota „d“ = 1,03.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 3\nVISKÓZA, MĚĎNATÁ VLÁKNA NEBO STANOVENÉ TYPY MODALOVÝCH VLÁKEN A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nviskózy (25) nebo měďnatých vláken (21), včetně stanovených typů modalových vláken (22)\ns\n2.\nbavlnou (5), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nJe-li zjištěna přítomnost modalových vláken, musí se provést předběžná zkouška, aby se zjistilo, zda jsou v činidle rozpustná.\nTuto metodu nelze použít pro směsi, v nichž by byla bavlna silně chemicky degradována nebo v nichž jsou viskózová nebo měďnatá vlákna nedokonale rozpustná vzhledem k přítomnosti určitých barviv nebo úprav, které nemohou být zcela odstraněny.\n2.   PODSTATA METODY\nViskóza, měďnatá nebo modalová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní činidlem sestávajícím z kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho opravená hmotnost se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchých viskózových, měďnatých nebo modalových vláken se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nPřístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 40 (± 2) °C.\n3.2   Činidla\na)\nRoztok obsahující 20 g roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého a 68 g bezvodé kyseliny mravenčí, doplněný na 100 g vodou (tj. 20 hmotnostních podílů roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého ku 80 hmotnostním podílům 85 % hmot. kyseliny mravenčí).\nPoznámka:\nV této souvislosti je třeba věnovat pozornost bodu I.3.2.2, ve kterém se stanoví, že všechna používaná činidla musí být chemicky čistá; navíc je nezbytné používat pouze roztavený bezvodý chlorid zinečnatý.\nb)\nRoztok hydroxidu amonného: 20 ml koncentrovaného roztoku hydroxidu amonného (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se doplní na 1 l vodou.\n4.   ZKUŠEBNÍ POSTUP\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: vzorek se ihned vloží do baňky předem zahřáté na teplotu 40 °C. Na 1 g vzorku se přidá 100 ml roztoku chloridu zinečnatého v kyselině mravenčí předem zahřátého na teplotu 40 °C. Baňka se zazátkuje a důkladně se protřepe. Baňka s obsahem se ponechá při stálé teplotě 40 °C po dobu dvou a půl hodiny a protřepává se v hodinových intervalech.\nObsah baňky se poté filtruje přes zvážený filtrační kelímek a pomocí činidla se vypláchnou do kelímku všechna vlákna zbývající v baňce. Opláchnou se 20 ml činidla předem zahřátého na 40 °C.\nKelímek a zbytek se důkladně promyje vodou o teplotě 40 °C. Vlákenný zbytek se propláchne přibližně 100 ml studeného roztoku čpavku (viz 3.2.b), přičemž musí být zajištěno, že tento zbytek zůstane celý ponořený v roztoku po dobu 10 minut (8); poté se důkladně propláchne studenou vodou.\nNeodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.\nNakonec se odstraní zbývající kapalina odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,02 pro bavlnu, 1,01 pro melamin a 1,00 pro elastolefin.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 2 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 4\nPOLYAMID NEBO NYLON A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím 80 % hmot. kyseliny mravenčí)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\npolyamidu nebo nylonu (30)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), chlorovlákny (27), polyesterem (35), polypropylenem (37), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nJak bylo uvedeno výše, tuto metodu lze rovněž použít pro směsi obsahující vlnu, avšak pokud obsah vlny přesahuje 25 %, musí být použita metoda č. 2 (rozpouštění vlny v roztoku alkalického chlornanu sodného nebo chlornanu lithného).\n2.   PODSTATA METODY\nPolyamidové nebo nylonové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí kyseliny mravenčí. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého polyamidu nebo nylonu se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\n3.2   Činidla\na)\nKyselina mravenčí (80 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,186). 880 ml 90 % hmot. kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204) se doplní na 1 l vodou. Nebo se 780 ml 98 % až 100 % hmot. kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220) se doplní na 1 l vodou.\nKoncentrace není kritická v rozsahu 77 % až 83 % hmot. kyseliny mravenčí.\nb)\nZředěný roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se doplní na 1 l vodou.\n4.   ZKUŠEBNÍ POSTUP\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek navlhčil. Ponechá se stát po dobu 15 minut při pokojové teplotě a za občasného protřepání. Obsah baňky se filtruje přes zvážený filtrační kelímek a případná zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím kyseliny mravenčí.\nKelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se postupně promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.\nNakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 5\nACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím benzylalkoholu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nacetátu (19)\ns\n2.\ntriacetátem (24), elastolefinem (46) a melaminem (47).\n2.   PODSTATA METODY\nAcetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní benzylalkoholem při teplotě 52 ± 2 °C.\nZbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nMechanická třepačka.\nc)\nTermostat nebo jiný přístroj umožňující vystavení Erlenmeyerovy baňky teplotě 52 ± 2 °C.\n3.2   Činidla\na)\nBenzylalkohol.\nb)\nEtanol.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se přidá 100 ml benzylalkoholu na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje, zajistí se na třepačce tak, aby byla ponořena ve vodní lázni udržované při teplotě 52 ± 2 °C, a protřepává se při této teplotě 20 minut.\n(Místo mechanické třepačky lze baňku důkladně protřepat rukou).\nKapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek. Do baňky se přidá další dávka benzylalkoholu a protřepává se jako předtím po 20 minut při teplotě 52 ± 2 °C.\nKapalina se odstraní filtrací přes filtrační kelímek. Postup se opakuje potřetí.\nNakonec se nalije kapalina a zbytek do filtračního kelímku; všechna zbývající vlákna se z baňky vypláchnou do filtračního kelímku dodatečným množstvím benzylalkoholu při teplotě 52 ± 2 °C. Kelímek se nyní úplně vyprázdní.\nVlákna se přenesou do baňky, propláchnou se etanolem a po ručním protřepání baňky se filtrují přes filtrační kelímek.\nToto proplachování se opakuje dvakrát nebo třikrát. Zbytek se přenese do kelímku a důkladně vymačká. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 6\nTRIACETÁTOVÁ NEBO POLYAKTIDOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím dichlormetanu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\ntriacetátu (24) nebo polylaktidu (34)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nPoznámka:\nTriacetátová vlákna, která byla získána úpravou vedoucí k částečné hydrolýze, přestala být úplně rozpustná v daném činidle. V takovém případě není metoda použitelná.\n2.   PODSTATA METODY\nTriacetátová nebo polylaktidová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dichlormetanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého triacetátu nebo polyaktidu se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\n3.2   Činidlo\nDichlormetan.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe zkušebnímu vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml dichlormetanu na 1 g zkušebního vzorku, baňka se protřepe, aby se zkušební vzorek navlhčil, a ponechá se stát po dobu 30 minut při pokojové teplotě, přičemž se každých 10 minut protřepává. Kapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek. Do baňky obsahující zbytek se přidá 60 ml dichlormetanu, ručně se protřepe a obsah baňky se filtruje přes filtrační kelímek. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím dichlormetanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním, aby se odstranila přebytečná kapalina, znovu se naplní dichlormetanem a ten se nechá samovolně odtéct.\nNakonec se přebytečná kapalina odsaje, zbytek se upraví vroucí vodou, aby se odstranilo veškeré rozpouštědlo, odsaje se, filtrační kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou polyesteru, elastomultiesteru, elastolefinu a melaminu, pro které hodnota „d“ je 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 7\nSTANOVENÁ CELULÓZOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nbavlny (5), lnu (7), konopí (8), ramie (14), měďnatých vláken (21), modalu (22), viskózy (25)\ns\n2.\npolyesterem (35), elastomultiesterem (45) a elastolefinem (46).\n2.   PODSTATA METODY\nCelulózové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého celulózového vlákna se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml.\nb)\nTermostat nebo jiný přístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 50 ± 5 °C.\n3.2   Činidla\na)\nKyselina sírová (75 ± 2 % hmot.)\nPřipraví se opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 350 ml destilované vody za současného ochlazování.\nPo ochlazení roztoku na pokojovou teplotu se doplní na 1 l vodou.\nb)\nZředěný roztok čpavku\n80 ml roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se doplní na 1 l vodou.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml se přidá 200 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku, baňka se zazátkuje a opatrně protřepe, aby se vzorek navlhčil.\nBaňka se udržuje při teplotě 50 ± 5 °C po dobu 1 hodiny a protřepává se v pravidelných, asi 10minutových intervalech. Obsah baňky se filtruje odsáváním přes zvážený filtrační kelímek. Všechna zbytková vlákna se přenesou vymytím baňky malým množstvím 75 % kyseliny sírové. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se jednou promyje novou dávkou kyseliny sírové. Neodsává se, dokud kyselina samovolně neodteče.\nZbytek se postupně promyje několikrát studenou vodou, dvakrát zředěným roztokem čpavku a poté důkladně studenou vodou, přičemž se kelímek vyprázdní odsáváním po každém přidání kapaliny. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se z kelímku odsáváním odstraní zbývající kapalina, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 8\nAKRYLOVÁ, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím dimetylformamidu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nakrylových vláken (26), stanovených modakrylových vláken (29) nebo stanovených chlorovláken (27) (9)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46) a melaminem (47).\nTato metoda je rovněž použitelná pro akrylová a stanovená modakrylová vlákna obarvená kovokomplexními barvivy, avšak není použitelná pro vlákna barvená s dodatečným chromováním.\n2.   PODSTATA METODY\nAkrylová vlákna, modakrylová vlákna nebo chlorovlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dimetylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi a procentní podíl suchých akrylových a modakrylových vláken nebo chlorovláken se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nVroucí vodní lázeň.\n3.2   Činidlo\nDimetylformamid (bod varu 153 ± 1 °C) neobsahující více než 0,1 % vody.\nToto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat v digestoři.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá na 1 g vzorku 80 ml dimetylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni, baňka se zazátkuje, protřepe, aby se vzorek navlhčil, a zahřívá se ve vroucí vodní lázni po dobu 1 hodiny. Baňka a její obsah se během této doby opatrně ručně pětkrát protřepe.\nKapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek, přičemž vlákna zůstávají v baňce. Do baňky se přidá dalších 60 ml dimetylformamidu a zahřívá se dalších 30 minut, přičemž se baňka a její obsah během této doby opatrně ručně dvakrát protřepe.\nObsah baňky se filtruje odsáváním přes filtrační kelímek.\nZbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky dimetylformamidem. Kelímek se vyprázdní odsáváním. Zbytek se propláchne přibližně 1 l horké vody o teplotě 70-80 °C, přičemž se kelímek pokaždé naplní vodou.\nPo každém přidání vody se voda nechá nejprve samovolně odtéct a pak se kelímek krátce odsaje. Pokud promývací kapalina protéká kelímkem příliš pomalu, lze použít mírné odsávání.\nNakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou vlny, bavlny, měďnatých vláken, modalu, polyesteru, elastomultiesteru a melaminu, pro které je hodnota „d“ 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 9\nSTANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím směsi sirouhlíku a acetonu 55,5/44,5 % obj.)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nstanovených chlorovláken (27), zejména stanovených polyvinylchloridových vláken, též dodatečně chlorovaných (10),\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45) a melaminem (47).\nPřesahuje-li obsah vlny nebo hedvábí ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 2.\nPřesahuje-li obsah polyamidu nebo nylonu ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 4.\n2.   PODSTATA METODY\nChlorovlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí azeotropní směsi sirouhlíku a acetonu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého polyvinylchloridového vlákna se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nMechanická třepačka.\n3.2   Činidla\na)\nAzeotropní směs sirouhlíku a acetonu (55,5 % obj. sirouhlíku a 44,5 % obj. acetonu). Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat v digestoři.\nb)\nEtanol (92 % obj.) nebo metanol.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml azeotropní směsi na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě.\nKapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek.\nPostup se opakuje se 100 ml čerstvého činidla. Tento cyklus operací se opakuje, dokud nezůstane hodinové sklíčko po odpaření kapky extrakčního roztoku beze stopy po odparku polymeru. Zbytek se vypláchne do filtračního kelímku za použití většího množství činidla, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se dále propláchne 20 ml alkoholu a poté třikrát vodou. Promývací kapalina se nechá samovolně odtéct, a teprve pak se vzorek odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\nPoznámka:\nPři použití určitých směsí, které mají vysoký obsah chlorovláken, může dojít k podstatnému vysrážení vzorku během sušení, následkem čehož je zpomaleno rozpouštění chlorovláken rozpouštědlem.\nTo však neovlivní konečné rozpouštění chlorovláken v rozpouštědle.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 10\nACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím bezvodé (ledové) kyseliny octové)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nacetátu (19)\nse\n2.\nstanovenými chlorovlákny (27), zejména polyvinylchloridovými vlákny, též dodatečně chlorovanými, elastolefinem (46) a melaminem (47).\n2.   PODSTATA METODY\nAcetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí bezvodé (ledové) kyseliny octové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nMechanická třepačka.\n3.2   Činidlo\nBezvodá (ledová) kyselina octová (více než 99 %). S tímto činidlem se musí manipulovat opatrně, neboť je vysoce žíravé.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě. Kapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek. Uvedený postup se opakuje ještě dvakrát za použití vždy 100 ml čerstvého činidla, takže se extrakce provádí celkem třikrát.\nZbytek se přenese do filtračního kelímku, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se propláchnou 50 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové a poté třikrát vodou. Po každém propláchnutí se kapalina nechá samovolně odtéct a teprve pak se odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 11\nHEDVÁBÍ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nhedvábí (4)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), elastolefinem (46) a melaminem (47).\n2.   PODSTATA METODY\nHedvábné vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové (11).\nZbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl suchého hedvábí se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\n3.2   Činidla\na)\nKyselina sírová (75 ± 2 % hmot.)\nPřipraví se opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) se doplní s 350 ml destilované vody.\nPo ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní vodou na 1 l.\nb)\nZředěný roztok kyseliny sírové: 100 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) se pomalu přidává do 1 900 ml destilované vody.\nc)\nZředěný roztok čpavku: 200 ml koncentrovaného čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se doplní vodou na 1 l.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku a baňka se zazátkuje. Důkladně se protřepe a nechá se stát 30 minut při pokojové teplotě. Opět se protřepe a nechá se stát 30 minut.\nNaposledy se protřepe a obsah baňky se filtruje přes zvážený filtrační kelímek. Zbývající vlákna se z baňky vypláchnou 75 % hmot. kyselinou sírovou. Zbytek v kelímku se postupně promyje 50 ml zředěné kyseliny sírové, 50 ml vody a 50 ml zředěného roztoku čpavku. Vlákna se před odsáváním ponechávají vždy ve styku s kapalinou po dobu asi 10 minut. Nakonec se vlákna propláchnou vodou, přičemž se ponechají ve styku s vodou po dobu asi 30 minut.\nKapalina se z kelímku odsaje, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 0,985 pro vlnu, 1,00 pro elastolefin a 1,01 pro melamin.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 12\nJUTA A STANOVENÁ ŽIVOČIŠNÁ VLÁKNA\n(Metoda na základě stanovení obsahu dusíku)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\njuty (9)\ns\n2.\nstanovenými živočišnými vlákny.\nSložka živočišných vláken se může skládat pouze ze zvířecích chlupů (2 a 3) nebo vlny (1) nebo ze směsi kteréhokoli z těchto dvou. Tato metoda není použitelná pro textilní směsi obsahující nevlákenné látky (barviva, úpravy atd.) s obsahem dusíku.\n2.   PODSTATA METODY\nStanoví se obsah dusíku ve směsi a z tohoto údaje a ze známého či předpokládaného obsahu dusíku obou složek se vypočte poměr každé složky.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nKjeldahlova digesční baňka o objemu 200 ml až 300 ml.\nb)\nKjeldahlův destilační přístroj s injektorem páry.\nc)\nTitrační přístroj s přesností 0,05 ml.\n3.2   Činidla\na)\nToluen.\nb)\nMetanol.\nc)\nKyselina sírová (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84 (12).\nd)\nSíran draselný (12).\ne)\nOxid seleničitý (12).\nf)\nRoztok hydroxidu sodného (400 g/l). Rozpustí se 400 g hydroxidu sodného ve 400-500 ml vody a zředí se na 1 l vodou.\ng)\nSměsný indikátor. Rozpustí se 0,1 g metylové červeně v 95 ml etanolu a 5 ml vody a smíchá se s 0,5 g bromokresolové zeleně rozpuštěné ve 475 ml etanolu a 25 ml vody.\nh)\nRoztok kyseliny borité. Rozpustí se 20 g kyseliny borité v 1 l vody.\ni)\nKyselina sírová, 0,02 N (standardní odměrný roztok).\n4.   PŘEDÚPRAVA ZKUŠEBNÍHO VZORKU\nTato předúprava nahrazuje předúpravu popsanou v obecných ustanoveních.:\nLaboratorní vzorek usušený na vzduchu se extrahuje v Soxhletově přístroji směsí 1 dílu toluenu a 3 dílů metanolu po dobu 4 hodin při minimální rychlosti 5 cyklů za hodinu. Rozpouštědlo se nechá na vzduchu ze vzorku odpařit a jeho poslední stopy se odstraní v sušárně při teplotě 105 ± 3 °C. Poté se vzorek extrahuje ve vodě (50 ml vody na 1 g vzorku) za varu pod zpětným chladičem po dobu 30 minut. Filtruje se, vzorek se vrátí do baňky a extrahování se opakuje se stejným objemem vody. Filtruje se, odmačkáváním, odsáváním nebo odstřeďováním se odstraní přebytečná voda ze vzorku a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.\nPoznámka:\nPři použití toluenu a metanolu musí být brány v úvahu jejich toxické účinky a přijata veškerá nezbytná bezpečnostní opatření.\n5.   POSTUP ZKOUŠKY\n5.1   Obecná ustanovení\nPři odběru, sušení a vážení vzorku se postupuje podle obecných ustanovení.\n5.2   Podrobný postup\nVzorek se přenese do Kjeldahlovy digesční baňky. Ke vzorku o hmotnosti nejméně 1 g obsaženému v digesční baňce se přidá v tomto pořadí: 2,5 g síranu draselného, 0,1 g až 0,2 g oxidu seleničitého a 10 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: Baňka se zahřívá nejprve mírně, dokud nejsou vlákna rozrušena, a poté silněji, dokud není roztok čirý a téměř bezbarvý. Poté se zahřívá ještě dalších 15 minut. Baňka se nechá ochladit, obsah se opatrně zředí 10 ml až 20 ml vody, ochladí se, obsah se přenese kvantitativně do odměrné baňky o objemu 200 ml a doplní se vodou po značku, aby vznikl mineralizovaný roztok. Do Erlenmeyerovy baňky o objemu 100 ml se dá asi 20 ml roztoku kyseliny borité a baňka se umístí pod chladič Kjeldahlova destilačního přístroje tak, aby byla výstupní trubice ponořena těsně pod hladinou roztoku kyseliny borité. Přesně 10 ml mineralizovaného roztoku se přenese do destilační baňky, do nálevky se přidá roztok hydroxidu sodného o objemu nejméně 5 ml, zátka se lehce nadzdvihne a roztok hydroxidu sodného se nechá pomalu vytékat do baňky. Pokud mineralizovaný roztok a roztok hydroxidu sodného vytvoří dvě oddělené vrstvy, promíchají se opatrným protřepáváním. Destilační baňka se mírně zahřeje a zavede se do ní pára z vyvíječe páry. Shromáždí se asi 20 ml destilátu, Erlenmeyerova baňka se umístí níže tak, aby konec výstupní trubice chladiče byl asi 20 mm nad hladinou kapaliny, a destiluje se další 1 minutu. Konec výstupní trubice se opláchne vodou a oplachovací kapalina se zachytí do Erlenmeyerovy baňky. Erlenmeyerova baňka se vyjme, nahradí se jinou Erlenmeyerovou baňkou obsahující asi 10 ml roztoku kyseliny borité a shromáždí se v ní asi 10 ml destilátu.\nOba destiláty se odděleně titrují 0,02 N kyselinou sírovou za použití směsného indikátoru. Celkový titr obou destilátů se zaznamená. Je-li titr druhého destilátu více než 0,2 ml, zkouška se opakuje a začne se opět destilací za použití čerstvé alikvotní části mineralizovaného roztoku.\nProvede se slepé stanovení, tj. mineralizace a destilace pouze za použití činidel.\n6.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\n6.1\nProcentní podíl obsahu dusíku v suchém vzorku se vypočítá takto:\nkde:\nA\n=\nje procentní podíl dusíku v čistém suchém vzorku,\nV\n=\nje celkový objem standardní kyseliny sírové použité při stanovení složení, vyjádřený v ml,\nb\n=\nje celkový objem standardní kyseliny sírové použité při slepém stanovení složení, vyjádřený v ml,\nN\n=\nje normalita standardní kyseliny sírové,\nW\n=\nje suchá hmotnost vzorku v g.\n6.2\nPři použití hodnot 0,22 % pro obsah dusíku v jutě a 16,2 % pro obsah dusíku v živočišných vláknech, přičemž obě hodnoty jsou vyjádřeny v procentním podílu suché hmotnosti vláken, se vypočítá složení směsi takto:\nkde:\nPA%\n=\nje procentní podíl živočišných vláken v čistém suchém vzorku.\n7.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 13\nPOLYPROPYLENOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím xylenu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\npolypropylenových vláken (37)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), acetátem (19), měďnatými vlákny (21), modalem (22), triacetátem (24), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45) a melaminem (47).\n2.   PODSTATA METODY\nPolypropylenové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí vroucího xylenu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl polypropylenu se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nZpětný chladič (vhodný pro kapaliny s vysokým bodem varu) se zábrusem uzpůsobeným k nasazení Erlenmeyerovy baňky a).\nc)\nTopné hnízdo v bodě varu xylenu.\n3.2   Činidlo\nXylen destilující mezi teplotami 137 °C a 142 °C.\nPoznámka:\nXylen má vysokou zápalnost a toxicitu par. Při jeho použití je nutno dodržovat příslušná bezpečnostní opatření.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce (viz 3.1.a)) se přidá 100 ml xylenu (viz 3.2) na 1 g vzorku. Připojí se zpětný chladič (viz 3.1.b)), obsah se uvede do varu a udržuje se na bodu varu po dobu 3 minut.\nHorká kapalina se ihned odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek (viz poznámka 1). Tento postup se opakuje ještě dvakrát, vždy za použití 50 ml čerstvého rozpouštědla.\nZbytek, který zůstane v baňce, se postupně promyje 30 ml vroucího xylenu (dvakrát), poté dvakrát 75 ml petroléteru (bod I.3.2.1 obecných ustanovení) (dvakrát). Po druhém promývání petroléterem se obsah baňky filtruje přes filtrační kelímek, zbytková vlákna se přenesou do kelímku pomocí malého množství petroléteru a rozpouštědlo se nechá odpařit. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\nPoznámky:\n1.\nFiltrační kelímek, přes který má být xylen filtrován, musí být předem zahřátý.\n2.\nPo použití vroucího xylenu zajistěte, aby byla baňka obsahující zbytek před přidáním petroléteru dostatečně ochlazena.\n3.\nKe snížení nebezpečí ohně a toxicity pro obsluhu je možné použít přístroj pro extrakci za horka a využít vhodné postupy, jež dávají shodné výsledky (13).\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 14\nSTANOVENÁ VLÁKNA A CHLOROVLÁKNA (HOMOPOLYMERY VINYLCHORIDU) ELASTOLEFIN NEBO MELAMIN\n(koncentrovaná kyselina sírová)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nbavlny (5), acetátu (19), měďnatých vláken (21), modalu (22), triacetátu (24), viskózy (25), stanovených akrylových vláken (26), stanovených modakrylových vláken (29), polyamidu nebo nylonu (30), polyesteru (35) a elastomultiesteru (45)\ns\n2.\nchlorovlákny (27) na bázi homopolymerů vinylchloridu, též dodatečně chlorovanými, elastolefinem (46) a melaminem (47).\nUvedená modakrylová vlákna jsou ta, která dávají čirý roztok po ponoření do koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).\nTuto metodu lze použít místo metod č. 8 a 9.\n2.   PODSTATA METODY\nSložky jiné než chlorovlákna, elastolefin nebo melamin (tj. vlákna uvedená v bodě 1.1) se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).\nZbytek skládající se z chlorovláken, elastolefinu nebo melaminu se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl druhé složky se vypočte z rozdílu hmotnosti.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nSkleněná tyčinka s plochým koncem.\n3.2   Činidla\na)\nKoncentrovaná kyselina sírová (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).\nb)\nKyselina sírová, přibližně 50 % (hmot.) vodný roztok.\nPřipraví se opatrným přidáním 400 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 500 ml destilované nebo deionizované vody za současného ochlazování. Po ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní vodou na 1 l.\nc)\nZředěný roztok čpavku.\n60 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se zředí na 1 l destilovanou vodou.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe zkušebnímu vzorku obsaženému v baňce (viz 3.1.a)) se přidá 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.a)) na 1 g vzorku.\nObsah baňky se ponechá při pokojové teplotě po dobu 10 minut a občas se promíchá skleněnou tyčinkou. Je-li zpracovávána tkanina nebo pletenina, mírně se přitlačí na stěnu baňky skleněnou tyčinkou, aby se oddělil materiál rozpouštěný kyselinou sírovou.\nKapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek. Do baňky se přidá nových 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.a)) a celý postup se opakuje. Obsah baňky se přenese do filtračního kelímku, kam se pomocí skleněné tyčinky přenese i vlákenný zbytek. Je-li to nezbytné, přidá se do baňky malé množství koncentrované kyseliny sírové (viz 3.2.a)), aby se odstranila všechna vlákna ulpívající na stěnách. Filtrační kelímek se vyprázdní odsáváním; filtrát se odstraní vyprázdněním či výměnou filtračního kelímku, zbytek v kelímku se postupně promyje 50 % roztokem kyseliny sírové (viz 3.2.b)), destilované nebo deionizované vody (viz I.3.2.3 obecných ustanovení), roztokem čpavku (viz 3.2.c)) a nakonec se důkladně promyje destilovanou nebo deionizovanou vodou, přičemž se kelímek po každém přidání zcela vyprázdní odsáváním. (Nesmí se odsávat v průběhu promývání, ale až teprve poté, co kapalina samovolně odteče). Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro který „d“ = 1,01.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nMETODA č. 15\nCHLOROVLÁKNA, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA, STANOVENÁ ELASTANOVÁ VLÁKNA, ACETÁTOVÁ, TRIACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím cyklohexanonu)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nacetátových vláken (19), triacetátových vláken (24), chlorovláken (27), stanovených modakrylových vláken (29), stanovených elastanových vláken (43)\ns\n2.\nvlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), polyamidem nebo nylonem (30), akrylem (26), skleněnými vlákny (44) a melaminem (47).\nV případě přítomnosti modakrylových nebo elastanových vláken je třeba nejprve provést předběžnou zkoušku, aby se zjistilo, zda jsou v činidle úplně rozpustná.\nSměsi obsahující chlorovlákna lze analyzovat rovněž s použitím metody č. 9 nebo 14.\n2.   PODSTATA METODY\nAcetátová a triacetátová vlákna, chlorovlákna, stanovená modakrylová a stanovená elastanová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí cyklohexanonu při teplotě blízké bodu varu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl chlorovláken, vláken modakrylových, elastanových, acetátových a triacetátových se zjistí rozdílem.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nPřístroj pro extrakci za horka vhodný pro použití při zkušebním postupu podle bodu 4 (viz obrázek: jedná se o variantu přístroje popsaného v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643-645).\nb)\nFiltrační kelímek pro uložení zkušebního vzorku.\nc)\nPorézní přepážka (stupeň poréznosti 1).\nd)\nZpětný chladič vhodný pro připojení k destilační baňce.\ne)\nZařízení k ohřevu.\n3.2   Činidla\na)\nCyklohexanon, bod varu 156 °C.\nb)\nEtylalkohol, 50 % obj.\nPoznámka:\nCyklohexanon je hořlavý a toxický. Při jeho použití je nutno dodržovat příslušná bezpečnostní opatření.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nDo destilační baňky se nalije 100 ml cyklohexanonu na 1 g materiálu, nasadí se extrakční přístroj, do kterého se předem umístí filtrační kelímek se vzorkem a mírně nakloněnou porézní přepážkou. Nasadí se zpětný chladič. Kapalina se uvede do varu a extrakce se provádí po dobu 60 minut při rychlosti nejméně 12 cyklů za 1 hodinu.\nPo extrakci a ochlazení se odstraní extrakční část přístroje, vyjme se filtrační kelímek a odstraní se porézní přepážka. Obsah filtračního kelímku se promyje třikrát až čtyřikrát 50 % etylalkoholem zahřátým na teplotu 60 °C a následně 1 l vody o teplotě 60 °C.\nBěhem promývání nebo mezi promýváním se neodsává. Kapalina se nechá odtéct samovolně a teprve poté se odsává.\nNakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou hedvábí a melaminu, pro které hodnota „d“ = 1,01, a akrylu, pro který hodnota „d“ = 0,98.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 1 při 95 % pravděpodobnosti.\nObrázek podle bodu 3.1 písm. a) metody č. 15\nMETODA č. 16\nMELAMIN A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA\n(Metoda s použitím horké kyseliny mravenčí)\n1.   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:\n1.\nmelaminu (47)\ns\n2.\nbavlnou (5) a aramidem (31).\n2.   PODSTATA METODY\nMelamin se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí horké kyseliny mravenčí (90 % hmot.).\nZbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentní podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentní podíl druhé složky se vypočte z rozdílu hmotnosti.\nPoznámka:\nJe třeba přísně dodržovat doporučené rozpětí teplot, protože rozpustnost melaminu je vysoce závislá na teplotě.\n3.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)\n3.1   Přístroje a pomůcky\na)\nErlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.\nb)\nTřepací vodní lázeň nebo jiný přístroj umožňující protřepávání a udržení baňky při teplotě 90 ± 2 °C.\n3.2   Činidla\na)\nKyselina mravenčí (90 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204). xxxx890 ml 98–100 % kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220) se doplní na 1 l vodou.\nHorká kyselina mravenčí je velmi žíravá a je třeba s ní manipulovat opatrně.\nb)\nZředěný roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se doplní na 1 l vodou.\n4.   POSTUP ZKOUŠKY\nPři zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:\nKe zkušebnímu vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek smočil. Baňka se ponechá v třepací vodní lázni při teplotě 90 ± 2 °C po dobu jedné hodiny a důkladně se protřepává. Poté se nechá vychladnout na pokojovou teplotu. Kapalina se odstraní filtrací přes zvážený filtrační kelímek. Do baňky obsahující zbytek se přidá 50 ml kyseliny mravenčí, ručně se protřepe a obsah baňky se opět filtruje přes filtrační kelímek. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím činidla kyseliny mravenčí. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.\n5.   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nVýsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,02.\n6.   PRECIZNOST\nU homogenní směsi textilních materiálů činí povolený kritický rozdíl mezi výsledky získanými touto metodou nejvýše ± 2 při 95 % pravděpodobnosti.\nKAPITOLA 3\nKVANTITATIVNÍ ANALÝZA TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN\nÚVOD\nMetody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Jsou čtyři možné varianty této metody:\n1.\nPoužijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž jedna složka (a) se rozpuštěním uvolní z prvního zkušebního vzorku a další složka (b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze zkušebních vzorků se zváží a vypočítá se procentní podíl každé ze dvou rozpustných složek z příslušné ztráty hmotnosti. Procentní podíl třetí složky (c) se vypočítá na základě rozdílu.\n2.\nPoužijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž jedna složka (a) se rozpuštěním uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky (a) a (b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustný zbytek z prvního zkušebního vzorku se zváží a procentní podíl složky (a) se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Nerozpustný zbytek druhého zkušebního vzorku se zváží: odpovídá složce (c). Procentní podíl třetí složky (b) se vypočítá na základě rozdílu.\n3.\nPoužijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž dvě složky (a) a (b) se rozpuštěním uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky (b) a (c) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky odpovídají dvěma složkám (c) a (a). Procentní podíl třetí složky (b) se vypočítá na základě rozdílu.\n4.\nPoužije se pouze jeden zkušební vzorek. Po odstranění jedné složky se nerozpustný zbytek tvořený dvěma dalšími druhy vláken zváží a procentní podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Jeden ze dvou druhů vláken ve zbytku se rozpuštěním uvolní, nerozpustná složka se zváží a procentní podíl druhé rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti.\nPokud existuje možnost výběru, je vhodné použít jednu z prvních tří variant.\nPokud se používá chemická analýza, musí odborník pověřený prováděním analýzy pečlivě vybrat metody založené na použití rozpouštědel, která rozpouštějí pouze určené vlákno (určená vlákna) a další vlákno (vlákna) zanechávají neporušená.\nJako příklad je v kapitole V uvedena tabulka, která obsahuje určitý počet třísložkových směsí vláken včetně metod analýzy dvousložkových směsí vláken, jež mohou být v zásadě použity pro analýzu těchto třísložkových směsí vláken.\nV zájmu snížení možnosti vzniku chyb na minimum se doporučuje, aby byly pro chemickou analýzu použity podle možnosti alespoň dvě z výše uvedených čtyř variant.\nPřed provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých chemických metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky (rozpustných složek). Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, musí být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken čištěných v rámci předúpravy pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy. Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna, a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, může být nutné použít jiné opravné koeficienty. Je-li nutno použít čtvrtou variantu, při které se na textilní vlákno působí postupně dvěma různými rozpouštědly, musí se použít opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti, ke kterým dochází u vlákna během těchto dvou úprav. Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení složení směsi.\nI.   Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken\nObecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken.\nI.1   OBLAST POUŽITÍ\nOblast použití každé metody analýzy dvousložkových směsí vláken stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná (Viz kapitola 2 týkající se metod kvantitativní analýzy některých dvousložkových směsí textilních vláken).\nI.2   PODSTATA METODY\nPo identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté se použije jedna nebo více ze čtyř variant postupu selektivního rozpouštění, které jsou popsány v úvodu. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, tak aby se jako konečný zbytek získala nejmenší vlákenná složka.\nI.3   MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ\nI.3.1   Přístroje a pomůcky\nI.3.1.1   Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.\nI.3.1.2   Odsávací baňka.\nI.3.1.3   Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.\nI.3.1.4   Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.\nI.3.1.5   Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.\nI.3.1.6   Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.\nI.3.2   Činidla\nI.3.2.1   Petroléter, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.\nI.3.2.2   Další činidla jsou uvedena v příslušných oddílech každé metody.\nI.3.2.3   Destilovaná nebo deionizovaná voda.\nI.3.2.4   Aceton.\nI.3.2.5   Kyselina ortofosforečná.\nI.3.2.6   Močovina.\nI.3.2.7   Hydrogenuhličitan sodný.\nVšechna použitá činidla musí být chemicky čistá.\nI.4   KLIMATIZACE A ZKUŠEBNÍ OVZDUŠÍ\nProtože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.\nI.5   LABORATORNÍ VZOREK\nOdebere se laboratorní vzorek, který je reprezentativní pro laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1 g.\nI.6   PŘEDÚPRAVA LABORATORNÍHO ZKUŠEBNÍHO VZORKU (14)\nPokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentních podílů (viz článek 19), musí být nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.\nZa tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroléteru a vody, odstraněna úpravou laboratorního vzorku v Soxhletově extrakčním přístroji petroléterem po dobu jedné hodiny při rychlosti nejméně šest cyklů za hodinu. Petroléter se nechá z laboratorního vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že laboratorní vzorek se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5°C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapalina – laboratorní vzorek je 100:1. Přebytečná voda se z laboratorního vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se laboratorní vzorek nechá usušit na vzduchu.\nV případě elastolefinu nebo směsí vláken obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, abaku, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví tak, že se petroléter nahradí acetonem.\nPokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroléteru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroléterem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenské prostředky nerozpustné v petroléteru i ve vodě.\nVe zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.\nI.7   ZKOUŠEBNÍ POSTUP\nI.7.1   Obecná ustanovení\nI.7.1.1   Sušení\nVšechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3°C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.\nDotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.\nVzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.\nFiltrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.\nJe-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.\nI.7.1.2   Ochlazování\nVeškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.\nI.7.1.3   Vážení\nPo ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru; váží se s přesností na 0,0002 g.\nI.7.2   Postup\nZ předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek se suší ve vážence, ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek se přemístí do skleněné nádoby uvedené v příslušné části metody Unie, váženka se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost vzorku; provede se zkouška, uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek se prozkoumá pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno.\nI.8   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nHmotnost každé složky se vyjádří jako procentní podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) dohodnutých přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty nevlákenných látek během předúpravy a analýzy.\nI.8.1   Výpočet procentního hmotnostního podílu čistých a suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy vzorku.\nI.8.1.1   - VARIANTA 1 -\nVzorce se použijí v případě, kdy se složka směsi odstraní z prvního vzorku a další složka z druhého vzorku:\nP\n3% = 100 – (P\n1% + P\n2%)\nP1%\nje procentní podíl první čisté suché složky (složka rozpuštěná v prvním vzorku prvním činidlem),\nP2%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky (složka rozpuštěná v druhém vzorku druhým činidlem),\nP3%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků),\nm1\nje suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě,\nm2\nje suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě,\nr1\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem,\nr2\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem,\nd1\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku (15),\nd2\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku,\nd3\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku,\nd4\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.\nI.8.1.2   - VARIANTA 2 -\nVzorce se použijí v případě, kdy se složka (a) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstanou další dvě složky (b) a (c) a poté se odstraní dvě složky (a) a (b) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka (c):\nP\n1% = 100 – (P\n2% + P\n3%)\nP1%\nje procentní podíl první čisté suché složky (složka rozpuštěná v prvním vzorku prvním činidlem),\nP2%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky (složka rozpuštěná současně s první složkou ve druhém vzorku druhým činidlem),\nP3%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků),\nm1\nje suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě,\nm2\nje suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě,\nr1\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem,\nr2\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem,\nd1\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku,\nd2\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku,\nd4\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.\nI.8.1.3   - VARIANTA 3 -\nVzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky (a) a (b) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka (c) a poté se odstraní dvě složky (b) a (c) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane první složka (a):\nP\n2% = 100 – (P\n1% + P\n3%)\nP1%\nje procentní podíl první čisté suché složky (složka rozpuštěná činidlem),\nP2%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky (složka rozpuštěná činidlem),\nP3%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky (složka rozpuštěná činidlem v druhém vzorku),\nm1\nje suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě,\nm2\nje suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě,\nr1\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z prvního vzorku prvním činidlem,\nr2\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé a třetí složky z druhého vzorku druhým činidlem,\nd2\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku,\nd3\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.\nI.8.1.4   - VARIANTA 4 -\nVzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky postupně odstraní ze směsi při použití téhož vzorku:\nP\n1% = 100 – (P\n2% + P\n3%)\nP1%\nje procentní podíl první čisté suché složky (první rozpustná složka),\nP2%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky (druhá rozpustná složka),\nP3%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky (nerozpustná složka),\nm\nje suchá hmotnost vzorku po předúpravě,\nr1\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky prvním činidlem,\nr2\nje suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky prvním a druhým činidlem,\nd1\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky prvním činidlem,\nd2\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním činidlem,\nd3\nje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním a druhým činidlem (16).\nI.8.2   Výpočet procentního podílu každé složky s použitím dohodnutých přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy\nPokud:\npotom:\nP1A%\nje procentní podíl první čisté suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy,\nP2A%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy,\nP3A%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy,\nP1\nje procentní podíl první čisté suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1,\nP2\nje procentní podíl druhé čisté suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1,\nP3\nje procentní podíl třetí čisté suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1,\na1\nje dohodnutá přirážka první složky,\na2\nje dohodnutá přirážka druhé složky,\na3\nje dohodnutá přirážka třetí složky,\nb1\nje procentní podíl ztráty hmotnosti první složky během předúpravy,\nb2\nje procentní podíl ztráty hmotnosti druhé složky během předúpravy,\nb3\nje procentní podíl ztráty hmotnosti třetí složky během předúpravy.\nJe-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1, b2 a b3, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumějí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).\nNejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě analyzovaného materiálu, použijí se průměrné hodnoty b1, b2 a b3 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.\nJe-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroléterem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1, b2 a b3 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.\nV případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech neberou ztráty způsobené předúpravou v úvahu.\nI.8.3   Poznámka\nPříklady výpočtů jsou uvedeny v oddíle IV.\nII.   Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením třísložkových směsí vláken\nII.1   OBLAST POUŽITÍ\nTato metoda je použitelná pro všechny druhy textilních vláken za předpokladu, že nevytvářejí dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.\nII.2   PODSTATA METODY\nPo identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každého druhu vlákna ve směsi.\nII.3   PŘÍSTROJE A POMŮCKY\nII.3.1   Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.\nII.3.2   Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.\nII.3.3   Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.\nII.3.4   Analytická váha s přesností na 0,0002 g.\nII.3.5   Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.\nII.3.6   Jehla.\nII.3.7   Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.\nII.4   ČINIDLA\nII.4.1   Petroléter, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.\nII.4.2   Destilovaná nebo deionizovaná voda.\nII.5   KLIMATIZACE A ZKUŠEBNÍ OVZDUŠÍ\nViz bod I.4\nII.6   LABORATORNÍ VZOREK\nViz bod I.5\nII.7   PŘEDÚPRAVA LABORATORNÍHO VZORKU\nViz bod I.6\nII.8   POSTUP\nII.8.1   Analýza přízí\nZ laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.\nPříze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly, a pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ± 3 °C, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1 a I.7.2.\nII.8.2   Analýza plošných textilií\nZ laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g neobsahující lem a s okraji pečlivě zastřiženými paralelně s útkovými nebo osnovními přízemi nebo u pleteniny ve směru sloupků a řádků, aby nedocházelo ke třepení. Jednotlivé druhy vláken se oddělí a uloží do předem zvážených váženek; poté se postupuje způsobem popsaným v bodě II.8.1.\nII.9   VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ\nHmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentní podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) dohodnutých přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.\nII.9.1   Výpočet procentního hmotnostního podílu čisté a suché vlákenné složky bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:\nP\n3% = 100 – (P\n1% + P\n2%)\nP1%\nje procentní podíl první čisté suché složky,\nP2%\nje procentní podíl druhé čisté suché složky,\nP3%\nje procentní podíl třetí čisté suché složky,\nm1\nje čistá suchá hmotnost první složky,\nm2\nje čistá suchá hmotnost druhé složky,\nm3\nje čistá suchá hmotnost třetí složky.\nII.9.2   Výpočet procentního podílu každé složky s použitím dohodnutých přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy: viz bod I.8.2.\nIII.   Metoda kvantitativní analýzy třísložkových směsí vláken kombinací ručního a chemického dělení\nKdykoli je to možné, měl by se použít ruční způsob dělení, přičemž se berou v úvahu podíly složek oddělených dříve, než se přistoupí k chemickému působení na každou z oddělených složek.\nIII.1   PRECIZNOST METOD\nPreciznost uvedená u každé metody analýzy dvousložkových směsí vláken souvisí s reprodukovatelností (viz kapitola 2 týkající se metod kvantitativní analýzy některých dvousložkových směsí textilních vláken).\nReprodukovatelnost se vztahuje k těsnosti shody, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.\nPreciznost analýzy jednotlivých metod je charakterizována kritickým rozdílem při 95 % pravděpodobnosti.\nZnamená to, že rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročil povolený kritický rozdíl pouze v 5 případech ze 100.\nKe stanovení preciznosti výsledků analýzy třísložkových směsí vláken se použijí obvyklým způsobem hodnoty uvedené v metodách analýzy dvousložkových směsí vláken, které byly použity k analýze třísložkových směsí vláken.\nVzhledem k tomu, že pro čtyři varianty kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken se stanoví rozpouštění dvou složek (přičemž se použijí dva samostatné vzorky pro první tři varianty a jeden vzorek pro čtvrtou variantu), a za předpokladu, že E1 a E2 označují preciznost těchto dvou metod analýzy dvousložkových směsí vláken, je preciznost výsledků pro každou složku uvedena v této tabulce:\nVlákenná složka\nVarianty\n1\n2 a 3\n4\na\nE1\nE1\nE1\nb\nE2\nE1+E2\nE1+E2\nc\nE1+E2\nE2\nE1+E2\nPři použití čtvrté varianty může být zjištěna preciznost nižší, než se stanoví výše uvedeným výpočtem, přičemž se tak stává následkem možného vlivu prvního činidla na zbytek skládající se ze složek (b) a (c), který je obtížné vyhodnotit.\nIII.2   PROTOKOL O ZKOUŠCE\nIII.2.1   Označí se varianta (varianty) použité pro provedení analýzy, metody, činidla a opravné koeficienty.\nIII.2.2   Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).\nIII.2.3   Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.\nIII.2.4   Kdykoli je to možné, stanoví se preciznost metody pro každou složku, a to výpočtem podle tabulky v oddíle III.1.\nIV.   Příklady výpočtu procentních podílů složek ve stanovených třísložkových směsích vláken za použití některé z variant uvedených v bodě I.8.1\nPředpokládejme směs vláken, která při kvalitativní analýze z hlediska surovin vykázala tyto složky: 1. mykanou vlnu; 2. nylon (polyamid); 3. nebělenou bavlnu.\nVARIANTA č. 1\nPomocí této metody, tedy za použití dvou různých vzorků a rozpuštěním první složky (a = vlny) z prvního zkušebního vzorku a druhé složky (b = polyamidu) ze druhého zkušebního vzorku, se získají tyto výsledky:\n1.\nSuchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě (m1) = 1,6000 g\n2.\nSuchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (polyamid + bavlna) (r1) = 1,4166 g\n3.\nSuchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě (m2) = 1,8000 g\n4.\nSuchá hmotnost zbytku po úpravě kyselinou mravenčí (vlna + bavlna) (r2) = 0,9000 g\nPůsobení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u polyamidu, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,00 a d2 = 1,03.\nPůsobení kyseliny mravenčí nevede k žádné ztrátě hmotnosti u vlny a nebělené bavlny, a proto d3 = 1,00 a d4 = 1,00.\nDosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.1 se získá tento výsledek:\nP1% (vlna) = [1,03/1,00 – 1,03 × 1,4166/1,6000 + (0,9000/1,8000)×(1 – 1,03/1,00)]×100 = 10,30\nP2% (polyamid) = [1,00/1,00 – 1,00 × 0,9000/1,8000 + (1,4166/1,6000)×(1 – 1,00/1,00)]×100 = 50,00\nP3% (bavlna) = 100 – (10,30 + 50,00) = 39,70\nProcentní podíl různých čistých suchých vláken ve směsi je tento:\nvlna\n10,30 %\npolyamid\n50,00 %\nbavlna\n39,70 %\nTento procentní podíl musí být opraven podle vzorců uvedených v bodě I.8.2, aby tak byly zohledněny smluvní přirážky a opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti po předúpravě.\nJak je uvedeno v příloze IX, smluvní přirážky činí: mykaná vlna 17,00 %, polyamid 6,25 %, bavlna 8,50 %, ztráta hmotnosti nebělené bavlny je po předúpravě petroléterem a vodou 4 %.\nProto:\nP1A% (vlna) = 10,30 × [1+(17,00 + 0,0)/100] / [10,30 × (1+ (17,00 + 0,0)/100) + 50,00 × (1 + (6,25 + 0,0)/100) + 39,70 × (1 + (8,50 + 4,0) /100)] × 100 = 10,97\nP2A% (polyamid) = 50,0 × [(1 + (6,25+0,0)/100) / 109,8385] × 100 = 48,37\nP3A% (bavlna) = 100 – (10,97 + 48,37) = 40,66\nSložení směsi z hlediska surovin je tedy:\npolyamid\n48,4 %\nbavlna\n40,6 %\nvlna\n11,0 %\n100,0 %\nVARIANTA č. 4\nPředpokládejme směs vláken, která při kvalitativní analýze vykázala tyto složky: mykanou vlnu, viskózu, nebělenou bavlnu.\nPředpokládejme, že se při použití varianty č. 4, tj. postupným odstraněním dvou složek ze směsi z jednoho vzorku, získají tyto výsledky:\n1.\nSuchá hmotnost vzorku po předúpravě je (m) = 1,6000 g\n2.\nSuchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (viskóza+bavlna) (r1) = 1,4166 g\n3.\nSuchá hmotnost zbytku po druhé úpravě zbytku r1 chloridem zinečnatým / kyselinou mravenčí (bavlna) (r2) = 0,6630 g\nPůsobení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u viskózy, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,00 a d2 = 1,03.\nPo úpravě kyselinou mravenčí / chloridem zinečnatým se hmotnost bavlny zvýší o 4 %, takže d3 = 1,03 × 0,96 = 0,9888, zaokrouhleno na 0,99 (d3 je opravný koeficient pro ztrátu nebo zvýšení hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle).\nDosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.4 se získá tento výsledek:\nP2% (viskóza) = 1,00 × (1,4166/1,6000) × 100 – (1,00/1,03) × 41,02 = 48,71 %\nP3% (bavlna) = 0,99 × (0,6630/1,6000) × 100 = 41,02 %\nP1% (vlna) = 100 – (48,71 + 41,02) = 10,27 %\nJak již bylo uvedeno u varianty č. 1, musí se tyto procentní podíly opravit podle vzorců uvedených v bodě I.8.2.\nP1A% (vlna) = 10,27 × [1 + (17,0 + 0,0) / 100)] / [10,27×(1+ (17,00+0,0)/100) +48,71×(1+(13+0,0) / 100) + 41,02×(1+(8,5+4,0)/ 100)] × 100 = 10,61 %\nP2A% (viskóza) = 48,71× [1+(13+0,0) / 100] / 113,2057 ×100 = 48,62 %\nP3A% (bavlna) = 100 – (10,61 + 48,62) = 40,77 %\nSložení směsi z hlediska surovin je tedy:\nviskóza\n48,6 %\nbavlna\n40,8 %\nvlna\n10,6 %\n—\n100,0 %\nV.   Tabulka typických třísložkových směsí vláken, pro jejichž analýzu lze použít metody Unie pro analýzu dvousložkových směsí vláken (pro ilustraci)\nSměs č.\nVlákenné složky\nVarianta\nČíslo používané metody a činidlo pro dvousložkové směsi vláken\nSložka 1\nSložka 2\nSložka 3\n1.\nvlna nebo zvířecí chlupy\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\n1 a/nebo 4\n2. (chlornan) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)\n2.\nvlna nebo zvířecí chlupy\npolyamid nebo nylon\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n1 a/nebo 4\n2. (chlornan) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n3.\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\ndalší stanovená vlákna\nviskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna\n1 a/nebo 4\n2. (chlornan) a 9 (sirouhlík /aceton 55,5/44,5 % obj.)\n4.\nvlna nebo zvířecí chlupy\npolyamid nebo nylon\npolyester, polypropylen, akrylová nebo skleněná vlákna\n1 a/nebo 4\n2. (chlornan) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n5.\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\ndalší stanovená vlákna\npolyester, akryl, polyamid nebo nylon nebo skleněná vlákna\n1 a/nebo 4\n2. (chlornan) a 9. (sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.)\n6.\nhedvábí\nvlna nebo zvířecí chlupy\npolyester\n2\n11. (kyselina sírová, 75 % hmot.) a 2. (chlornan)\n7.\npolyamid nebo nylon\nakryl nebo další stanovená vlákna\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n1 a/nebo 4\n4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.) a 8. (dimetylformamid)\n8.\nstanovená chlorovlákna\npolyamid nebo nylon\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n1 a/nebo 4\n8. (dimetylformamid) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.) nebo 9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n9.\nakryl\npolyamid nebo nylon\npolyester\n1 a/nebo 4\n8. (dimetylformamid) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n10.\nacetát\npolyamid nebo nylon nebo další stanovená vlákna\nviskóza, bavlna, měďnatá vlákna nebo modal\n4\n1. (aceton) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n11.\nstanovená chlorovlákna\nakryl nebo další stanovená vlákna\npolyamid nebo nylon\n2 a/nebo 4\n9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.) a 8. (dimetylformamid)\n12.\nstanovená chlorovlákna\npolyamid nebo nylon\nakryl\n1 a/nebo 4\n9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n13.\npolyamid nebo nylon\nviskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna\npolyester\n4\n4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n14.\nacetát\nviskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna\npolyester\n4\n1. (aceton) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n15.\nakryl\nviskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna\npolyester\n4\n8. (dimetylformamid) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n16.\nacetát\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna, modal, polyamid nebo nylon, polyester, akryl\n4\n1. (aceton) a 2. (chlornan)\n17.\ntriacetát\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna, modal, polyamid nebo nylon, polyester, akryl\n4\n6. (dichlorometan) a 2. (chlornan)\n18.\nakryl\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\npolyester\n1 a/nebo 4\n(dimetylformamid) a 2. (chlornan)\n19.\nakryl\nhedvábí\nvlna nebo zvířecí chlupy\n4\n8. (dimetylformamid) a 11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n20.\nakryl\nvlna nebo zvířecí chlupy, hedvábí\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n1 a/nebo 4\n8. (dimetylformamid) a 2. (chlornan)\n21.\nvlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí\nbavlna, viskóza, modal, měďnatá vlákna\npolyester\n4\n2. (chlornan) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n22.\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\npolyester\n2 a/nebo 4\n3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n23.\nakryl\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\n4\n8. (dimetylformamid) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)\n24.\nstanovená chlorovlákna\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\n1 a/nebo 4\n9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí) nebo 8. (dimetylformamid) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)\n25.\nacetát\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\n4\n1. (aceton) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)\n26.\ntriacetát\nviskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu\nbavlna\n4\n6. (dichlorometan) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)\n27.\nacetát\nhedvábí\nvlna nebo zvířecí chlupy\n4\n1. (aceton) a 11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n28.\ntriacetát\nhedvábí\nvlna nebo zvířecí chlupy\n4\n6. (dichlorometan) a 11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n29.\nacetát\nakryl\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n4\n1. (aceton) a 8. (dimetylformamid)\n30.\ntriacetát\nakryl\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n4\n6. (dichlorometan) a 8. (dimetylformamid)\n31.\ntriacetát\npolyamid nebo nylon\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\n4\n6. (dichlorometan) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n32.\ntriacetát\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\npolyester\n4\n6. (dichlorometan) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n33.\nacetát\npolyamid nebo nylon\npolyester nebo akryl\n4\n1. (aceton) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)\n34.\nacetát\nakryl\npolyester\n4\n1. (aceton) a 8. (dimetylformamid)\n35.\nstanovená chlorovlákna\nbavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal\npolyester\n4\n8. (dimetylformamid) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.) nebo 9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % obj.) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)\n36.\nbavlna\npolyester\nelastolefin\n2 a/nebo 4\n7. (kyselina sírová, 75 % hmot.) a 14. (koncentrovaná kyselina sírová)\n37.\nstanovená modakrylová vlákna\npolyester\nmelamin\n2 a/nebo 4\n8. (dimetylformamid) a 14. (koncentrovaná kyselina sírová)\n(1)  V některých případech může být nezbytné jednotlivé zkušební vzorky předupravit.\n(2)  Zhotovené a hotové výrobky viz bod 7.\n(3)  Viz bod 1.\n(4)  Laboratorní mykací stroj může být nahrazen mísičem vláken nebo mohou být vlákna mísena metodou tvorby a odhazování chomáčků.\n(5)  Pokud lze cívky nasadit na vhodný návin, lze navíjet větší počet současně.\n(6)  Výjimku představuje metoda č. 12. Je založena na stanovení obsahu podstatné látky jedné ze dvou složek.\n(7)  Viz kapitola 1, bod1.\n(8)  Aby bylo zajištěno ponoření vlákenného zbytku do roztoku hydroxidu amonného po dobu 10 minut, je možné např. použít nástavec k filtračnímu kelímku vybavený kohoutkem, který může upravovat průtok roztoku hydroxidu amonného.\n(9)  Před prováděním analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost těchto modakrylových vláken nebo chlorovláken v daném činidle.\n(10)  Před provedením analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost polyvinylchloridových vláken v činidle.\n(11)  Divoká hedvábí, jako např. tussah, nejsou v 75 % hmot. kyselině sírové úplně rozpustná.\n(12)  Tato činidla nesmějí obsahovat dusík.\n(13)  Viz např. přístroj popsaný v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643–645.\n(14)  Viz kapitola 1.bod 1.\n(15)  Hodnoty „d“ jsou uvedeny v kapitole 2 této přílohy týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.\n(16)  Kdykoli je to možné, stanoví se d3 předem experimentálními metodami.\nPŘÍLOHA IX\nSmluvní přirážky používané k výpočtu hmotnosti vláken obsažených v textilním výrobku\n(podle čl. 19 odst. 3)\nČíslo vlákna\nVlákna\nProcentní podíly\n1-2\nVlna a srsti:\nčesaná vlákna\n18,25\nmykaná vlákna\n17,00 (1)\n3\nZvířecí chlupy:\nčesaná vlákna\n18,25\nmykaná vlákna\n17,00 (1)\nKoňské žíně:\nčesaná vlákna\n16,00\nmykaná vlákna\n15,00\n4\nHedvábí\n11,00\n5\nBavlna:\nneupravená vlákna\n8,50\nmercerovaná vlákna\n10,50\n6\nKapok\n10,90\n7\nLen\n12,00\n8\nKonopí\n12,00\n9\nJuta\n17,00\n10\nAbaka\n14,00\n11\nAlfa\n14,00\n12\nKokos\n13,00\n13\nBroom\n14,00\n14\nRamie (bělené vlákno)\n8,50\n15\nSisal\n14,00\n16\nBengálské konopí\n12,00\n17\nHenequen\n14,00\n18\nMaguey\n14,00\n19\nAcetát\n9,00\n20\nAlginát\n20,00\n21\nMěďnaté vlákno\n13,00\n22\nModal\n13,00\n23\nProtein\n17,00\n24\nTriacetát\n7,00\n25\nViskóza\n13,00\n26\nAkryl\n2,00\n27\nChlorovlákno\n2,00\n28\nFluoretylen\n0,00\n29\nModakryl\n2,00\n30\nPolyamid nebo nylon:\nstřižové vlákno\n6,25\nnekonečné vlákno\n5,75\n31\nAramid\n8,00\n32\nPolyimid\n3,50\n33\nLyocel\n13,00\n34\nPolylaktid\n1,50\n35\nPolyester\n1,50\n36\nPolyetylen\n1,50\n37\nPolypropylen\n2,00\n38\nPolykarbamid\n2,00\n39\nPolyuretan:\nstřižové vlákno\n3,50\nnekonečné vlákno\n3,00\n40\nVinylal\n5,00\n41\nTrivinyl\n3,00\n42\nElastodien\n1,00\n43\nElastan\n1,50\n44\nSkleněné vlákno:\no středním průměru nad 5 μm\n2,00\no středním průměru 5 μm a méně\n3,00\n45\nElastomultiester\n1,50\n46\nElastolefin\n1,50\n47\nMelamin\n7,00\n48\nKovové vlákno\n2,00\nMetalizované vlákno\n2,00\nAzbest\n2,00\nPapírová niť\n13,75\n(1)  Dohodnutá přirážka 17,00 % se rovněž použije, pokud není možné zjistit, zda je textilní výrobek obsahující vlnu, srsti nebo zvířecí chlupy zhotoven z vláken česaných nebo mykaných.\nPŘÍLOHA X\nSrovnávací tabulky\nSměrnice 2008/121/ES\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČlánek 4\nČl. 1 odst. 2 písm a) až c)\n—\nČl. 1 odst. 2 písm. d)\nČl. 2 odst. 3\nČl. 2 odst. 1\nČl. 3 odst. 1\nČl. 2 odst. 2 návětí\nČl. 2 odst. 2 návětí\nČl. 2 odst. 2 písm. a)\nČl. 2 odst. 2 písm. a)\nČl. 2 odst. 2 písm. b)\nČl. 2 odst. 2 písm. b) a c)\nČl. 2 odst. 2 písm. c)\nČl. 2 odst. 2 písm. d)\nČlánek 3\nČlánek 5\nČlánek 4\nČlánek 7\nČlánek 5\nČlánek 8\nČl. 6 odst. 1 a 2\n—\nČl. 6 odst. 3\nČl. 9 odst. 3\nČl. 6 odst. 4\nČl. 9 odst. 4\nČl. 6 odst. 5\nČlánek 20\nČlánek 7\nČlánek 10\nČl. 8 odst. 1 první věta\nČl. 14 odst. 1\nČl. 8 odst. 1 druhá věta\nČl. 14 odst. 2\nČl. 8 odst. 2\nČl. 14 odst. 3\nČl. 8 odst. 3 první pododstavec\nČl. 16 odst. 1\nČl. 8 odst. 3 druhý a třetí pododstavec\nČl. 16 odst. 2\nČl. 8 odst. 4\nČl. 16 odst. 3\nČl. 8 odst. 5\n—\nČl. 9 odst. 1\nČl. 11 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 2\nČl. 11 odst. 3\nČl. 9 odst. 3\nČlánek 13 a příloha IV\nČl. 10 odst. 1 písm. a)\nČl. 17 odst. 2\nČl. 10 odst. 1 písm. b)\nČl. 17 odst. 3\nČl. 10 odst. 1 písm. c)\nČl. 17 odst. 4\nČl. 10 odst. 2\nČl. 17 odst. 5\nČlánek 11\nČl. 15 odst. 4\nČlánek 12\nČl. 19 odst. 2 a příloha VII\nČl. 13 odst. 1\nČl. 19 odst. 1\nČl. 13 odst. 2\n—\nČl. 14 odst. 1\n—\nČl. 14 odst. 2\n—\nČlánek 15\nČlánek 21\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nPříloha I\nPříloha I\nPříloha II\nPříloha III\nPříloha III\nPříloha V\nPříloha III bod 36\nČl. 3 odst. 1 písm. j)\nPříloha IV\nPříloha VI\nPříloha V\nPříloha IX\nPříloha VI\n—\nPříloha VII\n—\nSměrnice 96/73/ES\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nPříloha VIII kapitola 1 oddíl I odst. 2\nČlánek 3\nČl. 19 odst. 1\nČlánek 4\nČl. 19 odst. 4\nČlánek 5\nČlánek 21\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\n—\nČlánek 9\n—\nPříloha I\nPříloha VIII kapitola 1 oddíl I\nPříloha II\nPříloha VIII kapitola 1 oddíl II a kapitola 2\nPříloha III\n—\nPříloha IV\n—\nSměrnice 73/44/EHS\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nPříloha VIII kapitola 1 oddíl I\nČlánek 3\nČl. 19 odst. 1\nČlánek 4\nČl. 19 odst. 4\nČlánek 5\nČlánek 21\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\nPříloha I\nPříloha VIII kapitola 3 úvod a oddíly I až III\nPříloha II\nPříloha VIII kapitola 3 oddíl IV\nPříloha III\nPříloha VIII kapitola 3 oddíl V", "summary": "Textilní výrobky: názvy textilních vláken a označování\nTextilní výrobky: názvy textilních vláken a označování\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1007/2011 – názvy textilních vláken a označování materiálového složení textilních výrobků\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nSnaží se zajistit, aby spotřebitelé v EU byli řádně informováni a aby trh s oděvy a textilem v EU fungoval hladce.\nStanoví pravidla pro:\nnázvy textilních vláken s ohledem na jejich definici a používání při uvádění materiálového složení vláken textilních výrobků,\noznačování textilních výrobků obsahujících netextilní části živočišného původu,\nmetody analýzy pro kontrolu informací uvedených na označeních.\nKLÍČOVÉ BODY\n              \nPrávní předpis zahrnuje:\nvýrobky, které jsou složeny výhradně z textilních vláken a\nvýrobky považované rovněž za textilní výrobky, například výrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti.\nVyloučeny jsou: výrobky předávané domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům nebo pocházející od samostatně výdělečně činných krejčích.\nNázvy textilních vláken\nK popisu materiálového složení textilních výrobků se musí používat textilní vlákna uvedená v příloze I tohoto nařízení.\nVýrobci mohou požádat Evropskou komisi, aby do přílohy I tohoto nařízení přidala název nového textilního vlákna. Musí předložit technickou dokumentaci vypracovanou v souladu s přílohou II, která uvádí minimální požadavky.\nOznačení materiálového složení\nOznačení „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“ je vyhrazeno pouze pro textilní výrobky složené ze stejných vláken.\nOznačení „střižní vlna“ (a označení uvedená v příloze III) mohou být na etiketách použita pouze v případě, že je výrobek složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku a nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu procesu.\nVýrobky složené z  více vláken musí být označeny názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí.\nPřítomnost netextilních částí živočišného původu (například kožený pásek na tašce vyrobené z textilie) v textilních výrobcích musí být uvedena souslovím „obsahuje netextilní části živočišného původu“.\nOznačování textilních výrobků\nPokud mají být textilní výrobky prodány spotřebiteli, musí být označeny trvanlivým, čitelným, viditelným a přístupným způsobem. Toto označení definuje jejich materiálové složení. Označování je povinností těch, kdo výrobky prodávají.\nVýrobky, které jsou složeny ze dvou nebo více textilních částí, jež nemají stejné materiálové složení, musí nést označení, na němž je uveden obsah textilních vláken v každé části.\nOznačení musí být poskytnuto v úředním jazyce či jazycích země, kde se výrobek prodává.\nU výrobků uvedených v příloze V se označení nepožaduje.\nDozor nad trhem\nOrgány dozoru nad trhem zemí EU musí provádět kontroly materiálového složení textilních výrobků v souladu s metodami stanovenými v příloze VIII.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nToto nařízení se používá od 8. května 2012.\nKONTEXT\nPrávní předpisy v oblasti textilií a oděvů\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1–64)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1007/2011 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 30.11.2015"}
{"celex_id": "32014R0508", "reference": "20.5.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 149/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014\nze dne 15. května 2014\no Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, články 175 a 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. července 2011 nazvané „Reforma společné rybářské politiky“ uvádí možné problémy, cíle a směry společné rybářské politiky po roce 2013. S ohledem na rozpravu následující po zveřejnění tohoto sdělení byla společná rybářská politika reformována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4). Reforma společné rybářské politiky zahrnuje všechny hlavní prvky společné rybářské politiky včetně finančních aspektů. Aby mohly být dosaženy cíle uvedené reformy, je vhodné zrušit nařízení Rady (ES) č. 2328/2003 (5), nařízení Rady (ES) č. 861/2006 (6), nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (7) a nařízení Rady (ES) č. 791/2007 (8) a nahradit je tímto nařízením.\nUznávajíce, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, by toto nařízení mělo rovněž podporovat další rozvoj integrované námořní politiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (9).\n(2)\nOblast působnosti Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) by měla zahrnovat podporu společné rybářské politiky pro zachování biologických mořských zdrojů, řízení rybolovu a loďstev využívajících těchto zdrojů a biologických sladkovodních zdrojů a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo je provádí rybářská plavidla Unie nebo státní příslušníci členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (10) (UNCLOS).\n(3)\nÚspěch společné rybářské politiky závisí na účinném systému pro kontrolu, inspekce a vynucování, jakož i na dostupnosti spolehlivých kompletních údajích, a to jak pro účely vědeckého poradenství, tak pro účely provádění a kontroly. ENRF by proto měl tyto politiky podporovat.\n(4)\nOblast působnosti ENRF by měla zahrnovat podporu integrované námořní politiky, včetně rozvoje a provádění koordinovaných operací a rozhodování v souvislosti s oceány, moři, pobřežními regiony a námořními odvětvími jakožto doplňkem různých politik EU, které se jich dotýkají, zejména v rámci společné rybářské politiky a dopravy, průmyslu, územní soudržnosti, životního prostředí, energetiky a cestovního ruchu. Je nutné zajistit soudržnost a integraci v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova a povodí Středozemního a Černého moře.\n(5)\nPříjemci ENRF ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11) mohou být hospodářské subjekty podle definice uvedené v čl. 4 bodu 30 nařízení (EU) č. 1380/2013, rybáři nebo organizace rybářů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.\n(6)\nV souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata nová strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, vycházející ze sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaného „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“), by se Unie a členské státy měly snažit o provádění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat k harmonickému rozvoji Unie. Prostředky by měly být soustředěny na splnění cílů strategie Evropa 2020, a to především cílů souvisejících se zaměstnaností, změnou klimatu a energetickou udržitelností, bojem proti chudobě a sociálním začleněním, a měla by být zlepšena účinnost větším zaměřením na výsledky. Zahrnutí integrované námořní politiky do ENRF také přispívá k hlavním cílům politik stanoveným ve strategii Evropa 2020 a je v souladu s obecnými cíli zvýšení hospodářské, územní a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).\n(7)\nAby bylo zajištěno, že ENRF bude přispívat k dosažení cílů společné rybářské politiky, integrované námořní politiky a strategie Evropa 2020, je zapotřebí se zaměřit na omezený počet hlavních priorit vztahujících se k podpoře rybolovu a akvakultury, jež jsou udržitelné z hlediska životního prostředí, účinně využívají zdroje, jsou inovativní, konkurenceschopné a založené na znalostech, k podpoře provádění společné rybářské politiky, zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti, k podpoře uvádění na trh a zpracování, jakož i k podpoře provádění integrované námořní politiky.\n(8)\nUnie by měla ve všech fázích provádění ENRF usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.\n(9)\nHlavním cílem společné rybářské politiky je zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury přispívaly k vytvoření dlouhodobě udržitelných ekologických podmínek, které jsou nezbytné pro hospodářský a sociální rozvoj. Společná rybářská politika by kromě toho měla přispívat ke zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni odvětví rybolovu a stabilním trhům a měla by zajišťovat dostupnost zdrojů a dodávky potravin spotřebitelům za rozumné ceny.\n(10)\nJe nanejvýš důležité lépe integrovat environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Cílem společné rybářské politiky je dosažení využívání živých mořských biologických zdrojů, které pokud možno do roku 2015 a v každém případě do roku 2020 obnoví a udrží rybí populace na úrovních zajišťujících maximální udržitelný výnos. Společná rybářská politika by měla zavést přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu. ENRF by tudíž měl přispívat k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (12).\n(11)\nFinancování výdajů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, ENRF, by se mělo zaměřit na potřebu zjednodušení a mělo by posílit integraci obou politik. Rozšíření sdíleného řízení společných organizací trhu včetně vyrovnávacích plateb pro nejvzdálenější regiony, kontrolních činností a činností při shromažďování údajů by mělo dále přispět ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro Komisi i členské státy a k dosažení větší soudržnosti a účinnosti poskytované podpory.\n(12)\nRozpočet Unie by měl financovat výdaje společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, ENRF, a to buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Sdílené řízení s členskými státy by se nemělo vztahovat pouze na opatření na podporu rozvoje odvětví rybolovu, akvakultury a místního rozvoje se zapojením místních komunit, nýbrž také na zpracování a uvádění na trh a vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony, kontrolní činnosti a činnosti při shromažďování údajů, jakož i na integrovanou námořní politiku. Přímé řízení by se mělo vztahovat na vědecká doporučení, konkrétní opatření v oblasti kontroly a vynucování, dobrovolné příspěvky na regionální organizace pro řízení rybolovu, poradní sbory, informace o trhu, operace při provádění integrované námořní politiky a komunikační činnosti. Měly by být upřesněny druhy operací, které jsou způsobilé pro financování z ENRF.\n(13)\nJe nutné rozlišovat mezi kategoriemi opatření v oblasti kontroly a vynucování, která jsou spolufinancována v rámci sdíleného řízení, a opatření spolufinancovaná v rámci přímého řízení. Je zásadně důležité vyčlenit zdroje, které mají být přiděleny na kontrolu a shromažďování údajů v rámci sdíleného řízení, a zároveň umožnit pružnost mezi těmito dvěma kategoriemi opatření.\n(14)\nPodle nařízení (EU) č. 1380/2013 má být finanční podpora Unie v rámci ENRF podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Tento požadavek má odrážet odpovědnost Unie zajišťovat ve veřejném zájmu zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky podle článku 3 Smlouvy o fungování EU.\n(15)\nDosahování cílů společné rybářské politiky by bylo podrýváno, pokud by se finanční podpora Unie v rámci ENRF vyplácela hospodářským subjektům, které ex-ante nesplňují požadavky související s veřejným zájmem na zachování biologických mořských zdrojů. Proto by žádosti hospodářských subjektů měly být přípustné pro financování v rámci ENRF pouze za podmínky, že během určité doby před podáním žádosti o podporu se hospodářské subjekty nedopustily závažného porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu a že nebyly zapojeny do provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel zařazených na unijní seznam plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nebo plavidel plujících pod vlajkou zemí, které jsou určeny jako nespolupracující země podle tohoto.\n(16)\nPříjemci by navíc po podání žádosti o podporu měli nadále splňovat tyto požadavky na přípustnost, a to po celou dobu provádění činnosti a po dobu pěti let po uskutečnění poslední platby.\n(17)\nPokud příjemce nesplní podmínky týkající se způsobilosti a trvanlivosti, měly by se uplatnit finanční důsledky a opravy. Pro určení výše takové finanční opravy, je třeba vzít v úvahu povahu, závažnost, délku trvání a opakování porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu ze strany příjemce a význam příspěvku ENRF pro hospodářskou činnost příjemce.\n(18)\nDosahování cílů společné rybářské politiky by bylo rovněž podrýváno, pokud by byla finanční podpora Unie v rámci ENRF vyplacena členským státům, které neplní své povinnosti vyplývající z pravidel společné rybářské politiky týkajících se veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů, například povinností shromažďování údajů a provádění kontroly. Pokud tyto povinnosti nejsou plněny, existuje riziko, že by členské státy nezjistily nepřípustné žádosti nebo nezpůsobilé operace.\n(19)\nZa účelem zabránění nezpůsobilým platbám a poskytnutí stimulace členskému státu k dodržování pravidel společné rybářské politiky by mělo být upraveno přerušení platební lhůty a pozastavení plateb, coby preventivní opatření, která jsou dočasná a mají omezenou oblast působnosti. Finanční opravy, které mají konečné a neodvolatelné následky, by se měly použít pouze na výdaje, které jsou postiženy případy nedodržování.\n(20)\nAby se zlepšila koordinace a harmonizované provádění fondů poskytujících podporu v rámci politiky soudržnosti, což je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti, s fondy pro rozvoj venkova a námořní a rybolovné odvětví, což je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a ENRF, byla pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy ESI“) přijata společná ustanovení v nařízení (EU) č. 1303/2013. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví, na něž se vztahuje společná rybářská politika a integrovaná námořní politika, obsahuje toto nařízení navíc k nařízení (EU) č. 1303/2013 některá zvláštní doplňující ustanovení.\n(21)\nNa operační program a na celý programový cyklus by se s přihlédnutím k rozsahu státní správy členských států a celkové výši veřejných výdajů vyčleněných na daný operační program měla vztahovat zásada proporcionality.\n(22)\nKomise by na základě transparentních a objektivních kritérií měla vypracovat roční rozpis dostupných položek závazků pro jednotlivé členské státy Tato kritéria by měla zahrnovat ukazatele vyjadřující velikost odvětví rybolovu a akvakultury, rozsah odpovědností, které jsou předmětem kontroly a shromažďování údajů, historické přidělené prostředky podle nařízení (ES) č. 1198/2006 a historickou spotřebu podle nařízení (ES) č. 861/2006.\n(23)\nSplnění některých zvláštních předběžných podmínek je v kontextu společné rybářské politiky nanejvýš důležité, zejména pokud jde o předkládání zprávy o rybolovné kapacitě a víceletého vnitrostátního strategického plánu pro akvakulturu a prokázanou správní kapacitu, umožňující dosáhnout souladu s požadavky na údaje pro řízení rybolovu a prosadit provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování.\n(24)\nVe shodě s cílem zjednodušení by měly všechny činnosti ENRF, které spadají do působnosti sdíleného řízení, včetně řízení a shromažďování údajů, probíhat formou jediného operačního programu pro každý členský stát, v souladu s vnitrostátním uspořádáním tohoto členského státu. Programové období by mělo zahrnovat dobu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Členské státy by při přípravě jediného operačního programu měly zajistit, aby obsah a velikost jejich operačních programů odrážely záměr docílit zjednodušení. Každý program by měl určit strategii pro splnění cílů v souvislosti s prioritami Unie pro ENRF a výběr příslušných opatření. Je třeba, aby programování bylo v souladu s těmito prioritami Unie a zároveň přizpůsobeno podle vnitrostátního kontextu, přičemž by mělo doplňovat jiné politiky Unie, zejména politiku rozvoje venkova a politiku soudržnosti.\n(25)\nV zájmu podpory drobného pobřežního rybolovu by členské státy, u nichž drobný pobřežní rybolov představuje významnou složku, měly ke svým operačním programům připojit akční plán pro rozvoj, konkurenceschopnost a udržitelnost drobného pobřežního rybolovu.\n(26)\nAby členské státy při provádění ENRF přispěly k cíli docílit zjednodušení a snížit náklady na kontrolu, jakož i a míru chyb, měly by co nejvíce využívat možností spočívajících v uplatňování zjednodušených forem grantů podle nařízení (EU) č. 1303/2013.\n(27)\nZa účelem vynucení povinnosti kontroly v rámci společné rybářské politiky by členské státy měly vypracovat oddíl o kontrole operačního programu v souladu s prioritami Unie přijatými Komisí pro tuto oblast politiky. S cílem přizpůsobit operační program vyvíjejícím se potřebám v oblasti kontroly a vynucování by měl být kontrolní oddíl operačních programů pravidelně revidován na základě změn priorit Unie v politice kontroly a vynucování v rámci společné rybářské politiky. Tyto změny by měla schvalovat Komise. V zájmu zachování pružnosti při programování činností v oblasti kontroly by revize kontrolního oddílu operačního programu měla být předmětem zjednodušeného postupu.\n(28)\nČlenské státy by měly vypracovat oddíl operačního programu o shromažďování údajů, v souladu s víceletým programem Unie podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (13). Členské státy by se rovněž měly přizpůsobit specifickým potřebám činností při shromažďování údajů tím, že v souladu s uvedeným nařízením vypracují pracovní plán, který by podléhal schválení Komisí.\n(29)\nFinanční prostředky podléhající přímému řízení s výjimkou technické pomoci Komise by měly být předběžně definovány na základě cílů s 5 % pružností a řízeny prostřednictvím ročních pracovních programů.\n(30)\nZa účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu je nezbytné stimulovat investice do inovací a poskytovat jim podporu. V zájmu dosažení vyšší úrovně účasti by měl být zjednodušen postup podávání žádostí o podporu pro inovace.\n(31)\nPro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu a námořních činností je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. ENRF by proto měl podporovat poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu, celoživotní učení, povzbuzovat šíření znalostí přispívat ke zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářských subjektů a podporovat sociální dialog. Manželům, manželkám a životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů by jako uznání jejich úlohy v rybářských komunitách měla za určitých podmínek být rovněž být poskytnuta podpora pro odbornou přípravu, celoživotní učení, šíření znalostí a navazování kontaktů, přispívající k jejich odbornému rozvoji.\n(32)\nVe snaze pomoci mladým lidem, kteří se setkávají s nesnázemi v přístupu na trh práce v odvětví rybolovu v době přetrvávající finanční krize, by ENRF měl podpořit program odborné přípravy a kurzy o udržitelných rybolovných postupech a zachování mořských biologických zdrojů.\n(33)\nS vědomím potenciálu, který rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu nabízí diverzifikace a jejich zásadní role v pobřežních komunitách, by měl ENRF poskytovat podporu investicím přispívajícím k diverzifikaci příjmů rybářů rozvojem doplňkových činností, včetně investic do lodí, cestovního ruchu s nabídkou rybaření, restaurací, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a výchovných činností v oblasti rybolovu.\n(34)\nVytvoření a rozvoj nové hospodářské činnosti v odvětví rybolovu mladými rybáři jsou finančně náročné a představují prvek, který by měl být zohledněn při přidělování a směřování finančních prostředků v rámci ENRF. Tento vývoj má zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví rybolovu v Unii. Proto by měla být zavedena podpora pro mladé rybáře zahajující rybolovnou činnost, s cílem usnadnit jim zakládání podniků. Aby se zajistila životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných ENRF, podpora by měla být podmíněna získáním nutných dovedností a schopností. Podpora zahájení podnikání by měla pouze přispět k pořízení prvního rybářského plavidla.\n(35)\nV zájmu splnění zdravotních a bezpečnostních požadavků na plavidlech je žádoucí, aby ENRF podporoval investice vztahující se k bezpečnosti, pracovním podmínkám, zdraví a hygieně na plavidlech, jestliže podporované investice přesahují rámec požadavků podle unijních a vnitrostátních právních předpisů.\n(36)\nMěla by být stanovena pravidla pro přidělování příspěvků a finančních náhrad pro rybáře a majitele rybářských plavidel v případě dočasného přerušení rybolovných činností, jestliže k tomuto přerušení došlo přímým důsledkem některých opatření pro zachování zdrojů, s výjimkou stanovení a přidělování rybolovných práv, jestliže je stanoveno v některých plánech řízení rybolovu Unie nebo jednotlivých států, nebo je důsledkem neobnovení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo protokolů k těmto dohodám. Tato pravidla by měla být stanovena rovněž v případech trvalého ukončení rybolovných činností.\n(37)\nZa určitých podmínek by mělo být možné přispívat z ENRF do vzájemných fondů, které rybářům poskytují náhrady za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, ekologickou katastrofou a náklady na záchrannou akci.\n(38)\nZa účelem přizpůsobení rybolovných činností rybolovným právům by mělo být možné podporovat z ENRF navržení, vývoj, sledování, hodnocení a řízení systémů pro přidělování rybolovných práv.\n(39)\nJe nanejvýš důležité do ENRF integrovat environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením.\n(40)\nPodobně by měl ENRF podporovat snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, zejména podporou ekologických inovací, selektivnějších zařízení a vybavení, jakož i prostřednictvím opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů a poskytovaných služeb, v souladu se strategií EU pro biologickou rozmanitost do roku 2020.\n(41)\nV souladu s hlavním cílem strategie Evropa 2020 souvisejícím se zmírňováním změny klimatu a energetickou účinností by mělo být možné podporovat z ENRF investice do lodí a energetických auditů.\n(42)\nS cílem zmírňování dopadů změny klimatu a zvyšování energetické účinnosti rybářských plavidel by mělo být možné poskytovat podporu na modernizaci hlavních nebo pomocných motorů a jejich nahrazení, pokud jsou při výběru upřednostněny hospodářské subjekty zabývající se drobným pobřežním rybolovem, aby se usnadnil jejich přístup k financování, a pokud větší vozidla přispívají ke snížení výkonu motoru.\n(43)\nAby nedošlo k ohrožení cíle udržitelnosti reformy společné rybářské politiky, měl by být omezen objem finanční podpory, kterou lze věnovat na opatření týkající se loďstva, jako je dočasné nebo trvalé ukončení rybolovných činností, jakož i výměna motorů, a měla by být stanovena lhůta, během které lze udělit tuto finanční podporu v případě trvalého ukončení rybolovných činností.\n(44)\nV souladu se zákazem výmětů, který je součástí společné rybářské politiky, by měl ENRF podporovat investice do plavidel zaměřené na co nejlepší využití nežádoucích úlovků ryb a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků. S ohledem na nedostatek zdrojů je nutné maximalizovat hodnotu ulovených ryb, proto by měl ENRF podporovat rovněž investice do plavidel s cílem zvýšit obchodní hodnotu ulovených ryb.\n(45)\nS vědomím důležitosti rybářských přístavů, míst vykládky a přístřešků by měl ENRF podporovat příslušné investice, zejména zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, ochrany životního prostředí, kvality vyložených produktů, a na zvýšení bezpečnosti a zlepšení pracovních podmínek.\n(46)\nPro Unii je životně důležité, aby byla dosažena udržitelná rovnováha mezi zdroji pitné vody a jejich využíváním. Proto je třeba přijmout vhodná opatření pro podporu vnitrozemského rybolovu, při současném udržení ekonomické životaschopnosti těchto odvětví.\n(47)\nV souladu se sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 19. září 2002 nazvaným „Strategie pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ a sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. dubna 2013 nazvaným „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“, cíli společné rybářské politiky a strategií Evropa 2020 by měl ENRF podporovat ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný rozvoj odvětví akvakultury.\n(48)\nS ohledem na možný dopad úniku hospodářských zvířat z oblastí akvakultury na divoké mořské populace by ENRF neměla poskytovat pobídky k chovu geneticky modifikovaných organismů.\n(49)\nAkvakultura přispívá k růstu a zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech. Proto je zásadně důležité, aby byl ENRF přístupný zejména pro malé a střední podniky v odvětví akvakultury a podílel se na uvádění nových chovatelů v oblasti akvakultury do podnikání. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti akvakultury je nezbytné stimulovat inovace a podnikání. Proto by mělo být možné podporovat z ENRF inovativní operace, obchodní rozvoj podniků v oblasti akvakultury obecně, včetně nepotravinářské akvakultury a akvakultury na moři, a doplňkové činnosti, jako například cestovní ruch s nabídkou rybaření, environmentální služby týkající se oblasti akvakultury nebo vzdělávací činnosti.\n(50)\nPro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti činností v oblasti akvakultury je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. Proto by mělo být možné podporovat z ENRF celoživotní učení a vytváření sítí povzbuzující šíření znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů.\n(51)\nS cílem přispět k rozvoji zařízení a infrastruktury pro akvakulturu by mělo být možné podporovat z ENRF strategická rozhodnutí celostátních a regionálních orgánů, především pokud jde o vymezování a mapování zón, jež mohou být pro rozvoj akvakultury považovány za nejvhodnější.\n(52)\nS cílem podporovat ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelnou akvakulturu by mělo být možné podporovat z ENRF činnosti v odvětví akvakultury, které jsou vysoce šetrné k životnímu prostředí, přechod podniků v odvětví akvakultury na environmentální řízení, využití systémů auditu, jakož i přechod na ekologickou akvakulturu. Ve stejném duchu by měl ENRF mít rovněž možnost podporovat akvakulturu poskytující zvláštní environmentální služby.\n(53)\nS vědomím důležitosti ochrany spotřebitele by mělo být možné z ENRF odpovídajícím způsobem podporovat chovatele s cílem vyloučit či zmírňovat rizika pro zdraví lidí a zvířat, která může chov v oblasti akvakultury vytvářet.\n(54)\nS poznáním rizik investic do činností akvakultury by ENRF měl mít možnost povzbuzovat bezpečnost podnikání příspěvky k pojištění populací akvakultury, a tím i zajištění příjmů producentů v případě mimořádných výrobních ztrát, zejména v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, náhlých změn kvality vody, chorob nebo škůdců rostlin a zničení výrobních zařízení.\n(55)\nVzhledem k tomu, že přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit po řadu let prokazuje svou užitečnost pro podporu rozvoje rybolovu a akvakultury, jakož i venkovských oblastí tím, že bere v potaz potřeby mnoha odvětví pro domácí rozvoj, je nutné poskytovat podporu i nadále a do budoucna ji posilovat.\n(56)\nV odvětví rybolovu a akvakultury by měl místní rozvoj se zapojením místních komunit podpořit inovační přístupy k vytváření růstu a pracovních míst, zejména poskytnutím přidané hodnoty k produktům rybolovu a diverzifikací místního hospodářství směrem k novým hospodářským činnostem, včetně činností nabízených „modrým růstem“ a širšími námořními odvětvími.\n(57)\nUdržitelný rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury by měl přispívat k dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejícím s podporou sociálního začleňování a snižování chudoby, s vytvářením pracovních míst a také s povzbuzováním inovací na místní úrovni. Mělo by to rovněž přispět k dosažení cíle posilování územní soudržnosti, který je hlavní prioritou zakotvenou ve Smlouvě o fungování EU.\n(58)\nKomunitně vedený místní rozvoj by měl být založen na přístupu zdola nahoru s využitím místních partnerství, která jsou složena ze zástupců veřejného, soukromého i občanského sektoru a odrážejí přesně složení místní společnosti. Tito místní aktéři mají nejlepší možnosti k tomu, aby vypracovali a prováděli integrované víceodvětvové strategie komunitně vedeného místního rozvoje, které budou plnit potřeby jejich místní rybolovné oblasti. Je důležité zajistit, aby žádná jednotlivá zájmová skupina neměla v rozhodovacích orgánech místních akčních skupin v oblasti rybolovu (dále jen „skupiny FLAG“) více než 49 % hlasovacích práv.\n(59)\nZákladním rysem tohoto přístupu je vytváření sítí mezi místními partnerstvími. Spolupráce mezi místními partnerstvími je tedy důležitým rozvojovým nástrojem, který by měl být z ENRF podporován.\n(60)\nPodpora ENRF rybolovným oblastem by měla být koordinována s podporou místního rozvoje, kterou nabízejí další fondy Unie, a měla by zahrnovat všechny aspekty přípravy a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje a činnosti skupin FLAG, jakož i náklady na oživení místní oblasti a provoz místního partnerství.\n(61)\nV zájmu zajištění životaschopnosti odvětví rybolovu a akvakultury na vysoce konkurenčním trhu je nezbytné přijmout ustanovení o poskytnutí podpory na provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (14), a na činnosti zpracování a uvádění na trh prováděné hospodářskými subjekty ve snaze maximalizovat hodnotu produktů rybolovu a akvakultury. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře činností, které začleňují činnosti dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh nebo představují inovativní procesy nebo metody. Při udělování podpory by měly být upřednostňovány organizace producentů a sdružení organizací producentů. Pokud jde o plány produkce a uvádění produktů na trh, měly by pro podporu být způsobilé pouze tyto organizace a sdružení. Ve snaze přizpůsobit se nové politice zákazu výmětů by měl ENRF podporovat také zpracování nežádoucích úlovků.\n(62)\nNařízení (EU) č. 1379/2013 stanoví mechanismus skladování produktů rybolovu určených k lidské spotřebě na podporu větší stability trhu. V zájmu zajištění přechodu z mechanizmů tržní intervence na nové zaměření na plánování a řízení činností produkce a uvádění na trh by do 31. prosince 2018 měla být ukončena veškerá podpora poskytovaná ze strany ENRF.\n(63)\nS uvědoměním rostoucí konkurence, které jsou vystaveni rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu, by mělo být možné podporovat z ENRF podnikatelské iniciativy, kterými rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu dodávají přidanou hodnotu uloveným rybám, a to zejména zpracováním a přímým prodejem svého úlovku.\n(64)\nVzhledem k tomu, že se rybolovné činnosti v nejvzdálenějších regionech Unie potýkají s problémy způsobenými zejména jejich odlehlostí a specifickými klimatickými podmínkami, mělo by být možné zohlednit v rámci ENRF zvláštní obtíže těchto regionů, uznané v článku 349 Smlouvy o fungování EU.\n(65)\nAby bylo možné udržet konkurenceschopnost určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů Unie vůči podobným produktům z jiných regionů Unie, Unie zavedla v roce 1992 opatření k vyrovnání souvisejících dodatečných nákladů v odvětví rybolovu. Opatření vztahující se na období 2007–2013 jsou stanovena v nařízení (ES) č. 791/2007. Je nezbytné i nadále od 1. ledna 2014 poskytovat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů lovu, chovu, výroby a pro uvádění některých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů Unie na trh, tak aby toto vyrovnání přispělo k zachování hospodářské životaschopnosti hospodářských subjektů z těchto regionů.\n(66)\nS ohledem na rozdílné podmínky uvádění na trh v nejvzdálenějších regionech, na výkyvy v odlovu a populacích a na tržní poptávku je třeba ponechat na jednotlivých členských státech, aby stanovily nárok na vyrovnání pro produkty rybolovu, jejich příslušná maximální množství a částku vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených dotčeným členským státům.\n(67)\nČlenské státy by měly být oprávněny určit seznam a množství dotčených produktů rybolovu a výši vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených příslušnému členskému státu. Je rovněž třeba, aby byly oprávněny upravit své plány vyrovnání, pokud to lze odůvodnit měnícími se podmínkami.\n(68)\nČlenské státy by měly stanovit částku vyrovnání ve výši umožňující vhodné vyrovnání dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání, částka by měla být úměrná dodatečným nákladům, které podpora vyrovnává. Za tímto účelem je také třeba, aby se vzaly v potaz další typy veřejné intervence, které mají dopad na úroveň dodatečných nákladů.\n(69)\nJe nanejvýš důležité, aby členské státy a hospodářské subjekty měly nezbytné prostředky pro provádění kontrol na vysoké úrovni, a tak zaručit dodržování pravidel společné rybářské politiky a zároveň zabezpečit udržitelné využívání živých vodních zdrojů. Mělo by proto být možné podporovat z ENRF členské státy a provozovatele v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 (15). Vytvořením kultury dodržování pravidel by tato podpora měla přispívat k udržitelnému rozvoji.\n(70)\nV duchu logiky jediného fondu by se v rámci ENRF měla zvýšit podpora poskytovaná na základě nařízení (ES) č. 861/2006 členským státům s ohledem na výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním systému Unie pro kontrolu ENRF.\n(71)\nV souladu s cíli politiky Unie pro kontrolu a vynucování se jako vhodné jeví při používání hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků ke kontrole rybolovu přesně určit minimální dobu, která by poskytovala základ pro podporu v rámci ENRF.\n(72)\nS ohledem na význam spolupráce mezi členskými státy v oblasti kontroly by mělo být možné poskytovat z ENRF pro tento účel podporu.\n(73)\nJe třeba přijmout opatření na podporu shromažďování, správy a využívání údajů o rybolovu podle víceletého programu Unie, a to zejména na podporu vnitrostátních programů, správy a využívání údajů pro vědeckou analýzu a provádění společné rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by měla v rámci ENRF pokračovat podpora poskytovaná členským státům podle nařízení (ES) č. 861/2006 na výdaje vynaložené v souvislosti se shromažďováním, správou a využíváním údajů o rybolovu v rámci ENRF.\n(74)\nŘádná a účinná rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky by měla být podpořena činnostmi v oblasti výzkumu a spolupráce a poskytováním vědeckých a socioekonomických stanovisek a doporučení potřebných pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně biogeograficky citlivých oblastí.\n(75)\nRovněž je nutné podporovat spolupráci mezi členskými státy, případně se třetími zeměmi, při shromažďování údajů v rámci stejného moře, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.\n(76)\nCílem integrované námořní politiky je podpora udržitelného využívání moří a oceánů a rozvoj koordinovaného, soudržného a transparentního rozhodování ve vztahu k politikám týkajícím se oceánů, moří, ostrovů, pobřežních a nejvzdálenějších regionů a námořních odvětví, jak uvádí sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“.\n(77)\nJak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1255/2011, v závěrech Rady, v usneseních Evropského parlamentu a ve stanoviscích Výboru regionů, pro provádění a další rozvoj integrované námořní politiky Unie je potřebné trvalé financování. Očekává se, že rozvoj námořních záležitostí prostřednictvím finanční podpory opatření v rámci integrované námořní politiky bude mít významný dopad, pokud jde o ekonomickou, sociální a územní soudržnost.\n(78)\nENRF by měl přispět k podpoře všech úrovní integrované námořní správy, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a dalšího rozvoje a provádění strategií pro oblasti jednotlivých moří. Tyto strategie jsou zaměřeny na vytvoření integrovaného rámce pro řešení společných problémů v oblastech jednotlivých evropských moří a na posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami s cílem maximalizovat využití finančních nástrojů a fondů Unie a přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. V této souvislosti mohou opatření a mechanismy zaměřené na lepší spolupráci mezi členskými státy zahrnovat přeshraniční a meziodvětvovou spolupráci mezi námořními službami, např. činnosti v rámci Evropského fóra pro služby pobřežní ochrany, s cílem podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů v zájmu dosažení efektivnosti a soudržnosti, a to v rámci stávajících příslušných právních předpisů Unie.\n(79)\nJe třeba, aby měl ENRF možnost rovněž podporoval další rozvoj nástrojů pro vytváření synergií mezi iniciativami v různých odvětvích s dopadem na moře, oceány a pobřeží. To je případ integrovaného námořního dohledu, jehož cílem je zlepšit námořní situační uvědomování prostřednictvím posílené a bezpečné výměny informací mezi jednotlivými odvětvími. Z ENRF by však neměly být financovány operace související s námořním dohledem spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování EU.\n(80)\nPropojení informačních systémů řízených těmito odvětvími může vyžadovat mobilizaci vlastních mechanismů financování těchto systémů, a to soudržným způsobem a v souladu se Smlouvou o fungování EU. Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí zásadním způsobem přispívají k udržitelnému rozvoji mořských a pobřežních oblastí a k dosažení cílů ekosystémového řízení a rozvoje propojení země a moře. Tyto nástroje jsou také důležité pro řízení různých využití našich pobřeží, moří a oceánů s cílem umožnit jejich udržitelný hospodářský rozvoj a podpořit přeshraniční investice, zatímco provádění směrnice 2008/56/ES bude blíže vymezovat hranice udržitelnosti lidských činností majících dopad na mořské prostředí. Dále je nutné zlepšit znalosti mořského světa a povzbuzovat inovace usnadněním shromažďování, svobodného sdílení, šíření a opakovaného využití údajů o stavu oceánů a moří.\n(81)\nENRF by měl rovněž podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a konkurenceschopnost v rámci námořních odvětví a pobřežních regionů. Je zvláště důležité rozpoznat regulativní překážky a nedostatky dovedností, které brání růstu v rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětvích, jakož i operace zaměřené na podporu investic do technologických inovací nezbytných pro zlepšení podnikatelského potenciálu mořských a námořních aplikací.\n(82)\nENRF by se měl doplňovat a zachovávat soulad s existujícími i budoucími finančními nástroji, které dávají k dispozici Unie a členské státy na celostátní a nižší úrovni, k podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a územního rozvoje, ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří a pobřeží, k posílení účinnosti spolupráce mezi členskými státy a jejich pobřežními, ostrovními a nejvzdálenějšími regiony, s přihlédnutím ke stanovení pořadí důležitosti a pokroku vnitrostátních a místních projektů. ERNF by měl navazovat na jiné politiky Unie, které mohou zahrnovat námořní prvek, zejména na EFRR, Fond soudržnosti a ESF, jakož i program Horizont 2020 zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (16).\n(83)\nV úsilí o dosažení cílů společné rybářské politiky na globální úrovni se Unie aktivně podílí na činnosti mezinárodních organizací. Proto je nezbytné, aby Unie přispívala na činnost organizací, které pomáhají zajistit zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů na volném moři a ve vodách třetích zemí. V duchu logiky jediného fondu by měla v rámci ENRF pokračovat podpora poskytnutá mezinárodním organizacím na základě nařízení (ES) č. 861/2006.\n(84)\nPro zlepšení správy v rámci společné rybářské politiky a zajištění účinného fungování poradních sborů je nezbytné, aby poradním sborům bylo poskytnuto dostatečné a trvalé financování, které by jim umožnilo účinně vykonávat jejich poradní roli v rámci společné rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by měla podpora poskytnutá poradním sborům v rámci ENRF nahradit podporu poskytovanou regionálním poradním sborům na základě nařízení (ES) č. 861/2006.\n(85)\nJe potřeba, aby ENRF formou technické pomoci usnadnil provádění operačního programu a mimo jiné podporoval inovativní přístupy a postupy umožňující jednoduché a transparentní provádění. Technická pomoc by měla zahrnovat také vytvoření evropské sítě skupin FLAG se zaměřením na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími.\n(86)\nV zájmu dobrého pracovního partnerství a náležité podpory ze strany Unie je třeba zajistit co nejširší informovanost o podpoře Unie a její publicitu. Orgány odpovědné za řízení pomoci by měly být rovněž odpovědné za tato hlediska informovanosti a publicity i za průběžné informování Komise o příslušných přijatých opatřeních.\n(87)\nV souvislosti se všemi operacemi financovanými na základě tohoto nařízení, a to jak v rámci sdíleného, tak přímého řízení, je nezbytné zajistit ochranu finančních zájmů Unie řádným uplatňováním příslušných právních předpisů týkajících se ochrany těchto zájmů a náležitou kontrolou prováděnou členskými státy a Komisí.\n(88)\nAby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení platební lhůty stanoveným v nařízení (EU) č. 1303/2013. Pokud členský stát nebo subjekt nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující toto nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření přerušit platby.\n(89)\nAby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.\n(90)\nOperační programy by měl být předmětem monitorování a hodnocení s cílem zlepšit jejich kvalitu a prokázat jejich splnění. Komise by měla vytvořit rámec pro společný systém monitorování a hodnocení, mimo jiné zajišťující, že příslušné údaje budou k dispozici včas. V této souvislosti je třeba, aby byl určen seznam ukazatelů a aby Komise vypracovala posouzení dopadů politiky ENRF ve vztahu ke specifickým cílům.\n(91)\nOdpovědnost za monitorování provádění operačního programu by měl společně nést řídící orgán a monitorovací výbor zřízený pro tento účel. K tomu by měly být určeny příslušné pravomoci řídícího orgánu a monitorovacího výboru. Monitorování operačního programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění, která se zasílá Komisi.\n(92)\nAby se zlepšila dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měly by být v každém členském státě zpřístupněny jediné internetové stránky nebo internetový portál poskytující informace o operačním programu, včetně seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu. Příslušné internetové stránky všech členských států by měly být přístupné rovněž z jediné oficiální webové stránky Unie, aby byl občanům z různých členských států usnadněn přístup k informacím zveřejňovaným členskými státy. Tyto informace by měly široké veřejnosti a zejména daňovým poplatníkům Unie poskytovat pochopitelnou, jasnou a konkrétní představu o tom, jak se vynakládají finanční prostředky Unie v rámci ENRF. Kromě tohoto cíle by mělo zveřejnění příslušných údajů sloužit k účelu další propagace možnosti žádat o finanční prostředky Unie. Aniž je dotčeno používání směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (17), může toto zveřejnění v souladu s vnitrostátními právními předpisy zahrnovat jména fyzických osob.\n(93)\nZa účelem doplnění a změn některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení doby trvání a příslušných počátečních nebo koncových dat doby ve vztahu ke kritériím přípustnosti žádostí, upravení procentuálních podílů týkajících se orientačního rozdělení finančních prostředků mezi cíle v rámci přímého řízení, vymezení způsobilých operací a nákladů pro investice do rybářských plavidel nebo jednotlivých zařízení, týkající se hygienických, zdravotních, bezpečnostních nebo pracovních podmínek, definice způsobilých nákladů podle opatření na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, vymezení nákladů způsobilých pro podporu investic do zařízení nebo rybářských plavidel zaměřených na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel, vymezení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních obtíží nejvzdálenějších regionů, vymezení případů nedodržení ze strany členských států, jež mohou způsobit přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb, vymezení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, jakož i kritérií pro používání finančních oprav na základě paušálních sazeb nebo extrapolace a vymezení obsahu a vytvoření rámce společného systému monitorování a hodnocení.\n(94)\nPro usnadnění hladkého přechodu ze systému zavedeného nařízením (ES) č. 1198/2006 na systém zavedený tímto nařízením by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti se stanovením přechodných ustanovení.\n(95)\nPři přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(96)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení ročního rozpisu celkových zdrojů, které jsou k dispozici pro závazky v rámci sdíleného řízení, v členění podle členských států, schválení operačních programů a jejich změn, schválení pracovních plánů pro shromažďování údajů, schválení ročních pracovních programů týkajících se technické pomoci z podnětu Komise, konstatování toho, že existují důkazy poukazující na nedodržení povinností v rámci společné rybářské politiky, konstatování toho, že členský stát nesplnil své povinnosti v rámci společné rybářské politiky, úplné nebo částečné pozastavení vyplácení průběžných plateb týkajících se operačního programu a provedení finanční opravy zrušením celé podpory Unie na operační program nebo její části. Komise by měla přijímat tyto prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.\n(97)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o předkládání jednotlivých částí operačního programu, jednací řád, formát a časové rozvrhy týkající se schvalování a předkládání operačního programu a jeho změn, roční pracovní program podle kapitol I a II hlavy VI, podobu plánu vyrovnání pro nejvzdálenější regiony, použití různých procentních bodů míry veřejné podpory, vzor, který má být členskými státy použit při předkládání finančních údajů Komisi, stanovení zvláštních ukazatelů pro priority Unie, pravidla pro informace zasílané členskými státy a údaje a synergie mezi možnými zdroji údajů, formu a předkládání výroční zprávy o provádění a jednotlivé části, které mají být zahrnuty do předběžných hodnocení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 a měl by být použit přezkumný postup.\n(98)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být dále svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí skutečných priorit Unie pro vynucování a kontrolu, zahrnující podrobnosti o případných změnách těchto priorit, stanovení pravidel pro předkládání údajů poskytovaných řídícími orgány, technické vlastnosti informací a propagační opatření pro danou operaci a pokyny pro vytvoření znaku a určení standardních barev. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. V zájmu zajištění jednoduššího a rychlejšího postupu by měl být použit poradní postup.\n(99)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být s ohledem strukturální obtíže, s nimiž se členské státy potýkají při rozvoji odvětví rybolovu, akvakultury a námořního odvětví, jakož i z důvodu omezených finančních prostředků členských států, dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a dopadu operací, které mají být financovány v rámci operačních programů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(100)\nRežim podpory uvedený v tomto nařízení nahrazuje režimy podpory zřízené nařízením (ES) č. 2328/2003, nařízením (ES) č. 861/2006, nařízením (ES) č. 1198/2006, nařízením (ES) č. 791/2007, nařízením (EU) č. 1255/2011 a článkem 103 nařízení (ES) č. 1224/2009. Uvedená nařízení a ustanovení by proto měla být zrušena s účinkem od 1. ledna 2014. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1198/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje ke dni 31. prosince 2013.\n(101)\nJe vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení (EU) č. 1303/2013. Toto nařízení by se proto mělo použít od 1. ledna 2014,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení vymezuje finanční opatření Unie pro provádění:\na)\nspolečné rybářské politiky;\nb)\npříslušných opatření týkajících se mořského práva;\nc)\nudržitelného rozvoje rybolovných a akvakulturních oblast a vnitrozemského rybolovu; a\nd)\nintegrované námořní politiky.\nČlánek 2\nÚzemní působnost\nToto nařízení se vztahuje na operace prováděné na území Unie, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 5 nařízení (EU) č. 1379/13, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„společným prostředím pro sdílení informací“ síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely výměny informací mezi jednotlivými uživateli za účelem zlepšení situační informovanosti o činnostech na moři;\n2)\n„meziodvětvovými operacemi“ ty iniciativy, které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví nebo odvětvové politiky, jak jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování EU, a kterých není možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných oblastech politiky;\n3)\n„systémem pro elektronické zaznamenávání a hlášení“ systém pro elektronické zaznamenávání a předávání údajů podle nařízení (ES) č. 1224/2009;\n4)\n„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ síť, která začleňuje příslušné vnitrostátní námořní programy pro pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného evropského zdroje;\n5)\n„rybolovnou a akvakulturní oblastí“ oblast, která zahrnuje pobřeží moře, břehy řeky či jezera nebo rybníky či povodí, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury, která je ze zeměpisného, hospodářského a sociálního hlediska funkčně stejnorodá a jež byla jako taková označena členským státem;\n6)\n„rybářem“ každá osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán členským státem;\n7)\n„vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;\n8)\n„integrovaným řízením pobřežních zón“ strategie a opatření, jaké jsou například uvedeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES (18);\n9)\n„integrovanou námořní správou“ se rozumí koordinované řízení všech odvětvových politik na úrovni Unie týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů;\n10)\n„integrovanou námořní politikou“ politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních odvětví, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;\n11)\n„integrovaným námořním dohledem“ iniciativa Unie, jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce napříč odvětvími a hranicemi;\n12)\n„územním plánováním námořních prostor“ proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;\n13)\n„opatřením“ se rozumí soubor operací;\n14)\n„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná rybolovná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (19);\n15)\n„plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie.\nHLAVA II\nOBECNÝ RÁMEC\nKAPITOLA I\nZřízení Evropského námořního a rybářského fondu a jeho cíle\nČlánek 4\nZřízení\nZřizuje se Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).\nČlánek 5\nCíle\nENRF přispívá k dosahování těchto cílů:\na)\npodpora rybolovu a akvakultury, jež jsou konkurenceschopné, ekologicky udržitelné, hospodářsky životaschopné a sociálně odpovědné;\nb)\npodpora provádění společné rybářské politiky;\nc)\npodpora vyváženého a komplexního územního rozvoje rybolovných a akvakulturních oblastí;\nd)\nposilováním rozvoje a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku;\nSledování těchto cílů nesmí vést ke zvyšování rybolovné kapacity.\nČlánek 6\nPriority Unie\nENRF přispívá ke strategii Evropa 2020 a k provádění společné rybářské politiky. Naplňuje níže uvedené priority Unie v oblasti udržitelného rozvoje rybolovu a akvakultury a souvisejících činností, které odrážejí příslušné tematické cíle uvedené v nařízení (EU) č. 1303/2013:\n1)\nPodpora environmentálně udržitelného, inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech a účinně využívajícího zdroje sledováním těchto specifických cílů:\na)\nsnížení dopadu rybolovu na mořské prostředí včetně předcházení nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšího možného omezení;\nb)\nochrana a obnova vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů;\nc)\nzajištění rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými právy;\nd)\nzvyšování konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků zabývajících se rybolovem včetně drobného pobřežního loďstva a zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek;\ne)\nposkytování podpory pro posilování technologického rozvoje, inovací včetně zvyšování energetické účinnosti a předávání znalostí;\nf)\nrozvoj odborné přípravy, nových profesních dovedností a celoživotního učení;\n2)\nPodpora environmentálně udržitelné, inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech a účinně využívající zdroje sledováním těchto specifických cílů:\na)\nposkytování podpory pro posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí;\nb)\nzlepšování konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury včetně zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek, zejména v případě malých a středních podniků;\nc)\nochrana a obnova vodní biologické rozmanitosti a posílení ekosystémů souvisejících s akvakulturou a podpora akvakultury účinně využívající zdroje;\nd)\npodpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a bezpečnosti;\ne)\nrozvoj odborné přípravy, nových profesních dovedností a celoživotního učení;\n3)\nPodpora provádění společné rybářské politiky sledováním těchto specifických cílů:\na)\nzdokonalení a poskytování vědeckých poznatků, jakož i zlepšení shromažďování údajů a jejich správy;\nb)\nposkytnutí podpory pro monitorování, kontroly a vynucování, posílení institucionální kapacity a efektivní veřejné správy, aniž by se zvýšila administrativní zátěž;\n4)\nZvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti sledováním tohoto specifického cíle: podpora hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst a podpora uplatnitelnosti na trhu práce a mobility pracovních sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře, včetně diverzifikace činností v rámci odvětví rybolovu a do dalších odvětví námořního hospodářství.\n5)\nPodpora uvádění na trh a zpracování sledováním těchto specifických cílů:\na)\nzlepšování organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury;\nb)\npodpora investic do odvětví zpracování a uvádění na trh.\n6)\nPodpora provádění integrované námořní politiky.\nKAPITOLA II\nSdílené a přímé řízení\nČlánek 7\nSdílené a přímé řízení\n1.   Opatření, na něž se vztahuje hlava V, jsou financována z ENRF v souladu se zásadou sdíleného řízení mezi Unií a členskými státy a společná pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Opatření, na něž se vztahuje hlava VI, jsou financována z ENRF v souladu se zásadou přímého řízení.\nKAPITOLA III\nObecné zásady pomoci v rámci sdíleného řízení\nČlánek 8\nStátní podpora\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, použijí se pro podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se však nepoužijí na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a v souladu s ním, které spadají do působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Vnitrostátní předpisy zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení tohoto nařízení týkající se plateb uvedených v odstavci 2, se posuzují jako celek na základě odstavce 1.\n4.   U produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise v souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU schválit v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU provozní podporu v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce v uvedených regionech způsobené odlehlostí, ostrovní povahou a vzdálenou polohou.\nČlánek 9\nZvláštní předběžné podmínky\nPro ENRF se použijí zvláštní předběžné podmínky uvedené v příloze IV.\nKAPITOLA IV\nPřípustnost žádostí a nezpůsobilé operace\nČlánek 10\nPřípustnost žádostí\n1.   Žádosti podané provozovatelem nejsou přípustné pro podporu z ENRF v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4 tohoto článku, pokud bylo příslušným orgánem zjištěno, že se dotčený provozovatel:\na)\ndopustil závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (20) nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;\nb)\npodílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidel plujících pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení;\nc)\ndopustil závažných porušení pravidel společné rybářské politiky určených takto v jiných právních aktech přijatých Evropským parlamentem a Radou; nebo\nd)\ndopustil kteréhokoli z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (21), pokud je podána žádost o podporu podle hlavy V kapitoly II tohoto nařízení.\n2.   Příjemce po podání žádosti musí nadále splňovat podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) až d) po celou dobu provádění operace a po dobu pěti let po uskutečnění poslední platby tomuto příjemci.\n3.   Žádosti podané provozovatelem nejsou přípustné v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4 tohoto článku, pokud bylo příslušným orgánem zjištěno, že se dotčený provozovatel dopustil podvodu podle definice v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (22) v rámci Evropského rybářského fondu nebo ENRF.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o:\na)\nurčení doby uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, která musí být přiměřená povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu a která nesmí být kratší než jeden rok;\nb)\nurčení příslušných počátečních nebo koncových dat doby uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku.\n5.   Členské státy požadují, aby provozovatelé podávající žádost v rámci ENRF poskytli řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že splňují kritéria uvedená v odstavci 1 tohoto článku a že se v rámci Evropského námořního fondu nebo ENRF nedopustili podvodu, jak uvádí odstavec 3 tohoto článku. Členské státy před schválením operace ověří pravdivost tohoto prohlášení na základě informací dostupných podle vnitrostátního rejstříku porušení předpisů uvedeného v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo na základě jiných dostupných údajů.\nPro účely prvního pododstavce členský stát poskytne na žádost jiného členského státu informace obsažené ve svém vnitrostátním rejstříku porušení předpisů, jak je uvedeno v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.\nČlánek 11\nNezpůsobilé operace\nV rámci ENRF nejsou způsobilé tyto operace:\na)\noperace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla nebo zařízení zvyšující schopnost plavidla vyhledat ryby;\nb)\nstavba nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;\nc)\ndočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak;\nd)\nprůzkumný rybolov;\ne)\npřevod vlastnictví podniku;\nf)\npřímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.\nHLAVA III\nFINANČNÍ RÁMEC\nČlánek 12\nPlnění rozpočtu\n1.   Rozpočet Unie přidělený ENRF podle hlavy V tohoto nařízení se plní v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Rozpočet Unie přidělený ENRF podle hlavy VI tohoto nařízení plní přímo Komise v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (23).\n3.   Jakékoliv zrušení celého rozpočtového závazku v rámci přímého řízení nebo jeho části Komisí musí být v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a případně s článkem 123 tohoto nařízení.\n4.   V souladu s články 30 a 53 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se použije zásada řádného finančního řízení.\nČlánek 13\nRozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení\n1.   Prostředky, které jsou k dispozici na závazky z ENRF pro období 2014 až 2020 v rámci sdíleného řízení, činí 5 749 331 600 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozpisem stanoveným v příloze II.\n2.   Částka 4 340 800 000 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury a rybolovných oblastí, na uvádění na trh a zpracování a na technickou pomoc z podnětu členských států podle kapitol I, II, III, IV a VII hlavy V, s výjimkou článku 67.\n3.   Částka 580 000 000 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na kontrolní a vynucovací opatření podle článku 76.\n4.   Částka 520 000 000 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na shromažďování údajů podle článku 77.\n5.   Částka 192 500 000 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na vyrovnání pro nejvzdálenější regiony podle kapitoly V hlavy V. Toto vyrovnání nepřekročí za rok:\na)\n6 450 000 EUR pro Azory a Madeiru,\nb)\n8 700 000 EUR pro Kanárské ostrovy,\nc)\n12 350 000 EUR pro francouzské nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Částka 44 976 000 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na podporu skladování podle článku 67.\n7.   Částka 71 055 600 EUR z rozpočtových prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na opatření týkající se integrované námořní politiky podle kapitoly VIII hlavy V.\n8.   Členské státy mají možnost využívat zaměnitelně finanční prostředky dostupné podle odstavců 3 a 4.\nČlánek 14\nRozpočtové prostředky v rámci přímého řízení\n1.   Prostředky, které jsou k dispozici na závazky z ENRF pro období 2014 až 2020 v rámci sdíleného řízení podle kapitoly I a III hlavy VI, činí 647 275 400 EUR v běžných cenách.\n2.   Pro účely hlavy VI kapitol I a II je orientační rozdělení finančních prostředků mezi cíle uvedené v článcích 82 a 85 stanoveno v příloze III.\n3.   Komise se může od orientačních procentuálních podílů uvedených v odstavci 2 v jednotlivých případech odchýlit maximálně o 5 % hodnoty finančního krytí.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o úpravy procentuálních podílů stanovených v příloze III.\nČlánek 15\nPřezkum v polovině období\nKomise přezkoumá provádění hlavu VI kapitoly I a II včetně potřeby úprav orientačního rozdělení finančních prostředků stanoveného v příloze III a do 30. června 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech ERNF.\nČlánek 16\nFinanční rozdělení pro sdílené řízení\n1.   Prostředky dostupné pro závazky členských států uvedené v čl. 13 odst. 2 až 7 pro období 2014 až 2020 v souladu s tabulkou v příloze II jsou stanoveny na základě těchto objektivních kritérií:\na)\npokud jde o hlavu V, s výjimkou článků 76 a 77:\ni)\núroveň zaměstnanosti v odvětvích rybolovu a mořské a sladkovodní akvakultury včetně zaměstnanosti v oblasti souvisejícího zpracování,\nii)\núroveň produkce v odvětvích rybolovu a mořské a sladkovodní akvakultury včetně souvisejícího zpracování, a\niii)\npodíl drobného pobřežního rybářského loďstva v rámci rybářského loďstva;\nb)\npokud jde o články 76 a 77:\ni)\nrozsah kontrolních úkolů dotčeného členského státu, s přihlédnutím k velikosti rybářského loďstva členského státu a velikosti mořské oblasti, která má být kontrolována, objemu vykládek a hodnoty dovozu ze třetích zemí;\nii)\ndostupné prostředky pro kontrolu vzhledem k rozsahu kontrolních úkolů členského státu, kdy jsou dostupné prostředky určeny s přihlédnutím k počtu kontrol provedených na moři a inspekcí vykládek;\niii)\nrozsah úkolů dotčeného členského státu týkajících se shromažďování údajů, s přihlédnutím k velikosti rybářského loďstva členského státu, objemu vykládek a velikosti produkce akvakultury, rozsahu činností vědeckého sledování na moři a počtu průzkumů, jichž se členský stát účastní, a\niv)\ndostupné zdroje pro sběr údajů ve srovnání s rozsahem úkolů členského státu týkajících se shromažďování údajů, kdy jsou dostupné prostředky určeny s přihlédnutím k lidským zdrojům a technickým prostředkům potřebným k provádění vnitrostátního programu odběru vzorků pro shromažďování údajů.\nc)\npokud jde o všechna opatření, historická rozdělení finančních prostředků podle nařízení (ES) č. 1198/2006 a historická spotřeba podle nařízení (ES) č. 861/2006.\n2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových zdrojů v členění podle členských států.\nHLAVA IV\nPROGRAMOVÁNÍ\nKAPITOLA I\nProgramování opatření financovaných v rámci sdíleného řízení\nČlánek 17\nPříprava operačních programů\n1.   Každý členský stát vypracuje jediný operační program pro provádění priorit Unie stanovených v článku 6, které mají být spolufinancovány z ENRF.\n2.   Členský stát stanoví operační program v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n3.   Pro část operačního programu uvedeného v čl. 18 odst. 1 písm. o) Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme do 31. května 2014 konkrétní priority Unie pro politiku vynucování a kontroly. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 127 odst. 2.\nČlánek 18\nObsah operačního programu\n1.   Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 operační program obsahuje:\na)\nanalýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení potřeb, které je nutno řešit v dané zeměpisné oblasti, případně i včetně přímoří, na niž se program vztahuje.\nAnalýza se soustředí na příslušné priority Unie stanovené v článku 6 tohoto nařízení, a případně musí být v souladu s víceletým národním strategickým plánem pro akvakulturu uvedeným v článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013, a na pokrok v dosahování dobrého stavu prostředí vypracováním a prováděním strategie pro mořské prostředí podle článku 5 směrnice 2008/56/ES. Specifické potřeby týkající se pracovních míst, životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a podpory inovací jsou posuzovány ve vztahu k prioritám Unie, s cílem nalézt nejvhodnější odpovědi na úrovni jednotlivých priorit týkajících se příslušných oblastí;\nb)\npopis strategie ve smyslu článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 dokládající, že:\ni)\npro jednotlivé priority Unie zahrnuté v programu jsou stanoveny vhodné cíle na základě společných ukazatelů uvedených v článku 109 tohoto nařízení;\nii)\nvýběr příslušných opatření vyplývá logicky z jednotlivých priorit Unie zvolených v příslušném programu, přičemž se zohlední závěry předběžného hodnocení a analýzy podle písmene a) tohoto odstavce. V případě opatření za účelem trvalého zastavení rybolovných činností podle článku 34 tohoto nařízení popis strategie zahrnuje cíle a opatření, jež mají být přijata, v zájmu snížení rybolovné kapacity v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 1380/2013. Rovněž se uvede popis metody pro výpočet prémie udělované podle článků 33 a 34 tohoto nařízení;\niii)\npřidělení finančních prostředků na priority Unie zahrnuté v programu je odůvodnitelné a dostačuje k dosažení stanovených cílů;\nc)\npřípadně konkrétní potřeby oblastí Natura 2000, zavedených směrnicí Rady 92/43/EHS (24) a příspěvek programu ke zřízení ucelené sítě oblastí obnovy rybích populací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nd)\nposouzení konkrétních předběžných podmínek uvedených v článku 9 a příloze IV tohoto nařízení a v případě potřeby opatření uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013;\ne)\npopis výkonnostního rámce ve smyslu článku 22 a přílohy II nařízení (EU) č. 1303/2013;\nf)\nseznam vybraných opatření, uspořádaných podle priorit Unie;\ng)\nseznam kritérií používaných pro výběr rybolovných a akvakulturních oblastí podle hlavy V kapitoly III;\nh)\nseznam výběrových kritérií pro komunitně vedené strategie místního rozvoje podle hlavy V kapitoly III;\ni)\nv členských státech, kde lze více než 1 000 plavidel považovat za plavidla pro drobný pobřežní rybolov, akční plán pro rozvoj, konkurenceschopnost a udržitelnost drobného pobřežního rybolovu;\nj)\npožadavky na hodnocení a plán hodnocení podle článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013 a opatření, která mají být přijata pro řešení zjištěných potřeb;\nk)\nfinanční plán, který má být navržen s ohledem na článek 20 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v souladu s prováděcím aktem Komise podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení a který zahrnuje:\ni)\ntabulku uvádějící celkový příspěvek ENRF plánovaný na každý rok,\nii)\ntabulku uvádějící použitelné prostředky ENRF a míru spolufinancování v rámci priorit Unie stanovených v článku 6 tohoto nařízení, jakož i technickou pomoc; odchylně od obecného pravidla stanoveného v čl. 94 odst. 2 tohoto nařízení tato tabulka případně uvádí samostatně prostředky ENRF a míry spolufinancování, které se použijí pro podporu uvedenou v článcích 33 a 34, čl. 41 odst. 2, článcích 67 a 70, čl. 76 odst. 2 písm. a) až d) a f) až l), čl. 76 odst. 2 písm. e) a článku 77 tohoto nařízení.\nl)\ninformace o doplňkovosti a koordinaci s fondy ESI a jinými příslušnými finančními nástroji Unie a členských států;\nm)\nprováděcí opatření k operačnímu programu včetně:\ni)\nurčení orgánů uvedených v článku 123 nařízení (EU) č. 1303/2013 a pro informaci stručný popis systému řízení a kontroly;\nii)\npopisu příslušných úloh místních akčních skupin v oblasti rybolovu (FLAG), řídícího orgánu nebo určeného subjektu pro veškeré úkoly v oblasti provádění komunitně vedené strategie místního rozvoje;\niii)\npopisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i obecného složení monitorovacího výboru uvedeného v článku 48 nařízení (EU) č. 1303/2013;\niv)\nustanovení k zajištění propagace programu v souladu s článkem 119 tohoto nařízení;\nn)\nseznam partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a výsledky konzultace s partnery;\no)\npro cíl zajištění zvýšené úrovně dodržování pravidel prostřednictvím kontroly uvedené v čl. 6 bodu 3 písm. b) a v souladu se skutečnými prioritami přijatými Komisí podle čl. 17 odst. 3:\ni)\nseznam subjektů, které provádějí systém kontroly, inspekce a vynucování, a stručný popis jejich dostupných lidských a finančních zdrojů pro kontrolu, inspekci a vynucování v oblasti rybolovu a jejich hlavní dostupné vybavení pro kontrolu, inspekci a vynucování v oblasti rybolovu, zejména počet lodí, letadel a vrtulníků,\nii)\nhlavní cíle kontrolních opatření, která se mají provádět, s využitím ukazatelů dopadu, které budou stanoveny v souladu s článkem 109,\niii)\nspecifické cíle, kterých má být dosaženo v souladu s prioritami Unie podle článku 6, a podrobný popis podle kategorie po celé programové období;\np)\nza účelem shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu podle čl. 6 bodu 3 písm. a) a v souladu s víceletým programem Unie uvedeným v článku 3 nařízení (ES) č. 199/2008:\ni)\npopis činností shromažďování údajů v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nii)\npopis postupů pro ukládání údajů, správy a využívání údajů;\niii)\npopis způsobilosti pro dosahování řádného finančního a administrativního řízení shromážděných údajů;\nČást operačního programu uvedená v písmenu p) je doplněna v souladu s článkem 21 tohoto nařízení.\n2.   Operační program zahrnuje metody pro výpočet zjednodušených nákladů podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013 a dodatečných nákladů nebo ztráty příjmů v souladu s článkem 96 tohoto nařízení a metodu pro výpočet vyrovnání podle příslušných kritérií stanovených pro každou z využitých činností podle čl. 40 odst. 1 a článků 53, 54 a 55, čl. 56 odst. 1 písm. f) a článku 67 tohoto nařízení. V případě potřeby jsou zahrnuty rovněž informace o předběžných platbách pro skupiny FLAG podle článku 62 tohoto nařízení.\n3.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro prezentaci jednotlivých částí popsaných v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\nČlánek 19\nSchválení operačního programu\n1.   S výhradou článku 29 nařízení (EU) č. 1303/2013 Komise přijímá prováděcí akty, jimiž schválí operační program.\n2.   Pro účely přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku Komise přezkoumá, zda opatření uvedená v čl. 18 odst. 1 písm. b) bodu ii) mohou skutečně odstranit zjištěnou nadměrnou kapacitu.\nČlánek 20\nZměna operačního programu\n1.   Komise přijímá prováděcí akty, jimiž schválí změnu operačního programu.\n2.   V zájmu přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám v oblasti kontroly může Komise přijmout každé dva roky prováděcí akty, jimž upřesní veškeré změny priorit Unie v oblasti politiky vynucování a kontroly uvedené v čl. 17 odst. 3 a odpovídajících způsobilých operací, které je třeba upřednostnit. Tyto prováděcí akty se přijímají s poradním postupem podle čl. 127 odst. 2.\n3.   Členské státy mohou předložit změnu svých operačních programů s ohledem na nové priority stanovené v prováděcích aktech uvedených v odstavci 2 tohoto článku. V souladu se zásadou proporcionality se pro tyto změny operačních programů použije zjednodušený postup přijatý v souladu s čl. 22 odst. 2.\nČlánek 21\nPracovní plány pro shromažďování údajů\n1.   Pro účely použití čl. 18 odst. 1 písm. p) tohoto nařízení předloží členské státy elektronicky Komisi pracovní plány shromažďování údajů podle čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 199/2008, a to do 31. října roku předcházejícího roku zahájení uplatňování pracovního plánu, ledaže dosud platí stávající plán, v kterémžto případě o tom uvědomí Komisi. Obsah těchto plánů musí být v souladu s čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž schválí pracovní plány uvedené v odstavci 1, do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování pracovního plánu.\nČlánek 22\nPravidla týkající se postupů a harmonogramů\n1.   Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro postupy, formu a časové plány pro:\na)\nschvalování operačních programů,\nb)\npředkládání a schvalování návrhů změn operačních programů včetně jejich vstupu v platnost a četnosti předkládání během programového období,\nc)\npředkládání a schvalování návrhů změn podle čl. 20 odst. 3,\nd)\npředkládání pracovních plánů pro shromažďování údajů.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\n2.   Postupy a časové plány budou zjednodušeny v případě:\na)\nzměny operačních programů týkající se převodu finančních prostředků mezi prioritami Unie za podmínky, že nepřekračují 10 % částky přidělené na příslušnou prioritu Unie;\nb)\nzměny operačních programů týkající se zavedení nebo zrušení opatření nebo typů příslušných operací a souvisejících informací a ukazatelů;\nc)\nzměny operačních programů týkající se změn v popisu opatření včetně změn podmínek způsobilosti;\nd)\nzměn uvedených v čl. 20 odst. 3, jakož i v případě dalších změn části operačního programu uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. n).\n3.   Odstavec 2 se nepoužije na opatření uvedená v článcích 33, 34 a v čl. 41 odst. 2.\nKAPITOLA II\nProgramování opatření financovaných v rámci přímého řízení\nČlánek 23\nRoční pracovní program\n1.   Pro účely provádění hlavy VI přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní programy v souladu s cíli stanovenými v těchto kapitolách. V případě kapitol I a II hlavy VI se tyto prováděcí akty přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\n2.   Roční pracovní programy zahrnují:\na)\npopis financovaných činností a cíle, jež jednotlivé činnosti sledují, které musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 82 a 85. Obsahuje také určení částky přidělené na každou činnost, orientační harmonogram provádění, jakož i informace o provádění těchto činností;\nb)\npro granty a související opatření základní hodnotící kritéria, která se stanoví tak, aby bylo možno co nejlépe dosáhnout cílů sledovaných operačním programem, a maximální míru spolufinancování;\nHLAVA V\nOPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nUdržitelný rozvoj rybolovu\nČlánek 24\nSpecifické cíle\nPodpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů v rámci priority Unie stanovené v čl. 6 bodu 1.\nČlánek 25\nObecné podmínky\n1.   Majitel rybářského plavidla, který obdržel podporu podle této kapitoly, nepřevede toto plavidlo mimo Unii po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy byla tato podpora příjemci skutečně vyplacena. Pokud by bylo plavidlo v průběhu tohoto období převedeno, vybere členský stát neoprávněně vyplacené částky určené na provoz zpět, a to v poměrné výši odpovídající období, během něhož nebyla podmínka stanovená v první větě tohoto odstavce splněna.\n2.   Provozní náklady nejsou způsobilé, pokud v této kapitole není výslovně stanoveno jinak.\n3.   Celkový finanční příspěvek z ENRF na opatření uvedená v článcích 33 a 34 a výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů podle článku 41 nepřekročí vyšší z těchto prahových hodnot:\na)\n6 000 000 EUR, nebo\nb)\n15 % finanční podpory Unie přidělené příslušným členským státem na priority Unie stanovené v čl. 6 bodech 1, 2 a 5.\n4.   Celkový finanční příspěvek z ENRF na opatření uvedená v čl. 29 odst. 4 nepřekročí 5 % finanční podpory Unie přidělené jednotlivým členským státům.\n5.   Podpora majitelům plavidel udělená podle článku 33 se odečte od podpory udělené majitelům plavidel podle článku 34 na totéž plavidlo.\nČlánek 26\nInovace\n1.   Za účelem povzbuzení inovací v oblasti rybolovu může ENRF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo zavádění nových nebo podstatně zdokonalených produktů a vybavení, nových nebo zdokonalených postupů a technik, nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů, a to i na úrovni zpracování a uvádění na trh.\n2.   Operace financované podle tohoto článku se provádějí ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem nebo Unií. Tento vědecký nebo technický subjekt ověřuje výsledky těchto operací, nebo prostřednictvím takového subjektu.\n3.   Výsledky operací financovaných v rámci tohoto článku jsou členským státem vhodně zveřejňovány v souladu s článkem 119.\nČlánek 27\nPoradenské služby\n1.   V zájmu zlepšení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti provozovatelů a s cílem podpořit udržitelný rybolov může ENRF podporovat:\na)\nstudie proveditelnosti a poradenské služby posuzující životaschopnost projektů potenciálně způsobilých pro podporu podle této kapitoly;\nb)\nposkytování odborných doporučení v oblasti environmentální udržitelnosti, se zaměřením na omezení a pokud možno odstranění negativních dopadů rybolovných činností na mořské, suchozemské a sladkovodní ekosystémy;\nc)\nposkytování odborného poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií.\n2.   Studie proveditelnosti, poradenské služby a poradenství podle odstavce 1 jsou poskytovány vědeckými, akademickými, odbornými nebo technickými subjekty nebo subjekty poskytujícími ekonomické poradenství s požadovanými pravomocemi.\n3.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje provozovatelům, organizacím rybářů, včetně organizací producentů nebo veřejnoprávních subjektů.\n4.   Pokud podpora podle odstavce 1 nepřekročí částku 4 000 EUR, může být příjemce vybrán prostřednictvím zrychleného řízení.\nČlánek 28\nPartnerství mezi vědci a rybáři\n1.   S cílem podpořit předávání znalostí mezi vědci a rybáři může ENRF podporovat:\na)\nvytváření sítí, dohod o partnerství či sdružení mezi jedním nebo více nezávislými vědeckými subjekty a rybáři nebo jednou nebo více organizacemi rybářů, a to s případnou účastí technických subjektů;\nb)\nčinnosti prováděné v rámci sítí, dohod o partnerství či sdružení vytvořených v souladu s písmenem a).\n2.   Činnosti uvedené v odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat činnosti v oblasti shromažďování a správy údajů, studie, pilotní projekty, šíření znalostí a výsledků výzkumu, semináře a osvědčené postupy.\n3.   Podpora uvedená v odstavci 1 může být poskytnuta veřejnoprávním subjektům, rybářům, organizacím rybářů, skupinám FLAG a nevládním organizacím.\nČlánek 29\nPodpora lidského kapitálu, tvorby pracovních míst a sociálního dialogu\n1.   S cílem podpořit lidský kapitál, tvorbu pracovních míst a sociální dialog může ENRF podporovat:\na)\nodbornou přípravu, celoživotní učení, společné projekty, šíření poznatků ekonomické, technické, regulační nebo vědecké povahy a inovačních postupů a osvojování nových odborných dovedností, zejména spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, hygienou, zdravím, bezpečností, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;\nb)\nvytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami, podporu úlohy žen v rybářských komunitách a prosazování nedostatečně zastoupených skupin zapojených do drobného pobřežního rybolovu nebo rybolovu uskutečňovaného z břehu;\nc)\nsociální dialog na unijní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů, sociálních partnerů a jiných příslušných zúčastněných stran.\n2.   Podpora uvedená v odstavci 1 může být rovněž poskytnuta manželkám nebo manželům samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, za podmínek uvedených v čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU (25).\n3.   Podporu podle odst. 1 písm. a) lze poskytnout pro účely odborné přípravy osob mladších 30 let, které jsou v daném členském státě uznány jako nezaměstnané (dále jen „stážisté“), a to po dobu nepřesahující dva roky. Tato podpora je omezena na stáže na palubě rybářské lodi provozující drobný pobřežní rybolov, která je ve vlastnictví profesionálního rybáře ve věku alespoň 50 let, kdy je stáž formalizována smlouvou mezi stážistou a vlastníkem plavidla, která je uznána dotčeným členským státem, včetně kurzů o udržitelných rybolovných postupech a zachování mořských biologických zdrojů v souladu s definicí obsaženou v nařízení (EU) č. 1380/2013. Stážisté musí být na palubě v doprovodu profesionálního rybáře ve věku alespoň 50 let.\n4.   Podpora podle odstavce 3 se poskytuje profesionálním rybářům na pokrytí platu stážisty a související poplatky a vypočítá se na základě čl. 65 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 s přihlédnutím k hospodářské situaci a životní úrovni daného členského státu. Tato podpora nepřekročí maximální výši 40 000 EUR pro každého příjemce během programového období.\nČlánek 30\nDiverzifikace a nové formy příjmů\n1.   ENRF může poskytovat podporu investicím přispívajícím k diverzifikaci příjmů rybářů rozvojem doplňkových činností, včetně investic do lodí, cestovního ruchu s nabídkou rybaření, restaurací, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a výchovných činností v oblasti rybolovu.\n2.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje rybářům, kteří:\na)\npředloží podnikatelský plán na rozvoj svých nových aktivit a\nb)\nmají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 29 odst. 1 písm. a).\n3.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje, pouze pokud se k hlavním činnostem rybáře váží doplňkové činnosti.\n4.   Částka podpory poskytnuté podle odstavce 1 nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro každou operaci a v případě žádného příjemce nepřekročí maximální výši 75 000 EUR.\nČlánek 31\nPodpora zahájení podnikání mladých rybářů\n1.   ENRF může poskytovat podporu mladým rybářům na zahájení podnikání.\n2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze na první pořízení rybářského plavidla:\na)\njehož celková délka je menší než 24 metrů,\nb)\nkteré je vybaveno pro rybolov na moři,\nc)\njehož stáří je mezi 5 a 30 lety, a\nd)\njež patří do skupiny loďstva, u které zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.\n3.   Pro účely tohoto článku se „mladými rybáři“ rozumí fyzické osoby, které si chtějí poprvé pořídit rybářské plavidlo a které jsou v okamžiku podání žádosti mladší než 40 let a odpracovaly nejméně pět let jako rybáři nebo získaly rovnocenný odborný výcvik. Členské státy mohou vymezit další objektivní kritéria pro mladé rybáře, aby byli způsobilí pro podporu podle tohoto článku.\n4.   Podpora podle tohoto článku nepřekročí 25 % nákladů na pořízení rybolovného plavidla a v žádném případě nesmí být vyšší než 75 000 EUR na jednoho mladého rybáře.\nČlánek 32\nZdraví a bezpečnost\n1.   S cílem zlepšit rybářům hygienické, zdravotní, bezpečnostní a pracovní podmínky může ENRF podporovat investice do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení za předpokladu, že tyto investice přesahují požadavky práva Unie nebo vnitrostátního práva.\n2.   Podpora podle tohoto článku se poskytuje rybářům nebo majitelům rybářských plavidel.\n3.   Pokud operace spočívá v investici do plavidla, podpora pro totéž rybářské plavidlo není poskytnuta více než jednou pro stejný druh investice během programového období. Pokud operace spočívá v investici do vybavení jednotlivců, podpora pro téhož příjemce není poskytnuta více než jednou pro stejný druh vybavení během programového období.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o určení druhů operací způsobilých podle odstavce 1 tohoto článku.\nČlánek 33\nDočasné zastavení rybolovných činností\n1.   ENRF může podporovat opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností v případech:\na)\nprovádění opatření Komise či mimořádných opatření členských států, jak jsou uvedeny v článcích 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013, nebo opatření pro zachování zdrojů podle článku 7 uvedeného nařízení, včetně období biologického klidu;\nb)\nneobnovení dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo jejích protokolů;\nc)\ndočasného zastavení rybolovných činností podle plánu řízení přijatého v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1967/2006 (26) nebo podle víceletého plánu přijatého podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud je na základě vědeckého poradenství nutné omezení intenzitu rybolovu v zájmu dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.\n2.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze v období 2014–2020 poskytnout na dobu nejvýše šesti měsíců na plavidlo.\n3.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje pouze:\na)\nmajitelům rybářských plavidel Unie, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu, nebo\nb)\nrybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká dočasné zastavení, nejméně 120 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.\n4.   Veškeré rybářské činnosti prováděné daným rybářským plavidlem nebo danými rybáři se reálně pozastavují. Příslušný orgán se ujistí, že dané rybářské plavidlo zastavilo veškeré rybolovné činnosti v daném období dočasného zastavení.\nČlánek 34\nTrvalé zastavení rybolovných činností\n1.   ENRF může podporovat opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností pouze prostřednictvím vrakování rybářských pravidel za předpokladu, že:\na)\ntoto vrakování je uvedeno v operačním programu uvedeném v článku 18; a\nb)\ntrvalé zastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, který uvádí, že kapacita příslušné skupiny loďstva není efektivně vyvážena s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.\n2.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje:\na)\nmajitelům rybářských plavidel Unie, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu, nebo\nb)\nrybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká trvalé zastavení, nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.\n3.   Daní rybáři reálně zastaví veškeré rybářské činnosti. Důkaz skutečného zastavení rybářských činností předloží příjemci příslušnému orgánu. Vyrovnávací platba se vrací poměrně podle uplynulé doby, začne-li rybář znovu vykonávat rybářskou činnost v době kratší než dva roky ode dne podání žádosti o podporu.\n4.   Podpora podle tohoto článku se poskytuje do 31. prosince 2017.\n5.   Podpora podle tohoto článku se vyplatí pouze po trvalém odstranění rovnocenné kapacity z rejstříku rybářského loďstva Unie a po trvalém odejmutí licencí a povolení k rybolovu. Příjemce nemůže zaregistrovat nové rybářské plavidlo po dobu pěti let po obdržení této podpory. Snížení kapacity v důsledku trvalého zastavení rybolovné činnosti s přispěním veřejné podpory vede k trvalému rovnocennému snížení mezních hodnot rybolovných kapacit uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013.\n6.   Odchylně od odstavce 1 lze udělit pro podporu pro trvalé zastavení rybolovné činnosti, aniž by byla plavidla vrakována, a to za podmínky, že jsou přestavěna pro účely jiných činností než komerční rybolov.\nMimoto lze v zájmu zachování námořního dědictví udělit podporu pro trvalé zastavení rybolovné činnosti, aniž by byla plavidla vrakována, v případě tradičních dřevěných plavidel, a to za podmínky, že nadále plní funkci kulturního dědictví na souši.\nČlánek 35\nVzájemné fondy pro případy nepříznivých klimatických jevů a ekologických katastrof\n1.   ENRF může přispívat do vzájemných fondů pro účely platby finančních kompenzací rybářům za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, ekologickou nehodou a za náklady na záchrannou akci v případě rybářů či rybářských plavidel v případech nehody na moři během rybolovné činnosti.\n2.   Pro účely odstavce 1 se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, v jehož rámci se přidružení rybáři mohou pojistit a jsou jim vypláceny kompenzace za hospodářské ztráty způsobené okolnostmi stanovenými v odstavci 1.\n3.   Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace podpory podle tohoto článku s jinými unijními nebo vnitrostátními nástroji nebo se systémy soukromého pojištění.\n4.   Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu podle tohoto článku, musí:\na)\nbýt akreditován příslušným orgánem členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy;\nb)\nmít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu a\nc)\nmít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.\n5.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pokud jde o poskytování kompenzace a způsobilost rybářů pro tuto kompenzaci v případě nepříznivých klimatických jevů, ekologických nehod či nehod na moři podle odstavce 1, jakož i pro dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany rybáře.\n6.   Nepříznivé klimatické jevy, ekologické nehody nebo nehody na moři podle odstavce 1 musí být příslušným orgánem dotčeného členského státu formálně uznány.\n7.   Finanční příspěvky uvedené v odstavci 1 se vztahují pouze na částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace rybářům. Správní náklady spojené se zřízením vzájemných fondů nejsou pro podporu způsobilé. Členské státy mohou náklady způsobilé pro podporu omezit uplatněním stropů pro každý jednotlivý vzájemný fond.\n8.   Příspěvky uvedené v odstavcie1 se poskytují pouze na pokrytí ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, ekologickými nehodami nebo nehodami na moři, které přesahují hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu podniku během předešlých tří kalendářních let.\n9.   Z ENRF nelze přispět do počátečního základního kapitálu.\n10.   Pokud se členské státy rozhodnou omezit náklady způsobilé pro podporu uplatněním stropů pro jednotlivé vzájemné fondy, poskytnou ve svých operačních programech podrobné údaje a odůvodnění ohledně těchto stropů.\nČlánek 36\nPodpora systémů pro přidělování rybolovných práv\n1.   Za účelem přizpůsobení rybolovných činností rybolovným právům může ENRF podpořit navržení, vývoj, sledování, hodnocení a řízení systémů pro přidělování rybolovných práv.\n2.   Podpora podle tohoto článku se poskytuje orgánům veřejné moci, právnickým nebo fyzickým osobám nebo organizacím rybářů uznaným příslušným členským státem, včetně uznaných organizací producentů zapojených do kolektivního řízení systémů uvedených v odstavci 1.\nČlánek 37\nPodpora přípravy a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionální spolupráce\n1.   V zájmu zajištění účinné přípravy a provádění opatření pro zachování zdrojů podle článků 7, 8 a 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 a regionální spolupráce podle článku 18 uvedeného nařízení může ENRF podporovat:\na)\npřípravu, vývoj a monitorování technických a administrativních prostředků nutných k vypracování a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionalizaci;\nb)\nzapojení zúčastněných stran a spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o přípravu a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionalizaci.\n2.   ENRF může podporovat přímé obnovení populací podle odstavce 1 pouze v případě, že je toto obnovení plánováno coby opatření pro zachování zdrojů podle právního aktu Unie.\nČlánek 38\nOmezení dopadu rybolovu na mořské prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů\n1.   Za účelem snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpory postupného odstranění výmětů a usnadnění přechodu na udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 může ENRF podporovat investice do:\na)\nvybavení zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;\nb)\nplavidel nebo vybavení odstraňujících výměty tím, že předcházejí nežádoucím úlovkům komerčních populací a omezují je, nebo nakládajících s nežádoucími úlovky, které mají být vyloženy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\nvybavení omezujícího, a pokud možno eliminujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno;\nd)\nvybavení chránícího lovná zařízení a úlovky proti savcům a ptákům chráněným směrnicí Rady 92/43/ES nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (27), za předpokladu, že tím není narušena selektivita rybolovných zařízení a že jsou zavedena všechna odpovídající opatření s cílem zabránit způsobení fyzické újmy predátorům.\n2.   Odchylně od čl. 11 písm. a) může být podpora uvedená v odstavci 1 poskytnuta v nejvzdálenějších regionech na ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem pouze tehdy, pokud tato zařízení přispívají k udržitelnému a selektivnímu rybolovu.\n3.   Podpora se pro totéž rybářské plavidlo Unie a pro stejný typ zařízení neposkytne více než jednou během programového období.\n4.   Podpora je udělena pouze v případě, že zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 1 má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo prokazatelně nižší dopad na ekosystém a necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle práva Unie nebo příslušného vnitrostátního právního předpisu přijatého v rámci regionalizace podle nařízení (EU) č. 1380/2013.\n5.   Podpora se poskytuje:\na)\nmajitelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní plavidla a která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;\nb)\nrybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;\nc)\norganizacím rybářů uznaným členským státem.\nČlánek 39\nInovace související se zachováním mořských biologických zdrojů\n1.   S cílem přispět k postupnému odstranění výmětů a vedlejších úlovků a usnadnit přechod na využívání živých mořských biologických zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, a za účelem snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, jakož i dopadu chráněných predátorů, může ENRF podporovat operace, jejichž cílem je vyvíjet nebo zavádět nové technické či organizační znalosti snižující dopady rybolovných činností na životní prostředí, včetně dokonalejších rybolovných technik a lepší selektivity lovných zařízení, nebo dosáhnout udržitelnějšího využívání mořských biologických zdrojů a koexistence s chráněnými predátory.\n2.   Operace financované podle tohoto článku se provádějí ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem, který ověřuje výsledky těchto operací, nebo prostřednictvím takového subjektu.\n3.   Výsledky operací financovaných v rámci tohoto článku jsou členským státem vhodně zveřejňovány v souladu s článkem 119.\n4.   Podíl rybářských plavidel zapojených do projektů financovaných v rámci tohoto článku nepřekročí 5 % počtu plavidel vnitrostátního loďstva nebo 5 % prostornosti vnitrostátního loďstva v hrubé prostornosti vypočtené v době podání žádosti. Na žádost členského státu za řádně zdůvodněných okolností a na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) zřízeného rozhodnutím Komise 2005/629/ES (28) může Komise schválit projekty, které limity stanovené v tomto odstavci, překračují.\n5.   Operace, které nelze kvalifikovat jako rybolov pro vědecké účely v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1224/2009 a které spočívají v testování nových rybolovných zařízení nebo metod, se provádějí v mezích rybolovných práv přidělených dotčenému členskému státu.\n6.   Čisté příjmy vzniklé účastí rybářského plavidla na operaci se odečítají od způsobilých výdajů na operaci v souladu s čl. 68 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n7.   Pro účely odstavce 6 se pojmem „čisté příjmy“ rozumí příjmy rybářů z prvního prodeje ryb nebo korýšů ulovených během zavádění a testování nových technických nebo organizačních poznatků po odečtení prodejních nákladů, jako jsou poplatky účtované aukčními síněmi.\nČlánek 40\nOchrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a režimy vyrovnání v rámci udržitelného provozování rybolovných činností\n1.   V zájmu ochrany a obnovy mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů v rámci udržitelného provozování rybolovných činností a v příslušných případech za účasti rybářů může ENRF podporovat tyto operace:\na)\nsběr odpadu z moře prováděný rybáři, jako například odstraňování ztracených rybolovných zařízení a znečišťujících předmětů;\nb)\nvýstavba, instalace nebo modernizace statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji mořských živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení;\nc)\npřispívání k lepšímu řízení nebo zachování mořských biologických zdrojů;\nd)\npříprava včetně studií, vypracování, monitorování a aktualizace plánů pro ochranu a řízení pro činností souvisejících s rybolovem, týkajících se lokalit soustavy NATURA 2000 a územně chráněných oblastí uvedených ve směrnici 2008/56/ES a dalších zvláštních stanovišť;\ne)\nřízení, obnova a monitorování lokalit NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES, v souladu s akčními rámci stanovujícími prioritní opatření podle směrnice 92/43/EHS;\nf)\nřízení, obnova a monitorování chráněných mořských oblastí s ohledem na provádění opatření územní ochrany uvedených v čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES;\ng)\nzvýšení environmentálního povědomí se zapojením rybářů v oblasti ochrany a obnovy mořské biologické rozmanitosti;\nh)\nsystémy pro náhradu škod na úlovcích způsobených savci a ptáky chráněnými směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;\ni)\núčast na dalších opatřeních zaměřených na zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, například obnovení specifických mořských a pobřežních stanovišť na podporu udržitelných rybích populací, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení;\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. h) podléhá formálnímu uznání těchto systémů ze strany příslušných orgánů členských států. Členské státy dále zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci škod v důsledku kombinace unijních, vnitrostátních a soukromých systémů náhrady škod.\n3.   Operace uvedené v tomto článku mohou provádět vědecké či technické veřejnoprávní subjekty, poradní sbory, rybáři nebo organizace rybářů uznané členským státem nebo nevládní organizace v partnerství s organizacemi rybářů nebo se skupinami FLAG.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o vymezení nákladů způsobilých pro podporu podle odstavce 1 tohoto článku.\nČlánek 41\nEnergetická účinnost a zmírňování změny klimatu\n1.   Za účelem zmírnění účinků změny klimatu a zlepšení energetické účinnosti rybářských plavidel může ENRF podporovat:\na)\ninvestice do vybavení nebo plavidel zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel. Investice do rybolovných zařízení jsou rovněž způsobilé za předpokladu, že nenarušují selektivitu daného rybolovného zařízení;\nb)\naudity a programy energetické účinnosti;\nc)\nstudie, jejichž cílem je posoudit přispění alternativních pohonných systémů a konstrukcí trupu k energetické účinnosti rybářských plavidel.\n2.   Podpora na výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů může být poskytnuta pouze:\na)\npro plavidla o celkové délce nepřesahující 12 metrů, má-li nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající;\nb)\npro plavidla o celkové délce mezi 12 a 18 metry, má-li nový nebo modernizovaný motor výkon v kW alespoň o 20 % nižší než motor stávající;\nc)\npro plavidla o celkové délce mezi 18 a 24 metry, má-li nový nebo modernizovaný motor výkon v kW alespoň o 30 % nižší než motor stávající.\n3.   Podpora podle odstavce 2 určená na výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů může být poskytnuta pouze pro plavidla patřící do skupiny loďstva, u které byla ve zprávě o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázána vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.\n4.   Podpora podle odstavce 2 tohoto článku se poskytuje pouze na výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů, které byly úředně ověřeny v souladu s čl. 40 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Tato podpora se vyplatí až poté, co je požadované snížení kapacity vyjádřené v kW trvale odstraněno z rejstříku rybářského loďstva Unie.\n5.   Pro rybářská plavidla, na která se nevztahuje ověření výkonu motoru, se podpora podle odstavce 2 tohoto článku poskytuje pouze při výměně nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru, pro které byla shoda výkonu motoru ověřena v souladu s článkem 41 nařízení (ES) č. 1224/2009 a které byly fyzicky zkontrolovány s cílem zajistit, aby výkon motoru nepřekračoval výkon stanovený v licencích k rybolovu.\n6.   Snížení výkonu motoru podle odst. 2 písm. b) a c) může být dosaženo u skupiny plavidel v každé kategorii plavidel uvedených v těchto písmenech.\n7.   Aniž je dotčen čl. 25 odst. 3, podpora z ENRF podle odstavce 2 tohoto článku nepřekročí vyšší z těchto prahových hodnot:\na)\n1 500 000 EUR, nebo\nb)\n3 % finanční podpory Unie přidělené příslušným členským státem na priority Unie stanovené v čl. 6 bodech 1, 2 a 5.\n8.   Prioritně se řeší žádosti hospodářských subjektů činných v odvětví drobného pobřežního rybolovu, a to až do výše 60 % celkové podpory poskytnuté za účelem výměny nebo modernizace hlavních či pomocných motorů podle odstavce 2 za celé programové období.\n9.   Podpora podle odstavců 1 a 2 se poskytuje pouze majitelům rybářských plavidel a během programového období nesmí být pro totéž rybářské plavidlo poskytnuta víckrát než jednou pro stejný druh investice.\n10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o vymezení nákladů způsobilých pro podporu podle odst. 1 písm. a) tohoto článku.\nČlánek 42\nPřidaná hodnota, kvalita produktů a využívání nežádoucích úlovků\n1.   V zájmu zlepšení přidané hodnoty nebo jakosti ulovených ryb může ENRF podporovat:\na)\ninvestice poskytující produktům rybolovu přidanou hodnotu, a to zejména tím, že umožňují rybářům provádět zpracování, uvádění na trh a přímý prodej vlastních úlovků;\nb)\ninovativní investice do plavidel zlepšující jakost produktů rybolovu.\n2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) je podmíněna používáním selektivních lovných zařízení, která mají minimalizovat nežádoucí úlovky, a poskytuje se pouze majitelům rybářských plavidel Unie, která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.\nČlánek 43\nRybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky\n1.   Za účelem posilování kvality, kontroly a sledovatelnosti vyložených produktů, zvyšování energetické účinnosti, přispívání k ochraně životního prostředí nebo zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek může ENRF podporovat investice vylepšující infrastrukturu rybářských přístavů, aukčních síní nebo míst vykládky a přístřešků, včetně investicí do zařízení na vybírání odpadu a znečišťujících předmětů z moře.\n2.   Za účelem usnadnění plnění povinnosti vykládky všech úlovků v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013, jakož i dodání přidané hodnoty nedostatečně využívaným složkám úlovků může ENRF podporovat investice do rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků.\n3.   Za účelem zlepšení bezpečnosti rybářů může ENRF podporovat investice do výstavby nebo modernizace přístřešků.\n4.   Podpora se nevztahuje na výstavbu nových přístavů, nových míst vykládky nebo nových aukčních síní.\nČlánek 44\nVnitrozemský rybolov a vnitrozemští vodní živočichové a rostliny\n1.   Za účelem snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení hodnoty nebo jakosti vyložených ryb nebo zlepšení zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek, lidského kapitálu a odborné přípravy může ENRF podporovat investice:\na)\ndo podpory lidského kapitálu, vytváření pracovních míst a sociálního dialogu podle článku 29, za podmínek stanovených v uvedeném článku;\nb)\ndo plavidel nebo do jednotlivých zařízení podle článku 32, za podmínek stanovených v uvedeném článku;\nc)\ndo zařízení a typů operací podle článků 38 a 39, za podmínek stanovených v uvedených článcích;\nd)\ndo zlepšování energetické účinnosti a zmírňování účinků změny klimatu podle článku 41, za podmínek stanovených v uvedeném článku;\ne)\ndo zvýšení hodnoty nebo jakosti ulovených ryb podle článku 42, za podmínek stanovených v uvedeném článku;\nf)\ndo rybářských přístavů, přístřešků a míst vykládky podle článku 43, za podmínek stanovených v uvedeném článku.\n2.   ENRF může poskytovat podporu na investice související se zahájením podnikání pro mladé rybáře podle článku 31 a za stejných podmínek stanovených v uvedeném článku, s výjimkou požadavku podle odst. 2 písm. b) uvedeného článku.\n3.   ENRF může podporovat rozvoj a usnadňování inovací v souladu s článkem 26, poradenské služby v souladu s článkem 27 a partnerství mezi vědci a rybáři v souladu s článkem 28.\n4.   S cílem podpořit diverzifikaci uskutečňovanou vnitrozemskými rybáři může ENRF podporovat diverzifikaci vnitrozemských rybolovných činností na doplňkové činnosti za podmínek stanovených v článku 30.\n5.   Pro účely odstavce 1 se rozumí:\na)\nodkazy na rybářská plavidla v článcích 30, 32, 38, 39, 41 a 42 odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;\nb)\nodkazy na mořské prostředí v článku 38 odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.\n6.   Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může ENRF podporovat:\na)\nřízení, obnovu a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, na něž mají vliv rybolovné činnosti, a obnovu vnitrozemských vod v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (29), včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 40 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení a případně za účasti vnitrozemských rybářů;\nb)\nvýstavbu, modernizaci nebo instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy, monitorování a hodnocení.\n7.   Členské státy zajistí, aby plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.\nKAPITOLA II\nUdržitelný rozvoj akvakultury\nČlánek 45\nSpecifické cíle\nPodpora podle této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů Unie stanovených v čl. 6 bodu 2.\nČlánek 46\nObecné podmínky\n1.   Podpora v rámci této kapitoly je omezena na podniky akvakultury, pokud není v tomto nařízení výslovně uvedeno jinak.\n2.   Pro účely tohoto článku předloží podnikatelé vstupující do tohoto odvětví podnikatelský plán, a pokud je výše investic vyšší než 50 000 EUR, studii proveditelnosti zahrnující hodnocení dopadů operací na životní prostředí. Podpora podle této kapitoly se poskytne pouze v případě, že se na základě nezávislé marketingové zprávy jasně prokáže, že daný produkt má slibné a udržitelné vyhlídky na trhu.\n3.   Pokud operace spočívají v investicích do zařízení nebo infrastruktury pro zajištění souladu s budoucími požadavky na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat, hygienu nebo dobré životní podmínky zvířat podle právních předpisů Unie, může být podpora poskytována až do dne, kterým se tyto požadavky stanou pro podniky závaznými.\n4.   Nepodporují se činnosti v oblasti chovu geneticky upravených organismů.\n5.   Nepodporují se operace v oblasti akvakultury prováděné v chráněných mořských oblastech, dospěl-li na základě hodnocení dopadu na životní prostředí příslušný orgán členského státu k závěru, že by daná operace měla výrazné negativní dopady na životní prostředí, které nelze patřičně zmírnit.\nČlánek 47\nInovace\n1.   S cílem stimulovat inovace v oblasti akvakultury může ENRF podporovat operace, jejichž cílem je:\na)\nrozvíjet v akvakulturních hospodářstvích technické, vědecké nebo organizační znalosti, které zejména snižují dopad na životní prostředí, snižují závislost na rybím mase a oleji, podporují udržitelné využívání zdrojů v akvakultuře, zlepšují životní podmínky zvířat nebo usnadňují nové udržitelné metody produkce;\nb)\nvyvíjet nebo uvádět na trh nové akvakulturní druhy s dobrým tržním potenciálem, nové nebo podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy a nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy;\nc)\nzkoumat technickou nebo ekonomickou proveditelnost inovativních produktů nebo procesů.\n2.   Operace podle tohoto článku se provádějí prostřednictvím veřejných nebo soukromých vědeckých nebo technických subjektů, které jsou uznány každým členským státem a které ověřují výsledky těchto operací, nebo ve spolupráci s takovými subjekty.\n3.   Výsledky operací, které získaly podporu, jsou členským státem vhodně zveřejňovány v souladu s článkem 119.\nČlánek 48\nProduktivní investice do akvakultury\n1.   ENRF může podporovat:\na)\nproduktivní investice do akvakultury;\nb)\ndiverzifikaci produkce akvakultury a chovaných druhů;\nc)\nmodernizaci akvakulturních jednotek včetně zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v odvětví akvakultury;\nd)\nzlepšování a modernizaci související se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat včetně nákupu zařízení zaměřeného na ochranu hospodářství před volně žijícími predátory;\ne)\ninvestice snižující negativní dopad nebo posilující pozitivní účinky na životní prostředí a zvyšující účinnost využívání zdrojů;\nf)\ninvestice do zvyšování jakosti produktů akvakultury nebo do dodávání přidané hodnoty těmto produktům;\ng)\nobnovu stávajících rybníků nebo lagun využívaných pro akvakulturu prostřednictvím odbahnění nebo investice s cílem zabránit usazování bahna;\nh)\ndiverzifikaci příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit.\ni)\ninvestice umožňující podstatné omezení dopadu podniků akvakultury na využívání a kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody nebo použitých chemikálií, antibiotik a dalších léčiv nebo zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení multi-trofických systémů akvakultury;\nj)\nprosazování uzavřených systémů akvakultury, v nichž jsou produkty akvakultury chovány v uzavřených systémech s recirkulací, a tím je minimalizováno použití vody;\nk)\ninvestice zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie.\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. h) se poskytuje pouze podnikům akvakultury, a to za předpokladu, že doplňkové činnosti souvisí s hlavní činností podniku akvakultury, včetně cestovního ruchu s nabídkou rybaření, environmentálních služeb v oblasti akvakultury nebo vzdělávacích činností týkajících se oblasti akvakultury.\n3.   Podpora podle odstavce 1 může být poskytována na zvýšení produkce nebo modernizaci existujících podniků akvakultury nebo výstavbu nových za předpokladu, že takový rozvoj je v souladu s víceletým vnitrostátním strategickým plánem rozvoje akvakultury uvedeným v článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 49\nŘídicí, pomocné a poradenské služby pro akvakulturní hospodářství\n1.   V zájmu zlepšení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti akvakulturních hospodářství a snížení negativního dopadu jejich provozu na životní prostředí může ENRF podporovat:\na)\nzavedení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro akvakulturní hospodářství;\nb)\nnákup poradenských služeb technické, vědecké, právní, ekologické a ekonomické povahy pro hospodářství.\n2.   Poradenské služby uvedené v odst. 1 písm. b) se vztahují na:\na)\npotřeby v oblasti řízení za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy Unie a členských států v oblasti životního prostředí, jakož i s požadavky územního plánování námořních prostor;\nb)\nposuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (30) a směrnice 92/43/EHS;\nc)\npotřeby v oblasti řízení akvakultury za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy jednotlivých států a Unie a s právními předpisy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví;\nd)\nzdravotní a bezpečnostní normy vycházející z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;\ne)\nobchodní a marketingové strategie.\n3.   Poradenské služby uvedené v odst. 1 písm. b) poskytují vědecké nebo technické subjekty i subjekty poskytující právnické nebo ekonomické poradenství a mající požadované pravomoci, které jsou uznávané členskými státy.\n4.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze veřejnoprávním nebo jiným subjektům vybraným příslušným členským státem za účelem zřízení poradenských služeb pro hospodářství. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze malým a středním podnikům činným v oblasti akvakultury nebo organizacím činným v oblasti akvakultury včetně organizací producentů v této oblasti a včetně sdružení takových organizací producentů.\n5.   Pokud podpora nepřekročí částku 4 000 EUR, může být příjemce vybrán prostřednictvím zrychleného řízení.\n6.   Příjemci neobdrží podporu více než jednou za rok pro každou z kategorií poradenských služeb uvedených v odstavci 2.\nČlánek 50\nPodpora lidského kapitálu a vytváření sítí\n1.   S cílem podpořit lidský kapitál a vytváření sítí v akvakultuře může ENRF podporovat:\na)\nodbornou přípravu, celoživotní učení, šíření poznatků vědecké a technické povahy a inovačních postupů, osvojování nových odborných dovedností v oblasti akvakultury a s ohledem na snižování dopadu operací v oblasti akvakultury na životní prostředí;\nb)\nzlepšování pracovních podmínek a prosazování bezpečnosti při práci;\nc)\nvytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury nebo profesními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých a technických subjektů a subjektů podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami.\n2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se neuděluje velkým podnikům činným v oblasti akvakultury, ledaže se účastní sdílení znalostí s malými a středními podniky.\n3.   Odchylně od článku 46 se podpora podle tohoto článku poskytuje rovněž veřejným nebo poloveřejným organizacím a jiným organizacím uznaným příslušným členským státem.\n4.   Podpora podle tohoto článku se rovněž poskytuje manželkám nebo manželům samostatně výdělečně činných chovatelů v oblasti akvakultury nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných chovatelů v oblasti akvakultury, za podmínek uvedených v čl. 2 písm. b) směrnice 2010/41/EU.\nČlánek 51\nZvyšování potenciálu zařízení pro akvakulturu\n1.   S cílem přispět k rozvoji zařízení a infrastruktury pro akvakulturu a snížit negativní dopad jejich provozu na životní prostředí může ENRF podporovat:\na)\nurčení a mapování nejvhodnějších oblastí pro rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního plánování, a určení a mapování oblastí, kde by akvakultura měla být v zájmu zachování úlohy těchto oblastí ve fungování ekosystémů vyloučena;\nb)\nzlepšování a rozvoj podpůrných zařízení a infrastruktur nezbytných pro zvýšení potenciálu zařízení pro akvakulturu a snížení negativních dopadů akvakultury na životní prostředí, včetně investic do pozemkových úprav, dodávek energie či správy vodních zdrojů;\nc)\nopatření přijatá a provedená příslušnými orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS s cílem předcházet závažným škodám na akvakultuře;\nd)\nopatření přijatá a provedená příslušnými orgány v návaznosti na zjištění zvýšeného úhynu nebo nákaz podle článku 10 směrnice Rady 2006/88/ES (31). Tato opatření mohou zahrnovat přijetí akčních plánů týkajících se korýšů, jejichž účelem je ochrana, obnovení a řízení, včetně podpory producentů korýšů za účelem ochrany přírodních výskytišť a oblastí lovu korýšů.\n2.   Příjemci podpory podle tohoto článku jsou pouze veřejnoprávní subjekty nebo soukromé subjekty, kterým příslušný členský stát svěřil plnění úkolů uvedených v odstavci 1.\nČlánek 52\nPodpora nových chovatelů uskutečňujících udržitelnou akvakulturu\n1.   S cílem podpořit podnikání v oblasti akvakultury může ENRF podporovat zřizování podniků udržitelné akvakultury nově začínajícími chovateli.\n2.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje chovatelům v oblasti akvakultury zahajujícím podnikání v odvětví za předpokladu, že:\na)\nmají odpovídající odborné schopnosti a způsobilost;\nb)\nzřizují poprvé mikropodniky nebo malé podniky akvakultury jakožto vedoucí tohoto podniku; a\nc)\npředloží podnikatelský plán pro rozvoj svých aktivit v oblasti akvakultury.\n3.   Při získávání odpovídajících odborných schopností mohou chovatelé v oblasti akvakultury zahajující podnikání v odvětví využívat podporu podle čl. 50 odst. 1 písm. a).\nČlánek 53\nPřechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu\n1.   S cílem podpořit rozvoj ekologické nebo energeticky účinné akvakultury může ENRF podporovat:\na)\npřechod produkce akvakultury z konvenčních metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (32) a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 710/2009 (33);\nb)\núčast v systémech Unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (34).\n2.   Podpora se poskytuje pouze příjemcům, kteří se zaváží k účasti v systému EMAS na dobu nejméně tří let nebo k dodržování požadavků ekologické produkce na dobu minimálně pěti let.\n3.   Podpora se poskytuje ve formě finančního vyrovnání nejvýše za dobu tří let během období přechodu podniku na ekologickou produkci nebo během přípravy na účast v systému EMAS. Členské státy vycházejí při výpočtu vyrovnání ze:\na)\nztráty příjmů nebo dodatečných nákladů vynaložených v období přechodu z konvenční na ekologickou produkci pro operace způsobilé podle odst. 1 písm. a); nebo\nb)\ndodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení k účasti a přípravy na účast v systému EMAS v případě operací způsobilých podle odst. 1 písm. b).\nČlánek 54\nAkvakultura poskytující environmentální služby\n1.   S cílem podpořit rozvoj akvakultury poskytující environmentální služby může ENRF podporovat:\na)\nmetody akvakultury slučitelné s určitými environmentálními potřebami a podmíněné určitými požadavky na řízení vyplývajícími z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;\nb)\nnáklady přímo spojené s účastí na zachovávání a rozmnožování vodních živočichů ex-situ v rámci programů pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti vypracovaných veřejnými orgány nebo pod jejich dohledem;\nc)\noperace v oblasti akvakultury zahrnující ochranu a zlepšování životního prostředí, biologické rozmanitosti a udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) má formu ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady nebo ušlé příjmy v důsledku požadavků na řízení v dotčených oblastech souvisejících s prováděním směrnic 92/43/EHS nebo 2009/147/ES.\n3.   Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze v případě, že se příjemci zaváží plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé uplatňování právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů. Environmentální přínosy operace se prokazují předchozím posouzením dopadu prováděným příslušnými subjekty určenými členským státem, nejsou-li environmentální přínosy dané operace již uznané.\n4.   Podpora podle odst. 1 písm. c) má formu ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady nebo ušlé příjmy.\n5.   Výsledky operací, které získaly podporu, jsou členským státem vhodně zveřejňovány v souladu s článkem 119.\nČlánek 55\nOpatření na ochranu veřejného zdraví\n1.   ENRF může podporovat finanční vyrovnání chovatelům měkkýšů za dočasné přerušení sběru chovaných měkkýšů, pokud k tomuto omezení dojde výhradně z důvodů ochrany veřejného zdraví.\n2.   Podpora může být přiznána pouze v případě, že přerušení sběru v důsledku kontaminace měkkýšů vyplývá z šíření planktonu produkujícího toxiny nebo přítomnosti planktonu obsahujícího biotoxiny a pokud:\na)\nkontaminace trvá po dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců; nebo\nb)\nztráta vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 25 % ročního obratu dotčeného podniku, vypočteného na základě průměrného obratu podniku během tří kalendářních let, které předcházejí roku, kdy došlo k přerušení sběru.\nPro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy pro společnosti s kratší dobou činnosti, než jsou tři roky, stanovit zvláštní pravidla výpočtu.\n3.   Maximální doba, za kterou může být vyrovnání poskytnuto, je 12 měsíců v celém programovém období. V řádně opodstatněných případech lze tuto dobu jednou prodloužit nejvýše o dalších 12 měsíců na maximální spojenou délku 24 měsíců.\nČlánek 56\nOpatření pro zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat\n1.   Za účelem podpory zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, mimo jiné pokud jde o prevenci a biologickou bezpečnost, může ENRF podporovat:\na)\nnáklady na tlumení a eradikaci chorob v akvakultuře v souladu s rozhodnutím Rady 2009/470/ES (35) o některých výdajích ve veterinární oblasti, včetně provozních nákladů nezbytných k plnění povinností v rámci eradikačního plánu;\nb)\nrozvoj osvědčených postupů a kodexů chování, obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické bezpečnosti nebo zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;\nc)\niniciativy zaměřené na snižování závislosti akvakultury na veterinárních léčivých přípravcích;\nd)\nveterinární nebo farmaceutické studie a šíření a výměna informací a osvědčených postupů v oblasti veterinárních chorob v akvakultuře s cílem prosazovat správné používání veterinárních léčivých přípravků;\ne)\nzřizování a provozování sdružení na ochranu zdraví v odvětví akvakultury, uznaných členskými státy;\nf)\nfinanční vyrovnání chovatelům měkkýšů za dočasné přerušení činnosti z důvodu výjimečné masové úmrtnosti, pokud úmrtnost přesáhne hodnotu 20 % nebo pokud ztráta vyplývající z přerušení činnosti přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu tohoto podniku během tří let, které předcházejí roku, kdy došlo k pozastavení aktivit.\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. d) se nevztahuje na nákup veterinárních léčivých přípravků.\n3.   Výsledky studií financovaných podle odst. 1 písm. d) jsou členským státem vhodně zveřejňovány v souladu s článkem 119.\n4.   Podpora může být poskytnuta také veřejnoprávním subjektům.\nČlánek 57\nPojištění populace akvakultury\n1.   V zájmu zajištění příjmů producentů akvakultury může ENRF přispívat na pojištění populací akvakultury, které kryje hospodářské ztráty způsobené alespoň jedním z těchto faktorů:\na)\npřírodními katastrofami;\nb)\nnepříznivými klimatickými jevy;\nc)\nnáhlými změnami kvality a kvantity vody, za něž není příslušný provozovatel odpovědný;\nd)\nchorobami postihujícími akvakulturu nebo závadami nebo zničením produkčních zařízení, za něž není příslušný provozovatel odpovědný.\n2.   Výskyt okolností uvedených v odstavci 1 formálně uznává příslušný orgán dotčeného členského státu.\n3.   Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě je formální uznání uvedené v odstavci 2 považováno za udělené.\n4.   Podpora se poskytuje pouze na smlouvy o pojištění populací akvakultury, které kryjí hospodářské ztráty podle odstavce 1 přesahující 30 % průměrného ročního obratu chovatele v oblasti akvakultury, vypočtené na základě průměrného obratu chovatele v oblasti akvakultury během tří kalendářních let předcházejících roku, v němž k hospodářským ztrátám došlo.\nKAPITOLA III\nTrvale udržitelný rozvoj rybolovných a akvakulturních oblastí\nOddíl 1\nOblast působnosti a cíle\nČlánek 58\nOblast působnosti\nENRF podporuje udržitelný rozvoj rybolovných oblastí a akvakultury s využitím přístupu k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit podle článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 59\nSpecifické cíle\nPodpora podle této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů Unie stanovených v čl. 6 bodu 4.\nOddíl 2\nStrategie komunitně vedeného místního rozvoje a místní akční skupiny v oblasti rybolovu\nČlánek 60\nStrategie komunitně vedeného místního rozvoje\n1.   Ve snaze přispět k dosažení cílů uvedených v článku 59 strategie komunitně vedeného místního rozvoje:\na)\nmaximalizuje účast odvětví rybolovu a akvakultury na udržitelném rozvoji pobřežních a vnitrozemských oblastí rybolovu a akvakultury;\nb)\nzajišťuje, aby místní komunity plně ke svému prospěchu využívaly příležitostí, které nabízí námořní a pobřežní rozvoj a rozvoj vnitrozemských vod, a zejména napomáhá malým a upadajícím rybářským přístavům využít co nejvíce svůj námořní potenciál rozvíjením rozmanitých druhů infrastruktury.\n2.   Strategie musí být v souladu s možnostmi a potřebami zjištěnými v této oblasti a prioritami Unie stanovenými v článku 6. Rozsah strategií může sahat od strategií, které se zaměřují na rybolov, až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci rybolovných oblastí. Strategie musí jít nad rámec pouhé sbírky operací nebo srovnání odvětvových opatření.\nČlánek 61\nMístní akční skupiny v oblasti rybolovu\n1.   Pro účely ENRF se místní akční skupiny uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 označují jako místní akční skupiny v oblasti rybolovu (dále jen „skupiny FLAG“).\n2.   Skupiny FLAG navrhnou strategii komunitně vedeného místního rozvoje založenou alespoň na prvcích stanovených v článku 60 tohoto nařízení, a jsou zodpovědné za její realizaci.\n3.   Skupiny FLAG:\na)\ndo značné míry odrážejí hlavní zaměření své strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného sektoru a občanské společnosti;\nb)\nzajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu nebo akvakultury.\n4.   Pokud je strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporována i z jiných fondů než ENRF, výběrová komise skupin FLAG pro projekty podporované ENRF musí rovněž splňovat požadavky uvedené v odstavci 3.\n5.   Skupiny FLAG mohou provádět i další úkoly, které jdou nad rámec minimálních úkolů uvedených v čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jsou jim tyto úkoly svěřeny řídícím orgánem.\nOddíl 3\nZpůsobilé operace\nČlánek 62\nPodpora z ENRF na komunitně vedený místní rozvoj\n1.   Níže uvedené operace jsou způsobilé pro podporu podle tohoto oddílu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1303/2013:\na)\npředběžná podpora;\nb)\nprovádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje;\nc)\nspolupráce;\nd)\nprovozní náklady a náklady na oživení.\n2.   Skupiny FLAG mohou požádat o zaplacení zálohy řídící orgán, pokud je tato možnost ustanovena v operačním programu. Výše záloh nesmí překročit 50 % veřejné podpory na provozní náklady a oživení.\nČlánek 63\nProvádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje\n1.   Podpora pro provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje může být poskytnuta na tyto cíle:\na)\npřidávání hodnoty, vytváření pracovních míst, přilákání mladých lidí a podpora inovací ve všech článcích dodavatelského řetězce produktů rybolovu a akvakultury;\nb)\npodpora diverzifikace v rámci komerčního rybolovu i mimo něj, celoživotní učení a podpora diverzifikace a vytváření pracovních míst v rybolovných a akvakulturních oblastech;\nc)\nznásobení přírodního bohatství rybolovných oblastí a oblastí akvakultury a jeho zužitkování, včetně operací pro zmírnění změny klimatu;\nd)\npodpora sociálního blahobytu a kulturního dědictví v rybolovných oblastech a v oblastech akvakultury, včetně kulturního dědictví v oblasti rybolovu a akvakultury a námořního kulturního dědictví;\ne)\nposílení zapojení rybářských komunit do místního rozvoje a řízení místních rybolovných zdrojů a námořních činností.\n2.   Do podpory podle odstavce 1 mohou patřit opatření uvedená v kapitolách I, II a IV této hlavy, s výjimkou článků 66 a 67, pokud existují jednoznačné důvody pro jejich řízení na místní úrovni. Pokud je podpora poskytována na operace odpovídající těmto opatřením, použijí se příslušné podmínky a výše příspěvku na jednotlivé operace uvedené v kapitolách I, II a IV této hlavy.\nČlánek 64\nSpolupráce\n1.   Podpora uvedená v čl. 35 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 může být poskytnuta:\na)\nna projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce;\nb)\nna přípravnou technickou podporu pro projekty spolupráce mezi územími a nadnárodní spolupráce za podmínky, že skupiny FLAG mohou prokázat, že připravují provádění projektu.\nPro účely tohoto článku se „spoluprací mezi územími“ rozumí spolupráce v rámci členského státu a „nadnárodní spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi územími v několika členských státech nebo spolupráce mezi alespoň jedním územím členského státu a jedním či více územími ve třetích zemích.\n2.   Pro účely tohoto článku mohou kromě jiných skupin FLAG mezi partnery skupiny FLAG v rámci ENRF patřit místní partnerství veřejného a soukromého sektoru, která provádějí strategii komunitně vedeného místního rozvoje v rámci Unie nebo mimo ni.\n3.   V případech, kdy se skupiny FLAG pro projekty spolupráce nerozhodnou, členské státy zavedou vhodný systém pro účely podpory projektů spolupráce. Nejpozději do dvou let ode dne schválení svého operačního programu zveřejní členské státy vnitrostátní nebo regionální správní řízení o výběru projektů nadnárodní spolupráce a seznam způsobilých nákladů.\n4.   Správní rozhodnutí ohledně projektů založených na spolupráci se přijmou nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení projektu.\n5.   Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci v souladu s článkem 110.\nKAPITOLA IV\nOpatření související s uváděním na trh a zpracováním\nČlánek 65\nSpecifické cíle\nPodpora podle této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů v rámci priorit Unie stanovených v čl. 6 bodu 5.\nČlánek 66\nPlány produkce a uvádění produktů na trh\n1.   ENRF podporuje přípravu a provádění plánů produkce a plánů uvádění produktů na trh podle článku 28 nařízení (EU) č. 1379/2013.\n2.   Výdaje spojené s plány produkce a plány uvádění produktů na trh jsou způsobilé pro podporu z ENRF až poté, co příslušné orgány v členském státě schválí výroční zprávu uvedenou v čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 1379/2013.\n3.   Podpora poskytovaná na jednu organizaci producentů jednou ročně v rámci tohoto článku nepřesáhne 3 % průměrné roční hodnoty produkce uvedené jednotlivými organizacemi producentů na trh příslušnou organizací producentů během předcházejících tří kalendářních let. Pro žádnou nově uznanou organizaci producentů nepřesáhne taková podpora 3 % průměrné roční hodnoty produkce uvedené jejími členy na trh během předcházejících tří kalendářních let.\n4.   Dotčený členský stát může v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1379/2013 poskytnout zálohu ve výši 50 % finanční podpory po schválení produkce a plánu uvádění produktů na trh.\n5.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje pouze organizacím producentů a sdružením organizací producentů.\nČlánek 67\nPodpora skladování\n1.   ENRF může podporovat vyrovnání uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1379/2013 za předpokladu, že tyto produkty jsou skladovány v souladu s články 30 a 31 uvedeného nařízení, a s výhradou těchto podmínek:\na)\nvýše podpory skladování nepřesahuje výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;\nb)\nobjemy způsobilé pro podporu skladování nepřesahují 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;\nc)\nfinanční podpora za rok nepřesahuje 2 % průměrné roční hodnoty produkce, která byla členy organizace producentů uvedena na trh v období 2009–2011.\nPro účely prvního pododstavce písm. c) se v případě, že členové organizace producentů neměli v období 2009 až 2011 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme v úvahu průměrná roční hodnota produkce uvedené na trh v prvních třech letech produkce těchto členů.\n2.   Do 31. prosince 2018 se podpora uvedená v odstavci 1 ukončí.\n3.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytne pouze tehdy, jsou-li produkty uvolněny k lidské spotřebě.\n4.   Členské státy stanoví použitelnou výši technických a finančních nákladů na svém území takto:\na)\ntechnické náklady se počítají každý rok na základě přímých nákladů souvisejících s činnostmi nezbytnými pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;\nb)\nfinanční náklady se počítají každý rok s použitím úrokové sazby stanovené každoročně v každém členském státě;\nTyto technické a finanční náklady jsou zpřístupněny veřejnosti.\n5.   Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily, že produkty využívající podpory skladování splňují podmínky stanovené v tomto článku. Pro účely těchto kontrol vedou příjemci podpory skladování skladní účetnictví pro každou kategorii produktů uskladněných a později znovu uvedených na trh k lidské spotřebě.\nČlánek 68\nOpatření týkající se uvádění na trh\n1.   ENRF může podporovat opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je:\na)\nvytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu II nařízení (EU) č. 1379/2013;\nb)\nnalézat nové trhy a zlepšovat podmínky pro uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury, k nimž patří:\ni)\ndruhy s tržním potenciálem;\nii)\nnežádoucí úlovky komerčních populací vyložené v souladu s technickými opatřeními, článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013;\niii)\nprodukty rybolovu a akvakultury získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení (ES) č. 834/2007;\nc)\npodporovat jakost a přidanou hodnotu tím, že se usnadní:\ni)\nžádost o registraci daného produktu a přizpůsobení se daných provozovatelů příslušným požadavkům na shodu a certifikaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (36);\nii)\ncertifikace a podpora produktů udržitelného rybolovu a akvakultury, včetně produktů drobného pobřežního rybolovu, a metody zpracování šetrné k životnímu prostředí;\niii)\npřímý prodej produktů rybolovu prováděného rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu nebo rybolovu ze břehu;\niv)\nprezentace a balení produktů;\nd)\npřispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu a studií o závislosti Unie na dovozech;\ne)\npřispívat k sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, včetně rozvoje celounijní ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1379/2013;\nf)\nvypracovávat standardní smlouvy pro malé a střední podniky slučitelné s právem Unie;\ng)\nvést regionální, celostátní nebo nadnárodní komunikační a propagační kampaně s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o produktech udržitelného rybolovu a akvakultury.\n2.   Operace uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat činnosti dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh.\nOperace uvedené v odst. 1 písm. g) nejsou zaměřeny na obchodní značky.\nČlánek 69\nZpracování produktů rybolovu a akvakultury\n1.   ENRF může podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury:\na)\npřispívající k úspoře energie nebo snížení dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady;\nb)\nzlepšující bezpečnost, hygienu, zdravotní a pracovní podmínky;\nc)\npodporující zpracování úlovků komerčních populací ryb, které nemohou být určeny pro lidskou spotřebu;\nd)\ntýkající se zpracování vedlejších produktů, vzešlých z hlavních zpracovatelských činností;\ne)\ntýkající se zpracování produktů ekologické akvakultury podle článků 6 a 7 nařízení (ES) č. 834/2007;\nf)\nvedoucí k novým nebo zdokonaleným produktům, novým nebo zdokonaleným postupům či k novým nebo zdokonaleným řídícím a organizačním systémům.\n2.   Pokud jde o podniky jiné, než jsou malé a střední podniky, podpora uvedená v odstavci 1 je poskytována výhradně prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v části druhé hlavě IV nařízení (EU) č. 1303/2013.\nKAPITOLA V\nVyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury\nČlánek 70\nRežim vyrovnání\n1.   ENRF může podporovat vyrovnání dodatečných nákladů vynaložených provozovateli v odvětví rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Každý dotčený členský stát určí pro oblasti uvedené v odstavci 1 seznam produktů rybolovu a akvakultury a objem těchto produktů způsobilých pro vyrovnání.\n3.   Při sestavování seznamu a objemů podle odstavce 2 členské státy vezmou v úvahu všechny příslušné faktory, zejména potřebu zajistit, aby vyrovnání bylo plně v souladu s pravidly společné rybářské politiky.\n4.   Vyrovnání nebude poskytnuto za produkty rybolovu a akvakultury:\na)\nulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie;\nb)\nulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci 1;\nc)\ndovezené ze třetích zemí.\n5.   Ustanovení odst. 4 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství suroviny dodané podle plánu vyrovnání dotčeného regionu.\n6.   Pro vyrovnání nejsou způsobilí tito provozovatelé:\na)\nfyzické nebo právnické osoby, které používají výrobní prostředky, aby získaly produkty rybolovu nebo akvakultury za účelem jejich uvedení na trh;\nb)\nvlastníci nebo provozovatelé plavidel registrovaných v přístavech regionů uvedených v odstavci 1, kteří v těchto regionech vykonávají svou rybolovnou činnost, nebo sdružení vlastníků nebo provozovatelů;\nc)\nprovozovatelé v odvětví zpracování nebo uvádění na trh nebo sdružení takových provozovatelů.\nČlánek 71\nVýpočet vyrovnání\nVyrovnání je vypláceno provozovatelům, uvedeným v čl. 70 odst. 6, vykonávajícím činnosti v regionech uvedených v čl. 70 odst. 1 a:\na)\nu každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů zohledňuje dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a\nb)\nzohledňuje rovněž jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.\nČlánek 72\nPlán vyrovnání\n1.   Dotčené členské státy předloží Komisi pro každý region uvedený v čl. 70 odst. 1 plán vyrovnání. Tento plán obsahuje seznam a objemy produktů rybolovu a akvakultury a typ provozovatelů podle článku 70, úroveň vyrovnání podle článku 71 a řídící orgán uvedený v článku 97. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, zda tyto plány vyrovnání schválí.\n2.   Členské státy mohou pozměnit obsah plánu vyrovnání uvedený v odstavci 1. Tyto změny předloží Komisi. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, zda tyto změny plánu vyrovnání schválí.\n3.   Komisi je svěřena přijme prováděcí akty, jimiž vymezí strukturu plánu vyrovnání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o stanovení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů.\nČlánek 73\nStátní podpora na provádění plánů vyrovnání\nČlenské státy mohou poskytnout dodatečné financování pro provádění plánů vyrovnání podle článku 72. V takových případech členské státy oznámí Komisi státní podporu, kterou Komise může schválit v souladu s tímto nařízením jako součást těchto plánů. Takto oznámená státní podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU.\nKAPITOLA VI\nDoprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku v rámci sdíleného řízení\nČlánek 74\nÚzemní působnost\nOdchylně od článku 2 může být tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Unie.\nČlánek 75\nSpecifické cíle\nPodpora podle této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů v rámci priority Unie stanovené v čl. 6 bodu 3.\nČlánek 76\nKontrola a vynucování\n1.   ENRF může podporovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009.\n2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:\na)\nnákup, instalace a vývoj technologií, včetně počítačového hardwaru a softwaru, systémů detekce plavidel (VDS), kamerových systémů a IT sítí, které umožňují shromažďování, správu, validaci, analýzu, řízení rizik, prezentaci (prostřednictvím internetových stránek souvisejících s kontrolou) a výměnu údajů týkajících se rybolovu a vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje, jakož i propojení s meziodvětvovými systémy pro výměnu údajů;\nb)\nvývoj, nákup a instalace prvků, včetně počítačového hardwaru a softwaru, které jsou nezbytné pro zajištění přenosu dat dotčenému členskému státu a orgánům Unie od aktérů působících v oblasti rybolovu a uvádění produktů rybolovu na trh, a to včetně nezbytných prvků pro systémy pro elektronické zaznamenávání a hlášení (ERS), systémy sledování plavidel (VMS) a systémy automatické identifikace (AIS) používané pro účely kontroly;\nc)\nvývoj, nákup a instalace komponentů, včetně počítačového hardwaru a softwaru, které jsou nezbytné k zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 1224/2009;\nd)\nprovádění programů zaměřených na výměnu údajů mezi členskými státy a jejich analýzu;\ne)\nmodernizace a nákup hlídkových lodí, letadel a vrtulníků, pokud jsou použity pro kontrolu rybolovu alespoň 60 % celkové doby svého provozu za rok;\nf)\nnákup jiných kontrolních prostředků, včetně zařízení umožňujících měření výkonu motoru a hmotnosti zařízení;\ng)\nvývoj inovativních kontrolních systémů a provádění pilotních projektů týkajících se kontroly rybolovu, včetně analýzy DNA ryb a vývoje internetových stránek souvisejících s kontrolou;\nh)\nškolení a výměnné programy, včetně výměny mezi členskými státy, pro osoby odpovědné za monitorování, kontrolu a sledování rybolovných činností;\ni)\nanalýza poměru nákladů a přínosů a posouzení auditů provedených a výdajů vynaložených příslušnými orgány při provádění monitorování, kontroly a sledování;\nj)\niniciativy, včetně seminářů a mediálních nástrojů, se zaměřením na posílení povědomí rybářů a jiných zúčastněných osob, jako jsou inspektoři, státní zástupci a soudci, jakož i povědomí široké veřejnosti o nutnosti bojovat proti nezákonnému, neohlášenému a neregulovanému rybolovu a o provádění pravidel společné rybářské politiky;\nk)\nprovozní náklady vynaložené při provádění přísnější kontroly populací, na které se vztahují kontrolní a inspekční programy stanovené v souladu s článkem 95 nařízení (ES) č. 1224/2009 a koordinace kontroly v souladu s článkem 15 nařízení Rady (ES) č. 768/2005 (37);\nl)\nprogramy související s prováděním akčního plánu vypracovaného v souladu s čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně jakýchkoli vzniklých provozních nákladů.\n3.   Opatření uvedená v odst. 2 písm. h) až l) jsou způsobilá pro podporu pouze vztahují-li se ke kontrolním činnostem orgánu veřejné moci.\n4.   V případě opatření uvedených v odst. 2 písm. d) a h) určí dotčené členské státy řídící orgány odpovědné za daný projekt.\nČlánek 77\nShromažďování údajů\n1.   ENRF podporuje shromažďování, správu a využívání údajů, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněno v nařízení (ES) č. 199/2008.\n2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:\na)\nshromažďování, správa a využívání údajů pro účely vědecké analýzy a provádění společné rybářské politiky;\nb)\ncelostátní a nadnárodní víceleté programy odběru vzorků, včetně programů na nižší než celostátní úrovni, za předpokladu, že všechny tyto programy se týkají populací, na které se vztahuje společná rybářská politika;\nc)\nmonitorování komerčního a rekreačního rybolovu na moři, včetně monitorování vedlejších úlovků mořských organismů, jako např. mořských savců a ptáků;\nd)\nvýzkumná šetření na moři;\ne)\núčast zástupců členských států a regionálních orgánů na regionálních koordinačních schůzkách, setkání regionálních organizací pro řízení rybolovu, jejichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, nebo na zasedáních mezinárodních orgánů zodpovědných za poskytování vědeckého poradenství.\nf)\nzlepšení systémů shromažďování a správy údajů a realizace pilotních studií s cílem zlepšit stávající systémy shromažďování a správy údajů.\nKAPITOLA VII\nTechnická pomoc z podnětu členských států\nČlánek 78\nTechnická pomoc z podnětu členských států\n1.   ENRF může podporovat z podnětu členského státu a až do výše stropu 6 % z celkové částky operačního programu:\na)\nopatření technické pomoci uvedená v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\nvytváření národních sítí zaměřených na šíření informací, budování kapacit, výměnu osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG na území členského státu.\n2.   V řádně odůvodněných případech může být hranice uvedená v odstavci 1 výjimečně překročena.\nKAPITOLA VIII\nOpatření týkající se integrované námořní politiky financovaná v rámci sdíleného řízení\nČlánek 79\nSpecifické cíle\n1.   Podpora podle této kapitoly přispívá k plnění specifických cílů v rámci priority Unie stanovené v čl. 6 bodu 6, včetně:\na)\nintegrovaného námořního dohledu a zejména rozvoje společného prostředí pro sdílení informací pro dohled nad námořní oblastí Unie;\nb)\npodpory ochrany mořského prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, jako například lokalit Natura 2000, aniž je dotčen článek 37 tohoto nařízení, jakož i udržitelného využívání mořských a pobřežních zdrojů, a bližšího vymezení hranic udržitelnosti lidských činností, které mají dopad na mořské prostředí, a to zejména v rámci směrnice 2008/56/ES.\n2.   Změny operačního programu v souvislosti s opatřeními uvedenými v odstavci 1 nesmí mít za následek zvýšení celkového finančního přídělu podle čl. 13 odst. 7.\nČlánek 80\nZpůsobilé operace\n1.   ENRF může podporovat operace v souladu s cíli stanovenými v článku 79, jako například operace, které:\na)\numožňují dosažení cílů integrovaného námořního dohledu, a zejména cílů společného prostředí pro sdílení informací;\nb)\nchrání mořské prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, jako např. lokalit Natura 2000, v souladu s povinnostmi stanovenými ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/14/ES;\nc)\nzlepšují znalosti o stavu mořského prostředí s cílem zavést monitorovací programy a programy opatření uvedené ve směrnici 2008/56/ES, v souladu s povinnostmi stanovenými v uvedené směrnici.\n2.   Náklady na mzdy zaměstnanců vnitrostátních správních orgánů se nepovažují za způsobilé provozní náklady.\nHLAVA VI\nOPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nIntegrovaná námořní politika\nČlánek 81\nÚzemní působnost\nOdchylně od článku 2 se tato kapitola použije také na operace prováděné mimo území Unie.\nČlánek 82\nOblast působnosti a cíle\nPodpora v rámci této hlavy přispívá k posílení rozvoje a provádění integrované námořní politiky Unie. Jejím cílem je:\na)\npodporovat rozvoj a uplatňovat integrovanou správu námořních a pobřežních záležitostí, a to zejména:\ni)\nprosazováním opatření, která podpoří snahu členských států a jejich regionů o rozvoj, zavedení nebo provádění integrované námořní správy,\nii)\npodporou dialogu a spolupráce s příslušnými orgány členských států a zúčastněnými subjekty i mezi nimi v oblasti mořských a námořních záležitostí, včetně rozvoje a provádění integrovaných strategií na úrovni jednotlivých moří, při zohlednění vyváženého přístupu ve všech mořských oblastech i s ohledem na zvláštní rysy mořských a podmořských oblastí, jakož i případných relevantních makroregionálních strategií;\niii)\nprosazováním platforem a sítí meziodvětvové spolupráce, zahrnujících zástupce veřejných orgánů na celostátní, regionální a místní úrovni, jednotlivých odvětví včetně odvětví cestovního ruchu, zúčastněných stran v oblasti výzkumu, občanů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů;\niv)\nzlepšováním spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů mezi jejich příslušnými orgány;\nv)\npodporou výměny osvědčených postupů a dialogu na mezinárodní úrovni, včetně dvoustranného dialogu se třetími zeměmi, se zohledněním Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a příslušných mezinárodních úmluv vycházejících z této úmluvy, aniž jsou dotčeny jiné dohody nebo ujednání, které mohou existovat mezi Unií a dotčenými třetími zeměmi. Takový dialog zahrnuje případně i efektivní jednání o ratifikaci a provádění UNCLOS;\nvi)\nposílením viditelnosti integrovaného přístupu k námořním záležitostem a zvyšováním povědomí veřejných orgánů, soukromého sektoru a široké veřejnosti o tomto přístupu;\nb)\npřispívat k rozvoji meziodvětvových iniciativ, které jsou vzájemně výhodné pro různá námořní odvětví nebo odvětvové politiky, přičemž bere v úvahu stávající nástroje a iniciativy a vychází z nich; těmito nástroji jsou například:\ni)\nintegrovaný námořní dohled v zájmu posílení bezpečného, zajištěného a udržitelného využívání mořského prostoru, zejména zvýšením efektivity a účinnosti prostřednictvím meziodvětvové a přeshraniční výměny informací, s řádným zohledněním stávajících i budoucích mechanismů a systémů spolupráce;\nii)\npostupy v rámci územního plánování námořních prostor a integrovaného řízení pobřežních zón;\niii)\npostupný vývoj komplexní, veřejně přístupné a vysoce kvalitní základny námořních údajů a znalostí, která usnadňuje sdílení, opakované využívání a šíření těchto údajů a znalostí mezi různými skupinami uživatelů, a tím zabraňuje zdvojování úsilí; za tímto účelem je třeba co nejlépe využívat stávající programy Unie a členských států;\nc)\npodporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a nové technologie v rámci rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětví, jakož i v pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionech Unie, a to jako doplněk zavedených odvětvových a celostátních činností;\nd)\nprosazovat ochranu mořského prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, například lokalit NATURA 2000, a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů a blíže vymezit hranice udržitelnosti lidských činností, které mají dopad na mořské prostředí, a to v souladu s cílem dosáhnout dobrého stavu životního prostředí a tento stav udržet, jak stanoví směrnice 2008/56/ES.\nČlánek 83\nZpůsobilé operace\n1.   ERNF může podporovat operace v souladu s cíli stanovenými v článku 82, jako například:\na)\nstudie;\nb)\nprojekty, včetně zkušebních projektů a projektů spolupráce;\nc)\ninformování veřejnosti a sdílení osvědčených postupů, osvětové kampaně a související činnosti na poli komunikace a šíření informací, včetně propagačních kampaní, akcí, tvorby a správy internetových stránek a platforem zúčastněných stran;\nd)\nkonference, semináře, fóra a pracovní setkání;\ne)\nkoordinační činnosti včetně sítí pro sdílení informací a podpora rozvoje strategií na úrovni jednotlivých moří;\nf)\nvývoj, provoz a údržbu IT systémů a sítí, které umožňují sběr, správu, ověřování, analýzu a výměnu údajů, vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje, jakož i vzájemné propojení systémů výměny dat napříč odvětvími;\ng)\nprojekty odborné přípravy zaměřené na rozvoj znalostí a profesní kvalifikace a opatření na podporu profesního rozvoje v námořním odvětví.\n2.   Za účelem dosažení specifického cíle rozvoje přeshraničních a meziodvětvových operací podle čl. 82 písm. b) může ERNF podporovat:\na)\nvývoj a provádění technických nástrojů pro integrovaný námořní dohled, a to zejména na podporu zavádění, provozu a údržby decentralizovaného systému pro výměnu informací v námořní oblasti (CISE), s cílem podporovat meziodvětvovou a přeshraniční výměnu informací týkající se dohledu a propojující všechny uživatelské komunity, se zohledněním relevantního vývoje v odvětvových politikách, pokud jde o dohled a případné přispívání k jejich nezbytnému vývoji;\nb)\nčinnosti v oblasti koordinace a spolupráce mezi členskými státy nebo regiony za účelem rozvoje územního plánování námořních prostor a integrovaného řízení pobřežních zón, včetně výdajů souvisejících se systémy a postupy pro sdílení údajů a monitorování, hodnotícími činnostmi, zřízením a provozováním sítě odborníků a vytvořením programu zaměřeného na budování kapacit členských států umožňujících provádění územního plánování námořních prostor;\nc)\niniciativy, jejichž předmětem je spolufinancování, nákup a údržba systémů pro pozorování moře a technických nástrojů pro přípravu, zřízení a provoz operačního systému Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat, jejímž cílem je usnadnit shromažďování údajů a poznatků o mořích, jejich získávání, sestavování, zpracování, kontrolu kvality, opakované použití a distribuci prostřednictvím spolupráce mezi dotčenými členskými státy nebo mezinárodními institucemi.\nKAPITOLA II\nDoprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku a integrovanou námořní politiku v rámci přímého řízení\nČlánek 84\nÚzemní působnost\nOdchylně od článku 2 se tato kapitola použije také na operace prováděné mimo území Unie.\nČlánek 85\nSpecifické cíle\nOpatření podle této kapitoly usnadňují provádění společné rybářské politiky a integrované námořní politiky, zejména pokud jde o:\na)\nshromažďování, správu a šíření vědeckého poradenství v rámci společné rybářské politiky;\nb)\nspecifická opatření pro kontrolu a vynucování v rámci společné rybářské politiky;\nc)\ndobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím;\nd)\nporadní sbory;\ne)\ninformace o trhu;\nf)\nkomunikační činnosti v rámci společné rybářské politiky a integrované námořní politiky.\nČlánek 86\nVědecké poradenství a znalosti\n1.   ERNF může podporovat zajišťování vědeckých výsledků, a to zejména u projektů aplikovaného výzkumu přímo spojených s poskytováním vědeckého poradenství, vědeckých a socioekonomických stanovisek a doporučení pro účely řádného a účinného rozhodování při řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky.\n2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:\na)\nstudie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného rybolovu a akvakultury, a to i v rámci poradních sborů;\nb)\npříprava a poskytování vědeckých stanovisek a doporučení vědeckými institucemi, včetně mezinárodních poradních orgánů odpovědných za posuzování populací, odborníky a výzkumnými institucemi;\nc)\núčast odborníků na zasedáních pracovních skupin o vědeckých a technických problémech týkajících se rybolovu, například ve VTHVR, jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde jsou vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu a akvakultury;\nd)\nvýzkumná šetření na moři podle č. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 199/2008 v oblastech, kde plavidla Unie působí na základě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1380/2013;\ne)\nvýdaje vynaložené Komisí na služby spojené se shromažďováním, správou a využíváním údajů na uspořádání a řízení zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů týkajících se vědeckých a technických odborných znalostí v oblasti rybolovu, na zpracování datových volání a datových souborů a na přípravné práce zaměřené na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení;\nf)\nčinnosti spolupráce mezi členskými státy v oblasti shromažďování údajů se zapojením různých regionálních aktérů a včetně zřízení a provozu jednotlivých regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu.\nČlánek 87\nKontrola a vynucování\n1.   ERNF může podporovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009.\n2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:\na)\nspolečný nákup nebo nájem hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků několika členskými státy patřícími do stejné zeměpisné oblasti, pokud jsou tyto prostředky použity na kontrolu rybolovu alespoň 60 % celkové doby využití během roku;\nb)\nvýdaje související s posuzováním a rozvojem nových kontrolních technologií a s procesy výměny údajů;\nc)\nveškeré provozní výdaje týkající se kontrol a hodnocení provádění společné rybářské politiky, a to zejména ověřovacích, inspekčních a auditních misí, vybavení a odborné přípravy úředníků Komise, uspořádání zasedání nebo účasti na nich, včetně výměn informací a osvědčených postupů, studií, služeb a dodavatelů IT mezi členskými státy, jakož i nájmu nebo nákupu inspekčních prostředků Komisí, a to podle hlav IX a X nařízení (ES) č. 1224/2009.\n3.   Za účelem posílení a sjednocení kontrol může ERNF podporovat provádění nadnárodních projektů, jejichž cílem je vytvářet a testovat systémy pro mezistátní kontrolu, inspekci a vynucování uvedené v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013, které jsou blíže stanoveny v nařízení (ES) č. 1224/2009.\nZpůsobilé jsou zejména tyto druhy operací:\na)\nmezinárodní programy odborné přípravy pro osoby odpovědné za monitorování a kontrolu rybolovných činností a dohled nad nimi;\nb)\niniciativy, včetně seminářů a mediálních nástrojů, jejichž cílem je sjednotit výklad nařízení a souvisejících kontrol v Unii.\n4.   V případě operací uvedených v odst. 2 písm. a) se jako příjemce určí pouze jeden z dotčených členských států.\nČlánek 88\nDobrovolné finanční příspěvky mezinárodním organizacím\nERNF může podporovat tyto druhy operací v oblasti mezinárodních vztahů:\na)\nfinanční příspěvky poskytované organizacím Organizace spojených národů, jakož i dobrovolné financování jakékoli mezinárodní organizace, která je činná v oblasti mořského práva;\nb)\nfinanční příspěvky na přípravu nových mezinárodních organizací nebo přípravu nových mezinárodních smluv, které jsou předmětem zájmu Unie;\nc)\nfinanční příspěvky na práci nebo programy, které provádějí mezinárodní organizace a které jsou předmětem zvláštního zájmu Unie;\nd)\nfinanční příspěvky na libovolnou činnost (včetně pracovních, neformálních nebo mimořádných setkání smluvních stran), která obhajuje zájmy Unie v mezinárodních organizacích a posiluje spolupráci s jejími partnery v těchto organizacích. V této souvislosti může ERNF nést náklady účasti zástupců třetích zemí na jednáních a zasedáních v rámci mezinárodních fór a organizací, je-li jejich přítomnost nezbytná pro zájmy Unie.\nČlánek 89\nPoradní sbory\n1.   ERNF přispívá na provozní náklady poradních sborů zřízených podle článku 43 nařízení (EU) č. 1380/2013.\n2.   Poradní sbor mající právní subjektivitu může požádat o podporu Unie jakožto subjekt sledující cíl obecného evropského zájmu.\nČlánek 90\nInformace o trhu\nERNF může podporovat vypracování a šíření informací o trhu, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury, které provádí Komise v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 1379/2013.\nČlánek 91\nKomunikační činnosti v rámci společné rybářské politiky a integrované námořní politiky\nERNF může podporovat:\na)\nnáklady na informační a komunikační činnosti související se společnou rybářskou politikou a integrovanou námořní politikou včetně:\ni)\nnákladů na vytvoření, překlad a šíření materiálů uzpůsobených specifickým potřebám jednotlivých cílových skupin v písemné, audiovizuální a elektronické podobě,\nii)\nnákladů na přípravu a organizaci akcí a setkání, které mají informovat jednotlivé dotčené strany v rámci společné rybářské politiky a integrované námořní politiky a shromažďovat jejich názory;\nb)\ncestovní výdaje a výdaje na ubytování odborníků a zástupců zúčastněných stran pozvaných Komisí na zasedání;\nc)\nnáklady na komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, souvisejí-li s obecnými cíli tohoto nařízení.\nKAPITOLA III\nTechnická pomoc\nČlánek 92\nTechnická pomoc z podnětu Komise\nERNF může z podnětu Komise podpořit v mezích stropu ve výši 1,1 % ERNF:\na)\nopatření technické pomoci uvedená v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\npříprava, monitorování a hodnocení dohod o udržitelném rybolovu a účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu. Mezi tato opatření patří studie, zasedání, zapojení odborníků, náklady na dočasné zaměstnance, informační činnost a veškeré další administrativní náklady nebo náklady vzniklé v souvislosti s vědeckou nebo technickou pomocí ze strany Komise;\nc)\nvytvoření evropské sítě skupin FLAG zaměřené na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG. Tato síť spolupracuje se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRR, ESF a EZFRV, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráci.\nHLAVA VII\nPROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 93\nOblast působnosti\nTato hlava se vztahuje na opatření financovaná v rámci sdíleného řízení podle hlavy V.\nKAPITOLA II\nProváděcí mechanismus\nOddíl 1\nPodpora z ERNF\nČlánek 94\nUrčení míry spolufinancování\n1.   Při přijímání prováděcích aktů podle článku 19, kterými se schvaluje operační program, Komise stanoví maximální příspěvek ERNF tomuto programu.\n2.   Příspěvek ERNF se vypočte na základě výše způsobilých veřejných výdajů.\nOperační program stanoví sazbu příspěvku ERNF použitelnou pro priority Unie stanovené v článku 6. Maximální sazba příspěvku ERNF činí 75 % způsobilých veřejných výdajů a minimální sazba příspěvku ERNF činí 20 % způsobilých veřejných výdajů.\n3.   Odchylně od odstavce 2 je příspěvek ERNF:\na)\n100 % způsobilých veřejných výdajů u podpory v rámci podpory skladování podle článku 67;\nb)\n100 % způsobilých veřejných výdajů u režimu vyrovnání uvedeného v článku 70;\nc)\n50 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v článcích 33 a 34 a čl. 41 odst. 2;\nd)\n70 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v čl. 76 odst. 2 písm. e);\ne)\n90 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v čl. 76 odst. 2 písm. a) až d) a f) až l);\nf)\n80 % způsobilých výdajů u podpory uvedené v článku 77.\n4.   Odchylně od odstavce 2 se maximální sazba příspěvku ERNF použitelná pro specifické cíle v rámci priority Unie zvyšuje o deset procentních bodů, jestliže se celá priorita Unie uvedená v čl. 6 bodu 4 provádí prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.\nČlánek 95\nMíra veřejné podpory\n1.   Členské státy uplatňují maximální míru veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy uplatnit míru veřejné podpory ve výši 100 % způsobilých výdajů na danou operaci, pokud:\na)\npříjemcem je veřejnoprávní subjekt nebo podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je-li pomoc poskytnuta na poskytování takových služeb;\nb)\noperace souvisí s podporou skladování uvedenou v článku 67;\nc)\noperace souvisí s režimem vyrovnání uvedeným v článku 70;\nd)\noperace souvisí se shromažďováním údajů uvedeným v článku 77;\ne)\noperace souvisí s podporou podle článku 33 nebo 34 nebo s vyrovnáním podle článku 54, 55 nebo 56;\nf)\noperace souvisí s opatřeními integrované námořní politiky uvedenými v článku 80.\n3.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy uplatnit míru veřejné podpory ve výši od 50 % do 100 % způsobilých výdajů na danou operaci, pokud:\na)\noperace je prováděna podle hlavy V kapitol I, II nebo IV a splňuje všechna tato kritéria:\ni)\njedná se o společný zájem;\nii)\njedná se o společného příjemce;\niii)\nmá případně inovativní funkce na místní úrovni;\nb)\noperace je prováděna podle hlavy V kapitoly III, splňuje jedno z kritérií uvedených v písm. a) bodech i), ii) nebo a iii) tohoto odstavce a poskytuje veřejnosti přístup k jejím výsledkům.\n4.   Odchylně od odstavce 1 se pro specifické typy operací uvedené v příloze I použijí dodatečné procentní body míry veřejné podpory podle přílohy I.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví způsob, jakým se použijí různé procentní body míry veřejné podpory v případě, že je splněno několik podmínek z přílohy I. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\nČlánek 96\nVýpočet dodatečných nákladů nebo ušlých příjmů\nPokud je podpora udělena na základě dodatečných nákladů nebo ušlých příjmů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty postačující, přesné a stanovené předem na základě přiměřeného, spravedlivého a ověřitelného výpočtu.\nKAPITOLA III\nŘídicí a kontrolní systémy\nČlánek 97\nŘídící orgán\n1.   Kromě obecných pravidel stanovených v článku 125 nařízení (EU) č. 1303/2013 řídící orgán:\na)\nkaždoročně do 31. března předkládá Komisi příslušné souhrnné údaje o operacích vybraných k financování do konce předcházejícího kalendářního roku, včetně hlavních charakteristik příjemce a samotné operace;\nb)\nzajišťuje propagaci operačního programu, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování na základě programu;\nc)\nzajišťuje propagaci operačního programu informováním příjemců příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu plní.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla předkládání údajů uvedených v odst. 1 písm. a). Tyto prováděcí akty se přijímají s poradním postupem podle čl. 127 odst. 2.\nČlánek 98\nPředávání finančních údajů\n1.   Do 31. ledna a 31. července předloží členské státy Komisi v elektronické podobě prognózu týkající se částky, v jejíž výši předpokládají, že předloží žádosti o platby na stávající a následující rozpočtový rok.\n2.   Komise přijme prováděcí akt, jímž stanoví vzor, který má být při předkládání finančních údajů Komisi použit. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\nKAPITOLA IV\nKontrola prováděná členskými státy\nČlánek 99\nFinanční opravy prováděné členskými státy\n1.   Kromě finančních oprav podle článku 143 nařízení (EU) č. 1303/2013 provedou členské státy finanční opravy, pokud příjemce neplní povinnosti stanovené v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení.\n2.   Pro případy finančních oprav podle odstavce 1 určí členské státy částku opravy, která je přiměřená s ohledem na povahu, závažnost, délku trvání a opakování porušení povinností nebo trestného činu ze strany příjemce a na význam příspěvku ERNF pro hospodářskou činnost příjemce.\nKAPITOLA V\nKontroly prováděné Komisí\nOddíl 1\nPřerušení a pozastavení\nČlánek 100\nPřerušení platební lhůty\n1.   Kromě kritérií umožňujících přerušení, jež jsou uvedena v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013, může pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu v případě, že členský stát neplní své povinnosti v rámci společné rybářské politiky, může-li toto neplnění ovlivnit výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je průběžná platba požadována.\n2.   Před přerušením lhůty pro průběžnou platbu podle odstavce 1 přijme Komise prováděcí akty, jimiž konstatuje, že existují důkazy poukazující na zjištěné závažné neplnění povinností v rámci společné rybářské politiky. Před přijetím takových prováděcích aktů Komise neprodleně informuje dotčený členský stát o daných důkazech nebo spolehlivých informacích a členskému státu je poskytnuta příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.\n3.   Úplné či částečné přerušení průběžných plateb týkajících se výdajů podle odstavce 1, na něž se vztahuje žádost o platbu, musí být přiměřené s ohledem na povahu, závažnost, délku trvání a opakování neplnění povinností.\nČlánek 101\nPozastavení plateb\n1.   Kromě okolností uvedených v článku 142 nařízení (EU) č. 1303/2013 může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž zcela nebo zčásti pozastaví vyplácení průběžných plateb týkajících se operačního programu v případě, že členský stát závažným způsobem neplní své povinnosti v rámci společné rybářské politiky, může-li toto neplnění ovlivnit výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je průběžná platba požadována.\n2.   Před pozastavením průběžné platby podle odstavce 1 přijme Komise prováděcí akt, jímž konstatuje, že členský stát nesplnil své povinností v rámci společné rybářské politiky. Před přijetím takového prováděcího aktu Komise neprodleně informuje dotčený členský stát o daných zjištěních nebo spolehlivých informacích a členskému státu je poskytnuta příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.\n3.   Úplné či částečné pozastavení průběžných plateb týkajících se výdajů podle odstavce 1, na něž se vztahuje žádost o platbu, musí být přiměřené s ohledem na povahu, závažnost, délku trvání a opakování neplnění povinností.\nČlánek 102\nPravomoci Komise\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o vymezení případů neplnění povinností podle článku 100 a případů závažného neplnění povinností podle čl. 101 odst. 1, a to na základě příslušných pravidel společné rybářské politiky, která jsou nezbytná pro zachování biologických mořských zdrojů.\nOddíl 2\nVýměna informací a finanční opravy\nČlánek 103\nPřístup k informacím\nČlenské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provádění aktů Unie týkajících se společné rybářské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro ERNF.\nČlánek 104\nDůvěrnost\n1.   Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol na místě nebo při schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.\n2.   Na informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vztahují zásady uvedené v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (38).\nČlánek 105\nFinanční opravy prováděné Komisí\n1.   Kromě případů uvedených v čl. 22 odst. 7, článku 85 a čl. 144 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 Komise přijme prováděcí akty, jimiž provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části, pokud po provedení nezbytného přezkumu dojde k závěru, že:\na)\nvýdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů jsou ovlivněny případy, ve kterých příjemce neplní povinnosti podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení, a tyto výdaje nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;\nb)\nvýdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržel pravidla společné rybářské politiky, což mělo za následek pozastavení platby podle článku 101 tohoto nařízení, a v nichž dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti.\n2.   Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany členského státu nebo příjemce a k významu příspěvku ERNF pro hospodářskou činnost dotčeného příjemce.\n3.   Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených s nedodržováním pravidel společné rybářské politiky členským státem, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odstavce 4.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o stanovení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, a kritérií pro uplatnění paušálních sazeb nebo finančních oprav na základě extrapolace.\nČlánek 106\nPostup\nNavrhuje-li Komise finanční opravu podle článku 105 tohoto nařízení, použije se obdobně článek 145 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nKAPITOLA VI\nMonitorování, hodnocení, informace a komunikace\nOddíl 1\nZavedení společného systému monitorování a hodnocení a cíle tohoto systému\nČlánek 107\nSystém monitorování a hodnocení\n1.   Zavádí se společný systém monitorování a hodnocení pro operace ERNF v rámci sdíleného řízení za účelem posuzování výkonnosti ERNF. K zajištění účinného posuzování výkonnosti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, pokud jde o obsah a tvorbu uvedeného systému.\n2.   Celkový dopad ERNF se posuzuje ve vztahu k prioritám Unie stanoveným v článku 6.\nKomise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví soubor ukazatelů specifických pro tyto priority Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\n3.   Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace, které umožní monitorování a hodnocení dotčených opatření. Komise zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a zejména jejich případné použití pro statistické účely. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro informace zasílané členskými státy, jakož i pro potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 127 odst. 3.\n4.   Komise předloží každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku. První zpráva musí být předložena do 31. prosince 2017.\nČlánek 108\nCíle\nCíli společného systému monitorování a hodnocení je:\na)\nprokázat pokrok a dosažené výsledky společné rybářské politiky a integrované námořní politiky, posoudit celkový dopad a zhodnotit účinnost, účelnost a relevantnost operací ERNF;\nb)\npřispět k cílenější podpoře společné rybářské politiky a integrované námořní politiky;\nc)\npodpořit proces společného učení v souvislosti s monitorováním a hodnocením;\nd)\nzajistit kvalitní, empiricky podložená hodnocení operací ERNF, která se promítnou do rozhodovacího procesu.\nOddíl 2\nTechnická ustanovení\nČlánek 109\nSpolečné ukazatele\n1.   V systému monitorování a hodnocení podle článku 107 je za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů a výsledků operačního programu, které se použijí pro každý operační program.\n2.   Společné ukazatele jsou spojeny s milníky a cíli stanovenými v operačních programech v souladu s prioritami Unie stanovenými v článku 6. Tyto společné ukazatele se použijí pro přezkum výkonnosti uvedený v čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a umožní posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie a jednotlivých programů.\nČlánek 110\nElektronický informační systém\n1.   Hlavní informace o provádění operačního programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně hlavních charakteristik příjemce a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.\n2.   Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení.\nČlánek 111\nPoskytování informací\nPříjemci podpory v rámci ERNF včetně skupin FLAG se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jeho jménem poskytnou veškeré údaje a informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení operačního programu, zejména ve vztahu k plnění specifických cílů a priorit.\nOddíl 3\nMonitorování\nČlánek 112\nPostupy monitorování\n1.   Řídící orgán uvedený v článku 97 tohoto nařízení a monitorovací výbor uvedený v článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorují kvalitu provádění programu.\n2.   Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují operační program prostřednictvím finančních ukazatelů a ukazatelů pro výstupy a výsledky.\nČlánek 113\nFunkce monitorovacího výboru\nKromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorovací výbor ověří plnění operačního programu a účinnost jeho provádění. Za tímto účelem monitorovací výbor:\na)\nje konzultován a do šesti měsíců od rozhodnutí o schválení programu schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací, přičemž výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;\nb)\npřezkoumává činnosti a výstupy spojené s plánem hodnocení programu;\nc)\npřezkoumává opatření v rámci programu spojená s plněním specifických předběžných podmínek;\nd)\npřezkoumává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi;\ne)\nposuzuje opatření na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a nediskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.\nMonitorovací výbor není konzultován ohledně pracovních plánů pro shromažďování údajů uvedených v článku 21.\nČlánek 114\nVýroční zpráva o provádění\n1.   Do 31. května 2016 a do 31. května každého následujícího roku až do roku 2023 a včetně tohoto roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění operačního programu v předcházejícím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.\n2.   Kromě toho, co je uvedeno v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013, výroční zprávy o provádění obsahují:\na)\ninformace o finančních závazcích a výdajích podle jednotlivých opatření;\nb)\npřehled činností vykonávaných v souvislosti s plánem hodnocení;\nc)\ninformace o opatřeních přijatých v případech závažných porušeních pravidel uvedených v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení, o nedodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a o nápravných opatřeních;\nd)\ninformace o opatřeních přijatých v zájmu dodržení ustanovení čl. 41 odst. 10 tohoto nařízení;\ne)\ninformace o opatřeních přijatých s cílem zajistit zveřejnění příjemců v souladu s přílohou V tohoto nařízení, a to v případě fyzických osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy včetně jakékoli použitelné prahové hodnoty.\n3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla týkající se formy a předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.\nOddíl 4\nHodnocení\nČlánek 115\nObecná ustanovení\n1.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví prvky, které mají obsahovat zprávy o předběžném hodnocení podle článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013, a stanoví minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 56 uvedeného nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3 tohoto nařízení.\n2.   Členské státy zajistí, aby hodnocení vyhovovala společnému systému monitorování a hodnocení dohodnutému v souladu s článkem 107, zajistí vypracování a shromažďování nezbytných údajů a předloží hodnotitelům jednotlivé informace poskytnuté systémem monitorování.\n3.   Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na internetových stránkách Unie.\nČlánek 116\nPředběžné hodnocení (ex ante)\nČlenské státy zajistí, aby se hodnotitel zapojený do předběžného hodnocení podílel od počátku na procesu vypracování operačního programu ERNF, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.\nČlánek 117\nNásledné hodnocení (ex-post)\nV souladu s článkem 57 nařízení (EU) č. 1303/2013 Komise v úzké spolupráci se členskými státy vyhotoví zprávu o následném hodnocení.\nČlánek 118\nShrnutí hodnocení\nZa vypracování shrnutí zpráv o předběžném hodnocení na úrovni Unie odpovídá Komise. Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.\nOddíl 5\nInformace a komunikace\nČlánek 119\nPoskytování informací a propagace\n1.   V souladu s čl. 97 odst. 1 písm. b) řídící orgán zodpovídá za:\na)\nzajištění toho, že budou vytvořeny jediné internetové stránky nebo jediný internetový portál poskytující informace o operačním programu v členském státu, jakož i přístup k nim;\nb)\ninformování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačního programu;\nc)\ninformování občanů Unie o úloze a dosažených výsledcích ERNF prostřednictvím informačních a komunikačních opatření seznamujících s výsledky a dopady dohod o partnerství, operačních programů a operací;\nd)\nzajištění toho, že je uveřejněn přehled opatření k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, včetně případů neplnění povinností ze strany členských států nebo příjemců, a přijatých nápravných opatření, například finančních oprav.\n2.   Za účelem zajištění transparentnosti podpory z ERNF vedou členské státy seznam operací ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediné internetové stránky nebo jediného internetového portálu poskytujících seznam operací a přehled operačního programu.\nSeznam operací se aktualizuje nejméně jednou za šest měsíců.\nMinimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, včetně konkrétních informací o operacích podle článků 26, 39, 47, 54 a 56, jsou stanoveny v příloze V.\n3.   Podrobná pravidla týkající se informačních a propagačních opatření pro veřejnost a informačních opatření pro žadatele a příjemce jsou stanovena v příloze V.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k určité operaci, pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 127 odst. 2.\nHLAVA VIII\nPROVÁDĚNÍ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 120\nOblast působnosti\nTato hlava se použije na opatření financovaná v rámci přímého řízení uvedeného v hlavě VI.\nKAPITOLA II\nKontrola\nČlánek 121\nOchrana finančních zájmů Unie\n1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby finanční zájmy Unie byly při provádění operací financovaných podle tohoto nařízení chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.\n2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i kontroly na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle obdrželi finanční prostředky Unie.\nEvropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování Unií přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (39) a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení musí výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě uvedených ve zmíněných odstavcích, v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.\nČlánek 122\nAudity\n1.   Úředníci Komise nebo Účetního dvora nebo jejich zástupci mohou provádět audity na místě u operací financovaných podle tohoto nařízení kdykoli za podmínky oznámení nejméně deset pracovních dnů předem, s výjimkou naléhavých případů, po dobu nejvýše tří let po konečné platbě provedené Komisí.\n2.   Úředníci Komise a Účetního dvora nebo jejich zástupci řádně zmocnění k provádění auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, včetně dokumentů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě a souvisejících s výdaji financovanými podle tohoto nařízení.\n3.   Auditními pravomocemi uvedenými v odstavci 2 není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci Komise a Účetního dvora nebo jejich zástupci se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.\n4.   Pokud je jakákoli finanční podpora Unie poskytnutá na základě tohoto nařízení následně přidělena třetí osobě coby konečnému příjemci pomoci, poskytne původní příjemce, jakožto příjemce finanční podpory Unie, Komisi veškeré významné informace ohledně totožnosti tohoto konečného příjemce.\nČlánek 123\nPozastavení plateb, omezení a zrušení finančního příspěvku\n1.   Pokud Komise dojde k závěru, že finanční prostředky Unie nebyly použity v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení nebo v jakémkoli jiném použitelném právním předpisu Unie, oznámí tuto skutečnost příjemcům, a ti ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení předloží Komisi své připomínky.\n2.   Pokud příjemci neodpovědí ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo pokud nejsou jejich připomínky považovány za uspokojivé, Komise sníží nebo zruší poskytnutou finanční podporu nebo pozastaví platby. Veškeré neoprávněně vyplacené částky se vracejí do souhrnného rozpočtu Unie. Z částek, které nejsou vráceny včas, se účtuje úrok z prodlení za podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.\nKAPITOLA III\nHodnocení a podávání zpráv\nČlánek 124\nHodnocení\n1.   Operace financované na základě tohoto nařízení jsou pravidelně monitorovány s cílem sledovat jejich provádění.\n2.   Komise zajistí pravidelné nezávislé a externí hodnocení financovaných operací.\nČlánek 125\nPodávání zpráv\nKomise předloží Evropskému parlamentu a Radě:\na)\ndo 31. března 2017 zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních a množstevních aspektech provádění operací financovaných podle tohoto nařízení;\nb)\ndo 31. srpna 2018 sdělení o pokračování operací financovaných na základě tohoto nařízení.\nHLAVA IX\nPROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 126\nVýkon přenesení pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 10, 14, 32, 40, 41, 72, 102, 105, 107 a 129 je svěřena Komisi do dne 31. prosince 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v článcích 10, 14, 32, 40, 41, 72, 102, 105, 107 a 129 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 10, 14, 32, 40, 41, 72, 102, 105, 107 a 129 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 127\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský námořní a rybářský fond. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle čl. 95 odst. 5, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\nHLAVA X\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 128\nZrušení\n1.   Aniž je dotčen čl. 129 odst. 2, nařízení (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 791/2007, (EU) č. 1255/2011 a článek 103 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\n2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 129\nPřechodná ustanovení\n1.   Aby se usnadnil přechod z režimů podpory zavedených nařízeními (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 791/2007 a (EU) č. 1255/2011 na systém zavedený tímto nařízením, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 126, jimiž stanoví podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí podle těchto nařízení začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a následných hodnocení.\n2.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených projektů, včetně jejich úplného nebo částečného zrušení, až do jejich uzavření nebo pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 791/2007, (EU) č. 1255/2011 a článku 103 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc ke dni 31. prosince 2013 vztahuje, a na tyto projekty nebo pomoc se nadále použijí uvedené předpisy.\n3.   Žádosti podané podle nařízení (ES) č. 1198/2006 zůstávají v platnosti.\nČlánek 130\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 15. května 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 133 a Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 154.\n(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 84.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2328/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se zavádí režim vyrovnání zvýšených nákladů vynaložených při uvádění na trh některých produktů rybolovu z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů a francouzských departmentů Guyana a Réunion v důsledku odlehlosti těchto regionů (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 34).\n(6)  Nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva (Úř. věst. L 160, 14.6.2006, s. 1).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).\n(8)  Nařízení Rady (ES) č. 791/2007 ze dne 21. května 2007, kterým se zavádí režim vyrovnání zvýšených nákladů vynaložených při uvádění na trh některých produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, Francouzské Guyany a Réunionu (Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 ze dne 30. listopadu 2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky (Úř. věst. L 321, 5.12.2011, s. 1).\n(10)  Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu a dohoda o provádění části XI této úmluvy (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).\n(12)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(13)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).\n(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(18)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES ze dne 30. května 2002 o provádění integrovaného řízení pobřežních zón v Evropě (Úř. věst. L 148, 6.6.2002, s. 24).\n(19)  Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).\n(22)  Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49).\n(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(24)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).\n(26)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).\n(28)  Rozhodnutí Komise 2005/629/ES ze dne 26. srpna 2005, kterým se zřizuje Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (Úř. věst. L 225, 31.8.2005, s. 18).\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).\n(31)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).\n(32)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).\n(33)  Nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidla pro ekologickou produkci živočichů a mořských řas pocházejících z akvakultury (Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15).\n(34)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1).\n(35)  Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).\n(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).\n(37)  Nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).\n(38)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nSPECIFICKÁ MÍRA PODPORY\nDruh operací\nProcentních bodů\nOperace týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o\n30\nOperace na odlehlých řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo mohou využít zvýšení o\n35\nOperace nacházející se v nejvzdálenějších regionech mohou využít zvýšení o\n35\nOperace prováděné organizacemi rybářů nebo jinými společnými příjemci mimo kapitoly III hlavy V mohou využít zvýšení o\n10\nOperace prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi mohou využít zvýšení o\n25\nOperace podle článku 76 o kontrole a vynucování mohou využít zvýšení o\n30\nOperace podle článku 76 o kontrole a vynucování a týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o\n40\nOperace podle čl. 41 odst. 2 týkající se, nahrazení nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru, se sníží o\n20\nOperace prováděné podniky nespadajícími do definice malých a středních podniků se sníží o\n20\nPŘÍLOHA II\nROČNÍ ROZPIS PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY NA OBDOBÍ LET 2014 AŽ 2020\nPopis\nObdobí\n2014\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019\n2020\nCelkem\nSdílené řízení ERNF\n(2014-2020)\n788 060 689\n798 128 031\n805 423 852\n818 478 098\n837 523 233\n843 250 018\n858 467 679\n5 749 331 600\nPŘÍLOHA III\nORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ PODLE HLAVY VI KAPITOL I A II MEZI PŘÍSLUŠNÉ CÍLE STANOVENÉ V ČLÁNCÍCH 82 A 85\n (1)\nCíle stanovené v článku 82:\n1)\nRozvoj a provádění integrované správy námořních a pobřežních záležitostí – 5 %\n2)\nRozvoj meziodvětvových iniciativ – 33 %\n3)\nPodpora udržitelného hospodářského růstu, zaměstnanosti, inovací a nových technologií – 2 %\n4)\nPodpora ochrany mořského prostředí – 5 %\nCíle stanovené v článku 85:\n1)\nShromažďování, správa a šíření vědeckého poradenství v rámci společné rybářské politiky – 11 %\n2)\nSpecifická opatření pro kontrolu a vynucování v rámci společné rybářské politiky – 19 %\n3)\nDobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím – 10 %\n4)\nPoradní sbory komunikační činnosti společné rybářské politiky a integrované námořní politiky – 9 %\n5)\nInformace o trhu, včetně vytvoření elektronických trhů – 6 %\n(1)  Procentní podíly se použijí pro částku stanovenou v článku 14 s výjimkou přidělení stanoveného podle článku 92.\nPŘÍLOHA IV\nZVLÁŠTNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY\nSpecifický cíl v rámci priority Unie pro ENRF/tematický cíl\nPředběžná podmínka\nKritéria splnění\nPriorita ENRF:\n1.\nPodpora environmentálně udržitelného, inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech\nSpecifické cíle: a) - f)\nTematický cíl 3: zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybolovu a akvakultury (v případě ENRF)\nTematický cíl 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\nTematický cíl 8: podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil\nZpráva o rybolovné kapacitě byla předložena v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013\nZpráva byla vypracována v souladu se společnými pokyny vydanými Komisí\nRybolovná kapacita nepřekračuje strop rybolovné kapacity stanovený v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013\nPriorita ENRF:\n2.\nPodpora environmentálně udržitelné, inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech\nSpecifické cíle: a), b) a c)\nTematický cíl 3: zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybolovu a akvakultury (v případě ENRF)\nTematický cíl 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\nTematický cíl 8: podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil\nZřízení víceletého národního strategického plánu o akvakultuře podle článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013 do roku 2014\nVíceletý strategický plán pro akvakulturu se předává Komisi nejpozději ke dni předání operačního programu\nOperační program obsahuje informace o doplňkovosti s víceletým národním strategickým plánem pro akvakulturu\nPriorita ENRF:\n3.\nPodpora provádění společné rybářské politiky\nSpecifický cíl a)\nTematický cíl 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\nSprávní kapacita: je k dispozici správní kapacita umožňující dodržovat požadavky na údaje pro řízení rybolovu stanovené v článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 199/2008\nPopis správní kapacity pro přípravu a uplatňování víceletého programu pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí\nPopis správní kapacity pro přípravu a provádění pracovních plánů pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí\nPopis kapacity v oblasti lidských zdrojů k provádění dvoustranných nebo vícestranných dohod s ostatními členskými státy v případě sdílení práce na plnění povinnosti shromažďování údajů\nPriorita ENRF:\n3.\nPodpora provádění společné rybářské politiky\nSpecifický cíl b)\nTematický cíl 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\nSprávní kapacita: je k dispozici správní kapacita umožňující dodržovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování stanoveného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009\nMezi zvláštní opatření patří:\npopis správní kapacity pro přípravu a provádění oddílu operačního programu týkajícího se národního kontrolního programu financování na období 2014 až 2020 podle čl. 18 odst. 1 písm. o)\npopis správní kapacity pro přípravu a provádění vnitrostátního kontrolního akčního programu pro víceleté plány podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009\npopis správní kapacity pro přípravu a provádění společného kontrolního programu, které může být vytvořen společně s ostatními členskými státy, podle článku 94 nařízení (ES) č. 1224/2009\npopis správní kapacity pro přípravu a provádění stanovených kontrolních a inspekčních programů podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009\npopis správní kapacity pro uplatnění systému účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za závažná porušení předpisů podle článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009\npopis správní kapacity pro uplatňování bodového systému za závažná porušení předpisů podle článku 92 nařízení (ES) č. 1224/2009\nPŘÍLOHA V\nINFORMACE A KOMUNIKACE OHLEDNĚ PODPORY Z ERNF\n1.   Seznam operací\nSeznam operací podle článku 119 musí obsahovat alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu tato datová pole:\n—\njméno příjemce (pouze právnické osoby, nebo fyzické osoby v souladu s vnitrostátním právem);\n—\nidentifikační číslo rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle článku 10 nařízení (ES) č. 26/2004 (vyplňuje se pouze tehdy, pokud operace souvisí s rybářským plavidlem);\n—\nnázev operace;\n—\nshrnutí operace;\n—\ndatum zahájení operace;\n—\ndatum ukončení operace (předpokládané datum fyzického dokončení nebo úplného provedení operace);\n—\ncelkové způsobilé výdaje;\n—\nvýše příspěvku Unie;\n—\npoštovní kód operace;\n—\nzemě;\n—\nnázev priority Unie;\n—\ndatum poslední aktualizace seznamu operací.\n2.   Informace pro veřejnost a propagační opatření\n1.\nČlenský stát zajistí, aby se informační a propagační opatření zaměřovala na co nejširší mediální pokrytí s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné úrovni.\n2.\nČlenský stát odpovídá za provedení alespoň těchto informačních a propagačních opatření:\na)\nhlavní informační činnost spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu;\nb)\nalespoň dvakrát v průběhu programového období uskutečněná hlavní informační činnost, která propaguje možnosti financování a sledované strategie a představuje úspěchy operačního programu;\nc)\nvyvěšení vlajky, popřípadě znaku Unie na průčelí nebo jiném veřejnosti viditelném místě v sídle každého řídícího orgánu;\nd)\nelektronické zveřejnění seznamu operací podle bodu 1;\ne)\nuvedení příkladů operací v členění podle operačních programů na jediných internetových stránkách nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu; příklady by měly být uvedeny v některém ze široce používaných úředních jazyků Unie, jiném než je úřední jazyk nebo jazyky dotčeného členského státu;\nf)\nzajištění toho, aby specifická část jediných internetových stránek byla věnována stručnému souhrnu inovací a operací v oblasti ekologických inovací;\ng)\naktualizace informací o provádění operačního programu, včetně jeho hlavních úspěchů, na jediných internetových stránkách nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu;\nh)\nzajištění toho, že bude uveřejněn přehled opatření k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, včetně případů nedodržení předpisů ze strany členských států nebo příjemců, a přijatých nápravných opatření, například finančních oprav.\n3.\nV souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi zapojí řídící orgán do informačních a propagačních opatření tyto subjekty:\na)\npartnery uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\ninformační střediska o Evropě, jakož i zastoupení Komise v členských státech;\nc)\nvzdělávací a výzkumné instituce.\nÚkolem těchto subjektů je šířit informace uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) a b).\n3.   Informační opatření pro příjemce a potenciální příjemce\n3.1.   Informační opatření pro potenciální příjemce\n1.\nŘídící orgán zajistí, aby se informace o cílech a možnostech financování operačního programu nabízených ERNF ve velkém měřítku dostávaly k potenciálním příjemcům a všem zúčastněným stranám.\n2.\nŘídící orgán zajistí, aby potenciální příjemci byli informováni alespoň o:\na)\npodmínkách způsobilosti výdajů, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na podporu v rámci operačního programu;\nb)\npopisu podmínek přípustnosti žádostí, postupech pro posuzování žádostí o financování a příslušných lhůtách;\nc)\nkritériích pro výběr operací, jimž má být poskytnuta podpora;\nd)\nkontaktních osobách na celostátní, regionální nebo místní úrovni, které jsou schopny poskytnout informace o operačních programech;\ne)\nskutečnosti, že žádosti by měly obsahovat návrh komunikačních činností, které jsou úměrné rozsahu operace, umožňujících informovat veřejnost o cílech operace a její podpoře ze strany Unie.\n3.2.   Informační opatření pro příjemce\nŘídící orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená souhlas s jejich uvedením v seznamu operací zveřejňovaném podle čl. 119 odst. 2.", "summary": "Evropský námořní a rybářský fond (2014–2020)\nEvropský námořní a rybářský fond (2014–2020)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 508/2014 – Evropský námořní a rybářský fond\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) je pomáhat obyvatelům pobřežních oblastí a těm, kdo pracují v odvětví rybolovu a akvakultury, aby se dokázali přizpůsobit nové reformované společné rybářské politice (SRP) na období 2014–2020.\nKLÍČOVÉ BODY\nRozpočet a priority\nENRF, jehož rozpočet na období 2014–2020 činí 6,5 miliardy EUR, má tyto cíle:obnovit rybí populace, snížit dopad rybolovu na mořské prostředí a postupně odstranit výměty – vracení nežádoucích úlovků do moře – vyhazování mrtvých i živých ryb, protože jsou příliš malé, protože rybáři nemají žádné stanovené kvóty k jejich odlovu nebo kvůli určitým pravidlům o složení úlovku, podporovat drobný, místní rybolov a mladé rybáře, pomáhat komunitám diverzifikovat místní hospodářství, financovat projekty, které budou vytvářet pracovní místa a zlepšovat kvalitu života na pobřežích Evropy, podporovat evropskou akvakulturu (chov ryb nebo vodních měkkýšů), financovat zlepšování vědeckých poznatků o mořském prostředí a sběr příslušných údajů, aby přijímaná rozhodnutí byla založena na spolehlivých informacích, posílit programy kontrol rybolovu, podporovat inovativní investice do rybářských plavidel, například pro zlepšení selektivity lovných zařízení (lovné zařízení, které zaměřuje a chytá ryby podle velikosti a druhu a umožňuje ostatním rybám uniknout nebo je uvolnit nezraněné), podporovat (za určitých podmínek) investice do vybavení nebo do lodí s cílem snížit emise znečišťujících látek nebo skleníkových plynů, zlepšit uvádění na trh a zpracování v odvětví rybolovu a akvakultury, podporovat integrovanou námořní politiku EU usnadněním koordinace napříč hranicemi i mezi odvětvími (například v oblastech, jako je plánování námořních prostor, integrovaný námořní dohled a zlepšení znalostí o stavu mořského prostředí).ProvedeníENRF spolufinancuje projekty se zeměmi EU, které poskytují vnitrostátní financování. Země EU vypracují operační program, v němž sdělí, jak hodlají utratit přidělené peníze. Po schválení těchto programů Evropskou komisí rozhodnou vnitrostátní orgány o tom, které projekty budou financovány. Po přijetí nařízení (EU) č. 508/2014 Komise přijala pravidla zabývající se zejména podrobnými technickými aspekty jeho provádění. Patří mezi ně:způsob, jakým by země EU měly předkládat souhrnné údaje o rybářských činnostech a informace, které musí poskytovat Komisi,obsah a vytvoření systému pro monitorování a hodnocení činností, které dostávají financování,forma a předkládání výročních zpráv o financovaných programech,podrobné podmínky týkající se přerušení a pozastavena plateb zemím EU, které nedodržují pravidla SRP. Kompletní seznam prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci je dostupný na internetových stránkách ENRF.Pandemie COVID-19 – změna nařízeníNařízením (EU) 2020/560 se mění nařízení (EU) č. 508/2014 a zavádí se zvláštní opatření ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19. Z důvodu šíření tohoto onemocnění došlo k výraznému poklesu poptávky po produktech rybolovu a akvakultury, což mělo závažné socioekonomické důsledky pro komunity, kde rybolov a akvakultura plní významnou úlohu. Pozměněné nařízení umožňuje ENRF poskytovat podporu při:dočasném zastavení rybolovných činností, včetně vnitrozemského rybolovu a rybolovu ze břehu,některých hospodářských ztrátách producentů akvakultury a zpracovatelských podniků a v nejvzdálenějších regionech za předpokladu, že jsou důsledkem rozšíření onemocnění COVID-19. Tato opatření mohou rovněž zahrnovat poskytnutí provozního kapitálu producentům akvakultury a zpracovatelských podnikům a podporu organizacím producentů a sdružením organizací producentů na skladování produktů rybolovu a akvakultury. Toto nařízení rovněž umožňuje flexibilnější přerozdělování finančních zdrojů v rámci operačních programů každé jednotlivé země EU a zjednodušení postupu změny operačních programů.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014. Dočasná opatření týkající se rozšíření onemocnění COVID-19 se použijí se zpětnou platností od 1. února 2020 a jsou k dispozici do 31. prosince 2020.\nKONTEXT\nENRF je finanční nástroj na podporu SRP na období 2014–2020. Jedná se o jeden z pěti evropských strukturálních a investičních fondů, které se vzájemně doplňují a usilují o podporu hospodářského oživení v Evropě prostřednictvím hospodářského růstu a tvorby pracovních míst.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1–66)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 508/2014 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/852 ze dne 27. března 2015, kterým se nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014, pokud jde o případy nedodržení pravidel a případy závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky, jež mohou vést k přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 135, 2.6.2015, s. 13–17)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1362/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví pravidla pro zjednodušený postup schvalování některých změn operačních programů financovaných z Evropského námořního a rybářského fondu a pravidla týkající se formy a předkládání výročních zpráv o provádění těchto programů (Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 124–136)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1243/2014 ze dne 20. listopadu 2014, kterým se stanoví pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o informace, které mají být zasílány členskými státy, jakož i potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů (Úř. věst. L 334, 21.11.2014, s. 39–51)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1242/2014 ze dne 20. listopadu 2014, kterým se stanoví pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o předložení příslušných souhrnných údajů o operacích (Úř. věst. L 334, 21.11.2014, s. 11–38)\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1014/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011, pokud jde o obsah a vytvoření společného systému monitorování a hodnocení pro operace financované v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 283, 27.9.2014, s. 11–19)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 763/2014 ze dne 11. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o technické vlastnosti informačních a propagačních opatření a pokyny pro vytvoření znaku Unie (Úř. věst. L 209, 16.7.2014, s. 1–4)\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/372/EU ze dne 11. června 2014, kterým se stanoví roční rozpis celkových zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu dostupných v rámci sdíleného řízení pro období 2014–2020 v členění podle členských států (oznámeno pod číslem C(2014) 3781) (Úř. věst. J L 180, 20.6.2014, s. 18–20)\nPoslední aktualizace 09.06.2020"}
{"celex_id": "32014R1286", "reference": "9.12.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 352/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1286/2014\nze dne 26. listopadu 2014\no sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPři zvažování investic je retailovým investorům stále častěji nabízena široká škála strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (dále společně jen „produkty s investiční složkou“). Některé z těchto produktů poskytují konkrétní investiční řešení přizpůsobená na míru potřebám retailových investorů, jsou často nabízeny v kombinaci s pojistným krytím nebo mohou být složité a obtížně pochopitelné. Stávající informace o těchto produktech s investiční složkou, které jsou retailovým investorům poskytovány, nejsou vzájemně provázané a znesnadňují retailovým investorům porovnání jednotlivých produktů nebo pochopení jejich vlastností. Proto se retailovým investorům stává, že investují, aniž by chápali související rizika a náklady, v důsledku čehož občas utrpí nepředpokládané finanční ztráty.\n(2)\nZlepšení transparentnosti produktů s investiční složkou nabízených retailovým investorům je důležitým opatřením na ochranu investorů a podmínkou obnovení důvěry retailových investorů ve finanční trh, zejména v době doznívající finanční krize. První kroky na úrovni Unie v tomto směru byly již učiněny vytvořením institutu klíčových informací pro investory stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (3).\n(3)\nExistence různých pravidel pro produkty s investiční složkou, která se liší podle sektoru poskytujícího tyto produkty, a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech v této oblasti zakládají nerovné podmínky mezi jednotlivými produkty a distribučními kanály a vytvářejí další překážky pro vnitřní trh v oblasti finančních služeb a produktů. Členské státy již přijaly rozličná nekoordinovaná opatření s cílem řešit nedostatky v oblasti opatření na ochranu investorů a je pravděpodobné, že tento vývoj bude pokračovat i nadále. Odlišné přístupy k poskytování informací o produktech s investiční složkou brání vytvoření rovných podmínek mezi různými tvůrci produktů s investiční složkou a těmi, kdo poskytují poradenství o těchto produktech nebo tyto produkty prodávají, narušují tím hospodářskou soutěž a způsobují nestejnou úroveň ochrany investorů v Unii. Tyto odlišnosti představují překážku vytvoření a řádného fungování vnitřního trhu.\n(4)\nAby bylo možno těmto rozdílnostem předcházet, a tím posílit ochranu investorů, je třeba stanovit jednotná pravidla transparentnosti na úrovni Unie, která budou platit pro všechny účastníky trhu produktů s investiční složkou. Je proto nezbytné přijmout nařízení, které zajistí, že společný standard pro sdělení klíčových informací bude do té míry jednotný, že umožní harmonizovat formát a obsah těchto dokumentů. Přímo použitelná pravidla nařízení by měla zajistit, aby všichni, kdo poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, podléhali jednotným požadavkům v souvislosti s poskytováním sdělení klíčových informací retailovým investorům. Toto nařízení se nedotýká dohledu nad propagačními sděleními. Nedotýká se ani opatření souvisejících se zásahy do produktů jinak než v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou.\n(5)\nKvalitnější poskytování informací o produktech s investiční složkou je zásadní pro obnovu důvěry retailových investorů ve finanční trhy, avšak stejně důležité jsou i účinně regulované procesy prodeje těchto produktů. Toto nařízení doplňuje opatření v oblasti distribuce uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4). Doplňuje rovněž opatření v oblasti distribuce pojistných produktů uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (5).\n(6)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na všechny produkty bez rozdílu formy nebo struktury vytvářené v odvětví finančních služeb s cílem poskytovat investiční příležitosti retailovým investorům, u nichž částka, která má být vyplacena retailovému investorovi, podléhá výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám či výkonnosti jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil. Tyto produkty by měly být pro účely tohoto nařízení označovány jako produkty s investiční složkou a měly by mimo jiné zahrnovat takové investiční produkty, jako jsou investiční fondy, životní pojištění s investičním prvkem, strukturované produkty a strukturované vklady. Finanční nástroje vydávané zvláštními účelovými jednotkami odpovídající definici produktu s investiční složkou by rovněž měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. U všech těchto produktů se nejedná o přímé investice, jakých je dosahováno přímým nákupem nebo držením aktiv. Tyto produkty naopak vstupují mezi retailového investora a trhy prostřednictvím procesu strukturování nebo sdružování aktiv s cílem vytvářet různé míry rizika, zajistit různé funkce produktu nebo dosáhnout odlišné struktury nákladů v porovnání s přímým investováním. Takové strukturování může retailovým investorům umožnit zapojení do investičních strategií, které by pro ně jinak byly nedostupné nebo nepraktické, ale může vyžadovat rovněž zpřístupnění dalších informací, a to zejména s cílem umožnit porovnání jednotlivých způsobů strukturování investic.\n(7)\nAby se zajistilo, že se toto nařízení vztahuje pouze na takovéto produkty s investiční složkou, měly by být z oblasti jeho působnosti vyloučeny pojistné produkty, které nenabízejí investiční příležitosti, a vklady, které jsou vystaveny pouze riziku úrokových sazeb. V případě produktů životního pojištění se „kapitálem“ rozumí kapitál investovaný na žádost retailového investora. Kromě toho by z oblasti působnosti tohoto nařízení měly být vyloučeny veškeré vklady či certifikáty reprezentující tradiční vklady jiné než strukturované vklady definované v čl. 4 odst. 1 bodě 43 směrnice 2014/65/EU. Přímo držená aktiva, jako například akcie nebo veřejnoprávní dluhopisy, nejsou produkty s investiční složkou, a proto by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena. Na investiční fondy, které se zaměřují na institucionální investory, se toto nařízení rovněž nevztahuje, protože nejsou určeny k prodeji retailovým investorům. Individuální a zaměstnanecké penzijní produkty, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorům příjem v důchodu, by měly být s ohledem na svá specifika a cíle z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, zatímco na jiné individuální pojistné kapitálové nebo spořicí produkty, jež nabízejí investiční příležitosti, by se toto nařízení vztahovat mělo.\n(8)\nTímto nařízením není dotčeno právo členských států upravit poskytování klíčových informací o produktech, které nespadají do jeho oblasti působnosti. V souladu se svým mandátem v oblasti ochrany spotřebitele podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (7) a článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8) by měly Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízené uvedenými nařízeními (společně dále jen „evropské orgány dohledu“) sledovat produkty, které jsou mimo oblasti působnosti tohoto nařízení, a ve vhodných případech vydávat obecné pokyny k vyřešení případných zjištěných problémů. Tyto obecné pokyny by měly být zohledněny při přezkumu, který bude proveden čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a bude se týkat možného rozšíření oblasti působnosti a odstranění některých vyloučení.\n(9)\nV zájmu vyjasnění vztahu mezi povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a povinnostmi stanovenými v jiných legislativních aktech požadujících poskytování informací investorům, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (10), je třeba ustanovit, že se uvedené legislativní akty budou používat i nadále společně s tímto nařízením.\n(10)\nAby byl zajištěn řádný a účinný dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení, měly by členské státy určit příslušné orgány odpovědné za tento dohled. V mnoha případech již jsou určeny příslušné orgány pro dohled nad jinými povinnostmi tvůrců produktů s investiční složkou, jejich prodejců nebo poradců, jež vyplývají z jiných předpisů vnitrostátního práva a práva Unie.\n(11)\nPříslušným orgánům by měly být na vyžádání, a to i předem, poskytnuty veškeré informace nutné k ověření obsahu sdělení klíčových informací, posouzení souladu s tímto nařízením a zajištění ochrany zákazníků a investorů na finančních trzích.\n(12)\nVypracovat pro své produkty sdělení klíčových informací by měli tvůrci produktů s investiční složkou, jako například správci fondů, pojišťovny, úvěrové instituce nebo investiční podniky, a to proto, že jsou o těchto produktech nejlépe informováni. Měli by rovněž odpovídat za správnost sdělení klíčových informací. Sdělení klíčových informací by měl tvůrce produktu s investiční složkou vypracovat dříve, než lze produkt prodávat retailovým investorům. Pokud však takový produkt není prodáván retailovým investorům, nemělo by být povinné sdělení klíčových informací vypracovat; a v případě, kdy by vypracování sdělení klíčových informací bylo pro tvůrce takového produktu neproveditelné, mělo by být umožněno, aby jeho vypracováním pověřil třetí osobu. Povinnosti podle tohoto nařízení v oblasti vypracování a úpravy sdělení klíčových informací by se měly vztahovat pouze na tvůrce produktu s investiční složkou a měly by platit po dobu obchodování produktu s investiční složkou na sekundárních trzích. Aby bylo zajištěno co největší rozšíření a dostupnost sdělení klíčových informací, mělo by toto nařízení stanovit, že tvůrce produktu s investiční složkou musí toto sdělení zveřejnit na svých internetových stránkách.\n(13)\nPro uspokojení potřeb retailových investorů je nutné zajistit, aby informace o produktech s investiční složkou byly pro tyto retailové investory přesné, pravdivé a jasné a neuváděly je v omyl. Toto nařízení by proto mělo stanovit společné normy pro vytváření sdělení klíčových informací s cílem zajistit jeho srozumitelnost pro retailové investory. Vzhledem k tomu, že pro mnoho retailových investorů je obtížné orientovat se v odborné finanční terminologii, měla by se zvláštní pozornost věnovat volbě výrazů a stylu psaní užitým v tomto sdělení. Je rovněž potřeba stanovit pravidla týkající se jazyka, v němž by mělo být toto sdělení klíčových informací vypracováno. Retailoví investoři by dále měli být rovněž schopni pochopit sdělení klíčových informací samostatně bez odkazu na další nemarketingové informace.\n(14)\nPři vypracovávání technických norem pro obsah sdělení klíčových informací, tak aby přesně odpovídal investičním politikám produktu a jeho cílům v souladu s tímto nařízením, by evropské orgány dohledu měly zajistit, aby tvůrce produktu s investiční složkou používal jasný a srozumitelný jazyk, který je přístupný retailovým investorům, a aby popis způsobu, jakým se dosahuje investičních cílů, včetně popisu používaných finančních nástrojů, neobsahoval finanční žargon a terminologii, která pro retailové investory není okamžitě srozumitelná.\n(15)\nRetailovým investorům by měly být poskytnuty informace nezbytné k tomu, aby mohli učinit informované investiční rozhodnutí a porovnat různé produkty s investiční složkou, nebudou-li však tyto informace krátké a stručné, je zde riziko, že jich investoři nevyužijí. Sdělení klíčových informací by proto mělo obsahovat pouze základní informace týkající se zejména povahy a vlastností produktu včetně informace o tom, zda může dojít ke ztrátě kapitálu, informace o nákladech a rizikovém profilu produktu a rovněž příslušné informace o výkonnosti a některé další konkrétní informace, které mohou být nezbytné pro pochopení charakteru jednotlivých typů produktu.\n(16)\nKalkulačky investičních produktů již vznikají na vnitrostátní úrovni. Aby však tyto kalkulačky byly pro spotřebitele co nejužitečnější, měly by zahrnovat náklady a poplatky účtované jednotlivými tvůrci produktů s investiční složkou, spolu s veškerými dalšími náklady nebo poplatky účtovanými zprostředkovateli nebo jinými články investičního řetězce, které ještě tvůrci produktů s investiční složkou nezahrnuli. Komise by měla podávat zprávy o tom, zda jsou tyto nástroje dostupné on-line v každém členském státě a zda poskytují spolehlivé a přesné výpočty souhrnných nákladů a poplatků u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.\n(17)\nSdělení klíčových informací by mělo být vypracováno ve standardizovaném formátu, který retailovým investorům umožní porovnat různé produkty s investiční složkou, protože vzhledem k chování a schopnostem spotřebitelů je nutné pečlivě nastavit formát, úpravu a obsah informací tak, aby je investoři v nejvyšší možné míře pochopili a využili. U každého sdělení je nutno dodržet stejné pořadí položek a jejich nadpisy. Podrobnosti informací o jednotlivých produktech s investiční složkou, které mají být zahrnuty do sdělení klíčových informací, a prezentace těchto informací by měly být dále harmonizovány prostřednictvím regulačních technických norem, které zohlední provedený i probíhající výzkum chování spotřebitelů, včetně výsledků testů účinnosti různých způsobů prezentace informací spotřebitelům. Kromě toho některé produkty s investiční složkou umožňují retailovým investorům volbu mezi mnoha podkladovými investicemi, jako jsou vnitřní fondy v držení pojišťoven. Tyto produkty by měly být při sestavování formátu zohledněny.\n(18)\nJelikož některé investiční produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení jsou složité a mohou být pro retailové investory obtížně pochopitelné, mělo by sdělení klíčových informací případně obsahovat o této skutečnosti varování. Produkt by měl být pokládán za složitý a obtížně pochopitelný, zejména investuje-li do podkladových aktiv, do kterých retailoví investoři běžně neinvestují, používá-li k výpočtu konečné návratnosti investice více různých mechanismů, což zvyšuje riziko nepochopení ze strany retailového investora, nebo jsou-li v konstrukci investice prvky ovlivňující postoj retailového investora k investici, například postupně rostoucí sazba nákladů nebo iterativní vzorec.\n(19)\nRetailoví investoři čím dál častěji vedle finanční návratnosti svých investic sledují další záměry, jako jsou například sociální nebo environmentální cíle. Informace o výsledcích v sociální nebo environmentální oblasti, o jejichž dosažení tvůrce produktu s investiční složkou usiluje, však mohou být obtížně porovnatelné nebo mohou chybět. Předvídatelný udržitelný environmentální a sociální vývoj v oblasti finančních investic, jakož i uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 (11) by tudíž měly umožnit začlenit tyto aspekty vhodnějším způsobem do právních předpisů Unie a v rámci těchto předpisů je dále podporovat. Avšak žádná ustálená kritéria ani formální postupy umožňující objektivně ověřit tato sociální nebo environmentální kritéria, jako je tomu již v potravinářském sektoru, neexistují. Je proto žádoucí, aby se Komise ve svém přezkumu tohoto nařízení důkladně zabývala vývojem v souvislosti s investičními produkty v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a výsledky přezkumu nařízení (EU) č. 346/2013.\n(20)\nSdělení klíčových informací by mělo být jasně odlišitelné a oddělené od všech propagačních materiálů.\n(21)\nAby bylo zajištěno, že informace ve sdělení klíčových informací jsou spolehlivé, mělo by být po tvůrcích produktů s investiční složkou vyžadováno, aby sdělení klíčových informací průběžně aktualizovali. Za tímto účelem je nezbytné v regulačních technických normách, které přijme Komise, stanovit podrobná pravidla upravující podmínky a četnost kontroly informací a úpravu sdělení klíčových informací.\n(22)\nSdělení klíčových informací jsou základem pro investiční rozhodování retailových investorů. Z tohoto důvodu mají tvůrci produktů s investiční složkou významnou odpovědnost vůči retailovým investorům, pokud jde o zajištění toho, aby sdělení nebyla zavádějící, nepřesná nebo v rozporu s příslušnými částmi smluvních dokumentů k danému produktu s investiční složkou. Proto je důležité zajistit, aby měli retailoví investoři reálné právo na zjednání nápravy. Rovněž je třeba zajistit, aby měli všichni retailoví investoři v celé Unii stejné právo uplatňovat náhradu škod, které utrpěli v důsledku nedodržení tohoto nařízení. Proto by pravidla o občanskoprávní odpovědnosti tvůrců produktů s investiční složkou měla být harmonizována. Retailoví investoři by měli mít možnost činit tvůrce produktu s investiční složkou odpovědným za porušení tohoto nařízení, pokud utrpěná škoda vznikla použitím sdělení klíčových informací, jež není v souladu s předsmluvními nebo smluvními dokumenty, není pod kontrolou tvůrce produktu s investiční složkou nebo je zavádějící či nepřesné.\n(23)\nZáležitosti týkající se občanskoprávní odpovědnosti tvůrce produktu s investiční složkou, které nejsou upraveny v tomto nařízení, by se měly řídit použitelným vnitrostátním právem. Soud příslušný rozhodovat o žalobě z občanskoprávní odpovědnosti podané retailovým investorem by měl být určen podle příslušných pravidel mezinárodní příslušnosti.\n(24)\nToto nařízení nezavádí schválení umožňující přeshraniční prodej produktů s investiční složkou retailovým investorům nebo jejich přeshraniční uvádění na trh ani nemění případné stávající mechanismy schválení pro přeshraniční prodej produktů s investiční složkou nebo jejich přeshraniční uvádění na trh. Toto nařízení nemění rozdělení úkolů mezi stávající příslušné orgány platné podle dosavadních schvalovacích mechanismů. Příslušné orgány určené členskými státy pro účely tohoto nařízení by proto měly být propojené s orgány příslušnými pro uvádění produktů s investiční složkou na trh podle případného stávajícího schválení. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je produkt s investiční složkou uveden na trh, by měl být odpovědný za dohled nad uvedením tohoto produktu na trh. V případě, že toto nařízení nebude dodrženo, měl by mít příslušný orgán členského státu, ve kterém je produkt s investiční složkou uveden na trh, vždy právo pozastavit jeho uvádění na trh na svém území.\n(25)\nPravomoci orgánu EIOPA a příslušných orgánů by měly být doplněny o explicitní mechanismus umožňující zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci a prodej pojistných produktů s investiční složkou, které vzbuzují vážné obavy o ochranu investorů, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž orgánu EIOPA by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích. Tyto pravomoci by měly zohledňovat též pravomoci svěřené orgánům ESMA a EBA nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12), aby bylo zajištěno, že tento intervenční mechanismus může být uplatněn vůči všem investičním produktům bez ohledu na jejich právní formu. Výkon těchto pravomocí příslušnými orgány a ve výjimečných případech orgánem EIOPA by měl podléhat zvláštním podmínkám. V případě, že jsou tyto podmínky splněny, měl by být příslušný orgán či ve výjimečných případech orgán EIOPA schopen preventivně uložit zákaz nebo omezení předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou uveden na trh, distribuován nebo prodán investorům. Tyto pravomoci neznamenají požadavek zavést nebo uplatňovat postup schvalování produktu nebo poskytování příslušné licence ze strany příslušného orgánu nebo orgánu EIOPA a nezbavují tvůrce produktu s investiční složkou odpovědnosti dodržovat veškeré příslušné požadavky tohoto nařízení. Tyto pravomoci by navíc měly být využívány výhradně ve veřejném zájmu a neměly by zakládat občanskoprávní odpovědnost příslušných orgánů.\n(26)\nAby mohl retailový investor učinit informované investiční rozhodnutí, měly by být osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, povinny poskytnout sdělení klíčových informací s dostatečným předstihem před uzavřením jakéhokoli obchodu. Tento požadavek by měl platit bez ohledu na místo a formu tohoto obchodu. Pokud se však obchod uskutečňuje pomocí prostředků dálkové komunikace, může být sdělení klíčových informací poskytnuto okamžitě po uzavření obchodu, není-li toto sdělení možné poskytnout předem a retailový investor s tím souhlasí. Mezi osoby, které poskytují poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodávají, patří zprostředkovatelé a samotní tvůrci produktu s investiční složkou, pokud se tito tvůrci produktu s investiční složkou rozhodnou poskytovat o něm poradenství nebo jej prodávat retailovým investorům přímo. Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (13) ani směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES (14).\n(27)\nMěla by být stanovena jednotná pravidla s cílem zajistit, aby si osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, mohla zvolit vhodný nosič, na kterém bude sdělení klíčových informací retailovým investorům poskytnuto, přičemž je možné použít elektronickou komunikaci, je-li to vhodné vzhledem k okolnostem obchodu. Retailový investor by však měl mít možnost zvolit si poskytnutí informací na papíře. V zájmu přístupu spotřebitelů k informacím by sdělení klíčových informací mělo být vždy poskytováno bezplatně.\n(28)\nPro zajištění důvěry retailových investorů v produkty s investiční složkou a ve finanční trhy obecně by měly být stanoveny požadavky na vhodné vnitřní postupy, které zajistí, že retailoví investoři obdrží v případě stížnosti od tvůrce produktu s investiční složkou věcnou odpověď.\n(29)\nVzhledem k tomu, že sdělení klíčových informací týkající se produktů s investiční složkou by měly předkládat subjekty působící v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, cenných papírů a fondů finančních trhů, je nanejvýš důležité zajistit bezproblémovou spolupráci mezi jednotlivými orgány dohledu nad tvůrci produktů s investiční složkou a nad osobami, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, tak aby dané orgány měly jednotný přístup k uplatňování tohoto nařízení.\n(30)\nV souladu se sdělením Komise z 8. prosince 2010 nazvaném Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky zajišťující, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a opatření. Sankce a opatření by měly být s výjimkou určitých přesně stanovených okolností zveřejňovány s cílem zajistit odrazující účinek sankcí a posílit ochranu investorů formou varování před produkty s investiční složkou nabízenými v rozporu s tímto nařízením.\n(31)\nAčkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit správní sankce i trestní sankce za týž protiprávní čin, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.\n(32)\nV zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o upřesnění postupů pro zjištění, zda se produkt s investiční složkou zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti, a podmínek pro výkon zásahové pravomoci orgánu EIOPA a příslušných orgánů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(33)\nKomise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované evropskými orgány dohledu ve společném výboru, pokud jde o prezentaci a obsah sdělení klíčových informací, standardizovaný formát sdělení klíčových informací, metodiku podporující prezentaci rizik a výnosů a pro výpočet nákladů, jakož i podmínky a minimální četnost kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací a podmínky splnění požadavku poskytovat sdělení klíčových informací retailovým investorům, a to podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Komise by měla doplnit technickou práci evropských orgánů dohledu prováděním spotřebitelských testů ohledně prezentace sdělení klíčových informací, jak je navrhnou evropské orgány dohledu.\n(34)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (15) upravuje zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (16) upravuje zpracování osobních údajů prováděné evropskými orgány dohledu podle tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být prováděno v souladu se směrnicí 95/46/ES, a jakákoli výměna nebo přenos informací ze strany evropských orgánů dohledu by měly být prováděny v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.\n(35)\nPřestože subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) představují investiční produkty ve smyslu tohoto nařízení, bylo by vzhledem k tomu, že požadavky na klíčové informace pro investory podle směrnice 2009/65/ES byly zavedeny teprve nedávno, vhodné stanovit pro tyto SKIPCP přechodné období pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost, během něhož by se na ně toto nařízení nevztahovalo. Po uplynutí tohoto přechodného období, a pokud nebude prodlouženo, by se na ně působnost tohoto nařízení rozšířila. Uvedené přechodné období by se mělo rovněž vztahovat na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách jiných fondů než SKIPCP nebo tyto podílové jednotky prodávající, pokud členský stát na tyto fondy uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES.\n(36)\nČtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost by měl být proveden jeho přezkum s cílem zohlednit vývoj na trhu, jako jsou například vznik nových typů produktů s investiční složkou, vývoj v jiných oblastech právních předpisů Unie a zkušenosti členských států. Tento přezkum by měl rovněž posoudit proveditelnost, náklady a případné přínosy zavedení označení pro sociálně a environmentálně zaměřené investice. Dále by měl tento přezkum posoudit, zda zavedená opatření vedla ke zvýšení porozumění produktům s investiční složkou u průměrných retailových investorů a porovnatelnosti produktů s investiční složkou. Měl by rovněž zvážit, zda je nutné prodloužit přechodné období uplatňované pro SKIPCP nebo některé fondy jiné než SKIPCP, nebo zda by se dalo uvažovat o jiné možnosti právní úpravy těchto fondů. Kromě toho by měl posoudit, zda by s ohledem na potřebu osvědčených standardů ochrany spotřebitele, včetně nástrojů umožňujících porovnávání finančních produktů, mělo být zachováno vynětí produktů z oblasti působnosti tohoto nařízení. Jako součást tohoto přezkumu by Komise měla provést rovněž průzkum trhu a zjistit, zda jsou na trhu k dispozici on-line kalkulačky umožňující retailovým investorům spočítat souhrnné náklady a poplatky spojené s produkty s investiční složkou a zda jsou tyto nástroje k dispozici bezplatně. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, případně doplněnou legislativními návrhy.\n(37)\nS ohledem na probíhající práci orgánu EIOPA týkající se požadavků na poskytování informací o produktech penzijního pojištění a vzhledem ke zvláštnostem těchto produktů by Komise měla do čtyř let po vstupu tohoto nařízení v platnost posoudit, zda by mělo být zachováno vyloučení penzijních produktů, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorovi příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod. Při vypracovávání tohoto posouzení by Komise měla zvážit, zda je toto nařízení tím nejlepším legislativním mechanismem pro zajištění zveřejňování informací o penzijních produktech nebo zda by jiné mechanismy pro poskytování informací nebyly vhodnější.\n(38)\nAby měli tvůrci produktů s investiční složkou a osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, dostatek času připravit se na praktické uplatňování požadavků tohoto nařízení, měly by jeho požadavky být použitelné až od dvou let po dni jeho vstupu v platnost.\n(39)\nToto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie.\n(40)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení ochrany retailových investorů a jejich důvěry v produkty s investiční složkou včetně případů přeshraničního prodeje těchto produktů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.\n(41)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal své stanovisko (17),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nToto nařízení stanoví jednotná pravidla pro formát a obsah sdělení klíčových informací, které vypracují tvůrci produktů s investiční složkou, a pro poskytování sdělení klíčových informací retailovým investorům s cílem umožnit retailovým investorům pochopit hlavní rysy produktu s investiční složkou a rizika s ním spojená.\nČlánek 2\n1.   Toto nařízení se vztahuje na tvůrce produktů s investiční složkou a na osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají.\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na tyto produkty:\na)\nprodukty neživotního pojištění uvedené v příloze I směrnice 2009/138/ES;\nb)\nsmlouvy o životním pojištění, u nichž se pojistné plnění podle smlouvy vyplácí pouze v případě smrti nebo ve vztahu k pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocí nebo postižením;\nc)\nvklady jiné než strukturované vklady definované v čl. 4 odst. 1 bodě 43 směrnice 2014/65/EU;\nd)\ncenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) až g) a písm. i) a j) směrnice 2003/71/ES;\ne)\npenzijní produkty, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;\nf)\núředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (18) nebo směrnice 2009/138/ES;\ng)\nindividuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátních právních předpisů povinně finančně přispívá zaměstnavatel a u nichž si zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele.\nČlánek 3\n1.   Pokud se na tvůrce produktu s investiční složkou, na které se vztahuje toto nařízení, vztahuje rovněž směrnice 2003/71/ES, použije se zároveň toto nařízení i směrnice 2003/71/ES.\n2.   Pokud se na tvůrce produktu s investiční složkou, na které se vztahuje toto nařízení, vztahuje rovněž směrnice 2009/138/ES, použije se zároveň toto nařízení i směrnice 2009/138/ES.\nČlánek 4\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„strukturovaným retailovým investičním produktem“ (PRIP) investice, včetně nástrojů vydávaných zvláštními účelovými jednotkami podle čl. 13 bodu 26 směrnice 2009/138/ES a sekuritizačními účelovými subjekty podle čl. 4 odst. 1 písm. an) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (19), u níž bez ohledu na právní formu investice podléhá částka, která má být retailovému investorovi vyplacena, výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám nebo výkonnosti jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil;\n2)\n„pojistným produktem s investiční složkou“ pojistný produkt, který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež je zcela nebo zčásti vystavena, přímo či nepřímo, tržním výkyvům;\n3)\n„produktem s investiční složkou“ produkt, který je alespoň jedním z těchto produktů:\na)\nstrukturovaný retailový investiční produkt;\nb)\npojistný produkt s investiční složkou;\n4)\n„tvůrcem produktu s investiční složkou“:\na)\njakýkoli subjekt, který vytvoří produkt s investiční složkou;\nb)\njakýkoli subjekt, který provádí změny stávajícího produktu s investiční složkou, mimo jiné tím, že mění jeho profil rizik a výnosů nebo náklady spojené s investicí do tohoto produktu;\n5)\n„osobou, která prodává produkt s investiční složkou“, osoba, která retailovému investorovi nabízí nebo s ním uzavírá smlouvu o produktu s investiční složkou;\n6)\n„retailovým investorem“:\na)\nneprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU;\nb)\nzákazník ve smyslu směrnice 2002/92/ES, pokud jej nelze považovat za profesionálního zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU;\n7)\n„trvalým nosičem“ trvalý nosič ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2009/65/ES;\n8)\n„příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené členským státem k vykonávání dohledu nad plněním požadavků, které toto nařízení ukládá tvůrcům produktů s investiční složkou a osobám, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají.\nKAPITOLA II\nSDĚLENÍ KLÍČOVÝCH INFORMACÍ\nODDÍL I\nVypracování sdělení klíčových informací\nČlánek 5\n1.   Předtím, než se produkt s investiční složkou začne nabízet retailovým investorům, vypracuje pro něj jeho tvůrce sdělení klíčových informací v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a toto sdělení zveřejní na svých internetových stránkách.\n2.   Členské státy mohou požadovat, aby tvůrce produktu s investiční složkou nebo osoba, která prodává produkt s investiční složkou, sdělení klíčových informací předem poskytli příslušnému orgánu pro produkty s investiční složkou uváděné na trh v dotyčném členském státě.\nODDÍL II\nForma a obsah sdělení klíčových informací\nČlánek 6\n1.   Informace ve sdělení klíčových informací představují předsmluvní informace. Musí být přesné, pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící. Sdělení musí poskytovat klíčové informace a musí být v souladu s veškerými závaznými smluvními dokumenty, s relevantními částmi nabídek a s podmínkami produktu s investiční složkou.\n2.   Sdělení klíčových informací musí být samostatný dokument zřetelně oddělený od propagačních materiálů. Nesmí obsahovat odkazy na propagační materiály. Může obsahovat odkazy na jiné dokumenty, případně včetně prospektu, ale pouze pokud takový odkaz souvisí s informacemi, které podle tohoto nařízení musí být ve sdělení klíčových informací obsaženy.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, pokud produkt s investiční složkou nabízí retailovému investorovi takovou škálu možností investování, že informace požadované podle čl. 8 odst. 3 o každé z možností podkladových investic nelze všechny poskytnout v jediném, stručném a samostatném dokumentu, musí sdělení klíčových informací obsahovat alespoň obecný popis možností podkladových investic a uvést, kde a jak lze získat podrobnější předsmluvní informační dokumentaci týkající se investičních produktů, o něž se uvedené možnosti podkladových investic opírají.\n4.   Sdělení klíčových informací musí být vypracováno jako krátký a stručný dokument, který po vytištění pro lepší porovnatelnost nepřesahuje tři strany velikosti A4. Tento dokument musí být:\na)\nprezentován a uspořádán tak, aby se snadno četl, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;\nb)\nzaměřen na klíčové informace, které retailoví investoři potřebují;\nc)\njasně formulován a napsán jazykem a stylem, jež usnadňují pochopení informací, přičemž především používá jazyk, který je jasný, stručný a srozumitelný.\n5.   Pokud jsou ve sdělení klíčových informací použity barvy, nesmí se srozumitelnost informací zhoršit, je-li sdělení klíčových informací vytištěno nebo kopírováno černobíle.\n6.   Pokud je ve sdělení klíčových informací použita značka nebo logo tvůrce produktu s investiční složkou nebo skupiny, jíž je tento tvůrce členem, nesmí odvádět pozornost retailového investora od informací, které jsou ve sdělení uvedeny, ani zakrývat text.\nČlánek 7\n1.   Sdělení klíčových informací musí být sepsáno v úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků používaných v té části členského státu, kde je produkt s investiční složkou distribuován, nebo v jiném jazyce, který příslušné orgány tohoto členského státu akceptují; v případě, že bylo sepsáno v jiném jazyce, musí být do jednoho z uvedených jazyků přeloženo.\nTento překlad musí věrně a přesně zachycovat obsah původního sdělení klíčových informací.\n2.   Je-li produkt s investiční složkou v členském státě propagován pomocí propagačních dokumentů sepsaných v jednom nebo více úředních jazycích tohoto členského státu, musí být sdělení klíčových informací sepsáno alespoň v odpovídajících úředních jazycích.\nČlánek 8\n1.   Název „Sdělení klíčových informací“ musí být viditelným písmem umístěn v horní části první strany sdělení klíčových informací.\nSdělení klíčových informací musí být uspořádáno v pořadí uvedeném v odstavcích 2 a 3.\n2.   Přímo pod názvem sdělení klíčových informací musí být umístěna vysvětlivka. Tato vysvětlivka zní:\n„V tomto sdělení naleznete klíčové informace o tomto investičním produktu. Nejedná se o propagační materiál. Poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon, aby Vám pomohlo porozumět podstatě, rizikům, nákladům, možným výnosům a ztrátám spojeným s tímto produktem a porovnat jej s jinými produkty.“\n3.   Sdělení klíčových informací musí obsahovat tyto informace:\na)\nna začátku sdělení název produktu s investiční složkou, totožnost tvůrce produktu s investiční složkou a jeho kontaktní údaje, informace o příslušném orgánu tvůrce produktu s investiční složkou a datum vypracování sdělení;\nb)\ntam, kde je potřeba, upozornění týkající se srozumitelnosti v tomto znění: „Produkt, o jehož koupi uvažujete, je složitý a může být obtížně srozumitelný.“;\nc)\nv oddíle nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ podstatu a hlavní rysy daného produktu s investiční složkou včetně:\ni)\ntypu produktu s investiční složkou;\nii)\ncílů tohoto produktu a prostředků k jejich dosažení, zejména pak toho, zda je cílů dosahováno přímou nebo nepřímou expozicí vůči aktivům z podkladových investic, včetně popisu příslušných podkladových nástrojů nebo referenčních hodnot s uvedením trhů, do kterých produkt s investiční složkou investuje, včetně případných konkrétních environmentálních nebo sociálních cílů, na něž se produkt zaměřuje, jakož i způsob stanovení návratnosti;\niii)\npopisu typu retailového investora, jemuž má být produkt s investiční složkou nabízen, zejména pokud jde o investiční horizont a schopnost nést investiční ztráty;\niv)\núdajů o pojistných plněních v případě, že je produkt s investiční složkou nabízí, včetně okolností, které právo na pojistná plnění zakládají;\nv)\ndoby trvání produktu s investiční složkou, pokud je známa;\nd)\nv oddíle nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ stručný popis profilu rizik a výnosů zahrnující mimo jiné tyto údaje:\ni)\nsouhrnný ukazatel rizik doplněný o slovní vysvětlení tohoto ukazatele, jeho hlavní omezení a slovní vysvětlení rizik, která mají pro produkt s investiční složkou zásadní význam, avšak nejsou souhrnným ukazatelem rizik náležitě zachycena;\nii)\nmaximální možná ztráta investovaného kapitálu včetně informací o tom, zda:\n—\nretailový investor může ztratit veškerý investovaný kapitál nebo\n—\nretailový investor kromě kapitálu investovaného do produktu s investiční složkou nese riziko vzniku dalších finančních závazků nebo povinností, včetně podmíněných závazků,\n—\nje-li to relevantní, zda produkt s investiční složkou zahrnuje ochranu kapitálu proti tržnímu riziku a podrobnosti o tom, na co se tato ochrana vztahuje a jaká jsou její omezení, zejména pokud jde o časový aspekt jejího použití;\niii)\npříslušné scénáře výkonnosti a předpoklady použité k jejich vypracování;\niv)\nje-li to relevantní, podmínky návratnosti pro retailové investory nebo stanovené hranice výkonnosti;\nv)\nprohlášení o tom, že daňové předpisy domovského členského státu retailového investora mohou ovlivnit skutečnou výši vyplácené částky;\ne)\nv oddíle nazvaném „Co se stane, když [název tvůrce produktu s investiční složkou] není schopen uskutečnit výplatu?“ stručný popis toho, zda se na příslušnou ztrátu vztahuje systém odškodnění nebo záruk pro investory, a pokud ano, o jaký systém se jedná, jaké je jméno ručitele a na která rizika se systém vztahuje a která jsou vyloučena;\nf)\nv oddíle nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ náklady spojené s investicí do produktu s investiční složkou, zahrnující přímé i nepřímé náklady retailového investora včetně jednorázových a opakovaných nákladů, vyjádřené pomocí souhrnných ukazatelů těchto nákladů, a pro zajištění porovnatelnosti celkové souhrnné náklady vyjádřené peněžně i procentně, aby byl ilustrován souhrnný dopad celkových nákladů na investici;\nVe sdělení klíčových informací musí být jasně uvedeno, že poradci, distributoři a všechny ostatní osoby, které poskytují poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodávají, poskytnou podrobné informace o veškerých nákladech spojených s distribucí, jež nebyly zahrnuty do výše uvedených nákladů, tak aby umožnili retailovému investorovi pochopit kumulativní účinek souhrnných nákladů na návratnost investice;\ng)\nv oddíle nazvaném „Jak dlouho bych měl investici držet? Mohu si peníze vybrat předčasně?“ informace o tom:\ni)\nzda se u daného produktu s investiční složkou případně poskytuje lhůta na rozmyšlenou nebo lhůta pro zrušení;\nii)\njaká je doporučená a případně požadovaná minimální doba držení;\niii)\njaké jsou možnosti a podmínky zrušení investice před její splatností, včetně všech použitelných poplatků a pokut, s ohledem na profil rizik a výnosů daného produktu s investiční složkou a vývoj na trhu, na který se zaměřuje;\niv)\njaké jsou možné důsledky odprodeje před uplynutím stanovené doby investice nebo doporučené doby držení, jako jsou ztráta ochrany kapitálu nebo nutnost úhrady dodatečných podmíněných poplatků;\nh)\nv oddíle nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ informace o tom, jakým způsobem a ke komu může retailový investor podat stížnost ohledně daného produktu nebo ohledně jednání tvůrce produktu s investiční složkou či osoby, která poskytuje poradenství o tomto produktu nebo tento produkt prodává;\ni)\nv oddíle nazvaném „Jiné relevantní informace“ stručné uvedení všech dalších informačních dokumentů, které mají být retailovému investorovi poskytnuty v předsmluvní nebo posmluvní fázi, s výjimkou všech propagačních materiálů.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, které upřesní postupy pro zjištění, zda se produkt s investiční složkou zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti.\n5.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve Společném výboru evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“) návrhy regulačních technických norem upřesňující:\na)\npodrobnosti týkající se prezentace a obsahu jednotlivých informací podle odstavce 3;\nb)\nmetodiku podporující prezentaci rizik a výnosů podle odst. 3 písm. d) bodů i) a iii) a\nc)\nmetodiku pro výpočet nákladů, včetně konkrétních souhrnných ukazatelů, jak je uvedeno v odst. 3 písm. f).\nPři vypracovávání návrhů regulačních technických norem evropské orgány dohledu zohlední jednotlivé druhy produktů s investiční složkou, rozdíly mezi nimi, schopnosti retailových investorů a charakteristiky produktů s investiční složkou umožňující retailovému investorovi výběr z různých podkladových investic nebo jiných obměn daného produktu včetně případů, kdy lze tuto volbu provést v různých okamžicích nebo ji v budoucnu změnit.\nEvropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. března 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 9\nPropagační materiály obsahující konkrétní informace o produktu s investiční složkou nesmějí obsahovat tvrzení, která jsou v rozporu s informacemi uvedenými ve sdělení klíčových informací nebo snižují jeho význam. V propagačních materiálech musí být uvedeno, že sdělení klíčových informací je k dispozici a jak a kde je možné ho získat, včetně adresy internetových stránek tvůrce daného produktu s investiční složkou.\nČlánek 10\n1.   Tvůrce produktu s investiční složkou podrobuje informace obsažené ve sdělení klíčových informací pravidelné kontrole, a pokud z této kontroly vyplyne potřeba změny, sdělení klíčových informací upraví. Upravenou verzi sdělení klíčových informací neprodleně zpřístupní.\n2.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem upřesňující:\na)\npodmínky kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací;\nb)\npodmínky, za kterých je nutno sdělení klíčových informací upravit;\nc)\nkonkrétní podmínky, za kterých je nutno zkontrolovat informace obsažené ve sdělení klíčových informací nebo upravit sdělení klíčových informací v případě, že produkt s investiční složkou není retailovým investorům k dispozici nepřetržitě;\nd)\nokolnosti, za kterých mají být retailoví investoři informováni o upraveném sdělení klíčových informací o produktu s investiční složkou, který zakoupili, jakož i prostředky, jimiž mají být informováni.\nEvropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 11\n1.   Tvůrci produktu s investiční složkou nevzniká občanskoprávní odpovědnost na základě pouhého sdělení klíčových informací včetně jeho případného překladu, pokud není zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s příslušnými částmi právně závazných předsmluvních a smluvních dokumentů nebo s požadavky stanovenými v článku 8.\n2.   Retailový investor, který prokazatelně utrpí ztrátu v důsledku toho, že při investování do produktu s investiční složkou, k němuž bylo sdělení klíčových informací vytvořeno, spoléhal na toto sdělení, jak je uvedeno v odstavci 1, může v souladu s vnitrostátním právem požadovat od tvůrce produktu s investiční složkou náhradu škody za utrpěnou ztrátu.\n3.   Pojmy jako „škoda“ nebo „ztráta“ uvedené v odstavci 2, které nejsou vymezeny, se vykládají a uplatňují v souladu s použitelným vnitrostátním právem určeným příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého.\n4.   Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.\n5.   Povinnosti vyplývající z tohoto článku nelze smluvně omezit ani vyloučit.\nČlánek 12\nTýká-li se sdělení klíčových informací pojistné smlouvy, má pojišťovna povinnosti podle tohoto nařízení pouze vůči pojistníkovi, a nikoli vůči osobě oprávněné z pojistné smlouvy.\nODDÍL III\nPoskytnutí sdělení klíčových informací\nČlánek 13\n1.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne retailovým investorům sdělení klíčových informací v dostatečném předstihu předtím, než se pro ně jakákoli smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou stane závaznou.\n2.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, může vyhovět požadavkům odstavce 1 tím, že poskytne sdělení klíčových informací osobě písemně zmocněné přijímat investiční rozhodnutí jménem retailového investora ve vztahu k obchodům uzavíraným v rámci daného písemného zmocnění.\n3.   Odchylně od odstavce 1 a s výhradou čl. 3 odst. 1 a odst. 3 písm. a) a článku 6 směrnice 2002/65/ES může osoba, která prodává produkt s investiční složkou, sdělení klíčových informací retailovému investorovi poskytnout bez zbytečného odkladu až po uzavření obchodu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:\na)\nretailový investor se z vlastního podnětu rozhodne kontaktovat osobu, která produkt s investiční složkou prodává, a uzavřít obchod pomocí prostředků dálkové komunikace;\nb)\nsdělení klíčových informací nelze poskytnout v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;\nc)\nosoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, retailového investora informovala, že sdělení klíčových informací nelze poskytnout, a jasně mu sdělila, že retailový investor může obchod odložit s cílem obdržet a přečíst si sdělení klíčových informací před uzavřením obchodu;\nd)\nretailový investor souhlasí s tím, že sdělení klíčových informací obdrží bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu, spíše než aby obchod odložil s cílem obdržet toto sdělení předem.\n4.   Pokud je jménem retailového investora provedeno několik po sobě následujících obchodů týkajících se téhož produktu s investiční složkou v souladu s pokyny, které tento retailový investor zadal osobě, jež daný produkt prodává, před prvním obchodem, vztahuje se povinnost poskytnout sdělení klíčových informací podle odstavce 1 pouze na první obchod a na první obchod provedený poté, co bylo sdělení klíčových informací upraveno podle článku 10.\n5.   S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky pro splnění požadavků na poskytnutí sdělení klíčových informací podle odstavce 1.\nEvropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 14\n1.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne sdělení klíčových informací retailovým investorům bezplatně.\n2.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne sdělení klíčových informací retailovému investorovi na jednom z těchto nosičů:\na)\nna papíře, což by měla být standardní varianta v případě, že je daný produkt nabízen při osobním jednání, nepřeje-li si retailový investor jinak;\nb)\nna jiném trvalém nosiči než na papíře, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4; nebo\nc)\nprostřednictvím internetových stránek, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5.\n3.   Pokud je sdělení klíčových informací poskytnuto na jiném trvalém nosiči než na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek, retailovým investorům se na vyžádání bezplatně poskytne papírová kopie. Retailoví investoři musí být informováni o právu vyžádat si bezplatnou papírovou kopii.\n4.   Sdělení klíčových informací lze poskytnout na jiném trvalém nosiči než na papíře, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nužití trvalého nosiče je vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem a\nb)\nretailový investor měl možnost zvolit si informace na papíře nebo na trvalém nosiči a prokazatelně si zvolil druhou možnost.\n5.   Sdělení klíčových informací může být poskytnuto prostřednictvím internetových stránek, které nesplňují definici trvalého nosiče, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nposkytnutí sdělení klíčových informací prostřednictvím internetových stránek je vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem;\nb)\nretailový investor měl možnost zvolit si informace poskytnutou na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek a prokazatelně si zvolil druhou možnost;\nc)\nretailový investor byl elektronickou cestou nebo písemně informován o adrese internetových stránek a o místě na internetových stránkách, kde lze sdělení klíčových informací nalézt;\nd)\nsdělení klíčových informací je na těchto internetových stránkách přístupné po tak dlouhou dobu, jakou retailový investor může potřebovat k tomu, aby si je prohlédl, a lze je stáhnout a uložit na trvalý nosič.\nPokud bylo sdělení klíčových informací upraveno podle článku 10, musí být retailovému investorovi na požádání rovněž poskytnuty jeho předchozí verze.\n6.   Pro účely odstavců 4 a 5 platí, že poskytnutí informací na trvalém nosiči jiném než na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek se považuje za vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem, jestliže má retailový investor prokazatelně pravidelný přístup na internet. Za důkaz se považuje e-mailová adresa, kterou retailový investor poskytl pro účely uskutečnění daného obchodu.\nKAPITOLA III\nSLEDOVÁNÍ TRHU A PRAVOMOCI K ZÁSAHŮM DO PRODUKTU\nČlánek 15\n1.   V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 sleduje EIOPA trh s pojistnými produkty s investiční složkou, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.\n2.   Příslušné orgány sledují trh s pojistnými produkty s investiční složkou, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.\nČlánek 16\n1.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1094/2010 může EIOPA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:\na)\nuvádění na trh, distribuci nebo prodej některých pojistných produktů s investiční složkou nebo pojistných produktů s investiční složkou s určitými stanovenými rysy nebo\nb)\nurčitý typ finanční činnosti či praktiky pojišťovny nebo zajišťovny.\nZákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem EIOPA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.\n2.   EIOPA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\nnavržené opatření řeší významnou obavu o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;\nb)\nhrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušný pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost;\nc)\npříslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.\nJsou-li podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může EIOPA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou nabízen a prodáván investorům.\n3.   Při přijímání opatření podle tohoto článku EIOPA zajistí, aby dané opatření:\na)\nnemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by nebyl úměrný přínosu opatření, ani\nb)\nnevytvářelo riziko regulatorní arbitráže.\nPokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 17, může orgán EIOPA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 18.\n4.   Než EIOPA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.\n5.   EIOPA uveřejní na svých internetových stránkách oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Oznámení uvádí podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabudou účinku.\n6.   EIOPA přezkoumává zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 v přiměřených odstupech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.\n7.   Opatření přijaté orgánem EIOPA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.\n8.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, jimiž vymezí kritéria a faktory, které EIOPA zohlední při určování toho, zda se objevila významná obava o ochranu investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a).\nMezi tato kritéria a faktory patří:\na)\nmíra složitosti pojistného produktu s investiční složkou a vztah k typu investora, jemuž je nabízen a prodáván;\nb)\nobjem či předpokládaná hodnota pojistného produktu s investiční složkou;\nc)\nmíra inovace pojistného produktu s investiční složkou, činnosti či praktiky a\nd)\nfinanční páka, kterou produkt či praktika poskytují.\nČlánek 17\n1.   Příslušný orgán může ve svém členském státě nebo ze svého členského státu zakázat či omezit:\na)\nuvádění na trh, distribuci nebo prodej pojistných produktů s investiční složkou nebo pojistných produktů s investiční složkou s určitými stanovenými rysy nebo\nb)\nurčitý typ finanční činnosti či praktiky pojišťovny nebo zajišťovny.\n2.   Příslušný orgán může přijmout opatření uvedené v odstavci 1, pokud má přiměřené důvody se domnívat, že:\na)\npojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktika vzbuzuje významné obavy o ochranu investorů či představuje hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě;\nb)\nstávající regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktiku dostatečně neřeší rizika uvedená v písmeni a) a problém by lépe neřešil ani zdokonalený dohled či vynucování stávajících požadavků;\nc)\nopatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotčených investorů nebo účastníků trhu a pravděpodobný účinek opatření na investory či účastníky trhu, kteří mohou držet nebo využívat pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktiku nebo z nich mít prospěch;\nd)\npříslušný orgán řádně konzultoval s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout, a\ne)\nopatření nemá diskriminační účinek na služby nebo činnosti poskytované z jiného členského státu.\nV případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může příslušný orgán preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou nabízen a prodáván investorům. Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.\n3.   Příslušný orgán neuloží zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc předtím, než má dané opatření nabýt účinku, všem ostatním zapojeným příslušným orgánům a orgánu EIOPA písemně nebo jiným prostředkem dohodnutým mezi orgány neoznámil údaje o:\na)\npojistném produktu s investiční složkou nebo činnosti či praktice, kterých se navrhované opatření týká;\nb)\npřesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení a o tom, kdy má nabýt účinku, a\nc)\ndůkazech, na kterých založil své rozhodnutí a podle kterých je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2.\n4.   Ve výjimečných případech, kdy se příslušný orgán domnívá, že je nutné urychleně přijmout opatření podle tohoto článku, aby se zabránilo poškození způsobenému těmito pojistnými produkty s investiční složkou, činnostmi nebo praktikami uvedenými v odstavci 1, může příslušný orgán přijmout přechodné opatření s písemným oznámením všem ostatním příslušným orgánům a orgánu EIOPA předaným nejpozději 24 hodin předtím, než má dané opatření nabýt účinku, za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria tohoto článku a dojde se kromě toho jednoznačně k závěru, že oznámení jeden měsíc předem by danou obavu či hrozbu odpovídajícím způsobem nevyřešilo. Příslušný orgán nepřijímá přechodná opatření s platností delší než tři měsíce.\n5.   Příslušný orgán na svých internetových stránkách uveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení podle odstavce 1. Oznámení uvádí podrobnosti zákazu nebo omezení, okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku, a důkazy, podle nichž je orgán přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné po uveřejnění oznámení.\n6.   Příslušný orgán zákaz nebo omezení zruší, pokud podmínky uvedené v odstavci 2 pominou.\n7.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, jimiž vymezí kritéria a faktory, které příslušný orgán zohlední při určování toho, zda se objevila významná obava o ochranu investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a).\nMezi tato kritéria a faktory patří:\na)\nmíra složitosti pojistného produktu s investiční složkou a vztah k typu investora, jemuž je nabízen nebo prodáván;\nb)\nmíra inovace pojistného produktu s investiční složkou, činnosti či praktiky;\nc)\nfinanční páka, kterou produkt či praktika poskytují;\nd)\nv souvislosti s řádným fungováním a integritou finančních trhů objem či předpokládaná hodnota pojistného produktu s investiční složkou.\nČlánek 18\n1.   EIOPA usnadňuje a koordinuje opatření přijímaná příslušnými orgány podle článku 17. Zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány zaujímaly, je-li to vhodné, konzistentní přístup.\n2.   Poté, co obdrží oznámení podle článku 17 o opatření, které má být uloženo podle uvedeného článku, přijme EIOPA stanovisko, v němž uvede, zda se domnívá, že jsou zákaz či omezení odůvodněné a přiměřené. Jestliže se domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, uvede to ve svém stanovisku. Stanovisko zveřejní na svých internetových stránkách.\n3.   Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem orgánu EIOPA podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu s takovým stanoviskem, ihned na svých internetových stránkách zveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou.\nKAPITOLA IV\nVYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ, ZJEDNÁVÁNÍ NÁPRAVY, SPOLUPRÁCE A DOHLED\nČlánek 19\nTvůrce produktu s investiční složkou a osoba, která o takovém produktu poskytuje poradenství nebo takový produkt prodává, zavedou vhodné postupy a opatření zajišťující, aby:\na)\nretailoví investoři mohli účinným způsobem podat stížnost vůči tvůrci produktu s investiční složkou;\nb)\nretailoví investoři, kteří podali stížnost týkající se sdělení klíčových informací, obdrželi řádně a včas věcnou odpověď a\nc)\nretailoví investoři měli k dispozici účinné postupy zjednání nápravy též v případě přeshraničních sporů, zejména nachází-li se tvůrce produktu s investiční složkou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.\nČlánek 20\n1.   Pro účely uplatňování tohoto nařízení příslušné orgány vzájemně spolupracují a bez zbytečného prodlení si poskytují informace, které jsou relevantní pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení a využívání jejich pravomocí.\n2.   Příslušné orgány mají v souladu s vnitrostátním právem veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.\nČlánek 21\n1.   Členské státy použijí na zpracování osobních údajů prováděné v daném členském státě podle tohoto nařízení směrnici 95/46/ES.\n2.   Na zpracování osobních údajů, které provádějí evropské orgány dohledu, se použije nařízení (ES) č. 45/2001.\nKAPITOLA V\nSPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ OPATŘENÍ\nČlánek 22\n1.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí a opatření použitelných v situacích představujících porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlenské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce v případě porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce.\nDo 31. prosince 2016 oznámí členské státy pravidla uvedená v prvním pododstavci Komisi a společnému výboru. Neprodleně také Komisi a společnému výboru oznámí všechny jejich následné změny.\n2.   Při výkonu svých pravomocí uvedených v článku 24 příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce a opatření povedou k výsledkům sledovaným tímto nařízením, a koordinují svůj postup, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování a překrývání při uplatňování správních sankcí a opatření v přeshraničních případech.\nČlánek 23\nPříslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat sankce v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem kterýmkoli z níže uvedených způsobů:\na)\npřímo;\nb)\nve spolupráci s jinými orgány;\nc)\nv rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány;\nd)\npodáním návrhu příslušným justičním orgánům.\nČlánek 24\n1.   Tento článek se použije na porušení čl. 5 odst. 1, článků 6 a 7, čl. 8 odst. 1 až 3, článku 9, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, 3 a 4 a článků 14 a 19.\n2.   Příslušné orgány musí mít pravomoc ukládat v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto správní sankce a opatření:\na)\npříkaz zakazující uvádění produktu s investiční složkou na trh;\nb)\npříkaz pozastavující uvádění produktu s investiční složkou na trh;\nc)\nveřejné upozornění, v němž je uvedena osoba odpovědná za porušení předpisů a povaha daného porušení;\nd)\npříkaz zakazující poskytování sdělení klíčových informací, které není v souladu s požadavky článků 6, 7, 8 nebo 10, a požadující vydání nové verze sdělení klíčových informací;\ne)\nsprávní pokuty v minimální výši:\ni)\nv případě právnické osoby:\n—\naž 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v příslušné národní měně k 30. prosince 2014, nebo až 3 % z celkového ročního obratu právnické osoby určeného podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem nebo\n—\naž dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo výše ztráty, které se dotyčná osoba porušením předpisů vyhnula, pokud je lze stanovit;\nii)\nv případě fyzické osoby:\n—\naž 700 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v příslušné národní měně k 30. prosinci 2014 nebo\n—\naž dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo dvojnásobku výše ztráty, které se dotyčná osoba porušením předpisů vyhnula, pokud je lze stanovit.\nJe-li právnická osoba uvedená v písm. e) bodě i) prvního pododstavce mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (20), je příslušným celkovým obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů podle příslušných právních předpisů Unie týkajících se účetnictví vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.\n3.   Členské státy mohou stanovit další sankce nebo opatření a vyšší úrovně správních pokut, než jsou stanoveny v tomto nařízení.\n4.   Pokud příslušné orgány uloží jednu nebo více správních sankcí nebo opatření v souladu s odstavcem 2, musí mít tyto příslušné orgány pravomoc vydat přímé sdělení dotyčnému retailovému investorovi, které obsahuje informace o správních opatřeních nebo správních sankcích a o tom, kde lze podat stížnost nebo uplatnit žádost o zjednání nápravy, nebo pravomoc požadovat, aby takové sdělení vydal tvůrce produktu s investiční složkou nebo osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává.\nČlánek 25\nPříslušné orgány uplatňují správní sankce a opatření uvedené v čl. 24 odst. 2 s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem, včetně tam, kde je to vhodné:\na)\nzávažnosti a délky trvání porušení předpisů;\nb)\nmíry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení předpisů;\nc)\ndopadu porušení předpisů na zájmy retailových investorů;\nd)\nmíry spolupráce osoby odpovědné za porušení předpisů;\ne)\npřípadných dřívějších případů porušení předpisů osobu odpovědnou za porušení předpisů;\nf)\nopatření přijatých následně osobou odpovědnou za porušení předpisů, aby se zabránilo jeho opakování.\nČlánek 26\nNa rozhodnutí o uložení sankcí a opatření přijatá podle tohoto nařízení se vztahuje právo podat opravný prostředek.\nČlánek 27\n1.   Pokud příslušný orgán zveřejní správní sankce nebo opatření, oznámí je současně příslušnému evropskému orgánu dohledu.\n2.   Příslušný orgán poskytne ročně příslušnému evropskému orgánu dohledu souhrnné informace o všech správních sankcích a opatřeních uložených v souladu s článkem 22 a s čl. 24 odst. 2.\n3.   Evropské orgány dohledu informace uvedené v tomto článku zveřejní ve svých výročních zprávách.\nČlánek 28\n1.   Příslušné orgány zavedou účinné mechanismy, které umožní, aby jim byly hlášeny skutečné nebo potenciální případy porušení tohoto nařízení.\n2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:\na)\nzvláštní postupy pro přijímání hlášení o skutečných nebo potenciálních případech porušení předpisů a jejich následné vyřízení;\nb)\nvhodnou ochranu pro zaměstnance, kteří nahlásí případy porušení předpisů, k nimž došlo u jejich zaměstnavatele, přinejmenším před odvetou, diskriminací a dalšími druhy nespravedlivého zacházení;\nc)\nochranu totožnosti osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.\n3.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány zavedou i další mechanismy podle vnitrostátního práva.\n4.   Členské státy mohou požadovat, aby zaměstnavatelé zabývající se činnostmi, které jsou regulovány pro účely finančních služeb, zavedli vhodné postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit skutečné či potenciální případy porušení předpisů interně zvláštní, nezávislou a samostatnou cestou.\nČlánek 29\n1.   Pravomocné rozhodnutí o uložení správní sankce nebo opatření za porušení předpisů uvedená v čl. 24 odst. 1 zveřejní příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co byla o tomto rozhodnutí vyrozuměna osoba, jíž byly sankce nebo opatření uloženy.\nZveřejní se přinejmenším tyto informace:\na)\ndruh a povaha porušení předpisů;\nb)\ntotožnost odpovědných osob.\nTato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.\nPokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány:\na)\nzveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;\nb)\nrozhodnutí o uložení sankce nebo opatření zveřejní anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotyčných osobních údajů, nebo\nc)\nrozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:\ni)\nže nebude ohrožena stabilita finančních trhů;\nii)\npřiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.\n2.   Příslušné orgány informují evropské orgány dohledu o všech uložených správních sankcích nebo opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s odst. 1 třetím pododstavcem písm. c), včetně opravných prostředků podaných proti nim a jejich výsledku.\nV případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.\n3.   Pokud vnitrostátní právo stanoví, že rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření, proti němuž byl podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu či jinému orgánu, má být zveřejněno, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku rovněž bez zbytečného odkladu uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve zveřejněné rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.\n4.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem na jejich oficiálních internetových stránkách zůstalo po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 30\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4, v čl. 16 odst. 8 a v čl. 17 odst. 7 je Komisi svěřena na dobu tří let od 30. prosince 2014. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4, v čl. 16 odst. 8 a v čl. 17 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4, čl. 16 odst. 8 nebo čl. 17 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 31\nPokud Komise přijme regulační technické normy podle čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 nebo čl. 13 odst. 5, které jsou totožné s návrhy regulačních technických norem předloženými evropskými orgány dohledu, činí lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vznést námitky vůči těmto regulačním technickým normám, odchylně od čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 a vzhledem ke složitosti a objemu dané problematiky dva měsíce ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o jeden měsíc.\nČlánek 32\n1.   Správcovské společnosti ve smyslu v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES, investiční společnosti uvedené v článku 27 této směrnice a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách SKIPCP uvedených v čl. 1 odst. 2 této směrnice nebo tyto jednotky prodávající jsou osvobozeny od povinností uvedených v tomto nařízení do 31. prosince 2019.\n2.   Pokud členský stát uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES, na jiné fondy než SKIPCP nabízené retailovým investorům, vztahuje se osvobození stanovené v odstavci 1 tohoto článku i na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství ohledně podílů takových fondů nebo podíly těchto fondů prodávající retailovým investorům.\nČlánek 33\n1.   Komise přezkoumá toto nařízení do 31. prosince 2018. Tento přezkum zahrne na základě informací získaných od evropských orgánů dohledu obecné hodnocení toho, jak funguje upozornění týkající se srozumitelnosti, přičemž přihlédne k jakýmkoli vodítkům, jež příslušné orgány v tomto směru vypracují. Jeho součástí je dále hodnocení praktického uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení, se řádným zohledněním vývoje na trhu retailových investičních produktů, a proveditelnosti, nákladů a případných přínosů zavedení označení pro sociálně a environmentálně zaměřené investice. V rámci svého přezkumu provede Komise spotřebitelské testy a analýzu nelegislativních variant, stejně jako výsledků přezkumu nařízení (EU) č. 346/2013 v souvislosti s jeho čl. 27 odst. 1 písm. c), e) a g).\nPokud jde o SKIPCP, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES, přezkum posoudí, zda se přechodná opatření podle článku 32 tohoto nařízení prodlouží, nebo pokud dojde ke zjištění jakýchkoli nezbytných úprav, zda ustanovení o klíčových informacích pro investory ve směrnici 2009/65/ES mohou být nahrazena ustanoveními o sděleních klíčových informací podle tohoto nařízení nebo považována za rovnocenná těmto ustanovením. Při přezkumu se rovněž zváží možné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další finanční produkty a s ohledem na osvědčené standardy ochrany spotřebitele, včetně porovnání finančních produktů, se posoudí, zda by mělo být vynětí produktů z oblasti působnosti tohoto nařízení zachováno. Přezkum rovněž posoudí vhodnost zavedení společných pravidel, pokud jde o potřebu toho, aby všechny členské státy za porušování tohoto nařízení stanovily správní sankce.\n2.   Komise na základě práce provedené orgánem EIOPA týkající se požadavků na poskytování informací o produktech posoudí do 31. prosince 2018, zda je třeba předložit návrh nového legislativního aktu, jenž zaručí požadavky na náležité poskytování informací o těchto produktech, nebo zda je třeba zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení penzijní produkty uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e).\nKomise v posouzení zajistí, aby tato opatření nevedla ke snížení norem pro poskytování informací v členských státech, které režimy poskytování informací u těchto penzijních produktů již zavedly.\n3.   Po konzultaci se společným výborem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu v souvislosti s odstavci 1 a 2, která bude případně doprovázena legislativním návrhem.\n4.   Do 31. prosince 2018 provede Komise průzkum trhu s cílem zjistit, zda jsou na trhu k dispozici on-line kalkulačky umožňující retailovým investorům spočítat souhrnné náklady a poplatky spojené s produkty s investiční složkou a zda jsou k dispozici bezplatně. Podá zprávu o tom, zda tyto nástroje poskytují spolehlivé a přesné výpočty u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.\nJestliže z průzkumu vyplyne, že žádné takové nástroje neexistují nebo že existující nástroje neumožňují retailovým investorům porozumět souhrnné výši nákladů a poplatků spojených s produkty s investiční složkou, vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem, které stanoví požadavky pro tyto nástroje na úrovni Unie.\nČlánek 34\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 31. prosince 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 26. listopadu 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nS. GOZI\n(1)  Úř. věst. C 70, 9.3.2013, s. 2.\n(2)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 59.\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(17)  Úř. věst. C 100, 6.4.2013, s. 12.\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).", "summary": "Klíčové informace týkající se investičních produktů\nKlíčové informace týkající se investičních produktů\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nZavazuje ty, kdo vytvářejí či prodávají investiční produkty, aby retailovým investorům poskytli sdělení klíčových informací o produktech. Cílem je pomoci investorům pochopit a porovnat zásadní znaky a rizika těchto produktů.\nKLÍČOVÉ BODY\nKlíčové informace pro retailové investoryTvůrce investičního produktu, který má být prodán retailovým investorům, musí poskytnout sdělení klíčových informací o produktu. Ti, kdo tyto investiční produkty prodávají nebo v souvislosti s nimi poskytují poradenství, musí investorovi poskytnout sdělení klíčových informací ještě před uzavřením smlouvy. Sdělení klíčových informací by mělo mít maximálně tři stránky a mělo by poskytnout jasné informace o produktu, které investorovi umožní učinit informované investiční rozhodnutí. Sdělení klíčových informací by mělo obsahovat tyto informace:název produktu a totožnost tvůrce,typy investorů, pro které je finanční produkt určen,profil rizik a výnosů finančního produktu, jehož součástí je souhrnný ukazatel rizik, maximální možná ztráta investovaného kapitálu a příslušné scénáře výkonnosti produktu,náklady spojené s investicí do tohoto finančního produktu, které ponese investor,informace o tom, jak a komu si investor může stěžovat v případě, že se vyskytne problém s produktem nebo osobou, která produkt vytvořila, poskytuje o něm poradenství nebo jej prodává.„Upozornění týkající se srozumitelnosti“ pro investiční produkty, které jsou obtížně srozumitelné\nJe-li investiční produkt velmi obtížně srozumitelný, musí poskytovatel zajistit, aby sdělení klíčových informací obsahovalo toto upozornění: „Produkt, o jehož koupi uvažujete, je složitý a může být obtížně srozumitelný.“\nKterých investičních produktů se to týkáTato pravidla se týkají strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou. Existuje standardní řada investičních produktů běžně nabízených bankou nebo finančními poradci spotřebitelům, například spoření s určitým cílem, jako je nákup domu nebo vzdělání dítěte. Patří sem investiční fondy, pojistné produkty s investiční složkou, strukturované retailové cenné papíry a strukturované termínované vklady a strukturované produkty.Akty v přenesené pravomociNařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ve znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 doplňuje nařízení (EU) č. 1286/2014. Jeho příloha I stanoví obecnou šablonu sdělení klíčových informací popisující účel investičního produktu. Investorům to má pomoci pochopit podstatu, rizika, náklady (vstupní a výstupní, průběžné a vedlejší náklady), potenciální zisky a ztráty produktu a pomoci porovnat jej s ostatními produkty. Sdělení klíčových informací musí poskytovat například tyto informace:název produktu a tvůrce, typ produktu s investiční složkou, jeho investiční cíle, zamýšlený retailový investor,rizika a výnosy – ukazatel rizik včetně poměru rizika a výnosů, souhrnný ukazatel rizik, slovní vysvětlení týkající se souhrnného ukazatele rizik, včetně maximální možné ztráty, a vzory a slovní vysvětlení scénářů dosavadní výkonnosti,co se stane, když tvůrce produktu s investiční složkou nebude schopen uskutečnit výplatu (informace o systému záruk / odškodnění, na která rizika se systém vztahuje a která jsou vyloučena),náklady v čase a skladba nákladů,doporučené doby držení a informace o zrušení investice před její splatností a případně o použitelných poplatcích a pokutách,jak může retailový investor podat stížnost. Dalším aspektům se věnují následné přílohy:příloha II – metodika prezentace rizik,příloha III – prezentace souhrnného ukazatele rizik,příloha IV – scénáře výkonnosti,příloha V – metodika prezentace scénářů výkonnosti,příloha VI – metodika pro výpočet nákladů,příloha VII – prezentace nákladů.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\nPlatí ode dne 1. ledna 2018.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Sdělení klíčových informací týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1–23).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1286/2014 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (Úř. věst. L 100, 12.4.2017, s. 1–52).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 21.02.2022"}
{"celex_id": "32014R0806", "reference": "30.7.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 225/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014\nze dne 15. července 2014,\nkterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV minulých desetiletích učinila Unie pokrok ve vytváření vnitřního trhu bankovních služeb. Lepší integrace vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu v Unii a přiměřeného financování reálné ekonomiky. Nicméně finanční a hospodářská krize ukázala, že fungování vnitřního trhu v této oblasti je ohroženo a že se zvyšuje nebezpečí roztříštěnosti finančnictví. To je skutečným zdrojem obav na vnitřním trhu, kde by banky měly mít možnost provádět významné přeshraniční činnosti. Mezibankovní trhy zaznamenaly pokles likvidity a přeshraniční bankovní činnosti mají klesající tendenci v důsledku strachu z šíření problémů a nedostatku důvěry v bankovní systémy jiných členských států a ve schopnost členských států banky podpořit.\n(2)\nRozdíly v pravidlech řešení krize bank v jednotlivých členských státech a související správní praxi a neexistence jednotného rozhodovacího procesu pro řešení krize v bankovní unii přispívají k této nedostatečné důvěře a k tržní nestabilitě, jelikož nezajišťují předvídatelnost ohledně možného řešení selhání banky.\n(3)\nZejména odlišné pobídky a odlišná praxe členských států v zacházení s věřiteli bank v režimu řešení krize a při rekapitalizaci bank v selhání z vnějších zdrojů s použitím peněz daňových poplatníků mají dopad na vnímání úvěrového rizika, finančního zdraví a platební schopnosti jejich bank, a tím se vytvářejí nerovné podmínky. To oslabuje důvěru veřejnosti v bankovní sektor a omezuje využívání svobody usazování a volného poskytování služeb v rámci vnitřního trhu, jelikož náklady na financování by byly bez takto rozdílné praxe členských států nižší.\n(4)\nRozdíly v pravidlech řešení krize v jednotlivých členských státech a v související správní praxi mohou vést k tomu, že banky i jejich klienti mají vyšší výpůjční náklady pouze kvůli tomu, kde jsou usazeni, bez ohledu na svou skutečnou úvěruschopnost. Vedle toho se klienti bank v některých členských státech potýkají s vyššími výpůjčními sazbami než klienti bank v jiných členských státech, a to nezávisle na své vlastní úvěruschopnosti.\n(5)\nEvropská rada dne 18. října 2012 došla k závěru, že „s ohledem na fundamentální výzvy, jimž hospodářská a měnová unie čelí, a s cílem zajistit hospodářský a sociální blahobyt, jakož i stabilitu a trvalou prosperitu je nezbytné hospodářskou a měnovou unii posílit“ a že „tento proces směřující k hlubší hospodářské a měnové unii by měl vycházet z institucionálního a právního rámce Unie a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností ve vztahu k členským státům, jejichž měnou není euro, a respektováním integrity vnitřního trhu“. Za tím účelem se zřizuje bankovní unie, která se opírá o komplexní a podrobný jednotný soubor pravidel pro finanční služby na vnitřním trhu jako celku. Proces vytváření bankovní unie se vyznačuje otevřeností a transparentností vůči nezúčastněným členským státům a respektováním integrity vnitřního trhu.\n(6)\nEvropský parlament ve svém usnesení ze dne 7. července 2010 obsahujícím doporučení Komisi o řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru vyzval Komisi, aby předložila „na základě článků 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie jeden či více legislativních návrhů týkajících se rámce EU pro řízení krizí, fondu EU pro finanční stabilitu … a útvaru pro řešení krizí“, a ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2012 obsahujícím doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady, Evropské komise a Euroskupiny a prezidenta Evropské centrální banky s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ uvedl, že „pro hladké fungování hospodářské a měnové unie je zcela klíčové přerušit negativní cyklickou zpětnou vazbu mezi státy, bankami a reálnou ekonomikou“, a zdůraznil, „že je naléhavě nutné přijmout dodatečná dalekosáhlá opatření k řešení krize v bankovním sektoru“ a k „vytvoření plně funkční evropské bankovní unie“ a zároveň zajistit další řádné fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a volný pohyb kapitálu.\n(7)\nJednotný mechanismus dohledu zřízený nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (4) je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a má zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla prováděna soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl uplatňován stejným způsobem na úvěrové instituce v členských státech eurozóny a v těch členských státech mimo eurozónu, které se rozhodnou jednotného mechanismu dohledu účastnit, (dále jen „zúčastněné členské státy“) a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality.\n(8)\nÚčinnější mechanismy řešení krize bank jsou základním nástrojem k tomu, aby se zabránilo škodám, jež vyplynuly ze selhání bank v minulosti.\n(9)\nDokud budou pravidla řešení krize, praxe a přístupy při sdílení zátěže určovány vnitrostátně a finanční zdroje potřebné pro financování řešení krize získávány a vynakládány na vnitrostátní úrovni, zůstane vnitřní trh roztříštěný. Navíc vnitrostátní orgány dohledu mají pádné důvody minimalizovat případný dopad bankovní krize na hospodářství dotčeného státu přijímáním jednostranných kroků k omezení bankovních operací, například omezením vnitroskupinových převodů a půjček, nebo uplatněním přísnějších požadavků na likviditu a výši kapitálu dceřiných podniků, které se nacházejí v jejich územní působnosti a které jsou dceřinými podniky potenciálně selhávajících mateřských podniků.To omezuje přeshraniční činnosti bank, a vytváří tak překážky výkonu základních svobod a narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Spory mezi domovskými a hostitelskými orgány, ačkoliv jsou řešeny v rámci jednotného mechanismu dohledu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (5), mohou stále ještě snižovat účinnost přeshraničních procesů řešení krize.\n(10)\nK řešení uvedených problémů bylo nutné zintenzivnit integraci rámce pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“) s cílem podpořit Unii, obnovit finanční stabilitu a položit základ pro ekonomické oživení. Směrnice 2014/59/EU představuje významný krok směrem k harmonizaci pravidel pro řešení krize bank v celé Unii a upravuje spolupráci orgánů příslušných k řešení krize v případě selhání přeshraničních bank. Uvedená směrnice nicméně stanoví minimální harmonizační pravidla a nevede k centralizaci rozhodování v oblasti řešení krize. Poskytuje především společné nástroje a pravomoci k řešení krize vnitrostátním orgánům všech členských států, ale použití těchto nástrojů a využití vnitrostátních mechanismů financování při řešení krize ponechává na uvážení vnitrostátních orgánů. Tím je zajištěno, že orgány mají k dispozici nástroje k dostatečně včasnému a rychlému zásahu do nezdravé instituce či instituce v selhání, aby bylo zajištěno pokračování jejích zásadních finančních a ekonomických funkcí a zároveň se minimalizovaly dopady selhání instituce na hospodářství a finanční systém.\nAčkoli je Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), pověřen úkoly v oblasti regulace a zprostředkování, směrnice 2014/59/EU úplně nebrání tomu, aby členské státy přijaly samostatná a potenciálně nekonzistentní rozhodnutí týkající se řešení krize přeshraničních skupin, která mohou ovlivnit celkové náklady řešení krize. Navíc, jelikož stanoví vnitrostátní mechanismy financování, nesnižuje dostatečně závislost bank na podpoře ze státních rozpočtů a zcela nepředchází rozdílným přístupům členských států k využívání mechanismů financování.\n(11)\nPro zúčastněné členské státy v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí je centralizovaná pravomoc k řešení krize zřízena a svěřena Jednotnému výboru pro řešení krizí zřízenému v souladu s tímto nařízením (dále jen „výbor“) a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Její zřízení je nedílnou součástí procesu harmonizace v oblasti řešení krize, který je upraven směrnicí 2014/59/EU a souborem jednotných ustanovení o řešení krize stanovených v tomto nařízení. Jednotné uplatňování režimu řešení krize v zúčastněných členských státech bude posíleno v důsledku toho, že je svěřeno ústřednímu orgánu, jakým je jednotný mechanismus pro řešení krizí. Kromě toho je jednotný mechanismus pro řešení krizí úzce provázán s procesem harmonizace v oblasti obezřetnostního dohledu, který vznikl zřízením EBA, zavedením jednotného souboru pravidel pro obezřetnostní dohled (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (8)) a, v zúčastněných členských státech, zavedením jednotného mechanismu dohledu, jemuž je svěřeno uplatňování unijních pravidel obezřetnostního dohledu. Dohled a řešení krize představují dva vzájemně se doplňující aspekty vytváření vnitřního trhu finančních služeb, jejichž uplatňování na stejné úrovni se považuje za na sobě vzájemně závislé.\n(12)\nZajištění účinných rozhodnutí o řešení krize bank v selhání v rámci Unie, včetně využití finančních prostředků získaných na unijní úrovni, je pro dokončení vnitřního trhu finančních služeb zásadní. Na vnitřním trhu může selhání bank v jednom členském státě ovlivnit stabilitu finančních trhů v Unii jako celku. Zajištění účinných a jednotných pravidel řešení krize a rovných podmínek jeho financování ve všech členských státech je v nejlepším zájmu nejen členských států, v nichž banky působí, ale i všech členských států obecně jako prostředek k zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a lepšího fungování vnitřního trhu. Bankovní systémy na vnitřním trhu jsou silně vzájemně propojeny, bankovní skupiny jsou mezinárodní a banky drží vysoký podíl zahraničních aktiv. Při neexistenci jednotného mechanismu pro řešení krizí by bankovní krize v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu měly silnější negativní systémový dopad i v nezúčastněných členských státech. Zavedení jednotného mechanismu pro řešení krizí zajistí neutrální přístup k zacházení s bankami v selhání, a tudíž zvýší stabilitu bank zúčastněných členských států a zamezí přelévání krizí do nezúčastněných členských států, a usnadní tak fungování vnitřního trhu jako celku. Mechanismy pro spolupráci týkající se institucí usazených v zúčastněných i nezúčastněných členských státech by měly být jasné a žádný členský stát nebo skupina členských států by neměl být přímo ani nepřímo diskriminován jako případné místo pro finanční služby.\n(13)\nZa účelem obnovení důvěry vůči bankovnímu sektoru a jeho důvěryhodnosti provádí Evropská centrální banka (ECB) v současnosti komplexní posouzení rozvah všech bank, které jsou pod přímým dohledem. Takové posouzení by mělo zajistit všem zúčastněným stranám, že banky vstupující do jednotného mechanismu dohledu, a proto spadající do oblasti působnosti jednotného mechanismu pro řešení krizí, jsou v zásadě zdravé a důvěryhodné.\n(14)\nPo zavedení jednotného mechanismu dohledu nařízením (EU) č. 1024/2013, podle něhož jsou banky v zúčastněných členských státech buď pod centrálním dohledem ECB, nebo pod dohledem vnitrostátních příslušných orgánů v rámci jednotného mechanismu dohledu, existuje nesoulad mezi unijním dohledem nad těmito bankami a vnitrostátním přístupem k těmto bankám v případě řešení krize podle směrnice 2014/59/EU, který bude vyřešen zřízením jednotného mechanismu pro řešení krizí.\n(15)\nToto nařízení se vztahuje pouze na banky, jejichž domovský orgán dohledu je ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán v členských státech, jejichž měnou je euro, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, a které navázaly úzkou spolupráci v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013. Oblast působnosti tohoto nařízení souvisí s oblastí působnosti nařízení (EU) č. 1024/2013. Právě s ohledem na významnou míru provázanosti úkolů dohledu přidělených jednotnému mechanismu dohledu s opatřeními k řešení krize má zavedení centralizovaného systému dohledu fungujícího v souladu s čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zásadní význam v procesu harmonizace řešení krize v zúčastněných členských státech. Skutečnost, že subjekty spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1024/2013 podléhají jednotnému mechanismu dohledu, představuje zvláštní znak, který je pro účely řešení krize staví do objektivně a příznačně odlišného postavení. Je nezbytné přijmout opatření k vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krizí pro všechny členské státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, a usnadnit tak řádné a stabilní fungování vnitřního trhu.\n(16)\nZatímco banky v členských státech stojících mimo jednotný mechanismus dohledu podléhají na vnitrostátní úrovni vzájemně sladěným mechanismům dohledu, řešení krize a finančního jištění, na banky v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu jsou uplatňovány unijní mechanismy dohledu a vnitrostátní mechanismy řešení krize a finančního jištění. Jelikož dohled a řešení krize jsou v rámci jednotného mechanismu dohledu realizovány na dvou různých úrovních, nebyly by zásahy v bankách v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu a řešení jejich krize tak rychlé, konzistentní a efektivní jako v případě bank v členských státech stojících mimo tento mechanismus. Centralizovaný mechanismus pro řešení krizí všech bank působících v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu je proto pro zajištění rovných podmínek zásadní.\n(17)\nPokud v členském státě zůstane dohled mimo oblast působnosti jednotného mechanismu dohledu, měl by tento členský stát zůstat zodpovědný za finanční důsledky selhání banky. Jednotný mechanismus pro řešení krizí by se proto měl vztahovat jen na banky a finanční instituce usazené v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu a podléhající dohledu ze strany ECB a vnitrostátních orgánů v rámci jednotného mechanismu dohledu. Na banky usazené v členských státech neúčastnících se jednotného mechanismu dohledu by se jednotný mechanismus pro řešení krizí vztahovat neměl. Pokud by se v nezúčastněných členských státech jednotný mechanismus pro řešení krizí uplatňoval, vytvářelo by to pro ně nesprávný stimul. Především by se orgány dohledu v těchto členských státech mohly stát shovívavějšími k bankám ve své působnosti, neboť by již nenesly celé finanční riziko jejich selhání. Za účelem zajištění souběžnosti s jednotným mechanismem dohledu by se tak měl jednotný mechanismus pro řešení krizí uplatňovat na členské státy účastnící se jednotného mechanismu dohledu. Pokud se členské státy připojí k jednotnému mechanismu dohledu, měl by se na ně automaticky vztahovat rovněž jednotný mechanismus pro řešení krizí. Jednotný mechanismus pro řešení krizí by se případně mohl rozšířit na celý vnitřní trh.\n(18)\nS cílem zajistit rovné podmínky v rámci vnitřního trhu jako celku je toto nařízení v souladu se směrnicí 2014/59/EU. Proto přizpůsobuje pravidla a zásady uvedené směrnice zvláštnostem jednotného mechanismu pro řešení krizí a zajišťuje, aby pro něj bylo k dispozici odpovídající financování. Pokud výbor, Rada a Komise vykonávají pravomoci, které jim toto nařízení svěřuje, měly by podléhat aktům v přenesené pravomoci a regulačním a prováděcím technickým normám, obecným pokynům a doporučením, které přijal orgán EBA na základě článků 10 až 15 a článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 v rámci působnosti směrnice 2014/59/EU. Výbor, Rada a Komise by měly z titulu své funkce rovněž spolupracovat s EBA v souladu s články 25 a 30 nařízení (EU) č. 1093/2010 a reagovat na žádosti o shromažďování informací, se kterými se na ně obrací EBA v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení. Je třeba připomenout, že podle poslední věty 32. bodu odůvodnění uvedeného nařízení „v případě, že příslušné právní předpisy Unie dávají […] možnost jednat podle vlastního uvážení, rozhodnutí přijatá orgánem pro bankovnictví nemohou nahradit toto jednání podle práva Unie“. Stejná zásada by se měla vztahovat i na toto nařízení, a to při plném respektování zásad zakotvených v primárním právu Unie. S ohledem na tyto klíčové prvky by měl být orgán EBA schopen efektivně plnit své úkoly a při plnění podobných úkolů zajistit rovné zacházení mezi výborem, Radou, Komisí a vnitrostátními orgány.\n(19)\nJednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) je základním prvkem, bez něhož by jednotný mechanismus pro řešení krizí nemohl řádně fungovat. Pokud by financování řešení krize zůstalo na vnitrostátní úrovni v delším časovém horizontu, nepřerušila by se zcela vazba mezi státem a bankovním odvětvím a investoři by se při stanovování podmínek pro poskytování půjček nadále řídili tím, kde jsou banky usazeny, a nikoli jejich úvěruschopností. Fond by měl pomoci zajistit jednotnou správní praxi při financování řešení krize a zabránit vytváření překážek výkonu základních svobod nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu v důsledku odlišující se vnitrostátní praxe. Fond by měl být financován z příspěvků bank získávaných na vnitrostátní úrovni a tyto příspěvky by měly být sdružovány na úrovni Unie v souladu s mezivládní dohodou o převádění a postupném sdílení těchto příspěvků (dále jen „dohoda“), čímž by došlo ke zvýšení finanční stability a snížení závislosti mezi vnímanou fiskální situací jednotlivých členských států a náklady na financování bank a podniků působících v těchto členských státech. S cílem odstranit tuto závislost by rozhodnutí přijatá v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí neměla nijak zasahovat do fiskálních pravomocí členských států. V tomto ohledu by pouze mimořádná veřejná finanční podpora měla být považována za zásah do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států. Zejména rozhodnutí, která vyžadují použití fondu nebo systému pojištění vkladů, by neměla být považována za zásah do rozpočtové svrchovanosti nebo fiskálních pravomocí členských států.\n(20)\nToto nařízení spolu se směrnicí 2014/59/EU stanoví podmínky pro používání fondu a obecná kritéria pro stanovení a výpočet příspěvků předem a následných příspěvků. Zúčastněné členské státy mají i nadále pravomoc vybírat příspěvky od subjektů nacházejících se na jejich území v souladu se směrnicí 2014/59/EU a s tímto nařízením. Prostřednictvím dohody se zúčastněné členské státy zaváží, že příspěvky, které získají na vnitrostátní úrovni v souladu se směrnicí 2014/59/EU a tímto nařízením, převedou do fondu. Během přechodného období budou příspěvky přidělovány do podfondů odpovídajících jednotlivým zúčastněným členským státům (dále jen „podfondy“). Uvedené podfondy budou podléhat postupnému splynutí a na konci přechodného období zaniknou. Dohoda stanoví podmínky, za kterých se smluvní strany dohodly převádět příspěvky, které získávají na vnitrostátní úrovni, do fondu a na postupném splynutí podfondů. K tomu, aby mohly být příspěvky, které získaly zúčastněné strany, převáděny do podfondů fondu, je nezbytné, aby dohoda vstoupila v platnost. Toto nařízení stanoví pravomoci výboru, pokud jde o používání a správu fondu. Dohoda stanoví, jak může výbor nakládat s podfondy, u kterých dochází k postupnému splynutí.\n(21)\nCentralizované uplatňování pravidel pro řešení krize institucí stanovených ve směrnici 2014/59/EU jednotným unijním orgánem příslušným k řešení krize v zúčastněných členských státech může být zajištěno, pouze pokud pravidla, kterými se řídí vytvoření a fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí, budou přímo použitelná v členských státech, a nebude tak docházet k odlišnému výkladu v jednotlivých členských státech. Z této přímé použitelnosti by měl těžit i vnitřní trh jako celek, jelikož to přispěje k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a k zabránění vzniku překážek pro volný výkon základních svobod nejen v zúčastněných členských státech, ale i na vnitřním trhu jako celku.\n(22)\nJednotný mechanismus pro řešení krizí, odrážející oblast působnosti nařízení (EU) č. 1024/2013, by se měl vztahovat na všechny úvěrové instituce usazené v zúčastněných členských státech. V rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí by však mělo být možné přímo řešit krizi jakékoliv úvěrové instituce zúčastněného členského státu, a zabránit tak asymetrii na vnitřním trhu v souvislosti se zacházením s institucemi v selhání a věřiteli při řešení krize. Mateřské podniky, investiční podniky a finanční instituce by měly být v rozsahu, v němž podléhají dohledu na konsolidovaném základě ze strany ECB, zařazeny do působnosti jednotného mechanismu pro řešení krizí. I když ECB nebude dohled nad těmito institucemi provádět samostatně, bude jediným orgánem dohledu, který bude globálně vnímat riziko, kterému je skupina, a nepřímo její jednotliví členové, vystavena. Vyjmutí subjektů, které jsou součástí dohledu na konsolidovaném základě ze strany ECB, z působnosti jednotného mechanismu pro řešení krizí by znemožnilo plánování řešení krize skupin a přijetí strategie řešení krize na úrovni skupiny a činilo by jakékoliv rozhodnutí o řešení krize výrazně méně účinným.\n(23)\nV rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí by měla být rozhodnutí přijímána na co nejvhodnější úrovni. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto nařízení by měly výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize uplatňovat stejná věcná pravidla.\n(24)\nVzhledem k tomu, že pouze orgány Unie mohou stanovit unijní politiku řešení krizí a že při přijímání každého konkrétního programu řešení krize zůstává prostor pro uvážení, je nutné stanovit odpovídající zapojení Rady a Komise jako orgánů, které mohou vykonávat prováděcí pravomoci podle článku 291 Smlouvy o fungování EU. Posouzení diskrečních aspektů rozhodnutí o řešení krize, která přijal výbor, by měla provádět Komise. S ohledem na značný dopad rozhodnutí o řešení krize na finanční stabilitu členských států a na Unii jako takovou, a také na fiskální svrchovanost členských států, je důležité, aby byla prováděcí pravomoc k přijímání určitých rozhodnutí o řešení krize svěřena Radě. Mělo by tedy příslušet Radě, aby na návrh Komise prováděla účinnou kontrolu posouzení provedeného výborem a týkajícího se existence veřejného zájmu a aby posoudila případnou podstatnou změnu částky z fondu, jež má být použita na konkrétní opatření k řešení krize. Mimoto by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví další kritéria nebo podmínky, jež by měl výbor zohlednit při výkonu svých různých pravomocí. Toto svěření úkolů souvisejících s řešením krize by nemělo nijak bránit fungování vnitřního trhu finančních služeb. Orgán EBA by si měl proto zachovat svou roli a ponechat si své stávající pravomoci a úkoly: měl by rozvíjet právní předpisy Unie platné pro všechny členské státy a podporovat jejich důsledné uplatňování a zlepšit sbližování postupů v oblasti řešení krize v Unii jako celku.\n(25)\nS cílem zajistit soulad se zásadami stanovenými v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU by orgány Unie při plnění úkolů, jež jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, měly zajistit, aby byla zavedena příslušná organizační opatření.\n(26)\nECB jakožto orgán dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu a výbor by měly být schopny posoudit, zda je úvěrová instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné a zda neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by jejímu selhání v přiměřené lhůtě zabránila alternativní opatření soukromého sektoru nebo orgánů dohledu. Výbor, pokud se domnívá, že jsou splněna všechna kritéria pro vyvolání řešení krize, by měl přijmout program řešení krize. Postup související s přijímáním programu řešení krize, který zahrnuje Komisi a Radu, posiluje potřebnou funkční nezávislost výboru při respektování zásady přenesení pravomocí na agentury, jak ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“). Toto nařízení proto stanoví, že program řešení krize přijatý výborem vstupuje v platnost pouze tehdy, pokud proti němu do 24 hodin od jeho přijetí výborem Rada ani Komise nevznesla žádné námitky nebo pokud jej Komise schválila. Důvody, kvůli nimž může Rada na návrh Komise vznést vůči programu řešení krize přijatému výborem námitky, by měly být přísně omezeny na existenci veřejného zájmu a na podstatné změny výše prostředků z fondu, kterou navrhl výbor, ze strany Komise.\nZa podstatnou by měla být považována změna výše prostředků z fondu o 5 % nebo více oproti původnímu návrhu výboru. Rada by měla návrh Komise buď schválit, nebo proti němu vznést námitky, aniž by jej pozměnila. Komise by měla jako pozorovatel na zasedáních výboru průběžně kontrolovat, zda je program řešení krize přijatý výborem plně v souladu s tímto nařízením, představuje odpovídající vyvážení jednotlivých cílů a přítomných zájmů, respektuje veřejný zájem a zda je zachována integrita vnitřního trhu. Vzhledem k tomu, že opatření k řešení krize vyžadují velmi rychlý rozhodovací proces, měly by Rada a Komise úzce spolupracovat a Rada by neměla zdvojovat přípravné práce, které již Komise uskutečnila. Výbor by měl vydat pokyny vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, jež by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k provedení programu řešení krize.\n(27)\nVytvořením programu řešení krize na úrovni skupiny by se mělo usnadnit koordinované řešení krize, které by pravděpodobně všem subjektům skupiny přineslo nejlepší výsledky. Výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly mít pravomoc použít nástroj překlenovací instituce na úrovni skupiny (což může případně zahrnovat ujednání o sdílení zátěže) s cílem stabilizovat skupinu jako celek. Vlastnictví dceřiných podniků by mohlo být převedeno na překlenovací instituci za účelem dalšího prodeje, buď jako balík, nebo jednotlivě, až budou na trhu vhodné podmínky. Kromě toho by měl mít výbor nebo případně vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize pravomoc použít nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů na úrovni mateřského podniku.\n(28)\nVýbor by měl být zejména zmocněn přijímat rozhodnutí týkající se významných subjektů nebo skupin, subjektů nebo skupin, které jsou přímo pod dohledem ECB, nebo přeshraničních skupin. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly být výboru při plánování řešení a přípravě rozhodnutí o řešení krize nápomocny. U subjektů a skupin, které nejsou významné a nepůsobí přes hranice, by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize odpovídat zejména za plánování řešení krize, posouzení způsobilosti k řešení krize, odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, opatření, jež jsou orgány příslušné k řešení krize oprávněny učinit během včasného zásahu, a opatření k řešení krize. Za určitých okolností by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plnit své úkoly na základě tohoto nařízení a v souladu s ním a vykonávat přitom pravomoci, které jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2014/59/EU, a v souladu s nimi, pokud to není v rozporu s tímto nařízením.\n(29)\nPro řádné fungování vnitřního trhu je zásadní, aby se tatáž pravidla uplatňovala na všechna opatření k řešení krize, bez ohledu na to, zda byla přijata orgány příslušnými k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU, nebo v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí. Komise by měla tato opatření posoudit podle článku 107 Smlouvy o fungování EU.\n(30)\nPokud by opatření k řešení krize zahrnovala poskytnutí státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo podporu z fondu, může být rozhodnutí o řešení krize přijato poté, co Komise přijala kladné nebo podmíněné rozhodnutí o slučitelnosti využití této podpory s vnitřním trhem. Rozhodnutí Komise o podpoře z fondu může příjemci uložit podmínky, povinnosti nebo závazky. Podmínky, které může Komise uložit, mohou zahrnovat mimo jiné požadavky na sdílení zátěže, včetně požadavku, aby ztráty byly nejprve absorbovány kapitálem, a požadavky na příspěvky ze strany držitelů hybridního kapitálu, držitelů podřízeného dluhu a prioritních věřitelů, včetně podle požadavků směrnice 2014/59/EU; omezení týkající se výplaty dividend z akcií nebo kuponů u hybridních kapitálových nástrojů, zpětného odkupu vlastních akcií nebo hybridních kapitálových nástrojů nebo operací souvisejících se správou kapitálu; omezení týkající se nabývání podílů v jakémkoli podniku, a to buď prostřednictvím převodu aktiv nebo akcií; zákazy agresivních obchodních praktik nebo strategií nebo reklamní podpory z veřejných prostředků; požadavky týkající se podílů na trhu, tvorby cen a vlastností produktů nebo další behaviorální požadavky; požadavky týkající se plánů restrukturalizace; požadavky týkající se správy a řízení; požadavky týkající se vykazování a zveřejňování, včetně požadavků na dodržování těchto podmínek, které může stanovit Komise; požadavky týkající se prodeje příjemce, všech jeho aktiv, práv a závazků nebo jejich části; požadavky týkající se likvidace příjemce.\n(31)\nAby se zajistilo rychlé a efektivní rozhodování o řešení krize, měl by výbor být zvláštní agenturou Unie se zvláštní strukturou odpovídající jeho úkolům, která se odchyluje od modelu všech ostatních agentur Unie. Jeho složení by mělo zajistit řádné zohledňování všech relevantních zájmů při řešení krize. Vzhledem k úkolům výboru by předseda, místopředseda a čtyři další stálí členové výboru měli být jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí bankovních a finančních záležitostí a relevantních zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krize institucí. Předseda, místopředseda a čtyři další stálí členové výboru by měli být vybráni na základě otevřeného výběrového řízení, o němž by měly být průběžně řádně informováni Evropský parlament a Rada a jež by mělo respektovat zásadu vyváženosti zastoupení mužů a žen, zkušeností a kvalifikace. Komise by měla příslušnému výboru Evropského parlamentu poskytnout užší seznam kandidátů na pozice předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru. Komise by měla návrh na jmenování předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru předložit Evropskému parlamentu ke schválení. Poté, co Evropský parlament návrh schválí, by Rada měla přijmout prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru.\n(32)\nVýbor by měl jednat na výkonných a plenárních zasedáních. Na svém výkonném zasedání by se měl výbor skládat z předsedy, čtyř dalších nezávislých stálých členů, kteří by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku, a stálých pozorovatelů jmenovaných Komisí a ECB. Při rozhodování o řešení krize instituce nebo skupiny usazené pouze v jednom zúčastněném členském státě by se měl jednání výkonného zasedání a rozhodování výboru účastnit člen jmenovaný dotčeným členským státem, zastupující jeho vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize. Při rozhodování o přeshraniční skupině by se měli jednání a rozhodování výkonného zasedání výboru účastnit členové jmenovaní dotčenými domovskými a hostitelskými členskými státy, zastupující relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize.\n(33)\nVýbor by měl na svém výkonném zasedání připravit všechna rozhodnutí týkající se postupu řešení krize a v nejvyšší možné míře tato rozhodnutí přijmout. Vzhledem k informacím týkajícím se jednotlivých institucí obsaženým v plánech řešení krize by rozhodnutí týkající se vypracování, posouzení a schválení plánů řešení krize měl přijímat výbor na svém výkonném zasedání. Pokud jde o použití fondu, je důležité, aby neexistovala žádná výhoda prvního hráče na tahu a aby bylo čerpání prostředků z fondu sledováno. S cílem zajistit odpovídající rozhodování výboru v situaci, kdy je vyžadováno opatření k řešení krize nad rámec limitu ve výši 5 000 000 000 EUR, měl by mít kterýkoli člen pléna možnost v rámci přísně stanovené lhůty požádat, aby o případu rozhodlo plenární zasedání. Pokud podpora likvidity zahrnuje nulové nebo výrazně nižší riziko než jiné formy podpory, zejména v případě krátkodobého, jednorázového poskytnutí úvěru solventním institucím proti přiměřenému zajištění vysoké kvality, je oprávněné, aby této formě podpory byla přiřazena nižší riziková váha 0,5. Jakmile čistá kumulovaná částka využitých prostředků z fondu za předchozích, po sobě jdoucích 12 měsíců dosáhne limitu ve výši 5 000 000 000 EUR ročně, mělo by plenární zasedání vyhodnotit použití nástrojů k řešení krize, včetně použití prostředků z fondu, a mělo by poskytnout pokyny, kterými by se výkonné zasedání mělo řídit v následných rozhodnutích týkajících se řešení krizí. Pokyny pro výkonné zasedání by se měly zejména zaměřit na zajištění nediskriminačního používání nástrojů k řešení krize, na zamezení úplnému vyčerpání fondu a na správné rozlišování mezi podporou likvidity s nulovým nebo nízkým rizikem a dalšími formami podpory.\n(34)\nÚčastníci rozhodovacího procesu ve výboru by se na jednotlivých výkonných zasedáních budou obměňovali podle toho, ve kterém členském státě příslušná instituce nebo skupina působí, a jeho stálí členové by tudíž měli zajistit, aby rozhodnutí v různých složeních výkonných zasedání výboru byla soudržná, vhodná a přiměřená.\n(35)\nVýbor by měl mít možnost přizvat na svá zasedání pozorovatele. Pověření výboru plněním úkolů v oblasti řešení krize by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu a řešení krize v Unii jako celku. Zejména orgán EBA by měl v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010 posuzovat a koordinovat iniciativy týkající se plánů řešení krize s cílem podpořit konvergenci v této oblasti. Jako obecné pravidlo by proto měl výbor vždy přizvat orgán EBA při projednávání záležitostí, pro které má EBA podle směrnice 2014/59/EU vypracovat technické normy nebo stanovit obecné pokyny. Na zasedání výboru mohou být případně rovněž přizváni další pozorovatelé, například zástupce Evropského mechanismu stability.\n(36)\nPozorovatelé by měli být vázáni týmiž požadavky profesního tajemství jako členové a zaměstnanci výboru a zaměstnanci účastnící se výměny se zúčastněnými členskými státy nebo těmito státy vyslaní, kteří vykonávají úkoly v souvislosti s řešením krize.\n(37)\nVýbor by měl mít možnost zřídit vnitřní týmy příslušné k řešení krize složené z vlastních zaměstnanců a ze zaměstnanců vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, včetně případných pozorovatelů z nezúčastněných členských států. V čele těchto vnitřních týmů příslušných k řešení krize by měli stát koordinátoři jmenovaní z řad zaměstnanců výboru na vyšších pozicích, kteří by mohli být pozváni k účasti na výkonných zasedáních výboru v úloze pozorovatelů.\n(38)\nVýbor a orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány z nezúčastněných členských států by měly uzavřít memoranda o porozumění, v nichž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou spolupracovat při plnění svých úkolů podle směrnice 2014/59/EU. Tato memoranda o porozumění by mimo jiné mohla objasnit konzultace týkající se rozhodnutí výboru, která mají dopad na dceřiné podniky usazené nebo pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, pokud je mateřský podnik usazen v zúčastněném členském státě. Tato memoranda by měla být pravidelně revidována.\n(39)\nVýbor by měl jednat samostatně. Měl by být schopen řešit situaci velkých skupin a jednat rychle a nestranně. Výbor by měl zajistit, aby byla správně zohledněna vnitrostátní finanční stabilita, finanční stabilita Unie a vnitřní trh. Členové výboru by měli mít nezbytné odborné znalosti a zkušenosti v oblasti restrukturalizace a platební neschopnosti bank.\n(40)\nPři přijímání rozhodnutí nebo opatření v rámci výkonu pravomocí podle tohoto nařízení by měla být věnována náležitá pozornost významu výkonu práva usazování stanoveného Smlouvou o fungování EU pro vnitřní trh, a zejména tam, kde je to možné, dopadům na pokračování přeshraničních činností.\n(41)\nVe světle úkolů výboru a účelů řešení krize, které zahrnují ochranu veřejných financí, by měla být činnost jednotného mechanismu pro řešení krizí financována z příspěvků hrazených institucemi usazenými v zúčastněných členských státech.\n(42)\nVýbor, případně Rada a Komise by měly nahradit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize určené podle směrnice 2014/59/EU, pokud jde o všechny aspekty rozhodování o řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize určené podle uvedené směrnice by měly i nadále zajišťovat činnosti související s prováděním programu řešení krize přijatého výborem. Aby byla zajištěna transparentnost a demokratická kontrola, jakož i ochrana práv orgánů Unie, měl by být výbor odpovědný Evropskému parlamentu a Radě za veškerá rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení. Z důvodů transparentnosti a demokratické kontroly by vnitrostátní parlamenty měly mít určitá práva týkající se získávání informací o činnosti výboru a navazování dialogu s ním.\n(43)\nVnitrostátní parlament zúčastněného členského státu nebo příslušný výbor tohoto parlamentu by měl mít možnost pozvat předsedu, aby se zúčastnil výměny názorů o řešení krize institucí v daném členském státě spolu se zástupcem vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize. Tato úloha vnitrostátních parlamentů je přiměřená vzhledem k potenciálnímu dopadu, jejž opatření k řešení krize mohou mít na veřejné finance, instituce, na jejich zákazníky a zaměstnance a na trhy v zúčastněných členských státech. Předseda a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měli na tato pozvání k výměně názorů s vnitrostátními parlamenty pozitivně reagovat.\n(44)\nPro zajištění jednotného přístupu k institucím a skupinám by měl být výbor zmocněn vypracovat plány řešení krize pro tyto instituce a skupiny, a to po konzultaci s vnitrostátními příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize. Mělo by obecně platit, že skupinové plány řešení krize se vypracovávají pro skupinu jako celek a stanoví opatření ve vztahu k mateřskému podniku i jednotlivým dceřiným podnikům, které jsou součástí dané skupiny. Skupinové plány řešení krize by měly brát v úvahu finanční, technickou a podnikatelskou strukturu příslušné skupiny. Pokud jsou pro subjekty, které jsou součástí skupiny, vypracovány individuální plány řešení krize, měly by výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize usilovat o co nejvyšší míru jednotnosti s plány řešení krize pro ostatní subjekty skupiny. Výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly předat plány řešení krize a jakékoli jejich změny příslušnému orgánu, aby byl o nich tento orgán neustále plně informován. Výbor by měl posoudit způsobilost institucí a skupin k řešení krize a přijmout případná opatření směřující k odstranění případných překážek této způsobilosti. Výbor by měl od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vyžadovat použití vhodných opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, aby byla zajištěna soudržnost a způsobilost dotyčných institucí k řešení krize. S ohledem na citlivost informací, které obsahují, by měly plány řešení krize podléhat požadavkům profesního tajemství stanoveným v tomto nařízení.\n(45)\nPři používání nástrojů k řešení krize a při výkonu pravomocí k řešení krize by měla být zohledněna zásada proporcionality a specifické rysy právní formy instituce.\n(46)\nNezbytnou složkou účinného řešení krize je plán řešení krize. Výbor by proto měl mít pravomoc od institucí nebo skupin vyžadovat změnu struktury a organizace tak, aby byla přijata nezbytná a přiměřená opatření ke snížení nebo odstranění věcných překážek pro používání nástrojů k řešení krize a k zajištění způsobilosti dotčených subjektů k řešení krize. Vzhledem k potenciálně systémové povaze všech institucí je pro zachování finanční stability zásadní, aby výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohly řešit krizi jakékoli instituce. Aby byla respektována svoboda podnikání stanovená v článku 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), měla by být diskreční pravomoc výboru omezena na to, co je nezbytné ke zjednodušení struktury a operací instituce výlučně pro zlepšení její způsobilosti k řešení krize. Kromě toho by veškerá opatření uložená pro tyto účely měla být v souladu s právem Unie. Opatření by neměla být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti a měla by být odůvodněna naléhavým důvodem veřejného zájmu na finanční stabilitě. K určení, zda bylo opatření vedeno veřejným zájmem, by měl být výbor, jednající ve veřejném zájmu, schopen dosáhnout účelu řešení krize, aniž by se musel potýkat s překážkami, které brání použití nástrojů k řešení krize nebo jeho schopnosti vykonávat pravomoci podle tohoto nařízení. Opatření by navíc neměla překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto účelu nezbytné. Při určování opatření, která mají být přijata, by výbor nebo případě vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize měly vzít v úvahu varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (9).\n(47)\nVzhledem k potenciálně systémové povaze všech institucí je naprosto nezbytné, aby byl výbor, případně ve spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, schopen přijmout plány řešení krize, posoudit způsobilost jakékoli instituce a skupiny k řešení krize a v případě potřeby přijmout opatření k nápravě nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize jakékoli instituce v zúčastněných členských státech. Selhání systémově významných institucí, včetně těch, které jsou uvedeny v článku 131 směrnice 2013/36/EU, by mohlo představovat značné riziko pro fungování finančních trhů a mohlo by mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu. Výbor by se měl přednostně postarat o vypracování plánů řešení krize těchto systémově významných institucí, jakož i posoudit jejich způsobilost k řešení krize a přijmout všechna opatření nezbytná k nápravě nebo odstranění všech překážek jejich způsobilosti k řešení krize, aniž by tím byla dotčena jeho nezávislost a jeho povinnost plánovat řešení krize a posuzovat způsobilost k řešení krize všech institucí podléhajících jeho pravomoci.\n(48)\nPlány řešení krize by měly zahrnovat postupy pro informování zástupců zaměstnanců a konzultace s nimi po celou dobu procesu řešení krize, je-li to relevantní. V tomto ohledu by se měly dodržovat případné kolektivní smlouvy nebo jiná ujednání sociálních partnerů a unijní a vnitrostátní právní předpisy o zapojení odborů a zástupců zaměstnanců do procesů restrukturalizace společnosti.\n(49)\nPokud jde o povinnost vypracovávat plány řešení krize, měly by výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, v souvislosti s plány řešení krize a při použití různých pravomocí a nástrojů, které mají k dispozici, vzít v úvahu povahu podnikání, vlastnickou strukturu, právní formu, rizikový profil, velikost a právní status subjektu a jeho propojenost s ostatními institucemi nebo obecně s finančním systémem, rozsah a složitost jeho činností, zda je členem institucionálního systému ochrany nebo jiných systémů vzájemné solidarity, zda provádí investiční služby nebo činnosti a zda je pravděpodobné, že by jeho selhání a následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné instituce, na podmínky financování nebo na ekonomiku obecně; měly by rovněž zajistit, aby byl režim řešení krize uplatňován vhodně a přiměřeně a aby byla minimalizována administrativní zátěž související s povinnostmi vypracování plánu řešení krize. Vzhledem k tomu, že obsah a informace uvedené v oddíle A přílohy směrnice 2014/59/EU zavádějí minimální normu pro subjekty, jež mají zjevně systémový význam, je povoleno uplatňovat rozdílné nebo výrazně nižší požadavky na plány řešení krize a na poskytování informací vůči jednotlivým institucím a delší než roční frekvenci aktualizace. U malých subjektů s nízkou provázaností a složitostí by mohl být rozsah plánu řešení krize omezen. Mimoto by měl být režim uplatňován tak, aby nebyla ohrožena stabilita finančních trhů. Zejména v situacích, kdy se objevují rozsáhlejší problémy, nebo dokonce pochybnosti o odolnosti celé řady subjektů, je nezbytné zvážit riziko šíření krize vyplývající z opatření přijatých ve vztahu k jakémukoli subjektu.\n(50)\nV případech, kdy směrnice 2014/59/EU stanoví možnost uplatnění zjednodušených povinností ve vztahu k požadavkům na vypracování plánů řešení krize nebo upuštění od uplatňování této povinnosti ze strany vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, měl by být stanoven postup pro určení toho, zda mohou výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize uplatnění takových zjednodušených povinností povolit.\n(51)\nV souladu s kapitálovou strukturou subjektů přidružených k ústřednímu subjektu by výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize neměly být pro účely tohoto nařízení povinny vypracovávat samostatné plány řešení krize výhradně z toho důvodu, že ústřední subjekt, k němuž jsou tyto subjekty přidruženy, podléhá přímému dohledu ze strany ECB. Při vypracovávání skupinových plánů řešení krize by měl být brán v úvahu potenciální dopad opatření k řešení krize ve všech členských státech, v nichž skupina působí.\n(52)\nJednotný mechanismus pro řešení krizí by měl být založen na nařízení (EU) č. 1024/2013 a směrnici 2014/59/EU. Výbor by proto měl být zmocněn zasáhnout v rané fázi zhoršování se finanční situace nebo platební schopnosti subjektu. Informace, které výbor obdrží od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize nebo od ECB v této fázi, pro něj mají velký význam při rozhodování o opatření, které může přijmout za účelem přípravy řešení krize dotyčného subjektu.\n(53)\nPro rychlé přijetí nutného opatření k řešení krize by měl výbor ve spolupráci s ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným pečlivě sledovat stav dotyčných subjektů a jejich dodržování jakéhokoli opatření včasného zásahu, které bylo ve vztahu k nim přijato. Při určování toho, zda by mohlo opatření soukromého sektoru zabránit v přiměřené lhůtě selhání subjektu, by měl vzít odpovědný orgán v úvahu efektivitu opatření včasného zásahu přijatých ve lhůtě stanovené příslušným orgánem.\n(54)\nVýbor, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány, včetně ECB, by v případě potřeby měly uzavřít memorandum o porozumění, v němž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou vzájemně spolupracovat při plnění svých úkolů podle právních předpisů Unie. Memorandum by mělo být pravidelně revidováno.\n(55)\nPři přijímání rozhodnutí nebo opatření, zejména pokud jde o subjekty usazené jak v zúčastněných, tak v nezúčastněných členských státech, je třeba rovněž zohlednit možné nepříznivé dopady na tyto členské státy, například ohrožení finanční stability jejich finančních trhů, a na subjekty usazené v těchto členských státech.\n(56)\nV zájmu minimalizace narušení finančního trhu a hospodářství by mělo řešení krize proběhnout během krátké doby. Vkladatelům by měl být umožněn co nejrychleji přístup přinejmenším k pojištěným vkladům, a to v každém případě ve stejných lhůtách, jaké stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (10). Komise by měla během celého postupu řešení krize mít přístup ke všem informacím, které bude považovat za nezbytné pro přijetí zasvěceného rozhodnutí v rámci tohoto procesu.\n(57)\nRozhodnutí zavést v subjektu režim řešení krize by mělo být přijato předtím, než se finanční subjekt dostane do rozvahové platební neschopnosti a než se zcela vyčerpá jeho vlastní kapitál. Řešení krize by mělo být zahájeno ihned po zjištění, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné a že žádná alternativní opatření v rámci soukromého sektoru by v přiměřené lhůtě tomuto selhání nezabránila. Skutečnost, že subjekt nesplňuje požadavky na povolení, by neměla sama o sobě ospravedlňovat zahájení řešení krize, zejména pokud subjekt je nebo pravděpodobně bude dále životaschopný. Subjekt by měl být považován za subjekt, jenž je v selhání nebo jehož selhání je pravděpodobné, pokud porušuje nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti poruší požadavky pro pokračující povolení, pokud aktiva subjektu jsou nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti budou menší než jeho závazky, pokud subjekt není nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti nebude schopen splácet své splatné závazky, nebo pokud subjekt požaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu s výjimkou zvláštních okolností uvedených v tomto nařízení. Skutečnost, že subjekt potřebuje od centrální banky nouzové poskytnutí likvidity, by neměla být sama o sobě podmínkou postačující k prokázání toho, že subjekt není nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude schopen splácet své splatné závazky. Pokud by tuto facilitu některý stát zaručoval, podléhal by subjekt, který by k této facilitě měl přístup, pravidlům pro státní podporu. V zájmu zachování finanční stability, zejména v případě systémového nedostatku likvidity, by neměly státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami nebo státní záruky za nově vydané závazky za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu vyvolat řešení krize, pokud je splněna řada podmínek. Opatření státních záruk by měla být zejména schválena v rámci státní podpory, neměla by být součástí většího balíku pomoci a uplatnění záručních opatření by mělo být přísně časově omezeno. Záruky členských států za akciové pohledávky by měly být zakázané.\nPoskytne-li členský stát záruku, zajistí, aby za tuto záruku subjekt poskytl dostatečné protiplnění. Kromě toho by poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory nemělo vyvolat řešení krize v případech, kdy členský stát jakožto preventivní opatření převezme kapitálovou účast v subjektu, včetně subjektu ve veřejném vlastnictví, který splňuje příslušné kapitálové požadavky. Může se jednat například o situaci, kdy se od subjektu požaduje získání nového kapitálu s ohledem na výsledek zátěžového testu vycházejícího ze scénářů nebo rovnocenných kroků provedených orgány makroobezřetnostního dohledu, které zahrnují požadavek stanovený za účelem zachování finanční stability v kontextu systémové krize, avšak daný subjekt nemůže kapitál získat ze soukromých zdrojů na trzích. Subjekt by neměl být považován za subjekt, jenž je v selhání nebo jehož selhání je pravděpodobné, výhradně na základě toho, že mu byla poskytnuta mimořádná veřejná finanční podpora před vstupem tohoto nařízení v platnost. Přístup k likviditním facilitám, včetně nouzového poskytnutí likvidity centrálními bankami, může být považován za státní podporu podle rámce pro státní podporu.\n(58)\nLikvidace subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení by mohla ohrozit finanční stabilitu, přerušit poskytování základních služeb a ohrozit ochranu vkladatelů. V takovém případě existuje veřejný zájem na použití nástrojů k řešení krize. Účelem řešení krize by tudíž mělo být zajištění kontinuity základních finančních služeb, udržení stability finančního systému, omezení morálního hazardu minimalizováním toho, aby se subjekty v selhání spoléhaly na veřejnou finanční podporu, a ochrana vkladatelů.\n(59)\nPřed rozhodnutím zachovat subjekt v platební neschopnosti jako fungující podnik by měla být vždy zvážena jeho likvidace v běžném úpadkovém řízení. Subjekt v platební neschopnosti by měl být zachován jako fungující podnik z důvodů finanční stability a v maximální možné míře za použití soukromých finančních prostředků. Toho lze dosáhnout prodejem kupujícímu ze soukromého sektoru či fúzí s ním nebo po odpisu závazků subjektu nebo po konverzi jeho dluhu na kapitál s cílem provést rekapitalizaci.\n(60)\nPři přijímání nebo přípravě rozhodnutí týkajících se pravomocí k řešení krize by výbor, Rada a Komise měly zajistit, aby byla opatření k řešení krize přijímána v souladu s určitými zásadami, mezi něž patří, že odpovídající podíl ztrát nesou akcionáři a věřitelé, že by v zásadě mělo dojít k výměně vedení, že náklady na řešení krize subjektu jsou minimalizovány a že se věřitelům téže třídy dostane spravedlivého zacházení. Zejména v případech, kdy se věřitelům patřícím do téže třídy dostane v souvislosti s opatřením k řešení krize rozdílného zacházení, mělo by být takové rozlišení odůvodněno veřejným zájmem a nemělo by být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti.\n(61)\nOmezení práv akcionářů a věřitelů by měla být v souladu s článkem 52 Listiny. Nástroje k řešení krize by proto měly být použity pouze na subjekty, jež jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné, a pouze pokud je to nezbytné ke splnění cíle finanční stability v obecném zájmu. Nástroje k řešení krize by se zejména měly použít, pokud subjekt nelze likvidovat v běžném úpadkovém řízení, aniž by byl destabilizován finanční systém, pokud jsou tato opatření nezbytná k zajištění rychlého převodu a kontinuity systémově důležitých funkcí a pokud neexistuje přiměřená vyhlídka případného alternativního soukromého řešení, včetně zvýšení kapitálu stávajícími akcionáři nebo jakoukoli třetí stranou, jež by postačovalo k obnovení plné životaschopnosti subjektu.\n(62)\nZásah do majetkových práv by neměl být nepřiměřený. Dotčeným akcionářům a věřitelům by proto neměly vzniknout větší ztráty, než které by jim vznikly, pokud by v době přijetí rozhodnutí o řešení krize došlo k likvidaci subjektu. V případě částečného převodu aktiv instituce v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo překlenovací instituci by zbývající část instituce v režimu řešení krize měla být likvidována v běžném úpadkovém řízení. V zájmu ochrany akcionářů a věřitelů subjektu během likvidačního řízení by tito akcionáři a věřitelé měli mít nárok obdržet úhradu svých pohledávek, která by neměla být nižší než odhad toho, co by získali zpět, pokud by byl likvidován celý subjekt v běžném úpadkovém řízení.\n(63)\nNa ochranu práv akcionářů a věřitelů by měly být stanoveny jasné povinnosti ohledně ocenění aktiv a závazků instituce v režimu řešení krize a v případech, kdy je to vyžadováno tímto nařízením, ohledně ocenění zacházení, jehož by se akcionářům a věřitelům dostalo, pokud by byl subjekt likvidován v běžném úpadkovém řízení. Mělo by být možné zahájit takové ocenění již ve fázi včasného zásahu. Před přijetím jakýchkoli opatření k řešení krize by mělo být provedeno spravedlivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků subjektu. Takové ocenění by mělo podléhat soudnímu přezkumu pouze společně s rozhodnutím o řešení krize. Dále by v případech, kdy je to vyžadováno tímto nařízením, mělo být po použití nástrojů k řešení krize provedeno následné srovnání mezi zacházením, jehož se akcionářům a věřitelům dostalo, a zacházením, jehož by se jim dostalo v běžném úpadkovém řízení. Pokud je zjištěno, že úhrada pohledávek akcionářů a věřitelů byla nižší, než částka, kterou by získali v běžném úpadkovém řízení, měli by mít v případech, kdy je to vyžadováno tímto nařízením, nárok na úhradu rozdílu. Tento případný rozdíl by měl být uhrazen z fondu zřízeného v souladu s tímto nařízením.\n(64)\nJe důležité, aby byly při selhání subjektu uznány ztráty. Ocenění aktiv a závazků subjektů v selhání by mělo vycházet ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů v okamžiku použití nástrojů k řešení krize. Při oceňování by však neměla být ovlivněna hodnota závazků finanční situací daného subjektu. V naléhavých případech by mělo být možné, aby výbor provedl rychlé ocenění aktiv a závazků subjektu v selhání. Takové ocenění by mělo být prozatímní a mělo by se použít do doby, než bude provedeno nezávislé ocenění.\n(65)\nZa účelem zajištění objektivity a jistoty v procesu řešení krize je nutné stanovit pořadí, v němž by měly být nezajištěné pohledávky věřitelů za institucí v režimu řešení krize odepsány nebo konvertovány. Aby bylo omezeno riziko, že by věřitelé utrpěli větší ztráty než v případě, že by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, mělo by se toto pořadí uplatnit v běžném úpadkovém řízení i při odpisu nebo konverzi v rámci řešení krize. Rovněž by se tím usnadnilo ocenění dluhu.\n(66)\nVýbor by měl rozhodovat o podrobném programu řešení krize. Příslušné nástroje k řešení krize by měly zahrnovat nástroj převodu činnosti, nástroj překlenovací instituce, nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů a nástroj oddělení aktiv, jež jsou rovněž stanoveny ve směrnici 2014/59/EU. Tento režim by měl rovněž umožnit posoudit, zda jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů.\n(67)\nPři přijímání opatření k řešení krize by měl vzít výbor v úvahu opatření stanovená v plánech řešení krize a podle těchto opatření postupovat, pokud s ohledem na okolnosti případu nevyhodnotí, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v daných plánech řešení krize stanovena nejsou.\n(68)\nNástroje k řešení krize by měly zahrnovat převod činnosti nebo akcií instituce v režimu řešení krize, zřízení překlenovacího subjektu, oddělení neproblematických aktiv subjektu v selhání od znehodnocených aktiv a aktiv s nedostatečnými výsledky a rekapitalizaci z vnitřních zdrojů od akcionářů a věřitelů subjektu v selhání.\n(69)\nJestliže byly nástroje k řešení krize využity k převodu systémově důležitých služeb nebo životaschopné podnikatelské činnosti subjektu na zdravý subjekt, jakým je kupující ze soukromého sektoru nebo překlenovací subjekt, měla by být zbylá část subjektu zlikvidována.\n(70)\nNástroj převodu činnosti by měl umožnit prodat subjekt nebo část jeho podnikatelské činnosti jednomu či více kupujícím bez svolení akcionářů.\n(71)\nVeškeré čisté výnosy z převodu aktiv nebo závazků instituce v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch subjektu, který zůstane v likvidačním řízení. Veškeré čisté výnosy z převodu nástrojů účasti vydaných institucí v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch vlastníků těchto nástrojů účasti v subjektu, který zůstal v likvidačním řízení. Při výpočtu výnosů by se měly odečíst náklady vzniklé selháním subjektu a během procesu řešení krize.\n(72)\nNástroj oddělení aktiv by měl příslušným orgánům umožnit převést aktiva, práva nebo závazky instituce v režimu řešení krize na samostatnou společnost. Tento nástroj by měl být použit pouze ve spojení s jinými nástroji, aby subjekt v selhání nezískal neoprávněnou soutěžní výhodu.\n(73)\nÚčinný režim řešení krize by měl minimalizovat náklady řešení krize subjektu v selhání, které nesou daňoví poplatníci. Měl by rovněž zajistit, aby bylo možné řešit krizi systémově významných subjektů bez ohrožení finanční stability. Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů tohoto cíle dosahuje tím, že zajišťuje, aby akcionáře a věřitele subjektu v selhání postihly odpovídající ztráty a aby nesli příslušnou část nákladů vzniklých v důsledku selhání subjektu. Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů tak bude akcionáře a věřitele subjektů více motivovat k tomu, aby za běžných podmínek zdraví subjektu sledovali. To je rovněž v souladu s doporučením Rady pro finanční stabilitu, aby zákonné pravomoci k odpisu a konverzi závazků byly součástí rámce řešení krize jako doplňková možnost ve spojení s dalšími nástroji k řešení krize.\n(74)\nPro zajištění potřebné flexibility při rozdělování ztrát mezi věřitele za různých okolností je vhodné, aby nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů byl použitelný jak v případech, kdy je cílem vyřešit krizi subjektu v selhání jako fungujícího podniku, existuje-li realistická vyhlídka, že je možné obnovit jeho životaschopnost, tak i tehdy, kdy jsou systémově důležité služby převedeny na překlenovací subjekt a zbývající část subjektu ukončí činnost a je likvidována.\n(75)\nJe-li nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů použit s cílem obnovit kapitál subjektu v selhání, aby mohl dále fungovat jako fungující podnik, měla by řešení krize rekapitalizací z vnitřních zdrojů doprovázet výměna vedení s výjimkou případů, kdy je zachování vedení vhodné a nezbytné pro dosažení účelu řešení krize, a následná restrukturalizace subjektu a jeho činností, směřující k odstranění příčin selhání. Tato restrukturalizace by měla proběhnout na základě plánu reorganizace podnikatelské činnosti. Pokud je to na místě, měly by být tyto plány slučitelné s plánem restrukturalizace, který má subjekt povinnost předložit Komisi v souladu s rámcem Unie pro státní podporu. Kromě opatření, jejichž cílem je obnovení dlouhodobé životaschopnosti subjektu, by plán měl obsahovat zejména opatření, kterými se podpora omezuje na minimální sdílení zátěže a která omezují narušení hospodářské soutěže.\n(76)\nNení vhodné používat nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů u pohledávek, které jsou zajištěné, kolateralizované či jinak zaručené. Aby však bylo zajištěno, že nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů bude účinný a dosáhne svých cílů, je žádoucí, aby jej bylo možno používat na co nejširší škálu nezajištěných závazků subjektu v selhání. Je ovšem vhodné některé druhy nezajištěných závazků z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučit. Za účelem ochrany držitelů pojištěných vkladů by se nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů neměl vztahovat na vklady chráněné podle směrnice 2014/49/EU. V zájmu zajištění kontinuity zásadních funkcí by se nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů neměl vztahovat na některé závazky vůči zaměstnancům subjektu v selhání či na obchodní závazky související se zbožím a službami nezbytnými pro každodenní fungování subjektu. Aby bylo možné uhradit důchodové pohledávky a důchody splatné penzijním fondům a penzijním správcům nebo v souvislosti s nimi, neměl by se nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů vztahovat na závazky subjektu v selhání vůči důchodovému systému s výjimkou závazků týkajících se důchodových dávek založených na pohyblivých složkách odměny, které nejsou regulovány kolektivní smlouvou. Za účelem omezení rizika systémového šíření krize by se nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů neměl vztahovat na závazky vzniklé z účasti v platebním systému, jejichž zbývající splatnost je kratší než sedm dní, ani na závazky s původní splatností kratší než sedm dní vůči subjektům jiným než těm, které jsou součástí stejné skupiny.\n(77)\nMělo by být možné vyloučit nebo zčásti vyloučit závazky za určitých okolností, včetně situace, kdy tyto závazky není možné rekapitalizovat v přiměřené lhůtě, kdy je vyloučení nezbytně nutné a přiměřené k zajištění kontinuity zásadních funkcí a hlavních linií podnikání nebo kdy by použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů na tyto závazky vedlo k takovému snížení hodnoty, že by ztráty na straně jiných věřitelů byly vyšší, než kdyby tyto závazky nebyly z rekapitalizace vyloučeny. Mělo by být také možné závazky zcela nebo zčásti vyloučit, je-li to nezbytné pro zamezení šíření krize a finanční nestability, jež by mohly vážně poškodit hospodářství členského státu. Při provádění těchto posouzení by měly výbor nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zvážit důsledky případné rekapitalizace závazků pocházejících ze způsobilých vkladů, jež patří fyzickým osobám, mikropodnikům a malým a středním podnikům, nad rámec zaručený směrnicí 2014/49/EU.\n(78)\nPři uplatnění těchto vyloučení je s ohledem na ně možné zvýšit úroveň odpisu nebo konverze u jiných způsobilých závazků, je-li dodržena zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, než do jakého by se dostal při běžném úpadkovém řízení. Nelze-li ztráty přenést na další věřitele, může instituci v režimu řešení krize poskytnout příspěvek fond, pokud je splněna řada přísných podmínek včetně požadavku, aby ztráty v celkovém rozsahu nejméně 8 % celkových závazků včetně kapitálu již byly absorbovány a aby financování z fondu bylo omezeno buď na 5 % celkových závazků včetně kapitálu, nebo na výši prostředků, které má fond k dispozici, zvýšenou o částku, kterou lze získat z následných příspěvků během tří let, podle toho, co je nižší.\n(79)\nZa mimořádných okolností, pokud došlo k vyloučení závazků a namísto nich k rekapitalizaci přispěl v povoleném rozsahu fond, by měl mít výbor možnost usilovat o financování z alternativních finančních prostředků.\n(80)\nMinimální částka rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve výši 8 % celkových závazků, která je uvedena v tomto nařízení, by měla být vypočtena na základě ocenění provedeného podle tohoto nařízení. Historické ztráty, které již akcionáři absorbovali snížením kapitálu před uvedeným oceněním, by do této procentní hodnoty zahrnuty být neměly.\n(81)\nVzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších účelů řešení krize je ochrana pojištěných vkladatelů, neměly by pojištěné vklady podléhat použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Systém pojištění vkladů nicméně přispívá k financování procesu řešení krize tím, že absorbuje ztráty v rozsahu čistých ztrát, které by musel nést po odškodnění vkladatelů v běžném úpadkovém řízení. Výkon pravomoci k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů by zajistil, aby vkladatelé nadále měli přístup ke svým vkladům, což je hlavním důvodem, proč byly systémy pojištění vkladů zřízeny. Pokud by v takových případech nebylo stanoveno zapojení uvedených systémů, jednalo by se o neoprávněnou výhodu vůči zbytku věřitelů, kteří by podléhali výkonu pravomocí orgánu příslušného k řešení krize.\n(82)\nPokud jsou v souvislosti s řešením krize subjektu vklady převáděny na jiný subjekt, neměli by být vkladatelé pojištěni nad limit pojištění stanovený směrnicí 2014/49/EU. Proto by měla být velikost nároků ve vztahu k vkladům zůstávajícím v instituci v režimu řešení krize omezena na rozdíl mezi převedenými finančními prostředky a limitem pojištění stanoveným směrnicí 2014/49/EU. Jsou-li převáděné vklady vyšší než limit pojištění, neměl by mít vkladatel žádný nárok vůči systému pojištění vkladů ve vztahu k vkladům zůstávajícím v instituci v režimu řešení krize.\n(83)\nAby subjekty nestrukturovaly své závazky způsobem, který oslabuje účinnost nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, je vhodné stanovit, že subjekty by měly po celou dobu splňovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, které mohou podléhat nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů, vyjádřený jako procentní podíl celkových závazků a kapitálu subjektu.\n(84)\nPři stanovování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky ve skupině by měl být uplatněn přístup „shora dolů“. V rámci tohoto přístupu by měla být uznána skutečnost, že opatření k řešení krize se uplatňuje na úrovni jednotlivých právních subjektů a je nutné, aby se schopnost absorbovat ztráty v rámci skupiny nacházela v subjektu, kde ke ztrátám dojde, nebo aby k ní měl takový subjekt přístup. Za tímto účelem by mělo být zajištěno, aby schopnost absorbovat ztráty byla v rámci skupiny rozložena v souladu s mírou rizika u právních subjektů, které skupinu tvoří. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky potřebný pro každý dceřiný podnik by měl být posouzen zvlášť. Kromě toho je nutno zajistit, aby se veškerý kapitál a závazky, které se započítávají do konsolidovaného minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, nacházely v subjektech, v nichž je pravděpodobný vznik ztrát, nebo aby byly jiným způsobem přístupné pro účely absorpce ztrát.\nToto nařízení by mělo umožňovat zahájení řešení krize ve více okamžicích nebo zahájení řešení krize v jednom okamžiku. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky by měl odpovídat strategii řešení krize, která je vhodná pro danou skupinu, v souladu s plánem řešení krize. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky by měl být v rámci skupiny především stanoven na vhodné úrovni tak, aby odrážel přístup zahájení řešení krize ve více okamžicích nebo přístup zahájení řešení krize v jednom okamžiku v souladu s plánem řešení krize, při zohlednění toho, že by mohly nastat okolnosti, kdy bude například v zájmu účinnějšího dosažení účelu řešení krize uplatněn jiný přístup než přístup uvedený v plánu. Proto by bez ohledu na to, zda si skupina zvolila přístup zahájení řešení krize v jednom okamžiku nebo ve více okamžicích, měly splňovat všechny subjekty dané skupiny vždy odpovídající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, aby se předešlo riziku šíření krize nebo riziku runu na banku.\n(85)\nV závislosti na okolnostech případu by měl být zvolen nejlepší způsob řešení krize a k tomuto účelu by měly být k dispozici všechny nástroje k řešení krize stanovené ve směrnici 2014/59/EU. Při přijímání rozhodnutí o programu řešení krize by se měly výbor, Rada a Komise, pokud je to možné, rozhodnout pro program, který je pro fond nejméně nákladný.\n(86)\nSměrnice 2014/59/EU svěřuje vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi kapitálových nástrojů, jelikož podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů se mohou shodovat s podmínkami zahájení řešení krize, a v takovém případě je třeba posoudit, zda pouhý odpis a konverze kapitálových nástrojů jsou dostatečné pro obnovu finančního zdraví dotyčného subjektu, nebo zda je nutné přijmout rovněž opatření k řešení krize. To bude použito jako pravidlo v případě řešení krize. Výbor by měl pod dohledem Komise nebo případně Rady nahradit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize i v této funkci, a měl by proto být zmocněn posoudit, zda jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů, a rozhodnout, zda v subjektu zavést režim řešení krize, pokud jsou požadavky pro zahájení řešení krize rovněž naplněny.\n(87)\nMěla by být zajištěna účinnost a jednotnost opatření k řešení krize ve všech zúčastněných členských státech. Za tímto účelem, pokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize neuplatnil nebo nesplnil rozhodnutí výboru podle tohoto nařízení, nebo je uplatnil způsobem, který ohrožuje některý z účelů řešení krize nebo účinné provádění programu řešení krize, by měl být výbor oprávněn převést na jinou osobu konkrétní práva, aktiva nebo závazky instituce v režimu řešení krize, oprávněn vyžadovat konverzi dluhových nástrojů, jejichž smluvní podmínky za určitých okolností konverzi umožňují, nebo přijmout veškerá nezbytná opatření, která významně řeší ohrožení příslušného účelu řešení krize. Jakákoli opatření vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, která by omezovala výkon práv nebo funkcí výboru či do nich zasahovala, by měla být vyloučena.\n(88)\nPříslušné subjekty, instituce a orgány, jež se podílejí na uplatňování tohoto nařízení, by měly vzájemně spolupracovat v souladu se zásadou loajální spolupráce zakotvené ve Smlouvách.\n(89)\nAby byla zvýšena účinnost jednotného mechanismu pro řešení krizí, měl by výbor za všech okolností úzce spolupracovat s EBA. Je-li to vhodné, měl by výbor spolupracovat rovněž s ESRB, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (11) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (12) a ostatními orgány, které tvoří ESFS. Výbor by měl navíc úzce spolupracovat s ECB a dalšími orgány, které mají pravomoc dohlížet nad subjekty v rámci jednotného mechanismu dohledu, zvláště v případě skupin podléhajících dohledu ze strany ECB na konsolidovaném základě. Výbor by měl pro účinné řízení procesu řešení krize bank v selhání spolupracovat s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize ve všech fázích tohoto procesu. Tato spolupráce je tudíž důležitá nejen při provádění rozhodnutí o řešení krize přijatých výborem, ale rovněž před přijetím jakéhokoliv takového rozhodnutí, ve fázi plánování řešení krize nebo během včasného zásahu. Výbor by měl být schopen spolupracovat s relevantními orgány příslušnými k řešení krize a s nástroji sloužícími k financování přímé nebo nepřímé veřejné finanční pomoci.\n(90)\nPři používání nástrojů k řešení krize a při výkonu pravomocí k řešení krize by měl výbor vyzvat vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, aby zajistily, že budou informováni zástupci zaměstnanců příslušných subjektů a případně budou konzultováni, jak je stanoveno ve směrnici 2014/59/EU.\n(91)\nJelikož výbor nahrazuje vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států při přijímání rozhodnutí o řešení krize, měl by tyto orgány nahradit rovněž ve věci spolupráce s nezúčastněnými členskými státy, včetně spolupráce v kolegiích k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU, v rozsahu, v němž jsou dotčeny funkce řešení krize.\n(92)\nJelikož mnoho institucí působí nejen v Unii, ale i v dalších zemích, musí účinný mechanismus pro řešení krizí určit zásady spolupráce s relevantními orgány třetích zemí. Podpora orgánům třetích zemí by měla být poskytována v souladu s právním rámcem stanoveným v článku 88 směrnice 2014/59/EU. V zájmu zajištění soudržného přístupu vůči třetím zemím je třeba se pokud možno vyhnout tomu, aby byla v zúčastněných členských státech přijímána rozdílná rozhodnutí týkající se uznávání postupů k řešení krize provedených ve třetích zemích v souvislosti s institucemi nebo mateřskými podniky, které mají dceřiné podniky nebo jiná aktiva, práva nebo závazky, jež se nacházejí v zúčastněných členských státech. Výboru by proto mělo být umožněno vydávat v tomto ohledu doporučení.\n(93)\nK efektivnímu plnění svých úkolů by výbor měl mít odpovídající pravomoci provádět šetření. Měl by být schopen vyžádat si prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize veškeré potřebné informace nebo přímo – poté, co je informoval, – a provádět šetření a kontroly na místě, a to případně ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, přičemž by měl plně využívat všech informací, které jsou dostupné ECB a vnitrostátním příslušným orgánům. Při řešení krize by měl mít výbor možnost uskutečňovat kontroly na místě, aby mohl zajistit, že jsou rozhodnutí přijímána na základě zcela přesných informací, a účinně sledovat jejich provádění vnitrostátními orgány.\n(94)\nPro zajištění přístupu výboru ke všem relevantním informacím by příslušné subjekty a jejich zaměstnanci nebo třetí strany, na které tyto subjekty převedly funkce nebo činnosti, neměli mít možnost dovolávat se požadavků profesního tajemství a bránit tak předání informací výboru. Předání takovýchto informací výboru by současně nemělo být nikdy pokládáno za porušení požadavků profesního tajemství.\n(95)\nAby bylo zajištěno, že rozhodnutí přijatá v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí budou dodržována, měly by být v případě jejich porušení uloženy přiměřené a odrazující pokuty. Výbor by měl být zmocněn k ukládání pokut či penále podnikům za neplnění povinností vyplývajících z rozhodnutí, jež jim byla určena.\n(96)\nPokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize poruší pravidla jednotného mechanismu pro řešení krizí tím, že nepoužije pravomoci, které mu byly svěřeny vnitrostátním právem, k plnění pokynů vydaných výborem, dotyčný členský stát může být v souladu s příslušnou judikaturou odpovědný za náhradu škody způsobené jednotlivcům, případně včetně instituce nebo skupiny v režimu řešení krize, nebo věřitelům kterékoli části tohoto subjektu nebo skupiny v kterémkoli členském státě.\n(97)\nAby byla zaručena úplná samostatnost a nezávislost výboru, měl by mít samostatný rozpočet s příjmy z povinných příspěvků od institucí v zúčastněných členských státech. Měla by být stanovena vhodná pravidla, jimiž by se řídil rozpočet výboru a jeho příprava, přijímání interních pravidel upřesňujících proces sestavování a plnění rozpočtu a interní a externí audit účetnictví.\n(98)\nTímto nařízením by neměla být dotčena možnost, aby členské státy vybíraly poplatky na pokrytí administrativních výdajů svých vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize.\n(99)\nZúčastněné členské státy se společně dohodly, že zajistí, aby nezúčastněným členským státům byla okamžitě a s úrokem nahrazena částka, kterou nezúčastněný členský stát uhradil vlastními zdroji v souvislosti s jakýmkoli použitím rozpočtu Unie v případech mimosmluvní odpovědnosti a souvisejících nákladů, pokud jde o plnění úkolů podle tohoto nařízení. Zúčastněné členské státy uzavřely smlouvu o provádění tohoto závazku.\n(100)\nZa určitých okolností může účinnost použitých nástrojů k řešení krize záviset na dostupnosti krátkodobého financování pro subjekt nebo překlenovací subjekt, poskytnutí záruk potenciálním kupujícím či poskytnutí kapitálu překlenovacímu subjektu. Nehledě na úlohu centrálních bank při poskytování likvidity finančnímu systému i v době napětí je proto důležité, aby byl zřízen fond s cílem předejít tomu, aby byly finanční prostředky potřebné pro tyto účely čerpány ze státních rozpočtů. Stabilizaci finančního systému by mělo financovat finanční odvětví jako celek.\n(101)\nJe nutné zajistit, aby tento fond byl plně k dispozici pro účely řešení krize institucí v selhání. Proto by fond měl být využíván výhradně pro účely účinného uplatňování nástrojů a pravomocí k řešení krize. Kromě toho by měl být využíván pouze v souladu s příslušnými účely a zásadami řešení krize. Výbor by tudíž měl zajistit, aby veškeré ztráty, náklady nebo jiné výdaje vzniklé v souvislosti s použitím nástrojů k řešení krize nejprve nesli akcionáři a věřitelé instituce v režimu řešení krize. Pouze pokud budou zdroje od akcionářů a věřitelů vyčerpány, měl by ztráty, náklady nebo jiné výdaje vzniklé v souvislosti s nástroji k řešení krize nést fond.\n(102)\nV zásadě by měly příspěvky pocházet z odvětví, a to nezávisle na jakékoli operaci řešení krize a před ní. Nestačí-li předchozí financování krýt ztráty či náklady vzniklé použitím fondu, měly by se vybrat další příspěvky, aby uhradily dodatečné náklady nebo ztrátu. Fond by měl být dále schopen sjednávat půjčky nebo jiné formy podpory u institucí, finančních institucí nebo jiných třetích stran v případě, že příspěvky předem a následné příspěvky nejsou okamžitě k dispozici nebo nestačí k pokrytí výdajů vzniklých při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize.\n(103)\nAby se zamezilo dvojím platbám, měly by členské státy mít možnost využít dostupných finančních prostředků plynoucích z vnitrostátních bankovních odvodů, daní nebo příspěvků na řešení krize, jež byly zavedeny mezi 17. červnem 2010 a 2. červencem 2014, pro účely příspěvků předem.\n(104)\nPro dosažení kritického množství a zamezení procyklickým efektům, k nimž by došlo, pokud by se fond musel v situaci systémové krize spoléhat výlučně na následné příspěvky, je nezbytné, aby finanční prostředky fondu dostupné předem dosahovaly přinejmenším určité minimální cílové úrovně.\n(105)\nCílová úroveň fondu by měla být stanovena jako procentní podíl hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených v zúčastněných členských státech. Avšak vzhledem k tomu, že výše celkových závazků těchto institucí by s přihlédnutím k funkcím fondu představovala vhodnější měřítko, by Komise měla posoudit, zda jsou vhodnějším měřítkem pojištěné vklady nebo celkové závazky a zda by v budoucnu neměl být pro fond stanoven minimální objem v absolutním vyjádření, a to při zachování rovných podmínek se směrnicí 2014/59/EU.\n(106)\nMěla by být stanovena přiměřená lhůta pro dosažení cílové úrovně fondu. Výbor by však měl mít možnost lhůtu pro poskytování příspěvků upravit tak, aby zohledňovala významné výdaje fondu.\n(107)\nZajištění efektivního a postačujícího financování fondu má zásadní význam pro důvěryhodnost jednotného mechanismu pro řešení krizí. Pravomoc výboru ke smluvnímu zajištění alternativních finančních prostředků pro fond by měla být posílena tak, aby se optimalizovaly náklady na financování a zachovala úvěruschopnost fondu. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost by měl výbor ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy přijmout nezbytná opatření s cílem vypracovat vhodné metody a podmínky, které umožní zvýšit výpůjční kapacitu fondu a které by měly být k dispozici ode dne použitelnosti tohoto nařízení.\n(108)\nPokud zúčastněné členské státy již zřídily vnitrostátní mechanismus financování k řešení krizí, měly by být schopny stanovit, aby vnitrostátní mechanismy financování k řešení krizí využívaly pro ně dostupné finanční prostředky, vybrané v minulosti od subjektů prostřednictvím příspěvků předem, k tomu, aby nahradily subjektům příspěvky poskytnuté předem, které by tyto subjekty měly platit do fondu. Takovýmto vracením prostředků by neměly být dotčeny povinnosti členských států podle směrnice 2014/49/EU.\n(109)\nV zájmu zajištění spravedlivého výpočtu příspěvků a poskytnutí pobídek k působení podle méně rizikového modelu by příspěvky do fondu měly zohledňovat míru rizika, kterou úvěrové instituce podstupují, v souladu se směrnicí 2014/59/EU a s akty v přenesené pravomoci, které byly v souladu s uvedenou směrnicí přijaty.\n(110)\nV zájmu zajištění vhodného rozdělení nákladů řešení krize mezi systémy pojištění vkladů a fond by od systému pojištění vkladů, ke kterému je instituce v režimu řešení krize přidružena, mělo být požadováno, aby přispěl částkou, jež není vyšší než ztráta, kterou by musel nést, pokud by subjekt byl likvidován v běžném úpadkovém řízení.\n(111)\nAby byla chráněna hodnota částky vložené do fondu, měly by být tyto prostředky investovány do dostatečně bezpečných, diverzifikovaných a likvidních aktiv.\n(112)\nV případě ukončení úzké spolupráce zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro, s ECB v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 by mělo být rozhodnuto o spravedlivém rozdělení nahromaděných příspěvků dotyčného zúčastněného členského státu s přihlédnutím k zájmům dotyčného zúčastněného členského státu i fondu.\n(113)\nKomisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem určení pravidel pro výpočet úrokové sazby, která se uplatní v případě rozhodnutí o zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených z fondu a k zaručení práva na řádnou správu a práv na přístup k dokumentům příjemců v řízeních týkajících se tohoto zpětného získávání; určení druhu příspěvků do fondu a situací, v nichž je třeba příspěvky hradit, a způsobu stanovení výše příspěvků a jejich platby; upřesnění registračních a účetních pravidel, pravidel pro podávání zpráv a dalších pravidel, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby byly příspěvky uhrazeny včas a v plné výši; stanovení ročních příspěvků, které jsou nezbytné ke krytí správních výdajů výboru předtím, než začne plnohodnotně pracovat; stanovení systému příspěvků pro instituce, kterým bylo povoleno vykonávat činnost poté, co fond dosáhl své cílové úrovně; stanovení kritérií pro časové rozložení příspěvků; stanovení kritérií pro určení počtu let, o které může být prodlouženo počáteční období za účelem dosažení cílové úrovně; určení kritérií pro stanovení výše ročních příspěvků, pokud dostupné finanční prostředky fondu klesnou po počátečním období pod svou cílovou úroveň; stanovení opatření za účelem upřesnění okolností a podmínek, za nichž mohou být následné příspěvky u jednotlivých institucí dočasně odloženy; a stanovení podrobných pravidel pro správu fondu a obecných zásad a kritérií pro jeho investiční strategii.\n(114)\nRada by měla v rámci aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě směrnice 2014/59/EU přijmout prováděcí akty s cílem upřesnit uplatňování metod pro výpočet jednotlivých příspěvků do fondu a technické podmínky pro výpočet paušálního příspěvku a příspěvku upraveného v poměru k rizikovému profilu. Tyto metody by měly zajistit, aby byly paušální prvky i prvky upravené v poměru k rizikovému profilu ve vzorci pro výpočet jednotlivých příspěvků vypočítány způsobem, který je v souladu se zásadami řešení krize a s akty v přenesené pravomoci podle čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU. Tyto metody by měly vzít v úvahu zásadu proporcionality, aniž by došlo k narušení struktur bankovního odvětví v členských státech.\n(115)\nJak je uvedeno v prohlášení č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU, měla by Komise v souladu se zavedenou praxí při vypracovávání návrhů aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení pokračovat v konzultacích s odborníky, kteří jsou jmenováni členskými státy. V tomto směru je obzvláště důležité, aby Komise případně vedla během přípravných prací odpovídající konzultace s ECB a výborem v oblastech jejich působnosti.\n(116)\nOpatření k řešení krize by měla být řádně oznámena a – s výhradou omezeného počtu výjimek stanovených v tomto nařízení – zveřejněna. Avšak vzhledem k tomu, že informace získané výborem, vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a jejich odbornými poradci během procesu řešení krize budou nejspíše citlivé, měly by se na ně předtím, než se rozhodnutí o řešení krize zveřejní, vztahovat požadavky profesního tajemství. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že informace o obsahu a podrobnostech plánů řešení krize a výsledku posouzení těchto plánů mohou mít dalekosáhlé důsledky, zejména pro dotčené podniky. Je nutné předpokládat, že veškeré informace poskytnuté v souvislosti s rozhodnutím před jeho vydáním, ať již se jedná o to, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, či o použití konkrétního nástroje nebo opatření v rámci zvoleného postupu, mají dopad na veřejné a soukromé zájmy, jichž se dané kroky dotýkají. Nepříznivý dopad na subjekt může však mít i informace o tom, že výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se tímto subjektem zabývají. Je proto nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro zachování důvěrnosti takových informací, jako jsou obsah a podrobnosti plánů řešení krize a výsledek posouzení provedeného v této souvislosti.\n(117)\nK ochraně důvěrnosti práce výboru by jeho členové a jeho zaměstnanci, včetně zaměstnanců účastnících se výměny se zúčastněnými členskými státy nebo těmito státy vyslaných za účelem plnění úkolů souvisejících s řešením krize, měli podléhat požadavkům profesního tajemství, a to i poté, co přestali tyto úkoly plnit. Tyto požadavky by se měly vztahovat i na další osoby pověřené výborem, na osoby pověřené nebo jmenované vnitrostátním orgánem členského státu příslušným k řešení krize k provádění kontrol na místě, na pozorovatele, kteří jsou přizváni k účasti na plenárních a výkonných zasedáních výboru, a na pozorovatele z nezúčastněných členských států, kteří jsou členy vnitřních týmů příslušných k řešení krize. Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, by měl být výbor oprávněn vyměňovat si při dodržení určitých podmínek informace s vnitrostátními nebo unijními orgány a subjekty.\n(118)\nV zájmu zajištění toho, aby byl výbor zařazen do ESFS, by mělo být nařízení (EU) č. 1093/2010 změněno tak, aby pojem příslušných orgánů zavedený uvedeným nařízením zahrnoval i výbor. Skutečnost, že by výbor byl postaven na roveň příslušným orgánům podle nařízení (EU) č. 1093/2010, je v souladu s úkolem, který je orgánu EBA svěřen podle článku 25 nařízení (EU) č. 1093/2010, a sice přispívat k vytváření a koordinaci účinných a soudržných ozdravných plánů a plánů řešení krize a aktivně se na vytváření těchto nástrojů podílet a zaměřovat se na usnadňování řešení krize subjektů v selhání, zejména přeshraničních skupin.\n(119)\nDo doby, než bude výbor plně funkční, měla by být Komise plně odpovědná za počáteční kroky, včetně jmenování dočasného předsedy, který by schvaloval všechny nezbytné platby jménem výboru.\n(120)\nJednotný mechanismus pro řešení krizí sdružuje výbor, Radu, Komisi a orgány příslušné k řešení krize zúčastněných členských států. Soudní dvůr má pravomoc přezkoumávat legalitu rozhodnutí přijatých výborem, Radou a Komisí v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU a pravomoc k určení jejich mimosmluvní odpovědnosti. Kromě toho má Soudní dvůr podle článku 267 Smlouvy o fungování EU pravomoc na žádost vnitrostátních soudních orgánů rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu aktů přijatých orgány, institucemi nebo agenturami Unie. Vnitrostátní soudní orgány by měly mít – v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy – pravomoc přezkoumávat legalitu rozhodnutí, která přijaly orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států v rámci výkonu pravomocí jim svěřených tímto nařízením, a také pravomoc určit jejich mimosmluvní odpovědnost.\n(121)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznané zejména v Listině, a zejména právo na vlastnictví, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obranu, a mělo by být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.\n(122)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření účinného a efektivního jednotného evropského rámce pro řešení krizí subjektů a zajištění soudržného uplatňování pravidel pro řešení krizí, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(123)\nKomise by měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení, aby bylo možné posoudit jeho dopad na vnitřní trh a určit, zda jsou nutné jakékoli úpravy či další rozpracování, s cílem zlepšit účinnost a efektivitu jednotného mechanismu pro řešení krizí, a zejména zda je zapotřebí doplnit bankovní unii o harmonizaci úpadkových řízení na úrovni Unie pro instituce v selhání.\n(124)\nPřevod příspěvků získaných na vnitrostátní úrovni podle tohoto nařízení by měl umožnit účinné fungování fondu, a tím účinné používání nástrojů k řešení krize. Proto by se měla ustanovení tohoto nařízení týkající se nástrojů k řešení krize a příspěvků použít od 1. ledna 2016. Od prosince 2015 by mělo být možné odložit uvedené datum vždy o jeden měsíc, pokud nejsou splněny podmínky, které umožňují převod příspěvků získaných na vnitrostátní úrovni,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČÁST I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize subjektů uvedených v článku 2, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech uvedených v článku 4.\nTato jednotná pravidla a tento jednotný postup jsou uplatňovány Jednotným výborem pro řešení krizí zřízeným článkem 42 (dále jen „výbor“) společně s Radou a Komisí a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí stanoveného tímto nařízením. Tento jednotný mechanismus pro řešení krizí je podporován Jednotným fondem pro řešení krizí (dále jen „fond“).\nPoužití fondu je podmíněno vstupem v platnost dohody mezi zúčastněnými členskými státy (dále jen „dohoda“) o převádění prostředků získaných na vnitrostátní úrovni do fondu a o postupném slučování prostředků získaných na vnitrostátní úrovni, které budou přidělovány do podfondů fondu.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nNařízení se použije na tyto subjekty:\na)\núvěrové instituce usazené v zúčastněném členském státě;\nb)\nmateřské podniky, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, které jsou usazeny v zúčastněném členském státě, pokud podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013;\nc)\ninvestiční podniky a finanční instituce usazené v zúčastněném členském státě, jsou-li zahrnuty do dohledu nad mateřským podnikem na konsolidovaném základě vykonávaného ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„vnitrostátním příslušným orgánem“ vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 1024/2013;\n2)\n„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1093/2010;\n3)\n„vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize“ orgán určený zúčastněným členským státem podle článku 3 směrnice 2014/59/EU;\n4)\n„relevantním vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize“ vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ze zúčastněného členského státu, v němž je usazen subjekt nebo subjekt skupiny;\n5)\n„podmínkami zahájení řešení krize“ podmínky uvedené v čl. 18 odst. 1;\n6)\n„plánem řešení krize“ plán vypracovaný v souladu s článkem 8 nebo 9;\n7)\n„skupinovým plánem řešení krize“ plán řešení krize na úrovni skupiny vypracovaný v souladu s články 8 a 9;\n8)\n„účelem řešení krize“ účely uvedené v článku 14;\n9)\n„nástrojem k řešení krize“ nástroj k řešení krize uvedený v čl. 22 odst. 2;\n10)\n„opatřením k řešení krize“ rozhodnutí zavést v subjektu uvedeném v článku 2 režim řešení krize podle článku 18, použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize;\n11)\n„pojištěnými vklady“ vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/49/EU;\n12)\n„způsobilými vklady“ způsobilé vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/49/EU;\n13)\n„institucí“ úvěrová instituce nebo investiční podnik podléhající dohledu na konsolidovaném základě v souladu s čl. 2 písm. c);\n14)\n„institucí v režimu řešení krize“ subjekt uvedený v článku 2, vůči němuž je uplatněno opatření k řešení krize;\n15)\n„finanční institucí“ finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013;\n16)\n„finanční holdingovou společností“ finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení (EU) č. 575/2013;\n17)\n„smíšenou finanční holdingovou společností“ smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 575/2013;\n18)\n„mateřskou finanční holdingovou společností v Unii“ mateřská finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení (EU) č. 575/2013;\n19)\n„mateřskou institucí v Unii“ mateřská instituce v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení (EU) č. 575/2013;\n20)\n„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;\n21)\n„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) č. 575/2013;\n22)\n„pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;\n23)\n„skupinou“ mateřský podnik a jeho dceřiné podniky, jež jsou subjekty uvedenými v článku 2;\n24)\n„přeshraniční skupinou“ skupina zahrnující subjekty uvedené v článku 2 usazené ve více než jednom zúčastněném členském státě;\n25)\nvýrazem „na konsolidovaném základě“ na základě konsolidované situace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení (EU) č. 575/2013;\n26)\n„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení (EU) č. 575/2013;\n27)\n„orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny“ orgán příslušný k řešení krize v zúčastněném členském státě, ve kterém je usazena instituce nebo mateřský podnik podléhající dohledu na konsolidovaném základě na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;\n28)\n„institucionálním systémem ochrany“ opatření, které splňuje požadavky stanovené v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;\n29)\n„mimořádnou veřejnou finanční podporou“ státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo jakákoli jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která by představovala státní podporu, pokud by byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, a která je poskytována s cílem zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení či skupiny, jejíž součástí je takový subjekt;\n30)\n„nástrojem převodu činnosti“ mechanismus, kterým orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 24 převádí nástroje účasti vydané institucí v režimu řešení krize nebo aktiva, práva či závazky takové instituce na kupujícího, který není překlenovací institucí;\n31)\n„nástrojem překlenovací instituce“ mechanismus, kterým se nástroje účasti vydané institucí v režimu řešení krize nebo aktiva, práva či závazky takové instituce převádějí v souladu s článkem 25 na překlenovací instituci;\n32)\n„nástrojem oddělení aktiv“ mechanismus, kterým se v souladu s článkem 26 převádějí aktiva, práva nebo závazky instituce v režimu řešení krize na společnost pro správu aktiv;\n33)\n„nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ mechanismus, kterým se v souladu s článkem 27 vykonávají pravomoci k odpisu a konverzi závazků instituce v režimu řešení krize;\n34)\n„dostupnými finančními prostředky“ hotovost, vklady, aktiva a neodvolatelné platební přísliby, které má fond k dispozici pro účely uvedené v čl. 76 odst. 1;\n35)\n„cílovou úrovní“ objem dostupných finančních prostředků, kterého má být dosaženo podle čl. 69 odst. 1;\n36)\n„dohodou“ Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do fondu;\n37)\n„přechodným obdobím“ období ode dne použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 99 odst. 2 a 6 do okamžiku, kdy fond dosáhne cílové úrovně, nebo do 1. ledna 2024, podle toho, co nastane dříve;\n38)\n„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení (EU) č. 575/2013;\n39)\n„dluhovými nástroj“ dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu, nástroje vytvářející, nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů;\n40)\n„kapitálem“ kapitál ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení (EU) č. 575/2013;\n41)\n„požadavky na kapitál“ požadavky stanovené v článcích 92 až 98 nařízení (EU) č. 575/2013;\n42)\n„likvidací“ realizace aktiv subjektu uvedeného v článku 2;\n43)\n„derivátem“ derivát ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) č. 648/2012;\n44)\n„pravomocemi k odpisu a konverzi“ pravomoci uvedené v článku 21;\n45)\n„nástroji kmenového kapitálu tier 1“ kapitálové nástroje, jež splňují podmínky stanovené v čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29 odst. 1 až 5 nebo čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;\n46)\n„nástroji vedlejšího kapitálu tier 1“ kapitálové nástroje, jež splňují podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;\n47)\n„nástroji kapitálu tier 2“ kapitálové nástroje nebo podřízené úvěry, jež splňují podmínky stanovené v článku 63 nařízení (EU) č. 575/2013;\n48)\n„celkovou částkou“ celková částka způsobilých závazků, jež má být podle posouzení orgánu příslušného k řešení krize odepsána nebo konvertována v souladu s čl. 27 odst. 13;\n49)\n„způsobilými závazky“ závazky a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2, subjektu uvedeného v článku 2, jež nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 3;\n50)\n„systémem pojištění vkladů“ systém pojištění vkladů zavedený a oficiálně uznaný členským státem podle článku 4 směrnice 2014/49/EU;\n51)\n„příslušnými kapitálovými nástroji“ nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje kapitálu tier 2;\n52)\n„krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (13);\n53)\n„vkladatelem“ vkladatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 směrnice 2014/49/EU;\n54)\n„investorem“ investor ve smyslu čl. 1 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (14).\n2.   Není-li určitá definice obsažena v odstavci 1 tohoto článku, použije se definice obsažená v článku 2 směrnice 2014/59/EU. Není-li určitá definice obsažena v odstavci 1 tohoto článku ani v článku 2 směrnice 2014/59/EU, použije se definice obsažená v článku 3 směrnice 2013/36/EU.\nČlánek 4\nZúčastněné členské státy\n1.   Zúčastněné členské státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013 se považují za zúčastněné členské státy pro účely tohoto nařízení.\n2.   V případě pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce mezi členským státem a ECB v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 se na subjekty usazené v daném členském státě toto nařízení přestane vztahovat ode dne použitelnosti rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce.\n3.   Je-li úzká spolupráce členského státu, jehož měnou není euro, s ECB ukončena v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, rozhodne výbor do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o ukončení úzké spolupráce po dohodě s daným členským státem o podmínkách vrácení příspěvků, které dotyčný členský stát do fondu převedl, a o případných dalších podmínkách.\nVracejí se prostředky z části podfondu odpovídajícího dotyčnému členskému státu, která nepodléhá sdílení. Pokud vrácené prostředky z části nepodléhající sdílení nestačí v průběhu přechodného období stanoveného v dohodě k zajištění finančních zdrojů pro zřízení vnitrostátního mechanismu financování dotčeného členského státu v souladu se směrnicí 2014/59/EU, jsou předmětem vracení také veškeré finanční prostředky v části podfondu odpovídajícího danému členskému státu, která v souladu s dohodou podléhá sdílení, nebo jejich část, či po uplynutí přechodného období veškeré příspěvky převedené dotčeným členským státem během úzké spolupráce nebo jejich část, a to ve výši postačující k zajištění finančních zdrojů pro uvedený vnitrostátní mechanismus financování.\nPři posuzování výše finančních prostředků, které mají být vráceny ze sdílené části fondu či po uplynutí přechodného období z fondu, se zohlední tato doplňující kritéria:\na)\nzpůsob ukončení úzké spolupráce s ECB – zda se tak stalo dobrovolně v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) č. 1024/2013, či nikoli;\nb)\nzda ke dni ukončení úzké spolupráce probíhají opatření k řešení krize;\nc)\nhospodářský cyklus dotčeného členského státu, jehož se ukončení spolupráce týká.\nVracení finančních prostředků se rozloží na omezené období, které je úměrné délce trvání úzké spolupráce. Od vracených finančních prostředků se odečte podíl dotčeného členského státu na finančních prostředcích fondu, které byly v průběhu období úzké spolupráce z fondu použity na opatření k řešení krize.\n4.   Toto nařízení se i nadále vztahuje na probíhající postupy k řešení krize, které byly zahájeny přede dnem použitelnosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.\nČlánek 5\nVztah ke směrnici 2014/59/EU a použitelnému vnitrostátnímu právu\n1.   Pokud podle tohoto nařízení výbor plní úkoly a vykonává pravomoci, které má podle směrnice 2014/59/EU plnit nebo vykonávat vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, považuje se výbor pro účely tohoto nařízení a uvedené směrnice za relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize nebo, v případě řešení krize přeshraniční skupiny, za relevantní orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny.\n2.   Výbor, Rada a Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijímají rozhodnutí za podmínky, že jsou dodrženy příslušné právní předpisy Unie, a zejména veškeré legislativní i nelegislativní akty, včetně aktů uvedených v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a v souladu s nimi.\nNa výbor, Radu a Komisi se vztahují závazné regulační a prováděcí technické normy vypracované orgánem EBA a přijaté Komisí v souladu s články 10 až 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a veškeré obecné pokyny a doporučení, jež vydal orgán EBA v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení. Vynaloží veškeré úsilí, aby splnily obecné pokyny a doporučení orgánu EBA, jež se týkají úkolů, jaké tyto orgány vykonávají. Pokud tyto obecné pokyny či doporučení neplní nebo nemají v úmyslu plnit, je o tom orgán EBA informován v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení. Výbor, Rada a Komise spolupracují s EBA při uplatňování článků 25 a 30 uvedeného nařízení. Výbor se rovněž řídí rozhodnutími EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 v případech, kdy směrnice 2014/59/EU taková rozhodnutí stanoví.\nČlánek 6\nObecné zásady\n1.   Žádné z opatření, návrhů nebo politik výboru, Rady, Komise či vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize nesmí subjekty, držitele vkladů, investory nebo jiné věřitele usazené v Unii diskriminovat na základě jejich státní příslušnosti nebo místa podnikání.\n2.   Každé opatření, návrh či politika výboru, Rady, Komise nebo vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí se přijímá s plným ohledem na jednotnost a integritu vnitřního trhu a s péčí o něj.\n3.   Při přijímání rozhodnutí nebo opatření, která by mohla mít dopady ve více než jednom členském státě, a zejména při přijímání rozhodnutí týkajících se skupin usazených ve dvou či více členských státech musí být řádně zohledněn účel řešení krize uvedený v článku 14 a všechny tyto faktory:\na)\nzájmy členských států, v nichž skupina působí, a zejména dopad jakéhokoliv rozhodnutí, opatření nebo nečinnosti na finanční stabilitu, fiskální zdroje, hospodářství, mechanismy financování, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů v těchto členských státech a fond;\nb)\ncíl dosáhnout rovnováhy mezi zájmy jednotlivých dotčených členských států a nepřipustit, aby byly nespravedlivě dotčeny nebo chráněny zájmy některého z členských států;\nc)\npotřebu minimalizovat nepříznivé dopady na jakoukoli část skupiny, do níž patří subjekt uvedený v článku 2, který podléhá režimu řešení krize.\n4.   Při přijímání rozhodnutí nebo opatření, zejména pokud se týkají subjektů nebo skupin usazených jak v zúčastněném členském státě, tak v nezúčastněném členském státě, musí být zohledněny možné nepříznivé dopady na nezúčastněné členské státy, včetně subjektů usazených v těchto členských státech.\n5.   Výbor, Rada a Komise dbají na vyvážení faktorů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a účelu řešení krize uvedeného v článku 14 tak, jak je to vhodné vzhledem k povaze a okolnostem každého případu, a plní rozhodnutí přijatá Komisí na základě článku 107 Smlouvy o fungování EU a článku 19 tohoto nařízení.\n6.   Rozhodnutími či opatřeními nemohou výbor, Rada ani Komise od členských států požadovat, aby poskytly mimořádnou veřejnou finanční podporu, a tato rozhodnutí či opatření nesmějí zasahovat do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států.\n7.   Jestliže výbor přijme rozhodnutí, které je určeno vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, má tento orgán právo dále upřesnit opatření, která budou přijata. Toto upřesnění musí být v souladu s dotyčným rozhodnutím výboru.\nČlánek 7\nRozdělení úkolů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí\n1.   Výbor odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí.\n2.   S výhradou ustanovení uvedených v čl. 31 odst. 1 výbor odpovídá za vypracování plánů řešení krize a přijímání všech rozhodnutí souvisejících s řešením krize:\na)\nv případě subjektů uvedených v článku 2, které nejsou součástí skupiny, a v případě skupin:\ni)\nkteré jsou považovány za významné podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013; nebo\nii)\nve vztahu k nimž se ECB v souladu s čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 rozhodla, že bude přímo vykonávat všechny příslušné pravomoci; a\nb)\nv případě ostatních přeshraničních skupin.\n3.   Ve vztahu k subjektům a skupinám jiným, než jsou subjekty a skupiny uvedené v odstavci 2, aniž je tím dotčena odpovědnost výboru za úkoly, které mu svěřuje toto nařízení, plní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize následující úkoly, za něž odpovídají:\na)\npřijímání plánů řešení krize a posuzování způsobilosti k řešení krize v souladu s články 8 a 10 a postupem stanoveným v článku 9;\nb)\npřijímání opatření v průběhu včasného zásahu v souladu s čl. 13 odst. 3;\nc)\nuplatňování zjednodušených povinností nebo upuštění od uplatnění povinnosti vypracovat plán řešení krize v souladu s článkem 11;\nd)\nstanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s článkem 12;\ne)\npřijímání rozhodnutí o řešení krize a používání nástrojů k řešení krize uvedených v tomto nařízení, v souladu s příslušnými postupy a zárukami, pokud dané opatření k řešení krize nevyžaduje použití fondu a je financováno výhradně prostřednictvím nástrojů uvedených v článcích 21 a 24 až 27 nebo prostřednictvím systému pojištění vkladů v souladu s článkem 79 a s postupem stanoveným v článku 31;\nf)\nodpis nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů podle článku 21 v souladu s postupem stanoveným v článku 31.\nPokud opatření k řešení krize vyžaduje použití fondu, přijme výbor program řešení krize.\nPři přijímání rozhodnutí o řešení krize zohledňují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plán řešení krize uvedený v článku 9 a postupují podle tohoto plánu, pokud s ohledem na okolnosti daného případu nevyhodnotí, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v plánu řešení krize stanovena nejsou.\nPři plnění úkolů uvedených v tomto odstavci uplatňují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize odpovídající ustanovení tohoto nařízení. Veškeré odkazy na výbor v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 6, 8, 12 a 13, čl. 10 odst. 1 až 10, článcích 11 až 14, čl. 15 odst. 1, 2 a 3, článku 16, čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci a odst. 2 a 6, článku 20, čl. 21 odst. 1 až 7, odst. 8 druhém pododstavci a odst. 9 a 10, čl. 22 odst. 1, 3 a 6, článcích 23 a 24, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 1 až 15 a odst. 16 druhém pododstavci druhé větě, třetím pododstavci a čtvrtém pododstavci první, třetí a čtvrté větě a v článku 32 jsou ve vztahu ke skupinám a subjektům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce považovány za odkazy na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Za tímto účelem vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávají pravomoci jim svěřené podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2014/59/EU, v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem.\nO přijímaných opatřeních uvedených v tomto odstavci informují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výbor a při přijímání těchto opatření s výborem úzce koordinují.\nVnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předkládají výboru plány řešení krize uvedené v článku 9 a jejich případné aktualizace spolu s odůvodněným posouzením způsobilosti dotčeného subjektu nebo skupiny k řešení krize v souladu s článkem 10.\n4.   Je-li to nutné pro zajištění jednotného uplatňování přísných norem řešení krize podle tohoto nařízení, může výbor:\na)\nv návaznosti na oznámení opatření podle odstavce 3 tohoto článku vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize vydat podle čl. 31 odst. 1 v odpovídající lhůtě s ohledem na naléhavost okolností upozornění relevantnímu vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, domnívá-li se, že návrh rozhodnutí týkající se subjektu nebo skupiny uvedených v odstavci 3 tohoto článku není v souladu s tímto nařízením nebo s jeho obecnými pokyny uvedenými v čl. 31 odst. 1 písm. a);\nb)\nkdykoli, zejména nemá-li jeho upozornění uvedené v písmenu a) náležitou odezvu, z vlastního podnětu po konzultaci s dotčeným vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho žádost rozhodnout, že bude přímo vykonávat veškeré příslušné pravomoci podle tohoto nařízení rovněž ve vztahu k jakémukoli subjektu nebo skupině uvedeným v odstavci 3 tohoto článku.\n5.   Bez ohledu na odstavec 3 tohoto článku mohou zúčastněné členské státy rozhodnout o tom, že ve vztahu k subjektům a skupinám jiným než uvedeným v odstavci 2, usazeným na jejich území, bude veškeré příslušné pravomoci a povinnosti svěřené mu tímto nařízením vykonávat výbor. V takovém případě se nepoužijí odstavce 3 a 4 tohoto článku, článek 9, čl. 12 odst. 2 a čl. 31 odst. 1. Členské státy, které mají v úmyslu této možnosti využít, tuto skutečnost oznámí výboru a Komisi. Toto oznámení nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.\nČÁST II\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ\nHLAVA I\nFUNKCE V RÁMCI JEDNOTNÉHO MECHANISMU PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ A PROCESNÍ PRAVIDLA\nKAPITOLA 1\nPlánování řešení krize\nČlánek 8\nPlány řešení krize vypracovávané výborem\n1.   Výbor vypracuje a přijme plány řešení krize pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.\n2.   Výbor vypracuje plány řešení krize po konzultaci s ECB nebo relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, včetně orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, ze zúčastněných členských států, v nichž jsou subjekty usazeny, a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí. Za tímto účelem může výbor požadovat od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, aby vypracovaly a předložily výboru návrh plánů řešení krize, a od orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, aby vypracoval a předložil výboru návrh skupinového plánu řešení krize.\n3.   V zájmu zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize vydá pokyny k vypracovávání návrhů plánů řešení krize a návrhů skupinových plánů řešení krize ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.\n4.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předají výboru veškeré informace nezbytné k vypracování a provádění plánů řešení krize, které tyto orgány získaly v souladu s článkem 11 a čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, aniž je dotčena kapitola 5 této hlavy.\n5.   Plán řešení krize stanoví možnosti pro použití nástrojů a výkon pravomocí k řešení krize uvedených v tomto nařízení na subjekty a skupiny uvedené v odstavci 1.\n6.   Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může výbor přijmout, pokud subjekt nebo skupina uvedené v odstavci 1 splňují podmínky zahájení řešení krize.\nDotčenému subjektu jsou poskytnuty informace uvedené v odstavci 9.\nPři vypracovávání a aktualizaci plánu řešení krize označí výbor veškeré závažné překážky bránící způsobilosti k řešení krize, a je-li to nezbytné a přiměřené, navrhne relevantní opatření k odstranění těchto překážek v souladu s článkem 10.\nPlán řešení krize musí zohledňovat řadu relevantních scénářů, včetně toho, že selhání je specifické pro daný podnik nebo že k němu dojde v době širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem.\nPlán řešení krize nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:\na)\njakoukoli mimořádnou veřejnou finanční podporu kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;\nb)\njakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; ani\nc)\njakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.\n7.   Plán řešení krize musí obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.\n8.   Výbor může od institucí požadovat, aby mu pomohly s vypracováním a aktualizací plánů.\n9.   Plán řešení krize pro každý subjekt musí obsahovat, a to v kvantifikované podobě, je-li to účelné a možné:\na)\nshrnutí klíčových prvků plánu;\nb)\nshrnutí podstatných změn instituce, k nimž došlo od doby, kdy byly předloženy poslední informace pro účely řešení krize;\nc)\npřehled toho, jak by bylo možné zásadní funkce a hlavní linie podnikání v nezbytné míře právně a ekonomicky oddělit od ostatních funkcí, aby se zajistila kontinuita v případě selhání instituce;\nd)\nodhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;\ne)\npodrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 10;\nf)\npopis veškerých opatření vyžadovaných podle čl. 10 odst. 7 k řešení nebo odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize zjištěných v posouzení provedeném podle článku 10;\ng)\npopis procesů pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí, hlavních linií podnikání a aktiv instituce;\nh)\npodrobný popis opatření pro zajištění toho, aby byly informace vyžadované podle článku 11 směrnice 2014/59/EU vždy aktuální a k dispozici orgánům příslušným k řešení krize;\ni)\nvysvětlení, jakým způsobem by varianty řešení krize mohly být financovány, aniž se předpokládá kterékoli z těchto opatření:\ni)\njakákoli mimořádná veřejná finanční podpora kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;\nii)\njakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; nebo\niii)\njakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby;\nj)\npodrobný popis různých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle různých možných scénářů, a odpovídajících harmonogramů;\nk)\npopis kritických prvků vzájemné propojenosti;\nl)\npopis variant pro zachování přístupu k platebním a zúčtovacím službám a jiné infrastruktuře a posouzení přenositelnosti pozic klientů;\nm)\nanalýzu dopadu plánu na zaměstnance dané instituce, včetně posouzení souvisejících nákladů, a popis předpokládaných postupů konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, zohledňující případné vnitrostátní systémy pro dialog se sociálními partnery;\nn)\nplán komunikace s médii a s veřejností;\no)\nminimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky vyžadovaný podle článku 12 a případně lhůtu pro dosažení této úrovně;\np)\npřípadně minimální požadavek na kapitál a smluvní nástroje umožňující rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle článku 12 a případně lhůtu pro dosažení této úrovně;\nq)\npopis klíčových operací a systémů pro udržování nepřerušeného fungování provozních procesů instituce;\nr)\npřípadně vyjádření dotčené instituce k plánu řešení krize.\n10.   Skupinové plány řešení krize obsahují plán řešení krize pro celou skupinu vedenou mateřským podnikem v Unii usazeným v zúčastněném členském státě, a to buď v podobě řešení krize na úrovni mateřského podniku v Unii, nebo v podobě rozpuštění skupiny a řešení krize na úrovni dceřiných podniků. Ve skupinovém plánu řešení krize jsou stanovena opatření k řešení krize:\na)\nmateřského podniku v Unii;\nb)\ndceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny v Unii;\nc)\nsubjektů uvedených v čl. 2 písm. b); a\nd)\ns výhradou článku 33 dceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny mimo Unii.\n11.   Skupinový plán řešení krize:\na)\nuvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektům skupiny, jak prostřednictvím opatření k řešení krize ve vztahu k subjektům uvedeným v čl. 2 písm. b) a dceřiným institucím, tak prostřednictvím koordinovaných opatření k řešení krize ve vztahu k dceřiným institucím, v rámci scénářů stanovených v odstavci 6 tohoto článku;\nb)\nanalyzuje, do jaké míry mohou být nástroje k řešení krize a pravomoci k řešení krize koordinovaně použity a vykonány ve vztahu k subjektům skupiny usazeným v Unii, včetně opatření usnadňujících koupi celé skupiny, popřípadě oddělených linií podnikání nebo činností provozovaných několika subjekty skupiny, nebo konkrétních subjektů skupiny třetí stranou, a identifikuje možné překážky pro koordinované řešení krize;\nc)\nobsahuje podrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 10;\nd)\njsou-li součástí skupiny subjekty se sídlem ve třetích zemích, stanoví vhodné způsoby spolupráce a koordinace s relevantními orgány těchto třetích zemí a zjistí důsledky pro řešení krize v Unii;\ne)\nstanoví opatření, včetně právního a ekonomického oddělení některých funkcí či linií podnikání, která jsou nezbytná pro usnadnění řešení krize na úrovni skupiny, pokud jsou splněny podmínky zahájení řešení krize;\nf)\nstanoví, jak by jednotlivá opatření k řešení krize na úrovni skupiny mohla být financována, a v případě, kdy je potřeba použít fond a mechanismy financování nezúčastněných členských států zřízené v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU, stanoví zásady pro sdílení odpovědnosti za toto financování mezi zdroji finančních prostředků v různých zúčastněných a nezúčastněných členských státech. Plán nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:\ni)\njakoukoli mimořádnou veřejnou finanční podporu kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67 tohoto nařízení a mechanismů financování z nezúčastněných členských států zřízených v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU;\nii)\njakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; ani\niii)\njakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.\nUvedené zásady musí být stanoveny na základě spravedlivých a vyvážených kritérií a zohledňovat zejména čl. 107 odst. 5 směrnice 2014/59/EU a dopad na finanční stabilitu ve všech dotčených členských státech.\nSkupinový plán řešení krize nesmí mít na žádný členský stát neúměrný dopad.\n12.   Výbor určí lhůtu pro vypracování prvních plánů řešení krize. Plány řešení krize a skupinové plány řešení krize se přezkoumávají a v případě potřeby aktualizují nejméně jednou ročně a po každé podstatné změně právní či organizační struktury, podnikání nebo finanční situace subjektu či, v případě skupinových plánů řešení krize, skupiny včetně všech subjektů skupiny, jestliže by mohla mít podstatný dopad na účinnost plánu nebo jinak vyžaduje revizi plánu řešení krize.\nPro účely revize či aktualizace plánů řešení krize uvedených v prvním pododstavci instituce, ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány bezodkladně sdělí výboru veškeré změny, které takovou revizi či aktualizaci vyžadují.\n13.   Výbor předá plány řešení krize a veškeré jejich změny ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánům.\nČlánek 9\nPlány řešení krize vypracovávané vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize\n1.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vypracují a přijmou plány řešení krize pro subjekty a skupiny, které nejsou subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 2, odst. 4 písm. b) a odst. 5, v souladu s čl. 8 odst. 5 až 13.\n2.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vypracují plány řešení krize po konzultaci s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize ze zúčastněných a nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí.\nČlánek 10\nPosouzení způsobilosti k řešení krize\n1.   Při vypracovávání a aktualizaci plánů řešení krize v souladu s článkem 8 výbor po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí, posoudí, v jakém rozsahu jsou instituce a skupiny způsobilé pro řešení krize, aniž se přepokládá kterékoli z těchto opatření:\na)\njakákoli mimořádná veřejná finanční podpora kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;\nb)\njakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; nebo\nc)\njakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.\n2.   ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán postoupí výboru ozdravný plán nebo skupinový ozdravný plán. Výbor ozdravný plán posoudí s cílem zjistit, zda některé činnosti v něm zahrnuté nemohou mít nepříznivý dopad na způsobilost dané instituce nebo skupiny k řešení krize, a může dát ECB nebo vnitrostátnímu příslušnému orgánu doporučení k těmto otázkám.\n3.   Při vypracovávání plánu řešení krize výbor posoudí, v jakém rozsahu je daný subjekt způsobilý pro řešení krize v souladu s tímto nařízením. Má se za to, že subjekt je způsobilý pro řešení krize, pokud ho výbor může proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení nebo řešit jeho krizi použitím nástrojů a výkonem pravomocí k řešení krize, přičemž by se mělo v co nejvyšší míře zabránit závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členského státu, v němž se subjekt nachází, nebo jiných členských států nebo Unie – a to i za okolností širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem –, a s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných subjektem.\nVýbor oznámí orgánu EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že instituce není způsobilá pro řešení krize.\n4.   Má se za to, že skupina je způsobilá pro řešení krize, pokud výbor může proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení subjekty skupiny nebo řešit jejich krizi použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům skupiny, přičemž by se mělo v co nejvyšší míře zabránit závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členských států, v nichž jsou subjekty skupiny usazeny, nebo jiných členských států nebo Unie – a to i za okolností širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem –, s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných těmito subjekty skupiny, buď snadným včasným oddělením, nebo jinými prostředky.\nVýbor oznámí orgánu EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že skupina není způsobilá pro řešení krize.\n5.   Pro účely odstavců 3, 4 a 10 se závažnými nepříznivými důsledky pro finanční systém nebo ohrožením finanční stability rozumí situace, kdy je finanční systém skutečně nebo potenciálně vystaven narušení, což může vést k finančním potížím, které mohou ohrozit řádné fungování, efektivitu a integritu vnitřního trhu nebo hospodářství nebo finanční systém jednoho nebo více členských států. Při posuzování závažných nepříznivých důsledků výbor zohledňuje příslušná varování a doporučení ESRB a příslušná kritéria vypracovaná orgánem EBA s ohledem na zjišťování a měření systémového rizika.\n6.   Pro účely posouzení podle tohoto článku výbor posoudí aspekty uvedené v oddíle C přílohy směrnice 2014/59/EU.\n7.   Pokud výbor na základě posouzení způsobilosti subjektu k řešení krize provedeného v souladu s odstavcem 3 nebo způsobilosti skupiny k řešení krize provedeného v souladu s odstavcem 4 po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, zjistí, že existují podstatné překážky způsobilosti daného subjektu nebo skupiny k řešení krize, vypracuje ve spolupráci s příslušnými orgány zprávu určenou instituci nebo mateřskému podniku, v níž analyzuje podstatné překážky pro účinné použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize. Zpráva zváží dopad na model podnikání instituce a doporučí veškerá přiměřená a cílená opatření, která jsou podle názoru výboru nezbytná či vhodná k odstranění těchto překážek v souladu s odstavcem 10.\n8.   Zpráva se rovněž oznámí příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se nacházejí významné pobočky institucí, které nejsou součástí skupiny. Musí být podložena důvody vedoucími k danému posouzení či zjištění a musí uvádět, jak toto posouzení či zjištění splňuje požadavek přiměřenosti použitých opatření stanovený v článku 6.\n9.   Do čtyř měsíců od obdržení zprávy navrhne subjekt nebo mateřský podnik výboru možná opatření k řešení či odstranění podstatných překážek uvedených ve zprávě. Výbor informuje o veškerých opatřeních navržených subjektem nebo mateřským podnikem příslušné orgány, EBA a v případě významných poboček institucí, které nejsou součástí skupiny a nacházejí se v nezúčastněných členských státech, orgány příslušné k řešení krize v těchto členských státech.\n10.   Výbor po konzultaci s příslušnými orgány posoudí, zda opatření uvedená v odstavci 9 dotyčné podstatné překážky účinně řeší či odstraňují. Pokud opatření navržená dotčeným subjektem nebo mateřským podnikem účinně nezmírňují či neodstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, výbor po konzultaci s příslušnými orgány a případně s určeným makroobezřetnostním orgánem přijme rozhodnutí, ve kterém uvede, že navržená opatření účinně nezmírňují nebo neodstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, a vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby od instituce, mateřského podniku nebo kteréhokoli dceřiného podniku dotčené skupiny požadoval přijetí kteréhokoli z opatření uvedených v odstavci 11.\nPokud výbor stanoví alternativní opatření, uvede, z jakého důvodu by opatření navržená institucí nezajistila odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a proč jsou navrhovaná alternativní opatření vhodná k jejich odstranění. Výbor zohlední, jak dané překážky způsobilosti k řešení krize ohrožují finanční stabilitu a jaký dopad by daná opatření měla na podnikatelskou činnost dané instituce, na její stabilitu a schopnost přispívat k hospodářství, na vnitřní trh finančních služeb a na finanční stabilitu v dalších členských státech a v Unii jako celku.\nVýbor rovněž zohlední nutnost zabránit dopadu na dotčenou instituci nebo skupinu, jenž by překračoval rámec toho, co je nezbytné pro odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, nebo by byl nepřiměřený.\n11.   Pro účely odstavce 10 výbor případně vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn k přijetí kteréhokoli z těchto opatření:\na)\npožadovat, aby subjekt revidoval dohody o vnitroskupinovém financování nebo přezkoumal skutečnost, že neexistují, nebo uzavřel dohody o poskytování služeb (uvnitř skupiny či se třetími stranami) k zajištění zásadních funkcí;\nb)\npožadovat, aby subjekt omezil svou maximální individuální nebo celkovou expozici;\nc)\nuložit specifickou nebo pravidelnou dodatečnou povinnost poskytnout informace relevantní pro řešení krize;\nd)\npožadovat, aby se subjekt zbavil konkrétních aktiv;\ne)\npožadovat, aby subjekt omezil či ukončil konkrétní existující či navrhované činnosti;\nf)\nomezit rozvoj nových či stávajících linií podnikání nebo prodej nových či stávajících produktů nebo takovému rozvoji či prodeji zabránit;\ng)\npožadovat změny právní či provozní struktury subjektu nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod jejich přímou či nepřímou kontrolou, s cílem snížit složitost a zajistit tak, aby bylo možné právně i provozně oddělit zásadní funkce od jiných funkcí použitím nástrojů k řešení krize;\nh)\npožadovat, aby subjekt založil mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společnost v Unii;\ni)\npožadovat, aby subjekt vydal způsobilé závazky za účelem splnění požadavků podle článku 12;\nj)\npožadovat, aby subjekt přijal další kroky s cílem splnit požadavky uvedené v článku 12, zejména aby se pokusil sjednat změnu jakéhokoli způsobilého závazku, nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástroje kapitálu tier 2, který vydal, s cílem zajistit, aby jakékoli rozhodnutí o odpisu nebo konverzi daného závazku nebo nástroje přijaté výborem bylo vykonáno podle práva, kterým se daný závazek nebo nástroj řídí.\nOpatření uvedená v prvním pododstavci písm. a) až j) přijmou případně přímo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize.\n12.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29.\n13.   Rozhodnutí přijaté podle odstavců 10 a 11 musí splňovat tyto požadavky:\na)\nmusí být podloženo důvody vedoucími k danému posouzení či zjištění;\nb)\nmusí uvádět, jak posouzení či zjištění splňuje požadavek přiměřenosti použitých opatření stanovený v odstavci 10.\nČlánek 11\nZjednodušené povinnosti v případě některých institucí\n1.   Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh může uplatnit zjednodušené povinnosti, pokud jde o vypracování plánů řešení krize uvedených v článku 8, nebo může upustit od uplatňování povinnosti vypracovat tyto plány, v souladu s odstavci 3 až 9 tohoto článku.\n2.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohou výboru navrhnout, aby uplatnil zjednodušené povinnosti v případě institucí či skupin podle odstavců 3 a 4 nebo upustil od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize podle odstavce 7. Návrh musí být odůvodněný a podložený veškerou příslušnou dokumentací.\n3.   Po obdržení návrhu na uplatnění zjednodušených povinností podle odstavce 2 tohoto článku nebo z vlastního podnětu provede výbor posouzení dotčené instituce nebo skupiny a zjednodušené povinnosti uplatní, jestliže není pravděpodobné, že by selhání instituce nebo skupiny mělo závažné nepříznivé důsledky pro finanční systém nebo ohrozilo finanční stabilitu ve smyslu čl. 10 odst. 5.\nPro tyto účely vezme výbor v úvahu:\na)\npovahu podnikání, vlastnickou strukturu, právní formu, rizikový profil, velikost a právní status instituce nebo skupiny, její propojenost s jinými institucemi nebo s finančním systémem obecně a rozsah a složitost její činnosti;\nb)\njejí členství v institucionálním systému ochrany nebo v jiných systémech vzájemné solidarity uvedených v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;\nc)\nprovádění investičních služeb nebo činností ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (15); a\nd)\nto, zda je pravděpodobné, že by její selhání a následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné instituce, na podmínky financování nebo na ekonomiku obecně.\nVýbor provede posouzení uvedené v prvním pododstavci případně po konzultaci s vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem a případně s ESRB.\n4.   Při uplatňování zjednodušených povinností výbor určí:\na)\nobsah a podrobnosti plánů řešení krize stanovených v článku 8;\nb)\nlhůtu, ve které mají být vypracovány první plány řešení krize, a frekvenci jejich aktualizace, jež může být nižší než frekvence stanovená v čl. 8 odst. 12;\nc)\nobsah a podrobnosti informací požadovaných od institucí, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 9 tohoto nařízení a v oddíle B přílohy směrnice 2014/59/EU;\nd)\nmíru podrobností pro posouzení způsobilosti k řešení krize podle článku 10 tohoto nařízení a oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU.\n5.   Uplatnění zjednodušených povinností samo o sobě nemá vliv na pravomoc výboru přijmout jakékoli opatření k řešení krize.\n6.   V případě, že jsou uplatňovány zjednodušené povinnosti, výbor kdykoli nařídí uplatňování plnohodnotných, nezjednodušených povinností, pokud pominou okolnosti, jež zjednodušené povinnosti odůvodňovaly.\n7.   Aniž jsou dotčeny články 9 a 31, výbor po obdržení návrhu na upuštění od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize podle odstavce 2 tohoto článku nebo z vlastního podnětu upustí podle odstavce 3 tohoto článku od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize v případě institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které jsou zcela nebo zčásti osvobozeny od obezřetnostních požadavků v rámci vnitrostátního práva v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013.\nJe-li upuštěno od uplatňování povinnosti v souladu s prvním pododstavcem, uplatní se povinnost vypracovat plán řešení krize na konsolidovaném základě ve vztahu k ústřednímu subjektu a k němu přidruženým institucím ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013. Za tímto účelem zahrnuje jakýkoli odkaz na skupinu učiněný v této kapitole ústřední subjekt a k němu přidružené instituce ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich dceřiné podniky a jakýkoli odkaz na mateřské podniky nebo instituce podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU zahrnuje ústřední subjekt.\n8.   Instituce, které podléhají přímému dohledu ze strany ECB podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 nebo které tvoří významný podíl ve finančním systému zúčastněného členského státu, musí být předmětem individuálních plánů řešení krize.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že činnosti instituce tvoří ve finančním systému tohoto zúčastněného členského státu významný podíl, pokud:\na)\ncelková hodnota jejích aktiv přesahuje 30 000 000 000 EUR; nebo\nb)\npoměr jejích celkových aktiv k HDP členského státu usazení je vyšší než 20 %, není-li celková hodnota jejích aktiv nižší než 5 000 000 000 EUR.\n9.   Jestliže se vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, který v souladu s odstavcem 2 navrhl uplatnění zjednodušených povinností nebo upuštění od uplatnění povinnosti, domnívá, že rozhodnutí uplatnit zjednodušené povinnosti nebo upustit od uplatňování povinnosti musí být zrušeno, předloží výboru návrh za tím účelem. V takovém případě výbor přijme rozhodnutí o navrhovaném zrušení, přičemž plně zohlední odůvodnění zrušení, které předložil vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, s ohledem na faktory či okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo odstavcích 7 a 8.\n10.   Výbor informuje EBA o tom, jak uplatňuje tento článek.\nČlánek 12\nMinimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky\n1.   Výbor po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, určí minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odstavce 4 podléhající pravomocím k odpisu a konverzi, který musí trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.\n2.   Při vypracovávání plánů řešení krize v souladu s článkem 9 určí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize po konzultaci s příslušnými orgány minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odstavce 4 podléhající pravomoci k odpisu a konverzi, který musí trvale splňovat subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3. V této souvislosti se použije postup stanovený v článku 31.\n3.   K zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.\n4.   Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky se stanoví jako výše kapitálu a způsobilých závazků vyjádřená jako procentní podíl celkových závazků a kapitálu instituce.\nPro účely prvního pododstavce se derivátové závazky zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany.\n5.   Bez ohledu na odstavec 1 výbor osvobodí hypoteční úvěrové instituce financované krytými dluhopisy, které podle vnitrostátního práva nesmějí přijímat vklady, od povinnosti trvale plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, pokud:\na)\ntyto instituce budou zlikvidovány ve vnitrostátním úpadkovém řízení nebo jiném postupu prováděném v souladu s článkem 38, 40 nebo 42 směrnice 2014/59/EU stanoveném pro tyto instituce; a\nb)\ntato vnitrostátní úpadková řízení nebo jiná řízení zajistí, aby věřitelé těchto institucí, včetně případných držitelů krytých dluhopisů, nesli ztráty způsobem, který dosahuje účelu řešení krize.\n6.   Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky uvedený v odstavci 4 nepřesáhne výši kapitálu a způsobilých závazků, jež postačují k tomu, aby bylo zajištěno, že v případě použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by bylo možno absorbovat ztráty instituce nebo mateřského podniku uvedených v článku 2, jakož i nejvyššího mateřského podniku uvedené instituce nebo mateřského podniku a jakékoli instituce nebo finanční instituce zahrnuté do konsolidované účetní závěrky uvedeného nejvyššího mateřského podniku a obnovit poměr kmenového kapitálu tier 1 těchto subjektů na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo rovnocenného právního předpisu, a k udržení dostatečné důvěry trhu v instituci nebo mateřský podnik uvedené v článku 2 a nejvyšší mateřský podnik uvedené instituce nebo mateřského podniku a v jakoukoli instituci nebo finanční instituci zahrnutou do konsolidované účetní závěrky uvedeného nejvyššího mateřského podniku.\nV případě, že podle plánu řešení krize by určité třídy způsobilých závazků mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 27 odst. 5 nebo by určité třídy způsobilých závazků mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, nepřesáhne minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky uvedený v odstavci 4 tohoto článku výši kapitálu a způsobilých závazků zajišťující, že instituce nebo mateřský podnik uvedené v článku 2 mají další způsobilé závazky dostatečné k zajištění toho, aby bylo možno absorbovat ztráty instituce nebo mateřského podniku uvedených v článku 2 a nejvyššího mateřského podniku uvedené instituce nebo mateřského podniku a jakékoli instituce nebo finanční instituce zahrnuté v konsolidované účetní závěrce uvedeného nejvyššího mateřského podniku, obnovit poměr kmenového kapitálu tier 1 těchto subjektů na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo rovnocenného právního předpisu, a k udržení dostatečné důvěry trhu v instituci nebo mateřský podnik a nejvyšší mateřský podnik uvedené instituce nebo mateřského podniku a v jakoukoli instituci nebo finanční instituci zahrnutou do konsolidované účetní závěrky uvedeného nejvyššího mateřského podniku.\nMinimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky uvedený v odstavci 4 tohoto článku není nižší než celková výše jakýchkoli kapitálových požadavků a požadavků na kapitálové rezervy podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU.\n7.   V rámci omezení stanovených v odstavci 6 tohoto článku, s cílem zajistit, aby mohla být krize subjektu uvedeného v článku 2 řešena použitím nástrojů k řešení krize, případně včetně nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, způsobem, který dosahuje účelu řešení krize, se určení uvedené v odstavci 1 tohoto článku provádí na základě těchto kritérií:\na)\nvelikosti, modelu podnikání, modelu financování a rizikového profilu instituce nebo mateřského podniku uvedených v článku 2;\nb)\nrozsahu, v jakém by systém pojištění vkladů mohl přispět k financování řešení krize v souladu s článkem 79;\nc)\nrozsahu, v jakém by selhání instituce nebo mateřského podniku uvedených v článku 2 mělo závažné nepříznivé důsledky pro finanční systém nebo ohrozilo finanční stabilitu ve smyslu čl. 10 odst. 5, mimo jiné rozšířením krize na další instituce v důsledku propojenosti daného subjektu s jinými institucemi nebo se zbytkem finančního systému.\n8.   Při určení se upřesní minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který mají instituce splňovat na individuálním základě a který má mateřský podnik splňovat na konsolidovaném základě. Minimální celkovou výši požadavku kapitál a způsobilé závazky na konsolidované úrovni mateřského podniku v Unii usazeného v zúčastněném členském státě určí výbor po konzultaci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě na základě kritérií stanovených v odstavci 7 a podle toho, zda se krize dceřiných podniků skupiny ve třetích zemích má podle plánu řešení krize řešit odděleně.\n9.   Výbor stanoví minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který se na individuálním základě uplatní u dceřiných podniků skupiny. Tyto minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky se stanoví ve výši přiměřené pro dceřiný podnik s ohledem na:\na)\nkritéria uvedená v odstavci 7, zejména velikost, model podnikání a rizikový profil dceřiného podniku, včetně jeho kapitálu; a\nb)\nkonsolidovaný požadavek stanovený pro skupinu.\n10.   Výbor se může rozhodnout upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě u mateřské instituce, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 45 odst. 11 písm. a) a b) směrnice 2014/59/EU. Výbor se může rozhodnout upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě u dceřiného podniku, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 45 odst. 12 písm. a), b) a c) směrnice 2014/59/EU.\n11.   Výbor může z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh rozhodnout, že minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky uvedený v odstavci 1 je částečně splněn na konsolidovaném nebo individuálním základě prostřednictvím smluvních nástrojů umožňujících rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, při plném dodržení kritérií uvedených v odst. 5 prvním a druhém pododstavci a v odstavci 7.\n12.   Aby byl nástroj považován za smluvní nástroj umožňující rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle odstavce 11, přesvědčí se výbor o tom, že tento nástroj:\na)\nobsahuje smluvní podmínku, podle níž v případě, že výbor rozhodne o použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů u dané instituce, je dotyčný nástroj v požadovaném rozsahu odepsán nebo konvertován před odpisem či konverzí jiných způsobilých závazků; a\nb)\npodléhá závazné dohodě, slibu nebo ustanovení o podřízenosti, podle nichž v běžném úpadkovém řízení stojí až za jinými způsobilými závazky a nemůže být splacen, dokud nejsou vyrovnány jiné v daný okamžik nesplacené způsobilé závazky.\n13.   Výbor rozhodne o určení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku, a případně v odstavci 11 tohoto článku, souběžně s vypracováním a udržováním plánů řešení krize podle článku 8.\n14.   Výbor sdělí své rozhodnutí o určení minimálního požadavku vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29. Výbor vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ověřily a zajistily, že instituce a mateřské podniky dodržují minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v odstavci 1 tohoto článku.\n15.   Výbor informuje ECB a EBA o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který určil pro každou instituci a mateřský podnik podle odstavce 1, a o případných požadavcích podle odstavce 11.\n16.   Způsobilé závazky, včetně podřízených dluhových nástrojů a podřízených úvěrů, jež se nekvalifikují jako nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástroje kapitálu tier 2, se do výše kapitálu a způsobilých závazků uvedené v odstavci 1 zahrnou, pouze pokud splňují tyto podmínky:\na)\nnástroj byl vydán a plně uhrazen;\nb)\nnejde o závazek vůči instituci samé ani o závazek institucí zajištěný či zaručený;\nc)\nnákup nástroje nebyl přímo ani nepřímo financován institucí;\nd)\nzbývající splatnost závazku je nejméně jeden rok;\ne)\nzávazek nevyplývá z derivátu;\nf)\nzávazek nevyplývá z vkladu prioritního ve vnitrostátní hierarchii stanovené pro případy úpadku v souladu s článkem 108 směrnice 2014/59/EU.\nPro účely prvního pododstavce písm. d) se závazek, který dává svému majiteli právo na předčasné splacení, považuje za splatný v první den, kdy toto právo nastává.\n17.   Jestliže se závazek řídí právem jurisdikce mimo Unii, může výbor pověřit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, aby od instituce vyžadovaly, aby prokázala, že jakékoli rozhodnutí výboru o odpisu či konverzi daného závazku nabude účinnosti podle práva uvedené jurisdikce, s ohledem na smluvní podmínky daného závazku, mezinárodní dohody o uznávání postupů k řešení krize a další relevantní záležitosti. Není-li výbor přesvědčen, že by jakékoli rozhodnutí nabylo účinnosti podle práva uvedené jurisdikce, nezapočítává se daný závazek do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky.\n18.   Pokud Komise předloží legislativní návrh podle čl. 45 odst. 18 směrnice 2014/59/EU, předloží stejným způsobem případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.\nKAPITOLA 2\nVčasný zásah\nČlánek 13\nVčasný zásah\n1.   ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány informují výbor o každém opatření, jehož přijetí požadují od instituce nebo skupiny nebo které samy přijmou podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU.\nVýbor oznámí Komisi veškeré informace, které obdržel podle prvního pododstavce.\n2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci ECB a vnitrostátních příslušných orgánů v souladu s jinými právními předpisy Unie, může výbor ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 1 připravovat řešení krize dotčené instituce nebo skupiny.\nPro účely prvního pododstavce ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán ve spolupráci s výborem pečlivě sleduje podmínky instituce nebo mateřského podniku a dodržování všech opatření včasného zásahu, která měly instituce nebo mateřský podnik přijmout.\nECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán poskytnou výboru veškeré nezbytné informace nezbytné k aktualizaci plánu řešení krize a k přípravě možného řešení krize instituce a ocenění aktiv a závazků instituce v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15.\n3.   Výbor má pravomoc požadovat, aby instituce nebo mateřský podnik kontaktovaly potenciální kupující za účelem přípravy řešení krize instituce, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 39 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a v souladu s požadavky profesního tajemství podle článku 88 tohoto nařízení.\nVýbor má rovněž pravomoc požadovat od relevantního vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, aby vypracoval předběžný program řešení krize dotčené instituce nebo skupiny.\nVýbor informuje ECB, relevantní vnitrostátní příslušné orgány a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o veškerých opatřeních, jež přijal podle tohoto odstavce.\n4.   Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány hodlají uložit instituci nebo skupině dodatečné opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU dříve, než subjekt nebo skupina dosáhne plného souladu s prvním opatřením oznámeným výboru, musí před uložením takového dodatečného opatření dotčené instituci nebo skupině informovat výbor.\n5.   ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby dodatečné opatření uvedené v odstavci 4 a jakékoli opatření výboru zaměřené na přípravu řešení krize podle odstavce 2 byly navzájem v souladu.\nKAPITOLA 3\nŘešení krize\nČlánek 14\nÚčel řešení krize\n1.   Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize v rámci svých pravomocí zohledňují účel řešení krize a volí nástroje a pravomoci k řešení krize, jimiž lze z jejich pohledu nejlépe dosáhnout jednotlivých účelů řešení krize relevantních pro okolnosti daného případu.\n2.   Účely řešení krize uvedené v odstavci 1 jsou:\na)\nzajistit kontinuitu zásadních funkcí;\nb)\nzabránit významným nepříznivým dopadům na finanční stabilitu, zejména zabráněním šíření krize, mimo jiné v rámci tržní infrastruktury, a udržením tržní disciplíny;\nc)\nchránit veřejné finanční prostředky tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu;\nd)\nchránit vkladatele, na něž se vztahuje směrnice 2014/49/EU, a investory, na něž se vztahuje směrnice 97/9/ES;\ne)\nchránit finanční prostředky a aktiva klientů.\nPři dosahování účelů uvedených v prvním pododstavci se výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize snaží minimalizovat náklady na řešení krize a zabránit snižování hodnoty, jež není nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.\n3.   S výhradou odlišných ustanovení tohoto nařízení mají jednotlivé účely řešení krize stejnou důležitost a musí být vhodně vyváženy s ohledem na povahu a okolnosti každého případu.\nČlánek 15\nObecné zásady řešení krize\n1.   Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 přijmou výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize veškerá vhodná opatření s cílem zajistit, aby byla opatření k řešení krize přijímána v souladu s těmito zásadami:\na)\nnejprve nesou ztráty akcionáři instituce v režimu řešení krize;\nb)\npo akcionářích nesou ztráty věřitelé instituce v režimu řešení krize v souladu s pořadím priority jejich pohledávek podle článku 17, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak;\nc)\nvedoucí orgán a vrcholné vedení instituce v režimu řešení krize jsou vyměněny, s výjimkou těch případů, kdy je úplné nebo částečné zachování vedoucího orgánu a vrcholného vedení s ohledem na okolnosti považováno za nezbytné pro dosažení účelu řešení krize;\nd)\nvedoucí orgán a vrcholné vedení instituce v režimu řešení krize poskytne veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení účelu řešení krize;\ne)\nfyzické a právnické osoby nesou v souladu s vnitrostátním právem podle občanského nebo trestního práva svou odpovědnost za selhání instituce v režimu řešení krize;\nf)\npokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, věřitelům stejné třídy se dostane rovného zacházení;\ng)\nžádnému věřiteli nevzniknou větší ztráty, než jaké by mu vznikly, pokud by subjekt uvedený v článku 2 byl likvidován v běžném úpadkovém řízení, v souladu se zárukami stanovenými v článku 29;\nh)\npojištěné vklady jsou plně chráněny a\ni)\nopatření k řešení krize jsou přijímána v souladu se zárukami stanovenými v tomto nařízení.\n2.   Pokud je instituce subjektem skupiny a aniž je dotčen článek 14, výbor, Rada a Komise při rozhodování o použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize jednají způsobem, jenž minimalizuje dopad na jiné subjekty skupiny a na skupinu jako celek a minimalizuje nepříznivý dopad na finanční stabilitu v Unii a jejích členských státech, zejména v zemích, kde skupina působí.\n3.   Použije-li se vůči subjektu uvedenému v článku 2 tohoto nařízení nástroj převodu činnosti, nástroj překlenovací instituce nebo nástroj oddělení aktiv, má se za to, že pro účely čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES (16) je daný subjekt předmětem konkurzního řízení nebo obdobného úpadkového řízení.\n4.   Při rozhodování o použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize vyzve výbor vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, aby informovaly zástupce zaměstnanců a konzultovaly s nimi, je-li to vhodné.\nTím nejsou dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech podle vnitrostátního práva či praxe.\nČlánek 16\nŘešení krize finančních institucí a mateřských podniků\n1.   Výbor rozhodne o opatření k řešení krize ve vztahu k finanční instituci, která je usazena v zúčastněném členském státě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 ve vztahu k finanční instituci i ve vztahu k mateřskému podniku, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě.\n2.   Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 ve vztahu k tomuto mateřskému podniku i ve vztahu k jednomu nebo více dceřiným podnikům, které jsou institucemi, nebo není-li dceřiný podnik usazen v Unii, pokud orgán třetí země určil, že splňuje podmínky zahájení řešení krize podle práva této třetí země.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a bez ohledu na skutečnost, že mateřský podnik nesplňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1, může výbor rozhodnout o opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku, pokud jeden nebo více jeho dceřiných podniků, které jsou institucemi, splňují podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1, 4 a 5 a jejich aktiva a závazky jsou takové, že jejich selhání ohrožuje instituci nebo skupinu jako celek, a opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku je nezbytné pro řešení krize těchto dceřiných podniků, které jsou institucemi, nebo pro řešení krize skupiny jako celku. Pokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize informuje výbor, že insolvenční právo členského státu stanoví, že ke skupinám musí být přistupováno jako k celku, a opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku je nezbytné pro řešení krize těchto dceřiných podniků, které jsou institucemi, nebo pro řešení krize skupiny jako celku, může výbor rozhodnout o opatření k řešení krize rovněž ve vztahu k mateřskému podniku.\nPro účely prvního pododstavce tohoto odstavce při posuzování, zda jsou splněny podmínky čl. 18 odst. 1 ve vztahu k jednomu nebo více dceřiným podnikům, jež jsou institucemi, může výbor odhlédnout od jakéhokoli vnitroskupinového převodu kapitálu nebo ztrát mezi subjekty uvnitř skupiny, včetně výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi.\nČlánek 17\nPořadí priority pohledávek\n1.   Při použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů na subjekt uvedený v článku 2 tohoto nařízení, a aniž jsou dotčeny závazky vyloučené z použití tohoto nástroje podle čl. 27 odst. 3 tohoto nařízení, rozhodnou výbor, Komise nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o výkonu pravomocí k odpisu a konverzi včetně případného uplatnění čl. 27 odst. 5 tohoto nařízení a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávají tyto pravomoci v souladu s články 47 a 48 směrnice 2014/59/EU v opačném pořadí priority pohledávek stanoveném jejich vnitrostátním právem, včetně ustanovení, kterými se provádí článek 108 uvedené směrnice.\n2.   Zúčastněné členské státy oznámí Komisi a výboru pořadí pohledávek vůči subjektům uvedeným v článku 2 ve vnitrostátním úpadkovém řízení k 1. červenci každého roku nebo neprodleně, dojde-li ke změně pořadí.\nV případě použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů ručí příslušný systém pojištění vkladů za podmínek uvedených v článku 79.\nČlánek 18\nPostup řešení krize\n1.   Výbor přijme program řešení krize podle odstavce 6 tohoto článku ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, pouze za předpokladu, že na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle čtvrtého pododstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že jsou splněny tyto podmínky:\na)\nsubjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné;\nb)\ns ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání subjektu v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo orgánů dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů podle článku 21, přijatá ve vztahu k subjektu;\nc)\nopatření k řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu podle odstavce 5 tohoto článku.\nSplnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku posoudí ECB po konzultaci s výborem. Výbor může na svém výkonném zasedání provést toto posouzení pouze v případě, že o svém záměru předem informoval ECB a že ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovedla posouzení sama. ECB poskytne výboru bezodkladně všechny příslušné informace, které výbor požaduje s cílem provést dané posouzení.\nPokud ECB dospěje k závěru, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) je ve vztahu k subjektu nebo skupině uvedeným v prvním pododstavci splněna, bezodkladně tento závěr sdělí Komisi a výboru.\nSplnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b) posoudí výbor na svém výkonném zasedání nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, a to v úzké spolupráci s ECB. ECB může rovněž informovat výbor nebo dotčené vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, že se domnívá, že je podmínka stanovená v uvedeném písmeni splněna.\n2.   Aniž jsou dotčeny případy, kdy se ECB rozhodne vykonávat úkoly v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 přímo, pokud výbor obdrží sdělení podle odstavce 1 tohoto článku nebo má v úmyslu provést posouzení podle odstavce 1 tohoto článku z vlastního podnětu ve vztahu k subjektu nebo skupině uvedeným v čl. 7 odst. 3, uvědomí o tom bezodkladně ECB.\n3.   Předchozí přijetí opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU není podmínkou pro přijetí opatření k řešení krize.\n4.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se má za to, že je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:\na)\nsubjekt porušuje požadavky pro pokračující povolení způsobem, který by odůvodnil odebrání povolení ze strany ECB, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že instituce v blízké budoucnosti požadavky takto poruší, mimo jiné z toho důvodu, že jí vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které vyčerpají veškerý její kapitál nebo jeho významnou část;\nb)\naktiva subjektu jsou nižší než jeho závazky, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že tomu tak v blízké budoucnosti bude;\nc)\nsubjekt není schopen splácet své splatné dluhy nebo jiné závazky, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že tomu tak v blízké budoucnosti bude;\nd)\nje vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy v zájmu nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu a zachování finanční stability má tato mimořádná veřejná finanční podpora jednu z těchto podob:\ni)\nstátní záruka za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank;\nii)\nstátní záruka za nově vydané závazky; nebo\niii)\nkapitálová injekce nebo nákup kapitálových nástrojů při cenách a za podmínek, jež neposkytují subjektu výhodu, jestliže v okamžiku poskytnutí veřejné podpory nejsou splněny podmínky uvedené v písm. a), b) nebo c) tohoto pododstavce ani nenastaly okolnosti uvedené v čl. 21 odst. 1.\nV každém z případů uvedených v prvním pododstavci písm. d) bodech i), ii) a iii) musí být záruky nebo rovnocenná opatření v nich uvedené omezeny na solventní subjekty a podléhají konečnému schválení podle rámce Unie pro státní podporu. Tato opatření musí být svou povahou preventivní a dočasná, musí být přiměřená z hlediska nápravy důsledků závažného narušení a nesmějí být použita k vyrovnání ztrát, jež subjekt utrpěl nebo pravděpodobně utrpí v blízké budoucnosti.\nPodpůrná opatření uvedená v prvním pododstavci písm. d) bodě iii) musí být omezena na injekce nezbytné k řešení nedostatku kapitálu zjištěného při vnitrostátních či unijních zátěžových testech nebo testech v rámci jednotného mechanismu dohledu, při přezkumech kvality nebo podobných výkonech, které provádí ECB, EBA nebo vnitrostátní orgány a případně potvrzuje příslušný orgán.\nPokud Komise předloží legislativní návrh podle čl. 32 odst. 4 směrnice 2014/59/EU, předloží stejným způsobem případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.\n5.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku se opatření k řešení krize považují za opatření ve veřejném zájmu, pokud jsou nezbytná pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 12, jsou ve vztahu k uvedeným účelům přiměřená a likvidací subjektu v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů řešení krize ve stejné míře dosaženo nebylo.\n6.   Pokud jsou podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku splněny, výbor přijme program řešení krize. Program řešení krize:\na)\nzavede v subjektu režim řešení krize;\nb)\nstanoví použití nástrojů k řešení krize na instituci v režimu řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2, zejména jakékoli vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5 a 14;\nc)\nstanoví použití fondu na podporu opatření k řešení krize v souladu s článkem 76 a v souladu s rozhodnutím Komise přijatým podle článku 19.\n7.   Neprodleně po přijetí programu řešení krize jej výbor předá Komisi.\nKomise do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem tento program buď potvrdí, nebo proti němu vznese námitku s ohledem na diskreční aspekty programu řešení krize v případech, které nejsou zahrnuty v třetím pododstavci tohoto odstavce.\nDo 12 hodin od předání programu řešení krize výborem může Komise navrhnout Radě, aby:\na)\nproti tomuto programu řešení krize vznesla námitku z důvodu toho, že program řešení krize přijatý výborem nesplňuje kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c);\nb)\nschválila podstatnou změnu výše prostředků z fondu stanovenou výborem v programu řešení krize, nebo proti ní vznesla námitku.\nPro účely třetího pododstavce tohoto článku rozhoduje Rada prostou většinou.\nProgram řešení krize může vstoupit v platnost pouze tehdy, nevznesla-li Rada nebo Komise do 24 hodin od jeho předání výborem námitku.\nRada nebo Komise, podle okolností, uvede důvody pro uplatnění pravomoci vznést námitku.\nPokud do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem Rada schválí návrh Komise na změnu tohoto programu z důvodu uvedeného v třetím pododstavci písm. b) nebo Komise vznese námitku v souladu s druhým pododstavcem, výbor do osmi hodin program v souladu s uvedenými důvody upraví.\nPokud program řešení krize přijatý výborem stanoví vyloučení určitých závazků za výjimečných okolností uvedených v čl. 27 odst. 5 a pokud jejich vyloučení vyžaduje příspěvek z fondu nebo alternativního zdroje financování, aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, může Komise navržené vyloučení zakázat nebo požadovat jeho změnu s uvedením odpovídajících důvodů vycházejících z porušení požadavků stanovených v článku 27 tohoto nařízení a v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí na základě čl. 44 odst. 11 směrnice 2014/59/EU.\n8.   Pokud Rada vznese proti zavedení režimu řešení krize v instituci námitku z důvodu toho, že není splněno kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), provede se řádná likvidace daného subjektu v souladu s platným vnitrostátním právem.\n9.   Výbor zajistí, aby relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize nezbytná k provedení programu řešení krize. Program řešení krize je určen relevantním vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize a obsahuje pokyny pro tyto orgány, které přijmou veškerá nezbytná opatření k jeho provedení v souladu s článkem 29 na základě výkonu pravomocí k řešení krize. V případě státní podpory nebo podpory z fondu jedná výbor v souladu s rozhodnutím o této podpoře, které přijala Komise.\n10.   Komise má pravomoc obdržet od výboru veškeré informace, které považuje za důležité pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Výbor má pravomoc v souladu s kapitolou 5 této hlavy obdržet od jakékoli osoby veškeré informace nezbytné pro přípravu opatření k řešení krize, včetně aktualizovaných a doplňkových informací obsažených v plánech řešení krize, a rozhodnutí o něm.\nČlánek 19\nStátní podpora a podpora z fondu\n1.   Pokud opatření k řešení krize zahrnují poskytnutí státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo podporu z fondu podle odstavce 3 tohoto článku, nesmí být program řešení krize podle čl. 18 odst. 6 tohoto nařízení přijat, dokud Komise nepřijme kladné nebo podmíněné rozhodnutí ohledně slučitelnosti využití takové podpory s vnitřním trhem.\nPři plnění úkolů, které jim svěřuje článek 18 tohoto nařízení, jednají orgány Unie v souladu se zásadami stanovenými v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU a vhodným způsobem zveřejňují veškeré relevantní informace o své vnitřní organizaci v tomto ohledu.\n2.   Pokud výbor po obdržení sdělení podle čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že by opatření k řešení krize mohla představovat státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, vyzve dotčený zúčastněný členský stát nebo dotčené zúčastněné členské státy, aby neprodleně oznámily zamýšlená opatření Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. O veškerých případech, kdy vyzývá jeden nebo více členských států k podání informací podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, výbor vyrozumí Komisi.\n3.   Pokud opatření k řešení krize, které navrhuje výbor, zahrnuje použití fondu, výbor oznámí jeho navrhované použití Komisi. Oznámení výboru obsahuje veškeré informace nutné k tomu, aby Komise mohla provést posouzení podle tohoto odstavce.\nOznámením podle tohoto odstavce se zahajuje předběžné šetření vedené Komisí, v jehož průběhu si Komise může od výboru vyžádat další informace. Komise posoudí, zda by použití fondu vedlo k narušení nebo k hrozbě narušení hospodářské soutěže tím, že by natolik zvýhodňovalo příjemce nebo jakékoli jiné podniky, že pokud by to ovlivňovalo obchod mezi členskými státy, nebylo by to slučitelné s vnitřním trhem. Komise u používání fondu uplatňuje kritéria stanovená pro uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory, jak jsou zakotvena v článku 107 Smlouvy o fungování EU. Výbor poskytne Komisi informace, které Komise považuje k danému posouzení za nezbytné.\nMá-li Komise závažné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost navrženého použití fondu s vnitřním trhem, nebo neposkytne-li výbor na žádost Komise podle druhého pododstavce nezbytné informace, zahájí Komise hloubkové šetření a oznámí tuto skutečnost výboru. Rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie. Výbor, členský stát nebo jakákoli osoba, podnik nebo sdružení, jehož zájmy by mohly být ovlivněny použitím fondu, může ve lhůtě, která může být stanovena v uvedeném oznámení, zaslat Komisi své připomínky. Výbor se může ve lhůtě stanovené Komisí vyjádřit k připomínkám členských států a zainteresovaných třetích stran. Na konci období šetření Komise posoudí, zda by bylo použití fondu slučitelné s vnitřním trhem.\nPři posuzování a šetření podle tohoto odstavce se Komise řídí všemi příslušnými nařízeními přijatými podle článku 109 Smlouvy o fungování EU i příslušnými sděleními, pokyny a opatřeními, která Komise přijala v rámci uplatňování ustanovení Smluv týkajících se státní podpory a která jsou platná v době, kdy má být posouzení provedeno. Tato opatření se použijí, jako by odkazy na členské státy odpovědné za oznámení podpory byly odkazy na výbor, se všemi dalšími nezbytnými úpravami.\nKomise přijme rozhodnutí o tom, zda je použití fondu slučitelné s vnitřním trhem; toto rozhodnutí je určeno výboru a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize z dotčeného členského státu nebo členských států. Uvedené rozhodnutí může obsahovat podmínky, závazky nebo přísliby ve vztahu k příjemci.\nRozhodnutí může rovněž výboru, vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize v dotčeném zúčastněném členském státě nebo zúčastněných členských státech nebo příjemci uložit povinnosti, aby bylo možné sledovat jeho dodržování. Tyto povinnosti mohou zahrnovat požadavek na jmenování svěřenského správce nebo jiné nezávislé osoby, která má být při sledování nápomocna. Svěřenský správce nebo jiná nezávislá osoba může plnit funkce stanovené v rozhodnutí Komise.\nVeškerá rozhodnutí podle tohoto odstavce se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nKomise může vydat záporné rozhodnutí určené výboru, pokud zjistí, že by navržené použití fondu nebylo slučitelné s vnitřním trhem a nelze je uskutečnit způsobem, který navrhuje výbor. Po obdržení tohoto rozhodnutí výbor program řešení krize přehodnotí a vypracuje jeho revidovanou verzi.\n4.   Má-li Komise závažné pochybnosti o tom, zda je její rozhodnutí podle odstavce 3 plněno, provede nezbytné šetření. Komise může za tímto účelem vykonávat pravomoci, které má podle nařízení a jiných opatření uvedených v odst. 3 čtvrtém pododstavci, jimiž se řídí.\n5.   Pokud se Komise na základě šetření a poté, co příslušné strany požádá o sdělení připomínek, domnívá, že rozhodnutí podle odstavce 3 není plněno, vydá rozhodnutí, v němž vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize v dotčeném zúčastněném členském státě uloží, aby neoprávněně vyplacené částky ve lhůtě stanovené Komisí získal zpět. Podpora z fondu, která má být podle uvedeného rozhodnutí získána zpět, musí zahrnovat úrok při příslušné sazbě stanovené Komisí a vyplácí se výboru.\nVýbor převede veškeré částky, které získal podle prvního pododstavce, do fondu a přihlíží k nim při stanovování příspěvků v souladu s články 70 a 71.\nPostup zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce respektuje právo příjemců na řádnou správu a právo na přístup k dokumentům podle článků 41 a 42 Listiny.\n6.   Aniž jsou dotčeny oznamovací povinnosti, které může Komise stanovit ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, předkládá výbor Komisi každoroční zprávy s posouzením toho, zda je používání fondu v souladu s rozhodnutím podle uvedeného odstavce, k jejichž vypracování výbor využívá své pravomoci podle článku 34.\n7.   O veškerých případech podezření na neoprávněné použití fondu, které není v souladu s rozhodnutím podle odstavce 3 tohoto článku, má právo Komisi informovat kterýkoli členský stát, osoba, podnik nebo sdružení, jehož zájmy mohou být použitím fondu ovlivněny, a zejména subjekty uvedené v článku 2.\n8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 93, kterými stanoví podrobná pravidla postupu týkajícího se:\na)\nvýpočtu úrokové sazby, která se uplatní v případě rozhodnutí o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s odstavcem 5 tohoto článku;\nb)\nzaručení práva na řádnou správu a práva na přístup k dokumentům uvedených v odstavci 5 tohoto článku.\n9.   Domnívá-li se Komise v návaznosti na doporučení výboru nebo z vlastního podnětu, že použití nástrojů a opatření k řešení krize neodpovídá kritériím, na jejichž základě bylo přijato její původní rozhodnutí podle odstavce 3, může takové rozhodnutí přezkoumat a vhodným způsobem je upravit.\n10.   Odchylně od odstavce 3 může Rada na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že použití fondu je slučitelné s vnitřním trhem, odůvodňují-li takové rozhodnutí mimořádné okolnosti. Nevyjádří-li se však Rada do sedmi dnů od podání této žádosti, rozhodne věc Komise.\n11.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize měly pravomoci nezbytné k zajištění plnění podmínek stanovených v rozhodnutí Komise podle odstavce 3 a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s rozhodnutím Komise podle odstavce 5.\nČlánek 20\nOceňování pro účely řešení krize\n1.   Před přijetím rozhodnutí o opatření k řešení krize nebo o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů výbor zajistí, aby osoba nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu, včetně výboru a vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, a na dotčeném subjektu provedla poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2.\n2.   S výhradou odstavce 15, pokud jsou splněny veškeré požadavky stanovené v odstavcích 1 a 4 až 9, považuje se toto ocenění za konečné.\n3.   Pokud nezávislé ocenění podle odstavce 1 tohoto článku není možné, může výbor provést prozatímní ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.\n4.   Cílem ocenění je posoudit hodnotu aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2, jenž splňuje podmínky zahájení řešení krize podle článků 16 a 18.\n5.   Účelem ocenění je:\na)\nposkytnout informace ke zjištění, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů;\nb)\njsou-li podmínky zahájení řešení krize splněny, poskytnout informace k rozhodnutí o vhodném opatření k řešení krize, které má být ve vztahu k subjektu uvedenému v článku 2 přijato;\nc)\nje-li vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů, poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a rozsahu odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů;\nd)\nje-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů, poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze způsobilých závazků;\ne)\nje-li použit nástroj překlenovací instituce nebo nástroj oddělení aktiv, poskytnout informace k rozhodnutí o aktivech, právech, závazcích nebo nástrojích účasti, které mají být převedeny, a rozhodnutí o hodnotě jakéhokoli protiplnění, které má být vyplaceno instituci v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;\nf)\nje-li použit nástroj převodu činnosti, poskytnout informace k rozhodnutí o aktivech, právech, závazcích nebo nástrojích účasti, které mají být převedeny, a tomu, aby výbor porozuměl, co představuje obchodní podmínky pro účely čl. 24 odst. 2 písm. b);\ng)\nve všech případech zajistit, aby v okamžiku použití nástrojů k řešení krize nebo výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů byly plně uznány veškeré ztráty spojené s aktivy subjektu uvedeného v článku 2.\n6.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, musí ocenění vycházet z obezřetných předpokladů, včetně poměrů neplnění a závažnosti ztrát. Ocenění nesmí předpokládat žádné potenciální budoucí poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou subjektu uvedenému v článku 2 za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, počínaje okamžikem, kdy je přijato opatření k řešení krize nebo je vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů. Ocenění dále zohlední skutečnost, že pokud je použit jakýkoli nástroj k řešení krize:\na)\nvýbor může v souladu s čl. 22 odst. 6 od instituce v režimu řešení krize získat zpět veškeré přiměřené, řádně vynaložené výdaje;\nb)\nfond může účtovat úroky nebo poplatky ve vztahu k úvěrům nebo zárukám poskytnutým instituci v režimu řešení krize v souladu s článkem 76.\n7.   Ocenění doplní následující informace uvedené v účetních knihách a evidenci subjektu uvedeného v článku 2:\na)\naktuální rozvaha a zpráva o finanční pozici subjektu uvedeného v článku 2;\nb)\nanalýza a odhad účetní hodnoty aktiv;\nc)\nseznam dlužných rozvahových a podrozvahových závazků uvedených v knihách a záznamech subjektu uvedeného v článku 2 s uvedením příslušných úvěrů a priority pohledávek podle článku 17.\n8.   Ve vhodných případech mohou být informace uvedené v odst. 7 písm. b) tohoto článku k rozhodnutím uvedeným v odst. 5 písm. e) a f) tohoto článku doplněny analýzou a oceněním tržní hodnoty aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 na základě tržní hodnoty.\n9.   V ocenění se uvede rozdělení věřitelů do tříd podle priority pohledávek uvedené v článku 17 a odhad zacházení, jakého by se podle očekávání každé třídě akcionářů a věřitelů dostalo, kdyby byl subjekt uvedený v článku 2 likvidován v běžném úpadkovém řízení. Tímto oceněním není dotčeno uplatňování zásady, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení, podle čl. 15 odst. 1 písm. g).\n10.   Pokud v důsledku naléhavosti okolností daného případu není možné dodržet požadavky stanovené v odstavcích 7 a 9, nebo se použije odstavec 3, provede se prozatímní ocenění. Toto prozatímní ocenění musí splňovat požadavky odstavce 4, a pokud je to za daných okolností přiměřeně proveditelné, i požadavky odstavců 1, 7 a 9.\nProzatímní ocenění uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnuje náležitě odůvodněnou rezervu na dodatečné ztráty.\n11.   Ocenění, které nesplňuje veškeré požadavky stanovené v odstavcích 1 a 4 až 9, se považuje za prozatímní, dokud nezávislá osoba uvedená v odstavci 1 neprovede ocenění, které je plně v souladu s veškerými požadavky podle uvedených odstavců. Uvedené konečné následné ocenění se provede, jakmile je to uskutečnitelné. Může být provedeno buď odděleně od ocenění podle odstavců 16, 17 a 18, nebo současně s ním a touž nezávislou osobou, avšak jde o dvě různá ocenění.\nÚčelem konečného následného ocenění je:\na)\nzajistit, aby veškeré ztráty spojené s aktivy subjektu uvedeného v článku 2 byly plně uznány v účetních knihách daného subjektu;\nb)\nposkytnout informace k rozhodnutí o zvýšení hodnoty pohledávek věřitelů nebo o zvýšení hodnoty hrazeného protiplnění v souladu s odstavcem 12 tohoto článku.\n12.   Je-li odhad čisté hodnoty aktiv subjektu uvedeného v článku 2 podle konečného následného ocenění vyšší než odhad čisté hodnoty aktiv daného subjektu podle prozatímního ocenění, výbor může od vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize požadovat, aby:\na)\nvykonal svou pravomoc zvýšit hodnotu pohledávek věřitelů nebo vlastníků příslušných kapitálových nástrojů, které byly odepsány v rámci nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů;\nb)\nuložil překlenovací instituci nebo společnosti pro správu aktiv, aby ve vztahu k aktivům, právům nebo závazkům uhradily další protiplnění instituci v režimu řešení krize nebo případně ve vztahu k nástrojům účasti jejich vlastníkům.\n13.   Bez ohledu na odstavec 1 se prozatímní ocenění provedené v souladu s odstavci 10 a 11 považuje za platný základ pro rozhodování výboru o opatřeních k řešení krize, včetně vydání pokynu vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize k převzetí kontroly nad institucí v selhání, nebo o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů.\n14.   Výbor zavede a udržuje mechanismy zajišťující, že se posouzení pro použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 27 a ocenění uvedené v odstavcích 1 až 15 tohoto článku zakládají na informacích o aktivech a závazcích instituce v režimu řešení krize, jež jsou tak aktuální a komplexní, jak je přiměřeně možné.\n15.   Ocenění je nedílnou součástí rozhodnutí o použití nástroje k řešení krize nebo o výkonu pravomoci k řešení krize nebo rozhodnutí o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů. Samotné ocenění nepodléhá soudnímu přezkumu, ale může být přezkoumáno soudem společně s rozhodnutím výboru.\n16.   Aby se vyhodnotilo, zda by se akcionářům a věřitelům dostalo lepšího zacházení, pokud by instituce v režimu řešení krize vstoupila do běžného úpadkového řízení, zajistí výbor, aby po provedení jednoho nebo více opatření k řešení krize bylo co nejdříve provedeno ocenění nezávislou osobou uvedenou v odstavci 1. Toto ocenění se odlišuje od ocenění prováděného podle odstavců 1 až 15.\n17.   Ocenění uvedené v odstavci 16 určí:\na)\nzacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům, nebo příslušným systémům pojištění vkladů, pokud by instituce v režimu řešení krize, ve vztahu k níž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, vstoupila do běžného úpadkového řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí o opatření k řešení krize;\nb)\nskutečné zacházení, kterého se akcionářům a věřitelům dostalo v rámci řešení krize instituce v režimu řešení krize; a\nc)\nzda existuje rozdíl mezi zacházením podle písmene a) tohoto odstavce a zacházením podle písmene b) tohoto odstavce.\n18.   Ocenění uvedené v odstavci 16:\na)\npředpokládá, že by instituce v režimu řešení krize, ve vztahu k níž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, vstoupila do běžného úpadkového řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí o opatřeních k řešení krize;\nb)\npředpokládá, že nebyla provedena opatření k řešení krize;\nc)\nodhlédne od jakéhokoli poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory instituci v režimu řešení krize.\nČlánek 21\nOdpis a konverze kapitálových nástrojů\n1.   Výbor vykoná pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů v rámci postupu podle článku 18 ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, pouze jestliže na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle druhého pododstavce tohoto odstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že je splněna jedna nebo více těchto podmínek:\na)\nbylo zjištěno, že podmínky zahájení řešení krize stanovené v článcích 16 a 18 byly splněny předtím, než byla přijata jakákoli opatření k řešení krize;\nb)\nsubjekt již nebude životaschopný, pokud se příslušné kapitálové nástroje neodepíší nebo nekonvertují na vlastní kapitál;\nc)\nv případě příslušných kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem, jestliže jsou tyto kapitálové nástroje uznány pro účely splnění požadavků na kapitál na individuálním i na konsolidovaném základě, nebude již skupina životaschopná, pokud nebude ve vztahu k uvedeným nástrojům vykonána pravomoc k odpisu či konverzi;\nd)\nv případě příslušných kapitálových nástrojů vydaných na úrovni mateřského podniku, jestliže jsou tyto kapitálové nástroje uznány pro účely splnění požadavků na kapitál na individuálním základě na úrovni mateřského podniku nebo na konsolidovaném základě, nebude již skupina životaschopná, pokud nebude ve vztahu k uvedeným nástrojům vykonána pravomoc k odpisu či konverzi;\ne)\nsubjekt nebo skupina vyžadují mimořádnou veřejnou finanční podporu s výjimkou případů, kdy nastane některá z okolností uvedených v čl. 18 odst. 4 písm. d) bodě iii).\nPosouzení splnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a), c) a d) tohoto odstavce provede ECB po konzultaci s výborem. Výbor rovněž může toto posouzení provést na svém výkonném zasedání.\n2.   Posouzení životaschopnosti subjektu či skupiny může výbor na svém výkonném zasedání provést teprve poté, co ECB informoval o svém úmyslu, a pouze pokud ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovede dané posouzení sama. ECB poskytne bezodkladně výboru všechny relevantní informace, o které výbor za účelem svého posouzení požádá.\n3.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku se má za to, že subjekt uvedený v článku 2 nebo skupina již nejsou životaschopné pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:\na)\nsubjekt nebo skupina jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné;\nb)\ns ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání daného subjektu nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila samostatně nebo společně s opatřeními k řešení krize opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů, včetně alternativních opatření soukromého sektoru nebo orgánů dohledu (včetně opatření včasného zásahu).\n4.   Pro účely odst. 3 písm. a) tohoto článku se má za to, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, nastane-li jedna nebo více okolností uvedených v čl. 18 odst. 4.\n5.   Pro účely odst. 3 písm. a) se má za to, že skupina je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, pokud porušuje konsolidované obezřetnostní požadavky způsobem, který by odůvodnil opatření ze strany ECB nebo vnitrostátního příslušného orgánu, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že skupina uvedené požadavky poruší v blízké budoucnosti, a to mimo jiné z toho důvodu, že jí vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které vyčerpají celý její kapitál nebo jeho významnou část.\n6.   Příslušný kapitálový nástroj vydaný dceřiným podnikem se neodepíše podle čl. 59 odst. 3 písm. c) směrnice 2014/59/EU ve větším rozsahu ani nekonvertuje za horších podmínek, než by tomu bylo v případě odpisu nebo konverze kapitálových nástrojů na úrovni mateřského podniku, které mají stejné pořadí.\n7.   Jsou-li splněny jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, určí výbor jednající v rámci postupu podle článku 18, zda mají být pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů vykonány samostatně nebo postupem podle článku 18 společně s opatřeními k řešení krize.\n8.   Pokud výbor jednající v rámci postupu podle článku 18 tohoto nařízení zjistí, že jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny, ale že podmínky zahájení řešení krize v souladu s čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení splněny nejsou, vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize bezodkladně pokyn k výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 a 60 směrnice 2014/59/EU.\nVýbor zajistí, aby předtím, než vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů vykonají, bylo provedeno v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 nebo skupiny. Toto ocenění vytvoří základ pro výpočet odpisu, který se má použít na příslušné kapitálové nástroje v zájmu absorpce ztrát, a pro úroveň konverze, která se má uplatnit na příslušné kapitálové nástroje v zájmu rekapitalizace subjektu uvedeného v článku 2 nebo skupiny.\n9.   Jsou-li jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku splněny a podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 jsou splněny rovněž, použije se postup stanovený v čl. 18 odst. 6, 7 a 8.\n10.   Výbor zajistí, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize bezodkladně vykonaly pravomoci k odpisu či konverzi v souladu s pořadím pohledávek podle článku 17 a způsobem, který vede k těmto výsledkům:\na)\npoložky kmenového kapitálu tier 1 se snižují jako první úměrně ke ztrátám a až do své plné výše;\nb)\njistina nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných kapitálových nástrojů, podle toho, která hodnota je nižší;\nc)\njistina nástrojů kapitálu tier 2 se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných kapitálových nástrojů, podle toho, která hodnota je nižší.\n11.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru a vykonávají odpis nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů v souladu s článkem 29.\nČlánek 22\nObecné zásady pro nástroje k řešení krize\n1.   Rozhodne-li se výbor použít nástroj k řešení krize na subjekt nebo skupinu uvedené v čl. 7 odst. 2 nebo na subjekt nebo skupinu uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, a toto opatření k řešení krize by mělo za následek ztráty, které by nesli věřitelé, nebo konverzi jejich pohledávek, vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn k výkonu pravomoci k odpisu a konverzi příslušných kapitálových nástrojů podle článku 21 bezprostředně před použitím nástroje k řešení krize nebo současně s jeho použitím.\n2.   Nástroje k řešení krize uvedené v čl. 18 odst. 6 písm. b) jsou:\na)\nnástroj převodu činnosti;\nb)\nnástroj překlenovací instituce;\nc)\nnástroj oddělení aktiv;\nd)\nnástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů.\n3.   Při přijímání programu řešení krize uvedeného v čl. 18 odst. 6 výbor zohlední:\na)\naktiva a závazky instituce v režimu řešení krize na základě ocenění podle článku 20;\nb)\nlikviditu instituce v režimu řešení krize;\nc)\nprodejnost franšízové hodnoty instituce v režimu řešení krize vzhledem ke konkurenčním a hospodářským podmínkám na trhu;\nd)\nčas, který je k dispozici.\n4.   Nástroje k řešení krize se použijí v souladu se zásadami řešení krize uvedenými v článku 15 k dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14. Lze je použít jednotlivě nebo je jakkoli kombinovat, s výjimkou nástroje oddělení aktiv, který lze použít pouze současně s jiným nástrojem k řešení krize.\n5.   Pokud jsou nástroje k řešení krize uvedené v odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto článku použity pouze k částečnému převodu aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, zbytková část subjektu uvedeného v článku 2, z něhož byly aktiva, práva nebo závazky převedeny, se likviduje v běžném úpadkovém řízení.\n6.   Výbor může získat zpět veškeré přiměřené výdaje řádně vynaložené v souvislosti s použitím nástrojů či pravomocí k řešení krize, a to jedním nebo více z těchto způsobů:\na)\njakožto odpočet od jakéhokoli protiplnění, které příjemce hradí instituci v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;\nb)\nod instituce v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel; nebo\nc)\nz výnosů dosažených v důsledku ukončení provozu překlenovací instituce nebo společnosti pro správu aktiv, jakožto přednostní věřitel.\nVeškeré výnosy, které vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize získají v souvislosti s použitím fondu, se vyplácejí výboru.\nČlánek 23\nProgram řešení krize\nProgram řešení krize přijatý výborem podle článku 18 stanoví v souladu s jakýmkoli rozhodnutím o státní podpoře nebo o podpoře z fondu podrobnosti nástrojů k řešení krize, které se mají použít na instituci v režimu řešení krize, alespoň pokud jde o opatření uvedená v čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 2 a čl. 27 odst. 1, která mají v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2014/59/EU, jak je provedena ve vnitrostátním právu, uplatnit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, a určí konkrétní částky a účely, na které se fond použije.\nProgram řešení krize uvádí opatření k řešení krize, jež by měl přijmout výbor ve vztahu k mateřskému podniku v Unii nebo ke konkrétním subjektům skupiny usazeným v zúčastněných členských státech, s cílem splnit účel a zásady řešení krize uvedené v článcích 14 a 15.\nPři přijímání programu řešení krize zohledňují výbor, Rada a Komise plán řešení krize uvedený v článku 8 a postupují podle něj, pokud s ohledem na okolnosti daného případu výbor neshledá, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v plánu řešení krize stanovena nejsou.\nV průběhu řešení krize může výbor vzhledem k okolnostem případu program řešení krize podle potřeby změnit a aktualizovat. Na změny a aktualizace se vztahuje postup stanovený v článku 18.\nProgram řešení krize navíc případně stanoví, že vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize jmenují zvláštního správce instituce v režimu řešení krize podle článku 35 směrnice 2014/59/EU. Výbor může stanovit jmenování stejného zvláštního správce pro všechny subjekty, které patří do skupiny, pokud je to nutné, aby se usnadnila řešení napravující finanční zdraví dotčených subjektů.\nČlánek 24\nNástroj převodu činnosti\n1.   V rámci programu řešení krize se nástroj převodu činnosti kupujícímu, jenž není překlenovací institucí, skládá z převodu:\na)\nnástrojů účasti vydaných institucí v režimu řešení krize nebo\nb)\nveškerých nebo jakýchkoli aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize. 2.\n2.   Ve vztahu k nástroji převodu činnosti program řešení krize stanoví:\na)\nnástroje, aktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, v souladu s čl. 38 odst. 1 a 7 až 11 směrnice 2014/59/EU;\nb)\nobchodní podmínky, které zohledňují okolnosti, náklady a výdaje vzniklé v procesu řešení krize, kterými se řídí převod uskutečňovaný vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 38 odst. 2, 3 a 4 směrnice 2014/59/EU;\nc)\nzda může být pravomoc k převodu vykonána vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 38 odst. 5 a 6 směrnice 2014/59/EU více než jednou;\nd)\nopatření pro uvedení na trh, jež přijímá vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k uvedenému subjektu nebo uvedeným nástrojům, aktivům, právům a závazkům v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU;\ne)\nzda by splnění uvedených požadavků pro uvedení na trh ze strany vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize pravděpodobně ohrozilo dosažení účelu řešení krize podle odstavce 3 tohoto článku.\n3.   Výbor použije nástroj převodu činnosti, aniž by splnil požadavky pro uvedení na trh podle odst. 2 písm. e), pokud shledá, že by splnění uvedených požadavků pravděpodobně ohrozilo jeden nebo více účelů řešení krize, a zejména pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\ndomnívá se, že existuje podstatné ohrožení finanční stability, způsobené nebo zhoršené selháním nebo pravděpodobným selháním instituce v režimu řešení krize, a\nb)\ndomnívá se, že by splnění uvedených požadavků pravděpodobně oslabilo účinnost nástroje převodu činnosti při řešení tohoto ohrožení nebo dosažení účelu řešení krize uvedeného v čl. 14 odst. 2 písm. b).\nČlánek 25\nNástroj překlenovací instituce\n1.   V rámci programu řešení krize se nástroj překlenovací instituce skládá z převodu na překlenovací instituci, jehož předmětem jsou:\na)\nnástroje účasti vydané jednou nebo více institucemi v režimu řešení krize; nebo\nb)\nveškerá nebo jakákoli aktiva, práva nebo závazky jedné nebo více institucí v režimu řešení krize.\n2.   Ve vztahu k nástroji překlenovací instituce program řešení krize stanoví:\na)\nnástroje, aktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny na překlenovací instituci vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu čl. 40 odst. 1 až 12 směrnice 2014/59/EU;\nb)\nopatření přijatá vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 41 odst. 1, 2 a 3 a odst. 5 až 9 směrnice 2014/59/EU, jež se týkající zřízení, provozu a ukončení činnosti překlenovací instituce;\nc)\nopatření pro uvedení na trh, jež přijímá vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k překlenovací instituci nebo uvedeným aktivům či závazkům podle čl. 41 odst. 4 směrnice 2014/59/EU.\n3.   Výbor zajistí, aby celková hodnota závazků převedených na překlenovací instituci vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nepřekročila celkovou hodnotu práv a aktiv převedených z instituce v režimu řešení krize nebo poskytnutých z jiných zdrojů.\nČlánek 26\nNástroj oddělení aktiv\n1.   V rámci programu řešení krize se nástroj oddělení aktiv skládá z převodu aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce na jednu nebo více společností pro správu aktiv.\n2.   Ve vztahu k nástroji oddělení aktiv program řešení krize stanoví:\na)\naktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize na společnost pro správu aktiv podle čl. 42 odst. 1 až 5 a 8 až 13 směrnice 2014/59/EU;\nb)\nprotiplnění, za které má vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize převést aktiva, práva a závazky na společnost pro správu aktiv v souladu se zásadami stanovenými v článku 20 tohoto nařízení, s čl. 42 odst. 7 směrnice 2014/59/EU a s rámcem Unie pro státní podporu.\nPrvní pododstavec písm. b) tohoto odstavce nebrání tomu, aby uvedené protiplnění mělo nominální nebo zápornou hodnotu.\nČlánek 27\nNástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů\n1.   Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů lze použít pro kterýkoli z těchto účelů:\na)\nrekapitalizaci subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení, jenž splňuje podmínky zahájení řešení krize, v rozsahu dostatečném k obnovení jeho schopnosti splnit podmínky pro povolení (v míře, v jaké se tyto podmínky na daný subjekt vztahují) a pokračovat v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU, je-li daný subjekt povolen podle uvedených směrnic, a k udržení dostatečné důvěry trhu v tuto instituci nebo subjekt;\nb)\nkonverzi na kapitál nebo snížení jistiny dluhů nebo dluhových nástrojů, které jsou převáděny:\ni)\nna překlenovací instituci s cílem zajistit uvedené překlenovací instituci kapitál nebo\nii)\nv rámci nástroje převodu činnosti nebo nástroje oddělení aktiv.\nVe vztahu k nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů programu řešení krize stanoví:\na)\ncelkovou částku, která musí být odepsána ze způsobilých závazků nebo konvertována, v souladu s odstavcem 13 tohoto článku;\nb)\nzávazky, jež lze podle odstavců 5 až 14 tohoto článku vyloučit;\nc)\ncíle a minimální obsah plánu reorganizace podnikatelské činnosti, jenž má být předložen podle odstavce 16 tohoto článku.\n2.   Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů lze použít pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), pouze pokud existuje přiměřená vyhlídka, že použitím tohoto nástroje společně s dalšími relevantními opatřeními, včetně opatření uskutečněných v souladu s plánem reorganizace podnikatelské činnosti podle odstavce 16, se vedle dosažení příslušných účelů řešení krize obnoví finanční zdraví a dlouhodobá životaschopnost dotčeného subjektu.\nNejsou-li podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce splněny, použije se kterýkoli z nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2 písm. a), b) a c) a případně nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů uvedený v písmeni d) uvedeného odstavce.\n3.   Odpis nebo konverzi nelze provést ve vztahu k těmto závazkům, ať se řídí právem členského státu nebo třetí země:\na)\npojištěným vkladům;\nb)\nzajištěným závazkům včetně krytých dluhopisů a závazků v podobě finančních nástrojů používaných pro účely zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátního práva zajištěny podobným způsobem jako kryté dluhopisy;\nc)\nveškerým závazkům vzniklým v důsledku toho, že instituce nebo subjekt uvedené v článku 2 tohoto nařízení mají v držení aktiva nebo finanční prostředky klientů, včetně aktiv nebo finančních prostředků klientů držených jménem SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES nebo alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (17), pokud je tento klient chráněn příslušným insolvenčním právem;\nd)\nveškerým závazkům vzniklým v důsledku fiduciárního vztahu mezi subjektem uvedeným v článku 2 (jako fiduciárním zmocněncem) a jinou osobou (jako oprávněným), vztahuje-li se na takového oprávněného ochrana podle příslušného insolvenčního nebo občanského práva;\ne)\nzávazkům s původní splatností kratší než sedm dní vůči institucím jiným než subjektům, které jsou součástí stejné skupiny;\nf)\nzávazkům se zbytkovou dobou splatnosti kratší než sedm dní vůči systémům nebo provozovatelům systémů určeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (18) nebo jejich účastníkům a vznikajícím z účasti v takovém systému;\ng)\nzávazkům vůči kterémukoli z těchto subjektů:\ni)\nzaměstnanci, ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou;\nii)\nobchodnímu věřiteli, vzniklým na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo subjektu uvedeným v článku 2, nezbytných pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor;\niii)\ndaňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní;\niv)\nsystémům pojištění vkladů vzniklým z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU.\nPrvní pododstavec písm. g) bod i) tohoto odstavce se nepoužije na pohyblivou složku odměny osob podstupujících podstatné riziko, jak jsou uvedeny v čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU.\n4.   Oblast působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů uvedená v odstavci 3 tohoto článku nebrání ve vhodných případech výkonu pravomoci k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ve vztahu k jakékoli části zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž bylo poskytnuto zajištění, přesahující hodnotu aktiv, zástavy nebo zajištění, vůči nimž je zajištěn, nebo k jakékoli výši vkladu, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU.\nVýbor zajistí, aby všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstala nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním.\nAniž jsou dotčena pravidla pro velkou expozici v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU, výbor s cílem zajistit způsobilost subjektů a skupin k řešení krize vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby omezily v souladu s čl. 10 odst. 11 písm. b) tohoto nařízení rozsah, v jakém jiné instituce drží závazky způsobilé pro nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů, s výjimkou závazků v držení subjektů, které jsou součástí stejné skupiny.\n5.   Za výjimečných okolností lze při použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučit nebo zčásti vyloučit z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi některé závazky, jestliže:\na)\nbez ohledu na úsilí, které relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize v dobré víře vynaložil, není možné daný závazek rekapitalizovat z vnitřních zdrojů v přiměřené době;\nb)\nvyloučení je nezbytně nutné a přiměřené k zajištění kontinuity zásadních funkcí a hlavních linií podnikání tak, aby zůstala zachována schopnost instituce v režimu řešení krize pokračovat v klíčových operacích, službách a transakcích;\nc)\nvyloučení je nezbytně nutné a přiměřené pro zabránění rozsáhlému šíření krize, zejména pokud jde o způsobilé vklady fyzických osob a mikropodniků a malých a středních podniků, které by vážně narušilo fungování finančních trhů, včetně infrastruktur finančních trhů, způsobem, jenž by mohl těžce poškodit hospodářství členského státu nebo Unie; nebo\nd)\npoužití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů na tyto závazky by vedlo k takovému snížení hodnoty, že by ztráty na straně jiných věřitelů byly vyšší, než kdyby tyto závazky byly z rekapitalizace vyloučeny.\nV případě vyloučení nebo částečného vyloučení způsobilého závazku nebo třídy způsobilých závazků podle tohoto odstavce je možné s ohledem na takové vyloučení zvýšit úroveň odpisu nebo konverze jiných způsobilých závazků, pokud úroveň odpisu a konverze uplatněná u jiných způsobilých závazků dodržuje zásadu stanovenou v čl. 15 odst. 1 písm. g).\n6.   V případě, že dojde k vyloučení nebo částečnému vyloučení způsobilého závazku nebo třídy způsobilých závazků podle odstavce 5 a ztráty, které by byly těmito závazky neseny, nebyly plně přeneseny na jiné věřitele, může fond poskytnout instituci v režimu řešení krize příspěvek na jeden nebo oba z těchto účelů:\na)\nna krytí jakýchkoli ztrát, které nebyly absorbovány způsobilými závazky, a na obnovení čisté hodnoty aktiv instituce v režimu řešení krize na nulu v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. a);\nb)\nna nákup nástrojů účasti nebo kapitálových nástrojů v instituci v režimu řešení krize za účelem její rekapitalizace v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. b).\n7.   Fond může příspěvek podle odstavce 6 poskytnout pouze tehdy, pokud:\na)\nakcionáři, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných způsobilých závazků přispěli odpisem, konverzí nebo jinak k absorpci ztrát a rekapitalizaci v rozsahu nejméně 8 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize, přičemž se vychází z ocenění v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 provedeného k okamžiku přijetí opatření k řešení krize; a\nb)\npříspěvek fondu není vyšší než 5 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize na základě ocenění v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 provedeného k okamžiku přijetí opatření k řešení krize.\n8.   Příspěvek fondu uvedený v odstavci 7 tohoto článku může být financován:\na)\nčástkou, kterou má fond k dispozici a která byla získána z příspěvků subjektů uvedených v článku 2 tohoto nařízení v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 2014/59/EU a v čl. 67 odst. 4 a článcích 70 a 71 tohoto nařízení;\nb)\nnejsou-li částky podle písmene a) tohoto odstavce dostačující, částkami získanými z alternativních finančních prostředků v souladu s články 73 a 74 tohoto nařízení.\n9.   Za mimořádných okolností může být usilováno o další financování z alternativních zdrojů poté, co:\na)\nbylo dosaženo 5 % limitu stanoveného v odst. 7 písm. b) a\nb)\nbyly plně odepsány nebo konvertovány veškeré nezajištěné nepřednostní závazky jiné než způsobilé vklady.\n10.   Jsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 9 písm. a) a b) tohoto článku, lze poskytnout alternativně nebo navíc příspěvek ze zdrojů, které byly získány z příspěvků předem v souladu s článkem 70, ale které nebyly dosud použity.\n11.   Pro účely tohoto nařízení se nepoužije čl. 44 odst. 8 směrnice 2014/59/EU.\n12.   Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 5 se náležité zohlední:\na)\nzásada, že ztráty by měli nést v první řadě akcionáři a dále pak obecně věřitelé instituce v režimu řešení krize v pořadí podle jejich priority;\nb)\nschopnost absorbovat ztráty, která by instituci v režimu řešení krize zůstala v případě, že by daný závazek nebo třída závazků byly vyloučeny; a\nc)\npotřeba udržet přiměřené zdroje k financování řešení krize.\n13.   Výbor na základě ocenění v souladu s požadavky podle čl. 20 odst. 1 až 15 posoudí celkovou částku:\na)\npřípadných způsobilých závazků, která musí být odepsána, aby byla čistá hodnota aktiv instituce v režimu řešení krize rovna nule; a\nb)\npřípadných způsobilých závazků, která musí být konvertována na akcie nebo na jiné druhy kapitálových nástrojů, aby byl obnoven poměr kmenového kapitálu tier 1 buď:\ni)\ninstituce v režimu řešení krize; nebo\nii)\npřeklenovací instituce.\nPosouzením uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce se stanoví částka, v níž musí být způsobilé závazky odepsány nebo konvertovány, aby se obnovil poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce v režimu řešení krize nebo případně překlenovací instituce s ohledem na jakékoli vložení kapitálu fondem podle čl. 76 odst. 1 písm. d) a aby byla udržena dostatečná důvěra trhu v instituci v režimu řešení krize nebo překlenovací instituci, a ta mohla díky tomu alespoň po dobu jednoho roku nadále splňovat podmínky pro povolení a pokračovat v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU.\nPokud má výbor v úmyslu použít nástroj oddělení aktiv podle článku 26 tohoto nařízení, zohlední se při určení částky, o niž je třeba snížit způsobilé závazky, případně obezřetný odhad kapitálových potřeb společnosti pro správu aktiv.\n14.   Vyloučení podle odstavce 5 lze uplatnit buď tak, že se určitý závazek z odpisu zcela vyloučí, nebo že se omezí rozsah, v jakém se u něj odpis použije.\n15.   Pravomoc k odpisu a konverzi musí být v souladu s požadavky týkajícími se priority pohledávek stanovenými v článku 17.\n16.   Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize musí výboru neprodleně předložit plán reorganizace podnikatelské činnosti, který obdržel podle čl. 52 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2014/59/EU od vedoucího orgánu nebo od osoby či osob jmenovaných v souladu s čl. 72 odst. 1 uvedené směrnice.\nDo dvou týdnů ode dne předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti předloží relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize své posouzení tohoto plánu výboru. Do jednoho měsíce ode dne předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti výbor posoudí pravděpodobnost toho, že plán v případě provedení obnoví dlouhodobou životaschopnost subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení. Toto posouzení provede ve shodě s vnitrostátním příslušným orgánem, případně s ECB.\nPokud výbor dojde k závěru, že by plán uvedeného cíle dosáhl, povolí vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, aby uvedený plán schválil v souladu s čl. 52 odst. 7 směrnice 2014/59/EU. Pokud výbor nedojde k závěru, že by plán uvedeného cíle dosáhl, vydá vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize pokyn, aby oznámil výhrady vedoucímu orgánu nebo osobě či osobám jmenovaným podle čl. 72 odst. 1 uvedené směrnice a uložil jim, aby plán upravily způsobem, který tyto výhrady řeší, v souladu s čl. 52 odst. 8 uvedené směrnice. Obojí se provede ve shodě s vnitrostátním příslušným orgánem, případně s ECB.\nVedoucí orgán nebo osoba či osoby jmenované podle čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU předloží upravený plán vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize ke schválení do dvou týdnů ode dne obdržení takového oznámení. Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize předloží upravený plán a své hodnocení tohoto plánu výboru. Výbor upravený plán posoudí a vydá vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize pokyn, aby vedoucímu orgánu nebo osobě či osobám jmenovaným v souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU do jednoho týdne oznámil, zda došel k závěru, že upravený plán řeší oznámené výhrady, nebo zda jsou nutné další úpravy.\nVýbor sdělí skupinový plán reorganizace podnikatelské činnosti orgánu EBA.\nČlánek 28\nSledování prováděné výborem\n1.   Výbor pečlivě sleduje, jak vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize provádějí program řešení krize. Pro tyto účely vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize:\na)\nspolupracují s výborem a jsou mu nápomocny při plnění jeho povinností spojených se sledováním;\nb)\nposkytují výboru v pravidelných lhůtách jím stanovených přesné, spolehlivé a úplné informace o provádění programu řešení krize, používání nástrojů k řešení krize a výkonu pravomoci k řešení krize, jež si může vyžádat, včetně informací o:\ni)\nprovozu a finanční situaci instituce v režimu řešení krize, překlenovací instituce a společnosti pro správu aktiv;\nii)\nzacházení, kterého by se dostalo akcionářům a věřitelům, probíhala-li by likvidace instituce v běžném úpadkovém řízení;\niii)\njakýchkoli probíhajících soudních řízeních, jež souvisejí s likvidací aktiv instituce v režimu řešení krize, s návrhy na soudní přezkum rozhodnutí o řešení krize a ocenění či se žádostmi o odškodnění, jež podali akcionáři či věřitelé;\niv)\njmenování, odvolání či nahrazení osob provádějících oceňování, správců, účetních, právníků a dalších odborníků, kteří mohou být zapotřebí, aby napomáhali vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, a informací o plnění jejich povinností;\nv)\nveškerých dalších záležitostech, které jsou důležité z hlediska provádění programu řešení krize, včetně případného porušení záruk stanovených ve směrnici 2014/59/EU, na něž může výbor odkázat;\nvi)\nrozsahu a způsobu výkonu pravomocí vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize uvedenými v článcích 63 až 72 směrnice 2014/59/EU;\nvii)\nhospodářské životaschopnosti, proveditelnosti a provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti stanoveného v čl. 27 odst. 16 tohoto nařízení.\nVnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předkládají výboru závěrečnou zprávu o provedení programu řešení krize.\n2.   Výbor může na základě poskytnutých informací vydat vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny, jež se mohou týkat jakýchkoli hledisek provádění programu řešení krize, zejména prvků uvedených v článku 23, a výkonu pravomocí k řešení krize.\n3.   Je-li to nezbytné k dosažení účelu řešení krize, může být program řešení krize upraven. Použije se postup stanovený v článku 18.\nČlánek 29\nProvádění rozhodnutí podle tohoto nařízení\n1.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření, jež jsou nezbytná k provedení rozhodnutí uvedených v tomto nařízení, a to zejména prostřednictvím výkonu kontroly nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 2 a nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, přijetím nezbytných opatření v souladu s článkem 35 nebo 72 směrnice 2014/59/EU a zajištěním toho, aby se postupovalo v souladu se zárukami stanovenými v uvedené směrnici. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize provedou veškerá rozhodnutí, jež jim výbor určil.\nZa tímto účelem vykonávají s výhradou tohoto nařízení své pravomoci podle vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice 2014/59/EU, a v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plně informují výbor o výkonu těchto pravomocí. Veškerá opatření, jež činí, musí být v souladu s rozhodnutími výboru podle tohoto nařízení.\nPři provádění těchto rozhodnutí zajistí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize dodržování příslušných záruk stanovených ve směrnici 2014/59/EU.\n2.   Pokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize neprovedl nebo nedodržel rozhodnutí výboru podle tohoto nařízení, či takové rozhodnutí provedl způsobem, který ohrožuje účel řešení krize podle článku 14 nebo účinné provádění programu řešení krize, může výbor instituci v režimu řešení krize nařídit, aby:\na)\nv případě opatření podle článku 18 převedla stanovená práva, aktiva nebo závazky instituce v režimu řešení krize na jinou osobu; nebo\nb)\nv případě opatření podle článku 18 požadovala konverzi jakýchkoli dluhových nástrojů, které obsahují smluvní podmínky umožňující konverzi, za podmínek stanovených v článku 21;\nc)\npřijala veškerá další opatření nezbytná k tomu, aby bylo dané rozhodnutí dodrženo.\nVýbor přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce, pouze pokud dané opatření dostatečně reaguje na ohrožení příslušného účelu řešení krize nebo účinného provádění programu řešení krize.\nJakékoli opatření, které má v úmyslu přijmout, oznámí výbor dotčeným vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize a Komisi před rozhodnutím o jeho uložení. Toto oznámení obsahuje podrobné informace o zamýšlených opatřeních, jejich důvodech a o tom, kdy by měla nabýt účinku.\nOznámení musí být učiněno nejpozději 24 hodin předtím, než mají daná opatření nabýt účinku. Ve výjimečných případech, kdy není možné tuto 24hodinovou lhůtu dodržet, může výbor oznámení učinit méně než 24 hodin předtím, než mají daná opatření nabýt účinku.\n3.   Instituce v režimu řešení krize plní veškerá rozhodnutí, na která odkazuje odstavec 2. Taková rozhodnutí mají přednost před jakýmkoli dřívějším rozhodnutím přijatým vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize ve stejné záležitosti.\n4.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se při přijímání opatření ve vztahu k záležitostem, kterých se týká rozhodnutí přijaté podle odstavce 2, takovým rozhodnutím řídí.\n5.   Výbor na svých úředních internetových stránkách zveřejní buď kopii programu řešení krize, nebo oznámení, v němž shrne dopad opatření k řešení krize, a zejména účinky na retailové zákazníky. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize dodržují příslušné procesní povinnosti stanovené v článku 83 směrnice 2014/59/EU.\nKAPITOLA 4\nSpolupráce\nČlánek 30\nPovinnosti spolupráce a výměna informací v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí\n1.   Výbor informuje Komisi o veškerých opatřeních, jež přijal za účelem přípravy řešení krize. Pokud jde o veškeré informace obdržené od výboru, jsou členové i zaměstnanci Rady a Komise vázáni požadavky profesního tajemství stanovenými v článku 88.\n2.   Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení výbor, Rada, Komise, ECB, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize a vnitrostátní příslušné orgány vzájemně úzce spolupracují, zejména ve fázích plánování řešení krize, včasného zásahu a řešení krize podle článků 8 až 29. Poskytují si vzájemně veškeré informace, jež jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.\n3.   ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány zašlou výboru a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize schválené dohody o vnitroskupinové finanční podpoře a jejich případné změny.\n4.   ECB může pro účely tohoto nařízení vyzvat předsedu výboru, aby se jako pozorovatel účastnil jednání Rady dohledu ECB zřízené v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1024/2013. Ve vhodných případech může výbor jmenovat dalšího zástupce, který předsedu pro tento účel zastoupí.\n5.   Výbor jmenuje pro účely tohoto nařízení svého zástupce, který se bude účastnit jednání výboru EBA pro řešení krize, zřízeného článkem 127 směrnice 2014/59/EU.\n6.   Výbor se snaží úzce spolupracovat s jakýmkoli nástrojem veřejné finanční pomoci včetně Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability (ESM), zejména za výjimečných okolností uvedených v čl. 27 odst. 9 a pokud tento nástroj poskytl nebo pravděpodobně poskytne přímou či nepřímou finanční pomoc subjektům usazeným v zúčastněném členském státě.\n7.   Výbor v případě nutnosti uzavře s ECB a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a vnitrostátními příslušnými orgány memorandum o porozumění, v němž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou spolupracovat podle odstavců 2 a 4 při plnění svých úkolů podle práva Unie. Toto memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a s výhradou požadavků profesního tajemství se zveřejňuje.\nČlánek 31\nSpolupráce v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí\n1.   Výbor plní své úkoly v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize. Výbor ve spolupráci s těmito orgány schvaluje a zveřejňuje rámec zaměřený na organizaci praktického uplatňování tohoto článku.\nZa účelem účinného a důsledného uplatňování tohoto článku výbor:\na)\nvydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize obecné směry a obecné pokyny k plnění úkolů a přijímání rozhodnutí o řešení krize těmito orgány;\nb)\nmůže kdykoliv vykonávat pravomoci uvedené v článcích 34 až 37;\nc)\nmůže účelově nebo pravidelně požadovat od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize informace o plnění úkolů uvedených v čl. 7 odst. 3;\nd)\nod vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize obdrží návrhy rozhodnutí, k nimž se může vyjádřit a zejména upozornit na ty prvky návrhů, které nejsou v souladu s tímto nařízením nebo s obecnými pokyny výboru.\nPro účely posouzení plánů řešení krize může výbor vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize požádat o poskytnutí veškerých nezbytných informací, které tyto orgány získaly v souladu s článkem 11 a čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, aniž je dotčena kapitola 5 této hlavy.\n2.   Ustanovení čl. 13 odst. 4 až 10 a článků 88 až 92 směrnice 2014/59/EU se na vztahy mezi vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize nepoužijí. Společné rozhodnutí ani rozhodnutí přijaté v případě, že nebylo přijato společné rozhodnutí, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 9 až 13 směrnice 2014/59/EU, se nepoužije. Místo toho se použijí příslušná ustanovení tohoto nařízení.\nČlánek 32\nKonzultace a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy a se třetími zeměmi\n1.   Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech zároveň se subjekty usazenými v nezúčastněných členských státech nebo ve třetích zemích, zastupuje výbor, aniž je tím dotčeno jakékoli schválení Radou nebo Komisí vyžadované podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy nebo třetími zeměmi podle článků 7, 8, 12, 13, 16, 18, 55 a 88 až 92 směrnice 2014/59/EU.\nPokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech a dceřiné podniky usazené nebo významné pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, informuje výbor příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států o plánech, rozhodnutích nebo opatřeních důležitých z hlediska skupiny, které jsou uvedeny v článcích 8, 10, 11, 12 a 13 tohoto nařízení.\n2.   Výbor, ECB a orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány z nezúčastněných členských států uzavřou memoranda o porozumění, v nichž bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při plnění svých úkolů podle směrnice 2014/59/EU.\nAniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, uzavře výbor memorandum o porozumění s orgánem příslušným k řešení krize z každého nezúčastněného členského státu, který je domovským státem pro alespoň jednu globální systémově významnou instituci, jež je označena jako taková podle článku 131 směrnice 2013/36/EU.\n3.   Každé memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a s výhradou požadavků profesního tajemství se zveřejňuje.\n4.   Výbor jménem vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize ze zúčastněných členských států uzavře nezávazné ujednání o spolupráci v souladu s rámcovými ujednáními o spolupráci orgánu EBA uvedenými v čl. 97 odst. 2 směrnice 2014/59/EU. Výbor informuje orgán EBA o všech těchto ujednáních o spolupráci.\nČlánek 33\nUznání a vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize\n1.   Tento článek se použije na postupy třetích zemí k řešení krize, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 93 odst. 1 směrnice 2014/59/EU s dotyčnou třetí zemí. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 93 odst. 1 uvedené směrnice s dotyčnou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není uznávání a vymáhání postupů třetích zemí v uvedené dohodě upraveno.\n2.   Výbor vyhodnotí a vydá doporučení určené vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, které se týká uznávání a vymáhání postupů orgánů třetích zemí příslušných k řešení krize použitých k řešení krize instituce třetí země nebo mateřského podniku třetí země:\na)\nkteré mají jeden nebo více unijních dceřiných podniků usazených v jednom nebo více zúčastněných členských státech nebo\nb)\nkteré mají aktiva, práva nebo závazky v jednom nebo více zúčastněných členských státech nebo jejichž aktiva, práva nebo závazky se řídí právem zúčastněných členských států.\nVýbor své hodnocení provede po konzultaci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a v případě, že bylo zřízeno evropské kolegium k řešení krize podle článku 89 směrnice 2014/59/EU, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států.\nPři tomto hodnocení se náležitě zváží zájmy všech jednotlivých zúčastněných členských států, v nichž instituce nebo mateřský podnik třetí země působí, a zejména možný dopad uznání a vymáhání postupů třetí země k řešení krize na další části skupiny a na finanční stabilitu v těchto členských státech.\n3.   Výbor doporučí odmítnout uznat nebo vymáhat postupy k řešení krize uvedené v odstavci 1, jestliže se domnívá, že:\na)\npostupy třetí země k řešení krize by měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu zúčastněného členského státu;\nb)\nvěřitelům, včetně zejména vkladatelů nacházejících se nebo příslušných k výplatě v zúčastněném členském státě, by se podle vnitrostátních postupů třetí země k řešení krize nedostalo stejného zacházení jako věřitelům a vkladatelům z třetí země s podobnými zákonnými právy;\nc)\nuznání nebo vymáhání postupů třetí země k řešení krize by mělo pro zúčastněný členský stát závažné fiskální důsledky; nebo\nd)\núčinky takového uznání nebo vymáhání by byly v rozporu s vnitrostátním právem zúčastněného členského státu.\n4.   Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se řídí doporučením výboru a požadují uznání nebo vymáhání postupu k řešení krize na jejich území, nebo v odůvodněném prohlášení vysvětlí výboru, proč jeho doporučení nemohou splnit.\n5.   Při uplatňování pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům třetích zemí využívají vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize případně pravomoci, které jim byly svěřeny na základě čl. 94 odst. 4 směrnice 2014/59/EU.\nKAPITOLA 5\nPravomoc provádět šetření\nČlánek 34\nŽádosti o informace\n1.   Pro účely provádění úkolů uvedených v tomto nařízení může výbor buď prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, nebo přímo po informování těchto orgánů a za použití veškerých informací, jimiž disponují ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány, požadovat od následujících právnických nebo fyzických osob, aby poskytly veškeré informace nezbytné k provádění úkolů, jež mu byly svěřeny tímto nařízením:\na)\nsubjekty uvedené v článku 2;\nb)\nzaměstnanci subjektů uvedených v článku 2;\nc)\ntřetí strany, na které subjekty uvedené v článku 2 převedly funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu.\n2.   Subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 musí poskytnout informace, o něž byly podle uvedeného odstavce požádány. Požadavky profesního tajemství nezprošťují tyto subjekty a osoby povinnosti poskytnout požadované informace. Poskytnutí požadovaných informací se nepovažuje za porušení požadavků profesního tajemství.\n3.   Pokud výbor získává informace přímo od takových subjektů a osob, zpřístupní tyto informace dotčeným vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize.\n4.   Výbor může získávat, a to i průběžně, jakékoli informace nezbytné pro výkon svých funkcí podle tohoto nařízení, zejména informace týkající se kapitálu, likvidity, aktiv a závazků, pokud jde o jakoukoli instituci podléhající jeho pravomocem k řešení krize.\n5.   Výbor, ECB, vnitrostátní příslušné orgány a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohou vypracovat memoranda o porozumění upravující postup při výměně informací. Výměna informací mezi výborem, ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize se nepovažuje za porušení požadavků profesního tajemství.\n6.   Vnitrostátní příslušné orgány, případně ECB, a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize spolupracují s výborem, aby ověřily, zda jsou některé nebo všechny požadované informace již k dispozici. Pokud jsou takové informace k dispozici, poskytnou je vnitrostátní příslušné orgány, případně ECB, nebo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výboru.\nČlánek 35\nObecná šetření\n1.   V zájmu plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může výbor prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, nebo přímo po informování těchto orgánů provádět veškerá nezbytná šetření všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 usazených nebo nacházejících se v zúčastněném členském státě.\nZa tím účelem výbor může:\na)\npožadovat předložení dokumentů;\nb)\nzkoumat účetní knihy a záznamy všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;\nc)\nzískávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;\nd)\nvyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.\n2.   Právnické nebo fyzické osoby uvedené v čl. 34 odst. 1 se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí výboru.\nJestliže někdo brání provádění šetření, poskytnou vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států, v nichž se nacházejí příslušné prostory, v souladu s vnitrostátním právem nezbytnou pomoc, včetně umožnění přístupu výboru do provozních prostor fyzických nebo právnických osob uvedených v čl. 34 odst. 1, aby mohla být tato práva vykonána.\nČlánek 36\nKontroly na místě\n1.   V zájmu plnění úkolů, které jsou uvedeny v tomto nařízení, a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může výbor v souladu s článkem 37 a po předběžném vyrozumění vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize a dotčených relevantních vnitrostátních příslušných orgánů a případně ve spolupráci s nimi provádět veškeré nezbytné kontroly v provozních prostorách fyzických nebo právnických osob uvedených v čl. 34 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může výbor provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení uvedeným právnickým osobám.\n2.   Úředníci výboru a další osoby pověřené výborem k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí výboru podle čl. 35 odst. 2 ohledně šetření týká, a mají veškeré pravomoci uvedené v čl. 35 odst. 1.\n3.   Právnické osoby uvedené v čl. 34 odst. 1 podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí výboru.\n4.   Úředníci vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, na jejichž území má kontrola probíhat, a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované uvedenými vnitrostátními orgány poskytují za dohledu a koordinace ze strany výboru aktivní pomoc jeho úředníkům a dalším osobám pověřeným výborem. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2. Úředníci vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z dotyčných zúčastněných členských států a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované uvedenými vnitrostátními orgány mají rovněž právo účastnit se kontrol na místě.\n5.   Pokud úředníci výboru a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované výborem zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu nařízenou podle odstavce 1, poskytnou jim vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize z dotyčných zúčastněných členských států nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátním právem. Tato pomoc zahrnuje v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemají-li dotčené vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.\nČlánek 37\nPovolení justičního orgánu\n1.   Jestliže kontrola na místě podle čl. 36 odst. 1 a 2 nebo poskytnutí pomoci podle čl. 36 odst. 5 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno.\n2.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, ověří vnitrostátní justiční orgán, zda je rozhodnutí výboru pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při ověření přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat výbor o podrobné vysvětlení, zejména ve vztahu k důvodům, na jejichž základě má výbor podezření, že došlo k porušení rozhodnutí uvedených v článku 29, závažnosti tohoto podezření ohledně porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu výboru. Zákonnost rozhodnutí výboru přezkoumává pouze Soudní dvůr.\nKAPITOLA 6\nSankce\nČlánek 38\nPokuty\n1.   Pokud výbor zjistí, že subjekt uvedený v článku 2 porušil úmyslně či z nedbalosti některou z povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku, přijme v souladu s odstavcem 3 tohoto článku rozhodnutí o uložení pokuty.\nJakékoli porušení povinnosti, jehož se takový subjekt dopustil, se považuje za úmyslné, existují-li objektivní skutečnosti, jež prokazují, že takový subjekt nebo jeho vedoucí orgán či vrcholné vedení jednaly ve snaze tuto povinnost porušit.\n2.   Pokuty se ukládají subjektům uvedeným v článku 2 za tato porušení povinností:\na)\npokud nepředloží požadované informace v souladu s článkem 34;\nb)\npokud se nepodrobí obecnému šetření podle článku 35 či kontrole na místě v souladu s článkem 36;\nc)\npokud nesplní rozhodnutí výboru podle článku 29, které je jim určeno.\n3.   Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 tohoto článku se vyjadřuje jako procentní podíl celkového ročního čistého obratu podniku za předchozí hospodářský rok, který zahrnuje hrubé výnosy skládající se z výnosů z úroků a podobných výnosů, výnosů z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým či pevným výnosem a výnosů z poplatků a provizí v souladu s článkem 316 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo v případě členských států, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně k 19. srpnu 2014, pohybuje se v tomto rozmezí:\na)\nza porušení povinnosti uvedená v odst. 2 písm. a) a b) činí základní hodnota pokuty nejméně 0,05 % a nejvýše 0,15 %;\nb)\nza porušení povinnosti uvedené v odst. 2 písm. c) činí základní hodnota pokuty nejméně 0,25 % a nejvýše 0,5 %.\nPři rozhodování o tom, zda by se základní výše pokuty měla pohybovat u dolní hranice, uprostřed, či u horní hranice rozmezí uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, přihlédne výbor k ročnímu obratu dotyčného subjektu za předchozí hospodářský rok. V případě subjektů s ročním obratem pod 1 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje u dolní hranice stanovených rozmezí, v případě subjektů s ročním obratem mezi 1 000 000 000 a 5 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje uprostřed stanovených rozmezí a v případě subjektů s ročním obratem nad 5 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje u horní hranice stanovených rozmezí.\n4.   Základní výše pokuty uvedená v odstavci 3 se v případě potřeby upraví s přihlédnutím k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem uvedeným v odstavcích 5 a 6 v souladu s příslušnými koeficienty uvedenými v odstavci 9.\nPříslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, odečte se od základní výše pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.\nPříslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.\n5.   S ohledem na pokuty uvedené v odstavci 1 se uplatní tyto přitěžující okolnosti:\na)\nk porušení povinnosti došlo úmyslně;\nb)\nk porušení povinnosti došlo opakovaně;\nc)\nk porušování povinnosti docházelo po dobu delší než tři měsíce;\nd)\nporušení povinnosti odhalilo systémové nedostatky v organizaci subjektu, zejména pokud jde o jeho postupy, systémy řízení a interní kontrolu;\ne)\npo zjištění porušení povinnosti nedošlo k nápravě;\nf)\nvrcholné vedení subjektu nespolupracovalo s výborem při jeho šetření.\n6.   S ohledem na pokuty uvedené v odstavci 1 se uplatní tyto polehčující okolnosti:\na)\nk porušování povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dní;\nb)\nvrcholné vedení subjektu může prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušování povinnosti;\nc)\nsubjekt upozornil výbor na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu;\nd)\nsubjekt dobrovolně přijal opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnosti již nemohlo dojít.\n7.   Bez ohledu na odstavce 2 až 6 nepřesáhnou uložené pokuty 1 % ročního obratu příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 za předchozí hospodářský rok.\nPokud měl subjekt přímý či nepřímý finanční prospěch z daného porušení povinností a pokud lze zjistit výši zisku plynoucí z porušení nebo výši ztráty, které se porušením bylo možné vyhnout, musí se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce pokuta rovnat alespoň výši tohoto finančního prospěchu.\nJestliže se subjekt uvedený v odstavci 1 jediným jednáním nebo opominutím dopustil více než jednoho porušení povinnosti uvedeného v odstavci 2, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle tohoto článku, které se vztahují k jednomu z těchto porušení povinnosti.\n8.   V případech, na něž se nevztahuje odstavec 2, může výbor doporučit vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, aby přijaly opatření, která zajistí uložení příslušných pokut v souladu s články 110 až 114 směrnice 2014/59/EU a s příslušným vnitrostátním právem.\n9.   Výbor použije k výpočtu pokut tyto vyrovnávací koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:\na)\npokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ jejich porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;\nb)\npokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než tři měsíce, použije se koeficient ve výši 1,5;\nc)\npokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci subjektu, zejména v jeho postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;\nd)\npokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;\ne)\npokud po zjištění porušeni povinností nedošlo k nápravě, použije se koeficient ve výši 1,7;\nf)\npokud vrcholné vedení subjektu nespolupracuje s výborem při jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.\nVýbor použije k výpočtu pokut tyto vyrovnávací koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:\na)\npokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dní, použije se koeficient ve výši 0,9;\nb)\npokud může vrcholné vedení subjektu prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušování povinnosti, použije se koeficient ve výši 0,7;\nc)\npokud subjekt upozornil rychle, účinně a v plném rozsahu na porušení povinnosti výbor, použije se koeficient ve výši 0,4;\nd)\npokud subjekt přijal dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnu již nemohlo dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.\nČlánek 39\nPenále\n1.   Výbor rozhodnutím uloží penále subjektu uvedenému v článku 2, aby přinutil:\na)\ntento subjekt ke splnění rozhodnutí přijatého na základě článku 34;\nb)\nosobu uvedenou v čl. 34 odst. 1 k poskytnutí úplných informací, o něž byla požádána na základě rozhodnutí podle uvedeného článku;\nc)\nosobu uvedenou v čl. 35 odst. 1, aby se podrobila šetření, a zejména aby poskytla příslušné záznamy, údaje, postupy a jakékoli další požadované materiály a aby doplnila a opravila další informace poskytnuté v rámci šetření, které bylo zahájeno na základě rozhodnutí přijatého podle uvedeného článku;\nd)\nosobu uvedenou v čl. 36 odst. 1, aby se podrobila kontrole na místě, jež byla nařízena rozhodnutím přijatým podle uvedeného článku.\n2.   Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy dotčený subjekt uvedený v článku 2 či osoba splní příslušná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) až d) tohoto článku.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne částka penále 0,1 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok. Penále se vypočítá ode dne uvedeného v rozhodnutí o uložení penále.\n4.   Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí výboru.\nČlánek 40\nPrávo účastníků řízení se vyjádřit\n1.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o pokutě nebo penále podle článku 38 nebo 39 poskytne výbor fyzickým nebo právnickým osobám účastnícím se řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Výbor založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měly fyzické nebo právnické osoby účastnící se řízení příležitost se vyjádřit.\n2.   V průběhu řízení musí být plně dodržována práva fyzických nebo právnických osob na obhajobu. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu výboru s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní přípravné dokumenty výboru.\nČlánek 41\nZveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí\n1.   Výbor zveřejní rozhodnutí o uložení sankcí podle čl. 38 odst. 1 a čl. 39 odst. 1, pokud takové zveřejnění nemůže ohrozit řešení krize daného subjektu. Zveřejnění musí být anonymní za kterékoli z těchto okolností:\na)\npokud zveřejněné informace obsahují osobní údaje a poté, co je po povinném předběžném posouzení takové zveřejnění shledáno neúměrným;\nb)\npokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;\nc)\npokud by zveřejnění, pokud to lze zjistit, způsobilo zúčastněným fyzickým nebo právnickým osobám nepřiměřenou škodu.\nAlternativně může být v těchto případech zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění po jejím uplynutí pominou.\nVýbor informuje orgán EBA o veškerých pokutách a penále, které uložil podle článků 38 a 39, a poskytne mu informace o stavu odvolacího řízení a jeho výsledku.\n2.   Pokuty a penále uložené podle článků 38 a 39 jsou správní povahy.\n3.   Rozhodnutí o uložení pokuty a penále podle článků 38 a 39 jsou vykonatelná.\nVýkon rozhodnutí se řídí příslušnými procesními pravidly platnými v zúčastněném členském státě, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření jeho pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého zúčastněného členského státu; jeho určení dá na vědomí výboru a Soudnímu dvoru.\nJsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.\nVýkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného zúčastněného členského státu.\n4.   Pokuty a penále se platí ve prospěch fondu.\nČÁST III\nINSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC\nHLAVA I\nVÝBOR\nČlánek 42\nPrávní status\n1.   Zřizuje se výbor. Výbor je agenturou Unie, která má zvláštní strukturu, jež odpovídá jeho úkolům. Výbor má právní subjektivitu.\n2.   Výbor požívá v každém z členských států nejširší právní způsobilost, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.\n3.   Výbor zastupuje jeho předseda.\nČlánek 43\nSložení\n1.   Výbor je složen z:\na)\npředsedy, který je jmenován v souladu s článkem 56;\nb)\nčtyř dalších stálých členů, kteří jsou jmenováni v souladu s článkem 56;\nc)\njednoho člena jmenovaného každým ze zúčastněných členských států, který zastupuje jeho vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize.\n2.   Každý člen včetně předsedy má jeden hlas.\n3.   Komise a ECB určí každá svého zástupce, který je oprávněn se účastnit výkonných zasedání a plenárních zasedání jako stálý pozorovatel.\nZástupci Komise a ECB mají právo se účastnit diskuse a mají přístup ke všem dokumentům.\n4.   Je-li v určitém zúčastněném členském státě více než jeden vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, může se zasedání účastnit druhý zástupce jako pozorovatel bez hlasovacích práv.\n5.   Správní a řídící strukturu výboru tvoří:\na)\nplenární zasedání výboru, které plní úkoly uvedené v článku 50;\nb)\nvýkonné zasedání výboru, které plní úkoly uvedené v článku 54;\nc)\npředseda, který plní úkoly uvedené v článku 56;\nd)\nsekretariát, který zajišťuje nezbytnou administrativní a technickou podporu pro plnění všech úkolů, jež jsou výboru svěřeny.\nČlánek 44\nSoulad s právem Unie\nVýbor jedná v souladu s právem Unie, zejména v souladu s rozhodnutími Rady a Komise podle tohoto nařízení.\nČlánek 45\nOdpovědnost\n1.   Výbor v souladu odstavci 2 až 8 odpovídá za provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n2.   Výbor předkládá Evropskému parlamentu, vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států v souladu s článkem 46, Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru výroční zprávu o plnění úkolů, jež mu byly na základě tohoto nařízení svěřeny. S výhradou požadavků profesního tajemství se tato zpráva zveřejní na internetových stránkách výboru.\n3.   Předseda tuto zprávu předloží na veřejném zasedání Evropskému parlamentu a Radě.\n4.   Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení příslušného výboru Evropského parlamentu ohledně plnění úkolů výboru v oblasti řešení krize. Slyšení se koná nejméně jednou ročně.\n5.   Na žádost Rady se může předseda vyjádřit v Radě k otázkám, jež se týkají plnění úkolů výboru v oblasti řešení krize.\n6.   Výbor odpoví ústně nebo písemně na otázky, které mu položí Evropský parlament nebo Rada, v souladu se svými postupy a v každém případě do pěti týdnů od jejich obdržení.\n7.   Předseda vede na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Evropského parlamentu, jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle Smlouvy o fungování EU. Evropský parlament a výbor uzavřou dohodu o podrobných pravidlech organizace těchto jednání za účelem zajištění plné důvěrnosti v souladu s požadavky profesního tajemství, které výboru ukládá toto nařízení a v případech, kdy výbor jedná jako vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, příslušné právní předpisy Unie.\n8.   Výbor za podmínek stanovených ve Smlouvě o fungování EU a v nařízeních uvedených v jejím článku 226 spolupracuje při všech šetřeních prováděných Evropským parlamentem. Do šesti měsíců po jmenování předsedy uzavřou výbor a Evropský parlament vhodná ujednání o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad plněním úkolů, které výboru svěřuje toto nařízení. Se zřetelem k pravomocím Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU se tato ujednání týkají mimo jiné přístupu k informacím, včetně pravidel pro nakládání s utajovanými či jinými důvěrnými informacemi a jejich ochranu, spolupráce při slyšeních podle odstavce 4 tohoto článku, důvěrných ústních jednání, zpráv, zodpovídání otázek, spolupráce při šetření a informací o postupu při výběru předsedy, místopředsedy a čtyř členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.\nČlánek 46\nVnitrostátní parlamenty\n1.   Vzhledem ke zvláštní povaze úkolů svěřených výboru tímto nařízením mohou vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států vlastními postupy požádat výbor, aby písemně odpověděl na všechny připomínky nebo otázky, které mu v souvislosti s jeho úkoly podle tohoto nařízení podají, a výbor má povinnost písemně na tyto otázky odpovědět.\n2.   Výbor souběžně s předložením zprávy podle čl. 45 odst. 2 tuto zprávu předkládá také přímo vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států. Vnitrostátní parlamenty se na výbor mohou obrátit s odůvodněnými připomínkami k této zprávě. Výbor odpoví v souladu se svými postupy ústně nebo písemně na jakékoli připomínky nebo otázky, které mu vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států položí.\n3.   Vnitrostátní parlament zúčastněného členského státu může pozvat předsedu, aby se zúčastnil výměny názorů týkající se řešení krize subjektů uvedených v článku 2 v daném členském státě spolu se zástupcem vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize. Předseda je povinen takovému pozvání vyhovět.\n4.   Tímto nařízením není dotčena odpovědnost vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vnitrostátním parlamentům podle vnitrostátního práva za plnění úkolů, jež nebyly svěřeny výboru, Radě nebo Komisi tímto nařízením, a za provádění činností v souladu s čl. 7 odst. 3.\nČlánek 47\nNezávislost\n1.   Při plnění úkolů, které jsou jim svěřeny tímto nařízením, jednají výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize nezávisle a sledují obecný zájem.\n2.   Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) plní své úkoly v souladu s rozhodnutími výboru, Rady a Komise. Jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.\nPři jednání a rozhodování ve výboru vyjadřují své osobní názory a hlasují nezávisle.\n3.   Členské státy, orgány či subjekty Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmějí snažit ovlivňovat předsedu, místopředsedu nebo členy výboru.\n4.   Po ukončení funkčního období jsou předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení v souladu se služebním řádem úředníků uvedeným v čl. 87 odst. 6 tohoto nařízení, který byl stanoven nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (19) (dále jen „služební řád“), nadále vázáni povinností čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo výhod.\nČlánek 48\nSídlo\nSídlem výboru je Brusel v Belgii.\nHLAVA II\nPLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU\nČlánek 49\nÚčast na plenárních zasedáních\nPlenárních zasedání se účastní všichni členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1.\nČlánek 50\nÚkoly\n1.   Na svém plenárním zasedání výbor:\na)\npřijme každoročně do 30. listopadu roční pracovní program výboru na následující rok na základě návrhu předloženého předsedou a předá jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ECB;\nb)\npřijímá a kontroluje roční rozpočet výboru v souladu s čl. 61 odst. 2, schvaluje účetní závěrku výboru a uděluje předsedovi absolutorium v souladu s čl. 63 odst. 4 a 8;\nc)\ns výhradou postupu uvedeného v odstavci 2 rozhoduje o použití fondu, pokud podpora z fondu potřebná u daného konkrétního opatření k řešení krize překračuje limit 5 000 000 000 EUR, u něhož je váha podpory likvidity 0,5;\nd)\njakmile čistá souhrnná částka použitých prostředků z fondu za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců dosáhne limitu 5 000 000 000 EUR, vyhodnotí používání nástrojů k řešení krize, zejména použití prostředků z fondu, a poskytne vodítko, kterým se má výkonné zasedání řídit v dalších rozhodnutích týkajících se řešení krize, zejména tam, kde je to vhodné, ve věci rozlišování mezi podporou likvidity a jinými formami podpory;\ne)\nrozhoduje o tom, zda je třeba získat mimořádné následné příspěvky v souladu s článkem 71, o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, které zahrnuje podporu z fondu překračující limit uvedený v písmeni c) tohoto odstavce;\nf)\nrozhoduje o investicích v souladu s článkem 75;\ng)\npřijímá výroční zprávu o činnosti výboru podle článku 45, v níž je podrobně vysvětleno plnění rozpočtu;\nh)\npřijímá finanční pravidla podle článku 64, jimiž se bude výbor řídit;\ni)\npřijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být přijata;\nj)\npřijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;\nk)\npřijímá svůj jednací řád a jednací řád výboru na jeho výkonném zasedání;\nl)\nv souladu s odstavcem 3 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům výboru pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „pracovní řád“) svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);\nm)\npřijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;\nn)\nna základě služebního řádu a pracovního řádu jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;\no)\npřijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);\np)\npřijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřízení a případně příslušných změn vnitřních struktur výboru;\nq)\nschvaluje rámec uvedený v čl. 31 odst. 1 pro organizaci praktického průběhu spolupráce s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize.\n2.   Při rozhodování jedná plenární zasedání výboru v souladu s cíli uvedenými v článcích 6 a 14.\nPro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku se program řešení krize vypracovaný výkonným zasedáním považuje za přijatý, pokud do tří hodin od předložení návrhu výkonným zasedáním plenárnímu zasedání alespoň jeden člen plenárního zasedání nesvolá plenární zasedání. Pokud ho svolá, přijme rozhodnutí o daném programu řešení krize plenární zasedání.\n3.   Na svém plenárním zasedání přijímá výbor podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Předseda je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.\nZa výjimečných okolností může výbor na svém plenárním zasedání rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a jakékoli další přenesení pravomocí předsedou na jiné osoby a může tyto pravomoci vykonávat sám nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na předsedu.\nČlánek 51\nPlenární zasedání výboru\n1.   Plenární zasedání výboru svolává předseda a předsedá mu v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a).\n2.   Každoročně se konají alespoň dvě řádná plenární zasedání výboru. Kromě toho se výbor schází z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů. Zástupce Komise může požádat předsedu, aby svolal plenární zasedání výboru. Pokud předseda plenární zasedání v patřičné době nesvolá, podá písemné odůvodnění.\n3.   V jednotlivých relevantních případech může výbor kromě osob uvedených v čl. 43 odst. 3 přizvat k účasti na plenárním zasedání pozorovatele, včetně zástupce orgánu EBA.\n4.   Sekretariát plenárního zasedání zajišťuje výbor.\nČlánek 52\nObecná ustanovení o postupu rozhodování\n1.   Na svém plenárním zasedání přijímá výbor rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.\n2.   Odchylně od odstavce 1 se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1 písm. c) a d) a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, s omezením na použití finančních prostředků, které jsou k dispozici ve fondu, přijímají prostou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.\n3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1, která zahrnují získání následných příspěvků v souladu s článkem 71, rozhodnutí o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, která překračují finanční prostředky, které jsou k dispozici ve fondu, přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 50 % příspěvků během osmiletého přechodného období do doby, než bude fond plně sdílen, a dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků poté. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.\n4.   Výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád stanoví podrobněji postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost.\nHLAVA III\nVÝKONNÁ ZASEDÁNÍ VÝBORU\nČlánek 53\nÚčast na výkonných zasedáních\n1.   Při svých výkonných zasedáních se výbor skládá z předsedy a čtyř členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b). Výbor se schází na výkonném zasedání, kdykoli je to nutné.\nZasedání výboru ve složení pro výkonné zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoli člena a též mu předsedá.\nV relevantních případech může výbor ve složení pro výkonné zasedání přizvat i jiné pozorovatele než ty, kteří jsou uvedeni v čl. 43 odst. 3, včetně zástupce orgánu EBA, a přizve k účasti na svých zasedáních vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států, pokud jedná o skupině, která má v těchto nezúčastněných členských státech dceřiné podniky nebo významné pobočky. Tato účast se týká jednotlivých případů.\n2.   V souladu s odstavci 3 a 4 se výkonných zasedání výboru účastní členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. c).\n3.   Při jednání o subjektu uvedeném v článku 2 či skupině subjektů, jež je usazena pouze v jednom zúčastněném členském státě, se jednání a rozhodování účastní rovněž člen jmenovaný uvedeným členským státem a použijí se pravidla stanovená v čl. 55 odst. 1.\n4.   Při jednání o přeshraniční skupině se rozhodování účastní také člen jmenovaný členským státem, v němž se nachází orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny, jakož i členové jmenovaní členskými státy, v nichž je usazen dceřiný podnik či subjekt podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a použijí se pravidla stanovená v čl. 55 odst. 2.\n5.   Členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. a) a b) zajistí, aby rozhodnutí a opatření k řešení krize, zejména pokud jde o použití fondu, byla v různých složeních výkonných zasedání výboru ve vzájemném souladu, vhodná a přiměřená.\nČlánek 54\nÚkoly\n1.   Na svém výkonném zasedání výbor:\na)\npřipravuje veškerá rozhodnutí, která mají být přijata na plenárním zasedání výboru;\nb)\npřijímá veškerá rozhodnutí k uplatnění tohoto nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak.\n2.   Při výkonu svých pravomocí podle odstavce 1 tohoto článku výbor:\na)\nvypracovává, posuzuje a schvaluje plány řešení krize pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s články 8, 10 a 11;\nb)\nuplatňuje zjednodušené povinnosti v případě některých subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s článkem 11;\nc)\nstanovuje minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který musí trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s článkem 12;\nd)\npředává program řešení krize v souladu s článkem 18 společně s veškerými příslušnými informacemi Komisi, a to co nejdříve, aby mohla včas posoudit a rozhodnout nebo případně navrhnout Radě rozhodnutí podle čl. 18 odst. 7;\ne)\nrozhoduje o části II rozpočtu fondu příslušející výboru v souladu s článkem 60.\n3.   Je-li to třeba z důvodu naléhavosti, může výbor na svém výkonném zasedání přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem výboru ve složení pro plenární zasedání, zejména ve věcech administrativního řízení včetně rozpočtových záležitostí.\n4.   Výbor ve složení pro výkonné zasedání informuje průběžně výbor ve složení pro plenární zasedání o rozhodnutích, která přijme ve věci řešení krize.\nČlánek 55\nPostup rozhodování\n1.   Při jednání o jednotlivém subjektu nebo skupině, jenž je usazen pouze v jednom zúčastněném členském státě, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 3 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.\n2.   Při jednání o přeshraniční skupině, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 4 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.\n3.   V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.\nHLAVA IV\nPŘEDSEDA\nČlánek 56\nJmenování a úkoly\n1.   Výboru předsedá stálý předseda.\n2.   Předseda odpovídá za:\na)\npřípravu práce výboru na jeho plenárních a výkonných zasedáních, za svolávání jednání a předsedání jeho jednáním;\nb)\nvšechny personální otázky;\nc)\nzáležitosti spojené s běžnou správou;\nd)\nsestavení návrhu rozpočtu výboru v souladu s čl. 61 odst. 1 a plnění rozpočtu výboru v souladu s článkem 63;\ne)\nřízení výboru;\nf)\nplnění ročního pracovního programu výboru;\ng)\nkaždoroční přípravu návrhu výroční zprávy uvedenou v článku 45 s oddílem o činnostech výboru k řešení krize a oddílem o finančních a správních záležitostech.\nPři plnění úkolů uvedených v tomto článku jsou předsedovi nápomocni k tomuto účelu vyčlenění zaměstnanci.\n3.   Předsedovi je nápomocen místopředseda.\nMístopředseda vykonává funkce předsedy, pokud je předseda nepřítomen nebo mu odůvodněné okolnosti brání v jejich výkonu, a to v souladu s tímto nařízením.\n4.   Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) jsou jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank. Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) jsou vybráni v otevřeném výběrovém řízení, při němž jsou respektovány zásady vyváženosti zastoupení mužů a žen, zkušeností a kvalifikace. Evropský parlament a Rada jsou včas a řádně průběžně informovány v každé fázi tohoto řízení.\n5.   Funkční období předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) je pětileté. S výhradou odstavce 7 tohoto článku nelze toto funkční období prodloužit.\nPředseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) nesmějí vykonávat žádné funkce na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.\n6.   Komise po vyslechnutí výboru na jeho plenárním zasedání předloží Evropskému parlamentu užší seznam kandidátů na funkce předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) a informuje o tomto užším seznamu Radu.\nOdchylně od prvního pododstavce při jmenování prvních členů výboru po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise užší seznam kandidátů, aniž by vyslechla výbor.\nKomise předloží návrh na jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b). Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.\n7.   Odchylně od odstavce 5 je funkční období prvního předsedy jmenovaného po vstupu tohoto nařízení v platnost tříleté. Toto funkční období lze jednou prodloužit o dobu pěti let. Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) zůstávají ve funkci až do jmenování svých nástupců.\n8.   Předseda, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na totéž místo.\n9.   Pokud předseda, místopředseda nebo členové uvedení čl. 43 odst. 1 písm. b) přestanou splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž je zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.\nPro tyto účely mohou Evropský parlament nebo Rada Komisi oznámit, že považují podmínky pro zbavení předsedy, místopředsedy nebo členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) funkce za splněné, a Komise na toto oznámení odpoví.\nHLAVA V\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nObecná ustanovení\nČlánek 57\nZdroje\n1.   Výbor odpovídá za vyčlenění potřebných finančních a lidských zdrojů na plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením.\n2.   Financování rozpočtu výboru nebo jeho činností k řešení krize podle tohoto nařízení nesmí za žádných okolností zakládat rozpočtovou odpovědnost členských států.\nČlánek 58\nRozpočet\n1.   Výbor má samostatný rozpočet, který není součástí rozpočtu Unie. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů výboru, které se uvedou v rozpočtu výboru.\n2.   Rozpočet výboru musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.\n3.   Rozpočet obsahuje dvě části: část I pro správu výboru a část II pro fond.\nČlánek 59\nČást I rozpočtu pro správu výboru\n1.   Příjmy části I rozpočtu tvoří roční příspěvky, které jsou nezbytné ke krytí odhadovaných ročních správních výdajů.\n2.   Výdaje části I rozpočtu zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.\n3.   Tímto článkem není dotčeno právo vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vybírat poplatky v souladu s vnitrostátním právem v souvislosti s jejich správními výdaji typů uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně výdajů na spolupráci s výborem a na pomoc výboru.\nČlánek 60\nČást II rozpočtu pro fond\n1.   Příjmy části II rozpočtu tvoří zejména:\na)\npříspěvky hrazené institucemi usazenými v zúčastněných členských státech v souladu s čl. 67 odst. 4 a články 69, 70 a 71;\nb)\núvěry získané od jiných mechanismů financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států v souladu s čl. 72 odst. 1;\nc)\núvěry získané od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s články 73 a 74;\nd)\nvýnosy z investovaných částek uložených ve fondu v souladu s článkem 75;\ne)\njakákoli část výdajů vzniklých pro účely uvedené v článku 76, která je při postupu k řešení krize získána zpět.\n2.   Výdaje části II rozpočtu tvoří zejména:\na)\nvýdaje na účely uvedené v článku 76;\nb)\ninvestice v souladu s článkem 75;\nc)\núroky placené z úvěrů získaných od jiných mechanismů financování k řešení krize z nezúčastněných členských států v souladu s čl. 72 odst. 1;\nd)\núroky placené z úvěrů získaných od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s články 73 a 74.\nČlánek 61\nSestavování a plnění rozpočtu\n1.   Předseda vypracuje každoročně do 15. února návrh rozpočtu výboru, včetně odhadu příjmů a výdajů výboru na následující rok, spolu s plánem pracovních míst a předloží jej výboru k přijetí.\n2.   Výbor na svém plenárním zasedání každoročně do 31. března podle potřeby upraví návrh předložený předsedou a přijme konečný rozpočet výboru spolu s plánem pracovních míst.\nČlánek 62\nInterní audit a kontrola\n1.   V rámci výboru se zřizuje funkce interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor jmenovaný výborem mu odpovídá za prověřování řádného fungování systémů pro plnění rozpočtu a rozpočtových procesů výboru.\n2.   Interní auditor radí výboru v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.\n3.   Odpovědnost za zavedení vnitřních systémů kontroly a postupů, které jsou vhodné pro plnění úkolů interního auditora, nese výbor.\nČlánek 63\nPlnění rozpočtu, předkládání účetní závěrky a absolutorium\n1.   Předseda jedná jako schvalující osoba a plní rozpočet výboru.\n2.   Do 1. března následujícího rozpočtového roku zašle účetní výboru předběžnou účetní závěrku spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok Účetnímu dvoru k připomínkám.\nDo 31. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní výboru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení členům výboru a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.\n3.   Do 31. března každého roku předá předseda Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předběžnou účetní závěrku výboru za předcházející rozpočtový rok.\n4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce výboru vypracuje předseda na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku výboru a předloží ji výboru na jeho plenárním zasedání ke schválení.\n5.   Do 1. července každého roku zašle předseda konečnou účetní závěrku za předcházející rozpočtový rok poté, co ji schválil výbor, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.\n6.   Obdrží-li předseda připomínky od Účetního dvora, zašle do 30. září odpověď.\n7.   Do 15. listopadu každého roku se konečná účetní závěrka za předcházející rozpočtový rok zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\n8.   Výbor na svém plenárním zasedání udělí předsedovi absolutorium za plnění rozpočtu.\n9.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží předseda žádajícímu orgánu Unie všechny informace uvedené v účetní závěrce výboru s výhradou požadavků profesního tajemství podle tohoto nařízení.\nČlánek 64\nFinanční pravidla\nVýbor po konzultaci s Účetním dvorem a Komisí přijme vnitřní finanční pravidla, jimiž stanoví zejména podrobný postup pro sestavování a plnění svého rozpočtu v souladu s články 61 a 63.\nV míře, ve které je to slučitelné se zvláštní povahou výboru, vycházejí tato finanční pravidla z rámcového finančního nařízení přijatého pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (20).\nČlánek 65\nPříspěvky na správní výdaje výboru\n1.   Subjekty uvedené v článku 2 přispívají do části I rozpočtu výboru v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci o příspěvcích přijatými podle odstavce 5 tohoto článku.\n2.   Výše příspěvků se stanoví tak, aby příjmy z nich byly v zásadě dostatečné pro zajištění každoročně vyrovnané části I rozpočtu výboru.\n3.   Příspěvky, které má každý subjekt uvedený v článku 2 uhradit, výbor stanoví a získává v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavce 5 tohoto článku prostřednictvím rozhodnutí určeného dotčenému subjektu. Výbor používá procesní pravidla, pravidla pro podávání zpráv a další pravidla zajišťující, že příspěvky budou uhrazeny včas a v plné výši.\n4.   Prostředky získané v souladu s odstavci 1, 2 a 3 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení.\n5.   Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci o příspěvcích, jimiž:\na)\nurčí druh příspěvků a situace, v nichž je třeba příspěvky hradit, způsob výpočtu výše příspěvků a způsob jejich platby;\nb)\nupřesní registrační a účetní pravidla, pravidla pro podávání zpráv a další pravidla uvedená v odstavci 3, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby příspěvky byly uhrazeny včas a v plné výši;\nc)\nstanoví roční příspěvky, které jsou nezbytné ke krytí správních výdajů výboru předtím, než začne plně fungovat.\nČlánek 66\nOpatření proti podvodům\n1.   Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) přistoupí výbor do šesti měsíců od zahájení své práce k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a s použitím vzoru obsaženého v příloze k uvedené interinstitucionální dohodě neprodleně přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny jeho zaměstnance.\n2.   Účetní dvůr je oprávněn provádět formou kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od výboru obdrželi finanční prostředky.\n3.   OLAF může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti se zakázkou financovanou výborem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.\nKAPITOLA 2\nJednotný fond pro řešení krizí\nOddíl 1\nZřízení fondu\nČlánek 67\nObecná ustanovení\n1.   Zřizuje se Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“). Je naplňován v souladu s pravidly o převádění finančních prostředků získaných na vnitrostátní úrovni do fondu, která jsou stanovena v dohodě.\n2.   Výbor používá fond pouze pro účely zajištění účinného používání nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize podle části II hlavy I a v souladu s účelem řešení krize a se zásadami řešení krize uvedenými v článcích 14 a 15. Rozpočet Unie ani vnitrostátní rozpočty členských států nenesou za žádných okolností odpovědnost za výdaje nebo ztráty fondu.\n3.   Vlastníkem fondu je výbor.\n4.   Příspěvky podle článků 69, 70 a 71 jsou získávány od subjektů uvedených v článku 2 vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a jsou převáděny do fondu v souladu s dohodou.\nČlánek 68\nPožadavek ustavit mechanismus financování k řešení krizí\nZúčastněné členské státy ustaví mechanismus financování v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU a v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 69\nCílová úroveň\n1.   Do konce počátečního období v délce osmi let od 1. ledna 2016, případně ode dne, od kterého se tento odstavec použije na základě čl. 99 odst. 6, dosáhnou dostupné finanční prostředky fondu výše nejméně 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech.\n2.   Během počátečního období podle odstavce 1 se příspěvky do fondu vypočtené v souladu s článkem 70 a získané v souladu s čl. 67 odst. 4 rozdělí v čase co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové úrovně, přitom se však náležitě zohlední fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí.\n3.   Výbor počáteční období podle odstavce 1 prodlouží o maximálně čtyři roky, jestliže fondu vznikly kumulované výdaje překračující 0,5 % celkové hodnoty pojištěných vkladů uvedené v odstavci 1 a jsou splněna kritéria aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 5 písm. b).\n4.   Jsou-li po skončení počátečního období podle odstavce 1 dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky vypočtené v souladu s článkem 70 se nadále získávají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do šesti let.\nPři stanovování ročních příspěvků v souvislosti s tímto odstavcem se u pravidelných příspěvků náležitě zohlední fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky.\n5.   Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit:\na)\nkritéria pro časové rozložení příspěvků do fondu vypočtených podle odstavce 2;\nb)\nkritéria k určení počtu let, o něž lze v souladu s odstavcem 3 prodloužit počáteční období podle odstavce 1;\nc)\nkritéria ke stanovení ročních příspěvků podle odstavce 4.\nČlánek 70\nPříspěvky předem\n1.   Jednotlivé příspěvky každé instituce se získávají alespoň jednou ročně a vypočítají se jako úměrný podíl celkové hodnoty jejích závazků (bez započtení kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech institucí povolených na území všech zúčastněných členských států po odečtení pojištěných vkladů.\n2.   Výbor každoročně, po konzultaci s ECB nebo s vnitrostátním příslušným orgánem a v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, vypočte jednotlivé příspěvky, aby zajistil, že příspěvky, které mají uhradit všechny instituce povolené na území všech zúčastněných členských států, nepřekročí 12,5 % cílové úrovně.\nKaždoroční výpočet příspěvků jednotlivých institucí je založen na:\na)\npaušálním příspěvku, který je úměrný podílu celkové hodnoty závazků instituce (bez započtení kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech institucí povolených na území zúčastněných členských států po odečtení pojištěných vkladů; a\nb)\npříspěvku upraveném v poměru k rizikovému profilu, který vychází z kritérií stanovených v čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, se zřetelem k zásadě proporcionality a aniž by došlo k narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států.\nPoměr mezi paušálním příspěvkem a příspěvkem upraveným v poměru k rizikovému profilu musí zohlednit vyvážené rozložení příspěvků mezi různé typy bank.\nV každém případě nesmí úhrnná výše jednotlivých příspěvků od všech institucí povolených na území všech zúčastněných členských států, vypočtená podle druhého pododstavce písm. a) a b), překročit ročně 12,5 % cílové úrovně.\n3.   Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 69, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému použití výborem k účelům uvedeným v čl. 76 odst. 1. Podíl těchto neodvolatelných platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem.\n4.   Řádně obdržené příspěvky každého subjektu uvedeného v článku 2 se těmto subjektům nevracejí.\n5.   Pokud zúčastněné členské státy již zřídily vnitrostátní mechanismus financování k řešení krizí, mohou stanovit, že uvedený mechanismus využívá jemu dostupné finanční prostředky vybrané od institucí v období od 17. června 2010 do dne vstupu směrnice 2014/59/EU v platnost k tomu, aby nahradil institucím příspěvky předem, které mohou být tyto instituce povinny platit do fondu. Tímto vracením prostředků nejsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice 2014/49/EU.\n6.   Použijí se akty v přenesené pravomoci, které upřesňují pojem příspěvků upravených v poměru k rizikovému profilu institucí, přijaté Komisí podle čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.\n7.   Rada na návrh Komise přijme v rámci aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 6 prováděcí akty, jimiž se stanoví podmínky uplatňování odstavců 1, 2 a 3, zejména v souvislosti s:\na)\npoužíváním metodiky pro výpočet jednotlivých příspěvků;\nb)\npraktickými pravidly pro to, jak se institucím přidělují rizikové faktory uvedené v aktu v přenesené pravomoci.\nČlánek 71\nMimořádné následné příspěvky\n1.   Pokud dostupné finanční prostředky nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize, jsou od institucí povolených na území zúčastněných členských států získány mimořádné následné příspěvky k pokrytí doplňkových částek. Tyto mimořádné příspěvky se vypočítají a rozdělí mezi instituce podle pravidel stanovených v článcích 69 a 70.\nCelková výše mimořádných následných příspěvků za rok nesmí překročit trojnásobek roční výše příspěvků stanovených v souladu s článkem 70.\n2.   Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh může úplně nebo částečně odložit v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavce 3 úhradu mimořádných následných příspěvků instituce v souladu s odstavcem 1, pokud je to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace. Toto odložení lze udělit nejvýše na dobu šesti měsíců, která však může být na žádost instituce prodloužena. Příspěvky, jejichž uhrazení bylo odloženo podle tohoto odstavce, musí být uhrazeny v pozdějším okamžiku, kdy tato úhrada již finanční situaci dané instituce neohrožuje.\n3.   Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu následných příspěvků subjekty uvedenými v článku 2 podle odstavce 2 tohoto článku.\nČlánek 72\nDobrovolné půjčky mezi mechanismy financování k řešení krizí\n1.   Výbor rozhodne, že požádá o dobrovolnou půjčku pro fond u mechanismů financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států v případě, že:\na)\nčástky získané v souladu s článkem 70 nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize;\nb)\nmimořádné následné příspěvky stanovené v článku 71 nejsou okamžitě k dispozici; a\nc)\nalternativní finanční prostředky stanovené v článku 73 nejsou okamžitě k dispozici za přiměřených podmínek.\n2.   Uvedené mechanismy financování k řešení krizí rozhodují o takové žádosti v souladu s článkem 106 směrnice 2014/59/EU. Na podmínky půjčky se vztahuje čl. 106 odst. 4, 5 a 6 uvedené směrnice.\n3.   Výbor může rozhodnout o úvěru jiným mechanismům financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států, pokud je o něj požádán v souladu s článkem 106 směrnice 2014/59/EU. Na podmínky úvěru se vztahuje čl. 106 odst. 4, 5 a 6 uvedené směrnice.\nČlánek 73\nAlternativní finanční prostředky\n1.   Pokud částky získané v souladu s články 70 a 71 nejsou ihned k dispozici nebo nepokrývají výdaje vzniklé při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize, může výbor pro fond sjednávat půjčky nebo jiné formy podpory u těch institucí, finančních institucí nebo jiných třetích stran, které nabízejí lepší finanční podmínky a v nejvhodnější době, v zájmu optimalizace nákladů na financování a ochrany jeho pověsti.\n2.   Půjčky nebo jiné formy podpory uvedené v odstavci 1 se musí v souladu s články 69, 70 a 71 vrátit zpět v plné výši během období splatnosti půjčky.\n3.   Všechny výdaje vzniklé v souvislosti s použitím půjček podle odstavce 1 jsou hrazeny z části II rozpočtu výboru, a nikoli z rozpočtu Unie ani zúčastněných členských států.\nČlánek 74\nPřístup k finanční facilitě\nVýbor smluvně zajistí pro fond finanční mechanismy, případně včetně veřejného finančního mechanismu, které zajistí, aby byly okamžitě k dispozici dodatečné finanční prostředky k použití v souladu s článkem 76, pokud částky, které byly získány nebo jsou k dispozici v souladu s články 70 a 71, nestačí k tomu, aby fond dostál svým závazkům.\nOddíl 2\nSpráva fondu\nČlánek 75\nInvestice\n1.   Fond spravuje výbor v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 4.\n2.   Objem prostředků získaný od instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce, úroky nebo jiné výnosy z investic a veškeré jiné výnosy se připisují pouze ve prospěch fondu.\n3.   Výbor má obezřetnou a bezpečnou investiční strategii stanovenou v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku a investuje částky uložené ve fondu do závazků členských států či mezivládních organizací nebo do vysoce likvidních aktiv s vysokou úvěruschopností, s přihlédnutím k aktu v přenesené pravomoci podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i k dalším relevantním ustanovením uvedeného nařízení. Investice musí být dostatečně odvětvově, zeměpisně a proporčně rozloženy. Výnosy z těchto investic se připisují ve prospěch fondu.\n4.   Komise je v souladu s postupem podle článku 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podrobná pravidla pro správu fondu a obecné zásady a kritéria pro jeho investiční strategii.\nOddíl 3\nPouŽívání fondu\nČlánek 76\nÚloha fondu\n1.   V rámci programu řešení krize může výbor při použití nástrojů k řešení krize na subjekty uvedené v článku 2 používat fond pouze v rozsahu, který je nezbytný k zajištění efektivního použití nástrojů k řešení krize, aby:\na)\nse zaručil za aktiva nebo závazky instituce v režimu řešení krize, jejích dceřiných podniků, překlenovací instituce nebo společnosti pro správu aktiv;\nb)\nposkytl úvěr instituci v režimu řešení krize, jejím dceřiným podnikům, překlenovací instituci nebo společnosti pro správu aktiv;\nc)\nnakoupil aktiva instituce v režimu řešení krize;\nd)\nfinančně přispěl překlenovací instituci a společnosti pro správu aktiv;\ne)\nvyplatil odškodnění akcionářům nebo věřitelům, pokud na základě ocenění podle čl. 20 odst. 5 utrpěli větší ztráty, než by utrpěli na základě ocenění podle čl. 20 odst. 16 při likvidaci v běžném úpadkovém řízení;\nf)\npřispěl instituci v režimu řešení krize namísto odpisu nebo konverze závazků některých věřitelů, je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů a je-li rozhodnuto o vyloučení některých věřitelů z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5;\ng)\nprovedl jakoukoli kombinaci opatření uvedených v písmenech a) až f).\n2.   Fond může být použit k přijetí opatření uvedených v odstavci 1 rovněž vůči kupujícímu v souvislosti s nástrojem převodu činnosti.\n3.   Fond nesmí být použit přímo k absorpci ztrát subjektu uvedeného v článku 2 ani k rekapitalizaci tohoto subjektu. V případě, že použití fondu pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku nepřímo vede k tomu, že je část ztrát subjektu uvedeného v článku 2 přenesena na fond, uplatní se zásady pro použití fondu uvedené v článku 27.\n4.   Výbor nesmí kapitál vložený v souladu s odst. 1 písm. f) držet déle než pět let.\nČlánek 77\nPoužívání fondu\nPoužívání fondu závisí na dohodě, kterou se zúčastněné členské státy dohodnou, že převedou do fondu příspěvky, které získají na vnitrostátní úrovni v souladu s tímto nařízením a se směrnicí 2014/59/EU, a probíhá v souladu se zásadami stanovenými v uvedené dohodě.\nAž do okamžiku, kdy je dosažena cílová úroveň podle článku 69, ale nejpozději osm let ode dne použitelnosti tohoto článku proto používá výbor fond v souladu se zásadami založenými na rozdělení fondu na podfondy odpovídající jednotlivým zúčastněným členským státům a také na postupném slučování finančních prostředků získaných na vnitrostátní úrovni, které mají být přidělovány do podfondů fondu, jak je stanoveno v dohodě.\nČlánek 78\nVzájemné využití vnitrostátních mechanismů financování v případě řešení krize na úrovni skupiny, do něhož jsou zapojeny instituce v nezúčastněných členských státech\nV případě řešení krize na úrovni skupiny, do něhož jsou zapojeny instituce usazené v jednom nebo ve více zúčastněných členských státech na jedné straně a instituce usazené v jednom nebo ve více nezúčastněných členských státech na straně druhé, přispívá fond k financování řešení krize na úrovni skupiny v souladu s čl. 107 odst. 2 až 5 směrnice 2014/59/EU.\nČlánek 79\nPoužití systémů pojištění vkladů k řešení krize\n1.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů, k němuž instituce náleží, ručil v případě, že výbor přijme opatření k řešení krize a tímto opatřením je vkladatelům nadále zajištěn přístup k jejich vkladům, za částky uvedené v čl. 109 odst. 1 a 4 směrnice 2014/59/EU.\nPříslušný systém pojištění vkladů přebírá práva a závazky pojištěných vkladatelů v úpadkovém řízení ve výši rovnající se jeho platbě.\n2.   Při určování výše, do které systém pojištění vkladů ručí podle odstavce 1 tohoto článku, musí být splněny podmínky uvedené v článku 20.\n3.   Před rozhodnutím v souladu s odstavcem 2 tohoto článku o výši, do které systém pojištění vkladů ručí, výbor konzultuje s dotčeným určeným orgánem ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU při plném zohlednění naléhavosti dané záležitosti.\n4.   Jestliže jsou způsobilé vklady v instituci v režimu řešení krize převedeny na jiný subjekt v rámci nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, nemají vkladatelé vůči systému pojištění vkladů žádné nároky podle směrnice 2014/49/EU, pokud jde o jakoukoli část jejich nepřevedených vkladů v instituci v režimu řešení krize, pokud se výše převedených finančních prostředků nejméně rovná souhrnnému limitu pojištění stanovenému v článku 6 uvedené směrnice.\n5.   Bez ohledu na odstavce 1 až 4, pokud jsou dostupné finanční prostředky ze systémů pojištění vkladů použity v souladu s tímto článkem a následně klesnou na méně než dvě třetiny cílové výše systému pojištění vkladů, stanoví se výše pravidelného příspěvku do systému pojištění vkladů tak, aby se této cílové výše dosáhlo do šesti let.\nRučení systému pojištění vkladů nesmí přesáhnout částku rovnající se 50 % jeho cílové výše podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.\nV každém případě účast systému pojištění vkladů podle tohoto nařízení nesmí překročit ztráty, které by mu vznikly v případě likvidace v běžném úpadkovém řízení.\nHLAVA VI\nJINÁ USTANOVENÍ\nČlánek 80\nVýsady a imunity\nNa výbor a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.\nČlánek 81\nJazykový režim\n1.   Na výbor se vztahuje nařízení Rady č. 1 (23).\n2.   O vnitřním jazykovém režimu výboru rozhoduje výbor.\n3.   Výbor může rozhodnout, který z úředních jazyků se použije při zasílání dokumentů orgánům či subjektům Unie.\n4.   Výbor se může s každým vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize dohodnout na jazyku nebo jazycích, v nichž se vypracují dokumenty, které se zasílají vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize nebo které zasílají tyto orgány.\n5.   Překladatelské služby požadované pro činnost výboru poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.\nČlánek 82\nZaměstnanci\n1.   Na zaměstnance výboru se vztahuje služební řád, pracovní řád a pravidla společně přijatá orgány Unie pro účely provádění těchto řádů.\nOdchylně od prvního pododstavce se na předsedu, místopředsedu a čtyři členy uvedené v čl. 43 odst. 1 písm. b) vztahují stejné podmínky, pokud jde o požitky a věk odchodu do důchodu, jako na místopředsedu, soudce a tajemníka Soudního dvora, jak je stanoví nařízení Rady č. 422/67/EHS, 5/67/Euratom (24). Nevztahuje se na ně maximální věk odchodu do důchodu. V aspektech, které neupravuje toto nařízení ani nařízení č. 422/67/EHS, 5/67/Euratom, se obdobně použijí služební řád a pracovní řád.\n2.   Výbor po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.\n3.   Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává výbor pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování, a pravomoci, které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.\nČlánek 83\nVýměna zaměstnanců\n1.   Výbor může využívat vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, kteří ve výboru nejsou zaměstnáni.\n2.   Výbor na svém plenárním zasedání přijme vhodná rozhodnutí, v nichž stanoví pravidla pro výměnu a vysílání zaměstnanců z vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize do výboru a mezi nimi navzájem.\n3.   Výbor může zřídit vnitřní týmy příslušné k řešení krize složené z jeho vlastních zaměstnanců a ze zaměstnanců vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, jakož i případně z pozorovatelů z orgánů příslušných k řešení krize z nezúčastněných členských států.\n4.   V případě, že výbor zřídí vnitřní týmy příslušné k řešení krize podle odstavce 3 tohoto článku, jmenuje jejich koordinátory z řad vlastních zaměstnanců. V souladu s čl. 51 odst. 3 mohou být koordinátoři přizváni jako pozorovatelé k účasti na výkonných zasedáních výboru, jichž se v souladu s čl. 53 odst. 3 a 4 účastní členové jmenovaní příslušnými členskými státy.\nČlánek 84\nVnitřní výbory\nVýbor může zřídit vnitřní výbory, jejichž úkolem je poskytovat mu poradenství při plnění jeho funkcí podle tohoto nařízení.\nČlánek 85\nOdvolací komise\n1.   Výbor zřídí odvolací komisi, která rozhoduje o odvoláních podaných v souladu s odstavcem 3.\n2.   Odvolací komise je složena z pěti osob, jež pocházejí ze členských států, těší se vysoké vážnosti a prokázaly v oblasti bankovnictví nebo jiných finančních služeb příslušné znalosti a profesní zkušenosti na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností z oblasti řešení krize, s výjimkou současných zaměstnanců výboru a současných zaměstnanců orgánů příslušných k řešení krize nebo jiných orgánů, subjektů, úřadů či agentur členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do plnění úkolů svěřených výboru tímto nařízením. Odvolací komise má dostatečné zdroje a odborné znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí výboru. Členy odvolací komise a dva náhradníky jmenuje výbor na pětileté funkční období, které lze jednou prodloužit, na základě veřejné výzvy k projevení zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Nejsou vázáni žádnými pokyny.\n3.   Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně orgánů příslušných k řešení krize, se může odvolat proti rozhodnutí výboru podle čl. 10 odst. 10, článku 11, čl. 12 odst. 1, článků 38 až 41, čl. 65 odst. 3, článku 71 a čl. 90 odst. 3, které je této osobě určeno nebo které se jí přímo a individuálně týká.\nOdůvodněné odvolání se podává odvolací komisi písemně do šesti týdnů ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, ode dne, kdy se dotčená osoba o rozhodnutí dozvěděla.\n4.   Odvolací komise rozhodne o odvolání do jednoho měsíce ode dne podání odvolání.\nOdvolací komise rozhoduje většinou nejméně tří z pěti svých členů.\n5.   Členové odvolací komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a veřejné prohlášení o zájmech, v nichž uvedou veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že takové zájmy neexistují.\n6.   Odvolání podané podle odstavce 3 nemá odkladný účinek.\nOdvolací komise však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují.\n7.   Je-li odvolání přípustné, odvolací komise prozkoumá, zda je podložené. Vyzve účastníky odvolacího řízení, aby se ve stanovených lhůtách vyjádřili k jejím oznámením nebo ke sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.\n8.   Odvolací komise může potvrdit rozhodnutí výboru nebo věc výboru vrátit k novému projednání. Výbor je vázán rozhodnutím odvolací komise a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.\n9.   Rozhodnutí odvolací komise musí být odůvodněna a oznámena účastníkům odvolacího řízení.\n10.   Odvolací komise přijme a zveřejní svůj jednací řád.\nČlánek 86\nŽaloby u Soudního dvora\n1.   Proti rozhodnutí odvolací komise nebo v případech, v nichž odvolání k odvolací komisi není možné, proti rozhodnutí výboru lze podat žalobu u Soudního dvora podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.\n2.   V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy, orgány Unie a jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí výboru žalobu u Soudního dvora.\n3.   V případě, že má výbor povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Výbor přijme opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora.\nČlánek 87\nOdpovědnost výboru\n1.   Smluvní odpovědnost výboru se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.\n2.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené výborem.\n3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí výbor v souladu s obecnými zásadami společnými právním předpisům členských států o odpovědnosti veřejných orgánů veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností, zejména pokud jde o jejich funkce řešení krize, včetně jednání a opomenutí na podporu zahraničních postupů k řešení krize.\n4.   Výbor vyplatí vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize náhradu škody, kterou mu nařídil uhradit vnitrostátní soud nebo již se tento orgán po dohodě s výborem zaváže uhradit v mimosoudním vyrovnání, pokud tuto škodu uvedený vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize způsobil svým jednáním nebo opomenutím podle tohoto nařízení v průběhu řešení krize subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, nebo podle čl. 7 odst. 3 druhého pododstavce. Tato povinnost nevzniká, pokud toto jednání nebo opomenutí představuje porušení tohoto nařízení, jiného ustanovení práva Unie či rozhodnutí výboru, Rady nebo Komise a došlo k němu úmyslně či vzniklo zjevnou a závažnou chybu v posouzení.\n5.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory v souvislosti s odstavci 3 a 4. Nároky z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají.\n6.   Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči výboru upravuje služební řád nebo pracovní řád vztahující se na tyto zaměstnance.\nČlánek 88\nProfesní tajemství a výměna informací\n1.   Členové výboru, místopředseda, členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b), zaměstnanci výboru a zaměstnanci účastnící se výměny se zúčastněnými členskými státy nebo těmito státy vyslaní, kteří plní povinnosti související s řešením krize, jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky profesního tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení práva Unie. Zejména nesmějí důvěrné informace, které získají během své profesní činnosti nebo od příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize v souvislosti se svými úkoly podle tohoto nařízení, poskytnout žádné osobě ani orgánu, s výjimkou informací podaných v rámci plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení či v souhrnné nebo kolektivní formě, z níž nelze identifikovat subjekty uvedené v článku 2, nebo s výslovným a předchozím souhlasem orgánu nebo subjektu, který dané informace poskytl.\nInformace, na které se vztahují požadavky profesního tajemství, nesmějí být poskytnuty žádnému veřejnému ani soukromému subjektu s výjimkou případů, kdy je jejich poskytnutí nutné pro účely soudního řízení.\nTyto požadavky se vztahují rovněž na potenciální kupující, kteří byli osloveni za účelem přípravy řešení krize subjektu podle čl. 13 odst. 3.\n2.   Výbor zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s výkonem jeho povinností, včetně úředníků výboru nebo jiných osob pověřených výborem nebo jmenovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, aby prováděly kontroly na místě, byly vázány požadavky profesního tajemství rovnocennými požadavkům uvedeným v odstavci 1.\n3.   Požadavky profesního tajemství uvedené v odstavci 1 se rovněž vztahují na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výboru, a na pozorovatele z nezúčastněných členských států, kteří jsou členy vnitřních týmů příslušných k řešení krize v souladu s čl. 83 odst. 3.\n4.   Výbor přijme nezbytná opatření, aby zajistil bezpečné nakládání s důvěrnými informacemi a jejich zpracovávání.\n5.   Před poskytnutím jakýchkoli informací výbor zajistí, aby neobsahovaly důvěrné informace, zejména tak, že bude posouzen dopad, který by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob a na účel kontrol, na šetření či vyšetřování a na audity. Postup kontroly dopadů poskytování informací zahrne konkrétní posouzení dopadů jakéhokoli sdělení obsahu a podrobností plánů řešení krize podle článků 8 a 9, výsledku jakéhokoli posouzení provedeného podle článku 10 nebo programu řešení krize podle článku 18.\n6.   Tento článek nebrání výboru, Radě, Komisi, ECB, vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize nebo vnitrostátním příslušným orgánům, včetně jejich zaměstnanců a odborníků, aby sdílely informace mezi sebou a s příslušnými ministerstvy, centrálními bankami, systémy pojištění vkladů, systémy pro odškodnění investorů, orgány odpovědnými za běžná úpadková řízení, orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány z nezúčastněných členských států, s orgánem EBA nebo s výhradou článku 33 s orgány třetích zemí, které plní úkoly rovnocenné úkolům orgánu příslušného k řešení krize, nebo, pokud jsou dodrženy přísné požadavky na důvěrnost, s potenciálním kupujícím pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize.\nČlánek 89\nOchrana údajů\nTímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (25) ani povinnosti výboru, Rady a Komise týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (26) při plnění jejich povinností.\nČlánek 90\nPřístup k dokumentům\n1.   Na dokumenty, které má výbor v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (27).\n2.   Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme výbor praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.\n3.   Rozhodnutí přijímaná výborem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolací komisi podle článku 85 tohoto nařízení v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.\n4.   Osoby, kterých se rozhodnutí výboru týká, mají právo nahlížet do spisu výboru s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty výboru.\nČlánek 91\nBezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení\nVýbor uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (28). Uplatňování bezpečnostních zásad zahrnuje uplatňování ustanovení o výměně takových informací, jejich zpracování a archivaci.\nČlánek 92\nÚčetní dvůr\n1.   Účetní dvůr vypracuje zvláštní zprávu za každé dvanáctiměsíční období počínající 1. dubnem každého roku.\n2.   Každá z těchto zpráv zhodnotí, zda:\na)\nbyl brán dostatečný ohled na hospodárnost, efektivnost a účinnost, s jakou byly prostředky z fondu vynakládány, zejména na potřebu používat fond co nejméně;\nb)\nbylo posuzování podpory z fondu efektivní a důsledné.\n3.   Každá zpráva podle odstavce 1 je vypracována do šesti měsíců od konce období, ke kterému se zpráva vztahuje.\n4.   Po prozkoumání konečné účetní závěrky vypracované výborem v souladu s článkem 63 připraví Účetní dvůr zprávu o svých zjištěních do 1. prosince po skončení každého rozpočtového roku. Účetní dvůr zejména upozorní na všechny podmíněné závazky (ať již výboru, Rady, Komise či jiné) vyplývající z toho, jak výbor, Rada a Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení.\n5.   Evropský parlament a Rada mohou požádat, aby se Účetní dvůr zabýval jakýmikoli dalšími relevantními otázkami spadajícími do jejich pravomocí podle čl. 287 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.\n6.   Zprávy uvedené v odstavcích 1 a 4 se zasílají výboru, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a neprodleně se zveřejňují.\n7.   Do dvou měsíců ode dne zveřejnění každé zprávy podle odstavce 1 poskytne Komise podrobnou písemnou odpověď, kterou zveřejní.\nDo dvou měsíců ode dne zveřejnění každé zprávy podle odstavce 4 poskytnou výbor, Rada a Komise jednotlivě podrobnou písemnou odpověď, kterou zveřejní.\n8.   Účetní dvůr má pravomoc získat od výboru, Rady a Komise veškeré informace důležité k plnění úkolů svěřených mu podle tohoto článku. Výbor, Rada a Komise poskytnou veškeré požadované důležité informace ve lhůtách, které může Účetní dvůr stanovit.\nČÁST IV\nVÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 93\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od příslušných dat uvedených v článku 99.\n3.   Komise zajistí soulad mezi akty v přenesené pravomoci přijatými na základě tohoto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě směrnice 2014/59/EU.\n4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm uvedené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\n7.   Komise nepřijme akty v přenesené pravomoci v případě, že lhůta Evropského parlamentu pro přezkum je kvůli parlamentním prázdninám zkrácena na méně než pět měsíců včetně prodloužení.\nČlánek 94\nPřezkum\n1.   Komise zveřejní do 31. prosince 2018 a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení, přičemž klade zvláštní důraz na sledování potenciálního dopadu na řádné fungování vnitřního trhu. Tato zpráva zhodnotí:\na)\nfungování jednotného mechanismu pro řešení krizí, jeho nákladovou efektivnost, jakož i dopad činností zaměřených na řešení krize na zájmy Unie jako celku a na soudržnost a integritu vnitřního trhu finančních služeb, včetně možného dopadu na struktury vnitrostátních bankovních systémů v Unii ve srovnání s jinými bankovními systémy, jakož i účinnost režimů spolupráce a sdílení informací v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí a jednotným mechanismem dohledu a mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, a zejména posoudí, zda:\ni)\nje třeba, aby úkoly přidělené tímto nařízením výboru, Radě a Komisi vykonávala výlučně nezávislá instituce Unie, a pokud ano, zda jsou nutné změny příslušných ustanovení, a to i na úrovni primárního práva;\nii)\nje spolupráce mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí, jednotným mechanismem dohledu, Evropskou radou pro systémová rizika, orgánem EBA, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a dalšími orgány, které jsou součástí ESFS, přiměřená;\niii)\nje investiční portfolio podle článku 75 tvořeno zdravými a diverzifikovanými aktivy;\niv)\nje přerušena vazba mezi státním dluhem a bankovním rizikem;\nv)\njsou systémy správy a řízení, včetně rozdělení úkolů ve výboru a složení při postupech hlasování jak při výkonných, tak při plenárních zasedáních výboru a jeho vztahů s Radou a Komisí, přiměřené;\nvi)\nje referenční bod pro stanovení cílové úrovně fondu přiměřený, a zejména zda jsou vhodnějším základem pojištěné vklady nebo celkové závazky a zda by pro fond měl být stanoven minimální objem v absolutním vyjádření, aby nedocházelo ke kolísání přílivu finančních prostředků do fondu a byla zajištěna průběžná stabilita a dostatečnost financování fondu;\nvii)\nje nutné změnit cílovou úroveň stanovenou pro fond a výši příspěvků, aby byly zajištěny rovné podmínky v celé Unii;\nb)\núčinnost režimu nezávislosti a odpovědnosti;\nc)\nvzájemné působení mezi výborem a orgánem EBA;\nd)\nvzájemné působení mezi výborem a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, dopady jednotného mechanismu pro řešení krizí na tyto členské státy a vzájemné působení mezi výborem a relevantními orgány třetích zemí vymezenými v čl. 2 odst. 1 bodě 90 směrnice 2014/59/EU;\ne)\nnutnost přijetí kroků s cílem harmonizovat úpadková řízení u institucí v selhání.\n2.   Zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Komise k ní případně přiloží návrhy.\n3.   Komise se vyzývá, aby při přezkumu směrnice 2014/59/EU rovněž provedla případně přezkum tohoto nařízení.\nČlánek 95\nZměna nařízení (EU) č. 1093/2010\nNařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:\n1)\nV článku 4 se bod 2 nahrazuje tímto:\n„2)\n‚příslušnými orgány‘ se rozumějí:\ni)\npříslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013 a ve směrnici 2007/64/ES, a příslušné orgány uvedené ve směrnici 2009/110/ES,\nii)\npokud jde o směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES, orgány příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedených směrnic úvěrovými a finančními institucemi,\niii)\npokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (29), nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice, a\niv)\npokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (30) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (31) orgány příslušné k řešení krize podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, když činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí.\n(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).\"\n(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\"\n(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“\"\n2)\nV článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„1a.   Orgán pro bankovnictví může organizovat a provádět srovnávací hodnocení výměny informací a společných činností výboru uvedeného v nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu pro řešení krizí, při řešení krize přeshraničních skupin, aby posílil účinnost a jednotnost výsledků řešení krize. K tomuto účelu vypracuje orgán pro bankovnictví metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání.“\n3)\nV čl. 40 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:\n„Pro účely postupu podle směrnice 2014/59/EU působí předseda Jednotného výboru pro řešení krizí u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.“\nČlánek 96\nNahrazení vnitrostátních mechanismů financování k řešení krize\nOde dne použitelnosti uvedeného v čl. 99 odst. 2 a 6 tohoto nařízení se fond považuje za mechanismus financování k řešení krizí zúčastněných členských států podle článků 99 až 109 směrnice 2014/59/EU.\nČlánek 97\nDohoda o sídle a provozní podmínky\n1.   Nezbytná opatření týkající se prostor, které mají být výboru zajištěny v členském státě, v němž je jeho sídlo, a zázemí, které má tento členský stát poskytnout, a také konkrétní pravidla vztahující se na předsedu, členy výboru na jeho plenárním zasedání, zaměstnance výboru a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi výborem a tímto členským státem po získání souhlasu výboru na jeho plenárním zasedání a nejpozději 20. srpna 2016.\n2.   Členský stát, v němž je sídlo výboru, poskytuje nejlepší možné podmínky, aby bylo zajištěno řádné fungování výboru, včetně vícejazyčné evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.\nČlánek 98\nZačátek činnosti výboru\n1.   Výbor zahájí svou činnost v plném rozsahu do 1. ledna 2015.\n2.   Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování výboru do doby, než bude mít výbor provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Za tímto účelem:\na)\nmůže Komise jako prozatímního předsedu určit úředníka Komise, který bude plnit úkoly svěřené předsedovi, dokud předseda nepřevezme funkci po svém jmenování Radou v souladu s článkem 56;\nb)\nodchylně od čl. 50 odst. 1 písm. l) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 50 odst. 3 vykonává prozatímní předseda pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;\nc)\nmůže Komise výboru nabídnout pomoc, zejména vysíláním úředníků Komise, kteří vykonávají činnosti výboru pod vedením prozatímního předsedy nebo předsedy.\n3.   Prozatímní předseda může schvalovat všechny platby hrazené z prostředků, které jsou zapsány v rozpočtu výboru, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci.\nČlánek 99\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   S výjimkami uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5 se toto nařízení použije ode dne 1. ledna 2016.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se ustanovení týkající se pravomocí výboru shromažďovat informace a spolupracovat s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize na vypracování plánů řešení krize podle článků 8 a 9 a všech ostatních s tím souvisejících ustanovení použijí ode dne 1. ledna 2015.\n4.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 1 až 4, 6, 30, 42 až 48, 49, čl. 50 odst. 1 písm. a), b) a g) až p), čl. 50 odst. 3, článek 51, čl. 52 odst. 1 a 4, čl. 53 odst. 1 a 2, články 56 až 59, 61 až 66, 80 až 84, 87 až 95 a 97 a 98 použijí ode dne 19. srpna 2014.\n5.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se čl. 69 odst. 5, čl. 70 odst. 6 a 7 a čl. 71 odst. 3, které svěřují Radě pravomoc přijímat prováděcí akty a Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, použijí ode dne 1. listopadu 2014.\n6.   Od 1. ledna 2015 výbor předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi měsíční zprávu schválenou na svém plenárním zasedání o tom, zda byly splněny podmínky pro převod příspěvků do fondu.\nOd 1. prosince 2015, pokud tyto zprávy ukáží, že podmínky pro převod příspěvků do fondu splněny nebyly, se použitelnost ustanovení uvedených v odstavci 2 odloží vždy o jeden měsíc. Výbor pokaždé předloží na konci uvedeného měsíce další zprávu.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 15. července 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nS. GOZI\n(1)  Úř. věst. C 109, 11.4.2012, s. 2.\n(2)  Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 58.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. července 2014.\n(4)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2000, s. 48).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2000, s. 84).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(16)  Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2011 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení(ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).\n(19)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a ruší nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).\n(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).\n(23)  Nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).\n(24)  Nařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora, předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Tribunálu a předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (Úř. věst. L 187, 8.8.1967, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).\n(28)  Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. února 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. vest. L 317, 3.12.2001, s. 1).", "summary": "Banky a investiční podniky v selhání: pravidla a postupy\nBanky a investiční podniky v selhání: pravidla a postupy\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 806/2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí\nNařízení (EU) 2019/877, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení (EU) č. 806/2014 stanoví strukturu Jednotného výboru pro řešení krizí. Ten se skládá z předsedy, místopředsedy, čtyř stálých členů a orgánů ze všech zúčastněných zemí EU. Schází se na:výkonných zasedáních: předseda, čtyři další nezávislí stálí členové, dva stálí pozorovatelé jmenovaní Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) a ve zvláštních případech zástupci vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize ze zúčastněných zemí nebo další pozorovatelé, aplenárních zasedáních: celý výbor, jako výše, a zástupci všech vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize ze zúčastněných zemí. Zavádí jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků prostřednictvím jednotného mechanismu pro řešení krizí a s využitím jednotného fondu pro řešení krizí. Ačkoli se nařízení uplatňuje na země eurozóny, mohou se zúčastnit i další země EU. Nařízení (EU) 2019/877 mění původní nařízení tak, aby byly do právních předpisů EU zahrnuty mezinárodní normy o absorpci ztrát a rekapitalizaci pro banky, stanovené Radou pro finanční stabilitu.\nKLÍČOVÉ BODY\nJednotný výbor pro řešení krizíKdyž se předpokládá, že banka je v krizi, sestaví výbor společně program řešení krize, který postoupí Komisi k formálnímu schválení. Pokud Komise nemá žádné námitky, měl by být program přijat do 24 hodin. V některých specifických případech může Komise požádat Radu o schválení jejích změn programu. O programu řešení krize s částkou nižší než 5 miliard eur z jednotného fondu pro řešení krizí se rozhoduje na výkonných zasedáních výboru, kterých se účastní pouze vnitrostátní orgány pro řešení krizí ze EU země, v níž se banka v krizi nachází. Je-li zapotřebí více než 5 miliard eur, rozhodnutí se přijímají na plenárním zasedání.Jednotný fond pro řešení krizíJednotný fond pro řešení krizí, který banky budou financovat od roku 2016, by měl v roce 2024 činit 1 % pojištěných vkladů ve všech zúčastněných zemích EU (v celkové hodnotě zhruba 55 miliard eur). Společně s Nařízením (EU) č. 806/2014  byla podepsána mezivládní dohoda mezi zúčastněnými zeměmi EU. Ta stanoví:převod příspěvků bank do podfondů tohoto fondu apostupné sdílení* příspěvků bank do fondu.Jednotný mechanismus pro řešení krizíJednotný výbor pro řešení krizí a jednotný fond pro řešení krizí dohromady tvoří jednotný mechanismus pro řešení krizí. Tento systém spolu s jednotným mechanismem dohledu, který dává pravomoc dohledu ECB, jsou základem bankovní unie EU, která platí pro země eurozóny. Účastnit se jí mohou i ostatní země EU.Dotčené bankyJednotný výbor pro řešení krizí odpovídá za řešení krizí ve všech bankách, nad nimiž má ECB dohled. Jako v případě jednotného mechanismu dohledu, i zde je výbor přímo odpovědný za největší banky, které jsou pod přímým dohledem ECB, a za jiné přeshraniční banky. Ostatní banky zůstávají v přímé odpovědnosti svých vnitrostátních orgánů pro řešení krizí. Zůstávají však v nepřímé odpovědnosti výboru, a pokud jejich program řešení krize vyžaduje použití jednotného fondu pro řešení krizí, může zasáhnout Jednotný výbor pro řešení krizí.Výpočet příspěvků jednotlivých institucí\nNařízení (EU) 2015/81 stanoví pravidla související s povinností výboru vypočítat příspěvky jednotlivých institucí a metodiku pro tyto výpočty.\nSchopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků\nPři začleňování mezinárodních norem o absorbování ztrát a rekapitalizaci do práva EU pro globální systémově významné banky a změně stávajících pravidel pro další banky stanoví nařízení (EU) 2019/877 pravidla, jak banky mají řešit ztráty tím, že budou zajišťovat, aby měly dostatek kapitálu a jiných závazků za účelem co největší minimalizace jakékoli rekapitalizace z peněz daňových poplatníků.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\nNařízení (EU) č. 806/2014 se používá od 1. ledna 2016. Některá pravidla, jako je zahájení činností výboru, se však používají od 1. ledna 2015. Nařízení (EU) 2019/877 platí ode dne 28. prosince 2020.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Jednotný mechanismus pro řešení krizí (Evropská komise) Jednotný mechanismus dohledu (Evropská komise) Sdělení Komise Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (Evropská komise)\nKLÍČOVÉ POJMY\nPostupné sdílení: postup sdílení nákladů na restrukturalizace mezi zúčastněnými bankami.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226–252)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63–89)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 5–14)\nProváděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 1–7)\nPoslední aktualizace 17.12.2019"}
{"celex_id": "32014R0598", "reference": "12.6.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 173/65\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 598/2014\nze dne 16. dubna 2014\no pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nHlavním cílem společné dopravní politiky je udržitelný rozvoj. Ten vyžaduje integrovaný přístup zaměřený jak na zajištění účinného fungování dopravních systémů Unie, tak na ochranu životního prostředí.\n(2)\nUdržitelný rozvoj letecké dopravy vyžaduje zavedení opatření zaměřených na omezení dopadu hluku letadel na letištích Unie. Tato opatření by měla zlepšit situaci týkající se hluku okolo evropských letišť s cílem zachovat nebo zvýšit kvalitu života občanů v sousedství a podpořit slučitelnost mezi leteckými činnostmi a obytnými oblastmi, zejména pokud jde o noční lety.\n(3)\nRezoluce A33/7 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) zavádí koncept „vyváženého přístupu“ k regulaci hluku (dále jen „vyvážený přístup“) a stanoví ucelenou metodu k řešení problematiky hluku z letecké dopravy. Vyvážený přístup by měl zůstat základem regulace hluku v letectví jakožto globálním odvětví. Vyvážený přístup respektuje a nepředjímá příslušné právní závazky, stávající dohody, současné právní předpisy a zavedené politiky. Začlenění mezinárodních pravidel vyváženého přístupu do tohoto nařízení by mělo podstatně snížit riziko mezinárodních sporů v případě, že by provozní omezení ke snížení hluku mohla mít vliv na dopravce ze třetích zemí.\n(4)\nPo odstranění nejhlučnějších letadel na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/93/ES (5), je nutná aktualizace toho, jak využívat opatření spočívající v provozních omezeních, jež orgánům umožní vypořádat se se stávajícími nejhlučnějšími letadly, aby se zlepšila hluková situace v okolí letišť Unie v rámci mezinárodního rámce vyváženého přístupu.\n(5)\nZpráva Komise ze dne 15. února 2008 nazvaná „Provozní omezení ke snížení hluku na letištích EU“ zdůraznila nutnost vyjasnit v textu směrnice 2002/30/ES rozdělení odpovědnosti i konkrétní povinnosti a práva zúčastněných stran v průběhu procesu posuzování hluku, aby se zajistilo, že k dosažení cílů týkajících se snížení hluku v případě každého letiště budou učiněna nákladově efektivní opatření.\n(6)\nZavádění provozních omezení členskými státy na jednotlivých letištích Unie na základě přístupu případ od případu při omezení kapacity letišť může přispět ke zlepšení hlukové situace v jejich okolí. Existuje tu však možnost, že neefektivní využívání stávající kapacity způsobí narušení hospodářské soutěže či omezení celkové výkonnosti letecké sítě Unie. Jelikož specifického cíle tohoto nařízení, totiž snížení hluku, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich prostřednictvím harmonizovaných pravidel týkajících se postupu pro zavádění provozních omezení v rámci procesu regulace hluku může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. Tato harmonizovaná metoda nestanoví kvalitativní cíle pro snížení hluku, které nadále vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (6) nebo jiných příslušných pravidel Unie nebo právních předpisů v rámci každého členského státu, ani nepředjímá výběr konkrétních opatření.\n(7)\nToto nařízení by se mělo vztahovat pouze na členské státy, v nichž se nachází letiště s více než 50 000 pohyby civilních letadel za kalendářní rok, pokud je na takovém letišti zvažováno zavedení provozních omezení souvisejících s hlukem.\n(8)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na letadla využívaná pro civilní letectví. Nemělo by se vztahovat na taková letadla, jako jsou letadla vojenská a letadla účastnící se celních, policejních a protipožárních operací. Kromě toho by měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty různé případy operací výjimečné povahy, jako jsou lety pro naléhavé humanitární účely nebo pátrací a záchranné akce v nouzových situacích, lety pro lékařskou pomoc a pomoc při katastrofách.\n(9)\nAčkoli by posouzení hluku měla probíhat pravidelně v souladu se směrnicí 2002/49/ES, k dalším opatřením ke zmírnění hluku by tato posouzení měla vést pouze tehdy, pokud současný soubor opatření zmírňujících hluk nesplňuje cíle pro zmírnění hluku, a to při zohlednění očekávaného rozvoje letiště. Pro letiště, u nichž byl zjištěn problém s hlukem, by měla být určována další opatření ke zmírnění hluku v souladu s metodikou vyváženého přístupu. Aby se zajistilo široké uplatňování vyváženého přístupu v rámci Evropské unie, doporučuje se jeho použití, kdykoli je to jednotlivými dotčenými členskými státy považováno za vhodné, a to i nad rámec oblasti působnosti tohoto nařízení. Provozní opatření ke snížení hluku by měla být zaváděna pouze v případě, že jiná opatření vyváženého přístupu nejsou dostatečná pro dosažení specifických cílů pro snížení hluku.\n(10)\nZatímco analýza nákladů a přínosů ukazuje celkové dopady na ekonomickou prosperitu porovnáním všech nákladů a přínosů, posouzení efektivity nákladů se zaměřuje na dosažení daného cíle nákladově nejefektivnějším způsobem, a vyžaduje tak pouze porovnání nákladů. Toto nařízení by nemělo bránit členským státům ve využití analýzy nákladů a přínosů, je-li to vhodné.\n(11)\nVzhledem k významu zdravotních aspektů ve vztahu k problémům s hlukem je proto důležité, aby byly tyto aspekty zohledněny konzistentním způsobem na všech letištích při rozhodování o cílech snížení hluku, a to s ohledem na existenci společných pravidel Unie v této oblasti. Zdravotní aspekty by proto měly být posouzeny v souladu s právními předpisy Unie o hodnocení dopadů hluku.\n(12)\nPosouzení hluku by měla být založena na objektivních a měřitelných kritériích společných všem členským státům a měla by vycházet ze stávajících dostupných informací, jako jsou informace vyplývající z provádění směrnice 2002/49/ES. Členské státy by měly zajistit, aby takové informace byly spolehlivé, získané transparentním způsobem a dostupné příslušným orgánům a zúčastněným osobám. Příslušné orgány by měly zavést nezbytné nástroje pro kontrolu.\n(13)\nPříslušný orgán odpovědný za přijímání protihlukových provozních omezení by měl být nezávislý na jakékoli organizaci zapojené do provozu letiště, letecké dopravy nebo poskytování letových navigačních služeb nebo na organizacích zastupujících jejich zájmy a zájmy obyvatel žijících v blízkosti letišť. To by nemělo vést k výkladu, že se od členských států požaduje, aby změnily své správní struktury a postupy rozhodování.\n(14)\nJe všeobecně uznáváno, že členské státy rozhodly o provozních omezeních ke snížení hluku dle vnitrostátních právních předpisů vycházejících z vnitrostátně uznávaných metod, které (dosud) nemusí být zcela v souladu s metodou popsanou v oficiální zprávě Evropské konference civilního letectví nazvané „Standardní metoda výpočtu hlukových kontur v okolí civilních letišť“ (ECAC č. 29), ani nevyužívají mezinárodně uznávané údaje o hlučnosti letadel. Účinnost a účelnost provozního omezení by však měly být posuzovány v souladu s metodami popsanými v dokumentu ECAC č. 29 a vyváženým přístupem. Členské státy by tedy měly svá posouzení provozních omezení ve vnitrostátní legislativě uzpůsobit tak, aby zcela odpovídala dokumentu ECAC č. 29.\n(15)\nZa účelem usnadnění zavedení nových technologií a nových provozních možností letadel a pozemního vybavení je třeba zavést nová a širší vymezení provozních omezení, než jak jsou vymezena ve směrnici 2002/30/ES. Jejich uplatňování by nemělo vést k pozdržení uplatňování provozních opatření, která by mohla okamžitě zmírnit dopad hluku, aniž by to mělo podstatný vliv na provozní kapacitu daného letiště. Taková opatření by proto neměla být považována za nová provozní omezení.\n(16)\nCentralizace informací o hluku by podstatně snížila administrativní zátěž pro provozovatele letadel i letišť. Tyto informace jsou v současnosti poskytovány a řízeny na úrovni jednotlivých letišť. Tyto údaje musí být dány provozovatelům letadel i letišť k dispozici pro provozní účely. Je důležité využívat databázi Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), obsahující informace o osvědčeních hlukové způsobilosti, jako nástroj pro ověřování platnosti údajů Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) o jednotlivých letech. Tyto údaje jsou již v současnosti systematicky vyžadovány pro účely centrálního uspořádání toku letového provozu, ale nejsou v současnosti dostupné Komisi nebo agentuře a musí být upřesněny pro účely tohoto nařízení a regulace výkonnosti řízení letového provozu. Dobrý přístup k validním modelovaným údajům, určeným v souladu s mezinárodně uznávanými procesy a osvědčenými postupy, by měl zlepšit kvalitu mapování hlukových kontur jednotlivých letišť na podporu politických rozhodnutí.\n(17)\nPokud Komise zjistí, že postup použitý pro zavedení provozních omezení souvisejících s hlukem nesplňuje požadavky tohoto nařízení, měla by to oznámit danému příslušnému orgánu, aby se zabránilo nežádoucím dopadům na leteckou bezpečnost, kapacitu letišť a na hospodářskou soutěž. Příslušný orgán by měl toto oznámení Komise posoudit a měl by před zavedením provozních omezení informovat Komisi o svých záměrech.\n(18)\nZa účelem zohlednění vyváženého přístupu by pro provozovatele z rozvojových třetích zemí měla být v mimořádných případech stanovena možnost výjimek, bez nichž by tito provozovatelé byli vystaveni nepřiměřené zátěži. Odkaz na „rozvojové země“ je třeba chápat úzce v kontextu civilního letectví, a daný pojem jistě nezahrnuje všechny země, které by jím mohly být v rámci mezinárodního společenství označeny. Zejména je nezbytné zajistit, aby jakékoli výjimky tohoto druhu byly slučitelné se zásadou nediskriminace.\n(19)\nAby se zohlednil neustálý technologický pokrok v technologiích motorů a trupů letadel a metody používané k mapování hlukových kontur, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pravidelnou aktualizaci hlukových norem pro letadla uvedených v tomto nařízení a odkazování na související metody ověřování hlukové způsobilosti, při zohlednění případných změn v příslušných dokumentech ICAO, a aktualizaci odkazu na metodu výpočtu hlukových kontur při zohlednění, je-li to vhodné, změn v příslušných dokumentech ICAO. Dále by měly být změny dokumentu ECAC č. 29 rovněž odpovídajícím způsobem zohledněny pro účely technických aktualizací prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(20)\nAčkoli toto nařízení vyžaduje pravidelné posuzování situace ohledně hluku na letištích, takové posouzení nezahrnuje nutně přijetí nových provozních omezení ke snížení hluku ani přezkum stávajících omezení. Toto nařízení proto nebude vyžadovat přezkum provozních omezení ke snížení hluku, která byla ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost již zavedena, včetně provozních omezení, jež vyplývají ze soudních rozhodnutí či mediačních řízení na místní úrovni. Méně významné technické změny opatření, jež nemají podstatné dopady na kapacitu ani provoz letišť, by neměla být považována za nová provozní omezení ke snížení hluku.\n(21)\nPokud byl proces konzultací před přijetím určitého provozního omezení ke snížení hluku zahájen postupem podle směrnice 2002/30/ES a tento proces stále probíhá v den vstupu tohoto nařízení v platnost, je vhodné umožnit přijetí konečného rozhodnutí v souladu se směrnicí 2002/30/ES, aby byl zachován pokrok, jehož bylo v rámci daného procesu do té doby dosaženo.\n(22)\nVzhledem k nutnosti jednotného používání metody posuzování hluku na leteckém trhu Unie toto nařízení stanoví společná pravidla v oblasti provozních omezení ke snížení hluku.\n(23)\nSměrnice 2002/30/ES by proto měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět, cíle a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví pro případy, kde byl zjištěn problém s hlukem, postup, který se použije pro konzistentní zavádění provozních omezení ke snížení hluku zohledňujících situaci na jednotlivých letištích s cílem pomoci zlepšit hlukovou situaci a omezit či snížit počet osob významně zasažených případnými škodlivými účinky hluku z letadel, a to v souladu s vyváženým přístupem.\n2.   Cíle tohoto nařízení jsou:\na)\nusnadnit dosažení konkrétních cílů pro snížení hluku, včetně zdravotních hledisek, na úrovni jednotlivých letišť, při dodržení příslušných pravidel Unie, zejména pravidel stanovených ve směrnice 2002/49/ES, a právních předpisů v každém členském státě;\nb)\numožnit použití provozních omezení v souladu s vyváženým přístupem, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje daného letiště a kapacity sítě řízení letového provozu podle přístupu „gate-to-gate“.\n3.   Toto nařízení se vztahuje na letadla využívaná pro civilní letectví. Nevztahuje se na letadla využívaná pro vojenské, celní, policejní či podobné operace.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„letadlem“ letadlo s pevnými křídly o maximální certifikované vzletové hmotnosti 34 000 kg nebo více nebo letadlo s osvědčením pro maximální počet 19 nebo více míst pro cestující pro daný typ, přičemž se nezapočítávají místa určená pouze pro posádku;\n2)\n„letištěm“ letiště s více než 50 000 pohyby civilních letadel za kalendářní rok (pohybem se rozumí start nebo přistání), na základě průměrného počtu pohybů za poslední tři kalendářní roky před posouzením hluku;\n3)\n„vyváženým přístupem“ proces vypracovaný Mezinárodní organizací pro civilní letectví, podle něhož se škála možných opatření, tj. snížení hluku z letadel u zdroje, územní plánování, provozní postupy a provozní omezení ke snížení hluku, systematicky posuzuje za účelem řešení problému hluku nákladově nejefektivnějším způsobem podle konkrétní situace na jednotlivých letištích;\n4)\n„letadlem téměř vyhovujícím předpisům“ letadlo, které je osvědčeno podle limitů stanovených ve svazku 1 části II hlavy 3 přílohy 16 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“) kumulativní mezní hodnotou nižší než 8 EPNdB (decibelů skutečně vnímaného hluku) během přechodného období končícího dne 14. června 2020 a kumulativní mezní hodnotou nižší než 10 EPNdB po skončení daného přechodného období, kde kumulativní mezní hodnota je hodnota vyjádřená v EPNdB získaná jako součet jednotlivých mezních hodnot (tj. rozdílů mezi hladinou hluku, pro kterou bylo vydáno osvědčení, a nejvyšší přípustnou hladinou hluku) na třech referenčních měřících bodech, jak je stanoveno ve svazku 1 části II hlavě 3 přílohy 16 Chicagské úmluvy;\n5)\n„opatřením ke snížení hluku“ jakékoli opatření, které má vliv na hluk v okolí letišť, na něž se vztahují zásady vyváženého přístupu, včetně ostatních neprovozních opatření, která mohou mít vliv na počet osob vystavených hluku z letadel;\n6)\n„provozními omezeními“ opatření ke snížení hluku, která omezují přístup letadel na letiště či snižují jeho provozní kapacitu, včetně provozních omezení zaměřených na stažení letadel téměř vyhovujících předpisům z provozu na určitých letištích nebo částečných provozních omezení, která se vztahují například na stanovenou dobu během dne nebo pouze na některé letištní dráhy.\nČlánek 3\nPříslušné orgány\n1.   Členský stát, v němž se nachází letiště ve smyslu čl. 2 bodu 2, určí jeden či více příslušných orgánů odpovědných za postup, který se použije pro přijímání provozních omezení.\n2.   Příslušné orgány musí být nezávislé na jakékoli organizaci, jež by mohla být opatřeními ke snížení hluku dotčena. Této nezávislosti lze dosáhnout prostřednictvím funkčního oddělení.\n3.   Členské státy včas oznámí Komisi názvy a adresy určených příslušných orgánů uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní.\nČlánek 4\nPrávo na podání opravných prostředků\n1.   Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zajistí právo na podání opravného prostředku proti provozním omezením přijatým podle tohoto nařízení, a to k odvolacímu orgánu, který není orgánem, který napadené provozní omezení přijal.\n2.   Členské státy, v nichž se nachází některé letiště ve smyslu čl. 2 bodu 2, včas oznámí Komisi název a adresu určeného odvolacího orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo případně opatření zajišťující, že bude odvolací orgán ustaven.\nČlánek 5\nObecná pravidla regulace hluku z letecké dopravy\n1.   Členské státy zajistí, aby byla hluková situace na jednotlivých letištích ve smyslu čl. 2 bodu 2 hodnocena podle směrnice 2002/49/ES.\n2.   Členské státy zajistí, aby byl přijat vyvážený přístup k regulaci hluku z letadel na letištích, kde byl identifikován problém hluku. Za tímto účelem zajistí, aby:\na)\nbyl pro dané letiště vymezen cíl týkající se snížení hluku, v případě potřeby s přihlédnutím k článku 8 a příloze V směrnice 2002/49/ES;\nb)\nbyla určena možná opatření ke zmírnění dopadu hluku;\nc)\nbyla důkladně zhodnocena pravděpodobná nákladová efektivita opatření ke snížení hluku;\nd)\nbyla zvolena opatření zohledňující veřejný zájem v oblasti letecké dopravy, pokud jde o vyhlídky budoucího rozvoje letišť, bez negativního dopadu na bezpečnost;\ne)\nbyly ohledně zamýšlených opatření transparentním způsobem konzultovány zúčastněné strany;\nf)\nbyla přijímána příslušná opatření a byly o nich k dispozici dostatečné informace;\ng)\nbyla prováděna příslušná opatření a\nh)\nbylo zajištěno řešení sporů.\n3.   Členské státy při přijímání opatření ke snížení hluku zajistí, aby byl s cílem určit nákladově nejefektivnější opatření či soubor opatření zvážen následující soubor možných opatření:\na)\npředvídatelný dopad snížení hluku z letadel u zdroje;\nb)\núzemní plánování a správa;\nc)\nprovozní postupy vedoucí ke snížení hluku;\nd)\nneuplatňovat provozní omezení jako první možnost, ale pouze po zvážení ostatních opatření v rámci vyváženého přístupu.\nMožná opatření mohou v případě potřeby zahrnovat stažení téměř vyhovujících předpisům z provozu. Členské státy nebo případně řídící orgány letišť mohou během přechodného období podle čl. 2 bodu 4 poskytnout ekonomické pobídky, aby povzbudily provozovatele letadel k používání méně hlučných letadel. Tyto ekonomické pobídky musí být v souladu s příslušnými pravidly pro státní podporu.\n4.   Opatření mohou být v rámci vyváženého přístupu rozlišena podle typu letadla, hlučnosti letadla, využití letiště a zařízení pro leteckou navigaci, dráhy letu nebo dotčeného časového rámce.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 4, provozní omezení, jež mají podobu stažení letadel téměř vyhovujících předpisům z provozu, nesmějí mít dopad na civilní podzvuková letadla, která vyhovují, buď na základě původně vydaného, či opětovně vydaného osvědčení, hlukovým normám stanoveným ve svazku 1 části II hlavy 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.\n6.   Opatření či soubory opatření přijatá v souladu s tímto nařízením pro dané letiště nesmějí být více omezující, než je nezbytné k dosažení cílů týkajících se snížení hluku ve venkovním prostředí stanoveným pro toto letiště. Provozní omezení nesmějí být diskriminující, zejména na základě státní příslušnosti nebo totožnosti, ani svévolná.\nČlánek 6\nPravidla posuzování hluku\n1.   Příslušné orgány zajistí, aby byla pravidelně posuzována hluková situace na letištích, za něž jsou odpovědné, v souladu se směrnicí 2002/49/ES a s platnými právními předpisy v každém členském státě. Příslušné orgány mohou požádat o podporu ze strany orgánu pro kontrolu výkonnosti uvedeného v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 691/2010 (7).\n2.   Pokud z posouzení uvedeného v odstavci 1 vyplyne, že pro řešení problému hluku na daném letišti budou zřejmě zapotřebí nová opatření spočívající v provozních omezeních, příslušné orgány zajistí, aby:\na)\nbyly před zavedením provozních omezení použity metoda, ukazatele a informace uvedené v příloze I tak, aby byl náležitě zohledněn podíl jednotlivých druhů opatření v rámci vyváženého přístupu;\nb)\nza účelem posouzení opatření ke zmírnění hluku byla na patřičné úrovni navázána technická spolupráce mezi provozovateli letišť, provozovateli letadel a poskytovateli letových navigačních služeb. Příslušné orgány rovněž zajistí, aby byli konzultováni místní obyvatelé či jejich zástupci a příslušné místní orgány a aby jim byly poskytnuty technické informace o opatřeních ke zmírnění hluku;\nc)\nbyla v souladu s přílohou II posouzena nákladová efektivnost veškerých nových provozních omezení. Méně významné technické změny opatření, jež nemají podstatné dopady na kapacitu ani provoz letišť, se za nová provozní omezení nepovažují;\nd)\npostup konzultací se zúčastněnými stranami, který může mít formu mediačního řízení, je zorganizován včas a náležitým způsobem, přičemž je zajištěna otevřenost a transparentnost, pokud jde o údaje a metody výpočtu. Nejméně tři měsíce před přijetím nových provozních omezení k nim mohou zúčastněné strany předkládat připomínky. Mezi zúčastněné strany musí patřit alespoň:\ni)\nmístní obyvatelé žijící v blízkosti letišť, kteří jsou zasaženi hlukem z letecké dopravy, nebo jejich zástupce a příslušné místní orgány,\nii)\npředstavitelé místních podniků se sídlem v blízkosti letišť, jejichž činnost je ovlivněna leteckou dopravou a provozem letiště,\niii)\npříslušní provozovatelé letišť,\niv)\npředstavitelé provozovatelů letadel, kteří mohou být dotčeni opatřeními ke snížení hluku,\nv)\npříslušní poskytovatelé letových navigačních služeb,\nvi)\nmanažer struktury vzdušného prostoru ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 677/2011 (8),\nvii)\npřípadně určený koordinátor letištních časů.\n3.   Příslušné orgány sledují a kontrolují provádění provozních omezení a přijímají nezbytná opatření. Zajistí, aby byly obyvatelům žijícím v blízkosti letišť a příslušným místním orgánům zdarma a neprodleně zpřístupněny náležité informace.\n4.   K těmto náležitým informacím mohou patřit rovněž:\na)\npři dodržení vnitrostátních právních předpisů informace o údajném nesplnění povinností v důsledku změn letových postupů, pokud jde o způsobené dopady a o důvody těchto změn;\nb)\nobecná kritéria používaná při organizaci a řízení provozu na jednotlivých letištích do té míry, do jaké mohou mít dopad na životní prostředí nebo na hladinu hluku, a\nc)\núdaje shromážděné systémy měření hluku, jsou-li dostupné.\nČlánek 7\nInformace o hlučnosti letadel\n1.   Rozhodnutí o provozních omezeních ke snížení hluku je založeno na hlučnosti příslušného letadla stanovené osvědčením vydaným postupem podle svazku 1 přílohy 16 Chicagské úmluvy, šesté vydání z března roku 2011.\n2.   Na žádost Komise jí provozovatelé letadel sdělí následující informace týkající se hlučnosti svých letadel, která provozují na letištích Unie:\na)\nstátní příslušnost letadla a jeho registrační značka;\nb)\ndokumentace týkající se hlučnosti provozovaného letadla spolu se související maximální vzletovou hmotností;\nc)\njakákoli úprava letadla, jež má vliv na jeho hlučnost a je uvedena v dokumentaci týkající se hlučnosti.\n3.   Držitelé typového osvědčení letadla nebo doplňkového typového osvědčení vydaného v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (9) a právnické či fyzické osoby provozující letadla, pro něž nebylo vydáno žádné typové osvědčení podle uvedeného nařízení, předloží na žádost agentury informace o hlučnosti a výkonnosti letadla pro účely modelování hluku. Agentura stanoví požadované údaje a upřesní, v jaké lhůtě a podobě a jakým způsobem mají být předloženy. Agentura tyto obdržené informace o hlučnosti a výkonnosti letadla pro účely modelování hluku ověří a poskytne je pro účely modelování hluku dalším stranám.\n4.   Údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 se omezí na nezbytně nutný rozsah a jsou poskytovány zdarma, v elektronické podobě a v příslušném formátu, je-li stanoven.\n5.   Agentura ověří údaje o hlučnosti a výkonnosti letadla pro účely modelování ve vztahu ke svým úkolům vykonávaným v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008.\n6.   Údaje jsou uchovávány v centrální databázi a poskytovány příslušným orgánům, provozovatelům letadel, poskytovatelům letových navigačních služeb a provozovatelům letišť pro provozní účely.\nČlánek 8\nPravidla pro zavádění provozních omezení\n1.   Příslušné orgány informují o zavedení provozního omezení pro dané letiště na dané plánovací období členské státy, Komisi a příslušné zúčastněné strany v šestiměsíční lhůtě, jež končí nejpozději dva měsíce před určením koordinačních parametrů pro přidělování letištních časů uvedených v čl. 2 písm. m) nařízení Rady EHS č. 95/93 (10).\n2.   Po posouzení provedeném v souladu s článkem 6 musí být k oznámení přiložena písemná zpráva v souladu s požadavky uvedenými v článku 5 uvádějící důvody pro zavedení provozního omezení, cíl týkající se snížení hluku stanovený pro dané letiště, opatření, jež byla za účelem splnění tohoto cíle zvážena, a hodnocení pravděpodobné nákladové efektivnosti různých zvažovaných opatření, včetně jejich případných přeshraničních dopadů.\n3.   Na žádost členského státu nebo z vlastní iniciativy může Komise během tří měsíců ode dne obdržení informací podle odstavce 1 postup pro zavedení provozního omezení přezkoumat. Pokud Komise zjistí, že zavedení provozního omezení ke snížení hluku neodpovídá postupu stanovenému v tomto nařízení, může tuto skutečnost oznámit dotčenému příslušnému orgánu. Dotčený příslušný orgán oznámení Komise posoudí a před zavedením provozních omezení informuje Komisi o svých záměrech.\n4.   V případě, že se provozní omezení týkají stažení letadel téměř vyhovujících předpisům z určitého letiště, nesmí být na tomto letišti po dobu šesti měsíců po daném oznámení podle odstavce 1 povoleny žádné dodatečné služby nad rámec počtu pohybů s letadly téměř vyhovujícími předpisům. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány rozhodly o každoročním rozsahu snižování počtu pohybů letadel dotyčných provozovatelů, téměř vyhovující předpisům, na daném letišti, přičemž náležitě přihlédnou ke stáří letadla a ke složení celé flotily. Aniž je dotčen čl. 5 odst. 4, nesmí být tento rozsah větší než 25 % počtu pohybů letadel téměř vyhovujících předpisům pro jednotlivé provozovatele obsluhující dané letiště\nČlánek 9\nRozvojové země\n1.   Aby se předešlo nepřiměřené ekonomické zátěži, mohou příslušné orgány stanovit výjimku, pokud jde o provozní omezení ke snížení hluku, pro letadla téměř vyhovující předpisům registrovaná v rozvojových zemích při plném respektování zásady nediskriminace, pokud tato letadla:\na)\nmají osvědčení hlukové způsobilosti odpovídající normám stanoveným v hlavě 3 svazku 1 přílohy 16 Chicagské úmluvy;\nb)\nbyla v Unii provozována po dobu pěti let před vstupem tohoto nařízení v platnost,\nc)\nbyla po dobu těchto pěti let zapsána v rejstříku příslušné rozvojové země a\nd)\njsou nadále provozována fyzickou či právnickou osobou usazenou v této zemi.\n2.   V případě, že členský stát udělí výjimku podle odstavce 1, neprodleně o ní informuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi.\nČlánek 10\nVýjimky pro provoz letadel výjimečné povahy\nV jednotlivých případech mohou příslušné orgány na letištích, za něž jsou odpovědné, dočasně povolit používání letadel téměř vyhovujících předpisům, která by na základě ustanovení tohoto nařízení jinak nemohla být provozována.\nVýjimka je možná pouze při:\na)\ntakovém použití letadel, které je tak výjimečné povahy, že by neposkytnutí dočasné výjimky nebylo vhodné, včetně letů pro potřeby humanitární pomoci, nebo\nb)\nneobchodních letech za účelem úprav, opravy nebo údržby.\nČlánek 11\nAkty v přenesené pravomoci\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o:\na)\ntechnické aktualizace norem pro vydávání osvědčení hlukové způsobilosti, stanovené v čl. 5 odst. 5 a čl. 9 odst. 1 písm. a), a postup pro vydávání osvědčení uvedeného v čl. 7 odst. 1;\nb)\ntechnické aktualizace metodiky a ukazatelů stanovené v příloze I.\nÚčelem těchto aktualizací je zohlednit případné změny v příslušných mezinárodních pravidlech.\nČlánek 12\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 13. června 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesených pravomocích nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 13\nInformace a přezkoumání\nČlenské státy předloží Komisi na její žádost informace o provádění tohoto nařízení.\nDo dne 14. června 2021 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.\nK této zprávě budou v případě potřeby přiloženy návrhy na přezkoumání tohoto nařízení.\nČlánek 14\nStávající provozní omezení\nProvozní omezení ke snížení hluku, která byla zavedena již přede dnem 13. června 2016, zůstávají v platnosti do doby, než příslušné orgány rozhodnou o jejich přezkumu v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 15\nZrušující ustanovení\nSměrnice 2002/30/ES se zrušuje s účinkem ode dne 13. června 2016.\nČlánek 16\nPřechodná ustanovení\nBez ohledu na článek 15 tohoto nařízení lze provozní omezení ke snížení hluku přijatá po dni 13. června 2016 přijmout v souladu se směrnicí 2002/30/ES, pokud k tomuto dni probíhal proces konzultací před jejich přijetím a pokud jsou tato omezení přijata nejpozději jeden rok po tomto dni.\nČlánek 17\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dne 13. června 2016.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. dubna 2014\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 173.\n(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 110.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 24. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství (Úř. věst. L 85, 28.3.2002, s. 40).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/93/ES ze dne 12. prosince 2006 o regulaci provozu letadel uvedených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988) (kodifikované znění) (Úř. věst. L 374, 27.12.2006, s. 1).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).\n(7)  Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1).\n(8)  Nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).\n(10)  Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1).\nPŘÍLOHA I\nPOSOUZENÍ HLUKOVÉ SITUACE NA LETIŠTI\nMetodika:\nPříslušné orgány zajistí použití metod posuzování hluku, které byly vypracovány podle zprávy ECAC č. 29 nazvané „Standardní metoda výpočtu hlukových kontur v okolí civilních letišť“, 3. vydání.\nUkazatele:\n1.\nDopad hluku z letecké dopravy bude popsán minimálně pomocí hlukových indikátorů Lden a Lnight, které jsou definovány a vypočítány v souladu s přílohou I směrnice 2002/49/ES.\n2.\nMohou být použity další ukazatele hluku, které mají objektivní základ.\nInformace o regulaci hluku:\n1.   Aktuální soupis\n1.1.\nPopis letiště včetně údajů o jeho velikosti, umístění, okolí a rozsahu a skladbě letecké dopravy.\n1.2.\nPopis všech cílů letiště v oblasti životního prostředí a národních specifik. Jeho součástí bude popis cílů letiště týkajících se snížení hluku z letadel.\n1.3.\nPodrobné informace o hlukových konturách za příslušné předchozí roky, včetně odhadu počtu osob postižených hlukem z letadel provedeného v souladu s přílohou II směrnice 2002/49/ES.\n1.4.\nPopis stávajících i plánovaných opatření k regulaci hluku z letadel již prováděných v rámci vyváženého přístupu i jejich dopadu a podílu na hlukové situaci s odkazem na:\n1.4.1.\nv případě snížení hluku u zdroje:\na)\ninformace o stávající letecké flotile a případných očekávaných technologických vylepšeních;\nb)\nkonkrétní plány na obnovení flotily;\n1.4.2.\nv případě územního plánování a správy:\na)\nzavedené nástroje pro plánování, jako například komplexní plánování či vymezení hlukových zón;\nb)\nzavedené nástroje pro snížení hluku, jako například stavební zákony, programy protihlukové izolace či opatření ke snížení počtu oblastí s citlivým využíváním půdy;\nc)\nproces konzultací s ohledem na opatření týkající se využívání půdy;\nd)\nmonitorování nepatřičných územních zásahů.\n1.4.3.\nv případě provozních opatření vedoucích ke snížení hluku, pokud tato opatření neomezují kapacitu letiště:\na)\npoužívání přednostních rozjezdových a přistávacích drah;\nb)\npoužívání přednostních letových tras z hlediska ochrany proti hluku;\nc)\npoužívání protihlukových postupů pro přílety a odlety;\nd)\nuvedení rozsahu, v jakém jsou tato opatření regulována podle environmentálních ukazatelů zmíněných v příloze I nařízení (EU) č. 691/2010;\n1.4.4.\nv případě provozních omezení:\na)\npoužívání plošných omezení, jako například maximálního povoleného počtu pohybů letadel či hlukových kvót;\nb)\npoužívání omezení zaměřených na konkrétní letadla, jako například stažení letadel téměř vyhovujících předpisům z provozu;\nc)\npoužívání částečných omezení rozlišujících opatření realizovaná ve dne a v noci;\n1.4.5.\nzavedené finanční nástroje, jako například letištní poplatky za hluk.\n2.   Prognóza vývoje bez nových opatření\n2.1.\nPopis rozvoje letišť (pokud je k dispozici) již schválený a připravený, jako například zvýšená kapacita, výstavba rozjezdové dráhy nebo výstavba terminálu, prognózy přistání a vzletů, plánovaná budoucí dopravní skladba a odhadovaný růst, stejně jako podrobná studie dopadu hluku způsobeného na daném území uvedeným zvýšením kapacity, výstavbou drah či terminálů či změnou trasy letu, přistání a vzletu.\n2.2.\nV případě rozšiřování kapacity letiště přínosy vyplývající z poskytnutí této další kapacity v rámci širší letecké sítě a daného regionu.\n2.3.\nPopis dopadu na hlukovou situaci bez dalších opatření a popis těch opatření, která jsou již naplánována ke snížení dopadu hluku ve stejném období.\n2.4.\nPrognóza vývoje hlukových kontur, včetně odhadu počtu osob, které budou pravděpodobně postiženy hlukem z letadel, která rozlišuje mezi staršími obytnými oblastmi a nově budovanými nebo plánovanými obytnými oblastmi a plánovanými budoucími obytnými oblastmi, kterým již příslušné orgány vydaly povolení.\n2.5.\nHodnocení následků a případných nákladů v případě nepřijetí opatření pro zmírnění účinků zvýšeného hluku, pokud se toto zvýšení očekává.\n3.   Posouzení dodatečných opatření\n3.1.\nNástin možných dodatečných opatření a uvedení hlavních důvodů pro jejich výběr. Popis těchto opatření zvolených pro další analýzu a informace o výsledku analýzy nákladové efektivnosti, zejména o nákladech na zavedení těchto opatření; odhadovaný počet osob majících z uvedených opatření užitek a jejich harmonogram; přehled jednotlivých opatření z hlediska jejich celkové účinnosti.\n3.2.\nPřehled dopadů z hlediska životního prostředí a hospodářské soutěže, jež mohou navrhovaná opatření mít na další letiště, provozovatele a další zúčastněné osoby.\n3.3.\nDůvody pro volbu upřednostňované varianty.\n3.4.\nVěcné shrnutí.\nPŘÍLOHA II\nPosouzení nákladové efektivnosti provozních omezení ke snížení hluku\nNákladová efektivnost zamýšlených provozních omezení ke snížení hluku bude pokud možno kvantifikovatelným způsobem posuzována s přihlédnutím k následujícím aspektům:\n1)\nočekávanému přínosu zamýšlených opatření z hlediska snížení hluku v současné době a v budoucnu;\n2)\nbezpečnosti letového provozu včetně rizik pro třetí osoby;\n3)\nkapacitě daného letiště;\n4)\ndopadům na evropskou leteckou síť.\nPříslušné orgány mohou kromě toho přihlédnout také k následujícím faktorům:\n1)\nzdraví a bezpečnosti místních obyvatel žijících v blízkosti daného letiště;\n2)\nudržitelnosti životního prostředí včetně vzájemné závislosti mezi hlukem a emisemi;\n3)\npřímým, nepřímým a katalytickým dopadům na zaměstnanost a hospodářství.\nProhlášení Komise k přezkumu směrnice 2002/49/ES\nKomise jedná s členskými státy o příloze II směrnice 2002/49/ES (metody výpočtu hluku) s cílem přijmout ji v nadcházejících měsících.\nNa základě práce, již v současné době provádí Světová zdravotnická organizace (WHO) v souvislosti s metodikou pro posuzování zdravotních důsledků v souvislosti s dopady hluku, má Komise v úmyslu přezkoumat přílohu III směrnice 2002/49/ES (odhad dopadu na zdraví, vztahy mezi dávkou a účinkem).", "summary": "Hluk na letištích EU\nHluk na letištích EU\nVzhledem k očekávanému růstu objemu letecké dopravy schválila Evropská unie (EU) nová pravidla, podle nichž orgány přijímají rozhodnutí zavádějící provozní omezení ke snížení hluku na letištích EU, aby omezila nepříjemné působení hluku z letadel.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES.\nPŘEHLED\nNařízení (EU) č. 598/2014 si klade za cíl zlepšit situaci týkající se hluku okolo letišť EU, aby zajistilo větší slučitelnost mezi leteckými činnostmi a obytnými oblastmi, zejména pokud jde o noční lety. Pravidla jsou založena na zásadách vyváženého přístupu k regulaci hluku, schválených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), orgánem Organizace spojených národů zabývajícím se mezinárodním civilním letectvím.\nProvozní omezení může mít různé podoby, například stanovení limitu pro hluk či pohyb, zavedení pravidla o nerozšiřování počtu letadel (žádné další pohyby či provoz obecně nebo u konkrétního typu letadla) či přijetí zákazu létání na část noci.\nOblast působnosti\nPravidla platí pouze pro větší letiště s více než 50 000 pohyby civilních letadel ročně. Týkají se civilních letadel, nikoli vojenských, celních a policejních pohybů. Stanovení konkrétních hranic pro hluk však zůstává v působnosti státních a místních orgánů.\nPříslušné orgány\nKaždý členský stát EU jmenuje příslušné orgány odpovědné za postupy, které se použijí k přijetí provozních omezení. Tyto orgány musí být nezávislé na každé straně, která by mohla být ve střetu zájmů.\nPrávo na přezkum\nPřed zavedením provozních omezení musí příslušné orgány s šestiměsíčním předstihem informovat ostatní členské státy, Evropskou komisi a zúčastněné strany. Komise může do tří měsíců od chvíle, kdy informaci dostala, případ přezkoumat. Pokud usoudí, že postupy nedodržují pravidla, uvědomí příslušný orgán a ten ji zase musí informovat o opatření, které hodlá učinit.\nZdravotní aspekty\nPři přijímání každého rozhodnutí ohledně cílů v oblasti omezení hluku musí být brána v potaz stávající právní úprava EU týkající se dopadů hluku na lidské zdraví (směrnice 2002/49/ES).\nInformace o hlučnosti letadel\nRozhodnutí o provozních omezeních musí být přijímána na základě údajů o hlučnosti jednotlivých letadel dodaných provozovateli. Tyto informace budou soustředěny v databázi a zpřístupněny příslušným orgánům, leteckým společnostem, poskytovatelům letových navigačních služeb, letištím a uživatelům letišť.\nPosuzování hluku a informování obyvatel\nPříslušné orgány musí zajistit pravidelné monitorování hladin hluku na letištích, za která zodpovídají. Pokud z jejich hodnocení vyplyne, že provozní omezení by mohla představovat nákladově efektivní opatření na zmírnění hluku, je třeba urychleně uspořádat proces konzultací, a než budou přijata omezení, zúčastněné strany mají tři měsíce na to, aby předložily svá stanoviska.\nOrgány musí také zajistit, aby byly informace o provozních omezeních ihned volně dostupné místním obyvatelům a místním orgánům.\nPostupné stahování hlučných letadel\nOpatření ke snížení hluku mohou zahrnovat stažení či zvláštní omezení hlučnějších letadel mezi těmi, která povolují pravidla ICAO. Orgány rozhodnou o každoročním rozsahu snižování počtu pohybů takových letadel u každého provozovatele na daném letišti, přičemž maximální rozsah je 25 %.\nNařízení (EU) č. 598/2014 zrušuje směrnici 2002/30/ES s účinkem od 13. června 2016.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 598/2014\n13. 6. 2016\n-\nÚř. věst. L 173 ze dne 12. 6. 2014\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úřední věstník L 189 ze dne 18. července 2002).\nPoslední aktualizace: 01.08.2014"}
{"celex_id": "32015R0848", "reference": "5.6.2015\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 141/19\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/848\nze dne 20. května 2015\no insolvenčním řízení\n(přepracované znění)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nKomise dne 12. prosince 2012 přijala zprávu o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (3). Tato zpráva konstatuje, že nařízení obecně funguje dobře, ale bylo by žádoucí zlepšit uplatňování některých jeho ustanovení, aby byla posílena účinnost vedení přeshraničních úpadkových (insolvenčních) řízení. Vzhledem k tomu, že uvedené nařízení bylo několikrát pozměněno a další změny mají být ještě provedeny, mělo by být v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.\n(2)\nUnie si stanovila za cíl vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva.\n(3)\nŘádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby přeshraniční insolvenční řízení probíhala účinně a rychle. Toto nařízení je třeba přijmout z důvodů dosažení tohoto cíle, který spadá do oblasti soudní spolupráce v občanských věcech ve smyslu článku 81 Smlouvy.\n(4)\nČinnosti podniků mají ve vzrůstající míře přeshraniční účinky, a jsou proto ve zvýšené míře upravovány právem Unie. Platební neschopnost takových podniků ovlivňuje rovněž řádné fungování vnitřního trhu a je třeba aktu Unie, který by koordinoval opatření, která je třeba učinit vůči majetku dlužníka neschopného plnit své peněžité závazky.\n(5)\nPro řádné fungování vnitřního trhu je nezbytné vyhnout se podnětům, které motivují strany k převodům majetku nebo soudních řízení z jednoho členského státu do druhého za účelem získání výhodnějšího sudiště na úkor společného zájmu věřitelů (tzv. „forum shopping“).\n(6)\nToto nařízení by mělo obsahovat ustanovení, která upravují příslušnost pro zahájení insolvenčních řízení a řízení, která z insolvenčních řízení přímo vyplývají a úzce s nimi souvisejí. Toto nařízení by mělo rovněž obsahovat ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných v takových řízeních a ustanovení o právu rozhodném pro insolvenční řízení. Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro koordinaci insolvenčních řízení, která se týkají stejného dlužníka nebo několika členů téže skupiny společností.\n(7)\nInsolvenční řízení a podobná řízení jsou vyňata z působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (4). Na tato řízení by se mělo vztahovat toto nařízení. Výklad tohoto nařízení by měl v největší možné míře vyloučit případné právní mezery mezi těmito dvěma nástroji. Pouhá skutečnost, že určitý vnitrostátní postup není uveden v příloze A tohoto nařízení, by však neměla znamenat, že se na něj vztahuje nařízení (EU) č. 1215/2012.\n(8)\nK dosažení cíle zvýšení účinnosti a zrychlení insolvenčních řízení s přeshraničním dopadem je nezbytné a vhodné, aby ustanovení o příslušnosti, uznávání a rozhodném právu v této oblasti byla obsažena v právním aktu Unie, který je závazný a přímo použitelný v členských státech.\n(9)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na insolvenční řízení, která splňují podmínky v něm stanovené, bez ohledu na to, zda je dlužníkem fyzická, nebo právnická osoba, podnikatel, či soukromá osoba. Tato insolvenční řízení jsou taxativně vyjmenována v příloze A. Pokud jde o vnitrostátní řízení uvedená v příloze A, mělo by se toto nařízení použít, aniž by soudy jiného členského státu dále přezkoumávaly, zda jsou splněny podmínky uvedené v tomto nařízení. Na vnitrostátní insolvenční řízení, která nejsou uvedena v příloze A, by se toto nařízení vztahovat nemělo.\n(10)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla být rozšířena, aby zahrnovala řízení, jež usilují o záchranu hospodářsky životaschopných podniků v obtížné situaci a o poskytnutí druhé šance podnikatelům. Měla by se zejména rozšířit na řízení, která upravují restrukturalizaci dlužníka ve fázi, kdy existuje pouze určitá pravděpodobnost úpadku, nebo která dlužníkovi ponechávají plnou či částečnou kontrolu nad jeho majetkem a záležitostmi. Měla by rovněž zahrnovat řízení, která upravují oddlužení nebo úpravu dluhu spotřebitelů a osob samostatně výdělečně činných, například snížením částky, kterou má dlužník uhradit, nebo prodloužením lhůty pro platbu poskytnuté dlužníkovi. Jelikož v takových řízeních nedochází vždy nutně ke jmenování insolvenčního správce, mělo by se toto nařízení na ně vztahovat, pokud probíhají pod kontrolou nebo dohledem soudu. V této souvislosti by pojem „kontrola“ měl zahrnovat situace, ve kterých soud zasahuje pouze na výzvu věřitele či jiných zúčastněných osob.\n(11)\nToto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na postupy, v jejichž rámci je nařízeno dočasné odložení návrhů na výkon rozhodnutí podaných jednotlivými věřiteli, pokud by tyto návrhy mohly nepříznivě ovlivnit jednání a bránit vyhlídkám na restrukturalizaci činnosti dlužníka. Tyto postupy by neměly poškozovat společný zájem věřitelů, a pokud se nepodaří dosáhnout dohody o restrukturalizačním plánu, měly by být předběžným opatřením pro další postupy, na něž se vztahuje toto nařízení.\n(12)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na řízení, jejichž zahájení se zveřejňuje, aby se věřitelé mohli o řízení dozvědět a mohli přihlásit své pohledávky, čímž se zajistí kolektivní povaha řízení, a aby věřitelé měli příležitost napadnout příslušnost soudu, který řízení zahájil.\n(13)\nToto nařízení by se tak nemělo vztahovat na důvěrná insolvenční řízení. Přestože v některých členských státech mohou taková řízení hrát důležitou roli, věřitelé nebo soud nacházející se v jiném členském státě nemohou vzhledem k jejich důvěrné povaze vědět, že takovéto řízení bylo zahájeno, což ztěžuje zajištění uznání jeho účinků v celé Unii.\n(14)\nKolektivní řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla zahrnovat všechny věřitele nebo významnou část věřitelů, vůči nimž má dlužník veškeré své nesplacené dluhy nebo jejich podstatnou část, za podmínky, že tím nebudou dotčeny pohledávky věřitelů, kteří nejsou účastníky daného řízení. Toto nařízení by se rovněž mělo vztahovat na řízení, jejichž účastníky jsou pouze finanční věřitelé dlužníka. Řízení, jež nezahrnují všechny věřitele dlužníka, by měla být řízení, jejichž cílem je dlužníka zachránit. Řízení, která vedou k úplnému ukončení činnosti dlužníka nebo zpeněžení jeho majetku, by měla zahrnovat všechny jeho věřitele. Skutečnost, že některá insolvenční řízení pro fyzické osoby vylučují u určitých kategorií pohledávek, jako například u pohledávek na výživném, možnost prominutí dluhu, by neměla znamenat, že daná řízení nejsou kolektivní.\n(15)\nToto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na řízení, která jsou podle práva některých členských států zahájena a po určitou dobu vedena na předběžném či dočasném základě, dokud soud nevydá rozhodnutí, kterým potvrdí pokračování řízení na jiném než předběžném základě. Tato řízení by přesto, že jsou označována jako „předběžná“, měla splňovat všechny ostatní požadavky tohoto nařízení.\n(16)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na řízení, jež jsou založena na právu upravujícím úpadek. Za řízení založená na právu upravujícím úpadek by však neměla být považována řízení, jež jsou založena na obecném právu obchodních společností, které není určeno výhradně pro situace platební neschopnosti. Obdobně by řízení za účelem úpravy dluhu neměla zahrnovat specifická řízení, při kterých dochází k odepsání dluhů fyzické osoby s velmi nízkými příjmy a velmi nízkou hodnotou majetku, za podmínky, že se v tomto druhu řízení za žádných okolností nestanoví úhrada věřitelům.\n(17)\nOblast působnosti tohoto nařízení by měla zahrnovat řízení zahájená v situaci, kdy se dlužník potýká s obtížemi nefinanční povahy, za předpokladu, že tyto obtíže skutečně a vážně ohrožují současnou nebo budoucí schopnost dlužníka dostát svým splatným závazkům. Příslušný časový rámec pro určení toho, zda toto ohrožení existuje, může být nastaven na období několika měsíců nebo i déle, aby byly zohledněny případy, kdy se dlužník potýká s obtížemi nefinanční povahy, jež ohrožují pokračování jeho činnosti a ve střednědobém horizontu jeho platební schopnost. Mohlo by se například jednat o situaci, kdy dlužník ztratil zakázku, která pro něj byla klíčová.\n(18)\nTímto nařízením by neměla být dotčena pravidla pro zpětné získávání státní podpory od společností v úpadku, jak jsou vykládána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.\n(19)\nInsolvenční řízení, která se týkají pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a dalších institucí či podniků, na něž vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES (5), a subjektů kolektivního investování, by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena, neboť se na ně vztahuje zvláštní úprava a vnitrostátní orgány dohledu jsou vybaveny rozsáhlými pravomocemi k zásahu.\n(20)\nInsolvenční řízení nemusí nezbytně zahrnovat zásah soudního orgánu. Pojem „soud“ by proto měl mít v některých ustanoveních tohoto nařízení širší význam a zahrnovat osobu nebo orgán oprávněný vnitrostátním právem zahájit insolvenční řízení. Aby se toto nařízení mohlo použít, mělo by být řízení (tvořené jednáními a formalitami stanovenými právem) v souladu nikoli pouze s tímto nařízením, ale mělo by být rovněž úředně uznáno a mít právní účinky v členském státě, ve kterém bylo insolvenční řízení zahájeno.\n(21)\nInsolvenční správci jsou definováni v tomto nařízení a uvedeni v příloze B. Pro insolvenční správce, kteří jsou jmenováni bez zapojení soudního orgánu, by mělo vnitrostátní právo stanovit vhodná pravidla a oprávnění k jednání v rámci insolvenčního řízení. Vnitrostátní právní úprava by měla stanovit vhodná opatření pro řešení možného střetu zájmů.\n(22)\nToto nařízení vychází ze skutečnosti, že z důvodů značných odlišností v oblasti hmotného práva není účelné zavádět insolvenční řízení s obecnou působností v celé Unii. Bezvýjimečné uplatňování práva státu, který řízení zahájil, by za tohoto stavu často vedlo k obtížím. To platí například pro vnitrostátní právní úpravu zajištění závazků, která je v rámci Unie značně rozdílná. Také přednostní práva, která mají někteří věřitelé v průběhu insolvenčního řízení, jsou v některých případech zcela odlišná. Při příštím přezkumu tohoto nařízení bude nezbytné určit další opatření zaměřená na zlepšení přednostních práv zaměstnanců na evropské úrovni. Toto nařízení by mělo tuto odlišnou vnitrostátní právní úpravu brát v úvahu dvěma způsoby. Za prvé tím, že stanoví zvláštní pravidla pro rozhodné právo v případě zvláště významných práv a právních vztahů (například věcná práva nebo pracovní smlouvy). Za druhé tím, že souběžně s vnitrostátními řízeními, která se týkají pouze majetku nacházejícího se ve státě, který řízení zahájil, umožní rovněž hlavní insolvenční řízení s obecnou působností.\n(23)\nToto nařízení umožňuje zahájit hlavní insolvenční řízení ve státě, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka. Tato řízení mají obecnou působnost a vztahují se na veškerý majetek dlužníka. Za účelem ochrany různých zájmů umožňuje toto nařízení zahájit vedlejší insolvenční řízení, která probíhají souběžně s hlavním insolvenčním řízením. Vedlejší insolvenční řízení může být zahájeno v členském státě, ve kterém má dlužník provozovnu. Účinky vedlejších insolvenčních řízení se omezují na majetek, který se nachází v tomto státě. Potřeba jednotnosti v Unii je naplněna závaznými pravidly o koordinaci s hlavním insolvenčním řízením.\n(24)\nV případě, kdy bylo hlavní insolvenční řízení týkající se právnické osoby nebo obchodní společnosti zahájeno v jiném členském státě, než ve kterém se nachází jejich sídlo, mělo by být možné zahájit vedlejší insolvenční řízení v členském státě, v němž se jejich sídlo nachází, pokud dlužník v daném státě vykonává hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a majetku, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie.\n(25)\nToto nařízení se týká pouze řízení, ve kterých se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nachází v Unii.\n(26)\nPravidla příslušnosti stanovená tímto nařízením upravují pouze mezinárodní příslušnost, tedy členský stát, jehož soudy mohou zahájit insolvenční řízení. Místní příslušnost uvnitř členského státu by mělo upravovat vnitrostátní právo dotčeného státu.\n(27)\nPřed zahájením insolvenčního řízení by měl příslušný soud z vlastního podnětu přezkoumat, zda se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nebo provozovna dlužníka skutečně nachází v oblasti jeho příslušnosti.\n(28)\nPři určování, zda je místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, zjistitelné třetími osobami, by měla být zvláštní pozornost věnována věřitelům a jejich názoru na to, kde dlužník spravuje své zájmy. V případě změny místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, to může vyžadovat včasné informování věřitelů o novém místě, kde dlužník vykonává svou činnost, například upozorněním na změnu adresy v obchodní korespondenci nebo zveřejněním nového místa jiným vhodným způsobem.\n(29)\nToto nařízení by mělo obsahovat řadu ochranných opatření, jejichž cílem je zabránit nekalému jednání, kterým si chce dlužník zajistit nejvýhodnější sudiště.\n(30)\nDomněnky, že místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, je sídlo, hlavní místo podnikání a obvyklé místo pobytu, by proto měly být vyvratitelné a příslušný soud členského státu by měl pečlivě posoudit, zda se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, skutečně nachází v daném členském státě. V případě obchodní společnosti by tuto domněnku mělo být možné vyvrátit, pokud se ústřední správa obchodní společnosti nachází v jiném členském státě než její sídlo a z komplexního hodnocení všech relevantních faktorů způsobem zjistitelným pro třetí osoby vyplývá, že skutečné středisko správy, kontroly a řízení jejích zájmů se nachází v tomto jiném členském státě. V případě fyzické osoby, jež není samostatně výdělečně činná, by mělo být možné tuto domněnku vyvrátit například tehdy, pokud se převážná část majetku dlužníka nachází mimo členský stát, v němž má dlužník obvyklé místo pobytu, nebo pokud lze prokázat, že hlavním důvodem pro jeho přesun bylo podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení v nové jurisdikci, a pokud by toto podání významně poškodilo zájmy věřitelů, jejichž obchody s dlužníkem se uskutečnily před jeho přesunem.\n(31)\nStejně tak by se za účelem předcházení podvodnému nebo nekalému jednání, kterým si chce dlužník zajistit nejvýhodnější sudiště, neměla domněnka, že jsou hlavní zájmy soustředěny do místa, kde se nachází sídlo, nebo do hlavního místa podnikání fyzické osoby nebo obvyklého místa pobytu fyzické osoby, použít v situaci, kdy v případě obchodní společnosti, právnické osoby nebo fyzické osoby samostatně výdělečně činné k přesunu sídla nebo hlavního místa podnikání došlo v období tří měsíců předcházejících podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení nebo v případě fyzické osoby, která není samostatně výdělečně činná, k přesunu obvyklého místa pobytu dlužníka do jiného členského státu došlo v období šesti měsíců předcházejících podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení.\n(32)\nPokud okolnosti věci vedou k pochybnostem o příslušnosti soudu, měl by soud v každém případě po dlužníkovi požadovat předložení dalších důkazů na podporu jeho tvrzení, a pokud to právo rozhodné pro insolvenční řízení umožňuje, poskytnout dlužníkovým věřitelům příležitost vyjádřit svá stanoviska k otázce příslušnosti.\n(33)\nPokud soud, u kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, shledá, že se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nenachází na jeho území, neměl by hlavní insolvenční řízení zahájit.\n(34)\nKaždý věřitel dlužníka by navíc měl mít účinný prostředek právní ochrany proti rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení. Důsledky napadnutí rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení by se měly řídit vnitrostátním právem.\n(35)\nSoudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno insolvenční řízení, by měly být rovněž příslušné pro žaloby, které z insolvenčního řízení přímo vyplývají a úzce s ním souvisejí. Tyto žaloby by měly zahrnovat vylučovací žaloby proti žalovaným v jiných členských státech a žaloby týkající se závazků, které vznikají v průběhu insolvenčního řízení, jako je například záloha na náklady řízení. Naopak žaloby na plnění závazků vyplývajících ze smlouvy, kterou dlužník uzavřel před zahájením řízení, z insolvenčního řízení přímo nevyplývají. Pokud taková žaloba souvisí s jinou žalobou založenou na obecném občanském a obchodním právu, měl by mít insolvenční správce možnost podat obě žaloby k soudu bydliště žalovaného, považuje-li tento postup za účelnější. Může tomu tak být například, pokud si insolvenční správce přeje spojit žalobu o odpovědnosti za škodu na vedení společnosti na základě insolvenčního práva s žalobou založenou na právu společností nebo obecné odpovědnosti za škodu.\n(36)\nSoud, který je příslušný k zahájení hlavního insolvenčního řízení, by měl mít možnost nařídit od okamžiku podání návrhu na zahájení řízení předběžná a ochranná opatření. Ochranná opatření před zahájením insolvenčního řízení a po jeho zahájení jsou vysoce důležitou zárukou účinnosti insolvenčního řízení. V této souvislosti by toto nařízení mělo stanovit různé možnosti. Na jedné straně by měl soud, který je příslušný k vedení hlavního insolvenčního řízení, mít rovněž možnost nařídit předběžná ochranná opatření týkající se majetku, který se nachází na území jiných členských států. Na druhé straně by měl insolvenční správce dočasně jmenovaný před zahájením hlavního insolvenčního řízení mít v členských státech, ve kterých má dlužník provozovnu, možnost učinit ochranná opatření, která jsou podle práva těchto členských států možná.\n(37)\nPřed zahájením hlavního insolvenčního řízení by právo na podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení v členském státě, ve kterém má dlužník provozovnu, mělo být omezeno na místní věřitele a na veřejné orgány nebo na případy, kdy hlavní insolvenční řízení nemůže být zahájeno podle práva členského státu, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka. Důvod tohoto omezení spočívá v tom, že případy, kdy je požadavek na zahájení místního insolvenčního řízení uplatněn před zahájením hlavního insolvenčního řízení, by měly být omezeny na míru nezbytně nutnou.\n(38)\nToto nařízení neomezuje právo podat po zahájení hlavního insolvenčního řízení návrh na zahájení insolvenčního řízení v členském státě, ve kterém má dlužník provozovnu. Návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení může podat insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení nebo jiná osoba oprávněná podle vnitrostátního práva tohoto členského státu.\n(39)\nToto nařízení by mělo stanovit pravidla pro zjištění, kde se nachází majetek dlužníka, a ta by se měla použít při určování toho, který majetek patří do hlavního nebo vedlejšího insolvenčního řízení, nebo na situace dotýkající se věcných práv třetích osob. V tomto nařízení by zejména mělo být stanoveno, že evropské patenty s jednotným účinkem, ochranné známky Společenství nebo další podobná práva, jako například odrůdová práva Společenství nebo vzory Společenství, by měly být zahrnuty pouze do hlavního insolvenčního řízení.\n(40)\nVedlejší insolvenční řízení může vedle ochrany místních zájmů sloužit i jiným účelům. Mohou nastat případy, kdy je struktura dlužníkovy majetkové podstaty natolik složitá, že je obtížné ji spravovat jako jedinou jednotku, nebo kdy jsou dotčené právní řády natolik odlišné, že mohou nastat obtíže plynoucí z rozšíření účinků práva státu, který řízení zahájil, na jiné členské státy, ve kterých se nachází majetek. Z tohoto důvodu může insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení navrhnout zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, vyžaduje-li to účinná správa majetkové podstaty.\n(41)\nVedlejší insolvenční řízení však může rovněž bránit účinné správě majetkové podstaty. Proto jsou v tomto nařízení stanoveny dvě konkrétní situace, v nichž by soud, u kterého byl podán návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, měl mít možnost na návrh insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení zahájení vedlejšího insolvenčního řízení odložit nebo zamítnout.\n(42)\nZa prvé toto nařízení svěřuje insolvenčnímu správci v hlavním insolvenčním řízení možnost učinit příslib místním věřitelům, že s nimi bude zacházeno, jako by bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení. Tento příslib musí splnit řadu podmínek stanovených v nařízení, zejména musí být schválen kvalifikovanou většinou místních věřitelů. Byl-li takový příslib učiněn, měl by soud, u kterého byl podán návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, mít možnost tento návrh zamítnout, pokud shledá, že příslib dostatečně chrání společný zájem místních věřitelů. Při posuzování tohoto zájmu by měl soud zohlednit skutečnost, že příslib schválila kvalifikovaná většina místních věřitelů.\n(43)\nPro účely učinění příslibu místním věřitelům by měly majetek a práva, které se nacházejí v členském státě, v němž má dlužník provozovnu, tvořit podkategorii majetkové podstaty a při rozdělení daného majetku nebo výtěžku z jeho zpeněžení by měl insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení dodržet práva týkající se pořadí pohledávek, která by věřitelé měli, pokud by v daném členském státě bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení.\n(44)\nNa schválení příslibu by se případně mělo použít vnitrostátní právo. Zejména v případech, kdy pravidla hlasování pro přijetí restrukturalizačního plánu vyžadují podle vnitrostátního práva předchozí schválení pohledávek věřitelů, by tyto pohledávky měly být pro účely hlasování o příslibu považovány za schválené. Existují-li podle vnitrostátního práva pro přijímání restrukturalizačních plánů různé postupy, měly by členské státy určit konkrétní postup, který bude v této souvislosti relevantní.\n(45)\nZa druhé by toto nařízení mělo stanovit možnost, aby soud dočasně odložil zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, pokud bylo v hlavním insolvenčním řízení přiznáno dočasné přerušení vymáhání individuálních nároků, s cílem zabezpečit účinnost odložení hlavního insolvenčního řízení. Soud by měl mít možnost dočasné odložení řízení přiznat, pokud shledá, že jsou uplatněna vhodná opatření na ochranu společného zájmu místních věřitelů. V takovém případě by všichni věřitelé, na něž by mohl mít výsledek jednání o restrukturalizačním plánu vliv, měli být o jednání informováni a měli by mít možnost se ho účastnit.\n(46)\nV zájmu zajištění účinné ochrany místních zájmů by insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení neměl mít možnost nekalým způsobem zpeněžovat nebo přemísťovat majetek nacházející se v členském státě, kde je umístěna provozovna, a to zejména ne za účelem zmařit možnost, že by tyto zájmy byly účinně uspokojeny, pokud by následně bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení.\n(47)\nToto nařízení by nemělo bránit soudům členského státu, v němž bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení, v uplatňování sankcí za porušení povinností vůči vedoucím pracovníkům dlužníka, pokud jsou tyto soudy k řešení takových sporů podle svého vnitrostátního práva příslušné.\n(48)\nHlavní insolvenční řízení a vedlejší insolvenční řízení mohou přispět k účinné správě majetkové podstaty dlužníka nebo k účelnému zpeněžení celkového majetku, pokud spolu aktéři zapojení do všech souběžně probíhajících řízení řádně spolupracují. Podmínkou řádné spolupráce je, aby jednotliví zapojení insolvenční správci a soudy úzce spolupracovali, a zejména si vyměňovali dostatečné množství informací. K zajištění rozhodující úlohy hlavního insolvenčního řízení by měl mít insolvenční správce v tomto řízení možnost různými způsoby zasahovat do vedlejších insolvenčních řízení, která probíhají ve stejné době. Měl by mít zejména možnost navrhnout restrukturalizační plán nebo vyrovnání nebo požádat o přerušení zpeněžování majetku ve vedlejším insolvenčním řízení. Při spolupráci by insolvenční správci a soudy měli rovněž zohlednit osvědčené postupy spolupráce v přeshraničních úpadkových věcech, jak jsou stanoveny v zásadách a pokynech pro komunikaci a spolupráci, které přijaly evropské a mezinárodní organizace působící v oblasti úpadkového práva, a zejména příslušné směrnice vypracované Komisí Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL).\n(49)\nS ohledem na tuto spolupráci by insolvenční správci a soudy měli mít možnost uzavírat dohody a protokoly za účelem usnadnění přeshraniční spolupráce v případě souběhu insolvenčních řízení v různých členských státech, která jsou vedena proti témuž dlužníkovi nebo členům téže skupiny společností, je-li to slučitelné s pravidly platnými pro každé z daných řízení. Tyto dohody a protokoly mohou mít různou formu, ať už písemnou či ústní, i obsah, ať už obecný či specifický, a mohou být uzavřeny různými stranami. Prosté obecné dohody mohou zdůrazňovat potřebu úzké spolupráce mezi stranami, aniž se zabývají konkrétními otázkami, zatímco podrobnější, specifické dohody mohou vytvářet rámec zásad upravujících souběh insolvenčních řízení a mohou být schváleny zapojenými soudy, vyžaduje-li to vnitrostátní právo. Může v nich být vyjádřeno, že se strany dohodly učinit, nebo naopak nečinit určité kroky či opatření.\n(50)\nObdobně mohou soudy z různých členských států spolupracovat prostřednictvím koordinace při jmenování insolvenčních správců. V této souvislosti mohou jmenovat jediného insolvenčního správce pro několik insolvenčních řízení proti témuž dlužníkovi nebo pro různé členy skupiny společností, je-li to slučitelné s pravidly platnými pro každé z těchto řízení, zejména s případnými požadavky týkajícími se kvalifikace a licence insolvenčního správce.\n(51)\nToto nařízení by mělo zajistit účinné vedení insolvenčních řízení týkajících se různých společností, jež jsou součástí skupiny společností.\n(52)\nPokud byla zahájena insolvenční řízení proti několika společnostem z téže skupiny, měli by aktéři zapojení do těchto řízení řádně spolupracovat. Jednotliví zapojení insolvenční správci a soudy by měli proto mít obdobnou povinnost navzájem spolupracovat a komunikovat jako ti, kteří jsou zapojeni do hlavního a vedlejšího insolvenčního řízení, jež jsou vedena proti stejnému dlužníkovi. Spolupráce mezi insolvenčními správci by nikdy neměla být v rozporu se zájmy věřitelů v jednotlivých řízeních a cílem takové spolupráce by mělo být nalezení řešení, které by posílilo synergie napříč danou skupinou.\n(53)\nZavedení pravidel o insolvenčních řízeních proti skupinám společností by nemělo omezit možnost soudu zahájit v jediné jurisdikci insolvenční řízení proti několika společnostem náležejícím do téže skupiny, shledá-li, že se místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, nachází v jediném členském státě. V takových případech by soud měl mít rovněž možnost jmenovat případně stejného insolvenčního správce ve všech dotčených řízeních, není-li to neslučitelné s pravidly platnými pro daná řízení.\n(54)\nZa účelem dalšího zlepšení koordinace insolvenčních řízení proti členům skupiny společností a s cílem umožnit koordinovanou restrukturalizaci skupiny by toto nařízení mělo zavést procesní pravidla pro koordinaci insolvenčních řízení proti členům skupiny společností. Tato koordinace by měla usilovat o zajištění účelné koordinace řízení a současně respektovat samostatnou právní subjektivitu každého člena skupiny.\n(55)\nInsolvenční správce jmenovaný v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno ve vztahu k některému členu skupiny společností, by měl mít možnost podat návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině. Avšak vyžaduje-li tak právo rozhodné pro insolvenční řízení, měl by tento insolvenční správce před podáním tohoto návrhu získat potřebné povolení. V návrhu by měly být uvedeny podstatné prvky koordinace, zejména nástin plánu koordinace, návrh osoby, která by měla být jmenována koordinátorem, a nástin odhadovaných nákladů na koordinaci.\n(56)\nZa účelem zajištění dobrovolnosti koordinačního řízení proti skupině by měli mít zapojení insolvenční správci možnost vznést ve stanovené lhůtě námitku proti své účasti v koordinačním řízení proti skupině. Aby mohli zapojení insolvenční správci přijmout informované rozhodnutí o účasti v koordinačním řízení, měli by být v rané fázi informováni o podstatných prvcích koordinace. Insolvenční správce, který původně vznesl námitku proti zahrnutí do koordinačního řízení proti skupině, by však měl mít možnost následně požádat o účast na koordinaci. Koordinátor by měl v takovém případě rozhodnout o přípustnosti žádosti. Všichni insolvenční správci včetně žádajícího insolvenčního správce by měli být o rozhodnutí koordinátora vyrozuměni a měli by mít příležitost dané rozhodnutí napadnout u soudu, který koordinační řízení proti skupině zahájil.\n(57)\nKoordinační řízení proti skupině by mělo vždy usilovat o usnadnění účelného vedení insolvenčních řízení týkajících se členů skupiny a mít obecně příznivý dopad na věřitele. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby soud, u kterého byl podán návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině, před jeho zahájením tato kritéria posoudil.\n(58)\nNáklady na koordinační řízení proti skupině by neměly převážit nad jeho výhodami. Proto je nezbytné zajistit, aby náklady na koordinaci a podíl nákladů, který musí každý člen skupiny uhradit, byly odpovídající, přiměřené a rozumné a aby byly určeny v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž bylo koordinační řízení proti skupině zahájeno. Zapojení insolvenční správci by měli rovněž mít možnost tyto náklady kontrolovat již od rané fáze řízení. Vyžaduje-li tak vnitrostátní právo, měl by si insolvenční správce za účelem kontroly nákladů již od rané fáze řízení vyžádat souhlas soudu nebo výboru věřitelů.\n(59)\nUsoudí-li koordinátor, že si plnění jeho úkolů vyžádá výrazný nárůst nákladů v porovnání s prvotním odhadem nákladů, a v každém případě pokud nárůst nákladů překročí 10 % odhadovaných nákladů, měl by koordinátor pro účely překročení nákladů získat povolení soudu, který koordinační řízení proti skupině zahájil. Tento soud by měl před svým rozhodnutím poskytnout zapojeným insolvenčním správcům příležitost se vyjádřit, aby mohli sdělit své připomínky k vhodnosti návrhu koordinátora.\n(60)\nPro členy skupiny společností, kteří se koordinačního řízení proti skupině neúčastní, by toto nařízení mělo rovněž stanovit alternativní mechanismus k dosažení koordinované restrukturalizace skupiny. Insolvenční správce jmenovaný v řízení proti členovi skupiny společností by měl mít možnost navrhnout odklad jakéhokoli opatření týkajícího se zpeněžení majetku v řízení, které bylo zahájeno proti jiným členům téže skupiny, na něž se koordinační řízení proti skupině nevztahuje. Tento odklad by mělo být možné navrhnout pouze v případě, že byl členům dotčené skupiny předložen restrukturalizační plán, pokud je tento plán k užitku věřitelů v řízení, v souvislosti s nímž je odklad požadován, a pokud je tento odklad nezbytný k zajištění řádného provedení daného plánu.\n(61)\nToto nařízení by nemělo bránit členským státům ve stanovení vnitrostátních pravidel, která by doplnila pravidla týkající se spolupráce, komunikace a koordinace v souvislosti s insolvenčními řízeními proti členům skupin společností uvedená v tomto nařízení, za podmínky, že se oblast působnosti těchto vnitrostátních pravidel omezí na vnitrostátní pravomoc a že jejich použití nebude mít dopad na účinnost pravidel stanovených v tomto nařízení.\n(62)\nPravidla upravující spolupráci, komunikaci a koordinaci v rámci insolvenčních řízení proti členům skupiny společností, která jsou stanovena v tomto nařízení, by se měla použít pouze v rozsahu, v jakém byla řízení proti různým členům téže skupiny společností zahájena ve více než jednom členském státě.\n(63)\nKaždý věřitel, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v Unii, by měl mít právo přihlásit své pohledávky v každém z insolvenčních řízení, která v Unii v souvislosti s majetkem dlužníka probíhají. Totéž by mělo platit pro správce daně a orgány sociálního zabezpečení. Toto nařízení by insolvenčnímu správci nemělo bránit v přihlášení pohledávek jménem určitých skupin věřitelů, například zaměstnanců, pokud tak stanoví vnitrostátní právo. Pro zajištění rovného zacházení s věřiteli by však mělo být rozdělení výnosů koordinováno. Každý věřitel by měl mít možnost ponechat si trvale to, čeho v průběhu insolvenčního řízení nabyl, ale k účasti na rozdělení celkového majetku v jiných řízeních by měl být oprávněn pouze tehdy, pokud věřitelé, kteří jsou ve stejném postavení, získají stejnou poměrnou část svých nároků.\n(64)\nJe zásadní, aby věřitelé, kteří mají obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v Unii, byli informováni o zahájení insolvenčního řízení, jež se týká majetku jejich dlužníka. V zájmu zajištění hladkého přenosu informací k věřitelům by se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 (6) nemělo použít v situacích, kde toto nařízení odkazuje na povinnost informovat věřitele. Přihlašování pohledávek v řízení zahájeném v jiném členském státě by mělo být pro věřitele snazší díky standardním formulářům dostupným ve všech úředních jazycích orgánů Unie. Vymezení důsledků neúplného vyplnění standardních formulářů by mělo upravovat vnitrostátní právo.\n(65)\nToto nařízení by mělo stanovit okamžité uznávání rozhodnutí o zahájení, vedení a skončení insolvenčních řízení, která spadají do oblasti jeho působnosti, a rozhodnutí učiněných v přímé souvislosti s takovými insolvenčními řízeními. Automatické uznávání by tedy mělo znamenat, že se účinky vyplývající z těchto řízení podle práva členského státu, ve kterém bylo řízení zahájeno, rozšiřují na jiné členské státy. Uznávání rozhodnutí soudů členských států se musí zakládat na zásadě vzájemné důvěry. Důvody pro odepření uznání by měly být omezeny na nezbytné minimum. Podle této zásady by měl být rovněž řešen spor, kdy se soudy dvou členských států považují za příslušné k zahájení hlavního insolvenčního řízení. Rozhodnutí soudu, který zahájil řízení jako první, by mělo být uznáváno v jiných členských státech, aniž by byly tyto členské státy oprávněny rozhodnutí tohoto soudu přezkoumávat.\n(66)\nToto nařízení stanoví v oblasti své působnosti jednotná pravidla pro kolizní normy jednotlivých států, které nahrazují předpisy mezinárodního práva soukromého jednotlivých států. Pokud není stanoveno jinak, měly by být použity právní předpisy státu, který řízení zahájil (lex concursus). Tato kolizní norma jednotlivých států by měla platit pro hlavní i místní insolvenční řízení. Lex concursus určuje veškeré procesní i hmotněprávní účinky insolvenčního řízení na osoby a právní vztahy. Řídí se jím veškeré podmínky pro zahájení, vedení a skončení insolvenčního řízení.\n(67)\nAutomatické uznávání insolvenčního řízení, na které se zpravidla vztahují právo státu, který řízení zahájil, se může dostat do rozporu s pravidly, na jejichž základě jsou právní jednání prováděna v jiném členském státě. K ochraně oprávněných očekávání a právní jistoty v členských státech jiných než ve státě, ve kterém bylo řízení zahájeno, by měly být přijaty určité výjimky z obecného pravidla.\n(68)\nZvlášť nezbytné je stanovit zvláštní úpravu odchylující se od práva státu, ve kterém bylo řízení zahájeno, v případě věcných práv, neboť ta mají při poskytování úvěrů značný význam. Základ, platnost a rozsah takového věcného práva se tedy obvykle řídí právem místa, ve kterém se věc nachází (lex situs), a nejsou zahájením insolvenčního řízení dotčeny. Osobě, které věcné právo náleží, by mělo být tedy nadále umožněno pokračovat v uplatňování jejího práva na oddělení nebo oddělené vypořádání zajištění závazku. Podléhá-li majetek v jednom členském státě věcnému právu podle lex situs, ale hlavní insolvenční řízení probíhá v jiném členském státě, mělo by být insolvenčnímu správci v hlavním insolvenčním řízení umožněno podat návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení v místě, kde existuje věcné právo, pokud tam má dlužník provozovnu. Pokud k zahájení vedlejšího insolvenčního řízení nedojde, měl by být jakýkoli přebytek z prodeje majetku, ke kterému se vztahuje věcné právo, zaplacen insolvenčnímu správci v hlavním řízení.\n(69)\nToto nařízení na několika místech stanoví soudní odklad řízení nebo soudní odklad vymáhání. Žádný takový odklad by neměl ovlivnit věcná práva věřitelů či třetích osob.\n(70)\nPokud právo státu, který řízení zahájil, nepřipouští započtení pohledávek, měl by být věřitel přesto oprávněn domáhat se započtení pohledávek, pokud je možné na základě práva, kterým se řídí pohledávka dlužníka v úpadku. Tímto způsobem by započtení pohledávek získalo funkci určité záruky založené na právních předpisech, na které se může věřitel spoléhat v době vzniku pohledávky.\n(71)\nVzniká rovněž potřeba zvláštní ochrany v případě platebních systémů a finančních trhů, například ve vztahu k vyrovnávacím dohodám a dohodám o vzájemném započtení (netting), které v takových systémech existují, jakož i o prodeji cenných papírů a záruk poskytovaných na provádění těchto transakcí upravených zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (7). Pro takové transakce by mělo být rozhodným pouze právo uvedeného systému nebo trhu. Účelem tohoto pravidla je zabránit možnosti, aby se mechanismy pro platbu a vyrovnávání transakcí stanovené v platebních systémech a systémech vypořádání nebo na regulovaných finančních trzích členských států změnily v případě úpadku obchodního partnera. Směrnice 98/26/ES obsahuje zvláštní ustanovení, která mají přednost před obecnými pravidly stanovenými v tomto nařízení.\n(72)\nPro zajištění ochrany zaměstnanců a pracovních míst by měly být účinky insolvenčního řízení na trvání nebo skončení pracovního vztahu nebo na práva a povinnosti všech stran podílejících se na takovém vztahu stanoveny rozhodným právem dotyčné pracovní smlouvy v souladu s obecnými kolizními normami. V případech, kdy je k výpovědi pracovních smluv nezbytný souhlas soudu nebo správního orgánu, by si měl členský stát, v němž se nachází provozovna dlužníka, ponechat soudní příslušnost pro udělení tohoto souhlasu, přestože v tomto členském státě nebylo zahájeno insolvenční řízení. Jakékoli další otázky související s úpadkovým právem, jako zda jsou pohledávky zaměstnanců chráněny přednostními právy a jaké právní postavení mají taková přednostní práva zaujímat, by se měly řídit právem členského státu, v němž bylo hlavní či vedlejší insolvenční řízení zahájeno, s výjimkou případů, kdy byl v souladu s tímto nařízením učiněn příslib v zájmu nezahájení vedlejšího insolvenčního řízení.\n(73)\nPrávem rozhodným pro účinky insolvenčního řízení na probíhající soudní řízení nebo probíhající rozhodčí řízení, která se týkají majetku nebo práva náležejících do majetkové podstaty dlužníka, by mělo být právo členského státu, ve kterém soudní řízení probíhá nebo ve kterém se rozhodčí řízení koná. Tímto pravidlem by však neměla být dotčena vnitrostátní pravidla týkající se uznávání a výkonu rozhodčích nálezů.\n(74)\nJe třeba stanovit nezbytnou pružnost v souvislosti s určitými pravidly tohoto nařízení, aby se přihlédlo ke zvláštním rysům procesních pravidel soudních systémů v některých členských státech. Odkazy v tomto nařízení na oznámení soudního orgánu členského státu by proto v případě, kdy to procesní pravidla určitého členského státu vyžadují, měly zahrnovat i příkaz daného soudního orgánu k vydání tohoto oznámení.\n(75)\nVzhledem k podnikatelským aspektům by hlavní obsah rozhodnutí o zahájení řízení měl být na návrh insolvenčního správce zveřejněn v jiném členském státě, než je stát, jehož soud uvedené rozhodnutí vydal. Nachází-li se v dotčeném členském státě provozovna, mělo by být toto zveřejnění povinné. V žádném případě by však zveřejnění nemělo být podmínkou pro uznání řízení vedeného v jiném členském státě.\n(76)\nAby se zlepšilo poskytování informací věřitelům a soudům a aby se zabránilo zahajování souběžných insolvenčních řízení, měly by mít členské státy povinnost zveřejňovat příslušné informace z přeshraničních úpadkových věcí ve veřejně přístupných elektronických rejstřících. Aby se zlepšil přístup věřitelů a soudů s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě k těmto informacím, mělo by toto nařízení stanovit propojení těchto insolvenčních rejstříků prostřednictvím portálu evropské e-justice. Členské státy by měly mít možnost zveřejňovat příslušné informace v několika rejstřících a mělo by být možné propojit více než jeden rejstřík každého členského státu.\n(77)\nToto nařízení by mělo určit minimální rozsah informací, které mají být v insolvenčních rejstřících zveřejňovány. Členským státům by nemělo být bráněno v zahrnování dalších informací. Je-li dlužníkem fyzická osoba, mělo by být v insolvenčních rejstřících uváděno registrační číslo pouze tehdy, je-li dlužník osobou samostatně výdělečně činnou. Tímto registračním číslem by se mělo rozumět jedinečné registrační číslo samostatné výdělečné činnosti dlužníka zveřejněné v obchodním rejstříku, existuje-li.\n(78)\nInformace o určitých aspektech insolvenčního řízení, jako například o lhůtách pro přihlášení pohledávek nebo pro napadení rozhodnutí, jsou pro věřitele zcela zásadní. Toto nařízení by však nemělo členským státům ukládat povinnost vypočítávat tyto lhůty v jednotlivých případech. Členské státy by měly mít možnost splnit své povinnosti tím, že na portál evropské e-justice doplní hypertextové odkazy, kde budou uvedeny zcela jasné informace o kritériích pro výpočet těchto lhůt.\n(79)\nV zájmu zajištění dostatečné ochrany informací týkajících se fyzických osob, jež nejsou samostatně výdělečně činné, by členské státy měly mít možnost stanovit pro přístup k těmto informacím dodatečná kritéria vyhledávání, jako například osobní identifikační číslo dlužníka, adresu, datum narození nebo místně příslušný soud, nebo přístup k těmto informacím podmínit podáním žádosti k příslušnému orgánu nebo přezkoumáním existence oprávněného zájmu.\n(80)\nČlenské státy by rovněž měly mít možnost určité informace týkající se fyzických osob, jež nejsou samostatně výdělečně činné, do svého insolvenčního rejstříku nezahrnout. V takovém případě by členské státy měly zajistit, že příslušné informace budou věřitelům předány prostřednictvím individuálního oznámení a že pohledávky věřitelů, kteří dané informace neobdrželi, nebudou řízením dotčeny.\n(81)\nMůže nastat případ, kdy některá z dotčených osob neví, že bylo zahájeno insolvenční řízení, a jedná v dobré víře způsobem, který je v rozporu s novými okolnostmi. K zajištění ochrany takových osob, které, nevědouce o zahájení řízení v jiném členském státě, uskuteční platbu dlužníkovi místo platby insolvenčnímu správci v jiném členském státě, je třeba stanovit, že tato platba má účinek vyrovnání dluhu.\n(82)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).\n(83)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o podporu uplatňování článků 8, 17 a 47 týkajících se ochrany osobních údajů, práva na vlastnictví a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces.\n(84)\nNa zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10).\n(85)\nTímto nařízením není dotčeno nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (11).\n(86)\nJelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu vytvoření právního rámce pro řádnou správu přeshraničních insolvenčních řízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(87)\nV souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(88)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.\n(89)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a vydal stanovisko dne 27. března 2013 (12),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na veřejná kolektivní řízení, včetně předběžných řízení, která jsou založena na právu upravujícím úpadek a ve kterých, za účelem záchrany, úpravy dluhu, reorganizace nebo likvidace,\na)\nje dlužník zcela či zčásti zbaven dispozičních oprávnění ke svému majetku a je jmenován insolvenční správce,\nb)\njsou majetek a záležitosti dlužníka pod kontrolou či dohledem soudu, nebo\nc)\nje soudem nebo na základě zákona přiznáno dočasné přerušení řízení na vymáhání individuálních nároků s cílem umožnit jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, za předpokladu, že dané řízení, v jehož rámci bylo přerušení přiznáno, zajistí vhodná opatření na ochranu věřitelů obecně a je předběžným řízením k některému z řízení uvedených v písmeni a) nebo b), nepodaří-li se dosáhnout dohody.\nPokud lze řízení podle tohoto odstavce zahájit v situaci, kdy existuje pouze určitá pravděpodobnost úpadku, musí být jeho účelem zabránit úpadku dlužníka nebo ukončení jeho obchodní činnosti.\nSeznam řízení podle tohoto odstavce je obsažen v příloze A.\n2.   Toto nařízení se nepoužije na řízení uvedená v odstavci 1, která se týkají:\na)\npojišťoven;\nb)\núvěrových institucí;\nc)\ninvestičních podniků a dalších institucí a podniků v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje směrnice 2001/24/ES, nebo\nd)\nsubjektů kolektivního investování.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„kolektivním řízením“ řízení, které buď zahrnuje všechny věřitele dlužníka, anebo zahrnuje jejich významnou část a nedotýká se pohledávek těch věřitelů, kteří nejsou účastníky tohoto řízení;\n2)\n„subjekty kolektivního investování“ subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (13) a alternativní investiční fondy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (14);\n3)\n„dlužníkem s dispozičními oprávněními“ dlužník, ve vztahu k němuž bylo zahájeno insolvenční řízení, které nezahrnuje nutně jmenování insolvenčního správce nebo úplný převod práv a povinností ke správě dlužníkova majetku na insolvenčního správce, a dlužníkovi tedy zůstává úplná nebo alespoň částečná kontrola nad jeho majetkem a záležitostmi;\n4)\n„insolvenčním řízením“ kterékoli z řízení uvedených v příloze A;\n5)\n„insolvenčním správcem“ jakákoli osoba nebo subjekt, jejichž funkcí, a to i dočasně, je\ni)\nprověřovat a přiznávat pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení,\nii)\nzastupovat kolektivní zájmy věřitelů,\niii)\nspravovat zcela nebo zčásti majetek, ke kterému byl dlužník zbaven dispozičních oprávnění,\niv)\nzpeněžovat majetek uvedený v bodě iii) nebo\nv)\ndohlížet na správu záležitostí dlužníka.\nSeznam osob a subjektů uvedených v prvním pododstavci je obsažen v příloze B;\n6)\n„soudem“\ni)\nv čl. 1 odst. 1 písm. b) a c), čl. 4 odst. 2, článcích 5 a 6, čl. 21 odst. 3, čl. 24 odst. 2 písm. j) a článcích 36 a 39 a článcích 61 až 77 soudní orgán členského státu,\nii)\nve všech ostatních článcích soudní orgán nebo jiný příslušný subjekt členského státu, který je oprávněn zahájit insolvenční řízení, potvrdit zahájení takového řízení nebo v průběhu takového řízení rozhodovat;\n7)\n„rozhodnutím o zahájení insolvenčního řízení“ mimo jiné\ni)\nrozhodnutí soudu o zahájení insolvenčního řízení nebo o potvrzení zahájení takového řízení a\nii)\nrozhodnutí soudu o jmenování insolvenčního správce;\n8)\n„okamžikem zahájení řízení“ okamžik, kdy rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení nabývá účinnosti, bez ohledu na to, zda se jedná o konečné rozhodnutí či nikoli;\n9)\n„členským státem, ve kterém se nachází majetek“, v případě\ni)\nakcií na jméno jiných než uvedených v bodě ii) členský stát, na jehož území má společnost vydávající akcie své sídlo,\nii)\nfinančních nástrojů, u kterých je vlastnické právo prokazováno záznamem v rejstříku nebo na účtu vedených zprostředkovatelem nebo na jeho jméno („zaknihované cenné papíry“), členský stát, ve kterém je veden rejstřík nebo účet se záznamy,\niii)\nhotovosti na bankovních účtech u úvěrové instituce členský stát uvedený v čísle IBAN účtu, nebo, v případě hotovosti na bankovních účtech u úvěrové instituce, která nemá číslo IBAN, členský stát, v němž má úvěrová instituce, u níž je účet veden, ústředí, nebo pokud je účet veden u pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, členský stát, v němž se daná pobočka, zastoupení nebo provozovna nachází,\niv)\nmajetku nebo práv, v souvislosti s nimiž se vlastnictví nebo nároky zapisují do veřejného rejstříku a které nejsou majetkem ani právy uvedenými v bodě i), členský stát, pod jehož pravomoc rejstřík spadá,\nv)\nevropských patentů členský stát, pro který byl evropský patent udělen,\nvi)\nautorských práv a souvisejících práv členský stát, na jehož území má vlastník těchto práv obvyklé místo pobytu nebo sídlo,\nvii)\nhmotného majetku, který není majetkem uvedeným v bodech i) až iv), členský stát, na jehož území se daný majetek nachází,\nviii)\npohledávek vůči třetím osobám, které nejsou pohledávkami vztahujícími se k majetku uvedenému v bodě iii), členský stát, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy povinné třetí osoby, určený v souladu s čl. 3 odst. 1;\n10)\n„provozovnou“ jakékoli provozní místo, kde dlužník vykonává nebo po dobu tří měsíců před podáním návrhu na zahájení hlavního insolvenčního řízení vykonával nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a majetku;\n11)\n„místním věřitelem“ věřitel, jehož pohledávky vůči dlužníkovi vznikly z provozu provozovny nacházející se v jiném členském státě, než ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nebo v souvislosti s takovým provozem;\n12)\n„zahraničním věřitelem“ věřitel, včetně správců daně a orgánů sociálního zabezpečení, který má obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě, než je stát, který zahájil řízení;\n13)\n„skupinou společností“ mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky;\n14)\n„mateřským podnikem“ podnik, který má přímou nebo nepřímou kontrolu nad jedním či více dceřinými podniky. Podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (15), se považuje za mateřský podnik.\nČlánek 3\nMezinárodní příslušnost\n1.   Soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení („hlavní insolvenční řízení“). Místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je místo, ze kterého dlužník své zájmy pravidelně spravuje a které je zjistitelné třetími osobami.\nV případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny její hlavní zájmy, považuje její sídlo, pokud není prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu sídla do jiného členského státu.\nV případě osoby samostatně výdělečně činné se za místo, kde jsou soustředěny její hlavní zájmy, považuje hlavní místo jejího podnikání, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu hlavního místa podnikání této fyzické osoby do jiného členského státu.\nV případě ostatních fyzických osob se za místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, považuje jejich obvyklé místo pobytu, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období šesti měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu obvyklého místa pobytu do jiného členského státu.\n2.   Pokud jsou hlavní zájmy dlužníka soustředěny na území některého členského státu, jsou soudy jiného členského státu příslušné k zahájení insolvenčního řízení proti tomuto dlužníkovi pouze tehdy, pokud má provozovnu na území tohoto jiného členského státu. Účinky takového řízení jsou omezeny na majetek, který se nachází na území tohoto členského státu.\n3.   Pokud bylo zahájeno insolvenční řízení podle odstavce 1, stávají se jakákoli řízení následně zahájená podle odstavce 2 vedlejšími insolvenčními řízeními.\n4.   Místní insolvenční řízení uvedená v odstavci 2 mohou být zahájena před zahájením hlavního insolvenčního řízení podle odstavce 1 pouze tehdy, pokud\na)\ninsolvenční řízení podle odstavce 1 nemůže být zahájeno z důvodů stanovených právem členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nebo\nb)\nnávrh na zahájení místního insolvenční řízení podává\ni)\nvěřitel, jehož pohledávky vznikly z provozu provozovny nacházející se v členském státě, v němž je zahájení místního řízení požadováno, nebo v souvislosti s takovým provozem, nebo\nii)\nveřejný orgán, který má podle práva členského státu, na jehož území se dotčená provozovna nachází, právo podat návrh na zahájení insolvenčního řízení.\nJe-li zahájeno hlavní insolvenční řízení, stávají se místní insolvenční řízení vedlejšími insolvenčními řízeními.\nČlánek 4\nPřezkoumání příslušnosti\n1.   Soud, u kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, přezkoumá z vlastního podnětu, zda je příslušný podle článku 3. V rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení soud uvede důvody, na nichž se zakládá jeho příslušnost, a zejména uvede, zda je příslušnost založena na čl. 3 odst. 1, nebo odst. 2.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, je-li insolvenční řízení zahájeno v souladu s vnitrostátním právem bez soudního rozhodnutí, mohou členské státy insolvenčního správce jmenovaného v takovém řízení pověřit, aby přezkoumal, zda je členský stát, ve kterém byl návrh na zahájení řízení podán, příslušný podle článku 3. Shledá-li insolvenční správce, že daný členský stát je příslušný, uvede v rozhodnutí o zahájení řízení důvody, na kterých se příslušnost zakládá, a zejména uvede, zda je příslušnost založena na čl. 3 odst. 1, nebo odst. 2.\nČlánek 5\nSoudní přezkum rozhodnutí o zahájení hlavního insolvenčního řízení\n1.   Dlužník nebo kterýkoli z věřitelů může u soudu napadnout rozhodnutí o zahájení hlavního insolvenčního řízení z důvodu mezinárodní příslušnosti.\n2.   Rozhodnutí o zahájení hlavního insolvenčního řízení mohou napadnout i jiné osoby než osoby uvedené v odstavci 1 nebo může být toto rozhodnutí napadeno z jiných důvodů než pro nedostatek mezinárodní příslušnosti soudu, pokud tak stanoví vnitrostátní právo.\nČlánek 6\nPříslušnost pro projednání žalob přímo vyplývajících z insolvenčního řízení a úzce s ním souvisejících\n1.   Soudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno insolvenční řízení podle článku 3, jsou příslušné pro projednání žalob, které přímo vyplývají z insolvenčního řízení a úzce s ním souvisejí, jako jsou například vylučovací žaloby.\n2.   Pokud žaloba uvedená v odstavci 1 souvisí se žalobou v občanských a obchodních věcech proti stejnému žalovanému, může insolvenční správce podat obě žaloby k soudům v členském státě, na jehož území má žalovaný bydliště, nebo je-li podávána žaloba na několik žalovaných, k soudům členského státu, na jehož území má bydliště kterýkoliv z nich, jsou-li dané soudy příslušné podle nařízení (EU) č. 1215/2012.\nPrvní pododstavec se vztahuje i na dlužníka s dispozičními oprávněními, pokud vnitrostátní právo umožňuje dlužníkovi s dispozičními oprávněními podávat žalobu jménem majetkové podstaty.\n3.   Pro účely odstavce 2 se má za to, že žaloby navzájem souvisejí, pokud je mezi nimi tak úzký vztah, že jejich společné projednání a rozhodnutí je vhodné k tomu, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních.\nČlánek 7\nRozhodné právo\n1.   Pokud toto nařízení nestanoví jinak, je právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno (dále jen „stát, který řízení zahájil“).\n2.   Právo státu, který řízení zahájil, určuje podmínky pro zahájení tohoto řízení, jeho vedení a skončení. Určuje zejména:\na)\nproti kterým typům dlužníků může být insolvenční řízení zahájeno;\nb)\nmajetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a způsob nakládání s majetkem, který dlužník nabyl po zahájení insolvenčního řízení;\nc)\noprávnění dlužníka a insolvenčního správce;\nd)\npodmínky, za kterých může dojít k započtení pohledávek;\ne)\núčinky insolvenčního řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou;\nf)\núčinky insolvenčního řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení;\ng)\npohledávky, které mají být přihlášeny proti majetkové podstatě dlužníka, a způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení;\nh)\npravidla pro přihlašování, přezkoumání a přiznávání pohledávek;\ni)\npravidla pro provedení rozvrhu výtěžku ze zpeněžení dlužníkova majetku, pořadí pohledávek a práv věřitelů, kteří byli částečně uspokojeni po zahájení insolvenčního řízení na základě věcného práva nebo započtením pohledávek;\nj)\npodmínky a účinky skončení insolvenčního řízení, zejména vyrovnáním;\nk)\npráva věřitelů po skončení insolvenčního řízení;\nl)\nkdo má nést náklady vzniklé v insolvenčním řízení;\nm)\npravidla týkající se neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů.\nČlánek 8\nVěcná práva třetích osob\n1.   Zahájením insolvenčního řízení nejsou dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob, pokud jde o hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, individuálně nebo genericky určený majetek, který patří dlužníkovi a nachází se v okamžiku zahájení řízení na území jiného členského státu.\n2.   Práva uvedená v odstavci 1 jsou zejména:\na)\nprávo majetek zcizit nebo jej nechat zcizit a dosáhnout z tohoto majetku uspokojení z výnosu nebo příjmu, zejména na základě zástavního práva nebo hypotéky;\nb)\nvýhradní právo na uspokojení pohledávky, zejména právo zajištěné zástavním právem vztahujícím se k této pohledávce nebo postoupením pohledávky jako záruky;\nc)\nprávo žádat vydání nebo navrácení majetku na každém, v jehož držbě se nachází nebo kdo jej užívá proti vůli oprávněného;\nd)\nvěcné právo k výnosu z majetku.\n3.   Právo zapsané do veřejného rejstříku a vymahatelné vůči třetím osobám, na jehož základě může být nabyto věcné právo ve smyslu odstavce 1, se považuje za věcné právo.\n4.   Odstavec 1 nevylučuje podání žaloby z důvodů neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. m).\nČlánek 9\nZapočtení pohledávek\n1.   Zahájením insolvenčního řízení nejsou dotčena práva věřitelů žádat započtení pohledávek proti pohledávkám vůči dlužníkovi, pokud toto započtení umožňuje právo rozhodné pro pohledávky dlužníka v úpadku.\n2.   Odstavec 1 nevylučuje podání žaloby z důvodů neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. m).\nČlánek 10\nVýhrada vlastnictví\n1.   Zahájením insolvenčního řízení proti kupujícímu určité věci není dotčeno právo prodávajícího založené na výhradě vlastnictví, pokud se v okamžiku zahájení řízení věc nacházela na území jiného členského státu než státu, který řízení zahájil.\n2.   Zahájení insolvenčního řízení proti prodávajícímu věci po jejím předání nezakládá důvod pro zrušení této kupní smlouvy nebo odstoupení od ní a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se věc v okamžiku zahájení řízení nachází na území jiného členského státu než státu, který řízení zahájil.\n3.   Odstavce 1 a 2 nevylučují podání žaloby z důvodů neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. m).\nČlánek 11\nSmlouvy týkající se nemovitostí\n1.   Účinky insolvenčního řízení na smlouvy zakládající právo na nabytí nebo užívání nemovitostí se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitost nachází.\n2.   Soud, který zahájil hlavní insolvenční řízení, je příslušný ke schválení výpovědi nebo změny smluv uvedených v tomto článku, pokud\na)\nprávo členského státu, které se na dané smlouvy použije, stanoví, že dané smlouvy lze vypovědět nebo změnit pouze se souhlasem soudu, který zahájil insolvenční řízení, a\nb)\nv uvedeném členském státě nebylo zahájeno žádné insolvenční řízení.\nČlánek 12\nPlatební systémy a finanční trhy\n1.   Aniž je dotčen článek 8, řídí se účinky insolvenčního řízení na práva a povinnosti stran, které se účastní platebního systému, systému vypořádání nebo finančního trhu, výhradně právem členského státu vztahujícím se na dotčený systém nebo trh.\n2.   Odstavec 1 nevylučuje podání žaloby z důvodů neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti plateb nebo transakcí podle práva, kterým se řídí daný platební systém nebo finanční trh.\nČlánek 13\nPracovní smlouvy\n1.   Účinky insolvenčního řízení na pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu, kterým se řídí daná pracovní smlouva.\n2.   Soudy členského státu, ve kterém může být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, zůstávají příslušné ke schválení výpovědi nebo změny smluv uvedených v tomto článku i v případě, že v daném členském státě nebylo zahájeno žádné insolvenční řízení.\nPrvní pododstavec se vztahuje i na orgán, který má podle vnitrostátního práva pravomoc schvalovat výpověď nebo změnu smluv uvedených v tomto článku.\nČlánek 14\nÚčinky na práva podléhající zápisu\nÚčinky insolvenčního řízení na práva dlužníka k nemovitosti, plavidlu nebo letadlu, která podléhají zápisu do veřejného rejstříku, se řídí výhradně právem členského státu, pod jehož pravomoc rejstřík spadá.\nČlánek 15\nEvropské patenty s jednotným účinkem a ochranné známky Společenství\nPro účely tohoto nařízení lze evropské patenty s jednotným účinkem, ochranné známky Společenství a jakákoli obdobná práva založená právem Unie zahrnout pouze do řízení podle čl. 3 odst. 1.\nČlánek 16\nJednání poškozující všechny věřitele\nUstanovení čl. 7 odst. 2 písm. m) se nepoužije, pokud osoba, která má prospěch z jednání, které poškozuje všechny věřitele, prokáže, že\na)\nje pro toto jednání rozhodné právo jiného členského státu než státu, který řízení zahájil, a\nb)\nže právo uvedeného členského státu neumožňuje v daném případě toto jednání žádným způsobem napadnout.\nČlánek 17\nOchrana kupující třetí osoby\nPokud na základě jednání učiněného po zahájení insolvenčního řízení dlužník za úplatu zcizí:\na)\nnemovitost,\nb)\nplavidlo nebo letadlo podléhající zápisu do veřejného rejstříku nebo\nc)\ncenné papíry, jejichž existence vyžaduje zápis do zákonem stanoveného rejstříku,\nřídí se platnost tohoto jednání právem státu, na jehož území se nemovitost nachází nebo do jehož pravomoci rejstřík spadá.\nČlánek 18\nÚčinky insolvenčního řízení na probíhající soudní nebo rozhodčí řízení\nÚčinky insolvenčního řízení na probíhající soudní nebo rozhodčí řízení, která se týkají majetku nebo práva náležejících do majetkové podstaty dlužníka, se řídí výlučně právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná nebo ve kterém má sídlo rozhodčí soud.\nKAPITOLA II\nUZNÁVÁNÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ\nČlánek 19\nZásady\n1.   Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení učiněné soudem členského státu, který je příslušný podle článku 3, je uznáváno ve všech ostatních členských státech od okamžiku, kdy nabude účinnosti ve státě, který řízení zahájil.\nPravidlo stanovené v prvním pododstavci platí i v případě, kdy insolvenční řízení nemůže být v jiném členském státě proti tomuto dlužníku zahájeno z důvodu jeho nezpůsobilosti.\n2.   Uznání insolvenčního řízení podle čl. 3 odst. 1 nevylučuje zahájení řízení podle čl. 3 odst. 2 soudem v jiném členském státě. Řízení zahájené později se stává vedlejším insolvenčním řízením ve smyslu kapitoly III.\nČlánek 20\nÚčinky uznání\n1.   Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení podle čl. 3 odst. 1 má bez dalších formalit v kterémkoli jiném členském státě stejné účinky jako podle práva státu, který řízení zahájil, pokud toto nařízení nestanoví jinak a dokud ve výše uvedeném členském státě není zahájeno řízení podle čl. 3 odst. 2.\n2.   Účinky řízení podle čl. 3 odst. 2 nemohou být v jiných členských státech napadány. Každé omezení práv věřitelů, zejména odklad platby nebo prominutí dluhu v důsledku tohoto řízení, má účinky na majetek nacházející se na území jiného členského státu pouze v případě těch věřitelů, kteří s tím vyslovili souhlas.\nČlánek 21\nPravomoci insolvenčního správce\n1.   Insolvenční správce jmenovaný soudem příslušným podle čl. 3 odst. 1 může vykonávat veškeré pravomoci, které mu svěřuje právo státu, který řízení zahájil, v jiném členském státě, dokud v tomto státě není na základě návrhu na zahájení insolvenčního řízení zahájeno jiné insolvenční řízení ani schváleno ochranné opatření bránící jejich výkonu. S výhradou článků 8 a 10 může insolvenční správce zejména přemístit majetek dlužníka z území členského státu, ve kterém se nachází.\n2.   Insolvenční správce jmenovaný soudem příslušným podle čl. 3 odst. 2 může v kterémkoli jiném členském státě soudní nebo mimosoudní cestou žádat, aby byl po zahájení insolvenčního řízení movitý majetek přemístěn z území členského státu, který řízení zahájil, na území tohoto jiného státu. Insolvenční správce může také v zájmu věřitelů podávat žaloby na neplatnost právního jednání.\n3.   Při výkonu svých pravomocí musí insolvenční správce jednat v souladu s právem členského státu, na jehož území zamýšlí jednat, zejména pokud jde o zpeněžení majetku. Tyto pravomoci nesmějí zahrnovat donucovací opatření, nejsou-li nařízena soudem daného členského státu, ani právo rozhodovat v soudních řízeních či sporech.\nČlánek 22\nDoklad o jmenování insolvenčního správce\nJmenování insolvenčního správce se dokládá ověřenou kopií originálu rozhodnutí o jeho jmenování nebo jiným osvědčením vydaným příslušným soudem.\nMůže být vyžadován překlad do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků členského státu, na jehož území zamýšlí insolvenční správce jednat. Žádné ověření nebo jiné obdobné formality se nevyžadují.\nČlánek 23\nVrácení výnosu a shodný podíl\n1.   Věřitel, kterému se po zahájení řízení podle čl. 3 odst. 1 podaří dosáhnout jakýmkoli způsobem, zejména výkonem rozhodnutí, úplného nebo částečného uspokojení svých pohledávek z dlužníkova majetku nacházejícího se na území jiného členského státu, vrátí s výhradou článků 8 a 10 vše, co nabyl, insolvenčnímu správci.\n2.   Aby bylo zajištěno rovné zacházení s věřiteli, podílí se věřitel, který v průběhu insolvenčního řízení dosáhl uspokojení části své pohledávky, na rozdělování majetku v rámci jiných řízení pouze tehdy, pokud věřitelé stejného pořadí nebo kategorie získali v těchto řízeních odpovídající podíl.\nČlánek 24\nVytvoření insolvenčních rejstříků\n1.   Členské státy na svém území vytvoří a vedou jeden či více rejstříků, ve kterých zveřejňují informace týkající se insolvenčních řízení (dále jen „insolvenční rejstříky“). Tyto informace se zveřejňují co nejdříve po zahájení daných řízení.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupňují veřejnosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 27 a zahrnují tyto údaje (dále jen „povinné informace“):\na)\ndatum zahájení insolvenčního řízení;\nb)\nsoud, který insolvenční řízení zahájil, a případné číslo jednací;\nc)\ndruh insolvenčního řízení podle přílohy A, které bylo zahájeno, a případně jakýkoli příslušný poddruh takového zahájeného řízení v souladu s vnitrostátním právem;\nd)\nzda je soudní příslušnost pro zahájení řízení založena na čl. 3 odst. 1, 2 nebo 4;\ne)\nje-li dlužníkem společnost nebo právnická osoba, název, registrační číslo, sídlo nebo – liší-li se – poštovní adresu dlužníka;\nf)\nje-li dlužníkem fyzická osoba, a to i samostatně výdělečně činná, jméno, případně registrační číslo a poštovní adresu nebo – pokud je adresa chráněna – místo a datum narození dlužníka;\ng)\njméno, poštovní adresu nebo e-mailovou adresu případného jmenovaného insolvenčního správce;\nh)\npřípadnou lhůtu pro přihlášení pohledávek nebo odkaz na kritéria pro výpočet této lhůty;\ni)\npřípadné datum skončení hlavního insolvenčního řízení;\nj)\nsoud, u něhož lze podle článku 5 napadnout rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, a případnou lhůtu, v níž je tak třeba učinit, nebo odkaz na kritéria pro výpočet této lhůty.\n3.   Odstavec 2 nebrání členským státům v tom, aby do vnitrostátních insolvenčních rejstříků vkládaly dokumenty či další informace, jako jsou například zákazy činnosti vedoucích pracovníků související s úpadkem.\n4.   Členské státy nejsou povinny zahrnout do insolvenčních rejstříků informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku týkající se fyzických osob, jež nejsou samostatně výdělečně činné, ani tyto informace prostřednictvím systému propojení insolvenčních rejstříků zpřístupnit veřejnosti, za podmínky, že známí zahraniční věřitelé jsou podle článku 54 informováni o skutečnostech uvedených v odst. 2 písm. j) tohoto článku.\nVyužije-li členský stát možnosti uvedené v prvním pododstavci, nejsou pohledávky zahraničních věřitelů, kteří informace uvedené v prvním pododstavci neobdrželi, insolvenčním řízením dotčeny.\n5.   Zveřejnění informací v rejstřících podle tohoto nařízení nemá žádné jiné právní účinky než ty, které jsou stanoveny ve vnitrostátním právu a v čl. 55 odst. 6.\nČlánek 25\nPropojení insolvenčních rejstříků\n1.   Komise prováděcími akty vytvoří decentralizovaný systém propojení insolvenčních rejstříků. Tento systém sestává z insolvenčních rejstříků a portálu evropské e-justice, který slouží jako ústřední místo pro elektronický přístup veřejnosti k informacím v systému. Systém poskytne službu vyhledávání ve všech úředních jazycích orgánů Unie za účelem zpřístupnění povinných informací i jakýchkoli dalších dokumentů či informací obsažených v insolvenčních rejstřících, které se členské státy rozhodnou zpřístupnit prostřednictvím portálu evropské e-justice.\n2.   Prováděcími akty přijatými postupem uvedeným v článku 87 stanoví Komise do 26. června 2019:\na)\ntechnické specifikace vymezující metody komunikace a výměny informací elektronickými prostředky na základě specifikace rozhraní pro systém propojení insolvenčních rejstříků;\nb)\ntechnická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informačních technologií pro komunikaci a šíření informací v systému propojení insolvenčních rejstříků;\nc)\nminimální kritéria pro vyhledávání na portálu evropské e-justice založená na informacích uvedených v článku 24;\nd)\nminimální kritéria pro zobrazování výsledků vyhledávání založená na informacích uvedených v článku 24;\ne)\nzpůsoby a technické podmínky dostupnosti služeb poskytovaných systémem propojení a\nf)\nglosář se základním vysvětlením vnitrostátních insolvenčních řízení uvedených v příloze A.\nČlánek 26\nNáklady na vytvoření a propojení insolvenčních rejstříků\n1.   Vytvoření, vedení a budoucí vývoj systému propojení insolvenčních rejstříků jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Unie.\n2.   Každý členský stát nese náklady spojené s vytvořením a přizpůsobením svých vnitrostátních insolvenčních rejstříků tak, aby byly interoperabilní s portálem evropské e-justice, i náklady spojené se správou, provozem a údržbou těchto rejstříků. Tím není dotčena možnost žádat o granty na podporu těchto činností v rámci finančních programů Unie.\nČlánek 27\nPodmínky přístupu k informacím prostřednictvím systému propojení\n1.   Členské státy zajistí, aby povinné informace uvedené v čl. 24 odst. 2 písm. a) až j) byly dostupné zdarma prostřednictvím systému propojení insolvenčních rejstříků.\n2.   Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby účtovaly přiměřený poplatek za přístup k dokumentům a dalším informacím uvedeným v čl. 24 odst. 3 prostřednictvím systému propojení insolvenčních rejstříků.\n3.   Členské státy mohou pro přístup k povinným informacím o fyzických osobách, jež nejsou samostatně výdělečně činné, a o fyzických osobách, které samostatně výdělečně činné jsou, ale insolvenční řízení se netýká této činnosti, stanovit dodatečná kritéria vyhledávání týkající se dlužníka nad rámec minimálních kritérií uvedených v čl. 25 odst. 2 písm. c).\n4.   Členské státy mohou požadovat, aby byl přístup k informacím uvedeným v odstavci 3 podmíněn podáním žádosti k příslušnému orgánu. Členské státy mohou přístup podmínit přezkoumáním existence oprávněného zájmu na přístupu k těmto informacím. Žadatel musí mít možnost podat žádost o informace elektronicky pomocí standardního formuláře dostupného prostřednictvím portálu evropské e-justice. Je-li požadováno prokázání oprávněného zájmu, musí mít žadatel možnost odůvodnit svou žádost pomocí elektronických kopií příslušných dokumentů. Žadatel obdrží odpověď příslušného orgánu do tří pracovních dní.\nŽadatel není povinen poskytnout překlad dokumentů odůvodňujících jeho žádost ani nést náklady na překlad, které mohou příslušnému orgánu vzniknout.\nČlánek 28\nZveřejnění v jiném členském státě\n1.   Insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními požádá, aby bylo oznámení o zahájení insolvenčního řízení a případně i rozhodnutí o jmenování insolvenčního správce zveřejněno v jiném členském státě, kde se nachází provozovna dlužníka, v souladu s pravidly pro zveřejňování platnými v daném členském státě. V tomto zveřejnění bude případně uvedeno, kdo byl jmenován insolvenčním správcem a zda se příslušnost odvozuje od čl. 3 odst. 1, nebo odst. 2.\n2.   Pokud to insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními považuje za nezbytné, může požádat, aby byly informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny v kterémkoli jiném členském státě, v souladu s pravidly pro zveřejňování platnými v dotčeném členském státě.\nČlánek 29\nZápis do veřejných rejstříků jiného členského státu\n1.   Vyžaduje-li právo členského státu, v němž se nachází provozovna dlužníka zapsaná do veřejného rejstříku v daném státě, nebo právo členského státu, v němž se nachází nemovitost dlužníka, aby informace o zahájení insolvenčního řízení podle článku 28 byly zveřejněny v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo jakémkoliv jiném veřejném rejstříku, přijme insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními veškerá opatření potřebná k zajištění tohoto zápisu do rejstříku.\n2.   Insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními může požádat o takový zápis do rejstříku v kterémkoli jiném členském státě, pokud právo členského státu, v němž je dotčený rejstřík veden, tento zápis umožňuje.\nČlánek 30\nNáklady\nNáklady na zveřejnění a zápis podle článků 28 a 29 se považují za náklady řízení.\nČlánek 31\nSplnění závazku ve prospěch dlužníka\n1.   Kdo v některém členském státě splní závazek ve prospěch dlužníka, který se nachází v insolvenčním řízení zahájeném v jiném členském státě, zatímco jej měl splnit ve prospěch insolvenčního správce v tomto řízení, je závazku zproštěn, pokud o zahájení řízení nevěděl.\n2.   Pokud je takový závazek splněn před zveřejněním podle článku 28, má se za to, že osoba, která závazek splnila, nevěděla o zahájení insolvenčního řízení, pokud není prokázán opak. Pokud byl závazek splněn po tomto zveřejnění, má se za to, že osoba, která závazek splnila, o zahájení řízení věděla, pokud není prokázán opak.\nČlánek 32\nUznávání a vykonatelnost jiných rozhodnutí\n1.   Rozhodnutí, která se týkají průběhu a skončení insolvenčního řízení a jsou vynesena soudem, jehož rozhodnutí o zahájení řízení je uznáno podle článku 19, a vyrovnání tímto soudem schválená se rovněž uznávají bez dalších formalit. Tato rozhodnutí se vykonávají v souladu s články 39 až 44 a články 47 až 57 nařízení (EU) č. 1215/2012.\nPrvní pododstavec se rovněž vztahuje na rozhodnutí, která vyplývají přímo z insolvenčního řízení, a na rozhodnutí, která s ním úzce souvisejí, i když je vynesl jiný soud.\nPrvní pododstavec se rovněž vztahuje na rozhodnutí týkající se ochranných opatření, která byla vynesena po podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení nebo v souvislosti s ním.\n2.   Uznávání a výkon rozhodnutí jiných než uvedených v odstavci 1 tohoto článku se řídí nařízením (EU) č. 1215/2012, je-li použitelné.\nČlánek 33\nVeřejný pořádek\nKterýkoli členský stát může odepřít uznání insolvenčního řízení zahájeného v jiném členském státě nebo výkon rozhodnutí učiněných v souvislosti s takovým řízením, pokud by byly účinky tohoto uznání nebo výkonu ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem tohoto státu, zejména s jeho základními zásadami nebo s ústavními právy a svobodami jednotlivce.\nKAPITOLA III\nVEDLEJŠÍ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ\nČlánek 34\nZahájení řízení\nPokud soud členského státu zahájil hlavní insolvenční řízení a toto řízení bylo uznáno v jiném členském státě, může soud tohoto jiného členského státu, jenž je příslušný podle čl. 3 odst. 2, zahájit vedlejší insolvenční řízení v souladu s touto kapitolou. Bylo-li pro zahájení hlavního insolvenčního řízení podmínkou, aby byl dlužník v úpadku, pak se již v členském státě, v němž může být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, úpadek dlužníka nepřezkoumává. Účinky vedlejšího insolvenčního řízení se omezují na majetek dlužníka nacházející se na území členského státu, který toto řízení zahájil.\nČlánek 35\nRozhodné právo\nPokud toto nařízení nestanoví jinak, řídí se vedlejší insolvenční řízení právem členského státu, který je zahájil.\nČlánek 36\nPrávo učinit příslib v zájmu nezahájení vedlejšího řízení\n1.   V zájmu nezahájení vedlejšího insolvenčního řízení může insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení v souvislosti s majetkem, který se nachází v členském státě, v němž by mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, učinit jednostranný příslib (dále jen „příslib“), že při rozdělování daného majetku nebo výtěžku z jeho zpeněžení dodrží práva týkající se tohoto rozdělení a pořadí pohledávek, která by věřitelé měli podle vnitrostátního práva, pokud by bylo v daném členském státě zahájeno vedlejší insolvenční řízení. V příslibu musí být specifikovány věcné předpoklady, z nichž vychází, zejména pokud jde o hodnotu majetku, který se v dotčeném členském státě nachází, a možnosti jeho zpeněžení.\n2.   Byl-li učiněn příslib v souladu s tímto článkem, je pro rozdělení výtěžku ze zpeněžení majetku uvedeného v odstavci 1, pro pořadí pohledávek a pro práva věřitelů k majetku uvedenému v odstavci 1 rozhodné právo členského státu, v němž mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení. Rozhodným okamžikem pro určení majetku uvedeného v odstavci 1 je okamžik, kdy byl příslib učiněn.\n3.   Příslib musí být učiněn v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa, kde mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení.\n4.   Příslib musí být učiněn písemně. Podléhá případně jiným formálním požadavkům a případným požadavkům na schválení rozdělení majetku platným ve státě, v němž bylo zahájeno hlavní insolvenční řízení.\n5.   Příslib musí schválit známí místní věřitelé. Pravidla týkající se kvalifikované většiny a hlasování, jež platí pro přijímání restrukturalizačních plánů podle právních předpisů členského státu, v němž mohlo být vedlejší insolvenční řízení zahájeno, se použijí rovněž pro schválení příslibu. Věřitelé musí mít možnost účastnit se hlasování s využitím prostředků komunikace na dálku, povoluje-li to vnitrostátní právo. Insolvenční správce informuje známé místní věřitele o daném příslibu, o pravidlech a postupu pro jeho schválení a následně o schválení či odmítnutí příslibu.\n6.   Příslib, který byl učiněn a schválen v souladu s tímto článkem, zatěžuje majetkovou podstatu. V případě zahájení vedlejšího insolvenčního řízení v souladu s články 37 a 38 převede insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení veškerý majetek, který přemístil z území daného členského státu poté, co byl učiněn příslib, nebo výtěžek z jeho zpeněžení, pokud již k němu došlo, insolvenčnímu správci ve vedlejším insolvenčním řízení.\n7.   Učinil-li insolvenční správce příslib, informuje místní věřitele o plánovaném rozdělení majetku a výtěžku podle odstavce 1 před tím, než bude provedeno. Pokud tyto informace nesplňují podmínky příslibu nebo rozhodného práva, může kterýkoli z místních věřitelů toto rozdělení napadnout u soudů členského státu, který zahájil hlavní insolvenční řízení, za účelem dosažení rozdělení, které tyto podmínky splňuje. V takovém případě k rozdělení nedojde, dokud soud o napadení nerozhodne.\n8.   Místní věřitelé mohou podat u soudů členského státu, který zahájil hlavní insolvenční řízení, návrh s cílem dosáhnout toho, aby musel insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení přijmout jakákoli vhodná opatření, jež umožňuje právo státu, který zahájil hlavní insolvenční řízení, a jež jsou potřebná k zajištění toho, aby byly dodrženy podmínky příslibu.\n9.   Místní věřitelé mohou rovněž u soudů členského státu, v němž mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, podat návrh s cílem dosáhnout toho, aby soud vydal předběžná nebo ochranná opatření, která zajistí dodržování podmínek příslibu insolvenčním správcem.\n10.   Insolvenční správce nese odpovědnost za jakoukoli škodu vzniklou místním věřitelům v důsledku toho, že nesplnil povinnosti a požadavky stanovené v tomto článku.\n11.   Stanoví-li tak vnitrostátní právo, považuje se pro účely tohoto článku za „místního věřitele“ orgán zřízený v členském státě, v němž mohlo být zahájeno vedlejší insolvenční řízení, který je podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES (16) povinen zaručit úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců, jež vyplývají z pracovních smluv nebo z pracovních poměrů.\nČlánek 37\nPrávo podat návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení\n1.   Návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení může podat:\na)\ninsolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení;\nb)\njakákoli jiná osoba nebo orgán oprávněný podat návrh na zahájení insolvenčního řízení podle práva členského státu, na jehož území je zahájení vedlejšího insolvenčního řízení navrhováno.\n2.   Stal-li se příslib zatěžujícím majetkovou podstatu v souladu s článkem 36, musí být návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení podán do 30 dnů od obdržení oznámení o schválení tohoto příslibu.\nČlánek 38\nRozhodnutí o zahájení vedlejšího insolvenčního řízení\n1.   Soud, u kterého byl podán návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, o tom bezodkladně vyrozumí insolvenčního správce nebo dlužníka s dispozičními oprávněními v hlavním insolvenčním řízení a poskytne mu příležitost být ve věci tohoto návrhu slyšen.\n2.   Pokud insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení učinil příslib v souladu s článkem 36, nezahájí soud uvedený v odstavci 1 tohoto článku na návrh tohoto insolvenčního správce vedlejší insolvenční řízení, pokud shledá, že příslib dostatečně chrání společný zájem místních věřitelů.\n3.   Pokud bylo přiznáno dočasné přerušení řízení na vymáhání individuálních nároků s cílem umožnit jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, může soud na návrh insolvenčního správce nebo dlužníka s dispozičními oprávněními odložit zahájení vedlejšího insolvenčního řízení o dobu nepřekračující tři měsíce za podmínky, že jsou uplatněna vhodná opatření na ochranu zájmu místních věřitelů.\nSoud uvedený v odstavci 1 může nařídit ochranná opatření na ochranu zájmů místních věřitelů tím, že insolvenčnímu správci nebo dlužníkovi s dispozičními oprávněními zakáže přemístit nebo zcizit jakýkoli majetek nacházející se v členském státě, v němž se nachází jeho provozovna, ledaže k takovému přemístění či zcizení dochází v rámci běžné podnikatelské činnosti. Soud může rovněž nařídit další opatření na ochranu zájmů místních věřitelů po dobu odkladu, není-li to neslučitelné s vnitrostátními pravidly pro občanskoprávní řízení.\nSoud z vlastního podnětu nebo na návrh kteréhokoli věřitele zruší rozhodnutí o odložení zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, pokud byla během tohoto odkladu řízení uzavřena dohoda v rámci jednání uvedeného v prvním pododstavci.\nSoud může z vlastního podnětu nebo na návrh kteréhokoli věřitele rozhodnutí o odkladu zrušit, pokud má pokračování tohoto odkladu nepříznivé důsledky pro práva věřitele, zejména pokud bylo jednání přerušeno nebo je zjevné, že se pravděpodobně nepodaří jednání uzavřít, nebo pokud insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními porušil zákaz zcizení majetku nebo jeho přemístění z území členského státu, ve kterém se nachází provozovna.\n4.   Na návrh insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení může soud uvedený v odstavci 1 zahájit jiný druh insolvenčního řízení uvedený v příloze A než ten, na jehož zahájení byl původně podán návrh, jsou-li splněny podmínky pro zahájení tohoto druhu řízení podle vnitrostátního práva a je-li daný druh řízení nejvhodnější pro zohlednění zájmů místních věřitelů i pro zajištění soudržnosti mezi hlavním a vedlejším insolvenčním řízením. Použije se článek 34 druhá věta.\nČlánek 39\nSoudní přezkum rozhodnutí o zahájení vedlejšího insolvenčního řízení\nInsolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení může napadnout rozhodnutí o zahájení vedlejšího insolvenčního řízení u soudů členského státu, který vedlejší insolvenční řízení zahájil, z důvodu, že soud nesplnil podmínky a požadavky podle článku 38.\nČlánek 40\nZáloha na náklady řízení\nVyžaduje-li právo členského státu, ve kterém je podán návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení, aby majetek dlužníka postačoval k úplnému nebo částečnému pokrytí nákladů řízení, může soud, pokud takový návrh obdrží, vyžadovat od žadatele poskytnutí zálohy nebo přiměřené záruky.\nČlánek 41\nSpolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci\n1.   Insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení a insolvenční správce nebo správci ve vedlejších insolvenčních řízeních proti témuž dlužníkovi navzájem spolupracují v rozsahu, v jakém je tato spolupráce slučitelná s pravidly platnými pro každé z těchto řízení. Tato spolupráce může mít jakoukoli formu, včetně uzavření dohod nebo protokolů.\n2.   Při provádění spolupráce podle odstavce 1 insolvenční správci:\na)\nsi navzájem co nejdříve sdělují jakékoli informace, které mohou mít význam pro druhé řízení, zejména vývoj u přihlašování a ověřování pohledávek, a veškerá opatření zaměřená na záchranu nebo restrukturalizaci dlužníka a na skončení řízení, pod podmínkou, že byla přijata vhodná opatření na ochranu důvěrných informací;\nb)\nzkoumají, zda existuje možnost restrukturalizace dlužníka, a pokud ano, koordinují tvorbu a provádění restrukturalizačního plánu;\nc)\nkoordinují průběh zpeněžování nebo vypořádání majetku a záležitostí dlužníka; insolvenční správce ve vedlejším insolvenčním řízení poskytne insolvenčnímu správci v hlavním insolvenčním řízení včas příležitost k tomu, aby předložil návrhy na zpeněžení nebo vypořádání majetku ve vedlejším insolvenčním řízení.\n3.   Odstavce 1 a 2 se přiměřeně použijí na situace, kdy v hlavním či vedlejším insolvenčním řízení nebo v některém z místních insolvenčních řízení, která jsou vedena proti témuž dlužníkovi a probíhají současně, dlužníkovi zůstávají dispoziční oprávnění k jeho majetku.\nČlánek 42\nSpolupráce a komunikace mezi soudy\n1.   Aby se usnadnila koordinace hlavního, místního a vedlejšího insolvenčního řízení proti témuž dlužníkovi, spolupracuje soud, u kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo který takové řízení zahájil, s kterýmkoliv jiným soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo který takové řízení zahájil, a to v rozsahu, v jakém je tato spolupráce slučitelná s pravidly platnými pro každé z těchto řízení. Za tímto účelem mohou soudy případně jmenovat nezávislou osobu nebo subjekt, které budou jednat pod jejich vedením, není-li to neslučitelné s pravidly, která se na daná řízení vztahují.\n2.   Při provádění spolupráce podle odstavce 1 mohou soudy nebo jakákoli jmenovaná osoba či subjekt jednající jejich jménem uvedené v odstavci 1 spolu přímo komunikovat nebo se navzájem přímo žádat o informace či pomoc pod podmínkou, že tato komunikace respektuje procesní práva účastníků řízení a pravidla důvěrnosti informací.\n3.   Spolupráci podle odstavce 1 lze provádět všemi prostředky, které soud považuje za vhodné. Může se týkat zejména:\na)\nkoordinace při jmenování insolvenčních správců;\nb)\nsdělování informací způsobem, který soud považuje za vhodný;\nc)\nkoordinace správy dlužníkova majetku a záležitostí a dohledu nad jeho majetkem a záležitostmi;\nd)\nkoordinace průběhu jednání;\ne)\nkoordinace schvalování protokolů, je-li to nezbytné.\nČlánek 43\nSpolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci a soudy\n1.   Aby se usnadnila koordinace hlavního, místního a vedlejšího insolvenčního řízení, která byla zahájena proti témuž dlužníkovi,\na)\ninsolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení spolupracuje a komunikuje s kterýmkoliv soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení vedlejšího insolvenčního řízení nebo který takové řízení zahájil;\nb)\ninsolvenční správce v místním nebo vedlejším insolvenčním řízení spolupracuje a komunikuje se soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení hlavního insolvenčního řízení nebo který takové řízení zahájil, a\nc)\ninsolvenční správce v místním nebo vedlejším insolvenčním řízení spolupracuje a komunikuje se soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení dalšího místního nebo vedlejšího insolvenčního řízení nebo který takové řízení zahájil,\nv rozsahu, v jakém je tato spolupráce a komunikace slučitelná s pravidly platnými pro každé z těchto řízení a nevede ke střetu zájmů.\n2.   Spolupráci uvedenou v odstavci 1 lze provádět všemi vhodnými prostředky, například těmi, které jsou uvedeny v čl. 42 odst. 3.\nČlánek 44\nNáklady na spolupráci a komunikaci\nPožadavky stanovené v článcích 42 a 43 nesmějí vést k tomu, aby si soudy vzájemně účtovaly náklady na spolupráci a komunikaci.\nČlánek 45\nVýkon práv věřitele\n1.   Kterýkoli věřitel může přihlásit svou pohledávku v hlavním nebo kterémkoli vedlejším insolvenčním řízení.\n2.   Insolvenční spráci v hlavním i kterémkoli vedlejším insolvenčním řízení přihlašují v jiném řízení pohledávky, které již byly přihlášeny v řízení, pro které byli jmenováni, je-li to v zájmu věřitelů v řízeních, pro která byli jmenováni, s výhradou práva věřitelů toto přihlášení odmítnout nebo vzít zpět přihlášení svých pohledávek, pokud to rozhodné právo stanoví.\n3.   Insolvenční správce v hlavním nebo vedlejším insolvenčním řízení je oprávněn účastnit se jiných řízení podobně jako věřitel, zejména účastnit se schůze věřitelů.\nČlánek 46\nPozastavení zpeněžování majetku\n1.   Soud, který zahájil vedlejší insolvenční řízení, zcela nebo zčásti pozastaví zpeněžování majetku na návrh insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení. V takovém případě může od insolvenčního správce hlavního insolvenčního řízení požadovat, aby učinil jakákoli vhodná opatření k zajištění zájmů věřitelů ve vedlejším insolvenčním řízení a určitých skupin věřitelů. Takový návrh insolvenčního správce může být zamítnut pouze v případě, kdy zjevně není v zájmu věřitelů hlavního insolvenčního řízení. Pozastavení zpeněžování majetku může být nařízeno na dobu až tří měsíců. Může být prodlouženo nebo obnoveno na stejné doby.\n2.   Soud uvedený v odstavci 1 zruší pozastavení zpeněžování majetku:\na)\nna návrh insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení;\nb)\nbez návrhu, na návrh věřitele nebo na návrh insolvenčního správce ve vedlejším insolvenčním řízení, pokud se toto opatření nadále nejeví jako odůvodněné, zejména z hlediska zájmů věřitelů v hlavním nebo vedlejším insolvenčním řízení.\nČlánek 47\nPravomoc insolvenčního správce navrhovat restrukturalizační plány\n1.   Umožňuje-li právo členského státu, který zahájil vedlejší insolvenční řízení, ukončit takové řízení bez likvidace restrukturalizačním plánem, vyrovnáním nebo srovnatelným opatřením, je insolvenční správce v hlavním insolvenčním řízení oprávněn navrhnout takové opatření v souladu s postupem daného členského státu.\n2.   Žádné omezení práv věřitelů, které může vyplynout z opatření uvedeného v odstavci 1 navrhovaného ve vedlejším insolvenčním řízení, například odklad plateb nebo prominutí dluhu, nesmí mít bez souhlasu všech zúčastněných věřitelů účinky na dlužníkův majetek, na který se toto řízení nevztahuje.\nČlánek 48\nDopad skončení insolvenčního řízení\n1.   Aniž je dotčen článek 49, nebrání skončení insolvenčního řízení tomu, aby pokračovala jiná insolvenční řízení proti témuž dlužníkovi, která v daný okamžik probíhají.\n2.   Pokud by insolvenční řízení proti právnické osobě nebo společnosti v členském státě, ve kterém má tato osoba nebo společnost sídlo, vedlo ke zrušení dané právnické osoby nebo společnosti, nepřestane tato právnická osoba nebo společnost existovat, dokud nebudou ukončena veškerá jiná insolvenční řízení proti témuž dlužníkovi nebo dokud insolvenční správce či správci v takových řízeních nedají souhlas s jejím zrušením.\nČlánek 49\nPřebytek ve vedlejších insolvenčních řízeních\nPokud je po zpeněžení majetku ve vedlejších insolvenčních řízeních možné uspokojit veškeré pohledávky uznané v těchto řízeních, převede insolvenční správce jmenovaný v těchto řízeních neprodleně jakýkoli přebytek insolvenčnímu správci v hlavním insolvenčním řízení.\nČlánek 50\nNásledné zahájení hlavního insolvenčního řízení\nPokud bylo řízení uvedené v čl. 3 odst. 1 zahájeno po zahájení řízení uvedeného v čl. 3 odst. 2 v jiném členském státě, použijí se na dříve zahájené řízení články 41, 45, 46 a 47 a článek 49, pokud to stav tohoto řízení dovoluje.\nČlánek 51\nPřeměna vedlejších insolvenčních řízení\n1.   Na návrh insolvenčního správce v hlavním insolvenčním řízení může soud v členském státě, u kterého bylo zahájeno vedlejší insolvenční řízení, nařídit přeměnu vedlejšího insolvenčního řízení na jiný druh insolvenčního řízení, který je uveden v příloze A, jsou-li splněny podmínky pro zahájení tohoto druhu řízení podle vnitrostátního práva a je-li tento druh řízení nejvhodnější pro zohlednění zájmů místních věřitelů a pro zajištění soudržnosti mezi hlavním a vedlejším insolvenčním řízením.\n2.   Při posuzování návrhu uvedeného v odstavci 1 si může soud vyžádat informace od insolvenčních správců zapojených do obou řízení.\nČlánek 52\nOchranná opatření\nPokud soud členského státu příslušný podle čl. 3 odst. 1 jmenuje dočasného správce k zajištění ochrany majetku dlužníka, je tento dočasný správce oprávněn navrhnout jakákoli opatření stanovená právem jiného členského státu a směřující k zajištění a ochraně jakéhokoli majetku dlužníka nacházejícího se na území tohoto jiného členského státu v době od podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o zahájení řízení.\nKAPITOLA IV\nINFORMOVÁNÍ VĚŘITELŮ A PŘIHLAŠOVÁNÍ JEJICH POHLEDÁVEK\nČlánek 53\nPrávo přihlásit pohledávky\nKaždý zahraniční věřitel může přihlásit pohledávky v insolvenčním řízení jakýmkoliv prostředkem komunikace, který je přijatelný podle práva státu, který řízení zahájil. Pro účely pouhého přihlášení pohledávky není povinné zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva.\nČlánek 54\nPovinnost informovat věřitele\n1.   Jakmile je v některém členském státě zahájeno insolvenční řízení, příslušný soud tohoto státu nebo insolvenční správce jmenovaný tímto soudem neprodleně vyrozumí známé zahraniční věřitele.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 předané prostřednictvím individuálních oznámení obsahují zejména lhůty, sankce za nedodržení těchto lhůt, subjekt nebo orgán, u kterého se přihlašují pohledávky, a veškerá jiná stanovená opatření. Toto oznámení rovněž informuje o tom, zda věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo zajištěné věcným právem, musí své pohledávky přihlásit. Oznámení obsahuje také kopii standardního formuláře pro přihlašování pohledávek, který je uveden v článku 55, nebo informace o tom, kde je tento formulář dostupný.\n3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se poskytují na standardním formuláři oznámení, který se stanoví v souladu s článkem 88. Formulář se zveřejní na portálu evropské e-justice a má záhlaví „Oznámení o insolvenčním řízení“ ve všech úředních jazycích orgánů Unie. Předává se v úředním jazyce státu, který řízení zahájil, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa, kde bylo insolvenční řízení zahájeno, nebo v jiném jazyce, který daný stát označil za přijatelný v souladu s čl. 55 odst. 5, pokud lze předpokládat, že tomuto jazyku mohou zahraniční věřitelé snáze porozumět.\n4.   V insolvenčním řízení týkajícím se fyzické osoby, která není samostatně výdělečně činná, není použití standardního formuláře uvedeného v tomto článku povinné, nejsou-li věřitelé za účelem zohlednění svých pohledávek v daném řízení povinni tyto pohledávky přihlásit.\nČlánek 55\nPostup při přihlašování pohledávek\n1.   Každý zahraniční věřitel může svou pohledávku přihlásit na standardním formuláři, který se stanoví v souladu s článkem 88. Formulář má záhlaví „Přihláška pohledávky“ ve všech úředních jazycích orgánů Unie.\n2.   Ve standardním formuláři přihlášky podle odstavce 1 musí být uvedeny tyto informace:\na)\njméno, poštovní adresa, případná e-mailová adresa, případné osobní identifikační číslo a bankovní údaje zahraničního věřitele uvedeného v odstavci 1;\nb)\nvýše pohledávky s rozlišením jistiny a případných úroků a den jejího vzniku, případně den její splatnosti, je-li odlišný;\nc)\nje-li uplatňován úrok, úroková sazba, upřesnění, zda se jedná o úrok zákonné nebo smluvní povahy, období, za něž je úrok uplatňován, a kapitalizovaná částka úroků;\nd)\njsou-li uplatňovány náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním pohledávky před zahájením řízení, výše těchto nákladů a údaje o nich;\ne)\npovaha pohledávky;\nf)\nzda je uplatňováno přednostní pořadí pohledávky a důvody pro jeho uplatňování;\ng)\nzda je u pohledávky uplatňováno věcné zajištění nebo výhrada vlastnictví, a pokud ano, na který majetek se vztahují zástavní nároky, jichž se věřitel dovolává, den, kdy bylo zajištění poskytnuto, a registrační číslo, bylo-li zajištění zapsáno do rejstříku, a\nh)\nzda je uplatňováno nějaké započtení, a pokud ano, výše vzájemných pohledávek ke dni zahájení insolvenčního řízení, den jejich vzniku a částka po uplatňovaném započtení.\nKe standardnímu formuláři přihlášky se připojí kopie případných podkladů.\n3.   Ve standardním formuláři přihlášky musí být uvedeno, že poskytnutí bankovních údajů a osobního identifikačního čísla věřitele podle odst. 2 písm. a) není povinné.\n4.   Přihlašuje-li věřitel svou pohledávku jinak než na standardním formuláři uvedeném v odstavci 1, musí toto přihlášení zahrnovat informace uvedené v odstavci 2.\n5.   Pohledávky lze přihlašovat v kterémkoliv úředním jazyce orgánů Unie. Soud, insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními mohou od věřitele požadovat poskytnutí překladu do úředního jazyka státu, který řízení zahájil, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků místa, kde bylo insolvenční řízení zahájeno, nebo do jiného jazyka, který daný členský stát označil za přijatelný. Každý členský stát uvede, zda je pro něj některý úřední jazyk orgánů Unie jiný než jeho vlastní přijatelný pro účely přihlašování pohledávek.\n6.   Pohledávky se přihlašují ve lhůtě, kterou stanoví právo státu, který řízení zahájil. V případě zahraničního věřitele nesmí činit tato lhůta méně než 30 dní od zveřejnění oznámení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku státu, který řízení zahájil. Opírá-li se členský stát o čl. 24 odst. 4, nesmí tato lhůta činit méně než 30 dní ode dne, kdy byl věřitel informován podle článku 54.\n7.   Má-li soud, insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními pochybnosti ohledně pohledávky přihlášené v souladu s tímto článkem, poskytne věřiteli příležitost předložit další důkazy o její existenci a výši.\nKAPITOLA V\nINSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ PROTI ČLENŮM SKUPINY SPOLEČNOSTÍ\nODDÍL 1\nSpolupráce a komunikace\nČlánek 56\nSpolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci\n1.   Pokud se insolvenční řízení týká dvou nebo více členů skupiny společností, spolupracuje insolvenční správce jmenovaný v řízení proti členovi takové skupiny s kterýmkoliv jiným insolvenčním správcem jmenovaným v řízení proti jinému členovi téže skupiny v rozsahu, v jakém je taková spolupráce vhodná pro usnadnění účelného vedení řízení, není neslučitelná s pravidly, která se na ně vztahují, a nevede ke střetu zájmů. Tato spolupráce může mít jakoukoli formu, včetně uzavření dohod nebo protokolů.\n2.   Při provádění spolupráce podle odstavce 1 insolvenční správci:\na)\nsi navzájem co nejdříve sdělují informace, které mohou mít význam pro druhé řízení, pod podmínkou, že byla přijata vhodná opatření na ochranu důvěrných informací;\nb)\nzváží, zda existuje možnost koordinace správy záležitostí členů skupiny, na něž se vztahují insolvenční řízení, a dohledu nad těmito záležitostmi, a pokud ano, tuto správu a dohled koordinují;\nc)\nzváží, zda existuje možnost restrukturalizace členů skupiny, na něž se vztahují insolvenční řízení, a pokud ano, koordinují navrhování a sjednávání koordinovaného restrukturalizačního plánu.\nPro účely písmen b) a c) se mohou všichni nebo někteří insolvenční správci uvedení v odstavci 1 dohodnout, že udělí dodatečné pravomoci insolvenčnímu správci jmenovanému v jednom z dotčených řízení, pokud takovou dohodu nezakazují pravidla platná pro každé z těchto řízení. Mohou se rovněž dohodnout na rozdělení některých úkolů mezi sebe, pokud takové rozdělení umožňují pravidla platná pro každé z dotčených řízení.\nČlánek 57\nSpolupráce a komunikace mezi soudy\n1.   Pokud se insolvenční řízení týká dvou nebo více členů skupiny společností, spolupracuje soud, který takové řízení zahájil, s kterýmkoliv jiným soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení řízení proti jinému členovi téže skupiny nebo který takové řízení zahájil, a to v rozsahu, v jakém je taková spolupráce vhodná pro usnadnění účelného vedení řízení, není neslučitelná s pravidly, která se na ně vztahují, a nevede ke střetu zájmů. Za tímto účelem mohou soudy případně jmenovat nezávislou osobu nebo subjekt, které budou jednat pod jejich vedením, není-li to neslučitelné s pravidly, která se na ně vztahují.\n2.   Při provádění spolupráce podle odstavce 1 mohou soudy nebo jakákoli jmenovaná osoba či subjekt jednající jejich jménem uvedené v odstavci 1 spolu přímo komunikovat nebo se navzájem přímo žádat o informace či pomoc pod podmínkou, že tato komunikace respektuje procesní práva účastníků řízení a pravidla důvěrnosti informací.\n3.   Spolupráci podle odstavce 1 lze provádět všemi prostředky, které soud považuje za vhodné. Může zejména zahrnovat:\na)\nkoordinaci při jmenování insolvenčních správců;\nb)\nsdělování informací způsobem, který soud považuje za vhodný;\nc)\nkoordinaci správy majetku a záležitostí členů skupiny a dohledu nad jejich majetkem a záležitostmi;\nd)\nkoordinaci průběhu jednání;\ne)\nkoordinaci schvalování protokolů, je-li to nezbytné.\nČlánek 58\nSpolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci a soudy\nInsolvenční správce jmenovaný v insolvenčním řízení proti členovi skupiny společností:\na)\nspolupracuje a komunikuje s kterýmkoliv soudem, u kterého byl podán návrh na zahájení řízení proti jinému členovi téže skupiny nebo který takové řízení zahájil, a\nb)\nmůže takový soud požádat o informace o řízení proti jinému členovi skupiny nebo o pomoc v řízení, ve kterém byl jmenován,\na to v rozsahu, v jakém je taková spolupráce a komunikace vhodná pro usnadnění účelného vedení řízení, nevede ke střetu zájmů a není neslučitelná s pravidly platnými pro daná řízení.\nČlánek 59\nNáklady na spolupráci a komunikaci v řízení proti členům skupiny společností\nNáklady na spolupráci a komunikaci podle článků 56 až 60 vzniklé insolvenčnímu správci nebo soudu se považují za náklady jednotlivých řízení.\nČlánek 60\nPravomoci insolvenčního správce v řízení proti členům skupiny společností\n1.   Insolvenční správce jmenovaný v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno proti členovi skupiny společností, může v rozsahu, v jakém je to vhodné pro usnadnění účelného vedení řízení,\na)\nbýt slyšen v každém řízení, které bylo zahájeno proti kterémukoliv jinému členovi téže skupiny;\nb)\nnavrhnout odklad jakéhokoli opatření týkajícího se zpeněžení majetku v řízení, které bylo zahájeno proti kterémukoliv jinému členovi téže skupiny, za podmínky, že\ni)\npro všechny či některé členy skupiny, proti nimž byla zahájena insolvenční řízení, byl navržen restrukturalizační plán podle čl. 56 odst. 2 písm. c), který nabízí přiměřenou naději na úspěch,\nii)\ntento odklad je nezbytný v zájmu zajištění řádného provedení restrukturalizačního plánu,\niii)\nrestrukturalizační plán by byl k užitku věřitelů v řízení, v souvislosti s nímž je odklad požadován, a\niv)\nani insolvenční řízení, pro něž byl jmenován insolvenční správce podle odstavce 1 tohoto článku, ani řízení, pro něž se navrhuje odklad, nepodléhá koordinaci podle oddílu 2 této kapitoly;\nc)\npodat návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině v souladu s článkem 61.\n2.   Soud, který zahájil řízení uvedené v odst. 1 písm. b), odloží v celém rozsahu nebo zčásti jakékoli opatření týkající se zpeněžení majetku v řízení, pokud shledá, že jsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. b).\nPřed nařízením odkladu vyslechne soud insolvenčního správce jmenovaného v řízení, v souvislosti s nímž je přerušení požadováno. Tento odklad lze nařídit na jakoukoli dobu nepřekračující tři měsíce, kterou soud považuje za vhodnou a která je slučitelná s pravidly platnými pro dané řízení.\nSoud, který nařídil odklad, může po insolvenčním správci uvedeném v odstavci 1 požadovat, aby k zajištění zájmů věřitelů v řízení přijal vhodná opatření, která umožňuje vnitrostátní právo.\nSoud může trvání odkladu prodloužit o takovou další dobu či doby, které považuje za vhodné a které jsou slučitelné s pravidly platnými pro dané řízení, pokud jsou nadále splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) bodech ii) až iv) a pokud celková doba odkladu (počáteční doba spolu se všemi případnými prodlouženími) nepřekročí šest měsíců.\nODDÍL 2\nKoordinace\nPododdíl 1\nPostup\nČlánek 61\nNávrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině\n1.   Insolvenční správce jmenovaný v insolvenčním řízení, jež bylo zahájeno proti některému členovi skupiny, může podat návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině u každého soudu příslušného pro insolvenční řízení vedené proti některému členovi skupiny.\n2.   Návrh uvedený v odstavci 1 se podává v souladu s podmínkami stanovenými právem, kterým se řídí řízení, v němž byl daný insolvenční správce jmenován.\n3.   K návrhu podle odstavce 1 se přiloží:\na)\nnávrh týkající se osoby, která by měla být jmenována skupinovým koordinátorem (dále jen „koordinátor“), podrobné informace o její způsobilosti podle článku 71, podrobné informace o její odborné kvalifikaci a písemný souhlas této osoby, že bude působit jako koordinátor;\nb)\nnástin navrhované koordinace vůči skupině, a zejména odůvodnění toho, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 63 odst. 1;\nc)\nseznam insolvenčních správců jmenovaných ve vztahu k členům skupiny a případně soudů a příslušných orgánů zapojených do insolvenčních řízení proti členům skupiny;\nd)\nnástin odhadovaných nákladů na navrhovanou koordinaci vůči skupině a odhad podílu těchto nákladů, který by měl uhradit každý člen skupiny.\nČlánek 62\nPravidlo přednosti\nAniž je dotčen článek 66, byl-li návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině podán u soudů různých členských států, prohlásí se soud, u něhož byl takový návrh podán později, za nepříslušný ve prospěch soudu, u něhož byl takový návrh podán jako první.\nČlánek 63\nOznámení soudu, u kterého byl návrh podán\n1.   Soud, u něhož byl podán návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině, oznámí podání tohoto návrhu a navrženého koordinátora co nejdříve insolvenčním správcům jmenovaným ve vztahu k členům skupiny, kteří jsou uvedeni v návrhu podle čl. 61 odst. 3 písm. c), pokud shledá, že\na)\nzahájení takového řízení je vhodné pro usnadnění účelného vedení insolvenčních řízení týkajících se různých členů skupiny;\nb)\nje nepravděpodobné, že by věřitel kteréhokoli člena skupiny, který by se měl podle předpokladů řízení účastnit, byl zahrnutím daného člena do tohoto řízení finančně znevýhodněn, a\nc)\nnavržený koordinátor splňuje požadavky stanovené v článku 71.\n2.   V oznámení podle odstavce 1 tohoto článku se uvedou prvky stanovené v čl. 61 odst. 3 písm. a) až d).\n3.   Oznámení podle odstavce 1 se zasílá doporučeným dopisem s doručenkou.\n4.   Soud, u kterého byl návrh podán, poskytne zapojeným insolvenčním správcům příležitost být ve věci tohoto návrhu slyšeni.\nČlánek 64\nNámitky insolvenčních správců\n1.   Insolvenční správce jmenovaný ve vztahu ke kterémukoli členovi skupiny může vznést námitky proti:\na)\nzahrnutí insolvenčního řízení, v němž byl jmenován, do koordinačního řízení proti skupině nebo\nb)\nnavržené osobě koordinátora.\n2.   Námitky podle odstavce 1 tohoto článku podává insolvenční správce uvedený v odstavci 1 tohoto článku u soudu uvedeného v článku 63 do 30 dní od obdržení oznámení o návrhu na zahájení koordinačního řízení proti skupině.\nNámitka může být vznesena prostřednictvím standardního formuláře zavedeného v souladu s článkem 88.\n3.   Před přijetím rozhodnutí o účasti či neúčasti na koordinaci v souladu s odst. 1 písm. a) získá insolvenční správce veškerá povolení, která mohou být nezbytná podle práva státu, který zahájil řízení, v němž byl insolvenční správce jmenován.\nČlánek 65\nDůsledky námitek proti zahrnutí do koordinačního řízení proti skupině\n1.   Vznese-li insolvenční správce námitky proti zahrnutí řízení, v němž byl jmenován, do koordinačního řízení proti skupině, není dané řízení do koordinačního řízení proti skupině zahrnuto.\n2.   Pravomoci soudu uvedené v článku 68 nebo pravomoci koordinátora vyplývající z dotčeného řízení nemají ve vztahu k danému členovi skupiny žádné účinky, ani mu v souvislosti s nimi nevznikají žádné náklady.\nČlánek 66\nVolba soudu pro koordinační řízení proti skupině\n1.   Shodnou-li se alespoň dvě třetiny všech insolvenčních správců, kteří byli jmenováni v insolvenčních řízeních proti členům skupiny, že pro zahájení koordinačního řízení proti skupině je nejvhodnější soud jiného příslušného členského státu, má tento soud výlučnou příslušnost.\n2.   Volba soudu se provede na základě společné dohody, která musí být písemná nebo písemně doložena. Tuto volbu lze učinit nejpozději v okamžiku zahájení koordinačního řízení proti skupině podle článku 68.\n3.   Jakýkoli soud, který není soudem, u něhož byl podán návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině podle odstavce 1, se prohlásí za nepříslušný ve prospěch dotyčného soudu.\n4.   Návrh na zahájení koordinačního řízení proti skupině se podává u dohodnutého soudu v souladu s článkem 61.\nČlánek 67\nDůsledky námitek proti navrženému koordinátorovi\nJestliže insolvenční správce, který nevznesl námitky proti zahrnutí člena skupiny, ve vztahu k němuž byl jmenován, do koordinačního řízení proti skupině, vznese námitky proti osobě navržené za koordinátora, může soud od jmenování dané osoby upustit a vyzvat insolvenčního správce, který námitku vznesl, k podání nového návrhu v souladu s čl. 61 odst. 3.\nČlánek 68\nRozhodnutí o zahájení koordinačního řízení proti skupině\n1.   Po uplynutí lhůty uvedené v čl. 64 odst. 2 může soud zahájit koordinační řízení proti skupině, pokud shledá, že jsou splněny podmínky podle čl. 63 odst. 1. V takovém případě soud:\na)\njmenuje koordinátora;\nb)\nrozhodne o nástinu koordinace a\nc)\nrozhodne o odhadu nákladů a podílech, které mají uhradit členové skupiny.\n2.   Rozhodnutí o zahájení koordinačního řízení proti skupině se oznámí zúčastněným insolvenčním správcům a koordinátorovi.\nČlánek 69\nNásledné zahrnutí do koordinace řízení z podnětu insolvenčních správců\n1.   Po vydání soudního rozhodnutí podle článku 68 může kterýkoli insolvenční správce v souladu se svým vnitrostátním právem požádat o zahrnutí řízení, v němž byl jmenován, do koordinace řízení proti skupině, pokud\na)\nbyla vznesena námitka proti zahrnutí daného insolvenčního řízení do koordinačního řízení proti skupině nebo\nb)\nbylo zahájeno insolvenční řízení proti některému z členů skupiny až poté, co soud zahájil koordinační řízení proti skupině.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 4, může koordinátor takové žádosti vyhovět po konzultaci zapojených insolvenčních správců, pokud\na)\nse při zohlednění toho, v jaké fázi se koordinační řízení proti skupině v okamžiku podání žádosti nachází, domnívá, že jsou splněna kritéria podle čl. 63 odst. 1 písm. a) a b), nebo\nb)\ns tím všichni zapojení insolvenční správci souhlasí v souladu s podmínkami stanovenými jejich vnitrostátním právem.\n3.   Koordinátor uvědomí soud a zúčastněné insolvenční správce o svém rozhodnutí podle odstavce 2 a o jeho důvodech.\n4.   Kterýkoli zúčastněný insolvenční správce nebo kterýkoli insolvenční správce, jehož žádost o zahrnutí do koordinačního řízení proti skupině byla zamítnuta, může rozhodnutí uvedené v odstavci 2 napadnout v souladu s postupem stanoveným právem členského státu, v němž bylo koordinační řízení proti skupině zahájeno.\nČlánek 70\nDoporučení a plán koordinace skupiny\n1.   Insolvenční správci při vedení insolvenčního řízení zohledňují doporučení koordinátora a obsah plánu koordinace skupiny uvedené v čl. 72 odst. 1.\n2.   Insolvenční správce není povinen se doporučeními koordinátora nebo plánem koordinace skupiny zcela nebo zčásti řídit.\nPokud se jimi neřídí, poskytne zdůvodnění, proč tak nečiní, osobám nebo subjektům, které je podle svého vnitrostátního práva povinen informovat, a koordinátorovi.\nPododdíl 2\nObecná ustanovení\nČlánek 71\nKoordinátor\n1.   Koordinátorem musí být osoba, která je podle práva některého z členských států způsobilá jednat jako insolvenční správce.\n2.   Koordinátor nesmí být jedním z insolvenčních správců jmenovaných ve vztahu ke kterémukoli členu skupiny a nesmí se nacházet ve střetu zájmů v souvislosti s členy skupiny, jejich věřiteli a insolvenčními správci jmenovanými ve vztahu ke kterémukoli členu skupiny.\nČlánek 72\nÚkoly a práva koordinátora\n1.   Koordinátor může:\na)\nstanovit a navrhnout doporučení pro koordinované vedení insolvenčních řízení;\nb)\nnavrhnout plán koordinace skupiny, v němž stanoví, popíše a doporučí komplexní soubor opatření vhodných pro integrovaný přístup k řešení úpadku členů skupiny. Plán může obsahovat zejména návrhy týkající se:\ni)\nopatření, jež by měla být přijata k obnovení hospodářské výkonnosti a finančního zdraví skupiny nebo její části,\nii)\nurovnání sporů v rámci skupiny, pokud jde o transakce uvnitř skupiny a vylučovací žaloby,\niii)\ndohod mezi insolvenčními správci členů skupiny v úpadku.\n2.   Koordinátor rovněž může:\na)\nbýt slyšen v každém řízení zahájeném proti kterémukoliv jinému členu téže skupiny a účastnit se jej, zejména prostřednictvím účasti na schůzích věřitelů;\nb)\npůsobit jako mediátor při urovnávání jakýchkoli sporů mezi dvěma či více insolvenčními správci členů skupiny;\nc)\npředložit a vysvětlit svůj plán koordinace skupiny osobám nebo subjektům, které je podle svého vnitrostátního práva povinen informovat;\nd)\npožadovat od kteréhokoli insolvenčního správce informace týkající se kteréhokoli člena skupiny, jež jsou nebo by mohly být užitečné při určování a navrhování strategií a opatření ke koordinaci řízení, a\ne)\nnavrhnout přerušení řízení zahájeného proti kterémukoli členovi skupiny na dobu až šesti měsíců za podmínky, že je toto přerušení nezbytné v zájmu zajištění řádného provedení daného plánu a bylo by k užitku věřitelů v řízení, v souvislosti s nímž je požadováno, nebo navrhnout zrušení jakéhokoli probíhajícího přerušení. Tento návrh se podává u soudu, který zahájil řízení, v souvislosti s nímž je přerušení požadováno.\n3.   Plán uvedený v odst. 1 písm. b) nesmí zahrnovat žádná doporučení ohledně sloučení řízení nebo majetkových podstat.\n4.   Úkoly ani práva koordinátora vymezené v tomto článku se nevztahují na žádného člena skupiny, který se neúčastní koordinačního řízení proti skupině.\n5.   Koordinátor plní své povinnosti nestranně a s náležitou péčí.\n6.   Soudí-li koordinátor, že si plnění jeho úkolů vyžádá výrazný nárůst nákladů v porovnání s odhadem nákladů uvedeným v čl. 61 odst. 3 písm. d), a vždy, pokud náklady překročí 10 % odhadovaných nákladů, koordinátor\na)\no tom neprodleně uvědomí zúčastněné insolvenční správce a\nb)\npožádá předem o souhlas soudu, který koordinační řízení proti skupině zahájil.\nČlánek 73\nJazyky\n1.   Koordinátor komunikuje s insolvenčním správcem zúčastněného člena skupiny v jazyce, na němž se s insolvenčním správcem dohodl, nebo pokud k žádné takové dohodě nedošlo, v úředním jazyce či jednom z úředních jazyků orgánů Unie a soudu, který řízení proti danému členu skupiny zahájil.\n2.   Koordinátor komunikuje s jakýmkoli soudem v úředním jazyce použitelném u tohoto soudu.\nČlánek 74\nSpolupráce mezi insolvenčními správci a koordinátorem\n1.   Insolvenční správci jmenovaní ve vztahu ke členům skupiny a koordinátor navzájem spolupracují v rozsahu, v němž je taková spolupráce slučitelná s pravidly platnými pro daná jednotlivá řízení.\n2.   Insolvenční správci zejména sdělují koordinátorovi jakékoli informace, které jsou významné pro plnění jeho úkolů.\nČlánek 75\nOdvolání koordinátora\nSoud odvolá jmenování koordinátora z vlastního podnětu nebo na návrh insolvenčního správce zúčastněného člena skupiny, pokud koordinátor:\na)\njedná v neprospěch věřitelů některého ze zúčastněných členů skupiny nebo\nb)\nneplní své povinnosti stanovené v této kapitole.\nČlánek 76\nDlužník s dispozičními oprávněními\nUstanovení vztahující se podle této kapitoly na insolvenčního správce se přiměřeně použijí i na dlužníka s dispozičními oprávněními.\nČlánek 77\nNáklady a jejich rozdělení\n1.   Odměna koordinátora musí být přiměřená, odpovídat úkolům, které koordinátor plní, a odrážet přiměřené výdaje.\n2.   Po dokončení svých úkolů koordinátor vystaví konečné vyúčtování nákladů včetně podílů, které mají uhradit jednotliví členové skupiny, a předloží toto vyúčtování všem zúčastněným insolvenčním správcům a soudu, který koordinační řízení proti skupině zahájil.\n3.   Pokud insolvenční správci nevznesou námitky do 30 dnů od obdržení vyúčtování uvedeného v odstavci 2, považují se náklady a podíly, které mají jednotliví členové uhradit, za schválené. Vyúčtování se předkládá k potvrzení soudu, který koordinační řízení proti skupině zahájil.\n4.   V případě námitek rozhodne soud, který koordinační řízení proti skupině zahájil, na návrh koordinátora nebo kteréhokoli zúčastněného insolvenčního správce o nákladech a podílech, které mají uhradit jednotliví členové skupiny, v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1 tohoto článku a při zohlednění odhadu nákladů uvedeného v čl. 68 odst. 1 a případně čl. 72 odst. 6.\n5.   Kterýkoli zúčastněný insolvenční správce může rozhodnutí uvedené v odstavci 4 napadnout v souladu s postupem stanoveným právem členského státu, v němž bylo zahájeno koordinační řízení proti skupině.\nKAPITOLA VI\nOCHRANA ÚDAJŮ\nČlánek 78\nOchrana údajů\n1.   Na zpracování osobních údajů prováděné v členských státech podle tohoto nařízení se uplatňují vnitrostátní předpisy provádějící směrnici 95/46/ES, pokud nejde o zpracování uvedené v čl. 3 odst. 2 směrnice 95/46/ES.\n2.   Na zpracování osobních údajů prováděné Komisí podle tohoto nařízení se uplatňuje nařízení (ES) č. 45/2001.\nČlánek 79\nPovinnosti členských států v oblasti zpracování osobních údajů ve vnitrostátních insolvenčních rejstřících\n1.   Každý členský stát sdělí Komisi jméno či název fyzické či právnické osoby, orgánu veřejné moci, agentury nebo jakéhokoli jiného subjektu určeného vnitrostátním právem k výkonu funkce správce v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES za účelem jeho zveřejnění na portálu evropské e-justice.\n2.   Členské státy zajistí provedení technických opatření, která zaručí bezpečnost osobních údajů zpracovávaných v jejich vnitrostátních insolvenčních rejstřících uvedených v článku 24.\n3.   Členské státy odpovídají za ověření toho, že správce určený vnitrostátním právem v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES zajišťuje dodržování zásad kvality údajů, zejména přesnosti a aktuálnosti údajů uchovávaných ve vnitrostátních insolvenčních rejstřících.\n4.   Členské státy v souladu se směrnicí 95/46/ES odpovídají za shromažďování a uchovávání údajů ve vnitrostátních databázích a za rozhodnutí o zpřístupnění těchto údajů v propojeném rejstříku, který lze konzultovat prostřednictvím portálu evropské e-justice.\n5.   V rámci informací, které by měly být subjektům údajů poskytnuty s cílem umožnit jim uplatnit svá práva, zejména právo na výmaz údajů, informují členské státy subjekty údajů o době přístupnosti osobních údajů uchovávaných v insolvenčních rejstřících.\nČlánek 80\nPovinnosti Komise v souvislosti se zpracováním osobních údajů\n1.   Komise vykonává povinnosti správce podle čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001 v souladu se svými příslušnými povinnostmi vymezenými v tomto článku.\n2.   Komise definuje potřebné politiky a uplatňuje vhodná technická řešení za účelem plnění svých povinností v rámci funkce správce.\n3.   Komise provádí technická opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti při přenosu osobních údajů, zejména důvěrnosti a integrity při jejich přenosu do portálu evropské e-justice a z něj.\n4.   Povinnostmi Komise není dotčena odpovědnost členských států a jiných subjektů za obsah a provoz propojených vnitrostátních databází, které spravují.\nČlánek 81\nInformační povinnosti\nAniž jsou dotčeny informace, které mají být subjektům údajů poskytnuty v souladu s články 11 a 12 nařízení (ES) č. 45/2001, informuje Komise subjekty údajů prostřednictvím zveřejnění na portálu evropské e-justice o úloze, kterou zastává při zpracování dotyčných údajů, a o účelu jejich zpracování.\nČlánek 82\nUchovávání osobních údajů\nPokud jde o informace z propojených vnitrostátních databází, žádné osobní údaje týkající se subjektů údajů nesmějí být uchovávány na portálu evropské e-justice. Veškeré takové údaje se uchovávají ve vnitrostátních databázích provozovaných členskými státy nebo jinými subjekty.\nČlánek 83\nPřístup k osobním údajům prostřednictvím portálu evropské e-justice\nOsobní údaje uchovávané ve vnitrostátních insolvenčních rejstřících uvedených v článku 24 jsou přístupné prostřednictvím portálu evropské e-justice po dobu, po kterou jsou přístupné podle vnitrostátního práva.\nKAPITOLA VII\nPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 84\nČasová působnost\n1.   Ustanovení tohoto nařízení se vztahují pouze na insolvenční řízení zahájená po 26. červnu 2017. Jednání dlužníka učiněná přede dnem použitelnosti tohoto nařízení se i nadále řídí právem, které se na ně vztahovalo v době, kdy byla učiněna.\n2.   Bez ohledu na článek 91 tohoto nařízení se nařízení (ES) č. 1346/2000 nadále použije na insolvenční řízení, která spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení a která byla zahájena před 26. červnem 2017.\nČlánek 85\nVztah k mezinárodním smlouvám\n1.   Toto nařízení nahrazuje, pokud jde o věci jím upravené a pokud se jedná o vztahy mezi členskými státy, mezinárodní smlouvy uzavřené mezi dvěma nebo více členskými státy, zejména:\na)\nSmlouvu mezi Belgií a Francií o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, rozhodčích nálezů a veřejných listin, podepsanou v Paříži dne 8. července 1899;\nb)\nSmlouvu mezi Belgií a Rakouskem o konkursu, vyrovnání a pozastavení plateb (s dodatkovým protokolem ze dne 13. června 1973), podepsanou v Bruselu dne 16. července 1969;\nc)\nSmlouvu mezi Belgií a Nizozemskem o územní příslušnosti, úpadku a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, rozhodčích nálezů a veřejných listin, podepsanou v Bruselu dne 28. března 1925;\nd)\nSmlouvu mezi Německem a Rakouskem o konkursu a vyrovnání, podepsanou ve Vídni dne 25. května 1979;\ne)\nSmlouvu mezi Francií a Rakouskem o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí v úpadkovém řízení, podepsanou ve Vídni dne 27. února 1979;\nf)\nSmlouvu mezi Francií a Itálií o výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsanou v Římě dne 3. června 1930;\ng)\nSmlouvu mezi Itálií a Rakouskem o konkursu a vyrovnání, podepsanou v Římě dne 12. července 1977;\nh)\nSmlouvu mezi Nizozemským královstvím a Spolkovou republikou Německo o vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a jiných titulů pro výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsanou v Haagu dne 30. srpna 1962;\ni)\nSmlouvu mezi Spojeným královstvím a Belgickým královstvím o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, s protokolem, podepsanou v Bruselu dne 2. května 1934;\nj)\nÚmluvu mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Švédskem a Islandem o konkursním řízení, podepsanou v Kodani dne 7. listopadu 1933;\nk)\nEvropskou úmluvu o některých mezinárodních aspektech konkursního řízení, podepsanou v Istanbulu dne 5. června 1990;\nl)\nÚmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Řeckým královstvím o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsanou v Aténách dne 18. června 1959;\nm)\nDohodu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemném uznání a výkonu arbitrážních nálezů a arbitrážních urovnání ve věcech obchodních, podepsanou v Bělehradě dne 18. března 1960;\nn)\nÚmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Italskou republikou o vzájemné soudní spolupráci ve věcech občanských a správních, podepsanou v Římě dne 3. prosince 1960;\no)\nDohodu mezi Socialistickou federativní republikou Jugoslávií a Belgickým královstvím o soudní spolupráci ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Bělehradu dne 24. září 1971;\np)\nÚmluvu mezi vládami Jugoslávie a Francie o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Paříži dne 18. května 1971;\nq)\nSmlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Aténách dne 22. října 1980, dosud platnou mezi Českou republikou a Řeckem;\nr)\nSmlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 23. dubna 1982, dosud platnou mezi Českou republikou a Kyprem;\ns)\nSmlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních, podepsanou v Paříži dne 10. května 1984, dosud platnou mezi Českou republikou a Francií;\nt)\nSmlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Praze dne 6. prosince 1985, dosud platnou mezi Českou republikou a Itálií;\nu)\nDohodu mezi Lotyšskou republikou, Estonskou republikou a Litevskou republikou o právní pomoci a právních vztazích, podepsanou v Tallinnu dne 11. listopadu 1992;\nv)\nDohodu mezi Estonskem a Polskem o poskytování právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, pracovních a trestních, podepsanou v Tallinnu dne 27. listopadu 1998;\nw)\nDohodu mezi Litevskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 26. ledna 1993;\nx)\nÚmluvu mezi Rumunskou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních a její protokoly, podepsané v Bukurešti dne 19. října 1972;\ny)\nÚmluvu mezi Rumunskou socialistickou republikou a Francouzskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Paříži dne 5. listopadu 1974;\nz)\nDohodu mezi Bulharskou lidovou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Aténách dne 10. dubna 1976;\naa)\nDohodu mezi Bulharskou lidovou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 29. dubna 1983;\nab)\nDohodu mezi vládou Bulharské lidové republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, podepsanou v Sofii dne 18. ledna 1989;\nac)\nSmlouvu o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem, podepsanou v Bukurešti dne 11. července 1994;\nad)\nSmlouvu mezi Rumunskem a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, podepsanou v Bukurešti dne 15. května 1999.\n2.   Mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 se i nadále použijí na řízení, která byla zahájena před vstupem nařízení (ES) č. 1346/2000 v platnost.\n3.   Toto nařízení se nepoužije:\na)\nv žádném členském státě, pokud je neslučitelné se závazky ve věcech úpadku vyplývajícími z mezinárodní smlouvy uzavřené tímto členským státem s jednou nebo více třetími zeměmi před vstupem nařízení (ES) č. 1346/2000 v platnost;\nb)\nve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, pokud je neslučitelné se závazky ve věcech úpadku a likvidace společností v platební neschopnosti vyplývajícími z jakýchkoli ujednání v rámci Britského společenství národů platných ke dni vstupu nařízení (ES) č. 1346/2000 v platnost.\nČlánek 86\nInformace o vnitrostátním úpadkovém právu a úpadkovém právu Unie\n1.   S cílem zpřístupnit informace veřejnosti poskytnou členské státy v rámci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES (17), stručný popis svých vnitrostátních právních předpisů a řízení týkajících se úpadku, a to zejména těch, které se týkají záležitostí uvedených v čl. 7 odst. 2.\n2.   Členské státy informace uvedené v odstavci 1 pravidelně aktualizují.\n3.   Komise zpřístupní veřejnosti informace týkající se tohoto nařízení.\nČlánek 87\nVytvoření propojení rejstříků\nKomise přijme prováděcí akty, kterými vytvoří propojení insolvenčních rejstříků, jak je uvedeno v článku 25. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 89 odst. 3.\nČlánek 88\nVytvoření a následné změny standardních formulářů\nKomise přijme prováděcí akty, kterými vytvoří a případně pozmění formuláře uvedené v čl. 27 odst. 4, článcích 54 a 55 a čl. 64 odst. 2. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 89 odst. 2.\nČlánek 89\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 90\nUstanovení o přezkumu\n1.   Nejpozději 27. června 2027 a následně každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby bude zpráva doprovázena návrhem na změnu tohoto nařízení.\n2.   Nejpozději 27. června 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování koordinačních řízení proti skupinám. V případě potřeby bude zpráva doprovázena návrhem na změnu tohoto nařízení.\n3.   Nejpozději dne 1. ledna 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru studii o přeshraničních otázkách v oblasti odpovědnosti a zákazů činnosti vedoucích pracovníků.\n4.   Nejpozději 27. června 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru studii týkající se otázky nekalého jednání, kterým si chce dlužník zajistit nejvýhodnější sudiště.\nČlánek 91\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1346/2000 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze D tohoto nařízení.\nČlánek 92\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 26. června 2017, s výjimkou:\na)\nčlánku 86, který se použije ode dne 26. června 2016;\nb)\nčl. 24 odst. 1, který se použije ode dne 26. června 2018, a\nc)\nčlánku 25, který se použije ode dne 26. června 2019.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.\nVe Štrasburku dne 20. května 2015.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nZ. KALNIŅA-LUKAŠEVICA\n(1)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 55.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 12. března 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. května 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).\n(12)  Úř. věst. C 358, 7.12.2013, s. 15.\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25).\nPŘÍLOHA A\nInsolvenční řízení uvedená v čl. 2 bodě 4\nBELGIQUE/BELGIË\n—\nHet faillissement/La faillite,\n—\nDe gerechtelijke reorganisatie door een collectief akkoord/La réorganisation judiciaire par accord collectif,\n—\nDe gerechtelijke reorganisatie door een minnelijk akkoord/La réorganisation judiciaire par accord amiable,\n—\nDe gerechtelijke reorganisatie door overdracht onder gerechtelijk gezag/La réorganisation judiciaire par transfert sous autorité de justice,\n—\nDe collectieve schuldenregeling/Le règlement collectif de dettes,\n—\nDe vrijwillige vereffening/La liquidation volontaire,\n—\nDe gerechtelijke vereffening/La liquidation judiciaire,\n—\nDe voorlopige ontneming van beheer, bepaald in artikel 8 van de faillissementswet/Le dessaisissement provisoire, visé à l'article 8 de la loi sur les faillites,\nБЪЛГАРИЯ\n—\nПроизводство по несъстоятелност,\nČESKÁ REPUBLIKA\n—\nKonkurs,\n—\nReorganizace,\n—\nOddlužení,\nDEUTSCHLAND\n—\nDas Konkursverfahren,\n—\nDas gerichtliche Vergleichsverfahren,\n—\nDas Gesamtvollstreckungsverfahren,\n—\nDas Insolvenzverfahren,\nEESTI\n—\nPankrotimenetlus,\n—\nVõlgade ümberkujundamise menetlus,\nÉIRE/IRELAND\n—\nCompulsory winding-up by the court,\n—\nBankruptcy,\n—\nThe administration in bankruptcy of the estate of persons dying insolvent,\n—\nWinding-up in bankruptcy of partnerships,\n—\nCreditors' voluntary winding-up (with confirmation of a court),\n—\nArrangements under the control of the court which involve the vesting of all or part of the property of the debtor in the Official Assignee for realisation and distribution,\n—\nExaminership,\n—\nDebt Relief Notice,\n—\nDebt Settlement Arrangement,\n—\nPersonal Insolvency Arrangement,\nΕΛΛΑΔΑ\n—\nΗ πτώχευση,\n—\nΗ ειδική εκκαθάριση εν λειτουργία,\n—\nΣχέδιο αναδιοργάνωσης,\n—\nΑπλοποιημένη διαδικασία επί πτωχεύσεων μικρού αντικειμένου,\n—\nΔιαδικασία Εξυγίανσης,\nESPAÑA\n—\nConcurso,\n—\nProcedimiento de homologación de acuerdos de refinanciación,\n—\nProcedimiento de acuerdos extrajudiciales de pago,\n—\nProcedimiento de negociación pública para la consecución de acuerdos de refinanciación colectivos, acuerdos de refinanciación homologados y propuestas anticipadas de convenio,\nFRANCE\n—\nSauvegarde,\n—\nSauvegarde accélérée,\n—\nSauvegarde financière accélérée,\n—\nRedressement judiciaire,\n—\nLiquidation judiciaire,\nHRVATSKA\n—\nStečajni postupak,\nITALIA\n—\nFallimento,\n—\nConcordato preventivo,\n—\nLiquidazione coatta amministrativa,\n—\nAmministrazione straordinaria,\n—\nAccordi di ristrutturazione,\n—\nProcedure di composizione della crisi da sovraindebitamento del consumatore (accordo o piano),\n—\nLiquidazione dei beni,\nΚΥΠΡΟΣ\n—\nΥποχρεωτική εκκαθάριση από το Δικαστήριο,\n—\nΕκούσια εκκαθάριση από μέλη,\n—\nΕκούσια εκκαθάριση από πιστωτές,\n—\nΕκκαθάριση με την εποπτεία του Δικαστηρίου,\n—\nΔιάταγμα Παραλαβής και πτώχευσης κατόπιν Δικαστικού Διατάγματος,\n—\nΔιαχείριση της περιουσίας προσώπων που απεβίωσαν αφερέγγυα,\nLATVIJA\n—\nTiesiskās aizsardzības process,\n—\nJuridiskās personas maksātnespējas process,\n—\nFiziskās personas maksātnespējas process,\nLIETUVA\n—\nĮmonės restruktūrizavimo byla,\n—\nĮmonės bankroto byla,\n—\nĮmonės bankroto procesas ne teismo tvarka,\n—\nFizinio asmens bankroto procesas,\nLUXEMBOURG\n—\nFaillite,\n—\nGestion contrôlée,\n—\nConcordat préventif de faillite (par abandon d'actif),\n—\nRégime spécial de liquidation du notariat,\n—\nProcédure de règlement collectif des dettes dans le cadre du surendettement,\nMAGYARORSZÁG\n—\nCsődeljárás,\n—\nFelszámolási eljárás,\nMALTA\n—\nXoljiment,\n—\nAmministrazzjoni,\n—\nStralċ volontarju mill-membri jew mill-kredituri,\n—\nStralċ mill-Qorti,\n—\nFalliment f'każ ta' kummerċjant,\n—\nProċedura biex kumpanija tirkupra,\nNEDERLAND\n—\nHet faillissement,\n—\nDe surséance van betaling,\n—\nDe schuldsaneringsregeling natuurlijke personen,\nÖSTERREICH\n—\nDas Konkursverfahren (Insolvenzverfahren),\n—\nDas Sanierungsverfahren ohne Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren),\n—\nDas Sanierungsverfahren mit Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren),\n—\nDas Schuldenregulierungsverfahren,\n—\nDas Abschöpfungsverfahren,\n—\nDas Ausgleichsverfahren,\nPOLSKA\n—\nPostępowanie naprawcze,\n—\nUpadłość obejmująca likwidację,\n—\nUpadłość z możliwością zawarcia układu,\nPORTUGAL\n—\nProcesso de insolvência,\n—\nProcesso especial de revitalização,\nROMÂNIA\n—\nProcedura insolvenței,\n—\nReorganizarea judiciară,\n—\nProcedura falimentului,\n—\nConcordatul preventiv,\nSLOVENIJA\n—\nPostopek preventivnega prestrukturiranja,\n—\nPostopek prisilne poravnave,\n—\nPostopek poenostavljene prisilne poravnave,\n—\nStečajni postopek: stečajni postopek nad pravno osebo, postopek osebnega stečaja and postopek stečaja zapuščine,\nSLOVENSKO\n—\nKonkurzné konanie,\n—\nReštrukturalizačné konanie,\n—\nOddlženie,\nSUOMI/FINLAND\n—\nKonkurssi/konkurs,\n—\nYrityssaneeraus/företagssanering,\n—\nYksityishenkilön velkajärjestely/skuldsanering för privatpersoner,\nSVERIGE\n—\nKonkurs,\n—\nFöretagsrekonstruktion,\n—\nSkuldsanering,\nUNITED KINGDOM\n—\nWinding-up by or subject to the supervision of the court,\n—\nCreditors' voluntary winding-up (with confirmation by the court),\n—\nAdministration, including appointments made by filing prescribed documents with the court,\n—\nVoluntary arrangements under insolvency legislation,\n—\nBankruptcy or sequestration.\nPŘÍLOHA B\nInsolvenční správci uvedení v čl. 2 bodě 5\nBELGIQUE/BELGIË\n—\nDe curator/Le curateur,\n—\nDe gedelegeerd rechter/Le juge-délégué,\n—\nDe gerechtsmandataris/Le mandataire de justice,\n—\nDe schuldbemiddelaar/Le médiateur de dettes,\n—\nDe vereffenaar/Le liquidateur,\n—\nDe voorlopige bewindvoerder/L'administrateur provisoire,\nБЪЛГАРИЯ\n—\nНазначен предварително временен синдик,\n—\nВременен синдик,\n—\n(Постоянен) синдик,\n—\nСлужебен синдик,\nČESKÁ REPUBLIKA\n—\nInsolvenční správce,\n—\nPředběžný insolvenční správce,\n—\nOddělený insolvenční správce,\n—\nZvláštní insolvenční správce,\n—\nZástupce insolvenčního správce,\nDEUTSCHLAND\n—\nKonkursverwalter,\n—\nVergleichsverwalter,\n—\nSachwalter (nach der Vergleichsordnung),\n—\nVerwalter,\n—\nInsolvenzverwalter,\n—\nSachwalter (nach der Insolvenzordnung),\n—\nTreuhänder,\n—\nVorläufiger Insolvenzverwalter,\n—\nVorläufiger Sachwalter,\nEESTI\n—\nPankrotihaldur,\n—\nAjutine pankrotihaldur,\n—\nUsaldusisik,\nÉIRE/IRELAND\n—\nLiquidator,\n—\nOfficial Assignee,\n—\nTrustee in bankruptcy,\n—\nProvisional Liquidator,\n—\nExaminer,\n—\nPersonal Insolvency Practitioner,\n—\nInsolvency Service,\nΕΛΛΑΔΑ\n—\nΟ σύνδικος,\n—\nΟ εισηγητής,\n—\nΗ επιτροπή των πιστωτών,\n—\nΟ ειδικός εκκαθαριστής,\nESPAÑA\n—\nAdministrador concursal,\n—\nMediador concursal,\nFRANCE\n—\nMandataire judiciaire,\n—\nLiquidateur,\n—\nAdministrateur judiciaire,\n—\nCommissaire à l'exécution du plan,\nHRVATSKA\n—\nStečajni upravitelj,\n—\nPrivremeni stečajni upravitelj,\n—\nStečajni povjerenik,\n—\nPovjerenik,\nITALIA\n—\nCuratore,\n—\nCommissario giudiziale,\n—\nCommissario straordinario,\n—\nCommissario liquidatore,\n—\nLiquidatore giudiziale,\n—\nProfessionista nominato dal Tribunale,\n—\nOrganismo di composizione della crisi nella procedura di composizione della crisi da sovraindebitamento del consumatore,\n—\nLiquidatore,\nΚΥΠΡΟΣ\n—\nΕκκαθαριστής και Προσωρινός Εκκαθαριστής,\n—\nΕπίσημος Παραλήπτης,\n—\nΔιαχειριστής της Πτώχευσης,\nLATVIJA\n—\nMaksātnespējas procesa administrators,\nLIETUVA\n—\nBankroto administratorius,\n—\nRestruktūrizavimo administratorius,\nLUXEMBOURG\n—\nLe curateur,\n—\nLe commissaire,\n—\nLe liquidateur,\n—\nLe conseil de gérance de la section d'assainissement du notariat,\n—\nLe liquidateur dans le cadre du surendettement,\nMAGYARORSZÁG\n—\nVagyonfelügyelő,\n—\nFelszámoló,\nMALTA\n—\nAmministratur Proviżorju,\n—\nRiċevitur Uffiċjali,\n—\nStralċjarju,\n—\nManager Speċjali,\n—\nKuraturi f'każ ta' proċeduri ta' falliment,\n—\nKontrolur Speċjali,\nNEDERLAND\n—\nDe curator in het faillissement,\n—\nDe bewindvoerder in de surséance van betaling,\n—\nDe bewindvoerder in de schuldsaneringsregeling natuurlijke personen,\nÖSTERREICH\n—\nMasseverwalter,\n—\nSanierungsverwalter,\n—\nAusgleichsverwalter,\n—\nBesonderer Verwalter,\n—\nEinstweiliger Verwalter,\n—\nSachwalter,\n—\nTreuhänder,\n—\nInsolvenzgericht,\n—\nKonkursgericht,\nPOLSKA\n—\nSyndyk,\n—\nNadzorca sądowy,\n—\nZarządca,\nPORTUGAL\n—\nAdministrador da insolvência,\n—\nAdministrador judicial provisório,\nROMÂNIA\n—\nPractician în insolvență,\n—\nAdministrator concordatar,\n—\nAdministrator judiciar,\n—\nLichidator judiciar,\nSLOVENIJA\n—\nUpravitelj,\nSLOVENSKO\n—\nPredbežný správca,\n—\nSprávca,\nSUOMI/FINLAND\n—\nPesänhoitaja/boförvaltare,\n—\nSelvittäjä/utredare,\nSVERIGE\n—\nFörvaltare,\n—\nRekonstruktör,\nUNITED KINGDOM\n—\nLiquidator,\n—\nSupervisor of a voluntary arrangement,\n—\nAdministrator,\n—\nOfficial Receiver,\n—\nTrustee,\n—\nProvisional Liquidator,\n—\nInterim Receiver,\n—\nJudicial factor.\nPŘÍLOHA C\nZrušené nařízení a jeho následné změny\nNařízení Rady (ES) č. 1346/2000\n(Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1).\nNařízení Rady (ES) č. 603/2005\n(Úř. věst. L 100, 20.4.2005, s. 1).\nNařízení Rady (ES) č. 694/2006\n(Úř. věst. L 121, 6.5.2006, s. 1).\nNařízení Rady (ES) č. 1791/2006\n(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).\nNařízení Rady (ES) č. 681/2007\n(Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 1).\nNařízení Rady (ES) č. 788/2008\n(Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 1).\nProváděcí nařízení Rady (EU) č. 210/2010\n(Úř. věst. L 65, 13.3.2010, s. 1).\nProváděcí nařízení Rady (EU) č. 583/2011\n(Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 52).\nNařízení Rady (EU) č. 517/2013\n(Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).\nProváděcí nařízení Rady (EU) č. 663/2014\n(Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 4).\nAkt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie\n(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).\nPŘÍLOHA D\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 1346/2000\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 návětí\nČl. 2 návětí\nČl. 2 písm. a)\nČl. 2 bod 4\nČl. 2 písm. b)\nČl. 2 bod 5\nČl. 2 písm. c)\n—\nČl. 2 písm. d)\nČl. 2 bod 6\nČl. 2 písm. e)\nČl. 2 bod 7\nČl. 2 písm. f)\nČl. 2 bod 8\nČl. 2 písm. g) návětí\nČl. 2 bod 9 návětí\nČl. 2 písm. g) první odrážka\nČl. 2 bod 9 podbod vii)\nČl. 2 písm. g) druhá odrážka\nČl. 2 bod 9 podbod iv)\nČl. 2 písm. g) třetí odrážka\nČl. 2 bod 9 podbod viii)\nČl. 2 písm. h)\nČl. 2 bod 10\n—\nČl. 2 body 1 až 3 a 11 až 13\n—\nČl. 2 bod 9 podbody i) až iii), v) a vi)\nČlánek 3\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\nČlánek 4\nČlánek 7\nČlánek 5\nČlánek 8\nČlánek 6\nČlánek 9\nČlánek 7\nČlánek 10\nČlánek 8\nČl. 11 odst. 1\n—\nČl. 11 odst. 2\nČlánek 9\nČlánek 12\nČlánek 10\nČl. 13 odst. 1\n—\nČl. 13 odst. 2\nČlánek 11\nČlánek 14\nČlánek 12\nČlánek 15\nČl. 13 první odrážka\nČl. 16 písm. a)\nČl. 13 druhá odrážka\nČl. 16 písm. b)\nČl. 14 první odrážka\nČl. 17 písm. a)\nČl. 14 druhá odrážka\nČl. 17 písm. b)\nČl. 14 třetí odrážka\nČl. 17 písm. c)\nČlánek 15\nČlánek 18\nČlánek 16\nČlánek 19\nČlánek 17\nČlánek 20\nČlánek 18\nČlánek 21\nČlánek 19\nČlánek 22\nČlánek 20\nČlánek 23\n—\nČlánek 24\n—\nČlánek 25\n—\nČlánek 26\n—\nČlánek 27\nČl. 21 odst. 1\nČl. 28 odst. 2\nČl. 21 odst. 2\nČl. 28 odst. 1\nČlánek 22\nČlánek 29\nČlánek 23\nČlánek 30\nČlánek 24\nČlánek 31\nČlánek 25\nČlánek 32\nČlánek 26\nČlánek 33\nČlánek 27\nČlánek 34\nČlánek 28\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\nČlánek 29\nČl. 37 odst. 1\n—\nČl. 37 odst. 2\n—\nČlánek 38\n—\nČlánek 39\nČlánek 30\nČlánek 40\nČlánek 31\nČlánek 41\n—\nČlánek 42\n—\nČlánek 43\n—\nČlánek 44\nČlánek 32\nČlánek 45\nČlánek 33\nČlánek 46\nČl. 34 odst. 1\nČl. 47 odst. 1\nČl. 34 odst. 2\nČl. 47 odst. 2\nČl. 34 odst. 3\n—\n—\nČlánek 48\nČlánek 35\nČlánek 49\nČlánek 36\nČlánek 50\nČlánek 37\nČlánek 51\nČlánek 38\nČlánek 52\nČlánek 39\nČlánek 53\nČlánek 40\nČlánek 54\nČlánek 41\nČlánek 55\nČlánek 42\n—\n—\nČlánek 56\n—\nČlánek 57\n—\nČlánek 58\n—\nČlánek 59\n—\nČlánek 60\n—\nČlánek 61\n—\nČlánek 62\n—\nČlánek 63\n—\nČlánek 64\n—\nČlánek 65\n—\nČlánek 66\n—\nČlánek 67\n—\nČlánek 68\n—\nČlánek 69\n—\nČlánek 70\n—\nČlánek 71\n—\nČlánek 72\n—\nČlánek 73\n—\nČlánek 74\n—\nČlánek 75\n—\nČlánek 76\n—\nČlánek 77\n—\nČlánek 78\n—\nČlánek 79\n—\nČlánek 80\n—\nČlánek 81\n—\nČlánek 82\n—\nČlánek 83\nČlánek 43\nČl. 84 odst. 1\n—\nČl. 84 odst. 2\nČlánek 44\nČlánek 85\n—\nČlánek 86\nČlánek 45\n—\n—\nČlánek 87\n—\nČlánek 88\n—\nČlánek 89\nČlánek 46\nČl. 90 odst. 1\n—\nČl. 90 odst. 2 až 4\n—\nČlánek 91\nČlánek 47\nČlánek 92\nPříloha A\nPříloha A\nPříloha B\n—\nPříloha C\nPříloha B\n—\nPříloha C\n—\nPříloha D", "summary": "Účinnější pravidla pro insolvenční řízení napříč EU\nÚčinnější pravidla pro insolvenční řízení napříč EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 2015/848 – insolvenční řízení\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zajistit účinnou správu insolvenčního řízení dotýkajícího se fyzické osoby nebo podniku, které vykonávají obchodní činnosti nebo mají finanční zájmy v jiné zemi Evropské unie (EU), než je ta, v níž obvykle sídlí.  Přepracovává a nahrazuje nařízení (ES) č. 1346/2000.  \nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení stanovuje celounijní pravidla pro určení:soudu, který je příslušný k zahájení insolvenčního řízení,rozhodného vnitrostátního práva,uznání rozhodnutí soudu, pokud se společnost, obchodník nebo fyzická osoba dostanou do úpadku.  Nevztahuje se na Dánsko.  Příslušné situace\nNařízení se uplatňuje v případě řízení, která se dotýkají všech nebo významné části věřitelů dlužníka, která jsou založena na právu upravujícím úpadek a ve kterých, za účelem záchrany, úpravy dluhu, reorganizace nebo likvidace:1.dlužník přišel o veškerý svůj majetek nebo jeho část a je jmenován insolvenční odborník, např. likvidátor;  2.majetek a záležitosti dlužníka jsou pod kontrolou či dohledem soudu; nebo  3.řízení je přerušeno s cílem umožnit jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Tato situace je použitelná pouze za předpokladu, že: nastane v souvislosti s řízením, jehož cílem je ochrana věřitelů obecně,bude následovat jedno ze dvou dalších typů řízení uvedených výše, jsou-li jednání neúspěšná.  Nařízení zahrnuje „preventivní“ insolvenční řízení podle vnitrostátního práva, které lze zahájit v rané fázi s cílem zvýšit šance na záchranu podniku. Tato řízení jsou vyjmenována v příloze A. Patří sem i větší řada osobních insolvenčních řízení.\nPříslušnostŘízení probíhají u soudů země EU, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka. Za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, se považuje:sídlo v případě společnosti nebo právnické osoby,hlavní místo podnikání v případě osoby samostatně výdělečně činné,obvyklé místo pobytu v případě jakékoli jiné fyzické osoby.  Tyto předpoklady se neuplatňují, pokud se místo změnilo v určitém období před zahájením insolvenčního řízení.  Pokud dlužník má provozní místo v jiné zemi EU, než je ta, v níž jsou soustředěny jeho hlavní zájmy, může insolvenční řízení proti dlužníkovi zahájit i tato země EU. Tato „vedlejší“ insolvenční řízení jsou však omezena na majetek držený v této zemi.  Nařízení zvyšuje šance na záchranu společností tím, že předchází zahájení souběžných vedlejších řízení, pokud jsou zájmy místních věřitelů zaručeny jinak.  Rozhodné právo\nObecně je rozhodným právo země, v níž řízení probíhá. Toto právo upravuje podmínky pro zahájení a skončení řízení a jeho vedení. Patří sem určení:dlužníků, proti kterým může být řízení zahájeno,  majetek, který tvoří součást majetkové podstaty,  práva věřitelů po skončení řízení,  kdo má nést náklady vzniklé v řízení.  Uznávání a výkon\nJakmile rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení v jedné zemi EU nabude účinnosti, musí být s týmž účinkem uznáno ve všech dalších zemích EU.\nInsolvenční rejstříky\nS cílem lépe zajistit, aby věřitelé a soudy dostali relevantní informace, a předcházet zahajování souběžných řízení jsou země EU povinny zveřejňovat příslušné informace o přeshraničních úpadkových věcech ve veřejně přístupném on-line rejstříku. Tyto rejstříky budou v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů propojeny přes portál evropské e-justice.\nInsolvenční řízení proti skupině\nNařízení vytváří specifický právní rámec pro řešení úpadku členů skupiny společností. Patří sem:pravidla, která různým insolvenčním správcům a dotčeným soudům ukládají povinnost vzájemně spolupracovat a komunikovat,  omezená práva postavení insolvenčního správce v řízení ohledně jiného člena téže skupiny,  specifický systém pro koordinaci řízení týkajícího se téže skupiny společností („koordinační řízení proti skupině“).  Změna příloh\nNařízení bylo dvakrát pozměněno:Nařízení (EU) 2017/353 nahradilo přílohu A (seznam insolvenčních řízení) a přílohu B (seznam insolvenčních správců) nařízení (EU) 2015/848 novými seznamy s přihlédnutím k informacím, které poskytlo Polsko.  Nařízení (EU) 2018/946 nahrazuje přílohy A a B po oznámení změn přijatých od Belgie, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Portugalska.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se ode dne 26. června 2017 Nařízení (EU) 2015/848 upravilo a nahradilo nařízení (ES) č. 1346/2000 (a jeho následné změny).\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Insolvenční řízení (Evropská komise).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (přepracované znění) (L 141, 5.6.2015, s. 19–72)\nPostupné změny nařízení (EU) 2015/848 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2017/1105 ze dne 12. června 2017, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 160, 22.6.2017, s. 1–26)\nPoslední aktualizace 08.04.2019"}
{"celex_id": "32009R0392", "reference": "28.5.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 131/24\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 392/2009\nze dne 23. dubna 2009\no odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3) s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 3. února 2009,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV rámci společné dopravní politiky je třeba přijmout další opatření, aby se zvýšila bezpečnost námořní dopravy. Uvedená opatření by měla zahrnovat předpisy o odpovědnosti za škodu způsobenou cestujícím, protože je důležité zajistit vhodnou úroveň náhrady škody cestujícím, kteří se stali obětí nehody v námořní dopravě.\n(2)\nProtokol z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 byl přijat dne 1. listopadu 2002 pod záštitou Mezinárodní námořní organizace (dále jen „IMO“). Společenství a jeho členské státy se v současné době rozhodují o přistoupení k tomuto protokolu nebo o jeho ratifikaci. V každém případě by se jeho ustanovení převzatá tímto nařízením měla používat ve Společenství nejpozději ode dne 31. prosince 2012.\n(3)\nAthénská úmluva o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 ve znění protokolu z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“) se vztahuje pouze na mezinárodní dopravu. Na vnitřním trhu služeb námořní dopravy byl zrušen rozdíl mezi vnitrostátní a mezinárodní dopravou, a proto je vhodné zavést v rámci Společenství stejnou úroveň a povahu odpovědnosti ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě.\n(4)\nPojištění požadované Athénskou úmluvou musí odpovídat finančním možnostem vlastníků lodí a pojišťoven. Vlastníci lodí musí být schopni spravovat své pojištění ekonomicky přijatelným způsobem a zejména v případě malých lodních společností provozujících vnitrostátní dopravní služby je nutné přihlédnout k sezónní povaze jejich činnosti. Pojištění podle tohoto nařízení by tedy mělo být stanoveno s přihlédnutím k různým třídám lodí.\n(5)\nV případě smrti nebo zranění cestujícího je vhodné zavázat dopravce k zaplacení zálohy, jež nepředstavuje uznání odpovědnosti.\n(6)\nNáležité informace o právech přiznaných cestujícím by jim měly být poskytnuty před uskutečněním cesty, nebo není-li to možné, nejpozději při odjezdu.\n(7)\nPrávní výbor IMO přijal dne 19. října 2006 výhradu a pokyny pro provádění Athénské úmluvy (dále jen „pokyny IMO“), aby tak řešil některé otázky v rámci Athénské úmluvy, zejména například škody v souvislosti s terorismem. V tomto smyslu lze pokyny IMO považovat za lex specialis.\n(8)\nToto nařízení přebírá části pokynů IMO a činí je závaznými. Proto je třeba v dotyčných ustanoveních pokynů IMO zejména vykládat slova „měl by být“ jako „je / musí být“.\n(9)\nUstanovení Athénské úmluvy (příloha I) a pokynů IMO (příloha II) by měla být obdobně chápána v kontextu právních předpisů Společenství.\n(10)\nRežim odpovědnosti stanovený tímto nařízením by měl být postupně rozšířen na další třídy lodí, jak je uvedeno v článku 4 směrnice Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (4). Mělo by se přihlédnout k dopadům na jízdné a schopnosti trhu získat přijatelné pojistné krytí ve výši požadované s ohledem na politiku posilování práv cestujících a na sezónní povahu některé dopravy.\n(11)\nZáležitosti upravené články 17 a 17a Athénské úmluvy spadají do výlučné pravomoci Společenství, pokud se tyto články dotýkají pravidel stanovených nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (5). V tomto rozsahu se uvedená dvě ustanovení stanou po přistoupení Společenství k Athénské úmluvě součástí právního řádu Společenství.\n(12)\nPro účely tohoto nařízení by slova „nebo je registrována v členském státě“ měla být vykládána v tom smyslu, že stát vlajky pro účely dočasného zrušení registrace v případě pronájmu lodě bez posádky („bareboat charter-out“) musí být buď členským státem, nebo smluvní stranou Athénské úmluvy. Členské státy a Komise by měly podniknout nezbytné kroky za účelem vyzvání IMO k vypracování pokynů týkajících se zásad dočasného zrušení registrace v případě pronájmu lodě bez posádky („bareboat charter-out“).\n(13)\nPro účely tohoto nařízení by se „vybavením umožňujícím pohyb“ neměla rozumět zavazadla ani vozidla ve smyslu článku 8 Athénské úmluvy.\n(14)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).\n(15)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke změně tohoto nařízení za účelem začlenění pozdějších změn mezinárodní úmluvy a souvisejících protokolů, kodexů a rezolucí. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(16)\nPři přípravě a vypracování zprávy o pokroku při uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení by měla být Komisi nápomocna Evropská agentura pro námořní bezpečnost, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (7).\n(17)\nVnitrostátní orgány, zejména přístavní správa, hrají stěžejní a životně důležitou úlohu při zjišťování a řízení různých rizik pro námořní bezpečnost.\n(18)\nČlenské státy se v Prohlášení o námořní bezpečnosti ze dne 9. října 2008 zavázaly, že vyjádří do 1. ledna 2012 svůj souhlas být vázáni Mezinárodní úmluvou o omezení odpovědnosti pro námořní nároky z roku 1976, ve znění protokolu z roku 1996. Členské státy mohou využít možnosti stanovené v čl. 15 odst. 3a uvedené úmluvy k úpravě systému omezení odpovědnosti ve vztahu k cestujícím prostřednictvím zvláštních ustanovení na základě tohoto nařízení.\n(19)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotného souboru předpisů upravujících práva dopravců a cestujících po moři v případě nehod, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodů rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Tímto nařízením se stanoví režim Společenství týkající se odpovědnosti a pojištění za přepravu osob po moři podle příslušných ustanovení:\na)\nAthénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 ve znění protokolu z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“), obsažených v příloze I, a\nb)\nvýhrady a pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy přijatých právním výborem IMO dne 19. října 2006 (dále jen „pokyny IMO“), obsažených v příloze II.\n2.   Dále toto nařízení rozšiřuje působnost těchto ustanovení na přepravu cestujících po moři uvnitř jednoho členského státu na palubě lodí tříd A a B podle článku 4 směrnice 98/18/ES a stanoví některé dodatečné požadavky.\n3.   Komise do 30. června 2013 případně předloží legislativní návrh týkající se mimo jiné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na lodě tříd C a D podle článku 4 směrnice 98/18/ES.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na jakoukoli mezinárodní přepravu ve smyslu čl. 1 bodu 9 Athénské úmluvy a na přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu na palubě lodí tříd A a B podle článku 4 směrnice 98/18/ES, pokud\na)\nloď pluje pod vlajkou členského státu nebo je registrována v členském státě;\nb)\nsmlouva o přepravě byla uzavřena v členském státě nebo\nc)\nmísto odjezdu nebo místo určení uvedené ve smlouvě o přepravě se nachází v členském státě.\nČlenské státy mohou uplatňovat toto nařízení na veškerou přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu.\nČlánek 3\nOdpovědnost a pojištění\n1.   Odpovědnost za škodu způsobenou cestujícím, jejich zavazadlům a jejich vozidlům a pravidla pojištění nebo jiné finanční záruky se řídí tímto nařízením, články 1 a 1a, čl. 2 odst. 2, články 3 až 16 a články 18, 20 a 21 Athénské úmluvy uvedené v příloze I a ustanoveními pokynů IMO uvedenými v příloze II.\n2.   Pokyny IMO obsažené v příloze II jsou závazné.\nČlánek 4\nOdškodnění v souvislosti s vybavením umožňujícím pohyb nebo jiným zvláštním vybavením\nV případě ztráty nebo poškození vybavení umožňujícího pohyb nebo jiného zvláštního vybavení, které využívá cestující se sníženou pohyblivostí, se odpovědnost dopravce řídí čl. 3 odst. 3 Athénské úmluvy. Náhrada odpovídá reprodukční hodnotě daného vybavení nebo případně nákladům na opravu.\nČlánek 5\nCelkové omezení odpovědnosti\n1.   Toto nařízení nemění práva ani povinnosti dopravce nebo provádějícího dopravce podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí Mezinárodní úmluva o omezení odpovědnosti pro námořní nároky z roku 1976, ve znění protokolu z roku 1996, včetně jejích jakýchkoliv budoucích změn.\nNeexistují-li použitelné vnitrostátní právní předpisy, řídí se odpovědnost dopravce nebo provádějícího dopravce pouze článkem 3 tohoto nařízení.\n2.   Pokud jde o nároky na odškodnění v případě smrti nebo zranění cestujícího v důsledku některého z rizik uvedených v bodě 2.2 pokynů IMO, může dopravce a provádějící dopravce omezit svou odpovědnost v souladu s předpisy uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 6\nZáloha\n1.   Způsobí-li nehoda lodi smrt nebo zranění cestujícího, poskytne dopravce, který skutečně prováděl celou přepravu nebo její část, během níž došlo k nehodě lodi, zálohu ve výši dostačující k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené utrpěné újmě ve lhůtě patnácti dnů od určení osoby s nárokem na náhradu škody. V případě smrti cestujícího činí výše této zálohy nejméně 21 000 EUR.\nToto ustanovení se použije i v případě, že je dopravce usazen ve Společenství.\n2.   Záloha nepředstavuje uznání odpovědnosti a může být započtena vůči jakékoli další částce vyplacené na základě tohoto nařízení. Je nevratná, s výjimkou případů stanovených v čl. 3 odst. 1 a článku 6 Athénské úmluvy a v dodatku A k pokynům IMO nebo v případě, že osoba, která zálohu obdržela, není osobou s nárokem na náhradu škody.\nČlánek 7\nInformace pro cestující\nAniž jsou dotčeny povinnosti provozovatelů souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy stanovené směrnicí Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (8), zajistí dopravce nebo provádějící dopravce, aby byly cestujícím poskytnuty náležité a srozumitelné informace o jejich právech podle toho nařízení.\nPokud byla přepravní smlouva uzavřena v členském státě, musí být tyto informace poskytnuty ve všech prodejních místech, i pokud se jedná o prodej po telefonu či prostřednictvím internetu. Nachází-li se místo odjezdu v členském státě, musí být tyto informace poskytnuty před odjezdem. V ostatních případech musí být poskytnuty nejpozději při odjezdu. V rozsahu, v němž dopravce poskytl informace podle tohoto článku, není provádějící dopravce povinen podávat hlášení, a naopak. Tyto informace se poskytují nejvhodnější formou.\nKe splnění informační povinnosti podle tohoto článku musí dopravce a provádějící dopravce poskytnout cestujícím alespoň informace uvedené v souhrnu ustanovení tohoto nařízení vypracovaném Komisí a zveřejněném.\nČlánek 8\nZpráva\nDo tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení vypracuje Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která mimo jiné vezme v úvahu hospodářský vývoj a vývoj na mezinárodních fórech.\nTato zpráva může být provázena návrhem na změnu tohoto nařízení nebo návrhem, který by mělo Společenství přednést na příslušných mezinárodních fórech.\nČlánek 9\nZměny\n1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se začlenění změn do omezení stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 Athénské úmluvy s cílem zohlednit rozhodnutí přijatá podle článku 23 uvedené úmluvy a odpovídajících aktualizací přílohy I tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení.\nS přihlédnutím k dopadům na jízdné a ke schopnosti trhu získat přijatelné pojistné krytí ve výši požadované s ohledem na politiku posilování práv cestujících a na sezónní povahu některé dopravy přijme Komise na základě vhodného posouzení dopadu do 31. prosince 2016 opatření týkající se omezení stanovených v příloze I pro lodě třídy B podle článku 4 směrnice 98/18/ES. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení.\n2.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se začlenění změn do ustanovení pokynů IMO obsažených v příloze II, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nČlánek 10\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (9).\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 11\nPřechodná ustanovení\n1.   Pokud jde o přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu na lodích třídy A podle článku 4 směrnice 98/18/ES, mohou se členské státy rozhodnout odložit používání tohoto nařízení do čtyř let po dni jeho použitelnosti.\n2.   Pokud jde o přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu na lodích třídy B podle článku 4 směrnice 98/18/ES, mohou se členské státy rozhodnout odložit používání tohoto nařízení do 31. prosince 2018.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne vstupu Athénské úmluvy v platnost pro Společenství a nejpozději ode dne 31. prosince 2012.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Štrasburku dne 23. dubna 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nP. NEČAS\n(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.\n(2)  Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 (Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 562), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 190 E, 29.7.2008, s. 17), postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 26. února 2009 a legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(4)  Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(7)  Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59.\n(9)  Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nUSTANOVENÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY O PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH A JEJICH ZAVAZADEL PO MOŘI VÝZNAMNÁ PRO ÚČELY UPLATŇOVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ\n(Konsolidované znění Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 a protokolu k této úmluvě z roku 2002)\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely této úmluvy mají následující pojmy tento význam:\n1)\na)\n„dopravcem“ se rozumí osoba, která uzavřela smlouvu o přepravě nebo jejímž jménem je taková smlouva uzavřena, bez ohledu na to, zda přepravu skutečně provádí tato osoba nebo provádějící dopravce;\nb)\n„provádějícím dopravcem“ se rozumí osoba jiná než dopravce, která je vlastníkem, nájemcem nebo provozovatelem lodi a která skutečně provádí celou přepravu nebo její část, a\nc)\n„dopravcem, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část,“ se rozumí provádějící dopravce nebo dopravce, pokud skutečně tuto přepravu provádí;\n2)\n„smlouvou o přepravě“ se rozumí smlouva uzavřená dopravcem nebo jeho jménem, jejímž předmětem je přeprava osoby anebo osoby a jejich zavazadel;\n3)\n„lodí“ se rozumí pouze námořní plavidlo, s výjimkou vznášedel na vzduchovém polštáři;\n4)\n„cestujícím“ se rozumí osoba přepravovaná na lodi\na)\npodle smlouvy o přepravě nebo\nb)\nkterá se souhlasem dopravce doprovází vozidlo nebo živá zvířata, na které se vztahuje smlouva o přepravě zboží, jež se touto úmluvou neřídí;\n5)\n„zavazadlem“ se rozumí jakýkoli předmět nebo vozidlo přepravované dopravcem podle smlouvy o přepravě, vyjma:\na)\npředměty a vozidla přepravované podle smlouvy o nájmu lodi, konosamentu nebo jiné smlouvy, jejichž hlavním předmětem je přeprava zboží, a\nb)\nživá zvířata;\n6)\n„příručními zavazadly“ se rozumějí zavazadla, která má cestující ve své kajutě nebo jsou jinak v jeho držení či péči nebo pod jeho dohledem. S výjimkou použití bodu 8 tohoto článku a článku 8 zahrnují příruční zavazadla ta zavazadla, která má cestující ve svém vozidle nebo na něm;\n7)\n„ztráta nebo poškození zavazadel“ zahrnuje finanční ztrátu v důsledku nedodání zavazadel cestujícímu v přiměřené době po příjezdu lodi, na níž byla zavazadla přepravena nebo měla být přepravována, ale nezahrnuje zpoždění způsobené pracovními spory;\n8)\n„přeprava“ zahrnuje tato období:\na)\nvzhledem k cestujícímu a jeho příručním zavazadlům, dobu, během níž je cestující nebo jeho příruční zavazadla na palubě lodi, nebo dobu průběhu jeho nalodění nebo vylodění, a dobu, během níž je cestující a jeho příruční zavazadla přepravován po vodě z pevniny na loď a naopak, pokud jsou náklady na tuto přepravu zahrnuty do jízdného nebo pokud bylo plavidlo použité k tomuto účelu pomocné přepravy poskytnuto cestujícímu dopravcem. Vzhledem k cestujícímu však přeprava nezahrnuje dobu, během které se cestující nachází v přístavním terminálu nebo v přístavní stanici, na molu nebo v jakémkoli jiném přístavním zařízení;\nb)\nvzhledem k příručním zavazadlům: také dobu, během které se cestující nachází v přístavním terminálu, v přístavní stanici, na molu nebo v jakémkoli jiném přístavním zařízení, jestliže tato zavazadla byla převzata dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem a nebyla předána zpět cestujícímu;\nc)\nvzhledem k zavazadlům jiným než příručním: dobu od okamžiku jejich převzetí dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem na pobřeží nebo na palubě do okamžiku jejich zpětného předání dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem;\n9)\n„mezinárodní přepravou“ se rozumí přeprava, při které se místo odjezdu a místo určení podle smlouvy o přepravě nacházejí ve dvou různých státech, nebo ve stejném státě, pokud se podle smlouvy o přepravě nebo plánované cestovní trasy přeprava uskutečňuje přes tranzitní přístav nacházející se v jiném státě;\n10)\n„Organizací“ se rozumí Mezinárodní námořní organizace;\n11)\n„generálním tajemníkem“ se rozumí generální tajemník Organizace.\nČlánek 1a\nPříloha\nPříloha této úmluvy je její nedílnou součástí.\nČlánek 2\nPoužití\n1.   […] (1)\n2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tato úmluva nepoužije, jestliže přeprava podléhá podle jiných mezinárodních úmluv o přepravě cestujících nebo zavazadel jinými způsoby přepravy režimu občanskoprávní odpovědnosti podle ustanovení dotyčné úmluvy, pokud jsou příslušná ustanovení pro přepravu po moři závazná.\nČlánek 3\nOdpovědnost dopravce\n1.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou smrtí nebo zraněním cestujícího způsobeným nehodou lodi do výše 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě, pokud neprokáže, že nehoda\na)\nnastala v důsledku válečného činu, nepřátelského činu, občanské války, povstání nebo přírodního jevu výjimečné, nevyhnutelné a neodvratitelné povahy nebo\nb)\nbyla zcela způsobena jednáním nebo opomenutím třetí osoby s úmyslem způsobit nehodu.\nPokud škoda přesahuje výše uvedené omezení, a v míře, ve které ho přesahuje, je dopravce dále odpovědný, pokud neprokáže, že k nehodě, při které škoda vznikla, došlo bez jeho zavinění nebo nedbalosti.\n2.   Za škodu v důsledku smrti nebo zranění cestujícího, jež nebyly způsobeny nehodou lodi, dopravce odpovídá v případě, že vznikla jeho zaviněním nebo nedbalostí. Důkazní povinnost týkající se zavinění nebo nedbalosti má osoba uplatňující nárok.\n3.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou v důsledku ztráty nebo poškození příručních zavazadel, pokud k nehodě, která škodu způsobila, došlo jeho zaviněním nebo nedbalostí. V případě škod v důsledku nehody lodi se zavinění nebo nedbalost dopravce předpokládá.\n4.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou v důsledku ztráty nebo poškození zavazadel jiných než příručních, pokud neprokáže, že k nehodě, která škodu způsobila, došlo bez jeho zavinění nebo nedbalosti.\n5.   Pro účely tohoto článku se rozumí:\na)\n„nehodou lodi“ ztroskotání, potopení, srážka lodi nebo její najetí na mělčinu, výbuch nebo požár na lodi nebo porucha lodi;\nb)\n„zaviněním nebo nedbalostí dopravce“ také zavinění nebo nedbalost osob, které pracují pro dopravce a jednají v rámci svých pracovních povinností;\nc)\n„poruchou lodi“ jakákoli závada, porucha nebo nesplnění příslušných bezpečnostních předpisů vzhledem k jakékoli části lodi nebo jejího vybavení, pokud je používáno k úniku, evakuaci, nalodění nebo vylodění cestujících, nebo pokud je používáno k pohonu, řízení, pro bezpečnost plavby, uvazování, kotvení, připlutí k nábřeží nebo kotvišti nebo k odplutí od nábřeží nebo kotviště nebo ke zjišťování škod po zaplavení lodi, anebo při spouštění záchranných prostředků, a\nd)\n„škodou“ škoda, která nezahrnuje odškodnění represivní nebo exemplární povahy.\n6.   Odpovědnost dopravce podle tohoto článku se vztahuje pouze na škody v důsledku nehod, k nimž došlo během přepravy. Skutečnost, že k nehodě, při které vznikla škoda, došlo během přepravy, a rozsah škody prokazuje osoba uplatňující nárok.\n7.   Touto úmluvou nejsou dotčena práva dopravce na postih třetí osoby nebo na uplatnění námitky spoluzavinění z nedbalosti podle článku 6 této úmluvy. Tímto článkem nejsou dotčena práva na omezení odpovědnosti podle článků 7 nebo 8 této úmluvy.\n8.   Domněnka zavinění nebo nedbalosti určité strany nebo její důkazní povinnost nebrání tomu, aby se přihlédlo k důkazu v její prospěch.\nČlánek 4\nProvádějící dopravce\n1.   Dopravce odpovídá za celou přepravu podle této úmluvy i v případě, že provedení přepravy nebo její části svěřil provádějícímu dopravci. Kromě toho se tato úmluva vztahuje na část přepravy uskutečněnou provádějícím dopravcem a ten se jí může v této souvislosti rovněž dovolávat.\n2.   Dopravce odpovídá v souvislosti s přepravou, kterou provádí provádějící dopravce, za jednání a opomenutí provádějícího dopravce, osob, které pro něj pracují, a jeho zástupců jednajících v rámci svých pracovních povinností.\n3.   Zvláštní ujednání, na jehož základě dopravce přebírá závazky, které mu tato úmluva neukládá, nebo se vzdává práv, která mu tato úmluva zaručuje, se týká provádějícího dopravce pouze tehdy, dal-li k tomu výslovný písemný souhlas.\n4.   V případě, že jsou odpovědni dopravce i provádějící dopravce, a v rozsahu jejich sdílené odpovědnosti je jejich odpovědnost společná a nerozdílná.\n5.   Práva dopravce a provádějícího dopravce na vzájemný postih nejsou tímto článkem dotčena.\nČlánek 4a\nPovinné pojištění\n1.   Jsou-li cestující přepravováni na palubě lodi registrované ve státě, jenž je stranou této úmluvy, a schválené pro přepravu více než dvanácti cestujících a použije-li se tato úmluva, musí mít každý dopravce, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část, sjednáno pojištění nebo jinou finanční záruku, například záruku banky nebo obdobné finanční instituce, ke krytí odpovědnosti podle této úmluvy v případě smrti nebo zranění cestujících. Omezení povinného pojištění nebo jiné finanční záruky nesmí být nižší než 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě.\n2.   Poté, co příslušný orgán státu, jenž je stranou této úmluvy, ověří, že požadavky odstavce 1 jsou splněny, se každé lodi vydá osvědčení prokazující, že pojištění nebo jiná finanční záruka platí v souladu s touto úmluvou. Pro loď registrovanou ve státě, jenž je stranou této úmluvy, takové osvědčení vydá nebo potvrdí příslušný orgán státu, v němž je loď registrována; pro loď, která není registrována v takovém státě, může takové osvědčení vydat nebo potvrdit příslušný orgán kteréhokoliv státu, jenž je stranou této úmluvy. Toto osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze této úmluvy a musí obsahovat tyto údaje:\na)\nnázev lodi, volací znak a rejstříkový přístav;\nb)\njméno a hlavní sídlo hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část;\nc)\nidentifikační číslo lodi podle IMO;\nd)\ntyp a dobu platnosti záruky;\ne)\njméno a hlavní sídlo pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku a případně sídlo hospodářské činnosti, kde je pojištění nebo jiná finanční záruka sjednána, a\nf)\ndobu platnosti osvědčení, která nesmí být delší než doba platnosti pojištění nebo jiné finanční záruky.\n3.\na)\nStát, jenž je stranou této úmluvy, může zmocnit jím uznanou instituci nebo organizaci k vydávání těchto osvědčení. Tato instituce nebo organizace informuje dotyčný stát o každém vydaném osvědčení. Ve všech případech dotyčný stát plně ručí za úplnost a správnost takto vydaných osvědčení a zajistí veškeré nezbytné náležitosti ke splnění tohoto požadavku.\nb)\nStát, jenž je stranou této úmluvy, informuje generálního tajemníka\ni)\no konkrétní působnosti a podmínkách zmocnění jím uznané instituce nebo organizace,\nii)\no zrušení takového zmocnění a\niii)\no dni vstupu tohoto zmocnění v platnost nebo jeho zrušení.\nZmocnění nabývá účinku nejdříve tři měsíce poté, co bylo generálnímu tajemníkovi podáno příslušné oznámení.\nc)\nInstituce nebo organizace zmocněná k vydávání osvědčení podle tohoto odstavce musí být oprávněna přinejmenším ke zrušení těchto osvědčení, pokud nejsou dodržovány podmínky, za kterých bylo vydáno. Ve všech případech musí oprávněná instituce nebo organizace takové zrušení oznámit státu, jehož jménem bylo osvědčení vydáno.\n4.   Osvědčení se vyhotovují v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího státu. Není-li použitým jazykem angličtina, francouzština nebo španělština, musí text zahrnovat překlad do jednoho z těchto jazyků; úřední jazyk daného státu může být vynechán, pokud tento stát tak rozhodne.\n5.   Osvědčení se uchovává na palubě lodi a jeho kopie se uloží u orgánů, které vedou záznamy o registraci lodi, nebo není-li loď registrována ve státě, jenž je stranou této úmluvy, u orgánu státu, který osvědčení vydal nebo potvrdil.\n6.   Pojištění nebo jiná finanční záruka nesplňuje požadavky tohoto článku, pokud může být ukončena z důvodů jiných, než je skončení doby platnosti pojištění nebo záruky uvedené v osvědčení, před uplynutím tří měsíců ode dne oznámení jejího ukončení orgánům uvedeným v odstavci 5, pokud nebylo osvědčení v uvedené lhůtě těmto orgánům odevzdáno nebo nebylo vydáno nové osvědčení. Výše uvedená ustanovení se obdobně použijí pro všechny změny, jež mají za následek, že pojištění nebo jiná finanční záruka již nesplňuje požadavky tohoto článku.\n7.   S výhradou tohoto článku stanoví podmínky vydání a platnosti osvědčení stát registrace lodi.\n8.   Nic v této úmluvě nesmí být vykládáno tak, aby to státu, jenž je stranou této úmluvy, bránilo spoléhat se na informace získané od jiných států nebo od Organizace nebo jiných mezinárodních organizací, pokud jde o finanční situaci poskytovatelů pojištění nebo jiné finanční záruky pro účely této úmluvy. V takových případech není stát, jenž je stranou této úmluvy, spoléhající se na takové informace zbaven odpovědnosti, již má jako stát, který osvědčení vydal.\n9.   Osvědčení vydaná nebo potvrzená jménem státu, jenž je stranou této úmluvy, ostatní státy, jež jsou stranami této úmluvy, pro účely této úmluvy přijímají a považují za osvědčení stejného účinku jako osvědčení vydaná nebo potvrzená jimi samými, a to i pro lodě neregistrované v takovém státě. Stát, jenž je stranou této úmluvy, si může kdykoli vyžádat konzultaci se státem, který osvědčení vydal nebo potvrdil, pokud se domnívá, že pojistitel nebo ručitel uvedený v osvědčení o pojištění není finančně schopen splnit závazky, které ukládá tato úmluva.\n10.   Jakýkoli nárok na náhradu škody kryté pojištěním nebo jinou finanční zárukou podle tohoto článku může být vznesen přímo vůči pojistiteli nebo jiné osobě poskytující finanční záruku. V takovém případě se částka stanovená v odstavci 1 použije jako omezení odpovědnosti pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku, a to i v případech, ve kterých není dopravce nebo provádějící dopravce oprávněn k omezení odpovědnosti. Žalovaný může dále uplatňovat námitky (jiné než konkurz nebo likvidaci), k jakým by byl oprávněn dopravce uvedený v odstavci 1 v souladu s touto úmluvou. Dále může žalovaný uplatnit námitku, že škoda vznikla v důsledku úmyslného nesprávného jednání pojištěnce, ale nesmí podat žádnou jinou námitku, k jejímuž vznesení by mohl být oprávněn v řízení zahájeném pojištěncem proti žalovanému. Žalovaný má v každém případě právo požadovat, aby byli dopravce a provádějící dopravce účastníky řízení.\n11.   Veškeré částky poskytnuté z pojištění nebo z jiné finanční záruky zdůvodněné v souladu s odstavcem 1 musí být vyplaceny výhradně k plnění nároků podle této úmluvy a veškeré výplaty těchto částek se započítávají vůči odpovědnosti vyplývající z této úmluvy.\n12.   Stát, jenž je stranou této úmluvy, nepovolí provoz lodi plující pod jeho vlajkou, na kterou se tento článek vztahuje, dokud pro ni nebylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 15.\n13.   S výhradou tohoto článku zajistí každý stát, jenž je stranou této úmluvy, v rámci svého vnitrostátního práva platnost pojištění nebo jiné finanční záruky v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pro každou loď schválenou k přepravě více než dvanácti cestujících bez ohledu na to, kde byla registrována, která vplouvá do přístavu na jeho území nebo ho opouští, pokud se na ni vztahuje tato úmluva.\n14.   Bez ohledu na odstavec 5 může stát, jenž je stranou této úmluvy, oznámit generálnímu tajemníkovi, že pro účely odstavce 13 nemusí lodě při vplutí do přístavu nebo při jeho opuštění mít na palubě nebo předložit osvědčení požadované podle odstavce 2 za předpokladu, že stát, jenž je stranou této úmluvy a který osvědčení vydal, oznámil generálnímu tajemníkovi, že vede záznamy o osvědčení v elektronické podobě přístupné všem státům, jež jsou stranami této úmluvy, a potvrzující existenci osvědčení a umožňující takovým státům plnit jejich závazky podle odstavce 13.\n15.   Pokud loď vlastněná státem, jenž je stranou této úmluvy, nemá pojištění ani jinou finanční záruku, nepoužijí se na ni příslušná ustanovení tohoto článku, ale musí mít na palubě osvědčení vydané příslušným orgánem státu registrace, které prokazuje, že loď je vlastněna dotyčným státem a odpovědnost za loď je kryta do výše stanovené v odstavci 1. Takové osvědčení musí co nejblíže odpovídat vzoru stanovenému v odstavci 2.\nČlánek 5\nCennosti\nDopravce není odpovědný za ztrátu nebo poškození peněz, obchodovatelných cenných papírů, zlata, stříbra, klenotů, ozdobných předmětů, uměleckých předmětů nebo jiných cenností, ledaže byly uloženy u dopravce za účelem jejich úschovy; v takovém případě je dopravce odpovědný až do výše omezení stanoveného v čl. 8 odst. 3, pokud není dohodnuto vyšší omezení v souladu s čl. 10 odst. 1.\nČlánek 6\nSpoluzavinění\nJestliže dopravce prokáže, že smrt nebo zranění cestujícího nebo ztráta či poškození jeho zavazadel bylo způsobeno zcela nebo zčásti zaviněním nebo nedbalostí cestujícího, může soud v daném případě dopravce zcela či částečně zprostit odpovědnosti v souladu s pravidly práva dotyčného soudu.\nČlánek 7\nOmezení odpovědnosti za smrt a zranění\n1.   Odpovědnost dopravce za smrt nebo zranění cestujícího podle článku 3 nesmí v žádném případě přesáhnout 400 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě. V případech, kdy je v souladu s právem příslušného soudu uloženo vyplácet odškodnění formou pravidelných plateb, nesmí ekvivalentní jistinná hodnota těchto plateb přesáhnout uvedené omezení.\n2.   Stát, jenž je stranou této úmluvy, může zvláštními pravidly vnitrostátního práva upravit omezení odpovědnosti stanovené v odstavci 1 za předpokladu, že případné vnitrostátní omezení odpovědnosti není nižší, než je stanoveno v odstavci 1. Stát, jenž využije možnost stanovenou v tomto odstavci, informuje generálního tajemníka o přijatém omezení odpovědnosti nebo o skutečnosti, že žádné takové omezení nebylo přijato.\nČlánek 8\nOmezení odpovědnosti za ztrátu nebo poškození zavazadel a vozidel\n1.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození příručních zavazadel v žádném případě nepřesáhne 2 250 zúčtovacích jednotek na cestujícího a přepravu.\n2.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození vozidla včetně všech zavazadel přepravovaných v daném vozidle nebo na něm v žádném případě nepřesáhne 12 700 zúčtovacích jednotek na vozidlo a na přepravu.\n3.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození zavazadel jiných než uvedených v odstavcích 1 a 2 v žádném případě nepřesáhne 3 375 zúčtovacích jednotek na cestujícího a přepravu.\n4.   Dopravce a cestující se mohou dohodnout na tom, že odpovědnost dopravce bude podléhat spoluúčasti cestujícího nepřesahující 330 zúčtovacích jednotek v případě poškození vozidla a 149 zúčtovacích jednotek na cestujícího v případě ztráty nebo poškození jiných zavazadel, a uvedená částka bude odečtena od ztráty nebo škody.\nČlánek 9\nZúčtovací jednotky a přepočet\n1.   Zúčtovací jednotky uvedené v této úmluvě představují zvláštní práva čerpání stanovená Mezinárodním měnovým fondem. Částky uvedené v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 se přepočítávají na národní měnu státu, v němž působí soud, kterému pojistná událost přísluší, a to na základě hodnoty této měny vzhledem ke zvláštním právům čerpání ke dni soudního rozhodnutí nebo ke dni, na kterém se strany dohodly. Hodnota národní měny státu, jenž je stranou této úmluvy a členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve zvláštních právech čerpání, se stanoví v souladu s metodou přepočtu používanou Mezinárodním měnovým fondem k dotyčnému datu pro jeho vlastní operace a transakce. Hodnota národní měny státu, jenž je stranou této úmluvy a není členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve zvláštních právech čerpání, se vypočítá způsobem určeným dotyčným státem.\n2.   Stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož právo neumožňuje použití odstavce 1, však může při ratifikaci, přijetí či schválení této úmluvy nebo přistoupení k ni anebo kdykoli později prohlásit, že zúčtovací jednotka uvedená v odstavci 1 se rovná 15 zlatým frankům. Zlatý frank uvedený v tomto odstavci odpovídá šedesáti pěti a půl miligramům zlata ryzosti devět set tisícin. Zlaté franky se na národní měnu přepočítávají v souladu s právem daného státu.\n3.   Výpočet uvedený v poslední větě odstavce 1 a přepočet uvedený v odstavci 2 se uskuteční takovým způsobem, aby byla v národních měnách států, jež jsou stranami této úmluvy, vyjádřena pokud možno stejná reálná hodnota částek uvedených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8, jaká by vyplynula použitím prvních tří vět odstavce 1. Státy informují generálního tajemníka o způsobu přepočtu podle odstavce 1 nebo o výsledku přepočtu podle odstavce 2 při uložení příslušné ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení či přistoupení k této úmluvě, a kdykoli dojde ke změně způsobu nebo výsledku přepočtu.\nČlánek 10\nDoplňující ustanovení o omezení odpovědnosti\n1.   Dopravce a cestující se mohou výslovně a písemně dohodnout na vyšším omezení odpovědnosti, než jaké je stanoveno v článcích 7 a 8.\n2.   Do omezení odpovědnosti stanoveného v článcích 7 a 8 nesmějí být zahrnuty úroky a právní výlohy.\nČlánek 11\nNámitky a omezení odpovědnosti pro osoby, které pracují pro dopravce\nJestliže je proti osobě, která pracuje pro dopravce, nebo proti zástupci dopravce nebo provádějícího dopravce vznesena žaloba ve věci náhrady škody, na kterou se vztahuje tato úmluva, je uvedená osoba, prokáže-li se, že jednala v rámci svých pracovních povinností, oprávněna uplatnit námitky a omezení odpovědnosti, kterých se podle této úmluvy může dovolávat dopravce nebo provádějící dopravce.\nČlánek 12\nKumulace nároků\n1.   V případech, ve kterých jsou účinná omezení odpovědnosti stanovená v článcích 7 a 8, se tato omezení vztahují na celkové částky vymahatelné ke splnění všech nároků vzniklých v důsledku smrti nebo zranění jakéhokoli cestujícího nebo ztráty či poškození jeho zavazadel.\n2.   Ve vztahu k přepravě uskutečněné provádějícím dopravcem nesmí celková částka vymahatelná od dopravce nebo provádějícího dopravce a od osob, které pro něj pracují, a jejich zástupců jednajících v rámci svých pracovních povinností přesáhnout nejvyšší částku, která by mohla být přiznána v řízení proti dopravci nebo provádějícímu dopravci podle této úmluvy, avšak žádná z těchto uvedených osob neodpovídá za částky přesahující omezení odpovědnosti pro ni použitelné.\n3.   V každém případě, kdy je osoba, která pracuje pro dopravce nebo provádějícího dopravce, nebo jeho zástupce oprávněn podle článku 11 této úmluvy využít pro sebe omezení odpovědnosti stanovené v článcích 7 a 8, nesmí celková částka vymahatelná od dopravce nebo provádějícího dopravce a od dotyčných osob, které pro něj pracují, nebo jeho zástupců přesáhnout uvedená omezení.\nČlánek 13\nZtráta práva na omezení odpovědnosti\n1.   Dopravce není oprávněn využít omezení odpovědnosti stanovené v článcích 7 a 8 a v čl. 10 odst. 1, jestliže se prokáže, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím s úmyslem takovouto škodu přivodit, anebo nedbalostí s vědomím toho, že taková škoda pravděpodobně vznikne.\n2.   Osoba, která pracuje pro dopravce nebo provádějícího dopravce, nebo jeho zástupce není oprávněn využívat tato omezení odpovědnosti, jestliže se prokáže, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím s úmyslem takovou škodu přivodit, anebo nedbalostí s vědomím toho, že taková škoda pravděpodobně vznikne.\nČlánek 14\nZáklad pro nároky\nŽalobu o náhradu škody proti dopravci nebo provádějícímu dopravci v případě smrti nebo zranění cestujícího nebo v případě ztráty nebo poškození zavazadel lze podat pouze v souladu s touto úmluvou.\nČlánek 15\nOznámení ztráty nebo poškození zavazadel\n1.   Cestující musí podat dopravci nebo jeho zástupci písemné oznámení:\na)\nv případě zjevného poškození zavazadel,\ni)\npokud se jedná o příruční zavazadla, v době vylodění cestujícího nebo před ním,\nii)\npokud se jedná o ostatní zavazadla, v době jejich zpětného předání nebo před ním;\nb)\nv případě poškození zavazadel, které není zjevné, nebo v případě ztráty zavazadel do patnácti dnů ode dne vylodění cestujícího nebo dne zpětného předání zavazadel nebo dne, kdy ke zpětnému předání zavazadel mělo dojít.\n2.   Pokud cestující nepostupuje v souladu s tímto článkem, má se za to, že zavazadla obdržel nepoškozená, pokud není prokázán opak.\n3.   Písemné oznámení není nutno podat, je-li stav zavazadel v době jejich předání podroben společné prohlídce nebo kontrole.\nČlánek 16\nPromlčení práva na náhradu škody\n1.   Právo na náhradu škody v případě smrti nebo zranění cestujícího nebo ztráty nebo poškození zavazadel se promlčuje uplynutím dvou let.\n2.   Promlčecí doba začíná plynout\na)\nv případě zranění ode dne vylodění cestujícího;\nb)\nv případě smrti cestujícího, k níž došlo během přepravy, ode dne, kdy se měl cestující vylodit, a v případě zranění, k němuž došlo během přepravy a které vedlo ke smrti cestujícího po jeho vylodění, ode dne smrti za předpokladu, že nastala nejvýše tři roky po dni vylodění;\nc)\nv případě ztráty nebo poškození zavazadel ode dne vylodění nebo ode dne, kdy mělo k vylodění dojít, podle toho, co nastalo později.\n3.   Důvody pro stavení a přerušení promlčecí doby se řídí právem soudu, ke kterému je žaloba podána, avšak žaloba podle této úmluvy nesmí být podána po uplynutí jedné z těchto dob:\na)\ndoby pěti let počínající dnem vylodění cestujícího nebo dnem, ve kterém k jeho vylodění mělo dojít, podle toho, co nastalo později; nebo, jestliže uplyne dříve;\nb)\ndoby tří let počínající dnem, kdy se osoba uplatňující nárok dozvěděla nebo se měla dozvědět o zranění, o ztrátě nebo o škodě způsobené danou nehodou.\n4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku může být promlčecí doba prodloužena prohlášením dopravce nebo dohodou stran po vzniku žalobního nároku. Takové prohlášení nebo dohoda musí mít písemnou podobu.\nČlánek 17\nSoudní příslušnost (2)\nČlánek 17a\nUznání a vymáhání (2)\nČlánek 18\nNeplatnost smluvních ustanovení\nJakékoli smluvní ustanovení uzavřené před tím, než došlo k nehodě, která způsobila smrt nebo zranění cestujícího nebo ztrátu či poškození jeho zavazadel, jehož účelem je zbavit odpovědnosti jakékoli osoby odpovědné podle této úmluvy nebo stanovit nižší omezení odpovědnosti, než je stanoveno v této úmluvě, s výjimkou čl. 8 odst. 4, a jakékoli ustanovení zaměřené na přenesení důkazní povinnosti dopravce nebo provádějícího dopravce nebo ustanovení omezující možnosti uvedené v čl. 17 odst. 1 a 2 je neplatné od počátku; tato neplatnost však neznamená neplatnost smlouvy o přepravě, na kterou se nadále vztahuje tato úmluva.\nČlánek 20\nJaderné škody\nPodle této úmluvy nevzniká žádná odpovědnost za škody způsobené jadernými nehodami,\na)\nje-li provozovatel jaderného zařízení odpovědný za takové škody buď podle Pařížské úmluvy ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie ve znění dodatkového protokolu k ní ze dne 28. ledna 1964, nebo Vídeňské úmluvy ze dne 21. května 1963 o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody nebo jakékoli její změny nebo protokolu k ní, které jsou v platnosti, nebo\nb)\nje-li provozovatel jaderného zařízení odpovědný za takové škody na základě vnitrostátního práva upravujícího odpovědnost za takové škody, je-li toto právo ve všech ohledech tak příznivé pro osoby, které mohou utrpět škodu, jako Pařížská nebo Vídeňská úmluva nebo jejich změny nebo protokoly k nim, které jsou v platnosti.\nČlánek 21\nObchodní přeprava veřejnými orgány\nTato úmluva se vztahuje na obchodní přepravu uskutečňovanou státy nebo orgány veřejné moci na základě smlouvy o přepravě ve smyslu článku 1.\n[Články 22 a 23 Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974]\nČlánek 22\nRevize a změny (3)\nČlánek 23\nZměny omezení odpovědnosti\n1.   Aniž je dotčen článek 22, použije se zvláštní postup tohoto článku výhradně ke změně omezení odpovědnosti stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 úmluvy ve znění tohoto protokolu.\n2.   Na žádost nejméně poloviny, ale v žádném případě ne méně než šesti států, které jsou smluvní stranou tohoto protokolu, zašle generální tajemník všem členům Organizace a všem státům, které jsou smluvní stranou tohoto protokolu, jakýkoli návrh na změnu omezení odpovědnosti, včetně spoluúčasti, stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 úmluvy ve znění tohoto protokolu.\n3.   Veškeré změny navržené a rozeslané výše uvedeným způsobem se postupují právnímu výboru Organizace (dále jen „právní výbor“) k posouzení nejdříve za šest měsíců ode dne jejich rozeslání.\n4.   Všechny státy, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu, bez ohledu na to, zda jsou členy Organizace či nikoli, jsou oprávněny účastnit se jednání právního výboru při posuzování a přijímání změn.\n5.   Změny se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících států, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu, v právním výboru rozšířeném podle odstavce 4 za podmínky, že v době hlasování je přítomna nejméně polovina států, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu.\n6.   Při jednání o návrzích změn omezení odpovědnosti zohledňuje právní výbor zkušenosti z nehod, a zejména rozsah škod při nich vzniklý, změny peněžních hodnot a vliv navržených změn na náklady pojištění.\n7.\na)\nŽádná změna omezení odpovědnosti nesmí být podle tohoto článku posuzována dříve než po uplynutí pěti let ode dne, kdy byl tento protokol otevřen k podpisu, a ne dříve než po uplynutí pěti let ode dne, kdy vstoupily v platnost předchozí změny podle tohoto článku.\nb)\nŽádné omezení odpovědnosti nesmí být zvýšeno tak, aby překročilo částku odpovídající omezení stanovenému v této úmluvě ve znění tohoto protokolu zvýšenému o šest procent ročně, vypočtenému na složeném základě ode dne, kdy byl tento protokol otevřen k podpisu.\nc)\nŽádné omezení odpovědnosti nesmí být zvýšeno tak, aby překročilo částku odpovídající omezení stanovenému v této úmluvě ve znění tohoto protokolu násobenou třemi.\n8.   Organizace oznámí všem státům, které jsou smluvní stranou úmluvy, každou změnu přijatou v souladu s odstavcem 5. Tato změna se považuje za přijatou po uplynutí osmnácti měsíců ode dne jejího oznámení, pokud v uvedeném období alespoň jedna čtvrtina států, které jsou smluvní stranou v době přijetí této změny, nesdělí generálnímu tajemníkovi, že ji nepřijímají; v takovém případě je tato změna zamítnuta a nemá žádný účinek.\n9.   Změna, které se považuje za přijatou podle odstavce 8, vstupuje v platnost za osmnáct měsíců po svém přijetí.\n10.   Všechny státy, které jsou smluvní stranou, jsou změnou vázány, pokud nevypovědí tento protokol podle čl. 21 odst. 1 a 2 nejméně šest měsíců před tím, než daná změna vstoupí v platnost. Tato vypovězení nabývají účinku dnem vstupu změny v platnost.\n11.   Jestliže byla určitá změna přijata, ale ještě neuplynulo osmnáctiměsíční období pro její vstup v platnost, je stát, který se stane stranou této úmluvy během tohoto období, touto změnou vázán, jakmile vstoupí v platnost. Stát, který se stane stranou této úmluvy po skončení tohoto období, je vázán změnami, které byly přijaty podle odstavce 8. V případech uvedených v tomto odstavci je stát změnou vázán ode dne, kdy vstoupí v platnost tato změna nebo kdy vstoupí pro daný stát v platnost tento protokol, pokud k tomu dojde později.\nPŘÍLOHA K ATHÉNSKÉ ÚMLUVĚ\nOSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉ FINANČNÍ ZÁRUCE VZHLEDEM K ODPOVĚDNOSTI ZA SMRT NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH\nVydáno v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.\nNázev lodi\nVolací znak\nIdentifikační číslo lodi podle IMO\nRejstříkový přístav\nJméno a úplná adresa hlavního sídla hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí přepravu\nTímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď platí pojištění nebo jiná finanční záruka splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.\nTyp záruky …\nDoba trvání záruky …\nJméno a adresa pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů)\nJméno …\nAdresa …\nToto osvědčení je platné do …\nVydáno nebo ověřeno vládou …\n(úplné označení státu)\nNEBO\nNásledující text by se měl použít, pokud stát, jenž je stranou této úmluvy, uplatňuje čl. 4a odst. 3:\nToto osvědčení se vydává na základě zmocnění vládou … (úplné označení státu) … (název vydávající instituce nebo organizace)\nV … dne …\n(místo) (datum)\n…\n(Podpis a funkce vydávajícího nebo potvrzujícího úředníka)\nVysvětlivky:\n1.\nNa požádání může označení státu zahrnovat odkaz na příslušný orgán veřejné moci země, která osvědčení vydává.\n2.\nPokud je celková částka záruky opatřena z více zdrojů, je třeba uvést částku u každého z těchto zdrojů.\n3.\nPokud je záruka opatřena ve více formách, je třeba tyto formy vyjmenovat.\n4.\nPoložka „Doba trvání záruky“ musí stanovit datum, kterým tato záruka nabývá účinku.\n5.\nPoložka „adresa“ pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů) musí uvádět hlavní sídlo hospodářské činnosti pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů). Případně se uvede sídlo hospodářské činnosti, kde byly pojištění nebo jiná záruka sjednány.\n(1)  Neuvádí se.\n(2)  Neuvádí se.\n(3)  Neuvádí se.\nPŘÍLOHA II\nVýňatek z výhrady a pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy přijatých právním výborem Mezinárodní námořní organizace dne 19. října 2006\nVÝHRADA A POKYNY MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE K PROVÁDĚNÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY\nVýhrada\n1.\nAthénská úmluva by měla být ratifikována s následující výhradou nebo společně s prohlášením stejného účinku:\n„[1.1]\nVýhrada v souvislosti s ratifikací Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“) vládou …\nOmezení odpovědnosti dopravců atd.\n[1.2]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení případné odpovědnosti podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 úmluvy vzhledem ke smrti nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na nižší z těchto částek\n—\n250 000 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího v každém jednotlivém případě,\nnebo\n—\n340 milionů zúčtovacích jednotek celkem na jednu loď v každém jednotlivém případě.\n[1.3]\nDále si vláda … vyhrazuje právo a zavazuje se k obdobnému použití bodů 2.1.1 a 2.2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na případy takové odpovědnosti.\n[1.4]\nOdpovědnost provádějícího dopravce podle článku 4 úmluvy, odpovědnost osob, které pracují pro dopravce nebo provádějícího dopravce, a jeho zástupců podle článku 11 úmluvy a omezení kumulovaných částek vymahatelných podle článku 12 úmluvy jsou omezeny stejným způsobem.\n[1.5]\nVýhrada a závazek v bodě 1.2 se použijí bez ohledu na základ, ze kterého odpovědnost podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 vychází, a bez ohledu to, zda články 4 nebo 7 úmluvy stanoví jinak; tato výhrada a závazek však neovlivňuje použití článků 10 a 13.\nPovinné pojištění a omezení odpovědnosti pojistitelů\n[1.6]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení požadavku podle čl. 4a odst. 1 na existenci pojištění nebo jiné finanční záruky pro případ smrti nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na nižší z těchto částek:\n—\n250 000 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího v každém jednotlivém případě,\nnebo\n—\n340 milionů zúčtovacích jednotek celkem na jednu loď v každém jednotlivém případě.\n[1.7]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení odpovědnosti pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku podle čl. 4a odst. 10 za smrt nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na maximální úroveň výše pojištění nebo jiné finanční záruky, jež je dopravce povinen mít podle bodu 1.6 této výhrady.\n[1.8]\nVláda … si rovněž vyhrazuje právo a zavazuje se k použití pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy včetně použití ustanovení uvedených v bodech 2.1 a 2.2 pokynů na veškeré povinné pojištění podle úmluvy.\n[1.9]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se zprostit poskytovatele pojištění nebo jiné finanční záruky podle čl. 4a odst. 1 jakékoli odpovědnosti, k níž se nezavázal.\nVydávání osvědčení\n[1.10]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se vydávat osvědčení o pojištění podle čl. 4a odst. 2 úmluvy, tak aby\n—\nuváděla omezení odpovědnosti a požadavky na pojistné krytí podle bodů 1.2, 1.6, 1.7 a 1.9 a\n—\nzahrnovala takové omezení, požadavky a výjimky, u nichž shledá, že jsou v době vydání osvědčení nezbytné v důsledku podmínek na pojistném trhu.\n[1.11]\nVláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k přijetí osvědčení o pojištění vydaných ostatními smluvními státy na základě podobné výhrady.\n[1.12]\nVšechna tato omezení, požadavky a výjimky budou na osvědčeních vydaných nebo ověřených podle čl. 4a odst. 2 úmluvy jasně uvedeny.\nVztah mezi touto výhradou a pokyny IMO k provádění Athénské úmluvy\n[1.13]\nPráva ponechaná touto výhradou budou uplatňována s náležitým zohledněním pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy nebo všech jejich změn, s cílem zajistit jednotnost. V případě schválení návrhu na změnu pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy, včetně omezení, právním výborem Mezinárodní námořní organizace budou tyto změny použitelné ode dne stanoveného výborem. Tím nejsou dotčena pravidla mezinárodního práva týkající se práva státu stáhnout nebo změnit svou výhradu.“\nPokyny\n2.\nS ohledem na současný stav pojistného trhu by měly státy, jež jsou stranami této úmluvy, vydávat osvědčení o pojištění na základě závazku pojistitele, jehož pojištění se vztahuje na válečná rizika, a jiného pojistitele, jehož pojištění vztahuje na jiná než válečná rizika. Každý pojistitel by měl být odpovědný pouze za svou část. Měly by platit tato pravidla (ustanovení, na která se odkazuje, jsou obsažena v dodatku A):\n2.1\nPojištění, které se vztahuje na válečná rizika, i pojištění, které tato rizika nezahrnuje, mohou podléhat těmto ustanovením:\n2.1.1\nstandardní doložka o vyloučení radioaktivní kontaminace, chemických, biologických, biochemických a elektromagnetických zbraní (doložka č. 370);\n2.1.2\nstandardní doložka o vyloučení kybernetického útoku (doložka č. 380);\n2.1.3\nnámitky a omezení odpovědnosti poskytovatele povinné finanční záruky v rámci úmluvy ve znění těchto pokynů, zejména omezení ve výši 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě;\n2.1.4\npodmínka, že pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost podléhající úmluvě ve znění těchto pokynů, a\n2.1.5\npodmínka, že jakékoliv částky uhrazené podle úmluvy slouží ke snížení zbývající odpovědnosti dopravce nebo jeho pojistitele v souladu s článkem 4a úmluvy, ačkoliv nejsou zaplaceny nebo nárokovány příslušnými pojistiteli poskytujícími pojištění, které se vztahuje na válečná rizika, nebo pojištění, které tato rizika nezahrnuje.\n2.2\nPřípadné pojištění vztahující se na válečná rizika pokrývá škody vzniklé v důsledku smrti nebo zranění cestujícího následkem:\n—\nválky, občanské války, revoluce, povstání, nepokojů nebo z nich vyplývajících občanských konfliktů nebo jakéhokoliv nepřátelského aktu způsobeného válčící stranou nebo namířeného proti válčící straně,\n—\nzajetí, zabavení, zatčení, omezení svobody nebo zadržení a z nich vyplývajících následků nebo jakéhokoliv pokusu v tomto ohledu,\n—\nopuštěné miny, torpéda, bomby nebo jiné opuštěné válečné zbraně,\n—\njednání teroristů nebo jiných osob jednajících ve zlém úmyslu nebo s politickým motivem a jakékoliv jednání uskutečněného v zájmu předcházení nebo zabránění tomuto riziku,\n—\nzabavení a vyvlastnění,\na může podléhat těmto výjimkám, omezením a požadavkům:\n2.2.1\nDoložka o vyloučení válečných rizik a automatickém vypovězení smlouvy\n2.2.2\nV případě, že nároky jednotlivých cestujících celkově přesahují částku 340 milionů zúčtovacích jednotek na jednu loď v každém jednotlivém případě, je dopravce oprávněn se odvolat na omezení své odpovědnosti na částku 340 milionů zúčtovacích jednotek, a to vždy za předpokladu, že\n—\ntato částka by měla být rozdělena mezi osoby uplatňující nárok úměrně jejich stanoveným nárokům,\n—\ntato částka může být rozdělena na jeden nebo více podílů mezi osoby, které uplatňují nárok a které jsou známé v době rozdělování, a\n—\ntato částka může být rozdělena pojistitelem nebo soudem nebo jiným příslušným orgánem, na který se pojistitel obrátil v jakémkoliv státě, jenž je stranou této úmluvy a ve kterém bylo zahájeno soudní řízení s ohledem na uplatňované nároky, na které se údajně vztahuje pojištění.\n2.2.3\nUstanovení o 30denní výpovědní lhůtě v případech, na které se nevztahuje bod 2.2.1.\n2.3\nPojištění, které se nevztahuje na válečná rizika, by mělo pokrývat všechna nebezpečí, která jsou předmětem povinného pojištění, kromě rizik uvedených v bodě 2.2, bez ohledu na to, zda podléhají výjimkám, omezením nebo požadavkům stanoveným v bodech 2.1 a 2.2 či nikoliv.\n3.\nPříklad několika příslibů pojistného krytí (tzv. modré karty) a osvědčení o pojištění v souladu s těmito pokyny jsou obsaženy v dodatku B.\nDODATEK A\nUstanovení uvedená v pokynech 2.1.1, 2.1.2 a 2.2.1\nVyloučení radioaktivní kontaminace a chemických, biologických, biochemických a elektromagnetických zbraní (doložka č. 370, 10. 11. 2003)\nToto ustanovení je zásadní a má přednost před jakýmkoliv ustanovením v této pojistné smlouvě, které s ním je v rozporu.\n1.\nToto pojištění se v žádném případě nevztahuje na škodu, odpovědnost za škodu nebo náklady přímo či nepřímo způsobené skutečnostmi uvedenými níže, s jejich přispěním nebo z nich vyplývající:\n1.1\nionizující záření nebo kontaminace radioaktivitou z jakéhokoliv jaderného paliva nebo jaderného odpadu nebo ze spalování jaderného paliva;\n1.2\nradioaktivní, toxické, výbušné nebo jiné nebezpečné či kontaminující vlastnosti jakéhokoliv jaderného zařízení, reaktoru nebo jiného jaderného celku nebo jeho jaderné složky;\n1.3\njakákoliv zbraň nebo zařízení, které využívají atomového nebo jaderného štěpení nebo jaderné syntézy nebo jiné podobné reakce nebo radioaktivní síly nebo látky;\n1.4\nradioaktivní, toxické, výbušné nebo jiné nebezpečné nebo kontaminující vlastnosti jakéhokoli radioaktivního materiálu. Vyloučení v této části se nevztahuje na radioaktivní izotopy jiné než jaderné palivo, pokud jsou tyto izotopy připravovány, přepravovány, uchovávány nebo používány pro obchodní, zemědělské, lékařské, vědecké nebo jiné obdobné mírové účely;\n1.5\nchemické, biologické, biochemické nebo elektromagnetické zbraně.\nStandardní doložka o vyloučení kybernetického útoku (doložka č. 380, 10. 11. 2003)\n1.\nPouze s výhradou ustanovení odstavce 10.2 níže se toto pojištění v žádném případě nevztahuje na škodu, odpovědnost za škodu nebo náklady přímo či nepřímo způsobené použitím nebo provozem nebo vyplývající z použití či provozu jakéhokoliv počítače, počítačového systému, počítačového programového vybavení, zákeřného kódu, počítačového viru nebo postupu nebo jakéhokoliv jiného elektronického systému, a to za účelem páchání škody.\n2.\nJe-li toto ustanovení potvrzeno pojistkami, které se vztahují na válečná rizika, občanskou válku, revoluci, povstání, nepokoje nebo z nich vyplývající občanské konflikty nebo jakýkoliv nepřátelský akt způsobený válčící stranou nebo namířený proti válčící straně, nebo nepřátelský akt v důsledku terorismu či politicky motivovaného jednání jakékoliv osoby, ustanovení odstavce 10.1 se neuplatní k vyloučení škod (na které by se jinak vztahovalo) vyplývajících z použití jakéhokoliv počítače, počítačového systému, počítačového programového vybavení nebo jakéhokoliv elektronického systému v rámci spouštěcího nebo řídícího systému nebo odpalovacího mechanismu jakékoliv zbraně nebo rakety.\nVyloučení válečných rizik a automatické vypovězení smlouvy\n1.1   Automatické ukončení krytí\nBez ohledu na skutečnost, zda toto oznámení o zrušení bylo učiněno, krytí podle této dohody AUTOMATICKY KONČÍ v případě\n1.1.1\nvypuknutí války (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena či nikoliv) mezi některými z těchto zemí: Spojené království, Spojené státy americké, Francie, Ruská federace, Čínská lidová republika;\n1.1.2\njakéhokoliv plavidla, na které se krytí podle této dohody vztahuje a které je zabaveno z důvodu právního titulu nebo použití.\n1.2   Válka pěti mocností\nToto pojištění vylučuje\n1.2.1\nškodu, odpovědnost za škodu nebo náklady vyplývající z vypuknutí války (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena či nikoliv) mezi některými z těchto zemí: Spojené království, Spojené státy americké, Francie, Ruská federace, Čínská lidová republika;\n1.2.2\nzabavení z právního titulu nebo použití.\nDODATEK B\nI.   Příklady příslibů pojistného krytí (modré karty) uvedených v pokynu 3\nModrá karta vydávaná pojistitelem, který poskytuje pojištění vztahující se na válečná rizika\nOsvědčení sloužící jako doklad o pojištění v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002\nNázev lodi:\nIdentifikační číslo lodi podle IMO:\nRejstříkový přístav:\nJméno a adresa vlastníka:\nTímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď ve vlastnictví výše uvedené osoby platí pojistná smlouva splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002, s výhradou veškerých výjimek a omezení povolených pro povinné pojištění vztahující se na válečná rizika v rámci této úmluvy a prováděcích pokynů přijatých právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006, včetně zejména těchto ustanovení: [Zde může být vloženo znění úmluvy a pokynů s dodatky v potřebném rozsahu]\nDoba pojištění od: 20. února 2007\ndo: 20. února 2008\nPojistitel může toto osvědčení zrušit písemnou výpovědí ve lhůtě 30 dnů výše uvedenému orgánu, na základě čehož odpovědnost pojistitele za těchto podmínek končí dnem uplynutí uvedené výpovědní lhůty, ovšem pouze ve vztahu k nehodám, ke kterým dojde po tomto dni.\nDatum:\nToto osvědčení vydává:\nWar Risks, Inc\n[Adresa]\n…\nPodpis pojistitele\njako zástupce War Risks, Inc.\nModrá karta vydávaná pojistitelem, který neposkytuje pojištění vztahující se na válečná rizika\nOsvědčení sloužící jako doklad o pojištění v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.\nNázev lodi:\nIdentifikační číslo lodi podle IMO:\nRejstříkový přístav:\nJméno a adresa vlastníka:\nTímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď ve vlastnictví výše uvedené osoby platí pojistná smlouva splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002, s výhradou veškerých výjimek a omezení povolených pro pojistitele, kteří neposkytují pojištění vztahující se na válečná rizika v rámci této úmluvy a prováděcích pokynů přijatých právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006, včetně zejména těchto ustanovení: [Zde může být vloženo znění úmluvy a pokynů s dodatky v potřebném rozsahu]\nDoba pojištění od: 20. února 2007\ndo: 20. února 2008\nPojistitel může toto osvědčení zrušit písemnou výpovědí ve lhůtě tří měsíců výše uvedenému orgánu, na základě čehož odpovědnost pojistitele za těchto podmínek končí dnem uplynutí uvedené výpovědní lhůty, ovšem pouze ve vztahu k nehodám, ke kterým dojde po tomto dni.\nDatum:\nToto osvědčení vydává:\nPANDI P&I\n[Adresa]\n…\nPodpis pojistitele\njako zástupce PANDI P&I\nII.   Vzor osvědčení o pojištění uvedený v pokynu 3\nOSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉ FINANČNÍ ZÁRUCE V SOUVISLOSTI S ODPOVĚDNOSTÍ ZA SMRT NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH\nVydáno v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.\nNázev lodi\nVolací znak\nIdentifikační číslo lodi podle IMO\nRejstříkový přístav\nJméno a úplná adresa sídla hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí přepravu\nTímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď platí pojistná smlouva nebo jiná finanční záruka splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.\nTyp záruky …\nDoba trvání záruky …\nJméno a adresa pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů)\nPojistné krytí, na které se vztahuje toto osvědčení, je rozděleno na pojištění, které se vztahuje na válečná rizika, a na pojištění, které se nevztahuje na válečná rizika, v souladu s prováděcími pokyny přijatými právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006. Každá z těchto částí pojistného krytí podléhá všem výjimkám a omezením, které úmluva a prováděcí pokyny umožňují. Pojistitelé nenesou společnou a nerozdílnou odpovědnost. Pojistiteli jsou:\nv případě pojištění, které se vztahuje na válečná rizika: War Risks, Inc., [adresa]\nv případě pojištění, které se nevztahuje na válečná rizika: Pandi P&I, [adresa]\nToto osvědčení je platné do …\nVydáno nebo ověřeno vládou …\n(úplné označení státu)\nNEBO\nNásledující text by se měl použít, pokud stát, jenž je stranou této úmluvy, uplatňuje čl. 4a odst. 3:\nToto osvědčení se vydává na základě zmocnění vládou … (úplné označení státu) … (název vydávající instituce nebo organizace)\nV …\ndne …\n(místo)\n(datum)\n…\n(Podpis a funkce vydávajícího nebo potvrzujícího úředníka)\nVysvětlivky:\n1.\nNa požádání může označení státu zahrnovat odkaz na příslušný orgán veřejné moci země, která osvědčení vydává.\n2.\nPokud je celková částka záruky opatřena z více zdrojů, je třeba uvést částku u každého z těchto zdrojů.\n3.\nPokud je záruka opatřena ve více formách, je třeba tyto formy vyjmenovat.\n4.\nPoložka „Doba trvání záruky“ musí stanovit datum, kterým tato záruka nabývá účinku.\n5.\nPoložka „adresa“ pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů) musí uvádět sídlo hospodářské činnosti pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů). Případně se uvede sídlo hospodářské činnosti, kde byly pojištění nebo jiná záruka sjednány.", "summary": "Odpovědnost vlastníků lodí v případě nehod\nOdpovědnost vlastníků lodí v případě nehod\nCestujícím, kteří se stali obětí nehody v námořní dopravě, musí být zaručena adekvátní náhrada za ztráty a škody, které utrpí. Za tím účelem musí mít vlastníci lodí sjednané vhodné pojištění.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod\nPŘEHLED\n                  \nCestujícím, kteří se stali obětí nehody v námořní dopravě, musí být zaručena adekvátní náhrada za ztráty a škody, které utrpí. Za tím účelem musí mít vlastníci lodí sjednané vhodné pojištění.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n                     \nStanovuje harmonizovaná pravidla týkající se odpovědnosti a pojištění lodních společností zajišťujících přepravu osob po moři. Zavádí do evropského práva ustanovení Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 a pokyny Mezinárodní námořní organizace.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení se vztahuje na všechny lodě plující pod vlajkou země EU do nebo z evropského přístavu, nebo plující v rámci evropské smlouvy o přepravě (tj. smlouvy mezi přepravcem a jeho cestujícími, která definuje práva, povinnosti a odpovědnost).\nNařízení se v současné době vztahuje jak na mezinárodní plavby, tak na přepravu uvnitř jednoho státu, ale nevztahuje se na domácí plavby, během nichž loď pluje méně než 5 mil od pobřeží.\nOdpovědnost provozovatele se vztahuje na cestující, jejich zavazadla a vozidla, jakož i vybavení umožňující pohyb osobám s omezenou pohyblivostí.\nV případě jakéhokoli zranění nebo škody způsobené nehodou lodi (tj. při ztroskotání, potopení, srážce lodi nebo jejím najetí na mělčinu, výbuchu nebo požáru na lodi nebo poruše lodi) oběti nemusí prokazovat zavinění dopravce, aby získaly odškodnění.\nV případě smrti nebo zranění cestujícího musí provozovatel lodi zaplatit zálohu k pokrytí jeho okamžitých ekonomických potřeb. Tato záloha nepředstavuje uznání odpovědnosti lodní společnosti.\nV případě smrti cestujícího činí výše této zálohy nejméně 21 000 EUR.\nLodní společnosti musí cestujícím poskytnout srozumitelné informace o jejich právech.\nTyto informace musí být k dispozici ve všech prodejních místech, i pokud se jedná o prodej po telefonu či prostřednictvím internetu, a musí být poskytnuty před odjezdem, nebo nejpozději při odjezdu.\nDo tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení (31. prosince 2012) vypracuje Evropská komise zprávu o uplatňování tohoto právního aktu.\nVlády zemí EU mohou odložit používání tohoto nařízení u lodí, na něž se vztahuje toto nařízení a které provozují pouze přepravu po moři uvnitř jednoho státu. Pro lodě, které plují ve vzdálenosti méně než 20 mil od pobřeží, je nejzazším dnem použitelnosti 31. prosinec 2018. Na všechny ostatní lodě se toto nařízení použije nejpozději 31. prosince 2016.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n                     \nOd 29. května 2009.\nDalší informace najdete na internetových stránkách Evropské komise v části věnované právům cestujících.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 392/2009\n29. 5. 2009\n-\nÚř. věst. L 131, 28. 5. 2009, s. 24-46.\nPoslední aktualizace 30.09.2015"}
{"celex_id": "32010R0913", "reference": "20.10.2010\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 276/22\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 913/2010\nze dne 22. září 2010\no evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV rámci nové strategie Evropské unie pro zaměstnanost a růst je vytvoření vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy, zejména pokud jde o nákladní dopravu, základem pro pokrok směrem k dosažení udržitelné mobility.\n(2)\nSměrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (5) byly významnými kroky pro vytvoření vnitřního železničního trhu.\n(3)\nAby mohly být služby mezinárodní a vnitrostátní železniční nákladní dopravy, které jsou otevřené hospodářské soutěži od 1. ledna 2007, konkurenceschopné vůči ostatním druhům dopravy, musí mít k dispozici kvalitní a dostatečně financovanou železniční infrastrukturu, tedy takovou, která umožňuje poskytování služeb nákladní dopravy za řádných podmínek z hlediska přepravní rychlosti a doby přepravy a která je spolehlivá, čímž se rozumí, že poskytovaná služba skutečně odpovídá přijatým smluvním závazkům s železničními podniky.\n(4)\nPřestože otevření trhu železniční nákladní dopravy umožnilo novým provozovatelům vstup na železniční síť, tržní mechanismy nepostačovaly a nadále nepostačují k organizaci, regulaci a zabezpečení železniční nákladní dopravy. Pro optimalizaci využití sítě a pro zajištění její spolehlivosti je užitečné zavést doplňkové postupy na posílení spolupráce mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky.\n(5)\nV této souvislosti by zřízení mezinárodních železničních koridorů pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, v níž budou moci nákladní vlaky fungovat za řádných podmínek a budou moci snadno přejíždět z jedné vnitrostátní sítě do druhé, umožnilo zlepšit podmínky využívání infrastruktury.\n(6)\nPokud jde o zřízení mezinárodních železničních koridorů pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, ukazují již realizované iniciativy v oblasti železniční infrastruktury, že zřízení mezinárodních koridorů, které reagují na konkrétní potřeby v jednom či několika jasně identifikovaných segmentech trhu nákladní dopravy, představuje nejvhodnější způsob.\n(7)\nTímto nařízením by neměla být dotčena práva a povinnosti provozovatelů infrastruktury uvedená ve směrnici 91/440/EHS a směrnici 2001/14/ES a případně i práva a povinnosti přidělujících subjektů podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14 /ES, není-li stanoveno jinak. Uvedené akty zůstanou v platnosti, a to i pokud jde o ustanovení, která se vztahují na koridory pro nákladní dopravu.\n(8)\nPři zřizování koridoru pro nákladní dopravu by se měla případně zohlednit potřeba lepšího vzájemného propojení s železniční infrastrukturou evropských třetích zemí.\n(9)\nPři navrhování koridorů pro nákladní dopravu by měla existovat snaha o zajištění plynulosti koridorů tím, že se umožní nezbytné propojení mezi stávajícími železničními infrastrukturami.\n(10)\nZřízení mezinárodních koridorů pro železniční nákladní dopravu vytvářející evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu by mělo být provedeno způsobem, jenž je v souladu s koridory transevropské dopravní sítě (dále jen „TEN-T“) nebo evropského systému řízení železničního provozu (dále jen „ERTMS“). Za tímto účelem je nezbytný koordinovaný rozvoj sítí, zejména pokud jde o začlenění mezinárodních koridorů pro konkurenceschopnou železniční nákladní dopravu do stávajících koridorů sítě TEN-T a ERTMS. Dále je třeba stanovit na úrovni Unie harmonizační pravidla týkající se koridorů pro nákladní dopravu. Měly by být podporovány projekty na snížení hluku způsobovaného nákladními vlaky. V případě potřeby by mělo být zřizování těchto koridorů finančně podporováno v rámci programů TEN-T, výzkumných programů a programu Marco Polo a jiných politik a fondů Unie, jako je Evropská investiční banka, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, jakož i Evropská investiční banka.\n(11)\nV rámci koridoru pro nákladní dopravu je třeba zajistit náležitou koordinaci mezi členskými státy a příslušnými provozovateli infrastruktury, dostatečně upřednostnit železniční nákladní dopravu, vytvořit účinná a náležitá propojení s ostatními druhy dopravy a stanovit vhodné podmínky pro rozvoj hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb nákladní železniční dopravy.\n(12)\nSpolečně s koridory pro nákladní dopravu zřízenými v souladu s článkem 3 tohoto nařízení by měly být na úrovni Unie posouzeny a schváleny další koridory pro nákladní dopravu podle jasně stanovených a transparentních kritérií a postupů, jež ponechají členským státům a provozovatelům infrastruktury dostatečný prostor pro rozhodování a řízení tak, aby mohli zohlednit stávající iniciativy pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T, a přijmout opatření přizpůsobená svým zvláštním potřebám.\n(13)\nS cílem podporovat koordinaci mezi členskými státy a provozovateli infrastruktury a s cílem umožnit plynulost koridoru by měla být vytvořena odpovídající struktura řízení pro každý koridor pro nákladní dopravu, a to při zohlednění potřeby vyhnout se zdvojování již existujících struktur řízení.\n(14)\nS cílem reagovat na potřeby trhu by měly být postupy pro vytvoření koridoru pro nákladní dopravu uvedeny v prováděcím plánu, který by měl určit opatření a stanovit harmonogram těchto opatření, kterými by se zlepšila výkonnost a kvalita nákladní dopravy. Aby bylo dále zajištěno, že plánovaná nebo prováděná opatření pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu splňují potřeby nebo očekávání všech uživatelů koridoru pro nákladní dopravu, musí být podle postupů stanovených správní radou pravidelně konzultováni žadatelé, kteří budou koridor pro nákladní dopravu pravděpodobně využívat.\n(15)\nPro podporu zřizování koridorů pro nákladní dopravu v Unii by mělo být rovněž považováno za nezbytné vytváření intermodálních terminálů pro nákladní dopravu.\n(16)\nS cílem zajistit, aby kapacita na trase koridoru pro nákladní dopravu byla dostupná rovnoměrně a souvisle, je třeba investice do koridoru pro nákladní dopravu koordinovat mezi členskými státy a dotyčnými provozovateli infrastruktury a případně také mezi členskými státy a evropskými třetími zeměmi a plánovat je podle potřeb koridoru pro nákladní dopravu s ohledem na hospodářskou životaschopnost. Měl by být zveřejněn harmonogram provádění investic s cílem zajistit dobrou informovanost všech žadatelů, kteří by mohli na koridoru působit. Investice by měly zahrnovat projekty týkající se rozvoje interoperabilních systémů a zvýšení maximální kapacity vlaků.\n(17)\nZe stejných důvodů by všechny práce na infrastruktuře a jejích zařízeních, které by omezily dostupnou kapacitu koridoru pro nákladní dopravu, měly být koordinovány rovněž na úrovni koridoru pro nákladní dopravu a měly by být o nich zveřejňovány aktuální informace.\n(18)\nK usnadnění žádostí o kapacitu infrastruktury pro vlaky mezinárodní železniční nákladní dopravy je vhodné určit nebo zřídit jediné kontaktní místo pro žádosti o kapacitu pro každý koridor pro nákladní dopravu. K tomu je třeba vycházet ze stávajících iniciativ, zejména iniciativ zahájených ze strany RNE, subjektu, který působí jako koordinační nástroj pro provozovatele infrastruktury a poskytuje řadu služeb provozovatelům mezinárodní nákladní dopravy.\n(19)\nŘízení koridorů pro nákladní dopravu by mělo rovněž zahrnovat postupy pro přidělování kapacity infrastruktury mezinárodním nákladním vlakům provozovaným v těchto koridorech. Tyto postupy by měly zohlednit potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy.\n(20)\nS cílem zajistit lepší využívání železniční infrastruktury je třeba koordinovat provoz těchto infrastruktur a terminálů, které se nacházejí po celém koridoru pro nákladní dopravu.\n(21)\nPravidly přednosti se mohou rovněž rozumět prioritní cíle v závislosti na situaci v příslušném členském státě.\n(22)\nPro nákladní vlaky jedoucí koridorem pro nákladní dopravu by měla být v případě narušení plynulosti dopravy v nejvyšší možné míře zajištěna dostatečná přesnost, a to s ohledem na potřeby všech segmentů železniční dopravy.\n(23)\nAby se podpořil rozvoj hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb železniční nákladní dopravy v koridoru pro nákladní dopravu, je třeba, aby i jiní žadatelé, než jsou železniční podniky nebo jejich seskupení, měli možnost požádat si o kapacitu infrastruktury v koridorech pro nákladní dopravu.\n(24)\nS cílem objektivně posoudit přínosy vyplývající z opatření zaměřených na zřízení koridoru pro nákladní dopravu by měl být sledován výkon a kvalita služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru pro nákladní dopravu a pravidelně by měly být zveřejňovány zprávy o kvalitě. Hodnocení výkonu a kvality by mělo zahrnovat výsledek průzkumů spokojenosti uživatelů koridorů pro nákladní dopravu.\n(25)\nS cílem zajistit nediskriminační přístup k mezinárodním službám železniční dopravy je nezbytné zajistit účinnou koordinaci mezi regulačními orgány s ohledem na různé sítě, které koridor pro nákladní dopravu pokrývá.\n(26)\nS cílem usnadnit přístup k informacím o využívání celé hlavní infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu a s cílem zaručit nediskriminační přístup na tento koridor by správní rada měla vypracovat, pravidelně aktualizovat a zveřejňovat dokument obsahující všechny tyto informace.\n(27)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, která se skládá z koridorů pro nákladní dopravu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodů rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(28)\nMěla by být zavedena spravedlivá pravidla založená na spolupráci mezi provozovateli infrastruktury, kteří musí poskytovat kvalitní služby provozovatelům nákladní dopravy v rámci mezinárodního železničního koridoru, pokud jde o koordinaci investic, spravování kapacity infrastruktury a řízení dopravy.\n(29)\nVzhledem k tomu, že mezinárodní vlaky potřebují jezdit po trasách využívajících více koridorů vymezených tímto nařízením, mohou provozovatelé infrastruktury více koridorů rovněž koordinovat svou činnost s cílem zajistit na příslušných koridorech dostupnost kapacity, plynulost provozu a důsledné uplatňování pravidel přednosti různých segmentů železniční dopravy v případě narušení plynulosti dopravy.\n(30)\nCílem tohoto nařízení je zvýšit účinnost železniční nákladní dopravy ve vztahu k ostatním druhům dopravy. Je třeba zajistit koordinaci mezi členskými státy a provozovateli infrastruktury, a zaručit tak co nejúčinnější fungování koridorů pro nákladní dopravu. Aby to bylo možné, měla by být souběžně s investicemi do infrastruktury a technického vybavení, jako je ERTMS, přijímána provozní opatření s cílem zvýšit kapacitu a účinnost železniční nákladní dopravy.\n(31)\nJe třeba, aby provádění pravidel týkajících se zřizování a změn koridorů pro nákladní dopravu a výjimky udělované členským státům podléhaly jednotným podmínkám, aby se zajistil soulad návrhů na zřízení koridorů pro nákladní dopravu s kritérii stanovenými v tomto nařízení, a proto by mělo být svěřeno Komisi. V souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie se pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, stanoví předem řádným legislativním postupem formou nařízení. Dokud nebude přijato uvedené nařízení, platí rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6), vyjma regulativního postupu s kontrolou, který nelze uplatnit,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nÚčel a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a organizaci mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní železniční dopravu s cílem rozvoje evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Stanoví pravidla pro výběr, organizaci, řízení koridorů pro nákladní dopravu a orientační plánování investic do těchto koridorů.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na řízení a využívání železniční infrastruktury, a to i v koridorech pro nákladní dopravu.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice, které jsou uvedeny v článku 2 směrnice 2001/14/ES.\n2.   Spolu s definicemi uvedenými v odstavci 1 se použijí tyto definice:\na)\n„koridorem pro nákladní dopravu“ se rozumí všechny určené železniční tratě, včetně železničních trajektových linek na území členských států nebo mezi členskými státy a popřípadě v třetích evropských zemích, spojující dva nebo více terminálů podél některé z hlavních tras a případně objížďkové trati a úseky, které je spojují, včetně železniční infrastruktury a jejího zařízení a příslušných služeb železniční dopravy v souladu s článkem 5 směrnice 2001/14/ES;\nb)\n„prováděcím plánem“ se rozumí dokument představující prostředky a strategii, které dotyčné strany hodlají provádět, aby během stanoveného období přijaly nezbytná a dostatečná opatření pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu;\nc)\n„terminálem“ rozumí zařízení rozmístěné po celém koridoru pro nákladní dopravu, které je speciálně vybaveno, aby umožňovalo buď nakládku nebo vykládku zboží nákladních vlaků a integraci železniční nákladní dopravy s dopravou silniční, námořní, vodní a leteckou, nebo sestavování či změnu složení nákladních vlaků a případně provádění postupů na hranicích se třetími evropskými zeměmi.\nKAPITOLA II\nURČENÍ A ŘÍZENÍ MEZINÁRODNÍCH ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ PRO KONKURENCESCHOPNOU NÁKLADNÍ DOPRAVU\nČlánek 3\nUrčení počátečních koridorů pro nákladní dopravu\nČlenské státy uvedené v příloze zprovozní ve lhůtách uvedených v této příloze počáteční koridory pro nákladní dopravu uvedené v této příloze. Dotyčné členské státy podají Komisi informace o zřízení koridorů pro nákladní dopravu.\nČlánek 4\nKritéria pro další koridory pro nákladní dopravu\nPři výběru dalších koridorů pro nákladní dopravu podle článku 5 a změně koridorů pro nákladní dopravu uvedených v článku 6 se zohlední tato kritéria:\na)\nkoridor pro nákladní dopravu překračuje území alespoň tří členských států, nebo dvou členských států, pokud je vzdálenost mezi terminály obsluhovanými dotyčným koridorem pro nákladní dopravu větší než 500 km;\nb)\nsoulad koridorů pro nákladní dopravu se sítí TEN-T, koridory ERTMS nebo koridory vymezenými sdružením RNE;\nc)\nprioritní projekty sítě TEN-T (7) jsou začleněny do některého koridoru pro nákladní dopravu;\nd)\nrovnováha mezi socioekonomickými náklady a přínosy vyplývajícími ze zřízení koridoru pro nákladní dopravu;\ne)\nsoudržnost všech koridorů pro nákladní dopravu navržených členskými státy s cílem dosáhnout zavedení evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu;\nf)\nrozvoj železniční nákladní dopravy a hlavních obchodních toků a přepravy zboží v koridoru pro nákladní dopravu;\ng)\npřípadně lepší propojení mezi členskými státy a sousedními evropskými třetími zeměmi;\nh)\nhospodářský zájem žadatelů o příslušný koridor pro nákladní dopravu;\ni)\nexistence náležitého propojení s ostatními druhy dopravy, zejména díky vhodné síti terminálů, včetně terminálů v námořních a vnitrozemských přístavech.\nČlánek 5\nVýběr dalších koridorů pro nákladní dopravu\n1.   Každý členský stát, který má železniční hraniční přechod s jiným členským státem, se účastní zřízení alespoň jednoho koridoru pro nákladní dopravu, ledaže by tento závazek byl již splněn podle článku 3.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, se členské státy na žádost kteréhokoli členského státu podílejí na zřízení koridoru pro nákladní dopravu podle odstavce 1 nebo na prodloužení již existujícího koridoru s cílem umožnit sousednímu členskému státu splnit jeho závazek podle uvedeného odstavce.\n3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 7 směrnice 91/440/EHS, pokud se některý členský stát po poskytnutí socioekonomické analýzy domnívá, že by zřízení koridoru pro nákladní dopravu nebylo v zájmu žadatelů, kteří by koridor pro nákladní dopravu pravděpodobně využívali, nebo by neznamenalo významné socioekonomické přínosy či by představovalo nepřiměřenou zátěž, dotyčný členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, s výhradou rozhodnutí Komise přijaté poradním postupem podle čl. 21 odst. 2.\n4.   Členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2, pokud má železniční síť s jiným rozchodem kolejí, než je rozchod kolejí hlavní železniční sítě v rámci Unie.\n5.   Zřízení koridoru pro nákladní dopravu navrhují dotčené členské státy. Za tímto účelem společně zašlou Komisi prohlášení o záměru s návrhem vypracovaným po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů, přičemž zohlední kritéria uvedená v článku 4.\nPro účely splnění povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 členské státy společně zašlou Komisi prohlášení o záměru do 10. listopadu 2012.\n6.   Komise posoudí příslušné návrhy na zřízení koridorů pro nákladní dopravu podle odstavce 5 a do devíti měsíců po předložení návrhu přijme regulativním postupem podle čl. 21 odst. 3 rozhodnutí o tom, zda je tento návrh v souladu s tímto článkem.\n7.   Dotyčné členské státy zřídí koridory pro nákladní dopravu do dvou let od přijetí rozhodnutí Komise podle odstavce 6.\nČlánek 6\nZměna dalších koridorů pro nákladní dopravu\n1.   Koridory pro nákladní dopravu podle článku 5 se mohou měnit na základě společného návrhu, který dotyčné členské státy předloží Komisi po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů.\n2.   Komise přijme regulativním postupem podle čl. 21 odst. 3 rozhodnutí o návrhu, přičemž zohlední kritéria stanovená v článku 4.\nČlánek 7\nUrovnávání sporů\nPokud se dva nebo více členských států nedohodnou na zřízení nebo změně koridoru pro nákladní dopravu a na otázkách, které se týkají železniční infrastruktury umístěné na jejich území, Komise na žádost jednoho z dotyčných členských států konzultuje o této záležitosti výbor uvedený v článku 21. Stanovisko Komise se oznámí dotyčným členským státům. Dotyčné členské státy zohlední toto stanovisko s cílem nalézt řešení a přijmou rozhodnutí na základě vzájemného souhlasu.\nČlánek 8\nŘízení koridorů pro nákladní dopravu\n1.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyčné členské státy výkonnou radu odpovídající za definování obecných cílů koridoru pro nákladní dopravu, dohled a přijetí opatření, jak výslovně stanoví odstavec 7 tohoto článku a články 9 a 11, čl. 14 odst. 1 a článek 22. Výkonná rada se skládá ze zástupců orgánů dotyčných členských států.\n2.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyční provozovatelé infrastruktury a případně přidělující subjekty podle čl. 14. odst. 2 směrnice 2001/14/ES správní radu odpovědnou za přijetí opatření, jak je výslovně stanoveno v odstavcích 5, 7, 8 a 9 tohoto článku a článcích 9, 10, 11 a 12, čl. 13 odst. 1, čl. 14 odst. 2, 6 a 9, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a článcích 18 a 19 tohoto nařízení. Správní rada se skládá ze zástupců provozovatelů infrastruktury.\n3.   Členské státy a provozovatelé infrastruktury, kteří mají na koridoru pro nákladní dopravu zájem, spolupracují v rámci rad uvedených v odstavcích 1 a 2 s cílem zajistit rozvoj koridoru pro nákladní dopravu v souladu s jeho prováděcím plánem.\n4.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí na základě vzájemného souhlasu zástupců orgánů dotyčných členských států.\n5.   Správní rada přijímá svá rozhodnutí, včetně rozhodnutí o svém právním postavení, stanovení organizační struktury, zdrojích a personálu, na základě vzájemného souhlasu dotyčných provozovatelů infrastruktury. Správní orgán může být nezávislý právní subjekt. Může mít podobu evropského hospodářského zájmového sdružení ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) (8).\n6.   Odpovědností výkonné a správní rady není dotčena nezávislost provozovatelů infrastruktury podle čl. 4 odst. 2 směrnice 91/440/EHS.\n7.   Správní rada zřídí poradní skupinu složenou z provozovatelů a vlastníků terminálů koridoru pro nákladní dopravu, včetně námořních a vnitrozemských přístavů tam, kde je to nutné. Tato poradní skupina může vydat stanovisko k jakémukoli návrhu správní rady, který má přímé dopady na investice a na správu terminálů. Může rovněž vydat stanoviska z vlastního podnětu. Správní rada všechna tato stanoviska zohlední. V případě, že se správní rada a poradní skupina neshodnou, může se poradní skupina obrátit na výkonnou radu. Výkonná rada jedná jako prostředník a včas sdělí svůj postoj. Konečné rozhodnutí nicméně přijímá správní rada.\n8.   Správní rada zřídí další poradní skupinu složenou ze zástupců železničních podniků, které mají zájem používat koridor pro nákladní dopravu. Tato poradní skupina může vydat stanovisko k jakémukoli návrhu správní rady, který má dopady na tyto podniky. Poradní skupina může rovněž vydat stanoviska z vlastního podnětu. Správní rada všechna tato stanoviska zohlední.\n9.   Správní rada koordinuje v souladu s vnitrostátními a evropskými plány zavádění využívání interoperabilní informační aplikace nebo alternativních řešení, která mohou být v budoucnu k dispozici, k vyřizování žádostí o mezinárodní železniční trasy a provoz mezinárodní dopravy v koridoru pro nákladní dopravu.\nČlánek 9\nProváděcí opatření týkající se plánu koridoru pro nákladní dopravu\n1.   Správní rada nejpozději šest měsíců před zprovozněním koridoru pro nákladní dopravu vypracuje prováděcí plán a předloží jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:\na)\npopis charakteristik koridoru pro nákladní dopravu, včetně úzkých míst na infrastruktuře, a plán opatření nezbytných pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu;\nb)\nzákladní aspekty studie podle odstavce 3;\nc)\ncíle koridorů pro nákladní dopravu, zejména pokud jde o jejich výkonnost a kvalitu vyjádřenou z hlediska kvality služby a kapacity koridoru pro nákladní dopravu v souladu s článkem 19;\nd)\nplán investic podle článku 11 a\ne)\nopatření k provedení článků 12 až 19.\n2.   Správní rada pravidelně přezkoumává prováděcí plán a zohledňuje přitom pokrok dosažený při jeho provádění, situaci na trhu železniční dopravy na daném koridoru pro nákladní dopravu a výkonnost a kvalitu měřenou v souladu s cíli uvedenými v odst. 1 písm. c).\n3.   Správní rada provádí a pravidelně aktualizuje studii dopravního trhu týkající se zjištěných a očekávaných změn v provozu na koridoru pro nákladní dopravu v důsledku jeho zřízení, která se zabývá různými segmenty železniční dopravy, zahrnující jak nákladní, tak i osobní dopravu. Tato studie také v případě potřeby zkoumá socioekonomické náklady a přínosy vyplývající ze zřízení koridoru pro nákladní dopravu.\n4.   Prováděcí plán zohlední rozvoj terminálů s cílem vyhovět potřebám železniční nákladní dopravy provozované na daném koridoru pro nákladní dopravu, a to zejména jako intermodálních uzlů v koridorech pro nákladní dopravu.\n5.   Správní rada podle potřeby přijme opatření pro spolupráci s orgány na regionální nebo místní úrovni při plnění prováděcího plánu.\nČlánek 10\nKonzultace žadatelů\nSprávní rada zavede konzultační mechanismy umožňující náležité zapojení žadatelů, kteří budou pravděpodobně koridor pro nákladní dopravu využívat. Zejména zajistí, aby byli žadatelé konzultováni před předložením prováděcího plánu výkonné radě podle článku 9.\nKAPITOLA III\nINVESTICE V KORIDORU PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU\nČlánek 11\nPlánování investic\n1.   Správní rada vypracuje a pravidelně přezkoumává plán investic, zahrnující orientační střednědobé a dlouhodobé investice do infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu, a předkládá jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:\na)\nseznam plánovaných projektů pro rozšíření, obnovu nebo modernizaci železniční infrastruktury a jejího zařízení po celém koridoru pro nákladní dopravu a seznam souvisejících finančních potřeb a finančních zdrojů;\nb)\nplán implementace týkající se interoperabilních systémů na koridoru pro nákladní dopravu a splňující základní požadavky a technické specifikace pro interoperabilitu, které se použijí na příslušnou síť podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (9). Tento plán implementace vychází z analýzy nákladů a přínosů týkající se využití interoperabilních systémů;\nc)\nplán řízení kapacity nákladních vlaků, které mohou jezdit na koridoru pro nákladní dopravu, včetně odstranění zjištěných úzkých míst. Tento plán lze založit na lepším řízení rychlosti a na zvýšení délky vlaku, průjezdného průřezu, zvýšení hmotnosti nákladu nebo zvýšení hmotnosti na nápravu, které jsou povoleny pro vlaky provozované na koridoru pro nákladní dopravu, a\nd)\npřípadně odkaz na příspěvek Unie plánovaný v rámci finančních programů Unie.\n2.   Uplatňováním tohoto nařízení není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o plánování a financování železniční infrastruktury.\nČlánek 12\nKoordinace prací\nSprávní rada koordinuje svůj harmonogram pro provádění všech prací na infrastruktuře a jejím vybavení, které by omezily dostupnou kapacitu na koridoru pro nákladní dopravu, a zajišťuje jeho včasné a řádné zveřejnění na jednom místě.\nKAPITOLA IV\nŘÍZENÍ KORIDORU PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU\nČlánek 13\nJediné kontaktní místo pro žádosti o přidělení kapacity infrastruktury\n1.   Správní rada koridoru pro nákladní dopravu určí nebo zřídí společný orgán, u kterého mohou žadatelé požádat na jediném místě v rámci jediné operace o přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky překračující alespoň jednu hranici na trase koridoru pro nákladní dopravu (dále jen „jediné kontaktní místo“) a obdrží na svou žádost odpověď.\n2.   Jediné kontaktní místo jako koordinační nástroj rovněž poskytne základní informace týkající se přidělení kapacity infrastruktury, včetně informací podle článku 18. Zobrazí kapacitu infrastruktury, která je v době podání žádosti dostupná, a její charakteristiky v souladu s předem určenými parametry, jako je rychlost, délka, průjezdný průřez či hmotnost na nápravu, které jsou povoleny pro vlaky provozované v koridoru pro nákladní dopravu.\n3.   Jediné kontaktní místo přijme rozhodnutí týkající se žádostí o předem plánované trasy vlaků pro zrychlenou nákladní dopravu uvedené v čl. 14 odst. 3 a o rezervní kapacitu uvedenou v čl. 14 odst. 5. Přidělí kapacitu v souladu s pravidly pro přidělování kapacity uvedenými ve směrnici 2001/14/ES. O těchto žádostech a přijatém rozhodnutí neprodleně informuje příslušné provozovatele infrastruktury.\n4.   U každé žádosti o přidělení kapacity infrastruktury, které nelze v souladu s odstavcem 3 vyhovět, předá jediné kontaktní místo veškeré žádosti o přidělení kapacity infrastruktury neprodleně příslušným provozovatelům infrastruktury a případně přidělujícím subjektům podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14/ES, kteří přijmou rozhodnutí o těchto žádostech v souladu s článkem 13 a kapitolou III uvedené směrnice a toto rozhodnutí oznámí jedinému kontaktnímu místu, které učiní další kroky.\n5.   Činnosti jediných kontaktních míst se provádí transparentním a nediskriminačním způsobem. Za tímto účelem je veden rejstřík, který je volně k dispozici všem zájemcům. Obsahuje data předložení žádostí, jména žadatelů, přiložené dokumenty a informace o zpracování žádosti a o nehodách, k nimž došlo. Tyto činnosti podléhají kontrole ze strany regulačních subjektů v souladu s článkem 20.\nČlánek 14\nKapacita přidělená nákladním vlakům\n1.   Výkonná rada vymezí rámec pro přidělování kapacity infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2001/14/ES.\n2.   Správní rada posoudí kapacitu potřebnou pro nákladní vlaky provozované na příslušném koridoru pro nákladní dopravu, přičemž zohlední studii dopravního trhu uvedenou v čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení, žádosti o kapacitu infrastruktury týkající se období minulých i stávajících jízdních řádů a rámcové dohody.\n3.   Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku provozovatelé infrastruktury příslušného koridoru pro nákladní dopravu postupem podle článku 15 směrnice 2001/14/ES společně definují a organizují mezinárodní předem plánované vlakové trasy pro nákladní vlaky, přičemž zohlední potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy. Připraví jízdní řády, frekvenci jízd, časy odjezdu, cílové stanice a trasy vhodné pro služby nákladní dopravy s cílem zvýšit objem přepravy zboží nákladními vlaky provozovanými v koridoru pro nákladní dopravu. Tyto předem plánované vlakové trasy se zveřejní nejpozději tři měsíce před konečným datem pro přijetí žádostí o kapacitu podle přílohy III směrnice 2001/14/ES. Provozovatelé infrastruktury několika koridorů pro nákladní dopravu mohou v nezbytném případě koordinovat mezinárodní předjednané vlakové trasy, poskytující kapacitu na dotyčných koridorech pro nákladní dopravu.\n4.   Tyto předem plánované vlakové trasy se přednostně přidělují nákladním vlakům překračujícím alespoň jednu hranici.\n5.   Je-li to odůvodněno potřebami trhu a posouzením podle odstavce 2 tohoto článku, provozovatelé infrastruktury společně definují rezervní kapacitu pro mezinárodní nákladní vlaky provozované v koridorech pro nákladní dopravu se zřetelem k potřebě kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy, a budou mít tuto rezervu k dispozici v rámci konečných verzí jízdních řádů, aby mohli rychle a přiměřeně reagovat na žádosti ad hoc o kapacitu, jak je uvedeno v článku 23 směrnice 2001/14/ES. Tato kapacita musí být rezervována do určitého okamžiku před plánovaným časem jízdy stanoveného správní radou. Tento okamžik nesmí nastat dříve než 60 dnů před plánovaným časem jízdy.\n6.   Správní rada podporuje koordinaci pravidel přednosti souvisejících s přidělováním kapacity v koridoru pro nákladní dopravu.\n7.   Provozovatelé infrastruktury mohou zahrnout do svých podmínek používání poplatek za přidělené vlakové trasy, které nejsou nakonec využívány. Tento poplatek se stanoví v přiměřené, odrazující a účinné výši.\n8.   S výjimkou případů vyšší moci, včetně naléhavých a nepředvídaných prací nezbytných pro zajištění bezpečnosti, nesmí být vlaková trasa přidělená nákladnímu vlaku podle tohoto článku zrušena ve lhůtě kratší než dva měsíce před jízdou podle jízdního řádu, nedá-li dotyčný žadatel s tímto zrušením svůj souhlas. V takovém případě se příslušný provozovatel infrastruktury dotyčnému žadateli pokusí navrhnout vlakovou trasu rovnocenné kvality a spolehlivosti, kterou má žadatel právo přijmout nebo odmítnout. Tímto ustanovením nejsou dotčena jakákoli práva, která může mít žadatel podle dohody uvedené v čl. 19 odst. 1 směrnice 2001/14/ES. Žadatel může tuto záležitost v každém případě předat regulačnímu subjektu podle článku 20 tohoto nařízení.\n9.   Správní rada dotyčného koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 8 odst. 7 stanoví postupy k zajištění optimální koordinace přidělování kapacity mezi provozovateli infrastruktury jak pro žádosti podle čl. 13 odst. 1, tak pro žádosti obdržené od dotyčných provozovatelů infrastruktury. Přitom se rovněž zohlední přístup k terminálům.\n10.   Odkazy na provozovatele infrastruktury v odstavcích 4 a 9 tohoto článku zahrnují, tam kde je to vhodné, přidělující subjekty ve smyslu čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14/ES.\nČlánek 15\nOprávnění žadatelé\nOdchylně od čl. 16 odst. 1 směrnice 2001/14/ES mohou o mezinárodní předem plánované trasy pro nákladní dopravu podle čl. 14 odst. 3 a o rezervní kapacitu podle čl. 14 odst. 5 požádat jiní žadatelé než železniční podniky nebo jejich mezinárodní seskupení, např. dodavatelé, speditéři a provozovatelé kombinované dopravy. Aby mohli využívat tuto vlakovou trasu pro nákladní dopravu v koridoru pro nákladní dopravu, pověří tito žadatelé železniční podnik, aby uzavřel smlouvu s provozovatelem infrastruktury v souladu s čl. 10 odst. 5 směrnice 91/440/EHS.\nČlánek 16\nŘízení dopravy\n1.   Správní rada koridoru pro nákladní dopravu zavede postupy pro koordinaci řízení dopravy na celém koridoru pro nákladní dopravu. Správní rady propojených koridorů pro nákladní dopravu zavedou postupy pro koordinaci dopravy na trasách těchto koridorů pro nákladní dopravu.\n2.   Provozovatelé infrastruktury koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 8 odst. 7 zavedou postupy pro zajištění optimální koordinace mezi provozováním železniční infrastruktury a provozováním příslušných terminálů.\nČlánek 17\nŘízení dopravy v případě narušení plynulosti dopravy\n1.   Správní rada přijme společné cíle týkající se dodržování jízdního řádu nebo obecné pokyny pro řízení dopravy v případě narušení plynulosti provozu vlaků na koridoru pro nákladní dopravu.\n2.   Každý dotyčný provozovatel infrastruktury vypracuje pravidla přednosti mezi různými segmenty železniční dopravy pro řízení provozu v části koridoru pro nákladní dopravu, která spadá pod odpovědnost tohoto provozovatele infrastruktury, v souladu se společnými cíli nebo obecnými pokyny uvedenými v odstavci 1 tohoto článku. Tato pravidla přednosti se zveřejní ve zprávě o síti uvedené v článku 3 směrnice 2001/14/ES.\n3.   Zásady pro stanovení pravidel přednosti stanoví alespoň to, že se pokud možno nezmění vlaková trasa uvedená v čl. 14 odst. 3 a 4 přidělená pro nákladní vlaky, které dodržují své jízdní řády. Zásady pro stanovení pravidel přednosti se zaměří na minimalizaci celkové doby potřebné na obnovení provozu v příslušné síti dle jízdního řádu s přihlédnutím k potřebám všech segmentů železniční dopravy. Za tímto účelem mohou provozovatelé infrastruktury koordinovat řízení mezi různými segmenty železniční dopravy v rámci několika koridorů pro nákladní dopravu.\nČlánek 18\nInformace o podmínkách využívání koridoru pro nákladní dopravu\nSprávní rada vypracuje, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje dokument, který obsahuje:\na)\nvšechny informace obsažené ve zprávách o sítích pro jednotlivé vnitrostátní sítě, které se týkají koridoru pro nákladní dopravu, vypracovaných postupem podle článku 3 směrnice 2001/14/ES;\nb)\nseznam a charakteristiky terminálů, zejména informace týkající se podmínek a způsobů přístupu k těmto terminálům;\nc)\ninformace týkající se postupů uvedených v článcích 13 až 17 tohoto nařízení a\nd)\nprováděcí plán.\nČlánek 19\nKvalita služby v koridoru pro nákladní dopravu\n1.   Správní rada v příslušném koridoru pro nákladní dopravu podpoří slučitelnost mezi systémy odměňování výkonu a kvality v daném koridoru pro nákladní dopravu podle článku 11 směrnice 2001/14/ES.\n2.   Správní rada sleduje výkon a kvalitu služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto sledování zveřejní.\n3.   Správní rada organizuje průzkum spokojenosti uživatelů koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto průzkumu zveřejní.\nČlánek 20\nRegulační subjekty\n1.   Regulační subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2001/14/ES spolupracují na sledování hospodářské soutěže v rámci koridoru pro železniční nákladní dopravu. Zejména zajistí nediskriminační přístup k příslušnému koridoru a jsou odvolacími orgány podle čl. 30 odst. 2 uvedené směrnice. Vyměňují si potřebné informace získané od provozovatelů infrastruktury a případně od jiných osob.\n2.   V zájmu podpory volné a spravedlivé hospodářské soutěže v koridorech pro nákladní dopravu se členské státy snaží vytvořit srovnatelný regulační rámec. Regulační subjekty musí být pro účastníky trhu snadno přístupné a musí být schopny přijímat rozhodnutí nezávisle a účinně.\n3.   V případě stížnosti předložené regulačnímu subjektu žadatelem ohledně služeb mezinárodní železniční nákladní dopravy nebo v rámci šetření prováděného z vlastního podnětu regulačním subjektem dotyčný regulační subjekt konzultuje regulační subjekty všech dalších členských států, přes jejichž území vede mezinárodní trasa dotyčného nákladního vlaku, a před přijetím rozhodnutí si vyžádá veškeré nezbytné informace.\n4.   Regulační subjekty konzultované podle odstavce 3 poskytnou dotyčnému regulačnímu subjektu veškeré informace, které jsou podle svého vnitrostátního práva samy oprávněny požadovat. Tyto informace lze použít výhradně pro účely řešení stížnosti nebo pro účely šetření podle odstavce 3.\n5.   Regulační subjekt, ke kterému je podána stížnost nebo který zahájil šetření z vlastního podnětu, předá příslušné informace odpovědnému regulačnímu subjektu, aby tento subjekt mohl přijmout opatření týkající se dotyčných stran.\n6.   Všichni sdružení zástupci provozovatelů infrastruktury podle čl. 15 odst. 1 směrnice 2001/14/ES neprodleně zajistí poskytnutí veškerých informací nezbytných pro řešení stížnosti nebo pro šetření podle odstavce 3 tohoto článku, které jsou požadovány regulačním subjektem členského státu, v němž je dotyčný sdružený zástupce usazen. Tento regulační subjekt je oprávněn předávat tyto informace týkající se příslušné mezinárodní trasy regulačním subjektům uvedeným v odstavci 3 tohoto článku.\nKAPITOLA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 21\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 11a směrnice 91/440/EHS.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 22\nSledování provádění\nKaždé dva roky od zřízení koridoru pro nákladní dopravu předloží výkonná rada uvedená v čl. 8 odst. 1 Komisi výsledky provádění plánu pro tento koridor. Komise provede analýzu těchto výsledků a uvědomí o této analýze výbor uvedený v článku 21.\nČlánek 23\nZpráva\nKomise pravidelně posuzuje uplatňování tohoto nařízení. Vypracuje zprávu pro Evropský parlament a Radu poprvé do 10. listopadu 2015 a poté každé tři roky.\nČlánek 24\nPřechodná ustanovení\nToto nařízení se nevztahuje na Kyperskou republiku a na Maltu do té doby, dokud nebudou mít na svém území zaveden železniční systém.\nČlánek 25\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 22. září 2010.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nO. CHASTEL\n(1)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 94.\n(2)  Úř. věst. C 79, 27.3.2010, s. 45.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 354), postoj Rady v prvním čtení ze dne 22. února 2010 (Úř. věst. C 114 E, 4.5.2010, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 a rozhodnutí Rady ze dne 13. září 2010.\n(4)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25.\n(5)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29.\n(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(7)  Viz příloha III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1).\n(8)  Úř. věst. L 199, 31.7.1985, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.\nPŘÍLOHA\nSeznam počátečních koridorů pro nákladní dopravu\nČlenské státy\nHlavní trasy (1)\nZřízení koridorů pro nákladní dopravu\n1.\nNL, BE, DE, IT\nZeebrugge–Antverpy/Rotterdam–Duisburg–[Basilej]–Milán–Ženeva\nDo 10. listopadu 2013\n2.\nNL, BE, LU, FR\nRotterdam–Antverpy–Lucemburk–Mety–Dijon–Lyon/[Basilej]\nDo 10. listopadu 2013\n3.\nSE, DK, DE, AT, IT\nStockholm–Malmö–Kodaň–Hamburk–Innsbruck–Verona–Palermo\nDo 10. listopadu 2015\n4.\nPT, ES, FR\nSines–Lisabon/Leixões\n—\nMadrid–Medina del Campo/Bilbao/San Sebastian–Irun–Bordeaux–Paříž/Le Havre/Mety\nSines–Elvas/Algeciras\nDo 10. listopadu 2013\n5.\nPL, CZ, SK, AT, IT, SI\nGdyně–Katovice–Ostrava/Žilina–Bratislava/Vídeň/Klagenfurt–Udine–Benátky/Terst/ /Bologna/Ravenna\nŠtýrský Hradec–Maribor–Lublaň–Koper/Terst\nDo 10. listopadu 2015\n6.\nES, FR, IT, SI, HU\nAlmería–Valencie/Madrid–Zaragoza/Barcelona–Marseille–Lyon–Turín–Miláno–Verona–Padova/Benátky–Terst/Koper–Lublaň–Budapešť–Záhony (maďarsko-ukrajinská hranice)\nDo 10. listopadu 2013\n7.\nCZ, AT, SK, HU, RO, BG, EL\n—\nBukurešť–Konstanta\nPraha–Vídeň/Bratislava–Budapešť\n—\nVidin–Sofia–Soluň–Atény\nDo 10. listopadu 2013\n8.\nDE, NL, BE, PL, LT,\nBremerhaven/Rotterdam/Antverpy–Cáchy/Berlín–Varšava–Terespol (polsko-běloruská hranice)/Kaunas\nDo 10. listopadu 2015\n9.\nCZ, SK\nPraha–Horní Lideč–Žilina–Košice–Čierna nad Tisou (slovensko-ukrajinská hranice)\nDo 10. listopadu 2013\n(1)  Lomítkem „/“ jsou naznačeny alternativní trasy. V souladu s prioritními projekty TEN-T by trasy 4 a 6 měly být v budoucnu doplněny projektem č. 16 na nákladní železniční trati Sines/Algésiras–Madrid–Paříž, který zahrnuje přejezd přes Střední Pyreneje skrz nízko položený tunel.", "summary": "Evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu\nEvropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu\nToto nařízení vytyčuje pravidla pro zřízení a organizaci mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní železniční dopravu s cílem rozvoje evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu.\nPŘEHLED\nToto nařízení si klade za cíl vybudovat evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu stanovením pravidel pro vytvoření a organizaci mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní železniční dopravu. Příloha tohoto nařízení, ve znění nařízení (EU) č. 1316/2013, vytyčuje devět počátečních koridorů pro nákladní dopravu, které musí být zprovozněny dotyčnými zeměmi Evropské unie (EU) do listopadu 2013, listopadu 2015 nebo listopadu 2020.\nPro každý koridor pro nákladní dopravu musí země EU zřídit výkonnou radu, složenou ze zástupců orgánů zemí EU. Pro každý koridor pro nákladní dopravu musí dotyční provozovatelé infrastruktury zřídit správní radu, složenou ze zástupců provozovatelů infrastruktury. Tato správní rada vypracuje prováděcí plán, který zahrnuje plán investic, opatření plánovaná kvůli zřízení koridoru a hlavní aspekty studie trhu. Také zřídí poradní skupinu složenou z provozovatelů a vlastníků terminálů koridoru pro nákladní dopravu a další poradní skupinu složenou ze zástupců železničních podniků, které mají zájem používat koridor pro nákladní dopravu.\nSprávní rada společně definuje a organizuje mezinárodní předem plánované vlakové trasy pro nákladní vlaky, aby nabídla jízdní řády odpovídající potřebám provozovatelů nákladní dopravy.\nSprávní rada zřídí nebo určí společný orgán tak, aby žádat i dostávat odpovědi týkající se přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky překračující alespoň jednu hranici na trase koridoru pro nákladní dopravu mohli oprávnění žadatelé na jediném místě. Toto jediné kontaktní místo bude přijímat rozhodnutí týkající se žádostí o předem plánované trasy vlaků a o rezervní kapacitu pro mezinárodní nákladní vlaky. Každá žádost, které jediné kontaktní místo nemůže vyhovět, bude předána příslušným provozovatelům infrastruktury, kteří přijmou rozhodnutí o této žádosti a toto rozhodnutí oznámí jedinému kontaktnímu místu, které učiní další kroky.\nPro případy narušení plynulosti dopravy budou vypracována pravidla přednosti mezi různými segmenty železniční dopravy.\nBude zveřejněn dokument obsahující všechny náležité informace týkající se využívání koridoru. Regulační orgány spolupracují a vyměňují si informace, zejména v případě stížností.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 913/2010\n9. 11. 2010\n-\nÚř. věst. L 276 ze dne 20. 10. 2010\nPozměňovací akt(y)\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 1316/2013\n21. 12. 2013\n-\nÚř. věst. L 348 ze dne 20. 12. 2013\nPoslední aktualizace: 19.05.2014"}
{"celex_id": "32009R1071", "reference": "14.11.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 300/51\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1071/2009\nze dne 21. října 2009,\nkterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (2),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDokončení vnitřního trhu silniční dopravy se spravedlivými podmínkami hospodářské soutěže vyžaduje jednotné používání společných pravidel při povolování přístupu k povolání podnikatele v silniční nákladní nebo osobní dopravě („povolání podnikatele v silniční dopravě“). Tato společná pravidla přispějí k vyšší úrovni odborné způsobilosti podnikatelů v silniční dopravě, k racionalizaci trhu a ke zlepšení kvality poskytovaných služeb v zájmu podnikatelů v silniční dopravě, jejich zákazníků a hospodářství jako celku a rovněž k větší bezpečnosti silničního provozu. Rovněž usnadní účinný výkon práva usazování podnikatelů v silniční dopravě.\n(2)\nSměrnice Rady 96/26/ES ze dne 29. dubna 1996 o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob, jakož i o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, s cílem umožnit účinný výkon svobody usazování těchto dopravců v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy (4) stanoví minimální podmínky pro přístup k povolání provozovatele silniční dopravy, jakož i vzájemné uznávání dokladů požadovaných za tímto účelem. Zkušenosti, provedené hodnocení dopadu a různé studie nicméně ukázaly, že tato směrnice se v jednotlivých členských státech používá nejednotně. Tato nejednotnost má četné nepříznivé důsledky, zejména narušování hospodářské soutěže, nedostatečnou průhlednost trhu a nejednotné kontroly, jakož i riziko, že podniky s nízkou úrovní odborné způsobilosti nedbají nebo méně dbají na dodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu a sociálních předpisů, což může poškodit pověst daného odvětví.\n(3)\nTyto důsledky jsou o to závažnější, že mohou narušit plynulé fungování vnitřního trhu silniční dopravy, neboť trh mezinárodní nákladní dopravy a některých kabotážních činností je přístupný pro podniky celého Společenství. Jedinou podmínkou stanovenou pro tyto podniky je, aby měly licenci Společenství, kterou mohou získat, splní-li podmínky pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (6).\n(4)\nJe tedy vhodné modernizovat stávající pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě tak, aby bylo zajištěno jejich jednotnější a účinnější uplatňování. Jelikož dodržování těchto pravidel představuje hlavní podmínku pro přístup na trh Společenství a protože v oblasti přístupu na trh jsou používanými nástroji Společenství nařízení, pro upravení podmínek přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě se nařízení jeví jako nejvhodnější nástroj.\n(5)\nČlenským státům by mělo být povoleno přizpůsobit závazné podmínky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě v nevzdálenějších regionech, jak jsou vymezeny v čl. 299 odst. 2 Smlouvy z důvodu jejich zvláštního charakteru a omezení. Podnikům zřízeným v těchto regionech, které splňují podmínky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě pouze díky výše uvedenému přizpůsobení by však nemělo být umožněno získat licenci Společenství. Přizpůsobení podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě by nemělo bránit podnikům, které by mohly vykonávat povolání podnikatele v silniční dopravě a které splňují obecné podmínky stanovené tímto nařízením, provádět přepravy v nejvzdálenějších regionech.\n(6)\nV zájmu zajištění spravedlivé hospodářské soutěže by se společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě měla vztahovat v co nejširší míře na všechny podniky. Přesto však není nutné, aby do působnosti tohoto nařízení byly zahrnuty podniky, které provozují pouze přepravy se zanedbatelným vlivem na dopravní trh.\n(7)\nZa ověřování toho, že příslušný podnik trvale plní podmínky stanovené tímto nařízením, by měl nést odpovědnost členský stát, v němž je podnik usazen, aby tak příslušné orgány tohoto členského státu mohly v případě potřeby rozhodnout o pozastavení nebo odnětí povolení opravňujících podnik k působení na trhu. Řádné dodržování a spolehlivá kontrola podmínek přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě vyžadují, aby podniky měly stálé a řádné sídlo.\n(8)\nJe třeba, aby byly jasně určeny fyzické osoby s potřebnou dobrou pověstí a odbornou způsobilostí a aby o nich byly vyrozuměny příslušné orgány. Tyto osoby (dále jen „odpovědní zástupci pro dopravu“) by měly mít bydliště v členském státě a účinně a nepřetržitě řídit dopravní činnosti podniků silniční dopravy. Je proto vhodné stanovit, za jakých podmínek se má za to, že osoba účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnost podniku.\n(9)\nDobrá pověst odpovědného zástupce pro dopravu je podmíněna tím, že nebyl odsouzen za závažnou trestnou činnost ani mu nebyly uloženy sankce, zejména za porušení předpisů Společenství v oblasti silniční dopravy. Odsouzení nebo sankce uložené odpovědnému zástupci pro dopravu nebo podniku silniční dopravy v jednom nebo ve více členských státech za nejzávažnější porušení pravidel Společenství by mělo vést ke ztrátě dobré pověsti za předpokladu, že příslušný orgán zjistil, že před konečným rozhodnutím proběhl řádně ukončený a doložený postup vyšetřování, při němž byla poskytnuta základní procesní práva, a byla dodržena příslušná práva na odvolání.\n(10)\nJe třeba, aby podnik v silniční dopravě měl minimální úroveň finanční způsobilosti pro zajištění řádného zahájení a správy činnosti podniku. Jednoduchým a nákladově efektivním způsobem prokázání finanční způsobilosti podniku může být bankovní záruka nebo pojištění profesionální odpovědnosti.\n(11)\nVysoká úroveň odborné způsobilosti by měla zvýšit sociální a hospodářskou efektivitu odvětví silniční dopravy. Proto je vhodné, aby žadatelé o funkci odpovědného zástupce pro dopravu disponovali vysoce kvalitními odbornými znalostmi. S cílem zajistit větší jednotnost zkoušek a podpořit vysokou kvalitu odborné přípravy je třeba stanovit, aby členské státy mohly oprávnit vzdělávací a zkušební střediska podle kritérií, která si určí. Odpovědní zástupci pro dopravu by měli mít potřebné znalosti pro řízení jak vnitrostátních, tak mezinárodních dopravních operací. Seznam oborů, v nichž jsou požadovány znalosti pro získání osvědčení o odborné způsobilosti, a postupy pořádání zkoušek se budou s technickým pokrokem pravděpodobně měnit a měla by existovat ustanovení o jejich aktualizaci. Členské státy by měly mít možnost vyjmout z přezkušování osoby, které mohou poskytnout důkaz o určitých nepřerušených zkušenostech při řízení dopravních činností.\n(12)\nPro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a důsledného dodržování předpisů v silniční dopravě musí být úroveň kontroly prováděné členskými státy jednotná. Vnitrostátní orgány odpovědné za dohled nad podniky a nad platností jejich povolení hrají v tomto ohledu zásadní úlohu a je vhodné zajistit, aby v případě potřeby podnikaly patřičné kroky, jako je v nejzávažnějších případech zejména pozastavení nebo odejmutí povolení či prohlášení odpovědných zástupců pro dopravu, kteří jednají opakovaně v nedbalosti nebo úmyslně nedodržují předpisy, za nezpůsobilé. Tomu musí předcházet řádné posouzení kroků z hlediska zásady proporcionality. Před uložením takových sankcí je nicméně nutno podnik předem upozornit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu pro zjednání nápravy.\n(13)\nDokonalejší organizace správní spolupráce mezi členskými státy by zlepšila účinnost dohledu nad podniky působícími v několika členských státech a snížila by v budoucnosti administrativní náklady. Elektronické rejstříky podniků propojené v celém Společenství, které vyhovují předpisům Společenství o ochraně osobních údajů, by takovou spolupráci usnadnily a snížily by podnikům i správním orgánům náklady související s kontrolami. V několika členských státech jsou již vnitrostátní rejstříky zavedeny. Stejně tak existuje i infrastruktura pro jejich vzájemné propojení mezi členskými státy. Systematičtější využívání elektronických rejstříků by tedy mohlo významně přispět ke snížení administrativních nákladů na kontroly a ke zlepšení jejich účinnosti.\n(14)\nNěkteré údaje obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících týkající se porušení předpisů a sankcí jsou osobního rázu. Členské státy proto musí přijmout nezbytná opatření pro zajištění dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7), zejména pokud se jedná o kontrolu zpracování osobních údajů orgány veřejné moci, právo dotčených osob na informace, jejich právo přístupu a právo na protest. Pro účely tohoto nařízení by mohlo být nezbytné uchovávat tyto údaje po dobu nejméně dvou let, aby se zabránilo usazení nezpůsobilých podniků v jiných členských státech.\n(15)\nZa účelem zlepšení průhlednosti a umožnění zákazníkům dopravního podniku ověřit, zda má tento podnik příslušné povolení, by měly být určité údaje obsažené ve vnitrostátním elektronickém rejstříku veřejně přístupné, pokud jsou dodrženy příslušné právní předpisy o ochraně údajů.\n(16)\nPostupné vzájemné propojení vnitrostátních elektronických rejstříků má zásadní význam pro to, aby byla umožněna rychlá a účinná výměna informací mezi členskými státy a aby bylo zaručeno, že podnikatelé v silniční dopravě nebudou vystaveni pokušení dopouštět se závažného porušení předpisů v jiných členských státech, než je členský stát jejich usazení, ani nebudou ochotni takové riziko podstoupit. K tomuto druhu propojení je třeba společné definice přesného formátu vyměňovaných údajů a rovněž technických postupů takové výměny.\n(17)\nV zájmu účinné výměny informací mezi členskými státy by měla být určena vnitrostátní kontaktní místa a měly by být stanoveny některé společné postupy týkající se alespoň lhůt a povahy poskytovaných informací.\n(18)\nS cílem usnadnit svobodu usazování by předložení náležitých dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu, v němž měl odpovědný zástupce pro dopravu bydliště, mělo být považováno za dostatečný důkaz bezúhonnosti pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě v členském státě usazení, pokud dotčené osoby nebyly prohlášeny za nezpůsobilé pro výkon daného povolání v jiných členských státech.\n(19)\nPokud jde o odbornou způsobilost, členský stát usazení by měl v zájmu usnadnění svobody usazování uznat jednotný vzor osvědčení vydaného v souladu s ustanoveními tohoto nařízení jako dostatečný důkaz.\n(20)\nJe třeba pečlivě sledovat uplatňování tohoto nařízení na úrovni Společenství. To předpokládá, že Komisi budou předkládány pravidelné zprávy o dobré pověsti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podniků v odvětví silniční dopravy vypracované na základě vnitrostátních rejstříků.\n(21)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení ustanovení této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(22)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž modernizace pravidel upravujících přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě tak, aby bylo v členských státech zajištěno jejich jednotnější a účinnější provádění, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může jej být proto z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(23)\nOpatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).\n(24)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k vypracování seznamu kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů, v důsledku něhož podnikatelé v silniční dopravě pozbudou dobré pověsti, k přizpůsobení technickému pokroku příloh I, II a III tohoto nařízení, které se týkají posuzovaných znalostí pro uznání odborné způsobilosti ze strany členských států a vzoru osvědčení o odborné způsobilosti, a k vypracování seznamu porušení předpisů, která kromě porušení uvedených v příloze IV tohoto nařízení mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(25)\nSměrnice 96/26/ES by měla být zrušena,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení upravuje přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě a výkon tohoto povolání.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny podniky usazené ve Společenství, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě. Vztahuje se rovněž na podniky, které povolání podnikatele v silniční dopravě hodlají vykonávat. Odkazy na podniky vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě se případně rozumí odkazy na podniky, které hodlají toto povolání vykonávat.\n3.   Pokud jde o regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, mohou dotčené členské státy přizpůsobit podmínky závazné pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, je-li činnost v těchto regionech plně prováděna podniky tamtéž usazenými.\n4.   Odchylně od odstavce 2 se toto nařízení, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak, nevztahuje na\na)\npodniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny. Členské státy však mohou pro všechny nebo některé kategorie silniční dopravy tuto hranici snížit;\nb)\npodniky, které vykonávají výlučně služby silniční přepravy osob pro nekomerční účely, nebo které mají jiný hlavní předmět činnosti než povolání podnikatele v silniční osobní dopravě;\nc)\npodniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 40 km/h.\n5.   Členské státy mohou vyjmout z uplatňování všech nebo některých ustanovení tohoto nařízení pouze ty podniky vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě, které provozují výlučně vnitrostátní přepravy pouze s malým vlivem na dopravní trh, z důvodu\na)\npovahy přepravovaného nákladu nebo\nb)\nkrátké přepravní vzdálenosti.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„povoláním podnikatele v silniční nákladní dopravě“ činnost jakéhokoli podniku přepravujícího náklad pro cizí potřebu buď motorovým vozidlem, nebo jízdní soupravou;\n2)\n„povoláním podnikatele v silniční osobní dopravě“ činnost jakéhokoli podniku poskytujícího přepravy cestujících, kterou tento podnik nabízí veřejnosti nebo některým kategoriím uživatelů za úplatu hrazenou přepravovanou osobou nebo organizátorem přepravy, a to prostřednictvím motorových vozidel způsobilých s ohledem na typ konstrukce a vybavení k přepravě více než devíti osob včetně řidiče a k tomu účelu určených;\n3)\n„povoláním podnikatele v silniční dopravě“ povolání podnikatele v silniční osobní dopravě nebo povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě;\n4)\n„podnikem“ jakákoli fyzická osoba, jakákoli právnická osoba, zisková či nezisková, jakékoli sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, zisková či nezisková, nebo jakýkoli veřejný subjekt s vlastní právní subjektivitou nebo závislý na orgánu s touto subjektivitou zabývající se osobní dopravou anebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba zabývající se nákladní dopravou v rámci podnikatelské činnosti;\n5)\n„odpovědným zástupcem pro dopravu“ fyzická osoba zaměstnaná podnikem nebo v případě, že je tímto podnikem fyzická osoba, pak tato osoba samotná, nebo je-li tak stanoveno, jiná fyzická osoba tímto podnikem určená prostřednictvím smlouvy, která účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti tohoto podniku;\n6)\n„povolením k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě“ správní rozhodnutí, které opravňuje podnik splňující podmínky stanovené tímto nařízením k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě;\n7)\n„příslušným orgánem“ orgán členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni, který za účelem udělení povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě ověřuje, zda podnik splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, a který je oprávněn vydat, pozastavit nebo odejmout povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě;\n8)\n„členským státem usazení“ členský stát, v němž je podnik usazen, bez ohledu na to, zda jeho odpovědný zástupce pro dopravu pochází z jiné země.\nČlánek 3\nPožadavky na výkon povolání podnikatele v silniční dopravě\n1.   Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě, musejí\na)\nbýt řádně a trvale usazeny v členském státě;\nb)\nmít dobrou pověst;\nc)\nbýt finančně způsobilé a\nd)\nvykazovat požadovanou odbornou způsobilost.\n2.   Členské státy mohou rozhodnout o uložení dalších přiměřených a nediskriminujících požadavků, které musejí podniky splňovat, aby mohly vykonávat povolání podnikatele v silniční dopravě.\nČlánek 4\nOdpovědný zástupce pro dopravu\n1.   Podnik vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě určí odpovědným zástupcem pro dopravu alespoň jednu fyzickou osobu, jež splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a která\na)\núčinně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti podniku;\nb)\nmá k podniku skutečnou vazbu jakožto zaměstnanec, ředitel, vlastník nebo akcionář nebo jej spravuje, nebo je-li podnikem fyzická osoba, je touto osobou a\nc)\nmá bydliště ve Společenství.\n2.   Nesplňuje-li podnik požadavek odborné způsobilosti stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. d), může mu příslušný orgán vydat povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy bez odpovědného zástupce pro dopravu určeného podle odstavce 1 tohoto článku pod podmínkou, že\na)\nurčí fyzickou osobu s bydlištěm ve Společenství, která splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a která je oprávněna podle smlouvy vykonávat úkoly odpovědného zástupce pro dopravu jménem podniku;\nb)\nsmlouva mezi podnikem a osobou uvedenou v písmenu a) stanoví úkoly, které má tato osoba účinně a nepřetržitě plnit, a uvádí její povinnosti jakožto odpovědného zástupce pro dopravu. Úkoly, které je třeba upřesnit, zahrnují zejména řízení údržby vozidel, kontrolu přepravních smluv a dokladů, základní účetnictví, přidělování nákladů nebo přeprav řidičům a vozidlům a kontrolování postupů v oblasti bezpečnosti;\nc)\nosoba uvedená v písmenu a) může jako odpovědný zástupce pro dopravu řídit dopravní činnosti až čtyř různých podniků vykonávané celkovým vozovým parkem čítajícím nejvýše 50 vozidel. Členské státy mohou rozhodnout o snížení počtu podniků nebo velikosti celkového vozového parku, které uvedená osoba může řídit, a\nd)\nosoba uvedená v písmenu a) vykonává stanovené úkoly výlučně v zájmu podniku a plní své povinnosti nezávisle na podnicích, pro které tento podnik provádí přepravy.\n3.   Členské státy mohou rozhodnout o tom, že odpovědný zástupce pro dopravu určený podle odstavce 1 nesmí být zároveň určen podle odstavce 2, nebo může být takto určen pouze ve vztahu k omezenému počtu podniků nebo k vozovému parku o velikosti menší než uvedené v odst. 2 písm. c).\n4.   Podnik oznámí příslušnému orgánu určeného či určené odpovědné zástupce pro dopravu.\nKAPITOLA II\nPODMÍNKY PRO SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ČLÁNKU 3\nČlánek 5\nPodmínky týkající se požadavku usazení\nAby podnik splnil požadavek podle čl. 3 odst. 1 písm. a), musí v dotčeném členském státě\na)\nmít v tomto členském státě sídlo s prostorami, v nichž uchovává svou klíčovou podnikovou dokumentaci, zejména své účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, doklady obsahující údaje týkající se doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup k ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. Členské státy mohou požadovat, aby podniky na jejich území měly rovněž další dokumenty ve svých prostorách vždy připravené ke zpřístupnění;\nb)\npotom, co je oprávnění uděleno, mít k dispozici jedno nebo více vozidel, buď vlastních, nebo například na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu v souladu s právními předpisy tohoto členského státu;\nc)\núčinně a nepřetržitě vykonávat s nezbytnými administrativními prostředky svou činnost týkající se vozidel uvedených v písmenu b) v provozovně umístěné v tomto členském státě, a to s příslušným technickým vybavením a zařízením.\nČlánek 6\nPodmínky týkající se požadavku dobré pověsti\n1.   S výhradou odstavce 2 tohoto článku určí členské státy podmínky, které musí podnik a odpovědní zástupci pro dopravu splnit, aby vyhověli požadavku dobré pověsti stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. b).\nPři zjišťování, zda určitý podnik splnil tento požadavek, zváží členské státy chování podniku, jeho odpovědných zástupců pro dopravu a jakékoli jiné dotčené osoby, kterou může členský stát stanovit. Odkazy v tomto článku na odsouzení, sankce nebo porušení zahrnují odsouzení, sankce či porušení vztahující se na samotný podnik, jeho odpovědného zástupce pro dopravu a jakoukoli jinou dotčenou osobu, kterou může členský stát stanovit.\nPodmínky uvedené v prvním pododstavci zahrnují alespoň skutečnost, že\na)\nnejsou žádné pádné důvody k pochybám o dobré pověsti odpovědného zástupce pro dopravu nebo dopravního podniku, jako například odsouzení nebo sankce v důsledku vážného porušení platných vnitrostátních předpisů v oblasti\ni)\nobchodního práva,\nii)\núpadkového práva,\niii)\nmzdových a pracovních podmínek tohoto povolání,\niv)\nsilničního provozu,\nv)\nodpovědnosti za škodu při výkonu povolání,\nvi)\nobchodu s lidmi nebo drogami a\nb)\nodpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik nebyl v jednom nebo více členských státech odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu nebyla uložena sankce za vážné porušení pravidel Společenství týkajících se zejména\ni)\ndoby řízení a doby odpočinku řidičů, pracovní doby a instalace a používání záznamového zařízení,\nii)\nmaximální hmotnosti a rozměrů vozidel používaných k podnikání v mezinárodní dopravě,\niii)\nvýchozí kvalifikace a dalšího vzdělávání řidičů,\niv)\nzpůsobilosti silničních vozidel používaných k podnikání včetně povinné technické kontroly motorových vozidel,\nv)\npřístupu na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy nebo případně přístupu na trh silniční osobní dopravy,\nvi)\nbezpečnosti silniční přepravy nebezpečných věcí,\nvii)\ninstalace a používání omezovačů rychlosti u některých kategorií vozidel,\nviii)\nřidičských průkazů,\nix)\npřístupu k povolání,\nx)\npřepravy zvířat.\n2.   Pro účely odst. 1 třetího pododstavce písm. b):\na)\nByl-li v jednom nebo více členských státech odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu byla uložena sankce za některé z nejzávažnějších porušení pravidel Společenství uvedených v příloze IV, provede příslušný orgán členského státu usazení vhodným a včasným způsobem řádně dokončené správní řízení, které případně zahrne kontrolu v prostorách dotyčného podniku.\nŘízení určí, zda by z důvodu zvláštních okolností představovala v daném případě ztráta dobré pověsti nepřiměřený následek. Takovýto případný závěr musí být řádně vysvětlen a odůvodněn.\nShledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti představovala nepřiměřený následek, může rozhodnout, že dobrá pověst zůstane zachována. V takovém případě se důvody zanesou do vnitrostátního rejstříku. Počet těchto rozhodnutí bude uveden ve zprávě podle čl. 26 odst. 1.\nNeshledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti představovala nepřiměřený následek, má odsouzení nebo uložení sankcí za následek ztrátu dobré pověsti.\nb)\nKomise vypracuje seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení pravidel Společenství, jež kromě porušení uvedených v příloze IV mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Členské státy při určování priorit pro kontroly podle čl. 12 odst. 1 přihlédnou k informacím o těchto porušeních včetně informací obdržených od ostatních členských států.\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním a týkají se uvedeného seznamu, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nZa tímto účelem Komise\ni)\nstanoví kategorie a typy porušení předpisů, ke kterým dochází nejčastěji,\nii)\nurčí stupeň závažnosti porušení podle jejich schopnosti vyvolat riziko smrtelných nebo vážných zranění a\niii)\nstanoví četnost výskytu, při jejímž překročení se opakovaná porušení považují za závažnější, s přihlédnutím k počtu řidičů využívaných při dopravních činnostech řízených odpovědným zástupcem pro dopravu.\n3.   Požadavek stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. b) je považován za nesplněný, dokud nedojde k rehabilitaci nebo jinému opatření s rovnocenným účinkem v souladu se stávajícími vnitrostátními právními předpisy v této oblasti.\nČlánek 7\nPodmínky týkající se požadavku finanční způsobilosti\n1.   Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období vždy schopen dostát svým finančním závazkům. Za tímto účelem podnik na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokáže, že každým rokem disponuje kapitálem a rezervami ve výši nejméně 9 000 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 5 000 EUR na každé další užívané vozidlo.\nPro účely tohoto nařízení se každoročně stanoví hodnota eura v měnách členských států, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie. Použijí se kurzy platné první pracovní den měsíce října a zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Použijí se ode dne 1. ledna následujícího kalendářního roku.\nÚčetními položkami uvedenými v prvním pododstavci se rozumí položky definované ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25 července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (9).\n2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán souhlasit s tím nebo požadovat, aby podnik prokázal finanční způsobilost potvrzením, jako je bankovní záruka nebo pojištění, včetně pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání poskytnutého jednou nebo více bankami nebo jinými finančními institucemi včetně pojišťoven, jímž za něj společně a nerozdílně ručí, pokud jde o částky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci.\n3.   Roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1 a záruka uvedená v odstavci 2, které je třeba ověřit, se týkají hospodářského subjektu usazeného na území členského státu, v němž je podána žádost o povolení, a nikoli případných dalších subjektů usazených v jiném členském státě.\nČlánek 8\nPodmínky týkající se požadavku odborné způsobilosti\n1.   Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. d) musí mít dotyčná osoba nebo dotyčné osoby znalosti odpovídající úrovni stanovené v části I přílohy I v oborech, které jsou tam vyjmenovány. Tato znalost se prokazuje složením povinné písemné zkoušky, kterou, pokud se tak členský stát rozhodne, může doplňovat ústní zkouška. Tyto zkoušky se pořádají v souladu s částí II přílohy I. Členské státy mohou za tímto účelem rozhodnout o požadavku absolvování odborné přípravy před zkouškou.\n2.   Dotčené osoby se podrobí zkoušce v členském státě, ve kterém mají obvyklé bydliště, nebo v členském státě, ve kterém pracují.\n„Obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde osoba obvykle pobývá, tj. alespoň 185 dní v každém kalendářním roce, z důvodu osobních vazeb, které vypovídají o těsné vazbě této osoby a místa, kde žije.\nZa obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby, a která tedy střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více členských státech, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka se nepožaduje, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde vykonávala časově omezený úkol. Docházka na vysokou školu nebo do školy nemá za následek změnu obvyklého bydliště.\n3.   Písemné a ústní zkoušky uvedené v odstavci 1 mohou pořádat a ověřovat pouze orgány a subjekty řádně oprávněné za tímto účelem členským státem podle kritérií, která tento stát určí. Členské státy pravidelně ověřují, zda podmínky, za kterých jimi řádně oprávněné orgány a subjekty pořádají zkoušky, jsou v souladu s přílohou I.\n4.   Členské státy mohou podle jimi stanovených kritérií řádně oprávnit subjekty, aby poskytovaly žadatelům vysoce kvalitní odbornou přípravu ke zkouškám a zájemcům z řad odpovědných zástupců pro dopravu průběžnou odbornou přípravu k aktualizaci jejich znalostí. Tyto členské státy pravidelně ověřují, zda subjekty stále plní kritéria, podle nichž jim bylo uděleno oprávnění.\n5.   Členské státy mohou podporovat pravidelnou odbornou přípravu v oborech uvedených v příloze I v desetiletých intervalech, aby byli odpovědní zástupci pro dopravu informování o vývoji v daném odvětví.\n6.   Členské státy mohou požadovat, aby osoby, které vlastní osvědčení o odborné způsobilosti, avšak během posledních 5 let neřídily podnik silniční nákladní dopravy nebo podnik silniční osobní dopravy, podstoupily rekvalifikaci za účelem aktualizace svých znalostí týkajících se nejnovějšího vývoje v oblasti právních předpisů, jak je uvedeno v části I přílohy I.\n7.   Členský stát může držitele některých vysokoškolských nebo technických kvalifikací vydaných v tomto státě, které pro tento účel zvláště vymezí a které svědčí o znalosti všech oborů vyjmenovaných v seznamu uvedeném v příloze I, osvobodit od zkoušek v oborech, kterých se tyto kvalifikace týkají. Osvobození se týká pouze těch oddílů přílohy I části I, u nichž kvalifikace zahrnuje všechny obory uvedené pod záhlavím každého oddílu.\nČlenský stát může od určitých částí zkoušky osvobodit držitele osvědčení o odborné způsobilosti platných pro vnitrostátní dopravu v tomto členském státě.\n8.   Jako důkaz odborné způsobilosti musí být předloženo osvědčení vydané orgánem nebo subjektem uvedeným v odstavci 3. Toto osvědčení není přenosné na žádnou jinou osobu. Osvědčení se vystavuje v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze III, obsahuje bezpečnostní prvky uvedené v příloze II a je opatřeno razítkem a podpisem řádně oprávněného orgánu nebo subjektu, který jej vydal.\n9.   Komise přizpůsobí přílohy I, II a III technickému pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n10.   Komise podporuje a usnadňuje výměny zkušeností a informací mezi členskými státy v oblasti odborné přípravy, zkoušek a oprávnění, včetně prostřednictvím subjektu, který Komise případně určí.\nČlánek 9\nOsvobození od zkoušky\nČlenský stát může rozhodnout o tom, že osvobodí od zkoušky uvedené v čl. 8 odst. 1 osoby, které prokážou, že po dobu 10 let před 4. prosincem 2009 nepřetržitě řídily v jednom nebo více členských státech podnik silniční nákladní dopravy nebo podnik silniční osobní dopravy.\nKAPITOLA III\nPOVOLOVÁNÍ A DOHLED\nČlánek 10\nPříslušné orgány\n1.   Pro zajištění řádného provádění tohoto nařízení určí každý členský stát jeden nebo více příslušných orgánů. Tyto příslušné orgány jsou oprávněny\na)\nposuzovat žádosti předkládané podniky;\nb)\nudělovat povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě a tato povolení pozastavit nebo odejmout;\nc)\nprohlásit fyzickou osobu za nezpůsobilou k řízení dopravní činnosti podniku ve funkci odpovědného zástupce pro dopravu;\nd)\nprovádět potřebné kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje požadavky stanovené v článku 3.\n2.   Příslušné orgány zveřejňují veškeré podmínky požadované podle tohoto nařízení, případné další vnitrostátní předpisy, závazné postupy pro žadatele a rovněž příslušná vysvětlení.\nČlánek 11\nPosouzení žádostí a jejich registrace\n1.   Dopravní podnik, který splňuje požadavky stanovené v článku 3, získá na základě žádosti oprávnění k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě. Příslušný orgán ověří, že podnik, který podal žádost, splňuje požadavky stanovené v uvedeném článku.\n2.   Příslušný orgán zaznamená ve vnitrostátním elektronickém rejstříku uvedeném v článku 16 údaje týkající se podniků, kterým udělil povolení, a které jsou uvedeny v čl. 16 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).\n3.   Lhůta pro posouzení žádosti o povolení příslušným orgánem musí být co nejkratší a nepřesáhne dobu tří měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obdržel všechny dokumenty potřebné pro vyhodnocení žádosti. Příslušný orgán může v řádně odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit o další měsíc.\n4.   Do 31. prosince 2012 příslušný orgán při posuzování dobré pověsti podniku ověří v případě jakýchkoli pochybností, zda určení odpovědní zástupci pro dopravu nejsou v době podání žádosti prohlášeni v některém členském státě za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku podle článku 14.\nOd 1. ledna 2013 příslušný orgán při posuzování dobré pověsti podniku ověří nahlédnutím do údajů uvedených v čl. 16 odst. 2 prvním pododstavci písm. f), buď prostřednictvím přímého zabezpečeného přístupu k příslušným částem vnitrostátního rejstříku, nebo na základě žádosti, zda určení odpovědní zástupci pro dopravu nejsou v době podání žádosti prohlášeni v některém členském státě za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku podle článku 14.\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, a týkající se prodloužení lhůt uvedených v tomto odstavci o nejvýše tři roky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n5.   Podniky, které mají povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, oznamují příslušnému orgánu, který jim toto povolení vydal, změny údajů uvedených v odstavci 2 ve lhůtě 28 dnů nebo kratší, již stanoví členský stát usazení.\nČlánek 12\nKontroly\n1.   Příslušné orgány sledují, zda podniky, jimž udělily oprávnění k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, nadále splňují požadavky stanovené v článku 3. Za tímto účelem členské státy provádějí kontroly se zaměřením na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko. Za tímto účelem členské státy rozšíří tento systém hodnocení rizik zavedený členskými státy podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ESze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (10) na všechna porušení předpisů uvedená v článku 6 tohoto nařízení.\n2.   Do 31. prosince 2014 provádějí členské státy kontroly alespoň každých pět let s cílem ověřit, zda podniky plní požadavky stanovené v článku 3.\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se prodloužení lhůt uvedených v prvním pododstavci, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\n3.   Na žádost Komise provede členský stát v řádně odůvodněných případech požadované kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje podmínky přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě. Členský stát informuje Komisi o výsledcích těchto kontrol, a bylo-li zjištěno, že podnik již nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, rovněž o přijatých opatřeních.\nČlánek 13\nPostup pro pozastavení a odejmutí povolení\n1.   Zjistí-li příslušný orgán, že u některého podniku existuje riziko nesplnění požadavků stanovených v článku 3, tento podnik o tom informuje. Zjistí-li příslušný orgán, že některý nebo více z těchto požadavků již nejsou splněny, může podniku stanovit některou z následujících lhůt pro zjednání nápravy:\na)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců pro přijetí náhradníka za odpovědného zástupce pro dopravu, který již nesplňuje požadavky dobré pověsti nebo odborné způsobilosti, s možností prodloužení o další tři měsíce v případě úmrtí nebo fyzické nezpůsobilosti odpovědného zástupce pro dopravu;\nb)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců, musí-li podnik v zájmu nápravy situace prokázat, že má řádné a trvalé sídlo;\nc)\nlhůtu nepřesahující šest měsíců, není-li podmínka ohledně finanční způsobilosti splněna, s cílem prokázat, že uvedený požadavek bude opět trvale plněn.\n2.   Příslušný orgán může uložit podnikům, jejichž povolení bylo pozastaveno nebo odejmuto, aby jejich odpovědní zástupci pro dopravu složili zkoušku stanovenou v čl. 8 odst. 1, než bude přijato jakékoli rehabilitační opatření.\n3.   Stanoví-li příslušný orgán, že podnik již nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v článku 3, pozastaví nebo odejme povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě ve lhůtách uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\nČlánek 14\nProhlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým\n1.   Pozbude-li odpovědný zástupce pro dopravu dobré pověsti podle článku 6, příslušný orgán prohlásí tohoto odpovědného zástupce pro dopravu za nezpůsobilého k řízení dopravní činnosti podniku.\n2.   Do přijetí případného rehabilitačního opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy pozbývá osvědčení o odborné způsobilosti, uvedené v čl. 8 odst. 8, odpovědného zástupce pro dopravu, který byl prohlášen za nezpůsobilého, platnosti ve všech členských státech.\nČlánek 15\nRozhodnutí příslušných orgánů a odvolání\n1.   V záporných rozhodnutích přijímaných příslušnými orgány členských států na základě tohoto nařízení, včetně zamítnutí žádosti, pozastavení nebo odejmutí stávajícího povolení nebo prohlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým, se uvedou důvody, z nichž vycházejí.\nV těchto rozhodnutích jsou zohledněny dostupné informace o porušení předpisů daným podnikem nebo odpovědným zástupcem pro dopravu, které by mohlo mít dopady na dobrou pověst podniku, a rovněž všechny ostatní informace, které má příslušný orgán k dispozici. Uvedou se v nich rehabilitační opatření, jež lze uplatnit v případě pozastavení povolení nebo prohlášení nezpůsobilosti.\n2.   Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby dotčené podniky a osoby měly možnost se proti rozhodnutím uvedeným v odstavci 1 odvolat, a to alespoň k jednomu nezávislému a nestrannému orgánu nebo k soudu.\nKAPITOLA IV\nZJEDNODUŠENÍ A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE\nČlánek 16\nVnitrostátní elektronické rejstříky\n1.   Pro účely provádění tohoto nařízení, zejména článků 11 až 14 a 26, vede každý členský stát vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy, které příslušný orgán určený tímto státem oprávnil k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě. Zpracování údajů obsažených v tomto rejstříku podléhá kontrole veřejného orgánu určeného za tímto účelem. Příslušné údaje obsažené v elektronickém rejstříku se zpřístupní všem příslušným orgánům dotyčného členského státu.\nDo 31. prosince 2009 přijme Komise rozhodnutí o minimálních požadavcích na údaje zanášené do vnitrostátního elektronického rejstříku ode dne jeho zřízení za účelem usnadnění budoucího propojení mezi rejstříky. Může doporučit, aby se kromě údajů uvedených v odstavci 2 uváděly i státní poznávací značky vozidel.\n2.   Vnitrostátní elektronické rejstříky obsahují alespoň tyto údaje:\na)\nnázev a právní formu podniku;\nb)\nadresu jeho sídla;\nc)\njména odpovědných zástupců pro dopravu určených pro splnění podmínek dobré pověsti a odborné způsobilosti a případně i jméno zákonného zástupce;\nd)\ntyp povolení, počet vozidel, na něž se vztahuje, a případně sériové číslo licence Společenství a opisů;\ne)\npočet, kategorii a druh závažných porušení předpisů ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b), které vedly k odsouzení nebo k uložení sankce v průběhu posledních dvou let;\nf)\njméno jakékoli osoby prohlášené za nezpůsobilou řídit dopravní činnost podniku, nedojde-li k obnovení dobré pověsti této osoby podle čl. 6 odst. 3, a příslušná rehabilitační opatření.\nPro účely prvního pododstavce písm. e) může členský stát do 31. prosince 2015 rozhodnout, že ve vnitrostátním elektronickém rejstříku budou uváděna pouze nejvážnější porušení předpisů uvedená v příloze IV.\nČlenské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) a f) v oddělených rejstřících. V tom případě se příslušné údaje poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do třiceti pracovních dnů po obdržení žádosti. Údaje uvedené v písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.\nV každém případě se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) a f) zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.\n3.   Údaje týkající se podniku, jehož povolení bylo pozastaveno nebo mu bylo odejmuto, zůstávají v rejstříku po dobu dvou let ode dne uplynutí doby pozastavení nebo odnětí povolení a poté se ihned odstraní.\nÚdaje týkající se jakékoli osoby prohlášené za nezpůsobilou pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě zůstávají ve vnitrostátním elektronickém rejstříku, dokud nedojde k obnovení dobré pověsti této osoby podle čl. 6 odst. 3. Dojde-li k přijetí takového rehabilitačního opatření nebo jiného opatření se stejným účinkem, údaje se ihned odstraní.\nÚdaje uvedené v prvním a druhém pododstavci musí upřesňovat důvody, které vedly k pozastavení nebo odnětí povolení nebo k prohlášení nezpůsobilosti, a odpovídající dobu trvání.\n4.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby všechny údaje elektronického rejstříku byly aktuální a přesné, zejména údaje uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. e) a f).\n5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění propojení a přístupu k vnitrostátním elektronickým rejstříkům v celém Společenství prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst vymezených v článku 18. Přístupnost prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst a propojení se zajistí nejpozději do 31. prosince 2012, a to tak, aby příslušný orgán kteréhokoli členského státu mohl nahlížet do vnitrostátních elektronických rejstříků všech členských států.\n6.   Společná pravidla týkající se provádění odstavce 5, jako je formát vyměňovaných údajů, technické postupy pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní a podpora interoperability těchto rejstříků s ostatními příslušnými databázemi, přijme Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 a poprvé před 31. prosincem 2010. Tato společná pravidla určí orgán, který odpovídá za zpřístupnění údajů a jejich další využívání a aktualizaci po zpřístupnění, a za tímto účelem zahrnou i pravidla o zápisu a sledování údajů.\n7.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se prodloužení lhůt uvedených v odstavcích 1 a 5, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.\nČlánek 17\nOchrana osobních údajů\nV souvislosti s používáním směrnice 95/46/ES členské státy zejména zajistí, aby\na)\nvšechny osoby byly informovány, jsou-li zaznamenány údaje, které se jich týkají, nebo mají-li být tyto údaje předány třetí straně. Poskytnuté informace obsahují název orgánu odpovědného za zpracování údajů, druh zpracovaných údajů a odůvodnění;\nb)\nvšechny osoby měly právo přístupu k údajům, které se jich týkají, u orgánu odpovědného za jejich zpracování. Toto právo je vykonatelné bez omezení, v přiměřených intervalech a bez nepřiměřených prodlev nebo výdajů pro žadatele;\nc)\nvšechny osoby měly právo na opravu, výmaz nebo zablokování neúplných nebo nepřesných údajů, které se jich týkají;\nd)\nvšechny osoby měly právo podat ze závažných a opodstatněných důvodů námitku proti zpracování údajů, které se jich týkají. V případě odůvodněné námitky nesmějí být tyto údaje dále zpracovávány;\ne)\npodniky dodržovaly případná příslušná ustanovení o ochraně osobních údajů.\nČlánek 18\nSprávní spolupráce mezi členskými státy\n1.   Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací s ostatními členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi název a adresu příslušného kontaktního místa nejpozději do 4. prosince 2011. Komise sestaví seznam všech národních kontaktních míst a rozešle jej členským státům.\n2.   Členské státy, které si vyměňují informace v rámci tohoto nařízení, využívají národní kontaktní místa určená v souladu s odstavcem 1.\n3.   Členské státy, které si vyměňují informace o případech porušení předpisů uvedených v čl. 6 odst. 2 nebo o odpovědných zástupcích pro dopravu, kteří byli prohlášeni za nezpůsobilé, dodržují postup a lhůty podle čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1072/2009, nebo případně podle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1073/2009. Členský stát, který obdrží od jiného členského státu oznámení o závažném porušení předpisů, jež mělo za následek odsouzení nebo sankci, zaznamená toto porušení předpisů do svého vnitrostátního elektronického rejstříku.\nKAPITOLA V\nVZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A JINÝCH DOKLADŮ\nČlánek 19\nOsvědčení o dobré pověsti a rovnocenné doklady\n1.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4, přijme členský stát usazení pro účely přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě výpis z rejstříku trestů, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště, jako dostatečný důkaz dobré pověsti.\n2.   Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých podmínek dobré pověsti, které nemohou být prokázány dokladem uvedeným v odstavci 1, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům jiných členských států potvrzení o splnění těchto podmínek vydané příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členských států, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tato potvrzení se týkají konkrétních informací, jež členský stát usazení považuje za významné.\n3.   Nevydává-li doklad uvedený v odstavci 1 nebo potvrzení uvedené v odstavci 2 členský stát nebo členské státy, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště, lze je nahradit místopřísežným nebo čestným prohlášením, které odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba učiní před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo případně notářem členského státu, v němž měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném nebo čestném prohlášení.\n4.   Doklad uvedený v odstavci 1 nebo potvrzení uvedené v odstavci 2 nesmí být při předložení starší tří měsíců ode dne vydání. Tato podmínka se vztahuje rovněž na prohlášení učiněná v souladu s odstavcem 3.\nČlánek 20\nOsvědčení o finanční způsobilosti\nPožaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých dalších podmínek finanční způsobilosti kromě podmínek uvedených v článku 7, přijme jako dostatečný důkaz o splnění těchto podmínek státními příslušníky ostatních členských států potvrzení vydané příslušným správním orgánem členského státu nebo členských států, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tato potvrzení se musejí týkat konkrétních informací, jež nový členský stát usazení považuje za významné.\nČlánek 21\nOsvědčení o odborné způsobilosti\n1.   Členské státy uznávají za dostatečný důkaz odborné způsobilosti osvědčení vystavená v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze III, která za tímto účelem vydávají řádně oprávněné orgány nebo subjekty.\n2.   Osvědčení vydaná před 4. prosincem 2011 jako důkaz odborné způsobilosti na základě předpisů platných do tohoto dne se považují za rovnocenná osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze III, a jsou uznávána jako důkaz odborné způsobilosti ve všech členských státech. Členské státy mohou požadovat, aby držitelé osvědčení o odborné způsobilosti platného pouze pro vnitrostátní dopravu absolvovali zkoušku nebo části zkoušky podle čl. 8 odst. 1.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 22\nSankce\n1.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi uvedená ustanovení nejpozději do 4. prosince 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny týkající se těchto ustanovení. Členské státy zajistí, aby všechna tato opatření byla uplatňována bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa, v němž je dopravce usazen.\n2.   Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují zejména pozastavení povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, odnětí tohoto povolení a prohlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým.\nČlánek 23\nPřechodná ustanovení\nPodniky, které získaly povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě před 4. prosincem 2009, dosáhnou souladu s ustanoveními tohoto nařízení nejpozději do 4. prosince 2011.\nČlánek 24\nVzájemná pomoc\nPříslušné orgány členských států při používání tohoto nařízení úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc. Vyměňují si informace o odsouzeních a sankcích za závažná porušení předpisů a jiné konkrétní informace, které by mohly mít důsledky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, a dodržují platná ustanovení v oblasti ochrany osobních údajů.\nČlánek 25\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (11).\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 26\nPodávání zpráv\n1.   Členské státy jednou za dva roky vypracují zprávu o činnosti příslušných orgánů a předloží ji Komisi. Tato zpráva obsahuje\na)\npřehled daného odvětví s ohledem na dobrou pověst, finanční způsobilost a odbornou způsobilost;\nb)\npočet vydaných povolení podle typu a podle roku vydání, počet pozastavených a odejmutých povolení, počet prohlášení nezpůsobilosti a příslušné důvody;\nc)\npočet osvědčení o odborné způsobilosti vydaných každý rok;\nd)\nklíčové statistiky o vnitrostátních elektronických rejstřících a jejich využití příslušnými orgány a\ne)\npřehled výměny informací s jinými členskými státy v souladu s čl. 18 odst. 2, která zahrnuje zejména počet ročně zjištěných porušení předpisů oznámených jinému členskému státu a obdržených odpovědí, jakož i roční počet žádostí a obdržených odpovědí v souladu s čl. 18 odst. 3.\n2.   Na základě zpráv uvedených v odstavci 1 vypracuje Komise jednou za dva roky zprávu o výkonu povolání podnikatelů v silniční dopravě a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje zejména hodnocení výměny informací mezi členskými státy a přezkum fungování vnitrostátních elektronických rejstříků a údajů v nich obsažených. Zpráva se zveřejní současně se zprávou uvedenou v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (12).\nČlánek 27\nSeznam příslušných orgánů\nKaždý členský stát předá Komisi do 4. prosince 2011 seznam příslušných orgánů, které určil pro vydávání povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, a seznam oprávněných orgánů nebo subjektů odpovědných za organizaci zkoušek uvedených v čl. 8 odst. 1 a vydávání osvědčení. Konsolidovaný seznam těchto orgánů a subjektů v celém Společenství zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 28\nSdělování vnitrostátních opatření\nČlenské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení, do třiceti dnů od jejich přijetí a poprvé do 4. prosince 2011.\nČlánek 29\nZrušení\nSměrnice 96/26/ES se zrušuje.\nČlánek 30\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 4. prosince 2011.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 21. října 2009.\nZa Evropský parlament Za Radu\npředseda předseda nebo předsedkyně\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nC. MALMSTRÖM\n(1)  Úř. věst. C 151, 17.6.2008, s. 16.\n(2)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 1.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. května 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 9. ledna 2009 (Úř. věst. C 62 E, 17.3.2009, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009.\n(4)  Úř. věst. L 124, 23.5.1996, s. 1.\n(5)  Viz strana 72 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(6)  Viz strana 88 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(7)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(9)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.\n(10)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35.\n(11)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.\n(12)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nI.   SEZNAM OBORŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 8\nZnalosti, ke kterým členské státy přihlížejí pro úřední uznání odborné způsobilosti, musí pro oblast silniční nákladní a osobní dopravy zahrnovat alespoň obory uvedené na seznamu níže. V těchto oborech musí žadatelé o provozování silniční nákladní a osobní dopravy dosáhnout úrovně znalostí a praktických schopností, která je nezbytná pro řízení dopravního podniku.\nMinimální úroveň znalostí, jak je uvedeno níže, nesmí být nižší než úroveň 3 struktury úrovní vzdělání uvedené v příloze rozhodnutí Rady 85/368/EHS (1), to znamená úroveň dosažená vzděláním získaným v rámci povinné školní docházky doplněným buď odborným vzděláním a další technickou přípravou, nebo středoškolským či jiným technickým vzděláním.\nA.   Občanské právo\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nznát hlavní typy smluv používaných v silniční dopravě a práva a povinnosti, které z nich vyplývají;\n2.\nbýt schopen sjednat právně platnou smlouvu o přepravě, zejména s ohledem na podmínky přepravy;\npokud jde o silniční nákladní dopravu:\n3.\nbýt schopen posoudit reklamaci objednatele přepravy týkající se náhrady škod vyplývajících buď ze ztráty, či poškození nákladu během přepravy nebo způsobených zpožděním a chápat vliv této reklamace na svou smluvní odpovědnost;\n4.\nznát pravidla a povinnosti vyplývající z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR);\npokud jde o silniční osobní dopravu:\n5.\nbýt schopen posoudit reklamaci objednatele přepravy týkající se náhrady škod způsobených cestujícím nebo jejich zavazadlům při nehodě, ke které došlo během přepravy, nebo týkající se náhrady škod vzniklých v důsledku zpoždění a chápat vliv této reklamace na svou smluvní odpovědnost.\nB.   Obchodní právo\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nznát podmínky a náležitosti stanovené pro provozování obchodu a obecné povinnosti podnikatelů v dopravě (registrace, vedení záznamů atd.) a důsledky vyhlášení úpadku;\n2.\nmít přiměřené znalosti různých druhů obchodních společností a pravidel upravujících jejich zakládání a provoz.\nC.   Sociální právo\nŽadatel musí zejména znát, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\núlohu a funkci jednotlivých sociálních institucí působících v odvětví silniční dopravy (odborové organizace, podnikové výbory, zástupci zaměstnanců, inspektoři práce atd.);\n2.\npovinnosti zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení;\n3.\npravidla pro pracovní smlouvy týkající se různých kategorií zaměstnanců podniků silniční dopravy (druhy smluv, povinnosti stran, pracovní podmínky a pracovní doba, placená dovolená, odměňování, porušení smlouvy atd.);\n4.\nplatná pravidla týkající se dob řízení, dob odpočinku a pracovní doby, zejména nařízení (EHS) č. 3821/85, nařízení (ES) č. 561/2006, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES (2) a směrnici 2006/22/ES a praktická prováděcí opatření k těmto předpisům, a\n5.\nplatná pravidla v oblasti výchozí kvalifikace a pravidelného dalšího vzdělávání řidičů, zejména pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (3).\nD.   Daňové právo\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu, znát předpisy upravující\n1.\ndaň z přidané hodnoty (DPH) dopravních služeb;\n2.\ndaň z provozu motorových vozidel;\n3.\ndaně z určitých silničních nákladních vozidel používaných pro silniční nákladní dopravu, jakož i mýtné a poplatky za užívání určité infrastruktury;\n4.\ndaň z příjmů.\nE.   Obchodní a finanční správa podniku\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nznát právní předpisy a zvyklosti týkající se používání šeků, směnek, vlastních směnek, kreditních karet a dalších prostředků nebo způsobů placení;\n2.\nznát různé formy úvěrů (bankovní úvěr, dokumentární akreditiv, záruky, hypoteční úvěr, leasing, pronájem, faktoring atd.) a poplatky a závazky z toho plynoucí;\n3.\nvědět, co je rozvaha, jak je sestavována a jak ji vykládat;\n4.\nbýt schopen číst a vyložit výkaz zisků a ztrát;\n5.\nbýt schopen posoudit finanční situaci a rentabilitu podniku, zejména na základě finančních ukazatelů;\n6.\nbýt schopen vypracovat rozpočet;\n7.\nznát jednotlivé prvky nákladů podniku (pevné náklady, proměnné náklady, provozní kapitál, odpisy atd.) a být schopen vypočítat náklady na vozidlo, na kilometr, na cestu nebo na tunu;\n8.\nbýt schopen sestavit organizační schéma týkající se všech zaměstnanců podniku a vypracovat pracovní plány atd.;\n9.\nznát zásady marketingu, propagace prodeje dopravních služeb, zpracování záznamů o zákaznících, reklamy, vztahů k veřejnosti atd.;\n10.\nznát různé druhy pojištění týkající se silniční dopravy (pojištění odpovědnosti, osob, věcí, zavazadel) a záruky a závazky z toho plynoucí;\n11.\nznát využití telematiky v oblasti silniční dopravy;\npokud jde o silniční nákladní dopravu:\n12.\nbýt schopen uplatňovat pravidla týkající se fakturace služeb silniční přepravy zboží a rozumět významu a důsledkům Incoterms;\n13.\nznát různé kategorie pomocných dopravních služeb, jejich úlohu, funkce a případně jejich statut;\npokud jde o silniční osobní dopravu:\n14.\nbýt schopen uplatňovat pravidla týkající se sazebníků a tvorby cen ve veřejné a soukromé přepravě osob;\n15.\nbýt schopen uplatňovat pravidla fakturování silničních přeprav osob.\nF.   Přístup na trh\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nznát pracovní předpisy upravující silniční dopravu na cizí účet, pronájem vozidel pro průmyslové použití, subdodavatelské smlouvy, zejména předpisy upravující organizaci povolání, přístup k povolání, oprávnění k provozování silniční dopravy uvnitř Společenství a vně Společenství, kontroly a sankce;\n2.\nznát předpisy upravující zakládání podniků silniční dopravy;\n3.\nznát různé dokumenty požadované pro výkon služeb silniční dopravy a být schopen zavést kontrolní postupy zajišťující, aby požadované dokumenty týkající se každé uskutečněné přepravy, zejména dokumenty týkající se vozidla, řidiče, nákladu nebo zavazadel, byly uchovávány jak v prostorách podniku, tak ve vozidlech;\npokud jde o silniční nákladní dopravu:\n4.\nznát předpisy upravující organizaci trhu silniční nákladní dopravy, manipulaci s nákladem a logistiku;\n5.\nznát formality při přechodu hranic, úlohu a obsah dokladů T a karnetů TIR a závazky a odpovědnost vyplývající z jejich používání;\npokud jde o silniční osobní dopravu:\n6.\nznát předpisy upravující organizaci trhu silniční osobní dopravy;\n7.\nznát předpisy pro zřizování služeb silniční osobní dopravy a být schopen sestavovat dopravní plány.\nG.   Technické normy a technická hlediska provozu\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nznát pravidla týkající se hmotnosti a rozměrů vozidel v členských státech a postupy týkající se výjimečných přeprav odchylujících se od těchto pravidel;\n2.\nbýt schopen si podle potřeb podniku zvolit vozidla a jejich součásti (podvozek, motor, převodový systém, brzdný systém atd.);\n3.\nznát náležitosti týkající se schvalování typu, evidence a technické kontroly těchto vozidel;\n4.\nbýt schopen rozumět tomu, jaká opatření musí být přijata ke snížení hluku a pro boj proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny motorových vozidel;\n5.\nbýt schopen sestavit plány pravidelné údržby vozidel a jejich vybavení;\npokud jde o silniční nákladní dopravu:\n6.\nznát různé druhy manipulačních zařízení a nakládacích zařízení (zadní zvedací plošiny, kontejnery, palety atd.) a být schopen zavádět postupy a vydávat pokyny pro nakládku a vykládku nákladu (rozložení nákladu, stohování, ukládání, upevňování, utěsňování atd.);\n7.\nznát různé techniky kombinované dopravy po železnici a silnici;\n8.\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě nebezpečných věcí a odpadů, zejména postupy vyplývající ze směrnice 2008/68/ES (4) a nařízení (ES) č. 1013/2006 (5);\n9.\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě rychle se kazících potravin, zejména postupy vyplývající z Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP);\n10.\nbýt schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě živých zvířat.\nH.   Bezpečnost silničního provozu\nŽadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:\n1.\nvědět, jaká kvalifikace je požadována od řidičů (řidičský průkaz, lékařská osvědčení, potvrzení o způsobilosti atd.);\n2.\nbýt schopen učinit nezbytné kroky zajišťující, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu, zákazy a omezení platná v jednotlivých členských státech (omezení rychlosti, přednost v jízdě, zastávky a parkování, používání světel, silniční značky atd.);\n3.\nbýt schopen vypracovat pokyny pro řidiče týkající se kontroly dodržování bezpečnostních předpisů upravujících jak stav vozidel, jejich vybavení a náklad, tak i preventivní opatření, jež je třeba přijmout;\n4.\nbýt schopen stanovit postupy, které je třeba dodržet v případě nehody, a odpovídající postupy k zabránění opakovaným nehodám nebo vážnému porušování předpisů;\n5.\nbýt schopen zavést postupy pro řádné zajištění nákladu a znát příslušné techniky;\npokud jde o silniční osobní dopravu:\n6.\nmít základní znalosti o silniční síti členských států.\nII.   POŘÁDÁNÍ ZKOUŠKY\n1.\nČlenské státy pořádají povinnou písemnou zkoušku, kterou mohou doplnit ústní zkouškou, aby ověřily, zda žadatel o provozování silniční dopravy má požadovanou úroveň znalostí v oborech uvedených v části I a zejména schopnost používat odpovídající nástroje a postupy a plnit stanovené výkonné a koordinační úkoly.\na)\nPovinná písemná zkouška má tyto dvě části:\ni)\npísemné otázky obsahující buď otázky s výběrem odpovědí (čtyři možné odpovědi), nebo otázky vyžadující přímou odpověď, nebo kombinaci obou těchto systémů,\nii)\npísemná praktická cvičení / písemné případové studie.\nMinimální doba trvání každé z těchto částí jsou dvě hodiny.\nb)\nJe-li pořádána ústní zkouška, mohou členské státy podmínit účast úspěšným složením písemné zkoušky.\n2.\nPořádají-li členské státy rovněž ústní zkoušku, musí pro každou ze tří částí stanovit přidělování bodů, které nesmí být nižší než 25 % a vyšší než 40 % z celkového počtu udělovaných bodů.\nPořádají-li členské státy pouze písemnou zkoušku, musí pro každou část stanovit přidělování bodů, které nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 60 % z celkového počtu udělovaných bodů.\n3.\nVe všech částech musí žadatel získat v průměru nejméně 60 % z celkového počtu udělovaných bodů, přičemž v žádné části nesmí dosáhnout méně než 50 % z možných bodů. Členský stát může pouze u jedné části snížit procentní hodnotu z 50 % na 40 %.\n(1)  Rozhodnutí Rady 85/368/EHS ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (Úř. věst. L 199, 31.7.1985, s. 56).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).\nPŘÍLOHA II\nBezpečnostní prvky osvědčení o odborné způsobilosti\nOsvědčení musí mít alespoň dva z těchto bezpečnostních prvků:\n—\nhologram,\n—\nspeciální vlákna v papíru, jež jsou viditelná v UV světle,\n—\nalespoň jedna mikrotisková čára (tisk viditelný pouze pod zvětšovacím sklem, jejž není možno kopírovat na kopírovacích strojích),\n—\nhmatové znaky, symboly nebo vzory,\n—\ndvojí číslování: pořadové číslo a číslo vydání,\n—\npozadí s ochranným vzorem s jemnými gilošovými vzory a duhovým tiskem.\nPŘÍLOHA III\nVzor osvědčení o odborné způsobilosti\nEVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ\n(Barva Pantone stout fawn, celulózový papír formát DIN A4, alespoň 100 g/m2)\n(Znění vyhotovené v úředním jazyce, úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků členského státu vydávajícího osvědčení)\nRozlišovací značka členského státu (1) vydávajícího osvědčení\nNázev oprávněného orgánu nebo subjektu (2)\nOSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ NÁKLADNÍ/OSOBNÍ DOPRAVY (3)\nč. …\nMy …\npotvrzujeme, že (4) …\nnarozen(a) dne … v …\nsložil(a) zkoušku (rok: …; období: …) (5) požadovanou za účelem udělení osvědčení o odborné způsobilosti k provozování silniční nákladní/osobní dopravy (3) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě (6).\nToto osvědčení je dostatečným důkazem odborné způsobilosti ve smyslu článku 21 nařízení (ES) č. 1071/2009.\nV …, dne … (7)\n(1)  Rozlišovací značky členských států: (B) Belgie, (BG) Bulharsko, (CZ) Česká republika, (DK) Dánsko, (D) Německo, (EST) Estonsko, (IRL) Irsko, (GR) Řecko, (E) Španělsko, (F) Francie, (I) Itálie, (CY) Kypr, (LV) Lotyšsko, (LT) Litva, (L), Lucembursko, (H) Maďarsko, (M) Malta, (NL) Nizozemsko, (A) Rakousko, (PL) Polsko, (P) Portugalsko, (RO) Rumunsko, (SLO) Slovinsko, (SK) Slovensko, (FIN) Finsko, (S) Švédsko, (UK) Spojené království.\n(2)  Orgán nebo subjekt předem určený každým členským státem Evropského společenství k vydávání tohoto potvrzení.\n(3)  Nehodící se škrtněte.\n(4)  Příjmení a jméno; místo a datum narození.\n(5)  Identifikace zkoušky.\n(6)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.\n(7)  Razítko a podpis oprávněného orgánu nebo subjektu vydávajícího osvědčení.\nPŘÍLOHA IV\nSeznam nejzávažnějších porušení podle čl. 6 odst. 2 písm. a)\n1.\na)\nPřekročení šestidenního nebo dvoutýdenního omezení maximální doby řízení o 25 % nebo více.\nb)\nPřekročení maximální denní doby řízení během denní pracovní doby o 50 % nebo více, aniž by byly čerpány bezpečnostní přestávky nebo nepřerušený odpočinek v délce alespoň 4,5 hodiny.\n2.\nVozidlo není vybaveno tachografem nebo omezovačem rychlosti nebo je používán klamný přístroj schopný pozměnit záznamy záznamového zařízení nebo omezovače rychlosti, nebo jsou padělány výtisky záznamů nebo údajů stažených z tachografu nebo z karty řidiče.\n3.\nŘízení bez platného osvědčení o způsobilosti vozidla k silničnímu provozu, je-li tento dokument podle práva Společenství požadován, nebo velmi závažná závada mimo jiné brzdového systému, tyče řízení, kol či pneumatik, odpružení nebo podvozku, jež představuje tak bezprostřední riziko bezpečnosti silničního provozu, že má za následek rozhodnutí o odstavení vozidla.\n4.\nPřeprava nebezpečných věcí, jejichž přeprava je zakázaná, nebo přeprava takových věcí v zakázaných nebo neschválených obalech, nebo bez označení vozidla přepravujícího nebezpečné věci, čímž jsou ohroženy životy nebo životní prostředí v takovém rozsahu, který vede k rozhodnutí o odstavení vozidla.\n5.\nPřeprava osob nebo nákladu prováděná bez platného řidičského průkazu nebo prováděná podnikem, jenž není držitelem platné licence Společenství.\n6.\nŘidič používající kartu řidiče, jež byla zfalšována, jejímž není držitelem nebo již získal na základě nepravdivých prohlášení nebo padělaných dokladů.\n7.\nPřeprava nákladu při překročení největší přípustné hmotnosti o 20 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost překračuje 12 tun, a o 25 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřekračuje 12 tun.", "summary": "Společnosti podnikající v silniční nákladní a osobní dopravě: provozní pravidla\nSpolečnosti podnikající v silniční nákladní a osobní dopravě: provozní pravidla\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (ES) č. 1071/2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě\nNařízení (EU) 2020/1055, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 za účelem jeho přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení (ES) č. 1071/2009:stanoví pravidla pro společnosti, které chtějí začít působit v oblasti silniční nákladní dopravy (tj. dopravy zboží na silnici) a přepravy cestujících; platí na všechny společnosti zřízené v EU, které působí (nebo chtějí působit) v oblasti přepravy zboží či osob za úplatu.Pozměňující nařízení (EU) 2020/1055 aktualizuje pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě za účelem boje proti jevu tzv. schránkových společností* a nekalé soutěži.\nKLÍČOVÉ BODY\nSpolečnosti, které podnikají v silniční dopravě, musí:být řádně a trvale usazeny v zemi EU; mít dobrou pověst; být finančně způsobilé a mít požadovanou odbornou způsobilost.Odpovědný zástupce pro dopravu\nKaždá společnost v silniční dopravě musí určit odpovědného zástupce pro dopravu, jenž zodpovídá za nepřetržité řízení dopravních činností. Zástupce pro dopravu musí mít bydliště v EU a skutečnou vazbu k podniku, například jakožto zaměstnanec, správce nebo akcionář.\nJak se stát podnikatelem v silniční dopravěSpolečnost, která chce působit v oblasti podnikání v silniční dopravě musí být usazena v zemi EU s prostorami v této zemi EU, v nichž uchovává veškerou dokumentaci (účty, doklady o vedení zaměstnanců, doklady obsahující údaje týkající se doby řízení a doby odpočinku atd.) potřebnou pro podnikání. Společnost by měla mít k dispozici alespoň jedno vozidlo zaregistrované v dané zemi EU (potom, co je oprávnění uděleno) a mít v této zemi umístěnou provozovnu s příslušným technickým vybavením a zařízením pro provoz tohoto vozidla/vozidel. Dále:ani společnost ani zástupce nesmějí být odsouzeni za porušení určitých vnitrostátních pravidel a pravidel EU souvisejících se silniční dopravou;společnost musí být schopna dostát svým finančním závazkům;zástupce musí složit povinnou písemnou zkoušku, kterou může doplňovat ústní zkouška.Povolení a kontrolaZemě EU musí určit jeden nebo více příslušných orgánů zodpovědných za:posuzování žádostí předkládaných společnostmi;udělování povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě;prohlášení fyzické osoby za způsobilou či nezpůsobilou k řízení dopravní činnosti podniku;kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje všechny potřebné požadavky. Příslušné orgány jsou také zodpovědné za posouzení žádostí společností o registraci do 3 měsíců. Navíc také mohou určitou společnost prohlásit za nezpůsobilou pro řízení dopravních činností.Zjednodušení a správní spolupráceKaždá země EU musí vést vnitrostátní elektronický rejstřík společností s povolením podnikat v silniční dopravě. Příslušné vnitrostátní orgány odpovídají za kontrolu údajů v tomto rejstříku. Vnitrostátní rejstříky by se měly propojit, aby příslušné orgány v libovolné zemi EU mohly nahlížet do vnitrostátního elektronického rejstříku jakékoli jiné země EU.Změna nařízení (EU) 2020/1055\nMezi hlavní změny nařízení (ES) č. 1071/2009 zavedené pozměňujícím nařízením (EU) 2020/1055 patří níže uvedené.Nahrazení článku o podmínkách týkajících se požadavku usazení (článek 5 nařízení (ES) č. 1071/2009) za účelem boje proti jevu schránkových společností. Tím se upevňuje vazba místa usazením podnikatele v dopravě a jeho činnostmi. Rozšíření pravidel, aby platila pro dodávky využívané v mezinárodní dopravě (lehká užitková vozidla s váhou do 2,5 tuny). Požadování, aby Evropská komise přijala prováděcí akty, kterými se stanoví seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení pravidel EU. Zavedení nových administrativních postupů tam, kde došlo k závažnému porušení pravidel EU zástupcem pro dopravu nebo společností. Zavedení nových pravidel týkajících se dobré pověsti podnikatelů v silniční nákladní dopravě: nejkratší doba, za kterou mohou zpátky získat dobrou pověst ti, kteří ji ztratili, je 1 rok. Zástupci, kteří pozbyli dobré pověstí, musí prokázat, že se alespoň po minimální dobu účastnili odborné přípravy nebo že složili zkoušku v oborech uvedených v příloze I části I nařízení (ES) č. 1071/2009. Revize přílohy IV nařízení (ES) č. 1071/2009, která objasňuje nejzávažnější porušení. Požadování, aby dopravní společnosti na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokazovaly, že na každý rok disponují kapitálem a rezervami v konkrétní výši.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nNařízení (ES) č. 1071/2009 platí od 4. prosince 2011. Pozměňující nařízení (EU) 2020/1055 bude platné od 21. února 2022.\nKONTEXT\nDalší informace naleznete zde:Pravidla, kterými se řídí přístup k povolání (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSchránkové společnosti: společnosti, jež byly zřízeny, aby mohly těžit z legislativních mezer, aniž by samy poskytovaly nějaké služby klientům, ale spíše sloužily jako zástěrka pro služby poskytované jejich vlastníky (COM(2013) 122 final).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51–71)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1071/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17–32)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění některých ustanovení nařízení (ES) č. 1071/2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, v období od 4. prosince 2011 do 31. prosince 2012 (První zpráva Komise o provádění některých ustanovení týkajících se přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě ze strany členských států) (COM(2014) 592 final ze dne 25. 9.2014).\nPoslední aktualizace 09.10.2020"}
{"celex_id": "32009R0987", "reference": "30.10.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 284/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 987/2009\nze dne 16. září 2009,\nkterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení\n(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy,\ns ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1), a zejména na článek 89 uvedeného nařízení,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení (ES) č. 883/2004 modernizuje pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení členských států a upřesňuje přitom jejich prováděcí opatření a postupy a zjednodušuje je ve prospěch všech dotčených subjektů. Je třeba k němu stanovit prováděcí pravidla.\n(2)\nUžší a účinnější spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpečení je základním faktorem toho, aby se osobám, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 883/2004, umožnilo uplatnit své nároky v co nejkratších lhůtách a za co možná nejlepších podmínek.\n(3)\nElektronická komunikace je vhodným prostředkem rychlé a spolehlivé výměny údajů mezi institucemi členských států. Elektronické zpracování údajů by mělo přispět k urychlení postupů pro všechny dotčené osoby. Na tyto osoby by se měly rovněž vztahovat všechny záruky stanovené předpisy Společenství o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.\n(4)\nDostupnost údajů, včetně těch elektronických, o subjektech členských států, které by se mohly podílet na provádění nařízení (ES) č. 883/2004, v podobě umožňující jejich aktualizaci v reálném čase má usnadnit výměnu informací mezi institucemi členských států. Tento přístup, který upřednostňuje relevantnost čistě věcných informací, jakož i jejich okamžitou dostupnost pro občany, představuje důležité zjednodušení, jež má být zavedeno tímto nařízením.\n(5)\nPro dosažení co nejlepšího fungování a účinného řízení složitých postupů, kterými se provádějí pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je nezbytný mechanismus pro okamžitou aktualizaci přílohy 4. Příprava a uplatňování ustanovení za tímto účelem vyžadují úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí a jejich provedení by mělo být uskutečněno rychle s ohledem na důsledky prodlev pro občany i správní orgány. Komise by proto měla být zmocněna ke zřízení a spravování databáze a měla by zajistit, aby tato databáze byla spuštěna nejpozději ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise by zejména měla přijmout nezbytná opatření k začlenění informací uvedených v příloze 4 do dané databáze.\n(6)\nPosílení některých postupů by mělo uživatelům nařízení (ES) č. 883/2004 přinést větší právní jistotu a transparentnost. Například stanovení společných lhůt pro splnění některých povinností nebo dokončení některých administrativních úkolů by mělo přispět k ujasnění a ke strukturování vztahů mezi pojištěnými osobami a institucemi.\n(7)\nOsoby, na něž se toto nařízení vztahuje, by měly od příslušné instituce včas obdržet odpověď na svou žádost. Odpověď by měla být odeslána nejpozději ve lhůtách stanovených právními předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení daného členského státu, upravují-li takové lhůty. Bylo by vhodné, aby členské státy, jejichž právní předpisy týkající se sociálního zabezpečení takové časové lhůty neupravují, jejich přijetí zvážily a podle potřeby je daly k dispozici dotyčným osobám.\n(8)\nČlenské státy, jejich příslušné orgány nebo instituce sociálního zabezpečení by měly mít možnost se mezi sebou dohodnout na zjednodušených postupech a správních ujednáních, které pokládají za účinnější a lépe vyhovující situaci systémů sociálního zabezpečení jednotlivých členských států. Takovými ujednáními by však neměla být dotčena práva osob, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 883/2004.\n(9)\nSložitost, jež je vlastní oblasti sociálního zabezpečení, vyžaduje, aby všechny instituce členských států vynaložily zvláštní úsilí ve prospěch pojištěných osob, aby nebyly penalizovány ty z nich, které nepodaly svou žádost nebo některé informace instituci, která je příslušná k vyřízení této žádosti podle pravidel a postupů stanovených nařízením (ES) č. 883/2004 a tímto nařízením.\n(10)\nPro stanovení příslušné instituce, tedy instituce, jejíž právní předpisy jsou použitelné nebo která je odpovědná za výplatu určitých dávek, musí být situace pojištěné osoby a rodinných příslušníků zkoumána institucemi více členských států. Pro zajištění ochrany dotyčné osoby po dobu nezbytné výměny informací mezi institucemi je třeba stanovit její prozatímní účast v systému sociálního zabezpečení.\n(11)\nČlenské státy by měly spolupracovat při určování místa bydliště osob, na něž se vztahuje toto nařízení a nařízení (ES) č. 883/2004, a v případě sporu zohlednit všechna příslušná kritéria k vyřešení této záležitosti. Tato kritéria mohou zahrnovat kritéria uvedená v příslušném článku tohoto nařízení.\n(12)\nCílem mnoha opatření a postupů stanovených tímto nařízením je zajistit větší transparentnost, pokud jde o kritéria, která musejí instituce členských států uplatňovat v rámci nařízení (ES) č. 883/2004. Tato opatření vyplývají z judikatury Soudního dvora Evropských společenství, rozhodnutí správní komise, jakož i z více než třicetiletých zkušeností s uplatňováním koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci základních svobod zakotvených ve Smlouvě.\n(13)\nToto nařízení stanoví opatření a postupy, jejichž cílem je podpořit mobilitu zaměstnanců a nezaměstnaných osob. Příhraniční pracovníci, kteří se stali zcela nezaměstnanými, se mohou přihlásit u služeb zaměstnanosti jak v zemi svého bydliště, tak i v členském státě, ve kterém byli naposledy zaměstnáni. Nárok na dávky by však měli mít pouze v členském státě svého bydliště.\n(14)\nZa účelem stanovení právních předpisů použitelných pro započtení dob, během kterých se pojištěné osoby věnovaly výchově dětí v různých členských státech, je třeba stanovit určitá pravidla a postupy.\n(15)\nNěkteré postupy by měly navíc odrážet požadavek vyváženého rozdělení nákladů mezi členskými státy. Zvláště v oblasti nemoci by měly tyto postupy zohledňovat na jedné straně situaci členských států, které nesou náklady na přístup pojištěných osob k systému zdravotní péče, a na straně druhé situaci členských států, jejichž instituce nesou náklady na věcné dávky, které jejich pojištěnci obdrželi v jiném členském státě, než je stát, v němž mají bydliště.\n(16)\nVe specifickém rámci nařízení (ES) č. 883/2004 je zapotřebí ujasnit podmínky, za nichž se hradí náklady na věcné dávky v nemoci v rámci „plánovaného léčení“, tzn. léčení, které pojištěná osoba vyhledá v jiném členském státě, než je stát, v němž je pojištěna nebo má bydliště. Měly by být upřesněny povinnosti pojištěné osoby týkající se žádosti o předběžné povolení, jakož i povinnosti instituce vůči pacientovi týkající se podmínek povolení. Je třeba rovněž upřesnit důsledky v případě finanční úhrady zdravotní péče obdržené v jiném členské státě na základě povolení.\n(17)\nToto nařízení, a zejména ustanovení týkající se pobytu mimo příslušný členský stát a plánovaného léčení, by nemělo bránit v uplatňování příznivějších ustanovení vnitrostátních právních předpisů, zejména pokud jde o náhradu nákladů vzniklých v jiném členském státě.\n(18)\nZávaznější postupy pro zkrácení doby nezbytné pro provedení úhrady těchto pohledávek mezi institucemi členských států, jsou zásadní pro zachování důvěry při výměně informací a odpovídají potřebě řádné správy systémů sociálního zabezpečení členských států. Je proto třeba posílit postupy týkající se zpracování pohledávek v souvislosti s dávkami v nemoci a v nezaměstnanosti.\n(19)\nPostupy vzájemné pomoci mezi institucemi, pokud jde o vymáhání pohledávek v oblasti sociálního zabezpečení, by měly být posíleny s cílem zajistit účinnější vymáhání a hladké fungování koordinačních pravidel. Účinné vymáhání je rovněž prostředkem k předcházení zneužívání a podvodům a jejich řešením a zároveň způsobem, jak zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení. Součástí toho je přijímání nových postupů na základě řady stávajících ustanovení směrnice Rady 2008/55/ES ze dne26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (4). Tyto nové postupy vymáhání by měly být přezkoumány s ohledem na pětiletou zkušenost s jejich prováděním a v případě potřeby by měly být upraveny, zejména s cílem zajistit jejich plnou použitelnost.\n(20)\nPro účely ustanovení o vzájemné pomoci při zpětném vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek a při vymáhání prozatímních plateb a odvodů, a o započtení a pomoci při vymáhání je pravomoc dožádaného členského státu omezena na úkony v souvislosti s opatřeními k vymáhání pohledávky. Veškeré další úkony jsou v pravomoci příslušného dožadujícího členského státu.\n(21)\nOpatření k vymáhání pohledávky přijatá v dožádaném členském státě neznamenají uznání oprávněnosti pohledávky nebo jejího základu uvedeným členským státem.\n(22)\nInformování dotyčných osob o jejich právech a povinnostech je základním prvkem vztahu důvěry s příslušnými orgány a institucemi členských států. Informace by měly zahrnovat pokyny ke správním postupům. Dotyčné osoby mohou podle situace zahrnovat pojištěné osoby, jejich rodinné příslušníky nebo pozůstalé či jiné osoby.\n(23)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž přijetí koordinačních opatření pro zaručení účinného výkonu práva na volný pohyb osob, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(24)\nToto nařízení by mělo nahradit nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (5),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nDefinice\nČlánek 1\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení:\na)\n„základním nařízením“ se rozumí nařízení (ES) č. 883/2004;\nb)\n„prováděcím nařízením“ se rozumí toto nařízení a\nc)\nse použijí definice uvedené v základním nařízení.\n2.   Kromě definic uvedených v odstavci 1 se rozumí:\na)\n„přístupovým místem“ subjekt vykonávající funkce:\ni)\nelektronického kontaktního místa,\nii)\nautomatického směrování na základě dané adresy a\niii)\ninteligentního směrování na základě softwaru umožňujícího automatickou kontrolu a směrování (například aplikace umělé inteligence) nebo zásah člověka;\nb)\n„styčným místem“ subjekt, který je určen příslušným orgánem členského státu pro jednu nebo více oblastí sociálního zabezpečení uvedených v článku 3 základního nařízení, aby odpovídal na žádosti o informace a o pomoc za účelem použití základního nařízení a prováděcího nařízení, a který má plnit úkoly podle hlavy IV prováděcího nařízení;\nc)\n„dokumentem“ soubor údajů bez ohledu na použitý druh nosiče, které jsou strukturovány takovým způsobem, že je možné je předávat elektronicky, a jejichž předávání je nezbytné, aby základní nařízení a prováděcí nařízení mohly fungovat;\nd)\n„strukturovaným elektronickým dokumentem“ dokument strukturovaný ve formátu navrženém pro elektronickou výměnu informací mezi členskými státy;\ne)\n„elektronickým přenosem“ přenos údajů pomocí elektronických zařízení pro zpracování údajů (včetně digitální komprese) a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu, přenosu optickými technologiemi nebo jakýmikoli jinými elektromagnetickými prostředky;\nf)\n„účetní komisí“ subjekt uvedený v článku 74 základního nařízení.\nKAPITOLA II\nUstanovení týkající se spolupráce a výměny údajů\nČlánek 2\nOblast působnosti a pravidla výměny informací mezi institucemi\n1.   Pro účely prováděcího nařízení jsou výměny informací mezi orgány a institucemi členských států a osobami uvedenými v základním nařízení založeny na zásadách veřejné služby, efektivnosti, aktivní pomoci, rychlého doručování a přístupnosti, včetně elektronické přístupnosti, zejména pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby.\n2.   Příslušné instituce si neprodleně poskytují nebo vyměňují všechny nezbytné údaje pro stanovení a určení práv a povinností osob, na něž se vztahuje základní nařízení. Přenos takových údajů mezi členskými státy probíhá buď přímo mezi příslušnými institucemi, nebo nepřímo prostřednictvím styčných míst.\n3.   Pokud určitá osoba omylem předložila informace, dokumenty nebo žádosti instituci na území jiného členského státu, než je ten, v němž se nachází instituce určená v souladu s prováděcím nařízením, musí tato instituce tyto informace, dokumenty nebo žádosti neprodleně postoupit instituci určené v souladu s prováděcím nařízením s uvedením dne, k němuž byly původně předloženy. Tento den je pro posledně jmenovanou instituci závazný. Instituce členského státu však nelze činit odpovědnými v důsledku nečinnosti a ani nelze mít za to, že přijaly rozhodnutí v důsledku nečinnosti způsobené zpožděným předáním informací, dokumentů nebo žádostí institucemi jiného členského státu.\n4.   Pokud poskytnutí údajů proběhlo nepřímo prostřednictvím styčného místa členského státu určení, lhůty pro projednání žádostí začínají běžet ode dne obdržení žádosti tímto styčným místem, jako by žádost obdržela instituce tohoto členského státu.\nČlánek 3\nOblast působnosti a pravidla výměny informací mezi dotyčnými osobami a institucemi\n1.   Členské státy zajistí, aby dotyčné osoby měly přístup k potřebným informacím o změnách vyplývajících z tohoto základního nařízení a z prováděcího nařízení, aby tak mohly uplatnit svá práva. Zajistí rovněž uživatelsky přístupné služby.\n2.   Osoby, na něž se vztahuje základní nařízení, mají povinnost předat příslušné instituci veškeré informace, dokumenty nebo podpůrné doklady, které jsou nezbytné pro zjištění jejich situace nebo situace jejich rodiny, stanovení nebo zachování jejich práv a povinností a určení použitelných právních předpisů a jejich povinností podle těchto právních předpisů.\n3.   Při shromažďování, přenosu nebo zpracovávání osobních údajů podle právních předpisů členských států, tyto státy pro účely provádění základního nařízení zajistí, aby dotyčné osoby mohly plně uplatňovat svá práva týkající se ochrany osobních údajů, a to v souladu s předpisy Společenství o ochraně osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.\n4.   Příslušné instituce sdělují informace a vydávají dokumenty dotyčným osobám, a to v míře nezbytné pro použití základního nařízení a prováděcího nařízení, neprodleně a vždy ve lhůtách stanovených právními předpisy daného členského státu.\nPříslušná instituce oznámí žadateli, který má bydliště nebo pobývá v jiném členském státě, své rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím styčného místa členského státu bydliště nebo pobytu. Pokud dávky zamítne, uvede rovněž důvod zamítnutí, možnosti a lhůty pro odvolání. Kopie tohoto rozhodnutí se zasílá dalším dotčeným institucím.\nČlánek 4\nFormát a způsob předávání údajů\n1.   Správní komise stanoví strukturu, obsah a formát dokumentů a strukturovaných elektronických dokumentů, jakož i podmínky jejich předávání.\n2.   Přenos údajů mezi institucemi nebo styčnými místy se uskutečňuje elektronicky, přímo nebo nepřímo prostřednictvím přístupového místa ve společném zabezpečeném systému, který zaručuje důvěrnost a ochranu předávaných údajů.\n3.   V komunikaci s dotyčnými osobami využívají příslušné instituce způsoby vhodné pro jednotlivé případy a upřednostňují co největší využívání elektronických prostředků. Správní komise stanoví praktická opatření pro elektronické zasílání informací, dokumentů nebo rozhodnutí dotyčné osobě.\nČlánek 5\nPrávní síla dokumentů a podpůrných dokladů vydaných v jiném členském státě\n1.   Dokumenty vydané institucí členského státu prokazující postavení osoby pro účely základního nařízení a prováděcího nařízení, jakož i podpůrné doklady, na základě kterých byly dokumenty vydány, uzná instituce jiného členského státu, pokud nebyly zrušeny nebo prohlášeny za neplatné členským státem, který je vydal.\n2.   V případě pochybnosti o platnosti dokumentu nebo správnosti skutečností, které jsou podkladem pro údaje v něm uvedené, instituce členského státu, která obdrží dokument, se obrátí na instituci, jež dokument vydala, se žádostí o nezbytná vyjasnění a popřípadě o zrušení uvedeného dokumentu. Vydávající instituce opětovně zváží důvody pro vydání příslušného dokumentu a případně tento dokument zruší.\n3.   Pokud podle odstavce 2 existují pochybnosti o informacích poskytnutých dotyčnými osobami, o platnosti dokumentů nebo podpůrných dokladů nebo o správnosti skutečností, na nichž jsou údaje v nich obsažené založeny, přistoupí instituce místa pobytu nebo místa bydliště na žádost příslušné instituce k nezbytnému ověření těchto informací nebo dokumentů, pokud je možné je provést.\n4.   Pokud nebylo mezi dotčenými institucemi dosaženo shody, může být věc po uplynutí jednoho měsíce následujícího po dni, kdy instituce, která dokument obdržela, podala žádost, předložena prostřednictvím příslušných orgánů správní komisi. Správní komise se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla věc předložena.\nČlánek 6\nProzatímní uplatňování právních předpisů a prozatímní poskytování dávek\n1.   Není-li v prováděcím nařízení stanoveno jinak a mají-li instituce nebo orgány dvou nebo více členských států rozdílná stanoviska k určení použitelných právních předpisů, použijí se na dotyčnou osobu prozatímně právní předpisy jednoho z těchto členských států, přičemž pořadí jejich použitelnosti se stanoví takto:\na)\nprávní předpisy členského státu, ve kterém osoba skutečně vykonává své zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, pokud je toto zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze v jednom členském státě;\nb)\nprávní předpisy členského státu, na jehož území má dotyčná osoba bydliště, vykonává-li zde část své činnosti nebo činností nebo není-li výdělečně činná jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná;\nc)\nprávní předpisy členského státu, o jejichž uplatňování bylo požádáno nejdříve, pokud osoba vykonává činnost nebo činnosti ve dvou nebo více členských státech.\n2.   V případě rozdílných stanovisek mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více členských států ve věci určení instituce, která by měla poskytnout peněžité nebo věcné dávky, má dotyčná osoba, která by v případě neexistence tohoto sporu mohla o dávky žádat, nárok na prozatímní dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí místa bydliště nebo, nemá-li bydliště na území žádného z dotčených členských států, má nárok na dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí, které byla její žádost podána nejdříve.\n3.   Pokud nebylo mezi dotčenými institucemi nebo orgány dosaženo shody, mohou se po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy vyšla najevo rozdílnost stanovisek uvedená v odstavci 1 a 2, obrátit prostřednictvím příslušných orgánů na správní komisi. Správní komise se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla věc předložena.\n4.   Pokud se zjistí, že použitelnými právními předpisy nejsou předpisy členského státu, ve kterém se osoba prozatímně účastní na pojištění, nebo že instituce, která prozatímně poskytla dávky, nebyla příslušnou institucí, je instituce, která byla určena za příslušnou, považována za příslušnou se zpětnou účinností, jakoby k takové rozdílnosti stanovisek nedošlo, nejpozději ode dne vzniku prozatímní účasti na pojištění nebo od prvního prozatímního poskytnutí dotyčných dávek.\n5.   Instituce, která byla určena za příslušnou, a instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky nebo obdržela prozatímní odvody pojistného, vyřeší v případě potřeby tam, kde je to vhodné, finanční situaci dotyčné osoby, pokud jde o odvody a prozatímně vyplacené peněžité dávky, v souladu s hlavou IV kapitolou III prováděcího nařízení.\nVěcné dávky prozatímně poskytnuté institucí v souladu s odstavcem 2 budou uhrazeny příslušnou institucí v souladu s hlavou IV prováděcího nařízení.\nČlánek 7\nProzatímní výpočet dávek a odvodů pojistného\n1.   Není-li v prováděcím nařízení stanoveno jinak, pokud osoba splňuje podmínky pro přiznání dávky nebo odpovídá za odvod pojistného v souladu se základním nařízením, avšak příslušná instituce nemá všechny informace týkající se situace v jiném členském státě, které jsou zapotřebí ke konečnému výpočtu výše této dávky nebo odvodu, pak tato instituce na žádost dotyčné osoby přizná tuto dávku nebo vypočte výši tohoto odvodu na prozatímním základě, pokud je tento výpočet možný na základě informací, které má tato instituce k dispozici.\n2.   Výpočet výše příslušné dávky nebo odvodu se provede znovu poté, jakmile jsou dotčené instituci poskytnuty veškeré nezbytné podpůrné doklady nebo dokumenty.\nKAPITOLA III\nDalší obecná prováděcí pravidla k základnímu nařízení\nČlánek 8\nSprávní ujednání mezi dvěma nebo více členskými státy\n1.   Ustanovení prováděcího nařízení nahrazují ustanovení obsažená v ujednáních o používání úmluv uvedených v čl. 8 odst. 1 základního nařízení, kromě ustanovení ujednání týkajících se úmluv uvedených v příloze II základního nařízení, pokud jsou ustanovení uvedených ujednání uvedena v příloze 1 prováděcího nařízení.\n2.   Členské státy mohou mezi sebou uzavřít, je-li to nutné, ujednání o používání úmluv uvedených v čl. 8 odst. 2 základního nařízení, nedotknou-li se tato ujednání nepříznivě práv a povinností dotyčných osob a jsou-li uvedena v příloze 1 prováděcího nařízení.\nČlánek 9\nDalší postupy mezi orgány a institucemi\n1.   Dva nebo více členských států nebo jejich příslušné orgány se mohou dohodnout na dalších postupech, než jsou postupy stanovené prováděcím nařízením, nedotknou-li se tyto postupy nepříznivě práv a povinností dotyčných osob.\n2.   Dohody uzavřené za tímto účelem se oznámí správní komisi a uvedou se v příloze 1 prováděcího nařízení.\n3.   Ustanovení obsažená v prováděcích dohodách uzavřených mezi dvěma či více členskými státy za stejným účelem jako dohody uvedené v odstavci 2 nebo těmto dohodám podobné, jež jsou v platnosti v den předcházející dni vstupu prováděcího nařízení v platnost a jsou uvedeny v příloze 5 nařízení (EHS) č. 574/72, se mezi těmito členskými státy použijí i nadále, pokud jsou rovněž uvedeny v příloze 1 prováděcího nařízení.\nČlánek 10\nVyloučení souběhu dávek\nBez ohledu na jiná ustanovení základního nařízení, pokud jsou dávky náležející na základě právních předpisů dvou nebo více členských států vzájemně sníženy, pozastaveny nebo odňaty, jsou částky, které by nebyly zaplaceny v případě přísného použití pravidel pro snížení, pozastavení nebo odnětí stanovených právními předpisy dotčených členských států, vyděleny počtem dávek podléhajících snížení, pozastavení nebo odnětí.\nČlánek 11\nPrvky pro určení bydliště\n1.   Pokud existují rozdílná stanoviska institucí dvou nebo více členských států, pokud jde o určení bydliště osoby, na kterou se vztahuje základní nařízení, stanoví instituce vzájemnou dohodou střed zájmu dotyčné osoby, a to na základě celkového posouzení veškerých dostupných a významných informací o skutečnostech, které mohou zahrnovat podle okolností:\na)\ndélku a nepřetržitost přítomnosti na území dotčených členských států;\nb)\nosobní situaci dané osoby, včetně:\ni)\npovahy a konkrétních znaků všech vykonávaných činností, zejména místa, kde se činnost obvykle vykonává, stability činnosti a doby platnosti každé pracovní smlouvy,\nii)\nrodinné situace dané osoby a jejích rodinných vazeb,\niii)\nvykonávání jakýchkoli nevýdělečných činností,\niv)\nv případě studentů zdroje jejich příjmu,\nv)\nsituace týkající se bydlení dané osoby, zejména nakolik je toto bydlení trvalé,\nvi)\nčlenského státu, v němž je daná osoba považována za daňového rezidenta.\n2.   Pokud různá kritéria založená na příslušných skutečnostech, jak je uvedeno v odstavci 1, neumožní dotčeným institucím dosažení dohody, považuje se pro stanovení jejího skutečného místa bydliště za rozhodující záměr dotyčné osoby, jak se jeví z těchto skutečností a okolností, zejména pak z důvodů, které vedly dotyčnou osobu k tomu, aby se přestěhovala.\nČlánek 12\nSčítání dob\n1.   Pro účely článku 6 základního nařízení se příslušná instituce obrátí na instituce členských států, jejichž právní předpisy se na dotyčnou osobu také vztahovaly, aby určila všechny doby získané podle těchto právních předpisů.\n2.   Doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získané podle právních předpisů jednoho členského státu se přičtou k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, pokud je to nezbytné pro účely článku 6 základního nařízení a pokud se tyto doby nepřekrývají.\n3.   Pokud se doba pojištění nebo bydlení získaná v souladu s povinným pojištěním podle právních předpisů jednoho členského státu kryje s dobou dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění získanou podle právních předpisů jiného členského státu, vezme se v úvahu jen získaná doba povinného pojištění.\n4.   Pokud se doba pojištění nebo bydlení, která je jiná než doba rovnocenná získaná podle právních předpisů jednoho členského státu, kryje s dobou získanou podle právních předpisů jiného členského státu, vezme se v úvahu jen doba jiná než doba rovnocenná.\n5.   Jakoukoli dobu, která je považována za rovnocennou s dobu pojištění na základě právních předpisů dvou nebo více členských států, bere v úvahu pouze instituce členského státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba před uvedenou dobou naposledy povinně pojištěna. V případě, že dotyčná osoba nebyla před uvedenou dobou povinně pojištěna podle právních předpisů členského státu, posledně jmenovaná doba bude zohledněna institucí členského státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba poprvé po uvedené době povinně pojištěna.\n6.   Pokud není možné určit přesně období, ve kterém byly určité doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jednoho členského státu získány, předpokládá se, že tyto doby pojištění nebo bydlení se nepřekrývají s dobami pojištění nebo bydlení získanými podle právních předpisů jiného členského státu a vezmou se přiměřeně v úvahu, pokud je to výhodné pro dotyčnou osobu.\nČlánek 13\nPravidla pro přepočet dob\n1.   Pokud jsou doby získané podle právních předpisů jednoho členského státu vyjádřeny v jednotkách odlišných od jednotek používaných právními předpisy jiného členského státu, provede se přepočet nezbytný pro účely sčítání podle článku 6 základního nařízení na základě těchto pravidel:\na)\nDoba, která se použije jako základ pro přepočet, je doba sdělená institucí členského státu, na základě jehož právních předpisů byla tato doba získána.\nb)\nV případě systémů, kdy jsou doby vyjádřené ve dnech, přepočet ze dnů na jiné jednotky a opačně, jakož i mezi odlišnými systémy založenými na dnech, se uskuteční v souladu s touto tabulkou:\nSystém založený na\n1 den odpovídá\n1 týden odpovídá\n1 měsíc odpovídá\n1 čtvrtletí odpovídá\nMaximální počet dnů v jednom kalendářním roce\n5 dnech\n9 hodinám\n5 dnům\n22 dnům\n66 dnům\n264 dnů\n6 dnech\n8 hodinám\n6 dnům\n26 dnům\n78 dnům\n312 dnů\n7 dnech\n6 hodinám\n7 dnům\n30 dnům\n90 dnům\n360 dnů\nc)\nV případě systémů, v nichž jsou doby vyjádřeny v jiných jednotkách než ve dnech,\ni)\ntři měsíce nebo třináct týdnů odpovídá jednomu čtvrtletí a opačně,\nii)\njeden rok odpovídá čtyřem čtvrtletím, 12 měsícům nebo 52 týdnům a opačně,\niii)\npro přepočet týdnů na měsíce a opačně se týdny a měsíce přepočtou na dny v souladu s pravidly pro přepočet pro systémy založené na šesti dnech v tabulce v písmenu b).\nd)\nV případě dob vyjádřených ve zlomcích jsou tyto údaje přepočteny na nejbližší nižší celou jednotku za použití pravidel stanovených v písmenech b) a c). V případě, že dotyčný systém není založen na čtvrtletích, jsou roky vyjádřené ve zlomcích přepočteny na měsíce.\ne)\nPokud je výsledkem přepočtu podle tohoto odstavce zlomek dané jednotky, za výsledek přepočtu podle tohoto odstavce bude považována nejbližší vyšší celá jednotka.\n2.   Použití odstavce 1 nesmí vést při celkovému součtu dob pojištění získaných během jednoho kalendářního roku k výsledku, který je vyšší než počet dnů uvedený v posledním sloupci tabulky v odst. 1 písm. b) nebo padesát dva týdnů nebo dvanáct měsíců nebo čtyři čtvrtletí.\nPokud doby, které mají být přepočítány, odpovídají maximální roční výši dob podle právních předpisů členských států, ve kterých byly získány, použití odstavce 1 nesmí vést v rámci jednoho kalendářního roku k době kratší, než je možné roční maximum dob stanovených podle příslušných právních předpisů.\n3.   Přepočet se provede buď v rámci jediné operace pokrývající veškeré doby, které byly sděleny jakožto celek, nebo pro každý jednotlivý rok, pokud byly tyto doby sděleny na ročním základě.\n4.   Instituce, která sdělí doby vyjádřené ve dnech, zároveň uvede, zda systém, který spravuje, je založen na pěti dnech, šesti dnech nebo sedmi dnech.\nHLAVA II\nURČENÍ POUŽITELNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ\nČlánek 14\nPodrobnosti týkající se článků 12 a 13 základního nařízení\n1.   Pro účely čl. 12 odst. 1 základního nařízení, „osoba, která jako zaměstnanec provozuje v členském státě činnost jménem zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu“ zahrnuje osobu, která byla zaměstnána s cílem vyslání do jiného členského státu, pokud se na tuto dotyčnou osobu bezprostředně před zahájením jejího zaměstnání již vztahují právní předpisy členského státu, ve kterém je usazen její zaměstnavatel.\n2.   Pro účely čl. 12 odst. 1 základního nařízení se slovy „jenž zde běžně vykonává své činnosti“ rozumí zaměstnavatel, který obvykle vykonává podstatné činnosti jiné než čistě vnitřní řídící činnosti na území členského státu, v němž je usazený, se zohledněním veškerých kritérií, která charakterizují činnosti vykonávané dotyčným podnikem. Příslušná kritéria musí odpovídat konkrétní charakteristice každého zaměstnavatele a skutečné povaze vykonávaných činností.\n3.   Pro účely čl. 12 odst. 2 základního nařízení se slovy „která obvykle provozuje samostatnou výdělečnou činnost“ rozumí osoba, která obvykle vykonává podstatné činnosti na území členského státu, v němž je usazená. Tato osoba musí zejména provozovat svou činnost již nějakou dobu před datem, kdy si přeje využít ustanovení výše uvedeného článku a v členském státě, kde je usazena, musí během jakéhokoli období dočasné činnosti v jiném členském státě, nadále splňovat nezbytné předpoklady pro výkon své činnosti tak, aby byla schopna v této činnosti po svém návratu pokračovat.\n4.   Pro účely čl. 12 odst. 2 základního nařízení je kritériem pro určení toho, zda je činnost, kterou osoba samostatně výdělečně činná bude provozovat v jiném členském státě, „podobná“ samostatné výdělečné činnosti obvykle provozované, skutečná povaha činnosti spíše než její případné označení za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost jiným členským státem.\n5.   Pro účely čl. 13 odst. 1 základního nařízení se osobou, „která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech“, rozumí zejména osoba, která:\na)\npři zachování své činnosti v jednom členském státě zároveň vykonává oddělenou činnost na území jednoho nebo více členských států bez ohledu na dobu trvání nebo charakter této oddělené činnosti;\nb)\nvykonává nepřetržitě střídavé činnosti, s výjimkou okrajových činností, ve dvou nebo více členských státech bez ohledu na četnost nebo pravidelnost takového střídání činností.\n6.   Pro účely čl. 13 odst. 2 základního nařízení se osobou, „která obvykle pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná ve dvou nebo více členských státech“ rozumí zejména osoba, která souběžně nebo střídavě vykonává jednu nebo více oddělených samostatných výdělečných činností, bez ohledu na povahu těchto činností, ve dvou nebo více členských státech.\n7.   Pro účely odlišení činností podle odstavců 5 a 6 od situací popsaných v čl. 12 odst. 1 a 2 základního nařízení je rozhodující doba trvání činnosti v jednom nebo více členských státech (ať už jde o činnost trvalé, ad hoc nebo dočasné povahy). Pro tyto účely se provádí celkové posouzení všech příslušných skutečností, v případě zaměstnané osoby zejména včetně místa výkonu práce, jak je definováno v pracovní smlouvě.\n8.   Pro účely čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení se slovy „podstatná část zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti“ vykonávaná v členském státě rozumí, že je zde vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečné činné, aniž by se nutně jednalo o hlavní část těchto činností.\nPro určení toho, zda je podstatná část činností vykonávána v členském státě, budou zohledněna tato orientační kritéria:\na)\nv případě zaměstnanecké činnosti pracovní doba nebo odměna a\nb)\nv případě samostatné výdělečné činnosti obrat, pracovní doba, počet poskytnutých služeb nebo příjem.\nPodíl nižší než 25 % dle výše uvedeného kritéria je v rámci celkového hodnocení ukazatelem toho, že v příslušném členském státě podstatná část činností vykonávána není.\n9.   Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení je „střed zájmu“ činností osoby samostatně výdělečně činné stanoven s ohledem na všechna hlediska profesních činností dotyčné osoby, zejména místo, kde se nachází stálé a trvalé sídlo podnikání dotyčné osoby, obvyklá povaha nebo doba trvání vykonávaných činností, počet poskytnutých služeb a záměr dotyčné osoby vyplývající ze všech okolností.\n10.   Pro stanovení použitelných právních předpisů podle odstavců 8 a 9 zohlední příslušné instituce situaci předpokládanou pro období následujících 12 kalendářních měsíců.\n11.   V případě, že osoba jako zaměstnanec provozuje ve dvou nebo více členských státech činnost jménem zaměstnavatele usazeného mimo území Unie, a pokud má tato osoba bydliště v členském státě, aniž by v něm vykonávala podstatnou činnost, vztahují se na ni právní předpisy členského státu bydliště.\nČlánek 15\nProvádění čl. 11 odst. 3 písm. b) a d), čl. 11 odst. 4 a článku 12 základního nařízení (týkající se poskytování informací dotčených institucí)\n1.   Není-li v článku 16 prováděcího nařízení stanoveno jinak, v případě, že osoba vykonává svou činnost v jiném členském státě, než je členský stát příslušný podle hlavy II základního nařízení, informuje o tom zaměstnavatel, nebo v případě osoby, která nevykonává činnost jakožto zaměstnanec, tato osoba sama, příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Tato instituce neprodleně zpřístupní dotyčné osobě a instituci určené příslušným orgánem členského státu, ve kterém je činnost provozována, informace týkající se použitelných právních předpisů vztahujících se na dotyčnou osobu v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo článkem 12 základního nařízení.\n2.   Odstavec 1 se použije obdobně i na osoby, na které se vztahuje čl. 11 odst. 3 písm. d) základního nařízení.\n3.   Zaměstnavatel ve smyslu čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jehož zaměstnanec vykonává práci na palubě plavidla plujícího pod vlajkou jiného členského státu, informuje o této činnosti příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Informace o použitelných právních předpisech vztahujících se na dotyčnou osobu tato instituce neprodleně zpřístupní podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení instituci určené příslušnými orgány členského státu, pod jehož vlajkou pluje plavidlo, na kterém dotyčný zaměstnanec vykonává svou činnost.\nČlánek 16\nProvádění článku 13 základního nařízení\n1.   Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, o tom uvědomí instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště.\n2.   Určená instituce místa bydliště, neprodleně určí právní předpisy použitelné na dotyčnou osobu s ohledem na článek 13 základního nařízení a článek 14 prováděcího nařízení. Toto určení bude jen prozatímní. Tato instituce informuje určené instituce jednotlivých členských států, v nichž je činnost vykonávána, o svém prozatímním určení.\n3.   Prozatímní určení použitelných právních předpisů, jak je stanoveno v odstavci 2, se stane konečným do dvou měsíců od uvědomění institucí určených příslušnými orgány dotčeného členského státu o tomto určení v souladu s odstavcem 2, pokud právní předpisy již nebyly s konečnou platností určeny na základě odstavce 4, nebo pokud alespoň jedna dotčená instituce nesdělí instituci určené příslušným orgánem členského státu bydliště do konce této dvouměsíční lhůty, že určení ještě nemůže přijmout nebo že v této věc zaujala odlišné stanovisko.\n4.   Pokud je z důvodu panující nejistoty o určení použitelných právních předpisů vyžadován kontakt mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více členských států, na žádost jedné nebo více institucí určených příslušnými orgány daného členského státu nebo samotných příslušných orgánů, jsou právní předpisy vztahující se na dotyčnou osobu určeny společnou dohodou, s ohledem na článek 13 základního nařízení a na příslušná ustanovení článku 14 prováděcího nařízení.\nV případě rozdílných stanovisek institucí a dotčených příslušných orgánů, budou tyto orgány usilovat o dohodu v souladu s výše uvedenými podmínkami a použije se článek 6 prováděcího nařízení.\n5.   Příslušná instituce členského státu, jejíž právní předpisy jsou určeny jako použitelné, ať už prozatímně nebo s konečnou platností, uvědomí neprodleně dotyčnou osobu.\n6.   Pokud dotyčná osoba neposkytne informace uvedené v odstavci 1, použije se tento článek na podnět instituce určené příslušným orgánem členského státu, v němž má tato osoba bydliště, jakmile je tento orgán obeznámen o situaci dotyčné osoby, případně prostřednictvím jiné dotčené instituce.\nČlánek 17\nProvádění článku 15 základního nařízení\nSmluvní zaměstnanci Evropských společenství uplatní své právo volby stanovené v článku 15 základního nařízení v době uzavření pracovní smlouvy. Orgán zmocněný k uzavření takové smlouvy uvědomí určenou instituci členského státu, jehož právní předpisy si smluvní zaměstnanec Evropských společenství zvolí.\nČlánek 18\nProvádění článku 16 základního nařízení\nZaměstnavatel nebo dotyčná osoba podá žádost o výjimky z článků 11 až 15 základního nařízení, pokud možno předem, příslušnému orgánu nebo subjektu určenému tímto orgánem členského státu, jehož právní předpisy požaduje dotyčný zaměstnanec nebo dotyčná osoba použít.\nČlánek 19\nInformování dotyčných osob a zaměstnavatelů\n1.   Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými podle hlavy II základního nařízení, uvědomí dotyčnou osobu a tam, kde je to vhodné, jejího nebo její zaměstnavatele o povinnostech stanovených v uvedených právních předpisech. Poskytne jim nezbytnou pomoc při plnění formalit požadovaných těmito právními předpisy.\n2.   Na žádost dotyčné osoby nebo zaměstnavatele příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné podle hlavy II základního nařízení, potvrdí, že jsou tyto právní předpisy použitelné, a tam, kde je to vhodné, uvede, do jakého dne a za jakých podmínek.\nČlánek 20\nSpolupráce mezi institucemi\n1.   Příslušné instituce sdělí příslušné instituci členského státu, jehož právní předpisy jsou na osobu podle hlavy II základního nařízení použitelné, všechny informace nezbytné pro stanovení dne, kterým se uvedené právní předpisy stávají použitelnými, a odvody, za jejichž placení jsou na základě těchto právních předpisů odpovědné osoba nebo její zaměstnavatel či zaměstnavatelé.\n2.   Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými na osobu podle hlavy II základního nařízení, uvědomí instituci určenou příslušným orgánem členského státu, jehož právní předpisy se na osobu naposledy vztahovaly, a uvede den, od kterého se tyto předpisy použijí na dotyčnou osobu.\nČlánek 21\nPovinnosti zaměstnavatele\n1.   Zaměstnavatel, který má sídlo nebo místo podnikání mimo území příslušného členského státu, musí splnit všechny povinnosti stanovené právními předpisy, které jsou na jeho zaměstnance použitelné, zejména povinnost platit odvody stanovené těmito právními předpisy, jako kdyby měl sídlo nebo místo podnikání v příslušném členském státě.\n2.   Zaměstnavatel, který nemá místo podnikání v členském státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto členského státu.\nHLAVA III\nZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O RŮZNÝCH DRUZÍCH DÁVEK\nKAPITOLA I\nDávky v nemoci, mateřství a rovnocenné otcovské dávky\nČlánek 22\nObecná prováděcí pravidla\n1.   Příslušné orgány nebo instituce zajistí, aby byly pojištěným osobám k dispozici veškeré nezbytné informace týkající se postupů a podmínek poskytování věcných dávek, pokud jsou tyto dávky pobírány na území jiného členského státu, než je členský stát příslušné instituce.\n2.   Bez ohledu na čl. 5 písm. a) základního nařízení může povinnost nést náklady na dávky podle článku 22 základního nařízení přejít na členský stát pouze tehdy, pokud pojištěná osoba požádala o důchod podle právních předpisů tohoto členského státu, nebo pokud v souladu s články 23 až 30 základního nařízení pobírá pojištěná osoba důchod podle právních předpisů tohoto členského státu.\nČlánek 23\nSystém použitelný v případě existence více systémů v členském státě bydliště nebo pobytu\nPokud právní předpisy členského státu bydliště nebo pobytu zahrnují více než jeden systém nemocenského, mateřského a otcovského pojištění pro více kategorií pojištěných osob, jsou ustanoveními použitelnými na základě článku 17, čl. 19 odst. 1, článků 20, 22, 24 a 26 základního nařízení ustanovení právních předpisů týkající se všeobecného systému pro zaměstnané osoby.\nČlánek 24\nBydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě\n1.   Pro účely článku 17 základního nařízení jsou pojištěná osoba nebo její rodinní příslušníci povinni se zaregistrovat u instituce místa bydliště. Jejich nárok na věcné dávky v členském státě bydliště musí být potvrzen dokumentem vydaným příslušnou institucí na žádost pojištěné osoby nebo na žádost instituce místa bydliště.\n2.   Dokument uvedený v odstavci 1 zůstává v platnosti, dokud příslušná instituce neinformuje instituci místa bydliště o jeho zrušení.\nInstituce místa bydliště uvědomí příslušnou instituci o každé registraci podle odstavce 1 a o všech změnách nebo o zrušení této registrace.\n3.   Tento článek se použije obdobně na osoby uvedené v článcích 22, 24, 25 a 26 základního nařízení.\nČlánek 25\nPobyt v jiném členském státě než v příslušném členském státě\n1.   Pro účely článku 19 základního nařízení předloží pojištěná osoba poskytovali zdravotní péče v členském státě pobytu dokument vydaný její příslušnou institucí potvrzující její nárok na věcné dávky. Nemá-li pojištěná osoba takový dokument k dispozici, obrátí se instituce místa pobytu na žádost nebo v jiných nutných případech na příslušnou instituci, aby tento dokument získala.\n2.   Tento dokument potvrzuje, že pojištěná osoba má nárok na věcné dávky v souladu s podmínkami stanovenými v článku 19 základního nařízení za stejných podmínek, jako jsou podmínky vztahující se na osoby pojištěné podle právních předpisů členského státu pobytu.\n3.   Věcné dávky uvedené v čl. 19 odst. 1 základního nařízení se vztahují k věcným dávkám poskytovaným v členském státě pobytu v souladu s jeho právními předpisy a nezbytným ze zdravotních důvodů s cílem zabránit tomu, aby byla pojištěná osoba nucena vrátit se před koncem plánované doby pobytu do příslušného členského státu, aby se zde podrobila nezbytnému léčení.\n4.   Jestliže pojištěná osoba skutečně nesla náklady na veškeré věcné dávky poskytované podle článku 19 základního nařízení nebo jejich část a pokud právní předpisy používané institucí místa pobytu umožňují náhrady těchto nákladů pojištěné osobě, může tato osoba zaslat žádost o náhradu instituci místa pobytu. V takovém případě uvedená instituce této osobě přímo nahradí částku nákladů odpovídající těmto dávkám v mezích a za podmínek sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje.\n5.   Nebylo-li o náhradu těchto nákladů požádáno přímo u instituce místa pobytu, nahradí vzniklé náklady dotyčné osobě příslušná instituce v souladu se sazbami náhrad uplatňovanými institucí místa pobytu nebo v souladu s částkami, které by se nahrazovaly instituci místa pobytu, pokud by se v daném případě použil článek 62 prováděcího nařízení.\nInstituce místa pobytu poskytne příslušné instituci na její žádost veškeré nezbytné informace o těchto sazbách nebo částkách.\n6.   Odchylně od odstavce 5 může příslušná instituce přistoupit k náhradě vzniklých nákladů v mezích a na základě sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, jestliže pojištěná osoba souhlasila s tím, že se na ni toto ustanovení použije.\n7.   Nestanoví-li právní předpisy členského státu pobytu v dotyčném případě náhradu podle odstavců 4 a 5, může příslušná instituce uhradit příslušné náklady v mezích a za podmínek sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, aniž je nezbytný souhlas pojištěné osoby.\n8.   Náhrada poskytnutá pojištěné osobě nesmí být v žádném případě vyšší než částka nákladů, které jí ve skutečnosti vznikly.\n9.   Pokud se jedná o velké výdaje, může příslušná instituce vyplatit pojištěné osobě přiměřenou zálohu, jakmile tato osoba podá u instituce žádost o náhradu.\n10.   Odstavce 1 až 9 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\nČlánek 26\nPlánované léčení\n1.   Pro účely čl. 20 odst. 1 základního nařízení je pojištěná osoba povinna předložit instituci místa pobytu dokument vydaný příslušnou institucí. Pro účely tohoto článku se příslušnou institucí rozumí instituce, která nese náklady na plánované léčení; v případech uvedených v čl. 20 odst. 4 a čl. 27 odst. 5 základního nařízení, kdy jsou věcné dávky poskytované v členském státě bydliště hrazeny na základě pevně stanovených částek, se příslušnou institucí rozumí instituce místa bydliště.\n2.   Pokud pojištěná osoba nemá v příslušném členském státě bydliště, požádá o povolení instituci místa bydliště, která ji neprodleně předá příslušné instituci.\nV tomto případě instituce místa bydliště v prohlášení potvrdí, zda jsou v členském státě bydliště splněny podmínky stanovené v čl. 20 odst. 2 druhé větě základního nařízení.\nPříslušná instituce může odmítnout vydat požadované povolení pouze tehdy, pokud v souladu s posouzením institucí místa bydliště nejsou podmínky stanovené v čl. 20 odst. 2 druhé větě základního nařízení v členském státě bydliště pojištěné osoby splněny nebo pokud může být stejné léčení poskytnuto v příslušném členském státě samotném, a to ve lhůtě lékařsky odůvodnitelné a s ohledem na aktuální zdravotní stav a pravděpodobný průběh nemoci dotyčné osoby.\nPříslušná instituce informuje instituci místa bydliště o svém rozhodnutí.\nPokud příslušná instituce v rámci lhůt stanovených vnitrostátními právními předpisy neodpoví, považuje se povolení za udělené.\n3.   Pokud pojištěná osoba, která nemá v příslušném členském státě bydliště, potřebuje neodkladné a životně důležité léčení a povolení nelze v souladu s čl. 20 odst. 2 druhou větou základního nařízení odmítnout, udělí povolení jménem příslušné instituce instituce místa bydliště a příslušnou instituci neprodleně informuje.\nPříslušná instituce je povinna akceptovat lékařský nález a postupy léčení v souvislosti s potřebou neodkladného a životně důležitého léčení, o nichž rozhodnou lékaři uznaní institucí místa bydliště, která vydává povolení.\n4.   Příslušná instituce si ponechává právo dát kdykoli během postupu udělování povolení pojištěnou osobu v členském státě pobytu nebo bydliště vyšetřit lékařem podle své vlastní volby.\n5.   Aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí o povolení, instituce místa pobytu informuje příslušnou instituci, pokud se zdá z lékařského hlediska vhodné doplnit léčení, na které se stávající povolení vztahuje.\n6.   Aniž je dotčen odstavec 7, použijí se čl. 25 odst. 4 a 5 prováděcího nařízení obdobně.\n7.   Pokud pojištěná osoba sama skutečně nesla veškeré náklady na povolenou lékařskou péči nebo jejich část a pokud jsou náklady, které je příslušná instituce povinna instituci místa pobytu nebo pojištěné osobě podle odstavce 6 uhradit (skutečné náklady), nižší než náklady, které by musela za stejnou péči uhradit v příslušném členském státě (pomyslné náklady), uhradí příslušná instituce na požádání náklady na péči vzniklé pojištěné osobě až do výše, o kterou jsou pomyslné náklady vyšší než skutečné náklady. Uhrazená částka nesmí nicméně přesáhnout náklady, které pojištěné osobě ve skutečnosti vznikly, a může zohlednit částku, kterou by pojištěná osoba musela zaplatit, pokud by léčení bylo poskytnuto v příslušném členském státě.\n8.   V případě, že vnitrostátní právní předpisy příslušné instituce stanoví náhradu cestovních výdajů a výdajů za pobyt, které nelze oddělit od léčení pojištěné osoby, přebírá tato instituce udělením povolení k léčení v jiném členském státě dané náklady za dotyčnou osobu a v případě potřeby za osobu, která ji musí doprovázet.\n9.   Odstavce 1 až 8 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\nČlánek 27\nPeněžité dávky týkající se pracovní neschopnosti v případě pobytu nebo bydliště v členském státě jiném než příslušném členském státě\n1.   Pokud právní předpisy příslušného členského státu vyžadují, aby pojištěná osoba k získání nároku na peněžité dávky v pracovní neschopnosti podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení předložila potvrzení, požádá pojištěná osoba lékaře členského státu bydliště, který posoudil její zdravotní stav, o potvrzení o její pracovní neschopnosti a pravděpodobné době jejího trvání.\n2.   Pojištěná osoba toto potvrzení zašle příslušné instituci ve lhůtě stanovené právními předpisy příslušného členského státu.\n3.   Pokud lékaři poskytující léčení v členském státě bydliště nevydávají potvrzení o pracovní neschopnosti a pokud se taková osvědčení podle právních přepisů příslušného členského státu požadují, obrátí se dotyčná osoba přímo na instituci místa bydliště. Tato instituce neprodleně zajistí lékařské posouzení pracovní neschopnosti dané osoby a vydání osvědčení podle odstavce 1. Toto potvrzení se neprodleně předá příslušné instituci.\n4.   Předání dokumentu uvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 nezbavuje pojištěnou osobu povinností stanovených použitelnými právními předpisy, zvláště vůči jejímu zaměstnavateli. Je-li to vhodné, mohou zaměstnavatel nebo příslušná instituce vyzvat zaměstnance, aby se účastnil činností zaměřených na podporu nebo pomoc při jeho návratu do zaměstnání.\n5.   Na žádost příslušné instituce provede instituce místa bydliště veškeré nezbytné administrativní kontroly nebo lékařské prohlídky dotyčné osoby v souladu s právními předpisy uplatňovanými touto institucí místa bydliště. Zprávu vyšetřujícího lékaře, která se týká zejména pravděpodobné délky pracovní neschopnosti, předá instituce místa bydliště neprodleně příslušné instituci.\n6.   Příslušná instituce si ve všech případech vyhrazuje právo nechat pojištěnou osobu vyšetřit lékařem podle svého výběru.\n7.   Aniž je dotčen čl. 21 odst. 1 druhá věta základního nařízení, vyplatí příslušná instituce peněžité dávky přímo dotyčné osobě a v případě potřeby to oznámí instituci místa bydliště.\n8.   Pro účely čl. 21 odst. 1 základního nařízení mají údaje uvedené v potvrzení o pracovní neschopnosti pojištěné osoby vydaném v jiném členském státě na základě lékařských nálezů vyšetřujícího lékaře nebo instituce stejnou právní hodnotu jako potvrzení vydané v příslušném členském státě.\n9.   Jestliže příslušná instituce rozhodne, že poskytnutí peněžitých dávek zamítne, oznámí své rozhodnutí pojištěné osobě a zároveň o tom uvědomí instituci místa bydliště.\n10.   Odstavce 1 až 9 se použijí obdobně, pokud pojištěná osoba pobývá v jiném členském státě než v příslušném členském státě.\nČlánek 28\nPeněžité dávky dlouhodobé péče v případě pobytu nebo bydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě\n1.   K uplatnění nároku na peněžité dávky dlouhodobé péče podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení se pojištěná osoba obrátí na příslušnou instituci. Příslušná instituce o tom v případě potřeby informuje instituci místa bydliště.\n2.   Na žádost příslušné instituce prošetří instituce místa bydliště stav pojištěné osoby, pokud jde o její potřebu dlouhodobé péče. Příslušná instituce poskytne instituci místa bydliště za účelem tohoto šetření veškeré nezbytné informace.\n3.   Aby mohla určit míru potřeby dlouhodobé péče, má příslušná instituce právo nechat pojištěnou osobu vyšetřit lékařem nebo jiným odborníkem podle svého výběru.\n4.   Ustanovení čl. 27 odst. 7 prováděcího nařízení se použijí obdobně.\n5.   Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně, pokud pojištěná osoba pobývá v jiném členském státě než v příslušném členském státě.\n6.   Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.\nČlánek 29\nPoužití článku 28 základního nařízení\nPokud členský stát, ve kterém bývalý příhraniční pracovník naposledy vykonával svoji činnost, již není příslušným členským státem a pokud bývalý příhraniční pracovník nebo jeho rodinný příslušník do tohoto státu cestuje za účelem pobírání věcných dávek podle článku 28 základního nařízení, musí instituci místa pobytu předložit dokument vydaný příslušnou institucí.\nČlánek 30\nOdvody důchodců\nPobírá-li osoba důchod z více než jednoho členského státu, výše odvodů srážených z veškerých vyplácených důchodů nesmí být v žádném případě vyšší než částka srážená osobě, která pobírá od příslušného členského státu stejně vysoký důchod.\nČlánek 31\nPoužití článku 34 základního nařízení\n1.   Příslušná instituce uvědomí dotyčnou osobu o ustanovení článku 34 základního nařízení, které se týká vyloučení souběhu dávek. Použití takových pravidel musí osobě, která nemá bydliště na území příslušného členského státu, zajistit nárok na dávky alespoň ve stejné celkové výši nebo hodnotě, na kterou by měla nárok, kdyby měla bydliště v tomto členském státě.\n2.   Příslušná instituce rovněž informuje instituci místa bydliště nebo pobytu o vyplácení peněžitých dávek dlouhodobé péče, pokud právní předpisy uplatňované institucí místa bydliště nebo pobytu stanoví věcné dávky dlouhodobé péče, které jsou obsaženy v seznamu uvedeném v čl. 34 odst. 2 základního nařízení.\n3.   Po obdržení informací podle odstavce 2 informuje instituce místa bydliště nebo místa pobytu příslušnou instituci neprodleně o všech věcných dávkách dlouhodobé péče určených k témuž účelu poskytnutých dané osobě podle příslušných právních předpisů, a o použitelné sazbě náhrady.\n4.   Správní komise podle potřeby přijme prováděcí opatření k tomuto článku.\nČlánek 32\nZvláštní prováděcí opatření\n1.   Pokud je určitá osoba nebo skupina osob na základě žádosti osvobozena od povinného nemocenského pojištění, a tyto osoby tudíž nejsou zahrnuty do systému nemocenského pojištění, na který se vztahuje základní nařízení, nevzniká instituci jiného členského státu pouze na základě tohoto osvobození povinnost nést náklady na věcné nebo peněžité dávky poskytnuté těmto osobám nebo jejich rodinnému příslušníku podle hlavy III kapitoly I základního nařízení.\n2.   V případě členských států uvedených v příloze 2 se ustanovení hlavy III kapitoly I základního nařízení týkající se věcných dávek použijí na osoby, které mají nárok na věcné dávky, výhradně na základě zvláštního systému pro úředníky a pouze v rozsahu uvedeném v daném systému.\nInstituci jiného členského státu nevzniká pouze na základě těchto důvodů povinnost nést náklady na věcné nebo peněžité dávky poskytnuté těmto osobám nebo jejich rodinným příslušníkům.\n3.   Pokud osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 a jejich rodinní příslušníci mají bydliště v členském státě, v němž nárok na věcné dávky není podmíněn pojištěním nebo činností zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, jsou povinny uhradit v plné výši náklady na věcné dávky poskytnuté v zemi jejich bydliště.\nKAPITOLA II\nDávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání\nČlánek 33\nNárok na věcné dávky a na peněžité dávky v případě bydliště nebo pobytu v jiném členském státě než v příslušném členském státě\n1.   Pro účely článku 36 základního nařízení se obdobně použijí postupy stanovené v článcích 24 až 27 prováděcího nařízení.\n2.   Pokud jsou v rámci vnitrostátních právních předpisů členského státu bydliště nebo pobytu poskytovány zvláštní věcné dávky v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, instituce tohoto členského státu o tom neprodleně uvědomí příslušnou instituci.\nČlánek 34\nPostup v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo v jiném členském státě než v příslušném členském státě\n1.   Dojde-li k pracovnímu úrazu nebo je-li nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna v jiném členském státě než v příslušném členském státě, musí být prohlášení nebo oznámení o pracovním úrazu nebo o nemoci z povolání, pokud ve vnitrostátních právních přepisech takové prohlášení nebo oznámení existuje, vydáno v souladu s právními předpisy příslušného členského státu, aniž by byly případně dotčeny ostatní právní předpisy platné na území členského státu, v němž došlo k pracovnímu úrazu nebo v němž byla poprvé lékařem zjištěna nemoc z povolání, které v takovém případě zůstávají použitelné. Prohlášení nebo oznámení bude zasláno příslušné instituci.\n2.   Instituce členského státu, na jehož území k pracovnímu úrazu došlo nebo na jehož území byla nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna, zašle příslušné instituci lékařská potvrzení vydaná na území tohoto členského státu.\n3.   Pokud je v případě úrazu, ke kterému došlo cestou na pracoviště nebo z pracoviště na území jiného členského státu, než je příslušný členský stát, nutné provést vyšetřování na území dříve uvedeného státu s cílem stanovit nárok na příslušné dávky, může příslušná instituce pro tento účel jmenovat osobu a uvědomit o tom orgány uvedeného členského státu. Instituce ve vzájemné spolupráci posoudí veškeré příslušné údaje a prostudují zprávy a veškeré další dokumenty týkající se úrazu.\n4.   Po skončení léčení je příslušné instituci na její žádost zaslána podrobná zpráva, k níž jsou přiložena lékařská potvrzení o trvalých následcích úrazu nebo nemoci, a zejména o aktuálním stavu zraněné osoby a o zotavení ze zranění nebo jejich stabilizaci. Příslušné poplatky hradí instituce místa bydliště nebo případně místa pobytu podle tarifů používaných touto institucí na náklady příslušné instituce.\n5.   Na žádost instituce místa bydliště nebo případně místa pobytu jí příslušná instituce oznámí rozhodnutí určující datum zotavení ze zranění nebo jejich stabilizace, a popřípadě rozhodnutí týkající se poskytování důchodu.\nČlánek 35\nPochybnosti, zda se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání\n1.   Pokud příslušná instituce zpochybní možnost použití právních předpisů vztahujících se na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání podle čl. 36 odst. 2 základního nařízení, uvědomí o tom neprodleně instituci místa bydliště nebo místa pobytu, jež poskytla věcné dávky, které se v tomto případě budou považovat za dávky nemocenského pojištění.\n2.   Po přijetí konečného rozhodnutí v dané věci o něm příslušná instituce neprodleně uvědomí instituci místa bydliště nebo místa pobytu, která poskytla věcné dávky.\nV případě, že se nejedná o pracovní úraz ani nemoc z povolání, věcné dávky budou poskytovány i nadále v rámci nemocenského pojištění, pokud na ně má dotyčná osoba nárok.\nV případě, že se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se věcné dávky v nemoci poskytované příslušné osobě považují za dávky při pracovním úrazu nebo v nemoci z povolání ode dne, kdy byl lékařem poprvé zjištěn pracovní úraz nebo nemoc z povolání.\n3.   Obdobně se použije čl. 6 odst. 5 druhý pododstavec prováděcího nařízení.\nČlánek 36\nPostup v případě vystavení nebezpečí nemoci z povolání ve více členských státech\n1.   V případě uvedeném v článku 38 základního nařízení se prohlášení nebo oznámení o nemoci z povolání zasílá příslušné instituci pro nemoci z povolání toho státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost, která může danou nemoc vyvolat.\nZjistí-li instituce, které bylo prohlášení nebo oznámení zasláno, že činnost, která může danou nemoc z povolání vyvolat, byla naposledy vykonávána podle právních předpisů jiného členského státu, zašle prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení odpovídající instituci tohoto členského státu.\n2.   Zjistí-li instituce členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, že dotyčná osoba nebo její pozůstalí nesplňují podmínky těchto právních předpisů, mimo jiné proto, že dotyčná osoba v uvedeném členském státě nevykonávala činnost, která vyvolala nemoc z povolání, nebo proto, že uvedený členský stát neuznává danou nemoc za nemoc z povolání, zašle tato instituce neprodleně instituci toho členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba dříve vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení, včetně nálezů a lékařských zpráv vyhotovených dříve uvedenou institucí.\n3.   V případě potřeby postupují instituce postupem uvedeným v odstavci 2 zpět až k odpovídající instituci členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba poprvé vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání.\nČlánek 37\nVýměna informací mezi institucemi a placení záloh v případě opravných prostředků proti rozhodnutí o zamítnutí\n1.   V případě podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí dávek přijatému institucí jednoho z členských států, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba vykonávala činnost, která může vyvolat danou nemoc z povolání, uvědomí o tom tato instituce instituci, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, postupem podle čl. 36 odst. 2 prováděcího nařízení a následně ji uvědomí o konečném rozhodnutí.\n2.   Vznikl-li určité osobě nárok na dávky podle právních předpisů uplatňovaných institucí, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, vyplatí tato instituce zálohy, jejichž výše je případně stanovena po poradě s institucí, proti jejímuž rozhodnutí byl podán opravný prostředek, a to tak, aby se zabránilo přeplatkům. Posledně uvedená instituce uhradí částku vyplacených záloh, pokud je na základě odvolacího řízení povinna dávky poskytnout. Tato částka se pak odečte z celkové výše dávek splatných dotyčné osobě postupem podle článků 72 a 73 prováděcího nařízení.\n3.   Obdobně se použije čl. 6 odst. 5 druhý pododstavec prováděcího nařízení.\nČlánek 38\nZhoršení nemoci z povolání\nV případech uvedených v článku 39 základního nařízení je žadatel povinen poskytnout instituci členského státu, u níž uplatňuje své nároky na dávky, veškeré informace týkající se dříve přiznaných dávek v případě dané nemoci z povolání. Tato instituce se může obrátit na jakoukoli jinou instituci, jež byla dříve příslušná, aby získala informace, které považuje za nezbytné.\nČlánek 39\nPosouzení stupně pracovní neschopnosti v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo dříve nebo následně\nPokud byla dřívější nebo pozdější pracovní neschopnost způsobena úrazem, ke kterému došlo v době, kdy se na dotyčnou osobu vztahovaly právní předpisy členského státu, který nerozlišuje podle původu pracovní neschopnosti, příslušná instituce nebo subjekt určený příslušným orgánem daného členského státu:\na)\nna žádost příslušné instituce jiného členského státu poskytne údaje o stupni dřívější nebo následné pracovní neschopnosti a, tam kde je to možné, informace umožňující stanovit, zda je pracovní neschopnost důsledkem pracovního úrazu ve smyslu právních předpisů uplatňovaných institucí druhého členského státu;\nb)\nv souladu s použitelnými právními předpisy při stanovení nároku na dávky a výše dávek přihlíží ke stupni pracovní neschopnosti způsobené těmito dřívějšími nebo následnými případy.\nČlánek 40\nPodávání a prošetřování žádostí o důchod nebo o dodatkové dávky\nPro přiznání důchodu nebo dodatkových dávek podle právních předpisů členského státu je dotyčná osoba nebo její pozůstalí s bydlištěm na území jiného členského státu povinni podat žádost podle potřeby buď u příslušné instituce, nebo u instituce místa bydliště, která ji postoupí příslušné instituci.\nŽádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí.\nČlánek 41\nZvláštní prováděcí opatření\n1.   V případě členských států uvedených v příloze 2 se ustanovení hlavy III kapitoly 2 základního nařízení týkající se věcných dávek použijí na osoby, které mají nárok na věcné dávky výhradně na základě zvláštního systému pro úředníky, a pouze v rozsahu uvedeném v dané příloze.\n2.   Obdobně se použije čl. 32 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 32 odst. 3 prováděcího nařízení.\nKAPITOLA III\nPohřebné\nČlánek 42\nŽádost o pohřebné\nPro účely článků 42 a 43 základního nařízení se žádost o pohřebné zasílá buď příslušné instituci, nebo instituci místa bydliště žadatele, která ji postoupí příslušné instituci.\nŽádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí.\nKAPITOLA IV\nDávky v invaliditě a starobní a pozůstalostní důchody\nČlánek 43\nDoplňující ustanovení pro výpočet dávky\n1.   Pro účely výpočtu teoretické výše a skutečné výše dávky v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení se použijí pravidla stanovená v čl. 12 odst. 3, 4, 5 a 6 prováděcího nařízení.\n2.   Neberou-li se v úvahu doby dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění podle čl. 12 odst. 3 prováděcího nařízení, vypočítá instituce členského státu, podle jehož právních předpisů byly tyto doby pojištění získány, částku odpovídající těmto dobám podle ustanovení právních předpisů používaných v tomto členském státě. Skutečná výše dávky vypočtená podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení se zvýší o částku odpovídající dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění.\n3.   Instituce každého členského státu vypočítá podle právních předpisů, které uplatňuje, výši náležející dávky, která odpovídá dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění a na kterou se podle čl. 53 odst. 3 písm. c) základního nařízení nevztahují pravidla jiného členského státu o odnětí, snížení nebo pozastavení dávek.\nPokud neumožňují příslušné instituci jí uplatňované právní předpisy přímo určit tuto částku, protože dané právní předpisy přiřazují dobám pojištění různé hodnoty, může být stanovena pomyslná částka. Správní komise stanoví způsoby stanovení této pomyslné částky.\nČlánek 44\nZohlednění dob péče o dítě\n1.   Pro účely tohoto článku se „dobou péče o dítě“ rozumí každá doba, která se započítává podle právních předpisů členského státu v oblasti důchodů nebo která zakládá nárok na doplatek k důchodu výslovně z toho důvodu, že daná osoba pečovala o dítě, bez ohledu na způsob výpočtu těchto dob pojištění a bez ohledu na to, zda tyto doby vzniknou během péče o dítě nebo jsou přiznány zpětně.\n2.   Pokud se podle práva členského státu, který je příslušný podle hlavy II základního nařízení, k době péče o dítě nepřihlíží, instituce členského státu, jehož právní předpisy podle hlavy II základního nařízení se na dotyčnou osobu vztahovaly z důvodu výkonu činnosti formou zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ke dni, kdy podle těchto právních předpisů doba péče o dítě začala být u dotyčného dítěte brána v úvahu, zůstává nadále odpovědná za zohlednění této doby jako doby péče o dítě podle jeho právních předpisů, jako by taková péče o dítě probíhala na jeho vlastním území.\n3.   Odstavec 2 se nepoužije, pokud se na dotyčnou osobu vztahují nebo začnou vztahovat právní předpisy jiného členského státu z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.\nČlánek 45\nŽádost o dávky\n1.   Pro pobírání dávek podle právních předpisů typu A v souladu s čl. 44 odst. 2 základního nařízení podá žadatel žádost instituci členského státu, jehož právní předpisy se na něj vztahovaly v době vzniku pracovní neschopnosti následované invaliditou nebo zhoršením invalidity, nebo instituci místa bydliště, která poté žádost předá první instituci.\n2.   Pokud byly poskytovány peněžité dávky v nemoci, datum, k němuž poskytování těchto dávek skončí, se případně považuje za datum podání žádosti o důchod.\n3.   V případě uvedeném v čl. 47 odst. 1 základního nařízení sdělí instituce, u níž byla dotyčná osoba naposledy pojištěna, instituci, která dávky původně vyplácela, výši částky a datum zahájení výplaty dávek podle použitelných právních předpisů. Od tohoto data jsou dávky, které dotyčné osobě náležely před zhoršením invalidity, odňaty nebo sníženy na doplatek uvedený v čl. 47 odst. 2 základního nařízení.\n4.   V situacích jiných než podle odstavce 1 podá žadatel žádost instituci svého místa bydliště nebo instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Pokud se na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly právní předpisy uplatňované institucí místa bydliště, tato instituce předá žádost instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly.\n5.   Datum podání žádosti platí pro všechny dotčené instituce.\n6.   Odchylně od článku 5 se v případě, že žadatel, přestože o to byl požádán, neoznámí skutečnost, že byl zaměstnán nebo měl bydliště v jiných členských státech, za datum podání žádosti instituci uplatňující dané právní předpisy, s výhradou příznivější úpravy v těchto právních předpisech, považuje datum, k němuž žadatel doplní svoji původní žádost nebo podá novou žádost týkající se jeho chybějících dob zaměstnání nebo bydlení v členském státě.\nČlánek 46\nPotvrzení a informace, které musí žadatel přiložit k žádosti\n1.   Žadatel podává žádost v souladu s právními předpisy uplatňovanými institucí uvedenou v čl. 45 odst. 1 nebo 4 prováděcího nařízení a přiloží k ní podpůrné doklady požadované uvedenými právními předpisy. Žadatel předloží zejména všechny dostupné relevantní údaje a podpůrné doklady týkající se dob pojištění (instituce, identifikační čísla), zaměstnání (zaměstnavatelé) nebo samostatné výdělečné činnosti (povaha a místo výkonu činnosti) a bydlení (adresy), které mohly být získány podle jiných právních předpisů, jakož i délku těchto dob pojištění.\n2.   Pokud v souladu s čl. 50 odst. 1 základního nařízení žadatel žádá o odklad přiznání dávek ve stáří podle právních předpisů jednoho nebo více členských států, uvede tuto skutečnost ve své žádosti a upřesní, podle kterých právních předpisů žádá o odklad dávek. S cílem umožnit žadateli uplatnit toto právo oznámí dotyčná instituce žadateli na jeho žádost veškeré informace, které má k dispozici, aby žadatel mohl posoudit důsledky souběžného nebo postupného přiznání dávek, o něž může žádat.\n3.   Pokud žadatel vezme zpět žádost o dávky stanovené právními předpisy konkrétního členského státu, takové zpětvzetí se nepovažuje za souběžné zpětvzetí žádostí o dávky podle právních předpisů ostatních členských států.\nČlánek 47\nZpracování žádostí dotyčnými institucemi\n1.   Instituce, které se žádost o dávky podává nebo předává v souladu s čl. 45 odst. 1 nebo 4 prováděcího nařízení, se dále označuje jako „kontaktní instituce“. Instituce místa bydliště se neoznačuje jako kontaktní instituce, pokud se právní předpisy uplatňované danou institucí na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly.\nKromě zpracování žádosti o dávky podle právních předpisů uplatňovaných danou institucí podporuje tato instituce ve funkci kontaktní instituce výměnu údajů, sdělování rozhodnutí a činnosti nezbytné pro zpracování žádosti dotyčnými institucemi a poskytuje žadateli na jeho žádost veškeré informace týkající se aspektů tohoto zpracování z hlediska Společenství a pravidelně ho informuje o jeho vývoji.\n2.   V případě uvedeném v čl. 44 odst. 3 základního nařízení předá kontaktní instituce veškeré dokumenty týkající se dotyčné osoby instituci, u níž byla tato osoba dříve pojištěna a která bude tento případ dále zpracovávat.\n3.   Články 48 až 52 prováděcího nařízení se pro zpracování žádostí uvedených v článku 44 základního nařízení nepoužijí.\n4.   V situacích jiných než podle odstavce 2 kontaktní instituce neprodleně zašle žádosti o dávky spolu se všemi dokumenty, které má k dispozici, a případně s relevantními dokumenty předloženými žadatelem všem dotčeným institucím, aby mohly souběžně zahájit zpracování dané žádosti. Kontaktní instituce oznámí ostatním institucím doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy. Uvede rovněž, které dokumenty budou předloženy později, a žádost co nejdříve doplní.\n5.   Každá z dotyčných institucí oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím co nejdříve doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy.\n6.   Každá z dotyčných institucí vypočte výši dávek v souladu s článkem 52 základního nařízení a oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím své rozhodnutí o výši splatných dávek a jakékoli informace požadované pro účely článků 53 až 55 základního nařízení.\n7.   Pokud instituce na základě informací podle odstavců 4 a 5 tohoto článku zjistí, že se použije čl. 46 odst. 2 nebo čl. 57 odst. 2 nebo 3 základního nařízení, informuje o tom kontaktní instituci a ostatní dotyčné instituce.\nČlánek 48\nOznamování rozhodnutí žadateli\n1.   Každá instituce oznámí žadateli své rozhodnutí v souladu s použitelnými právními předpisy. V každém rozhodnutí se uvedou možnosti opravných prostředků a lhůty pro jejich uplatnění. Jakmile byla kontaktní instituce vyrozuměna o všech rozhodnutích přijatých každou institucí, zašle žadateli a ostatním dotyčným institucím souhrn těchto rozhodnutí. Vzor souhrnu vypracuje správní komise. Tento souhrn se žadateli zasílá v jazyce instituce nebo na žádost žadatele v libovolném jazyce, který si zvolí a který je uznán jako úřední jazyk orgánů Společenství v souladu s článkem 290 Smlouvy.\n2.   Pokud se žadatel po obdržení souhrnu domnívá, že jeho práva mohla být nepříznivě ovlivněna vzájemným působením rozhodnutí přijatých dvěma nebo více institucemi, má tento žadatel právo na přezkum rozhodnutí dotyčnými institucemi ve lhůtách stanovených v příslušných vnitrostátních právních předpisech. Tyto lhůty začínají běžet dnem obdržení souhrnu. Žadatel je o výsledku přezkumu písemně vyrozuměn.\nČlánek 49\nUrčení stupně invalidity\n1.   Použije-li se čl. 46 odst. 3 základního nařízení, jedinou institucí, která je oprávněna rozhodnout o stupni invalidity žadatele, je kontaktní instituce, pokud právní předpisy uplatňované touto institucí jsou zahrnuty v příloze VII základního nařízení, nebo v opačném případě instituce, jejíž právní předpisy jsou zahrnuty v uvedené příloze a jejíž právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Daná instituce toto rozhodnutí přijme, jakmile je schopna určit, zda jsou splněny podmínky nároku stanovené použitelnými právními předpisy, a případně s přihlédnutím k článkům 6 a 51 základního nařízení. Toto rozhodnutí neprodleně oznámí ostatním dotčeným institucím.\nNejsou-li splněny jiné podmínky nároku stanovené použitelnými právními předpisy než ty, které se týkají stupně invalidity, s přihlédnutím k článkům 6 a 51 základního nařízení, kontaktní instituce o tom neprodleně uvědomí příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Tato příslušná instituce je zmocněna přijmout rozhodnutí ohledně stupně invalidity žadatele, pokud jsou splněny podmínky způsobilosti stanovené použitelnými právními předpisy. Toto rozhodnutí oznámí neprodleně ostatním dotčeným institucím.\nPři určování podmínek nároku může být věc případně za stejných podmínek vrácena příslušné instituci v oblasti invalidity členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele poprvé vztahovaly.\n2.   V případě, kdy se čl. 46 odst. 3 základního nařízení nepoužije, má při určení stupně invalidity každá instituce v souladu se svými předpisy možnost nechat stav žadatele posoudit lékařem nebo jiným znalcem podle vlastního výběru. Instituce členského státu však přihlíží k dokumentům, lékařským zprávám a informacím správní povahy získaným institucí kteréhokoli jiného členského státu, jako kdyby byly vydány v jejím vlastním členském státě.\nČlánek 50\nProzatímní splátky a zálohy na dávku\n1.   Bez ohledu na článek 7 prováděcího nařízení, zjistí-li kterákoli instituce v průběhu vyřizování žádosti o dávky, že žadatel má nárok na nezávislou dávku podle použitelných právních předpisů, vyplatí neprodleně tuto dávku v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Tato platba se považuje za prozatímní, může-li být výše poskytnuté částky ovlivněna výsledkem zpracování žádosti.\n2.   Je-li z dostupných informací zřejmé, že žadatel má nárok na platbu od instituce podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení, daná instituce vyplatí zálohu, jejíž výše se musí co nejvíce blížit částce, která bude pravděpodobně vyplácena podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení.\n3.   Každá instituce, která je povinna vyplácet prozatímní dávky nebo zálohy podle odstavců 1 nebo 2, neprodleně informuje žadatele a výslovně ho upozorní na prozatímní povahu tohoto opatření a na všechna práva na podání opravných prostředků v souladu s právními předpisy této instituce.\nČlánek 51\nNový výpočet dávek\n1.   V případě nového výpočtu dávek podle čl. 48 odst. 3 a 4, čl. 50 odst. 4 a čl. 59 odst. 1 základního nařízení se obdobně použije článek 50 prováděcího nařízení.\n2.   V případě nového výpočtu, odnětí nebo pozastavení dávky informuje instituce, která toto rozhodnutí přijala, neprodleně dotyčnou osobu a rovněž všechny instituce, vůči nimž má dotyčná osoba nárok.\nČlánek 52\nOpatření pro urychlení procesu výpočtu důchodu\n1.   Aby se usnadnily a urychlily šetření žádostí a výplata dávek, instituce, jejichž právní předpisy se na určitou osobu vztahují,\na)\nsi s institucemi ostatních členských států vyměňují nebo těmto institucím zpřístupňují údaje za účelem identifikace osob, u nichž dojde ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, a společně zajistí, aby tyto identifikační údaje zůstaly zachovány a vzájemně si odpovídaly, nebo v opačném případě těmto osobám poskytnou prostředky pro přímý přístup k jejich identifikačním údajům;\nb)\nsi v dostatečném časovém předstihu před dosažením věku pro vznik nároku na důchod nebo před dosažením věku, který bude určen, s dotyčnou osobou a s institucemi jiných členských států vymění nebo této osobě a těmto institucím jiných členských států zpřístupní údaje (získané doby pojištění nebo jiné důležité informace) týkající se nároků na důchod osob, u nichž došlo ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, nebo v opačném případě tyto osoby informují o prostředcích, jimiž se mohou seznámit se svými budoucími nároky na dávky, nebo jim takové prostředky poskytnou.\n2.   Pro účely odstavce 1 stanoví správní komise, které údaje mají být vyměňovány nebo zpřístupňovány, a určí vhodné postupy a mechanismy s přihlédnutím k povaze, správní a technické organizaci a technologickým prostředkům, které mají vnitrostátní důchodové systémy k dispozici. Správní komise zajistí provedení těchto důchodových systémů následnou kontrolou přijatých opatření a jejich uplatňování.\n3.   Pro účely odstavce 1 by informace uvedené v tomto článku měla obdržet instituce v prvním členském státě, v němž je osoba přiděleno osobní identifikační číslo (PIN) pro účely správy sociálního zabezpečení.\nČlánek 53\nOpatření pro koordinaci v členských státech\n1.   Aniž je dotčen článek 51 základního nařízení, pokud vnitrostátní právní předpisy obsahují pravidla pro určení odpovědné instituce nebo použitelného systému nebo pro zařazení dob pojištění do konkrétního systému, tato pravidla se použijí pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů dotyčného členského státu.\n2.   Obsahují-li vnitrostátní právní předpisy pravidla pro koordinaci mezi zvláštními systémy pro úředníky a obecným systémem pro zaměstnané osoby, nejsou tato pravidla dotčena ustanoveními základního nařízení a prováděcího nařízení.\nKAPITOLA V\nDávky v nezaměstnanosti\nČlánek 54\nSčítání dob a výpočet dávek\n1.   Na článek 61 základního nařízení se obdobně použije čl. 12 odst. 1 prováděcího nařízení. Aniž jsou dotčeny základní povinnosti dotyčných institucí, může dotyčná osoba příslušné instituci předložit dokument vydaný institucí členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, uvádějící doby získané podle těchto právních předpisů.\n2.   Pro účely čl. 62 odst. 3 základního nařízení sdělí příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, instituci místa bydliště na její žádost neprodleně všechny údaje potřebné pro výpočet dávek v nezaměstnanosti, které je schopna získat v členském státě, v němž se nachází, zejména výši pobíraného platu nebo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.\n3.   Pro účely článku 62 základního nařízení, a bez ohledu na článek 63 uvedeného nařízení, přihlíží příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví, že výpočet dávek závisí na počtu rodinných příslušníků, rovněž k rodinným příslušníkům dotyčné osoby, kteří mají bydliště v jiném členském státě, jako kdyby měli bydliště v příslušném členském státě. Toto ustanovení se nepoužije, pokud má v členském státě bydliště rodinných příslušníků jiná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti vypočtené na základě počtu těchto rodinných příslušníků.\nČlánek 55\nPodmínky a omezení zachování nároku na dávky pro nezaměstnané osoby odcházející do jiného členského státu\n1.   Aby se na nezaměstnanou osobu odcházející do jiného členského státu vztahoval článek 64 základního nařízení, musí daná osoba před svým odchodem uvědomit příslušnou instituci a požádat ji o dokument potvrzující, že má i nadále nárok na dávky za podmínek stanovených v čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení.\nTato instituce uvědomí dotyčnou osobu o jejích povinnostech a vydá jí zmíněný dokument, který musí obsahovat tyto informace:\na)\ndatum, kdy nezaměstnaná osoba přestala být k dispozici službám zaměstnanosti příslušného státu;\nb)\nlhůta, která dotyčné nezaměstnané osobě náleží podle čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení pro zápis do evidence uchazečů o zaměstnání v členském státě, do něhož odešla;\nc)\nmaximální doba, během níž může být nárok na dávky zachován v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. c) základního nařízení;\nd)\nokolnosti, jež mohou nárok na dávky ovlivnit.\n2.   Nezaměstnaná osoba se zapíše do evidence uchazečů o zaměstnání u služeb zaměstnanosti členského státu, do něhož odešla, v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení a předloží instituci tohoto členského státu dokument uvedený v odstavci 1. Pokud tato osoba uvědomila příslušnou instituci v souladu s odstavcem 1, ale tento dokument nepředloží, obrátí se instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, na příslušnou instituci pro získání potřebných informací.\n3.   Služby zaměstnanosti členského státu, do něhož nezaměstnaná osoba odešla za účelem hledání zaměstnání, tuto osobu informují o jejích povinnostech.\n4.   Instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, příslušné instituci neprodleně zašle dokument obsahující datum zápisu nezaměstnané osoby do evidence služeb zaměstnanosti a její novou adresu.\nPokud během doby, po kterou si nezaměstnaná osoba zachovává nárok na dávky, nastane jakákoli skutečnost, která může nárok na dávky ovlivnit, instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, příslušné instituci a dotyčné osobě neprodleně zašle dokument obsahující relevantní informace.\nNa žádost příslušné instituce poskytne instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, jednou měsíčně relevantní informace o vývoji situace dané nezaměstnané osoby, zejména o tom, zda je tato osoba stále evidována u služeb zaměstnanosti a zda dodržuje stanovené kontrolní postupy.\n5.   Instituce členského státu, do něhož nezaměstnaná osoba odešla, provádí nebo nechává provést kontroly, jako kdyby se jednalo o nezaměstnanou osobu pobírající dávky podle jí uplatňovaných právních předpisů. V případě potřeby neprodleně informuje příslušnou instituci, nastane-li jakákoli skutečnost uvedená v odst. 1 písm. d).\n6.   Příslušné orgány nebo příslušné instituce dvou nebo více členských států si mohou mezi sebou dohodnout zvláštní postupy a lhůty týkající se sledování vývoje situace dané nezaměstnané osoby, jakož i další opatření usnadňující hledání zaměstnání nezaměstnaným osobám odcházejícím do jednoho z těchto členských států podle článku 64 základního nařízení.\nČlánek 56\nNezaměstnané osoby, které měly bydliště v jiném než příslušném členském státě\n1.   Rozhodne-li se nezaměstnaná osoba v souladu s čl. 65 odst. 2 základního nařízení zapsat se do evidence uchazečů o zaměstnání současně i v členském státě, ve kterém byla naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, a tím být rovněž k dispozici službám zaměstnanosti v tomto členském státě, uvědomí o této skutečnosti instituci a služby zaměstnanosti v členském státě svého místa bydliště.\nNa žádost služeb zaměstnanosti členského státu, ve kterém byla dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, jim služby zaměstnanosti místa bydliště zašlou relevantní informace týkající se registrace nezaměstnané osoby v evidenci a hledání zaměstnání.\n2.   Vyžadují-li právní předpisy použitelné v dotyčných členských státech splnění některých povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání ze strany nezaměstnané osoby, mají přednost povinnosti nebo činnosti související s hledáním zaměstnání požadované od nezaměstnané osoby v členském státě bydliště.\nNesplnění všech povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání v členském státě, ve kterém byla dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, ze strany nezaměstnané osoby nemá vliv na dávky přiznané v členském státě bydliště.\n3.   Pro účely čl. 65 odst. 5 písm. b) základního nařízení oznámí instituce členského státu, jehož právní předpisy se na pracovníka naposledy vztahovaly, instituci místa bydliště na její žádost, zda má pracovník nárok na dávky podle článku 64 základního nařízení.\nČlánek 57\nUstanovení týkající se článků 61, 62, 64 a 65 základního nařízení, pokud jde o osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pro úředníky\n1.   Články 54 a 55 tohoto nařízení se použijí obdobně na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky.\n2.   Článek 56 prováděcího nařízení se nepoužije na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky. Nezaměstnaná osoba, na kterou se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky a která je částečně nebo zcela nezaměstnaná a která během svého posledního zaměstnání měla bydliště na území členského státu jiného než příslušného státu, obdrží dávky podle zvláštního systému pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky v souladu s ustanoveními právních předpisů příslušného členského státu, jako kdyby měla bydliště na území tohoto členského státu. Tyto dávky poskytuje příslušná instituce na své náklady.\nKAPITOLA VI\nRodinné dávky\nČlánek 58\nPravidla přednosti v případě souběhu\nPro účely čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) a ii) základního nařízení, pokud nelze pořadí přednosti určit podle místa bydliště dětí, zahrne každý dotčený členský stát do výpočtu výše dávek děti, které nemají bydliště na jeho území. V případě použití čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví nejvyšší úroveň dávek, poskytne dávku v této plné výši a příslušná instituce druhého členského státu jí uhradí polovinu této částky, a to až do výše částky stanovené právními předpisy posledně uvedeného členského státu.\nČlánek 59\nPravidla platná v případech, kdy dojde ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro poskytování rodinných dávek\n1.   Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro poskytování rodinných dávek mezi členskými státy, bude dávky, bez ohledu na lhůty pro vyplácení rodinných dávek stanovené právními předpisy těchto členských států, až do konce příslušného měsíce poskytovat instituce, jež vyplatila rodinné dávky na základě právních předpisů, podle nichž byly dávky poskytnuty na začátku tohoto měsíce.\n2.   Tato instituce uvědomí instituci druhého dotčeného členského státu nebo členských států o datu, od něhož tyto rodinné dávky přestane vyplácet. Od toho data nabývá účinnosti výplata dávek druhým členským státem nebo dotyčnými členskými státy.\nČlánek 60\nProvádění článků 67 a 68 základního nařízení\n1.   Žádost o poskytnutí rodinných dávek se zasílá příslušné instituci. Pro účely článků 67 a 68 základního nařízení se přihlíží k situaci celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu a všechny dotyčné osoby v tomto členském státě měly bydliště, zejména pokud jde o nárok určité osoby na takové dávky. Pokud osoba mající nárok na dávky své právo neuplatní, přihlédne příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, k žádosti o rodinné dávky podané druhým rodičem či osobou za rodiče považovanou nebo osobou či institucí jednající jako opatrovník dítěte nebo dětí.\n2.   Instituce, které byla žádost podle odstavce 1 předložena, ji posoudí na základě podrobných informací poskytnutých žadatelem s přihlédnutím ke všem faktickým a právní skutečnostem týkajícím se rodinné situace žadatele.\nDojde-li daná instituce k závěru, že její právní předpisy jsou použitelné na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, poskytne rodinné dávky podle právních předpisů, které uplatňuje.\nMá-li daná instituce za to, že na základě právních předpisů jiného členského státu může existovat nárok na vyrovnávací doplatek podle čl. 68 odst. 2 základního nařízení, tato instituce danou žádost neprodleně postoupí příslušné instituci tohoto jiného členského státu a uvědomí o tom dotyčnou osobu; navíc instituci tohoto jiného členského státu vyrozumí o svém rozhodnutí o žádosti a o výši vyplacených rodinných dávek.\n3.   Dojde-li instituce, které byla žádost předložena, k závěru, že její právní předpisy jsou sice použitelné, avšak nikoliv na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, přijme neprodleně prozatímní rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti, postoupí žádost v souladu s čl. 68 odst. 3 základního nařízení instituci jiného členského státu a rovněž uvědomí žadatele o této skutečnosti. Tato instituce zaujme do dvou měsíců postoj k přijatému prozatímnímu rozhodnutí.\nPokud instituce, které byla žádost postoupena, nezaujme postoj do dvou měsíců od obdržení žádosti, použije se prozatímní rozhodnutí uvedené výše a instituce vyplatí dávky stanovené podle právních předpisů, které uplatňuje, a informuje instituci, u které byla žádost podána, o výši vyplacených dávek.\n4.   Mají-li dotyčné instituce rozdílné názory na to, které právní předpisy jsou na základě práva přednosti použitelné, použijí se ustanovení čl. 6 odst. 2 až 5 prováděcího nařízení. Pro tento účel se za instituci místa bydliště uvedenou v čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení považuje instituce místa bydliště dítěte nebo dětí.\n5.   Pokud instituce, která vyplatila prozatímní dávky, vyplatila tyto dávky ve výši přesahující částku, již má nakonec uhradit, může se s žádostí o vrácení přeplatku postupem podle článku 73 prováděcího nařízení obrátit na instituci, která má hlavní odpovědnost.\nČlánek 61\nProvádění článku 69 základního nařízení\nPro účely článku 69 základního nařízení vypracuje správní komise seznam doplňkových nebo zvláštních rodinných dávek pro sirotky, na které se vztahuje tento článek. Pokud v právních předpisech, které příslušná instituce uplatňuje, neexistuje žádné ustanovení, podle něhož by měla na základě práva přednosti tyto doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytovat, postoupí každou žádost o rodinné dávky spolu se všemi příslušnými dokumenty a informacemi neprodleně instituci členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly nejdéle a jenž takové doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytuje. V některých případech může být žádost za stejných podmínek postupována zpět až k instituci členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba získala nejkratší dobu pojištění nebo bydlení.\nHLAVA IV\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nÚhrada nákladů na dávky podle článku 35 a článku 41 základního nařízení\nOddíl 1\nÚhrada na základě skutečných nákladů\nČlánek 62\nZásady\n1.   Pro účely článku 35 a článku 41 základního nařízení hradí příslušná instituce skutečnou výši nákladů na poskytnuté věcné dávky instituci, která je poskytla, podle účetních údajů instituce poskytující dávky, s výjimkou případů, kdy se použije článek 63 prováděcího nařízení.\n2.   Nevyplývá-li celá skutečná výše nákladů na dávky podle odstavce 1 nebo její část z účetnictví instituce, která je poskytla, je částka k úhradě stanovena na základě paušální částky vypočtené podle veškerých dostupných údajů. Správní komise posoudí základy pro výpočet paušálních částek a rozhodne o výši částky.\n3.   Sazby vyšší než ty, které se použijí pro věcné dávky poskytované pojištěným osobám, na něž se vztahují právní předpisy uplatňované institucí, která poskytuje dávky uvedené v odstavci 1, nemohou být při úhradě zohledněny.\nOddíl 2\nÚhrada na základě paušálních částek\nČlánek 63\nUrčení dotčených členských států\n1.   Členské státy uvedené v čl. 35 odst. 2 základního nařízení, pro jejichž právní nebo správní struktury není použití úhrady na základě skutečných nákladů vhodné, jsou uvedeny v příloze 3 prováděcího nařízení.\n2.   V případě členských států uvedených v příloze 3 prováděcího nařízení hradí výši věcných dávek poskytovaných:\na)\nrodinným příslušníkům, kteří nemají bydliště v témže členském státě jako pojištěná osoba, jak je stanoveno v článku 17 základního nařízení, a\nb)\ndůchodcům a jejich rodinným příslušníkům, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1 a v článcích 25 a 26 základního nařízení,\npříslušné instituce ve prospěch institucí, jež uvedené dávky poskytují, na základě paušální částky stanovené pro každý kalendářní rok. Výše této paušální částky by měla být co nejbližší výši skutečných nákladů.\nČlánek 64\nZpůsob výpočtu měsíčních paušálních částek a celkové paušální částky\n1.   Pro každý věřitelský členský stát se měsíční paušální částka za osobu (Fi) na kalendářní rok určí tak, že se průměrné roční náklady na osobu (Yi) podle jednotlivých věkových skupin (i) vydělí 12 a na takto získaný výsledek se uplatní snížení (X) v souladu s tímto vzorcem:\nFi = Yi*1/12*(1–X)\nkde:\n—\nindex i (i = 1, 2 a 3) představuje tři věkové skupiny stanovené pro výpočet paušálních částek:\ni = 1: osoby mladší 20 let\ni = 2: osoby ve věku od 20 do 64 let\ni = 3: osoby od 65 let výše,\n—\nYi jsou průměrné roční náklady na osobu věkové skupiny i, vymezené v odstavci 2,\n—\nkoeficient X (0,20 nebo 0,15) představuje snížení vymezené v odstavci 3.\n2.   Průměrné roční náklady na osobu (Yi) ve věkové skupině i se vypočítají vydělením ročních výdajů na veškeré věcné dávky poskytnuté institucemi věřitelského členského státu všem osobám příslušné věkové skupiny, na něž se vztahují jeho právní předpisy a jež mají bydliště na jeho území, průměrným počtem dotyčných osob této věkové skupiny v daném kalendářním roce. Tento výpočet je založen na výdajích v rámci systémů uvedených v článku 23 prováděcího nařízení.\n3.   Snížení uplatňované na měsíční paušální částku se v zásadě rovná 20 % (X = 0,20). U důchodců a jejich rodinných příslušníků se toto snížení rovná 15 % (X = 0,15) v případě, že příslušný členský stát není uveden v příloze IV základního nařízení.\n4.   Pro každý dlužný členský stát se celková paušální částka za kalendářní rok určí jako součet násobků získaných za každou věkovou skupinu i vynásobením stanovených měsíčních paušálních částek na osobu počtem měsíců, které dotyčné osoby v dané věkové skupině ve věřitelském členském státě získaly.\nPočet měsíců, které dotyčné osoby ve věřitelském členském státě získaly, se určí jako součet kalendářních měsíců v kalendářním roce, v němž dotyčné osoby měly z důvodu svého bydliště na území věřitelského členského státu nárok na pobírání věcných dávek na daném území na náklady dlužného členského státu. Tyto měsíce se určí podle seznamu vedeného pro tento účel institucí místa bydliště, na základě dokladů o nárocích příjemců, které poskytla příslušná instituce.\n5.   Do 1. května 2015 předloží správní komise zvláštní zprávu o uplatňování tohoto článku, a zejména o sníženích uvedených v odstavci 3. Na základě této zprávy může správní komise předložit návrh obsahující jakékoli změny, které se ukáží jako nezbytné k zajištění toho, aby se výpočet paušálních částek co nejvíce blížil skutečným vynaloženým výdajům a aby snížení podle odstavce 3 neměla za následek nevyvážené platby nebo dvojí platby pro členské státy.\n6.   Správní komise stanoví způsoby určení prvků pro výpočet paušálních částek uvedených v odstavcích 1 až 5.\n7.   Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy do 1. května 2015 pro výpočet paušální částky i nadále uplatňovat články 94 a 95 nařízení Rady (EHS) č. 574/72, za předpokladu, že se použije snížení uvedené v odstavci 3.\nČlánek 65\nOznamování průměrných ročních nákladů\n1.   Částka průměrných ročních nákladů na osobu v každé věkové skupině pro stanovený rok se oznamuje účetní komisi nejpozději do konce druhého roku následujícího po daném roce. V případě, že k oznámení nedojde ve stanovené lhůtě, použije se částka průměrných ročních nákladů na osobu, kterou správní komise naposledy určila pro předchozí rok.\n2.   Průměrné roční náklady určené v souladu s odstavcem 1 se každý rok zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.\nOddíl 3\nSpolečná ustanovení\nČlánek 66\nPostup úhrady mezi institucemi\n1.   Úhrada mezi dotyčnými členskými státy se provádí co nejrychleji. Každá dotyčná instituce je povinna uhradit pohledávky ve lhůtách uvedených v tomto oddílu a ihned, jakmile je schopna je uhradit. Spor týkající se konkrétní pohledávky nesmí být překážkou k úhradě jiné pohledávky nebo jiných pohledávek.\n2.   Úhrady mezi institucemi členských států stanovené v článcích 35 a 41 základního nařízení se provádějí prostřednictvím styčného místa. Může existovat samostatné styčné místo pro úhrady podle článků 35 a 41 základního nařízení.\nČlánek 67\nLhůty pro uplatnění a uhrazení pohledávek\n1.   Pohledávky na základě skutečných výdajů se uplatňují u styčného místa dlužného členského státu ve lhůtě 12 měsíců po skončení kalendářního pololetí, během něhož byly tyto pohledávky zaznamenány v účetnictví věřitelské instituce.\n2.   Pohledávky založené na paušálních částkách pro kalendářní rok se uplatňují u styčného místa dlužného členského státu ve lhůtě 12 měsíců následujících po měsíci, v němž byly průměrné náklady na příslušný rok zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Seznamy podle čl. 64 odst. 4 prováděcího nařízení se předkládají do konce roku následujícího po referenčním roce.\n3.   V případě uvedeném v čl. 6 odst. 5 druhém pododstavci prováděcího nařízení nezačne lhůta podle odstavců 1 a 2 běžet, dokud nebyla určena příslušná instituce.\n4.   Pohledávky uplatněné po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se neberou v úvahu.\n5.   Pohledávky hradí dlužná instituce styčnému místu věřitelského členského státu podle článku 66 prováděcího nařízení ve lhůtě 18 měsíců od konce měsíce, ve kterém byly dané pohledávky uplatněny u styčného místa dlužného členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na pohledávky, které dlužná instituce v dané lhůtě ze závažného důvodu odmítla.\n6.   Jakékoli spory týkající se pohledávky musí být vyřešeny nejpozději do 36 měsíců následujících po měsíci, v němž byla pohledávka uplatněna.\n7.   Účetní komise napomáhá konečnému uzavření účtů v případech, kdy ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nelze dosáhnout řešení sporu, a na odůvodněnou žádost jedné ze stran poskytne své stanovisko ke sporu ve lhůtě šesti měsíců následujících po měsíci, v němž jí daná věc byla postoupena.\nČlánek 68\nÚroky z prodlení a zálohy\n1.   Po uplynutí osmnáctiměsíčního období uvedeného v čl. 67 odst. 5 prováděcího nařízení je věřitelská instituce oprávněna účtovat úrok z nezaplacených pohledávek, s výjimkou případů, kdy dlužná instituce ve lhůtě šesti měsíců od konce měsíce, v němž byla pohledávka uplatněna, poskytla zálohu ve výši alespoň 90 % celkové pohledávky uplatněné podle čl. 67 odst. 1 nebo 2 prováděcího nařízení. U částí pohledávky, které nejsou touto zálohou kryty, lze úrok účtovat až po uplynutí lhůty 36 měsíců uvedené v čl. 67 odst. 6 prováděcího nařízení.\n2.   Úrok se vypočítá na základě referenční sazby používané Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace. Použije se referenční sazba platná první den měsíce, v němž je pohledávka splatná.\n3.   Žádné styčné místo nemá povinnost přijmout zálohu podle odstavce 1. Pokud však styčné místo takovou nabídku odmítne, ztrácí věřitelská instituce nárok účtovat ve vztahu k daným pohledávkám jiným než podle odst. 1 druhé věty úroky z prodlení.\nČlánek 69\nRoční účetní závěrky\n1.   Na základě zprávy účetní komise určí správní komise stav pohledávek za každý kalendářní rok v souladu s čl. 72 písm. g) základního nařízení. Za tímto účelem styčná místa oznámí účetní komisi ve lhůtách a podle pravidel, jež stanovila, částku uplatněných, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice věřitelů) na jedné straně a částku obdržených, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice dlužníků) na straně druhé.\n2.   Správní komise může provádět jakékoli vhodné kontroly statistických a účetních údajů, které slouží jako základ k vypracování ročního stavu pohledávek podle odstavce 1, zejména za účelem zajištění souladu těchto údajů s pravidly stanovenými v této hlavě.\nKAPITOLA II\nÚhrada dávek v nezaměstnanosti podle článku 65 základního nařízení\nČlánek 70\nÚhrada dávek v nezaměstnanosti\nNeexistuje-li dohoda podle čl. 65 odst. 8 základního nařízení, zašle instituce místa bydliště instituci členského státu, jehož právní předpisy se na příjemce dávky vztahovaly naposledy, žádost o úhradu dávek v nezaměstnanosti podle čl. 65 odst. 6 a 7 základního nařízení. Žádost se podává ve lhůtě šesti měsíců od konce kalendářního pololetí, během něhož byla provedena poslední výplata dávek v nezaměstnanosti, jejichž úhrada je požadována. V žádosti se uvede výše dávek poskytnutých za tříměsíční nebo pětiměsíční období uvedená v čl. 65 odst. 6 a 7 základního nařízení, doba, po kterou byly tyto dávky poskytovány, a identifikační údaje nezaměstnané osoby. Pohledávky se uplatňují a hradí prostřednictvím styčných míst dotčených členských států.\nK žádostem podaným po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci není nutné přihlížet.\nObdobně se použijí čl. 66 odst. 1 a čl. 67 odst. 5 až 7 prováděcího nařízení.\nPo uplynutí osmnáctiměsíčního období uvedeného v čl. 67 odst. 5 prováděcího nařízení může věřitelská instituce účtovat úrok z nezaplacených pohledávek. Úrok se vypočítá v souladu s čl. 68 odst. 2 prováděcího nařízení.\nMaximální výše úhrady podle čl. 65 odst. 6 třetí věty základního nařízení se v každém jednotlivém případě rovná výši dávky, na niž by dotyčná osoba měla nárok podle právních předpisů členského státu, které se na ni vztahovaly naposledy, pokud tato osoba byla evidována u služeb zaměstnanosti daného členského státu. Pro vztahy mezi členskými státy uvedenými v příloze 5 prováděcího nařízení však příslušné instituce jednoho z těchto členských států, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly naposledy, stanoví v každém jednotlivém případě maximální výši úhrady na základě průměrné výše dávek v nezaměstnanosti podle právních předpisů tohoto členského státu v předchozím kalendářním roce.\nKAPITOLA III\nZpětné vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek, zpětné vymáhání prozatímních plateb a odvodů, zápočet a pomoc při vymáhání\nOddíl 1\nZásady\nČlánek 71\nSpolečná ustanovení\nPro účely článku 84 základního nařízení a v jím stanoveném rámci jsou pohledávky vymáhány vždy, kdy je to možné, prostřednictvím zápočtu buď mezi institucemi příslušných členských států nebo vůči dotyčné fyzické či právnické osobě, v souladu s články 72 až 74 prováděcího nařízení. Není-li prostřednictvím zápočtu možné vymoci celou pohledávku nebo její část, jsou dlužné částky vymáhány podle článků 75 až 85 prováděcího nařízení.\nOddíl 2\nZápočet\nČlánek 72\nNeoprávněně vyplacené dávky\n1.   Vyplatila-li instituce jednoho členského státu nějaké osobě dávky neoprávněně, může tato instituce, za podmínek a v mezích stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, požádat instituci jiného členského státu příslušnou pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby neoprávněně vyplacenou částku odečetla od nedoplatků nebo průběžných plateb, jež má této osobě ještě vyplatit, bez ohledu na odvětví sociálního zabezpečení, v jehož rámci se dávka vyplácí. Tato instituce posledně uvedeného členského státu provede odpočet příslušné částky za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy, jako kdyby se jednalo o přeplatky, které u ní vznikly, a poukáže odečtenou částku instituci, která dávky neoprávněně vyplatila.\n2.   Vyplatila-li při přiznávání nebo přezkoumávání dávek v případě invalidity, starobních a pozůstalostních důchodů podle kapitoly 4 a 5 hlavy III základního nařízení instituce členského státu nějaké osobě dávky v nesprávné výši, může uvedená instituce odchylně od odstavce 1 požádat instituci kteréhokoli jiného členského státu odpovědnou za vyplácení odpovídajících dávek uvedené osobě, aby přeplacenou částku odečetla od jakýchkoli nedoplatků, které mají být příslušné osobě ještě vyplaceny. Poté, co posledně uvedená instituce informuje o výši svých nedoplatků instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši, sdělí instituce, která vyplatila částku v nesprávné výši, do dvou měsíců výši nesprávně vyplacené částky. Pokud instituce, která má vyplatit doplatky, obdrží toto sdělení v řádné lhůtě, převede odečtenou částku instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši. Pokud daná lhůta uplynula, vyplatí uvedená instituce doplatky neprodleně dotyčné osobě.\n3.   Pobírala-li osoba sociální pomoc v jednom členském státě v době, během níž měla nárok na dávky podle právních předpisů jiného členského státu, může subjekt, který pomoc poskytoval, má-li ze zákona nárok na vrácení dávek náležejících dotyčné osobě, vyžadovat po instituci jakéhokoli jiného členského státu příslušné pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby odečetla částku vyplacenou v rámci pomoci od částek, které tento členský stát dotyčné osobě vyplácí.\nToto ustanovení se použije obdobně pro jakéhokoli rodinného příslušníka dotyčné osoby, který pobíral pomoc na území členského státu v době, během níž měla pojištěná osoba nárok na dávky pro tohoto rodinného příslušníka podle právních předpisů jiného členského státu.\nInstituce členského státu, která vyplatila částku pomoci v neoprávněné výši, zašle vyúčtování dlužné částky instituci druhého členského státu, která poté za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy provede odpočet částky a neprodleně ji poukáže instituci, která částku v neoprávněné výši vyplatila.\nČlánek 73\nProzatímně vyplacené peněžité dávky nebo odvody\n1.   Pro účely článku 6 prováděcího nařízení provede instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky, vyúčtování prozatímně vyplacené částky a zašle je instituci, která byla určena za příslušnou, a to nejpozději do tří měsíců od okamžiku, kdy byly stanoveny použitelné právní předpisy nebo byla určena instituce příslušná pro vyplácení dávek.\nInstituce, která byla určena za příslušnou k výplatě dávek, odečte dlužnou částku plynoucí z prozatímní platby od doplatku odpovídajících dávek, který má dotyčné osobě ještě vyplatit, a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky.\nPokud částka prozatímně vyplacených dávek přesáhne výši doplatku či pokud žádný doplatek neexistuje, odečte instituce, která byla určena za příslušnou, za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu jí uplatňovanými právními předpisy tuto částku od průběžných plateb a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky.\n2.   Instituce, která obdržela prozatímní odvody od právnické či fyzické osoby, vrátí dané částky osobám, jež je zaplatily, až poté, co se u instituce, která byla určena za příslušnou, přesvědčí, jaké částky jí náleží podle čl. 6 odst. 4 prováděcího nařízení.\nNa žádost instituce, která byla určena za příslušnou, již je třeba podat nejpozději tři měsíce po určení použitelných právních předpisů, jí instituce, která obdržela prozatímní odvody, tyto odvody poukáže za účelem vypořádání situace ohledně odvodů, které právnická či fyzická osoba dluží instituci, která byla pro stejné období určena za příslušnou. Poukázané odvody se se zpětnou platností považují za zaplacené instituci, která byla určena za příslušnou.\nPokud částka prozatímně uhrazených odvodů přesáhne částku, kterou právnická či fyzická osoba dluží instituci, jež byla určena za příslušnou, vrátí instituce, která obdržela tyto prozatímní odvody, příslušný přeplatek dotyčné právnické či fyzické osobě.\nČlánek 74\nNáklady související se zápočtem\nJe-li pohledávka vypořádána prostřednictvím zápočtu podle článků 72 a 73 prováděcího nařízení, nevyžaduje se úhrada žádných nákladů.\nOddíl 3\nVymáhání\nČlánek 75\nDefinice a společná ustanovení\n1.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:\n—\n„pohledávkou“ veškeré pohledávky týkající se odvodů či dávek vyplacených či poskytnutých neoprávněně, včetně úroků, pokut, správních sankcí a všech jiných poplatků a nákladů souvisejících s pohledávkou v souladu s právními předpisy členského státu uplatňujícího pohledávku,\n—\n„dožadujícím subjektem“, pokud jde o kterýkoli členský stát, jakákoli instituce, která požaduje informace, oznámení či vymáhání v souvislosti s pohledávkou, jak je definována výše,\n—\n„dožádaným subjektem“, pokud jde o kterýkoli členský stát, jakákoli instituce, na kterou se lze obrátit s žádostí o informace, oznámení či vymáhání.\n2.   Žádosti a veškerá související komunikace mezi členskými státy se obvykle řeší prostřednictvím určených institucí.\n3.   Správní komise přijme praktická prováděcí opatření, včetně opatření týkajících se mimo jiné článku 4 prováděcího nařízení a stanovení minimální částky, u které již lze žádat o vymáhání.\nČlánek 76\nŽádosti o informace\n1.   Na žádost dožadujícího subjektu sdělí dožádaný subjekt veškeré informace, které jsou pro dožadující subjekt užitečné při vymáhání pohledávky.\nPro získání těchto informací využije dožádaný subjekt pravomocí, které mu svěřují právní a správní předpisy použitelné pro vymáhání obdobných pohledávek vzniklých v jeho členském státě.\n2.   V žádosti o informace se uvádí jméno, poslední známá adresa a veškeré další důležité informace související s identifikací dotyčné právnické nebo fyzické osoby, které se týkají informací, jež mají být poskytnuty, a povaha a výše pohledávky, která je předmětem žádosti.\n3.   Dožádaný subjekt není povinen poskytnout informace,\na)\nkteré by nebyl s to obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek ve svém členském státě;\nb)\nkteré by porušily ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo\nc)\njejichž sdělení by mohlo ohrozit bezpečnost daného členského státu nebo by mohlo být v rozporu s veřejným pořádkem daného státu.\n4.   Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o informace.\nČlánek 77\nOznamování\n1.   Na žádost dožadujícího subjektu a v souladu s právními předpisy platnými pro oznamování obdobných nástrojů nebo rozhodnutí ve svém členském státě oznámí dožádaný subjekt příjemci veškeré nástroje a rozhodnutí, včetně soudních, které pocházejí z členského státu dožadujícího subjektu a které se týkají pohledávky nebo jejího vymáhání.\n2.   V žádosti o oznámení se uvádí jméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčného příjemce, k nimž má dožadující subjekt běžně přístup, a povaha a předmět nástroje nebo rozhodnutí, které mají být oznámeny, v případě potřeby jméno, adresa a všechny další důležité informace o dlužníkovi a pohledávka, jíž se nástroj nebo rozhodnutí týká, jakož i veškeré další užitečné informace.\n3.   Dožádaný subjekt neprodleně uvědomí dožadující subjekt o úkonech učiněných v souvislosti s jeho žádostí o oznámení, a zejména o dni předání nástroje nebo rozhodnutí příjemci.\nČlánek 78\nŽádost o vymáhání pohledávky\n1.   K žádosti o vymáhání pohledávky, kterou dožadující subjekt zašle dožádanému subjektu, musí být přiloženo úřední vyhotovení nebo ověřená kopie nástroje umožňujícího její vymahatelnost vydaného v členském státě dožadujícího subjektu, a případně prvopis nebo ověřená kopie jiných dokumentů nezbytných k vymáhání pohledávky.\n2.   Dožadující subjekt může požádat o vymáhání pohledávky, pouze tehdy pokud:\na)\npohledávka nebo nástroj umožňující její vymahatelnost nebyly v jeho členském státě napadeny, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 81 odst. 2 druhý pododstavec prováděcího nařízení;\nb)\nve svém členském státě využil vhodné postupy pro vymáhání, které má k dispozici na základě nástroje uvedeného v odstavci 1, a přijatá opatření nevedou k úplnému uhrazení pohledávky;\nc)\ndosud neuplynula promlčecí lhůta podle jeho právních předpisů.\n3.   V žádosti o vymáhání se uvádí:\na)\njméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčné právnické nebo fyzické osoby nebo třetí osoby, která má v držení její majetek;\nb)\njméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dožadujícího subjektu;\nc)\nodkaz na nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky vydaný v členském státě dožadujícího subjektu;\nd)\npovaha a výše pohledávky, včetně jistiny, úroků, pokut, správních sankcí a všech dalších splatných poplatků a nákladů, vyjádřených v měnách členských států dožadujícího i dožádaného subjektu;\ne)\ndatum, kdy dožadující nebo dožádaný subjekt oznámil nástroj příjemci;\nf)\npočátek a délka lhůty, během níž je vymáhání pohledávky možné podle platného práva členského státu dožadujícího subjektu;\ng)\nveškeré další důležité informace.\n4.   Žádost o vymáhání pohledávky obsahuje rovněž prohlášení dožadujícího subjektu potvrzující, že podmínky stanovené v odstavci 2 byly splněny.\n5.   Dožadující subjekt předá dožádanému subjektu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.\nČlánek 79\nNástroj umožňující vymahatelnost pohledávky\n1.   V souladu s čl. 84 odst. 2 základního nařízení se nástroj, na jehož základě je možné vymáhat pohledávku, přímo uznává a automaticky pokládá za nástroj členského státu dožádaného subjektu umožňující vymahatelnost pohledávky.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1 může být nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky, je-li to vhodné, v souladu s předpisy platnými v členském státě dožádaného subjektu potvrzen či uznán jako nástroj umožňující vymahatelnost na území tohoto členského státu nebo být takovým nástrojem doplněn nebo nahrazen.\nČlenské státy usilují o splnění formálních náležitostí týkajících se tohoto potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o vymáhání, s výjimkou případů, kde se použije třetí pododstavec tohoto odstavce. Nelze je odepřít, je-li nástroj umožňující vymahatelnost řádně vyhotoven. Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech případného překročení lhůty tří měsíců.\nPokud některý z těchto úkonů vyústí v napadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnost vydaného dožadujícím subjektem, použije se článek 81 prováděcího nařízení.\nČlánek 80\nPlatební podmínky a lhůty\n1.   Pohledávky se vymáhají v měně členského státu dožádaného subjektu. Dožádaný subjekt poukáže dožadujícímu subjektu celou částku pohledávky, kterou vymůže.\n2.   Dožádaný subjekt může, umožňují-li to právní a správní předpisy platné v jeho členském státě, po poradě s dožadujícím subjektem poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit úhradu ve splátkách. Úroky, které dožádaný subjekt vybere na základě takového odložení platby, se rovněž poukáží dožadujícímu subjektu.\nOde dne, kdy je nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky přímo uznán podle čl. 79 odst. 1 prováděcího nařízení nebo potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen podle čl. 79 odst. 2 prováděcího nařízení, se účtuje úrok z prodlení podle právních a správních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu, který se rovněž poukáže dožadujícímu subjektu.\nČlánek 81\nNapadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího vymahatelnost pohledávky a napadení opatření k jejímu vymáhání\n1.   Napadne-li zúčastněná strana v průběhu řízení o vymáhání pohledávky pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost vydaný v členském státě dožadujícího subjektu, podá žalobu k příslušnému orgánu členského státu dožadujícího subjektu, v souladu s právními předpisy platnými v tomto členském státě. Dožadující subjekt tento úkon neprodleně oznámí dožádanému subjektu. Dožádaný subjekt o něm může informovat rovněž zúčastněná strana.\n2.   Jakmile dožádaný subjekt obdrží oznámení nebo informaci podle odstavce 1 od dožadujícího subjektu nebo od zúčastněné strany, přeruší řízení o vymáhání pohledávky až do rozhodnutí příslušného orgánu v této věci, pokud dožadující subjekt nevyžaduje v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce jinak. Považuje-li to dožádaný subjekt za nezbytné, a aniž je dotčen článek 84 prováděcího nařízení, může přijmout předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to u obdobných pohledávek umožňují právní předpisy platné v jeho členském státě.\nBez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce, může dožadující subjekt v souladu právními a správními předpisy platnými v jeho členském státě požádat dožádaný subjekt o vymáhání napadené pohledávky, pokud to umožňují příslušné právní a správní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu. Jestliže výsledek napadení posléze vyzní ve prospěch dlužníka, je dožadující subjekt povinen nahradit všechny vymožené částky a všechny případné náhrady, jež je nutno zaplatit, podle právních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu.\n3.   Jsou-li napadena opatření k vymáhání pohledávky přijatá v členském státě dožádaného subjektu, podává se žaloba k příslušnému orgánu tohoto členského státu v souladu s jeho právními předpisy.\n4.   Je-li příslušným orgánem, ke kterému byla podána žaloba podle odstavce 1, řádný nebo správní soud, je rozhodnutí tohoto soudu, vyzní-li ve prospěch dožadujícího subjektu a povoluje vymáhání pohledávky v členském státě dožadujícího subjektu, „nástrojem umožňujícím vymahatelnost“ ve smyslu článků 78 a 79 prováděcího nařízení a vymáhání pohledávky se provede na základě tohoto rozhodnutí.\nČlánek 82\nOmezení týkající se pomoci\n1.   Dožádaný subjekt není povinen:\na)\nposkytnout pomoc uvedenou v článcích 78 až 81 prováděcího nařízení, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v členském státě dožádaného subjektu, pokud to právní a správní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu umožňují u obdobných vnitrostátních pohledávek;\nb)\nposkytnout pomoc uvedenou v článcích 76 až 81 prováděcího nařízení, jestliže se původní žádost podle článků 76 až 78 prováděcího nařízení týká pohledávek starších pěti let počítáno od okamžiku, kdy byl podle právních a správních předpisů platných v členském státě dožadujícího subjektu v den podání žádosti vydán nástroj umožňující vymahatelnost. Pokud však byly pohledávka nebo nástroj napadeny, počíná lhůta běžet okamžikem, kdy členský stát dožadujícího subjektu stanoví, že pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost již nelze dále napadnout.\n2.   Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc.\nČlánek 83\nPromlčecí lhůty\n1.   Otázky týkající se promlčecích lhůt se řídí:\na)\nprávními předpisy platnými v členském státě dožadujícího subjektu, pokud se týkají pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnost, a\nb)\nprávními předpisy platnými v členském státě dožádaného subjektu, pokud se týkají opatření k vymáhání pohledávky v dožádaném členském státě.\nPromlčecí lhůty podle právních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu začínají běžet dnem přímého uznání nebo dnem potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení v souladu s článkem 79 prováděcího nařízení.\n2.   Úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným subjektem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím subjektem, stavěly nebo přerušovaly promlčecí lhůtu podle právních předpisů platných v členském státě dožadujícího subjektu, se pro otázky tohoto účinku považují za provedené v uvedeném státě.\nČlánek 84\nPředběžná opatření\nNa odůvodněnou žádost dožadujícího subjektu přijme dožádaný subjekt předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to umožňují právní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu.\nPro účely prvního pododstavce se použijí obdobně ustanovení a postupy uvedené v článcích 78, 79, 81 a 82 prováděcího nařízení.\nČlánek 85\nNáklady související s vymáháním\n1.   Dožádaný subjekt vymáhá od dotyčné fyzické nebo právnické osoby a ponechá si veškeré náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly, podle právních předpisů členského státu dožádaného subjektu, které se vztahují na obdobné pohledávky.\n2.   Vzájemná pomoc podle tohoto oddílu se zpravidla poskytuje bezplatně. V případech, kdy vymáhání představuje zvláštní problém nebo je spojeno se značnými náklady, se však dožadující a dožádaný subjekt mohou dohodnout na zvláštních pravidlech úhrady.\n3.   Členský stát dožadujícího subjektu však nadále ručí členskému státu dožádaného subjektu za veškeré náklady a veškeré ztráty vzniklé z úkonů uznaných za neodůvodněné co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti nástroje vydaného dožadujícím subjektem.\nČlánek 86\nPřezkum\n1.   Do konce čtvrtého celého kalendářního roku od vstupu prováděcího nařízení v platnost předloží správní komise srovnávací zprávu o lhůtách uvedených v čl. 67 odst. 2, 5 a 6 prováděcího nařízení.\nNa základě této zprávy může Evropská komise v případě potřeby předložit vhodné návrhy na změnu těchto lhůt s cílem jejich podstatného zkrácení.\n2.   Do konce období uvedeného v odstavci 1 přehodnotí správní komise pravidla pro přepočet dob stanovená v článku 13 za účelem jejich případného zjednodušení.\n3.   Do 1. května 2015 předloží správní komise zprávu hodnotící uplatňování kapitol I a III hlavy IV prováděcího nařízení, zejména pokud jde o postupy a lhůty uvedené v čl. 67 odst. 2, 5 a 6 prováděcího nařízení a postupy vymáhání uvedené v článcích 75 až 85 prováděcího nařízení.\nS ohledem na tuto zprávu může Evropská komise v případě potřeby předložit vhodné návrhy zaměřené na zvýšení účinnosti a vyváženosti těchto postupů.\nHLAVA V\nRŮZNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 87\nLékařské prohlídky a správní kontroly\n1.   Aniž jsou dotčena jiná ustanovení, pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného členského státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, provádí na žádost této instituce lékařské prohlídky instituce místa pobytu nebo místa bydliště příjemce v souladu s postupy stanovenými právními předpisy uplatňovanými touto institucí.\nDlužná instituce v případě potřeby informuje instituci místa pobytu nebo bydliště o veškerých zvláštních požadavcích, které je třeba dodržet, a o předmětu lékařské prohlídky.\n2.   Instituce místa pobytu nebo bydliště je povinna zaslat zprávu dlužné instituci, která o lékařskou prohlídku požádala. Tato instituce se řídí zjištěními instituce místa pobytu nebo bydliště.\nDlužná instituce si vyhrazuje právo nechat příjemce vyšetřit lékařem podle vlastního výběru. Příjemce však může být vyzván, aby se dostavil do členského státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce, pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví a že související náklady na cestu a na pobyt uhradí dlužná instituce.\n3.   Pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného členského státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, správní kontrolu na žádost této dlužné instituce provádí instituce místa pobytu nebo bydliště příjemce.\nV tomto případě se rovněž použije odstavec 2.\n4.   Odstavce 2 a 3 se rovněž použijí při stanovení nebo kontrole stavu závislosti příjemce dávek dlouhodobé péče uvedených v článku 34 základního nařízení nebo žadatele o tyto dávky.\n5.   Příslušné orgány nebo příslušné instituce dvou či více členských států se mohou dohodnout na zvláštních ustanoveních a postupech určených k úplnému nebo částečnému zlepšení připravenosti žadatelů a příjemců na trh práce a jejich účasti v systémech nebo programech, které členský stát pobytu nebo bydliště za tímto účelem zavedl.\n6.   Odchylně od zásady bezplatné vzájemné správní spolupráce podle čl. 76 odst. 2 základního nařízení hradí skutečnou částku výdajů na kontroly uvedené v odstavcích 1 až 5 dlužná instituce, která požadovala jejich provedení, instituci, která byla požádána o jejich provedení.\nČlánek 88\nOznamování\n1.   Členské státy oznamují Evropské komisi údaje o subjektech uvedených v čl. 1 písm. m), q) a r) základního nařízení a v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) prováděcího nařízení a o institucích určených podle prováděcího nařízení.\n2.   Subjekty uvedené v odstavci 1 musejí být elektronicky identifikovatelné prostřednictvím identifikačního kódu a elektronické adresy.\n3.   Správní komise stanoví strukturu, obsah a podrobné podmínky, včetně společného formátu a vzoru, pro oznamování údajů uvedených v odstavci 1.\n4.   V příloze 4 prováděcího nařízení jsou uvedeny náležitosti veřejné databáze obsahující informace uvedené v odstavci 1. Databáze bude zřízena a spravována Evropskou komisí. Členské státy jsou nicméně odpovědné za vkládání vlastních vnitrostátních kontaktních informací do této databáze. Členské státy dále zajistí přesnost záznamů týkajících se vnitrostátních kontaktních informací požadovaných podle odstavce 1.\n5.   Členské státy odpovídají za aktualizaci informací uvedených v odstavci 1.\nČlánek 89\nInformování\n1.   Správní komise připraví informace potřebné k seznámení dotyčných subjektů s jejich právy a administrativními náležitostmi, které musí pro uplatnění těchto práv splnit. Šíření těchto informací je zajišťováno pokud možno elektronickou cestou prostřednictvím zveřejnění na internetových stránkách přístupných veřejnosti. Správní komise zajistí jejich pravidelnou aktualizaci a zaměří se na kvalitu služeb poskytovaných zákazníkům.\n2.   Poradní výbor uvedený v článku 75 základního nařízení může vydávat stanoviska a doporučení v zájmu zkvalitnění informací a jejich šíření.\n3.   Příslušné orgány zajistí, aby jejich instituce byly informovány a aby uplatňovaly veškeré právní a jiné předpisy Společenství, včetně rozhodnutí správní komise, v oblastech a za podmínek stanovených základním nařízením a prováděcím nařízením.\nČlánek 90\nPřepočet měny\nPro účely použití základního nařízení a prováděcího nařízení se jako směnný kurs dvou měn použije referenční směnný kurs vyhlášený Evropskou centrální bankou. Datum, ke kterému je třeba stanovit směnný kurs, určí správní komise.\nČlánek 91\nStatistické přehledy\nPříslušné orgány sestaví statistické přehledy o uplatňování základního nařízení a prováděcího nařízení a zašlou je sekretariátu správní komise. Tyto údaje jsou shromažďovány a tříděny podle plánu a metody stanovených správní komisí. Evropská komise zajistí rozšiřování těchto informací.\nČlánek 92\nZměna příloh\nPřílohy 1, 2, 3, 4 a 5 prováděcího nařízení a přílohy VI, VII, VIII a IX základního nařízení mohou být změněny nařízením Komise na žádost správní komise.\nČlánek 93\nPřechodná ustanovení\nČlánek 87 základního nařízení se použije v situacích, na něž se vztahuje prováděcí nařízení.\nČlánek 94\nPřechodná ustanovení týkající se důchodů\n1.   Nastane-li pojistná událost přede dnem vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu a žádost o důchod nebyla před uvedeným dnem vyřízena, je tato žádost, pokud dávky musí být poskytovány na základě dotyčné pojistné události za dobu předcházející uvedenému dni vyřizována dvěma způsoby:\na)\npokud jde o dobu přede dnem vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, v souladu s nařízením (EHS) č. 1408/71 nebo dohodami platnými mezi dotyčnými členskými státy;\nb)\npokud jde o dobu od vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, v souladu se základním nařízením.\nJe-li však částka vypočtená na základě ustanovení uvedených v písmenu a) vyšší než částka vypočtená na základě ustanovení uvedených v písmenu b), má dotyčná osoba i nadále nárok na částku vypočtenou na základě ustanovení uvedených v písmenu a).\n2.   Žádost o dávky v invaliditě, stáří a pro pozůstalé podaná instituci členského státu po dni, vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, vyžaduje v souladu se základním nařízením automaticky nové posouzení dávek, které přiznaly pro stejnou pojistnou událost před uvedeným dnem instituce jednoho nebo více členských států; nové posouzení nesmí vést ke snížení částky poskytované dávky.\nČlánek 95\nPřechodné období pro elektronickou výměnu údajů\n1.   Každý členský stát může využít přechodného období pro výměnu údajů elektronickou cestou, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení.\nTato přechodná období nesmí přesáhnout 24 měsíců ode dne vstupu prováděcího nařízení v platnost.\nPokud se však zavedení nezbytné infrastruktury Společenství (EESSI) významně opozdí s ohledem na vstup prováděcího nařízení v platnost, správní komise může rozhodnout o jakémkoli odpovídajícím prodloužení těchto období.\n2.   Praktické postupy pro nezbytná přechodná období uvedená v odstavci 1 stanoví správní komise s cílem zajistit výměnu údajů nezbytných pro používání základního nařízení a prováděcího nařízení.\nČlánek 96\nZrušení\n1.   Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 se zrušuje s účinností ode dne 1. května 2010.\nNařízení Rady (EHS) č. 574/72 však zůstává v platnosti a nadále má právní účinky pro účely:\na)\nnařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (6), do data zrušení nebo změny uvedeného nařízení;\nb)\nnařízení Rady (EHS) č. 1661/85 ze dne 13. června 1985, kterým se stanoví stanovení technické úpravy předpisů Společenství v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků s ohledem na Grónsko (7), do data zrušení nebo změny uvedeného nařízení;\nc)\nDohody o Evropském hospodářském prostoru (8), Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (9) a jiných dohod, které obsahují odkaz na nařízení (EHS) č. 574/72, do data změny těchto dohod s ohledem na prováděcí nařízení.\n2.   Odkazy na nařízení (EHS) č. 574/72 ve směrnici Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění (10), a obecněji ve všech dalších aktech Společenství se považují za odkazy na prováděcí nařízení.\nČlánek 97\nVyhlášení a vstup v platnost\nToto nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem 1. května 2010.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. září 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředsedkyně\nC. MALMSTRÖM\n(1)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.\n(2)  Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 59.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 17. prosince 2008 (Úř. věst. C 38 E, 17.2.2009, s. 26) a postoj Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009. Rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.\n(4)  Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28.\n(5)  Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 160, 20.6.1985, s. 7.\n(8)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6.\n(10)  Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46.\nPŘÍLOHA 1\nProváděcí pravidla k dvoustranným úmluvám, která zůstávají v platnosti, a novým dvoustranným prováděcím úmluvám\n(podle čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení)\nBELGIE – DÁNSKO\nVýměna dopisů ze dnů 8. května 2006 a 21. června 2006 o dohodě o náhradě dávek ve skutečné výši, poskytnutých rodinným příslušníkům osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné, která je pojištěna v Belgii, jestliže má rodinný příslušník bydliště v Dánsku, a důchodcům nebo jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou pojištěni v Belgii, ale mají bydliště v Dánsku\nBELGIE – NĚMECKO\nDohoda ze dne 29. ledna 1969 o výběru a úhradě příspěvku sociálního zabezpečení\nBELGIE – IRSKO\nVýměna dopisů ze dne 19. května a 28. července 1981 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vzájemné zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky a dávky v nezaměstnanosti na základě hlavy III kapitoly 1 a 6 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (vzájemné zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nBELGIE – ŠPANĚLSKO\nDohoda ze dne 25. května 1999 o náhradě věcných dávek podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a 574/72\nBELGIE – FRANCIE\na)\nDohoda mezi Francií a Belgií ze dne 4. července 1984 o lékařských prohlídkách příhraničních pracovníků majících bydliště v jedné zemi a pracujících ve druhé\nb)\nDohoda ze dne 14. května 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72\nc)\nDohoda ze dne 3. října 1977 provádějící článek 92 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení)\nd)\nDohoda ze dne 29. června 1979 o vzájemném zřeknutí se náhrady stanovené v čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náklady na dávky v nezaměstnanosti)\ne)\nSprávní ujednání ze dne 6. března 1979 o postupech pro provádění doplňkové úmluvy ze dne 12. října 1978 o sociálním zabezpečení mezi Belgií a Francií s ohledem na ustanovení týkající se osob samostatně výdělečně činných\nf)\nVýměna dopisů ze dnů 21. listopadu 1994 a 8. února 1995 týkající se postupů pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72\nBELGIE – ITÁLIE\na)\nDohoda ze dne 12. ledna 1974, kterou se provádí čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72\nb)\nDohoda ze dne 31. října 1979, kterou se provádí čl. 18 odst. 9 nařízení (EHS) č. 574/72\nc)\nVýměna dopisů ze dnů 10. prosince 1991 a 10. února 1992 týkající se vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článku 93 nařízení (EHS) č. 574/72\nd)\nDohoda ze dne 21. listopadu 2003 o podmínkách vyrovnání vzájemných pohledávek podle článků 94 a 95 nařízení (EHS) č. 574/72\nBELGIE – LUCEMBURSKO\na)\nDohoda ze dne 28. ledna 1961 o vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení\nb)\nDohoda ze dne 16. dubna 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72\nBELGIE – NIZOZEMSKO\na)\nDohoda ze dne 21. března 1968 o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení a správní ujednání ze dne 25. listopadu 1970 přijaté k provedení uvedené dohody\nb)\nDohoda ze dne 13. března 2006 o zdravotním pojištění\nc)\nDohoda ze dne 12. srpna 1982 o pojištění v nemoci, mateřství a invaliditě\nBELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\na)\nVýměna dopisů ze dnů 4. května a 14. června 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nb)\nVýměna dopisů ze dnů 18. ledna a 14. března 1977 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nařízení (EHS) č. 1408/71), ve znění výměny dopisů ze dne 4. května a 23. července 1982 (dohoda o náhradě nákladů spojených s čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71)\nBULHARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA\nČlánek 29 odst. 1 a 3 dohody ze dne 25. listopadu 1998 a čl. 5 odst. 4 správního ujednání ze dne 30. listopadu 1999 týkající se zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařská prohlídky\nBULHARSKO – NĚMECKO\nČlánky 8 až 9 správní dohody o provádění úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 17. prosince 1997 v důchodové oblasti\nČESKÁ REPUBLIKA – SLOVENSKO\nČlánky 15 a 16 správního ujednání ze dne 8. ledna 1993, pokud jde o určení sídla zaměstnavatele a místa bydliště pro účely článku 20 smlouvy ze dne 29. října 1992 o sociálním zabezpečení\nDÁNSKO – IRSKO\nVýměna dopisů ze dnů 22. prosince 1980 a 11. února 1981 o vzájemném zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a na dávky v nezaměstnanosti a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky (čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72)\nDÁNSKO – ŘECKO\nDohoda ze dne 8. května1986 o částečném vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání a zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nDÁNSKO – ŠPANĚLSKO\nDohoda ze dne 11. prosince 2006 o zálohách, lhůtách o náhradě dávek ve skutečné výši, poskytnutých rodinným příslušníkům osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné, která je pojištěna ve Španělsku, jestliže má rodinný příslušník bydliště v Dánsku, a důchodcům nebo jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou pojištěni ve Španělsku, ale mají bydliště v Dánsku\nDÁNSKO – FRANCIE\nDohoda ze dne 29. června 1979 a doplňková dohoda ze dne 2. června 1993 o částečném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (částečné zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDÁNSKO – ITÁLIE\nDohoda ze dne 18. listopadu 1998 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nDÁNSKO – LUCEMBURSKO\nDohoda ze dne 19. června 1978 o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDÁNSKO – NIZOZEMSKO\nVýměna dopisů ze dne 30. března a 25. dubna 1979 ve znění dohody ze dne 12. prosince 2006 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání\nDÁNSKO – PORTUGALSKO\nDohoda ze dne 17. dubna 1998 o částečném zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nDÁNSKO – FINSKO\nČlánek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání, výdajů na dávky v nezaměstnanosti) a podle článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDÁNSKO – ŠVÉDSKO\nČlánek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání, výdajů na dávky v nezaměstnanosti) a podle článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nDÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dnů 30. března a 19. dubna 1977, ve znění výměny dopisů ze dne 8. listopadu 1989 a ze dne 10. ledna 1990 o dohodě o zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nNĚMECKO – FRANCIE\nDohoda ze dne 26. května 1981, kterou se provádí článek 92 nařízení (EHS) č. 1408/71 (o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení)\nNĚMECKO – ITÁLIE\nDohoda ze dne 3. dubna 2000 o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení\nNĚMECKO – LUCEMBURSKO\na)\nDohoda ze dne 14. října 1975 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72\nb)\nDohoda ze dne 14. října 1975 o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení\nc)\nDohoda ze dne 25. ledna 1990 o provádění článku 20 a čl. 22 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EHS) č. 1408/71\nNĚMECKO – NIZOZEMSKO\na)\nČlánek 9 správních ujednání ze dne 18. dubna 2001 k úmluvě ze dne 18. dubna 2001 (vyplácení důchodů)\nb)\nDohoda ze dne 21. ledna 1969 o vymáhání příspěvků sociálního pojištění\nNĚMECKO – RAKOUSKO\nOddíl II bod 1 a oddíl III dohody ze dne 2. srpna 1979 o provádění úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 19. července 1978 se i nadále použije na osoby, které vykonávaly přeshraniční práci do 1. ledna 2005 včetně a které se stanou nezaměstnanými do 1. ledna 2011\nNĚMECKO – POLSKO\nDohoda ze dne 11. ledna 1977 o provádění úmluvy ze dne 9. října 1975 o starobních důchodech a dávkách při pracovních úrazech\nESTONSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 29. března 2006 mezi příslušnými orgány Estonské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nIRSKO – FRANCIE\nVýměna dopisů ze dne 30. července 1980 a 26. září 1980 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vzájemné zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (vzájemné zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nIRSKO – LUCEMBURSKO\nVýměna dopisů ze dne 26. září 1975 a 5. srpna 1976 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované na základě hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71 a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky uvedené v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72)\nIRSKO – NIZOZEMSKO\nVýměna dopisů ze dne 22. dubna a 27. července 1987 týkající se čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (zřeknutí se náhrad s ohledem na dávky přiznané při uplatňování článku 69 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky uvedené v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72)\nIRSKO – ŠVÉDSKO\nDohoda ze dne 8. listopadu 2000 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky\nIRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 9. července 1975 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nŘECKO – NIZOZEMSKO\nVýměna dopisů ze dnů 8. září 1992 a 30. června 1993 o metodách náhrad mezi institucemi\nŠPANĚLSKO – FRANCIE\nDohoda ze dne 17. května 2005, kterou se stanoví zvláštní ujednání pro správu a zúčtování vzájemných pohledávek ohledně dávek zdravotní péče podle nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nŠPANĚLSKO – ITÁLIE\nDohoda o novém postupu za účelem zdokonalení a zjednodušení náhrady nákladů na zdravotní péči ze dne 21. listopadu 1997 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství) a článků 93, 94, 95 a 100 a čl. 102 odst. 5 nařízení (EHS) č. 574/72 (postupy pro náhradu a dávky pojištění v nemoci a mateřství a opožděné uplatnění nároků)\nŠPANĚLSKO – NIZOZEMSKO\nDohoda ze dne 21. února 2000 mezi Nizozemskem a Španělskem, která usnadňuje vyrovnání vzájemných nároků týkajících se dávek pojištění v nemoci a mateřství při provádění nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO\na)\nČlánky 42, 43 a 44 správního ujednání ze dne 22. května 1970 (vývoz dávek v nezaměstnanosti). Tento údaj zůstane v platnosti po dobu dvou let ode dne použitelnosti nařízení (ES) č. 883/2004\nb)\nDohoda ze dne 2. října 2002, kterou se stanoví podrobná ujednání pro správu a zúčtování vzájemných pohledávek za zdravotní péči s cílem usnadnit a urychlit zúčtování těchto pohledávek\nŠPANĚLSKO – ŠVÉDSKO\nDohoda ze dne 1. prosince 2004 o náhradě nákladů na věcné dávky podle nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nDohoda ze dne 18. června 1999 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nFRANCIE – ITÁLIE\na)\nVýměna dopisů ze dne 14. května a 2. srpna 1991 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článku 93 nařízení (EHS) č. 574/72\nb)\nDodatečná výměna dopisů ze dne 22. března a 15. dubna 1994 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72\nc)\nVýměna dopisů ze dne 2. dubna 1997 a 20. října 1998, kterou se mění výměna dopisů uvedená v písmenech a) a b) týkající se postupů vyrovnání vzájemných pohledávek podle článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72\nd)\nDohoda ze dne 28. června 2000 o zřeknutí se náhrady nákladů uvedených v čl. 105 odst. 1 nařízení (EHS) č. 574/72 na správní kontroly a lékařské prohlídky požadované podle článku 51 uvedeného nařízení\nFRANCIE – LUCEMBURSKO\na)\nDohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství poskytované rodinným příslušníkům pracovníka, kteří nemají bydliště ve stejné zemi jako pracovník, stanovené v čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971\nb)\nDohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství poskytované bývalým příhraničním pracovníkům, jejich rodinným příslušníkům nebo pozůstalým po nich, stanovené v čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971\nc)\nDohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky stanovené v čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972\nd)\nVýměna dopisů ze dnů 17. července a 20. září 1995 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72\nFRANCIE – NIZOZEMSKO\na)\nDohoda ze dne 28. dubna 1997 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky na základě článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72\nb)\nDohoda ze dne 29. září 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nc)\nDohoda ze dne 3. února 1999, kterou se stanoví zvláštní podmínky pro správu a vyrovnání vzájemných pohledávek za dávky v nemoci za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nFRANCIE – PORTUGALSKO\nDohoda ze dne 28. dubna 1999, kterou se stanoví zvláštní podrobná pravidla pro správu a vyrovnání vzájemných pohledávek v souvislosti s lékařským ošetřením v souladu s nařízeními (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nFRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\na)\nVýměna dopisů ze dnů 25. března a 28. dubna 1997 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nb)\nDohoda ze dne 8. prosince 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72\nITÁLIE – LUCEMBURSKO\nUstanovení čl. 4 odst. 5 a 6 správního ujednání ze dne 19. ledna 1955 o provádění obecné úmluvy o sociálním zabezpečení (nemocenské pojištění zemědělských pracovníků)\nITÁLIE – NIZOZEMSKO\nDohoda ze dne 24. prosince 1996 / 27. února 1997 ohledně čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71\nITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání podepsané dne 15. prosince 2005 mezi příslušnými orgány Italské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrady výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. ledna 2005\nLUCEMBURSKO – NIZOZEMSKO\nDohoda ze dne 1. listopadu 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72\nLUCEMBURSKO – ŠVÉDSKO\nUjednání ze dne 27. listopadu 1996 o náhradě výdajů v oblasti sociálního zabezpečení\nLUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 18. prosince 1975 a 20. ledna 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů souvisejících se správními kontrolami a lékařskými prohlídkami uvedenými v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72)\nMAĎARSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 1. listopadu 2005 mezi příslušnými orgány Maďarské republiky a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nMALTA – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 17. ledna 2007 mezi příslušnými orgány Malty a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004\nNIZOZEMSKO – PORTUGALSKO\nDohoda ze dne 11. prosince 1987 o náhradě věcných dávek v případě nemoci a mateřství\nNIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\na)\nUstanovení článku 3 druhé věty správního ujednání ze dne 12. června 1956 provádějícího úmluvu ze dne 11. srpna 1954\nb)\nVýměna dopisů ze dne 25. dubna a 26. května 1986 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) ve znění pozdějších předpisů\nPORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nUjednání ze dne 8. června 2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté oběma zeměmi s účinkem od dne 1. ledna 2003\nFINSKO – ŠVÉDSKO\nČlánek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdaje na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a na dávky v nezaměstnanosti) a článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nFINSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nVýměna dopisů ze dne 1. a 20. června 1995 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada výdajů nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady výdajů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nŠVÉDSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nDohoda ze dne 15. dubna 1997 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)\nPŘÍLOHA 2\nZvláštní systémy pro úředníky\n(podle článků 31 a 41 prováděcího nařízení)\nA.   Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly I nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek.\nNěmecko\nZvláštní nemocenský systém pro úředníky\nB.   Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek, s výjimkou článku 19, čl. 27 odst. 1 a článku 35\nŠpanělsko\nZvláštní systém sociálního zabezpečení pro úředníky\nZvláštní systém sociálního zabezpečení pro ozbrojené síly\nZvláštní systém sociálního zabezpečení pro soudní úředníky a správní zaměstnance\nC.   Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly 2 nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek\nNěmecko\nZvláštní úrazový systém pro úředníky\nPŘÍLOHA 3\nČlenské státy požadující úhradu nákladů na věcné dávky na základě paušálních částek\n(podle čl. 63 odst. 1 prováděcího nařízení)\nIRSKO\nŠPANĚLSKO\nITÁLIE\nMALTA\nNIZOZEMSKO\nPORTUGALSKO\nFINSKO\nŠVÉDSKO\nSPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nPŘÍLOHA 4\nNáležitosti databáze uvedené v čl. 88 odst. 4 prováděcího nařízení\n1.   Obsah databáze\nV elektronickém adresáři (URL) dotčených orgánů se uvedou tyto údaje:\na)\nnázvy orgánů v úředním jazyce (úředních jazycích) daného členského státu a v anglickém jazyce\nb)\nidentifikační kód a elektronická adresa EESSI\nc)\njejich funkce s ohledem na definice v čl. 1 písm. m), q) a r) základního nařízení (a čl. 1 písm. a) a b) prováděcího nařízení)\nd)\njejich pravomoci, pokud jde o jednotlivá rizika, druhy dávek, systémy a zeměpisné pokrytí\ne)\nčást základního nařízení, kterou tyto orgány provádějí\nf)\ntyto kontaktní údaje: poštovní adresu, telefon, fax, emailovou adresu a příslušnou adresu URL\ng)\njakékoliv další informace nezbytné k používání základního nařízení nebo prováděcího nařízení\n2.   Správa databáze\na)\nElektronický adresář je součástí EESSI na úrovni Evropské komise.\nb)\nČlenské státy jsou odpovědné za shromažďování a kontrolu nezbytných informací orgánů a za to, že Evropské komisi včas předávají všechny nové vkládané údaje nebo změnu údajů, za něž jsou odpovědné.\n3.   Přístup\nInformace používané k provozním a správním účelům nejsou veřejně přístupné.\n4.   Bezpečnost\nVeškeré změny databáze (vkládání, aktualizace, výmaz) se zaprotokolují. Před vstupem do adresáře za účelem změny údajů jsou uživatelé identifikováni a autentizováni. Před každým pokusem o změnu údajů se zkontroluje povolení uživatele tuto operaci provést. Jakékoliv nepovolené operace se zamítnou a zaprotokolují.\n5.   Jazykový režim\nObecným jazykem databáze je angličtina. Názvy orgánů a jejich kontaktní údaje by měly být vkládány také v úředním jazyce (úředních jazycích) daného členského státu.\nPŘÍLOHA 5\nČlenské státy, které na základě vzájemnosti stanoví maximální výši úhrady podle čl. 65 odst. 6 třetí věty základního nařízení na základě průměrné výše dávek v nezaměstnanosti podle svých právních předpisů v předcházejícím kalendářním roce\n(podle článku 70 prováděcího nařízení)\nBELGIE\nČESKÁ REPUBLIKA\nNĚMECKO\nRAKOUSKO\nSLOVENSKO\nFINSKO", "summary": "Systém sociálního zabezpečení – spolupráce mezi zeměmi EU\nSystém sociálního zabezpečení – spolupráce mezi zeměmi EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 987/2009 – o koordinaci systémů sociálního zabezpečení\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJedná se o prováděcí nařízení, které modernizuje a zjednodušuje pravidla pro používání nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v EU.  Toto nařízení občanům usnadňuje výkon práva na volný pohyb v EU za účelem studia, volného času nebo z pracovních důvodů a zajišťuje, aby nebyli znevýhodnění z hlediska sociálního zabezpečení, a to v rámci provádění nařízení (ES) č. 883/2004.  Zrušuje a nahrazuje nařízení (EHS) č. 574/72.  \nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení posiluje spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení* v zemích EU a vylepšuje metody, které používají ke vzájemnému sdílení informací.\nNařízení je rozděleno do pěti hlav, z nichž některé obsahují několik kapitol:\nHlava I – Obecná ustanovení\nKapitola I – definice pojmů použitých v nařízení.\nKapitola II – pravidla spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpečení v zemích EU:jak instituce sdílejí údaje,  jak žadatelé jednají s institucemi sociálního zabezpečení,  právní síla dokumentů a podpůrných dokladů vydaných v jiné zemi EU,  prozatímní uplatňování právních předpisů a prozatímní poskytování dávek (v případě rozdílných stanovisek mezi institucemi v různých zemích) a  prozatímní výpočet dávek a odvodů pojistného.  Kapitola III – aspekty jako ujednání mezi dvěma či více zeměmi EU:vyloučení souběhu dávek,  určení místa pobytu,  sčítání dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaných podle právních předpisů jedné země EU, a  jak se tyto doby přičtou k dobám získaným podle právních předpisů jiné země EU (podle okolností).  Hlava II – určení použitelných právních předpisů\nHlava II stanoví podrobná pravidla podle toho, který článek (tzn. článek 12 až 16) nařízení (ES) č. 883/2004 se vztahuje na žadatele (například článek 13 se vztahuje na lidi, kteří jsou zaměstnáni ve dvou nebo více zemích EU).\nHlava III – zvláštní pravidla o různých druzích dávek\nKapitola I – dávky v nemoci, mateřství a rovnocenné dávky (například podmínky, za nichž se hradí náklady na věcné dávky v nemoci v rámci plánovaného léčení, tzn. léčení, které pojištěná osoba vyhledá v jiné zemi EU, než je země, v níž je pojištěna nebo má bydliště).\nKapitola II – dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání.\nKapitola III – pohřebné.\nKapitola IV – dávky v invaliditě a starobní a pozůstalostní důchody.\nKapitola V – dávky v nezaměstnanosti.\nKapitola VI – rodinné dávky.\nHlava IV – finanční aspekty\nKapitola I – úhrada nákladů na dávky podle článku 35 a článku 41 nařízení (ES) č. 883/2004, přičemž oba články se týkají úhrad mezi institucemi.\nKapitola II – úhrada dávek v nezaměstnanosti podle článku 65 nařízení (ES) č. 883/2004.\nKapitola III – zpětné vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek, zpětné vymáhání prozatímních plateb a odvodů, zápočet a pomoc při vymáhání.\nHlava V – různá, přechodná a závěrečná ustanovení\nHlava V pokrývá aspekty jako lékařské prohlídky a správní kontroly v případech, kdy žadatel pobývá v jiné zemi EU než dlužná instituce, a to ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. května 2010.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Koordinace sociálního zabezpečení EU (Evropská komise).Po vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala:Sdělení Komise Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích – COVID-19KLÍČOVÉ POJMY\nInstituce sociálního zabezpečení: patří sem instituce zodpovědné za dávky v nemoci, v mateřství, v invaliditě, penzijní plány, dávky při pracovních úrazech, v nezaměstnanosti, rodinné dávky a programy předčasného odchodu do důchodu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1–42)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 987/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1–123).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 02.06.2020"}
{"celex_id": "32008R1338", "reference": "31.12.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 354/70\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1338/2008\nze dne 16. prosince 2008\no statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (3), stanovilo, že statistická část informačního systému o veřejném zdraví má být vytvořena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství s cílem podpořit synergii a zamezit duplicitu. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (4), uvádí, že se o splnění cíle, jímž je vypracovávat a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví, bude usilovat pomocí opatření zaměřených na další rozvoj udržitelného zdravotního monitorovacího systému s mechanismy pro sběr srovnatelných údajů a informací, s příslušnými ukazateli, a na rozvoj statistických prvků tohoto systému za použití statistického programu Společenství.\n(2)\nInformace Společenství o veřejném zdraví byly vyvinuty systematicky prostřednictvím programů Společenství v oblasti veřejného zdraví. V návaznosti na tuto činnost byl vypracován seznam zdravotních ukazatelů Evropského společenství (European Community Health Indicators, ECHI), který podává přehled o zdravotním stavu, zdravotních determinantech a systémech zdravotnictví. Statistiky Společenství v oblasti veřejného zdraví by v zájmu dostupnosti minimálního souboru statistických údajů potřebných pro výpočet ECHI měly být, pokud je to vhodné a možné, v souladu s vývojem a dosaženými výsledky činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví.\n(3)\nUsnesení Rady ze dne 3. června 2002 o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2002–2006) (5) vyzvalo Komisi a členské státy k zintenzivnění probíhajících prací na harmonizaci statistik pracovních úrazů a nemocí z povolání, aby byly k dispozici srovnatelné údaje, na jejichž základě bude možné objektivně posoudit dopad a účinnost opatření přijatých v rámci nové strategie Společenství, a ve zvláštním oddíle zdůraznilo potřebu zohlednit nárůst podílu žen na trhu práce a reagovat na jejich specifické potřeby ve vztahu k politikám v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Mimoto Rada v usnesení ze dne 25. června 2007 o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007–2012) (6) vyzvala Komisi ke spolupráci s legislativními orgány při zavádění odpovídajícího evropského statistického systému v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zohlední různé národní systémy a nepřinese žádnou dodatečnou administrativní zátěž. Konečně Komise v doporučení ze dne 19. září 2003 o evropském seznamu nemocí z povolání (7) členským státům doporučila, aby v souladu s probíhajícími pracemi na systému harmonizace evropských statistik o nemocech z povolání postupně slaďovaly statistiky o nemocech z povolání s evropským seznamem.\n(4)\nEvropská rada na zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 stanovila tři hlavní zásady pro reformu systémů zdravotní péče: dostupnost pro každého, vysoce kvalitní péči a dlouhodobou finanční udržitelnost. Ve sdělení Komise ze dne 20. dubna 2004 nazvaném „Modernizace sociální ochrany pro rozvoj vysoce kvalitní, dostupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií s využitím ‚otevřené metody koordinace‘“ bylo navrženo zahájit identifikaci možných ukazatelů pro společné cíle, aby byly rozvinuty systémy péče na základě činností prováděných v rámci akčního programu Společenství v oblasti zdraví, statistiky Eurostatu pro zdraví a spolupráce s mezinárodními organizacemi. Při vytváření těchto ukazatelů by měla být věnována zvláštní pozornost používání a srovnatelnosti vlastního posouzení zdravotního stavu uváděného v šetřeních.\n(5)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (8) zahrnuje jako klíčovou prioritu v oblasti životního prostředí činnost pro životní prostředí, lidské zdraví a kvalitu života a vyzývá k definování a vývoji ukazatelů lidského zdraví a životního prostředí. Kromě toho závěry Rady ze dne 8. prosince 2003 o strukturálních ukazatelích vyžadovaly, aby byly ukazatele biologické rozmanitosti a zdraví zařazeny pod nadpisem „životní prostředí“ do databáze strukturálních ukazatelů, která je používána pro každoroční zprávu předkládanou na jarním zasedání Evropské radě; tato databáze rovněž obsahuje ukazatele bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pod nadpisem „zaměstnanost“. Soubor ukazatelů udržitelného rozvoje, který přijala Komise v roce 2005, rovněž obsahuje téma ukazatelů veřejného zdraví.\n(6)\nAkční plán pro zdraví a životní prostředí pro období let 2004 až 2010 uznává potřebu zlepšit kvalitu, srovnatelnost a dostupnost údajů o zdravotním stavu s ohledem na nemoci a poruchy související se životním prostředím, s použitím statistického programu Společenství.\n(7)\nUsnesení Rady ze dne 15. července 2003 o podpoře zaměstnanosti a sociální integrace osob se zdravotním postižením (9) vyzvalo členské státy a Komisi, aby shromažďovaly statistické informace o situaci osob se zdravotním postižením, včetně informací o rozvoji služeb a dávek pro tuto skupinu obyvatel. Kromě toho se Komise ve svém sdělení ze dne 30. října 2003 nazvaném „Rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením – evropský akční plán“ rozhodla vytvořit kontextové ukazatele srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy, aby tak mohla zhodnotit účinnost svých politik týkajících se osob se zdravotním postižením. Dále uvedla, že by se v největší možné míře měly využívat zdroje a struktury evropského statistického systému, zejména vytvořením harmonizovaných modulů šetření, aby bylo možné získávat mezinárodně srovnatelné statistické informace potřebné pro sledování pokroku.\n(8)\nKdykoliv je to vhodné a možné, v zájmu zajištění relevance a srovnatelnosti údajů a zamezení duplicity činností, měly by být statistické činnosti Komise (Eurostatu) v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prováděny ve spolupráci s Organizací spojených národů a jejími specializovanými organizacemi, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (MOP), a s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).\n(9)\nKomise (Eurostat) již pravidelně sbírá statistické údaje o veřejném zdraví a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci od členských států, které tyto údaje poskytují na základě dobrovolnosti. Rovněž o těchto oblastech sbírá údaje z jiných zdrojů. Tyto činnosti probíhají za úzké spolupráce s členskými státy. Zejména v případě statistiky v oblasti veřejného zdraví je vytváření a zavádění řízeno a organizováno prostřednictvím struktury partnerství mezi Komisí (Eurostatem) a členskými státy. Stále však je třeba zlepšit přesnost a spolehlivost, soudržnost a srovnatelnost, pokrytí, včasnost a dochvilnost stávajícího sběru statistických údajů. Dále je nutné zavést další sběr statistických údajů, dohodnutý a připravený s členskými státy, aby byl získán nezbytný minimální soubor statistických údajů na úrovni Společenství v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\n(10)\nVypracování konkrétních statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (10).\n(11)\nToto nařízení zajišťuje plné dodržování práva na ochranu osobních údajů podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie (11).\n(12)\nV rámci tohoto nařízení platí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13). Statistické požadavky vyplývající z činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví, z národních strategií pro rozvoj vysoce kvalitní, dostupné a udržitelné zdravotní péče a ze strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci i požadavky související se strukturálními ukazateli, ukazateli udržitelného rozvoje, ECHI a dalšími soubory ukazatelů, které je třeba vytvořit pro účely monitorování politických opatření a strategií na úrovni Společenství i na úrovni členských států v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, představují závažný veřejný zájem.\n(13)\nPředávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (14). Opatření přijatá v souladu s uvedenými nařízeními zajišťují fyzickou i logickou ochranu důvěrných údajů a zajišťují, aby při vypracovávání a šíření statistik Společenství nedošlo k jejich protiprávnímu sdělení ani použití k jiným než statistickým účelům.\n(14)\nPři vypracovávání a šíření statistik Společenství podle tohoto nařízení by měly národní statistické úřady a statistický úřad Společenství zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat dne 24. února 2005 Výborem pro statistické programy.\n(15)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného rámce pro systematické vypracovávání statistik Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(16)\nVzhledem k tomu, že organizace a správa systémů zdravotní péče jsou uznávány jako záležitosti spadající do pravomoci členských států a že za provádění právních předpisů Společenství o pracovištích a pracovních podmínkách odpovídají v prvé řadě členské státy, zajišťuje toto nařízení plné zachování pravomocí členských států v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\n(17)\nJe důležité, aby mezi proměnné pro rozčlenění byly zahrnuty pohlaví a věk, neboť to umožní zohlednit vliv rozdílů pohlaví a věku na zdraví a bezpečnost při práci.\n(18)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).\n(19)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření týkajících se charakteristik některých témat a jejich rozčlenění, referenčních období, intervalů a lhůt pro poskytování údajů a poskytování metadat. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(20)\nDoplňkové financování sběru údajů v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude poskytnuto v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) a v rámci programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (16). V tomto rámci by se měly finanční zdroje využívat na pomoc členským státům při dalším budování vnitrostátních kapacit s cílem provést zlepšení a zavést nové nástroje sběru statistických údajů v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\n(21)\nByl konzultován evropský inspektor ochrany údajů.\n(22)\nByl konzultován Výbor pro statistické programy v souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom (17),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Statistiky se vypracovávají v souladu se zásadami nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, efektivnosti nákladů a statistické důvěrnosti.\n2.   Statistiky obsahují ve formě harmonizovaného a společného souboru údajů informace nezbytné pro činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví, pro podporu vnitrostátních strategií k rozvoji kvalitní, všeobecně přístupné a udržitelné zdravotní péče a pro činnost Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\n3.   Statistiky poskytují údaje pro strukturální ukazatele, ukazatele udržitelného rozvoje a zdravotní ukazatele Evropského společenství (ECHI) a rovněž pro další soubory ukazatelů, které je nutné vytvořit pro účely monitorování činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nČlenské státy poskytují Komisi (Eurostatu) statistické údaje týkající se těchto oblastí:\n—\nzdravotní stav a zdravotní determinanty podle přílohy I,\n—\nzdravotní péče podle přílohy II,\n—\npříčiny smrti podle přílohy III,\n—\npracovní úrazy podle přílohy IV,\n—\nnemoci z povolání a další zdravotní problémy a onemocnění související s prací podle přílohy V.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„statistikou Společenství“ statistika Společenství podle čl. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 322/97;\nb)\n„vypracováváním statistik“ vypracovávání statistik podle čl. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 322/97;\nc)\n„veřejným zdravím“ veškeré prvky týkající se zdraví, zejména zdravotní stav včetně nemocnosti a zdravotního postižení, determinanty ovlivňující tento zdravotní stav, potřeby zdravotní péče, prostředky přidělené na zdravotní péči, poskytování zdravotní péče a její všeobecná dostupnost, výdaje na zdravotní péči a její financování a příčiny úmrtnosti;\nd)\n„bezpečností a ochranou zdraví při práci“ veškeré prvky týkající se prevence a bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci, pokud jde o jejich činnosti v současnosti i v minulosti, zejména s ohledem na pracovní úrazy, nemoci z povolání a další zdravotní problémy a onemocnění související s prací;\ne)\n„mikrodaty“ jednotlivé statistické záznamy;\nf)\n„předáváním důvěrných údajů“ předávání důvěrných údajů neumožňujících přímou identifikaci mezi vnitrostátními orgány a orgánem Společenství v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 322/97 a v souladu s nařízením (Euratom, EHS) č. 1588/90;\ng)\n„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě v souladu s čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES.\nČlánek 4\nZdroje\nČlenské státy sestavují údaje týkající se veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze zdrojů, kterými jsou v závislosti na oblastech a tématech a na charakteristice vnitrostátních systémů buď zjišťování prováděná u domácností nebo podobná šetření či moduly šetření, anebo vnitrostátní administrativní zdroje nebo výkaznictví.\nČlánek 5\nMetodika\n1.   Metody používané pro provádění sběru údajů zohledňují, a to i v případě přípravných činností, zkušenosti a odborné znalosti, specifické rysy, kapacity a stávající sběr údajů na úrovni členských států v rámci sítí a jiných struktur evropského statistického systému (ESS) pro spolupráci s členskými státy, které zřídila Komise (Eurostat). Přihlíží se rovněž k metodikám pro pravidelný sběr údajů, které vyplývají z projektů se statistickým rozměrem prováděných v rámci jiných programů Společenství, jako jsou například programy v oblasti veřejného zdraví nebo výzkumné programy.\n2.   Statistické metodiky a sběr údajů, které mají být vypracovány pro sestavování statistik v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni Společenství, zohlední případnou potřebu koordinace s činnostmi mezinárodních organizací v dané oblasti v zájmu zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistik a konzistentnosti sběru údajů a v zájmu zamezení duplicity činností a předávání údajů členskými státy.\nČlánek 6\nPilotní studie a analýzy nákladů a přínosů\n1.   Kdykoliv jsou požadovány další údaje vedle údajů, které jsou již sebrány, a údajů, pro které již existují metodiky, nebo pokud je zjištěna nedostatečná kvalita údajů v oblastech uvedených v článku 2, zavede Komise (Eurostat) pilotní studie, jež budou členské státy provádět na základě dobrovolnosti. Cílem těchto pilotních studií bude ověřit koncepce a metody a posoudit proveditelnost souvisejícího sběru údajů, včetně statistické kvality, srovnatelnosti a efektivnosti nákladů, podle zásad Kodexu evropské statistiky.\n2.   Kdykoliv je zamýšlena příprava prováděcího opatření regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2, provede se analýza nákladů a přínosů, přičemž se zohlední přínos dostupnosti údajů ve vztahu k nákladům na sběr údajů a zatížení členských států.\n3.   Komise (Eurostat) připraví zprávu, která vyhodnotí zjištění pilotních studií a analýz nákladů a přínosů, včetně účinků a důsledků specifických rysů jednotlivých států, a to ve spolupráci s členskými státy v rámci sítí spolupráce a jiných struktur evropského statistického systému.\nČlánek 7\nPředávání, zpracovávání a šíření údajů\n1.   Je-li to pro vypracovávání statistik Společenství nezbytné, předávají členské státy důvěrná mikrodata nebo, v závislosti na příslušné oblasti a tématu, souhrnné údaje v souladu s ustanoveními o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, obsaženými v nařízení (ES) č. 322/97 a v nařízení (Euratom, EHS) č. 1588/90. Uvedená ustanovení se použijí na zpracovávání údajů Komisí (Eurostatem), pokud jsou dané údaje považovány za důvěrné ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 322/97. Členské státy zajistí, aby předávané údaje neumožňovaly přímou identifikaci statistických jednotek (jednotlivců) a aby byly osobní údaje chráněny v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.\n2.   Členské státy předávají údaje a metadata požadované podle tohoto nařízení v elektronické podobě v souladu s normou pro výměnu údajů dohodnutou mezi Komisí (Eurostatem) a členskými státy. Údaje jsou poskytovány ve stanovených lhůtách a intervalech a týkají se stanovených referenčních období uvedených v příslušných přílohách nebo v prováděcích opatřeních přijatých regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\n3.   Komise (Eurostat) přijme nezbytná opatření ke zlepšení šíření, dostupnosti a popisu statistických informací v souladu se zásadami srovnatelnosti, spolehlivosti a statistické důvěrnosti stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.\nČlánek 8\nHodnocení kvality\n1.   Pro účely tohoto nařízení se na předávané údaje uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:\na)\n„relevance“, což označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;\nb)\n„přesnost“, což označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám;\nc)\n„včasnost“, což označuje časovou prodlevu mezi dostupností informací a událostí či jevem, které popisují;\nd)\n„dochvilnost“, což označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem, kdy by měly být dodány;\ne)\n„dostupnost“ a „srozumitelnost“, které označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat;\nf)\n„srovnatelnost“, což označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, odvětvími nebo v čase;\ng)\n„soudržnost“, což označuje skutečnost, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.\n2.   Každý členský stát předkládá Komisi (Eurostatu) každých pět let zprávu o kvalitě předávaných údajů. Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předaných informací a zprávy zveřejní.\nČlánek 9\nProváděcí opatření\n1.   Prováděcí opatření upravují\na)\ncharakteristiky, jmenovitě proměnné, definice a klasifikace témat, na které se vztahují přílohy I až V,\nb)\nrozčlenění charakteristik,\nc)\nreferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů,\nd)\nposkytování metadat.\nTato opatření zohlední zejména článek 5, čl. 6 odst. 2 a 3 a čl. 7 odst. 1 a dále dostupnost, vhodnost a právní souvislosti stávajících zdrojů údajů Společenství po prověření všech zdrojů souvisejících s příslušnými oblastmi a tématy.\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\n2.   V případě nutnosti se odchylky a přechodná období pro členské státy přijímají regulativním postupem podle čl. 10 odst. 3, přičemž tyto odchylky i přechodná období musí být založeny na objektivních důvodech.\nČlánek 10\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy, zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 11\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. prosince 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nB. LE MAIRE\n(1)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 103.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 (Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 109), společný postoj Rady ze dne 2. října 2008 (Úř. věst. C 280 E, 4.11.2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.\n(3)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 301, 20. 11. 2007, s. 3.\n(5)  Úř. věst. C 161, 5.7.2002, s. 1.\n(6)  Úř. věst. C 145, 30.6.2007, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28.\n(8)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.\n(9)  Úř. věst. C 175, 24.7.2003, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.\n(11)  Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31..\n(13)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1.\n(15)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(16)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1).\n(17)  Rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom ze dne 19. června 1989, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47).\nPŘÍLOHA I\nOblast: zdravotní stav a zdravotní determinanty\na)\nCíle\nV této oblasti je cílem poskytovat statistické údaje o zdravotním stavu a zdravotních determinantech.\nb)\nOblast působnosti\nDo této oblasti spadají statistiky o zdravotním stavu a zdravotních determinantech, které jsou založeny na vlastním posouzení a sestaveny z populačních šetření, jako je například evropské dotazníkové šetření o zdravotním stavu (European Health Interview Survey, EHIS), a jiné statistiky sestavené z administrativních zdrojů, jako například statistiky o nemocnosti nebo úrazech a zraněních. Po provedení úspěšných pilotních studií mohou být případně a ve vhodných ad hoc intervalech zahrnuty osoby žijící v ústavech a děti ve věku 0 až 14 let.\nc)\nReferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů\nStatistické údaje z EHIS se poskytují každých pět let; pro jiný sběr údajů, jako například údajů o nemocnosti nebo úrazech a zraněních, a v případě některých zvláštních modulů šetření může být nutná jiná frekvence. Opatření týkající se prvního referenčního roku, intervalu a lhůty pro poskytování údajů se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nd)\nZahrnutá témata\nHarmonizovaný a společný soubor údajů, který má být poskytnut, zahrnuje tato témata:\n—\nzdravotní stav, včetně subjektivního vnímání zdravotního stavu, fyzických a psychických funkcí, omezení a zdravotního postižení,\n—\nnemocnost související s určitou diagnózou,\n—\nochranu proti možným pandemiím a přenosným nemocem,\n—\núrazy a zranění, včetně těch, které souvisejí s bezpečností spotřebitelů, a je-li to možné, poškození zdraví související s alkoholem a drogami,\n—\nživotní styl, jako je fyzický pohyb, strava, kouření, požívání alkoholu a užívání drog, a faktory týkající se životního prostředí, sociálního postavení a zaměstnání,\n—\npřístup ke zdravotnickým zařízením poskytujícím preventivní a léčebnou péči a ke službám dlouhodobé péče a jejich využívání (populační šetření),\n—\nobecné demografické a socioekonomické informace o jednotlivých osobách.\nNení nutné, aby byla při každém poskytování údajů zahrnuta všechna témata. Opatření týkající se charakteristik, zejména proměnných, definic a klasifikací výše uvedených témat, a rozčlenění charakteristik se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nProvádění šetření o vyšetření (Health Examination Survey) je v rámci tohoto nařízení dobrovolné. U šetření v rámci EHIS nepřesáhne průměrná délka dotazování na jednu domácnost jednu hodinu a u ostatních modulů šetření 20 minut.\ne)\nMetadata\nOpatření týkající se poskytování metadat, včetně metadat týkajících se charakteristik šetření a jiných použitých zdrojů, typu populace, které se šetření týká, a informací o všech specifických rysech členských států, které jsou pro výklad a sestavování mezinárodně srovnatelných statistik a ukazatelů zásadní, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nPŘÍLOHA II\nOblast: zdravotní péče\na)\nCíle\nV této oblasti je cílem poskytovat statistické údaje o zdravotní péči.\nb)\nOblast působnosti\nDo této oblasti spadají veškeré činnosti institucí nebo jednotlivců, které sledují za použití lékařských, zdravotnických a ošetřovatelských znalostí a technologií zdravotní cíle, včetně dlouhodobé péče, a související správní a řídící činnosti.\nÚdaje pocházejí především z administrativních zdrojů.\nc)\nReferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů\nStatistické údaje se poskytují každoročně. Opatření týkající se prvního referenčního roku, intervalu a lhůty pro poskytování údajů se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nd)\nZahrnutá témata\nHarmonizovaný a společný soubor údajů, který má být poskytnut, zahrnuje tato témata:\n—\nzdravotnická zařízení,\n—\nlidské zdroje v oblasti zdravotní péče,\n—\nvyužívání zdravotní péče, individuálních a kolektivních služeb,\n—\nvýdaje na zdravotní péči a financování zdravotní péče.\nNení nutné, aby byla při každém poskytování údajů zahrnuta všechna témata. Soubor údajů se sestaví na základě příslušných mezinárodních klasifikací a zohlední okolnosti a postupy ve členských státech.\nPři sběru údajů se zohlední mobilita pacientů, zejména jejich využívání zdravotnických zařízení v jiné zemi, než je země jejich bydliště, a také mobilita zdravotníků, například těch, kteří vykonávají svou činnost mimo zemi, kde získali první licenci. Při sběru údajů se rovněž zohledňuje kvalita zdravotní péče.\nOpatření týkající se charakteristik, zejména proměnných, definic a klasifikací výše uvedených témat, a rozčlenění charakteristik se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\ne)\nMetadata\nOpatření týkající se poskytování metadat, včetně metadat týkajících se popisu zdrojů údajů a použité kompilace, typu populace, které se šetření týká, a informací o všech specifických rysech členských států, které jsou pro výklad a sestavování mezinárodně srovnatelných statistik a ukazatelů zásadní, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nPŘÍLOHA III\nOblast: příčiny smrti\na)\nCíle\nV této oblasti je cílem poskytovat statistické údaje o příčinách smrti.\nb)\nOblast působnosti\nDo této oblasti spadají statistiky příčin smrti podle vnitrostátních lékařských záznamů o příčině smrti s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace. Statistiky, jež mají být sestavovány, odkazují na hlavní příčiny, které Světová zdravotnická organizace definuje jako „nemoc nebo úraz, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“. Statistiky sestávají z údajů týkajících se všech úmrtí a mrtvě narozených dětí v jednotlivých členských státech, přičemž se rozlišují rezidenti od nerezidentů. Údaje o příčinách smrti rezidentů, kteří zemřeli v zahraničí, se zahrnou do statistických údajů země jejich bydliště.\nc)\nReferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů\nStatistické údaje se poskytují každoročně. Opatření týkající se prvního referenčního roku se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2. Údaje se předkládají nejpozději dvacet čtyři měsíce po skončení referenčního roku. Předběžné nebo odhadované údaje mohou být poskytnuty dříve. U případů souvisejících s obecným ohrožením mohou být dodatečně zavedeny zvláštní sběry údajů, a to buď pro všechny příčiny, nebo pro specifické příčiny smrti.\nd)\nZahrnutá témata\nHarmonizovaný a společný soubor údajů, který má být poskytnut, zahrnuje tato témata:\n—\núdaje o zemřelých osobách,\n—\nregion,\n—\núdaje o úmrtí včetně hlavních příčin smrti.\nSoubor údajů o příčinách smrti je stanoven podle Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace a v případě statistik o obyvatelstvu se řídí pravidly Eurostatu a doporučeními Organizace spojených národů a Světové zdravotnické organizace. Údaje týkající se mrtvě narozených dětí se poskytují na dobrovolném základě. Při poskytování údajů týkajících se úmrtí novorozenců (úmrtí do věku 28 dní) se zohledňují rozdíly v postupech týkajících se zaznamenávání mnohonásobných příčin smrti používaných v jednotlivých členských státech.\nOpatření týkající se charakteristik, zejména proměnných, definic a klasifikací výše uvedených témat, a rozčlenění charakteristik se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\ne)\nMetadata\nOpatření týkající se poskytování metadat, včetně metadat týkajících se typu populace, které se šetření týká, a informací o všech specifických rysech členských států, které jsou pro výklad a sestavování mezinárodně srovnatelných statistik a ukazatelů zásadní, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nPŘÍLOHA IV\nOblast: pracovní úrazy\na)\nCíle\nV této oblasti je cílem poskytovat statistické údaje o pracovních úrazech.\nb)\nOblast působnosti\nPracovní úraz je definován jako „jednotlivá událost při plnění pracovních úkolů, která vede k poškození fyzického nebo duševního zdraví“. U všech pracujících sesbírají údaje o smrtelných pracovních úrazech a pracovních úrazech, které si vyžádají pracovní neschopnost delší než tři dny, s použitím administrativních zdrojů doplněných příslušnými doplňkovými zdroji, kdykoliv je to u konkrétních skupin pracovníků nebo zvláštních vnitrostátních situací nutné a uskutečnitelné. V rámci spolupráce s Mezinárodní organizací práce je možné na dobrovolném základě sestavit omezený dílčí soubor základních údajů o úrazech, které si vyžádají pracovní neschopnost kratší než čtyři dny, jsou-li tyto údaje k dispozici.\nc)\nReferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů\nStatistické údaje se poskytují každoročně. Opatření týkající se prvního referenčního roku se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2. Údaje se předkládají nejpozději osmnáct měsíců po skončení referenčního roku.\nd)\nZahrnutá témata\nHarmonizovaný a společný soubor mikrodat, který má být poskytnut, zahrnuje tato témata:\n—\núdaje o zraněné osobě,\n—\núdaje o zranění, včetně závažnosti (počet dnů pracovní neschopnosti),\n—\núdaje o podniku, včetně hospodářské činnosti,\n—\núdaje o pracovišti,\n—\núdaje o nehodě, včetně sledu událostí, které charakterizují příčiny a okolnosti nehody.\nSoubor údajů o pracovních úrazech se sestavuje podle specifikací stanovených v metodice evropské statistiky o pracovních úrazech (European Statistics on Accidents at Work, ESAW), přičemž se zohlední okolnosti a postupy ve členských státech.\nÚdaje týkající se státní příslušnosti zraněné osoby, velikosti podniku a doby, kdy k nehodě došlo, se poskytují na dobrovolném základě. Pokud jde o témata metodiky ESAW fáze III, konkrétně pracoviště a sled událostí, které charakterizují příčiny a okolnosti nehody, poskytují se alespoň tři proměnné. Členské státy by měly rovněž poskytovat na dobrovolném základě více údajů v souladu se specifikacemi ESAW fáze III.\nOpatření týkající se charakteristik, zejména proměnných, definic a klasifikací výše uvedených témat, a rozčlenění charakteristik se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\ne)\nMetadata\nOpatření týkající se poskytování metadat, včetně metadat týkajících se typu populace, které se šetření týká, hlášeného počtu pracovních úrazů a případně údajů týkajících se výběrového souboru a informací o všech specifických rysech členských států, které jsou pro výklad a sestavování mezinárodně srovnatelných statistik a ukazatelů zásadní, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nPŘÍLOHA V\nOblast: nemoci z povolání a další zdravotní problémy a onemocnění související s prací\na)\nCíle\nV této oblasti je cílem poskytovat statistické údaje o uznaných případech nemocí z povolání a dalších zdravotních problémů a onemocnění souvisejících s prací.\nb)\nOblast působnosti\n—\nPřípad nemoci z povolání je definován jako případ uznaný vnitrostátními orgány příslušnými pro uznávání nemocí z povolání. Sbírají se údaje o nových výskytech nemocí z povolání a o úmrtích v důsledku nemocí z povolání.\n—\nZdravotní problémy a nemoci z povolání jsou problémy a nemoci, které mohou způsobit, zhoršit nebo částečně způsobit pracovní podmínky. Sem patří fyzické a psychosociální zdravotní potíže. Případ zdravotního problému a onemocnění souvisejícího s prací nemusí být orgány nutně uznán a příslušné údaje se sbírají převážně na základě stávajících populačních šetření, jako je evropské dotazníkové šetření o zdravotním stavu (EHIS) nebo jiná sociální šetření.\nc)\nReferenční období, intervaly a lhůty pro poskytování údajů\nU nemocí z povolání se statistické údaje poskytují každoročně a předkládají se nejpozději patnáct měsíců po skončení referenčního roku. Opatření týkající se referenčních období, intervalů a lhůt pro poskytování jiných souborů údajů se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\nd)\nZahrnutá témata\nHarmonizovaný a společný soubor údajů, který má být poskytnut pro nemoci z povolání, zahrnuje tato témata:\n—\núdaje o nemocné osobě, včetně údajů o pohlaví a věku,\n—\núdaje o nemoci, včetně její závažnosti,\n—\núdaje o podniku a pracovišti, včetně jeho hospodářské činnosti,\n—\núdaje o původci nebo příčině nemoci.\nSoubor údajů o pracovních úrazech se sestavuje podle specifikací stanovených v metodice evropské statistiky o nemocech z povolání (European Occupational Diseases Statistics, EODS), přičemž se zohledňují okolnosti a postupy ve členských státech.\nHarmonizovaný a společný soubor údajů, který má být poskytnut pro zdravotní problémy související s prací, zahrnuje tato témata:\n—\núdaje o osobě, která trpí zdravotním problémem, včetně údajů o jejím pohlaví, věku a postavení v zaměstnání,\n—\núdaje o zdravotním problému souvisejícím s prací, včetně jeho závažnosti,\n—\núdaje o podniku a pracovišti, včetně jeho velikosti a hospodářské činnosti,\n—\núdaje o původci nebo příčině, který zdravotní problém způsobil nebo zhoršil.\nNení nutné, aby byla při každém poskytování údajů zahrnuta všechna témata.\nOpatření týkající se charakteristik, zejména proměnných, definic a klasifikací výše uvedených témat, a rozčlenění charakteristik se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.\ne)\nMetadata\nOpatření týkající se poskytování metadat, včetně metadat týkajících se typu populace, které se šetření týká, a informací o všech specifických rysech členských států, které jsou pro výklad a sestavování mezinárodně srovnatelných statistik a ukazatelů zásadní, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 2.", "summary": "Statistika v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\nStatistika v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro způsob sběru a předkládání statistik v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, aby byly k dispozici srovnatelné údaje ze všech členských států Evropské unie (EU). Díky tomu bude možné, aby EU vytvářela účinnou politiku v oblasti veřejného zdraví a podporovala vnitrostátní strategie v této oblasti.\nKLÍČOVÉ BODY\nStatistika shromažďovaná členskými státy, Lichtenštejnskem, Islandem a Norskem se zasílá statistickému úřadu EU, tedy Eurostatu.\nShromažďují se statistiky z následujících oblastí:zdraví a faktory, které ho ovlivňují:subjektivní vnímání zdravotního stavu,fyzické a psychické funkce a zdravotní postižení,nemocnost* rozdělená podle jednotlivých diagnóz,úrazy a zranění,životní styl (fyzický pohyb, strava, kouření, požívání alkoholu, užívání drog apod.) a faktory týkající se životního prostředí, sociálního postavení a zaměstnání,přístup ke zdravotnickým zařízením a jejich využívání,demografické a socioekonomické informace o jednotlivých osobách, zdravotní péče:zdravotnická zařízení,lidské zdroje,náklady a financování, příčiny smrti:údaje o zemřelých osobách,region,hlavní příčiny smrti, pracovní úrazy, nemoci z povolání a další zdravotní problémy související s prací:postižená osoba,zranění či nemoc včetně závažnosti,organizace a pracoviště,příčiny a související faktory.Po nařízení (ES) č. 1338/2008 následovalo několik prováděcích nařízení, která stanovila podrobnější pravidla a postupy v souvislosti s dalšími aspekty sběru statistiky v oblasti zdraví:nařízení (EU) č. 328/2011 – zaznamenaná úmrtí a mrtvě narozené děti v každém členském státě, nařízení (EU) č. 349/2011 – sběr statistických údajů o pracovních úrazech, nařízení (EU) č. 141/2013 – evropské dotazníkové šetření o zdraví, nařízení (EU) 2015/359 – vytvoření statistik o výdajích na zdravotní péči (pro referenční období 2014–2020), nařízení (EU) 2021/1901 – tvorba statistik o výdajích na zdravotní péči (rok 2021 je prvním rokem referenčního období).\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 20. ledna 2009.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Přehled zdravotnické statistiky (Eurostat) Evropské dotazníkové šetření o zdraví – metodika (Eurostat) Statistika pracovních úrazů (Eurostat).\nKLÍČOVÉ POJMY\nNemocnost. výskyt nemocí nebo konkrétní choroby v určité geografické oblasti.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70–81).\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1338/2008 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise (EU) 2021/1901 ze dne 29. října 2021, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008, pokud jde o statistické údaje týkající se výdajů na zdravotní péči a financování zdravotní péče (Úř. věst. L 387, 3.11.2021, s. 110–119).\nNařízení Komise (EU) 2015/359 ze dne 4. března 2015, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008, pokud jde o statistické údaje týkající se výdajů na zdravotní péči a financování zdravotní péče (Úř. věst. L 62, 6.3.2015, s. 6–15).\nNařízení Komise (EU) č. 141/2013 ze dne 19. února 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky vycházející z evropského dotazníkového šetření o zdraví (EHIS) (Úř. věst. L 47, 20.2.2013, s. 20–48).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů (Úř. věst. L 97, 12.4.2011, s. 3–8).\nNařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 22–24).\nPoslední aktualizace 08.02.2022"}
{"celex_id": "32008R0453", "reference": "4.6.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 145/234\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 453/2008\nze dne 23. dubna 2008\no čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 8. prosince 2003 Rada potvrdila, že se má vypracovávat a zveřejňovat strukturální ukazatel volných pracovních míst.\n(2)\nAkční plán pro statistické požadavky hospodářské a měnové unie, který byl Radou stvrzen dne 29. září 2000, a následné zprávy o pokroku při provádění tohoto akčního plánu označily jako prioritu vytvoření právního základu pro statistiky volných pracovních míst.\n(3)\nVýbor pro zaměstnanost, zřízený rozhodnutím Rady 2000/98/ES (4), odsouhlasil, že ukazatel volných pracovních míst je potřebný pro sledování evropské strategie zaměstnanosti uvedené v rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (5).\n(4)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (6), stanoví financování příslušných akcí, zejména těch, které jsou zaměřeny na zlepšování chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti.\n(5)\nÚdaje o volných pracovních místech členěné, kromě jiných charakteristik, podle ekonomických činností jsou Komisí požadovány v rámci evropské strategie zaměstnanosti za účelem sledování a analyzování úrovně a struktury poptávky po pracovních silách.\n(6)\nRychlé získávání čtvrtletních údajů o volných pracovních místech je Komisí a Evropskou centrální bankou požadováno za účelem sledování krátkodobých změn v oblasti volných pracovních míst. Údaje o volných pracovních místech očištěné od sezonních vlivů usnadňují vyhodnocení čtvrtletních změn.\n(7)\nÚdaje týkající se volných pracovních míst by měly být relevantní a úplné, přesné a komplexní, aktuální, soudržné, srovnatelné a snadno dostupné pro uživatele.\n(8)\nPřínos sběru úplných údajů o všech oblastech hospodářství na úrovni Společenství by měl být úměrný možnostem malých a středních podniků poskytovat informace, a zejména jejich zátěži spojené s tímto vykazováním.\n(9)\nMělo by se zejména usilovat o to, aby byly do statistik co nejdříve zahrnuty veškeré údaje o jednotkách s méně než deseti zaměstnanci.\n(10)\nPro vymezení rozsahu vypracovávaných statistik a požadované úrovně podrobného členění podle ekonomické činnosti je nezbytné uplatňovat současnou platnou verzi statistické klasifikace ekonomických činností ve Společenství (NACE).\n(11)\nPři vypracovávání a šíření statistik Společenství na základě tohoto nařízení by vnitrostátní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly dodržovat zásady stanovené v Kodexu evropských statistik, který byl přijat Výborem pro statistické programy, zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (7), dne 24. února 2005 a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.\n(12)\nJe důležité sdílet údaje se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a informovat je o provádění tohoto nařízení. Nadto by členské státy měly vyvíjet zvýšené úsilí k zajištění toho, aby tyto údaje obdrželi poradci pro profesní orientaci působící na školách a subjekty odborného vzdělávání.\n(13)\nNařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (8) stanoví obecný legislativní rámec k vypracovávání statistik Společenství, a vztahuje se tudíž na vypracovávání statistik volných pracovních míst.\n(14)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).\n(15)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k vymezení některých pojmů; ke stanovení konkrétních referenčních dnů, formátů a lhůt; ke stanovení rámce pro studie proveditelnosti a k přijetí opatření na základě výsledků těchto studií. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(16)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vypracovávání statistik volných pracovních míst ve Společenství, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(17)\nVýbor pro statistické programy byl konzultován v souladu s článkem 3 rozhodnutí 89/382/EHS, Euratom,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví požadavky na pravidelná čtvrtletní vypracovávání statistik volných pracovních míst ve Společenství.\n2.   Každý členský stát předkládá Komisi (Eurostatu) údaje o volných pracovních místech alespoň za podnikatelské jednotky s jedním nebo více zaměstnanci.\nS výhradou odstavce 3 se údaje vztahují na všechny ekonomické činnosti definované platným jednotným systémem klasifikace ekonomických činností ve Společenství (NACE) s výjimkou činností domácností jako zaměstnavatelů a činností extrateritoriálních organizací a institucí. Pokrytí zemědělství, lesnictví a rybářství, definovaných platnou klasifikací NACE, je volitelné. Členské státy, které chtějí poskytovat údaje o těchto odvětvích, tak činí v souladu s tímto nařízením. Vzhledem k rostoucímu významu osobních pečovatelských služeb (tj. ústavní sociální péče a mimoústavní sociální péče) pro tvorbu pracovních míst se členské státy vyzývají, aby na dobrovolném základě poskytovaly údaje o volných pracovních místech v oblasti těchto služeb.\nÚdaje se člení podle ekonomických činností v souladu s platnou klasifikací NACE na úrovni sekce.\n3.   O zahrnutí veřejné správy a obrany, povinného sociálního zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kulturních, zábavních a rekreačních činností a činností organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, oprav počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a poskytování ostatních osobních služeb, jak jsou definovány v platné klasifikaci NACE, do oblasti působnosti tohoto nařízení a o zahrnutí jednotek s méně než deseti zaměstnanci se rozhodne s přihlédnutím ke studiím proveditelnosti uvedených v článku 7.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„volným pracovním místem“ placené místo, které je nově vytvořené, neobsazené nebo které se má brzy uvolnit a:\na)\nv případě kterého zaměstnavatel podniká aktivní kroky a je připraven podniknout další kroky k nalezení vhodného uchazeče, který není zaměstnancem podniku, a\nb)\nv případě kterého má zaměstnavatel v úmyslu obsadit ho buď okamžitě, nebo v rámci stanovené lhůty.\nPojmy „aktivní kroky k nalezení vhodného uchazeče“ a „stanovená lhůta“ se definují regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.\nPředávané statistiky volitelně rozlišují volná pracovní místa na dobu určitou a volná pracovní místa na dobou neurčitou;\n2)\n„obsazeným místem“ placené místo v rámci organizace, ke které byl zaměstnanec přiřazen;\n3)\n„metadaty“ vysvětlivky potřebné k výkladu změn údajů vyplývajících z metodologických nebo technických změn;\n4)\n„zpětnými údaji“ historické údaje týkající se specifikací uvedených v článku 1.\nČlánek 3\nReferenční dny a technické specifikace\n1.   Členské státy sestavují čtvrtletní údaje ke konkrétním referenčním dnům, které se stanoví regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.\n2.   Členské státy poskytnou údaje o obsazených místech s cílem standardizovat údaje o volných pracovních místech pro srovnávací účely.\n3.   Členské státy použijí na čtvrtletní údaje o volných pracovních místech postupy očištění od sezonních vlivů. Požadované postupy očištění od sezonních vlivů se stanoví regulativním postupem podle čl. 9 odst. 3.\nČlánek 4\nZdroje\n1.   Členské státy vypracují údaje na základě šetření podniků. Jiné zdroje, jako jsou například správní údaje, lze použít, pokud jsou vhodné z hlediska kvality podle článku 6.\nZdroje veškerých poskytnutých údajů musí být specifikovány.\n2.   Členské státy mohou doplnit zdroje uvedené v odstavci 1 spolehlivými postupy statistického odhadování.\n3.   Komise (Eurostat) může za účelem vypracování odhadů Společenství stanovit a koordinovat programy výběrových šetření Společenství, pokud národní programy výběrových šetření nesplňují požadavky Společenství týkající se sběru čtvrtletních údajů. O podrobnostech těchto programů, jejich schválení a provedení se rozhodne regulativním postupem podle čl. 9 odst. 3.\nČlenské státy se na základě své volby mohou účastnit programů výběrových šetření Společenství, pokud takové programy umožňují významné snížení nákladů na statistický systém nebo menší zatížení podniků spojené s plněním požadavků Společenství.\nČlánek 5\nPředávání údajů\n1.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje a metadata ve formátu a ve lhůtách pro předávání, které se stanoví regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2. Datum prvního referenčního čtvrtletí se rovněž určí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2. Současně se předávají veškeré revize čtvrtletních údajů za předchozí čtvrtletí.\n2.   Členské státy rovněž předají zpětné údaje alespoň za čtyři čtvrtletí, která předcházela čtvrtletí, za které se mají údaje předat poprvé. Úhrny se předají nejpozději ke dni prvního předání údajů a podrobná členění nejpozději do jednoho roku poté. V případě potřeby se mohou zpětné údaje zakládat na „nejlepších odhadech“.\nČlánek 6\nHodnocení kvality\n1.   Pro účely tohoto nařízení se na předávané údaje uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:\n—\n„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů,\n—\n„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám,\n—\n„aktuálnost“ a „včasnost“ označují časovou prodlevu mezi dostupností informací a událostí či jevem, které popisují,\n—\n„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat,\n—\n„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, odvětvími nebo v čase,\n—\n„soudržnost“ označuje, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.\n2.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů.\n3.   Při uplatňování kritérií hodnocení kvality stanovených v odstavci 1 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, se způsob zpracování, struktura a pravidelnost zpráv o kvalitě vymezí regulativním postupem podle čl. 9 odst. 3. Komise (Eurostat) vyhodnocuje kvalitu předávaných údajů.\nČlánek 7\nStudie proveditelnosti\n1.   Komise (Eurostat) stanoví příslušný rámec pro vypracování série studií proveditelnosti regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2. Tyto studie podniknou členské státy, které mají problémy s poskytováním údajů týkajících se:\na)\njednotek s méně než deseti zaměstnanci nebo\nb)\ntěchto činností:\ni)\nveřejné správy a obrany, povinného sociálního zabezpečení,\nii)\nvzdělávání,\niii)\nzdravotní a sociální péče,\niv)\nkulturních, zábavních a rekreačních činností a\nv)\nčinností organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, oprav počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a poskytování ostatních osobních služeb.\n2.   Členské státy, které podnikají studie proveditelnosti, předloží zprávu o výsledcích těchto studií do dvanácti měsíců od vstupu prováděcích opatření Komise uvedených v odstavci l v platnost.\n3.   Co nejdříve poté, co budou k dispozici výsledky studií proveditelnosti, a v rozumném časovém rámci přijme Komise po dohodě s členskými státy opatření regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.\n4.   Opatření přijatá na základě výsledků studií proveditelnosti dodrží zásadu efektivnosti nákladů definovanou v článku 10 nařízení (ES) č. 322/97, včetně co nejmenšího zatížení respondentů, a zohlední počáteční problémy při provádění.\nČlánek 8\nFinancování\n1.   Pro první tři roky sběru údajů mohou členské státy obdržet od Společenství finanční příspěvek na pokrytí nákladů na související práce.\n2.   Celkové ročně přidělené rozpočtové položky na finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 se stanoví v rámci ročního rozpočtového procesu.\n3.   Rozpočtový orgán přidělí výši rozpočtových položek, které budou k dispozici v jednotlivých letech.\n4.   Může být zváženo poskytnutí dalších finančních prostředků na činnost spojenou s prováděním opatření přijatých na základě výsledků studií proveditelnosti.\nČlánek 9\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 10\nZpráva o provádění\nDo dne 24. června 2010 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tyto zprávy posoudí kvalitu statistických údajů poskytnutých členskými státy i kvalitu evropských souhrnných ukazatelů a určí možné oblasti zlepšení.\nNejlépe do jednoho roku po zveřejnění tříletých zpráv uvedených v prvním pododstavci členské státy určí, jak mají v úmyslu postupovat v možných oblastech zlepšení, které ve svých zprávách Komise určila. Současně členské státy informují o stavu plnění předchozích doporučení.\nČlánek 11\nZveřejňování statistických údajů\nStatistiky poskytované členskými státy a analýza těchto statistik se zveřejňují čtvrtletně na internetových stránkách Komise (Eurostatu). Komise (Eurostat) zajistí, aby k těmto statistikám a analýzám mělo přístup co nejvíce evropských občanů, zejména prostřednictvím portálu EURES.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 23. dubna 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ. LENARČIČ\n(1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 11.\n(2)  Úř. věst. C 86, 20.4.2007, s. 1.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. února 2008.\n(4)  Úř. věst. L 29, 4.2.2000, s. 21.\n(5)  Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.\n(6)  Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(8)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).", "summary": "Čtvrtletní statistika volných pracovních míst v zemích EU\nČtvrtletní statistika volných pracovních míst v zemích EU\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst v EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví požadavky pro pravidelné čtvrtletní vypracovávání statistik volných pracovních míst* v Evropské unii (EU).\nTyto čtvrtletní údaje slouží k analýze krátkodobých podnikatelských cyklů (tj. sledování fluktuací podnikatelských činností v hospodářství během určité doby).\nKLÍČOVÉ BODY\nOd roku 2010 musí každá země EU předkládat Evropské komisi (Eurostatu) údaje o volných pracovních místech v podnicích s 1 a více zaměstnanci.\nZemě EU musí tyto údaje členit podle ekonomických činností do 70 dní od konce příslušného čtvrtletí.\nOblast působnosti\nTyto údaje pokrývají všechny ekonomické činnosti definované platným jednotným systémem klasifikace ekonomických činností v EU (NACE)* s výjimkou činností domácností jako zaměstnavatelů a činností zámořských organizací a institucí.\nI když zahrnutí zemědělských, lesnickýcha rybářských činností je dle platné definice NACE dobrovolné, musí země EU, které si přejí poskytovat údaje za tato odvětví, tak činit v souladu s tímto nařízením.\nVzhledem k rostoucímu významu osobních pečovatelských služeb (tj. ústavní sociální péče a mimoústavní sociální péče) pro tvorbu pracovních míst se země EU také vyzývají, aby na dobrovolném základě poskytovaly údaje o volných pracovních místech v oblasti těchto služeb. Údaje se člení podle ekonomických činností v souladu s platnou klasifikací NACE na úrovni sekce.\nÚdaje se shromažďují v zemích EU, Norsku, Švýcarsku a bývalé jugoslávské republice Makedonie.\nReferenční dny a specifikace\nZemě EU sestavují čtvrtletní údaje ke konkrétním referenčním dnům. Tyto dny určuje Výbor pro evropský statistický systém tvořený odborníky z jednotlivých zemí, jenž pomáhá Evropské komisi, která mu předsedá.\nZemě také musí poskytovat údaje o obsazených místech s cílem standardizovat údaje o volných pracovních místech pro srovnávací účely. Na čtvrtletní údaje o volných pracovních místech musí použít postupy očištění od sezonních vlivů.\nPředávání údajů\nZemě EU musí předávat Eurostatu údaje ve formátu a ve lhůtách, které stanoví Výbor pro evropský statistický systém.\nHodnocení kvality\nPo přijetí údajů ze zemí EU Eurostat zkontroluje, zda jsou úplné a konzistentní.\nFinancování\nPro první tři roky sběru údajů mohly země EU obdržet od EU finanční příspěvek na pokrytí nákladů na související práce.\nZprávy\nKaždé tři roky Komise podává zprávu o provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva posoudí kvalitu statistických údajů poskytnutých zeměmi EU i kvalitu evropských souhrnných ukazatelů a určí možné oblasti zlepšení.\nProváděcí akty\nNařízení (ES) č. 1062/2008 stanoví postupy očištění údajů od sezonních vlivů a zpráv o kvalitě.\nNařízení (ES) č. 19/2009 stanoví definici volného pracovního místa, referenční dny pro sběr údajů, specifikace předávání údajů a studie proveditelnosti.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 24. června 2008.\nKONTEXT\n              \nPolitiky EU v oblasti volných pracovních míst mají za cíl zlepšit fungování pracovního trhu snahou o sblížení nabídky a poptávky. EURES, Evropský portál pracovní mobility, se snaží usnadnit hledání uchazečů o práci a zaměstnavatelů.\nVíce informací je k dispozici zde:\n„Statistika volných pracovních míst“ na internetových stránkách Eurostatu\n* KLÍČOVÉ POJMY\n              \nVolné pracovní místo: placené místo, které je nově vytvořené, neobsazené nebo které se má brzy uvolnit.\nKlasifikace NACE: z francouzského výrazu Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne (statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství). Od roku 1970 vznikla řada různých verzí.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 ze dne 23. dubna 2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 234–237)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nNařízení Komise (ES) č. 1062/2008 ze dne 28. října 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství, pokud jde o postupy očištění od sezonních vlivů a zprávy o kvalitě (Úř. věst. L 285, 29.10.2008, s. 3–8)\nNařízení Komise (ES) č. 19/2009 ze dne 13. ledna 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství, pokud jde o definici volného pracovního místa, referenční dny pro sběr údajů, specifikace předávání údajů a studie proveditelnosti (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 3–6)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství (COM(2016) 449 final, 8.7.2016)\nPoslední aktualizace 10.10.2016"}
{"celex_id": "32009R0079", "reference": "4.2.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 35/32\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 79/2009\nze dne 14. ledna 2009\no schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. K tomuto účelu se uplatňuje komplexní systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel. Technické požadavky schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o vodíkový pohon, by měly být harmonizovány, aby se předešlo přijetí rozdílných požadavků v jednotlivých členských státech a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu i vysoká úroveň ochrany životního prostředí a bezpečnosti obyvatel.\n(2)\nToto nařízení je zvláštním nařízením pro účely postupu Společenství pro schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (3). Přílohy IV, VI a XI uvedené směrnice by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.\n(3)\nNa žádost Evropského parlamentu byl u právních předpisů Společenství o motorových vozidlech použit nový regulační přístup. Toto nařízení by proto mělo stanovit pouze základní ustanovení o požadavcích na schvalování typu vodíkových systémů a konstrukčních částí, zatímco technické specifikace by měly být stanoveny v prováděcích opatřeních přijatých v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).\n(4)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení požadavků a zkušebních postupů týkajících se nových forem skladování a užívání vodíku, přídavných vodíkových konstrukčních částí a pohonného systému. Komisi je třeba rovněž zmocnit ke stanovení zvláštních postupů, zkoušek a požadavků s ohledem na ochranu při nárazu vozidel na vodíkový pohon a ke stanovení bezpečnostních požadavků na integrovaný systém. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(5)\nV odvětví dopravy by mělo být jedním z hlavních cílů zvýšení podílu vozidel šetrných k životnímu prostředí. Mělo by být vyvíjeno větší úsilí, aby bylo na trh uváděno více takových vozidel. Zavedení vozidel užívajících alternativní paliva může výrazně zlepšit kvalitu ovzduší ve městech, a tedy i úroveň veřejného zdraví.\n(6)\nVodík se považuje za čistý způsob pohonu vozidel budoucnosti na cestě k neznečišťujícímu hospodářství, které je založeno na opětovném využívání surovin a obnovitelných zdrojích energie, neboť vozidla na vodíkový pohon neprodukují ani uhlíkaté znečišťující látky, ani skleníkové plyny. Jelikož je vodík nosičem, a nikoli zdrojem energie, závisí význam vodíkového pohonu pro politiku v oblasti klimatu na zdroji, z kterého se vodík získává. Mělo by se proto dbát na udržitelný způsob výroby vodíkového paliva pokud možno z obnovitelných zdrojů energie, aby byl celkový dopad zavedení vodíku jako paliva pro motorová vozidla na životní prostředí příznivý.\n(7)\nV konečné zprávě pracovní skupiny na vysoké úrovni CARS 21 se uvádí, že „by se mělo tam, kde je to zapotřebí, pokračovat v úsilí o větší mezinárodní harmonizaci předpisů týkajících se motorových vozidel s cílem zapojit hlavní trhy s vozidly a rozšířit harmonizaci na oblasti, jichž se doposud netýkala, a to v rámci dohod EHK OSN z let 1958 a 1998“. V souladu s tímto doporučením by Komise měla i nadále podporovat vypracování mezinárodně harmonizovaných požadavků na motorová vozidla pod záštitou EHK OSN. Zejména bude-li přijat celosvětový technický předpis o vodíkových vozidlech a vozidlech s pohonem na palivové články, měla by Komise uvažovat o možnosti přizpůsobit požadavky stanovené v tomto nařízení požadavkům ve výše zmíněném celosvětovém technickém předpisu.\n(8)\nVodíkové směsi by mohly být používány jako přechodné palivo před použitím čistého vodíku, aby se usnadnilo zavádění vozidel na vodíkový pohon v členských státech s dobrou infrastrukturou v odvětví zemního plynu. Komise by proto měla vypracovat požadavky na používání směsí vodíku a zemního plynu/biometanu, zejména pokud jde o směsný poměr vodíku a plynu, který zohlední technické možnosti a přínos pro životní prostředí.\n(9)\nVymezením rámce schvalování typu pro vozidla na vodíkový pohon by se posílila důvěra potenciálních uživatelů i široké veřejnosti v tuto novou technologii.\n(10)\nJe proto nezbytné vytvořit odpovídající rámec, který urychlí uvádění na trh vozidel s inovačními technologiemi pohonu a vozidel využívajících alternativní paliva s malým dopadem na životní prostředí.\n(11)\nVětšina výrobců významně investuje do rozvoje vodíkové technologie a již začala taková vozidla uvádět na trh. Je pravděpodobné, že se v budoucnosti ve vozovém parku zvýší celkový podíl vozidel na vodíkový pohon. Je proto nezbytné stanovit společné požadavky týkající se bezpečnosti vozidel na vodíkový pohon. Jelikož výrobci mohou přistupovat k vývoji vozidel na vodíkový pohon různým způsobem, je nezbytné stanovit požadavky na bezpečnost technologicky neutrálním způsobem.\n(12)\nJe nezbytné stanovit takové bezpečnostní požadavky na vodíkové systémy a jejich konstrukční části, které jsou nezbytné pro získání schválení typu.\n(13)\nJe nezbytné stanovit pro schvalování typu vozidel na vodíkový pohon požadavky na instalaci vodíkových systémů a jejich konstrukčních částí do vozidla.\n(14)\nVzhledem k vlastnostem paliva mohou vozidla na vodíkový pohon vyžadovat zvláštní zacházení ze strany záchranných služeb. Je proto nezbytné stanovit požadavky na jasnou a rychlou identifikaci těchto vozidel umožňující pracovníkům záchranných služeb získat informace o palivu uloženém ve vozidle. Identifikační prostředky by sice měly být pro tento účel vhodné, neměly by však svou povahou vyvolávat u veřejnosti znepokojení.\n(15)\nJe rovněž důležité stanovit povinnosti výrobců týkající se přijetí přiměřených opatření k předcházení chybnému doplňování paliva u vozidel na vodíkový pohon.\n(16)\nVozidla na vodíkový pohon mohou na trhu jen stěží uspět, nebude-li v Evropě dostupná dostatečná infrastruktura čerpacích stanic. Komise by měla prozkoumat vhodná opatření s cílem podpořit vytvoření celoevropské sítě čerpacích stanic pro vozidla na vodíkový pohon.\n(17)\nInovační malá vozidla, označená podle právních předpisů týkajících se ES schvalování typu vozidel jako vozidla kategorie L, jsou považována za jedna z prvních vozidel používající vodíkový pohon. Zavedení vodíku jako paliva vyžaduje u těchto vozidel méně úsilí, protože technické nároky a úroveň potřebných investic nejsou tak vysoké jako u vozidel kategorie M a N vymezených v příloze II směrnice 2007/46/ES. Komise by měla nejpozději do 1. ledna 2010 u vozidel na vodíkový pohon vyhodnotit možnost regulace schvalování typu vozidel kategorie L.\n(18)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž uskutečnění vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se vozidel na vodíkový pohon, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví požadavky na schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o vodíkový pohon, a na schvalování typu vodíkových konstrukčních částí a vodíkových systémů. Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na instalaci takových konstrukčních částí a systémů.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nToto nařízení se vztahuje na:\n1)\nvozidla na vodíkový pohon kategorií M a N, jak jsou vymezena v části A přílohy II směrnice 2007/46/ES, včetně ochrany při nárazu a elektrické bezpečnosti takových vozidel;\n2)\nvodíkové konstrukční části určené pro motorová vozidla kategorií M a N, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze I;\n3)\nvodíkové systémy určené pro motorová vozidla kategorií M a N, včetně nových forem skladování a používání vodíku.\nČlánek 3\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„vozidlem na vodíkový pohon“ motorové vozidlo, které používá vodík jako palivo k pohonu vozidla;\nb)\n„pohonným systémem“ vnitřní spalovací motor nebo systém palivových článků používaný k pohonu vozidla;\nc)\n„vodíkovou konstrukční částí“ vodíkový zásobník a všechny ostatní části vozidla na vodíkový pohon, které přicházejí do přímého styku s vodíkem nebo které tvoří část vodíkového systému;\nd)\n„vodíkovým systémem“ sestava vodíkových konstrukčních částí a spojovacích částí namontovaná ve vozidlech na vodíkový pohon, s výjimkou pohonných systémů či pomocných pohonných jednotek;\ne)\n„maximálním povoleným pracovním tlakem“ maximální tlak, kterému může být konstrukční část dle svého určení vystavena a který tvoří základ pro stanovení pevnosti dotyčné konstrukční části;\nf)\n„jmenovitým pracovním tlakem“ v případě zásobníků stabilizovaný tlak o jednotné teplotě 288 K (15 °C) pro plný zásobník a v případě ostatních částí úroveň tlaku, pod kterým příslušná část běžně funguje;\ng)\n„vnitřním zásobníkem“ část vodíkového zásobníku určená k použití kapalného vodíku, která obsahuje kryogenní vodík.\n2.   Pro účely odst. 1 písm.d) se za „vodíkové systémy“ považují mimo jiné:\na)\nsystémy monitorování a kontroly;\nb)\nsystémy rozhraní vozidla;\nc)\nsystémy omezující nadměrný průtok;\nd)\nsystémy ochrany proti přetlaku;\ne)\nsystémy zjišťující selhání výměníku tepla.\nČlánek 4\nPovinnosti výrobců\n1.   Výrobci prokáží, že všechna nová prodávaná vozidla na vodíkový pohon zaregistrovaná nebo uváděná do provozu v rámci Společenství a veškeré vodíkové konstrukční části či vodíkové systémy prodávané nebo uváděné do provozu v rámci Společenství jsou schváleny jako typy v souladu s tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.\n2.   Pro účely schvalování typu vozidla vybaví výrobci vozidla na vodíkový pohon vodíkovými konstrukčními částmi a systémy, které splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu a jsou instalovány v souladu s tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.\n3.   Pro účely schvalování typu konstrukčních částí a systémů výrobci zajistí, že vodíkové konstrukční části a systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.\n4.   Výrobci poskytnou schvalovacím orgánům náležité údaje o technických specifikacích vozidla a podmínkách zkoušek.\n5.   Výrobci poskytují údaje pro účely kontroly vodíkových systémů a konstrukčních částí po celou dobu životnosti vozidla.\nČlánek 5\nVšeobecné požadavky na vodíkové konstrukční části a systémy\nVýrobci zajistí, že:\na)\nvodíkové konstrukční části a systémy fungují správně a bezpečně a spolehlivě odolávají elektrický, mechanickým, teplotním a chemickým provozním podmínkám, aniž by docházelo k únikům nebo viditelným deformacím;\nb)\nvodíkový systém je chráněn proti přetlaku;\nc)\nmateriály použité ve vodíkových konstrukčních částech a systémech, které mají být v přímém styku s vodíkem, jsou slučitelné s vodíkem;\nd)\nvodíkové konstrukční části a systémy po celou dobu předpokládané životnosti odolávají předpokládaným teplotám a tlakům;\ne)\nvodíkové konstrukční části a systémy spolehlivě odolávají celému rozsahu provozních teplot stanovenému v prováděcích opatřeních;\nf)\nvodíkové konstrukční části jsou označeny v souladu s prováděcími opatřeními;\ng)\nu všech vodíkových konstrukčních částí s usměrněným průtokem je jasně označen směr průtoku;\nh)\nvšechny vodíkové konstrukční části a systémy jsou navrženy tak, aby mohly být instalovány v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.\nČlánek 6\nPožadavky na vodíkové zásobníky určené k použití pro kapalný vodík\nVodíkové zásobníky určené k použití pro kapalný vodík se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze II.\nČlánek 7\nPožadavky na vodíkové konstrukční části určené k použití pro kapalný vodík jiné než zásobníky\n1.   Vodíkové konstrukční části určené k použití pro kapalný vodík jiné než zásobníky se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze III.\n2.   Přetlaková zařízení musí být navržena tak, aby zajistila, že tlak ve vnitřním zásobníku nebo v jakýchkoliv jiných vodíkových konstrukčních částech nepřekročí povolenou hodnotu. Hodnoty se stanoví úměrně maximálnímu povolenému pracovnímu tlaku vodíkového systému. Výměníky tepla musí být vybaveny bezpečnostním systémem pro zjištění selhání.\nČlánek 8\nPožadavky na vodíkové zásobníky určené k použití pro stlačený (plynný) vodík\n1.   Klasifikace vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík se provádí v souladu s bodem 1 přílohy IV.\n2.   Vodíkové zásobníky uvedené v odstavci 1 se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze IV.\n3.   Poskytuje se podrobný popis všech důležitých vlastností materiálů a tolerancí použitých při konstrukci zásobníků, včetně výsledků zkoušek, jimž byl materiál podroben.\nČlánek 9\nPožadavky na vodíkové konstrukční části určené k použití pro stlačený (plynný) vodík jiné než zásobníky\nVodíkové konstrukční části určené k použité pro stlačený (plynný) vodík jiné než zásobníky se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze V.\nČlánek 10\nVšeobecné požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů\nVodíkové konstrukční části a systémy se instalují v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.\nČlánek 11\nHarmonogram uplatňování\n1.   S účinkem od 24. února 2011 odmítnou vnitrostátní orgány udělit:\na)\nES schválení typu či vnitrostátní schválení typu novým typům vozidel z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem, pokud taková vozidla nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu, a\nb)\nES schválení typu novým typům vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud takové konstrukční části nebo systémy nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu.\n2.   S účinkem od 24. února 2012 vnitrostátní orgány:\na)\npovažují, z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem, prohlášení o shodě pro nové typy vozidel za již neplatná pro účely článku 26 směrnice 2007/46/ES a zakáží registraci, prodej a uvádění do provozu takových vozidel, pokud tato vozidla nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu, a\nb)\nzakáží prodej a uvádění do provozu nových vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud takové konstrukční části nebo systémy nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu.\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a s výhradou vstupu v platnost prováděcích opatření přijatých podle čl. 12 odst. 1, pokud o to výrobce požádá, vnitrostátní orgány nesmějí:\na)\nz důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro nové typy vozidel, nebo ES schválení typu pro nové typy vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud taková vozidla, konstrukční části nebo systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu, nebo\nb)\nzakázat registraci, prodej nebo uvádění do provozu nových typů vozidel nebo prodej nebo uvádění do provozu nových vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud taková vozidla, konstrukční části nebo systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.\nČlánek 12\nProváděcí opatření\n1.   Komise přijme tato prováděcí opatření:\na)\nsprávní předpisy pro ES schválení typu vozidel, pokud jde o s vodíkový pohon a vodíkové konstrukční části a systémy;\nb)\npravidla poskytování údajů výrobci pro účely schvalování typu a kontroly uvedené v čl. 4 odst. 4 a 5;\nc)\npodrobná pravidla pro zkušební postupy stanovená v přílohách II až V;\nd)\npodrobná pravidla pro požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů uvedená v příloze VI;\ne)\npodrobná pravidla pro požadavky na bezpečné a spolehlivé fungování vodíkových konstrukčních částí a systémů podle článku 5;\nf)\npodrobná pravidla pro označování nebo jiné prostředky jasné a rychlé identifikace vozidel na vodíkový pohon uvedená v bodě 16 přílohy VI.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.\n2.   Komise může přijmout tato prováděcí opatření:\na)\nspecifikace pro požadavky týkající se kteréhokoli z těchto případů:\n—\npoužití čistého vodíku nebo směsi vodíku a zemního plynu/biometanu,\n—\nnové formy uchovávání či používání vodíku,\n—\nochrana při nárazu vozidel s ohledem na integritu vodíkových konstrukčních částí a systémů,\n—\nbezpečnostní požadavky na integrované systémy, které se týkají alespoň zjišťování případů úniků, a bezpečností požadavky týkající se čistícího plynu,\n—\nelektrická izolace a elektrická bezpečnost;\nb)\ndalší opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.\nČlánek 13\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Technický výbor – motorová vozidla zřízený čl. 40 odst. 1 směrnice 2007/46/ES.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 14\nZměny směrnice 2007/46/ES\nPřílohy IV, VI a XI směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.\nČlánek 15\nSankce za porušení nařízení\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu výrobci a přijmou veškerá opatření nezbytná k uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do 24. srpna 2010 a neprodleně jí oznámí každou jejich následnou změnu.\n2.   Mezi porušení nařízení, na která se vztahují sankce, patří:\na)\nnepravdivá prohlášení v průběhu postupů schvalování typu nebo postupů vedoucích ke stažení vozidla;\nb)\npadělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu;\nc)\nneposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení vozidla nebo k odejmutí schválení typu;\nd)\nodmítnutí zpřístupnit informace;\ne)\npoužívání odpojovacích zařízení.\nČlánek 16\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 24. února 2011, s výjimkou čl. 11 odst. 3 a článku 12, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a čl. 11 odst. 2, který se použije ode dne stanoveného v uvedeném odstavci.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 14. ledna 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nA. VONDRA\n(1)  Stanovisko ze dne 9. července 2008.\n(2)  Stanovisko ze dne 3. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2008.\n(3)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\nPŘÍLOHA I\nSeznam vodíkových konstrukčních částí, na které se vztahuje schvalování typu\nTyto vodíkové konstrukční části musí být podrobeny schvalování typu, jsou-li namontovány na vozidlo na vodíkový pohon:\na)\nkonstrukční části určené k použití tekutého vodíku:\n1)\nzásobník;\n2)\nautomatický uzavírací ventil;\n3)\nzpětný ventil nebo nevratný ventil (je-li použit jako bezpečnostní zařízení);\n4)\nohebné palivové vedení (v případě prvního automatického uzavíracího ventilu proti proudu nebo jiných bezpečnostních zařízení);\n5)\nvýměník tepla;\n6)\nruční nebo automatický ventil;\n7)\nregulátor tlaku;\n8)\npřetlakový ventil;\n9)\nčidla tlaku, teploty a toku (jsou-li použita jakožto bezpečnostní zařízení);\n10)\nspoj nebo hrdlo pro doplňování paliva;\n11)\nčidla pro zjištění úniku vodíku;\nb)\nkonstrukční části určené k použití pro stlačený (plynný) vodík pod jmenovitým pracovním tlakem vyšším než 3,0 MPa:\n1)\nzásobník;\n2)\nautomatický uzavírací ventil;\n3)\nsestava zásobníku;\n4)\nupevňovací díly;\n5)\nohebné palivové vedení;\n6)\nvýměník tepla;\n7)\nvodíkový filtr;\n8)\nruční nebo automatický ventil;\n9)\nnevratný ventil;\n10)\nregulátor tlaku;\n11)\npřetlakové zařízení;\n12)\npřetlakový ventil;\n13)\nspoj nebo hrdlo pro doplňování paliva;\n14)\nsnímatelný konektor systému uchovávání;\n15)\nčidla tlaku, teploty, vodíku nebo toku (jsou-li použita jakožto bezpečnostní zařízení);\n16)\nčidla pro zjištění úniku vodíku.\nPŘÍLOHA II\nPoužitelné postupy zkoušení vodíkových zásobníků určených k použití pro kapalný vodík\nTyp zkoušky\nZkouška na roztržení\nZkouška ohněm\nZkouška maximální úrovně naplnění\nZkouška tlaku\nZkouška těsnosti\nPostupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu vodíkových zásobníků určených k použití pro kapalný vodík, zahrnují:\na)\nZkouška na roztržení: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá stanovené úrovni vysokého tlaku, tlaku při roztržení (bezpečnostní faktor vynásobený hodnotou maximálního povoleného pracovního tlaku). K získání schválení typu musí hodnota skutečného tlaku při roztržení při zkoušce překročit minimální požadovanou hodnotu tlaku při roztržení.\nb)\nZkouška ohněm: účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne.\nc)\nZkoušku maximální úrovně naplnění: účelem této zkoušky je prokázat, že systém bránící přeplnění zásobníku řádně funguje a že hladina vodíku v průběhu postupu plnění nikdy nezpůsobí otevření přetlakových zařízení.\nd)\nZkouška tlaku: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat stanovené úrovni vysokého tlaku. K prokázání této vlastnosti se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě po stanovenou dobu. Zásobník nesmí po zkoušce vykazovat žádné známky viditelné trvalé deformace, ani viditelných úniků.\ne)\nZkouška těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky netěsnosti. Za tímto účelem se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky netěsnosti v podobě trhlin, pórů či dalších podobných závad.\nPŘÍLOHA III\nPoužitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro kapalný vodík jiných než vodíkových zásobníků\nTYP ZKOUŠKY\nVODÍKOVÁ KONSTRUKČNÍ ČÁST\nZkouška tlaku\nZkouška vnější těsnosti\nZátěžová zkouška\nProvozní zkouška\nZkouška odolnosti proti korozi\nZkouška odolnosti proti suchému teplu\nZkouška stárnutí v ozónovém prostředí\nZkouška teplotním cyklem\nZkouška tlakovým cyklem\nZkouška slučitelnosti s vodíkem\nZkouška těsnosti sedla\nPřetlaková zařízení\nVentily\nVýměníky tepla\nSpoje nebo hrdla pro doplňování paliva\nRegulátory tlaku\nČidla\nOhebná palivová vedení\nS výhradou zvláštních požadavků na jakoukoli vodíkovou konstrukční část zahrnují zkušební postupy, které mají být použity při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro kapalný vodík jiných než vodíkových zásobníků, tyto zkoušky:\na)\nZkouška tlaku: účelem této zkoušky je prokázat, že konstrukční části obsahující vodík odolají tlaku, který je vyšší než pracovní tlak dané konstrukční části. Při zvýšení tlaku na určitou úroveň nesmí vodíková konstrukční část vykazovat viditelné známky netěsnosti, deformace, trhlin či prasklin.\nb)\nZkouška vnější těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části nevykazují známky vnější netěsnosti. Vodíkové konstrukční části nesmějí vykazovat známky a pórovitosti.\nc)\nZátěžová zkouška: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny spolehlivého nepřetržitého provozu. Zkouška spočívá v podrobení konstrukční části řadě zkušebních cyklů za stanovených teplotních a tlakových podmínek. Zkušební cyklus předpokládá běžný provoz (tj. jedno otevření a zavření) vodíkové konstrukční části.\nd)\nProvozní zkouška: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny spolehlivého provozu.\ne)\nZkouška odolnosti proti korozi: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolávat korozi. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části vystaveny styku se stanovenými chemickými látkami.\nf)\nZkouška odolnosti proti suchému teplu: účelem této zkoušky je prokázat, že nekovové vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat vysokým teplotám. Za tímto účelem se tyto konstrukční části vystaví vzduchu při maximální provozní teplotě.\ng)\nZkouška stárnutí v ozónovém prostředí: účelem této zkoušky je prokázat, že nekovové vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat stárnutí vlivem ozónu. Za tímto účelem jsou tyto konstrukční části vystaveny vzduchu s vysokou koncentrací ozonu.\nh)\nZkouška teplotním cyklem: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat vysokým změnám (výkyvům) teploty. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části podrobeny teplotnímu cyklu o stanovené délce od minimální provozní teploty až po maximální provozní teplotu.\ni)\nZkouška tlakovým cyklem: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části v krátkém časovém intervalu podrobeny změně tlaku z atmosférického tlaku na maximální povolený pracovní tlak a poté opět musí klesnout na atmosférický tlak.\nj)\nZkouška slučitelnosti s vodíkem: účelem této zkoušky je prokázat, že kovové vodíkové konstrukční části (tj. válce a ventily) nepodléhají vodíkovému křehnutí. V případě vodíkových konstrukčních částí, které jsou vystaveny častým cyklům zatížení, je třeba zamezit podmínkám, které mohou vést k lokálnímu opotřebování a vzniku a šíření únavových prasklin ve struktuře.\nk)\nZkouška těsnosti sedla: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části nevykazují po instalaci do vodíkového systému netěsnosti.\nPŘÍLOHA IV\nPoužitelné postupy zkoušení vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík\nTyp zkoušky\nPoužitelná na typ zásobníku\n1\n2\n3\n4\nZkouška na roztržení\nZkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí\nZkouška úniku před prasknutím\nZkouška ohněm\nZkouška průrazem\nZkouška vystavení chemickým látkám\nZkouška kompozitu na toleranci vad\nZrychlená zkouška na roztržení při namáhání\nZkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách\nZkouška na poškození při nárazu\nZkouška těsnosti\nZkouška prostupnosti\nZkouška hrdla ve zkrutu\nZkouška cyklem vodíkového plynu\n1.   Klasifikace vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík:\nTyp 1\nBezešvý kovový zásobník\nTyp 2\nZásobník s obručovitým ovinutím a bezešvou kovovou vložkou\nTyp 3\nZásobník s plným ovinutím a bezešvou či svařovanou kovovou vložkou\nTyp 4\nZásobník s plným ovinutím a nekovovou vložkou\n2.   Postupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík:\na)\nZkouška na roztržení: účelem této zkoušky je stanovit hodnotu tlaku, při němž dojde k roztržení zásobníku. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě, která by měla být vyšší než hodnota jmenovitého pracovního tlaku zásobníku. Tlak při roztržení zásobníku překročí stanovený tlak. Tlak při roztržení zásobníku musí být zaznamenán a uschován výrobcem po celou dobu životnosti zásobníku.\nb)\nZkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystavuje tlakovým cyklům až do bodu selhání, nebo dokud není dosaženo stanoveného počtu cyklů postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. Zásobník by měl vydržet bez selhání stanovený počet cyklů. Zaznamená se počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání. Výrobce musí tyto výsledky uchovávat po celou dobu životnosti zásobníku.\nc)\nZkouška na únik před prasknutím: účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkových zásobníků dojde před prasknutím nejprve k úniku. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlakovým cyklům postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. K selhání zkoušených zásobníků dojde prostřednictvím úniku, nebo se překročí stanovený počet zkušebních cyklů a k selhání nedojde. Počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání musí být zaznamenán.\nd)\nZkouška ohněm: účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne. U zásobníku vystaveného pracovnímu tlaku dochází pouze k uvolňování tlaku prostřednictvím přetlakového zařízení a nedojde k roztržení.\ne)\nZkouška průrazem: účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkového zásobníku nedojde k roztržení, pronikne-li jím střela. Za tímto účelem se celý zásobník i s ochranným obalem vystaví tlaku a prostřelí. Zásobník se nesmí roztrhnout.\nf)\nZkouška vystavení chemickým látkám: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat vystavení stanoveným chemickým látkám. Za tímto účelem se zásobník vystaví různým chemickým roztokům. Tlak na zásobník se zvýší na danou hodnotu a provede se zkouška na roztržení uvedená v písmenu a). Zásobník musí dosáhnout stanoveného tlaku při roztržení, jehož hodnota se zaznamená.\ng)\nZkouška kompozitu na toleranci vad: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat vystavení vysokému tlaku. Za tímto účelem se v boční stěně zásobníky vyřežou vady stanoveného tvaru a zásobník se vystaví stanovenému počtu tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nedojde k unikání, ani nedojde k roztržení zásobníku, může však dojít k selhání prostřednictvím úniku v průběhu zbývajících zkušebních cyklů. Počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání musí být zaznamenán.\nh)\nZrychlená zkouška na roztržení při namáhání: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat dlouhodobému vystavení vysokému tlaku a vysokým teplotám v mezi povoleného provozního rozsahu. Za tímto účelem se zásobník po stanovenou dobu vystaví stanoveným tlakovým a teplotním podmínkám a následně projde zkouškou na roztržení uvedenou v písmenu a). Zásobník musí dosáhnout stanoveného tlaku při roztržení.\ni)\nZkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat změnám (výkyvům) tlaku za různých teplotních podmínek. Za tímto účelem se zásobník bez ochranného obalu podrobí zkouškovým cyklům hydrostatickým tlakem a současně se vystaví mezním podmínkám okolí a následně se provede zkouška na roztržení a zkouška těsnosti uvedené v písmenech a) a k). Zásobníky nesmějí při zkoušce tlakovým cyklem vykazovat známky roztržení, úniku nebo roztřepení vlákna. Zásobník se nesmí při stanoveném tlaku roztrhnout.\nj)\nZkouška na poškození při nárazu: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník zůstane provozuschopný i po vystavení stanoveným mechanickým nárazům. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkoušce nárazu pádem a provede se stanovený počet tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nesmí dojít k unikání, ale smí dojít k selhání zásobníku prostřednictvím unikání v průběhu zbývajících zkušebních cyklů.\nk)\nZkouška těsnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky netěsnosti. Za tímto účelem se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky netěsnosti v podobě trhlin, pórů či podobných defektů.\nl)\nZkouška prostupnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že prostupnost vodíkového zásobníku nepřesahuje stanovenou míru. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku vodíkového plynu o hodnotě jmenovitého pracovního tlaku a následně se monitoruje prostupnost v uzavřené komoře po stanovenou dobu a za stanovených teplotních podmínek.\nm)\nZkouška hrdla ve zkrutu: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat stanovenému zkrutu. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkrutu z různých směrů. Následně se provede zkouška na roztržení a zkouška těsnosti uvedené v písmenech a) a k). Zásobník musí splnit požadavky zkoušky těsnosti a zkoušky na roztržení. Hodnota uplatněného zkrutu a tlak při unikání a roztržení musí být zaznamenány.\nn)\nZkouška cyklem plynného vodíku: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník při použití plynného vodíku je schopen odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystaví řadě tlakových cyklů s použitím plynného vodíku a podrobí se zkoušce těsnosti uvedené v písmenu k). Prověří se známky opotřebení, jako např. vznik únavových trhlin nebo elektrostatický výboj. Zásobník musí splnit požadavky zkoušky těsnosti. Zásobník nesmí vykazovat známky opotřebení, jako např. únavové trhliny nebo elektrostatický výboj.\nPŘÍLOHA V\nPoužitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí, určených k použití pro stlačený (plynný) vodík jiných než zásobníků\nTYP ZKOUŠKY\nVODÍKOVÁ KONSTRUKČNÍ ČÁST\nZkoušky materiálu\nZkouška odolnosti proti korozi\nZátěžová zkouška\nZkouška tlakovým cyklem\nZkouška vnitřní těsnosti\nZkouška vnější těsnosti\nPřetlaková zařízení\nAutomatické ventily\nRuční ventily\nNevratné ventily\nPřetlakové ventily\nVýměníky tepla\nSpoje nebo hrdla pro doplňování paliva\nRegulátory tlaku\nČidla pro vodíkové systémy\nOhebná palivová vedení\nUpevňovací díly\nVodíkové filtry\nSnímatelné konektory systému uchovávání\nS výhradou zvláštních požadavků na jakoukoli vodíkovou konstrukční část zahrnují zkušební postupy, které mají být použity při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro stlačený (plynný) vodík jiných než zásobníků, tyto zkoušky:\n1.   Zkoušky materiálu:\n1.1\nZkouška slučitelnosti s vodíkem uvedená v písmenu j) přílohy III.\n1.2\nZkouška stárnutí: účelem této zkoušky je ověřit, zda nekovové materiály použité ve vodíkových konstrukčních částech jsou schopny odolat stárnutí. U zkoušených vzorků nejsou dovoleny žádné viditelné trhliny.\n1.3\nZkouška slučitelnosti s ozonem: účelem této zkoušky je ověřit, zda je elastomerový materiál vodíkové konstrukční části slučitelný s ozonem. U zkoušených vzorků nejsou dovoleny žádné viditelné trhliny.\n2.   Zkouška odolnosti vůči korozi stanovená v písmenu e) přílohy III.\n3.   Zátěžová zkouška stanovená v písmenu c) přílohy III.\n4.   Zkouška tlakovým cyklem stanovená v písmenu i) přílohy III. Vodíkové konstrukční části nesmějí vykazovat viditelné známky deformace nebo protlačování a musí splňovat požadavky zkoušky vnitřní a vnější těsnosti.\n5.   Zkouška vnitřní těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že u stanovených vodíkových konstrukčních částí nedochází k vnitřní netěsnosti. Za tímto účelem se vodíkové konstrukční části vystaví tlaku za různých teplotních podmínek a sleduje se těsnost. Vodíkové konstrukční části musí zůstat bez bublin a vnitřní netěsnost se u ní nesmí projevit ve vyšší míře, než je stanovená hodnota.\n6.   Zkouška vnější těsnosti stanovená v písmenu b) přílohy III.\nPŘÍLOHA VI\nPožadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů\n1.   Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl chráněn proti poškození.\nMusí být izolován od tepelných zdrojů ve vozidle.\n2.   Vodíkový zásobník je možné nahradit jiným vodíkovým zásobníkem pouze za účelem doplnění paliva nebo údržby.\nV případě spalovacího motoru se zásobník nesmí instalovat v prostoru vozidla vyhrazeném pro motor.\nZásobník musí být dostatečně chráněn proti všem druhům koroze.\n3.   Je nutné přijmout opatření, kterými se předejde chybnému doplňování paliva do vozidla a unikání vodíku během doplňování paliva a zajistí bezpečné sejmutí snímatelného systému pro uchovávání vodíku.\n4.   Spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva se zajistí proti špatnému seřízení a chrání před nečistotami a vodou. Spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva musí být spojen s nevratným ventilem nebo ventilem, který má stejnou funkci. Pokud není spoj na doplňování paliva připevněn přímo na zásobník, přívod pro doplňování paliva se zajistí nevratným ventilem nebo ventilem, který má stejnou funkci, připevněným přímo na zásobník nebo dovnitř zásobníku.\n5.   Vodíkový zásobník musí být namontován a připevněn tak, aby absorboval stanovená zrychlení bez vzniku poškození na bezpečnostních částech ve chvíli, kdy jsou vodíkové zásobníky plné.\n6.   Přívody pro vodíkové palivo se zajistí automatickým uzavíracím ventilem namontovaným přímo na zásobníku nebo uvnitř zásobníku. Ventil se uzavře, pokud to vyžaduje porucha vodíkového systému nebo jakákoli jiná událost vedoucí k úniku vodíku. Je-li pohonný systém vypnut, odpojí se přívod paliva ze zásobníku do pohonného systému a zůstane uzavřen až do doby, než je požadováno uvedení systému v chod.\n7.   V případě nehody přeruší proud plynu ze zásobníku automatický uzavírací ventil namontovaný přímo na zásobníku nebo uvnitř zásobníku.\n8.   Vodíkové konstrukční části, včetně ochranných materiálů, které tvoří součást takových konstrukčních částí, nesmějí vyčnívat nad profil vozidla nebo ochranné konstrukce. To se nevztahuje na vodíkovou konstrukční část, která je dostatečně chráněna a jejíž žádná součást není umístěna vně této ochranné konstrukce.\n9.   Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl, nakolik je to přiměřeným způsobem proveditelné, chráněn proti poškození, jako je např. poškození způsobené pohyblivými částmi vozidla, nárazy, štěrkem či v důsledku nakládání nebo vykládání vozidla či přesouvání nákladu.\n10.   Vodíkové konstrukční části nesmějí být umístěny v blízkosti výfuku vnitřního spalovacího motoru nebo jiného zdroje tepla, nejsou-li takové konstrukční části proti teplu dostatečně chráněny.\n11.   Větrací nebo vytápěcí systém v prostoru pro cestující a v místech, kde existuje možnost unikání nebo hromadění vodíku, musí být navržena tak, aby vodík nebyl nasáván do vozidla.\n12.   V případě nehody musí být, nakolik je to přiměřeným způsobem proveditelné, zajištěno, aby přetlakové zařízení a s ním spojený větrací systém zůstaly provozuschopné. Větrací systém přetlakového zařízení musí být dostatečně chráněn před nečistotami a vodou.\n13.   Prostor pro cestující ve vozidle musí být oddělen od vodíkového systému, aby se zabránilo hromadění vodíku. Musí být zajištěno, aby žádné palivo unikající z zásobníku či jeho příslušenství neunikalo do prostoru pro cestující vozidla.\n14.   Vodíkové konstrukční části, z nichž by mohl unikat vodík do prostoru pro cestující nebo do zavazadlového prostoru či jiného nevětraného prostoru, se uzavřou do plynotěsné skříně nebo zajistí rovnocenným ochranným prostředkem, jak je stanoveno v prováděcích opatřeních.\n15.   Elektricky ovládaná zařízení obsahující vodík se izolují takovým způsobem, aby součástmi obsahujícími vodík neprocházel žádný proud, aby se v případě lomu zabránilo elektrickým jiskrám.\nKovové části vodíkového systému musí být elektricky propojeny s uzemněním vozidla.\n16.   Pro potřeby záchranných služeb musí být použity štítky nebo jiné identifikační prostředky označující, že je vozidlo poháněno vodíkem a že je používán kapalný nebo stlačený (plynný) vodík.\nPŘÍLOHA VII\nZměny směrnice 2007/46/ES\nSměrnice 2007/46/ES se mění takto:\n1)   V části I přílohy IV se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nOdkaz na Úřední věstník\nVztahuje se na\nM1\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nL 35, 4.2.2009, s. 30\nX\nX\nX\nX\nX\nX“\n2)   V dodatku části I přílohy IV se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nOdkaz na Úřední věstník M1\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nL 35, 4.2.2009, s. 30\nX“\n3)   V dodatku přílohy VI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod Předmět\nOdkaz na regulační akt (1)\nVe znění\nPoužitelné pro varianty\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009“\n4)   V dodatku 1 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nM1 ≤ 2 500 (1) kg\nM1 > 2 500 (1) kg\nM2\nM3\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nQ\nG + Q\nG + Q\nG + Q“\n5)   V dodatku 2 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nM1\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nA\nA\nA\nA\nA\nA“\n6)   V dodatku 3 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nM1\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nX“\n7)   V dodatku 4 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nQ\nQ\nQ\nQ\nQ“\n8)   V dodatku 5 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:\nBod\nPředmět\nOdkaz na regulační akt\nAutojeřáb kategorie N3\n„62\nVodíkový systém\nNařízení (ES) č. 79/2009\nX“", "summary": "Vozidla na vodíkový pohon – pravidla schvalování typu\nVozidla na vodíkový pohon – pravidla schvalování typu\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 79/2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nStanovuje výrobní požadavky pro vozidla na vodíkový pohon využívaná k přepravě cestujících a zboží a pro jejich konstrukční části a systémy.\nKLÍČOVÉ BODY\nVýrobci musí:\nprokázat, že všechna nová prodávaná vozidla na vodíkový pohon zaregistrovaná nebo uváděná do provozu v EU a jejich konstrukční části jsou v souladu s právními předpisy,\nposkytnout schvalovacím orgánům náležité údaje o technických specifikacích vozidla a podmínkách zkoušek,\nposkytnout nezbytné údaje pro účely kontroly vodíkových konstrukčních částí a systémů po celou dobu životnosti vozidla.\nVýrobci musí zajistit, aby vodíkové konstrukční části a systémy:\nspolehlivě odolávaly elektrickým, mechanickým, teplotním a chemickým provozním podmínkám, aniž by docházelo k únikům nebo deformacím,\nbyly chráněny proti vysokým tlakům,\nspolehlivě odolávaly očekávaným teplotám a tlakům po dobu své životnosti,\nbyly navrženy tak, aby mohly být instalovány a chráněny před poškozením.\nPrávní předpisy obsahují specifické zkušební postupy pro různé typy vodíkových zásobníků a konstrukčních částí.\nEvropská komise je oprávněna přijímat prováděcí opatření, jako jsou podrobná pravidla pro různé postupy a údaje, které výrobci musí předložit.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nToto nařízení se používá od 24. února 2011.\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 32–46)\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nNařízení Komise (EU) č. 406/2010 ze dne 26. dubna 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon (Úř. věst. L 122, 18.5.2010, s. 1–107) Postupné změny nařízení (EU) č. 406/2010 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Komise (EU) č. 630/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008, pokud jde o požadavky na schvalování typu motorových vozidel poháněných vodíkem a směsmi vodíku a zemního plynu z hlediska emisí a o specifické informace o vozidlech poháněných elektrickým hnacím ústrojím uváděné v informačním dokumentu pro účely ES schválení typu (Úř. věst. L 182, 13.7.2012, s. 14–26)\nPoslední aktualizace 21.03.2016"}
{"celex_id": "32009R0715", "reference": "14.8.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 211/36\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 715/2009\nze dne 13. července 2009\no podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nÚčelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům ve Společenství, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.\n(2)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (5) významně přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu se zemním plynem.\n(3)\nZkušenosti získané při provádění a sledování prvního souboru „Pokynů pro správnou praxi“, přijatých v roce 2002 Evropským fórem pro regulaci plynárenství („madridské fórum“), ukazují, že pro zajištění úplného provedení pravidel stanovených v uvedených pokynech ve všech členských státech a pro poskytnutí minimální záruky rovných podmínek přístupu na trh v praxi je nezbytné stanovit jejich právní vymahatelnost.\n(4)\nNa zasedání madridského fóra ve dnech 24. a 25. září 2003 byl přijat druhý soubor společných pravidel s názvem „Druhé pokyny pro správnou praxi“, a účelem tohoto nařízení je stanovit na základě těchto pokynů základní zásady a pravidla pro přístup k síti, služby pro přístup třetích osob k soustavě, řízení překročení kapacity, transparentnost, vyrovnávání a obchodování s právy na kapacitu.\n(5)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (6) umožňuje existenci provozovatele kombinované přepravní a distribuční soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních přepravních a distribučních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.\n(6)\nDo oblasti působnosti tohoto nařízení spadají vysokotlaká potrubí, kterými jsou místní distribuční společnosti připojeny k plynárenské soustavě a která nejsou především používána pro místní distribuci.\n(7)\nJe nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k soustavě, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nediskriminace, že plně vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu a že plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně s přihlédnutím ke srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány.\n(8)\nPři výpočtu sazeb za přístup k soustavám je důležité vzít v úvahu skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, jakož i potřebu zajistit přiměřenou návratnost investic a motivaci k výstavbě nové infrastruktury, včetně zvláštního regulačního přístupu k novým investicím podle směrnice 2009/73/ES. V tomto ohledu, a zejména pokud bude mezi plynovody existovat účinná hospodářská soutěž, budou srovnávací rozbory sazeb představovat důležitou součást této úvahy.\n(9)\nPoužívání tržních způsobů při stanovování sazeb, například aukcí, musí být slučitelné s ustanoveními směrnice 2009/73/ES.\n(10)\nSpolečný minimální soubor služeb pro přístup třetích osob je nezbytný pro stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celém Společenství, pro zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích osob a pro možnost využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.\n(11)\nV současnosti ve Společenství existují překážky bránící prodeji zemního plynu za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. Ne ve všech členských státech již existuje nediskriminační přístup k síti a stejně účinná úroveň regulačního dohledu a stále přetrvávají izolované trhy.\n(12)\nV zájmu dokončení vnitřního trhu se zemním plynem by mělo být dosaženo dostatečné úrovně přeshraniční propojovací kapacity zemního plynu a měla by být podporována integrace trhů.\n(13)\nSdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem a vytvoření rovných podmínek pro všechny plynárenské podniky ve Společenství. Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ a s názvem „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná zpráva)“ ukázaly, že stávající pravidla a opatření neposkytují potřebný rámec ani neumožňují vytvářet propojovací kapacity k dosažení cíle dobře fungujícího, účinného a otevřeného vnitřního trhu.\n(14)\nSpolu s důsledným uplatňováním stávajícího regulačního rámce by měl být regulační rámec pro vnitřní trh se zemním plynem, který je stanoven v nařízení (ES) č. 1775/2005, upraven v souladu s těmito sděleními.\n(15)\nZejména je potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přepravních soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přepravním soustavám a aby se zajistilo koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý technický rozvoj přepravní soustavy ve Společenství včetně vytvoření propojovacích kapacit, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Kodexy sítě by měly být v souladu s rámcovými pokyny, které jsou ze své podstaty nezávazné (dále jen „nezávazné rámcové pokyny“) a vypracované Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (7) (dále jen „agentura“). Agentura by se měla na skutkovém základě zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, přičemž může tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přepravních soustav by měli provozovat své sítě podle těchto kodexů sítě.\n(16)\nAby se ve Společenství zajistilo optimální řízení přepravních soustav zemního plynu, měla by být zřízena Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“). Síť ENTSO pro zemní plyn by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže, která se na rozhodnutí sítě ENTSO pro zemní plyn nadále vztahují. Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn by měly být přesně vymezeny, a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně, reprezentativně, a transparentně. Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé přepravních soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Společenství. Předpokladem spolupráce v rámci těchto regionálních struktur je účinné oddělení činností v oblasti sítě od činností v oblasti výroby a dodávek, bez něhož by regionální spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav mohla vyvolat chování narušující hospodářskou soutěž. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost provozu sítě na regionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem.\n(17)\nNa činnosti, která se očekává od sítě ENTSO pro zemní plyn, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležité jsou tedy účinné konzultační postupy, přičemž stávající struktury vytvořené za účelem jeho usnadnění a zefektivnění, jako například Evropské sdružení pro usměrňování výměny energie, národní regulační orgány či agentura, by měly hrát důležitou roli.\n(18)\nSíť ENTSO pro zemní plyn by měla vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě pro celé Společenství“), kterým bude zajištěna větší transparentnost při rozvoji plynárenské přepravní soustavy ve Společenství. Do tohoto plánu rozvoje sítě by měly být zahrnuty funkční plynárenské přepravní soustavy a nezbytná regionální propojení, pokud mají tyto soustavy a tato propojení význam z obchodního hlediska nebo z hlediska bezpečnosti dodávek.\n(19)\nV zájmu posílení hospodářské soutěže prostřednictvím likvidních velkoobchodních trhů se zemním plynem je nezbytné, aby se mohlo se zemním plynem obchodovat nezávisle na poloze v rámci soustavy. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je poskytnout uživatelům sítě volnost pro rezervaci vstupní a výstupní kapacity, a zajistit tak, aby přeprava zemního plynu probíhala prostřednictvím zón namísto smluvních cest. Ve prospěch režimů vstupů a výstupů za účelem usnadnění rozvoje hospodářské soutěže se již vyjádřila většina zúčastněných osob v průběhu 6. madridského fóra ve dnech 30. a 31. října 2002. Sazby by neměly záviset na trase přepravy. Sazba stanovená pro jeden či více bodů vstupu by proto neměla souviset se sazbou stanovenou pro jeden či více bodů výstupu a naopak.\n(20)\nOdkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.\n(21)\nV plynárenských soustavách existuje značná míra smluvního překročení kapacity. Řízení překročení kapacity a zásady přidělování kapacity pro nové či nově sjednané smlouvy spočívají tedy v uvolnění nevyužité kapacity tím, že se uživatelům sítě umožní pronajmout nebo odprodat své smluvní kapacity, a v povinnosti provozovatelů přepravní soustavy nabídnout trhu nevyužitou kapacitu, a to alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou kapacitu. Vzhledem k velkému podílu stávajících smluv a nutnosti vytvořit skutečně rovné podmínky pro uživatele nové i stávající kapacity je třeba, aby byly tyto zásady uplatňovány u veškeré smluvní kapacity, včetně stávajících smluv.\n(22)\nAčkoliv v současné době nepředstavuje fyzické překročení kapacity sítí ve Společenství problém, může se jím stát v budoucnu. Proto je důležité stanovit pro takové situace základní zásadu pro přidělování překročené kapacity.\n(23)\nSledování trhu prováděné v posledních letech národními regulačními orgány a Komisí ukázalo, že současné požadavky na transparentnost a pravidla pro přístup k infrastruktuře jsou nedostatečné pro vytvoření skutečného, dobře fungujícího, otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem.\n(24)\nJe nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o nabídce a poptávce, kapacitě sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a o dostupnosti a využívání skladovacích zařízení. Jelikož tyto informace mají pro fungování trhu zásadní význam, je třeba zmírnit stávající omezení týkající se zveřejnění z důvodu zachování důvěrnosti.\n(25)\nPožadavky na důvěrnost u informací citlivých z hlediska obchodu jsou zvláště důležité, pokud se jedná o údaje obchodní strategické povahy pro danou společnost, jestliže skladovací zařízení využívá pouze jeden uživatel nebo pokud se jedná o údaje týkající se bodů výstupu v rámci soustavy nebo podsoustavy, které nejsou připojeny k jiné přepravní nebo distribuční soustavě, ale k jedinému průmyslovému konečnému zákazníkovi, kde by zveřejnění těchto údajů znamenalo odkrytí důvěrných informací týkajících se výrobního procesu tohoto zákazníka.\n(26)\nK posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci měli jistotu, že pokud se dopustí zneužívání, budou na ně moci být uvaleny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Příslušné orgány by měly mít pravomoci účinně prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Na trhu se zemním plynem jsou provozovatelé soustav o všech těchto rozhodnutích informováni v podobě rezervací kapacity, nominací a realizovaných toků. Provozovatelé soustav by měli zajistit, aby tyto informace byly příslušným orgánům po určitou stanovenou dobu snadno dostupné. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových soustav dodržují příslušná pravidla.\n(27)\nPřístup k zařízením pro skladování zemního plynu a k zařízením se zkapalněným zemním plynem (dále jen „LNG“) je v některých členských státech nedostatečný, a proto je třeba zdokonalit uplatňování platných předpisů. Ze sledování, které provedla Skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství, vyplynulo, že dobrovolné pokyny provozovatelům skladovacích zařízení týkající se osvědčených postupů při zajišťování přístupu třetích osob, které byly všemi zúčastněnými osobami schváleny na madridském fóru, jsou uplatňovány nedostatečně, a je tedy nutné učinit je závaznými.\n(28)\nV případě zemního plynu představují nediskriminační a transparentní systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména ve vztahu k novým účastníkům vstupujícím na trh, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než společnosti, které jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, transparentního a účinného přístupu k soustavě.\n(29)\nObchodování s primárními právy na kapacitu představuje důležitou součást rozvoje konkurenčního trhu a vytváření likvidity. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní pravidla vztahující se na tuto oblast obchodování.\n(30)\nNárodní regulační orgány by měly zajistit dodržování pravidel obsažených v tomto nařízení a v rámcových pokynech, které jsou podle něj přijaty.\n(31)\nV rámcových pokynech připojených k tomuto nařízení jsou na základě „Druhých pokynů pro správnou praxi“ vymezena podrobná prováděcí pravidla. Tato pravidla se případně budou v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi národními plynárenskými soustavami.\n(32)\nPři navrhování změn rámcových pokynů uvedených v příloze tohoto nařízení by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi příslušnými osobami, jichž se rámcové pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci madridského fóra.\n(33)\nČlenské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi poskytovat příslušné informace. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.\n(34)\nTímto nařízením a rámcovými pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno použití pravidel Společenství, které se týkají hospodářské soutěže.\n(35)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).\n(36)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení či přijetí rámcových pokynů pro zajištění minimálního stupně harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cílů tohoto nařízení. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(37)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, skladovacím zařízením a zařízením LNG, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.\n(38)\nVzhledem k rozsahu změn, které se provádějí v nařízení (ES) č. 1775/2005, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla příslušná ustanovení přepracována v jednom novém nařízení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\nTo nařízení:\na)\nstanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám s přihlédnutím ke zvláštnostem národních a regionálních trhů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem;\nb)\nstanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k zařízením LNG a skladovacím zařízením s přihlédnutím ke zvláštnostem národních a regionálních trhů; a\nc)\nusnadňuje vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek zemního plynu a stanoví mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přístup k síti v rámci přeshraničního obchodu se zemním plynem.\nCíle uvedené v prvním pododstavci zahrnují stanovení harmonizovaných zásad pro sazby či metody jejich výpočtu, pro přístup k soustavě, nikoliv však ke skladovacím zařízením, zavedení služeb pro přístup třetích osob a harmonizované zásady pro přidělování kapacity a řízení překročení kapacity, stanovení požadavků na transparentnost, pravidla pro vyrovnávání, vyrovnávací poplatky a usnadnění obchodování s kapacitou.\nToto nařízení se s výjimkou čl. 19 odst. 4 vztahuje pouze na skladovací zařízení spadající podle čl. 33 odst. 3 nebo 4 směrnice 2009/73/ES.\nČlenské státy mohou určit subjekt nebo orgán zřízený v souladu se směrnicí 2009/73/ES, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, za účelem výkonu jedné nebo více funkcí, které obvykle náležejí provozovateli přepravní soustavy. Tento subjekt nebo orgán podléhá certifikaci podle článku 3 tohoto nařízení a musí být určen podle článku 10 směrnice 2009/73/ES.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„přepravou“ přeprava zemního plynu sítí, tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžební plynovodní sítí, ani částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu, pro jeho dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávku;\n2)\n„přepravní smlouvou“ smlouva, kterou provozovatel přepravní soustavy uzavírá s uživatelem sítě za účelem přepravy;\n3)\n„kapacitou“ maximální průtok vyjádřený v běžných metrech krychlových za jednotku času nebo v jednotkách energie za jednotku času, na který má uživatel sítě na základě přepravní smlouvy právo;\n4)\n„nevyužitou kapacitou“ pevná kapacita, kterou uživatel sítě získal podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval ve lhůtě stanovené ve smlouvě;\n5)\n„řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a maximálního využití technické kapacity a včasného zjišťování budoucího překročení kapacity a bodů nasycení;\n6)\n„sekundárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou mimo primární trh;\n7)\n„nominací“ oznámení, kterým uživatel sítě provozovateli přepravní soustavy předem ohlašuje skutečný průtok, který chce do soustavy dodat nebo z ní odebrat;\n8)\n„renominací“ následné oznámení opravené nominace;\n9)\n„integritou soustavy“ takový stav přepravní soustavy včetně nezbytných přepravních zařízení, ve kterém tlak a jakost zemního plynu zůstává v rozmezí minimálních a maximálních limitů stanovených provozovatelem přepravní soustavy, takže přeprava zemního plynu je po technické stránce zaručena;\n10)\n„vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém musí jednotliví uživatelé sítě vyrovnat odběr určitého množství zemního plynu vyjádřeného v jednotkách energie dodávkou stejného množství zemního plynu do přepravní soustavy v souladu s přepravní smlouvou nebo kodexem sítě;\n11)\n„uživatelem sítě“ zákazník nebo potenciální zákazník provozovatele přepravní soustavy a samotní provozovatelé přepravních soustav, pokud je to potřebné pro výkon jejich funkce ve vztahu k přepravě;\n12)\n„přerušitelnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s přerušitelnou kapacitou;\n13)\n„přerušitelnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, kterou může provozovatel přepravní soustavy v souladu s podmínkami přepravní smlouvy přerušit;\n14)\n„dlouhodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu jednoho roku a delší;\n15)\n„krátkodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy na dobu kratší než jeden rok;\n16)\n„pevnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, která je provozovatelem přepravní soustavy smluvně zaručená jako nepřerušitelná;\n17)\n„pevnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s pevnou kapacitou;\n18)\n„technickou kapacitou“ maximální pevná kapacita, kterou může provozovatel přepravní soustavy nabídnout uživatelům sítě s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům na přepravní soustavu;\n19)\n„smluvní kapacitou“ kapacita, kterou provozovatel přepravní soustavy přidělil uživateli sítě na základě přepravní smlouvy;\n20)\n„dostupnou kapacitou“ část technické kapacity, která není přidělena a je v danou chvíli v soustavě ještě k dispozici;\n21)\n„smluvním překročením kapacity“ situace, kdy výše poptávky po pevné kapacitě překračuje technickou kapacitu;\n22)\n„primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo provozovatelem přepravní soustavy;\n23)\n„fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v určitém okamžiku výše poptávky po skutečných dodáních překračuje technickou kapacitu;\n24)\n„kapacitou zařízení LNG“ kapacita terminálu LNG pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a zpětné zplynování LNG;\n25)\n„pracovním objemem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může použít ke skladování zemního plynu;\n26)\n„těžebním výkonem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může vytěžit ze skladovacího zařízení, za časovou jednotku;\n27)\n„vtláčecím výkonem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může vtlačit do skladovací zařízení, za časovou jednotku;\n28)\n„skladovací kapacitou“ jakákoli kombinace pracovního objemu, těžebního a vtláčecího výkonu.\n2.   Aniž jsou dotčeny definice uvedené v odstavci 1 tohoto článku, použijí se s výjimkou definice přepravy v bodě 3 článku 2 směrnice 2009/73/ES Úř. věst. L: vložte prosím číslo směrnice obsažené v dokumentu 3649/09.pro toto nařízení rovněž příslušné definice obsažené v uvedeném článku.\nDefinice v bodech 3 až 23 v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k přepravě se použijí obdobně na skladovací zařízení a zařízení LNG.\nČlánek 3\nCertifikace provozovatelů přepravních soustav\n1.   Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES, ihned po jejím obdržení. Do dvou měsíců od obdržení oznámení Komise sdělí stanovisko příslušnému národnímu regulačnímu orgánu, pokud jde o slučitelnost s čl. 10 odst. 2 nebo článkem 11 a s článkem 9 směrnice 2009/73/ES.\nBěhem přípravy stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat agenturu o stanovisko k rozhodnutí národního regulačního orgánu. V takovém případě se dvouměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o další dva měsíce.\nPokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.\n2.   Po obdržení stanoviska Komise národní regulační orgán přijme ve lhůtě dvou měsíců konečné rozhodnutí týkající se certifikace provozovatele přepravní soustavy, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.\n3.   Kdykoliv během tohoto postupu mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přepravních soustav nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.\n4.   Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n5.   Komise může přijmout rámcové pokyny, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.\n6.   Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 10 směrnice 2009/73/ES, přijme rozhodnutí týkající se certifikace. Regulační orgán splní rozhodnutí Komise.\nČlánek 4\nEvropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav\nVšichni provozovatelé přepravních soustav spolupracují na úrovni Společenství prostřednictvím sítě ENTSO pro zemní plyn s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla přepravní soustava zemního plynu optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.\nČlánek 5\nZřízení sítě ENTSO pro zemní plyn\n1.   Do 3. března 2011 předloží provozovatelé plynárenských přepravních soustav Komisi a agentuře návrh stanov sítě ENTSO pro zemní plyn, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s jinými zúčastněnými subjekty.\n2.   Do dvou měsíců od obdržení návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu poskytne agentura po formální konzultaci organizací zastupujících všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele systému včetně jeho zákazníků, Komisi stanovisko.\n3.   Komise vydá stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska agentury. Ve svém stanovisku Komise zohlední stanovisko agentury poskytnuté podle odstavce 2.\n4.   Do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska Komise zřídí provozovatelé přepravní soustavy síť ENTSO pro zemní plyn, přijmou její stanovy a jednací řád a zveřejní je.\nČlánek 6\nZavedení kodexů sítě\n1.   Komise po konzultaci agentury, sítě ENTSO pro zemní plyn a příslušných zúčastněných subjektů každoročně vypracuje seznam priorit stanovující oblasti uvedené v čl. 8 odst. 6 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.\n2.   Komise požádá agenturu, aby jí v přiměřené lhůtě ne delší šesti měsíců předložila nezávazný rámcový pokyn (dále jen „nezávazný rámcový pokyn“), v němž stanoví v souladu s čl. 8 odst. 7 jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným na seznamu priorit. Každý nezávazný rámcový pokyn přispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. V návaznosti na odůvodněnou žádost agentury může Komise tuto lhůtu prodloužit.\n3.   Agentura otevřeným a transparentním způsobem formálně konzultuje nezávazný rámcový pokyn se sítí ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.\n4.   Domnívá-li se Komise, že nezávazný rámcový pokyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, může požádat agenturu, aby nezávazný rámcový pokyn v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně jej Komisi předložila.\n5.   Pokud agentura nepředloží nebo opětovně nepředloží nezávazný rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavců 2 nebo 4, vypracuje uvedený nezávazný rámcový pokyn Komise.\n6.   Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, aby v přiměřené lhůtě ne delší dvanácti měsíců předložila agentuře kodex sítě, který je v souladu s příslušným nezávazným rámcovým pokynem.\n7.   Do tří měsíců ode dne obdržení kodexu sítě, během nichž může agentura vést formální konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty, poskytne agentura síti ENTSO pro zemní plyn odůvodněné stanovisko ke kodexu sítě.\n8.   Síť ENTSO pro zemní plyn může s ohledem na stanovisko agentury kodex sítě změnit a opětovně jej agentuře předložit.\n9.   Jakmile se agentura přesvědčí, že je kodex sítě v souladu s příslušným nezávazným rámcovým pokynem, předloží jej Komisi, přičemž může doporučit jeho přijetí v přiměřené lhůtě. Pokud Komise kodex nepřijme, musí uvést důvody nepřijetí.\n10.   Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 6, může Komise požádat agenturu, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného nezávazného rámcového pokynu. Agentura může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. Agentura předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi, přičemž může doporučit jeho přijetí.\n11.   Komise může z vlastního podnětu, pokud síť ENTSO pro zemní plyn nevypracovala kodex sítě nebo agentura nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 10 tohoto článku, nebo na doporučení agentury podle odstavce 9 tohoto článku, přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené na seznamu v čl. 8 odst. 6.\nNavrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturu, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.\n12.   Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 23.\nČlánek 7\nZměna kodexů sítě\n1.   Návrh změn kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 6 může agentuře předložit subjekt, který může mít zájem na tomto kodexu sítě, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, provozovatelů přepravních soustav, uživatelů sítě a spotřebitelů. Agentura může navrhnout změny rovněž z vlastní iniciativy.\n2.   V souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 713/2009 agentura konzultuje všechny zúčastněné strany. V návaznosti na tento postup může agentura Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, v nichž uvede, v jakém smyslu jsou návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.\n3.   S ohledem na návrhy agentury může Komise přijmout změny kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 6. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.\n4.   Posouzení navržených změn postupem podle v čl. 28 odst. 2 se omezí na posouzení aspektů souvisejících s navrhovanou změnou. Těmito navrhovanými změnami nejsou dotčeny další změny, které může navrhnout Komise.\nČlánek 8\nÚkoly sítě ENTSO pro zemní plyn\n1.   Síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v souladu s čl. 6 odst. 6 kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6 tohoto článku.\n2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 4 může síť ENTSO pro zemní plyn vypracovat kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6, pokud se tyto kodexy netýkají oblastí, na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou předkládány agentuře, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro zemní plyn k tomuto stanovisku náležitě přihlédne.\n3.   Síť ENTSO pro zemní plyn přijímá:\na)\nspolečné nástroje provozování sítě v zájmu koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány;\nb)\nkaždé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě“ pro celé Společenství) včetně výhledu přiměřenosti dodávek v Evropě;\nc)\ndoporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav Společenství a přepravních soustav třetích zemí,\nd)\nroční pracovní program;\ne)\nvýroční zprávu;\nf)\nkaždoroční letní a zimní výhledy dodávek.\n4.   Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost plynárenské soustavy z hlediska stávajících dodávek zemního plynu a předpokládané poptávky po něm, a to na období následujících pěti let i na období od pěti do deseti let od data vypracování tohoto výhledu. Tento výhled přiměřenosti dodávek v Evropě vychází z vnitrostátních výhledů dodávek vypracovaných jednotlivými provozovateli přepravních soustav.\n5.   Roční pracovní program uvedený v odst. 3 písm. d) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce realizovány, a orientační časový harmonogram.\n6.   Kodexy sítě uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují následující oblasti, přičemž případně zohledňují regionální zvláštnosti:\na)\npravidla pro bezpečnost a spolehlivost soustavy;\nb)\npravidla pro připojení k soustavě;\nc)\npravidla pro přístup třetí osoby;\nd)\npravidla pro předávání údajů a zúčtování;\ne)\npravidla pro interoperabilitu;\nf)\nprovozní postupy v případě stavu nouze;\ng)\npravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity;\nh)\npravidla pro obchod týkající se technického a provozního zabezpečení služeb přístupu k soustavě a vyrovnávání soustavy;\ni)\npravidla transparentnosti;\nj)\npravidla vyrovnávání, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi provozovateli přepravních soustav;\nk)\npravidla týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb; a\nl)\nenergetickou účinnost, pokud jde o plynárenské soustavy.\n7.   Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní kodexy pro otázky, jež se nedotýkají přeshraničního obchodu, vypracují se kodexy sítě pro otázky přeshraničních sítí a integrace trhů.\n8.   Síť ENTSO pro zemní plyn sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 6 odst. 11 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro zemní plyn oznámí svá zjištění agentuře a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 3 písm. e) tohoto článku.\n9.   Síť ENTSO pro zemní plyn poskytuje agentuře veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 9 odst. 1.\n10.   Každé dva roky síť ENTSO pro zemní plyn přijme a zveřejní plán rozvoje sítě pro celé Společenství uvedený v odst. 3 písm. b). Plán rozvoje sítě pro celé Společenství zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.\nPlán rozvoje sítě pro celé Společenství zejména:\na)\nvychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celého Společenství, včetně hlavních směrů pro transevropské energetické sítě v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES (9);\nb)\nv souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů sítě a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článků 14 a 22 směrnice 2009/73/ES a\nc)\npoukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.\nPokud jde o druhý pododstavec písm. c), může být p k plánu rozvoje sítě pro celé Společenství přiložena analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny například rozdílnými schvalovacími postupy či praxí.\n11.   Agentura posuzuje národní desetileté plány rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celé Společenství. Zjistí-li agentura mezi desetiletým plánem rozvoje sítě některého členského státu a plánem rozvoje sítě pro celé Společenství nesrovnalosti, doporučí náležitým způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán rozvoje sítě pro celé Společenství. Pokud je tento národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován podle článku 22 směrnice 2009/73/ES, agentura příslušnému národnímu regulačnímu orgánu doporučí, aby národní desetiletý plán rozvoje sítě upravil v souladu s čl. 22 odst. 7 uvedené směrnice a aby o této změně informoval Komisi.\n12.   Síť ENTSO pro zemní plyn poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 23.\nČlánek 9\nSledování prováděné agenturou\n1.   Agentura sleduje plnění úkolů sítě ENTSO pro zemní plyn podle čl. 8 odst. 1, 2 a 3 a informuje o něm Komisi.\nAgentura sleduje, jak síť ENTSO pro zemní plyn provádí kodexy sítě vypracované podle čl. 8 odst. 2 a kodexy sítě, které byly vypracovány v souladu s čl. 6 odst. 1 až 10, které však nebyly přijaty Komisí podle čl. 6 odst. 11. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn neprovede některý z těchto kodexů sítě, agentura požádá síť ENTSO pro zemní plyn o řádně odůvodněné vysvětlení, proč kodex neprovedla. Agentura sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k němu své stanovisko.\nAgentura sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 6 odst. 11 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a účelné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.\n2.   Síť ENTSO pro zemní plyn předkládá agentuře návrh desetiletého plánu rozvoje sítě pro celé Společenství, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech a dalších dokumentů uvedených v čl. 8 odst. 3, aby k nim agentura vydala stanovisko.\nDo dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura síti ENTSO pro zemní plyn a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celé Společenství předloženého sítí ENTSO pro zemní plyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím osobám.\nČlánek 10\nKonzultace\n1.   Při vypracovávání kodexů sítě, návrhu plánu rozvoje sítě pro celé Společenství a ročního pracovního programu podle čl. 8 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro zemní plyn otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 5 odst. 1 se všemi příslušnými účastníky trhu a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace zahrnují národní regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele sítě, včetně zákazníků, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele, včetně příslušných (odvětvových) sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Zaměří se na zjištění názorů a návrhů všech příslušných stran v rozhodovacím procesu.\n2.   Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.\n3.   Před přijetím ročního pracovního programu a kodexů sítě uvedených v čl. 8 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro zemní plyn, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.\nČlánek 11\nNáklady\nNáklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro zemní plyn a jsou uvedeny v článcích 4 až 12, jsou zohledněny při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí pouze tehdy, pokud jsou přijatelné a přiměřené.\nČlánek 12\nRegionální spolupráce provozovatelů přepravních soustav\n1.   S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 8 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přepravních soustav regionální spolupráci v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn. Každé dva roky zejména zveřejňují regionální investiční plán, přičemž mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodnutí.\n2.   Provozovatelé přepravních soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování a integraci mechanismů vyrovnávání.\n3.   V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 může Komise s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce vymezit zeměpisné oblasti, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti. Toto opatření, jehož předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.\nKomise vede za tímto účelem konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro zemní plyn.\nČlánek 13\nSazby za přístup k sítím\n1.   Sazby nebo metodiky jejich výpočtu používané provozovateli přepravních soustav a schválené regulačními orgány podle čl. 41 odst. 6 směrnice 2009/73/ES, a rovněž sazby zveřejňované podle čl. 32 odst. 1 uvedené směrnice jsou transparentní, berou v úvahu potřebu integrity soustavy a jejího zlepšování a odrážejí skutečné náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně s přihlédnutím ke srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány. Sazby nebo metodiky jejich výpočtu se používají nediskriminačním způsobem.\nČlenské státy mohou rozhodnout, že sazby lze rovněž určovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou takové prostředky a výnosy z nich plynoucí schváleny regulačním orgánem.\nSazby nebo metodiky jejich výpočtu usnadňují účinné obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž a současně zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli sítě a poskytují pobídky k investicím a k zachování nebo vytváření interoperability přepravních soustav.\nSazby pro uživatele sítě nesmí být diskriminační a stanoví se odděleně pro jednotlivé body vstupu do přepravní soustavy nebo jednotlivé body výstupu z ní. Mechanismy pro přidělování nákladů a metodika pro stanovení sazeb, pokud jde o body vstupu a body výstupu, schvalují národní regulační orgány. Členské státy zajistí, aby po uplynutí přechodného období dne 3. září 2011 nebyly síťové poplatky vypočítávány na základě smluvních tras.\n2.   Sazby za přístup k síti nesmí omezit likviditu trhu ani narušit přeshraniční obchod mezi různými přepravními soustavami. Pokud by rozdíly ve struktuře sazeb nebo mechanismů vyrovnávání narušovaly obchod mezi přepravními soustavami, usilují provozovatelé přepravních soustav, aniž je dotčen čl. 41 odst. 6 směrnice 2009/73/ES, v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a zásad ukládání poplatků, a to i ve vztahu k vyrovnávání.\nČlánek 14\nSlužby pro přístup třetích osob, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy\n1.   Provozovatelé přepravních soustav:\na)\nzajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům sítě;\nb)\nposkytují pevné i přerušitelné služby pro přístup třetích osob. Cena za přerušitelnou kapacitu odráží pravděpodobnost přerušení;\nc)\nnabízejí uživatelům sítě dlouhodobé i krátkodobé služby.\nPokud jde o první pododstavec písm. a), nabízí-li provozovatel přepravní soustavy stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného kodexu sítě schváleného příslušným orgánem postupem podle článku 41 směrnice 2009/73/ES.\n2.   Přepravní smlouvy uzavřené s nestandardními termíny zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu služby v souladu se zásadami stanovenými v čl. 13 odst. 1.\n3.   Služby pro přístup třetích osob mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.\nČlánek 15\nSlužby pro přístup třetích osob, pokud jde o skladovací zařízení a zařízení LNG\n1.   Každý provozovatel zařízení LNG a skladovacího zařízení:\na)\nzajistí všem uživatelům sítě nediskriminační nabídku služeb uspokojujících poptávku na trhu; zejména pokud provozovatel zařízení LNG nebo skladovacího zařízení nabízí tutéž službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek;\nb)\nnabízí služby, které jsou slučitelné s používáním propojených plynárenských přepravních soustav, a usnadňuje přístup prostřednictvím spolupráce s provozovatelem přepravní soustavy; a\nc)\nzveřejňuje potřebné informace, zejména údaje o používání a dostupnosti služeb, a to ve lhůtě odpovídající odůvodněným obchodním potřebám uživatelů zařízení LNG a skladovacích zařízení. Na zveřejnění dohlíží národní regulační orgán.\n2.   Každý provozovatel skladovacího zařízení:\na)\nposkytuje jak pevné, tak přerušitelné služby pro přístup třetích osob, přičemž cena přerušitelné kapacity musí odrážet pravděpodobnost přerušení;\nb)\nnabízí uživatelům skladovacích zařízení jak dlouhodobé, tak krátkodobé služby; nebo\nc)\nnabízí uživatelům skladovacích zařízení sdružené i oddělené služby pracovního objemu, vtláčecího a těžebního výkonu.\n3.   Smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacích zařízení nesmějí vést k bezdůvodně vyšší sazbám v případech, kdy jsou uzavřeny\na)\nmimo plynárenský rok s nestandardními termíny zahájení nebo\nb)\nna dobu kratší, než je standardní roční smlouva o používání zařízení LNG a skladovacích zařízení.\n4.   Služby pro přístup třetích osob mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.\n5.   Smluvní limity pro požadovanou minimální velikost kapacity zařízení LNG a skladovacího zařízení jsou odůvodněny technickými omezeními a umožňují menším uživatelům skladovacích zařízení přístup k těmto skladovacím zařízením.\nČlánek 16\nZásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravních soustav\n1.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve všech významných bodech uvedených v čl. 18 odst. 3, s přihlédnutím k integritě soustavy a účinnosti provozu sítě.\n2.   Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:\na)\nposkytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity, usnadňují investice do nové infrastruktury a napomáhají přeshraničnímu obchodu se zemním plynem;\nb)\njsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a\nc)\njsou slučitelné se systémy členských států pro přístup k síti.\n3.   Provozovatelé přepravní soustavy provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které napomáhají nediskriminačnímu přeshraničnímu obchodu se zemním plynem a vycházejí z těchto zásad:\na)\nv případě smluvního překročení kapacity nabídne provozovatel přepravní soustavy nevyužitou kapacitu na primárním trhu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou; a\nb)\nuživatelé sítě, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat nebo pronajmout jimi nevyužitou smluvní kapacitu, mají právo tak učinit.\nPokud jde o první pododstavec písm. b), mohou členské státy od uživatelů sítě požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.\n4.   Dojde-li k fyzickému překročení kapacity, použije provozovatel přepravní soustavy nebo případně regulační orgán nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity.\n5.   Provozovatelé přepravních soustav pravidelně vyhodnocují tržní poptávku po nových investicích. Při plánování nových investic vyhodnotí provozovatelé přepravních soustav tržní poptávku a vezmou v úvahu bezpečnost dodávek.\nČlánek 17\nZásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o skladovací zařízení a zařízení LNG\n1.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita skladovacího zařízení a zařízení LNG, s přihlédnutím k integritě a provozu soustavy.\n2.   Každý provozovatel zařízení LNG a skladovacího zařízení provede a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:\na)\nposkytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury;\nb)\njsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a\nc)\njsou slučitelné se systémy přístupu k připojeným sítím.\n3.   Smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacích zařízení obsahují opatření s cílem předcházet nadměrné rezervaci kapacity s ohledem na tyto zásady, které se uplatňují v případech smluvního překročení kapacity:\na)\nprovozovatel soustavy musí neprodleně nabídnout nevyužitou kapacitu zařízení LNG a skladovacího zařízení na primárním trhu; v případě skladovacích zařízení ji nabízí alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou,\nb)\nuživatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat svou smluvní kapacitu, musí mít právo tak učinit.\nČlánek 18\nPožadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele přepravních soustav\n1.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.\n2.   Provozovatelé přepravních soustav nebo příslušné vnitrostátní orgány zveřejňují přiměřené a dostatečně podrobné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání plynárenské soustavy.\n3.   U poskytovaných služeb každý provozovatel přepravní soustavy pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje pro všechny významné body, včetně vstupů a výstupů, číselné údaje o technické, smluvní a dostupné kapacitě.\n4.   Významné body v přepravní soustavě, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli sítě.\n5.   Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.\n6.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce vycházející z nominací, výhledů a realizovaných toků do soustavy a z ní. Národní regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli přepravní soustavy.\nProvozovatelé přepravních soustav zveřejňují přijatá opatření, jakož i náklady a příjmy vzniklé při vyrovnávání soustavy.\nDotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přepravních soustav údaje podle tohoto článku.\nČlánek 19\nPožadavky na transparentnost, pokud jde o skladovací zařízení a zařízení LNG\n1.   Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení potřebují k získání účinného přístupu k zařízením LNG a skladovacím zařízením.\n2.   U poskytovaných služeb provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje číselné údaje o smluvní a dostupné kapacitě skladovacích zařízení a zařízení LNG.\n3.   Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení vždy zveřejní informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.\n4.   Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení zveřejní množství zemního plynu v každém skladovacím zařízení nebo zařízení LNG, nebo ve skupině skladovacích zařízení, pokud to odpovídá způsobu, jakým je zajišťován přístup pro uživatele sítě, vtláčení a těžby a dostupnou kapacitu skladovacího zařízení a zařízení LNG, včetně zařízení, k nimž třetí osoby nemají přístup. Tyto informace se rovněž sdělují provozovatelům přepravních soustav, kteří je zveřejňují v souhrnné podobě pro soustavu nebo podsoustavu, jež jsou vymezeny podle příslušných bodů. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou denně.\nV případech, ve kterých je uživatel skladovacího zařízení jeho jediným uživatelem, může předložit národnímu regulačnímu orgánu odůvodněnou žádost o důvěrné zpracování údajů uvedených v prvním pododstavci. Pokud národní regulační orgán dospěje k závěru, že tato žádost je odůvodněná, zejména s ohledem na nutnost zajistit rovnováhu mezi zájmy legitimní ochrany obchodního tajemství, jehož zpřístupnění by mohlo nepříznivě ovlivnit celkovou obchodní strategii uživatele skladovacího zařízení, s cílem vytvořit konkurenční vnitřní trh se zemním plynem, může provozovateli skladovacího zařízení umožnit po dobu maximálně jednoho roku nezveřejňovat údaje uvedené v prvním pododstavci.\nDruhým pododstavcem není dotčena povinnost sdělit informace provozovatelům přepravních soustav a povinnost těchto provozovatelů tyto informace zveřejnit podle prvního pododstavce s výjimkou případů, kdy jsou údaje v souhrnné podobě totožné s údaji o jednotlivých skladovacích zařízení, jejichž nezveřejnění schválil národní regulační orgán.\n5.   Aby byly zajištěny průhledné, objektivní a nediskriminační sazby a usnadněno účinné využívání infrastruktury, zveřejní provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení nebo příslušné regulační orgány dostatečně podrobné informace o stanovování, metodách výpočtu a struktuře sazeb za infrastrukturu s regulovaným přístupem třetích stran.\nČlánek 20\nZáznamy vedené provozovateli soustav\nProvozovatelé přepravní soustavy, provozovatelé skladovacích zařízení a provozovatelé zařízení LNG uchovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně národních regulačních orgánů, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise záznamy s veškerými informacemi uvedenými v článcích 18 a 19 a v části 3 přílohy I.\nČlánek 21\nPravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky\n1.   Pravidla vyrovnávání se stanoví spravedlivým, nediskriminačním a transparentním způsobem a vycházejí z objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pravidla vyrovnávání mají tržní základ.\n2.   Aby uživatelé sítě měli možnost přijmout včasná nápravná opatření, poskytují provozovatelé přepravních soustav dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu vyrovnávání u jednotlivých uživatelů sítě.\nÚroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, a zúčtovací období, za něž jsou vyrovnávací poplatky vypočteny.\nPoskytování informací podle tohoto odstavce se nezpoplatňuje.\n3.   Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí náklady, přičemž zároveň uživatelům sítě poskytují vhodné pobídky k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu. Zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli sítě a nebrání vstupu nových účastníků na trh.\nPříslušné orgány nebo případně provozovatel přepravní soustavy zveřejňují metodiky výpočtu vyrovnávacích poplatků a konečných sazeb.\n4.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a zefektivnění struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za účelem usnadnění obchodování se zemním plynem.\nČlánek 22\nObchodování s právy na kapacitu\nKaždý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího zařízení a zařízení LNG učiní přiměřené kroky, aby umožnil volné obchodování s právy na kapacitu a aby transparentním a nediskriminačním způsobem tomuto obchodování napomáhal. Každý takový provozovatel vypracuje harmonizované přepravní smlouvy a smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacího zařízení a postupy k nim pro primární trh, aby usnadnil sekundární obchodování s kapacitou, a uzná převod primárních práv na kapacitu, je-li mu to uživatelem sítě oznámeno.\nHarmonizované přepravní smlouvy, smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacího zařízení a postupy k nim se oznamují regulačním orgánům.\nČlánek 23\nRámcové pokyny\n1.   V rámcových pokynech, kterými se stanoví minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení, jsou případně rovněž určeny:\na)\npodrobné údaje o službách pro přístup třetích osob včetně druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto služeb podle článku 14 a 15;\nb)\npodrobné údaje o zásadách pro mechanismy přidělování kapacity a uplatňování postupů pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity podle článku 16 a 17;\nc)\npodrobné údaje o poskytování informací a vymezení technických údajů, které uživatel sítě potřebuje k získání účinného přístupu k síti, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací v souladu s článkem 18 a 19;\nd)\npodrobné údaje o metodice stanovování sazeb v souvislosti s přeshraničním obchodem se zemním plynem v souladu s článkem 13; a\ne)\npodrobné údaje týkající se oblastí uvedených v čl. 8 odst. 6.\nZa tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro zemní plyn.\n2.   Rámcové pokyny týkající se záležitostí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) jsou stanoveny v příloze, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy.\nKomise může přijmout rámcové pokyny uvedené v odstavci 1 tohoto článku a změnit rámcové pokyny uvedené v písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.\n3.   Použití a změna rámcových pokynů přijatých na základě tohoto nařízení odráží rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními plynárenskými soustavami, a proto nejsou vyžadovány na úrovni Společenství jednotné podmínky pro přístup třetích osob. Přesto mohou rámcové pokyny stanovit minimální požadavky, jež je třeba splnit pro dosažení nediskriminačních a transparentních podmínek přístupu k soustavě nezbytných pro vnitřní trh se zemním plynem, které lze poté uplatňovat s ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními plynárenskými soustavami.\nČlánek 24\nRegulační orgány\nPři výkonu svých povinností podle tohoto nařízení zajišťují regulační orgány soulad s tímto nařízením a s rámcovými pokyny přijatými podle článku 23.\nTyto orgány spolupracují vhodným způsobem navzájem mezi sebou a s Komisí a agenturou v souladu s kapitolou VIII směrnice 2009/73/ES.\nČlánek 25\nPoskytování informací\nČlenské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi veškeré potřebné informace pro účely článku 23.\nPro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti požadovaných informací a k jejich naléhavosti.\nČlánek 26\nPrávo členských států na stanovení podrobnějších opatření\nTímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovat nebo zavést opatření obsahující podrobnější ustanovení, než ta, která jsou uvedena v tomto nařízení nebo v rámcových pokynech podle článku 23.\nČlánek 27\nSankce\n1.   Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení odpovídající ustanovením podle nařízení (ES) č. 1775/2005 Komisi do 1. července 2006 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají. Členské státy oznámí tato ustanovení, která neodpovídají ustanovením podle nařízení (ES) č. 1775/2005, Komisi do 3. září 2009 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.\n2.   Sankce stanovené podle odstavce 1 nejsou trestněprávní povahy.\nČlánek 28\nProjednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 51 směrnice 2009/73/ES.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 29\nZpráva Komise\nKomise sleduje provádění tohoto nařízení. Ve své zprávě podle čl. 52 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Komise rovněž uvede zkušenosti získané při používání tohoto nařízení. Zpráva zejména přezkoumá, do jaké míry bylo nařízení úspěšné při zajišťování nediskriminačních a náklady odrážejících podmínek přístupu k soustavě u plynárenských přepravních soustav, a přispělo tak zákazníkům k možnosti volby na dobře fungujícím vnitřním trhu a k dlouhodobé bezpečnosti dodávek. V případě potřeby se zpráva doplní vhodnými návrhy nebo doporučeními.\nČlánek 30\nVýjimky\nToto nařízení se nepoužije na:\na)\nplynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu trvání výjimek udělených podle článku 49 směrnice 2009/73/ES;\nb)\nnovou infrastrukturu, tedy propojovací vedení, zařízení LNG a skladovací zařízení a významná zvýšení kapacity stávající infrastruktur a změny infrastruktur, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 1 a 2 směrnice 2009/73/ES, které jsou vyňaty z působnosti článků 9, 14, 32, 33, 34 nebo čl. 41 odst. 6, 8 a 10 uvedené směrnice, pokud jsou vyňaty z ustanovení uvedených v tomto písmeni, s výjimkou čl. 19 odst. 4 tohoto nařízení; nebo\nc)\nplynárenské přepravní soustavy, kterým byly uděleny výjimky podle článku 48 směrnice 2009/73/ES.\nPokud jde o první pododstavec písm. a) členské státy, kterým byly uděleny výjimky podle článku 49 směrnice 2009/73/ES, mohou požádat Komisi o přechodnou výjimku od použití tohoto nařízení až na dobu dvou let ode dne, k němuž výjimka uvedená v tomto písmenu pozbude platnosti.\nČlánek 31\nZrušení\nNařízení ES č. 1775/2005 se zrušuje ode dne 3. března 2011. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 32\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 3. září 2009.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 13. července 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nE. ERLANDSSON\n(1)  Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 23.\n(2)  Úř. věst. C 172, 5. 7. 2008, s. 55.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 9. ledna 2009 (Úř. věst. C 75 E, 31. 3. 2009, s. 38) a postoj Evropského parlamentu ze dne 22 dubna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2009.\n(4)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.\n(5)  Úř. věst. L 289, 3. 11. 2005, s. 1.\n(6)  Viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(7)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(8)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23.\n(9)  Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nRÁMCOVÉ POKYNY PRO\n1.   Služby pro přístup třetích osob, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy\n1.   Provozovatelé přepravních soustav nabízejí pevné a přerušitelné služby s nejkratší dobou trvání jeden den.\n2.   Harmonizované přepravní smlouvy a společné kodexy sítě jsou stanoveny způsobem, který usnadňuje obchodování a převádění smluvní kapacity uživatelů soustavy, aniž by přitom bránil uvolňování kapacity.\n3.   Provozovatelé přepravních soustav vypracují kodexy sítě a harmonizované smlouvy na základě řádné konzultace s uživateli sítě.\n4.   Provozovatelé přepravních soustav zavedou standardizované postupy nominace a renominace. Dále zavedou informační systémy a prostředky elektronické komunikace pro poskytování vhodných údajů uživatelům sítě a pro zjednodušení obchodních transakcí, jako jsou nominace, nasmlouvání kapacity a převod práv na kapacitu mezi uživateli sítě.\n5.   Provozovatelé přepravních soustav harmonizují formalizované postupy předkládání požadavků a doby pro jejich vyřízení podle osvědčené praxe v odvětví s cílem zkrátit dobu pro vyřízení na minimum. Nejpozději do 1. července 2006 po konzultaci s příslušnými uživateli sítě zajistí on-line systémy rezervace a potvrzování kapacity a postupy nominace a renominace.\n6.   Provozovatelé přepravních soustav nebudou uživatelům sítě odděleně zpoplatňovat žádosti o informace a transakce, které jsou spojené s jejich přepravními smlouvami a které jsou plněny v souladu se standardními pravidly a postupy.\n7.   Žádosti o informace, které vyžadují mimořádné nebo nadměrné výdaje, jako jsou například studie proveditelnosti, se mohou zpoplatnit odděleně za předpokladu, že takové poplatky lze řádně odůvodnit.\n8.   Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s ostatními provozovateli přepravních soustav při koordinování údržby příslušných soustav, aby se minimalizovaly výpadky přepravních služeb poskytovaných uživatelům sítě a provozovatelům přepravních soustav v jiných oblastech a aby se zajistil stejný přínos, co se týče bezpečnosti dodávek včetně tranzitu.\n9.   Provozovatelé přepravních soustav jednou ročně v předem stanoveném termínu zveřejní veškeré termíny plánované údržby, které mohou mít vliv na práva uživatelů sítě vyplývající z přepravních smluv, a s dostatečným časovým předstihem i příslušné provozní informace. Toto zahrnuje včasné a nediskriminační zveřejnění všech změn v termínech plánované údržby a oznámení o neplánované údržbě, jakmile má provozovatel přepravní soustavy tyto informace k dispozici. V průběhu údržby provozovatel přepravní soustavy pravidelně aktualizuje informace týkající se předpokládané délky údržby a jejího dopadu.\n10.   Provozovatelé přepravních soustav vedou a na požádání příslušnému orgánu předloží deník skutečné údržby a přehled vzniklých výpadků. Informace se na požádání poskytnou i osobám dotčeným výpadkem.\n2.   Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy, a jejich uplatňování v případě smluvního překročení kapacity\n2.1   Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy\n1.   Mechanismy přidělování kapacity a postupy pro řízení překročení kapacity napomáhají rozvoji hospodářské soutěže, likvidnímu obchodu s kapacitou a jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek. Jsou pružné a schopné přizpůsobit se podmínkám vyvíjejícího se trhu.\n2.   Tyto mechanismy a postupy zohledňují integritu dané soustavy a bezpečnost dodávek.\n3.   Tyto mechanismy a postupy nebrání vstupu nových účastníků na trh ani nevytváří bezdůvodné překážky vstupu na trh. Nebrání účastníkům trhu, včetně nově vstupujících účastníků a společností s malým podílem na trhu, v účinné hospodářské soutěži.\n4.   Tyto mechanismy a postupy poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury.\n5.   Uživatelům soustavy se sdělí, jaké druhy okolností mohou ovlivnit dostupnost smluvní kapacity. Informace o přerušení by měly odrážet úroveň informací, jež má k dispozici provozovatel přepravní soustavy.\n6.   Pokud z důvodů integrity soustavy nastanou problémy s plněním smluvních povinností týkajících se dodávek, měli by o tom provozovatelé přepravní soustavy vyrozumět uživatele sítě a neprodleně usilovat o nalezení nediskriminačního řešení.\nProvozovatelé přepravních soustav projednají postupy před jejich zavedením s uživateli soustavy a dohodnou se na nich s regulačním orgánem.\n2.2   Postupy pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity\n1.   V případě, že smluvní kapacita zůstane nevyužita, dají provozovatelé přepravních soustav prostřednictvím smluv s různou délkou trvání tuto kapacitu k dispozici na primárním trhu jako přerušitelnou, pokud příslušný uživatel sítě tuto kapacitu nenabídne za přiměřenou cenu na sekundárním trhu.\n2.   Příjmy z uvolněné přerušitelné kapacity se rozdělí podle pravidel stanovených nebo schválených příslušným regulačním orgánem. Tato pravidla musí být v souladu s požadavky účinného a účelného využití soustavy.\n3.   Příslušný regulační orgán může stanovit cenu za uvolnění přerušitelné kapacity s přihlédnutím k existujícím zvláštním okolnostem.\n4.   Provozovatelé přepravních soustav případně vyvinou přiměřené úsilí, aby na trhu nabídli alespoň část nevyužité kapacity jako pevnou kapacitu.\n3.   Vymezení technických informací, které uživatelé sítě potřebují k účinnému přístupu k síti, určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost a informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu, podle kterého se tyto informace zveřejňují\n3.1   Vymezení technických informací, které uživatelé sítě potřebují pro účinný přístup k síti\nProvozovatelé přepravní soustavy zveřejní o své soustavě a službách alespoň tyto informace:\na)\npodrobný a úplný popis jednotlivých nabízených služeb a poplatků za ně;\nb)\nrůzné typy přepravních smluv pro tyto služby a případně kodex sítě nebo standardní podmínky, v nichž jsou vymezena práva a povinnosti všech uživatelů sítě, včetně harmonizovaných přepravních smluv a dalších důležitých dokumentů;\nc)\nharmonizované postupy uplatňované při používání přepravní soustavy včetně definice základních pojmů;\nd)\nustanovení o přidělování kapacity, řízení překročení kapacity, postupech proti nadměrné rezervaci kapacit a pro převádění;\ne)\npravidla pro obchod s kapacitou na sekundárním trhu ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy;\nf)\npřípadně úrovně pružnosti a tolerance zahrnuté v přepravních a jiných službách bez samostatného zpoplatnění, jakož i dodatečně nabízenou pružnost a tomu odpovídající poplatky;\ng)\npodrobný popis plynárenské soustavy provozovatele přepravní soustavy s uvedením všech důležitých propojovacích bodů, kterými je jeho soustava napojena na přepravní soustavy jiných provozovatelů nebo plynárenskou infrastrukturu, jako jsou zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a infrastruktury nezbytné pro poskytování pomocných služeb vymezených v čl. 2 bod 14 směrnice 2009/73/ES;\nh)\ninformace o požadavcích na jakost zemního plynu a tlak;\ni)\npravidla pro připojení k soustavě provozované provozovatelem přepravní soustavy a\nj)\nvčasné poskytnutí informací o navrhovaných nebo skutečných změnách služeb nebo podmínek včetně bodů uvedených v písmenech a) až i).\n3.2   Určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost\nVýznamné body musí přinejmenším zahrnovat:\na)\nvšechny body vstupu do sítě provozované provozovatelem přepravní soustavy;\nb)\nnejdůležitější body a oblasti výstupu, jež představují nejméně 50 % celkové výstupní kapacity sítě daného provozovatele přepravní soustavy včetně všech bodů a oblastí výstupu, jež představují více než 2 % celkové výstupní kapacity sítě;\nc)\nvšechny propojovací body mezi různými sítěmi provozovatelů přepravních soustav;\nd)\nvšechny body propojující síť provozovatele přepravní soustavy s terminálem LNG;\ne)\nvšechny důležité body v síti daného provozovatele přepravní soustavy včetně připojovacích bodů na plynárenské uzly. Za důležité se považují všechny body, u nichž může na základě zkušenosti dojít k fyzickému překročení kapacity;\nf)\nvšechny body spojující síť daného provozovatele přepravní soustavy s infrastrukturou nezbytnou pro poskytování pomocných služeb vymezených v čl. 2 odst. 14 směrnice 2009/73/ES.\n3.3   Informace, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časový plán, podle kterého se tyto informace zveřejňují\n1.   Pro všechny významné body provozovatelé přepravních soustav zveřejňují pravidelně, průběžně, pro uživatele srozumitelně a ve standardizovaném formátu na internetu následující informace o kapacitě rozepsané až na jednotlivé dny:\na)\nmaximální technická kapacita pro toky oběma směry,\nb)\ncelková smluvní a přerušitelná kapacita a\nc)\ndostupná kapacita.\n2.   Pro všechny významné body provozovatelé přepravních soustav předem zveřejní dostupné kapacity pro nadcházející období alespoň 18 měsíců a tyto informace aktualizují alespoň každý měsíc nebo častěji, jsou-li k dispozici nové údaje.\n3.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují denní aktualizaci krátkodobých služeb, jež jsou k dispozici (den předem a týden předem), která mimo jiné vychází z nominací, převažujících smluvních závazků a pravidelných dlouhodobých výhledů o dostupných ročních kapacitách pro všechny významné body až na dobu deseti let.\n4.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují pro všechny významné body průběžně za poslední tři roky nejvyšší a nejnižší dosaženou měsíční míru využití kapacity a roční průměrné toky.\n5.   Provozovatelé přepravních soustav vedou deník skutečných souhrnných toků za alespoň tříměsíční období.\n6.   Provozovatelé přepravních soustav vedou faktické záznamy o všech smlouvách na kapacitu a veškerých dalších významných informacích, které se vztahují k výpočtu a poskytnutí přístupu k dostupným kapacitám; příslušné vnitrostátní orgány mají při plnění svých povinností k těmto záznamům přístup.\n7.   Provozovatelé přepravních soustav poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb za nabízené služby a pro on-line ověření dostupné kapacity.\n8.   Pokud provozovatelé přepravních soustav nejsou schopni zveřejnit informace v souladu s body 1, 3 a 7, vedou konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány a vypracují co možná nejdříve, avšak nejpozději 31. prosince 2006, akční plán provedení.\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1775/2005\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\n—\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\n—\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\n—\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\n—\nČlánek 12\nČlánek 3\nČlánek 13\nČlánek 4\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\nČlánek 5\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\nČlánek 6\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\nČlánek 7\nČlánek 21\nČlánek 8\nČlánek 22\nČlánek 9\nČlánek 23\nČlánek 10\nČlánek 24\nČlánek 11\nČlánek 25\nČlánek 12\nČlánek 26\nČlánek 13\nČlánek 27\nČlánek 14\nČlánek 28\nČlánek 15\nČlánek 29\nČlánek 16\nČlánek 30\n—\nČlánek 31\nČlánek 17\nČlánek 32\nPříloha\nPříloha I", "summary": "Plynárenské přepravní soustavy\nPlynárenské přepravní soustavy\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla týkající se přístupu:k plynárenské přepravní* síti,  k plynárenským skladovacím zařízením a  k zařízením pro zkapalněný zemní plyn.  Cílem těchto pravidel je boj proti překážkám pro hospodářskou soutěž na trhu EU se zemním plynem a zajištění jeho hladkého fungování.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení určuje:způsob stanovování sazeb (výhradně za přístup do sítí),  nabízené služby,  přidělování kapacity provozovatelům plynárenských přepravních soustav*,  požadavky na transparentnost (jako jsou pravidla pro zveřejňování toho, jak určili sazby a strukturu svých sazeb), a  pravidla vyrovnávání* a poplatky za nerovnováhu na trhu.  Certifikace provozovatelů přenosových soustav\nNárodní regulační orgány musí Evropskou komisi informovat o rozhodnutích týkajících se certifikace provozovatelů přenosových soustav. Komise pak má dva měsíce na to, aby danému národnímu regulačnímu orgánu sdělila své stanovisko. Orgán pak ve věci certifikace provozovatele přenosové soustavy přijme konečné rozhodnutí. Rozhodnutí a stanovisko Komise jsou zveřejněny.\nZřízení Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO)\nProvozovatelé přenosových soustav museli Komisi a Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) předložit do 3. března 2011návrh stanov sítě ENTSO pro zemní plyn, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu.\nÚkoly sítě ENSO pro zemní plyn týkající se kodexů sítě \nKomise musí agenturu ACER a síť ENSO pro zemní plyn konzultovat s cílem vytvořit roční seznam priorit pro rozvoj souborů pravidel (známých jako kodexy sítě). Tyto kodex jsou tvořeny pomocí nezávazného pokynu, který Komise předložila agentuře ACER. Kodexy se týkají zejména:pravidel přidělování kapacity a řízení přetížení,  pravidel pro interoperabilitu mezi provozovateli přenosových soustav,  pravidel vyrovnávání,  pravidel transparentnosti,  harmonizovaných struktur přenosových sazeb.  Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn\nSíť ENTSO je odpovědná za přijetí:společných nástrojů provozování sítě,  desetiletého plánu rozvoje sítě,  doporučení ohledně koordinované technické spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav EU,  ročního pracovního programu,  výroční zprávy,  každoročních letních a zimních výhledů kapacit.  Náklady a sazby\nRegulační orgány určují sazby nebo metodiky jejich výpočtu. Země EU mohou přijímat rozhodnutí týkající se sazeb, jako je stanovení způsobů aukcí.\nSlužby přístupu třetích osobProvozovatelé přenosových soustav musí své služby nabízet nediskriminačním způsobem všem uživatelům sítě.Podrobná pravidla přidělování jsou stanovena v kodexu sítě pro mechanismy přidělování kapacity.  Nediskriminačním způsobem musí své služby nabízet i provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení a musí zajistit, aby byly slučitelné s používáním propojených plynárenských přepravních soustav. Země EU mohou rozhodnout, zda přístup ke skladování bude regulovaný nebo sjednaný.  Řízení překročení kapacityVšichni účastníci trhu musí mít přístup k maximální kapacitě sítě, jakož i ke skladovacím zařízením a zařízením LNG.  Provozovatelé přenosových soustav musí uplatňovat a zveřejnit transparentní postupy pro řízení překročení kapacity*, které zajišťují, aby přeshraniční výměny plynu probíhaly nediskriminačním způsobem.  \nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 3. března 2011. Zrušuje se jím nařízení (ES) č. 1775/2005, a to s účinkem ode dne 3. března 2011.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Právní předpisy týkající se trhu (Evropská komise)  Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (síť ENTSO pro zemní plyn) (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nPřeprava: přeprava zemního plynu z výrobních oblastí ke koncovým spotřebitelům podzemními potrubími.\nProvozovatel přenosové soustavy (TSO): subjekt, který přenáší energii, jako je zemní plyn, na vnitrostátní nebo regionální úrovni za použití pevné infrastruktury.\nVyrovnávání: zajištění toho, aby přísun a dodávky plynu do společnosti nebo odběry od ní byly stejné. Vyrovnávání může být dosahováno denně, měsíčně nebo sezónně, přičemž za příliš velkou nerovnováhu mohou být obecně vyměřovány sankce.\nŘízení překročení kapacity: překročení kapacity nastává, když přenosová soustava nestačí k přenosu energie podle požadavků trhu. Řízení překročení kapacity zajišťuje používání energie dostupné bez porušení omezení systému.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36–54)\nPostupné změny prováděcího nařízení (ES) č. 715/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nNařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013 (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 1–28)\nNařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 29–56)\nNařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů (Úř. věst. L 113, 1.5.2015, s. 13–26)\nNařízení Komise (EU) 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15–35)\nPoslední aktualizace 05.07.2018"}
{"celex_id": "32009R0662", "reference": "31.7.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 200/25\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 662/2009\nze dne 13. července 2009,\nkterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi ve zvláště vymezených věcech v oblasti práva rozhodného ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c), článek 65 a čl. 67 odst. 5 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nHlava IV části třetí Smlouvy poskytuje právní základ pro přijímání právních předpisů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech.\n(2)\nSoudní spolupráce v občanských věcech mezi členskými státy a třetími zeměmi byla tradičně upravována dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tyto dohody, kterých je značný počet, často odrážejí zvláštní vazby mezi členským státem a třetí zemí a mají poskytovat vhodný právní rámec vyhovující zvláštním potřebám dotyčných stran.\n(3)\nČlánek 307 Smlouvy vyžaduje, aby členské státy použily všech vhodných prostředků k odstranění jakýchkoli neslučitelností mezi acquis Společenství a mezinárodními dohodami uzavřenými mezi členskými státy a třetími zeměmi. Z toho může vyplynout potřeba takové dohody znovu sjednat.\n(4)\nAby byl zajištěn vhodný právní rámec vyhovující zvláštním potřebám daného členského státu ve vztahu ke třetí zemi, může rovněž vzniknout zjevná potřeba uzavřít nové dohody se třetími zeměmi, které se budou týkat oblastí občanských věcí, na něž se vztahuje hlava IV části třetí Smlouvy.\n(5)\nSoudní dvůr Evropských společenství potvrdil ve svém posudku 1/03 ze dne 7. února 2006 v souvislosti s uzavřením nové Luganské úmluvy, že Společenství získalo výlučnou pravomoc uzavírat se třetími zeměmi mezinárodní dohody, jako je Luganská úmluva, ve věcech, jež se týkají pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (2) („Brusel I“).\n(6)\nJe na Společenství, aby na základě článku 300 Smlouvy uzavíralo dohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi ve věcech, které spadají do výlučné pravomoci Společenství.\n(7)\nČlánek 10 Smlouvy vyžaduje, aby členské státy usnadnily plnění poslání Společenství a aby se zdržely jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Smlouvy. Tato povinnost loajální spolupráce se uplatňuje obecně a není závislá na tom, zda je pravomoc Společenství výlučná, či nikoli.\n(8)\nPokud jde o dohody se třetími zeměmi ve zvláště vymezených občanských věcech spadajících do výlučné pravomoci Společenství, měl by být zaveden ucelený a transparentní postup, kterým by se členskému státu udělovalo zmocnění změnit stávající dohodu nebo sjednat a uzavřít dohodu novou, zejména pokud Společenství samotné nevyjádřilo záměr uplatnit svou vnější pravomoc uzavřít dohodu na základě stávajícího nebo zamýšleného mandátu k jednání. Tímto postupem by neměla být dotčena výlučná pravomoc Společenství ani články 300 a 307 Smlouvy. Tento postup je třeba považovat za výjimečné opatření, jehož věcná a časová působnost by měla být omezena.\n(9)\nToto nařízení by se nemělo použít, pokud Společenství již uzavřelo s dotyčnou třetí zemí dohodu ve stejné věci. Dvě dohody by měly být považovány za dohody ve stejné věci pouze v rozsahu, ve kterém věcně upravují stejné zvláštní právní otázky. Ustanovení, která pouze uvádějí obecný záměr spolupracovat v těchto otázkách, by neměla být považována za ustanovení ve stejné věci.\n(10)\nVe výjimečných případech by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na určité regionální dohody mezi několika členskými státy a několika třetími zeměmi, například dvěma či třemi, které mají za cíl řešit místní situace a které nejsou otevřeny k přístupu dalším státům.\n(11)\nAby se zajistilo, že dohoda zamýšlená členským státem nebude mít za následek neúčinnost práva Společenství a nenaruší řádné fungování systému založeného tímto právem, ani nenaruší politiku Společenství v oblasti vnějších vztahů, jak o ní Společenství rozhodlo, mělo by se od dotyčného členského státu vyžadovat, aby oznámil svůj záměr Komisi s cílem získat zmocnění jak k zahájení formálního jednání o dohodě nebo k pokračování v něm, tak i k uzavření dohody. Toto oznámení by mělo být učiněno dopisem nebo elektronickými prostředky. Mělo by obsahovat všechny příslušné informace a dokumentaci umožňující Komisi posoudit očekávaný dopad výsledku jednání na právo Společenství.\n(12)\nMělo by se posoudit, zda existuje dostatečný zájem Společenství na uzavření dvoustranné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí, nebo případně na nahrazení stávající dvoustranné dohody mezi členským státem a třetí zemí dohodou uzavřenou Společenstvím. Za tímto účelem by měly být všechny členské státy informovány o každém oznámení týkajícím se dohody zamýšlené některým členským státem, které Komise obdrží, aby měly možnost projevit svůj zájem připojit se k iniciativě oznamujícího členského státu. Pokud by z této výměny informací vyplynul dostatečný zájem Společenství, měla by Komise zvážit navržení mandátu k jednání s cílem uzavřít dohodu mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí.\n(13)\nVyžaduje-li Komise od členského státu další informace v souvislosti s posouzením, zda by tento členský stát měl být zmocněn k zahájení jednání se třetí zemí, neměla by tato žádost mít vliv na lhůty, v nichž má Komise vydat odůvodněné rozhodnutí o žádosti tohoto členského státu.\n(14)\nKomise by při udělení zmocnění k zahájení formálního jednání měla mít možnost, je-li to nutné, navrhnout hlavní zásady pro jednání nebo požádat, aby do zamýšlené dohody byla zahrnuta určitá ustanovení. O záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být Komise během jednotlivých fází jednání plně informována a mělo by jí být umožněno účastnit se jednání o těchto záležitostech jako pozorovatel.\n(15)\nPři oznámení svého záměru zahájit jednání s třetí zemí by měly být členské státy povinny Komisi informovat pouze o záležitostech, které jsou pro posouzení Komise významné. Zmocnění udělené Komisí a případné hlavní zásady pro jednání či případné neudělení zmocnění by se měly týkat pouze záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.\n(16)\nVšechny členské státy by měly být informovány o všech oznámeních zaslaných Komisi ohledně zamýšlených nebo sjednávaných dohod a o všech odůvodněných rozhodnutích přijatých Komisí podle tohoto nařízení. Toto sdělování informací by však mělo být plně v souladu s případnými požadavky na zachování důvěrnosti.\n(17)\nEvropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit, aby bylo se všemi informacemi, které jsou označené jako důvěrné, zacházeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3).\n(18)\nJestliže Komise nehodlá na základě svého posouzení udělit zmocnění k zahájení formálního jednání nebo k uzavření sjednané dohody, měla by před tím, než vydá své odůvodněné rozhodnutí, sdělit stanovisko dotyčnému členskému státu. V případě, že se jedná o neudělení zmocnění k uzavření sjednané dohody, mělo by být stanovisko předloženo rovněž Evropskému parlamentu a Radě.\n(19)\nAby se zajistilo, že sjednaná dohoda nebude představovat překážku v provádění vnější politiky Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech, měla by dohoda upravovat buď své úplné nebo částečné vypovězení v případě, že dojde k uzavření pozdější dohody mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a stejnou třetí zemí na straně druhé ve stejné věci, nebo přímé nahrazení příslušných ustanovení dohody ustanoveními takové pozdější dohody.\n(20)\nMěla by být přijata přechodná ustanovení pro případy, kdy v době vstupu tohoto nařízení v platnost členský stát již zahájil jednání o dohodě se třetí zemí nebo již taková jednání dokončil, avšak dosud nevyjádřil svůj souhlas s tím, aby byl dohodou vázán.\n(21)\nKomise by měla svou zprávu o uplatňování tohoto nařízení předložit nejdříve po osmi letech po přijetí tohoto nařízení, aby se zajistilo, že zkušenosti získané používáním tohoto nařízení budou dostatečné. V této zprávě by Komise v rámci výkonu svých pravomocí měla potvrdit dočasnou povahu tohoto nařízení, nebo posoudit, zda by toto nařízení mělo být nahrazeno novým nařízením upravujícím stejné věci nebo nařízením, které by se vztahovalo i na jiné záležitosti náležející do výlučné pravomoci Společenství a upravené jinými nástroji Společenství, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění.\n(22)\nPokud Komise ve zprávě, kterou předloží, potvrdí dočasnou povahu tohoto nařízení, měly by mít členské státy i po předložení zprávy možnost uvědomit Komisi o probíhajícím nebo již oznámeném jednání s cílem získat zmocnění k zahájení formálního jednání.\n(23)\nV souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle.\n(24)\nV souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.\n(25)\nV souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení zavádí postup, kterým se jednotlivým členským státům povoluje změnit stávající dohodu nebo sjednat a uzavřít novou dohodu se třetí zemí za podmínek stanovených v tomto nařízení.\nTímto postupem nejsou dotčeny pravomoci Společenství a členských států.\n2.   Toto nařízení se použije na dohody ve zvláště vymezených věcech spadajících zcela nebo zčásti do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (5).\n3.   Toto nařízení se nepoužije, pokud Společenství již uzavřelo s dotyčnou třetí zemí dohodu ve stejné věci.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se „dohodou“ rozumí:\na)\ndvoustranná dohoda mezi členským státem a třetí zemí;\nb)\nregionální dohoda uzavřená mezi omezeným počtem členských států a třetích zemí sousedících s členskými státy, která má za cíl řešit místní situace a která není otevřená k přístupu dalším státům.\n2.   V souvislosti s regionálními dohodami uvedenými v odst. 1 písm. b) se v tomto nařízení členským státem rozumějí dotčené členské státy a třetí zemí rozumějí dotčené třetí země.\nČlánek 3\nOznámení Komisi\n1.   Pokud členský stát hodlá zahájit jednání za účelem změny stávající dohody nebo uzavření nové dohody spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, oznámí svůj záměr písemně Komisi co nejdříve před zamýšleným zahájením formálního jednání.\n2.   Oznámení obsahuje případný opis stávající dohody, pracovní verze dohody nebo návrhu dohody a jakékoli další významné dokumenty. Členský stát popíše předmět jednání a vymezí otázky, jež mají být v zamýšlené dohodě řešeny, nebo ustanovení stávající dohody, jež je třeba změnit. Členský stát může poskytnout jakékoli další doplňující informace.\nČlánek 4\nPosouzení Komise\n1.   Komise po obdržení oznámení uvedeného v článku 3 posoudí, zda členský stát může zahájit formální jednání.\n2.   Při tomto posuzování Komise nejprve ověří, zda se v následujících 24 měsících nepřipravuje zvláštní mandát k jednání s cílem uzavřít dohodu Společenství s dotyčnou třetí zemí. Pokud tomu tak není, Komise posoudí, zda jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\ndotyčný členský stát poskytl informace dokládající, že má zvláštní zájem na uzavření dohody vzhledem k hospodářským, zeměpisným, kulturním, historickým, sociálním nebo politickým vazbám mezi daným členským státem a dotyčnou třetí zemí;\nb)\nz informací poskytnutých členským státem lze usoudit, že zamýšlená dohoda nebude mít za následek neúčinnost práva Společenství a že nenaruší řádné fungování systému založeného tímto právem a\nc)\nzamýšlená dohoda by nenarušila cíle ani účel politiky Společenství v oblasti vnějších vztahů, jak o ní Společenství rozhodlo.\n3.   Pokud informace poskytnuté členským státem pro posouzení nedostačují, může Komise požádat o doplňující informace.\nČlánek 5\nZmocnění k zahájení formálního jednání\n1.   Pokud zamýšlená dohoda splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2, vydá Komise do 90 dnů od obdržení oznámení podle článku 3 odůvodněné rozhodnutí o žádosti členského státu, kterým jej zmocňuje k zahájení formálního jednání o dohodě.\nJe-li to nutné, může Komise navrhnout hlavní zásady pro jednání a může požádat o zahrnutí určitých ustanovení do zamýšlené dohody.\n2.   Zamýšlená dohoda musí obsahovat ustanovení, které upravuje:\na)\nbuď úplné nebo částečné vypovězení dohody v případě uzavření pozdější dohody mezi Společenstvím nebo Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a stejnou třetí zemí na straně druhé, která se týká stejné věci;\nb)\nnebo přímé nahrazení příslušných ustanovení dohody ustanoveními pozdější dohody uzavřené mezi Společenstvím nebo Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a stejnou třetí zemí na straně druhé, která se týká stejné věci.\nUstanovení podle prvního pododstavce písm. a) by mělo znít přibližně takto: „(název členského státu nebo států) tuto dohodu částečně nebo úplně vypoví, pokud a jakmile Evropské společenství nebo Evropské společenství a jeho členské státy uzavřou dohodu s (název třetí země nebo zemí) ve stejných občanských věcech, jako jsou věci upravené touto dohodou.“\nUstanovení podle prvního pododstavce písm. b) by mělo znít přibližně takto: „Tato dohoda nebo některá ustanovení této dohody nelze použít ode dne vstupu v platnost dohody mezi Evropským společenstvím nebo Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a (název třetí země nebo zemí) na straně druhé, pokud jde o věci upravené uvedenou dohodou.“\nČlánek 6\nNeudělení zmocnění k zahájení formálního jednání\n1.   Pokud Komise na základě svého posouzení podle článku 4 nehodlá udělit zmocnění k zahájení formálního jednání o zamýšlené dohodě, předloží dotčenému členskému státu své stanovisko do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v článku 3.\n2.   Dotyčný členský stát může Komisi do 30 dnů od obdržení jejího stanoviska požádat, aby s ním zahájila diskusi s cílem nalézt řešení.\n3.   Pokud dotyčný členský stát nepožádá Komisi o zahájení diskuse ve lhůtě stanovené v odstavci 2, vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o žádosti tohoto členského státu do 130 dnů od obdržení oznámení uvedeného v článku 3.\n4.   Proběhne-li diskuse uvedená v odstavci 2, vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o žádosti členského státu do 30 dnů po ukončení diskuse.\nČlánek 7\nÚčast Komise na jednání\nV záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení se Komise může účastnit jednání mezi členským státem a třetí zemí jako pozorovatel. Pokud se Komise neúčastní jednání jako pozorovatel, je během jednotlivých fází jednání informována o jeho průběhu a výsledcích.\nČlánek 8\nZmocnění k uzavření dohody\n1.   Před podpisem sjednané dohody oznámí dotyčný členský stát výsledky jednání Komisi a předá jí znění dohody.\n2.   Komise po obdržení tohoto oznámení posoudí, zda sjednaná dohoda:\na)\nsplňuje podmínku stanovenou v čl. 4 odst. 2 písm. b);\nb)\nsplňuje podmínku stanovenou v čl. 4 odst. 2 písm. c), vyvstanou-li v souvislosti s touto podmínkou nové a výjimečné okolnosti, a\nc)\nsplňuje požadavek podle čl. 5 odst. 2.\n3.   Pokud sjednaná dohoda splňuje podmínky a požadavky uvedené v odstavci 2, vydá Komise do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1 odůvodněné rozhodnutí o žádosti členského státu, kterým jej zmocní dohodu uzavřít.\nČlánek 9\nNeudělení zmocnění k uzavření dohody\n1.   Pokud Komise na základě svého posouzení podle čl. 8 odst. 2 nehodlá udělit zmocnění k uzavření sjednané dohody, předloží dotčenému členskému státu a Evropskému parlamentu a Radě stanovisko do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v čl. 8 odst. 1.\n2.   Dotyčný členský stát může Komisi do 30 dnů od obdržení jejího stanoviska požádat, aby s ním zahájila diskusi s cílem nalézt řešení.\n3.   Pokud dotyčný členský stát nepožádá Komisi o zahájení diskuse ve lhůtě stanovené v odstavci 2, vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o žádosti tohoto členského státu do 130 dnů od obdržení oznámení uvedeného v čl. 8 odst. 1.\n4.   Proběhne-li diskuse uvedená v odstavci 2, vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o žádosti členského státu do 30 dnů po ukončení diskuse.\n5.   Komise oznámí své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě do 30 dnů od jeho vydání.\nČlánek 10\nDůvěrnost\nČlenský stát může při poskytování informací Komisi podle článku 3, čl. 4 odst. 3 a článku 8 uvést, zda má být některá z informací považována za důvěrnou a zda mohou být poskytnuté informace sdíleny s dalšími členskými státy.\nČlánek 11\nPoskytování informací členským státům\nKomise zasílá členským státům oznámení, která obdržela podle článků 3 a 8, v případě potřeby s přiloženou dokumentací, a všechna svá odůvodněná rozhodnutí podle článků 5, 6, 8 a 9 s výhradou požadavků na zachování důvěrnosti.\nČlánek 12\nPřechodná ustanovení\n1.   Pokud v době, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, členský stát již zahájil jednání o dohodě se třetí zemí, použijí se články 3 až 11.\nPokud to dovoluje fáze, v níž se jednání nachází, může Komise navrhnout hlavní zásady pro jednání nebo žádat zahrnutí určitých ustanovení, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 2.\n2.   Pokud v době, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, členský stát již dokončil jednání, ale dosud neuzavřel dohodu, použije se článek 3, čl. 8 odst. 2 až 4 a článek 9.\nČlánek 13\nPřezkum\n1.   Nejdříve 13. července 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení.\n2.   Tato zpráva:\na)\nbuď potvrdí, že je vhodné, aby toto nařízení pozbylo platnosti dnem stanoveným v souladu s čl. 14 odst. 1, nebo\nb)\ndoporučí, aby bylo toto nařízení k uvedenému dni nahrazeno novým nařízením.\n3.   Pokud zpráva doporučí nahrazení tohoto nařízení, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b), je doprovázena vhodným legislativním návrhem.\nČlánek 14\nPozbytí platnosti\n1.   Toto nařízení pozbývá platnosti tři roky po předložení zprávy uvedené v článku 13 Komisí.\nLhůta tří let uvedená v prvním pododstavci začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po předložení zprávy Evropskému parlamentu nebo Radě, v závislosti na tom, co nastane později.\n2.   Bez ohledu na pozbytí platnosti tohoto nařízení ke dni stanovenému v souladu s odstavcem 1 mohou veškerá jednání, která k tomuto dni probíhají a která byla členským státem zahájena podle tohoto nařízení, pokračovat a být dokončena v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 15\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.\nV Bruselu dne 13. července 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nE. ERLANDSSON\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009.\n(2)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.\n(3)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(4)  Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6.\n(5)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40.", "summary": "Soudní spolupráce v občanských věcech a dohody se zeměmi mimo EU\nSoudní spolupráce v občanských věcech a dohody se zeměmi mimo EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 662/2009 – sjednávání a uzavírání dohod mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU s ohledem na právo rozhodné ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nCílem je zajistit soudržnost ve vnější činnosti EU v oblasti, která nyní patří k výlučným pravomocím EU.  Zavádí postup, kterým se daná země EU zmocňuje změnit stávající dohodu nebo sjednat a uzavřít novou dohodu se zemí mimo EU týkající se zvlášť vymezených věcí v oblasti práva rozhodného ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích*. Postup podléhá přísným pravidlům a musí být považován za výjimečný.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti: nařízení se použije na dohody ve zvláště vymezených věcech spadajících zcela nebo zčásti do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a nařízení (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).\nOznámení: v případě, že některá země EU hodlá zahájit jednání za účelem změny stávající dohody nebo uzavření nové dohody spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, musí svůj záměr co nejdříve před zamýšleným zahájením formálního jednání písemně oznámit Evropské komisi.\nDůvěrnost: Komise musí zacházet s informacemi sdělenými zeměmi EU jako s důvěrnými, pokud je o to požádána.\nPosouzení: Komise musí:nejprve ověřit, zda se v následujících 24 měsících nepřipravuje mandát k jednání s cílem uzavřít dohodu na úrovni EU s dotyčnou zemí mimo EU,  pokud tomu tak není, musí následně ověřit, že existuje skutečný zvláštní zájem země EU na uzavření dohody, že zamýšlená dohoda neohrozí účinnost práva EU a že nenaruší cíle ani účel politiky EU v oblasti vnějších vztahů, a  případně požádat o další informace.  Zmocnění k jednání: pokud jsou splněny tyto podmínky, Komise zmocní zemi EU k zahájení formálního jednání o dohodě. Komise může navrhnout hlavní zásady pro jednání, ale také zahrnutí určitých ustanovení do zamýšlené dohody.\nÚčast: Komise se může účastnit jednání jako pozorovatel anebo by měla být informována o jejich průběhu a výsledcích.\nUstanovení zahrnutá v dohodě: dohoda, pokud je daná země zmocněna k jednání, bude muset v každém případě stanovitže v případě uzavření pozdější dohody ve stejné věci mezi EU a dotčenou zemí mimo EU je dohoda částečně nebo zcela vypovězena a  že pozdější dohoda ve stejné věci mezi EU a zemí mimo EU přímo nahrazuje příslušná ustanovení dohody.  Zmocnění k uzavření dohody: před podepsáním dohody musí země EU oznámit Komisi výsledek jednání a předložit jí znění dohody, aby Komise mohla udělit zmocnění k jejímu uzavření poté, co ověří, zda byly splněny dané podmínky.\nNeudělení zmocnění: nařízení stanoví postup pro neudělení zmocnění k zahájení jednání nebo uzavření dohody ze strany Komise a jeho důsledky.\nPřezkum a pozbytí platnosti\nNařízení pozbývá platnosti tři roky po předložení zprávy o jeho uplatňování Komisí – nejdříve 7. července 2017. V této zprávě musí Komise uvést, zda doporučuje, aby bylo toho nařízení po pozbytí platnosti nahrazeno novým nařízením.\nJakákoliv jednání, která probíhají v době pozbytí platnosti, mohou pokračovat.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 20. srpna 2009.\nKONTEXT\nToto nařízení by mělo být vnímáno v kontextu výlučné vnější pravomoci EU v těchto oblastech občanského práva. Před přijetím příslušných vnitřních nařízení EU (Řím I a Řím II) země EU samy uzavíraly dohody v této oblasti se zeměmi mimo EU.\nV rámci přístupu EU k soudní spolupráci a dohodám se zeměmi mimo EU v občanských věcech je toto nařízení doplněno nařízením (ES) č. 664/2009 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, věcech rodičovské odpovědnosti a věcech vyživovacích povinností, které vstoupilo v platnost téhož dne a je založeno na podobném postupu.\nDalší informace získáte zde:Občanské a obchodní věci (Evropská komise).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nMimosmluvní závazkové vztahy: případ, kdy je po osobě odpovědné za újmu, již utrpěla jiná osoba mimo rámec plnění smlouvy – např. kvůli protiprávnímu jednání nebo bezdůvodnému obohacení –, vyžadováno odškodnění za újmu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 662/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi ve zvláště vymezených věcech v oblasti práva rozhodného ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 25–30)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 662/2009 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (ES) č. 664/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, věcech rodičovské zodpovědnosti a věcech vyživovacích povinností a o právu rozhodném ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 46–51)\nViz konsolidované znění\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6–16)\nViz konsolidované znění\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40–49)\nPoslední aktualizace 06.12.2017"}
{"celex_id": "32007R0862", "reference": "31.7.2007\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 199/23\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 862/2007\nze dne 11. července 2007\no statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPokud jde o společnou analýzu a lepší výměnu statistik o migraci a azylu, tak podle závěrů zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 28. a 29. května 2001 existuje potřeba souhrnného a jednotného rámce pro budoucí zlepšení statistiky.\n(2)\nV dubnu 2003 Komise zveřejnila sdělení Radě a Evropskému parlamentu, kterým se stanoví akční plán na shromažďování a analýzu statistik Společenství v oblasti migrace. Ten zahrnoval řadu důležitých změn za účelem úplnosti a zvýšení stupně harmonizace těchto statistik. Podle akčního plánu bylo cílem Komise navrhnout právní úpravu statistiky Společenství týkající se migrace a azylu.\n(3)\nNa zasedání Evropské rady v Soluni konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 se dospělo k závěru, že je zapotřebí mít účinnější mechanismy pro shromažďování a analýzu údajů o migraci a azylu v Evropské unii.\n(4)\nVe svém usnesení ze dne 6. listopadu 2003 (3) k výše uvedenému sdělení Komise Evropský parlament poznamenal, že je zapotřebí přijmout právní úpravu pro zajištění souhrnných statistik, které jsou nutné pro rozvoj spravedlivých a účinných politik Společenství v oblasti migrace. Toto usnesení podporuje plány Komise navrhnout právní úpravu migrační a azylové statistiky.\n(5)\nRozšíření Evropské unie přineslo další geografický a politický rozměr pro šíři jevů spojených s migrací. Přineslo také další stimul pro poptávku po přesných, včasných a harmonizovaných statistických informacích. Stálé více jsou také potřebné statistické informace týkající se povolání, vzdělání, kvalifikace a druhu činnosti migrantů.\n(6)\nHarmonizované a srovnatelné statistiky Společenství o migraci a azylu jsou nezbytně nutné pro vývoj a sledování právních předpisů a politik Společenství týkajících se imigrace a azylu a volného pohybu osob.\n(7)\nJe potřeba posílit výměnu statistických informací o migraci a azylu a zlepšit kvalitu shromažďování statistik ve Společenství a výsledných výstupů, ke kterým až dosud docházelo na základě řady neformálních dohod.\n(8)\nJe nezbytně důležité, aby byly k dispozici informace z celé Evropské unie pro účely sledování vývoje a provádění právních předpisů a politiky Společenství. Současná praxe většinou nezajišťuje dostatečně a jednotně pravidelné, včasné a rychlé poskytování a šíření harmonizovaných údajů.\n(9)\nToto nařízení neobsahuje odhady počtu osob, které se nelegálně zdržují v členských státech. Členské státy by neměly takové odhady či údaje o těchto osobách poskytovat Komisi (Eurostatu), i když tyto osoby mohou být na základě šetření zahrnuty do stavu obyvatelstva.\n(10)\nTam, kde je to možné, jsou definice použité pro účely tohoto nařízení převzaty z doporučení OSN ke statistice zahraniční migrace, doporučení OSN pro sčítání lidu, domů a bytů v regionu Evropské hospodářské komise OSN nebo z právních předpisů ES a měly by být aktualizovány na základě příslušných postupů.\n(11)\nV důsledku nových potřeb Společenství týkajících se migrační a azylové statistiky jsou ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 ze dne 9. února 1976 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (4) zastaralá.\n(12)\nNařízení (EHS) č. 311/76 by proto mělo být zrušeno.\n(13)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavést společná pravidla pro shromažďování a sestavování statistik Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může ho proto být vzhledem k rozsahu akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(14)\nNařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (5) zakládá referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení. Vyžaduje zejména vyhovění zásadám nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, efektivnosti nákladů a statistické důvěrnosti.\n(15)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).\n(16)\nZejména by Komise měla být zmocněna k tomu, aby aktualizovala definice, rozhodovala o seskupování údajů a možnostech dalšího členění a stanovila pravidla pro normy přesnosti a kvality. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a doplnit jej o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(17)\nVýbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom ze dne 19. června 1989, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (7), byl konzultován v souladu s článkem 3 uvedeného rozhodnutí,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení zavádí společná pravidla pro shromažďování a sestavování statistik Společenství o:\na)\npřistěhování na území členských států a vystěhování z území členských států včetně toků z území jednoho členského státu na území jiného a toků mezi členským státem a územím třetí země;\nb)\nstátním občanství a zemi narození osob s místem obvyklého pobytu na území členských států;\nc)\nsprávních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany a prevence nezákonného přistěhovalectví.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„místem obvyklého pobytu“ místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí; v případě, že tyto informace nejsou k dispozici, pak místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;\nb)\n„přistěhováním“ postup, kterým osoba získá své místo obvyklého pobytu na území členského státu na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá, přičemž předchozí místo obvyklého pobytu této osoby bylo v jiném členském státě nebo v třetí zemi;\nc)\n„vystěhováním“ postup, kterým osoba, která měla místo obvyklého pobytu na území členského státu, přestane mít místo obvyklého pobytu v tomto členském státě po dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá;\nd)\n„státním občanstvím“ zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem, která vzniká narozením nebo naturalizací, ať už na základě prohlášení, volby, sňatku nebo jinak, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy;\ne)\n„zemí narození“ země pobytu (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici) matky v době porodu, nebo pokud taková země neexistuje (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici), země, v níž došlo k porodu;\nf)\n„přistěhovalcem“ osoba, která provádí přistěhování;\ng)\n„vystěhovalcem“ osoba, která provádí vystěhování;\nh)\n„dlouhodobě pobývajícím rezidentem“ dlouhodobě pobývající rezident podle definice uvedené v čl. 2 písm. b) směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (8);\ni)\n„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy včetně osob bez státní příslušnosti;\nj)\n„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (9);\nk)\n„postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka podle definice uvedené v čl. 2 písm. d) směrnice 2004/83/ES;\nl)\n„statusem podpůrné ochrany“ status podpůrné ochrany podle definice uvedené v čl. 2 písm. f) směrnice 2004/83/ES;\nm)\n„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (10);\nn)\n„dočasnou ochranou“ dočasná ochrana podle definice uvedené v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (11);\no)\n„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) směrnice 2004/83/ES;\np)\n„vnějšími hranicemi“ vnější hranice podle definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (12);\nq)\n„státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země“ příslušníci třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 562/2006 a nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení;\nr)\n„státními příslušníky třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu“ státní příslušníci třetích zemí, u nichž je oficiálně zjištěno, že pobývají na území členského státu, a kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro pobyt v tomto členském státě;\ns)\n„přesídlením“ přemístění státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti do členského státu, kde mají povoleno pobývat na základě jistého právního statusu, a to na základě zhodnocení jejich potřeby mezinárodní ochrany a snahy o nalezení trvalého řešení.\n2.   Členské státy podávají Komisi (Eurostatu) zprávy o využívání a pravděpodobném účinku odhadů nebo jiných metod přizpůsobování statistik založených na vnitrostátních definicích, které musí odpovídat harmonizovaným definicím stanoveným v odstavci 1.\n3.   Pokud jde o referenční rok 2008, mohou být statistiky předložené Komisi (Eurostatu) podle tohoto nařízení založeny na alternativních (vnitrostátních) definicích. V těchto případech členské státy informují Komisi (Eurostat) o těchto alternativních definicích.\n4.   Pokud není členský stát vázán jedním nebo více právními předpisy uvedenými v definicích odstavce 1, měl by tento členský stát poskytovat statistiky srovnatelné se statistikami podle tohoto nařízení, pokud mohou být poskytovány na základě stávajících právních předpisů anebo správních postupů.\nČlánek 3\nStatistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství\n1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:\na)\npřistěhovalců, kteří se stěhují na území členského státu, a to v tomto členění:\ni)\npodle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,\nii)\npodle země narození a dále podle věku a pohlaví,\niii)\npodle země předchozího místa obvyklého pobytu a dále podle věku a pohlaví;\nb)\nvystěhovalců, kteří se stěhují z území členského státu, a to v tomto členění:\ni)\npodle státního občanství,\nii)\npodle věku,\niii)\npodle pohlaví,\niv)\npodle země příštího místa obvyklého pobytu;\nc)\nosob, které mají na konci referenčního období místo obvyklého pobytu v členském státě, a to v tomto členění:\ni)\npodle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,\nii)\npodle země narození a dále podle věku a pohlaví;\nd)\nosob, které mají své místo obvyklého pobytu na území členského státu a v období referenčního roku získaly státní občanství tohoto členského státu a které měly dříve státní občanství jiného členského státu nebo třetí země nebo byly dříve bez státní příslušnosti, a to v členění podle věku a pohlaví a podle dřívějšího státního občanství dotčených osob a podle toho, zda osoby byly dříve bez státní příslušnosti.\n2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\nČlánek 4\nStatistiky o mezinárodní ochraně\n1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:\na)\nosob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci;\nb)\nosob, které jsou na konci referenčního období předmětem žádostí o mezinárodní ochranu posuzovaných příslušným vnitrostátním orgánem;\nc)\nžádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období.\nTyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2008.\n2.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:\na)\nosob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;\nb)\nosob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí postavení uprchlíka, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;\nc)\nosob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí statusu podpůrné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;\nd)\nosob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o poskytnutí či odebrání dočasné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;\ne)\nosob, na něž se vztahují jiná prvoinstanční rozhodnutí o udělení či zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období.\nTyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2008.\n3.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:\na)\nžadatelů o mezinárodní ochranu, které příslušný vnitrostátní orgán považuje v průběhu referenčního období za nezletilé osoby bez doprovodu;\nb)\nosob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí přijatá v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;\nc)\nosob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí postavení uprchlíka učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;\nd)\nosob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí statusu podpůrné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;\ne)\nosob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o poskytnutí nebo odebrání dočasné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;\nf)\nosob, na něž se vztahují jiná konečná rozhodnutí o udělení nebo zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;\ng)\nosob, které v průběhu referenčního období získaly povolení pobývat v členském státě v rámci systému přesídlení daného státu nebo Společenství, pokud takový systém v členském státě existuje.\nTyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\n4.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) tyto statistiky o uplatňování nařízení (ES) č. 343/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (13):\na)\npočet žádostí o přijetí žadatelů o azyl zpět nebo žádostí o jejich převzetí;\nb)\nustanovení, na jejichž základě byly podány žádosti uvedené v písm. a);\nc)\nrozhodnutí učiněná v reakci na žádosti uvedené v písm. a);\nd)\npočet přemístění, k nimž vedla rozhodnutí uvedená v písm. c);\ne)\npočet žádostí o informace.\nTyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\nČlánek 5\nStatistiky o prevenci nedovoleného vstupu a pobytu\n1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:\na)\nstátních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích;\nb)\nstátních příslušníků třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu podle vnitrostátního práva týkajícího se přistěhovalectví.\nStatistiky podle písm. a) jsou členěny podle čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 562/2006.\nStatistiky uvedené v písm. b) jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob.\n2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\nČlánek 6\nStatistiky o povoleních k pobytu a o pobytu státních příslušníků třetích zemí\n1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o:\na)\npočtu povolení k pobytu vydaných osobám, které jsou státními příslušníky třetích zemí, a to v následujícím členění:\ni)\npovolení vydaná v průběhu referenčního období, kterými se osobám uděluje první povolení k pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,\nii)\npovolení vydaná v průběhu referenčního období a udělená při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,\niii)\nplatná povolení na konci referenčního období (počet vydaných povolení, která nebyla zrušena a jejichž platnost nevypršela) v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení;\nb)\npočtu dlouhodobě pobývajících rezidentů na konci referenčního období v členění podle státního občanství.\n2.   V případě, že vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu umožňují udělování zvláštních kategorií dlouhodobých víz nebo přiznání přistěhovaleckého statusu místo povolení k pobytu, zahrnou se počty takových víz a přiznání statusu do statistik požadovaných podle odstavce 1.\n3.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do šesti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\nČlánek 7\nStatistiky o návratech\n1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky týkající se:\na)\npočtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob;\nb)\npočtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písm. a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob.\n2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.\n3.   Statistiky uvedené v odstavci 1 nezahrnují státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou přemísťováni z jednoho členského státu do druhého na základě mechanizmu vytvořeného nařízením (ES) č. 343/2003 a nařízením (ES) č. 1560/2003.\nČlánek 8\nDalší členění\n1.   Komise může přijmout opatření, jejichž účelem je pro následující statistiky definovat další způsoby jejich členění, a sice takto:\na)\npro statistiky požadované podle celého článku 4 členění podle:\ni)\nroku podání žádosti;\nb)\npro statistiky požadované podle čl. 4 odst. 4 členění podle:\ni)\npočtu osob, jichž se žádost, rozhodnutí nebo přemístění týká;\nc)\npro statistiky požadované podle čl. 5 odst. 1 písm. a) členění podle:\ni)\nvěku,\nii)\npohlaví;\nd)\npro statistiky požadované podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členění podle:\ni)\ndůvodů zadržení,\nii)\nmísta zadržení;\ne)\npro statistiky požadované podle článku 6 členění podle:\ni)\nroku, kdy bylo poprvé vydáno povolení k pobytu,\nii)\nvěku,\niii)\npohlaví;\nf)\npro statistiky požadované podle článku 7 členění podle:\ni)\ndůvodu pro rozhodnutí nebo akt ukládající povinnost opustit zemi,\nii)\nvěku,\niii)\npohlaví.\n2.   Další členění uvedené v odstavci 1 se předkládá pouze samostatně, bez kombinované klasifikace s členěním požadovaným podle článků 4 až 7.\n3.   Při rozhodování, zda je zapotřebí další členění, Komise zvažuje, jestli jsou tyto informace potřebné pro účely rozvoje a sledování politik Společenství, a rovněž bere v úvahu dostupnost vhodných zdrojů údajů a příslušné náklady.\nJednání o dalších členěních, která by byla potřeba z hlediska uplatňování článků 4 až 7, budou zahájena do 20. srpna 2009. Nejdřívějším referenčním rokem pro uplatňování dalších způsobů členění je rok 2010.\nČlánek 9\nZdroje údajů a normy kvality\n1.   Statistiky jsou založeny na následujících zdrojích údajů podle jejich dostupnosti v členském státě a v souladu s vnitrostátním právem a postupy:\na)\nzáznamech správních a soudních úkonů;\nb)\nrejstřících týkajících se správních úkonů;\nc)\nrejstřících týkajících se populace osob nebo konkrétní podskupiny této populace;\nd)\nsčítáních lidu;\ne)\nnamátkových šetřeních;\nf)\njiných vhodných zdrojích.\nV rámci statistických postupů lze používat vědecky podložené a řádně doložené metody statistických odhadů.\n2.   Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.\n3.   Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy poskytnou všechny informace nezbytné pro zhodnocení kvality, srovnatelnosti a úplnosti statistických informací.\n4.   Členské státy bez prodlení informují Komisi (Eurostat) o revizích a opravách statistik předložených podle tohoto nařízení a o jakýchkoli změnách použitých metod a zdrojů údajů.\n5.   Opatření, jež mají za účel definovat vhodné formáty pro předávání údajů, se schvalují regulativním postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2.\nČlánek 10\nProváděcí opatření\n1.   Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, kterými se stanoví pravidla týkající se vhodných formátů pro předávání údajů, jak je stanoveno v článku 9, se přijímají regulativním postupem podle čl. 11 odst. 2.\n2.   Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3:\na)\naktualizace definic stanovených v čl. 2 odst. 1;\nb)\ndefinice kategorií země původu, země předchozího a příštího místa obvyklého pobytu a státního občanství stanovených v čl. 3 odst. 1;\nc)\ndefinice kategorií důvodů pro vydání povolení, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a);\nd)\ndefinice dalších členění a úrovní členění, která se mají uplatnit u proměnných, jak je uvedeno v článku 8;\ne)\nstanovení pravidel týkajících se norem přesnosti a kvality.\nČlánek 11\nVýbor\n1.   Komisi je při přijímání prováděcích opatření nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.\n2.   V případě odkazu na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nLhůta podle čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 12\nZpráva\nDo 20. srpna 2012 a každé tři roky poté předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o statistikách sestavených podle tohoto nařízení a o jejich kvalitě.\nČlánek 13\nZrušení\nNařízení (EHS) č. 311/76 se zrušuje.\nČlánek 14\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. července 2007.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nM. LOBO ANTUNES\n(1)  Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 31.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2007.\n(3)  Úř. věst. C 83 E, 2.4.2004, s. 94.\n(4)  Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(7)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(8)  Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.\n(9)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.\n(10)  Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.\n(12)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3.", "summary": "Statistika v oblasti migrace\nStatistika v oblasti migrace\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 862/2007 – statistika EU v oblasti migrace a mezinárodní ochrany\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení (ES) č. 862/2007 stanovuje pravidla EU pro shromažďování a analýzu statistik v oblasti migrace (vystěhování* a přistěhování*), mezinárodní ochrana (azyl), oprávněná a neoprávněná migrace* a návraty ze zemí EU a ESVO. Za účelem zajištění spolehlivých, relevantních a aktuálních statistik v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a na podporu evropského programu pro migraci zavádí pozměňující nařízení (EU) 2020/851 další statistiky, které má shromažďovat Eurostat, a přidává pravidla pro zavedení pilotních studií, které prověří proveditelnost shromažďování nových údajů nebo členění v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 862/2007.\nKLÍČOVÉ BODY\nStatistické požadavkyNařízení stanoví statistické požadavky pro různé kategorie údajů:Pokud jde o mezinárodní migraci, musí země EU poskytovat Eurostatu statistické údaje o:přistěhovalcích, kteří se stěhují na jejich území,vystěhovalcích, kteří se stěhují z jejich území,osobách, které na jejich území mají své místo obvyklého pobytu,osobách, které získaly státní občanství této země. Pokud jde o povolení k pobytu a pobyt občanů zemí, které nejsou členy EU, musí země EU poskytovat Eurostatu statistické údaje o:vydaných povoleních k pobytu, povoleních udělených při změně přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu; vydaných povoleních k dlouhodobému pobytu,počtu platných povolení k pobytu a dlouhodobě pobývajících rezidentů. Pokud jde o mezinárodní ochranu, musí země EU poskytovat Eurostatu statistické údaje o:osobách žádajících o mezinárodní ochranu, včetně prvních a následných žádostí;dětech bez doprovodu žádajících o mezinárodní ochranu,dosud nevyřízených žádostech o mezinárodní ochranu,stažených žádostech o azyl,žádostech zpracovaných v rámci zrychleného řízení,žadatelích využívajících materiální podmínky přijetí,zamítnutých žádostech o mezinárodní ochranu,přiznání statusu uprchlíka, statusu podpůrné ochrany, povolení k pobytu z humanitárních důvodů a statusu dočasné ochrany,žádostech a žádostech o přezkum, rozhodnutí a přemístění podle nařízení Dublin III,osobách, kterým bylo povoleno přesídlení*. Pokud jde o prevenci neoprávněného vstupu a pobytu a o návraty, musí země EU poskytovat statistické údaje o počtech:státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na jejich území na vnějších hranicích,státních příslušníků třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na jejich území,správních nebo soudních rozhodnutí, která ukládají povinnost opustit jejich území,státních příslušníků třetích zemí, kteří byli navráceni na základě rozhodnutí, které jim ukládá povinnost opustit jejich území.Zdroje údajů\nStatistiky jsou založeny na následujících zdrojích údajů:záznamech správních a soudních úkonů, rejstřících týkajících se populace osob nebo správních úkonů, sčítáních lidu, namátkových šetřeních.Obecně se statistické údaje dělí podle věku, pohlaví a státní příslušnosti. Údaje se ovšem sbírají i v dalších kategoriích, jako je důvod pro vydání povolení k pobytu nebo podle země narození a země předchozího nebo příštího místa pobytu.\nPilotní studiePozměňujícím nařízením (EU) 2020/851 se zavádějí pilotní studie, které mají otestovat proveditelnost shromažďování nebo členění nových údajů v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 862/2007.Finanční příspěvky z rozpočtu EU mají národní úřady k dispozici, aby mohly:vyvíjet nové metodiky pro statistiku v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a vyvíjet nebo provádět shromažďování nebo členění nových údajů včetně modernizace zdrojů údajů a informačních systémů, a to po dobu až 5 let.Provádění\nKaždé tři roky Evropská komise podává zprávu o provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva za rok 2018 zjistila jasná zlepšení v dostupnosti, úplnosti, kvalitě a včasnosti údajů.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 20. srpna 2007.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Statistika o migraci a migrující populaci (Eurostat) Statistika o azylu a řízené migraci (Eurostat).\nKLÍČOVÉ POJMY\nVystěhování: postup, kterým osoba, která měla místo pobytu na území země EU, změní místo pobytu v této zemi na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně 12 měsíců dlouhá.\nPřistěhování: postup, kterým osoba získá své místo pobytu na území jiné země EU nebo třetí země na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně 12 měsíců dlouhá.\nNeoprávněná migrace: přeshraniční pohyb osob, který nesplňuje správní nebo právní normy vysílající, tranzitní nebo přijímající země.\nPřesídlení: přemístění státních příslušníků třetích zemí do země EU, kde mají povoleno pobývat z důvodu mezinárodní ochrany.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23–29)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 862/2007 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (COM(2018) 594 final, 16.8.2018)\nNařízení Komise (EU) č. 351/2010 ze dne 23. dubna 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, pokud jde o definice kategorií skupin zemí pro zemi narození, zemi předchozího místa obvyklého pobytu, zemi příštího místa obvyklého pobytu a pro státní občanství (Úř. věst. L 104, 24.4.2010, s. 37–39)\nNařízení Komise (EU) č. 216/2010 ze dne 15. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, pokud jde o definice kategorií důvodů pro vydání povolení k pobytu (Úř. věst. L 66, 16.3.2010, s. 1–2)\nPoslední aktualizace 24.08.2020"}
{"celex_id": "32014R0537", "reference": "27.5.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 158/77\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 537/2014\nze dne 16. dubna 2014\no specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nStatutární auditoři a auditorské společnosti jsou ze zákona pověřeni k provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu s cílem posílit míru důvěry veřejnosti v roční a konsolidované účetní závěrky těchto subjektů. Aspekt veřejného zájmu ve vztahu k povinnému auditu znamená, že se na kvalitu práce statutárního auditora nebo auditorské společnosti spoléhá široká skupina osob a institucí. Kvalitní audit přispívá k řádnému fungování trhů, neboť podporuje integritu a efektivitu účetních závěrek. Statutární auditoři tedy plní zvláště významnou společenskou úlohu.\n(2)\nPrávní předpisy Unie požadují, aby účetní závěrky, zahrnující roční účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku, úvěrových institucí, pojišťoven, emitentů cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, platebních institucí, subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), institucí elektronických peněz a alternativních investičních fondů byly auditovány jednou nebo více osobami oprávněnými provádět takový audit v souladu s právem Evropské unie, a to konkrétně s: čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 86/635/EHS (3), čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 91/674/EHS (4), čl. 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (5), čl. 15 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES (6), článkem 73 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (7), čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (8), čl. 22 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (9). Rovněž čl. 4 odst. 1 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (10) požaduje, aby roční účetní závěrky investičních podniků byly auditovány v případě, že se na ně nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (11).\n(3)\nPodmínky pro schválení osob odpovědných za provedení povinného auditu a minimální požadavky pro provedení takového povinného auditu stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (12).\n(4)\nKomise vydala dne 13. října 2010 zelenou knihu s názvem „Politika v oblasti auditu: poučení z krize“, která dala podnět k široké veřejné konzultaci v obecném kontextu regulační reformy finančního trhu o roli a rozsahu auditu a o tom, jak lze posílit funkci auditu s cílem zvýšit finanční stabilitu. Z veřejné konzultace vyplynulo, že pravidla směrnice 2006/43/ES o provádění povinných auditů ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu by mohla být vylepšena. Evropský parlament vydal dne 13. září 2011 k zelené knize zprávu z vlastní iniciativy. Zprávu k zelené knize přijal také Evropský hospodářský a sociální výbor, a to dne 16. června 2011.\n(5)\nJe důležité stanovit podrobná pravidla s cílem zajistit, aby povinné audity subjektů veřejného zájmu byly dostatečně kvalitní a aby je prováděl statutární auditor nebo auditorská společnost podléhající přísným požadavkům. Společný regulační přístup by měl podpořit integritu, nezávislost, objektivitu, odpovědnost, transparentnost a spolehlivost statutárních auditorů a auditorských společností, které provádějí povinný audit subjektů veřejného zájmu, což přispěje ke kvalitě povinných auditů v Unii, a tím i k hladšímu fungování vnitřního trhu a k dosažení vyšší úrovně ochrany spotřebitelů a investorů. Vytvořením samostatného aktu pro subjekty veřejného zájmu by se měla rovněž zajistit konzistentní harmonizace a jednotné použití pravidel, což by přispělo k efektivnějšímu fungování vnitřního trhu. Tyto přísné požadavky by se měly na statutární auditory a auditorské společnosti vztahovat pouze v případě, že provádějí povinné audity subjektů veřejného zájmu.\n(6)\nPovinný audit družstev a spořitelen se v některých členských státech vyznačuje systémem, který družstvům a spořitelnám neumožňuje svobodnou volbu statutárního auditora nebo auditorské společnosti. Auditorské sdružení, jehož je dotčené družstvo nebo spořitelna členem, je ze zákona povinno daný povinný audit provést. Jak vyplývá z jejich právní povahy, tato auditorská sdružení jednají na neziskové bázi, aniž by sledovaly obchodní zájmy. Organizační složky těchto sdružení kromě toho nejsou spojeny se společným ekonomickým zájmem, neboť by to mohlo ohrozit jejich nezávislost. Členské státy by tudíž měly mít možnost vyjmout družstva ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2006/43/ES, spořitelny nebo podobné subjekty uvedené v čl. 45 směrnice 86/635/EHS nebo jejich dceřiné společnosti či právní nástupce z působnosti tohoto nařízení, pokud jsou splněny zásady nezávislosti podle směrnice 2006/43/ES.\n(7)\nNezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti může ohrozit výše odměny přijaté od auditovaného subjektu a její struktura. Je proto nezbytné zajistit, aby odměna za audit nezávisela na určité události a aby v případě, kdy odměna od jednoho klienta, včetně jeho dceřiných společností, dosahuje značné výše, byl k zajištění kvality auditu zaveden konkrétní proces, na němž se podílí výbor pro audit. Pokud se statutární auditor nebo auditorská společnost stanou nepřiměřeně závislými na jediném klientovi, výbor pro audit by měl na základě řádných důvodů rozhodnout, zda může daný statutární auditor nebo auditorská společnost v provádění povinného auditu pokračovat. Při přijímání takového rozhodnutí by výbor pro audit měl mimo jiné zohlednit ohrožení nezávislosti a důsledky daného rozhodnutí.\n(8)\nPoskytování některých služeb mimo povinné audity (neauditorské služby) auditovaným subjektům ze strany statutárních auditorů, auditorských společností nebo členů jejich sítí může ohrozit jejich nezávislost. Je proto vhodné zakázat, aby byly v rámci Unie určité neauditorské služby, například některé služby v oblasti daní a konzultační a poradenské služby poskytovány auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku a podnikům, které ovládá. Mezi služby, které zahrnují jakoukoli úlohu v řízení nebo rozhodovacích procesech auditovaného subjektu, mohou patřit řízení provozního kapitálu, poskytování finančních informací, optimalizace podnikových procesů, řízení hotovosti, převodní ceny, zvyšování efektivity dodavatelského řetězce a podobně. Zakázány by měly být služby spojené s financováním, kapitálovou strukturou a alokací kapitálu a s investiční strategií auditovaného subjektu, s výjimkou poskytování takových služeb, jako jsou například služby hloubkové kontroly, vystavování doporučujících prohlášení v souvislosti s prospekty vydávanými auditovaným subjektem a jiné ověřovací služby.\n(9)\nČlenské státy by měly mít možnost rozhodnout, že statutárním auditorům a auditorským společnostem povolí poskytovat některé daňové a oceňovací služby, pokud jsou nevýznamné nebo nemají samostatně ani v souhrnu přímý vliv na auditovanou účetní závěrku. Zahrnují-li tyto služby agresivní daňové plánování, neměly by být považovány za nevýznamné. Statutární auditor nebo auditorská společnost by tedy tyto služby neměly auditovanému subjektu poskytovat. Statutární auditor nebo auditorská společnost by měli mít možnost poskytovat neauditorské služby, které nejsou zakázané podle tohoto nařízení, pokud bylo poskytnutí těchto služeb předem schváleno výborem pro audit a statutární auditor nebo auditorská společnost se sami přesvědčili o tom, že poskytnutí těchto služeb neohrozí nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti v míře, kterou nelze pomocí vhodných záruk snížit na přijatelnou úroveň.\n(10)\nV zájmu zabránění střetu zájmů je důležité, aby statutární auditor nebo auditorská společnost před přijetím zakázky na povinný audit subjektu veřejného zájmu nebo pokračováním v jejím provádění posoudili, zda jsou splněny požadavky na nezávislost, a zejména zda není ohrožena jejich nezávislost v důsledku vztahu s daným subjektem. Statutární auditor nebo auditorská společnost by měli každý rok potvrdit svou nezávislost výboru pro audit u auditovaného subjektu a projednat s tímto výborem jakákoliv rizika ohrožení jejich nezávislosti a záruky přijaté pro jejich omezení.\n(11)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (13) by se měla použít na zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a nad tímto zpracováním osobních údajů by měly vykonávat dohled příslušné orgány členských států, zejména nezávislé veřejné orgány určené členskými státy. Jakákoli výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly proběhnout v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES.\n(12)\nK vysoké kvalitě auditů by měl přispět i důkladný přezkum řízení kvality práce v rámci jednotlivých zakázek v oblasti povinného auditu. Statutární auditor nebo auditorská společnost by proto neměli vydávat zprávu auditora, dokud nebyl přezkum kvality zakázky dokončen.\n(13)\nVýsledky povinného auditu subjektu veřejného zájmu by se měly předkládat zúčastněným stranám ve formě zprávy auditora. V zájmu zvýšení důvěry zúčastněných stran v účetní závěrky auditovaného subjektu je zvláště důležité, aby byla zpráva auditora podložená a řádně odůvodněná. Kromě údajů požadovaných podle článku 28 směrnice 2006/43/ES by zpráva auditora měla obsahovat zejména dostatek informací týkajících se nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti a otázky, zda se má za to, že bylo možné daným povinným auditem zjistit nesrovnalosti, včetně podvodů.\n(14)\nHodnotu povinného auditu pro auditovaný subjekt by velmi zvýšila lepší komunikace mezi statutárním auditorem či auditorskou společností na jedné straně a výborem pro audit na straně druhé. Kromě pravidelného dialogu při provádění povinného auditu je důležité, aby statutární auditor nebo auditorská společnost předložili výboru pro audit dodatečnou podrobnější zprávu o výsledcích povinného auditu. Tato dodatečná zpráva by neměla být výboru pro audit předložena později než zpráva auditora. Statutární auditor nebo auditorská firma by měli projednat hlavní otázky zmíněné v dodatečné zprávě s výborem pro audit, pokud o to požádá. Rovněž by mělo být možné takovou dodatečnou podrobnou zprávu na základě žádosti zpřístupnit příslušným orgánům odpovědným za dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi a dále třetím osobám, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy.\n(15)\nStatutární auditoři nebo auditorské společnosti již předkládají příslušným orgánům dohledu nad subjekty veřejného zájmu informace o skutečnostech nebo rozhodnutích, která by mohla představovat porušení pravidel, jimiž se řídí činnost auditovaného subjektu, nebo narušení nepřetržitého fungování auditovaného subjektu. Úkoly dohledu by byly rovněž snazší, pokud by orgány dohledu nad úvěrovými institucemi a pojišťovnami a jejich statutární auditoři a auditorské společnosti měli povinnost vést spolu účinný dialog.\n(16)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (14) zřídilo Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB). Úkolem ESRB je sledovat zvyšování systémového rizika v Unii. S ohledem na informace, k nimž mají statutární auditoři a auditorské společnosti systémově významných finančních institucí přístup, by jejich zkušenosti mohly ESRB při její práci pomoci. Proto by mělo toto nařízení usnadnit vznik každoročního fóra pro dialog mezi statutárními auditory a auditorskými společnostmi, který by probíhal na odvětvovém a anonymizovaném základě.\n(17)\nPro posílení důvěry ve statutární auditory a auditorské společnosti, které provádějí povinné audity subjektů veřejného zájmu, a pro zvýšení jejich odpovědnosti je důležité, aby bylo posíleno podávání zpráv o transparentnosti statutárními auditory a auditorskými společnostmi. Statutární auditoři a auditorské společnosti by proto měli být povinni sdělovat finanční informace, zejména s uvedením svého celkového obratu rozděleného podle odměn za audity od subjektů veřejného zájmu, odměn za audity od ostatních subjektů a odměn za další služby. Měli by rovněž zpřístupňovat finanční informace na úrovni sítě, do níž patří. Statutární auditoři a auditorské společnosti by měli předkládat příslušným orgánům další doplňující informace o auditorských odměnách s cílem usnadnit jim plnění úkolů v oblasti dohledu.\n(18)\nJe důležité posílit úlohu výboru pro audit při výběru nového statutárního auditora nebo auditorské společnosti s cílem dosáhnout informovanějšího rozhodování na valné hromadě akcionářů, společníků nebo členů auditovaného subjektu. Při předkládání návrhu valné hromadě by proto správní nebo dozorčí orgán měl vysvětlit, zda se řídí možností upřednostňovanou výborem pro audit, a pokud nikoliv, z jakých důvodů. Doporučení výboru pro audit by mělo obsahovat nejméně dvě možnosti pro auditorskou zakázku a na základě náležitého odůvodnění uvádět, kterou z nich výbor upřednostňuje, aby bylo možné řádně přijmout rozhodnutí. Aby výbor pro audit zajistil spravedlivé a řádné zdůvodnění svého doporučení, měl by použít výsledky povinného výběrového řízení uspořádaného auditovaným subjektem v rámci odpovědnosti výboru pro audit. V tomto výběrovém řízení by auditovaný subjekt neměl statutární auditory anebo auditorské společnosti s malým podílem na trhu omezovat v předkládání nabídek na auditorskou zakázku. Zadávací dokumentace by měla obsahovat transparentní a nediskriminační výběrová kritéria, která budou použita při hodnocení nabídek. Vzhledem k tomu, že takové výběrové řízení by pro podniky s nižší tržní kapitalizací nebo malé a střední subjekty veřejného zájmu mohlo vzhledem k jejich velikosti znamenat neúměrné náklady, je vhodné zprostit tyto podniky a subjekty povinnosti uspořádat výběrové řízení na nového statutárního auditora nebo novou auditorskou společnost.\n(19)\nPrávo valné hromady akcionářů, společníků nebo členů auditovaného subjektu vybrat si statutárního auditora nebo auditorskou společnost by bylo bezcenné, kdyby auditovaný subjekt uzavíral smlouvy se třetími stranami, které by tuto volbu omezovaly. Smluvní ujednání mezi auditovaným subjektem a třetí stranou ohledně jmenování konkrétních auditorů nebo auditorských společností nebo omezení volby na konkrétní statutární auditory nebo auditorské společnosti by se tedy měla považovat za neplatná.\n(20)\nJmenování více než jednoho statutárního auditora nebo auditorské společnosti subjekty veřejného zájmu by posílilo profesní skepticismus a přispělo ke zvýšení kvality auditů. Toto opatření spolu s přítomností menších auditorských společností na trhu by také umožnilo rozvoj schopností těchto společností, což by rozšířilo výběr statutárních auditorů a auditorských společností pro subjekty veřejného zájmu. Subjekty veřejného zájmu by tedy měly být povzbuzovány a pobízeny, aby jmenovaly k provedení povinného auditu více než jednoho statutárního auditora nebo auditorskou společnost.\n(21)\nS cílem vyřešit hrozbu spočívající ve spřízněnosti s auditovaným subjektem a posílit tak nezávislost statutárních auditorů a auditorských společností je důležité stanovit maximální možnou dobu trvání auditorské zakázky statutárního auditora nebo auditorské společnosti u jednoho auditovaného subjektu. Toto nařízení poskytuje navíc následující alternativy k prodlužování maximální doby trvání, pomocí kterých se upevní nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti, posílí profesní skepticismus a zvýší kvalita auditu: pravidelné a otevřené povinné vyhlašování nového výběrového řízení nebo jmenování více než jednoho statutárního auditora nebo auditorské společnosti subjekty veřejného zájmu. Zapojení menších auditorských společností do těchto opatření by také umožnilo rozvoj schopností těchto společností, což by přispělo k rozšíření výběru statutárních auditorů a auditorských společností pro subjekty veřejného zájmu. Toto nařízení proto stanoví obě uvedené alternativy coby prostředek k posílení nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti. Měl by být také zaveden vhodný mechanismus pro postupné střídání hlavních partnerů, kteří povinný audit za auditorskou společnost provádějí. Je rovněž důležité stanovit příslušné období, po které statutární auditor nebo auditorská společnost nesmějí provádět povinný audit stejného subjektu. V zájmu zajištění hladkého přechodu by měl předchozí statutární auditor předat novému statutární auditorovi předávací spis s příslušnými informacemi.\n(22)\nAby byla zajištěna vysoká úroveň důvěry investorů a spotřebitelů ve vnitřní trh tím, že se zabrání střetu zájmů, měli by statutární auditoři a auditorské společnosti podléhat náležitému dohledu příslušných orgánů, které jsou nezávislé na auditorské profesi a mají dostatečné schopnosti, odborné znalosti a prostředky. Členské státy by měly mít možnost přenést nebo povolit příslušnému orgánu přenést na jiné orgány nebo subjekty kterékoli z jeho úkolů kromě těch, které se týkají systému zajištění kvality, vyšetřování a disciplinárních systémů. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, že úkoly související s disciplinárním systémem přenesou na jiné orgány a subjekty, za předpokladu, že většina osob zapojených do řízení dotčeného orgánu nebo subjektu je nezávislá na auditorské profesi. Vnitrostátní příslušné orgány by měly disponovat pravomocemi nezbytnými k výkonu úkolů v oblasti dohledu, mimo jiné mít možnost přístupu k údajům, možnost získat informace a provádět kontroly. Měly by se specializovat na dohled nad finančními trhy, na plnění povinností týkajících se účetního výkaznictví nebo na dohled nad povinnými audity. Mělo by však být možné, aby dohled nad plněním povinností subjektů veřejného zájmu vykonával příslušný orgán odpovědný za dohled nad těmito subjekty. Financování příslušných orgánů by nemělo být jakýmkoli nepatřičným způsobem ovlivněno statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi.\n(23)\nKvalita dohledu by se měla zlepšit, pokud bude existovat účinná spolupráce mezi orgány pověřenými jednotlivými úkoly na vnitrostátní úrovni. Orgány příslušné k dohledu nad dodržováním povinností ve vztahu k povinnému auditu subjektů veřejného zájmu by proto měly spolupracovat s orgány odpovědnými za úkoly stanovené směrnicí 2006/43/ES, s orgány vykonávajícími dohled nad subjekty veřejného zájmu a s finančními zpravodajskými jednotkami uvedenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (15).\n(24)\nPro vysokou kvalitu auditu je nezbytné externí zajištění kvality povinného auditu. Dodává na důvěryhodnosti zveřejněným finančním informacím a poskytuje lepší ochranu akcionářům, investorům, věřitelům i dalším zúčastněným stranám. Na statutární auditory a auditorské společnosti by se proto měl vztahovat systém zajištění kvality, za který budou odpovídat příslušné orgány. Bude tak zajištěna objektivita a nezávislost na auditorské profesi. Přezkumy zajištění kvality by měly být organizovány tak, aby u každého statutárního auditora nebo každé auditorské společnosti provádějících povinné audity subjektů veřejného zájmu byl proveden přezkum zajištění kvality na základě analýzy rizik. Tento přezkum by měl být prováděn alespoň jednou za tři roky v případě statutárního auditora nebo auditorské společnosti provádějících povinné audity subjektů veřejného zájmu jiných než těch, které jsou vymezeny v čl. 2 bodech 17 a 18 směrnice 2006/43/ES, a alespoň jednou za šest let v ostatních případech. Doporučení Komise ze dne 6. května 2008 ohledně externího zajištění kvality u statutárních auditorů a auditorských společností provádějících audit subjektů veřejného zájmu (16) obsahuje informace o tom, jak by měly kontroly probíhat. Rozsah přezkumu zajištění kvality by měl být přiměřený a úměrný rozsahu a komplexnosti podnikání kontrolovaného statutárního auditora nebo auditorské společnosti.\n(25)\nTrh s poskytováním služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu se neustále vyvíjí. Je proto nezbytné, aby příslušné orgány sledovaly vývoj na trhu, zejména pokud jde o rizika, která plynou z vysoké koncentrace trhu, mimo jiné v rámci konkrétních odvětví, a činnost výborů pro audit.\n(26)\nTransparentnost činnosti příslušných orgánů by měla přispět ke zvýšení důvěry investorů a spotřebitelů ve vnitřní trh. Příslušné orgány by tedy měly být povinny podávat pravidelné zprávy o své činnosti a uveřejňovat v souhrnné podobě informace o zjištěních a závěrech kontrol nebo jednotlivé informace, pokud tak stanoví členské státy.\n(27)\nSpolupráce mezi příslušnými orgány členských států může významně přispět k zajištění trvale vysoké kvality povinných auditů v Unii. Příslušné orgány členských států by proto v nezbytných případech měly vzájemně spolupracovat při výkonu povinností dohledu nad povinnými audity. Měly by se řídit zásadou regulace domovskou zemí a dohledu toho členského státu, v němž jsou statutární auditor nebo auditorská společnost schváleni a v němž má auditovaný subjekt své sídlo. Spolupráce mezi příslušnými orgány by měla být organizována v rámci Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem (dále jen „výbor CEAOB“), který by měl být tvořen zástupci příslušných orgánů na vysoké úrovni. Za účelem podpory jednotného uplatňování tohoto nařízení by výbor CEAOB měl mít možnost přijímat nezávazné pokyny nebo stanoviska. Kromě toho by měl usnadňovat výměnu informací, poskytovat poradenství Komisi a přispívat k technickému posuzování a technickému přezkumu.\nPro účely provádění technického posuzování systémů veřejného dohledu ve třetích zemích a v souvislosti s mezinárodní spoluprací v této oblasti mezi členskými státy a třetími zeměmi by měl výbor CEAOB zřídit podskupinu, jíž by předsedal člen jmenovaný Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“) (17), a měl by orgán ESMA, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“) (18) nebo Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán EIOPA“) (19) požádat o pomoc, pokud se jeho žádost týká mezinárodní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti povinného auditu subjektů veřejného zájmu, na něž tyto Evropské orgány dohledu dohlížejí. Funkci sekretariátu CEAOB by měla zajišťovat Komise a na základě pracovního programu schváleného výborem CEAOB by měla související výdaje zahrnout do svých odhadů pro příští rok.\n(28)\nSpolupráce mezi příslušnými orgány členských států by měla zahrnovat spolupráci v oblasti přezkumu zajištění kvality a pomoc při vyšetřování v souvislosti s prováděním povinných auditů subjektů veřejného zájmu, včetně případů, kdy šetřené jednání nepředstavuje porušení platného legislativního či regulačního ustanovení dotčeného členského státu. Další formy spolupráce mezi příslušnými orgány členských států by měly zahrnovat možnost vytvoření kolegií příslušných orgánů a vzájemné přenesení úkolů. Při této spolupráci by měl být brán v úvahu koncept sítí, v nichž působí auditoři a společnosti. Příslušné orgány by měly dodržovat příslušná pravidla týkající se ochrany důvěrnosti a zachování mlčenlivosti.\n(29)\nProvázanost kapitálových trhů si žádá, aby byly vnitrostátní příslušné orgány oprávněny spolupracovat s orgány a subjekty dohledu třetích zemí při výměně informací a přezkumech zajištění kvality. Pokud však spolupráce s orgány třetích zemí souvisí s pracovními materiály k auditu nebo jinými dokumenty, které má v držení statutární auditor nebo auditorská společnost, měly by se použít postupy stanovené ve směrnici 2006/43/ES.\n(30)\nPro hladké fungování kapitálových trhů jsou nutné udržitelná kapacita pro audity a konkurenční trh pro služby povinného auditu, na němž je dostatečný výběr statutárních auditorů a auditorských společností schopných provádět povinné audity subjektů veřejného zájmu. Příslušné orgány a Evropská síť pro hospodářskou soutěž (dála jen „síť ECN“) by měly podat zprávu o změnách, jež do struktury trhu s auditorskými službami přineslo toto nařízení.\n(31)\nHarmonizace postupů přijímání aktů v přenesené pravomoci Komisí se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s články 290 a 291 této smlouvy, by měla být prováděna případ od případu. Za účelem zohlednění vývoje v oblasti auditu a auditorské profese měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Akty v přenesené pravomoci jsou zejména nezbytné, pokud jde o přijímání mezinárodních auditorských standardů v oblasti auditorské praxe, nezávislosti a vnitřních kontrolních systémů statutárních auditorů a auditorských společností. Přijaté mezinárodní auditorské standardy by neměly měnit požadavky stanovené tímto nařízením ani je doplňovat, s výjimkou přesně vymezených případů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.\nPři přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(32)\nPro zajištění právní jistoty a hladkého přechodu na režim zavedený tímto nařízením je důležité přijmout přechodná ustanovení, pokud jde o vstup v platnost povinnosti střídat statutární auditory a auditorské společnosti a povinnosti uspořádat výběrové řízení na statutárního auditora a auditorskou společnost.\n(33)\nOdkazy na ustanovení směrnice 2006/43/ES je třeba považovat za odkazy na vnitrostátní předpisy, kterými se daná ustanovení směrnice 2006/43/ES provádějí. Nový evropský rámec pro audit stanovený tímto nařízením a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU (20) nahrazuje stávající požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES a měl by být vykládán bez odkazu na jakékoli předchozí nástroje, jako například doporučení Komise přijatá na základě minulého rámce.\n(34)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž vyjasnění a lepšího vymezení role povinného auditu subjektů veřejného zájmu, zkvalitnění informací, které statutární auditor nebo auditorská společnost poskytují auditovanému subjektu, investorům a dalším zúčastněným stranám, zkvalitnění komunikačních kanálů mezi auditory a orgány dohledu nad subjekty veřejného zájmu, předcházení střetu zájmů vznikajícímu na základě poskytování neauditorských služeb subjektům veřejného zájmu, omezování rizika vzniku potenciálního střetu zájmů v důsledku zavedeného systému, kdy „auditovaný subjekt vybírá a platí auditora“, či hrozby spočívající ve spřízněnosti s auditovaným subjektem, usnadnění střídání a výběru statutárního auditora nebo auditorské společnosti pro subjekty veřejného zájmu, rozšíření možností volby statutárního auditora a auditorské společnosti pro subjekty veřejného zájmu a zvyšování účinnosti, nezávislosti a jednotnosti právní úpravy a dohledu nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi, které provádějí povinný audit subjektů veřejného zájmu, mimo jiné v rámci spolupráce na úrovni Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.\n(35)\nToto nařízení respektuje základní práva a zásady zakotvené zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a svobodu podnikání, a musí být v souladu těmito právy a zásadami uplatňováno.\n(36)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (21) a vydal stanovisko dne 23. dubna 2012 (22).\n(37)\nNový rámec pro provádění povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu by měl být tvořen tímto nařízením a směrnicí 2014/56/EU; rozhodnutí Komise 2005/909/ES (23) by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví požadavky na provádění povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu, pravidla týkající se organizace a výběru statutárních auditorů a auditorských společností subjekty veřejného zájmu, která mají podpořit jejich nezávislost a zabránit střetu zájmů, a pravidla týkající se dohledu nad tím, zda statutární auditoři a auditorské společnosti jednají v souladu s těmito požadavky.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na:\na)\nstatutární auditory a auditorské společnosti provádějící povinné audity subjektů veřejného zájmu;\nb)\nsubjekty veřejného zájmu.\n2.   Toto nařízení se použije, aniž je dotčena směrnice 2006/43/ES.\n3.   Pokud vnitrostátní právní předpisy požadují nebo povolují, aby družstva ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2006/43/ES, spořitelny nebo podobné subjekty uvedené v článku 45 směrnice 86/635/EHS nebo dceřiné společnosti či právní nástupci družstev, spořitelen nebo podobných subjektů uvedených v článku 45 směrnice 86/635/EHS byly členy neziskového auditorského subjektu, může členský stát rozhodnout, že se toto nařízení nebo jeho určitá ustanovení nepoužijí na povinný audit takových subjektů za podmínky, že statutární auditor provádějící povinný audit jednoho z jeho členů a osoby, které by mohly povinný audit ovlivnit, splňují zásady nezávislosti podle směrnice 2006/43/ES.\n4.   Pokud vnitrostátní právo požaduje nebo povoluje, aby družstva ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2006/43/ES, spořitelny nebo podobné subjekty uvedené v článku 45 směrnice 86/635/EHS nebo dceřiné společnosti či právní nástupci družstev, spořitelen nebo podobných subjektů uvedených v článku 45 směrnice 86/635/EHS byly členy neziskového auditorského subjektu, nedospěla by objektivní, rozumná a informovaná osoba k závěru, že vztah založený na členství ohrožuje nezávislost statutárního auditora, pokud jsou při provádění povinného auditu u některého z členů auditorského subjektu uplatňovány zásady nezávislosti ve vztahu ke statutárním auditorům provádějícím audit a osobám, které by mohly povinný audit ovlivnit.\n5.   Členský stát o takových výjimečných případech nepoužití tohoto nařízení nebo jeho některých ustanovení uvědomí Komisi a Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem (dále jen „výbor CEAOB“) uvedený v článku 30. Sdělí Komisi a výboru CEAOB seznam ustanovení tohoto nařízení, která se nepoužijí na povinný audit subjektů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, a důvody opravňující toto nepoužití.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2006/43/ES, s výjimkou výrazu „příslušný orgán“, jak je stanoveno v článku 20 tohoto nařízení.\nHLAVA II\nPODMÍNKY PROVÁDĚNÍ POVINNÉHO AUDITU SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU\nČlánek 4\nOdměny za audit\n1.   Odměny za poskytování povinných auditů subjektům veřejného zájmu nesmějí být podmíněné.\nAniž je dotčen článek 25 směrnice 2006/43/ES, pro účely prvního pododstavce se podmíněnými odměnami rozumí odměny za auditorské zakázky vypočítané podle předem určených pravidel v závislosti na výstupech nebo výsledcích transakce nebo na výsledcích vykonané práce. Odměny nelze považovat za podmíněné, pokud je stanovil soud nebo příslušný orgán.\n2.   Pokud statutární auditor nebo auditorská společnost poskytuje auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku nebo podnikům, které ovládá, po dobu tří nebo více po sobě jdoucích účetních období neauditorské služby, které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, je celková výše odměn za tyto služby omezena na nejvýše 70 % průměru odměn, které byly během posledních tří po sobě jdoucích účetních období zaplaceny za povinný audit či audity auditovaného subjektu a případně jeho mateřského podniku, podniků, které ovládá, a konsolidované účetní závěrky dané skupiny podniků.\nPro účely omezení stanoveného v prvním pododstavci jsou vyloučeny neauditorské služby, které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 a které jsou požadovány podle vnitrostátních nebo unijních právních předpisů.\nČlenské státy mohou stanovit, že příslušný orgán může na základě žádosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti ve výjimečných případech povolit, aby se na statutárního auditora nebo auditorskou společnost v souvislosti s určitým auditovaným subjektem po dobu nejvýše dvou účetních období nevztahovaly požadavky podle prvního pododstavce.\n3.   V případě, že celková výše odměn od subjektu veřejného zájmu přesáhne v každém z posledních tří po sobě jdoucích účetních období 15 % celkové výše odměn vyplacených statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti nebo případně auditorovi skupiny provádějícímu povinný audit v každém z těchto účetních období, informuje statutární auditor, auditorská společnost nebo auditor skupiny o této skutečnosti výbor pro audit a projednají s ním rizika ohrožující jejich nezávislost a záruky přijaté k jejich omezení. Výbor pro audit uváží, zda bude auditorská zakázka předmětem přezkumu řízení kvality provedeného jiným statutárním auditorem nebo auditorskou společností před tím, než bude vydána zpráva auditora.\nPokud odměny od daného subjektu veřejného zájmu nadále přesahují 15 % celkové výše odměn obdržených daným statutárním auditorem, auditorskou společností nebo případně auditorem skupiny provádějícím povinný audit, rozhodne výbor pro audit na základě objektivních důvodů, zda daný statutární auditor, auditorská společnost nebo auditor skupiny dotčeného subjektu nebo skupiny subjektů mohou povinný audit nadále provádět v průběhu dalšího období, které v žádném případě nesmí být delší než dva roky.\n4.   Členské státy mohou uplatňovat přísnější požadavky, než stanoví tento článek.\nČlánek 5\nZákaz poskytování neauditorských služeb\n1.   Statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, ani žádný člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost případně patří, nesmí přímo ani nepřímo poskytovat v rámci Unie auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku ani podnikům, které ovládá, žádné zakázané neauditorské služby:\na)\nv době od začátku účetního období, které je předmětem auditu, do vydání zprávy auditora a\nb)\nv účetním období, které bezprostředně předchází době uvedené v písmeni a), pokud jde o služby uvedené v písmeni g) druhého pododstavce.\nPro účely tohoto článku se zakázanými neauditorskými službami rozumí:\na)\nposkytování daňových služeb týkajících se:\ni)\nsestavování daňového přiznání,\nii)\ndaně ze mzdy,\niii)\ncelních poplatků,\niv)\nvyhledávání veřejných dotací a daňových pobídek, s výjimkou těch, u kterých je podpora ze strany statutárního auditora nebo auditorské společnosti požadována právním předpisem,\nv)\npodpory související s daňovými kontrolami prováděnými správcem daně, s výjimkou takové podpory ze strany statutárního auditora nebo auditorské společnosti, která je požadována právním předpisem,\nvi)\nvýpočtu přímé a nepřímé daně a odložené daně,\nvii)\nposkytování daňového poradenství;\nb)\nslužby zahrnující účast na řízení a rozhodování auditovaného subjektu;\nc)\núčetnictví a sestavování účetních záznamů a účetních závěrek;\nd)\nslužby mzdového účetnictví;\ne)\nnavrhování a zavádění postupů vnitřní kontroly nebo řízení rizik, které se týkají přípravy nebo kontroly finančních informací či navrhování a zavádění technologických systémů pro finanční informace;\nf)\noceňovací služby, včetně ocenění souvisejících s pojistně-matematickými službami nebo se službami pomoci při soudních sporech;\ng)\nprávní služby, pokud jde o:\ni)\nvšeobecné právní poradenství,\nii)\njednání jménem auditovaného subjektu nebo\niii)\nadvokátní zastupování při řešení soudních sporů;\nh)\nslužby související s funkcí vnitřního auditu auditovaného subjektu;\ni)\nslužby spojené s financováním, kapitálovou strukturou a alokací kapitálu a s investiční strategií auditovaného subjektu, s výjimkou poskytování ověřovacích služeb v souvislosti s účetní závěrkou, jako je vystavování ověřovacích prohlášení v souvislosti s prospekty vydávanými auditovaným subjektem nebo služby hloubkové kontroly;\nj)\npodpora akcií auditovaného subjektu, obchodování s nimi nebo jejich upisování;\nk)\nslužby v oblasti lidských zdrojů týkající se:\ni)\nřízení v pozici, která má významný vliv na přípravu účetních záznamů nebo účetních závěrek, na něž se vztahuje povinný audit, pokud tyto služby zahrnují:\n—\nvyhledávání uchazečů o tyto pozice nebo\n—\nkontrolu referencí uchazečů o tyto pozice,\nii)\nnavrhování struktury organizace a\niii)\nkontroly nákladů.\n2.   Členské státy mohou zakázat jiné služby, než jsou služby uvedené v odstavci 1, pokud dospějí k závěru, že by tyto služby mohly ohrozit nezávislost. Členské státy uvědomí Komisi o jakýchkoli zakázaných službách doplněných na seznam uvedený v odstavci 1.\n3.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy povolit poskytování služeb uvedených v písm. a) bodu i) a písm. a) bodu iv) až vii) a v písmeni f), pokud jsou splněny tyto požadavky:\na)\nslužby nemají přímý vliv nebo mají samostatně nebo v souhrnu nevýznamný vliv na auditovanou účetní závěrku;\nb)\nodhad jejich vlivu na auditovanou účetní závěrku je uceleným způsobem zdokumentován a vysvětlen v dodatečné zprávě určené výboru pro audit uvedené v článku 11 a\nc)\nstatutární auditor nebo auditorská společnost splňuje zásady nezávislosti stanovené ve směrnici 2006/43/ES.\n4.   Statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektů veřejného zájmu a jakýkoli člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost případně patří, může auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku nebo podnikům, které ovládá, poskytovat jiné neauditorské služby než zakázané neauditorské služby uvedené v odstavcích 1 a 2, a to za podmínky schválení výborem pro audit po náležitém posouzení možného ohrožení nezávislosti a příslušných záruk v souladu s článkem 22b směrnice 2006/43/ES. Výbor pro audit vydá tam, kde je to namístě, pokyny ohledně služeb uvedených v odstavci 3.\nČlenské státy mohou stanovit přísnější pravidla vymezující podmínky, za nichž může statutární auditor, auditorská společnost nebo člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost patří, poskytovat auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku nebo podnikům, které ovládá, jiné neauditorské služby než zakázané neauditorské služby uvedené v odstavci 1.\n5.   Pokud člen sítě, do níž patří statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, poskytuje jakékoli neauditorské služby uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku podniku založenému v třetí zemi, jenž je ovládán auditovaným subjektem veřejného zájmu nebo je pod jeho kontrolou, dotčený statutární auditor nebo auditorská společnost posoudí, zda by toto poskytování služeb členem sítě neohrozilo jejich nezávislost.\nPokud dochází k dopadu na jejich nezávislost, statutární auditor nebo auditorská společnost případně přijmou záruky, kterými rizika vyplývající z tohoto poskytování služeb v třetí zemi omezí. Statutární auditor nebo auditorská společnost mohou pokračovat v provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu pouze v případě, že mohou v souladu s článkem 6 tohoto nařízení a článkem 22b směrnice 2006/43/ES odůvodnit, že takové poskytování služeb nemá vliv na jejich profesionální úsudek a na zprávu auditora.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že\na)\núčast na rozhodování auditovaného subjektu a poskytování služeb uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) v každém případě ovlivňuje nezávislost a že tento vliv nelze zmírnit prostřednictvím žádných záruk;\nb)\nposkytování služeb uvedených v odst. 1 druhém pododstavci, kromě služeb uvedených v odst. 1 písm. b), c) a e) uvedeného pododstavce, ovlivňuje nezávislost a vyžaduje tedy přijetí záruk k omezení tohoto vlivu.\nČlánek 6\nPříprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti\n1.   Dříve než statutární auditor nebo auditorská společnost přijmou zakázku na provedení povinného auditu subjektu veřejného zájmu nebo budou v jejím provádění pokračovat, posoudí a zdokumentují kromě splnění ustanovení článku 22b směrnice 2006/43/ES tyto skutečnosti:\na)\nzda statutární auditor nebo auditorská společnost splňují požadavky uvedené v článcích 4 a 5 tohoto nařízení;\nb)\nzda jsou splněny podmínky článku 17 tohoto nařízení;\nc)\nintegritu členů dozorčího orgánu, správního orgánu a řídícího orgánu subjektu veřejného zájmu, a to aniž je dotčena směrnice 2005/60/ES.\n2.   Statutární auditor nebo auditorská společnost musejí:\na)\nkaždý rok výboru pro audit písemně potvrzovat, že statutární auditor, auditorská společnost, auditorští partneři a členové vyššího i nižšího vedení provádějící povinný audit jsou na auditovaném subjektu nezávislí;\nb)\nprojednat s výborem pro audit případná rizika ohrožující jejich nezávislost a záruky ke zmírnění těchto rizik, tak jak jimi byly zdokumentovány podle odstavce 1.\nČlánek 7\nNesrovnalosti\nAniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení a směrnice 2005/60/ES, v případě, že má statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu podezření nebo oprávněné důvody k podezření, že může dojít nebo došlo k nesrovnalostem, včetně podvodů, ve vztahu k účetní závěrce auditovaného subjektu, musí o tom informovat auditovaný subjekt a vyzvat jej, aby záležitost prošetřil a přijal vhodná opatření za účelem nápravy daných nesrovnalostí a zajištění toho, aby se tyto nesrovnalosti do budoucna neopakovaly.\nPokud auditovaný subjekt záležitost neprošetří, statutární auditor nebo auditorská společnost o tom informují orgány pověřené členskými státy vyšetřováním takových nesrovnalostí.\nPokud statutární auditor nebo auditorská společnost v dobré víře informují tyto orgány o jakýchkoli nesrovnalostech uvedených v prvním pododstavci, nejedná se o porušení smluvních ani zákonných omezení zveřejňování informací.\nČlánek 8\nPřezkum řízení kvality zakázky\n1.   Před vydáním zpráv uvedených v článcích 10 a 11 se provede přezkum řízení kvality zakázky (v tomto článku dále jen „přezkum“), při kterém se posoudí, zda statutární auditor nebo klíčový auditorský partner mohl reálně dospět k výroku a závěrům obsaženým v návrhu těchto zpráv.\n2.   Přezkum provede osoba pověřená přezkumem řízení kvality zakázky (v tomto článku dále jen „osoba provádějící přezkum“). Touto osobou provádějící přezkum je statutární auditor, který se neúčastní provádění povinného auditu, s nímž přezkum řízení kvality zakázky souvisí.\n3.   Odchylně od odstavce 2, pokud povinný audit provádí auditorská společnost a všichni statutární auditoři se podílejí na provádění daného povinného auditu nebo pokud povinný audit provádí statutární auditor, který není společníkem ani zaměstnancem auditorské společnosti, zajistí statutární auditor nebo auditorská společnost, aby přezkum provedl jiný statutární auditor. Zpřístupnění dokumentů nebo informací nezávislé osobě provádějící přezkum pro účely tohoto článku se nepovažuje za porušení mlčenlivosti. Na dokumenty a informace zpřístupněné osobě provádějící přezkum se pro účely tohoto článku vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.\n4.   Při provádění přezkumu zaznamená osoba provádějící přezkum alespoň:\na)\ninformace ústně a písemně poskytnuté statutárním auditorem nebo klíčovým auditorským partnerem dokládající důležité úsudky a hlavní zjištění, k nimž se dospělo v průběhu provedených auditorských postupů, a závěry, jež byly z těchto zjištění vyvozeny, ať již tyto informace byly poskytnuty na žádost osoby provádějící přezkum, či nikoli;\nb)\nvýroky statutárního auditora nebo klíčového auditorského partnera obsažené v návrhu zpráv uvedených v článcích 10 a 11.\n5.   Přezkum musí posoudit alespoň tyto prvky:\na)\nnezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti na auditovaném subjektu;\nb)\nzávažná rizika, která jsou významná z hlediska povinného auditu a která statutární auditor nebo klíčový auditorský partner zjistil při jeho provádění, a opatření, jež přijal, aby těmto rizikům vhodným způsobem čelil;\nc)\nargumentaci statutárního auditora nebo klíčového auditorského partnera, zejména pokud jde o úroveň významnosti a závažná rizika uvedená v písmenu b);\nd)\npřípadné žádosti o poradenství od externích odborníků a provádění tohoto poradenství;\ne)\npovahu a rozsah napravených i nenapravených nesprávností v účetní závěrce, které byly zjištěny v průběhu provádění auditu;\nf)\ntémata projednávaná s výborem pro audit a řídicím nebo dozorčím orgánem auditovaného subjektu;\ng)\ntémata projednávaná s příslušnými orgány a případně s dalšími třetími stranami;\nh)\ninformace o tom, zda dokumenty a informace vybrané ze spisu osobou provádějící přezkum dokládají výrok statutárního auditora nebo klíčového auditorského partnera obsažený v návrhu zpráv uvedených v článcích 10 a 11.\n6.   Osoba provádějící přezkum projedná výsledky přezkumu se statutárním auditorem nebo klíčovým auditorským partnerem. Auditorská společnost stanoví postupy pro určení způsobu, jakým mají být řešeny případné neshody mezi klíčovým auditorským partnerem a osobou provádějící přezkum.\n7.   Statutární auditor nebo auditorská společnost a osoba provádějící přezkum vedou záznamy o výsledcích přezkumu a o úvahách, na nichž se tyto výsledky zakládají.\nČlánek 9\nMezinárodní auditorské standardy\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 39 mezinárodní auditorské standardy uvedené v článku 26 směrnice 2006/43/ES v oblasti auditorské praxe, nezávislosti a vnitřních systémů kontroly statutárních auditorů a auditorských společností pro účely uplatňování těchto standardů v rámci Unie, za předpokladu, že tyto standardy splňují požadavky podle čl. 26 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2006/43/ES a nemění žádné požadavky tohoto nařízení ani nedoplňují žádné jeho požadavky kromě požadavků stanovených v článcích 7, 8 a 18 tohoto nařízení.\nČlánek 10\nZpráva auditora\n1.   Statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti uvedou výsledky povinného auditu subjektu veřejného zájmu ve zprávě auditora.\n2.   Zpráva auditora musí být vypracována v souladu s článkem 28 směrnice 2006/43/ES a kromě toho musí alespoň:\na)\nuvádět, kdo nebo který orgán statutárního auditora či auditory nebo auditorskou společnost či společnosti jmenoval;\nb)\nuvádět datum jmenování a období celkové nepřerušené činnosti včetně dřívějších prodloužení zakázek a opětovných jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností;\nc)\ncoby skutečnosti podporující výrok auditora obsahovat:\ni)\npopis nejpodstatnějších posuzovaných rizik významné nesprávnosti, včetně posuzovaných rizik významné nesprávnosti způsobené podvodem,\nii)\nshrnutí reakce auditora na tato rizika a\niii)\nv příslušných případech klíčové připomínky v souvislosti s danými riziky.\nPokud je to relevantní z hlediska výše uvedených informací obsažených ve zprávě auditora ohledně jednotlivých podstatných auditorských rizik významné nesprávnosti, uvede se ve zprávě auditora jasný odkaz na příslušné údaje v účetní závěrce;\nd)\nobsahovat vysvětlení toho, do jaké míry bylo možné dotčeným povinným auditem zjistit nesrovnalosti, včetně podvodů;\ne)\nobsahovat potvrzení, že auditorský výrok souhlasí s dodatečnou zprávou určenou výboru pro audit uvedenou v článku 11;\nf)\nobsahovat prohlášení o tom, že nebyly poskytnuty zakázané neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 a že statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti byli při provádění auditu nezávislí na auditovaném subjektu;\ng)\nuvádět informace o jakýchkoli službách kromě povinného auditu, které byly statutárním auditorem nebo auditorskou společností poskytnuty auditovanému subjektu a podnikům, které ovládá, a které nebyly uvedeny ve zprávě vedení podniku nebo účetní závěrce.\nČlenské státy mohou stanovit dodatečné požadavky týkající se obsahu zprávy auditora.\n3.   Zpráva auditora nesmí s výjimkou požadavku podle odst. 2 písm. e) obsahovat křížové odkazy na dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit uvedenou v článku 11. Zpráva auditora musí být formulována jasně a jednoznačně.\n4.   Statutární auditor nebo auditorská společnost nesmějí použít název žádného příslušného orgánu způsobem, který by znamenal nebo naznačoval, že tento orgán potvrzuje nebo schvaluje zprávu auditora.\nČlánek 11\nDodatečná zpráva určená výboru pro audit\n1.   Statutární auditoři nebo auditorské společnosti provádějící povinný audit subjektů veřejného zájmu předloží výboru pro audit auditovaného subjektu dodatečnou zprávu nejpozději v den předložení zprávy auditora uvedené v článku 10. Členské státy mohou navíc požadovat, aby tato dodatečná zpráva byla předložena správní nebo dozorčí radě auditovaného subjektu.\nPokud auditovaný subjekt nedisponuje výborem pro audit, dodatečná zpráva se předkládá orgánu, který v auditovaném subjektu plní rovnocennou funkci. Členské státy mohou povolit, aby výbor pro audit tuto dodatečnou zprávu zpřístupnil třetím stranám stanoveným vnitrostátním právem.\n2.   Dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí být vypracována písemně. Musí v ní být vysvětleny výsledky provedeného povinného auditu a musí obsahovat alespoň:\na)\nprohlášení o nezávislosti uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a);\nb)\npokud povinný audit prováděla auditorská společnost, musí být ve zprávě uvedeni jednotliví klíčoví auditorští partneři zapojení do daného auditu;\nc)\ninformace o případné skutečnosti, že statutární auditor nebo auditorská společnost přijali opatření k tomu, aby některou z jejich činností provedl jiný statutární auditor nebo auditorská společnost, kteří nejsou členy téže sítě, nebo že využili práce externích odborníků, a dále potvrzení o nezávislosti poskytnuté daným jiným statutárním auditorem nebo auditorskou společností nebo externím odborníkem;\nd)\npopis povahy, frekvence a rozsahu komunikace s výborem pro audit nebo orgánem, který v auditovaném subjektu plní rovnocenné funkce, s řídicím orgánem a správním nebo dozorčím orgánem auditovaného subjektu, včetně termínů jednání s těmito orgány;\ne)\npopis rozsahu a časového rozvrhu auditu;\nf)\npopis rozdělení úkolů mezi statutární auditory nebo auditorské společnosti, pokud byl jmenován více než jeden auditor nebo auditorská společnost;\ng)\npopis použité metodiky, včetně toho, které kategorie rozvahy byly ověřovány přímo a které byly ověřovány na základě kontroly systému a souladu, včetně vysvětlení případných podstatných změn váhy věcné kontroly a kontroly souladu v porovnání s předchozím rokem, a to i v případě, že byl povinný audit v předchozím roce proveden jiným statutárním auditorem či auditory nebo auditorskou společností či společnostmi;\nh)\nkvantitativní úroveň významnosti použitou při provedení povinného auditu pro účetní závěrku jakožto celek a případně úroveň či úrovně významnosti pro konkrétní kategorie transakcí, zůstatků účtů nebo údajů, jakož i kvalitativní faktory zohledněné při stanovování úrovně významnosti;\ni)\nvyhodnocení a vysvětlení událostí nebo okolností, které byly zjištěny v průběhu auditu a jež by mohly vyvolat podstatné pochybnosti o předpokladu dalšího trvání podniku, a otázky, zda tyto události nebo okolnosti představují významnou nejistotu, a dále souhrnné informace o všech zárukách, doporučujících prohlášeních, závazcích veřejného zásahu a dalších podpůrných opatřeních zohledněných při hodnocení předpokladu dalšího trvání podniku;\nj)\ninformace o jakýchkoli závažných nedostatcích systému vnitřní finanční kontroly auditovaného subjektu nebo, v případě konsolidované účetní závěrky, mateřského podniku, jakož i jejich účetního systému. U každého z těchto závažných nedostatků se v dodatečné zprávě uvede, zda tyto nedostatky byly vedením vyřešeny;\nk)\ninformace o veškerých významných záležitostech, které se týkají skutečného nesouladu s právními předpisy nebo stanovami odhaleného v průběhu auditu nebo podezření na takový nesoulad, jsou-li tyto záležitosti pokládány za důležité pro to, aby výbor pro audit mohl plnit své úkoly;\nl)\ninformace o použitých metodách oceňování jednotlivých položek v roční nebo konsolidované účetní závěrce včetně případného dopadu jejich změn, jakož i posouzení těchto metod;\nm)\nv případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky vysvětlení rozsahu konsolidace a kritérií uplatněných auditovaným subjektem pro vyloučení uplatněných ve vztahu k případným nekonsolidovaným subjektům, jakož i vysvětlení toho, zda jsou uplatněná kritéria v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví;\nn)\nuvedení případné auditorské činnosti, kterou v souvislosti s povinným auditem konsolidované účetní závěrky provádí jeden nebo více auditorů ze třetí země, statutárních auditorů ze třetí země, auditorských subjektů ze třetí země nebo auditorských společností ze třetí země, které nejsou členy téže sítě jako auditor konsolidované účetní závěrky;\no)\ninformace o tom, zda auditovaný subjekt poskytl všechna požadovaná vysvětlení a dokumenty;\np)\ninformace o:\ni)\npřípadných významných potížích, které se během povinného auditu vyskytly,\nii)\npřípadných významných záležitostech, které byly v souvislosti s povinným auditem projednávány v rozhovorech nebo v korespondenci s vedením, a\niii)\npřípadných dalších záležitostech, jež vyplynuly z povinného auditu a jež mají dle profesionálního úsudku auditora význam pro dohled nad procesem účetního výkaznictví.\nČlenské státy mohou stanovit další požadavky týkající se obsahu dodatečné zprávy určené výboru pro audit.\nNa základě žádosti statutárního auditora, auditorské společnosti nebo výboru pro audit projedná statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti klíčové záležitosti vyplývající z povinného auditu a uvedené v dodatečné zprávě určené výboru pro audit, zejména v prvním pododstavci písm. j), s výborem pro audit, správním orgánem nebo případně dozorčím orgánem auditovaného subjektu.\n3.   V případě současného jmenování více než jednoho statutárního auditora nebo auditorské společnosti musí být v dodatečné zprávě určené výboru pro audit vysvětleny důvody jakýchkoli případných neshod mezi nimi ohledně auditorských postupů, účetních pravidel nebo dalších otázek týkajících se provádění povinného auditu.\n4.   Dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí být podepsána a opatřena datem. V případě, že povinný audit provádí auditorská společnost, musí být dodatečná zpráva určená výboru pro audit podepsána statutárním auditorem či auditory, kteří povinný audit provedli jménem auditorské společnosti.\n5.   V souladu s vnitrostátními právními předpisy statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti na žádost bezodkladně zpřístupní dodatečnou zprávu příslušným orgánům ve smyslu čl. 20 odst. 1.\nČlánek 12\nZpráva určená orgánům dohledu nad subjekty veřejného zájmu\n1.   Aniž jsou dotčeny článek 55 směrnice 2004/39/ES, článek 63 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (24), čl. 15 odst. 4 směrnice 2007/64/ES, článek 106 směrnice 2009/65/ES, čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/110/ES a článek 72 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (25), statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu má povinnost oznámit neprodleně příslušným orgánům dohledu nad daným subjektem veřejného zájmu nebo, v případech stanovených dotčeným členským státem, příslušnému orgánu odpovědnému za dohled nad auditorem nebo auditorskou společností jakékoli informace týkající se subjektu veřejného zájmu, o nichž se dozví při výkonu uvedeného povinného auditu a jež mohou vyústit v některou z těchto událostí:\na)\nvýznamné porušení právních a správních předpisů, které stanoví případné podmínky, jimiž se řídí povolování, nebo které vymezí konkrétní pravidla výkonu činností subjektu veřejného zájmu;\nb)\nzávažné ohrožení nepřetržitého fungování subjektu veřejného zájmu nebo podstatné pochybnosti v tomto ohledu;\nc)\nodmítnutí vydat výrok auditora k účetní závěrce nebo vydání záporného výroku či výroku s výhradou.\nStatutární auditoři nebo auditorské společnosti mají dále povinnost nahlásit jakékoli informace uvedené výše v prvním pododstavci písm. a), b) nebo c), které se dozvědí při provádění povinného auditu podniku, jenž má úzká propojení se subjektem veřejného zájmu, pro který statutární auditor nebo auditorská společnost provádějí povinný audit. Pro účely tohoto článku se „úzkým propojením“ rozumí úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (26).\nČlenské státy mohou od statutárního auditora nebo auditorské společnosti požadovat další informace, pokud je to podle vnitrostátních právních předpisů nutné pro účinný dohled nad finančním trhem.\n2.   Musí být navázán efektivní dialog mezi příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad úvěrovými institucemi a pojišťovnami na straně jedné a statutárním auditorem či auditory a auditorskou společností či společnostmi, které provádějí povinný audit daných institucí a pojišťoven, na straně druhé. Odpovědnost za splnění tohoto požadavku mají obě strany.\nEvropská rada pro systémová rizika (ESRB) a výbor CEAOB uspořádají nejméně jednou ročně schůzku se statutárními auditory a auditorskými společnostmi nebo sítěmi, které provádějí povinný audit všech globálních systémově významných finančních institucí oprávněných k činnosti v Unii, jež byly identifikovány v mezinárodním měřítku, s cílem získat od nich informace o odvětvových či jakýchkoli významných změnách, k nimž v těchto institucích dochází.\nV zájmu usnadnění plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci vydají Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán EIOPA“), při zohlednění aktuálních postupů dohledu a v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, pokyny určené příslušným orgánům vykonávajícím dohled nad úvěrovými institucemi a pojišťovnami.\n3.   Pokud statutární auditor nebo auditorská společnost, nebo případně síť v dobré víře uvědomí příslušné orgány nebo Evropskou radu pro systémová rizika a výbor CEAOB o jakýchkoli informacích uvedených v odstavci 1 nebo informacích zjištěných v rámci dialogu podle odstavce 2, nejedná se o porušení smluvních ani zákonných omezení pro poskytování informací.\nČlánek 13\nZpráva o transparentnosti\n1.   Statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit či audity subjektů veřejného zájmu musejí do čtyř měsíců od konce každého účetního období zveřejnit výroční zprávu o transparentnosti. Tato zpráva o transparentnosti se zveřejňuje na internetových stránkách statutárního auditora nebo auditorské společnosti a musí být na těchto internetových stránkách dostupná po dobu nejméně pěti let ode dne jejího zveřejnění na těchto internetových stránkách. Pokud je statutární auditor zaměstnán auditorskou společností, povinnosti stanovené tímto článkem musí splnit tato auditorská společnost.\nStatutární auditor nebo auditorská společnost mají možnost svoji zveřejněnou výroční zprávu o transparentnosti aktualizovat. V takovém případě statutární auditor nebo auditorská společnost uvedou, že se jedná o aktualizovanou verzi zprávy, a původní verze zprávy zůstane nadále dostupná na internetových stránkách.\nO zveřejnění nebo případné aktualizaci zprávy o transparentnosti na internetových stránkách statutárního auditora nebo auditorské společnosti informují statutární auditoři a auditorské společnosti příslušné orgány.\n2.   Výroční zpráva o transparentnosti musí obsahovat alespoň tyto údaje:\na)\npopis právní formy a vlastnické struktury auditorské společnosti;\nb)\nv případě, že statutární auditor nebo auditorská společnost jsou členy sítě,\ni)\npopis sítě a její právní uspořádání a strukturu,\nii)\njména jednotlivých statutárních auditorů vykonávajících svou činnost vlastním jménem na vlastní účet nebo názvy auditorských společností patřících do dané sítě,\niii)\nzemě, kde jednotliví statutární auditoři vykonávající svou činnost vlastním jménem na vlastní účet nebo auditorské společnosti patřící do dané sítě plní roli statutárního auditora nebo mají své sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání,\niv)\ncelkový získaný obrat z povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek vytvořený statutárními auditory vykonávajícími svou činnost vlastním jménem na vlastní účet nebo auditorskými společnostmi patřícími do sítě;\nc)\npopis struktury řízení auditorské společnosti;\nd)\npopis vnitřního systému řízení kvality statutárního auditora nebo auditorské společnosti a prohlášení správního nebo řídicího orgánu o účinnosti jeho fungování;\ne)\núdaj o tom, kdy byl proveden poslední přezkum zajištění kvality podle článku 26;\nf)\nseznam subjektů veřejného zájmu, u kterých statutární auditor nebo auditorská společnost prováděli povinný audit v předchozím účetním období;\ng)\nprohlášení o nezávislosti činnosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti, které rovněž potvrdí, že byl proveden vnitřní přezkum dodržování nezávislosti;\nh)\nprohlášení o strategii, kterou statutární auditor nebo auditorská společnost uplatňují v oblasti průběžného vzdělávání statutárních auditorů podle článku 13 směrnice 2006/43/ES;\ni)\ninformace o tom, na základě čeho se v auditorských společnostech vypočítává odměna společníků;\nj)\npopis strategie, kterou statutární auditor nebo auditorská společnost uplatňují pro účely střídání klíčových auditorských partnerů a zaměstnanců podle čl. 17 odst. 7;\nk)\npokud tyto údaje nejsou uvedeny v účetní závěrce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2013/34/EU, informace o celkovém obratu statutárního auditora nebo auditorské společnosti rozděleném na následující kategorie:\ni)\npříjmy z povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu a subjektů patřících do skupiny podniků, jejichž mateřský podnik je subjektem veřejného zájmu,\nii)\npříjmy z povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek jiných subjektů,\niii)\npříjmy z povolených neauditorských služeb poskytovaných subjektům, jejichž audit statutární auditor nebo auditorská společnost provádí, a\niv)\npříjmy z neauditorských služeb poskytovaných jiným subjektům.\nZa výjimečných okolností se může statutární auditor nebo auditorská společnost rozhodnout, že nezveřejní informace požadované v písmenu f) prvního pododstavce v míře nutné k tomu, aby omezila bezprostřední a významné ohrožení osobní bezpečnosti jakékoli osoby. Statutární auditor nebo auditorská společnost musejí být s to dokázat příslušným orgánům, že takové ohrožení existuje.\n3.   Zpráva o transparentnosti musí být podepsána statutárním auditorem nebo auditorskou společností.\nČlánek 14\nInformování příslušných orgánů\nStatutární auditor a auditorská společnost každoročně předloží svému příslušnému orgánu seznam auditovaných subjektů veřejného zájmu podle příjmu od nich získaného, který rozdělí na:\na)\npříjmy z povinného auditu;\nb)\npříjmy z neauditorských služeb, které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 a které jsou požadovány unijním nebo vnitrostátním právem, a\nc)\npříjmy z neauditorských služeb, které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 a které nejsou požadovány unijním ani vnitrostátním právem.\nČlánek 15\nUchovávání záznamů\nStatutární auditoři a auditorské společnosti uchovávají dokumenty a informace uvedené v čl. 4 odst. 3, článku 6, článku 7, čl. 8 odst. 4 až 7, článcích 10 a 11, čl. 12 odst. 1 a 2, článku 14, čl. 16 odst. 2, 3 a 5 tohoto nařízení a v článcích 22b, 24a, 24b, 27 a 28 směrnice 2006/43/ES po dobu nejméně pěti let od vytvoření daných dokumentů nebo informací.\nČlenské státy mohou po statutárních auditorech a auditorských společnostech požadovat, aby dokumenty a informace uvedené v prvním pododstavci uchovávaly po delší období v souladu s jejich pravidly pro ochranu osobních údajů a správními a soudními postupy.\nHLAVA III\nJMENOVÁNÍ STATUTÁRNÍCH AUDITORŮ NEBO AUDITORSKÝCH SPOLEČNOSTÍ SUBJEKTY VEŘEJNÉHO ZÁJMU\nČlánek 16\nJmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností\n1.   Pro účely uplatňování čl. 37 odst. 1 směrnice 2006/43/ES se na jmenování statutárních auditorů a auditorských společností subjekty veřejného zájmu uplatní podmínky uvedené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, případně s výhradou podle článku 7.\nV případě použití čl. 37 odst. 2 směrnice 2006/43/ES uvědomí subjekt veřejného zájmu příslušný orgán o uplatnění alternativních systémů nebo způsobů jmenování v daném článku uvedených. V takovém případě se nepoužijí odstavce 2 až 5 tohoto článku.\n2.   Výbor pro audit předloží správnímu nebo dozorčímu orgánu auditovaného subjektu doporučení týkající se jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností.\nPokud se nejedná o prodloužení auditorské zakázky podle čl. 17 odst. 1 a čl. 17 odst. 2, musí být dané doporučení odůvodněno a obsahovat alespoň dvě možnosti auditorské zakázky a výbor pro audit musí vyjádřit, kterou z nich upřednostňuje, a tuto volbu řádně odůvodnit.\nVe svém doporučení výbor pro audit uvede, že jeho doporučení nebylo vystaveno vlivu třetí strany a že nepodléhá žádnému ujednání uvedenému v odstavci 6.\n3.   Pokud se nejedná o prodloužení auditorské zakázky podle čl. 17 odst. 1 a 2, bude doporučení výboru pro audit uvedené v odstavci 2 tohoto článku vypracováno na základě výběrového řízení, které uspořádá auditovaný subjekt v souladu s následujícími kritérii:\na)\nauditovaný subjekt musí mít možnost vyzvat kteréhokoli statutárního auditora nebo auditorskou společnost k předložení nabídky na poskytování služeb povinného auditu za předpokladu, že bude dodržen čl. 17 odst. 3 a že pořádání výběrového řízení žádným způsobem nezamezí účasti společností, které získaly v dotyčném členském státě v předchozím kalendářním roce méně než 15 % celkových odměn za audit od subjektů veřejného zájmu;\nb)\nauditovaný subjekt vypracuje zadávací dokumentaci určenou vyzvaným statutárním auditorům nebo auditorským společnostem. Tato zadávací dokumentace jim musí umožnit pochopit činnost auditovaného subjektu a typ povinného auditu, který má být proveden. Zadávací dokumentace musí obsahovat průhledná a nediskriminační kritéria výběru, která auditovaný subjekt použije pro hodnocení nabídek předložených statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi;\nc)\nauditovaný subjekt může vybrat výběrové řízení a v průběhu tohoto řízení vést přímá jednání se zainteresovanými uchazeči;\nd)\npokud v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem příslušné orgány uvedené v článku 20 požadují, aby statutární auditoři a auditorské společnosti splňovali určité standardy kvality, musí být tyto standardy obsaženy v zadávací dokumentaci;\ne)\nauditovaný subjekt vyhodnotí nabídky statutárních auditorů nebo auditorských společností v souladu s kritérii výběru vymezenými předem v zadávací dokumentaci. Auditovaný subjekt vypracuje zprávu o závěrech výběrového řízení a výbor pro audit ji schválí. Auditovaný subjekt a výbor pro audit zohlední veškerá zjištění nebo závěry jakékoli zprávy o kontrole podle čl. 26 odst. 8, které se týkají statutárního auditora nebo auditorské společnosti účastnících se výběrového řízení a byly zveřejněny příslušným orgánem v souladu s čl. 28 písm. d);\nf)\nauditovaný subjekt musí být na požádání schopen prokázat příslušnému orgánu uvedenému v článku 20, že výběrové řízení proběhlo spravedlivě.\nVýbor pro audit je odpovědný za výběrové řízení podle prvního pododstavce.\nPro účely písmene a) prvního pododstavce zveřejní příslušný orgán uvedený v čl. 20 odst. 1 seznam dotčených statutárních auditorů a auditorských společností, který bude každoročně aktualizován. Příslušný orgán využije informace poskytnuté statutárními auditory a auditorskými společnostmi na základě článku 14 k provedení příslušných výpočtů.\n4.   Subjekty veřejného zájmu, které splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. f) a t) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (27), nejsou povinny uplatňovat výběrové řízení uvedené v odstavci 3.\n5.   Návrh valné hromadě akcionářů, společníků nebo členů auditovaného subjektu na jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností zahrnuje doporučení a upřednostňovanou volbu podle odstavce 2, uvedené výborem pro audit nebo orgánem, který plní rovnocennou funkci.\nPokud se návrh odchyluje od volby upřednostňované výborem pro audit, musí obsahovat vysvětlení důvodů, proč se doporučením výboru neřídí. Statutární auditor či auditorská společnost doporučení správním nebo dozorčím orgánem se však musí zúčastnit výběrového řízení popsaného v odstavci 3. Tento pododstavec se nepoužije v případě, že funkci výboru pro audit plní správní orgán nebo dozorčí orgán.\n6.   Jakékoli smluvní ujednání uzavřené mezi subjektem veřejného zájmu a třetí stranou, které by omezovalo výběr subjektu provádějícího povinný audit valnou hromadou akcionářů, společníků nebo členů tohoto subjektu podle článku 37 směrnice 2006/43/ES na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, pokud jde o jmenování určitého statutárního auditora nebo auditorskou společnost, je neplatné.\nSubjekt veřejného zájmu musí přímo a neprodleně informovat příslušné orgány uvedené v článku 20 o jakémkoli pokusu třetí strany zavést takové smluvní ujednání nebo jinak nepatřičně ovlivnit rozhodnutí valné hromady akcionářů, společníků nebo členů o výběru statutárního auditora nebo auditorské společnosti.\n7.   Členské státy mohou rozhodnout o minimálním počtu statutárních auditorů nebo auditorských společností, kteří budou za určitých okolností jmenováni subjekty veřejného zájmu, a stanovit podmínky pro vztahy mezi jmenovanými auditory nebo společnostmi.\nPokud členský stát takový požadavek stanoví, informuje o tom Komisi a příslušný Evropský orgán dohledu.\n8.   Pokud auditovaný subjekt disponuje výborem pro jmenování, v němž mají významný vliv akcionáři, společníci nebo členové a jehož úkolem je vydávat doporučení ohledně výběru auditorů, může členský stát povolit, aby tento výbor pro jmenování plnil funkce výboru pro audit stanovené tímto článkem, a požadovat od něj, aby valné hromadě akcionářů, společníků nebo členů předkládal doporučení podle odstavce 2.\nČlánek 17\nTrvání auditorské zakázky\n1.   Subjekt veřejného zájmu jmenuje statutárního auditora nebo auditorskou společnost na první zakázku na dobu alespoň jednoho roku. Tuto zakázku lze prodloužit.\nMaximální doba trvání první zakázky určitého statutárního auditora nebo auditorské společnosti, ani kombinace takové zakázky a jejího prodloužení, nesmí překročit deset let.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy:\na)\npožadovat, aby první zakázka uvedená v odstavci 1 byla na dobu delší než jeden rok;\nb)\nstanovit pro zakázky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci maximální dobu trvání kratší než deset let.\n3.   Po uplynutí maximální doby trvání zakázky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nebo v odst. 2 písm. b) nebo po uplynutí doby trvání zakázky prodloužené v souladu s odstavcem 4 nebo 6 nesmějí statutární auditor ani auditorská společnost, ani případně jakýkoli z členů jejich sítě v rámci Unie provádět povinný audit téhož subjektu veřejného zájmu po dobu následujících čtyř let.\n4.   Odchylně od odstavce 1 a odst. 2 písm. b) mohou členské státy stanovit, že maximální doba trvání zakázky uvedená v odst. 1 druhém pododstavci a v odst. 2 písm. b) může být prodloužena na maximálně:\na)\ndvacet let, pokud je po uplynutí maximální doby trvání zakázky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci a v odst. 2 písm. b) vedeno veřejné výběrové řízení pro zadání povinného auditu v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5, nebo\nb)\ndvacet čtyři let, pokud byl po uplynutí maximální doby trvání zakázky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci a v odst. 2 písm. b) zároveň jmenován více než jeden statutární auditor nebo auditorská společnost, za předpokladu, že výsledkem povinného auditu je předložení společné zprávy auditora, jak je uvedeno v článku 28 směrnice 2006/43/ES.\n5.   Maximální doba trvání uvedená v odst. 1 druhém pododstavci a v odst. 2 písm. b) se prodlouží, pouze pokud správní nebo dozorčí rada na základě doporučení výboru pro audit navrhne valné hromadě akcionářů, společníků nebo členů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, prodloužení zakázky a tento návrh je valnou hromadou schválen.\n6.   Po uplynutí maximální doby trvání zakázky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, v odst. 2 písm. b) nebo případně v odstavci 4 může subjekt veřejného zájmu ve výjimečných případech požádat příslušný orgán uvedený v čl. 20 odst. 1 o prodloužení, aby daný statutární auditor nebo auditorská společnost mohli být znovu jmenováni na další zakázku, pokud jsou splněny podmínky v odst. 4 písm. a) nebo b). Tato další zakázka nesmí přesáhnout dobu dvou let.\n7.   Klíčoví auditorští partneři odpovědní za provedení povinného auditu ukončí účast na povinném auditu auditovaného subjektu nejpozději do sedmi let ode dne jmenování. Tito partneři se mohou do povinného auditu auditovaného subjektu opět zapojit po uplynutí nejméně tří let ode dne ukončení účasti.\nOdchylně mohou členské státy požadovat, aby klíčoví auditorští partneři odpovědní za provádění povinného auditu ukončili účast na povinném auditu auditovaného subjektu dříve než po sedmi letech ode dne svého jmenování.\nStatutární auditor nebo auditorská společnost zavedou vhodný mechanismus postupného pravidelného střídání nejvyšších vedoucích pracovníků podílejících se na povinném auditu, který bude zahrnovat alespoň osoby registrované jako statutární auditoři. Tento mechanismus postupného pravidelného střídání probíhá ve fázích, přičemž jsou obměňováni jednotlivci, nikoli celý tým, který na zakázce pracuje. Musí být přiměřený vzhledem k rozsahu a složitosti činnosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti.\nStatutární auditor nebo auditorská společnost musejí být schopni prokázat příslušnému orgánu, že tento mechanismus je účinně uplatňován a přizpůsoben rozsahu a složitosti činnosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti.\n8.   Pro účely tohoto článku se doba trvání auditorské zakázky počítá od prvního účetního období zahrnutého ve smluvním dopise, kdy byli statutární auditor nebo auditorská společnost poprvé jmenováni pro provádění po sobě jdoucích povinných auditů pro tentýž subjekt veřejného zájmu.\nPro účely tohoto článku zahrnuje auditorská společnost i jiné společnosti, které převzala nebo které se s ní sloučily.\nPokud není například v důsledku fúzí, převzetí nebo změn vlastnické struktury jasné, ke kterému dni začal statutární auditor nebo auditorská společnost provádět po sobě jdoucí povinné audity pro daný subjekt veřejného zájmu, měl by statutární auditor nebo auditorská společnost o těchto nejasnostech bezodkladně uvědomit příslušný orgán, který určí příslušné datum pro účely prvního pododstavce s konečnou platností.\nČlánek 18\nPředávací spis\nV případě, že statutárního auditora nebo auditorskou společnost nahradí jiný statutární auditor nebo jiná auditorská společnost, musí bývalý statutární auditor nebo bývalá auditorská společnost splnit požadavky stanovené v čl. 23 odst. 3 směrnice 2006/43/ES.\nZa podmínek stanovených v článku 15 musí předchozí statutární auditor nebo předchozí auditorská společnost také novému statutárnímu auditorovi nebo nové auditorské společnosti umožnit přístup k dodatečným zprávám z minulých let uvedeným v článku 11 a k jakýmkoli informacím předaným příslušným orgánům podle článků 12 a 13.\nBývalý statutární auditor nebo bývalá auditorská společnost musejí být schopni prokázat příslušnému orgánu, že tyto informace byly novému statutárnímu auditorovi nebo nové auditorské společnosti poskytnuty.\nČlánek 19\nOdvolání a odstoupení statutárních auditorů nebo auditorských společností\nAniž je dotčen čl. 38 odst. 1 směrnice 2006/43/ES, jakýkoliv příslušný orgán určený členským státem v souladu s čl. 20 odst. 2 tohoto nařízení, předá příslušnému orgánu uvedenému v čl. 20 odst. 1 informace o odvolání nebo odstoupení statutárního auditora nebo auditorské společnosti v průběhu plnění auditorské zakázky a náležité odůvodnění tohoto kroku.\nHLAVA IV\nDOHLED NAD ČINNOSTÍ STATUTÁRNÍCH AUDITORŮ A AUDITORSKÝCH SPOLEČNOSTÍ PROVÁDĚJÍCÍCH POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU\nKAPITOLA I\nPříslušné orgány\nČlánek 20\nUrčení příslušných orgánů\n1.   Odpovědným za provádění úkolů stanovených v tomto nařízení a za zajištění uplatňování tohoto nařízení je určen některý z těchto příslušných orgánů:\na)\npříslušný orgán uvedený v čl. 24 odst. 1 směrnice 2004/109/ES;\nb)\npříslušný orgán uvedený v čl. 24 odst. 4 písm. h) směrnice 2004/109/ES;\nc)\npříslušný orgán uvedený v článku 32 směrnice 2006/43/ES.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že odpovědnost za zajištění uplatňování celé hlavy III tohoto nařízení nebo její části má být v případě potřeby svěřena příslušným orgánům uvedeným v:\na)\nčlánku 48 směrnice 2004/39/ES;\nb)\nčl. 24 odst. 1 směrnice 2004/109/ES;\nc)\nčl. 24 odst. 4 písm. h) směrnice 2004/109/ES;\nd)\nčlánku 20 směrnice 2007/64/ES;\ne)\nčlánku 30 směrnice 2009/138/ES;\nf)\nčl. 4 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;\nnebo jiným orgánům určeným vnitrostátními právními předpisy.\n3.   V případě, že byl podle odstavců 1 a 2 určen více než jeden příslušný orgán, budou tyto orgány uspořádány takovým způsobem, aby měly jednoznačně rozděleny úkoly.\n4.   Odstavci 1, 2 a 3 nejsou dotčena práva členského státu přijmout zvláštní právní a správní předpisy pro zámořské země a území, k nimiž mají členské státy zvláštní vztah.\n5.   Členské státy informují Komisi o určení příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení.\nKomise tyto informace zkonsoliduje a zveřejní.\nČlánek 21\nPodmínky nezávislosti\nPříslušné orgány jsou nezávislé na statutárních auditorech a auditorských společnostech.\nPříslušné orgány mohou konzultovat odborníky uvedené v čl. 26 odst. 1 písm. c) pro účely výkonu zvláštních úkolů a mohou rovněž využít jejich pomoci, pokud je to nezbytné pro řádné provedení jejich úkolů. V těchto případech nesmí být tito odborníci zapojeni do přijímání žádných rozhodnutí.\nČlenem řídicího orgánu nebo osobou odpovědnou za rozhodování uvedených orgánů nesmí být žádná osoba, která v době zapojení do činnosti orgánu nebo v průběhu předchozích tří let:\na)\nprováděla povinné audity;\nb)\nměla hlasovací právo v auditorské společnosti;\nc)\nbyla členem správního, řídicího nebo dozorčího orgánu auditorské společnosti;\nd)\nbyla společníkem či zaměstnancem auditorské společnosti nebo pro auditorskou společnost vykonávala činnost na základě smlouvy.\nFinancování těchto orgánů musí být bezpečné a nesmí být vystaveno nepatřičnému vlivu ze strany statutárních auditorů a auditorských společností.\nČlánek 22\nZachování mlčenlivosti ve vztahu k příslušným orgánům\nPovinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které jsou nebo byly zaměstnány příslušnými orgány, případně jakýmkoli orgánem nebo subjektem, na který byly přeneseny úkoly podle článku 24 tohoto nařízení, nebo pro takové orgány provádějí či prováděly nezávislou činnost na základě smlouvy nebo se podílejí či podílely na jejich správě a řízení. Informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li jinak toto nařízení nebo právní předpisy či správní postupy členského státu.\nČlánek 23\nPravomoci příslušných orgánů\n1.   Aniž je dotčen článek 26, nesmějí příslušné orgány nebo jiné veřejné orgány členského státu při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zasahovat do obsahu zpráv auditora.\n2.   Členské státy zajistí, aby byly příslušným orgánům svěřeny veškeré dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí podle tohoto nařízení v souladu s kapitolou VII směrnice 2006/43/ES.\n3.   Pravomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku musí zahrnovat alespoň pravomoc:\na)\nzískat přístup k údajům souvisejícím s povinným auditem nebo k jiným dokumentům v jakékoli formě v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností, které jsou významné pro provádění jejich úkolů, a získávat nebo pořizovat jejich kopie;\nb)\nzískávat od jakékoli osoby informace týkající se povinného auditu;\nc)\nprovádět kontroly na místě u statutárních auditorů nebo auditorských společností;\nd)\npostoupit věci k trestnímu stíhání;\ne)\npožádat odborníky o provedení ověření nebo šetření;\nf)\npřijímat správní opatření a ukládat sankce uvedené v článku 30a směrnice 2006/43/ES.\nPříslušné orgány mohou pravomoci uvedené v prvním pododstavci využívat pouze ve vztahu k:\na)\nstatutárním auditorům a auditorským společnostem provádějícím povinný audit subjektů veřejného zájmu,\nb)\nosobám podílejícím se na činnosti statutárních auditorů a auditorských společností provádějících povinný audit subjektů veřejného zájmu,\nc)\nauditovaným subjektům veřejného zájmu, jejich sesterským společnostem a spřízněným třetím stranám,\nd)\ntřetím stranám, na které statutární auditoři a auditorské společnosti provádějící povinný audit subjektů veřejného zájmu přenesli některé funkce nebo činnosti, a\ne)\nosobám s jinou vazbou na statutární auditory a auditorské společnosti, kteří provádějí povinný audit subjektů veřejného zájmu.\n4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly vykonávat pravomoci dohledu a vyšetřovací pravomoci kterýmkoli z těchto způsobů:\na)\npřímo;\nb)\nve spolupráci s dalšími orgány;\nc)\nprostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.\n5.   Pravomoci dohledu a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů musejí být vykonávány zcela v souladu s vnitrostátním právem, zejména se zásadou respektování soukromého života a právem na obhajobu.\n6.   Zpracování osobních údajů zpracovávaných v rámci výkonu dohlížecích a vyšetřovacích pravomocí podle tohoto článku se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES.\nČlánek 24\nPřenesení úkolů\n1.   Členské státy mohou přenést nebo povolit příslušným orgánům uvedeným v čl. 20 odst. 1 přenést jakékoli úkoly, jejichž plnění se vyžaduje podle tohoto nařízení, na jiné orgány nebo subjekty, které jsou určené či jinak ze zákona příslušné pro účely provádění takových úkolů, s výjimkou úkolů týkajících se:\na)\nsystému zajištění kvality podle článku 26;\nb)\nvyšetřování podle článku 23 tohoto nařízení a článku 32 směrnice 2006/43/ES prováděného na základě výše uvedeného systému zajištění kvality nebo v důsledku postoupení jiným orgánem a\nc)\nukládání sankcí a opatření, uvedených v kapitole VII směrnice 2006/43/ES v souvislosti s přezkumy zajištění kvality nebo vyšetřováním povinných auditů subjektů veřejného zájmu.\n2.   Jakékoli plnění úkolů musí být na jiné orgány nebo subjekty výslovně přeneseno příslušným orgánem. V rámci přenesení se stanoví přenášené úkoly a podmínky, za kterých mají být provedeny.\nPokud příslušný orgán přenese úkoly na jiné orgány nebo subjekty, má možnost převzít tyto pravomoci v jednotlivých případech zpět.\n3.   Orgány nebo subjekty musejí být organizovány tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Konečnou odpovědnost za dohled nad plněním tohoto nařízení a prováděcích opatření přijatých podle něj nese příslušný orgán, který úkoly přenesl.\nPříslušný orgán uvědomí Komisi a příslušné orgány členských států o všech ujednáních uzavřených s ohledem na přenesení úkolů, včetně přesných podmínek, kterými se toto přenesení úkolů řídí.\n4.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout o přenesení úkolů uvedených v odst. 1 bodě c) na jiný orgán nebo subjekt, který byl určen nebo je jinak ze zákona příslušný tyto úkoly vykonávat, pokud je většina osob podílejících se na správě a řízení dotčeného orgánu nebo subjektu nezávislá na auditorské profesi.\nČlánek 25\nSpolupráce s dalšími příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni\nPříslušné orgány určené v souladu s čl. 20 odst. 1 a případně orgán, na který příslušný orgán přenesl úkoly, spolupracují na vnitrostátní úrovni s:\na)\npříslušnými orgány uvedenými v čl. 32 odst. 4 směrnice 2006/43/ES;\nb)\norgány uvedenými v čl. 20 odst. 2 bez ohledu na to, zda byly určeny jako příslušné orgány pro účely tohoto nařízení či nikoli;\nc)\nfinančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány uvedenými v článcích 21 a 37 směrnice 2005/60/ES.\nV rámci této spolupráce se uplatňuje povinnost zachovávat mlčenlivost podle článku 22 tohoto nařízení.\nKAPITOLA II\nZajištění kvality, sledování trhu a transparentnost příslušných orgánů\nČlánek 26\nZajištění kvality\n1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:\na)\n„kontrolami“ přezkumy zajištění kvality u statutárních auditorů a auditorských společností, které provádí kontrolor a které nejsou vyšetřováním ve smyslu čl. 32 odst. 5 směrnice 2006/43/ES;\nb)\n„kontrolorem“ osoba provádějící přezkum, která splňuje požadavky stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku a je zaměstnancem příslušného orgánu nebo pro něj vykonává činnost na základě smlouvy;\nc)\n„odborníkem“ fyzická osoba, která má specifické odborné znalosti v oblasti finančních trhů, účetního výkaznictví, provádění auditu či v jiných oblastech týkajících se kontrol, přičemž odborníky mohou být i činní statutární auditoři.\n2.   Příslušné orgány určené podle čl. 20 odst. 1 zavedou účinný systém zajištění kvality auditu.\nPříslušné orgány provádějí přezkum zajištění kvality u statutárních auditorů a auditorských společností, kteří provádějí povinný audit subjektů veřejného zájmu, na základě analýzy rizik, a to:\na)\nalespoň jednou za tři roky v případě statutárních auditorů a auditorských společností provádějících povinný audit jiných subjektů veřejného zájmu, než jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 17 a 18 směrnice 2006/43/ES, a\nb)\nalespoň jednou za šest let v případech jiných, než jsou uvedené v písmeni a).\n3.   Příslušný orgán má tyto povinnosti:\na)\nschvalování a změny kontrolních metodik včetně příruček pro kontrolu a navazující činnosti, metodik výkaznictví a periodických kontrolních programů;\nb)\nschvalování a změny zpráv o kontrole a zpráv o navazujících činnostech;\nc)\nschvalování a přidělování kontrolorů pro každou kontrolu.\nPříslušný orgán přidělí na systém zajištění kvality odpovídající zdroje.\n4.   Příslušný orgán organizuje systém zajištění kvality takovým způsobem, aby fungoval nezávisle na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech.\nPříslušný orgán zajistí, aby existovaly vhodné politiky a postupy týkající se nezávislosti a objektivnosti pracovníků, včetně kontrolorů, a systému zajištění kvality.\n5.   Příslušný orgán musí při jmenování kontrolorů splnit tato kritéria:\na)\nkontroloři musejí mít náležité odborné vzdělání a patřičné zkušenosti v oblasti povinného auditu a účetního výkaznictví a zároveň projít zvláštní odbornou přípravou v oblasti přezkumu zajištění kvality;\nb)\nosobě, která je činným statutárním auditorem nebo je zaměstnána u statutárního auditora nebo auditorské společnosti či je se statutárním auditorem nebo auditorskou společností jinak spojena, není povoleno působit v roli kontrolora;\nc)\npůsobit v roli kontrolora při kontrole statutárního auditora nebo auditorské společnosti není povoleno osobě, u níž neuplynuly alespoň tři roky od doby, kdy přestala být společníkem či zaměstnancem daného statutárního auditora nebo dané auditorské společnosti nebo kdy s nimi přestala být jinak spojena;\nd)\nkontroloři učiní prohlášení, že mezi nimi a kontrolovaným statutárním auditorem nebo auditorskou společností neexistuje střet zájmů.\nOdchylně od odst. 1 písm. b) může příslušný orgán uzavřít smlouvu s odborníky na provádění konkrétních kontrol, pokud nemá dostatečný počet kontrolorů. Příslušnému orgánu mohou být rovněž nápomocni odborníci, pokud je to nezbytné pro řádný průběh kontroly. V takových případech příslušné orgány a odborníci postupují v souladu s požadavky podle tohoto odstavce. Odborníci se nesmějí podílet na správě a řízení profesních sdružení a subjektů, ani nesmějí být jejich zaměstnanci nebo jinými osobami, které pro ně vykonávají činnost na základě smlouvy, ale mohou být jejich členy.\n6.   Rozsah kontrol by měl zahrnovat alespoň:\na)\nhodnocení koncepce vnitřního systému řízení kvality statutárního auditora nebo auditorské společnosti;\nb)\npřiměřené prověření souladu postupů a přezkum auditorských spisů subjektů veřejného zájmu s cílem ověřit účinnost vnitřního systému řízení kvality;\nc)\ns ohledem na zjištění učiněná při kontrolách podle písmen a) a b) tohoto odstavce hodnocení obsahu poslední výroční zprávy o transparentnosti zveřejněné statutárním auditorem nebo auditorskou společností v souladu s článkem 13.\n7.   Měly by být přezkoumány alespoň tyto politiky a postupy vnitřní kontroly kvality statutárního auditora nebo auditorské společnosti:\na)\ndodržování příslušných auditorských standardů a norem řízení kvality a dodržování etických požadavků a požadavků nezávislosti, včetně požadavků uvedených v kapitole IV směrnice 2006/43/ES a v článcích 4 a 5 tohoto nařízení, jakož i příslušných právních a správních předpisů dotčeného členského státu ze strany statutárního auditora nebo auditorské společnosti;\nb)\nmnožství a kvalita použitých zdrojů, včetně dodržování požadavků na průběžné vzdělávání uvedených v článku 13 směrnice 2006/43/ES;\nc)\ndodržování požadavků uvedených v článku 4 tohoto nařízení týkajících se odměn účtovaných za audit.\nPro účely prověření souladu jsou auditorské spisy vybírány na základě analýzy rizik případného nesprávného provádění povinného auditu.\nPříslušné orgány rovněž pravidelně přezkoumávají metodiky užívané statutárními auditory a auditorskými společnostmi provádějícími povinný audit.\nPříslušné orgány mají pravomoc provádět i jiné kontroly kromě kontroly uvedené v prvním pododstavci.\n8.   Zjištění a závěry, které byly učiněny při kontrolách a jsou podkladem pro doporučení, včetně zjištění a závěrů týkajících se zprávy o transparentnosti, jsou sděleny kontrolovanému statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti a jsou s nimi prodiskutovány před vypracováním zprávy o kontrole.\nKontrolovaný statutární auditor nebo auditorská společnost provede doporučení vyplývající z kontrol v přiměřené lhůtě, kterou určí příslušný orgán. V případě doporučení týkajících se vnitřního systému řízení kvality statutárního auditora nebo auditorské společnosti nesmí tato lhůta překročit 12 měsíců.\n9.   Kontrola je předmětem zprávy, která obsahuje hlavní závěry a doporučení přezkumu zajištění kvality.\nČlánek 27\nSledování kvality trhu a hospodářské soutěže\n1.   Příslušné orgány určené podle čl. 20 odst. 1 a případně Evropská síť pro hospodářskou soutěž (dále jen „síť ECN“) pravidelně sledují vývoj na trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu a posuzují zejména tyto skutečnosti:\na)\nrizika vyplývající z vysokého výskytu nedostatků v kvalitě práce statutárního auditora nebo auditorské společnosti, včetně systémových nedostatků v rámci sítě auditorských společností, které mohou vést k zániku kterékoli auditorské společnosti, dále přerušení poskytování služeb povinného auditu v konkrétních odvětvích i napříč odvětvími, další hromadění rizik, jež spočívají v nedostatcích auditů, a dopad na celkovou stabilitu finančního sektoru;\nb)\núroveň koncentrace trhu, včetně úrovně jeho koncentrace v konkrétních odvětvích;\nc)\nčinnost výborů pro audit;\nd)\npotřebu přijmout opatření ke zmírnění rizik uvedených v bodu a).\n2.   Do 17. června 2016, a následně alespoň každé tři roky vypracuje každý příslušný orgán a síť ECN zprávu o vývoji na trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu a předloží ji výboru CEAOB, „orgán ESMA“, orgánům EBA a EIOPA a Komisi.\nKomise v návaznosti na konzultace s výborem CEAOB a orgány ESMA, EBA a EIOPA použije tyto zprávy o vývoji k vypracování společné zprávy o situaci na úrovni Unie. Tato společná zpráva se předkládá Radě, Evropské centrální bance a Evropské radě pro systémová rizika a případně i Evropskému parlamentu.\nČlánek 28\nTransparentnost příslušných orgánů\nČinnost příslušných orgánů musí být transparentní a tyto orgány musí zveřejňovat alespoň:\na)\nroční zprávy o činnosti týkající se úkolů podle tohoto nařízení;\nb)\nroční programy činnosti týkající se úkolů podle tohoto nařízení;\nc)\nkaždoroční zprávu o celkových výsledcích systému zajištění kvality. Tato zpráva zahrnuje informace o vydaných doporučeních, činnostech navazujících na doporučení, opatřeních v oblasti dohledu a uložených sankcích. Rovněž obsahuje kvantitativní informace a jiné zásadní informace o výkonnosti v oblasti finančních zdrojů a personálního obsazení a účinnosti a účelnosti systému zajištění kvality;\nd)\nsouhrnné informace o zjištěních a závěrech z kontrol uvedených v čl. 26 odst. 8 prvním pododstavci. Členské státy mohou vyžadovat zveřejnění těchto zjištění a závěrů při jednotlivých kontrolách.\nKAPITOLA III\nSpolupráce mezi příslušnými orgány a vztahy s evropskými orgány dohledu\nČlánek 29\nPovinnost spolupráce\nPříslušné orgány členských států vzájemně spolupracují, pokud je to nezbytné pro účely tohoto nařízení, a to i v případech, kdy vyšetřované jednání nepředstavuje porušení žádného legislativního či regulačního ustanovení platného v dotčeném členském státě.\nČlánek 30\nZřízení výboru CEAOB\n1.   Aniž je dotčena organizace vnitrostátního dohledu nad auditem, spolupráce mezi příslušnými orgány je organizována v rámci výboru CEAOB.\n2.   Výbor CEAOB je tvořen jedním členem z každého členského státu, kterým je zástupce na vysoké úrovni příslušného orgánu uvedeného v čl. 32 odst. 1 směrnice 2006/43/ES, a jedním členem jmenovaným orgánem ESMA (společně dále jen „členové“).\n3.   Orgány EBA a EIOPA budou přizvány k účasti na zasedáních výboru CEAOB coby pozorovatelé.\n4.   Výbor CEAOB se schází v pravidelných intervalech a v případě potřeby na žádost Komise nebo některého členského státu.\n5.   Každý člen výboru CEAOB má jeden hlas, s výjimkou člena jmenovaného orgánem ESMA, který nemá hlasovací práva. Není-li uvedeno jinak, rozhodnutí výboru CEAOB jsou přijímána prostou většinou jeho členů.\n6.   Předseda výboru CEAOB je volen ze seznamu uchazečů, kterými jsou zástupci příslušných orgánů uvedených v čl. 32 odst. 1 směrnice 2006/43/ES, nebo v každém případě odvoláván dvoutřetinovou většinou členů. Je volen na čtyřleté funkční období. Předseda nemůže na této pozici působit v navazujících funkčních obdobích, ale může být opětovně zvolen po čtyřleté pauze.\nMístopředsedu jmenuje nebo odvolává Komise.\nPředseda a místopředseda nemají hlasovací práva.\nPokud předseda odstoupí nebo je odvolán před koncem funkčního období, místopředseda působí v roli předsedy do dalšího zasedání výboru CEAOB, na němž je zvolen nový předseda na zbývající část funkčního období.\n7.   Úkolem výboru CEAOB je:\na)\nusnadňovat výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů pro účely provádění tohoto nařízení a směrnice 2006/43/ES;\nb)\nposkytovat na vyžádání Komisi i příslušným orgánům odborné poradenství ohledně záležitostí týkajících se provádění tohoto nařízení a směrnice 2006/43/ES;\nc)\npřispívat k technickému posouzení systémů veřejného dohledu ve třetích zemích a k mezinárodní spolupráci v této oblasti mezi členskými státy a třetími zeměmi podle čl. 46 odst. 2 a čl. 47 odst. 3 směrnice 2006/43/ES;\nd)\npřispívat k technickému přezkumu mezinárodních auditorských standardů, včetně postupů pro jejich vypracování, s cílem přijmout tyto standardy na úrovni Unie;\ne)\npřispívat ke zlepšování mechanismů spolupráce týkajících se dohledu nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi subjektů veřejného zájmu nebo sítěmi, do nichž patří;\nf)\nprovádět jiné úkoly v oblasti koordinace v případech stanovených tímto nařízením nebo směrnicí 2006/43/ES.\n8.   Pro účely plnění úkolů uvedených v odst. 7 písm. c) si výbor CEAOB vyžádá pomoc orgánů ESMA, EBA a EIOPA v rozsahu, v němž se daný požadavek bude týkat mezinárodní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti povinného auditu subjektů veřejného zájmu, nad nímž vykonávají dohled tyto Evropské orgány dohledu. Pokud je o takovou pomoc požádáno, orgány ESMA, EBA a EIOPA jsou výboru CEAOB při plnění dotčeného úkolu nápomocny.\n9.   Výbor CEAOB může přijímat nezávazné pokyny nebo stanoviska pro účely plnění svých úkolů.\nPokyny a stanoviska přijatá výborem CEAOB zveřejňuje Komise.\n10.   Výbor CEAOB převezme podle potřeby všechny stávající a rozpracované úkoly od Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory (dále jen „EGAOB“), zřízené rozhodnutím Komise 2005/909/ES.\n11.   Výbor CEAOB může zřizovat podskupiny na trvalém nebo ad hoc základě, které budou přezkoumávat konkrétní záležitosti na základě mandátu stanoveného výborem CEAOB. Účast na jednáních podskupin lze rozšířit i na příslušné orgány ze zemí Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“) v oblasti dohledu nad auditem nebo – v jednotlivých případech, na základě pozvání a s výhradou schválení ze strany členů výboru CEAOB – na příslušné orgány ze zemí mimo EU/EHP. Účast příslušného orgánu ze zemí mimo EU/EHP může být časově omezena.\n12.   Pro účely plnění úkolů uvedených v odst. 7 písm. c) zřídí výbor CEAOB podskupinu. Této skupině předsedá člen jmenovaný orgánem ESMA podle odstavce 2.\n13.   Předseda výboru CEAOB může na žádost alespoň tří členů nebo z vlastního podnětu, pokud je to považováno za vhodné nebo nezbytné, přizvat odborníky, včetně odborníků činných v praxi, se zvláštní kvalifikací týkající se některého z témat na pořadu jednání, aby se zúčastnili jednání výboru CEAOB nebo jeho podskupiny jakožto pozorovatelé. Výbor CEAOB může přizvat zástupce příslušných orgánů z třetích zemí, kteří mají kvalifikaci v oblasti dohledu nad auditem, aby se zúčastnili jednání výboru CEAOB nebo jeho podskupiny jakožto pozorovatelé.\n14.   Funkci sekretariátu CEAOB zajišťuje Komise. Výdaje výboru CEAOB se zahrnou do odhadu příjmů a výdajů Komise.\n15.   Předseda připraví předběžný pořad jednání pro každé zasedání výboru CEAOB, přičemž řádně zohlední písemné příspěvky členů.\n16.   Předseda nebo, v případě jeho nepřítomnosti, místopředseda sdělí názory či postoje výboru CEAOB pouze se souhlasem členů.\n17.   Jednání výboru CEAOB nejsou veřejná.\n18.   Výbor CEAOB přijme svůj jednací řád.\nČlánek 31\nSpolupráce v oblasti přezkumů zajištění kvality a vyšetřování nebo kontrol na místě\n1.   Příslušné orgány přijmou opatření k zajištění účinné spolupráce na úrovni Unie v oblasti přezkumů zajištění kvality.\n2.   Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat o pomoc příslušného orgánu jiného členského státu při přezkumu zajištění kvality u statutárního auditora nebo auditorské společnosti, kteří patří do sítě vykonávající významné činnosti v dožádaném členském státě.\n3.   Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost o umožnění účasti při přezkumu zajištění kvality u statutárního auditora nebo auditorské společnosti, kteří patří do sítě vykonávající významné činnosti v daném členském státě, musí žádajícímu příslušnému orgánu účast při takovém přezkumu zajištění kvality umožnit.\nŽádající příslušný orgán nemá právo na přístup k informacím, které by mohly mít nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo porušit vnitrostátní předpisy týkající se bezpečnosti dožádaného členského státu.\n4.   Shledá-li příslušný orgán, že na území jiného členského státu jsou nebo byly prováděny činnosti porušující toto nařízení, oznámí tento závěr co nejkonkrétněji příslušnému orgánu daného jiného členského státu. Příslušný orgán jiného členského státu přijme vhodná opatření. Uvědomí oznamující příslušný orgán o výsledku těchto opatření a v možném rozsahu i o významném prozatímním vývoji.\n5.   Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat, aby příslušný orgán jiného členského státu provedl vyšetřování na území daného jiného státu.\nMůže rovněž požádat, aby jeho vlastní pracovníci mohli v průběhu vyšetřování i kontrol na místě doprovázet pracovníky příslušného orgánu daného jiného členského státu.\nNad vyšetřováním nebo kontrolami po celou dobu vykonává celkový dohled členský stát, na jehož území probíhají.\n6.   Dožádaný příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o provedení vyšetřování podle odst. 5 prvního pododstavce nebo žádosti, aby jeho pracovníci byli doprovázeni pracovníky příslušného orgánu jiného členského státu, jak je stanoveno v odst. 5 druhém pododstavci, v těchto případech:\na)\ntakové vyšetřování nebo kontrola na místě by mohly porušit vnitrostátní předpisy týkající se bezpečnosti nebo by mohly mít nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek dožádaného členského státu;\nb)\nv souvislosti s týmiž činy bylo proti týmž osobám před orgány dožádaného členského státu již zahájeno soudní řízení;\nc)\norgány dožádaného členského státu již vynesly pravomocný rozsudek nad týmiž osobami za tytéž činy.\n7.   V případě přezkumu zajištění kvality nebo vyšetřování nebo kontroly s přeshraničními účinky mohou příslušné orgány dotčených členských států předložit výboru CEAOB společnou žádost o koordinaci daného přezkumu nebo vyšetřování.\nČlánek 32\nKolegia příslušných orgánů\n1.   S cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článku 26 a čl. 31 odst. 4 až 6 tohoto nařízení a článku 30 směrnice 2006/43/ES s ohledem na konkrétní statutární auditory, auditorské společnosti nebo jejich sítě mohou být zřizována kolegia, do nichž se zapojí příslušný orgán domovského členského státu a jakýkoli jiný příslušný orgán, za předpokladu, že:\na)\nstatutární auditor nebo auditorská společnost poskytují služby povinného auditu subjektům veřejného zájmu v rámci územní působnosti dotčeného členského státu nebo\nb)\nv rámci územní působnosti dotčeného členského státu je usazena pobočka, která je součástí dané auditorské společnosti.\n2.   Příslušný orgán domovského členského státu působí jako koordinátor ve vztahu ke konkrétním statutárním auditorům nebo auditorským společnostem.\n3.   S ohledem na konkrétní sítě mohou příslušné orgány členských států, v nichž daná síť vykonává významné činnosti, požádat výbor CEAOB o zřízení kolegia, do něhož se žádající příslušné orgány zapojí.\n4.   Do patnácti pracovních dnů od zřízení kolegia příslušných orgánů s ohledem na konkrétní síť vyberou jeho členové koordinátora. Nepodaří-li se jim dosáhnout dohody, jmenuje koordinátora výbor CEAOB z řad členů kolegia.\nČlenové kolegia přezkoumají výběr koordinátora nejméně každých pět let, aby zajistili, že zvolený koordinátor je nadále nejvhodnější osobou pro tento post.\n5.   Koordinátor předsedá zasedáním kolegia, koordinuje jeho činnost a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi jeho členy.\n6.   Koordinátor je povinen do deseti pracovních dnů od svého zvolení v rámci kolegia zavést písemné koordinační postupy týkající se:\na)\ninformací, které si příslušné orgány mají vyměňovat;\nb)\npřípadů povinných konzultací mezi příslušnými orgány;\nc)\npřípadů, kdy příslušné orgány mohou přenést úkoly v oblasti dohledu v souladu s článkem 33.\n7.   Nedojde-li k dohodě o písemných koordinačních postupech podle odstavce 6, může kterýkoli člen kolegia danou záležitost postoupit výboru CEAOB. Před schválením konečného znění písemných koordinačních postupů koordinátor řádně zváží jakékoli doporučení poskytnuté v této věci výborem CEAOB. Písemné koordinační postupy budou stanoveny v jediném dokumentu obsahujícím plné odůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení výboru CEAOB. Koordinátor předá písemné koordinační postupy členům kolegia a výboru CEAOB.\nČlánek 33\nPřenesení úkolů\nPříslušný orgán domovského členského státu může přenést své úkoly na příslušný orgán jiného členského státu, pokud s tím uvedený orgán souhlasí. Přenesením úkolů není dotčena odpovědnost příslušného orgánu, který tyto úkoly přenesl.\nČlánek 34\nOchrana důvěrnosti a povinnost zachovávat mlčenlivost v rámci spolupráce mezi příslušnými orgány\n1.   Povinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro subjekty zapojené do rámce pro spolupráci mezi příslušnými orgány uvedeného v článku 30. Informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu s výjimkou případů, kdy je takové sdělení nutné pro soudní řízení nebo je požadováno unijním nebo vnitrostátním právem.\n2.   Ustanovení článku 22 nebrání subjektům zapojeným do rámce pro spolupráci mezi příslušnými orgány, jak je uvedeno v článku 30 a příslušným orgánům v tom, aby si vyměňovaly důvěrné informace. Na takto vyměňované informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, kterou jsou vázány osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané příslušnými orgány.\n3.   Veškeré informace vyměňované podle tohoto nařízení mezi subjekty zapojenými do rámce pro spolupráci mezi příslušnými orgány, jak je uvedeno v článku 30 a příslušnými orgány a jinými orgány a subjekty jsou považovány za důvěrné s výjimkou případů, kdy je jejich sdělení požadováno unijním nebo vnitrostátním právem.\nČlánek 35\nOchrana osobních údajů\n1.   Pro zpracování osobních údajů prováděné v členských státech na základě tohoto nařízení použijí členské státy směrnici 95/46/ES.\n2.   Na zpracování osobních údajů prováděné výborem CEAOB a orgány ESMA, EBA a EIOPA v souvislosti s tímto nařízením a směrnicí 2006/43/ES se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.\nKAPITOLA IV\nSpolupráce s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi a institucemi\nČlánek 36\nDohoda o výměně informací\n1.   Příslušné orgány mohou uzavírat dohody o spolupráci týkající se výměny informací s příslušnými orgány třetích zemí pouze v případě, že zpřístupněné informace v dotčených třetích zemích podléhají zárukám zachování mlčenlivosti, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článcích 22 a 34. Příslušné orgány o takových dohodách bezodkladně uvědomí výbor CEAOB a Komisi.\nInformace se na základě tohoto článku vyměňují pouze v případě, kdy je taková výměna informací nezbytná pro účely plnění úkolů dotčených příslušných orgánů podle tohoto nařízení.\nPokud se taková výměna informací týká předávání osobních údajů do třetí země, musí členské státy postupovat v souladu se směrnicí 95/46/ES a výbor CEAOB musí postupovat v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.\n2.   Příslušné orgány spolupracují s příslušnými orgány nebo jinými relevantními subjekty třetích zemí v oblasti přezkumů zajištění kvality a vyšetřování u statutárních auditorů a auditorských společností. Na žádost příslušného orgánu výbor CEAOB přispívá k této spolupráci a k zajištění sbližování v oblasti dohledu se třetími zeměmi.\n3.   V případě, že se spolupráce nebo výměna informací týkají pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností, použije se článek 47 směrnice 2006/43/ES.\n4.   Výbor CEAOB vypracuje pokyny ohledně obsahu dohod o spolupráci týkajících se výměny informací podle tohoto článku.\nČlánek 37\nZpřístupnění informací získaných ze třetích zemí\nPříslušný orgán členského státu může zpřístupnit důvěrné informace, které obdržel od příslušných orgánů třetích zemí, pokud tak stanoví dohoda o spolupráci, pouze pokud dostal výslovný souhlas příslušného orgánu, který mu informace poskytl, přičemž tyto informace lze případně zpřístupnit výhradně pro účely, pro které tento příslušný orgán vydal svůj souhlas, nebo pokud je takové zpřístupnění informací požadováno unijním nebo vnitrostátním právem.\nČlánek 38\nZpřístupnění informací předaných ze třetích zemí\nPříslušný orgán členského státu vyžaduje, aby důvěrné informace, které sdělil příslušnému orgánu třetí země, mohl tento příslušný orgán zpřístupnit třetím osobám nebo orgánům pouze s předchozím výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace předal, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy a za předpokladu, že tyto informace budou zpřístupněny pouze pro účely, pro které příslušný orgán členského státu poskytl souhlas, nebo pokud je takové zpřístupnění informací požadováno unijním nebo vnitrostátním právem nebo pokud je nezbytné pro soudní řízení v dané třetí zemi.\nČlánek 39\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 16. června 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 40\nPřezkum a zprávy\n1.   Komise provede přezkum fungování a účinnosti systému spolupráce mezi příslušnými orgány v rámci výboru CEAOB podle článku 30, zejména pokud jde o plnění úkolů výboru CEAOB vymezených v odstavci 7 uvedeného článku, a podá o tom zprávu.\n2.   Při přezkumu je zohledněn mezinárodní vývoj, zejména pokud jde o posílení spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí a přispění ke zlepšení mechanismů spolupráce pro dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi subjektů veřejného zájmu patřícími do mezinárodních auditorských sítí. Komise tento přezkum provede do 17. června 2019.\n3.   Zpráva, případně spolu s legislativním návrhem, se předloží Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě bude vyhodnocen pokrok, dosažený v oblasti spolupráce mezi příslušnými orgány v rámci výboru CEAOB od počátku jeho fungování a budou v ní navrženy další kroky za účelem posílení účinnosti spolupráce mezi příslušnými orgány členských států.\n4.   Do 17. června 2028. předloží Komise zprávu o používání tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 41\nPřechodné ustanovení\n1.   Ode dne 17. června 2020 nesmí subjekt veřejného zájmu uzavřít nebo prodloužit auditorskou zakázku se statutárním auditorem nebo auditorskou společností, kteří ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost poskytovali auditorské služby danému subjektu veřejného zájmu po dobu 20 a více po sobě jdoucích let.\n2.   Ode dne 17. června 2023 nesmí subjekt veřejného zájmu uzavřít nebo prodloužit auditorskou zakázku se statutárním auditorem nebo auditorskou společností, kteří ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost poskytovali auditorské služby danému subjektu veřejného zájmu po dobu 11 a více po sobě jdoucích let, avšak méně než 20 po sobě jdoucích let.\n3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 mohou auditorské zakázky, které byly uzavřeny přede dnem 16. června 2014 a jsou stále v platnosti do dne 17. června 2016, zůstat v platnosti do konce maximální doby trvání uvedené v čl. 17 odst. 1 druhém pododstavci nebo v čl. 17 odst. 2 písm. b). Použije se čl. 17 odst. 4.\n4.   Článek 16 odst. 3 se na takovou zakázku vztahuje až po uplynutí doby uvedené v čl. 17 odst. 1 druhém pododstavci.\nČlánek 42\nVnitrostátní právní předpisy\nČlenské státy přijmou vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 43\nZrušení rozhodnutí 2005/909/ES\nRozhodnutí 2005/909/ES se zrušuje.\nČlánek 44\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 17. června 2016.\nČlánek 16 odst. 6 se však použije ode dne 17. června 2017.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. dubna 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nD. KOURKOULAS\n(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 61.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.\n(3)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).\n(4)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na transparentnost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).\n(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).\n(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).\n(16)  Úř. věst. L 120, 7.5.2008, s. 20.\n(17)  Evropský orgán dohledu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(18)  Evropský orgán dohledu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).\n(19)  Evropský orgán dohledu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (viz strana 196 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(22)  Úř. věst. C 336, 6.11.2012, s. 4.\n(23)  Rozhodnutí Komise 2005/909/ES ze dne 14. prosince 2005 o zřízení poradní skupiny odborníků pro Komisi a o zjednodušení spolupráce mezi systémy veřejného dohledu nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi (Úř. věst. L 329, 16.12.2005, s. 38).\n(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64)", "summary": "Pravidla pro povinný audit subjektů veřejného zájmu\nPravidla pro povinný audit subjektů veřejného zájmu\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nMá za cíl zlepšit transparentnost trhu s auditorskými službami, aby se zvýšila důvěra veřejnosti v roční a konsolidované účetní závěrky subjektů veřejného zájmu*. Dosahuje toho tím, že stanoví pravidla pro:audity subjektů veřejného zájmu,organizaci a výběr statutárních auditorů a auditorských společností, která mají podpořit jejich nezávislost a zabránit střetu zájmů,dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení stanoví:\nPodmínky provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu, zejména pak:Struktury odměn: platby za povolené neauditorské služby, pokud jsou poskytované po dobu tří nebo více po sobě jdoucích let, by měly být omezeny na nejvýše 70 % průměru odměn za povinný audit zaplacených za předchozí tři roky, statutární auditoři nebo společnosti musí oznámit výboru pro audit*, pokud obdrží od jednoho subjektu veřejného zájmu více než 15 % svých celkových příjmů v průběhu posledních tří let, a to s cílem určit, zda tato skutečnost nepředstavuje ohrožení jejich nezávislosti a zda jsou zavedeny záruky. Zákaz neauditorských služeb: auditoři, kteří provádějí povinný audit subjektu veřejného zájmu, nesmějí během provádění auditu nebo během předchozího účetního období poskytovat široký rozsah neauditorských služeb, jako jsou daňové a právní poradenství nebo vypracovávání účetních závěrek společnosti nebo její mateřské či dceřiných společností, vlády EU mohou uvolnit některá omezení nebo zakázat další služby v závislosti na jejich dopadu na nezávislost auditorů, auditoři provádějící povinný audit mohou poskytovat neauditorské služby, které nejsou jmenovitě zakázány, avšak pouze pokud je schválí výbor pro audit. Příprava na povinné audity: auditoři musí před přijetím auditorských zakázek od subjektů veřejného zájmu nebo před pokračováním v nich:zajistit, že jsou splněny požadavky na nezávislost,každoročně výboru pro audit písemně potvrdit, že auditorská společnost, auditorští partneři a členové vyššího vedení jsou na subjektu veřejného zájmu nezávislí,projednat s výborem pro audit jakékoliv skutečnosti ohrožující jejich nezávislost a uplatněné záruky. Nesrovnalosti: Auditoři musí:informovat společnost, pokud mají podezření na finanční nesrovnalosti nebo podvod, a požádat ji o provedení nezbytných opatření. Pokud tato opatření nebudou provedena, informují příslušné orgány,neprodleně oznámit příslušným orgánům, pokud během auditu objeví nelegální chování, hrozbu nebo pochybnost o životaschopnosti subjektu veřejného zájmu, nebo odmítnout vydat výrok auditora nebo vydat záporný výrok či výrok s výhradou. Zprávy auditora: statutární auditoři vypracovávají zprávu auditora a dodatečnou zprávu pro výbor pro audit. Každá podléhá přezkumu řízení kvality před zveřejněním, zpráva auditora musí být formulována jasně a jednoznačně a mimo jiné obsahovat popis nejpodstatnějších rizik odhalených v průběhu auditu a auditorovu reakci na ně a klíčové připomínky, dodatečná zpráva poskytuje výboru pro audit podrobnější informace, jako jsou rozsah a časový rozvrh auditu a použitá metodika. Dodatečné požadavky pro statutární auditory: zveřejnění výroční zprávy o transparentnosti, která obsahuje podrobné informace o společnosti a jejích činnostech a která bude dostupná na internetové stránce po dobu nejméně pěti let, každoroční předložení zprávy o příjmech od subjektů veřejného zájmu příslušnému orgánu, rozdělené podle příjmů obdržených za povinný audit a různé neauditorské služby, uchování dokumentů a informací uvedených v nařízení po dobu nejméně pěti let.Jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností subjekty veřejného zájmuvalná hromada akcionářů, společníků nebo členů subjektu veřejného zájmu jmenuje auditory na základě doporučení výboru pro audit. Doporučení obsahuje nejméně dvě možnosti a vysvětluje důvody pro upřednostnění jedné z nich, subjekt veřejného zájmu může k předložení návrhů vyzvat kteréhokoliv auditora nebo společnost a výběrové řízení by nemělo vylučovat malé společnosti, které za předchozí kalendářní rok obdržely méně než 15 % svých celkových odměn za audit od subjektů veřejného zájmu, subjekt veřejného zájmu jmenuje auditora nejprve na jeden rok a nejvýše na 10 let. Toto období může být prodlouženo na 20 let v případě veřejného výběrového řízení a na 24 let, pokud je společnost předmětem auditu nejméně dvou auditorských společností, předtím, než může auditor znovu provádět audit téže společnosti, musí uplynout lhůta nejméně čtyř let, auditoři poskytují svému nástupci předávací spis obsahující všechny příslušné informace týkající se posledního auditu.Dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmivlády EU určí orgán, který bude dohlížet nad auditory a auditorskými společnostmi, kteří provádějí povinné audity subjektů veřejného zájmu. Orgány:jsou nezávislé na statutárních auditorech a auditorských společnostech,zachovávají mlčenlivost,nesmějí zasahovat do obsahu zpráv auditora,disponují nezbytnými dohlížecími a vyšetřovacími pravomocemi, včetně přístupu k údajům a provádění kontrol, a to samostatně nebo ve spolupráci s dalšími orgány nebo s pomocí soudních orgánů,zavedou a použijí účinné systémy zajištění kvality auditu,řídí se jasnými pravidly o jmenování kontrolorů a jejich činnostech,sledují trh s poskytováním služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu, obzvláště činnost výborů pro audit, koncentraci trhu v konkrétních odvětvích nebo jakékoliv nedostatky ze strany společností,zveřejní do 17. června 2016 a následně každé tři roky zprávu o vývoji na trhu (na základě těchto zpráv zveřejní Evropská komise společnou zprávu o tomto vývoji na úrovni EU),zveřejní roční zprávy o činnosti, pracovní programy a hodnocení systému zajištění kvality,spolupracují se svými protějšky v jiných zemích EU, zejména pak na přezkumech zajištění kvality, vyšetřováních a kontrolách na místě,mohou si po splnění určitých podmínek vyměňovat informace s kolegy ze zemí mimo EU, nařízením se zřizuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem (CEAOB). Tento výbor:tvoří jeden vysoce postavený zástupce z každého vnitrostátního orgánu a z Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy,poskytuje poradenství Evropské komisi a vnitrostátním orgánům, přispívá technickými odbornými znalostmi, plní koordinační funkci a podporuje výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů,může založit trvalé nebo ad hoc podskupiny, které se budou věnovat konkrétním záležitostem.Přechodná opatřeníod 17. června 2020 nemůže subjekt veřejného zájmu obnovit smlouvu se statutárním auditorem nebo auditorskou společností, pokud mu v době, kdy toto nařízení vešlo v platnost, z jejich strany byly nepřerušeně poskytovány služby po dobu 20 nebo více let, od 17. června 2023 se toto omezení vztahuje na služby poskytované nepřerušeně v délce od 11 do 20 let.Nařízením se zrušuje rozhodnutí Komise 2005/909/ES.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 17. června 2016.\nKONTEXT\nNařízení doplňuje směrnici 2006/43/ES, která se vztahuje na všechny povinné audity (viz shrnutí), pokud jde o subjekty veřejného zájmu. V roce 2017 zveřejnila Komise zprávu o sledování vývoje na trhu EU pro poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu. Kromě zvýšení transparentnosti trhu s audity podporuje nařízení také širší možnost výběru poskytovatele auditu v oblasti s vysokou koncentrací několika velkých účetních společností. Pro více informací viz:Nařízení o povinném auditu subjektů veřejného zájmu (nařízení o auditu) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSubjekt veřejného zájmu: společnosti významného veřejného zájmu vyplývajícího z povahy jejich činnosti, jejich velikosti nebo počtu zaměstnanců nebo ze statusu společnosti, včetně bank, pojišťoven a kótovaných společností.\nVýbor pro audit: každý subjekt veřejného zájmu má výbor pro audit složený z nevýkonných členů správního orgánu nebo členů dozorčího orgánu.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77–112)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 537/2014 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nZpráva Komise Radě, Evropské centrální bance, Evropské radě pro systémová rizika a Evropskému parlamentu o sledování vývoje na trhu EU poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu podle článku 27 nařízení (EU) 537/2014 (COM(2017) 464 final, 7.9.2017)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87–107)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 28.07.2020"}
{"celex_id": "32013R1380", "reference": "28.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 354/22\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1380/2013\nze dne 11. prosince 2013\no společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízením Rady (ES) č. 2371/2002 (4) byl zaveden systém Společenství pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.\n(2)\nOblast působnosti společné rybářské politiky zahrnuje zachování biologických mořských zdrojů a řízení rybolovu zaměřeného na tyto zdroje. Kromě toho zahrnuje v souvislosti s tržními opatřeními a finančními opatřeními na podporu jejích cílů biologické sladkovodní zdroje a činnosti v oblasti akvakultury, jakož i zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemích a v těchto zemích zapsanými, rybářskými plavidly Unie nebo státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (5) (UNCLOS).\n(3)\nRekreační rybolov může mít významný dopad na rybolovné zdroje a členské státy by proto měly zajistit, aby byl provozován způsobem slučitelným s cíli společné rybářské politiky.\n(4)\nSpolečná rybářská politika by měla zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury přispívaly k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti. Měla by zahrnovat pravidla, jejichž cílem je zajištění sledovatelnosti, bezpečnosti a jakosti produktů uváděných na trh v Unii. Společná rybářská politika by dále měla přispívat ke zvýšené produktivitě, přiměřené životní úrovni v odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu, a stabilním trhům a měla by zajistit dostupnost dodávek potravin a to, aby se tyto dodávky dostávaly ke spotřebitelům za rozumné ceny. Společná rybářská politika by měla přispět ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a napomoci dosažení cílů stanovených v této strategii.\n(5)\nUnie je smluvní stranou úmluvy UNCLOS (6) a na základě rozhodnutí Rady 98/414/ES (7) smluvní stranou Dohody Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995 (8) (dále jen „dohoda OSN o rybích populacích“) a na základě rozhodnutí Rady 96/428/ES (9) smluvní stranou Dohody Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993 (10).\n(6)\nTyto mezinárodní nástroje převážně stanoví povinnosti týkající se zachování zdrojů, zejména povinnosti přijmout opatření na zachování a řízení, jejichž cílem je udržet nebo obnovit mořské zdroje na úrovních, které zaručují maximální udržitelný výnos v mořských oblastech spadajících pod vnitrostátní jurisdikci i na volném moři, a povinnosti spolupracovat za tímto účelem s jinými státy, povinnosti široce uplatňovat při zachování, řízení a využívání rybích populací přístup předběžné opatrnosti, povinnosti zajistit slučitelnost opatření na zachování a řízení, pokud se mořské zdroje vyskytují v mořských oblastech, které mají z hlediska jurisdikce odlišný status, a povinnosti řádně zohlednit jiné oprávněné způsoby využití moří. Společná rybářská politika by proto měla přispět k tomu, aby Unie plnila své mezinárodní závazky v rámci těchto mezinárodních nástrojů. Přijímají-li tedy členské státy opatření na zachování a řízení na základě svých pravomocí stanovených v rámci společné rybářské politiky, měly by rovněž jednat plně v souladu s mezinárodními závazky týkajícími se zachování zdrojů a spolupráce na základě uvedených mezinárodních nástrojů.\n(7)\nNa Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se Unie a její členské státy zavázaly postupovat proti pokračujícímu úbytku populací ryb. Unie by tedy měla vylepšit svou společnou rybářskou politiku úpravou míry využívání, aby zajistila, že využívání biologických mořských zdrojů povede v přiměřené lhůtě k obnově a udržení stavu lovených populací nad úrovněmi, které mohou zajistit maximální udržitelný výnos. Této míry využívání by mělo být dosaženo do roku 2015. Dosažení této míry využívání k pozdějšímu datu by mělo být umožněno pouze v tom případě, kdy by její dosažení do roku 2015 vážným způsobem ohrozilo sociální a hospodářskou udržitelnost dotčených rybářských loďstev. Po roce 2015 by mělo být dosaženo této míry využívání co nejdříve a v každém případě nejpozději v roce 2020. Jestliže není k dispozici dostatek vědeckých informací k určení uvedené úrovně, lze zvážit přibližné parametry.\n(8)\nRozhodnutí v oblasti řízení týkající se maximálního udržitelného výnosu při smíšeném rybolovu by měla zohlednit, že je obtížné odlovit všechny populace v rámci smíšeného rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu současně, zejména pokud vědecké poradenství uvádí, že je velmi těžké zabránit jevu tzv. „blokačních druhů“ (choke species) tím, že budou používána selektivnější lovná zařízení. V takových případech by měly být příslušné vědecké subjekty vyzvány k poskytnutí poradenství ohledně přiměřené míry úmrtnosti dané rybolovem.\n(9)\nSpolečná rybářská politika by měla zajistit soudržnost s cíli v oblasti rybolovu stanovenými v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020 a s cíli v oblasti biologické rozmanitosti přijatými Evropskou radou ve dnech 25. a 26. března 2010.\n(10)\nUdržitelné využívání biologických mořských zdrojů by mělo být založeno na přístupu předběžné opatrnosti, který je odvozen ze zásady obezřetnosti uvedené v čl. 191 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy, a to se zřetelem k dostupným vědeckým údajům.\n(11)\nSpolečná rybářská politika by měla přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (11).\n(12)\nSpolečná rybářská politika by také měla přispívat k zásobování trhu Unie vysoce výživnými potravinami a ke snížení závislosti trhu Unie na dovozu potravin. Měla by rovněž podporovat přímé a nepřímé vytváření pracovních míst a hospodářský rozvoj v pobřežních oblastech.\n(13)\nK řízení rybolovu je třeba zavést přístup založený na ekosystému, dopady rybolovných činností na životní prostředí by měly být omezeny a mělo by se zamezit nežádoucím úlovkům a co nejvýrazněji je snížit.\n(14)\nJe důležité, aby řízení společné rybářské politiky bylo vedeno zásadami řádné správy. Tyto zásady zahrnují rozhodování založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, široké zapojení zúčastněných stran a dlouhodobý výhled. Úspěšné řízení společné rybářské politiky závisí rovněž na jasném vymezení povinností na unijní, regionální, celostátní a místní úrovni a také na vzájemné slučitelnosti přijatých opatření a jejich souladu s ostatními politikami Unie.\n(15)\nSpolečná rybářská politika by měla přispívat ke zlepšení bezpečnostních a pracovních podmínek hospodářských subjektů v odvětví rybolovu.\n(16)\nSpolečná rybářská politika by v příslušných případech měla plně zohledňovat zdraví zvířat, jejich dobré životní podmínky a bezpečnost potravin a krmiv.\n(17)\nJelikož jsou všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří vzájemně propojené, společná rybářská politika by měla být prováděna způsobem, který je v souladu s dalšími politikami Unie a který zejména zohledňuje vzájemné vztahy s činností Unie v jiných oblastech námořní politiky. Soudržnost by měla být zajištěna v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova, oblastí Středozemního a Černého moře.\n(18)\nRybářská plavidla Unie by měla mít rovný přístup do vod Unie a ke zdrojům, které podléhají pravidlům společné rybářské politiky.\n(19)\nStávající pravidla omezující přístup ke zdrojům v pásmu 12 námořních mil od linií členských států fungovala uspokojivě a napomohla zachování zdrojů tím, že omezila intenzitu rybolovu v nejcitlivější části vod Unie. Tato pravidla rovněž zachovala tradiční rybářské činnosti, na kterých je do velké míry závislý sociální a hospodářský rozvoj některých pobřežních komunit. Tato pravidla by tedy měla platit i nadále. Členské státy by měly usilovat o to, aby rybářům provozujícím drobný, tradiční nebo pobřežní rybolov byl poskytován přednostní přístup.\n(20)\nZvláštní pozornosti by se mělo popřípadě dostat malým pobřežním ostrovům závislým na rybolovu, které by měly být podporovány, aby byla zajištěna jejich životaschopnost a prosperita.\n(21)\nBiologické mořské zdroje v oblasti nevzdálenějších regionů Unie podle čl. 349 prvního pododstavce Smlouvy by měly být pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování místního hospodářství těchto území, a to s ohledem na jejich strukturální, sociální a hospodářskou situaci. Některé rybolovné činnosti v těchto vodách by proto měly být omezeny na rybářská plavidla registrovaná v přístavech těchto území.\n(22)\nS cílem přispět k zachování živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů by měla Unie usilovat o ochranu biologicky citlivých oblastí, a to tím, že je označí za chráněné oblasti. V těchto oblastech by mělo být možné omezit nebo zakázat rybolovné činnosti. Při rozhodování o tom, které oblasti by se měly takto označit, je třeba věnovat zvláštní pozornost oblastem, kde je jasně prokázána vysoká koncentrace ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, a místům tření, jakož i oblastem, které jsou považovány za biogeograficky citlivé. Měly by se rovněž brát v úvahu stávající chráněné oblasti. Pro usnadnění procesu označování by členské státy měly určit vhodné oblasti, včetně oblastí tvořících součást soudržné sítě, a měly by popřípadě navzájem spolupracovat na přípravě společných doporučení a jejich zasílání Komisi. S cílem účinněji zřizovat chráněné oblasti by mělo být možné svěřit Komisi pravomoc, aby tyto oblasti zřídila v rámci víceletého plánu. S cílem zajistit odpovídající úroveň demokratické odpovědnosti a kontroly by měla Komise pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování těchto chráněných oblastí.\n(23)\nCíle udržitelného využívání biologických mořských zdrojů se účinněji dosáhne prostřednictvím víceletého přístupu k řízení rybolovu, stanovujícího jakožto prioritu víceleté plány, které odrážejí zvláštnosti různých druhů rybolovu.\n(24)\nVíceleté plány by měly pokud možno zahrnovat více populací, pokud jsou tyto populace využívány společně. Víceleté plány by měly stanovit rámec pro udržitelné využívání dotčených populací a mořských ekosystémů tím, že definují jasné časové rámce a ochranné mechanismy pro nepředvídaný vývoj. Víceleté plány by se měly rovněž řídit jasně stanovenými cíli pro řízení zdrojů, aby přispěly k udržitelnému využívání příslušných rybích populací a ochraně mořských ekosystémů. Tyto plány by měly být přijaty na základě konzultace s poradními sbory, hospodářskými subjekty v odvětví rybolovu, vědci a jinými zúčastněnými stranami, které mají na řízení rybolovu zájem.\n(25)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12), směrnice Rady 92/43/EHS (13) a směrnice 2008/56/ES ukládají členským státům určité povinnosti týkající se zvláště chráněných oblastí, zvláštních oblastí ochrany a chráněných mořských oblastí. K provedení těchto opatření by mohlo být třeba přijmout opatření spadající do oblasti působnosti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zmocnit členské státy, aby ve vodách pod jejich svrchovaností či jurisdikcí přijímaly opatření pro zachování zdrojů, která jsou nezbytná k plnění jejich povinností podle těchto aktů Unie, pokud taková opatření nemají dopad na zájmy jiných členských států v oblasti rybolovu. V případech, kdy by taková opatření mohla mít dopad na zájmy jiných členských států v oblasti rybolovu, by pravomoc přijímat tato opatření měla být svěřena Komisi a mělo by být využilo regionální spolupráce mezi dotčenými členskými státy.\n(26)\nJe zapotřebí přijmout opatření ke snížení současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a postupnému odstranění výmětů. Nežádoucí úlovky a výměty představují značné plýtvání a mají nepříznivý dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i na finanční životaschopnost rybolovu. Měla by být stanovena a postupně zavedena povinnost vykládky všech úlovků (dále jen „povinnost vykládky“) druhů, na něž se vztahují omezení odlovu, a ve Středozemním moři rovněž úlovků druhů, na něž se vztahují minimální velikosti, které byly uloveny během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie, a zároveň by měla být zrušena pravidla, která dosud rybáře donucovala k výmětům.\n(27)\nPovinnost vykládky by měla být zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. Rybáři by měli mít možnost nadále provádět výměty u druhů, které podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vykazují vysokou míru přežití při vypuštění do moře.\n(28)\nMá-li povinnost vykládky fungovat a mají-li být zmírněny důsledky proměnlivého ročního složení úlovků, mělo by být členským státům umožněno převádět meziročně určité procento kvót.\n(29)\nV rámci řízení povinnosti vykládky je nezbytné, aby členské státy vynaložily maximální úsilí ke snížení nežádoucích úlovků. Za tímto účelem musí mít vysokou prioritou zlepšení selektivních rybolovných technik pro zamezení nežádoucím úlovkům a pro jejich co nejvýraznější možné snížení. Je důležité, aby členské státy rozdělily kvóty mezi plavidla v kombinaci, která co nejlépe odpovídá předpokládanému složení druhů v rybolovné oblasti. V případě nesouladu mezi dostupnými kvótami a skutečným způsobem rybolovu by členské státy měly zvážit úpravu prostřednictvím výměny kvót s jinými členskými státy, a to i na trvalém základě. Členské státy by rovněž měly zvážit usnadnění společného využívání individuálních kvót majiteli plavidel, například na úrovni organizací producentů nebo skupin majitelů plavidel. Členské státy by konečně měly zvážit započítání druhů ulovených jako vedlejší úlovek oproti kvótě cílového druhu v závislosti na stavu druhu uloveného jako vedlejší úlovek z hlediska ochrany.\n(30)\nZpůsoby využití vykládek úlovků ryb, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, by měly být omezené a neměly by zahrnovat prodej pro lidskou spotřebu.\n(31)\nVzhledem k nežádoucím úlovkům, které jsou nevyhnutelné i při používání všech opatření pro jejich snížení, by se pro rybolov, na nějž se vztahuje povinnost vykládky, měly stanovit určité výjimky de minimis z povinnosti vykládky, a to zejména prostřednictvím víceletých plánů.\n(32)\nS výhradou vědeckého poradenství a aniž by byly ohroženy cíle maximálního udržitelného výnosu a aniž by došlo ke zvýšení úmrtnosti ryb způsobené rybolovem, mělo by při uplatňování povinnosti vykládky, včetně povinnosti dokumentace úlovků, být možné zvýšit související rybolovná práva, aby se zohlednila skutečnost, že ryby, které byly dříve předmětem výmětů, budou součástí vykládky.\n(33)\nPřístup k rybolovu by měl být založen na transparentních a objektivních kritériích zahrnujících kritéria environmentální, sociální a hospodářské povahy. Členské státy by měly podpořit odpovědný rybolov poskytováním pobídek hospodářským subjektům lovícím způsobem, který je nejméně škodlivý pro životní prostředí, a co nejprospěšnější pro společnost.\n(34)\nU populací, pro které nebyl stanoven žádný víceletý plán, by míra využívání poskytující maximální udržitelný výnos měla být zajištěna stanovením omezení odlovů nebo intenzity rybolovu. Pokud není k dispozici dostatek údajů, měl by být rybolov řízen na základě přibližných parametrů.\n(35)\nS ohledem na nejistý hospodářský stav odvětví rybolovu a závislost některých pobřežních komunit na rybolovu je nutné zajistit relativní stabilitu rybolovných činností rozdělením rybolovných práv mezi členské státy na základě předvídatelného podílu populací pro každý členský stát.\n(36)\nVzhledem k dočasné biologické situaci populací by tato relativní stabilita rybolovných činností měla ochránit regiony, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a činnostech s ním souvisejících, a plně zohlednit zvláštní potřeby těchto regionů, jak o tom rozhodla Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976 (14), a zejména v příloze VII tohoto usnesení.\n(37)\nV tomto smyslu by tedy měl být chápán koncept relativní stability.\n(38)\nKomise by měla být zmocněna přijmout dočasná opatření v případě vážné hrozby pro zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností, která vyžaduje okamžitou akci. Tato opatření by měla být zavedena ve stanovených lhůtách a platit po přesně vymezenou dobu.\n(39)\nČlenské státy by měly na regionální úrovni spolupracovat za účelem přijímání společných doporučení a jiných nástrojů pro vytváření a provádění opatření pro zachování zdrojů a opatření majících dopad na rybolovnou činnost v oblastech chráněných podle práva životního prostředí. V rámci regionální spolupráce by Komise měla přijímat opatření pro zachování zdrojů prostřednictvím prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci pouze tehdy, jestliže se všechny příslušné členské státy v daném regionu dohodnou na společném doporučení. Není-li k dispozici společné doporučení, měla by Komise předložit návrh příslušných opatření podle Smlouvy.\n(40)\nČlenské státy by měly mít pravomoc přijímat opatření pro zachování a řízení zdrojů, pokud jde o populace ve vodách Unie, platná pouze pro rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou.\n(41)\nČlenské státy by ve svých pásmech o šířce 12 námořních mil měly mít pravomoc přijímat opatření pro zachování a řízení zdrojů platná pro všechna rybářská plavidla Unie za předpokladu, že tato opatření použitelná na rybářská plavidla Unie z jiných členských států jsou nediskriminační, proběhla předběžná konzultace s ostatními dotčenými členskými státy a Unie nepřijala opatření, která se zvlášť zabývají zachováním a řízením zdrojů v dotyčném pásmu 12 námořních mil.\n(42)\nČlenské státy by měly mít možnost zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu.\n(43)\nČlenské státy by měly přijmout zvláštní opatření s cílem přizpůsobit počet rybářských plavidel Unie dostupným zdrojům, a to na základě svých posouzení vyváženosti rybolovné kapacity jejich loďstev a rybolovných práv, která mají k dispozici. Tato posouzení by měla být vypracována v souladu s pokyny Komise a uvedena ve výroční zprávě, která bude předána Komisi. Tyto zprávy by měly být zveřejněny. Každý členský stát by měl mít možnost zvolit si opatření a nástroje, které hodlá přijmout ke snížení nadměrné rybolovné kapacity.\n(44)\nKromě toho by se pro účely řízení a úpravy rybolovné kapacity měly zachovat povinné maximální stropy kapacity loďstev a vnitrostátní režimy vstupu a výstupu v souvislosti s finančními prostředky určenými na vyřazování plavidel z provozu.\n(45)\nČlenské státy by měly zaznamenávat nejnutnější informace o vlastnostech a činnostech rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou. Tyto záznamy je třeba zpřístupnit Komisi pro účely sledování velikosti loďstev členských států.\n(46)\nŘízení rybolovu založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství vyžaduje harmonizované, spolehlivé a přesné soubory údajů. Členské státy by proto měly shromažďovat údaje o loďstvech a jejich rybolovných činnostech, zejména biologické údaje o úlovcích, včetně výmětů, a informace ze zjišťování o populacích ryb a o možných ekologických dopadech rybolovných činností na mořský ekosystém. Členské státy by měly spravovat shromážděné údaje a zpřístupňovat je konečným uživatelům a jiným zúčastněným stranám. Členské státy by měly spolupracovat navzájem a s Komisí při koordinování činností shromažďování údajů. Členské státy by při shromažďování údajů měly případně spolupracovat s třetími zeměmi. Členské státy by měly poskytovat Komisi pro účely jejího posouzení výroční zprávy o svých činnostech v oblasti shromažďování údajů, které se zveřejní.\n(47)\nShromažďování údajů by mělo zahrnovat údaje, které usnadní hospodářské posouzení podniků působících v odvětví rybolovu, v akvakultuře a v odvětví zpracování produktů rybolovu a akvakultury a posouzení vývoje zaměstnanosti v těchto odvětvích.\n(48)\nVědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), zřízený rozhodnutím Komise 2005/629/ES (15), může být konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení biologických mořských zdrojů, s cílem zajistit potřebnou pomoc vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků, zejména při uplatňování biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických oborů.\n(49)\nJe třeba posílit vědeckou činnost v odvětví rybářství zaměřenou na rozvoj politik prostřednictvím shromažďování vnitrostátních vědeckých údajů o rybolovu, programů pro výzkum a inovace prováděných v koordinaci s dalšími členskými státy a pomocí rámců Unie pro výzkum a inovace. Je třeba rovněž podporovat lepší spolupráci mezi tímto odvětvím a vědci.\n(50)\nUnie by měla podporovat cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni s cílem zajistit, aby rybolovná činnost Unie mimo vody Unie vycházela ze stejných zásad a norem, jako jsou ty, které se používají na základě práva Unie, a podporovat rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie a hospodářské subjekty třetích zemí. Za tímto účelem by měla Unie usilovat o vedoucí postavení při posilování výkonnosti regionálních a mezinárodních organizací, s cílem umožnit jim lépe chránit a řídit mořské živé zdroje v jejich oblasti působnosti, kromě jiného potíráním nedovoleného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Unie by měla spolupracovat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem zlepšit dodržování mezinárodních opatření, včetně potírání nedovoleného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Postoje Unie by měly být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství.\n(51)\nDohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu uzavřené s třetími zeměmi by měly zajistit, aby rybolovné činnosti Unie ve vodách třetí země byly založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a příslušné výměně informací, čímž se zajistí udržitelné využívání biologických mořských zdrojů, transparentnost, pokud jde o určování přebytku, a tudíž řízení zdrojů, které je slučitelné s cíli společné rybářské politiky. Tyto dohody, které poskytují přístup ke zdrojům přiměřeným zájmům loďstva Unie výměnou za finanční příspěvek od Unie, by měly přispět k zavedení stanovení vysoce kvalitního rámce správy, aby se tak zajistila zejména účinná opatření ke sběru údajů, sledování, kontrole a dohledu.\n(52)\nDodržování demokratických zásad a lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a jiných příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv a dodržování zásady právního státu by mělo tvořit základní prvek dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, které by měly obsahovat zvláštní ustanovení o lidských právech. Vložení ustanovení o lidských právech do dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu by mělo být plně v souladu s celkovými cíli politiky Unie v oblasti rozvoje.\n(53)\nAkvakultura by měla přispět k zachování udržitelného potenciálu produkce potravin v celé Unii, aby byla zaručena dlouhodobá potravinová bezpečnost, včetně dodávek potravin, jakož i růst a zaměstnanost pro občany Unie a aby se napomohlo vyhovět rostoucí světové poptávce po potravinách z vodních organismů.\n(54)\nVe strategii Komise pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury přijaté v roce 2009, kterou uvítala a podpořila Rada a uvítal Evropský parlament, byla zmíněna potřeba vytvoření a podpory rovných podmínek pro akvakulturu jako základ pro její udržitelný rozvoj.\n(55)\nČinnosti v oblasti akvakultury v Unii jsou ovlivňovány různými podmínkami přesahujícími vnitrostátní hranice, i pokud jde o udělování povolení hospodářským subjektům. Je tudíž třeba vypracovat strategické směry Unie pro vnitrostátní strategické plány s cílem zvýšit konkurenceschopnost odvětví akvakultury, podpořit jeho rozvoj a inovace a podnítit hospodářskou činnost, diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a vnitrozemských oblastech. Dále je třeba vytvořit mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení postupů udělování licencí.\n(56)\nZvláštní povaha akvakultury vyžaduje poradní sbor ke konzultaci se zúčastněnými stranami o prvcích politik Unie, které by mohly mít dopad na akvakulturu.\n(57)\nJe třeba posílit konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie a provést zjednodušení, které by podpořilo lepší řízení činností tohoto odvětví v oblasti produkce a uvádění na trh. Společná organizace trhů pro produkty rybolovu a akvakultury by měla zajistit rovné podmínky pro všechny produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh Unie bez ohledu na jejich původ, měla by umožnit spotřebitelům lépe se rozhodovat na základě dostupných informací a podpořit odpovědnou spotřebu a měla by zlepšit hospodářské znalosti a vědomosti o trzích Unie v rámci celého dodavatelského řetězce.\n(58)\nSpolečná organizace trhů by měla být provedena v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména co se týče ustanovení Světové obchodní organizace.\n(59)\nK zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky je třeba zavést účinný systém pro kontroly, inspekce a prosazování, který by zahrnoval boj proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem.\n(60)\nV rámci režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování je třeba podpořit používání moderních a účinných technologií. Je třeba, aby členské státy a Komise měly možnost provádět pilotní projekty týkající se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů.\n(61)\nAby se zajistily srovnatelné podmínky v různých členských státech, pokud jde o uplatňování pravidel pro kontrolu a vynucování, měla by se podpořit spolupráce mezi členskými státy při stanovování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.\n(62)\nAby se zajistilo zapojení hospodářských subjektů do sběru údajů prováděného Unií a do režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování, měly by mít členské státy možnost od svých hospodářských subjektů vyžadovat, aby přiměřeně přispívali na odpovídající provozní náklady.\n(63)\nCílů společné rybářské politiky nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států z důvodů obtíží, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu a jeho řízení, a z důvodu omezených finančních prostředků členských států. V zájmu přispění k dosažení těchto cílů by proto měla být poskytnuta víceletá finanční pomoc zaměřená na priority společné rybářské politiky Unie a uzpůsobená zvláštním rysům odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech.\n(64)\nJe třeba, aby finanční pomoc Unie byla podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty včetně majitelů plavidel. S výhradou přijetí zvláštních pravidel, by měla být finanční pomoc přerušena, pozastavena nebo upravena v případě nedodržení konkrétní povinnosti podle společné rybářské politiky členským státem nebo v případě vážného porušení těchto pravidel hospodářským subjektem.\n(65)\nDialog se zúčastněnými stranami se ukázal být zásadní pro dosažení cílů společné rybářské politiky. Vzhledem k rozdílným podmínkám ve vodách Unie a větší regionalizaci společné rybářské politiky je třeba, aby poradní sbory umožnily v rámci provádění společné rybářské politiky využívat znalosti a zkušenosti všech zúčastněných stran.\n(66)\nS ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů, akvakultury, trhů a Černého moře je vhodné pro každou tuto oblast vytvořit nový poradní sbor.\n(67)\nNa Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přijetí opatření pro zachování zdrojů doprovázející některé povinnosti členských států v oblasti životního prostředí, přizpůsobení povinnosti vykládky za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie, rozšíření povinnosti vykládky na další druhy prostřednictvím procesu regionalizace, přijetí zvláštních plánu výmětů prostřednictvím procesu regionalizace, přijetí výjimek de minimis z povinnosti vykládky, jestliže nebylo přijato žádné jiné prováděcí opatření pro uvedenou povinnost, a stanovení podrobností ohledně fungování poradních sborů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(68)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o dočasná opatření k odvrácení vážné hrozby pro ochranu biologických mořských zdrojů, režim vstupu a výstupu při řízení loďstva a pro zaznamenávání, formát a předávání údajů pro rejstřík rybářského loďstva Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).\n(69)\nV souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů.\n(70)\nRozhodnutí Rady 2004/585/ES (17) by mělo být zrušeno, jakmile vstoupí v platnost odpovídající pravidla podle tohoto nařízení.\n(71)\nZ důvodu množství a významu změn, které mají být provedeny, by nařízení (ES) č. 2371/2002 mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČÁST I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Společná rybářská politika se vztahuje na:\na)\nzachování, biologických mořských zdrojů a řízení rybolovu a loďstev, jež tyto zdroje využívají;\nb)\nv souvislosti s opatřeními v oblasti tržních a finančních opatření na podporu provádění společné rybářské politiky: na biologické sladkovodní zdroje, akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.\n2.   Společná rybářská politika se vztahuje na činnosti uvedené v odstavci 1, pokud jsou prováděny:\na)\nna území členských států, na které se vztahuje Smlouva;\nb)\nve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí nebo v těchto zemích registrovanými;\nc)\nrybářskými plavidly Unie mimo vody Unie; nebo\nd)\nstátními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky.\nČlánek 2\nCíle\n1.   Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin.\n2.   Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.\nK dosažení cíle postupné obnovy a zachování rybích populací na úrovních biomasy schopných poskytnout maximální udržitelný výnos bude pokud možno postupně a přírůstkově dosaženo míry využití pro maximální udržitelný výnos do roku 2015 a pro všechny populace nejpozději do roku 2020.\n3.   Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimalizovány, a musí se snažit zajistit, aby při činnostech v oblasti akvakultury a rybolovu nedocházelo ke zhoršování mořského prostředí.\n4.   Společná rybářská politika musí přispívat ke shromažďování vědeckých údajů.\n5.   Společná rybářská politika musí zejména:\na)\npostupně v jednotlivých případech a se zohledněním nejlepšího dostupného vědeckého poradenství odstranit výměty zamezením případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějším možným snížením a postupným zajištěním vykládání úlovků;\nb)\nv případě nutnosti co nejlépe využít nežádoucí úlovky, aniž by se zároveň vytvořil trh s takovými úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;\nc)\nzajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem;\nd)\nstanovit opatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity loďstev úrovním rybolovných práv, které jsou v souladu s odstavcem 2, s cílem provozovat hospodářsky životaschopná loďstva bez nadměrného využívání biologických mořských zdrojů;\ne)\npodporovat rozvoj udržitelných činností Unie v oblasti akvakultury s cílem přispět k zajišťování dodávek a zabezpečení potravin a zaměstnanosti;\nf)\npřispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty;\ng)\npřispívat k účinnému a transparentnímu vnitřnímu trhu s produkty rybolovu a akvakultury a přispívat k zajištění rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh v Unii;\nh)\nzohlednit zájmy spotřebitelů i producentů;\ni)\npodpořit pobřežní rybolovné činnosti při zohlednění sociálně ekonomických aspektů;\nj)\nzajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí do roku 2020 podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a rovněž s dalšími politikami Unie.\nČlánek 3\nZásady řádné správy\nSpolečná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:\na)\njasné vymezení odpovědností na úrovni Unie a na regionální, vnitrostátní a místní úrovni;\nb)\nzohlednění regionálních zvláštností prostřednictvím regionalizovaného přístupu;\nc)\nstanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;\nd)\ndlouhodobý náhled;\ne)\nefektivita administrativních nákladů;\nf)\nvhodné zapojení zúčastněných stran, zejména poradních sborů, ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;\ng)\nprvořadá odpovědnost státu vlajky;\nh)\nsoulad s ostatními politikami Unie.\ni)\nvyužívání posouzení dopadů podle potřeby;\nj)\nsoudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem společné rybářské politiky;\nk)\ntransparentnost při zpracovávání údajů v souladu se stávajícími právními požadavky, s patřičným respektováním soukromého života, ochranou osobních údajů a pravidel důvěrnosti; dostupnost údajů pro příslušné vědecké subjekty, jiné subjekty se zájmem o vědecké poznatky nebo řízení a další vymezené konečné uživatele.\nČlánek 4\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„vodami Unie“ vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;\n2)\n„biologickými mořskými zdroji“ dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během jejich života v moři;\n3)\n„biologickými sladkovodními zdroji“ dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;\n4)\n„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů nebo pastí na tuňáka obecného.\n5)\n„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;\n6)\n„vstupem do rybářského loďstva“ rozumí zápis rybářského plavidla do rejstříku rybářských plavidel členského státu;\n7)\n„maximálním udržitelným výnosem“ nejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě v průměru získávat z populace za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce;\n8)\n„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ v souladu s článkem 6 dohody OSN o rybích populacích přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;\n9)\n„ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ integrovaný přístup k řízení rybolovu v rámci ekologicky účelných hranic, který usiluje o řízení využívání přírodních zdrojů s ohledem na rybolov a jiné lidské činnosti, při zachování jak biologického bohatství, tak biologických procesů nezbytných k ochraně složení, struktury a fungování stanovišť příslušného ekosystému, a při zohlednění poznatků i nejistých údajů o biotických, abiotických a lidských složkách ekosystémů;\n10)\n„výměty“ úlovky, které se vracejí zpět do moře;\n11)\n„rybolovem s malým dopadem“ používání selektivních rybolovných postupů, jež mají nízký škodlivý dopad na mořské ekosystémy nebo se případně vyznačují nízkými hodnotami emisí z paliv;\n12)\n„selektivním rybolovem“ rybolov pomocí rybolovných metod či zařízení, jež v průběhu rybolovu umožňují cíleně lovit organismy podle jejich velikosti a druhu a umožňují, aby necílové druhy nebyly loveny nebo aby byly bez újmy vráceny zpět do moře;\n13)\n„mírou úmrtnosti způsobenou rybolovem“ míra, v níž se v daném období v rámci rybolovné činnosti odloví z populace biomasa nebo jedinci;\n14)\n„populací“ biologické mořské zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;\n15)\n„omezením odlovu“ podle potřeby buď množstevní omezení úlovků populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, pokud se na tyto populace ryb nebo skupiny populací ryb vztahuje povinnost vykládky, nebo množstevní omezení vykládek populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, na které se povinnost vykládky nevztahuje;\n16)\n„referenčními body pro zachování“ hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti způsobená rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;\n17)\n„minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů“ velikost žijících mořských vodních druhů stanovená právními předpisy Unie s přihlédnutím k dospělosti, pod kterou se uplatňují omezení nebo pobídky zaměřené na zamezování odlovu v rámci rybolovné činnosti; tato velikost v příslušných případech nahrazuje minimální velikost při vykládce;\n18)\n„populací v rámci bezpečných biologických limitů“ populace, u níž je vysoce pravděpodobné, že její odhadovaná biomasa reprodukující se populace na konci předchozího roku je nad hranicí referenčního bodu biomasy (Blim) a její odhadovaná míra úmrtnosti způsobená rybolovem v předchozím roce je pod hranicí referenčního bodu míry úmrtnosti způsobené rybolovem (Flim);\n19)\n„ochranou“ preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit nežádoucím situacím;\n20)\n„technickým opatřením“ opatření, které stanoví podmínky používání a strukturu lovných zařízení a omezení přístupu do rybolovných oblastí, a tím reguluje druhové a velikostní složení úlovků a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností;\n21)\n„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;\n22)\n„členským státem s přímým zájmem na řízení“ členský stát, jehož zájem se zakládá na rybolovných právech nebo rybolovu prováděném ve výlučné hospodářské zóně dotčeného členského státu nebo – ve Středozemním moři – na tradičním rybolovu na volném moři;\n23)\n„převoditelnými koncesemi k rybolovu“ odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (18), které může držitel převést;\n24)\n„rybolovnou kapacitou“ prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 (19);\n25)\n„akvakulturou“ pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru a po tuto dobu;\n26)\n„licencí k rybolovu“ licence ve smyslu čl. 4 bodu 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (20);\n27)\n„oprávněním k rybolovu“ oprávnění ve smyslu čl. 4 bodu 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;\n28)\n„rybolovnou činností“ vyhledávání ryb, nahazování, kladení, vlečení a vytahování lovného zařízení, naložení úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování, umísťování do klecí, výkrm a vykládka ryb a produktů rybolovu;\n29)\n„produkty rybolovu“ vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti nebo produkty z nich získané;\n30)\n„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;\n31)\n„závažným porušením předpisů“ porušení, které je jako takové definováno příslušnými právními předpisy Unie, včetně čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (21) a čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;\n32)\n„konečným uživatelem vědeckých údajů“ subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;\n33)\n„přebytky přípustného odlovu“ ta část přípustného odlovu, již pobřežní stát neodloví, takže celková míra využívání jednotlivých populací zůstává pod úrovněmi, které umožňují samoobnovu, a populace lovených druhů jsou udržovány nad požadovanými úrovněmi stanovenými na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství;\n34)\n„produkty akvakultury“ vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury nebo produkty z nich získané;\n35)\n„biomasou reprodukující se populace“ odhad hmotnosti ryb konkrétní populace, které se v určenou dobu reprodukují, včetně samců i samiček a ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;\n36)\n„smíšeným rybolovem“ rybolov, v němž se vyskytuje více druhů a při němž je pravděpodobné, že dojde ve stejné rybolovné operaci k odlovu různých druhů;\n37)\n„dohodami o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu“ mezinárodní dohody uzavřené s třetím státem za účelem získání přístupu do vod a ke zdrojům s cílem udržitelně využívat určitou část přebytku mořských biologických zdrojů výměnou za finanční kompenzaci od Unie, která může zahrnovat odvětvovou podporu;\n2.   Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice zeměpisných oblastí:\na)\n„Severním mořem“ se rozumí oblasti ICES (22) IIIa a IV;\nb)\n„Baltským mořem“ se rozumí oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId;\nc)\n„severozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES V (vyjma Va a v případě Vb pouze vody Unie), VI a VII;\nd)\n„jihozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES VIII, IX a X (vody v okolí Azor) a oblasti CECAF (23) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v okolí Madeiry a Kanárských ostrovů);\ne)\n„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;\nf)\n„Černým mořem“ zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2.\nČÁST II\nPŘÍSTUP DO VOD\nČlánek 5\nObecná pravidla pro přístup do vod\n1.   Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III.\n2.   Členské státy jsou do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov na rybářská plavidla, která tradičně působí v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží,. Tímto oprávněním nejsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie, která plují pod vlajkou jiných členských států v rámci stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy, a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto odstavce.\n3.   Ve vodách do 100 námořních mil od základních linií nejvzdálenějších regionů Unie podle čl. 349 prvního pododstavce Smlouvy jsou dotyčné členské státy oprávněny do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto území. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto odstavce.\n4.   Opatření, která se použijí po uplynutí platnosti úprav stanovených v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022.\nČÁST III\nOPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ A UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ BIOLOGICKÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ\nHLAVA I\nOpatření pro zachování zdrojů\nČlánek 6\nObecná ustanovení\n1.   Unie přijme opatření pro zachování zdrojů uvedená v článku 7 za účelem splnění cílů společné rybářské politiky, které spočívají v zachování a udržitelném využívání biologických mořských zdrojů, jak jsou stanoveny v článku 2.\n2.   Při uplatňování tohoto nařízení Komise konzultuje příslušné poradní orgány a příslušné vědecké subjekty. Opatření pro zachování zdrojů se přijímají s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, poradenství poskytnutého poradními sbory a společných doporučení členských států podle článku 18.\n3.   Členské státy mohou navzájem spolupracovat pro účely přijetí opatření podle článků 11, 15 a 18.\n4.   Členské státy navzájem koordinují svou činnost před přijetím vnitrostátních opatření podle čl. 20 odst. 2.\n5.   V konkrétních případech, zejména pokud jde o oblast Středomoří, mohou být členské státy zmocněny přijímat právně závazné akty v oblasti společné rybářské politiky, včetně opatření pro zachování zdrojů. Podle potřeby se použije článek 18.\nČlánek 7\nDruhy opatření pro zachování zdrojů\n1.   Opatření pro zachování a udržitelné využívání biologických mořských zdrojů mohou kromě jiného zahrnovat:\na)\nvíceleté plány podle článků 9 a 10;\nb)\ncíle pro zachování a udržitelné využívání populací a související opatření pro minimalizaci dopadu rybolovu na mořské prostředí;\nc)\nopatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity rybářských plavidel dostupným rybolovným právům;\nd)\npobídky, včetně pobídek hospodářské povahy, jako jsou rybolovná práva, s cílem podpořit postupy při rybolovu, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje;\ne)\nopatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv;\nf)\nopatření za účelem plnění cílů stanovených v článku 15;\ng)\nminimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;\nh)\npilotní projekty týkající se alternativních způsobů řízení rybolovu a lovných zařízení, které zvyšují selektivitu nebo minimalizují negativní dopad rybolovných činností na mořské prostředí;\ni)\nopatření nezbytná pro dodržení povinností podle právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí přijatá podle článku 11;\nj)\ntechnická opatření uvedená v odstavci 2.\n2.   Technická opatření mohou zahrnovat mimo jiné:\na)\nvlastnosti lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání;\nb)\nspecifikace týkající se konstrukce lovných zařízení, včetně:\ni)\núprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo pro minimalizaci negativního dopadu na ekosystém;\nii)\núprav nebo doplňkových zařízení ke snížení vedlejších úlovků ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů a ke snížení dalších nežádoucích úlovků;\nc)\nomezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;\nd)\npožadavky na rybářská plavidla na ukončení činnosti ve vymezené oblasti po vymezenou minimální dobu za účelem ochrany dočasných nahromadění ohrožených druhů, ryb ve tření, ryb pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů a jiných zranitelných mořských zdrojů;\ne)\nkonkrétní opatření na minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na biologickou rozmanitost moří a mořské ekosystémy, včetně opatření pro zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení;\nČlánek 8\nZřízení oblastí na obnovu rybích populací\n1.   Unie při patřičném zohlednění stávajících oblastí ochrany usiluje o zřízení chráněných oblastí na základě jejich biologické citlivosti, včetně oblastí, kde je jasně prokázána vysoká koncentrace ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, a oblastí tření ryb. V takových oblastech mohou být rybolovné činnosti omezeny nebo zakázány s cílem přispět k zachování živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů. Unie i nadále poskytuje dodatečnou ochranu stávajícím biologicky citlivým oblastem.\n2.   Pro tyto účely členské státy určí, je-li to možné, vhodné oblasti, které mohou tvořit součást soudržné sítě, a popřípadě vypracují společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 7, aby umožnily Komisi předložit návrh v souladu se Smlouvou.\n3.   Komise může být v rámci víceletého plánu zmocněna zřídit takové biologicky citlivé chráněné oblasti. Použije se čl. 18 odst. 1 až 6. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o chráněných oblastech.\nHLAVA II\nZvláštní opatření\nČlánek 9\nZásady a cíle víceletých plánů\n1.   Víceleté plány se přijímají prioritně na základě vědeckého, technického a hospodářského poradenství a obsahují opatření pro zachování zdrojů za účelem obnovy a zachování stavů rybích populací nad úrovněmi, které jsou schopny poskytnout maximální udržitelný výnos v souladu s čl. 2 odst. 2.\n2.   V případech, kdy z důvodu nedostatečných údajů není možné určit cíle související s maximálním udržitelným výnosem podle čl. 2 odst. 2, víceleté plány stanoví opatření na základě přístupu předběžné opatrnosti, která zajistí přinejmenším srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.\n3.   Víceleté plány se vztahují buď:\na)\nna jednotlivé druhy; nebo\nb)\nv případě smíšeného rybolovu nebo tam, kde jsou dynamiky populací navzájem propojeny, na rybolov využívající několik populací v příslušné zeměpisné oblasti, s ohledem na znalosti ohledně vzájemného působení mezi rybími populacemi, rybolovem a mořskými ekosystémy.\n4.   Opatření, která mají být zahrnuta do víceletých plánů, jakož i harmonogram jejich provádění, jsou úměrná zamýšleným účelům a cílům a stanovenému časovému horizontu. Před zahrnutím opatření do víceletých plánů bude zohledněn jejich pravděpodobný hospodářský a sociální dopad.\n5.   Víceleté plány mohou obsahovat konkrétní cíle pro zachování druhů a opatření založená na ekosystémovém přístupu s cílem řešit konkrétní problémy smíšeného rybolovu ve vztahu k dosahování cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 pro směs populací, na které se plán vztahuje, pokud vědecké poradenství naznačuje, že zvýšení selektivity není dosažitelné. Pokud je to nutné, víceletý plán zahrne zvláštní alternativní opatření pro zachování zdrojů pro některé z populací, na které se vztahuje, na základě ekosystémového přístupu.\nČlánek 10\nObsah víceletých plánů\n1.   Víceletý plán případně a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci podle Smlouvy, zahrnuje:\na)\noblast působnosti z hlediska populací, rybolovu a oblasti, na které bude víceletý plán uplatňován;\nb)\ncíle, které jsou slučitelné s cíli stanovenými v článku 2 a s příslušnými ustanoveními článků 6 a 9;\nc)\nvyčíslitelné cíle, jako jsou míra úmrtnosti způsobená rybolovem nebo biomasa reprodukující se populace;\nd)\njasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;\ne)\nreferenční body pro zachování zdrojů slučitelné s cíli stanovenými v článku 2;\nf)\ncíle pro opatření pro zachování zdrojů a technická opatření, která je třeba přijmout za účelem dosažení cílů stanovených v článku 15, a opatření určená k zamezení nebo co nejvýraznějšímu snížení nežádoucích úlovků;\ng)\nochranná opatření, která mají zajistit splnění vyčíslitelných cílů, jakož i nápravná opatření, jsou-li zapotřebí, a to i v situacích, kde zhoršující se kvalita nebo dostupnost a údajů ohrožují udržitelnost dané populace.\n2.   Víceletý plán může rovněž zahrnovat:\na)\njiná opatření pro zachování zdrojů, zejména opatření s cílem postupně odstranit výměty s ohledem na nejlepší dostupné vědecké poradenství nebo minimalizovat nepříznivý dopad rybolovu na ekosystém, která budou případně upřesněna v souladu s článkem 18;\nb)\nvyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku v dosažení cílů víceletého plánu;\nc)\npopřípadě konkrétní cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;\n3.   Víceletý plán stanoví, že po počátečním hodnocení ex-post dojde k revizi plánu, zejména s cílem zohlednit změny ve vědeckém poradenství.\nČlánek 11\nOpatření pro zachování zdrojů nezbytná pro dodržení povinností vyplývajících z právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí\n1.   Členské státy jsou zmocněny přijímat opatření pro zachování zdrojů, která nemají vliv na rybářská plavidla jiných členských států a která jsou použitelná ve vodách spadajících pod jejich svrchovanost nebo do jejich jurisdikce a jsou nutná pro účely plnění jejich povinností podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES, článku 4 směrnice 2009/147/ES nebo článku 6 směrnice 92/43/EHS, pokud jsou tato opatření slučitelná s cíli podle článku 2 tohoto nařízení, splňují cíle příslušného právního předpisu Unie, k jehož provádění jsou určeny, a jsou alespoň tak přísná jako stávající opatření stanovená v právních předpisech Unie.\n2.   Pokud se členský stát (dále jen \"členský stát, který daný proces zahájil\") domnívá, že je zapotřebí přijmout opatření za účelem dodržení povinností uvedených v odstavci 1, a jiné členské státy mají přímý zájem na řízení rybolovu dotčeného těmito opatřeními, je Komisi svěřena pravomoc přijmout na žádost taková opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46. Pro tyto účely se použije čl. 18 odst. 1 až 4 a 6 obdobně.\n3.   Členský stát, který daný proces zahájil, poskytne Komisi a ostatním členským státům s přímým zájmem na řízení relevantní informace o požadovaných opatřeních, včetně odůvodnění, vědeckých podkladů a podrobností o praktickém provedení a prosazování. Členský stát, který daný proces zahájil, a ostatní členské státy s přímým zájmem na řízení mohou předložit společné doporučení podle čl. 18 odst. 1 do šesti měsíců ode dne poskytnutí dostatečných informací. Komise zohlední veškerá dostupná vědecká poradenství a přijme daná opatření ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí kompletní žádosti.\nPokud se na společném doporučení, které má být předloženo Komisi v souladu s prvním pododstavcem, všechny státy neshodnou ve lhůtě uvedené tamtéž nebo pokud se má za to, že společné doporučení není v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1, může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou.\n4.   Odchylně od odstavce 3, není-li k dispozici společné doporučení uvedené v odstavci 3, může Komise přijmout opatření v naléhavých případech. Opatření, která mají být přijata v naléhavých případech, jsou omezena na opatření, bez nichž by bylo ohroženo dosažení cílů souvisejících se zavedením opatření pro zachování zdrojů v souladu se směrnicemi uvedenými v odstavci 1 a záměry daného členského státu.\n5.   Opatření uvedená v odstavci 4 se použijí nejdéle po dobu 12 měsíců, již lze prodloužit o další období 12 měsíců, pokud nadále přetrvávají podmínky stanovené v uvedeném odstavci.\n6.   Komise napomáhá spolupráci mezi dotčeným členským státem a ostatními členskými státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu v rámci procesu provádění a prosazování opatření přijatých podle odstavců 2, 3 a 4.\nČlánek 12\nOpatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů\n1.   V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, pokud jde o doložené vážné ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému, může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty platné po dobu nejvýše šesti měsíců postupem podle čl. 47 odst. 3 s cílem zmírnit uvedené ohrožení.\n2.   Členský stát oznámí žádost uvedenou v odstavci 1 současně Komisi, ostatním členským státům a dotčeným poradním sborům. Ostatní členské státy a poradní sbory mohou předložit písemné připomínky do sedmi pracovních dnů od přijetí oznámení. Komise rozhodne do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1.\n3.   Předtím, než skončí původní období platnosti okamžitě použitelného prováděcího aktu přijatého podle odstavce 1 obsahujícího naléhavé opatření, může Komise, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, přijmout okamžitě použitelný prováděcí akt, kterým se prodlužuje platnost tohoto naléhavého opatření na dobu nejvýše 6 měsíců s okamžitým účinkem. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 47 odst. 3.\nČlánek 13\nNaléhavá opatření členských států\n1.   Na základě důkazů o vážném ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému v souvislosti s rybolovnými činnostmi ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci členského státu, které vyžaduje okamžitý zásah, může tento členský stát přijmout naléhavá opatření ke zmírnění ohrožení. Taková opatření musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená ve stávajících opatřeních podle právních předpisů Unie. Taková opatření se použijí po dobu nejdéle tří měsíců.\n2.   Pokud by naléhavá opatření, která má členský stát přijmout, mohla mít vliv na rybářská plavidla jiných členských států, přijmou se tato opatření pouze po konzultaci s Komisí, dotčenými členskými státy a příslušnými poradními sbory ohledně návrhu opatření, který se předkládá s důvodovou zprávu. Pro účely takových konzultací může konzultující členský stát stanovit přiměřenou lhůtu pro konzultaci, která však nesmí být kratší než jeden měsíc.\n3.   Pokud má Komise za to, že opatření přijaté podle tohoto článku není v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, může s výhradou uvedení relevantních důvodů požádat, aby dotčený členský stát toto opatření pozměnil nebo zrušil.\nČlánek 14\nZamezení nežádoucím úlovkům a jejich snižování\n1.   Pro usnadnění zavedení povinnosti vykládky všech úlovků v rámci příslušného rybolovu v souladu s článkem 15 (dále jen \"povinnost vykládky\") mohou členské státy provádět pilotní projekty založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a zohledňující stanoviska příslušných poradních sborů, s cílem zevrubně posoudit všechny použitelné metody pro zamezení nežádoucím úlovkům, jejich snižování a odstranění v rámci určitého rybolovu.\n2.   Členské státy mohou vytvořit „atlas výmětů“ zachycující úroveň výmětů v každém druhu rybolovu, na nějž se vztahuje čl. 15 odst. 1.\nČlánek 15\nPovinnost vykládky\n1.   Všechny druhy úlovků podléhajících omezení odlovů a ve Středozemním moři i druhy úlovků podléhajících minimální velikosti stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie ve vodách, které nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí, v rámci níže uvedených druhů rybolovu a zeměpisných oblastí, musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány, vyloženy a případně započítány do příslušných kvót, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s tímto časovým rámcem:\na)\nnejpozději od 1. ledna 2015:\n—\ndrobný pelagický rybolov (tj. rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, drsnatce obecného, sardele obecné, stříbrnice evropské, sardinky obecné, šprota obecného);\n—\npelagický rybolov velkých druhů, (tj. rybolov tuňáka obecného, mečouna obecného, tuňáka křídlatého, tuňáka velkookého, marlína modrého a plachetníka bílého);\n—\nkomerční rybolov (zejména rybolov huňáčka severního, smačkovitých a tresky Esmarkovy);\n—\nrybolov lososa obecného v Baltském moři;\nb)\nnejpozději od 1. ledna 2015 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2017 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu ve vodách Unie Baltského moře, pokud jde o druhy podléhající omezení odlovu kromě druhů uvedených pod písmenem a);\nc)\nnejpozději od 1. ledna 2016 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů:\ni)\nSeverní moře\n—\nrybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé;\n—\nrybolov humra severského;\n—\nrybolov jazyka obecného a platýse velkého;\n—\nrybolov štikozubce obecného;\n—\nrybolov garnáta severního;\nii)\nSeverozápadní vody\n—\nrybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé;\n—\nrybolov humra severského;\n—\nrybolov jazyka obecného a platýse velkého;\n—\nrybolov štikozubce obecného;\niii)\nJihozápadní vody\n—\nrybolov humra severského;\n—\nrybolov jazyka obecného a platýse velkého;\n—\nrybolov štikozubce obecného;\niv)\njiné druhy rybolovu druhů podléhajících omezení odlovu;\nd)\nnejpozději od 1. ledna 2017 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu neuvedeného v písmenu a) ve Středozemním moři, v Černém moři a ve všech dalších vodách Unie a vodách mimo Unii, jež nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí.\n2.   Odstavcem 1 nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 za účelem provedení takových mezinárodních závazků v právu Unie, a to zejména včetně výjimek z povinnosti vykládky podle tohoto článku.\n3.   Pokud se všechny členské státy s přímým zájmem na řízení určitého rybolovu dohodnou, že by se povinnost vykládky měla vztahovat na jiné druhy, než které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou předložit společné doporučení za účelem rozšíření uplatňování povinnosti vykládky na tyto další druhy. Pro tyto účely se obdobně použije čl. 18 odst. 1 až 6. V případě předložení takového společného doporučení je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 obsahující tato opatření.\n4.   Povinnost vykládky uvedená v odstavci 1 se nepoužije na:\na)\ndruhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky;\nb)\ndruhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysoké míry přežití, přičemž se zohledňují charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému;\nc)\núlovky, na něž se vztahují výjimky de minimis.\n5.   Podrobnosti pro provádění povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1 se uvedou ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 a případně se dále vymezí v souladu s článkem 18, včetně:\na)\nzvláštních ustanovení ohledně rybolovu nebo druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky uvedená v odstavci 1;\nb)\nspecifikace výjimek z povinnosti vykládky pro druhy uvedené v odst. 4 písm. b);\nc)\nustanovení o výjimkách de minimis až do 5 % celkových ročních úlovků všech druhů podléhajících povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1. Výjimky de minimis se použijí v těchto případech:\n(i)\nje vědecky prokázáno, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout; nebo\n(ii)\nje třeba zamezit nepřiměřeným nákladům na zacházení s nežádoucími úlovky u takových lovných zařízení, kde nežádoucí úlovky na jedno lovné zařízení nepředstavují více než určitý procentuální podíl celkového ročního odlovu tímto zařízením, který bude stanoven ve víceletém plánu.\nÚlovky podle tohoto písmene se nezapočítávají do příslušných kvót, ale všechny tyto úlovky musí být v plném rozsahu zaznamenány.\nPo dobu přechodného období čtyř let je procento celkových ročních úlovků podle tohoto písmene zvýšeno:\ni)\no dva procentní body v prvních dvou letech platnosti povinnosti vykládky úlovků; a\nii)\no jeden procentní bod v následujících dvou letech;\nd)\nustanovení o dokumentaci úlovků;\ne)\npřípadné stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů v souladu s odstavcem 10.\n6.   Pokud není pro daný rybolov přijat žádný víceletý plán ani plán řízení podle článku 18 nařízení (ES) č. 1967/2006, je Komisi svěřena pravomoc přijímat, a to podle článku 18 tohoto nařízení, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 tohoto nařízení, jimiž dočasně a pro období nepřevyšující tři roky stanoví zvláštní plán výmětů obsahující podrobnosti uvedené v odst. 5 písm. a) až e) tohoto článku. Členské státy mohou spolupracovat v souladu s článkem 18 tohoto nařízení při vypracování tohoto plánu, aby Komise pak přijala uvedené akty nebo aby předložila návrh v souladu s řádným legislativním postupem.\n7.   Pokud nejsou za účelem upřesnění výjimky de minimis uvedené v odst. 4 písm. c) přijata žádná opatření ani ve víceletém plánu přijatém podle odstavce 5 ani ve zvláštním plánu výmětů přijatém podle odstavce 6, přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, jímž stanoví výjimku de minimis, která s výhradou podmínek uvedených v odst. 5 písm. c) bodu i) nebo ii) není vyšší než 5 % celkových ročních úlovků všech druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle odstavce 1. Tato výjimka de minimis se přijme tak, aby platila ode dne použití příslušné povinnosti vykládky.\n8.   Odchylně od povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót v souladu s odstavcem 1, úlovky druhů podléhajících povinnosti vykládky, které přesahují rámec kvót příslušných populací, nebo úlovky druhů, k nimž daný členský stát nemá žádné kvóty, mohou být odečteny od kvóty cílových druhů za podmínky, že nepřesahují 9 % kvóty cílových druhů. Toto ustanovení platí pouze v případě, že populace necílových druhů se nachází v bezpečných biologických mezích.\n9.   V případě populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, mohou členské státy využívat meziroční flexibilitu až do výše 10 % povolených vykládek. Za tímto účelem členský stát může povolit vykládku dodatečných množství populace, na níž se vztahuje povinnost vykládky, pokud tato množství nepřesahují 10 % kvóty přidělené tomuto členskému státu. Použije se článek 105 nařízení (ES) 1224/2009.\n10.   Může být stanovena minimální referenční velikost pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských organismů.\n11.   U druhů podléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 se využití úlovků druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů omezuje na účely jiné než přímá lidská spotřeba, zejména na rybí moučku, rybí tuk, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, potravinářské přídatné látky, léčivé přípravky a kosmetické výrobky.\n12.   U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře.\n13.   Za účelem sledování plnění povinnosti vykládky členské státy zajistí podrobnou a přesnou dokumentaci všech rybářských výjezdů a přiměřenou kapacitu a prostředky, jako pozorovatele, kamerové systémy (CCTV) a jiné prostředky. Členské státy tak respektují zásadu efektivity a proporcionality.\nČlánek 16\nRybolovná práva\n1.   Rybolovná práva přidělená členským státům zajistí každému členskému státu relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu.\n2.   Při zavedení povinnosti vykládky pro určitou rybí populaci jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků, neboť v prvním roce i v dalších letech již u dané populace nebudou povoleny výměty.\n3.   Pokud z nových vědeckých podkladů vyplývá, že rybolovná práva stanovená pro určitou populaci jsou ve značném rozporu se současným stavem dané populace, členské státy s přímým zájmem na řízení mohou Komisi předložit odůvodněnou žádost, aby předložila návrh na zmírnění tohoto rozporu při dodržení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2.\n4.   Rybolovná práva se stanoví v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 2 a v souladu s vyčíslitelnými cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 písm. b) a c).\n5.   Opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, která jsou k dispozici třetím zemím ve vodách Unie, se zavedou v souladu se Smlouvou.\n6.   Každý členský stát rozhodne o způsobu, jakým mohou být rybolovná práva, která mu byla přidělena a na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí, přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, například vytvořením individuálních rybolovných práv. Uvědomí Komisi o metodě přidělování.\n7.   Při přidělování rybolovných práv týkajících se smíšeného rybolovu členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se takového rybolovu.\n8.   Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část.\nČlánek 17\nKritéria pro přidělování rybolovných práv členským státům\nČlenské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici podle článku 16, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy. Používaná kritéria mohou mimo jiné zahrnovat dopad rybolovu na životní prostředí, dosavadní dodržování předpisů, přínos pro místní hospodářství a dosavadní objemy úlovků. V rámci rybolovných práv, která jim byla přidělena, se členské státy vynasnaží poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť.\nHLAVA III\nRegionalizace\nČlánek 18\nRegionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů\n1.   Pokud byla Komise nadána pravomocí, a to též prostřednictvím víceletého plánu stanoveného podle článků 9 a 10 nebo v případech uvedených v článku 11 a čl. 15 odst. 6, přijmout opatření prostřednictvím aktů v přenesené působnosti nebo prováděcích aktů, týkající se opatření Unie pro zachování zdrojů vztahujících se na příslušnou zeměpisnou oblast, členské státy s přímým zájmem na řízení, jehož se tato opatření dotýkají se mohou ve lhůtě stanovené v příslušném opatření pro zachování zdrojů nebo víceletém plánu dohodnout na předložení společných doporučení za účelem splnění cílů stanovených v příslušných opatřeních Unie pro zachování zdrojů nebo víceletých plánech nebo zvláštních plánech výmětů. Komise nepřijme žádné takové akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, dokud neskončí lhůta pro předložení společných doporučení členských států.\n2.   Pro účely odstavce 1 členské státy s přímým zájmem na řízení, jehož se opatření uvedená v odstavci 1dotýkají, spolupracují navzájem na formulaci společných doporučení. Rovněž konzultují příslušný poradní sbor či sbory. Komise usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a pokud je to nutné, zajišťuje mimo jiné možnost získat vědecký příspěvek od příslušných vědeckých subjektů.\n3.   Je-li předloženo společné doporučení podle odstavce 1, může Komise přijmout taková opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů za předpokladu, že uvedené doporučení je slučitelné s příslušnými opatřeními pro zachování zdrojů nebo s víceletým plánem.\n4.   Pokud se příslušné opatření pro zachování zdrojů použije na konkrétní rybí populaci sdílenou s třetími zeměmi a řízenou mnohostrannými organizacemi pro rybolov nebo podle dvoustranných či mnohostranných dohod, Unie se vynasnaží dohodnout s příslušnými partnery nutná opatření pro dosažení cílů stanovených v článku 2.\n5.   Členské státy zajistí, aby společná doporučení k opatřením pro zachování zdrojů, která mají být přijata podle odstavce 1, byla založena na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a splňovala všechny tyto požadavky:\na)\nbyla v souladu s cíli stanovenými v článku 2;\nb)\nbyla v souladu s oblastí působnosti a cíli příslušných opatření Unie pro zachování zdrojů;\nc)\nbyla v souladu s oblastí působnosti a účinně plnila záměry a vyčíslitelné cíle stanovené v příslušném víceletém plánu;\nd)\nnebyla méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.\n6.   Pokud se všem členským státům nepodaří dohodnout se na společných doporučeních, která mají být předložena Komisi podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, nebo pokud nejsou společná doporučení k opatřením pro zachování zdrojů považována za slučitelná se záměry a vyčíslitelnými cíli příslušných opatření pro zachování zdrojů, Komise může předložit návrh vhodných opatření v souladu se Smlouvou.\n7.   Kromě případů uvedených v odstavci 1 mohou členské státy mající přímý zájem na řízení rybolovu ve vymezené zeměpisně oblasti rovněž vypracovat společná doporučení určená Komisi ohledně opatření, která má Komise navrhnout nebo přijmout.\n8.   Jako doplňující či alternativní způsob regionální spolupráce budou členské státy opatřením Unie pro zachování zdrojů pro příslušnou zeměpisnou oblast, zejména víceletým plánem stanoveným podle článků 9 a 10, zmocněny přijmout ve stanovené lhůtě opatření, jimiž dané opatření pro zachování zdrojů dále upřesní. Dotyčné členské státy při přijímání těchto opatření úzce spolupracují. Odstavce 2, 4 a 5 tohoto článku se použijí obdobně. Komise je do spolupráce zapojena a její připomínky jsou zohledněny. Členské státy přijmou svá příslušná vnitrostátní opatření pouze tehdy, pokud se na obsahu těchto opatření dohodnou všechny dotčené členské státy. Pokud se Komise domnívá, že opatření členského státu nesplňuje podmínky stanovené v příslušném opatření pro zachování zdrojů, může dotyčný členský stát vyzvat ke změně či zrušení uvedeného opatření, přičemž uvede příslušné důvody.\nHLAVA IV\nVnitrostátní opatření\nČlánek 19\nOpatření členských států platná pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou nebo pro osoby usazené na jejich území\n1.   Členský stát může přijmout opatření pro zachování populací ryb ve vodách Unie pod podmínkou, že tato opatření splňují všechny tyto požadavky:\na)\nvztahují se pouze na rybářská plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem, na osoby usazené na té části jeho území, na kterou se vztahuje Smlouva;\nb)\njsou v souladu s cíli stanovenými v článku 2;\nc)\nnejsou méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.\n2.   Členský stát informuje za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 1.\n3.   Členské státy zpřístupní veřejnosti informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem.\nČlánek 20\nOpatření členského státu v pásmu 12 námořních mil\n1.   Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a udržení nebo zlepšení stavu mořského ekosystému z hlediska ochrany v pásmu 12 námořních mil od svých základních linií za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která řeší otázky zachování a řízení zdrojů výslovně pro danou oblast nebo která řeší konkrétně problém označený dotčeným členským státem. Opatření členského státu musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.\n2.   Pokud by opatření, která má členský stát přijmout k zachování a řízení zdrojů, mohla mít vliv na rybářská plavidla jiných členských států, musí být tato opatření přijata teprve poté, co jsou Komise, dotčené členské státy a příslušné poradní sbory konzultovány o návrhu těchto opatření, který obsahuje důvodovou zprávu, z níž také vyplývá, že tato opatření nejsou diskriminační. Pro účely takových konzultací může konzultující členský stát stanovit přiměřenou lhůtu, která však nesmí být kratší než dva měsíce.\n3.   Členské státy zpřístupní veřejnosti příslušné informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem.\n4.   Pokud má Komise za to, že opatření přijaté podle tohoto článku není v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, může s výhradou uvedení relevantních důvodů požádat, aby dotčený členský stát příslušné opatření pozměnil nebo zrušil.\nČÁST IV\nŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY\nČlánek 21\nStanovení systémů převoditelných koncesí k rybolovu\nČlenské státy mohou zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu. Členské státy mající takový systém zřídí a vedou rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu.\nČlánek 22\nÚprava a řízení rybolovné kapacity\n1.   Členské státy zavedou opatření, kterými se postupně upraví rybolovná kapacita jejich loďstva s ohledem na jejich rybolovná práva, s přihlédnutím ke směru vývoje a na základě nejlepšího vědeckého poradenství, za účelem dosažení stabilní a trvalé vyváženosti mezi nimi.\n2.   V zájmu dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 členské státy zašlou Komisi každoročně do 31. května zprávu o vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou svého loďstva a svými rybolovnými právy. Pro usnadnění společného přístupu v rámci Unie se tato zpráva vyhotoví v souladu se společnými pokyny, které může Komise vypracovat s uvedením příslušných technických, sociálních a ekonomických parametrů.\nZprávy obsahují roční hodnocení kapacity vnitrostátního loďstva a všech skupin loďstva příslušného členského státu. Cílem zpráv je zjistit nadměrnou strukturální kapacitu podle skupin a odhadnout dlouhodobou ziskovost podle skupin. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.\n3.   Pokud jde o hodnocení podle odst. 2 druhého pododstavce, členské státy při svých analýzách vycházejí z vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou svých loďstev a svými rybolovnými právy. Pro loďstva působící v nejvzdálenějších regionech a pro plavidla působící výlučně ve vodách mimo Unii se vypracují samostatná hodnocení.\n4.   Pokud hodnocení jasně prokáže, že rybolovná kapacita není účinně vyvážena s rybolovnými právy, členský stát připraví a uvede ve své zprávě akční plán pro skupiny loďstva se zjištěnou nadměrnou strukturální kapacitou. Akční plán stanoví cíle úpravy a nástroje na dosažení vyváženosti a jasný časový rámec pro jeho provedení.\nKomise každý rok vypracuje pro Evropský parlament a Radu zprávu o výše uvedené vyváženosti rybolovné kapacity loďstev členských států a jejich rybolovných práv v souladu s pokyny uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci. Zpráva zahrnuje akční plány uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. První zpráva se předloží do 31. března 2015.\nPokud nedojde k předložení příslušné zprávy podle odstavce 2 nebo k provedení akčního plánu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může to mít za následek úměrné pozastavení nebo přerušení příslušné finanční pomoci Unie takovému členskému státu pro investice do jedné nebo více skupin loďstva v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\n5.   Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu.\n6.   Rybolovná kapacita odpovídající rybářským plavidlům staženým s veřejnou podporou se nenahrazuje.\n7.   Členské státy zajistí, že ode dne 1. ledna 2014. rybolovná kapacita jejich loďstev nikdy nepřesáhne stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II.\nČlánek 23\nRežim vstupu a výstupu\n1.   Členské státy řídí vstupy do svých loďstev a výstupy z nich tak, aby byl vstup nové kapacity do loďstva bez veřejné podpory vyrovnán předcházejícím stažením alespoň stejně velkého podílu kapacity.\n2.   Komise může přijmout prováděcí akty stanovící prováděcí pravidla k tomuto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.\n3.   Do 30. prosince 2018 Komise vyhodnotí fungování režimu vstupu a výstupu s ohledem na měnící se vazbu mezi kapacitou loďstva a plánovanými rybolovnými právy, a případně navrhne změnu tohoto režimu.\nČlánek 24\nRejstříky rybářských loďstev\n1.   Členské státy zaznamenávají u rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou údaje o majitelích, vlastnostech a lovných zařízeních plavidla a o jeho činnosti, které jsou nezbytné pro řízení opatření stanovených v rámci tohoto nařízení.\n2.   Členské státy předloží údaje uvedené v odstavci 1 Komisi.\n3.   Komise vede rejstřík rybářského loďstva Unie obsahující údaje, které získá podle odstavce 2. Poskytne veřejnosti přístup k rejstříku rybářského loďstva Unie, přičemž zároveň zajistí, aby osobní údaje byly odpovídajícím způsobem chráněny.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví technické provozní požadavky pro zaznamenávání, formát a způsob předávání údajů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.\nČÁST V\nVĚDECKÁ ZÁKLADNA PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU\nČlánek 25\nPožadavky na údaje pro řízení rybolovu\n1.   Členské státy v souladu s pravidly přijatými v oblasti shromažďování údajů shromažďují biologické, environmentální, technické a sociálně ekonomické údaje potřebné pro řízení rybolovu, spravují je a zpřístupňují konečným uživatelům vědeckých údajů, včetně subjektů, které určí Komise. Získávání a správa těchto údajů jsou způsobilé pro financování z Evropského námořního a rybářského fondu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020. Tyto údaje umožňují zejména vyhodnocení:\na)\nstavu využívaných biologických mořských zdrojů;\nb)\núrovně rybolovu a dopadu rybolovných činností na biologické mořské zdroje a na mořské ekosystémy; a\nc)\nsociálně ekonomické výkonnosti rybolovu, akvakultury a zpracovatelských odvětví ve vodách a mimo vody Unie.\n2.   Shromažďování, správa a využívání údajů se zakládá na těchto zásadách:\na)\nsprávnost a spolehlivost, jakož i včasné shromažďování,\nb)\npoužívání koordinačních mechanismů s cílem zabránit dvojímu shromažďování údajů pro různé účely;\nc)\nbezpečné uchovávání a ochrana shromážděných údajů v počítačových databázích a jejich případná dostupnost veřejnosti, a to i na souhrnné úrovni, za účelem zajištění důvěrnosti shromážděných údajů;\nd)\nKomise nebo subjekty určené Komisí mají přístup k vnitrostátním databázím a systémům používaným ke zpracování shromážděných údajů pro účely ověření existence a kvality údajů;\ne)\nvčasná dostupnost příslušných údajů a metodik, jimiž jsou tyto údaje získávány, pro subjekty se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení, jakož i všem stranám, které o dané údaje projeví zájem, s výjimkou okolností, kdy je podle příslušných právních předpisů Unie požadována ochrana a důvěrnost;\n3.   Členské státy každoročně předloží Komisi zprávu o provádění svých vnitrostátních programů shromažďování údajů a zveřejní ji.\nKomise posoudí výroční zprávu o shromažďování údajů po konzultaci se svým vědeckým poradním orgánem a případně příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.\n4.   Členské státy zajistí vnitrostátní koordinaci shromažďování a správy vědeckých údajů pro řízení rybolovu, včetně sociálně ekonomických údajů. Za tímto účelem určí národního zpravodaje a organizují každoročně vnitrostátní koordinační zasedání. Komise je informována o vnitrostátních koordinačních činnostech a je zvána na koordinační zasedání.\n5.   Členské státy koordinují v úzké spolupráci s Komisí své činnosti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejném regionu a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých činností s třetími zeměmi se svrchovaností nebo jurisdikcí nad vodami ve stejném regionu.\n6.   Shromažďování, správa a využívání údajů se provádí nákladově efektivním způsobem.\n7.   Pokud členský stát údaje včas neshromažďuje nebo neposkytuje konečným uživatelům, může to mít za následek úměrné pozastavení nebo přerušení příslušné finanční pomoci Unie tomuto členskému státu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\nČlánek 26\nKonzultace vědeckých subjektů\nKomise konzultuje příslušné vědecké subjekty. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství je případně konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů včetně biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických hledisek. Při konzultaci vědeckých subjektů se zohledňuje řádné hospodaření s veřejnými prostředky, s cílem zabránit zdvojování činnosti těchto subjektů.\nČlánek 27\nVýzkum a vědecké poradenství\n1.   Členské státy provádějí programy pro výzkum a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury. V úzké spolupráci s Komisí a případně při zapojení příslušných poradních sborů koordinují s dalšími členskými státy své programy zaměřené na výzkum, inovace a vědecké poradenství v odvětví rybolovu v kontextu rámců Unie pro výzkum a inovace. Tyto činnosti jsou způsobilé pro financování z rozpočtu Unie v souladu s příslušnými právními akty Unie.\n2.   Členské státy za účasti příslušných zúčastněných stran, při použití kromě jiného dostupných finančních zdrojů Unie a prostřednictvím vzájemné koordinace zajistí dostupnost příslušných kompetencí a lidských zdrojů, které mají být zapojeny do vědeckého poradenského procesu.\nČÁST VI\nVNĚJŠÍ POLITIKA\nČlánek 28\nCíle\n1.   Za účelem zajištění udržitelného využívání, řízení a zachování biologických mořských zdrojů a mořského prostředí udržuje Unie vnější vztahy v oblasti rybolovu v souladu se svými mezinárodními závazky a politickými cíli a s cíli a zásadami uvedenými v článcích 2 a 3.\n2.   Unie zejména\na)\naktivně podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství a přispívá k němu;\nb)\nzdokonaluje politickou soudržnost iniciativ Unie, zejména s ohledem na činnosti v oblasti životního prostředí, obchodu a rozvoje, a posiluje důslednost opatření přijatých v rámci rozvojové spolupráce a vědeckotechnické a hospodářské spolupráce;\nc)\npřispívá k udržitelným rybolovným činnostem, které jsou hospodářsky životaschopné, a podporuje zaměstnanost v rámci Unie;\nd)\nzajišťuje, aby rybolovné činnosti Unie mimo unijní vody byly založeny na stejných zásadách a normách, jaké existují v platných právních předpisech Unie v oblasti společné rybářské politiky, a podporuje rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie vůči jiným hospodářským subjektům třetích zemí;\ne)\nna všech mezinárodních fórech prosazuje a podporuje opatření nezbytná k vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;\nf)\npodporuje vznik a posilování kontrolních výborů regionálních organizací pro řízení rybolovu, pravidelné nezávislé kontroly plnění a příslušná nápravná opatření, včetně účinných a odrazujících sankcí, které je třeba provádět transparentním a nediskriminačním způsobem;\n3.   Ustanoveními této části nejsou dotčena konkrétní ustanovení mezinárodních dohod přijatá podle článku 218 Smlouvy.\nHLAVA I\nMezinárodní organizace pro rybolov\nČlánek 29\nČinnosti Unie v mezinárodních organizacích pro rybolov\n1.   Unie aktivně podporuje činnosti mezinárodních organizací zabývajících se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, a přispívá k těmto činnostem.\n2.   Postoje Unie v mezinárodních organizacích zabývajících se rybolovem a v regionálních organizacích pro řízení rybolovu jsou založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli stanovenými v článku 2, zejména v odstavci 2 a odst. 5 písm. c) uvedeného článku. Unie usiluje o vedoucí postavení při posilování výkonnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu s cílem umožnit jim lépe chránit a řídit mořské živé zdroje v rámci jejich působnosti.\n3.   Unie aktivně podporuje vypracování spravedlivého a transparentního systému přidělování rybolovných práv.\n4.   Unie podporuje spolupráci mezi jednotlivými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, soulad mezi jejich příslušnými regulačními rámci a rozvoj vědeckých poznatků a poradenství, aby zajistila, že jejich doporučení jsou založena na tomto vědeckém poradenství.\nČlánek 30\nDodržování mezinárodních ustanovení\nUnie, mimo jiné prostřednictvím Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“), spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, s cílem posílit dodržování opatření, zejména opatření pro potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, aby se zajistilo přísné dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi.\nHLAVA II\nDohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu\nČlánek 31\nZásady a cíle dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu\n1.   Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s třetími zeměmi stanoví rámec správy v právní, environmentální, hospodářské a sociální oblasti pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetích zemí.\nTyto rámce mohou zahrnovat:\na)\nrozvoj a podporu nezbytných vědeckých a výzkumných institucí;\nb)\nkapacity pro sledování, kontrolu a dohled;\nc)\ndalší prvky budování kapacit, které se týkají rozvoje politiky udržitelného rybolovu v dané třetí zemi.\n2.   Za účelem zajištění udržitelného využívání přebytků biologických mořských zdrojů Unie usiluje o to, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se třetími zeměmi byly oboustranným přínosem pro Unii i dotčenou třetí zemi, včetně místního obyvatelstva a odvětví rybolovu dané země, a aby přispívaly k pokračování činnosti loďstev Unie a zaměřovaly se na získávání přiměřeného podílu z dostupného přebytku, v souladu se zájmy loďstev Unie.\n3.   Aby bylo zajištěno, že se na plavidla Unie provádějící rybolov v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu vztahovaly podobné normy, jaké se vztahují na rybářská plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách Unie, se Unie vynasnaží zahrnout do dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu příslušná ustanovení o povinnosti vykládky ryb a produktů rybolovu.\n4.   Rybářská plavidla Unie loví pouze přebytky přípustného odlovu v souladu s čl. 62 odst. 2 a 3 Úmluvy UNCLOS, určené jasným a transparentním způsobem na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a výměny příslušných informací mezi Unií a danou třetí zemí o celkové intenzitě rybolovu dotčených populací ze strany všech loďstev. Pokud jde o tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace, určení zdrojů, k nimž se umožní přístup, by mělo náležitě zohledňovat vědecká posouzení provedená na regionální úrovni, jakož i opatření na zachování a řízení přijatá příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.\n5.   Rybářská plavidla Unie mohou působit ve vodách třetí země, s níž existuje platná dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, pouze pokud mají oprávnění k rybolovu, které bylo vydáno v souladu s uvedenou dohodou;\n6.   Unie zajistí, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu zahrnovaly ustanovení týkající se dodržování demokratických zásad a lidských práv, které představuje zásadní prvek těchto dohod.\nTyto dohody rovněž v nejvyšším možném rozsahu zahrnují:\na)\nustanovení, které zakazuje udělit různým loďstvům lovícím v těchto vodách výhodnější podmínky, než jsou podmínky poskytnuté hospodářským subjektům Unie, včetně podmínek týkajících se zachování, rozvoje a řízení zdrojů, nebo finanční ujednání a poplatky a práva vztahující se na vydávání oprávnění k rybolovu;\nb)\nustanovení o výlučnosti týkající se pravidla uvedeného v odstavci 5.\n7.   Na úrovni Unie je vyvíjeno úsilí o monitorování činností rybářských plavidel Unie, která působí ve vodách třetích zemí mimo rámec dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu.\n8.   Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou a působící mimo vody Unie byla schopna poskytovat podrobnou a přesnou dokumentaci o všech rybolovných a zpracovatelských činnostech.\n9.   Oprávnění k rybolovu podle odstavce 5 se neuděluje plavidlu, které bylo vyňato z rejstříku rybářského loďstva Unie a následně do něj bylo do 24 měsíců opět zapsáno, ledaže majitel tohoto plavidla poskytl příslušným orgánům členského státu vlajky veškeré údaje nezbytné k určení toho, že v uvedeném období bylo plavidlo provozováno způsobem, který je plně v souladu s normami, které se vztahují na plavidla plující pod vlajkou některého členského státu Unie.\nKromě toho musí být stanoveno, že pokud stát, který plavidlu v době, kdy je odhlášeno z rejstříku Unie, umožní plout pod jeho vlajkou, je podle právních předpisů Unie označen jakožto nespolupracující stát, pokud jde o boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jeho potírání a odstranění, nebo jakožto stát, který umožňuje neudržitelné využívání živých mořských zdrojů, rybolovné činnosti tohoto plavidla ustanou a majitel přijme bezprostřední opatření na odhlášení plavidla z rejstříku uvedeného státu.\n10.   Komise zajistí nezávislá hodnocení každého protokolu k dohodě o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ex ante a ex post a zpřístupní je Evropskému parlamentu a Radě v dostatečném předstihu, než předloží Radě doporučení týkající se zmocnění k zahájení jednání ohledně nástupnického protokolu. Shrnutí těchto hodnocení se zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 32\nFinanční pomoc\n1.   Unie poskytne prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu třetím zemím finanční pomoc s cílem:\na)\nnést část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům ve vodách třetí země; část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům, které mají být vynaloženy ze strany unijních majitelů plavidel, musí být stanovena pro každou dohodu o partnerství v oblasti rybolovu nebo protokol k ní a musí být spravedlivá, nediskriminační a přiměřená přínosům zajištěným přístupovými podmínkami;\nb)\nstanovit rámec správy včetně vytvoření a zachování potřebných vědeckých a výzkumných institucí, podporovat konzultační procesy v rámci zájmových skupin a kapacity určené ke sledování, kontrole a dozoru a další prvky budování kapacit, které souvisí s rozvojem politiky udržitelného rybolovu prováděné třetí zemí. Tato finanční pomoc je podmíněna dosažením konkrétních výsledků a doplňuje rozvojové projekty a programy uskutečňované v dané třetí zemi a je s nimi v souladu.\n2.   Finanční pomoc pro odvětvovou podporu je v rámci každé dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu oddělena od plateb za přístup k rybolovným zdrojům. Jako podmínku pro platby v rámci finanční pomoci vyžaduje Unie dosažení konkrétních výsledků a pečlivě sleduje pokrok.\nHLAVA III\nŘízení populací společného zájmu\nČlánek 33\nZásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země a dohody o výměně a společném řízení\n1.   Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, Unie spolupracuje s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s tímto nařízením, zejména s cílem stanoveným v čl. 2 odst. 2. Není-li dosaženo formální dohody, Unie vynaloží veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení, zejména pokud jde o cíl uvedený v čl. 2 odst. 2, a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.\n2.   V zájmu zajištění udržitelného využívání populací sdílených se třetími zeměmi a zaručení stability rybolovných činností svých loďstev usiluje Unie v souladu s Úmluvou UNCLOS o sjednání dvoustranných nebo mnohostranných dohod se třetími zeměmi, jejichž cílem je společné řízení populací, včetně případného stanovení přístupu do vod a ke zdrojům a podmínek tohoto přístupu, harmonizace opatření pro zachování zdrojů a výměny rybolovných práv.\nČÁST VII\nAKVAKULTURA\nČlánek 34\nPodpora udržitelné akvakultury\n1.   Komise stanoví nezávazné strategické směry Unie v oblasti společných priorit a cílů pro rozvoj udržitelných činností v oblasti akvakultury s cílem podpořit udržitelnost a přispět k zabezpečení a dodávkám potravin, růstu a zaměstnanosti. Tyto strategické směry zohlední příslušné výchozí pozice a rozdílné podmínky v rámci celé Unie a utvoří základ pro víceleté národní strategické plány a zaměří se na:\na)\nzvýšení konkurenceschopnosti odvětví akvakultury a podporu jeho rozvoje a inovace;\nb)\nsnížení administrativní zátěže a dosažení toho, aby provádění právních předpisů Unie bylo účinnější a lépe reagovalo na potřeby zúčastněných stran;\nc)\npodporu hospodářské činnosti;\nd)\ndiverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a vnitrozemských oblastech;\ne)\nzačlenění činností v oblasti akvakultury do územního plánování mořských, pobřežních a vnitrozemských oblastí.\n2.   Členské státy stanoví víceletý vnitrostátní strategický plán pro rozvoj činností v oblasti akvakultury na svých územích nejpozději do 30. června 2014.\n3.   Víceletý národní strategický plán zahrnuje cíle členského státu a opatření a časové rozvrhy potřebné k jejich dosažení.\n4.   Víceleté národní strategické plány se zaměří zejména na:\na)\nzjednodušení správních postupů, zejména co se týče hodnocení a studií dopadu a udělování licencí;\nb)\npřiměřenou jistotu pro hospodářské subjekty v odvětví akvakultury v souvislosti s přístupem k vodám a prostoru;\nc)\nukazatele environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti;\nd)\nhodnocení jiných možných přeshraničních vlivů, zejména na biologické mořské zdroje a mořské ekosystémy v sousedních členských státech;\ne)\nvytvoření synergií mezi vnitrostátními výzkumnými programy a navázání spolupráce mezi průmyslem a vědeckou obcí;\nf)\npodpora konkurenční výhody udržitelných potravin vysoké jakosti;\ng)\npodpora postupů a výzkumu v odvětví akvakultury s cílem zvýšit pozitivní účinky na životní prostředí a zdroje ryb a snížit negativní dopady, včetně snížení tlaku na rybí populace používané k výrobě krmiva a zvýšení účinného využívání zdrojů.\n5.   Členské státy si vyměňují informace a osvědčené postupy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření obsažených ve víceletých vnitrostátních strategických plánech.\n6.   Komise podpoří výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a usnadní koordinaci vnitrostátních opatření uvedených ve víceletém vnitrostátním strategickém plánu.\nČÁST VIII\nSPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ\nČlánek 35\nCíle\n1.   Zavádí se společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhů“), která:\na)\npřispěje k dosažení cílů stanovených v článku 2, a zejména k udržitelnému využívání živých biologických mořských zdrojů;\nb)\numožní odvětví rybolovu a akvakultury uplatňovat společnou rybářskou politiku na příslušné úrovni;\nc)\nposílí konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie, zejména producentů;\nd)\nzlepší transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce, zajistí vyváženější rozdělení přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci odvětví, zlepší informovanost spotřebitelů a zvýší povědomí, a to prostřednictvím oznámení nebo označení poskytujících srozumitelné informace;\ne)\npřispěje k zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii podporou udržitelného využívání rybolovných zdrojů.\nf)\npřispěje k zajištění rozmanitých dodávek produktů rybolovu a akvakultury pro spotřebitele;\ng)\nposkytne spotřebitelům ověřitelné a správné informace týkající se původu produktu a způsobu jeho produkce, zejména prostřednictvím etiket a štítků.\n2.   Společná organizace trhů se použije na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (24), které jsou uváděny na trh v Unii.\n3.   Společná organizace trhů zahrnuje zejména:\na)\norganizaci odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhu;\nb)\nplány produkce a uvádění na trh organizací producentů v oblasti rybolovu a akvakultury;\nc)\nspolečné obchodní normy;\nd)\ninformovanost spotřebitelů.\nČÁST IX\nKONTROLA A PROSAZOVÁNÍ\nČlánek 36\nCíle\n1.   Dodržování pravidel společné rybářské politiky musí být zajišťováno účinným režimem Unie pro kontrolu rybolovu, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.\n2.   Kontrola a prosazování společné rybářské politiky jsou založeny na následujících zásadách a zahrnují:\na)\nglobální, integrovaný a společný přístup;\nb)\nspolupráci a koordinaci mezi členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;\nc)\nefektivitu nákladů a proporcionalitu;\nd)\npoužívání účinných moderních technologií kontroly pro dostupnost a kvalitu údajů o rybolovu;\ne)\nrámec Unie pro kontrolu, inspekci a prosazování;\nf)\nstrategii zohledňující míru rizika zaměřenou na systematické a automatické křížové kontroly všech dostupných vhodných údajů;\ng)\nrozvoj kultury dodržování pravidel a spolupráci mezi všemi hospodářskými subjekty a rybáři;\nUnie přijme vhodná opatření s ohledem na třetí země, které umožňují neudržitelný rybolov.\n3.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění kontroly, inspekcí a prosazování ve vztahu k činnostem prováděným v rámci společné rybářské politiky, včetně zavedení účinných přiměřených a odrazujících sankcí.\nČlánek 37\nSkupina odborníků pro dodržování pravidel\n1.   Komise zřídí skupinu odborníků pro dodržování pravidel, jejímž úkolem bude posuzovat, usnadňovat a posilovat provádění a dodržování povinností v rámci režimu Unie pro kontrolu rybolovu.\n2.   Skupina odborníků pro dodržování pravidel je složena ze zástupců Komise a členských států. Na žádost Evropského parlamentu může Komise vyzvat Evropský parlament, aby vyslal odborníky k účasti na zasedání skupiny odborníků. Skupině odborníků pro dodržování pravidel může napomáhat agentura, která se účastní zasedání v roli pozorovatele.\n3.   Skupina odborníků zejména:\na)\nprovádí pravidelný přezkum otázek týkajících se dodržování pravidel a provádění v rámci režimu Unie pro kontrolu rybolovu a identifikuje možné obtíže společného zájmu při provádění pravidel společné rybářské politiky;\nb)\nposkytuje poradenství týkající se provádění pravidel společné rybářské politiky, včetně stanovení priorit pro finanční pomoc Unie; a\nc)\nprovádí výměnu informací o kontrolních a inspekčních činnostech, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.\n4.   Skupina odborníků pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě úplné informace o činnostech v oblasti dodržování pravidel uvedených v odstavci 3.\nČlánek 38\nPilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů\nKomise a členské státy mohou uskutečňovat pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů správy údajů.\nČlánek 39\nPříspěvek na náklady kontroly, inspekce, prosazování a shromažďování údajů\nČlenské státy mohou po svých hospodářských subjektech požadovat, aby přiměřeně přispěly na provozní náklady související s prováděním režimu Unie pro kontrolu rybolovu a shromažďování údajů.\nČÁST X\nFINANČNÍ NÁSTROJE\nČlánek 40\nCíle\nZa účelem přispění k dosažení cílů stanovených v článku 2 lze poskytnout finanční pomoc Unie.\nČlánek 41\nPodmínky poskytnutí finanční pomoci pro členské státy\n1.   Za podmínek, které budou stanoveny v příslušných právních aktech Unie, je finanční pomoc Unie pro členské státy podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany členských států.\n2.   Nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy může mít za následek přerušení nebo pozastavení plateb nebo provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci společné rybářské politiky. Tato opatření jsou přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování nedodržování.\nČlánek 42\nPodmínky finanční pomoci pro hospodářské subjekty\n1.   Za podmínek, které budou stanoveny v příslušných právních aktech Unie, je finanční pomoc Unie pro hospodářské subjekty podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany hospodářských subjektů.\n2.   S výhradou zvláštních pravidel, která budou přijata, mají závažná porušení pravidel společné rybářské politiky, kterých se dopustí hospodářské subjekty, za následek dočasný nebo trvalý zákaz přístupu k finanční pomoci Unie nebo snížení finanční pomoci. Tato opatření přijatá členským státem jsou odrazující, účinná a přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení pravidel.\n3.   Členské státy zajistí, že je finanční pomoc Unie poskytována pouze tehdy, pokud nebyly dotčenému hospodářskému subjektu uloženy žádné sankce za závažná porušení pravidel v období jednoho roku před datem podání žádosti o finanční pomoc Unie.\nČÁST XI\nPORADNÍ SBORY\nČlánek 43\nZřízení poradních sborů\n1.   Pro každou ze zeměpisných oblastí nebo oblastí působnosti stanovených v příloze III jsou zřízeny poradní sbory s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran v souladu s čl. 45 odst. 1 a přispět k dosažení cílů stanovených v článku 2.\n2.   Zejména se v souladu s přílohou III zřizují tyto nové poradní sbory:\na)\nporadní sbor pro nejvzdálenější regiony, rozdělený do tří sekcí pro každou z těchto tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán;\nb)\nporadní sbor pro akvakulturu;\nc)\nporadní sbor pro trhy\nd)\nporadní sbor pro Černé moře.\n3.   Každý poradní sbor přijme svůj jednací řád.\nČlánek 44\nÚkoly poradních sborů\n1.   Komise při uplatňování tohoto nařízení případně konzultuje poradní sbory.\n2.   Poradní sbory mohou:\na)\npředkládat Komisi a dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a sociálně ekonomických aspektů a aspektů souvisejících se zachováním rybolovu a akvakultury. Poradní sbory mohou zejména předkládat doporučení o tom, jak zjednodušit pravidla pro řízení rybolovu;\nb)\ninformovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení, sociálně ekonomických aspektů a aspektů týkajících se zachování rybolovu a případně akvakultury v jejich zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti, a navrhovat řešení k překonání těchto problémů;\nc)\nv úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.\nJe-li záležitost ve společném zájmu dvou nebo více poradních sborů, koordinují své postoje v zájmu přijetí společných doporučení k dané otázce.\n3.   Poradní sbory se konzultují na základě společného doporučení podle článku 18. Komise a členské státy mohou vést se sbory konzultace, i pokud jde o jiná opatření. Jejich poradenství se zohledňuje. Těmito konzultacemi není dotčena konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství nebo jiných vědeckých subjektů. Stanoviska poradních sborů mohou být předložena všem dotčeným členským státům a Komisi.\n4.   Komise a případně dotčené členské státy odpoví do dvou měsíců na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1. Pokud se přijatá konečná opatření liší od stanovisek, doporučení a návrhů poradních sborů obdržených podle odstavce 1, Komise nebo dotčený členský stát uvede podrobné důvody, proč se liší.\nČlánek 45\nSložení, fungování a financování poradních sborů\n1.   Poradní sbory sestávají z:\na)\norganizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a případně akvakultury a zástupců odvětví zpracování a uvádění na trh;\nb)\nostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí a spotřebitelské skupiny.\n2.   Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru, jeho součástí jsou případně sekretariát a pracovní skupiny zabývající se otázkami regionální spolupráce podle článku 18; každý poradní sbor přijímá nezbytná vnitřní zřizovací a organizační opatření.\n3.   Poradní sbory fungují a jsou financovány, jak je stanoveno v příloze III.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, jimiž se stanoví podrobná pravidla fungování poradních sborů.\nČÁST XII\nPROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 46\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 29. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 45 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 47\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle článku 23, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nČÁST XIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 48\nZrušení a změny\n1.   Nařízení (ES) č. 2371/2002 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\n2.   Rozhodnutí 2004/585/ES se zrušuje s účinkem ode dne vstupu v platnost pravidel přijatých podle čl. 45 odst. 4 tohoto nařízení.\n3.   Článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 (25) se zrušuje.\n4.   Nařízení Rady (ES) č. 639/2004 (26) se zrušuje.\n5.   V článku 105 nařízení (ES) č. 1224/2009 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„3a.   Odchylně od odstavce 2 a 3 se žádný násobící koeficient nepoužije na úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (27), za předpokladu, že rozsah přečerpání v poměru k povolené vykládce nepřesáhne 10 %.\nČlánek 49\nPřezkum\nDo 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společné rybářské politiky.\nČlánek 50\nVýroční zpráva\nKomise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu a o stavu rybích populací co nejdříve po přijetí ročního nařízení Rady, kterým se stanoví rybolovná práva pro plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii.\nČlánek 51\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. LEŠKEVIČIUS\n(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183.\n(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. února 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. října 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59).\n(5)  Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu a dohoda o provedení části XI této úmluvy (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3).\n(6)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).\n(7)  Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).\n(8)  Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 16).\n(9)  Rozhodnutí Rady 96/428/ES ze dne 25. června 1996, kterým Společenství přijímá Dohodu k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři (Úř. věst. L 177, 16.7.1996, s. 24).\n(10)  Dohoda k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři (Úř. věst. L 177, 16.7.1996, s. 26).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 7).\n(13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).\n(14)  Usnesení Rady ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovného pásma ve Společenství o šířce 200 mil s účinkem od 1. ledna 1977 (Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1).\n(15)  Rozhodnutí Komise 2005/629/ES ze dne 26. srpna 2005, kterým se zřizuje Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (Úř. L 225, 31.8,2005, s. 18).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2004/585/ES ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17).\n(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).\n(19)  Nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel (Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(21)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (OJ L 286, 29.10.2008, p. 1).\n(22)  Oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).\n(23)  Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(25)  Nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství, kterým se mění nařízení (ES) č. 2847/93 a zrušují nařízení (ES) č. 685/95 a (ES) č. 2027/95 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).\n(26)  Nařízení Rady (ES) č. 639/2004 ze dne 30. března 2004 o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 9).\n(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 23) rozhodnutí Rady 2004/585/ES“\nPŘÍLOHA I\nPŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 5 ODST. 2\n1.   Pobřežní vody spojeného království\nA.   PŘÍSTUP PRO FRANCII\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)\n1.\nBerwick-upon-Tweed východním směrem\nCoquet Island východním směrem\nSleď obecný\nBez omezení\n2.\nFlamborough Head východním směrem\nSpurn Head východním směrem\nSleď obecný\nBez omezení\n3.\nLowestoft východním směrem\nLyme Regis jižním směrem\nVšechny druhy\nBez omezení\n4.\nLyme Regis jižním směrem\nEddystone jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n5.\nEddystone jižním směrem\nLongships jihozápadním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHřebenatkovití\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nLangusta\nBez omezení\n6.\nLongships jihozápadním směrem\nHartland Point severozápadním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nLangusta\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\n7.\nHartland Point k linii severně od Lundy Island\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n8.\nOd linie přímo na západ od Lundy Island po Cardigan Harbour\nVšechny druhy\nBez omezení\n9.\nPoint Lynas severním směrem\nMorecambe Light Vessel východním směrem\nVšechny druhy\nBez omezení\n10.\nCounty Down\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n11.\nNew Island severovýchodním směrem\nSanda Island jihozápadním směrem\nVšechny druhy\nBez omezení\n12.\nPort Stewart severním směrem\nBarra Head západním směrem\nVšechny druhy\nBez omezení\n13.\n57°40' severní šířky\nButt of Lewis západním směrem\nVšechny druhy kromě korýšů a měkkýšů\nBez omezení\n14.\nSt Kilda, Flannan Islands\nVšechny druhy\nBez omezení\n15.\nZápadně od linie spojující maják Butt of Lewis s bodem 59°30'severní šířky – 5°45' západní délky\nVšechny druhy\nBez omezení\nB.   PŘÍSTUP PRO IRSKO\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)\n1.\nPoint Lynas severním směrem\nMull of Galloway jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\n2.\nMull of Oa západním směrem\nBarra Head západním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nC.   PŘÍSTUP PRO NĚMECKO\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)\n1.\nVýchodně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan\nSleď obecný\nBez omezení\n2.\nBerwick-upon-Tweed východním směrem, maják Whitby High východním směrem\nSleď obecný\nBez omezení\n3.\nMaják North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem\nSleď obecný\nBez omezení\n4.\nPásmo okolo St Kilda\nSleď obecný\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\n5.\nMaják Butt of Lewis západním směrem k linii spojující maják Butt of Lewis a bod 59°30' severní šířky –5°45' západní délky\nSleď obecný\nBez omezení\n6.\nPásmo okolo North Rona a Sulisker (Sulasgeir)\nSleď obecný\nBez omezení\nD.   PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)\n1.\nVýchodně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan\nSleď\nBez omezení\n2.\nBerwick upon Tweed východním směrem, Flamborough Head východním směrem\nSleď\nBez omezení\n3.\nNorth Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem\nSleď\nBez omezení\nE.   PŘÍSTUP PRO BELGII\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)\n1.\nBerwick-upon-Tweed východním směrem\nCoquet Island východním směrem\nSleď\nBez omezení\n2.\nCromer severním směrem\nNorth Foreland východním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n3.\nNorth Foreland východním směrem\nNový maják Dungeness jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\n4.\nNový maják Dungeness jižním směrem, Selsey Bill jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n5.\nStraight Point jihovýchodním směrem, South Bishop severozápadním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n2.   Pobřežní vody irska\nA.   PŘÍSTUP PRO FRANCII\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)\n1.\nErris Head severozápadním směrem\nSybil Point západním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\n2.\nMizen Head jižním směrem\nStags jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\n3.\nStags jižním směrem\nCork jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\n4.\nCork jižním směrem, Carnsore Point jižním směrem\nVšechny druhy\nBez omezení\n5.\nCarnsore Point jižním směrem, Haulbowline jihovýchodním směrem\nVšechny druhy kromě korýšů a měkkýšů\nBez omezení\nB.   PŘÍSTUP PRO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)\n1.\nMine Head jižním směrem\nHook Point\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\n2.\nHook Point\nCarlingford Lough\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nHřebenatkovití\nBez omezení\nC.   PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)\n1.\nStags jižním směrem\nCarnsore Point jižním směrem\nSleď\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nD.   PŘÍSTUP PRO NĚMECKO\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)\n1.\nOld Head of Kinsale jižním směrem\nCarnsore Point jižním směrem\nSleď obecný\nBez omezení\n2.\nCork jižním směrem\nCarnsore Point jižním směrem\nMakrela\nBez omezení\nE.   PŘÍSTUP PRO BELGII\nZeměpisná oblast\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)\n1.\nCork jižním směrem\nCarnsore Point jižním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n2.\nWicklow Head východním směrem\nCarlingford Lough jihovýchodním směrem\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n3.   Pobřežní vody belgie\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\n3 až 12 námořních mil\nNizozemsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nFrancie\nSleď obecný\nBez omezení\n4.   Pobřežní vody dánska\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm) (6 až 12 námořních mil)\nOd dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk\nNěmecko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nGarnáti a krevety\nBez omezení\nNizozemsko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nRyby jiné než platýsovité\nBez omezení\nOd Blåvands Huk až po Bovbjerg\nBelgie\nTreska obecná\nBez omezení pouze od 1. června do 31. července\nTreska jednoskvrnná\nBez omezení pouze od 1. června do 31. července\nNěmecko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nNizozemsko\nPlatýs velký\nBez omezení\nJazyk obecný\nBez omezení\nOd Thyborøn až po Hanstholm\nBelgie\nTreska bezvousá\nBez omezení pouze od 1. června do 31. července\nPlatýs velký\nBez omezení pouze od 1. června do 31. července\nNěmecko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nTreska obecná\nBez omezení\nTreska tmavá\nBez omezení\nTreska jednoskvrnná\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nTreska bezvousá\nBez omezení\nNizozemsko\nTreska obecná\nBez omezení\nPlatýs velký\nBez omezení\nJazyk obecný\nBez omezení\nSkagerrak\n(od Hanstholm až po Skagen)\n(4 až 12 námořních mil)\nBelgie\nPlatýs velký\nBez omezení pouze od 1. června do 31. července\nNěmecko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nTreska obecná\nBez omezení\nTreska tmavá\nBez omezení\nTreska jednoskvrnná\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nTreska bezvousá\nBez omezení\nNizozemsko\nTreska obecná\nBez omezení\nPlatýs velký\nBez omezení\nJazyk obecný\nBez omezení\nKattegat (3 až 12 námořních mil)\nNěmecko\nTreska obecná\nBez omezení\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nHumr\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nSeverně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs\nNěmecko\nŠprot obecný\nBez omezení\nBaltské moře\n(včetně Velkého a Malého Beltu, Soundu, Bornholmu)\n3 až 12 námořních mil\nNěmecko\nPlatýsovité ryby\nBez omezení\nTreska obecná\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nÚhoř\nBez omezení\nLosos obecný\nBez omezení\nTreska bezvousá\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\nOblast Skagerraku\n(4 až 12 námořních mil)\nŠvédsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nKattegat\n(3 až 12 námořních mil (1))\nŠvédsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nBaltské moře\n(3 až 12 námořních mil)\nŠvédsko\nVšechny druhy\nBez omezení\n5.   Pobřežní vody německa\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Severního moře\n(3 až 12 námořních mil)\nVšechna pobřeží\nDánsko\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nSmáček menší\nBez omezení\nNizozemsko\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nGarnáti a krevety\nBez omezení\nOd dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54°43′ severní šířky\nDánsko\nGarnáti a krevety\nBez omezení\nPásmo okolo Helgolandu\nSpojené království\nTreska obecná\nBez omezení\nPlatýs velký\nBez omezení\nBaltské pobřeží\n(3 až 12 námořních mil)\nDánsko\nTreska obecná\nBez omezení\nPlatýs velký\nBez omezení\nSleď obecný\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nÚhoř\nBez omezení\nTreska bezvousá\nBez omezení\nMakrela\nBez omezení\n6.   Pobřežní vody francie a zámořských departementů\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nSeverovýchodní pobřeží Atlantského oceánu\n(6 až 12 námořních mil)\nOd belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp les Bains 49° 23' 30\" severní šířky – 1° 2 'západní délky severoseverovýchodním směrem)\nBelgie\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nHřebenatkovití\nBez omezení\nNizozemsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nDunkerque (2° 20' východní délky) k mysu Antifer (0° 10' východní délky)\nNěmecko\nSleď obecný\nBez omezení pouze od 1. října do 31. prosince\nOd belgicko-francouzské hranice až po mys Alprech západním směrem\n(50° 42' 30\" severní šířky — 1° 33' 30\" východní délky)\nSpojené království\nSleď obecný\nBez omezení\nPobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)\nOd španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky\nŠpanělsko\nSardelovití\nCílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června\nRybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října\nSardinka obecná\nBez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince\nMimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro rok 1984\nPobřeží Středozemního moře\n(6 až 12 námořních mil)\nŠpanělská hranice / mys Leucate\nŠpanělsko\nVšechny druhy\nBez omezení\n7.   Pobřežní vody španělska\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nPobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)\nOd francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47' západní délky)\nFrancie\nPelagické druhy\nBez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok\nPobřeží Středozemního moře\n(6 až 12 námořních mil)\nFrancouzská hranice / mys Creus\nFrancie\nVšechny druhy\nBez omezení\n8.   Pobřežní vody chorvatska\n (2)\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\n12 mil omezených na chorvatské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana)\nSlovinsko\nDruhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné\n100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi\n9.   Pobřežní vody nizozemska\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\n(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží\nBelgie\nVšechny druhy\nBez omezení\nDánsko\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\nŠprot obecný\nBez omezení\nSmáček menší\nBez omezení\nKranas obecný\nBez omezení\nNěmecko\nTreska obecná\nBez omezení\nGarnáti a krevety\nBez omezení\n(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží\nFrancie\nVšechny druhy\nBez omezení\nJižní bod Texelu, západním směrem až po nizozemsko-německou hranici\nSpojené království\nDruhy žijící při dně\nBez omezení\n10.   Pobřežní vody slovinska\n (3)\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\n12 mil omezených na slovinské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana)\nChorvatsko\nDruhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné\n100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi\n11.   Pobřežní vody finska\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nBaltské moře (4 až 12 námořních mil) (4)\nŠvédsko\nVšechny druhy\nBez omezení\n12.   Pobřežní vody švédska\nZeměpisná oblast\nČlenský stát\nDruh\nVýznam nebo zvláštní vlastnosti\nSkagerrak (4 až 12 námořních mil)\nDánsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nKattegat (3 až 12 námořních mil (5))\nDánsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nBaltské moře (4 až 12 námořních mil)\nDánsko\nVšechny druhy\nBez omezení\nFinsko\nVšechny druhy\nBez omezení\n(1)  Měřeno od pobřežní linie.\n(2)  Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu.\n(3)  Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu.\n(4)  3 až 12 námořních mil okolo ostrovů Bogskär.\n(5)  Měřeno od pobřežní linie.\nPŘÍLOHA II\nSTROPY RYBOLOVNÉ KAPACITY\nStropy kapacity\nČlenský stát\nGT\nkW\nBelgie\n18 962\n51 586\nBulharsko\n7 250\n62 708\nDánsko\n88 762\n313 333\nNěmecko\n71 117\n167 078\nEstonsko\n21 677\n52 566\nIrsko\n77 568\n210 083\nŘecko\n84 123\n469 061\nŠpanělsko (včetně nejvzdálenějších regionů)\n423 550\n964 826\nFrancie (včetně nejvzdálenějších regionů)\n214 282\n1 166 328\nChorvatsko\n53 452\n426 064\nItálie\n173 506\n1 070 028\nKypr\n11 021\n47 803\nLotyšsko\n46 418\n58 496\nLitva\n73 489\n73 516\nMalta\n14 965\n95 776\nNizozemsko\n166 859\n350 736\nPolsko\n38 270\n90 650\nPortugalsko (včetně nejvzdálenějších regionů)\n114 549\n386 539\nRumunsko\n1 908\n6 356\nSlovinsko\n675\n8 867\nFinsko\n18 066\n181 717\nŠvédsko\n43 386\n210 829\nSpojené království\n231 106\n909 141\nStropy kapacity\nNejvzdálenější regiony Unie\nGT\nkW\nŠpanělsko\nKanárské ostrovy (1): D< 12 m. Vody Unie\n2 617\n20 863\nKanárské ostrovy: D< 12 m. Vody Unie\n3 059\n10 364\nKanárské ostrovy: D< 12 m. Mezinárodní vody a vody třetí země\n28 823\n45 593\nFrancie\nOstrov Réunion: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m\n1 050\n19 320\nOstrov Réunion: Pelagické druhy. D > 12 m\n10 002\n31 465\nFrancouzská Guyana: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. Délka < 12 m\n903\n11 644\nFrancouzská Guyana: Plavidla lovící garnáta obecného.\n7 560\n19 726\nFrancouzská Guyana: Pelagické druhy. Příbřežní plavidla.\n3 500\n5 000\nMartinik: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m\n5 409\n142 116\nMartinik: Pelagické druhy. D > 12 m\n1 046\n3 294\nGuadeloupe: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m\n6 188\n162 590\nGuadeloupe: Pelagické druhy. D > 12 m\n500\n1 750\nPortugalsko\nMadeira: Druhy žijící při dně. D < 12 m\n604\n3 969\nMadeira: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m\n4 114\n12 734\nMadeira: Pelagické druhy. Vlečná síť. D > 12 m\n181\n777\nAzory: Druhy žijící při dně. D < 12 m\n2 617\n29 870\nAzory: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m\n12 979\n25 721\n(1)  D je celková délka plavidla.\nPŘÍLOHA III\nPORADNÍ SBORY\n1.   Název poradního sboru a oblast jeho působnosti\nNázev\nOblasti působnosti\nBaltské moře\nOblasti ICES IIIb, IIIc a IIId\nČerné moře\nZeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2\nStředozemní moře\nMořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky\nSeverní moře\nOblasti ICES IV a IIIa\nSeverozápadní vody\nOblasti ICES V (kromě Va a pouze vody Unie ve Vb), VI a VII\nJihozápadní vody\nOblasti ICES VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů)\nNejvzdálenější regiony\nVody Unie v oblasti nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy, rozdělené do tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik, Indický oceán.\nPelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas obecný, sleď obecný, drsnatec obecný)\nVšechny zeměpisné oblasti kromě Baltského moře a Středozemního moře\nOceánské/zámořské loďstvo\nVšechny vody mimo Unii\nAkvakultura\nAkvakultura, jak je vymezena v článku 4\nTrhy\nVšechny oblasti trhu\n2.   Fungování a financování poradních sborů\na)\nVe valné hromadě a výkonném výboru se 60 % míst přidělí zástupcům rybářů a členům poradnímu sboru pro akvakulturu, hospodářským subjektům v oblasti akvakultury a zástupcům odvětví zpracování a uvádění na trh a 40 % zástupcům ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, například organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí a spotřebitelským skupinám.\nb)\nS výjimkou poradního sboru pro akvakulturu a poradního sboru pro trhy, je členem výkonného výboru alespoň jeden zástupce pododvětví odlovu z každého dotčeného členského státu.\nc)\nČlenové výkonného výboru přijímají doporučení pokud možno na základě konsensu. Není-li možné dosáhnout konsensu, zaznamenají se odlišné názory vyjádřené členy v doporučeních přijatých většinou přítomných a hlasujících členů.\nd)\nKaždý poradní sbor určí na základě konsensu svého předsedu. Předseda jedná nestranně.\ne)\nKaždý poradní sbor přijme opatření nezbytná k zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek.\nf)\nDoporučení přijatá výkonným výborem musejí být bezprostředně poskytnuta valné hromadě, Komisi, dotčeným členským státům a na žádost každému zástupci veřejnosti.\ng)\nZasedání valné hromady jsou veřejná. Zasedání výkonného výboru jsou veřejná, pokud většina výkonného výboru ve výjimečných případech nerozhodne jinak.\nh)\nEvropské a vnitrostátní organizace zastupující odvětví rybolovu a jiné zájmové skupiny mohou dotčeným členským státům navrhovat členy. Tyto členské státy se dohodnou na členech valné hromady.\ni)\nZástupci vnitrostátních a regionálních správ, které mají rybolovné zájmy v dané oblasti, a výzkumní pracovníci z vědeckých a rybářských výzkumných ústavů členských států a z mezinárodních vědeckých institucí, kteří radí Komisi, se mohou účastnit zasedání poradního sboru jako aktivní pozorovatelé. Lze přizvat i jiné kvalifikované vědce.\nj)\nZasedání poradního sboru se jako aktivní pozorovatelé mohou účastnit i zástupci Evropského parlamentu a Komise.\nk)\nJsou-li projednávány otázky, jež se jich týkají, mohou být zástupci odvětví rybolovu a dalších zájmových skupin ze třetích zemí, včetně zástupců regionálních rybolovných organizací, které mají rybolovný zájem v dané oblasti nebo v rybolovných zdrojích v působnosti některého poradního sboru, přizváni k účasti jako aktivní pozorovatelé.\nl)\nPoradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu.\nm)\nKomise s každým poradním sborem podepíše dohodu o udělení dotace s cílem přispět na provozní náklady, včetně nákladů na překlady a tlumočení.\nn)\nKomise může provádět veškerá ověření, která považuje za nutná s cílem zajistit soulad s úkoly přidělenými poradním sborům.\no)\nKaždý poradní sbor každoročně předkládá Komisi a dotčeným členským státům svůj rozpočet a zprávu o činnosti.\np)\nKomise nebo Účetní dvůr mohou dát kdykoli provést audit buď jimi vybraným vnějším subjektem, nebo přímo útvary Komise nebo Účetního dvora.\nq)\nKaždý poradní sbor jmenuje oprávněného auditora na období, po které využívá prostředky Unie.", "summary": "Společná rybářská politika EU\nSpolečná rybářská politika EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení obsahuje základní pravidla společné rybářské politiky (SRP) v Evropské unii (EU). Cílem společné rybářské politiky je zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury přispívaly k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (viz shrnutí) a Strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (viz shrnutí) se rybolov EU řídí zásadou předběžné opatrnosti, aby se omezil dopad rybolovných činností na mořský ekosystém. Společná rybářská politika vychází ze čtyř pilířů:řízení rybolovu,mezinárodní politika,tržní a obchodní politika afinanční podpora, tj. Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (viz shrnutí). Společná rybářská politika stanoví pravidla pro řízení rybolovu, čímž přispívá k zachování biologických mořských zdrojů, zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni pro odvětví rybolovu, stabilním trhům a dostupnosti dodávek potravin za rozumné ceny. Co se týče tržních opatření a finanční podpory, společná rybářská politika se vztahuje rovněž na biologické sladkovodní zdroje a činnosti v oblasti akvakultury a také na zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh.\nKLÍČOVÉ BODY\nCílem řízení rybolovu je umožnit rybářům maximalizovat své úlovky, aniž by byla ohrožena reprodukce rybích populací (jejich „maximální udržitelný výnos“*. Za tímto účelem jsou pro většinu komerčních populací ryb stanoveny celkové přípustné odlovy (nebo „rybolovná práva“). Úrovně rybolovu musely pokud možno odpovídat úrovním maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace do roku 2015 a nejpozději do roku 2020. Řízení rybích populací je založeno na vědeckém poradenství. Členské státy EU musí shromažďovat, spravovat a zpřístupňovat údaje potřebné pro vědecké poradenství. To zahrnuje biologické, environmentální a socioekonomické údaje. Činnosti v oblasti shromažďování údajů jsou finančně podporovány EU. Zavedením povinnosti vykládky* chce společná rybářská politika ukončit nehospodárnou praxi vracení nežádoucích úlovků do moře (výmětů). Povinnost vykládky byla v období 2015–2019 postupně zaváděna a nyní je plně v platnosti, což vyžaduje, aby rybáři vykládali všechny úlovky regulovaných komerčních druhů. Víceleté plány stanoví cíle pro řízení populací ryb. Pokud přijímání víceletých plánů nebo plánů řízení, které zahrnují plány výmětů, trvá déle, než bylo původně předpokládáno, zmocňuje nařízení (EU) 2017/2092 (pozměňující nařízení (EU) č. 1380/2013) Evropskou komisi k přijímání plánů výmětů. Technická opatření představují široký soubor pravidel, která upravují, jak, kde a kdy mohou rybáři lovit. Jsou zřízena pro všechny evropské mořské oblasti, ale v jednotlivých mořských oblastech se značně liší, což odráží regionální podmínky. Společná rybářská politika decentralizuje rozhodování tím, že je přináší blíže k lovištím (proces známý jako regionalizace). Stanoví zřízení poradních sborů pro každou zeměpisnou oblast. Členské státy, které mají v dané oblasti zájem na řízení, mohou navrhnout podrobná opatření, která může Komise přijmout do práva EU. Režim pro kontrolu rybolovu zajišťuje soulad s pravidly SRP, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému nebo neregulovanému rybolovu (nařízení (ES) č. 1005/2008 – viz shrnutí). Nařízení (EU) č. 1026/2012 (viz shrnutí) stanoví pravidla, která se vztahují na zachování populací ryb v zemích s neudržitelným rybolovem. Díky novým obchodním normám, pokud jde o označení, jakost a sledovatelnost, jsou spotřebitelé lépe informováni o původu ryb, které kupují, a o způsobu jejich produkce. Na plavidla EU, která se věnují rybolovu mimo vody EU, se také vztahuje zásada udržitelnosti. Komisi je udělena pravomoc vyjednávat a uzavírat jménem EU dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s některými partnerskými zeměmi mimo EU. Tyto dohody:umožňují plavidlům EU provádět rybolov přebytků populace ve výlučné hospodářské zóně* partnerské země v právně regulovaném prostředí výměnou za finanční příspěvek,se zaměřují na zachování zdrojů a environmentální udržitelnost a zajišťují, že veškerá plavidla EU podléhají stejným pravidlům kontroly a transparentnosti. Členské státy musí v rámci víceletých národních plánů podporovat rozvoj udržitelné akvakultury.Kontrola reformované společné rybářské politiky\nKomise každoročně zveřejňuje sdělení popisující pokrok v situaci rybích populací a zahajující širokou veřejnou konzultaci o stanovení ročních rybolovných práv na následující rok. Toto sdělení hodnotí pokrok dosažený v oblasti udržitelného rybolovu v EU a přezkoumává rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, socioekonomickou výkonností odvětví a prováděním povinnosti vykládky. Rovněž uvádí odůvodnění návrhu týkajícího se rybolovných práv na následující rok.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nSRP byla zavedena v roce 1970. Prošla několika reformami, poslední z nich vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014. Další informace viz:Společná rybářská politika (SRP) (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nMaximální udržitelný výnos. Nejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě v průměru získávat z populace za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce.\nPovinnost vykládky. Požadavek, aby plavidla EU vykládala všechny úlovky za účelem ukončení nehospodárné praxe vracení nežádoucích úlovků do moře.\nVýlučná hospodářská zóna. Oblast pobřežních vod a mořského dna do určité vzdálenosti od pobřeží země, ve kterých si země vyhrazuje výlučné právo k rybolovu a provádění vrtů a dalších hospodářských činností.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22–61).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1380/2013 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1–49).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022 (COM(2021) 279 final, 9.6.2021).\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105–201).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1–21).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1–52).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 34–37).\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1–32).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 21.03.2022"}
{"celex_id": "32013R1379", "reference": "28.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 354/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1379/2013\nze dne 11. prosince 2013\no společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOblast působnosti společné rybářské politiky se vztahuje na opatření na trzích s produkty rybolovu a akvakultury v Unii. Společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhů“) je nedílnou součástí společné rybářské politiky a měla by přispívat k naplnění jejích cílů. Jelikož společná rybářská politika prochází revizí, měla by být odpovídajícím způsobem upravena i společná organizace trhů.\n(2)\nNařízení Rady (ES) č. 104/2000 (4) je nutno revidovat, aby se zohlednily nedostatky, které byly zjištěny při uplatňování ustanovení, jež platí v současnosti, nejnovější vývoj na trhu Unie a světových trzích a vývoj činností v odvětví rybolovu a akvakultury.\n(3)\nRybolov hraje obzvláště významnou úlohu v hospodářství pobřežních regionů Unie, včetně nejvzdálenějších regionů. Vzhledem k tomu, že tato činnost zajišťuje rybářům v těchto regionech jejich obživu, je třeba podniknout kroky na podporu stability trhu a pro užší vzájemný vztah mezi nabídkou a poptávkou.\n(4)\nUstanovení společné organizace trhů by měla být prováděna v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména pokud jde o závazky podle předpisů Světové obchodní organizace. Při obchodování s produkty rybolovu a akvakultury se třetími zeměmi by měly být zajištěny podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména respektováním požadavků na udržitelnost a používáním sociálních standardů rovnocenných s požadavky, které platí pro produkty z Unie.\n(5)\nJe důležité, aby řízení společné organizace trhů probíhalo v souladu se zásadami řádné správy společné rybářské politiky.\n(6)\nPro úspěch společné organizace trhů má zásadní význam, aby byli spotřebitelé prostřednictvím marketingových a vzdělávacích kampaní informováni o důležitosti konzumace ryb, o široké škále dostupných druhů ryb a o tom, že je důležité být schopen porozumět informacím uvedeným na štítcích.\n(7)\nOrganizace producentů v odvětví rybolovu a organizace producentů v odvětví akvakultury (dále jen „organizace producentů“) jsou klíčovými subjekty, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky a společné organizace trhů. Proto je nezbytné posílit jejich odpovědnost a poskytnout jim potřebnou finanční podporu, aby mohly hrát významnější roli v každodenním řízení rybolovu, a zároveň ctít rámec vymezený cíli společné rybářské politiky. Rovněž je nezbytné zajistit, aby jejich členové vykonávali činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem, zlepšovali uvádění produktů na trh, shromažďovali informace o akvakultuře a zvyšovali své příjmy. Při naplňování těchto cílů by měly organizace producentů zohlednit rozdílné podmínky v odvětvích rybolovu a akvakultury, které v Unii, včetně nejvzdálenějších regionů, převažují, a zejména zvláštnosti drobného rybolovu a extenzivní akvakultury. Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost převzít zodpovědnost za plnění těchto cílů a v souladu s potřebami každého druhu rybolovu úzce spolupracovat s organizacemi producentů v otázkách řízení, a to případně včetně přidělování kvót a řízení intenzity rybolovu.\n(8)\nMěla by být přijata opatření na podporu odpovídajícího a reprezentativního zastoupení drobných producentů.\n(9)\nV zájmu posílení konkurenceschopnosti a životaschopnosti organizací producentů by měla být jasně definována vhodná kritéria pro jejich zřizování.\n(10)\nMeziodvětvové organizace zahrnující různé kategorie hospodářských subjektů v odvětvích rybolovu a akvakultury mohou pomoci zlepšit koordinaci uvádění na trh v rámci celého dodavatelského řetězce a vypracovat opatření v zájmu celého odvětví.\n(11)\nJe vhodné stanovit společné podmínky pro uznávání organizací producentů a meziodvětvových organizací členskými státy, pro rozšíření působnosti pravidel přijatých organizacemi producentů a meziodvětvovými organizacemi a pro sdílení nákladů vyplývajících z tohoto rozšíření působnosti. Rozšířování působnosti pravidel by mělo podléhat povolení Komisí.\n(12)\nProtože populace ryb představují sdílené zdroje, mohou jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých členských států a různých regionů. Je proto nutné také podporovat možnost zřizování národních nebo nadnárodních organizací producentů a sdružení organizací producentů, založených případně na biogeografických oblastech. Tyto organizace by měly být partnerstvími zaměřenými na přijímání společných a závazných pravidel a na zajištění rovných podmínek pro všechny zúčastněné strany, které provádějí rybolovné činnosti. Při zřizování takových organizací je nutno zajistit, aby nadále podléhaly pravidlům hospodářské soutěže stanoveným tímto nařízením a aby byla respektována nutnost zachovat spojení jednotlivých pobřežních společenství s rybolovem a vodami, které v minulosti využívaly.\n(13)\nKomise by měla podpořit podpůrná opatření s cílem prosazovat účast žen v organizacích producentů v odvětví akvakultury.\n(14)\nAby mohly organizace producentů nasměrovat své členy k udržitelným činnostem v odvětvích rybolovu a akvakultury, měly by vypracovat a předložit příslušným orgánům členských států plán produkce a uvádění na trh s potřebnými opatřeními ke splnění cílů těchto organizací producentů.\n(15)\nAby bylo dosaženo cílů společné rybářské politiky, pokud jde o výměty, je nezbytné rozšířit využívání selektivních lovných zařízení, jež zabrání odlovu podměrečných ryb.\n(16)\nVzhledem k nepředvídatelnosti rybolovných činností je vhodné vytvořit mechanismus pro skladování produktů rybolovu určených k lidské spotřebě, a to na podporu větší stability trhu a vyšších výnosů z produktů, zejména vytvořením přidané hodnoty. Tento mechanismus by měl přispět ke stabilizaci a sbližování místních trhů v Unii v zájmu dosažení cílů vnitřního trhu.\n(17)\nV zájmu zohlednění různých cen v Unii by měla být každá organizace producentů v odvětví rybolovu oprávněna navrhnout cenu za účelem spuštění mechanismu skladování. Tato spouštěcí cena by měla být stanovena tak, aby byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž mezi hospodářskými subjekty.\n(18)\nZavedení a používání společných obchodních norem by mělo umožnit zásobování trhu udržitelnými produkty a plné využití potenciálu vnitřního trhu s produkty rybolovu a akvakultury a mělo by usnadnit obchodování založené na spravedlivé hospodářské soutěži, a pomoci tak zvýšit ziskovost produkce. Za tímto účelem by se měly nadále uplatňovat platné obchodní normy.\n(19)\nJe nutno zajistit, aby dovážené produkty vstupující na trh Unie splňovaly stejné požadavky a obchodní normy, jaké musí dodržovat producenti Unie.\n(20)\nZa účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví by měly produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh Unie splňovat platná pravidla v oblasti bezpečnosti potravin a hygieny, a to bez ohledu na svůj původ.\n(21)\nS cílem poskytnou spotřebitelům informovanou volbu je nezbytné, aby dostávali jasné a srozumitelné informace, zejména o původu produktů a způsobech jejich produkce.\n(22)\nPoužívání ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury, ať pocházející z Unie nebo ze třetích zemí, umožňuje poskytování jasných informací o ekologické udržitelnosti těchto produktů. Proto je nutné, aby Komise posoudila možnost vypracování a zavedení minimálních kritérií pro vytvoření ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury na úrovni celé Unie.\n(23)\nZa účelem ochrany spotřebitele by příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za sledování a vymáhání plnění povinností stanovených v tomto nařízení měly plně využívat dostupné technologie, včetně testů DNA, aby odradily hospodářské subjekty od falešného značení odlovů.\n(24)\nNa produkci nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh by se měla vztahovat pravidla hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen \"Smlouva o fungování EU\"), pokud jejich uplatňování nebrání fungování společné organizace trhů nebo neohrožuje dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.\n(25)\nJe vhodné stanovit pravidla hospodářské soutěže, která se vztahují na produkci a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, s přihlédnutím ke zvláštním aspektům odvětví rybolovu a akvakultury, k nimž patří roztříštěnost odvětví, skutečnost, že ryby jsou sdíleným zdrojem, a velká míra dovozů, na něž by se měla vztahovat stejná pravidla, jako na unijní produkty rybolovu a akvakultury. V zájmu zjednodušení by se měla příslušná ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 (5) začlenit do tohoto nařízení. Nařízení (ES) č. 1184/2006 by se proto již na produkty rybolovu a akvakultury nemělo vztahovat.\n(26)\nJe nutné zlepšit shromažďování, zpracování a šíření ekonomických informací o trzích s produkty rybolovu a akvakultury v Unii.\n(27)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o lhůty, postupy a formuláře žádostí o uznání organizací producentů a meziodvětvových organizací a pro odnětí tohoto uznání; formát, lhůty a postupy uplatňované členskými státy při informování o rozhodnutích o udělení nebo odnětí uznání; formát a postupy pro oznamování pravidel závazných pro všechny producenty nebo hospodářské subjekty členskými státy; formát a strukturu plánů produkce a uvádění na trh, jakož i postupy a lhůty pro jejich předkládání a schvalování; a formát, v němž členské státy zveřejňují spouštěcí ceny, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).\n(28)\nNařízení (ES) č. 104/2000 by mělo být zrušeno. V zájmu zajištění návaznosti ustanovení o informování spotřebitele by se však článek 4 uvedeného nařízení měl použít až do 12. prosince 2014.\n(29)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury, nemůže být vzhledem k společné povaze trhu s produkty rybolovu a akvakultury uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej lze z důvodu jeho rozsahu a účinků a potřeby další společné činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(30)\nNařízení (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Zřizuje se společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhů“).\n2.   Společná organizace trhů zahrnuje tyto prvky:\na)\nprofesní organizace;\nb)\nobchodní normy;\nc)\ninformace pro spotřebitele;\nd)\npravidla hospodářské soutěže;\ne)\ninformace o trhu.\n3.   Společná organizace trhů se doplňuje, pokud jde o vnější aspekty, nařízením Rady (EU) č. 1220/2012 (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 (8).\n4.   Provádění společné organizace trhů je způsobilé k získání finanční podpory Unie podle budoucího právního aktu Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nSpolečná organizace trhů se vztahuje na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh v Unii.\nČlánek 3\nCíle\nCíle společné organizace trhů jsou shodné s cíli stanovenými v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (9).\nČlánek 4\nZásady\nSpolečná organizace trhů se řídí zásadami řádné správy, které jsou stanoveny v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 5\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, jakož i definice uvedené v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (10), v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (11), v článcích 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (12) a v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (13). Dále se rozumí:\na)\n„produkty rybolovu“ vodní organismy získané rybolovnou činností nebo produkty z nich odvozené, jak je uvedeno v příloze I;\nb)\n„produkty akvakultury“ vodní organismy v jakékoli fázi jejich životního cyklu získané činností v oblasti akvakultury nebo produkty z nich odvozené, jak je uvedeno v příloze I;\nc)\n„producentem“ fyzická nebo právnická osoba, která používá výrobní prostředky, aby získala produkty rybolovu nebo akvakultury za účelem jejich uvádění na trh;\nd)\n„odvětvím rybolovu a akvakultury“ odvětví hospodářství, které zahrnuje veškeré činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu nebo akvakultury na trh;\ne)\n„dodáním na trh“ dodání produktu rybolovu nebo akvakultury k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;\nf)\n„uvedením na trh“ první dodání produktu rybolovu nebo akvakultury na trh Unie;\ng)\n„maloobchodem“ manipulace s potravinami nebo jejich zpracování a skladování v místě prodeje nebo dodávky konečnému spotřebiteli, včetně distribučních terminálů, provozů veřejného stravování, závodních jídelen, podnikových restauračních služeb, restaurací a dalších podobných stravovacích provozoven, obchodů, distribučních center supermarketů a velkoobchodních prodejen;\nh)\n„balenými produkty rybolovu a akvakultury“ produkty rybolovu a akvakultury, které jsou „balenou potravinou“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1169/2011.\nKAPITOLA II\nPROFESNÍ ORGANIZACE\nODDÍL I\nZřizování, cíle a opatření\nČlánek 6\nZřízení organizací producentů v odvětví rybolovu a organizací producentů v odvětví akvakultury\n1.   Z podnětu producentů produktů rybolovu nebo produktů akvakultury lze zřizovat v jednom či více členských státech organizace producentů v odvětví rybolovu a organizace producentů v odvětví akvakultury (společně dále jen „organizace producentů“) a uznávat je v souladu s oddílem II.\n2.   V případě potřeby se při zřizování organizací producentů zohlední zvláštní situace drobných producentů.\n3.   Organizace producentů, která zastupuje odvětví rybolovu i akvakultury, může být zřízena jako společná organizace producentů v odvětvích rybolovu a akvakultury.\nČlánek 7\nCíle organizací producentů\n1.   Organizace producentů v odvětví rybolovu sledují tyto cíle:\na)\nprosazovat životaschopné a udržitelné rybolovné činnosti svých členů v plném souladu s politikou zachování zdrojů, vymezené zejména v nařízení (EU) č. 1380/2013 a v právu životního prostředí, při respektování sociální politiky a pokud tak příslušný členský stát stanoví, za účasti na řízení mořských biologických zdrojů;\nb)\nco nejvíce zamezit a snížit nežádoucí úlovky komerčních populací a v případě potřeby optimálně využívat takové úlovky, aniž by se vytvořil trh s úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\npřispívat ke sledovatelnosti produktů rybolovu a k přístupu spotřebitelů k jasným a srozumitelným informacím;\nd)\npřispívat k vyloučení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.\n2.   Organizace producentů v odvětví akvakultury sledují tyto cíle:\na)\nprosazovat udržitelné činnosti svých členů v oblasti akvakultury poskytováním příležitosti pro jejich rozvoj v plném souladu zejména s nařízením (EU) č. 1380/2013 a právem životního prostředí, při respektování sociální politiky;\nb)\nzajišťovat, aby činnosti jejich členů byly v souladu s vnitrostátními strategickými plány uvedenými v článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013;\nc)\nsnažit se zajišťovat, aby krmiva vyráběná z produktů rybolovu a používaná v akvakultuře pocházela z udržitelně řízeného rybolovu.\n3.   Organizace producentů sledují vedle cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 dva nebo více z těchto cílů:\na)\nzlepšovat podmínky pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury pocházejících od členů těchto organizací na trh;\nb)\nzlepšovat hospodářské výnosy;\nc)\nstabilizovat trhy;\nd)\npřispívat k zásobování potravinami a prosazovat přísné normy pro jakost a bezpečnost potravin a současně přispívat k zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech;\ne)\nzmenšovat environmentální dopad rybolovu, zejména prostřednictvím opatření ke zlepšení selektivity lovných zařízení.\n4.   Organizace producentů mohou sledovat i jiné, doplňkové cíle.\nČlánek 8\nOpatření přijímaná organizacemi producentů\n1.   K dosažení cílů stanovených v článku 7 mohou organizace producentů využít mimo jiné tato opatření:\na)\npřizpůsobení produkce požadavkům trhu;\nb)\nusměrňování nabídky a uvádění produktů svých členů na trh;\nc)\npropagace unijních produktů rybolovu a akvakultury svých členů nediskriminačním způsobem, s využitím například osvědčování, a zejména označení původu, značek ověřené kvality, zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a významu pro udržitelnost;\nd)\nkontrolování, zda jsou činnosti jejich členů v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou organizací producentů, a přijímání opatření pro zajištění takového souladu;\ne)\npodpora odborné učňovské přípravy a programů spolupráce na podporu mladých lidí vstupujících do tohoto odvětví;\nf)\nzmenšování dopadu rybolovu na životní prostředí, zejména prostřednictvím opatření ke zlepšení selektivity rybolovných zařízení;\ng)\npodpora používání informačních a komunikačních technologií s cílem zlepšit uvádění produktů rybolovu na trh a jejich ceny;\nh)\nusnadnění přístupu spotřebitelů k informacím o produktech rybolovu a akvakultury.\n2.   Organizace producentů v odvětví rybolovu mohou rovněž využít tato opatření:\na)\nkolektivně plánovat a řídit rybolovné činnosti svých členů, s výhradou organizace řízení mořských biologických zdrojů členskými státy, včetně vypracování a provádění opatření ke zlepšení selektivnosti rybolovných činností a poskytování poradenství příslušným orgánům;\nb)\nzamezení a minimalizování nežádoucích úlovků účastí na vývoji a používání technických opatření a optimální využití nežádoucích úlovků komerčních populací, aniž by se vytvořil trh s úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, v souladu s čl. 15 odst. 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 a případně s čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení;\nc)\nřízení dočasného skladování pro produkty rybolovu v souladu s články 30 a 31 tohoto nařízení.\n3.   Organizace producentů v odvětví akvakultury mohou rovněž využít tato opatření:\na)\nprosazování udržitelných činností v oblasti akvakultury, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;\nb)\nshromažďování informací o produktech uváděných na trh, včetně ekonomických informací o prvním prodeji a o odhadech produkce;\nc)\nshromažďování informací o životním prostředí;\nd)\nplánování řízení činností svých členů v odvětví akvakultury;\ne)\npodpora programů pro odborníky za účelem propagace produktů udržitelné akvakultury.\nČlánek 9\nZřízení sdružení organizací producentů\n1.   Z podnětu organizací producentů uznaných v jednom či více členských státech lze zřizovat sdružení organizací producentů.\n2.   Není-li stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení vztahující se na organizace producentů se použijí rovněž na sdružení organizací producentů.\nČlánek 10\nCíle sdružení organizací producentů\n1.   Sdružení organizací producentů sledují tyto cíle:\na)\nprovádět účinnějším a udržitelnějším způsobem cíle organizací producentů, které jsou členy sdružení, uvedené v článku 7;\nb)\nkoordinovat a rozvíjet činnosti ve společném zájmu organizací producentů, které jsou členy sdružení.\n2.   Sdružení organizací producentů jsou způsobilá pro finanční podporu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\nČlánek 11\nZřízení meziodvětvových organizací\nZ podnětu producentů v odvětví rybolovu a akvakultury v jednom či více členských státech lze zřizovat meziodvětvové organizace a uznávat je v souladu s oddílem II.\nČlánek 12\nCíle meziodvětvových organizací\nMeziodvětvové organizace zlepšují koordinaci a podmínky pro dodávání produktů rybolovu a akvakultury na trh Unie.\nČlánek 13\nOpatření uplatňovaná meziodvětvovými organizacemi\nK dosažení cílů uvedených v článku 12 mohou meziodvětvové organizace využít tato opatření:\na)\nvypracování vzorových smluv slučitelných s právem Unie;\nb)\npropagace unijních produktů rybolovu a akvakultury nediskriminačním způsobem, využíváním například osvědčování, a zejména označení původu, značek ověřené kvality, zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a významu pro udržitelnost;\nc)\nstanovení pravidel týkajících se produkce a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, která jsou přísnější než pravidla obsažená v právních předpisech Unie nebo členských států;\nd)\nzlepšení kvality, znalostí a transparentnosti, pokud jde o produkci a trh, jakož i provádění činností v oblasti profesní a učňovské odborné přípravy, například pokud jde o otázky jakosti a sledovatelnosti, bezpečnosti potravin a za účelem podpory výzkumu;\ne)\nprovádění výzkumu a studií trhu a rozvíjení metod, které optimalizují fungování trhu, včetně využívání informačních a komunikačních technologií, jakož i shromažďování socioekonomických údajů;\nf)\nposkytování informací a provádění výzkumu potřebného k zajištění udržitelných dodávek v množství, jakosti a ceně, které odpovídají požadavkům trhu a očekáváním spotřebitelů;\ng)\npropagace druhů získaných z rybích populací, které jsou v udržitelném stavu, mají cennou výživovou hodnotu a nejsou konzumovány ve velké míře, mezi spotřebiteli;\nh)\nkontrolování, zda jsou činnosti jejich členů v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou meziodvětvovou organizací, a přijímání opatření pro zajištění takového souladu.\nODDÍL II\nUznávání\nČlánek 14\nUznávání organizací producentů\n1.   Členské státy mohou za organizace producentů uznat veškerá seskupení zřízená z podnětu producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury, která požádají o toto uznání, za podmínky, že:\na)\ndodržují zásady uvedené v článku 17 a pravidla přijatá k jejich provedení;\nb)\nna území dotčeného členského státu či jeho části vykonávají dostatečnou ekonomickou činnost, zejména s ohledem na počet členů nebo objem obchodovatelné produkce;\nc)\nmají právní subjektivitu podle vnitrostátního práva daného členského státu, jsou v něm usazena a mají své úřední sídlo na jeho území;\nd)\njsou schopna sledovat cíle stanovené v článku 7;\ne)\ndodržují pravidla hospodářské soutěže uvedená v kapitole V;\nf)\nnezneužívají dominantní postavení na daném trhu; a\ng)\nposkytují příslušné podrobné informace o svých členech, o svém řízení a o svých zdrojích financování.\n2.   Organizace producentů uznané před 29. prosince 2013 se pro účely tohoto nařízení považují za organizace producentů a jsou vázány jeho ustanoveními.\nČlánek 15\nFinanční podpora organizacím producentů nebo sdružením organizací producentů\nOpatření týkající se uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je vytvořit nebo restrukturalizovat organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, lze finančně podpořit v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\nČlánek 16\nUznání meziodvětvových organizací\n1.   Členské státy mohou za meziodvětvové organizace uznat seskupení hospodářských subjektů usazená na jejich území, která o toto uznání požádají, za podmínky, že:\na)\ndodržují zásady uvedené v článku 17 a s pravidla přijatá k jejich provedení;\nb)\nzastupují významnou část činnosti v oblasti produkce a zpracování nebo uvádění na trh, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury nebo produkty zpracované z produktů rybolovu a akvakultury;\nc)\nsama neprodukují, nezpracovávají ani neuvádějí na trh produkty rybolovu a akvakultury nebo produkty zpracované z produktů rybolovu a akvakultury;\nd)\nmají právní subjektivitu podle vnitrostátního práva daného členského státu, jsou v něm usazena a mají své úřední sídlo na jeho území;\ne)\njsou schopna sledovat cíle stanovené v článku 12;\nf)\npřihlížejí k zájmům spotřebitelů;\ng)\nnebrání řádnému fungování společné organizace trhů, a\nh)\ndodržují pravidla hospodářské soutěže uvedená v kapitole V.\n2.   Organizace zřízené před 29. prosince 2013 mohou být uznány za meziodvětvové organizace pro účely tohoto nařízení za předpokladu, že má dotčený členský stát za to, že dodržují ustanovení tohoto nařízení o meziodvětvových organizacích.\n3.   Meziodvětvové organizace uznané před 29. prosince 2013 se pro účely tohoto nařízení považují za meziodvětvové organizace a jsou vázány jeho ustanoveními.\nČlánek 17\nVnitřní fungování organizací producentů a meziodvětvových organizací\nVnitřní fungování organizací producentů a meziodvětvových organizací uvedených v článcích 14 a 16 je založeno na těchto zásadách:\na)\njejich členové dodržují pravidla přijatá těmito organizacemi v oblastech využívání rybolovu, produkce a uvádění na trh;\nb)\nzákaz diskriminace mezi členy, především z důvodu státní příslušnosti nebo místa usazení;\nc)\nvýběr finančních příspěvků od členů za účelem financování organizace;\nd)\ndemokratické fungování, umožňující členům kontrolovat svou organizaci a její rozhodnutí;\ne)\nukládání účinných, odrazujících a přiměřených sankcí za porušování povinností stanovených vnitřními pravidly dané organizace, zejména v případě neplacení finančních příspěvků.;\nf)\nvymezení pravidel pro přijímání nových členů a pro rušení členství;\ng)\nvymezení účetních a rozpočtových pravidel nezbytných pro řízení organizace.\nČlánek 18\nKontroly a odnětí uznání členskými státy\n1.   Členské státy provádějí v pravidelných intervalech kontroly, aby ověřily, že organizace producentů a meziodvětvové organizace dodržují podmínky pro uznání uvedené v článcích 14 a 16. Nedodržování podmínek může mít za následek odnětí uznání.\n2.   Členský stát, v němž se nachází úřední sídlo organizace producentů nebo meziodvětvové organizace, jejíž členové pocházejí z různých členských států, nebo sdružení organizací producentů uznaných v různých členských státech, naváže společně s ostatními dotčenými členskými státy správní spolupráci, která je nezbytná k provádění kontrol činností dotyčných organizací nebo sdružení.\nČlánek 19\nPřidělování rybolovných práv\nPři plnění svých úkolů organizace producentů, jejímiž členy jsou státní příslušníci různých členských států, nebo sdružení organizací producentů uznaných v různých členských státech dodržuje předpisy upravující přidělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.\nČlánek 20\nKontroly prováděné Komisí\n1.   Aby bylo zajištěno dodržování podmínek pro uznání organizací producentů nebo meziodvětvových organizací stanovených v článcích 14 a 16, může Komise provádět kontroly a případně požádá, aby členské státy organizacím producentů nebo meziodvětvovým organizacím odejmuly uznání.\n2.   Členské státy sdělí Komisi elektronickými prostředky veškerá rozhodnutí o udělení nebo odnětí uznání. Komise veškeré takové informace zpřístupní veřejnosti.\nČlánek 21\nProváděcí akty\n1.   Komise přijímá prováděcí akty týkající se:\na)\nlhůt, postupů a formulářů žádostí o uznání organizací producentů a meziodvětvových organizací podle článků 14 a 16 nebo pro odnětí tohoto uznání podle článku 18;\nb)\nformátu, lhůt a postupů uplatňovaných členskými státy při informování Komise o rozhodnutích o udělení nebo odnětí uznání podle čl. 20 odst. 2.\nProváděcí akty přijaté podle písmene a) se případně přizpůsobují zvláštním znakům drobného rybolovu a akvakultury.\n2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nODDÍL III\nRozšíření působnosti pravidel\nČlánek 22\nRozšíření působnosti pravidel organizací producentů\n1.   Členský stát může učinit pravidla dohodnutá v rámci určité organizace producentů závaznými pro producenty, kteří nejsou členy této organizace a kteří uvádějí na trh produkty v oblasti, v níž je daná organizace producentů reprezentativní, a to za podmínky, že:\na)\norganizace producentů byla zřízena na dobu alespoň jednoho roku a je v jednom členském státě považována za reprezentativní s ohledem na produkci a uvádění produktů na trh, včetně případně odvětví drobného rybolovu, a podá žádost příslušným vnitrostátním orgánům;\nb)\npravidla, jejichž působnost má být rozšířena, se týkají kteréhokoli z opatření pro organizace producentů, jež jsou stanovena v čl. 8 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 8 odst. 3 písm. a) až e);\nc)\njsou dodržena pravidla hospodářské soutěže uvedená v kapitole V.\n2.   Pro účely odst. 1 písm. a) se organizace producentů v odvětví rybolovu považuje za reprezentativní, pokud na ni připadá alespoň 55 % množství příslušného produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v níž se navrhuje rozšíření působnosti pravidel.\n3.   Pro účely odst. 1 písm. a) se organizace producentů v odvětví akvakultury považuje za reprezentativní, pokud na ni připadá alespoň 40 % množství příslušného produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v níž se navrhuje rozšíření působnosti pravidel;\n4.   Pravidla, jejichž působnost má být rozšířena na nečleny, se použijí po dobu 60 dnů až 12 měsíců.\nČlánek 23\nRozšíření působnosti pravidel meziodvětvových organizací\n1.   Členský stát může učinit některé dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, jež byly dohodnuty v rámci určité meziodvětvové organizace, závaznými v určité oblasti nebo určitých oblastech pro ostatní hospodářské subjekty, které nepatří do této organizace, a to za podmínky, že:\na)\nmeziodvětvová organizace pokrývá alespoň 65 % v každé z nejméně dvou následujících činností: produkce, zpracování nebo uvádění na trh příslušného produktu v předchozím roce v dotyčné oblasti nebo oblastech členského státu a tato organizace podá žádost příslušným vnitrostátním orgánům; a\nb)\npravidla, jejichž působnost má být rozšířena na ostatní hospodářské subjekty, se týkají kteréhokoli z opatření pro meziodvětvové organizace, jež jsou stanovena v čl. 13 písm. a) až g), a ostatním hospodářským subjektům v dotyčném členském státě nebo v Unii nezpůsobují škodu.\n2.   Pravidla, jejichž působnost je rozšířena, lze učinit závaznými nejvýše na dobu tří let, aniž je dotčen čl. 25 odst. 4.\nČlánek 24\nOdpovědnost\nJe-li podle článků 22 a 23 rozšířena působnost pravidel na nečleny, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nečlenové uhradí organizaci producentů nebo meziodvětvové organizaci ekvivalent veškerých nákladů nebo jejich části, hrazených členy v důsledku uplatňování pravidel, jejichž působnost byla rozšířena na nečleny.\nČlánek 25\nPovolení Komisí\n1.   Členské státy oznámí Komisi pravidla, která podle článků 22 a 23 zamýšlí učinit závaznými pro všechny producenty nebo hospodářské subjekty v určité oblasti nebo určitých oblastech.\n2.   Komise přijme rozhodnutí, kterým povolí rozšíření působnosti pravidel podle odstavce 1, pokud:\na)\njsou dodržena ustanovení článků 22 a 23;\nb)\njsou dodržena pravidla hospodářské soutěže uvedená v kapitole V;\nc)\nrozšíření působnosti neohrožuje volný obchod; a\nd)\nnení ohroženo dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU.\n3.   Do jednoho měsíce od přijetí oznámení Komise přijme rozhodnutí, kterým rozšíření působnosti pravidel povolí nebo zamítne, a informuje o tom členské státy. Nepřijme-li Komise rozhodnutí do jednoho měsíce od přijetí oznámení, má se za to, že Komise rozšíření působnosti pravidel povolila.\n4.   Povolené rozšíření působnosti pravidel může být po uplynutí počáteční doby používáno i nadále, a to i na základě tichého souhlasu bez výslovného dalšího povolení, pokud dotyčný členský stát oznámil další dobu používání Komisi alespoň jeden měsíc před uplynutím počáteční doby a Komise toto další používání buď povolila, nebo k němu nevznesla námitky do jednoho měsíce ode dne přijetí uvedeného oznámení.\nČlánek 26\nOdnětí povolení\nKomise může provádět kontroly a odejmout povolení rozšíření působnosti pravidel, pokud zjistí, že není splněn některý z požadavků pro povolení rozšíření působnosti. Komise o takovém odnětí informuje členské státy.\nČlánek 27\nProváděcí akty\nKomise přijímá prováděcí akty stanovící pravidla týkající se formátu a postupu oznamování podle čl. 25 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nODDÍL IV\nPlánování produkce a uvádění na trh\nČlánek 28\nPlán produkce a uvádění na trh\n1.   Každá organizace producentů předloží svým příslušným vnitrostátním orgánům ke schválení plán produkce a uvádění na trh alespoň pro hlavní druhy, které uvádí na trh. Tyto plány produkce a uvádění na trh jsou zaměřeny na dosažení cílů stanovených v článcích 3 a 7.\n2.   Plán produkce a uvádění na trh zahrnuje:\na)\nplán produkce pro lovené nebo chované druhy;\nb)\nstrategii uvádění produktů na trh zaměřenou na přizpůsobení množství, jakosti a obchodní úpravy nabídky požadavkům trhu;\nc)\nopatření přijímaná organizací producentů s cílem přispět k plnění cílů stanovených v článku 7;\nd)\nzvláštní preventivní opatření pro úpravu nabídky druhů, u kterých se během roku obvykle objevují obtíže s uváděním na trh;\ne)\nsankce pro členy, kteří porušují rozhodnutí přijatá k provádění dotyčného plánu.\n3.   Příslušné vnitrostátní orgány schválí plán produkce a uvádění na trh. Po jeho schválení organizace producentů plán neprodleně provede.\n4.   Organizace producentů mohou plán produkce a uvádění na trh revidovat a v takovém případě jej předloží příslušným vnitrostátním orgánům ke schválení.\n5.   Organizace producentů vypracuje výroční zprávu o svých činnostech na základě plánu produkce a uvádění na trh a předloží ji svým příslušným vnitrostátním orgánům ke schválení.\n6.   Organizace producentů mohou obdržet finanční podporu na přípravu a plnění plánů produkce a uvádění na trh v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.\n7.   Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily, že každá organizace producentů plní povinnosti stanovené v tomto článku. Neplnění povinností může mít za následek odnětí uznání.\nČlánek 29\nProváděcí akty\n1.   Komise přijímá prováděcí akty týkající se:\na)\nformátu a struktury plánu produkce a uvádění na trh uvedeného v článku 28;\nb)\npostupu a lhůt pro předkládání plánů produkce a uvádění na trh uvedených v článku 28 organizacemi producentů a pro jejich schvalování členskými státy.\n2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nODDÍL V\nStabilizace trhů\nČlánek 30\nMechanismus skladování\nOrganizace producentů v odvětví rybolovu mohou obdržet finanční podporu pro skladování produktů rybolovu uvedených v příloze II, pokud:\na)\njsou splněny podmínky pro skladování stanovené v budoucím právním aktu Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020;\nb)\nprodukty byly organizacemi producentů v odvětví rybolovu uvedeny na trh a při spouštěcí ceně uvedené v článku 31 se pro ně nenašel žádný kupující;\nc)\nprodukty splňují společné obchodní normy zavedené v souladu s článkem 33 a jejich jakost vyhovuje lidské spotřebě;\nd)\nprodukty jsou konzervovány nebo zpracovány a uchovávány v nádržích nebo klecích, prostřednictvím zmrazování, ať na palubě plavidla nebo v zařízeních na pevnině, solení, sušení, nakládání či případně vaření nebo pasterace, rovněž za použití filetování, sekání nebo případně odstranění hlav;\ne)\nprodukty jsou z uskladnění později znovu uvedeny na trh k lidské spotřebě;\nf)\nprodukty zůstanou v uskladnění nejméně pět dnů.\nČlánek 31\nCeny spouštějící mechanismus skladování\n1.   Před začátkem každého roku může každá organizace producentů v odvětví rybolovu sama předložit návrh ceny, kterou se spustí mechanismus skladování podle článku 30 pro produkty rybolovu uvedené v příloze II.\n2.   Spouštěcí cena nepřekročí 80 % vážené průměrné ceny zaznamenané u dotyčného produktu v oblasti činnosti dané organizace producentů během tří let bezprostředně předcházejících roku, pro nějž je spouštěcí cena stanovena.\n3.   Při stanovení spouštěcí ceny se berou v úvahu tyto okolnosti:\na)\nvývoj produkce a poptávky;\nb)\nstabilizace tržních cen;\nc)\nsbližování trhů;\nd)\npříjmy producentů;\ne)\nzájmy spotřebitelů.\n4.   Členské státy po přezkoumání návrhů organizací producentů, jež jsou uznány na jejich území, stanoví spouštěcí ceny, které organizace producentů použijí. Tyto ceny se stanovují na základě kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3. Ceny se zveřejní.\nČlánek 32\nProváděcí akty\nKomise přijímá prováděcí akty týkající se formátu, v němž členské státy zveřejňují spouštěcí ceny podle čl. 31 odst. 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.\nKAPITOLA III\nSPOLEČNÉ OBCHODNÍ NORMY\nČlánek 33\nStanovení společných obchodních norem\n1.   Aniž je dotčen článek 47, je možné stanovit společné obchodní normy pro produkty rybolovu, které jsou uvedeny v příloze I, bez ohledu na jejich původ (z Unie nebo dovezené), a které jsou určeny pro lidskou spotřebu.\n2.   Normy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat jakosti, velikosti, hmotnosti, balení, obchodní úpravy nebo označování produktů, a zejména:\na)\nminimálních velikostí pro uvedení na trh, s přihlédnutím k nejlepším dostupným vědeckým stanoviskům; tyto minimální velikosti pro uvedení na trh v příslušných případech odpovídají minimálním referenčním velikostem pro zachování zdrojů v souladu s čl. 15 odst. 10 nařízení (EU) č. 1380/2013,\nb)\nspecifikací pro konzervované produkty v souladu s požadavky týkajícími se zachování zdrojů a mezinárodními závazky.\n3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny:\na)\nnařízení (ES) č. 178/2002;\nb)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (14);\nc)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (15);\nd)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (16);\ne)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (17);\nf)\nnařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (18); a\ng)\nnařízení (ES) č. 1224/2009.\nČlánek 34\nDodržování společných obchodních norem\n1.   Produkty určené k lidské spotřebě, pro něž jsou stanoveny společné obchodní normy, lze uvádět na trh Unie pouze v souladu s těmito normami.\n2.   Veškeré vyložené produkty rybolovu, včetně těch, které nesplňují společné obchodní normy, mohou být použity k jiným účelům než přímé lidské spotřebě, zejména na rybí moučku, rybí tuk, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, potravinářské přídatné látky, léčivé přípravky nebo kosmetické výrobky.\nKAPITOLA IV\nINFORMACE PRO SPOTŘEBITELE\nČlánek 35\nPovinné informace\n1.   Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1169/2011, produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I písm. a), b), c) a e) tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh v Unii, mohou být bez ohledu na svůj původ nebo způsob uvádění na trh nabízeny k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízení společného stravování pouze tehdy, pokud příslušná etiketa nebo štítek uvádějí:\na)\nobchodní označení příslušného druhu a jeho vědecký název;\nb)\nzpůsob produkce, vyjádřený především slovy „…odlov…“ nebo „…odlov ve sladkých vodách …“ nebo „… chov…“;\nc)\noblast, v níž byl produkt odloven nebo odchován, a kategorii lovného zařízení použitého při rybolovu v souladu s prvním sloupcem přílohy III tohoto nařízení;\nd)\nzda byl produkt rozmražen;\ne)\npřípadně datum minimální trvanlivosti.\nPožadavek uvedený v písmeni d) se nevztahuje na:\na)\nsložky přítomné v konečném výrobku;\nb)\npotraviny, jejichž zmrazení je z technologického hlediska nezbytnou součástí výrobního procesu;\nc)\nprodukty rybolovu a akvakultury dříve zmrazené z důvodu bezpečnosti z hlediska zdraví v souladu s přílohou III oddílem VIII nařízení (ES) č. 853/2004;\nd)\nprodukty rybolovu a akvakultury, které byly rozmraženy před uzením, solením, vařením, nakládáním, sušením nebo kombinací některých z těchto postupů.\n2.   Pro nebalené produkty rybolovu a akvakultury mohou být povinné údaje uvedené v odstavci 1 poskytovány při maloobchodním prodeji prostřednictvím obchodních informací, například billboardů nebo plakátů.\n3.   Pokud se k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízení společného stravování nabízí smíšený produkt složený z téhož druhu, který byl však získán různými způsoby produkce, uvede se způsob produkce u každé šarže. Pokud se k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízení společného stravování nabízí smíšený produkt složený z téhož druhu, který však pochází z různých oblastí odlovu nebo zemí chovu, uvede se alespoň oblast šarže, která je z hlediska množství nejreprezentativnější, a rovněž údaje o tom, že produkty pocházejí rovněž z jiných oblastí odlovu nebo chovu.\n4.   Členské státy mohou osvobodit od požadavků uvedených v odstavci 1 malá množství produktů prodávaná přímo z rybářských plavidel spotřebitelům za předpokladu, že jejich hodnota nepřekročí hodnotu uvedenou v čl. 58 odst. 8 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n5.   Produkty rybolovu a akvakultury a jejich balení opatřená etiketou nebo štítkem před 13. prosincem 2014, které nejsou v souladu s tímto článkem, je možné uvádět na trh až do vyčerpání zásob.\nČlánek 36\nInformování o ekoznačce\nPo konzultaci s členskými státy a zúčastněnými subjekty předloží Komise do 1. ledna 2015 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o proveditelnosti týkající se možností systému ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury, zejména zavedení takového systému v celé Unii a stanovení minimálních požadavků na používání ekoznačky Unie členskými státy.\nČlánek 37\nObchodní označení\n1.   Pro účely čl. 35 odst. 1 členské státy vyhotoví a zveřejní seznam obchodních označení, která jsou přijímána na jejich území, společně s jejich vědeckými názvy. V seznamu se uvádějí tyto údaje:\na)\nvědecký název každého druhu podle informačního systému FishBase, nebo případně podle databáze ASFIS Organizace pro výživu a zemědělství (FAO);\nb)\nobchodní označení:\ni)\nnázev druhu v úředním jazyce nebo jazycích dotyčného členského státu;\nii)\npřípadně jiný název nebo názvy, které jsou přijímány nebo povoleny na místní či regionální úrovni.\n2.   Všechny druhy ryb, které tvoří složku jiné potraviny, lze označovat jako „ryby“, pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na konkrétní druh.\n3.   Veškeré změny seznamu obchodních označení přijímaných členským státem se bez prodlení oznámí Komisi, která o nich informuje ostatní členské státy.\nČlánek 38\nUvedení oblasti odlovu nebo produkce\n1.   Údaje o oblasti odlovu nebo produkce podle čl. 35 odst. 1 písm. c) sestávají z těchto informací:\na)\nv případě produktů rybolovu odlovených na moři písemný název podoblasti nebo divize uvedené v rybolovných oblastech FAO, jakož i název takové oblasti vyjádřený způsobem srozumitelným pro spotřebitele nebo mapa či piktogram zobrazující tuto oblast, nebo odchylně od tohoto požadavku, u produktů rybolovu odlovených v jiných vodách než v severovýchodním Atlantiku (rybolovná oblast FAO 27) a Středozemním a Černém moři (rybolovná oblast FAO 37) uvedení názvu rybolovné oblasti FAO;\nb)\nv případě produktů rybolovu odlovených ve sladkých vodách odkaz na vodní útvar ležící v členském státě nebo třetí zemi původu produktu;\nc)\nv případě produktů akvakultury odkaz na členský stát nebo třetí zemi, v níž produkt dosáhl více než poloviny své konečné hmotnosti nebo strávil více než polovinu chovného období nebo v případě mlžů prošel závěrečnou fází chovu nebo pěstování v délce nejméně šesti měsíců.\n2.   Kromě informací uvedených v odstavci 1 mohou hospodářské subjekty uvést přesnější údaje o oblasti odlovu nebo produkce.\nČlánek 39\nDoplňkové dobrovolné informace\n1.   Vedle povinných informací požadovaných podle článku 35 lze dobrovolně poskytnout následující informace, jsou-li uvedeny jasně a jednoznačně:\na)\ndatum odlovu produktů rybolovu nebo datum získání produktů akvakultury;\nb)\ndatum vykládky produktů rybolovu nebo informace o přístavu, v němž byly produkty vyloženy;\nc)\npodrobnější informace o druhu lovného zařízení uvedeného v druhém sloupci přílohy III;\nd)\nv případě produktů rybolovu odlovených na moři údaje o státu vlajky plavidla, které produkty odlovilo;\ne)\ninformace o životním prostředí;\nf)\ninformace etického nebo sociálního charakteru;\ng)\ninformace o způsobech a postupech produkce;\nh)\ninformace o nutričním obsahu produktu.\n2.   Lze použít kód pro rychlou odpověď (QR) uvádějící všechny informace uvedené v čl. 35 odst. 1 nebo jejich část.\n3.   Dobrovolné informace nesmí být uváděny na úkor prostoru na etiketě nebo štítku, který je vyhrazen pro povinné informace.\n4.   Neuvádí se dobrovolné informace, které nelze ověřit.\nKAPITOLA V\nPRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE\nČlánek 40\nUplatňování pravidel hospodářské soutěže\nNa dohody, rozhodnutí a jednání podle čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy o fungování EU, které se týkají produkce nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, se vztahují články 101 až 106 Smlouvy o fungování EU a předpisy přijaté k jejich provedení.\nČlánek 41\nVýjimky z uplatňování pravidel hospodářské soutěže\n1.   Bez ohledu na článek 40 tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání organizací producentů, které se týkají produkce nebo prodeje produktů rybolovu a akvakultury či využívání společných zařízení pro skladování, úpravu či zpracování těchto produktů a které:\na)\njsou nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;\nb)\nneobsahují povinnost účtovat stejné ceny;\nc)\nnevedou k rozdělování trhů uvnitř Unie v jakékoli formě;\nd)\nnevylučují hospodářskou soutěž; a\ne)\nnevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.\n2.   Bez ohledu na článek 40 tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání meziodvětvových organizací, které:\na)\njsou nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;\nb)\nneobsahují povinnost uplatňovat stanovenou cenu;\nc)\nnevedou k rozdělování trhů uvnitř Unie v jakékoli formě;\nd)\nneuplatňují při rovnocenných obchodech s ostatními obchodními partnery rozdílné podmínky, čímž je znevýhodňují v hospodářské soutěži;\ne)\nnevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů; a\nf)\nneomezují hospodářskou soutěž způsoby, které nejsou nezbytné k dosažení cílů společné rybářské politiky.\nKAPITOLA VI\nINFORMACE O TRHU\nČlánek 42\nInformace o trhu\n1.   Komise:\na)\nshromažďuje, analyzuje a šíří ekonomické poznatky a znalosti týkající se trhu Unie s produkty rybolovu a akvakultury v celém dodavatelském řetězci, s přihlédnutím k mezinárodním souvislostem;\nb)\nposkytuje praktickou podporu organizacím producentů a meziodvětvovým organizacím za účelem lepší koordinace informací mezi účastníky trhu a zpracovateli;\nc)\npravidelně zkoumá ceny produktů rybolovu a akvakultury na trhu Unie v celém dodavatelském řetězci a provádí analýzy vývoje trhu;\nd)\nprovádí ad hoc studie trhu a stanoví metodiku pro průzkumy tvorby cen.\n2.   K provádění odstavce1 využívá Komise tato opatření:\na)\nusnadnění přístupu k dostupným údajům o produktech rybolovu a akvakultury, které byly shromážděny podle práva Unie;\nb)\nzpřístupnění informací o trhu, jako jsou například cenové průzkumy, tržní analýzy a studie, všem zúčastněným subjektům a široké veřejnosti přístupným a srozumitelným způsobem, s výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19).\n3.   Členské státy přispívají k dosažení cílů uvedených v odstavci 1.\nKAPITOLA VII\nPROCESNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 43\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 44\nZměna nařízení (ES) č. 1184/2006\nČlánek 1 nařízení (ES) č. 1184/2006 se nahrazuje tímto:\n„Článek 1\nToto nařízení stanoví pravidla pro použití článků 101 až 106 a čl. 108 odst. 1 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na produkci produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo obchod s nimi, s výjimkou produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (20) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (21)\nČlánek 45\nZměna nařízení (ES) č. 1224/2009\nNařízení (ES) č. 1224/2009 se mění takto:\n1)\nv čl. 57 odst. 1 se doplňují nové věty, které znějí:\n„Členské státy provádí kontroly s cílem zajistit dodržování předpisů. Kontroly se mohou uskutečnit ve všech fázích uvádění produktů na trh a během přepravy.“;\n2)\nv článku 58 se odstavec 5 mění takto:\na)\npísmeno g) se nahrazuje tímto:\n„g)\ninformace pro spotřebitele stanovené v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (22)\nb)\npísmeno h) se zrušuje.\nČlánek 46\nZrušení\nNařízení (ES) č. 104/2000 se zrušuje. Článek 4 se však použije do dne 12. prosince 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze IV.\nČlánek 47\nPravidla zavádějící společné obchodní normy\nNadále se použijí pravidla zavádějící společné obchodní normy, zejména nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 (23), nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 (24) a nařízení Rady (ES) č. 2406/96 (25), jakož i další pravidla přijatá pro provádění společných obchodních norem, jako je nařízení Komise (EHS) č. 3703/85 (26).\nČlánek 48\nPřezkum\nDo 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích uplatňování tohoto nařízení.\nČlánek 49\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014, s výjimkou kapitoly IV a článku 45, jež se použijí ode dne 13. prosince 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 11. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. LEŠKEVIČIUS\n(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183.\n(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. října 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).\n(4)  Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití některých pravidel hospodářské soutěže na produkci některých zemědělských produktů a obchod s nimi (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(7)  Nařízení Rady (EU) č. 1220/2012 ze dne 3. prosince 2012 o obchodních opatřeních, jimiž se má zaručit zásobování zpracovatelů v Unii některými produkty rybolovu v období 2013 až 2015, a o změně nařízení (ES) č. 104/2000 a (EU) č. 1344/2011 (Úř. věst. L 349, 19.12.2012, s. 4).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 34).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Viz strana 22 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).\n(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83).\n(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).\n(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).;\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).“.\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).“\n(23)  Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek (Úř. věst. L 212, 22.7.1989, s. 79).\n(24)  Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované tuňáky a bonita (Úř. věst. L 163, 17.6.1992, s. 1).\n(25)  Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu (Úř. věst. L 334, 23.12.1996, s. 1).\n(26)  Nařízení Komise (EHS) č. 3703/85 ze dne 23. prosince 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke společným obchodním normám pro některé čerstvé nebo chlazené ryby (Úř. věst. L 351, 28.12.1985, s. 63).\nPŘÍLOHA I\nPRODUKTY RYBOLOVU A AKVAKULTURY, NA NĚŽ SE VZTAHUJE SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ\nKód KN\nPopis zboží\n(a)\n0301\nŽivé ryby\n0302\nRyby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304\n0303\nRyby, zmrazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304\n0304\nRybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené\n(b)\n0305\nRyby sušené, solené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání\n(c)\n0306\nKorýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání\n0307\nMěkkýši, též v lasturách nebo ulitách, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z vodních bezobratlých, jiných než korýšů, způsobilé k lidskému požívání\n(d)\nVýrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání:\nOstatní:\nVýrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3:\n0511 91 10\nOdpad z ryb\n0511 91 90\nOstatní\n(e)\n1212 20 00\nChaluhy a jiné řasy\n(f)\nTuky a oleje a jejich frakce z ryb, též rafinované, avšak chemicky neupravené:\n1504 10\nOleje z rybích jater a jejich frakce\n1504 20\nTuky a oleje a jejich frakce z ryb, jiné než oleje z jater\n(g)\n1603 00\nVýtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých\n(h)\n1604\nPřípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker\n(i)\n1605\nKorýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách\n(j)\nTěstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený\n1902 20\nNadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:\n1902 20 10\nObsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých\n(k)\nMoučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky:\n2301 20 00\nMoučky, šroty a pelety, z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých\n(l)\nPřípravky používané k výživě zvířat\n2309 90\nOstatní:\nex 2309 90 10\nRozpustné výrobky z ryb\nPŘÍLOHA II\nPRODUKTY RYBOLOVU, NA NĚŽ SE VZTAHUJE MECHANISMUS SKLADOVÁNÍ\nKód KN\nPopis zboží\n0302 22 00\nPlatýs velký (Pleonectes platessa)\nex 0302 29 90\nLimanda obecná (Limanda limanda)\n0302 29 10\nKambala (Lepidorhombus spp.)\nex 0302 29 90\nPlatýs bradavičnatý (Platichthys flesus)\n0302 31 10\na\n0302 31 90\nTuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga)\nex 0302 40\nSleď druhu Clupea harengus\n0302 50 10\nTreska druhu Gadus morhua\n0302 61 10\nSardinky druhu Sardina pilchardus\nex 0302 61 80\nŠprot obecný (Sprattus sprattus)\n0302 62 00\nTreska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)\n0302 63 00\nTreska tmavá (Pollachius virens)\nex 0302 64\nMakrela druhu Scomber scombrus a Scomber japonicus\n0302 65 20\na\n0302 65 50\nOstrouni a máčky (Squalus acanthias a Scyliorhinus spp.)\n0302 69 31\na\n0302 69 33\nOkouníci (Sebastes spp.)\n0302 69 41\nTreska merlan (bezvousá) (Merlangius merlangus)\n0302 69 45\nMník (Molva spp.)\n0302 69 55\nSardele (ančovičky) (Engraulis spp.)\nex 0302 69 68\nŠtikozubec druhu Merluccius merluccius\n0302 69 81\nMořský ďas (Lophius spp.)\nex 0302 69 99\nZlak nachový (Coryphaena hippurus)\nex 0307 41 10\nSépie (Sepia officinalis a Rossia macrosoma)\nex 0306 23 10\nex 0306 23 31\nex 0306 23 39\nGarnát obecný (Crangon crangon) a kreveta severní (Pandalus borealis)\n0302 23 00\nJazyk (Solea spp.)\n0306 24 30\nKrab německý (Cancer pagurus)\n0306 29 30\nHumr severský (Nephrops norvegicus)\n0303 31 10\nPlatýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)\n0303 78 11\n0303 78 12\n0303 78 13\n0303 78 19\na\n0303 29 55\n0304 29 56\n0304 29 58\nŠtikozubci rodu Merluccius\n0303 79 71\nZubatec obecný (Dentex dentex) a růžichy rodu Pagellus spp.\n0303 61 00\n0304 21 00\n0304 91 00\nMečoun obecný (Xiphias gladius)\n0306 13 40\n0306 13 50\nex 0306 13 80\nKrevety čeledi Penaeidae\n0307 49 18\n0307 49 01\nSépie druhu Sepia officinalis, Rossia macrosoma a Sepiola rondeletti\n0307 49 31\n0307 49 33\n0307 49 35\na\n0307 49 38\nOlihně (Loligo spp.)\n0307 49 51\nOlihně (Ommastrephes sagittatus)\n0307 59 10\nChobotnice (Octopus spp.)\n0307 99 11\nIllex spp.\n0303 41 10\nTuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga)\n0302 32 10\n0303 42 12\n0303 42 18\n0303 42 42\n0303 42 48\nTuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)\n0302 33 10\n0303 43 10\nTuňák pruhovaný (bonito) (Euthynnus (Katsuwonus) pelamis)\n0303 45 10\nTuňák obecný (Thunnus thynnus)\n0302 39 10\n0302 69 21\n0303 49 30\n0303 79 20\nJiné druhy rodů Thunnus a Euthynnus\nex 0302 29 90\nPlatýs červený (Microstomus kitt)\n0302 35 10\na\n0302 35 90\nTuňák obecný (Thunnus thynnus)\nex 0302 69 51\nTreska evropská (Pollachius pollachius)\n0302 69 75\nPražmy (Brama spp.)\nex 0302 69 82\nTreska modravá (Micromesistius poutassou)\nex 0302 69 99\nTreska příčnopruhá (Trisopterus luscus) a treska malá (Trisopterus minutus)\nex 0302 69 99\nOčnatec štíhlý (Boops boops)\nex 0302 69 99\nModrák ostronosý (Spicara smaris)\nex 0302 69 99\nÚhořovec mořský (Conger conger)\nex 0302 69 99\nŠtítník (Trigla spp.)\nex 0302 69 91\nex 0302 69 99\nKranas (Trachurus spp.)\nex 0302 69 99\nCípal (Mugil spp.)\nex 0302 69 99\na\nex 0304 19 99\nRejnok (Raja spp.)\nex 0302 69 99\nTkaničnice (Lepidopus caudatus a Aphanopus carbo)\nex 0307 21 00\nHřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)\nex 0307 91 00\nSurmovka vlnitá (Buccinum undatum)\nex 0302 69 99\nParmice pruhovaná nebo nachová (Mullus surmuletus, Mullus barbatus)\nex 0302 69 99\nMořan tmavý (Spondyliosoma cantharus)\nPŘÍLOHA III\nINFORMACE O LOVNÉM ZAŘÍZENÍ\nPovinné informace o kategorii lovného zařízení\nPodrobnější informace o příslušných zařízeních a kódy v souladu s nařízením Komise (ES) č. 26/2004 (1) a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 404/2011 (2)\nNevody\nPobřežní zátahové sítě\nSB\nDánské nevody\nSDN\nSkotské nevody\nSSC\nPárové nevody\nSPR\nVlečné sítě\nVlečné sítě vlečené pomocí výložníku na boku lodi\nTBB\nVlečné sítě s rozpěrnými deskami\nOTB\nPárové vlečné sítě pro lov při dně\nPTB\nPelagické vlečné sítě s rozpěrnými deskami\nOTM\nPelagická párová vlečná síť\nPTM\nZdvojené vlečné sítě s rozpěrnými deskami\nOTT\nZatahovací tenatové sítě a podobné sítě\nTenatové sítě ukotvené (souprava)\nGNS\nTenatové sítě (unášené)\nGND\nTenatové sítě (kruhové)\nGNC\nTřístěnné tenatové sítě\nGTR\nTenatové sítě kombinované s třístěnnými tenatovými sítěmi\nGTN\nKruhové zátahové sítě a čeřeny\nKošelkové nevody\nPS\nSítě typu Lampara\nLA\nČeřeny ovládané z plavidla\nLNB\nČeřeny ovládané stabilním zařízením na břehu\nLNS\nHáčky a šňůry\nRuční šňůry a udice s prutem (ručně ovládané)\nLHP\nRuční šňůry a udice s prutem (mechanizované)\nLHM\nNástražné dlouhé lovné šňůry\nLLS\nDlouhé lovné šňůry (volně unášené)\nLLD\nVlečné šňůry\nLTL\nDrapáky\nLodní drapáky\nDRB\nRuční drapáky používané na palubě plavidla\nDRH\nMechanizované drapáky včetně sacích drapáků\nHMD\nVězence a lapadla\nVrše (vězence)\nFPO\n(1)  Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25).\n(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1)\nPŘÍLOHA IV\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 104/2000\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánky 1až 5\nČlánky 2 a 3\nČlánky 33 a 34\nČlánek 4\nČlánky 35 až 39\nČl. 5 odst. 1\nČlánky 6, 7 a 8\nČl. 5 odst. 2, 3 a 4 a článek 6\nČlánky 14, 18 až 21\nČlánek 7\nČlánky 22 a 24, až 27\nČlánek 8\n—\nČlánky 9 až 12\nČlánky 28 a 29\nČlánek 13\nČlánky 11, 12, 13, 16, 18, 20 a 21\nČlánek 14\nČl. 41 odst. 2\nČlánek 15\nČlánek 23\nČlánek 16\nČlánky 24 až 27\nČlánky 17až 27\nČlánky 30, 31 a 32\nČlánek 33\n—\nČlánek 34\nČl. 20 odst. 2 a články 21a 32\nČlánek 35\n—\nČlánek 36\n—\nČlánek 37\nČlánek 43\nČlánky 38 a 39\nČlánek 43\nČlánek 40\n—\nČlánek 41\nČlánek 48\nČlánek 42\nČlánky 44, 45 a 46\nČlánek 43\nČlánek 49\n—\nČlánek 40\n—\nČl. 41 odst. 1\n—\nČlánek 42", "summary": "Trh EU s produkty rybolovu a akvakultury\nTrh EU s produkty rybolovu a akvakultury\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1379/2013 – společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nV rámci reformy společné rybářské politiky (SRP) EU přezkoumává nařízení cíle a právní úpravu společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (chov ryb a měkkýšů).\nKLÍČOVÉ BODY\nSystém zahrnuje pět hlavních oblastí:profesní organizace, obchodní normy, informace pro spotřebitele, pravidla hospodářské soutěže, informace o trhu (shromažďování a analýza relevantních údajů o trhu za účelem jejich použití při rozhodování).Profesní organizaceNařízení stanoví několik konkrétních cílů pro organizace producentů, včetně podpory udržitelného rybolovu a omezení výmětů. Reforma se rovněž zaměřuje na kolektivní řízení činností prostřednictvím plánů produkce a uvádění na trh. Pravidla a struktura těchto plánů jsou stanoveny v navazujícím prováděcím nařízení a Evropská komise vydala doporučení k usnadnění úlohy příslušných vnitrostátních orgánů v tomto ohledu. Pravidla o uznávání profesních organizací a meziodvětvových organizací jsou stanovena v tomto textu a dalším prováděcím nařízení.Obchodní normy\nJsou stanoveny společné obchodní normy pro produkty rybolovu bez ohledu na jejich původ (z Unie nebo dovezené). Produkty rybolovu, které tyto normy nesplňují, mohou být použity k jiným účelům než k přímé lidské spotřebě (například na krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo kosmetické výrobky).\nInformace pro spotřebitele\nNa štítku s informacemi pro spotřebitele musí být uvedeno:obchodní názvy příslušného druhu (název nebo názvy, které jsou přijímány nebo povoleny na místní či regionální úrovni v dané zemi) a jeho vědecký název, způsob produkce, oblast, v níž byl produkt odloven nebo odchován, a typ lovného zařízení použitého při rybolovu, zda byl produkt rozmrazen, případně datum minimální trvanlivosti.Pravidla hospodářské soutěže\nSpolečná organizace trhů podléhá pravidlům EU týkajícím se hospodářské soutěže, ale jsou povoleny některé výjimky, aby se zajistilo řádné fungování politiky a splnění cílů EU (např. úprava úrovně produkce jednotlivých členských zemí).\nInformace o trhu\nKomise má poskytovat informace o trhu profesním organizacím, zúčastněným subjektům a tvůrcům politik prostřednictvím šíření ekonomických poznatků, tržní analýzy a monitorování cen.\nPandemie COVID-19 – změna nařízeníNařízením (EU) 2020/560 se mění nařízení (EU) č. 1379/2013 a zavádí se zvláštní opatření ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19. Z důvodu pandemie COVID-19 došlo k výraznému poklesu poptávky po produktech rybolovu a akvakultury, což mělo závažné socioekonomické důsledky pro komunity, kde rybolov a akvakultura plní významnou úlohu. Cílem pozměněného nařízení je umožnit flexibilnější přerozdělování finančních zdrojů v rámci operačních programů každé jednotlivé země EU a zjednodušit postup změny operačních programů při zavádění nových opatření. Vzhledem k významné úloze organizací producentů při řešení krize se strop pro finanční podporu pro plány produkce a uvádění produktů na trh výrazně zvyšuje a země EU mohou poskytnout zálohy až do výše 100 % finanční podpory. Kromě toho byla rozšířena možnost používat mechanismus pro podporu skladování i na organizace producentů v oblasti akvakultury.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nToto nařízení je druhou ze tří částí legislativního balíčku reformy SRP. Doprovází nařízení (EU) č. 1380/2013 o SRP (viz shrnutí) a nařízení (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (viz shrnutí).\nDalší informace najdete zde:Organizace trhu (Evropská komise) Sdělení Komise – Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1–21)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 1379/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nDoporučení Komise 2014/117/EU ze dne 3. března 2014 o vytvoření a provádění plánů produkce a uvádění na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 65, 5.3.2014, s. 31–38)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1418/2013 ze dne 17. prosince 2013 o plánech produkce a uvádění produktů na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 40–42)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1419/2013 ze dne 17. prosince 2013 o uznávání organizací producentů a meziodvětvových organizací, o rozšíření působnosti pravidel organizací producentů a meziodvětvových organizací a o zveřejňování spouštěcích cen, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 43–47)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1420/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zrušení nařízení (ES) č. 347/96, (ES) č. 1924/2000, (ES) č. 1925/2000, (ES) č. 2508/2000, (ES) č. 2509/2000, (ES) č. 2813/2000, (ES) č. 2814/2000, (ES) č. 150/2001, (ES) č. 939/2001, (ES) č. 1813/2001, (ES) č. 2065/2001, (ES) č. 2183/2001, (ES) č. 2318/2001, (ES) č. 2493/2001, (ES) č. 2306/2002, (ES) č. 802/2006, (ES) č. 2003/2006, (ES) č. 696/2008 a (ES) č. 248/2009 po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 48–50)\nPoslední aktualizace 04.06.2020"}
{"celex_id": "32014R0909", "reference": "28.8.2014\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 257/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 909/2014\nze dne 23. července 2014\no zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCentrální depozitáři cenných papírů (dále jen „centrální depozitáři“) spolu s ústředními protistranami přispívají do značné míry k udržování infrastruktury pro operace následující po uzavření obchodů, která chrání finanční trhy a dává účastníkům trhu jistotu, že obchody s cennými papíry jsou prováděny řádně a včas, a to i v mimořádně nepříznivých podmínkách.\n(2)\nVzhledem ke své klíčové pozici v procesu vypořádání mají systémy vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „vypořádací systémy“) provozované centrálními depozitáři systémový význam pro fungování trhů s cennými papíry. Vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři hrají významnou úlohu v systémech držení cenných papírů, jejichž prostřednictvím jejich účastníci informují o cenných papírech v držení investorů, a zároveň slouží jako základní nástroj pro kontrolu celistvosti emise, který brání nadbytku nebo nedostatku emitovaných cenných papírů, a hraje tak důležitou roli při zachování důvěry investorů. Kromě toho se vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři úzce podílejí na zabezpečení kolaterálu pro operace měnové politiky a rovněž na zabezpečení kolaterálu mezi úvěrovými institucemi, a proto jsou důležitými hráči při poskytování zajištění.\n(3)\nAčkoli směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (4) omezila případné narušení vypořádacího systému způsobené úpadkovým řízením proti účastníkovi tohoto systému, je nezbytné řešit i jiná rizika pro vypořádací systémy, jakož i riziko platební neschopnosti nebo narušení fungování centrálních depozitářů, které vypořádací systémy provozují. Řada centrálních depozitářů je vystavena úvěrovému riziku a riziku likvidity, která vyplývají z poskytování bankovních služeb doplňkově k vypořádání.\n(4)\nRostoucí počet vypořádání přeshraničních obchodů v důsledku stále většího využívání dohod o propojení mezi centrálními depozitáři vyvolává vzhledem k absenci společných obezřetnostních pravidel obavy o odolnost centrálních depozitářů, které takto „přenášejí“ rizika, s nimiž se potýkají centrální depozitáři z jiných členských států. I přes nárůst přeshraničního vypořádání se navíc ukazuje, že tržně orientované změny směřující k integrovanějšímu trhu se službami centrálních depozitářů postupují velmi pomalu. Otevřený vnitřní trh pro vypořádání obchodů s cennými papíry by měl každému investorovi v Unii umožnit investovat do všech cenných papírů v Unii stejně snadno a pomocí stejných postupů jako v případě domácích cenných papírů. Vypořádací trhy v Unii jsou však i nadále roztříštěné mezi jednotlivými členskými státy a přeshraniční vypořádání je i nadále nákladnější z důvodu odlišných vnitrostátních pravidel upravujících vypořádání a činnost centrálních depozitářů a z důvodu omezené konkurence mezi centrálními depozitáři. Tato roztříštěnost vytváří překážky a další rizika a náklady pro přeshraniční vypořádání. S ohledem na systémový význam centrálních depozitářů je třeba podporovat hospodářskou soutěž v tomto oboru, tak aby si účastníci trhu mohli vybrat poskytovatele a snížili svoji závislost na jednom poskytovateli infrastruktury. Nebudou-li stanoveny jednotné povinnosti pro organizátory trhu a společné obezřetnostní standardy pro centrální depozitáře, budou mít případná odlišná opatření na úrovni jednotlivých členských států přímý negativní dopad na bezpečnost, efektivnost a hospodářskou soutěž na trzích vypořádání obchodů s cennými papíry v Unii. Tyto faktické překážky fungování vnitřního trhu je nutné odstranit a zabránit narušování hospodářské soutěže a tomu, aby takové překážky a narušení vznikly v budoucnosti. Vytvoření integrovaného trhu pro vypořádání obchodů s cennými papíry, který nerozlišuje mezi vnitrostátními obchody s cennými papíry a přeshraničními obchody s cennými papíry, je nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu. V důsledku toho by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) podle výkladu v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.\n(5)\nJe nezbytné v nařízení stanovit řadu jednotných povinností pro účastníky trhu týkajících se některých aspektů vypořádacího cyklu a disciplíny při vypořádání, jakož i soubor společných požadavků na centrální depozitáře provozující vypořádací systémy. Přímo použitelná pravidla nařízení by měla zajistit, že všichni organizátoři trhu a centrální depozitáři budou podléhat stejným přímo použitelným povinnostem, standardům a pravidlům. Nařízení by mělo zvýšit bezpečnost a efektivitu vypořádání v rámci Unie tím, že zabrání rozdílným vnitrostátním pravidlům, která by vznikla v důsledku provedení směrnice. Nařízení by mělo omezit regulační složitost pro organizátory trhu a centrální depozitáře vyplývající z odlišných vnitrostátních pravidel a mělo by centrálním depozitářům umožnit poskytovat své služby v zahraničí, aniž by musely dodržovat různé soubory vnitrostátních požadavků týkajících se například povolování, dohledu, organizace nebo rizik centrálního depozitáře. Nařízení ukládající stejné požadavky na všechny centrální depozitáře by mělo rovněž přispět k odstranění narušení hospodářské soutěže.\n(6)\nRada pro finanční stabilitu vyzvala dne 20. října 2010 ke zvýšení stability základní tržní infrastruktury a požádala o revizi a zkvalitnění stávajících standardů. Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) přijaly v dubnu 2012 celosvětové standardy pro infrastrukturu finančních trhů. Tyto standardy nahradily doporučení Banky pro mezinárodní platby z roku 2001, která byla v roce 2009 na evropské úrovni zpracována do nezávazných pokynů Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry. Vzhledem ke globální povaze finančních trhů a systémovému významu centrálních depozitářů je nezbytné zajistit na mezinárodní úrovni sbližování obezřetnostních požadavků, jež se na ně vztahují. Toto nařízení by se mělo řídit stávajícími zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů vypracovanými Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. Při vypracovávání regulačních a prováděcích technických norem, jakož i obecných pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení, nebo při navrhování jejich změn by Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) (dále jen „orgán ESMA“) měly v úzké spolupráci s členy ESCB zajistit jejich soulad se stávajícími normami a jejich další vývoj.\n(7)\nRada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2008 zdůraznila potřebu posílit bezpečnost a spolehlivost vypořádacích systémů a řešit právní překážky při poobchodních operacích v Unii.\n(8)\nJedním ze základních úkolů ESCB je podporovat hladké fungování platebních systémů. V tomto ohledu jeho členové vykonávají dohled a zajišťují účinnost a spolehlivost clearingových a platebních systémů. Členové ESCB často vystupují jako zúčtovatelé pro peněžní složku obchodů s cennými papíry. Jsou rovněž důležitými zákazníky centrálních depozitářů, kteří často řídí zajištění operací měnové politiky. Členové ESCB by měli být prostřednictvím konzultací úzce zapojeni do udělování povolení centrálním depozitářům a dohledu nad nimi, do uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí a do schvalování některých propojení centrálních depozitářů. Aby se zabránilo vzniku paralelních souborů pravidel, měli by se formou konzultací rovněž úzce podílet na stanovení regulačních a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení, přestože prvořadou odpovědnost za stanovení těchto technických norem, obecných pokynů a doporučení by měly v souladu s tímto nařízením nést Komise a orgán ESMA. Tímto nařízením by neměla být dotčena povinnost Evropské centrální banky a národních centrálních bank zajišťovat efektivnost a spolehlivost clearingových a platebních systémů v rámci Unie a v jiných zemích. Toto nařízení by nemělo členům ESCB bránit v přístupu k informacím, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, včetně dohledu nad centrálními depozitáři a dalšími subjekty infrastruktury finančních trhů.\n(9)\nŘadu služeb, na jejichž základě by mohly být považovány za centrální depozitáře cenných papírů, například provozování vypořádacího systému, mohou poskytovat členové ESCB nebo jiné subjekty plnící podobné funkce v některých členských státech nebo jiné veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo do této správy zasahující. Vystupují-li tyto subjekty jako centrální depozitáři, aniž by zřídily samostatný subjekt, měly by být osvobozeny od požadavků na povolení a dohled, některých organizačních požadavků, kapitálových požadavků a požadavků týkajících se investiční politiky, avšak měly by podléhat zbývajícímu souboru obezřetnostních požadavků na centrální depozitáře. Pokud takové subjekty z jednoho členského státu vystupují jako centrální depozitáři, neměly by své služby poskytovat v ostatních členských státech. Jelikož členové ESCB vystupují pro účely vypořádání jako zúčtovatelé, měly by být rovněž osvobozeny od požadavků stanovených v hlavě IV tohoto nařízení.\n(10)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na vypořádání obchodů se všemi finančními nástroji a na činnost centrálních depozitářů, pokud není uvedeno jinak. Tímto nařízením by také neměly být dotčeny jiné právní předpisy Unie, které se týkají konkrétních finančních nástrojů, například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6) a opatření přijatá v souladu s uvedenou směrnicí.\n(11)\nDržení cenných papírů formou zápisu v příslušné evidenci cenných papírů je důležitým krokem ke zvýšení efektivnosti vypořádání a zajištění celistvosti emisí cenných papírů, zejména v souvislosti s rostoucí složitostí způsobů jejich držení a převodů. V zájmu bezpečnosti zavádí toto nařízení evidenci všech převoditelných cenných papírů formou zápisu v příslušné evidenci, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány v obchodních systémech regulovaných směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (8). Toto nařízení by nemělo ukládat jeden konkrétní způsob prvotního nahrazení listinných cenných papírů zápisem do příslušné evidence, které může mít podobu imobilizace nebo zaknihování cenného papíru. Nemělo by ani ukládat, jaký druh instituce by měl při emisi vést evidenci cenných papírů formou zápisu v příslušné evidenci, ale mělo by umožnit, aby tuto funkci plnily různé subjekty, včetně registrů emisí cenných papírů. Jakmile jsou však obchody s těmito cennými papíry v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením (EU) č. 600/2014 provedeny nebo poskytnuty jako finanční kolaterál za podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (9), měly by být tyto cenné papíry vedeny v evidenci centrálního depozitáře, aby se mimo jiné zajistilo, že všechny tyto cenné papíry budou moci být vypořádány ve vypořádacím systému. Imobilizace a zaknihování by neměly vést ke ztrátě práv držitelů cenných papírů a mělo by jich být dosaženo způsobem, který zajistí, že si držitelé cenných papírů mohou svá práva ověřit.\n(12)\nZa účelem zajištění bezpečnosti vypořádání by každý účastník vypořádacího systému, který nakupuje nebo prodává určité finanční nástroje, konkrétně převoditelné cenné papíry, nástroje peněžního trhu, podíly v subjektech kolektivního investování a povolenky na emise, měl vypořádat svůj závazek v určený den vypořádání.\n(13)\nDelší vypořádací lhůty obchodů s převoditelnými cennými papíry způsobují nejistotu a zvýšené riziko pro účastníky vypořádacích systémů. Různě dlouhé vypořádací lhůty, jež se liší mezi členskými státy, ztěžují sesouhlasení a jsou zdrojem chyb pro emitenty, investory i prostředníky. Je proto nezbytné stanovit společnou vypořádací lhůtu, která by usnadnila stanovení určeného dne vypořádání a provádění opatření k zajištění disciplíny při vypořádání. Určeným dnem vypořádání obchodů s převoditelnými cennými papíry, které se provádějí v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2014/65/EU a nařízením (EU) č. 600/2014, by měl být nejpozději druhý obchodní den po uskutečnění obchodu. V případě složitých operací složených z několika obchodů, jako jsou např. dohody o zpětném odkupu cenných papírů nebo o půjčkách cenných papírů, by se tento požadavek vztahoval na první obchod spojený s převodem cenných papírů. Naopak by se neměl vztahovat na obchody, které si příslušné strany vyjednají podle soukromého práva, ale provádějí v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2014/65/EU a nařízením (EU) č. 600/2014, ani na obchody, které se provádějí na dvoustranné bázi, ale oznamují se obchodnímu systému regulovanému směrnicí 2014/65/EU a nařízením (EU) č. 600/2014, a to s ohledem na nestandardizovanou povahu těchto obchodů. Dále by se tento požadavek neměl vztahovat na první obchod, při němž dotčené převoditelné cenné papíry podléhají prvotnímu nahrazení listinných cenných papírů zápisem do příslušné evidence.\n(14)\nCentrální depozitáři a jiné subjekty tržní infrastruktury by měli přijmout opatření k prevenci a řešení selhání vypořádání. Je naprosto nezbytné, aby tato pravidla byla v Unii uplatňována jednotně a přímo. Centrální depozitáři a jiné subjekty tržní infrastruktury by zejména měli mít povinnost zavést postupy, které jim umožní přijmout vhodná opatření k pozastavení účasti účastníka, který soustavně zapříčiňuje selhání vypořádání, a zveřejnit jeho totožnost za předpokladu, že účastník dostane před přijetím takového rozhodnutí příležitost se vyjádřit.\n(15)\nJedním z nejúčinnějších způsobů řešení selhání vypořádání je požadovat, aby se na účastníky způsobující selhání uplatňovalo pravidlo povinného vymáhání plnění podle původní dohody. Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se sankcí a některých aspektů náhradní koupě, například časových lhůt a cen, pro všechny převoditelné cenné papíry, nástroje peněžního trhu, podíly v subjektech kolektivního investování a povolenky na emise. Tato pravidla by měla být uzpůsobena specifikům různých trhů s cennými papíry, některých obchodních systémů, jako jsou například trhy pro růst malých a středních podniků vymezené ve směrnici 2014/65/EU, a některých složitých operací, jako jsou například velmi krátkodobé dohody o zpětném odkupu nebo půjčkách cenných papírů, aby se předešlo nepříznivému dopadu na likviditu a efektivitu trhů s cennými papíry. Pravidla týkající se disciplíny při vypořádání by měla být uplatňována takovým způsobem, aby motivovala k vypořádání obchodů se všemi příslušnými finančními nástroji do určeného dne vypořádání.\n(16)\nPostupy a sankce spojené se selháním vypořádání by měly být přiměřené rozsahu a závažnosti daného selhání a zároveň by měly být odstupňovány způsobem, který zachová a ochrání likviditu příslušných finančních nástrojů. Zejména činnosti v rámci tvorby trhu hrají zásadní úlohu při poskytování likvidity pro trhy v rámci Unie, především pokud jde o méně likvidní cenné papíry. Opatření na předcházení selhání vypořádání a jejich řešení by měla být v rovnováze s potřebou zachovávat a chránit likviditu v těchto cenných papírech. Peněžité sankce uložené účastníkům způsobujícím selhání by měly být pokud možno připsány ve prospěch zákazníků plnících své závazky jako náhrada a neměly by se v žádném případě stát zdrojem příjmů pro daného centrálního depozitáře. Centrální depozitáři by měli konzultovat subjekty tržní infrastruktury, ve vztahu k nimž poskytují služby centrálního depozitáře, ohledně provádění opatření k zajištění disciplíny při vypořádání stanovených v tomto nařízení.\n(17)\nVe většině případů by v situaci, kdy finanční nástroje nejsou dodány do čtyř obchodních dnů od určeného dne vypořádání, měl být zahájen postup náhradní koupě. V případě nelikvidních finančních nástrojů je však vhodné, aby byla lhůta před zahájením postupu náhradní koupě prodloužena na nejvýše sedm obchodních dní. Základ pro rozhodnutí o tom, kdy se finanční nástroje považují za nelikvidní, by měl být stanoven prostřednictvím regulačních technických norem, s přihlédnutím k již provedeným posouzením v nařízení (EU) č. 600/2014. Je-li rozhodnuto v tomto smyslu, lhůta pro zahájení postupu náhradní koupě by měla být prodloužena na nejvýše sedm obchodních dní.\n(18)\nJe vhodné povolit trhům pro růst malých a středních podniků možnost uplatnit postup náhradní koupě až po uplynutí patnáct dní od provedení obchodu, a to s cílem zohlednit likviditu těchto trhů a umožnit zejména činnost tvůrců trhu na méně likvidních trzích. Opatření k zajištění disciplíny při vypořádání, která jsou specifická pro trhy pro růst malých a středních podniků, by se měla vztahovat pouze na obchody prováděné na těchto trzích. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 7. prosince 2011, který je doprovodným dokumentem ke sdělení Komise nazvanému „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“, přístup na kapitálové trhy by měl být rozvíjen jako alternativa k poskytování bankovních úvěrů malým a středním podnikům, a je tudíž vhodné přizpůsobit pravidla tak, aby byla vstřícnější k potřebám trhů pro růst těchto podniků.\n(19)\nCentrální depozitáři by měli mít možnost sledovat provádění náhradní koupě, pokud jde o vícenásobné příkazy k vypořádání týkající se týchž finančních nástrojů se stejným datem uplynutí prodloužené lhůty, s cílem minimalizovat počet náhradních koupí v míře slučitelné s požadavky tohoto nařízení.\n(20)\nJelikož hlavním účelem tohoto nařízení je zavést řadu právních povinností uložených přímo organizátorům trhu a spočívajících mimo jiné v evidenci všech převoditelných cenných papírů formou zápisu do příslušné evidence centrálního depozitáře, jakmile jsou obchodovány v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2014/65/EU a nařízením (EU) č. 600/2014 nebo poskytnuty jako finanční kolaterál podle podmínek směrnice 2002/47/ES, a ve vypořádání závazků nejpozději druhý obchodní den po uskutečnění obchodu a protože centrální depozitáři odpovídají za provoz vypořádacích systémů a provádění opatření k zajištění včasného vypořádání v rámci Unie, je nezbytné zajistit, aby situace všech centrálních depozitářů byla bezpečná a stabilní a aby depozitáři trvale splňovali přísné organizační, etické a obezřetnostní požadavky stanovené tímto nařízením, mimo jiné učiněním všech přiměřených kroků k omezení případů podvodů a nedbalosti. Jednotná a přímo použitelná pravidla týkající povolování centrálních depozitářů a trvalého dohledu nad nimi jsou proto hlavním důsledkem právních povinností uložených účastníkům trhu tímto nařízením a jsou s nimi provázána. Je proto nezbytné zahrnout pravidla týkající se povolování centrálních depozitářů a dohledu nad nimi do stejného aktu jako právní povinnosti uložené účastníkům trhu.\n(21)\nVzhledem k tomu, že by se na centrální depozitáře měl vztahovat soubor společných požadavků, a v zájmu odstranění stávajících překážek přeshraničního vypořádání by měli všichni povolení centrální depozitáři mít možnost svobodně poskytovat své služby na území Unie mimo jiné prostřednictvím zřízení pobočky. Aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti při poskytování služeb centrálními depozitáři v hostitelském členském státě, měl by se na tyto centrální depozitáře, pokud mají v úmyslu poskytovat určité základní služby uvedené v tomto nařízení nebo zřídit pobočku v hostitelském členském státě, vztahovat zvláštní postup podle tohoto nařízení.\n(22)\nNa unijním trhu pro vypořádání, v němž neexistují na hranice, je nezbytné vymezit pravomoci jednotlivých orgánů, které se podílejí na uplatňování tohoto nařízení. Členské státy by měly zejména určit orgány příslušné k uplatňování tohoto nařízení, jimž by měly být svěřeny pravomoci dohledu a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich úkolů. Centrální depozitář by měl podléhat povolení a dohledu příslušného orgánu svého domovského členského státu, neboť takový orgán má nejlepší předpoklady sledovat každodenní fungování depozitáře, provádět pravidelné kontroly a v případě potřeby přijímat vhodná opatření a měl by k tomu být oprávněn. Dotyčný příslušný orgán by však měl od počátku konzultovat a spolupracovat s ostatními dotčenými orgány, mezi něž patří orgány příslušné k dohledu nad jednotlivými vypořádacími systémy provozovanými daným centrálním depozitářem, centrální banky emitující nejdůležitější měny, v nichž se vypořádání uskutečňuje, případně centrální banky, které vystupují jako zúčtovatel pro každý vypořádací systém, a dále případně příslušné orgány jiných subjektů ve skupině. Tato spolupráce rovněž znamená výměnu informací mezi dotčenými orgány a okamžité informování dotčených orgánů v případě naléhavých situací, které mají dopad na likviditu a stabilitu finančního systému v některém členském státě, v němž jsou centrální depozitář nebo jeho účastníci usazeni.\n(23)\nPokud centrální depozitář poskytuje své služby v jiném členském státě, měl by příslušný orgán hostitelského členského státu mít možnost vyžádat si od příslušného orgánu domovského členského státu veškeré informace týkající se činností centrálního depozitáře, které jsou pro dožadující orgán důležité. V zájmu účinné koordinace dohledu by se mohly tyto informace týkat zejména služeb, které jsou uživatelům centrálního depozitáře usazeným v hostitelském členském státě poskytovány, a zpracovávaných nástrojů nebo měn; mohou být rovněž zahrnuty informace o nepříznivém vývoji, výsledcích posouzení rizik a nápravných opatřeních. Příslušný orgán domovského členského státu by měl mít rovněž přístup k veškerým informacím, o nichž centrální depozitář pravidelně podává zprávy příslušnému orgánu hostitelského členského státu.\n(24)\nPokud centrální depozitář poskytuje své služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen, mimo jiné prostřednictvím zřízení pobočky, je za dohled na tímto centrálním depozitářem zodpovědný především příslušný orgán domovského členského státu. Jestliže činnosti centrálního depozitáře v hostitelském členském státě dosáhnou podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v daném hostitelském členském státě, měly by příslušné a dotčené orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu uzavřít ujednání o spolupráci pro účely dohledu nad činnostmi daného centrálního depozitáře v hostitelském členském státě. Příslušný orgán domovského členského státu by měl mít možnost rovněž rozhodnout, že tato ujednání o spolupráci stanoví mnohostrannou spolupráci, včetně spolupráce na bázi kolegia, mezi příslušným orgánem domovského členského státu a příslušnými a dotčenými orgány dotyčných hostitelských členských států. Tato ujednání o spolupráci by však neměla být považována za kolegia orgánů dohledu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo centrálního depozitáře a místo poskytování služeb vypořádání. Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení by žádný orgán neměl přímo, ani nepřímo diskriminovat podniky z jiných členských států. S výhradou tohoto nařízení by centrální depozitář z jednoho členského státu neměl být omezován ve vypořádání finančních nástrojů v měně jiného členského státu nebo v měně třetí země, ani by mu v tomto vypořádání nemělo být bráněno.\n(25)\nToto nařízení by členským státům nemělo bránit v tom, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily specifický právní rámec pro každodenní spolupráci mezi příslušným orgánem centrálního depozitáře a ostatními dotčenými orgány na vnitrostátní úrovni. Tento vnitrostátní právní rámec by měl být v souladu s obecnými pokyny týkajícími se postupů dohledu a spolupráce mezi orgány, jež může orgán ESMA podle tohoto nařízení vydat.\n(26)\nVšechny právnické osoby odpovídající definici centrálního depozitáře musí před zahájením své činnosti získat povolení příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k různým obchodním modelům by měl být centrální depozitář definován odkazem na určité základní služby, které spočívají ve vypořádání, tedy v provozování vypořádacího systému, službě registrace a vedení centrální evidence účtů cenných papírů. Centrální depozitář by měl přinejmenším provozovat vypořádací systém a poskytovat jednu další základní službu. Uvedená kombinace je pro centrální depozitáře nezbytná, aby mohly hrát svou roli ve vypořádání obchodů s cennými papíry a v zajištění celistvosti emisí cenných papírů. Na subjekty, které neprovozují vypořádací systémy, například registry emisí cenných papírů, správce emisí, orgány veřejné správy a subjekty spravující systém registrů zřízený podle směrnice 2003/87/ES, nebo ústřední protistrany regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (10), se nevztahuje definice centrálního depozitáře.\n(27)\nCentrální depozitáři by měli mít zavedeny ozdravné plány pro zajištění kontinuity nejdůležitějších operací. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (11), příslušné orgány by měly zajistit, aby byl pro každého centrálního depozitáře v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy členských států zaveden a udržován vhodný plán řešení krize.\n(28)\nAby bylo možné poskytovat spolehlivé údaje o rozsahu vypořádání obchodů s cennými papíry mimo vypořádací systémy a zajistit, že rizika z toho vyplývající lze sledovat a řešit, měly by všechny jiné instituce než centrální depozitáři, které provádějí vypořádání obchodů s cennými papíry mimo vypořádací systém, podávat dotčeným příslušným orgánům zprávy o své činnosti související s vypořádáním. Přijímající příslušné orgány by následně měly tyto informace předat orgánu ESMA a informovat ho o případném riziku, které z těchto činností souvisejících s vypořádáním vyplývá. Orgán ESMA by měl dále tyto činnosti související s vypořádáním sledovat a zohlednit případná rizika, jež by mohly tyto činnosti představovat.\n(29)\nAby se vyloučilo, že centrální depozitáři budou podstupovat riziko v rámci jiných činností, než jsou činnosti podléhající povolení podle tohoto nařízení, měly by být činnosti povoleného centrálního depozitáře nebo centrálního depozitáře oznámeného podle tohoto nařízení omezeny na poskytování služeb, na něž se povolení vztahuje, a centrální depozitáři by neměli mít žádnou účast vymezenou v tomto nařízení odkazem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (12), ani přímo, či nepřímo vlastnit podíl ve výši 20 % nebo více na hlasovacích právech nebo kapitálu v jiných institucích, než které poskytují obdobné služby, ledaže příslušné orgány pro centrální depozitáře tuto účast schválí na základě skutečnosti, že významně nezvyšuje rizikový profil centrálních depozitářů.\n(30)\nV zájmu zajištění bezpečného fungování vypořádacích systémů by tyto systémy měly být provozovány pouze centrálními depozitáři nebo centrálními bankami vystupujícími jako centrální depozitáři, s výhradou tohoto nařízení.\n(31)\nAniž jsou dotčeny zvláštní požadavky právních předpisů členských států v oblasti daní, mělo by být centrálním depozitářům povoleno poskytovat ke svým základním službám doplňkové služby, které přispívají ke zvýšení bezpečnosti, efektivnosti a transparentnosti trhů s cennými papíry a které nepředstavují nepřiměřené riziko pro jejich základní služby. V tomto nařízení je uveden pouze demonstrativní výčet těchto služeb, aby centrální depozitáři mohli reagovat na budoucí vývoj na trhu. Pokud je poskytování těchto služeb spojeno se srážkovou daní a oznamovacími povinnostmi vůči správcům daně, budou tyto služby nadále poskytovány v souladu s právními předpisy dotyčných členských států. V souladu s čl. 114 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se pravomoc přijímat opatření podle čl. 114 odst. 1 nevztahuje na ustanovení o daních. Ve svém rozsudku ze dne 29. dubna 2004 ve věci C-338/01, Komise v. Rada (13), Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že výraz „ustanovení o daních“ má být vykládán takto: „nezahrnuje pouze ustanovení určující osoby povinné k dani, zdanitelná plnění, základ daně, sazby přímých a nepřímých daní a osvobození od nich, ale vztahuje se také na ustanovení týkající se podmínek výběru těchto daní“. Toto nařízení proto nezahrnuje ustanovení týkající se podmínek výběru daní, pro něž by bylo třeba použít jiný právní základ.\n(32)\nPokud hodlá centrální depozitář určitou základní službu zajišťovat externě u třetí strany nebo poskytovat novou základní službu nebo nějakou doplňkovou službu neuvedenou v tomto nařízení, provozovat další vypořádací systém, používat jiného zúčtovatele nebo zřídit propojení s jiným centrálním depozitářem, jež je spojeno s významnými riziky, měl by požádat o povolení stejným postupem jako při původním povolení s tou výjimkou, že příslušný orgán by měl žádající centrální depozitář informovat o udělení nebo zamítnutí povolení ve lhůtě tří měsíců. Předchozímu povolení by však nemělo podléhat propojení centrálních depozitářů, které není spojeno s významnými riziky, nebo interoperabilní propojení centrálních depozitářů, které služby související s tímto interoperabilním propojením zajišťují externě u veřejných subjektů, například u členů ESCB; příslušní centrální depozitáři by nicméně tato povolení měli nahlásit svým příslušným orgánům.\n(33)\nPokud centrální depozitář hodlá své služby rozšířit o nebankovní doplňkové služby výslovně uvedené v tomto nařízení, které neznamenají zvýšení jeho rizikového profilu, měl by mít možnost tak učinit po informování příslušného orgánu svého domovského členského státu.\n(34)\nCentrální depozitáři usazení ve třetích zemích by měli mít možnost nabízet své služby v Unii, mimo jiné prostřednictvím zřízení pobočky. Aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti při poskytování služeb centrálního depozitáře centrálními depozitáři z třetích zemí, měli by tito centrální depozitáři, pokud mají v úmyslu poskytovat určité služby uvedené v tomto nařízení nebo zřídit svou pobočku v Unii, podléhat uznání ze strany orgánu ESMA. V případě, že takové uznání neobdrželi, a pokud příslušný orgán proti tomu nemá námitky, měli by mít centrální depozitáři z třetích zemí možnost zřizovat propojení s centrálními depozitáři usazenými v Unii. S ohledem na globální povahu finančních trhů má orgán ESMA nejlepší předpoklady k uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí. Orgán ESMA by měl mít možnost uznat centrální depozitáře z třetích zemí, pouze pokud Komise dospěje k závěru, že tito depozitáři podléhají právnímu a dohledovému rámci fakticky rovnocennému rámci stanovenému v tomto nařízení, pokud podléhají účinnému povolování, dohledu a dozoru v zemi, kde jsou usazeni, a pokud byla navázána spolupráce mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány a dotčenými orgány pro centrální depozitáře. Uznání orgánem ESMA by mělo být podmíněno faktickým rovnocenným uznáním obezřetnostního rámce pro centrální depozitáře usazené v Unii a povolené podle tohoto nařízení.\n(35)\nVzhledem ke složitosti a zároveň systémové povaze centrálních depozitářů a služeb, jež poskytují, by transparentní pravidla správy a řízení měla zajistit, aby vrcholné vedení, členové vedoucího orgánu, akcionáři a účastníci, kteří jsou schopni vykonávat kontrolu nad fungováním centrálního depozitáře vymezenou odkazem na směrnici 2013/34/EU, měli vhodné předpoklady k zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře.\n(36)\nV rámci členských států se používají různé struktury správy a řízení. Ve většině případů se jedná o monistickou nebo dualistickou strukturu orgánů. Definice použité v tomto nařízení se snaží zahrnout všechny existující struktury, aniž by některou z nich upřednostňovaly. Mají pouze posloužit ke stanovení pravidel zaměřených na dosažení konkrétního výsledku bez ohledu na vnitrostátní právo obchodních společností, jemuž instituce v jednotlivých členských státech podléhají. Tyto definice by proto neměly mít vliv na obecné rozdělení pravomocí podle vnitrostátního práva obchodních společností.\n(37)\nTransparentní pravidla správy a řízení by měla zajistit zohlednění zájmů akcionářů, vedení a pracovníků centrálního depozitáře na jedné straně a zájmů jejich uživatelů, jimž centrální depozitáři v konečném důsledku slouží, na straně druhé. Uvedená pravidla správy a řízení by se měla uplatňovat bez ohledu na vlastnický model centrálního depozitáře. Pro každý vypořádací systém provozovaný centrálním depozitářem by měl být zřízen výbor uživatelů, díky němuž budou mít uživatelé možnost poskytovat vedoucímu orgánu centrálního depozitáře poradenství ohledně zásadních otázek, jež na ně mají dopad, a měl by mít k dispozici nástroje k výkonu své funkce. Ve výboru uživatelů by měly být zastoupeny zájmy různých uživatelů centrálního depozitáře, včetně zájmů držitelů různých druhů cenných papírů.\n(38)\nCentrální depozitáři by měli mít možnost zajišťovat provoz svých služeb externě, pokud jsou rizika vyplývající z tohoto režimu externího zajišťování řízena. Vzhledem k významu úkolů svěřených centrálním depozitářům by toto nařízení mělo stanovit, že centrální depozitáři nepřenášejí svou odpovědnost na třetí strany prostřednictvím externího zajišťování svých činností na základě smlouvy s třetí stranou. Externí zajišťování těchto činností by mělo podléhat přísným podmínkám, podle nichž zůstává odpovědnost za tyto činnosti na centrálních depozitářích a jež zajišťují, aby nedošlo k narušení dohledu a dozoru nad centrálními depozitáři. Z uvedených požadavků by mělo být za určitých podmínek možné vyjmout externí zajišťování činností centrálního depozitáře prostřednictvím veřejných subjektů.\n(39)\nToto nařízení by nemělo členským státům, v nichž jsou dovoleny systémy přímého držení cenných papírů, bránit v tom, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily, že některé funkce, které v určitých jiných typech systémů držení cenných papírů obvykle plní centrální depozitáři, plní nebo mohou plnit osoby jiné než centrální depozitáři, a aby určily, jakým způsobem by tyto úkoly měly být plněny. Zápisy na účtech cenných papírů vedených centrálními depozitáři provádějí v některých členských státech zejména provozovatelé účtů nebo účastníci vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, aniž by sami nutně vedli tyto účty. S ohledem na nutnost zaručit právní jistotu ohledně zápisů provedených na účtech na úrovni centrálního depozitáře by toto nařízení mělo uznat zvláštní úlohu těchto dalších osob. Za zvláštních okolností a s výhradou přísných pravidel stanovených zákonem by proto mělo být možné buď rozdělit odpovědnost mezi centrálního depozitáře a příslušnou další osobu, nebo stanovit výhradní odpovědnost dotyčné další osoby za některé aspekty týkající se vedení účtů cenných papírů na centrální úrovni, za předpokladu, že tato další osoba podléhá vhodné regulaci a dohledu. Rozsah sdílení odpovědnosti by neměl být nijak omezen.\n(40)\nPravidla chování by měla zajistit transparentnost ve vztazích mezi centrálními depozitáři a jejich uživateli. Zejména by centrální depozitáři měli mít veřejná, transparentní, objektivní a nediskriminační kritéria pro účast ve vypořádacím systému, na jejichž základě by bylo možné omezit přístup účastníků pouze na základě souvisejícího rizika. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí centrálního depozitáře poskytovat služby účastníkům. Centrální depozitáři by měli zveřejnit ceny a poplatky za své služby. V zájmu zajištění otevřeného a nediskriminačního přístupu ke svým službám a s ohledem na významnou tržní sílu, kterou centrální depozitáři na území svých členských států stále mají, by centrální depozitáři neměli mít možnost odklonit se od své zveřejněné cenové politiky za základní služby a měli by vést oddělené účty pro náklady a výnosy související s každou základní službou a s doplňkovými službami. Tato ustanovení o účasti doplní a posílí právo účastníků trhu na používání vypořádacího systému v jiném členském státě podle směrnice 2014/65/EU.\n(41)\nAby se usnadnilo účinné vedení evidence, vypořádání a provádění plateb, měli by centrální depozitáři zařazovat do svých komunikačních postupů ve vztahu k účastníkům a subjektům tržní infrastruktury v rámci svého rozhraní příslušné mezinárodní postupy pro otevřenou komunikaci a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje.\n(42)\nVzhledem k ústřední roli, kterou vypořádací systémy na finančních trzích hrají, by se měli centrální depozitáři při poskytování svých služeb v co nejvyšší míře snažit zajistit včasné vypořádání obchodů s cennými papíry a celistvost emisí cenných papírů. Toto nařízení by nemělo zasahovat do vnitrostátních právních předpisů, jimiž členské státy upravují držení cenných papírů a mechanismy pro zachování celistvosti emisí cenných papírů. V zájmu posílení ochrany aktiv účastníků a jejich zákazníků by však toto nařízení mělo stanovit povinnost centrálních depozitářů oddělit účty cenných papírů vedené pro každého účastníka a nabízet na požádání další oddělení účtů jednotlivých zákazníků účastníků, které může být v některých případech k dispozici pouze za cenu vyšších nákladů, které ponesou jednotliví zákazníci účastníků požadující další oddělení. Centrální depozitáři a jejich účastníci by měli mít povinnost poskytovat jak souhrnné oddělení zákazníků, tak i oddělení jednotlivých zákazníků, tak aby si zákazníci mohli vybrat tu úroveň oddělení, kterou považují za vhodnou pro své potřeby.\nJedinou výjimkou z tohoto pravidla by měla být situace, kdy centrální depozitář a jeho účastníci z důvodu jiných požadavků veřejného pořádku, zejména ve vztahu k efektivnímu a transparentnímu výběru daní, mají povinnost poskytovat občanům a rezidentům členského státu a právnickým osobám usazeným v tomto členském státě oddělení jednotlivých zákazníků, pokud je ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost toto oddělení jednotlivých zákazníků pouze pro občany a rezidenty daného členského státu a právnické osoby usazené v daném členském státě požadováno podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydány. Centrální depozitáři by měli zajistit, aby se tyto požadavky uplatňovaly zvlášť pro každý vypořádací systém, který provozují. Aniž je dotčeno poskytování doplňkových služeb, neměli by centrální depozitáři na vlastní účet používat cenné papíry patřící účastníkovi, pokud to daný účastník výslovně nepovolil, a neměli by ani jinak na vlastní účet používat cenné papíry, které jim nepatří. Kromě toho by měl centrální depozitář požadovat, aby účastníci od svých zákazníků předem získali všechny nezbytné souhlasy.\n(43)\nSměrnice 98/26/ES stanoví, že převodní příkazy zadané do vypořádacích systémů v souladu s pravidly těchto systémů by měly být právně vymahatelné a závazné pro třetí strany. Vzhledem k tomu, že směrnice 98/26/ES nezmiňuje konkrétně centrální depozitáře, kteří vypořádací systémy provozují, by však v zájmu jasnosti mělo toto nařízení stanovit povinnost centrálních depozitářů stanovit okamžik nebo okamžiky, kdy je převodní příkaz přijat vypořádacím systémem a kdy se stává se neodvolatelným v souladu s pravidly dané směrnice. Za účelem zvýšení právní jistoty by kromě toho centrální depozitáři měli svým účastníkům sdělit okamžik, ke kterému se převod cenných papírů a peněžních prostředků ve vypořádacím systému stává právně vymahatelným a závazným pro třetí strany v souladu s případnými pravidly podle vnitrostátního práva. Centrální depozitáři by rovněž měli učinit všechny přiměřené kroky k zajištění toho, aby převody cenných papírů a peněžních prostředků byly právně vymahatelné a závazné pro třetí strany nejpozději na konci obchodního dne ve skutečný den vypořádání.\n(44)\nS cílem zabránit rizikům pro vypořádání souvisejícím s platební neschopností zúčtovatele by centrální depozitář měl, kdykoli je to vhodné a možné, provádět peněžní vypořádání obchodu s cennými papíry na účtech vedených u centrální banky. Pokud tato varianta není vhodná a možná, měl by být centrální depozitář schopen provést vypořádání prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce založené podle podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (14) a investičními podniky a podléhající zvláštnímu povolovacímu postupu a obezřetnostním požadavkům podle hlavy IV tohoto nařízení.\n(45)\nBankovní činnosti poskytované doplňkově k vypořádání, jež jsou spojeny s úvěrovým rizikem a rizikem likvidity, by měly být prováděny pouze centrálními depozitáři nebo zajišťovány externě prostřednictvím subjektů, které mají povolení poskytovat doplňkové bankovní služby k činnosti centrálního depozitáře podle tohoto nařízení.\n(46)\nV zájmu zajištění úspor plynoucích z poskytování služeb centrálního depozitáře společně s bankovními službami v rámci stejné skupiny podniků, by požadavky podle tohoto nařízení neměly bránit tomu, aby úvěrová instituce patřila do stejné skupiny podniků jako centrální depozitář. Je vhodné stanovit postupy, podle nichž by bylo možné centrálním depozitářům povolit poskytovat svým účastníkům a jiným subjektům doplňkové služby v rámci stejného právního subjektu nebo v rámci samostatného právního subjektu, který může být součástí skupiny podniků kontrolované týmž mateřským podnikem. Pokud jiná úvěrová instituce než centrální banka vystupuje jako zúčtovatel, měla by být tato úvěrová instituce schopna poskytovat účastníkům centrálního depozitáře služby uvedené v tomto nařízení, na které se vztahuje povolení, ale neměla by poskytovat jiné bankovní služby ze stejného právního subjektu, aby byl vypořádací systém co nejméně vystaven riziku selhání úvěrové instituce.\n(47)\nVzhledem k tomu, že směrnice 2013/36/EU se konkrétně nezabývá úvěrovým rizikem a rizikem likvidity během obchodního dne, která vyplývají z poskytování bankovních služeb doplňkově k vypořádání, měli by úvěrové instituce a centrální depozitáři poskytující tyto služby rovněž podléhat zvláštním přísnějším požadavkům na omezení úvěrového rizika a rizika likvidity. Tyto přísnější požadavky na omezení úvěrového rizika a rizika likvidity by se měly řídit celosvětovými standardy pro infrastrukturu finančních trhů a zásadami pro „monitorovací nástroje pro řízení vnitrodenní likvidity“, které v dubnu 2013 zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled.\n(48)\nNa některé centrální depozitáře, které působí rovněž jako úvěrové instituce, se vztahují kapitálové požadavky a požadavky na podávání zpráv platné pro úvěrové instituce, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (15) a ve směrnici 2013/36/EU. S ohledem na systémový význam těchto centrálních depozitářů je vhodné, aby se použily nejpřísnější požadavky stanovené v právních předpisech Unie, s cílem zabránit kumulativnímu uplatňování různých pravidel Unie, například ve vztahu k podávání zpráv o kapitálových požadavcích. Ve všech oblastech, kde se zjistí možné zdvojení požadavků, by měly orgán ESMA a Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „orgán EBA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16) poskytnout stanovisko ohledně vhodného uplatňování aktů Unie v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízením (EU) č. 1095/2010.\n(49)\nKromě kapitálových požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2013/36/EU by se na úvěrové instituce a centrální depozitáře měl vztahovat dodatečný kapitálový požadavek zohledňující rizika, jako například úvěrové riziko a riziko likvidity, vyplývající z poskytování vnitrodenních úvěrů mimo jiné účastníkům vypořádacího systému nebo jiným uživatelům služeb centrálních depozitářů.\n(50)\nV zájmu zajištění plného souladu se zvláštními opatřeními zaměřenými na snížení úvěrového rizika a rizika likvidity by příslušné orgány měly mít možnost požadovat, aby centrální depozitáři určili více než jednu úvěrovou instituci, budou-li schopni na základě dostupných důkazů doložit, že expozice jedné úvěrové instituce vůči koncentraci úvěrového rizika a rizika likvidity není zcela omezena. Centrální depozitáři by také měli mít možnost určit více než jednu úvěrovou instituci.\n(51)\nDohledem nad dodržováním požadavků nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU a příslušných zvláštních obezřetnostních požadavků podle tohoto nařízení ze strany určených úvěrových institucí nebo centrálních depozitářů, které mají povolení poskytovat bankovní služby doplňkově k vypořádání, by měly být pověřeny příslušné orgány uvedené v nařízení (EU) č. 575/2013. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování norem v oblasti dohledu, je žádoucí, aby dohled nad bankovními službami centrálních depozitářů, které jsou takového rozsahu a povahy, že představují významné riziko pro finanční stabilitu Unie, vykonávala přímo ECB za podmínek stanovených v nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (17) týkajícím se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Nařízení (EU) č. 1024/2013 by nemělo být tímto nařízením dotčeno.\n(52)\nÚvěrová instituce nebo centrální depozitář s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby k vypořádání by měli dodržovat stávající a budoucí právní předpisy Unie vztahující se na úvěrové instituce. Tímto nařízení by neměly být dotčeny směrnice 2014/59/EU a další budoucí legislativní akty Unie, které se týkají rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí.\n(53)\nAby byla zajištěna dostatečná míra bezpečnosti a kontinuity služeb poskytovaných centrálními depozitáři, měli by depozitáři podléhat zvláštním jednotným a přímo použitelným obezřetnostním a kapitálovým požadavkům, které snižují jejich právní, operační a investiční riziko.\n(54)\nBezpečnost propojení mezi centrálními depozitáři by měly upravovat zvláštní požadavky, aby jednotliví účastníci centrálních depozitářů mohli mít přístup do ostatních vypořádacích systémů. Poskytování bankovních doplňkových služeb v rámci samostatného právního subjektu by nemělo centrálním depozitářům bránit tyto služby přijímat, především pokud jsou účastníky vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem. Je obzvláště důležité, aby všechna potenciální rizika vyplývající z tohoto propojení, jako je úvěrové riziko, riziko likvidity, organizační riziko a jakákoli jiná relevantní rizika pro centrální depozitáře, byla zcela omezena. V případě interoperabilního propojení je důležité, aby propojené vypořádací systémy měly shodně stanovený okamžik přijetí převodních příkazů do systému a okamžik neodvolatelnosti převodních příkazů a používaly rovnocenná pravidla týkající se okamžiku platnosti a účinnosti převodů cenných papírů a peněžních prostředků. Stejné zásady by se měly vztahovat na centrální depozitáře, kteří používají společnou infrastrukturu informačních technologií pro vypořádání.\n(55)\nAby mohly příslušné orgány vykonávat účinný dohled nad činností centrálních depozitářů, měly by se na centrální depozitáře vztahovat přísné požadavky na vedení evidence. Centrální depozitáři by měli po dobu alespoň deseti let uchovávat veškerou evidenci a údaje o všech službách, které poskytují, včetně údajů o obchodech týkajících se služeb správy zajištění, jež zahrnují zpracovávání smluv o zpětném odkupu cenných papírů nebo o půjčkách cenných papírů. Centrální depozitáři budou případně muset určit společný formát, v němž zákazníci údaje o obchodech poskytují, tak aby bylo v souladu s příslušnými regulačními a prováděcími technickými normami přijatými podle tohoto nařízení možné tento požadavek na vedení evidence splnit.\n(56)\nV mnoha členských státech vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby emitenti vydávali určité druhy cenných papírů, zejména akcie, prostřednictvím vnitrostátního centrálního depozitáře. S cílem odstranit tuto překážku bránící hladkému fungování unijního trhu, pokud jde o operace následující po uzavření obchodu, a umožnit emitentům rozhodnout se pro nejefektivnější způsob správy svých cenných papírů by emitenti měli mít právo zvolit si pro vedení evidence cenných papírů a využívání služeb centrálních depozitářů jakéhokoli centrálního depozitáře usazeného v Unii. Jelikož harmonizace práva obchodních společností členských států překračuje rámec tohoto nařízení, mělo by se toto vnitrostátní právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy, podle kterých jsou cenné papíry vydány, použít i nadále a současně by měla být přijata opatření k zajištění toho, že požadavky tohoto vnitrostátního práva obchodních společností nebo podobných právních předpisů lze při výkonu práva na výběr centrálního depozitáře splnit. Tímto vnitrostátním právem obchodních společností nebo podobnými právními předpisy, podle nichž jsou cenné papíry vydávány, se řídí vztah mezi emitentem a držiteli cenných papírů nebo třetími stranami a jejich příslušná práva a povinnosti s cennými papíry spojené, jako jsou hlasovací práva, dividendy a jiné úkony související s výkonem práv ve společnostech. Odmítnutí poskytnout služby emitentovi by mělo být přípustné pouze na základě celkového posouzení rizik nebo v případě, že daný centrální depozitář neposkytuje žádné emisní služby ve vztahu k cenným papírům vydaným podle práva obchodních společností nebo podobných právních předpisů příslušného členského státu. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí centrálního depozitáře poskytnout emitentům služby.\n(57)\nS ohledem na rostoucí přeshraniční držení a přeshraniční převody cenných papírů, které toto nařízení podporuje, je velmi naléhavé a důležité, aby byla stanovena jasná pravidla ohledně práva, které je rozhodné pro majetkové aspekty týkající se cenných papírů držených na účtech vedených centrálními depozitáři. Jedná se nicméně o horizontální otázku, která překračuje rámec tohoto nařízení a mohla by být vyřešena v budoucích legislativních aktech Unie.\n(58)\nEvropský kodex chování v oblasti clearingu a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006 vytvořil dobrovolný rámec, který umožňuje vzájemný přístup mezi centrálními depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury. Poobchodní sektor však zůstává roztříštěný podle hranic jednotlivých států, což vede ke zbytečné nákladnosti přeshraničních obchodů. Je nezbytné stanovit jednotné podmínky pro propojení mezi centrálními depozitáři a vzájemný přístup mezi centrálními depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury. Aby centrální depozitáři mohli svým účastníkům nabízet přístup na jiné trhy, měli by mít právo stát se účastníkem jiného centrálního depozitáře nebo požádat jiný centrální depozitář, aby pro přístup k sobě vytvořil zvláštní funkce. Tento přístup by měl být udělován na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek a měl by být odepřen pouze v případě, že ohrožuje hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolává systémové riziko. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí centrálního depozitáře poskytnout přístup jinému centrálnímu depozitáři. Pokud propojení centrálních depozitářů vyvolávají významná rizika pro vypořádání, měla by podléhat povolení a posílenému dohledu příslušných orgánů.\n(59)\nCentrální depozitáři by rovněž měli mít přístup k údajům o obchodech od ústřední protistrany nebo obchodního systému a tyto subjekty tržní infrastruktury by měly mít přístup do vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři. Tento přístup může být odepřen pouze v případě, že ohrožuje hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolává systémové riziko, přičemž žádost o přístup nelze odmítnout z důvodu ztráty tržního podílu.\n(60)\nPříslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí centrálního depozitáře nebo jiných subjektů tržní infrastruktury poskytnout přístup ke svým službám. Toto nařízení doplňuje ujednání mezi obchodními systémy, ústředními protistranami a centrálními depozitáři o přístupu stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a v nařízení (EU) č. 600/2014, jež jsou nezbytná k vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu se službami po uzavření obchodu. Orgán ESMA a Komise by měly nadále pečlivě sledovat vývoj poobchodní infrastruktury a Komise by měla v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.\n(61)\nŘádný obezřetnostní a podnikatelský rámec pro finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu a sankcí. Za tímto účelem by orgány dohledu měly být vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost uplatňovat v reakci na protiprávní jednání systémy odrazujících sankcí. Přezkum stávajících pravomocí ukládat sankce a jejich praktického uplatňování, zaměřený na podporu sbližování sankcí v celém rámci dohledových činností, byl proveden ve sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvaném „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.\n(62)\nProto by v zájmu zajištění účinného dodržování požadavků tohoto nařízení ze strany centrálních depozitářů, úvěrových institucí určených za zúčtovatele, členů jejich vedoucích orgánů a dalších osob, které skutečně řídí jejich činnost, a jakýchkoli jiných osob měly být příslušné orgány schopny ukládat správní sankce a jiná opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.\n(63)\nAby byla zajištěna odrazující povaha a důsledné uplatňování sankcí napříč členskými státy, mělo by toto nařízení stanovit seznam hlavních správní sankcí a jiných opatření, jež mají mít příslušné orgány k dispozici, pravomoc ukládat tyto sankce a jiná opatření všem fyzickým a právnickým osobám odpovědným za porušení předpisů, seznam základních kritérií pro stanovení stupně a druhu těchto sankcí nebo jiných opatření a výši správních pokut. Správní pokuty by měly zohledňovat faktory, jako jsou zjištěné finanční výhody plynoucí z porušení předpisů, závažnost a trvání porušení předpisů a různé přitěžující nebo polehčující okolnosti, a měly by mít odrazující účinek a případně zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění sankcí by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a to zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47).\n(64)\nZa účelem odhalování možného porušování pravidel by měly být zavedeny účinné mechanismy motivující k hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. Tyto mechanismy by měly zahrnovat přiměřená ochranná opatření pro osoby, které potenciální nebo skutečné případy porušení tohoto nařízení oznámí, i osoby obviněné z porušení předpisů. Je třeba zavést vhodné postupy, aby bylo dodrženo právo obviněného na ochranu osobních údajů, na obhajobu a právo být vyslechnut před přijetím konečného rozhodnutí, které se ho týká, jakož i právo využít proti jakémukoliv rozhodnutí nebo opatření, které se ho týká, účinné prostředky nápravy před soudem.\n(65)\nTímto nařízením by neměla být dotčena žádná ustanovení právních předpisů členských států týkající se trestních sankcí.\n(66)\nZpracovávání osobních údajů prováděné členskými státy podle tohoto nařízení se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (18). Každá výměna nebo předání osobních údajů příslušnými orgány členských států by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto nařízení orgánem ESMA se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19). Každá výměna nebo předání osobních údajů orgánem ESMA by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.\n(67)\nToto nařízení respektuje základní práva a je v souladu se zásadami uznanými zejména Listinou, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, právo nebýt stíhán nebo potrestán dvakrát za stejný čin a zásadu svobody podnikání, a musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.\n(68)\nOrgán ESMA by měl hrát klíčovou roli při uplatňování tohoto nařízení tím, že bude zajišťovat jednotné uplatňování pravidel Unie příslušnými vnitrostátními orgány a urovnávat spory mezi nimi.\n(69)\nOrgán ESMA by měl Komisi předkládat výroční zprávy, v nichž se posuzují trendy a potenciální rizika na trzích, na které se vztahuje toto nařízení. Tyto zprávy by měly obsahovat alespoň posouzení efektivnosti vypořádání, internalizovaného vypořádání, přeshraničního poskytování služeb, důvodů pro odmítnutí přístupových práv a dále posouzení jakýchkoli jiných faktických překážek hospodářské soutěže v oboru poobchodních finančních služeb, včetně případných překážek vyplývajících z nevhodného používání licenčního režimu, vhodnosti sankcí za selhání vypořádání, a zejména pak potřeby větší flexibility ve vztahu k sankcím za selhání vypořádání v souvislosti s nelikvidními finančními nástroji a uplatňováním pravidel členských států týkajících se občanskoprávní odpovědnosti za ztráty způsobené centrálními depozitáři, jakož i posouzení podmínek týkajících se poskytování bankovních doplňkových služeb, požadavků na ochranu cenných papírů účastníků a jejich zákazníků a režimu sankcí, a v případě potřeby mohou obsahovat doporučení ohledně preventivních nebo nápravných opatření. Orgán ESMA by měl rovněž ve vhodném časovém rámci a v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 provádět srovnávací hodnocení zahrnující činnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení. S ohledem na systémový význam centrálních depozitářů a na skutečnost, že jsou vůbec poprvé regulovány na úrovni Unie, je vhodné stanovit požadavek, že by se tato srovnávací hodnocení měla prvotně provádět každé tři roky alespoň ve vztahu k dohledu nad centrálními depozitáři, kteří využívají svobody poskytování služeb nebo se účastní interoperabilního propojení.\n(70)\nVzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž orgán ESMA disponuje v oblasti cenných papírů a trhů s cennými papíry, by bylo efektivní a vhodné pověřit ho vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, které se nebudou týkat strategických rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. Je-li tak stanoveno, měl by orgán ESMA rovněž úzce spolupracovat s členy ESCB a s orgánem EBA.\n(71)\nV souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy týkající se konkrétních prvků opatření k zajištění disciplíny při vypořádání, podávání zpráv o internalizovaném vypořádání, informací a jiných prvků, které mají centrální depozitáři uvést ve své žádosti o povolení, podmínek, za nichž mohou příslušné orgány pro centrální depozitáře schválit jejich účast na kapitálu určitých právnických osob, informací, které si mají různé orgány vzájemně předávat v rámci dohledu nad centrálními depozitáři, informací, které musí žádající centrální depozitář ve své žádosti o uznání poskytnout orgánu ESMA, prvků organizace řízení a správy centrálních depozitářů, podrobností evidence, již centrální depozitáři vedou, rizik, která musí zohlednit centrální depozitáři při provádění celkového posouzení rizik a příslušné orgány při posuzování důvodů pro odmítnutí žádosti o přístup, prvků postupu pro přístup účastníků a emitentů k centrálním depozitářům, přístupu mezi centrálními depozitáři navzájem a mezi centrálními depozitáři a dalšími subjekty tržní infrastruktury, konkrétních prvků opatření, která mají centrální depozitáři přijmout pro zachování celistvosti emise, snížení operačního a investičního rizika a rizik vyplývajících z propojení s jinými centrálními depozitáři, upřesnění kapitálových požadavků na centrální depozitáře, upřesnění žádosti o povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, dodatečných kapitálových požadavků a obezřetnostních požadavků k úvěrovému riziku a riziku likvidity pro centrální depozitáře a určené úvěrové instituce, které mají povolení poskytovat bankovní doplňkové služby.\n(72)\nKomisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy formou prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o standardní formuláře a vzory pro podávání zpráv o internalizovaném vypořádání, žádosti o povolení podávané centrálními depozitáři, poskytování informací mezi různými příslušnými orgány pro účely dohledu nad centrálními depozitáři, příslušná ujednání o spolupráci mezi orgány domovského a hostitelského členského státu, formát evidence vedené centrálními depozitáři, postupy v případech, kdy je účastníkovi nebo emitentovi odepřen přístup k centrálnímu depozitáři, kdy je odepřen přístup centrálním depozitářům mezi sebou nebo mezi depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury, konzultace s různými orgány před vydáním povolení zúčtovateli.\n(73)\nZa účelem dosažení cílů stanovených tímto nařízením by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o bližší vymezení některých definic, kritéria pro výpočet výše peněžitých sankcí pro účastníky, kteří způsobili selhání vypořádání, a kritéria, podle nichž by měla být činnost centrálního depozitáře v hostitelském členském státě považována za činnost podstatného významu pro daný členský stát. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(74)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).\n(75)\nPři posuzování příslušných pravidel třetích zemí by měl být uplatněn přiměřený přístup orientovaný na výsledky, který se zaměří na dodržování příslušných pravidel Unie a případně mezinárodních norem. V případě, že neexistují žádné podstatné rozdíly, které by měly předvídatelné nepříznivé účinky na trhy Unie, je rovněž možné udělit podmíněné nebo předběžné uznání.\n(76)\nJelikož cíle tohoto nařízení, tedy stanovení jednotných požadavků pro vypořádání, jakož i pro centrální depozitáře, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(77)\nJe nezbytné změnit směrnici 98/26/ES a uvést ji do souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (21), na jejímž základě se určené vypořádací systémy již neoznamují Komisi, nýbrž orgánu ESMA.\n(78)\nVzhledem k tomu, že toto nařízení harmonizuje na úrovni Unie opatření, která mají předcházet selhání vypořádání a tato selhání řešit, a má u těchto opatření širší oblast působnosti než nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (22), je nutné zrušit článek 15 uvedeného nařízení.\n(79)\nNa centrální depozitáře by se neměly použít směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014, pokud poskytují služby, které jsou výslovně uvedeny v tomto nařízení. Aby však bylo zajištěno, že se směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 vztahují na všechny subjekty poskytující investiční služby a vykonávající investiční činnosti, a aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže mezi různými druhy poskytovatelů těchto služeb, je nezbytné vyžadovat, aby se na centrální depozitáře, kteří v rámci svých doplňkových služeb poskytují investiční služby a vykonávají investiční činnosti, vztahovaly požadavky směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014.\n(80)\nUplatňování požadavků na povolování a uznávání podle tohoto nařízení by mělo být odloženo, aby centrální depozitáři usazení v Unii nebo ve třetích zemích měly dostatek času požádat o povolení a uznání svých činností podle tohoto nařízení. Dokud nebude podle tohoto nařízení rozhodnuto o povolení nebo uznání centrálního depozitáře a jeho činností, včetně propojení centrálních depozitářů, by se měla nadále použít příslušná vnitrostátní pravidla pro povolování a uznávání centrálních depozitářů.\n(81)\nRovněž je nezbytné odložit uplatňování požadavků na zajištění disciplíny při vypořádání a požadavků na oznamovací povinnosti internalizátorů vypořádání do doby, než budou přijaty všechny nezbytné akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které dále vymezují tyto zavedené požadavky, a požadavků na evidenci některých převoditelných cenných papírů formou zápisu do příslušné evidence a vypořádání závazků ve vypořádacích systémech nejpozději druhý obchodní den po uzavření obchodu, aby účastníci trhu, kteří drží cenné papíry v listinné podobě nebo uplatňují delší vypořádací lhůty, měli dostatek času k dosažení souladu s těmito požadavky,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro vypořádání obchodů s finančními nástroji v Unii a pravidla organizace a chování centrálních depozitářů cenných papírů na podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání.\n2.   Není-li stanoveno v tomto nařízení jinak, vztahuje se toto nařízení na vypořádání obchodů se všemi finančními nástroji a veškerou činnost centrálních depozitářů cenných papírů.\n3.   Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení právních předpisů Unie týkajících se konkrétních finančních nástrojů, především směrnice 2003/87/ES.\n4.   Články 10 až 20, 22 až 24 a 27, čl. 28 odst. 6, čl. 30 odst. 4 a články 46 a 47, ustanovení hlavy IV a požadavky na podávání zpráv příslušným orgánům nebo dotčeným orgánům nebo na dodržování jejich příkazů podle tohoto nařízení se nevztahují na členy ESCB, jiné vnitrostátní subjekty členských států plnící podobné funkce nebo jiné veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo do této správy zasahující, a to ve vztahu ke kterémukoli centrálnímu depozitáři, který je výše uvedenými subjekty přímo řízen v rámci odpovědnosti téhož vedoucího orgánu, jenž má přístup k finančním prostředkům těchto subjektů a není samostatným subjektem.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„centrálním depozitářem cenných papírů“ (dále jen „centrální depozitář“) právnická osoba, která provozuje systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry uvedený v oddíle A bodě 3 přílohy, a poskytuje alespoň jednu další základní službu uvedenou v oddíle A přílohy;\n2)\n„centrálním depozitářem ze třetí země“ právní subjekt usazený ve třetí zemi, který poskytuje služby podobné základním službám uvedeným v oddíle A bodě 3 přílohy a alespoň jednu další základní službu uvedenou v oddíle A přílohy;\n3)\n„imobilizací“ úkon soustředění listinných cenných papírů u centrálního depozitáře způsobem, který umožní provedení následných převodů zápisem do příslušné evidence;\n4)\n„zaknihovanou podobou“ skutečnost, že některé finanční nástroje existují pouze ve formě zápisů v příslušné evidenci;\n5)\n„hostitelským centrálním depozitářem“ centrální depozitář, který obdrží od jiného centrálního depozitáře přístup k jeho službám prostřednictvím propojení centrálních depozitářů;\n6)\n„žádajícím centrálním depozitářem“ centrální depozitář, který žádá o přístup ke službám jiného centrálního depozitáře prostřednictvím propojení centrálních depozitářů;\n7)\n„vypořádáním“ dokončení obchodu s cennými papíry, ať je uzavřen kdekoliv, jehož cílem je splnění závazků stran obchodu převodem peněžních prostředků nebo cenných papírů nebo obojího;\n8)\n„finančními nástroji“ nebo „cennými papíry“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;\n9)\n„převodním příkazem“ převodní příkaz ve smyslu čl. 2 písm. i) druhé odrážky směrnice 98/26/ES;\n10)\n„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ (dále jen „vypořádací systém“) systém ve smyslu čl. 2 písm. a) první, druhé a třetí odrážky směrnice 98/26/ES, který není provozován ústřední protistranou a jehož činnost spočívá v provádění převodních příkazů;\n11)\n„internalizátorem vypořádání“ podnik, včetně podniků povolených v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2014/65/EU, která provádí převodní příkazy jménem zákazníků nebo na vlastní účet jinak než prostřednictvím vypořádacího systému;\n12)\n„určeným dnem vypořádání“ den, který je zadán do vypořádacího systému jako den vypořádání a na němž se strany obchodu s cennými papíry dohodnou jako na dni, kdy má k vypořádání dojít;\n13)\n„vypořádací lhůtou“ období mezi dnem uzavření obchodu a určeným dnem vypořádání;\n14)\n„obchodním dnem“ obchodní den ve smyslu čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;\n15)\n„selháním vypořádání“ neuskutečnění vypořádání nebo částečné vypořádání obchodu s cennými papíry k určenému dni vypořádání v důsledku nedodání cenných papírů nebo peněžních prostředků a bez ohledu na důvod;\n16)\n„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;\n17)\n„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 11, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak;\n18)\n„dotčeným orgánem“ orgán uvedený v článku 12;\n19)\n„účastníkem“ účastník vypořádacího systému ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 98/26/ES;\n20)\n„účastí“ účast ve smyslu první věty článku 2 bodu 2 směrnice 2013/34/EU nebo přímé či nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu podniku;\n21)\n„kontrolou“ vztah mezi dvěma podniky popsaný v článku 22 směrnice 2013/34/EU;\n22)\n„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 2 bodu 10 a článku 22 směrnice 2013/34/EU;\n23)\n„domovským členským státem“ členský stát, v němž je centrální depozitář usazen;\n24)\n„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má centrální depozitář pobočku nebo poskytuje služby centrálního depozitáře;\n25)\n„pobočkou“ provozovna, která není ústředím centrálního depozitáře, je jeho součástí, nemá právní subjektivitu a poskytuje služby centrálního depozitáře, pro něž centrální depozitář získal povolení;\n26)\n„selháním“, pokud jde o účastníka, situace, kdy je proti účastníkovi zahájeno úpadkové řízení ve smyslu čl. 2 písm. j) směrnice 98/26/ES;\n27)\n„dodáním proti zaplacení“ mechanismus vypořádání obchodů s cennými papíry, který spojuje převod cenných papírů s převodem peněžních prostředků tak, že k dodání cenných papírů dojde pouze v případě, že dojde k odpovídajícímu převodu peněžních prostředků, a naopak;\n28)\n„účtem cenných papírů“ účet, na který lze připsat nebo z kterého lze odepsat cenné papíry;\n29)\n„propojením centrálních depozitářů“ ujednání mezi centrálními depozitáři, na jehož základě se jeden centrální depozitář stává účastníkem ve vypořádacím systému jiného centrálního depozitáře s cílem usnadnit převod cenných papírů od účastníků druhého centrálního depozitáře účastníkům prvního centrálního depozitáře, nebo ujednání, na jehož základě má centrální depozitář nepřímo přes prostředníka přístup k druhému centrálnímu depozitáři. Mezi propojení centrálních depozitářů patří standardní propojení, nadstandardní propojení, nepřímé propojení a interoperabilní propojení;\n30)\n„standardním propojením“ propojení centrálních depozitářů, na jehož základě se jeden centrální depozitář stává účastníkem vypořádacího systému jiného centrálního depozitáře za stejných podmínek, jaké platí pro kteréhokoli jiného účastníka vypořádacího systému provozovaného druhým centrálním depozitářem;\n31)\n„nadstandardním propojením“ propojení centrálních depozitářů, na jehož základě jsou jednomu centrálnímu depozitáři, který se stává účastníkem vypořádacího systému jiného centrálního depozitáře, poskytovány další zvláštní služby vedle služeb, jež tento jiný centrální depozitář běžně poskytuje účastníkům vypořádacího systému;\n32)\n„nepřímým propojením“ ujednání mezi centrálním depozitářem a třetí osobou, která není centrálním depozitářem a je účastníkem vypořádacího systému jiného centrálního depozitáře. Toto propojení zřizuje centrální depozitář s cílem usnadnit převod cenných papírů od účastníků jiného centrálního depozitáře svým účastníkům;\n33)\n„interoperabilním propojením“ propojení centrálních depozitářů, v jehož rámci se centrální depozitáři dohodnou na zavedení společných technických řešení pro vypořádání do vypořádacích systémů, které provozují;\n34)\n„mezinárodními postupy a normami pro otevřenou komunikaci“ mezinárodně uznávané normy pro komunikační postupy, jako například standardizované formáty zpráv a znázornění dat, které jsou kterémukoli zájemci k dispozici na spravedlivém, otevřeném a nediskriminačním základě;\n35)\n„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU;\n36)\n„akciemi“ cenné papíry uvedené v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. a) směrnice 2014/65/EU;\n37)\n„nástroji peněžního trhu“ nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 směrnice 2014/65/EU;\n38)\n„podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování“ podílové jednotky subjektů kolektivního investování ve smyslu oddílu C bodu 3 přílohy I směrnice 2014/65/EU;\n39)\n„povolenkami na emise“ nástroje ve smyslu části C bodu 11 přílohy I směrnice 2014/65/EU, kromě derivátů povolenek na emise;\n40)\n„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;\n41)\n„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;\n42)\n„obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;\n43)\n„zúčtovatelem“ zúčtovatel ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 98/26/ES;\n44)\n„trhem pro růst malých a středních podniků“ trh pro růst malých a středních podniků ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/65/EU;\n45)\n„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány centrálního depozitáře určené v souladu s vnitrostátním právem, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování centrálního depozitáře a které dozorují a sledují rozhodování osob ve vedení centrálního depozitáře. Členy vedoucího orgánu jsou osoby, které skutečně řídí činnost centrálního depozitáře.\nV případě, že vedoucí orgán zahrnuje v souladu s vnitrostátním právem různé orgány se zvláštními funkcemi, požadavky tohoto nařízení se vztahují pouze na ty členy vedoucího orgánu, kteří jsou na základě vnitrostátního práva pověřeni příslušnými pravomocemi;\n46)\n„vrcholným vedením“ fyzické osoby, které v rámci centrálního depozitáře zastávají výkonné funkce a jsou vůči vedoucímu orgánu odpovědné a postižitelné za každodenní řízení daného centrálního depozitáře.\n2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, pokud jde o opatření k dalšímu upřesnění nebankovních doplňkových služeb uvedených v oddíle B bodech 1 až 4 přílohy a bankovních doplňkových služeb uvedených v oddíle C přílohy.\nHLAVA II\nVYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY\nKAPITOLA I\nForma zápisu do příslušné evidence cenných papírů\nČlánek 3\nForma zápisu do příslušné evidence cenných papírů\n1.   Aniž je dotčen odstavec 2, každý emitent usazený v Unii, jenž vydává nebo vydal převoditelné cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány v obchodních systémech, zajistí, aby tyto cenné papíry byly evidovány formou zápisu do příslušné evidence prostřednictvím imobilizace nebo formou přímé emise v zaknihované podobě.\n2.   Pokud se obchod s převoditelnými cennými papíry uskutečňuje v obchodním systému, evidují se příslušné cenné papíry formou zápisu do příslušné evidence centrálního depozitáře nejpozději v určený den vypořádání, pokud tak nebylo učiněno již dříve.\nJsou-li převoditelné cenné papíry převáděny v návaznosti na dohodu o finančním zajištění vymezenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2002/47/ES, jsou evidovány formou zápisu do příslušné evidence centrálního depozitáře před určeným dnem vypořádání nebo v určený den vypořádání, pokud tak nebylo učiněno již dříve.\nČlánek 4\nProsazování pravidel\n1.   Orgány členského státu, ve kterém je emitent vydávající cenné papíry usazen, zajišťují uplatňování čl. 3 odst. 1.\n2.   Orgány příslušné pro dohled nad obchodními systémy, včetně příslušných orgánů určených v souladu s čl. 21 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (23), zajistí uplatňování čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce tohoto nařízení, pokud jsou cenné papíry uvedené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení obchodovány v obchodních systémech.\n3.   Orgány členských států odpovědné za uplatňování směrnice 2002/47/ES zajistí, že bude uplatňován čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce tohoto nařízení, pokud jsou cenné papíry uvedené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení převáděny v návaznosti na dohodu o finančním zajištění vymezenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2002/47/ES.\nKAPITOLA II\nVypořádací lhůty\nČlánek 5\nUrčený den vypořádání\n1.   Účastník vypořádacího systému, který na vlastní účet nebo jménem třetí strany v daném systému vypořádává obchody s převoditelnými cennými papíry, nástroji peněžního trhu, podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování a povolenkami na emise, vypořádá tyto obchody k určenému dni vypořádání.\n2.   Pokud jde o obchody s převoditelnými cennými papíry uvedenými v odstavci 1, které jsou prováděny v obchodních systémech, je určeným dnem vypořádání nejpozději druhý obchodní den po uzavření obchodu. Tento požadavek se nevztahuje na obchody, které jsou vyjednány podle soukromého práva, ale provádějí se v obchodních systémech, na obchody, které se provádějí na dvoustranné bázi, ale oznamují se obchodnímu systému, ani na první obchod, při němž dotčené převoditelné cenné papíry podléhají prvotnímu nahrazení listinných cenných papírů zápisem do příslušné evidence podle čl. 3 odst. 2.\n3.   Příslušné orgány zajišťují uplatňování odstavce 1.\nOrgány příslušné pro dohled nad obchodními systémy zajišťují uplatňování odstavce 2.\nKAPITOLA III\nDisciplína při vypořádání\nČlánek 6\nOpatření k prevenci selhání vypořádání\n1.   Obchodní systémy zavedou postupy, které umožní potvrzení příslušných údajů o obchodu s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1 v den, kdy byl obchod proveden.\n2.   Bez ohledu na požadavek uvedený v odstavci 1 přijmou investiční podniky povolené podle článku 5 směrnice 2014/65/EU ve vhodných případech opatření k omezení počtu případů selhání vypořádání.\nTato opatření zahrnují alespoň ujednání mezi investičním podnikem a jeho profesionálními zákazníky podle přílohy II směrnice 2014/65/EU k zajištění okamžitého oznámení o přidělení cenných papírů k obchodu, potvrzení o tomto přidělení a potvrzení o schválení nebo zamítnutí podmínek obchodu s dostatečným předstihem před určeným dnem vypořádání.\nOrgán ESMA vydá v úzké spolupráci s členy ESCB v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny týkající se standardizovaných postupů a protokolů pro podávání zpráv, které mají být použity pro splnění požadavku uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce.\n3.   U každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede centrální depozitář postupy, které usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1 v určený den vypořádání s minimální expozicí jeho účastníků vůči riziku protistrany a riziku likvidity a s nízkou mírou selhání vypořádání. Centrální depozitář podporuje včasné vypořádání k určenému dni vypořádání prostřednictvím vhodných mechanismů.\n4.   U každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede centrální depozitář podpůrná a motivační opatření pro včasné vypořádání obchodů ze strany svých účastníků. Centrální depozitáři od účastníků vyžadují, aby své obchody vypořádali k určenému dni vypořádání.\n5.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění opatření, která mají investiční podniky přijmout v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem, postupů usnadňujících vypořádání podle odstavce 3 a podrobností týkajících se podpůrných a stimulačních opatření pro včasné vypořádání obchodů podle odstavce 4.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 7\nOpatření k řešení selhání vypořádání\n1.   Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede systém pro sledování případů selhání vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1. Pravidelně předkládá zprávy příslušnému orgánu a dotčeným orgánům, pokud jde o počet a podrobnosti případů selhání vypořádání a další důležité informace, včetně opatření, která centrální depozitáři a jejich účastníci zamýšlejí přijmout ke zvýšení efektivnosti vypořádání. Tyto zprávy zveřejňují centrální depozitáři jednou ročně v souhrnné a anonymní podobě. Příslušné orgány sdílejí veškeré důležité informace o případech selhání vypořádání s orgánem ESMA.\n2.   Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede postupy, jež usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, jež nejsou vypořádány v určený den vypořádání. Tyto postupy stanoví mechanismus sankcí, který bude sloužit jako účinný prostředek k odrazení účastníků, kteří způsobí selhání vypořádání.\nPřed zavedením postupů podle prvního pododstavce konzultuje centrální depozitář příslušné obchodní systémy a centrální protistrany, ve vztahu k nimž služby vypořádání poskytuje.\nMechanismus sankcí uvedený v prvním pododstavci zahrnuje peněžité sankce pro účastníky, kteří způsobí selhání vypořádání (dále jen „účastníci způsobující selhání vypořádání“). Peněžité sankce se vypočítávají za každý obchodní den, kdy obchod není vypořádán, od určeného dne vypořádání do ukončení postupu náhradní koupě podle odstavce 3, nejpozději však do skutečného dne vypořádání. Peněžité sankce nesmějí být nastaveny jako zdroj příjmů pro centrálního depozitáře.\n3.   Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v odstavci 2 a právo na dvoustranné zrušení obchodu, v případě, že účastník způsobující selhání vypořádání nedodá finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 přijímajícímu účastníku nejpozději do čtyř obchodních dnů od určeného dne vypořádání (dále jen „prodloužená lhůta“), zahájí se postup náhradní koupě, při němž jsou dané nástroje v přiměřené lhůtě poskytnuty pro vypořádání a dodány přijímajícímu účastníku.\nPokud se obchod týká finančního nástroje obchodovaného na trhu pro růst malých a středních podniků, činí prodloužená lhůta patnáct dní, ledaže se daný trh pro růst malých a středních podniků rozhodne uplatňovat kratší lhůtu.\n4.   Použijí se tyto výjimky z požadavku uvedeného v odstavci 3:\na)\nna základě druhu aktiva a likvidity dotčeného finančního nástroje může být prodloužená lhůta namísto čtyř obchodních dní nastavena na nejvýše sedm obchodních dní, pokud by kratší prodloužená lhůta ovlivnila hladké a řádné fungování dotyčných finančních trhů;\nb)\nv případě operací složených z několika obchodů včetně smluv o zpětném odkupu cenných papírů nebo o půjčkách cenných papírů se postup náhradní koupě podle odstavce 3 nepoužije, pokud je lhůta pro tyto operace dostatečně krátká a postup náhradní koupě je v důsledku toho neefektivní.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 7, výjimky uvedené v odstavci 4 se nepoužijí ve vztahu k obchodům s akciemi, jejichž clearing provádí ústřední protistrana.\n6.   Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v odstavci 2, je-li cena akcií dohodnutá v okamžiku uzavření obchodu vyšší než cena zaplacená za provedení náhradní koupě, účastník způsobující selhání vypořádání uhradí příslušný rozdíl přijímajícímu účastníkovi nejpozději druhý obchodní den po dodání finančních nástrojů v návaznosti na náhradní koupi.\n7.   Pokud se náhradní koupě neuskuteční nebo není možná, přijímající účastník se může rozhodnout nechat si vyplatit peněžitou náhradu, nebo odložit provedení náhradní koupě na vhodnější pozdější dobu („doba odkladu“). Nejsou-li příslušné finanční nástroje přijímajícímu účastníkovi dodány po uplynutí doby odkladu, vyplatí se peněžitá náhrada.\nUvedená peněžitá náhrada se přijímajícímu účastníkovi vyplatí nejpozději druhý obchodní den po uplynutí lhůty pro provedení náhradní koupi podle odstavce 3 nebo doby odkladu, pokud se účastník pro ni rozhodne.\n8.   Účastník způsobující selhání vypořádání nahradí subjektu, který provádí náhradní koupi, veškeré částky zaplacené v souladu s odstavci 3, 4 a 5, včetně případných prováděcích poplatků vyplývajících z náhradní koupě. Tyto poplatky musejí být účastníkům jasně sděleny.\n9.   Centrální depozitáři, ústřední protistrany a obchodní systémy zavedou postupy, které jim umožní po konzultaci s příslušnými orgány pozastavit účast účastníka, který soustavně a systematicky nedodává finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 k určenému dni vypořádání, a zveřejnit jeho totožnost poté, co daný účastník dostane příležitost k vyjádření svého stanoviska, a to za předpokladu, že příslušné orgány pro centrálního depozitáře, ústředních protistran a obchodních systémů a příslušné orgány daného účastníka byly řádně informovány. Kromě konzultací před případným pozastavením účasti oznámí centrální depozitáři, ústřední protistrany a obchodní systémy neprodleně příslušným orgánům pozastavení účasti účastníka. Příslušné orgány okamžitě informují dotčené orgány o pozastavení účasti účastníka.\nZveřejněné informace o pozastavení účasti nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES.\n10.   Odstavce 2 až 9 se použijí na všechny obchody s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, obchodovány v obchodním systému nebo jejichž clearing provádí ústřední protistrana, a to takto:\na)\nv případě obchodů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, provádí ústřední protistrana náhradní koupi podle odstavců 3 až 8;\nb)\nv případě obchodů, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, ale prováděných v obchodním systému, zahrne obchodní systém do svých vnitřních pravidel povinnost členů a účastníků uplatňovat opatření uvedená v odstavcích 3 až 8;\nc)\nv případě všech ostatních obchodů, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b) tohoto pododstavce, zahrnou centrální depozitáři do svých vnitřních pravidel povinnost účastníků podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 3 až 8.\nCentrální depozitář poskytne ústředním protistranám a obchodním systémům nezbytné informace o vypořádání, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto odstavce.\nAniž jsou dotčena písmena a), b) a c) prvního pododstavce, mohou centrální depozitáři sledovat provádění náhradních koupí podle uvedených písmen, pokud jde o vícenásobné příkazy k vypořádání týkající se týchž finančních nástrojů a se stejnou lhůtou pro provedení, s cílem minimalizovat počet náhradních koupí, které se mají provést, a tím i dopad na ceny příslušných finančních nástrojů.\n11.   Odstavce 2 až 9 se nepoužijí na účastníky způsobující selhání vypořádání, kteří jsou ústředními protistranami.\n12.   Odstavce 2 až 9 se nepoužijí, pokud bylo vůči účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání zahájeno úpadkové řízení.\n13.   Tento článek se nepoužije, pokud se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází v třetí zemi. Kde se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází, se určí v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 236/2012.\n14.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými v závislosti na likviditě finančního nástroje podle druhu aktiv a druhu obchodu upřesní parametry pro výpočet odrazující a přiměřené výše peněžitých pokut uvedených v odst. 2 třetím pododstavci, jež zajistí vysokou úroveň disciplíny při vypořádání a hladké a řádné fungování dotyčných finančních trhů.\n15.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění:\na)\nsystému sledování případů selhání vypořádání a podávání zpráv o těchto případech podle odstavce 1;\nb)\npostupů pro výběr a přerozdělení peněžitých pokut a případných jiných výnosů z těchto pokut v souladu s odstavcem 2;\nc)\npodrobností o fungování vhodného postupu náhradní koupě podle odstavců 3 až 8, včetně vhodných lhůt pro dodání finančních nástrojů v návaznosti na postup náhradní koupě podle odstavce 3. Tyto lhůty musí být stanoveny s přihlédnutím k druhu aktiva a likviditě finančních nástrojů;\nd)\nokolností, za nichž je možné v závislosti na druhu aktiva a likviditě finančních nástrojů nastavit delší trvání prodloužené lhůty v souladu s podmínkami uvedenými v odst. 4 písm. a) a s přihlédnutím ke kritériím pro posuzování likvidity podle čl. 2 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 600/2014;\ne)\ndruhu operací a jejich lhůt podle odst. 4 písm. b), v jejichž důsledku je náhradní koupě neefektivní;\nf)\nmetodiky výpočtu peněžité náhrady podle odstavce 7;\ng)\npodmínek, za nichž se má za to, že účastník soustavně a systematicky nedodává finanční nástroje uvedené v odstavci 9, a\nh)\nnezbytných informací o vypořádání podle odst. 10 druhého pododstavce.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 8\nProsazování pravidel\n1.   Příslušný orgán pro centrálního depozitáře provozujícího vypořádací systém, dotčené orgány odpovědné za dohled nad dotyčným vypořádacím systémem a orgány příslušné pro dohled nad obchodními systémy, investičními podniky a ústředními protistranami jsou příslušné pro zajištění uplatňování článků 6 a 7 ze strany institucí, které podléhají jejich dohledu, a pro sledování uložených sankcí. V případě potřeby příslušné orgány úzce spolupracují. Členské státy uvědomí orgán ESMA o určených příslušných orgánech, jež jsou součástí struktury dohledu na vnitrostátní úrovni.\n2.   Za účelem zajištění jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii v souvislosti s články 6 a 7 tohoto nařízení může orgán ESMA v úzké spolupráci s členy ESCB vydávat obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n3.   Porušením pravidel podle této hlavy není dotčena platnost soukromoprávní smlouvy o finančních nástrojích ani možnost stran vymáhat ustanovení soukromoprávní smlouvy o finančních nástrojích.\nKAPITOLA IV\nInternalizované vypořádání\nČlánek 9\nInternalizátoři vypořádání\n1.   Internalizátoři vypořádání podávají příslušným orgánům v místě jejich usazení čtvrtletní zprávy o celkovém objemu a hodnotě všech obchodů s cennými papíry, které vypořádají mimo vypořádací systém.\nPříslušné orgány obdržené informace podle prvního pododstavce neprodleně předají orgánu ESMA a informují ho o případném riziku, které z těchto činností souvisejících s vypořádáním vyplývá.\n2.   Orgán ESMA může vypracovat v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k dalšímu upřesnění obsahu těchto zpráv.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro podávání zpráv a předávání informací podle odstavce 1.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nHLAVA III\nCENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘI CENNÝCH PAPÍRŮ\nKAPITOLA I\nPovolování centrálních depozitářů a dohled nad nimi\nOddíl 1\nOrgány odpovědné za povolování centrálních depozitářů a dohled nad nimi\nČlánek 10\nPříslušný orgán\nAniž je dotčen dohled vykonávaný členy ESCB podle čl. 12 odst. 1, musí mít centrální depozitář povolení a podléhat dohledu příslušného orgánu svého domovského členského státu.\nČlánek 11\nUrčení příslušného orgánu\n1.   Každý členský stát určí příslušný orgán odpovědný za plnění povinností podle tohoto nařízení týkajících se udělování povolení centrálním depozitářům usazeným na jeho území a dohledu nad nimi a informuje o něm orgán ESMA.\nPokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, stanoví jejich příslušné kompetence a určí jeden orgán, který bude odpovědný za spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států, dotčenými orgány, orgány ESMA a EBA, kdykoli je tak výslovně stanoveno v tomto nařízení.\n2.   Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.\n3.   Příslušné orgány mají pravomoci dohledu a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.\nČlánek 12\nDotčené orgány\n1.   Na povolování centrálních depozitářů a dohledu nad nimi, kdykoli je tak výslovně stanoveno v tomto nařízení, se podílejí tyto orgány:\na)\norgán příslušný pro dohled nad vypořádacím systémem provozovaným centrálním depozitářem v členském státě, jehož právem se tento vypořádací systém řídí;\nb)\ncentrální banky v Unii, které vydávají nejdůležitější měny, v nichž se vypořádání uskutečňuje;\nc)\npřípadně centrální banka v Unii, na jejíchž účtech dochází k peněžnímu vypořádání obchodů ve vypořádacím systému provozovaném centrálním depozitářem.\n2.   Orgán ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam dotčených orgánů uvedených v odstavci 1.\n3.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky, za nichž se měny Unie uvedené v odst. 1 písm. b) považují za nejdůležitější měny, a účelné praktické postupy pro konzultace s dotčenými orgány uvedenými v písmenech b) a c) uvedeného odstavce.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 13\nVýměna informací\n1.   Příslušné orgány, dotčené orgány a orgán ESMA si na žádost neprodleně navzájem poskytují informace vyžadované pro účely plnění úkolů podle tohoto nařízení.\n2.   Příslušné orgány, dotčené orgány, orgán ESMA a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností.\nČlánek 14\nSpolupráce mezi orgány\n1.   Příslušné orgány, dotčené orgány a orgán ESMA úzce spolupracují, mimo jiné prostřednictvím výměny všech informací, které jsou relevantní pro uplatňování tohoto nařízení. Je-li to vhodné a potřebné, jsou do této spolupráce zapojeny i jiné veřejné orgány a subjekty, zejména orgány a subjekty zřízené nebo určené podle směrnice 2003/87/ES.\nZa účelem zajištění jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii, včetně spolupráce mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány při různém posuzování nezbytném pro uplatňování tohoto nařízení, může orgán ESMA v úzké spolupráci s členy ESCB vydávat obecné pokyny určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n2.   Na základě dostupných informací příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 15.\nČlánek 15\nNaléhavé situace\nAniž je dotčen oznamovací postup podle čl. 6 odst. 3 směrnice 98/26/ES, informují příslušné orgány a dotčené orgány neprodleně orgán ESMA, Evropskou radu pro systémová rizika zřízenou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (24) a sebe navzájem o naléhavé situaci týkající se centrálního depozitáře, včetně jakýchkoli změn na finančních trzích, které mohou mít nepříznivý dopad na likviditu trhu, stabilitu měny, v níž se vypořádání uskutečňuje, integritu měnové politiky nebo stabilitu finančního systému v některém z členských států, v nichž je centrální depozitář nebo jeden z jeho účastníků usazen.\nOddíl 2\nPodmínky a postupy povolování centrálních depozitářů\nČlánek 16\nPovolení centrálního depozitáře\n1.   Právnická osoba, která odpovídá definici centrálního depozitáře, musí před zahájením své činnosti získat povolení od příslušného orgánu členského státu, v němž je usazena.\n2.   V povolení jsou určeny základní služby uvedené v oddíle A přílohy a nebankovní doplňkové služby povolené podle oddílu B přílohy, které je centrální depozitář oprávněn poskytovat.\n3.   Centrální depozitář musí trvale splňovat podmínky pro udělení povolení.\n4.   Centrální depozitář a jeho nezávislí auditoři bez zbytečného odkladu informují příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na plnění podmínek pro udělení povolení.\nČlánek 17\nPostup pro udělení povolení\n1.   Žádající centrální depozitář předkládá žádost o povolení svému příslušnému orgánu.\n2.   Žádost o povolení musí být doplněna veškerými informacemi nezbytnými k tomu, aby se příslušný orgán přesvědčil, že žádající centrální depozitář k okamžiku udělení povolení přijal veškerá opatření nezbytná ke splnění svých povinností stanovených v tomto nařízení. Žádost o povolení musí zahrnovat podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny zamýšlené druhy podnikání a organizační struktura centrálního depozitáře.\n3.   Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušný orgán posoudí, zda je žádost úplná. Pokud žádost není úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které musí žádající centrální depozitář poskytnout doplňující informace. Příslušný orgán informuje žádajícího centrálního depozitáře, jestliže je žádost považována za úplnou.\n4.   Jakmile je žádost považována za úplnou, předá příslušný orgán všechny informace uvedené v žádosti dotčeným orgánům a konzultuje s nimi parametry vypořádacího systému provozovaného žádajícím centrálním depozitářem. Každý dotčený orgán může o svém stanovisku informovat příslušný orgán do tří měsíců od obdržení informací.\n5.   Pokud žádající centrální depozitář kromě poskytování nebankovních doplňkových služeb výslovně uvedených v oddíle B přílohy hodlá poskytovat služby uvedené v čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2014/65/EU, předá příslušný orgán všechny informace uvedené v žádosti orgánu uvedenému v článku 67 směrnice 2014/65/EU a konzultuje tento orgán ohledně schopnosti žádajícího centrálního depozitáře dodržovat požadavky směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014.\n6.   Příslušný orgán před udělením povolení žádajícímu centrálnímu depozitáři konzultuje příslušné orgány druhého zúčastněného členského státu v případě, že:\na)\ncentrální depozitář je dceřiným podnikem centrálního depozitáře povoleného v jiném členském státě;\nb)\ncentrální depozitář je dceřiným podnikem mateřského podniku centrálního depozitáře povoleného v jiném členském státě;\nc)\ncentrální depozitář je kontrolován týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které kontrolují jiný centrální depozitář povolený v jiném členském státě.\n7.   Konzultace uvedené v odstavci 6 se týkají:\na)\nvhodnosti akcionářů a osob uvedených v čl. 27 odst. 6 a pověsti a zkušeností osob, které skutečně řídí podnikatelskou činnost centrálního depozitáře podle čl. 27 odst. 1 a 4, pokud tito akcionáři a osoby patří jak k žádajícímu centrálnímu depozitáři, tak k centrálnímu depozitáři povolenému v jiném členském státě;\nb)\ntoho, zda vztahy uvedené v odst. 6 písm. a), b) a c) mezi centrálním depozitářem povoleným v jiném členském státě a žádajícím centrálním depozitářem nemají vliv na schopnost žádajícího centrálního depozitáře splnit požadavky tohoto nařízení.\n8.   Do šesti měsíců od předložení úplné žádosti příslušný orgán informuje žádajícího centrálního depozitáře písemně s plným odůvodněním svého rozhodnutí o tom, zda povolení bylo uděleno, nebo zamítnuto.\n9.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které má žádající centrální depozitář poskytnout příslušnému orgánu v žádosti o povolení.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n10.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro žádost o povolení.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 18\nÚčinky povolení\n1.   Činnost povoleného centrálního depozitáře je omezena na poskytování služeb, na které se vztahuje jeho povolení nebo oznámení podle čl. 19 odst. 8.\n2.   Vypořádací systémy mohou být provozovány pouze povolenými centrálními depozitáři, včetně centrálních bank vystupujících jako centrální depozitáři.\n3.   Povolený centrální depozitář může mít účast pouze v právnické osobě, jejíž činnost je omezena na poskytování služeb uvedených v oddílech A a B přílohy, ledaže příslušný orgán schválí tuto účast na základě skutečnosti, že významně nezvyšuje rizikový profil centrálního depozitáře.\n4.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem za účelem upřesnění kritérií, která musí příslušné orgány zohlednit při schvalování účasti centrálních depozitářů v jiných právnických osobách než těch, které poskytují služby stanovené v oddílech A a B přílohy. Mezi tato kritéria může patřit to, zda jsou služby poskytované danou právnickou osobou doplňkovými službami ke službám poskytovaným centrálním depozitářem, a rozsah expozice centrálního depozitáře vůči závazkům vyplývajícím z dané účasti.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 19\nRozšíření a externí zajišťování činností a služeb\n1.   Povolený centrální depozitář předloží příslušnému orgánu svého domovského členského státu žádost o povolení, přeje-li si externě zajišťovat určitou základní službu u třetí strany podle článku 30 nebo rozšířit svou činnost o jednu nebo více z těchto činností:\na)\nposkytování dalších základních služeb uvedených v oddíle A přílohy, na něž se nevztahuje původní povolení;\nb)\nposkytování doplňkových služeb, které jsou podle oddílu B přílohy povoleny, ale nejsou v ní výslovně stanoveny, a na něž se nevztahuje původní povolení;\nc)\nprovozování dalšího vypořádacího systému;\nd)\nprovádění peněžního vypořádání všech nebo některých obchodů ve vypořádacím systému na účtech u jiného zúčtovatele;\ne)\nzřízení interoperabilního propojení, včetně interoperabilních propojení s centrálními depozitáři ze třetích zemí.\n2.   Povolení podle odstavce 1 se uděluje postupem stanoveným v článku 17.\nPříslušný orgán informuje žádajícího centrálního depozitáře, zda bylo povolení uděleno nebo zamítnuto, do tří měsíců od předložení úplné žádosti.\n3.   Centrální depozitáři usazení v Unii, kteří mají v úmyslu zřídit interoperabilní propojení, předloží příslušným orgánům žádost o povolení, jak požaduje ustanovení odst. 1 písm. e). Tyto orgány se vzájemně konzultují ohledně schválení propojení centrálních depozitářů. V případě odlišných rozhodnutí, a pokud se na tom oba příslušné orgány dohodnou, může být daná věc předána orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Orgány uvedené v odstavci 3 odmítnou povolit propojení centrálních depozitářů, pokud by toto propojení ohrozilo hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolávalo systémové riziko.\n5.   Interoperabilní propojení centrálních depozitářů, kteří některé své služby související s tímto interoperabilním propojením zajišťují externě prostřednictvím veřejného subjektu podle čl. 30 odst. 5, a propojení centrálních depozitářů, která nejsou uvedena v odst. 1 písm. e), nepodléhají povolovacímu postupu podle uvedeného písmene, ale musejí být před zavedením oznámena příslušným a dotčeným orgánům centrálních depozitářů, jimž se poskytnou veškeré relevantní informace, které těmto orgánům umožní posoudit soulad s požadavky stanovenými v článku 48.\n6.   Centrální depozitář usazený a povolený v Unii může zachovat nebo zřídit propojení s centrálním depozitářem ze třetí země v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto článku. V případě, že je zřízeno propojení s centrálním depozitářem ze třetí země, musejí informace poskytnuté žádajícím centrálním depozitářem příslušnému orgánu umožnit posoudit, zda toto propojení splňuje požadavky stanovené v článku 48 nebo požadavky, které jsou požadavkům podle článku 48 rovnocenné.\n7.   Příslušný orgán pro žádajícího centrálního depozitáře požaduje, aby uvedený centrální depozitář ukončil oznámené propojení centrálních depozitářů, pokud toto propojení nesplňuje požadavky stanovené v článku 48, čímž by ohrozilo hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolalo systémové riziko. Pokud příslušný orgán požaduje, aby centrální depozitář ukončil propojení centrálních depozitářů, postupuje podle čl. 20 odst. 2 a 3.\n8.   Další doplňkové služby výslovně stanovené v oddíle B přílohy nepodléhají povolení, ale musejí být před poskytnutím oznámeny příslušnému orgánu.\nČlánek 20\nOdnětí povolení\n1.   Aniž jsou dotčena případná nápravná opatření nebo opatření podle hlavy V, příslušný orgán domovského členského státu odejme povolení, pokud centrální depozitář:\na)\nnevyužil povolení během období dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdal nebo během předchozích šesti měsíců neposkytoval služby či nevykonával činnost;\nb)\nzískal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;\nc)\npřestal splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijal nápravná opatření vyžadovaná příslušným orgánem; nebo\nd)\nzávažně nebo soustavně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení nebo případně ve směrnici 2014/65/EU nebo v nařízení (EU) č. 600/2014.\n2.   Od okamžiku, kdy se příslušný orgán dozví o jedné z okolností uvedených v odstavci 1, neprodleně konzultuje dotčené orgány a případně orgán uvedený v článku 67 směrnice 2014/65/EU ohledně nutnosti odejmout povolení.\n3.   Orgán ESMA a dotčené orgány a případně orgán uvedený v článku 67 směrnice 2014/65/EU mohou kdykoli požádat příslušný orgán domovského členského státu o prověření, zda centrální depozitář stále splňuje podmínky, za nichž mu bylo povolení uděleno.\n4.   Příslušný orgán může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj.\n5.   Centrální depozitář zavede, provádí a udržuje vhodný postup zajišťující, že v případě odnětí povolení podle odstavce 1 budou aktiva zákazníků a účastníků včas a řádně vypořádána a převedena na jiného centrálního depozitáře.\nČlánek 21\nRejstřík centrálních depozitářů\n1.   Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle článků 16, 19 a 20 musí být neprodleně oznámena orgánu ESMA.\n2.   Centrální banky informují orgán ESMA bez zbytečného odkladu o všech vypořádacích systémech, které provozují.\n3.   Název každého centrálního depozitáře, který provozuje činnost v souladu s tímto nařízením a byl povolen nebo uznán podle článku 16, 19 nebo 25, musí být zapsán v rejstříku s upřesněním služeb a případně druhů finančních nástrojů, pro něž tento centrální depozitář získal povolení. Do rejstříku se zapisují pobočky provozované centrálním depozitářem v jiných členských státech, propojení centrálních depozitářů a informace požadované podle článku 31, pokud členské státy využívají možnosti stanovené v uvedeném článku. Orgán ESMA zpřístupní rejstřík veřejnosti na zvláštní internetové stránce a průběžně ho aktualizuje.\nOddíl 3\nDohled nad centrálními depozitáři\nČlánek 22\nPrověření a vyhodnocení\n1.   Příslušný orgán alespoň jednou ročně prověří opatření, strategie, procesy a mechanismy zavedené centrálním depozitářem z hlediska souladu s tímto nařízením a vyhodnotí rizika, kterým centrální depozitář je nebo může být vystaven nebo která vytváří ve vztahu k hladkému fungování trhů s cennými papíry.\n2.   Příslušný orgán požaduje, aby jim centrální depozitář předložil náležitý ozdravný plán pro zajištění kontinuity jeho nejdůležitějších operací.\n3.   Příslušný orgán zajišťuje, aby byl pro každého centrálního depozitáře zaveden a udržován vhodný plán řešení krize s cílem zajistit kontinuitu alespoň jeho základních funkcí s přihlédnutím k velikosti, systémovému významu, povaze, rozsahu a složitosti činností dotyčného centrálního depozitáře a s přihlédnutím k jakémukoli příslušnému plánu řešení krize zavedenému v souladu se směrnicí 2014/59/EU.\n4.   Příslušný orgán stanoví četnost a hloubku prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémový význam, povahu, rozsah a složitost činností dotyčného centrálního depozitáře. Výsledky prověření a vyhodnocení se aktualizují minimálně jednou ročně.\n5.   Příslušný orgán podrobí centrálního depozitáře kontrole na místě.\n6.   Při prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 konzultuje příslušný orgán v rané fázi dotčené orgány, zejména ohledně fungování vypořádacích systémů provozovaných daným centrálním depozitářem, a ve vhodných případech orgán uvedený v článku 67 směrnice 2014/65/EU.\n7.   Příslušný orgán pravidelně a alespoň jednou ročně informuje dotčené orgány a případně orgán uvedený v článku 67 směrnice 2014/65/EU o výsledcích prověření a vyhodnocení podle odstavce 1, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí.\n8.   Při prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 si příslušné orgány odpovědné za dohled nad centrálními depozitáři, kteří jsou v některém ze vztahů uvedených v čl. 17 odst. 6 písm. a), b) a c), navzájem poskytují veškeré relevantní informace, které by mohly usnadnit plnění jejich úkolů.\n9.   Příslušný orgán vyžaduje po centrálním depozitáři, který nesplňuje požadavky tohoto nařízení, aby hned v rané fázi přijal nezbytná opatření nebo kroky k řešení situace.\n10.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění:\na)\ninformací, které má centrální depozitář poskytnout příslušnému orgánu pro účely prověření a vyhodnocení podle odstavce 1;\nb)\ninformací, které má příslušný orgán poskytnout dotčeným orgánům podle odstavce 7;\nc)\ninformací, které si mají příslušné orgány vzájemně poskytnout podle odstavce 8.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n11.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro poskytování informací uvedených v odst. 10 prvním pododstavci.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 4\nPoskytování služeb v jiném členském státě\nČlánek 23\nSvoboda poskytování služeb v jiném členském státě\n1.   Povolený centrální depozitář může na území Unie, mimo jiné i prostřednictvím zřízení pobočky, poskytovat služby uvedené v příloze, pokud se na tyto služby vztahuje povolení.\n2.   Na povoleného centrálního depozitáře, který hodlá poskytovat základní služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu a uvedeným v čl. 49 odst. 1 nebo zřídit pobočku v jiném členském státě, se vztahuje postup podle odstavců 3 až 7.\n3.   Centrální depozitář, který hodlá služby uvedené v odstavci 2 poprvé poskytovat na území jiného členského státu nebo změnit rozsah těchto poskytovaných služeb, sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu tyto informace:\na)\nčlenský stát, ve kterém hodlá centrální depozitář provozovat činnost;\nb)\npodnikatelský plán, v němž jsou uvedeny především služby, které hodlá centrální depozitář poskytovat;\nc)\nměnu nebo měny, které hodlá centrální depozitář používat v procesu vypořádání;\nd)\nje-li zřízena pobočka, organizační strukturu pobočky a jména osob odpovědných za její vedení;\ne)\npodle okolností posouzení opatření, která hodlá centrální depozitář přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 49 odst. 1.\n4.   Do tří měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 3 sdělí příslušný orgán domovského členského státu tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, ledaže by měl s ohledem na plánované poskytování služeb důvody pochybovat o přiměřenosti administrativní struktury nebo finanční situace centrálního depozitáře, který hodlá poskytovat služby v hostitelském členském státě.\nPříslušný orgán hostitelského členského státu o každém sdělení obdrženém podle prvního pododstavce neprodleně informuje dotčené orgány tohoto členského státu.\n5.   Pokud se příslušný orgán domovského členského státu v souladu s odstavcem 4 rozhodne nesdělit všechny informace podle odstavce 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému centrálnímu depozitáři do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel, a o svém rozhodnutí ve vztahu k odst. 6 písm. a) informuje příslušný orgán hostitelského členského státu. Pokud jsou informace v reakci na takovou žádost předány, příslušný orgán hostitelského členského státu nevydá sdělení podle odst. 6 písm. a).\n6.   Centrální depozitář může zahájit poskytování služeb uvedených v odstavci 2 v hostitelském členském státě za těchto podmínek:\na)\npo obdržení sdělení od příslušného orgánu v hostitelském členském státě, kterým tento orgán potvrzuje přijetí informací podle odstavce 4 a podle okolností schvaluje posouzení uvedené v odst. 3 písm. e);\nb)\nneobdrží-li žádné sdělení, po třech měsících od data předání informací podle odstavce 4.\n7.   V případě změny informací sdělených podle odstavce 3 uvědomí centrální depozitář o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně neprodleně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.\nČlánek 24\nSpolupráce mezi orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu a srovnávací hodnocení\n1.   Pokud centrální depozitář povolený v jednom členském státě zřídil pobočku v jiném členském státě, příslušný orgán domovského členského státu a příslušný orgán hostitelského členského státu úzce spolupracují při výkonu svých povinností stanovených v tomto nařízení, zejména při provádění kontroly na místě v této pobočce. Příslušný orgán domovského členského státu a hostitelského členského státu mohou při výkonu svých povinností provádět v této pobočce kontroly na místě poté, co informovaly příslušný orgán hostitelského členského státu nebo domovského členského státu.\n2.   Příslušný orgán domovského členského státu nebo hostitelského členského státu může požadovat, aby mu centrální depozitář poskytující služby v souladu s článkem 23 pravidelně podával zprávy o své činnosti v tomto hostitelském členském státě, mimo jiné pro účely shromažďování statistických údajů. Příslušný orgán hostitelského členského státu poskytuje tyto pravidelné zprávy příslušnému orgánu domovského členského státu na jeho žádost.\n3.   Příslušný orgán domovského členského státu centrálního depozitáře na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu neprodleně sdělí totožnost emitentů a účastníků vypořádacích systémů provozovaných centrálním depozitářem, který poskytuje služby v daném hostitelském členském státě, a jakékoli další důležité informace týkající se činností tohoto centrálního depozitáře v tomto hostitelském členském státě.\n4.   Jestliže s ohledem na situaci na trzích s cennými papíry v hostitelském členském státě dosáhnou činnosti centrálního depozitáře podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v daném hostitelském členském státě, uzavřou příslušný orgán domovského členského státu a hostitelského členského státu a dotčené orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu ujednání o spolupráci pro účely dohledu nad činnostmi daného centrálního depozitáře v hostitelském členském státě.\nPokud dosáhl centrální depozitář podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů ve více než jednom hostitelském členském státě, může domovský členský stát rozhodnout, že součástí těchto ujednání o spolupráci budou kolegia orgánů dohledu.\n5.   Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody k domněnce, že centrální depozitář poskytující v souladu s článkem 23 služby na jeho území porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, předá svá zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.\nPokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo z důvodu nedostatečnosti těchto opatření centrální depozitář svým jednáním nadále porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření nezbytná k zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení na svém území. O těchto opatřeních musí být neprodleně informován orgán ESMA.\nPříslušný orgán hostitelského členského státu a domovského členského státu mohou věc předat orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Aniž je dotčen článek 30 nařízení (EU) č. 1095/2010, orgán ESMA organizuje a provádí po konzultaci s členy ESCB alespoň jednou za tři roky srovnávací hodnocení dohledu nad centrálními depozitáři, kteří v souladu s článkem 23 využívají svobody poskytování služeb v jiném členském státě nebo se účastní interoperabilního propojení.\nV souvislosti se srovnávacím hodnocením podle prvního pododstavce si orgán ESMA případně rovněž vyžádá stanoviska či doporučení skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 týkající se opatření ke stanovení kritérií, podle nichž by bylo možné činnost centrálního depozitáře v hostitelském členském státě považovat za činnost podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě.\n8.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro účely spolupráce podle odstavců 1, 3 a 5.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 5\nVztahy se třetími zeměmi\nČlánek 25\nTřetí země\n1.   Centrální depozitáři ze třetí země mohou poskytovat služby uvedené v příloze na území Unie, mimo jiné prostřednictvím zřízení pobočky.\n2.   Bez ohledu na odstavec 1, na centrálního depozitáře ze třetí země, který hodlá poskytovat základní služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu a uvedeným v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci nebo zřídit pobočku v některém členském státě, se vztahuje postup podle odstavců 4 až 11 tohoto článku.\n3.   Centrální depozitář, který je usazen a povolen v Unii, může zachovat nebo zřídit propojení s centrálním depozitářem ze třetí země v souladu s článkem 48.\n4.   Po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 5 může orgán ESMA uznat centrálního depozitáře ze třetí země, který požádal o uznání za účelem poskytování služeb uvedených v odstavci 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nKomise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 9;\nb)\ncentrální depozitář ze třetí země podléhá účinnému povolování, dohledu a dozoru, nebo je-li vypořádací systém provozován centrální bankou, dozoru, které zajišťují plný soulad s obezřetnostními požadavky platnými v dané třetí zemi;\nc)\nmezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dané třetí země (dále jen „příslušné orgány třetí země“) byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 10;\nd)\ncentrální depozitář ze třetí země přijme v příslušných případech nezbytná opatření, aby svým uživatelům umožnil dodržovat příslušné právní předpisy členského státu, v němž tento depozitář hodlá poskytovat služby centrálního depozitáře, včetně právních předpisů uvedených v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, přičemž přiměřenost těchto opatření byla potvrzena příslušnými orgány členského státu, v němž centrální depozitář ze třetí země hodlá služby centrálního depozitáře poskytovat.\n5.   Při posuzování, zda jsou podmínky uvedené v odstavci 4 splněny, vede orgán ESMA konzultace s těmito subjekty:\na)\npříslušnými orgány členských států, ve kterých hodlá centrální depozitář ze třetí země poskytovat služby centrálního depozitáře, zejména ohledně způsobu, jakým hodlá tento centrální depozitář vyhovět požadavku uvedenému v odst. 4 písm. d);\nb)\ndotčenými orgány;\nc)\npříslušnými orgány třetí země, jež jsou pověřeny povolováním, dohledem a dozorem nad centrálními depozitáři.\n6.   Centrální depozitář ze třetí země uvedený v odstavci 2 předloží žádost o uznání orgánu ESMA.\nŽádající centrální depozitář poskytne orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k uznání. Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Pokud žádost není úplná, stanoví lhůtu, ve které musí žádající centrální depozitář poskytnout doplňující informace.\nPříslušné orgány členských států, ve kterých hodlá centrální depozitář ze třetí země poskytovat služby centrálního depozitáře, posoudí do tří měsíců ode dne, kdy od orgánu ESMA obdržely veškeré potřebné informace, dodržování právních předpisů uvedených v odst. 4 písm. d) ze strany daného centrálního depozitáře a na základě plně odůvodněného rozhodnutí orgán ESMA vyrozumí o tom, zda je požadavek na dodržování předpisů splněn.\nRozhodnutí o uznání je založeno na kritériích stanovených v odstavci 4.\nDo šesti měsíců od předložení úplné žádosti orgán ESMA informuje žádajícího centrálního depozitáře písemně s úplným odůvodněním svého rozhodnutí o tom, zda bylo uznání vydáno, nebo zamítnuto.\n7.   Příslušné orgány členských států, ve kterých centrální depozitář ze třetí země řádně uznaný podle odstavce 4 poskytuje služby centrálního depozitáře, mohou v úzké spolupráci s orgánem ESMA požádat příslušné orgány třetí země, aby:\na)\npravidelně podávaly zprávy o činnosti centrálního depozitáře ze třetí země v těchto hostitelských členských státech, mimo jiné pro účely shromažďování statistických údajů;\nb)\nv přiměřené lhůtě sdělily totožnost emitentů a účastníků vypořádacích systémů provozovaných daným centrálním depozitářem ze třetí země, který poskytuje služby v daném hostitelském členském státě, a jakékoli další důležité informace týkající se činností tohoto centrálního depozitáře ze třetí země v hostitelském členském státě.\n8.   V případě, že centrální depozitář ze třetí země rozšiřuje v Unii své služby, přezkoumá orgán ESMA po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 5 uznání tohoto depozitáře v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4, 5 a 6.\nOrgán ESMA zruší uznání daného centrálního depozitáře, pokud podmínky stanovené v odstavci 4 již nejsou splňovány nebo za okolností uvedených v článku 20.\n9.   Komise může přijmout prováděcí akty k určení toho, zda právní předpisy a pravidla pro dohled třetí země zajišťují, že centrální depozitáři povolení v uvedené třetí zemi splňují právně závazné požadavky, jež jsou svým účinkem rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení, že tito centrální depozitáři podléhají v uvedené třetí zemi trvalému účinnému dohledu, dozoru a prosazování pravidel a že právní rámec dané třetí země stanoví účinný rovnocenný systém uznávání centrálních depozitářů povolených podle právních režimů třetích zemí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.\nPři určování podle prvního pododstavce může Komise rovněž posoudit, zda uvedené právní předpisy a pravidla pro dohled třetí země zohledňují rovněž mezinárodně uznávané standardy Výboru pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (CPSS-IOSCO), pokud nejsou uvedené standardy v rozporu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.\n10.   V souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgán ESMA uzavře dohody o spolupráci s příslušnými i orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledový rámec byl uznán za rovnocenný s tímto nařízením v souladu s odstavcem 9. V těchto dohodách jsou stanoveny alespoň:\na)\nmechanismus výměny informací mezi orgánem ESMA, příslušnými orgány hostitelského členského státu a příslušnými orgány třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím týkajícím se centrálních depozitářů povolených ve třetích zemích, které orgán ESMA požaduje, a zejména přístupu k informacím v případech uvedených v odstavci 7;\nb)\nmechanismus pro okamžité oznámení orgánu ESMA, jestliže se příslušný orgán třetí země domnívá, že centrální depozitář, nad nímž vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné platné právní předpisy;\nc)\npostupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně případných kontrol na místě.\nPokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů členským státem, musí předávání údajů splňovat ustanovení směrnice 95/46/ES, a pokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů orgánem ESMA, musí předávání údajů splňovat ustanovení nařízení (ES) č. 45/2001.\n11.   Pokud byl centrální depozitář ze třetí země uznán v souladu s odstavci 4 až 8, může poskytovat služby uvedené v příloze na území Unie, mimo jiné i prostřednictvím zřízení pobočky.\n12.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které má žádající centrální depozitář orgánu ESMA poskytnout v žádosti o uznání podle odstavce 6.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nKAPITOLA II\nPožadavky na centrální depozitáře\nOddíl 1\nOrganizační požadavky\nČlánek 26\nObecná ustanovení\n1.   Centrální depozitář musí mít spolehlivé systémy řízení a správy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a stabilními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, sledování a oznamování rizik, kterým je nebo by mohl být vystaven, vhodnou strategii odměňování a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.\n2.   Centrální depozitář přijme strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné, aby umožňovaly zajistit, že centrální depozitář i jeho vedoucí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.\n3.   Centrální depozitář musí mít zavedena a uplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k zjištění a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi ním, včetně jeho vedoucích pracovníků, zaměstnanců, členů vedoucího orgánu nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo nebo nepřímo propojena, a jeho účastníky nebo jejich zákazníky. Musí mít zavedeny a uplatňuje adekvátní postupy řešení veškerých případných střetů zájmů.\n4.   Centrální depozitář zveřejní své systémy řízení a správy, jakož i pravidla, kterými se řídí jeho činnost.\n5.   Centrální depozitář má zavedeny vhodné postupy, které jeho zaměstnancům umožňují interně oznamovat potenciální případy porušení tohoto nařízení prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu.\n6.   Centrální depozitář podléhá pravidelným a nezávislým auditům. Výsledky těchto auditů se sdělují vedoucímu orgánu a poskytují příslušnému orgánu a případně i výboru uživatelů s přihlédnutím k potenciálním střetům zájmů mezi členy výboru uživatelů a centrálním depozitářem.\n7.   Pokud je centrální depozitář součástí skupiny podniků zahrnující jiné centrální depozitáře nebo úvěrové instituce uvedené v hlavě IV, přijme podrobné strategie a postupy upřesňující, jak se požadavky stanovené v tomto článku vztahují na skupinu a na jednotlivé subjekty ve skupině.\n8.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňujících na úrovni centrálního depozitáře a na úrovni skupiny:\na)\nnástroje pro sledování rizik pro centrální depozitáře podle odstavce 1;\nb)\nodpovědnost klíčových zaměstnanců, pokud jde o rizika pro centrální depozitáře podle odstavce 1;\nc)\npotenciální střety zájmů podle odstavce 3;\nd)\nmetody auditu uvedeného v odstavci 6; a\ne)\nokolnosti, za nichž by s přihlédnutím k potenciálním střetům zájmů mezi členy výboru uživatelů a centrálním depozitářem bylo vhodné závěry auditu předat výboru uživatelů v souladu s odstavcem 6.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 27\nVrcholné vedení, vedoucí orgán a akcionáři\n1.   Vrcholné vedení centrálního depozitáře musí mít dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře.\n2.   Alespoň jedna třetina členů vedoucího orgánu centrálního depozitáře, nejméně však dva, musí být nezávislí.\n3.   Odměna nezávislých a jiných členů vedoucího orgánu bez výkonné funkce nesmí záviset na obchodních výsledcích centrálního depozitáře.\n4.   Členové vedoucího orgánu musí být způsobilí k výkonu své funkce a mít dostatečně dobrou pověst, náležitou kombinaci dovedností, zkušeností a znalostí podniku a trhu. Členové vedoucího orgánu bez výkonné funkce rozhodnou o cílovém počtu méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak tento počet zvýšit, aby se dosáhlo stanoveného cíle. Tento cílový počet, strategie a její plnění se zveřejní.\n5.   Centrální depozitář jednoznačně vymezí úkoly a povinnosti vedoucího orgánu v souladu s příslušným vnitrostátním právem. Zápisy ze zasedání vedoucího orgánu poskytne centrální depozitář příslušnému orgánu a na žádost i auditorovi.\n6.   Akcionáři centrálního depozitáře a osoby, které jsou v pozici vykonávat kontrolu nad řízením centrálního depozitáře, musí být způsobilí k zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře.\n7.   Centrální depozitář:\na)\nposkytne příslušnému orgánu informace o své vlastnické struktuře, zejména údaje o totožnosti a rozsahu podílů všech osob, které jsou v pozici vykonávat kontrolu nad fungováním centrálního depozitáře, a tyto informace rovněž zveřejní;\nb)\ninformuje příslušný orgán o každém rozhodnutí o převodu vlastnických práv, které vede ke změně totožnosti osob vykonávajících kontrolu nad fungováním centrálního depozitáře, a získá souhlas od tohoto příslušného orgánu takového rozhodnutí. Po získání souhlasu od příslušného orgánu centrální depozitář daný převod vlastnických práv zveřejní.\nKaždá fyzická nebo právnická osoba informuje bez zbytečného odkladu centrálního depozitáře a příslušný orgán o rozhodnutí nabýt nebo zcizit vlastnická práva, jež povede ke změně totožnosti osob vykonávajících kontrolu nad fungováním centrálního depozitáře.\n8.   Do 60 pracovních dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 7 přijme příslušný orgán rozhodnutí o navrhovaných změnách v kontrole centrálního depozitáře. Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny v kontrole centrálního depozitáře, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení centrálního depozitáře nebo jeho schopnost dodržovat toto nařízení.\nČlánek 28\nVýbor uživatelů\n1.   Centrální depozitář zřídí pro každý vypořádací systém, který provozuje, výbor uživatelů složený ze zástupců emitentů a účastníků tohoto systému. Stanoviska výboru uživatelů nesmí být pod přímým vlivem vedení centrálního depozitáře.\n2.   Centrální depozitář vymezí nediskriminačním způsobem mandát každého zřízeného výboru uživatelů, systém jeho řízení a správy pro zajištění jeho nezávislosti, jeho organizační postupy, jakož i kritéria pro přijetí do výboru a volební mechanismus pro členy výboru. Systém řízení a správy výboru musí být veřejně přístupný a zajišťovat, aby výbor předkládal zprávy přímo vedoucímu orgánu a pořádal pravidelná zasedání.\n3.   Výbory uživatelů poskytují vedoucímu orgánu stanoviska k zásadním opatřením, která mají dopad na členy, včetně kritérií pro přijímání emitentů nebo účastníků do jednotlivých vypořádacích systémů a úrovně služeb.\n4.   Výbory uživatelů mohou vedoucímu orgánu předložit nezávazné stanovisko obsahující podrobné zdůvodnění cenové struktury centrálního depozitáře.\n5.   Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informován, jsou členové výboru uživatelů vázáni mlčenlivostí. Pokud předseda výboru uživatelů určí, že u některého člena dochází v souvislosti s konkrétní záležitostí ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů, nesmí daný člen o uvedené záležitosti hlasovat.\n6.   Centrální depozitář neprodleně informuje příslušný orgán a výbor uživatelů o každém případu, kdy se vedoucí orgán rozhodne neřídit se stanoviskem výboru uživatelů. Výbor uživatelů může příslušný orgán informovat o každé oblasti, v níž podle jeho názoru nebylo stanovisko výboru uživatelů zohledněno.\nČlánek 29\nEvidence\n1.   Centrální depozitář uchovává po dobu alespoň deseti let veškerou evidenci poskytnutých služeb a činností, včetně doplňkových služeb uvedených v oddílech B a C přílohy, aby mohl příslušný orgán sledovat dodržování požadavků podle tohoto nařízení.\n2.   Centrální depozitář poskytne evidenci uvedenou v odstavci 1 na žádost příslušnému orgánu a dotčeným orgánům a všem dalším veřejným orgánům, které podle práva Unie nebo domovského členského státu, mají pravomoc požadovat přístup k této evidenci pro účely plnění svých úkolů.\n3.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění evidence uvedené v odstavci 1, jež musí být uchovávána pro účely sledování, zda centrální depozitáři dodržují ustanovení tohoto nařízení.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení formátu evidence uvedené v odstavci 1, jež musí být uchovávána pro účely sledování, zda centrální depozitáři dodržují ustanovení tohoto nařízení.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 30\nExterní zajišťování služeb\n1.   Pokud centrální depozitář zajišťuje služby nebo činnosti externě u třetí strany, zůstává nadále plně odpovědný za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a musí neustále splňovat tyto podmínky:\na)\nexterní zajišťování služeb nevede k přenesení vlastní odpovědnosti;\nb)\nvztah a závazky centrálního depozitáře vůči jeho účastníkům nebo emitentům se tím nezmění;\nc)\nnijak se nezmění podmínky pro povolení centrálního depozitáře;\nd)\nexterní zajišťování služeb nebrání výkonu funkcí dohledu a dozoru, včetně kontrol na místě za účelem získání všech relevantních informací potřebných pro plnění těchto funkcí;\ne)\nexterní zajišťování služeb neznemožňuje centrálnímu depozitáři používat systémy a kontrolní mechanismy nezbytné k řízení rizik, kterým je vystaven;\nf)\ncentrální depozitář udržuje odborné znalosti a zdroje nezbytné pro hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, pro účinný dohled nad externě zajišťovanými službami a pro průběžné řízení rizik spojených s externím zajišťováním služeb;\ng)\ncentrální depozitář má přímý přístup k příslušným informacím o externě zajišťovaných službách;\nh)\nposkytovatel služeb spolupracuje v souvislosti s externě zajišťovanými činnostmi s příslušným orgánem a s dotčenými orgány;\ni)\ncentrální depozitář zajišťuje, aby poskytovatel služeb splňoval normy stanovené příslušnými právními předpisy o ochraně údajů, které by se uplatňovaly, kdyby poskytovatelé služeb byli usazeni v Unii. Centrální depozitář je odpovědný za to, aby tyto normy byly uvedeny ve smlouvě mezi smluvními stranami a aby byly dodržovány.\n2.   Centrální depozitář vymezí v písemné dohodě práva a povinnosti své a poskytovatele služeb. Dohoda o externím zajišťování služeb musí umožňovat její ukončení centrálním depozitářem.\n3.   Centrální depozitář a poskytovatel služeb zpřístupní na žádost příslušnému orgánu a dotčeným orgánům veškeré informace nezbytné k posouzení souladu externě zajišťovaných činností s požadavky tohoto nařízení.\n4.   Externí zajišťování základní služby podléhá povolení příslušného orgánu podle článku 19.\n5.   Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, jestliže centrální depozitář externě zajišťuje některé služby nebo činnosti u veřejného subjektu a toto externí zajišťování se řídí zvláštním právním, regulačním a organizačním rámcem, na němž se veřejný subjekt a příslušný centrální depozitář dohodli a který formalizovali a který byl schválen příslušnými orgány na základě požadavků stanovených v tomto nařízení.\nČlánek 31\nSlužby poskytované jinými osobami než centrálními depozitáři\n1.   Bez ohledu na článek 30, a pokud tak vyžadují vnitrostátní právní předpisy, může být za zápisy na účtech cenných papírů vedených centrálním depozitářem odpovědná jiná osoba než centrální depozitář.\n2.   Členské státy, které v souladu s odstavcem 1 umožňují jiným osobám než centrálním depozitářům poskytovat některé základní služby uvedené v oddíle A přílohy, upřesní ve svých vnitrostátních právních předpisech požadavky, které se v takovém případě použijí. Mezi tyto požadavky patří ustanovení tohoto nařízení, která se použijí na centrálního depozitáře a v příslušných případech i na dotyčnou druhou osobu.\n3.   Členské státy, které v souladu s odstavcem 1 umožňují jiným osobám než centrálním depozitářům poskytovat základní služby uvedené v oddíle A přílohy, sdělí orgánu ESMA veškeré relevantní informace týkající se poskytování těchto služeb, včetně příslušných vnitrostátních právních předpisů.\nOrgán ESMA uvede tyto informace v rejstříku centrálních depozitářů uvedeném v článku 21.\nOddíl 2\nPravidla pro výkon činnosti\nČlánek 32\nObecná ustanovení\n1.   Centrální depozitář musí mít stanoveny jasně definované a dosažitelné cíle, například pokud jde o minimální úroveň služeb, očekávání z hlediska řízení rizik a obchodní priority.\n2.   Centrální depozitář musí mít zavedena transparentní pravidla pro vyřizování stížností.\nČlánek 33\nPožadavky na účast\n1.   Centrální depozitář má pro každý vypořádací systém, který provozuje, zavedena veřejná kritéria pro účast, která umožňují spravedlivý a otevřený přístup pro všechny právnické osoby, které se hodlají stát účastníkem. Kritéria jsou transparentní, objektivní a nediskriminační, aby byl zajištěn spravedlivý a otevřený přístup k centrálnímu depozitáři při řádném zohlednění rizik pro finanční stabilitu a řádné fungování trhů. Kritéria omezující přístup jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem odůvodněná kontrola konkrétního rizika pro centrálního depozitáře.\n2.   Centrální depozitář vyřizuje žádosti o přístup neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, a postupy pro vyřizování žádostí o přístup zveřejní.\n3.   Centrální depozitář smí odepřít přístup účastníkovi, který splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě celkového posouzení rizik.\nV případě zamítnutí žádosti má žádající účastník právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odepřel přístup.\nTento příslušný orgán stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody zamítnutí žádosti, a zašle žádajícímu účastníkovi odpověď s odůvodněním.\nTento příslušný orgán konzultuje, pokud jde o posouzení stížnosti, příslušný orgán místa usazení žádajícího účastníka. Pokud orgán žádajícího účastníka s posouzením nesouhlasí, může kterýkoli z obou příslušných orgánů věc postoupit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPokud se odmítnutí centrálního depozitáře udělit přístup žádajícímu účastníkovi považuje za neoprávněné, vydá příslušný orgán pro centrálního depozitáře, příkaz, aby centrální depozitář, který odepřel přístup účastníkovi, žádajícímu účastníkovi tento přístup udělil.\n4.   Centrální depozitář má zavedeny objektivní a transparentní postupy pro pozastavení a řádné ukončení účasti účastníků, kteří již nesplňují kritéria pro účast uvedená v odstavci 1.\n5.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňující rizika, která musí zohlednit centrální depozitáři při provádění celkového posouzení rizik a příslušné orgány při posuzování důvodů pro odmítnutí žádosti o přístup v souladu s odstavcem 3, a dále k upřesnění prvků postupu uvedeného v odstavci 3.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavci 3.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 34\nTransparentnost\n1.   Centrální depozitář zveřejní u každého vypořádacího systému, který provozuje, jakož i u každé z dalších základních služeb, které vykonává, ceny a poplatky související s poskytovanými základními službami uvedenými v oddíle A přílohy. Uvede samostatně ceny a poplatky jednotlivých poskytovaných služeb a funkcí, včetně slev a rabatů a podmínek jejich využití. Umožní svým zákazníkům samostatný přístup ke konkrétním poskytovaným službám.\n2.   Centrální depozitář zveřejní svůj ceník, aby usnadnil srovnání nabídek a umožnil zákazníkům předvídat cenu, kterou mají za využívání služeb zaplatit.\n3.   Centrální depozitář je vázán svou zveřejněnou cenovou politikou pro základní služby.\n4.   Centrální depozitář poskytuje svým zákazníkům informace, které umožňují porovnání faktur se zveřejněnými ceníky.\n5.   Centrální depozitář poskytuje všem zákazníkům informace, které jim umožní posoudit rizika spojená s poskytovanými službami.\n6.   Centrální depozitář vede odděleně účty nákladů a výnosů z poskytnutých základních služeb a tyto informace poskytuje příslušnému orgánu.\n7.   Centrální depozitář vede odděleně účty nákladů a výnosů z poskytnutých doplňkových služeb a tyto informace poskytuje příslušnému orgánu.\n8.   Za účelem zajištění účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže Unie a umožnění mimo jiné identifikace křížového subvencování doplňkových služeb základními službami vede centrální depozitář pro své činnosti analytické účty. Na těchto analytických účtech se náklady a výnosy spojené s každou základní službou vykazují odděleně od nákladů a výnosů spojených s doplňkovými službami.\nČlánek 35\nPostupy komunikace s účastníky a jinými subjekty tržní infrastruktury\nCentrální depozitáři se při komunikaci s účastníky vypořádacích systémů, které provozují, a se subjekty tržní infrastruktury, s nimiž jsou propojeny, řídí mezinárodními postupy otevřené komunikace a standardy pro zpracování zpráv a referenčních údajů, aby usnadnily účinné vedení evidence, provádění plateb a vypořádání.\nOddíl 3\nPožadavky na služby centrálního depozitáře\nČlánek 36\nObecná ustanovení\nCentrální depozitář musí mít pro každý vypořádací systém, který provozuje, zavedena vhodná pravidla a postupy, včetně spolehlivých účetních postupů a kontrolních mechanismů, aby byla zajištěna celistvost emisí cenných papírů a bylo možné omezit a řídit rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry.\nČlánek 37\nCelistvost emise\n1.   Centrální depozitář přijme vhodná opatření pro účely sesouhlasení, kterými ověřuje, že počet cenných papírů tvořících emisi nebo část emise a předložených centrálnímu depozitáři se rovná souhrnu cenných papírů zapsaných na účtech cenných papírů účastníků vypořádacího systému, který centrální depozitář provozuje, a případně i na vlastnických účtech, které centrální depozitář vede. Opatření pro účely sesouhlasení se provádějí alespoň jednou denně.\n2.   Je-li to vhodné a podílejí-li se na procesu sesouhlasení určité emise cenných papírů jiné subjekty, např. emitent, registry emisí cenných papírů, zprostředkovatelé emisí, správci emisí, společné depozitáře, jiné centrální depozitáře nebo jiné subjekty, zavedou centrální depozitář a tyto jiné subjekty odpovídající opatření pro spolupráci a vzájemnou výměnu informací za účelem zachování celistvosti emise.\n3.   Ve vypořádacím systému provozovaném centrálním depozitářem nesmí být dovoleno přečerpání účtu cenných papírů, debetní zůstatky nebo vytváření nových cenných papírů.\n4.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňujících opatření přijímaná centrálními depozitáři pro účely sesouhlasení podle odstavců 1, 2 a 3.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 38\nOchrana cenných papírů účastníků a jejich zákazníků\n1.   Centrální depozitář vede u každého vypořádacího systému, který provozuje, evidenci a účty, které mu umožňují kdykoli okamžitě v účtech oddělit cenné papíry jednoho účastníka od cenných papírů jiného účastníka a případně od svých vlastních aktiv.\n2.   Centrální depozitář vede evidenci a účty, které každému účastníkovi umožňují rozlišit své cenné papíry od cenných papírů jeho zákazníků.\n3.   Centrální depozitář vede evidenci a účty, které každému účastníkovi umožňují držet na jednom účtu cenných papírů cenné papíry, které patří různým zákazníkům daného účastníka („souhrnné oddělení zákazníků“).\n4.   Centrální depozitář vede evidenci a účty, které účastníkovi umožňují oddělit cenné papíry jeho jednotlivých zákazníků, pokud si to účastník přeje („oddělení jednotlivých zákazníků“).\n5.   Účastník nabízí svým zákazníkům přinejmenším volbu mezi souhrnným oddělením zákazníků a oddělením jednotlivých zákazníků a informuje je o nákladech a rizicích spojených s oběma možnostmi.\nCentrální depozitář a jeho účastníci však poskytují oddělení jednotlivých zákazníků pro občany a rezidenty členského státu a pro právnické osoby usazené v členském státě, v němž je toto oddělení vyžadováno podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydány, ve znění platném ke dni 17. září 2014. Tato povinnost se použije, dokud nebudou příslušné vnitrostátní právní předpisy pozměněny nebo zrušeny a dokud jejich cíle stále platí.\n6.   Centrální depozitáři a jejich účastníci zveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s jednotlivými úrovněmi oddělení, jež poskytují, a musí tyto služby nabízet za přiměřených obchodních podmínek. Podrobné vysvětlení úrovní oddělení musí obsahovat hlavní právní důsledky jednotlivých nabízených úrovní oddělení, včetně informací o insolvenčním právu použitelném v příslušných jurisdikcích.\n7.   Cenné papíry, které mu nepatří, nesmí centrální depozitář použít k žádnému účelu. Centrální depozitář však může použít cenné papíry účastníka, pokud získal jeho předchozí výslovný souhlas. Centrální depozitář požaduje, aby účastníci od svých zákazníků předem získali případný nezbytný souhlas.\nČlánek 39\nNeodvolatelnost vypořádání\n1.   Centrální depozitář zajistí, aby vypořádací systém, který provozuje, nabízel účastníkům přiměřenou ochranu. Členské státy určí a oznámí vypořádací systém, který centrální depozitář provozuje, podle postupů uvedených v čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES.\n2.   Centrální depozitář zajistí, aby každý vypořádací systém, který provozuje, stanovil okamžik přijetí převodních příkazů daným systémem a okamžik neodvolatelnosti převodních příkazů v tomto systému v souladu s články 3 a 5 směrnice 98/26/ES.\n3.   Centrální depozitář zveřejní pravidla upravující platnost a účinnost převodů cenných papírů a peněžních prostředků ve vypořádacím systému.\n4.   Odstavce 2 a 3 se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se propojení centrálních depozitářů a aniž je dotčen čl. 48 odst. 8.\n5.   Centrální depozitář učiní všechny přiměřené kroky k zajištění toho, aby v souladu s pravidly uvedenými v odstavci 3 bylo platnosti a účinnosti převodů cenných papírů a peněžních prostředků podle odstavce 3 dosaženo buď v reálném čase, nebo v průběhu dne, a v každém případě nejpozději do konce obchodního dne ve skutečný den vypořádání.\n6.   Pokud centrální depozitář nabízí služby uvedené v čl. 40 odst. 2, zajistí, aby peněžní prostředky získané při vypořádání obchodů s cennými papíry byly příjemcům k dispozici nejpozději do konce obchodního dne v určený den vypořádání.\n7.   Veškeré obchody s cennými papíry s převodem peněžních prostředků mezi přímými účastníky vypořádacího systému provozovaného centrálním depozitářem, které jsou v tomto vypořádacím systému vypořádávány, se vypořádávají na bázi dodání proti zaplacení.\nČlánek 40\nPeněžní vypořádání\n1.   U obchodů denominovaných v měně země, kde se uskutečňuje vypořádání, provádí centrální depozitář, pokud je to vhodné a možné, vypořádání peněžních plateb ve vypořádacím systému prostřednictvím účtů vedených u centrální banky vydávající danou měnu.\n2.   Pokud vypořádání přes účty u centrální banky podle odstavce 1 není vhodné a možné, může centrální depozitář nabídnout vypořádání peněžních plateb nebo některých obchodů ve svých vypořádacích systémech prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce nebo prostřednictvím vlastních účtů. Pokud centrální depozitář nabídne vypořádání na účtech u úvěrové instituce nebo prostřednictvím vlastních účtů, učiní tak v souladu s ustanoveními hlavy IV.\n3.   Centrální depozitář zajistí, aby veškeré informace poskytované účastníkům trhu ohledně rizik a nákladů spojených s vypořádáním na účtech u úvěrových institucí nebo prostřednictvím jeho vlastních účtů byly jasné, pravdivé a nezavádějící. Centrální depozitář zpřístupní zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům dostatečné informace, aby mohli určit a vyhodnotit rizika a náklady související s vypořádáním na účtech u úvěrových institucí nebo prostřednictvím jeho vlastních účtů, a na vyžádání tyto informace poskytne.\nČlánek 41\nPravidla a postupy při selhání účastníka\n1.   Centrální depozitář zavede pro každý vypořádací systém, který provozuje, účinná a jasně vymezená pravidla a postupy k řešení selhání jednoho či více jeho účastníků, které zajišťují, aby centrální depozitář mohl přijmout včasná opatření k zmírnění ztráty a tlaků na likviditu a nadále plnit své povinnosti.\n2.   Centrální depozitář svá pravidla a příslušné postupy pro případ selhání účastníka zveřejní.\n3.   Centrální depozitář se svými účastníky a ostatními relevantními zúčastněnými stranami provádí pravidelné testování a revize svých postupů pro případ selhání účastníka, aby byla zajištěna jejich proveditelnost a účinnost.\n4.   V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může orgán ESMA v úzké spolupráci s členy ESCB vydávat obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 4\nObezřetnostní požadavky\nČlánek 42\nObecné požadavky\nCentrální depozitář přijme spolehlivý rámec pro komplexní řízení právních, podnikatelských, operačních a jiných přímých či nepřímých rizik, včetně opatření k omezení případů podvodů a nedbalosti.\nČlánek 43\nPrávní rizika\n1.   Pro účely povolování a dohledu, jakož i informování svých zákazníků musí mít centrální depozitář jasná a srozumitelná pravidla, postupy a smlouvy pro všechny vypořádací systémy, které provozuje, a pro všechny ostatní služby, které poskytuje.\n2.   Centrální depozitář koncipuje svá pravidla, postupy a smlouvy tak, aby byly vymahatelné ve všech relevantních právních systémech, a to i v případě selhání účastníka.\n3.   Centrální depozitář provozující činnost v různých právních systémech učiní všechny přiměřené kroky k tomu, aby zjistil a snížil rizika vyplývající z případné kolize právních norem jednotlivých právních systémů.\nČlánek 44\nObecné podnikatelské riziko\nCentrální depozitář musí mít spolehlivé systémy řízení a kontroly, jakož i nástroje informačních technologií pro zjišťování, sledování a řízení obecných podnikatelských rizik, včetně ztrát ze špatné realizace obchodní strategie, peněžních toků a provozních nákladů.\nČlánek 45\nOperační rizika\n1.   Centrální depozitář určí vnitřní i vnější zdroje operačního rizika a minimalizuje jejich dopad zaváděním vhodných nástrojů informačních technologií, kontrolních mechanismů a postupů mimo jiné pro všechny vypořádací systémy, které provozuje.\n2.   Centrální depozitář používá vhodné nástroje informačních technologií, které zajišťují vysoký stupeň bezpečnosti a provozní spolehlivosti a mají dostatečnou kapacitu. Nástroje informačních technologií musí adekvátně zvládat složitost, rozmanitost a druhy prováděných služeb a činností, aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti a celistvost a důvěrnost uchovávaných informací.\n3.   Pro služby, které poskytuje, jakož i pro každý vypořádací systém, který provozuje, centrální depozitář vypracuje, zavede a udržuje odpovídající strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii, aby zajistil zachování služeb, včasnou obnovu provozu a plnění povinností centrálního depozitáře v případě událostí, které představují významné riziko narušení provozu.\n4.   Plán uvedený v odstavci 3 musí zajistit obnovení všech obchodů a pozic účastníků k okamžiku narušení provozu, aby mohli účastníci centrálního depozitáře s jistotou pokračovat v činnosti a dokončit vypořádání v plánovaný den, mimo jiné zajištěním toho, aby systémy informačních technologií mohly rychle obnovit provoz od okamžiku narušení provozu. Plán musí zahrnovat zřízení druhého místa zpracování s dostatečnými zdroji, kapacitami, funkcemi a vhodnými plány personální politiky.\n5.   Centrální depozitář sestaví a provádí plán testování režimů uvedených v odstavcích 1 až 4.\n6.   Centrální depozitář určí, sleduje a řídí rizika, která pro jeho provoz mohou představovat hlavní účastníci vypořádacích systémů, které provozuje, jakož i poskytovatelé služeb a technické infrastruktury, jiní centrální depozitáři nebo jiné subjekty tržní infrastruktury. Na žádost poskytne příslušným a dotčeným orgánům informace o každém takto určeném riziku.\nCentrální depozitář rovněž příslušný orgán a dotčené orgány neprodleně informuje o všech provozních incidentech z těchto rizik vyplývajících.\n7.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňujících operační rizika uvedená v odstavcích 1 a 6, metody testování, řešení nebo minimalizace těchto rizik, včetně strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii uvedených v odstavcích 3 a 4, a metody jejich posuzování.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 46\nInvestiční politika\n1.   Centrální depozitář drží svá finanční aktiva u centrálních bank, povolených úvěrových institucí nebo povolených centrálních depozitářů.\n2.   Centrální depozitář musí mít v případě potřeby okamžitý přístup ke svým aktivům.\n3.   Centrální depozitář ukládá své finanční zdroje pouze do hotovosti nebo vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Tyto investice lze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.\n4.   Pro účely čl. 47 odst. 1 se nezohledňují výše základního kapitálu včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů centrálního depozitáře, které nejsou investovány podle odstavce 3.\n5.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho celková expozice vůči riziku jakéhokoli jednotlivé povolené úvěrové instituce nebo povoleného centrálního depozitáře, u nějž drží svá finanční aktiva, zůstala v přijatelných souhrnných limitech.\n6.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem EBA a členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňujících finanční nástroje, které lze považovat za vysoce likvidní nástroje s minimálním tržním a úvěrovým rizikem podle odstavce 3, vhodnou lhůtu pro přístup k aktivům podle odstavce 2 a souhrnné limity podle odstavce 5. Tyto návrhy regulačních technických norem se případně přizpůsobí regulačním technickým normám přijatým v souladu s čl. 47 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 47\nKapitálové požadavky\n1.   Kapitál centrálního depozitáře spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy musí být úměrný rizikům vyplývajícím z jeho činností. Musí být neustále dostačující k tomu, aby:\na)\nbyla zajištěna odpovídající ochrana centrálního depozitáře proti operačnímu, právnímu, investičnímu a podnikatelskému riziku a riziku plynoucímu z úschovy, tak aby centrální depozitář mohl nepřetržitě pokračovat v poskytování služeb;\nb)\nzajistil řádnou likvidaci nebo restrukturalizaci činností centrálního depozitáře v přiměřené lhůtě minimálně šesti měsíců při různých stresových scénářích.\n2.   Centrální depozitář musí mít neustále plán pro následující situace:\na)\nzískání dodatečného kapitálu, pokud by jeho vlastní kapitál klesl téměř na nebo pod úroveň požadavků stanovených v odstavci 1;\nb)\nzajištění řádné likvidace nebo reorganizace činností a služeb, pokud by centrální depozitář nebyl schopen získat nový kapitál.\nTento plán musí být schválen vedoucím orgánem nebo jeho příslušným výborem a musí být pravidelně aktualizován. Každá aktualizace plánu se zasílá příslušnému orgánu. Považuje-li příslušný orgán plán centrálního depozitáře za nedostatečný, může vyžadovat, aby centrální depozitář přijal dodatečná opatření nebo učinil jiné právní úkony.\n3.   Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění požadavků týkajících se kapitálu, nerozděleného zisku a rezervních fondů centrálního depozitáře uvedených v odstavci 1.\nOrgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.\nOddíl 5\nPožadavky na propojení centrálních depozitářů\nČlánek 48\nPropojení centrálních depozitářů\n1.   Před vytvořením propojení centrálních depozitářů a poté průběžně musí všichni zúčastnění centrální depozitáři zjišťovat, vyhodnocovat, sledovat a řídit veškeré možné zdroje rizika pro sebe a pro své účastníky vyplývajícího z propojení centrálních depozitářů a přijmout vhodná opatření k jejich omezení.\n2.   Centrální depozitáři, kteří hodlají vytvořit propojení, podají příslušnému orgánu žádajícího centrálního depozitáře žádost o povolení podle čl. 19 odst. 1 písm. e) nebo vyrozumí příslušný orgán a dotčené orgány žádajícího centrálního depozitáře podle čl. 19 odst. 5.\n3.   Propojení musí poskytovat přiměřenou ochranu propojeným centrálním depozitářům a jejich účastníkům, zejména ve vztahu k případným úvěrům čerpaným centrálními depozitáři a k riziku koncentrace a riziku likvidity vyplývajícím z daného propojení.\nPropojení musí mít základ v odpovídajícím smluvním ujednání, které stanoví příslušná práva a povinnosti propojených centrálních depozitářů a případně jejich účastníků. Smluvní ujednání s přeshraniční dimenzí stanoví jednoznačnou volbu práva, kterým se řídí každý aspekt fungování daného propojení.\n4.   V případě předběžných převodů cenných papírů mezi propojenými centrálními depozitáři je zakázán zpětný převod cenných papírů před tím, než se první převod stane platným a účinným.\n5.   Centrální depozitář, který k provozování propojení s jiným centrálním depozitářem využívá nepřímé propojení nebo prostředníka, měří, sleduje a řídí další rizika vyplývající z využití daného nepřímého propojení nebo daného prostředníka a přijme vhodná opatření k jejich omezení.\n6.   Propojení centrální depozitáři mají zavedeny spolehlivé postupy sesouhlasení, aby byla zajištěna správnost jejich evidencí.\n7.   Je-li to praktické a proveditelné, umožňuje propojení centrálních depozitářů vypořádání obchodů mezi jejich účastníky formou dodání proti zaplacení. Podrobné důvody pro propojení centrálních depozitářů, které neumožňuje vypořádání formou dodání proti zaplacení, se oznamují dotčeným a příslušným orgánům.\n8.   Interoperabilní vypořádací systémy a centrální depozitáři, kteří používají společnou infrastrukturu pro vypořádání, stanoví totožné okamžiky pro:\na)\npřijetí převodních příkazů systémem;\nb)\nneodvolatelnost převodních příkazů.\nVypořádací systémy a centrální depozitáři uvedení v prvním pododstavci používají rovnocenná pravidla týkající se okamžiku platnosti a účinnosti převodů cenných papírů a peněžních prostředků.\n9.   Do 18. září 2019 budou všechna interoperabilní propojení centrálních depozitářů působících v členských státech umožňovat formu dodání proti zaplacení.\n10.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky stanovené v odstavci 3, podle nichž každý druh propojení musí poskytovat přiměřenou ochranu propojených centrálních depozitářů a jejich účastníků, zejména pokud se centrální depozitář hodlá stát účastníkem vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem, sledování a řízení dalších rizik uvedených v odstavci 5 vyplývajících z využití prostředníků, metod sesouhlasení uvedených v odstavci 6, případů uvedených v odstavci 7, kdy je vypořádání formou dodání proti zaplacení prostřednictvím propojení centrálních depozitářů praktické a proveditelné, a metod jejich posuzování.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 řízení (EU) č. 1095/2010.\nKAPITOLA III\nPřístup k centrálním depozitářům\nOddíl 1\nPřístup emitentů k centrálním depozitářům\nČlánek 49\nSvoboda emitovat cenné papíry u centrálního depozitáře povoleného v Unii\n1.   Emitent má právo zařídit, aby jeho cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo v mnohostranných obchodních systémech nebo obchodovány v obchodních systémech, byly zaevidovány v jakémkoli centrálním depozitáři usazeném v kterémkoli členském státě, s výhradou toho, že daný centrální depozitář musí splňovat podmínky uvedené v článku 23.\nAniž je dotčeno právo emitenta uvedené v prvním pododstavci, nadále se použije právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydávány.\nČlenské státy zajistí, aby byl sestaven přehled klíčových příslušných ustanovení jejich práva podle druhého pododstavce. Příslušné orgány sdělí uvedený přehled orgánu ESMA do 18. prosince 2014. Orgán ESMA přehled zveřejní do 18. ledna 2015.\nCentrální depozitář si za poskytování těchto služeb emitentům může účtovat přiměřený obchodní poplatek na základě přirážky k nákladům, nedohodnou-li se obě strany jinak.\n2.   Předloží-li emitent žádost o zaevidování cenných papírů v centrálním depozitáři, vyřídí tento centrální depozitář žádost neprodleně a nediskriminačním způsobem a žádajícímu emitentovi odpoví ve lhůtě tří měsíců.\n3.   Centrální depozitář může odmítnout poskytnout emitentovi služby. Toto odmítnutí musí být založeno na z celkovém posouzení rizik nebo k němu může dojít v případě, že daný centrální depozitář neposkytuje služby uvedené v oddíle A bodu 1 přílohy ve vztahu k cenným papírům vydaným podle práva obchodních společností nebo podobných právních předpisů příslušného členského státu.\n4.   Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (25) a směrnice Komise 2006/70/ES (26), pokud centrální depozitář odmítne žádajícímu emitentovi poskytnout služby, sdělí mu písemně úplné důvody svého odmítnutí.\nV případě odmítnutí má žádající emitent právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odmítl poskytnout služby.\nPříslušný orgán pro centrálního depozitáře stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody odmítnutí sdělené centrálním depozitářem, a zašle emitentovi odpověď s odůvodněním.\nPříslušný orgán pro centrálního depozitáře konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán místa usazení žádajícího emitenta. Pokud příslušný orgán místa usazení žádajícího emitenta s posouzením nesouhlasí, může kterýkoli z obou příslušných orgánů věc postoupit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPokud se odmítnutí centrálního depozitáře poskytnout služby emitentovi považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán tomuto centrálnímu depozitáři příkaz, aby žádajícímu emitentovi služby poskytl.\n5.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění rizik, která musí zohlednit centrální depozitáři při provádění celkového posouzení rizik a příslušné orgány při posuzování důvodů pro odmítnutí žádosti o přístup v souladu s odstavci 3 a 4, a dále k upřesnění prvků postupu uvedeného v odstavci 4.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n6.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavci 4.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 2\nVzájemný přístup mezi centrálními depozitáři\nČlánek 50\nStandardní propojení\nCentrální depozitář má právo stát se účastníkem jiného centrálního depozitáře a zřídit standardní propojení s tímto centrálním depozitářem v souladu s článkem 33, s výhradou předchozího oznámení tohoto propojení centrálních depozitářů podle čl. 19 odst. 5.\nČlánek 51\nNadstandardní propojení\n1.   Žádá-li centrální depozitář jiného centrálního depozitáře o vytvoření nadstandardního propojení, smí hostitelský centrální depozitář takovou žádost zamítnout pouze na základě zvážení rizika. Žádost nesmí být zamítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu.\n2.   Hostitelský centrální depozitář může žádajícímu centrálnímu depozitáři za poskytnutí nadstandardního propojení účtovat přiměřený obchodní poplatek na základě přirážky k nákladům, nedohodnou-li se obě strany jinak.\nČlánek 52\nPostup zřízení propojení mezi centrálními depozitáři\n1.   Předloží-li centrální depozitář žádost o přístup k jinému centrálnímu depozitáři podle článků 50 a 51, vyřídí tento centrální depozitář žádost neprodleně a žádajícímu centrálnímu depozitáři odpoví ve lhůtě tří měsíců.\n2.   Centrální depozitář může odmítnout přístup žádajícímu centrálnímu depozitáři, pouze pokud by jeho přístup ohrozil hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolal systémové riziko. Odmítnutí musí být založeno na celkovém posouzení rizik.\nPokud centrální depozitář odmítne přístup, sdělí žádajícímu centrálnímu depozitáři úplné důvody svého odmítnutí.\nV případě odmítnutí má žádající centrální depozitář právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odmítl přístup.\nPříslušný orgán hostitelského centrálního depozitáře stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody odmítnutí, a zašle žádajícímu centrálnímu depozitáři odpověď s odůvodněním.\nPříslušný orgán hostitelského centrálního depozitáře konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán žádajícího centrálního depozitáře a dotčený orgán žádajícího centrálního depozitáře uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a). Pokud některý z orgánů žádajícího centrálního depozitáře s posouzením nesouhlasí, může kterýkoli orgán věc postoupit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPokud se odmítnutí centrálního depozitáře udělit přístup žádajícímu centrálnímu depozitáři považuje za neoprávněné, vydá příslušný orgán hostitelského centrálního depozitáře příkaz, aby tento centrální depozitář žádajícímu centrálnímu depozitáři přístup udělil.\n3.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění rizik, která musí zohlednit centrální depozitáři při provádění celkového posouzení rizik a příslušné orgány při posuzování důvodů pro odmítnutí žádosti o přístup v souladu s odstavcem 2, a dále k upřesnění prvků postupu uvedeného v odstavci 2.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n4.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů a vzorů pro postupy uvedené v odstavcích 1 a 2.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nOddíl 3\nVzájemný přístup mezi centrálním depozitářem a jiným subjektem tržní infrastruktury\nČlánek 53\nVzájemný přístup mezi centrálním depozitářem a jiným subjektem tržní infrastruktury\n1.   Ústřední protistrana a obchodní systém poskytnou centrálnímu depozitáři na jeho žádost na základě zásady nediskriminace a transparentnosti údaje o obchodech a mohou po žádajícím centrálním depozitáři požadovat za tyto údaje přiměřený obchodní poplatek na základě přirážky k nákladům, nedohodnou-li se obě strany jinak.\nCentrální depozitář poskytne ústřední protistraně nebo obchodnímu místu přístup ke svým vypořádacím systémům na základě zásady nediskriminace a transparentnosti a může za tento přístup požadovat přiměřený obchodní poplatek na základě přirážky k nákladům, nedohodnou-li se strany jinak.\n2.   Předloží-li jedna strana druhé straně žádost o přístup v souladu s odstavcem 1, musí být tato žádost vyřízena neprodleně a žádající straně odpovězeno ve lhůtě tří měsíců.\n3.   Hostitelská strana smí přístup odmítnout, pouze pokud by tento přístup ovlivnil hladké a řádné fungování finančních trhů nebo vyvolal systémové riziko. Žádost nesmí být zamítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu.\nStrana, která odmítne umožnit přístup, poskytne žádající straně úplné písemné odůvodnění svého odmítnutí založeného na celkovém posouzení rizik. V případě odmítnutí má žádající strana právo podat stížnost k příslušnému orgánu strany, která přístup odmítla.\nPříslušný orgán hostitelské strany a dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a) stížnost řádně prošetří, tak že posoudí důvody odmítnutí, a zašle žádající straně odpověď s odůvodněním.\nPříslušný orgán hostitelské strany konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán žádající strany a dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a). Pokud některý z orgánů žádající strany s posouzením nesouhlasí, může kterýkoli orgán věc postoupit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPokud se odmítnutí udělit přístup považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán příkaz, aby dotčená strana přístup ke svým službám do tří měsíců udělila.\n4.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění rizik, která musí zohlednit centrální depozitáři při provádění celkového posouzení rizik a příslušné orgány při posuzování důvodů pro odmítnutí žádosti o přístup v souladu s odstavcem 3, a dále k upřesnění prvků postupu uvedeného v odstavci 3.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n5.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy prováděcích technických norem pro zavedení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavcích 2 a 3.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nHLAVA IV\nPOSKYTOVÁNÍ BANKOVNÍCH DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB ÚČASTNÍKŮM CENTRÁLNÍCH DEPOZITÁŘŮ\nČlánek 54\nPovolení poskytovat bankovní doplňkové služby a určení úvěrových institucí za tímto účelem\n1.   Centrální depozitář sám neposkytuje žádné bankovní doplňkové služby uvedené v oddíle C přílohy, ledaže získal dodatečné povolení k poskytování takových služeb v souladu s tímto článkem.\n2.   Centrální depozitář, který má v úmyslu provádět peněžní vypořádání všech nebo některých obchodů ve vypořádacím systému podle čl. 40 odst. 2 nebo poskytovat některé bankovní doplňkové služby uvedené v odstavci 1, je oprávněn buď:\na)\ntakové služby sám nabízet za podmínek stanovených v tomto článku; nebo\nb)\nza tímto účelem určit jednu nebo více úvěrových institucí povolených v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU.\n3.   Pokud má centrální depozitář v úmyslu poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby prostřednictvím stejné právnické osoby, která provozuje vypořádací systémy, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\ncentrální depozitář má povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU;\nb)\ncentrální depozitář splňuje obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 59 odst. 1, 3 a 4 a požadavky týkající se dohledu stanovené v článku 60;\nc)\npovolení uvedené v písmenu a) tohoto pododstavce se použije pouze k poskytování bankovních doplňkových služeb uvedených v oddíle C přílohy, a nikoli k výkonu jiných činností;\nd)\nna centrálního depozitáře se vztahuje dodatečný kapitálový požadavek zohledňující rizika, včetně úvěrového rizika a rizika likvidity, která vyplývají z poskytování vnitrodenních úvěrů mimo jiné účastníkům vypořádacího systému nebo jiným uživatelům služeb centrálních depozitářů;\ne)\ncentrální depozitář v souladu s čl. 59 odst. 4 písm. j) tohoto nařízení informuje alespoň jednou měsíčně příslušný orgán a jednou za rok jako součást zveřejňování informací požadovaného podle části osmé nařízení (EU) č. 575/2013, o míře vnitrodenního rizika likvidity a jeho řízení;\nf)\ncentrální depozitář předložil příslušnému orgánu náležitý ozdravný plán, který zajistí nepřetržité provádění jeho nejdůležitějších operací i v situacích, kdy riziko likvidity nebo úvěrové riziko vyplývá z poskytování bankovních doplňkových služeb.\nV případě rozporu mezi ustanoveními tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU musí centrální depozitář uvedený v prvním pododstavci písm. a) splňovat ty požadavky týkající se obezřetného dohledu, které jsou přísnější. Kdy se jedná o rozpor mezi ustanoveními se upřesní v regulačních technických normách podle článků 47 a 59 tohoto nařízení.\n4.   Pokud má centrální depozitář v úmyslu určit úvěrovou instituci, která bude poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby prostřednictvím samostatné právnické osoby, která může být součástí skupiny podniků kontrolované týmž mateřským podnikem, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:\na)\nsamostatná právnická osoba má povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU;\nb)\nsamostatná právnická osoba splňuje obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 59 odst. 1, 3 a 4 a požadavky týkající se dohledu stanovené v článku 60;\nc)\nsamostatná právnická osoba sama neposkytuje žádnou ze základních služeb uvedených v oddíle A přílohy;\nd)\npovolení uvedené v písmenu a) se použije pouze k poskytování bankovních doplňkových služeb uvedených v oddíle C přílohy, a nikoli k výkonu jiných činností;\ne)\nna samostatnou právnickou osobu se vztahuje dodatečný kapitálový požadavek zohledňující rizika, včetně úvěrového rizika a rizika likvidity, která vyplývají z poskytování vnitrodenních úvěrů mimo jiné účastníkům vypořádacího systému nebo jiným uživatelům služeb centrálních depozitářů;\nf)\nsamostatná právnická osoba v souladu s čl. 59 odst. 4 písm. j) tohoto nařízení informuje alespoň jednou měsíčně příslušný orgán a jednou za rok jako součást zveřejňování informací požadovaného podle v části osmé nařízení (EU) č. 575/2013, o míře vnitrodenního rizika likvidity a jeho řízení; a\ng)\nsamostatná právnická osoba předložila příslušnému orgánu náležitý ozdravný plán, který zajistí nepřetržité provádění jeho nejdůležitějších operací i v situacích, kdy riziko likvidity nebo úvěrové riziko vyplývá z poskytování bankovních doplňkových služeb prostřednictvím samostatné právnické osoby.\n5.   Odstavec 4 se nevztahuje na úvěrové instituce uvedené v odst. 2 písm. b), které nabízejí peněžní vypořádání některých obchodů ve vypořádacím systému centrálního depozitáře, pokud je celková hodnota tohoto peněžního vypořádání prostřednictvím účtů vedených u těchto úvěrových institucí vypočtená za období jednoho roku nižší než jedno procento celkové hodnoty všech obchodů s cennými papíry proti hotovosti na účtech centrálního depozitáře a nepřevyšuje maximální hodnotu 2,5 miliardy EUR ročně.\nPříslušný orgán alespoň jednou ročně ověří, že prahová hodnota uvedená v prvním pododstavci je dodržována, a o svých zjištěních podá zprávu orgánu ESMA. Pokud příslušný orgán zjistí, že došlo k překročení prahové hodnoty, bude od dotyčného centrálního depozitáře vyžadovat, aby požádal o povolení v souladu s odstavcem 4. Dotyčný centrální depozitář předloží žádost o povolení do šesti měsíců.\n6.   Příslušný orgán může po centrálním depozitáři požadovat, aby určil více než jednu úvěrovou instituci nebo aby určil další úvěrovou instituci v případě, že dotčený centrální depozitář sám poskytuje služby v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku, pokud se domnívá, že expozice jedné úvěrové instituce vůči koncentraci rizik podle čl. 59 odst. 3 a 4 není dostatečně omezena. Určené úvěrové instituce se považují za zúčtovatele.\n7.   Centrální depozitář, který má povolení poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby, a úvěrová instituce určená v souladu s odst. 2 písm. b) musejí trvale splňovat podmínky potřebné k získání povolení podle tohoto nařízení a neprodleně informují příslušné orgány o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky pro udělení povolení.\n8.   Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k určení dodatečného rizikového kapitálového požadavku podle odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. e).\nOrgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 55\nPostup pro vydávání a zamítnutí povolení k poskytování bankovních doplňkových služeb\n1.   Centrální depozitář předloží žádost o povolení určit úvěrovou instituci nebo poskytovat jakoukoli bankovní doplňkovou službu, jak je stanoveno v článku 54, příslušnému orgánu domovského členského státu.\n2.   Žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby se příslušný orgán přesvědčil, že centrální depozitář a případně určená úvěrová instituce učinily k okamžiku udělení povolení všechny potřebné kroky pro splnění svých povinností stanovených v tomto nařízení. Obsahuje podnikatelský plán uvádějící zamýšlené bankovní doplňkové služby, případně organizační strukturu vztahů mezi centrálním depozitářem a případnými určenými úvěrovými institucemi a způsob, jakým daný centrální depozitář nebo případně určená úvěrová instituce hodlají splnit obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 59 odst. 1, 3 a 4 a další podmínky stanovené v článku 54.\n3.   Příslušný orgán postupuje podle čl. 17 odst. 3 a 8.\n4.   V okamžiku, kdy je žádost považována za úplnou, předá příslušný orgán veškeré informace obsažené v žádosti těmto orgánům:\na)\ndotčeným orgánům;\nb)\npříslušnému orgánu uvedenému v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013;\nc)\npříslušným orgánům v členských státech, kde centrální depozitář zřídil interoperabilní propojení s jiným centrálním depozitářem, s výjimkou případů, kdy centrální depozitář zřídil interoperabilní propojení uvedené v čl. 19 odst. 5;\nd)\npříslušným orgánům v hostitelském členském státě, v němž mají činnosti centrálního depozitáře zásadní význam pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů ve smyslu čl. 24 odst. 4;\ne)\npříslušným orgánům odpovědným za dohled nad účastníky centrálního depozitáře, kteří jsou usazeni ve třech členských státech s největším souhrnným objemem vypořádání ve vypořádacím systému centrálního depozitáře za období jednoho roku;\nf)\norgánu ESMA; a\ng)\norgánu EBA.\n5.   Orgány uvedené v odst. 4 písm. a) až e) vydají do 30 dnů od obdržení informací podle odstavce 4 odůvodněné stanovisko k povolení. Pokud některý orgán neposkytne stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že jeho stanovisko je kladné.\nJestliže alespoň jeden z orgánů uvedených v odst. 4 písm. a) až e) vydá záporné odůvodněné stanovisko, příslušný orgán, který má v úmyslu povolení udělit, poskytne orgánům uvedeným v odst. 4 písm. a) až e) do 30 dnů odůvodněné rozhodnutí, v němž se k zápornému stanovisku vyjádří.\nPokud kterýkoli z orgánů uvedených v odst. 4 písm. a) až e) vydá do 30 dnů po předložení uvedeného rozhodnutí záporné stanovisko a příslušný orgán má stále v úmyslu povolení udělit, může kterýkoli z orgánů, které vydaly záporné stanovisko, záležitost postoupit orgánu ESMA s žádostí o pomoc podle čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.\nPokud není daná záležitost vyřešena do 30 dní od postoupení orgánu ESMA, příslušný orgán, který má v úmyslu povolení udělit, přijme konečné rozhodnutí a orgánům uvedeným v odst. 4 písm. a) až e) poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.\nPokud má příslušný orgán v úmyslu žádost o povolení zamítnout, záležitost se orgánu ESMA nepostupuje.\nZáporná stanoviska musejí být písemná a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč nejsou splněny požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie.\n6.   Pokud má orgán ESMA za to, že příslušný orgán vydal povolení, jež zřejmě není v souladu s právními předpisy Unie, jedná v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n7.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB a s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které musí centrální depozitář příslušnému orgánu poskytnout za účelem získání příslušných povolení k poskytování bankovních služeb doplňkově k vypořádání.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.\n8.   Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB a s orgánem EBA návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro konzultace orgánů uvedených v odstavci 4 před udělením povolení.\nOrgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.\nČlánek 56\nRozšíření bankovních doplňkových služeb\n1.   Centrální depozitář, který má v úmyslu rozšířit bankovní doplňkové služby, pro něž určil úvěrovou instituci nebo jež sám poskytuje v souladu s článkem 54, předloží žádost o rozšíření příslušnému orgánu svého domovského členského státu.\n2.   Žádost o rozšíření podléhá postupu podle článku 55.\nČlánek 57\nOdnětí povolení\n1.   Aniž jsou dotčena případná nápravná opatření nebo opatření podle hlavy V, příslušný orgán domovského členského státu pro centrálního depozitáře, odejme povolení uvedené v článku 54 za některé z těchto okolností:\na)\npokud centrální depozitář nevyužil povolení během období dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdal nebo pokud určená úvěrová instituce během šesti předchozích měsíců neposkytovala služby nebo nevykonávala činnost;\nb)\npokud centrální depozitář získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;\nc)\npokud centrální depozitář nebo určená úvěrová instituce přestaly splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijaly nápravná opatření vyžadovaná příslušným orgánem;\nd)\npokud centrální depozitář nebo určená úvěrová instituce závažně a soustavně porušují požadavky stanovené v tomto nařízení.\n2.   V okamžiku, kdy se příslušný orgán dozví o některé z okolností uvedených v odstavci 1, neprodleně konzultuje orgány uvedené v čl. 55 odst. 4 ohledně nutnosti odejmout povolení.\n3.   Orgán ESMA, dotčené orgány podle čl. 12 odst. 1 písm. a) a orgány uvedené v čl. 60 odst. 1 nebo případně orgány uvedené v čl. 55 odst. 4 mohou kdykoli požádat příslušný orgán domovského členského státu pro centrálního depozitáře o prověření, zda centrální depozitář a případně určená úvěrová instituce stále splňují podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.\n4.   Příslušný orgán může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj.\n5.   Centrální depozitář a určená úvěrová instituce zavedou, provádějí a udržují vhodný postup zajišťující, že v případě odnětí povolení podle odstavce 1 budou aktiva zákazníků a účastníků včas a řádně vypořádána a převedena na jiného zúčtovatele.\nČlánek 58\nRejstřík centrálních depozitářů\n1.   Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle článků 54, 56 a 57 musí být oznámena orgánu ESMA.\n2.   Orgán ESMA zapíše do rejstříku, který je povinen zpřístupnit veřejnosti na zvláštní internetové stránce podle čl. 21 odst. 3, tyto informace:\na)\nnázev každého centrálního depozitáře, který byl předmětem rozhodnutí podle článků 54, 56 a 57;\nb)\nnázev každé určené úvěrové instituce;\nc)\nseznam bankovních doplňkových služeb, které mají určená úvěrová instituce nebo centrální depozitář s povolením podle článku 54 povoleny poskytovat účastníkům centrálního depozitáře.\n3.   Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA, které subjekty poskytují bankovní doplňkové služby podle požadavků vnitrostátního práva, do 16. prosince 2014.\nČlánek 59\nObezřetnostní požadavky vztahující se na úvěrové instituce nebo centrální depozitáře s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby\n1.   Úvěrová instituce určená podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nebo centrální depozitář s povolením podle čl. 54 odst. 2 písm. a) k poskytování bankovních doplňkových služeb poskytují pouze služby uvedené v oddíle C přílohy, na něž se vztahuje povolení.\n2.   Úvěrová instituce určená podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nebo centrální depozitář s povolením podle čl. 54 odst. 2 písm. a) k poskytování bankovních doplňkových služeb dodržují stávající a budoucí právní předpisy vztahující se na úvěrové instituce.\n3.   Úvěrová instituce určená podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nebo centrální depozitář s povolením podle čl. 54 odst. 2 písm. a) k poskytování bankovních doplňkových služeb splňují pro každý vypořádací systém tyto zvláštní obezřetnostní požadavky k úvěrovým rizikům spojeným s uvedenými službami:\na)\nvytvoří spolehlivý rámec pro řízení odpovídajících úvěrových rizik;\nb)\nčasto a pravidelně zjišťují zdroje těchto úvěrových rizik, měří a sledují odpovídající úvěrové expozice a používají vhodné nástroje k řízení těchto rizik;\nc)\nodpovídající úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům s výpůjčkou plně zajišťují kolaterálem a jinými srovnatelnými finančními zdroji;\nd)\npokud je k řízení příslušného úvěrového rizika použito zajištění, přijímají vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem; ve zvláštních situacích mohou použít i jiné druhy zajištění, pokud se uplatní přiměřené snížení hodnoty;\ne)\nstanoví a uplatňují přiměřeně konzervativní snížení hodnoty a souhrnné koncentrace na hodnotu kolaterálu určeného k zajištění úvěrových expozic uvedených v písmenu c), přičemž zohlední cíl zajistit, aby kolaterál bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu;\nf)\nstanoví limity pro příslušné úvěrové expozice;\ng)\nprovádějí analýzy a připravují plány, jak řešit případné zbytkové úvěrové expozice, přijímají pravidla a postupy k realizaci těchto plánů;\nh)\nposkytují úvěry pouze účastníkům, kteří u ní mají peněžní účet;\ni)\nzavedou účinné postupy splácení vnitrodenních úvěrů a pomocí účinných sankčních sazeb, působících jako účinný odrazující prostředek, odrazují od úvěrů přes noc.\n4.   Úvěrová instituce určená podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nebo centrální depozitář s povolením podle čl. 54 odst. 2 písm. a) k poskytování bankovních doplňkových služeb musí splňovat pro každý vypořádací systém tyto zvláštní obezřetnostní požadavky k riziku likvidity spojenému s uvedenými službami:\na)\nmají spolehlivý rámec a nástroje pro měření, sledování a řízení rizika likvidity včetně rizika vnitrodenní likvidity u každé měny vypořádacího systému, pro kterou fungují jako zúčtovatel;\nb)\nprůběžně a včas, přinejmenším však jednou denně, měří a sledují svoji potřebu likvidity a úroveň držených likvidních aktiv; přitom stanovují hodnotu disponibilních likvidních aktiv s přihlédnutím k přiměřenému snížení jejich hodnoty;\nc)\nmají dostatečné likvidní zdroje ve všech významných měnách pro včasné poskytování služeb vypořádání na základě širokého spektra různých stresových scénářů, mimo jiné pro riziko likvidity vyplývající ze selhání alespoň jednoho účastníka, včetně svých mateřských podniků a dceřiných podniků, vůči nimž mají největší expozice;\nd)\nzmírňují příslušná rizika likvidity pomocí způsobilých likvidních zdrojů v každé měně, jako jsou například hotovost u emisní centrální banky a jiných důvěryhodných finančních institucí, přislíbené úvěrové linky nebo jiná podobná ujednání a vysoce likvidní zajištění nebo investice, které jsou okamžitě dostupné a převoditelné na hotovost v rámci předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování, a to i za mimořádných, ale možných tržních podmínek, a zjišťují, měří a sledují riziko likvidity vyplývající ze vztahu s jednotlivými finančními institucemi, jež pro řízení svého rizika likvidity využívá;\ne)\nvyužívají-li předjednaných dohod o financování, zvolí si jako poskytovatele likvidity výhradně důvěryhodné finanční instituce; stanoví a uplatňují vhodné souhrnné limity pro každého příslušného poskytovatele likvidity včetně svého mateřského podniku a dceřiných podniků;\nf)\nstanoví a ověřují dostatečnost příslušných zdrojů pravidelnými a důkladnými zátěžovými testy;\ng)\nprovádějí analýzy a připravují plány, jak řešit případný nepředvídaný a potenciálně nepokrytý nedostatek likvidity, a přijímají pravidla a postupy k realizaci těchto plánů;\nh)\nje-li to vhodné a možné, a aniž jsou dotčena pravidla centrální banky pro způsobilost, mají přístup k účtům centrální banky a jiným službám centrální banky za účelem lepšího řízení rizika likvidity; úvěrové instituce v Unii složí příslušné peněžní zůstatky na vyhrazené účty u emisních centrálních bank v Unii;\ni)\nmají předjednané a vysoce spolehlivé dohody, na jejichž základě mohou včas zlikvidnit zajištění, jež jim poskytl zákazník, který selhal;\nj)\norgánům uvedeným v čl. 60 odst. 1 podávají a zveřejňují pravidelné zprávy o tom, jakým způsobem měří, sledují a řídí riziko likvidity, včetně rizika vnitrodenní likvidity.\n5.   Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k dalšímu upřesnění rámce a nástrojů pro sledování, měření a řízení úvěrového rizika a rizika likvidity podle odstavců 3 a 4, včetně rizik vznikajících v průběhu dne, a pro podávání zpráv o těchto rizicích a jejich zveřejňování. Tyto návrhy regulačních technických norem se případně přizpůsobí regulačním technickým normám přijatým v souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.\nOrgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2015.\nNa Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.\nČlánek 60\nDohled nad určenými úvěrovými institucemi a centrálními depozitáři s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby\n1.   Aniž jsou dotčeny články 17 a 22 tohoto nařízení, příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013 odpovídají za udělování povolení určeným úvěrovým institucím a centrálním depozitářům s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby podle tohoto nařízení coby úvěrovým institucím a za dohled nad nimi coby úvěrovými institucemi za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2013/36/EU.\nPříslušné orgány uvedené v prvním pododstavci odpovídají rovněž za dohled nad určenými úvěrovými institucemi a centrálními depozitáři podle uvedeného pododstavce, pokud jde o dodržování obezřetnostních požadavků podle článku 59 tohoto nařízení.\nPříslušné orgány uvedené v prvním pododstavci pravidelně a alespoň jednou ročně posoudí, zda určená úvěrová instituce nebo centrální depozitář s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby plní požadavky stanovené v článku 59 a o výsledcích svého dohledu podle tohoto odstavce, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí, informuje příslušný orgán pro centrálního depozitáře, který následně vyrozumí orgány uvedené v čl. 55 odst. 4.\n2.   Příslušný orgán pro centrálního depozitáře po konzultaci s příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 alespoň jednou ročně prověří a vyhodnotí, zda:\na)\nv případě uvedeném v čl. 54 odst. 2 písm. b) umožňují všechna nezbytná ujednání mezi určenými úvěrovými institucemi a centrálním depozitářem těmto úvěrovým institucím splnit povinnosti stanovené v tomto nařízení;\nb)\nv případě uvedeném v čl. 54 odst. 2 písm. a) umožňují ujednání týkající se povolení poskytovat bankovní doplňkové služby centrálnímu depozitáři plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení.\nPříslušný orgán pro centrálního depozitáře pravidelně a alespoň jednou ročně informuje orgány uvedené v čl. 55 odst. 4 o výsledcích svého prověření a vyhodnocení podle tohoto odstavce, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí.\nPokud centrální depozitář určí povolenou úvěrovou instituci podle článku 54, v zájmu ochrany účastníků vypořádacích systémů, které provozuje, zajistí, aby mu jím určená úvěrová instituce umožnila přístup ke všem nezbytným informacím pro účely tohoto nařízení, a případné porušení předpisů oznámí příslušnému orgánu pro centrálního depozitáře a příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1.\n3.   V zájmu zajištění jednotného, účinného a efektivního dohledu v Unii nad úvěrovými institucemi a centrálními depozitáři s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby může orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA a s členy ESCB vydávat obecné pokyny určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.\nHLAVA V\nSANKCE\nČlánek 61\nSprávní sankce a jiná opatření\n1.   Aniž je dotčena pravomoc členských států stanovit a ukládat trestní sankce, členské státy stanoví správní sankce a jiná opatření, které se za podmínek stanovených v článku 63 budou vztahovat na osoby odpovědné za porušení ustanovení tohoto nařízení, zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly tyto správní sankce a jiná opatření ukládat, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce a jiná opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nDo 18. září 2016 se členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce podle prvního pododstavce, pokud se na porušení předpisů podle prvního pododstavce již vztahuje vnitrostátní trestní právo. Pokud se tak členské státy rozhodnou, sdělí Komisi a orgánu ESMA příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva.\nDo 18. září 2016 oznámí členské státy ustanovení uvedená v prvním pododstavci Komisi a orgánu ESMA. Dále Komisi a orgánu ESMA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto pravidel.\n2.   Příslušné orgány musejí být schopny uplatňovat správní sankce a jiná opatření na centrální depozitáře a určené úvěrové instituce a s výhradou podmínek stanovených ve vnitrostátním právu v oblastech, které tímto nařízením nejsou harmonizovány, na členy jejich vedoucích orgánů a jiné osoby, které skutečně řídí jejich činnost, jakož i na jakékoli jiné právnické nebo fyzické osoby, které jsou podle vnitrostátního práva považovány za odpovědné za porušení předpisů.\n3.   Při výkonu svých pravomocí, pokud jde o ukládání sankcí za podmínek stanovených v článku 63, příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce a jiná opatření povedou k cílům sledovaným tímto nařízením, a koordinují svůj postup, aby se zabránilo jakémukoli zdvojení nebo překrývání při uplatňování správních sankcí a jiných opatření v přeshraničních případech v souladu s článkem 14.\n4.   Pokud se členské státy v souladu s odstavcem 1 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle článku 63 trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci své jurisdikce s cílem získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného z důvodu potenciálního porušení tohoto nařízení a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly splnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení.\n5.   Příslušné orgány mohou též spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států v zájmu snazšího vymáhání peněžitých sankcí.\n6.   Členské státy poskytnou orgánu ESMA každoročně souhrnné informace týkající se všech sankcí a jiných opatření uložených v souladu s odstavcem 1. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.\nPokud se členské státy v souladu s odstavcem 1 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle článku 63 trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymní souhrnné údaje týkající se veškerého provedeného trestního vyšetřování a uložených trestních sankcí. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.\n7.   Pokud příslušný orgán zveřejnil správní sankci, správní opatření nebo trestní sankci, oznámí tuto skutečnost zároveň orgánu ESMA.\n8.   Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci v souladu se svými vnitrostátními rámci:\na)\npřímo;\nb)\nve spolupráci s jinými orgány;\nc)\nv rámci vlastní odpovědnosti přenesením na subjekty, na které byly přeneseny úkoly podle tohoto nařízení; nebo\nd)\npodáním žádosti u příslušných soudních orgánů.\nČlánek 62\nZveřejňování rozhodnutí\n1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách zveřejnily všechna rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření za porušení tohoto nařízení, a to bez zbytečného odkladu poté, co byla sankcionovaná osoba o takovém rozhodnutí informována. Zveřejní se přinejmenším informace o druhu a povaze porušení a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena.\nJe-li proti rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu či jinému dotčenému orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku bez zbytečného odkladu zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.\nPokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:\na)\nzveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření odložily, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;\nb)\nrozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření zveřejnily anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotyčných osobních údajů;\nc)\nrozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření nezveřejnily vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují, že:\ni)\nnebude ohrožena stabilita finančních trhů;\nii)\nzveřejňování takových rozhodnutí v případech opatření, jež jsou považována za mírnější, bude prováděno přiměřeným způsobem.\nV případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo jiné opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí dané lhůty pominou.\nPříslušné orgány informují orgán ESMA o všech uložených správních sankcích, které dosud nebyly zveřejněny v souladu s třetím pododstavci písm. c), i o jakémkoli případném odvolání, které vůči nim bylo podáno, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánu ESMA. Orgán ESMA spravuje centrální databázi oznámených sankcí výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.\n2.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje uvedené v rámci zveřejnění se na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných pravidel pro ochranu údajů.\nČlánek 63\nSankce za porušení předpisů\n1.   Tento článek se vztahuje na následující ustanovení tohoto nařízení:\na)\nposkytování služeb vymezených v oddílech A, B a C přílohy v rozporu s články 16, 25 a 54;\nb)\nzískání povolení požadovaného podle článků 16 a 54 na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 1 písm. b) a v čl. 57 odst. 1 písm. b);\nc)\nnesplnění ze strany centrálního depozitáře požadavku, aby držel požadovaný kapitál, které je porušením čl. 47 odst. 1;\nd)\nnesplnění ze strany centrálního depozitáře organizačních požadavků na centrální depozitáře, které je porušením článků 26 až 30;\ne)\nnedodržení ze strany centrálního depozitáře pravidel pro výkon činnosti, které je porušením článků 32 až 35;\nf)\nnesplnění ze strany centrálního depozitáře požadavků na služby centrálního depozitáře, které je porušením článků 37 až 41;\ng)\nnesplnění ze strany centrálního depozitáře obezřetnostních požadavků, které je porušením článků 43 až 47;\nh)\nnesplnění ze strany centrálního depozitáře požadavků na propojení centrálních depozitářů, které je porušením článku 48;\ni)\nnekorektní odmítnutí ze strany centrálního depozitáře umožnit různé typy přístupu, které je porušením článků 49 až 53;\nj)\nnesplnění ze strany určené úvěrové instituce zvláštních obezřetnostních požadavků týkajících se úvěrových rizik, které je porušením čl. 59 odst. 3;\nk)\nnesplnění ze strany určené úvěrové instituce zvláštních obezřetnostních požadavků týkajících se rizik likvidity, které je porušením čl. 59 odst. 4.\n2.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň v případě porušení předpisů uvedených v tomto článku pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná opatření:\na)\nveřejné oznámení, v němž je uvedena osoba odpovědná za porušení předpisů a povaha daného porušení předpisu v souladu s článkem 62;\nb)\npříkaz osobě odpovědné za porušení předpisu, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;\nc)\nodnětí povolení uděleného podle článku 16 nebo 54 v souladu s článkem 20 nebo 57;\nd)\ndočasný zákaz nebo v případě opakovaných závažných porušení předpisů trvalý zákaz vykonávat vedoucí funkce v rámci dané instituce pro kteréhokoli člena vedoucího orgánu instituce nebo jinou fyzickou osobu považovanou za odpovědnou;\ne)\nnejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň dvojnásobku zisku realizovaného následkem porušení předpisů, pokud jej lze stanovit;\nf)\nv případě fyzické osoby nejvyšší správní peněžitou sankci ve výši alespoň 5 milionů EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v národní měně k datu přijetí tohoto nařízení;\ng)\nv případě právnické osoby nejvyšší správní peněžitou sankci ve výši alespoň 20 milionů EUR nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle nejnovější dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními směrnicemi podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.\n3.   Příslušné orgány mohou mít kromě pravomocí uvedených v odstavci 2 i jiné pravomoci, pokud jde o ukládání sankcí, a mohou stanovit vyšší úrovně správních peněžitých sankcí, než jsou ty, které stanovuje daný odstavec.\nČlánek 64\nÚčinné uplatňování sankcí\nČlenské státy zajistí, aby při určování druhu a výše správních sankcí nebo jiných opatření příslušné orgány vzaly v úvahu veškeré příslušné okolnosti, případně včetně:\na)\nzávažnosti a délky trvání porušení předpisů;\nb)\nstupně odpovědnosti osoby odpovědné za porušení předpisů;\nc)\nfinanční síly osoby odpovědné za porušení předpisů, kterou například udává celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby;\nd)\nvýznamu realizovaného zisku nebo zamezené ztráty osoby odpovědné za porušení předpisů nebo ztrát třetích stran plynoucích z porušení předpisů, pokud je lze stanovit;\ne)\núrovně spolupráce osoby odpovědné za porušení předpisů s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku nebo zamezené ztráty;\nf)\npředchozích porušení předpisů ze strany osoby odpovědné za porušení předpisů.\nČlánek 65\nHlášení případů porušení předpisů\n1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné mechanismy, které podpoří hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení ustanovení tohoto nařízení příslušným orgánům.\n2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:\na)\nzvláštní postupy pro přijímání a prošetřování hlášení o potenciálních či skutečných případech porušení předpisů a jejich následné vyřízení, včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro tato hlášení;\nb)\nvhodnou ochranu pro zaměstnance institucí, kteří potenciální nebo skutečné případy porušení předpisů uvnitř instituce nahlásí, přinejmenším před odvetou, diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení;\nc)\nochranu osobních údajů týkajících se osoby, která případy potenciálního nebo skutečného porušení předpisů ohlásí, a fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES;\nd)\nochranu totožnosti osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným správním nebo soudním řízením.\n3.   Členské státy vyžadují, aby měly instituce zavedeny vhodné postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit skutečné či potenciální případy porušení předpisů interně zvláštní, nezávislou a samostatnou cestou.\nTakový způsob komunikace může být rovněž stanoven ujednáními zajištěnými sociálními partnery. Uplatní se zde stejná ochrana, jako je uvedena v odst. 2 písm. b), c) a d).\nČlánek 66\nPrávo na přezkum\nČlenské státy zajistí, aby rozhodnutí a opatření přijatá podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby podléhala soudnímu přezkumu. Právo na soudní přezkum platí též v případě, že rozhodnutí nebylo vydáno do šesti měsíců ode dne podání žádosti o povolení, která obsahuje veškeré údaje vyžadované podle platných předpisů.\nHLAVA VI\nAKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ USTANOVENÍ, ZMĚNY A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 67\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 14 a čl. 24 odst. 7. je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 17. září 2014.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 14 a čl. 24 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 14 a čl. 24 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.\nČlánek 68\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (27). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 69\nPřechodná ustanovení\n1.   Příslušné orgány informují orgán ESMA o institucích, které působí jako centrální depozitáři, do 16. prosince 2014.\n2.   Centrální depozitáři požádají o všechna povolení nezbytná pro účely tohoto nařízení a oznámí příslušná propojení s centrálními depozitáři do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost všech regulačních technických norem přijatých podle článků 17, 26, 45, 47 a 48 a případně podle článků 55 a 59.\n3.   Do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost regulačních technických norem přijatých podle článků 12, 17, 25, 26, 45, 47 a 48 a případně podle článků 55 a 59 nebo prováděcího rozhodnutí uvedeného v čl. 25 odst. 9, podle toho, co vstoupí v platnost později, požádá centrální depozitář ze třetí země orgán ESMA o uznání, jestliže má v úmyslu poskytovat své služby na základě článku 25.\n4.   Dokud nebude podle tohoto nařízení rozhodnuto o povolení nebo uznání centrálního depozitáře a jeho činností, včetně propojení centrálních depozitářů, nadále platí příslušná vnitrostátní pravidla pro povolování a uznávání centrálních depozitářů.\n5.   Centrální depozitáři provozovaní subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 4 splňují požadavky tohoto nařízení nejpozději do jednoho roku od vstupu regulačních technických norem uvedených v odstavci 2 v platnost.\nČlánek 70\nZměny směrnice 98/26/ES\nSměrnice 98/26/ES se mění takto:\n1)\nv čl. 2 písm. a) prvním pododstavci se třetí odrážka nahrazuje tímto:\n„—\noznačená za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátním právem, a oznámená Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému.“;\n2)\nv článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„3.   Do 18. března 2015 členské státy přijmou, zveřejní a Komisi sdělí opatření nezbytná k zajištění souladu s čl. 2 písm. a) prvním pododstavcem třetí odrážkou.“.\nČlánek 71\nZměny směrnice 2014/65/EU\nSměrnice 2014/65/EU se mění takto:\n1)\nv čl. 2 odst. 1 se písm. o) nahrazuje tímto:\n„o)\ndepozitáře cenných papírů kromě případů stanovených v článku 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (28).\n(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES, směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (OJ L 257, 28.8.2014, s. 1).“;\"\n2)\nv čl. 4 odst. 1, se doplňuje nový bod, který zní:\n„(64)\n„depozitářem cenných papírů“ depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014.“;\n3)\nv příloze I oddílu B se bod 1 nahrazuje tímto:\n„1)\nÚschova a správa finančních nástrojů na účet zákazníka včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění, kromě poskytování a vedení účtů cenných papírů na nejvyšší úrovni („služba centrální evidence“) uvedeného v bodě 2 oddílu A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014.“\nČlánek 72\nZměna nařízení (EU) č. 236/2012\nČlánek 15 nařízení (EU) č. 236/2012 se zrušuje.\nČlánek 73\nPoužití směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014\nCentrální depozitáři povolení podle článku 16 tohoto nařízení nemusejí mít povolení podle směrnice 2014/65/EU pro účely poskytování služeb výslovně uvedených v oddílech A a B přílohy tohoto nařízení.\nPokud centrální depozitář povolený podle článku 16 tohoto nařízení kromě poskytování služeb výslovně uvedených v oddílech A a B přílohy tohoto nařízení poskytuje jednu či více investičních služeb nebo provádí jednu či více investičních činností, použije se směrnice 2014/65/EU, s výjimkou článků 5 až 8, čl. 9 odst. 1 a 2 a odst. 4, 5 a 6 a článků 10 až 13, jakož i nařízení (EU) č. 600/2014.\nČlánek 74\nZprávy\n1.   Orgán ESMA ve spolupráci s orgánem EBA a příslušnými orgány a dotčenými orgány předloží Komisi roční zprávy, v nichž posoudí tendence, potenciální rizika a slabá místa a v případě potřeby doporučí preventivní nebo nápravná opatření pro trhy se službami, na něž se vztahuje toto nařízení. V těchto zprávách se uvede alespoň posouzení těchto aspektů:\na)\nefektivnosti vypořádání domácích a přeshraničních operací za jednotlivé členské státy na základě počtu a objemu selhání vypořádání, objemu sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2, počtu a objemu náhradních koupí uvedených v čl. 7 odst. 3 a 4 a jiných vhodných kritérií;\nb)\nvhodnosti sankcí za selhání vypořádání, a zejména potřebu větší flexibility ve vztahu k sankcím za selhání vypořádání v souvislosti s nelikvidními finančními nástroji podle čl. 7 odst. 4;\nc)\nstanovení rozsahu vypořádání, které neprobíhá ve vypořádacích systémech provozovaných centrálními depozitáři, na základě počtu a objemu obchodů vycházejících z informací obdržených podle článku 9 a jiných vhodných kritérií;\nd)\npřeshraničního poskytování služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, na základě počtu a druhů propojení centrálních depozitářů, počtu zahraničních účastníků vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, počtu a objemu obchodů, na nichž se podílejí tito účastníci, počtu zahraničních emitentů evidujících cenné papíry v centrálním depozitáři podle článku 49 a jiných vhodných kritérií;\ne)\nvyřizování žádostí o přístup uvedených v článcích 49, 52 a 53, s cílem určit důvody zamítnutí žádostí o přístup ze strany centrálních depozitářů, ústředních protistran a obchodních systémů, včetně případných trendů u těchto zamítnutí a způsobů, jakými lze zjištěná rizika do budoucna omezit, tak aby bylo možné přístup udělit, a jakýchkoli jiných faktických překážek pro hospodářskou soutěž v oboru poobchodních finančních služeb;\nf)\nvyřizování žádostí podaných v souladu s postupy uvedenými v čl. 23 odst. 3 až 7 a čl. 25 odst. 4 až 10;\ng)\npřípadných zjištění vyplývajících z procesu srovnávacího hodnocení pro účely přeshraničního dohledu uvedeného v čl. 24 odst. 6 a možnosti snížit do budoucna četnost těchto hodnocení, včetně údaje o tom, zda z těchto zjištění vyplývá potřeba formálnějších kolegií orgánů dohledu;\nh)\nuplatňování pravidel členských států v oblasti občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti se ztrátami způsobenými centrálními depozitáři;\ni)\npostupů a podmínek, za nichž centrální depozitáři získali povolení určit úvěrové instituce nebo samy poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s články 54 a 55, včetně posouzení účinků, jež daná ustanovení mohou mít na finanční stabilitu a hospodářskou soutěž pro účely vypořádání a bankovních doplňkových služeb v Unii;\nj)\nuplatňování pravidel podle článku 38 týkajících se ochrany cenných papírů účastníků a jejich zákazníků, a zejména pravidel uvedených v čl. 38 odst. 5;\nk)\nuplatňování sankcí, a zejména potřeby další harmonizace správních sankcí stanovených za porušení požadavků stanovených v tomto nařízení.\n2.   Zprávy uvedené v odstavci 1 se podávají vždy za kalendářní rok a předkládají se Komisi do 30. dubna následujícího kalendářního roku.\nČlánek 75\nPřezkum\nDo 18. září 2019 provede Komise přezkum tohoto nařízení a vypracuje o tom souhrnnou zprávu. V této zprávě zejména posoudí záležitosti uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. a) až k), otázku, zda existují další faktické překážky hospodářské soutěže v souvislosti se službami, jichž se toto nařízení týká a jež nejsou dostatečně upraveny, a případnou potřebu dalších opatření k omezení dopadů selhání centrálních depozitářů na daňové poplatníky. Zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.\nČlánek 76\nVstup v platnost a použitelnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Čl. 3 odst. 1 se použije od 1. ledna 2023 na převoditelné cenné papíry emitované po tomto datu a od 1. ledna 2025 na všechny převoditelné cenné papíry.\n3.   Čl. 5 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2015.\nOdchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se čl. 5 odst. 2 v případě obchodních systémů, které mají přístup k centrálnímu depozitáři podle čl. 30 odst. 5, použije nejpozději šest měsíců před tím, než tento centrální depozitář začne své činnosti zajišťovat externě u příslušného veřejného subjektu, avšak v každém případě nejpozději od 1. ledna 2016.\n4.   Opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v čl. 6 odst. 1 až 4 se použijí ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 6 odst. 5 v platnost.\n5.   Opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v čl. 7 odst. 1 až 13 a změna stanovená v článku 72 se použijí ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 7 odst. 15 v platnost.\nNa mnohostranný obchodní systém, který splňuje kritéria stanovená v čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/65/EU, se vztahuje čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec tohoto nařízení:\na)\ndo konečného rozhodnutí o jeho žádosti o registraci podle článku 33 směrnice 2014/65/EU; nebo\nb)\npokud mnohostranný obchodní systém nepožádal o registraci podle článku 33 směrnice 2014/65/EU, do 13. června 2017.\n6.   Opatření pro podávání zpráv podle čl. 9 odst. 1 se použijí ode dne vstupu prováděcího aktu přijatého Komisí podle čl. 9 odst. 3 v platnost.\n7.   Odkazy v tomto nařízení na směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 se do dne 3. ledna 2017 považují za odkazy na směrnici 2004/39/ES v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV směrnice 2014/65/EU, pokud uvedená srovnávací tabulka obsahuje ustanovení uvedené ve směrnici 2004/39/ES.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 23. července 2014.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nS. GOZI\n(1)  Úř. věst. C 310, 13.10.2012, s. 12.\n(2)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 76.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. července 2014.\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) No 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).\n(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).\n(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).\n(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).\n(13)  Sb. rozh. 2004, s. I-04829.\n(14)  Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a o zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).\n(17)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).\n(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).\n(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).\n(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).\n(26)  Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29).\n(27)  Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).\nPŘÍLOHA\nSEZNAM SLUŽEB\nODDÍL A\nZákladní služby centrálního depozitáře cenných papírů\n1.\nPrvotní nahrazení listinných cenných papírů zápisem do příslušné evidence („služba registrace“);\n2.\nPoskytování a vedení účtů cenných papírů na nejvyšší úrovni („služba centrální evidence“);\n3.\nProvozování vypořádacího systému („služba vypořádání“).\nODDÍL B\nNebankovní doplňkové služby centrálního depozitáře cenných papírů, které nejsou spojeny s úvěrovým rizikem nebo rizikem likvidity\nSlužby poskytované centrálními depozitáři na podporu bezpečnosti, efektivnosti a transparentnosti trhů s cennými papíry, mezi něž patří mimo jiné:\n1.\nSlužby související s vypořádáním, například:\na)\norganizování mechanismu pro půjčky cenných papírů jako prostředník mezi účastníky vypořádacího systému;\nb)\nposkytování služeb správy zajištění jako prostředník pro účastníky vypořádacího systému;\nc)\npárování příkazů k vypořádání, směrování pokynů, potvrzování obchodů, ověřování obchodů.\n2.\nSlužby související s registrací a centrální evidencí, například:\na)\nslužby týkající se seznamů akcionářů/podílníků;\nb)\npodpora při zpracování úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech, včetně služeb v oblasti daní, valných hromad a poskytování informací;\nc)\nslužby pro nové emise včetně přidělování kódů ISIN a podobných kódů a jejich správy;\nd)\nsměrování a zpracování pokynů, výběr a zpracování poplatků a související podávání zpráv.\n3.\nZřizování propojení centrálních depozitářů a poskytování, vedení nebo provozování účtů cenných papírů v souvislosti s vypořádáním, správou zajištění a jinými doplňkovými službami.\n4.\nJakékoli jiné služby, například:\na)\nposkytování všeobecných služeb správy zajištění jako prostředník;\nb)\nzajišťování výkaznictví pro účely regulace;\nc)\nposkytování informací, údajů a statistik institucím pro průzkum trhu/statistickým úřadům či jiným vládním nebo mezivládním subjektům;\nd)\nposkytování služeb informačních technologií.\nODDÍL C\nBankovní doplňkové služby\nBankovní služby přímo související se základními nebo doplňkovými službami uvedenými v oddílech A a B, například:\na)\nvedení peněžních účtů a přijímání vkladů účastníků vypořádacího systému a majitelů účtů cenných papírů ve smyslu bodu 1 přílohy I směrnice 2013/36/EU;\nb)\nposkytování hotovostních úvěrů se splatností nejpozději následující obchodní den, hotovostních půjček pro předběžné financování úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech a půjček cenných papírů majitelům účtů cenných papírů ve smyslu bodu 2 přílohy I směrnice 2013/36/EU;\nc)\nplatební služby se zpracováním hotovostních a devizových operací ve smyslu bodu 4 přílohy I směrnice 2013/36/EU;\nd)\nzáruky a závazky ve vztahu k zápůjčkám a výpůjčkám cenných papírů ve smyslu bodu 6 přílohy I směrnice 2013/36/EU;\ne)\nkorporátní činnosti s devizami a převoditelnými cennými papíry souvisejícími s řízením dlouhodobých zůstatků účastníků ve smyslu bodu 7 písm. b) a e) přílohy I směrnice 2013/36/EU.", "summary": "Zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v EU\nZlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v EU\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je harmonizovat časové lhůty a provádění vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii (EU) a pravidla pro centrální depozitáře cenných papírů*. Má zvýšit bezpečnost a efektivitu systému, zejména pro transakce v rámci EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nNařízení zavádí zejména následující prvky.Kratší vypořádací lhůty, přičemž by se obecně mělo jednat nejpozději o druhý obchodní den po uskutečnění obchodu.Povinnost zapsat do příslušné evidence cenných papírů* všechny převoditelné cenné papíry přijaté k obchodování nebo obchodované v obchodních systémech.Přísné organizační, etické a obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře.Režim disciplíny při vypořádání, který řeší selhání vypořádání. Centrální depozitáře musí provozovat systém peněžitých sankcí a podléhají požadavkům na podávání zpráv týkajících se selhání vypořádání. Na účastníky se vztahují povinné náhradní koupě.Systém pasů, který umožňuje autorizovaným centrálním depozitářům poskytovat své služby v celé EU za splnění určitých požadavků na pasy.Zvýšené obezřetnostní požadavky a požadavky týkající se dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů a dalšími institucemi poskytujícími bankovní služby, které podporují vypořádání obchodů s cennými papíry. Vnitrostátní orgány členských států EU:povolují centrální depozitáře a dohlížejí na ně a alespoň jednou ročně je prověřují a vyhodnocují,provádějí výměnu informací a spolupracují vzájemně a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). Centrální depozitáře musí zejména:mít spolehlivé systémy řízení a správy, jasnou organizační strukturu, vnitřní kontroly a řádné administrativní a účetní postupy,zajistit, aby vrcholné vedení mělo dostatečně dobrou pověst a zkušenosti,zřídit výbor uživatelů pro každý provozovaný systém vypořádání obchodů,po dobu alespoň deseti let uchovávat veškerou evidenci o všech službách a činnostech,nést úplnou odpovědnost za jakoukoli práci zajištěnou externě,prokazovat transparentnost zveřejněním cen a poplatků za základní poskytované služby,mít dostatečný kapitál, aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti operačnímu, právnímu, investičnímu a podnikatelskému riziku a riziku plynoucímu z úschovy,zajistit dodatečné povolení před zahájením poskytování bankovních doplňkových služeb. Centrální depozitáři v zemi mimo EU mohou operovat v EU, mimo jiné prostřednictvím pobočky v EU, pokud odpovídají určitým požadavkům. ESMA udržuje veřejně dostupný rejstřík všech centrálních depozitářů. Příslušné orgány členských států mají pravomoc přijímat vhodné správní sankce a jiná opatření za porušení pravidel.Změny nařízení (EU) č. 909/2014V zájmu jasného a soudržného legislativního rámce pro obchodování a vypořádání se nařízení (EU) č. 909/2014 opírá o mnoho definic a pojmů ze směrnice 2014/65/EU (MiFID II – viz shrnutí). Nařízení (EU) 2016/1033 mění nařízení (EU) č. 909/2014 s ohledem na změnu data použitelnosti směrnice MiFID II. V zájmu zajištění právní jistoty pro období mezi předchozím datem použitelnosti a novým datem použitelnosti směrnice MiFID II se nařízením (EU) 2016/1033 mění nařízení (EU) č. 909/2014, které objasňuje, že pravidla stanovená ve směrnici MiFID I (směrnice 2004/39/ES) se použijí až do nového data použitelnosti směrnice MiFID II. Evropská komise rovněž přijala několik aktů v přenesené pravomoci, které doplňují nařízení (EU) č. 909/2014:nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 o parametrech pro výpočet peněžních sankcí za selhání vypořádání a činnosti centrálních depozitářů v hostitelských členských státech,nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/390, pokud jde o regulační technické normy týkající se některých obezřetnostních požadavků na centrální depozitáře cenných papírů a určené úvěrové instituce poskytující bankovní doplňkové služby,nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/391, pokud jde o regulační technické normy, které dále upřesňují obsah zpráv o internalizovaném vypořádání,nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/392, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů,nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání, které bylo následně změněno nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/1212 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/70.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPožadavky evidence cenných papírů formou zápisu (čl. 3 odst. 1) platí od 1. ledna 2023 na převoditelné cenné papíry emitované po tomto datu a od 1. ledna 2025 na všechny převoditelné cenné papíry. Pravidla v nařízení týkající se určeného dne vypořádání (čl. 5 odst. 2) platily od 1. ledna 2015. Režim disciplíny při vypořádání (čl. 6 odst. 1 až 4 a čl. 7 odst. 1 až 13) se používá od 1. února 2022.\nKONTEXT\nCentrální depozitáři byli tradičně regulováni vnitrostátně. Přeshraniční vypořádávání představuje vyšší rizika a náklady pro investory než domácí operace. Zároveň je tato forma obchodů stále častější. Hlavním cílem nařízení je zvýšit bezpečnost a účinnost vypořádání obchodů s cennými papíry a vypořádacích infrastruktur v EU. Toho dosahuje tím, že poskytuje soubor společných obezřetnostních, organizačních a etických standardů, které se mají používat v celé EU, které by měly hrát klíčovou roli při financování hospodářství. Další informace viz:Centrální depozitáře cenných papírů (CDCP) (Evropská komise)Vypořádání (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).\nKLÍČOVÉ POJMY\nCentrální depozitáře cenných papírů. Právnická osoba, která provozuje systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry a poskytuje alespoň služby prvotního nahrazení listinných cenných papírů zápisem do příslušné evidence a/nebo poskytuje a vede účty cenných papírů na nejvyšší úrovni.\nZápis do příslušné evidence. Pokud je držení cenného papíru zaznamenáno v elektronické podobě, a ne na formuláři osvědčení.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1–72).\nPostupné změny nařízení (EU) č. 909/2014 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 ze dne 25. května 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání (Úř. věst. L 230, 13.9.2018, s. 1–53).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o parametry pro výpočet peněžitých sankcí za selhání vypořádání a činnosti centrálních depozitářů v hostitelských členských státech (Úř. věst. L 65, 10.3.2017, s. 1–8).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/390 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro určité obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře cenných papírů a určené úvěrové instituce poskytující bankovní doplňkové služby (Úř. věst. L 65, 10.3.2017, s. 9–43).\nViz konsolidované znění.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/391 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy dále upřesňující obsah zpráv o internalizovaném vypořádání (Úř. věst. L 65, 10.3.2017, s. 44–47).\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů (Úř. věst. L 65, 10.3.2017, s. 48–115).\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 14.12.2021"}
{"celex_id": "32013R1300", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/281\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1300/2013\nze dne 17. prosince 2013\no Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 177 druhý pododstavec této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle čl. 174 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen \"Smlouva o fungování EU\") má Unie rozvíjet a prosazovat svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Fond soudržnosti, který se zřizuje tímto nařízením, by proto měl poskytovat finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury.\n(2)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) obsahuje společná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu. Uvedené nařízení vytváří nový rámec pro evropské strukturální a investiční fondy, včetně Fondu soudržnosti. Je proto nezbytné upřesnit úkoly Fondu soudržnosti ve vztahu k uvedenému rámci a ve vztahu k účelu, který Fondu soudržnosti určuje Smlouva o fungování EU.\n(3)\nMěla by být stanovena zvláštní ustanovení ohledně druhu činností, které lze podporovat prostřednictvím Fondu soudržnosti s cílem přispět k investičním prioritám v rámci tematických cílů uvedených v nařízení (EU) č. 1303/2013.\n(4)\nUnie by měla mít možnost prostřednictvím Fondu soudržnosti přispívat na opatření k sledování svých cílů v oblasti životního prostředí podle článků 11 a 191 Smlouvy o fungování EU, a to na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, a na opatření v odvětví dopravy, mimo transevropské sítě, v železniční, říční a námořní dopravě, v systémech intermodální dopravy a jejich vzájemné interoperability, v řízení silniční, námořní a letecké dopravy, v ekologické městské dopravě a ve veřejné hromadné dopravě.\n(5)\nJe třeba připomenout, že navzdory tomu, že z opatření přijatých na základě čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vyplývají náklady, které veřejné orgány některého členského státu považují za nepřiměřené, a navzdory tomu, že je poskytována finanční podpora z Fondu soudržnosti podle čl. 192 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, uplatňuje se zásada „znečišťovatel platí“.\n(6)\nProjekty v oblasti transevropských dopravních sítí (dále jen „TEN-T“) podporované Fondem soudržnosti mají respektovat hlavní směry stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).Za účelem soustředění úsilí tímto směrem by měla být dána přednost projektům společného zájmu vymezeným uvedeným nařízením.\n(7)\nInvestice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (5) by neměly být způsobilé k získání podpory z Fondu soudržnosti, neboť již mají finanční prospěch z uplatňování uvedené směrnice. Toto vyloučení by nemělo omezit možnost využití Fondu soudržnosti na podporu činností, jež nejsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, i kdyby tyto činnosti byly prováděny týmiž hospodářskými subjekty a zahrnovaly činnosti, jako jsou investice do energetické účinnosti u kombinované výroby tepla a elektřiny a u sítí dálkového vytápění, inteligentních systémů pro rozvod, skladování a přepravu energie, opatření zaměřených na snížení znečištění ovzduší, a i kdyby jedním z nepřímých účinků takových aktivit bylo snížení emisí skleníkových plynů nebo byly uvedeny v národním plánu podle směrnice 2003/87/ES.\n(8)\nInvestice do bydlení jiné než takové, které se vztahují k podpoře energetické účinnosti nebo využívání obnovitelných zdrojů energie, nemohou být způsobilé k získání podpory z Fondu soudržnosti, jelikož nespadají do působnosti podpory Fondu soudržnosti definované ve Smlouvě o fungování EU.\n(9)\nAby se urychlil rozvoj dopravní infrastruktury v Unii, měl by Fond soudržnosti podporovat projekty dopravní infrastruktury s evropskou přidanou hodnotou, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (6), celkovou částkou 10 000 000 000 EUR. Poskytování podpory z Fondu soudržnosti na tyto projekty by mělo být v souladu s pravidly stanovenými v čl. 92 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013. V souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 by podpora měla být dostupná pouze členským státům, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, přičemž se použije míra spolufinancování platná pro uvedený fond.\n(10)\nJe důležité zajistit, aby při podpoře investic do řízení rizik byla zohledněna konkrétní rizika na regionální, přeshraniční a nadnárodní úrovni.\n(11)\nJe třeba zajistit doplňkovost a součinnost zásahů podporovaných Fondem soudržnosti, EFRR, cílem Evropské územní spolupráce a nástrojem pro propojení Evropy, aby se předešlo zdvojování úsilí a zajistilo se optimální propojení různých typů infrastruktury na místní, regionální a celostátní úrovni a v rámci Unie.\n(12)\nV zájmu řešení specifických potřeb Fondu soudržnosti a v souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění je v rámci každého z tematických cílů uvedených v nařízení (EU) č. 1303/2013 nezbytné stanovit zvláštní opatření týkající se Fondu soudržnosti jako \"investiční priority\". Tyto investiční priority by měly stanovit podrobné, vzájemně se nevylučující cíle, ke kterým má Fond soudržnosti přispět. Takové investiční priority by měly tvořit základ pro vymezení zvláštních cílů v rámci operačních programů, jež zohlední potřeby a charakteristiky dané programové oblasti. V zájmu zvýšení flexibility a snížení administrativní zátěže pomocí společné realizace by měly být v rámci odpovídajících tematických cílů sladěny investiční priority EFRR a Fondu soudržnosti.\n(13)\nV příloze tohoto nařízení by měl být stanoven společný soubor ukazatelů výstupů umožňujících posoudit celkový pokrok na úrovni Unie při provádění operačních programů. Uvedené ukazatele by měly odpovídat investiční prioritě a druhu činnosti podporované v souladu s tímto nařízením a s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1303/2013. Společné ukazatele výstupů by měly být doplněny specifickými ukazateli výsledků pro jednotlivé programy a případně specifickými ukazateli výstupů pro jednotlivé programy.\n(14)\nZa účelem pozměnění tohoto nařízení ve vztahu k jiným než podstatným prvkům by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů stanoveného v příloze I tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(15)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie v zájmu podporování udržitelného rozvoje, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daného cíle,\n(16)\nJelikož toto nařízení nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (7), mělo by být uvedené nařízení zrušeno. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1084/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc použije ke dni 31. prosince 2013. V důsledku toho by se uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis měly použít na uvedenou pomoc nebo na dotyčné operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1084/2006 by měly zůstat v platnosti.\n(17)\nS cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování jím stanovených opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nZřízení Fondu soudržnosti a předmět\n1.   Zřizuje se Fond soudržnosti za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie v zájmu podpory udržitelného rozvoje.\n2.   Toto nařízení stanoví úlohu Fondu soudržnosti a rozsah jeho podpory s ohledem na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ uvedený v článku 89 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 2\nRozsah podpory z Fondu soudržnosti\n1.   Fond soudržnosti zároveň se zajištěním odpovídající rovnováhy a s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu z hlediska investic a infrastruktury podporuje:\na)\ninvestice do životního prostředí včetně oblastí souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí;\nb)\nTEN-T v souladu s hlavními směry přijatými nařízením (EU) č. 1315/2013;\nc)\ntechnickou pomoc.\n2.   Fond soudržnosti nepodporuje:\na)\nvyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;\nb)\ninvestice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES;\nc)\ninvestice do bytové výstavby, pokud se nevztahují k podpoře energetické účinnosti nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů;\nd)\nvýrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;\ne)\npodniky v obtížích podle definice v předpisech Unie pro státní podporu;\nf)\ninvestice do letištní infrastruktury, které nesouvisí s ochranou životního prostředí nebo nejsou doprovázeny investicemi potřebnými k omezení či snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí.\nČlánek 3\nPodpora z Fondu soudržnosti pro projekty dopravní infrastruktury v rámci nástroje pro propojení Evropy\nFond soudržnosti podporuje projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které mají evropskou přidanou hodnotu, stanovené nařízením (EU) č. 1316/2013 částkou 10 000 000 000 EUR v souladu s čl. 92 odst.6 nařízení (EU) č. 1303./2013.\nČlánek4\nInvestiční priority\nV souladu s rozvojovými potřebami a růstovým potenciálem uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1303/2013, a vymezenými v dohodě o partnerství podporuje Fond soudržnosti následující investiční priority v rámci tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci uvedeného nařízení:\na)\npodporování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích:\ni)\npodporou výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů;\nii)\npodporou energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích;\niii)\npodporou energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení;\niv)\nrozvojem a zaváděním inteligentních distribučních soustav, jež fungují na hladině nízkého a středního napětí;\nv)\npodporou nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské multimodální mobility a příslušných adaptačních opatření pro zmírnění změny klimatu;\nvi)\npodporou využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple;\nb)\npodporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik:\ni)\npodporou investic na přizpůsobení se změně klimatu, včetně přístupů na základě ekosystémů;\nii)\npodporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof;\nc)\nzachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů:\ni)\ninvesticemi do odpadového hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků;\nii)\ninvesticemi do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků;\niii)\nochranou a obnovou biologické rozmanitosti a půdy a podporou ekosystémových služeb, mimo jiné prostřednictvím sítě Natura 2000 a ekologických infrastruktur;\niv)\npřijímáním opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields) (včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku;\nd)\npodporování udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách:\ni)\npodporou multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do TEN-T;\nii)\nrozvojem a zlepšováním dopravních systémů šetrnějších k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu;\niii)\nrozvojem a obnovou komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podporou opatření na snižování hluku;\ne)\nzlepšování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy prostřednictvím opatření na posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním Fondu soudržnosti.\nČlánek 5\nUkazatele\n1.   Společné ukazatele výstupů stanovené v příloze I tohoto nařízení, ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a případně ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 27 odst. 4 a čl. 96 odst. 2 písm. b) body ii) a iv) a písm. c) body ii) a iv) nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Pro společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se stanoví výchozí hodnota na nule. Kumulované kvantifikované cílové hodnoty uvedených ukazatelů se stanoví pro rok 2023.\n3.   Pro ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy, které se týkají investičních priorit, se stanoví výchozí hodnoty na základě posledních dostupných údajů a cílové hodnoty se stanoví pro rok 2023. Cílové hodnoty mohou být vyjádřeny kvantitativně nebo kvalitativně.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů uvedeného v příloze I s cílem provádět v odůvodněných případech úpravy k zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění operačního programu.\nČlánek 6\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1084/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž použijí na uvedenou pomoc nebo na dotyčné operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.\n2.   Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1084/2006 zůstávají v platnosti.\nČlánek 7\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi od 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 8\nZrušení\nAniž je dotčen článek 6 tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1084/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 9\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada přezkoumají do 31. prosince 2020 toto nařízení v souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 10\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nR. ŠADŽIUS\n(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 38.\n(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 143.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).\n(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79).\nPŘÍLOHA I\nSPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ PRO FOND SOUDRŽNOSTI\nJEDNOTKA\nNÁZEV\nŽivotní prostředí\nPevný odpad\ntuny/rok\nZvýšení kapacity pro recyklaci odpadů\nZásobování vodou\nosoby\nPočet obyvatel nově připojených na zlepšené zásobování vodou\nČištění odpadních vod\nekvivalentní obyvatelé\nPočet obyvatel nově připojených na zlepšené čištění odpadních vod\nPředcházení rizikům a řízení rizik\nosoby\nPočet obyvatel chráněných opatřeními proti povodním\nosoby\nPočet obyvatel chráněných opatřeními proti lesním požárům\nRekultivace půdy\nhektary\nCelková plocha rekultivované půdy\nPříroda a biologická rozmanitost\nhektary\nPlocha stanovišť, která jsou podporována s cílem zlepšit jejich stav z hlediska ochrany\nEnergie a změna klimatu\nEnergie z obnovitelných zdrojů\nMW\nNová kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů\nEnergetická účinnost\ndomácnosti\nPočet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie\nkWh/rok\nPokles roční spotřeby energie z primárních energetických zdrojů\nodběratelé\nPočet nových odběratelů napojených na inteligentní sítě\nSnížení emisí skleníkových plynů\ntuny ekv. CO2\nOdhadovaný roční pokles emisí skleníkových plynů\nDoprava\nŽeleznice\nkilometry\nCelková délka nové železniční tratě\nkilometry\nCelková délka rekonstruované nebo modernizované železniční tratě\nSilnice\nkilometry\nCelková délka nově vybudovaných silnic\nkilometry\nCelková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic\nMěstská doprava\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí\nVnitrozemské vodní cesty\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1084/2006\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\n—\n—\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\n—\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 5a\n—\n—\nČlánek 7\nČlánek 6\nČlánek 8\nČlánek 7\nČlánek 9\nČlánek 8\nČlánek10\nSpolečné prohlášení Evropského parlamentu a Rady ohledně uplatňování článku 6 nařízení o EFRR, článku 15 nařízení o evropské územní spolupráci a článku 4 nařízení o Fondu soudržnosti\nEvropský parlament a Rada berou na vědomí ujištění poskytnuté zákonodárcům Komisí, že společné ukazatele výstupů pro nařízení o EFRR, nařízení o evropské územní spolupráci a nařízení o Fondu soudržnosti, jež budou součástí přílohy každého z uvedených nařízení, jsou výsledkem dlouhého přípravného procesu, kterého se účastnili odborníci na hodnocení z Komise i členských států, a v zásadě se očekává, že budou stabilní.", "summary": "Fond soudržnosti (2014-2020)\nFond soudržnosti (2014-2020)\nToto nařízení stanoví cíle pro Fond soudržnosti pro období financování 2014-2020. Tento fond je jedním finančních nástrojů EU, které mají snížit rozdíly v rozvoji mezi regiony.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.\nPŘEHLED\nFond soudržnosti podporuje chudší regiony EU s cílem posílit růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, jsou způsobilé pro čerpání prostředků z Fondu soudržnosti. Strop pro příspěvek Fondu soudržnosti na veřejné výdaje v členských státech je stanoven na 85 %.\nOblasti činnosti\nFond soudržnosti spolufinancuje opatření, jejichž cílem je:\n—\nrozvoj transevropských dopravních sítí,\n—\nsledování cílů EU v oblasti životního prostředí, jako je podpora energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a podpora udržitelných dopravních projektů mimo transevropské dopravní sítě,\n—\nposkytování technické pomoci.\nMezi investiční priority patří projekty, které podporují:\n—\nnízkouhlíkové hospodářství,\n—\npřizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik,\n—\nzachování a ochrana životního prostředí,\n—\nudržitelná doprava a odstraňování překážek.\nCelkem 10 miliard EUR bude k dispozici v období financování 2014-2020 na spolufinancování projektů dopravní infrastruktury s evropskou přidanou hodnotou, které jsou stanoveny v nařízení o nástroji pro propojení Evropy (č. 1316/2013).\nZpůsobilé výdaje\nZpůsobilost se určuje na vnitrostátní úrovni. Nicméně následující typy výdajů nejsou způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti:\n—\nvyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavba,\n—\ninvestice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností v rámci systému pro obchodování s emisemi (ETS),\n—\nbytová výstavba (pokud se nevztahují k podpoře energetické účinnosti nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů),\n—\nvýroba, zpracování a uvádění tabáku na trh,\n—\npomoc podnikům v obtížích,\n—\ninvestice do letištní infrastruktury (pokud nesouvisí s ochranou životního prostředí nebo nejsou doprovázeny investicemi potřebnými k snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí).\nNařízení je nutné přezkoumat do 31. prosince 2020.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 1300/2013\n21.12.2013\n-\nÚř. věst. L 347 ze dne 20.12.2013\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/99/EU kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období 2014-2020. (Úř. věst. L 50 ze dne 20.2.2014).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.\nPoslední aktualizace: 17.04.2014"}
{"celex_id": "32013R1301", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/289\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1301/2013\nze dne 17. prosince 2013\no Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 178 a 349 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. V souladu s uvedeným článkem a s čl. 174 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU má tak EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.\n(2)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 (3) obsahuje společná ustanovení týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu.\n(3)\nMěla by být stanovena zvláštní ustanovení ohledně druhu činností, které lze podporovat prostřednictvím EFRR s cílem přispět k investičním prioritám v rámci tematických cílů uvedených v nařízení (EU) č. 1303/2013. Zároveň je třeba vymezit a objasnit činnosti spadající mimo oblast působnosti EFRR, a to včetně investic, jejichž cílem je dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností, jejichž seznam je uveden v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4). Aby se předešlo nadměrnému financování, neměly by takové investice být způsobilé pro podporu z EFRR, neboť již mají finanční prospěch z uplatňování směrnice 2003/87/ES. Toto vyloučení by nemělo omezit možnost využití EFRR na podporu činností, jež nejsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, i kdyby tyto činnosti byly prováděny týmiž hospodářskými subjekty a zahrnovaly činnosti, jako jsou investice do energetické účinnosti sítí dálkového vytápění, inteligentních distribučních soustav, systémů skladování a přepravy nebo opatření zaměřených na snížení znečištění ovzduší, i kdyby jedním z nepřímých účinků takových činností bylo snížení emisí skleníkových plynů nebo kdyby byly uvedeny v národním plánu směrnice 2003/87/ES.\n(4)\nJe nezbytné stanovit, jaké dodatečné činnosti lze podporovat z EFRR v rámci cíle Evropské územní spolupráce.\n(5)\nEFRR by měl přispívat k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a tím zajistit větší zaměření podpory z EFRR na priority Unie. V závislosti na kategorii podporovaných regionů by se podpora z EFRR v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost měla soustředit na výzkum a inovace, informační a komunikační technologie (IKT), malé a střední podniky a na podporu nízkouhlíkového hospodářství. Tohoto tématického soustředění prostředků by mělo být dosaženo na vnitrostátní úrovni, avšak mělo by zároveň umožnit flexibilitu na úrovni operačních programů a mezi různými kategoriemi regionů. Tématické soustředění by mělo být případně upraveno s ohledem na prostředky z Fondu soudržnosti přidělené na podporu investičních priorit týkajících se přechodu na nízkouhlíkové hospodářství uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (5) (EU) č. 1300/2013. Stupeň tématického soustředění prostředků by měl vycházet z úrovně rozvoje regionu a případně z příspěvků z Fondu soudržnosti, jakož i ze zvláštních potřeb regionů, jejichž HDP na obyvatele, používaný jako kritérium způsobilosti v programovém období 2007–2013, byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období, regionů, které mají pro programové období 2007–2013 status postupně vyřazovaných regionů, a některých regionů na úrovni NUTS 2, které sestávají výhradně z ostrovních členských států nebo ostrovů.\n(6)\nPodpora z EFRR v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ by měla přispívat k plnění všech tematických cílů uvedených v tomto nařízení.\n(7)\nV zájmu řešení specifických potřeb EFRR a v souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, je v rámci každého z tematických cílů uvedených v nařízení (EU) č. 1303/2013 nezbytné stanovit zvláštní opatření týkající se EFRR jako „investiční priority“. Tyto investiční priority by měly stanovit podrobné, vzájemně se nevylučující cíle, ke kterým má EFRR přispět. Takové investiční priority by měly tvořit základ pro vymezení zvláštních cílů v rámci programů, jež zohlední potřeby a charakteristiky dané programové oblasti.\n(8)\nJe třeba podporovat inovace a rozvoj malých a středních podniků v nově vznikajících oblastech vázaných na evropské a regionální výzvy, jako jsou tvůrčí a kulturní odvětví a inovační služby odrážející nové potřeby společnosti nebo produkty a služby související se stárnoucí populací, péčí a zdravím, ekologickou inovací, nízkouhlíkovým hospodářstvím a účinným využíváním zdrojů.\n(9)\nV souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 a s cílem optimalizovat přidanou hodnotu investic, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie pro oblast výzkumu a inovací, se má usilovat o součinnost zejména mezi fungováním EFRR a Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace, přičemž budou respektovány jejich odlišné cíle.\n(10)\nPři podpoře investic do řízení rizik je důležité zajistit, aby byla zohledňována konkrétní rizika na regionální, přeshraniční a nadnárodní úrovni.\n(11)\nPro co největší přínos k dosažení cíle spočívajícího v podpoře růstu podporujícího zaměstnanost by součástí územní strategie pro konkrétní oblasti měly být činnosti na podporu udržitelného cestovního ruchu, kultury a přírodního dědictví, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí. Podpora těchto činností by měla rovněž být přínosem pro posílení inovací a využívání IKT, pro malé a střední podniky, životní prostředí a účinné využívání zdrojů nebo pro podporu sociálního začlenění.\n(12)\nPro podporu udržitelné regionální či místní mobility a omezení znečištění vzduchu a hluku je nutno podporovat zdravé, udržitelné a bezpečné způsoby dopravy. Investice do letištní infrastruktury financované z EFRR by měly podporovat ekologicky udržitelnou leteckou dopravu, mimo jiné zvyšováním regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně multimodálních uzlů.\n(13)\nPro podporu dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu, které si Unie stanovila jako součást strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, by měl EFRR podporovat investice s cílem prosazovat energetickou účinnost a zabezpečení dodávek v členských státech, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje inteligentních distribučních soustav, systémů skladování a přenosu a prostřednictvím integrace distribuované výroby z obnovitelných zdrojů. Za účelem splnění svých požadavků na zabezpečení dodávek způsobem, který je v souladu s cíly strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by členské státy měly mít možnost investovat do energetických infrastruktur, které odpovídají jejich zvolené skladbě energetických zdrojů.\n(14)\nMalými a středními podniky, které mohou zahrnovat i podniky sociální ekonomiky, by se v souladu s definicí stanovenou nařízením (EU) č. 1303/2013 měly rozumět mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (6).\n(15)\nS cílem podpořit sociální začlenění a bojovat proti chudobě, zejména mezi marginalizovanými skupinami obyvatel, je třeba zlepšit přístup k sociálním, kulturním a rekreačním službám, a to zajištěním infrastruktury v malém měřítku, která zohlední specifické potřeby osob se zdravotním postižením a starších osob.\n(16)\nKomunitní služby by měly zahrnovat všechny typy služeb poskytovaných doma, v rodině a v zařízeních péče a další služby zajišťované v komunitě, které podporují právo všech osob na život v komunitě a rovné možnosti výběru a které usilují o prevenci izolace a segregace v rámci komunity.\n(17)\nZa účelem zvýšení flexibility a snížení administrativní zátěže umožněním společného provádění by priority investic EFRR a Fondu soudržnosti, které odpovídají tématickým cílům, měly být sjednoceny.\n(18)\nV příloze tohoto nařízení by měl být stanoven společný soubor ukazatelů výstupů umožňujících posoudit celkový pokrok na úrovni Unie při provádění programů. Tyto ukazatele by měly odpovídat investiční prioritě a druhu činnosti podporované v souladu s tímto nařízením a s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1303/2013. Společné ukazatele výstupů by měly být doplněny ukazateli výsledků specifickými pro jednotlivé programy a případně ukazateli výstupů specifickými pro jednotlivé programy.\n(19)\nV rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaná opatření pro řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, s nimiž se potýkají městské oblasti, přičemž je třeba zohlednit potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v dohodě o partnerství, přičemž by alespoň 5 % prostředků z EFRR na vnitrostátní úrovni mělo být přiděleno k tomuto účelu. O rozsahu přenesení úkolů na městské orgány by měl po konzultaci s městským orgánem rozhodnout řídicí orgán.\n(20)\nZa účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst, které jsou důležité na úrovni Unie, by měl EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst.\n(21)\nS cílem posílit budování kapacit, vytváření sítí a výměnu zkušeností mezi programy a subjekty odpovědnými za provádění strategií udržitelného rozvoje měst a inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst a doplnit stávající programy a subjekty je nutné zřídit síť pro rozvoj měst na úrovni Unie.\n(22)\nEFRR by měl reagovat na problémy týkající se dostupnosti velkých trhů a odlehlosti oblastí s extrémně malou hustotou obyvatelstva od těchto trhů, jak je uvedeno v Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl č. 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku, který tvoří přílohu aktu o přistoupení z roku 1994. EFRR by měl rovněž reagovat na specifické obtíže některých ostrovů, pohraničních regionů, hornatých oblastí a řídce osídlených oblastí, jejichž geografická situace zpomaluje jejich rozvoj, s cílem podpořit jejich udržitelný rozvoj.\n(23)\nZvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 Smlouvy o fungování EU, kterými dojde k rozšíření – ve výjimečných případech – rozsahu EFRR na financování operační podpory spojené s kompenzací dodatečných nákladů vyplývajících ze specifické hospodářské a sociální situace těchto regionů, která je ještě prohlubována nevýhodami způsobenými faktory uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU, zejména odlehlostí, izolovaností, malou rozlohou, náročnými topografickými a klimatickými podmínkami a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž trvalost a vzájemná kombinace těchto faktorů vážným způsobem omezuje jejich rozvoj. Na operační podporu, kterou členské státy v této souvislosti udělují, se nevztahuje oznamovací povinnost stanovená v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud v době, kdy byla udělena, splňuje podmínky stanovené nařízením, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 994/98 (7).\n(24)\nV souladu se závěry Evropské rady konané ve dnech 7.–8. února 2013 a s ohledem na zvláštní cíle stanovené Smlouvou o fungování EU, které se týkají nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, byl na základě rozhodnutí Evropské rady 2012/419/EU (8) změněn status Mayotte tak, že se k 1. lednu 2014 stává novým nejvzdálenějším regionem. S cílem usnadnit a podpořit cílený a rychlý rozvoj infrastruktury Mayotte by mělo být výjimečně umožněno přidělit alespoň 50 % části finančního krytí z EFRR určeného pro Mayotte na pět tématických cílů stanovených nařízením (EU) č. 1303/2013.\n(25)\nZa účelem doplnění tohoto nařízení o některé jiné než podstatné prvky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná pravidla pro kritéria výběru a řízení inovačních opatření. Taková pravomoc by rovněž měla být přenesena na Komisi ohledně změn přílohy I tohoto nařízení, je-li to odůvodněno potřebou zajistit účinné posouzení pokroku při provádění operačních programů. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(26)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti vyrovnáním nerovností mezi hlavními regiony Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daného cíle,\n(27)\nToto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 (9). V zájmu přehlednosti by proto nařízení (ES) č. 1080/2006 mělo být zrušeno. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1080/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc použije ke dni 31. prosince 2013. V důsledku toho by se uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis měly použít na uvedenou pomoc nebo na dotyčné operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 by měly zůstat v platnosti.\n(28)\nS cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování jím stanovených opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nSpolečná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví úkoly Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), rozsah podpory, kterou poskytuje v souvislosti s cílem Investice pro růst a zaměstnanost a cílem Evropská územní spolupráce, a zvláštní ustanovení ohledně podpory z EFRR v souvislosti s cílem Investice pro růst a zaměstnanost.\nČlánek 2\nÚkoly EFRR\nEFRR přispívá k financování podpory zaměřené na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti tím, že vyrovnává zásadní regionální rozdíly v Unii podporou udržitelného rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zaostávajících regionů.\nČlánek 3\nRozsah podpory z EFRR\n1.   S cílem přispět k investičním prioritám stanoveným v článku 5 EFRR podporuje tyto činnosti:\na)\nproduktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic pro malé a střední podniky;\nb)\nproduktivní investice, bez ohledu na velikost dotyčného podniku, které přispívají k investičním prioritám stanoveným v čl. 5 bodech 1 a 4, a pokud se tato investice týká spolupráce mezi velkými podniky a malými a středními podniky, stanoveným v čl. 5 bodu. 2;\nc)\ninvestice do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech energetiky, životního prostředí, dopravy a IKT;\nd)\ninvestice do sociální, zdravotnické, výzkumné, inovační, podnikové a vzdělávací infrastruktury;\ne)\ninvestice do rozvoje vnitřního potenciálu prostřednictvím fixních investic do zařízení a infrastruktury v malém měřítku; včetně infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu v malém měřítku, služeb pro podniky, podpory výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích;\nf)\nvytváření sítí, spolupráci a výměnu zkušeností mezi příslušnými regionálními, místními, městskými a jinými orgány veřejné správy, hospodářskými a sociálními partnery a příslušnými subjekty zastupujícími občanskou společnost uvedenými v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, studie, přípravné akce a budování kapacit.\n2.   V rámci cíle Evropská územní spolupráce může EFRR rovněž podporovat sdílení zařízení a lidských zdrojů a všechny druhy přeshraniční infrastruktury ve všech regionech.\n3.   EFRR nepodporuje:\na)\nvyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;\nb)\ninvestice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES;\nc)\nvýrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;\nd)\npodniky v obtížích podle definice v předpisech Unie pro státní podporu;\ne)\ninvestice do letištní infrastruktury, které nesouvisí s ochranou životního prostředí nebo nejsou doprovázeny investicemi potřebnými k omezení či snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí.\nČlánek 4\nTematické zaměření\n1.   Tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 a související investiční priority stanovené v článku 5 tohoto nařízení, na něž může EFRR přispívat v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, se zaměřují takto:\na)\nve více rozvinutých regionech:\ni)\nnejméně 80 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013; a\nii)\nnejméně 20 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 4 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\nv přechodových regionech:\ni)\nnejméně 60 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013; a\nii)\nnejméně 15 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 4 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nc)\nv méně rozvinutých regionech:\ni)\nnejméně 50 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na dva nebo více tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013; a\nii)\nnejméně 12 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nPro účely tohoto článku se regiony, jejichž HDP na obyvatele, používaný jako kritérium způsobilosti v programovém období 2007–2013, byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období, a regiony, které měly v programovém období 2007–2013 status postupně vyřazovaných regionů, avšak v programovém období 2014–2020 jsou způsobilé v rámci kategorie více rozvinutých regionů podle čl. 90 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013, považují za přechodové regiony.\nPro účely tohoto článku se všechny regiony na úrovni NUTS 2, které sestávají pouze z ostrovních členských států nebo ostrovů, které jsou součástí členských států přijímajících podporu z Fondu soudržnosti, a všechny nejvzdálenějšími regiony považují za méně rozvinuté regiony.\n2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může být minimální podíl přidělený z EFRR pro některou kategorii regionů nižší než podíl stanovený v uvedeném odstavci, pokud je toto snížení vyváženo zvýšením podílu přiděleného pro jinou kategorii regionů. Výsledná částka na vnitrostátní úrovni pro všechny kategorie regionů pro tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1300/2013 a pro tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 tedy nesmí být nižší než částka na vnitrostátní úrovni vyplývající z uplatnění minimálních podílů EFRR stanovených v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být prostředky Fondu soudržnosti přidělené na podporu investičních priorit stanovených v čl. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1300/2013 započítány jako součást minimálních podílů stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu ii), písm. b) bodu ii) a písm. c) bodu ii) tohoto článku. V tomto případě se podíl uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodu ii) tohoto článku navýší na 15 %. Tyto prostředky mohou být případně rozděleny v poměrné výši mezi různé kategorie regionů podle jejich poměrného podílu na celkovém počtu obyvatel daného členského státu.\nČlánek 5\nInvestiční priority\nV souladu s rozvojovými potřebami a růstovým potenciálem uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1303 /2013 a vymezenými v dohodě o partnerství podporuje EFRR následující investiční priority v rámci tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci uvedeného nařízení:\n1)\nposilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací:\na)\nposilováním výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podporou odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu;\nb)\npodporou podnikových investic do výzkumu a inovací a vytvářením vazeb a součinnosti mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a odvětvím vysokoškolského vzdělávání, zejména podporou investic v oblasti vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací, ekologických inovací, aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace a podporou technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby, zejména v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití;\n2)\nzlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:\na)\nrozšiřováním širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podporou zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství;\nb)\nvyvíjením produktů a služeb v oblasti IKT, elektronickým obchodem a zvyšováním poptávky po IKT;\nc)\nposilováním aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví;\n3)\nzvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků:\na)\npodporou podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových firem, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů;\nb)\nvyvíjením a prováděním nových obchodních modelů pro malé a střední podniky, zejména pro oblast mezinárodního obchodu;\n(c)\npodporou vytváření a rozšiřování pokročilých kapacit pro rozvoj produktů a služeb;\n(d)\npodporou schopnosti malých a středních podniků růst na regionálním, vnitrostátním a mezinárodním trhu a angažovat se v procesu inovací;\n4)\npodpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích:\na)\npodporou výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů;\nb)\npodporou energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích;\nc)\npodporou energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení;\nd)\nrozvojem a zaváděním inteligentních distribučních soustav, jež fungují na hladině nízkého a středního napětí;\ne)\npodporou nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské multimodální mobility a příslušných adaptačních opatření pro zmírnění změny klimatu;\nf)\npodporou výzkumu a inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií;\ng)\npodporou využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple;\n5)\npodporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení:\na)\npodporou investic na přizpůsobení se změně klimatu, včetně přístupů na základě ekosystémů;\nb)\npodporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení;\n6)\nzachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů:\na)\ninvesticemi do odpadového hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků;\nb)\ninvesticemi do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků;\nc)\nzachováním, ochranou, propagací a rozvojem přírodního a kulturního dědictví;\nd)\nochranou a obnovou biologické rozmanitosti a půdy a podporou ekosystémových služeb, včetně prostřednictvím sítě Natura 2000 a ekologických infrastruktur;\ne)\npřijímáním opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields) (včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku;\nf)\npodporou inovačních technologií s cílem zlepšit ochranu životního prostředí a účinnost zdrojů v odpadovém hospodářství, vodním hospodářství, pokud jde o půdu nebo s cílem snížit znečištění ovzduší;\ng)\npodporou transformace průmyslu na zdrojově účinné hospodářství, podporou ekologického růstu, ekologických inovací a řízení dopadu činnosti na životní prostředí ve veřejném i soukromém sektoru;\n7)\npodpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách:\na)\npodporou multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do sítě TEN-T;\nb)\nzvyšováním regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů;\nc)\nrozvojem a zlepšováním dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu;\nd)\nrozvojem a obnovou komplexních, kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podporou opatření na snižování hluku;\ne)\nzvyšováním energetické účinnosti a zabezpečení dodávek prostřednictvím rozvoje inteligentních systémů pro distribuci, skladování a přenos energie a prostřednictvím integrace distribuované výroby z obnovitelných zdrojů;\n8)\npodpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil:\na)\npodporou rozvoje podnikatelských inkubátorů a investiční podpory samostatně výdělečné činnosti, mikropodniků a zakládání podniků;\nb)\npodporou růstu podporujícího zaměstnanost rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní strategie pro konkrétní oblasti, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů;\nc)\npodporou iniciativ místního rozvoje a podporou subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (10);\nd)\ninvestováním do infrastruktury pro služby zaměstnanosti;\n9)\npodpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci:\na)\ninvesticemi do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižováním nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám;\nb)\nposkytováním podpory materiální, hospodářské a sociální obnově zanedbaných komunit v městských a venkovských oblastech;\nc)\nposkytováním podpory sociálním podnikům\nd)\nprováděním investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje;\n10)\ninvesticemi do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu;\n11)\nzvyšováním institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšováním účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy.\nČlánek 6\nUkazatele pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost\n1.   Společné ukazatele výstupů stanovené v příloze I tohoto nařízení, ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a případně ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 27 odst. 4, čl. 96 odst. 2 písm. b) body ii) a iv) a písm. c) body ii) a iv) nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Pro společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se stanoví výchozí hodnota na nule. Kumulované kvantifikované cílové hodnoty uvedených ukazatelů se stanoví pro rok 2023.\n3.   Pro ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy, které se týkají investičních priorit, se stanoví výchozí hodnoty na základě posledních dostupných údajů a cílové hodnoty se stanoví pro rok 2023. Cílové hodnoty mohou být vyjádřeny kvantitativně nebo kvalitativně.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů uvedeného v příloze I s cílem provádět v odůvodněných případech úpravy k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění operačního programu.\nKAPITOLA II\nZvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území\nČlánek 7\nUdržitelný rozvoj měst\n1.   EFRR podporuje v rámci operačních programů udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií, které stanoví integrovaná opatření k řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají, s ohledem na potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem.\n2.   Udržitelný rozvoj měst se uskutečňuje prostřednictvím integrovaných územních investic podle článku 36 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo prostřednictvím zvláštního operačního programu, nebo prostřednictvím zvláštní prioritní osy podle čl. 96 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013.\n3.   Každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni.\n4.   Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž města, subregionální nebo místní orgány odpovědné za provádění udržitelných městských strategií (dále jen „městské orgány“) odpovídají za úkoly týkající se přinejmenším výběru operací v souladu s čl. 123 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013, popřípadě v souladu s čl. 123 odst. 7 uvedeného nařízení. Orientační částka pro účely odstavce 2 tohoto článku se stanoví v daném operačním programu nebo programech.\n5.   Řídicí orgán určí po konzultaci s městským orgánem rozsah úkolů, jež mají provádět městské orgány, týkajících se řízení integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst. Řídicí orgán musí své rozhodnutí formálně písemně zaznamenat. Řídicí orgán si může ponechat právo provést před schválením závěrečné ověření způsobilosti operací.\nČlánek 8\nInovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst\n1.   Z podnětu Komise může EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst v souladu s čl. 92 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013. Mezi taková opatření patří studie a pilotní projekty za účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst, které jsou důležité na úrovni Unie. Komise podněcuje zapojení relevantních partnerů uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 do přípravy a provádění inovačních opatření.\n2.   Odchylně od článku 4 tohoto nařízení lze v rámci inovačních opatření podporovat všechny činnosti potřebné k dosažení tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 a odpovídajících investičních priorit stanovených v článku 5 tohoto nařízení.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se stanoví podrobná pravidla týkající se zásad pro výběr a řízení inovačních opatření, která jsou předmětem podpory EFRR v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 9\nSíť pro rozvoj měst\n1.   V souladu s článkem 58 nařízení (EU) č. 1303/2013 zřídí Komise síť pro rozvoj měst za účelem podpory budování kapacit, vytváření sítí mezi městy a výměny zkušeností na úrovni Unie mezi městskými orgány odpovědnými za provádění strategií udržitelného rozvoje měst v souladu s čl. 7 odst. 4 a 5 tohoto nařízení a orgány odpovědnými za inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst v souladu s článkem 8 tohoto nařízení.\n2.   Činnosti sítě pro rozvoj měst doplňují činnosti prováděné v rámci spolupráce mezi regiony podle čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (11).\nČlánek 10\nOblasti znevýhodněné přírodními nebo demografickými podmínkami\nV operačních programech spolufinancovaných z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami uvedenými v čl. 121 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, se zvláštní pozornost věnuje řešení specifických obtíží těchto oblastí.\nČlánek 11\nNejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva\nČlánek 4 se nepoužije na zvláštní dodatečný příděl pro nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva. Tento příděl se vyčlení na tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3, 4 a 7 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 12\nNejvzdálenější regiony\n1.   Článek 4 se nepoužije na zvláštní dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. Tento příděl se použije na kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících se zvláštními charakteristikami a omezeními uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a vynaložených v nejvzdálenějších regionech na podporu:\na)\ntematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\nslužeb nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb;\nc)\nčinností souvisejících s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů a nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce.\n2.   Zvláštní dodatečný příděl uvedený v odstavci 1 lze rovněž použít na pomoc při financování operační pomoci a výdajů ke krytí závazků a smluv na veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.\n3.   Částka, na kterou se vztahuje míra spolufinancování, je úměrná dodatečným nákladům uvedeným v odstavci 1 vynaloženým příjemcem pouze v případě operační pomoci a výdajů ke krytí závazků a smluv na veřejné služby, avšak v případě výdajů na investice může zahrnovat veškeré způsobilé výdaje.\n4.   Zvláštní dodatečný příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije k podpoře:\na)\noperací týkajících se produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU;\nb)\npříspěvku na přepravu osob povoleného podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU;\nc)\nosvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení.\n5.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) může EFRR podporovat produktivní investice v podnicích v nejvzdálenějších regionech, bez ohledu na velikost těchto podniků.\n6.   Článek 4 se nepoužije na část finančního krytí z EFRR přiděleného pro ostrov Mayotte coby nejvzdálenější region ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU a nejméně 50 % z této části EFRR se přidělí na tematické cíle uvedené v čl. 9 prvním pododstavci bodech 1, 2, 3, 4 a 6 nařízení (EU) č. 1303 /2013.\nKAPITOLA III\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 13\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1080/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž použijí na uvedenou pomoc nebo dotčené projekty i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.\n2.   Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 zůstávají v platnosti.\nČlánek 14\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 4 a čl. 8 odst. 3 je svěřena Komisi od 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v čl. 6 odst. 4 a v čl. 8 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 4 a čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 15\nZrušení\nAniž je dotčen článek 13 tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1080/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 16\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada přezkoumají do 31. prosince 2020 toto nařízení v souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 17\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČl. 12 odst. 6 se použije s účinkem od 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nR. ŠADŽIUS\n(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 44.\n(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 114.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (Viz strana 281 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(6)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\n(7)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).\n(8)  Rozhodnutí Evropské rady 2012/419/EU ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).\n(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Viz strana 470 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(11)  Nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Viz strana 259 v tomto čísle Úředního věstníku).\nPŘÍLOHA I\nSPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ PRO PODPORU Z EFRR V RÁMCI CÍLE INVESTICE PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST (ČLÁNEK 6)\nJEDNOTKA\nNÁZEV\nProduktivní investice\npodniky\nPočet podniků, které dostávají podporu\npodniky\nPočet podniků, které dostávají granty\npodniky\nPočet podniků, které dostávají jinou finanční podporu než granty\npodniky\nPočet podniků, které dostávají nefinanční podporu\npodniky\nPočet nových podniků, které dostávají podporu\nEUR\nSoukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů pro podniky (granty)\nEUR\nSoukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů pro podniky (jiné formy než granty)\nekvivalenty plného pracovního úvazku\nZvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích\nUdržitelný cestovní ruch\nnávštěvy/rok\nZvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí\nInfrastruktura v oblasti IKT\ndomácnosti\nDomácnosti, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 30 Mb/s\nDoprava\nŽelezniční doprava\nkilometry\nCelková délka nové železniční trati z toho: TEN-T\nkilometry\nCelková délka rekonstruované nebo modernizované železniční trati z toho: TEN-T\nSilnice\nkilometry\nCelková délka nově postavených silnic z toho: TEN-T\nkilometry\nCelková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic z toho: TEN-T\nMěstská doprava\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí\nVnitrozemské vodní cesty\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest\nŽivotní prostředí\nPevné odpady\ntuny/rok\nZvýšení kapacity pro recyklaci odpadů\nZásobování vodou\nosoby\nPočet obyvatel nově připojených na zlepšené zásobování vodou\nČištění odpadních vod\npočet ekvivalentních obyvatel\nPočet obyvatel nově připojených na zlepšené čištění odpadních vod\nPředcházení rizikům a řízení rizik\nosoby\nPočet obyvatel chráněných opatřeními proti povodním\nosoby\nPočet obyvatel chráněných opatřeními proti lesním požárům\nRekultivace půdy\nhektary\nCelková plocha rekultivované půdy\nPříroda a biologická rozmanitost\nhektary\nPlocha stanovišť, která jsou podporována s cílem zlepšit jejich stav z hlediska ochrany\nVýzkum, inovace\nekvivalenty plného pracovního úvazku\nPočet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech\nekvivalenty plného pracovního úvazku\nPočet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách\npodniky\nPočet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi\nEUR\nSoukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů na projekty v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje\npodniky\nPočet podniků, které dostávají podporu pro účely uvádění nových výrobků na trh\npodniky\nPočet podniků, které dostávají podporu pro účely zavádění výrobků nových pro podnik\nEnergie a změna klimatu\nEnergie z obnovitelných zdrojů\nMW\nNová kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů\nEnergetická účinnost\ndomácnosti\nPočet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie\nkWh/rok\nPokles roční spotřeby energie z primárních energetických zdrojů ve veřejných budovách\nodběratelé\nPočet nových odběratelů napojených na inteligentní sítě\nSnížení emisí skleníkových plynů\nekvivalent tun CO2\nOdhadované roční snížení produkce skleníkových plynů\nSociální infrastruktura\nPéče o děti a vzdělávání\nosoby\nKapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení\nZdraví\nosoby\nPočet osob majících přístup k modernizovaným zdravotnickým službám\nSpecifické ukazatele rozvoje měst\nosoby\nPočet osob žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst\nm2\nProstory pod širým nebem vytvořené nebo rekultivované v městských oblastech\nm2\nVeřejné nebo komerční budovy vybudované nebo zrenovované v městských oblastech\nobytné jednotky\nRenovované obytné prostory v městských oblastech\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1080/2006\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\n—\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\n—\nČlánek 7\n—\n—\nČlánek 6\nČlánek 8\nČlánek 7\n—\nČlánek 8\n—\nČlánek 9\nČlánek 9\n—\nČlánek 10\nČlánek 10\n—\nČlánek 11\nČlánek 11\nČlánek 12\nČlánek 12\n—\nČlánek 13\n—\nČlánek 14\n—\nČlánek 15\n—\nČlánek 16\n—\nČlánek 17\n—\nČlánek 18\n—\nČlánek 19\n—\nČlánek 20\n—\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\nČlánek 13\n—\nČlánek 14\nČlánek 23\nČlánek 15\nČlánek 24\nČlánek 16\nČlánek 25\nČlánek 17\nSpolečné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování článku 6 nařízení o EFRR, článku 15 nařízení o evropské územní spolupráci a článku 4 nařízení o Fondu soudržnosti\nEvropský parlament a Rada berou na vědomí ujištění poskytnuté zákonodárcům Komisí, že společné ukazatele výstupů pro nařízení o EFRR, nařízení o evropské územní spolupráci a nařízení o Fondu soudržnosti, jež budou součástí přílohy každého z uvedených nařízení, jsou výsledkem dlouhého přípravného procesu, kterého se účastnili odborníci na hodnocení z Komise i členských států, a v zásadě se očekává, že budou stabilní.", "summary": "Evropský fond pro regionální rozvoj (2014–2020)\nEvropský fond pro regionální rozvoj (2014–2020)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nZřizuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) na období 2014–2020. Cílem EFRR je podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj EU tím, že napravuje některé rozdíly mezi úrovněmi rozvoje jejích regionů. Nařízení bylo změněno třikrát:pozměňujícím nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 – finanční nařízení EU (viz shrnutí), které stanovuje pravidla pro sestavování a provádění rozpočtu EU, apozměňujícím nařízením (EU) 2020/460, přijatým po rozšíření onemocnění COVID-19, které obsahuje specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče v zemích EU a do jiných odvětví jejich ekonomik (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), apozměňujícím nařízením (EU) 2020/558, přijatým po rozšíření onemocnění COVID-19 a obsahujícím mimořádnou flexibilitu při využívání evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI).\nKLÍČOVÉ BODY\nZpůsobilost\nZpůsobilé jsou všechny regiony v zemích EU, ale udělovaná podpora závisí na prioritách EU a na druhu daného regionu.\nKlíčová témata\nEFRR se zaměřuje na své investice na čtyři klíčová témata:inovace a výzkum; informační a komunikační technologie (IKT); podpora malých a středních podniků (MSP); podpora nízkouhlíkového hospodářství.Druhy investicDo MSP s cílem vytvořit a chránit udržitelná pracovní místa. Do všech druhů podniků v oblasti inovací a výzkumu, nízkouhlíkového hospodářství, stejně jako IKT, jsou-li zapojeny MSP. Do infrastruktury poskytující základní služby v oblasti energetiky, životního prostředí, dopravy a IKT, ale i do sociální, zdravotnické a vzdělávací infrastruktury. Do provozního kapitálu v MSP tam, kde je to nezbytné, jako dočasné opatření k zajištění účinné reakce na krizi v oblasti veřejného zdraví  (po propuknutí pandemie COVID-19). Do rozvoje vnitřního potenciálu.Celkový rozpočet\nRozpočet na období 2014–2020 činí více než 185 miliard EUR.\nPolitika a rozpočtové priorityČtyři výše uvedená klíčová témata jsou velmi významná pro přidělování financování z EFRR, které se liší v závislosti na kategorii regionu. Regiony jsou definovány z hlediska svého HDP vyjádřeného jako procento z průměru EU:více rozvinuté regiony: HDP více než 90 %přechodové regiony: HDP 75 %–90 %méně rozvinuté regiony: HDP méně než 75 % V rozvinutějších regionech, (přechodových regionech), (méně rozvinutých regionech) musí být alespoň 80 % (60 %) (50 %) celkových finančních prostředků EFRR přiděleno nejméně dvěma ze čtyř klíčových témat, konkrétně inovacím a výzkumu, MSP, IKT a nízkouhlíkovému hospodářství; z důvodu svého významu musí být nejméně 20 % (15 %) (12 %) celkových finančních prostředků EFRR v každé zemi určeno konkrétně na projekty z oblasti nízkouhlíkového hospodářství. Nejméně 5 % finančních prostředků EFRR je vyčleněno na udržitelný rozvoj měst. Na úrovni EU musí být vytvořena síť pro rozvoj měst na podporu tvorby sítí a výměny zkušeností o udržitelném rozvoji měst.ProváděníEFRR se provádí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím sedmiletých programů v rámci dohody o partnerství mezi zemí EU a EU, která zahrnuje 5 evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI):EFRR,Evropský sociální fond (ESF),Fond soudržnosti,Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) aEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Tuto dohodu vypracuje každá země EU se zapojením partnerů, kteří zastupují orgány regionální a místní samosprávy, stejně jako širokou škálu sociálních, hospodářských, environmentálních a dalších zájmů.Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus\nInvestiční iniciativa pro koronavirus zavedená nařízením (EU) 2020/460 nabízí zemím EU přístup k 37 miliardám EUR z fondů ESI s cílem posílit systémy zdravotnictví a podpořit malé a střední podniky, krátkodobé pracovní programy a komunitní služby.\nZvláštní opatření v souvislosti s koronavirem: větší flexibilita při využívání fondu ESI\nPozměňující nařízení (EU) 2020/558 umožňuje zemím EU převádět zdroje mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti, mezi různými kategoriemi regionů a mezi specifickými prioritními oblastmi těchto tří fondů.\nOd 1. července 2020 do 30. června 2021 mohou být programy politiky soudržnosti týkající se onemocnění COVID-19 během účetního roku financovány výjimečně prostřednictvím 100% financování EU. Tato opatření rovněž zjednodušují schvalování programů s cílem urychlit jejich provádění, usnadnit používání finančních nástrojů a zjednodušit audity.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí od 21. prosince 2013.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Evropský fond pro regionální rozvoj (Evropská komise) Opatření proti koronaviru v rámci politiky soudržnosti (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289–302)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1301/2013 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informační hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/2056 ze dne 22. srpna 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, pokud jde o podrobná pravidla týkající se zásad výběru a řízení inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, jež mají získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 294, 11.11.2017, s. 26)\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, pokud jde o podrobná pravidla týkající se zásad výběru a řízení inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, jež mají získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 1–3)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/99/EU ze dne 18. února 2014, kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období 2014–2020 (Úř. věst. L 50, 20.2.2014, s. 22–34)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 07.07.2020"}
{"celex_id": "32013R1299", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/259\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1299/2013\nze dne 17. prosincem 2013\no zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nPodle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen \"Smlouva o fungování EU) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. V souladu s uvedeným článkem a s čl. 174 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU má tak EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, v rámci nichž má být zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.\n(2)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) obsahuje společná ustanovení týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (4) stanoví zvláštní ustanovení o typu činností, které lze financovat z EFRR, a vymezuje cíle pro tyto činnosti. Uvedená nařízení nejsou plně přizpůsobena zvláštním potřebám cíle Evropská územní spolupráce, kde spolupracují alespoň dva členské státy nebo jeden členský stát a třetí země. Proto je zapotřebí stanovit zvláštní ustanovení pro cíl Evropská územní spolupráce, která se týkají oblasti působnosti, zeměpisného pokrytí, finančních zdrojů, tematického zaměření a investičních priorit, programování, monitorování a hodnocení, technické pomoci, způsobilosti, řízení, kontroly a určení, účasti třetích zemí a finančního řízení.\n(3)\nMá-li se zvýšit přidaná hodnota politiky soudržnosti Unie, měla by být zvláštní ustanovení zaměřena na značné zjednodušení pro všechny zúčastněné subjekty, jimiž jsou příjemci, programové orgány, případně orgány zúčastněných členských států na místní, regionální nebo celostátní úrovni a třetí země i Komise.\n(4)\nZa účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci cíle Evropská územní spolupráce.\n(5)\nCílem přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných problémů určených společně v pohraničních regionech, kterými jsou například: špatná dostupnost, zejména v souvislosti s připojením k sítím informačních a komunikačních technologií (IKT) a také s dopravní infrastrukturou, upadající místní průmyslová odvětví, nevhodné podnikatelské prostředí, nedostatek sítí mezi místními a regionálními správami, nízká úroveň výzkumu a inovací a zavádění IKT, znečištění životního prostředí, předcházení rizikům, záporné postoje vůči občanům sousední země, a cílem by mělo být i využití nevyužitého růstového potenciálu v pohraničních oblastech (rozvoj přeshraničních zařízení a klastrů pro výzkum a inovace, integrace přeshraničního trhu práce, spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, včetně univerzit, nebo mezi zdravotnickými centry) a zároveň prohlubování procesu spolupráce za účelem celkově harmonického rozvoje Unie.\n(6)\nNadnárodní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie a měla by rovněž zahrnovat námořní přeshraniční spolupráci, na kterou se nevztahují programy přeshraniční spolupráce.\n(7)\nCílem meziregionální spolupráce by mělo být posílení účinnosti politiky soudržnosti díky podpoře výměny zkušeností mezi regiony, pokud jde o tematické cíle a rozvoj měst, včetně vazeb mezi městem a venkovem, za účelem lepšího provádění programů a opatření v oblasti územní spolupráce a také podpory analýzy trendů rozvoje v oblasti územní soudržnosti prostřednictvím studií, sběru údajů a dalších opatření. Výměna zkušeností týkajících se tematických cílů by měla posílit utváření a uskutečňování zejména operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, ale popřípadě také programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, včetně podpory vzájemně přínosné spolupráce mezi klastry věnujícími se inovacím a výzkumu a výměny mezi vědci a výzkumnými institucemi v rozvinutých i méně rozvinutých regionech, přičemž je nutné přihlížet ke zkušenostem získaným na základě programů „Regiony znalostí“ a „Výzkumný potenciál v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum.\n(8)\nMěla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by mělo být určení způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (5).\n(9)\nPřeshraniční spolupráce by měla podporovat regiony, které se nacházejí na pozemních nebo námořních hranicích. Na základě zkušeností z předchozích programových období by měla Komise vymezit seznam přeshraničních oblastí, které mohou získat podporu v rámci programů přeshraniční spolupráce jednodušeji, podle programu spolupráce. Komise by měla při přípravě tohoto seznamu přihlédnout k úpravám potřebným pro zajištění soudržnosti, zejména s ohledem na pozemní a námořní hranice, a pokračování programových oblastí stanovených pro programové období 2007–2013. Tyto úpravy by se mohly týkat zmenšení či rozšíření stávající programové oblasti nebo počtu programů přeshraniční spolupráce při současném umožnění zeměpisného překrývání.\n(10)\nKomise by měla vymezit oblasti pro nadnárodní spolupráci s ohledem na opatření potřebná k podpoře integrovaného územního rozvoje. Komise by při vymezování těchto oblastí měla zohlednit zkušenosti získané na základě předchozích programů a případně strategií pro makroregiony a přímořské oblasti.\n(11)\nZa účelem zajištění toho, aby všechny regiony Unie mohly využívat výměnu zkušeností a osvědčených postupů, měl by každý program meziregionální spolupráce zahrnovat celé území Unie.\n(12)\nJe třeba i nadále podporovat nebo případně zřídit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a prospěla by regionům členských států sousedícím s třetími zeměmi. Za tímto účelem by měl EFRR přispívat na přeshraniční a přímořské programy zřízené v rámci evropského nástroje sousedství (ENS) podle budoucího legislativního aktu Unie o evropském nástroji sousedství pro období 2014-2020 (dále jen „legislativní akt o ENS“) a nástroje předvstupní pomoci (NPP II) podle budoucího legislativního aktu Unie o předvstupní pomoci pro období 2014-2020 (dále jen „legislativní akt o NPP II“).\n(13)\nKromě zásahů na vnějších hranicích podporovaných nástroji vnější politiky Unie, které zahrnují pohraniční regiony uvnitř i vně Unie, by mělo být možné, aby programy spolupráce podporované z EFRR zahrnovaly regiony uvnitř a v některých případech i vně Unie, kdy se na regiony mimo Unii nevztahují nástroje vnější politiky, protože se nejedná o vymezenou přijímající zemi nebo protože tyto programy vnější spolupráce nelze vytvořit. Je však nutné zajistit, aby financování podpory z EFRR pro operace prováděné na území třetích zemí přinášelo prospěch především regionům Unie. V rámci těchto omezení by Komise měla zahrnout při sestavování seznamu přeshraničních a nadnárodních programových oblastí i regiony třetích zemí.\n(14)\nJe zapotřebí stanovit prostředky přidělené každé složce cíle Evropská územní spolupráce a zároveň se neustále výrazně soustředit na přeshraniční spolupráci, mimo jiné na podíl každého členského státu na celkové výši částky určené na přeshraniční a nadnárodní spolupráci a na potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami, a zajistit dostatečnou výši financování pro spolupráci s nejvzdálenějšími regiony.\n(15)\nVe prospěch regionů Unie by měl být zřízen mechanismus organizace podpory z EFRR pro nástroje vnější politiky, jako jsou ENS a NPP II, a to i v případech, kdy nemohou být programy vnější spolupráce přijaty nebo musí být ukončeny. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování a maximální možné koordinace mezi těmito nástroji.\n(16)\nPřevážná část finančních prostředků EFRR určených na přeshraniční a nadnárodní programy by se měla soustředit na omezený počet tematických cílů, aby se maximalizoval dopad politiky soudržnosti napříč Unií. Soustředění na tematické cíle v rámci programu meziregionální spolupráce by se však mělo projevovat v cíli každé operace, a nikoliv v omezení počtu tematických cílů, aby bylo možné z meziregionální spolupráce vytěžit co nejvíce pro posílení účinnosti politiky soudržnosti především v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a případně také cíle Evropská územní spolupráce. V případě jiných programů meziregionální spolupráce by mělo tematické zaměření vyplývat z jejich konkrétní oblasti působnosti.\n(17)\nZa účelem splnění cílů a záměrů stanovených ve strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by EFRR měl v rámci cíle Evropská územní spolupráce přispívat k tematickým cílům rozvoje hospodářství založeného na znalostech, výzkumu a inovacích, mimo jiné podporou spolupráce mezi podniky, především mezi malými a středními podniky, a prosazováním zavádění systémů přeshraniční výměny informací v oblasti IKT a dále k cílům podpory konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje, mimo jiné propagací udržitelné přeshraniční mobility, prosazování vysoké zaměstnanosti, která přináší sociální a územní soudržnost, mimo jiné prostřednictvím činností na podporu udržitelného cestovního ruchu, kultury a přírodního dědictví v rámci územní strategie, usilující o dosažení růstu podporujícího zaměstnanost, a rozvoje správní kapacity. Seznam investičních priorit v rámci různých tematických cílů by však měl být přizpůsoben zvláštním potřebám cíle Evropská územní spolupráce tím, že poskytne dodatečné investiční priority, které umožní zejména pokračování právní a správní spolupráce, spolupráce mezi občany a institucemi v rámci přeshraniční spolupráce a spolupráce v oblastech zaměstnanosti, odborného vzdělávání, integrace komunit a sociálního začlenění s přeshraničním rozměrem, a tím že bude rozvíjet a koordinovat strategie pro makroregiony a přímořské oblasti v rámci nadnárodní spolupráce. Pro některé programy meziregionální spolupráce by navíc měly být stanoveny zvláštní nebo dodatečné investiční priority, které by odrážely jejich specifické činnosti\n(18)\nV rámci tematického cíle podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě a při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě přeshraničního programu PEACE mezi Severním Irskem a sousedními hrabstvími Irska na podporu míru a usmíření přispíval EFRR rovněž k podpoře sociální a hospodářské stability v dotyčných regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti dotčených komunit. Vzhledem ke zvláštním rysům uvedeného přeshraničního programu některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací by se neměla na tento přeshraniční program vztahovat.\n(19)\nJe třeba přizpůsobit požadavky na obsah programů spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce specifickým potřebám. Proto by také měly tyto požadavky zahrnovat aspekty potřebné pro účinné provádění na území zúčastněných členských států, jako jsou požadavky týkající se orgánů zodpovědných za audit a kontrolu, postupu pro zřízení společného sekretariátu a rozdělení závazků v případě finančních oprav. Pokud se členské státy a regiony podílí na strategiích pro makroregiony a přímořské oblasti, mělo by být v dotčených programech spolupráce stanoveno, jakým způsobem by zásahy mohly přispívat k těmto strategiím. Kromě toho by měl být vzhledem k horizontálnímu charakteru programů meziregionální spolupráce obsah těchto programů spolupráce přizpůsoben, zvlášť pokud jde o vymezení příjemce nebo příjemců v rámci současných programů INTERACT a ESPON.\n(20)\nS cílem posílit koordinaci financování z EFRR pro programy spolupráce přijaté na základě tohoto nařízení, kterých se účastní nejvzdálenější regiony, s případným doplňkovým financováním z Evropského rozvojového fondu (ERF), ENS, NPP II a Evropské investiční banky (EIB) by členské státy a třetí země nebo zámořské země a území (dále jen „území“) účastnící se takových programů spolupráce měly v těchto programech stanovit pravidla pro mechanismy spolupráce.\n(21)\nJe vhodné zapojit do přípravy programů spolupráce třetí země nebo území, pokud přijaly pozvání k účasti v těchto programech. Pro tuto účast by měly být v tomto nařízení vytvořeny zvláštní postupy. V případě programů spolupráce, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země či území, by zúčastněné členské státy odchylně od standardního postupu měly konzultovat příslušné třetí země či území dříve, než tyto programy předloží Komisi. Aby bylo zapojení třetích zemí či území do programů spolupráce účinnější a pragmatičtější, mělo by být rovněž možné, aby dohody o obsahu programů spolupráce a o možném příspěvku třetích zemí či území mohly být vyjádřeny v podobě formálně schválených zápisů z konzultačních jednání s těmito třetími zeměmi nebo územími nebo z jednání organizací pro regionální spolupráci. S ohledem na zásady sdíleného řízení a zjednodušování by postup schvalování operačních programů měl být takový, že Komise bude schvalovat pouze klíčové prvky programů spolupráce, zatímco ostatní prvky by měly být schváleny zúčastněným členským státem nebo zúčastněnými členskými státy. V zájmu právní jistoty a transparentnosti je nutné zajistit, aby v případech, kdy zúčastněný členský stát nebo zúčastněné členské státy změní některý prvek programu spolupráce, jenž nepodléhá schválení Komisí, řídicí orgán tohoto členského státu nebo členských států informoval o tomto rozhodnutí o změně Komisi do jednoho měsíce od daného rozhodnutí o změně.\n(22)\nV souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by evropské strukturální a investiční fondy měly mít k řešení místních problémů integrovanější přístup podporující začlenění. S cílem posílit tento přístup by podpora z EFRR v pohraničních regionech měla být koordinována s podporou z EZFRV a ENRF a v příslušných případech by měla zahrnovat evropská seskupení pro územní spolupráci vytvořená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 (6), jejichž jedním z cílů je místní rozvoj.\n(23)\nNa základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měly být objasněny a posíleny podmínky pro výběr operací, aby se zajistil výběr pouze ryze společných operací. Vzhledem ke zvláštním souvislostem a specifikům programů spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a třetími zeměmi nebo územími by měly být stanoveny a uzpůsobeny mírnější podmínky spolupráce, pokud jde o zpracovávání operací v rámci těchto programů. Měl by být vymezen jediný příjemce a tento příjemce by měl mít možnost provádět operace spolupráce sám.\n(24)\nMěly by se konkrétně stanovit povinnosti hlavních příjemců, kteří nesou celkovou zodpovědnost za provádění operace.\n(25)\nPožadavky na zprávy o provádění by se měly přizpůsobit souvislostem spolupráce a měly by odrážet fázi provádění programu. V zájmu řádného řízení by mělo být možné provádět každoroční přezkum písemně.\n(26)\nV souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 by měl řídicí orgán zajistit, aby bylo hodnocení programů spolupráce provedeno na základě plánu hodnocení, a aby zahrnovalo hodnocení za účelem posouzení účinnosti, účelnosti a dopadu těchto programů. Nejméně jednou za programové období by se v rámci hodnocení mělo posoudit, jak poskytnutá podpora přispěla k dosahování cílů programu. Tato hodnocení by měla zahrnovat informace o veškerých úpravách navržených během programového období.\n(27)\nV příloze k tomuto nařízení by měl být stanoven společný soubor ukazatelů výstupů, které usnadní posouzení pokroku při provádění programů vycházející z konkrétního charakteru programů spolupráce. Uvedené ukazatele by měly být doplněny ukazateli výsledků a případně ukazateli výstupů, specifickými pro jednotlivé programy.\n(28)\nVzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by, bude-li to možné, měly být vybízeny ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů. Kromě toho by programy spolupráce s omezenou podporou z EFRR měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, která by mohla převyšovat 6 %, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci.\n(29)\nKvůli zapojení více než jednoho členského státu není obecné pravidlo stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013, že každý členský stát má přijmout svá vnitrostátní pravidla způsobilosti výdajů, pro cíl Evropská územní spolupráce vhodné. Na základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měla být stanovena zřetelná hierarchie pravidel způsobilosti výdajů s větším důrazem na společná pravidla způsobilosti výdajů na úrovni Unie nebo pro program spolupráce v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi nařízeními a vnitrostátními pravidly. Komise by měla zejména na základě zkušeností z programového období 2007–2013 přijmout pravidla způsobilosti výdajů, která by vycházela z kategorií nákladů stanovených v tomto nařízení.\n(30)\nKvůli častému zapojování zaměstnanců z více než jednoho členského státu do uskutečňování operací a vzhledem k počtu operací, u kterých náklady na zaměstnance tvoří významný prvek, by se na ostatní přímé náklady na operace spolupráce měly použít paušální náklady na zaměstnance, což by zabránilo individuálnímu vyúčtování za řízení těchto operací.\n(31)\nMěla by být zjednodušena pravidla pružnosti v souvislosti s operacemi mimo oblast programu. Dále je zapotřebí podporovat a prostřednictvím zvláštních opatření usnadňovat účinnou přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci s třetími zeměmi či územími sousedícími s Unií, kde je to zapotřebí k zajištění účinné pomoci s rozvojem regionů členských států. Proto je vhodné výjimečně a za určitých podmínek povolit podporu z EFRR pro operace situované v programové oblasti, která je mimo území Unie, a na území sousedních třetích zemí, jsou-li tyto operace ve prospěch regionů Unie.\n(32)\nČlenské státy by měly být podporovány, aby pověřovaly funkcí řídicího orgánu ESÚS nebo aby takovéto seskupení učinily zodpovědným za řízení části programu spolupráce, která se vztahuje k území spadajícímu do tohoto ESÚS.\n(33)\nŘídicí orgán by měl zřídit společný sekretariát, který by měl, mimo jiné, žadatelům o podporu poskytovat informace, zpracovávat projektové žádosti a pomáhat příjemcům s uskutečňováním jejich operací.\n(34)\nŘídicí orgány by měly být zodpovědné za funkce stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně ověřování řízení, aby byly zajištěny jednotné standardy v celé programové oblasti. Bude-li však jako řídicí orgán určeno ESÚS, mělo by být toto ověřování prováděno řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost alespoň u těch členských států a třetích zemí či území, z nichž pocházejí členové zúčastnění v ESÚS, zatímco kontrolorů by mělo být využito pouze ve zbývajících členských státech a třetích zemích či územích. I pokud nebude určeno žádné ESÚS, měly by zúčastněné členské státy řídicí orgán oprávnit k provádění ověřování v celé programové oblasti.\n(35)\nCertifikační orgány by měly být odpovědné za funkce certifikačního orgánu stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013. Členské státy mohou určit řídicí orgán, který bude rovněž vykonávat funkce certifikačního orgánu.\n(36)\nZa výkon funkcí auditního orgánu stanovených v nařízení (EU) č. 1303/2013 by měl být odpovědný jediný auditní orgán, aby byly zajištěny jednotné standardy v celé programové oblasti. Není-li toto možné, měla by být programovému auditnímu orgánu schopna pomáhat skupina auditorů.\n(37)\nS cílem upevnit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie a posílit účinnost její politiky soudržnosti by třetím zemím mělo být umožněno podílet se na nadnárodních a meziregionálních programech spolupráce prostřednictvím příspěvku z NPP II a z prostředků z ENS. Operace spolufinancované v rámci těchto programů by však měly nadále sledovat cíle politiky soudržnosti, i kdyby byly částečně či v plném rozsahu prováděny mimo území Unie. V této souvislosti hraje příspěvek na cíle vnější činnosti Unie pouze podružnou úlohu, neboť těžiště programů spolupráce by mělo být vymezeno prostřednictvím tematických cílů a investičních priorit politiky soudržnosti. Aby byla zajištěna efektivní účast třetích zemí na programech spolupráce řízených podle zásad sdíleného řízení, podmínky provádění programu by měly být stanoveny v samotných programech spolupráce a případně také ve finančních dohodách uzavřených mezi Komisí, vládami jednotlivých třetích zemí a členským státem, v němž se nachází sídlo řídicího orgánu příslušného programu spolupráce. Podmínky provádění programu by měly být v souladu s platnými právem Unie a případně s platnými právními předpisy zúčastněných členských států, které se týkají jeho provádění.\n(38)\nMěl by být stanoven zřetelný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje příjemci přes hlavního příjemce a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států pro případ, že nelze částky získat zpět.\n(39)\nNa základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měla být stanovena jednoznačná odchylka pro převod výdajů vzniklých v jiné měně než v eurech uplatněním měsíčního přepočítacího koeficientu ke dni, který je co nejblíže okamžiku vzniku výdajů, nebo v měsíci, kdy byly výdaje předloženy k ověření nebo v měsíci, kdy byly výdaje převedeny hlavnímu příjemci. Finanční plány, zprávy a účty, které se týkají společných operací spolupráce, by měly být předkládány společnému sekretariátu, programovým orgánům a monitorovacímu výboru pouze v eurech. Měla by být ověřena správnost převodu.\n(40)\nZa účelem vymezení zvláštních pravidel pro změnu společných ukazatelů výstupů a pro způsobilost výdajů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů stanoveného v příloze tohoto nařízení a pokud jde o zvláštní pravidla pro způsobilost výdajů pro programy spolupráce. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(41)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o seznam přeshraničních a nadnárodních oblastí, seznam všech programů spolupráce a celkovou částku z podpory EFRR pro jednotlivé programy spolupráce, nomenklaturu týkající se kategorií zásahů a vzory programů spolupráce a zprávy o jejich provádění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).\n(42)\nKomisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání rozhodnutí, jimiž se schvalují některé prvky programů spolupráce a následné změny těchto prvků.\n(43)\nTímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 (8) nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc použije ke dni 31. prosince 2013. V důsledku toho by se uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis měly použít na takovou pomoc nebo dotyčné projekty i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 by měly zůstat v platnosti.\n(44)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti vyrovnáním hlavní regionální nerovnováhy v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,\n(45)\nS cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování jím stanovených opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví oblast působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v souvislosti s cílem Evropská územní spolupráce a zvláštní ustanovení týkající se uvedeného cíle.\n2.   Toto nařízení vymezuje pro cíl Evropská územní spolupráce prioritní cíle a uspořádání EFRR, kritéria způsobilosti členských států a regionů pro podporu z EFRR, dostupné finanční prostředky pro podporu z EFRR a kritéria pro jejich přidělování.\nStanoví také ustanovení potřebná k zajištění účinného provádění, monitorování, finančního řízení a kontroly operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy spolupráce“), včetně případů, kdy se těchto programů spolupráce účastní třetí země.\n3.   Na cíl Evropská územní spolupráce a na programy spolupráce v rámci uvedeného cíle se použije nařízení (EU) č. 1303/2013 a kapitola I nařízení (EU) č. 1301/2013, s výjimkou případů konkrétně stanovených podle tohoto nařízení nebo případů, kdy se uvedená ustanovení vztahují pouze na cíl Investice pro růst a zaměstnanost.\nČlánek 2\nSložky cíle Evropská územní spolupráce\nV rámci cíle Evropská územní spolupráce EFRR podporuje tyto složky:\n1)\npřeshraniční spolupráci mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi sousedními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země na vnějších hranicích Unie, na které se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie;\n2)\nnadnárodní spolupráci na velkých nadnárodních územích, která zahrnuje vnitrostátní, regionální a místní partnery, a také námořní přeshraniční spolupráci v případech, jež nespadají do přeshraniční spolupráce, s cílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace uvedených území;\n3)\nmeziregionální spolupráci s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti podporou:\na)\nvýměny zkušeností zaměřené na tematické cíle mezi partnery v celé Unii, a to i v souvislosti s rozvojem regionů uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU, na určení a šíření osvědčených postupů za účelem jejich přenosu především do operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, ale případně také do programů spolupráce;\nb)\nvýměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městem a venkovem;\nc)\nvýměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů a inovačních přístupů v souvislosti s prováděním programů a opatření spolupráce a také s využíváním ESÚS;\nd)\nanalýzy trendů rozvoje v souvislosti s cíli územní soudržnosti, včetně územních aspektů hospodářské a sociální soudržnosti, a s harmonickým rozvojem území Unie prostřednictvím studií, sběru údajů a jiných opatření.\nČlánek 3\nZeměpisné pokrytí\n1.   Pro účely přeshraniční spolupráce mezi podporované regiony patří regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, na něž se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce zřízených pro programové období 2007–2013.\nKomise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí stanovící seznam přeshraničních oblastí, jež mohou získat podporu, rozdělený podle programů spolupráce. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nV seznamu se vymezí rovněž regiony Unie úrovně NUTS 3, na něž se vztahují příspěvky z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují vnější finanční nástroje Unie, jako jsou ENS podle legislativního aktu o ENS a NPP II podle legislativního aktu o NPP II.\nPři předkládání návrhu programů přeshraniční spolupráce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech a v zájmu zajištění soudržnosti přeshraničních oblastí požádat, aby byly k dotyčným přeshraničním oblastem spolupráce uvedeným v rozhodnutí zmíněném v druhém pododstavci přidány další regiony úrovně NUTS 3.\nS cílem usnadnit nejvzdálenějším regionům přeshraniční spolupráci na námořních hranicích a aniž je dotčen první pododstavec, může Komise na žádost dotčeného členského státu či dotčených členských států do rozhodnutí uvedeného v druhém pododstavci zařadit regiony úrovně NUTS 3 v nejvzdálenějších regionech podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny více než 150 km, jakožto přeshraniční oblasti, které mohou získat podporu z odpovídajících vyčleněných prostředků těchto členských států.\n2.   Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy přeshraniční spolupráce zahrnovat regiony Norska a Švýcarska a rovněž zahrnovat Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino a třetí země či území sousedící s nejvzdálenějšími regiony, přičemž všechny z těchto regionů musí být rovnocenné regionům úrovně NUTS 3.\n3.   Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí stanovící seznam nadnárodních oblastí, které mohou získat podporu, rozdělený podle programů spolupráce a zahrnující regiony úrovně NUTS 2, přičemž je zároveň zajištěno pokračování této spolupráce ve větších souvislých oblastech na základě předchozích programů, popřípadě s ohledem na strategie pro makroregiony a přímořské oblasti. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nPři předkládání návrhů programů nadnárodní spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané oblasti nadnárodní spolupráce byly přidány další regiony úrovně NUTS 2 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v prvním pododstavci. Členské státy tuto žádost odůvodní.\n4.   Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat regiony těchto třetích zemí či území:\na)\ntřetí země nebo území uvedené nebo zmíněné v odstavci 2 tohoto článku;\nb)\nFaerské ostrovy a Grónsko.\nAniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat rovněž regiony třetích zemí, na něž se uplatňují vnější finanční nástroje Unie, jako je ENS podle legislativního aktu o ENS, a to včetně příslušných regionů Ruské federace, a NPP II podle legislativního aktu o NPP II. Roční prostředky odpovídající podpoře z ENS a NPP II pro tyto programy se poskytnou, pokud programy přiměřeným způsobem splňují cíle vnější spolupráce.\nTyto regiony musí být rovnocenné regionům úrovně NUTS 2.\n5.   U meziregionální spolupráce se podpora z EFRR vztahuje na celé území Unie.\nAniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy meziregionální spolupráce zahrnovat celé třetí země či území uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku nebo jejich části.\n6.   Regiony třetích zemí nebo území uvedené v odstavcích 2 a 4, se uvedou v seznamech zmíněných v odstavcích 1 a 3.\n7.   V řádně odůvodněných případech a s cílem zvýšit účinnost provádění programu mohou nejvzdálenější regiony v rámci jednoho programu územní spolupráce kombinovat prostředky z EFRR vyčleněné na přeshraniční spolupráci a nadnárodní spolupráci, včetně dodatečně přidělených prostředků stanovených v čl. 4 odst. 2, přičemž musí být dodržena pravidla platná pro každý z těchto prostředků přídělů.\nČlánek 4\nProstředky pro cíl Evropská územní spolupráce\n1.   Prostředky pro cíl Evropská územní spolupráce představují 2,75 % z celkových prostředků dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti na programové období 2014 až 2020 a stanovených v čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 (tj. celkem 8 948 259 330 EUR) a rozdělují se takto:\na)\n74,05 % (tj. celkem 6 626 631 760 EUR) na přeshraniční spolupráci,\nb)\n20,36 % (tj. celkem 1 821 627 570 EUR) na nadnárodní spolupráci,\nc)\n5,59 % (tj. celkem 500 000 000 EUR) na meziregionální spolupráci.\n2.   Na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce se pro nejvzdálenější regiony vyčlení nejméně 150 % podpory z EFRR, kterou obdržely na programy spolupráce v programovém období 2007–2013. Kromě toho se na spolupráci nejvzdálenějších regionů vyčlení 50 000 000 EUR z prostředků na meziregionální spolupráci. Pokud jde o tematické zaměření, na toto dodatečné přidělení prostředků se použije čl. 6 odst. 1.\n3.   Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro přeshraniční a nadnárodní spolupráci uvedené v odst. 1 písm. a) a b), rozdělený podle jednotlivých let. Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci a čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.\nNa základě částek oznámených v souladu s prvním pododstavcem každý členský stát informuje Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou článkem 5, jakož i o výsledném rozdělení finančních prostředků mezi přeshraniční a nadnárodní programy, jichž se daný členský stát účastní. Komise na základě informací členských států přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, kterým stanoví seznam všech programů spolupráce a uvede celkovou výši podpory z EFRR pro každý z programů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n4.   Příspěvek z EFRR na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.\n5.   Podpora z EFRR na jednotlivé programy přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II se poskytne za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z ENS a NPP II. Tato rovnocennost podléhá maximální částce stanovené v legislativní aktu o ENS nebo legislativních aktu o NPP II.\n6.   Objem ročních prostředků odpovídající podpoře z EFRR na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II se zapisuje do příslušných rozpočtových linií uvedených nástrojů pro plnění rozpočtu na rok 2014.\n7.   V roce 2015 a v roce 2016 se roční příspěvek z EFRR na programy v rámci ENS a NPP II, pro které nebyl Komisi předložen žádný program do 30. června v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a v rámci programů přeshraniční spolupráce podle NPP II a který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie programů vnější spolupráce, přidělí na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčený členský stát nebo dotčené členské státy.\nExistují-li k 30. červnu 2017 v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a programů přeshraniční spolupráce podle NPP II stále programy, které nebyly předloženy Komisi, přidělí se celý příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 4 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2020, který nebyl přerozdělen do jiného přijatého programu v rámci stejné kategorie programů vnější spolupráce, na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčený členský stát nebo dotčené členské státy.\n8.   Programy přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí zmíněné v odstavci 4, které byly přijaty Komisí, se ukončí nebo se prostředky vyčleněné na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:\na)\nžádná z partnerských zemí zahrnutých do programu nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtě stanovené v souladu s legislativním aktem o ENS nebo legislativním aktem o NPP II; nebo\nb)\nprogram nemůže být uskutečněn podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.\nV tomto případě se podpora z EFRR uvedená v odstavci 4, která odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám či ročním splátkám zcela nebo částečně vyčleněným a zrušeným v rámci stejného rozpočtového roku, které dosud nebyly přerozděleny do jiného programu stejné kategorie programů vnější pomoci, přidělí na žádost dotčeného členského státu či dotčených členských států na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.\n9.   Komise předloží výboru zřízenému podle čl. 150 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 roční shrnutí finančního plnění programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a programů přeshraniční spolupráce podle NPP II, na něž EFRR přispívá v souladu s tímto článkem.\nČlánek 5\nMožnost převodu\nKaždý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) z jedné z těchto složek do druhé.\nKAPITOLA II\nTematické zaměření a investiční priority\nČlánek 6\nTematické zaměření\n1.   Nejméně 80 % přídělu z EFRR pro každý program přeshraniční a nadnárodní spolupráce se soustředí na nejvýše čtyři tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Pro meziregionální spolupráci podle čl. 2 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení lze vybrat všechny tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 7\nInvestiční priority\n1.   EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 1301/2013 přispívá k tematickým cílům stanoveným v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 prostřednictvím společných opatření v rámci programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Vedle investičních priorit uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1301/2013 může EFRR podpořit i tyto investiční priority v rámci tematických cílů určených pro každou složku Evropské územní spolupráce:\na)\nv rámci přeshraniční spolupráce:\ni)\npodporu udržitelných a kvalitních pracovních míst a podporu mobility pracovních sil: integrací přeshraničních trhů práce, včetně přeshraniční mobility, společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti, informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy;\nii)\npodporu sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci: přeshraniční podporou rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a integrace komunit;\niii)\ninvestice do vzdělávání, odborné přípravy a školení za účelem získávání dovedností a celoživotního učení: vypracováním a naplňováním společných programů vzdělávání, odborné přípravy a školení;\niv)\nposilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi.\nb)\nv rámci nadnárodní spolupráce: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: rozvojem a koordinací strategií pro makroregiony a přímořské oblasti.\nc)\nv rámci meziregionální spolupráce: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy:\ni)\nšířením osvědčených postupů a odborných znalostí a využitím výsledků výměny zkušeností týkajících se udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městem a venkovem podle čl. 2 odst. 3 písm. b).\nii)\npodporou výměny zkušeností s cílem posílit účinnost programů a opatření v oblasti územní spolupráce, jakož i využívání ESÚS podle čl. 2 odst. 3 písm. c);\niii)\nposílením faktické základny s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti a dosažení tematických cílů prostřednictvím analýzy trendů rozvoje podle čl. 2 odst. 3 písm. d);\n2.   V případě přeshraničního programu PEACE a v rámci tematického cíle na podporu sociálního začleňování a boje proti chudobě EFRR přispívá rovněž k prosazování sociální a hospodářské stability v dotčených regionech, zejména prostřednictvím opatření na podporu soudržnosti dotčených komunit.\nKAPITOLA III\nProgramování\nČlánek 8\nObsah, přijímání a změny programů spolupráce\n1.   Program spolupráce sestává z prioritních os. Aniž je dotčen článek 59 nařízení (EU) č. 1303/2013, prioritní osa odpovídá tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo několik investičních priorit daného tematického cíle v souladu s články 6 a 7 tohoto nařízení. Je-li to vhodné a zvýší-li se tím její dopad a účinnost jako součást tematicky soudržného integrovaného přístupu k plnění cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, lze prioritní osu v řádně odůvodněných případech doplnit o jednu či více doplňujících se investičních priorit z jiných tematických cílů, aby bylo možné dosáhnout maximálního příspěvku k prioritní ose.\n2.   Program spolupráce přispívá ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanoví:\na)\nodůvodnění volby tematických cílů, odpovídajících investičních priorit a finančních příspěvků s ohledem na společný strategický rámec uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 1303/2013, vycházející z analýzy potřeb v rámci programové oblasti jako celku a strategie vybrané podle těchto potřeb, přičemž je vhodné zabývat se chybějícími prvky v přeshraniční infrastruktuře a zohlednit výsledky hodnocení ex ante provedeného v souladu s článkem 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\npro každou prioritní osu kromě technické pomoci:\ni)\ninvestiční priority a odpovídající specifické cíle;\nii)\nočekávané výsledky pro specifické cíle a odpovídající ukazatele výsledků spolu s výchozí hodnotou a případně kvantifikovanými cílovými hodnotami, v souladu s článkem 16, s cílem posílit zaměření programování na výsledky;\niii)\npopis druhu a příkladů opatření, jež mají být podporovány v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i), včetně hlavních zásad pro výběr operací a případně stanovení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území, druhů příjemců, plánovaného využití finančních nástrojů a velkých projektů;\niv)\nspolečné ukazatele výstupů a ukazatele specifické pro každou investiční prioritu, včetně kvantifikované cílové hodnoty, které by podle očekávání měly v souladu s článkem 16 přispět k dosažení výsledků;\nv)\nurčení prováděcích opatření a finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů, a případně ukazatelů výsledků, které mají v souladu s čl. 21 odst. 1 a přílohou II nařízení (EU) č. 1303/2013 plnit funkci milníků a cílů pro výkonnostní rámec;\nvi)\npřípadně shrnutí plánovaného využití technické pomoci, jež v případě nutnosti zahrnuje i kroky k posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců a v nezbytném případě také opatření k posílení správní kapacity příslušných partnerů, kteří se mají podílet na provádění programů;\nvii)\nodpovídající kategorie zásahů vycházející z nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;\nc)\npro každou prioritní osu týkající se technické pomoci:\ni)\nspecifické cíle;\nii)\nočekávané výsledky pro jednotlivé specifické cíle a v případech objektivně odůvodněných vzhledem k obsahu opatření odpovídající ukazatele výsledků spolu s výchozí hodnotou a cílovou hodnotou v souladu s článkem 16;\niii)\npopis kroků, které mají být podporovány, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i);\niv)\nukazatele výstupů, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků;\nv)\nodpovídající kategorie zásahů vycházející z nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;\nBod ii) se nepoužije, pokud příspěvek Unie k prioritní ose nebo osám týkajícím se technické pomoci v rámci programu spolupráce nepřesahuje částku 15 000 000 EUR.\nd)\nfinanční plán obsahující tyto tabulky (bez rozdělení podle zúčastněných členských států):\ni)\ntabulka, jež v souladu s pravidly pro míru spolufinancování stanovenými v článcích 60, 120 a 121 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro každý rok uvádí výši celkového finančního příspěvku plánovaného na podporu z EFRR;\nii)\ntabulka, jež pro celé programové období, každý program spolupráce a každou prioritní osu uvádí výši celkového finančního příspěvku podpory z EFRR a spolufinancování jednotlivých států. U prioritních os, které kombinují investiční priority z různých tematických cílů, se v tabulce uvede výše celkového finančního příspěvku a vnitrostátního spolufinancování pro každý z odpovídajících tematických cílů. Sestává-li vnitrostátní spolufinancování z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce předběžné rozdělení mezi veřejnou a soukromou složkou. Pro informaci se v ní uvede jakýkoli příspěvek ze třetích zemí, které se programu účastní, a předpokládaná účast EIB;\ne)\nseznam velkých projektů, jejichž realizace je plánována během programového období.\nKomise přijímá prováděcí akty týkající se nomenklatury uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodu vii) a písm. c) bodu v). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n3.   V programu spolupráce se s přihlédnutím k jeho obsahu a cílům a s ohledem na dohody o partnerství zúčastněných členských států popíše integrovaný přístup k územnímu rozvoji, a to i pokud jde o regiony a oblasti uvedené v čl. 174 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a uvede se, jak tento program spolupráce přispívá k dosažení jejích cílů a očekávaných výsledků, a případně se upřesní:\na)\npřístup k využívání nástrojů komunitně vedeného místního rozvoje a zásady pro určení oblastí, v nichž bude tento přístup uplatňován;\nb)\nzásady pro určení městských oblastí, kde budou přijata integrovaná opatření k udržitelnému rozvoji měst, a předběžný příspěvek podpory z EFRR na tato opatření;\nc)\npřístup k využívání nástroje pro integrované územní investice uvedeného v článku 11 v případech, na než se nevztahuje písmeno b), a orientační výše finančních prostředků přidělených v rámci jednotlivých prioritních os;\nd)\njestliže se členské státy a regiony podílejí na strategiích pro makroregiony a přímořské oblasti, přínos plánovaných zásahů v rámci programu spolupráce pro tyto strategie v závislosti na potřebách programové oblasti, jak je určily příslušné členské státy, a případně s ohledem na strategicky významné projekty určené v těchto strategiích.\n4.   V programu spolupráce se rovněž určí:\na)\nprováděcí ustanovení, která:\ni)\nurčují řídicí orgán, případně certifikační orgán a auditní orgán;\nii)\nurčují subjekt nebo subjekty pověřené kontrolou;\niii)\nurčují subjekt nebo subjekty odpovědné za audit;\niv)\nstanoví postup zřízení společného sekretariátu;\nv)\nuvádějí souhrnný popis ustanovení o řízení a kontrole;\nvi)\nuvádějí rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí.\nb)\nsubjekt, kterému má Komise poukazovat platby;\nc)\nopatření přijatá s cílem zapojit partnery uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 do přípravy programu spolupráce a úlohu těchto partnerů při přípravě a provádění programu spolupráce, včetně jejich zapojení do monitorovacího výboru.\n5.   V programu spolupráce se s ohledem na obsah dohod o partnerství a s přihlédnutím k institucionálnímu a právnímu rámci členských států stanoví:\na)\nmechanismus zajišťující účinnou koordinaci mezi EFRR, ESF, Fondem soudržnosti, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními nástroji financování, včetně koordinace a možné kombinace s nástrojem pro propojení Evropy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (9), ENS, ERF, NPP II a EIB, a to s ohledem na přílohu I nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud se členské státy a třetí země nebo území účastní programů spolupráce, které zahrnují využívání prostředků EFRR pro nejvzdálenější regiony a zdrojů ERF, koordinačních mechanismů na příslušné úrovni, aby byla usnadněna účinná koordinace při využívání těchto prostředků a zdrojů;\nb)\nsouhrn posouzení správní zátěže pro příjemce a v případě potřeby plánovaných opatření, včetně orientačního harmonogramu, za účelem snížení správní zátěže.\n6.   Informace vyžadované podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a), odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodů i) až vii), odstavce 3 a odst. 5 písm. a) se přizpůsobí zvláštnímu charakteru programů spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d). V programech spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. c) a d) nejsou uváděny informace vyžadované podle odst. 2 prvního pododstavce písm. e) a odst. 5 písm. b).\n7.   Každý program spolupráce v případě potřeby a v závislosti na řádně odůvodněném posouzení jejich významu pro obsah a cíle programu předloženého příslušnými členskými státy zahrnuje popis:\na)\nkonkrétních opatření, jež ve výběru operací zohledňují požadavky na ochranu životního prostředí, účinnost zdrojů, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, odolnost vůči katastrofám, předcházení rizikům a jejich řízení;\nb)\nkonkrétních opatření, jež během přípravy, vytváření a provádění programu spolupráce podporují rovné příležitosti a předcházejí diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a to zejména pokud jde o přístup k finančním prostředkům, přičemž se zohlední rovněž potřeby různých cílových skupin ohrožených diskriminací, a zejména popis požadavků zajišťujících přístup k finančním prostředkům pro osoby se zdravotním postižením;\nc)\npřínosu programu spolupráce k prosazování rovnosti žen a mužů a případně opatření k začlenění genderového hlediska na úrovni programů a operací.\nUstanovení prvního pododstavce písm. a) a b) se nepoužijí na programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d).\n8.   Programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. c) a d) vymezí příjemce a mohou specifikovat postup pro udělení grantů.\n9.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti na programu spolupráce, před předložením programu spolupráce Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas také obsahuje závazek všech zúčastněných členských států a případně třetích zemí či území poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu spolupráce a případně závazek třetích zemí či území k poskytnutí finančního příspěvku.\nOdchylně od prvního pododstavce, v případě programů spolupráce, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země či území, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země či území dříve, než tyto programy spolupráce předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů spolupráce a možného příspěvku třetích zemí či území vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi či územími nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci.\n10.   Zúčastněné členské státy a třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti na programu spolupráce, vypracují programy spolupráce v souladu se vzorem přijatým Komisí.\n11.   Komise vzor uvedený v odstavci 10 přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n12.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení všech prvků (včetně budoucích změn), na něž se vztahuje tento článek, s výjimkou prvků, na něž se vztahuje odst. 2 písm. b) bod vii), odst. 2 písm. c) bod v), odst. 2 písm. e), odst. 4 písm. a) bod i), odst. 4 písm. c) a odstavce 5 a 7 tohoto článku, za něž jsou i nadále odpovědné zúčastněné členské státy.\n13.   Řídicí orgán oznámí Komisi veškerá rozhodnutí o změně prvků programu spolupráce, na něž se rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 12 nevztahuje, do jednoho měsíce ode dne tohoto rozhodnutí o změně. V rozhodnutí o změně je upřesněn den jeho vstupu v platnost, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.\nČlánek 9\nSpolečný akční plán\nJe-li společný akční plán uvedený v čl. 104 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 uskutečňován v rámci povinností ESÚS jakožto příjemce, mohou se zaměstnanci společného sekretariátu programu spolupráce a členové shromáždění ESÚS stát členy řídícího výboru uvedeného v čl. 108 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Členové shromáždění ESÚS nesmí tvořit v uvedeném řídícím výboru většinu.\nČlánek 10\nKomunitně vedený místní rozvoj\nKomunitně vedený místní rozvoj podle článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 může být uskutečňován v rámci programů přeshraniční spolupráce za předpokladu, že skupina pro místní rozvoj je složena ze zástupců alespoň dvou zemí, z nichž jedna je členským státem.\nČlánek 11\nIntegrované územní investice\nPokud jde o programy spolupráce, zprostředkujícím subjektem pověřeným řízením a prováděním integrovaných územních investic uvedených v čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 je buď právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí, pokud je tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty z alespoň dvou zúčastněných zemí, nebo ESÚS.\nČlánek 12\nVýběr operací\n1.   Operace v rámci programů spolupráce vybírá monitorovací výbor uvedený v článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tento monitorovací výbor může pro výběr operací ustavit řídící výbor, jež jedná z jeho pověření.\n2.   Operace vybrané v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce zahrnují příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž přinejmenším jeden z nich je z členského státu. Operaci lze uskutečňovat v jediné zemi za předpokladu, že jsou určeny její přeshraniční nebo nadnárodní dopady a výhody.\nOperace v rámci meziregionální spolupráce uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) a b) zahrnují příjemce alespoň ze tří zemí, přičemž přinejmenším dvě jsou členskými státy.\nPodmínky stanovené v prvním pododstavci se nevztahují na operace v rámci přeshraničního programu PEACE mezi Severním Irskem a pohraničními hrabstvími Irska na podporu míru a usmíření podle čl. 7 odst. 2.\n3.   Bez ohledu na odstavec 2 může být ESÚS nebo jiný právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí jediným příjemcem operace za předpokladu, že je v případě přeshraniční a nadnárodní spolupráce tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí a v případě meziregionální spolupráce alespoň ze tří zúčastněných zemí.\nPrávní subjekt, který provádí finanční nástroj nebo případně fond fondů, může být jediným příjemcem operace, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v prvním pododstavci.\n4.   Příjemci spolupracují na rozvoji a uskutečňování operací. Kromě toho spolupracují na personálním obsazení nebo na financování operací nebo na obou těchto úkolech.\nV případě operací v programech zřízených mezi nejvzdálenějšími regiony a třetími zeměmi či územími se od příjemců vyžaduje, aby spolupracovali pouze ve dvou oblastech uvedených v prvním pododstavci.\n5.   Pro každou operaci poskytne řídicí orgán hlavnímu nebo jedinému příjemci dokument, který stanoví podmínky podpory operace, včetně zvláštních požadavků, jež se týkají produktů či služeb, které mají být v rámci operace dodány, finančního plánu a lhůty pro provedení.\nČlánek 13\nPříjemci\n1.   Existují-li v programu spolupráce pro jednu operaci dva nebo více příjemců, určí všichni příjemci jednoho z nich hlavním příjemcem.\n2.   Hlavní příjemce:\na)\nstanoví ujednání s ostatními příjemci v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení finančních prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek;\nb)\npřebírá odpovědnost za zajištění uskutečnění celé operace;\nc)\nzajišťuje, že výdaje předkládané všemi příjemci vznikly při uskutečňování operace a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi příjemci a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídicím orgánem podle čl. 12 odst. 5;\nd)\nzajišťuje, že výdaje předkládané ostatními příjemci jsou ověřeny kontrolorem nebo kontrolory, pokud toto ověření neprovádí řídicí orgán podle čl. 23 odst. 3.\n3.   Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 2 písm. a) stanoveno jinak, hlavní příjemce zajistí, aby ostatní příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z fondů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se nesmí odečíst ani zadržovat a nesmí být vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené ostatním příjemcům.\n4.   Hlavní příjemci se nacházejí v členském státě podílejícím se na programu spolupráce. Členské státy a třetí země či území, které se podílejí na programu spolupráce, se však mohou dohodnout na tom, že hlavní příjemce se může nacházet ve třetí zemi či území, které se účastní daného programu spolupráce, za předpokladu, že se řídicí orgán ubezpečí, že hlavní příjemce je schopen provádět úkoly stanovené v odstavcích 2 a 3 a že jsou splněny požadavky na řízení, ověřování a audit.\n5.   Jediní příjemci jsou zaregistrováni v členském státě účastnícím se programu spolupráce. Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 12. odst. 3, mohou být registrováni v členských státech, které se programu neúčastní.\nKAPITOLA IV\nMonitorování a hodnocení\nČlánek 14\nZprávy o provádění programu\n1.   Řídicí orgán podá Komisi do 31. května 2016 a do téhož dne každého následujícího roku až do roku 2022 včetně výroční zprávu o provádění v souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Zpráva o provádění předložená v roce 2016 zahrnuje finanční roky 2014 a 2015 a také období mezi počátečním datem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.\n2.   U zpráv předkládaných v letech 2017 a 2019 je termínem uvedeným v odstavci 1 30. červen.\n3.   Výroční prováděcí zprávy uvádějí informace:\na)\no provádění programu spolupráce v souladu s čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\npřípadně o pokroku při přípravě a uskutečňování velkých projektů a společných akčních plánů.\n4.   Výroční zprávy o provádění předkládané v letech 2017 a 2019 uvedou a vyhodnotí informace požadované podle čl. 50 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku spolu s těmito informacemi:\na)\npokrok při plnění hodnotícího plánu a následné kroky vzhledem ke zjištěním hodnocení;\nb)\nvýsledky informačních a propagačních opatření prováděných v rámci komunikační strategie;\nc)\nzapojení partnerů do monitorování a hodnocení programu spolupráce.\nVýroční zprávy o provádění předkládané v letech 2017 a 2019 mohou v závislosti na obsahu a cílech každého programu spolupráce uvádět informace a hodnocení týkající se:\na)\npokroku při uskutečňování integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně udržitelného rozvoje měst, a komunitně vedeného místního rozvoje v rámci programu spolupráce;\nb)\npokroku při provádění opatření na posílení kapacity orgánů a příjemců spravovat a využívat EFRR;\nc)\npřípadně přínosu ke strategiím pro makroregiony a přímořské oblasti;\nd)\nkonkrétních opatření přijatých na podporu rovného zacházení s ženami a muži a k prosazování zákazu diskriminace, zejména přístupu osob se zdravotním postižením, a ustanovení prováděných s cílem zajistit zahrnutí genderového hlediska do programu spolupráce a operací;\ne)\nopatření přijatých v zájmu podpory udržitelného rozvoje;\nf)\npokroku při provádění opatření v oblasti sociálních inovací.\n5.   Výroční a závěrečná zpráva o provádění se vypracuje podle vzorů, jež Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 15\nKaždoroční přezkum\nVýroční jednání o přezkumu se koná v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nNekoná-li se výroční jednání o přezkumu podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, může se každoroční přezkum provést písemně.\nČlánek 16\nUkazatele pro cíl Evropská územní spolupráce\n1.   Společné ukazatele výstupů stanovené v příloze tohoto nařízení, ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a případně ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 8 odst. 2 prvním pododstavcem písm. b) body ii) a iv) a písm. c) body ii) a iv) tohoto nařízení.\n2.   Pro společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se stanoví výchozí hodnota na nulu. Kumulované kvantifikované cílové hodnoty těchto ukazatelů se stanoví pro rok 2023.\n3.   Pro ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy, které se týkají investičních priorit, se stanoví výchozí hodnoty na základě posledních dostupných údajů a cílové hodnoty se stanoví pro rok 2023. Cílové hodnoty lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů uvedeného v příloze, s cílem provádět v odůvodněných případech úpravy k zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu\nČlánek 17\nTechnická pomoc\nVýše prostředků z EFRR přidělených na technickou pomoc je omezena na 6 % celkové částky přidělené na program spolupráce. U programů, jejichž celková výše přidělených prostředků nepřekračuje 50 000 000 EUR, je výše prostředků vyčleněných z EFRR na technickou pomoc omezena na 7 % z celkové přidělené částky, avšak nesmí být nižší než 1 500 000 EUR a vyšší než 3 000 000 EUR.\nKAPITOLA V\nZpůsobilost\nČlánek 18\nPravidla způsobilosti výdajů\n1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem stanovení zvláštních pravidel způsobilosti výdajů pro programy spolupráce s ohledem na náklady na zaměstnance, kancelářské a administrativní výdaje, náklady na cestování a ubytování, náklady na externí odborné poradenství a na služby a výdaje na vybavení. Komise oznámí akty v přenesené pravomoci, přijaté v souladu s článkem 29, současně Evropskému parlamentu a Radě do 22. dubna 2014\n2.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013, v nařízení (EU) č. 1301/2013, v tomto nařízení nebo v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 1 tohoto článku či na jejich základě, stanoví zúčastněné členské státy v monitorovacím výboru dodatečná pravidla způsobilosti výdajů pro program spolupráce jako celek.\n3.   V záležitostech, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013, v nařízení (EU) č. 1301/2013, v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 1 tohoto článku nebo v pravidlech stanovených společně zúčastněnými členskými státy podle odstavce 2 tohoto článku či na jejich základě, se použijí vnitrostátní pravidla členského státu, v němž výdaj vznikl.\nČlánek 19\nNáklady na zaměstnance\nNáklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.\nČlánek 20\nZpůsobilost operací v programech spolupráce v závislosti na lokalitě\n1.   Operace v rámci programů spolupráce, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 3, se odehrávají v části programové oblasti, která tvoří území Unie (dále jen „unijní část programové oblasti“).\n2.   Řídicí orgán může souhlasit, že se celá operace nebo její část bude uskutečňovat mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:\na)\noperace je ve prospěch programové oblasti;\nb)\ncelková částka přidělená v rámci programu spolupráce na operace mimo unijní část programové oblasti nepřekročí 20 % podpory z EFRR na úrovni programu nebo 30 % v případě programů spolupráce, u kterých unijní část programové oblasti sestává z nejvzdálenějších regionů;\nc)\npovinnosti řídicího a auditního orgánu v souvislosti s řízením, kontrolou a auditem, které souvisejí s operací, plní orgány programu spolupráce nebo uzavřou dohody s orgány v členském státě nebo třetí zemi nebo území, v níž je operace uskutečňována.\n3.   Výdaje v souvislosti s technickou pomocí nebo operacemi, které se týkají propagačních činností a budování kapacit, mohou vzniknout mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny podmínky v odst. 2 písm. a) a c).\nKAPITOLA VI\nŘízení, kontrola a určování\nČlánek 21\nUrčení orgánů\n1.   Členské státy, které se účastní programu spolupráce, určí pro účely čl. 123 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jediný řídicí orgán; pro účely čl. 123 odst. 2 uvedeného nařízení určí jediný certifikační orgán; a pro účely čl. 123 odst. 4 uvedeného nařízení určí jediný auditní orgán. Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí ve stejném členském státě.\nČlenské státy účastnící se programu spolupráce mohou určit, že řídicí orgán ponese rovněž odpovědnost za výkon funkcí certifikačního orgánu. Takovým rozhodnutím není dotčeno rozdělení závazků v souvislosti s uplatňováním finančních oprav mezi zúčastněnými členskými státy tak, jak je uvedeno v programu spolupráce.\n2.   Certifikační orgán obdrží platby uskutečněné Komisí a zpravidla poskytuje platby hlavnímu příjemci v souladu s článkem 132 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n3.   Postup pro určení řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu stanovený v čl. 124 nařízení (EU) č. 1303/2013 provádí členský stát, ve kterém se daný orgán nachází.\nČlánek 22\nEvropské seskupení pro územní spolupráci\nČlenské státy, které se účastní programu spolupráce, mohou využít ESÚS a učinit jej odpovědným za řízení daného programu spolupráce nebo jeho části, zejména svěřením povinností řídicího orgánu uvedenému seskupení.\nČlánek 23\nFunkce řídicího orgánu\n1.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, řídicí orgán programu spolupráce vykonává funkce stanovené v článku 125 nařízení (EU) č. 1303/2013.\n2.   Řídicí orgán po konzultaci s členskými státy a jakýmikoli třetími zeměmi, které se účastní programu spolupráce, zřídí společný sekretariát.\nSpolečný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů spolupráce a pomáhá příjemcům s uskutečňováním operací.\n3.   Je-li řídicím orgánem ESÚS, provádí ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 řídicí orgán nebo za jeho provedení odpovídá, a to alespoň pro ty členské státy a třetí země či území, z nichž pocházejí členové zúčastnění v ESÚS.\n4.   Neprovádí-li řídicí orgán ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 v celé programové oblasti nebo nejsou-li ověření pro členské státy a třetí země či území, z nichž pocházejí členové zúčastnění v ESÚS, prováděna řídicím orgánem nebo v jeho odpovědnosti v souladu s odstavcem 3, určí každý členský stát nebo každá třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti v programu spolupráce, orgán či osobu odpovědnou za provádění těchto ověření v souvislosti s příjemci na svém území (dále jen „kontrolor“).\nKontroloři uvedení v prvním pododstavci mohou být tytéž orgány, které odpovídají za provádění těchto ověření u operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, nebo v případě třetích zemí za provádění srovnatelných ověření v rámci nástrojů vnější politiky Unie.\nŘídicí orgán se přesvědčí, že výdaje každého příjemce, který se účastní operace, ověřil určený kontrolor.\nKaždý členský stát zajistí, aby bylo možné ověřit výdaje příjemce do tří měsíců poté, co dotčený příjemce předloží příslušné dokumenty.\nKaždý členský stát nebo každá třetí země, pokud přijala pozvání k účasti v programu spolupráce, odpovídají za ověření prováděná na jejich území.\n5.   Lze-li dodání spolufinancovaných produktů nebo služeb ověřit pouze ve vztahu k celé operaci, provede ověření řídicí orgán či kontrolor členského státu, v němž se nachází hlavní příjemce.\nČlánek 24\nFunkce certifikačního orgánu\nCertifikační orgán programu spolupráce vykonává funkce stanovené v článku 126 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 25\nFunkce auditního orgánu\n1.   Členské státy a třetí země, které se účastní programu spolupráce, mohou oprávnit auditní orgán, aby přímo vykonával funkce stanovené v článku 127 nařízení (EU) č. 1303/2013 na celém území, na něž se vztahuje program spolupráce. Specifikují, kdy auditní orgán doprovází auditor členského státu nebo třetí země.\n2.   Nemá-li auditní orgán oprávnění uvedené v odstavci 1, pomáhá mu skupina auditorů složená po jednom ze zástupců z každého členského státu nebo třetí země, které se účastní programu spolupráce, jež vykonává funkce stanovené v článku 127 nařízení (EU) č. 1303/2013. Každý členský stát nebo každá třetí země, pokud přijala pozvání k účasti v programu spolupráce, odpovídají za audity prováděné na jejich území.\nKaždý zástupce z každého členského státu či třetí země, kteří se účastní programu spolupráce, odpovídá za poskytnutí věcných prvků souvisejících s výdaji na jeho území, které auditní orgán požaduje za účelem posouzení.\nDo tří měsíců od rozhodnutí o schválení programu spolupráce se zřídí skupina auditorů. Vypracuje svůj jednací řád a předsedá jí auditní orgán pro program spolupráce.\n3.   Auditoři jsou funkčně nezávislí na kontrolorech, kteří provádějí ověření podle článku 23.\nKAPITOLA VII\nÚčast třetích zemí na nadnárodních a meziregionálních programech spolupráce\nČlánek 26\nPodmínky provádění pro účast třetích zemí\nPoužitelné podmínky provádění programů, kterými se řídí finanční řízení a programování, monitorování, hodnocení a kontrola účasti třetích zemí prostřednictvím příspěvku ze zdrojů NPP II nebo ENS pro nadnárodní či meziregionální programy, jsou stanoveny v příslušném programu spolupráce a v případě potřeby rovněž v dohodě o financování mezi Komisí, vládami dotčených třetích zemí a členským státem, v němž sídlí řídicí orgán příslušného programu spolupráce. Podmínky provádění programu musí být v souladu s pravidly politiky soudržnosti Unie.\nKAPITOLA VIII\nFinanční řízení\nČlánek 27\nRozpočtové závazky, platby a zpětně získávané prostředky\n1.   Podpora z EFRR na programy spolupráce se vyplácí na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.\n2.   Řídicí orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný příjemce vrátil. Příjemci splatí hlavnímu příjemci veškeré neoprávněně vyplacené částky.\n3.   Jestliže se hlavnímu příjemci nepodaří zajistit splacení od ostatních příjemců nebo jestliže se řídicímu orgánu nepodaří zajistit splacení od hlavního či jediného příjemce, nahradí členský stát nebo třetí země, na jejímž území se dotčený příjemce nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídicímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému příjemci. Řídicí orgán odpovídá za vrácení dotčených částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, jak je stanoveno v programu spolupráce.\nČlánek 28\nPoužití eura\nOdchylně od článku 133 nařízení (EU) č. 1303/2013 jsou výdaje vzniklé v jiné měně než v eurech převedeny příjemci na eura s použitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, v němž výdaj buď:\na)\nnastal,\nb)\nbyl předložen k ověření řídicímu orgánu nebo kontrolorovi v souladu s článkem 23 tohoto nařízení, nebo\nc)\nbyl oznámen hlavnímu příjemci.\nZvolená metoda se stanoví v programu spolupráce a je platná pro všechny příjemce.\nPřevod ověří řídicí orgán nebo kontrolor v členském státě či třetí zemi, ve které se příjemce nachází.\nKAPITOLA IX\nZávěrečná ustanovení\nČlánek 29\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 je svěřena Komisi od 21. prosincem 2013 do 31. prosince 2020.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 kdykoli zrušit.\nRozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 30\nPřechodná ustanovení\n1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1080/2006 nebo jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se na uvedenou pomoc nebo dotčené operace použijí i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.\n2.   Žádosti o pomoc předložené nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 před 1. lednem 2014 zůstávají v platnosti.\nČlánek 31\nPřezkum\nEvropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2020 v souladu s článkem 178 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 32\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánky 4, 27 a 28 se použijí s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nR. ŠADŽIUS\n(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 49.\n(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 96.\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Viz strana 289 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosincem 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení (Viz strana 303 v tomto čísle Úředního věstníku)\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení č. 1783/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosincem 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)\nPŘÍLOHA\nSPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ PRO CÍL EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE\nJEDNOTKA\nNÁZEV\nProduktivní investice\npodniky\nPočet podniků pobírajících podporu\npodniky\nPočet podniků pobírajících granty\npodniky\nPočet podniků pobírajících jinou finanční podporu než granty\npodniky\nPočet podniků pobírajících nefinanční podporu\npodniky\nPočet nově podpořených podniků\npodniky\nPočet podniků, které se účastní přeshraničních, nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů\norganizace\nPočet výzkumných ústavů, které se účastní přeshraničních, nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů\nEUR\nSoukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty)\nEUR\nSoukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (jiné než granty)\nekvivalenty plných úvazků\nZvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích\nUdržitelný cestovní ruch\nnávštěvy/rok\nZvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí\nInfrastruktura IKT\ndomácnosti\nDomácnosti, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbps\nDoprava\nŽeleznice\nkilometry\nCelková délka nových železničních tratí\nz toho: TEN-T\nkilometry\nCelková délka zrekonstruovaných nebo zmodernizovaných železničních tratí\nz toho: TEN-T\nSilnice\nkilometry\nCelková délka nově postavených silnic\nz toho: TEN-T\nkilometry\nCelková délka zrekonstruovaných nebo zmodernizovaných silnic\nz toho: TEN-T\nMěstská hromadná doprava\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí\nVnitrozemské vodní cesty\nkilometry\nCelková délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest\nŽivotní prostředí\nPevný odpad\ntuny/rok\nDalší kapacita na recyklaci odpadu\nDodávka vody\nosoby\nDalší počet obyvatel obsloužených lepší dodávkou vody\nČištění odpadních vod\npopulační ekvivalent\nDalší počet obyvatel obsloužených lepším čištěním odpadních vod\nPrevence a řízení rizik\nosoby\nPočet obyvatel využívajících protipovodňových opatření\nosoby\nPočet obyvatel využívajících ochrany proti lesním požárům\nRekultivace\nhektary\nCelková rozloha rekultivovaného území\nPříroda a biodiverzita\nhektary\nRozloha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zachování\nVýzkum, inovace\nekvivalenty plných úvazků\nPočet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech\nekvivalenty plných úvazků\nPočet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách\npodniky\nPočet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi\nEUR\nSoukromé investice odpovídající veřejné podpoře na projekty v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje\npodniky\nPočet podniků, které dostávají podporu pro účely uvádění nových výrobků na trh\npodniky\nPočet podniků, které dostávají podporu pro účely zavádění výrobků nových pro podnik\nEnergetika a změna klimatu\nEnergie z obnovitelných zdrojů\nMW\nDalší kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů\nEnergetická účinnost\ndomácnosti\nPočet domácností s lepší klasifikací spotřeby energie\nkWh/rok\nSnížení roční spotřeby primární energie ve veřejných budovách\nuživatelé\nPočet dalších odběratelů energie napojených na inteligentní sítě\nSnížení emisí skleníkových plynů\ntuny ekvivalentu CO2\nOdhadované roční snížení emisí skleníkových plynů\nSociální infrastruktura\nPéče o děti a vzdělávání\nosoby\nKapacita podporovaných zařízení pro péči o děti nebo vzdělávacích zařízení\nZdraví\nosoby\nPočet obyvatel majících přístup k lepším zdravotnickým službám\nSpecifické ukazatele rozvoje měst\nosoby\nPočet obyvatel žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst\nmetry čtvereční\nNově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech\nmetry čtvereční\nVeřejné nebo komerční budovy vybudované nebo zrenovované v městských oblastech\nbytové jednotky\nRenovované byty v městských oblastech\nTrh práce a odborné vzdělávání (1)\nosoby\nPočet účastníků iniciativ přeshraniční mobility\nosoby\nPočet účastníků společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání\nosoby\nPočet účastníků přeshraničních projektů na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a sociálního začlenění\nosoby\nPočet účastníků společných programů vzdělávání a odborné přípravy na přeshraniční podporu zaměstnanosti mládeže, vzdělávacích příležitostí, vysokoškolského vzdělání a odborné přípravy\n(1)  Informace o účastnících budou podle potřeby rozděleny podle jejich postavení na trhu práce; uvede se, zda jsou „zaměstnaní“, „nezaměstnaní“, „dlouhodobě nezaměstnaní“, „neaktivní“ nebo „neaktivní a neúčastnící se vzdělávání nebo odborné přípravy“.\nSpolečné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování článku 6 nařízení o EFRR, článku 15 nařízení o evropské územní spolupráci a článku 4 nařízení o Fondu soudržnosti\nEvropský parlament a Rada berou na vědomí ujištění poskytnuté zákonodárcům Komisí, že společné ukazatele výstupů pro nařízení o EFRR, nařízení o evropské územní spolupráci a nařízení o Fondu soudržnosti, jež budou součástí přílohy každého z uvedených nařízení, jsou výsledkem dlouhého přípravného procesu, kterého se účastnili odborníci na hodnocení z Komise i členských států, a v zásadě se očekává, že budou stabilní.", "summary": "Posílení evropské územní spolupráce\nPosílení evropské územní spolupráce\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1299/2013 - podpora evropské územní spolupráce z Evropského fondu pro regionální rozvoj\nPŘEHLED\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví cíle, kritéria a finanční prostředky dostupné v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro období 2014-20 se zvláštním ohledem na evropskou územní spolupráci (EÚS) - jeden z cílů regionální politiky EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nCelkové cíle\nEvropská územní spolupráce (EÚS) je hlavním cílem regionální politiky EU a je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Nařízení popisuje pozadí a obecné zásady Evropské územní spolupráce a specifikuje oblast působnosti EFRR při dosahování cílů územní spolupráce pro období 2014-2020.\nCílem Evropské územní spolupráce je vybízet regiony a města z různých zemí EU ke spolupráci a vzájemnému učení prostřednictvím společných programů, projektů a sítí.\nRozlišujeme tři druhy programů Evropské územní spolupráce:\n—\npřeshraniční spolupráce: financování společných projektů prováděných přímo na hranicích EU, například mezi sousedními regiony, které se nacházejí na pozemních nebo námořních hranicích, nebo mezi regionem alespoň v jedné zemi EU a třetí zemí na vnějších hranicích EU. Tyto regiony v zemích, které nejsou členy EU, se nesmí účastnit programů v rámci vnějších finančních nástrojů EU;\n—\nnadnárodní programy spolupráce: zahrnují vnitrostátní, regionální a místní partnery ve větších oblastech spolupráce, jako je region Baltského moře;\n—\nmeziregionální spolupráce: tohoto typu projektů se mohou účastnit všechny země EU. Zahrnuje projekty a sítě pro výměnu zkušeností a správné praxe mezi regionálními a místními orgány v různých zemích. Cílem těchto projektů je zajistit efektivní používání zdrojů politiky soudržnosti.\nŘízení programů\nJelikož programy Evropské územní spolupráce tvoří skupina zemí EU a někdy třetí země, jsou řízeny orgánem, který společně určí zúčastněné země.\nPodávání zpráv\nNařízení (EU) 2015/207 stanoví podrobná pravidla, která řídicí orgány musí dodržet při vytváření výročních zpráv a závěrečné zprávy o provádění tohoto nařízení.\nRozpočet\nRozpočet pro Evropskou územní spolupráci v rámci EFRR na období 2014-2020 činí 8,9 mld. EUR. Příspěvek do tří hlavních druhů programu je rozdělen takto:\n—\npřeshraniční spolupráce: 6,6 mld. EUR;\n—\nnadnárodní spolupráce: 1,8 mld. EUR;\n—\nmeziregionální spolupráce: 500 mil. EUR.\nSeznam programů spolupráce\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/366/EU uvádí seznam programů spolupráce a množství prostředků z EFRR přidělených každému programu.\nKONTEXT\nEFRR je 1 z 5 evropských strukturálních a investičních fondů, které spolupracují na podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plní cíle strategie EU Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.\nAKT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 1299/2013\n21. 12. 2013\n-\nÚř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 259-280\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 320-469)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 289-302)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31. 7. 2006, s. 19-24). Viz konsolidované znění.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13. 5. 2014, s. 5-44). Viz konsolidované znění.\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13. 5. 2014, s. 45-50)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 288/2014ze dne 25. února 2014, kterým se stanovují pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o vzor pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce, pokud jde o vzor pro programy spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce. (Úř. věst. L 87, 22. 3. 2014, s. 1-48)\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/366/EU ze dne 16. června 2014, kterým se stanoví seznam programů spolupráce a celková výše podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj na jednotlivé programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce pro období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 178, 18. 6. 2014, s. 18-25). Viz konsolidované znění.\nProváděcí rozhodnutí Komise 2014/388/EU ze dne 16. června 2014, kterým se stanoví seznam regionů a oblastí způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce cíle Evropská územní spolupráce pro období 2014-2020 (Úř. věst. L 183, 24. 6. 2014, s. 75-134)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 57, 27. 2. 2014, s. 7-20)\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů (Úř. věst. L 223, 29. 7. 2014, s. 7-18)\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/207 ze dne 20. ledna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro zprávu o pokroku, předkládání informací o velkém projektu, společný akční plán, zprávy o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost, prohlášení řídicího subjektu, auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu a o metodiku provádění analýzy nákladů a přínosů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 38, 13. 2. 2015, s. 1-122)\nPoslední aktualizace 12.10.2015"}
{"celex_id": "32013R0347", "reference": "25.4.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 115/39\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013\nze dne 17. dubna 2013,\nkterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s řádným legislativním postupem (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nDne 26. března 2010 odsouhlasila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii „Evropa 2020“. Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je udržitelný růst, kterého má být dosaženo podporou konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato strategie postavila energetické infrastruktury do popředí jako součást stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a zdůrazňuje naléhavou potřebu modernizace evropských sítí a jejich propojení na úrovni kontinentu zejména s cílem začlenění obnovitelných zdrojů energie.\n(2)\nCíle, aby každý měl členský stát úroveň propojení elektrických sítí, která se rovná alespoň 10 % jeho instalované výrobní kapacity, jak byl dohodnut při zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002 a začleněn do závěrů z tohoto zasedání, dosud nebylo dosaženo.\n(3)\nSdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“, po němž následují závěry Rady ze dne 28. února 2011 a usnesení Evropského parlamentu (4), požaduje novou politiku v oblasti energetické infrastruktury pro optimalizaci vývoje sítě v celoevropském měřítku do roku 2020 i v dalším období, která by umožnila EU splnit hlavní cíle své energetické politiky, tj. konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie.\n(4)\nEvropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 zdůraznila potřebu modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí s cílem zajistit funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní dodávky nebo tranzitní trasy a zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji. Evropská rada trvala na tom, že po roce 2015 by žádný členský stát neměl být izolován od evropských plynárenských a elektrických sítí a jeho energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení.\n(5)\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES (5) stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E). Cílem těchto hlavních směrů je podporovat dotvoření vnitřního trhu Unie s energií při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie, zmírnit izolovanost znevýhodněných a ostrovních regionů, zabezpečit a diverzifikovat dodávky energie v Unii, její zdroje a přepravní cesty, a to i prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi, a přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí.\n(6)\nZ hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tento rámec, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře. Unie by proto měla posílit své úsilí o vyřešení budoucích výzev v této oblasti a věnovat náležitou pozornost zjišťování případných budoucích mezer v energetické nabídce a poptávce.\n(7)\nUrychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o zemní plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (za příznivých podmínek o 30 %), zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % (6) a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, neboť příslušné úspory energie mohou pomoci snížit potřebu budovat nové infrastruktury. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy. Toto nařízení musí být tedy rovněž schopné přizpůsobit se možným budoucím cílům politiky Unie v oblasti energií a klimatu.\n(8)\nNavzdory skutečnosti, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (8) upravují vnitřní trh s energií, zůstává tento trh roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí a neoptimálnímu využívání stávající energetické infrastruktury. Sítě integrované v rámci celé Unie a zavádění inteligentních sítí však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a řádně fungujícího integrovaného trhu, pro dosažení optimálního využívání energetické infrastruktury, pro zvýšení energetické účinnosti, pro propojení distribuovaných obnovitelných zdrojů energie a pro podporu růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.\n(9)\nEnergetická infrastruktura Unie by měla být modernizována, aby se předešlo technickým selháním a aby se zvýšila její odolnost vůči takovým selháním, přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro bezpečnost Unie, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9).\n(10)\nPřeprava ropy prostřednictvím pozemních ropovodů spíše než vodní cestou může představovat důležitý přínos pro omezení rizika pro životní prostředí, které je s přepravou ropy spojeno.\n(11)\nVýznam inteligentních sítí při dosahování cílů energetické politiky Unie byl uznán ve sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 nazvaném „Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“.\n(12)\nV rámci evropské energetické infrastruktury mají stále větší význam zásobníky energie a přijímací, skladovací, znovuzplynovací a dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG). Rozšiřování takových zařízení energetické infrastruktury je důležitou součástí dobře fungující infrastruktury sítí.\n(13)\nSdělení Komise ze dne 7. září 2011 nazvané „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ zdůraznilo, že je zapotřebí, aby Unie zahrnula prosazování rozvoje energetické infrastruktury do svých vnějších vztahů s cílem podporovat sociálně-ekonomický rozvoj za hranicemi Unie. Unie by měla usnadňovat infrastrukturní projekty týkající se propojení energetických sítí Unie se sítěmi třetích zemí, zejména se sousedními zeměmi a se zeměmi, s nimiž Unie navázala zvláštní spolupráci v oblasti energetiky.\n(14)\nK zajištění stability napětí a kmitočtu je nutné věnovat zvláštní pozornost stabilitě evropské elektrické sítě za měnících se podmínek, jejichž příčinou je rostoucí přítok energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou ze své podstaty nestálé.\n(15)\nInvestiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a zemního plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.\n(16)\nPracovní dokument útvarů Komise pro Radu ze dne 10. června 2011 Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury zdůraznil riziko, že zhruba polovina celkových investic potřebných na desetiletí končící rokem 2020 nebude buď vynaložena vůbec, nebo nebude vynaložena v termínu z důvodu překážek spojených s udělováním povolení, regulací a financováním.\n(17)\nToto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů přispívá toto nařízení k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti.\n(18)\nPro rozvoj transevropských sítí a zajištění jejich skutečné interoperability je zásadní zajistit koordinaci provozu mezi provozovateli elektroenergetických přenosových soustav. Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (10), měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11). Pokyny pro zavádění koordinace provozu mezi jednotlivými provozovateli elektroenergetických přenosových soustav by měly být přijímány přezkumným postupem a na úrovni Unie, neboť tyto pokyny se obecně uplatní na všechny provozovatele přenosových soustav.\n(19)\nAgentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (12) se tímto nařízením přidělují významné dodatečné úkoly a mělo by jí být svěřeno právo vybírat za plnění některých z těchto dodatečných úkolů poplatky.\n(20)\nKomise po důkladných konzultacích se všemi členskými státy a zainteresovanými subjekty určila dvanáct strategických priorit transevropské energetické infrastruktury, jejichž naplnění do roku 2020 je zásadní pro dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu. Tyto priority pokrývají různé zeměpisné regiony nebo tematické oblasti týkající se infrastruktury pro přenos a skladování elektřiny, pro přepravu a skladování zemního plynu a pro zkapalněný či stlačený zemní plyn, inteligentních sítí, elektrických dálnic, přepravy oxidu uhličitého a ropné infrastruktury.\n(21)\nProjekty společného zájmu by měly splňovat společná, transparentní a objektivní kritéria s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. Aby byly způsobilé k začlenění do druhého a následujících seznamů Unie, měly by být u elektřiny a zemního plynu navrhované projekty součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.\n(22)\nMěly by být zřízeny regionální skupiny za účelem navrhování a revidování projektů společného zájmu, což povede k vypracování regionálních seznamů projektů společného zájmu. V zájmu zajištění široké shody by tyto regionální skupiny měly zajišťovat úzkou spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány, předkladateli projektů a příslušnými zúčastněnými stranami. Spolupráce by se měla co nejvíce opírat o stávající struktury regionální spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav a o jiných struktur vytvořených členskými státy a Komisí. V rámci této spolupráce by měly vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby poskytovat regionálním skupinám poradenství mj. ohledně proveditelnosti regulačních aspektů navrhovaných projektů a proveditelnosti navrhovaného časového harmonogramu schválení regulačními orgány.\n(23)\nS cílem zajistit, aby byl unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“) omezen na projekty, které nejvíce přispívají k zavádění strategických prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat a revidovat seznam Unie v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU při současném respektování práva členských států schvalovat projekty společného zájmu týkající se jejich území. Podle analýzy provedené v posouzení dopadu přiloženém k návrhu vedoucímu k tomuto nařízení se počet těchto projektů odhaduje v oblasti elektřiny přibližně na 100 a v oblasti zemního plynu na 50. Bereme-li v potaz tento odhad a potřebu zajistit dosažení cílů tohoto nařízení by měl celkový počet projektů společného zájmu zůstat zvládnutelným, a neměl by tudíž výrazněji překročit 220. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.\n(24)\nNový seznam Unie by měl být vypracován každé dva roky. Projekty společného zájmu, které byly dokončeny nebo které již nesplňují příslušná kritéria a požadavky stanovené v tomto nařízení, by v příštím seznamu Unie už neměly být uvedeny. Z tohoto důvodu by již existující projekty společného zájmu, které mají být uvedeny na příštím seznamu Unie, měly být součástí stejného procesu výběru projektů při vypracovávání regionálních seznamů a seznamu celounijního jako navrhované projekty; mělo by být nicméně vyvinuto úsilí s cílem co nejvíce minimalizovat administrativní zátěž např. tím, že se co nejvíce využijí dříve předložené údaje a zohlední výroční zprávy předkladatelů projektů.\n(25)\nProjekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.\n(26)\nPovolovací postupy by neměly vést k administrativní zátěži neúměrné rozsahu nebo složitosti projektu ani by neměly vytvářet překážky rozvoje transevropských sítí a přístupu na trh. Rada v závěrech ze svého zasedání ze dne 19. února 2009 zdůraznila nutnost určit a odstranit investiční překážky, mj. zjednodušením plánovacích a konzultačních postupů. Tyto závěry byly podpořeny závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, kde opět zdůraznila význam zefektivnění a zlepšení povolovacích postupů při současném respektování pravomocí členských států.\n(27)\nPlánování a provádění unijních projektů společného zájmu v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury by mělo být koordinováno s cílem vytvořit součinnost tam, kde to z celkového ekonomického, technického nebo environmentálního hlediska, nebo z hlediska územního plánování má význam, přičemž se řádně zohlední příslušné bezpečnostní aspekty. Při plánování jednotlivých evropských sítí by se tedy měla upřednostňovat integrace dopravních, komunikačních a energetických sítí s cílem zaručit, aby bylo zabráno co nejméně plochy, a pokud možno vždy zajistit opětovné využití stávajících nebo bývalých tras, a tím minimalizovat veškeré sociální, ekonomické, environmentální a finanční negativní dopady.\n(28)\nProjektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány by měly projekty společného zájmu považovat za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (14).\n(29)\nZřízení příslušného orgánu nebo příslušných orgánů, které by integrovaly nebo koordinovaly všechny povolovací postupy (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Příslušný orgány by měly zahájit činnost co nejdříve po svém určení.\n(30)\nNavzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.\n(31)\nSprávné a koordinované provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (15), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (16) (je-li to vhodné), úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu (17) (dále jen „Aarhuská úmluva“) a Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (dále jen „úmluva z Espoo“) by mělo zajistit harmonizaci hlavních zásad posuzování vlivů na životní prostředí včetně přeshraničních souvislostí. Členské státy by měly koordinovat svoje posuzování projektů společného zájmu, a je-li to možné, měly by poskytovat společná hodnocení. Členské státy by měly být v souvislosti s povolovacími postupy podněcovány k výměně osvědčených postupů a budování administrativních kapacit.\n(32)\nJe důležité zefektivnit a zlepšit povolovací postupy a současně respektovat – v největší možné míře a při řádném zohlednění zásady subsidiarity – pravomoci členských států a postupy uplatňované při budování nové infrastruktury. Vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur by měla zjednodušení povolovacích postupů doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti. Pokud se jedná o maximální lhůty stanovené tímto nařízením, mohly by se členské státy snažit tyto lhůty pokud možno dále zkrátit. Příslušné orgány by měly zajistit dodržování lhůt a členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivněji.\n(33)\nPovažují-li to členské státy za vhodné, mohou do komplexního rozhodnutí začlenit rovněž rozhodnutí učiněná v rámci: jednání s jednotlivými vlastníky pozemků zaměřená na umožnění přístupu k pozemku, jeho vlastnictví nebo právo tento pozemek obsadit; územního plánování, které obecně vymezuje využívání půdy určité oblasti, zahrnuje další otázky, jako jsou např. dálnice, železnice, budovy a ochrana chráněných krajinných oblastí, a není prováděno konkrétně pro účely plánovaného projektu; udělování provozních povolení. Pokud se dále jedná o povolovací postupy, mohl by projekt společného zájmu zahrnovat rovněž přidruženou infrastrukturu, a to do té míry, do níž je to základním předpokladem pro vybudování nebo fungování projektu.\n(34)\nToto nařízení, zejména ustanovení o udělování povolení, účasti veřejnosti a uskutečňování projektů společného zájmu, by mělo platit, aniž jsou dotčeny mezinárodní právo a právo Unie, včetně ustanovení o ochraně životního prostředí a lidského zdraví a ustanovení přijatých v rámci společné rybářské a námořní politiky.\n(35)\nNáklady na rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu projektů společného zájmu by měli obvykle plně nést uživatelé dané infrastruktury. Ukázalo-li vyhodnocení tržní poptávky nebo očekávaných dopadů na příslušné sazby, že nelze očekávat, že budou náklady pokryty poplatky placenými uživateli infrastruktury, měly by být projekty obecného zájmu způsobilé pro přeshraniční rozdělení nákladů.\n(36)\nVýchodiskem pro diskusi o vhodném rozdělení nákladů by měla být analýza nákladů a přínosů projektu infrastruktury na základě harmonizované metodiky pro analýzu energetického systému v celé šíři v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě připravených evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav podle nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (18) a přezkoumaných Agenturou. Uvedená analýza by pro účely srovnání jednotkových investičních nákladů mohla zohlednit ukazatele a odpovídající referenční hodnoty.\n(37)\nNa čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřebám financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném posílení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti a zohlednění dopadu na spotřebitele. Při rozhodování o přeshraničním přidělování nákladů by vnitrostátní orgány měly zajistit, aby jeho dopad na vnitrostátní sazby nepředstavoval nepřiměřenou zátěž pro spotřebitele. Vnitrostátní regulační orgány by dále měly zabránit vzniku rizika, že dojde ke zdvojenému poskytnutí podpory projektu (projektům), a to zohledněním skutečných či odhadovaných nákladů a výnosů. Tyto náklady a výnosy by měly být zohledněny pouze do té míry, do níž byly naplánovány s cílem pokrýt příslušné náklady, a měly by se co nejvíce vztahovat k danému projektu (daným projektům). Zohledňuje-li žádost o investice výnosy mimo hranice dotčeného členského státu, měly by vnitrostátní regulační orgány s dotčenými provozovateli přenosových soustav konzultovat konkrétní analýzu nákladů a přínosů týkající se daného projektu.\n(38)\nStávající právo vnitřního trhu s energií vyžaduje, aby sazby za přístup k elektrickým a plynárenským sítím poskytovaly vhodné investiční pobídky. Při uplatňování práva vnitřního trhu s energií by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit stabilní a předvídatelný regulační rámec, jehož součástí budou pobídky pro projekty společného zájmu včetně dlouhodobých pobídek, které budou přiměřené úrovni zvláštních rizik daného projektu. To platí zejména pro inovační přenosové technologie elektřiny za účelem rozsáhlé integrace energie z obnovitelných zdrojů, distribuovaných zdrojů energie a reakcí na poptávku do propojených sítí a u infrastruktury pro přepravu zemního plynu, která trhu nabízí kapacitu předem nebo další pružnost za účelem krátkodobého obchodování či záložních dodávek v případě jejich narušení.\n(39)\nToto nařízení se uplatňuje pouze na udělování povolení projektům společného zájmu ve smyslu vymezeném v tomto nařízení, veřejnou účast na těchto projektech a jejich regulační ošetření. Členské státy nicméně mohou prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na jiné projekty, které nemají status projektů společného zájmu ve smyslu tohoto nařízení. Pokud se jedná o regulační pobídky, mohou členské státy prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na projekty společného zájmu spadající do kategorie skladování elektřiny.\n(40)\nČlenské státy, které doposud nezavedly právní status projektu nejvyššího možného národního významu, který lze přidělit projektům energetické infrastruktury v rámci povolovacích postupů, by měly zvážit zavedení tohoto statusu, a obzvláště pak vyhodnotit, zda by to vedlo k urychlení povolovacího postupu.\n(41)\nEvropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 (19) prokázal přidanou hodnotu posílení pákového efektu soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie. Příslušná opatření by měla čerpat ze zkušeností získaných během pilotní fáze po zavedení projektových dluhopisů, jejichž prostřednictvím jsou projekty v oblasti infrastruktury financovány.\n(42)\nProjekty společného zájmu v oblasti elektřiny, zemního plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací, jakmile se toto financování stane dostupným v rámci příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Je důležité předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož prioritního koridoru Unie, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost se strukturálními fondy, které budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Na investice do projektů společného zájmu se uplatňuje logická rovnice o třech stupních. Zaprvé, trh by měl mít při investování přednost. Zadruhé, neučiní-li příslušné investice trh, je třeba přezkoumat regulační řešení, a je-li to nezbytné, příslušný regulační rámec by měl být přizpůsoben a mělo by být zajištěno řádné uplatňování příslušného regulačního rámce. Zatřetí, nejsou-li první dva kroky dostatečné pro přilákání nezbytných investic do projektů společného zájmu, mohla by být poskytnuta finanční podpora Unie, pokud daný projekt společného zájmu splňuje platná kritéria způsobilosti.\n(43)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje a interoperability transevropských energetických sítí a připojení k nim, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.\n(44)\nNařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(45)\nRozhodnutí č. 1364/2006/ES by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“).\n2.   Toto nařízení zejména:\na)\nupravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen „kategorie energetické infrastruktury“);\nb)\nusnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti;\nc)\nstanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;\nd)\nurčuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve směrnicích 2009/28/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES a v nařízeních (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 použijí tyto definice:\n1)\n„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;\n2)\n„komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;\n3)\n„projektem“ se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury;\n4)\n„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;\n5)\n„zúženým místem energetické infrastruktury“ se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;\n6)\n„předkladatelem projektu“ se rozumí:\na)\nprovozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy či jiný provozovatel nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu;\nb)\nexistuje-li několik provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribuční soustavy či jiných provozovatelů nebo investorů či jejich skupiny, osoba s právní subjektivitou podle platného vnitrostátního práva, která byla určena na základě smluvního ujednání mezi nimi a která je způsobilá převzít zákonné povinnosti a finanční odpovědnost za strany smluvního ujednání;\n7)\n„inteligentní sítí“ se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a těch, kteří elektřinu vyrábějí i spotřebovávají, k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;\n8)\n„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;\n9)\n„studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;\n10)\n„vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;\n11)\n„uvedení do provozu“ odkazuje na proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.\nKAPITOLA II\nPROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU\nČlánek 3\nUnijní seznam projektů společného zájmu\n1.   Tímto nařízením se zřizuje dvanáct regionálních skupin (dále jen „skupiny“) vymezených v příloze III části 1. Členství v každé skupině vychází z každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Rozhodovací pravomoci ve skupinách přísluší členským státům a Komisi, která je pro tyto účely dále označována za rozhodovací orgán skupin.\n2.   Každá skupina přijme svůj jednací řád s přihlédnutím k ustanovením přílohy III.\n3.   Rozhodovací orgán každé skupiny přijme regionální seznam navrhovaných projektů společného zájmu, vypracovaný postupem stanoveným v příloze III části 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4.\nPři vypracovávání regionálního seznamu skupinou:\na)\nkaždý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj odůvodní dotčené skupině;\nb)\nse zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.\n4.   Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“), aniž je dotčen čl. 172 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tento seznam Unie je přijat v podobě přílohy tohoto nařízení.\nPři výkonu své pravomoci Komise zajistí, aby byl tento seznam Unie přijímán každé dva roky, a to na základě regionálních seznamů přijatých rozhodovacími orgány skupin podle oddílu 1 čl. 2 přílohy III postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku.\nPrvní seznam Unie se přijme do 30. září 2013.\n5.   Při přijímání seznamu Unie na základě seznamů regionálních Komise:\na)\nzajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;\nb)\nzajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 12;\nc)\nzohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 9 a\nd)\nse zaměřuje na to, aby zůstal celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zvládnutelným.\n6.   Projekty společného zájmu zařazené na seznam Unie podle odstavce 4 tohoto článku se stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.\nČlánek 4\nKritéria pro projekty společného zájmu\n1.   Projekty společného zájmu splňují tato obecná kritéria:\na)\nprojekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury;\nb)\npotenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a\nc)\nprojekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:\ni)\ntýká se alespoň dvou členských států, a to tak, že přímo překračuje hranice dvou nebo více členských států,\nii)\nnachází se na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1,\niii)\npřekračuje hranice nejméně jednoho členského státu se zemí Evropského hospodářského prostoru.\n2.   Na projekty společného zájmu spadající do zvláštních kategorií energetické infrastruktury se vztahují tato zvláštní kritéria:\na)\npokud jde o projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. a) až d), bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:\ni)\nintegrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, hospodářská soutěž a pružnost systému,\nii)\nudržitelnost, mj. prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů do sítě a přenosem energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,\niii)\nzabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability, vhodných propojení a bezpečného a spolehlivého provozu systému;\nb)\npokud jde o projekty v oblasti zemního plynu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 2, bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:\ni)\nintegrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, interoperabilita a pružnost systému,\nii)\nbezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím vhodných propojení a diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,\niii)\nhospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,\niv)\nudržitelnost, mj. prostřednictvím snižování objemu emisí, podpory nepravidelně vyráběné elektřiny z obnovitelných zdrojů a větším využíváním plynu z obnovitelných zdrojů;\nc)\npokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:\ni)\nintegrace a zapojení uživatelů sítě s novými požadavky s ohledem na jejich nabídku elektřiny a poptávku po ní,\nii)\núčinnost a interoperabilita přenosu a distribuce elektřiny v každodenním provozu sítě,\niii)\nzabezpečení sítě, řízení systému a kvalita dodávek,\niv)\noptimální plánování budoucích nákladově efektivních investic do sítí,\nv)\nfungování trhu a služby zákazníkům,\nvi)\nzapojení uživatelů do řízení jejich spotřeby energie;\nd)\npokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 3, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:\ni)\nzabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,\nii)\nefektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,\niii)\ninteroperabilita;\ne)\npokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 4, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:\ni)\nzamezení emisím oxidu uhličitého při zachování bezpečnosti dodávek energie,\nii)\nzvýšení odolnosti a bezpečnosti přepravy oxidu uhličitého,\niii)\nefektivní využívání zdrojů na základě připojení více zdrojů a úložišť oxidu uhličitého přes společnou infrastrukturu a minimalizace environmentální zátěže a rizik.\n3.   Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodech 1 až 3, jsou kritéria uvedená v tomto článku posuzována v souladu s ukazateli stanovenými v příloze IV bodech 2 až 5.\n4.   Aby bylo usnadněno hodnocení všech projektů, které by mohly být způsobilé jakožto projekty společného zájmu a které by mohly být zařazeny na regionální seznam, vyhodnotí každá skupina transparentním a objektivním způsobem přínos každého projektu k realizaci téhož prioritního koridoru nebo oblasti. Každá skupina vymezí svou metodu hodnocení na základě celkového přínosu ke splnění kritérií uvedených v odstavci 2; toto hodnocení povede k seřazení projektů pro interní použití v rámci skupiny. Ani regionální seznam ani seznam Unie nebudou obsahovat žádné řazení a řazení nebude použito ani pro žádný jiný účel, s výjimkou účelu uvedeného v příloze III oddíle 2 bodu 14.\nPři hodnocení projektů dále každá skupina řádně přihlédne k:\na)\nnaléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;\nb)\npočtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;\nc)\npřínosu každého projektu k územní soudržnosti a\nd)\njejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.\nU projektů inteligentních sítí, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), se bude řazení týkat projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.\nČlánek 5\nProvádění a sledování\n1.   Předkladatelé projektů vypracují pro projekty společného zájmu prováděcí plán včetně časového harmonogramu pro:\na)\nstudie udržitelnosti a přípravné studie;\nb)\nschválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem;\nc)\nvýstavbu a uvedení do provozu a\nd)\nharmonogram udělení povolení podle čl. 10 odst. 4 písm. b).\n2.   Provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a jiní provozovatelé vzájemně spolupracují, aby usnadnili realizaci projektů společného zájmu ve své oblasti.\n3.   Agentura a dotčené skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu a v případě potřeby vydávají doporučení s cílem usnadnit realizaci projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace v souladu s odstavci 4, 5 a 6, svolávat jednání s příslušnými stranami a vybízet Komisi k ověření poskytnutých informací na místě.\n4.   Do 31. března každého roku následujícího po roce zařazení projektu společného zájmu na seznam Unie podle článku 3 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 příslušnému orgánu uvedenému v článku 8 a buď agentuře nebo, u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4, příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:\na)\npokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;\nb)\npřípadných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a dalších obtížích;\nc)\nve vhodných případech revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.\n5.   Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy uvedené v odstavci 4 tohoto článku předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a předloží případně doporučení vedoucí k nápravě zpoždění a obtíží. Tato konsolidovaná zpráva rovněž v souladu s čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 vyhodnotí, zda dochází k důslednému uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury.\n6.   Dotčené příslušné orgány uvedené v článku 8 k předloží příslušné skupině zprávu o pokroku a případném zpoždění při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich území, pokud se jedná o proces udělování povolení, a o důvodech případných zpoždění.\n7.   Pokud se uvedení projektu společného zájmu do provozu opozdí oproti prováděcímu plánu, s výjimkou převažujících důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, pak:\na)\npokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;\nb)\npokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;\nc)\npokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písmenu b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;\nd)\npokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;\ne)\npokud se použijí písmena c) nebo d), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na usnadnění uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.\n8.   Projekt společného zájmu může být odstraněn ze seznamu Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 4, pokud bylo jeho zařazení na tento seznam založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro toto zařazení, nebo pokud nevyhovuje stávajícímu právu Unie.\n9.   Projekty, které již nejsou na seznamu Unie, ztrácejí veškerá práva a povinnosti spojené se statusem projektu společného zájmu na základě tohoto nařízení.\nProjekt, který již není uveden na seznamu Unie, avšak příslušný orgán již u něj přijal k přezkoumání příslušnou dokumentaci k žádosti, si zachovává práva a povinnosti vyplývající z kapitoly III, s výjimkou případů, kdy již projekt není na seznamu z důvodů uvedených v odstavci 8.\n10.   Tímto článkem není dotčena jakákoli finanční pomoc Unie poskytnutá projektu společného zájmu před jeho vyřazením ze seznamu Unie.\nČlánek 6\nEvropští koordinátoři\n1.   Nastanou-li při realizaci projektu společného zájmu závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.\n2.   Evropský koordinátor:\na)\npodporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;\nb)\npomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;\nc)\nve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;\nd)\nzajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;\ne)\npředkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.\n3.   Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci dotčených projektů přiděleny.\n4.   Rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora stanoví podmínky s podrobným vymezením doby trvání mandátu, specifických úkolů a termínů a příslušné metodiky, kterou je třeba dodržovat. Úsilí vynaložené na koordinaci je přiměřené složitosti projektu (projektů) a odhadovaným nákladům na projekty.\n5.   Dotyčné členské státy v plné míře spolupracují s evropským koordinátorem při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 4.\nKAPITOLA III\nUDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ A ÚČAST VEŘEJNOSTI\nČlánek 7\n„Prioritní status“ projektů společného zájmu\n1.   Přijetí seznamu Unie určuje pro účely veškerých rozhodnutí vydaných v průběhu procesu udělování povolení nezbytnost těchto projektů z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii projektu.\n2.   Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování dokumentace žádostí týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány, aby byla tato dokumentace vyřízena nejrychlejším možným způsobem slučujícím se se zákonem.\n3.   Existuje-li takový status ve vnitrostátním právu, je projektům společného zájmu přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při povolovacích postupech, včetně územního plánovaní, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, a posuzování dopadů na životní prostředí v rámci těchto postupů, je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem platným pro příslušný typ energetické infrastruktury.\n4.   Do 16. srpna 2013 vydá Komise nezávazné pokyny podporující členské státy při vymezování a provádění přiměřených legislativních a nelegislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle práva Unie.\n5.   Členské státy při řádném zohlednění pokynů uvedených v odstavci 4 vyhodnotí, která opatření je možné uplatnit s cílem racionalizovat postupy posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit jejich soudržné uplatňování, a informují Komisi o výsledku tohoto procesu.\n6.   Do devíti měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 přijmou členské státy nelegislativní opatření, která určily v odstavci 5.\n7.   Do 24 měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 provedou členské státy legislativní opatření, které určily podle odstavce 5. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z práva Unie.\n8.   V souvislosti s důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS a čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, jsou projekty společného zájmu považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v „převažujícím veřejném zájmu“ za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v těchto směrnicích.\nJe-li v souladu se směrnicí 92/43/EHS vyžadováno stanovisko Komise, Komise a příslušný orgán uvedený v článku 9 tohoto nařízení zajistí, aby rozhodnutí týkající se převažujícího veřejného zájmu projektu bylo přijato ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení.\nČlánek 8\nOrganizace procesu udělování povolení\n1.   Do 16. listopadu 2013 určí každý členský stát jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu.\n2.   U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo související úkoly přeneseny na jiný orgán, nebo mohou být jiným orgánem vykonány, a to za předpokladu, že:\na)\npříslušný orgán informuje Komisi o tomto přenesení a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 9 odst. 7;\nb)\npouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.\nPříslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.\n3.   Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle mezinárodního práva a práva Unie, příslušný orgán přijme opatření pro usnadnění vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:\na)   integrovaný systém: komplexní rozhodnutí, které vydá příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení a příslušný orgán ho vezme v úvahu;\nb)   koordinovaný systém: komplexní rozhodnutí zahrnuje více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných několika dotčenými orgány, jež jsou koordinovány příslušným orgánem. Příslušný orgán může zřídit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny dotčené orgány, s cílem vypracovat harmonogram udělování povolení v souladu s čl. 10 odst. 4 písm. b) a sledovat a koordinovat jeho provádění. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každý jednotlivý případ přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno; pokud tak stanoví vnitrostátní právo a v rozsahu, který je v souladu s právem Unie, může se příslušný orgán domnívat, že jiný vnitrostátní dotčený orgán buď projekt schválil nebo zamítl, pokud rozhodnutí daného orgánu není vydáno ve stanovené lhůtě. Pokud tak stanoví vnitrostátní právo, může příslušný orgán jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými vnitrostátním dotčeným orgánem; příslušný orgán v takovém případě zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a práva Unie a své rozhodnutí řádně odůvodní;\nc)   systém spolupráce: přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každé jednotlivé rozhodnutí přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Sleduje dodržování časových lhůt dotčenými orgány.\nPokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.\nS uznáním vnitrostátních specifik v plánování a povolovacích postupech mohou členské státy volit mezi třemi systémy uvedenými v prvním pododstavci písm. a), b) a c) s cílem usnadnit a koordinovat své postupy a zvolí provedení nejúčinnějšího systému. Pokud zvolí členský stát systém spolupráce, uvědomí Komisi o důvodech své volby. Komise provede hodnocení účinnosti systémů ve zprávě uvedeného v článku 17.\n4.   Členské státy mohou použít systémy, které jsou odlišné od systémů uvedených v odstavci 3, na projekty společného zájmu, a to jak na souši, tak i na moři.\n5.   Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech, přijmou relevantní příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující jejich vzájemnou účinnou a efektivní spolupráci a koordinaci včetně, pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 10 odst. 4. Členské státy usilují o zajištění společných postupů, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí.\nČlánek 9\nPrůhlednost a účast veřejnosti\n1.   Do 16. května 2014 je členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, povinen zveřejnit příručku postupů upravujících proces udělování povolení, který se vztahuje na projekty společného zájmu. Tato příručka je podle potřeby aktualizována a zpřístupněna veřejnosti. Příručka obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale může odkazovat na příslušné právní předpisy nebo je citovat.\n2.   Aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky podle Aarhuské úmluvy, úmluvy z Espoo a příslušného práva Unie, dodržují všechny strany, které se podílejí na procesu udělování povolení, zásady pro účast veřejnosti stanovené v příloze VI bodě 3.\n3.   Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 10 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce uvedené v odstavci 1 a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do tří měsíců; v takovém případě příslušný orgán uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením procesu udělování povolení, v rozsahu, v němž taková účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku.\nPokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci, informuje o tom příslušný orgán. V takovém případě může příslušný orgán požadovat úpravy.\n4.   Předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, uskuteční před podáním konečné a kompletní dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 10 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Tím není dotčena jakákoli veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 3 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. Minimální požadavky na tyto veřejné konzultace jsou specifikovány v příloze VI bodě 5.\nPředkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení. Tuto zprávu předloží předkladatel projektu společně s dokumentací žádosti příslušnému orgánu. V komplexním rozhodnutí je třeba tyto výsledky řádně zohlednit.\n5.   U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první veřejná konzultace.\n6.   U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 2011/92/EU a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, případně v rámci oznamovacího postupu, zda si on nebo jakýkoli další dotčený orgán přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.\n7.   Předkladatel projektu nebo příslušný orgán, pokud to stanoví vnitrostátní právo, vytvoří a pravidelně aktualizuje internetové stránky o významné informace o projektu společného zájmu; na tyto stránky odkazují internetové stránky Komise a vyhovují požadavkům specifikovaným v příloze VI bodě 6. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné.\nPředkladatelé projektů příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.\nČlánek 10\nDélka a realizace povolovacího postupu\n1.   Proces udělování povolení se skládá ze dvou postupů:\na)\nPostup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.\nTento postup zahrne vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel (předkladatelé) projektu vypracovat.\nPro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem.\nb)\nZákonný povolovací postup, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.\n2.   Doba trvání obou postupů uvedených v odst. 1 dohromady nepřekročí dobu tří let a šesti měsíců. Pokud se však příslušný orgán domnívá, že jedna nebo obě z těchto dvou postupů povolovacího postupu nebude dokončena před časovými lhůtami stanovenými v odstavci 1, může rozhodnout, před jejich uplynutím a v každém jednotlivém případě, prodloužit jednu nebo obě lhůty o maximálně devět měsíců pro oba postupy dohromady.\nV tomto případě je příslušný orgán povinen dotčenou skupinu informovat a předložit jí opatření, která byla či mají být přijata s cílem povolovací postup co nejdříve dokončit. Skupina může požádat příslušný orgán, aby jí pravidelně podával zprávy o pokroku dosaženém v tomto směru.\n3.   V členských státech, v nichž určení trasy nebo umístění, provedené výhradně pro zvláštní účel plánovaného projektu, včetně plánování zvláštních koridorů pro síťové infrastruktury, nemůže být zahrnuto do procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí, musí být odpovídající rozhodnutí přijato v samostatné lhůtě šesti měsíců, počínaje datem předložení konečné a kompletní dokumentace žádosti předkladatelem.\nV tomto případě bude prodloužená časová lhůta uvedená v odstavci 2 omezena na šest měsíců, včetně postupu stanoveného podle tohoto odstavce.\n4.   Postup před podáním žádosti je složen z těchto kroků:\na)\npo přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e);\nb)\npříslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2.\nU projektů, které překročí hranice mezi dvěma nebo více členskými státy, příslušné orgány dotčených členských států vypracují společný rozpis, v němž schválí sladění svých harmonogramů;\nc)\npo obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.\n5.   Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odst. 4 písm. b).\n6.   Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva Unie, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.\nKAPITOLA IV\nREGULACE\nČlánek 11\nAnalýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři\n1.   Do 16. listopadu 2013 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav členským státům, Komisi a agentuře metodiky harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tyto metodiky se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009. Tyto metodiky jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a jsou v souladu s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.\nPřed předložením svých metodik uspořádají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav rozsáhlé konzultace, jichž se zúčastní alespoň organizace zastupující všechny zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, i samy zúčastněné strany –, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.\n2.   Do tří měsíců ode dne obdržení metodik agentura poskytne členským státům a Komisi stanovisko týkající se těchto metodik a zveřejní je.\n3.   Komise vydá, a členské státy mohou vydat, své stanovisko k těmto metodikám do tří měsíců od obdržení stanoviska od agentury. Stanoviska jsou předložena evropské síti provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav.\n4.   Do tří měsíců ode dne obdržení posledního stanoviska obdrženého podle odstavce 3 upraví evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav své metodiky, přičemž řádně zohlední obdržená stanoviska členských států, stanovisko Komise a stanovisko agentury a předloží je Komisi ke schválení.\n5.   Do dvou týdnů od schválení Komisí zveřejní evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Na vyžádání jsou povinni poskytnout Komisi a agentuře příslušné soubory vstupních dat uvedené v příloze V bodě 1 a další příslušné údaje o síti, zatížení toku a trhu v dostatečně přesné podobě podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Údaje jsou platné k datu žádosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů v řadách vlastních i v řadách osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.\n6.   Tyto metodiky jsou pravidelně aktualizovány a zdokonalovány v souladu s odstavci 1 až 5. Agentura může z vlastní iniciativy nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat na základě řádného odůvodnění a v řádné lhůtě. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, vedoucí k žádosti agentury o aktualizaci nebo zdokonalení.\n7.   Do 16. května 2015 vnitrostátní regulační orgány spolupracující v rámci agentury stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů kategorií infrastruktury uvedených v příloze II bodech 1 a 2. Tyto referenční hodnoty mohou evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav použít pro analýzy nákladů a přínosů prováděné pro následující desetileté plány rozvoje sítě.\n8.   Do 31. prosince 2016 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav společně s evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav Komisi a agentuře model konzistentního a propojeného trhu s elektřinou a zemním plynem a konzistentní a propojené elektrické a plynárenské sítě, který zahrnuje přenosovou a přepravní infrastrukturu i skladování elektřiny a zemního plynu a zařízení na zkapalněný zemní plyn a řeší prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I a zpracované v souladu se zásadami stanovenými v příloze V. Po schválení tohoto modelu Komisí v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 je tento model zahrnut do metodik.\nČlánek 12\nUmožnění investic s přeshraničními dopady\n1.   Efektivně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a v příloze II bodě 2 ponese příslušný provozovatel (provozovatelé) přenosové soustavy nebo předkladatelé projektu přenosové infrastruktury členského státu (členských států), na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje poplatky za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.\n2.   U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2 se použije odstavce 1 pouze tehdy, pokud alespoň jeden předkladatel projektu žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby uplatnily tento článek na veškeré náklady na projekt nebo na části nákladů na projekt. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií uvedených v příloze II bodě 2 se použije odstavec 1 pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a určilo, že nelze očekávat, že efektivně vynaložené investiční náklady budou pokryty sazbami.\nMá-li projekt několik předkladatelů, příslušné vnitrostátní regulační orgány bez prodlení všechny předkladatele projektu vyzvou k tomu, aby žádost o investici podali společně v souladu s odstavcem 3.\n3.   U projektu společného zájmu, na který se vztahuje odstavec 1, předkladatelé projektů všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny, a to alespoň jednou ročně, dokud není projekt uveden do provozu.\nJakmile takový projekt dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatelé projektu, po konzultaci s provozovateli přepravních a přenosových soustav z těch členských států, na které má projekt významný čistý pozitivní dopad, žádost o investici. Tato žádost o investici obsahuje žádost o přeshraniční přidělení nákladů a je předložena všem dotčeným vnitrostátním regulačním orgánům společně s:\na)\nanalýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 11 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu,\nb)\nobchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů, a\nc)\npokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.\nPokud projekt předkládá více překladatelů, předloží své žádosti o investice společně.\nU projektů zařazených na první seznam Unie předkladatelé projektů předloží žádosti o investice do 31. října 2013.\nPři převzetí každé žádosti o investice vnitrostátní regulační orgány neprodleně předloží její kopii agentuře pro informaci.\nVnitrostátní regulační orgány a agentura zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n4.   Do šesti měsíců od data obdržení poslední žádosti o investici posledním dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem přijmou vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými předkladateli projektů koordinovaná rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, která ponese každý provozovatel soustavy v rámci uvedeného projektu, i o jejich začlenění do sazeb. Vnitrostátní regulační orgány mohou rozhodnout, že přidělí pouze část nákladů, nebo mohou rozhodnout, že rozdělí náklady v rámci balíčku několika projektů společného zájmu.\nPři přidělování nákladů zohlední vnitrostátní regulační orgány skutečné nebo očekávané:\n—\npoplatky za přetížení nebo jiné poplatky,\n—\npříjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.\nPři rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektů v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.\nPři rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány, po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových a přepravních soustav, o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 3 písm. a) a b).\nPokud projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění nelze považovat za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové soustavy členských států postiženého těmito negativními externalitami.\n5.   Vnitrostátní regulační orgány na základě přeshraničního přidělení nákladů, jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto článku, při stanovování nebo schvalování sazeb v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES zohlední skutečné náklady vynaložené provozovatelem přenosové soustavy či jiným předkladatelem projektu v důsledku investic, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního a strukturálně srovnatelného provozovatele.\nVnitrostátní regulační orgány agentuře neprodleně oznámí rozhodnutí o přidělení nákladů společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace zahrnují zejména podrobné důvody, na jejichž základě byly náklady rozděleny mezi členské státy, například:\na)\nvyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;\nb)\nhodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 3 písm. b);\nc)\npozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;\nd)\nvýsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.\nRozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní.\n6.   V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o dané žádosti o investice do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdržel poslední dotčený vnitrostátní regulační orgán, uvědomí o tom neprodleně agenturu.\nV takovém případě nebo na základě společné žádosti dotčených vnitrostátních regulačních orgánů přijme agentura do tří měsíců ode dne, kdy jí byla záležitost předložena, rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního rozdělení nákladů uvedeného v odstavci 3, jakož i o způsobu, kterým se náklady na investice promítnou do sazeb.\nAgentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a předkladateli projektů. Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací.\nRozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní. Použijí se články 19 a 20 nařízení (ES) č. 713/2009.\n7.   Kopie všech rozhodnutí o přidělení nákladů předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n8.   Toto rozhodnutí o rozdělení nákladů neovlivní právo provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav žádat o poplatky za přístup k sítím a právo vnitrostátních regulačních orgánů tyto poplatky schvalovat v souladu s článkem 32 směrnice 2009/72/ES a směrnice 2009/73/ES, článkem 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009.\n9.   Tento článek se nepoužije na projekty společného zájmu, které obdržely:\na)\nvýjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;\nb)\nvýjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;\nc)\nvýjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES (20);\nd)\nvýjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 (21).\nČlánek 13\nPobídky\n1.   Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu, zajistí členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu v souladu s čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.\nPrvní pododstavec se nepoužije, pokud projekt společného zájmu obdržel:\na)\nvýjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;\nb)\nvýjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;\nc)\nvýjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES, nebo\nd)\nvýjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.\n2.   Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat pobídky uvedené v odstavci 1 zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatelům projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.\n3.   Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a může mimo jiné zahrnovat:\na)\npředpisy upravující preventivní investice nebo\nb)\npravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo\nc)\npravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo\nd)\njakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.\n4.   Do 31. července 2013, je-li to možné, předloží jednotlivé vnitrostátní regulační orgány agentuře svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik uvedených projektů.\n5.   Do 31. prosince 2013, po zohlednění informací obdržených podle odstavce 4 tohoto článku, usnadní agentura sdílení osvědčených postupů a předloží doporučení v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 713/2009 ohledně:\na)\npobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;\nb)\nspolečné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.\n6.   Do 31. března 2014 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která využívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik způsobených těmito projekty.\n7.   Pokud opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 nejsou dostatečná k zajištění včasného provedení projektů společného zájmu, může Komise vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku.\nKAPITOLA V\nFINANCOVÁNÍ\nČlánek 14\nZpůsobilost projektů k finanční pomoci Unie\n1.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů.\n2.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů přečerpávacích vodních elektráren, jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují následující kritéria:\na)\nanalýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 12 odst. 3 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace;\nb)\nprojekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí;\nc)\nprojekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 13 odst. 2.\n3.   Projekty společného zájmu prováděné v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 7 písm. d) jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku.\n4.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a bodě 4 jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.\nČlánek 15\nObecné zásady pro kritéria poskytnutí finanční pomoci Unie\nZvláštní kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 a ukazatele uvedené v čl. 4 odst. 4 plní rovněž úlohu cílů pro stanovení kritérií pro poskytnutí finanční pomoci Unie v příslušném nařízení o nástroji pro propojení Evropy.\nČlánek 16\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na období čtyř let od 15. května 2013. Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 17\nPředkládání zpráv a hodnocení\nNejpozději v roce 2017 zveřejní Komise zprávu o provádění projektů společného zájmu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje hodnocení:\na)\npokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;\nb)\nfinančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;\nc)\nv případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;\nd)\nv případě udělování povolení a účasti veřejnosti zejména:\ni)\ncelkové průměrné a maximální doby trvání povolovacích postupů u projektů společného zájmu včetně doby trvání jednotlivých kroků v rámci postupu před podáním žádosti v porovnání s načasováním stanoveným v rámci původních milníků uvedených v čl. 10 odst. 4,\nii)\nmíry nesouhlasu s projekty společného zájmu (zejména počet písemných námitek vznesených v průběhu procesu veřejných konzultací, počet napadení soudní cestou),\niii)\npřehled osvědčených a inovativních postupů s ohledem na zapojení zúčastněných stran a zmírňování environmentálních dopadů v průběhu procesů udělování povolení a realizace projektu,\niv)\núčinnost systémů uvedených v čl. 8 odst. 3, pokud jde o dodržování časových lhůt stanovených v článku 10;\ne)\nv případě regulace zejména:\ni)\npočet projektů společného zájmu, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12,\nii)\npočet a typ projektů společného zájmu, které obdržely zvláštní pobídky podle článku 13;\nf)\núčinnost tohoto nařízení k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.\nČlánek 18\nInformace a publicita\nKomise stanoví do šesti měsíců od data přijetí prvního seznamu Unie platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti, a to i přes internet. Platforma obsahuje následující informace:\na)\nobecné, aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;\nb)\nprováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;\nc)\nhlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;\nd)\nseznam Unie;\ne)\nfinanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.\nČlánek 19\nPřechodná ustanovení\nTímto nařízením není dotčeno udělování, pokračování nebo změna finanční podpory poskytnuté Komisí na základě výzev k předkládání návrhů zveřejněných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (22), projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES nebo s ohledem na cíle založené na příslušných kategoriích výdajů pro TEN-E, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (23).\nNa projekty společného zájmu v procesu udělování povolení, pro které předkladatel projektu předložil dokumentaci žádosti před 16. listopadem 2013, se nevztahují ustanovení kapitoly III.\nČlánek 20\nZměny nařízení (ES) č. 713/2009\nV nařízení (ES) č. 713/2009 se v článku 22 nahrazuje odstavec 1 tímto:\n„1.   Za žádost o udělení výjimky podle čl. 9 odst. 1 a za rozhodnutí o přeshraničním přidělení nákladů poskytovaných agenturou podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech pro transevropské energetické infrastruktury (24) vybírá agentura poplatky.\nČlánek 21\nZměny nařízení (ES) č. 714/2009\nNařízení (ES) č. 714/2009 se mění takto:\n1)\nČlánek 8 se mění takto:\na)\nv odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\nspolečné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:\ni)\ninformace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací,\nii)\ntechnologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii,\niii)\njakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou s cílem dosáhnout koordinace provozu, a agentuře a\niv)\nže provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy agentury, které se týkají těchto informací.\nEvropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav předloží přijaté specifikace týkající se výše uvedených bodů i) až iv) agentuře a Komisi do 16. května 2015.\nDo 12 měsíců od přijetí specifikací vydá agentura stanovisko, v němž posuzuje, zda tyto specifikace dostatečně přispívají k podpoře přeshraničního obchodu a k zajištění optimálního řízení, koordinovaného provozu, efektivního využívání a dobrého technického rozvoje evropské elektroenergetické přenosové sítě.“;\nb)\nv odstavci 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\nvychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 12 odst. 1, a případně z aspektů plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (25), podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení.\n2)\nČlánek 11 se nahrazuje tímto:\n„Článek 11\nNáklady\nNáklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.“\n3)\nV článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:\n„4a.   Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně provádění koordinace provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto rámcové pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 6 tohoto nařízení a vycházet z nich a stavět rovněž na přijatých specifikacích a stanovisku agentury uvedeném v čl. 8 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení. Při přijímání těchto rámcových pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.\nUvedené hlavní směry se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 3.“\n4)\nV článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (26).\nČlánek 22\nZměny nařízení (ES) č. 715/2009\nNařízení (ES) č. 715/2009 se mění takto:\n1)\nV čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:\n„a)\nvychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (27); podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 11 tohoto nařízení.\n2)\nČlánek 11 se nahrazuje tímto:\n„Článek 11\nNáklady\nNáklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.“\nČlánek 23\nZrušení\nOd 1. ledna 2014 se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Dle tohoto nařízení nevznikají žádná práva ve vztahu k projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES.\nČlánek 24\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. června 2013 výjimkou článků 14 a 15, které se použijí ode dne použitelnosti příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 17. dubna 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nL. CREIGHTON\n(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125.\n(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 137.\n(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2013.\n(4)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o prioritách energetických infrastruktur pro rok 2020 a na další období (Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 46).\n(5)  Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).\n(7)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.\n(8)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.\n(9)  Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.\n(10)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.\n(11)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(12)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.\n(14)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.\n(15)  Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.\n(16)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.\n(17)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.\n(18)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.\n(19)  Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31.\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1).\n(22)  Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.\n(23)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.\n(24)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;\n(25)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;\n(26)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“\n(27)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;\nPŘÍLOHA I\nPRIORITNÍ KORIDORY A OBLASTI ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY\nToto nařízení se vztahuje na tyto prioritní koridory a oblasti transevropské energetické infrastruktury:\n1.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘENOS ELEKTŘINY\n1)\nMořská síť v oblasti Severního moře: rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, kanálu La Manche, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a úložišť a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.\nDotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království.\n2)\nSeverojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě: propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.\nDotčené členské státy: Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko.\n3)\nSeverojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.\nDotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (1), Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.\n4)\nPlán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií: propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.\nDotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Polsko, Švédsko.\n2.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ZEMNÍHO PLYNU\n5)\nSeverojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.\nDotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko.\n6)\nSeverojižní propojení plynárenských sítí ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě: plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.\nDotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (1), Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.\n7)\nJižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.\nDotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (2), Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.\n8)\nPlán propojení pobaltského trhu s energií ze zemního plynu: plynárenská infrastruktura, jejímž cílem je ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska a jejich závislost na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře.\nDotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko.\n3.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ROPY\n9)\nPropojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.\nDotčené členské státy: Česká republika, Chorvatsko (2), Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko.\n4.   PRIORITNÍ TEMATICKÉ OBLASTI\n10)\nZavádění inteligentních sítí: zavedení technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů připojených k elektrické síti, a to zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky.\nDotčené členské státy: všechny.\n11)\nElektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné:\na)\npřizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;\nb)\nspojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby a\nc)\nvyrovnat se se stále rozrůzněnějšími a decentralizovanějšími dodávkami elektřiny a pružnější poptávkou po ní.\nDotčené členské státy: všechny.\n12)\nPřeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: rozvoj přepravní infrastruktury oxidu uhličitého mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi s ohledem na rozvoj zachycování a ukládání oxidu uhličitého.\nDotčené členské státy: všechny.\n(1)  Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.\n(2)  Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.\nPŘÍLOHA II\nKATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY\nZa účelem provádění priorit energetické infrastruktury uvedených v příloze I je nutno vytvořit následující kategorie energetické infrastruktury:\n1)\nv oblasti elektrické energie:\na)\nnadzemní přenosové vedení vysokého napětí, pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo více, a podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo více;\nb)\nzejména v případě elektrických dálnic jakékoli fyzické zařízení zkonstruované tak, aby umožňovalo přenos elektřiny vysokého a velmi vysokého napětí s cílem propojit velké množství zařízení na výrobu a skladování elektřiny nacházejících se v jednom nebo ve více členských státech nebo ve třetích zemích s velkou spotřebou elektřiny v jednom nebo více jiných členských státech;\nc)\nzařízení na skladování elektřiny pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více;\nd)\nveškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz systémů uvedených pod písmeny a) až c) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a trakčních napájecích stanicích;\ne)\nveškeré vybavení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě s cílem vyvinout síť, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;\n2)\nv oblasti zemního plynu:\na)\npřepravní plynovody pro přepravu zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod nebo místní distribuci zemního plynu;\nb)\npodzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;\nc)\npřijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG);\nd)\nveškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému, případně zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;\n3)\nv oblasti ropy:\na)\nropovody sloužící k přepravě ropy;\nb)\nčerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů;\nc)\nveškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;\n4)\nv oblasti oxidu uhličitého:\na)\nvyhrazené potrubí jiné než těžební plynovodní síť sloužící k přepravě antropogenního oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, např. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (1);\nb)\nzařízení pro zkapalňování a vyrovnávací skladování oxidu uhličitého s cílem jeho další přepravy. Nespadají sem infrastruktury v rámci geologických formací užívané k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;\nc)\nveškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů.\n(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.\nPŘÍLOHA III\nREGIONÁLNÍ SEZNAMY PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU\n1.   PRAVIDLA PRO REGIONÁLNÍ SKUPINY\n1)\nU projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.\nU projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.\nU projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, a Komise.\n2)\nRozhodovací orgány skupin se mohou sloučit. Všechny skupiny nebo rozhodovací orgány se v případě potřeby scházejí, aby projednaly záležitosti společné všem skupinám. Takové záležitosti mohou zahrnovat otázky, které mají význam pro soudržné uplatňování napříč regiony nebo pro počet navržených projektů uvedených v návrzích regionálních seznamů, u nichž hrozí, že se stanou neproveditelné.\n3)\nKaždá skupina si organizuje práci v souladu s úsilím o regionální spolupráci podle článku 6 směrnice 2009/72/ES, článku 7 směrnice 2009/73/ES, článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a s jinými stávajícími strukturami regionální spolupráce.\n4)\nKaždá skupina si přizve podle toho, jak to bude vhodné s ohledem na provádění příslušných priorit určených v příloze I, předkladatele projektů, které potenciálně splňují podmínky způsobilosti k zařazení projektu mezi projekty společného zájmu, a dále zástupce vnitrostátních správ a regulačních orgánů a provozovatele přenosových a přepravních soustav z kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátských zemí, členských států Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu, zástupců institucí a orgánů Energetického společenství, zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství a zemí, s nimiž Unie navázala konkrétní spolupráci v oblasti energetiky. Rozhodnutí přizvat zástupce třetích zemí se přijímá na základě konsenzu.\n5)\nKaždá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, zúčastněné strany přímo – včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, může skupina organizovat slyšení nebo konzultace.\n6)\nVnitřní pravidla, aktualizovaný seznam členských organizací, pravidelně aktualizované informace o pokroku činnosti, pořady jednání, konečné závěry a konečná rozhodnutí každé skupiny Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 18.\n7)\nKomise, agentura a skupiny usilují o soudržnost mezi jednotlivými skupinami. Za tímto účelem Komise a agentura podle potřeby zajistí výměnu informací mezi dotčenými skupinami o veškeré činnosti, jež je v jejich meziregionálním zájmu.\nÚčastí vnitrostátních regulačních orgánů a agentury ve skupinách není dotčeno plnění jejich cílů a povinností vyplývajících z tohoto nařízení, nebo článků 36 a 37 směrnice 2009/72/ES a článků 40 a 41 směrnice 2009/73/ES, nebo nařízení (ES) č. 713/2009.\n2.   PROCES VYPRACOVÁVÁNÍ REGIONÁLNÍCH SEZNAMŮ\n1)\nPředkladatelé projektu potenciálně způsobilého k zařazení mezi projekty společného zájmu, kteří se snaží o získání statusu projektu společného zájmu, předloží skupině žádost o zařazení svých projektů jako projektů společného zájmu, která zahrnuje:\n—\nposouzení těchto projektů s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I,\n—\nanalýzu plnění příslušných kritérií podle článku 4,\n—\nu projektů, které dosáhly dostatečného stupně zralosti, analýzu nákladů a přínosů pro konkrétní projekt v souladu s články 21 a 22 a na základě metodiky vyvinuté evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 11, a\n—\njakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.\n2)\nVšichni příjemci zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.\n3)\nPo schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009.\n4)\nPo schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty plynárenské infrastruktury spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009.\n5)\nNávrhy projektů předložené s žádostí o jejich zařazení do prvního seznamu Unie, které nebyly dosud hodnoceny podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009, se posuzují na úrovni celounijního systému prostřednictvím:\n—\nevropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav v souladu s metodikou uplatňovanou v nejnovějším dostupném desetiletém plánu rozvoje sítě pro projekty uvedené v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d),\n—\nevropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav nebo třetí strany jednotně na základě objektivní metodiky pro projekty spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2.\nDo 16. ledna 2014 vydá Komise pokyny pro kritéria, jež mají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav uplatňovat při vytváření jejich příslušných desetiletých plánů rozvoje sítě uvedených výše v bodech 3 a 4, s cílem zajistit rovné zacházení a transparentnost tohoto procesu.\n6)\nNavrhované projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 jsou předkládány jako součást plánu rozvoje infrastruktury přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého vypracovaného nejméně dvěma členskými státy, který má být předložen Komisi předmětnými členskými státy nebo subjekty určenými těmito členskými státy.\n7)\nU projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 ověřují vnitrostátní regulační orgány nebo, je-li to třeba, agentura, důsledné uplatňování kritérií a metodiky analýzy nákladů a přínosů a posuzují přeshraniční význam projektů, pokud možno v rámci regionální spolupráce (článek 6 směrnice 2009/72/ES a článek 7 směrnice 2009/73/ES). Následně předloží skupině své hodnocení.\n8)\nU navrhovaných projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 3 a 4 Komise vyhodnotí uplatňování kritérií stanovených v článku 4. U navrhovaných projektů oxidu uhličitého spadajících do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 vezme Komise rovněž v úvahu možnost budoucího rozšíření o další členské státy. Komise skupině předloží své hodnocení.\n9)\nKaždý členský stát, na jehož území se navrhovaný projekt nevztahuje, ale na něž by navrhovaný projekt mohl mít potenciální čistý pozitivní dopad nebo značný dopad, např. na životní prostředí nebo na fungování energetické infrastruktury na jeho území, může předložit skupině stanovisko, v němž upřesní své obavy.\n10)\nRozhodovací orgán skupiny na žádost některého z členských států dané skupiny přezkoumá řádně odůvodněný postoj, jejž zaujal členský stát podle čl. 3 odst. 3 při neschválení projektu společného zájmu týkajícího se jeho území.\n11)\nSkupina se schází, aby přezkoumala a určila pořadí navrhovaných projektů s ohledem na posouzení regulačních orgánů nebo posouzení Komise týkající se projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého.\n12)\nNávrhy regionálních seznamů navrhovaných projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, jež vypracovaly skupiny, spolu s veškerými stanovisky podle bodu 9 jsou předkládány agentuře nejpozději šest měsíců před datem přijetí seznamu Unie. Návrhy regionálních seznamů a doprovázející stanoviska agentura posoudí do tří měsíců ode dne obdržení. Agentura poskytne stanovisko k návrhu regionálních seznamů, zejména k důslednému uplatňování kritérií a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech. Stanovisko agentury se přijme postupem dle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009.\n13)\nDo jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodovací orgán každé skupiny obdrží stanovisko agentury, přijme tento orgán vlastní konečný regionální seznam projektů, přičemž dodrží ustanovení čl. 3 odst. 3, na základě návrhu skupiny a při zohlednění stanoviska agentury a hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů předložených v souladu s bodem 7, nebo hodnocení Komise, pokud jde o projekty přepravy ropy a oxidu uhličitého navržené v souladu s bodem 8. Skupiny předloží konečný regionální seznam Komisi společně s veškerými stanovisky, jak stanoví bod 9.\n14)\nPokud by na základě obdržených regionálních seznamů a po zohlednění stanoviska agentury celkový počet navrhovaných projektů společného zájmu na seznamu Unie překročil zvládnutelnou hranici, Komise po konzultaci s každou dotčenou skupinou zváží, zda zahrnout na seznam Unie projekty, jimž bylo danou skupinou na základě řazení projektů podle čl. 4 odst. 4 určeno nejnižší pořadí.\nPŘÍLOHA IV\nPRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU\n1)\nProjekt s významným přeshraničním dopadem je projekt na území členského státu, který splňuje následující podmínky:\na)\nu přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy či v jakémkoli jiném příslušném křížení téhož přenosového koridoru, čímž zvyšuje danou přeshraniční přenosovou kapacitu sítě nejméně o 500 MW oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu;\nb)\nu skladování elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 megawattů instalované kapacity a má skladovací kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin/rok;\nc)\nu přepravy zemního plynu se projekt týká investic do kapacit zpětného toku nebo mění schopnost přenosu zemního plynu přes hranice dotčených členských států nejméně o 10 % oproti situaci před uvedením projektu do provozu;\nd)\nu skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 (1);\ne)\nu inteligentních sítí je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí zkonstruovaná pro napětí 10 kV nebo více. Zahrnuje provozovatele přenosových a distribučních soustav minimálně ze dvou členských států, kteří pokrývají nejméně 50 000 uživatelů vytvářejících nebo spotřebovávajících elektřinu, případně obojí v oblasti spotřeby alespoň 300 gigawatthodin ročně, z nichž nejméně 20 % pochází z obnovitelných zdrojů, které jsou ze své podstaty nestálé.\n2)\nPokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 1 písm. a) až d), jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:\na)\nIntegrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného celounijního desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:\n—\nu přeshraničních projektů podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií v obou směrech měřeného na základě množství energie (v megawattech) a jejich příspěvku k dosažení minimální kapacity propojení 10 % instalované výrobní kapacity, případně u projektů s významným přeshraničním dopadem podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií na hranicích mezi příslušnými členskými státy, mezi příslušnými členskými státy a třetími zeměmi nebo v rámci jednotlivých členských států a na vyrovnávání nabídky a poptávky a provoz sítě v příslušných členských státech,\n—\nu oblasti analýzy definované v příloze V bodě 10 podle hodnocení dopadu z hlediska nákladů na výrobu a přenos energie v rámci celého systému a vývoje a sbližování tržních cen u daného projektu podle různých scénářů plánování, a to zejména s ohledem na změny v důsledku odlišného ekonomického přínosu.\nb)\nPřenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť se posuzuje v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:\n—\nu přenosu elektřiny na základě odhadu rozsahu kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (na základě technologií a v megawattech), které jsou na základě projektu propojeny a přenášeny, v porovnání s rozsahem plánované celkové výrobní kapacity elektřiny z těchto typů obnovitelných zdrojů energie v dotčeném členském státě v roce 2020 v souladu s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů dle definice uvedené v článku 4 směrnice 2009/28/ES,\n—\nu skladování elektrické energie na základě porovnání nové kapacity poskytované v rámci projektu se stávající celkovou kapacitou stejné skladovací technologie v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10.\nc)\nBezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.\n3)\nPokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 2, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:\na)\nintegrace a interoperabilita trhu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému včetně úrovně kapacity zpětného toku dle různých scénářů;\nb)\nhospodářská soutěž se měří na základě diverzifikace včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek, přičemž se zohlední postupně: diverzifikace zdrojů; diverzifikace protistran; diverzifikace tras; dopad nové kapacity na ukazatel HHI vypočtený na úrovni kapacity pro analyzovanou oblast vymezenou v příloze V bodě 10;\nc)\nzabezpečení dodávek zemního plynu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti plynárenského systému Unie a zvýšení zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s narušením dodávek členským státům podle různých scénářů a další kapacity získané v rámci projektu stanovené ve vztahu ke standardu pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;\nd)\nudržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny klimatických podmínek.\n4)\nPokud jde o projekty spadající do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. e), hodnotí se každá funkce uvedená v článku 4 podle těchto kritérií:\na)   úroveň udržitelnosti: Toto kritérium se měří na základě hodnocení snížení emisí skleníkových plynů a dopadu infrastruktury elektrické sítě na životní prostředí;\nb)   kapacita přenosových a distribučních sítí pro připojení a přenos elektřiny směrem od uživatelů a k uživatelům: Toto kritérium se měří pomocí odhadu instalované kapacity distribuovaných zdrojů energie v distribučních sítích, povolené maximální injekce elektřiny bez nebezpečí přetížení přenosové sítě a energie, která nebyla čerpána z obnovitelných zdrojů v důsledku přetížení sítě nebo bezpečnostních rizik;\nc)   připojení sítě a přístup ke všem kategoriím uživatelů sítě: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení metod užívaných pro výpočet poplatků a sazeb a jejich struktury pro výrobce, spotřebitele a ty, kteří představují obě skupiny, a provozní pružnosti dynamického vyvažování elektřiny v síti;\nd)   bezpečnost a kvalita dodávek: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení poměru spolehlivě dostupné výrobní kapacity a poptávky v době špičky, podílu elektřiny získané z obnovitelných zdrojů, stability elektrické soustavy, doby trvání a četnosti přerušení na odběratele, včetně výpadků souvisejících s klimatem, a kvality dodávaného napětí;\ne)   účinnost a kvalita služeb při dodávkách elektřiny a provozu sítí: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení výše ztrát v přenosové a distribuční síti, poměru mezi minimální a maximální spotřebou elektrické energie ve stanoveném časovém období, poptávky na trzích s elektřinou a u opatření energetické účinnosti na základě procentuálního využití (tj. průměrného zatížení) komponentů elektrické sítě, dostupnosti síťových prvků (týkající se plánované i neplánované údržby) a jejího dopadu na výkon sítě a skutečné dostupnosti kapacity sítě vzhledem k její standardní hodnotě;\nf)   podíl na přeshraničních trzích s elektřinou na základě kontroly toků zatížení s cílem zmírnit kruhové toky a zvýšit propojovací kapacitu: Toto kritérium se odhaduje na základě hodnocení poměru mezi propojovací kapacitou členského státu a jeho poptávkou po elektrické energii, využívání propojovacích kapacit a poplatků za přetížení v rámci všech těchto propojení.\n5)\nPokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 3, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:\na)\nbezpečnost dodávek ropy se měří na základě posouzení dodatečného přínosu nové kapacity vzniklé na základě daného projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti systému a zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s přerušením dodávek podle různých scénářů;\nb)\ninteroperabilita se měří na základě posouzení, do jaké míry projekt zlepšuje provoz sítě ropovodů, a to zejména tím, že poskytuje možnost zpětného toku;\nc)\nefektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu.\n(1)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1.\nPŘÍLOHA V\nANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ENERGETICKÉHO SYSTÉMU V CELÉ ŠÍŘI\nMetodika harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři z hlediska projektů společného zájmu splňuje následující zásady stanovené v této příloze.\n1)\nTato metodika je založena na společném vstupním souboru dat představujících elektrické a plynárenské soustavy Unie v letech n+5, n+10, n+15 a n+20, kde n je rok, ve kterém se analýza provádí. Tento datový soubor obsahuje nejméně:\na)   v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, zemní plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5;\nb)   v plynárenství: scénáře poptávky, dovoz, ceny paliva (včetně uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přepravní sítě a její vývoj s ohledem na všechny nové projekty, pro něž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5.\n2)\nTento datový soubor odráží právo Unie a vnitrostátní právo platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.\n3)\nMetodika určí pokyny pro modelování rozvoje a využívání sítě a trhu nezbytné pro provedení analýzy nákladů a přínosů.\n4)\nAnalýza nákladů a přínosů vychází z harmonizovaného hodnocení nákladů a přínosů různých kategorií analyzovaných projektů a zahrnuje minimálně období uvedené v bodě 1.\n5)\nAnalýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.\n6)\nU přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady a vyrovnávací platby vyplývající z použití článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009, dopady na ukazatele uvedené v příloze IV a následující dopady na:\na)\nemise skleníkových plynů a přenosové ztráty po dobu technické životnosti projektu;\nb)\nbudoucí náklady na investice do nové výroby a přenosových soustav po celou dobu technické životnosti projektu;\nc)\nflexibilitu provozu včetně optimalizace regulace výkonu a doplňkových služeb;\nd)\nodolnost systému včetně odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES.\n7)\nU zemního plynu zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně výsledky tržních testů, dopady na ukazatele vymezené v příloze IV a tyto dopady:\na)\nodolnost vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;\nb)\npřetížení plynárenské sítě.\n8)\nU inteligentních sítí zohlední analýza nákladů a přínosů dopady na ukazatele uvedené v příloze IV.\n9)\nPodrobná metoda užitá pro zohlednění ukazatelů uvedených v bodech 6 až 8 je vypracována po formální konzultaci s členskými státy a organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany.\n10)\nTato metodika vymezí analýzu, která má být provedena, na základě souboru příslušných vstupních dat posouzením dopadů v situaci, kdy bude realizován jednotlivý projekt, a v situaci, kdy realizován nebude. Tato oblast analýzy jednotlivých projektů zahrnuje všechny členské státy a třetí země, na jejichž území má být projekt vybudován, všechny přímo sousedící členské státy a všechny ostatní členské státy, které projekt významně ovlivní.\n11)\nTato analýza určí členské státy, na které má projekt čistý pozitivní dopad (příjemci), a členské státy, na které má projekt čistý negativní dopad (státy, jež ponesou náklady). Každá analýza nákladů a přínosů obsahuje citlivostní analýzy souboru vstupních dat, datum uvedení jednotlivých projektů v téže analyzované oblasti do provozu a další důležité parametry.\n12)\nProvozovatelé přenosových, přepravních a skladovacích soustav a terminálů zkapalněného a stlačeného zemního plynu a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat.\n13)\nU modelu společného trhu s elektřinou a zemním plynem a sítě stanoveného v čl. 11 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.\nPŘÍLOHA VI\nOBECNÉ ZÁSADY TRANSPARENTNOSTI A ÚČASTI VEŘEJNOSTI\n1)\nPříručka postupů podle čl. 9 odst. 1 specifikuje minimálně:\na)\npříslušné právo, z něhož vycházejí rozhodnutí a stanoviska týkající se jednotlivých typů relevantních projektů společného zájmu, včetně práva v oblasti životního prostředí;\nb)\npříslušná rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;\nc)\nnázev a kontaktní údaje příslušného orgánu, dalších orgánů a hlavních dotčených zúčastněných stran;\nd)\npracovní postupy popisující jednotlivé fáze procesu včetně orientačního časového rámce a stručný přehled fází rozhodovacího procesu;\ne)\ninformace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu;\nf)\nfáze a prostředky umožňující účast široké veřejnosti na tomto procesu.\n2)\nV podrobném harmonogramu podle čl. 10 odst. 4 písm. b) se uvede alespoň následující:\na)\nrozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;\nb)\npravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;\nc)\njednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;\nd)\nhlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato;\ne)\nzdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.\n3)\nPro zvýšení účasti veřejnosti v procesu udělování povolení, zajištění informací pro veřejnost a dialogu s ní je nutno v předstihu uplatnit tyto zásady:\na)\nZúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.\nb)\nPříslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci.\nc)\nVznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných konzultací do uplynutí termínu uzávěrky.\n4)\nKoncepce účasti veřejnosti obsahuje minimálně informace o:\na)\ndotčených oslovených zúčastněných stranách;\nb)\nplánovaných opatřeních, s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek;\nc)\nčasové ose;\nd)\nlidských zdrojích přidělených na jednotlivé úkoly.\n5)\nV rámci veřejné konzultace, která má být provedena před podáním dokumentace žádosti, příslušné strany minimálně:\na)\nzveřejní informační leták v rozsahu maximálně 15 stran, který bude obsahovat jasný a výstižný nástin účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující alternativní možnosti, očekávané dopady včetně dopadů přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, jež se zveřejní před zahájením konzultací; v informačním letáku se dále uvedou internetové adresy platformy pro transparentnost podle článku 18 a příručky postupů podle bodu 1;\nb)\ninformují všechny dotčené zúčastněné strany o projektu prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 9 odst. 7 a jiných vhodných informačních prostředků;\nc)\npísemnou formou pozvou dotčené zúčastněné strany na zvláštní schůze, při nichž budou projednány problémy.\n6)\nInternetové stránky projektu obsahují minimálně:\na)\ninformační leták uvedený v bodě 5;\nb)\nnetechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn v rozsahu maximálně 50 stran, který bude odrážet aktuální stav projektu a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích;\nc)\nplánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání;\nd)\nkontaktní údaje s cílem získat úplný soubor dokumentace žádostí;\ne)\nkontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací.\nProhlášení Evropské komise v souvislosti se způsobilostí projektů společného zájmu pro finanční pomoc EU v kontextu transevropské energetické infrastruktury (kapitola V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (1))\nKomise zdůrazňuje, že považuje za důležité, aby se pomoc z evropských a vnitrostátních zdrojů vztahovala i na granty pro práce, které umožní provádění projektů společného zájmu posilujících diverzifikaci zdrojů dodávek, tras a partnerů. Komise si vyhrazuje právo předkládat v tomto směru návrhy vycházející ze zkušeností získaných ze sledování provádění projektů společného zájmu v souvislosti se zprávou uvedenou v článku 17 nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury.\n(1)  Viz strana 39 v tomto čísle Úředního věstníku.", "summary": "Hlavní směry pro transevropské energetické sítě\nHlavní směry pro transevropské energetické sítě\nToto nařízení EU stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury.\nPŘEHLED\n            \nV dubnu 2013 byly schváleny hlavní směry EU pro rozvoj evropské energetické infrastruktury.\nJednou z priorit strategie Evropa 2020 je udržitelný růst, kterého má být dosaženo podporou konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato strategie postavila energetické infrastrukturydo popředí tohoto úsilí zdůrazněním naléhavé potřeby modernizace evropských sítí a jejich propojení na úrovni kontinentu zejména s cílem začlenění obnovitelných zdrojů energie.\nK základnímu kontextu patří to, že členské státy EU v roce 2011 schválily, že\nevropská energetická infrastruktura potřebuje modernizace a rozšíření;\npřeshraniční sítě je nutné propojit;\nje nutné zajistit alternativní dodávky nebo tranzitní trasy;\njsou nutné alternativní zdroje energie včetně obnovitelných zdrojů energie;\npo roce 2015 by žádná země EU neměla být izolována od evropských plynárenských a elektrických sítí a její energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení.\nHlavní směry stanoví zřízení 12 regionálních skupin pro transevropské energetické sítě (TEN-E), které vybraly projekty.\nV říjnu 2013 Komise přijala seznam 248 klíčových projektů energetické infrastruktury („projektů společného zájmu“), které mají mít tyto možnosti rychlejší a efektivnější povolovací postupy a vylepšené regulační ošetření.\n Projekty také mohou mít přístup k finanční podpoře z nástroje pro propojení Evropy, v rámci něhož bylo až do roku 2020 na transevropské energetické sítě přiděleno téměř 6 miliard EUR.\nDo seznamu lze zařadit projekt, který splňuje tyto požadavky:\npřináší významné výhody pro nejméně 2 země EU;\npřispívá k integraci trhu a další soutěži;\nzvyšuje bezpečnost dodávek energie;\nsnižuje emise CO2.\nKaždé 2 roky bude vytvořen nový seznam EU.\nPodle hlavních směrů by projekty společného zájmu měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž.\nKomise by dále měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 347/2013\n-\n-\nÚř. věst. L 115 ze dne 25. 4. 2013\nPoslední aktualizace 04.04.2014"}
{"celex_id": "32013R0524", "reference": "18.6.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 165/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 524/2013\nze dne 21. května 2013\no řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV čl. 169 odst. 1 a v čl. 169 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se stanoví, že Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy o fungování EU. Článek 38 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že v politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele.\n(2)\nV souladu s čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Aby měli spotřebitelé důvěru v digitální dimenzi vnitřního trhu a aby využívali jeho výhod, je nezbytné, aby měli přístup k jednoduchým, efektivním, rychlým a levným způsobům řešení sporů vzniklých v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytováním služeb on-line. To je důležité zejména v případech, kdy spotřebitelé nakupují v zahraničí.\n(3)\nKomise ve svém sdělení ze dne 13. dubna 2011 nazvaném „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – ‚Společně pro nový růst‘ “považuje právní předpisy o alternativním řešení sporů, které zahrnují elektronické obchodování, za jeden z dvanácti nástrojů, které mohou podnítit hospodářský růst a posílit důvěru v jednotný trh.\n(4)\nRoztříštěnost vnitřního trhu brzdí úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti a růstu. Kromě toho různá dostupnost a kvalita jednoduchých, efektivních, rychlých a levných prostředků řešení sporů vznikajících při prodeji zboží či poskytování služeb po celé Unii a různé povědomí o těchto prostředcích představují překážku pro vnitřní trh, která podkopává důvěru spotřebitelů a obchodníků v přeshraniční nakupování a prodej.\n(5)\nEvropská rada vyzvala ve svých závěrech ze zasedání konaných ve dnech 24. a 25. března 2011 a 23. října 2011 Evropský parlament a Radu, aby do konce roku 2012 přijaly první soubor prioritních opatření, která mají pro jednotný trh představovat nový impuls.\n(6)\nVnitřní trh je pro spotřebitele každodenní realitou, když cestují, nakupují a provádějí platby. Spotřebitelé jsou na vnitřním trhu klíčovými hráči, a proto by měli stát v jeho středu. Digitální dimenze vnitřního trhu začíná mít pro spotřebitele i obchodníky zásadní význam. Spotřebitelé rostoucí měrou nakupují prostřednictvím internetu a stále vyšší počet obchodníků prodává on-line. Spotřebitelé a obchodníci by měli mít důvěru v provádění transakcí on-line, a proto je nezbytné odstranit stávající překážky a podpořit důvěru spotřebitelů. K dosažení tohoto cíle by značně přispělo, kdyby bylo k dispozici spolehlivé a efektivní řešení sporů on-line.\n(7)\nPřístup ke snadnému a levnému řešení sporů může posílit důvěru spotřebitelů a obchodníků v jednotný digitální trh. Spotřebitelé a obchodníci přesto stále čelí překážkám při hledání mimosoudního řešení, zejména v případě sporů vzniklých v souvislosti s přeshraničními transakcemi prováděnými on-line. Tyto spory tak v současnosti zůstávají často nevyřešené.\n(8)\nŘešení sporů on-line nabízí jednoduché, efektivní, rychlé a levné mimosoudní řešení sporů vzniklých v souvislosti s transakcemi prováděnými on-line. V současnosti však chybějí mechanismy, které by spotřebitelům a obchodníkům umožňovaly řešit tyto spory elektronickými prostředky; tato skutečnost je na úkor spotřebitelů, působí jako překážka především pro přeshraniční transakce prováděné on-line, vytváří nerovné podmínky pro obchodníky, a v jejím důsledku dochází k poškozování celkového rozvoje obchodování on-line.\n(9)\nToto nařízení by se mělo vztahovat na mimosoudní řešení sporů zahájených spotřebiteli s bydlištěm v Unii a namířených proti obchodníkům usazeným v Unii, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (3).\n(10)\nAby bylo možné zajistit, že lze platformu pro řešení sporů on-line použít i pro postupy alternativního řešení sporů, které umožňují obchodníkům podávat stížnosti proti spotřebitelům, mělo by se toto nařízení vztahovat rovněž na mimosoudní řešení sporů zahájených obchodníky a namířených proti spotřebitelům, pokud subjekty alternativního řešení sporů uvedené na seznamu v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU příslušné postupy alternativního řešení sporů nabízejí. Použití tohoto nařízení na takové spory by nemělo ukládat členským státům povinnost zajistit, aby subjekty alternativního řešení sporů takové postupy nabízely.\n(11)\nAčkoli bude tato platforma pro řešení sporů on-line přínosem zejména pro spotřebitele a obchodníky provádějící přeshraniční transakce on-line, mělo by se toto nařízení vztahovat i na vnitrostátní transakce prováděné on-line, aby tak bylo možné v oblasti obchodování on-line vytvořit skutečně rovné podmínky.\n(12)\nTímto nařízením by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (4).\n(13)\nDefinice „spotřebitele“ by měla zahrnovat fyzické osoby jednající mimo rámec své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání. Pokud je však smlouva uzavřena za účelem částečně spadajícím do rámce a částečně mimo rámec obchodní činnosti dané osoby (smlouvy mající dvojí účel) a obchodní účel této činnosti je natolik okrajový, že v celkovém kontextu dotčené transakce nepřevažuje, měla by být tato osoba považována rovněž za spotřebitele.\n(14)\nDefinice „kupní smlouvy uzavírané on-line nebo smlouvy o poskytování služeb uzavírané on-line“ by měla zahrnovat kupní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb, kdy obchodník nebo jeho prostředník nabídl zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku objednal. To by se mělo vztahovat i na případy, kdy se spotřebitel dostal na internetovou stránku anebo k jiné službě informační společnosti prostřednictvím mobilního elektronického zařízení, jímž je například mobilní telefon.\n(15)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na spory mezi spotřebiteli a obchodníky, které vzniknou v souvislosti s kupními smlouvami nebo smlouvami o poskytování služeb uzavřenými off-line, ani na spory mezi obchodníky.\n(16)\nToto nařízení je třeba chápat ve spojení se směrnicí 2013/11/EU, která vyžaduje, aby členské státy u všech sporů mezi spotřebiteli s bydlištěm v Unii a obchodníky usazenými v Unii, které vzniknou v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytováním služeb, zajistily možnost předložení těchto sporů subjektu alternativního řešení sporů.\n(17)\nJeště před tím, než spotřebitelé podají prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line svoji stížnost subjektu alternativního řešení sporů, by je měly členské státy podpořit, aby veškerými vhodnými prostředky kontaktovali obchodníky s cílem vyřešit spor smírně.\n(18)\nCílem tohoto nařízení je vytvoření platformy pro řešení sporů on-line na úrovni Unie. Platforma pro řešení sporů on-line by měla mít podobu interaktivní internetové stránky nabízející jednotné místo, na které se mohou obrátit spotřebitelé a obchodníci usilující o mimosoudní vyřešení sporů, které vznikly v souvislosti s transakcemi prováděnými on-line. Platforma pro řešení sporů on-line by měla poskytovat obecné informace o mimosoudním řešení smluvních sporů mezi obchodníky a spotřebiteli, které vznikají v souvislosti s kupními smlouvami nebo smlouvami o poskytování služeb uzavíranými on-line. Měla by umožnit spotřebitelům a obchodníkům podat stížnost vyplněním elektronického formuláře pro podávání stížností dostupného ve všech úředních jazycích orgánů Unie a připojit příslušné dokumenty. Tyto stížnosti by měla postoupit subjektu alternativního řešení sporů příslušnému pro řešení daného sporu. Platforma pro řešení sporů on-line by měla bezplatně nabízet nástroj elektronické správy případů, jenž umožňuje subjektům alternativního řešení sporů vést postup řešení sporu se stranami prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line. Subjekty alternativního řešení sporů by neměly mít povinnost nástroj elektronické správy případů používat.\n(19)\nKomise by měla být odpovědná za vývoj, provoz a údržbu platformy pro řešení sporů on-line a poskytovat veškeré technické vybavení nezbytné pro fungování platformy. Platforma pro řešení sporů on-line by měla nabízet funkci elektronického překladu, která stranám sporu a subjektu alternativního řešení sporů umožní přístup k informacím, jež se prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line vyměňují a jsou nezbytné pro řešení sporu, a to případně i v přeložené podobě. Tato funkce by měla být schopna zpracovávat veškeré nezbytné překlady a případně by měla být doplněna službami překladatele. Komise by měla v rámci platformy pro řešení sporů on-line rovněž poskytovat stěžovatelům informace o možnosti požádat o pomoc kontaktní místa pro řešení sporů on-line.\n(20)\nPlatforma pro řešení sporů on-line by měla zaručovat bezpečnou výměnu údajů se subjekty alternativního řešení sporů a respektovat základní zásady Evropského rámce interoperability přijatého podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) (5).\n(21)\nPlatforma pro řešení sporů on-line by měla být přístupná zejména prostřednictvím portálu „Vaše Evropa“ zřízeného v souladu s přílohou II rozhodnutí 2004/387/ES, který umožňuje přístup k celoevropským, mnohojazyčným informačním a interaktivním službám poskytovaným podnikům a občanům v Unii on-line. Platforma pro řešení sporů on-line by měla být na portálu „Vaše Evropa“ výrazně viditelná.\n(22)\nPlatforma pro řešení sporů on-line na úrovni Unie by měla navazovat na stávající subjekty alternativního řešení sporů v členských státech a respektovat právní tradice členských států. Subjekty alternativního řešení sporů, které obdržely stížnost prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line, by proto měly používat vlastní procesní pravidla, včetně pravidel týkajících se nákladů. Cílem tohoto nařízení je však zavést pro uvedené postupy určitá společná pravidla, která zajistí jejich efektivitu. Mimo jiné by se mělo jednat o pravidla zajišťující, že takové řešení sporů nevyžaduje fyzickou přítomnost stran sporu či jejich zástupců před subjektem alternativního řešení sporů, ledaže tuto fyzickou přítomnost jeho procesní pravidla připouštějí a strany sporu s tím souhlasí.\n(23)\nTím, že budou všechny subjekty alternativního řešení sporů uvedené na seznamu podle čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU registrovány v rámci platformy pro řešení sporů on-line, by mělo být umožněno plné pokrytí systémů mimosoudního řešení sporů on-line vznikajících v souvislosti s kupními smlouvami nebo smlouvami o poskytování služeb uzavíranými on-line.\n(24)\nToto nařízení by nemělo bránit ve fungování žádného stávajícího subjektu řešení sporů, který působí on-line, ani mechanismu pro řešení sporů on-line v Unii. Nemělo by bránit subjektům ani mechanismům pro řešení sporů v tom, aby se zabývaly spory on-line, které jim byly předloženy přímo.\n(25)\nV každém členském státu by měla být určena kontaktní místa pro řešení sporů on-line s alespoň dvěma poradci pro řešení sporů on-line. Kontaktní místa pro řešení sporů on-line by měla podporovat strany sporu předloženého prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line, aniž by měla povinnost dokumenty týkající se daného sporu překládat. Členské státy by měly mít možnost převést odpovědnost za kontaktní místa pro řešení sporů on-line na svá centra zapojená do sítě evropských spotřebitelských center. Členské státy by měly tuto možnost využít k tomu, aby umožnily kontaktním místům pro řešení sporů on-line plně těžit ze zkušeností center působících v síti evropských spotřebitelských center v rámci pomoci při urovnávání sporů mezi spotřebiteli a obchodníky. Komise by měla zřídit síť kontaktních míst pro řešení sporů on-line s cílem usnadnit jejich spolupráci a činnost a ve spolupráci s členskými státy zajistit pro kontaktní místa pro řešení on-line sporů odpovídající odbornou přípravu.\n(26)\nPrávo na účinné prostředky nápravy a spravedlivý proces jsou základní práva stanovená v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Řešení sporů on-line nemá za cíl a nemůže nahrazovat soudní řízení a ani by nemělo zbavovat spotřebitele nebo obchodníky jejich práva obrátit se při zjednávání nápravy na soudy. Toto nařízení by proto nemělo bránit stranám sporu ve výkonu jejich práva na přístup k soudnictví.\n(27)\nZpracování informací podle tohoto nařízení by mělo podléhat přísným zárukám důvěrnosti a mělo by být v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7). Tato pravidla by se měla použít na zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto nařízení různými aktéry platformy, ať již jednají samostatně, nebo společně s jinými aktéry platformy.\n(28)\nSubjekty údajů by měly být informovány o zpracování svých osobních údajů v rámci platformy pro řešení sporů on-line, s nímž by měly vyslovit svůj souhlas, a o svých právech souvisejících s uvedeným zpracováním, a sice prostřednictvím souhrnného oznámení o ochraně osobních údajů zveřejněného Komisí, v němž se jasným a srozumitelným jazykem objasní jednotlivé operace zpracování prováděné v rámci odpovědnosti různých aktérů platformy, v souladu s články 11 a 12 nařízení (ES) č. 45/2001 a s vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s články 10 a 11 směrnice 95/46/ES.\n(29)\nTímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení o důvěrnosti ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se alternativních řešení sporů.\n(30)\nAby se zajistilo široké povědomí spotřebitelů o existenci platformy pro řešení sporů on-line, měli by obchodníci usazení v Unii, kteří jsou stranami kupních smluv nebo smluv o poskytování služeb uzavíraných on-line, na svých internetových stránkách uvádět elektronický odkaz na tuto platformu. Obchodníci by měli rovněž sdělit svou e-mailovou adresu, která slouží jako první kontaktní místo pro spotřebitele. Značný podíl kupních smluv a smluv o poskytování zboží uzavíraných on-line se uzavírá přes internetová tržiště, která umožňují nebo usnadňují transakce mezi spotřebiteli a obchodníky prováděné on-line. Tato internetová tržiště jsou on-line platformy, které umožňují obchodníkům zpřístupnit své zboží nebo služby spotřebitelům. Tato internetová tržiště by proto měla mít stejnou povinnost uvádět elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line. Touto povinností by neměl být dotčen článek 13 směrnice 2013/11/EU týkající se informování spotřebitelů ze strany obchodníků o postupech alternativního řešení sporů, které se vztahují na uvedené obchodníky, a o tom, zda se k řešení sporů se spotřebiteli zavázali používat postupy alternativního řešení sporů či nikoli. Kromě toho by touto povinností neměly být dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. t) a článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů (8). V čl. 6 odst. 1 písm. t) směrnice 2011/83/EU se stanoví, že v případě spotřebitelských smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory musí být spotřebitel před uzavřením smlouvy obchodníkem informován o možnosti využití mechanismu pro mimosoudní urovnání stížností a prostředky nápravy, který se na obchodníka vztahuje, a o způsobu přístupu k němu. Ze stejného důvodu týkajícího se povědomí spotřebitelů by měly členské státy podpořit sdružení spotřebitelů a sdružení obchodníků, aby uváděla elektronický odkaz na internetovou stránku platformy pro řešení sporů on-line.\n(31)\nZa účelem zajištění zohlednění kritérií, podle nichž subjekty alternativních řešení sporů vymezují rozsah své působnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o specifikaci informací, které musí stěžovatel uvést v elektronickém formuláři pro podávání stížností, jenž je k dispozici v rámci platformy pro řešení sporů on-line. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(32)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o fungování platformy pro řešení sporů on-line, způsoby podávání stížností a spolupráce se sítí kontaktních míst pro řešení sporů on-line. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (9). Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se elektronického formuláře pro podávání stížností by měl být použit poradní postup, jelikož se jedná o čistě technickou záležitost. Pro přijímání pravidel týkajících se způsobů spolupráce mezi poradci v rámci sítě kontaktních míst pro řešení sporů on-line by měl být použit přezkumný postup.\n(33)\nPři uplatňování tohoto nařízení by měla Komise případně konzultovat evropského inspektora ochrany údajů.\n(34)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřídit evropskou platformu pro řešení sporů on-line, která by se řídila společnými pravidly, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(35)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, a zejména články 7, 8, 38 a 47 uvedené Listiny.\n(36)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a přijal stanovisko dne 12. ledna 2012 (10),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nÚčelem tohoto nařízení je dosažením vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, a zejména jeho digitální dimenze vytvořením evropské platformy pro řešení sporů on-line (dále jen „platformy pro řešení sporů on-line“) pro usnadnění nezávislého, nestranného, transparentního, účinného, rychlého a spravedlivého mimosoudního řešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na mimosoudní řešení sporů týkajících se smluvních závazků, které vyplývají z kupních smluv nebo smluv o poskytování služeb uzavíraných on-line mezi spotřebitelem s bydlištěm v Unii a obchodníkem usazeným v Unii, prostřednictvím subjektu alternativního řešení sporů uvedeného na seznamu podle čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU a za využití platformy pro řešení sporů on-line.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na mimosoudní řešení sporů uvedených v odstavci 1, které zahájil obchodník vůči spotřebiteli, pokud právní předpisy členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště, umožňují řešit takové spory prostřednictvím subjektu alternativního řešení sporů.\n3.   Členské státy informují Komisi, zda jejich právní předpisy umožňují či neumožňují řešit spory uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které zahájil obchodník vůči spotřebiteli, prostřednictvím subjektu alternativního řešení sporů. Současně s oznámením seznamu uvedeného v čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU příslušné orgány informují Komisi o tom, které subjekty alternativního řešení sporů se takovými spory zabývají.\n4.   Uplatňování tohoto nařízení na spory uvedené v odstavci 1, které zahájil obchodník vůči spotřebiteli, neukládá členským státům povinnost zajistit, aby subjekty alternativního řešení sporů nabízely postupy pro mimosoudní řešení takových sporů.\nČlánek 3\nVztah k jiným právním aktům Unie\nTímto nařízením není dotčena směrnice 2008/52/ES.\nČlánek 4\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„spotřebitelem“ spotřebitel ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/11/EU;\nb)\n„obchodníkem“ obchodník ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2013/11/EU;\nc)\n„kupní smlouvou“ kupní smlouva ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/11/EU;\nd)\n„smlouvou o poskytování služeb“ smlouva o poskytování služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. d) směrnice 2013/11/EU;\ne)\n„kupní smlouvou uzavíranou on-line nebo smlouvou o poskytování služeb uzavíranou on-line“ kupní smlouva nebo smlouva o poskytování služeb, kdy obchodník nebo jeho prostředník nabídl zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku objednal;\nf)\n„internetovým tržištěm“ poskytovatel služeb ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (11) umožňující spotřebitelům a obchodníkům uzavírat kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb uzavírané on-line, na jeho internetových stránkách;\ng)\n„elektronickým prostředkem“ prostředek používající elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených jako celek po drátě, rádiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;\nh)\n„postupem alternativního řešení sporů“ postup mimosoudního řešení sporů podle článku 2 tohoto nařízení;\ni)\n„subjektem alternativního řešení sporů“ subjekt alternativního řešení sporů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. h) směrnice 2013/11/EU;\nj)\n„stěžovatelem“ spotřebitel nebo obchodník, který podal stížnost prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line;\nk)\n„odpůrcem“ spotřebitel nebo obchodník, proti němuž byla vznesena stížnost prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line;\nl)\n„příslušným orgánem“ veřejný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. i) směrnice 2013/11/EU;\nm)\n„osobními údaji“ se rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“). Identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity.\n2.   Místo usazení obchodníka a místo usazení subjektu alternativního řešení sporů se určí podle čl. 4 odst. 2 a 3 směrnice 2013/11/EU.\nKAPITOLA II\nPLATFORMA PRO ŘEŠENÍ SPORŮ ON-LINE\nČlánek 5\nZřízení platformy pro řešení sporů on-line\n1.   Komise vytvoří platformu pro řešení sporů on-line a je odpovědná za její provoz, včetně všech překladových funkcí nezbytných pro účely tohoto nařízení, za její údržbu, financování a ochranu údajů. Platforma pro řešení sporů on-line musí být dobře přístupná pro uživatele. Vytvoření, provoz a údržba platformy pro řešení sporů on-line zajistí, aby bylo respektováno soukromí uživatelů již od fáze návrhu („ochrana soukromí již od návrhu“) a aby byla platforma pro řešení sporů on-line pokud možno přístupná všem a použitelná pro všechny, včetně zranitelných uživatelů („design pro všechny“).\n2.   Platforma pro řešení sporů on-line je jednotným místem, na které se mohou obrátit spotřebitelé a obchodníci usilující o mimosoudní řešení sporů, na něž se vztahuje toto nařízení. Jedná se o interaktivní internetovou stránku, která umožňuje elektronický a bezplatný přístup ve všech úředních jazycích orgánů Unie.\n3.   Komise zpřístupní platformu pro řešení sporů on-line případně prostřednictvím svých internetových stránek poskytujících informace občanům a podnikům v Unii, a zejména prostřednictvím portálu „Vaše Evropa“ zřízeného v souladu s rozhodnutím 2004/387/ES.\n4.   Platforma pro řešení sporů on-line má tyto funkce:\na)\nposkytuje elektronický formulář pro podávání stížností, který může vyplnit stěžovatel podle článku 8;\nb)\ninformuje odpůrce o stížnosti;\nc)\nurčuje subjekt či subjekty alternativního řešení sporů, jež jsou pro předmětný spor příslušné, a předává stížnost subjektu alternativního řešení sporů, na jehož využití se strany sporu dohodly, podle článku 9;\nd)\nbezplatně nabízí nástroj elektronické správy případů, který stranám sporu a subjektu alternativního řešení sporů umožňuje vést postup řešení sporu on-line prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line;\ne)\nposkytuje stranám sporu a subjektu alternativního řešení sporů překlad informací, jež jsou pro řešení sporu nezbytné a vyměňují se prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line;\nf)\nposkytuje elektronický formulář, pomocí něhož předávají subjekty alternativního řešení sporů informace uvedené v čl. 10 písm. c);\ng)\nposkytuje systém zpětné vazby, který stranám sporu umožní, aby vyjádřily své názory na fungování platformy pro řešení sporů on-line a subjektů alternativního řešení sporů, které se jejich sporem zabývaly;\nh)\nslouží ke zveřejnění těchto údajů:\ni)\nobecných informací o alternativním řešení sporů jakožto prostředku mimosoudního řešení sporů,\nii)\ninformací o subjektech alternativního řešení sporů uvedených na seznamu podle čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU, které jsou příslušné pro řešení sporů, na něž se vztahuje toto nařízení,\niii)\non-line pokynů, jak prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line podávat stížnosti,\niv)\ninformací, včetně kontaktních údajů, o kontaktních místech pro řešení sporů on-line určených členskými státy podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení,\nv)\nstatistických údajů o výsledcích sporů, které byly předloženy subjektům alternativního řešení sporů prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line.\n5.   Komise zajistí, aby údaje uvedené v odst. 4 písm. h) byly přesné, aktuální a uvedené jasným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem.\n6.   Subjekty alternativního řešení sporů uvedené v seznamu v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU, které jsou příslušné pro řešení sporů, na něž se vztahuje toto nařízení, se elektronicky registrují v rámci platformy pro řešení sporů on-line.\n7.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření týkající se způsobů provádění funkcí stanovených v odstavci 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 tohoto nařízení.\nČlánek 6\nTest platformy pro řešení sporů on-line\n1.   Do 9. ledna 2015 provede Komise test technické funkčnosti a uživatelské přístupnosti platformy pro řešení sporů on-line a formuláře pro podávání stížností, a to i pokud jde o překlad. Test se provede a vyhodnotí ve spolupráci s odborníky na řešení sporů on-line pocházejícími z členských států a zástupců spotřebitelů i obchodníků. Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku testu a přijme vhodná opatření k odstranění případných problémů s cílem zajistit efektivní fungování platformy pro řešení sporů on-line.\n2.   Ve zprávě podle odstavce 1 tohoto článku Komise rovněž popíše technická a organizační opatření, která hodlá přijmout, aby zajistila, že platforma pro řešení sporů on-line splňuje požadavky na ochranu soukromí stanovené v nařízení (ES) č. 45/2001.\nČlánek 7\nSíť kontaktních míst pro řešení sporů on-line\n1.   Každý členský stát určí jedno kontaktní místo pro řešení sporů on-line a sdělí Komisi jeho název a kontaktní údaje. Členské státy mohou odpovědnost za kontaktní místa pro řešení sporů on-line přenést na svá centra zapojená do sítě evropských spotřebitelských center, na sdružení spotřebitelů nebo na jakýkoli jiný subjekt. V každém kontaktním místě pro řešení sporů on-line musí působit alespoň dva poradci pro řešení sporů on-line.\n2.   Kontaktní místa pro řešení sporů on-line poskytují podporu při řešení sporů týkajících se stížností podaných prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line tím, že plní tyto funkce:\na)\nna požádání usnadňují komunikaci mezi stranami sporu a příslušným subjektem alternativního řešení sporů, což může zahrnovat zejména:\ni)\npomoc s podáváním stížnosti a případně s předkládáním související dokumentace,\nii)\nposkytování obecných informací stranám sporu a subjektům alternativního řešení sporů, pokud jde o práva spotřebitelů ve věci kupních smluv či smluv o poskytování služeb, která se uplatňují v členském státě kontaktního místa pro řešení sporů on-line, v němž působí dotčení poradci pro řešení sporů on-line,\niii)\nposkytování informací o fungování platformy pro řešení sporů on-line,\niv)\nposkytování vysvětlení stranám sporu o procesních pravidlech uplatňovaných určenými subjekty alternativního řešení sporů,\nv)\ninformování stěžovatele o dalších způsobech zjednání nápravy, pokud nemůže být spor vyřešen prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line;\nb)\nna základě praktických zkušeností získaných při výkonu své funkce předkládají Komisi a členským státům každé dva roky zprávu o činnosti.\n3.   Kontaktní místa pro řešení sporů on-line nemají povinnost vykovávat funkce uvedené v odstavci 2 v případě sporů, kdy mají strany sporu obvyklé bydliště v témže členském státu.\n4.   Aniž je dotčen odstavec 3, mohou členské státy s ohledem na vnitrostátní situaci rozhodnout, že u sporů, v nichž mají strany sporu obvyklé bydliště v témže členském státu, vykonává kontaktní místo pro řešení sporů on-line jednu nebo více funkcí uvedených v odstavci 2.\n5.   Komise zřídí síť kontaktních míst pro řešení sporů on-line, která umožní spolupráci mezi kontaktními místy a přispěje k výkonu funkcí stanovených v odstavci 2.\n6.   Komise uspořádá alespoň dvakrát za rok setkání členů sítě kontaktních míst pro řešení sporů on-line, aby umožnila výměnu osvědčených postupů a diskusi o problémech, se kterými se setkala v souvislosti s fungováním platformy pro řešení sporů on-line.\n7.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se způsobů spolupráce mezi kontaktními místy pro řešení sporů on-line. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3.\nČlánek 8\nPodání stížnosti\n1.   Za účelem podání stížnosti platformě pro řešení sporů on-line vyplní stěžovatel elektronický formulář pro podávání stížností. Formulář pro podávání stížností je uživatelsky přístupný a v platformě pro řešení sporů on-line snadno dostupný.\n2.   Informace, které má stěžovatel předkládat, musí být dostatečné k tomu, aby bylo možné určit příslušný subjekt alternativního řešení sporů. Tyto informace jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení. Stěžovatel může připojit dokumenty na podporu své stížnosti.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za účelem úpravy informací uvedených v příloze tohoto nařízení, s přihlédnutím ke kritériím, podle nichž subjekty alternativního řešení sporů, které byly oznámeny Komisi podle čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU a které se zabývají spory, na něž se vztahuje toto nařízení, vymezují svou oblast působnosti.\n4.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů podrobnosti týkající se elektronického formuláře pro podávání stížností. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2.\n5.   Prostřednictvím elektronického formuláře pro podávání stížností a připojených dokumentů lze zpracovávat pouze údaje, které jsou přesné, podstatné a nezbytné pro účely, pro něž jsou shromažďovány.\nČlánek 9\nZpracování a postoupení stížnosti\n1.   Stížnost podaná platformě pro řešení sporů on-line se zpracuje, pokud jsou vyplněny všechny nezbytné části elektronického formuláře pro podávání stížnosti.\n2.   Nebyl-li formulář pro podávání stížnosti vyplněn úplně,musí být stěžovatel informován o tom, že stížnost nelze dále zpracovat, pokud nebudou doplněny chybějící informace.\n3.   Po přijetí úplně vyplněného formuláře pro podávání stížnosti postoupí platforma pro řešení sporů on-line stížnost snadno srozumitelným způsobem a neprodleně odpůrci, v jednom z úředních jazyků orgánů Unie, který si odpůrce zvolil, spolu s:\na)\ninformací o tom, že se strany sporu musí dohodnout na subjektu alternativního řešení sporů, kterému by mohla být stížnost postoupena, a že pokud se strany sporu nedohodnou nebo příslušný subjekt alternativního řešení sporů nebude určen, stížnost nebude dále zpracována;\nb)\ninformacemi o subjektu nebo subjektech alternativního řešení sporů, které jsou příslušné se stížností zabývat, jsou-li uvedeny v elektronickém formuláři pro podávání stížnosti nebo pokud byly určeny platformou pro řešení sporů on-line na základě informací uvedených v daném formuláři;\nc)\nv případě, že odpůrcem je obchodník, výzvou, aby do deseti kalendářních dní uvedl:\n—\nzda se obchodník zavazuje nebo je povinen využívat k řešení sporů se spotřebiteli konkrétní subjekt alternativního řešení sporů, a\n—\npokud obchodník není povinen využívat konkrétní subjekt alternativního řešení sporů, zda je ochoten využít některý ze subjektů alternativního řešení sporů uvedených v písmenu b);\nd)\nv případě, že odpůrcem je spotřebitel a obchodník je povinen využívat konkrétní subjekt alternativního řešení sporů, výzvou, aby se strany sporu do deseti kalendářních dnů na takovém subjektu alternativního řešení sporů dohodly, nebo v případě, že obchodník není povinen využívat konkrétní subjekt alternativního řešení sporů, výzvou, aby si zvolil jeden nebo více subjektů alternativního řešení sporů uvedených v písmenu b);\ne)\nnázvem a kontaktními údaji kontaktního místa pro řešení sporů on-line v členském státu, v němž je odpůrce usazen nebo má bydliště, a rovněž stručným popisem funkcí uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a).\n4.   Po přijetí informací uvedených v odst. 3 písm. c) nebo d) od odpůrce sdělí platforma pro řešení sporů on-line stěžovateli snadno srozumitelným způsobem a neprodleně v úředním jazyce orgánů Unie, který si stěžovatel zvolil, tyto informace:\na)\ninformace uvedené v odst. 3 písm. a);\nb)\nv případě, že stěžovatelem je spotřebitel, informace o subjektu nebo subjektech alternativního řešení sporů uvedených obchodníkem podle odst. 3 písm. c) a výzvu, aby se strany sporu dohodly do deseti kalendářních dnů na subjektu alternativního řešení sporů;\nc)\nv případě, že stěžovatelem je obchodník, který není povinen využívat konkrétní subjekt alternativního řešení sporů, informace o subjektu nebo subjektech alternativního řešení sporů uvedených spotřebitelem podle odst. 3 písm. d) a výzvu, aby se strany sporu dohodly do deseti kalendářních dnů na subjektu alternativního řešení sporů;\nd)\nnázev a kontaktní údaje kontaktního místa pro řešení sporů on-line v členském státu, v němž je stěžovatel usazen nebo má bydliště, a rovněž stručný popis funkcí uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a).\n5.   Informace uvedené v odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) a c) musí zahrnovat popis těchto charakteristik každého subjektu alternativního řešení sporů:\na)\nnázev subjektu alternativního řešení sporů, kontaktní údaje a internetová adresa;\nb)\npoplatky za postup alternativního řešení sporů, pokud se vybírají;\nc)\njazyk nebo jazyky, v nichž může být postup alternativního řešení sporů veden;\nd)\nprůměrná délka postupu alternativního řešení sporů;\ne)\nzávazná či nezávazná povaha výsledku postupu alternativního řešení sporů;\nf)\ndůvody, na jejichž základě může subjekt alternativního řešení sporů podle čl. 5 odst. 4 směrnice 2013/11/EU odmítnout se daným sporem zabývat.\n6.   Platforma pro řešení sporů on-line automaticky a bez prodlení postoupí stížnost subjektu alternativního řešení sporů, na jehož využití se strany sporu dohodly podle odstavců 3 a 4.\n7.   Subjekt alternativního řešení sporů, jemuž byla stížnost postoupena, neprodleně strany informuje, zda souhlasí s tím, že se bude sporem zabývat, nebo se jím v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice 2013/11/EU odmítá zabývat. Subjekt alternativního řešení sporů, který vyjádřil souhlas s tím, že se bude sporem zabývat, rovněž informuje strany sporu o svých procesních pravidlech a případně o nákladech na dotyčný postup alternativního řešení sporů.\n8.   Pokud se strany sporu do 30 kalendářních dnů od předložení formuláře pro podávání stížnosti nedohodnou na jednom subjektu alternativního řešení sporů nebo pokud se subjekt alternativního řešení sporů odmítne sporem zabývat, stížnost nebude dále zpracovávána. Stěžovatel je informován o možnosti kontaktovat poradce pro řešení sporů on-line za účelem získání obecných informací o jiných prostředcích ke zjednání nápravy.\nČlánek 10\nŘešení sporu\nSubjekt alternativního řešení sporů, pokud souhlasí s tím, že se bude sporem zabývat, podle článku 9 tohoto nařízení:\na)\ndokončí postup alternativního řešení sporu ve lhůtě uvedené v čl. 8 písm. e) směrnice 2013/11/EU;\nb)\nsi nevyžádá fyzickou přítomnost stran sporu nebo jejich zástupců, ledaže tuto fyzickou přítomnost připouštějí jeho procesní pravidla a strany sporu s tím souhlasí;\nc)\nbez prodlení postoupí platformě pro řešení sporů on-line tyto informace:\ni)\ndatum, kdy mu byl doručen spis týkající se stížnosti,\nii)\npředmět sporu,\niii)\ndatum ukončení alternativního postupu řešení sporů,\niv)\nvýsledek postupu alternativního postupu řešení sporů;\nd)\nnení povinen vést postup alternativního řešení sporů prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line.\nČlánek 11\nDatabáze\nKomise přijme opatření nezbytná k zavedení a provozování elektronické databáze, v níž uchovává informace zpracovávané podle čl. 5 odst. 4 a čl. 10 písm. c), přičemž řádně zohlední čl. 13 odst. 2.\nČlánek 12\nZpracování osobních údajů\n1.   Přístup k informacím, včetně osobních údajů, týkajícím se sporu a uloženým v databázi uvedené v článku 11 se umožní pro účely uvedené v článku 10 pouze subjektu alternativního řešení sporů, kterému byl spor postoupen podle článku 9. Přístup k těmto informacím se pro účely uvedené v čl. 7 odst. 2 a 4 v nezbytné míře umožní také kontaktním místům pro řešení sporů on-line.\n2.   Komise má přístup k informacím zpracovávaným v souladu s článkem 10 pro účely sledování využívání a fungování platformy pro řešení sporů on-line a vypracovávání zpráv uvedených v článku 21. Zpracovává osobní údaje uživatelů platformy pro řešení sporů on-line, pouze pokud je to nezbytné pro provoz a správu platformy pro řešení sporů on-line a rovněž pro účely sledování využívání platformy pro řešení sporů on-line subjekty alternativního řešení sporů a kontaktními místy pro řešení sporů on-line.\n3.   Osobní údaje týkající se sporu se uchovávají v databázi uvedené v odstavci 1 tohoto článku pouze po dobu nezbytnou pro dosažení účelů, pro které byly shromážděny, a aby se zaručilo, že subjekty údajů mají přístup ke svým osobním údajům za účelem uplatnění svých práv, a jsou automaticky vymazány do 6 měsíců ode dne ukončení sporu, který byl postoupen platformě pro řešení sporů on-line podle čl. 10 písm. c) bodu iii). Výše uvedené období uchovávání údajů se vztahuje také na osobní údaje uchovávané ve vnitrostátních souborech subjektem alternativního řešení sporů nebo kontaktním místem pro řešení sporů on-line, jež se zabývaly dotčeným sporem, s výjimkou případu, kdy procesní pravidla uplatňovaná subjektem alternativního řešení sporů nebo jakákoli konkrétní ustanovení vnitrostátního práva stanoví delší období uchovávání údajů.\n4.   Každý poradce pro řešení sporů on-line je považován za správce, pokud jde o činnosti v oblasti zpracovávání údajů podle tohoto nařízení, ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES, a zajistí, aby byly tyto činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými podle směrnice 95/46/ES v členském státě kontaktního místa pro řešení sporů on-line, kde působí poradce pro řešení sporů on-line.\n5.   Každý subjekt alternativního řešení sporů je považován za správce, pokud jde o činnosti v oblasti zpracovávání údajů podle tohoto nařízení, ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES, a zajistí, aby byly tyto činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými podle směrnice 95/46/ES v členském státě, v němž je subjekt alternativního řešení sporů usazen.\n6.   Komise je s ohledem na povinnosti podle tohoto nařízení a k souvisejícímu zpracovávání osobních údajů považována za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001.\nČlánek 13\nDůvěrnost a bezpečnost údajů\n1.   Na kontaktní místa pro řešení sporů on-line se vztahují pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiné obdobné povinnosti týkající se zachování důvěrnosti stanovené v právních předpisech dotčeného členského státu.\n2.   Komise přijme vhodná technická a organizační opatření za účelem zajištění bezpečnosti informací zpracovávaných podle tohoto nařízení, včetně vhodné kontroly přístupu k údajům, bezpečnostního plánu a řešení incidentů v oblasti bezpečnosti v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 45/2001.\nČlánek 14\nInformace pro spotřebitele\n1.   Obchodníci usazení v Unii, kteří uzavírají kupní smlouvy či smlouvy o poskytování služeb on-line, a internetová tržiště usazená v Unii uvedou na svých internetových stránkách elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line. Tento odkaz musí být pro spotřebitele snadno dostupný. Obchodníci usazení v Unii, kteří uzavírají kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb on-line, uvedou rovněž svoji e-mailovou adresu.\n2.   Obchodníci usazení v Unii, kteří uzavírají kupní smlouvy či smlouvy o poskytování služeb on-line, kteří se zavázali nebo jsou při řešení sporů se spotřebiteli povinni využívat jednoho nebo více subjektů alternativního řešení sporů, informují spotřebitele o existenci platformy pro řešení sporů on-line a možnosti jejího využití při řešení jejich sporů. Uvedou elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line na svých internetových stránkách a, pokud je nabídka učiněna e-mailem, v uvedeném e-mailu. Tyto informace se případně uvedou také ve všeobecných obchodních podmínkách týkajících se kupních smluv nebo smluv o poskytování služeb uzavíraných on-line.\n3.   Odstavci 1 a 2 tohoto článku není dotčen článek 13 směrnice 2013/11/EU a ustanovení o informacích pro spotřebitele týkajících se mimosoudních postupů pro zjednávání nápravy obsažená v jiných právních aktech Unie, která se použijí spolu s ustanoveními tohoto článku.\n4.   Seznam subjektů alternativního řešení sporů uvedený v čl. 20 odst. 4 směrnice 2013/11/EU a jeho aktualizace se zveřejní v rámci platformy pro řešení sporů on-line.\n5.   Členské státy zajistí, aby subjekty alternativního řešení sporů, centra zapojená do sítě evropských spotřebitelských center, příslušné orgány ve smyslu čl. 18 odst. 1 směrnice 2013/11/EU a případně subjekty určené podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2013/11/EU uvedly elektronický odkaz na internetové stránky platformy pro řešení sporů on-line.\n6.   Členské státy podpoří sdružení spotřebitelů a sdružení obchodníků, aby uvedly elektronický odkaz na internetové stránky platformy pro řešení sporů on-line.\n7.   Pokud jsou obchodníci povinni poskytnout informace podle odstavců 1 a 2 a podle ustanovení uvedených v odstavci 3, poskytnou tyto informace pokud možno společně.\nČlánek 15\nÚloha příslušných orgánů\nPříslušný orgán každého členského státu posoudí, zda subjekty alternativního řešení sporů usazené na území daného členského státu plní povinnosti stanovené tímto nařízením.\nKAPITOLA III\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 16\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\n4.   Má-li být stanovisko výboru podle odstavců 2 a 3 získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.\nČlánek 17\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 3 je svěřena na dobu neurčitou počínaje 8. červenec 2013.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 18\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\nČlánek 19\nZměna nařízení (ES) č. 2006/2004\nV příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (12) se doplňuje nový bod, který zní:\n„21)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14.“\nČlánek 20\nZměna směrnice 2009/22/ES\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES (13) se mění takto:\n1)\nV čl. 1 odst. 1 a odst. 2 a čl. 6 odst. 2 písm. b) se slova „směrnicemi uvedenými v příloze I“ nahrazují slovy „akty Unie uvedenými v příloze I“.\n2)\nV nadpisu přílohy I se slova „SEZNAM SMĚRNIC“ nahrazuje slovy „SEZNAM AKTŮ UNIE“.\n3)\nV příloze I se doplňuje nový bod, který zní:\n„15)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14.“\nČlánek 21\nPodávání zpráv\n1.   Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě každoročně a poprvé rok poté, co začne platforma pro řešení sporů on-line fungovat, zprávu o fungování této platformy.\n2.   Do 9. července 2018 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, zejména o dostupnosti formuláře pro podávání stížností pro uživatele a o případné nutnosti upravit informace uvedené v příloze tohoto nařízení. Ke zprávě přiloží případné návrhy změn tohoto nařízení.\n3.   Pokud mají být zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 předloženy v tomtéž roce, předloží se pouze jedna společná zpráva.\nČlánek 22\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 9. ledna 2016 s výjimkou:\n—\nčl. 2 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 a 5, které se použijí ode dne 9. července 2015,\n—\nčl. 5 odst. 1 a 7, článku 6, čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 3 a 4 a článků 11, 16 a 17, které se použijí ode dne 8. července 2013.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 21. května 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nL. CREIGHTON\n(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 99.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. dubna 2013.\n(3)  Viz strana 63 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(4)  Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3.\n(5)  Úř. věst. L 144, 30.4.2004, s. 62.\n(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.\n(9)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(10)  Úř. věst. C 136, 11.5.2012, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.\n(13)  Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30.\nPŘÍLOHA\nInformace, které mají být poskytnuty při podávání stížnosti:\n1)\ninformace o tom, zda je stěžovatel spotřebitelem, nebo obchodníkem;\n2)\njméno, e-mailová a poštovní adresa spotřebitele;\n3)\njméno/název, e-mailová adresa, internetová stránka a poštovní adresa obchodníka;\n4)\npřípadně jméno, e-mailová a poštovní adresa zástupce stěžovatele;\n5)\npřípadně jazyk nebo jazyky stěžovatele nebo zástupce;\n6)\njazyk odpůrce, pokud je znám;\n7)\ndruh zboží nebo služby, jichž se stížnost týká;\n8)\ninformace o tom, zda obchodník nabídl zboží nebo službu a zda spotřebitel učinil objednávku na internetových stránkách nebo jinými elektronickými prostředky;\n9)\ncena zakoupeného zboží nebo služby;\n10)\ndatum, kdy spotřebitel zboží nebo službu zakoupil;\n11)\ninformace o tom, zda spotřebitel vstoupil do přímého kontaktu s obchodníkem;\n12)\ninformace o tom, zda se sporem zabývá nebo již zabýval některý subjekt alternativního řešení sporů nebo soud;\n13)\ndruh stížnosti;\n14)\npopis stížnosti;\n15)\npokud je stěžovatelem spotřebitel, subjekty alternativního řešení sporů, k jejichž využívání je obchodník povinen, nebo k němuž se zavázal podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2013/11/EU, pokud jsou známy;\n16)\npokud je stěžovatelem obchodník, informace o tom, který subjekt nebo které subjekty alternativního řešení sporů se obchodník zavázal nebo je povinen využít.", "summary": "Řešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky vzniklých v souvislosti s nakupováním on-line\nŘešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky vzniklých v souvislosti s nakupováním on-line\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nÚčelem nařízení je vytvořit platformu (internetovou stránku) pro řešení sporů on-line na úrovni EU.\nSpotřebitelé i obchodníci budou moci platformu používat k řešení sporů, když vyvstanou problémy s nějakým produktem nebo službou, které zakoupili v EU.\nKLÍČOVÉ BODY\n              \nPostup stížnosti zahrnuje obě strany a mediační subjekt (alternativní řešení sporů), který se rozhodnou použít. Tyto subjekty – z nichž některé působí on-line – nabízejí neutrální stranu, jako je ombudsman nebo mediátor. Jejich úkolem je navrhnout nebo prosadit řešení nebo přivést zúčastněné strany k sobě, aby mohly nalézt řešení.\nCelý postup lze vyřídit rychle on-line, a tak většina sporů by se měla urovnat do 90 dnů.\nPlatforma pro řešení sporů on-line\nEvropská komise vytvoří a bude provozovat a udržovat platformu pro řešení sporů on-line. Bude zavedena v lednu 2016 a bude mít tyto vlastnosti:\ninteraktivní internetová stránka, která bude dobře přístupná pro uživatele;\nbude k dispozici pro všechny zákazníky nebo obchodníky v EU;\nbude k dispozici ve všech úředních jazycích EU;\nbude zdarma.\nPlatforma má několik funkcí. Patří sem nabídka elektronického formuláře pro podávání stížností, informování odpůrce o stížnosti, určení vnitrostátních mediačních subjektů a elektronická správa případů.\nKaždá země EU musí určit jedno kontaktní místo pro řešení sporů on-line, ve kterém budou působit nejméně dva poradci pro řešení sporů on-line. Komise také vytvoří síť kontaktních míst pro řešení sporů on-line.\nJakmile bude elektronický formulář pro podávání stížností podán do platformy pro řešení sporů on-line, platforma rychle kontaktuje a získá odpověď od odpůrce. Stížnost také postoupí mediačnímu subjektu, který se strany rozhodnou používat. Pokud mediační orgán souhlasí s tím, že se sporem bude zabývat, bude se snažit vyřešit spor rychle a informovat platformu pro řešení sporů on-line o výsledcích postupu.\nAlternativní řešení sporů\nPlatforma pro řešení sporů on-line bude přístupná prostřednictvím portálu Vaše Evropa. Bude také propojena se všemi vnitrostátními mediačními orgány, které byly vytvořeny a oznámeny Evropské komisi, v souladu se směrnicí EU o alternativním řešení sporů.\nNařízení o řešení sporů on-line a směrnice o alternativním řešení sporů byly přijaty v květnu 2013.\nPlatforma pro řešení sporů on-line je přístupná spotřebitelům a obchodníkům od 15. února 2016.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 9. ledna 2016.\nKONTEXT\n              \nDalší informace najdete zde:\nAlternativní a on-line řešení sporů na internetových stránkách Evropské komise;\nŘešení spotřebitelských sporů na internetových stránkách Vaše Evropa.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1–12)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63–79).\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/1051 ze dne 1. července 2015 o způsobech provádění funkcí platformy pro řešení sporů on-line, o podrobnostech týkajících se elektronického formuláře pro podávání stížností a o pravidlech týkajících se spolupráce mezi kontaktními místy uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line (Úř. věst. L 171, 2.7.2015, s. 1–4)\nPoslední aktualizace 30.08.2016"}
{"celex_id": "32013R1307", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/608\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013\nze dne 17. prosince 2013,\nkterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),\nv souladu s řádným legislativním postupem (4),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ se zabývá potenciálními úkoly, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Reforma by se měla týkat všech hlavních nástrojů SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (5). S ohledem na rozsah reformy je vhodné nařízení (ES) č. 73/2009 zrušit a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla zefektivnit a zjednodušit příslušné předpisy.\n(2)\nJedním z hlavních cílů a jedním z klíčových požadavků reformy SZP je snížení administrativní zátěže. To je třeba mít stále na zřeteli při vytváření příslušných ustanovení pro režim přímé podpory.\n(3)\nVšechny základní prvky týkající se vyplácení podpory Unie zemědělcům by měly být zahrnuty do tohoto nařízení, které by mělo rovněž stanovit podmínky přístupu k platbám, které jsou nerozlučně spojeny s uvedenými základními prvky.\n(4)\nJe třeba jasně uvést, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) a ustanovení přijatá na jeho základě se mají použít na opatření stanovená v tomto nařízení. V zájmu souladu s jinými právními nástroji týkajícími se SZP jsou některá pravidla, která byla dosud stanovena v nařízení (ES) č. 73/2009, nyní stanovena v nařízení (EU) č. 1306/2013; a to zejména pravidla zaručující dodržování povinností stanovených v ustanoveních o přímých platbách, včetně kontrol a používání správních opatření a správních sankcí v případě jejich nedodržování, pravidla týkající se podmíněnosti, jako jsou např. povinné požadavky na řízení, dobrý zemědělský a environmentální stav, sledování a hodnocení příslušných opatření a pravidla týkající se vyplácení záloh a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek.\n(5)\nZa účelem doplnění nebo změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen “Smlouva o fungování EU”). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(6)\nToto nařízení by mělo obsahovat seznam režimů podpory ve formě přímých plateb, na které se vztahuje. Za účelem zohlednění nových právních předpisů týkajících se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu uvedeného seznamu.\n(7)\nZa účelem zajištění právní jistoty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení rámce, v němž mají členské státy definovat kritéria, která mají zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělskou plochu ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin považována za splněnou, a minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin a rovněž kritéria k určení převahy trav a jiných bylinných pícnin a k určení zavedených místních postupů, pokud jde o trvalé travní porosty a stálé pastviny (dále jen „trvalé travní porosty“).\n(8)\nS cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy stanovenými v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, je podle článku 25 uvedeného nařízení třeba provést úpravu výše přímé podpory v kterémkoli kalendářním roce. Aby se zajistilo, že se tím přispěje k dosažení cíle, kterým je vyváženější rozdělení plateb mezi malé a velké příjemce, měla by se úprava přímých plateb vztahovat pouze na ty platby poskytované zemědělcům, které v příslušném kalendářním roce překročí částku 2 000 EUR. Vzhledem k výši přímých plateb poskytovaných zemědělcům v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku v rámci uplatňování mechanismu postupného zavádění na všechny přímé platby poskytované v těchto členských státech by se měl uvedený nástroj finanční kázně používat v Bulharsku a Rumunsku až od 1. ledna 2016 a v Chorvatsku až od 1. ledna 2022. S ohledem na tento nástroj finanční kázně a některá další ustanovení v případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob by v zájmu posílení zemědělských struktur a podpory zřizování dotyčných právnických osob nebo skupin měla být stanovena zvláštní pravidla, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku.\n(9)\nZa účelem zajištění správného uplatňování úprav přímých plateb s ohledem na finanční kázeň by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, která mají členské státy v souladu s uplatňováním finanční kázně použít u zemědělců.\n(10)\nZkušenosti získané při uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově. V zájmu lepšího zacílení podpory by členské státy neměly poskytovat přímé platby určitým fyzickým a právnickým osobám, ledaže by tyto osoby mohly prokázat, že jejich zemědělská činnost není okrajová. Členské státy by rovněž měly mít možnost neposkytovat přímé platby jiným fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž zemědělská činnost je okrajová. Členským státům by však mělo být umožněno poskytovat přímé platby menším zemědělcům na částečný úvazek, neboť tito zemědělci přímo přispívají k životaschopnosti venkovských oblastí. Členské státy by rovněž neměly poskytovat přímé platby fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin a které nevykonávají určitou minimální činnost.\n(11)\nZa účelem zajištění ochrany práv zemědělců by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o určení kritérií pro stanovení případů, v nichž má být zemědělská plocha zemědělce považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, kritérií pro rozlišení příjmů ze zemědělských a z nezemědělských činností a výše přímých plateb umožňující ověřit, zda se jedná o okrajovou činnost, a kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby prokázali, že jejich zemědělská činnost není okrajová.\n(12)\nV zájmu snížení přílišné administrativní zátěže způsobené správou plateb malých částek by členské státy měly obecně přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by částka byla nižší než 100 EUR nebo kdy by plocha zemědělského podniku žádajícího o podporu, na kterou lze podporu poskytnout, byla menší než jeden hektar. Jelikož se však struktury zemědělství členských států značně liší a mohou se výrazně odchylovat od průměrné struktury zemědělství v Unii, měly by mít členské státy možnost uplatňovat minimální prahové hodnoty odpovídající jejich konkrétní situaci. Vzhledem k velmi specifické struktuře zemědělství v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři by měly mít členské státy možnost rozhodnout, zda by minimální prahové hodnoty měly být uplatňovány na tyto regiony. Kromě toho by členské státy měly mít možnost se rozhodnout pro uplatňování jednoho ze dvou druhů minimálních prahových hodnot s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury svých zemědělských odvětví. Vzhledem k tomu, že by platby mohly být poskytovány zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky „bez půdy“, nebylo by použití prahové hodnoty založené na hektarech účinné. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka související s podporou. V zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku, kde dochází k postupnému zavádění přímých plateb, by minimální prahové hodnoty v uvedených členských státech měly vycházet z konečných částek, které mají být poskytovány na konci tohoto procesu.\n(13)\nPro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců této podpory. Větší příjemci nepotřebují vzhledem k jejich možnosti úspor z rozsahu stejnou míru jednotné podpory, aby bylo možné účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů,. Navíc, díky svému potenciálu přizpůsobit se, mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Členské státy by tedy měly snížit alespoň o 5 % část základní platby poskytované zemědělcům, která přesahuje 150 000 EUR. Aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců, mohou členské státy rozhodnout, že při uplatnění tohoto mechanismu zohlední intenzitu práce vykonávanou placenou pracovní silou. Aby bylo toto snižování výše podpory účinné, neměla by být poskytována žádná výhoda zemědělcům, kteří uměle vytvářejí podmínky, aby se vyhnuli jeho účinkům. Výnosy ze snižování plateb velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, ve kterých byly realizovány a měly by být uvolněny jako podpora Unie na opatření financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).\n(14)\nPro každý členský stát je třeba stanovit čisté stropy, aby se omezily platby, které se mají vyplatit zemědělcům po uplatnění snížení plateb. Aby se zohlednily zvláštní rysy podpory poskytované v rámci SZP podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (7), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (8), a skutečnost, že se snížení plateb na tyto přímé platby nevztahuje, neměl by čistý strop pro dotčené členské státy tyto přímé platby zahrnovat.\n(15)\nZa účelem zohlednění vývoje v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí členských států ohledně přesunů mezi prvním a druhým pilířem, a uplatňování snižování a případně zastropování plateb, jakož i vývoje vyplývajícího z oznámení Chorvatska, pokud jde o půdu, která byla odminována a navrácena k opětovnému využití pro zemědělskou činnost, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přizpůsobení vnitrostátních stropů a čistých stropů stanovených v tomto nařízení.\n(16)\nJe třeba stanovit, že se na uvedená ustanovení tohoto nařízení, která by mohla vést k případnému poskytnutí státní podpory členským státem, nevztahují pravidla o státní podpoře vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory nebo počítají se stanovením těchto podmínek Komisí, aby se zabránilo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže.\n(17)\nČlenským státům by v zájmu posílení jejich politik rozvoje venkova měl být umožněn převod finančních prostředků z jejich stropů přímých plateb do jejich podpor určených na rozvoj venkova. Členským státům by mělo být rovněž umožněno převádět prostředky z jejich podpory určené na rozvoj venkova do stropů jejich přímých plateb. Pro zajištění účinnosti tohoto nástroje by členským státům mělo být umožněno přezkoumat své původní rozhodnutí s účinkem od roku podání žádosti 2018 za předpokladu, že jakékoli rozhodnutí založené na tomto přezkumu nepovede ke snížení částek určených na rozvoj venkova.\n(18)\nV zájmu dosažení cílů SZP bude zřejmě třeba přizpůsobovat režimy podpory měnícím se okolnostem, v případě potřeby i v krátkých lhůtách. Je proto nezbytné stanovit, že režimy podpory mohou být přezkoumány, zejména s ohledem na hospodářský vývoj nebo rozpočtovou situaci, což znamená, že příjemci nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor.\n(19)\nZemědělci v členských státech, které přistoupily k Unii dne 1. května 2004 nebo po tomto dni, dostávali přímé platby na základě mechanismu postupného zavádění stanoveného v příslušných aktech o přistoupení. V Bulharsku a Rumunsku bude tento mechanismus v platnosti ještě v roce 2015 a v Chorvatsku bude v platnosti až do roku 2021. Uvedeným členským státům bylo navíc umožněno poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby. Je třeba, aby tyto platby byly nadále poskytovány v Chorvatsku a v případě Bulharska a Rumunska jako doplněk plateb poskytovaných v rámci režimu základní platby až do doby, kdy bude proces postupného zavádění přímých plateb završen. Pokud se jedná o povolení Chorvatsku poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, aniž se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).,\n(20)\nNařízení (ES) č. 73/2009 ve znění aktu o přistoupení z roku 2011 stanoví zvláštní vnitrostátní rezervu na odminování půdy v Chorvatsku umožňující po dobu deseti let po jeho přistoupení k Unii financovat přiznání platebních nároků na půdu, která je každoročně odminována a navrácena k zemědělskému využití. Je třeba stanovit pravidla pro určení částek na financování podpory pro tuto půdu v rámci režimů podpory stanovených v tomto nařízení a pravidla pro správu uvedené rezervy. Aby bylo možné zohlednit částky vyplývající z oznámení Chorvatska, pokud jde o půdu, která byla odminována a navrácena k opětovnému využití pro zemědělskou činnost, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přezkum některých finančních ustanovení týkajících se Chorvatska.\n(21)\nAby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které používaly režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, měl by být režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (10), a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, nahrazen novým režimem základní platby. Takový krok by měl v zásadě znamenat ukončení platnosti platebních nároků získaných podle uvedených nařízení a přiznání nároků nových. Přiznání nových platebních nároků by obecně mělo být založené na počtu způsobilých hektarů, které mají zemědělci k dispozici v prvním roce provádění režimu. Členské státy, které v současné době uplatňují režim jednotné platby na regionálním nebo regionálním kombinovaném základě, by však měly mít možnost si stávající platební nároky ponechat. S cílem zabránit situaci v daném členském státě, kdy by zvýšení zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, nepřiměřeně omezilo částku přímých plateb na hektar, a nepříznivě tak ovlivnilo proces sbližování na vnitrostátní úrovni, by se mělo členským státům umožnit, aby za účelem stanovení počtu platebních nároků uplatnily při prvním přiznání platebních nároků určitá omezení.\n(22)\nVzhledem k postupnému zapojování různých odvětví do režimu jednotné platby a k následnému období poskytnutému zemědělcům na přizpůsobení je stále obtížnější odůvodnit existenci výrazných individuálních rozdílů ve výši podpory na hektar vyplývajících z používání historických referenčních údajů. Přímá podpora příjmu by proto měla být rozdělena mezi členské státy spravedlivěji, a to omezením vazby na historické referenční údaje a zohledněním celkového kontextu rozpočtu Unie. Aby se zajistilo rovnoměrnější rozdělování přímé podpory a současně se zohlednily dosud existující rozdíly ve výši mezd a ve vstupních nákladech, měly by se částky přímé podpory na hektar upravovat postupně. Členské státy, v nichž jsou přímé platby pod hranicí 90 % průměru Unie, by měly tento rozdíl mezi jejich současnou úrovní a tímto průměrem snížit o třetinu, přičemž všechny členské státy by měly dosáhnout minimální úrovně do rozpočtového roku 2020. Toto sbližování výše plateb by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy, v nichž je úroveň přímých plateb vyšší, než je průměrná úroveň Unie.\n(23)\nKromě toho by všechny platební nároky aktivované v roce 2019 v členském státě nebo v regionu měly obecně mít jednotnou jednotkovou hodnotu. Aby se však zabránilo ničivým finančním důsledkům pro zemědělce, měly by mít členské státy možnost zohlednit historické faktory při výpočtu hodnoty platebních nároků zemědělců v roce 2019 za předpokladu, že žádné platební nároky v roce 2019 nebudou mít hodnotu nižší než 60 % průměru. Členské státy by měly toto sbližování financovat snížením, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která si stanoví, hodnoty platebních nároků, které přesahují průměr v roce 2019 V této souvislosti a s cílem zabránit nepřijatelným ztrátám pro některé zemědělce mohou členské státy omezit toto snížení na 30 % původní hodnoty dotčených nároků, a to i v případě, že toto omezení neumožní, aby všechny platebním nároky dosáhly 60 % průměrné hodnoty na rok 2019. S výjimkou členských států, které zvolily jednotnou jednotkovou hodnotu od prvního roku provádění režimu, by sbližování mělo probíhat rovnoměrně. Sbližování platebních nároků, jejichž hodnota přesahuje průměr, by rovněž mělo zohlednit odhadované zdroje, které jsou pro tyto platební nároky k dispozici. Nicméně v případě členských států, které si ponechaly stávající platební nároky a již zvolily postup sbližování v souladu s čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, by sbližování mělo být případně prováděno a hodnota platebních nároků by měla být upravena, aby se zohlednily odhadované zdroje, které jsou pro tyto nároky k dispozici.\n(24)\nZkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zaručeno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly dále spravovat vnitrostátní rezervu nebo by měly mít možnost zřizovat regionální rezervy. Tyto vnitrostátní nebo regionální rezervy by měly být prioritně využívány k usnadnění účasti mladých zemědělců a zemědělců zahajujících zemědělskou činnost v režimu a jejich užívání by mělo být povoleno za účelem zohlednění určitých jiných specifických situací. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována.\n(25)\nZkušenosti získané v souvislosti s používáním nařízení (ES) č. 73/2009 ukazují, že členské státy nevyužily celou částku prostředků dostupných v rámci vnitrostátních stropů stanovených v uvedeném nařízení. Ačkoli ve srovnání se systémem podle uvedeného nařízení toto nařízení snižuje dané riziko nevyčerpaných prostředků, měly by mít členské státy přesto možnost rozdělovat platební nároky za vyšší hodnotu, než je částka dostupná pro jejich režim základní platby, s cílem usnadnit účinnější využití prostředků. Členským státům by se proto mělo umožnit, aby v rámci určitých společných limitů a s ohledem na čisté stropy pro přímé platby vypočetly nezbytnou částku, o kterou lze jejich strop základní platby zvýšit.\n(26)\nObecně platí, že základní platbu je možno uplatnit na jakoukoli zemědělskou plochu zemědělského podniku, která je využívána k zemědělské činnosti, včetně ploch, které nebyly ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu, a to v členských státech, které k Unii přistoupily dne 1. května 2004 a které se rozhodly používat režim jednotné platby na plochu. Vzhledem k potenciálu nezemědělských činností přispívat k diverzifikaci příjmů zemědělských podniků a k životaschopnosti venkovských oblastí, je zemědělská plocha podniku využívaná i pro nezemědělské činnosti považována za plochu, na niž lze poskytnout podporu, za podmínky, že je využívána převážně k zemědělské činnosti. Pro účely stanovení tohoto převažujícího charakteru je třeba stanovit společná kritéria pro všechny členské státy. V této souvislosti a pro zajištění lepšího zacílení přímých plateb by měly mít členské státy v zájmu právní jistoty a jasnosti možnost vypracovat seznam ploch, které jsou převážně využívané k nezemědělské činnosti, a nelze na ně tedy poskytnou podporu. Navíc, v zájmu zachování možnosti poskytnout podporu v případě půdy, na niž bylo před zrušením povinnosti vynětí půdy z produkce možné poskytnout podporu za účelem aktivace nároků při vynětí půdy z produkce, je třeba stanovit, že na určité zalesněné plochy, včetně ploch zalesněných v rámci vnitrostátních režimů v souladu s příslušnými pravidly nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (11) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (12), nebo na plochy, které podléhají určitým závazkům přijatým v oblasti životního prostředí, lze poskytnout podporu v rámci jednotné platby.\n(27)\nS cílem zabránit situaci, kdy by v daném členském státě zvýšení zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, nepřiměřeně omezilo částku přímých plateb na hektar, a nepříznivě tak ovlivnilo proces sbližování na vnitrostátní úrovni, by se členským státům mělo umožnit použít redukční koeficient za účelem stanovení plochy trvalých travních porostů, na niž lze poskytnout podporu, v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, ale jako takové tvoří součást zavedených místních postupů.\n(28)\nPokud jde o konopí, měla by být zachována zvláštní opatření s cílem zajistit, aby mezi plodiny, na které lze poskytnout základní platbu, nebyly zařazeny nedovolené plodiny, a nedošlo tak k poškození trhu s konopím. Platby by proto měly být i nadále poskytovány pouze na plochy oseté odrůdami konopí, které poskytují určité záruky ohledně jeho obsahu psychotropních látek.\n(29)\nZa účelem zajištění právní jistoty a vyjasnění specifických situací, které by mohly při uplatňování režimu základní platby nastat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v případě pronájmu, změny právního postavení nebo názvu, převodu platebních nároků, v případě fúze nebo rozdělení zemědělského podniku a v případě smluvního ustanovení týkajícího se práva na obdržení platebních nároků v prvním roce jejich přiznání. Dále by se mělo přenesení pravomoci rovněž týkat pravidel pro výpočet hodnoty a počtu či změny hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu. Dále by se mělo přenesení pravomoci také týkat pravidel pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy; pravidel týkajících se úpravy jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a převodu platebních nároků bez půdy. Navíc by se přenesení pravomoci mělo rovněž týkat kritérií pro přiznání platebních nároků zemědělcům, kteří v roce 2013 neobdrželi přímé platby, nebo v souladu s používáním vnitrostátní nebo regionální rezervy; kritérií pro uplatnění omezení na množství platebních nároků, které mají být přiznány; a kritérií pro stanovení redukčního koeficientu pro přeměnu některých trvalých travních porostů na hektary, na které lze poskytnout podporu.\n(30)\nPro zajištění řádné správy platebních nároků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se obsahu ohlášení a požadavků na aktivaci platebních nároků.\n(31)\nZa účelem ochrany veřejného zdraví by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení pravidel podmiňujících poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a pravidel pro stanovení postupu při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách.\n(32)\nS ohledem na značné správní, technické a logistické obtíže související s přechodem na režim základní platby pro členské státy, které používají režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by tyto státy měly mít možnost režim jednotné platby na plochu používat za účelem poskytnutí základní platby během dalšího přechodného období, a nejpozději do konce roku 2020. Pokud členský stát rozhodne zavést režim základní platby do konce roku 2018, může rozlišit platby v rámci režimu jednotné platby na plochu podle výše určitých plateb poskytovaných v roce 2014 v rámci režimů zvláštní podpory a oddělených plateb stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 nebo, v případě Kypru, v rámci finančních krytí pro jednotlivá odvětví pro přechodnou vnitrostátní podporu.\n(33)\nPro zajištění ochrany práv příjemců a vyjasnění specifických situací, které mohou při používání režimu jednotné platby na plochu nastat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení pravidel týkajících se způsobilosti pro poskytnutí podpory a přístupu zemědělců k režimu jednotné platby na plochu.\n(34)\nV členských státech, které používají režim jednotné platby na plochu a jimž bylo umožněno poskytovat přechodnou vnitrostátní podporu, hraje tato podpora významnou úlohu jakožto podpora příjmu zemědělců v určitých odvětvích. Z tohoto důvodu a s cílem zamezit náhlému a podstatnému snížení podpory od roku 2015 v odvětvích, která až do roku 2014 využívala přechodnou vnitrostátní podporu, je v těchto členských státech vhodné stanovit možnost poskytovat uvedenou podporu jako doplněk režimu jednotné platby na plochu. V zájmu zajištění kontinuity podpory s doposud poskytovanou přechodnou vnitrostátní podporou je vhodné omezit podmínky na ty, které se v roce 2013 vztahovaly na uvedenou podporu, nebo v případě Bulharska a Rumunska na doplňkové vnitrostátní přímé platby, které byly na žádost členských států povoleny Komisí. Pro zajištění postupného snižování částek podpory a zajištění jejich slučitelnosti s mechanismem sbližování je rovněž vhodné omezit maximální částky podpory pro jednotlivá odvětví ve srovnání s jejich úrovní v roce 2013.\n(35)\nJakmile členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle tohoto nařízení, zavedou režim základní platby, měla by být stanovena zvláštní pravidla pro první přiznání a výpočet hodnoty platebních nároků. Pro zajištění plynulého přechodu mezi těmito režimy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde další pravidla týkající se zavedení režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu.\n(36)\nS přihlédnutím k potřebě, aby jednotná podpora zemědělcům s menšími zemědělskými podniky byla dostatečná k účinnému dosažení cíle, kterým je podpora příjmů, měly by mít členské státy možnost přerozdělit přímou podporu mezi zemědělce tak, že jim poskytnou zvláštní platbu na první hektary.\n(37)\nJedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu zavedením povinné „ekologické“ složky přímých plateb, která podpoří zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí použitelné v celé Unii. Za tímto účelem by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů pro přímé platby k tomu, aby kromě základní platby poskytly ještě každoroční platbu na povinné postupy, které musejí zemědělci dodržovat, s prioritním zaměřením na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí, přičemž tato každoroční platba by mohla zohlednit sbližování na úrovni členského státu nebo regionu. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních a každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a souvisela by se zemědělstvím, jako je například diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů, včetně tradičních sadů vyznačujících se nízkou hustotou výsadby ovocných stromů rostoucích na trvalých travních porostech, a zřizování ploch využívaných v ekologickém zájmu. V zájmu lepšího dosažení cílů opatření a účinné správy a kontroly ozelenění by se tyto postupy měly uplatňovat v rámci celé způsobilé plochy zemědělského podniku. Povinné používání těchto postupů by se mělo vztahovat i na zemědělce, jejichž zemědělské podniky se zcela nebo zčásti nacházejí v lokalitách sítě „Natura 2000“, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS (13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (14), nebo na plochách, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (15), pokud jsou tyto postupy slučitelné s cíli uvedených směrnic.\n(38)\nVzhledem k uznávané prospěšnosti systémů ekologického zemědělství pro životní prostředí by měli zemědělci mít možnost pro ty jednotky jejich zemědělského podniku, které splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (16), získat platbu na „ozelenění”, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost.\n(39)\nNedodržování složky „ozelenění” by mělo vést k uložení sankcí na základě nařízení (EU) č. 1306/2013.\n(40)\nS cílem přizpůsobit se rozmanitosti zemědělských systémů a různým environmentálním situacím v rámci Unie je odůvodněné uznat kromě tří ekologických opatření stanovených v tomto nařízení i postupy, na které se vztahují agroenvironmentálně-klimatická opatření nebo systémy certifikace, které jsou obdobné ozelenění a které představují stejnou nebo vyšší míru přínosu pro klima a životní prostředí. Z důvodu právní jasnosti by tyto postupy měly být stanoveny v příloze tohoto nařízení. Členské státy by měly rozhodnout, zda v zájmu požadavku, aby zemědělci používali co nejvhodnější postupy pro zajištění cílů opatření, poskytnou zemědělcům možnost používat rovnocenné postupy a ekologické postupy stanovené v tomto nařízení, a své rozhodnutí by měly oznámit Komisi. Z důvodu právní jistoty by Komise měla posoudit, zda postupy, na něž se vztahují oznámená rovnocenná opatření, jsou předmětem přílohy. Pokud se Komise domnívá, že tomu tak není, uvědomí o tom členské státy prostřednictvím prováděcího aktu přijatého bez použití nařízení (EU) č. 182/2011. Aby se umožnilo jednodušší uplatňování rovnocennosti a z důvodu kontrolovatelnosti, je třeba stanovit pravidla, pokud jde o oblast pokrytí rovnocennými opatřeními, při zohlednění zvláštních rysů agroenvironmentálně-klimatických opatření a systémů certifikace. S cílem zajistit řádné uplatňování rovnocenných postupů a zabránit dvojímu financování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty za účelem doplnění postupů na seznam rovnocenných postupů, stanovení požadavků pro vnitrostátní nebo regionální systémy certifikace a v případě potřeby stanovení podrobných pravidel pro výpočet souvisejících částek.\n(41)\nPovinnosti týkající se diverzifikace plodin by se měly uplatňovat způsobem, který by zohlednil obtíže menších zemědělských podniků související s diverzifikací a zároveň by nadále vedl ke zlepšení životního prostředí a zejména ke zlepšení kvality půdy. Je třeba stanovit výjimky pro zemědělské podniky, které již dosahují cílů diverzifikace plodin tím, že jejich plochy jsou ve značném rozsahu pokryty trvalými travními porosty nebo jsou ponechány ladem, pro specializované zemědělské podniky, které na svých pozemcích každoročně střídají plodiny, nebo pro zemědělské podniky, které by z důvodu svého zeměpisného umístění měly přílišné obtíže se zavedením třetí plodiny. S cílem zajistit, aby se povinnosti uvedené v rámci opatření diverzifikace plodin uplatňovaly přiměřeným a nediskriminačním způsobem a vedly k větší ochraně životního prostředí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o uznávání dalších rodů a druhů a stanovení pravidel týkajících se uplatnění přesného výpočtu podílu různých plodin.\n(42)\nV zájmu pozitivního vlivu trvalých travních porostů na životní prostředí, a to zejména uvolňováním uhlíku, je třeba učinit opatření pro zachování trvalých travních porostů. Tato ochrana by měla spočívat v zákazu orání a přeměny environmentálně nejcitlivějších oblastí nacházejících se v lokalitách sítě „Natura 2000“, na něž se vztahují směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES, a v obecnější ochraně proti přechodu na jiné druhy využití, která bude založena na podílu trvalých travních porostů. Členským státům by měla být svěřena pravomoc vymezit další environmentálně citlivé oblasti, na které se uvedené směrnice nevztahují. Dále by měly zvolit územní úroveň, na niž by se tento podíl měl uplatňovat. Pro zajištění účinné ochrany trvalých travních porostů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty za účelem vymezení rámce pro určení trvalých travních porostů, na které se nevztahují směrnice 92/43/EHS ani 2009/147/ES, členskými státy.\n(43)\nS cílem zajistit, aby poměr trvalých travních porostů k celkové zemědělské ploše byl řádně stanoven a zachován, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podrobných metod určování tohoto poměru, podrobných pravidel týkajících se zachování trvalých travních porostů a příslušného časového rámce pro povinnost jednotlivých zemědělců přeměnit půdu.\n(44)\nZejména pro zachování a zlepšení biologické rozmanitosti zemědělských podniků je třeba stanovit plochy využívané v ekologickém zájmu. Plochy využívané v ekologickém zájmu by proto měly zahrnovat plochy, které přímo ovlivňují biologickou rozmanitost, jako je půda ponechaná ladem, krajinné prvky, terasy, ochranné pásy, zalesněné plochy a zemědělsko-lesnické plochy nebo plochy, které biologickou rozmanitost ovlivňují nepřímo prostřednictvím omezeného využívání vstupů v rámci zemědělského podniku, jako jsou plochy s meziplodinami a půdní pokryv v zimním období. Povinnosti stanovené v souvislosti s plochou využívanou v ekologickém zájmu by měly být prováděny způsobem, který zabraňuje tomu, aby malé zemědělské podniky byly vystaveny nepřiměřené zátěži ve srovnání s přínosem pro životní prostředí. Je třeba stanovit výjimky pro zemědělské podniky, které již dosahují cílů stanovených pro plochy využívané v ekologickém zájmu tím, že jejich plochy jsou ve značném rozsahu pokryty trvalými travními porosty, nebo leží ladem. Výjimky by měly rovněž být stanoveny v převážně zalesněných členských státech pro zemědělce, kteří provozují zemědělskou činnost v oblastech se zvláštním přírodním omezením v některých převážně zalesněných oblastech, existuje-li značné riziko opuštění půdy. Pro členské státy a zemědělské podniky je dále třeba stanovit možnost provést povinnost na regionální úrovni nebo kolektivně s cílem získat vzájemně sousedící plochy využívané v ekologickém zájmu, které jsou příznivější pro životní prostředí. V zájmu zjednodušení by členské státy měly mít možnost normalizovat měření ploch využívaných v ekologickém zájmu.\n(45)\nZa účelem zajištění toho, že jsou plochy využívané v ekologickém zájmu stanoveny účinným a soudržným způsobem a s přihlédnutím ke zvláštním rysům členských států, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dalších kritérií pro určení ploch jako ploch využívaných v ekologickém zájmu; uznávání dalších druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu; stanovení přepočítacích a váhových koeficientů pro určité typy ploch využívaných v ekologickém zájmu; stanovení pravidel umožňujících členským státům uplatňovat část plochy využívané v ekologickém zájmu na regionální úrovni; stanovení pravidel pro zřízení kolektivního splnění povinnosti udržovat plochy využívané v ekologickém zájmu v těsné blízkosti zemědělskými podniky, stanovení rámce pro kritéria, která vymezí členské státy, pro určování této těsné blízkosti; a stanovení metod pro určování poměru lesní a zemědělské půdy. Při doplňování dalších druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu by Komise měla zajistit, aby jejich cílem bylo zlepšení celkového environmentálního profilu zemědělského podniku, zejména pokud jde o biologickou rozmanitost, zlepšení kvality půdy a vody, ochranu krajiny a splnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.\n(46)\nS cílem podporovat udržitelný rozvoj zemědělství v oblastech se zvláštními přírodními omezeními by měly mít členské státy možnost využít část svých stropů pro přímé platby k tomu, aby všem zemědělcům hospodařícím v těchto oblastech nebo v některé z těchto oblastí poskytly kromě základní platby i každoroční platbu na plochu, pokud tak členský stát rozhodne. Tato platba by neměla nahrazovat podpory poskytované v rámci programů rozvoje venkova a neměla by být poskytována zemědělcům v oblastech, které byly určeny v souladu s nařízením (ES) č. 1698/2005, ale nebyly určeny v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013.\n(47)\nZavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství jsou pro mladé zemědělce finančně náročné a představují prvek, který je třeba vzít v úvahu při přidělování přímých plateb a jejich zacílení. Tento rozvoj je pro konkurenceschopnost odvětví zemědělství v Unii zásadní, a z toho důvodu je třeba zavést podporu příjmů mladých zemědělců zahajujících zemědělskou činnost, aby se jim usnadnilo založení zemědělského podniku a poté jeho strukturální úprava. Pro tyto účely by členské státy měly používat část svých vnitrostátních stropů pro přímé platby k tomu, aby mladým zemědělcům kromě základní platby poskytly i každoroční platbu. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o metodě výpočtu uvedené platby a pokud metoda zahrnuje povinnost stanovit mezní hodnotu platby na jednoho zemědělce, má se tato mezní hodnota stanovit v souladu s obecnými zásadami práva Unie. Jelikož by se měla vztahovat jen na počáteční dobu existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora, tato platba by měla být poskytována pouze během období nejvýše pěti let. Měla by být k dispozici mladým zemědělcům zahajujícím zemědělskou činnost, kterým v roce, kdy je poprvé předložena žádost v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu, není více než 40 let.\n(48)\nS cílem zaručit ochranu práv příjemců a zamezit diskriminaci mezi nimi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek, za nichž mohou být právnické osoby považovány za způsobilé pro obdržení platby pro mladé zemědělce.\n(49)\nČlenským státům by mělo být umožněno, aby v jasně vymezených případech v určitých odvětvích nebo regionech použily část svých vnitrostátních stropů pro přímé platby na podporu vázanou na produkci. Je třeba přiměřeně omezit výši prostředků, které mohou být použity na podporu vázanou na produkci, a současně umožnit, aby byla tato podpora poskytována v členských státech v jejich konkrétních odvětvích nebo regionech nacházejících se v situaci, kdy z hospodářských, environmentálních nebo sociálních důvodů jsou mimořádně důležité zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví. Členské státy by měly mít možnost použít na tuto podporu až 8 % svých vnitrostátních stropů, nebo případně až 13 %, pokud výše podpory vázané na produkci překročí alespoň v jednom roce v období 2010–2014 hodnotu 5 %, nebo pokud uplatňují režim jednotné platby do 31. prosince 2014. Navíc, v zájmu zachování nezávislosti odvětví chovu hospodářských zvířat založené na bílkovinách by členským státům, které rozhodnou využít alespoň 2 % svých vnitrostátních stropů na podporu produkce bílkovinných plodin, mělo být umožněno, aby uvedené procentní podíly zvýšily až o dva procentní body. V řádně odůvodněných případech, kdy byly v některém odvětví nebo regionu prokázány určité citlivé potřeby, a po schválení Komisí by členské státy měly mít možnost použít více než 13 % svého vnitrostátního stropu. Jako alternativní postup k uvedeným procentním podílům mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory vázané na produkci. Podpora vázaná na produkci by měla být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v uvedených dotčených odvětvích nebo regionech. Tato podpora by rovněž měla být k dispozici zemědělcům, jimž ke dni 31. prosince 2013 náležejí zvláštní platební nároky přiznané podle nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary, na něž lze poskytnout podporu, nezbytné pro aktivaci platebních nároků. Pokud jde o schvalování dobrovolné podpory vázané na produkci, která je vyšší než 13 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného pro jednotlivé členské státy, měla by být Komisi dále svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.\n(50)\nZa účelem zajištění efektivního a cíleného využívání finančních prostředků Unie a k zamezení dvojího financování podle jiných podobných nástrojů podpory by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro udělení dobrovolné podpory vázané na produkci, jakož i pravidel týkajících se souladu této podpory s jinými opatřeními Unie a kumulace podpor.\n(51)\nZa účelem zabránění jakémukoli riziku narušení produkce v regionech produkujících bavlnu, je i nadále část podpory pro odvětví bavlny podle nařízení (ES) č. 73/2009 spojena s pěstováním bavlny prostřednictvím zvláštní podpory na způsobilý hektar při zohlednění všech příslušných faktorů. Tento přístup by měl být zachován v souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně připojeném k aktu o přistoupení z roku 1979.\n(52)\nS cílem zajistit účinné uplatňování a správu zvláštní podpory pro bavlnu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení pravidel a podmínek pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu; pravidel týkajících se podmínek pro poskytnutí této podpory, požadavků způsobilosti a agronomických postupů; kritérií pro schválení mezioborových organizací; povinností pro producenty; a pravidel upravujících situaci, kdy schválená mezioborová organizace uvedená kritéria nesplňuje.\n(53)\nKapitola 2 nařízení Rady (ES) č. 637/2008 (17) vyžaduje, že každý členský stát produkující bavlnu Komisi předkládal buď jednou za čtyři roky, a to poprvé do 1. ledna 2009, návrh čtyřletého restrukturalizačního programu, nebo do 31. prosince 2009 jediný návrh pozměněného osmiletého restrukturalizačního programu. Zkušenosti ukázaly, že pro restrukturalizaci odvětví bavlny by byla vhodnější jiná opatření, jako např. opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná podle nařízení (EU) č. 1305/2013. Tato opatření by rovněž umožnila lepší koordinaci s opatřeními v jiných odvětvích. Je však třeba respektovat nabytá práva a oprávněná očekávání podniků, které jsou již do restrukturalizačních programů zapojeny. Probíhající čtyřleté nebo osmileté programy by proto měly pokračovat bez možnosti prodloužení. Prostředky, které jsou k dispozici z čtyřletých programů, by pak mohly být od roku 2014 začleněny do prostředků Unie, které jsou k dispozici na opatření v rámci rozvoje venkova. Vzhledem k programovému období by prostředky, které budou k dispozici po ukončení osmiletých programů, nebyly v roce 2018 potřebné pro programy rozvoje venkova, a proto by bylo vhodnější je převést do režimů podpory podle tohoto nařízení, jak je již stanoveno v nařízení (ES) č. 637/2008. Nařízení (ES) č. 637/2008 se tedy stane zastaralým v členských státech se čtyřletým programem ke dni 1. ledna 2014 a v členských státech s osmiletým programem ke dni 1. ledna 2018, a mělo by být proto zrušeno.\n(54)\nČlenským státům by mělo být umožněno stanovit jednoduchý režim zaměřený konkrétně na malé zemědělce, aby se snížily administrativní náklady na řízení a kontrolu přímé podpory. Pro tento účel by mělo být členským státům umožněno stanovit buď paušální platbu, která nahradí všechny přímé platby, nebo platbu založenou na částce, která má být zemědělcům vyplacena každý rok. Měla by být zavedena pravidla vedoucí ke zjednodušení formalit, mimo jiné snížením požadavků na malé zemědělce, například pokud jde o požadavky související se žádostmi o podporu, se zemědělskými postupy příznivými pro klima a životní prostředí, s podmíněností a kontrolami stanovenými v nařízení (EU) č. 1306/2013, aniž by byla ohrožena realizace celkových cílů reformy, s tím, že se na malé zemědělce vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013. Cílem uvedeného režimu by měla být podpora stávající zemědělské struktury malých zemědělských podniků v Unii, která by nebránila rozvoji směrem ke konkurenceschopnějším strukturám. Z toho důvodu je třeba přístup k režimu v zásadě omezit na stávající zemědělské podniky. Účast zemědělců v režimu by měla být dobrovolná. V zájmu dalšího zvýšení dopadu režimu z hlediska zjednodušení by však mělo být členským státům umožněno zařadit některé zemědělce do režimu automaticky s tím, že se jim poskytne možnost se režimu nezúčastnit, pokud si to nepřejí.\n(55)\nV zájmu právní jistoty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek účasti v režimu pro malé zemědělce v případě, že se situace zemědělce, který se režimu účastní, změní.\n(56)\nV zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů by měly být přímé platby v těchto regionech spravovány v rámci programů podpory podle nařízení (EU) č. 228/2013. V důsledku toho by se na uvedené regiony neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení týkající se základní platby a souvisejících plateb, podpory vázané na produkci a režimu pro malé zemědělce.\n(57)\nPro účely použití tohoto nařízení a pro účely monitorování, analýzy a správy přímých plateb se od členských států vyžadují oznámení. Pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení a pro zajištění toho, aby tato oznámení byla rychlá, účinná, přesná, nákladově efektivní a slučitelná s ochrannou osobních údajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení nezbytných opatření týkajících se oznámení, která mají podávat členské státy Komisi, nebo pro účely přezkumu, kontrol, sledování, hodnocení a auditů přímých plateb a pro splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, a pokud jde o další pravidla týkající se povahy a druhu oznamovaných informací, kategorií zpracovávaných údajů a lhůt pro jejich uchovávání, přístupových práv k informacím nebo informačním systémům a o podmínky zveřejnění informací.\n(58)\nOsobní údaje shromážděné pro účely použití přímých plateb by měly být zpracovávány způsobem slučitelným s těmito účely. Při zpracování pro účely sledování nebo hodnocení by měly být rovněž anonymizovány a agregovány a měly by být chráněny v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (18) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19). Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů.\n(59)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 vydal stanovisko (20).\n(60)\nS cílem zajistit hladký přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení nezbytných opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců.\n(61)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení částky, která má být zahrnuta do zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy v Chorvatsku, stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim základní platby, přijetí pravidel pro žádosti o přiznání platebních nároků, přijetí opatření týkajících se navracení neaktivovaných platebních nároků do vnitrostátní rezervy, přijetí způsobů oznamování převodu platebních nároků na vnitrostátní orgány a lhůty, během nichž musejí být tato oznámení učiněna, stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu, přijetí pravidel týkajících se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud členské státy přejdou na režim základní platby, stanovování ročních stropů pro redistributivní platbu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(62)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pravidel, včetně lhůt pro podávání žádostí, týkajících se oznamování rovnocenných postupů členskými státy a jejich posuzování Komisí, přijetí určitých mezních hodnot, v jejichž rámci se povinnost zachovat trvalé travní porosty považuje za splněnou, stanovování ročního stropu plateb vyplácených u zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, stanovování ročního stropu platby pro oblasti s přírodními omezeními, stanovování ročního stropu platby pro mladé zemědělce. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(63)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovování ročních stropů u dobrovolné podpory vázané na produkci, přijetí pravidel pro postup při posuzování a schvalování rozhodnutí v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci, přijetí pravidel pro postup schvalování a oznamování producentům souvisejících se schválením půdy a odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu, přijetí pravidel pro výpočet snížení částky zvláštní podpory pro bavlnu, přijetí pravidel týkajících se obecných požadavků a postupů pro oznamování a přijetí nezbytných a odůvodněných opatření na vyřešení konkrétních problémů v případě mimořádné situace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.\n(64)\nS cílem vyřešit naléhavé problémy v jednom nebo několika členských státech by Komise měla při současném zajištění kontinuity systému přímých plateb přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v řádně odůvodněných případech, v nichž mají mimořádné okolnosti dopad na poskytování podpory a ohrožují účinné provádění plateb v rámci režimů podpory uvedených v tomto nařízení.\n(65)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu provázanosti tohoto nařízení s ostatními nástroji SZP, rozdílů mezi jednotlivými venkovskými oblastmi a omezených finančních zdrojů členských států v rozšířené Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování Unií a soustředěním se na jasně stanovené priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(66)\nVzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 73/2009 se použije i nadále v roce 2014, toto nařízení by se mělo použít obecně od 1. ledna 2015. Ustanovení tohoto nařízení týkající se flexibility mezi pilíři však stanoví pro členské státy možnost přijmout opatření a oznámit je Komisi do 31. prosince 2013. Navíc některá další ustanovení tohoto nařízení vyžadují, aby byla přijata opatření v roce 2014. Uvedené ustanovení by se proto měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\n(67)\nVzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit hladké provedení předpokládaných opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nOblast působnosti\nToto nařízení stanoví:\na)\nspolečná pravidla pro platby poskytované zemědělcům přímo v rámci režimů podpory uvedených v příloze I (dále jen „přímé platby“);\nb)\nzvláštní pravidla týkající se:\ni)\nzákladní platby pro zemědělce (dále jen „režim základní platby“) a přechodného zjednodušeného režimu (dále jen „režim jednotné platby na plochu“),\nii)\ndobrovolné přechodné vnitrostátní podpory pro zemědělce,\niii)\ndobrovolné redistributivní platby,\niv)\nplatby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí,\nv)\ndobrovolné platby pro zemědělce v oblastech s přírodními omezeními,\nvi)\nplatby pro mladé zemědělce zahajující zemědělskou činnost,\nvii)\ndobrovolného režimu podpory vázané na produkci,\nviii)\nzvláštní podpory pro bavlnu,\nix)\ndobrovolného zjednodušeného režimu pro malé zemědělce,\nx)\nrámce, v němž Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko mohou doplňovat přímé platby.\nČlánek 2\nZměna přílohy I\nV zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se mění seznam režimů podpor uvedený v příloze I v rozsahu nezbytném k zohlednění případných nových legislativních aktů týkajících se režimů podpor, jež mohou být přijaty po přijetí tohoto nařízení.\nČlánek 3\nPoužití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři\nČlánek 11 se nepoužije na regiony Unie uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „nejvzdálenější regiony“) a na přímé platby poskytované na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s nařízením (EU) č. 229/2013.\nHlavy III, IV a V tohoto nařízení se nepoužijí na nejvzdálenější regiony.\nČlánek 4\nDefinice a související ustanovení\n1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu této skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o EU ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování EU a která vykonává zemědělskou činnost;\nb)\n„zemědělským podnikem“ soubor všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;\nc)\n„zemědělskou činností“:\ni)\nprodukce, chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely, nebo\nii)\nudržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů, na základě kritérií stanovených členskými státy na základě rámce stanoveného Komisí, nebo\niii)\nprovádění minimální činnosti vymezené členskými státy, která je prováděna na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;\nd)\n„zemědělskými produkty“ produkty, s výjimkou produktů rybolovu, uvedené v příloze I Smluv a rovněž bavlna;\ne)\n„zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur;\nf)\n„ornou půdou“ půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, s článkem 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 a článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, bez ohledu na to, zda se tato půda nachází ve sklenících nebo pod pevným či mobilním krytem, či nikoli;\ng)\n„trvalými kulturami“ kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;\nh)\n„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uvedené jako „trvalé travní porosty“) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují, jakož i, pokud tak členské státy rozhodnou, půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny;\ni)\n„trávami nebo jinými bylinnými pícninami“ všechny zelené rostliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevných směsích pro pastviny nebo louky v členském státě, bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu zvířat či nikoli;\nj)\n„školkami“ tyto plochy s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:\n—\nrévové a podnožové školky,\n—\novocnářské školky a školky bobulovin,\n—\nškolky okrasných rostlin,\n—\nkomerční lesní školky, s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku,\n—\nškolky stromů a keřů pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků;\nk)\n„rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ plochy osázené dřevinami kódu KN 0602 90 41, které stanoví členské státy a které zahrnují dřevité trvalé porosty, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky; jejich maximální cyklus sklizně mají určit členské státy;\nl)\n„prodejem“ prodej nebo jakýkoliv jiný konečný převod vlastnictví půdy nebo platebních nároků; definice nezahrnuje prodej půdy, pokud je půda převáděna na veřejné orgány nebo pro použití ve veřejném zájmu a pokud se převod realizuje za jinými než zemědělskými účely;\nm)\n„pronájmem“ nájemní smlouva nebo podobná dočasná transakce;\nn)\n„převodem“ pronájem nebo prodej nebo dědictví nebo předpokládané dědictví nebo jakýkoliv jiný konečný převod půdy nebo platebních nároků. Nevztahuje se na navracení nároků po skončení pronájmu.\n2.   Členské státy:\na)\nstanoví kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu ii) považována za splněnou;\nb)\npřípadně v členském státě stanoví minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu iii);\nc)\nurčí dřeviny, které lze použít jako rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, a stanoví pro ně maximální cyklus sklizně podle odst. 1 písm. k).\nČlenské státy mohou rozhodnout, že půda, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, se má považovat za trvalé travní porosty podle odst. 1 písm. h).\n3.   V zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví:\na)\nrámec, v němž členské státy mají stanovit kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu ii) mohla být považována za splněnou;\nb)\nrámec, v němž členské státy definují minimální činnost, která má být prováděna na plochách přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) bodu iii);\nc)\nkritéria k určení převahy trav a jiných bylinných pícnin a kritéria k určení zavedených místních postupů podle odst. 1 písm. h).\nHLAVA II\nOBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH\nKAPITOLA 1\nSpolečná pravidla pro přímé platby\nČlánek 5\nObecná ustanovení o společné zemědělské politice\nNa režimy stanovené v tomto nařízení se použije nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení.\nČlánek 6\nVnitrostátní stropy\n1.   V příloze II jsou pro každý členský stát a pro každý rok stanoveny vnitrostátní stropy sestávající z celkové hodnoty všech přiznaných platebních nároků, z vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv a ze stropů stanovených v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53.\nPokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 22 odst. 2, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok zvýšen o částku vypočtenou podle uvedeného odstavce.\n2.   Odchylně od odstavce 1 je v příloze II pro každý členský stát, který používá režim jednotné platby na plochu, a pro každý rok stanoven vnitrostátní strop sestávající ze stropů stanovených v souladu s články 36, 42, 47, 49, 51 a 53.\n3.   V zájmu zohlednění vývoje v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí přijatých členskými státy v souladu s článkem 14, a těch, které vyplývají z použití čl. 20 odst. 2, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se upraví vnitrostátní stropy stanovené v příloze II.\nČlánek 7\nČisté stropy\n1.   Aniž je dotčen článek 8, celková částka přímých plateb, která může být poskytnuta v členském státě podle hlavy III, IV a V na kalendářní rok po použití článku 11, nesmí být vyšší než odpovídající stropy stanovené v příloze III.\nV případech, kdy by celková částka přímých plateb, jež mají být poskytnuty v členském státě, byla vyšší než stropy stanovené v příloze III, provede uvedený členský stát lineární snížení částek všech přímých plateb, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013.\n2.   Pro každý členský stát a pro každý kalendářní rok jsou odhadované prostředky získané ze snížení plateb podle článku 11 (které představují rozdíl mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 58, a čistými stropy stanovenými v příloze III) k dispozici jako podpora Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) podle nařízení (EU) č. 1305/2013.\n3.   V zájmu zohlednění vývoje v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí přijatých členskými státy podle článku 14, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se upraví vnitrostátní stropy stanovené v příloze III.\nČlánek 8\nFinanční kázeň\n1.   Míra úpravy stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vztahuje pouze na přímé platby nad 2 000 EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce.\n2.   V důsledku postupného zavádění přímých plateb stanovených v článku 16, se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Bulharska a Rumunska ode dne 1. ledna 2016.\nV důsledku postupného zavádění přímých plateb stanovených v článku 17 se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Chorvatska ode dne 1. ledna 2022.\n3.   V zájmu zajištění správného uplatňování úprav přímých plateb s ohledem na finanční kázeň je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, která mají být uplatněna členskými státy na zemědělce podle odstavce 1 tohoto článku.\n4.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit míru úpravy uvedenou v odstavci 1 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.\nČlánek 9\nAktivní zemědělec\n1.   Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, a které na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 2 písm. b).\n2.   Přímé platby se neposkytnou fyzickým či právnickým osobám ani skupinám fyzických či právnických osob, které provozují letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály.\nČlenské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci zařadí jakékoli další obdobné nezemědělské podniky nebo činnosti, a mohou se následně rozhodnout tyto podniky nebo činnosti ze seznamu vyjmout.\nOsoba či skupina, na kterou se vztahuje první nebo druhý pododstavec, je však považována za aktivního zemědělce, pokud předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými státy, které prokazují některou z následujících skutečností:\na)\nroční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici;\nb)\njejí zemědělská činnost není zanedbatelná;\nc)\njejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti.\n3.   Kromě případů v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že se přímé platby neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob:\na)\njejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jejich celkových hospodářských činností, nebo\nb)\njejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti.\n4.   Odstavce 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5 000 EUR.\n5.   V zájmu zajištění ochrany práv zemědělců je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o stanovení:\na)\nkritérií pro stanovení případů, v nichž má být zemědělská plocha zemědělce považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;\nb)\nkritérií pro rozlišení příjmů ze zemědělských a nezemědělských činností;\nc)\nkritérií pro stanovení výše přímých plateb uvedených v odstavcích 2 a 4, zejména týkající se přímých plateb v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků dosud definitivně stanovena, a rovněž týkající se přímých plateb pro nové zemědělce;\nd)\nkritérií, která musí zemědělci splňovat, aby pro účely odstavců 2 a 3 prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná a že představuje jejich hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl.\n6.   Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavcích 2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a v případě jeho změn do dvou týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně.\nČlánek 10\nMinimální požadavky na získání přímých plateb\n1.   Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby:\na)\npokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR;\nb)\npokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar.\n2.   Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby zohlednily strukturu své zemědělské ekonomiky.\n3.   Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě IV a kteří mají méně hektarů, než je prahová hodnota týkající se plochy.\n4.   Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že odstavec 1 nepoužijí v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.\n5.   V Bulharsku a Rumunsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro rok 2015, vypočte na základě příslušné částky stanovené v bodě A přílohy V.\nV Chorvatsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro roky 2015–2021, vypočte na základě částky stanovené v bodě A přílohy VI.\nČlánek 11\nSnížení plateb\n1.   Členské státy sníží částku přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle hlavy III kapitoly 1 v daném kalendářním roce, alespoň o 5 % pro část podpory přesahující 150 000 EUR.\n2.   Dříve, než použijí odstavec 1, mohou členské státy odečíst mzdy související se zemědělskou činností, které byly skutečně vyplaceny a ohlášeny zemědělcem v předcházejícím kalendářním roce, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost, od částky přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle hlavy III kapitoly 1 v daném kalendářním roce. Nejsou-li k dispozici údaje o mzdách, které byly skutečně vyplaceny a ohlášeny zemědělcem v předchozím kalendářním roce, použijí se poslední dostupné údaje.\n3.   Pokud se členský stát rozhodne poskytnout zemědělcům redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 a použít pro tyto účely více než 5 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, může se rozhodnout, že tento článek nepoužije.\nPokud se členský stát rozhodne poskytnout zemědělcům redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 a uplatnění maximálních limitů stanovených v čl. 41 odst. 4 mu brání v použití více než 5 % nebo více ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro tento účel, může se daný členský stát rozhodnout, že tento článek nepoužije.\n4.   Zemědělcům, u nichž se prokáže, že po 18. říjnu 2011 uměle vytvořili podmínky, aby se vyhnuli účinkům tohoto článku, se neposkytne žádná výhoda v podobě vyjmutí ze snižování platby.\n5.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit snížení uvedené v odstavci 1 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.\n6.   Členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a očekávaný výsledek snížení pro roky 2015 až 2019.\nČlánek 12\nKumulace žádostí\nPlocha, která odpovídá počtu způsobilých hektarů a na kterou zemědělec předložil žádost o základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, může být předmětem žádosti o jinou přímou platbu i o jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, nestanoví-li toto nařízení výslovně jinak.\nČlánek 13\nStátní podpora\nOdchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1308/2013 (21) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nevztahují na platby uskutečněné členskými státy v souladu s tímto nařízením.\nČlánek 14\nFlexibilita mezi pilíři\n1.   Do 31. prosince 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2014 stanoveného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 a svých ročních vnitrostátních stropů na kalendářní roky 2015 až 2019 stanovených v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.\nRozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v uvedeném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.\nČlenské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o kalendářní rok 2014, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o kalendářní roky 2015 až 2019. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.\nČlenské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2018. Jakékoli rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.\n2.   Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle odstavce 1, mohou do 31. prosince 2013 rozhodnout, že jako prostředky na přímé platby uvolní až 15 % nebo, v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Litvy, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska, Spojeného království, a Švédska, až 25 % částky přidělené v období 2015–2020 na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova.\nRozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v daném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.\nČlenské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o rozpočtový rok 2015, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o rozpočtové roky í 2016 až 2020. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.\nČlenské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností pro rozpočtové roky 2019 a 2020. Jakákoli rozhodnutí založená na tomto přezkumu nesmějí vést ke zvýšení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.\nČlánek 15\nPřezkum\nRežimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí s ohledem na hospodářský vývoj a rozpočtovou situaci kdykoli. Tento přezkum může vést k přijetí legislativních aktů, aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU nebo prováděcích aktů přijatých v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU.\nKAPITOLA 2\nUstanovení týkající se Bulharska, Chorvatska a Rumunska\nČlánek 16\nPostupné zavádění přímých plateb v Bulharsku a Rumunsku\nPro Bulharsko a Rumunsko se stropy uvedené v článcích 42, 47, 49, 51, 53 a 65 v roce 2015 stanovují na základě částky uvedené v bodě A přílohy V.\nČlánek 17\nPostupné zavádění přímých plateb v Chorvatsku\nV Chorvatsku se přímé platby zavedou v souladu s tímto plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl odpovídající úrovně přímých plateb, jak se bude uplatňovat od roku 2022:\n25 % v roce 2013,\n30 % v roce 2014,\n35 % v roce 2015,\n40 % v roce 2016,\n50 % v roce 2017,\n60 % v roce 2018,\n70 % v roce 2019,\n80 % v roce 2020,\n90 % v roce 2021,\n100 % od roku 2022.\nČlánek 18\nDoplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby v Bulharsku a Rumunsku\n1.   V roce 2015 mohou Bulharsko a Rumunsko použít vnitrostátní přímé platby na doplnění plateb poskytovaných v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 oddílů 1,2 a 3. Celková částka těchto plateb nesmí překročit příslušnou částku stanovenou v bodě B přílohy V.\n2.   V roce 2015 může Bulharsko doplňovat platby poskytované v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2. Celková částka těchto plateb nesmí překročit částku stanovenou v bodě C přílohy V.\n3.   Doplňkové vnitrostátní přímé platby se poskytují v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.\nČlánek 19\nDoplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku\n1.   S výhradou schválení Komisí může Chorvatsko případně doplnit jakýkoli z režimů podpory uvedených v příloze I.\n2.   Částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb, která může být poskytnuta v daném roce a pro daný režim podpory, je omezena zvláštním finančním krytím. Toto finanční krytí se stanoví jako rozdíl mezi:\na)\nvýší přímé podpory, která je k dispozici pro daný režim podpory po úplném zavedení přímých plateb v souladu s článkem 17 na kalendářní rok 2022, a\nb)\nvýší přímé podpory, která je k dispozici pro daný režim podpory po uplatnění plánu zvýšení v souladu s článkem 17 v dotyčném kalendářním roce.\n3.   Celková částka poskytnutých doplňkových vnitrostátních přímých plateb nesmí být vyšší, než je strop stanovený v bodě B přílohy VI pro příslušný kalendářní rok.\n4.   Chorvatsko může na základě objektivních kritérií a po schválení Komisí rozhodnout o částkách doplňkových vnitrostátních přímých plateb, které mají být poskytnuty.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými schválí platby podle tohoto článku, upřesní příslušné režimy podpory a stanoví úroveň, do níž mohou být doplňkové vnitrostátní přímé platby vyplaceny.\nPokud jde o doplňkové vnitrostátní přímé platby, jimiž má být doplněna dobrovolná podpora vázaná na produkci uvedená v hlavě IV kapitole 1, musí být v prováděcích aktech rovněž konkrétně určeny zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví uvedená v čl. 52 odst. 3, s nimiž mohou doplňkové vnitrostátní přímé platby souviset.\nTyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle č. 71 odst. 2 nebo 3.\n6.   Podmínky způsobilosti pro doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku jsou totožné jako podmínky pro podporu v rámci příslušných režimů podpory stanovené v tomto nařízení.\n7.   Na doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku se vztahují veškeré úpravy, které mohou být nezbytné v závislosti na vývoji SZP. Doplňkové vnitrostátní přímé platby se poskytují v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.\n8.   Chorvatsko předloží zprávu obsahující informace o opatřeních k provádění doplňkových vnitrostátních přímých plateb do 30. června roku, jenž následuje po jejich provedení. Zpráva obsahuje alespoň tyto údaje:\na)\nveškeré změny situace ovlivňující doplňkové vnitrostátní přímé platby;\nb)\nu jednotlivých doplňkových vnitrostátních přímých plateb počet příjemců podpory a celkovou výši poskytnuté doplňkové vnitrostátní přímé platby, jakož i počet hektarů, počet zvířat nebo jiných jednotek, na něž byla uvedené doplňková vnitrostátní přímá platba poskytnuta;\nc)\nzprávu o kontrolních opatřeních použitých ve vztahu k poskytnutým doplňkovým vnitrostátním přímým platbám.\nČlánek 20\nZvláštní vnitrostátní rezerva na odminování půdy v Chorvatsku\n1.   Od roku 2015 oznámí Chorvatsko Komisi nejpozději do 31. ledna každého roku plochy, které byly určeny v souladu s čl. 57a odst. 10 nařízení (ES) č. 73/2009 a které byly navráceny k opětovnému použití pro zemědělskou činnost v předchozím kalendářním roce.\nChorvatsko rovněž oznámí Komisi počet platebních nároků, které měli zemědělci k dispozici k 31. prosinci předchozího kalendářního roku, jakož i částku, která ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy zůstala ke stejnému dni nevyužita.\nOznámení stanovená v prvním a druhém pododstavci se případně provedou podle jednotlivých regionů určených v souladu s čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení.\n2.   Při úpravě přílohy II podle čl. 6 odst. 3 Komise každoročně vypočte částku, která má být doplněna k částkám stanoveným pro Chorvatsko v uvedené příloze, s cílem financovat podporu, která má být poskytnuta v rámci režimů uvedených v příloze I pro plochy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tato částka se vypočítá na základě údajů oznámených Chorvatskem podle odstavce 1 tohoto článku a odhadovaných průměrných přímých plateb na hektar v Chorvatsku pro daný rok.\nMaximální částka, která se má doplnit podle prvního pododstavce na základě všech ploch oznámených Chorvatskem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku až do roku 2022, činí 9 600 000 EUR a vztahuje se na ni plán zavádění přímých plateb podle článku 17. Výsledné maximální roční částky jsou stanoveny v příloze VII.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podíl částky, která má být doplněna podle odstavce 2 a kterou Chorvatsko zahrne do zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy, s cílem přiznat platební nároky na plochy uvedené v odst. 1. Uvedený podíl se vypočítá na základě poměru mezi stropem pro režim základní platby a vnitrostátním stropem stanoveným v příloze II před zvýšením vnitrostátního stropu podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\n4.   Pro roky 2015 až 2022 Chorvatsko použije zvláštní vnitrostátní rezervu na odminování půdy pro přiznání platebních nároků zemědělcům na základě odminované půdy vykázané zemědělci v daném roce, pokud:\na)\ntato půda sestává ze způsobilých hektarů ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 5;\nb)\ndaná půda byla navrácena k opětovnému použití pro zemědělskou činnost v průběhu předchozího kalendářního roku; a\nc)\npůda byla oznámena Komisi v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.\n5.   Hodnota platebních nároků stanovených podle tohoto článku je vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota platebních nároků v roce přiznání v rámci částky, která je k dispozici ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy.\n6.   S cílem zohlednit důsledky opětovného využití odminované půdy pro zemědělskou činnost oznámené Chorvatskem v souladu s tímto článkem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se upravují částky stanovené v příloze VI.\nHLAVA III\nREŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY, REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU A SOUVISEJÍCÍ PLATBY\nKAPITOLA 1\nRežim základní platby a režim jednotné platby na plochu\nOddíl 1\nVytvoření režimu základní platby\nČlánek 21\nPlatební nároky\n1.   Podpora v rámci režimu základní platby se poskytne zemědělcům:\na)\nkteří získají platební nároky podle tohoto nařízení na základě přiznání podle čl. 20 odst. 4, prostřednictvím prvního přiznání podle článku 24 nebo článku 39, prostřednictvím přiznání z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy podle článku 30 nebo prostřednictvím převodu podle článku 34;nebo\nb)\nkteří splňují ustanovení článku 9 a jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků v členském státě, jenž se v souladu s odstavcem 3 rozhodl ponechat si stávající platební nároky.\n2.   Platnost platebních nároků získaných v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009 skončí dne 31. prosince 2014.\n3.   Odchylně od odstavce 2 členské státy, které zavedly režim jednotné platby v souladu s hlavou III kapitolou 5 oddílem I nebo hlavou III kapitolou 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo hlavou III kapitolou 3 nařízení (ES) č. 73/2009, mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že zachovají stávající platební nároky. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.\n4.   Pokud v případě členských států, které přijaly rozhodnutí uvedené v odstavci 3, počet vlastněných nebo pronajatých platebních nároků přiznaných v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009, které má zemědělec ke konečnému dni pro podání žádostí stanovenému podle čl. 78 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013, překračuje počet způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 na rok 2015 a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem, jež nesmí být pozdější než den, který daný členský stát stanovil pro změnu této žádosti o podporu, počet platebních nároků překračující počet způsobilých hektarů pozbývá k uvedenému dni platnosti.\nČlánek 22\nStrop v režimu základní platby\n1.   Komise přijme prováděcí akty, které pro každý členský stát každoročně stanoví vnitrostátní strop pro režim základní platby tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II odečte stropy, uvedené v článcích 42, 47, 49, 51 a 53. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\n2.   Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s odstavcem 1 tohoto článku lze zvýšit maximálně o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití ustanovení čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát provede takové zvýšení, zohlední Komise toto zvýšení při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim základní platby podle odstavce 1 tohoto článku. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit.\n3.   Členské státy mají možnost každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle odstavce 2 a oznámí Komisi každé takové rozhodnutí založené na přezkumu do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.\n4.   Pro každý členský stát a každý rok se celková hodnota všech platebních nároků a vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv rovná příslušnému ročnímu vnitrostátnímu stropu, který Komise stanovila podle odstavce 1.\n5.   Pokud se v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, čl. 14 odst. 1 třetím a čtvrtým pododstavcem, čl. 14 odst. 2 třetím a čtvrtým pododstavcem, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1 druhým pododstavcem, čl. 51 odst. 1 druhým pododstavcem nebo článkem 53 strop, který Komise pro členský stát přijala podle odstavce 1, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.\nČlánek 23\nRegionální rozdělení vnitrostátních stropů\n1.   Členské státy mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že budou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a socioekonomické rysy, jejich regionální zemědělský potenciál, nebo jejich institucionální nebo administrativní struktura.\nČlenské státy, které uplatňují článek 36, mohou přijmout rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování režimu základní platby.\n2.   Členské státy rozdělí roční vnitrostátní strop v režimu základní platby uvedený v čl. 22 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.\nČlenské státy, které neuplatňují čl. 30 odst. 2, provedou toto rozdělení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1.\n3.   Členské státy mohou rozhodnout, že na tyto regionální stropy se budou vztahovat postupné roční úpravy v souladu s předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.\n4.   V míře nezbytné pro dodržení platných regionálních stropů stanovených v souladu s odstavci 2 a 3 provedou členské státy v každém z příslušných regionů lineární snížení nebo zvýšení hodnoty platebních nároků.\n5.   Členské státy uplatňující odstavec 1 se mohou rozhodnout, že ode dne, který si samy stanoví, přestanou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni.\n6.   Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi do 1. srpna 2014 rozhodnutí podle uvedeného pododstavce a opatření přijatá pro účely použití odstavců 2 a 3.\nČlenské státy uplatňující odstavec 1 druhý pododstavec oznámí Komisi do 1. srpna příslušného roku rozhodnutí podle uvedeného pododstavce a opatření přijatá pro účely použití odstavců 2 a 3.\nČlenské státy uplatňující odstavec 1 oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavci 5 do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění tohoto rozhodnutí.\nČlánek 24\nPrvní přiznání platebních nároků\n1.   Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud:\na)\npodají žádost o přiznání těchto platebních nároků v rámci režimu základní platby v roce 2015 do posledního dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, a\nb)\nměli nárok na obdržení plateb, před jakýmkoli snížením nebo vyloučením podle hlavy II kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009, na základě žádostí o přímé platby, přechodnou vnitrostátní podporu nebo o doplňkové vnitrostátní přímé platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 na rok 2013.\nPrvní pododstavec se nepoužije v členských státech, které uplatňují čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení.\nČlenské státy mohou navíc přiznat platební nároky zemědělců, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a:\na)\nkteří na základě žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce neobdrželi platby na rok 2013 a kteří ke dni stanovenému dotčeným členským státem podle čl. 11 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (22) pro rok podání žádosti 2013:\ni)\nv členských státech používajících režim jednotné platby:\n—\nprodukovali ovoce, zeleninu, konzumní brambory, sadbové brambory nebo okrasné rostliny, a to na minimální ploše vyjádřené v hektarech, pokud se dotčený členský stát rozhodne přijmout tento požadavek, nebo\n—\nobhospodařovali vinice; nebo\nii)\nv členských státech používajících režim jednotné platby na plochu měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;\nb)\nkterým byly v roce 2014 přiznány platební nároky z vnitrostátní rezervy v rámci režimu jednotné platby podle článku 41 nebo 57 nařízení (ES) č. 73/2009; nebo\nc)\nkteří nikdy nebyli držiteli vlastních či pronajatých platebních nároků podle nařízení (ES) č. 73/2009 ani nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří předložili skutečné důkazy, že ke dni stanovenému členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 produkovali nebo pěstovali zemědělské produkty nebo chovali zvířata, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely. Členské státy mohou pro tuto kategorii zemědělců stanovit vlastní doplňková objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti týkající se náležitých dovedností, zkušeností nebo vzdělání.\n2.   S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci v roce 2015 musí rovnat počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 na rok 2015 a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem. Uvedený den nesmí být pozdější než den stanovený v daném členském státě pro změnu této žádosti o podporu.\n3.   Členské státy mohou na počet platebních nároků, které mají být přiznány podle odstavce 2, uplatnit jedno nebo více z omezení, jak je stanoveno v odstavcích 4 až 7:\n4.   Členské státy mohou rozhodnout, že počet platebních nároků, které se mají přiznat, se rovná buď počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 v roce 2013, nebo počtu způsobilých hektarů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podle toho, který počet je nižší. V případě Chorvatska není použitím této možnosti dotčeno přiznání platebních nároků na odminované hektary podle čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení;\n5.   Pokud by celkový počet způsobilých hektarů podle odstavce 2 tohoto článku ohlášených v členském státě vedl k většímu než 35 % zvýšení celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 v roce 2009, nebo v případě Chorvatska v roce 2013, mohou členské státy omezit počet platebních nároků, které mají být přiznány v roce 2015, na nejméně 135 % nebo 145 % celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2009, nebo v případě Chorvatska celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2013, v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 73/2009.\nVyužijí-li členské státy této možnosti, přiznají zemědělcům nižší počet platebních nároků. Tento počet se vypočte uplatněním poměrného snížení na dodatečný počet způsobilých hektarů ohlášených jednotlivými zemědělci v roce 2015, ve srovnání s počtem způsobilých hektarů ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, který zemědělec ohlásil ve své žádosti o podporu v roce 2011, nebo v případě Chorvatska v roce 2013, aniž jsou dotčeny odminované hektary, na které mají být přiznány platební nároky podle čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení.\n6.   Členské státy mohou rozhodnout, že pro účely stanovení počtu platebních nároků, které má zemědělec obdržet, použijí redukční koeficient na způsobilé hektary uvedené v odstavci 2, které představují trvalé travní porosty nacházející se v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami způsobenými zejména jejich nadmořskou výškou nebo jinými přírodními omezeními, jako je nízká kvalita půdy, příkrost svahů a zásobování vodou.\n7.   Členské státy mohou rozhodnout, že počet platebních nároků přidělených jednomu zemědělci se rovná počtu způsobilých hektarů, uvedených v odstavci 2 tohoto článku, které nebyly ke dni stanovenému členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 využívány jako vinice ani jako orná půda pod pevně ukotvenými skleníky.\n8.   V případě prodeje nebo pronájmu svého zemědělského podniku nebo jeho části mohou fyzické nebo právnické osoby, které splňují odstavec 1 tohoto článku, v roce 2015 do konečného dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 tohoto článku na jednoho nebo více zemědělců, pokud tito zemědělci splňují podmínky uvedené v článku 9 tohoto nařízení.\n9.   Členský stát může rozhodnout, že stanoví minimální rozlohu zemědělského podniku vyjádřenou ve způsobilých hektarech na niž zemědělec může podat žádost o přiznání platebních nároků. Tato minimální rozloha nesmí překročit prahovou hodnotu stanovenou v čl. 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s odstavcem 2 uvedeného článku.\n10.   Členské státy mohou v příslušných případech Komisi oznámit rozhodnutí uvedená v tomto článku do 1. srpna 2014.\n11.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 25\nHodnota platebních nároků\n1.   V roce 2015 členské státy vypočtou jednotkovou hodnotu platebních nároků tak, že pevný procentní podíl vnitrostátního stropu stanovený pro každý příslušný rok v příloze II vydělí počtem platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nPevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že vnitrostátní strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 stanovený v souladu s článkem čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro rok 2015 uvedeným v příloze II. Platební nároky se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.\n2.   Odchylně od metody výpočtu uvedené v odstavci 1 se mohou členské státy rozhodnout odlišit hodnotu platebních nároků v roce 2015 s vyloučením nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní nebo regionální rezervy, a to pro každý příslušný rok na základě jejich původní jednotkové hodnoty vypočítané v souladu s článkem 26.\n3.   Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě nebo, pokud se použil článek 23, v regionu jednotnou jednotkovou hodnotu.\n4.   Odchylně od odstavce 3 může členský stát rozhodnout, že u platebních nároků s původní jednotkovou hodnotou vypočtenou podle článku 26 nižší než 90 % vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2019, se nejpozději pro rok podání žádosti 2019 jejich jednotková hodnota zvýší nejméně o jednu třetinu rozdílu mezi jejich původní jednotkovou hodnotou a 90 % vnitrostátní nebo regionální hodnoty v roce 2019.\nČlenské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci stanoví na úrovni vyšší než 90 %, avšak nepřesahující 100 %.\nČlenské státy navíc stanoví, že nejpozději pro rok podání žádosti 2019 nesmí mít žádný platební nárok jednotkovou hodnotu nižší než 60 % vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2019, ledaže by to v členských státech, které uplatňují prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 7, vedlo k maximálnímu snížení přesahujícímu uvedenou prahovou hodnotu. V takovém případě se minimální jednotková hodnota stanoví na úrovni nezbytné pro dodržení uvedené prahové hodnoty.\n5.   Vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019 podle odstavce 4 se vypočte tak, že hodnota odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu uvedeného v příloze II nebo regionálního stropu na kalendářní rok 2019 se vydělí počtem platebních nároků v roce 2015 v dotčeném členském státě s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 v rámci vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně čl. 30 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným v příloze II nebo regionálním stropem pro rok 2015.\n6.   Regionální stropy uvedené v odstavci 5 se vypočtou uplatněním pevného procentního podílu na vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro rok 2019. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že se příslušné regionální stropy stanovené v souladu s čl. 23 odst. 2 pro rok 2015 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným v souladu s čl. 22 odst. 1 pro rok 2015 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1, použije-li se čl. 23 odst. 2 druhý pododstavec.\n7.   S cílem financovat zvýšení hodnoty platebních nároků podle odstavce 4 se v případě platebních nároků, jejichž původní jednotková hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019, sníží rozdíl mezi jejich původní jednotkovou hodnotou a vnitrostátní nebo regionální jednotkovou hodnotou v roce 2019, a to na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených členskými státy. Součástí těchto kritérií může být stanovení maximálního snížení původní jednotkové hodnoty na 30 %.\n8.   Při použití odstavce 2 tohoto článku se přechod z původní jednotkové hodnoty platebních nároků vypočtených podle článku 26 a stanovení jejich konečné jednotkové hodnoty v roce 2019 podle odstavců 3 nebo 4 až 7 tohoto článku nebo 2 tohoto článku uskuteční rovnoměrně počínaje rokem 2015.\nPro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se upraví hodnota platebních nároků, jejichž původní jednotková hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019.\n9.   Odchylně od odstavce 8 tohoto článku, pokud členské státy, které se v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnou zachovat své stávající platební nároky, uplatňují odstavec 2 tohoto článku, uskuteční se přechod z původní jednotkové hodnoty platebních nároků stanovených podle čl. 26 odst.3 na jejich konečnou jednotkovou hodnotu v roce 2019 podle odstavců 3 nebo 4 až 7 tohoto článku případně použitím kroků, o nichž bylo rozhodnuto na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003.\nPro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se lineárně upraví hodnota všech platebních nároků.\n10.   V roce 2015 členské státy informují zemědělce o hodnotě jejich platebních nároků vypočtených podle tohoto článku a článků 26 a 27 pro každý rok období, na které se vztahuje toto nařízení.\nČlánek 26\nVýpočet původní jednotkové hodnoty\n1.   Původní jednotková hodnota platebních nároků uvedená v čl. 25 odst. 2 v členských státech, které uplatňující režim jednotné platby v kalendářním roce 2014 a které se nerozhodly zachovat své stávající platební nároky v souladu s čl. 21 odst. 3, se stanoví za použití metod stanovených v odstavcích 2 nebo 3:\n2.   Pevný procentní podíl plateb, které zemědělec obdržel na rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v hlavě II kapitole 4 uvedeného nařízení, se vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nUvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí počtem plateb pro rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II nařízení (ES) č. 73/2009;\n3.   Pevný procentní podíl hodnoty platebních nároků, včetně zvláštních nároků, které měl zemědělec ke dni předložení své žádosti na rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, se vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nUvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou všech nároků v rámci režimu jednotné platby pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, včetně zvláštních nároků.\nPro účely tohoto odstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni předložení své žádosti na rok 2014, pokud mu byly platební nároky přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného dne.\n4.   Členské státy, které uplatňují jednotnou platbu na plochu v kalendářním roce 2014, vypočítají původní jednotkovou hodnotu platebních nároků uvedenou v čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení tak, že se pevný procentní podíl celkové hodnoty podpory, kterou zemědělec obdržel v roce 2014 v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a podle článků 132, 133 a 133a uvedeného nařízení, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v hlavě II kapitole 4 uvedeného nařízení, vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nUvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou podpory poskytnuté v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a podle článků 132, a 133a uvedeného nařízení pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II uvedeného nařízení.\n5.   Členské státy, které uplatňují režim jednotné platby a které se v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnou, že si zachovají stávající platební nároky, vypočtou původní jednotkovou hodnotu platebních nároků uvedených v čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení tak, že jednotkovou hodnotu nároků vynásobí pevným procentním podílem. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení vydělí počtem plateb pro rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II nařízení (ES) č. 73/2009.\n6.   Pro účely metod výpočtů stanovených v tomto článku mohou členské státy, pokud příslušné odvětví neobdrží dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení, rovněž zohlednit podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 73/2009 a pouze pro členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, podle čl. 68 odst. 1 písm. c) a článků 126, 127 a 129 uvedeného nařízení.\nČlenské státy, které se rozhodnou dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení použít, mohou při použití metod výpočtu stanovených v tomto článku rovněž zohlednit rozdíly mezi úrovní podpory poskytované v kalendářním roce 2014 a úrovní podpory, která má být poskytnuta podle hlavy IV tohoto nařízení, za předpokladu, že:\na)\ndobrovolná podpora vázaná na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení se poskytne v odvětví, v němž byla v kalendářním roce 2014 poskytnuta podpora podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. a) a b), a pro členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu, podle čl. 68 odst. 1 písm. c) a článků 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009; a\nb)\nčástka dobrovolné podpory vázané na produkci na jednotku je nižší než částka podpory na jednotku v roce 2014.\nČlánek 27\nZahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy\nV případě Chorvatska se odkazem na vnitrostátní rezervu v článcích 25 a 26 rozumí zahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy uvedené v článku 20.\nKromě toho se částka, která je k dispozici ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy, odečte od stropů režimu základní platby podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce, v odst. 5 až 6 uvedeného článku a článku 26.\nČlánek 28\nNeočekávané zisky\nPro účely čl. 25 odst. 4 až 7 a článku 26 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nebo čl. 124 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a přede dnem stanoveným podle čl. 33 odst. 1 tohoto nařízení se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiznány, má převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.\nUvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:\na)\nminimální dobu trvání pronájmu; a\nb)\npoměrnou část obdržené platby, která se převede do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nČlánek 29\nOznámení týkající se hodnot platebních nároků a jejich sbližování\nČlenské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v článcích,25, 26 a 28 do 1. srpna 2014.\nOddíl 2\nVnitrostátní rezerva a regionální rezervy\nČlánek 30\nZřízení a využívání vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv\n1.   Každý členský stát zřídí vnitrostátní rezervu. Za tímto účelem přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení stropu režimu základní platby na vnitrostátní úrovni.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, které využívají možnost podle čl. 23 odst. 1 zřizovat regionální rezervy. Za tímto účelem přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení příslušného stropu režimu základní platby na regionální úrovni podle čl. 23 odst. 2 prvního pododstavce.\n3.   Snížení podle odstavců 1 a 2 nesmí přesáhnout 3 %, pokud není vyšší procento vyžadováno k pokrytí potřeb souvisejících s přiznáváním platebních nároků na rok 2015 podle odstavce 6 nebo odst. 7 písm. a) a b), nebo, pokud jde o členské státy uplatňující článek 36, pro první rok uplatňování režimu základní platby.\n4.   Členské státy přiznají platební nároky ze svých vnitrostátních nebo regionálních rezerv v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.\n5.   Platební nároky podle odstavce 4 se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9.\n6.   Členské státy použijí své vnitrostátní nebo regionální rezervy k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům a zemědělcům zahajujícím zemědělskou činnost.\n7.   Členské státy mohou použít své vnitrostátní nebo regionální rezervy k tomu, aby:\na)\npřiznaly platební nároky zemědělcům, aby nedocházelo k opouštění půdy, a to i v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy nebo programy rozvoje v souvislosti s určitou formou veřejné intervence,\nb)\npřiznaly platební nároky zemědělcům, aby jim kompenzovaly zvláštní nevýhody;\nc)\npřiznaly platební nároky zemědělcům, kterým nebylo umožněno přiznání platebních nároků podle této kapitoly v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností;\nd)\npřiznaly v případech, kdy uplatňují čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení, platební nároky zemědělcům, jejichž počet způsobilých hektarů, které byly ohlášeny v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 a které mají k dispozici ke dni stanovenému členským státem, jež nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu, je vyšší než počet vlastněných nebo pronajatých platebních nároků stanovených v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009, které mají k dispozici ke konečnému dni pro podání žádosti, jež má být stanoven podle čl. 78 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013;\ne)\ntrvale lineárně zvýšily hodnotu všech platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jestliže příslušné vnitrostátní nebo regionální rezervy překročí 0,5 % ročního vnitrostátního nebo regionálního stropu pro režim základní platby a pokud zůstane k dispozici dostatečná částka pro přiznání nároků podle odstavce 4, podle písmene a) a b) tohoto odstavce a podle odstavce 9 tohoto článku;\nf)\npokryly roční potřeby plateb, které mají být přiznány podle čl. 51 odst. 2 a čl. 65 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení.\nPro účely tohoto odstavce členské státy určí priority, pokud jde o jednotlivé způsoby využití, které jsou zde uvedeny.\n8.   Při uplatňování odstavce 6 a odst. 7 písm. a), b) a d) stanoví členské státy hodnotu platebních nároků přiznaných zemědělcům na vnitrostátní nebo regionální průměrné hodnotě platebních nároků v roce jejich přiznání.\nHodnota vnitrostátního nebo regionálního průměru se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop pro tento režim stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 pro rok přiznání, s výjimkou částky z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, a v případě Chorvatska zvláštní rezervy na odminování půdy, vydělí počtem přiznaných platebních nároků.\nČlenské státy stanoví kroky pro roční postupné úpravy hodnoty platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy s ohledem na změny vnitrostátního stropu pro režim základní platby stanovený podle čl. 22 odst. 1 nebo regionálního stropu pro tento režim stanovený podle čl. 23 odst. 2, které jsou výsledkem změn úrovně vnitrostátních stropů stanovených v příloze II.\n9.   Pokud má zemědělec nárok na získání platebních nároků nebo na zvýšení hodnoty stávajících nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo na základě konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží počet a hodnotu platebních nároků stanovených ve zmíněném rozhodnutí nebo aktu ke dni, který určí členský stát. Tento den však nesmí být pozdější než poslední den pro podání žádosti v režimu základní platby následující po dni soudního rozhodnutí nebo správního aktu, s přihlédnutím k uplatňování článků 32 a 33.\n10.   Při použití odstavce 6, odst. 7 písm. a) a b) a odstavce 9 mohou členské státy přiznat nové nároky nebo zvýšit jednotkovou hodnotu všech stávajících nároků zemědělce až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru.\n11.   Pro účely tohoto článku se rozumí:\na)\n„mladými zemědělci“ zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2 a případně podmínky uvedené v čl. 50 odst. 3 a 11;\nb)\n„zemědělci zahajujícími zemědělskou činnost“ fyzické nebo právnické osoby, které během pěti let před zahájením zemědělské činnosti neprovozovaly jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet ani nevykonávaly kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby nebo osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobou, provozovat po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet ani vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. Členské státy mohou pro zemědělce této kategorie doplnit vlastní doplňková objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti týkající se náležitých dovedností, zkušeností nebo vzdělání.\nČlánek 31\nDoplnění vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv\n1.   Vnitrostátní rezerva nebo regionální rezervy se doplňují částkami vyplývajícími z:\na)\nplatebních nároků neopravňujících k platbám během dvou po sobě následujících let v důsledku uplatnění:\ni)\nčlánku 9,\nii)\nčl. 10 odst. 1, nebo\niii)\nčl. 11 odst. 4 tohoto nařízení;\nb)\npočtu platebních nároků odpovídajícího celkovému počtu platebních nároků, které nebyly zemědělcem aktivovány v souladu s článkem 32 tohoto nařízení po dobu dvou po sobě následujících let, s výjimkou případu, kdy jejich aktivaci zabránila vyšší moc nebo mimořádné okolnosti, při stanovení vlastněných nebo pronajatých nároků zemědělce, které se vrátí do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, se upřednostní ty nároky, které mají nejnižší hodnotu;\nc)\nplatebních nároků, které zemědělci dobrovolně navrátili;\nd)\nuplatňování článku 28 tohoto nařízení;\ne)\nneoprávněně přiznaných platebních nároků podle článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013;\nf)\nlineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud vnitrostátní rezerva nebo regionální rezerva není dostatečná k pokrytí případů uvedených v čl. 23 odst. 7 tohoto nařízení;\ng)\npokud to členské státy považují za nezbytné, lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 6 tohoto nařízení;\nh)\nuplatňování čl. 34 odst. 4 tohoto nařízení.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se navracení neaktivovaných platebních nároků do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nOddíl 3\nProvádění režimu základní platby\nČlánek 32\nAktivace platebních nároků\n1.   Podpora v režimu základní platby se poskytuje zemědělcům po aktivaci platebních nároků na způsobilé hektary prostřednictvím ohlášení v souladu s čl. 33 odst. 1 v členském státě, kde byla přiznána. Aktivované platební nároky opravňují k roční výplatě částek stanovených v rámci těchto nároků, aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení v souladu s článkem 7, čl. 51 odst. 2 a čl. 65 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n2.   Pro účely této hlavy se „způsobilým hektarem“ rozumí:\na)\njakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, včetně ploch, které ke dni 30. června 2003 nebyly v dobrém zemědělském stavu v členských státech, které přistoupily k Unii dne 1. května 2004 a které se při přistoupení rozhodly používat režim jednotné platby na plochu, která je využívána k zemědělské činnosti, nebo pokud je plocha rovněž využívána k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti; nebo\nb)\njakákoli plocha, pro kterou měl zemědělec v roce 2008 právo na platby v režimu jednotné platby nebo v režimu jednotné platby na plochu stanoveným v hlavách III a IVA nařízení (ES) č. 1782/2003, a která:\ni)\njiž neodpovídá definici „způsobilého hektaru“ podle písmene a) v důsledku provádění směrnice 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES a směrnice 2009/147/ES;\nii)\nje po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce zalesněnou plochou podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo spadá do vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013; nebo\niii)\nje po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce plochou vyňatou z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013.\n3.   Pro účely odst. 2 písm. a):\na)\npokud je zemědělská plocha zemědělského podniku využívána také k nezemědělské činnosti, považuje se tato plocha za plochu využívanou převážně k zemědělské činnosti, pakliže lze uvedenou zemědělskou činnost vykonávat bez podstatného omezení intenzitou, povahou, trváním a harmonogramem nezemědělské činnosti;\nb)\nmohou členské státy vypracovat seznam ploch, které jsou převážně využívány k nezemědělské činnosti.\nČlenské státy stanoví kritéria pro provádění tohoto odstavce na svém území.\n4.   Plochy lze považovat za způsobilé pro podporu, pouze pokud splňují podmínky definice způsobilého hektaru po celý kalendářní rok, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností.\n5.   Pro účely vymezení „způsobilého hektaru“ mohou členské státy, které přijaly rozhodnutí podle čl. 4 odst. 02 druhého pododstavce, použít k přeměně dotčených hektarů ve „způsobilé hektary“ redukční koeficient.\n6.   Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,2 %.\nČlánek 33\nOhlášení způsobilých hektarů\n1.   Pro účely aktivace platebních nároků podle čl. 32 odst. 1 ohlásí zemědělec pozemky odpovídající ploše způsobilých hektarů a k nimž se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, těmito ohlášenými pozemky musí zemědělec disponovat ke dni stanovenému členským státem, který nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n2.   Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech dovolit, aby zemědělec své ohlášení změnil, pod podmínkou, že dodrží alespoň počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a splní podmínky stanovené pro poskytnutí platby v rámci režimu základní platby na dotyčnou plochu.\nČlánek 34\nPřevod platebních nároků\n1.   Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a jsou ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.\nPlatební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví. se mohou aktivovat pouze v členském státě, kde byly přiznány.\n2.   Pokud členské státy využívají možnost podle čl. 23 odst. 1, lze platební nároky převést nebo aktivovat pouze ve stejném regionu s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.\nPlatební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví, se mohou aktivovat pouze v regionu, kde byly přiznány.\n3.   Členské státy, které nevyužívají možnost podle čl. 23 odst. 1, mohou rozhodnout, že platební nároky lze převést nebo aktivovat pouze v rámci téhož regionu, s výjimkou případu dědictví a předpokládaného dědictví.\nTyto regiony se vymezí na vhodné územní úrovni podle objektivních kritérií a způsobem, který zajistí rovné zacházení se zemědělci tak, aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.\n4.   Pokud jsou platební nároky převedeny bez příslušných pozemků, mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie rozhodnout, že část převedených platebních nároků se převede zpět do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy nebo že jejich jednotková hodnota se sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Toto snížení lze uplatnit na jeden nebo více druhů převodu.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná pravidla týkající se oznamování převodu platebních nároků zemědělci vnitrostátním orgánům, a lhůty, během nichž musejí být tato oznámení učiněna. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 35\nPřenesené pravomoci\n1.   Za účelem zajištění právní jistoty a vyjasnění zvláštních situací, jež mohou při uplatňování režimu základní platby nastat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:\na)\npravidla týkající se způsobilosti pro poskytnutí podpory a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v případě pronájmu, změny právního postavení nebo názvu, převodu platebních nároků, fúze nebo rozdělení zemědělského podniku a použití smluvního ustanovení podle čl. 24 odst. 8;\nb)\npravidla pro výpočet hodnoty a počtu nebo zvýšení či snížení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků podle některého ustanovení této hlavy, včetně pravidel týkajících se:\ni)\nmožnosti stanovit prozatímní hodnotu a počet či prozatímní zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce,\nii)\npodmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků,\niii)\npřípadů, kdy přiznání platebních nároků může být ovlivněno smlouvou o prodeji či pronájmu;\nc)\npravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv;\nd)\npravidla týkající se úpravy jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a v případě převodu platebních nároků podle čl. 34 odst. 4;\ne)\nkritéria pro použití možností uvedených v čl. 24 odst. 1 třetím pododstavci písm. a), b) a c);\nf)\nkritéria pro uplatnění omezení na množství platebních nároků, které mají být přiznány, v souladu s čl. 24 odst. 4 až 7;\ng)\nkritéria pro přiznání platebních nároků na základě čl. 30 odst. 6 a 7;\nh)\nkritéria pro stanovení redukčního koeficientu podle čl. 32 odst. 5.\n2.   Za účelem zajištění řádné správy platebních nároků by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví pravidla týkající se obsahu ohlášení a požadavků na aktivaci platebních nároků.\n3.   V zájmu ochrany veřejného zdraví by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, který stanoví pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a postup pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách podle čl. 32 odst. 3.\nOddíl 4\nRežim jednotné platby na plochu\nČlánek 36\nRežim jednotné platby na plochu\n1.   Členské státy, které v roce 2014 používají režim jednotné platby na plochu uvedený v hlavě V kapitole 2 nařízení (ES) č. 73/2009, se mohou za podmínek stanovených v tomto nařízení rozhodnout používat tento režim i nadále a nejpozději do 31. prosince 2020. Své rozhodnutí a konečný den používání tohoto režimu oznámí Komisi do 1. srpna 2014.\nBěhem období používání režimu jednotné platby na plochu se na tyto členské státy nevztahují oddíly 1, 2 a 3 této kapitoly, s výjimkou čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 23 odst. 6, čl. 32 odst. 2 až 6.\n2.   Jednotná platba na plochu se poskytuje jednou za rok na každý způsobilý hektar ohlášený zemědělcem v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013. Vypočítává se každoročně tak, že se roční finanční rámec stanovený podle odstavce 4 tohoto článku vydělí celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v dotčeném členském státě v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.\n3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku členské státy, které se rozhodnou uplatňovat článek 38 tohoto nařízení nejpozději ode dne 1. ledna 2018, mohou během období uplatňování tohoto článku použít až 20 % ročního finančního rámce uvedeného v odstavci 2 tohoto článku k rozlišení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu.\nK tomuto účelu členské státy zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c) a článků 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009.\nKypr může rozlišit podporu s přihlédnutím k finančním rámcům pro jednotlivá odvětví podle přílohy XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009 sníženým o podporu poskytovanou v tomtéž odvětví podle článku 37 tohoto nařízení.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pro každý členský stát každoročně vnitrostátní strop pro režim jednotné platby na plochu tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II odečte pevné stropy, které se stanoví v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\n5.   S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí hektary uvedenými v odstavci 2 zemědělec disponovat ke dni stanovenému členským státem a tento den nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla týkající se způsobilosti pro poskytnutí podpory a přístup zemědělců k režimu jednotné platby na plochu.\nČlánek 37\nPřechodná vnitrostátní podpora\n1.   Členské státy, které používají režim jednotné platby na plochu v souladu s článkem 36, mohou rozhodnout, že v období 2015 až 2020 poskytnou přechodnou vnitrostátní podporu.\n2.   Přechodná vnitrostátní podpora může být poskytována zemědělcům v odvětvích, v nichž byla v roce 2013 poskytována tato podpora, nebo, v případě Bulharska a Rumunska, doplňkové vnitrostátní přímé platby.\n3.   Podmínky poskytování přechodné vnitrostátní podpory jsou totožné s podmínkami schválenými pro poskytování plateb podle čl. 132 odst. 7 nebo článku 133a nařízení (ES) č. 73/2009, pokud jde o rok 2013, s výjimkou snížení plateb vyplývajícího z použití čl. 132 odst. 2 ve spojení s články 7 a 10 uvedeného nařízení.\n4.   Celková částka přechodné vnitrostátní podpory, kterou lze poskytnout zemědělcům v některém z odvětví podle odstavce 2, je omezena procentním podílem finančních rámců pro jednotlivá odvětví povolených Komisí v roce 2013 v souladu s čl. 132 odst. 7 nebo čl. 133a odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, který představuje:\n—\n75 % v roce 2015,\n—\n70 % v roce 2016,\n—\n65 % v roce 2017,\n—\n60 % v roce 2018,\n—\n55 % v roce 2019,\n—\n50 % v roce 2020.\nPro Kypr se tento procentní podíl vypočítá na základě finančních rámců pro jednotlivá odvětví stanovených v příloze XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009.\n5.   Odstavce 2 a 3 se na Kypr nepoužijí.\n6.   Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 Komisi do 31. března každého roku. Toto oznámení musí obsahovat tyto informace:\na)\nfinanční rámec pro jednotlivá odvětví;\nb)\npřípadně maximální sazbu přechodné vnitrostátní podpory.\n7.   Na základě objektivních kritérií a v mezích stanovených podle odstavce 4 mohou členské státy rozhodnout o částkách přechodné vnitrostátní podpory, jež má být poskytnuta.\nOddíl 5\nProvádění režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu\nČlánek 38\nProvádění režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu\nNení-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použije se tato hlava na členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle oddílu 4 této kapitoly.\nČlánky 24 až 29 se na tyto členské státy nepoužijí.\nČlánek 39\nPrvní přiznání platebních nároků\n1.   Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na získání přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud\na)\nžádost o jejich přiznání v rámci režimu základní platby podají v prvním roce provádění režimu základní platby do konečného dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností; a\nb)\nměli nárok na obdržení plateb před jakýmkoli snížením nebo vyloučením podle hlavy II kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009 na základě žádosti o přímé platby nebo o přechodnou vnitrostátní podporu nebo o doplňkové vnitrostátní přímé platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 na rok 2013.\nČlenské státy mohou rovněž přiznat platební nároky zemědělcům, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení a kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a), kteří na základě žádosti o podporu uvedené v písm. b) prvním pododstavci tohoto odstavce neobdrželi platby na rok 2013 a kteří ke dni stanovenému dotčeným členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.\n2.   S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci v prvním roce provádění režimu základní platby musí rovnat počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 pro první rok provádění režimu základní platby a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem. Uvedený den nesmí být pozdější než den, který daný členský stát stanovil pro změnu této žádosti o podporu.\n3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví další pravidla pro zavedení režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu.\n4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 40\nHodnota platebních nároků\n1.   V prvním roce provádění režimu základní platby členské státy vypočtou jednotkovou hodnotu platebních nároků tak, že pevný procentní podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro každý příslušný rok vydělí počtem platebních nároků v prvním roce provádění režimu základní platby, s výjimkou platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nPevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený pro první rok provádění režimu základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně č. 30 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro první rok provádění režimu základní platby stanoveným v příloze II. Počet platebních nároků se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.\n2.   Odchylně od metody výpočtu uvedené v odstavci 1 se členské státy mohou rozhodnout rozlišit hodnotu platebních nároků v prvním roce provádění režimu základní platby vyloučením nároků přiznaných pro každý příslušný rok z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy na základě jejich původní jednotkové hodnoty.\n3.   Původní jednotková hodnota platebních nároků podle odstavce 2 se stanoví tak, že se pevný procentní podíl celkové hodnoty podpory před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou podpor podle článků 41, 43, 48 a 50 a hlavy IV tohoto nařízení, kterou zemědělec obdržel podle tohoto nařízení pro kalendářní rok, který předchází provádění režimu základní platby, vydělí počtem platebních nároků přiznaných uvedenému zemědělci v prvním roce provádění režimu základní platby, s výjimkou platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nUvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní strop režimu základní platby, který se pro první rok provádění režimu základní platby stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop tohoto režimu v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně 23 odst. 2 vydělí celkovou hodnotou podpory, s výjimkou podpor podle článků 41, 43, 48 a 50 a hlavy IV tohoto nařízení, pro kalendářní rok, který předchází provádění režimu základní platby v daném členském státě nebo regionu, před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n4.   Při použití odstavce 2 učiní členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie kroky ke sbližování hodnot platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Za tímto účelem stanoví členské státy kroky, které mají být učiněny, a způsob výpočtu, který se má použít, a oznámí je Komisi do 1. srpna roku, který předchází provádění režimu základní platby. Tyto kroky zahrnují každoroční postupné úpravy původní hodnoty platebních nároků podle odstavce 3 v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, počínaje prvním rokem provádění režimu základní platby.\nV prvním roce provádění režimu základní platby informují členské státy zemědělce o hodnotě jejich nároků vypočtené podle tohoto článku pro každý rok v rámci období, na které se vztahuje toto nařízení.\n5.   Pro účely odstavce 3 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle čl. 36 odst. 5 a přede dnem stanoveným podle čl. 33 odst.1, se má zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiznány nebo jeho část, převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.\nUvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:\na)\nminimální dobu trvání pronájmu;\nb)\npoměrnou část obdržené platby, která se má převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.\nKAPITOLA 2\nRedistributivní platba\nČlánek 41\nObecná pravidla\n1.   Členské státy mohou do 1. srpna příslušného roku rozhodnout, že poskytnou od následujícího roku roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu základní platby uvedeného v kapitole 1 oddílech 1,2,3 a 5 nebo v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedeného v kapitole I oddílu 4 (dále jen „redistributivní platba“).\nČlenské státy oznámí Komisi toto rozhodnutí ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.\n2.   Členské státy, které se rozhodly používat režim základní platby na regionální úrovni v souladu s článkem 23, mohou provádět redistributivní platbu na regionální úrovni.\n3.   Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení uvedených v článku 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytuje se každoročně redistributivní platba po aktivaci platebních nároků zemědělcem nebo v členských státech, které uplatňují článek 36 tohoto nařízení, poté, co příslušný zemědělec ohlásí v rámci režimu jednotné platby na plochu způsobilé hektary.\n4.   Redistributivní platbu vypočítají každoročně členské státy tak, že hodnotu, kterou stanoví příslušný členský stát a která nepřesáhne 65 % průměrné vnitrostátní nebo regionální platby na hektar, vynásobí počtem platebních nároků uplatněných zemědělcem v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2. Počet těchto platebních nároků nebo hektarů nesmí přesáhnout maximum stanovené členskými státy, které nesmí být vyšší než 30 hektarů, nebo průměrnou velikost zemědělských podniků podle přílohy VIII, pokud v dotyčném členském státě tato průměrná velikost přesahuje 30 hektarů.\n5.   Pokud jsou dodrženy maximální limity stanovené v odstavci 1, členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést odstupňovanou škálu hodnot v rámci počtu hektarů stanovených v souladu s uvedeným odstavcem, která se uplatní stejně u všech zemědělců.\n6.   Vnitrostátní průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 tohoto článku určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s článkem čl. 33 odst. 1 nebo 36 odst. 2 v roce 2015.\nRegionální průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 tohoto článku určují členské státy tak, že použijí podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v dotčeném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1 v roce 2015. Pro každý region se tento podíl vypočte tak, že se příslušný regionální strop stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 v případě, že se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.\n7.   Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po 18. říjnu 2011 rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít redistributivní platby, nebyly poskytnuty žádné výhody podle této kapitoly. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.\n8.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit maximální počet platebních nároků nebo hektarů uvedených v odstavci 4 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.\nČlánek 42\nFinanční ustanovení\n1.   Členské státy mohou ke dni uvedenému v čl. 41 odst. 1 rozhodnout, že na financování redistributivní platby použijí až 30 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. Do uvedeného dne oznámí toto rozhodnutí Komisi.\n2.   Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy použít v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, které stanoví každoročně odpovídající stropy pro redistributivní platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nKAPITOLA 3\nPlatba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí\nČlánek 43\nObecná pravidla\n1.   Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu, musejí dodržovat na všech svých způsobilých hektarech ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 5 zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí uvedené v odstavci 2 tohoto článku a nebo rovnocenné postupy uvedené v odstavci 3 tohoto článku.\n2.   Zemědělskými postupy příznivými pro klima a životní prostředí se rozumějí tyto postupy:\na)\ndiverzifikace plodin;\nb)\nzachování stávajících trvalých travních porostů; a\nc)\nvyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch.\n3.   Rovnocennými postupy jsou postupy, které zahrnují podobné postupy, jež ve srovnání s jedním nebo několika postupy uvedenými v odstavci 2 představují stejnou nebo vyšší míru přínosu pro klima a životní prostředí. Tyto rovnocenné postupy a postupy podle odstavce 2, s nimiž jsou rovnocenné, jsou uvedeny v příloze IX a vztahují se na ně:\na)\nzávazky učiněné v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;\nb)\ncelostátní nebo regionální systémy ekologické certifikace, včetně systémů pro osvědčení o dodržování vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí jdoucích nad rámec příslušných povinných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, jejichž záměrem je splnit cíle týkající se kvality půdy a vody, biologické rozmanitosti, ochrany krajiny a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Tyto systémy certifikace mohou zahrnovat postupy uvedené v příloze IX tohoto nařízení, postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo kombinaci uvedených postupů.\n4.   Rovnocenné postupy podle odstavce 3 nemohou být předmětem dvojího financování.\n5.   Členské státy mohou rozhodnout, případně též na regionální úrovni, že omezí volbu zemědělců využívat možnosti uvedené v odst. 3 písm. a) a b).\n6.   Členské státy mohou rozhodnout, případně též na regionální úrovni, že zemědělci splní všechny své příslušné povinnosti podle odstavce 1 v souladu s celostátními nebo regionálními systémy ekologické certifikace uvedenými v odst. 3 písm. b).\n7.   S výhradou rozhodnutí členských států podle odstavců 5 a 6 může zemědělec použít jeden nebo více z postupů uvedených v odst. 3 písm. a), pouze pokud tyto postupy zcela nahradí související postupy podle odstavce 2. Zemědělec může použít systémy certifikace podle odst. 3 písm. b), pouze pokud tyto systémy zahrnují celou povinnost podle odstavce 1.\n8.   Členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí podle odstavců 5 a 6 a konkrétní závazky nebo systémy certifikace, které mají v úmyslu použít jako rovnocenné postupy ve smyslu odstavce 3.\nKomise posoudí, zda postupy obsažené v konkrétních závazcích nebo systémech certifikace jsou zahrnuty na seznamu uvedeném v příloze IX, a pokud se domnívá, že tomu tak není, uvědomí o tom členský stát prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 71 odst. 2 nebo 3. Pokud Komise členský stát uvědomí, že dané postupy nejsou na seznamu uvedeném v příloze IX zahrnuty, členský stát neuzná jako rovnocenné postupy ve smyslu odstavce 3 tohoto článku konkrétní závazky nebo systémy certifikace, které jsou předmětem oznámení Komisi.\n9.   Aniž jsou dotčeny odstavce 10 a 11 tohoto článku a uplatňování finanční kázně, lineárních snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a použití článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytují členské státy platbu uvedenou v této kapitole zemědělcům, kteří dodržují postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které jsou pro ně relevantní, a v rozsahu, ve kterém tito zemědělci dodržují postupy podle článků 44, 45 a 46 tohoto nařízení.\nTato platba se poskytuje formou roční platby na způsobilý hektar ohlášený v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2, formou roční platby na způsobilý hektar hlášený v rámci režimu jednotné platby na plochu; výše této podpory se vypočítá každoročně vydělením částky vyplývající z použití článku 47 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v daném členském státě či regionu.\nOdchylně od druhého pododstavce mohou členské státy, které se rozhodly uplatnit čl. 25 odst. 2, rozhodnout, že poskytnou platbu uvedenou v tomto odstavci ve formě procentního podílu z celkové hodnoty platebních nároků, které příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 33 odst. 1 pro každý příslušný rok.\nPro jednotlivé roky a jednotlivé členské státy nebo regiony se uvedený procentní podíl vypočte tak, že částka vyplývající z použití článku 47 se vydělí celkovou hodnotou všech platebních nároků aktivovaných v souladu s čl. 33 odst. 1 v daném členském státě nebo regionu.\n10   Zemědělci, jejichž zemědělské podniky se zcela nebo zčásti nacházejí v oblastech, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS, 2000/60/ES nebo 2009/147/ES, mají nárok na platbu podle této kapitoly, pokud dodržují postupy uvedené v této kapitole tak, aby byly v dotyčném podniku slučitelné s cíli uvedených směrnic.\n11.   Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole.\nPrvní pododstavec se použije pouze na jednotky zemědělského podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007.\n12.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které:\na)\ndoplňují rovnocenné postupy na seznam uvedený v příloze IX;\nb)\nstanoví příslušné požadavky pro celostátní nebo regionální systémy certifikace uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku, včetně úrovně jistoty, která má být těmito systémy zajištěna;\nc)\nstanoví podrobná pravidla pro výpočet částky uvedené v čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 pro postupy uvedené v oddílu I bodech 3 a 4 a oddílu III bodě 7 přílohy IX tohoto nařízení a jakékoli další rovnocenné postupy doplněné do uvedené přílohy podle písmene a) tohoto odstavce, pro něž je třeba zvláštního výpočtu, aby se zabránilo dvojímu financování.\n13.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup oznamování, včetně lhůt pro podávání žádostí, a posuzování Komisí podle odstavce 8.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 44\nDiverzifikace plodin\n1.   Pokud orná půda zemědělce zahrnuje plochu mezi 10 a 30 hektary a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň dvě různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy.\nPokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 30 hektarů a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmí společně pokrývat více než 95 % plochy této orné půdy.\n2.   Aniž je dotčen počet plodin požadovaný podle odstavce 1, maximální prahové hodnoty v nich uvedené se nepoužijí na zemědělské podniky, kde trávy nebo jiné bylinné pícniny nebo půda ponechaná ladem pokrývají více než 75 % plochy orné půdy. V tomto případě nesmí hlavní plodina na zbývající ploše orné půdy pokrývat více než 75 % této zbývající plochy orné půdy kromě případu, kdy je tato zbývající plocha pokryta travami nebo bylinnými pícninami nebo kdy se jedná o půdu ponechanou ladem.\n3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zemědělské podniky,\na)\nv nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav či jiných bylinných pícnin nebo představuje půdu ponechanou ladem nebo se jedná o plochu, na níž jsou tyto způsoby využití kombinovány, pokud plocha orné půdy, na kterou se tyto způsoby využití nevztahují, nepřesahuje 30 hektarů;\nb)\nv nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav či jiných bylinných pícnin nebo k pěstování plodin pěstovaných ve vodě, nebo se jedná o plochu, na níž jsou tyto způsoby využití kombinovány, pokud plocha orné půdy, na kterou se tyto způsoby využití nevztahují, nepřesahuje 30 hektarů;\nc)\nv nichž více než 50 % ploch ohlášených jako orná půda zemědělec neohlásil ve své žádosti o podporu z předchozího roku a u nichž na základě srovnání geoprostorové analýzy žádostí o podporu byla v porovnání s předchozím rokem veškerá orná půda využita k pěstování jiné plodiny;\nd)\nkteré se nacházejí v oblastech severně od 62. rovnoběžky nebo v určitých přilehlých oblastech. Pokud orná půda těchto zemědělských podniků zahrnuje více než 10 hektarů, musejí na ní být pěstovány alespoň dvě plodiny a žádná z těchto plodin se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy orné půdy, pokud nejsou hlavní plodinou trávy či jiné bylinné pícniny nebo se jedná o půdu ponechanou ladem.\n4.   Pro účely tohoto článku se „plodinou“ rozumí:\na)\njakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin;\nb)\nkultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých,\nc)\npůda ponechaná ladem,\nd)\ntrávy či jiné bylinné pícniny.\nKultury ozimu a jarní plodiny se však považují za odlišné plodiny, přestože náležejí do stejného rodu.\n5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:\na)\nuznávání jiných rodů a druhů, než které jsou uvedeny v odstavci 4 tohoto článku; a\nb)\nstanovení pravidel týkajících se uplatnění přesného výpočtu podílu různých plodin.\nČlánek 45\nTrvalé travní porosty\n1.   Členské státy určí trvalé travní porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, včetně rašelinišť a mokřadů v těchto oblastech, které vyžadují přísnou ochranu pro splnění cílů uvedených směrnic.\nPro zajištění ochrany trvalých travních porostů, které jsou cenné z environmentálního hlediska, mohou členské státy rozhodnout, že určí další citlivé oblasti nacházející se mimo oblasti, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, včetně trvalých travních porostů na půdách bohatých na uhlík.\nZemědělci nepřemění a nezorají trvalé travní porosty, které se nacházejí v oblastech určených členskými státy podle prvního a případně druhého pododstavce.\n2.   Členské státy zajistí, aby poměr ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše ohlášené zemědělci v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 neklesl o více než 5 % v porovnání s referenčním poměrem, který určí členské státy v roce 2015 tak, že plochy s trvalými travními porosty uvedené v druhém pododstavci písm. a) tohoto odstavce vydělí celkovou zemědělskou plochou uvedenou v písm. b) uvedeného pododstavce:\nPro účely stanovení referenčního poměru uvedeného v prvním pododstavci se rozumí:\na)\n„plochami s trvalými travními porosty“ půdy využívané jako stálé pastviny, které zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 v roce 2012 nebo v případě Chorvatska v roce 2013, a dále stálé pastviny ohlášené v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, v roce 2015, které nebyly ohlášeny jako stálé pastviny v roce 2012 nebo v případě Chorvatska v roce 2013;\nb)\n„celkovou zemědělskou plochou“ zemědělská plocha, kterou zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.\nReferenční poměr trvalých travních porostů se přepočítá v případech, kdy zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, jsou povinni obnovit na půdě trvalé travní porosty v roce 2015 nebo 2016 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. 1306/2013. V takových případech se tyto plochy připočtou k plochám s trvalými travními porosty podle druhého pododstavce písm. a) tohoto odstavce.\nPoměr trvalých travních porostů se stanoví každoročně na základě ploch, které zemědělci, na něž se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v uvedeném roce v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.\nPovinnost podle tohoto odstavce se uplatní na celostátní, regionální nebo příslušné subregionální úrovni. Členské státy mohou rozhodnout, že povinnost zachovat trvalé travní porosty uplatní na úrovni zemědělského podniku, aby zajistily, že poměr trvalých travních porostů neklesne o více než 5 %. Členské státy každé takové rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2014.\nČlenské státy referenční poměr a poměr uvedený v tomto odstavci oznámí Komisi.\n3.   Pokud se zjistí, že poměr uvedený v odstavci 2 se na regionální nebo subregionální či případně celostátní úrovni snížil o více než 5 %, stanoví dotčený členský stát na úrovni zemědělského podniku povinnost obnovit na půdě trvalé travní porosty pro ty zemědělce, kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny nebo půda s trvalými travními porosty a poté přeměněna na půdu využívanou k jiným účelům během určité doby v minulosti.\nPokud však rozloha ploch s trvalými travními porosty vyjádřená v absolutních hodnotách stanovených v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) je zachována v rámci určitých mezí, považuje se povinnost uvedená v odst. 2 prvním pododstavci za splněnou.\n4.   Odstavec 3 se nepoužije, je-li pokles pod dané prahové hodnoty důsledkem zalesnění, které je slučitelné se životním prostředím a nezahrnuje výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků nebo rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie.\n5.   S cílem zajistit, aby se zachoval poměr trvalých travních porostů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví podrobná pravidla pro zachování trvalých travních porostů, včetně pravidel pro obnovu původního stavu v případě nedodržení povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, pravidel pro členské státy týkajících se stanovení povinnosti pro zemědělské podniky zachovat trvalé travní porosty podle odstavců 2 a 3 a úpravy referenčního poměru uvedeného v odstavci 2, která by se mohla stát nezbytnou.\n6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:\na)\nstanovení rámce, v němž se provede určení dalších citlivých oblastí podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku;\nb)\nstanovení podrobných metod pro určení poměru trvalých travních porostů a celkové zemědělské plochy, který má být zachován podle odstavce 2 tohoto článku;\nc)\nstanovení příslušné doby v minulosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku.\n7.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví meze uvedené v odstavci 3 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 46\nPlocha využívaná v ekologickém zájmu\n1.   Pokud orná půda zemědělského podniku pokrývá více než 15 hektarů, zemědělci zajistí, aby od 1. ledna 2015 plocha odpovídající alespoň 5 % orné půdy zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013, a pokud je členský stát považuje za plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, včetně ploch uvedených v uvedeném odstavci písm. c), d), g) a h), byla plochou využívanou v ekologickém zájmu.\nProcentní podíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se může zvýšit z 5 % na 7 % prostřednictvím legislativního aktu Evropského parlamentu a Rady podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.\nDo 31. března 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění prvního pododstavce tohoto odstavce, k níž případně připojí návrh legislativního aktu uvedeného v druhém pododstavci.\n2.   Do 1. srpna 2014 členské státy rozhodnou, že za plochy využívané v ekologickém zájmu se má považovat jedna nebo více z těchto ploch:\na)\npůda ponechaná ladem;\nb)\nterasy;\nc)\nkrajinné prvky, včetně takových prvků přilehlých k orné půdě zemědělského podniku, které mohou odchylně od čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení zahrnovat krajinné prvky, které nejsou zahrnuty v ploše, na kterou lze poskytnout podporu podle čl. 76 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013;\nd)\nochranné pásy, včetně ochranných pásů pokrytých trvalými travními porosty, pokud se liší od přilehlé zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu;\ne)\nhektary zemědělsko-lesnické plochy, na které se poskytuje nebo poskytla podpora podle článku 44 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 23 nařízení (EU) č. 1305/2013;\nf)\npásy půdy, na jejichž hektary lze poskytnout podporu, ležící na okraji lesa;\ng)\nplochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích bez použití minerálních hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin;\nh)\nzalesněné plochy uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. b) bodu ii) tohoto nařízení;\ni)\nplochy s meziplodinami nebo zeleným porostem vzniklým v důsledku zasetí a vyklíčení osiv, které podléhají použití váhových koeficientů podle odstavce 3 tohoto článku;\nj)\nplochy s plodinami, které vážou dusík.\nS výjimkou ploch zemědělského podniku uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce písm. g) a h), je plocha využívaná v ekologickém zájmu umístěna na orné půdě zemědělského podniku. V případě ploch uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce písm. c) a d), může plocha využívaná v ekologickém zájmu rovněž přiléhat k orné půdě zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.\n3.   S cílem zjednodušit správu a zohlednit vlastnosti jednotlivých druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v prvním pododstavci odstavce 2 a usnadnit jejich měření mohou členské státy při výpočtu celkového počtu hektarů, které v zemědělském podniku představují plochu využívanou v ekologickém zájmu, použít přepočítací nebo váhové koeficienty uvedené v příloze X. Pokud členský stát rozhodne, že za plochu využívanou v ekologickém zájmu považuje plochu uvedenou v odst. 2 prvním pododstavci písm. i) nebo jakoukoli jinou plochu, na niž se použije váhový koeficient nižší než 1, je použití váhových koeficientů stanovených v příloze X povinné.\n4.   Odstavec 1 se nevztahuje na zemědělské podniky:\na)\nv nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav či jiných bylinných pícnin, nebo představuje půdu ponechanou ladem, nebo se využívá k pěstování luskovin, nebo se jedná o plochu, na níž jsou tyto způsoby využití kombinovány, pokud plocha orné půdy, na kterou se tyto způsoby využití nevztahují, nepřesahuje 30 hektarů;\nb)\nv nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, jsou trvalé travní porosty, nebo se po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav či jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo se jedná o plochu, na níž jsou tyto způsoby využití kombinovány, pokud plocha orné půdy, na kterou se tyto způsoby využití nevztahují, nepřesahuje 30 hektarů;\n5.   Členské státy mohou rozhodnout, že se až polovina procentního podílu plochy využívané v ekologickém zájmu uvedené v odstavci 1 uplatní na regionální úrovni, aby tak získaly plochy využívané v ekologickém zájmu, které spolu sousedí. Členské státy vymezí plochy a povinnosti zúčastněných zemědělců nebo skupin zemědělců. Cílem vymezení ploch a povinností je podpořit provádění politik Unie, které souvisejí s životním prostředím, klimatem a biologickou rozmanitostí.\n6.   Členské státy mohou zemědělcům, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v těsné blízkosti, povolit splnit povinnost uvedenou v odstavci 1 kolektivně (dále jen \"kolektivní provádění\") za předpokladu, že dotčené plochy využívané v ekologickém zájmu jsou přilehlé. S cílem podpořit provádění politik Unie, které souvisí s životním prostředím, klimatem a biologickou rozmanitostí, mohou členské státy určit oblasti, v nichž je kolektivní provádění možné, a zemědělcům nebo skupinám zemědělců účastnícím se tohoto kolektivního provádění mohou uložit další povinnosti.\nKaždý zemědělec účastnící se kolektivního provádění zajistí, aby se alespoň 50 % plochy, na niž se vztahuje povinnost uvedená v odstavci 1, nacházelo na půdě jeho zemědělského podniku a bylo v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Tohoto kolektivního provádění se účastní nejvýše deset zemědělců.\n7.   Členské státy, v nichž více než 50 % celkové plochy půdy pokrývají lesy, mohou rozhodnout, že odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na zemědělské podniky, které se nacházejí v oblastech určených uvedenými členskými státy jako oblasti s přírodními omezeními v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud více než 50 % plochy územní jednotky uvedené ve druhém pododstavci tohoto odstavce pokrývají lesy a poměr lesní a zemědělské půdy je vyšší než 3:1.\nPlocha pokrytá lesy a poměr plochy pokryté lesy a zemědělské plochy se posoudí na úrovni plochy rovnocenné úrovni LAU2 nebo na úrovni jiné jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami.\n8.   Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavci 2 do 1. srpna 2014 a jakákoli rozhodnutí uvedená v odstavcích 3, 5, 6 nebo 7 do 1. srpna roku předcházejícího jejich uplatňování.\n9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:\na)\nstanovení dalších kritérií umožňujících, aby druhy ploch podle odstavce 2 tohoto článku byly považovány za plochy využívané v ekologickém zájmu;\nb)\ndoplnění jiných druhů ploch, než jsou plochy uvedené v odstavci 2, které lze vzít v úvahu za účelem dodržení procentního podílu uvedeného v odstavci 1;\nc)\núpravu přílohy X s cílem stanovit přepočítací a váhové koeficienty uvedené v odstavci 3 a zohlednit kritéria nebo druhy ploch, které určí Komise podle písmen a) a b) tohoto odstavce;\nd)\nstanovení pravidel pro provádění podle odstavců 5 a 6, včetně minimálních požadavků na daná provádění;\ne)\nstanovení rámce, v jehož mezích členské státy mají určit kritéria, která mají zemědělské podniky splňovat, aby je bylo možné pro účely odstavce 6 považovat za podniky nacházející se v těsné blízkosti;\nf)\nstanovení metod určování procentního podílu celkové plochy půdy pokryté lesem a poměru lesní a zemědělské půdy uvedených v odstavci 7.\nČlánek 47\nFinanční ustanovení\n1.   Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.\n2.   Členské státy uplatní platbu uvedenou v této kapitole na celostátní úrovni.\nČlenské státy mohou při použití článku 23 rozhodnout, že platbu uplatní na regionální úrovni. V takovém případě použijí v každém regionu podíl stropu stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku. Pro každý region se tento podíl vypočítá vydělením příslušného regionálního stropu stanoveného v souladu s čl. 23 odst. 2 vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení stanoveného v čl. 30 odst. 1, pokud se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví každoročně odpovídající stropy pro platbu podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nKAPITOLA 4\nPlatba na oblasti s přírodními omezeními\nČlánek 48\nObecná pravidla\n1.   Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 (dále jen „platba na oblasti s přírodními omezeními“).\n2.   Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby na oblasti s přírodními omezeními na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti odstavce 1, nebo o omezení platby na některé z oblastí na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárního snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, platba na oblasti s přírodními omezeními se poskytne každoročně na způsobilý hektar, který se nachází v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Vyplatí se po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36 tohoto nařízení, poté, co dotčený zemědělec ohlásí způsobilé hektary.\n4.   Platba na oblasti s přírodními omezeními na hektar se vypočte vydělením částky vyplývající z použití článku 49 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1, nebo čl. 36 odst. 2, které se nacházejí v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.\nČlenské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rovněž stanovit maximální počet hektarů na zemědělský podnik, na které lze poskytnout podporu podle této kapitoly.\n5.   Členské státy mohou uplatnit platbu na oblasti s přírodními omezeními na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci, pokud určily dotčené regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, a zejména podle povahy jejich přírodního omezení, včetně jeho závažnosti, a jejich agronomických podmínek.\nČlenské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 49 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.\nPlatba na oblasti s přírodními omezeními na regionální úrovni se vypočte vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce počtem způsobilých hektarů ohlášených v příslušném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1, nebo čl. 36 odst. 2, které se nacházejí v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.\nČlánek 49\nFinanční ustanovení\n1.   Členské státy mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že na financování platby na oblasti s přírodními omezeními použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. Do uvedeného dne oznámí každé takové rozhodnutí Komisi.\nČlenské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat a změnit své rozhodnutí s účinkem ode dne 1. ledna 2017. Toto rozhodnutí oznámí do 1. srpna 2016 Komisi.\n2.   Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy použít v souladu s odstavcem 1, Komise přijme prováděcí akty, které každoročně stanoví odpovídající stropy pro platbu na oblasti s přírodními omezeními. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nKAPITOLA 5\nPlatba pro mladé zemědělce\nČlánek 50\nObecná pravidla\n1.   Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 1 (dále jen „platba pro mladé zemědělce“).\n2.   Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí fyzické osoby,\na)\nkteré poprvé zřizují zemědělský podnik jako jeho vedoucí, nebo které již takový podnik zřídily v průběhu pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, a\nb)\nkterým v roce, kdy je předložena žádost uvedená v písmenu a), není více než 40 let.\n3.   Členské státy mohou stanovit další objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti pro mladé zemědělce uplatňovaná na platbu pro mladé zemědělce týkající se náležitých dovedností nebo požadavků ohledně odborné přípravy.\n4.   Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytuje se každoročně platba pro mladé zemědělce poté, co zemědělec aktivuje platební nároky, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36 tohoto nařízení, poté, co ohlásí způsobilé hektary.\n5.   Platba pro mladé zemědělce se poskytuje jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let. Tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a) do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.\n6.   Členské státy, které neuplatňují článek 36, každý rok vypočtou částku platby pro mladé zemědělce vynásobením počtu nároků, které zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, hodnotou odpovídající:\na)\n25 % průměrné hodnoty vlastněných nebo pronajatých platebních nároků zemědělce; nebo\nb)\n25 % částky vypočtené vydělením hodnoty odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019, který je uveden v příloze II, počtem všech způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1. Tento pevný procentní podíl se rovná podílu zbývajícího vnitrostátního stropu pro režim základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 na rok 2015.\n7.   Členské státy uplatňující článek 36 vypočítají každý rok částku platby pro mladé zemědělce vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % platby v rámci režimu jednotné platby na plochu vypočtené v souladu s článkem 36, počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.\n8.   Odchylně od odstavců 6 a 7 mohou členské státy každý rok vypočítat částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 % vnitrostátní průměrné platby na hektar vynásobí počtem platebních nároků, jež příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.\nVnitrostátní průměrná platba na hektar se vypočte vydělením vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019 uvedeného v příloze II počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.\n9.   Členské státy stanoví jednotný maximální limit stanovený pro počet platebních nároků aktivovaných zemědělcem nebo počet způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil. Uvedený limit nesmí být nižší než 25 a vyšší než 90. Při použití odstavců 6, 7 a 8 členské státy dodrží uvedený limit.\n10.   Namísto uplatnění odstavců 6 až 9 mohou členské státy přidělit jednotlivým zemědělcům roční paušální částku, která se vypočte tak, že se stanovený počet hektarů vynásobí hodnotou odpovídající 25 % vnitrostátní průměrné platby na hektar stanovené v souladu s odstavcem 8.\nStanovený počet hektarů podle prvního pododstavce tohoto odstavce se vypočte tak, že se celkový počet způsobilých hektarů, ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 mladými zemědělci, kteří žádají o platbu pro mladé zemědělce, vydělí celkovým počtem mladých zemědělců žádajících o uvedenou platbu v roce 2015.\nV případě, že dojde ke značné změně počtu mladých zemědělců žádajících o platbu nebo velikosti jejich zemědělských podniků nebo obojímu, může členský stát v kterémkoli roce následujícím po roce 2015 stanovený počet hektarů vypočíst znovu.\nRoční paušální částka, kterou lze poskytnout zemědělci, nesmí překročit celkovou výši jeho základní platby před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném roce.\n11   S cílem zajistit ochranu práv příjemců podpory a zabránit diskriminaci mezi nimi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o podmínky, za jakých může být právnická osoba považována za způsobilou k získání platby pro mladé zemědělce.\nČlánek 51\nFinanční ustanovení\n1.   Na financování platby pro mladé zemědělce použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi do 1. srpna 2014.\nČlenské státy mohou každoročně do 1. srpna zrevidovat svůj odhadovaný procentní podíl s účinkem od roku následujícího po tomto přezkumu. Tento zrevidovaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna roku, který předchází roku, v němž se začne přezkoumaný procentní podíl uplatňovat.\n2.   Aniž je dotčen 2 % limit stanovený v odstavci 1 tohoto článku, členské státy v příslušném roce financují daný rozdíl na základě použití čl. 30 odst. 7 prvního pododstavce písm. f) nebo na základě použití lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty všem zemědělcům v souladu s článkem 32 nebo s čl. 36 odst. 2, nebo na základě kombinace obou těchto metod, pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 tohoto článku a pokud je tento strop nižší než uvedený limit.\n3.   Pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 tohoto článku a pokud tento strop činí 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení u částek, které mají být vyplaceny podle článku 50, aby byl tento strop dodržen.\n4.   Na základě procentního podílu oznámeného členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku přijme Komise prováděcí akty, které každoročně stanoví příslušné stropy pro platbu pro mladé zemědělce.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nHLAVA IV\nPODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI\nKAPITOLA 1\nDobrovolná podpora vázaná na produkci\nČlánek 52\nObecná pravidla\n1.   Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole (v této kapitole dále jen „podpora vázaná na produkci“).\n2.   Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.\n3.   Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím.\n4.   Odchylně od odstavce 3 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří:\na)\njsou ke dni 31. prosince 2014 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a čl. 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a\nb)\nnemají k dispozici způsobilé hektary nezbytné pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení.\n5.   Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech.\n6.   Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení, stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat.\n7.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit omezení uvedená v odstavci 6 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.\n8.   Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie.\n9.   S cílem zajistit účinné a cílené využívání prostředků Unie a zabránit dvojímu financování v rámci jiných podobných nástrojů podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:\na)\npodmínky pro poskytnutí podpory vázané na produkci;\nb)\npravidla týkající se souladu s dalšími opatřeními Unie a kumulace podpor.\nČlánek 53\nFinanční ustanovení\n1.   Členské státy mohou do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory rozhodnout, že na financování dobrovolné podpory vázané na produkci použijí až 8 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 13 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za předpokladu, že:\na)\ndo 31. prosince 2014:\ni)\npoužívají režim jednotné platby na plochu podle hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009,\nii)\nfinancují opatření podle článku 111 uvedeného nařízení, nebo\niii)\nvztahuje se na ně odchylka stanovená v čl. 69 odst. 5, nebo, v případě Malty, v čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení; nebo\nb)\nv průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělí celkově více než 5 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování:\ni)\nopatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009,\nii)\npodpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo\niii)\nopatření podle kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení.\n3.   Procentní podíl ročního vnitrostátního stropu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být navýšen o dva procentní body pro ty členské státy, které se rozhodnou použít alespoň 2 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za účelem podpory produkce bílkovinných plodin podle této kapitoly.\n4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 členské státy, které v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělily více než 10 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování:\na)\nopatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009,\nb)\npodpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo\nc)\nopatření kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení,\nmohou rozhodnout, že použijí více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení po schválení Komisí v souladu s článkem 55 tohoto nařízení.\n5.   Odchylně od procentních podílů stanovených v odstavcích 1 až 4 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory vázané na produkci.\n6.   Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a rozhodnout s účinkem od roku 2017,\na)\nže ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;\nb)\nže změní podmínky poskytování podpory;\nc)\nže ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.\n7.   Na základě rozhodnutí přijatého jednotlivými členskými státy podle odstavců 1 až 4 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, které každoročně stanoví odpovídající stropy pro podpory vázané na produkci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 54\nOznámení\n1.   Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v článku 53 Komisi ve lhůtách stanovených v uvedeném článku. S výjimkou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 6 písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotčených regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta.\n2.   Rozhodnutí uvedená v čl. 53 odst. 2 a 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a) musejí obsahovat podrobný popis konkrétní situace v daném regionu a zvláštních vlastností druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských odvětví, kvůli kterým je procentní podíl uvedený v čl. 53 odst. 1 nedostatečný pro řešení těžkostí uvedených v čl. 52 odst. 3 a které odůvodňují vyšší úroveň podpory.\nČlánek 55\nSchválení Komisí\n1.   Komise přijme prováděcí akty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3, kterými schválí rozhodnutí uvedené v čl. 53 odst. 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a), pokud se v dotčeném odvětví nebo regionu prokáže jedna z těchto potřeb:\na)\npotřeba zachovat určitou úroveň konkrétní produkce vzhledem k neexistenci alternativ a snížit riziko ukončení produkce a následných sociálních nebo environmentálních problémů;\nb)\npotřeba poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu, čímž se zabrání negativním sociálním a ekonomickým důsledkům jakékoli následné restrukturalizace;\nc)\npotřeba kompenzovat nevýhody, které ovlivňují zemědělce v určitém odvětví a jsou důsledkem pokračujících narušení příslušného trhu;\nd)\npotřeba zasáhnout v případě, že existence jakékoli jiné podpory dostupné podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo jakéhokoli jiného schváleného režimu státní podpory je považována za nedostatečnou ke splnění potřeb uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce.\n2.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup posuzování a schvalování rozhodnutí uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nKAPITOLA 2\nZvláštní podpora pro bavlnu\nČlánek 56\nOblast působnosti\nPodpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole („zvláštní podpora pro bavlnu“).\nČlánek 57\nZpůsobilost\n1.   Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.\nZvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.\n2.   Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s pravidly a podmínkami, které mají být přijaty podle odstavce 3.\n3.   S cílem zajistit účinnou správu zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla a podmínky pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 58\nZákladní plochy, stanovené výnosy a referenční částky\n1.   Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:\n—\nBulharsko: 3 342 ha,\n—\nŘecko: 250 000 ha,\n—\nŠpanělsko: 48 000 ha,\n—\nPortugalsko: 360 ha.\n2.   Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:\n—\nBulharsko: 1,2 tuny/ha,\n—\nŘecko: 3,2 tuny/ha,\n—\nŠpanělsko: 3,5 tuny/ha,\n—\nPortugalsko: 2,2 tuny/ha.\n3.   Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:\n—\nBulharsko: 584,88 EUR v roce 2015; a 649,45 EUR pro rok 2016 a další roky\n—\nŘecko: 234,18 EUR\n—\nŠpanělsko: 362,15 EUR\n—\nPortugalsko: 228,00 EUR.\n4.   Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.\n5.   S cílem umožnit uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla týkající se podmínek pro poskytnutí této podpory, požadavků způsobilosti a agronomických postupů.\n6.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 59\nSchválené mezioborové organizace\n1.   Pro účely této kapitoly se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako:\na)\npomoc v zájmu lepší koordinace způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu,\nb)\nvypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;\nc)\norientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;\nd)\naktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;\ne)\nrozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.\n2.   Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují kritéria, jež budou stanovena podle odstavce 3.\n3.   S cílem zajistit účinné uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:\na)\nkritéria pro schválení mezioborových organizací;\nb)\npovinnosti pro producenty;\nc)\npravidla upravující situaci, kdy schválená mezioborová organizace kritéria uvedená v písmenu a) nesplňuje.\nČlánek 60\nPoskytování podpory\n1.   Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar, jak je stanoveno v článku 58.\n2.   V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar v rámci základní plochy stanovené v čl. 58 odst. 1, zvýší o částku 2 EUR.\nHLAVA V\nREŽIM PRO MALÉ ZEMĚDĚLCE\nČlánek 61\nObecná pravidla\n1.   Členské státy mohou zavést režim pro malé zemědělce v souladu s podmínkami stanovenými v této hlavě (dále jen „režim pro malé zemědělce“).\nPro účast v režimu pro malé zemědělce se mohou rozhodnout zemědělci, kteří jsou v roce 2015 držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36, kteří podají žádost v rámci režimu jednotné platby na plochu a splňují minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1.\n2.   Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty podle hlav III a IV.\nPrvní pododstavec se nepoužije, pokud členský stát zvolí způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a),V takovém případě se na platbu vztahují příslušné podmínky stanovené v hlavách III a IV, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku.\n3.   Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 3.\n4.   Zemědělcům, u nichž se prokáže, že po 18. říjnu 2011 uměle vytvořili podmínky, aby mohli využívat režimu pro malé zemědělce, se neposkytne žádná z výhod stanovených v této hlavě.\nČlánek 62\nÚčast\n1.   Zemědělci, kteří se chtějí režimu pro malé zemědělce účastnit, podají žádost do dne, který stanoví členské státy, který nesmí být pozdější než 15. října 2015. Den stanovený členskými státy však nesmí být dřívější než poslední den pro podání žádosti v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu.\nZemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do dne stanoveného členským státem nebo se rozhodli z tohoto režimu vystoupit po tomto dni, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013, nejsou nadále oprávněni se uvedeného režimu účastnit.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že zemědělci, v jejichž případě je částka přímých plateb podle hlav III a IV nižší než maximální částka stanovená členským státem podle článku 63, budou do režimu pro malé zemědělce zařazeni automaticky, pokud se do dne stanoveného členským státem v souladu s odstavcem 1 nebo v jakémkoli následujícím roce výslovně nerozhodnou z tohoto režimu vystoupit. Členské státy, které této možnosti využijí, informují včas příslušné zemědělce o jejich právu vystoupit z daného režimu.\n3.   Každý členský stát zajistí, aby odhad výše platby uvedené v článku 63 byl zemědělcům sdělen včas přede dnem stanoveným členským státem pro podání žádosti nebo vystoupení.\nČlánek 63\nVýše platby\n1.   Členské státy stanoví výši roční platby pro každého zemědělce účastnícího se režimu pro malé zemědělce na úrovni jedné z těchto částek:\na)\nčástka nepřesahující 25 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce, kterou určí členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu zemědělců, kteří v roce 2015 ohlásili způsobilé hektary v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v roce 2015;\nb)\nčástka odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na jeden hektar vynásobená částkou odpovídající počtu hektarů, ale nepřevyšující pět, kterou stanoví členské státy. Vnitrostátní průměrnou platbu na hektar určí členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v roce 2015.\nČástky uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b) nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1 250 EUR.\nPokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1 250 EUR, zaokrouhlí se tato částka nahoru, nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.\n2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že zúčastněným zemědělcům poskytnou:\na)\nčástku ve výši celkové hodnoty plateb, jež mají být zemědělci přiznány podle hlav III a IV každoročně, nebo\nb)\nčástku ve výši celkové hodnoty plateb, jež mají být zemědělci přiznány podle hlav III a IV v roce 2015, kterou může členský stát v následujících letech upravit v zájmu přiměřeného zohlednění změn vnitrostátního stropu podle přílohy II.\nČástka uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) nesmí přesáhnout částku stanovenou uvedeným členským státem v rozmezí 500 a 1 250 EUR.\nPokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR, může dotčený členský stát rozhodnout o zaokrouhlení této částky na 500 EUR.\n3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou být na Kypru, v Chorvatsku, na Maltě a ve Slovinsku částky uvedené ve zmíněných odstavcích stanoveny v nižší hodnotě než 500 EUR, ale nejméně ve výši 200 EUR, nebo, v případě Malty, nejméně ve výši 50 EUR.\nČlánek 64\nZvláštní podmínky\n1.   Během účasti v režimu pro malé zemědělce:\na)\nsi zemědělci ponechávají alespoň takový počet způsobilých hektarů, jež odpovídá počtu vlastněných nebo pronajatých platebních nároků, jichž jsou držiteli, nebo počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 36 odst. 2;\nb)\nmusejí zemědělci splňovat minimální požadavek stanovený v čl. 10 odst. 1 písm. b).\n2.   Platební nároky aktivované v roce 2015 podle článků 32 a 33 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, se považují za nároky aktivované po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.\nVlastněné nebo pronajaté platební nároky, jichž je zemědělec držitelem během své účasti v tomto režimu, se nepovažují za nevyužité platební nároky, které se mají vrátit do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b).\nV členských státech, které uplatňují článek 36, se způsobilé hektary ohlášené v roce 2015 v souladu s čl. 36c odst. 2 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, považují za hektary ohlášené po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.\n3.   Odchylně od článku 34 nejsou platební nároky zemědělců účastnících se režimu pro malé zemědělce převoditelné, kromě případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.\nZemědělci, kteří formou dědictví nebo předpokládaného dědictví získají platební nároky od zemědělce, který se účastní režimu pro malé zemědělce, jsou způsobilí k účasti v uvedeném režimu, pokud splňují požadavky, aby mohli využívat režim základní platby, a pokud zdědili všechny platební nároky zemědělce, od nějž platební nároky získali.\n4.   Pokud členský stát zvolí způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), aniž by použil čl. 63 odst. 2 třetí pododstavec, odstavce 1 a 2, jakož i odst. 3 první pododstavec tohoto článku se nepoužijí.\n5.   S cílem zajistit právní jistotu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví podmínky účasti v režimu v případě změny situace zemědělce, který se režimu účastní.\nČlánek 65\nFinanční ustanovení\n1.   Pro financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkových částek, které jsou k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky, na které by měl malý zemědělec nárok:\na)\nv rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu podle hlavy III kapitoly 1,\nb)\njako na redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2,\nc)\njako na platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 3,\nd)\njako na platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 4,\ne)\njako na platbu pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 5 a\nf)\njako na podporu vázanou na produkci podle hlavy IV.\nV členských státech, které zvolily výpočet výše platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), se každá částka poměrně sníží, pokud součet těchto částek pro jednotlivého zemědělce přesahuje maximální jimi stanovenou částku.\n2.   Rozdíl mezi součtem všech plateb splatných v rámci režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s odstavcem 1 se financuje jedním nebo více z těchto způsobů:\na)\npoužitím čl. 30 odst. 5 v příslušném roce;\nb)\npoužitím finančních prostředků, které v příslušném roce zůstaly nevyužity, k financování platby určené mladým zemědělcům podle hlavy III kapitoly 5;\nc)\nuplatněním lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty v souladu s články 32 nebo 36.\n3.   Prvky, na jejichž základě se stanovují částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zůstávají stejné pro celou dobu trvání účasti zemědělce v režimu pro malé zemědělce, s výjimkou případů, kdy členský stát zvolil stanovení výše roční platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a).\n4.   Pokud celková částka plateb v režimu pro malé zemědělce překročí 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení na částky, které mají být vyplaceny v souladu s touto hlavou, aby byl dodržen uvedený procentní podíl, s výjimkou případů, kdy stanovily výši platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) bez použití čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce.\nStejná výjimka se uplatní pro členské státy, které stanovily výši platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bez použití čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce, jejichž vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro rok 2019 je vyšší než pro rok 2015 a které použily metodu výpočtu uvedenou v čl. 25 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.\nHLAVA VI\nNÁRODNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ PROGRAMY PRO ODVĚTVÍ BAVLNY\nČlánek 66\nPoužití ročního rozpočtu na restrukturalizační programy\n1.   V členských státech, které uplatnily čl. 4 odst. 1 první pododstavec nařízení (ES) č. 637/2008, se příslušný roční rozpočet dostupný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení převede s účinkem ode dne 1. ledna 2014 a bude tvořit dodatečné finanční prostředky Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována podle nařízení (EU) č. 1305/2013.\n2.   V členských státech, které uplatnily čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 637/2008, se příslušný roční rozpočet dostupný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení zahrne s účinkem ode dne 1. ledna 2017 do jejich vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení.\nHLAVA VII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA 1\nOznámení a mimořádné situace\nČlánek 67\nOznamovací povinnost\n1.   Pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o nezbytná opatření ohledně oznámení, která mají podávat členské státy Komisi pro účely tohoto nařízení nebo pro účely přezkumu, kontrol, sledování, hodnocení a auditů přímých plateb nebo pro účely splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny rozhodnutím Rady, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. Komise přitom zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.\nZískané informace mohou být ve vhodných případech předávány nebo zpřístupňovány mezinárodním organizacím a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.\n2.   Pro zajištění toho, aby oznámení uvedená v odstavci 1 byla rychlá, účinná, přesná a nákladově efektivní, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví další pravidla týkající se:\na)\npovahy a druhu oznamovaných informací;\nb)\nkategorií údajů, jež mají být zpracovány, a maximálních lhůt pro jejich uchovávání;\nc)\npřístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům,\nd)\npodmínek zveřejňování informací.\n3.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví:\na)\nzpůsoby oznamování;\nb)\npravidla pro poskytování nezbytných informací pro účely použití tohoto článku;\nc)\nopatření pro správu oznamovaných informací, jakož i pravidla týkající se obsahu, formy, harmonogramu, četnosti a lhůt oznámení;\nd)\nopatření pro předávání nebo zpřístupňování informací a dokumentů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněných zájmů zemědělců a podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\nČlánek 68\nZpracování a ochrana osobních údajů\n1.   Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 67 odst. 1. Tyto údaje nesmí zpracovávat způsobem, který je s uvedenými účely neslučitelný.\n2.   Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle čl. 67 odst. 1, musejí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.\n3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.\n4.   Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena ve směrnici 95/46/ES nebo v nařízení (ES) č. 45/2001.\n5.   Tento článek podléhá článkům 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013.\nČlánek 69\nOpatření k řešení konkrétních problémů\n1.   K řešení konkrétních problémů přijímá Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.\n2.   Pokud to vyžadují řádně odůvodněné závažné a naléhavé případy, Komise v zájmu řešení takových konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností přijme postupem podle čl. 71 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.\n3.   Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení předložit vhodné legislativní návrhy.\n4.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o jakémkoli opatření přijatém podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů po jeho přijetí.\nKAPITOLA 2\nPřenesení pravomocí a prováděcí ustanovení\nČlánek 70\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 71\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor nazvaný Výbor pro přímé platby. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nPokud v případě aktů uvedených v čl. 24 odst. 11, čl. 31 odst. 2 a čl. 67 odst. 3 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.\nKAPITOLA 3\nPřechodná a závěrečná ustanovení\nČlánek 72\nZrušení\n1.   Nařízení (ES) č. 637/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.\nV členských státech, které využily možnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení, však zůstane v platnosti do dne 31. prosince 2017.\n2.   Nařízení (ES) č. 73/2009 se zrušuje.\nAniž je dotčen odstavec 3, odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení nebo nařízení (EU) č. 1306/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI tohoto nařízení.\n3.   Odkazy na nařízení (ES) č. 73/2009 a (ES) č. 1782/2003 uvedené v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedená nařízení ve zněních platných před jejich zrušením.\nČlánek 73\nPřechodná pravidla\nS cílem zajistit hladký přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o nezbytná opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců.\nČlánek 74\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2015.\nČlánek 8, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 6, článek 14, článek 16, čl. 21 odst. 2 a 3, čl. 22 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 23 odst. 1 první pododstavec, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 10, čl. 29, čl. 36 odst. 1 první pododstavec, čl41 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 2 a 13, čl. 45 odst. 2 čtvrtý pododstavec, čl. 46 odst. 2 a 8, čl. 32 odst. 1e, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1, článek 53, článek 54, čl. 66 odst. 1, články 67 a 70 a čl. 72 odst. 1 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. JUKNA\n(1)  Stanovisko ze dne 8. března 2012 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku)\n(2)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116 a Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 159.\n(3)  Úř. věst. L 225, 27.7.2012, s. 174.\n(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)\n(5)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).\n(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).\n(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).\n(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16.února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).\n(11)  Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.\n(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení (ES) č. 1689/2005 (Viz strana 487 v tomto čísle Úředního věstníku)\n(13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).\n(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23 října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(16)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91(Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).\n(17)  Nařízení Rady (ES) č. 637/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003 a zavádí národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (Úř. věst. L 178, 5.7.2008, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).\n(20)  Úř. věst. L 35, 9.2.2012, s. 1.\n(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č, 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(22)  Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).\nPŘÍLOHA I\nSeznam režimů podpory\nOdvětví\nPrávní základ\nPoznámky\nRežim základní platby\nHlava III kapitola 1 oddíly 1, 2 a 3 a 5 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nRežim jednotné platby na plochu\nČlánek 36 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nRedistributivní platba\nHlava III kapitola 2 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nPlatba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí\nHlava III kapitola 3 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nPlatba na oblasti s přírodními omezeními\nHlava III kapitola 4 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nPlatba pro mladé zemědělce\nHlava III kapitola 5 tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nDobrovolná podpora vázaná na produkci\nHlava IV kapitola 1 tohoto nařízení\nZvláštní podpora pro bavlnu\nHlava IV kapitola 2 tohoto nařízení\nPodpora na plochu\nPlatba pro malé zemědělce\nHlava V tohoto nařízení\nPlatba oddělená od produkce\nPosei\nKapitola IV nařízení (EU) č. 228/2013\nPřímé platby na základě opatření stanovených v programech\nOstrovy v Egejském moři\nKapitola IV nařízení (EU) č. 229/2013\nPřímé platby na základě opatření stanovených v programech\nPŘÍLOHA II\nVnitrostátní stropy uvedené v článku 6\n(v tisících EUR)\nKalendářní rok\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019 a další rok\nBelgie\n536 076\n528 124\n520 170\n512 718\n505 266\nBulharsko\n721 251\n792 449\n793 226\n794 759\n796 292\nČeská republika\n874 484\n873 671\n872 830\n872 819\n872 809\nDánsko\n916 580\n907 108\n897 625\n889 004\n880 384\nNěmecko\n5 144 264\n5 110 446\n5 076 522\n5 047 458\n5 018 395\nEstonsko\n121 870\n133 701\n145 504\n157 435\n169 366\nIrsko\n1 215 003\n1 213 470\n1 211 899\n1 211 482\n1 211 066\nŘecko\n2 039 122\n2 015 116\n1 991 083\n1 969 129\n1 947 177\nŠpanělsko\n4 842 658\n4 851 682\n4 866 665\n4 880 049\n4 893 433\nFrancie\n7 553 677\n7 521 123\n7 488 380\n7 462 790\n7 437 200\nChorvatsko (1)\n130 550\n149 200\n186 500\n223 800\n261 100\nItálie\n3 902 039\n3 850 805\n3 799 540\n3 751 937\n3 704 337\nKypr\n50 784\n50 225\n49 666\n49 155\n48 643\nLotyšsko\n195 649\n222 363\n249 020\n275 887\n302 754\nLitva\n417 890\n442 510\n467 070\n492 049\n517 028\nLucembursko\n33 603\n33 545\n33 486\n33 459\n33 431\nMaďarsko\n1 271 593\n1 270 410\n1 269 187\n1 269 172\n1 269 158\nMalta\n5 127\n5 015\n4 904\n4 797\n4 689\nNizozemsko\n780 815\n768 340\n755 862\n744 116\n732 370\nRakousko\n693 065\n692 421\n691 754\n691 746\n691 738\nPolsko\n2 987 267\n3 004 501\n3 021 602\n3 041 560\n3 061 518\nPortugalsko\n565 816\n573 954\n582 057\n590 706\n599 355\nRumunsko\n1 629 889\n1 813 795\n1 842 446\n1 872 821\n1 903 195\nSlovinsko\n137 987\n136 997\n136 003\n135 141\n134 278\nSlovensko\n380 680\n383 938\n387 177\n390 781\n394 385\nFinsko\n523 333\n523 422\n523 493\n524 062\n524 631\nŠvédsko\n696 890\n697 295\n697 678\n698 723\n699 768\nSpojené království\n3 555 915\n3 563 262\n3 570 477\n3 581 080\n3 591 683\n(1)  V případě Chorvatska je čistý strop pro kalendářní rok 2020 stanoven na 298 400 000 EUR, pro rok 2021 na 335 700 000 EUR a pro rok 2022 na 373 000 000 EUR.\nPŘÍLOHA III\nČisté stropy uvedené v článku 7\n(v milionech EUR)\nKalendářní rok\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019 a další rok\nBelgie\n536,1\n528,1\n520,2\n512,7\n505,3\nBulharsko\n723,6\n795,1\n795,8\n797,4\n798,9\nČeská republika\n874,5\n873,7\n872,8\n872,8\n872,8\nDánsko\n916,6\n907,1\n897,6\n889,0\n880,4\nNěmecko\n5 144,3\n5 110,4\n5 076,5\n5 047,5\n5 018,4\nEstonsko\n121,9\n133,7\n145,5\n157,4\n169,4\nIrsko\n1 215,0\n1 213,5\n1 211,9\n1 211,5\n1 211,1\nŘecko\n2 227,0\n2 203,0\n2 178,9\n2 157,0\n2 135,0\nŠpanělsko\n4 903,6\n4 912,6\n4 927,6\n4 941,0\n4 954,4\nFrancie\n7 553,7\n7 521,1\n7 488,4\n7 462,8\n7 437,2\nChorvatsko (1)\n130,6\n149,2\n186,5\n223,8\n261,1\nItálie\n3 902,0\n3 850,8\n3 799,5\n3 751,9\n3 704,3\nKypr\n50,8\n50,2\n49,7\n49,2\n48,6\nLotyšsko\n195,6\n222,4\n249,0\n275,9\n302,8\nLitva\n417,9\n442,5\n467,1\n492,0\n517,0\nLucembursko\n33,6\n33,5\n33,5\n33,5\n33,4\nMaďarsko\n1 271,6\n1 270,4\n1 269,2\n1 269,2\n1 269,2\nMalta\n5,1\n5,0\n4,9\n4,8\n4,7\nNizozemsko\n780,8\n768,3\n755,9\n744,1\n732,4\nRakousko\n693,1\n692,4\n691,8\n691,7\n691,7\nPolsko\n2 987,3\n3 004,5\n3 021,6\n3 041,6\n3 061,5\nPortugalsko\n566,0\n574,1\n582,2\n590,9\n599,5\nRumunsko\n1 629,9\n1 813,8\n1 842,4\n1 872,8\n1 903,2\nSlovinsko\n138,0\n137,0\n136,0\n135,1\n134,3\nSlovensko\n380,7\n383,9\n387,2\n390,8\n394,4\nFinsko\n523,3\n523,4\n523,5\n524,1\n524,6\nŠvédsko\n696,9\n697,3\n697,7\n698,7\n699,8\nSpojené království\n3 555,9\n3 563,3\n3 570,5\n3 581,1\n3 591,7\n(1)  V případě Chorvatska je vnitrostátní strop pro kalendářní rok 2020 stanoven na 298 400 000 EUR pro rok 2021 na 335 700 000 EUR a pro rok 2022 na 373 000 000 EUR.\nPŘÍLOHA IV\nLimity pro úpravu prahové hodnoty podle čl. 10 odst. 2\nČlenské státy\nLimity pro prahovou hodnotu v EUR\n(čl. 10 odst. 1 písm. a))\nLimity pro prahovou hodnotu v hektarech\n(čl. 10 odst. 1 písm. b))\nBelgie\n400\n2\nBulharsko\n200\n0,5\nČeská republika\n200\n5\nDánsko\n300\n5\nNěmecko\n300\n4\nEstonsko\n100\n3\nIrsko\n200\n3\nŘecko\n400\n0,4\nŠpanělsko\n300\n2\nFrancie\n300\n4\nChorvatsko\n100\n1\nItálie\n400\n0,5\nKypr\n300\n0,3\nLotyšsko\n100\n1\nLitva\n100\n1\nLucembursko\n300\n4\nMaďarsko\n200\n0,3\nMalta\n500\n0,1\nNizozemsko\n500\n2\nRakousko\n200\n2\nPolsko\n200\n0,5\nPortugalsko\n200\n0,3\nRumunsko\n200\n0,3\nSlovinsko\n300\n0,3\nSlovensko\n200\n2\nFinsko\n200\n3\nŠvédsko\n200\n4\nSpojené království\n200\n5\nPŘÍLOHA V\nFinanční ustanovení pro Bulharsko a Rumunsko uvedená v článcích 10, 16 a 18\nA.\nČástky pro uplatnění čl. 10 odst. 1 písm. a) a výpočet vnitrostátních stropů pro platby uvedené v článku 16 v roce 2015:\nBulharsko\n:\n790 909 000 EUR\nRumunsko\n:\n1 783 426 000 EUR\nB.\nCelková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb k režimu základní platby uvedená v čl. 18 odst. 1 v roce 2015:\nBulharsko\n:\n69 657 000 EUR\nRumunsko\n:\n153 536 000 EUR\nC.\nCelková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb ke zvláštní podpoře pro bavlnu uvedená v čl. 18 odst. 2: v roce 2015:\nBulharsko\n:\n258 952 EUR\nPŘÍLOHA VI\nFinanční ustanovení pro Chorvatsko uvedená v článcích 10 a 19\nA.\nČástky pro použití čl. 10 odst. 1 písm. a):\n373 000 000 EUR\nB.\nCelková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb podle čl. 19 odst. 3:\n(v tisících EUR)\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019\n2020\n2021\n242 450\n223 800\n186 500\n149 200\n111 900\n74 600\n37 300\nPŘÍLOHA VII\nMaximální částky, které mají být doplněny k částkám stanoveným v příloze II podle čl. 20 odst. 2\n(v tisících EUR)\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019\n2020\n2021\n2022\n3 360\n3 840\n4 800\n5 760\n6 720\n7 680\n8 640\n9 600\nPŘÍLOHA VIII\nPrůměrná velikost zemědělského podniku podle čl. 41 odst. 4\nČlenské státy\nPrůměrná velikost zemědělského podniku\n(v hektarech)\nBelgie\n29\nBulharsko\n6\nČeská republika\n89\nDánsko\n60\nNěmecko\n46\nEstonsko\n39\nIrsko\n32\nŘecko\n5\nŠpanělsko\n24\nFrancie\n52\nChorvatsko\n5,9\nItálie\n8\nKypr\n4\nLotyšsko\n16\nLitva\n12\nLucembursko\n57\nMaďarsko\n7\nMalta\n1\nNizozemsko\n25\nRakousko\n19\nPolsko\n6\nPortugalsko\n13\nRumunsko\n3\nSlovinsko\n6\nSlovensko\n28\nFinsko\n34\nŠvédsko\n43\nSpojené království\n54\nPŘÍLOHA IX\nSeznam rovnocenných postupů podle čl. 43 odst. 3\nI.\nPostupy rovnocenné diverzifikaci plodin:\n1)\nDiverzifikace plodin\nPožadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo více z následujících požadavků:\n—\nalespoň čtyři plodiny\n—\nnižší maximálními prahové hodnoty,\n—\nvýběr vhodnějších plodin, jako např. luskoviny, bílkovinné plodiny, plodiny nevyžadující zavlažování nebo rostlinolékařská ošetření\n—\nzahrnutí regionálních odrůd původních/tradičních/ohrožených druhů plodin (minimálně na 5 % plochy, na níž dochází ke střídání plodin)\n2)\nStřídání plodin\nPožadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo oba z následujících požadavků:\n—\nvíceleté střídání plodin nebo půdy ponechané ladem, které je příznivější z hlediska životního prostředí,\n—\nalespoň čtyři plodiny\n3)\nPůdní pokryv v zimním období (1)\n4)\nMeziplodiny (1)\nII.\nPostupy rovnocenné požadavku na zachování trvalých travních porostů:\n1)\nObhospodařování luk nebo pastvin\nPožadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:\n—\nsklizňový režim nebo vhodné sečení (termíny, metody, omezení),\n—\nzachování krajinných prvků na trvalých travních porostech a údržba křovin,\n—\nspecifické druhy trav nebo režim osevu pro obnovu v závislosti na druhu travního porostu (nesmí dojít ke zničení vysoké přírodní hodnoty),\n—\nodvoz pícnin nebo sena,\n—\nvhodné obhospodařování příkrých svahů,\n—\nrežim hnojení,\n—\nomezení pesticidů\n2)\nSystémy extenzivní pastvy\nPožadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:\n—\nextenzivní pastva (časový rozvrh, maximální možné zatížení zvířaty),\n—\npřepásání nebo pastevectví v horských oblastech,\n—\nvyužití místních/ nebo tradičních plemen pro spásání trvalých travních porostů.\nIII.\nPostupy rovnocenné vymezení ploch využívaných v ekologickém zájmu:\nPožadavek: následující postupy použité minimálně na procentech orné půdy stanovených v čl. 46 odst. 1\n1)\nVynětí půdy z produkce v rámci ekologického hospodářství\n2)\nVytvoření ochranných pásem pro oblasti vysoké přírodní hodnoty, lokality sítě Natura 2000 nebo jiné lokality chránící biologickou rozmanitost, včetně oblastí podél mezí a vodních toků\n3)\nObhospodařování neobdělávaných ochranných pásů a souvratí (vysekávání, místní/určené odrůdy trav nebo osevní plán, dosev regionálními odrůdami, bez používání pesticidů, bez používání statkových a minerálních hnojiv), bez zavlažování a činností vedoucích k utužení půdy\n4)\nMeze a remízky uvnitř půdních bloků obhospodařované pro volně žijící nebo určité živočichy (ohraničení bylinným porostem, ochrana hnízd, pásy planě rostoucích květin, směs osiva místních druhů, nesklizené plodiny)\n5)\nÚdržba (ošetřování a prořez, termíny, metody, obnova) krajinných prvků (solitérních dřevin, stromořadí, skupin dřevin, teras, kamenných zídek, travnatých údolnic a mezí, příkopů a rybníků)\n6)\nPonechání travního porostu na orných rašelinných nebo vlhkých půdách (bez použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin)\n7)\nProdukce na orné půdě bez použití hnojiv (minerálních a statkových) nebo přípravků na ochranu rostlin a bez zavlažování, přičemž ve dvou po sobě jdoucích letech nebude na této ploše vyseta stejná plodina (1)\n8)\nPřeměna orné půdy na extenzivně obhospodařované trvalé travní porosty\n(1)  Postupy, na které se vztahuje výpočet uvedený v čl. 43 odst. 12 písm. c).\nPŘÍLOHA X\nPřepočítací a váhové koeficienty podle čl. 46 odst. 3\nZnaky\nPřepočítací koeficient\nVáhový koeficient\nplocha využívaná v ekologickém zájmu\nPůda ponechaná ladem\nTerasy\nKrajinné prvky\nOchranné pásy\nHektary zemědělsko-lesnické plochy\nPásy půdy, na jejíž hektary lze poskytnout podporu, ležící na okraji lesa\nPlochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích\nZalesněné plochy uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. b) bodu ii)\nPlochy s meziplodinami nebo zeleným porostem\nPlochy s plodinami, které vážou dusík\nPŘÍLOHA XI\nSrovnávací tabulka\nzařazení do seznamu podle čl. 72 odst. 2\nNařízení (ES) č. 73/2009\nToto nařízení\nNařízení (ES) č. 1306/2013\nČlánek 1\nČlánek 1\n—\nČlánek 2\nČlánek 4\n—\nČlánek 3\nČlánek 5\n—\nČl. 4 odst. 1\n—\nČlánek 91\nČl. 4 odst. 2\n—\nČlánek 95\nČlánek 5\n—\nČlánek 93\nČl. 6 odst. 1\n—\nČlánek 94\nČl. 6 odst. 2\n—\n—\nČlánek 7\n—\n—\nČlánek 8\nČlánek 7\n—\nČlánek 9\n—\n—\nČlánek 10\n—\n—\nČlánek 10a\n—\n—\nČlánek 10b\n—\n—\nČlánek 10c\n—\n—\nČlánek 10d\n—\n—\nČlánek 11\nČlánek 8\nČl. 26 odst. 1 a 2\nČl. 11 odst. 3\nČl. 8 odst. 2\n—\nČlánek 11a\nČl. 8 odst. 3\n—\nČl. 12 odst. 1 a 2\n—\nČlánek 12\nČl. 12 odst. 3\n—\nČlánek 14\nČl. 12 odst. 4\n—\n—\nČlánek 13\n—\nČl. 13 odst. 2\nČlánek 14\n—\nČlánek 67\nČlánek 15\n—\nČl. 68 odst. 1 a 2\nČlánek 16\n—\nČlánek 69\nČlánek 17\n—\nČlánek 70\nČlánek 18\n—\nČlánek 71\nČlánek 19\n—\nČlánek 72\nČlánek 20\n—\nČl. 74 odst. 1, 2 a 3\nČlánek 21\n—\nČl. 74 odst. 4\nČlánek 22\n—\nČlánek 96\nČlánek 23\n—\nČlánek 97\nČlánek 24\n—\nČlánek 99\nČlánek 25\n—\nČlánek 100\nČlánek 26\n—\nČlánek 61\nČl. 27 odst. 1\n—\nČl. 102 odst. 3\nČl. 27 odst. 2\n—\nČlánek 47\nČl. 27 odst. 3\n—\nČl. 68 odst. 3\nČl. 28 odst. 1\nČlánek 10\n—\nČl. 28 odst. 2\nČl. 9 odst. 3\n—\nČl. 28 odst. 3\nČl. 31 odst. 1 písm. a) body i) a ii)\n—\nČlánek 29\n—\nČlánek 75\nČlánek 30\n—\nČlánek 60\nČlánek 31\n—\nČl. 2 odst. 2\nČlánek 32\nČlánek 15\n—\nČlánek 33\n—\n—\nČl. 34 odst. 2\nČl. 32 odst. 2 a 4\n—\nČlánek 35\nČlánek 33\n—\nČlánek 36\n—\n—\nČlánek 37\nČlánek 12\n—\nČlánek 38\n—\n—\nČl. 39 odst. 1\nČl. 32 odst. 6\n—\nČl. 39 odst. 2\nČl. 35 odst. 3\n—\nČl. 40 odst. 1\nČl. 6 odst. 1\n—\nČl. 41 odst. 1\nČl. 30 odst. 1\n—\nČl. 41 odst. 2\nČl. 30 odst. 3 a 6\n—\nČl. 41odst. 3\nČl. 30 odst. 3 a 7 písm. a)\n—\nČl. 41odst. 4\n—\n—\nČl. 41odst. 5\nČl. 30 odst. 10\n—\nČl. 41odst. 6\n—\n—\nČlánek 42\nČl. 31 odst. 1 písm. b)\n—\nČl. 43odst. 1\nČl. 34odst. 1, 2 a 3\n—\nČl. 43odst. 2\n—\nČl. 43odst. 3\nČl. 34odst. 4\n—\nČlánek 44\n—\n—\nČlánek 45\n—\n—\nČlánek 46\n—\n—\nČlánek 47\n—\n—\nČlánek 48\n—\n—\nČlánek 49\n—\n—\nČlánek 50\n—\n—\nČlánek 51\n—\n—\nČlánek 52\n—\n—\nČlánek 53\n—\n—\nČlánek 54\n—\n—\nČlánek 55\n—\n—\nČlánek 56\n—\n—\nČlánek 57\n—\n—\nČlánek 57a\nČlánek 20 a Příloha VII\n—\nČlánek 58\n—\n—\nČlánek 59\n—\n—\nČlánek 60\n—\n—\nČlánek 61\n—\n—\nČlánek 62\n—\n—\nČlánek 63\n—\n—\nČlánek 64\n—\n—\nČlánek 65\n—\n—\nČlánek 66\n—\n—\nČlánek 67\n—\n—\nČlánek 68\n—\n—\nČlánek 69\n—\n—\nČlánek 70\n—\n—\nČlánek 71\n—\n—\nČlánek 72\n—\n—\nČlánek 73\n—\n—\nČlánek 74\n—\n—\nČlánek 75\n—\n—\nČlánek 76\n—\n—\nČlánek 77\n—\n—\nČlánek 78\n—\n—\nČlánek 79\n—\n—\nČlánek 80\n—\n—\nČlánek 81\n—\n—\nČlánek 82\n—\n—\nČlánek 83\n—\n—\nČlánek 84\n—\n—\nČlánek 85\n—\n—\nČlánek 86\n—\n—\nČlánek 87\n—\n—\nČlánek 88\nČlánek 56\n—\nČlánek 89\nČlánek 57\n—\nČlánek 90\nČlánek 58\n—\nČlánek 91\nČlánek 59\n—\nČlánek 92\nČlánek 60\n—\nČlánek 93\n—\n—\nČlánek 94\n—\n—\nČlánek 95\n—\n—\nČlánek 96\n—\n—\nČlánek 97\n—\n—\nČlánek 98\n—\n—\nČlánek 99\n—\n—\nČlánek 100\n—\n—\nČlánek 101\n—\n—\nČlánek 102\n—\n—\nČlánek 103\n—\n—\nČlánek 104\n—\n—\nČlánek 105\n—\n—\nČlánek 106\n—\n—\nČlánek 107\n—\n—\nČlánek 108\n—\n—\nČlánek 109\n—\n—\nČlánek 110\n—\n—\nČlánek 111\n—\n—\nČlánek 112\n—\n—\nČlánek 113\n—\n—\nČlánek 114\n—\n—\nČlánek 115\n—\n—\nČlánek 116\n—\n—\nČlánek 117\n—\n—\nČlánek 118\n—\n—\nČlánek 119\n—\n—\nČlánek 120\n—\n—\nČlánek 121\nČlánky 16 a 17\n—\nČlánek 121a\n—\nČlánek 98 druhý pododstavec\nČlánek 122\n—\n—\nČlánek 123\n—\n—\nČl. 124 odst. 1 až 5, 7 a 8\n—\n—\nČl. 124odst. 6\n—\nČlánek 98 první pododstavec\nČlánek 125\n—\n—\nČlánek 126\n—\n—\nČlánek 127\n—\n—\nČlánek 128\n—\n—\nČlánek 129\n—\n—\nČlánek 130\n—\n—\nČlánek 131\n—\n—\nČlánek 132\nČlánky 18 a 19\n—\nČlánek 133\n—\n—\nČlánek 133a\nČlánek 37\n—\nČlánek 134 (zrušeno)\n—\n—\nČlánek 135 (zrušeno)\n—\n—\nČlánek 136\n—\n—\nČlánek 137\n—\n—\nČlánek 138\nČlánek 3\n—\nČlánek 139\nČlánek 13\n—\nČlánek 140\nČlánek 67\n—\nČlánek 141\nČlánek 71\n—\nČl. 142 písm. a) až q) a s)\nČlánek 70\n—\nČl. 142 písm. r)\nČlánek 69\n—\nČlánek 143\n—\n—\nČlánek 144\n—\n—\nČlánek 145\n—\n—\nČlánek 146\nČlánek 72\n—\nČlánek 146a\n—\n—\nČlánek 147\nČlánek 73\n—\nČlánek 148\n—\n—\nČlánek 149\nČlánek 74\n—\nPříloha I\nPříloha I\n—\nPříloha II\n—\nPříloha II\nPříloha III\n—\nPříloha II\nPříloha IV\nPříloha III\n—\nPříloha V\n—\n—\nPříloha VI\n—\n—\nPříloha VII\nPříloha IV\n—\nPříloha VIII\nPříloha II\n—\nPříloha IX\n—\n—\nPříloha X\n—\n—\nPříloha XI\n—\n—\nPříloha XII\n—\n—\nPříloha XIII\n—\n—\nPříloha XIV\n—\n—\nPříloha XV\n—\n—\nPříloha XVI\n—\n—\nPříloha XVII\n—\n—\nPříloha XVIIa\n—\n—", "summary": "Pravidla pro přímé platby EU zemědělcům\nPravidla pro přímé platby EU zemědělcům\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1307/2013 – pravidla pro přímé platby zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky EU\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nStanoví pravidla pro přímé platby k podpoře zemědělců v rámci společné zemědělské politiky (SZP) EU. Tyto platby se provádějí v plné výši za podmínky, že zemědělci splní základní normy pro životní prostředí, změnu klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy, veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat, což je známé jako podmíněnost. Pravidla o podmíněnosti jsou stanovena v nařízení (EU) č. 1306/2013 (viz shrnutí). Nařízením (EU) č. 1307/2013 se zrušuje nařízení (ES) č. 73/2009, které obsahuje předchozí pravidla upravující přímé platby zemědělcům, k jejichž změně došlo po reformě SZP v roce 2013. Rovněž se jím zrušuje nařízení (ES) č. 637/2008, které se vztahovalo na odvětví bavlny. V roce 2017 EU přijala nařízení (EU) 2017/2393, kterým se mění nařízení (EU) č. 1307/2013 a další právní předpisy související se SZP:nařízení (EU) č. 1305/2013 o zřízení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,nařízení (EU) č. 1306/2013, kterým se stanoví pravidla pro financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky EU,nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty v EU anařízení (EU) č. 652/2014 o řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V roce 2020 EU přijala pozměňující nařízení (EU) 2020/2220, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022.\nKLÍČOVÉ BODY\nPřímé platby zemědělcům jsou vypláceny prostřednictvím režimů podpory v každé zemi EU.\nZemě EU musí věnovat určitou část svých financí přidělených na SZP na povinné režimy podpory, jak je popsáno níže.Standardní platby na hektar. Aby byla podpora distribuována spravedlivěji, musely všechny země EU přejít od roku 2015 na jednotnou platbu za hektar („základní platba pro zemědělce“). Zelené platby za hektar. Přidělují se zemědělcům dodržujícím postupy příznivé pro klima a životní prostředí (30 % přidělených vnitrostátních finančních prostředků). Platby pro mladé zemědělce za hektar. Pro zemědělce ve věku do 40 let, kteří se poprvé stali vedoucími svého zemědělského podniku, až do pěti let před podáním žádosti o podporu; tato platba je k dispozici až po dobu pěti let.Existuje také několik dobrovolných režimů podpory. Země EU si mohou zvolit:podporu menších zemědělských podniků platbou vyšší částky za první hektary („redistributivní platba“); přidělení dodatečných plateb pro oblasti s přírodními omezeními; přidělení omezených částek v rámci podpory související s produkcí („podpora vázaná na produkci“ – platby související s určitými plodinami nebo druhy hospodářských zvířat), které pomáhají zemědělským odvětvím ve vlastní zemi, jež čelí obtížím; nabídnutí zjednodušeného režimu pro menší zemědělce – roční platba až do výše 1 250 EUR.Dne 1. ledna 2018 vešla v platnost nová pravidla obsažená v pozměňujícím nařízení (EU) 2017/2393, která zahrnují níže uvedené.V zásadě mohou přímou podporu získat pouze aktivní zemědělci (tedy ti, jejichž zemědělská činnost není nevýznamná). V některých zemích EU se však administrativa stala příliš zatěžující. Za neaktivní byli považováni zejména žadatelé provozující letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí a stálé sportovní a rekreační areály, pokud neprokázali opak. Použití této doložky se pro země EU stalo dobrovolným. Byly zjednodušeny některé aspekty pravidel pro zelené platby, zejména požadavky na diverzifikaci plodin. Rozšíření definice trvalých travních porostů:země EU se mohou rozhodnout, že do definice trvalých travních porostů zahrnou určité křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují, a to na celém území nebo na jeho části;jako kritérium pro klasifikaci trvalého travního porostu mohou zvážit půdu, která je nezoraná nebo nevyužitá pro střídání plodin po dobu pěti a více let. Mladí zemědělci mají jednodušší přístup k platbám v celém období pěti let. Jsou vyjasněny povinnosti zemí EU ve vztahu k produkci omezující povaze podpory vázané na produkci. Jsou rozšířeny typy ploch ekologického zájmu pro zelené platby (plochy využívané v ekologickém zájmu) tak, aby zahrnuly plochy, na nichž rostou druhy rostlin jako ozdobnice a mužák prorostlý, a také půdu ponechanou ladem pro rostliny, které jsou prospěšné pro opylovače.Přechodná pravidla na roky 2021 a 2022\nPozměňující nařízení (EU) 2020/2220, přijaté v prosinci 2020, umožňuje pokračující uplatňování pravidel v rámci SZP na období 2014–2020 a zajišťuje kontinuitu plateb zemědělcům a dalším příjemcům podpory z EZZF a EZFRV v letech 2021 a 2022 do dne použitelnosti nového rámce. Cílem přechodného období je usnadnit příjemcům hladký přechod na nové programové období.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EU) č. 1307/2013 se používá ode dne 1. ledna 2015.\nPravidla zavedená pozměňujícím nařízením (EU) 2017/2393 se používají ode dne 1. ledna 2018.\nPravidla zavedená pozměňujícím nařízením (EU) 2020/2220 se používají ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Stručný přehled společné zemědělské politiky – budoucnost SZP (Evropská komise) Jak funguje podpora příjmu (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608–670)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1307/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1–32)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487–548)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549–607)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671–854)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, č. 1306/2013 a č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865–883)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 03.03.2021"}
{"celex_id": "32013R1305", "reference": "20.12.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 347/487\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013\nze dne 17. prosince 2013\no podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Účetního dvora,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem,\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ stanovilo možné úkoly, cíle a orientace společné zemědělské politiky („SZP“) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Reforma by se měla týkat všech hlavních nástrojů SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1). Vzhledem k oblasti působnosti reformy je vhodné nařízení (ES) č. 1698/2005 zrušit a nahradit je novým zněním.\n(2)\nMěla by být stanovena politika rozvoje venkova, která by měla doprovázet a doplňovat přímé platby a tržní opatření SZP, a přispívat tak k dosahování cílů této politiky stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato politika rozvoje venkova by měla rovněž začlenit hlavní politické cíle stanovené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (strategie Evropa 2020) a měla by být v souladu s obecnými cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.\n(3)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje venkova, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k provázanosti rozvoje venkova s dalšími nástroji SZP, k velikosti rozdílů mezi jednotlivými venkovskými oblastmi a omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii, ale spíše jej z důvodu víceleté záruky financování ze strany Unie a soustředění se na jeho priority může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(4)\nK zajištění udržitelného rozvoje venkovských oblastí je nezbytné zaměřit se na omezený počet hlavních priorit týkajících se předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, životaschopnosti zemědělských podniků, konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat, řízení rizik v zemědělství, obnovy, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví a podpory sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje venkovských oblastí. Přitom je třeba zohlednit rozmanitost situací ovlivňujících venkovské oblasti s různými charakteristikami či různými kategoriemi potenciálních příjemců a průřezové cíle v oblasti inovací, životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zmírňující opatření by se měla týkat jak omezování emisí v zemědělství a lesnictví pocházejících z hlavních činností, jako je živočišná výroba a používání hnojiv, tak i zachování propadů uhlíku a rozšíření pohlcování uhlíku v souvislosti s využíváním půdy, změnou využívání půdy a odvětvím lesnictví. Priorita Unie pro rozvoj venkova týkající se předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech by se měla ve vztahu k ostatním prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova uplatňovat horizontálně.\n(5)\nPriorit Unie v oblasti rozvoje venkova by mělo být dosahováno v rámci udržitelného rozvoje a prostřednictvím podpory, kterou Unie poskytuje cíli spočívajícímu v ochraně a zlepšování životního prostředí, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o fungování EU, s ohledem na zásadu „znečišťovatel platí“. Členské státy by měly s využitím metodiky přijaté Komisí poskytovat informace o podpoře cílů v oblasti změny klimatu v souladu se záměrem přidělit na tyto účely alespoň 20 % rozpočtu Unie.\n(6)\nČinnosti Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a operace, na něž přispívá, by měly být soudržné a slučitelné s podporou z jiných nástrojů SZP.\n(7)\nV zájmu zajištění okamžitého zahájení a účinného provádění programů rozvoje venkova by podpora z EZFRV měla být založena na existenci podmínek správního rámce, které jsou stabilní. Členské státy by proto měly posoudit použitelnost a splnění určitých předběžných podmínek. Každý členský stát by měl vypracovat buď celostátní program rozvoje venkova pro celé své území, nebo soubor regionálních programů, nebo celostátní program i soubor regionálních programů zároveň. V každém programu by měla být určena strategie k dosažení cílů ve vztahu k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova a výběr opatření. Programování by mělo být v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova a současně být přizpůsobeno situaci jednotlivých členských států a doplňovat ostatní politiky Unie, zejména politiku zemědělských trhů, politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku. Členské státy, které se rozhodnou vypracovat soubor regionálních programů, by rovněž měly být schopny připravit celostátní rámec bez zvláštních rozpočtových přídělů v zájmu usnadnění koordinace mezi regiony při řešení celostátních úkolů.\n(8)\nČlenské státy by měly mít možnost zahrnout do svých programů rozvoje venkova tematické podprogramy k řešení zvláštních potřeb v oblastech, které jsou pro ně obzvláště důležité. Tematické podprogramy by měly být mimo jiné zaměřeny na mladé zemědělce, malé zemědělské podniky, horské oblasti, vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ženy ve venkovských oblastech, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost. Tematické podprogramy by rovněž měly být využívány k vytvoření možnosti přispívat k restrukturalizaci zemědělských odvětví, která mají výrazný dopad na rozvoj venkovských oblastí. Jako prostředek ke zvýšení účinnosti intervence určitých tematických podprogramů by členské státy měly mít možnost stanovit u určitých operací zahrnutých v těchto tematických podprogramech vyšší míru podpory.\n(9)\nProgramy rozvoje venkova by měly určovat potřeby oblasti, jíž se týkají, a popisovat jednotnou strategii k jejich uspokojení na základě priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Tato strategie by měla být založena na stanovení cílů. Je nutno zajistit provázanost mezi zjištěnými potřebami, stanovenými cíli a opatřeními, která byla k dosažení těchto cílů vybrána. Programy rozvoje venkova by měly obsahovat rovněž veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení jejich souladu s požadavky tohoto nařízení.\n(10)\nV programech rozvoje venkova je třeba cíle stanovit na základě společného souboru cílových ukazatelů pro všechny členské státy a v případě potřeby na základě ukazatelů pro daný program. V zájmu usnadnění tohoto procesu je nutno vymezit oblasti, na něž se tyto ukazatele vztahují, a to v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Vzhledem k horizontálnímu uplatňování priority Unie v oblasti rozvoje venkova týkající se předávání poznatků v zemědělství a lesnictví je nutno intervence v rámci této priority považovat za intervence, které napomáhají dosažení cílových ukazatelů, jež byly stanoveny pro ostatní priority Unie.\n(11)\nJe třeba stanovit určitá pravidla pro programování a revizi programů rozvoje venkova. Pro revize, které nemají vliv na strategii programů nebo na příslušné finanční příspěvky Unie, by měl být stanoven zjednodušený postup.\n(12)\nRozvoj a specializace zemědělství a lesnictví, a zejména obtíže, s nimiž se potýkají mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) ve venkovských oblastech, vyžadují náležitou úroveň technického a ekonomického vzdělání a rovněž větší schopnost získat přístup k poznatkům a informacím a možnost si je vyměňovat, a to i prostřednictvím šíření osvědčených zemědělských a lesnických výrobních postupů. Předávání poznatků a informační akce by neměly mít pouze podobu obvyklých vzdělávacích kurzů, nýbrž by měly být přizpůsobeny potřebám venkovských subjektů. Je proto třeba podporovat rovněž workshopy, odborné vedení, demonstrační činnosti, informační akce, jakož i krátkodobé výměny pracovníků zemědělských podniků nebo lesů a programy návštěv. Získané poznatky a informace by měly zemědělcům, držitelům lesů, osobám působícím v potravinářském odvětví a venkovským MSP umožnit zejména zvýšení jejich konkurenceschopnosti a účinného využívání zdrojů a zlepšení jejich environmentálního profilu a současně přispět k udržitelnosti venkovského hospodářství. Členské státy mají možnost při poskytování podpory MSP upřednostnit ty podniky, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví. V zájmu zajištění účinnosti předávání poznatků a informačních akcí při dosahování těchto výsledků by se mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb v oblasti předávání poznatků měli veškeré potřebné schopnosti.\n(13)\nZemědělské poradenské služby pomáhají zemědělcům, mladým zemědělcům, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech zlepšit udržitelné řízení a celkovou výkonnost jejich podniku nebo podnikatelské činnosti. Zřizování těchto služeb i využívání poradenství ze strany zemědělců, mladých zemědělců, držitelů lesů, jiných uživatelů půdy a MSP by se proto mělo podporovat. V zájmu zvýšení kvality a účinnosti nabízeného poradenství je třeba přijmout ustanovení o minimálních kvalifikacích a pravidelné odborné přípravě poradců. Jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2), zemědělské poradenské služby by měly zemědělcům pomoci posoudit výkonnost jejich zemědělských podniků a určit potřebná zlepšení, pokud jde o povinné požadavky na hospodaření, dobrý zemědělský a environmentální stav, zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v nařízení (EU) č. 1307/2013 (3) a opatření na úrovni zemědělských podniků, která jsou stanovena v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělských podniků,\nzvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientace na trh spolu s podporou podnikání. Zemědělské poradenské služby by rovněž měly zemědělcům pomoci určit nezbytná zlepšení v souvislosti s požadavky stanovenými za účelem provádění čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“), jakož i požadavky za účelem provádění článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5) a článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (6), zejména v souvislosti s dodržováním obecných zásad integrované ochrany rostlin. Poradenství by se mělo případně týkat i norem v oblasti bezpečnosti práce ve spojitosti se zemědělským podnikem, jakož i konkrétních rad zemědělcům, kteří poprvé zahajují činnost. Mělo by také být možné, aby se poradenství týkalo zakládání podniků mladých zemědělců, udržitelného rozvoje hospodářských činností zemědělského podniku, záležitostí místního zpracování a uvádění produktů na místní trhy a záležitostí souvisejících s hospodářským, zemědělským a environmentálním profilem podniku. Je rovněž možné poskytovat konkrétní poradenství týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti, ochrany vod, vytváření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotních stránek chovu zvířat. Členské státy mají při poskytování podpory MSP možnost upřednostnit MSP, které jsou spojeny s odvětvím zemědělství a lesnictví. Řídicí a pomocné služby pro zemědělství by měly zemědělcům pomoci zlepšit a usnadnit řízení jejich podniků.\n(14)\nUnijní nebo vnitrostátní režimy jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků pro zemědělské produkty a potraviny, poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo výrobního procesu použitého v důsledku účasti zemědělců v těchto režimech, zajišťují dotyčným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich tržní příležitosti. Zemědělci a jejich skupiny by proto měli být vybízeni k účasti v těchto režimech. V zájmu zajištění účinného využívání prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013. Vzhledem ke skutečnosti, že v okamžiku vstupu do těchto režimů a v prvních letech účasti nejsou dodatečné náklady a povinnosti uložené zemědělcům v důsledku jejich účasti kompenzovány trhem v plné míře, měla by být podpora poskytována v případě nové účasti a zahrnovat období nejvýše pěti let. Vzhledem k zvláštním vlastnostem bavlny jako zemědělského produktu by měly být zahrnuty rovněž režimy jakosti bavlny. Podpora by rovněž měla být poskytována ve prospěch informačních a propagačních činností v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti a systémy certifikace podporované podle tohoto nařízení.\n(15)\nKe zlepšení hospodářského a environmentálního profilu zemědělských podniků a venkovských podniků, ke zvýšení účinnosti odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, včetně zřizování drobných zařízení pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh v rámci krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, k zajištění infrastruktury potřebné pro rozvoj zemědělství a lesnictví a na podporu nevýnosných investic, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je třeba poskytnout podporu fyzickým investicím, které k těmto cílům přispívají. V programovém období 2007–2013 se různých oblastí intervence týkala řada opatření. V zájmu zjednodušení a zároveň s cílem umožnit příjemcům navrhovat a provádět integrované projekty s vyšší přidanou hodnotou by se na většinu druhů fyzických investic mělo vztahovat jediné opatření. Členské státy by měly podporu zaměřit na zemědělské podniky, které jsou způsobilé pro podporu investic souvisejících s posílením životaschopnosti podniků, a to na základě výsledků analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) jako prostředku k lepšímu zacílení podpory. S cílem usnadnit mladým zemědělcům první zahajování činnosti lze povolit dodatečné období způsobilosti pro investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie. Investice související s plněním nových norem Unie by měly být způsobilé po dodatečné období poté, co se tyto normy stanou pro zemědělský podnik závaznými, aby se tak podpořilo jejich zavádění.\n(16)\nZemědělství je více než jiná odvětví ohroženo poškozením svého produktivního potenciálu v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí. S cílem přispět ke zlepšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti podniků čelících těmto katastrofám, jevům nebo událostem by měla být poskytnuta podpora umožňující zemědělcům obnovit zemědělský potenciál, který byl poškozen. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby v důsledku kombinace unijních systémů kompenzace (zejména opatření k řízení rizik podle tohoto nařízení), systémů vnitrostátních a soukromých nedocházelo k nadměrné kompenzaci vzniklých škod.\n(17)\nPro rozvoj venkovských oblastí je zásadní zakládání a rozvoj nové hospodářské činnosti v podobě nových zemědělských podniků, diverzifikace směřující k nezemědělským činnostem, včetně poskytování služeb pro zemědělství a lesnictví, činností souvisejících se zdravotní péčí, sociální integrací a cestovním ruchem. Je také možné, aby se diverzifikace směřující k nezemědělským činnostem týkala udržitelného řízení lovných zdrojů. Opatření k rozvoji zemědělských podniků a podnikatelské činnosti by mělo mladým zemědělcům usnadnit zahajování činnosti a strukturální úpravy jejich podniků po zahájení činnosti. Je rovněž třeba podporovat diverzifikaci zemědělců směřující k nezemědělským činnostem a zakládání a rozvoj nezemědělských MSP ve venkovských oblastech. Toto opatření by rovněž mělo podněcovat u žen ve venkovských oblastech podnikatelského ducha. Je rovněž třeba podporovat rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně hospodářsky životaschopné. Aby byla zajištěna životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných v rámci tohoto opatření, měla by být podpora podmíněna předložením podnikatelského plánu. Podpora pro zahájení podnikatelské činnosti by měla být poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora. Pokud se proto členské státy rozhodnou poskytovat podporu ve splátkách, neměly by tyto splátky být poskytovány déle, než pět let. Kromě toho by v zájmu podpory restrukturalizace odvětví zemědělství měla být poskytnuta podpora ve formě ročních nebo jednorázových plateb zemědělcům, kteří jsou způsobilí pro režim pro malé zemědělce stanovený v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013 (dále jen „režim pro malé zemědělce“) a kteří se zaváží k převodu celého svého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce.\nV zájmu zohlednění problémů mladých zemědělců souvisejících s přístupem k půdě členské státy mají rovněž možnost nabízet tuto podporu v kombinaci s jinými formami podpory, například prostřednictvím finančních nástrojů.\n(18)\nMSP jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Rozvoj zemědělských a nezemědělských podniků by měl usilovat o podporu zaměstnanosti a vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování existujících pracovních míst, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin. Současně by měl podpořit integraci podniků a místní meziodvětvové vazby. Je třeba podporovat projekty, které spojují zemědělství a venkovský cestovní ruch prostřednictvím propagace udržitelného a zodpovědného cestovního ruchu ve venkovských oblastech, jakož i přírodní a kulturní dědictví a investice do energie z obnovitelných zdrojů.\n(19)\nZákladním prvkem každého úsilí o využití růstového potenciálu a o podporu udržitelnosti venkovských oblastí je rozvoj místní infrastruktury a místních základních služeb ve venkovských oblastech, včetně služeb v oblasti volného času a kultury, obnova vesnic a činnosti zaměřené na obnovu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví vesnic a venkovské krajiny. Podpora by proto měla být poskytována na operace sledující tento cíl, včetně přístupu k informačním a komunikačním technologiím a rozvoje rychlého a superrychlého širokopásmového připojení. V souladu s těmito cíli je třeba podporovat rozvoj služeb a infrastruktury vedoucích k sociálnímu začlenění a změně tendencí spočívajících v sociálním a hospodářském poklesu a vylidňování venkovských oblastí. Aby bylo dosaženo co největší účinnosti této podpory, měly by být operace, na které se vztahuje, prováděny v souladu s plány rozvoje obcí a jejich základních služeb, které byly vypracovány jednou či více venkovskými obcemi, pokud tyto plány existují. Operace by rovněž měly ve vhodných případech podporovat vazby mezi městem a venkovem, aby se tak vytvářely synergie a zlepšila se spolupráce. Členské státy mají možnost upřednostnit investice uskutečňované místními partnerstvími, jejichž cílem je rozvoj a jsou do nich zapojeny místní komunity, a projekty řízené místními komunitními organizacemi.\n(20)\nLesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova a podpora udržitelného využívání půdy, které je šetrnější vůči klimatu, by měla zahrnovat rozvoj lesních oblastí a udržitelné obhospodařování lesů. V programovém období 2007–2013 zahrnovala řada opatření různé druhy podpory pro investice do lesnictví a pro obhospodařování lesů. V zájmu zjednodušení s cílem umožnit příjemcům navrhovat a provádět integrované projekty s vyšší přidanou hodnotou by se na všechny druhy podpory pro investice do lesnictví a pro obhospodařování lesů mělo vztahovat jediné opatření. Toto opatření by mělo zahrnovat rozšiřování a zlepšování lesních zdrojů prostřednictvím zalesňování půdy a vytváření zemědělsko-lesnických systémů spojujících extenzivní zemědělství s lesnickými systémy. Mělo by také zahrnovat obnovení lesů poškozených požáry nebo jinými přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a příslušná preventivní opatření, investice do lesnických technologií a zpracování, mobilizace a uvádění na trh lesnických produktů, jejichž cílem je zlepšení hospodářského a environmentálního profilu držitelů lesů, a neproduktivní investice, které zlepšují ekosystém a zvyšují odolnost lesních ekosystémů vůči klimatu a jejich ekologickou hodnotu. Podpora by neměla narušovat hospodářskou soutěž a měla by být neutrální z hlediska trhu. Proto by měla být uložena omezení týkající se velikosti a právního postavení příjemců. Preventivní opatření proti požárům by se měla provádět v oblastech, které jsou členskými státy vyhodnoceny jako oblasti se středním či vysokým rizikem požáru. Všechna preventivní opatření by měla být součástí plánu na ochranu lesů. V případě opatření k obnovení poškozeného lesnického potenciálu by výskyt přírodní katastrofy měl být formálně uznán veřejnou vědeckou organizací.\nOpatření týkající se lesnictví by mělo být přijato na základě závazků přijatých Unií a členskými státy na mezinárodní úrovni a mělo by vycházet z národních nebo regionálních plánů členských států v oblasti lesnictví nebo rovnocenných nástrojů, které by měly brát v úvahu závazky přijaté na ministerských konferencích týkajících se ochrany lesů v Evropě. Mělo by přispívat k provádění strategie Unie v oblasti lesního hospodářství v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaným „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví.\n(21)\nSeskupení a organizace producentů pomáhají zemědělcům společně čelit výzvám v důsledku větší hospodářské soutěže a konsolidace navazujících trhů ve vztahu k uvádění jejich produktů na trh, včetně místních trhů. Je proto třeba podporovat zřizování seskupení a organizací producentů. Aby bylo zajištěno co nejlepší využití omezených finančních zdrojů, měly by podporu využívat pouze seskupení a organizace producentů, které lze považovat za MSP. Členské státy mají možnost upřednostnit seskupení a organizace producentů jakostních produktů, na něž se vztahuje opatření pro režimy jakosti zemědělských produktů a potravin podle tohoto nařízení. Aby se zajistilo, že seskupení nebo organizace producentů bude životaschopným subjektem, měl by být členským státům předložen podnikatelský plán jako podmínka pro poskytnutí podpory seskupení nebo organizaci producentů. Aby se zamezilo poskytování provozní podpory a zachovala se motivační úloha podpory, měla by být maximální doba poskytování podpory omezena na pět let ode dne uznání seskupení nebo organizace producentů na základě předloženého podnikatelského plánu.\n(22)\nAgroenvironmentálně-klimatické platby by měly i nadále hrát přední úlohu při podpoře udržitelného rozvoje venkovských oblastí a při reakci na zvyšující se poptávku společnosti po environmentálních službách. Měly by také podporovat zemědělce a jiné uživatele půdy v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat zemědělské postupy, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a jsou slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů a půdy a genetické rozmanitosti. V této souvislosti by zvláštní pozornost měla být věnována ochraně genetických zdrojů v zemědělství a dalším potřebám zemědělských systémů s vysokou přírodní hodnotou. Platby by měly přispívat k uhrazení dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků a měly by zahrnovat pouze závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování jak podle tohoto nařízení, tak i nařízení (EU) č. 1307/2013. Synergie vyplývající ze závazků, které přijala společně skupina zemědělců, v mnoha případech znásobují přínosy pro životní prostředí a klima. Společné aktivity však s sebou nesou dodatečné transakční náklady, které by měly být přiměřeně kompenzovány. Kromě toho s cílem zajistit, aby zemědělci a jiní uživatelé půdy byli schopni náležitě dodržovat závazky, které přijali, by se členské státy měly snažit, aby jim poskytly potřebné dovednosti a znalosti.\nČlenské státy by měly zachovat úsilí, které vynakládaly během programového období 2007–2013, a mělo by se požadovat, aby vynaložily nejméně 30 % celkového příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova zaměřený na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a rovněž na otázky životního prostředí. Tyto prostředky by se měly vynaložit prostřednictvím agroenvironmentálně-klimatických opatření, plateb určených pro ekologické zemědělství a plateb určených pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, plateb na lesnictví, plateb pro oblasti v rámci sítě Natura 2000, jakož i podporou investic souvisejících s klimatem a životním prostředím.\n(23)\nPlatby zemědělcům určené k přechodu na ekologické zemědělství či k jeho zachování by je měly vybízet k účasti v těchto režimech, a reagovat tudíž na rostoucí požadavky společnosti na používání zemědělských postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a vysokých norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. K posílení synergií v oblasti biologické rozmanitosti je třeba podporovat, aby přínosy opatření týkající se ekologického zemědělství, kolektivní smlouvy nebo spolupráce mezi zemědělci pokrývaly větší přilehlé oblasti. Aby se zabránilo rozsáhlému návratu zemědělců k tradičnímu zemědělskému hospodaření, je třeba podporovat opatření týkající se jak přechodu na ekologické zemědělství, tak i zachování ekologického zemědělství. Platby by měly přispívat k uhrazení vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a měly by zahrnovat pouze závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1307/2013. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n(24)\nZemědělcům a držitelům lesů by měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod v dotyčných oblastech, které vyplývají z provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (7) a směrnice Rady 92/43/EHS (8) s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými v programu rozvoje venkova, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1307/2013. Kromě toho by členské státy při obecném navrhování svých programů rozvoje venkova měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.\n(25)\nPlatby pro zemědělce v horských oblastech nebo v jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními by měly prostřednictvím vybízení k trvalému využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkovské krajiny a k zachování a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření. Aby byla zajištěna účinnost této podpory, měly by platby poskytnout zemědělcům kompenzaci za ušlé příjmy a dodatečné náklady spojené se znevýhodněním dotyčné oblasti. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n(26)\nK zajištění účinného využívání fondů Unie a rovného zacházení se zemědělci v celé Unii by měly být horské oblasti a oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními vymezeny podle objektivních kritérií. V případě oblastí s přírodními omezeními by tato kritéria měla být biofyzikální povahy a měla by být podložená spolehlivými vědeckými důkazy. Je třeba přijmout přechodná opatření s cílem usnadnit postupné ukončování plateb v oblastech, které v důsledku uplatňování těchto kritérií již nebudou považovány za oblasti s přírodními omezeními.\n(27)\nZemědělci by i nadále měli být vybízeni k tomu, aby přijímali přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to tím, že podpora bude poskytována těm zemědělcům, kteří se zaváží přijmout přísnější chovatelské normy, než jsou odpovídající normy závazné. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n(28)\nI nadále by měly být poskytovány platby držitelům lesů, kteří zajišťují služby v oblasti ochrany lesa, jež jsou šetrné vůči životnímu prostředí či klimatu, tím, že přijímají závazky týkající se zvýšení biologické rozmanitosti, zachování cenných lesních ekosystémů, zlepšení jejich potenciálu pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a posílení ochranného významu lesů s ohledem na erozi půdy, zachování vodních zdrojů a přírodní rizika. V této souvislosti je nutno věnovat zvláštní pozornost ochraně a podpoře lesních genetických zdrojů. Platby by měly být poskytovány na lesnicko-environmentální závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených ve vnitrostátním právu.\n(29)\nV programovém období 2007–2013 byl v rámci politiky rozvoje venkova výslovně podporován pouze ten druh spolupráce, kterým byla spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Podpora tohoto druhu spolupráce je i nadále nutná, měla by však být přizpůsobena, aby lépe vyhovovala požadavkům znalostní ekonomiky. V této souvislosti by měla existovat možnost financovat v rámci uvedeného opatření projekty jednoho hospodářského subjektu pod podmínkou, že dosažené výsledky budou šířeny, čímž se dosáhne účelu, kterým je šíření nových postupů, procesů nebo produktů. Mimoto je nyní zřejmé, že podpora mnohem širší škály druhů spolupráce s širším okruhem příjemců od menších hospodářských subjektů po ty větší může přispět k dosažení cílů politiky rozvoje venkova tím, že hospodářským subjektům ve venkovských oblastech pomůže překonat ekonomická, environmentální a jiná znevýhodnění plynoucí z roztříštěnosti. Toto opatření by se proto mělo rozšířit. Podpora pro malé hospodářské subjekty určená na organizaci společných pracovních postupů a sdílení zařízení a zdrojů by jim měla pomoci stát se hospodářsky životaschopnými navzdory malé velikosti. Podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce, jakož i propagační činnosti v místním kontextu by měly urychlit ekonomicky racionální rozvoj krátkých dodavatelských řetězců, místních trhů a místních potravinových řetězců. Podpora společných přístupů k projektům a postupům v oblasti ochrany životního prostředí by měla pomoci zajistit větší a soudržnější přínosy v oblasti životního prostředí a klimatu, než jaké by mohly zajistit jednotlivé hospodářské subjekty, které by jednaly bez ohledu na ostatní (například prostřednictvím postupů používaných na větších souvislých pozemcích).\nTato podpora by měla být poskytována v různých podobách. Klastry a sítě jsou obzvláště důležité pro sdílení odborných znalostí a rovněž pro rozvoj nových a specializovaných odborných znalostí, služeb a produktů. Důležitými nástroji k ověření obchodní využitelnosti technologií, metod a postupů v různých kontextech a v případě potřeby k jejich přizpůsobení jsou pilotní projekty. Operační skupiny jsou hlavním prvkem evropského inovačního partnerství (EIP) v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Další důležitý nástroj spočívá ve strategiích místního rozvoje fungujících mimo rámec místního rozvoje na základě iniciativy LEADER – mezi veřejnými a soukromými subjekty z venkovských a městských oblastí. Na rozdíl od iniciativy LEADER je možné, aby tato partnerství a strategie byly omezeny na jedno odvětví nebo na relativně specifické cíle v oblasti rozvoje, včetně výše zmíněných cílů. Členské státy mají možnost upřednostnit spolupráci mezi subjekty zahrnujícími prvovýrobce. Pro podporu v rámci tohoto opatření by měly být způsobilé rovněž mezioborové organizace. Tato podpora by měla být omezena na dobu sedmi let vyjma společných opatření v oblasti životního prostředí a klimatu v řádně odůvodněných případech.\n(30)\nZemědělci jsou v současnosti vystaveni rostoucím hospodářským a environmentálním rizikům v důsledku změny klimatu a vyššího kolísání cen. V této souvislosti má pro zemědělce větší význam účinné řízení rizik. Z tohoto důvodu by mělo být stanoveno opatření k řízení rizik s cílem pomoci zemědělcům při řešení nejběžnějších rizik, jimž čelí. Toto opatření by proto mělo pomoci zemědělcům s úhradou pojistného, které platí za pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin a rovněž pomoci se zřizováním vzájemných fondů a poskytováním kompenzace vyplacené z těchto fondů zemědělcům za ztráty, které utrpěli v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákaz zvířat či chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologických havárií. Mělo by zahrnovat rovněž nástroj ke stabilizaci příjmu v podobě vzájemného fondu poskytujícího podporu zemědělcům, kteří se potýkají s výrazným poklesem příjmů. Aby bylo zajištěno, že se v celé Unii zachází se zemědělci stejně, že není narušena hospodářská soutěž a že jsou dodržovány mezinárodní závazky Unie, měly by být stanoveny konkrétní podmínky pro poskytování podpory v rámci těchto opatření. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n(31)\nIniciativa LEADER v oblasti místního rozvoje prokázala během řady let svou účinnost při podpoře rozvoje venkovských oblastí za plného zohlednění víceodvětvových potřeb endogenního rozvoje venkova prostřednictvím přístupu zdola nahoru. Iniciativa LEADER by proto měla pokračovat i v budoucnu a její uplatňování by mělo být u programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni i nadále povinné.\n(32)\nPodpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje poskytnutá z prostředků EZFRV by se rovněž měla týkat projektů spolupráce mezi skupinami v rámci členského státu, nebo projektů nadnárodní spolupráce mezi skupinami v několika členských státech nebo projektů spolupráce mezi skupinami v členských státech a ve třetích zemích\n(33)\nAby mohli partneři ve venkovských oblastech, kteří dosud neuplatňují iniciativu LEADER, tuto iniciativu vyzkoušet a připravit se na navržení a provádění strategie místního rozvoje, měl by být financován rovněž „startovací balíček LEADER“. Tato podpora by neměla být podmíněna předložením strategie místního rozvoje.\n(34)\nPro mnoho opatření v oblasti rozvoje venkova podle tohoto nařízení jsou společné investice, které mohou souviset s operacemi velmi odlišné povahy. V zájmu zajištění jasnosti při provádění těchto operací by měla být pro všechny investice stanovena určitá společná pravidla. Tato společná pravidla by měla stanovit druhy výdajů, které lze považovat za investiční výdaje, a měly by zajistit, aby podporu obdržely pouze investice, které v zemědělství vytvářejí novou hodnotu. S cílem usnadnit provádění investičních projektů by členské státy měly mít možnost vyplácet zálohy. V zájmu účinnosti, spravedlivosti a udržitelného dopadu podpory z EZFRV by měla být stanovena pravidla s cílem zajistit, aby investice související s operacemi byly trvalé a aby podpora z EZFRV nebyla využita k narušení hospodářské soutěže.\n(35)\nMělo by být možné, aby se z EZFRV podporovaly investice do zavlažování s cílem zajistit přínos pro hospodářství a životní prostřední, pokud je zajištěno, že je dané zavlažování udržitelné. Z tohoto důvodu by podpora v každém případě měla být poskytována, pouze pokud je v dané oblasti zaveden plán povodí, jak vyžaduje rámcová směrnice o vodě, a je-li zavedeno měření vody na úrovni investic nebo je jako součást dané investice zaváděno. Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího systému nebo zařízení by měly vést k minimálnímu přínosu, pokud jde o hospodárné využívání vody, vyjádřenému jako možná úspora vody. Je-li vodní útvar, na nějž se investice vztahuje, pod tlakem z důvodu množství vody stanoveného analytickým rámcem zavedeným rámcovou směrnicí o vodě, měla by být polovina tohoto přínosu z hlediska hospodárného využívání vody převedena do skutečného snížení spotřeby vody na úrovni podporované investice, aby se zmírnil tlak na daný vodní útvar. Měly by se vymezit určité případy, kdy požadavky možné nebo skutečné úspory vody nemohou být uplatňovány nebo nejsou nutné, včetně požadavků investice do recyklace nebo opětovného využívání vody. Kromě podpory investic do vylepšení existujícího zařízení by měla být stanovena možnost podpory investic z EZFRV do nového zavlažování na základě výsledků environmentální analýzy. Podpora by s určitými výjimkami však neměla být poskytována na nová zavlažování, kde se daný vodní útvar již pod tlakem nachází a poskytování podpory za takových okolností s sebou přináší značené riziko zhoršení stávajících problémů životního prostředí.\n(36)\nUrčitá opatření podle tohoto nařízení související s plochou vyžadují, aby příjemci přijali závazky na nejméně pět let. Je možné, že během tohoto období dojde ke změnám situace podniku nebo příjemce. Proto je nutno stanovit pravidla s cílem určit postup, jenž se v takových případech použije.\n(37)\nNěkterá opatření podle tohoto nařízení stanoví jako podmínku pro poskytnutí podpory, aby příjemci přijali závazky nad rámec příslušného základu stanoveného s ohledem na závazné normy nebo požadavky. Vzhledem k tomu, že během doby trvání závazků může dojít ke změnám právních předpisů, které vedou ke změně základu, je v zájmu zajištění dalšího dodržování této podmínky třeba přijmout ustanovení o revizi dotyčných smluv.\n(38)\nČlenské státy by měly stanovit kritéria pro výběr projektů umožňující zajistit co nejlepší možné využití finančních zdrojů pro rozvoj venkova, zaměřit opatření v rámci programů rozvoje venkova v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova a dále také zajistit rovné zacházení se žadateli. Výjimka z tohoto pravidla by měla být možná pouze pro platby v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření, ekologického zemědělství, soustavy Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě, oblastí s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, služeb v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, lesnicko-environmentálních a klimatických služeb a opatření souvisejících s řízením rizik. Při používání kritérií pro výběr by se třeba v souladu se zásadou proporcionality měl zohlednit rozsah operace.\n(39)\nEZFRV by měl prostřednictvím technické pomoci podporovat činnosti související s prováděním programů rozvoje venkova, včetně nákladů na ochranu symbolů a zkratek souvisejících s unijními režimy jakosti, kdy lze podporu na účast v těchto programech poskytnout podle tohoto nařízení, a nákladů členských států na vymezení oblastí s přírodními omezeními.\n(40)\nBylo prokázáno, že propojování vnitrostátních sítí, organizací a správních orgánů činných v různých fázích provádění programů a organizovaných v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova může hrát velmi důležitou úlohu při zlepšování kvality programů rozvoje venkova díky zvyšování zapojení zúčastněných stran do řízení rozvoje venkova a informování širší veřejnosti o jeho přínosech. Mělo by proto být financováno jako součást technické pomoci na úrovni Unie. S cílem zohlednit zvláštní potřeby hodnocení by měla být vytvořena evropská kapacita pro hodnocení rozvoje venkova jako součást Evropské sítě pro rozvoj venkova, která by spojila všechny zúčastněné subjekty, a tím usnadnila výměnu odborných poznatků v této oblasti.\n(41)\nK dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by mělo přispět EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Je důležité, že toto partnerství sdružuje všechny příslušné aktéry na unijní, vnitrostátní i regionální úrovni a členským státům poskytuje nové podněty k racionalizaci, zjednodušení a lepší koordinaci stávajících nástrojů a iniciativ a k jejich případnému doplnění o nová opatření.\n(42)\nS cílem přispět k dosažení cílů EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti by měla být vytvořena síť EIP, aby bylo možné propojit operační skupiny, poradenské služby a výzkumné pracovníky podílející se na provádění opatření, jež jsou zaměřena na inovace v zemědělství. Tato síť by měla být financována jako součást technické pomoci na úrovni Unie.\n(43)\nČlenské státy by měly část celkové částky každého programu rozvoje venkova, která je vyčleněna na technickou pomoc, vyhradit na financování zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov spojující organizace a správní orgány činné v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP, s cílem zvýšit jejich účast na provádění programu a zlepšit kvalitu programů rozvoje venkova. Za tímto účelem by celostátní sítě pro venkov měly vypracovat a provádět akční plán.\n(44)\nProgramy rozvoje venkova by měly stanovovat inovativní opatření na podporu takového odvětví zemědělství, které účinně využívá zdroje, je produktivní a s nízkými emisemi, s podporou EIP pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost. Cílem EIP by měla být podpora rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe. EIP by mělo vytvořit přidanou hodnotu tím, že zvýší využívání a účinnost nástrojů souvisejících s inovacemi a posílí synergie mezi těmito nástroji. EIP by mělo odstranit nedostatky lepším propojením výzkumu a zemědělského hospodaření v praxi.\n(45)\nProvádění inovativních projektů v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti by měly zajišťovat operační skupiny, které spojují zemědělce, uživatele lesů, venkovské komunity, výzkumné pracovníky, nevládní organizace, poradce, podniky a jiné činitele, jichž se týkají inovace v odvětví zemědělství. Je třeba zajistit šíření výsledků v oblasti inovací a výměny poznatků v rámci Unie a se třetími zeměmi, aby výsledky těchto projektů skutečně přinášely prospěch celému odvětví.\n(46)\nJe třeba přijmout ustanovení o určení celkové výše podpory Unie pro rozvoj venkova na základě tohoto nařízení pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, v souladu s víceletým finančním rámcem pro období 2014 až 2020. Přidělené prostředky by měly být pro účely programování paušálně indexovány.\n(47)\nS cílem usnadnit správu finančních prostředků EZFRV by měla být stanovena jednotná sazba příspěvku na podporu programů rozvoje venkova z EZFRV ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech. Aby se zohlednil zvláštní význam nebo povaha určitých druhů operací, měly by být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Ke zmírnění zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti a izolovanosti by pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony uvedené ve Smlouvě o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři, jakož i pro přechodové regiony měly být stanoveny odpovídající sazby příspěvku z EZFRV.\n(48)\nČlenské státy by měly podniknout všechny potřebné kroky s cílem zajistit, aby jejich opatření v oblasti rozvoje venkova byla ověřitelná a kontrolovatelná, včetně zavedení náležitých ustanovení. Za tímto účelem by měly řídící orgán a platební agentura zajistit posouzení ex ante a zavázat se k posuzování opatření po celou dobu provádění programu. Opatření, která nesplňují tuto podmínku, je třeba upravit.\n(49)\nKomise a členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění řádného řízení programů rozvoje venkova. V této souvislosti by Komise měla provádět přiměřené opatření a kontroly a členské státy by měly přijmout opatření, která zaručí řádné fungování jejich systémů řízení.\n(50)\nZa řízení a provádění každého programu rozvoje venkova by měl odpovídat jediný řídící orgán. Jeho povinnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení. Řídící orgán by měl mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení. Pokud program rozvoje venkova obsahuje tematické podprogramy, měl by mít řídící orgán možnost určit jiný subjekt, který zajistí řízení a provádění daného podprogramu ve vztahu k přiděleným finančním prostředkům, jež byly pro tento podprogram určeny v programu, a současně zajistit řádné finanční řízení daných podprogramů. Zajišťuje-li členský stát řízení více než jednoho programu, je možné v zájmu soudržnosti zřídit koordinující subjekt.\n(51)\nV rámci každého programu rozvoje venkova by mělo být pravidelně sledováno provádění programu a pokrok, jehož bylo dosaženo s ohledem na stanovené cíle programu. Jelikož prokázání a zlepšení dopadu a účinnosti opatření v rámci EZFRV závisí rovněž na vhodném hodnocení ve fázích přípravy, provádění a dokončení programu, měly by Komise a členské státy společně zavést systém monitorování a hodnocení za účelem prokázání pokroku a posouzení dopadů a účinnosti provádění politiky rozvoje venkova.\n(52)\nSoučástí tohoto systému monitorování a hodnocení by měl být soubor společných ukazatelů, aby se umožnilo shromažďování údajů na úrovni Unie. Hlavní informace o provádění programů rozvoje venkova by měly být zaznamenávány a uchovávány elektronicky, aby se usnadnilo shromažďování údajů. Od příjemců by se proto mělo vyžadovat poskytování minimálních nezbytných informací, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení.\n(53)\nZa monitorování programu by měly odpovídat společně řídící orgán a monitorovací výbor zřízený za tímto účelem. Monitorovací výbor by měl být odpovědný za monitorování účinnosti provádění programu. Za tímto účelem je třeba stanovit jeho povinnosti.\n(54)\nMonitorování programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění, která bude zasílána Komisi.\n(55)\nAby se zvýšily jeho kvality a prokázaly se jeho výsledky, měl by být každý program rozvoje venkova předmětem hodnocení.\n(56)\nNa podporu pro opatření v oblasti rozvoje venkova podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke specifickým vlastnostem zemědělského odvětví by se však uvedená ustanovení Smlouvy o fungování EU neměla vztahovat na opatření v oblasti rozvoje venkova, která se týkají operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a která jsou prováděna podle tohoto nařízení a v souladu s ním, nebo na platby prováděné členskými státy a určené na doplňkové vnitrostátní financování operací v oblasti rozvoje venkova, pro které se poskytuje podpora Unie a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.\n(57)\nV zájmu zajištění souladu s opatřeními v oblasti rozvoje venkova, která jsou způsobilá pro podporu Unie, a zjednodušení postupů by platby členských států, jež jsou určeny na doplňkové vnitrostátní financování operací v oblasti rozvoje venkova, pro něž byla poskytnuta podpora Unie, a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, měly být navíc zahrnuty do programu rozvoje venkova pro posouzení a schválení v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby doplňkové vnitrostátní financování nebylo poskytnuto, pokud nebylo schváleno Komisí, mělo by být pro dotyčný členský stát vyloučeno, aby začal provádět navrhované doplňkové financování pro rozvoj venkova dříve, než bude schváleno. Platby prováděné členskými státy a určené na poskytování doplňkového vnitrostátního financování operací v oblasti rozvoje venkova, na které se poskytuje podpora Unie a které spadají mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, by měly být oznámeny Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud nespadají do oblasti působnosti nařízení přijatého podle nařízení Rady 994/98 (9), a pro členské státy by mělo být vyloučeno, aby je poskytly, dokud tento postup pro oznamování neobdrží konečné schválení ze strany Komise.\n(58)\nZa účelem zajištění účinné a bezpečné výměny údajů společného zájmu i k zaznamenávání, uchovávání a spravování hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení, je třeba vytvořit elektronický informační systém.\n(59)\nMělo by se použít právo Unie týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a předpisy o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11).\n(60)\nZa účelem doplnění nebo pozměnění některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(61)\nToto přenesení pravomoci by mělo zahrnovat podmínky, za nichž je právnická osoba považována za mladého zemědělce, a stanovení odkladu pro získání dovedností, dobu trvání a obsah programu výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv zemědělských a lesnických podniků. Rovněž by měla zahrnovat: zvláštní režimy Unie podle čl. 17 odst. 1 písm. a) a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle čl. 17 odst. 2 mohou získat podporu, jakož i stanovení podmínek s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, zabránit diskriminaci vůči produktům a vyloučit obchodní značky z podpory.\n(62)\nMimoto by toto přenesení pravomoci mělo zahrnovat: minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v čl. 19 odst. 4; vymezení minimálních environmentálních požadavků na zalesňování a zakládání lesů; podmínky vztahující se na agroenvironmentálně-klimatické závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat, místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo ochrany genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí, jakož i vymezení operací způsobilých pro zachování a udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Mělo by rovněž zahrnovat: metodu výpočtu, kterou je třeba používat s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě agroenvironmentálně-klimatických opatření, ekologické zemědělství, opatření podle Natury 2000 a opatření podle rámcové směrnice o vodě; vymezení oblastí, v nichž závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistí vyšší úroveň produkčních metod; druhy operací způsobilé pro podporu za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů, upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu v rámci opatření spolupráce, jakož i podmínky pro poskytování podpory druhům operací uvedených v daném opatření.\n(63)\nKromě toho by mělo přenesení pravomoci zahrnovat: minimální a maximální dobu trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy v rámci opatření k řízení rizik podle tohoto nařízení; podmínky, za nichž lze náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo použitým zařízením považovat za způsobilé investiční výdaje, jakož i vymezení typů infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů způsobilých pro investice; podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34, jakož i vymezení jiných situací, v nichž nebude vyžadováno vrácení podpory. Dále by mělo zahrnovat: přezkum stropů uvedených v příloze I, podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post, aby se usnadnil bezproblémový přechod ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením. S cílem zohlednit smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky by se tyto akty, bude-li to nutné, měly v případě Chorvatska rovněž vztahovat na přechod z podpory pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (12).\n(64)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah programů rozvoje venkova a celostátních rámců, schvalování těchto programů a jejich změn, postupy a harmonogramy pro schvalování programů, postupy a harmonogramy pro schvalování změn programů a celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti předkládání, pravidla pro platební metody v souvislosti s náklady účastníků na předávání poznatků a informační akce, zvláštní podmínky pro provádění opatření v oblasti rozvoje venkova, strukturu a fungování sítí zřízených tímto nařízením, požadavky týkající se informování a propagace, přijetí systému monitorování a hodnocení, pravidla pro provoz informačního systému a pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).\n(65)\nEvropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 vydal stanovisko (14).\n(66)\nZ důvodu naléhavosti přípravy hladkého provádění zamýšlených opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n(67)\nNový režim podpory stanovený tímto nařízením nahrazuje režim podpory zavedený nařízením (ES) č. 1698/2005. Nařízení (ES) č. 1698/2005 by proto mělo být zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nHLAVA I\nCÍLE A STRATEGIE\nKAPITOLA I\nPředmět a definice\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení stanoví obecná pravidla týkající se podpory poskytované Unií na rozvoj venkova, která je financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného (EU) č. 1306/2013. Stanoví cíle, k nimž má politika rozvoje venkova přispívat, a příslušné priority Unie v oblasti rozvoje venkova. Vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova a vymezuje opatření, která mají být přijata k provádění politiky rozvoje venkova. Dále stanoví pravidla pro programování, vytváření sítí, řízení, monitorování a hodnocení na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí a pravidla pro zajištění koordinace EZFRV s jinými nástroji Unie.\n2.   Toto nařízení doplňuje ustanovení části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15).\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „programu“, „operace“, „příjemce“, „strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit“, „veřejných výdajů“, „MSP“, „dokončené operace“ a „finančních nástrojů“ stanovené nebo uvedené v článku 2 a „méně rozvinutých regionů“ a „přechodových regionů“ stanovené v čl. 90 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1303/2013.\nDále se rozumí:\na)\n„programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a přidělování finančních zdrojů v několika fázích, se zapojením partnerů, určený k víceletému provádění společné akce Unie a členských států za účelem dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova;\nb)\n„regionem“ územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (16);\nc)\n„opatřením“ soubor operací přispívajících k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;\nd)\n„mírou podpory“ míra veřejného příspěvku na operaci;\ne)\n„transakčními náklady“ dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do nákladů nebo ušlých příjmů, jež se kompenzují přímo a jež lze vypočítat na základě standardních nákladů;\nf)\n„zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur, jak jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;\ng)\n„hospodářskými ztrátami“ jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku mimořádných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta produkce;\nh)\n„nepříznivým klimatickým jevem“ povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný déšť nebo velké sucho, které jsou srovnatelné s přírodní katastrofou;\ni)\n„nákazami zvířat“ nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2009/470/ES (17);\nj)\n„ekologickou havárií“ zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí a omezeného zeměpisného rozsahu, ale nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;\nk)\n„přírodní katastrofou“ přirozeně se vyskytující událost biotické či abiotické povahy, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku případně způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;\nl)\n„katastrofickou událostí“ nepředvídaná událost biotické či abiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;\nm)\n„krátkým dodavatelským řetězcem“ dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým zeměpisným a společenským vazbám mezi producenty, zpracovateli a spotřebiteli;\nn)\n„mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku;\no)\n„tematickými cíli“ tematické cíle vymezené v článku 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních;\np)\n„společným strategickým rámcem“ společný strategický rámec uvedený v článku 10 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nq)\n„klastrem“ uskupení nezávislých podniků, včetně začínajících, malých, středních a velkých podniků, jakož i poradenských subjektů nebo výzkumných organizací – navržené k podněcování ekonomické/inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou znalostí a odborných vědomostí, jakož i efektivním přispíváním k předávání poznatků, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v rámci klastru;\nr)\n„lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž nezahrnuje pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití, s výhradou odstavce 2.\n2.   Členský stát nebo region si může na základě stávajícího vnitrostátního práva nebo inventárního systému zvolit uplatňování jiné definice pojmu les, než je definice podle odst. 1 písm. r). Členské státy nebo regiony uvedou toto vymezení v programu rozvoje venkova.\n3.   Pro zajištění soudržného přístupu při zacházení s příjemci a s ohledem na potřebu určitého období pro přizpůsobení, pokud jde o definici mladého zemědělce stanovenou v odst. 1 písm. n), je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o podmínky, za nichž lze právnickou osobu považovat za „mladého zemědělce“, a pokud jde o stanovení odkladu pro získání profesních dovedností.\nKAPITOLA II\nÚkoly, cíle a priority\nČlánek 3\nÚkoly\nEZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci SZP, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, které je územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější. Přispívá také k rozvoji venkovských území.\nČlánek 4\nCíle\nV celkovém rámci SZP přispívá podpora pro rozvoj venkova, včetně podpory pro činnosti v oblasti potravinářského a nepotravinářského odvětví a lesnictví, k dosažení těchto cílů:\na)\npodpora konkurenceschopnosti zemědělství;\nb)\nzajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu;\nc)\ndosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst.\nČlánek 5\nPriority Unie v oblasti rozvoje venkova\nK dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:\n1)\npodpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:\na)\npodpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech;\nb)\nposílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu;\nc)\npodpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví.\n2)\nzvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů se zaměřením na tyto oblasti:\na)\nzlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností;\nb)\nusnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví.\n3)\npodpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství se zaměřením na tyto oblasti:\na)\nzlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací;\nb)\npodporu předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích.\n4)\nobnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím se zaměřením na tyto oblasti:\na)\nobnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny;\nb)\nlepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy;\nc)\npředcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou.\n5)\npodpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu, se zaměřením na tyto oblasti:\na)\nefektivnější využívání vody v zemědělství;\nb)\nefektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;\nc)\nusnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;\nd)\nsnižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství;\ne)\npodporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví;\n6)\npodpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:\na)\nusnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracovních míst;\nb)\nposílení místního rozvoje ve venkovských oblastech;\nc)\nzlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech.\nVšechny tyto priority přispívají k průřezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je-li to odůvodněno na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) a hodnocení ex ante. Každý program se zaměří alespoň na čtyři priority. Předkládá-li členský stát celostátní program a soubor regionálních programů, může být celostátní program zaměřen na méně než čtyři priority.\nV zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblasti, je-li to odůvodněné a měřitelné.\nHLAVA II\nPROGRAMOVÁNÍ\nKAPITOLA I\nObsah programování\nČlánek 6\nProgramy pro rozvoj venkova\n1.   V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii ke splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III. Podpora z EZFRV se žádá pro dosažení cílů rozvoje venkova, kterých je dosahováno prostřednictvím priorit Unie.\n2.   Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. V řádně odůvodněných případech může případně předložit celostátní program i soubor regionálních programů. Pokud členský stát předloží celostátní program a soubor regionálních programů, naplánují se opatření a druhy operací buď na vnitrostátní úrovni, nebo na regionální úrovni, přičemž se zajistí soulad mezi strategiemi celostátního programu a regionálních programů.\n3.   Členské státy, které mají regionální programy, mohou předložit ke schválení podle čl. 10 odst.2 rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů.\nCelostátní rámce členských států s regionálními programy mohou rovněž obsahovat tabulku, v níž je podle regionů a jednotlivých let shrnut celkový příspěvek EZFRV danému členskému státu za celé programové období.\nČlánek 7\nTematické podprogramy\n1.   S cílem přispět k dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova mohou členské státy do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy, které se zabývají zvláštními potřebami. Tyto tematické podprogramy se mohou vztahovat mimo jiné na:\na)\nmladé zemědělce;\nb)\nmalé zemědělské podniky uvedené v čl. 19 odst. 2 třetím pododstavci;\nc)\nhorské oblasti uvedené v čl. 32 odst. 2;\nd)\nkrátké dodavatelské řetězce;\ne)\nženy ve venkovských oblastech;\nf)\nzmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost.\nOrientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze IV.\n2.   Tematické podprogramy se mohou zabývat rovněž zvláštními potřebami týkajícími se restrukturalizace zemědělských odvětví s významným dopadem na rozvoj konkrétní venkovské oblasti.\n3.   U operací podporovaných v rámci tematických podprogramů týkajících se malých zemědělských podniků a krátkých dodavatelských řetězců, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologické rozmanitosti se mohou míry podpory stanovené v příloze II zvýšit o 10 dodatečných procentních bodů. V případě mladých zemědělců a horských oblastí se mohou maximální míry podpory zvýšit v souladu s přílohou II. Maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.\nČlánek 8\nObsah programů rozvoje venkova\n1.   Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 každý program rozvoje venkova obsahuje:\na)\nhodnocení ex ante podle článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\nanalýzu SWOT situace a určení potřeb, jimiž je nutno se zabývat v zeměpisné oblasti, na niž se daný program vztahuje.\nAnalýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Konkrétní potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a inovací se posuzují ve světle všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova s cílem určit příslušné reakce v těchto třech oblastech na úrovni jednotlivých priorit;\nc)\npopis strategie, který prokazuje, že:\ni)\npro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou na základě společných ukazatelů uvedených v článku 69 a případně na základě konkrétních ukazatelů pro daný program stanoveny vhodné cíle,\nii)\npro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou zvoleny vhodné kombinace opatření, na základě průkazné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle písmene a) a analýzou podle písmene b),\niii)\npřidělení finančních prostředků na opatření programu je odůvodněné a přiměřené vzhledem k dosažení stanovených cílů,\niv)\njsou zohledněny zvláštní potřeby spojené se specifickými podmínkami na regionální či subregionální úrovni, jimiž se konkrétně zabývají náležitě navržené kombinace opatření či tematických podprogramů,\nv)\ndo programu je začleněn vhodný přístup k inovacím v zájmu dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, k životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,\nvi)\nbyla přijata opatření k zajištění dostupnosti dostatečných kapacit v oblasti poradenství týkajícího se regulatorních požadavků a opatření souvisejících s inovacemi;\nd)\npro každou z předběžných podmínek stanovených v souladu s článkem 17 a přílohou XI částí 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 v případě obecných předběžných podmínek a v souladu s přílohou V tohoto nařízení posouzení toho, která z předběžných podmínek se vztahuje na daný program a které z těchto podmínek jsou splněny v den předložení dohody o partnerství a programu. Nejsou-li příslušné předběžné podmínky splněny, program obsahuje popis kroků, které je třeba učinit, odpovědné orgány a časový harmonogram těchto kroků v souladu se souhrnem předloženým v dohodě o partnerství;\ne)\npopis výkonnostního rámce stanoveného pro účely článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nf)\npopis každého zvoleného opatření;\ng)\nhodnocení uvedené v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013; Členské státy poskytnou dostatečné zdroje umožňující řešit potřeby, které byly zjištěny, a zajistit řádné monitorování a hodnocení;\nh)\nfinanční plán obsahující:\ni)\ntabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,\nii)\ntabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;\ni)\nplán ukazatelů rozdělený na prioritní oblasti, který zahrnuje cíle uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a plánované výstupy a plánované výdaje každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí;\nj)\npřípadně tabulku s doplňkovým financováním poskytnutým členským státem na každé opatření v souladu s článkem 82;\nk)\npřípadně seznam režimů podpory spadajících do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, které se použijí při provádění programů;\nl)\ninformace o doplňkovosti programů rozvoje venkova s opatřeními financovanými ostatními nástroji v oblasti společné zemědělské politiky a z evropských strukturálních a investičních fondů;\nm)\nopatření k provádění programu, včetně:\ni)\nurčení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 členským státem a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly,\nii)\npopisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru,\niii)\nustanovení k zajištění propagace programu, včetně propagace prostřednictvím celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54,\niv)\npopisu přístupu, který stanoví zásady, pokud jde o určení kritérií pro výběr operací a strategií místního rozvoje, a který zohledňuje příslušné cíle. V této souvislosti mohou členské státy umožnit, aby byla přednost dána MSP, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví,\nv)\nv souvislosti s místním rozvojem případně včetně popisu mechanismů k zajištění soudržnosti mezi činnostmi plánovanými v rámci strategií místního rozvoje, opatřením pro spolupráci podle článku 35 a opatřením pro základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech podle článku 20, včetně vazeb mezi městem a venkovem;\nn)\nopatření přijatá za účelem zapojení partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a shrnutí výsledků konzultace s partnery;\no)\npřípadně strukturu celostátní sítě pro venkov podle čl. 54 odst. 3 a ustanovení týkající se jejího řízení, která představují základ pro roční akční plány této sítě.\n2.   Obsahuje-li program rozvoje venkova tematické podprogramy, každý podprogram zahrnuje:\na)\nzvláštní analýzu situace na základě metody SWOT a určení potřeb, jimiž se má daný podprogram zabývat;\nb)\nzvláštní cíle na úrovni podprogramu a výběr opatření na základě důkladného stanovení intervenční logiky každého podprogramu, včetně posouzení očekávaného přispění zvolených opatření k dosažení cílů;\nc)\nsamostatný zvláštní plán ukazatelů s plánovanými výstupy a plánovanými výdaji každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí.\n3.   Komise přijme prováděcích akty stanovující pravidla pro předkládání prvků popsaných v odstavcích 1 a 2 v programech rozvoje venkova a pravidla pro obsah celostátních rámců uvedených v čl. 6 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nKAPITOLA II\nPříprava, schvalování a změna programů rozvoje venkova\nČlánek 9\nPředběžné podmínky\nKromě obecných předběžných podmínek uvedených v příloze XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013 se na programování EZFRV použijí i předběžné podmínky uvedené v příloze V tohoto nařízení, jsou-li vhodné a použitelné na konkrétní cíle sledované v rámci priorit programu.\nČlánek 10\nSchvalování programů rozvoje venkova\n1.   Členské státy předloží Komisi u každého programu rozvoje venkova návrh, jenž obsahuje informace uvedené v článku 8.\n2.   Programy rozvoje venkova schvaluje Komise prostřednictvím prováděcího aktu.\nČlánek 11\nZměna programů rozvoje venkova\nŽádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:\na)\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o žádostech o změnu programu, které se týkají:\ni)\nzměny ve strategii programu v důsledku více než 50 % změny jakéhokoli kvantifikovaného cíle souvisejícího s prioritní oblastí,\nii)\nzměny míry příspěvku z EZFRV u jednoho či více opatření,\niii)\nzměny celého příspěvku Unie nebo jeho ročního rozdělení na úrovni programu,\nb)\nVe všech ostatních případech Komise prostřednictvím prováděcích aktů žádosti o změnu programu schválí. Zejména se jedná o:\ni)\nzavedení nebo zrušení opatření či některých druhů operací,\nii)\nzměny v popisu opatření, včetně změn podmínek způsobilosti,\niii)\npřevod finančních prostředků mezi jednotlivými opatřeními prováděnými s různou mírou příspěvku z EZFRV;\nPro účely písm. b) bodů i) a ii) a písm. b) bodu iii),, pokud se převod prostředků týká méně než 20 % přídělu na určité opatření a méně než 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program, se však schválení považuje za udělené, pokud Komise nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti po uplynutí 42 pracovních dnů od jejího obdržení. Tato doba nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala členskému státu své připomínky, a končí dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpověděl.\nc)\nV případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění politiky ani opatření, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto změnách uvědomí Komisi.\nČlánek 12\nPravidla týkající se postupů a harmonogramů\nKomise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro postupy a harmonogramy pro:\na)\nschvalování programů rozvoje venkova a celostátních rámců;\nb)\npředkládání a schvalování návrhů na změny programů rozvoje venkova a na změny celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti jejich předkládání v průběhu programového období.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nHLAVA III\nPODPORA ROZVOJE VENKOVA\nKAPITOLA I\nOpatření\nČlánek 13\nOpatření\nKaždé opatření pro rozvoj venkova je naplánováno tak, aby konkrétně přispělo ke splnění jedné či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Orientační seznam opatření, jež jsou zvláště důležitá pro priority Unie, je stanoven v příloze VI.\nČlánek 14\nPředávání znalostí a informační akce\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, demonstrační činnosti a informační akce. Činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností mohou zahrnovat vzdělávací kurzy, workshopy a odborné vedení.\nPodpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků.\n2.   Podpora v rámci tohoto opatření je určena pro osoby pracující v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, uživatele půdy a jiné hospodářské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky působícími ve venkovských oblastech.\nPříjemcem podpory je subjekt zajišťující odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.\n3.   Podpora v rámci tohoto opatření se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří součást běžných vzdělávacích programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání.\nSubjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.\n4.   Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.\n5.   S cílem zajistit jasné vymezení programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků ve vztahu k podobným opatřením v rámci jiných programů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o dobu trvání a obsah programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků.\n6.   Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro způsoby proplácení nákladů účastníků, včetně využívání poukazů či jiných podobných kuponů.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nČlánek 15\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem:\na)\npomoci zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářské a environmentální výkonnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice, stejně jako ke zvýšení šetrnosti a odolnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice vůči klimatu;\nb)\npodporovat zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví, včetně zemědělského poradenského systému uvedeného v článcích 12 až 14 nařízení (EU) č. 1306/2013;\nc)\npodporovat odbornou přípravu poradců.\n2.   Příjemcem podpory podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství nebo odborné přípravy. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.\n3.   Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, mají odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců a zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství. Příjemci v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výzev k předkládání návrhů. Výběrové řízení se řídí právními předpisy o zadávání veřejných zakázek a je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.\nPři poskytování poradenství jsou dodržovány povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n4.   Poradenství poskytované jednotlivým zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení a jiným uživatelům půdy je spojeno s nejméně jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a zahrnuje alespoň jeden z těchto prvků:\na)\npovinnosti na úrovni zemědělských podniků vycházející z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) č. 1306/2013;\nb)\npřípadně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;\nc)\nopatření na úrovni zemědělského podniku stanovená v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělského podniku, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace, orientace na trh, jakož i podpora podnikání;\nd)\npožadavky vymezené členskými státy pro provádění čl. 11 odst. 3 rámcové směrnice o vodě;\ne)\npožadavky vymezené členskými státy pro provádění článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES; nebo\nf)\npřípadně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy související se zemědělským podnikem;\ng)\nkonkrétní poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost.\nPoradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod podle přílohy I nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo záležitostí, které souvisejí s hospodářskou a environmentální výkonností zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. Může zahrnovat rovněž poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotní stránky chovu zvířat.\n5.   Poradenství pro držitele lesů zahrnuje alespoň příslušné povinnosti podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností lesnických podniků.\n6.   Poradenství pro MSP může zahrnovat záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností podniku.\n7.   V řádně odůvodněných a vhodných případech může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.\n8.   Podpora podle odst. 1 písm. a) a c) je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II. Podpora podle odst. 1 písm. b) se postupně snižuje a poskytuje se nejvýše po dobu pěti let od zřízení.\nČlánek 16\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců:\na)\nv režimech jakosti zřízených podle těchto nařízení a ustanovení:\ni)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (18),\nii)\nnařízení Rady (ES) č. 834/2007 (19),\niii)\nnařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 110/2008 (20),\niv)\nnařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (21),\nv)\nčást II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;\nb)\nv režimech jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:\ni)\nzvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů je odvozena z jednoznačných povinností, jež mají zaručit jedno z následujícího:\n—\nzvláštní vlastnosti produktu\n—\nzvláštní metody zemědělského hospodaření nebo výrobní postupy nebo\n—\njakost konečného produktu, která významně přesahuje rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí,\nii)\nrežim je otevřen všem producentům,\niii)\nrežim zahrnuje závazné specifikace produktu, jejichž dodržování ověřují orgány veřejné správy nebo nezávislý kontrolní orgán,\niv)\nrežim je transparentní a zajišťuje úplnou vysledovatelnost produktů; nebo\nc)\nv dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie pro dobrovolné systémy certifikace týkající se zemědělských produktů a potravin.\n2.   Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů na vnitřním trhu v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1.\n3.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.\nPro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do podporovaných režimů jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.\nPro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n4.   Podpora je omezena maximální mírou podpory a částkou stanovenou v příloze II.\n5.   Pro zohlednění nového práva Unie, kterým může být dotčena podpora v rámci tohoto opatření, a v zájmu zajištění soudržnosti s jinými nástroji Unie týkajícími se podpory zemědělských opatření a zabránění narušení hospodářské soutěže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o zvláštní režimy Unie, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a), a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle odstavce 2 mohou získat podporu, jakož i o stanovení podmínek s cílem zabránit diskriminaci určitých produktů a stanovení podmínek, na jejichž základě se mají vyloučit obchodní značky z podpory.\nČlánek 17\nInvestice do hmotného majetku\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které:\na)\nzvyšují celkovou výkonnost a udržitelnost zemědělského podniku;\nb)\nse týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje;\nc)\nse týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví, včetně přístupu k zemědělské a lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi a dodávkami a úsporami energie a vody; nebo\nd)\njsou neproduktivními investicemi, jež souvisejí s plněním agroenvironmentálně- klimatických cílů v souladu s tímto nařízením, i se stavem ochrany biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i se zvýšením společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež budou vymezeny v programu.\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců.\nV případě investic na podporu restrukturalizace zemědělských podniků zacílí členské státy podporu na zemědělské podniky na základě analýzy SWOT provedené ve vztahu k prioritě Unie v oblasti rozvoje venkova „zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů“.\n3.   Podpora podle odst. 1 písm. a) a b) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II. Tyto maximální míry se mohou zvýšit v případě mladých zemědělců, společných investic, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů, v případě integrovaných projektů zahrnujících podporu v rámci více než jednoho opatření, investic v oblastech s přírodními a jinými zvláštními omezeními, jež jsou uvedeny v článku 32, investic spojených s činnostmi podle článků 28 a 29 a v případě činností podporovaných v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti v souladu s mírami podpory stanovenými v příloze II. Aniž by bylo dotčeno výše uvedené, maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.\n4.   Podpora podle odst. 1 písm. c) a d) podléhá mírám podpory stanoveným v příloze II.\n5.   Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne založení podniku.\n6.   V případech, kdy právo Unie ukládá zemědělcům nové požadavky, může být poskytována podpora na investice uskutečněné za účelem splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.\nČlánek 18\nObnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:\na)\ninvestice do preventivních opatření, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí;\nb)\ninvestice do obnovy zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy a katastrofickými událostmi.\n2.   Podpora se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců. Podporu lze poskytnout rovněž veřejným subjektům, je-li prokázána vazba mezi investicemi vynaloženými těmito subjekty a potenciálem zemědělské produkce.\n3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES (22) za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 30 % příslušného zemědělského potenciálu.\n4.   Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k uhrazení ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy nebo katastrofické události.\nČlenské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.\n5.   Podpora podle odst. 1 písm. a) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.\nČlánek 19\nRozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:\na)\npodporu na zahájení podnikatelské činnosti pro:\ni)\nmladé zemědělce,\nii)\nnezemědělské činnosti ve venkovských oblastech,\niii)\nrozvoj malých zemědělských podniků;\nb)\ninvestice na založení a rozvoj nezemědělských činností;\nc)\nroční nebo jednorázové platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce stanovený hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 (režim pro malé zemědělce), kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce.\n2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i) se poskytuje mladým zemědělcům.\nPodpora podle odst. 1 písm. a) bodu ii) se poskytuje zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.\nPodpora podle odst. 1 písm. a) bodu iii) se poskytuje malým zemědělským podnikům vymezeným členskými státy.\nPodpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech, jakož i zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce.\nPodpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje zemědělcům, kteří jsou v době předložení žádosti o podporu způsobilí pro účast v režimu pro malé zemědělce po dobu alespoň jednoho roku a kteří se zaváží k trvalému převodu celého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020, nebo se ve vztahu k tomuto období vypočítá a vyplatí formou jednorázové platby.\n3.   Za člena domácnosti zemědělce může být považována jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva, s výjimkou zemědělských pracovníků. Považuje-li se za člena domácnosti zemědělce právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento člen vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost v době podání žádosti o podporu.\n4.   Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.\nV případě mladých zemědělců, kterým je vyplácena podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i), podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec splní podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se aktivních zemědělců do 18 měsíců od zahájení činnosti.\nČlenské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu, která zemědělským podnikům umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodu i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) je vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.\n5.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek během období nejvýše pěti let. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.\n6.   Maximální částka podpory podle odst. 1 písm. a) je stanovena v příloze II. Členské státy určí výši podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) rovněž s prohlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti programu.\n7.   Podpora podle odst. 1 písm. c) se rovná 120 % roční platby, kterou je příjemce oprávněný obdržet v rámci režimu pro malé zemědělce.\n8.   S cílem zajistit účinné a účelné využívání prostředků EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 tohoto článku.\nČlánek 20\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje zejména:\na)\nvypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty;\nb)\ninvestice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů a do úspory energie;\nc)\ninfrastrukturu širokopásmového připojení, včetně jejího vybudování, zlepšování a rozšiřování, pasivní infrastrukturu širokopásmového připojení a přístup k širokopásmovému připojení a k řešením v oblasti elektronické veřejné správy;\nd)\ninvestice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do související infrastruktury;\ne)\ninvestice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;\nf)\nstudie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;\ng)\ninvestice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.\n2.   Podpora v rámci tohoto opatření se týká pouze drobné infrastruktury, kterou každý členský stát vymezí v programu. Programy rozvoje venkova však mohou v případě investic do širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů stanovit zvláštní odchylky od tohoto pravidla. V tomto případě se stanoví jednoznačná kritéria, která zajistí doplňkovost s podporou poskytovanou na základě jiných nástrojů Unie.\n3.   Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu s příslušnou strategií místního rozvoje.\nČlánek 21\nInvestice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se týká:\na)\nzalesňování a zakládání lesů;\nb)\nzavádění zemědělsko-lesnických systémů;\nc)\npředcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, včetně napadení škůdci a vypuknutí choroby a hrozeb souvisejících s klimatem, a obnovy takto poškozených lesů;\nd)\ninvestic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty, jakož i potenciálu lesních ekosystémů v oblasti zmírňování změny klimatu;\ne)\ninvestic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh.\n2.   Omezení týkající se vlastnictví lesů podle článků 22 až 26 se nevztahují na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 (23) a francouzských zámořských departementů.\nPro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993\nČlánek 22\nZalesňování a zakládání lesů\n1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. a) se poskytuje veřejným a soukromým držitelům půdy a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na ušlé příjmy ze zemědělství a péči, včetně první a poslední probírky, a to nejvýše po dobu dvanácti let. V případě půdy vlastněné státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tuto půdu je soukromý subjekt nebo obec.\nPodpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, nebo podpora určená na výsadbu rychle rostoucích dřevin kryje pouze náklady na založení.\n2.   Způsobilá je zemědělská i nezemědělská půda. Vysázené druhy jsou přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a odpovídají minimálním environmentálním požadavkům. Podpora se neposkytuje na výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků ani rychle rostoucích dřevin pěstovaných pro výrobu energie. V oblastech, v nichž je zalesňování ztíženo nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.\n3.   Pro zajištění souladu zalesňování zemědělské půdy s cíli politiky v oblasti životního prostředí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení minimálních environmentálních požadavků podle odstavce 2 tohoto článku.\nČlánek 23\nZavádění zemědělsko-lesnických systémů\n1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy, obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.\n2.   Pro účely tohoto článku se „zemědělsko-lesnickými systémy“ rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti. Minimální a maximální počet stromů na hektar určí členské státy s přihlédnutím k místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám, druhům lesních dřevin a potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.\n3.   Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.\nČlánek 24\nPředcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů\n1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. c) se poskytuje soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením a kryje náklady na:\na)\nvybudování ochranné infrastruktury. V případě protipožárních pruhů může podpora zahrnovat rovněž podporu přispívající na náklady na údržbu. Podpora se neposkytuje na činnosti související se zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální závazky;\nb)\nmístní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využití pastvy zvířat;\nc)\nzřizování a zlepšování zařízení k monitorování lesních požárů, výskytu škůdců a chorob, a komunikačních zařízení; a\nd)\nobnovu lesnického potenciálu poškozeného požáry a jinými přírodními katastrofami, včetně škůdců, chorob a katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.\n2.   V případě preventivních opatření týkajících se škůdců a chorob musí být riziko výskytu příslušné katastrofy doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnými vědeckými organizacemi. V programu musí být případně uveden seznam druhů organismů, které jsou pro rostliny škodlivé a mohou způsobit katastrofu.\nZpůsobilé operace musejí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.\nPro podporu týkající se prevence lesních požárů jsou způsobilé lesní oblasti považované v souladu s plánem na ochranu lesů vyhotoveným členskými státy za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů.\n3.   Podpora podle odst. 1 písm. d) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu.\n4.   Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k náhradě ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy.\nČlenské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.\nČlánek 25\nInvestice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů\n1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. d) se poskytuje fyzickým osobám, soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením.\n2.   Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, na poskytování služeb ekosystémů a na závazky, které zvyšují společenskou hodnotu lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšují potenciál ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly z dlouhodobého hlediska vyloučeny hospodářské přínosy.\nČlánek 26\nInvestice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh\n1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. e) se poskytuje soukromým držitelům lesů, obcím a jejich sdružením a malým a středním podnikům na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. Na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů může být podpora poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou malými a středními podniky.\n2.   Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů musejí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom nebo více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.\n3.   Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.\n4.   Podpora je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.\nČlánek 27\nZřizování seskupení a organizací producentů\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje, aby se usnadnilo zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví s cílem:\na)\npřizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;\nb)\nspolečně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;\nc)\nstanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, a\nd)\nzajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení a organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů.\n2.   Podpora se poskytuje seskupením a organizacím producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě podnikatelského plánu. Omezuje se na seskupení a organizace producentů, které jsou MSP.\nČlenské státy do pěti let od uznání seskupení nebo organizace producentů ověří, zda bylo dosaženo cílů podnikatelského plánu.\n3.   Podpora se poskytuje na základě podnikatelského plánu formou paušální podpory v ročních splátkách maximálně po dobu pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů uznány, a postupně se snižuje. Vypočítává se podle roční produkce seskupení nebo organizace uvedené na trh. Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření řádného provedení podnikatelského plánu.\nV prvním roce mohou členské státy vyplatit seskupení nebo organizaci producentů podporu, která je vypočítána na základě průměrné roční hodnoty produkce členů seskupení uvedené na trh během tří let před jejich vstupem do seskupení nebo organizací. V případě seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je podpora vypočítána na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.\n4.   Podpora je omezena maximálními mírami a částkami stanovenými v příloze II.\n5.   Členské státy mohou i nadále podporovat zřizování seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 (24).\nČlánek 28\nAgroenvironmentálně-klimatické opatření\n1.   Členské státy poskytují v rámci tohoto opatření podporu na celém svém území podle svých zvláštních potřeb a priorit určených na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Toto opatření je zaměřeno na zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu. Jeho zařazení do programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni je povinné.\n2.   Agroenvironmentálně-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a jiných uživatelů půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálně-klimatických závazků na zemědělské půdě, kterou určí členské státy, jejíž součástí je nejen zemědělská plocha, jak je definována v článku 2 tohoto nařízení. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentálně-klimatické platby poskytnuty i jiným uživatelům půdy nebo skupinám jiných uživatelů půdy.\n3.   Agroenvironmentálně-klimatické platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné požadavky jsou určeny v programu.\n4.   Členské státy se vynasnaží zaručit, aby osobám, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, byly poskytnuty poznatky a informace potřebné k plnění těchto operací. To mohou provádět mimo jiné prostřednictvím odborného poradenství souvisejícího s dotyčným závazkem nebo podmíněním podpory v rámci tohoto opatření příslušným vzděláváním.\n5.   Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit u určitých druhů závazků období delší, včetně vymezení jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období. U nových závazků, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.\n6.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na agroenvironmentálně-klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců nebo skupinami zemědělců a jiných uživatelů půdy, činí maximální výše 30 %.\nPři výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.\nV řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.\n7.   Je-li to nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto opatření, mohou členské státy použít k výběru příjemců postup podle čl. 49 odst. 3.\n8.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.\nPodpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství.\n9.   Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství poskytovat na operace, na něž se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.\n10.   S cílem zajistit, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky byly definovány v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o:\na)\npodmínky, jež se vztahují na závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat;\nb)\npodmínky, jež se vztahují na závazky týkající se chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo na ochranu genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí; a\nc)\nvymezení způsobilých operací podle odstavce 9.\n11.   Aby se vyloučilo dvojí financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 6, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít, i v případě rovnocenných opatření podle článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.\nČlánek 29\nEkologické zemědělství\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n2.   Podpora se poskytuje pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. PD/2013, příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.\n3.   Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li podpora poskytnuta pro přechod na ekologické zemědělství, mohou členské státy určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova povolit prodloužení o jeden rok po uplynutí počátečního období. U nových závazků týkajících se zachování, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.\n4.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, činí maximální výše 30 %.\nPři výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n5.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.\n6.   S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.\nČlánek 30\nPlatby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělské plochy nebo na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě.\nPři výpočtu podpory podle tohoto opatření odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n2.   Podpora se poskytuje zemědělcům a soukromým držitelům lesů a sdružením soukromých držitelů lesů. V řádně odůvodněných případech může být poskytnuta rovněž jiným uživatelům půdy.\n3.   Podpora pro zemědělce související se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES se poskytuje pouze ve vztahu ke znevýhodněním vyplývajícím z požadavků přesahujících rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.\n4.   Podpora pro zemědělce související s rámcovou směrnicí o vodě se poskytuje pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:\na)\nbyly zavedeny rámcovou směrnicí o vodě, jsou v souladu s programy opatření v rámci plánů povodí za účelem dosažení cílů uvedené směrnice v oblasti ochrany životního prostředí a přesahují rámec opatření nezbytných k provádění dalších právních předpisů Unie na ochranu vod;\nb)\njdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;\nc)\njdou nad rámec úrovně ochrany stanovené v právu Unie, která existovala v době přijetí rámcové směrnice o vodě, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 9 uvedené směrnice, a\nd)\nukládají významné změny způsobu využití půdy nebo významná omezení postupů zemědělského hospodaření, jež mají za následek značnou ztrátu příjmů.\n5.   Požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou určeny v programu.\n6.   Pro platby jsou způsobilé tyto oblasti:\na)\nzemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;\nb)\njiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti na jeden program rozvoje venkova nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;\nc)\nzemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě.\n7.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.\n8.   S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 1, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.\nČlánek 31\nPlatby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními\n1.   Platby pro zemědělce v horských oblastech a jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními se poskytují ročně na hektar zemědělské plochy s cílem poskytnout zemědělcům plnou nebo částečnou kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti.\nDodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.\nPři výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech diferencovat výši platby, aby zohlednily:\n—\nzávažnost zjištěného trvalého omezení, jež ovlivňuje zemědělskou činnost;\n—\nzemědělský systém.\n2.   Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n3.   Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloze II. Tyto platby mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.\n4.   Členské státy zajistí postupné snižování plateb po překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých podniků, která bude vymezena v programu, s výjimkou případů, kdy podpora zahrnuje pouze minimální platbu na hektar ročně v souladu s přílohou II.\nČlenské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování plateb na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud:\na)\nvnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, a\nb)\ntito jednotliví členové přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.\n5.   Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2018. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.\nPo dokončení vymezení obdrží příjemci v oblastech, které jsou i nadále způsobilé, platby v rámci tohoto opatření v plné výši.\nČlánek 32\nVymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními\n1.   Členské státy vymezí na základě odstavců 2, 3 a 4 oblasti způsobilé pro platby podle článku 31 v rámci těchto kategorií:\na)\nhorské oblasti;\nb)\njiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; a\nc)\nostatní oblasti postižené zvláštními omezeními.\n2.   Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a znatelným zvýšením produkčních nákladů:\na)\nz důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;\nb)\nv nižších nadmořských výškách z důvodu existence převážně velmi svažitých oblastí, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud omezení vyplývající z každého faktoru zvlášť je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné omezení.\nOblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.\n3.   Aby byly jiné než horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, považují se tyto oblasti za oblasti s významnými přírodními omezeními, pokud alespoň 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty.\nSplnění těchto podmínek se zajistí na úrovni místních správních jednotek (úroveň LAU 2) nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, kterou lze hospodářsky a administrativně vymezit.\nPři vymezování oblastí, jichž se týká tento odstavec, provedou členské státy doladění na základě objektivních kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž byla doložena významná přírodní omezení uvedená v prvním pododstavci, která však byla překonána prostřednictvím investic nebo hospodářské činnosti nebo díky doložené běžné úrodnosti půdy, nebo v nichž metody produkce či zemědělské systémy nahradily ztrátu příjmů nebo dodatečné náklady uvedené v čl. 31 odst. 1.\n4.   Jiné oblasti než oblasti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou způsobilé pro platby podle článku 31, jsou-li postiženy zvláštními omezeními a pokud je nezbytné, aby se v nich pokračovalo v obhospodařování půdy s cílem zachovat nebo zlepšit životní prostředí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo chránit pobřežní pásmo.\nOblasti postižené zvláštními omezeními zahrnují zemědělské oblasti, v nichž existují podobné přirozené podmínky produkce, a jejichž celkový rozsah nepřekračuje 10 % rozlohy dotyčného členského státu.\nPro platby podle tohoto odstavce mohou být navíc způsobilé oblasti, kde:\n—\nminimálně 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň dvě z kritérií uvedených v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty, nebo\n—\nminimálně 60 % zemědělské plochy tvoří oblasti, které splňují alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty, a oblasti, které splňují alespoň dvě kritéria uvedená v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty.\nSplnění těchto podmínek se zajistí na úrovni LAU 2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, již lze hospodářsky a administrativně vymezit. Při vymezování oblastí, na něž se vztahuje tento pododstavec, provedou členské státy doladění, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3. Oblasti považované za způsobilé podle tohoto pododstavce se zohlední při výpočtu 10 % hranice uvedené ve druhém pododstavci.\nPrvní pododstavec se nevztahuje na členské státy, jejichž celé území je považováno za oblast se zvláštními nevýhodami podle nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999.\n5.   Členské státy ke svým programům rozvoje venkova připojí:\na)\nstávající nebo pozměněné vymezení podle odstavců 2 a 4;\nb)\nnové vymezení oblastí uvedených v odstavci 3.\nČlánek 33\nDobré životní podmínky zvířat\n1.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n2.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto příslušné požadavky se určí v programu.\nUvedené závazky se přijímají na období jednoho roku až sedmi let s možností obnovení.\n3.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy zemědělců vyplývající z přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.\nPodpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.\n4.   S cílem zajistit, aby závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat byly v souladu s obecnou politikou Unie v této oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení oblastí, v nichž mají závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistit vyšší úroveň produkčních metod.\nČlánek 34\nLesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar lesa veřejným a soukromým držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více lesnicko-environmentálních a klimatických závazků. V případě lesů vlastněných státem může být podpora udělena pouze v případě, že subjekt využívající tento les je soukromý subjekt nebo obec.\nPro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou ve svých programech rozvoje venkova určí členské státy, se podpora podle odstavce 1 podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.\n2.   Platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.\nZávazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit u určitých druhů závazků období delší.\n3.   Platby kompenzují v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na lesnicko-environmentální závazky. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.\nV řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že stromy a lesy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.\n4.   Podporu lze poskytnout veřejným a soukromým subjektům za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů na operace, na něž se nevztahují odstavce 1, 2 a 3.\n5.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o druhy operací způsobilé pro podporu podle odstavce 4 tohoto článku.\nČlánek 35\nSpolupráce\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů, a to zejména:\na)\npřístupy spočívající ve spolupráci mezi různými subjekty působícími v odvětví zemědělství, v odvětví lesnictví a v potravinovém řetězci v Unii a dalšími subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací;\nb)\nvytváření klastrů a sítí;\nc)\nzřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56.\n2.   Spolupráce podle odstavce 1 se týká zejména:\na)\npilotních projektů;\nb)\nvývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví;\nc)\nspolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice nebo jejich uvádění na trh;\nd)\nhorizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;\ne)\npropagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;\nf)\nspolečných akcí prováděných s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;\ng)\nspolečných přístupů k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům; včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny;\nh)\nhorizontální a vertikální spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech;\ni)\nprovádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;\nj)\nvypracovávání lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů;\nk)\ndiverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin.\n3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze nově vytvořeným klastrům a sítím a klastrům a sítím, jež zahajují činnost, která je pro ně nová.\nPodpora pro operace podle odst. 2 písm. a) a b) může být poskytnuta rovněž jednotlivým účastníkům, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova.\n4.   Zajistí se šíření výsledků pilotních projektů podle odst. 2 písm. a) a operací podle odst. 2 písm. b) prováděných jednotlivými účastníky, jak stanoví odstavec 3.\n5.   Pro podporu v rámci tohoto opatření jsou způsobilé tyto náklady související s formami spolupráce uvedenými v odstavci 1:\na)\nnáklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo lesního hospodářského plánu či rovnocenného nástroje nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;\nb)\nnáklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56. V případě klastrů se může oživení týkat rovněž organizace odborné přípravy, vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;\nc)\nprovozní náklady na spolupráci;\nd)\npřímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, lesního hospodářského plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;\ne)\nnáklady na propagační činnosti.\n6.   Je-li prováděn podnikatelský plán, plán ochrany životního prostředí, lesní hospodářský plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj nebo strategie rozvoje, mohou členské státy poskytnout podporu buď jako celkovou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na prováděné projekty, nebo uhradit pouze náklady na spolupráci a k provedení projektů využít finanční prostředky z jiných opatření či jiných fondů Unie.\nPokud se podpora vyplácí jako celková částka a na prováděný projekt se vztahuje jiné opatření tohoto nařízení, uplatní se příslušná maximální částka nebo míra podpory.\n7.   Pro podporu je způsobilá rovněž spolupráce mezi subjekty nacházejícími se v různých regionech či členských státech.\n8.   Podpora je omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.\n9.   Spolupráci v rámci tohoto opatření lze kombinovat s projekty podporovanými na témže území z jiných fondů Unie než EZFRV. Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory členských států nebo Unie.\n10.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o další upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu, jakož i podmínek pro poskytování podpory druhům operací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.\nČlánek 36\nŘízení rizik\n1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:\na)\nfinanční příspěvky na pojistné k pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným zemědělcům v důsledku nepříznivých klimatických jevů, nákaz zvířat nebo chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologické havárie;\nb)\nfinanční příspěvky do vzájemných fondů k vyplacení finančních kompenzací zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie;\nc)\nnástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.\n2.   Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.\n3.   Pro účely odst. 1 písm. b) a c) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů nebo vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie nebo v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.\n4.   Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.\n5.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o minimální a maximální doby trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy podle čl. 38 odst. 3 písm. b) a čl. 39 odst. 4.\nDo 31. prosince 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.\nČlánek 37\nPojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin\n1.   Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené v důsledku nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci či ekologické havárie nebo opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.\nHodnocení rozsahu vzniklé ztráty může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:\na)\nbiologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, nebo\nb)\nukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.\n2.   Výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo ekologické havárie musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.\nČlenské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k formálnímu uznání.\n3.   Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. a) lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.\n4.   Pojistné plnění představuje maximálně kompenzaci za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.\nČlenské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout podporu, použitím příslušných stropů.\n5.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.\nČlánek 38\nVzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie\n1.   Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:\na)\nbýt akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;\nb)\nmít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;\nc)\nmít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.\n2.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům a jejich způsobilost v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.\nVýskyt havárií podle čl. 36 odst. 1 písm. b) musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.\n3.   Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:\na)\nsprávní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;\nb)\nčástky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize.\nPodpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.\nDo počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.\n4.   Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. b) lze poskytnout v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.\n5.   Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.\nČlenské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:\na)\nstropů pro každý fond;\nb)\npřiměřených stropů na jednotku.\nČlánek 39\nNástroj ke stabilizaci příjmu\n1.   Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.\n2.   Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:\na)\nbýt akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;\nb)\nmít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;\nc)\nmít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.\n3.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.\n4.   Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:\na)\nsprávní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;\nb)\nčástky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize. Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.\n5.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.\nČlánek 40\nFinancování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku\n1.   Podporu lze poskytnout zemědělcům způsobilým pro doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 19 nařízení (EU) č. 1307/2013. Podmínky stanovené v uvedeném článku se rovněž použijí na podporu poskytovanou podle tohoto článku.\n2.   Podpora poskytovaná zemědělci pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:\na)\nvýší přímých plateb použitelnou v Chorvatsku pro dotčený rok v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1307/2013; a\nb)\n45 % odpovídající výše přímých plateb použitelné od roku 2022.\n3.   Příspěvek Unie k podpoře poskytované podle tohoto článku v Chorvatsku pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejího celkového ročního příspěvku z EZFRV.\n4.   Míra příspěvku z EZFRV v rámci příplatků k přímým platbám nepřesáhne 80 %.\nČlánek 41\nPravidla týkající se provádění opatření\nKomise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro provádění opatření uvedených v tomto oddíle, pokud jde o:\na)\npostupy pro výběr orgánů nebo subjektů poskytujících poradenské služby pro zemědělství a lesnictví a řídicí a pomocné služby pro zemědělství a postupné snižování podpory v rámci opatření týkajícího se poradenských služeb podle článku 15;\nb)\nposouzení ze strany členského státu, které se týká pokroku dosaženého s ohledem na podnikatelský plán, možnosti plateb a způsoby přístupu k jiným opatřením pro mladé zemědělce v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a podnikatelské činnosti podle článku 19;\nc)\npřevod na jiné jednotky, než jsou jednotky použité v příloze II, a přepočítací koeficienty pro zvířata na dobytčí jednotky v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34;\nd)\nmožnost použít standardní předpoklady dodatečných nákladů a ušlých příjmů v rámci opatření uvedených v článcích 28 až 31, 33 a 34 a kritérií pro jejich výpočet;\ne)\nvýpočet výše podpory, je-li operace způsobilá pro podporu v rámci více než jednoho opatření.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 84.\nINICIATIVA LEADER\nČlánek 42\nMístní akční skupiny LEADER\n1.   Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.\n2.   Místní akční skupiny mohou příslušnou platební agenturu požádat o vyplacení zálohy, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova. Výše záloh nesmí překročit 50 % veřejné podpory na provozní náklady a oživení území.\nČlánek 43\n„Startovací balíček LEADER“\nPodpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje může rovněž zahrnovat „startovací balíček LEADER“ pro místní společenství, která v programovém období 2007–2013 iniciativu LEADER neprováděla. Tento balíček je určen na podporu budování kapacit a malých pilotních projektů. Podpora v rámci startovacího balíčku LEADER není podmíněna předložením strategie místního rozvoje související s iniciativou LEADER.\nČlánek 44\nČinnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER\n1.   Podpora uvedená v čl. 35 odst.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se poskytuje na:\na)\nprojekty založené na spolupráci v rámci členského státu (spolupráce mezi územními celky) nebo projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech nebo s územními celky ve třetích zemích (nadnárodní spolupráce);\nb)\npředběžnou technickou podporu pro projekty založené na spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci pod podmínkou, že jsou místní akční skupiny schopny prokázat, že plánují provedení konkrétního projektu.\n2.   Kromě jiných místních akčních skupin může být partnerem místní akční skupiny v rámci EZFRV:\na)\nskupina místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni;\nb)\nskupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje.\n3.   Pokud projekty založené na spolupráci nebudou vybrány místními akčními skupinami, zavedou členské státy systém průběžného předkládání projektů.\nNejpozději do dvou let ode dne schválení programů rozvoje venkova zveřejní členské státy celostátní nebo regionální administrativní postupy pro výběr projektů založených na nadnárodní spolupráci a seznam způsobilých výdajů.\nProjekty založené na spolupráci schválí příslušný orgán nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení žádosti o projekt.\n4.   Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci.\nKAPITOLA II\nSpolečná ustanovení pro více opatření\nČlánek 45\nInvestice\n1.   Aby byly investiční operace způsobilé pro podporu z EZFRV, musí jim předcházet posouzení očekávaného vlivu na životní prostředí v souladu s právem vztahujícím se na tento druh investic, budou-li mít investice pravděpodobně negativní dopady na životní prostředí.\n2.   Výdaje způsobilé pro podporu z EZFRV jsou omezeny na:\na)\nvýstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku;\nb)\nnákup, včetně nákupu na leasing, nových strojů a vybavení až do tržní hodnoty aktiva;\nc)\nobecné náklady spojené s výdaji podle písmen a) a b), jako jsou odměny architektům a inženýrům a poplatky za konzultace, odměny týkající se poradenství v otázkách environmentální a hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti. Náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);\nd)\ntyto nehmotné investice: získání nebo vývoj počítačového programového vybavení a získání patentových práv, licencí, autorských práv, ochranných známek;\ne)\nnáklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.\n3.   Nákup zemědělských produkčních práv, platebních nároků, zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování není v případě zemědělských investic způsobilý pro investiční podporu. V případě obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami nebo katastrofickými událostmi v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) však mohou být výdaje na nákup zvířat způsobilým výdajem.\n4.   Příjemci podpory, která souvisí s investicemi, mohou příslušné platební agentury požádat o vyplacení zálohy až do výše 50 % veřejné podpory související s investicemi, je-li tato možnost obsažena v programu rozvoje venkova.\n5.   Způsobilým výdajem může být pracovní kapitál, který je doplňkový a souvisí s novou investicí v odvětví zemědělství nebo lesnictví, na niž je vyplácena podpora z EZFRV prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto způsobilé výdaje podle tohoto odstavce nepřesáhnou 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici. Příslušná žádost musí být řádně odůvodněna.\n6.   S cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých druhů investic je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, který stanoví podmínky, za nichž lze ostatní náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo s použitým zařízením považovat za způsobilé, a který vymezuje typy infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, které mají být způsobilé pro podporu.\nČlánek 46\nInvestice do zavlažování\n1.   Aniž by byl dotčen článek 45 tohoto nařízení, považují se v případě zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch za způsobilé výdaje pouze investice, které splňují podmínky podle tohoto článku.\n2.   Plán povodí požadovaný podle rámcové směrnice o vodě se oznámí Komisi pro celou oblast, v níž mají být investice vynaloženy, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, jejíž životní prostředí může být investicí ovlivněno. Opatření, která se v souladu s článkem 11 rámcové směrnice o vodě používají v rámci plánu povodí a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.\n3.   Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření vody umožňující měřit spotřebu vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.\n4.   Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému jsou způsobilé pouze v případě, že posouzení ex-ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %.\nPokud dané investice ovlivňují útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:\na)\ntyto investice musejí zajistit skutečné snížení spotřeby vody na úrovni těchto investic ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky nim umožněna;\nb)\nv případě investic v rámci jednoho zemědělského podniku, musejí tyto investice rovněž vést ke snížení celkové spotřeby vody tohoto podniku ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky této úrovni investic umožněna. Voda, kterou podnik prodá, je součástí celkové spotřeby vody podniku.\nŽádná z podmínek v odstavci 4 se nevztahuje na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody.\n5.   Investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy a mají vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, jsou způsobilé pouze pokud:\na)\nstav tohoto vodního úvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody; a\nb)\nz environmentální analýzy vyplývá, že investice nemají žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede, nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.\nPro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy lze za zavlažované plochy považovat plochy, které zavlažované nejsou, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení, jak se stanoví a odůvodní v příslušném programu.\n6.   Odchylně od odst. 5 písm. a) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:\na)\njsou spojené s investicemi do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému, v jejichž případě posouzení ex ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %, a\nb)\ninvestice zajistí účinné snížení spotřeby vody, na úrovni investic jako celku, minimálně 50 % případné úspory vody, kterou by umožnily investice do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku systému.\nOdchylně se mimoto nepoužije podmínka podle odst. 5 písm. a) na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušnými orgány před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:\n—\ndaná nádrž je zanesena v příslušném plánu povodí a vztahují se na ni omezující požadavky stanovené v čl. 11 odst. 3 písm. e) rámcové směrnice o vodě;\n—\ndne 31. října 2013 platil buď maximální limit pro celkové odběry z nádrže nebo minimální požadovaný průtok ve vodních útvarech ovlivněných používáním dané nádrže;\n—\ntento maximální limit nebo minimální požadovaný průtok jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 4 rámcové směrnice o vodě; a\n—\ndané investice nevedou k odběrům nad rámec maximálního limitu platného dne 31. října 2013 ani k poklesu průtoku v ovlivněných vodních útvarech pod minimální požadovanou úroveň platnou dne 31. října 2013.\nČlánek 47\nPravidla pro platby na plochu\n1.   Počet hektarů, na něž se vztahuje závazek podle článků 28, 29 a 34, se může v jednotlivých letech lišit, pokud:\na)\nje tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova;\nb)\nse dotyčný závazek nevztahuje na vytyčené parcely; a\nc)\nnení ohroženo dosažení cíle závazku.\n2.   Je-li celý pozemek nebo část pozemku, na nějž se vztahuje závazek, nebo celý podnik převeden na jinou osobu během období uvedeného závazku, může tento závazek nebo jeho část odpovídající převedenému pozemku převzít pro zbytek období tato jiná osoba, nebo může tento závazek skončit, a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.\n3.   Není-li příjemce schopen nadále plnit dané závazky, protože podnik nebo jeho část je předmětem nového rozdělení pozemků nebo veřejných pozemkových úprav nebo pozemkových úprav schválených příslušnými orgány veřejné správy, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo možno závazky přizpůsobit nové situaci podniku. Pokud se taková úprava ukáže jako nemožná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.\n4.   Vrácení poskytnuté podpory se nepožaduje v případech vyšší moci a za výjimečných okolností podle článku 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n5.   Odstavec 2, s ohledem na případy převodu celého podniku, a odstavec 4 se použijí rovněž na závazky podle článku 33.\n6.   Pro zajištění účinného provádění opatření souvisejících s plochou a zabezpečení finančních zájmů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34 a vymezí ostatní případy, kdy se vrácení poskytnuté podpory nepožaduje.\nČlánek 48\nUstanovení o přezkumu\nPro operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34 se stanoví ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených článcích, jejichž rámec mají přijaté závazky přesáhnout. Toto ustanovení o přezkumu se vztahuje rovněž na úpravy nezbytné s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě změn těchto postupů.\nOperace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34, které přesahují stávající programové období, obsahují ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.\nPokud se taková úprava ukáže pro příjemce jako nepřijatelná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.\nČlánek 49\nVýběr operací\n1.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, řídící orgán programu rozvoje venkova stanoví po konzultaci s monitorovacím výborem kritéria pro výběr operací. Kritéria pro výběr mají zajistit rovné zacházení se žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení opatření v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Při stanovení a uplatňování kritérií výběru se v souvislosti s rozsahem operace přihlíží k zásadě proporcionality.\n2.   Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39, byly vybírány v souladu s kritérii pro výběr uvedenými v odstavci 1 a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.\n3.   Příjemci mohou být případně vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.\nČlánek 50\nVymezení venkovských oblastí\nPro účely tohoto nařízení vymezí řídící orgán „venkovskou oblast“ na úrovni programu. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech stanovit takovou definici pro opatření nebo druh operace.\nKAPITOLA III\nTechnická pomoc a vytváření sítí\nČlánek 51\nFinancování technické pomoci\n1.   V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem využít až 0,25 % svých ročních přidělených prostředků na financování úkolů uvedených v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních], včetně nákladů na zřízení a fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova uvedené v článku 52 a sítě EIP uvedené v článku 53.\nEZFRV může financovat rovněž opatření stanovená v čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (25) ve vztahu k údajům a symbolům režimů jakosti v Unii.\nTyto akce se provádějí v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (26) a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích předpisů, které se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.\n2.   Z podnětu členských států mohou být až 4 % z celkové částky v rámci každého programu rozvoje venkova vyhrazena na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (ES) č. 1303/2013 a na náklady související s přípravnými pracemi k vymezení oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními podle článku 32..\nPro podporu podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související s certifikačním subjektem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.\nV rámci 4 % limitu se vyhradí určitá částka na zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54.\n3.   V případě programů rozvoje venkova zahrnujících méně rozvinuté regiony i ostatní regiony lze míru příspěvku z EZFRV na technickou pomoc podle čl. 59 odst. 3 stanovit při zohlednění převládajícího typu regionů, podle jejich počtu, v rámci daného programu.\nČlánek 52\nEvropská síť pro rozvoj venkova\n1.   V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Unie sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.\n2.   Cílem propojování prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova je:\na)\nzvýšit zapojení všech zúčastněných subjektů, zejména subjektů v oblasti zemědělství a lesnictví a dalších stran v oblasti rozvoje venkova, do provádění politiky rozvoje venkova;\nb)\nzvýšit kvalitu programů rozvoje venkova;\nc)\nzastávat úlohu při informování širší veřejnosti o přínosech politiky rozvoje venkova;\nd)\npodpořit hodnocení programů rozvoje venkova.\n3.   Úkolem sítě je:\na)\nshromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních v oblasti rozvoje venkova;\nb)\nposkytovat podporu v souvislosti s hodnotícími procesy a shromažďováním a správou údajů;\nc)\nna úrovni Unie shromažďovat, upevňovat a šířit osvědčené postupy v oblasti rozvoje venkova, včetně postupů týkajících se metod a nástrojů hodnocení;\nd)\nzřizovat a provozovat tematické skupiny nebo workshopy s cílem usnadnit výměnu odborných poznatků a podporovat provádění, monitorování a další rozvoj politiky rozvoje venkova;\ne)\nposkytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech v Unii a ve třetích zemích;\nf)\nna úrovni Unie pořádat setkání a semináře pro subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova;\ng)\npodporovat vnitrostátní sítě a iniciativy pro nadnárodní spolupráci a výměnu informací o opatřeních a výměnu zkušeností v oblasti rozvoje venkova se sítěmi ve třetích zemích;\nh)\nv případě místních akčních skupin:\ni)\nvytvářet synergie s činnostmi vykonávanými na celostátní nebo regionální úrovni či na obou úrovních příslušnými sítěmi, pokud jde o opatření v oblasti budování kapacit a výměnu zkušeností; a\nii)\nspolupracovat se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV, ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráce.\n4.   Komise přijme prováděcí akty stanovující organizační strukturu a způsob fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nČlánek 53\nSíť evropského inovačního partnerství EIP\n1.   V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje síť EIP s cílem podporovat EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 55. Tato síť umožní propojení operačních skupin, poradenských služeb a výzkumných pracovníků.\n2.   Cílem sítě EIP je:\na)\nusnadnit výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů;\nb)\nnavázat dialog mezi zemědělci a výzkumnou obcí a usnadnit začlenění všech zúčastněných stran do procesu výměny poznatků.\n3.   Úkolem sítě EIP je:\na)\nzajišťovat funkce asistenční služby a poskytovat hlavním subjektům informace o EIP;\nb)\npodporovat zřizování operačních skupin a poskytovat informace o možnostech, jež skýtají politiky Unie;\nc)\nusnadňovat vytváření klastrových iniciativ a pilotních nebo demonstračních projektů, které se mohou mimo jiné týkat těchto záležitostí:\ni)\nzvýšení zemědělské produktivity, hospodářské životaschopnosti, udržitelnosti, účinnosti v oblasti výstupů a zdrojů,\nii)\ninovací na podporu biohospodářství,\niii)\nbiologické rozmanitosti, ekosystémových služeb, funkčnosti půdy a udržitelného hospodaření s vodou,\niv)\ninovačních produktů a služeb pro integrovaný dodavatelský řetězec,\nv)\notevření nových příležitostí v oblasti produktů a trhů pro prvovýrobce,\nvi)\njakosti a bezpečnosti potravin a zdravého životního stylu,\nvii)\nomezení posklizňových ztrát a plýtvání potravinami;\nd)\nshromažďovat a šířit informace v oblasti EIP, včetně výsledků výzkumu a nových technologií, které jsou důležité pro inovace a výměnu poznatků a výměnu se třetími zeměmi v oblasti inovací.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví organizační strukturu a způsob fungování sítě EIP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nČlánek 54\nCelostátní síť pro venkov\n1.   Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova. Součástí celostátní sítě pro venkov je rovněž partnerství uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlenské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.\n2.   Cílem propojování prostřednictvím celostátní sítě pro venkov je:\na)\nzvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění politiky rozvoje venkova;\nb)\nzvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;\nc)\ninformovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova a o možnostech financování;\nd)\npodpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.\n3.   Podpora z EZFRV podle čl. 51 odst. 3 se použije:\na)\nna struktury potřebné pro provoz sítě;\nb)\nna přípravu a provádění akčního plánu, který zahrnuje alespoň tyto prvky:\ni)\nčinnosti týkající se shromažďování příkladů projektů, které zahrnují všechny priority programů rozvoje venkova,\nii)\nčinnosti týkající se usnadnění tematických a analytických výměn mezi stranami zúčastněnými na rozvoji venkova, sdílení a šíření výsledků,\niii)\nčinnosti týkající se poskytování odborné přípravy a vytváření sítí pro místní akční skupiny a zejména technické pomoci pro spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci, usnadnění spolupráce mezi místními akčními skupinami a hledání partnerů pro opatření uvedené v článku 35,\niv)\nčinnosti týkající se zajištění činností v oblasti vytváření sítí pro poradce a služeb na podporu inovací;\nv)\nčinnosti týkající se sdílení a šíření výsledků monitorování a hodnocení,\nvi)\nkomunikační plán zahrnující propagaci a informování o programu rozvoje venkova po dohodě s řídícími orgány a informační a komunikační činnosti zaměřené na širší veřejnost;\nvii)\nčinnosti týkající se účasti na činnostech Evropské sítě pro rozvoj venkova a přispění k těmto činnostem.\n4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro zřizování a fungování celostátních sítí pro venkov a obsah konkrétních programů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nHLAVA IV\nEIP V OBLASTI ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTIVITY A UDRŽITELNOSTI\nČlánek 55\nCíle\n1.   EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti:\na)\npodporuje zemědělské a lesnické odvětví, které účinně využívá zdroje, je hospodářsky životaschopné, produktivní, konkurenceschopné a s nízkými emisemi, šetrné a odolné vůči klimatu, směřuje k systémům ekologické zemědělské produkce a funguje v souladu se základními přírodními zdroji, na nichž zemědělské a lesní hospodaření závisí;\nb)\npomáhá zajistit stálé a udržitelné dodávky stávajících i nových potravin, krmiv a biomateriálů;\nc)\nzlepšuje procesy umožňující zachování životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny;\nd)\nbuduje mosty mezi poznatky špičkového výzkumu a špičkovými technologiemi a zemědělci, uživateli lesů, venkovskými komunitami, podniky, nevládními organizacemi a poradenskými službami.\n2.   EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti usiluje o dosažení těchto cílů prostřednictvím:\na)\nvytváření přidané hodnoty lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobídek k širšímu využívání dostupných inovativních opatření;\nb)\npodpory rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe; a\nc)\ninformování vědecké obce o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.\n3.   EZFRV přispívá k cílům EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti prostřednictvím podpory poskytované v souladu s článkem 35 operačním skupinám v rámci sítě EIP uvedené v článku 56 a síti EIP uvedené v článku 53.\nČlánek 56\nOperační skupiny\n1.   Operační skupiny EIP jsou součástí EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zřizují je zúčastněné subjekty, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci a podniky působící v zemědělství a potravinářství, jež jsou důležité pro dosažení cílů EIP.\n2.   Operační skupiny EIP stanoví vnitřní postupy zajišťující transparentnost jejich činnosti a rozhodování a předcházení střetu zájmů.\n3.   Členské státy v rámci svých programů rozhodnou, v jakém rozsahu budou operační skupiny podporovat.\nČlánek 57\nÚkoly operačních skupin\n1.   Operační skupiny EIP vypracují plán, který obsahuje:\na)\npopis inovativního projektu, jenž má být vypracován, ověřen, upraven nebo proveden;\nb)\npopis očekávaných výsledků a přispění k cíli EIP spočívajícímu ve zvýšení produktivity a zlepšení udržitelného řízení zdrojů.\n2.   Při provádění svých inovativních projektů operační skupiny:\na)\nrozhodují o vypracování a provádění inovativních akcí; a\nb)\nprovádějí inovativní akce prostřednictvím opatření financovaných z programů rozvoje venkova.\n3.   Operační skupiny šíří výsledky svého projektu, zejména prostřednictvím sítě EIP.\nHLAVA V\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 58\nProstředky a jejich rozdělování\n1.   Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7 tohoto článku, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 84 936 milionů EUR v cenách roku 2011 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.\n2.   Na technickou pomoc Komisi podle čl. 51 odst. 1 se použije 0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1.\n3.   Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Unie jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.\n4.   Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 je uveden v příloze I.\n5.   Finanční prostředky převedené členským státem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se odečtou od částek přidělených tomuto členskému státu v souladu s odstavcem 4.\n6.   Do ročního rozpisu uvedeného v odstavci 4 se zahrnou rovněž finanční prostředky převedené do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a finanční prostředky převedené do EZFRV při použití článků 10b a 136 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (27) pro kalendářní rok 2013 musí být rovněž zahrnuty do ročního rozpisu částek uvedeného v odstavci 4.\n7.   S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4, včetně převodů podle odstavců 5 a 6, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I.\n8.   Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 22 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 se k částkám uvedeným v článku 20 nařízení (EU) č. 1306/2013 připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EZFRV. Tyto dostupné účelové příjmy se přidělí členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové výše podpory z EZFRV.\nČlánek 59\nPříspěvky z fondu\n1.   V rozhodnutí, kterým se schvaluje program rozvoje venkova, je stanoven maximální příspěvek z EZFRV pro tento program. V rozhodnutí jsou v případě potřeby jednoznačně stanoveny prostředky přidělené méně rozvinutým regionům.\n2.   Příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.\n3.   V programech rozvoje venkova je stanovena jediná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. Pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93, jakož i pro přechodové regiony, se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:\na)\n85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech, nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93;\nb)\n75 % způsobilých veřejných výdajů pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;\nc)\n63 % způsobilých veřejných výdajů pro přechodové regiony, jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce;\nd)\n53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.\nMinimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.\n4.   Odchylně od odstavce 3 maximální příspěvek z EZFRV:\na)\nčiní 80 % u opatření uvedených v článcích 14, 27 a 35, u místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER uvedeného v článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 a u operací podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i). Tato sazba se v případě programů pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a pro přechodové regiony uvedené v odst. 3 písm. b) a c) může zvýšit až do maximální výše 90 %;\nb)\nčiní 75 % pro operace přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle článků 17, čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28,29,30,31 a 34;\nc)\nčiní 100 % pro finanční nástroje na úrovni Unie uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1303/2013;\nd)\nje shodný se sazbou příspěvku pro dané opatření zvýšenou o 10 dodatečných procentních bodů pro příspěvky na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1303/2013;\ne)\nčiní 100 % pro operace financované z finančních prostředků převedených do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013;\nf)\nčiní 100 % v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru, a to pod podmínkou, že těmto členským státům je poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu, až do roku 2016, kdy se použití tohoto ustanovení znovu posoudí;\ng)\nv případě členských států, kterým je ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, se může u výdajů, jež mají být těmito členskými státy uhrazeny v prvních dvou letech provádění programu rozvoje venkova, zvýšit sazba příspěvku z EZFRV vyplývající z použití čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nejvýše o dalších 10 procentních bodů do maximální výše 95 %. Sazba příspěvku z EZFRV použitelná bez uplatnění této výjimky však musí být dodržena u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období.\n5.   Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.\n6.   Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova se vyhradí na opatření podle článku 17 pro investice související se životním prostředím a klimatem, článků 21, 28, 29 a 30 s výjimkou plateb souvisejících s rámcovou směrnicí o vodě, článků 31, 32 a 34.\nPrvní pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony a zámořská území členských států.\n7.   Předkládá-li členský stát celostátní program i soubor regionálních programů, odstavce 5 a 6 se nevztahují na celostátní program. Příspěvek z EZFRV na celostátní program se zohlední pro účely výpočtu procentního podílu uvedeného v odstavcích 5 a 6 pro každý z regionálních programů v poměru k podílu daného regionálního programu na celostátním příspěvku.\n8.   Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Unie.\n9.   Veřejné výdaje na podporu podniků musejí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.\nČlánek 60\nZpůsobilost výdajů\n1.   Odchylně od čl.65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy došlo k přírodní katastrofě.\n2.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, a to v souladu s výběrovými kritérii uvedenými v článku 49.\nS výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po předložení žádosti příslušnému orgánu.\nČlenské státy mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou pouze výdaje, které vznikly po schválení žádosti o podporu příslušným orgánem.\n3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na čl. 51 odst. 1 a 2.\n4.   Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 61\nZpůsobilé výdaje\n1.   Pokud se podpora podle tohoto nařízení vztahuje na provozní náklady, jsou způsobilé tyto druhy nákladů:\na)\nprovozní náklady;\nb)\npersonální náklady;\nc)\nnáklady na odbornou přípravu;\nd)\nnáklady související se vztahy s veřejností;\ne)\nfinanční náklady;\nf)\nnáklady na vytváření sítí.\n2.   Studie jsou způsobilým výdajem pouze tehdy, jsou-li spojeny s konkrétní operací v rámci programu nebo se specifickými cíli programu.\n3.   Příspěvky v podobě věcného plnění ve formě poskytnutí prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, za něž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo dokumenty se stejnou důkazní hodnotou, mohou být způsobilé pro podporu, jsou-li splněny podmínky článku 69 nařízení (EU) č. 1303/2013.\nČlánek 62\nOvěřitelnost a kontrolovatelnost opatření\n1.   Členské státy zajistí, aby všechna opatření v oblasti rozvoje venkova, která zamýšlejí provést, byla ověřitelná a kontrolovatelná. Za tímto účelem provede řídící orgán a platební agentura každého programu rozvoje venkova posouzení ex ante týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření, jež mají být zahrnuta do programu rozvoje venkova. Řídící orgán a platební agentura posuzují ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření i v průběhu provádění programu rozvoje venkova. Posouzení ex ante a posuzování během období provádění přihlíží k výsledkům kontrol v předchozím a stávajícím programovém období. Je-li při posouzení zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčná opatření se odpovídajícím způsobem upraví.\n2.   Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly tyto částky stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.\nČlánek 63\nZálohy\n1.   Vyplacení záloh je podmíněno poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky zálohy. Pokud jde o veřejné příjemce, zálohy se vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením, jakož i veřejnoprávním subjektům.\nZa rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.\n2.   Záruka se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura stanoví, že výše skutečných výdajů odpovídající veřejnému příspěvku na operaci přesahuje výši zálohy.\nHLAVA VI\nŘÍZENÍ, KONTROLA A PROPAGACE\nČlánek 64\nÚkoly Komise\nK zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013.\nČlánek 65\nÚkoly členských států\n1.   Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie.\n2.   Členské státy pro každý program rozvoje venkova určí:\na)\nřídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;\nb)\nakreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013;\nc)\ncertifikační subjekt ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.\n3.   Členské státy zajistí, aby byl pro každý program rozvoje venkova zřízen odpovídající systém řízení a kontroly, který zaručí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.\n4.   Členské státy jednoznačně stanoví úkoly řídícího orgánu, platební agentury a místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER, pokud jde o uplatňování kritérií způsobilosti a výběrových kritérií a postupů pro výběr projektů.\nČlánek 66\nŘídící orgán\n1.   Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:\na)\nzajišťuje existenci vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;\nb)\nk 31. lednu a 31. říjnu v každém roce programu předkládá Komisi příslušné údaje ukazatelů pro operace vybrané k financování, včetně informací souvisejících s výstupy a finančními ukazateli;\nc)\nzajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací:\ni)\nbyli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód,\nii)\nsi byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;\nd)\nzajišťuje, aby hodnocení ex ante uvedené v článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních] bylo v souladu se systémem hodnocení a monitorování, a odpovídá za schvalování a předkládání hodnocení Komisi;\ne)\nzajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013, aby hodnocení programu ex post uvedené v článku 57 nařízení (EU) č. 1303/2013 bylo provedeno v časových lhůtách stanovených v uvedeném nařízení, a dále zajišťuje soulad těchto hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu výboru a Komisi;\nf)\nposkytuje monitorovacímu výboru informace a dokumenty potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů a priorit;\ng)\nvypracovává výroční zprávy o pokroku včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;\nh)\nzajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování;\ni)\nzajišťuje propagaci programu, i prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování z programu a rovněž informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu hraje.\n2.   Členský stát nebo řídící orgán mohou pro řízení a provádění operací v rámci rozvoje venkova určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.\nPokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.\n3.   Obsahuje-li program rozvoje venkova tematický podprogram podle článku 8, může řídící orgán určit pro řízení a provádění strategie jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, místních akčních skupin nebo nevládních organizací. V tomto případě se použije odstavec 2.\nŘídící orgán zajistí, aby byly pro účely systému monitorování a hodnocení uvedeného v článku 67 zvlášť určeny operace a výstupy tohoto tematického podprogramu.\n4.   S výhradou úlohy platebních agentur a dalších subjektů stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud má členský stát více než jeden program, je možné stanovit koordinační orgán za účelem zajištění souladu v hospodaření s prostředky a propojení mezi Komisí a vnitrostátními řídícími orgány.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace podle odst. 1 písm. i).\nHLAVA VII\nMONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ\nKAPITOLA I\nObecná ustanovení\nOddíl 1\nZavedení systému monitorování a hodnocení a cíle tohoto systému\nČlánek 67\nSystém monitorování a hodnocení\nV souladu s touto hlavou se v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy vypracuje společný systém monitorování a hodnocení, který Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 84.\nČlánek 68\nCíle\nCílem systému monitorování a hodnocení je:\na)\nprokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účelnost, účinnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova;\nb)\npřispět k cílenější podpoře pro rozvoj venkova;\nc)\npodpořit společný vzdělávací proces v souvislosti s monitorováním a hodnocením.\nOddíl 2\nTechnická ustanovení\nČlánek 69\nSpolečné ukazatele\n1.   Za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie je v systému monitorování a hodnocení podle článku 67 uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů, výsledků a dopadů programu, které jsou použitelné pro jednotlivé programy.\n2.   Společné ukazatele vycházejí z dostupných údajů, jsou spojeny se strukturou a cíli rámce politiky rozvoje venkova a umožňují posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů. Společné ukazatele dopadu vycházejí z dostupných údajů.\n3.   Hodnotitel provede kvantifikaci dopadu programu měřeného pomocí ukazatelů dopadu. Na základě důkazů vzešlých z hodnocení SZP, včetně hodnocení programů rozvoje venkova, posoudí Komise s pomocí členských států spojený účinek všech nástrojů SZP.\nČlánek 70\nElektronický informační systém\n1. Klíčové informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně klíčových informací o každém příjemci a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.\nČlánek 71\nPoskytování informací\nPříjemci podpory v rámci opatření v oblasti rozvoje venkova a místní akční skupiny se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění stanovených cílů a priorit.\nKAPITOLA II\nMonitorování\nČlánek 72\nPostupy monitorování\n1.   Řídící orgán a monitorovací výbor podle článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorují kvalitu provádění programu.\n2.   Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program rozvoje venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.\nČlánek 73\nMonitorovací výbor\nČlenské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátnímu rámci a čerpání finančních prostředků.\nČlánek 74\nÚkoly monitorovacího výboru\nMonitorovací výbor se přesvědčí o plnění programu rozvoje venkova a o účinnosti jeho provádění. Za tím účelem monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013:\na)\nje konzultován a vydává stanovisko ke kritériím pro výběr financovaných operací do čtyř měsíců od vydání rozhodnutí o schválení programu, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;\nb)\npřezkoumává činnosti a výstupy spojené s pokrokem při provádění plánu hodnocení programu;\nc)\npřezkoumává zejména opatření v rámci programu týkající se plnění předběžných podmínek, která spadají do působnosti řídícího orgánu, a je informován o opatřeních týkajících se plnění dalších předběžných podmínek;\nd)\núčastní se práce celostátní sítě pro venkov za účelem výměny informací o provádění programu; a\ne)\nprojednává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi.\nČlánek 75\nVýroční zpráva o provádění\n1.   Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2024 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.\n2.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují výroční zprávy o provádění mimo jiné informace o finančních závazcích a výdajích pro jednotlivá opatření a shrnutí činností provedených ve vztahu k plánu hodnocení.\n3.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2017 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu.\n4.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2019 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu a posouzení pokroku dosaženého při zajišťování integrovaného přístupu k používání EZFRV a jiných finančních nástrojů EU na podporu územního rozvoje venkovských oblastí, včetně využití strategií místního rozvoje.\n5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\nKAPITOLA III\nHodnocení\nČlánek 76\nObecná ustanovení\n1.   Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující prvky, které mají být obsaženy v hodnocení ex ante a hodnocení ex post uvedeném v článcích 55 a 57 nařízení (EU) č. 1303/2013, a stanovující minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\n2.   Členské státy zajistí, aby hodnocení byla v souladu se společným přístupem k hodnocení dohodnutým podle článku 67, organizují získávání a shromažďování potřebných údajů a předkládají hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem monitorování.\n3.   Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na svých internetových stránkách.\nČlánek 77\nHodnocení ex ante\nČlenské státy zajistí, aby hodnotitel provádějící hodnocení ex ante byl od časné fáze zapojen do procesu vypracování programu rozvoje venkova, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.\nČlánek 78\nHodnocení ex post\nV roce 2024 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2024.\nČlánek 79\nShrnutí hodnocení\nZa vypracování shrnutí zpráv o hodnocení ex ante a hodnocení ex post na úrovni Unie odpovídá Komise.\nShrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.\nHLAVA VIII\nUSTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI\nČlánek 80\nPravidla vztahující se na podniky\nPoskytuje-li se podpora podle tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými podle článků 206 až 210 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.\nČlánek 81\nStátní podpora\n1.   Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.\n2.   Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle tohoto nařízení a v souladu s ním nebo na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 82 v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.\nČlánek 82\nDoplňkové vnitrostátní financování\nPlatby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž je poskytována podpora z finančních prostředků Unie kdykoli v průběhu programovacího období, zahrnou členské státy do programu rozvoje venkova v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. j) a v případě, že splňují kritéria podle tohoto nařízení, je schvaluje Komise.\nHLAVA IX\nPRAVOMOCI KOMISE, SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nKAPITOLA I\nPravomoci Komise\nČlánek 83\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 84\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro rozvoj venkova“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nKAPITOLA II\nSpolečná ustanovení\nČlánek 85\nVýměna informací a dokumentů\n1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zavede informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro fungování tohoto systému. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.\n2.   Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení.\nČlánek 86\nZpracování a ochrana osobních údajů\n1.   Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje za účelem plnění svých závazků týkajících se řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména závazků uvedených v hlavě VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.\n2   Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 85, musejí být anonymizovány a zpracovávány pouze v souhrnné podobě.\n3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.\n4.   Členské státy informují dotčené subjekty o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.\n5.   Články 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí na tento článek.\nČlánek 87\nObecná ustanovení SZP\nNařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení se použijí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.\nKAPITOLA III\nPřechodná a závěrečná ustanovení\nČlánek 88\nNařízení (ES) č. 1698/2005\nNařízení (ES) č. 1698/2005 se zrušuje.\nNařízení (ES) č. 1698/2005 se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.\nČlánek 89\nPřechodná ustanovení\nK usnadnění přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83,které stanoví podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit podmínky pro přechod z podpory pro rozvoj venkova pro Chorvatsko podle nařízení (ES) č. 1085/2006 na podporu stanovenou tímto nařízením.\nČlánek 90\nVstup v platnost a použitelnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2014.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nV Bruselu dne 17. prosince 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nV. JUKNA\n(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).\n(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a (ES) č. 73/2009 (Viz strana 608 v tomto čísle Úředního věstníku)..\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).\n(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1)\n(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).\n(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).\n(8)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).\n(9)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).\n(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.)\n(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1).\n(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).\n(14)  Úř. věst. C 35, 9.2.2012 s. 1.\n(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)(Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).\n(17)  Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).\n(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).\n(19)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).\n(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).\n(21)  Nařízení Rady(EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).\n(22)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).\n(23)  Nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 ze dne 19. července 1993, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro menší ostrovy v Egejském moři týkající se některých zemědělských produktů (Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1).\n(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).\n(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).\n(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).\n(27)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31. 1. 2009, s. 16).\nPŘÍLOHA I\nROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)\n(běžné ceny v EUR)\n2014\n2015\n2016\n2017\n2018\n2019\n2020\nCELKEM 2014–2020\nBelgie\n78 342 401\n78 499 837\n78 660 375\n78 824 076\n78 991 202\n79 158 713\n79 314 155\n551 790 759\nBulharsko\n335 499 038\n335 057 822\n334 607 538\n334 147 994\n333 680 052\n333 187 306\n332 604 216\n2 338 783 966\nČeská republika\n314 349 445\n312 969 048\n311 560 782\n310 124 078\n308 659 490\n307 149 050\n305 522 103\n2 170 333 996\nDánsko\n90 287 658\n90 168 920\n90 047 742\n89 924 072\n89 798 142\n89 665 537\n89 508 619\n629 400 690\nNěmecko\n1 178 778 847\n1 177 251 936\n1 175 693 642\n1 174 103 302\n1 172 483 899\n1 170 778 658\n1 168 760 766\n8 217 851 050\nEstonsko\n103 626 144\n103 651 030\n103 676 345\n103 702 093\n103 728 583\n103 751 180\n103 751 183\n725 886 558\nIrsko\n313 148 955\n313 059 463\n312 967 965\n312 874 411\n312 779 690\n312 669 355\n312 485 314\n2 189 985 153\nŘecko\n601 051 830\n600 533 693\n600 004 906\n599 465 245\n598 915 722\n598 337 071\n597 652 326\n4 195 960 793\nŠpanělsko\n1 187 488 617\n1 186 425 595\n1 185 344 141\n1 184 244 005\n1 183 112 678\n1 182 137 718\n1 182 076 067\n8 290 828 821\nFrancie\n1 404 875 907\n1 408 287 165\n1 411 769 545\n1 415 324 592\n1 418 941 328\n1 422 813 729\n1 427 718 983\n9 909 731 249\nChorvatsko\n332 167 500\n332 167 500\n332 167 500\n332 167 500\n332 167 500\n332 167 500\n332 167 500\n2 325 172 500\nItálie\n1 480 213 402\n1 483 373 476\n1 486 595 990\n1 489 882 162\n1 493 236 530\n1 496 609 799\n1 499 799 408\n10 429 710 767\nKypr\n18 895 839\n18 893 552\n18 891 207\n18 888 801\n18 886 389\n18 883 108\n18 875 481\n132 214 377\nLotyšsko\n138 327 376\n138 361 424\n138 396 059\n138 431 289\n138 467 528\n138 498 589\n138 499 517\n968 981 782\nLitva\n230 392 975\n230 412 316\n230 431 887\n230 451 686\n230 472 391\n230 483 599\n230 443 386\n1 613 088 240\nLucembursko\n14 226 474\n14 272 231\n14 318 896\n14 366 484\n14 415 051\n14 464 074\n14 511 390\n100 574 600\nMaďarsko\n495 668 727\n495 016 871\n494 351 618\n493 672 684\n492 981 342\n492 253 356\n491 391 895\n3 455 336 493\nMalta\n13 880 143\n13 965 035\n14 051 619\n14 139 927\n14 230 023\n14 321 504\n14 412 647\n99 000 898\nNizozemsko\n87 118 078\n87 003 509\n86 886 585\n86 767 256\n86 645 747\n86 517 797\n86 366 388\n607 305 360\nRakousko\n557 806 503\n559 329 914\n560 883 465\n562 467 745\n564 084 777\n565 713 368\n567 266 225\n3 937 551 997\nPolsko\n1 569 517 638\n1 567 453 560\n1 565 347 059\n1 563 197 238\n1 561 008 130\n1 558 702 987\n1 555 975 202\n10 941 201 814\nPortugalsko\n577 031 070\n577 895 019\n578 775 888\n579 674 001\n580 591 241\n581 504 133\n582 317 022\n4 057 788 374\nRumunsko\n1 149 848 554\n1 148 336 385\n1 146 793 135\n1 145 218 149\n1 143 614 381\n1 141 925 604\n1 139 927 194\n8 015 663 402\nSlovinsko\n118 678 072\n119 006 876\n119 342 187\n119 684 133\n120 033 142\n120 384 760\n120 720 633\n837 849 803\nSlovensko\n271 154 575\n270 797 979\n270 434 053\n270 062 644\n269 684 447\n269 286 203\n268 814 943\n1 890 234 844\nFinsko\n335 440 884\n336 933 734\n338 456 263\n340 009 057\n341 593 485\n343 198 337\n344 776 578\n2 380 408 338\nŠvédsko\n248 858 535\n249 014 757\n249 173 940\n249 336 135\n249 502 108\n249 660 989\n249 768 786\n1 745 315 250\nSpojené království\n371 473 873\n370 520 030\n369 548 156\n368 557 938\n367 544 511\n366 577 113\n365 935 870\n2 580 157 491\nCelkem EU- 28\n13 618 149 060\n13 618 658 677\n13 619 178 488\n13 619 708 697\n13 620 249 509\n13 620 801 137\n13 621 363 797\n95 338 109 365\nTechnická pomoc (0,25 %)\n34 130 699\n34 131 977\n34 133 279\n34 134 608\n34 135 964\n34 137 346\n34 138 756\n238 942 629\nCelkem\n13 652 279 759\n13 652 790 654\n13 653 311 767\n13 653 843 305\n13 654 385 473\n13 654 938 483\n13 655 502 553\n95 577 051 994\nPŘÍLOHA II\nČÁSTKY A MÍRY PODPORY\nČlánek\nPředmět\nMaximální částka v EUR nebo míra\nČl. 15 odst. 8\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\n1 500\nna poradenskou službu\n200 000\nza tři roky v případě odborné přípravy poradců\nČl. 16 odst. 2\nInformační a propagační činnosti\n70 %\nzpůsobilých nákladů na akci\nČl. 16 odst. 4\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\n3 000\nna podnik ročně\nČl. 17 odst. 3\nInvestice do hmotného majetku\nZemědělství\n50 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v Chorvatsku na provádění směrnice Rady 91/676/EHS (1) v období nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři\n40 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech\nPokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro:\n—\nmladé zemědělce, jak jsou definováni v tomto nařízení, nebo kteří již zahájili činnost v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu;\n—\nspolečné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů;\n—\noblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32;\n—\noperace podporované v rámci EIP;\n—\ninvestice spojené s operacemi podle článků 28 a 29\nZpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh\n50 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři\n40 %\nčástky způsobilých investic v jiných regionech\nPokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro operace podporované v rámci EIP spojené s fúzí organizací producentů\nČl. 17 odst. 4\nInvestice do hmotného majetku\n100 %\nneproduktivní investice a zemědělská a lesnická infrastruktura\nČl. 18 odst. 5\nObnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření\n80 %\nčástky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná jednotlivými zemědělci\n100 %\nčástky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná společně více než jedním příjemcem\n100 %\nčástky způsobilých nákladů na investice pro obnovu zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi.\nČl. 19 odst. 6\nRozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti\n70 000\nna mladého zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i)\n70 000\nna příjemce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu ii)\n15 000\nna malý zemědělský podnik podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu iii)\nČl. 23 odst. 3\nZavádění zemědělsko-lesnických systémů\n80 %\nčástky způsobilých investic na zavedení zemědělsko-lesnických systémů\nČl. 26 odst. 4\nInvestice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh\n65 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech\n75 %\nčástky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři\n40 %\nčástky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech\nČl. 27 odst. 4\nZřizování seskupení a organizací producentů\n10 %\nJako procento produkce uvedené na trh během prvních pěti let po uznání. Podpora se postupně snižuje.\n100 000\nve všech případech maximální částka podpory za rok\nČl. 28 odst. 8\nAgroenvironmentálně-klimatická opatření\n600 (2)\nna hektar ročně u jednoletých plodin\n900 (2)\nna hektar ročně u speciálních trvalých plodin\n450 (2)\nna hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy\n200 (2)\nna dobytčí jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen\nČl. 29 odst. 5\nEkologické zemědělství\n600 (2)\nna hektar ročně u jednoletých plodin\n900 (2)\nna hektar ročně u speciálních trvalých plodin\n450 (2)\nna hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy\nČl. 30 odst. 7\nPlatby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě\n500 (2)\nmaximální částka na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let\n200 (2)\nmaximální částka na hektar ročně\n50 (3)\nminimální částka na hektar ročně u plateb podle rámcové směrnice o vodě\nČl. 31 odst. 3\nPlatby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními\n25\nminimální částka na hektar ročně v průměru na plochu, na niž je příjemci poskytována podpora\n250 (2)\nmaximální částka na hektar ročně\n450 (2)\nmaximální částka na hektar ročně v horských oblastech podle čl. 32 odst. 2\nČl. 33 odst. 3\nDobré životní podmínky zvířat\n500\nna dobytčí jednotku\nČl. 34 odst. 3\nLesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů\n200 (2)\nna hektar ročně\nČl. 37 odst. 5\nPojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin\n65 %\nčástky splatného pojistného\nČl. 38 odst. 5\nVzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie\n65 %\nčástky způsobilých nákladů\nČl. 39 odst. 5\nNástroj ke stabilizaci příjmu\n65 %\nčástky způsobilých nákladů\n(1)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).\n(2)  Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.\n(3)  Tato částka může být v řádně odůvodněných případech snížena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.\nPozn.:\nIntenzitou podpory nejsou dotčena pravidla Unie týkající se státní podpory.\nPŘÍLOHA III\nBIOFYZIKÁLNÍ KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ OBLASTÍ S PŘÍRODNÍMI OMEZENÍMI\nKRITÉRIUM\nDEFINICE\nPRAHOVÁ HODNOTA\nKLIMA\nNízká teplota (1)\nDélka vegetačního období (počet dnů) vyjádřená počtem dnů s průměrnou denní teplotou > 5 °C (LGPt5) nebo\n≤ 180 dnů\nSoučet termálního času (v denostupních) pro vegetační období vyjádřený kumulovanou průměrnou denní teplotou > 5 °C\n≤ 1 500 denostupňů\nSuchost\nPoměr ročního úhrnu srážek (P) k roční potenciální evapotranspiraci (PET)\nP/PET ≤ 0,5\nKLIMA A PŮDA\nNadměrná vlhkost půdy\nPočet dnů, kdy je vlhkost půdy na nebo nad hranicí polní kapacity\n≥ 230 dnů\nPŮDA\nOmezené odvodňování půdy (1)\nOblasti, které jsou po významnou část roku podmáčené\nmokrá do 80 cm pod povrchem déle než 6 měsíců nebo mokrá do 40 cm déle než 11 měsíců nebo\nšpatně nebo velmi špatně odvodněná půda nebo\nreduktomorfní znaky do 40 cm od povrchu\nNepříznivá textura a kamenitost (1)\nRelativní hojnost jílu, bahna, písku, organické hmoty (v % hmotnosti) a podílu hrubé půdy (v % objemu)\n≥ 15 % objemu svrchní vrstvy půdy tvoří hrubá půda, včetně skalního výchozu, balvany nebo\nzrnitost poloviny nebo větší části (v souhrnu) 100 cm půdního povrchu klasifikována jako písek, hlinitopísčitá půda vymezená jako:\n% bahna + (2 × % jílu) ≤ 30 % nebo\nzrnitost svrchní vrstvy půdy klasifikována jako těžký jíl\n(≥ 60 % jílu) nebo\norganická půda (organická hmota ≥ 30 %) alespoň 40 cm nebo\nsvrchní vrstva půdy obsahuje 30 % a více jílu a má vertické vlastnosti do 100 cm půdního povrchu\nMělká hloubka zakořenění\nHloubka (v cm) od povrchu půdy k souvislé skále nebo k pevnému podloží\n≤ 30 cm\nŠpatné chemické vlastnosti (1)\nPřítomnost solí a výměnného sodíku, nadměrná kyselost\nSalinita: 4 decisiemens na metr (dS/m) ve svrchní vrstvě půdy nebo\nSodicita: ≥ 6 procent výměnného sodíku (ESP) v polovině nebo větší části (souhrnně) 100 cm půdního povrchu nebo\nKyselost půdy: pH ≤ 5 (ve vodě) ve svrchní vrstvě půdy\nTERÉN\nPříkrý svah\nZměna v nadmořské výšce na planimetrické vzdálenosti (v %)\n≥ 15 %\n(1)  Členské státy musejí pouze zkontrolovat splnění tohoto kritéria ve vztahu k prahovým hodnotám, které jsou relevantní pro konkrétní situaci oblasti.\nPŘÍLOHA IV\nORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ A OPERACÍ S OBZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO TEMATICKÉ PODPROGRAMY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7\nMladí zemědělci:\nPodpora na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího podniku\nInvestice do hmotného majetku\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nSpolupráce\nInvestice do nezemědělských činností\nMalé zemědělské podniky:\nPodpora na zahájení podnikatelské činnosti na rozvoj malých zemědělských podniků\nInvestice do hmotného majetku\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nSpolupráce\nInvestice do nezemědělských činností\nZřizování seskupení producentů\nIniciativa LEADER\nHorské oblasti:\nPlatby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními\nAgroenvironmentálně-klimatické opatření\nSpolupráce\nInvestice do hmotného majetku\nRozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\nZavádění zemědělsko-lesnických systémů\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nZřizování seskupení producentů\nIniciativa LEADER\nKrátké dodavatelské řetězce:\nSpolupráce\nZřizování seskupení producentů\nIniciativa LEADER\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\nInvestice do hmotného majetku\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nŽeny ve venkovských oblastech:\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nInvestice do hmotného majetku\nRozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\nSpolupráce\nIniciativa LEADER\nZmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost:\nPředávání znalostí a informační akce\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nInvestice do hmotného majetku\nObnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\nInvestice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů\nAgroenvironmentálně-klimatické opatření\nEkologické zemědělství\nPlatby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě\nPlatby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (biologická rozmanitost)\nLesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů\nSpolupráce\nŘízení rizik\nPŘÍLOHA V\nPŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA\n1.   PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI\nPriorita EU pro rozvoj venkova / tematický cíl společného strategického rámce\nPředběžná podmínka\nKritéria pro splnění\nPriorita pro rozvoj venkova č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství\nTematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik\n3.1.\nPředcházení riziku a jeho řízení: existence vnitrostátních nebo regionálních posouzení rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu.\n—\nJe zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky:\n—\npopis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku;\n—\npopis scénářů s jedním rizikem a s více riziky;\n—\npřípadné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.\nPriorita pro rozvoj venkova č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím\n4.1\nDobrý zemědělský a environmentální stav (DZES): na vnitrostátní úrovni jsou zavedeny normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle hlavy VI kapitoly I horizontálního nařízení (EU) č. 1306/2013.\n—\nNormy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou vymezeny ve vnitrostátním právu a upřesněny v programech.\nTematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik\n4.2\nMinimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin: na vnitrostátní úrovni jsou vymezeny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení.\n—\nV programech jsou upřesněny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I tohoto nařízení.\nTematický cíl č. 6: Uchovávání a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\n4.3\nJiné příslušné vnitrostátní normy: pro účely hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení jsou vymezeny příslušné závazné vnitrostátní normy.\n—\nV programech jsou upřesněny příslušné závazné vnitrostátní normy.\nPriorita pro rozvoj venkova č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu\nTematický cíl č. 4: podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech odvětvích\nTematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů\n5.1\nEnergetická účinnost: Provádění činností na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a nákladově efektivní investice do energetické účinnosti při výstavbě nebo renovaci budov.\n—\nTěmito činnostmi jsou:\n—\nopatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1),\n—\nopatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU,\n—\nopatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2),\n—\nopatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (3) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zajišťující, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby koneční zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči.\n5.2\nVodní hospodářství: existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy.\n—\nv odvětvích podporovaných z EZFRV členský stát zajistil příspěvek různých způsobů využívání vody ze strany daného odvětví k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážce rámcové směrnice o vodě, případně s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické důsledky této úhrady, jakož i se zohledněním geografických a klimatických podmínek dotčené oblasti nebo oblastí.\n5.3\nEnergie z obnovitelných zdrojů: Provádění činností na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (4).\n—\nv souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna;\n—\nčlenský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES.\nPriorita pro rozvoj venkova č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech\nTematický cíl č. 2 zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí)\n6.\nInfrastruktura sítě nové generace: existence vnitrostátních nebo regionálních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.\n—\nJe vypracován vnitrostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje:\n—\nplán investic do infrastruktury založený na hospodářské analýze zohledňující stávající soukromé a veřejné infrastruktury a plánované investice;\n—\nmodely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám;\n—\nopatření k podnícení soukromých investic.\n(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).\n(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).\n(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64).\n(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).\nPŘÍLOHA VI\nORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ S VÝZNAMEM PRO JEDNU NEBO VÍCE PRIORIT UNIE V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA\nOpatření s obzvláštním významem pro několik priorit Unie\nČlánek 15\nPoradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství\nČlánek 17\nInvestice do hmotného majetku\nČlánek 19\nRozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti\nČlánek 35\nSpolupráce\nČlánky 42 – 44\nIniciativa LEADER\nOpatření s obzvláštním významem pro podporu předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech\nČlánek 14\nPředávání znalostí a informační akce\nČlánek 26\nInvestice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh\nOpatření s obzvláštním významem pro zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků\nČlánek 16\nRežimy jakosti zemědělských produktů a potravin\nOpatření s obzvláštním významem pro podporu organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství\nČlánek 18\nObnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření\nČlánek 24\nPředcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů\nČlánek 27\nZřizování seskupení a organizací producentů\nČlánek 33\nDobré životní podmínky zvířat\nČlánek 36\nŘízení rizik\nČlánek 37\nPojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin\nČlánek 40\nVzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie\nČlánek 39\nNástroj ke stabilizaci příjmu\nOpatření s obzvláštním významem pro obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím\na\npodpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu\nČl. 21 odst. 1 písm. a)\nZalesňování a zakládání lesů\nČl. 21 odst. 1 písm. b)\nZavádění zemědělsko-lesnických systémů\nČl. 21 odst. 1 písm. d)\nInvestice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů\nČlánek 28\nAgroenvironmentálně-klimatické opatření\nČlánek 39\nEkologické zemědělství\nČlánek 30\nPlatby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě\nČlánky 31–32\nPlatby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními\nČlánek 34\nLesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů\nOpatření s obzvláštním významem pro podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech\nČlánek 20\nZákladní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech\nČlánky 42 – 44\nIniciativa LEADER", "summary": "Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova\nEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (EU) č. 1305/2013 – podpora pro rozvoj venkova\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nNařízení:stanoví, jak Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) přispívá k rozvoji venkovských oblastí a zemědělského odvětví v letech 2014–2020, aby byly:odolné, konkurenceschopné a inovativní,šetrné a odolné vůči klimatu a environmentálně vyvážené,sociálně inkluzivní, stanoví pravidla podpory EU pro rozvoj venkova, financované z EZFRV, vysvětluje, jaké má EZFRV cíle a jak funguje.Bylo změněno nařízením (EU) 2017/2393, které zavedlo řadu technických změn pěti nařízení týkajících se společné zemědělské politiky (SZP):nařízení (EU) č. 1305/2013, nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování SZP, nařízení (EU) č. 1307/2013 o pravidlech pro přímé platby zemědělcům, nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 652/2014 o řízení výdajů.Dále bylo změněno nařízením (EU) 2020/2220, které mimo jiné stanoví přechodná ustanovení pro provádění EZFRV, včetně zvláštních zdrojů, které po pandemii COVID-19 pomohou oživit zemědělství a venkovské oblasti EU.\nKLÍČOVÉ BODY\nCíle\nEZFRV se zaměřuje na:zlepšení konkurenceschopnosti v zemědělství, zajištění toho, aby přírodní zdroje byly řízeny udržitelným způsobem a aby opatření k řešení změny klimatu byla realizována účinně, dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských oblastí napříč EU, včetně vytváření a udržení pracovních míst.Priority\nEU podporuje činnosti směřující ke splnění šesti prioritních cílů:podpora přenosu znalostí a inovace, zvýšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělství a udržitelné obhospodařování lesů, podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, podpora účinného využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodářství, podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.Země a regiony EU se mohou rovněž zaměřit na otázky, které jsou obzvláště důležité v jejich oblasti, jako jsou:mladí zemědělci, malé farmy, horské oblasti, ženy ve venkovských oblastech, zmírňování změny klimatu / přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost.RozpočetRozpočet EZFRV byl v roce 2015 stanoven na 99,3 miliard EUR. Alespoň 30 % z této částky musí být použito na opatření k ochraně životního prostředí a boj proti změnám klimatu a 5 % je vyhrazeno na strategie místního rozvoje. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/791 reviduje rozdělení rozpočtu podpory EU pro programy na rozvoj venkova (příloha I nařízení (EU) č. 1305/2013).Změna nařízení z roku 2017\nNařízení (EU) 2017/2393, které se uplatňuje od 1. ledna 2018, usiluje o zjednodušení a zlepšení přístupu zemědělců k financování v rámci SZP. Kromě jiného zavádí:nový odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu poskytující kompenzace zemědělcům postiženým výrazným poklesem jejich příjmu, podporu pro pojistné smlouvy v případech, kdy dojde ke zničení více než 20 % průměrné roční produkce zemědělce, například z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek.Provedení\nPodle nařízení je nutné, aby politika rozvoje venkova byla v souladu s ostatními politikami v této oblasti. Jsou zavedena pravidla na úrovni EU a uzavřeny dohody, jejichž prostřednictvím se zajistí, aby finanční prostředky EU byly využity efektivně, přičemž se minimalizují překryvy a nekonzistence.\nPandemie COVID-19Pozměňující nařízení (EU) 2020/872 poskytuje výjimečnou dočasnou mimořádnou pomoc zemědělcům a malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů a bavlny podle EZFRV. Členské státy EU musí směřovat podporu příjemcům, kteří jsou nejvíce postižení krizí způsobenou onemocněním COVID-19, a to na základě dostupných důkazů a objektivních, nediskriminačních kritérií. Podpora musí mít formu paušální částky, která se vyplatí do 30. června 2021 na základě žádostí o podporu schválených příslušným vnitrostátním orgánem do 31. prosince 2020. Maximální částka podpory nemůže přesáhnout 7 000 EUR na zemědělce a 50 000 EUR na malý a střední podnik.Přechodná pravidla na roky 2021 a 2022Pozměňující nařízení (EU) 2020/2220, přijaté v prosinci 2020, umožňuje pokračující uplatňování pravidel v rámci SZP na období 2014–2020 a zajišťuje kontinuitu plateb zemědělcům a dalším příjemcům podpory z EZFRV v letech 2021 a 2022 do 1. ledna 2023, kdy začne platit nový rámec. Výjimečná dočasná pomoc zemědělcům a malým a středním podnikům, které jsou krizí COVID-19 obzvláště postiženy, kromě toho vyřeší přetrvávající problémy s likviditou, jež ohrožují kontinuitu zemědělské činnosti a malých podniků působících v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů. V souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2021 až 2027 bude celkový objem podpory EU na rozvoj venkova od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022 maximálně 26 896 831 880 EUR v současných cenách. Dalších 8 070 486 840 EUR v současných cenách bude zpřístupněno jako dodatečné zdroje v rámci EZFRV na oživení zemědělství a venkovských oblastí EU na období let 2021 a 2022. Nařízení stanoví podrobná pravidla týkající se toho, jak by tyto prostředky měly být přiděleny prioritám, k nimž patří hospodářský a sociální rozvoj, opatření v oblasti klimatu, dobré životní podmínky zvířat atd.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2014.\nKONTEXT\nEZFRV je jedním ze dvou fondů EU, které poskytují peníze na provádění SZP (druhým je Evropský zemědělský záruční fond). Podporuje cíle strategie Evropa 2020, a to podporou rozvoje venkova v celé EU, přičemž spolupracuje s dalšími iniciativami v této oblasti k zajištění účinného využití peněz z EU.\nDalší informace získáte zde:Rozvoj venkova – ochrana budoucnosti venkovských společenství (Evropská komise).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487–548)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1305/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nProváděcí nařízení Komise (EU) 2020/1009 ze dne 10. července 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014 a (EU) č. 809/2014, pokud jde o některá opatření k řešení krize způsobené rozšířením onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 224, 13.7.2020, s. 1–6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/872 ze dne 24. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí mimořádné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 204, 26.6.2020, s. 1–3)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/288 ze dne 13. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020 (Úř. věst. L 53, 22.2.2019, s. 14–16)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15–49)\nNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1–17)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 18–68)\nViz konsolidované znění.\nProváděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 69–124)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1–32)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320–469)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549–607)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608–670)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671–854)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 08.04.2021"}
{"celex_id": "32013R0229", "reference": "20.3.2013\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 78/41\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 229/2013\nze dne 13. března 2013,\nkterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nK nápravě obtíží způsobených mimořádnou zeměpisnou polohou některých menších ostrovů v Egejském moři byla stanovena zvláštní opatření v oblasti zemědělství nařízením Rady (ES) č. 1405/2006 (3). Tato opatření jsou prováděna prostřednictvím programu podpory, který představuje podstatný nástroj pro zásobování těchto ostrovů zemědělskými produkty a pro podporu místní zemědělské produkce. Vzhledem k potřebě aktualizace stávajících opatření, a to i v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, je třeba nařízení (ES) č. 1405/2006 zrušit a nahradit je novým nařízením.\n(2)\nJe třeba upřesnit základní cíle, k jejichž dosažení bude režim ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři napomáhat.\n(3)\nJe rovněž třeba upřesnit obsah programu podpory pro menší ostrovy v Egejském moři (dále jen „program podpory“), který by podle zásady subsidiarity mělo vytvořit Řecko na nejvhodnější zeměpisné úrovni a který by Řecko mělo předložit Komisi ke schválení.\n(4)\nK účinnějšímu dosažení cílů režimu ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři by měl program podpory zahrnovat opatření, jež zaručují zásobování zemědělskými produkty a zachování a rozvoj místní zemědělské produkce. Je třeba sblížit úroveň plánování programů a systematizovat partnerský přístup mezi Komisí a Řeckem. Komise by měla přijmout postupy a ukazatele, jejichž pomocí zajistí bezproblémové uplatňování a patřičné sledování programu.\n(5)\nPodle zásady subsidiarity a s cílem zajistit flexibilitu, což jsou dva principy tvořící základ programování přijatého pro režim ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři, mohou orgány určené Řeckem navrhnout změny programu, aby jej přizpůsobily realitě těchto ostrovů. Za tímto účelem by se měla podporovat výraznější spolupráce s příslušnými místními a oblastními orgány a dalšími zúčastněnými stranami. Ve stejném duchu by měl být postup pro změnu programu přizpůsoben míře vhodnosti jednotlivých druhů změn.\n(6)\nMimořádná zeměpisná poloha některých menších ostrovů v Egejském moři vede v případě těchto ostrovů k vícenákladům na dopravu v souvislosti se zdroji zásobování základními produkty sloužícími k lidské spotřebě, ke zpracování nebo jako zemědělské vstupy. Objektivní skutečnosti vyplývající z izolace a vzdálenosti od trhů navíc působí hospodářským subjektům a producentům z těchto ostrovů v Egejském moři další obtíže, které jejich činnost velmi ztěžují. V určitých případech hospodářské subjekty a producenti trpí dvojí odloučeností, totiž skutečností, že zásobování probíhá přes jiné ostrovy. Tyto nevýhody lze zmírnit snížením cen uvedených základních produktů. Je tedy vhodné zavést zvláštní režim zásobování, aby se zajistilo zásobování menších ostrovů v Egejském moři a snížily vícenáklady spojené s jejich izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů,.\n(7)\nProblémy, se kterými se potýkají menší ostrovy v Egejském moři, dále zhoršuje jejich malá rozloha. Aby bylo možné zajistit účinnost navrhovaných opatření, měla by se tato opatření vztahovat na všechny ostrovy v Egejském moři kromě Kréty a Euboie.\n(8)\nAby bylo dosaženo záměru snížit na menších ostrovech v Egejském moři ceny a snížit vícenáklady spojené s jejich izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů, a přitom zachovat konkurenceschopnost produktů Unie, je třeba na dodávku produktů z Unie na tyto menší ostrovy v Egejském moři poskytnout podporu. Tato podpora by měla přihlížet k vícenákladům na dopravu na menší ostrovy v Egejském moři, a jde-li o zemědělské vstupy nebo o produkty určené ke zpracování, k vícenákladům spojeným s izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů.\n(9)\nAby se zamezilo spekulacím, jež by škodily konečným uživatelům na menších ostrovech, je třeba upřesnit, že zvláštního režimu zásobování lze využívat pouze u produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti.\n(10)\nJelikož množství, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, je omezeno potřebami zásobování menších ostrovů v Egejském moři, neměl by tento režim narušit řádné fungování vnitřního trhu. Hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování by ani neměly vyvolat odklon obchodu s dotyčnými produkty. Zasílání nebo vývoz těchto produktů z menších ostrovů v Egejském moři je tedy třeba zakázat. Je však třeba povolit zasílání nebo vývoz těchto produktů, pokud se finanční výhoda vyplývající ze zvláštního režimu zásobování nahrazuje.\n(11)\nPokud jde o zpracované produkty, je třeba mezi menšími ostrovy v Egejském moři povolit směnu těchto produktů a snížit náklady na jejich přepravu tak, aby byl mezi těmito ostrovy umožněn obchod. Rovněž je třeba zohlednit obchodní toky v rámci regionálního obchodu a tradiční vývoz a zasílání do zbývající části Unie nebo do třetích zemí, a tudíž povolit vývoz zpracovaných produktů odpovídající tradičním obchodním tokům.\n(12)\nAby se realizovaly cíle zvláštního režimu zásobování, měly by se hospodářské výhody tohoto režimu odrazit na úrovni nákladů produkce a měly by snížit ceny až na úrovni konečného uživatele. Zvláštní režim zásobování by tedy měl být poskytnut pouze za podmínky, že se jeho účinek skutečně projeví, a měly by být prováděny nezbytné kontroly.\n(13)\nJe třeba stanovit pravidla pro fungování režimu týkající se zejména vytvoření rejstříku hospodářských subjektů a systému osvědčení podle osvědčení uvedených v článku 161 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (4).\n(14)\nPolitika Unie na podporu místní produkce na menších ostrovech v Egejském moři, stanovená nařízením (ES) č. 1405/2006, se týkala mnoha produktů a opatření pro jejich produkci, uvádění na trh nebo zpracování. Tato opatření se ukázala jako účinná a zajistila trvání a rozvoj zemědělství. Unie by v podpoře těchto produkčních řetězců, které jsou klíčovým činitelem environmentální, sociální a hospodářské rovnováhy menších ostrovů v Egejském moři, měla pokračovat. Zkušenost ukázala, že užší partnerství s místními orgány může stejně jako v případě politiky rozvoje venkova pomoci cíleněji se zaměřit na konkrétní otázky, jež mají pro dané ostrovy význam. Je proto třeba pokračovat v podpoře ve prospěch místní produkce prostřednictvím programu podpory, který byl poprvé vytvořen nařízením (ES) č. 1405/2006. V tomto ohledu by měl být kladen důraz na zachování tradičního zemědělství a na tradiční rysy způsobů produkce, místních produktů a bioproduktů.\n(15)\nMěly by být stanoveny minimální prvky, jež by program podpory měl obsahovat, aby mohla být vymezena opatření ve prospěch místní zemědělské produkce, zejména popis situace, navržené strategie, cílů a opatření. Je rovněž třeba stanovit zásady soudržnosti těchto opatření s ostatními politikami Unie, aby se vyloučila veškerá neslučitelnost a překrývání podpor.\n(16)\nPro účely provádění tohoto nařízení by mělo být rovněž možné, aby program podpory obsahoval opatření pro financování studií, demonstračních projektů, vzdělávání a technické pomoci.\n(17)\nZemědělce z menších ostrovů v Egejském moři je třeba přimět k tomu, aby dodávali jakostní produkty, a pomoci jim s uváděním takových produktů na trh.\n(18)\nMůže být povolena odchylka od konzistentní politiky Komise nepovolovat státní provozní podpory v odvětví produkce, zpracování a přepravy zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) a uvádění těchto produktů na trh, aby se tak zmírnily zvláštní obtíže, s nimiž se potýká zemědělská produkce na menších ostrovech v Egejském moři v důsledku jejich izolace, malé rozlohy, hornatosti, podnebí, hospodářské závislosti na malém množství produktů a jejich vzdálenosti od trhů.\n(19)\nProvádění tohoto nařízení by nemělo ohrozit míru zvláštní podpory, které menší ostrovy v Egejském moři dosud využívaly. K provádění vhodných opatření by tudíž Řecko mělo disponovat částkami odpovídajícími podpoře, kterou již poskytuje Unie na základě nařízení (ES) č. 1405/2006.\n(20)\nOd roku 2007 se na některých menších ostrovech v Egejském moři zvýšila potřeba základních produktů z důvodu vývoje stáda a demografického tlaku. Měla by být tudíž zvýšena ta část rozpočtu, kterou by Řecko mělo mít možnost používat pro zvláštní režim zásobování menších ostrovů v Egejském moři.\n(21)\nAby Řecko mohlo vyhodnotit všechny náležitosti týkající se provádění programu podpory za předchozí rok a předložit Komisi úplnou výroční hodnotící zprávu, je třeba posunout datum pro předložení uvedené zprávy z 30. června na 30. září roku následujícího po roce referenčním.\n(22)\nKomise by měla Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 31. prosince 2016 předložit souhrnnou zprávu o dopadu opatření přijatých v rámci provádění tohoto nařízení, která bude případně doplněna o vhodná doporučení, a tuto zprávu by poté měla předkládat každých pět let.\n(23)\nS cílem zajistit řádné fungování režimu stanoveného tímto nařízením by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nebo změnu jiných než podstatných prvků tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci příprav vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(24)\nS cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění režimu ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři ve vztahu k jiným obdobným režimům a zamezit narušování hospodářské soutěže nebo diskriminaci mezi hospodářskými subjekty by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (5).\n(25)\nS cílem zajistit bezodkladné uplatňování plánovaných opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT A CÍLE\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství k odstranění obtíží způsobených izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů menších ostrovů v Egejském moři (dále jen „menší ostrovy“).\n2.   Pro účely tohoto nařízení se „menšími ostrovy“ rozumějí všechny ostrovy v Egejském moři s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia.\nČlánek 2\nCíle\n1.   Zvláštní opatření uvedená v článku 1 přispívají k realizaci těchto cílů:\na)\nzaručit zásobování menších ostrovů základními produkty sloužícími k lidské spotřebě nebo ke zpracování a jako zemědělské vstupy, a to snížením vícenákladů spojených s jejich izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů;\nb)\nzachovávat a rozvíjet zemědělskou činnost na menších ostrovech, včetně produkce, zpracování, uvádění na trh a přepravy místních surovin a zpracovaných produktů.\n2.   Cílů uvedených v odstavci 1 se dosahuje prostřednictvím opatření uvedených v kapitolách III, IV a V.\nKAPITOLA II\nPROGRAM PODPORY\nČlánek 3\nVytvoření programu podpory\n1.   Opatření uvedená v článku 1 se stanoví prostřednictvím programu podpory, který obsahuje:\na)\nzvláštní režim zásobování stanovený v kapitole III a\nb)\nzvláštní opatření ve prospěch místní zemědělské produkce stanovená v kapitole IV.\n2.   Podpůrný program se zavádí na územní úrovni, kterou Řecko pokládá za nejvhodnější. Vypracují ho příslušné místní a oblastní orgány určené Řeckem, které jej po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi na odpovídající územní úrovni předloží Komisi ke schválení podle článku 6.\nČlánek 4\nSlučitelnost a soudržnost\n1.   Opatření přijímaná v rámci programu podpory musí být v souladu s právem Unie. Taková opatření musí být soudržná s ostatními politikami Unie a s opatřeními, která jsou v rámci těchto politik přijímána.\n2.   Zajištěna musí být soudržnost opatření přijatých v rámci programu podpory s opatřeními prováděnými v rámci jiných nástrojů společné zemědělské politiky, zejména společných organizací trhu, rozvoje venkova, jakosti produktů, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí.\nPředevším nesmí být žádné opatření na základě tohoto nařízení financováno jako:\na)\ndodatečná podpora na režimy prémií nebo podpory v rámci společné organizace trhu, s výjimkou případů odůvodněných na základě objektivních kritérií;\nb)\npodpora výzkumných projektů, opatření na podporu výzkumných projektů nebo opatření, které může Unie financovat na základě rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (6);\nc)\npodpora opatření v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (7).\nČlánek 5\nObsah programu podpory\nProgram podpory obsahuje:\na)\nrozvrh provádění opatření a obecnou roční orientační tabulku financování uvádějící finanční prostředky, které mají být mobilizovány;\nb)\nprokázání slučitelnosti a soudržnosti různých opatření v rámci programu s kritérii a kvantitativními ukazateli sloužícími ke sledování a hodnocení;\nc)\nopatření přijatá k zajištění účinného a náležitého provádění programu, včetně opatření pro propagaci, sledování a hodnocení, a definici kvantifikovaných ukazatelů sloužících k hodnocení;\nd)\nurčení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu a určení orgánů nebo přidružených subjektů a hospodářských a sociálních partnerů na vhodných úrovních a výsledky provedených konzultací.\nČlánek 6\nSchválení a změny programu\n1.   Program podpory je vytvořen nařízením (ES) č. 1405/2006 a je financován z finančních prostředků uvedených v čl. 18 odst. 2 a 3.\nProgram obsahuje předběžný odhad zásobování označující produkty, jejich množství a výši podpory Unie na zásobování a návrh programu podpory ve prospěch místní produkce.\n2.   V závislosti na ročním hodnocení toho, jak jsou prováděna opatření zařazená do programu podpory, může Řecko předložit Komisi náležitě zdůvodněné návrhy na jejich změnu v rámci finančního příspěvku uvedeného v čl. 18 odst. 2 a 3, aby se tato opatření lépe uzpůsobila požadavkům menších ostrovů a navrhované strategii. Komise přijme prováděcí akty stanovící postupy pro posouzení souladu navrhovaných změn s právem Unie a rozhodnutí o jejich schválení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\n3.   Postupy stanovené prováděcími akty uvedenými v odstavci 2 mohou zohlednit následující prvky: význam změn navržených Řeckem ohledně nových opatření, zda jsou změny v rozpočtu přiděleném na opatření značné, změny v množství a v úrovni pomoci pro produkty v předběžném odhadu zásobování nebo úpravy kódů a popisů stanovených v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (8).\n4.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 rovněž u každého postupu určují četnost žádostí o změny i lhůty, v nichž mají být schválené změny provedeny.\nČlánek 7\nKontroly a sledování\nŘecko provádí kontroly prostřednictvím správních kontrol a kontrol na místě. Komise přijme prováděcí akty týkající se minimálních znaků kontrol, které Řecko musí provádět.\nKomise také přijme prováděcí akty, pokud jde o postupy a materiální a finanční ukazatele k zajištění účinného následného sledování provádění programů.\nTyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\nKAPITOLA III\nZVLÁŠTNÍ REŽIM ZÁSOBOVÁNÍ\nČlánek 8\nPředběžný odhad zásobování\n1.   Ustavuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty Unie uvedenými v příloze I Smlouvy (dále jen „zemědělské produkty“), jež jsou na menších ostrovech základními produkty sloužícími k lidské spotřebě, k výrobě jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy.\n2.   Řecko vytvoří na zeměpisné úrovni, kterou pokládá za nejvhodnější, předběžný odhad zásobování k vyčíslení ročních potřeb zásobování menších ostrovů zemědělskými produkty.\nSamostatný předběžný odhad lze vyhotovit pro hodnocení potřeb podniků balících a zpracovávajících produkty určené pro místní trh, zasílané do zbývající části Unie nebo vyvážené do třetích zemí v rámci tradičního obchodu podle čl. 13 odst. 2 a 3.\nČlánek 9\nFungování zvláštního režimu zásobování\n1.   Na zásobování menších ostrovů zemědělskými produkty se poskytuje podpora.\nČástka podpory se stanoví u každého dotyčného produktu s přihlédnutím k vícenákladům spojeným s uváděním produktů na trh na menších ostrovech, vypočteným z přístavů v kontinentálním Řecku, ze kterých je zajišťováno zásobování, a z přístavů ostrovů tranzitu nebo překládky produktů pro ostrovy konečného určení. V případě zemědělských vstupů nebo produktů určených ke zpracování by při stanovení výše podpory měly být zohledněny vícenáklady spojené s izolací, malou rozlohou a vzdáleností od trhů.\n2.   Zvláštního režimu zásobování lze využívat pouze u zemědělských produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti.\nČlánek 10\nProvádění\nPři provádění zvláštního režimu zásobování se přihlíží zejména:\na)\nke specifickým potřebám menších ostrovů a k předepsaným požadavkům na jakost;\nb)\nk tradičním obchodním tokům mezi přístavy v kontinentálním Řecku a ostrovy v Egejském moři a mezi těmito ostrovy;\nc)\nk hospodářské stránce navrhovaných podpor;\nd)\npřípadně k potřebě nebránit rozvoji místních produkcí.\nČlánek 11\nOsvědčení\n1.   Podpora stanovená v čl. 9 odst. 1 se přiznává na základě předložení osvědčení.\nOsvědčení se vydávají pouze hospodářským subjektům zapsaným do rejstříku, který vedou příslušné orgány.\nTato osvědčení nejsou převoditelná.\n2.   U žádostí o osvědčení se nevyžaduje složení jistoty. Příslušný orgán může nicméně v míře, která je nezbytná k zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení, požadovat složení jistoty, která se rovná částce udělené výhody uvedené v článku 12. V takových případech se uplatňují čl. 34 odst. 1, 4, 5, 6, 7 a 8 nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (9).\nKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, jimiž stanoví podmínky zápisu hospodářských subjektů do rejstříku a umožní hospodářským subjektům plný výkon jejich práv na účast ve zvláštním režimu zásobování.\n3.   Komise přijme prováděcí akty týkající se všech opatření nezbytných k zajištění toho, aby Řecko uplatňovalo tento článek jednotně, zejména pokud jde o zavedení režimu osvědčení a závazky, jež na sebe berou hospodářské subjekty při zapsání do rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\nČlánek 12\nDopad výhody\n1.   Využívání zvláštního režimu zásobování vyplývající z poskytnutí podpory je závislé na skutečném dopadu hospodářské výhody až na konečného uživatele, který v závislosti na jednotlivých případech může být spotřebitelem, pokud se jedná o produkty určené k přímé spotřebě, posledním zpracovatelem nebo balírnou, pokud se jedná o produkty určené pro zpracovatelská odvětví nebo pro balicí odvětví, nebo zemědělcem, pokud se jedná o produkty používané k výživě zvířat nebo jako zemědělské vstupy.\nVýhoda uvedená v prvním pododstavci se rovná výši podpory.\n2.   Aby se zajistilo jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise prováděcí akty týkající se uplatňování pravidel stanovených v odstavci 1, a zejména podmínek pro sledování skutečného dopadu výhody až na konečného uživatele ze strany členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\nČlánek 13\nVývoz do třetích zemí a zasílání do zbývající části Unie\n1.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví požadavky na vývoz produktů, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, do třetích zemí nebo jejich zasílání do zbývající části Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\nTyto požadavky zahrnují zejména vrácení podpory obdržené v rámci zvláštního režimu zásobování.\nVývoz produktů, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, do třetích zemí nepodléhá předložení osvědčení.\n2.   Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nevztahuje na produkty zpracované na menších ostrovech ze zemědělských produktů, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování a které jsou:\na)\nvyváženy do třetích zemí nebo zasílány do zbývající části Unie v rámci množstevních limitů odpovídajících tradičním zásilkám a tradičnímu vývozu;\nb)\nvyváženy do třetích zemí v rámci regionálního obchodu v souladu s místy určení a podrobnými požadavky, které stanoví Komise;\nc)\nzasílány mezi menšími ostrovy.\nVývoz produktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) do třetích zemí nepodléhá předložení osvědčení.\nPři vývozu produktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) se neposkytuje žádná náhrada.\nKomise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví množstevní limity pro produkty uvedené v písmenu a) a podrobné požadavky uvedené v písmenu b). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\n3.   Zpracovatelské úkony, které mohou být podnětem k tradičnímu obchodnímu vývozu nebo tradičním zásilkám, splňují obdobným způsobem podmínky zpracování použitelné pod celním dohledem v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, s výjimkou všech obvyklých způsobů manipulace.\nČlánek 14\nKontroly a sankce\n1.   Zemědělské produkty spadající do zvláštního režimu zásobování podléhají správním kontrolám při vstupu na menší ostrovy, jakož i při vývozu nebo odeslání z těchto ostrovů.\nKomise přijme prováděcí akty týkající se minimálních znaků kontrol, které Řecko musí provádět. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\n2.   Aniž jsou dotčeny sankce použitelné podle vnitrostátního práva, nedodržuje-li hospodářský subjekt uvedený v článku 11 závazky přijaté na základě tohoto článku, přijme příslušný orgán následující opatření:\na)\nodejme hospodářskému subjektu poskytnutou výhodu;\nb)\npodle závažnosti porušování závazků pozastaví nebo zruší zápis hospodářského subjektu v rejstříku.\n3.   Pokud hospodářské subjekty neprovedou plánovaný zápis do rejstříku v souladu s článkem 11, pozastaví příslušný orgán poté, co vyprší platnost příslušného osvědčení, jejich oprávnění žádat o osvědčení na dobu šedesáti dnů. Toto ustanovení se nevztahuje na případy vyšší moci nebo mimořádných povětrnostních podmínek. Po této době se vydají další osvědčení, pokud bude složena jistota rovnající se částce výhody, která má být poskytnuta na období určené příslušnými orgány.\nPříslušný orgán přijme opatření nezbytná pro opětovné použití jakéhokoli množství produktů, které je k dispozici v důsledku nevyužitých, částečně využitých nebo zrušených osvědčení nebo pro zpětné získání poskytnuté výhody.\nKAPITOLA IV\nOPATŘENÍ VE PROSPĚCH MÍSTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE\nČlánek 15\nOpatření\n1.   Program podpory zahrnuje opatření nezbytná k zajištění trvání a rozvoje místní zemědělské produkce na menších ostrovech v rámci třetí části hlavy III Smlouvy.\n2.   Část programu věnovaná opatřením ve prospěch místní zemědělské produkce zahrnuje alespoň tyto základní prvky:\na)\nkvantifikovaný popis situace příslušné zemědělské produkce s ohledem na dostupné výsledky hodnocení, který uvádí nerovnosti, rozdíly, možnosti rozvoje a mobilizované finanční zdroje;\nb)\npopis navrhované strategie, vybraných priorit, kvantifikovaných obecných a provozních cílů a hodnocení očekávaného hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu, včetně vlivu na zaměstnanost;\nc)\npopis zamýšlených opatření, především režimů podpory pro provádění těchto opatření, a případně informace o tom, zda je zapotřebí studií, demonstračních projektů, odborné přípravy nebo činností technické pomoci spojených s přípravou, prováděním nebo úpravou dotyčných opatření;\nd)\nseznam podpor, jež představují přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10);\ne)\nčástku podpory stanovenou pro každé opatření a prozatímní částku pro každou akci pro dosažení jednoho nebo více cílů stanovených programem.\n3.   Komise přijme prováděcí akty týkající se požadavků pro výplatu podpor podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\n4.   Program může zahrnovat opatření na podporu produkce, zpracování, uvádění na trh a přepravy zemědělských surovin a zpracovaných zemědělských produktů z menších ostrovů.\nKaždé opatření lze členit na akce. Pro každou akci vymezí program alespoň tyto prvky:\na)\npříjemce;\nb)\npodmínky způsobilosti;\nc)\njednotkovou výši podpory.\nKomise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 týkající se podmínek pro stanovení částky podpory poskytované na podporu uvádění surovin a zpracovaných produktů na trh a jejich přepravy mimo oblast jejich produkce a případně podmínek pro určení množství produktů, na něž se tato podpora vztahuje.\nČlánek 16\nKontroly a neoprávněné platby\n1.   Kontroly opatření uvedených v této kapitole se provádějí prostřednictvím správních kontrol a kontrol na místě.\n2.   V případě neoprávněné platby je dotyčný příjemce povinen příslušné částky vrátit. Obdobně se použije článek 80 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (11).\nKAPITOLA V\nDOPROVODNÁ OPATŘENÍ\nČlánek 17\nStátní podpora\n1.   U zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise podle článku 108 Smlouvy v odvětví produkce, zpracování, uvádění těchto produktů na trh a jejich přepravy schválit provozní podporu, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce na menších ostrovech způsobené jejich izolací, malou rozlohou, hornatostí, podnebím, hospodářskou závislostí na malém množství produktů a jejich vzdáleností od trhů.\n2.   Řecko může poskytnout dodatečné finanční prostředky na provádění programu podpory. V takovém případě musí Řecko oznámit státní podporu Komisi a ta ji může schválit v souladu s tímto nařízením jako součást tohoto programu. Takto oznámená podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy.\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 tohoto článku, a odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (12), se na platby uskutečněné Řeckem podle kapitol III a IV tohoto nařízení nepoužijí v souladu s tímto nařízením články 107, 108 a 109 Smlouvy.\nKAPITOLA VI\nFINANČNÍ USTANOVENÍ\nČlánek 18\nFinanční prostředky\n1.   Opatření stanovená tímto nařízením představují intervenční opatření zaměřená na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (13).\n2.   Unie financuje opatření stanovená v kapitole III a IV do maximální roční výše 23,93 milionu EUR.\n3.   Částka přidělovaná ročně na financování zvláštního režimu zásobování uvedeného v kapitole III nepřesáhne 7,11 milionu EUR.\nKomise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví požadavky, v souladu s nimiž může Řecko měnit určení prostředků přidělených každý rok na různé produkty, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.\n4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, pokud jde o stanovení podmínek pro určení maximální roční částky, již lze rozumně a přiměřeně přidělit na opatření týkající se financování studií, demonstračních projektů, vzdělávání a školení a opatření technické pomoci.\nKAPITOLA VII\nOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 19\nVnitrostátní opatření\nŘecko přijme opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, zejména pokud jde o správní kontroly a sankce, a uvědomí o nich Komisi.\nČlánek 20\nSdělení a zprávy\n1.   Řecko sdělí Komisi nejpozději do 15. února každého roku částky, které mu byly dány k dispozici a které hodlá během následujícího roku vynaložit na provádění předběžného odhadu zásobování a každého opatření ve prospěch místní zemědělské produkce zahrnutého do programu podpory.\n2.   Řecko předloží Komisi nejpozději do 30. září každého roku zprávu o provádění opatření stanovených v tomto nařízení v předchozím roce.\n3.   Nejpozději do 31. prosince 2016 a následně každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o dopadu činností uskutečněných na základě tohoto nařízení a případně k ní připojí vhodné návrhy.\nČlánek 21\nVýkon přenesené pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 se svěřuje Komisi na dobu pěti let od 21. března 2013. Komise vypracuje nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období zprávu o přenesené pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 11 odst. 2, čl. 15 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl příslušný akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 22\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby zřízený článkem 141 nařízení (ES) č. 73/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 23\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1405/2006 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.\nČlánek 24\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 13. března 2013.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředsedkyně\nL. CREIGHTON\n(1)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 82.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. února 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. února 2013.\n(3)  Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.\n(4)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\n(6)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.\n(7)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.\n(9)  Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.\n(10)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.\n(11)  Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65.\n(12)  Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.\n(13)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.\nPŘÍLOHA\nSrovnávací tabulka\nNařízení (ES) č. 1405/2006\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČl. 3 odst. 1\nČlánek 3\nČlánek 8\nČl. 4 odst. 1\nČl. 9 odst. 1\nČl. 4 odst. 2\nČlánek 10\nČl. 4 odst. 3\nČl. 12 odst. 1\nČlánek 5\nČlánek 13\nČl. 7 odst. 1\nČl. 15 odst. 1\nČl. 7 odst. 2\nČl. 3 odst. 2\nČlánek 8\nČlánek 4\nČl. 9 písm. a) a b)\nČl. 15 odst. 2\nČl. 9 písm. c), d), e) a f)\nČlánek 5\nČlánek 10\nČl. 7 druhý pododstavec\nČlánek 11\nČlánek 17\nČlánek 12\nČlánek 18\nČlánek 13\nČl. 6 odst. 1\nČl. 14 písm. a)\nČl. 6 odst. 2 až 4\nČl. 14 písm. b)\nČl. 7 první pododstavec a čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec, odst. 2 a 3\nČlánek 16\nČlánek 19\nČlánek 17\nČlánek 20\nČlánek 18\nČlánek 23\nČlánek 21\nČlánek 24", "summary": "Zemědělci na ostrovech v Egejském moři - podpora EU\nZemědělci na ostrovech v Egejském moři - podpora EU\nEvropská unie má zvláštní pravidla pro pomoc zemědělství na menších ostrovech v Egejském moři, které jsou dotčeny zeměpisnými a hospodářskými faktory.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006.\nPŘEHLED\n                  \nEvropská unie má zvláštní pravidla pro pomoc zemědělství na menších ostrovech v Egejském moři, které jsou dotčeny zeměpisnými a hospodářskými faktory.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n                     \nUmožňuje zvláštní opatření, jejichž cílem je kompenzovat obtíže, kterým tyto ostrovy čelí v důsledku své odlehlé polohy. Má dva cíle:\n1.zaručit zásobování těchto menších ostrovů základními produkty k lidské spotřebě nebo ke zpracování a jakožto zemědělské vstupy, a to za cenu, která kompenzuje jejich vzdálenou polohu,\n2.z dlouhodobého hlediska zajistit kontinuitu a rozvoj místní produkce.\nKLÍČOVÉ BODY\nŘízení a rozpočet\nŘecko rozhodne o nejvhodnější zeměpisné úrovni, na níž se vytvoří program, který předloží Komisi ke schválení. Každoročně je z rozpočtu EU k dispozici částka 23,93 milionu EUR (z níž lze použít maximálně 7,11 milionu EUR na financování zvláštních zásobovacích režimů), jak stanoví čl. 18 odst. 2 a 3 nařízení.\nZvláštní zásobovací režimy\nPokud jsou schváleny, jsou udělovány pod podmínkou, že dopad hospodářské výhody je přenesen na konečného uživatele, který v závislosti na jednotlivých případech může být spotřebitelem, pokud se jedná o produkty určené k přímé spotřebě, posledním zpracovatelem nebo balírnou, pokud se jedná o produkty určené pro zpracovatelská odvětví nebo pro balicí odvětví, nebo zemědělcem, pokud se jedná o produkty používané k výživě zvířat nebo jako zemědělské vstupy.\nVýhoda se rovná výši podpory. Řídicí orgán může požadovat složení jistoty, která se rovná částce udělené výhody.\nOpatření na podporu místní zemědělské produkce\nProgram může zahrnovat opatření na podporu produkce, zpracování nebo prodeje zemědělských produktů na menších ostrovech v Egejském moři.\nKaždé opatření lze členit na akce. Pro každou akci vymezí program alespoň příjemce, podmínky způsobilosti a jednotkovou výši podpory, která je pro danou akci přidělena.\nKontroly a sankce\nProdukty spadající do zvláštního režimu jsou kontrolovány při vstupu na menší ostrovy v Egejském moři, jakož i při vývozu nebo odeslání. Pokud pravidla nejsou dodržována, orgány mohou hospodářskému subjektu (např. zemědělcům a společnostem, které vlastní zemědělské hospodářství) a dočasně pozastavit nebo zrušit jejich registraci.\nOpatření na podporu místní zemědělské produkce jsou ověřována správními kontrolami i kontrolami na místě. V případě neoprávněné platby je dotyčný příjemce povinen dotyčnou částku vrátit.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\n                     \nOd 21. března 2013. Nařízení (EU) č. 229/2013 zrušuje nařízení (ES) č. 1405/2006.\nDalší informace najdete na internetových stránkách Evropské komise, v části věnované programům POSEI a zvláštním opatřením ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 229/2013\n21. 3. 2013\n-\nÚř. věst. L 78, 20. 3. 2013, s. 41-50\nPoslední aktualizace 16.03.2015"}
{"celex_id": "32012R0070", "reference": "3.2.2012\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 32/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 70/2012\nze dne 18. ledna 2012\no statistickém vykazování silniční přepravy zboží\n(přepracované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\npo postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,\nv souladu s řádným legislativním postupem (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 1172/98 ze dne 25. května 1998 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (2) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k novým změnám by uvedené rozhodnutí mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.\n(2)\nPro provádění úkolů jí svěřených v souvislosti se společnou dopravní politikou by Komise měla mít k dispozici srovnatelné, spolehlivé, harmonizované, pravidelné a úplné statistické údaje o rozsahu a vývoji silniční přepravy zboží prováděné vozidly registrovanými k provozu v Unii a o míře využívání vozidel provádějících tuto přepravu.\n(3)\nJe nezbytné vypracovávat úplné regionální statistiky o přepravě zboží a o jízdách vozidel.\n(4)\nJe proto vhodné zejména zabezpečit během dopravy uvnitř Unie, aby označení regionu původu a místa určení bylo provedeno na stejném základě jako u vnitrostátní dopravy a určit souvislost mezi přepravou zboží a jízdami vozidel prostřednictvím zjištění míry využívání vozidel provádějících tuto přepravu.\n(5)\nV souladu se zásadou subsidiarity mohou být společné statistické normy umožňující vypracování harmonizovaných informací, lépe vypracovávány pouze na úrovni Unie, avšak údaje se budou v jednotlivých členských státech sbírat pod vedením orgánů a institucí příslušných pro sestavování úředních statistik.\n(6)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (3) je referenčním základem pro ustanovení tohoto nařízení, zejména pro ta ustanovení, která se týkají přístupu ke zdrojům administrativních údajů, efektivnosti nákladů vynaložených na disponibilní zdroje a statistické důvěrnosti.\n(7)\nPro odhadnutí celkové přesnosti výsledků je nutné předávat jednotlivé údaje, které byly předtím anonymizovány.\n(8)\nJe důležité zajistit přiměřené rozšiřování statistických informací.\n(9)\nS ohledem na specifickou zeměpisnou situaci Malty, její silniční přepravu na krátké vzdálenosti, její omezenou síť silnic a nepřiměřenou zátěž, kterou by sběr uvedených informací představoval pro maltské úřady, by Maltě měla být udělena výjimka.\n(10)\nZa účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o aktualizaci přílohy I části 1, s výjimkou jakýchkoli úprav týkajících se nepovinného charakteru požadovaných informací, a pokud jde o aktualizaci příloh II až VII. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.\n(11)\nZa účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Členské státy vypracovávají statistiky Unie o silniční přepravě zboží nákladními silničními vozidly registrovanými v daném členském státě a o jimi prováděných jízdách.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na silniční přepravu zboží kromě přepravy prostřednictvím:\na)\nnákladních silničních vozidel, jejichž celková hmotnost nebo rozměry přesahují meze obvykle přípustné v dotyčném členském státě;\nb)\nzemědělských vozidel, vojenských vozidel a vozidel patřících orgánům ústřední nebo místní správy, kromě nákladních silničních vozidel patřících veřejným podnikům, zejména železničním podnikům.\nKaždý členský stát může vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení nákladní silniční vozidla, jejichž užitečná hmotnost nebo maximální přípustná hmotnost nedosahuje určité hodnoty. Tato hodnota nesmí přesáhnout užitečnou hmotnost 3,5 tuny nebo maximální přípustnou hmotnost 6 tun u jednotlivých motorových vozidel.\n3.   Nařízení se nevztahuje na Maltu, dokud počet nákladních silničních vozidel registrovaných na Maltě, jež mají povolení k mezinárodní silniční přepravě zboží, nepřekročí 400 vozidel. Za tímto účelem Malta doloží každý rok Eurostatu počet nákladních silničních vozidel, jež mají povolení k mezinárodní silniční přepravě zboží, a to vždy nejpozději do konce března roku následujícího po roce, za který se uvádí počet nákladních silničních vozidel.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„silniční přepravou zboží“ veškerá přeprava zboží prostřednictvím nákladních silničních vozidel;\nb)\n„silničním motorovým vozidlem“ silniční vozidlo vybavené motorem jako jediným prostředkem pohonu, které se obvykle používá pro silniční přepravu cestujících nebo zboží nebo pro tažení vozidel používaných pro silniční přepravu cestujících nebo zboží;\nc)\n„nákladním silničním vozidlem“ silniční vozidlo výhradně nebo především určené pro přepravu zboží (nákladní automobil, přívěs, návěs);\nd)\n„nákladním silničním motorovým vozidlem“ každé jednotlivé silniční motorové vozidlo nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava nebo návěsová souprava určené pro přepravu zboží;\ne)\n„nákladním automobilem“ silniční vozidlo s pevným rámem určené výhradně nebo především pro přepravu zboží;\nf)\n„tahačem“ silniční motorové vozidlo určené výhradně nebo především k tahání jiných silničních vozidel, která nemají vlastní pohon (zpravidla návěsy);\ng)\n„přívěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu konstruované tak, aby bylo taháno silničním motorovým vozidlem;\nh)\n„návěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu, které nemá přední nápravu a je konstruované tak, aby jeho část a podstatná část jeho hmotnosti a nákladu spočívala na tahači;\ni)\n„návěsovou soupravou“ tahač, k němuž je připojen návěs;\nj)\n„přívěsovou soupravou“ nákladní silniční motorové vozidlo, k němuž je připojen přívěs, nebo návěsová souprava s dodatečným přívěsem;\nk)\n„registrovaným“ stav po zanesení do rejstříku silničních vozidel, vedeného úředním orgánem v členském státě bez ohledu na to, zda je registrace doprovázena vydáním registrační značky.\nV případě dopravy prostřednictvím kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsovou soupravou nebo návěsovou soupravou, kde nákladní silniční motorové vozidlo a přívěs nebo návěs jsou registrovány v různých státech, se celá kombinace vozidel pokládá za registrovanou ve státě, v němž je registrováno nákladní silniční motorové vozidlo;\nl)\n„užitečnou hmotností“ maximální hmotnost nákladu povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla.\nJe-li nákladní motorové vozidlo přívěsovou soupravou skládající se z nákladního automobilu a přívěsu, rovná se užitečná hmotnost přívěsové soupravy součtu užitečných hmotností nákladního automobilu a přívěsu;\nm)\n„maximální přípustnou hmotností“ celková hmotnost stojícího vozidla (nebo kombinace vozidel) připraveného k jízdě a jeho nákladu, povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla;\nn)\n„Eurostatem“ útvar Komise, který plní úkoly Komise při vypracovávání statistik Unie.\nČlánek 3\nShromažďování údajů\n1.   Členské státy sbírají statistické údaje týkající se těchto oblastí:\na)\nvozidlo;\nb)\njízda;\nc)\nzboží.\n2.   Statistické proměnné za tyto oblasti a jejich definice a klasifikace pro jejich zatřídění jsou uvedeny v přílohách I až VII.\n3.   Při určování metody pro sběr statistických údajů se členské státy zdrží jakýchkoli formalit při překračování hranic mezi členskými státy.\n4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat, je-li to nezbytné, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, pokud jde o aktualizaci přílohy I části 1, a to výhradně za účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje, s výjimkou jakýchkoli úprav týkajících se nepovinného charakteru požadovaných informací.\nKomisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat, je-li to nezbytné, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8 týkající se aktualizace příloh II až VII za účelem zohlednit hospodářský a technický rozvoj.\nPři výkonu svých pravomocí podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby žádný z přijatých aktů v přenesené pravomoci nepředstavoval podstatnou další administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.\nČlánek 4\nPřesnost statistických výsledků\nČlenské státy zajistí, aby jejich metody sběru a zpracování statistických údajů byly stanoveny tak, aby statistické výsledky předávané podle tohoto nařízení byly dostatečně přesné a umožnily Komisi získat srovnatelné, spolehlivé, sjednocené, pravidelné a komplexní statistické údaje, které přihlížejí ke strukturálním ukazatelům silniční dopravy v členských státech.\nPro účely prvního pododstavce přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů technické předpisy o míře přesnosti požadovaných údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.\nČlánek 5\nPředávání statistických výsledků Eurostatu\n1.   Každé čtvrtletí předají členské státy Eurostatu náležitě ověřené individuální údaje týkající se proměnných uvedených v článku 3 a vyjmenovaných v příloze I bez uvedení jména, adresy a registrační značky.\nV případě potřeby sdělené informace obsahují také statistické údaje za předchozí čtvrtletí, k nimž byly sděleny pouze předběžné údaje.\n2.   Opatření týkající se předání údajů zmíněných v odstavci 1, včetně případných statistických tabulek, které jsou na nich založeny přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.\n3.   Předání údajů uvedených v odstavci 1 se uskuteční během pěti měsíců po skončení sledovaného čtvrtletí.\nPrvní předané údaje se budou týkat prvního čtvrtletí roku 1999.\nČlánek 6\nŠíření statistických výsledků\nStatistické výsledky týkající se silniční přepravy zboží budou šířeny nejpozději 12 měsíců od konce období, k němuž se tyto výsledky vztahují.\nKomise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla upravující šíření statistických výsledků týkajících se silniční přepravy zboží, včetně struktury a obsahu těchto výsledků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.\nČlánek 7\nZprávy\n1.   Členské státy podají Eurostatu nejpozději při předání prvních čtvrtletních informací zprávu o metodách používaných při sběru statistických údajů.\nČlenské státy rovněž případně sdělí Eurostatu všechny podstatné změny metod používaných při sběru statistických údajů.\n2.   Každý rok poskytnou členské státy Eurostatu informace o velikosti výběrového souboru, o podílu nespolupracujících respondentů a informace o spolehlivosti celkových statistických výsledků pomocí standardní odchylky nebo intervalu spolehlivosti.\n3.   Komise předloží do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě, a poté každé tři roky, zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva vyhodnotí zejména kvalitu předkládaných statistických údajů, metody jejich sběru a administrativní zátěž pro členské státy a respondenty. Ke zprávě budou případně přiloženy návrhy na změny v seznamu proměnných zohledňující závěry souvisejících projektů, zejména těch, které se týkají emisí znečišťujících ovzduší způsobených silniční přepravou zboží.\nČlánek 8\nVýkon přenesení pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.\n2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 23. února 2012. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.\n3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci uvedené v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.\n4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s čl. 3 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\nČlánek 9\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.\nČlánek 10\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1172/98 se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.\nČlánek 11\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 18. ledna 2012.\nZa Evropský parlament\npředseda\nM. SCHULZ\nZa Radu\npředseda\nN. WAMMEN\n(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2011.\n(2)  Úř. věst. L 163, 6.6.1998, s. 1.\n(3)  Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.\n(4)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.\nPŘÍLOHY\nPříloha I\nSEZNAM PROMĚNNÝCH A METODICKÝ DODATEK\nPříloha II\nKLASIFIKACE USPOŘÁDÁNÍ NÁPRAV\nPříloha III\nKLASIFIKACE DRUHŮ JÍZD\nPříloha IV\nNOMENKLATURA ZBOŽÍ\nPříloha V\nKLASIFIKACE KATEGORIÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ\nPříloha VI\nKLASIFIKACE DRUHŮ NÁKLADU\nPříloha VII\nKÓDOVÁNÍ MÍST NAKLÁDKY A VYKLÁDKY PODLE ZEMÍ A REGIONŮ\nPříloha VIII\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\nPříloha IX\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nPŘÍLOHA I\nČást 1\nSEZNAM PROMĚNNÝCH\nA1.\nproměnné o vozidle;\nA2.\nproměnné o jízdě;\nA3.\nproměnné o zboží (v rámci základní dopravní operace).\nA1.   PROMĚNNÉ TÝKAJÍCÍ SE VOZIDLA\nPodle definice uvedené v čl. 2 písm. d) je nákladním silničním vozidlem každé jednotlivé silniční motorové vozidlo nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava nebo návěsová souprava určené pro přepravu zboží.\nO vozidlech se poskytují tyto proměnné:\n1.\nmožnost použití vozidel pro kombinovanou dopravu (nepovinný údaj);\n2.\nuspořádání náprav podle přílohy II (nepovinný údaj);\n3.\nstáří silničního motorového vozidla (nákladního automobilu nebo tahače) v letech (od první registrace);\n4.\nmaximální přípustná hmotnost ve 100 kg;\n5.\nužitečná hmotnost ve 100 kg;\n6.\ntřída ekonomické činnosti NACE Rev. 2 provozovatele vozidla (na úrovni čtyřmístného číselného kódu) (nepovinný údaj) (1);\n7.\ndruh dopravy (pro cizí potřebu / pro vlastní potřebu);\n8.\npočet kilometrů ujetých během zjišťování;\n8.1.\njízda s nákladem;\n8.2.\njízda bez nákladu (včetně jízd tahačů bez návěsu) (nepovinný údaj);\n9.\nváhové schéma vozidel použité k získání výsledků z jednotlivých údajů, jestliže se údaje shromažďují na základě výběrového šetření.\nPostupné uspořádání\nJe-li silničním motorovým vozidlem vybraným pro zjišťování nákladní automobil používaný po celou dobu zjišťování samotný, tj. bez přívěsu, je tento automobil sám o sobě nákladním silničním motorovým vozidlem.\nJe-li naproti tomu zjišťovaným silničním motorovým vozidlem tahač (v tom případě bude mít připojený návěs) nebo jde-li o nákladní automobil s připojeným přívěsem, údaje vyžadované na základě tohoto nařízení se týkají nákladního silničního motorového vozidla jako celku. V tom případě může dojít ke změně uspořádání během sledovaného období (např. když se k nákladnímu automobilu připojí přívěs nebo když se jeho přívěs vymění za jiný nebo když se u tahače vymění návěs). Tato postupná uspořádání je třeba zaznamenávat a údaje týkající se vozidla poskytnout za každou jízdu. Pokud však není možné taková postupná uspořádání zaznamenávat, bylo dohodnuto, že u proměnných týkajících se vozidel se budou zaznamenávat údaje odpovídající uspořádání na začátku první jízdy provedené s nákladem v šetřeném období nebo údaje odpovídající nejvíce používanému uspořádání během tohoto období.\nZměna druhu dopravy\nStejným způsobem může být doprava prováděna pro cizí potřebu nebo pro vlastní potřebu, přičemž se uvede druh dopravy pro každou jízdu. Není-li ale možné takové změny druhu dopravy zaznamenávat, je povoleno uvádět jako „druh dopravy“ hlavní režim používání.\nA2.   PROMĚNNÉ TÝKAJÍCÍ SE JÍZDY\nBěhem období zjišťování provádí nákladní silniční motorové vozidlo jízdy buď bez nákladu (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu není žádné zboží nebo prázdné obaly a vozidlo je proto „úplně prázdné“), nebo s nákladem (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu se nachází zboží nebo prázdné obaly, přičemž prázdné obaly představují určitý druh zboží). Vzdálenost s nákladem nákladního silničního motorového vozidla je vzdálenost mezi prvním místem nakládky a posledním místem vykládky (kde se nákladní silniční motorové vozidlo zcela vyprázdní). Jízda s nákladem může tedy zahrnovat několik základních dopravních operací.\nZa každou jízdu se poskytují tyto proměnné:\n1.\ndruh jízdy podle nomenklatury v příloze III;\n2.\nhmotnost nákladu přepravovaného během jízdy nebo během každé fáze jízdy (hrubá hmotnost ve 100 kg);\n3.\nmísto nakládky (nákladního silničního motorového vozidla při jízdě s nákladem):\n—\ndefinice: místo nakládky je první místo, kde se zboží nakládá na nákladní silniční motorové vozidlo, které je před nakládkou zcela prázdné (nebo kde se tahač připojí k naloženému návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo vykládky předcházející jízdy s nákladem („výchozí místo jízdy bez nákladu“),\n—\nkódování: místo nakládky se kóduje podle přílohy VII;\n4.\nmísto vykládky (nákladního silničního vozidla při jízdě s nákladem):\n—\ndefinice: místo vykládky je poslední místo, kde se náklad vykládá z nákladního silničního motorového vozidla, které je potom zcela prázdné (nebo kde se odpojí tahač od návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo nakládky pro následující jízdu („cílové místo jízdy bez nákladu“),\n—\nkódování: místo vykládky se kóduje podle přílohy VII;\n5.\nujetá vzdálenost: skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem;\n6.\ntuny/kilometry dosažené během jízdy;\n7.\nzemě projeté v tranzitním režimu (nejvýše pět), kódované podle přílohy VII;\n8.\npřípadné místo nakládky silničního motorového vozidla na jiný dopravní prostředek podle přílohy VII (nepovinný údaj);\n9.\npřípadné místo vykládky silničního motorového vozidla z jiného dopravního prostředku podle přílohy VII (nepovinný údaj);\n10.\núdaj o tom, je-li nákladní silniční vozidlo během jízdy s přihlédnutím k maximálnímu využitelnému ložnému prostoru „plně naložené“ (varianta 2) nebo „částečně naložené“ (varianta 1; varianta 0 obvykle představuje kód pro jízdu bez nákladu) (nepovinný údaj).\nA3.   PROMĚNNÉ TÝKAJÍCÍ ZBOŽÍ (v rámci jedné dopravní operace)\nBěhem jízdy s nákladem lze provádět několik základních dopravních operací, přičemž základní dopravní operací se rozumí přeprava jednoho druhu zboží (s přihlédnutím ke konkrétní úrovni nomenklatury) mezi místem nakládky a místem vykládky.\nO základní dopravní operaci během jízdy s nákladem se poskytují tyto proměnné:\n1.\ndruh zboží podle rozdělení příslušné klasifikace (viz přílohu IV);\n2.\nhmotnost nákladu: hrubá hmotnost ve 100 kg;\n3.\npřípadně klasifikování nákladu jako nebezpečného podle hlavních kategorií směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (2) uvedených v příloze V tohoto nařízení;\n4.\ndruh nákladu podle přílohy VI (nepovinný údaj);\n5.\nmísto nakládky zboží, kódované podle přílohy VII;\n6.\nmísto vykládky zboží, kódované podle přílohy VII;\n7.\nujetá vzdálenost – skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem.\nDopravní operace prováděné během „jízdy ve sběrném režimu nebo jízdy v rozvážkovém režimu“ (možnost druhu jízdy 3)\nU tohoto druhu jízdy (s několika místy nakládky nebo vykládky) je prakticky nemožné žádat dopravce o popis základních dopravních operací.\nU jízd provedených v uvedených režimech se bude obvykle vycházet z předpokladu jízdy při jediné abstraktní dopravní operaci, odvozené z informací o jízdě.\nKaždý členský stát oznámí Komisi svou definici tohoto druhu jízdy a vysvětlí abstraktní zjednodušení, které použil při sběru údajů o odpovídajících dopravních operacích.\nČást 2\nMETODICKÝ DODATEK\nJízdy s nákladem a základní dopravní operace\nPodle členských států se informace o dopravě shromažďují na základě:\n—\nbuď popisu každé základní dopravní operace (s dalšími podrobnostmi o jízdách bez nákladu),\n—\nanebo popisu jízd provedených vozidlem při provádění takových základních dopravních operací.\nVe většině případů je u jízd s nákladem provedena jen jedna základní dopravní operace, tzn.:\n—\nje naložen jeden druh zboží (podle použité klasifikace zboží; v tomto případě jde o 20 oddílů odvozených z klasifikace NST) (3),\n—\nexistuje jen jedno místo nakládky zboží,\n—\nexistuje jen jedno místo vykládky zboží.\nV tom případě vedou obě používané metody ke stejnému výsledku a informace získané jednou z metod popisují:\n—\npřepravu zboží (všechny základní operace přepravy zboží) i\n—\njízdy uskutečněné vozidly provádějícími tuto přepravu s uvedením přepravních kapacit vozidel a jejich využití (jízda s nákladem s koeficientem využití; jízda bez nákladu).\nPodle tohoto nařízení se přeprava zboží i jízdy uskutečněné vozidly musí popisovat; není ale žádoucí zatěžovat dopravce nadměrnými statistickými úkoly a požadovat od nich podrobný popis přepravy zboží a provedených jízd.\nV této souvislosti je třeba, aby národní statistické úřady samy při kódování dotazníků odvodily údaje, které nejsou od dopravců výslovně požadovány, z údajů, které sbírají z hlediska „základní dopravní operace“ nebo „jízdy“.\nProblém vznikne, provádí-li se v průběhu jedné jízdy s nákladem několik základních operací, které mohly být prováděny, protože:\n—\nexistuje několik míst nakládky nebo vykládky zboží (ale v omezeném počtu, neboť jinak by šlo o jízdy ve sběrném nebo rozvážkovém režimu, které vyžadují zvláštní přístup). V tom případě se zaznamenávají různá místa nakládky nebo vykládky, aby bylo možné přímo vypočítat tuny/kilometry jízdy a statistický úřad mohl rekonstruovat základní dopravní operace,\nnebo\n—\njízda s nákladem zahrnuje více druhů zboží, což se zpravidla nezahrnuje do statistiky, protože se požaduje jenom jeden nebo hlavní druh zboží. V tom případě se předpokládá, že došlo ke ztrátě odpovídající informace, a členské státy používající takový zjednodušený postup to výslovně oznámí Komisi.\n(1)  Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropské unii.\n(2)  Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.\n(3)  NST: Jednotná nomenklatura zboží pro statistiku dopravy.\nPŘÍLOHA II\nKLASIFIKACE USPOŘÁDÁNÍ NÁPRAV\nPoužívá-li se kombinace vozidel, uspořádání náprav zahrnuje celkový počet náprav, jmenovitě nápravy nákladního automobilu nebo tahače plus nápravy přívěsu nebo návěsu.\nExistují tyto kategorie uspořádání náprav:\nKodifikace\n1.   Počet náprav u jednotlivých vozidel (nákladní automobily):\n2\n120\n3\n130\n4\n140\njiný\n199\n2.   Počet náprav návěsové soupravy: nákladní automobil s přívěsem:\n2+1\n221\n2+2\n222\n2+3\n223\n3+2\n232\n3+3\n233\njiný\n299\n3.   Počet náprav návěsové soupravy: tahač s návěsem:\n2+1\n321\n2+2\n322\n2+3\n323\n3+2\n332\n3+3\n333\njiný\n399\n4.\nSamotný tahač\n499\nPŘÍLOHA III\nKLASIFIKACE DRUHŮ JÍZD\n1.\nJízda s nákladem zahrnující jednu základní dopravní operaci.\n2.\nJízda s nákladem zahrnující více základních dopravních operací, která se nepovažuje za jízdu ve sběrném nebo rozvážkovém režimu.\n3.\nJízda s nákladem ve sběrném nebo rozvážkovém režimu.\n4.\nJízda bez nákladu.\nPŘÍLOHA IV\nNOMENKLATURA ZBOŽÍ\nOddíl\nPopis\n01\nProdukty zemědělství, myslivosti a lesnictví; ryby a jiné produkty rybolovu\n02\nČerné a hnědé uhlí (lignit); ropa a zemní plyn\n03\nRudy kovů a produkty těžby a úpravy jiných nerostných surovin; rašelina; uran a thorium\n04\nPotravinářské výrobky, nápoje a tabák\n05\nTextilie a textilní výrobky; usně a výrobky z usně\n06\nDřevo a dřevěné a korkové výrobky (kromě nábytku); proutěné a slaměné výrobky; buničina, papír a výrobky z papíru; tiskařské výrobky a nahraná média\n07\nKoks a rafinované ropné produkty\n08\nChemické látky, přípravky, výrobky a umělá vlákna; pryžové a plastové výrobky; jaderné palivo\n09\nJiné nekovové anorganické produkty\n10\nObecné kovy; kovové konstrukce a kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení\n11\nStroje a zařízení jinde neuvedené; kancelářské stroje a počítače; elektrické stroje a zařízení jinde neuvedené; rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; lékařské, přesné a optické přístroje; hodinky a hodiny\n12\nDopravní prostředky a zařízení\n13\nNábytek; jiné průmyslové výrobky jinde neuvedené\n14\nDruhotné suroviny; komunální a jiné odpady\n15\nZásilky, balíky\n16\nZařízení a materiál používaný při přepravě věcí\n17\nVěci přepravované v rámci stěhování domácností a kanceláří; zavazadla přepravovaná odděleně od cestujících; motorová vozidla přepravovaná za účelem opravy; jiné neobchodovatelné věci jinde neuvedené\n18\nSkupinové věci: kombinace druhů věcí, které se přepravují společně\n19\nNeidentifikovatelné věci: věci, které z jakéhokoliv důvodu nelze identifikovat, a proto nemohou být zařazeny do skupin 1–16\n20\nJiné věci jinde neuvedené\nPŘÍLOHA V\nKLASIFIKACE KATEGORIÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ\n1\nVýbušné látky\n2\nPlyny – stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem\n3\nHořlavé kapaliny\n4.1\nHořlavé tuhé látky\n4.2\nSamozápalné látky\n4.3\nLátky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny\n5.1\nLátky podporující hoření\n5.2\nOrganické peroxidy\n6.1\nJedovaté látky\n6.2\nInfekční látky\n7\nRadioaktivní látky\n8\nŽíravé látky\n9\nJiné nebezpečné látky\nPŘÍLOHA VI\nKLASIFIKACE DRUHŮ NÁKLADU\n (1)\n0\nTekutý náklad bez obalu (bez jednotek nákladu)\n1\nVolně ložený pevný náklad (bez jednotek nákladu)\n2\nVelké nákladní kontejnery\n3\nOstatní nákladní kontejnery\n4\nZboží na paletách\n5\nZboží ve svazcích\n6\nMobilní jednotky s vlastním pohonem\n7\nOstatní mobilní jednotky\n8\n(Vyhrazeno)\n9\nJiný druh nákladu\n(1)  Evropská hospodářská komise OSN – Kódy pro druhy nákladu, obaly a obalové materiály, doporučení č. 21 přijaté Pracovní skupinou pro podporu mezinárodního obchodu, Ženeva, březen 1986.\nPŘÍLOHA VII\nKÓDOVÁNÍ MÍST NAKLÁDKY A VYKLÁDKY PODLE ZEMÍ A REGIONŮ\n1.\nMísta nakládky a vykládky se kódují takto:\na)\nregionální členění do úrovně 3 Klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) u členských států;\nb)\nseznamy správních regionů dodaných třetí zemí u států, které nejsou členskými státy, ale které jsou smluvními stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko;\nc)\ndvoumístné abecední kódy (A-2) ISO 3166 u ostatních třetích zemí. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v tabulce bodu 2 písm. b) této přílohy.\n2.\nPro kódování zemí projetých v tranzitním režimu (příloha I oddíl 7, část A2) je třeba použít tyto kódy zemí:\na)\ndvoumístná abecední část kódů klasifikace NUTS podle uvedené tabulky u členských států;\nb)\nkód A-2 ISO 3166 u všech ostatních zemí. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v uvedené tabulce.\nTABULKA KÓDŮ ZEMÍ\na)   Členské státy (odpovídající dvoumístným abecedním kódům zemí klasifikace NUTS)\nNázev země\nKód\nBelgie\nBE\nBulharsko\nBG\nČeská republika\nCZ\nDánsko\nDK\nNěmecko\nDE\nEstonsko\nEE\nIrsko\nIE\nŘecko\nGR\nŠpanělsko\nES\nFrancie\nFR\nItálie\nIT\nKypr\nCY\nLotyšsko\nLV\nLitva\nLT\nLucembursko\nLU\nMaďarsko\nHU\nMalta\nMT\nNizozemsko\nNL\nRakousko\nAT\nPolsko\nPL\nPortugalsko\nPT\nRumunsko\nRO\nSlovinsko\nSI\nSlovensko\nSK\nFinsko\nFI\nŠvédsko\nSE\nSpojené království\nUK\nPoznámka: země jsou seřazeny v úředním pořadí Evropské unie.\nb)   Ostatní země (dvoumístný abecední kód ISO 3166 A-2)\nNázev země\nKód\nAlbánie\nAL\nBosna a Hercegovina\nBA\nBělorusko\nBY\nŠvýcarsko\nCH\nChorvatsko\nHR\nIsland\nIS\nLichtenštejnsko\nLI\nMoldavská republika\nMD\nČerná Hora\nME\nBývalá jugoslávská republika Makedonie\nMK (1)\nNorsko\nNO\nRuská federace\nRU\nSrbsko\nRS\nTurecko\nTR\nUkrajina\nUA\nPoznámka: země jsou seřazeny podle kódu.\n(1)  Prozatímní kód, kterým není dotčeno konečné označení této země, jež bude dohodnuto po ukončení jednání probíhajících v této záležitosti v rámci Organizace spojených národů.\nPŘÍLOHA VIII\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\nNařízení Rady (ES) č. 1172/98\n(Úř. věst. L 163, 6.6.1998, s. 1)\nNařízení Komise (ES) č. 2691/1999\n(Úř. věst. L 326, 18.12.1999, s. 39)\nBod 10.15 přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003\n(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 561)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003\n(Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)\nPouze příloha II bod 27\nNařízení Rady (ES) č. 1791/2006\n(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1)\nPouze příloha bod 8.5\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006\n(Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1)\nPouze článek 13\nNařízení Komise (ES) č. 1304/2007\n(Úř. věst. L 290, 8.11.2007, s. 14)\nPouze článek 2\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 399/2009\n(Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 9)\nPŘÍLOHA IX\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1172/98\nToto nařízení\nČlánek 1\nČlánek 1\nČl. 2 první až čtrnáctá odrážka\nČl. 2 písm. a) až n)\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 4\nČlánek 4\nČl. 5 odst. 1, 2 a 3\nČl. 5 odst. 1, 2 a 3\nČl. 5 odst. 4\n—\nČl. 5 odst. 5\n—\nČlánek 6\nČlánek 6\nČl. 7 odst. 1 a 2\nČl. 7 odst. 1 a 2\nČl. 7 odst. 3\n—\nČlánek 8\n—\n—\nČlánek 8\nČl. 10 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 10 odst. 3\n—\nČlánek 11\n—\n—\nČlánek 10\nČlánek 12\nČlánek 11\nPříloha A až G\nPříloha I až VII\n—\nPříloha VIII\n—\nPříloha IX", "summary": "Pravidla sestavování statistik o silniční přepravě zboží\nPravidla sestavování statistik o silniční přepravě zboží\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) č. 70/2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanovuje pravidla sestavování porovnatelných statistik silniční přepravy zboží v EU.  Nařízení reviduje a zrušuje nařízení (ES) č. 1172/98, které bylo několikrát pozměněno, a uzpůsobuje nařízení Lisabonské smlouvě s ohledem na přenesení pravomocí přijímat doplňující legislativu Evropské komisi.  \nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnosti\nZemě EU jsou povinny sestavovat a zasílat Komisi (Eurostatu) data týkající se nákladu přepravovaného nákladními vozidly zaregistrovanými na jejich území.\nNařízení se nevztahuje na náklad přepravovaný:nákladními vozidly, jejichž dovolená hmotnost nebo rozměry překračují limity normálně povolené v dotyčných zemích EU;  zemědělskými vozidly, vojenskými vozidly a vozidly patřícími ústřední nebo místní veřejné správě, s výjimkou vozidel pro silniční přepravu zboží patřících veřejným společnostem, zejména pak železničním společnostem.  Země EU mohou vyloučit vozidla pro silniční přepravu zboží, jejichž nosnost nebo maximální dovolená hmotnost je nižší než určitý limit. Tento limit nesmí překročit nosnost 3,5 tuny nebo maximální dovolenou hmotnost 6 tun v případě vozidel s jedním motorem.\nNařízení neplatí pro Maltu za podmínky, že počet na Maltě zaregistrovaných vozidel pro přepravu zboží s licencí pro mezinárodní silniční přepravu nepřekročí 400 vozidel.\nShromažďování a přenos dat\nKaždé čtvrtletí jsou země EU povinny sestavit a odeslat Eurostatu data z výběrových šetření týkajících se tří oblastí:vozidla (viz Přílohy I a II nařízení);  cesty (viz Příloha III nařízení);  zboží (viz Přílohy IV a V nařízení).  Země EU musí tato data odeslat do 5 měsíců od konce příslušného čtvrtletí.\nŠíření výsledků\nEurostat data rozšíří nejpozději do 12 měsíců po skončení období, ke kterému se vztahují.\nZprávy\nSpolečně s daty za první čtvrtletí musí země EU Eurostatu zaslat také zprávu popisující metody použité pro kompilaci dat. Informovat Eurostat musí také v případě podstatných změn těchto metod. Každý rok musí Eurostatu poskytnout informace o velikostech vzorků, míry nereagování a o spolehlivosti hlavních statistických výsledků ve formě směrodatné chyby nebo intervalu spolehlivosti.\nKomise (Eurostat) je povinna v prosinci 2014 a poté každé 3 roky informovat Evropský parlament a Radu o vývoji implementace nařízení.\nVýbor\nKomisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009.\nPravomoci přenesené Komisi\nKomise dosud nevyužila své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci, kterou jí nařízení udělilo. Ve své zprávě publikované v roce 2016 Komise vysvětlila, že ani hospodářský a technický rozvoj v oblasti silniční nákladní dopravy, ani závěry pracovních skupin Komise o statistickém vykazování silniční nákladní dopravy zahrnující odborníky ze zemí EU nevyžadují využití těchto přenesených pravomocí.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 23. února 2012.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Statistiky silniční nákladní dopravy (Eurostat).  \nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (Úř. věst. L 32, 3.2.2012, s. 1–18)\nNásledné změny nařízení (EU) č. 70/2012 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (COM(2016) 562 final, 12.9.2016)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (COM(2015) 17 final, 26.1.2015)\nPoslední aktualizace 07.11.2017"}
{"celex_id": "32007R1393", "reference": "10.12.2007\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 324/79\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1393/2007\nze dne 13. listopadu 2007\no doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 druhou odrážku této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUnie si stanovila cíl podporovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. K postupnému vytvoření takového prostoru musí Společenství mimo jiné přijmout opatření týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, která jsou nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu.\n(2)\nŘádné fungování vnitřního trhu vyžaduje zdokonalení a urychlení zasílání soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.\n(3)\nRada vypracovala na základě aktu ze dne 26. května 1997 (3) Úmluvu o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech a doporučila ji členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními pravidly. Tato úmluva nevstoupila v platnost. Měla by být však zajištěna návaznost na výsledky jednání o uzavření úmluvy.\n(4)\nDne 29. května 2000 přijala Rada nařízení (ES) č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (4). Podstatný obsah uvedeného nařízení vychází z uvedené úmluvy.\n(5)\nDne 1. října 2004 přijala Komise zprávu o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Tato zpráva uvádí, že od svého vstupu v platnost v roce 2001 se uplatňování nařízení (ES) č. 1348/2000 obecně zlepšilo a urychlilo předávání a doručování písemností mezi členskými státy, ale že provádění určitých ustanovení nicméně není plně uspokojivé.\n(6)\nÚčinnost a rychlost soudního řízení v občanských věcech vyžaduje, aby zasílání soudních a mimosoudních písemností mezi místními subjekty určenými členskými státy probíhalo přímo a rychle. Členské státy však mohou vyjádřit svůj záměr určit pouze jeden odesílající nebo přijímající subjekt, nebo subjekt, který bude obě funkce vykonávat, a to na dobu pěti let. Toto určení však může být každých pět let obnovováno.\n(7)\nRychlost zasílání vyžaduje použití veškerých vhodných prostředků, které zajistí, že budou dodrženy určité podmínky týkající se čitelnosti a spolehlivosti přijaté písemnosti. Bezpečnost zasílání vyžaduje, aby byl k doručované písemnosti přiložen jednotný formulář vyplněný v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa doručení nebo v jiném jazyce, který dožádaný členský stát označí za přijatelný.\n(8)\nToto nařízení by se nemělo vztahovat na doručení písemnosti zplnomocněnému zástupci strany v členském státě, kde se koná řízení, a to bez ohledu na místo bydliště této strany.\n(9)\nDoručení písemnosti by se mělo provést co nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce od data, kdy ji obdržel přijímající subjekt.\n(10)\nK zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být možnost odmítnout doručení písemnosti omezena na výjimečné situace.\n(11)\nK usnadnění předávání a doručování písemností mezi členskými státy by měly být používány jednotné formuláře, které jsou uvedeny v přílohách tohoto nařízení.\n(12)\nPřijímající subjekt by měl adresáta pomocí jednotného formuláře písemně vyrozumět o tom, že může odmítnout přijetí doručované písemnosti v okamžiku jejího doručení, nebo že může zaslat písemnost přijímajícímu subjektu zpět do jednoho týdne od doručení, pokud není v jazyce, kterému rozumí, nebo v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa doručení. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na následné doručení, jakmile adresát využil svého práva na odmítnutí. Tato pravidla pro odmítnutí by se měla vztahovat i na doručení prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních zástupců, poštovních služeb a na přímé doručení. Mělo by být stanoveno, že opravné doručení odmítnutého dokumentu lze provést tak, že se adresátovi doručí překlad písemnosti.\n(13)\nRychlost zasílání vyžaduje, aby po obdržení písemnosti následovalo bezodkladně její doručení. Pokud k doručení nedojde do jednoho měsíce, uvědomí o tom přijímající subjekt odesílající subjekt. Uplynutí této lhůty by nemělo mít za následek vrácení žádosti odesílajícímu subjektu, pokud je zřejmé, že je doručení proveditelné v přiměřené lhůtě.\n(14)\nPřijímací subjekt by měl i nadále provádět všechny kroky nezbytné k doručení písemnosti rovněž v případech, kdy písemnost nebylo možné doručit ve lhůtě jednoho měsíce, například proto, že se žalovaná strana zdržovala mimo místo bydliště z důvodu dovolené nebo nebyla z pracovních důvodů přítomna na svém pracovišti. Aby se však navíc předešlo tomu, že by přijímací subjekt měl časově neomezenou povinnost podnikat kroky k doručení písemnosti, odesílající subjekt by měl být schopen uvést v jednotném formuláři lhůtu, po jejímž uplynutí se již doručení nevyžaduje.\n(15)\nVzhledem k odlišnostem procesních pravidel v členských státech se v jednotlivých členských státech rovněž liší datum rozhodné pro doručení zásilky. S ohledem na tuto situaci a na obtíže, které z ní mohou vyplynout, by mělo toto nařízení stanovit systém, v jehož rámci jsou pro datum doručení určující právní předpisy přijímajícího členského státu. Má-li však být podle právních předpisů členského státu písemnost doručena v určité lhůtě, mělo by být datum, které je třeba vzít s ohledem na žadatele v úvahu, stanoveno právními předpisy tohoto členského státu. Tento systém dvou dat se vyskytuje pouze v omezeném počtu členských států. Členské státy, které uplatňují tento systém, by to měly sdělit Komisi, jež tuto informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní ji prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES (5).\n(16)\nZa účelem usnadnění přístupu k soudu by měly náklady vzniklé v souvislosti s činností soudního úředníka nebo na příslušnou osobu podle právních předpisů přijímacího členského státu odpovídat jedinému pevnému poplatku, který daný členský stát stanoví předem a který dodržuje zásadu proporcionality a nediskriminace. Požadavkem jediného pevného poplatku by neměla být dotčena možnost členských států stanovit různé poplatky za různé druhy doručení, pokud dodrží uvedené zásady.\n(17)\nKaždý členský stát by měl mít možnost doručovat písemnosti osobám s bydlištěm v jiném členském státě přímo prostřednictvím poštovních služeb, a to doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným dokladem.\n(18)\nKaždá osoba zúčastněná na soudním řízení by měla mít možnost doručit písemnosti přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu, umožňují-li takovéto přímé doručení právní předpisy daného členského státu.\n(19)\nKomise by měla vypracovat příručku obsahující informace ohledně řádného uplatňování tohoto nařízení, jež by měla být zpřístupněna prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci. Komise a členské státy by měly vyvinout co největší úsilí, aby zajistily, že tyto informace jsou aktualizované a úplné, zejména pokud jde o kontaktní údaje přijímacích a odesílajících subjektů.\n(20)\nPři počítání lhůt a termínů stanovených v tomto nařízení by se mělo použít nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (6).\n(21)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).\n(22)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k provádění aktualizace nebo technických úprav jednotných formulářů obsažených v přílohách. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit, případně vypustit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(23)\nToto nařízení má ve vztazích mezi členskými státy přednost před ustanoveními dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání týkajících se stejné oblasti, které byly členskými státy uzavřeny, zejména před protokolem k Bruselské úmluvě ze dne 27. září 1968 (8) a před Haagskou úmluvou ze dne 15. listopadu 1965 (9). Toto nařízení nebrání členským státům, aby zachovávaly nebo uzavíraly dohody nebo ujednání týkající se urychlení nebo zjednodušení zasílání písemností za předpokladu, že jsou s tímto nařízením slučitelné.\n(24)\nInformacím zasílaným na základě tohoto nařízení by se mělo dostat přiměřené ochrany. Tyto záležitosti spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (10), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (11).\n(25)\nDo 1. června 2011 a poté každých pět let by měla Komise posoudit uplatňování tohoto nařízení a navrhnout případné nezbytné změny.\n(26)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu nebo účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.\n(27)\nK zajištění lepší přístupnosti a srozumitelnosti této právní úpravy by mělo být nařízení (ES) č. 1348/2000 zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.\n(28)\nV souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Spojené království a Irsko účastní přijímání a používání tohoto nařízení.\n(29)\nV souladu s články 1 a 2 protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro něj není závazné ani použitelné,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se použije na občanské a obchodní věci, kdy musí být soudní nebo mimosoudní písemnost zaslána z jednoho členského státu do druhého za účelem doručení v druhém členském státě. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání nebo opomenutí při výkonu státní moci („acta iure imperii“).\n2.   Toto nařízení se nepoužije, pokud není známa adresa osoby, jíž má být písemnost doručena.\n3.   Pro účely tohoto nařízení se „členským státem“ rozumějí členské státy s výjimkou Dánska.\nČlánek 2\nOdesílající a přijímající subjekty\n1.   Každý členský stát určí úřední osoby, orgány nebo jiné osoby (dále jen „odesílající subjekty“) příslušné k zasílání soudních nebo mimosoudních písemností, které mají být doručeny v jiném členském státě.\n2.   Každý členský stát určí úřední osoby, orgány nebo jiné osoby (dále jen „přijímající subjekty“) příslušné k přijímání soudních nebo mimosoudních písemností z jiného členského státu.\n3.   Členský stát může určit buď jeden odesílající subjekt a jeden přijímající subjekt, nebo jeden subjekt, který bude vykonávat obě funkce. Federativní státy, státy, ve kterých se používá více právních systémů nebo státy s autonomními územními celky mohou určit více než jeden subjekt. Toto určení platí po dobu pěti let a může být každých pět let obnovováno.\n4.   Každý členský stát poskytne Komisi tyto údaje:\na)\nnázvy a adresy přijímajících subjektů uvedených v odstavcích 2 a 3;\nb)\njejich místní příslušnost;\nc)\nzpůsoby přijímání písemností, které mají k dispozici, a\nd)\njazyky, které mohou být použity pro vyplnění jednotného formuláře uvedeného v příloze I.\nČlenské státy sdělí Komisi veškeré pozdější změny těchto údajů.\nČlánek 3\nÚstřední orgán\nKaždý členský stát určí ústřední orgán pověřený\na)\nposkytováním informací odesílajícím subjektům;\nb)\nhledáním řešení veškerých obtíží, které mohou vzniknout při zasílání písemností určených k doručení;\nc)\npředáváním žádosti o doručení příslušnému přijímajícímu subjektu, a to ve výjimečných případech a na žádost odesílajícího subjektu.\nFederativní státy, státy, ve kterých se používá více právních systémů, nebo státy s autonomními územními celky mohou určit více než jeden ústřední orgán.\nKAPITOLA II\nSOUDNÍ PÍSEMNOSTI\nOddíl 1\nZasílání a doručování soudních písemností\nČlánek 4\nZasílání písemností\n1.   Soudní písemnosti jsou zasílány přímo a nejrychlejším možným způsobem mezi subjekty určenými podle článku 2.\n2.   Zasílání písemností, žádostí, potvrzení, stvrzenek, osvědčení a všech dalších dokumentů mezi odesílajícími subjekty a přijímajícími subjekty se může provádět jakýmkoliv vhodným způsobem za předpokladu, že obdržená písemnost po obsahové stránce věrně odpovídá odeslané písemnosti a všechny informace v ní uvedené jsou snadno čitelné.\n3.   K zasílané písemnosti se přikládá žádost vyhotovená podle jednotného formuláře uvedeného v příloze I. Formulář se vyplňuje v úředním jazyce přijímajícího členského státu, nebo je-li v daném členském státě více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa doručení, nebo v jiném jazyce, který dožádaný členský stát označí za jazyk, který může přijmout. Každý členský stát uvede úřední jazyk nebo jazyky orgánů Evropské unie kromě svých vlastních, které jsou pro něj přijatelné pro vyplňování formulářů.\n4.   Zasílané písemnosti a dokumenty nepodléhají úřednímu ověření ani jiné rovnocenné formální náležitosti.\n5.   Pokud si odesílající subjekt přeje, aby mu byla spolu s potvrzením uvedeným v článku 10 vrácena kopie dané písemnosti, odešle písemnost ve dvojím vyhotovení.\nČlánek 5\nPřeklad písemností\n1.   Odesílající subjekt, kterému žadatel odešle písemnost k zaslání, upozorní žadatele na to, že adresát může odmítnout písemnost přijmout, pokud není vyhotovena v jednom z jazyků stanovených v článku 8.\n2.   Žadatel nese veškeré náklady na překlad před zasláním písemnosti, aniž je dotčeno jakékoliv případné následné rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu o hrazení těchto nákladů.\nČlánek 6\nPříjem písemností přijímajícím subjektem\n1.   Přijímající subjekt co nejdříve po obdržení písemnosti, v každém případě do sedmi dnů od jejího obdržení, odešle nejrychlejším možným způsobem potvrzení o přijetí odesílajícímu subjektu, přičemž použije jednotný formulář uvedený v příloze I.\n2.   Pokud není možné vyhovět žádosti o doručení na základě zaslaných informací nebo písemností, spojí se přijímající subjekt nejrychlejším možným způsobem s odesílajícím subjektem k získání chybějících informací nebo písemností.\n3.   Pokud žádost o doručení zjevně spadá mimo oblast působnosti tohoto nařízení nebo pokud doručení není možné vzhledem k nesplnění formálních podmínek, jsou žádost a zaslané písemnosti po obdržení vráceny odesílajícímu subjektu spolu s oznámením o vrácení na jednotném formuláři uvedeném v příloze I.\n4.   Přijímající subjekt, který obdrží písemnost, k jejímuž doručení není místně příslušný, odešle písemnost spolu se žádostí příslušnému přijímajícímu subjektu ve stejném členském státě, pokud žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3, a uvědomí o tom odesílající subjekt prostřednictvím jednotného formuláře uvedeného v příloze I. Místně příslušný přijímající subjekt o obdržení písemnosti uvědomí odesílající subjekt způsobem stanoveným v odstavci 1.\nČlánek 7\nDoručování písemností\n1.   Přijímající subjekt doručí písemnost sám nebo ji nechá doručit v souladu s právními předpisy přijímajícího členského státu nebo zvláštním způsobem vyžádaným odesílajícím subjektem, pokud tento způsob není neslučitelný s právními předpisy tohoto členského státu.\n2.   Přijímající subjekt učiní veškeré nezbytné kroky, aby byla písemnost doručena co nejrychleji, v každém případě do jednoho měsíce od jejího přijetí. Pokud není možné provést doručení do jednoho měsíce od přijetí, přijímající subjekt\na)\no tom neprodleně uvědomí odesílající subjekt prostřednictvím potvrzení na jednotném formuláři uvedeném v příloze I, které se vystaví za podmínek uvedených v čl. 10 odst. 2, a\nb)\ni nadále činí veškeré nezbytné kroky k doručení písemnosti, neurčí-li odesílací subjekt jinak, pokud lze předpokládat, že doručení je možné provést v přiměřené lhůtě.\nČlánek 8\nOdmítnutí přijmout písemnost\n1.   Přijímající subjekt vyrozumí adresáta pomocí jednotného formuláře uvedeného v příloze II o tom, že může odmítnout přijetí doručované písemnosti v okamžiku jejího doručení nebo že může vrátit písemnost přijímajícímu subjektu do jednoho týdne od doručení, pokud není vyhotovena v jednom z následujících jazyků nebo k ní není připojen překlad do některého z těchto jazyků:\na)\njazyk, kterému adresát rozumí,\nnebo\nb)\núřední jazyk přijímajícího členského státu nebo v případě, že v daném členském státě je několik úředních jazyků, úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků místa doručení.\n2.   Pokud je přijímající subjekt uvědomen o tom, že adresát odmítá písemnost přijmout podle odstavce 1, neprodleně o tom uvědomí odesílající subjekt prostřednictvím potvrzení uvedeného v článku 10 a vrátí žádost a písemnosti, jejichž překlad se vyžaduje.\n3.   Pokud adresát odmítne přijmout písemnost podle odstavce 1, lze provést opravné doručení písemnosti tak, že se adresátovi v souladu s ustanoveními tohoto nařízení doručí dotyčná písemnost spolu s překladem do jednoho z jazyků stanovených v odstavci 1. V takovém případě je datem doručení písemnosti datum, kdy je v souladu s právními předpisy přijímajícího členského státu doručena písemnost spolu s překladem. Má-li však být podle právních předpisů členského státu písemnost doručena v určité lhůtě, je datem, které je třeba vzít ve vztahu k žadateli v úvahu, datum doručení původní písemnosti určené podle čl. 9 odst. 2.\n4.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí též na způsoby zasílání a doručování soudních písemností uvedených v oddíle 2.\n5.   Pro účely odstavce 1 uvědomí diplomatičtí nebo konzulární zástupci, je-li doručování prováděno v souladu s článkem 13, nebo orgány či osoby, je-li doručování prováděno v souladu s článkem 14, adresáta o tom, že může odmítnout přijetí písemnosti a že jakákoliv odmítnutá písemnost musí být zaslána uvedeným zástupcům, orgánům nebo osobám.\nČlánek 9\nDatum doručení\n1.   Datum doručení písemnosti podle článku 7 je datum, ve kterém je písemnost doručena podle právních předpisů přijímajícího členského státu, aniž je tím dotčen článek 8.\n2.   Je-li však podle právních předpisů členského státu nutno doručit písemnost v určité lhůtě, je datum, které je třeba vzít ve vztahu k žadateli v úvahu, stanoveno právními předpisy tohoto členského státu.\n3.   Odstavce 1 a 2 se použijí též na způsoby zasílání a doručování soudních písemností uvedených v oddíle 2.\nČlánek 10\nPotvrzení o doručení a kopie doručené písemnosti\n1.   Po provedení formálních náležitostí týkajících se doručení písemnosti se vydá potvrzení o provedení těchto formálních náležitostí podle jednotného formuláře uvedeného v příloze I a odešle se odesílajícímu subjektu; pokud byl použit čl. 4 odst. 5, připojí se k potvrzení kopie doručené písemnosti.\n2.   Potvrzení se vydává v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků odesílajícího členského státu nebo v jiném jazyce, který odesílající členský stát označí za jazyk pro něj přijatelný. Každý členský stát uvede úřední jazyk nebo jazyky orgánů Evropské unie jiné než své vlastní, které jsou pro něho přijatelné pro účely vyplňování formulářů.\nČlánek 11\nNáklady na doručení\n1.   Doručení soudních písemností pocházejících z jiného členského státu nepodléhá platbě ani úhradě poplatků nebo nákladů na služby poskytnuté přijímajícím členským státem.\n2.   Žadatel však platí nebo uhradí náklady vzniklé:\na)\nčinností soudního úředníka nebo osoby příslušné podle právních předpisů přijímajícího členského státu;\nb)\npoužitím zvláštního způsobu doručení.\nNákladům vzniklým při činnosti soudního úředníka nebo osoby příslušné podle právních předpisů přijímacího členského státu odpovídá jediný pevný poplatek, který dotyčný členský stát stanoví předem a který dodržuje zásadu proporcionality a nediskriminace. Členské státy sdělí Komisi výši těchto pevných poplatků.\nOddíl 2\nJiné způsoby zasílání a doručování soudních písemností\nČlánek 12\nZasílání konzulární nebo diplomatickou cestou\nKaždý členský stát může za výjimečných okolností využívat konzulární nebo diplomatickou cestu k odesílání soudních písemností za účelem jejich doručení subjektům v jiném členském státě, které byly určeny podle článku 2 nebo 3.\nČlánek 13\nDoručování diplomatickými nebo konzulárními zástupci\n1.   Každý členský stát může přímo a bez použití donucení doručovat soudní písemnosti osobám s bydlištěm v jiném členském státě prostřednictvím svých diplomatických nebo konzulárních zástupců.\n2.   Každý členský stát může podle čl. 23 odst. 1 prohlásit, že je proti takovému doručování na svém území, ledaže mají být písemnosti doručeny státnímu příslušníku odesílajícího členského státu.\nČlánek 14\nDoručování prostřednictvím poštovních služeb\nKaždý členský stát může doručovat soudní písemnosti osobám s bydlištěm v jiném členském státě přímo prostřednictvím poštovních služeb, a to doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným dokladem.\nČlánek 15\nPřímé doručení\nKaždá osoba zúčastněná na soudním řízení může nechat doručit soudní písemnosti přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu, pokud takovéto přímé doručení povolují právní předpisy daného členského státu.\nKAPITOLA III\nMIMOSOUDNÍ PÍSEMNOSTI\nČlánek 16\nZasílání\nMimosoudní písemnosti mohou být zasílány za účelem doručení v jiném členském státě v souladu s tímto nařízením.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 17\nProváděcí pravidla\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a která se týkají aktualizace nebo technických úprav jednotných formulářů obsažených v přílohách I a II, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 2.\nČlánek 18\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.\nČlánek 19\nNedostavení se žalované strany k soudu\n1.   Pokud mělo být do jiného členského státu za účelem doručení zasláno soudní předvolání nebo obdobná písemnost podle tohoto nařízení a žalovaná strana se nedostavila, přeruší soud řízení, dokud nebude zjištěno,\na)\nže písemnost byla doručena způsobem předepsaným vnitrostátními právními předpisy přijímajícího členského státu pro doručení písemností v soudním řízení v daném státě osobám, které se nacházejí na jeho území, nebo\nb)\nže písemnost byla skutečně doručena žalované straně nebo do místa jejího bydliště jiným způsobem, který stanoví toto nařízení,\na že v obou těchto případech byla písemnost doručena nebo dodána s dostatečným předstihem k tomu, aby se žalovaná strana mohla obhajovat.\n2.   Každý členský stát může v souladu s čl. 23 odst. 1 sdělit, že soudce bez ohledu na odstavec 1 může vydat rozhodnutí, i když nebylo obdrženo potvrzení o doručení nebo dodání, pokud jsou splněny všechny níže uvedené podmínky:\na)\npísemnost byla zaslána jedním ze způsobů stanovených tímto nařízením;\nb)\node dne zaslání písemnosti uplynulo období nejméně šesti měsíců, které soudce v daném případě považuje za dostačující;\nc)\nnebylo obdrženo potvrzení žádného druhu, přestože bylo vynaloženo veškeré úsilí k jeho získání prostřednictvím příslušných orgánů přijímajícího členského státu.\n3.   Odstavce 1 a 2 nebrání tomu, aby soudce v naléhavém případě nařídil jakákoli předběžná nebo ochranná opatření.\n4.   Pokud mělo být do jiného členského státu za účelem doručení zasláno soudní předvolání nebo obdobná písemnost podle tohoto nařízení a bylo vydáno rozhodnutí proti žalované straně, která se nedostavila, je soudce oprávněn prominout žalovanému zmeškání lhůty pro podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí, pokud jsou splněny tyto podmínky:\na)\nžalovaná strana se bez vlastního zavinění nedozvěděla o písemnosti v dostatečném předstihu, aby se mohla obhajovat, nebo se nedozvěděla o rozhodnutí v dostatečném předstihu, aby mohla podat opravný prostředek, a\nb)\nžalovaná strana se zjevně hájí ve věci samé.\nŽádost o prominutí zmeškání lhůty může být podána pouze v přiměřené lhůtě od doby, kdy se žalovaný o rozhodnutí dozví.\nKaždý členský stát může v souladu s čl. 23 odst. 1 sdělit, že žádosti nebude vyhověno, pokud je podána po uplynutí lhůty stanovené v tomto sdělení, která však v žádném případě není kratší než jeden rok ode dne vynesení rozhodnutí.\n5.   Odstavec 4 se nevztahuje na rozhodnutí týkající se osobního stavu nebo právní způsobilosti osob.\nČlánek 20\nVztah k dohodám nebo ujednáním, jejichž stranami jsou členské státy\n1.   Toto nařízení má přednost, pokud jde o věci, na které se vztahuje, před jinými ustanoveními dvoustranných nebo vícestranných dohod nebo ujednání, které byly členskými státy uzavřeny, zejména před článkem IV protokolu připojeného k Bruselské úmluvě z roku 1968 a před Haagskou úmluvou ze dne 15. listopadu 1965.\n2.   Toto nařízení nebrání členským státům v zachování nebo uzavírání dohod nebo ujednání týkajících se urychlení nebo zjednodušení zasílání písemností za předpokladu, že jsou s tímto nařízením slučitelné.\n3.   Členské státy zašlou Komisi\na)\nkopii dohod nebo ujednání uvedených v odstavci 2 sjednaných mezi členskými státy, jakož i návrhy dohod nebo ujednání, které zamýšlejí sjednat, a\nb)\nveškerá oznámení o vypovězení nebo změně těchto dohod nebo ujednání.\nČlánek 21\nPrávní pomoc\nTímto nařízením není dotčeno uplatňování článku 23 Úmluvy o civilním řízení soudním ze dne 17. července 1905, článku 24 Úmluvy o civilním řízení soudním ze dne 1. března 1954 ani článku 13 Úmluvy o mezinárodním přístupu k soudům ze dne 25. října 1980 mezi členskými státy, které jsou stranami těchto úmluv.\nČlánek 22\nOchrana zasílaných informací\n1.   Informace zasílané podle tohoto nařízení, včetně osobních údajů, smí přijímající subjekt použít pouze pro účely, pro které byly zaslány.\n2.   Přijímající subjekty zajistí zachování důvěrnosti těchto informací v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.\n3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy umožňující subjektům, jichž se údaje týkají, získat informace o využití informací zaslaných podle tohoto nařízení.\n4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES.\nČlánek 23\nSdělení a zveřejnění\n1.   Členské státy Komisi sdělí informace uvedené v článcích 2, 3, 4, 10, 11, 13, 15 a 19. Členské státy sdělí Komisi, má-li být podle jejich právních předpisů písemnost doručena v určité lhůtě, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 2.\n2.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 1 v Úředním věstníku Evropské unie s výjimkou adres a jiných kontaktních údajů subjektů a ústředních orgánů a jejich místní příslušnosti.\n3.   Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje příručku obsahující informace, na něž odkazuje odstavec 1, která je k dispozici v elektronické podobě, zejména prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.\nČlánek 24\nPřezkum\nDo 1. června 2011, a dále každých pět let, předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o používání tohoto nařízení, přičemž věnuje zvláštní pozornost efektivitě subjektů určených podle článku 2 a praktickému používání čl. 3 písm. c) a článku 9. V případě potřeby jsou ke zprávě přiloženy návrhy na změny tohoto nařízení ve shodě s vývojem oznamovacího systému.\nČlánek 25\nZrušení\n1.   Nařízení (ES) č. 1348/2000 se zrušuje ode dne použitelnosti tohoto nařízení.\n2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.\nČlánek 26\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 13. listopadu 2008, s výjimkou článku 23, který se použije ode dne 13. srpna 2008.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.\nVe Štrasburku dne 13. listopadu 2007.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nM. LOBO ANTUNES\n(1)  Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 7.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 4. července 2006 (Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 69), společný postoj Rady ze dne 28. června 2007 (Úř. věst. C 193 E, 21.8.2007, s. 13) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. října 2007.\n(3)  Úř. věst. C 261, 27.8.1997, s. 1. Téhož dne, kdy byla úmluva vypracována, vzala Rada na vědomí vysvětlující zprávu o úmluvě, která je uvedena na straně 26 výše uvedeného Úředního věstníku.\n(4)  Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.\n(5)  Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.\n(6)  Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(8)  Bruselská úmluva ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a o výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 299, 31.12.1972, s. 32; konsolidované znění v Úř. věst. C 27, 26.1.1998, s. 1).\n(9)  Haagská úmluva ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních.\n(10)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(11)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).\nPŘÍLOHA I\nPŘÍLOHA II\nPŘÍLOHA III\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (ES) č. 1348/2000\nToto nařízení\nČl. 1 odst. 1\nČl. 1 odst. 1 první věta\n—\nČl. 1 odst. 1 druhá věta\nČl. 1 odst. 2\nČl. 1 odst. 2\n—\nČl. 1 odst. 3\nČlánek 2\nČlánek 2\nČlánek 3\nČlánek 3\nČlánek 4\nČlánek 4\nČlánek 5\nČlánek 5\nČlánek 6\nČlánek 6\nČl. 7 odst. 1\nČl. 7 odst. 1\nČl. 7 odst. 2 první věta\nČl. 7 odst. 2 první věta\nČl. 7 odst. 2 druhá věta\nČl. 7 odst. 2 druhá věta (návětí) a čl. 7 odst. 2 písm. a)\n—\nČl. 7 odst. 2 písm. b)\nČl. 7 odst. 2 třetí věta\n—\nČl. 8 odst. 1 návětí\nČl. 8 odst. 1 návětí\nČl. 8 odst. 1 písm. a)\nČl. 8 odst. 1 písm. b)\nČl. 8 odst. 1 písm. b)\nČl. 8 odst. 1 písm. a)\nČl. 8 odst. 2\nČl. 8 odst. 2\n—\nČl. 8 odst. 3 až 5\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 1 a 2\nČl. 9 odst. 3\n—\n—\nČl. 9 odst. 3\nČlánek 10\nČlánek 10\nČl. 11 odst. 1\nČl. 11 odst. 1\nČl. 11 odst. 2\nČl. 11 odst. 2 první pododstavec\n—\nČl. 11 odst. 2 druhý pododstavec\nČlánek 12\nČlánek 12\nČlánek 13\nČlánek 13\nČl. 14 odst. 1\nČlánek 14\nČl. 14 odst. 2\n—\nČl. 15 odst. 1\nČlánek 15\nČl. 15 odst. 2\n—\nČlánek 16\nČlánek 16\nČl. 17 návětí\nČlánek 17\nČl. 17 písm. a) až c)\n—\nČl. 18 odst. 1 a 2\nČl. 18 odst. 1 a 2\nČl. 18 odst. 3\n—\nČlánek 19\nČlánek 19\nČlánek 20\nČlánek 20\nČlánek 21\nČlánek 21\nČlánek 22\nČlánek 22\nČl. 23 odst. 1\nČl. 23 odst. 1 první věta\n—\nČl. 23 odst. 1 druhá věta\nČl. 23 odst. 2\nČl. 23 odst. 2\n—\nČl. 23 odst. 3\nČlánek 24\nČlánek 24\nČlánek 25\n—\n—\nČlánek 25\n—\nČlánek 26\nPříloha\nPříloha I\n—\nPříloha II\n—\nPříloha III", "summary": "Předávání soudních a mimosoudních písemností mezi zeměmi EU (do roku 2022)\nPředávání soudních a mimosoudních písemností mezi zeměmi EU (do roku 2022)\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v zemích EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je zavést rychlý, bezpečný a standardizovaný postup předávání soudních* a mimosoudních písemností* v občanských nebo obchodních věcech mezi stranami sídlícími v různých zemích Evropské unie (EU).\nNařízení (EU) č. 1393/2007 se zrušuje a nahrazuje nařízením (EU) 2020/1784 (viz shrnutí) s účinností od 1. července 2022.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnostiToto nařízení se použije na občanské a obchodní věci, kdy musí být soudní nebo mimosoudní písemnost zaslána z jedné země EU do druhého za účelem předání v druhé zemi EU. Nevztahuje se na:daňové,celní,správní věci anina odpovědnost státu za jednání nebo opomenutí při výkonu státní moci. Nařízení se také nepoužije, pokud není známa adresa osoby, jíž má být písemnost doručena.Zlepšení doručování (předávání) soudních a mimosoudních písemností\nNařízení stanoví:pravidlo stanovujícího, že přijímající subjekt musí učinit všechny kroky nezbytné k tomu, aby byla písemnost předána co nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce od jejího obdržení; jednotný formulář pro informování adresáta o právu odmítnout přijetí doručované písemnosti v okamžiku, kdy byla doručena, nebo že může zaslat písemnost přijímajícímu subjektu zpět do jednoho týdne od doručení; pravidlo stanovující, že nákladům vyplývajícím z činnosti soudního úředníka nebo osoby příslušné podle právních předpisů přijímací země EU musí odpovídat jediný pevný poplatek, který dotyčná země stanoví předem a který dodržuje zásadu proporcionality a nediskriminace; jednotné podmínky pro doručování prostřednictvím poštovních služeb (doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným dokladem).Subjekty v zemích EU zajišťující zasíláníZemě EU určí subjekty, které jsou příslušné k zasílání a přijímání písemností. Musí poskytnout Evropské komisi názvy a adresy těchto subjektů, jejich místní příslušnost, způsoby přijímání písemností a akceptované jazyky. Každá země EU také určí jeden ústřední orgán, který je pověřený poskytováním informací odesílajícím subjektům, hledáním řešení veškerých obtíží, které mohou vzniknout při zasílání písemností určených k doručení, a předáváním žádostí o doručení příslušnému přijímajícímu subjektu, a to ve výjimečných případech. Federativní státy, státy, ve kterých se používá více právních systémů, nebo státy s autonomními územními celky mohou určit více než jeden ústřední orgán. Toto určení platí po dobu pěti let a může být každých pět let obnovováno.Zrychlení doručování soudních a mimosoudních písemnostíVeškeré náklady na překlad před zasláním písemnosti nese žadatel, který odešle písemnosti odesílajícímu subjektu. Odesílající subjekt, kterému žadatel odešle písemnost k zaslání, musí upozornit žadatele na to, že adresát může odmítnout písemnost přijmout, pokud není vyhotovena v úředním jazyce přijímající země EU. Soudní písemnosti musí být zasílány přímo a nejrychlejším možným způsobem mezi subjekty jakýmkoliv vhodným způsobem za předpokladu, že obdržená písemnost po obsahové stránce věrně odpovídá odeslané písemnosti a všechny informace v ní uvedené jsou snadno čitelné. K zasílané písemnosti se přikládá žádost vyhotovená podle jednotného formuláře uvedeného v příloze tohoto nařízení v úředním jazyce přijímající země EU. Zasílané písemnosti a dokumenty nepodléhají úřednímu ověření ani jiné rovnocenné formální náležitosti. Přijímající subjekt musí odeslat potvrzení o přijetí do 7 dnů. Také se musí nejrychlejším možným způsobem spojit s odesílajícím subjektem, pokud je třeba získat chybějící informace.Doručování písemností v souladu s právními předpisy přijímající země EU do 1 měsícePřijímající subjekt učiní veškeré nezbytné kroky, aby byla písemnost doručena co nejrychleji, v každém případě do jednoho měsíce od jejího přijetí. Pokud to není možné, přijímající subjekt o tom neprodleně uvědomí odesílající subjekt, nadále činí veškeré nezbytné kroky k doručení písemnosti. Doručení písemnosti probíhá v souladu s právními předpisy přijímající země EU nebo zvláštním způsobem vyžádaným odesílajícím subjektem, pokud tento způsob není neslučitelný s právními předpisy této země EU. Po doručení písemnosti se o provedení formálních náležitostí vydá potvrzení o provedení v úředním jazyce odesílající země EU a odešle se odesílajícímu subjektu. Datum doručení písemnosti je datum, ve kterém je písemnost doručena podle právních předpisů přijímající země EU, pokud však není podle právních předpisů této země nutno doručit písemnost v určité lhůtě. Doručení soudních písemností pocházejících z jiné země EU nepodléhá nákladům ani daním v přijímající zemi EU; to však neplatí pro náklady vzniklé činností soudního úředníka nebo použitím zvláštního způsobu doručení. V takovém případě hradí náklady žadatel. Nákladům vzniklým při činnosti soudního úředníka odpovídá jediný pevný poplatek, který dotyčná země EU stanoví předem a jeho výši sdělí Komisi. Písemnosti mohou být také doručovány přímo doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímající země EU, pokud takovéto přímé doručení povolují právní předpisy dané země. Ve výjimečných případech mohou být písemnosti zasílány subjektům jiné země EU prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních zástupců.Informování adresáta o právu odmítnout přijetí písemnostiPřijímající subjekt vyrozumí adresáta o jeho právu odmítnout přijetí doručované písemnosti, pokud není vyhotovena v jazyce, kterému adresát rozumí, nebo v úředním jazyce přijímající země EU. Adresát musí odmítnout přijetí doručované písemnosti v okamžiku jejího doručení nebo vrátit písemnost přijímajícímu subjektu do jednoho týdne od doručení. Pokud se jedná o soudní předvolání (úřední příkaz určité osobě, aby se dostavila k soudu) nebo obdobnou písemnost a žalovaná strana se nedostaví, přeruší soud řízení, dokud nebude zjištěno, že písemnost byla doručena způsobem předepsaným vnitrostátními právními předpisy přijímající země EU nebo že byla skutečně doručena žalované straně a že byla doručena s dostatečným předstihem k tomu, aby se žalovaná strana mohla obhajovat. Soudce však může vydat rozhodnutí, pokud písemnost byla zaslána jedním ze způsobů stanovených tímto nařízením, ode dne zaslání písemnosti uplynulo období nejméně šesti měsíců a nebylo obdrženo potvrzení žádného druhu, přestože bylo vynaloženo veškeré úsilí k jeho získání prostřednictvím příslušných orgánů přijímající země EU. Pokud se žalovaná strana bez vlastního zavinění nedozvěděla o písemnosti v dostatečném předstihu, může požádat o prominutí zmeškání lhůty v přiměřené lhůtě od doby, kdy se o rozhodnutí dozví. Komise musí vypracovat a pravidelně aktualizovat příručku obsahující informace poskytnuté zeměmi EU. Od roku 2011 každých 5 let předloží Komise zprávu o používání nařízení, přičemž musí věnovat zvláštní pozornost efektivitě subjektů.Zrušení\nNařízení (ES) č. 1393/2007 se zrušuje a nahrazuje nařízením (EU) č. 2020/1784 s účinností od 1. července 2022.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPoužívá se od 13. listopadu 2008, kromě článku 23 (o komunikaci zemí EU a zveřejňování určitých informací), který se používá od 13. srpna 2008.\nKONTEXT\nPro více informací viz:Doručování písemností (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nSoudní písemnost: právní dokument vydaný v průběhu občanského nebo obchodního řízení (například předvolání, soudní příkaz nebo rozsudek), který musí být doručen některé straně.\nMimosoudní písemnost: právní dokument, který je doručen, ale není zařazen do soudního spisu (například faktura nebo oznámení o vystěhování).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79–120)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 1393/2007 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nPoslední aktualizace 11.12.2020"}
{"celex_id": "32007R1394", "reference": "10.12.2007\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 324/121\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1394/2007\nze dne 13. listopadu 2007\no léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v čl. 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNový vědecký pokrok v oblasti buněčné a molekulární biotechnologie vedl k rozvoji moderních terapií, jako jsou genové terapie, somatobuněčné terapie a tkáňové inženýrství. Toto vznikající odvětví biomedicíny nabízí nové příležitosti léčby onemocnění a poruchy lidského těla.\n(2)\nJelikož jsou léčivé prostředky pro moderní terapii prezentovány jako přípravky s vlastnostmi vhodnými k léčbě nebo prevenci lidských nemocí nebo jako přípravky, které mohou být používány u lidí nebo jim podávány za účelem obnovy, úpravy nebo ovlivnění fyziologických funkcí a prostřednictvím zejména farmakologických, imunologických nebo metabolických účinků, jedná se o biologické léčivé přípravky ve smyslu přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (3) ve spojení s definicí léčivých přípravků podle čl. 1 bodu 2 uvedené směrnice. Z tohoto důvodu musí být nezbytným cílem všech pravidel pro výrobu, distribuci a použití ochrana veřejného zdraví.\n(3)\nKomplexní terapeutické přípravky vyžadují z důvodu srozumitelnosti přesné právní definice. Léčivé přípravky pro genovou terapii a léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii jsou definovány v příloze I směrnice 2001/83/ES, ale právní definici přípravků tkáňového inženýrství je třeba stanovit. Jedná-li se o přípravky obsahující životaschopné buňky nebo tkáně, měla by být za hlavní způsob účinku těchto přípravků považovány farmakologické, imunologické nebo metabolické účinky. Je rovněž třeba vyjasnit, že přípravky, které neodpovídají definici léčivého přípravku, jako např. přípravky vyrobené výlučně z neživotaschopných materiálů, které působí primárně fyzikálně, nemohou být definovány jako léčivé přípravky pro moderní terapii.\n(4)\nV souladu se směrnicí 2001/83/ES a směrnicemi o zdravotnických prostředcích je základem pro rozhodování o regulačním režimu použitelném na kombinace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků hlavní způsob účinku kombinovaného přípravku. Složitost kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii obsahujících životaschopné buňky nebo tkáně vyžaduje zvláštní přístup. V případě těchto přípravků, bez ohledu na úlohu zdravotnického prostředku, by farmakologické, imunologické nebo metabolické účinky těchto buněk nebo tkání měly být považovány za hlavní způsob účinku kombinovaného přípravku. Takovéto kombinované přípravky by měly vždy podléhat úpravě podle tohoto nařízení.\n(5)\nVzhledem k novosti, složitosti a technické specifičnosti léčivých přípravků pro moderní terapii je třeba zajistit zvláštní a harmonizovaná pravidla pro volný pohyb těchto přípravků v rámci Společenství a účinné fungování vnitřního trhu v biotechnologickém odvětví.\n(6)\nToto nařízení představuje lex specialis, kterým se doplňují ustanovení podle směrnice 2001/83/ES. Oblastí působnosti tohoto nařízení by měla být regulace léčivých přípravků pro moderní terapii, které jsou určeny k uvedení na trh ve členských státech, ať už jsou připraveny průmyslově, nebo vyrobeny způsobem zahrnujícím průmyslový proces, což je v souladu s obecnou oblastí působnosti farmaceutických právních předpisů Společenství stanovenou v hlavě II směrnice 2001/83/ES. Léčivé přípravky pro moderní terapii, které jsou vyrobeny nestandardně podle zvláštních norem jakosti a použity v nemocnici v tomtéž členském státě na výlučnou odbornou odpovědnost lékaře s cílem dodržet individuální lékařský požadavek pro daného pacienta, by měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení a současně by mělo být zajištěno, že nejsou porušeny příslušné předpisy Společenství týkající se jakosti a bezpečnosti.\n(7)\nRegulace léčivých přípravků pro moderní terapii na úrovni Společenství by neměla zasahovat do rozhodování členských států o povolení používat specifické typy lidských buněk, jako například embryonální kmenové buňky nebo zvířecí buňky. Také by nemělo být dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů zakazujících nebo omezujících prodej, dodání nebo použití léčivých přípravků obsahujících tyto buňky nebo složených či odvozených z těchto buněk.\n(8)\nToto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady Listiny základních práv Evropské unie a bere v úvahu i Úmluvu Rady Evropy o ochraně lidských práv a lidské důstojnosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně.\n(9)\nVšechny další moderní biotechnologické léčivé přípravky, které jsou v současné době předmětem úpravy na úrovni Společenství, podléhají centralizovanému registračnímu procesu, který zahrnuje jednotlivé vědecké hodnocení jakosti, bezpečnosti a účinnosti přípravku, které je prováděno podle nejvyššího možného standardu Evropské agentury pro léčivé přípravky zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi (4) (dále jen „agentura“). Tento postup by měl být povinný pro léčivé přípravky pro moderní terapii, aby byla překonána nedostatečná odborná znalost ve Společenství, zajištěna vysoká úroveň vědeckého hodnocení těchto léčivých přípravků v rámci Společenství, zachována důvěra pacientů a lékařů v toto hodnocení a aby byl usnadněn přístup na trh Společenství pro tyto inovační technologie.\n(10)\nHodnocení léčivých přípravků pro moderní terapii často vyžaduje velmi specifické odborné znalosti, které přesahují hranice tradiční farmaceutické oblasti a zahrnuje oblasti hraničící s jinými odvětvími, jako jsou biotechnologie nebo zdravotnické prostředky. Proto je vhodné vytvořit v rámci agentury Výbor pro moderní terapie, který by měl odpovídat za přípravu návrhu stanoviska týkajícího se kvality, bezpečnosti a účinnosti každého léčivého přípravku pro moderní terapie ke konečnému schválení, které provádí Výbor pro humánní léčivé přípravky. Kromě toho by měl být Výbor pro moderní terapie konzultován při hodnocení jakéhokoli léčivého přípravku, u něhož je třeba zvláštní odborné znalosti spadající do působnosti tohoto výboru.\n(11)\nVýbor pro moderní terapie by měl shromažďovat nejlepší dostupné odborné znalosti o léčivých přípravcích pro moderní terapii v rámci Společenství. Složení Výboru pro moderní terapie by mělo zajistit odpovídající pokrytí vědeckých oblastí spojených s moderními terapiemi, včetně genové terapie, buněčné terapie, tkáňového inženýrství, zdravotnických prostředků, farmakovigilance a etiky. Měla by být zastoupena i sdružení pacientů a lékaři, kteří mají vědecké zkušenosti s léčivými přípravky pro moderní terapii.\n(12)\nPro zajištění vědecké konzistence a účinnosti systému by měla agentura zaručit koordinaci mezi Výborem pro moderní terapie a dalšími jejími výbory, poradními skupinami a pracovními skupinami, zejména Výboru pro humánní léčivé přípravky, Výboru pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění a Pracovní skupiny pro vědecké poradenství.\n(13)\nLéčivé přípravky pro moderní terapii by měly podléhat stejným regulačním zásadám jako jiné druh biotechnologických léčivých přípravků. Technické požadavky, obzvláště druh a množství farmaceutických, preklinických a klinických údajů a údajů o jakosti nezbytných k prokázání jakosti, bezpečnosti a účinnosti přípravku mohou být ovšem velmi specifické. Zatímco pro léčivé přípravky pro genovou terapii a somatobuněčnou terapii jsou již tyto požadavky stanoveny v příloze I směrnice 2001/83/ES, pro přípravky tkáňového inženýrství musí být teprve stanoveny. To by se mělo provést postupem zajišťujícím dostatečnou pružnost, aby bylo možné snadné přizpůsobení rychlému rozvoji vědy a technologií.\n(14)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES (5) stanoví jakostní a bezpečnostní normy pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk. Toto nařízení by se nemělo odchylovat od základních zásad stanovených směrnicí 2004/23/ES, ale mělo by je podle potřeby doplňovat dodatečnými požadavky. Pokud léčivé přípravky pro moderní terapii obsahují lidské buňky nebo tkáně, měla by se směrnice 2004/23/ES uplatňovat pouze na darování, odběr a vyšetřování, protože další aspekty jsou obsaženy v tomto nařízení.\n(15)\nPokud jde o darování lidských buněk nebo tkání, musejí být respektovány zásady, jako je anonymita dárce i příjemce, nezištnost dárce a solidarita mezi dárcem a příjemcem. Lidské buňky nebo tkáně obsažené v léčivých přípravcích pro moderní terapii by měly být zásadně získávány dobrovolným a bezplatným darováním. Členské státy by měly být naléhavě vyzvány, aby provedly veškeré nutné kroky k podpoře výrazného zapojení veřejnosti a neziskového sektoru do procesu odběru lidských buněk nebo tkání, neboť dobrovolné a bezplatné dárcovství buněk a tkání může přispívat k zajištění vysokých bezpečnostních standardů pro buňky a tkáně, a tím i k ochraně lidského zdraví.\n(16)\nKlinická hodnocení léčivých přípravků pro moderní terapii by měla být prováděna v souladu s obecnými zásadami a etickými požadavky stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (6). Směrnici Komise 2005/28/ES ze dne 8. dubna 2005, kterou se stanoví zásady a podrobné pokyny pro správnou klinickou praxi týkající se hodnocených humánních léčivých přípravků a také požadavky na povolení výroby nebo dovozu takových přípravků (7) by však měla být upravena stanovením zvláštních pravidel s cílem plně zohlednit zvláštní technické vlastnosti léčivých přípravků pro moderní terapii.\n(17)\nVýroba léčivých přípravků pro moderní terapii by měla být ve shodě se zásadami správné výrobní praxe stanovenými ve směrnici Komise 2003/94/ES ze dne 8. října 2003, kterou se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro humánní léčivé přípravky a hodnocené humánní léčivé přípravky (8), a v případě nutnosti upravena tak, aby odrážela specifickou povahu těchto přípravků. Dále by měly být stanoveny zvláštní pokyny pro léčivé přípravky pro moderní terapii, které by řádně odrážely specifickou povahu jejich výrobního procesu.\n(18)\nLéčivé přípravky pro moderní terapii mohou obsahovat jako nedílnou součást zdravotnické prostředky nebo aktivní implantabilní zdravotnické prostředky. Tyto prostředky by měly splňovat základní požadavky směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (9) a směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (10), aby byla zajištěna odpovídající úroveň jakosti a bezpečnosti. Při hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii podle tohoto nařízení by měla agentura uznat výsledky hodnocení zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je součástí kombinovaného léčivého přípravku, provedeného oznámeným subjektem v souladu s uvedenými směrnicemi.\n(19)\nPožadavky směrnice 2001/83/ES, pokud jde o souhrn údajů o přípravku, označení na obalu a příbalovou informaci, by měly být přizpůsobeny jedinečným technickým vlastnostem léčivých přípravků pro moderní terapii tím, že se přijmou zvláštní pravidla pro tyto přípravky. Tato pravidla by měla být plně v souladu s právem pacienta znát původ veškerých buněk nebo tkání použitých při přípravě léčivých přípravků pro moderní terapii při zachování anonymity dárce.\n(20)\nSledování účinnosti a nežádoucích účinků je nezbytným aspektem regulace týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii. Žadatel by proto měl ve své žádosti o udělení registrace uvést, zda zamýšlí přijmout opatření k zajištění tohoto sledování, a pokud ano, jaká. Je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zdraví, musí držitel registrace vytvořit též vhodný systém řízení rizik zaměřený na rizika spojená s léčivými přípravky pro moderní terapii.\n(21)\nK uplatňování tohoto nařízení je třeba, aby agentura nebo Komise stanovily pokyny. Měly by být vedeny otevřené konzultace se všemi zúčastněnými stranami, zejména s orgány členských států a příslušným odvětvím průmyslu, aby bylo možné sdílet omezené odborné znalosti v této oblasti a zajistit proporcionalitu. Pokyny pro správnou klinickou praxi a správnou výrobní praxi by měly být stanoveny co nejdříve, pokud možno během prvního roku po vstupu tohoto nařízení v platnost a před datem jeho použitelnosti.\n(22)\nKe sledování bezpečnosti léčivých přípravků pro moderní terapii je vyžadován systém umožňující úplnou sledovatelnost pacienta jakož i přípravku a výchozích materiálů. Vytvoření a udržování tohoto systému by mělo být prováděno takovým způsobem, aby byla zaručena slučitelnost s požadavky na sledovatelnost stanovenými ve směrnici 2004/23/ES, pokud jde o lidské tkáně a buňky, a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek (11). Systém sledovatelnosti by měl rovněž respektovat ustanovení uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (12).\n(23)\nProtože se věda v této oblasti velmi rychle rozvíjí, podnikům vyvíjejícím léčivé přípravky pro moderní terapii by mělo mít umožněno požadovat od agentury, aby jim poskytla vědecké poradenství včetně poradenství týkajícího se poregistračních činností. Poplatek za vědecké poradenství by měl jako pobídka zůstat na minimální úrovni pro malé a střední podniky a měl by být snížen i pro ostatní žadatele.\n(24)\nAgentura by měla být zplnomocněna poskytovat vědecká doporučení, jestli daný přípravek zakládající se na genech, buňkách nebo tkáních splňuje vědecká kritéria definující léčivé přípravky pro moderní terapii, aby mohly být co nejdříve řešeny otázky hranic s jinými oblastmi, jako jsou kosmetické nebo zdravotnické prostředky, které se mohou vyskytnout s vývojem vědy. Výbor pro moderní terapie se svými jedinečnými odbornými zkušenostmi by měl při poskytování tohoto poradenství hrát prvořadou úlohu.\n(25)\nMalé a střední podniky často provádí studie nezbytné k prokázání jakosti a neklinické bezpečnosti léčivých přípravků pro moderní terapii. Jako pobídka k provedení těchto studií by měl být agenturou vytvořen systém hodnocení a ověřování (certifikace) výsledných dat, který je nezávislý na žádosti o registraci. Ačkoli by ověření nebylo právně závazné, měl by se tento systém zaměřit i na usnadnění hodnocení budoucí žádosti o klinická hodnocení a registraci založené na stejných údajích.\n(26)\nV zájmu zohlednění vědeckého a technického vývoje, by měla být Komise zmocněna k přijetí jakékoli potřebné změny týkající se technických požadavků pro žádosti o registraci léčivých přípravků pro moderní terapii, souhrnu údajů o přípravku, označení na obalu a příbalové informace. Komise by měla zajistit, aby byly příslušné informace o plánovaných opatřeních zúčastněným stranám poskytnuty neodkladně.\n(27)\nPo získání zkušeností by měl být stanoven způsob podávání zpráv o provádění tohoto nařízení, přičemž má být věnována zvláštní pozornost různým druhům registrovaných léčivých přípravků pro moderní terapii.\n(28)\nBylo zohledněno stanovisko Vědeckého výboru pro léčiva a zdravotnické prostředky týkající se tkáňového inženýrství a stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, jakož i mezinárodní zkušenosti v této oblasti.\n(29)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).\n(30)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí změn příloh I až IV tohoto nařízení a přílohy I směrnice 2001/83/ES. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a směrnice 2001/83/ES, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Tato opatření jsou nezbytná pro správné používání celého regulačního rámce a proto by měla být přijata co nejrychleji.\n(31)\nSměrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 by měly být odpovídajícím způsobem změněny,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA 1\nPŘEDMĚT A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví specifická pravidla pro registraci léčivých přípravků pro moderní terapii, dohled nimi a jejich farmakovigilanci.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Kromě definic stanovených v čl. 1 směrnice 2001/83/ES a v čl. 3 písm. a) až l) a o) až q) směrnice 2004/23/ES se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:\na)\n„Léčivým přípravkem pro moderní terapii“ se rozumí kterýkoli z těchto humánních léčivých přípravků:\n—\nléčivý přípravek pro genovou terapii definovaný v části IV přílohy I směrnice 2001/83/ES,\n—\nléčivý přípravek pro somatobuněčnou terapii definovaný v části IV přílohy I směrnice 2001/83/ES,\n—\npřípravek tkáňového inženýrství definovaný v písmenu b).\nb)\n„Přípravkem tkáňového inženýrství“ se rozumí přípravek, který:\n—\nobsahuje upravené buňky nebo tkáně nebo se z nich skládá a\n—\nje prezentován jako přípravek, mající vlastností jež slouží k obnově, opravě nebo nahrazení lidských tkání nebo je za tímto účelem u lidí používán nebo je jim podáván.\nPřípravek tkáňového inženýrství může obsahovat buňky nebo tkáně lidského nebo zvířecího původu nebo obojí. Buňky nebo tkáně mohou být životaschopné nebo neživotaschopné. Mohou rovněž obsahovat další látky jako buněčné výrobky, biomolekuly, biomateriály, chemické látky, nosné struktury nebo matrice.\nZ této definice jsou vyňaty přípravky obsahující nebo sestávající výlučně z lidských nebo zvířecích buněk nebo tkání, které nejsou životaschopné, neobsahují žádné životaschopné tkáně nebo buňky a jejich hlavním účinkem není farmakologický, imunologický nebo metabolický účinek.\nc)\n„Upravenými“ buňkami nebo tkáněmi se rozumí buňky nebo tkáně, které splňují alespoň jednu z těchto podmínek:\n—\nbuňky nebo tkáně byly předmětem podstatné manipulace, v jejímž důsledku bylo dosaženo biologických vlastností, fyziologických funkcí nebo strukturálních vlastností podstatných pro zamýšlenou regeneraci, opravu nebo výměnu. Za podstatné manipulace nejsou považovány zejména manipulace uvedené v příloze I,\n—\nbuňky nebo tkáně nejsou určeny k použití ke stejné základní funkci nebo funkcím u příjemce shodným se základní funkcí nebo funkcemi u dárce.\nd)\n„Kombinovaným léčivým přípravkem pro moderní terapii“ se rozumí léčivý přípravek pro moderní terapii, který splňuje tyto podmínky:\n—\nmusí obsahovat jako nedílnou součást přípravku jeden nebo více zdravotnických prostředků ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 93/42/EHS, nebo jeden nebo více aktivních implantabilních zdravotnických prostředků ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 90/385/EHS, a\n—\njeho buněčná nebo tkáňová část musí obsahovat životaschopné buňky nebo tkáně, nebo\n—\njeho buněčná nebo tkáňová část obsahující neživotaschopné buňky nebo tkáně musí být schopna působit na lidské tělo takovým účinkem, který lze vzhledem k účinku uvedených zdravotnických prostředků považovat za hlavní.\n2.   Obsahuje-li přípravek životaschopné buňky nebo tkáně, považuje se farmakologický, imunologický nebo metabolický účinek těchto buněk nebo tkání za hlavní způsob účinku tohoto přípravku.\n3.   Léčivé přípravky pro moderní terapii obsahující autologní (pocházející od samotného pacienta) i allogenní (pocházející od jiné lidské bytosti) buňky nebo tkáně se považují za přípravky určené k allogennímu použití.\n4.   Léčivý přípravek, který může spadat pod definici přípravku tkáňového inženýrství i pod definici léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii, se považuje za přípravek tkáňového inženýrství.\n5.   Přípravek, který může spadat pod definici:\n—\nléčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii nebo přípravku tkáňového inženýrství a\n—\nléčivého přípravku pro genovou terapii,\nse považuje za léčivý přípravek pro genovou terapii.\nKAPITOLA 2\nREGISTRAČNÍ POŽADAVKY\nČlánek 3\nDarování, odběr a vyšetřování\nObsahují-li léčivé přípravky pro moderní terapii lidské buňky nebo tkáně, darování, odběr a vyšetřování těchto buněk nebo tkání musí být prováděny v souladu se směrnicí 2004/23/ES.\nČlánek 4\nKlinická hodnocení\n1.   Pravidla stanovená v čl. 6 odst. 7 a v čl. 9 odst. 4 a 6 směrnice 2001/20/ES, pokud jde o léčivé přípravky genové terapie a somatobuněčné terapie, se použijí na přípravky tkáňového inženýrství.\n2.   Komise po konzultaci s agenturou stanoví zvláštní podrobné pokyny pro správnou klinickou praxi týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii.\nČlánek 5\nSprávná výrobní praxe\nKomise po konzultaci s agenturou stanoví v souladu se zásadami správné výrobní praxe zvláštní pokyny týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii.\nČlánek 6\nZvláštní požadavky týkající se zdravotnických prostředků\n1.   Zdravotnický prostředek, který tvoří součást kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii, musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I směrnice 93/42/EHS.\n2.   Aktivní implantabilní zdravotnický prostředek, který tvoří část kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii, musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I směrnice 90/385/EHS.\nČlánek 7\nZvláštní požadavky na léčivé přípravky pro moderní terapii obsahující zdravotnické prostředky\nKromě požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 726/2004 musí žádosti o registraci léčivých přípravků pro moderní terapii, obsahujících zdravotnické prostředky, biomateriály, nosné struktury nebo matrice obsahovat i popis fyzikálních vlastností a účinku přípravku a popis způsobu konstrukce přípravku podle přílohy I směrnice 2001/83/ES.\nKAPITOLA 3\nREGISTRAČNÍ ŘÍZENÍ\nČlánek 8\nPostup hodnocení\n1.   Výbor pro humánní léčivé přípravky konzultuje s Výborem pro moderní terapie jakékoli vědecké hodnocení léčivých přípravků pro moderní terapie potřebné k vytvoření vědeckého stanoviska uvedeného v čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 726/2004. Výbor pro moderní terapie musí být konzultován také v případě přezkumu stanoviska podle čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 726/2004.\n2.   Při přípravě návrhu stanoviska ke konečnému schválení Výborem pro humánní léčivé přípravky se Výbor pro moderní terapie pokusí o dosažení vědecké shody. Nelze-li shody dosáhnout, přijme Výbor pro moderní terapie postoj většiny členů. V návrhu stanoviska se uvedou odlišné postoje a důvody, o něž se tyto postoje opírají.\n3.   Návrh stanoviska připravený Výborem pro moderní terapie podle odstavce 1 musí být včas zaslán předsedovi Výboru pro humánní léčivé přípravky, aby mohla být dodržena lhůta stanovená v čl. 6 odst. 3 nebo čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 726/2004.\n4.   Pokud vědecké stanovisko k léčivému přípravku pro moderní terapii vypracované Výborem pro humánní léčivé přípravky podle čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 726/2004 není v souladu s návrhem stanoviska Výboru pro moderní terapie, Výbor pro humánní léčivé přípravky připojí ke svému stanovisku podrobné vysvětlení vědeckých důvodů tohoto nesouladu.\n5.   Agentura přijme zvláštní postupy pro uplatnění odstavců 1 až 4.\nČlánek 9\nKombinované léčivé přípravky pro moderní terapii\n1.   V případě kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii, je celý přípravek předmětem závěrečného hodnocení agenturou.\n2.   Žádost o udělení registrace pro kombinovaný léčivý přípravek pro moderní terapii musí obsahovat doklad o souladu se základními požadavky uvedenými v článku 6.\n3.   Žádost o udělení registrace pro kombinovaný léčivý přípravek pro moderní terapii musí obsahovat, jsou-li k dispozici, výsledky posouzení zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je jeho součástí, oznámeným subjektem podle směrnice 93/42/EHS nebo směrnice 90/385/EHS.\nAgentura při hodnocení daného léčivého prostředku tento uzná výsledky uvedeného posouzení.\nAgentura může příslušný oznámený subjekt požádat o předání jakýchkoli informací týkajících se jeho posouzení. Oznámený subjekt předá tyto informace do jednoho měsíce.\nNeobsahuje-li žádost výsledky posouzení, požádá agentura o stanovisko ke shodě zdravotnického prostředku s přílohou I směrnice 93/42/EHS nebo s přílohou 1 směrnice 90/385/EHS oznámený subjekt příslušný podle toho, kdo je žadatelem, pokud Výbor pro moderní terapie po poradě se svými odborníky na zdravotnické prostředky nerozhodne, že zapojení oznámeného subjektu není nutné.\nKAPITOLA 4\nSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU, OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE\nČlánek 10\nSouhrn údajů o přípravku\nOdchylně od článku 11 směrnice 2001/83/ES obsahuje souhrn údajů o přípravku pro léčivé přípravky pro moderní terapii informace uvedené v příloze II tohoto nařízení, a to v pořadí v ní uvedeném.\nČlánek 11\nOznačení na vnějším/vnitřním obalu\nOdchylně od článku 54 a čl. 55 odst. 1 směrnice 2001/83/ES se příslušné položky uvedené v příloze III tohoto nařízení uvedou na vnějším obalu léčivých přípravků pro moderní terapii nebo, v případě neexistence vnějšího obalu, na vnitřním obalu.\nČlánek 12\nZvláštní vnitřní obal\nKromě údajů uvedených v čl. 55 odst. 2 a 3 směrnice 2001/83/ES se na vnitřním obalu léčivých přípravků uvedou následující údaje:\na)\njednoznačné kódy darování a přípravku podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2004/23/ES;\nb)\nu léčivých přípravků pro moderní terapii určené k autolognímu použití, jednoznačný identifikátor pacienta a informaci „Pouze pro autologní použití“.\nČlánek 13\nPříbalová informace\n1.   Odchylně od čl. 59 odst. 1 směrnice 2001/83/ES se příbalová informace léčivého přípravku pro moderní terapii vypracuje v souladu se souhrnem údajů o přípravku a musí obsahovat informace uvedené v příloze IV tohoto nařízení, a to v pořadí v ní uvedeném.\n2.   Příbalová informace zohlední výsledky konzultací s cílovou skupinou pacientů, aby bylo zajištěno, že je čitelná, jasná a snadné použitelná.\nKAPITOLA 5\nPOREGISTRAČNÍ POŽADAVKY\nČlánek 14\nPoregistrační sledování účinnosti a nežádoucích účinků a řízení rizik\n1.   Kromě požadavků na farmakovigilanci stanovených v článcích 21 až 29 nařízení (ES) č. 726/2004 žadatel v žádosti o registraci uvede předpokládaná opatření pro zajištění sledování účinnosti a nežádoucích účinků léčivých přípravků pro moderní terapii.\n2.   Pokud je zvláštní důvod k obavám, vyžádá si Komise na doporučení agentury v rámci registračního řízení, aby byl zaveden systém řízení rizik, který je určen k zjišťování, popisu, prevenci nebo minimalizaci rizik souvisejících s léčivými přípravky pro moderní terapii, včetně hodnocení účinnosti uvedeného systému, nebo to, aby držitel rozhodnutí o registraci provedl specifické poregistrační studie a předložil je agentuře k posouzení.\nKromě toho může agentura vyžadovat předložení dodatečných zpráv hodnotících účinnost systému řízení rizika a výsledky všech těchto provedených studií.\nHodnocení účinnosti systému řízení rizik a výsledky všech provedených studií se zahrnou do pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti uvedených v čl. 24 odst. 3 nařízení (ES) č. 726/2004.\n3.   Jestliže agentura zjistí, že držitel rozhodnutí o registraci nesplnil požadavky uvedené v odstavci 2, neprodleně informuje Komisi.\n4.   Agentura stanoví podrobné pokyny pro používání odstavců 1, 2 a 3.\n5.   Dojde-li v souvislosti s kombinovaným léčivým přípravkem pro moderní terapii k závažným nežádoucím příhodám či účinkům, informuje o tom agentura příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za provádění směrnic 90/385/EHS, 93/42/EHS a 2004/23/ES.\nČlánek 15\nSledovatelnost\n1.   Držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku pro moderní terapii vytvoří a udržuje systém, kterým zajistí, že lze jednotlivý přípravek a jeho výchozí materiály a suroviny včetně všech látek přicházejících do styku s tkáněmi nebo buňkami, které může obsahovat, sledovat od zdroje, přes výrobu, balení, skladování, přepravu, až po dodání do nemocnice, zařízení nebo soukromé ordinace, kde je přípravek používán.\n2.   Nemocnice, zařízení nebo soukromá ordinace, kde se léčivý přípravek pro moderní terapii používá, vytvoří a udržuje systém sledovatelnosti pacienta a přípravku. Tento systém obsahuje dostatečně podrobné údaje, které umožní spojení každého přípravku s pacientem, jenž jej obdržel, a naopak.\n3.   Pokud léčivý přípravek pro moderní terapii obsahuje lidské buňky nebo tkáně, držitel rozhodnutí o registraci stejně jako nemocnice, zařízení nebo soukromá ordinace, kde je přípravek používán, zajistí, aby systémy sledovatelnosti vytvořené v souladu s odstavcem 1 a 2 tohoto článku doplňovaly požadavky stanovené v článcích 8 a 14 směrnice 2004/23/ES, pokud jde o lidské buňky a tkáně jiné než krvinky, a v článcích 14 a 24 směrnice 2002/98/ES, pokud jde o lidské krvinky, a byly s těmito požadavky slučitelné.\n4.   Držitel rozhodnutí o registraci uchovává údaje uvedené v odstavci 1 nejméně 30 let od data použitelnosti přípravku nebo déle, pokud to vyžaduje Komise jako podmínku pro udělení registrace.\n5.   V případě úpadku nebo likvidace držitele rozhodnutí o registraci, a pokud není registrace převedena na jinou právnickou osobu, musí být údaje uvedené v odstavci 1 předány agentuře.\n6.   Pokud je registrace pozastavena, zrušena nebo odňata, vztahují se na držitele registrace i nadále povinnosti stanovené v odstavcích 1, 3 a 4.\n7.   Komise stanoví podrobné pokyny týkající se používání odstavců 1 až 6, zejména druhů a množství údajů uvedených v odstavci 1.\nKAPITOLA 6\nPOBÍDKY\nČlánek 16\nVědecké poradenství\n1.   Žadatel o registraci nebo držitel registrace může žádat radu od agentury ohledně zpracování plánu a provádění farmakovigilance a systému řízení rizik uvedenému v článku 14.\n2.   Odchylně od čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 297/95 ze dne 10. února 1995 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (14), se na poplatek agentuře za vědecké poradenství týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 57 odst. 1 písm. n) nařízení (ES) č. 726/2004 vztahuje sleva 90 % pro malé a středně velké podniky a sleva 65 % pro ostatní žadatele.\nČlánek 17\nVědecké doporučení ke klasifikace moderní terapie\n1.   Každý žadatel vyvíjející přípravek zakládající se na genech, buňkách nebo tkáních může požádat agenturu o vědecké doporučení s cílem určit, zda uvedený přípravek spadá z vědeckého hlediska pod definici léčivého přípravku pro moderní terapii. Agentura vydá toto doporučení po konzultaci s Komisí do 60 dní od obdržení žádosti.\n2.   Agentura zveřejní souhrny doporučení vydaných v souladu s odstavcem 1, a to po odstranění všech informací spadajících pod obchodní tajemství.\nČlánek 18\nCertifikace jakosti a neklinické údaje\nMalé a střední podniky vyvíjející léčivý přípravek pro moderní terapii mohou agentuře předložit všechny podstatné údaje týkající se jakosti a, jsou-li dostupné, všechny podstatné neklinické údaje vyžadované v souladu s moduly 3 a 4 přílohy I směrnice 2001/83/ES k vědeckému hodnocení a certifikaci.\nKomise přijme ustanovení pro hodnocení a certifikaci těchto údajů regulativním postupem podle čl. 26 odst. 2.\nČlánek 19\nSnížení registračních poplatků\n1.   Pokud je žadatelem nemocnice, nebo malý či střední podnik, a pokud může žadatel doložit, že je dotyčný léčivý přípravek pro moderní terapii ve zvláštním zájmu veřejného zdraví Společenství, registrační poplatky se odchylně od nařízení (ES) č. 297/95 sníží o 50 %.\n2.   Odstavec 1 se rovněž vztahuje na poplatky účtované agenturou za poregistrační činnosti prováděné v prvním roce po udělení registrace léčivého přípravku pro moderní terapii.\n3.   Odstavce 1 a 2 se použijí během přechodných období stanovených v článku 29.\nKAPITOLA 7\nVÝBOR PRO MODERNÍ TERAPIE\nČlánek 20\nVýbor pro moderní terapie\n1.   Při agentuře se zřizuje Výbor pro moderní terapie.\n2.   Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, vztahuje se na Výbor pro moderní terapie nařízení (ES) č. 726/2004.\n3.   Výkonný ředitel agentury zajistí vhodnou koordinaci mezi Výborem pro moderní terapie a dalšími výbory agentury, zejména Výborem pro humánní léčivé přípravky a Výborem pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění, jejich pracovními skupinami a všemi dalšími vědeckými poradními skupinami.\nČlánek 21\nSložení Výboru pro moderní terapie\n1.   Výbor pro moderní terapie se skládá z následujících členů:\na)\npět členů nebo kooptovaných členů Výboru pro humánní léčivé přípravky z pěti členských států s náhradníky, které buď navrhne jejich příslušný členský stát, anebo, jedná-li se o kooptované členy Výboru pro humánní léčivé přípravky, které tento výbor určí na doporučení příslušného kooptovaného člena. Těchto pět členů a jejich náhradníci jsou jmenováni Výborem pro humánní léčivé přípravky;\nb)\njeden člen a jeden náhradník jmenovaný každým členským státem, jehož příslušný národní orgán není zastoupen mezi členy a náhradníky jmenovanými Výborem pro humánní léčivé přípravky;\nc)\ndva členové a dva náhradníci jmenovaní Komisí na základě veřejné výzvy o projevení zájmu a po konzultaci s Evropským parlamentem, kteří zastupují lékaře;\nd)\ndva členové a dva náhradníci jmenovaní Komisí na základě veřejné výzvy o projevení zájmu a po konzultaci s Evropským parlamentem, kteří zastupují sdružení pacientů.\nNáhradníci zastupují členy a hlasují za ně v jejich nepřítomnosti.\n2.   Všechny členy Výboru pro moderní terapie je třeba vybrat pro jejich vědeckou kvalifikaci nebo zkušenosti týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii. Pro účely odst. 1 písm. b) spolupracují členské státy pod vedením výkonného ředitele agentury, aby zajistily, že konečné složení Výboru pro moderní terapie přiměřeně a vyváženým způsobem pokryje příslušné vědecké oblasti moderních terapií včetně zdravotnických prostředků, tkáňového inženýrství, genové terapie, buněčné terapie, biotechnologie, chirurgie, farmakovigilance, řízení rizik a etiky.\nNejméně dva členové a dva náhradníci Výboru pro moderní terapie musejí být vědeckými odborníky v oblasti zdravotnických prostředků.\n3.   Členové Výboru pro moderní terapie jsou jmenováni na funkční období tří let s možností jejich opětovného jmenování. Na zasedáních Výboru pro moderní terapie je mohou doprovázet odborníci.\n4.   Výbor pro moderní terapie si ze svých členů zvolí předsedu, jehož funkční období bude tříleté s možností jednoho znovuzvolení.\n5.   Agentura zveřejní jména a vědecké kvalifikace všech členů, a to v první řadě na svých internetových stránkách.\nČlánek 22\nStřet zájmu\nKromě požadavků uvedených v článku 63 nařízení (ES) č. 726/2004 nesmějí mít členové ani kandidáti ve Výboru pro moderní terapie žádné finanční ani jiné zájmy v odvětví biotechnologie a v odvětví zdravotnických prostředků, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Všechny nepřímé zájmy, které by se mohly vztahovat k těmto sektorům, musí být zaznamenány do rejstříku uvedeného v čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 726/2004.\nČlánek 23\nÚkoly Výboru pro moderní terapie\nVýbor pro moderní terapie má tyto úkoly:\na)\nformulovat návrh stanoviska týkajícího se jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků pro moderní terapii ke konečnému schválení Výborem pro humánní léčivé přípravky a radit mu v souvislosti se všemi údaji získanými při vývoji takového přípravku;\nb)\nv souladu s článkem 17 poskytovat mu poradenství ohledně toho, zda přípravek splňuje definici léčivého přípravku pro moderní terapie;\nc)\nna žádost Výboru pro humánní léčivé přípravky poskytovat poradenství ohledně jakéhokoli léčivého přípravku, který může pro hodnocení jeho jakosti, bezpečnosti nebo účinnosti vyžadovat odborné znalosti jedné z vědeckých oblastí uvedených v čl. 21 odst. 2;\nd)\nna žádost výkonného ředitele agentury nebo Komise poskytnout radu ohledně jakékoli otázky týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii;\ne)\nvědecky asistovat při vypracování všech dokumentů vztahujících se k naplňování cílů tohoto nařízení;\nf)\nna žádost Komise zajistit vědecké posouzení a poradenství ohledně jakékoli iniciativy Společenství týkající se vývoje inovačních léčiv a terapií, které vyžadují odborné znalosti jedné z vědeckých oblastí uvedených v čl. 21 odst. 2;\ng)\npodílet se na postupech poskytování vědeckého poradenství uvedených v článku 16 tohoto nařízení a v čl. 57 odst. 1 písm. n) nařízení (ES) č. 726/2004.\nKAPITOLA 8\nOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 24\nÚprava příloh\nKomise může měnit, po konzultaci s agenturou, regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 3 přílohy I až IV za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému vývoji.\nČlánek 25\nPodávání zpráv a přezkum\nDo 30. prosince 2012 Komise zveřejní obecnou zprávu o používání tohoto nařízení, jež bude zahrnovat celkové informace o různých typech léčivých přípravků pro moderní terapii registrovaných podle tohoto nařízení.\nV této zprávě Komise také posoudí dopad technického pokroku na uplatňování tohoto nařízení. Přezkoumá také rozsah působnosti tohoto nařízení, mimo jiné zejména regulační rámec pro kombinované léčivé přípravky pro moderní terapii.\nČlánek 26\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro humánní léčivé přípravky zřízený čl. 121 odst. 1 směrnice 2001/83/ES.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 27\nZměny nařízení (ES) č. 726/2004\nNařízení (ES) č. 726/2004 se mění takto:\n1)\nV čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:\n„Aniž je dotčen čl. 4 odst. 4 a 5 směrnice 2001/83/ES, je registrace udělená v souladu s tímto nařízením platná v celém Společenství.“\n2)\nČlánek 56 se mění takto:\na)\nV odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:\n„da)\nVýbor pro moderní terapie;“;\nb)\nv odst. 2 prvním pododstavci první větě se slova „v odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „v odst. 1 písm. a) až da)“.\n3)\nPříloha se mění takto:\na)\nVkládá se nový bod, který zní:\n„1a.\nLéčivé přípravky pro moderní terapii definované v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii (15).\nb)\nV bodě 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:\n„Po 20. květnu 2008 může Komise, po konzultaci s agenturou, předložit jakýkoli vhodný návrh upravující tento bod a Evropský parlament a Rada o něm v souladu se Smlouvou rozhodnou.“\nČlánek 28\nZměny směrnice 2001/83/ES\nSměrnice 2001/83/ES se mění takto:\n1)\nV článku 1 se vkládá nový bod, který zní:\n„4a.\nLéčivý přípravek pro moderní terapii:\nPřípravek definovaný v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii (16).\n2)\nV článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:\n„7.\njakýkoli léčivý přípravek pro moderní terapii podle nařízení (ES) č. 1394/2007, který je vyroben nestandardně a v souladu se zvláštními standardy jakosti a který je používán v tomtéž členském státě v nemocnici na výlučnou odbornou odpovědnost lékaře s cílem dodržet individuální lékařský požadavek pro daného pacienta.\nVýrobu těchto přípravků schvaluje příslušný orgán daného členského státu. Členské státy zajistí, že vnitrostátní požadavky na sledovatelnost a farmakovigilanci a zvláštní standardy jakosti uvedené v tomto bodě jsou rovnocenné požadavkům platným na úrovni Společenství pro léčivé přípravky pro moderní terapii, které musí být registrovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (17).\n3)\nV článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:\n„5.   Touto směrnicí a všemi nařízeními, na které se v ní odkazuje, není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů zakazujících nebo omezujících použití jakéhokoli specifického typu lidských nebo zvířecích buněk či prodej, dodání nebo použití léčivých přípravků obsahujících tyto buňky, složených z těchto buněk nebo odvozených z těchto buněk, pokud jsou uplatňovány na základě důvodů, jimiž se nezabývají výše uvedené právní předpisy Společenství. Členské státy oznámí Komisi znění dotyčných vnitrostátních právních předpisů. Komise zveřejní tyto informace v registru.“\n4)\nV čl. 6 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:\n„Žádný léčivý přípravek nesmí být uveden na trh členského státu, aniž mu příslušný orgán tohoto členského státu udělí registraci v souladu s touto směrnicí nebo aniž je udělena registrace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ve spojení s nařízením (ES) č. 1394/2007.“\nČlánek 29\nPřechodné období\n1)   Léčivé přípravky pro moderní terapii jiné než přípravky tkáňového inženýrství, které jsou na trhu Společenství v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo s právními předpisy Společenství ke dni 30. prosince 2008 musí splňovat podmínky tohoto nařízení nejpozději do 30. prosince 2011.\n2)   Přípravky tkáňového inženýrství, které jsou na trhu Společenství v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo s právními předpisy Společenství ke dni 30. prosince 2008, musí splňovat podmínky tohoto nařízení nejpozději do 30. prosince 2012.\n3)   Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 297/95 se u žádostí o registraci léčivých přípravků pro moderní terapii uvedených v odstavcích 1 a 2 neplatí agentuře žádný poplatek.\nČlánek 30\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 30. prosince 2008.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku 13. listopadu 2007.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nM. LOBO ANTUNES\n(1)  Úř. věst. C 309, 16.12.2006, s. 15.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. října 2007.\n(3)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1901/2006 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1).\n(4)  Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1901/2006.\n(5)  Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48.\n(6)  Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1901/2006.\n(7)  Úř. věst. L 91, 9.4.2005, s. 13.\n(8)  Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 22.\n(9)  Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/47/ES (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 21).\n(10)  Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/47/ES.\n(11)  Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30.\n(12)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(13)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(14)  Úř. věst. L 35, 15.2.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1905/2005 (Úř. věst. L 304, 23.11.2005, s. 1).\n(15)  Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121.“\n(16)  Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121.“\n(17)  Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1901/2006 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1).“\nPŘÍLOHA I\nManipulace uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) první odrážce:\n—\nřezání,\n—\nrozmělňování,\n—\ntvarování,\n—\nodstřeďování,\n—\nnamáčení v antibiotických nebo antimikrobiálních roztocích,\n—\nsterilizace,\n—\nozařování,\n—\noddělení, zahušťování nebo čištění buněk,\n—\nfiltrování,\n—\nlyofilizace,\n—\nzmrazení,\n—\nkryokonzervace,\n—\nvitrifikace.\nPŘÍLOHA II\nSouhrn údajů o přípravku uvedený v článku 10\n1.   Název léčivého přípravku.\nSložení přípravku:\n2.1   Obecný popis přípravku, v případě potřeby s vysvětlujícími nákresy a obrázky.\n2.2   Kvalitativní a kvantitativní složení vyjádřené v účinných látkách a dalších složkách přípravku, jejichž znalost má podstatný význam pro jeho správné použití, podávání nebo implantaci přípravku. Pokud přípravek obsahuje buňky nebo tkáně, je třeba uvést podrobný popis těchto buněk nebo tkání a jejich původ, včetně informací o zvířecím druhu, pokud nejsou lidského původu.\nSeznam pomocných látek, podle bodu 6.1.\n3.   Léková forma.\nKlinické údaje:\n4.1   terapeutické indikace,\n4.2   dávkování a podrobné pokyny k použití, aplikaci, implantaci nebo podávání dospělým, případně dětem nebo jiným skupinám, v případě potřeby s vysvětlujícími nákresy a obrázky,\n4.3   kontraindikace,\n4.4   zvláštní upozornění a bezpečnostní pokyny pro použití včetně všech zvláštních opatření, která musí učinit osoby manipulující s těmito přípravky a podávající je pacientům nebo implantující je pacientům spolu se všemi opatřeními, která musí pacient splnit,\n4.5   interakce s jinými léčivými přípravky a další formy interakcí,\n4.6   použití během těhotenství a kojení,\n4.7   účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje,\n4.8   nežádoucí účinky,\n4.9   předávkování (příznaky, první pomoc).\nFarmakologické vlastnosti:\n5.1   farmakodynamické vlastnosti,\n5.2   farmakokinetické vlastnosti,\n5.3   preklinické údaje vztahující se k bezpečnosti.\nKvalitativní údaje:\n6.1   seznam pomocných látek včetně konzervačních systémů,\n6.2   inkompatibility,\n6.3   doba použitelnosti, v případě potřeby použitelnost po rekonstituci léčivého přípravku nebo od prvního otevření balení,\n6.4   zvláštní opatření pro uchovávání,\n6.5   charakter a obsah obalu a speciální zařízení pro použití, podávání nebo implantaci, a je-li to nutné, s vysvětlujícími nákresy a obrázky,\n6.6   zvláštní opatření a pokyny pro manipulaci a likvidaci použitého léčivého přípravku pro moderní terapii nebo vzniklého odpadového materiálu, v případě potřeby, a je-li to nutné, s vysvětlujícími nákresy a obrázky.\n7.   Držitel rozhodnutí o registraci.\n8.   Číslo (čísla) registrace.\n9.   Datum první registrace nebo prodloužení registrace.\n10.   Datum revize textu.\nPŘÍLOHA III\nOznačení na vnějším a vnitřním obalu uvedené v článku 11\na)\nNázev léčivého přípravku a v případě potřeby uvedení údaje o tom, zda je určen malým dětem, dětem nebo dospělým, mezinárodní nechráněný název (INN) nebo neexistuje-li INN, obecný název;\nb)\npopis účinných látek (látky) vyjádřených kvalitativně a kvantitativně, a to včetně, obsahuje-li přípravek buňky nebo tkáně, prohlášení „tento přípravek obsahuje buňky lidského/zvířecího (podle okolností) původu“ spolu s krátkým popisem těchto buněk nebo tkání a jejich specifického původu, včetně informací o živočišném druhu, pokud nejsou lidského původu;\nc)\nléková forma a případně obsah podle hmotnosti, objemu nebo počtu dávek, které přípravek obsahuje;\nd)\nseznam pomocných látek včetně konzervačních systémů;\ne)\nzpůsob použití, aplikace, podávání nebo implantace, případně cesta podání. V případě potřeby ponechat prostor na vyznačení předepsaného dávkování;\nf)\nzvláštní upozornění, že léčivý přípravek je třeba uchovávat mimo dosah dětí;\ng)\nvšechna zvláštní upozornění vztahující se k tomuto určitému léčivému přípravku;\nh)\ndatum použitelnosti vyznačené jasným způsobem (měsíc a rok, případně i den);\ni)\nzvláštní pokyny pro uchovávání, pokud existují;\nj)\nspecifická opatření týkající se likvidace nepoužitých léčivých přípravků nebo odpadu odvozeného od léčivých přípravků, v případě potřeby, stejně jako odkaz na příslušný místní sběrný systém;\nk)\nnázev a adresa držitele rozhodnutí o registraci a případně jméno zástupce jmenovaného držitelem;\nl)\nčíslo (čísla) registrace;\nm)\nčíslo šarže výrobce a jednoznačné kódy darování a přípravku uvedené v čl. 8 odst. 2 směrnice 2004/23/ES;\nn)\nléčivé přípravky pro moderní terapii určené k autolognímu použití musí obsahovat jednoznačný identifikátor pacienta a prohlášení „Pouze pro autologní použití“.\nPŘÍLOHA IV\nPříbalová informace uvedená v článku 13\na)\nPro identifikaci léčivého přípravku pro moderní terapii:\ni)\nnázev léčivého přípravku pro moderní terapii a případně údaj o tom, zda je určen malým dětem, dětem nebo dospělým. Je třeba uvést i obecný název,\nii)\npro pacienta snadno pochopitelné označení terapeutické skupiny nebo mechanismu účinku,\niii)\nobsahuje-li přípravek buňky nebo tkáně, popis těchto buněk nebo tkání a jejich specifický původ, včetně informací o živočišném druhu, pokud nejsou lidského původu,\niv)\nobsahuje-li výrobek zdravotnické prostředky nebo aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, popis těchto prostředků a jejich konkrétní původ;\nb)\nterapeutické indikace;\nc)\nseznam informací potřebných před použitím léčivého přípravku, obsahující:\ni)\nkontraindikace,\nii)\npříslušné pokyny k použití,\niii)\nzpůsoby interakce s jinými léčivými přípravky a další způsoby interakce (např. alkohol, tabák, potraviny), které mohou ovlivnit působení léčivého přípravku,\niv)\nzvláštní upozornění,\nv)\nv případě potřeby možné ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat strojní zařízení,\nvi)\npomocné látky, informace důležité pro bezpečné a účinné použití léčivého přípravku a informace uvedené v podrobných pokynech zveřejněných podle článku 65 směrnice 2001/83/ES.\nSeznam musí respektovat i zvláštní podmínky určitých kategorií uživatelů, jako jsou děti, těhotné nebo kojící ženy, starší lidé a osoby se specifickými patologickými obtížemi;\nd)\nnezbytné a obvyklé pokyny k řádnému použití, zejména:\ni)\ndávkování,\nii)\nzpůsob použití, aplikace, podávání nebo implantace, případně cesta podání,\na v případě potřeby, podle charakteru přípravku:\niii)\nfrekvenci podávání, stanovující, zda existuje vhodná doba, kdy musí nebo může být léčivý přípravek podán,\niv)\ndélku trvání léčení, pokud je omezená,\nv)\npostup v případě předávkování (jako příznaky, postup první pomoci),\nvi)\ninformace o postupu v případě, že nebyla podána jedna nebo více dávek,\nvii)\ndoporučení, vybízející ke konzultaci s lékařem nebo lékárníkem v případě jakýchkoli nejasností ohledně použití přípravku;\ne)\npopis nežádoucích účinků, které se mohou objevit při normálním užívání léčivého přípravku a v případě potřeby doporučený postup pro takovýto případ; pacientovi by mělo být výslovně doporučeno poradit se s lékařem nebo lékárníkem o případných nežádoucích účincích, jež nejsou na příbalové informaci uvedeny;\nf)\nodkaz na datum použitelnosti vyznačené na štítku a:\ni)\nvarování před používáním přípravku po uplynutí tohoto data,\nii)\nzvláštní pokyny k uchovávání, v případě potřeby,\niii)\nvarování před určitými viditelnými znaky znehodnocení,\niv)\núplné kvalitativní a kvantitativní složení,\nv)\nnázev a adresu držitele rozhodnutí o registraci, a případně název jeho zástupců v členských státech,\nvi)\nnázev a adresu výrobce;\ng)\ndatum poslední revize příbalové informace.", "summary": "Pravidla EU pro nové léčivé přípravky na základě genů a buněk\nPravidla EU pro nové léčivé přípravky na základě genů a buněk\nPŘEHLED\n            \nVědecký pokrok přináší nové léčivé přípravky na základě genové nebo somatobuněčné* terapie a tkáňového inženýrství k léčbě lidských nemocí. Od prosince 2008 se tento právní předpis snaží zajistit, aby byly bezpečné pro pacienty a byly dostupné v celé EU.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n              \nStanovuje pravidla pro povolování a sledování léčivých přípravků pro moderní terapii (v angličtině známých pod zkratkou ATMP) a dohled nad nimi. Lze je používat například při opravě vad chrupavky kolenního kloubu u dospělých. Tento právní předpis chrání pacienty před vědecky chybnou léčbou.\nKLÍČOVÉ BODY\n              \n—\n              Tento právní předpis zřizuje v rámci Evropské agentury pro léčivé přípravky Výbor pro moderní terapie, jehož úkolem je vydávat vědecká stanoviska týkající se kvality, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků pro moderní terapii.\n            \n—\n              O stanoviska Výboru pro moderní terapie opírá svá rozhodnutí o povolení Výbor pro humánní léčivé přípravky.\n            \n—\n              Jakmile je povolení uděleno, je přípravek pokládán za bezpečný pro lidi v celé Evropě.\n            \n—\n              Výrobci musí dodržovat podrobná pravidla pro označování a balení.\n            \n—\n              Výrobci musí zajistit, aby každý přípravek a jeho suroviny bylo možné sledovat od počátečního zdroje, přes balení, skladování a dodávku do jeho konečného místa určení.\n            \n—\n              Nemocnice a jiná zdravotnická zařízení musí mít systémy sledovatelnosti pacientů i používaných přípravků.\n            \n—\n              Výrobci musí specifikovat nápravná opatření, která přijmou, pokud bude zjištěno, že registrovaný přípravek má nežádoucí účinky.\n            \n—\n              Pokud panují obzvláště velké obavy, může Evropská komise požádat výrobce o zavedení systému řízení rizik pro identifikaci, prevenci nebo minimalizaci jakýchkoli případných rizik.\n            \n—\n              Komise vypracuje podrobné pokyny pro správnou klinickou a výrobní praxi specifickou pro léčivé přípravky pro moderní terapii.\nZpráva Komise z března 2014 zkoumala stav moderních terapií v EU a fungování nařízení v praxi. Konstatovala, že právní předpis vytvořil uznávaný rámec pro posuzování nových moderních terapií.\nKONTEXT\n              \nV EU probíhá významný výzkum moderních terapií. V letech 2004 až 2010 jich databáze klinických hodnocení EU EudraCT evidovala až 250. Téměř 70 % ze zapojených subjektů byly malé a střední podniky nebo neziskové organizace. Nadnárodní farmaceutické společnosti představovaly méně než 2 %.\nKLÍČOVÉ POJMY\n* Somatobuněčná terapie: experimentální metoda klonování genů a jejich zavádění do buněk s cílem napravit dědičné onemocnění.\n* Tkáňové inženýrství: tvorba orgánů, které mají být implantovány a použity v lidském těle.\nAKT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (ES) č. 1394/2007\n30.12.2007\n–\nÚř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121–137\nPozměňovací akt(y)\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 1235/2010\n1.1.2011\n–\nÚř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 1–16\nSOUVISEJÍCÍ AKTY\n            \nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (COM(2014) 188 final, 28.3.2014)\nPoslední aktualizace 15.10.2015"}
{"celex_id": "32007R0715", "reference": "29.6.2007\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 171/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 715/2007\nze dne 20. června 2007\no schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém musí být zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Proto existuje komplexní systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel stanovený směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). Technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel s ohledem na emise by měly být harmonizovány, aby nedocházelo k rozdílným požadavkům v jednotlivých členských státech a aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí.\n(2)\nToto nařízení je jedním z řady samostatných právních předpisů souvisejících s postupem schvalování typu Společenství podle směrnice 70/156/EHS. Uvedená směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(3)\nNa žádost Evropského parlamentu byl do právních předpisů EU o motorových vozidlech zaveden nový regulační přístup. Toto nařízení proto stanoví základní ustanovení týkající se emisí vozidel, zatímco technické specifikace budou stanoveny v prováděcích opatřeních postupem projednávání ve výborech.\n(4)\nV březnu 2001 Komise zahájila program Čistý vzduch pro Evropu (CAFE), jehož hlavní prvky jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 4. května 2005. To vedlo k přijetí tematické strategie o znečišťování ovzduší sdělením Komise ze dne 21. září 2005. Jedním ze závěrů tematické strategie je, že pro dosažení evropských cílů v souvislosti s kvalitou ovzduší je nezbytné další snížení emisí z odvětví dopravy (letecké, námořní a silniční), z domácností a z odvětví energetiky, zemědělství a průmyslu. V této souvislosti je třeba k úkolu snižování emisí z motorových vozidel přistupovat jako k součásti celkové strategie. Normy Euro 5 a 6 jsou jedním z opatření, jejichž cílem je snížit emise částic a prekurzorů ozonu, jako jsou oxidy dusíku a uhlovodíky.\n(5)\nDosažení cílů EU v oblasti kvality ovzduší vyžaduje trvalé úsilí o snížení emisí z motorových vozidel. Z tohoto důvodu by se měly průmyslovému odvětví poskytovat jasné informace o budoucích mezních hodnotách emisí. Proto také toto nařízení obsahuje kromě normy Euro 5 také fázi mezních hodnot emisí Euro 6.\n(6)\nPro zlepšení kvality ovzduší a splnění mezních hodnot znečištění je zejména nutné výrazné snížení emisí oxidů dusíku z naftových vozidel. Podmínkou je splnění ambiciózních mezních hodnot ve fázi Euro 6, aniž by bylo nutné se vzdát výhod naftových motorů, pokud jde o spotřebu paliva a emise uhlovodíků a oxidu uhelnatého. Stanovení tohoto kroku pro snižování emisí oxidů dusíku již v rané fázi by poskytlo výrobcům vozidel jistotu, která jim umožní dlouhodobé, celoevropské plánování.\n(7)\nPři stanovení emisních norem je důležité zohlednit jejich dopad na trhy a konkurenceschopnost výrobců, přímé a nepřímé náklady, které podnikům vzniknou, a jejich výhody, pokud jde o podporu inovací, zlepšení kvality ovzduší a snížení zdravotních nákladů, prodloužení očekávané délky života a důsledky pro celkový dopad emisí CO2.\n(8)\nV zájmu zlepšení fungování vnitřního trhu, zejména v oblasti volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb je potřebný neomezený přístup k informacím o opravách vozidla prostřednictvím standardizované vyhledávací funkce, kterou je možno použít k vyhledání technických informací, a účinná hospodářská soutěž v oblasti služeb poskytujících informace o opravách a údržbě motorových vozidel. Velká část těchto informací se týká palubních diagnostických systémů (OBD) a jejich vzájemného působení s ostatními systémy vozidla. Je vhodné stanovit technické specifikace, kterými by se měli výrobci řídit, na svých internetových stránkách, spolu s cílenými opatřeními, která zajistí přiměřený přístup malým a středním podnikům. Společné normy odsouhlasené za účasti dotčených subjektů, jako je formát OASIS (4), mohou usnadnit výměnu informací mezi výrobci a poskytovateli služeb. Je proto vhodné nejprve požadovat používání technických specifikací ve formátu OASIS a požádat Komisi, aby vyzvala CEN/ISO k dalším úpravám tohoto formátu, aby vznikla norma, která formát OASIS včas nahradí.\n(9)\nDo čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost by měla Komise přezkoumat fungování systému přístupu k veškerým informacím o opravách a údržbě vozidel s cílem rozhodnout, zda by nebylo vhodné provést konsolidaci všech ustanovení o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel v rámci revidované rámcové směrnice o schvalování typu. Pokud budou ustanovení o přístupu ke všem informacím o vozidlech začleněna do takovéto směrnice, měla by být odpovídající ustanovení v tomto nařízení zrušena, pokud budou zachována stávající práva na přístup k informacím o opravě a údržbě vozidla.\n(10)\nKomise by měla pravidelně posuzovat dosud neregulované emise, jež vznikají v důsledku širšího využívání nových palivových směsí, technologií motorů a systémů řízení emisí a v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh, jehož cílem je přijmout právní úpravu pro tyto emise.\n(11)\nV zájmu snadnějšího zavádění a fungování vozidel na alternativní pohon, která mohou mít nízké hodnoty emisí oxidů dusíku i částic, a rovněž v zájmu podpory snížení emisí vozidel na benzinový pohon toto nařízení zavádí zvláštní mezní hodnoty pro všechny uhlovodíky a pro všechny uhlovodíky jiné než methan.\n(12)\nMělo by se pokračovat v úsilí o uplatňování přísnějších emisních limitů, včetně snížení emisí oxidu uhličitého a zajistit, aby se limity týkaly skutečného výkonu vozidel při provozu.\n(13)\nS cílem zajistit řízení emisí velmi jemných částic (PM 0,1 µm a méně) by Komise měla co nejdříve přijmout a nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost zavést jako doplnění přístupu založeného na hmotnosti částic emisí, jenž je v současné době používán, přístup založený na počtu částic emisí PM. Přístup založený na počtu částic emisí PM by měl vycházet z výsledků programu EHK OSN pro měření částic (Particulate Measurement Programme – PMP) a být v souladu se stávajícími ambiciózními cíli, pokud jde o životní prostředí.\n(14)\nK zajištění větší opakovatelnosti při měření hmotnosti a počtu částic emisí v laboratoři by Komise měla zavést nový postup měření nahrazující postup současný. K tomu by mělo dojít co nejdříve, avšak nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost. Měl by být založen na výsledcích programu EKH OSN pro měření částic. Po zavedení nového postupu měření budou přehodnoceny mezní hodnoty pro hmotnost PM uvedené v tomto nařízení, protože nový postup zaznamenává nižší úroveň hmotnosti než stávající metoda.\n(15)\nKomise by měla pravidelně posuzovat potřebu revize nového evropského jízdního cyklu jako zkušebního postupu, který tvoří základ předpisů o ES schvalování typu s ohledem na emise. Je možné, že bude potřebná aktualizace nebo nahrazení zkušebních cyklů vzhledem ke změnám ve specifikacích vozidel a v chování řidičů. Je rovněž možné, že revize budou nutné k zajištění toho, aby skutečné emise odpovídaly emisím naměřeným při schvalování typu. Je také třeba zvážit použití přenosných měřicích systémů a zavedení způsobu právní úpravy spočívajícího ve stanovení mezních hodnot, které nelze překročit.\n(16)\nPalubní diagnostické systémy (OBD) jsou důležité pro kontrolu emisí během provozu vozidla. Vzhledem k významu kontrol skutečných emisí by Komise měla pravidelně posuzovat požadavky na tyto systémy a práh tolerance pro monitorování chyb.\n(17)\nZa účelem toho, aby mezi členskými státy nevznikaly technické překážky obchodu, je potřebná standardizovaná metoda měření spotřeby paliva a emisí oxidu uhličitého. Dále je také nutné zajistit, aby zákazníci a uživatelé dostávali objektivní a přesné informace.\n(18)\nPřed vypracováním návrhu budoucích emisních norem by Komise měla zadat studie, které by zjistily, zda je i nadále nutné kategorie vozidel dále členit do skupin a zda lze uplatnit limity emisí neutrální z hlediska hmotnosti.\n(19)\nČlenské státy by měly mít prostřednictvím finančních pobídek možnost urychlit uvádění na trh takových vozidel, která splňují požadavky přijaté na úrovni Společenství. Takové pobídky by však měly být v souladu se Smlouvou, a to zejména s předpisy o státních podporách, aby nedocházelo k narušování vnitřního trhu. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států zahrnout emise do základu pro stanovení silniční daně pro motorová vozidla.\n(20)\nVzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství o emisích a spotřebě paliva vznikaly více než 35 let a nyní jsou uvedeny ve více než 24 směrnicích, je vhodné tyto směrnice nahradit novým nařízením a několika prováděcími opatřeními. Tímto nařízením se má zajistit, že prováděcí technická pravidla budou přímo použitelná pro výrobce, schvalovací orgány a technické služby a že mohou být aktualizována mnohem rychleji a účinněji. Směrnice 70/220/EHS (5), 72/306/EHS (6), 74/290/EHS (7) a 80/1268/EHS (8), 83/351/EHS (9), 88/76/EHS (10), 88/436/EHS (11), 89/458/EHS (12), 91/441/EHS (13), 93/59/EHS (14), 94/12/ES (15), 96/69/ES (16), 98/69/ES (17), 2001/1/ES (18), 2001/100/ES (19) a 2004/3/ES (20) by proto měly být zrušeny. Členské státy by navíc měly zrušit prováděcí předpisy zrušených směrnic.\n(21)\nV zájmu vyjasnění působnosti právních předpisů týkajících se emisí z vozidel by směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (21) měla být změněna tak, aby se vztahovala na všechna těžká užitková vozidla a aby bylo zřejmé, že toto nařízení se vztahuje na lehká užitková vozidla.\n(22)\nPro zajištění plynulého přechodu ze stávajících směrnic k tomuto nařízení je třeba použitelnost tohoto nařízení odložit o určitou dobu po jeho vstupu v platnost. Během tohoto období by však výrobci měli mít možnost se rozhodnout, zda si nechají vozidla schválit podle stávajících směrnic nebo podle tohoto nařízení. Ustanovení o finančních pobídkách musí být navíc použitelná bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost. Vstupem tohoto nařízení v platnost není dotčena platnost schválení typu uděleného podle stávajících směrnic.\n(23)\nPro zajištění plynulého přechodu od stávajících směrnic k tomuto nařízení by měly být ve fázi Euro 5 stanoveny určité výjimky pro vozidla, která mají mít zvláštní sociální funkci. Tato výjimka by měla pozbýt platnosti okamžikem, kdy vstoupí v platnost fáze Euro 6.\n(24)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (22).\n(25)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k zavedení mezních hodnot pro počet tuhých částic v příloze I a k přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v této příloze. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(26)\nRovněž je třeba zmocnit Komisi k zavádění zvláštních postupů, zkoušek a požadavků pro schválení typu, jakož i revidovaného postupu měření mezní hodnoty hmotnosti částic a počet tuhých částic a k přijetí opatření týkajících se používání odpojovacích zařízení, přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla a zkušebních cyklů používaných pro měření emisí. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(27)\nJelikož cílů tohoto nařízení, zejména realizace vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se emisí motorových vozidel a zajištění přístupu samostatných provozovatelů k informacím o opravách a údržbě vozidla za stejných podmínek, jaké mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE\nČlánek 1\nPředmět\n1.   Toto nařízení stanoví společné technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel (dále jen „vozidel“) a náhradních dílů, jako jsou náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, z hlediska emisí.\n2.   Toto nařízení navíc stanoví pravidla pro plnění podmínek shodnosti v provozu a životnost zařízení k regulaci znečišťujících látek, palubní diagnostické systémy (OBD), měření spotřeby paliva a dostupnost informací o opravách a údržbě vozidla.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na motorová vozidla kategorií M1, M2, N1 a N2 podle přílohy II směrnice 70/156/EHS s referenční hmotností nepřesahující 2 610 kg.\n2.   Na žádost výrobce lze schválení typu udělené podle tohoto nařízení pro vozidla, na která se vztahuje článek 1, rozšířit i na vozidla kategorií M1, M2, N1 a N2 podle přílohy II směrnice 70/156/EHS s referenční hmotností nepřesahující 2 840 kg, která splňují podmínky stanovené tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření se použijí tyto definice:\n1)\n„hybridním vozidlem“ se rozumí vozidlo s nejméně dvěma různými měniči energie a dvěma různými systémy akumulace energie (na vozidle) pro účely pohonu vozidla;\n2)\n„vozidly, která mají zvláštní sociální funkci,“ se rozumějí vozidla kategorie M1 se vznětovým motorem, která jsou buď:\na)\nvozidly zvláštního určení definovanými ve směrnici 70/156/EHS s referenční hmotností přesahující 2 000 kg\nnebo\nb)\nvozidly s referenční hmotností přesahující 2 000 kg a určenými pro 7 nebo více osob včetně řidiče, s výjimkou, od 1. září 2012, vozidel kategorie M1G podle definice ve směrnici 70/156/EHS,\nnebo\nc)\nvozidly s referenční hmotností přesahující 1 760 kg, která jsou konstruována pro komerční účely tak, aby bylo možné používat uvnitř vozidla invalidní vozík;\n3)\n„referenční hmotností“ se rozumí hmotnost vozidla v pohotovostním stavu zmenšená o jednotnou hmotnost řidiče 75 kg a zvětšená o jednotnou hmotnost 100 kg;\n4)\n„plynnými znečišťujícími látkami“ se rozumějí plynné emise z výfuku: oxid uhelnatý, oxidy dusíku vyjádřené jako ekvivalent oxidu dusičitého (NO2) a uhlovodíky;\n5)\n„znečišťujícími částicemi“ se rozumějí složky výfukových plynů, které jsou zachyceny ze zředěného výfukového plynu při maximální teplotě 325 K (52 °C) pomocí filtrů popsaných ve zkušebním postupu pro ověřování průměrných emisí z výfuku;\n6)\n„emisemi z výfuku“ se rozumějí emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic;\n7)\n„emisemi způsobenými vypařováním“ se rozumějí páry uhlovodíků vycházející z palivového systému motorového vozidla, přičemž se nejedná o emise z výfuku;\n8)\n„klikovou skříní“ se rozumějí prostory uvnitř nebo vně motoru, které jsou spojeny s jímkou oleje vnitřními nebo vnějšími kanály, z kterých mohou vycházet plyny a páry;\n9)\n„palubním diagnostickým systémem“ nebo „systémem OBD“ se rozumí takový systém pro kontrolu emisí, který je schopný rozeznat pravděpodobnou oblast nesprávné činnosti pomocí chybových kódů uložených v paměti počítače;\n10)\n„odpojovacím zařízením“ se rozumí konstrukční prvek vozidla, který snímá teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru, zařazený rychlostní stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jakýkoli jiný parametr, aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala činnost jakékoli části systému regulace emisí, která snižuje účinnost systému regulace emisí za podmínek, jejichž výskyt lze očekávat při běžném provozu a používání vozidla;\n11)\n„zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumějí ty konstrukční části vozidla, které regulují nebo omezují emise z výfuku a emise způsobené vypařováním;\n12)\n„původním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo soustava takových zařízení, na které se vztahuje schválení typu vozidla;\n13)\n„náhradním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek„nebo soubor takových zařízení, který je určen jako náhrada původního zařízení k regulaci znečišťujících látek“ a může být schválen jako samostatný technický celek podle směrnice 70/156/EHS;\n14)\n„informacemi o opravách a údržbě vozidla“ se rozumějí veškeré informace potřebné pro diagnózu, údržbu, prohlídku, pravidelné sledování, opravu, přeprogramování nebo opětovnou inicializaci vozidla, které výrobce poskytuje svým autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám, včetně následných změn a doplňků těchto informací. Tyto informace obsahují všechny informace požadované k montáži součástek nebo vybavení do vozidel;\n15)\n„samostatným provozovatelem“ se rozumí podniky jiné než autorizovaní obchodní zástupci a opravny přímo nebo nepřímo zapojené do oprav a údržby motorových vozidel, zejména opravny, výrobci nebo distributoři opravárenských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, vydavatelé technických informací, automobilové kluby, poskytovatelé silničních asistenčních služeb, subjekty nabízející inspekční a zkušební služby a subjekty zajišťující školení pro instalační techniky, výrobce a servisní techniky zaměřené na vybavení vozidel na alternativní paliva;\n16)\n„biopalivy“ se rozumějí tekutá nebo plynná paliva určená pro dopravu a vyrobená z biomasy;\n17)\n„vozidlem poháněným alternativním palivem“ se rozumí vozidlo navržené tak, aby mohlo používat nejméně jeden typ paliva, které je buď plynné za atmosférické teploty a tlaku, nebo je z podstatné části získáváno z neminerálních olejů.\nKAPITOLA II\nPOVINNOSTI VÝROBCŮ PŘI SCHVALOVÁNÍ TYPU\nČlánek 4\nPovinnosti výrobců\n1.   Výrobci prokáží, že všechna nová vozidla, která jsou prodávána, registrována nebo uváděná do provozu ve Společenství jsou typově schválena v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními. Výrobci také prokáží, že všechna nová náhradní zařízení regulaci znečišťujících látek, u nichž je požadováno schválení typu, která jsou prodávána nebo uváděná do provozu ve Společenství, jsou typově schválena v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními.\nTyto povinnosti zahrnují splnění mezních hodnot emisí stanovených v příloze I a prováděcích opatření uvedených v článku 5.\n2.   Výrobci zajistí, že budou splněny postupy schvalování typu pro ověření shodnosti výroby, životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek a shodnosti v provozu.\nTechnická opatření, která výrobci přijmou, musejí kromě toho zajišťovat, že emise z výfuku a emise způsobené vypařováním budou v souladu s tímto nařízením účinně omezeny po celou běžnou životnost vozidla za běžných podmínek používání. Proto se opatření pro shodnost v provozu kontrolují po uplynutí 5 let nebo po 100 000 km, podle toho, co nastane dříve. Zkoušky životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek prováděné v rámci schvalování typu musí platit pro dobu najetí 160 000 km. Pro účely splnění požadavků zkoušky životnosti by měli mít výrobci možnost provádět zkoušku stárnutí na zkušebním stavu, podle prováděcích opatření uvedených v odstavci 4.\nShodnost v provozu se ověřuje zejména u emisí z výfuku zkoušených podle emisních limitů uvedených v příloze I. Aby se zlepšila kontrola emisí způsobených vypařováním a emisí při nízké teplotě okolí, musí zkušební postupy přezkoumat Komise.\n3.   Výrobci uvedou hodnoty emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva v dokumentu předaném kupujícímu vozidla při koupi vozidla.\n4.   Zvláštní postupy a požadavky pro provedení odstavců 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 15 odst. 2.\nČlánek 5\nPožadavky a zkoušky\n1.   Výrobce vybaví vozidla tak, aby konstrukční části, které by mohly mít vliv na emise, byly navržené, konstruované a namontované tak, aby vozidlo při běžném použití vyhovovalo tomuto nařízení a jeho prováděcím opatřením.\n2.   Použití odpojovacích zařízení snižujících účinnost systému regulace emisí se zakazuje. Zákaz neplatí v těchto případech:\na)\npotřeba tohoto zařízení je oprávněná z důvodu ochrany motoru proti poškození nebo poruše a bezpečného provozu vozidla\nnebo\nb)\nzařízení je funkční pouze při startování motoru\nnebo\nc)\npodmínky jsou v podstatné míře zahrnuty do zkušebních postupů pro ověřování emisí způsobených vypařováním a průměrných emisí z výfuku.\n3.   Zvláštní postupy, zkoušky a požadavky pro schválení typu vozidla stanovené v tomto odstavci, stejně jako požadavky pro provádění odstavce 2, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3. Zahrnují stanovení požadavků, které se týkají:\na)\nemisí z výfuku, včetně zkušebních cyklů, emisí při nízkých teplotách okolí, emisí při volnoběhu, opacity kouře a správné činnosti a regenerace systémů následného zpracování;\nb)\nemisí způsobených vypařováním a emisí z klikové skříně;\nc)\npalubních diagnostických systémů a vlastnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek v provozu;\nd)\nživotnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek, náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek, splnění podmínek shodnosti provozu, shodnosti výroby a způsobilosti k provozu na silnici;\ne)\nměření emisí skleníkových plynů a spotřeby paliva;\nf)\nhybridních vozidel a vozidel poháněných alternativním palivem;\ng)\nrozšíření schválení typu a požadavků pro výrobce malých sérií;\nh)\nzkušebních zařízení\na\ni)\nreferenčních paliv, jako jsou benzín, motorová nafta, plynná paliva a biopaliva, např. bioethanol, bionafta a bioplyn.\nVýše uvedené požadavky se případně vztahují na vozidla nezávisle na druhu paliva, kterým jsou poháněna.\nKAPITOLA III\nPŘÍSTUP K INFORMACÍM O OPRAVÁCH A ÚDRŽBĚ VOZIDEL\nČlánek 6\nPovinnosti výrobce\n1.   Výrobci poskytnou samostatným provozovatelům neomezený a standardizovaný přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla na svých internetových stránkách ve standardizovaném formátu, a to rychle dostupným způsobem, který je nediskriminační v porovnání s daným ustanovením nebo přístupem poskytovaným autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám. V zájmu snadnějšího dosažení tohoto cíle budou informace předkládány jednotně nejprve v souladu s technickými požadavky ve formátu OASIS (23). Výrobci také poskytnou nezávislým provozovatelům, autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám školicí materiály.\n2.   Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují:\na)\njednoznačnou identifikaci vozidla;\nb)\npříručky k obsluze;\nc)\ntechnické manuály;\nd)\ninformace o konstrukčních částech a diagnostické informace (jako například minimální a maximální teoretické hodnoty pro měření);\ne)\nschémata zapojení;\nf)\ndiagnostické chybové kódy (včetně specifických kódů výrobce);\ng)\nsoftwarové kalibrační identifikační číslo vztahující se na typ vozidla;\nh)\ninformace týkající se značkových nástrojů a zařízení a poskytované a dodávané jejich prostřednictvím\na\ni)\ninformace o zaznamenávání údajů a údaje o obousměrném monitorování a zkouškách.\n3.   Autorizovaní obchodní zástupci nebo opravny v rámci distribučního systému určitého výrobce vozidel se pro účely tohoto nařízení považují za samostatné provozovatele, pokud poskytují opravárenské nebo údržbářské služby k vozidlům, pro něž nejsou členy distribučního systému daného výrobce vozidel.\n4.   Informace o opravách a údržbě vozidel musí být vždy dostupné, s výjimkou případů údržby informačního systému.\n5.   Pro účely výroby a údržby náhradních dílů a dílů pro údržbu a diagnostických přístrojů a zkušebních zařízení kompatibilních se systémem OBD poskytnou výrobci informace o příslušných systémech OBD a opravách a údržbě vozidel nediskriminačním způsobem každému výrobci nebo opravně konstrukčních částí, diagnostických nástrojů nebo zkušebního zařízení.\n6.   Pro účely projektování a výroby vybavení pro vozidla poháněná alternativním palivem poskytnou výrobci informace o příslušných systémech OBD a opravách a údržbě vozidel nediskriminačním způsobem každému zúčastněnému výrobci nebo servisnímu technikovi, který provádí instalaci nebo opravu vybavení pro vozidla poháněná alternativním palivem.\n7.   Při podávání žádosti o ES schválení typu nebo o vnitrostátní schválení typu výrobce předloží schvalovacímu orgánu důkaz o dodržení podmínek tohoto nařízení, pokud jde o přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla a k informacím uvedeným v odstavci 5. V případě, že takové informace nejsou v dané době dostupné nebo ještě nejsou v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními, výrobce je dodá do šesti měsíců od data schválení. Pokud tento důkaz o dodržení podmínek není během této lhůty dodán, schvalovací orgán přijme potřebná opatření k zajištění jejich dodržování.\nVýrobce zpřístupní na svých internetových stránkách následné změny a doplnění informací o opravách a údržbě vozidla v tutéž dobu, kdy je zpřístupní autorizovaným opravnám.\nČlánek 7\nPoplatky za přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla\n1.   Výrobci mohou účtovat přiměřený poplatek za přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, na které se vztahuje toto nařízení; poplatek není přiměřený, pokud odrazuje od přístupu k informacím tím, že nezohledňuje rozsah, ve kterém je samostatný subjekt využívá.\n2.   Výrobci zpřístupní informace o opravách vozidla a údržbě na dobu jednoho dne, měsíce nebo roku, přičemž poplatky se musí lišit v závislosti na časovém období, na které se tento přístup poskytuje.\nČlánek 8\nProváděcí opatření\nOpatření nezbytná pro provedení článků 6 a 7, jež mají za účel změnit jiné než podstatné části tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 15 odst. 3. Tato opatření zahrnují definici a aktualizaci technických specifikací týkajících se způsobu, jakým budou informace o systému OBD a o opravách a údržbě vozidel poskytovány, přičemž bude věnována zvláštní pozornost zvláštním potřebám malých a středních podniků.\nČlánek 9\nZpráva\nNejpozději do 2. července 2011 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování systému přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, přičemž se zhodnotí zejména vliv na hospodářskou soutěž, fungování vnitřního trhu a pozitivní dopad na životní prostředí. V této zprávě se posoudí, jestli je vhodné sloučit všechny předpisy pro přístup k informacím o opravách a údržbě vozidel do revidované rámcové směrnice o schvalování typu.\nKAPITOLA IV\nPOVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ\nČlánek 10\nSchválení typu\n1.   S účinkem ode dne 2. července 2007 vnitrostátní orgány nesmí odmítnout udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu, pokud o to výrobce požádá, z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva motorového vozidla, nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu nového vozidla, pokud toto vozidlo splňuje podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména mezní hodnoty Euro 5 uvedené příloze I tabulce 1 nebo mezní hodnoty Euro 6 uvedené v příloze I tabulce 2.\n2.   S účinkem od 1. září 2009 a od 1. září 2010 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 vnitrostátní orgány odmítnou udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu pro nové typy vozidel z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva, pokud tyto nové typy vozidel nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření a zejména jeho příloh, s výjimkou mezních hodnot Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2. Pro zkoušku emisí z výfuků budou v případě vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, použity stejné mezní hodnoty jako v případě vozidel kategorie N1 třídy III.\n3.   S účinkem od 1. ledna 2011 a od 1. ledna 2012 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 a vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, nebudou vnitrostátní orgány považovat osvědčení o shodě v případě nových vozidel, které nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména příloh, s výjimkou mezních hodnot Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2, za platné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a zakážou registraci takových vozidel, jejich prodej a uvedení do provozu z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva. Pro zkoušku emisí z výfuků budou v případě vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, použity stejné mezní hodnoty jako v případě vozidel kategorie N1 třídy III.\n4.   S účinkem od 1. září 2014 a od 1. září 2015 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 odmítnou vnitrostátní orgány udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu pro nové typy vozidel z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva, pokud tyto nové typy vozidel nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření a zejména mezní hodnoty Euro 6 stanovené v příloze I tabulce 2.\n5.   S účinkem od 1. září 2015 a od 1. září 2016 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 nebudou vnitrostátní orgány považovat osvědčení o shodě v případě nových vozidel, které nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména mezní hodnoty Euro 6 stanovené v příloze I tabulce 2, za platné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a zakážou registraci takových vozidel, jejich prodej a uvedení do provozu z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva.\nČlánek 11\nSchválení typu náhradních dílů\n1.   V případě nových náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek, která jsou určena pro vozidla schválená podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány zakážou jejich prodej nebo instalaci do vozidla, pokud nejsou takového typu, pro který bylo uděleno schválení typu podle tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření.\n2.   Vnitrostátní orgány mohou nadále udělovat rozšíření ES schválení typu pro náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek splňující mezní hodnoty předcházející toto nařízení, a to za podmínek, které platily původně. Vnitrostátní orgány zakážou prodej těchto náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo jejich instalaci do vozidla, pokud pro typ těchto zařízení nebylo vydáno příslušné schválení typu.\n3.   Náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek určená pro vozidla, jejichž schválení typu pochází z doby před přijetím požadavků na schvalování typu náhradního dílu, jsou vyňata z působnosti odstavců 1 a 2.\nČlánek 12\nFinanční pobídky\n1.   Členské státy mohou stanovit finanční pobídky vztahující se na vozidla v sériové výrobě, která splňují podmínky tohoto nařízení a jejich prováděcích opatření.\nTyto pobídky platí pro všechna nová vozidla nabízená k prodeji na trhu členského státu, která splňují přinejmenším mezní hodnoty emisí uvedené v příloze I tabulce 1 před daty uvedenými v čl. 10 odst. 3; přestanou platit k těmto datům.\nFinanční pobídky vztahující se výhradně na vozidla, která splňují mezní hodnoty emisí uvedené v příloze I tabulce 2, mohou být poskytnuty pro taková nová vozidla nabízená k prodeji na trhu některého z členských států od dat uvedených v čl. 10 odst. 3 před daty uvedenými v čl. 10 odst. 5; přestanou platit k datům uvedeným v čl. 10 odst. 5.\n2.   Členské státy mohou poskytnout finanční pobídky pro dodatečné vybavování již užívaných vozidel a pro sešrotování vozidel, která tyto podmínky nesplňují.\n3.   Finanční pobídky uvedené v odstavcích 1 a 2 pro každý typ vozidla nesmějí převyšovat dodatečné náklady na technická zařízení potřebná ke splnění mezních hodnot emisí uvedených v příloze I, včetně nákladů na jejich instalaci do vozidla.\n4.   Komisi je nutno včas informovat o plánech na zavedení nebo změnu finančních pobídek uvedených v odstavcích 1 a 2.\nČlánek 13\nSankce\n1.   Členské státy přijmou předpisy, které stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení ze strany výrobců, a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatnění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy informují o těchto předpisech Komisi nejpozději do 2. ledna 2009 a neprodleně jí oznamují všechny následné změny těchto ustanovení.\n2.   K typům porušení podmínek, které podléhají sankci, patří:\na)\nnepravdivá prohlášení v průběhu schvalovacích postupů nebo postupů vedoucích ke stažení;\nb)\npadělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu;\nc)\nneposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení nebo k odejmutí schválení typu;\nd)\npoužívání odpojovacích zařízení;\ne)\nodmítnutí zpřístupnit informace.\nKAPITOLA V\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 14\nNové definování specifikací\n1.   Komise zváží zahrnutí emisí methanu do výpočtu emisí oxidu uhličitého. V případě nutnosti Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě opatření na řešení nebo snižování emisí methanu.\n2.   Po skončení programu EHK OSN pro měření částic, který se uskutečňuje pod záštitou Světového fóra pro sladění předpisů pro motorová vozidla, a nejpozději současně se vstupem Euro 6 v platnost Komise přijme následující opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jejich doplněním, aniž by byly sníženy současné náročné cíle, pokud jde o životní prostředí:\na)\nzměny tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3 za účelem přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v příloze I tohoto nařízení a zavedení mezních hodnot založených na počtu částic uvedených v této příloze tak, aby byly ve značné míře v souladu s mezními hodnotami pro hmotnost benzínu a nafty;\nb)\npřijetí revidovaného postupu pro měření částic a mezních hodnot pro počet částic regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3.\n3.   Komise bude přezkoumávat postupy, zkoušky a požadavky uvedené v čl. 5 odst. 3 jakož i zkušební cykly používané pro měření emisí. Pokud se v rámci přezkumu zjistí, že již nejsou přiměřené nebo neodrážejí skutečné emise, budou upraveny tak, aby přiměřeně odrážely emise vznikající při skutečném provozu na silnici. Nezbytná opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3.\n4.   Komise bude přezkoumávat znečišťující látky, na které se vztahují požadavky a zkoušky uvedené v čl. 5 odst. 3. Pokud Komise dospěje k závěru, že je vhodné upravit emise dalších znečišťujících látek, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na odpovídající změnu tohoto nařízení.\n5.   Komise provede přezkum mezních hodnot emisí stanovených v příloze I tabulce 4 pro emise oxidu uhelnatého a uhlovodíků z výfuku po zkoušce se startem za studena a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na zpřísnění mezních hodnot.\n6.   Změny příslušných příloh směrnice 2005/55/ES se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3, aby obsahovaly požadavky na schválení typu pro všechna vozidla, na která se vztahuje tato směrnice.\nČlánek 15\nPostup ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 16\nZměny směrnic 70/156/EHS a 2005/55/ES\n1.   Směrnice 70/156/EHS se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.\n2.   Směrnice 2005/55/ES se mění takto:\na)\nNázev směrnice se nahrazuje tímto:\n„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o schvalování typu těžkých vozidel a motorů z hlediska jejich emisí (Euro IV a V)“.\nb)\nČlánek 1 se nahrazuje tímto:\n„Článek 1\nPro účely této směrnice se rozumí:\na)\n‚vozidlem‘ každé motorové vozidlo definované v článku 2 směrnice 70/156/EHS s referenční hmotností přesahující 2 610 kg;\nb)\n‚motorem‘ zdroj pohonu vozidla, pro který může být uděleno schválení typu pro samostatný technický celek podle definice v článku 2 směrnice 70/156/EHS;\nc)\n‚vozidlem zvláště šetřícím životní prostředí‘ vozidlo poháněné motorem, které splňuje přípustné mezní hodnoty emisí stanovené v řádku C tabulky v oddíle 6.2.1 přílohy I.“\nc)\nOddíl 1 přílohy I se nahrazuje tímto:\n„1.\nTato směrnice se vztahuje na regulaci plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic, životnost zařízení k regulaci znečišťujících látek, shodnost vozidel/motorů v provozu a palubních diagnostických systémů pro všechna motorová vozidla a na motory, jak je uvedeno v článku 1, s výjimkou vozidel kategorií M1, N1, N2 a M2, pro která bylo uděleno schválení typu podle nařízení (ES) č. 715/2007 (24)\nČlánek 17\nZrušení\n1.   Tyto směrnice se zrušují s účinností od 2. ledna 2013.\n—\nsměrnice 70/220/EHS,\n—\nsměrnice 72/306/EHS,\n—\nsměrnice 74/290/EHS,\n—\nsměrnice 77/102/EHS,\n—\nsměrnice 78/665/EHS,\n—\nsměrnice 80/1268/EHS\n—\nsměrnice 83/351/EHS,\n—\nsměrnice 88/76/EHS,\n—\nsměrnice 88/436/EHS,\n—\nsměrnice 89/458/EHS,\n—\nsměrnice 91/441/EHS,\n—\nsměrnice 93/59/EHS,\n—\nsměrnice 93/116/ES,\n—\nsměrnice 94/12/ES,\n—\nsměrnice 96/44/ES,\n—\nsměrnice 96/69/ES,\n—\nsměrnice 98/69/ES,\n—\nsměrnice 98/77/ES,\n—\nsměrnice 1999/100/ES,\n—\nsměrnice 1999/102/ES,\n—\nsměrnice 2001/1/ES,\n—\nsměrnice 2001/100/ES,\n—\nsměrnice 2002/80/ES,\n—\nsměrnice 2003/76/ES,\n—\nsměrnice 2004/3/ES.\n2.   Přílohy II a V směrnice Komise 89/491/EHS ze dne 17. července 1989, kterou se přizpůsobují technickému pokroku směrnice Rady 70/157/EHS, 70/220/EHS, 72/245/EHS, 72/306/EHS, 80/1268/EHS a 80/1269/EHS týkající se motorových vozidel (25), se zrušují s účinkem od 2. ledna 2013.\n3.   Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení.\n4.   Členské státy zruší své prováděcí právní předpisy přijaté v souladu se směrnicemi uvedenými v odstavci 1 s účinkem od 2. ledna 2013.\nČlánek 18\nVstup v platnost\n1.   Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   Toto nařízení se použije ode dne 3. ledna 2009, s výjimkou čl. 10 odst. 1 a čl. 12, které se použijí ode dne 2. července 2007.\n3.   Změny nebo prováděcí opatření uvedená v čl. 5 odst. 3 a čl. 14 odst. 6 se přijmou do 2. července 2008.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 20. června 2007.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nG. GLOSER\n(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 62.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2007.\n(3)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).\n(4)  Organizace pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (Organization for the Advancement of Structured Information Standards).\n(5)  Směrnice Rady 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/76/ES (Úř. věst. L 206, 15.8.2003, s. 29).\n(6)  Směrnice Rady 72/306/EHS ze dne 2. srpna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím znečišťujících látek ze vznětových motorů vozidel (Úř. věst. L 190, 20.8.1972, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/21/EC (Úř. věst. L 61, 8.3.2005, s. 25).\n(7)  Směrnice Rady74/290/EHS ze dne 28. května 1974, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 159, 15.6.1974, s. 61). Směrnice pozměněná směrnicí 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 238).\n(8)  Směrnice Rady 80/1268/EHS ze dne 16. prosince 1980, která se týká emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva motorových vozidel (Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 36). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36).\n(9)  Směrnice Rady 83/351/EHS ze dne 16. června 1983, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 197, 20.7.1983, s. 1).\n(10)  Směrnice Rady 88/76/EHS ze dne 3. prosince 1987, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 1).\n(11)  Směrnice Rady 88/436/EHS ze dne 16. června 1988, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Omezení emisí znečišťujících částic ze vznětových motorů) (Úř. věst. L 214, 6.8.1988, s. 1).\n(12)  Směrnice Rady 89/458/ES ze dne 18. července 1989, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel, pokud jde o evropské normy pro automobily se zdvihovým objemem motoru menším než 1,4 litru (Úř. věst. L 226, 3.8.1989, s. 1).\n(13)  Směrnice Rady 91/441/EHS ze dne 26. června 1991, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 242, 30.8.1991, s. 1).\n(14)  Směrnice Rady 93/59/EHS ze dne 28. června 1993, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 21).\n(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne 23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 42).\n(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/69/ES ze dne 8. října 1996, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 282, 1.11.1996, s. 64).\n(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 1).\n(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/1/ES ze dne 22. ledna 2001, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o opatřeních proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 35, 6.2.2001, s. 34).\n(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/100/ES ze dne 7. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 16, 18.1.2002, s. 32).\n(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice Rady 70/156/EHS a 80/1268/EHS, pokud jde o měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva vozidel kategorie N1 (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36).\n(21)  Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/51/ES (Úř. věst. L 152, 7.6.2006, s. 11).\n(22)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(23)  „Formát OASIS“ vychází z technických specifikací dokumentu SC2-D5 organizace OASIS, Formát informací o opravách vozidla, verze 1.0, ze dne 28. května 2003 (k dispozici na: http://www.oasis-open.org/committees/download.php/2412/Draft%20Committee%20Specification.pdf) a z bodů 3.2, 3.5, 3.6, 3.7 a 3.8 dokumentu SC1-D2 organizace OASIS, Specifikace požadavků na opravy vozidla, verze 6.1, ze dne 10. ledna 2003 (k dispozici na: http://lists.oasis-open.org/archives/autorepair/200302/pdf00005.pdf), použitím jen otevřených formátů pro text a grafiku.\n(24)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1“\n(25)  Úř. věst. L 238, 15.8.1989, s. 43.\nPŘÍLOHA I\nMEZNÍ HODNOTY EMISÍ\nTabulka 1\nMezní hodnoty emisí Euro 5\nReferenční hmotnost\n(RM)\n(kg)\nMezní hodnoty\nHmotnost oxidu uhelnatého\n(CO)\nCelková hmotnost uhlovodíků\n(THC)\nHmotnost uhlovodíků neobsahujících methan\n(NMHC)\nHmotnost oxidů dusíku\n(NOx)\nSoučet celkové hmotnosti uhlovodíků a hmotnosti oxidů dusíku\n(THC + NOx)\nHmotnost částic\n(PM)\nPočet částic (1)\n(P)\nL1\n(mg/km)\nL2\n(mg/km)\nL3\n(mg/km)\nL4\n(mg/km)\nL2 + L4\n(mg/km)\nL5\n(mg/km)\nL6\n(#/km)\nKategorie\nTřída\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI (2)\nCI\nPI\nCI\nM\n—\nVšechny\n1 000\n500\n100\n—\n68\n—\n60\n180\n—\n230\n5,0\n5,0\nN1\nI\nRM ≤ 1 305\n1 000\n500\n100\n—\n68\n—\n60\n180\n—\n230\n5,0\n5,0\nII\n1 305 < RM ≤ 1 760\n1 810\n630\n130\n—\n90\n—\n75\n235\n—\n295\n5,0\n5,0\nIII\n1 760 < RM\n2 270\n740\n160\n—\n108\n—\n82\n280\n—\n350\n5,0\n5,0\nN2\n2 270\n740\n160\n—\n108\n—\n82\n280\n—\n350\n5,0\n5,0\nKlíč: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor\nTabulka 2\nMezní hodnoty emisí Euro 6\nReferenční hmotnost\n(RM)\n(kg)\nMezní hodnoty\nHmotnost oxidu uhelnatého\n(CO)\nCelková hmotnost uhlovodíků\n(THC)\nHmotnost uhlovodíků neobsahujících methan\n(NMHC)\nHmotnost oxidů dusíku\n(NOx)\nSoučet celkové hmotnosti uhlovodíků a hmotnosti oxidů dusíku\n(THC + NOx)\nHmotnost částic\n(PM)\nPočet částic (3)\n(P)\nL1\n(mg/km)\nL2\n(mg/km)\nL3\n(mg/km)\nL4\n(mg/km)\nL2 + L4\n(mg/km)\nL5\n(mg/km)\nL6\n(#/km)\nKategorie\nTřída\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI\nCI\nPI (4)\nCI\nPI\nCI\nM\n—\nVšechny\n1 000\n500\n100\n—\n68\n—\n60\n80\n—\n170\n5,0\n5,0\nN1\nI\nRM ≤ 1 305\n1 000\n500\n100\n—\n68\n—\n60\n80\n—\n170\n5,0\n5,0\nII\n1 305 < RM ≤ 1 760\n1 810\n630\n130\n—\n90\n—\n75\n105\n—\n195\n5,0\n5,0\nIII\n1 760 < RM\n2 270\n740\n160\n—\n108\n—\n82\n125\n—\n215\n5,0\n5,0\nN2\n2 270\n740\n160\n—\n108\n—\n82\n125\n—\n215\n5,0\n5,0\nLegenda: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor\nTabulka 3\nMezní hodnota emisí pro zkoušky emisí způsobených vypařováním\nHmotnost emisí způsobených vypařováním (g/zkouška)\n2,0\nTabulka 4\nMezní hodnoty emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků v emisích z výfuku po zkoušce se startem za studena\nZkušební teplota 266 K (–7 °C)\nKategorie vozidla\nTřída\nHmotnost oxidu uhelnatého (CO)\nL1 (g/km)\nHmotnost uhlovodíků (HC)\nL2 (g/km)\nM\n—\n15\n1,8\nN1\nI\n15\n1,8\nII\n24\n2,7\nIII\n30\n3,2\nN2\n30\n3,2\n(1)  Mezní hodnota pro počet bude stanovena co nejdříve a nejpozději ke dni vstupu v platnost normy Euro 6.\n(2)  Mezní hodnoty hmotnosti částic u zážehových motorů se vztahují pouze na vozidla s motory s přímým vstřikem.\n(3)  Pro tuto fázi musí být stanovena číselná norma.\n(4)  Mezní hodnoty hmotnosti částic u zážehových motorů se vztahují pouze na vozidla s motorem s přímým vstřikem.\nPŘÍLOHA II\nZměny směrnice 70/156/EHS\nSměrnice 70/156/EHS se mění takto:\n1)\nV článku 2 se za poslední odrážku vkládá tato věta:\n„Odkazuje-li se v této směrnici na zvláštní směrnici nebo nařízení, odkazuje se současně i na jejich prováděcí předpisy.“\n2)\nZa slovo „zvláštní směrnice“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních:\nčlánek 2 první odrážka; článek 2 devátá odrážka; článek 2 desátá odrážka; článek 2 čtrnáctá odrážka; čl. 3 odst. 1; čl. 3 odst. 4; čl. 4 odst. 1 písm. c); čl. 4 odst. 1 písm. d); čl. 5 odst. 5; čl. 6 odst. 3; čl. 7 odst. 2; čl. 13 odst. 4; čl. 13 odst. 5; příloha I první pododstavec; příloha III část III; příloha IV část II první odstavec; příloha V oddíl 1 písm. a); příloha V oddíl 1 písm. b); příloha V oddíl 1 písm. c); příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu; příloha VII bod 1 část 4; příloha VII pozn. pod čarou 1; příloha X oddíl 2.1.; příloha X oddíl 3.3.; příloha XI dodatek 4 význam písmen: X; příloha XII oddíl B odst. 2; příloha XIV oddíl 2 písm. a); příloha XIV oddíl 2 písm. c); příloha XIV oddíl 2 písm. d).\n3)\nZa slova „zvláštní směrnice“ v množném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v množném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních:\nčlánek 2 osmá odrážka; čl. 3 odst. 1; čl. 3 odst. 2; čl. 4 odst. 1 písm. a) první a druhá odrážka; čl. 4 odst. 1 písm. b); čl. 4 odst. 3; čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec; čl. 5 odst. 6; čl. 8 odst. 2; čl. 8 odst. 2 písm. c); čl. 9 odst. 2; čl. 10 odst. 2; čl. 11 odst. 1; čl. 13 odst. 2; čl. 14 odst. 1 bod i); seznam příloh: název přílohy XIII; příloha I první pododstavec; příloha IV část I první a druhý řádek; příloha IV část II pozn. pod čarou 1 k tabulce; příloha V oddíl 1 písm. b); příloha V oddíl 3; příloha V oddíl 3 písm. a); příloha V oddíl 3 písm. b); příloha VI body 1 a 2; příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu; příloha X oddíl 2.2; příloha X oddíl 2.3.5; příloha X oddíl 3.5; příloha XII nadpis; příloha XIV oddíl 1.1; příloha XIV oddíl 2 písm. c).\n4)\nZa slovo „směrnice“v jednotném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních:\nčl. 5 odst. 3 třetí pododstavec; příloha IV část I poznámka pod čarou X k tabulce; příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu nadpisy tabulek; příloha VII odst. 1 oddíl 2; příloha VII odst. 1 oddíl 3; příloha VII odst. 1 oddíl 4; příloha VIII části 1, 2, 2.1, 2.2 a 3; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M1 body 45, 46.1, 46.2; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M2 a M3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M1 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M2 a M3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3 body 45, 46.1; příloha X poznámka pod čarou 2; příloha X oddíl 1.2.2; příloha XI dodatek 4 význam písmen: N/A; příloha XV nadpis tabulky.\nZa slova „směrnice“ v množném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v množném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních:\npříloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M1; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M2 a M3; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M2 a M3; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3; příloha XV nadpis tabulky; příloha XV.\n5)\nV čl. 8 odst. 2 písm. c) se za slovo „směrnice“ doplňují slova „nebo nařízení“.\n6)\nV příloze IV části I se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:\n„Předmět\nČíslo směrnice/nařízení\nOdkaz na Úřední věstník\nVztahuje se na\nM1\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n2. Emise/přístup k informacím\n…/…/ES\n(ES) č. …/…\nL …, …, s. …\nX (1)\nX (1)\nX (1)\nX (1)\n7)\nV příloze IV části I se zrušují body 11 a 39.\n8)\nV příloze VII bodu 4 se za slova „příklad pro směrnici“ vkládají slova „nebo nařízení“.\n9)\nV příloze VII 5 bodu 5 se za slova „poslední směrnice“ vkládají slova „nebo nařízení“.\n10)\nV příloze XI dodatku 1 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazujeí tímto:\n„Bod\nPředmět\nČíslo směrnice/nařízení\nM1 ≤ 2 500 (1) kg\nM1 > 2 500 (1) kg\nM2\nM3\n2\nEmise/přístup k informacím\n…/…/ES\n(ES) č. …/…\nQ\nG + Q\nG + Q“\n11)\nV příloze XI dodatku 1 se zrušují body 11 a 39.\n12)\nV příloze XI dodatku 2 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazuje tímto:\n„Bod\nPředmět\nČíslo směrnice/nařízení\nM1\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n2\nEmise/Přístup k informacím\n…/…/ES\n(ES) č. …/…\nA\nA\nA\nA“\n13)\nV příloze XI dodatku 2 se zrušují body 11 a 39.\n14)\nV příloze XI dodatku 3 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:\n„Bod\nPředmět\nČíslo směrnice/nařízení\nM2\nM3\nN1\nN2\nN3\nO1\nO2\nO3\nO4\n2\nEmise/Přístup k informacím\n…/…/ES\n(ES) č. …/…\nQ\nQ\nQ“\n15)\nV příloze XI dodatku 3 se vypouští bod 11.\n16)\nV příloze XI dodatku 4 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:\n„Bod\nPředmět\nČíslo směrnice/nařízení\nAutomobilový jeřáb kategorie N\n2\nEmise/Přístup k informacím\n…/…/ES\n(ES) č. …/…\nN/A“\n17)\nV příloze XI dodatku 4 se zrušuje bod 11.\n(1)  Pro vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 610 kg. Na žádost výrobce se může vztahovat na vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 840 kg.“", "summary": "Snižování znečištění z lehkých motorových vozidel\nSnižování znečištění z lehkých motorových vozidel\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 715/2007 – schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení (ES) č. 715/2007:stanovuje harmonizovaná pravidla pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel, známých souhrnně jako lehká užitková vozidla; zahrnuje náhradní díly, zařízení k regulaci znečišťujících látek* a stanovuje pravidla pro schvalování jejich typu; bylo několikrát změněno, naposledy nařízením (EU) 2018/858.Nařízení (EU) č. 2018/858:upravuje pravidla EU o schvalování typů vozidel; zavádí robustnější zkušební metody vzhledem k emisím znečišťujících látek; a zrušuje směrnici 2007/46/ES o schvalování typu vozidel v EU od 31. srpna 2020.\nKLÍČOVÉ BODY\nTento právní předpis se vztahuje na lehká užitková vozidla do 2,6 tuny.\nVýrobci musí:musí navrhnout, zkonstruovat a namontovat konstrukční části tak, aby vozidlo bylo v souladu s právním předpisem, musí prokázat, že všechna nová vozidla a nová zařízení k regulaci znečišťujících látek jsou v souladu s tímto právním předpisem a mohou po dobu běžné životnosti vozidla za běžných podmínek používání na pozemních komunikací plnit emisní limity; zajistit, aby zařízení k regulaci znečišťujících látek vydržela 160 000 km; emise vozidla lze kontrolovat po uplynutí 5 let nebo po 100 000 km, podle toho, co nastane dříve; musí poskytnout kupujícím hodnoty emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva, nesmí používat odpojovací zařízení snižující účinnost systému regulace emisí. Výjimku představují přísně stanovené podmínky, jako je ochrana motoru před poškozením nebo poruchou, (do 1. září 2020) musí na internetových stránkách umožnit samostatným autoopravnám neomezený a standardizovaný přístup k informacím o opravách a údržbě. To by mělo zahrnovat položky, jako jsou příručky k obsluze a technické manuály. Mohou si účtovat přiměřený poplatek. Tyto požadavky jsou nahrazeny požadavky v nařízení (EU) 2018/858 ze dne 1. září 2020.Vnitrostátní orgány musí:udělit schválení typu* EU novým vozidlům, která vyhovují tomuto právnímu předpisu; odmítnout udělit schválení vozidlům, která nesplňují emisní normy, v povolených lhůtách platných pro každou kategorii vozidla, povolit registraci vozidel, která vyhovují tomuto právnímu předpisu; zakázat prodej nebo instalaci zařízení k regulaci znečišťujících látek, která nesplňují normy EU, zajistit, aby pro výrobce, kteří padělají prohlášení či výsledky, neposkytují údaje nebo používají odpojovací zařízení, existovaly sankce.Komise pravidelně posuzuje postupy, zkoušky a požadavky a emisní limity stanovené v tomto právním předpisu a pravidelně je aktualizuje v prováděcích právních předpisech.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 3. ledna 2009.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Emise v automobilovém odvětví (Evropská komise) Silniční doprava: Snížení emisí CO2 z vozidel (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nZařízení k regulaci znečišťujících látek: mechanismus nebo zařízení, které odstraňují znečišťující látky, například z výfukových plynů, které by jinak byly uvolněny do atmosféry.\nSchválení typu: postup, kterým se osvědčuje, že určitý produkt vyhovuje minimálnímu souboru regulačních a technických požadavků.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1–16)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 715/2007 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1–218)\nNařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1–643)\nViz konsolidované znění.\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1–160)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 08.10.2019"}
{"celex_id": "32008R1331", "reference": "31.12.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 354/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1331/2008\nze dne 16. prosince 2008,\nkterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nVolný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.\n(2)\nPři provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.\n(3)\nV zájmu ochrany lidského zdraví musí být před uvedením na trh Společenství posouzena bezpečnost přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách.\n(4)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách (5) (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva“) stanoví harmonizovaná kritéria a požadavky pro posuzování a povolování těchto látek.\n(5)\nCílem je zejména, aby v souladu s podmínkami stanovenými v jednotlivých odvětvových potravinářských předpisech byly potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin uváděny na trh a používány v potravinách k lidské spotřebě, pouze pokud jsou uvedeny na seznamu povolených látek Společenství, přičemž bezpečnost látek určených k aromatizaci potravin musí být posouzena v souladu s nařízením (ES) č. 1334/2008 [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem].\n(6)\nZajištění transparentnosti při výrobě potravin a zacházení s nimi je pro zachování důvěry spotřebitelů naprosto zásadní.\n(7)\nV této souvislosti je vhodné pro tyto tři kategorie látek stanovit jednotný posuzovací a povolovací postup Společenství, který by byl účinný, časově omezený a transparentní, s cílem usnadnit volný pohyb těchto látek na trhu Společenství.\n(8)\nTento jednotný postup musí být založen na zásadách řádné správy a právní jistoty a tyto zásady musí být při jeho provádění dodržovány.\n(9)\nToto nařízení tak doplní regulační rámec pro povolování látek stanovením jednotlivých fází postupu, s nimi souvisejících lhůt, úloh zúčastněných stran a použitelných zásad. U některých hledisek postupu je však nezbytné zohlednit zvláštní povahu jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů.\n(10)\nLhůty stanovené postupem zohledňují dobu nezbytnou pro zvážení různých kritérií stanovených právními předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva, jakož i dobu umožňující odpovídající konzultaci při přípravě navrhovaných opatření. Zejména devítiměsíční lhůta, kterou má Komise na předložení návrhu nařízení, jímž se aktualizuje seznam Společenství, by neměla vylučovat možnost jeho předložení v kratším termínu.\n(11)\nPo obdržení žádosti by měla Komise zahájit řízení, a je-li to nutné, požádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (6), o stanovisko co nejdříve po posouzení platnosti a použitelnosti žádosti.\n(12)\nV souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením (ES) č. 178/2002 může být uvedení látek na trh povoleno až po co nejdůkladnějším nezávislém vědeckém posouzení rizik, která mohou mít tyto látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením úřadu, musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy.\n(13)\nPovolení k uvádění jednotlivých látek na trh podle tohoto nařízení by mělo být uděleno, pokud jsou splněna kritéria podle jednotlivých potravinářských právních předpisů.\n(14)\nJe uznáváno, že vědecké posouzení rizika nemůže v některých případech samo o sobě poskytnout veškeré informace, na nichž by mělo být založeno rozhodnutí o řízení rizika, a že lze zohlednit další významné faktory týkající se dané záležitosti, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, a dále proveditelnost kontrol.\n(15)\nVe snaze zajistit, aby hospodářské subjekty v dotčených odvětvích a veřejnost byli informováni o platných povoleních, by povolené látky měly být zahrnuty na seznam Společenství, který vytváří, vede a zveřejňuje Komise.\n(16)\nZa určitých okolností může být případně po určitou dobu stanovena ochrana vědeckých údajů a jiných informací poskytnutých žadatelem jednotlivými potravinářskými právními předpisy. V tomto případě by jednotlivé potravinářské právní předpisy měly obsahovat podmínky, za nichž nesmějí být tyto údaje použity ku prospěchu jiných uchazečů.\n(17)\nJednou ze základních zásad fungování úřadu je propojení mezi úřadem a organizacemi členských států působícími v oblastech, které spadají do oblasti působnosti úřadu. V důsledku toho může úřad při přípravě svého stanoviska využít této sítě, která je mu k dispozici podle článku 36 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 (7).\n(18)\nJednotný postup povolování látek musí splňovat požadavky transparentnosti a informování veřejnosti, přičemž musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací.\n(19)\nS cílem ochránit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže je třeba mít neustále na zřeteli zajištění důvěrnosti některých aspektů žádosti. Informace týkající se bezpečnosti látky, mimo jiné toxikologické studie, jiné bezpečnostní studie a primární údaje samy o sobě, by však za žádných okolností neměly být důvěrné.\n(20)\nNa základě nařízení (ES) č. 178/2002 se na dokumenty, které jsou ve vlastnictví úřadu, vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (8).\n(21)\nNařízení (ES) č. 178/2002 stanoví postupy pro přijímání mimořádných opatření, pokud jde o potraviny pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetí země. Umožňuje Komisi přijmout tato opatření v situacích, kdy potraviny mohou představovat závažné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí a kdy se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy.\n(22)\nVe snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit možnost rozšířit oblast působnosti jednotného postupu na další právní předpisy v oblasti potravin.\n(23)\nJelikož cílů tohoto nařízení nemůže být z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nebytné pro dosažení těchto cílů.\n(24)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).\n(25)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci seznamů Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(26)\nZ důvodů účinnosti by se měly zkrátit obvyklé lhůty pro regulativní postup s kontrolou v případě doplňování látek na seznam Společenství a v případě doplňování, vyjímání nebo změny podmínek, specifikací nebo omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství.\n(27)\nPokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k vyjmutí látky ze seznamů Společenství a k doplnění, vyjmutí nebo změně podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÉ ZÁSADY\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví jednotný postup pro posuzování a povolování (dále jen „jednotný postup“) potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci potravin a výchozích materiálů látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin vyznačujících se aromatem, používaných nebo určených k použití v potravinách (dále jen „látky“), který přispívá k volnému pohybu potravin ve Společenství a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a k vysoké úrovni ochrany spotřebitele, včetně ochrany zájmů spotřebitele. Toto nařízení se nevztahuje na kouřové aromatické přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách (10).\n2.   Jednotný postup stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno na základě nařízení (ES) č. 1333/2008 [o potravinářských přídatných látkách], (ES) č. 1332/2008 [o potravinářských enzymech]a (ES) č. 1334/2008 [o látkách určených k aromatizaci potravin a složkách potravin vyznačujících se aromatem, používaných nebo určených k použití v potravinách] (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva“).\n3.   Kritéria, na základě kterých mohou být látky zahrnuty na seznam Společenství uvedený v článku 2, obsah nařízení uvedeného v článku 7 a případně přechodná ustanovení týkající se probíhajících řízení jsou stanoveny v jednotlivých odvětvových potravinářských předpisech.\nČlánek 2\nSeznam látek ve Společenství\n1.   Podle jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů se látky, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno, zařadí na seznam, jehož obsah je stanoven uvedenými předpisy (dále jen „seznam Společenství“). Seznam Společenství aktualizuje Komise. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.\n2.   „Aktualizací seznamu Společenství“ se rozumí:\na)\ndoplnění látky na seznam Společenství;\nb)\nvyjmutí látky ze seznamu Společenství;\nc)\ndoplnění, vyjmutí nebo změna podmínek, specifikací nebo omezení, které souvisejí s uvedením látky na seznamu Společenství.\nKAPITOLA II\nJEDNOTNÝ POSTUP\nČlánek 3\nHlavní fáze jednotného postupu\n1.   Jednotný postup aktualizace seznamu Společenství může být zahájen buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti. Žádost může podat členský stát nebo zúčastněná strana, která může zastupovat více zúčastněných stran, v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) (dále jen „žadatel“). Žádosti se zasílají Komisi.\n2.   Komise požádá o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), který je vydá v souladu s článkem 5.\nPokud jde o aktualizace podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), nemusí Komise požádat o stanovisko úřadu v případě, že tyto aktualizace pravděpodobně nemají vliv na lidské zdraví.\n3.   V souladu s článkem 7 končí jednotný postup přijetím nařízení Komise, kterým se provádí aktualizace.\n4.   Odchylně od odstavce 3 může Komise jednotný postup v jakékoli fázi zastavit a upustit od plánované aktualizace, pokud se domnívá, že tato aktualizace není odůvodněná. Komise případně zohlední stanovisko úřadu, názory členských států, všechna příslušná ustanovení právních předpisů Společenství a další významné faktory důležité pro posuzovanou otázku.\nV těchto případech Komise případně informuje přímo žadatele a členské státy, přičemž ve svém dopise uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že aktualizace není odůvodněná.\nČlánek 4\nZahájení postupu\n1.   Jakmile Komise obdrží žádost, jejímž předmětem je aktualizace seznamu Společenství,\na)\nzašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní ode dne přijetí žádosti;\nb)\npřípadně co nejdříve informuje o žádosti úřad a požádá jej o stanovisko podle čl. 3 odst. 2.\nKomise zpřístupní žádost členským státům.\n2.   Pokud Komise zahájí postup z vlastního podnětu, informuje členské státy a případně požádá úřad o stanovisko.\nČlánek 5\nStanovisko úřadu\n1.   Úřad vydá stanovisko ve lhůtě devíti měsíců od přijetí platné žádosti.\n2.   Úřad své stanovisko zašle Komisi, členským státům a případně žadateli.\nČlánek 6\nDodatečné informace týkající se posuzování rizika\n1.   V řádně odůvodněných případech, kdy úřad od žadatele požaduje dodatečné informace, lze lhůtu uvedenou v čl. 5 odst. 1 prodloužit. Po konzultaci s žadatelem stanoví úřad lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty, a informuje Komisi o potřebné dodatečné lhůtě. Pokud Komise nevznese námitku během osmi pracovních dní od oznámení informace úřadem, lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1 se automaticky prodlužuje o dodatečnou lhůtu. Komise o prodloužení uvědomí ostatní členské státy.\n2.   Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty úřadu v dodatečné lhůtě podle odstavce 1, úřad vypracuje stanovisko na základě již poskytnutých informací.\n3.   Pokud žadatel předkládá dodatečné informace z vlastního podnětu, zasílá je úřadu a Komisi. V těchto případech vydá úřad stanovisko v původní lhůtě, aniž je dotčen článek 10.\n4.   Úřad zpřístupní dodatečné informace členským státům a Komisi.\nČlánek 7\nAktualizace seznamu Společenství\n1.   Ve lhůtě devíti měsíců od vydání stanoviska úřadu předloží Komise výboru uvedenému v čl. 14 odst. 1 návrh nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, přičemž zohlední stanovisko úřadu, všechna příslušná ustanovení právních předpisů Společenství a další významné faktory důležité pro posuzovanou otázku.\nV případech, kdy se nežádá o stanovisko úřadu, začíná devítiměsíční lhůta dnem, kdy Komise obdržela platnou žádost.\n2.   Nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, musí obsahovat vysvětlení důvodů, z nichž nařízení vychází.\n3.   Pokud není návrh nařízení v souladu se stanoviskem úřadu, Komise vysvětlí důvody pro své rozhodnutí.\n4.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, související s vyjmutím látky ze seznamu Společenství se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3.\n5.   Z důvodu účinnosti se opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, včetně jejich doplněním, týkající se doplnění látky na seznam Společenství a doplnění, vyjmutí nebo změny podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látek na seznamu Společenství přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 4.\n6.   Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 14 odst. 5 k vyjmutí látky ze seznamu Společenství a k doplnění, vyjmutí nebo změně podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látek na seznamu Společenství.\nČlánek 8\nDodatečné informace týkající se řízení rizika\n1.   Pokud Komise požaduje od žadatele dodatečné informace o záležitostech týkajících se řízení rizika, stanoví po dohodě s žadatelem lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty. V těchto případech může být o příslušnou dobu prodloužena lhůta uvedená v článku 7. Komise informuje o prodloužení členské státy a zpřístupní jim dodatečné informace, jakmile je obdrží.\n2.   Nejsou-li dodatečné informace poskytnuty v dodatečné lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise jedná na základě již poskytnutých informací.\nKAPITOLA III\nRŮZNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 9\nProváděcí pravidla\n1.   Regulativním postupem podle čl. 14 odst. 2 přijme Komise nejpozději 24 měsíců od přijetí jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů prováděcí pravidla k tomuto nařízení, která se týkají zejména:\na)\nobsahu, vypracování a podání žádosti podle čl. 4 odst. 1;\nb)\nzpůsobů kontroly platnosti žádosti;\nc)\ndruhu informací, které musí být uvedeny ve stanovisku úřadu podle článku 5.\n2.   S cílem přijmout prováděcí pravidla uvedená v odst. 1 písm. a) Komise konzultuje úřad, který jí do šesti měsíců ode dne vstupu jednotlivých odvětvových předpisů v platnost předloží návrh týkající se údajů potřebných pro posuzování rizika dotčených látek.\nČlánek 10\nProdloužení lhůt\nZa výjimečných okolností může lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 7 prodloužit Komise z vlastního podnětu nebo mohou být případně prodlouženy na žádost úřadu, odůvodňuje-li to povaha dané záležitosti, a to aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1. V těchto případech Komise případně informuje žadatele a členské státy o prodloužení a o jeho důvodech.\nČlánek 11\nTransparentnost\nÚřad zajistí transparentnost svých činností v souladu s článkem 38 nařízení (ES) č. 178/2002. Zejména neprodleně zveřejňuje svá stanoviska. Kromě toho zveřejňuje všechny žádosti o stanoviska, jakož i prodloužení lhůt podle čl. 6 odst. 1.\nČlánek 12\nDůvěrnost\n1.   Z informací sdělených žadatelem lze přiznat důvěrné zacházení těm informacím, jejichž zpřístupnění by mohlo významně poškodit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže.\nZa důvěrné se za žádných okolností nepovažují tyto informace:\na)\nnázev a adresa žadatele;\nb)\nnázev a přesný popis látky;\nc)\nodůvodnění používání látky v určitých potravinách nebo kategoriích potravin;\nd)\ninformace důležité pro posouzení bezpečnosti látek;\ne)\npřípadně metoda nebo metody analýzy.\n2.   Pro účely použití odstavce 1 označí žadatel mezi poskytovanými informacemi ty, pro něž vyžaduje důvěrné zacházení. V těchto případech musí být uvedeno ověřitelné odůvodnění.\n3.   Komise po konzultaci se žadatelem rozhodne o tom, které informace mohou zůstat důvěrné, a oznámí to žadateli a členským státům.\n4.   Žadatel má po sdělení stanoviska Komise třítýdenní lhůtu na stažení své žádosti v zájmu zachování důvěrnosti poskytovaných informací. Až do uplynutí této lhůty je důvěrnost zachována.\n5.   Komise, úřad a členské státy přijmou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 nezbytná opatření, aby zajistily odpovídající důvěrnost informací, které obdržely podle tohoto nařízení, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny, pokud to okolnosti vyžadují za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí.\n6.   Pokud žadatel svou žádost stáhne, Komise, úřad a členské státy nezveřejní důvěrné informace ani informace, na jejichž důvěrnosti se Komise a žadatel neshodli.\n7.   Prováděním odstavců 1 až 6 není dotčen tok informací mezi Komisí, úřadem a členskými státy.\nČlánek 13\nMimořádné události\nV případě mimořádné situace týkající se látky uvedené na seznamu Společenství, zejména s ohledem na stanovisko úřadu, se přijímají opatření postupy podle článků 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002.\nČlánek 14\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a čl. 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\n4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nLhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dva měsíce v případě odst. 3 písm. c), dva měsíce v případě odst. 4 písm. b) a čtyři měsíce v případě odst. 4 písm. e) uvedeného článku.\n5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 15\nPříslušné orgány členských států\nDo šesti měsíců od vstupu každého odvětvového potravinářského předpisu v platnost sdělí členské státy Komisi a úřadu ohledně každého odvětvového potravinářského předpisu název a adresu vnitrostátního příslušného orgánu pro účely jednotného postupu, jakož i kontaktní místo v jeho rámci.\nKAPITOLA IV\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 16\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nVe vztahu k jednotlivým odvětvovým potravinářským předpisům se použije ode dne použitelnosti pravidel uvedených v čl. 9 odst.1.\nČlánek 9 se použije ode dne 20. ledna 2009.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. prosince 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nB. LE MAIRE\n(1)  Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 134), společný postoj Rady ze dne10. března 2008 (Úř. věst. C 111 E, 6.5.2008, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a Rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2008.\n(3)  Viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(4)  Viz strana 7 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(5)  Viz strana 34 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(6)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.\n(7)  Nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 ze dne 23. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, která se týkají sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 64).\n(8)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(10)  Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1.", "summary": "Povolovací řízení pro přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci\nPovolovací řízení pro přídatné látky, enzymy a látky určené k aromatizaci\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1331/2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin\nNařízení (EU) 2019/1381 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nNařízení (ES) č. 1331/2008 zavádí harmonizované, účinné, rychlé a transparentní povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin v EU s cílem usnadnit volný pohyb potravin a současně zajistit zdraví spotřebitelů. Netýká se kouřových aromatických přípravků. Řízení se opírá o posuzování rizika Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), zřízeného nařízením (ES) č. 178/2002, a vede k aktualizaci seznamu Společenství (EU) pro každou z těchto tří kategorií látek. Pozměňovací nařízení (EU) 2019/1381 zavádí nová pravidla transparentnosti a důvěrnosti při posuzování rizika.\nKLÍČOVÉ BODY\nSpolečný postupV seznamu EU, který se aktualizuje z podnětu Evropské komise, některé země EU nebo jiné zainteresované strany prostřednictvím oficiální žádosti, se uvádějí pouze látky povolené na trhu EU. Komise postoupí žádosti o látky, které mají být zahrnuty na seznam, úřadu EFSA pro účely posouzení rizik (to je povinné v případě, že by se mohl objevit vliv na lidské zdraví). Úřad EFSA musí zpravidla odpovědět do devíti měsíců. V odůvodněných případech, kdy úřad EFSA požaduje od žadatelů doplňující informace, lze tuto lhůtu prodloužit. Podle změny z roku 2019 úřad EFSA jakékoli doplňující informace poskytnuté žadatelem zveřejní. Komise vydá do devíti měsíců od přijetí stanoviska úřadu EFSA návrh rozhodnutí, kterým se seznam EU aktualizuje. Komise může proces kdykoli zastavit. V naléhavých případech existují zvláštní ujednání pro přidávání, odstraňování nebo změnu podmínek látek na seznamu. Při aktualizaci seznamu EU je Komisi nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.Provádění\nOd přijetí nařízení o přídatných látkách, enzymech a látkách určených k aromatizaci měla Komise po konzultaci s úřadem EFSA ohledně posouzení rizik dva roky na dokončení toho, jak bude vyřizovat žádosti včetně:obsahu, vypracování a podání žádosti, kontroly platnosti žádosti, druhu informací, které musí být uvedeny.TransparentnostPodle nařízení (ES) č. 1331/2008 úřad EFSA zajišťuje transparentnost svých činností v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002. Pozměňovací nařízení (EU) 2019/1381 zavádí nová pravidla transparentnosti požadující, aby úřad EFSA v případě, že Komise požádá o jeho stanovisko, žádost neprodleně zveřejnil, včetně příslušných podpůrných informací a doplňujících informací dodaných žadatelem, jakož i svých vědeckých stanovisek. Úřad EFSA informuje veřejnost o jakékoli žádosti o jeho stanovisko, jakož i o jakémkoli prodloužení lhůt pro jeho práci.DůvěrnostPodle nařízení (ES) č. 1331/2008 mohou žadatelé spolu s ověřitelným zdůvodněním požádat, aby s některými částmi jejich žádostí bylo zacházeno jako s důvěrnými. Pozměňovací nařízení (EU) č. 2019/1381 povoluje úřadu EFSA případně přiznat důvěrné zacházení pro následující položky, pokud žadatel prokáže, že zveřejnění by mohlo značně poškodit jeho zájmy (kromě informací relevantních pro posouzení bezpečnosti):informace poskytnuté o materiálu použitém k výrobě dotčené látky,informace o materiálech či produktech, v nichž žadatel zamýšlí látku používat,podrobné analytické informace o variabilitě a stabilitě jednotlivých výrobních šarží.Mimořádné situace\nJe-li s některou látkou uvedenou na seznamu spojena mimořádná situace, zahájí Komise postupy úřadu EFSA týkající se bezpečnosti potravin.\nDoprovodné právní předpisy\nNařízení z roku 2008 bylo přijato současně s následujícími doprovodnými právními předpisy, které obsahují o uvedených třech kategoriích více podrobností:nařízení (ES) č. 1332/2008 o potravinářských enzymech (viz shrnutí), nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách (viz shrnutí), nařízení (ES) č. 1334/2008 o látkách určených k aromatizaci (viz shrnutí).\nODKDY JSOU NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (EC) č. 1331/2008 se použije ode dne 20. ledna 2009.\nPozměňovací nařízení (EU) 2019/1381 platí ode dne 27. března 2021.\nKONTEXT\nDalší informace naleznete zde:Evropský úřad pro bezpečnost potravin Společné povolovací řízení (Evropská komise)\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1–6)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1331/2008 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES)č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1–28)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7–15)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16–33)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34–50)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1–24)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 01.10.2020"}
{"celex_id": "32008R0765", "reference": "13.8.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 218/30\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 765/2008\nze dne 9. července 2008,\nkterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 133 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nJe nezbytné zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží v rámci Společenství, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany obecných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a bezpečnosti, a zároveň zajistit, aby volný pohyb výrobků nebyl omezen nad míru povolenou harmonizačními právními předpisy Společenství nebo dalšími příslušnými pravidly Společenství. Proto je potřeba stanovit pravidla pro akreditaci, dozor nad trhem, kontroly výrobků ze třetích zemí a označení CE.\n(2)\nJe nezbytné stanovit celkový rámec pro pravidla a zásady týkající se akreditace a dozoru nad trhem. Tento rámec by neměl mít vliv na normy stávajících právních předpisů, které obsahují ustanovení, jež mají být dodržována za účelem ochrany obecných zájmů, jako jsou zdraví, bezpečnost a ochrana spotřebitele a životního prostředí, avšak měl by usilovat o jejich lepší fungování.\n(3)\nToto nařízení by mělo doplňovat rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 3615/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (3).\n(4)\nJe velmi obtížné přijmout právní předpisy Společenství pro všechny výrobky, které existují nebo by mohly být vytvořeny; právní rámec je třeba vytvořit na širokém základě a takovým způsobem, aby svou horizontální povahou tyto výrobky postihoval, aby pokrýval právní mezery, zejména dosud nedokončené revize stávajících zvláštních právních předpisů, a aby doplňoval ustanovení stávajících nebo budoucích zvláštních právních předpisů, zejména s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a spotřebitele, jak to vyžaduje článek 95 Smlouvy.\n(5)\nRámec pro dozor nad trhem vytvořený tímto nařízením by měl doplnit a posílit stávající ustanovení v harmonizačních právních předpisech Společenství týkající se dozoru nad trhem a prosazování těchto ustanovení. Avšak v souladu se zásadou „lex specialis“ by se toto nařízení mělo použít pouze tehdy, pokud v rámci jiných stávajících nebo budoucích harmonizačních právních předpisů Společenství neexistují konkrétní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem. Příklady lze nalézt v oblasti prekursorů drog, zdravotnických prostředků, humánních a veterinárních léčivých přípravků, motorových vozidel a letectví. Odpovídající ustanovení tohoto nařízení by se proto neměla vztahovat na oblasti zahrnuté do takových zvláštních ustanovení.\n(6)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (4) zavedla pravidla zajišťující bezpečnost spotřebních výrobků. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost přijmout konkrétnější opatření, která mají podle uvedené směrnice k dispozici.\n(7)\nAby se však podařilo dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti spotřebních výrobků, měly by být posíleny mechanismy dozoru nad trhem stanovené ve směrnici 2001/95/ES, pokud jde o výrobky, které představují vážné riziko, v souladu se stejnými zásadami, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Směrnice 2001/95/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.\n(8)\nAkreditace je součástí celkového systému, který zahrnuje posuzování shody a dozor nad trhem, jehož cílem je posuzovat a zajistit shodu s příslušnými požadavky.\n(9)\nZvláštní hodnota akreditace spočívá v tom, že poskytuje oficiální prohlášení o odborné způsobilosti orgánů, jejichž úkolem je zajišťovat shodu s příslušnými požadavky.\n(10)\nAkreditace, třebaže zatím není právně upravena na úrovni Společenství, se uskutečňuje ve všech členských státech. Neexistence společných pravidel pro uvedenou činnost vedla k různým přístupům a odlišným systémům ve Společenství, což mělo za následek, že stupeň přísnosti uplatňovaný při výkonu akreditace se v členských státech lišil. Je proto nezbytné vytvořit ucelený rámec pro akreditaci a stanovit na úrovni Společenství zásady jejího fungování a organizace.\n(11)\nZřízením jednotného vnitrostátního akreditačního orgánu by nemělo být dotčeno rozdělování činností v rámci členských států.\n(12)\nPokud harmonizační právní předpisy Společenství stanoví, jak mají být vybírány subjekty posuzování shody, které mají provádět tyto předpisy, měla by být transparentní akreditace prováděná podle tohoto nařízení zajišťující nezbytnou míru důvěry v osvědčení o shodě považována vnitrostátními orgány v celém Společenství za výsadní prostředek dokládající odbornou způsobilost těchto subjektů. Vnitrostátní orgány se však mohou domnívat, že mají vhodné prostředky k tomu, aby toto hodnocení provedly samy. V takovém případě by s cílem zajistit náležitou úroveň věrohodnosti hodnocení prováděného jinými vnitrostátními orgány měly Komisi a ostatním členským státům poskytnout nezbytné doklady o tom, že hodnocené subjekty posuzování shody splňují příslušné požadavky právních předpisů.\n(13)\nSystém akreditace, který funguje podle závazných pravidel, přispívá k posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy v odbornou způsobilost subjektů posuzování shody a tudíž v osvědčení a protokoly o zkouškách, které vydávají. Tím posiluje zásadu vzájemného uznávání, a proto by se ustanovení tohoto nařízení o akreditaci měla použít na subjekty provádějící posuzování shody v regulovaných i v neregulovaných oblastech. Jde o kvalitu osvědčení a protokolů o zkouškách bez ohledu na to, zda spadají do regulované nebo neregulované oblasti, a mezi těmito oblastmi by se proto nemělo rozlišovat.\n(14)\nPro účely tohoto nařízení se působením vnitrostátních akreditačních orgánů na neziskovém základě rozumí činnost, která neusiluje o peněžitý zisk zvyšující prostředky vlastníků organizace nebo jejích členů. Jelikož cílem vnitrostátních akreditačních orgánů není dosažení co nejvyššího zisku a jeho rozdělování, mohou poskytovat služby za úplatu nebo mít příjem. Případný přebytek příjmů z těchto služeb lze použít na investice do dalšího rozvoje činností vnitrostátních akreditačních orgánů, pokud je to v souladu s hlavními činnostmi těchto orgánů. Proto je třeba zdůraznit, že primárním cílem vnitrostátních akreditačních orgánů by měla zůstat podpora činností, jejichž účelem není peněžitý zisk, nebo aktivní zapojení do těchto činností.\n(15)\nJelikož účelem akreditace je poskytnout oficiální stanovisko k odborné způsobilosti subjektu, který vykonává činnosti posuzování shody, neměly by členské státy udržovat více než jeden vnitrostátní akreditační orgán a měly by zajistit, aby byl organizován způsobem zaručujícím objektivitu a nestrannost jeho činností. Tyto vnitrostátní akreditační orgány by měly působit nezávisle na obchodních činnostech posuzování shody. Je proto vhodné stanovit, aby členské státy stanovily, že při provádění akreditace vnitrostátní akreditační orgány vykonává tento orgán tuto činnost jako orgán veřejné moci, a to bez ohledu na své právní postavení.\n(16)\nPro hodnocení a nepřetržitou kontrolu odborné způsobilosti subjektu posuzování shody je nezbytné určit, jaké má mít odborné znalosti a zkušenosti a jaká má být jeho schopnost provádět posuzování. Je proto nutné, aby vnitrostátní akreditační orgán měl příslušné znalosti, odbornou způsobilost a prostředky k řádnému plnění svých úkolů.\n(17)\nAkreditace by se měla v zásadě provádět jako soběstačná činnost. Členské státy by měly zajistit, aby pro plnění zvláštních úkolů existovala finanční podpora.\n(18)\nV případech, kdy pro členský stát není zřízení vnitrostátního akreditačního orgánu hospodářsky smysluplné nebo udržitelné, by dotyčný členský stát měl mít možnost obrátit se na vnitrostátní akreditační orgán jiného členského státu a měl by být vybízen k tomu, aby tak činil v co nejširším možném rozsahu.\n(19)\nKonkurence mezi vnitrostátními akreditačními orgány by mohla vést k obchodnímu využití činnosti těchto orgánů, což by v důsledku bylo v rozporu s jejich úlohou být posledním stupněm kontroly v procesu posuzování shody. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby v rámci Evropské unie stačilo mít pro celé území Unie jedno osvědčení o akreditaci, a vyvarovat se vícero akreditacím, jež znamenají další náklady a žádný přínos navíc. Vnitrostátní akreditační orgány se mohou ocitnout v postavení konkurentů na trzích ve třetích zemích, ale pouze pokud to nemá dopad na jejich činnost v rámci Společenství ani na činnost v oblasti spolupráce a vzájemného hodnocení organizovanou orgánem uznaným podle tohoto nařízení.\n(20)\nS cílem vyhnout se vícero akreditacím, zlepšit přijímání a uznávání osvědčení o akreditaci a účinně kontrolovat akreditované subjekty posuzování shody by měly subjekty posuzování shody žádat o akreditaci u vnitrostátního akreditačního orgánu členského státu, v němž jsou zřízeny. Je však nezbytné zajistit, aby subjekt posuzování shody měl možnost žádat o akreditaci v jiném členském státě, pokud v jeho členském státě vnitrostátní akreditační orgán neexistuje nebo pokud vnitrostátní akreditační orgán není oprávněn poskytovat požadované akreditační služby. V takových případech by se měla mezi vnitrostátními akreditačními orgány navázat vhodná spolupráce a uskutečňovat výměna informací.\n(21)\nV zájmu zajištění toho, aby vnitrostátní akreditační orgány splňovaly požadavky a povinnosti stanovené tímto nařízením, je důležité, aby členské státy podporovaly řádné fungování akreditačního systému, pravidelně kontrolovaly své vnitrostátní akreditační orgány a v případě potřeby v přiměřené lhůtě přijímaly vhodná nápravná opatření.\n(22)\nV zájmu zajištění rovnocenné úrovně odborné způsobilosti subjektů posuzování shody, usnadnění vzájemného uznávání a podpory obecného přijímání osvědčení o akreditaci a výsledků posuzování shody vydaných akreditovanými orgány je nezbytné, aby vnitrostátní akreditační orgány měly přísný a transparentní systém vzájemného hodnocení a pravidelně se tomuto hodnocení podrobovaly.\n(23)\nToto nařízení by mělo stanovit, aby pro některé funkce v oblasti akreditace byla dále na evropské úrovni uznána jediná organizace. Evropská organizace pro spolupráci v oblasti akreditaci (EA), jejímž hlavním posláním je podporovat transparentní a na kvalitu zaměřený systém hodnocení odborné způsobilosti orgánů pro posuzování shody v celé Evropě, řídí systém vzájemného hodnocení mezi vnitrostátními akreditačními orgány z členských států a dalších evropských zemí. Tento systém prokázal svou účinnost a vytváří vzájemnou důvěru. Organizace EA by proto měla být tímto nařízením prvním uznaným orgánem a členské státy by měly zajistit, aby jejich vnitrostátní akreditační orgány usilovaly o členství v EA a aby si je udržely po dobu, po kterou bude tato organizace uznána. Zároveň by měla být stanovena možnost změnit uznaný orgánu podle tohoto nařízení pro případ, že by to bylo v budoucnosti zapotřebí.\n(24)\nÚčinná spolupráce mezi vnitrostátními akreditačními orgány je nezbytná pro řádné provádění vzájemného hodnocení a pro přeshraniční akreditaci. V zájmu transparentnosti je proto nezbytné stanovit pro vnitrostátní akreditační orgány povinnost vyměňovat si mezi sebou informace a poskytovat příslušné informace vnitrostátním orgánům a Komisi. Aktualizované a přesné informace o dostupných akreditačních činnostech prováděných vnitrostátními akreditačními orgány by měly být také zveřejněny, a tedy i přístupné zejména subjektům posuzování shody.\n(25)\nOdvětvové akreditační systémy by se měly vztahovat na oblasti činnosti, v nichž obecné požadavky na odbornou způsobilost subjektů posuzování shody nepostačují k zajištění nezbytné úrovně ochrany, pokud jsou stanoveny konkrétní podrobné technické požadavky nebo požadavky související se zdravím a bezpečností. Vzhledem ke skutečnosti, že EA má k dispozici široký rozsah odborných technických znalostí, měla by být vyzvána, aby tyto systémy vytvořila, zejména v oblastech, na které se vztahují právní předpisy Společenství.\n(26)\nZa účelem zajištění rovnocenného a důsledného prosazování harmonizačních právních předpisů Společenství zavádí toto nařízení rámec pro dozor nad trhem Společenství a vymezuje minimální požadavky v souvislosti s cíli, jichž mají dosáhnout členské státy, i rámec pro správní spolupráci, včetně výměny informací mezi členskými státy.\n(27)\nV případě hospodářských subjektů, které vlastní protokoly o zkouškách nebo osvědčení o shodě, které byly vydány akreditovaným subjektem posuzování shody, i když příslušné harmonizační právní předpisy Společenství takové protokoly či osvědčení nevyžadují, by je měly orgány dozoru nad trhem při kontrolách vlastností výrobků řádně zohlednit.\n(28)\nPro ochranu zdraví a bezpečnosti a pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu je nezbytná spolupráce mezi příslušnými orgány na úrovni členských států a na přeshraniční úrovni při výměně informací, šetření porušování předpisů a přijímání opatření za účelem ukončení tohoto porušování, ke které dochází ještě před tím, než jsou nebezpečné výrobky uvedeny na trh, a která se zaměřuje na podporu opatření identifikujících tyto výrobky, zejména v námořních přístavech. Vnitrostátní sdružení na ochranu spotřebitele by měla na vnitrostátní úrovni spolupracovat s vnitrostátními orgány dozoru nad trhem a mělo by mezi nimi docházet k výměně informací, pokud jde o výrobky, u nichž existuje podezření, že představují riziko.\n(29)\nPři posuzování rizik by se měly zohlednit veškeré důležité údaje, včetně případných údajů o rizicích, která se v případě dotyčného výrobku naplnila. Měla by být rovněž zohledněna veškerá opatření, která dotčený hospodářský subjekt přijal k odvrácení rizika.\n(30)\nSituace, v nichž vzniká vážné riziko vyvolané daným výrobkem, vyžadují rychlý zásah, který může znamenat stažení tohoto výrobku z trhu, jeho stažení z oběhu nebo zákaz jeho dodávání na trh. V těchto situacích je nezbytné mít přístup k systému rychlé výměny informací mezi členskými státy a Komisí. Systém stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES prokázal svou účinnost a účelnost v oblasti výrobků určených spotřebitelům. Aby se zamezilo zbytečnému zdvojení, měl by se uvedený systém používat pro účely tohoto nařízení. Zajištění provázaného dozoru nad trhem v celém Společenství kromě toho vyžaduje úplnou výměnu informací o vnitrostátních činnostech v této souvislosti, což jde nad rámec uvedeného systému.\n(31)\nInformace sdělované mezi příslušnými orgány by měly podléhat nejpřísnějším zárukám důvěrnosti a služebního tajemství a řídit se pravidly důvěrnosti podle příslušných vnitrostátních právních předpisů nebo, pokud jde o Komisi, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (5) s cílem zajistit, aby nebyla ohrožena šetření a nebyla poškozena pověst hospodářských subjektů. V souvislosti s tímto rozhodnutím se použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7).\n(32)\nHarmonizační právní předpisy Společenství stanoví zvláštní postupy ke zjištění, zda vnitrostátní opatření, které omezuje volný pohyb daného výrobku, je oprávněné nebo nikoliv (postupy podle ochranných ustanovení). Uvedené postupy se následně použijí na rychlou výměnu informací o výrobcích, které představují vážné riziko.\n(33)\nVstupní místa na vnějších hranicích mají všechny předpoklady k odhalení nebezpečných, nevyhovujících výrobků nebo výrobků, jež byly neoprávněně nebo zavádějícím způsobem opatřeny označením CE, ještě než jsou uvedeny na trh. Povinnost orgánů dozoru nad výrobky vstupujícími na trh Společenství provádět kontroly v přiměřeném rozsahu proto může přispět k větší bezpečnosti trhu. Aby se zvýšila účinnost těchto kontrol, měly by tyto orgány obdržet od orgánů dozoru nad trhem v dostatečném předstihu veškeré nezbytné informace o nebezpečných nevyhovujících výrobcích.\n(34)\nNařízení Rady (EHS) č. 339/93 ze dne 8. února 1993 o kontrolách shody s předpisy o bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených z třetích zemí (8) stanoví pravidla pro pozastavení propuštění výrobků do volného oběhu ze strany celních orgánů a stanoví další opatření, včetně zapojení orgánů dozoru nad trhem. Proto je vhodné, aby byla uvedená ustanovení, včetně ustanovení o zapojení orgánů dozoru nad trhem, začleněna do tohoto nařízení.\n(35)\nZkušenosti ukázaly, že výrobky, které nebyly propuštěny do volného oběhu, jsou často reexportovány a následně vstupují na trh Společenství jinými vstupními místy, a tak maří úsilí celních orgánů. Orgány dozoru nad trhem by proto měly mít možnost přikročit ke zničení výrobků, považují-li to za vhodné.\n(36)\nDo jednoho roku po zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie by měla Komise předložit hloubkovou analýzu týkající se oblasti označování spotřebitelské bezpečnosti, na niž budou případně navazovat legislativní návrhy.\n(37)\nOznačení CE, vyjadřující shodu výrobku, je viditelným výsledkem celého postupu, jehož součástí je posouzení shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se označení CE řídí, by měly být stanoveny v tomto nařízení, aby bylo možné je okamžitě uplatňovat a aby zjednodušily budoucí právní předpisy.\n(38)\nOznačení CE by mělo být jediným označením shody vypovídajícím o shodě výrobku s harmonizačními právními předpisy Společenství. Mohou však být používána i jiná označení, pokud přispívají ke zvýšení ochrany spotřebitele a nevztahují se na ně harmonizační právní předpisy Společenství.\n(39)\nJe nezbytné, aby členské státy zajistily vhodné opravné prostředky k soudu proti opatřením přijatým příslušnými orgány, kterými se omezuje uvádění výrobku na trh nebo se požaduje jeho odstranění z trhu nebo stažení z oběhu.\n(40)\nČlenské státy mohou považovat za užitečné navázat spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami, včetně odvětvových profesních organizací a spotřebitelských organizací, za účelem využití dostupných znalostí o trhu při vytváření, provádění a aktualizaci programů dozoru nad trhem.\n(41)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit jejich provádění. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující a mělo by být možné je zvýšit, pokud se příslušný hospodářský subjekt dříve dopustil podobného porušení ustanovení tohoto nařízení.\n(42)\nV zájmu dosažení cílů tohoto nařízení je nezbytné, aby Společenství přispívalo na financování činností nutných k provádění politik v oblasti akreditace a dozoru nad trhem. Finanční prostředky by měly být poskytnuty orgánu uznanému podle tohoto nařízení v podobě grantů bez výzvy k předkládání návrhů nebo v podobě grantů s výzvou k předkládání návrhů nebo zadáním veřejné zakázky tomuto orgánu nebo jiným subjektům v závislosti na povaze činnosti, která má být financována, a v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“).\n(43)\nPokud jde o některé zvláštní úkoly, jako je vytváření a přepracování odvětvových akreditačních systémů, a o další úkoly související s ověřováním odborné způsobilosti a zařízení laboratoří a certifikačních nebo inspekčních orgánů, měla by být EA jako první způsobilá k financování Společenstvím, protože je v tomto ohledu vhodně uzpůsobena k poskytování nezbytných technických odborných znalostí.\n(44)\nVzhledem k roli orgánu uznaného podle tohoto nařízení při vzájemném hodnocení akreditačních orgánů a k jeho schopnosti pomáhat členským státům při řízení tohoto vzájemného hodnocení by Komise měla být schopna poskytovat granty na provoz sekretariátu orgánu uznaného podle tohoto nařízení, který by měl průběžně podporovat akreditační činnosti na úrovni Společenství.\n(45)\nV souladu s ustanoveními finančního nařízení by měla být podepsána dohoda o partnerství mezi Komisí a orgánem uznaným podle tohoto nařízení s cílem určit správní a finanční pravidla pro financování akreditačních činností.\n(46)\nKromě orgánu uznaného podle tohoto nařízení by měly být financovány také jiné subjekty, pokud jde o další činnosti v oblasti posuzování shody, metrologie, akreditace a dozoru nad trhem, jako jsou vypracování a aktualizace pokynů, srovnávací činnosti související s prováděním ochranných ustanovení, přípravné a doplňkové činnosti v souvislosti s provedením právních předpisů Společenství v těchto oblastech, programy technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi, jakož i zlepšení politik v uvedených oblastech na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni.\n(47)\nToto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie.\n(48)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby výrobky na trhu, na které se vztahují právní předpisy Společenství, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti a dalších obecných zájmů, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět a oblast působnosti\n1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro organizaci a provádění akreditací subjektů posuzování shody, které provádějí činnosti posuzování shody.\n2.   Toto nařízení stanoví rámec pro dozor nad trhem s výrobky s cílem zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany obecných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a bezpečnosti.\n3.   Toto nařízení stanoví rámec pro kontroly výrobků ze třetích zemí.\n4.   Toto nařízení stanoví obecné zásady, kterými se řídí označení CE.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Společenství v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;\n2)\n„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Společenství;\n3)\n„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;\n4)\n„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných právních předpisů Společenství;\n5)\n„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země;\n6)\n„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která výrobek dodává na trh;\n7)\n„hospodářskými subjekty“ výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce;\n8)\n„technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má výrobek, postup nebo služba splňovat;\n9)\n„harmonizovanou normou“ norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (10), a to na základě žádosti Komise v souladu s článkem 6 uvedené směrnice;\n10)\n„akreditací“ osvědčování vnitrostátním akreditačním orgánem toho, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky pro provádění konkrétních činností posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, a pokud je to relevantní, také veškeré další požadavky, včetně těch, které jsou stanoveny v příslušných odvětvových předpisech;\n11)\n„vnitrostátním akreditačním orgánem“ jediný orgán v daném členském státě, který na základě státem delegované pravomoci provádí akreditaci;\n12)\n„posouzením shody“ postup prokazující, že byly splněny konkrétní požadavky týkající se výrobku, postupu, služby, systému, osoby nebo subjektu;\n13)\n„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce;\n14)\n„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán koncovému uživateli;\n15)\n„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;\n16)\n„vzájemným hodnocením“ postup posuzování vnitrostátního akreditačního orgánu jinými vnitrostátními akreditačními orgány v souladu s požadavky tohoto nařízení a případně dalších odvětvových technických specifikací;\n17)\n„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů veřejné správy, které mají zajistit, že jsou výrobky v souladu s požadavky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Společenství a že neohrožují zdraví a bezpečnost nebo jiný veřejný zájem;\n18)\n„orgánem dozoru nad trhem“ orgán členského státu příslušný k provádění dozoru nad trhem na území tohoto členského státu;\n19)\n„propuštěním do volného oběhu“ postup stanovený v článku 79 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (11);\n20)\n„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že výrobek je v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Společenství, které upravují jeho připojování;\n21)\n„harmonizačními právními předpisy Společenství“ veškeré právní předpisy Společenství harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh.\nKAPITOLA II\nAKREDITACE\nČlánek 3\nOblast působnosti\nTato kapitola se vztahuje na akreditaci prováděnou na povinném nebo dobrovolném základě v souvislosti s posuzováním shody, ať už je toto posuzování povinné nebo ne a bez ohledu na právní postavení orgánu, který akreditaci provádí.\nČlánek 4\nObecné zásady\n1.   Každý členský stát stanoví jediný vnitrostátní akreditační orgán.\n2.   Pokud se členský domnívá, že mít vnitrostátní akreditační orgán nebo poskytovat některé akreditační služby není hospodářsky smysluplné nebo udržitelné, obrátí se, pokud možno, o pomoc na vnitrostátní akreditační orgán jiného členského státu.\n3.   Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy, pokud v souladu s odstavcem 2 požádal o pomoc vnitrostátní akreditační orgán jiného členského státu.\n4.   Na základě informací uvedených v odstavci 3 a v článku 12 Komise vytvoří a bude aktualizovat seznam vnitrostátních akreditačních orgánů, který zveřejní.\n5.   Pokud akreditaci neprovádějí přímo orgány veřejné správy, svěří členské státy provádění akreditace vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu jako činnost orgánu veřejné správy a formálně ho uznají.\n6.   Povinnosti a úkoly vnitrostátního akreditačního orgánu se jasně odlišují od povinností a úkolů jiných vnitrostátních orgánů.\n7.   Vnitrostátní akreditační orgány působí na neziskovém základě.\n8.   Vnitrostátní akreditační orgány nesmějí nabízet nebo poskytovat činnosti nebo služby, které poskytují subjekty posuzování shody, ani nesmějí poskytovat poradenské služby, vlastnit podíl či mít jiné finanční zájmy nebo zájmy týkající se vedení v subjektech posuzování shody.\n9.   Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní akreditační orgán měl náležité finanční a personální zdroje pro řádné plnění svých úkolů, včetně plnění zvláštních úkolů, jakými jsou např. činnosti v rámci evropské a mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace a činnosti nutné k podpoře veřejné politiky, které nejsou financovány z vlastních zdrojů.\n10.   Vnitrostátní akreditační orgány jsou členy orgánu uznaného podle článku 14.\n11.   Vnitrostátní akreditační orgány vytvoří a budou udržovat vhodné struktury pro zajištění účinného a vyváženého zapojení všech zainteresovaných stran jak v rámci své vlastní organizace, tak v rámci orgánu uznaného podle článku 14.\nČlánek 5\nProvádění akreditace\n1.   Vnitrostátní akreditační orgán na žádost subjektu posuzování shody hodnotí, zda je tento subjekt posuzování shody odborně způsobilý provádět konkrétní činnost posuzování shody. Pokud je tento subjekt shledán způsobilým, vydá vnitrostátní akreditační orgán v tomto smyslu osvědčení o akreditaci.\n2.   V případě, že se členský stát rozhodne akreditaci nepoužívat, poskytne Komisi a ostatním členským státům všechny doklady nezbytné k ověření způsobilosti subjektů posuzování shody, které si za účelem provádění příslušných harmonizačních právních předpisů Společenství zvolí.\n3.   Vnitrostátní akreditační orgány kontrolují každý subjekt posuzovaní shody, jemuž vydaly osvědčení o akreditaci.\n4.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán zjistí, že subjekt posuzování shody, který obdržel osvědčení o akreditaci, již není odborně způsobilý provádět konkrétní činnost posuzování shody nebo že vážně porušuje své povinnosti, přijme v přiměřené lhůtě všechna vhodná opatření s cílem omezit, pozastavit nebo odejmout jeho osvědčení o akreditaci.\n5.   Členské státy zavedou postupy pro řešení odvolání, včetně případných opravných prostředků proti akreditačním rozhodnutím nebo proti jejich nevydání.\nČlánek 6\nZásada nekonkurování\n1.   Vnitrostátní akreditační orgány nepředstavují konkurenci pro subjekty posuzování shody.\n2.   Vnitrostátní akreditační orgány nepředstavují konkurenci pro ostatní vnitrostátní akreditační orgány.\n3.   Vnitrostátní akreditační orgány jsou však oprávněny k provozování přeshraniční činnosti a na území jiného členského státu, a to na žádost subjektu posuzování shody za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 1, nebo pokud jsou o to požádány vnitrostátním akreditačním orgánem podle čl. 7 odst. 3 ve spolupráci s vnitrostátním akreditačním orgánem tohoto členského státu.\nČlánek 7\nPřeshraniční akreditace\n1.   Pokud subjekt posuzování shody žádá o akreditaci, činí tak u vnitrostátního akreditačního orgánu členského státu, v němž je usazen, nebo u vnitrostátního akreditačního orgánu, který uvedený členský stát požádal o pomoc podle čl. 4 odst. 2.\nSubjekt posuzování shody však může požádat o akreditaci ze strany jiného vnitrostátního akreditačního orgánu, než jsou akreditační orgány uvedené v prvním pododstavci:\na)\npokud se členský stát, v němž je usazen, rozhodl nezřizovat vnitrostátní akreditační orgán a nepožádal o pomoc vnitrostátní akreditační orgán jiného členského státu podle čl. 4 odst. 2;\nb)\npokud vnitrostátní akreditační orgány uvedené v prvním pododstavci neprovádějí akreditaci v souvislosti s činnostmi posuzování shody, pro které se o akreditaci žádá, nebo\nc)\npokud se vnitrostátní akreditační orgány uvedené v prvním pododstavci úspěšně nepodrobily vzájemnému hodnocení podle článku 10 v souvislosti s činnostmi posuzování shody, pro které se o akreditaci žádá.\n2.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán obdrží žádost podle odst. 1 písm. b) nebo c), uvědomí vnitrostátní akreditační orgán členského státu, v němž je usazen žádající subjekt posuzování shody. V takových případech se vnitrostátní akreditační orgán členského státu, v němž je žádající subjekt posuzování shody usazen, může účastnit jako pozorovatel.\n3.   Vnitrostátní akreditační orgán může požádat jiný vnitrostátní akreditační orgán, aby prováděl část činnosti posuzování. V takovém případě osvědčení o akreditaci vydává žádající akreditační orgán.\nČlánek 8\nPožadavky na vnitrostátní akreditační orgány\nVnitrostátní akreditační orgán musí splňovat tyto požadavky:\n1)\njeho organizace je zárukou nezávislosti na subjektech posuzování shody, které posuzuje, a na obchodních tlacích a zajišťuje, že nebude docházet ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody;\n2)\njeho organizace a fungování zaručuje objektivitu a nestrannost jeho činností;\n3)\nzajistí, že každé rozhodnutí týkající se osvědčení o odborné způsobilosti přijímají způsobilé osoby odlišné od těch, které posuzování provedly;\n4)\npřijme vhodná opatření k zajištění důvěrnosti obdržených informací;\n5)\nurčí činnosti posuzování shody, pro které je způsobilý provádět akreditaci, a to případně s odkazem na příslušné právní předpisy a normy Společenství nebo členského státu;\n6)\nmá zavedeny postupy nezbytné pro zajištění efektivního řízení a vhodné vnitřní kontroly;\n7)\nmá k dispozici dostatečný počet způsobilých pracovníků k řádnému plnění svých úkolů;\n8)\nvede dokumentaci o povinnostech, působnosti a pravomocích pracovníků, kteří by mohli mít vliv na kvalitu posuzování a osvědčení o odborné způsobilosti;\n9)\nmá zavedeny, provádí a udržuje postupy pro kontrolu výkonnosti a způsobilosti příslušných pracovníků;\n10)\nověřuje, že posuzování shody jsou prováděna přiměřeným způsobem, a to tak, že je zabráněno zbytečnému zatížení podniků a že je zohledněna velikost podniku, odvětví, ve kterém působí, struktura podniku, míra složitosti dané technologie výrobku a hromadná nebo sériová povaha výroby;\n11)\nzveřejňuje výroční auditované účetní výkazy připravené v souladu s všeobecně uznávanými účetními zásadami.\nČlánek 9\nSplnění požadavků\n1.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán nesplňuje požadavky tohoto nařízení nebo neplní povinnosti stanovené tímto nařízením, dotčený členský stát přijme vhodná nápravná opatření nebo zajistí, aby se taková nápravná opatření přijala, a uvědomí o tom Komisi.\n2.   Členské státy pravidelně kontrolují své vnitrostátní akreditační orgány s cílem zajistit, aby trvale splňovaly požadavky stanovené v článku 8.\n3.   Členské státy při provádění kontroly uvedené v odstavci 2 tohoto článku v maximální míře zohlední výsledky vzájemného hodnocení podle článku 10.\n4.   Vnitrostátní akreditační orgány musí disponovat postupy nezbytnými k vyřizování stížností na subjekty posuzování shody, které akreditovaly.\nČlánek 10\nVzájemné hodnocení\n1.   Vnitrostátní akreditační orgány podléhají vzájemnému hodnocení organizovanému orgánem uznaným podle článku 14.\n2.   Zainteresované strany mají právo zapojit se do systému dohledu nad činnostmi vzájemného hodnocení, ale ne do jednotlivých postupů vzájemného hodnocení.\n3.   Členské státy zajistí, aby se jejich vnitrostátní akreditační orgány pravidelně podrobovaly vzájemnému hodnocení, jak to vyžaduje odstavec 1.\n4.   Vzájemné hodnocení se uplatňuje na základě řádných a transparentních hodnotících kritérií a postupů, zejména pokud jde o požadavky na strukturu, lidské zdroje a o procedurální otázky, otázky důvěrnosti a stížností. Stanoví se vhodné postupy odvolání proti rozhodnutím přijatým v důsledku takového hodnocení.\n5.   Vzájemným hodnocením se zjišťuje, zda vnitrostátní akreditační orgány splňují požadavky stanovené v článku 8, s přihlédnutím k příslušným harmonizovaným normám uvedeným v článku 11.\n6.   Výsledky vzájemného hodnocení orgán uznaný podle článku 14 zveřejní a sdělí všem členským státům a Komisi.\n7.   Komise ve spolupráci s členskými státy dohlíží na pravidla a řádné fungování systému vzájemného hodnocení.\nČlánek 11\nPředpoklad shody pro vnitrostátní akreditační orgány\n1.   O vnitrostátních akreditačních orgánech, které prokáží shodu s kritérii stanovenými v příslušné harmonizované normě, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, tím, že se úspěšně podrobí vzájemnému hodnocení podle článku 10, se má za to, že splňují požadavky stanovené v článku 8.\n2.   Vnitrostátní orgány uznají rovnocennou úroveň služeb poskytovaných akreditačními orgány, které se úspěšně podrobily vzájemnému hodnocení podle článku 10, čímž akceptují na základě předpokladu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku osvědčení o akreditaci vydaná těmito orgány i potvrzení vydaná subjekty posuzování shody, které jimi byly akreditovány.\nČlánek 12\nInformační povinnost\n1.   Každý vnitrostátní akreditační orgán informuje ostatní vnitrostátní akreditační orgány o činnostech posuzování shody, pro které provádí akreditaci, a o všech jejich změnách.\n2.   Každý členský stát oznámí Komisi a orgánu uznanému podle článku 14 název svého vnitrostátního akreditačního orgánu a všechny činnosti posuzování shody, pro které tento orgán provádí akreditaci v zájmu harmonizačních právních předpisů Společenství, a o všech souvisejících změnách.\n3.   Každý vnitrostátní akreditační orgán pravidelně zveřejňuje informace o výsledcích, kterých dosáhl ve vzájemném hodnocení, o činnostech posuzování shody, pro které provádí akreditaci, a o všech jejich změnách.\nČlánek 13\nŽádosti předložené orgánu uznanému podle článku 14\n1.   Komise po konzultaci výboru zřízeného podle článku 5 směrnice 98/34/ES může požádat orgán uznaný podle článku 14, aby přispěl k vytvoření, udržování a provádění akreditace ve Společenství.\n2.   Komise může též postupem podle odstavce 1:\na)\npožádat orgán uznaný podle článku 14, aby stanovil hodnotící kritéria a postupy vzájemného hodnocení a vytvořil odvětvové akreditační systémy;\nb)\nschválit jakékoliv již existující systémy, které stanoví hodnotící kritéria a postupy vzájemného hodnocení.\n3.   Komise zajistí, že odvětvové akreditační systémy vymezí technické specifikace nezbytné ke splnění úrovně odborné způsobilosti požadované harmonizačními právními předpisy Společenství v oblastech se zvláštními technologickými požadavky nebo požadavky souvisejícími se zdravím, bezpečností a životním prostředím či ochranou dalších obecných zájmů.\nČlánek 14\nEvropská akreditační infrastruktura\n1.   Komise po konzultaci s členskými státy uzná orgán, který splňuje požadavky stanovené v příloze I tohoto nařízení.\n2.   Orgán, který má být uznán podle odstavce 1, uzavře dohodu s Komisí. Touto dohodou se podrobně vymezí mimo jiné konkrétní úkoly orgánu, ustanovení o financování a o dozoru nad tímto uznaným orgánem. Komise i orgán budou mít právo vypovědět dohodu bez udání důvodu s tím, že dohoda pozbude platnosti po uplynutí přiměřené výpovědní lhůty v ní stanovené.\n3.   Komise i orgán dohodu zveřejní.\n4.   Komise informuje členské státy a vnitrostátní akreditační orgány o uznání orgánu podle odstavce 1.\n5.   Komise může k určitému okamžiku uznat pouze jeden takový orgán.\n6.   Prvním orgánem uznaným podle tohoto nařízení je Evropská organizace pro spolupráci v oblasti akreditace za předpokladu, že uzavře dohodu, jak je uvedeno v odstavci 2.\nKAPITOLA III\nRÁMEC SPOLEČENSTVÍ PRO DOZOR NAD TRHEM A KONTROLU VÝROBKŮ, KTERÉ VSTUPUJÍ NA TRH SPOLEČENSTVÍ\nODDÍL 1\nObecná ustanovení\nČlánek 15\nOblast působnosti\n1.   Články 16 až 26 se použijí na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Společenství.\n2.   Ustanovení článků 16 až 26 se použijí v rozsahu, v jakém k témuž předmětu neexistují v rámci harmonizačních právních předpisech Společenství zvláštní ustanovení.\n3.   Použití tohoto nařízení nebrání orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijímaly zvláštní opatření podle směrnice 2001/95/ES.\n4.   Pro účely článků 16 až 26 se „výrobkem“ rozumí látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí.\n5.   Články 27, 28 a 29 se použijí na všechny výrobky, na které se vztahují právní předpisy Společenství v rozsahu, v jakém jiné právní předpisy Společenství neobsahují konkrétní ustanovení vztahující se na organizaci hraničních kontrol.\nČlánek 16\nObecné požadavky\n1.   Členské státy organizují a provádějí dozor nad trhem, jak je stanoveno v této kapitole.\n2.   Dozor nad trhem zajistí, aby výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Společenství a které, pokud jsou užívány pro účely k tomu určené nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, a pokud jsou náležitě instalovány a udržovány, mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů nebo které jinak nejsou v souladu s příslušnými požadavky stanovenými harmonizačními právními předpisy Společenství, byly staženy z trhu nebo jejich dodávání na trh bylo zakázáno nebo omezeno a aby o tom byla vhodným způsobem informována veřejnost, Komise a ostatní členské státy.\n3.   Vnitrostátní infrastruktury a programy pro dozor nad trhem zajistí, aby bylo možné přijímat účinná opatření v souvislosti s jakoukoli kategorií výrobků, na kterou se vztahují harmonizační právní předpisy Společenství.\n4.   Dozor nad trhem se vztahuje i na výrobky montované nebo vyráběné pro vlastní použití výrobce, pokud harmonizační právní předpisy Společenství stanoví, že se ustanovení těchto předpisů mají použít na tyto výrobky.\nODDÍL 2\nRámec společenství pro dozor nad trhem\nČlánek 17\nInformační povinnosti\n1.   Členské státy informují Komisi o svých orgánech dozoru nad trhem a jejich oblastech působnosti. Komise předá tyto informace ostatním členským státům.\n2.   Členské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o existenci a působnosti vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem, včetně toho, jak lze tyto orgány kontaktovat.\nČlánek 18\nPovinnosti členských států v souvislosti s organizací\n1.   Členské státy zavedou vhodné mechanismy pro komunikaci a koordinaci mezi svými orgány dozoru nad trhem.\n2.   Členské státy zavedou vhodné postupy, jejichž cílem je:\na)\nsledovat stížnosti nebo zprávy o otázkách týkajících se rizik v souvislosti s výrobky, které spadají do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Společenství;\nb)\nsledovat nehody a poškození zdraví, u nichž existuje podezření, že byly způsobeny uvedenými výrobky;\nc)\nkontrolovat účinné provádění nápravných opatření a\nd)\ndále sledovat vědecké a technické poznatky o otázkách bezpečnosti výrobku.\n3.   Členské státy svěří orgánům dozoru nad trhem nezbytné pravomoci, zdroje a znalosti k řádnému plnění jejich úkolů.\n4.   Členské státy zajistí, aby orgány dozoru nad trhem vykonávaly své pravomoci v souladu se zásadou proporcionality.\n5.   Členské státy zavedou, provedou a pravidelně aktualizují programy pro dozor nad trhem. Členské státy vypracují buď obecný program pro dozor nad trhem, nebo zvláštní programy podle jednotlivých odvětví, v nichž vykonávají dozor nad trhem, uvědomí o těchto programech ostatní členské státy a Komisi a zveřejní je prostředky elektronické komunikace a, je-li to vhodné, i jinými prostředky. Poprvé k tomuto sdělení dojde do 1. ledna 2010. Následné aktualizace programů se zveřejní týmž způsobem. Za tímto účelem mohou členské státy navázat spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami.\n6.   Členské státy pravidelně přezkoumávají a hodnotí, jak fungují jejich činnosti dozoru. Uvedené přezkumy a hodnocení se uskuteční alespoň jednou za čtyři roky, o jejich výsledcích jsou uvědomeny ostatní členské státy a Komise a tyto výsledky se zveřejní prostředky elektronické komunikace a, je-li to vhodné, i jinými prostředky.\nČlánek 19\nOpatření dozoru nad trhem\n1.   Orgány dozoru nad trhem provádějí v přiměřeném rozsahu kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků. Zohlední přitom zavedené zásady hodnocení rizik, stížnosti a další informace.\nOrgány dozoru nad trhem mají právo požadovat, aby hospodářské subjekty poskytly doklady a informace, pokud to považují za nezbytné pro výkon své činnosti, a, pokud je to nezbytné a opodstatněné, právo vstupovat do prostor dotčených hospodářských subjektů a odebírat nezbytné vzorky výrobků. Mohou zničit nebo jinak učinit nepoužitelnými výrobky, které představují vážné riziko, považují-li to za nezbytné.\nPokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení potvrzující shodu, jež byly vydány akreditovaným subjektem posuzování shody, orgány dozoru nad trhem tyto protokoly a osvědčení řádně zohlední.\n2.   Orgány dozoru nad trhem přijmou vhodná opatření s cílem varovat uživatele v rámci svého území v přiměřené lhůtě o rizicích, které byly v souvislosti s určitým výrobkem zjištěny, aby se snížilo riziko zranění nebo jiných škod.\nSpolupracují s hospodářskými subjekty na opatřeních, která by mohla zamezit rizikům nebo omezit rizika způsobená výrobky, které tyto subjekty dodaly.\n3.   Rozhodnou-li se orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu stáhnout z trhu výrobek vyráběný v jiném členském státě, uvědomí o tom daný hospodářský subjekt na adrese uvedené na příslušném výrobku či v dokladech přiložených k tomuto výrobku.\n4.   Orgány dozoru nad trhem plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.\n5.   Orgány dozoru nad trhem zachovávají v případě nutnosti důvěrnost za účelem ochrany obchodního tajemství a osobních údajů podle vnitrostátních právních předpisů za předpokladu, že se informace podle tohoto nařízení zveřejní v rozsahu nezbytném pro ochranu zájmů uživatelů ve Společenství.\nČlánek 20\nVýrobky, které představují vážné riziko\n1.   Každý členský stát zajistí, aby výrobky, které představují vážné riziko, včetně vážného rizika, jehož účinky nejsou bezprostřední, a které vyžadují rychlý zásah, byly staženy z oběhu nebo z trhu nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na jeho trh a aby o tom byla v souladu s článkem 22 neprodleně informována Komise.\n2.   Rozhodnutí, zda výrobek představuje vážné riziko, vychází z náležitého posouzení rizik, které zohledňuje povahu rizika a pravděpodobnost, že riziko nastane. Možná vyšší míra bezpečnosti nebo dostupnost jiných výrobků představujících nižší míru rizika není důvodem pro to, aby byl výrobek považován za výrobek představující vážné riziko.\nČlánek 21\nOmezující opatření\n1.   Členské státy zajistí, aby každé opatření přijaté podle příslušných harmonizačních právních předpisů Společenství o zákazu nebo omezení dodávání výrobku na trh, o jeho stažení z trhu nebo z oběhu bylo přiměřené a přesně odůvodněné.\n2.   Tato opatření musí být neprodleně oznámena příslušnému hospodářskému subjektu, který musí být zároveň informován o opravných prostředcích, které má k dispozici podle právních předpisů příslušného členského státu, a o lhůtách, které se na tyto opravné prostředky vztahují.\n3.   Před přijetím opatření uvedeného v odstavci 1 dostanou dotčené hospodářské subjekty příležitost v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než deset dnů, vyjádřit se, kromě případů, kdy by taková konzultace nebyla možná kvůli naléhavosti opatření, které se má přijmout, odůvodněné zdravotními a bezpečnostními požadavky nebo jinými důvody v souvislosti s obecnými zájmy, na které se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Společenství. Pokud byla přijata opatření, aniž byla subjektu dána možnost vyjádřit se, bude mu dána tato možnost co nejdříve a přijatá opatření budou ihned poté přezkoumána.\n4.   Veškerá opatření podle odstavce 1 budou neprodleně zrušena nebo upravena, jakmile hospodářský subjekt prokáže, že přijal účinná opatření.\nČlánek 22\nVýměna informací – systém Společenství pro rychlou výměnu informací\n1.   Pokud členský stát přijme opatření podle článku 20 nebo se chystá je přijmout a má za to, že důvody, které vedly k přijetí těchto opatření, nebo účinky těchto opatření přesahují jeho území, okamžitě v souladu s odstavcem 4 tohoto článku uvědomí Komisi o těchto opatřeních. Rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.\n2.   Pokud byl výrobek představující vážné riziko dodán na trh, členské státy uvědomí Komisi o každém dobrovolném opatření, které hospodářský subjekt přijal a o němž poskytl informace.\n3.   Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména pokud jde o údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, souvisejícího rizika, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.\n4.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 se použije systém pro dozor nad trhem a výměnu informací stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Odstavce 2, 3 a 4 článku 12 uvedené směrnice se použijí obdobně.\nČlánek 23\nObecný systém informační podpory\n1.   Komise vytvoří a udržuje s využitím elektronických prostředků obecný systém pro archivování a výměnu informací o otázkách týkajících se činností dozoru nad trhem, programů a souvisejících informací o případech nesouladu s harmonizačními právními předpisy Společenství. Systém řádně zohlední oznámení a informace poskytované podle článku 22.\n2.   Pro účely odstavce 1 poskytují členské státy Komisi informace, které mají k dispozici a které dosud neposkytly podle článku 22, o výrobcích, které představují riziko, zejména o jejich jednotlivých rizicích, výsledcích provedených zkoušek, přijatých dočasných omezujících opatřeních, kontaktech s dotčenými hospodářskými subjekty a zdůvodnění konkrétních opatření nebo nepřikročení k těmto opatřením.\n3.   Aniž je dotčen čl. 19 odst. 5 a vnitrostátní právní předpisy v oblasti důvěrnosti, je zajištěno zachování důvěrnosti, pokud jde o obsah informací. Ochrana důvěrnosti nebrání předávání informací orgánům dozoru nad trhem důležitých pro zajištění účinného dozoru nad trhem.\nČlánek 24\nZásady spolupráce mezi členskými státy a Komisí\n1.   Členské státy zajistí účinnou spolupráci a výměnu informací mezi svými orgány dozoru nad trhem a orgány dozoru nad trhem ostatních členských států a mezi svými orgány a Komisí a příslušnými agenturami Společenství o svých programech pro dozor nad trhem a ve všech otázkách souvisejících s výrobky, které představují riziko.\n2.   Pro účely odstavce 1 poskytují orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu v přiměřeném rozsahu pomoc orgánům dozoru nad trhem jiných členských států tím, že poskytují informace nebo doklady, provádějí vhodná šetření nebo přijímají jiná vhodná opatření a účastní se šetření zahájených v jiných členských státech.\n3.   Komise shromažďuje a spravuje údaje o opatřeních vnitrostátního dozoru nad trhem, které jí umožní plnění svých povinností.\n4.   Informace poskytované hospodářským subjektem podle čl. 21 odst. 3 nebo jiným způsobem zahrne členský stát do oznámení, kterým informuje ostatní členské státy a Komisi o svých zjištěních a opatřeních. U jakékoli následné informace se zřetelně uvede, že se vztahuje k již poskytnuté informaci.\nČlánek 25\nSdílení zdrojů\n1.   Komise nebo dotčené členské státy mohou zavést iniciativy k dozoru nad trhem zaměřené na sdílení zdrojů a odborných znalostí mezi příslušnými orgány členských států. Tyto iniciativy koordinuje Komise.\n2.   Pro účely odstavce 1 Komise ve spolupráci s členskými státy:\na)\nvytváří a organizuje programy odborného vzdělávání a výměny vnitrostátních úředníků;\nb)\npřipravuje, organizuje, zřizuje odpovídajícím způsobem programy pro výměnu zkušeností, informací a osvědčených postupů, programy a činnosti společných projektů, informační kampaně, programy společných návštěv a následné sdílení zdrojů.\n3.   Členské státy zajistí, aby se jejich příslušné orgány v případě potřeby účastnily v plném rozsahu činností uvedených v odstavci 2.\nČlánek 26\nSpolupráce s příslušnými orgány ve třetích zemích\n1.   Orgány dozoru nad trhem mohou spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí za účelem výměny informací a technické podpory, podpory a usnadnění přístupu k evropským systémům, podpory činností spojených s posuzováním shody, dozorem nad trhem a akreditací.\nZa tímto účelem Komise ve spolupráci s členskými státy připraví vhodné programy.\n2.   Spolupráce s příslušnými orgány ve třetích zemích probíhá mimo jiné prostřednictvím činností podle čl. 25 odst. 2. Členské státy zajistí, že se těchto činností jejich příslušné orgány v plném rozsahu účastní.\nODDÍL 3\nKontroly výrobků, které vstupují na trh společenství\nČlánek 27\nKontroly výrobků, které vstupují na trh Společenství\n1.   Orgány členských států odpovědné za kontrolu výrobků, které vstupují na trh Společenství, mají nezbytné pravomoci a zdroje k řádnému plnění svých úkolů. Provádějí v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků v souladu se zásadami stanovenými v čl. 19 odst. 1, než jsou tyto výrobky propuštěny do volného oběhu.\n2.   Pokud je v členském státě více než jeden orgán příslušný pro dozor nad trhem nebo kontroly na vnějších hranicích, pak tyto orgány vzájemně spolupracují, což zahrnuje sdílení informací relevantních vzhledem k jejich úkolům a jiným potřebám.\n3.   Orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích pozastaví propuštění daného výrobku do volného oběhu na trh Společenství, pokud při provádění kontrol uvedených v odstavci 1 zjistí některou z těchto skutečností:\na)\nvýrobek vykazuje vlastnosti, které udávají důvod domnívat se, že výrobek, pokud je náležitě instalován, udržován a používán, představuje vážné riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí nebo jiný obecný zájem uvedený v článku 1;\nb)\nk výrobku není přiložena písemná nebo elektronická dokumentace požadovaná příslušnými harmonizačními právními předpisy Společenství nebo výrobek není označen v souladu s těmito předpisy;\nc)\nna výrobek bylo nesprávným nebo zavádějícím způsobem připojeno označení CE.\nOrgány provádějící kontroly na vnějších hranicích okamžitě uvědomí o každém takovém pozastavení orgány dozoru nad trhem.\n4.   V případě výrobků rychle podléhajících zkáze usilují orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích v co největší míře o zajištění toho, aby všechny požadavky, které mohou klást v souvislosti se skladováním výrobků nebo parkováním vozidel použitých pro přepravu, byly slučitelné se zachováním uvedených výrobků.\n5.   Pro účely tohoto oddílu se pro orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích použije článek 24, aniž je dotčeno použití právních předpisů Společenství, které stanoví zvláštní formy spolupráce mezi uvedenými orgány.\nČlánek 28\nPropuštění výrobků\n1.   Výrobek, jehož propuštění orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích pozastavily podle článku 27, bude propuštěn, pokud do tří pracovních dnů od pozastavení propuštění nebudou tyto orgány uvědomeny o jakémkoli opatření přijatém orgány dozoru nad trhem, za předpokladu, že všechny další požadavky a náležitosti pro takové propuštění byly splněny.\n2.   Zjistí-li orgány dozoru nad trhem, že dotyčný výrobek nepředstavuje vážné riziko pro zdraví nebo bezpečnost nebo nemůže být považován za výrobek, který porušuje harmonizační právní předpisy Společenství, bude tento výrobek propuštěn za předpokladu, že všechny další požadavky a náležitosti pro takové propuštění byly splněny.\nČlánek 29\nVnitrostátní opatření\n1.   Zjistí-li orgány dozoru nad trhem, že výrobek představuje vážné riziko, přijmou opatření zabraňující uvedení výrobku na trh a požádají orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích, aby na fakturu ke zboží přiloženou k výrobku a na všechny ostatní důležité průvodní dokumenty nebo do samotného systému zpracování údajů, pokud je zpracování údajů prováděno elektronicky, připojily tuto poznámku:\n„Nebezpečný výrobek – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (ES) č. 765/2008“.\n2.   Zjistí-li orgány dozoru nad trhem, že dotyčný výrobek není v souladu s harmonizačními právními předpisy Společenství, přijmou vhodná opatření, která podle potřeby mohou zahrnovat zákaz uvedení výrobku na trh.\nPokud je uvedení na trh zakázáno podle prvního pododstavce, požádají orgány dozoru nad trhem orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích, aby výrobek nepropustily do volného oběhu a aby na fakturu ke zboží přiloženou k výrobku a na všechny ostatní důležité průvodní dokumenty nebo do samotného systému zpracování údajů, pokud je zpracování údajů prováděno elektronicky, připojily tuto poznámku:\n„Výrobek není ve shodě – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (ES) č. 765/2008“.\n3.   Je-li výrobek poté navržen v celním prohlášení na jiný celní režim než na propuštění do volného oběhu a nemají-li vnitrostátní orgány dozoru nad trhem námitky, připojí se poznámky podle odstavců 1 a 2 za stejných podmínek rovněž na dokumenty použité v souvislosti s tímto režimem.\n4.   Orgány členských států mohou zničit nebo jinak učinit nepoužitelnými výrobky, které představují vážné riziko, považují-li to za nezbytné a přiměřené.\n5.   Orgány dozoru nad trhem poskytnou orgánům provádějícím kontroly na vnějších hranicích informace o výrobcích, u kterých bylo zjištěno vážné riziko nebo nesoulad ve smyslu odstavců 1 a 2.\nKAPITOLA IV\nOZNAČENÍ CE\nČlánek 30\nObecné zásady označení CE\n1.   Označení CE smí připojovat pouze výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.\n2.   Označení CE, jak je popsáno v příloze II, se smí připojit pouze na výrobky, u kterých je toto připojení stanoveno ve zvláštních harmonizačních právních předpisech Společenství, a na žádný jiný výrobek připojeno být nesmí.\n3.   Připojením označení CE nebo tím, že označení CE nechá připojit, výrobce dává na srozuměnou, že nese odpovědnost za shodu výrobku se všemi příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Společenství, které upravují jeho připojování.\n4.   Označení CE je jediné označení osvědčující shodu výrobku s příslušnými požadavky harmonizačních právních předpisů Společenství, které upravují jeho připojování.\n5.   Je zakázáno připojovat na výrobek označení, značky nebo nápisy, které by mohly uvádět třetí stranu v omyl, pokud jde o význam nebo tvar označení CE. Jakékoliv jiné označení může být k výrobku připojeno za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost, čitelnost a význam označení CE.\n6.   Aniž je dotčen článek 41, zajistí členské státy řádné provádění režimu označování CE a přijmou vhodná opatření v případě nesprávného použití označení. Členský stát rovněž stanoví sankce za porušení, včetně trestních sankcí za závažná porušení. Tyto sankce musí být přiměřené závažnosti porušení a účinně odrazovat od nesprávného používání.\nKAPITOLA V\nFINANCOVÁNÍ ZE STRANY SPOLEČENSTVÍ\nČlánek 31\nSubjekt sledující cíl obecného evropského zájmu\nOrgán uznaný podle článku 14 se považuje za subjekt, který sleduje cíl obecného evropského zájmu ve smyslu článku 162 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (12).\nČlánek 32\nČinnosti způsobilé k financování ze strany Společenství\n1.   V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení může Společenství financovat tyto činnosti:\na)\ntvorbu a přezkoumání odvětvových akreditačních systémů uvedených v čl. 13 odst. 3;\nb)\nčinnosti sekretariátu orgánu uznaného podle článku 14, jako jsou koordinace akreditačních činností, zpracování odborné dokumentace spojené s fungováním systému vzájemného hodnocení, poskytování informací zúčastněným stranám a účast tohoto orgánu na činnostech mezinárodních organizací v oblasti akreditace;\nc)\nvypracování a aktualizace příspěvků k pokynům v oblasti akreditace, oznamování orgánů pro posuzování shody Komisi, posuzování shody a dozor nad trhem;\nd)\nčinnosti vzájemného srovnání související s prováděním ochranných ustanovení;\ne)\nzpřístupňování odborných znalostí Komisi s cílem pomoci jí při provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem, včetně financování skupin správní spolupráce, při provádění rozhodnutí přijímaných v rámci dozoru nad trhem a při provádění ochranných ustanovení;\nf)\nprovádění přípravných či doplňkových prací pro provádění posuzování shody, metrologii, akreditaci a činnosti dozoru nad trhem související s prováděním právních předpisů Společenství, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy, výzkumná práce, vytváření a údržba databází, činnosti odborného vzdělávání, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody; a také kampaně a podobné činnosti v oblasti evropského dozoru nad trhem;\ng)\nčinnosti prováděné v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení evropských politik a systémů pro posuzování shody, dozor nad trhem a akreditaci mezi zúčastněnými stranami ve Společenství a na mezinárodní úrovni.\n2.   Činnosti uvedené v odst. 1 písm. a) může Společenství financovat pouze poté, co byl výbor zřízený článkem 5 směrnice 98/34/ES konzultován ohledně žádostí, které mají být předloženy u orgánu uznaného podle článku 14 tohoto nařízení.\nČlánek 33\nSubjekty způsobilé k financování Společenstvím\nFinancování Společenstvím lze poskytovat orgánu uznanému podle článku 14 na provádění činností uvedených v článku 32.\nFinancování Společenstvím však lze rovněž poskytovat jiným subjektům na provádění činností uvedených v článku 32 kromě činností stanovených v odst. 1 písm. a) a b) uvedeného článku.\nČlánek 34\nFinancování\nRozpočtové prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.\nČlánek 35\nFinanční opatření\n1.   Financování ze strany Společenství se poskytuje:\na)\norgánu uznanému podle článku 14, a to bez výzvy k předkládání návrhů, na provádění činností uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) až g), pro které lze poskytnout granty v souladu s finančním nařízením;\nb)\njiným subjektům v podobě grantů po výzvě k předkládání návrhů nebo postupy zadávání veřejných zakázek, a to na provádění činností uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. c) až g).\n2.   Činnosti sekretariátu orgánu uznaného podle článku 14 uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) lze financovat na základě grantů na provozní náklady. Granty na provozní náklady se v případě opětovného poskytnutí automaticky nesnižují.\n3.   Grantové dohody mohou umožnit paušální krytí režijních nákladů příjemce do výše 10 % celkových způsobilých přímých nákladů na akce kromě případů, kdy jsou nepřímé náklady příjemce hrazeny prostřednictvím grantu na provozní náklady financovaného z rozpočtu Společenství.\n4.   Společné cíle spolupráce a správní a finanční podmínky pro granty udělované orgánu uznanému podle článku 14 lze vymezit v rámcových dohodách o partnerství, které podepíše Komise s tímto orgánem v souladu s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002. O uzavření těchto dohod jsou informovány Evropský parlament a Rada.\nČlánek 36\nŘízení a průběžná kontrola\n1.   Rozpočtové prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování činností posuzování shody, akreditace a dozoru nad trhem mohou pokrývat rovněž správní výdaje spojené s přípravnými činnostmi, průběžnou kontrolou, inspekcemi, audity a hodnoceními, které jsou přímo nezbytné pro dosahování cílů tohoto nařízení, a to zejména se studiemi, schůzemi, informačními a publikačními činnostmi, dále výdaje spojené s informačními sítěmi pro výměnu informací a veškeré další výdaje na administrativní a technickou pomoc, které může Komise používat pro činnosti posuzování shody a akreditace.\n2.   Komise hodnotí důležitost činností posuzování shody, akreditace a dozoru nad trhem financovaných Společenstvím s ohledem na potřeby politiky a právních předpisů Společenství a do 1. ledna 2013 a poté každých pět let o výsledcích tohoto hodnocení informuje Evropský parlament a Radu.\nČlánek 37\nOchrana finančních zájmů Společenství\n1.   Komise zajistí, aby byly finanční zájmy Společenství při provádění činností financovaných podle tohoto rozhodnutí chráněny pomocí uplatňování preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí účinných kontrol a získávání zpět neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (13), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (14) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (15).\n2.   V souvislosti s činnostmi Společenství financovanými podle tohoto nařízení se pod pojmem nesrovnalost uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí každé porušení právního předpisu Společenství nebo každé porušení smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.\n3.   Dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení obsahují ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditech prováděných Účetním dvorem, které lze v případě potřeby provést na místě.\nKAPITOLA VI\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 38\nTechnické pokyny\nV zájmu snazšího provádění tohoto nařízení Komise vypracuje nezávazné pokyny po konzultaci se zainteresovanými stranami.\nČlánek 39\nPřechodná ustanovení\nOsvědčení o akreditaci vydaná před 1. lednem 2010 mohou zůstat platná až do dne uplynutí doby své platnosti, avšak ne déle než do 31. prosince 2014. Toto nařízení se však použije v případě jejich prodloužení nebo obnovení.\nČlánek 40\nPřezkum a zprávy\nKomise předloží do 2. září 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, směrnice 2001/95/ES a dalších příslušných nástrojů Společenství týkajících se dozoru nad trhem. Tato zpráva bude zejména obsahovat analýzu celkového souladu předpisů Společenství v oblasti dozoru nad trhem. Zpráva bude případně doplněna návrhy na změnu nebo konsolidaci příslušných nástrojů v zájmu zdokonalení právní úpravy a zjednodušení. Zpráva bude zahrnovat hodnocení rozšíření působnosti kapitoly III tohoto nařízení na všechny výrobky.\nDo 1. ledna 2013 a poté každých pět let Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.\nČlánek 41\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce hospodářským subjektům za porušení ustanovení tohoto nařízení, včetně trestních sankcí za vážná porušení, a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou být zvýšeny, pokud se příslušný hospodářský subjekt dopustil dříve podobného porušení ustanovení tohoto nařízení. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do 1. ledna 2010 a neprodleně oznámí i všechny následné změny těchto ustanovení.\nČlánek 42\nZměna směrnice 2001/95/ES\nV článku 8 směrnice 2001/95/ES se odstavec 3 nahrazuje tímto:\n„3.   V případě výrobků, které představují vážné riziko, přijmou příslušné orgány okamžitě přiměřená opatření uvedená v odst. 1 písm. b) až f). Existenci vážného rizika stanoví členské státy, které vyhodnotí každý případ jednotlivě podle povahy věci a vezmou přitom v úvahu pokyny uvedené v bodu 8 přílohy II.“\nČlánek 43\nZrušení\nNařízení (EHS) č. 339/93 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2010.\nVšechny odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\nČlánek 44\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2010.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. července 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ.-P. JOUYET\n(1)  Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 1.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. února 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.\n(3)  Viz strana 82 v tomto čísle Úředního věstníku.\n(4)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.\n(5)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.\n(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 40, 17.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).\n(9)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).\n(10)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).\n(11)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).\n(12)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).\n(13)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.\n(14)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.\n(15)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nPožadavky na orgán uznaný podle článku 14\n1.\nOrgán uznaný podle článku 14 tohoto nařízení, dále jen „orgán“, musí být usazen ve Společenství.\n2.\nPodle stanov orgánu mají vnitrostátní akreditační orgány ze Společenství právo být členy, a to za předpokladu, že dodržují pravidla a cíle orgánu a další podmínky zde stanovené a ty, které byly dohodnuty s Komisí v rámcové dohodě.\n3.\nOrgán provádí konzultace se všemi zainteresovanými stranami.\n4.\nOrgán poskytne svým členům služby vzájemného hodnocení splňující požadavky článků 10 a 11.\n5.\nOrgán spolupracuje s Komisí v souladu s tímto nařízením.\nPŘÍLOHA II\nOznačení CE\n1.\nOznačení CE se skládá z iniciál „CE“ v tomto tvaru:\n2.\nPokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány proporce dané mřížkou na obrázku uvedeném v odstavci 1.\n3.\nPokud konkrétní právní předpisy nepředepisují zvláštní rozměry, musí být označení CE alespoň 5 mm vysoké.", "summary": "Akreditace a dozor nad trhem\nAkreditace a dozor nad trhem\nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (ES) č. 765/2008 – stanovení požadavků na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví společná pravidla pro akreditaci orgánů, které zajišťují, aby nepotravinářské výrobky v Evropské unii (EU) byly v souladu s určitými požadavky.\nZavádí systém dohledu s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti těchto výrobků a obecně jejich soulad s platnými požadavky.\nRovněž stanoví pravidla s ohledem na kontroly dovozu ze zemí mimo EU a zavádí obecné zásady pro označení CE *.\nKLÍČOVÉ BODY\nVnitrostátní akreditační orgány\nZemě EU musí:\nstanovit jedinou neziskovou vnitrostátní akreditační organizaci,\nzajistit, aby tato organizace měla dostatek finančních prostředků a pracovníků nezbytných k vykonávání jejích povinností,\nkontrolovat tuto organizaci a zajistit, že plní stanovené požadavky,\nsdělovat všechny relevantní informace Evropské komisi, která vytváří veřejně dostupný seznam různých vnitrostátních organizací.\nVnitrostátní akreditační orgány musí:\nurčit, zda jsou jednotlivé organizace posuzování shody * oprávněny vykonávat svou činnost, a kontrolovat jejich výkonnost,\nomezit, pozastavit nebo odejmout jeho osvědčení o akreditaci pro organizace posuzování, které přestaly být schopné vykonávat své povinnosti,\nbýt objektivní a nestranné a musí mít zavedeno efektivní řízení a vhodné vnitřní kontroly,\nsouhlasit se vzájemným hodnocením,\ninformovat ostatní vnitrostátní akreditační orgány o činnostech posuzování shody,\npravidelně zveřejňovat informace o výsledcích své práce.\nVzájemná hodnocení řídí Evropská spolupráce v akreditaci (EA) s cílem zajistit kvalitu služeb poskytovaných vnitrostátními akreditačními orgány.\nDozor nad trhem EU a dovozní kontroly\nZemě EU musí:\norganizovat a provádět dozor nad trhem s cílem zajistit bezpečnost výrobků,\nstáhnout, omezit nebo zakázat výrobky, které by mohly poškodit zdraví nebo ohrozit bezpečnost uživatelů, a neprodleně informovat Komisi o učiněných opatřeních,\nzavést postupy k řešení a vyřizování stížností,\nzajistit stanovení vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a poskytnout jim dostatečné zdroje k provádění jejich úkolů,\nzajistit vzájemnou spolupráci vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a výměnu informací mezi nimi,\nstanovit sankce, které mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení zákona.\nOrganizace dozoru nad trhem musí:\nprovádět v přiměřeném rozsahu kontroly a brát přitom v úvahu posuzování rizik, stížnosti a další informace,\nvarovat uživatele v rámci své země o jakýchkoli rizicích, která odhalí,\ninformovat systém pro rychlou výměnu informací (RAPEX) o jakýchkoli vážných rizicích,\nuskutečňovat výměnu informací o shodě výrobků prostřednictvím společné databáze EU,\nspolupracovat s orgány dohledu v ostatních zemích EU.\nVnitrostátní celní orgány mohou zabránit prodeji dovezeného výrobku v EU, pokud se domnívají, že představuje vážné riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí nebo jiný obecný zájem.\nOznačení CE smí k výrobku připojit pouze výrobce nebo někdo, kdo byl výrobcem zplnomocněn, aby jednal jeho jménem, za předpokladu, že výrobek splňuje požadavky shody.\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 1. ledna 2010.\nKONTEXT\nJe nezbytné, aby nepotravinářské výrobky, které se mohou volně pohybovat mezi zeměmi EU, nepředstavovaly nebezpečí pro veřejnost, životní prostředí nebo obecnou bezpečnost.\nAkreditace je součástí souhrnného systému, který zahrnuje posuzování shody a dozor nad trhem. Ustanovení nařízení týkající se dozoru nad trhem doplňují požadavky stanovené v jiných právních předpisech EU.\nVíce informací najdete zde:\n„Dozor nad trhem pro výrobky“ na internetových stránkách Evropské komise.\n* KLÍČOVÉ POJMY\n              \nOznačení CE: označení, které výrobce používá, aby vyjádřil, že výrobek je v souladu s požadavky právních předpisů EU.\nSubjekt posuzování shody: subjekt, který vykonává takové činnosti, jako je kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30–47)\nPostupné změny nařízení č. 765/2008 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4–17)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. J L 218, 13.8.2008, s. 82–128)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21–29)\nPoslední aktualizace 14.02.2017"}
{"celex_id": "22006A1021(01)", "reference": "EUR-Lex - 22006A1021(01) - CS\nDůležité právní upozornění\n|\n22006A1021(01)\nDohoda mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem - Prohlášení\nÚřední věstník L 292 , 21/10/2006 S. 0002 - 0019\nDohodamezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a NorskemEVROPSKÁ UNIEna jedné straně aISLANDSKÁ REPUBLIKAaNORSKÉ KRÁLOVSTVÍna straně druhé,dále jen \"smluvní strany\",PŘEJÍCE SI zlepšit justiční spolupráci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem, aniž by tím byla dotčena pravidla, jež chrání osobní svobodu,BEROUCE V ÚVAHU, že současné vztahy mezi smluvními stranami vyžadují úzkou spolupráci v boji proti trestné činnosti,VYJADŘUJÍCE vzájemnou důvěru ve strukturu a fungování svých právních řádů a ve schopnost všech smluvních stran zaručit spravedlivý proces,BEROUCE V ÚVAHU, že Island a Norsko vyjádřily přání uzavřít s členskými státy Evropské unie dohodu, jež jim umožní urychleně provádět opatření pro předávání podezřelých, obviněných a odsouzených a používat postup předávání s členskými státy,BEROUCE V ÚVAHU, že Evropská unie rovněž považuje uzavření takové dohody za žádoucí,BEROUCE V ÚVAHU, že je proto vhodné zřídit systém pro tento postup předávání,BEROUCE V ÚVAHU, že všechny členské státy a Norské království a Islandská republika jsou smluvními stranami řady úmluv v oblasti vydávání, včetně Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. prosince 1957 a Evropské úmluvy o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977. Severské státy mají jednotné právní předpisy o vydávání se společným pojetím vydávání,BEROUCE V ÚVAHU, že by měla být zachována úroveň spolupráce podle Úmluvy EU ze dne 10. března 1995 o zjednodušeném postupu vydávání a Úmluvy EU ze dne 27. září 1996 o vydávání všude tam, kde ji nelze zvýšit,BEROUCE V ÚVAHU, že rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu vymezeného touto dohodou musí podléhat dostatečným kontrolám, což znamená, že justiční orgán státu, ve kterém byla vyžádaná osoba zatčena, by měl být povinen přijmout rozhodnutí o jejím předání,BEROUCE V ÚVAHU, že úloha ústředních orgánů při výkonu zatýkacího rozkazu vymezeného touto dohodou by měla být omezena na praktickou a správní pomoc,BEROUCE V ÚVAHU, že tato dohoda ctí základní práva, a zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.Tato dohoda nebrání státu v tom, aby uplatňoval své ústavní zásady týkající se práva na spravedlivý proces, svobody sdružování, svobody tisku a svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích a bojovníků za svobodu,BEROUCE V ÚVAHU, že nikdo by neměl být předán do státu, v němž mu hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu,BEROUCE V ÚVAHU, že všechny státy ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů, a osobní údaje zpracované v souvislosti s prováděním této dohody by proto měly být chráněny v souladu se zásadami uvedené úmluvy,SE DOHODLY TAKTO:KAPITOLA 1OBECNÉ ZÁSADYČlánek 1Předmět a účel1. Smluvní strany se zavazují, že v souladu s touto dohodou zlepší předávání osob pro účely trestního stíhání nebo výkonu rozsudku mezi členskými státy na jedné straně a Norským královstvím a Islandskou republikou na straně druhé tím, že vezmou v úvahu jako minimální požadavky podmínky Úmluvy ze dne 27. září 1996 o vydávání, uzavřené mezi členskými státy Evropské unie.2. Smluvní strany se zavazují, že v souladu s touto dohodou zabezpečí, že systém vydávání osob mezi členskými státy na jedné straně a Norským královstvím a Islandskou republikou na straně druhé bude založen na mechanismu předávání osob na základě zatýkacího rozkazu v souladu s podmínkami této dohody.3. Tato dohoda se nijak nedotýká povinnosti ctít základní práva a základní právní zásady zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech, nebo, v případě výkonu příkazu justičním orgánem členského státu, zásad uvedených v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.4. Nic v této dohodě by nemělo být vykládáno tak, že zakazuje odmítnout předání osoby, na kterou byl vydán zatýkací rozkaz vymezený touto dohodou, existují-li na základě objektivních skutečností důvody se domnívat, že uvedený zatýkací rozkaz byl vydán za účelem stíhání nebo potrestání určité osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženství, etnického původu, státní příslušnosti, jazyka, politického přesvědčení nebo sexuální orientace nebo že by postavení této osoby mohlo být pro některý z těchto důvodů zhoršeno.Článek 2Definice1. \"Smluvními stranami\" se rozumějí Evropská unie a Norské království a Islandská republika.2. \"Členským státem\" se rozumí členský stát Evropské unie.3. \"Státem\" se rozumí členský stát, Norské království nebo Islandská republika.4. \"Třetím státem\" se rozumí jiný stát než stát vymezený v odstavci 3.5. \"Zatýkacím rozkazem\" se rozumí justiční rozhodnutí, které vydal některý stát proto, aby jiný stát zatkl a předal vyžádanou osobu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.Článek 3Oblast působnosti1. Zatýkací rozkaz lze vydat v případech jednání, za které lze podle práva vystavujícího státu uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nebo dobou trvání nejméně dvanáct měsíců, nebo byl-li již uložen trest nebo ochranné opatření, v případě trestu nebo ochranného opatření v délce nejméně čtyř měsíců.2. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, je předání podmíněno tím, že jednání, pro které byl zatýkací rozkaz vydán, je trestným činem podle práva vykonávajícího státu, nezávisle na znacích skutkové podstaty nebo popisu trestného činu.3. S výhradou článku 4, čl. 5 odst. 1 písm. b) až g) a článků 6, 7 a 8 neodmítne stát v žádném případě vykonat zatýkací rozkaz vystavený v souvislosti s jednáním jakékoli osoby, která přispěla ke spáchání skupinou osob sledujících společný cíl jednoho nebo více trestných činů v oblasti terorismu, jako jsou trestné činy uvedené v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu a v článcích 1, 2, 3 a 4 rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu, a trestné činy nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami, vraždy, těžké újmy na zdraví, únosu, omezování osobní svobody, braní rukojmí anebo znásilnění, za něž lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nebo délkou trvání nejméně dvanácti měsíců, a to i v případě, že se tato osoba vlastního provedení dotyčného trestného činu nebo trestných činů neúčastnila; toto přispění bylo úmyslné a došlo k němu s dalším vědomím toho, že její účast přispěje k dokonání trestné činnosti organizace.4. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé mohou učinit prohlášení v tom smyslu, že na základě vzájemnosti se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v odstavci 2 neuplatní za níže uvedených podmínek. Následující trestná jednání, pokud za ně lze ve vystavujícím státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nebo délkou trvání nejméně tři roky, a jak jsou vymezena právem tohoto státu, jsou důvodem pro předání na základě zatýkacího rozkazu podle podmínek této dohody a bez ověření oboustranné trestnosti tohoto jednání:- účast na zločinném spolčení,- terorismus,- obchod s lidmi,- pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,- nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,- nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,- korupce,- podvody, včetně podvodů poškozujících finanční zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,- legalizace výnosů z trestné činnosti,- padělání peněz, včetně eura,- počítačová trestná činnost,- trestná činnost proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin,- napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,- vražda, těžká újma na zdraví,- nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,- únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí,- rasismus a xenofobie,- organizovaná nebo ozbrojená loupež,- nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,- podvodná jednání,- vydírání a vymáhání peněz za ochranu,- padělání a pirátství výrobků,- padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami,- padělání platebních prostředků,- nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,- nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,- obchod s odcizenými vozidly,- znásilnění,- žhářství,- trestné činy, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,- únos letadla nebo plavidla,- sabotáž.Článek 4Důvody pro povinné odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazuStáty zavedou povinnost pro vykonávající justiční orgán odmítnout výkon zatýkacího rozkazu v těchto případech:1. pokud se na trestný čin, pro který je zatýkací rozkaz vydán, vztahuje ve vykonávajícím státě amnestie, pokud měl tento stát pravomoc stíhat takový trestný čin podle vlastního trestního práva;2. pokud má vykonávající justiční orgán informace, že vyžádaná osoba byla pravomocně odsouzena za stejný čin některým státem za předpokladu, že v případě odsouzení byl trest vykonán, právě je vykonáván nebo podle práva státu, ve kterém byl vynesen rozsudek, ho již nelze vykonat;3. pokud osoba, na niž byl zatýkací rozkaz vydán, není podle práva vykonávajícího státu vzhledem ke svému věku trestně odpovědná za jednání, pro které je zatýkací rozkaz vydán.Článek 5Jiné důvody pro odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazu1. Státy mohou zavést povinnost nebo možnost pro vykonávající justiční orgán odmítnout výkon zatýkacího rozkazu v těchto případech:a) pokud v některém z případů uvedených v čl. 3 odst. 2 není jednání, pro které byl vydán zatýkací rozkaz, trestným činem podle práva vykonávajícího státu; avšak v případě daní, poplatků, cel nebo měny nelze odmítnout výkon zatýkacího rozkazu z toho důvodu, že právo vykonávajícího státu neukládá tentýž druh daní, poplatků nebo cel anebo neobsahuje stejnou úpravu, pokud jde o daně, poplatky, cla a měny, jako právo vystavujícího státu;b) pokud osoba, na niž byl vydán zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím státě stíhána za stejné jednání, jako je jednání, pro které byl zatýkací rozkaz vydán;c) pokud justiční orgány vykonávajícího státu rozhodly buď nezahájit trestní stíhání kvůli trestnému činu, pro který byl zatýkací rozkaz vydán, nebo zastavit takové řízení, nebo byl-li v některém státě vynesen proti vyžádané osobě za stejné jednání pravomocný rozsudek, který brání dalšímu trestnímu stíhání;d) jsou-li trestní stíhání vyžádané osoby nebo výkon trestu podle práva vykonávajícího státu promlčeny a jednání spadá do soudní pravomoci tohoto státu na základě jeho vlastního trestního práva;e) pokud má vykonávající justiční orgán informace, že vyžádaná osoba byla pravomocně odsouzena za stejný čin třetím státem, za podmínky, že v případě odsouzení byl trest vykonán, právě je vykonáván nebo podle práva státu, který vynesl rozsudek, ho již nelze vykonat;f) byl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, vyžádaná osoba se zdržuje ve vykonávajícím státě, je jeho státním příslušníkem nebo zde má trvalý pobyt a tento stát se zaváže provést výkon trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody v souladu se svým vnitrostátním právem;g) vztahuje-li se zatýkací rozkaz na trestné činy, které:i) byly podle práva vykonávajícího státu spáchány zcela nebo zčásti na území vykonávajícího státu nebo na místě, které se za toto území považuje,neboii) byly spáchány mimo území vystavujícího státu a právo vykonávajícího státu neumožňuje stíhání za stejné trestné činy, byly-li spáchány mimo jeho území.2. Každý stát informuje generální sekretariát Rady, na základě kterých důvodů pro odmítnutí výkonu odstavce 1 stanovil povinnost pro své vykonávající justiční orgány odmítnout výkon zatýkacího rozkazu. Generální sekretariát zpřístupní obdržené informace všem státům a Komisi.Článek 6Výjimka v případě politických trestných činů1. Výkon nesmí být odmítnut z toho důvodu, že vykonávající stát by mohl považovat daný trestný čin za politický trestný čin, za trestný čin spojený s politickým trestným činem nebo za trestný čin spáchaný z politických pohnutek.2. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé však mohou učinit prohlášení v tom smyslu, že odstavec 1 se uplatní pouze na:a) trestné činy uvedené v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu;b) trestné činy spolčení, které odpovídají popisu jednání uvedeného v čl. 3 odst. 3, ke spáchání jednoho nebo více trestných činů uvedených v článcích 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu;ac) články 1, 2, 3 a 4 rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu.3. Byl-li zatýkací rozkaz vydán státem, který učinil prohlášení uvedené v odstavci 2, nebo státem, jehož jménem bylo toto prohlášení učiněno, může se stát vykonávající zatýkací rozkaz dovolávat vzájemnosti.Článek 7Výjimka z důvodu státní příslušnosti1. Výkon nesmí být odmítnut z toho důvodu, že vyžádaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího státu.2. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé mohou učinit prohlášení v tom smyslu, že jejich státní příslušníci nebudou předáváni nebo že takové předání bude povoleno pouze za určitých stanovených podmínek.3. Byl-li zatýkací rozkaz vydán státem, který učinil prohlášení uvedené v odstavci 2, nebo státem, za který bylo toto prohlášení učiněno, může se každý jiný stát při výkonu zatýkacího rozkazu dovolávat vzájemnosti.Článek 8Záruky, které musí vystavující stát poskytnout ve zvláštních případechVýkon zatýkacího rozkazu vykonávajícím justičním orgánem může podléhat těmto podmínkám:1. byl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, které byly uloženy rozhodnutím vyneseným v nepřítomnosti, a nebyla-li dotyčná osoba předvolána osobně nebo jinak informována o dni a místu jednání, které vedlo k rozhodnutí vynesenému v nepřítomnosti, může být předání podmíněno tím, že vystavující justiční orgán poskytne přiměřenou záruku, že osoba, na kterou byl vydán zatýkací rozkaz, bude mít možnost požádat ve vystavujícím státě o obnovu řízení a být přítomna soudnímu jednání;2. lze-li za trestný čin, pro který byl vydán zatýkací rozkaz, uložit trest odnětí svobody na doživotí nebo ochranné opatření spojené s doživotním zbavením osobní svobody, může být výkon uvedeného zatýkacího rozkazu podmíněn tím, že vystavující stát poskytne záruku, kterou bude vykonávající stát považovat za dostačující, že přezkoumá trest nebo ochranné opatření na žádost nebo nejpozději po dvaceti letech, nebo podpoří udělení milosti, o kterou může osoba požádat na základě práva nebo praxe vystavujícího státu, za účelem upuštění od výkonu tohoto trestu nebo opatření;3. je-li osoba, na kterou byl vydán zatýkací rozkaz za účelem trestního stíhání, státním příslušníkem vykonávajícího státu nebo zde má trvalý pobyt, může být předání podmíněno tím, že osoba bude po vyslechnutí vrácena do vykonávajícího státu, aby zde vykonala trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody uložené ve vystavujícím státě.Článek 9Určení příslušných justičních orgánů1. Vystavujícím justičním orgánem je justiční orgán vystavujícího státu, který je příslušný pro vydání zatýkacího rozkazu podle práva tohoto státu.2. Vykonávajícím justičním orgánem je justiční orgán vykonávajícího státu, který je příslušný k výkonu zatýkacího rozkazu podle práva tohoto státu. Při učinění oznámení uvedeného v čl. 38 odst. 1 může být jako příslušný orgán k výkonu zatýkacího rozkazu určen ministr spravedlnosti bez ohledu na to, zda je justičním orgánem podle vnitrostátního práva uvedeného státu.3. Smluvní strany se o svých příslušných orgánech vzájemně informují.Článek 10Účast ústředního orgánu1. Smluvní strany se mohou vzájemně informovat o ústředním orgánu každého státu, který tento orgán určil, nebo, stanoví-li to právní řád daného státu, o více ústředních orgánech, které budou nápomocny příslušným justičním orgánům.2. Smluvní strany současně mohou uvést, že kvůli organizaci vnitřního soudního systému daných států odpovídá jeden nebo více ústředních orgánů za administrativní doručení a převzetí zatýkacích rozkazů a za další související úřední písemný styk. Tyto údaje jsou závazné pro všechny orgány vystavujícího státu.Článek 11Obsah a forma zatýkacího rozkazu1. Zatýkací rozkaz obsahuje v souladu s formulářem uvedeným v příloze této dohody tyto údaje:a) totožnost a státní příslušnost vyžádané osoby;b) název, adresu, číslo telefonu a faxu a e-mailovou adresu vystavujícího justičního orgánu;c) údaj o tom, zda existuje vykonatelný rozsudek, zatýkací rozkaz nebo jiné vykonatelné soudní rozhodnutí se stejným účinkem v oblasti působnosti článků 2 a 3;d) povahu a právní kvalifikaci trestného činu, zejména s ohledem na článek 3;e) popis okolností, za kterých byl trestný čin spáchán, včetně doby, místa a míry účasti vyžádané osoby na trestném činu;f) uložený trest, existuje-li pravomocný rozsudek, nebo stanovené trestní sazby pro daný trestný čin podle práva vystavujícího státu;g) pokud možno, jiné následky trestného činu.2. Zatýkací rozkaz musí být přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu. Každá smluvní strana může při uzavření této dohody nebo kdykoli poté učinit prohlášení, že přijme překlad do jednoho nebo více jiných úředních jazyků státu.KAPITOLA 2POSTUP PŘEDÁVÁNÍČlánek 12Doručení zatýkacího rozkazu1. Je-li známo místo pobytu vyžádané osoby, může vystavující justiční orgán doručit zatýkací rozkaz přímo vykonávajícímu justičnímu orgánu.2. Vystavující justiční orgán může v každém případě rozhodnout o pořízení záznamu o vyžádané osobě v Schengenském informačním systému (SIS).Tento záznam se pořizuje podle příslušných ustanovení právních předpisů Evropské unie o záznamech v Schengenském informačním systému týkajících se osob za účelem předávání. Pořízení záznamu v Schengenském informačním systému je rovnocenné zatýkacímu rozkazu, ke kterému jsou přiloženy údaje stanovené v čl. 11 odst. 1.3. Po přechodnou dobu, dokud nebude SIS schopen předávat všechny údaje uvedené v článku 11, je pořízení záznamu rovnocenné zatýkacímu rozkazu až do doby, dokud vykonávající justiční orgán neobdrží v řádné a náležité formě originál.Článek 13Postupy pro doručování zatýkacího rozkazu1. Nezná-li vystavující justiční orgán příslušný vykonávající justiční orgán, provede potřebné šetření, aby získal tuto informaci od vykonávajícího státu.2. Nelze-li použít služeb SIS, může vystavující justiční orgán požádat o doručení zatýkacího rozkazu Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol).3. Vystavující justiční orgán může doručit zatýkací rozkaz jakýmkoli bezpečným prostředkem, který umožňuje vyhotovit písemný záznam, za podmínek umožňujících vykonávajícímu státu ověřit jeho pravost.4. Veškeré obtíže týkající se doručení nebo pravosti dokumentu potřebného pro výkon zatýkacího rozkazu se projednají přímo mezi dotčenými justičními orgány nebo popřípadě prostřednictvím ústředních orgánů států.5. Není-li orgán, který obdrží zatýkací rozkaz, orgánem příslušným na jeho základě konat, postoupí jej bez dalšího příslušnému orgánu ve svém státě a informuje o tom vystavující justiční orgán.Článek 14Práva vyžádané osoby1. Je-li vyžádaná osoba zatčena, vykonávající justiční orgán ji v souladu se svým vnitrostátním právem informuje o zatýkacím rozkazu a jeho obsahu a rovněž o tom, že může souhlasit s předáním vystavujícímu justičnímu orgánu.2. Vyžádaná osoba, která je zatčena za účelem výkonu zatýkacího rozkazu, má v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu právo na právního zástupce a tlumočníka.Článek 15Držení vyžádané osoby ve vazběPři zatčení osoby na základě zatýkacího rozkazu rozhodne vykonávající justiční orgán v souladu s právem vykonávajícího státu o tom, zda by měla být vyžádaná osoba ponechána ve vazbě. Tuto osobu lze kdykoli předběžně propustit z vazby v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu za podmínky, že příslušný orgán daného státu učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla uprchnout.Článek 16Souhlas s předáním1. Uvede-li zatčená osoba, že souhlasí s předáním, musí být tento souhlas a popřípadě výslovné vzdání se práva na uplatnění zásady speciality, uvedené v čl. 30 odst. 2, vyjádřeny před vykonávajícím justičním orgánem v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu.2. Každý stát přijme nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že souhlas a popřípadě vzdání se práva podle odstavce 1 je vyjádřeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že je tato osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků. Za tímto účelem má vyžádaná osoba právo na právního zástupce.3. Souhlas a popřípadě vzdání se práva podle odstavce 1 se úředně zaznamená do protokolu postupem stanoveným vnitrostátním právem vykonávajícího státu.4. Souhlas nelze v zásadě odvolat. Každý stát může stanovit, že souhlas a popřípadě vzdání se práva lze odvolat v souladu s pravidly použitelnými na základě jeho vnitrostátního práva. V tomto případě se při počítání lhůt uvedených v článku 20 nebere v úvahu doba mezi dnem, kdy byl souhlas vyjádřen, a dnem, kdy byl tento souhlas odvolán. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé mohou současně s prohlášením podle čl. 38 odst. 1 učinit prohlášení, že hodlají využít této možnosti, a uvedou postupy, kterými lze souhlas odvolat, a jejich případné změny.Článek 17Výslech vyžádané osobyNesouhlasí-li zatčená osoba se svým předáním podle článku 16, má právo být vyslechnuta vykonávajícím justičním orgánem v souladu s právem vykonávajícího státu.Článek 18Rozhodnutí o předání1. Vykonávající justiční orgán rozhodne o předání osoby ve lhůtách a za podmínek stanovených v této dohodě.2. Považuje-li vykonávající justiční orgán informace, které mu sdělil vystavující stát, za nedostatečné k tomu, aby mohl rozhodnout o předání, požádá o neprodlené poskytnutí potřebných doplňujících informací, zejména s ohledem na články 4 až 6, 8 a 11, a může stanovit lhůtu, ve které mají být tyto informace dodány, přičemž vezme v úvahu nutnost dodržet lhůty stanovené v článku 20.3. Vystavující justiční orgán může kdykoli doručit vykonávajícímu justičnímu orgánu dodatečné informace, které považuje za užitečné.Článek 19Rozhodnutí v případě vícenásobných žádostí1. Pokud byl na tutéž osobu vydán evropský zatýkací rozkaz nebo zatýkací rozkaz dvěma nebo více státy, rozhodne vykonávající justiční orgán o tom, který ze zatýkacích rozkazů bude vykonán, přičemž zváží všechny okolnosti a zejména závažnost a místo spáchání trestných činů, dny vydání zatýkacích rozkazů a zda byl zatýkací rozkaz vydán za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.2. Vykonávající justiční orgán členského státu může při rozhodování podle odstavce 1 požádat o stanovisko Eurojust.3. Existuje-li současně zatýkací rozkaz a žádost o vydání podaná třetím státem, rozhodne příslušný orgán vykonávajícího státu o tom, zda má přednost zatýkací rozkaz nebo žádost o vydání, přičemž zváží všechny okolnosti, zejména uvedené v odstavci 1 a v použitelné smlouvě.4. Tímto článkem nejsou dotčeny závazky států vyplývající ze statutu Mezinárodního trestního soudu.Článek 20Lhůty a postupy pro rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu1. Zatýkací rozkaz se projednává a vykonává jako neodkladná záležitost.2. Souhlasí-li vyžádaná osoba se svým předáním, mělo by být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do deseti dnů od vyjádření tohoto souhlasu.3. V ostatních případech by mělo být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do 60 dnů po zatčení vyžádané osoby.4. Nelze-li ve zvláštních případech vykonat zatýkací rozkaz ve lhůtách stanovených v odstavci 2 nebo 3, uvědomí o tom vykonávající justiční orgán neprodleně vystavující justiční orgán s uvedením důvodů prodlení. V takovém případě lze lhůty prodloužit o dalších 30 dnů.5. Evropská unie může jménem kteréhokoli ze svých členských států současně s prohlášením podle čl. 38 odst. 1 učinit prohlášení uvádějící, ve kterých případech se odstavce 3 a 4 nepoužijí. Norsko a Island se mohou vůči těmto členským státům dovolávat vzájemnosti.6. Dokud vykonávající justiční orgán nepřijme pravomocné rozhodnutí o zatýkacím rozkazu, zajistí, aby byly i nadále splněny materiální podmínky nezbytné k účinnému předání osoby.7. Každé odmítnutí výkonu zatýkacího rozkazu musí obsahovat odůvodnění.Článek 21Situace před přijetím rozhodnutí1. Byl-li zatýkací rozkaz vydán za účelem trestního stíhání, musí vykonávající justiční orgán:a) buď souhlasit s tím, že vyžádaná osoba bude vyslechnuta podle článku 22;b) nebo souhlasit s dočasným předáním vyžádané osoby.2. Podmínky a doba trvání dočasného předání je stanovena vzájemnou dohodou mezi vystavujícím a vykonávajícím justičním orgánem.3. V případě dočasného předání musí mít tato osoba možnost vrátit se do vykonávajícího státu, aby se tam účastnila jednání, která se jí týkají v rámci řízení o předání.Článek 22Výslech osoby před přijetím rozhodnutí1. Vyžádanou osobu vyslechne justiční orgán, kterému bude nápomocna jiná osoba určená v souladu s právem státu dožadujícího justičního orgánu.2. Vyžádaná osoba je vyslechnuta v souladu s právem vykonávajícího státu a podmínkami stanovenými vzájemnou dohodou mezi vystavujícím a vykonávajícím justičním orgánem.3. Příslušný vykonávající justiční orgán může pověřit jiný justiční orgán svého státu, aby se podílel na výslechu vyžádané osoby, a to za účelem zajištění řádného použití tohoto článku a stanovených podmínek.Článek 23Výsady a imunity1. Požívá-li vyžádaná osoba ve vykonávajícím státě výsady nebo imunity, pokud jde o pravomoc trestně stíhat nebo potrestat tuto osobu, začínají lhůty uvedené v článku 20 běžet a počítat se dnem, kdy byl vykonávající justiční orgán vyrozuměn o tom, že došlo ke zbavení této výsady nebo imunity.2. Vykonávající stát zajistí, aby byly splněny materiální podmínky nezbytné pro účinné předání, nepožívá-li tato osoba již nadále této výsady nebo imunity.3. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity oprávněn orgán vykonávajícího státu, vykonávající justiční orgán jej neprodleně požádá o výkon této pravomoci. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity oprávněn orgán jiného státu nebo mezinárodní organizace, požádá o výkon této pravomoci vystavující justiční orgán.Článek 24Souběžné mezinárodní závazkyTouto dohodou nejsou dotčeny závazky vykonávajícího státu v případech, kdy byla vyžádaná osoba vydána do tohoto státu z třetího státu a je-li tato osoba chráněna ustanoveními ujednání, podle kterého byla vydána, týkajícími se zásady speciality. Vykonávající stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby neprodleně získal souhlas státu, ze kterého byla vyžádaná osoba vydána, aby mohla být předána do státu, který vydal zatýkací rozkaz. Lhůty uvedené v článku 20 začínají běžet a počítat se dnem, ke kterému přestane zásada speciality platit.Až do rozhodnutí státu, ze kterého byla vyžádaná osoba vydána, zajistí vykonávající stát, aby byly i nadále splněny materiální podmínky nezbytné k účinnému předání osoby.Článek 25Oznámení rozhodnutíVykonávající justiční orgán oznámí neprodleně vystavujícímu justičnímu orgánu rozhodnutí o způsobu vyřízení zatýkacího rozkazu.Článek 26Lhůty pro předání osoby1. Vyžádaná osoba je předána co nejdříve v den, který dohodnou dotyčné orgány.2. Vyžádaná osoba je předána do deseti dnů po přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu.3. Brání-li předání vyžádané osoby ve lhůtě stanovené v odstavci 2 okolnosti, které jsou mimo kontrolu států, vykonávající a vystavující justiční orgán se neprodleně vzájemně kontaktují a dohodnou nové datum předání. V tomto případě se předání uskuteční do deseti dnů od nově dohodnutého data.4. Předání lze výjimečně dočasně odložit ze závažných humanitárních důvodů, například existují-li závažné důvody domnívat se, že by to zjevně ohrozilo život nebo zdraví vyžádané osoby. Zatýkací rozkaz se vykoná, jakmile tyto důvody pominou. Vykonávající justiční orgán neprodleně informuje vystavující justiční orgán a dohodne s ním nové datum předání. V tomto případě se předání uskuteční do deseti dnů od nově dohodnutého data.5. Nachází-li se osoba po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 až 4 stále ve vazbě, musí být propuštěna.Článek 27Odložené nebo podmíněné předání1. Vykonávající justiční orgán může poté, co rozhodne o výkonu zatýkacího rozkazu, odložit předání vyžádané osoby, aby mohla být stíhána ve vykonávajícím státě, nebo byla-li již odsouzena, aby mohla na jeho území vykonat trest, který jí byl uložen za jiný trestný čin, než který je uveden v zatýkacím rozkaze.2. Namísto odložení předání může vykonávající justiční orgán dočasně předat vyžádanou osobu vystavujícímu státu za podmínek stanovených vzájemnou dohodou mezi vykonávajícím a vystavujícím justičním orgánem. Tato dohoda musí být písemná a její podmínky jsou závazné pro všechny orgány vystavujícího státu.Článek 28Průvoz1. Každý stát povolí průvoz vyžádané osoby, která je předávána, přes své území za podmínky, že bude informován o:a) totožnosti a státní příslušnosti osoby, na kterou byl vydán zatýkací rozkaz;b) existenci zatýkacího rozkazu;c) povaze a právní kvalifikaci trestného činu;d) okolnostech spáchání trestného činu, včetně doby a místa.Stát, jehož jménem bylo učiněno prohlášení v souladu s čl. 7 odst. 2 v tom smyslu, že jeho státní příslušníci nebudou předáváni nebo že takové předání bude povoleno pouze za určitých konkrétních podmínek, může za stejných podmínek odmítnout průvoz svých státních příslušníků svým územím nebo jej podmínit stejnými podmínkami.2. Smluvní strany si navzájem oznámí orgán určený pro každý stát jako příslušný k přijímání žádostí o průvoz, potřebných dokumentů a ostatní úřední korespondence související se žádostmi o průvoz.3. Žádost o průvoz a informace uvedené v odstavci 1 mohou být zaslány orgánu určenému podle odstavce 2 jakýmkoli prostředkem, který umožňuje vyhotovit písemný záznam. Stát průvozu sdělí své rozhodnutí stejným postupem.4. Tato dohoda se nevztahuje na leteckou přepravu bez plánovaného mezipřistání. Dojde-li však k neplánovanému přistání, poskytne vystavující stát orgánu určenému podle odstavce 2 veškeré informace uvedené v odstavci 1.5. Týká-li se průvoz osoby, která má být vydána do některého státu z třetího státu, použije se tento článek obdobně. V tomto případě se zejména slova \"zatýkací rozkaz\" vymezený touto dohodou nahrazují slovy \"žádost o vydání\".KAPITOLA 3ÚČINKY PŘEDÁNÍČlánek 29Započtení doby zbavení svobody ve vykonávajícím státě1. Vystavující stát započítá dobu, po kterou byla vyžádaná osoba zbavena svobody v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu, do celkové doby zbavení svobody, která má být vykonána ve vystavujícím státě v důsledku uložení trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.2. Za tímto účelem poskytne vykonávající justiční orgán nebo ústřední orgán, který je určen podle článku 10, vystavujícímu justičnímu orgánu při předání všechny informace o době, po kterou byla vyžádaná osoba zbavena svobody na základě zatýkacího rozkazu.Článek 30Případné trestní stíhání pro jiné trestné činy1. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé si mohou navzájem oznámit, že se ve vztazích států s jinými státy, na které se vztahuje stejné oznámení, předpokládá, že byl udělen souhlas k tomu, aby osoba byla stíhána, odsouzena nebo držena ve vazbě za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody za jiný trestný čin, než pro který byla předána a kterého se dopustila před svým předáním, neuvede-li v konkrétním případě vykonávající justiční orgán ve svém rozhodnutí o předání něco jiného.2. Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 3 nelze osobu, která byla předána, stíhat, odsoudit ani jinak zbavit svobody za jiný trestný čin, než pro který byla předána a kterého se dopustila před svým předáním.3. Odstavec 2 se nepoužije v těchto případech:a) pokud vyžádaná osoba neopustila území státu, do kterého byla předána, ve lhůtě 45 dnů od svého konečného propuštění, ačkoli k tomu měla příležitost, nebo se na toto území po jeho opuštění vrátila;b) pokud za trestný čin nelze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody;c) pokud trestní řízení nevede k uplatnění opatření omezujícího osobní svobodu;d) pokud by osobě mohl být uložen trest nebo opatření, které nezahrnují zbavení osobní svobody, zejména peněžitý trest nebo opatření, které jej nahrazuje, i když tento trest nebo opatření mohou omezit její osobní svobodu;e) pokud osoba souhlasí s předáním a popřípadě se současně vzdala práva na uplatnění zásady speciality podle článku 16;f) pokud se osoba po svém předání výslovně vzdala práva na uplatnění zásady speciality ve vztahu k určitým trestným činům spáchaným před jejím předáním. Prohlášení o vzdání se práva musí být učiněno před příslušnými justičními orgány vystavujícího státu a zaznamenáno do protokolu v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu. Prohlášení o vzdání se práva musí být vyjádřeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že ho tato osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků. Za tímto účelem má tato osoba právo na právního zástupce;g) pokud vykonávající justiční orgán, který osobu předal, udělí souhlas v souladu s odstavcem 4.4. Žádost o souhlas se předá vykonávajícímu justičnímu orgánu společně s údaji uvedenými v čl. 11 odst. 1 a překladem uvedeným v čl. 11 odst. 2. Souhlas se udělí, podléhá-li trestný čin, kvůli němuž se žádá o souhlas, předání v souladu s touto dohodou. Souhlas se odmítne z důvodů uvedených v článku 4, jinak může být odmítnut jen z důvodů uvedených v článku 5 nebo v čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 2. Rozhodnutí musí být přijato do 30 dnů od obdržení žádosti. V případech uvedených v článku 8 musí vystavující stát poskytnout stanovené záruky.Článek 31Předání nebo další vydání1. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé si mohou si mohou navzájem oznámit, že se ve vztazích států s jinými státy, na které se vztahuje stejné oznámení, předpokládá, že byl udělen souhlas s předáním osoby jinému státu, než je vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu vydaného pro trestný čin, který byl spáchán před předáním této osoby, neuvede-li v konkrétním případě vykonávající justiční orgán ve svém rozhodnutí o předání něco jiného.2. V každém případě může být osoba, která byla předána vystavujícímu státu na základě zatýkacího rozkazu, předána bez souhlasu vykonávajícího státu jinému státu, než je tento vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu vydaného pro trestný čin, který byl spáchán před jejím předáním, v těchto případech:a) pokud vyžádaná osoba neopustila území státu, do kterého byla předána, ve lhůtě 45 dnů od svého konečného propuštění, ačkoli k tomu měla příležitost, nebo se na toto území po jeho opuštění vrátila;b) pokud vyžádaná osoba souhlasí s předáním do jiného státu, než je vykonávající stát, na základě zatýkacího rozkazu. Souhlas musí být vyjádřen před příslušnými justičními orgány vystavujícího státu a zaznamenán do protokolu v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu. Prohlášení o souhlasu musí být vyjádřeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že ho tato osoba učinila dobrovolně a s plným vědomím důsledků. Za tímto účelem má vyžádaná osoba právo na právního zástupce;c) pokud se na vyžádanou osobu nevztahuje zásada speciality v souladu s čl. 30 odst. 3 písm. a), e), f) a g).3. Vykonávající justiční orgán souhlasí s předáním do jiného státu podle těchto pravidel:a) žádost o souhlas se podá podle článku 12 společně s údaji uvedenými v čl. 11 odst. 1 a překladem uvedeným v čl. 11 odst. 2;b) souhlas se udělí, podléhá-li trestný čin, kvůli němuž se žádá o souhlas, předání v souladu s touto dohodou;c) rozhodnutí musí být přijato do 30 dnů od obdržení žádosti;d) souhlas se odmítne z důvodů uvedených v článku 4, jinak může být odmítnut jen z důvodů uvedených v článku 5 nebo v čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 2.V případech uvedených v článku 8 musí vystavující stát poskytnout stanovené záruky.4. Bez ohledu na odstavec 1 nesmí být osoba, která byla předána na základě zatýkacího rozkazu, vydána do třetího státu bez souhlasu příslušného orgánu státu, který tuto osobu předal. Tento souhlas se udělí v souladu se smlouvami, kterými je stát vázán, jakož i s jeho vnitrostátním právem.Článek 32Předání věcí1. Na žádost vystavujícího justičního orgánu nebo z vlastního podnětu zajistí a předá vykonávající justiční orgán v souladu se svým vnitrostátním právem věci, které:a) mohou sloužit jako důkaz nebob) vyžádaná osoba získala trestným činem.2. Věci uvedené v odstavci 1 musí být předány i tehdy, nelze-li zatýkací rozkaz vykonat kvůli úmrtí nebo uprchnutí vyžádané osoby.3. Podléhají-li věci uvedené v odstavci 1 zajištění na území vykonávajícího státu a jsou-li potřebné pro probíhající trestní řízení, může si je tento stát dočasně ponechat nebo je předat vystavujícímu státu pod podmínkou, že budou vráceny.4. Případná práva vykonávajícího státu nebo třetích osob na věci uvedené v odstavci 1 jsou zachována. Existují-li tato práva, vrátí vystavující stát věci bezúplatně vykonávajícímu státu neprodleně po skončení trestního řízení.Článek 33Náklady1. Náklady vzniklé na území vykonávajícího státu v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu hradí tento stát.2. Všechny ostatní náklady hradí vystavující stát.KAPITOLA 4OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍČlánek 34Vztah k jiným právním nástrojům1. Tato dohoda nahrazuje ode dne svého vstupu v platnost odpovídající ustanovení níže uvedených smluv použitelných v oblasti vydávání ve vztazích mezi Norskem a Islandem na jedné straně a členskými státy na straně druhé, aniž je dotčeno jejich uplatňování ve vztazích mezi těmito státy a třetími státy:a) Evropská úmluva o vydávání ze dne 13. prosince 1957, její dodatkový protokol ze dne 15. října 1975, její druhý dodatkový protokol ze dne 17. března 1978 a Evropská úmluva o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977, pokud jde o vydávání, ve znění protokolu z roku 2003, jakmile vstoupí v platnost;b) hlava III kapitola 4 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích;c) ustanovení úmluv Evropské unie o vydávání z roku 1995 a 1996, jež jsou významná pro Schengenskou dohodu, a to v rozsahu, v němž jsou platná.2. Státy mohou nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání platné v době uzavření této dohody, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit cíle této dohody a pokud pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy předávání osob, na které byl vydán zatýkací rozkaz. Smluvní strany si veškeré takové dohody nebo ujednání vzájemně oznámí.3. Státy mohou po vstupu této dohody v platnost uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit ustanovení této dohody a pokud pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy předávání osob, na které byl vydán zatýkací rozkaz, zejména tím, že stanovují kratší lhůty než lhůty uvedené v článku 20, rozšiřují seznam trestných jednání uvedený v čl. 3 odst. 4, dále omezují důvody odmítnutí stanovené v článcích 4 a 5 nebo snižují hranici stanovenou v čl. 3 odst. 1 nebo 4.Dohodami a ujednáními uvedenými v prvním pododstavci nesmějí být v žádném případě dotčeny vztahy se státy, které nejsou smluvními stranami těchto dohod nebo ujednání.Smluvní strany si rovněž vzájemně oznámí veškeré takové nové dohody a ujednání uvedené v prvním pododstavci do tří měsíců od jejich podpisu.4. Uplatňují-li se smlouvy nebo dohody uvedené v odstavci 1 na území států nebo na územích, za jejichž vnější vztahy je zodpovědný některý stát, které však nejsou v územní působnosti této dohody, vztahy mezi těmito územími a ostatními státy se nadále řídí uvedenými nástroji.Článek 35Přechodná ustanovení1. Žádosti o vydání obdržené přede dnem vstupu této dohody v platnost se nadále řídí stávajícími nástroji týkajícími se vydávání. Žádosti obdržené po tomto dni se řídí touto dohodou.2. Norsko a Island na jedné straně a Evropská unie jménem kteréhokoli z jejích členských států na straně druhé mohou při učinění oznámení uvedeného v čl. 38 odst. 1 učinit prohlášení, že jako vykonávající stát bude dotyčný stát nadále uplatňovat systém vydávání platný před vstupem této dohody v platnost ve vztahu k činům spáchaným přede dnem, který stanoví. Tímto dnem může být nejpozději den vstupu této dohody v platnost. Uvedené prohlášení lze kdykoli odvolat.Článek 36Řešení sporůJakýkoli spor mezi Islandem nebo Norskem a členským státem Evropské unie o výkladu nebo uplatňování této dohody může strana sporu předložit na zasedání zástupců vlád členských států Evropské unie a Islandu a Norska za účelem jeho vyřešení do šesti měsíců.Článek 37JudikaturaPro účely dosažení cíle, kterým je co nejjednotnější uplatňování a výklad ustanovení této dohody, smluvní strany neustále sledují vývoj judikatury Soudního dvora Evropských společenství a vývoj judikatury příslušných soudů Islandu a Norska týkající se těchto ustanovení a ustanovení podobných nástrojů o předávání. Pro tento účel se vytvoří mechanismus pro zajištění vzájemného pravidelného předávání této judikatury.Článek 38Oznámení, prohlášení, vstup v platnost1. Smluvní strany si vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro to, aby vyjádřily souhlas být touto dohodou vázány.2. Při učinění oznámení podle odstavce 1 učiní smluvní strany kterékoli z oznámení nebo prohlášení uvedených v čl. 5 odst. 2, čl. 9 odst. 3, čl. 28 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 této dohody a mohou učinit kterékoli z oznámení nebo prohlášení uvedených v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 2, čl. 16 odst. 4, čl. 20 odst. 5, čl. 30 odst. 1, čl. 31 odst. 1 a čl. 35 odst. 2 této dohody. Prohlášení nebo oznámení uvedená v čl. 3 odst. 4, čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 2 mohou být učiněna kdykoli. Prohlášení nebo oznámení uvedená v čl. 9 odst. 3 a čl. 28 odst. 2 mohou být kdykoli změněna a prohlášení nebo oznámení uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 4, čl. 20 odst. 5, čl. 34 odst. 2 a čl. 35 odst. 2 kdykoli odvolána.3. Učiní-li taková prohlášení nebo oznámení Evropská unie, uvede v nich, kterých z jejích členských států se prohlášení týká.4. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni, kdy generální tajemník Rady Evropské unie potvrdí, že jsou splněny všechny formální požadavky ohledně souhlasu s touto dohodou smluvními stranami.Článek 39PřistoupeníPřistoupení nových členských států k Evropské unii zakládá práva a povinnosti podle této dohody mezi těmito novými členskými státy a Islandem a Norskem.Článek 40Společný přezkumSmluvní strany se dohodly, že tuto dohodu, a zejména prohlášení učiněná podle čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a čl. 20 odst. 5 této dohody, společně přezkoumají nejpozději pět let po jejím vstupu v platnost. Nebudou-li prohlášení uvedená v čl. 7 odst. 2 obnovena, skončí jejich platnost pět let po vstupu této dohody v platnost. Přezkum se zaměří zejména na praktické provádění, výklad a vývoj dohody a jeho předmětem mohou být rovněž takové otázky, jako jsou důsledky dalšího rozvoje Evropské unie v oblastech upravovaných touto dohodou.Článek 41Výpověď1. Tuto dohodu mohou smluvní strany vypovědět. V případě vypovězení Islandem nebo Norskem zůstává tato dohoda v platnosti mezi Evropskou unií a tou smluvní stranou, která ji nevypověděla.2. Výpověď této dohody podle odstavce 1 nabývá účinku šest měsíců po uložení oznámení o vypovězení. Řízení o žádostech o předání, která nejsou k tomuto dni skončena, se dokončí v souladu s touto dohodou.Článek 42Depozitář1. Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.2. Depozitář zveřejňuje informace o každém oznámení nebo prohlášení učiněném v souvislosti s touto dohodou.V Vídni dne 28. června 2006 v jediném vyhotovení v jazyce islandském, norském, anglickém, českém, dánském, estonském, francouzském, finském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.Fyrir hönd EvrópusambandsinsFor Den europeiske unionPor la Unión EuropeaZa Evropskou uniiFor den Europæiske UnionFür die Europäische UnionEuroopa Liidu nimelΓια την Ευρωπαϊκή ΈνωσηFor the European UnionPour l'Union européenneThar ceann an Aontais EorpaighPer l'Unione europeaEiropas Savienības vārdāEuropos Sąjungos varduAz Európai Unió részérőlGħall-Unjoni EwropeaVoor de Europese UnieW imieniu Unii EuropejskiejPela União EuropeiaZa Európsku úniuZa Evropsko unijoEuroopan unionin puolestaPå Europeiska unionens vägnar+++++ TIFF +++++Fyrir hönd lýðveldisins ÍslandsFor Republikken IslandPor la República de IslandiaZa Islandskou republikuFor Republikken IslandFür die Republik IslandIslandi Vabariigi nimelΓια τη Δημοκρατία της ΙσλανδίαςFor the Republic of IcelandPour la République d'IslandeThar ceann Phoblacht na hÍoslainnePer la Repubblica d'IslandaIslandes Republikas vārdāIslandijos Respublikos varduAz Izlandi Köztársaság részérőlGhar-Repubblika ta' l-IżlandaVoor de Republiek IjslandW imieniu Republiki IslandiiPela República da IslândiaZa Islandskú republikuZa Republiko IslandijoIslannin tasavallan puolestaPå Republiken Islands vägnar+++++ TIFF +++++Fyrir hönd Konungsríkisins NoregsFor Kongeriket NorgePor el Reino de NoruegaZa Norské královstviFor Kongeriget NorgeFür das Königreich NorwegenNorra Kuningriigi nimelΓια το Βασίλειο της ΝορβηγίαςFor the Kingdom of NorwayPour le Royaume de NorvègeThar ceann Ríocht na hIoruaPer il Regno di NorvegiaNorvēģijas Karalistes vārdāNorvegijos Karalystės varduA Norvég Királyság részérőlGhar-Renju tan-NorveġjaVoor het Koninkrijk NoorwegenW imieniu Królestwa NorwegiiPelo Reino da NoruegaZa Nórske kráľovstvoZa Kraljevino NorveškoNorjan kuningaskunnan puolestaPå Konungariket Norges vägnar+++++ TIFF +++++--------------------------------------------------", "summary": "Postup předávání mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem\nPostup předávání mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nDohoda mezi EU a Islandem a Norskem o postupu předávání mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem\nRozhodnutí 2006/697/ES o podpisu Dohody mezi EU a Islandem a Norskem o postupu předávání mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem\nRozhodnutí 2014/835/EU o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem\nCO JE CÍLEM DOHODY A ROZHODNUTÍ?\nCílem této dohody je zlepšení justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem. Jejím cílem je zavést postup předávání* za účelem rychlejšího předávání podezřelých a odsouzených osob a zajištění efektivní kontroly rozhodnutí týkajících se výkonu evropského zatýkacího rozkazu. Touto dohodou se smluvní strany zavazují dodržovat základní práva, chránit osobní údaje a odmítnout předání osoby z diskriminačních důvodů. Smluvní strany také vyjadřují vzájemnou důvěru ve své právní systémy a ve schopnost zaručit spravedlivý proces. Rozhodnutím 2006/697/ES se schvaluje podpis dohody jménem EU s výhradou jejího uzavření. Rozhodnutím 2014/835/EU se schvaluje dohoda mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem o postupu předávání.\nKLÍČOVÉ BODY\nZatýkací rozkazZatýkací rozkaz lze vydat v případech trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s dobou trvání nejméně dvanáct měsíců, nebo byl-li již uložen trest nebo ochranné opatření, v případě trestu nebo ochranného opatření v délce nejméně čtyř měsíců. Zatýkací rozkaz obsahující údaje o totožnosti vyžádané osoby, vystavujícím orgánu, trestu a povaze trestného činu je předán co nejdříve po nalezení vyžádané osoby a zadán do Schengenského informačního systému (SIS), nebo není-li to možné, sdělen Interpolu. Pokud daná osoba s předáním souhlasí, mělo by být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do deseti dnů od vyjádření tohoto souhlasu. V ostatních případech by mělo být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do 60 dnů od zatčení. Za určitých okolností lze lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů.Oboustranná trestnost\nU trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody nejméně na tři roky, mohou strany učinit prohlášení v tom smyslu, že se neuplatní podmínka oboustranné trestnosti* u 32 kategorií trestných činů spojených se zbavením osobní svobody s délkou trvání nejméně tři roky.\nK těmto trestným činům patří:účast na zločinném spolčení, terorismus, obchodování s lidmi, pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie, nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, korupce, podvody, včetně podvodů poškozujících finanční zájmy EU, legalizace výnosů z trestné činnosti, padělání peněz, včetně eura, počítačová trestná činnost, trestná činnost proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin, napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu, vražda, těžká újma na zdraví, nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi, únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí, rasismus a xenofobie, organizovaná nebo ozbrojená loupež, nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl, podvodná jednání, vydírání a vymáhání peněz za ochranu, padělání a pirátství výrobků, padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami, padělání platebních prostředků, nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu, nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály, obchod s odcizenými vozidly, znásilnění, žhářství, trestné činy, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, únos letadla nebo plavidla, sabotáž.Důvody pro neprovedení zatýkacího rozkazu\nPovinné důvody pro odmítnutí:\nJustiční orgány jsou povinny odmítnout výkon zatýkacího rozkazu, pokud:se na trestný čin vztahuje amnestie, osoba již byla souzena za stejný trestný čin a odpykala si nebo si odpykává trest, osoba není vzhledem ke svému věku trestně odpovědná.Volitelné důvody pro odmítnutí:\nZemě mohou výkon zatýkacího rozkazu odmítnout, pokud:jednání není trestným činem v zemi, která je požádána o provedení zatýkacího rozkazu, tj. ve vykonávajícím státě (s výjimkou daní, cel a devizových poplatků), osoba, na niž se vztahuje zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím státě stíhána za stejný trestný čin, soud vynesl za stejné trestné činy pravomocný rozsudek, který zamezuje dalšímu trestnímu stíhání, orgány vykonávajícího státu rozhodly buď nezahájit trestní stíhání, nebo takové řízení zastavit, trestní stíhání nebo trest vyžádané osoby jsou ve vykonávajícím státě zakázány zákonem, vyžádaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího státu a tento stát se zaváže vykonat rozsudek, trestné činy byly spáchány mimo vydávající stát nebo jeho právní předpisy nepovolují stíhání těchto trestných činů.Základní práva\nDohoda uvádí, že dodržuje základní práva a základní právní zásady stanovené v Evropské úmluvě o lidských právech nebo v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.\nRovněž uvádí, že by neměla být vykládána tak, že zakazuje odmítnutí předání osoby:pokud zatykač mohl být vydán na základě pohlaví, rasy, náboženství, etnického původu, národnosti, jazyka, politických názorů nebo sexuální orientace, pokud by postavení této osoby mohlo být z některého z těchto důvodů poškozeno.Výjimka v případě politických trestných činů\nVykonávající stát nesmí odmítnout vykonat zatykač z důvodu, že trestný čin považuje za politický. Smluvní strany však tuto možnost mohou omezit na trestné činy zahrnuté do směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu a článků 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu z roku 1977.\nPostup předáváníZatčená osoba musí být při zatčení informována o obsahu rozkazu, možnosti souhlasit s předáním vystavujícímu orgánu a o svém právu na právního zástupce a tlumočníka. Osoba může zůstat ve vazbě nebo může být předběžně propuštěna, jsou-li přijata opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla uprchnout. Výslech osoby je veden v souladu s právními předpisy vykonávajícího státu a se sjednanými podmínkami. Osoba se může rozhodnout, zda bude s předáním dobrovolně souhlasit, jsou-li jí plně známy důsledky. Osoba by měla být předána pokud možno do deseti dnů od rozhodnutí o výkonu rozkazu nebo data předání dohodnutého mezi orgány. Vykonávající orgán zabaví a předá předměty, které mohou sloužit jako důkaz nebo které vyžádaná osoba získala z trestného činu. Smluvní strany povolí průvoz osoby, která je předávána, přes své území za podmínky, že budou o rozkazu plně informovány.Náklady\nVšechny náklady hradí vydávající stát, kromě nákladů vzniklých na území vykonávajícího státu v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu.\nSpory a přezkum\nVšechny spory by měly být předloženy na zasedání zástupců vlád smluvních stran a vyřešeny do šesti měsíců.\nSmluvní strany sledují vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie a judikatury příslušných soudů Islandu a Norska a nejpozději do pěti let po vstupu dohody v platnost provedou její přezkum.\nDATUM VSTUPU V PLATNOST\nDohoda vstoupila v platnost dne 1. listopadu 2019.\nKONTEXT\nDalší informace viz:Evropský zatýkací rozkaz (evropský portál e-Justice)\nKLÍČOVÉ POJMY\nPostup předávání: postup, který umožňuje jedné zemi předat vyžádanou osobu do jiné země za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody.\nOboustranná trestnost: v právu vydávání/předávání funkce, kterou země mohou odmítnout vydat/předat osoby, pokud by jednání, které je údajně trestným činem v zemi, která žádá o vydání/předání, nebylo trestným činem v zemi, která je žádána o vydání/předání.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nDohoda mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 292, 21.10.2006, s. 2–19)\nRozhodnutí Rady 2006/697/ES ze dne 27. června 2006 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 292, 21.10.2006, s. 1)\nRozhodnutí Rady 2014/835/EU ze dne 27. listopadu 2014 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 1–2)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nOznámení o vstupu v platnost dohody o předávání mezi Evropskou unií, Islandem a Norskem (Úř. věst. L 230, 6.9.2019, s. 1)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21)\nPoslední aktualizace 06.05.2021"}
{"celex_id": "32007R1371", "reference": "3.12.2007\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 315/14\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1371/2007\nze dne 23. října 2007\no právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy, s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 31. července 2007 (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nV rámci společné dopravní politiky je důležité chránit práva cestujících v železniční přepravě a zlepšovat kvalitu a efektivitu železniční přepravy osob s cílem podpořit zvýšení podílu železniční dopravy ve vztahu k jiným druhům dopravy.\n(2)\nSdělení Komise „Strategie spotřebitelské politiky v letech 2002–2006“ (4) stanoví cíl dosáhnout v oblasti dopravy vysoké úrovně ochrany spotřebitele v souladu s čl. 153 odst. 2 Smlouvy.\n(3)\nV železniční přepravě je cestující slabší stranou přepravní smlouvy, a jeho práva v tomto ohledu proto musí být chráněna.\n(4)\nPráva cestujících v železničních dopravních spojích zahrnují právo na obdržení informací o daném spoji před uskutečněním cesty i v jejím průběhu. Pokud to je možné, měly by tyto informace poskytnout železniční podniky a prodejci přepravních dokladů předem a co nejdříve.\n(5)\nPodrobnější požadavky ohledně poskytování cestovních informací budou stanoveny v technické specifikaci pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě konvenčního železničního systému (5).\n(6)\nPosílení práv cestujících v železniční přepravě by mělo vycházet ze stávajícího systému mezinárodního práva týkajícího se této věci uvedeného v přípojku A – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění Pozměňovacího protokolu k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999 (protokol 1999). Oblast působnosti tohoto nařízení by však bylo vhodné rozšířit a nechránit pouze cestující v mezinárodní, ale také ve vnitrostátní železniční přepravě.\n(7)\nŽelezniční podniky by měly spolupracovat na usnadnění přechodu cestujících v železniční přepravě od jednoho provozovatele k jinému poskytováním přímých přepravních dokladů, pokud je to možné.\n(8)\nPoskytování informací a přepravních dokladů cestujícím v železniční přepravě by mělo být usnadněno upravením počítačových systémů podle společné specifikace.\n(9)\nDalší zavádění dopravních informačních a rezervačních systémů by mělo být prováděno v souladu s TSI.\n(10)\nŽelezniční přeprava osob by měla sloužit všem občanům. Proto by měly mít zdravotně postižené osoby a osoby se schopností pohybu a orientace omezenou v důsledku věku nebo jiného faktoru možnost využívat železniční dopravy způsobem srovnatelným s ostatními občany. Zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mají, stejně jako všichni ostatní občané, právo na volný pohyb, svobodu volby a nepřítomnost diskriminace. Zvláštní pozornost by měla být věnována mimo jiné informování zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace o podmínkách přepravy, přístupnosti drážních vozidel a vybavení ve vlaku. Aby byly poskytnuty cestujícím se smyslovými postiženími nejlepší informace o zpožděních, měly by být podle potřeby použity vizuální a akustické systémy. Zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace by měly mít možnost zakoupit přepravní doklady ve vlacích bez dodatečných poplatků.\n(11)\nŽelezniční podniky a provozovatelé stanic by měli, prostřednictvím souladu s TSI v případě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zohlednit potřeby zdravotně postižených osob nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace, aby zajistili, že v souladu s pravidly Společenství o veřejných zakázkách jsou zpřístupněny všechny budovy a drážní vozidla postupným odstraňováním fyzických překážek a funkčních zábran, kdykoli je pořizováno nové zařízení nebo během stavebních a rekonstrukčních prací.\n(12)\nŽelezniční podniky by měly mít povinnost být pojištěny nebo přijmout rovnocenná opatření ohledně své odpovědnosti vůči cestujícím v železniční přepravě v případě nehody. V budoucnu by měl být přezkoumán minimální rozsah pojištění pro železniční podniky.\n(13)\nPosílená práva na odškodnění a pomoc v případě zpoždění, zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje by měla mít za následek větší pobídky pro trh železniční přepravy osob ve prospěch cestujících.\n(14)\nJe žádoucí, aby toto nařízení vytvořilo systém odškodnění pro cestující v případě zpoždění, jež je spojeno s odpovědností železničního podniku, na stejném základě, jako je mezinárodní systém stanovený v COTIF, a zejména v jejím přípojku CIV týkajícím se práv cestujících.\n(15)\nPokud členský stát udělí železničním podnikům výjimku z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, měl by železniční podniky povzbuzovat, aby po konzultaci s organizacemi zastupujícími cestující zavedly opatření pro odškodnění a pomoc v případě vážného narušení osobního železničního dopravního spoje.\n(16)\nJe rovněž žádoucí, aby v období bezprostředně po nehodě byly oběti nehod a jejich rodinní příslušníci zbaveni krátkodobých finančních starostí.\n(17)\nJe v zájmu cestujících v železniční přepravě, aby byla po dohodě s veřejnými orgány přijata náležitá opatření pro zajištění jejich osobní bezpečnosti ve stanicích i ve vlacích.\n(18)\nCestující v železniční přepravě by měli mít možnost podat kterémukoli zúčastněnému železničnímu podniku stížnost týkající se práv udělených a povinností uložených tímto nařízením a měli by mít právo obdržet odpověď v přiměřené lhůtě.\n(19)\nŽelezniční podniky by měly definovat, řídit a sledovat normy kvality služeb u železniční přepravy osob.\n(20)\nObsah tohoto nařízení by měl být přezkoumán, pokud jde o úpravu finančních částek podle inflace a o požadavky na informace a kvalitu služeb s ohledem na vývoj na trhu, jakož i s ohledem na dopad tohoto nařízení na kvalitu služeb.\n(21)\nTímto nařízením by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6).\n(22)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby tyto sankce byly uplatňovány. Sankce, které by mohly zahrnovat finanční odškodnění poškozené osoby, by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(23)\nJelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje železnic Společenství a zavedení práv cestujících, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.\n(24)\nCílem tohoto nařízení je zlepšit osobní železniční dopravu ve Společenství. Členské státy by proto měly mít možnost udělit výjimky pro dopravní spoje v regionech, v nichž je podstatná část služeb provozována mimo Společenství.\n(25)\nŽelezniční podniky v některých členských státech mohou mít problémy při uplatňování všech ustanovení tohoto nařízení ke dni jeho vstupu v platnost. Proto by členské státy měly mít možnost udělovat dočasné výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na dálkové vnitrostátní osobní železniční dopravní spoje. Dočasná výjimka by se však neměla uplatnit na ustanovení tohoto nařízení, která se týkají přístupu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace k cestování vlakem a práv zakoupit si přepravní doklad pro cestování vlakem bez nepřiměřených obtíží, ani na ustanovení o odpovědnosti železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla, na požadavek odpovídajícího pojištění železničních podniků a na požadavek, aby železniční podniky přijaly přiměřená opatření k zajištění osobní bezpečnosti cestujících ve stanicích a vlacích a k řízení rizik.\n(26)\nMěstské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje jsou odlišné povahy než dálkové spoje. Proto by členské státy měly mít možnost udělovat výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje, kromě některých ustanovení, která by se měla použít na všechny osobní železniční dopravní spoje ve Společenství.\n(27)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).\n(28)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,\nPŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro\na)\ninformace, které mají poskytovat železniční podniky, uzavírání přepravních smluv, vydávání přepravních dokladů a zavádění počítačového informačního a rezervačního systému pro železniční dopravu;\nb)\nodpovědnost železničních podniků a jejich pojistné závazky vůči cestujícím a za jejich zavazadla;\nc)\npovinnosti železničních podniků vůči cestujícím v případě zpoždění;\nd)\nochranu a pomoc pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace cestující po železnici;\ne)\ndefinování a sledování norem kvality služeb, řízení rizik osobní bezpečnosti cestujících a vyřizování stížností a\nf)\nobecná pravidla pro prosazování.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na všechny železniční cesty a dopravní spoje ve Společenství provozované jedním nebo více licencovanými železničními podniky podle směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům (8).\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na železniční podniky a dopravní spoje, které nemají licenci podle směrnice Rady 95/18/ES.\n3.   Od dne vstupu tohoto nařízení v platnost se články 9, 11, 12 a 19, čl. 20 odst. 1 a článek 26 použijí na všechny osobní železniční dopravní spoje ve Společenství.\n4.   Kromě ustanovení uvedených v odstavci 3 může členský stát udělit na průhledném a nediskriminačním základě výjimku na dobu nejvýše pěti let, kterou lze obnovit pouze jednou na dobu nejvýše pěti let, z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na vnitrostátní osobní železniční dopravní spoje.\n5.   Kromě ustanovení uvedených v odstavci 3 tohoto článku může členský stát vyjmout z uplatňování ustanovení tohoto nařízení městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje. Pro rozlišení mezi městskými, příměstskými a regionálními osobními železničními dopravními spoji použijí členské státy definice obsažené ve směrnici Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (9). Při uplatňování těchto definic použijí členské státy tato kritéria: vzdálenost, četnost služeb, počet zastávek podle jízdního řádu, využití drážních vozidel, rozvrh prodeje přepravních dokladů, výkyvy v počtu cestujících v období dopravních špiček a mimo ně, kódy vlaků a jízdní řády.\n6.   Členský stát může udělit na průhledném a nediskriminačním základě na dobu nejvýše pěti let obnovitelnou výjimku z uplatňování ustanovení tohoto nařízení pro konkrétní dopravní spoje nebo cesty z důvodu, že významná část osobního železničního dopravního spoje, včetně nejméně jedné zastávky podle jízdního řádu, je poskytována mimo Společenství.\n7.   Členské státy uvědomí Komisi o výjimkách udělených podle odstavců 4, 5 a 6. Je-li výjimka v souladu s tímto článkem, provede Komise odpovídající akci. Do 3. prosince 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výjimkách udělených podle odstavců 4, 5 a 6.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„železničním podnikem“ železniční podnik definovaný v článku 2 směrnice 2001/14/ES (10) a jakýkoli jiný veřejný nebo soukromý podnik, jehož hlavní činností je železniční přeprava zboží nebo cestujících, přičemž podnik musí zajistit trakci; zahrnuty jsou rovněž podniky zajišťující pouze trakci,\n2)\n„dopravcem“ smluvní železniční podnik, s nímž cestující uzavřel přepravní smlouvu, nebo některý z navazujících železničních podniků, které je odpovědný na základě této smlouvy,\n3)\n„výkonným dopravcem“ železniční podnik, který s cestujícím neuzavřel přepravní smlouvu, ale na něhož železniční podnik, který je smluvní stranou, zcela nebo zčásti přenesl provádění přepravy po železničních tratích,\n4)\n„provozovatelem infrastruktury“ subjekt nebo podnik pověřený zejména zřizováním a údržbou železniční infrastruktury nebo její části, jak jsou definovány v článku 3 směrnice 91/440/EHS, což může rovněž zahrnovat provozování kontrolních a bezpečnostních systémů infrastruktury; funkcemi provozovatele infrastruktury v rámci sítě nebo její části mohou být pověřeny různé subjekty nebo podniky,\n5)\n„provozovatelem stanice“ organizační subjekt v členském státě, který odpovídá za provozování železničních stanic a který může být provozovatelem infrastruktury,\n6)\n„poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu“ organizátor nebo prodejce ve smyslu čl. 2 bodů 2 a 3 směrnice 90/314/EHS (11), odlišný od železničního podniku,\n7)\n„prodejcem přepravních dokladů“ maloobchodní prodejce uzavírající přepravní smlouvy a prodávající přepravní doklady na železniční dopravní spoje jménem železničního podniku nebo na vlastní účet,\n8)\n„přepravní smlouvou“ smlouva o přepravě, za úhradu nebo bezplatně, mezi železničním podnikem nebo prodejcem přepravních dokladů a cestujícím za účelem jeho přepravy jedním nebo více dopravními spoji,\n9)\n„rezervací“ povolení v listinné nebo elektronické podobě opravňující k přepravě s výhradou dříve potvrzeného individuálního ujednání o přepravě,\n10)\n„přímým přepravním dokladem“ přepravní doklad nebo doklady zastupující přepravní smlouvu na přepravu navazujícími železničními dopravními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky,\n11)\n„vnitrostátním osobním železničním dopravním spojem“ osobní železniční dopravní spoj, který nepřekračuje ani jednu hranici členského státu,\n12)\n„zpožděním“ časový rozdíl mezi dobou plánovaného příjezdu cestujícího podle zveřejněného jízdního řádu a dobou jeho skutečného nebo očekávaného příjezdu,\n13)\n„pasem“ nebo „časovou jízdenkou“ jízdenka na neomezený počet jízd, která umožňuje oprávněnému držiteli cestovat po určité trase nebo v určité síti během stanoveného období,\n14)\n„počítačovým informačním a rezervačním systémem pro železniční přepravu“ počítačový systém obsahující informace o železničních dopravních spojích, které železniční podniky nabízejí; informace o spojích osobní dopravy uložené v tomto systému zahrnují tyto informace:\na)\njízdní řády spojů osobní dopravy;\nb)\ndostupnost míst ve spojích osobní dopravy;\nc)\njízdné a zvláštní podmínky;\nd)\nmožnost přístupu do vlaků pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace;\ne)\nzařízení, jejichž prostřednictvím lze provést rezervaci nebo vystavit přepravní doklady nebo přímé přepravní doklady, přičemž některá nebo všechna tato zařízení jsou dostupná uživatelům,\n15)\n„zdravotně postiženou osobou“ nebo „osobou s omezenou schopností pohybu a orientace“ osoba, jejíž pohyblivost je při použití dopravního prostředku snížena v důsledku jakéhokoliv tělesného postižení (smyslového nebo pohybového, trvalého nebo dočasného), mentálního postižení nebo nezpůsobilosti nebo jakékoli jiné příčiny zdravotního postižení nebo věku a jejíž stav vyžaduje, aby jejím potřebám byla věnována odpovídající pozornost a byly jim přizpůsobeny služby, které jsou poskytované všem cestujícím,\n16)\n„všeobecnými přepravními podmínkami“ podmínky dopravce ve formě všeobecných obchodních podmínek nebo tarifů, které podle práva existují v každém členském státě a které se uzavřením přepravní smlouvy stávají její součástí,\n17)\n„vozidlem“ motorové vozidlo nebo přívěs, který se přepravuje v souvislosti s přepravou osob.\nKAPITOLA II\nPŘEPRAVNÍ SMLOUVA, INFORMACE A PŘEPRAVNÍ DOKLADY\nČlánek 4\nPřepravní smlouva\nS výhradou této kapitoly se uzavírání a plnění přepravní smlouvy a poskytování informací a přepravních dokladů řídí oddíly II a III přílohy I.\nČlánek 5\nJízdní kola\nŽelezniční podniky umožní cestujícím vstup do vlaku s jízdními koly, případně za úplatu, za podmínky, že s nimi lze jednoduše nakládat, že nemají nepříznivý vliv na železniční dopravní spoj a pokud to drážní vozidlo dovoluje.\nČlánek 6\nZákaz vyloučení nebo omezení odpovědnosti\n1.   Závazky vůči cestujícím podle tohoto nařízení nelze omezit ani vyloučit, zejména odchylnými nebo omezujícími ustanoveními přepravní smlouvy.\n2.   Železniční podniky mohou nabízet přepravní podmínky, které jsou pro cestujícího příznivější než podmínky stanovené v tomto nařízení.\nČlánek 7\nPovinnost poskytovat informace o zrušení dopravních spojů\nŽelezniční podniky nebo případně příslušné orgány odpovědné za smlouvu na veřejné služby v železniční dopravě zveřejní vhodnými prostředky informace o zrušení dopravních spojů ještě před tím, než toto zrušení provedou.\nČlánek 8\nCestovní informace\n1.   Aniž je dotčen článek 10, poskytují železniční podniky a prodejci přepravních dokladů nabízející přepravní smlouvy jménem jednoho nebo více železničních podniků cestujícímu na požádání přinejmenším informace uvedené v části I přílohy II o mezinárodních cestách, k nimž je daným železničním podnikem nabízena přepravní smlouva. Prodejci přepravních dokladů nabízející přepravní smlouvy vlastním jménem a poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu poskytují tyto informace, pokud jim jsou k dispozici.\n2.   Železniční podniky poskytují cestujícím během cesty přinejmenším informace uvedené v části II přílohy II.\n3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se poskytují v nejvhodnější podobě. Zvláštní pozornost je věnována potřebám osob se sluchovým nebo zrakovým postižením.\nČlánek 9\nDostupnost přepravních dokladů, přímých přepravních dokladů a rezervací\n1.   Železniční podniky a prodejci přepravních dokladů nabízejí přepravní doklady, přímé přepravní doklady a rezervace, pokud jsou k dispozici.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 4, distribuují železniční podniky přepravní doklady cestujícím alespoň jedním z těchto způsobů prodeje:\na)\nve výdejnách přepravních dokladů nebo prostřednictvím prodejních automatů;\nb)\npomocí telefonu, internetu nebo jakékoli jiné široce dostupné informační technologie;\nc)\nve vlaku.\n3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, distribuují železniční podniky v rámci smluv na veřejné služby přepravní doklady cestujícím alespoň jedním z těchto způsobů prodeje:\na)\nve výdejnách přepravních dokladů nebo prostřednictvím prodejních automatů;\nb)\nve vlaku.\n4.   Železniční podniky nabízejí možnost získat přepravní doklady pro daný dopravní spoj ve vlaku, pokud to není omezeno nebo zakázáno z důvodů bezpečnosti nebo politiky zaměřené proti podvodům nebo z důvodu povinné rezervace míst ve vlaku nebo na základě přiměřených obchodních důvodů.\n5.   Pokud na železniční stanici v místě odjezdu není výdejna jízdenek nebo prodejní automat, musí být cestující na železniční stanici informováni o\na)\nmožnosti zakoupení jízdenky telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o postupech, jimiž se mají řídit;\nb)\nnejbližší hlavní železniční stanici nebo místu, kde jsou k dispozici výdejny jízdenek nebo prodejní automaty.\nČlánek 10\nCestovní informační a rezervační systémy\n1.   Pro poskytování informací a vydávání přepravních dokladů uvedených v tomto nařízení využívají železniční podniky a prodejci přepravních dokladů počítačový informační a rezervační systém pro železniční přepravu, zřízený postupy uvedenými v tomto článku.\n2.   Pro účely tohoto nařízení se použijí technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) uvedené ve směrnici 2001/16/ES.\n3.   Komise přijme do 3. prosince 2010 TSI „telematické aplikace pro osobní dopravu“ na základě návrhu předloženého Evropskou agenturou pro železnice. Tyto TSI umožní poskytování informací uvedených v příloze II a vydávání přepravních dokladů podle tohoto nařízení.\n4.   Železniční podniky přizpůsobí své počítačové informační a rezervační systémy pro železniční přepravu požadavkům stanoveným v TSI v souladu s plánem zavádění uvedeným v daném TSI.\n5.   S výhradou směrnice 95/46/ES nesmí železniční podnik ani prodejce přepravních dokladů zpřístupnit osobní informace o jednotlivých objednávkách přepravních dokladů jiným železničním podnikům ani prodejcům přepravních dokladů.\nKAPITOLA III\nODPOVĚDNOST ŽELEZNIČNÍCH PODNIKŮ VŮČI CESTUJÍCÍM A ZA JEJICH ZAVAZADLA\nČlánek 11\nOdpovědnost vůči cestujícím a za zavazadla\nS výhradou této kapitoly a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které cestujícím přiznávají další náhradu škody, se odpovědnost železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla řídí kapitolami I, III a IV oddílu IV a oddíly VI a VII přílohy I.\nČlánek 12\nPojištění\n1.   Povinností stanovenou v článku 9 směrnice 95/18/ES v souvislosti s odpovědností vůči cestujícím se rozumí požadavek, aby byl železniční podnik odpovídajícím způsobem pojištěn nebo přijal rovnocenná opatření, aby pokryl svou odpovědnost podle tohoto nařízení.\n2.   Komise předloží Radě a Evropskému parlamentu do 3. prosince 2010 zprávu o stanovení minimálního rozsahu pojištění pro železniční podniky. V případě potřeby ke zprávě přiloží vhodné návrhy nebo doporučení v této věci.\nČlánek 13\nZálohové platby\n1.   Při usmrcení cestujícího nebo jeho zranění provede železniční podnik, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 5 přílohy I, neprodleně a v každém případě do patnácti dnů po zjištění totožnosti fyzických osob, které mají nárok na odškodnění, zálohové platby ve výši potřebné k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené utrpěné újmě.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, činí výše zálohové platby v případě usmrcení cestujícího nejméně 21 000 EUR.\n3.   Zálohová platba nepředstavuje uznání odpovědnosti a může být započtena oproti jakékoli další částce vyplacené na základě tohoto nařízení, avšak je nevratná, s výjimkou případů, ve kterých byla škoda způsobena nedbalostí nebo zaviněním cestujícího, nebo pokud osoba, která obdržela zálohovou platbu, nebyla osobou oprávněnou k obdržení odškodnění.\nČlánek 14\nPopření odpovědnosti\nI když železniční podnik popírá svou odpovědnost za tělesné zranění cestujícího, kterého přepravuje, vynaloží náležité úsilí, aby cestujícímu pomohl domáhat se náhrady škody od třetích osob.\nKAPITOLA IV\nZPOŽDĚNÍ SPOJE, ZMEŠKÁNÍ PŘÍPOJE A ODŘEKNUTÍ SPOJE\nČlánek 15\nOdpovědnost za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje\nS výhradou této kapitoly se odpovědnost železničních podniků za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje řídí kapitolou II oddílu IV přílohy I.\nČlánek 16\nNáhrada jízdného a přesměrování\nV případě, kdy je důvodné očekávat, že zpoždění příjezdu do cílového místa podle přepravní smlouvy bude delší než 60 minut, má cestující neprodleně možnost výběru mezi\na)\nnáhradou plné ceny přepravního dokladu za podmínek, za nichž byl zakoupen, za neuskutečněnou část nebo části své cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, nemá-li cesta již žádný význam vzhledem k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případnou zpáteční přepravou do první výchozí stanice při nejbližší příležitosti. Výplata náhrady jízdného se provede za stejných podmínek jako výplata odškodnění uvedená v článku 17, nebo\nb)\npokračováním nebo přesměrováním do cílové stanice při nejbližší příležitosti za srovnatelných podmínek přepravy, nebo\nc)\npokračováním nebo přesměrováním do cílové stanice později podle přání cestujícího za srovnatelných podmínek přepravy.\nČlánek 17\nOdškodnění z ceny přepravního dokladu\n1.   Aniž ztratí právo na přepravu, může cestující od železničního podniku požadovat odškodnění v případě zpoždění mezi výchozí a cílovou stanicí uvedenými na přepravním dokladu, je-li jím postižen, za které nebyla poskytnuta náhrada jízdného podle článku 16. Minimální odškodnění v případě zpoždění činí\na)\n25 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 60 až 119 minut;\nb)\n50 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 120 a více minut.\nCestující, kteří jsou držiteli pasu nebo časové jízdenky a kteří zažívají opakovaná zpoždění nebo zrušení spojů v průběhu jejich platnosti, mohou žádat přiměřené odškodnění v souladu s úpravou odškodnění platnou v železničním podniku. Tato úprava stanoví kritéria pro stanovení zpoždění a výpočet odškodnění.\nOdškodnění za zpoždění spoje se vypočítá vzhledem k ceně, kterou cestující skutečně zaplatil za zpožděnou službu.\nPokud je přepravní smlouva na zpáteční cestu, vypočítá se odškodnění za zpoždění při cestě tam nebo cestě zpátky z poloviční ceny zaplacené za přepravní doklad. Stejně tak se cena za zpožděný dopravní spoj podle jakékoli jiné formy přepravní smlouvy umožňující vícenásobné cesty po stejné trati vypočítá podle poměru k celkové ceně.\nVýpočet doby zpoždění nebere v úvahu žádné zpoždění, u kterého železniční podnik může prokázat, že nastalo mimo území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství.\n2.   Odškodnění z ceny přepravního dokladu se vyplatí do jednoho měsíce od podání žádosti o odškodnění. Odškodnění lze uhradit prostřednictvím poukázek nebo jiných služeb, pokud jsou smluvní podmínky pružné (zejména ohledně období platnosti a cílové stanice). Odškodnění je hrazeno v peněžní podobě na žádost cestujícího.\n3.   Odškodnění z ceny přepravního dokladu se nesnižuje o finanční náklady transakce, jako jsou poplatky, náklady na telefonní hovory a poštovné. Železniční podniky mohou zavést minimální výši částky, do níž nebude odškodnění vypláceno. Tato minimální částka nesmí být vyšší než 4 EUR.\n4.   Cestující nemá nárok na odškodnění, je-li o zpoždění informován dříve, než koupí přepravní doklad, nebo zůstane-li zpoždění vzhledem k pokračování jiným dopravním spojem nebo přesměrování menší než 60 minut.\nČlánek 18\nPomoc\n1.   V případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu jsou cestující průběžně informováni o situaci a předpokládaném čase odjezdu a příjezdu železničním podnikem nebo provozovatelem stanice, jakmile je taková informace k dispozici.\n2.   V případě zpoždění uvedeného v odstavci 1 o více než 60 minut se rovněž cestujícímu nabídne zdarma\na)\njídlo a občerstvení v množství odpovídajícím čekací době, pokud je ve vlaku nebo ve stanici k dispozici nebo může být za přiměřených okolností dodáno;\nb)\nhotelové nebo jiné ubytování a přepravu mezi železniční stanicí a místem ubytování v případě, že je nutný pobyt na jednu noc nebo na více nocí, nebo v případě nutnosti dalšího pobytu, pokud je to uskutečnitelné;\nc)\npřepravu z vlaku do železniční stanice v případě, že vlak uvízl na trati, do náhradní výchozí stanice nebo do cílové stanice dopravního spoje, pokud je to uskutečnitelné.\n3.   Pokud není dále možné pokračovat železničním spojem, vypraví železniční podnik pro cestující co nejdříve náhradní dopravní spoje.\n4.   Na požádání cestujícího železniční podniky potvrdí na přepravním dokladu, že došlo ke zpoždění železničního dopravního spoje, které vedlo ke zmeškání přípoje, nebo případně že došlo k odřeknutí železničního dopravního spoje.\n5.   Při uplatňování odstavců 1, 2 a 3 věnuje železniční podnik zvláštní pozornost potřebám zdravotně postižených osob, osob s omezenou schopností pohybu a orientace a osob, které je doprovázejí.\nKAPITOLA V\nZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OSOBY A OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE\nČlánek 19\nPrávo na přepravu\n1.   Železniční podniky a provozovatelé stanice zavedou nebo udržují, s aktivním zapojením organizací zastupujících zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, nediskriminační pravidla pro přístup platná pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.\n2.   Rezervace a přepravní doklady se poskytují zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bez jakýchkoli dodatečných nákladů. Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů a poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu mohou odmítnout přijmout rezervaci zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo jí vystavit přepravní doklad nebo požadovat, aby byla doprovázena jinou osobou, pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné z důvodu dodržení pravidel pro přístup uvedených v odstavci 1.\nČlánek 20\nInformace pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace\n1.   Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souhrnných služeb cestovního ruchu poskytují v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 19 odst. 1 na požádání informace o přepravních podmínkách pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a o přístupnosti drážních vozidel a informují zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace o jejich vybavení.\n2.   Pokud železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souhrnných služeb cestovního ruchu uplatňuje odchylku stanovenou v čl. 19 odst. 2, vyrozumí na požádání písemně dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o svých důvodech pro toto jednání do pěti pracovních dnů od odmítnutí rezervace nebo odmítnutí vydání přepravního dokladu nebo stanovení podmínky doprovodu.\nČlánek 21\nPřístupnost\n1.   Železniční podniky a provozovatelé stanic, dodržováním TSI v případě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zajistí, aby stanice, nástupiště, vlakové soupravy a další prvky byly přístupné zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.\n2.   Není-li ve vlaku doprovodná posádka, vynaloží železniční podniky a provozovatelé stanic v neobsazených stanicích náležité úsilí, aby zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace měly přístup k cestování vlakem.\nČlánek 22\nPomoc v železničních stanicích\n1.   Aniž jsou dotčena pravidla pro přístup uvedená v čl. 19 odst. 1, poskytuje provozovatel stanice při odjezdu zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace z obsazené železniční stanice, při průjezdu touto stanicí nebo po příjezdu do ní bezplatnou pomoc takovým způsobem, aby daná osoba byla schopna nastoupit do odjíždějícího dopravní spoje, přestoupit na přípoj nebo vystoupit z přijíždějícího dopravního spoje, na který si zakoupila přepravní doklad.\n2.   Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavce 1 v případě osob cestujících dopravními spoji, které jsou předmětem smlouvy na veřejné služby uzavřené v souladu s právem Společenství, za předpokladu, že příslušný orgán zavede náhradní zařízení nebo opatření zaručující stejnou nebo vyšší úroveň přístupnosti dopravních spojů.\n3.   Železniční podniky a provozovatelé stanic zajistí, aby v neobsazených stanicích byly, v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 19 odst. 1, uvedeny jednoduše přístupné informace o nejbližších obsazených stanicích a přímo dostupné pomoci pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.\nČlánek 23\nPomoc ve vlaku\nAniž jsou dotčena pravidla pro přístup uvedená v čl. 19 odst. 1, poskytuje železniční podnik zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bezplatnou pomoc ve vlaku a při nastupování do vlaku a vystupování z něj.\nPro účely tohoto článku se pomocí ve vlaku rozumí veškeré potřebné úsilí vynaložené k nabídnutí pomoci zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, aby mohla ve vlaku využívat stejné služby jako ostatní cestující v případě, že jí rozsah zdravotního postižení nebo omezení schopností pohybu a orientace neumožňuje samostatné a bezpečné využívání těchto služeb.\nČlánek 24\nPodmínky poskytování pomoci\nŽelezniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu navzájem spolupracují, aby poskytli pomoc zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace podle článků 22 a 23 v souladu s těmito pravidly:\na)\nPomoc se poskytuje za podmínky, že je železničnímu podniku, provozovateli stanice, prodejci přepravních dokladů nebo poskytovateli souhrnných služeb cestovního ruchu, u kterého byl zakoupen přepravní doklad, oznámeno alespoň 48 hodin předem, že uvedená osoba bude tuto pomoc potřebovat. Pokud přepravní doklad umožňuje vykonat vícenásobné cesty, je tato podmínka splněna jediným oznámením za předpokladu, že se v něm uvedou patřičné informace o časech následujících cest.\nb)\nŽelezniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu přijmou všechna nezbytná opatření pro příjem oznámení.\nc)\nNení-li učiněno žádné oznámení podle písmene a), vynaloží železniční podnik a provozovatel stanice veškeré potřebné úsilí, aby poskytli pomoc takovým způsobem, aby zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace mohla cestovat.\nd)\nAniž jsou dotčeny pravomoci jiných subjektů ohledně prostor mimo železniční stanice, určí provozovatel stanice nebo jiná oprávněná osoba místa v železniční stanici nebo mimo ni, na nichž mohou zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace oznámit svůj příjezd do železniční stanice a v případě potřeby požadovat pomoc.\ne)\nPomoc se poskytuje za podmínky, že se zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostaví na určené místo v čase stanoveném železničním podnikem nebo provozovatelem stanice poskytujícím pomoc. Stanovený čas nesmí činit více než 60 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení. Pokud není stanoven čas, do kterého se má zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostavit na určené místo, dostaví se na určené místo nejpozději 30 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení.\nČlánek 25\nOdškodnění ohledně vybavení pro mobilitu nebo jiného zvláštního vybavení\nPokud železniční podnik odpovídá zcela nebo zčásti za ztrátu nebo poškození vybavení pro mobilitu nebo jiného zvláštního vybavení užívaného zdravotně postiženými osobami nebo osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, neuplatní se žádné finanční omezení.\nKAPITOLA VI\nBEZPEČNOST, STÍŽNOSTI A KVALITA DOPRAVNÍCH SLUŽEB\nČlánek 26\nOsobní bezpečnost cestujících\nPo dohodě s orgány veřejné správy přijmou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a železničních stanic patřičná opatření v oblasti své odpovědnosti a přizpůsobí je úrovni bezpečnosti stanovené orgány veřejné správy, aby zajistili osobní bezpečnost cestujících v železničních stanicích a ve vlacích a aby řídili rizika. Uvedené subjekty navzájem spolupracují a vyměňují si informace o osvědčených postupech ohledně předcházení událostem, které mohou přispět ke snížení úrovně bezpečnosti.\nČlánek 27\nStížnosti\n1.   Železniční podniky zavedou mechanismus pro vyřizování stížností, které se týkají práv a povinností podle tohoto nařízení. Železniční podnik obeznámí cestující se svými kontaktními údaji a pracovním jazykem nebo jazyky.\n2.   Cestující mohou podat stížnost kterémukoli ze zúčastněných železničních podniků. Adresát stížnosti do jednoho měsíce buď odpoví s vysvětlením, nebo v odůvodněných případech uvědomí cestujícího, v jaké lhůtě, činící nejvýše tři měsíce ode dne podání stížnosti, může očekávat odpověď.\n3.   Železniční podnik zveřejňuje ve výroční zprávě uvedené v článku 28 počet a kategorie obdržených stížností, vyřízených stížností, délku vyřizování a případná přijatá opatření k nápravě.\nČlánek 28\nNormy kvality služeb\n1.   Železniční podniky definují normy kvality služeb pro dopravní spoje a zavedou systém řízení jakosti, aby kvalitu služeb udržely. Normy kvality služeb se vztahují alespoň na položky uvedené v příloze III.\n2.   Železniční podniky sledují svůj výkon v porovnání s příslušnými normami kvality služeb. Železniční podniky zveřejňují každý rok zprávu o kvalitě poskytovaných služeb spolu s výroční zprávou. Zprávy o kvalitě poskytovaných služeb se zveřejňují na internetové stránce železničních podniků. Kromě toho se zprávy zpřístupní na internetové stránce Evropské agentury pro železnice.\nKAPITOLA VII\nINFORMACE A PROSAZOVÁNÍ\nČlánek 29\nInformace o právech cestujících\n1.   Železniční podniky, provozovatelé stanic a poskytovatelé cestovních služeb při prodeji přepravních dokladů na jízdy vlakem informují cestující o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení. Železniční podniky, provozovatelé stanic a poskytovatelé cestovních služeb mohou ke splnění této informační povinnosti používat shrnutí ustanovení tohoto nařízení připravené Komisí v úředních jazycích orgánů Evropské unie, které jim bude k dispozici.\n2.   Železniční podniky a provozovatelé stanic vhodným způsobem informují cestující na stanici a ve vlaku o adrese subjektu nebo subjektů určených členskými státy podle článku 30.\nČlánek 30\nProsazování\n1.   Každý členský stát určí subjekt nebo subjekty příslušné pro prosazování dodržování tohoto nařízení. Každý subjekt přijme opatření nezbytná k tomu, aby se zajistilo dodržování práv cestujících.\nVšechny subjekty jsou nezávislé z hlediska své organizace, financování, právní struktury a procesu rozhodování na jakémkoli provozovateli infrastruktury, správci poplatků, přidělujícím subjektu nebo železničním podniku.\nČlenské státy informují Komisi o subjektu nebo subjektech, které byly určeny podle tohoto odstavce, a o jejich pravomocích.\n2.   Každý cestující může podávat stížnosti na tvrzené porušení tohoto nařízení příslušnému subjektu určenému podle odstavce 1 nebo jakémukoli jinému vhodnému subjektu určenému členským státem.\nČlánek 31\nSpolupráce mezi subjekty příslušnými pro prosazování\nSubjekty příslušné pro prosazování dodržování tohoto nařízení uvedené v článku 30 si vyměňují informace o své práci, zásadách pro rozhodování a praxi za účelem koordinace svých zásad rozhodování v celém Společenství. Komise je při plnění tohoto úkolu podporuje.\nKAPITOLA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 32\nSankce\nČlenské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy sdělí tato pravidla a opatření Komisi do 3. června 2010 a oznámí jí bezodkladně veškeré jejich pozdější změny.\nČlánek 33\nPřílohy\nOpatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení přizpůsobením jeho příloh, s výjimkou přílohy I, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 35 odst. 2.\nČlánek 34\nZměny\n1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním, nezbytná k provedení článků 2, 10 a 12 se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 35 odst. 2.\n2.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení změnou finančních částek uvedených v tomto nařízení jiných než částek v příloze I, se přijímají s ohledem na inflaci regulativním postupem s kontrolou podle čl. 35 odst. 2.\nČlánek 35\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 11a směrnice 91/440/EHS.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 36\nZpráva\nDo 3. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a o výsledcích tohoto nařízení, zejména pokud jde o normy kvality služeb.\nZpráva je založena na informacích, které mají být poskytovány podle tohoto nařízení a podle článku 10b směrnice 91/440/EHS. V případě potřeby se zpráva doplní o vhodné návrhy.\nČlánek 37\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacet čtyři měsíce po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 23. října 2007.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nM. LOBO ANTUNES\n(1)  Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 8.\n(2)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 26.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 (Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 490), společný postoj Rady ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. C 289 E, 28.11.2006, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2007 a rozhodnutí Rady ze dne 26. září 2007.\n(4)  Úř. věst. C 137, 8.6.2002, s. 2.\n(5)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/32/ES (Úř. věst. L 141, 2.6.2007, s. 63).\n(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(8)  Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 70. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).\n(9)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/103/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 344).\n(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/49/ES.\n(11)  Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy (Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59).\nPŘÍLOHA I\nVýňatek z jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV)\nPřípojek A\nk úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění pozměňovacího protokolu k úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999\nHLAVA II\nUZAVŘENÍ A PROVÁDĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY\nČlánek 6\nPřepravní smlouva\n1.   Přepravní smlouva zavazuje dopravce k přepravě cestujícího a případně zavazadel a vozidel na místo určení a k vydání zavazadel a vozidel v místě určení.\n2.   Přepravní smlouva se zaznamenává v jednom nebo ve více přepravních dokladech, které se vydají cestujícímu. Chybí-li přepravní doklad, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost přepravní smlouvy, která bez újmy ustanovení článku 9 podléhá těmto Jednotným právním předpisům.\n3.   Přepravní doklad slouží až do prokázání opaku jako doklad o uzavření a obsahu přepravní smlouvy.\nČlánek 7\nPřepravní doklad\n1.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah přepravních dokladů, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování.\n2.   Do přepravního dokladu se zapíše nejméně:\na)\ndopravce nebo více dopravců;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, jímž lze prokázat uzavření a obsah přepravní smlouvy, a který cestujícímu umožňuje uplatnit svá práva vyplývající z této smlouvy.\n3.   Cestující je povinen se při převzetí přepravního dokladu přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\n4.   Přepravní doklad je přenosný, nezní-li na jméno a nebyla-li cesta ještě nastoupena.\n5.   Přepravní doklad může mít také podobu elektronických záznamů dat převoditelných na čitelné znaky písma. Postupy užité k záznamu a zpracování dat musejí být funkčně rovnocenné, zejména pokud jde o důkazní sílu takto zhotoveného přepravního dokladu.\nČlánek 8\nPlacení a vracení přepravného\n1.   Nestanoví-li dohoda mezi cestujícím a dopravcem jinak, platí se přepravné předem.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví podmínky, za nichž se přepravné vrací.\nČlánek 9\nOprávnění k jízdě. Vyloučení z přepravy\n1.   Cestující je povinen mít od počátku cesty platný přepravní doklad a předložit jej při kontrole přepravních dokladů. Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit, že:\na)\ncestující, který se neprokáže platným přepravním dokladem, je povinen uhradit kromě jízdného přirážku;\nb)\ncestující, který odmítne ihned uhradit jízdné nebo přirážku, může být vyloučen z přepravy;\nc)\nzda a za jakých podmínek se přirážka vrací.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit, že cestující, kteří\na)\npředstavují nebezpečí pro bezpečnost a pořádek provozu nebo pro bezpečnost spolucestujících;\nb)\njsou spolucestujícím neúnosným způsobem na obtíž,\njsou vyloučeni z přepravy nebo z ní mohou být vyloučeni cestou a že tyto osoby nemají nárok na vrácení jízdného a dovozného za zavazadla.\nČlánek 10\nDodržování předpisů orgánů státní správy\nCestující povinen dodržovat celní a ostatní předpisy orgánů státní správy.\nČlánek 11\nOdřeknutí a zpoždění vlaku. Zmeškání přípoje\nDopravce je povinen potvrdit případné odřeknutí vlaku nebo zmeškání přípoje v přepravním dokladu.\nHLAVA III\nPŘEPRAVA PŘÍRUČNÍCH ZAVAZADEL, ZVÍŘAT, CESTOVNÍCH ZAVAZADEL A VOZIDEL\nKapitola I\nVšeobecná ustanovení\nČlánek 12\nPředměty a zvířata připuštěné k přepravě\n1.   Cestující smí vzít do vozu snadno přenosné předměty (příruční zavazadla) a živá zvířata podle všeobecných přepravních podmínek. Cestující smí dále vzít do vozu neskladné předměty podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek. Předměty a zvířata, jež ostatní cestující omezují nebo obtěžují nebo mohou způsobit škodu, nelze vzít do vozu.\n2.   Cestující může podávat předměty a zvířata jako cestovní zavazadla podle všeobecných přepravních podmínek.\n3.   Dopravce může v souvislosti s přepravou osob připustit k přepravě vozidla podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek.\n4.   Přeprava nebezpečného zboží jako příručních zavazadel, cestovních zavazadel, jakož i ve vozidlech nebo na vozidlech přepravovaných po železničních tratích podle tohoto oddílu, je připuštěna pouze podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID).\nČlánek 13\nPřezkoumání\n1.   Domnívá-li se dopravce odůvodněně, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, je oprávněn přezkoumat, nezakazují-li to zákony a předpisy státu, v němž má k přezkoumání dojít, zda přepravované předměty (příruční zavazadla, cestovní zavazadla, vozidla včetně nákladu) a zvířata odpovídají přepravním podmínkám. Cestující musí být vyzván, aby se přezkoumání zúčastnil. Nedostaví-li se nebo nelze-li ho zastihnout, je dopravce povinen přizvat k přezkoumání dva nezávislé svědky.\n2.   Zjistí-li se, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, může dopravce vyžadovat od cestujícího uhrazení nákladů na přezkoumání.\nČlánek 14\nDodržování předpisů orgánů státní správy\nPři přepravě předmětů (příručních zavazadel, cestovních zavazadel, vozidel včetně nákladu) a zvířat v souvislosti s přepravou své osoby je cestující povinen dodržovat celní a ostatní předpisy orgánů státní správy. Cestující je povinen být přítomen prohlídce těchto předmětů, nepředvídají-li zákony a předpisy příslušného státu výjimku.\nKapitola II\nPříruční zavazadla a zvířata\nČlánek 15\nDohled\nCestující dohlížejí na cestovní zavazadla a na zvířata, která si bere do vozu.\nKapitola III\nCestovní zavazadla\nČlánek 16\nPodávání cestovních zavazadel\n1.   Smluvní povinnosti při přepravě cestovních zavazadel se zaznamenávají v zavazadlovém lístku, který se vydá cestujícímu.\n2.   Chybí-li zavazadlový lístek, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost ujednání o přepravě cestovních zavazadel, která bez újmy ustanovení článku 22 nadále podléhají těmto Jednotným právním předpisům.\n3.   Zavazadlový lístek slouží až do prokázání opaku jako doklad o podání cestovního zavazadla a o podmínkách jeho přepravy.\n4.   Do prokázání opaku se má za to, že cestovní zavazadlo bylo při převzetí dopravcem v bezvadném stavu a že počet kusů a hmotnost zavazadla souhlasily s údaji v zavazadlovém lístku.\nČlánek 17\nZavazadlový lístek\n1.   Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah zavazadlového lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 platí přiměřeně.\n2.   Do zavazadlového lístku je nutno zapsat nejméně:\na)\ndopravce nebo více dopravců;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních povinností při přepravě cestovního zavazadla a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.\n3.   Cestující je povinen se při převzetí zavazadlového lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\nČlánek 18\nOdbavení a přeprava\n1.   Nepředvídají-li všeobecné přepravní podmínky výjimku, podává se cestovní zavazadlo k přepravě pouze po předložení přepravního dokladu, který platí nejméně do místa určení cestovního zavazadla. V ostatním se odbavení cestovního zavazadla provádí podle předpisů platných v místě podání.\n2.   Připouštějí-li všeobecné přepravní podmínky přijetí cestovního zavazadla k přepravě bez předložení přepravního dokladu, platí, pokud jde o cestovní zavazadla, ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o právech a povinnostech cestujícího obdobně pro odesílatele cestovního zavazadla.\n3.   Dopravce může přepravovat cestovní zavazadlo jiným vlakem, jiným dopravním prostředkem a jinou cestou než jsou ty, jichž použije cestující.\nČlánek 19\nPlacení dovozného za zavazadla\nNení-li mezi cestujícím a dopravcem dohodnuto jinak, platí se dovozné za zavazadla při podeji.\nČlánek 20\nOznačení cestovního zavazadla\nCestující je povinen uvést na každém kusu zavazadla, na dobře viditelném místě, trvanlivě a zřetelně:\na)\nsvé jméno a svou adresu;\nb)\ncílové místo určení.\nČlánek 21\nDispoziční právo k cestovnímu zavazadlu\n1.   Dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy orgánů státní správy, může cestující po vrácení zavazadlového lístku a, předvídají-li to všeobecné přepravní podmínky, po předložení přepravního dokladu požadovat vrácení zavazadla v podací stanici.\n2.   Všeobecné přepravní podmínky mohou předvídat také jiná ustanovení týkající se dispozičního práva, zejména změnu cílového místa a s tím související případné následky pro cestujícího, pokud jde o náklady.\nČlánek 22\nVýdej\n1.   Cestovní zavazadlo se vydá po vrácení zavazadlového lístku a po uhrazení případných výloh váznoucích na zásilce.\nDopravce je oprávněn, nikoli však povinen, zkontrolovat, zda je držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo přijmout.\n2.   Vydání cestovního zavazadla držiteli zavazadlového lístku, pokud je uskutečněno v souladu s předpisy platnými v cílovém místě určení, je postaveno na roveň\na)\npředání cestovního zavazadla celní nebo daňové správě v jejich odbavovacích nebo skladovacích prostorech, nejsou-li tyto prostory pod dohledem dopravce;\nb)\npředání živých zvířat do opatrování třetí osobě.\n3.   Držitel zavazadlového lístku může po uplynutí dohodnuté doby a doby potřebné k případnému odbavení celními nebo jinými orgány státní správy požadovat v cílovém místě určení vydání cestovního zavazadla.\n4.   Není-li zavazadlový lístek vrácen, vydá dopravce cestovní zavazadlo pouze tomu, kdo své oprávnění prokáže; při nedostatečném prokázání nároku může dopravce požadovat složení jistoty.\n5.   Cestovní zavazadlo se vydá v cílovém místě určení, do něhož bylo vypraveno.\n6.   Držitel zavazadlového lístku, kterému cestovní zavazadlo nebude vydáno podle odstavce 3, může požadovat, aby mu na zavazadlovém lístku byly vyznačeny den a hodina, kdy o vydání cestovního zavazadla požádal.\n7.   Nevyhoví-li dopravce žádosti oprávněné osoby o přezkoumání cestovního zavazadla v její přítomnosti s cílem zjistit škodu uváděnou oprávněnou osobou, může oprávněná osoba přijetí zavazadla odmítnout.\n8.   V ostatních náležitostech se vydání cestovního zavazadla řídí předpisy platnými v cílovém místě určení.\nKapitola IV\nVozidla\nČlánek 23\nPřepravní podmínky\nZvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví zejména podmínky pro přijetí vozidla k přepravě, pro vypravení, nakládku a přepravu, vykládku a výdej vozidla, jakož i povinnosti cestujícího.\nČlánek 24\nPřepravní lístek\n1.   Smluvní povinnosti při přepravě vozidel je nutno uvést v přepravním lístku, který se vydá cestujícímu. Přepravní lístek může být součástí přepravního dokladu cestujícího.\n2.   Zvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví formu a obsah přepravního lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 platí přiměřeně.\n3.   Do přepravního lístku je nutno zapsat nejméně:\na)\ndopravce nebo více dopravců;\nb)\núdaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;\nc)\nkaždý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních povinností při přepravě vozidel a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.\n4.   Cestující je povinen se při převzetí přepravního lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.\nČlánek 25\nAplikovatelné právo\nS výhradou ustanovení této kapitoly platí pro vozidla ustanovení kapitoly III o přepravě cestovních zavazadel.\nHLAVA IV\nODPOVĚDNOST DOPRAVCE\nKapitola I\nOdpovědnost při usmrcení a zranění cestujících\nČlánek 26\nZáklad odpovědnosti\n1.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo jinak postižen na svém tělesném nebo duševním zdraví při úrazu, k němuž došlo v souvislosti s železničním provozem během pobytu cestujícího v železničních vozech nebo při nastupování nebo vystupování, nezávisle na tom, které železniční infrastruktury se použije.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn:\na)\nbyl-li úraz způsoben okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu, a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;\nb)\nbyl-li úraz vyvolán zaviněním cestujícího;\nc)\nbyl-li úraz vyvolán chováním třetí osoby a dopravce tomuto chování nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci a nemohl odvrátit jeho následky; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; práva na regresní postih zůstávají nedotčena.\n3.   Byl-li úraz způsoben chováním třetí osoby a dopravce není zcela zbaven odpovědnosti podle odst. 2 písm. c), odpovídá s omezeními těchto Jednotných právních předpisů plně, bez újmy případného postihu vůči třetí osobě.\n4.   Případná odpovědnost dopravce v případech nepředvídaných v odstavci 1 není těmito Jednotnými právními předpisy dotčena.\n5.   Provádějí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, na sebe navazující dopravci, odpovídá při usmrcení a zranění cestujících dopravce, který byl podle přepravní smlouvy povinen poskytnout přepravní službu, při které se úraz stal. Neposkytl-li tuto přepravní službu dopravce, ale výkonný dopravce, mají odpovědnost oba jako společný dlužník podle těchto Jednotných právních předpisů.\nČlánek 27\nNáhrada škody při usmrcení\n1.   Při usmrcení cestujícího zahrnuje náhrada škody:\na)\nnutné výdaje vzniklé úmrtím cestujícího, zvláště náklady na převoz a na pohřeb;\nb)\nnáhradu škody předvídanou v článku 28, nenastala-li smrt okamžitě.\n2.   V případě, že smrtí cestujícího ztratily svého živitele osoby, které byl cestující ze zákona povinen vyživovat, nebo které by byl povinen vyživovat v budoucnu, musí být poskytnuta náhrada také za tuto ztrátu. Nárok na náhradu škody u osob, kterým cestující poskytoval výživu bez zákonné povinnosti, se řídí vnitrostátním právem.\nČlánek 28\nNáhrada škody při zranění\nPři zranění nebo jiném poškození tělesného nebo duševního zdraví cestujícího zahrnuje náhrada škody:\na)\nnutné výdaje, zejména na ošetření a léčebnou péči a výdaje za přepravu;\nb)\nmajetkovou újmu, kterou cestující utrpěl v důsledku úplné nebo částečné pracovní neschopnosti nebo tím, že se zvětšily jeho potřeby.\nČlánek 29\nNáhrada jiných škod způsobených osobám\nZda a v jaké míře je dopravce povinen poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v článcích 27 a 28, se řídí vnitrostátním právem.\nČlánek 30\nForma a výše náhrady škody při usmrcení a zranění\n1.   Náhrada škody předvídaná v čl. 27 odst. 2 a 28 písm. b) se poskytne ve formě kapitálu. Připouští-li však vnitrostátní právo přiznání renty, poskytne se náhrada škody touto formou, jestliže zraněný cestující nebo osoby oprávněné podle čl. 27 odst. 2 o vyplácení renty požádají.\n2.   Výše náhrady škody, která má být poskytnuta podle odstavce 1, se řídí vnitrostátním právem. Při použití těchto Jednotných právních předpisů však platí pro každého cestujícího maximální hranice ve výši 175 000 zúčtovacích jednotek za kapitálový obnos nebo roční renta odpovídající této částce, předvídá-li vnitrostátní právo nižší maximální hranici.\nČlánek 31\nJiné dopravní prostředky\n1.   Ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících se s výhradou odstavce 2 nepoužijí na škody vzniklé během přepravy, která se podle přepravní smlouvy neuskutečňuje po železničních tratích.\n2.   Přepravují-li se však železniční vozy na trajektu, použijí se ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících na škody uvedené v čl. 26 odst. 1 a v čl. 33 odst. 1, které cestující utrpěl při nehodě v souvislosti s železničním provozem během svého pobytu v těchto vozech, při nastupování do vozů nebo při vystupování z vozů.\n3.   Je-li železniční provoz v důsledku výjimečných okolností dočasně přerušen a jsou-li cestující přepravováni jiným dopravním prostředkem, odpovídá dopravce podle těchto Jednotných právních předpisů.\nKapitola II\nOdpovědnost při nedodržení jízdního řádu\nČlánek 32\nOdpovědnost při odřeknutí nebo zpoždění spoje a při zmeškání přípoje\n1.   Dopravce odpovídá cestujícímu za škodu, která vznikla tím, že v cestě nebylo možné pokračovat téhož dne kvůli odřeknutí, zpoždění nebo zmeškání přípojného vlaku nebo proto, že pokračování v cestě nebylo za daných okolností únosné téhož dne. Náhrada škody zahrnuje přiměřené výdaje, které cestujícímu vznikly v souvislosti s přenocováním a informováním čekajících osob.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, je-li odřeknutí či zpoždění spoje nebo zmeškání přípoje vyvoláno následujícími důvody:\na)\nokolnostmi, které nemají původ v železničním provozu a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;\nb)\nzaviněním cestujícího nebo\nc)\nchováním třetí osoby, kterému dopravce nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci, a jehož následky nemohl odvrátit; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; práva regresního postihu zůstávají nedotčena.\n3.   Povinnost dopravce poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v odstavci 1 upravuje vnitrostátní právo. Článek 44 zůstává nedotčen.\nKapitola III\nOdpovědnost za příruční zavazadla, zvířata, cestovní zavazadla a vozidla\nODDÍL 1\nPříruční zavazadla a zvířata\nČlánek 33\nOdpovědnost\n1.   Při usmrcení a zranění cestujících odpovídá dopravce také za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením věcí, které měl cestující na sobě nebo které vezl jako příruční zavazadlo; totéž platí také pro zvířata, která veze cestující s sebou. Článek 26 se použije přiměřeně.\n2.   V ostatních případech odpovídá dopravce za škodu z důvodů částečné nebo úplné ztráty nebo poškození věcí, příručních zavazadel nebo zvířat, na něž je povinen podle článku 15 dohlížet cestující, pouze tehdy, je-li škoda zaviněna dopravcem. Ostatní články oddílu IV, s výjimkou článku 51, a oddílu VI se v tomto případě nepoužijí.\nČlánek 34\nOmezení náhrady škody při ztrátě nebo poškození věcí\nOdpovídá-li dopravce podle čl. 33 odst. 1, činí maximální hranice odškodnění 1 400 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího.\nČlánek 35\nZproštění odpovědnosti\nDopravce neodpovídá cestujícímu za škodu, která vznikla tím, že cestující nedodržel své povinnosti vyplývající z celních nebo jiných předpisů orgánů státní zprávy.\nODDÍL 2\nCestovní zavazadla\nČlánek 36\nZáklad odpovědnosti\n1.   Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením cestovního zavazadla v době od jeho převzetí dopravcem až do vydání zavazadla, jakož i jeho opožděným vydáním.\n2.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, jestliže ztráta, poškození nebo opožděné vydání zavazadla byly zaviněny cestujícím, jeho příkazem, který nezavinil dopravce, zvláštními vadami cestovního zavazadla nebo okolnostmi, kterým dopravce nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit.\n3.   Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, vznikne-li ztráta nebo poškození z jedné nebo více následujících skutečností, spojených se zvláštním nebezpečím:\na)\nchyběním nebo nedostatky obalu;\nb)\npřirozenou povahou cestovního zavazadla;\nc)\npodejem předmětů, které jsou z přepravy vyloučeny, jako cestovních zavazadel.\nČlánek 37\nDůkazní břemeno\n1.   Důkaz o tom, že ztráta, poškození nebo opožděné vydání byly způsobeny některou ze skutečností uvedených v čl. 36 odst. 2, přísluší dopravci.\n2.   Prokáže-li dopravce, že ztráta nebo poškození mohly podle okolností případu vzniknout na základě jednoho nebo více zvláštních nebezpečí uvedených v čl. 36 odst. 3, platí domněnka, že z nich škoda vznikla. Oprávněná osoba však má právo dokázat, že škoda nebyla nebo nebyla výlučně způsobena některým z těchto nebezpečí.\nČlánek 38\nNavazující dopravci\nProvádí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, více na sebe navazujících dopravců, vstupuje z hlediska přepravy cestovních zavazadel nebo vozidel každý z dopravců tím, že převezme cestovní zavazadlo se zavazadlovým lístkem nebo vozidlo s přepravním lístkem do přepravní smlouvy podle údajů v zavazadlovém lístku nebo v přepravním lístku a přebírá závazky, které z toho vyplývají. V tomto případě odpovídá každý z dopravců za provedení přepravy po celé cestě až do výdeje zavazadel nebo vozidel.\nČlánek 39\nVýkonný dopravce\n1.   Přenesl-li dopravce provádění přepravy zcela nebo zčásti na výkonného dopravce, bez ohledu na to, zda k tomu na základě přepravní smlouvy byl oprávněn či nikoli, zůstává i nadále odpovědný za celou přepravu.\n2.   Všechna ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o odpovědnosti dopravce platí také pro odpovědnost výkonného dopravce za přepravu, kterou provedl. Článek 48 a článek 52 se použije, je-li uplatňován nárok vůči pracovníkům a ostatním osobám, které výkonný dopravce používá při provádění přepravy.\n3.   Zvláštní ujednání, na jehož základě dopravce přebírá závazky, které mu tyto Jednotné právní předpisy neukládají, nebo se vzdává práv, která mu tyto Jednotné právní předpisy zaručují, se týká výkonného dopravce pouze tehdy, vyslovil-li s ním písemný souhlas. Dopravce zůstává vázán povinnostmi, které vyplývají z tohoto zvláštního ujednání nebo z prohlášení o vzdání se práv, nezávisle na tom, zda výkonný dopravce takový souhlas vyslovil.\n4.   Nesou-li odpovědnost jak dopravce, tak i výkonný dopravce, odpovídají jako společní dlužníci.\n5.   Celková částka odškodnění, kterou lze vyžadovat od dopravce, výkonného dopravce, jakož i od jejich pracovníků a ostatních osob, které při provádění přepravy používají, nesmí překročit maximální částky stanovené v těchto Jednotných právních předpisech.\n6.   Práva dopravce a výkonného dopravce na vzájemný postih nejsou tímto článkem dotčena.\nČlánek 40\nDomněnka o ztrátě\n1.   Oprávněná osoba může jednotlivý kus zavazadla bez dalšího dokazování považovat za ztracený, nebyl-li jí vydán nebo připraven k vydání do čtrnácti dnů poté, kdy o jeho vydání podle čl. 22 odst. 3 požádala.\n2.   Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za ztracené, do jednoho roku poté, kdy bylo o jeho vydání požádáno, je dopravce povinen vyrozumět o tom oprávněnou osobu, pokud je její adresa známa nebo je-li možné ji zjistit.\n3.   Oprávněná osoba může do třiceti dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 požádat, aby jí bylo cestovní zavazadlo vydáno. V tomto případě uhradí náklady na přepravu zavazadla z podacího místa do místa, ve kterém bude zavazadlo vydáno, a vrátí přijaté odškodnění, po odečtení případných výdajů, které v něm byly zahrnuty. Nároky oprávněné osoby na odškodnění za opožděné vydání podle článku 43 však zůstávají zachovány.\n4.   Nepožádá-li oprávněná osoba o vydání nalezeného zavazadla ve lhůtě předvídané v odstavci 3, nebo nalezne-li se zavazadlo až po uplynutí jednoho roku od žádosti o jeho vydání, naloží s ním dopravce podle zákonů a předpisů v místě, ve kterém se zavazadlo nachází.\nČlánek 41\nOdškodnění při ztrátě\n1.   Při úplné nebo částečné ztrátě cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit:\na)\nje-li výše škody prokázána, odškodnění v této výši, nepřesahuje-li 80 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 1 200 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla;\nb)\nnení-li výše škody prokázána, paušální odškodnění ve výši 20 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 300 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla.\nZpůsob odškodnění, buď za každý chybějící kilogram nebo za každý kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.\n2.   Dopravce je kromě toho povinen nahradit dovozné za zavazadlo, zaplacená cla, spotřební daně a jiné částky zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného zavazadla.\nČlánek 42\nOdškodnění při poškození\n1.   Při poškození cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit odškodnění, které odpovídá znehodnocení cestovního zavazadla.\n2.   Odškodnění nepřesáhne:\na)\nje-li poškozením znehodnoceno celé zavazadlo, částku, která by musela být zaplacena při úplné ztrátě;\nb)\nje-li poškozením znehodnocena pouze část cestovního zavazadla, částku, která by musela být zaplacena při ztrátě znehodnocené části.\nČlánek 43\nOdškodnění při opožděném vydání\n1.   Při opožděném vydání cestovního zavazadla je dopravce povinen vyplatit za každých započatých 24 hodin od doby, kdy bylo o vydání požádáno, nejvýše však za 14 dní:\na)\nprokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla škoda včetně poškození, odškodnění ve výši škody až do maximální částky 0,80 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 14 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla;\nb)\nneprokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla škoda, paušální odškodnění ve výši 0,14 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 2,80 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla.\nZpůsob odškodnění, buď za každý kilogram nebo za kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.\n2.   Při úplné ztrátě cestovního zavazadla se neposkytuje odškodnění podle odstavce 1 souběžně s odškodněním podle článku 41.\n3.   Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytuje odškodnění podle odstavce 1 za neztracenou část.\n4.   Při poškození cestovního zavazadla, které není způsobeno opožděným vydáním, se poskytuje odškodnění podle odstavce 1, případně spolu s odškodněním podle článku 42.\n5.   Odškodnění podle odstavce 1 spolu s odškodněním podle článků 41 a 42 nesmí být v žádném případě vyšší než odškodnění při úplné ztrátě cestovního zavazadla.\nODDÍL 3\nVozidla\nČlánek 44\nOdškodnění při zpoždění\n1.   Je-li vozidlo z důvodu zaviněného dopravcem naloženo později nebo vydáno opožděně, je dopravce povinen, prokáže-li oprávněný, že tím vznikla škoda, vyplatit odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu dovozného.\n2.   Dojde-li při nakládce z důvodu zaviněného dopravcem ke zpoždění a upustí-li proto oprávněný od provedení přepravní smlouvy, vrátí se mu přepravné. Prokáže-li, že tímto zpožděním vznikla škoda, může kromě toho žádat odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu přepravného.\nČlánek 45\nOdškodnění při ztrátě vozidla\nPři úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněnému vypočítá odškodnění vyplácené za prokázanou škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla. Toto odškodnění činí nejvýše 8 000 zúčtovacích jednotek. Přívěs s nákladem i bez nákladu se považuje za samostatné vozidlo.\nČlánek 46\nOdpovědnost za ostatní předměty\n1.   Za škody na předmětech ponechaných ve vozidle nebo umístěných ve schránách (např. v boxech na zavazadla nebo na lyže), které jsou namontované na vozidle, odpovídá dopravce pouze v případě, že je zavinil. Celkové odškodnění činí nejvýše 1 400 zúčtovacích jednotek.\n2.   Za předměty, které jsou upevněny mimo vozidlo, včetně schrán uvedených v odstavci 1, odpovídá dopravce pouze tehdy, prokáže-li se, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.\nČlánek 47\nAplikovatelné právo\nS výhradou ustanovení této části platí pro vozidla ustanovení části 2 o odpovědnosti za cestovní zavazadla.\nKapitola IV\nSpolečná ustanovení\nČlánek 48\nZánik práva na omezení odpovědnosti\nOmezení odpovědnosti předvídaná v těchto Jednotných právních předpisech, jakož i ustanovení vnitrostátního práva, která náhradu škody omezují pevnou částkou, se nepoužijí, prokáže-li se, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím dopravce, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.\nČlánek 49\nPřepočet a zúročení odškodnění\n1.   Je-li nutné přepočítat částky odškodnění vyjádřené v cizí měně, přepočítají se podle kurzu platného v den a v místě výplaty odškodného.\n2.   Oprávněný může vznášet nárok na úroky z odškodnění ve výši pěti procent ročně, a to ode dne reklamace podle článku 55, nebo, nebyla-li podána reklamace, ode dne podání žaloby.\n3.   U odškodnění podle článku 27 a 28 se však úroky počítají teprve ode dne, kdy nastaly okolnosti rozhodné pro výpočet náhrady škody, je-li tento den pozdější než den reklamace nebo podání žaloby.\n4.   U cestovních zavazadel mohou být úroky požadovány pouze tehdy, přesahuje-li odškodnění 16 zúčtovacích jednotek na každý zavazadlový lístek.\n5.   Nepředloží-li oprávněný dopravci doklady k cestovnímu zavazadlu potřebné ke konečnému vyřízení reklamace v přiměřené lhůtě, která je mu poskytnuta, pozastaví se běh úroků počínaje uplynutím této lhůty až do předložení dokladů.\nČlánek 50\nOdpovědnost při jaderné události\nDopravce je zproštěn odpovědnosti, která mu přísluší podle těchto Jednotných právních předpisů, byla-li škoda způsobena jadernou událostí a odpovídá-li podle zákonů a předpisů státu o odpovědnosti v oblasti jaderné energie za tuto škodu vlastník jaderného zařízení nebo osoba postavená mu na roveň.\nČlánek 51\nOsoby, za které dopravce odpovídá\nDopravce odpovídá za své zaměstnance a za jiné osoby, které používá k provádění přepravy, vykonávají-li tito zaměstnanci a jiné osoby své povinnosti. Provozovatelé železniční infrastruktury, po které se přeprava uskutečňuje, jsou považováni za osoby, které dopravce používá k provádění přepravy.\nČlánek 52\nJiné nároky\n1.   Ve všech případech, ve kterých se použijí tyto Jednotné právní předpisy, může být vůči dopravci uplatňován nárok na náhradu škody, ať již spočívá na jakémkoli právním základě, pouze za předpokladů uvedených v těchto Jednotných právních předpisech.\n2.   Totéž platí pro nároky vůči zaměstnancům a jiným osobám, za které dopravce odpovídá podle článku 51.\nHLAVA V\nODPOVĚDNOST CESTUJÍCÍHO\nČlánek 53\nZvláštní důvody odpovědnosti\nCestující odpovídá dopravci za každou škodu,\na)\nkterá vznikla tím, že cestující nesplnil své závazky, které pro něho vyplývají\n1)\nz článku 10, 14 a 20,\n2)\nze zvláštních ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách nebo\n3)\nz Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) nebo\nb)\nkterá je způsobena předměty nebo zvířaty, které má cestující s sebou,\npokud cestující neprokáže, že škoda byla vyvolána okolnostmi, jimž i přes péči vyžadovanou od svědomitého cestujícího nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit. Tímto ustanovením není dotčena odpovědnost dopravce podle článku 26 a čl. 33 odst. 1.\nHLAVA VI\nUPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ\nČlánek 54\nZjištění částečné ztráty nebo poškození\n1.   Zjistí-li nebo předpokládá-li dopravce částečnou ztrátu nebo poškození předmětu (cestovního zavazadla, vozidla) přepravovaného pod dohledem dopravce, nebo tvrdí-li to oprávněná osoba, je dopravce povinen bez průtahu, a je-li to možné, v přítomnosti oprávněné osoby sepsat zápis, v němž se podle povahy škody zaznamená stav předmětu, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčina a doba, kdy vznikla.\n2.   Opis tohoto zápisu se bezplatně vydá oprávněné osobě.\n3.   Neuzná-li oprávněný zjištění uvedená v zápise, může požadovat, aby stav cestovního zavazadla nebo vozidla, jakož i příčina a výše škody byly zjištěny znalcem určeným stranami přepravní smlouvy nebo soudem. Postup se řídí zákony a předpisy státu, ve kterém se zjištění provádí.\nČlánek 55\nReklamace\n1.   Reklamace týkající se odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících je nutno podat písemně tomu dopravci, vůči němuž mohou být nároky soudně uplatňovány. V případě přepravy, která byla předmětem jediné smlouvy a byla prováděna na sebe navazujícími dopravci, mohou být reklamace uplatněny také u prvního nebo posledního dopravce, jakož i u dopravce, který má ve státě bydliště nebo v místě trvalého pobytu cestujícího své sídlo nebo pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.\n2.   Ostatní reklamace na základě přepravní smlouvy je nutno podat písemně tomu dopravci, který je uveden v čl. 56 odst. 2 a 3.\n3.   Doklady, které chce oprávněná osoba připojit k reklamaci, musí být předloženy v originále nebo v kopii, na požádání dopravce v náležitě ověřené formě. Při vyřizování reklamace může dopravce požadovat vrácení přepravního dokladu, zavazadlového lístku a přepravního lístku.\nČlánek 56\nDopravci, vůči nimž lze uplatňovat nároky soudní cestou\n1.   Nároky na náhradu škody na základě odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících mohou být soudně uplatňovány pouze vůči dopravci odpovědnému podle čl. 26 odst. 5.\n2.   Ostatní nároky cestujícího na základě přepravní smlouvy mohou být uplatňovány s výhradou odstavce 4 pouze vůči prvnímu, poslednímu nebo vůči tomu dopravci, který prováděl část přepravy, v jejímž průběhu nastala skutečnost odůvodňující nárok.\n3.   Je-li při přepravách prováděných navazujícími dopravci zapsán do zavazadlového nebo přepravního lístku se svým souhlasem dopravce, který má povinnost výdeje, mohou být nároky podle odstavce 2 uplatňovány vůči němu i tehdy, jestliže neobdržel zavazadlo nebo nepřevzal vozidlo.\n4.   Nároky na vrácení částek, které byly zaplaceny na základě přepravní smlouvy, mohou být soudně uplatňovány vůči dopravci, který částku vybral, nebo vůči dopravci, v jehož prospěch byla částka vybrána.\n5.   Cestou protižaloby nebo námitky mohou být uplatňovány nároky také vůči jiným dopravcům, než kteří jsou uvedeni v odstavcích 2 a 4, zakládá-li se žaloba na téže přepravní smlouvě.\n6.   Použijí-li se tyto Jednotné právní předpisy na výkonného dopravce, mohou být nároky soudně uplatňovány také vůči němu.\n7.   Může-li žalobce volit mezi více dopravci, zaniká jeho právo volby podáním žaloby vůči jednomu z dopravců; to platí i tehdy, může-li žalobce volit mezi jedním nebo více dopravci a výkonným dopravcem.\nČlánek 58\nZánik nároků při usmrcení a zranění cestujících\n1.   Všechny nároky oprávněné osoby, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, zanikají, neoznámí-li oprávněná osoba úraz cestujícího nejpozději do dvanácti měsíců poté, kdy se o škodě dozvěděla, některému z dopravců, u nichž může být podána reklamace podle čl. 55 odst. 1. Oznámí-li oprávněná osoba úraz ústně, musí jí dopravce o tomto ústním oznámení vystavit potvrzení.\n2.   Nároky však nezanikají, jestliže\na)\noprávněná osoba podala během lhůty předvídané v odstavci 1 reklamaci některému z dopravců uvedenému v čl. 55 odst. 1;\nb)\nodpovědný dopravce se dozvěděl během lhůty předvídané v odstavci 1 o úrazu cestujícího jiným způsobem;\nc)\nv důsledku okolností, které nelze přičíst k tíži oprávněné osoby, nebyl úraz oznámen nebo nebyl oznámen včas;\nd)\noprávněná osoba prokáže, že úraz byl způsoben zaviněním dopravce.\nČlánek 59\nZánik nároků při přepravě cestovních zavazadel\n1.   Přijetím cestovního zavazadla oprávněnou osobou zanikají všechny nároky z přepravní smlouvy vůči dopravci při částečné ztrátě, poškození nebo opožděném vydání.\n2.   Nároky však nezanikají:\na)\npři částečné ztrátě nebo poškození, jestliže\n1)\nztráta nebo poškození byly zjištěny před přijetím cestovního zavazadla oprávněnou osobou podle článku 54,\n2)\nzjištění, k němuž by muselo dojít podle článku 54, bylo opomenuto pouze zaviněním dopravce;\nb)\npři zevně neznatelné škodě, která byla zjištěna oprávněnou osobou teprve po přijetí cestovního zavazadla, jestliže oprávněná osoba\n1)\npožádá o zjištění podle článku 54 ihned po objevení škody a nejpozději tři dny po přijetí zavazadla a\n2)\nkromě toho prokáže, že škoda vznikla v době mezi přijetím k přepravě a vydáním;\nc)\npři opožděném vydání, uplatnila-li oprávněná osoba svá práva vůči jednomu z dopravců uvedenému v čl. 56 odst. 3 do 21 dnů;\nd)\nprokáže-li oprávněná osoba, že škoda byla způsobena zaviněním dopravce.\nČlánek 60\nPromlčení\n1.   Nároky na náhradu škody, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, se promlčují takto:\na)\nnároky cestujícího po třech letech, počítáno od prvého dne po úrazu;\nb)\nnároky ostatních oprávněných osob po třech letech, počítáno od prvého dne po úmrtí cestujícího, nejpozději však po pěti letech, počítáno od prvního dne po úrazu.\n2.   Ostatní nároky z přepravní smlouvy se promlčují po jednom roce. Promlčecí lhůta však činí dva roky kvůli škodě způsobené jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by taková škoda pravděpodobně mohla vzniknout.\n3.   Promlčecí lhůta podle odstavce 2 začíná u nároků\na)\nna odškodnění za úplnou ztrátu čtrnáctým dnem po uplynutí lhůty podle čl. 22 odst. 3;\nb)\nna odškodnění za částečnou ztrátu, poškození nebo opožděné vydání dnem vydání;\nc)\nve všech ostatních případech týkajících se přepravy cestujícího dnem uplynutí doby platnosti přepravního dokladu.\nDen označený jako začátek promlčecí lhůty se v žádném případě nepočítá.\n4.   […]\n5.   […]\n6.   V ostatních náležitostech platí pro pozastavení a přerušení promlčení vnitrostátní právo.\nHLAVA VII\nVZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI DOPRAVCI\nČlánek 61\nRozdělení přepravného\n1.   Každý dopravce je povinen vyplatit zúčastněným dopravcům podíl připadající na ně z přepravného, které vybral nebo měl vybrat. Způsob placení stanoví dohody mezi dopravci.\n2.   Čl. 6 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a článek 25 platí také pro vztahy mezi navazujícími dopravci.\nČlánek 62\nPrávo na postih\n1.   Vyplatil-li dopravce odškodnění podle těchto Jednotných právních předpisů, má právo na postih vůči dopravcům, kteří se podíleli na přepravě, podle následujících ustanovení:\na)\ndopravce, který škodu způsobil, odpovídá za tuto škodu výlučně sám;\nb)\nje-li škoda způsobena více dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil; není-li takové rozlišení možné, rozdělí se odškodnění mezi dopravce podle písmene c);\nc)\nnelze-li dokázat, který z dopravců škodu způsobil, rozdělí se odškodnění mezi všechny dopravce s výjimkou těch, kteří prokáží, že škodu nezpůsobili; rozdělení se uskuteční v poměru podílů na přepravném, které připadají na jednotlivé dopravce.\n2.   Při platební neschopnosti některého z dopravců se podíl připadající na tohoto dopravce, avšak jím neuhrazený, rozdělí mezi všechny ostatní dopravce, kteří se podíleli na přepravě, v poměru jim příslušejícího podílu na přepravném.\nČlánek 63\nŘízení o postihu\n1.   Dopravce, vůči němuž je uplatňováno právo na postih podle článku 62, nemůže popírat, že dopravce, který právo na postih uplatňuje, platil po právu, bylo-li odškodnění určeno soudem, poté co byla prvně jmenovanému dopravci dána řádným ohlášením možnost vstoupit do sporu. Soud, u něhož se vede hlavní spor, určí lhůty pro ohlášení sporu a pro vstup do sporu.\n2.   Dopravce uplatňující právo na postih musí podat jedinou žalobu na všechny dopravce, se kterými se nedohodl; jinak právo na postih vůči nezažalovaným dopravcům zaniká.\n3.   Soud je povinen rozhodnout o všech postizích, kterými se zabývá, v jediném rozsudku.\n4.   Dopravce, který chce své právo na postih uplatnit soudně, může vznést svůj nárok u příslušného soudu státu, ve kterém má jeden ze zúčastněných dopravců své sídlo, pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.\n5.   Je-li třeba podat žalobu na více dopravců, má žalující dopravce právo volby mezi soudy příslušnými podle odstavce 4.\n6.   Řízení o postihu nesmějí být zahrnuta do řízení o odškodnění, které osoba oprávněná podle přepravní smlouvy zahájila.\nČlánek 64\nDohody o postihu\nDopravci mohou mezi sebou uzavírat dohody, které se od článků 61 a 62 odchylují.\nPŘÍLOHA II\nMINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ ŽELEZNIČNÍMI PODNIKY NEBO PRODEJCI PŘEPRAVNÍCH DOKLADŮ\nČást I: Informace před cestou\nVšeobecné podmínky platné pro danou smlouvu\nJízdní řády a podmínky pro nejrychlejší cestu\nJízdní řády a podmínky pro nejlevnější jízdné\nPodmínky přepravy, přístupnost vlaku a dostupná zařízení ve vlaku pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace\nPodmínky přepravy a přístupnost pro jízdní kola\nDostupnost míst k sezení ve vozech pro kuřáky a nekuřáky, v první a druhé třídě, jakož i v lehátkových a lůžkových vozech\nVšechny činnosti, které mohou způsobit narušení nebo zpoždění dopravních spojů\nDostupnost služeb ve vlaku\nPostupy pro reklamaci ztracených zavazadel\nPostupy pro předkládání stížností\nČást II: Informace během jízdy\nSlužby ve vlaku\nPříští stanice\nZpoždění\nHlavní přípoje\nOtázky bezpečnosti\nPŘÍLOHA III\nMINIMÁLNÍ NORMY KVALITY SLUŽEB\nInformace a přepravní doklady\nPřesnost dopravních spojů a obecné zásady postupu v případě provozních mimořádností\nOdřeknutí dopravních spojů\nČistota železničních vozů a zařízení železničních stanic (kvalita vzduchu ve vozech, hygiena sociálních zařízení atd.)\nPrůzkum spokojenosti zákazníků\nVyřizování stížností, vracení přepravného a odškodnění v případě nedodržení norem kvality služeb\nPomoc poskytovaná zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace", "summary": "Práva cestujících v železniční přepravě\nPráva cestujících v železniční přepravě\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nCílem směrnice je stanovit práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě za účelem jejich ochrany obzvláště v případě narušení cesty a zlepšit efektivitu a přitažlivost služeb železniční přepravy.\nKLÍČOVÉ BODY\nOblast působnostiNařízení se vztahuje na všechny železniční cesty a dopravní spoje provozované pod licencí jednoho nebo více železničních podniků podle směrnice 2012/34/EU (viz shrnutí Jednotná železniční síť pro Evropu). Nevztahuje se na cesty a dopravní spoje provozované mimo území zemí EU. Země EU se může rozhodnout udělit výjimku z většiny článků nařízení vnitrostátním osobním železničním dopravním spojům na dobu nejvýše pěti let, která může být dvakrát obnovena. Může z uplatňování nařízení také vyjmout městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje.Práva cestujících\nCestující v železniční dopravě mají následující základní práva:\nPřepravní smlouva a informace\nCestujícím by měly být poskytnuty jasné a přístupné informace:před zahájením cesty, zejména pokud jde o relevantní podmínky platné pro danou smlouvu, jízdní řády a cenu jízdného, během cesty, zejména pokud jde o zpoždění nebo přerušení poskytování služeb, ohledně postupů pro podávání stížností.Informace poskytované osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace budou dostupné v přístupném formátu.\nZpoždění a odřeknutí spoje\nV případě, že zpoždění příjezdu do cílového místa bude větší než 60 minut, mají cestující právo na:náhradu jízdného v plné výši ceny přepravního dokladu pro část cesty, která nebyla vykonána, nebo pokračování v cestě nebo přesměrování za srovnatelných cestovních podmínek při nejbližší možné příležitosti nebo později podle přání cestujícího.Pokud si cestující nezvolí náhradu jízdného, ale pokračování v cestě, mohou požadovat minimální odškodnění odpovídající:25 % ceny jízdenky v případě zpoždění o 60 až 119 minut, 50 % ceny jízdenky v případě zpoždění o 120 minut a více.V případě zpoždění příjezdu nebo odjezdu delšího než 60 minut mají cestující právo:obdržet informace o situaci a odhadovaném čase odjezdu nebo příjezdu, na jídlo a občerstvení v rozumných mezích, na ubytování v případě, kdy je nutný pobyt na jednu nebo více nocí, na přepravu do železniční stanice nebo náhradní výchozí stanice nebo cílové stanice, pokud vlak uvízl na trati.Osoby se zdravotním postižením nebo omezenou schopností pohybu a orientace\nPrávní předpisy EU týkající se práv cestujících zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebo omezenou schopností pohybu a orientace byly schopny cestovat způsobem srovnatelným s ostatními občany. Nařízení jim proto uděluje následující práva:právo pro nediskriminující přístup k přepravě bez dodatečných poplatků, na vyžádání poskytnutí informací o přístupnosti železničních dopravních služeb a stanic, bezplatnou pomoc ve vlaku a v obsazených stanicích (cestující musejí informovat o svých potřebách, pokud jde o pomoc, 48 hodin před odjezdem), právo na odškodnění, pokud je železniční podnik odpovědný za ztrátu nebo poškození jejich vybavení pro mobilitu.Bezpečnost, stížnosti a kvalita dopravních služebVe vlacích a ve stanicích je zajišťována osobní bezpečnost cestujících ve spolupráci s orgány veřejné správy. Musí být zaveden účinný mechanismus pro vyřizování stížností. Cestující mají právo podat stížnost kterémukoliv zúčastněnému železničnímu podniku. Minimální normy kvality služeb pro železniční podniky zahrnují:informace pro cestující a přepravní doklady,přesnost dopravních spojů a obecné zásady postupu v případě provozních mimořádností,odřeknutí dopravních spojů,čistotu železničních vozů a zařízení železničních stanic,průzkum spokojenosti zákazníků,vyřizování stížností, vracení přepravného a odškodnění v případě nedodržení norem kvality služeb,pomoc poskytovanou zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.Prosazování zeměmi EU\nZemě EU musí určit nezávislý subjekt nebo subjekty pověřené prosazováním nařízení. Cestující mohou podat stížnost u kteréhokoliv z těchto subjektů, pokud mají pocit, že jejich práva nebyla dodržena.\nZemě EU musí rovněž stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení nařízení.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 3. prosince 2009.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Práva cestujících: železnice (Evropská komise).\nPo vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala:Sdělení Komise Pokyny pro výklad nařízení EU o právech cestujících v souvislosti s vývojem situace nákazy Covid-19\nDoporučení Komise (EU) 2020/648 ze dne 13. května 2020 o poukazech nabízených cestujícím jako alternativa k vrácení peněz za zrušené souborné cestovní a přepravní služby a v souvislosti s pandemií COVID-19\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14–41)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1371/2007 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění) (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32–77)\nViz konsolidované znění.\nSdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. C 220, 4.7.2015, s. 1–10)\nZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Výjimky udělené členskými státy na základě nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě (COM(2015) 117 final, 11.3.2015)\nPoslední aktualizace 19.03.2020"}
{"celex_id": "32008R0452", "reference": "4.6.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 145/227\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 452/2008\nze dne 23. dubna 2008\no vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\npo konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nUsnesení Rady ze dne 5. prosince 1994 o podpoře statistik o vzdělávání a odborné přípravě v Evropské unii (2) vyzvalo Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy urychlila rozvoj statistik o vzdělávání a odborné přípravě.\n(2)\nEvropská rada se na zasedání konaném v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005 rozhodla znovu zahájit lisabonskou strategii. Dospěla k závěru, že Evropa musí obnovit základ své konkurenceschopnosti, zvýšit svůj potenciál růstu a svoji produktivitu a posílit sociální soudržnost, a přitom klást hlavní důraz na znalosti, inovace a optimalizaci lidského kapitálu. V tomto ohledu je zaměstnatelnost, přizpůsobivost a mobilita občanů pro Evropu zcela zásadní.\n(3)\nPro dosažení těchto cílů se evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy musí přizpůsobit požadavkům společnosti založené na znalostech, požadavkům na vyšší úroveň vzdělávání a lepší kvalitu zaměstnání. Statistiky o vzdělávání, odborné přípravě a celoživotním učení mají velký význam jako základ pro politická rozhodnutí.\n(4)\nCeloživotní učení je klíčovým prvkem k rozvoji a podpoře kvalifikované, vyškolené a přizpůsobivé pracovní síly. V závěrech předsednictví ze zasedání Evropské rady na jaře 2005 bylo zdůrazněno, „že lidský kapitál je nejdůležitějším aktivem Evropy“. Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost, včetně hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, schválených Radou v rozhodnutí 2005/600/ES (3) si kladou za cíl lépe se podílet na lisabonské strategii a stanovit komplexní strategie celoživotní učení.\n(5)\nPřijetí zprávy Rady „Cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy“ v únoru 2001 a v návaznosti na ně přijetí pracovního programu pro období 2001/2011 v únoru 2002 představují významný krok při dodržování závazku modernizovat systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států a zlepšovat jejich kvalitu. Mezi nástroje otevřené metody koordinace patří ukazatele a referenční úrovně průměrné evropské výkonnosti (referenční kritéria), které jsou důležité pro pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Ministři školství učinili rozhodující krok v květnu 2003, kdy se dohodli na pěti evropských referenčních kritériích, jež mají být splněna do roku 2010, přičemž zdůraznili, že tato kritéria nevymezují cíle členských států, ani nepředepisují, jaká rozhodnutí mají vlády členských států učinit.\n(6)\nDne 24. května 2005 přijala Rada závěry o „nových ukazatelích v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (4). V těchto závěrech Rada vyzvala Komisi, aby jí předložila strategie a návrhy na vytvoření nových ukazatelů v devíti konkrétních oblastech vzdělávání a odborné přípravy, a zdůraznila, že vytváření nových ukazatelů by mělo plně respektovat odpovědnost členských států za organizaci jejich vzdělávacích systémů, dotčené organizace a instituce by neměly být po administrativní ani finanční stránce nepřiměřené zatěžovány a nemělo by nevyhnutelně vést ke zvyšování počtu ukazatelů používaných pro sledování pokroku.\n(7)\nV listopadu 2004 přijala Rada také závěry o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a souhlasila s tím, že na evropské úrovni by mělo být prioritou „zlepšit rozsah, přesnost a spolehlivost statistických údajů týkajících se odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné hodnotit dosažený pokrok“.\n(8)\nSrovnatelné statistické informace na úrovni Společenství jsou nezbytné pro vypracovávání strategií vzdělávání a celoživotního učení a pro sledování pokroku při jejich provádění. Statistiky by měly být vypracovávány na základě soudržných konceptů a srovnatelných údajů s cílem vybudovat integrovaný evropský statistický informační systém o vzdělávání, odborné přípravě a celoživotním učení.\n(9)\nPři uplatňování tohoto nařízení by se měl brát v úvahu pojem osob znevýhodněných na trhu práce, na který se odkazuje v hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.\n(10)\nKomise (Eurostat) shromažďuje údaje o odborném vzdělávání v podnicích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 ze dne 7. září 2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích (5). K zajištění udržitelného vypracovávání a rozvoje statistik o vzdělávání a celoživotním učení je však nutný širší právní rámec, jenž by se vztahoval přinejmenším na všechny příslušné stávající a plánované činnosti. Komise (Eurostat) shromažďuje roční údaje o vzdělávání od členských států na základě dobrovolnosti prostřednictvím společné akce prováděné společně se statistickým úřadem při Unesco a s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jež je obvykle označována jako „sběr údajů UOE“. Komise (Eurostat) také shromažďuje údaje o vzdělávání, odborné přípravě a celoživotním učení prostřednictvím dalších šetření o domácnostech, jako je šetření o pracovních silách Evropské unie (6), statistika Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (7), i prostřednictvím jejich modulů ad hoc.\n(11)\nVzhledem k tomu, že vypracování a sledování politiky v oblasti vzdělávání a celoživotního učení má dynamickou povahu a přizpůsobuje se proměnlivému prostředí, měl by i statistický regulační rámec umožňovat jistý stupeň pružnosti v určité omezené a kontrolované míře s přihlédnutím k zátěži respondentů a členských států.\n(12)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických norem, které umožní vypracovávání harmonizovaných údajů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(13)\nVypracovávání konkrétních statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (8).\n(14)\nToto nařízení zaručuje plné dodržování práva na ochranu osobních údajů, jak je stanoveno v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie.\n(15)\nPředávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (9).\n(16)\nNařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (10), stanovilo podmínky, za kterých je možný přístup k důvěrným údajům sdělovaným orgánu Společenství.\n(17)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).\n(18)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k výběru a určení témat statistických šetření, jejich sledovaných parametrů v závislosti na politických nebo technických potřebách, rozpisu těchto parametrů, sledovaného období a lhůt pro předávání výsledků a požadavků na kvalitu včetně požadované přesnosti a rámce pro podávání zpráv o kvalitě. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(19)\nVýbor pro statistické programy, zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (12), byl konzultován v souladu s článkem 3 uvedeného rozhodnutí,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nTímto nařízením se stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství v oblasti vzdělávání a celoživotního učení.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„statistikami Společenství“ statistika Společenství podle definice v čl. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 322/97;\nb)\n„vypracováváním statistik“ vypracovávání statistik podle definice v čl. 2 druhé odrážce nařízení (ES) č. 322/97;\nc)\n„vnitrostátními orgány“ vnitrostátní orgány podle definice v čl. 2 třetí odrážce nařízení (ES) č. 322/97;\nd)\n„vzděláváním“ organizované a soustavné sdělování, které má mít za následek učení (13);\ne)\n„celoživotním učením“ veškeré činnosti učení podniknuté během celého života s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a schopnosti v rámci osobního, občanského, sociálního nebo zaměstnaneckého hlediska (14);\nf)\n„mikrodaty“ jednotlivé statistické záznamy;\ng)\n„důvěrnými údaji“ údaje, které umožňují pouze nepřímou identifikaci příslušných statistických jednotek v souladu s nařízením (ES) č. 322/97 a nařízením (Euratom, EHS) č. 1588/90.\nČlánek 3\nOblasti\nToto rozhodnutí se vztahuje na vypracovávání statistik ve třech oblastech:\na)\noblast 1 zahrnuje statistiky o systémech vzdělávání a odborné přípravy;\nb)\noblast 2 zahrnuje statistiky o účasti dospělých na celoživotním učení;\nc)\noblast 3 zahrnuje další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení, jako jsou statistiky o lidském kapitálu a o sociálním a ekonomickém přínosu vzdělávání, které nespadají do oblastí 1 a 2.\nVypracovávání statistik v těchto oblastech probíhá v souladu s přílohou.\nČlánek 4\nStatistická opatření\n1.   Vypracovávání statistik Společenství v oblasti vzdělávání a celoživotního učení se provádí prostřednictvím jednotlivých statistických opatření takto:\na)\npravidelným předáváním statistik o vzdělávání a celoživotním učení členskými státy, a to ve stanovených lhůtách pro oblasti 1 a 2;\nb)\nvyužitím dalších statistických informačních systémů a zjišťování k poskytnutí dodatečných statistických proměnných a ukazatelů o vzdělávání a celoživotním učení, odpovídajících oblasti 3;\nc)\nvytvořením, zdokonalením a aktualizací norem a příruček týkajících se statistických rámců, konceptů a metod;\nd)\nzlepšováním kvality údajů v souvislosti s kvalitativním rámcem včetně:\n—\nrelevance,\n—\npřesnosti,\n—\naktuálnosti a včasnosti,\n—\ndostupnosti a srozumitelnosti,\n—\nsrovnatelnosti a\n—\nsoudržnosti.\nKomise přihlíží k dostupným kapacitám členských států pro sběr a zpracování údajů a pro vytváření koncepcí a metod.\nU shromažďovaných údajů se případně věnuje zvláštní pozornost regionálnímu rozměru. Údaje se případně systematicky rozepisují podle pohlaví.\n2.   Komise (Eurostat) usiluje o spolupráci se statistickým úřadem při Unesco, s OECD a s dalšími mezinárodními organizacemi, kdykoli je to možné, s cílem zajistit mezinárodní srovnatelnost údajů a zamezit duplicitě činností, zejména pokud jde o vytváření a zdokonalování statistických koncepcí a metod a o předávání statistik členskými státy.\n3.   V případě, že vyvstanou významné nové požadavky na údaje nebo je shledána nedostatečná kvalita údajů, a před každým sběrem údajů zavede Komise (Eurostat) pilotní studie, jež členské státy provádějí na základě dobrovolnosti. Účelem pilotních studií je zhodnocení proveditelnosti příslušného sběru údajů s ohledem na prospěšnost dostupnosti daných údajů v poměru k nákladům spojeným s takovým sběrem údajů a se zátěží respondentů. Pilotní studie nemusí nutně vést k odpovídajícím prováděcím opatřením.\nČlánek 5\nSdělování mikrodat o jednotlivcích\nJe-li to nezbytné pro vypracovávání statistik Společenství, členské státy sdělují Komisi (Eurostatu) důvěrná mikrodata získaná na základě výběrových šetření, a to v souladu s ustanoveními o sdělování důvěrných údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a nařízení (Euratom, EHS) č. 1588/90. Členské státy zajistí, aby sdělované údaje neumožňovaly přímou identifikaci statistických jednotek (jednotlivců).\nČlánek 6\nProváděcí opatření\n1.   Následující opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, včetně opatření k zohlednění hospodářského a technického rozvoje v souvislosti se sběrem, předáváním a zpracováním údajů, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 7 odst. 3 za účelem zajištění předávání vysoce kvalitních údajů:\na)\nvýběr a určení témat v jednotlivých oblastech a jejich sledovaných parametrů v závislosti na politických nebo technických potřebách;\nb)\nrozpis parametrů;\nc)\nsledované období a lhůty pro předávání výsledků;\nd)\npožadavky na kvalitu, včetně požadované přesnosti;\ne)\nrámec pro podávání zpráv o kvalitě.\nPokud z těchto opatření vyplývá požadavek na výrazné rozšíření stávajícího sběru údajů nebo na nový sběr údajů či zjišťování, vycházejí prováděcí rozhodnutí z analýzy nákladů a přínosů, která se provádí v rámci souborné analýzy účinků a dopadů a která zohledňuje přínos těchto opatření, náklady, které ponesou členské státy, a zátěž respondentů.\n2.   Opatření uvedená v odstavci 1 zohlední:\na)\nu všech oblastí možné zatížení vzdělávacích institucí a jednotlivců;\nb)\nu všech oblastí výsledky pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3;\nc)\nu oblasti 1 poslední dohody mezi statistickým úřadem při Unesco, OECD a Komisí (Eurostatem) ohledně konceptů, definic, formátu sběru údajů, zpracování údajů, periodicity a lhůt pro předávání výsledků;\nd)\nu oblasti 2 výsledky pilotního zjišťování o vzdělávání dospělých provedeného mezi lety 2005 a 2007 a další potřeby rozvoje;\ne)\nu oblasti 3 dostupnost, vhodnost a právní kontext stávajících zdrojů údajů Společenství po důkladném prověření všech stávajících zdrojů údajů.\n3.   V případě nutnosti se omezené výjimky a přechodná období pro jeden nebo více členských států přijímají regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2, přičemž tyto výjimky a přechodná období musí být založeny na objektivních důvodech.\nČlánek 7\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 8\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 23. dubna 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ. LENARČIČ\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. září 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2008.\n(2)  Úř. věst. C 374, 30.12.1994, s. 4.\n(3)  Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.\n(4)  Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 7.\n(5)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 1.\n(6)  Nařízení Komise (ES) č. 2104/2002 ze dne 28. listopadu 2002, kterým se upravuje nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství a nařízení Komise (ES) č. 1575/2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98, pokud jde o seznam proměnných vzdělávání a odborná příprava a jejich kódování používané pro přenos dat od roku 2003 (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 14).\n(7)  Nařízení Komise (ES) č. 1983/2003 ze dne 7. listopadu 2003, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových primárních proměnných (Úř. věst. L 298, 17.11.2003, s. 34).\n(8)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(9)  Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 322/97.\n(10)  Úř. věst. L 133, 18.5.2002, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1000/2007 (Úř. věst. L 226, 30.8.2007, s. 7).\n(11)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(12)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(13)  Podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání, verze z roku 1997 (ISCED).\n(14)  Usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení (Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1).\nPŘÍLOHA\nOBLASTI\nOblast 1: Systémy vzdělávání a odborné přípravy\n1.   Cíl\nCílem tohoto sběru údajů je poskytnout srovnatelné údaje o klíčových aspektech systémů vzdělávání a odborné přípravy, konkrétně o účasti na vzdělávacích programech a o jejich absolvování, jakož i o nákladech a druzích zdrojů vyčleněných pro vzdělávání a odbornou přípravu.\n2.   Rozsah\nSběr údajů se týká veškerých vnitrostátních vzdělávacích činností bez ohledu na způsob vlastnictví či sponzorování dotčených institucí (veřejné či soukromé, domácí či zahraniční) a bez ohledu na to, jakým způsobem se vzdělávání poskytuje. Sběr údajů tedy zahrnuje všechny kategorie a věkové skupiny studentů.\n3.   Témata\nShromažďují se údaje o:\na)\nzápisech studentů včetně charakteristiky studentů;\nb)\nnových studentech;\nc)\nabsolventech a dokončení studia;\nd)\nnákladech na vzdělávání;\ne)\npedagogických pracovnících;\nf)\nvyučovaných cizích jazycích;\ng)\nvelikosti tříd,\njež umožňují vypočítat ukazatele ohledně vstupů, postupů a výstupů systémů vzdělávání a odborné přípravy.\nČlenské státy předají příslušné informace (metadata) popisující zvláštnosti vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich shodu s mezinárodními klasifikacemi a případné odchylky od specifikací v žádosti o údaje a případné další informace, jež jsou pro interpretaci údajů a sestavení srovnatelných ukazatelů nezbytné.\n4.   Periodicita\nÚdaje a metadata se odevzdávají jednou za rok, není-li uvedeno jinak, ve lhůtách dohodnutých Komisí (Eurostatem) a vnitrostátními orgány a se zřetelem na poslední dohody mezi statistickým úřadem při Unesco, OECD a Komisí (Eurostatem).\nOblast 2: Účast dospělých na celoživotním učení\n1.   Cíl\nCílem tohoto zjišťování je poskytnout srovnatelné údaje o účasti a neúčasti dospělých na celoživotním učení.\n2.   Rozsah\nStatistickou jednotkou je jednotlivec ve věku od 25 do 64 let. V případě sběru informací dotazováním je třeba se pokud možno vyhnout odpovědím v zastoupení.\n3.   Témata\nTématy zjišťování jsou:\na)\núčast a neúčast na činnostech učení;\nb)\ncharakteristiky těchto činností učení;\nc)\ninformace o dovednostech uváděných respondenty;\nd)\nsociálně demografické informace.\nInformace o účasti na sociálních a kulturních činnostech se budou rovněž shromažďovat na základě dobrovolnosti jako vysvětlující ukazatele užitečné pro další analýzu profilů účastnících i neúčastnících se osob.\n4.   Zdroje údajů a velikost vzorků\nZdrojem údajů je výběrové šetření. Pro snížení zátěže respondentů lze jako zdroje použít administrativní údaje. Velikost vzorku je vypočítávána na základě požadavků na přesnost, které nevyžadují, aby platné vnitrostátní vzorky zahrnovaly více než 5 000 osob, přičemž výpočet vychází z předpokladu, že se provádí prostý náhodný výběr. V rámci těchto omezení je u určitých skupin obyvatelstva nutné zvážit provedení výběru zvláštním způsobem.\n5.   Periodicita\nÚdaje se shromažďují každých pět let. Prvním rokem sběru je nejdříve rok 2010.\nOblast 3: Další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení\n1.   Cíl\nCílem tohoto sběru údajů je poskytnout další srovnatelné údaje o vzdělávání a celoživotním učení k podpoře určitých politik na úrovni Společenství, jež nejsou zahrnuty v oblastech 1 a 2.\n2.   Rozsah\nDalší statistiky o vzdělávání a celoživotním učení se vztahují na tyto aspekty:\na)\nstatistiky o vzdělávání a hospodářství, jež jsou na úrovni Společenství zapotřebí ke sledování politik v oblasti vzdělávání, výzkumu, konkurenceschopnosti a růstu;\nb)\nstatistiky o vzdělávání a trhu práce, jež jsou na úrovni Společenství zapotřebí ke sledování politik zaměstnanosti;\nc)\nstatistiky o vzdělávání a sociálním začlenění, jež jsou na úrovni Společenství zapotřebí ke sledování politik v oblasti chudoby, sociálního začlenění a integrace přistěhovalců.\nU aspektů uvedených výše se požadované údaje získávají ze stávajících statistických zdrojů Společenství.", "summary": "Statistika v oblasti vzdělávání a celoživotního učení\nStatistika v oblasti vzdělávání a celoživotního učení\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (ES) č. 452/2008 – vypracovávání a rozvoj statistik o vzdělávání a celoživotním učení\nNařízení (EU) 2019/1700, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností a které mění nařízení (ES) č. 452/2008\nCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?\nTímto nařízením se stanoví společný rámec pro statistické normy k vypracovávání harmonizovaných údajů v oblasti vzdělávání a celoživotního učení.\nKLÍČOVÉ BODY\nToto nařízení se vztahuje na vypracovávání statistik v následujících oblastech:1.systémy vzdělávání a odborné přípravy; 2.další statistiky o vzdělávání a celoživotním učení (jako jsou statistiky o lidském kapitálu a o sociálním a ekonomickém přínosu vzdělávání).Vypracovávání statistik na úrovni Evropské unie (EU) se provádí prostřednictvím jednotlivých statistických opatření takto:pro první oblast pravidelným a včasným předáváním statistik zeměmi EU, v rámci druhé oblasti využitím dalších statistických informačních systémů a zjišťování k poskytnutí dodatečných statistických proměnných a ukazatelů, vytvořením, zdokonalením a aktualizací norem a příruček týkajících se vymezování statistických rámců, konceptů a metod, zlepšováním kvality údajů v souvislosti s kvalitativním rámcem.Evropská komise přihlíží k dostupným kapacitám zemí EU pro výše uvedené činnosti. U shromažďovaných údajů se zvláštní pozornost případně věnuje regionálnímu rozměru a aspektům pohlaví.\nKomise (Eurostat) bude též spolupracovat se statistickým úřadem při UNESCO, s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a s dalšími mezinárodními organizacemi s cílem zajistit srovnatelnost údajů a zamezit duplicitě údajů na mezinárodní úrovni.\nVzdělávací systémy\nOd školního roku 2012/2013 dále: Nařízení Komise (EU) č. 912/2013 ze dne 23. září 2013, pokud jde o statistiky o systémech vzdělávání a odborné přípravy.\nZjišťování o vzdělávání dospělých (AES)\nAES 2016: Nařízení Komise (EU) č. 1175/2014 ze dne 30. října 2014, pokud jde o statistiky o účasti dospělých na celoživotním učení.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (ES) č. 452/2008 platí ode dne 24. června 2008.\nPozměňovací nařízení (EU) 2019/1700 platí ode dne 1. ledna 2021.\nKONTEXT\nVypracování srovnatelných statistických údajů je nezbytné pro rozvoj strategií vzdělávání a celoživotního učení a ke sledování provádění těchto strategií. Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přijatý v květnu 2009 stanovil strategické cíle, které mají být splněny do roku 2020. Pokrok se v zemích EU hodnotí prostřednictvím každoročních vnitrostátních analýz, ke kterým EU poskytuje svá doporučení. Na základě poskytnutých informací společná zpráva v roce 2015 o spolupráci EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy stanoví prioritní oblasti a konkrétní témata budoucí práce na evropské úrovni. Společná zpráva byla přijata v listopadu 2015. Další informace získáte zde:Vzdělávání a odborná příprava (Eurostat).\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227–233)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1–32)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nSpolečná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25–35)\nNařízení Komise (EU) č. 1175/2014 ze dne 30. října 2014, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o statistiky o účasti dospělých na celoživotním učení, a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 823/2010 (Úř. věst. L 316, 4.11.2014, s. 4–43)\nNařízení Komise (EU) č. 912/2013 ze dne 23. září 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o statistiky o systémech vzdělávání a odborné přípravy (Úř. věst. L 252, 24.9.2013, s. 5–10)\nPoslední aktualizace 09.01.2020"}
{"celex_id": "32008R1099", "reference": "14.11.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 304/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1099/2008\nze dne 22. října 2008\no energetické statistice\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nSpolečenství potřebuje mít přesné a aktuální údaje o množstvích energie, jejích formách, zdrojích, výrobě, dodávkách, transformaci a spotřebě pro účely sledování dopadu a důsledků jeho práce v oblasti energetické politiky.\n(2)\nEnergetická statistika se tradičně zaměřuje na dodávku energie a na fosilní zdroje energie. Je nezbytné, aby se v příštích letech více zaměřila na získávání rozsáhlejších znalostí o konečné spotřebě energie, obnovitelných zdrojích energie a o jaderné energii a na intenzivnější sledování těchto oblastí.\n(3)\nDostupnost přesných a aktuálních informací o energetice je nezbytná pro hodnocení dopadu spotřeby energie na životní prostředí, zejména v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Tyto informace jsou požadovány v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismech monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (2).\n(4)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (4) požadují, aby členské státy předávaly kvantitativní energetické údaje. Pro sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje.\n(5)\nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u koncového uživatele a o energetických službách (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (7) požadují, aby členské státy poskytovaly kvantitativní údaje týkající se spotřeby energie. Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje, jakož i jejich lepší propojení se souvisejícími statistickými zjišťováními, jako je sčítání lidu, domů a bytů a údaje o přepravě.\n(6)\nZelené knihy Komise ze dne 22. června 2005 o energetické účinnosti a ze dne 8. března 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii pojednávají o energetické politice EU, která vyžaduje dostupnost energetických statistik EU, včetně za účelem zřízení evropské observatoře pro energetický trh.\n(7)\nVytvoření veřejného modelu pro energetickou prognózu, k němuž vyzval Evropský parlament ve svém usnesení o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (8) ze dne 14. prosince 2006, vyžaduje podrobné aktuální energetické údaje.\n(8)\nV příštích letech by měla být věnována větší pozornost zajištění dodávek nejdůležitějších paliv a, aby bylo možno předvídat případné krize v zásobování a koordinovat jejich řešení v rámci EU, je třeba mít na úrovni EU k dispozici včasnější a přesnější údaje.\n(9)\nV důsledku liberalizace a rostoucí komplexnosti energetického trhu je stále obtížnější získávat spolehlivé a aktuální energetické údaje, jelikož neexistuje především právní základ pro poskytování takových údajů.\n(10)\nAby mohl systém energetické statistiky napomáhat politickému rozhodování Evropské unie a členských států a podporovat veřejnou diskusi, do níž jsou zapojeni rovněž občané, musí nabízet záruky srovnatelnosti, transparentnosti, pružnosti a schopnosti vývoje. V blízké budoucnosti by tak mělo dojít k začlenění statistických údajů o jaderné energetice a měly by být více rozvedeny relevantní údaje o obnovitelných zdrojích energie. Stejně tak by bylo s ohledem na energetickou účinnost nanejvýš užitečné mít k dispozici podrobné statistické údaje o bydlení a dopravě.\n(11)\nVypracovávání statistiky Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (9).\n(12)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(13)\nPři vypracovávání a rozšiřování statistik Společenství na základě tohoto nařízení by národní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat dne 24. února 2005 Výborem pro statistické programy zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (10) a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti národních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.\n(14)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).\n(15)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k provádění změn v seznamu zdrojů údajů, ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích, jakož i v opatřeních týkajících se předávání statistik a k vypracování a provádění změn v ročních statistikách o jaderné energii, jakmile budou začleněny, k provádění změn ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie a k vypracování a provádění změn ve statistikách o konečné spotřebě energie. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(16)\nJe třeba stanovit, že Komise může členským státům udělit výjimky, pokud jde o určité aspekty sběru energetických údajů, které by vedly k nadměrnému zpravodajskému zatížení. Tyto výjimky mohou být uděleny pouze na základě odůvodnění, které transparentním způsobem popíše stávající situaci a dané nadměrné zatížení. Období, po které zůstávají tyto výjimky v platnosti, by mělo být omezeno na co nejkratší nezbytnou dobu.\n(17)\nUstanovení tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět a rozsah\n1.   Toto nařízení stanoví společný rámec pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na statistické údaje o energetických produktech a jejich agregáty ve Společenství.\nČlánek 2\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„statistikou Společenství“ statistika Společenství ve smyslu čl. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 322/97;\nb)\n„vypracováváním statistik“ vypracovávání statistik ve smyslu čl. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 322/97;\nc)\n„Komisí (Eurostatem)“ orgán Společenství ve smyslu čl. 2 čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 322/97;\nd)\n„energetickými produkty“ paliva, teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv jiná forma energie;\ne)\n„agregáty“ na vnitrostátní úrovni agregované údaje o zpracování nebo použití energetických produktů, totiž o výrobě, obchodu, zásobách, transformaci, spotřebě a strukturálních charakteristikách energetického systému, jako například instalovaného výkonu pro výrobu elektrické energie nebo produkční kapacity pro ropné produkty;\nf)\n„kvalitou údajů“ se rozumí tyto aspekty statistické kvality: relevance, přesnost, včasnost a dochvilnost, dostupnost a srozumitelnost, srovnatelnost, soudržnost a úplnost.\nČlánek 3\nZdroje údajů\n1.   Členské státy, při současném uplatňování zásady minimálního zatížení respondentů a zásady zjednodušení správních postupů, shromažďují údaje o energetických produktech a jejich agregátech ve Společenství z následujících zdrojů:\na)\nspecifická statistická zjišťování zaměřená na producenty primární a transformované energie a obchodníky s touto energií, distributory a přepravce, dovozce a vývozce energetických produktů;\nb)\njiná statistická zjišťování zaměřená na koncové uživatele energie v odvětvích zpracovatelského průmyslu, dopravy a jiných odvětvích včetně domácností;\nc)\njiné postupy statistického odhadování nebo jiné zdroje, včetně správních zdrojů, jako jsou např. regulátoři trhů s elektrickou energií a zemním plynem.\n2.   Členské státy stanoví podrobná pravidla týkající se vykazování údajů potřebných pro národní statistiky uvedené v článku 4 ze strany podniků a jiných zdrojů.\n3.   Seznam zdrojů údajů může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 4\nAgregáty, energetické produkty a četnost předávání národních statistik\n1.   Národní statistiky, které mají být poskytnuty, se sestavují tak, jak je stanoveno v přílohách. Předávají se v následujících intervalech:\na)\nročně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze B;\nb)\nměsíčně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze C;\nc)\nměsíčně (statistika předávaná v krátké lhůtě), pokud jde o energetické statistiky v příloze D.\n2.   Příslušné vysvětlivky k použitým technickým pojmům nebo definice použitých technických pojmů jsou uvedeny v jednotlivých přílohách a rovněž v příloze A (Vysvětlivky k terminologii).\n3.   Předávané údaje a příslušné vysvětlivky nebo definice mohou být změněny regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 5\nPředávání a rozšiřování statistik\n1.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) národní statistiky uvedené v článku 4.\n2.   Opatření týkající se předávání těchto statistik, včetně příslušných lhůt a výjimek, jsou stanovena v přílohách.\n3.   Opatření týkající se předávání národních statistik mohou být změněna regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.\n4.   Na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit dodatečné výjimky postupem podle čl. 11 odst. 3 u těch částí národních statistik, jejichž sběr by vedl k nadměrnému zatížení respondentů.\n5.   Komise (Eurostat) rozšíří roční energetické statistiky nejpozději do 31. ledna druhého roku následujícího po vykazovaném období.\nČlánek 6\nHodnocení kvality a zprávy\n1.   Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.\n2.   Členské státy vynaloží veškeré přiměřené úsilí k zajištění souladu mezi energetickými údaji oznámenými v souladu s přílohou B a údaji oznámenými podle rozhodnutí Komise 2005/166/ES ze dne 10. února 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (12).\n3.   Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předávány, uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:\na)\n„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;\nb)\n„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám;\nc)\n„včasnost“ označuje časovou prodlevu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje;\nd)\n„dochvilnost“ označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem, kdy měly být dodány;\ne)\n„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat;\nf)\n„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo časově;\ng)\n„soudržnost“ označuje, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.\n4.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) každých pět let zprávu o kvalitě předávaných údajů i o případných provedených metodických změnách.\n5.   Do šesti měsíců od obdržení žádosti Komise (Eurostatu) a s cílem umožnit Komisi hodnocení kvality předávaných údajů, zašlou členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující všechny podstatné informace, které se týkají provádění tohoto nařízení.\nČlánek 7\nČasový plán a četnost\nČlenské státy shromažďují všechny údaje stanovené v tomto nařízení od počátku kalendářního roku, který následuje po přijetí tohoto nařízení, a poté je předávají v intervalech stanovených v čl. 4 odst. 1.\nČlánek 8\nRoční statistiky o jaderné energii\nKomise (Eurostat) ve spolupráci s odvětvím jaderné energetiky v EU stanoví soubor ročních statistik o jaderné energii, jež budou vykazovány a rozšiřovány počínaje rokem 2009, který bude prvním vykazovaným obdobím, a to při zachování důvěrnosti, pokud je nezbytná, při zamezení zdvojování sběru údajů a při současném udržení nízkých nákladů na vypracování statistiky a rozumného zpravodajského zatížení.\nSoubor ročních statistik o jaderné energii se zavede a může být změněn regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 11 odst. 2.\nČlánek 9\nStatistiky o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie\n1.   V zájmu zlepšení kvality statistik o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby tyto statistiky byly srovnatelné, transparentní, podrobné a pružné tím, že:\na)\npřezkoumá metodiku používanou při sestavování statistiky o obnovitelných zdrojích energie, aby byly, a to každoročně a bez nadměrných nákladů, pro každý zdroj obnovitelné energie k dispozici doplňující, vhodné a podrobné statistické údaje. Komise (Eurostat) předkládá a rozšiřuje statistiky vytvořené počínaje rokem 2010 (referenční rok);\nb)\npřezkoumá a určí metodiku používanou při sestavování statistik o konečné spotřebě energie (zdroje, proměnné, kvalita, náklady) na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství na základě současného stavu, existujících studií, pilotních studií proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů, kterou je třeba vypracovat, a dále vyhodnotí závěry pilotních studií a analýzy nákladů a přínosů s cílem vytvořit klíč pro třídění konečných zdrojů energie podle jednotlivých odvětví a hlavního užití energie a výsledné prvky postupně začlení do statistik počínaje rokem 2012 (referenční rok).\n2.   Soubor statistických údajů o obnovitelných zdrojích energie může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.\n3.   Soubor statistických údajů o konečné spotřebě energie se vypracuje a může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.\nČlánek 10\nProváděcí opatření\n1.   Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto aktu včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2:\na)\nzměny v seznamu zdrojů údajů (čl. 3 odst. 3);\nb)\nzměny ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích (čl. 4 odst. 3);\nc)\nzměny v opatřeních týkajících se předávání (čl. 5 odst. 3);\nd)\nvypracování ročních statistik o jaderné energii a změny v nich (čl. 8 odst. 2);\ne)\nzměny ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie (čl. 9 odst. 2);\nf)\nvypracování statistik o konečné spotřebě energie a změny v nich (čl. 9 odst. 3).\n2.   Další výjimky (čl. 5 odst. 4) se udělí regulativním postupem podle čl. 11 odst. 3.\n3.   Je třeba zohlednit zásadu, že dodatečné náklady a zpravodajské zatížení musejí zůstat v rozumných mezích.\nČlánek 11\nVýbor\n1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 12\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 22. října 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G.PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ.-P. JOUYET\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. září 2008.\n(2)  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.\n(3)  Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.\n(4)  Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.\n(5)  Úř. věst. L 1, 4.11.2003, s. 65.\n(6)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.\n(7)  Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.\n(8)  Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 876.\n(9)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.\n(11)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(12)  Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 57.\nPŘÍLOHA A\nVYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII\nTato příloha obsahuje vysvětlení nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách.\n1.   POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI\nNásledující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:\n—\nAustrálie nezahrnuje zámořská území.\n—\nDánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.\n—\nFrancie zahrnuje Monako a nezahrnuje francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinik, Guayanu, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Wallis a Futunu, Mayotte.\n—\nItálie zahrnuje San Marino a Vatikán.\n—\nJaponsko zahrnuje Okinawu.\n—\nNizozemsko nezahrnuje Surinam a Nizozemské Antily.\n—\nPortugalsko zahrnuje Azory a Madeiru.\n—\nŠpanělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu.\n—\nŠvýcarsko nezahrnuje Lichtenštejnsko.\n—\nSpojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam.\n2.   AGREGÁTY\nVýrobci jsou klasifikováni podle účelu produkce:\n—\nVýrobci s hlavní činností: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost.\n—\nZávodní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost.\nPoznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2, poté co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.\n2.1   Dodavatelské a transformační odvětví\nProdukce/domácí produkce\nMnožství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.\nDomácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů v příslušném státě.\nDovoz/vývoz\nZeměpisné definice viz oddíl „Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti“.\nPokud není stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původ (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu.\nMnožství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo nebo nebylo celně odbavené.\nPokud nelze určit původ či destinaci, může se uvést „Ostatní“.\nStatistické rozdíly se mohou vyskytnout pouze tehdy, pokud je na výše uvedeném základě k dispozici jen celkový dovoz a vývoz, ale zeměpisné rozdělení je založeno na jiném zjišťování, zdroji či pojetí. V takovém případě se rozdíly zahrnou pod „Ostatní“.\nMezinárodní námořní zásobníky\nMnožství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnují se:\n—\nspotřeba u lodí, které se podílejí na domácí plavbě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě,\n—\nspotřeba u rybářských lodí,\n—\nspotřeba u vojenských sil.\nZměna stavu zásob\nRozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu.\nHrubá spotřeba (vypočítaná)\nVypočítaná hodnota, definovaná jako:\nDomácí produkce + Z ostatních zdrojů + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Změna stavu zásob\nHrubá spotřeba (zjištěná)\nMnožství skutečně zaznamenané při zjišťování v odvětvích konečné spotřeby.\nStatistické rozdíly\nVypočítaná hodnota, definovaná jako:\nVypočítaná hrubá spotřeba – zjištěná hrubá spotřeba.\nZahrnuje změny v zásobách u koncových spotřebitelů, pokud je nelze určit jako součást „Změny stavu zásob“.\nMěly by se uvést důvody všech významných rozdílů.\nVeřejné elektrárny\nMnožství paliv použité na výrobu elektřiny.\nPaliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Veřejné teplárny“.\nVeřejné teplárny\nMnožství paliv použitá na výrobu elektřiny a tepla.\nVeřejné výtopny\nMnožství paliv použitá na výrobu tepla.\nZávodní elektrárny\nMnožství paliv použité na výrobu elektřiny.\nPaliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Závodní teplárny“.\nZávodní teplárny\nMnožství paliv, která odpovídají množství vyrobené elektřiny a prodaného tepla.\nZávodní výtopny\nMnožství paliv, která odpovídají množství prodaného tepla.\nČernouhelné briketárny:\nMnožství použitá na výrobu paliv.\nMnožství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nKoksovny:\nMnožství použitá v koksovnách.\nMnožství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nHnědouhelné/rašelinové briketárny:\nMnožství lignitu nebo hnědého uhlí použité na výrobu hnědouhelných briket (BKB) nebo rašeliny na výrobu rašelinových briket (PB).\nMnožství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nPlynárny\nMnožství použitá na výrobu plynu v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.\nMnožství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nVysoké pece\nMnožství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích.\nMnožství použitá jako palivo na vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nZkapalňování uhlí\nMnožství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.\nRopné rafinérie:\nMnožství použitá na výrobu ropných produktů.\nMnožství použitá jako palivo na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\nJinde neuvedené – Transformace\nMnožství použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.\n2.2   Energetické odvětví a konečná spotřeba\nEnergetické odvětví celkem\nMnožství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie.\nNezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním odvětví) nebo použitých na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (které by se měly uvést v odvětví dopravy).\nZahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů.\nElektrárny, teplárny a výtopny\nMnožství spotřebované jako energie v elektrárnách, teplárnách a výtopnách.\nUhelné doly\nMnožství spotřebované jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí).\nUhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním odvětví.\nČernouhelné briketárny\nMnožství spotřebovaná jako energie v černouhelných briketárnách.\nKoksovny\nMnožství spotřebovaná jako energie v koksovnách.\nHnědouhelné/rašelinové briketárny:\nMnožství použitá jako energie v zařízeních na výrobu BKP/PB.\nPlynárny/zařízení na zplyňování (zplyňovací zařízení)\nMnožství spotřebovaní jako energie v plynárnách a v zařízeních na zplyňování (zplyňovacích zařízeních).\nVysoké pece\nMnožství spotřebované jako energie ve vysokých pecích.\nZkapalňování uhlí\nMnožství spotřebované jako energie v zařízeních na zkapalňování uhlí.\nRopné rafinérie\nMnožství spotřebovaná jako energie v ropných rafinériích.\nTěžba ropy a plynu\nMnožství spotřebovaná jako palivo při těžbě ropy a plynu a v zařízeních na zpracování zemního plynu.\nNezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použité při provozu potrubí (je třeba uvést v odvětví dopravy).\nKonečná spotřeba celkem\nDefinovaná (vypočítaná) jako:\n= neenergetické užití celkem + konečná spotřeba energie (průmysl + doprava + ostatní odvětví)\nNezahrnuje dodávky pro transformaci, použití v odvětvích vyrábějících energii a distribuční ztráty.\nNeenergetické užití\nEnergetické produkty použité jako suroviny v jiných odvětvích; tj. nespotřebované jako palivo nebo netransformované na jiné palivo.\n2.3   Specifikace konečného užití energie\nKonečná spotřeba energie\nCelková spotřeba energie v průmyslu, dopravě a ostatních odvětvích.\nPrůmysl\nTýká se množství paliva spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.\nNa výtopny nebo teplárny se vztahují jen množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla v samotném zařízení. Množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla určeného na prodej a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním odvětví.\nHutnictví železa\nChemický průmysl (včetně petrochemického)\nOdvětví chemického a petrochemického průmyslu.\nHutnictví neželezných kovů\nOdvětví hutnictví neželezných kovů.\nNekovové minerální výrobky\nVýroba skla, keramických výrobků, cementu a jiných stavebních materiálů.\nDopravní zařízení\nOdvětví vztahující se k zařízením používaným k dopravním účelům.\nStrojírenství\nVýroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení kromě dopravních zařízení.\nTěžební průmysl\nNezahrnuje odvětví vyrábějící energii.\nPotravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\nPrůmysl celulózy, papíru a tiskařský\nZahrnuje výrobu nahraných nosičů.\nDřevařský a dřevozpracující průmysl (jiný než celulózy a papíru)\nStavebnictví\nTextilní a kožedělný průmysl\nJinde neuvedené – Průmysl\nSpotřeba v odvětvích, která nejsou uvedena výše.\nOdvětví dopravy\nEnergie použitá ve všech přepravních činnostech bez ohledu na hospodářské odvětví, ve kterém se činnost uskutečňuje.\nOdvětví dopravy – Železniční doprava\nCelková spotřeba pro využití v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic.\nOdvětví dopravy – Vnitrostátní plavba\nMnožství dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě.\nOdvětví dopravy – Silniční doprava\nMnožství použitá v silničních vozidlech.\nZahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.\nNezahrnuje energii použitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní odvětví), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní odvětví – Jinde neuvedené), bitumen použitý na silniční povrchy a energii použitou v motorech na stavbách (viz průmyslové pod odvětví Stavebnictví).\nOdvětví dopravy – Potrubní doprava\nMnožství použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity.\nZahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí.\nNezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetické odvětví“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Odvětví obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).\nOdvětví dopravy – Mezinárodní letecká doprava\nMnožství leteckého paliva dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.\nNezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecké palivo pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“).\nOdvětví dopravy – Vnitrostátní letecká doprava\nMnožství leteckých paliv dodaných letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě – komerční, soukromé, zemědělské atd.\nZahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušební stolici. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.\nNezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“).\nOdvětví dopravy – Jinde neuvedené\nMnožství použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté.\nZahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů.\nUvede se, co je zahrnuto v této položce.\nOstatní odvětví\nOdvětví, která nejsou výslovně uvedena nebo nespadají pod energetiku, průmysl nebo dopravu.\nOstatní odvětví – Obchod a veřejné služby\nPaliva spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru.\nOstatní odvětví – Domácnosti\nUvedou se paliva spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“.\nOstatní odvětví – Zemědělství/lesnictví\nPaliva spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví.\nOstatní odvětví – Rybolov\nPaliva dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu.\nOstatní odvětví – Jinde neuvedené\nJsou to činnosti jinde nezahrnuté. Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.\n3.   OSTATNÍ POJMY\nPlatí následující význam zkratek:\n—\nTML: tetramethylolovo\n—\nTEL: tetraethylolovo\n—\nSBP: speciální bod varu\n—\nLPG: zkapalněný ropný plyn\n—\nNGL: zemní plyn kapalný\n—\nLNG: zkapalněný zemní plyn\n—\nCNG: stlačený zemní plyn\nPŘÍLOHA B\nROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY\nTato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.\n1.   TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY\n1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:\nEnergetické produkty\nDefinice\n1.\nAntracit\nUhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je větší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.\n2.\nČerné uhlí koksovatelné\nBituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.\n3.\nOstatní bituminózní uhlí\n(Energetické uhlí)\nUhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí.\n4.\nSub-bituminózní uhlí\nJedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg) a 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.\n5.\nLignit/hnědé uhlí\nJedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg), obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.\nRopné břidlice a dehtové písky produkované a přímo spalované by se měly vykázat v této kategorii. Ropné břidlice a dehtové písky použité jako vstupy pro jiné transformační procesy by se rovněž měly vykázat v této kategorii.\nZahrnuje podíl ropných břidlic a dehtových písků spotřebovaných v transformačním procesu. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě.\n6.\nRašelina\nHořlavý měkký, porézní nebo stlačený, sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.\nTouto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.\n7.\nBrikety černouhelné\nSložené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.\n8.\nKoks černouhelný metalurgický\nTuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie.\nPolokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu/hnědého uhlí.\n9.\nKoks černouhelný plynárenský\nVedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.\n10\nDehet černouhelný\nVýsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl.\n11\nBKB\n(Brikety hnědouhelné)\nBKB je složené palivo vyrobené z lignitu/hnědého uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva. Tyto údaje zahrnují rašelinové brikety, vysušenou lignitovou drť a prach.\n12\nEnergoplyn\nZahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smíšením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách „Z ostatních zdrojů“. V rubrice „Transformační odvětví“ uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu.\nVýroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním odvětví pod položkou „Plynárny“. Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu.\n13\nKoksárenský plyn\nZískávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.\n14\nVysokopecní kychtový plyn\nProdukovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle spalného tepla.\n15\nPlyn z ocelářských pecí\nVedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tento plyn je rovněž známý jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS.\n16\nČerné uhlí\nPojmem „černé uhlí“ se rozumí uhlí se spalným teplem vyšším než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední odrazností vitrinitu nejméně 0,6. Černé uhlí zahrnuje všechny energetické produkty dohromady od 1 do 3 (antracit, koksovatelné uhlí a ostatní bituminózní uhlí).\n1.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.\n1.2.1   Dodavatelské a transformační odvětví\n1.\nProdukce\n1.1\nZ toho: hlubinná těžba\nVztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.\n1.2\nZ toho: povrchová těžba\nVztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.\n2.\nZ ostatních zdrojů\nSestává ze dvou složek:\n—\nregenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží,\n—\ndodávky paliva, jehož výroba je zahrnutá v ostatních palivo-energetických bilancích, ale jehož spotřeba se uvede v energetické bilanci uhlí.\n2.1\nZ toho: z ropných produktů\nNevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.\nNapř.: přidání ropného koksu do koksovatelného uhlí pro koksovny.\n2.2\nZ toho: ze zemního plynu\nNevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.\nNapř.: přidání zemního plynu do energoplynu pro přímou konečnou spotřebu.\n2.3\nZ toho: z obnovitelných zdrojů\nNevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.\nNapř.: průmyslový odpad jako pojivo při výrobě černouhelných briket.\n3.\nDovoz\n4.\nVývoz\n5.\nMezinárodní námořní zásobníky\n6.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n7.\nHrubá spotřeba\n8.\nStatistické rozdíly\n9.\nTransformační odvětví celkem\nMnožství paliv použitá při primární nebo sekundární přeměně energie (např. uhlí na elektřinu, koksárenského plynu na elektřinu) nebo použitá při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: koksovatelné uhlí na koks).\n9.1\nZ toho: Veřejné elektrárny\n9.2\nZ toho: Veřejné teplárny\n9.3\nZ toho: Veřejné výtopny\n9.4\nZ toho: Závodní elektrárny\n9.5\nZ toho: Závodní teplárny\n9.6\nZ toho: Závodní výtopny\n9.7\nZ toho: Černouhelné briketárny\n9.8\nZ toho: Koksovny\n9.9\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n9.10\nZ toho: Plynárny\n9.11\nZ toho: Vysoké pece\nMnožství koksovatelného uhlí nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použité jako palivo pro vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět v transformačním odvětví, ale mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\n9.12\nZ toho: Zkapalňování uhlí\nBřidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat podle kapitoly 4 této přílohy.\n9.13\nZ toho: Pro smíšený zemní plyn\nMnožství energoplynu smíšeného se zemním plynem.\n9.14\nZ toho: Jinde neuvedené – Transformace\n1.2.2   Energetické odvětví\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Elektrárny, teplárny a výtopny\n1.2\nZ toho: Uhelné doly\n1.3\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.6\nZ toho: Plynárny\n1.7\nZ toho: Vysoké pece\n1.8\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.9\nZ toho: Zkapalňování uhlí\n1.10\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nDistribuční ztráty\nZtráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce, jakož i hoření vyrobených plynů bez využití.\n3.\nKonečná spotřeba celkem\n4.\nNeenergetické užití celkem\n4.1\nZ toho: Průmysl, transformační a energetické odvětví\nNeenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických pododvětvích, např. uhlí použité pro výrobu methanolu nebo amoniaku.\n4.1.1\nZ 4.1, z toho: v petrochemickém odvětví\nNeenergetické užití, např. uhlí použité jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.\n4.2\nZ toho: Odvětví dopravy\nNeenergetické užití ve všech pododvětvích dopravy.\n4.3\nZ toho: Ostatní odvětví\nNeenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.\n1.2.3   Specifikace konečného užití energie\n1.\nKonečná spotřeba energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Vnitrostátní plavba\n3.3\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n1.2.4   Dovoz a vývoz\nDovozy podle země původu a vývozy podle země určení.\nNevztahuje se na rašelinu, plynárenský koks, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.\n1.2.5   Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla\nVstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.\nTyto vstupy pro závodním výrobce se vykazují zvlášť pro hlavní činnosti uvedené v následující tabulce:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.3\nZ toho: Koksovny\n1.4\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Vysoké pece\n1.7\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.8\nZ toho: Zkapalňování uhlí\n1.9\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví:\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n1.3   Výhřevnost\nVykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost u energetických produktů uvedených v odstavci 1.1. pro následující hlavní agregáty.\nNevztahuje se na energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.\n1.\nProdukce\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nPoužité v koksovnách\n5.\nPoužité ve vysokých pecích\n6.\nPoužité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách\n7.\nPoužité v průmyslu\n8.\nPro ostatní účely\n1.4   Produkce a zásoby v uhelných dolech\nVztahuje se jen na černé uhlí a na lignit/hnědé uhlí.\nMusí se vykázat následující množství:\n1.\nHlubinná těžba\n2.\nPovrchová těžba\n3.\nZ ostatních zdrojů\n4.\nZásoby na konci období\n4.1\nZ toho: Zásoby v dolech\n1.5   Jednotky měření\n1.\nEnergetická množství\n103 tun\nVýjimky: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, plyn z ocelářských pecí) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple).\n2.\nVýhřevnost\nMJ/tuna\n1.6   Výjimky\nNepoužijí se.\n2.   ZEMNÍ PLYN\n2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nTento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněných nebo plynných, sestávajících zejména z methanu.\nZahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).\nNezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.\n2.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n2.2.1   Dodavatelské a transformační odvětví\nUvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, pro následující agregáty:\n1.\nDomácí produkce\nVeškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.\nNezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.\nZahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.\n1.1\nZ toho: „Doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový)\nZemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.\n1.2\nZ toho: „Nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský)\nZemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.\n1.3\nZ toho: Důlní plyn\nMethan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.\n2.\nZ ostatních zdrojů\nPaliva, kterou jsou smíchána se zemním plynem a spotřebovávají se jako směs.\n2.1\nZ toho: z ropných produktů\nLPG pro zušlechtění, např. tepelného obsahu.\n2.2\nZ toho: z uhlí\nvyrobený plyn pro smíchání se zemním plynem\n2.3\nZ toho: z obnovitelných zdrojů\nbioplyn pro smíchání se zemním plynem\n3.\nDovoz\n4.\nVývoz\n5.\nMezinárodní námořní zásobníky\n6.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n7.\nHrubá spotřeba\n8.\nStatistické rozdíly\nPožadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.\n9.\nVytěžitelný plyn: počáteční a konečné zásoby\nMnožství plynu k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář.\nPožadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.\n10\nPlyn vypouštěný do atmosféry\nObjem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.\nPožadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.\n11\nPlyn spalovaný bez využití\nObjem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.\nPožadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.\n12\nTransformační odvětví celkem\nMnožství paliv použitých při primární nebo sekundární přeměně energie (např. zemní plyn na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např. zemní plyn na methanol).\n12.1\nZ toho: Veřejné elektrárny\n12.2\nZ toho: Závodní elektrárny\n12.3\nZ toho: Veřejné teplárny\n12.4\nZ toho: Závodní teplárny\n12.5\nZ toho: Veřejné výtopny\n12.6\nZ toho: Závodní výtopny\n12.7\nZ toho: Plynárny\n12.8\nZ toho: Koksovny\n12.9\nZ toho: Vysoké pece\n12.10\nZ toho: Plyn na kapaliny\nMnožství zemního plynu použitého jako vstupní surovina pro přeměnu na kapaliny, např. množství paliva vstupujícího do procesu výroby methanolu pro transformaci na methanol.\n12.11\nZ toho: Neuvedené – Transformace\n2.2.2   Energetické odvětví\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Vstupy do ropných rafinérií\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Vysoké pece\n1.6\nZ toho: Plynárny\n1.7\nZ toho: Elektrárny, teplárny a výtopny\n1.8\nZ toho: Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování\n1.9\nZ toho: Plyn na kapaliny\n1.10\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nZtráty při distribuci a dopravě.\n2.2.3   Specifikace konečného užití energie\nSpotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť pro energetické užití a (je-li to třeba) pro neenergetické užití u všech následujících agregátů:\n1.\nKonečná spotřeba celkem\nKonečná energetická spotřeba a neenergetické užití se uvede zvlášť v této položce.\n2.\nOdvětví dopravy\n2.1\nZ toho: Silniční doprava\nZahrnuje jak CNG, tak bioplyn.\n2.1.1\nZ toho: Frakce bioplynu v silniční dopravě.\n2.2\nZ toho: Potrubní doprava\n2.3\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n3.\nPrůmysl\n3.1\nZ toho: Hutnictví železa\n3.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n3.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n3.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n3.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n3.6\nZ toho: Strojírenství\n3.7\nZ toho: Těžební průmysl\n3.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n3.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n3.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n3.11\nZ toho: Stavebnictví\n3.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n3.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n2.2.4   Dovoz a vývoz\nUvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozů a podle země určení u vývozů.\n2.2.5   Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla\nVstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.\nVstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Vstupy do ropných rafinérií\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Vysoké pece\n1.7\nZ toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování\n1.8\nZ toho: Plyn na kapaliny\n1.9\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Potrubní doprava\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví:\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n2.2.6   Skladovací kapacity plynu\n1.\nNázev\nNázev místa skladovacího zařízení.\n2.\nTyp\nTyp skladování, jako je vyčerpané plynové pole, solná kaverna atd.\n3.\nProvozní kapacita\nCelková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, který musí být trvalou zásobou pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.\n4.\nŠpičkový výkon\nMaximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru.\n2.3   Jednotky měření\n1.\nEnergetická množství\nPokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla.\nPokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).\n2.\nVýhřevnost\nkJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).\n3.\nProvozní skladovací kapacita\n106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).\n4.\nŠpičkový výkon\n106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).\n2.4   Výjimky\nNepoužijí se.\n3.   ELEKTŘINA A TEPLO\n3.1   ENERGETICKÉ PRODUKTY, za něž se zjišťují údaje\nTato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.\n3.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.\n3.2.1   Dodavatelské a transformační odvětví\nNásledující zvláštní definice se vztahují na agregáty pro elektřinu a teplo v této kapitole:\n—\nHrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů.\n—\nHrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních/tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.\n—\nČistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech.\n—\nČistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků.\nAgregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:\n1.\nCelková výroba\n1.1\nZ toho: Jaderná\n1.2\nZ toho: Vodní\n1.2.1\nZ toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách\n1.3\nZ toho: Geotermální\n1.4\nZ toho: Solární\n1.5\nZ toho: Přílivová, vlnová, oceánská\n1.6\nZ toho: Větrná\n1.7\nZ toho: Paliva\nPaliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.\n1.8\nZ toho: Tepelná čerpadla\nTepelný výkon z tepelných čerpadel jen tam, kde se teplo prodává třetím stranám (tj. v případech, kde k výrobě dochází v transformačním odvětví).\n1.9\nZ toho: Elektrické kotle\nMnožství tepla z elektrických kotlů, pokud se výkon prodává třetím stranám.\n1.10\nZ toho: Teplo z chemických procesů\nTeplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce.\nNezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.\n1.11\nZ toho: Z ostatních zdrojů – Elektřina (specifikujte prosím)\nAgregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.\n1.\nHrubá výroba celkem\n2.\nVlastní použití v zařízení\n3.\nČistá výroba celkem\n4.\nDovoz\nViz též vysvětlivku č. 5 „Vývoz“.\n5.\nVývoz\nMnožství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.\n6.\nPoužité v tepelných čerpadlech\n7.\nPoužité v elektrických parních kotlích\n8.\nPoužité v přečerpávacích vodních elektrárnách\n9.\nPoužité při výrobě elektřiny\n10.\nEnergie dodaná do sítě\nU elektřiny: úhrn čisté výroby elektrické energie dodané všemi elektrárnami v zemi, snížený o množství současně použité pro tepelná čerpadla, elektricky poháněné parní kotle, čerpání a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraniční nebo dovozy ze zahraničí.\nU tepla: úhrn čisté výroby tepla na prodej všemi zařízeními v zemi, snížený o teplo použité pro výrobu elektřiny a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraničí nebo dovozy ze zahraničí.\n11.\nPřenosové a distribuční ztráty\nVšechny ztráty v důsledku dopravy a distribuce elektrické energie a tepla.\nU elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren.\n12.\nHrubá spotřeba (vypočítaná)\n13.\nStatistické rozdíly\n14.\nHrubá spotřeba (zjištěná)\nVyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie (založené na jejich výhřevnosti s výjimkou zemního plynu, u kterého je založená na spalném teple) z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba:\n1.\nTuhá paliva a vyrobené plyny:\n1.1\nAntracit\n1.2\nČerné uhlí koksovatelné\n1.3\nOstatní bituminózní uhlí\n1.4\nSub-bituminózní uhlí\n1.5\nLignit/hnědé uhlí\n1.6\nRašelina\n1.7\nBrikety černouhelné\n1.8\nKoks černouhelný metalurgický\n1.9\nKoks černouhelný plynárenský\n1.10\nDehet černouhelný\n1.11\nBKB (brikety hnědouhelné)\n1.12\nEnergoplyn\n1.13\nKoksárenský plyn\n1.14\nVysokopecní kychtový plyn\n1.15\nPlyn z ocelářských pecí\n2.\nRopa a ropné produkty:\n2.1\nSurová ropa\n2.2\nNGL\n2.3\nRafinérský plyn\n2.4\nLPG\n2.5\nPrimární benzin (naphtha)\n2.6\nTryskové palivo petrolejového typu\n2.7\nOstatní petrolej\n2.8\nPlynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)\n2.9\nTěžký topný olej\n2.10\nBitumen (rovněž Orimulsion)\n2.11\nRopný koks\n2.12\nOstatní ropné produkty\n3.\nZemní plyn\n4.\nObnovitelné zdroje energie a energie z odpadu:\n4.1\nPrůmyslový odpad (neobnovitelný)\n4.2\nKomunální odpad (obnovitelný)\n4.3\nKomunální odpad (neobnovitelný)\n4.4\nDřevo, dřevěný odpad a ostatní tuhý odpad\n4.5\nSkládkový plyn\n4.6\nSplaškový bahenní plyn\n4.7\nOstatní bioplyn\n4.8\nKapalné bioplyny\n3.2.2   Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém odvětví\n1.\nEnergetické odvětví celkem\nNezahrnuje vlastní použití v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.6\nZ toho: Plynárny\n1.7\nZ toho: Vysoké pece\n1.8\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.9\nZ toho: Jaderný průmysl\n1.10\nZ toho: Zařízení na zkapalňování uhlí\n1.11\nZ toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování\n1.12\nZ toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn)\n1.13\nZ toho: Plyn na kapaliny\n1.14\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n3.2.3   Specifikace konečného užití energie\n1.\nPrůmysl\n1.1\nZ toho: Hutnictví železa\n1.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n1.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n1.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n1.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n1.6\nZ toho: Strojírenství\n1.7\nZ toho: Těžební průmysl\n1.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n1.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n1.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n1.11\nZ toho: Stavebnictví\n1.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n1.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n2.\nOdvětví dopravy\n2.1\nZ toho: Železniční\n2.2\nZ toho: Potrubní doprava\n2.3\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n3.\nDomácnosti\n4.\nObchod a veřejné služby\n5.\nZemědělství/Lesnictví\n6.\nRybolov\n7.\nJinde neuvedené – Ostatní\n3.2.4   Dovoz a vývoz\nDovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.\n3.2.5   Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců\nČistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť pro teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.6\nZ toho: Plynárny\n1.7\nZ toho: Vysoké pece\n1.8\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.9\nZ toho: Zařízení na zkapalňování uhlí\n1.10\nZ toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování\n1.11\nZ toho: Zařízení na zplyňování(bioplyn)\n1.12\nZ toho: Plyn na kapaliny\n1.13\nZ toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí\n1.14\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nVšechna ostatní odvětví: shodné se seznamem agregátů u „3.2.3 Specifikace konečného užití energie“.\n3.2.6   Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla\nVstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.\n1.\nU pevných paliv a vyrobených plynů použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: antracit, koksovatelné černé uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit/hnědé uhlí, rašelina, černouhelné brikety, koksárenský koks, plynárenský koks, černouhelný dehet, hnědouhelné/rašelinové brikety, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.3\nZ toho: Koksovny\n1.4\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Vysoké pece\n1.7\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.8\nZ toho: Zkapalňování uhlí\n1.9\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n2.\nU ropných produktů použitých závodními výrobci je třeba vykázat množství následujících energetických produktů: surová ropa, NGL, rafinérský plyn, LPG, primární benzin (naphtha), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), těžký topný olej, bitumen (rovněž Orimulsion), ropný koks a ostatní ropné produkty. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Koksovny\n1.4\nZ toho: Vysoké pece\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Potrubní doprava\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n3.\nU zemního plynu použitého závodními výrobci se vykazují množství pro zařízení s následující činností:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Vstupy do ropných rafinérií\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Vysoké pece\n1.7\nZ toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování\n1.8\nZ toho: Plyn na kapaliny\n1.9\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Potrubní doprava\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví:\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n4.\nU obnovitelných zdrojů energie a energie z odpadu použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: geotermální energie, solární termální energie, průmyslový odpad (neobnovitelný), komunální odpad (obnovitelný), komunální odpad (neobnovitelný), dřevo/dřevěný odpad/ostatní pevný odpad, skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyn a kapalné biosložky. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Zařízení na zplyňování\n1.2\nZ toho: Uhelné doly\n1.3\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.6\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.7\nZ toho: Plynárny\n1.8\nZ toho: Vysoké pece\n1.9\nZ toho: Odvětví vyrábějící dřevěné uhlí\n1.10\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy:\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví:\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené\n3.3   Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla\n3.3.1   Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení\nVýkon by měl být vykázán ke dne 31. prosince příslušného vykazovaného roku.\nZahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.\nČistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.\nNásledující množství musí být uvedena pouze pro síť:\n1.\nCelkem\n2.\nJaderná\n3.\nVodní\n3.1\nZ toho: přečerpávací vodní elektrárny\n4.\nGeotermální\n5.\nSolární\n6.\nPřílivová, vlnová, oceánská\n7.\nVětrná\n8.\nPaliva\n8.1\nZ toho: Pára\n8.2\nZ toho: Vnitřní spalování\n8.3\nZ toho: Plynová turbína\n8.4\nZ toho: Kombinovaný cyklus\n8.5\nZ toho: Ostatní\nJe nutné specifikovat, pokud se vykazuje.\n9.\nŠpičkové zatížení\n10\nDosažitelný výkon v době špičky\n11\nDatum a čas výskytu špičkového zatížení\n3.3.2   Čistý maximální elektrický výkon paliv\nČistý maximální elektrický výkon paliv se uvede jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněny v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.\n1.\nJednotky na jeden druh paliva:\n1.1\nNa uhlí nebo uhelné produkty\nZahrnuje kapacity na spalování koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí.\n1.2\nNa kapalná paliva\nZahrnuje kapacity na spalování rafinérského plynu.\n1.3\nNa zemní plyn\nZahrnuje kapacity na spalování energoplynu.\n1.4\nNa rašelinu\n1.5\nNa obnovitelná paliva a odpady\n2.\nJednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná\n3.\nJednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn\n4.\nJednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn\n5.\nJednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn\nSystémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.\n3.4   Jednotky měření\n1.\nEnergetická množství\nElektřina: GWh\nTeplo: TJ\nTuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy.\nZemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy.\nRopa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy.\nObnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy.\n2.\nVýkon\nElektrický instalovaný výkon: MWe\nTepelný instalovaný výkon: MWt\n3.5   Výjimky\nFrancie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.\n4.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY\n4.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:\nEnergetické produkty\nEnergetické produkty Definice\n1.\nSurová ropa\nSurová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů.\n2.\nNGL\nNGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělících zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin).\n3.\nRafinérské poloprodukty\nRafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemie do rafinérského odvětví (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).\n4.\nAditiva/oxygenáty\nAditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.):\n—\noxygenáty, jako například alkoholy (methanol, ethanol), ethery (jako např. MTBE (methyltercbutylether), ETBE (ethyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether)),\n—\nestery (např. semeno řepky nebo dimethylester atd.),\n—\nchemické sloučeniny (jako TML, TEL a detergenty).\nPoznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo.\n4.1\nZ toho: Biosložky\nBiosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5, Obnovitelná energie a energie z odpadu.\nMnožství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají.\nNezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měla vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky.\n5.\nJiné uhlovodíky\nSyntetická surová ropa z dehtových písků, ropných břidlic atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitolu 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitolu 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion).\nNezahrnuje produkci ropných břidlic, pro které platí kapitola 1.\nProdukce ropných břidlic (druhotný produkt) se vykazuje jako „Z ostatních zdrojů“ v kategorii „Jiné uhlovodíky“.\n6.\nRafinérský plyn (nezkapalněný)\nRafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.\n7.\nEthan\nPřírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.\n8.\nLPG\nLPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4H10) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely.\n9.\nPrimární benzin (naphtha)\nNaphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie.\nNaphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 oC až 210 oC či části tohoto rozmezí.\n10\nMotorový benzin\nMotorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 oC a 215 oC. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML.\nZahrnuje mísící složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin.\n10.1\nZ toho: Biosložky do motorového benzinu\nPoužije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.\n11\nLetecký benzin\nMotorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí–60 oC a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 oC a 180 oC.\n12\nTryskové palivo benzinového typu (Tryskové palivo naphthového typu nebo JP4)\nZahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 oC–250 oC. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo naphthy takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.\n13\nTryskové palivo petrolejového typu\nDestilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 oC a 300 oC (obvykle ne nad 250 oC) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA).\nZahrnuje petrolejové mísící složky.\n14\nOstatní petrolej\nRafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 oC a 300 oC.\n15\nPlynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)\nPlynový olej/motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 oC a 380 oC. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití:\n15.1\nZ toho: Motorová nafta\nSilniční motorová nafta pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), většinou má nízký obsah síry;\n15.1.1\nZ 15.1, z toho: Biosložky do motorové nafty\nPoužije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.\n15.2\nZ toho: Topný a jiný plynový olej\nLehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 oC a 540 oC a které se používají jako petrochemické poloprodukty.\n16\nTopný olej\nVšechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 oC. Bod vzplanutí je vždy nad 50 oC a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l.\n16.1\nZ toho: Nízkosirný\nTěžký olej s obsahem síry nižším než 1 %.\n16.2\nZ toho: Vysokosirný\nTěžký olej s obsahem síry 1 % a více.\n17\nLakový benzin a SBP\nRafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu/petroleje. Dělí se dále na:\n—\nTechnický benzin (SBP): Lehké oleje destilující v rozmezí 30 oC a 200 oC. Existuje 7 nebo 8 druhů technického benzinu v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez. Druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5 % objemem a 90 % objemem destilačních teplot (který není větší než 60 oC).\n—\nLakový benzin: Technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 oC. Destilační rozmezí lakového benzinu je mezi 135 oC až 200 oC.\n18\nMaziva\nUhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek.\nZahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.\n19\nBitumen\nTuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál.\nZahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.\n20\nParafinové vosky\nJde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 oC.\n21\nRopný koks\nČerný tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“.\nZahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.\n22\nOstatní produkty\nVšechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra.\nZahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.\n4.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n4.2.1   Dodavatelské a transformační odvětví\nNásledující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky:\n1.\nDomácí produkce\nNevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.\n2.\nZ ostatních zdrojů\nAditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.\nNevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.\n2.1\nZ toho: z uhlí\nZahrnuje tekuté produkty vyráběné v provozech na zkapalňování uhlí, tekuté produkty z koksovacích pecí.\n2.2\nZ toho: ze zemního plynu\nVýroba syntetického benzinu může vyžadovat zemní plyn jako surovinu. Množství plynu pro výrobu methanolu se vykazuje podle kapitoly 2, zatímco zde se uvádí příjem methanolu.\n2.3\nZ toho: z obnovitelných zdrojů\nZahrnuje biosložky, která jsou určena pro míšení s dopravními pohonnými hmotami.\nVýroba se vykazuje podle kapitoly 5, zde se vykazují množství určená pro míšení.\n3.\nZpětné toky z petrochemického odvětví\nHotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, míšení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.\nVztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.\n4.\nPřevedené produkty\nDovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.\nVztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.\n5.\nDovoz a vývoz\nZahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.\nZahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.\nPoznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíšeny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.\nZpětné vývozy ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měly být zahrnuty jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.\n6.\nPřímé použití\nSurová ropa, NGL, aditiva a oxygenáty (a část, kterou představují biosložky) a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.\nZahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.\n7.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n8.\nVypočítaný rafinérský vstup\nCelkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:\nDomácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití + Změna stavu zásob\n9.\nStatistické rozdíly\nDefinované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup.\n10\nZjištěný rafinérský vstup\nMnožství naměřené jako vstup do rafinérií.\n11\nRafinérské ztráty\nRozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.\n12\nPočáteční a konečné zásoby na území státu celkem\nVšechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě přijíždějících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.\n13\nVýhřevnost\nProdukce, dovoz a vývoz a celkový průměr.\nNíže uvedená tabulka se vztahuje pouze na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový benzin a SBP, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.\n1.\nPříjmy primárních produktů\nZahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL používané přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, které, ačkoliv nejsou primárním palivem, se používají přímo.\n2.\nHrubý rafinérský výstup\nVýroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.\nNezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.\n3.\nRecyklované výrobky\nHotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.\n4.\nRafinérské palivo\nRopné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.\nNezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.\nZahrnuje paliva použitá v rafinériích k výrobě elektřiny a tepla na prodej.\n4.1\nZ toho: použité na výrobu elektřiny\nMnožství použitá na výrobu elektřiny v zařízeních v rafinérii.\n4.2\nZ toho: použité pro kogeneraci\nMnožství použitá v teplárnách v rafinérii.\n5.\nDovoz a vývoz\n6.\nMezinárodní námořní zásobníky\n7.\nPřevod meziproduktů\nMnožství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smíšena v jiném produktu.\nZáporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.\n8.\nPřevedené produkty\nDovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.\n9.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslo a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n10.\nVypočítané hrubé vnitrozemské dodávky\nToto je definováno jako:\nPříjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky + Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty + Změna stavu zásob\n11.\nStatistické rozdíly\nDefinované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.\n12.\nZjištěné hrubé vnitrozemské dodávky\nZjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.\nTento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.\n12.1\nZ toho: Hrubé dodávky petrochemickému odvětví\nMnožství paliv dodaná do petrochemického odvětví.\n12.2\nZ toho: Energetické užití v petrochemickém odvětví\nMnožství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.\n12.3\nZ toho: Neenergetické užití v petrochemickém odvětví\nMnožství ropy použité v petrochemickém odvětví za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.\n13.\nZpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií\n14.\nPočáteční a konečný stav zásob\nVšechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.\n15.\nZměna stavu zásob ve veřejných zařízeních\nZměny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\nPřípadně zahrnuje surovou ropu a NGL použité pro přímé spálení.\n16.\nVýhřevnost hrubých vnitrozemských dodávek\nNa transformační odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):\n1.\nTransformační odvětví celkem\nCelková množství paliv použitých pro primární nebo sekundární přeměnu energie.\n1.1\nZ toho: Veřejné elektrárny\n1.2\nZ toho: Závodní elektrárny\n1.3\nZ toho: Veřejné teplárny\n1.4\nZ toho: Závodní teplárny\n1.5\nZ toho: Veřejné výtopny\n1.6\nZ toho: Závodní výtopny\n1.7\nZ toho: Plynárny/zplyňovací zařízení\n1.8\nZ toho: Pro smíšený zemní plyn\n1.9\nZ toho: Koksovny\n1.10\nZ toho: Vysoké pece\n1.11\nZ toho: Petrochemický průmysl\n1.12\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Transformace\n4.2.2   Energetické odvětví\nNa energetické odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):\n1.\nEnergetické odvětví celkem\nCelkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Koksovny\n1.4\nZ toho: Vysoké pece\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Energetická zařízení\nElektrárny, teplárny a výtopny\n1.7\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nDistribuční ztráty\nZtráty vzniklé vně rafinérie v důsledku dopravy a distribuce.\nZahrnuje ztráty v potrubí.\n4.2.3   Specifikace konečného užití energie\nNa specifikaci konečného užití energie se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, avšak včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):\n1.\nKonečná spotřeba energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy\n3.1\nZ toho: Mezinárodní letecká doprava\n3.2\nZ toho: Vnitrostátní letecká doprava\n3.3\nZ toho: Silniční\n3.4\nZ toho: Železniční\n3.5\nZ toho: Vnitrostátní plavba\n3.6\nZ toho: Potrubní doprava\n3.7\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n5.\nNeenergetické užití celkem\nMnožství použitá jako suroviny v různých odvětvích a nespotřebovaná jako palivo nebo netransformovaná do jiného paliva. Tato množství jsou zahrnuta v agregátech uvedených výše.\n5.1\nZ toho: Transformační odvětví\n5.2\nZ toho: Energetické odvětví\n5.3\nZ toho: Odvětví dopravy\n5.4\nZ toho: Průmysl\n5.4.1\nPrůmysl, z toho: Chemický (včetně petrochemického)\n5.5\nZ toho: Ostatní odvětví\n4.2.4   Dovoz a vývoz\nDovozy podle země původu a vývozy podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.\n4.2.5   Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla\nVstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.\nKromě následujících energetických produktů: rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ethanu, motorového benzinu, biosložek do motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphthového typu nebo JP4), lakového benzinu a SBP a maziv.\nVstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\nCelkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.\n1.1\nZ toho: Uhelné doly\n1.2\nZ toho: Těžba ropy a plynu\n1.3\nZ toho: Koksovny\n1.4\nZ toho: Vysoké pece\n1.5\nZ toho: Plynárny\n1.6\nZ toho: Jinde neuvedené – Energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy\n3.1\nZ toho: Potrubní doprava\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n4.3   Jednotky měření\n1.\nEnergetická množství\n103 tun\n2.\nVýhřevnost\nMJ/tuna\n4.4   Výjimky\nKypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní odvětví) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.\nKypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Odvětví dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.\n5.   OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU\n5.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:\nEnergetické produkty\nDefinice\n1.\nVodní energie\nPotenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny.\n2.\nGeotermální\nEnergie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách:\n—\npro výrobu elektřiny využitím suché páry nebo vysoké entalpie solanky po odpaření\n—\npřímo jako teplo pro dálkové vytápění, zemědělství atd.\n3.\nSolární energie\nSluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazení a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje.\n3.1\nZ toho: Solární fotovoltaická\nSluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu.\n3.2\nZ toho: Solární termální\nTeplo ze slunečního záření; může se jednat o:\na)\nsolární termální elektrárny nebo\nb)\nzařízení pro výrobu domácí teplé vody nebo pro sezónní vytápění bazénů (např. ploché kolektory, zejména termosifonového typu)\n4.\nPřílivová, vlnová, oceánská\nMechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny.\n5.\nVětrná\nKinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách.\n6.\nPrůmyslový odpad (neobnovitelný)\nVykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích „pevná biomasa“, „bioplyn nebo kapalné biosložky“.\n7.\nKomunální odpad\nOdpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti.\n7.1\nZ toho: Obnovitelný\nPodíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.\n7.2\nZ toho: Neobnovitelný\nPodíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.\n8.\nPevná biomasa\nJde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje:\n8.1\nZ toho: Dřevěné uhlí\nPevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných materiálů.\n8.2\nZ toho: Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad\nÚčelově pěstované energetické plodiny (topol, vrba atd.), a velké množství dřevitého materiálu vytvářeného průmyslovým procesem (zejména dřevařským/papírenským průmyslem) nebo poskytovaného přímo lesnictvím a zemědělstvím (palivové dříví, dřevěné třísky, dřevěné pelety, kůra, piliny, hobliny, třísky, černý louh atd.) a také odpady jako sláma, rýžové plevy, skořápky, drůbeží trus, drcené hroznové zbytky, atd. U těchto tuhých odpadů se upřednostňuje technologie spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.\n9.\nBioplyn:\nPlyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy.\n9.1\nZ toho: Skládkový plyn\nBioplyn tvořený digescí skládkových odpadů.\n9.2\nZ toho: Splaškový bahenní plyn\nBioplyn produkovaný anaerobní fermentací splaškových kalů.\n9.3\nZ toho: Ostatní bioplyn\nBioplyn produkovaný anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích.\n10.\nKapalné bioplyny\nMnožství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě.\nJedná se o následující kapalné biosložky:\n10.1\nZ toho: Biosložky do motorového benzinu\nTato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %).\n10.2\nZ toho: Biosložky do motorové nafty\nTato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, které jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta.\n10.3\nZ toho: Ostatní kapalné biosložky\nKapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty.\n5.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n5.2.1   Hrubá výroba elektřiny a tepla\nElektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v oddílu 5.1. (kromě dřevěného uhlí a včetně celkového úhrnu jen kapalných biosložek) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:\n—\nu výrobců s hlavní činností a závodních výrobců,\n—\nu zařízení vyrábějících pouze elektřinu, zařízení vyrábějících pouze teplo a u tepláren.\n5.2.2   Dodavatelské a transformační odvětví\nMnožství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a oceánů a větrné energie) a použité v dodavatelském a transformačním odvětví se vykazují pro následující agregáty:\n1.\nProdukce\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n5.\nHrubá spotřeba\n6.\nStatistické rozdíly\n7.\nTransformační odvětví celkem\nMnožství obnovitelných zdrojů a odpadů použitých při primární nebo sekundární formě přeměny energie (např. skládkové plyny na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: bioplyn pro smíchání se zemním plynem).\n7.1\nZ toho: Veřejné elektrárny\n7.2\nZ toho: Veřejné teplárny\n7.3\nZ toho: Veřejné výtopny\n7.4\nZ toho: Závodní elektrárny\n7.5\nZ toho: Závodní teplárny\n7.6\nZ toho: Závodní výtopny\n7.7\nZ toho: Černouhelné briketárny\nMnožství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě černouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\n7.8\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\nMnožství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě hnědouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\n7.9\nZ toho: Energoplyn\nMnožství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě energoplynu. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.\n7.10\nZ toho: Pro smíšený zemní plyn\nMnožství energoplynu smíchaného se zemním plynem.\n7.11\nZ toho: Pro míšení s motorovým benzinem/motorovou naftou\nMnožství kapalných biosložek, která nejsou dodávána ke konečné spotřebě, ale jsou použitá s ostatními ropnými produkty vykazovanými podle kapitoly 4 této přílohy.\n7.12\nZ toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí\nMnožství dřeva použitá k výrobě dřevěného uhlí.\n7.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Transformace\n5.2.3   Energetické odvětví\nMnožství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém odvětví nebo pro konečnou spotřebu se vykazují pro následující agregáty:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\nObnovitelné zdroje energie a odpady spotřebované energetickým průmyslem na podporu transformační činnosti. Například obnovitelné zdroje energie a odpady použité pro vytápění, osvětlení nebo provoz pump/kompresorů.\nMnožství obnovitelných zdrojů energie a odpadů transformovaná do jiné energetické formy by se měla vykazovat v transformačním odvětví.\n1.1\nZ toho: Zařízení na zplyňování\n1.2\nZ toho: Veřejné elektrárny, teplárny a výtopny\n1.3\nZ toho: Uhelné doly\n1.4\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.5\nZ toho: Koksovny\n1.6\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.7\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.8\nZ toho: Energoplyn\n1.9\nZ toho: Vysoké pece\n1.10\nZ toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí\n1.11\nZ toho: Jinde neuvedené\n2.\nDistribuční ztráty\nVšechny ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce.\n5.2.4   Konečné užití energie\nMnožství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se musí vykazovat pro následující agregáty:\n1.\nKonečná spotřeba energie\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Silniční\n3.3\nZ toho: Vnitrostátní plavba\n3.4\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n5.2.5   Technické charakteristiky instalací\nNásledující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle potřeby) na konci vykazovaného roku:\n1.\nVodní energie\nVýkon je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny a stejně tak pro všechny velikosti dohromady. Podrobné údaje o velikosti jednotek by se měly vykazovat bez přečerpávacích vodních elektráren.\n2.\nGeotermální\n3.\nSolární fotovoltaická\n4.\nSolární termální\n5.\nPřílivová, vlnová, oceánská\n6.\nVětrná\n7.\nPrůmyslový odpad (neobnovitelný)\n8.\nKomunální odpad\n9.\nDřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad\n10.\nSkládkový plyn\n11.\nSplaškový bahenní plyn\n12.\nOstatní bioplyn\n13.\nKapalné bioplyny\nVykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.\nVykazuje se následující výrobní kapacity pro biosložky:\n1.\nKapalné biosložky:\n1.1\nZ toho: Biosložky pro motorový benzin\n1.2\nZ toho: Biosložky pro motorovou naftu\n1.3\nZ toho: Ostatní kapalné biosložky\n5.2.6   Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla\nVstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.\nMnožství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddíle 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se vykazují pro následující agregáty:\n1.\nEnergetické odvětví celkem\n1.1\nZ toho: Zařízení na zplyňování\n1.2\nZ toho: Uhelné doly\n1.3\nZ toho: Černouhelné briketárny\n1.4\nZ toho: Koksovny\n1.5\nZ toho: Ropné rafinérie\n1.6\nZ toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny\n1.7\nZ toho: Energoplyn\n1.8\nZ toho: Vysoké pece\n1.9\nZ toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí\n1.10\nZ toho: Jinde neuvedené\n2.\nPrůmysl\n2.1\nZ toho: Hutnictví železa\n2.2\nZ toho: Chemický a petrochemický průmysl\n2.3\nZ toho: Hutnictví neželezných kovů\n2.4\nZ toho: Nekovové minerální výrobky\n2.5\nZ toho: Dopravní zařízení\n2.6\nZ toho: Strojírenství\n2.7\nZ toho: Těžební průmysl\n2.8\nZ toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků\n2.9\nZ toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský\n2.10\nZ toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl\n2.11\nZ toho: Stavebnictví\n2.12\nZ toho: Textilní a kožedělný průmysl\n2.13\nZ toho: Jinde neuvedené – Průmysl\n3.\nOdvětví dopravy\n3.1\nZ toho: Železniční\n3.2\nZ toho: Jinde neuvedené – Doprava\n4.\nOstatní odvětví\n4.1\nZ toho: Obchod a veřejné služby\n4.2\nZ toho: Domácnosti\n4.3\nZ toho: Zemědělství/Lesnictví\n4.4\nZ toho: Rybolov\n4.5\nZ toho: Jinde neuvedené – Ostatní\n5.3   Výhřevnost\nPrůměrná výhřevnost se vykazuje u následujících produktů:\n1.\nBiosložky pro motorový benzin\n2.\nBiosložky pro motorovou naftu\n3.\nOstatní kapalné biosložky\n4.\nDřevěné uhlí\n5.4   Jednotky měření\n1.\nVýroba elektřiny\nMWh\n2.\nVýroba tepla\nTJ\n3.\nObnovitelné energetické produkty\nBiosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny\nDřevěné uhlí: 1000 tun\nVšechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti).\n4.\nPlocha solárních kolektorů\n1000 m2\n5.\nVýkon jednotek\nBiosložky: tuny/rok\nVšechny ostatní: MWe\n6.\nVýhřevnost\nKJ/kg (výhřevnost)\n5.5   Výjimky\nNepoužijí se.\n6.   PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ\nNíže uvedená ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:\n1.\nVykazované období:\nKalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince)\n2.\nČetnost\nRoční.\n3.\nLhůty pro předávání údajů\nDo 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období.\n4.\nFormát a metoda předávání\nFormát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.\nÚdaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.\nPŘÍLOHA C\nMĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY\nTato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.\n1.   PEVNÁ PALIVA\n1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:\nEnergetické produkty\nEnergetické produkty Definice\n1.\nČerné uhlí\nČerný, hořlavý, pevný, organický, fosilní sediment se spalným teplem vyšším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %.\n2.\nLignit\nHořlavý, hnědý až černý, organický fosilní sediment se spalným teplem nižším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %.\n2.1\nZ toho: Černý lignit\nLignit s obsahem vlhkosti od 20 do 25 % a s obsahem popelovin od 9 do 13 %. Černý lignit se tvořil v období druhohor. V rámci Evropské unie se nyní těží jen ve Francii v hlubinných dolech v Provence.\n2.2\nZ toho: Hnědé uhlí\nLignit s obsahem vlhkosti od 40 do 70 % a s obsahem popelovin běžně od 2 do 6 %; obsah popelovin však může dosahovat až 12 % v závislosti na ložisku. Hnědé uhlí se tvořilo převážně v období třetihor. Toto palivo se většinou těží v povrchových dolech.\n3.\nRašelina\nJemný, sypký až zpevněný, přírodní, hořlavý sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vlhkosti (až 90 %), světlehnědé až tmavohnědé barvy.\nTouto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.\n4.\nBrikety černouhelné\nČernouhelné brikety jsou artefakty specifického tvaru vyráběné lisováním zahorka s přídavkem pojiva (smola).\n5.\nLignitové brikety\nArtefakty pravidelného tvaru vyrobené po rozdrcení a vysušení lignitu, tvarované za vysokého tlaku bez přídavku pojiv. Zahrnuje sušený lignit a lignitovou škváru.\n6.\nKoks vyrobený z černého uhlí\nUmělé pevné palivo vyrobené z černého uhlí a získané suchou destilací uhlí bez přístupu vzduchu nebo s omezeným přístupem vzduchu.\nZahrnuje:\n—\nhutní koks: získaný karbonizací při vysokých teplotách,\n—\npolokoks: získaný karbonizací při nízkých teplotách,\n—\nplynárenský koks: vyráběný v plynárnách.\n7.\nLignitový koks\nPevné reziduum získané suchou destilací lignitu bez přístupu vzduchu.\n1.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.\n1.2.1   Dodavatelské odvětví\nNásledující agregáty se vztahují na černé uhlí, celkem a černý lignit, hnědé uhlí a rašelinu:\n1.\nProdukce\n2.\nRegenerované produkty\nKaly a hlušinové haldy vytěžené v dolech.\n3.\nDovoz\n3.1\nZ toho: dovozy uvnitř EU\n4.\nVývoz\n4.1\nZ toho: vývozy uvnitř EU\n5.\nZměna stavu zásob\nMnožství v dolech a u dovozců.\nNezahrnuje zásoby u spotřebitelů (např. zásoby v elektrárnách a koksovnách) s výjimkou zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n6.\nVypočítané vnitrozemské dodávky\nCelkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:\nProdukce + Regenerované produkty + Dovoz – Vývoz + Změny stavu zásob\n7.\nZjištěné vnitrozemské dodávky\nMnožství dodaná na vnitřní trh. Rovná se součtu dodávek různým typům spotřebitelů. Může vzniknout rozdíl mezi vypočítanými a zjištěnými dodávkami.\n7.1\nZ toho: Vlastní spotřeba výrobců\nVnitřní spotřeba ve výrobních jednotkách.\nNezahrnuje spotřebu v důlních elektrárnách, důlních černouhelných briketárnách, důlních koksovacích pecích a dodávky důlním zaměstnancům.\n7.2\nZ toho: Veřejné elektrárny\n7.3\nZ toho: Závodní elektrárny v uhelných dolech\n7.4\nZ toho: Koksovny\n7.5\nZ toho: Černouhelné briketárny\nMnožství použitá na transformaci v černouhelných briketárnách (důlních a nezávislých).\n7.6\nZ toho: Průmysl celkem (bez hutnictví železa)\n7.7\nZ toho: Hutnictví železa\n7.8\nZ toho: Ostatní (služby, domácnosti atd.)\nMnožství paliva pro domácnosti (včetně důlního uhlí dodávaného zaměstnancům v dolech a přidružených jednotkách) a služby (správa, obchody atd.) a také odvětví jinde neuvedená (dálkové vytápění, doprava atd.).\n8.\nKonečné zásoby\n8.1\nZ toho: Doly\n8.2\nZ toho: Dovozci\n8.3\nZ toho: v koksovnách\nVztahuje se jen na černé uhlí.\nNásledující agregáty se vztahují na koks vyrobený z černého uhlí, hnědouhelný koks, černouhelné brikety a hnědouhelné brikety:\n1.\nProdukce\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n3.1\nZ toho: vývozy uvnitř EU\n4.\nZměna stavu zásob\nMnožství v koksovnách (koks) a černouhelných briketárnách (černouhelné brikety) a také u dovozců.\nNezahrnuje zásoby u spotřebitelů kromě zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.\nTvorba zásob se zobrazuje jako záporné číslo a čerpání zásob se zobrazuje jako kladné číslo.\n5.\nVypočítané vnitrozemské dodávky\nCelkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:\nProdukce + Dovoz – Vývoz + Změny stavu zásob\n6.\nZjištěné vnitrozemské dodávky\nMnožství dodaná na vnitřní trh. Rovná se součtu dodávek různým typům spotřebitelů. Může vzniknout rozdíl mezi vypočítanými a zjištěnými dodávkami.\n6.1\nZ toho: Průmysl celkem (bez hutnictví železa)\n6.2\nZ toho: Hutnictví železa\n6.3\nZ toho: Ostatní (služby, domácnosti atd.)\nMnožství paliva pro domácnosti (včetně koksu a černouhelných briket dodávaných zaměstnancům v dolech a přidružených jednotkách) a služby (správa, obchody atd.).\n7.\nKonečné zásoby\nZásoby jsou množství skladovaná:\n—\nv koksovnách (vztahuje se jen na koks z uhlí a lignitu),\n—\nv černouhelných briketárnách (vztahuje se jen na brikety z uhlí a lignitu),\n—\nu dovozců.\n1.2.2   Dovoz\nPro lignit, lignitový koks, černouhelné brikety a lignitové brikety se vykazují celková množství dovážená uvnitř EU a vně EU.\nPro černé uhlí se vykazují dovozy z následujících zemí původu:\n1.\nMnožství dovážená uvnitř EU\n1.1\nZ toho: Německo\n1.2\nZ toho: Spojené království\n1.3\nZ toho: Polsko\n1.4\nZ toho: Ostatní země EU\nJe třeba uvést konkrétní země.\n2.\nMnožství dovážená vně EU\n2.1\nZ toho: USA\n2.2\nZ toho: Austrálie\n2.3\nZ toho: Jihoafrická republika\n2.4\nZ toho: Společenství nezávislých států\n2.4.1\nZ 2.4, z toho: Rusko\n2.4.2\nZ 2.4, z toho: Ukrajina\n2.5\nZ toho: Kanada\n2.6\nZ toho: Kolumbie\n2.7\nZ toho: Čína\n2.8\nZ toho: Ostatní země vně EU\nJe třeba uvést konkrétní země.\n1.3   Jednotky měření\nMnožství všech produktů se vyjadřují v 103 tun.\n1.4   Výjimky\nNepoužijí se.\n2.   ELEKTŘINA\n2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nTato kapitola se týká elektrické energie.\n2.2   Seznam agregátů\nVykazuje se následující seznam agregátů.\n2.2.1   Výrobní odvětví\nPro následující agregáty se vykazují hrubá i čistá množství.\n1.\nVýroba elektřiny celkem\n1.1\nZ toho: Jaderná\n1.2\nZ toho: Vodní\n1.2.1\nZ 1.2, z toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách\n1.3\nZ toho: Geotermální\n1.4\nZ toho: Konvenční tepelná\n1.5\nZ toho: Větrná\nVykazují se rovněž následující množství elektrické energie:\n2.\nDovoz\n2.1\nZ toho: dovozy uvnitř EU\n3.\nVývoz\n3.1\nZ toho: vývozy vně EU\n4.\nPoužitá v přečerpávacích vodních elektrárnách\n5.\nPoužitá pro vnitřní trh\nVypočítá se tímto způsobem:\nČistá výroba celkem + Dovoz – Vývoz – Použitá pro vodní přečerpávací elektrárny\nNa spotřebu paliva u výrobců s hlavní činností se vztahují následující agregáty (definice černého uhlí a lignitu jsou uvedeny v příloze B).\n6.\nCelková spotřeba paliv u výrobců s hlavní činností\nCelkové množství paliv spotřebovaných na výrobu elektřiny a také na výrobu tepla výlučně na prodej třetím stranám.\n6.1\nZ toho: Černé uhlí\n6.2\nZ toho: Lignit\n6.3\nZ toho: Ropné produkty\n6.4\nZ toho: Zemní plyn\n6.5\nZ toho: Druhotný plyn (jde o vyráběné plyny)\n6.6\nZ toho: Ostatní paliva\n2.2.2   Zásoby paliv výrobců s hlavní činností\nPod pojmem „výrobci s hlavní činností“ se rozumějí veřejná zařízení, která pro výrobu elektřiny používají paliva. Je třeba vykazovat následující konečné zásoby (zásoby na konci vykazovaného měsíce):\n1.\nČerné uhlí\n2.\nLignit\n3.\nRopné produkty\n2.3   Jednotky měření\n1.\nEnergetická množství\nElektřina: GWh\nČerné uhlí, lignit a ropné produkty: vyjádřená jak v 103 tun, tak v TJ na bázi výhřevnosti.\nZemní plyn a druhotné plyny: TJ na bázi výhřevnosti.\nOstatní paliva TJ na bázi výhřevnosti.\nTeplo z jaderné energie: TJ.\n2.\nZásoby\n103 tun\n2.4   Výjimky\nNepoužijí se.\n3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY\n3.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, NGL, rafinérské poloprodukty, jiné uhlovodíky, rafinérský plyn (ne zkapalněný), ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphthového typu nebo JP4), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), dopravní motorová nafta, topný a jiný plynový olej, topný olej (nízkosirný a vysokosirný), lakový benzin a SPB, maziva, bitumen, parafinové vosky a ropný koks.\nKde je to třeba, vykazuje se motorový benzin jmenovitě ve dvou kategoriích:\n—\nBezolovnatý motorový benzin: motorový benzin, do kterého nebyly přidány sloučeniny olova pro zvýšení oktanového čísla. Může obsahovat stopy organického olova.\n—\nOlovnatý motorový benzin: motorový benzin s TEL nebo TML, které byly přidané pro zvýšení oktanového čísla.\n„Ostatní produkty“ zahrnují množství, která odpovídají definici v příloze B v kapitole 4 a navíc množství lakového benzinu a SPB, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty je třeba vykazovat odděleně.\n3.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n3.2.1   Dodavatelské odvětví\nNásledující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky a jiné uhlovodíky:\n1.\nDomácí produkce\nNevztahuje se na rafinérské poloprodukty.\n2.\nZ ostatních zdrojů\nAditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.\nNevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.\n3.\nZpětné toky z petrochemického odvětví\nHotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií na zpracování, mísení nebo prodej. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.\nVztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.\n4.\nPřevedené produkty\nDovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.\nVztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.\n5.\nDovoz a vývoz\nZahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.\nZahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.\nPoznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíšeny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.\n6.\nPřímé použití\nSurová ropa, NGL a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.\nZahrnuje surovou ropu spalovanou na výrobu elektřiny.\n7.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.\n8.\nVypočítaný rafinérský vstup\nCelkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:\nDomácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití – Změna stavu zásob\n9.\nStatistické rozdíly\nDefinované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup.\n10.\nZjištěný rafinérský vstup\nMnožství naměřená jako vstup do rafinérií.\n11.\nRafinérské ztráty\nRozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.\n12.\nVýroba oxygenátů\nTa část výroby, nebo z jiných zdrojů, kterými jsou ethery jako MTBE (methyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether), alkoholy jako ethanol a estery a které se používají pro míchání do benzinu a plynového oleje.\nNásledující tabulka se nevztahuje na rafinérské poloprodukty a na aditiva/oxygenáty:\n1.\nPříjmy primárních produktů\nZahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.\n2.\nHrubý rafinérský výstup\nVýroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.\nNezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.\n3.\nRecyklované výrobky\nHotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.\n4.\nRafinérské palivo\nRopné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.\nNezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.\nZahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu elektřiny a tepla na prodej.\n5.\nDovoz a vývoz\n6.\nMezinárodní námořní zásobníky\n7.\nPřevod meziproduktů\nMnožství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smíšena v jiném produktu.\nZáporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.\n8.\nPřevedené produkty\nDovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.\n9.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.\n10.\nVypočítané hrubé vnitrozemské dodávky\nToto je definováno jako:\nPříjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky - Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty – Změna stavu zásob\n11.\nStatistické rozdíly\nDefinované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.\n12.\nZjištěné hrubé vnitrozemské dodávky\nZjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.\nTento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.\n12.1\nZ toho: Dodávky do odvětví mezinárodní civilní letecké dopravy\n12.2\nZ toho: Dodávky do veřejných elektráren\n12.3\nZ toho: Dodávky automobilového LPG\n12.4\nZ toho: Dodávky (hrubé) do petrochemického odvětví\n13.\nZpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií\n14.\nCelkové čisté vnitrozemské dodávky\n3.2.2   Zásoby\nVykazují se následující počáteční a konečné zásoby všech energetických produktů kromě rafinérského plynu:\n1.\nZásoby na území státu\nZásoby v následujících lokalitách: nádrže rafinérií, sběrné terminály, potrubní nádrže, nákladní čluny a pobřežní tankery (v případě, že přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi), tankery v přístavu členského státu (pokud se má jejich náklad vyložit v přístavu) a vnitrozemské zásobníky lodí. Nezahrnují se zásoby ropy v ropovodech, v železničních cisternách, v automobilových cisternách, v zásobníkách námořních lodí, v čerpacích stanicích, v maloobchodních prodejnách a v zásobníkách na moři.\n2.\nZásoby uskladněné pro jiné země podle dvoustranných mezivládních dohod\nZásoby na území státu, které patří jiné zemi a přístup k nimž je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.\n3.\nZásoby se známým zahraničním místem určení\nZásoby nezahrnuté v bodě 2 na území státu, které patří jiné zemi a jsou pro ni určeny. Tyto zásoby mohou být umístěny uvnitř celních zón nebo mimo ně.\n4.\nOstatní zásoby v celních zónách\nZahrnuje zásoby nezahrnuté v bodech 2 a 3, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny.\n5.\nZásoby u hlavních spotřebitelů\nZahrnuje zásoby, které podléhají vládnímu dohledu. Tato definice nezahrnuje ostatní spotřebitelské zásoby.\n6.\nZásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí v přístavu nebo na kotvišti\nZásoby, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny. Tato kategorie nezahrnuje zásoby na palubě plavidel na širém moři.\nZahrnuje ropu v pobřežních tankerech v případě, že jejich přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi. V případě připlouvajících plavidel s více než jedním přístavem vykládky se vykazuje jen množství, které bude vyloženo ve vykazující zemi.\n7.\nZásoby držené vládou na území státu\nZahrnuje zásoby pro nevojenské účely držené v rámci území státu vládou, tyto zásoby jsou majetkem vlády nebo jsou pod jejím dohledem a jsou drženy výlučně pro nouzové účely.\nNezahrnuje zásoby držené státními ropnými společnostmi nebo elektroenergetickými zařízeními nebo zásoby uskladněné přímo v ropných společnostech pro vlády.\n8.\nZásoby uskladněné v distribučních organizacích na území státu\nZásoby držené jak veřejnými, tak soukromými společnostmi zřízenými za účelem udržování zásob výlučně pro nouzové účely.\nNezahrnuje povinné zásoby držené soukromými společnostmi.\n9.\nVšechny ostatní zásoby držené na území státu\nVšechny ostatní zásoby splňující podmínky uvedené výše v bodě 1.\n10.\nZásoby v zahraničí uskladněné na základě dvoustranných mezivládních dohod\nZásoby, které patří vykazující zemi, ale jsou uskladněné v jiné zemi a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.\n10.1\nZ toho: Vládní zásoby\n10.2\nZ toho: Zásoby distribučních organizací\n10.3\nZ toho: Ostatní zásoby\n11.\nZásoby uskladněné v zahraničí definitivně určené na dovoz zásob\nZásoby nezahrnuté v kategorii 10, které patří vykazujícímu státu, ale jsou uskladněné v jiném státě a čekají tam na dovoz.\n12.\nOstatní zásoby v celních zónách\nOstatní zásoby na území státu nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích.\n13.\nNáplň ropovodů\nRopa (surová ropa a ropné produkty) nacházející se v ropovodech, nezbytné pro udržení průtoku v potrubí.\nKromě toho se vykazují množství v členění podle příslušné země pro:\n—\nkonečné zásoby uskladněné pro jiné země podle dvoustranných mezivládních dohod,\n—\nostatní konečné zásoby se známým zahraničním místem určení,\n—\nkonečné zásoby v zahraničí uskladněné na základě dvoustranných mezivládních dohod,\n—\nostatní konečné zásoby v zahraniční určené definitivně k dovozu do vaší země.\nPočátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.\n3.2.3   Dovoz a vývoz\nDovozy podle země původu a vývozy podle země určení.\n3.3   Jednotky měření\nEnergetická množství: 103 tun\n3.4   Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti\nVysvětlivky v příloze A v kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s následujícími konkrétními výjimkami:\n1.\nDánsko zahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.\n2.\nŠvýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko.\n3.5   Výjimky\nNepoužijí se.\n4.   ZEMNÍ PLYN\n4.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nZemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.\n4.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n4.2.1   Dodavatelské odvětví\n1.\nDomácí produkce\nVeškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.\nNezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.\nZahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských provozech.\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.\n5.\nVypočítané hrubé vnitrozemské dodávky\nToto je definováno jako:\nProdukce + Dovoz – Vývoz – Změna stavu zásob\n6.\nStatistické rozdíly\nDefinované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.\n7.\nZjištěné hrubé vnitrozemské dodávky\nZahrnuje plyn použitý plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních) a ztráty v distribuci.\n8.\nPočáteční a konečné úrovně zásob držených na území státu\nMnožství uskladněná ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.\n9.\nVlastní spotřeba a ztráty odvětví zemního plynu\nMnožství plynu použitého vlastním plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních).\nZahrnuje ztráty v distribuci.\n4.2.2   Dovoz a vývoz\nDovozy podle země původu a vývozy podle země určení.\n4.3   Jednotky měření\nMnožství se vykazuje ve dvou jednotkách:\n—\nfyzické množství, v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa),\n—\nenergetický obsah, tj. v TJ, na bázi spalného tepla.\n4.4   Výjimky\nNepoužijí se.\n5.   PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ\nNásledující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:\n1.\nVykazované období:\nKalendářní měsíc.\n2.\nČetnost\nMěsíčně.\n3.\nLhůty pro předávání údajů\nDo tří měsíců následujících po vykazovaném měsíci.\n4.\nFormát a způsob předávání\nFormát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.\nÚdaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.\nPŘÍLOHA D\nKRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY\nTato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.\nPříloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.\n1.   ZEMNÍ PLYN\n1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nTato kapitola se týká jen zemního plynu. Zemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.\n1.2   Seznam agregátů\nVykazuje se následující seznam agregátů.\n1.\nProdukce\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.\n5.\nDodávky\nVypočítá se tímto způsobem:\nProdukce + Dovoz – Vývoz + Změna stavu zásob\n1.3   Jednotky měření\nMnožství zemního plynu je třeba vykazovat v TJ, na bázi spalného tepla.\n1.4   Ostatní příslušná ustanovení\n1.\nVykazované období:\nKalendářní měsíc.\n2.\nČetnost\nMěsíčně.\n3.\nLhůty pro předávání údajů\nDo jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.\n4.\nFormát a způsob předávání\nFormát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.\nÚdaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.\n1.5   Výjimky\nNěmecko je osvobozeno od sběru těchto údajů.\n2.   ELEKTŘINA\n2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nTato kapitola se týká jen elektřiny.\n2.2   Seznam agregátů\nVykazuje se následující seznam agregátů.\n1.\nVýroba elektřiny celkem\nCelkové hrubé množství vyrobené energie.\nZahrnuje vlastní spotřebu elektráren.\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nHrubá dodávka elektřiny\nVypočítá se tímto způsobem:\nVýroba elektřiny celkem + Dovoz – Vývoz\n2.3   Jednotky měření\nEnergetická množství je třeba vyjádřit v GWh.\n2.4   Ostatní příslušná ustanovení\n1.\nVykazované období:\nKalendářní měsíc.\n2.\nČetnost\nMěsíčně.\n3.\nLhůty pro předávání údajů\nDo jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.\n4.\nFormát a způsob předávání\nFormát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.\nÚdaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.\n2.5   Výjimky\nNěmecko je osvobozeno od sběru těchto údajů.\n3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY\nSběr těchto údajů je obecně známý jako „Dotazník JODI“.\n3.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje\nPokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, LPG, benzin (jenž je součtem motorového benzinu a leteckého benzinu), petrolej (jenž je součtem tryskového paliva petrolejového typu a jiného petroleje), plynový olej/motorová nafta a topný olej (jak nízkosirný, tak vysokosirný).\nKromě toho se sběr údajů vztahuje rovněž na „ropu celkem“, čímž se rozumí úhrn všech těchto produktů kromě surové ropy, a je třeba rovněž zahrnout ostatní ropné produkty, jako je rafinérský plyn, ethan, primární benzin, ropný koks, lakový benzin a SBP, parafinové vosky, bitumen, maziva a ostatní.\n3.2   Seznam agregátů\nNásledující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.\n3.2.1   Dodavatelské odvětví\nNásledující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu:\n1.\nProdukce\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nKonečné zásoby\n5.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.\n6.\nRafinérský vstup\nZjištěný výkon rafinérie.\nNíže uvedená tabulka se vztahuje na surovou ropu, LPG, benzin, petrolej, plynový olej/motorovou naftu, topný olej a ropu celkem:\n1.\nRafinérský výstup\nHrubý výstup, včetně rafinérského paliva.\n2.\nDovoz\n3.\nVývoz\n4.\nKonečné zásoby\n5.\nZměna stavu zásob\nTvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.\n6.\nPoptávka\nDodávky nebo prodeje na tuzemském trhu (domácí spotřeba) plus rafinérské palivo plus mezinárodní námořní a letecké zásobníky. Poptávka po ropě celkem zahrnuje surovou ropu.\n3.3   Jednotky měření\nEnergetická množství: 103 tun\n3.4   Ostatní příslušná ustanovení\n1.\nVykazované období:\nKalendářní měsíc.\n2.\nČetnost\nMěsíčně.\n3.\nLhůty pro předávání údajů\nDo 25 dní následujících po vykazovaném měsíci.\n4.\nFormát a metoda předávání\nFormát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.\nÚdaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.\n3.5   Výjimky\nNepoužijí se.", "summary": "Společný systém pro vypracovávání energetické statistiky\nSpolečný systém pro vypracovávání energetické statistiky\n \nPŘEHLED DOKUMENTU\nNařízení (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nZavádí systém pro vytváření celounijní statistiky týkající se energetických produktů* a jejich agregátů*. \nVztahuje se na země Evropského hospodářského prostoru. \nZahrnuje celý proces sběru, předávání, hodnocení a rozšiřování údajů.\nKLÍČOVÉ BODY\nTerminologie\nTechnické pojmy jsou definovány a vysvětleny v příloze A nařízení.\nZdroje údajů\nZemě EU jsou povinny vypracovávat statistiky týkající se energetických produktů a jejich agregátů z následujících zdrojů:\nspecifická zjišťování zaměřená na producenty primární* a transformované* energie a obchodníky s touto energií, distributory a přepravce, dovozce a vývozce energetických produktů,\njiná zjišťování zaměřená na koncové uživatele energie v odvětvích zpracovatelského průmyslu, dopravy a jiných odvětvích včetně domácností, \njiné postupy odhadování nebo jiné zdroje, včetně správních zdrojů, jako jsou např. regulátoři trhů s elektrickou energií a zemním plynem.\nPředávání a rozšiřování údajů\nVykazující země musí předávat vnitrostátní statistiky Evropské komisi (Eurostatu) v souladu s přílohami nařízení:\nročně v případě energetické statistiky v příloze B,\nměsíčně v případě energetické statistiky v příloze C (údaje musí být předány Eurostatu do 55 dnů po vykazovaném měsíci),\nkrátkodobě měsíčně v případě energetické statistiky v příloze D (údaje musí být předány Eurostatu do jednoho kalendářního měsíce po vykazovaném měsíci).\nOpatření týkající se předávání těchto statistik, včetně příslušných lhůt a výjimek, jsou stanovena v přílohách. Komise může tato opatření v průběhu času změnit.\nEurostat musí rozšířit roční statistiky nejpozději do 31. ledna druhého roku následujícího po vykazovaném období.\nHodnocení kvality a zprávy\nZemě EU jsou odpovědné za kvalitu údajů, které předávají Eurostatu. Zejména musí zajistit soulad mezi energetickými údaji, které oznamují v souladu s tímto nařízením, a údaji, které oznamují podle nařízení o mechanismu monitorování emisí v EU.\nKomise (Eurostat) posuzuje kvalitu údajů z několika perspektiv včetně jejich relevance, dochvilnosti, dostupnosti, srozumitelnosti a srovnatelnosti.\nZemě EU předkládají Eurostatu každých pět let zprávu o kvalitě předávaných údajů i o případných provedených metodických změnách.\nRoční statistiky o jaderné energii\nOd roku 2009 vypracovávají země EU statistiku o jaderném odvětví. Soubor shromažďovaných statistik se týká civilního využití jaderné energie.\nStatistiky o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie\nS cílem zajistit vyšší kvalitu a větší komplexnost statistik o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie provádí Komise společně se zeměmi EU přezkum a revizi metodik používaných při sestavování statistik. Země musí zejména předávat více disagregovaných* údajů týkajících se konečné spotřeby energie v domácnostech od referenčního roku 2015 a podrobnější údaje o obnovitelných zdrojích energie od referenčního roku 2017.\nProváděcí právní předpisy\nKomisi byla udělena pravomoc přijmout doplňující právní předpisy k provádění tohoto nařízení.\nVýbor\nKomisi (Eurostatu) pomáhá a radí Výbor pro Evropský statistický systém, výbor složený ze zástupců zemí EU, jemuž předsedá Komise.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 4. prosince 2008.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:\nEnergie – přehled (Eurostat).\nKLÍČOVÉ POJMY\nEnergetické produkty: paliva, teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv jiná forma energie.\nAgregáty: na vnitrostátní úrovni agregované údaje o zpracování nebo použití energetických produktů, totiž:\no výrobě, obchodu, zásobách, transformaci, spotřebě a\nstrukturálních charakteristikách energetického systému, jako například instalovaného výkonu pro výrobu elektrické energie nebo produkční kapacity pro ropné produkty.\nPrimární energie: zdroje energie, které lze používat přímo v jejich přirozeném stavu, např. uhlí, ropa, zemní plyn, biomasa, solární, větrná nebo jaderná energie.\nTransformovaná energie: energie, která se získává z primárního zdroje, ale lze ji používat pouze v jejím transformovaném stavu, např. elektřina z elektrárny na uhlí nebo ropu.\nDisagregované údaje: údaje, které jsou dostupné v samostatných jednotkách (vytápění vody v domácnostech, osvětlení domácností atd.).\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1–62)\nNásledné změny nařízení (ES) č. 1099/2008 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Komise (EU) 2017/2010 ze dne 9. listopadu 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o aktualizace pro roční a měsíční energetické statistiky (Úř. věst. L 292, 10.11.2017, s. 3–54)\nProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1504 ze dne 7. září 2015, kterým se některým členským státům udělují výjimky týkající se poskytování statistik podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 235, 9.9.2015, s. 24–25)\nNařízení Komise (EU) č. 431/2014 ze dne 24. dubna 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o provádění roční statistiky spotřeby energie v domácnostech (Úř. věst. L 131, 1.5.2014, s. 1–50)\nNařízení Komise (EU) č. 147/2013 ze dne 13. února 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o provádění aktualizací pro měsíční a roční energetické statistiky (Úř. věst. L 50, 22.2.2013, s. 1–58)\nPoslední aktualizace 10.11.2017"}
{"celex_id": "32011R0181", "reference": "28.2.2011\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 55/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 181/2011\nze dne 16. února 2011\no právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\npo konzultaci s Výborem regionů,\nv souladu s řádným legislativním postupem, s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 24. ledna 2011 (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nOpatření Unie v oblasti autobusové a autokarové dopravy by se měla zaměřit mimo jiné na to, aby byla vždy zajištěna vysoká úroveň ochrany cestujících, která je srovnatelná s jinými druhy dopravy. Mimoto je třeba plně přihlédnout k požadavkům ochrany spotřebitele obecně.\n(2)\nJelikož je cestující autobusem nebo autokarem slabší stranou přepravní smlouvy, měla by být všem cestujícím zajištěna určitá minimální míra ochrany.\n(3)\nOpatření Unie za účelem zlepšení práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě by měla zohledňovat zvláštní povahu tohoto odvětví, v němž převažují malé a střední podniky.\n(4)\nCestující a přinejmenším osoby, vůči nimž cestující měl nebo by byl měl zákonem stanovenou vyživovací povinnost, by měly požívat odpovídající ochrany v případě nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem, a to při zohlednění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (3).\n(5)\nPři výběru vnitrostátních právních předpisů použitelných pro odškodnění v případě úmrtí, včetně přiměřených nákladů na pohřeb, nebo v případě zranění cestujících, jakož i v případě ztráty či poškození zavazadel v důsledku nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem, je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (5).\n(6)\nKromě odškodnění podle platného vnitrostátního práva v případě úmrtí nebo zranění cestujících či ztrátě či poškození zavazadel v důsledku nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem, by měli mít cestující nárok na pomoc, pokud jde o okamžité praktické potřeby po nehodě. Tato pomoc by měla v případě potřeby zahrnovat první pomoc, ubytování, stravu, oblečení a dopravu.\n(7)\nPřeprava cestujících autobusy a autokary by měla sloužit všem občanům. Proto by měly mít osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí v důsledku zdravotního postižení, věku nebo jiného faktoru možnost využívat autobusovou a autokarovou dopravu, která je srovnatelná s možnostmi ostatních občanů. Osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí mají stejná práva jako všichni ostatní občané, pokud jde o volný pohyb, svobodu volby a nediskriminační zacházení.\n(8)\nS ohledem na článek 9 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a s cílem poskytnout osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí možnost cestovat autobusy a autokary, která je srovnatelná s možnostmi ostatních občanů, je nutné stanovit pravidla týkající se nediskriminace a pomoci během cesty. Tyto osoby by proto měly být přijímány k přepravě a ta by jim neměla být upírána z důvodu jejich zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti, kromě případů odůvodněných bezpečností nebo konstrukcí vozidel či infrastrukturou. V rámci příslušných právních předpisů na ochranu pracovníků by osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí měly mít právo na pomoc na terminálech a ve vozidle. V zájmu sociálního začlenění by dotyčné osoby měly tuto pomoc obdržet bezplatně. Dopravci by měli stanovit podmínky přístupu, nejlépe s využitím evropského systému normalizace.\n(9)\nPři rozhodování o uspořádání nových terminálů a v rámci významnějších modernizací by provozovatelé terminálů měli usilovat o zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí v souladu s požadavky „návrhu uzpůsobeného potřebám všech“. Provozovatelé terminálů by v každém případě měli určit místa, na nichž mohou tyto osoby oznámit svůj příjezd a potřebu pomoci.\n(10)\nAniž jsou dotčeny stávající nebo budoucí právní předpisy o technických požadavcích na autobusy a autokary, měli by dopravci pokud možno brát tyto potřeby v úvahu při rozhodování o vybavení nových a modernizovaných vozidel.\n(11)\nČlenské státy by měly usilovat o zdokonalení stávající infrastruktury tam, kde je toho zapotřebí k tomu, aby dopravci mohli osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí zajistit přístup a poskytnout náležitou pomoc.\n(12)\nPersonál by měl být vhodně vyškolen, aby mohl reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí. S cílem usnadnit vzájemné uznávání vnitrostátních kvalifikací řidičů by mohlo být školení zaměřené na zvyšování povědomí o problematice zdravotního postižení poskytováno jako součást výchozí kvalifikace nebo pravidelného školení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu (6). S cílem zajistit soudržnost mezi zavedením požadavků na školení a lhůt stanovených v uvedené směrnici je třeba povolit možnost výjimky během omezeného časového období.\n(13)\nPři přípravě obsahu školení zaměřeného na problematiku zdravotního postižení by měly být konzultovány nebo zapojeny organizace zastupující osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí.\n(14)\nPráva cestujících autobusy a autokary by měla zahrnovat právo na obdržení informací o daném spoji před cestou i v jejím průběhu. Všechny nezbytné informace poskytované cestujícím v autobusové a autokarové dopravě by měly být na vyžádání poskytovány rovněž v alternativních formátech přístupných osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, jako jsou velké písmo, jednoduchý jazyk, Braillovo písmo, elektronická komunikační zařízení, která jsou přístupná za použití kompenzační technologie, nebo zvukové pásky.\n(15)\nToto nařízení by nemělo omezit práva dopravců požadovat náhradu škody od jakékoli osoby, včetně třetích stran, v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy.\n(16)\nPotíže způsobené cestujícím z důvodu zrušení nebo podstatného zpoždění spoje by se měly rovněž zmírnit. Za tímto účelem by cestujícím odjíždějícím z terminálů měla být poskytnuta přiměřená péče a tito cestující by měli být informováni způsobem, který je přístupný všem. Cestující by rovněž měli mít možnost svou cestu zrušit a nechat si nahradit jízdné, nebo za uspokojivých podmínek pokračovat v cestě či dosáhnout přesměrování. Pokud dopravci neposkytnou cestujícím potřebnou pomoc, měli by cestující mít právo na finanční odškodnění.\n(17)\nPři zapojení zúčastněných stran, profesních sdružení a sdružení spotřebitelů, cestujících, osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí by dopravci měli spolupracovat s cílem přijmout opatření na vnitrostátní nebo evropské úrovni. Taková opatření by měla vést ke zlepšení informací, péče a pomoci nabízených cestujícím při jakémkoli přerušení jejich cesty, a zejména v případě velkého zpoždění nebo zrušení spoje, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována cestujícím se zvláštními potřebami souvisejícími s postižením, sníženou schopností pohybu, nemocí, vyšším věkem a těhotenstvím, včetně doprovázejících cestujících a cestujících s malými dětmi. O těchto opatřeních by měly být informovány vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování.\n(18)\nTímto nařízením by neměla být dotčena práva cestujících stanovená směrnicí Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (7). Toto nařízení by se nemělo použít, jsou-li souborné služby pro cestovní ruch zrušeny z důvodů jiných než zrušení autobusového nebo autokarového spoje.\n(19)\nCestující by měli být plně informováni o svých právech podle tohoto nařízení, aby mohli tato práva účinně uplatňovat.\n(20)\nCestující by měli mít možnost uplatňovat svá práva prostřednictvím vhodných postupů podání stížnosti zavedených dopravci, nebo případně podáním stížnosti subjektu nebo subjektům určeným za tímto účelem příslušným členským státem.\n(21)\nČlenské státy by měly zajistit soulad s tímto nařízením a určit příslušný subjekt či subjekty k provádění úkolů v rámci jeho kontroly a prosazování. Tím nejsou dotčena práva cestujících obrátit se na soud v souladu s vnitrostátním právem.\n(22)\nS přihlédnutím k postupům stanoveným členskými státy pro podávání stížností by stížnosti týkající se pomoci měly být podávány přednostně subjektu nebo subjektům, které jsou k prosazování tohoto nařízení určeny v členském státě, na jehož území se nachází místo nástupu nebo výstupu.\n(23)\nČlenské státy by měly podporovat využívání veřejné dopravy a integrovaných informací a integrovaných jízdenek za účelem zajištění optimálního využití a interoperability různých druhů dopravy a jejich poskytovatelů.\n(24)\nČlenské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby tyto sankce byly uplatňovány. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.\n(25)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění rovnocenné úrovně ochrany cestujících a pomoci cestujícím v autobusové a autokarové dopravě ve všech členských státech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.\n(26)\nTímto nařízením by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8).\n(27)\nProsazování tohoto nařízení by mělo vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (9). Uvedené nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.\n(28)\nToto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, jak je uvedeno v článku 6 Smlouvy o Evropské unii, a zohledňuje rovněž směrnici Rady 2004/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (10), a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (11),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro autobusovou a autokarovou dopravu, pokud jde o:\na)\nzákaz diskriminace cestujících, pokud jde o podmínky dopravy, kterou nabízejí dopravci cestujícím;\nb)\npráva cestujících v případě nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem a jejímž důsledkem je úmrtí nebo zranění cestujících či ztráta nebo poškození zavazadel;\nc)\nzákaz diskriminace osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí a povinnou pomoc těmto osobám;\nd)\npráva cestujících v případech zrušení nebo zpoždění;\ne)\nminimální informace, které mají být cestujícím poskytnuty;\nf)\nvyřizování stížností;\ng)\nobecná pravidla pro prosazování.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na cestující v linkové dopravě pro nespecifikované kategorie cestujících, pokud se jejich místo nástupu nebo místo výstupu nachází na území členského státu a pokud přepravní vzdálenost podle jízdního řádu činí 250 km nebo více.\n2.   Pokud přepravní vzdálenost podle jízdního řádu činí méně než 250 km, použijí se v souvislosti s dopravou uvedenou v odstavci 1 čl. 4 odst. 2, článek 9, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2, čl. 17 odst. 1 a 2 a články 24 až 28.\n3.   Kromě toho se s výjimkou článků 9 až 16 a čl. 17 odst. 3 a kapitol IV, V a VI toto nařízení vztahuje na cestující v příležitostné dopravě, při níž se počáteční místo nástupu nebo konečné místo výstupu cestujícího nachází na území některého členského státu.\n4.   S výjimkou čl. 4 odst. 2, článku 9, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2, čl. 17 odst. 1 a 2 a článků 24 až 28 mohou členské státy na transparentním a nediskriminačním základě vyjmout z působnosti tohoto nařízení vnitrostátní linkovou dopravu. Takovou výjimku lze udělit na dobu nejvýše čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, s možností jednoho prodloužení.\n5.   Členské státy mohou na transparentním a nediskriminačním základě vyjmout z působnosti tohoto nařízení na dobu nejvýše čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení konkrétní linkovou dopravu z důvodu, že významná část takovéto linkové dopravy, jež zahrnuje alespoň jednu zastávku podle jízdního řádu, je provozována mimo Unii. Takovou výjimku lze jednou prodloužit.\n6.   Členské státy oznámí Komisi výjimky u jednotlivých druhů dopravy udělené podle odstavců 4 a 5. Domnívá-li se Komise, že výjimka není v souladu s tímto článkem, přijme odpovídající opatření. Do 2. března 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výjimkách udělených podle odstavců 4 a 5.\n7.   Žádné ustanovení tohoto nařízení nelze vykládat tak, že by bylo v rozporu se stávajícími právními předpisy o technických požadavcích na autobusy či autokary nebo infrastrukturu či vybavení na autobusových zastávkách a v terminálech nebo že by další takové požadavky zavádělo.\n8.   Tímto nařízením nejsou dotčena práva cestujících stanovená směrnicí 90/314/EHS a toto nařízení se nevztahuje na případy, kdy jsou souborné služby pro cestovní ruch uvedené ve zmíněné směrnici zrušeny z důvodů jiných než zrušení linkové dopravy.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„linkovou dopravou“ přeprava cestujících autobusem nebo autokarem v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou nastupovat a vystupovat na předem určených zastávkách;\nb)\n„příležitostnou dopravou“ doprava, která není definována jako linková doprava a jejímž hlavním rysem je přeprava skupin cestujících vytvořených z podnětu zákazníka nebo samotného dopravce autobusem nebo autokarem;\nc)\n„přepravní smlouvou“ smlouva o přepravě mezi dopravcem a cestujícím za účelem poskytnutí jedné nebo několika služeb linkové nebo příležitostné dopravy;\nd)\n„přepravním dokladem“ platný dokument či jiný doklad o přepravní smlouvě;\ne)\n„dopravcem“ fyzická nebo právnická osoba, jiná než poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu, zprostředkovatel služeb cestovního ruchu či prodejce přepravních dokladů, nabízející široké veřejnosti linkovou nebo příležitostnou dopravu;\nf)\n„provádějícím dopravcem“ fyzická nebo právnická osoba jiná než dopravce, která reálně uskutečňuje celou přepravu nebo její část;\ng)\n„prodejcem přepravních dokladů“ každý zprostředkovatel uzavírající přepravní smlouvy jménem dopravce;\nh)\n„zprostředkovatelem služeb cestovního ruchu“ každý zprostředkovatel uzavírající přepravní smlouvy jménem cestujícího;\ni)\n„poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu“ organizátor nebo prodejce ve smyslu čl. 2 odst. 2 a 3 směrnice 90/314/EHS, odlišný od dopravce;\nj)\n„osobou se zdravotním postižením“ nebo „osobou se sníženou pohyblivostí“ osoba, jejíž pohyblivost je při použití dopravního prostředku snížena v důsledku jakéhokoli tělesného postižení (smyslového nebo pohybového, trvalého nebo dočasného), mentálního postižení či nezpůsobilosti, popřípadě jakékoli jiné příčiny zdravotního postižení nebo věku a jejíž stav vyžaduje, aby jejím potřebám byla věnována odpovídající pozornost a byly jí přizpůsobeny služby, které jsou poskytovány všem cestujícím;\nk)\n„podmínkami přístupu“ příslušné normy, pokyny a informace týkající se přístupnosti autobusů nebo určených terminálů včetně jejich zařízení pro osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí;\nl)\n„rezervací“ zamluvení místa v autobusu či autokaru linkové dopravy na určitou dobu odjezdu;\nm)\n„terminálem“ terminál obsluhovaný personálem, kde má v rámci určité trasy a podle jízdního řádu zastavit spoj linkové dopravy za účelem nástupu nebo výstupu cestujících, vybavený zařízením, jako je přepážka pro odbavení, čekárna nebo výdejna přepravních dokladů;\nn)\n„autobusovou zastávkou“ jakákoli zastávka jiná než terminál, kde má v rámci určité trasy a podle jízdního řádu zastavit spoj linkové dopravy za účelem nástupu nebo výstupu cestujících;\no)\n„provozovatelem terminálu“ organizační subjekt v členském státě, který odpovídá za provozování určeného terminálu;\np)\n„zrušením“ neuskutečnění spoje linkové dopravy, který byl původně naplánován;\nq)\n„zpožděním“ rozdíl mezi dobou plánovaného odjezdu spoje linkové dopravy podle zveřejněného jízdního řádu a dobou skutečného odjezdu.\nČlánek 4\nPřepravní doklady a nediskriminační smluvní podmínky\n1.   Dopravci vydají cestujícímu přepravní doklad, pokud jej k přepravě neopravňuje jiný doklad. Přepravní doklad může mít elektronickou podobu.\n2.   Aniž jsou dotčeny sociální tarify, jsou smluvní podmínky a tarify uplatňované dopravci nabízeny široké veřejnosti bez jakékoli přímé či nepřímé diskriminace na základě státní příslušnosti koncového zákazníka nebo místa usazení dopravců či prodejců přepravních dokladů v Unii.\nČlánek 5\nDalší provádějící strany\n1.   Je-li plnění povinností podle tohoto nařízení svěřeno provádějícímu dopravci, prodejci přepravních dokladů nebo jakékoli jiné osobě, odpovídá dotyčný dopravce, zprostředkovatel služeb cestovního ruchu, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu či provozovatel terminálu, jenž tyto závazky svěřil, i nadále za jednání nebo opomenutí této provádějící strany.\n2.   Strana, které dopravce, zprostředkovatel služeb cestovního ruchu, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu či provozovatel terminálu plnění povinnosti svěří, kromě toho rovněž podléhá ustanovením tohoto nařízení ve vztahu ke svěřené povinnosti.\nČlánek 6\nZákaz vyloučení odpovědnosti\n1.   Povinnosti vůči cestujícím vyplývající z tohoto nařízení nelze omezit ani vyloučit, zejména odchylnými nebo omezujícími ustanoveními přepravní smlouvy.\n2.   Dopravci mohou nabízet smluvní podmínky, které jsou pro cestující výhodnější než podmínky stanovené v tomto nařízení.\nKAPITOLA II\nODŠKODNĚNÍ A POMOC V PŘÍPADĚ NEHOD\nČlánek 7\nÚmrtí nebo zranění cestujících a ztráta či poškození zavazadel\n1.   Cestující mají v souladu s použitelným vnitrostátním právem nárok na odškodnění v případě úmrtí, včetně přiměřených nákladů na pohřeb, nebo v případě zranění, jakož i v případě ztráty či poškození zavazadel v důsledku nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem. V případě úmrtí cestujícího se toto právo vztahuje přinejmenším na osoby, vůči nimž tento cestující měl nebo by byl měl zákonem stanovenou vyživovací povinnost.\n2.   Výše odškodnění se vypočte v souladu s použitelným vnitrostátním právem. Maximální výše stanovená vnitrostátním právem pro odškodnění za úmrtí nebo zranění cestujících nebo za ztrátu či poškození zavazadel nesmí být v jednotlivých případech nižší než:\na)\n220 000 EUR na cestujícího;\nb)\n1 200 EUR za zavazadlo. V případě poškození invalidních vozíků, jiného vybavení umožňujícího pohyb nebo pomocného vybavení výše náhrady škody vždy odpovídá nákladům na náhradu nebo opravu ztraceného nebo poškozeného vybavení.\nČlánek 8\nOkamžité praktické potřeby cestujících\nV případě nehody, k níž došlo v souvislosti s autobusovým nebo autokarovým provozem, dopravce poskytne cestujícím odpovídající a přiměřenou pomoc s ohledem na jejich okamžité praktické potřeby po nehodě. Tato pomoc zahrnuje v případě potřeby ubytování, stravu, oblečení, dopravu a usnadnění první pomoci. Žádná poskytnutá pomoc nezakládá uznání odpovědnosti.\nDopravce může omezit celkové náklady za ubytování na 80 EUR na jednoho cestujícího a noc a na nejvýše dvě noci.\nKAPITOLA III\nPRÁVA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A OSOB SE SNÍŽENOU POHYBLIVOSTÍ\nČlánek 9\nPrávo na dopravu\n1.   Dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu neodmítnou přijetí rezervace, vydání či jiné poskytnutí přepravního dokladu nebo nástup osob z důvodů zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.\n2.   Rezervace a přepravní doklady se poskytují osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí bez jakýchkoli dodatečných nákladů.\nČlánek 10\nVýjimky a zvláštní podmínky\n1.   Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1, mohou dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu odmítnout přijetí rezervace, vydání či jiné poskytnutí přepravního dokladu nebo nástup osoby pro její zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost:\na)\ns cílem dodržet platné požadavky na bezpečnost stanovené mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Unie nebo členských států, nebo s cílem dodržet požadavky na zdraví a bezpečnost stanovené příslušnými orgány;\nb)\npokud konstrukce vozidla nebo infrastruktura, včetně zastávek a terminálů, fyzicky neumožňuje nástup, výstup nebo přepravu osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí bezpečným a z provozního hlediska uskutečnitelným způsobem.\n2.   Odmítnou-li dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu či poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu přijmout rezervaci nebo vydat či jinak poskytnout přepravní doklad z důvodů uvedených v odstavci 1, informují dotyčnou osobu o veškeré přijatelné alternativní dopravě provozované daným dopravcem.\n3.   Pokud má osoba se zdravotním postižením nebo osoba se sníženou pohyblivostí rezervaci nebo přepravní doklad a splnila požadavky podle čl. 14 odst. 1 písm. a), a přesto je jí odepřen nástup pro její zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost, nabídne se této osobě a osobě tuto osobu doprovázející podle odstavce 4 tohoto článku možnost rozhodnout se mezi:\na)\nprávem na náhradu jízdného a případnou bezplatnou zpáteční přepravu do původního místa odjezdu při nejbližší příležitosti, v souladu s přepravní smlouvou; a\nb)\nvyjma případů, kdy to není možné, pokračováním v cestě nebo přesměrováním přiměřenou náhradní dopravou do místa určení v souladu s přepravní smlouvou.\nPrávo na náhradu peněz zaplacených za přepravní doklad není dotčeno neprovedením oznámení podle čl. 14 odst. 1 písm. a).\n4.   Pokud dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu odmítnou přijetí rezervace, vydání či jiné poskytnutí přepravního dokladu nebo nástup osoby pro její zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost z důvodů podle odstavce 1, může tato osoba požadovat, aby ji doprovázela jiná osoba podle vlastní volby, která je schopná dotyčné osobě se zdravotním postižením nebo osobě se sníženou pohyblivostí poskytnout potřebnou pomoc tak, aby byly odstraněny důvody uvedené v odstavci 1.\nTéto doprovázející osobě je přeprava poskytnuta bezplatně a je jí pokud možno poskytnuto místo vedle osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí.\n5.   Pokud dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu nebo poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu využijí odstavce 1, neprodleně informují osobu se zdravotním postižením nebo osobu se sníženou pohyblivostí o důvodech a na požádání dotčenou osobu informují do pěti pracovních dnů písemně.\nČlánek 11\nPřístupnost a informace\n1.   Ve spolupráci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí dopravci a provozovatelé terminálů, případně prostřednictvím vlastních organizací, zavedou nebo zachovávají již zavedené nediskriminační podmínky přístupu platné pro přepravu osob se zdravotním postižením nebo osob se sníženou pohyblivostí.\n2.   Podmínky přístupu uvedené v odstavci 1, včetně znění mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních právních předpisů o požadavcích na bezpečnost, na nichž jsou tyto nediskriminační podmínky přístupu založeny, zveřejní dopravci a provozovatelé terminálů ve fyzické podobě nebo na internetu, na požádání též v přístupných formátech, v jazycích, v nichž se obvykle zveřejňují informace pro všechny cestující. Při poskytování těchto informací je zvláštní pozornost věnována potřebám osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí.\n3.   Poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu zpřístupní podmínky přístupu podle odstavce 1, které se vztahují na cesty v rámci souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy, které organizují, prodávají nebo nabízejí k prodeji.\n4.   Informace o podmínkách přístupu podle odstavců 2 a 3 se na žádost cestujícího poskytují ve fyzické podobě.\n5.   Dopravci, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu zajistí, aby všechny příslušné obecné informace týkající se cesty a podmínek přepravy byly osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí dostupné ve vhodné a přístupné podobě, případně včetně elektronické rezervace a informací poskytovaných on-line. Informace se na žádost cestujícího poskytují ve fyzické podobě.\nČlánek 12\nUrčení terminálů\nČlenské státy určí autobusové a autokarové terminály, na nichž je poskytována pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí. Členské státy o tom uvědomí Komisi. Komise zpřístupní na internetu seznam určených autobusových a autokarových terminálů.\nČlánek 13\nPrávo na pomoc na určených terminálech a v autobusech a autokarech\n1.   S výhradou podmínek přístupu uvedených v čl. 11 odst. 1 poskytují dopravci a provozovatelé terminálů na terminálech určených členským státem ve své působnosti bezplatně pomoc pro osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí přinejmenším v rozsahu uvedeném v příloze I části a).\n2.   S výhradou podmínek přístupu uvedených v čl. 11 odst. 1 poskytují dopravci v autobusech a autokarech bezplatně pomoc pro osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí přinejmenším v rozsahu uvedeném v příloze I části b).\nČlánek 14\nPodmínky poskytování pomoci\n1.   Dopravci a provozovatelé terminálů spolupracují s cílem poskytnout pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí za těchto podmínek:\na)\ndopravci, provozovatelé terminálu, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu nebo poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu jsou nejpozději 36 hodin předem vyrozuměni o tom, že daná osoba bude pomoc potřebovat; a\nb)\ndotyčné osoby se dostaví na určené místo:\ni)\nv čase stanoveném předem dopravcem, který nepředchází oznámené době odjezdu o více než 60 minut, pokud se dopravce a cestující nedohodli na kratší době, nebo\nii)\nnení-li tento čas stanoven, nejpozději 30 minut před oznámenou dobou odjezdu.\n2.   Vedle odstavce 1 osoby se zdravotním postižením či osoby se sníženou pohyblivostí v okamžiku rezervace či předem provedeného zakoupení přepravního dokladu dopravci, zprostředkovateli služeb cestovního ruchu nebo poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu oznámí, že mají zvláštní potřeby ohledně míst k sezení, jsou-li si této potřeby v daném okamžiku vědomy.\n3.   Dopravci, provozovatelé terminálů, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem usnadnit příjem oznámení o potřebě pomoci podaných osobami se zdravotním postižením nebo osobami se sníženou pohyblivostí. Tato povinnost platí na všech určených terminálech a jejich místech prodeje, včetně prodeje po telefonu nebo prostřednictvím internetu.\n4.   Není-li učiněno žádné oznámení podle odst. 1 písm. a) a odstavce 2, vynaloží dopravci, provozovatelé terminálů, zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu veškeré přiměřené úsilí k zajištění pomoci tak, aby osoba se zdravotním postižením nebo osoba se sníženou pohyblivostí mohla nastoupit do odjíždějícího spoje, přestoupit na přípoj nebo vystoupit z přijíždějícího spoje, na který si zakoupila přepravní doklad.\n5.   Provozovatelé terminálů určí místo v rámci terminálu nebo mimo něj, kde mohou osoby se zdravotním postižením či osoby se sníženou pohyblivostí oznámit příjezd a vyžádat si pomoc. Toto místo musí být zřetelně označeno ukazatelem a v přístupné podobě nabízet základní informace o terminálu a poskytované pomoci.\nČlánek 15\nPředávání informací třetí straně\nObdrží-li zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu nebo poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu oznámení podle čl. 14 odst. 1 písm. a), předají v rámci svých běžných úředních hodin co nejdříve informace dopravci nebo provozovateli terminálu.\nČlánek 16\nOdborná příprava\n1.   Dopravci a případně provozovatelé terminálů zavedou školení zaměřená na problematiku zdravotního postižení, včetně instruktáže, a zajistí, aby:\na)\njejich personálu jinému než řidičům, včetně zaměstnanců všech dalších provádějících stran, který přímo poskytuje pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, bylo poskytnuto školení či instruktáž podle přílohy II částí a) a b); a\nb)\njejich personálu, včetně řidičů, který přichází do přímého styku s cestující veřejností nebo s problémy souvisejícími s cestující veřejností, bylo poskytnuto školení či instruktáž podle přílohy II části a).\n2.   Členský stát může na dobu nejvýše pěti let od 1. března 2013 udělit výjimku z použití odst. 1 písm. b), pokud jde o školení řidičů.\nČlánek 17\nNáhrada škody v souvislosti s invalidními vozíky a jiným vybavením umožňujícím pohyb\n1.   Dopravci a provozovatelé terminálů odpovídají za případnou jimi způsobenou ztrátu nebo poškození invalidních vozíků, jiného vybavení umožňujícího pohyb nebo pomocného vybavení. Ztrátu nebo poškození nahradí dopravce nebo provozovatel terminálu odpovědný za tuto ztrátu nebo poškození.\n2.   Náhrada podle odstavce 1 odpovídá nákladům na nahrazení nebo opravu ztraceného nebo poškozeného vybavení.\n3.   V případě potřeby je vynaloženo veškeré úsilí, aby bylo rychle zajištěno dočasné náhradní vybavení. Invalidní vozíky, jiné vybavení umožňující pohyb nebo pomocné vybavení mají pokud možno technické a funkční vlastnosti podobné vlastnostem ztraceného nebo poškozeného vybavení.\nČlánek 18\nVýjimky\n1.   Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2, mohou členské státy vyjmout tuzemskou linkovou dopravu z použití všech nebo některých ustanovení této kapitoly za předpokladu, že zajistí, aby úroveň ochrany osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí podle jejich vnitrostátních předpisů byla přinejmenším stejná jako podle tohoto nařízení.\n2.   Členské státy informují Komisi o výjimkách udělených podle odstavce 1. Domnívá-li se Komise, že výjimka není v souladu s tímto článkem, přijme odpovídající opatření. Do 2. března 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výjimkách udělených podle odstavce 1.\nKAPITOLA IV\nPRÁVA CESTUJÍCÍCH V PŘÍPADĚ ZRUŠENÍ NEBO ZPOŽDĚNÍ\nČlánek 19\nPokračování, přesměrování a náhrada jízdného\n1.   Očekává-li dopravce důvodně, že dojde ke zrušení nebo ke zpoždění spoje linkové dopravy při odjezdu z terminálu o více než 120 minut, nebo v případě nadměrného příjmu rezervací je cestujícímu ihned nabídnuta možnost rozhodnout se mezi:\na)\npokračováním nebo přesměrováním do cílového místa určení, bez jakýchkoli dalších nákladů a za podmínek srovnatelných s podmínkami stanovenými v přepravní smlouvě, při nejbližší příležitosti;\nb)\nnáhradou jízdného a případně bezplatnou zpáteční přepravou autobusem nebo autokarem do původního místa odjezdu, v souladu s přepravní smlouvou, při nejbližší příležitosti.\n2.   Pokud dopravce nenabídne cestujícímu možnost rozhodnutí podle odstavce 1, má cestující kromě náhrady uvedené v odst. 1 písm. b) právo na náhradu škody ve výši 50 % ceny jízdného. Tuto částku dopravce vyplatí ve lhůtě jednoho měsíce od podání žádosti o náhradu.\n3.   Pokud se autobus či autokar stane během cesty provozu neschopným, dopravce zajistí buď pokračování přepravy z místa, kde se provozu neschopné vozidlo nachází, v jiném vozidle, nebo přepravu z místa, kde se provozu neschopné vozidlo nachází, do vhodného čekacího místa nebo terminálu, odkud je možné pokračovat v cestě.\n4.   Je-li spoj linkové dopravy zrušen nebo je při odjezdu ze zastávky zpožděn o více než 120 minut, mají cestující právo na pokračování, přesměrování nebo náhradu jízdného ze strany dopravce podle odstavce 1.\n5.   Úhrada náhrady jízdného stanovená v odst. 1 písm. b) a odstavci 4 se provede do 14 dnů po předložení nabídky nebo obdržení žádosti. Úhrada zahrnuje plnou cenu přepravního dokladu ve výši, za niž byl zakoupen, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže cesta nadále neslouží účelu podle původního cestovního plánu cestujícího. V případě cestovních průkazů nebo časových jízdenek odpovídá výše úhrady poměrné části plné ceny daného průkazu či dané jízdenky. Náhrada jízdného se uhradí v hotovosti, ledaže cestující přijme jinou podobu náhrady jízdného.\nČlánek 20\nInformace\n1.   Dojde-li ke zrušení nebo zpoždění odjezdu spoje linkové dopravy, informuje dopravce a případně provozovatel terminálu cestující, kteří odjíždějí z terminálu, o situaci co nejdříve, v každém případě však nejpozději 30 minut po plánovaném čase odjezdu, a o odhadovaném čase odjezdu ihned, jakmile je tato informace k dispozici.\n2.   Zmeškají-li cestující z důvodu zrušení nebo zpoždění navazující spoj podle jízdního řádu, vynaloží dopravce, případně provozovatel terminálu, přiměřené úsilí, aby dotyčné cestující informoval o náhradních spojích.\n3.   Dopravce nebo případně provozovatel terminálu zajistí, aby osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí obdržely informace požadované podle odstavců 1 a 2 v přístupné podobě.\n4.   Je-li to uskutečnitelné, jsou informace podle odstavců 1 a 2 poskytovány elektronickými prostředky všem cestujícím, včetně cestujících odjíždějících z autobusových zastávek, a ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pokud o to cestující požádal a poskytl dopravci nezbytné kontaktní údaje.\nČlánek 21\nPomoc v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu\nPro cestu s plánovanou dobou delší než tři hodiny dopravce v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu z terminálu o více než 90 minut nabídne cestujícím bezplatně:\na)\nlehké jídlo, jídlo nebo občerstvení v množství odpovídajícím čekací době nebo zpoždění, pokud je v autobuse nebo v terminálu dostupné nebo je lze bez větších obtíží dodat;\nb)\nhotelový pokoj nebo jiné ubytování, jakož i pomoc při zařizování přepravy mezi terminálem a místem ubytování v případech, kdy je nezbytný jeden nebo více noclehů. Dopravce může omezit celkové náklady za ubytování, mimo přepravu z terminálu do místa ubytování a zpět, na 80 EUR na jednoho cestujícího a noc a na nejvýše dvě noci.\nPři použití tohoto článku věnuje dopravce zvláštní pozornost potřebám osob se zdravotním postižením, osob se sníženou pohyblivostí a osob, které je doprovázejí.\nČlánek 22\nDalší nároky\nŽádné ustanovení této kapitoly nebrání cestujícím domáhat se v souladu s vnitrostátním právem náhrady škody způsobené zrušením nebo zpožděním spoje linkové dopravy u vnitrostátních soudů.\nČlánek 23\nVýjimky\n1.   S výjimkou cestujících, kteří jsou držiteli cestovních průkazů nebo časových jízdenek, se články 19 a 21 nepoužijí v případě cestujících, kteří mají otevřené jízdenky bez uvedení času odjezdu.\n2.   Ustanovení čl. 21 písm. b) se nepoužije v případě, že dopravce prokáže, že zrušení či zpoždění je způsobeno povětrnostními podmínkami nebo velkými přírodními pohromami, ohrožujícími bezpečný provoz autobusu nebo autokaru.\nKAPITOLA V\nOBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE INFORMACÍ A STÍŽNOSTÍ\nČlánek 24\nPrávo na cestovní informace\nDopravci a provozovatelé terminálů poskytují cestujícím v rámci svých příslušných oblastí pravomocí po celou dobu trvání cesty odpovídající informace. Je-li to proveditelné, jsou tyto informace na žádost poskytovány v přístupné podobě.\nČlánek 25\nInformace o právech cestujících\n1.   Dopravci a provozovatelé terminálů v rámci svých příslušných oblastí pravomocí zajistí, aby byly cestujícím poskytovány odpovídající a srozumitelné informace o jejich právech podle tohoto nařízení nejpozději při odjezdu. Tyto informace jsou poskytovány na terminálech a případně na internetu. Na žádost osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí se informace poskytují pokud možno v přístupné podobě. Tyto informace zahrnují kontaktní údaje subjektu či subjektů příslušných pro prosazování, které daný členský stát určil podle čl. 28 odst. 1.\n2.   Dopravci a provozovatelé terminálů mohou ke splnění informační povinnosti podle odstavce 1 používat shrnutí ustanovení tohoto nařízení připravené Komisí ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie, které jim bude k dispozici.\nČlánek 26\nStížnosti\nDopravci zavedou nebo zachovávají již zavedený mechanismus vyřizování stížností, které se týkají práv a povinností uvedených v tomto nařízení.\nČlánek 27\nPodávání stížností\nAniž je dotčen nárok na odškodnění v souladu s článkem 7, chce-li cestující, na něhož se vztahuje toto nařízení, podat stížnost u dopravce, předloží ji ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla linková doprava uskutečněna nebo kdy měla být uskutečněna. Dopravce oznámí cestujícímu do jednoho měsíce od obdržení stížnosti, zda byla jeho stížnost odůvodněná, zda byla zamítnuta nebo zda se stále projednává. Lhůta na poskytnutí konečné odpovědi nesmí být delší než tři měsíce od přijetí stížnosti.\nKAPITOLA VI\nPROSAZOVÁNÍ A VNITROSTÁTNÍ SUBJEKTY PŘÍSLUŠNÉ PRO PROSAZOVÁNÍ\nČlánek 28\nVnitrostátní subjekt příslušný pro prosazování\n1.   Každý členský stát určí nový nebo existující subjekt příslušný pro prosazování tohoto nařízení, pokud jde o linkovou dopravu z míst nacházejících se na jejich území a o linkovou dopravu ze třetí země do těchto míst. Každý subjekt přijme nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.\nKaždý subjekt musí být z hlediska své organizace, rozhodování o financování, právní struktury a procesu rozhodování nezávislý na dopravcích, poskytovatelích souborných služeb cestovního ruchu a provozovatelích terminálů.\n2.   Členské státy informují Komisi o subjektu nebo subjektech, které byly určeny podle tohoto článku.\n3.   Každý cestující může příslušnému subjektu určenému podle odstavce 1 nebo jakémukoli jinému příslušnému subjektu určenému členským státem předložit v souladu s vnitrostátním právem stížnost na údajné porušení tohoto nařízení.\nČlenský stát může rozhodnout, že cestující musí nejprve podat stížnost dopravci; vnitrostátní subjekt příslušný pro prosazování nebo jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem pak jedná jako odvolací orgán v případě stížností, které nebyly vyřešeny podle článku 27.\nČlánek 29\nZpráva o prosazování\nDo 1. června 2015 a každé dva roky poté zveřejní subjekty příslušné pro prosazování určené podle čl. 28 odst. 1 zprávu o své činnosti v předchozích dvou kalendářních letech, přičemž tato zpráva bude zejména obsahovat popis opatření přijatých za účelem provedení tohoto nařízení a statistiky uplatněných stížností a sankcí.\nČlánek 30\nSpolupráce mezi subjekty příslušnými pro prosazování\nVnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování uvedené v čl. 28 odst. 1 si v případě potřeby vyměňují informace o své práci, zásadách pro rozhodování a postupech. Komise je při plnění tohoto úkolu podporuje.\nČlánek 31\nSankce\nČlenské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce a opatření Komisi do 1. března 2013 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.\nKAPITOLA VII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 32\nZpráva\nDo 2. března 2016 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování a účincích tohoto nařízení. Ke zprávě se v případě potřeby připojí návrhy právních předpisů, kterými se ustanovení tohoto nařízení podrobně provádějí nebo mění.\nČlánek 33\nZměna nařízení (ES) č. 2006/2004\nV příloze nařízení (ES) č. 2006/2004 se doplňuje nový bod, který zní:\n„19.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě (12)\nČlánek 34\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se od 1. března 2013.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 16. února 2011.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nMARTONYI J.\n(1)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 99.\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 312), postoj Rady v prvním čtení ze dne 11. března 2010 (Úř. věst. C 122 E, 11.5.2010, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 31. ledna 2011 a legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(3)  Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11.\n(4)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40.\n(5)  Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6.\n(6)  Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4.\n(7)  Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59.\n(8)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.\n(9)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.\n(11)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.\n(12)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1.“\nPŘÍLOHA I\nPOMOC POSKYTOVANÁ OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A OSOBÁM SE SNÍŽENOU POHYBLIVOSTÍ\na)   Pomoc na určených terminálech\nPomoc a opatření umožňující osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí:\n—\nna určených místech oznámit svůj příjezd na terminál a svou žádost o pomoc,\n—\npřemístit se z určeného místa k přepážce pro odbavení, do čekárny a na nástupiště,\n—\nnastoupit do vozidla za pomoci výtahů, invalidních vozíků nebo případně jiné nezbytné pomoci,\n—\nnaložit zavazadla,\n—\nvyzvednout zavazadla,\n—\nvystoupit z vozidla,\n—\nvzít si do autobusu nebo autokaru uznaného asistenčního psa,\n—\ndostat se na sedadlo;\nb)   Pomoc ve vozidle\nPomoc a opatření umožňující osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí:\n—\nzískat nezbytné informace o cestě v přístupné podobě na základě žádosti cestujícího,\n—\nnástup a výstup o přestávkách během cesty, je-li ve vozidle jiný personál než řidič.\nPŘÍLOHA II\nŠKOLENÍ ZAMĚŘENÉ NA PROBLEMATIKU ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ\na)   Školení zaměřené na problematiku zdravotního postižení\nŠkolení personálu, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, zahrnuje:\n—\npovědomí o vhodném přístupu k cestujícím s tělesným, smyslovým (sluchovým a zrakovým) a skrytým postižením nebo se sníženými poznávacími schopnostmi, včetně toho, jak rozlišovat mezi různými schopnostmi osob, jejichž pohyblivost, orientace nebo komunikace mohou být sníženy,\n—\npřekážky, s nimiž se setkávají osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí, včetně překážek souvisejících s postoji a prostředím nebo překážek fyzických a překážek organizačních,\n—\nuznané asistenční psy, včetně úlohy a potřeb asistenčního psa,\n—\nřešení neočekávaných událostí,\n—\nschopnosti v oblasti mezilidských vztahů a způsoby komunikace s neslyšícími a sluchově postiženými, zrakově postiženými, osobami s vadou řeči a osobami se sníženou poznávací schopností,\n—\njak opatrně manipulovat s invalidními vozíky a dalšími pomůckami umožňujícími pohyb, aby se zabránilo jejich poškození (pro všechny případné pracovníky, kteří odpovídají za případnou manipulaci se zavazadly).\nb)   Školení zaměřené na pomoc osobám se zdravotním postižením\nŠkolení pracovníků, kteří přímo pomáhají osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, zahrnuje:\n—\njak pomoci uživatelům invalidních vozíků při přesunu na invalidní vozík a z invalidního vozíku,\n—\nschopnosti pro poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, kteří cestují s uznaným asistenčním psem, včetně úlohy a potřeb těchto psů,\n—\ntechniky doprovázení zrakově postižených cestujících a zacházení s uznanými asistenčními psy a jejich přeprava,\n—\nznalost jednotlivých druhů vybavení, které mohou pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, a schopnost s tímto vybavením manipulovat,\n—\npoužití vybavení pro pomoc při nástupu a výstupu a znalost příslušných technik pomoci při nástupu a výstupu, které zajišťuji bezpečnost a důstojnost osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí,\n—\npochopení potřeby spolehlivé a profesionální pomoci. Rovněž povědomí o tom, že některé osoby se zdravotním postižením mohou během cesty prožívat pocity zranitelnosti pro svou závislost na poskytované pomoci,\n—\nznalost první pomoci.", "summary": "Práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě\nPráva cestujících v autobusové a autokarové dopravě\nCestující, včetně těch, kteří mají zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost, kteří využívají autobusovou a autokarovou dopravu, mají stejná práva ať v Evropské unii (EU) cestují kdekoli. Tato práva, včetně práva na informace nebo odškodnění v případě zpoždění nebo zrušení, doplňují podobná práva pro cestující po moři a na vnitrozemských vodních cestách, letecky a po železnici.\nAKT\n                  \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004\nPŘEHLED\n                  \nCestující, včetně těch, kteří mají zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost, kteří využívají autobusovou a autokarovou dopravu, mají stejná práva ať v Evropské unii (EU) cestují kdekoli. Tato práva, včetně práva na informace nebo odškodnění v případě zpoždění nebo zrušení, doplňují podobná práva pro cestující po moři a na vnitrozemských vodních cestách, letecky a po železnici.\nCO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\n                     \nNařízení stanoví pravidla pro autobusovou a autokarovou dopravu vzhledem k linkové dopravě* pro cestující, kteří cestují v rámci EU na vzdálenosti 250 km a více. Některá ustanovení se vztahují na všechny přepravní služby, i na ty kratší.\nKLÍČOVÉ BODY\n                     \nPro dálkové spoje, tj. přesahující 250 km, nařízení stanoví:\nv situacích, kdy dojde ke zrušení nebo zpoždění o více než 90 minut v případě cesty delší než tři hodiny, odpovídající pomoc (např. lehké jídlo, jídlo, ubytování až na dva hotelové noclehy),\nzáruka náhrady jízdného nebo přesměrování v situacích, kdy dojde k nadměrnému příjmu rezervací nebo ke zrušení či zpoždění odhadovaného času odjezdu o více než 120 minut,\nnáhradu škody ve výši 50 % ceny jízdného při zpoždění odhadovaného času odjezdu o více než 120 minut, zrušení cesty a pokud dopravce nezajistí cestujícím přesměrování nebo náhradu jízdného,\ninformace, když dojde ke zrušení nebo ke zpoždění spoje linkové dopravy,\nochrana cestujících v případě zranění, ztráty či poškození v důsledku nehody anebo odškodnění v případě úmrtí,\nkonkrétní bezplatná pomoc pro osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí na terminálech i ve vozidle a v případě potřeby bezplatná přeprava doprovázejících osob.\nPro spoje, které nedosahují 250 km, nařízení dále stanoví:\nzákaz diskriminace založené na státní příslušnosti s ohledem na tarify a smluvní podmínky pro cestující,\nnediskriminační zacházení s osobami se zdravotním postižením a osobami se sníženou pohyblivostí a také finanční odškodnění za ztrátu nebo poškození jejich vybavení umožňujícího pohyb v případě nehody,\nminimální pravidla ohledně cestovních informací pro všechny cestující před cestou i v jejím průběhu a také obecné informace o jejich právech na terminálech a online,\nmechanismus vyřizování stížností zavedený dopravci a dostupný všem cestujícím,\nnezávislé vnitrostátní orgány v každé zemi EU s mandátem prosazovat toto nařízení a podle potřeby udělovat sankce.\nNařízení nabízí možnost výjimek pro vnitrostátní linkovou dopravu a pro linkovou dopravu, jejíž významná část je provozována mimo EU.\nODKDY NAŘÍZENÍ PLATÍ?\n                     \nOd 1. března 2013.\nKONTEXT\nInternetové stránky Evropské komise o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě\nPo vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala:Sdělení Komise Pokyny pro výklad nařízení EU o právech cestujících v souvislosti s vývojem situace nákazy Covid-19Doporučení Komise (EU) 2020/648 ze dne 13. května 2020 o poukazech nabízených cestujícím jako alternativa k vrácení peněz za zrušené souborné cestovní a přepravní služby a v souvislosti s pandemií COVID-19KLÍČOVÉ POJMY\n*linková doprava: běžná autobusová a autokarová doprava cestujících na určených trasách, přičemž cestující mohou nastupovat a vystupovat na předem určených zastávkách.\nODKAZY\nAkt\nVstup v platnost\nLhůta pro provedení v členských státech\nÚřední věstník Evropské unie\nNařízení (EU) č. 181/2011\n20. 3. 2011\n-\nÚř. věst. L 55, 28. 2. 2011, s. 1-12\nPoslední aktualizace 02.06.2020"}
{"celex_id": "32008R0762", "reference": "13.8.2008\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 218/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 762/2008\nze dne 9. července 2008\no předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Rady (ES) č. 788/96 ze dne 22. dubna 1996 o předkládání statistik produkce akvakultury členskými státy (2) požaduje, aby členské státy každoročně předkládaly údaje o objemu produkce.\n(2)\nVzhledem k většímu podílu akvakultury na celkové produkci rybolovu ve Společenství je za účelem racionálního rozvoje a řízení tohoto odvětví v rámci společné rybářské politiky nutné mít k dispozici větší škálu údajů.\n(3)\nRostoucí význam líhní a odchovných zařízení pro akvakulturu vyžaduje podrobné údaje za účelem vhodného sledování a řízení tohoto odvětví v rámci společné politiky rybolovu.\n(4)\nPro přezkum a zhodnocení trhu s produkty akvakultury jsou nezbytné informace o objemu a hodnotě produkce.\n(5)\nAby bylo průmyslové odvětví šetrné k životnímu prostředí, jsou nezbytné informace o struktuře odvětví a o používaných technologiích.\n(6)\nNařízení (ES) č. 788/96 by mělo být zrušeno.\n(7)\nS cílem zajistit plynulý přechod z režimu platného podle nařízení (ES) č. 788/96 by toto nařízení mělo stanovit, že členským státům bude přiznáno přechodné období až tři roky, pokud by uplatňování tohoto nařízení na jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadovalo velké úpravy a mohlo by způsobit značné praktické problémy.\n(8)\nJelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného právního rámce pro systematické vypracovávání statistik Společenství o odvětví akvakultury, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.\n(9)\nNařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (3) poskytuje referenční rámec pro statistiku v oblasti rybolovu. Zejména vyžaduje dodržování zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti a transparentnosti statistických informací.\n(10)\nShromažďování a předkládání statistických údajů je nezbytným nástrojem pro řádné řízení společné politiky rybolovu.\n(11)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).\n(12)\nZejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí technických změn příloh tohoto nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(13)\nKomisi by měl být nápomocen Stálý výbor pro zemědělskou statistiku zřízený rozhodnutím Rady 72/279/EHS ze dne 31. července 1972 (5),\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPovinnosti členských států\nČlenské státy předkládají Komisi statistiku všech činností v odvětví akvakultury, které jsou na jejich území ve sladkých nebo slaných vodách prováděny.\nČlánek 2\nDefinice\n1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:\na)\n„statistikou Společenství“ se rozumí statistika Společenství, jak je vymezena v článku 2 nařízení (ES) č. 322/97;\nb)\n„akvakulturou“ se rozumí akvakultura, jak je vymezena v čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2007 o Evropském rybářském fondu (6);\nc)\n„akvakulturou založenou na odlovu“ se rozumí praxe spočívající v odběru jedinců z přírody a jejich pozdější využití v akvakultuře;\nd)\n„produkcí“ se rozumí výstup akvakultury při prvním prodeji, včetně produkce líhní a odchoven určené k prodeji.\n2.   Všechny ostatní definice používané pro účely tohoto nařízení jsou uvedeny v příloze I.\nČlánek 3\nSestavování statistik\n1.   Pro získání údajů o alespoň 90 % objemu celkové produkce nebo v případě líhní a odchoven – množství produkce použijí členské státy výběrová šetření nebo jiné z hlediska statistiky platné metody, aniž je dotčen odstavec 4. Zbývající část celkové produkce lze odhadnout. Pokud jde o odhady nad 10 % celkové produkce, lze podat žádost o výjimku podle podmínek stanovených v článku 8.\n2.   V případě použití jiných zdrojů než výběrových šetření musí být statistická kvalita těchto zdrojů podrobena následnému hodnocení.\n3.   Členské státy, jejichž celková roční produkce činí méně než 1 000 tun, mohou předložit souhrnné údaje odhadující celou produkci.\n4.   Členské státy stanoví produkci podle jednotlivých druhů. Avšak u těch druhů, jejichž produkce v členském státě dosahuje pro daný druh samostatně méně než 500 tun a jehož hmotnostní podíl je nižší než 5 % objemu celkové produkce, lze údaje odhadnout a shrnout. Produkce líhní a odchoven, pokud jde o množství těchto druhů, může být odhadnuta.\nČlánek 4\nÚdaje\nÚdaje se týkají referenčního kalendářního roku a zahrnují:\na)\nroční produkci (objem a jednotkovou hodnotu) akvakultury;\nb)\nroční vstup (objem a jednotkovou hodnotu) pro akvakulturu založenou na odlovu;\nc)\nroční produkci líhní a odchovných zařízení;\nd)\nstrukturu odvětví akvakultury.\nČlánek 5\nPředkládání údajů\n1.   Členské státy předkládají údaje uvedené v přílohách II, III a IV Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního kalendářního roku. Prvním referenčním kalendářním rokem je rok 2008.\n2.   Údaje týkající se struktury odvětví akvakultury uvedené v příloze V se počínaje údaji za rok 2008 a dále pak v tříletých intervalech předkládají Komisi (Eurostatu) ve lhůtě dvanácti měsíců od konce referenčního kalendářního roku.\nČlánek 6\nHodnocení kvality\n1.   Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) roční zprávu o kvalitě předkládaných údajů.\n2.   Spolu s údaji členské státy Komisi předloží podrobnou zprávu o metodice. V této zprávě členské státy popíší, jak byly údaje shromažďovány a sestavovány. Tato zpráva musí obsahovat podrobnosti o metodách vytváření výběrového souboru, metodách odhadu a o použitých zdrojích, jiných než výběrová šetření, a hodnocení kvality výsledných odhadů. Navrhovaný formát zprávy o metodice je uveden v příloze VI.\n3.   Komise zprávy posoudí a své závěry předloží příslušné pracovní skupině Stálého výboru pro zemědělskou statistiku zřízeného rozhodnutím 72/279/EHS.\nČlánek 7\nPřechodné období\n1.   Řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 mohou být členským státům na provedení tohoto nařízení poskytnuta přechodná období jednoho kalendářního roku o maximální délce tří let počínaje dnem 1. ledna 2009, pokud by uplatňování tohoto nařízení na jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadovalo velké úpravy a mohlo by způsobit značné praktické problémy.\n2.   Za tímto účelem podá příslušný členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 31. prosince 2008.\nČlánek 8\nVýjimky\n1.   V případech, kdy by zahrnutí určitého odvětví činnosti akvakultury do statistiky působilo vnitrostátním orgánům potíže neúměrné významu tohoto odvětví, může být řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2 přiznána výjimka.\nTato výjimka umožní členskému státu vyjmout údaje o tomto odvětví z předkládaných údajů nebo použít pro shromáždění údajů za toto odvětví metody odhadu používané pro poskytování údajů týkajících se více než 10 % celkové produkce.\n2.   Členské státy podloží každou žádost o výjimku, jež však musí být podána před uplynutím lhůty pro první předložení údajů, zprávou zaslanou Komisi a pojednávající o problémech, s nimiž se členské státy při uplatňování tohoto nařízení setkaly.\n3.   Dojde-li ke změně v situaci ohledně shromažďování údajů, která vnitrostátním orgánům způsobí neočekávané potíže, mohou členské státy náležitě odůvodněnou žádost o výjimku předložit i po lhůtě pro první předložení údajů.\nČlánek 9\nTechnická ustanovení\n1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, týkající se technických změn příloh se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.\n2.   Forma, v níž se statistiky předávají, se přijímá řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2.\nČlánek 10\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro zemědělskou statistiku.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nDoba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí č. 1999/468/ES je tři měsíce.\n3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 11\nHodnotící zpráva\nDo 31. prosince 2001 a poté každé tři roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o statistikách vypracovaných podle tohoto nařízení, a zejména o jejich relevantnosti a kvalitě.\nTato zpráva bude rovněž obsahovat analýzu hospodárnosti výdajů systému používaného pro shromažďování a zpracování statistických údajů a uvádět osvědčené postupy umožňující snížit pracovní zatížení členských států a zvýšit užitečnost a kvalitu statistických údajů.\nČlánek 12\nZrušení\n1.   Aniž je dotčen odstavec 3, nařízení (ES) č. 788/96 se zrušuje.\n2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.\n3.   Odchylně od čl. 13 druhého pododstavce tohoto nařízení se na členský stát, kterému bylo přiznáno přechodné období podle článku 7 tohoto nařízení, budou po dobu poskytnutého přechodného období i nadále vztahovat ustanovení nařízení (ES) č. 788/96.\nČlánek 13\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nPoužije se ode dne 1. ledna 2009.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 9. července 2008.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ.-P. JOUYET\n(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.\n(2)  Úř. věst. L 108, 1.5.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).\n(3)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003.\n(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).\n(5)  Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nDefinice používané při předkládání údajů o akvakultuře\n1.\n„Sladkými vodami“ se rozumějí vody, jejichž slanost je trvale zanedbatelná.\n2.\n„Slanými vodami“ se rozumějí vody, jejichž slanost není zanedbatelná. Může se jednat o vody s trvale vysokou slaností (mořské vody) nebo o vody, jejichž slanost je značná, ale není trvale vysoká (brakické vody). Slanost může podléhat periodickým změnám v důsledku přítoku sladkých nebo mořských vod.\n3.\n„Druhem“ se rozumí druh vodních organismů určený pomocí mezinárodních 3-alfa kódů, které definovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) (seznam druhů ASFIS pro účely statistik o rybolovu).\n4.\n„Hlavními oblastmi FAO“ se rozumí zeměpisné oblasti určené pomocí mezinárodních dvojmístných číselných kódů, které definovala organizace FAO (příručka o statistických normách pro rybolov sestavená pracovní skupinou pro koordinaci statistik o rybolovu (CWP); část H: rybolovné oblasti pro statistické účely). Hlavními oblastmi FAO se pro účely tohoto nařízení rozumí:\nKód\nOblast\n01\nVnitrozemské vody (Afrika)\n05\nVnitrozemské vody (Evropa)\n27\nSeverovýchodní Atlantik\n34\nVýchodní část středního Atlantiku\n37\nStředozemní moře a Černé moře\n…\nJiná oblast (upřesněte)\n5.\n„Rybníky“ se rozumějí relativně mělké a obvykle malé vodní plochy se stojatou či mírně protékající vodou, nejčastěji uměle vytvořené, avšak pod tento pojem lze zahrnout i na přírodní vodní plochy, plesa, jezera či jezírka.\n6.\n„Líhněmi a odchovnými zařízeními“ se rozumějí místa pro umělé rozmnožování, líhnutí a chov vodních živočichů od časných vývojových stadií. Pro statistické účely se líhně omezují na produkci jiker. Produkci nedospělých vodních živočichů v rané fázi vývoje zajišťují odchovná zařízení.\n7.\n„Oploceními a oplůtky“ se rozumějí vodní oblasti ohraničené sítěmi a jinými prostředky, které umožňují volnou cirkulaci vody. Je pro ně charakteristické, že zabírají celý vodní sloupec ode dna k hladině. Obvykle představují relativně velký objem vody.\n8.\n„Klecemi“ se rozumějí otevřené nebo zakryté konstrukce ze sítí nebo jiných propustných materiálů umožňující přirozenou cirkulaci vody. Tyto konstrukce mohou být plovoucí, upoutané či připevněné ke dnu, avšak vždy musí umožňovat přirozenou cirkulaci vody.\n9.\n„Nádržemi a náhony“ se rozumějí umělé systémy postavené nad či pod úrovní země a umožňující rychlou cirkulaci vody, u nichž je přísně sledována kvalita prostředí, avšak jejichž voda neprochází recirkulací.\n10.\n„Recirkulačními systémy“ se rozumějí systémy, ve kterých dochází k úpravě vody (např. filtrací) a jejímu opětovnému využití.\n11.\n„Přemístěním do kontrolovaného prostředí“ se rozumí záměrné vypuštění pro další využití v akvakultuře.\n12.\n„Vypuštěním do přírody“ se rozumí záměrné vypuštění do řek, jezer a jiných vod za jinými účely než pro akvakulturu. Účelem těchto vypuštění může být následně odlov při rybolovných činnostech.\n13.\n„Objemem“ se rozumí:\na)\nv případě ryb, korýšů, měkkýšů a jiných vodních živočichů živá hmotnost produktu, u měkkýšů včetně hmotnosti ulit;\nb)\nv případě vodních rostlin hmotnost čerstvého produktu.\n14.\n„Jednotkovou hodnotou“ se rozumí podíl celkové hodnoty produkce (bez fakturované daně z přidané hodnoty), vyjádřený v národní měně, a celkového objemu produkce.\nPŘÍLOHA II\nProdukce v odvětví akvakultury, kromě líhní a odchovných zařízení\n (1)\nStát:\nRok:\nDruh\nHlavní oblast FAO\nSladké vody\nSlané vody\nCelkem\n3-alfa kód\nObecný název\nVědecké názvosloví\nObjem\n(v metrických tunách)\nJednotková hodnota\n(v národní měně)\nObjem\n(v metrických tunách)\nJednotková hodnota\n(v národní měně)\nObjem\n(v metrických tunách)\nJednotková hodnota\n(v národní měně)\nRYBY\nRybníky\nNádrže a náhony\nOplocení a oplůtky\nKlece\nRecirkulační systémy\nJiné metody\nKORÝŠI\nRybníky\nNádrže a náhony\nOplocení a oplůtky\nJiné metody\nMĚKKÝŠI\nžijící na dně\nnežijící na dně\nJiné metody\nMOŘSKÉ ŘASY\nVšechny metody\nJikry (určené pro lidskou spotřebu) (2)\nVšechny metody\nOSTATNÍ VODNÍ ORGANISMY\nVšechny metody\n(1)  S výjimkou akvarijních a okrasných druhů.\n(2)  Jikrami určenými pro lidskou spotřebu uváděnými v tomto řádku se rozumějí pouze jikry určené pro lidskou spotřebu při prvním prodeji.\nPŘÍLOHA III\nVstupy pro akvakulturu založené na odlovu\n (1)\nStát:\nRok:\nDruh\nJednotka (upřesněte) (2)\nJednotková hodnota (v národní měně)\n3-alfa kód\nObecný název\nVědecké názvosloví\nRYBY\nKORÝŠI\nMĚKKÝŠI\n(1)  S výjimkou akvarijních a okrasných druhů a druhů rostlin.\n(2)  Hmotnost nebo počet; je-li uveden počet, je třeba uvést rovněž koeficient pro převod na živou hmotnost.\nPŘÍLOHA IV\nProdukce líhní a odchovných zařízení\n (1)\nStát:\nRok:\nDruh\nStadium životního cyklu\nZamýšlené použití\n3-alfa kód\nObecný název\nVědecké názvosloví\nJikry\n(v milionech)\nNedospělí vodní živočichové\n(v milionech)\nPřemístění do kontrolovaného prostředí\n(za účelem dokrmení) (2) (v milionech)\nVypuštění do přírody (2)\n(v milionech)\nJikry\nNedospělí vodní živočichové\nJikry\nNedospělí vodní živočichové\n(1)  S výjimkou akvarijních a okrasných druhů.\n(2)  Nepovinný údaj.\nPŘÍLOHA V\nÚdaje o struktuře odvětví akvakultury\n (1)\n (4)\nStát:\nRok:\nHlavní oblast FAO\nSladké vody\nSlané vody\nCelkem\nVelikost zařízení (3)\nVelikost zařízení (3)\nVelikost zařízení (3)\nm3 (v tisících)\nHektary\nm3 (v tisících)\nHektary\nm3 (v tisících)\nHektary\nRYBY\nRybníky\nNádrže a náhony\nOplocení a oplůtky\nKlece\nRecirkulační systémy\nJiné metody\nKORÝŠI\nRybníky\nNádrže a náhony\nOplocení a oplůtky\nJiné metody\nMĚKKÝŠI\nŽijící na dně (2)\nNežijící na dně (2)\nJiné metody (2)\nMOŘSKÉ ŘASY\nVšechny metody\n(1)  S výjimkou akvarijních a okrasných druhů.\n(2)  Jsou-li měkkýši pěstováni na lanech, lze použít jednotku délky.\n(3)  Je třeba zvážit i potenciální kapacitu.\n(4)  Začerněné buňky se nevyplňují.\nPŘÍLOHA VI\nFormát zpráv o metodice vnitrostátních systémů statistiky v oblasti akvakultury\n1.\nOrganizace vnitrostátního systému statistiky o akvakultuře.\n—\nOrgány odpovědné za shromažďování a zpracovávání údajů a jejich konkrétní odpovědnosti.\n—\nVnitrostátní právní předpisy o shromažďování údajů o akvakultuře.\n—\nJednotka odpovědná za předkládání údajů Komisi.\n2.\nMetoda shromažďování, zpracovávání a sestavování údajů o akvakultuře.\n—\nUvedení zdroje jednotlivých druhů údajů.\n—\nPopis metody použité při shromažďování údajů (např. dotazníky zasílané poštou, osobní pohovory, sčítání nebo výběrové soubory, četnost výběrových šetření, metody odhadu) pro každou část odvětví akvakultury.\n—\nPopis postupu zpracovávání a sestavování údajů a doba k tomu potřebná.\n3.\nHlediska kvality podle „Kodexu správné praxe evropského statistického systému“\n—\nJsou-li určité prvky údajů odhadovány, uvede se popis použité metody a odhad míry jejího užití a spolehlivosti.\n—\nNedostatky vnitrostátních systémů, způsoby jejich řešení a případně časový plán těchto nápravných opatření.", "summary": "Statistiky týkající se akvakultury\nStatistiky týkající se akvakultury\n \nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 762/2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury zeměmi EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nStanoví společný systém pro tvorbu statistik EU týkajících se odvětví akvakultury* pro přezkum a zhodnocení trhu s produkty akvakultury, jako součást řádného řízení společné politiky rybolovu.\nTímto nařízením se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 788/96.\nKLÍČOVÉ BODY\nZemě EU musí každoročně předkládat statistiky o veškeré akvakultuře prováděné na své území za použití výběrových šetření nebo jiných schválených metod, které pokryjí alespoň 90 % produkce s tím, že zbytek může být určen odhadem, pokud není schválena výjimka.\nPokud je roční produkce menší než 1 000 tun, může země předložit souhrnné údaje odhadující celou produkci.\nProdukce musí být stanovena podle jednotlivých druhů, přičemž údaje o druzích, jejichž produkce je menší než 500 tun nebo 5 % celkové produkce, mohou být odhadnuty a shrnuty. Produkce těchto druhů v líhních a odchovných zařízeních* může být odhadnuta.\nÚdaje se předkládají do 12 měsíců od konce kalendářního roku a zahrnují:roční objem a hodnotu produkce akvakultury,  roční vstup pro akvakulturu založenou na odlovu*,  roční produkci líhní a odchovných zařízení,  strukturu odvětví akvakultury (každé tři roky).  Hodnocení kvality\nKaždá země EU předkládá roční zprávu o kvalitě poskytovaných údajů a podrobnou zprávu o metodice. Podrobná zpráva o metodice popisuje způsob, kterým byly údaje shromážděny a sestaveny, včetně:metod vytváření výběrového souboru,  metod odhadu a použití zdrojů jiných než výběrová šetření, jakož i  hodnocení kvality odhadů.  Evropská komise (Eurostat) zprávy posoudí a sdělí své závěry pracovní skupině pro statistiky v odvětví rybolovu.\nHodnotící zpráva\nKaždé tři toky předloží Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o vypracovaných statistikách a především o relevantnosti a kvalitě. Tato zpráva rovněž obsahuje analýzu hospodárnosti výdajů systému používaného pro shromažďování statistik, jejímž účelem je uvádět osvědčené postupy ke snížení pracovního zatížení a zvýšit užitečnost a kvalitu údajů.\nODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?\nPlatí ode dne 1. ledna 2009.\nKONTEXT\nDalší informace získáte zde:Statistiky týkající se akvakultury (Eurostat).  \nKLÍČOVÉ POJMY\nAkvakultura: chov ryb, plodů moře a vodních rostlin ve vnitrozemských i mořských oblastech za použití technik navržených za účelem zvýšení produkce nad přirozenou kapacitu životního prostředí.\nLíhně a odchovná zařízení: místa pro umělé rozmnožování, líhnutí a chov vodních živočichů od časných vývojových stadií. Pro statistické účely se líhně omezují na produkci jiker. Produkci nedospělých vodních živočichů v rané fázi vývoje zajišťují odchovná zařízení.\nAkvakultura založená na odlovu: odběr jedinců z přírody pro účely jejich využití v akvakultuře.\nHLAVNÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 1–13)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 762/2008 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1–66)\nViz konsolidované znění.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164–173)\nViz konsolidované znění.\nPoslední aktualizace 15.05.2018"}
{"celex_id": "32010R1236", "reference": "31.12.2010\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 348/17\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1236/2010\nze dne 15. prosince 2010,\nkterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Evropské komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s řádným legislativním postupem (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nÚmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku, (dále jen „úmluva“), byla schválena Radou v rozhodnutí 81/608/EHS (3) a vstoupila v platnost dne 17. března 1982.\n(2)\nÚmluva stanoví rámec nezbytný pro multilaterální spolupráci v oblasti racionálního zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti vymezené úmluvou.\n(3)\nKomise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na výročním zasedání dne 15. listopadu 2006 doporučení, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování (dále jen „systém“) platný pro rybářská plavidla operující ve vodách oblasti vymezené úmluvou, jež leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran (dále jen „oblast upravená předpisy“). Systém, jež je platný od 1. května 2007, byl změněn na základě řady doporučení přijatých na výročních zasedáních v listopadu 2007, 2008 a 2009.\n(4)\nV souladu s články 12 a 15 úmluvy vstoupila tato doporučení v platnost dne 9. února 2008, 6. a 8. ledna 2009 a 6. února 2010.\n(5)\nSystém stanoví kontrolní a vynucovací opatření použitelná pro plavidla, která plují pod vlajkami smluvních stran a operují v oblasti upravené předpisy, a režimy inspekce na moři zahrnující zejména postupy při inspekcích a sledování a řízení pro porušení předpisů, které musí být smluvními stranami prováděny.\n(6)\nV rámci systému je stanoven také nový systém státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou smluvní strany jiné než přístavního státu.\n(7)\nNěkterá kontrolní ustanovení přijatá NEAFC byla do práva Unie začleněna každoročním nařízením o celkových přípustných odlovech a kvótách, naposledy nařízením Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (4). V zájmu právní jistoty by měla být ustanovení, která nemají přechodnou povahu, předmětem nového samostatného nařízení.\n(8)\nSystém rovněž obsahuje ustanovení na podporu dodržování opatření pro kontrolu a vynucování plavidly, která plují pod vlajkou nesmluvních stran, aby bylo zaručeno dodržování v plném rozsahu opatření pro zachování a řízení přijatá NEAFC. NEAFC doporučila, aby ze seznamu plavidel byla vyřazena řada plavidel, u nichž bylo potvrzeno, že provozují nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti. Mělo by být zajištěno začlenění těchto doporučení do práva Unie.\n(9)\nUstanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (5) stanoví, že členské státy kontrolují přístup do vod a ke zdrojům a činnosti provozované mimo vody EU rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou. Proto by mělo být stanoveno, že členské státy, jejichž plavidla jsou oprávněna provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené,předpisy jmenují do systému inspektory, kteří budou provádět kontrolu a sledování, a vyčlení odpovídající zdroje pro inspekce.\n(10)\nV zájmu kontroly rybolovných činností v oblasti úmluvy je nutné, aby členské státy při uplatňování systému spolupracovaly navzájem a s Komisí a také se subjektem, který Komise pro uplatňování systému určí.\n(11)\nJe na členských státech, aby zajistily, že jejich inspektoři dodržují postupy inspekcí stanovené v úmluvě.\n(12)\nKomise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná pravidla upravující seznamy rybolovných zdrojů, které mají být oznámeny, postupy oznamování a rušení týkající se předběžného oznámení o vplutí do přístavu a povolení k vykládce nebo překládce. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o začlenění do práva Unie budoucích změn těch opatření systému, jež stanoví předmět určitých výslovně definovaných nepodstatných prvků tohoto nařízení a jež se v souladu s úmluvou stávají pro Unii závazné. Zvláště důležité je, aby Komise v průběhu příprav prováděla příslušné konzultace, a to i na úrovni odborníků.\n(13)\nOpatření nezbytná k provádění toho nařízení by měla být přijata Komisí prováděcími akty podle článku 291 Smlouvy o fungování EU. V souladu s tímto článkem se pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, stanoví předem řádným legislativním postupem formou nařízení. Až do přijetí tohoto nového nařízení zůstává v platnosti rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6), vyjma regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije.\n(14)\nJelikož toto nařízení stanoví nová pravidla kontroly a vynucování v oblasti úmluvy, mělo by být nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 ze dne 16. prosince 1999 o některých kontrolních opatřeních v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (7) zrušeno,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nKAPITOLA I\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví obecná pravidla a podmínky, podle nichž Unie uplatní systém přijatý NEAFC.\nČlánek 2\nOblast působnosti\nNení-li stanoveno jinak, vztahuje se toto nařízení na všechna plavidla EU, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti týkající se rybolovných zdrojů v oblasti upravené předpisy.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„úmluvou“ Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku ve znění pozdějších předpisů;\n2)\n„oblastí úmluvy“ vody v oblasti úmluvy vymezené v čl. 1 odst. 1 úmluvy;\n3)\n„oblastí upravenou předpisy“ vody v oblasti úmluvy, které leží mimo vody, jež jsou v rybářské jurisdikci smluvních stran;\n4)\n„smluvními stranami“ smluvní strany úmluvy;\n5)\n„NEAFC“ Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku;\n6)\n„rybolovnými činnostmi“ rybolov včetně společných rybolovných operací, zpracování ryb, překládky či vykládky ryb nebo produktů rybolovu a všech ostatních obchodních činností, které souvisejí s přípravou na rybolov či s rybolovem;\n7)\n„rybolovnými zdroji“ zdroje uvedené v čl. 1 odst. 2 úmluvy;\n8)\n„řízenými zdroji“ rybolovné zdroje, na něž se vztahují doporučení přijatá na základě úmluvy a které jsou uvedeny v příloze;\n9)\n„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo, které je či má být používáno k obchodnímu využívání rybolovných zdrojů, včetně plavidel na zpracování ryb a plavidel podílejících se na překládkách;\n10)\n„plavidlem nesmluvní strany“ jakékoli rybářské plavidlo, které nepluje pod vlajkou smluvní strany, včetně plavidel, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou bez státní příslušnosti;\n11)\n„společnou rybolovnou operací“ jakákoli operace mezi dvěma nebo více plavidly, při které se úlovek z lovného zařízení rybářského plavidla přemísťuje na plavidlo jiné;\n12)\n„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo;\n13)\n„přístavem“ jakékoli místo používané pro vykládku nebo místo nedaleko pobřeží, které je smluvní stranou určeno pro překládku rybolovných zdrojů.\nČlánek 4\nKontaktní místa\n1.   Členské státy určí příslušný orgán, který slouží jako kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o sledování a inspekcích v souladu s články 12, 19, 20 a 27 a přijímání oznámení a vydávání oprávnění v souladu s články 24 a 25.\n2.   Kontaktní místa pro přijímání oznámení a vydávání oprávnění v souladu s články 24 a 25 jsou k dispozici 24 hodin denně.\n3.   Členské státy zašlou Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a sekretariátu NEAFC telefonní číslo, e-mailovou adresu a faxové číslo určeného kontaktního místa.\n4.   Jakékoli následné změny informací o kontaktních místech uvedených v odstavcích 1 a 3 se oznámí Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a sekretariátu NEAFC nejpozději 15 dnů předtím, než změna vstoupí v platnost.\n5.   Formát pro předání informací uvedených v odstavcích 1 a 3 se stanoví v souladu s čl. 50 odst. 2.\nKAPITOLA II\nOPATŘENÍ PRO SLEDOVÁNÍ\nČlánek 5\nÚčast Unie\n1.   Členské státy zasílají Komisi v elektronické podobě seznam všech plavidel plujících pod jejich vlajkou a zapsaných v Unii, která jsou oprávněna lovit v oblasti upravené předpisy, a zejména plavidel, která jsou oprávněna lovit přímo jeden nebo více řízených zdrojů, spolu s veškerými změnami v tomto seznamu. Tyto informace se zašlou nejpozději do 15. prosince každého roku nebo nejpozději 5 dní předtím, než plavidlo vpluje do oblasti upravené předpisy. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu NEAFC.\n2.   Formát pro předání seznamu uvedeného v odstavci 1 se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 6\nOznačování lovných zařízení\n1.   Členské státy zaručí, že je lovné zařízení používané na jejich rybářských plavidlech v oblasti upravené předpisy označeno v souladu s nařízením (ES) č. 356/2005 ze dne 1. března 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a identifikaci pasivních lovných zařízení a vlečných sítí s výložníky (8).\n2.   Členské státy mohou odstranit a zlikvidovat upevněné lovné zařízení, které není označeno v souladu s nařízením (ES) č. 356/2005 nebo jiným způsobem porušuje doporučení přijatá NEAFC, jakož i ryby, které se v tomto lovném zařízení nacházejí.\nČlánek 7\nVytažení ztracených lovných zařízení\n1.   Příslušný orgán členského státu vlajky neprodleně zašle tajemníkovi NEAFC informace poskytované podle čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 a volací značku plavidla, jež ztratilo lovné zařízení.\n2.   Členské státy se pravidelně pokoušejí vytáhnout ztracená lovná zařízení, která patří plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.\nČlánek 8\nZaznamenávání úlovků\n1.   Kromě informací vymezených v článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (9) vedou velitelé rybářských plavidel EU vázaný lodní deník pro rybolov s očíslovanými stranami nebo elektronický záznam, v němž zaznamenávají tyto údaje:\na)\nkaždé vplutí do oblasti upravené předpisy a vyplutí z této oblasti;\nb)\ndenně nebo při každém vytažení sítě odhad celkových úlovků uchovávaných na palubě od posledního vplutí do oblasti upravené předpisy;\nc)\ndenně nebo při každém vytažení sítě počet ryb vrácených do moře;\nd)\nihned po každém sdělení podle článku 9 datum a čas přenosu hlášení podle koordinovaného světového času (UTC) a v případě rádiového přenosu název radiostanice, jejímž prostřednictvím je zpráva přenášena;\ne)\npřípadně lovnou hloubku.\n2.   Velitelé rybářských plavidel EU, která provozují rybolovné činnosti zaměřené na řízené zdroje a zpracovávají nebo zmrazují své úlovky:\na)\nzaznamenávají do lodního deníku produkce souhrnnou produkci podle jednotlivých druhů ryb a formy produktů a\nb)\nuloží v nákladovém prostoru všechny zpracované ryby tak, aby bylo možné z plánu skladování uchovávaného na palubě rybářského plavidla určit umístění každého druhu.\n3.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy osvobodit od povinnosti provádět záznamy v lodním deníku pro rybolov nebo elektronicky plavidlo, které se podílí na překládkách a nakládá množství na palubu. Plavidla, na která se takováto odchylka vztahuje, upřesní v plánu skladování umístění zmrazených ryb uvedených v čl. 14 odst. 1 v nákladovém prostoru a v lodním deníku produkce zaznamenají:\na)\ndatum a čas přenosu hlášení uvedeného v článku 9 podle UTC;\nb)\nv případě rádiového přenosu název radiostanice, jejímž prostřednictvím je zpráva přenášena;\nc)\ndatum a čas překládky podle UTC;\nd)\npolohu (zeměpisná šířka/délka) překládky;\ne)\nnaložená množství jednotlivých druhů;\nf)\nnázev a mezinárodní rádiovou volací značku rybářského plavidla, z nějž byl úlovek vyložen.\n4.   Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 9\nOhlašování úlovků z řízených zdrojů\n1.   Velitelé rybářských plavidel EU, která provozují rybolovné činnosti zaměřené na řízené zdroje, zasílají elektronickou cestou hlášení o úlovcích středisku pro sledování rybolovu ve smyslu čl. 4 bodu 15 nařízení (ES) č. 1224/2009, pod které spadají. Tyto údaje jsou na požádání přístupné Komisi. Hlášení obsahují:\na)\nhlášení o množstvích uchovávaných na palubě při vplutí do oblasti upravené předpisy. Tato hlášení musí být předána nejdříve dvanáct a nejpozději dvě hodiny před každým vplutím do oblasti upravené předpisy;\nb)\nhlášení o týdenních úlovcích. Tato hlášení musí být předána poprvé nejpozději koncem sedmého dne po vplutí plavidla do oblasti upravené předpisy nebo, pokud rybářský výjezd trvá déle než sedm dnů, nejpozději v pondělí v poledne v případě úlovků ulovených v oblasti upravené předpisy během předcházejícího týdne, který skončil v neděli o půlnoci. Tato hlášení obsahují počet dnů rybolovu od počátku rybolovu nebo od posledního hlášení o úlovcích;\nc)\nhlášení o úlovcích na palubě při vyplutí z oblasti upravené předpisy. Tato hlášení musí být předána nejdříve osm a nejpozději dvě hodiny před každým odplutím z oblasti upravené předpisy. Tato hlášení obsahují ve vhodných případech počet dnů rybolovu a úlovky ulovené v oblasti upravené předpisy od počátku rybolovu nebo od posledního hlášení o úlovcích;\nd)\nhlášení o množstvích naložených a vyložených při každé překládce ryb během pobytu plavidla v oblasti upravené předpisy. Předávající plavidla podají toto hlášení nejpozději 24 hodin před provedením překládky a přijímající plavidla nejpozději hodinu po provedení překládky. Toto hlášení zahrnuje datum, čas, zeměpisnou polohu plánované překládky, celkovou zaokrouhlenou hmotnost v kilogramech podle druhů, které mají být vyloženy nebo byly naloženy, a volací značku předávajícího a přijímajícího plavidla, která se na překládce podílela. Aniž je dotčena kapitola IV, nejméně 24 hodin před uskutečněním každé vykládky oznámí přijímající plavidlo celkový úlovek na palubě, celkovou hmotnost ryb, které mají být vyloženy, název přístavu a odhadované datum a čas vykládky.\n2.   Hlášení o úlovcích podle tohoto článku se uvádějí v kilogramech (zaokrouhlených na celé stovky kg). Celková zaokrouhlená hmotnost je hlášena podle druhů, za použití kódů FAO. Celkové množství druhů, jejichž celková zaokrouhlená hmotnost podle druhů je nižší než jedna tuna, může být ohlášeno pomocí třípísmenného kódu MZZ (mořské ryby blíže neurčené).\n3.   Členské státy zaznamenají údaje obsažené v hlášeních o úlovcích do databáze podle čl. 109 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009.\n4.   Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku a zejména formát a specifikace pro předávání hlášení se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 10\nCelkové ohlašování úlovků a intenzity rybolovu\n1.   Do patnáctého dne každého měsíce informují členské státy elektronickou cestou Komisi o množstvích rybolovných zdrojů, která byla v oblasti upravené předpisy ulovena plavidly plujícími pod jejich vlajkou a která byla během předcházejícího měsíce vyložena nebo přeložena.\n2.   Aniž je dotčen čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009, členské státy rovněž do patnáctého dne každého měsíce elektronickou cestou informují Komisi o množstvích řízených zdrojů, která byla plavidly plujícími pod jejich vlajkou ulovena ve vodách, jež jsou v rybářské jurisdikci třetích států, a ve vodách EU v oblasti úmluvy a která byla během předcházejícího měsíce vyložena nebo přeložena.\n3.   Formát pro předávání údajů podle odstavců 1 a 2 se přijme v souladu s čl. 50 odst. 2.\nSeznam rybářských zdrojů uvedených v odstavci 1 se přijme postupem podle článků 46 až 49.\n4.   Komise sestaví údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 pro všechny členské státy a předá je sekretariátu NEAFC do 30 dnů od konce kalendářního měsíce, v němž byly úlovky vyloženy či přeloženy na jiné plavidlo.\nČlánek 11\nSystém sledování plavidel\nČlenské státy zaručí, že údaje o plavidlech, která plují pod jejich vlajkou a loví nebo hodlají lovit v oblasti upravené předpisy, získané ze systému sledování plavidel jsou automaticky a elektronickou cestou předány sekretariátu NEAFC. Formát a specifikace předávání uvedených údajů se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 12\nSdělování informací\n1.   Členské státy podávají sekretariátu NEAFC hlášení a informace uvedené v článcích 9 a 11 bez prodlení. Avšak v případě technické poruchy jsou tato hlášení a informace předány sekretariátu NEAFC do 24 hodin od jejich obdržení. Členské státy zaručí, že jsou všechna hlášení a všechny zprávy, které předávají, posloupně číslovány.\n2.   Členské státy zaručí, že hlášení a informace, které předávají sekretariátu NEAFC, odpovídají formátům a protokolům pro výměnu údajů určeným v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 13\nPřekládky a společné rybolovné operace\n1.   Rybářská plavidla EU provádějí překládky v oblasti upravené předpisy pouze tehdy, obdržela-li od příslušných orgánů svého členského státu vlajky předchozí oprávnění.\n2.   Rybářská plavidla EU mohou provádět překládky či společné rybolovné operace výlučně s plavidly, která plují pod vlajkou smluvní strany, a plavidly nesmluvních stran, jimž byl NEAFC udělen status spolupracující nesmluvní strany.\n3.   Rybářská plavidla EU, která provádějí překládky, při nichž na palubu přijímají určitá množství, neprovádějí během téhož výjezdu kromě zpracování ryb a vykládek jiné rybolovné činnosti ani společné rybolovné operace.\nČlánek 14\nOddělené uskladnění\n1.   Rybářská plavidla EU, která na palubě uchovávají zmrazené rybolovné zdroje ulovené v oblasti úmluvy více než jedním rybářským plavidlem, mohou ryby z těchto plavidel uskladnit ve více částech nákladního prostoru, musí je však při uskladnění zřetelně oddělit, konkrétně pomocí plastového materiálu, překližky nebo síťoviny, od ryb ulovených jinými plavidly.\n2.   Veškeré úlovky ulovené v oblasti úmluvy se uskladní odděleně od všech úlovků ulovených mimo tuto oblast.\nČlánek 15\nOznačování zmrazených ryb\nVšechny ryby ulovené v oblasti úmluvy se po zmrazení označí zřetelně čitelným štítkem nebo razítkem. Štítek či razítko se při uskladnění připevní na každou krabici či blok zmrazených ryb a uvede se na něm druh, datum odlovu, podoblast a divize Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), kde byl úlovek odloven, a název plavidla, které ryby ulovilo.\nKAPITOLA III\nINSPEKCE NA MOŘI\nČlánek 16\nInspektoři NEAFC\n1.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit v oblasti upravené předpisy, jmenují do systému inspektory pověřené provádět sledování a inspekce (dále jen „inspektoři NEAFC“).\n2.   Členské státy vystaví každému inspektorovi NEAFC zvláštní průkaz totožnosti. Formát tohoto dokladu se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\n3.   Každý inspektor NEAFC musí zvláštní průkaz totožnosti nosit u sebe a prokázat se jím při vstupu na palubu rybářského plavidla.\nČlánek 17\nObecná ustanovení pro inspekci a sledování\n1.   Komise nebo subjekt, který sama určí, koordinují činnosti v rámci sledování a inspekcí jménem Unie a každoročně v součinnosti s příslušnými členskými státy připravují plán společného nasazení pro účast Unie v systému v nadcházejícím roce. Tento plán nasazení mj. vymezí počet inspekcí, které mají být provedeny.\nKdykoli v případě, že v oblasti upravené předpisy provádí rybolovnou činnost zaměřenou na řízené zdroje více než deset rybářských plavidel EU, Komise nebo subjekt, který sama určí, zaručí, že je v této době v oblasti upravené předpisy přítomno inspekční plavidlo některého členského státu, nebo že je s jinou smluvní stranou uzavřena dohoda, která přítomnost inspekčního plavidla zaručuje.\n2.   Členské státy zaručí, že jsou inspekce prováděné jejich inspektory NEAFC vedeny nediskriminujícím způsobem a v souladu se systémem. Počet inspekcí se určí na základě velikosti loďstva a s ohledem na dobu, kterou rybářská plavidla stráví v oblasti upravené předpisy.\n3.   Komise nebo subjekt, který sama určí, se spravedlivým rozložením inspekcí snaží zaručit, že je se všemi smluvními stranami, jejichž plavidla operují v oblasti upravené předpisy, zacházeno rovnocenně.\n4.   Členské státy učiní opatření, jimiž zaručí, že je inspektorům NEAFC jiné smluvní strany povoleno provádět inspekce na palubě plavidel, která plují pod jejich vlajkou.\n5.   Inspektoři NEAFC se vyhýbají použití síly, kromě případů legitimní sebeobrany. Při provádění inspekcí rybářských plavidel inspektoři NEAFC nenosí střelné zbraně. Tímto odstavcem nejsou dotčena vnitrostátní ustanovení o zákazu použití síly.\n6.   Inspektoři NEAFC se snaží nezasahovat proti rybářskému plavidlu, do jeho činností a úlovku uchovávaného na palubě, nepůsobit plavidlu potíže a nestěžovat mu jeho činnosti a uchovávání úlovku na palubě, kromě případů, kdy je to nutné k výkonu jejich příkazů a v rozsahu nezbytném k výkonu těchto příkazů.\nČlánek 18\nInspekční prostředky\n1.   Členské státy poskytnou svým inspektorům NEAFC k dispozici dostatečné prostředky, které jim umožní plnit povinnosti týkající se sledování a inspekcí. Za tímto účelem zařadí do systému inspekční plavidla a letadla.\n2.   Komise nebo subjekt, který sama určí, zasílají sekretariátu NEAFC do 1. ledna každého roku podrobné údaje o plánu společně se jmény inspektorů NEAFC a zvláštních inspekčních plavidel, jakož i typy letadel a podrobné údaje o jejich identifikaci (registrační číslo, název, rádiovou volací značku), které členské státy v daném roce zařadí do systému. Ve vhodném případě se tyto informace získají ze seznamu inspektorů uvedeného v čl. 79 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009. Členské státy zasílají změny tohoto seznamu Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a ty předají tyto informace sekretariátu NEAFC a ostatním členským státům měsíc předtím, než změna vstoupí v platnost.\n3.   Jakékoli plavidlo zařazené do systému, na jehož palubě jsou inspektoři NEAFC, a naloďovací člun, který toto plavidlo používá, vyšle zvláštní inspekční signál NEAFC, aby dalo najevo, že inspektoři NEAFC na palubě mohou v souladu se systémem plnit inspekční povinnosti. Na letadlech zařazených do systému je zřetelně vyznačena jejich mezinárodní rádiová volací značka. Formát zvláštního signálu se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\n4.   Komise nebo subjekt, který sama určí, vedou záznamy o datu a hodině, kdy inspekční plavidlo nebo letadlo Unie zařazené do systému zahájilo a ukončilo plnění svých povinností v rámci systému, jak je stanoveno ve formuláři určeném v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 19\nPostup při sledování\n1.   Sledování provádějí inspektoři NEAFC, kteří z plavidel či letadel zařazených do sytému pozorují rybářská plavidla. Kopie všech zpráv o pozorování plavidla inspektoři NEAFC neprodleně elektronickou cestou a ve formátu stanoveném v souladu s čl. 50 odst. 2 předávají státu vlajky příslušného plavidla, Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a sekretariátu NEAFC. Dotčenému členskému státu vlajky plavidla je na požádání předána tištěná kopie každé zprávy o pozorování a fotografie.\n2.   Inspektoři NEAFC zaznamenají pozorování ve zprávě o dohledu ve formátu stanoveném v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 20\nPostup při inspekci\n1.   Inspektoři NEAFC na rybářské plavidlo nevstoupí, aniž by to předem rádiem tomuto plavidlu oznámili nebo aniž by byl plavidlu zaslán příslušný signál v mezinárodním signálním kódu obsahující údaje o totožnosti inspekční základny; nicméně není nutné aby bylo potvrzeno přijetí takovéhoto oznámení.\n2.   Inspektoři NEAFC jsou oprávněni prohlížet všechny plochy, paluby a prostory rybářských plavidel, úlovek (zpracovaný či nikoli), sítě a ostatní lovná zařízení, vybavení i veškeré příslušné doklady, které považují za nezbytné k ověření, že jsou dodržována opatření pro zachování a řízení stanovená NEAFC, a klást dotazy veliteli nebo osobě, kterou velitel určí.\n3.   Rybářské plavidlo, na jehož palubu chtějí inspektoři NEAFC vstoupit, nesmí být během rybolovu, ponořování lovného zařízení nebo jeho vytahování nuceno zastavit nebo manévrovat. Inspektoři NEAFC mohou nařídit, aby bylo vytahování lovného zařízení přerušeno či zpožděno, dokud nevstoupí na palubu rybářského plavidla a v každém případě ne déle než 30 minut po tom, co rybářské plavidlo obdrželo signál uvedený v odstavci 1.\n4.   Velitelé inspekčních základen zaručí, že v souladu s námořními pravidly manévrují v bezpečné vzdálenosti od rybářského plavidla.\n5.   Inspektoři NEAFC mohou rybářskému plavidlu vydat pokyn, aby zpozdilo vplutí do oblasti upravené předpisy či vyplutí z této oblasti až o šest hodin od okamžiku, kdy rybářské plavidlo odeslalo hlášení uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. a) a c).\n6.   Doba trvání inspekce nepřesáhne čtyři hodiny nebo potřebnou pro vytažení sítě a následnou inspekci sítě a úlovku, podle toho, která doba je delší. Je-li zjištěno, že byly porušeny předpisy, inspektoři NEAFC mohou zůstat na palubě po dobu nezbytnou k dokončení opatření stanovených v čl. 29 odst. 1 písm. b).\n7.   Za zvláštních okolností týkajících se velikosti rybářského plavidla a množství ryb uchovávaných na palubě může doba trvání inspekce přesáhnout meze stanovené v odstavci 6. Za těchto okolností inspektoři NEAFC v žádném případě nezůstanou na palubě rybářského plavidla déle, než je nutné k dokončení inspekce. Důvody k překročení mezí stanovených v odstavci 6 se zaznamenají do zprávy o inspekci uvedené v odstavci 9.\n8.   Na palubu rybářského plavidla jiné smluvní strany vstoupí nanejvýš dva inspektoři NEAFC jmenovaní členským státem. Při provádění inspekce mohou inspektoři NEAFC požádat velitele o jakoukoli nezbytnou pomoc. Během vstupu na palubu a inspekce inspektoři NEAFC nebrání velitelům v komunikaci s příslušnými orgány státu vlajky.\n9.   Každá inspekce je zdokumentována sestavením zprávy o inspekci ve formátu staveném v souladu s čl. 50 odst. 2. Velitel může vznést ke zprávě o inspekci připomínky a zpráva je na konci inspekce podepsána inspektory NEAFC. Kopie zprávy o inspekci je předána veliteli rybářského plavidla. Kopie každé zprávy o inspekci je neprodleně zaslána státu vlajky plavidla podrobeného inspekci a Komisi nebo subjektu, který Komise určí. Komise nebo subjekt, který sama určí, tuto zprávu neprodleně předají sekretariátu NEAFC. Originál nebo ověřená kopie každé zprávy o inspekci jsou na žádost předány státu vlajky plavidla, které bylo podrobeno inspekci.\nČlánek 21\nPovinnosti velitele plavidla během inspekce\nVelitel rybářského plavidla:\na)\nusnadní rychlý a bezpečný vstup na palubu a její opuštění podle specifikací přijatých v souladu s čl. 50 odst. 2;\nb)\nspolupracuje a pomáhá při inspekci rybářského plavidla vedené v souladu s tímto nařízením, nebrání inspektorům NEAFC v plnění jejich úkolů, nesnaží se je zastrašit ani jim neztěžuje výkon jejich funkce a zajišťuje jejich bezpečnost;\nc)\numožní inspektorům NEAFC komunikovat s orgány státu vlajky a státu provádějícího inspekci;\nd)\numožní přístup k plochám, palubám a prostorům rybářského plavidla, úlovkům (zpracovaným či nikoli), sítím nebo ostatnímu lovnému zařízení, vybavení i veškerým příslušným informacím či dokladům, které inspektoři p NEAFC považují za nezbytné v souladu s čl. 20 odst. 2;\ne)\nposkytne opisy dokumentů podle požadavků inspektorů NEAFC a\nf)\nposkytne inspektorům NEAFC odpovídající prostředky, a to případně včetně stravy a ubytování, pokud na palubě plavidla setrvávají v souladu s čl. 32 odst. 3.\nKAPITOLA IV\nSTÁTNÍ PŘÍSTAVNÍ INSPEKCE RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL, KTERÁ PLUJÍ POD VLAJKOU JINÉ SMLUVNÍ STRANY\nČlánek 22\nOblast působnosti\nAniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009 a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (10), vztahují se ustanovení této kapitoly na vykládku či překládku rybolovných zdrojů ulovených a zmrazených rybářskými plavidly v oblasti úmluvy, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany, v přístavech členských států.\nČlánek 23\nUrčené přístavy\nČlenské státy určí a oznámí Komisi přístavy, v nichž je povoleno provádět vykládky či překládky rybolovných zdrojů zmrazených po ulovení v oblasti úmluvy rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jiné smluvní strany. Komise oznámí tyto přístavy tajemníkovi NEAFC a informuje jej o veškerých změnách seznamu určených přístavů alespoň patnáct dnů předtím, než změny vstoupí v platnost.\nVykládky a překládky ryb zmrazených po ulovení v oblasti úmluvy rybářskými plavidly, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany, jsou povoleny pouze v určených přístavech.\nČlánek 24\nPředběžné oznámení o vplutí do přístavu\n1.   V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1005/2008, pokud má velitel rybářského plavidla, na jehož palubě se nacházejí ryby uvedené v článku 22 tohoto nařízení v úmyslu vplout do přístavu za účelem vykládky nebo překládky ryb, informuje velitel rybářského plavidla nebo jeho zástupce příslušné orgány členského státu přístavu, který hodlá použít, nejméně 3 pracovní dny před odhadovaným příjezdem do přístavu.\nČlenský stát však může stanovit jinou lhůtu pro oznámení, a to zejména s ohledem na vzdálenost mezi lovišti a svými přístavy. V takovém případě členský stát neprodleně uvědomí Komisi nebo subjekt, který Komise určí, a sekretariát NEAFC.\n2.   Velitelé nebo jejich zástupci mohou předběžné oznámení zrušit tím, že příslušné orgány přístavu, který chtějí použít, uvědomí alespoň 24 hodin před oznámeným předpokládaným časem příjezdu do přístavu. K oznámení se přiloží kopie původního oznámení se slovem „ZRUŠENO“ uvedeným napříč oznámením.\nČlenský stát však může stanovit jinou lhůtu pro zrušení oznámení. V takovém případě členský stát neprodleně uvědomí Komisi nebo subjekt, který Komise určí, a sekretariát NEAFC.\n3.   Příslušné orgány členského státu přístavu neprodleně předají kopii oznámení uvedeného v odstavcích 1 a 2 státu vlajky rybářského plavidla a v případě, že plavidlo provádělo překládky, státu či státům vlajky předávajících plavidel. Kopie oznámení uvedeného v odstavci 2 se rovněž neprodleně zašle sekretariátu NEAFC.\n4.   Formát a specifikace pro oznámení se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nDalší podrobná pravidla upravující postupy oznamování a rušení na základě tohoto článku, včetně příslušných lhůt, mohou být v případě potřeby přijata postupem uvedeným v článcích 46 až 49.\nČlánek 25\nOprávnění k vykládce nebo překládce\n1.   Stát vlajky rybářského plavidla, které hodlá provést vykládku či překládku, nebo v případě, že plavidlo provádělo překládku mimo vody EU, stát či státy vlajky předávajícího plavidla vrácením kopie předběžného oznámení uvedeného v článku 24 příslušným orgánům členského státu přístavu potvrdí, že:\na)\nrybářské plavidlo vykazující úlovek ryb mělo pro vykázané druhy dostatečnou kvótu;\nb)\nmnožství ryb na palubě bylo řádně ohlášeno a zohledněno při výpočtu jakéhokoli použitelného omezení odlovu nebo intenzity rybolovu;\nc)\nrybářská plavidla vykazující úlovek ryb měla oprávnění k rybolovu ve vykázaných oblastech;\nd)\npřítomnost plavidel ve vykázané oblasti odlovu byla ověřena podle údajů ze systému sledování plavidel.\n2.   Překládka nebo vykládka může začít až poté, co příslušné orgány členského státu přístavu vydají oprávnění. Takovéto oprávnění se udělí pouze tehdy, pokud stát vlajky předložil potvrzení uvedené v odstavci 1.\n3.   Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány členského státu přístavu povolit celou vykládku nebo její část bez potvrzení podle odstavce 1, v takovém případě jsou však dotčené ryby uskladněny pod jejich dohledem. Ryby mohou být uvolněny za účelem prodeje, převzetí nebo dopravy pouze tehdy, bylo-li předloženo potvrzení uvedené v odstavci 1. Pokud není potvrzení předloženo do čtrnácti dnů od vykládky, mohou příslušné orgány členského státu přístavu ryby zabavit a naložit s nimi v souladu s vnitrostátními pravidly.\n4.   Příslušné orgány členského státu přístavu neprodleně oznámí veliteli své rozhodnutí, zda vykládku či překládku povolí, či nikoli, a informují sekretariát NEAFC.\n5.   Podrobná pravidla upravující povolení k vykládce nebo překládce na základě tohoto článku se přijmou postupem podle článků 46 až 49.\nČlánek 26\nInspekce v přístavu\n1.   Během každého vykazovaného roku podrobí každý členský stát inspekci alespoň 15 % vykládek či překládek ve svých přístavech.\n2.   Inspekce spočívají ve sledování celého vyloženého nebo přeloženého nákladu a zahrnují křížové kontroly množství zaznamenaných v předběžném oznámení o vykládce, rozčleněných podle druhů, a množství, která byla vyložena nebo přeložena, rozčleněných podle druhů. Po dokončení vykládky či překládky inspektor ověří a podle jednotlivých druhů zaznamená množství ryb, které zůstaly na palubě.\n3.   Vnitrostátní inspektoři vynaloží veškeré úsilí, aby plavidlo zbytečně nezdržovali, a zajistí, aby plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a aby nedošlo ke snížení jakosti ryb.\n4.   Členský stát přístavu může přizvat inspektory jiných smluvních stran, aby doprovázeli jeho vlastní inspektory a pozorovali inspekce vykládek či překládek rybolovných zdrojů ulovených rybářskými plavidly, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany.\nČlánek 27\nZprávy o inspekcích\n1.   Každá inspekce je zdokumentována sestavením zprávy o inspekci ve formátu stanoveném v souladu s čl. 50 odst. 2.\n2.   Velitel může vznést ke zprávě o inspekci připomínky a zpráva je na konci inspekce podepsána inspektorem a velitelem. Kopie zprávy o inspekci je předána veliteli rybářského plavidla.\n3.   Kopie každé zprávy o inspekci je neprodleně zaslána státu vlajky rybářského plavidla, které bylo podrobeno inspekci, a státu nebo státům vlajky předávajících plavidel, pokud plavidlo provádělo překládky, a Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a sekretariátu NEAFC. Originál nebo ověřená kopie každé zprávy o inspekci jsou na žádost předány státu vlajky plavidla, které bylo podrobeno inspekci.\nKAPITOLA V\nPORUŠENÍ PŘEDPISŮ\nČlánek 28\nOblast působnosti\nAniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009 a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, vztahují se ustanovení této kapitoly na rybářská plavidla EU a na rybářská plavidla plující pod vlajkou jiné smluvní strany, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti zaměřené na rybolovné zdroje v oblasti upravené předpisy.\nČlánek 29\nŘízení pro porušení předpisů\n1.   Mají-li důvodné podezření, že rybářské plavidlo vykonává činnost, která je v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení přijatými NEAFC, inspektoři:\na)\nzaznamenají porušení předpisů ve zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 9 nebo v článku 27;\nb)\npřijmou všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a trvalosti důkazů. Identifikační označení lze bezpečně připevnit na jakoukoli část lovného zařízení, která podle inspektora porušuje platná opatření;\nc)\npokusí se okamžitě navázat spojení s inspektorem nebo s určeným orgánem státu vlajky plavidla, které je podrobeno inspekci;\nd)\nurychleně zašlou zprávu o inspekci Komisi nebo subjektu, který Komise určí.\n2.   Členský stát, který provádí inspekci, sdělí písemně určenému orgánu státu vlajky plavidla, které bylo podrobeno inspekci, a Komisi nebo subjektu, který Komise určí, podrobnosti o porušení předpisů, a učiní tak pokud možno během prvního pracovního dne následujícího po zahájení inspekce.\n3.   Členský stát, který provádí inspekci, neprodleně zašle originál zprávy o sledování či inspekci se všemi podklady příslušným orgánům státu vlajky rybářského plavidla, které je podrobeno inspekci, a kopii této zprávy zašle Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a ty kopii zašlou sekretariátu NEAFC.\nČlánek 30\nNásledná opatření při porušení předpisů\n1.   Pokud je členský stát jinou smluvní stranou nebo jiným členským státem upozorněn, že plavidlo plující pod jeho vlajkou porušilo předpisy, urychleně a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijme opatření s cílem získat a prověřit důkazy o porušení předpisů a provést jakákoli další šetření nutná pro následná opatření přijatá v návaznosti na porušení předpisů, a je-li to možné, podrobí příslušné plavidlo inspekci.\n2.   Členské státy určí příslušné orgány, aby přijímaly důkazy o porušení předpisů, a sdělí Komisi nebo subjektu, který Komise určí, adresu těchto orgánů a jakoukoli změnu těchto informací. Komise nebo subjekt, který sama určí, předají tyto informace sekretariátu NEAFC.\nČlánek 31\nZávažná porušení předpisů\nPro účely tohoto nařízení jsou za závažná považována tato porušení předpisů:\na)\nrybolov bez platného oprávnění vystaveného státem vlajky;\nb)\nrybolov bez kvóty nebo po jejím vyčerpání;\nc)\npoužití zakázaných lovných zařízení;\nd)\nnesprávné zaznamenání úlovků závažné povahy;\ne)\nopakované nedodržení článků 9 a 11;\nf)\nvykládka či překládka v přístavu, který není určen v souladu s článkem 23;\ng)\nnedodržení článku 24;\nh)\nvykládka či překládka bez oprávnění vystaveného státem přístavu podle článku 25;\ni)\nbránění inspektorovi v plnění jeho povinností;\nj)\ncílený rybolov populací, na něž se vztahuje moratorium nebo jejichž lov zakázán;\nk)\npadělání nebo skrývání označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;\nl)\nskrývání, padělání nebo odstranění důkazů pro šetření;\nm)\nněkolikanásobná porušení předpisů, která společně představují závažné nedodržování opatření pro zachování a řízení;\nn)\núčast na překládce či společné rybolovné operaci s plavidly nesmluvní strany, které nebyl komisí NEAFC udělen status spolupracující nesmluvní strany;\no)\nposkytnutí zásob, pohonných hmot či jiných služeb plavidlům, která jsou zařazena na seznamy uvedené v článku 44.\nČlánek 32\nNásledná opatření při závažných porušeních předpisů\n1.   Má-li inspektor důvodné podezření, že se rybářské plavidlo dopustilo závažného porušení předpisů podle článku 31, v souladu s čl. 29 odst. 3 o tomto porušení předpisů urychleně uvědomí Komisi nebo subjekt, který Komise určí, příslušné orgány státu vlajky rybářského plavidla, které je podrobeno inspekci, a státu nebo států vlajky předávajících plavidel, pokud plavidlo provádělo překládky, a kopii zašle rovněž sekretariátu NEAFC.\n2.   V zájmu zajištění důkazů inspektor přijme všechna opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti a trvalosti důkazů, zároveň se však snaží co nejméně zasahovat do provozu plavidla a omezovat jej.\n3.   Inspektor může na palubě rybářského plavidla setrvat po dobu nezbytnou k tomu, aby řádně zmocněnému inspektorovi uvedenému v článku 33 poskytl informace o porušení předpisů, nebo dokud od státu vlajky neobdrží odpověď, v níž je požádán o opuštění plavidla.\nČlánek 33\nNásledná opatření při závažném porušení předpisů rybářským plavidlem EU\n1.   Členské státy vlajky neprodleně odpoví na oznámení uvedené v čl. 32 odst. 1 a zaručí, že je příslušné rybářské plavidlo do 72 hodin podrobeno inspekci inspektorem, který je v souvislosti s daným porušením předpisů řádně zmocněn. Řádně zmocněný inspektor vstoupí na palubu uvedeného rybářského plavidla a přezkoumá důkazy o domnělém porušení předpisů předložené inspektorem a v co nejkratší době předá závěry svého šetření příslušnému orgánu členského státu vlajky a Komisi nebo subjektu, který Komise určí.\n2.   Pokud k tomu důkazy po oznámení závěrů přezkumu podle odstavce 1 opravňují, požádá členský stát rybářské plavidlo, aby okamžitě a v každém případě do 24 hodin vyplulo směrem k přístavu, který tento členský stát vlajky určí, za účelem důkladné inspekce pod pravomocí tohoto státu.\n3.   Členský stát vlajky může stát, který provádí inspekci, oprávnit k tomu, aby rybářské plavidlo neprodleně přiměl k připlutí do přístavu určeného členským státem vlajky.\n4.   Není-li rybářské plavidlo povoláno do přístavu, musí členské státy vlajky Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a státu provádějícímu inspekci včas poskytnout řádné zdůvodnění. Komise nebo subjekt, který sama určí, předají toto zdůvodnění sekretariátu NEAFC.\n5.   Pokud je rybářskému plavidlu nařízeno, aby vyplulo do přístavu za účelem důkladné inspekce podle odstavců 2 nebo 3, inspektor NEAFC z jiné smluvní strany může se souhlasem členského státu vlajky daného rybářského plavidla vstoupit na palubu a setrvat na rybářském plavidle při plavbě do přístavu a může být přítomen inspekci rybářského plavidla v přístavu.\n6.   Členské státy vlajky neprodleně informují Komisi nebo subjekt, který Komise určí, o výsledcích důkladné inspekce a o opatřeních, která v návaznosti na porušení předpisů přijaly.\n7.   Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 34\nHlášení a následné kroky při porušeních předpisů\n1.   Do 15. února každého roku hlásí členské státy Komisi nebo subjektu, který Komise určí, stav řízení týkajících se porušení opatření pro zachování a řízení přijatých NEAFC v průběhu předchozího kalendářního roku. Porušení předpisů jsou nadále uváděna ve všech následujících zprávách, dokud není řízení ukončeno v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů. Komise nebo subjekt, který sama určí, předají tyto zprávy do 1. března stejného roku sekretariátu NEAFC.\n2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 popisuje současný stav řízení a zejména uvádí, zda jde o neuzavřený případ, případ v odvolání nebo dosud v šetření. Zpráva obsahuje popis sankcí uložených za konkrétních podmínek, zejména výši pokut, hodnotu zabavených ryb nebo lovných zařízení, informace o udělených písemných upozorněních a uvádí zdůvodnění v případě, že nebyly podniknuty žádné kroky.\nČlánek 35\nZpracování zpráv o inspekci\nAniž je dotčen článek 77 nařízení (ES) č. 1224/2009, členské státy spolupracují mezi sebou a s ostatními smluvními stranami, aby usnadnily soudní či jiná řízení vyplývající ze zprávy předložené inspektorem v rámci systému při dodržení pravidel pro přípustnost důkazů ve vnitrostátních soudních nebo jiných systémech.\nČlánek 36\nZprávy o sledování a činnostech při inspekcích\n1.   Do 15. února každého roku předkládají členské státy Komisi nebo subjektu, který Komise určí, zprávu za předcházející kalendářní rok, v níž uvedou:\na)\npočet inspekcí, které provedly podle článku 19, 20 a 26, s upřesněním počtu inspekcí na plavidlech jednotlivých smluvních stran a v případě, že došlo k porušení předpisů, data a místa inspekce příslušného plavidla a povahu porušení předpisů;\nb)\npočet letových hodin a dnů na moři při hlídkách NEAFC, počet pozorování plavidel jak smluvních, tak nesmluvních stran a seznam plavidel, o nichž byla sestavena zpráva o sledování.\n2.   Komise nebo subjekt, který sama určí, sestaví na základě zpráv členských států zprávu Unie. Zpráva Unie se každý rok do 1. března zašle sekretariátu NEAFC.\nKAPITOLA VI\nOPATŘENÍ NA PODPORU DODRŽOVÁNÍ OPATŘENÍ RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY NESMLUVNÍCH STRAN\nČlánek 37\nOblast působnosti\n1.   Tato kapitola se vztahuje na rybářská plavidla nesmluvních stran, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti zaměřené na rybolovné zdroje v oblasti úmluvy.\n2.   Touto kapitolou není dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009 ani nařízení (ES) č. 1005/2008.\nČlánek 38\nPozorování a identifikace plavidel nesmluvních stran\n1.   Členské státy předávají Komisi nebo subjektu, který Komise určí, neprodleně informace o plavidlech nesmluvních stran, která byla zpozorována či jiným způsobem identifikována při provádění rybolovných činností v oblasti úmluvy. Komise nebo subjekt, který sama určí, urychleně informují sekretariát NEAFC, Komisi a všechny členské státy o každé zprávě o pozorování, kterou obdrží.\n2.   Členský stát, který zpozoruje plavidlo nesmluvní strany, se neprodleně pokusí toto plavidlo informovat o tom, že bylo zpozorováno či jiným způsobem identifikováno při rybolovných činnostech v oblasti úmluvy, a pokud NEAFC neudělila státu vlajky tohoto plavidla status spolupracující nesmluvní strany, je toto plavidlo následně považováno za plavidlo, které porušuje opatření NEAFC pro zachování a řízení.\n3.   Pokud je plavidlo nesmluvní strany zpozorováno či jiným způsobem identifikováno při překládce, vztahuje se předpoklad, že jde o porušování opatření NEAFC pro zachování a vynucování, na jakékoli plavidlo nesmluvní strany, které bylo identifikováno při takovýchto činnostech společně s uvedeným plavidlem.\nČlánek 39\nInspekce na moři\n1.   Inspektoři NEAFC požádají o povolení k vstupu na palubu a k inspekci plavidel nesmluvní strany, která byla smluvní stranou zpozorována či jiným způsobem identifikována při rybolovných činnostech v oblasti úmluvy. Pokud velitel plavidla souhlasí se vstupem na palubu a s inspekcí, je inspekce zdokumentována sestavením zprávy o inspekci uvedené v čl. 20 odst. 9.\n2.   Inspektoři NEAFC neprodleně předají kopii zprávy o inspekci Komisi nebo subjektu, který Komise určí, sekretariátu NEAFC a veliteli rybářského plavidla nesmluvní strany. Pokud k tomu důkazy opravňují, může členský stát v souladu s mezinárodním právem učinit vhodná opatření. Členským státům se doporučuje, aby přezkoumaly vhodnost vnitrostátních opatření k výkonu soudní pravomoci nad těmito plavidly.\n3.   Pokud velitel nesouhlasí se vstupem na palubu a s inspekcí svého plavidla nebo nesplnil jakoukoli z povinností stanovených v čl. 21 písm. a) až d), předpokládá se, že plavidlo provádělo nezákonné, nehlášené a neregulované činnosti. Inspektor NEAFC o této skutečnosti neprodleně informuje Komisi nebo subjekt, který Komise určí. Komise nebo subjekt, který Komise určí, urychleně informují tajemníka NEAFC.\nČlánek 40\nVplutí do přístavu\n1.   Velitel rybářského plavidla nesmluvní strany může vplout pouze do přístavu určeného v souladu s článkem 23. Velitel, který hodlá vplout do přístavu členského státu, v souladu s ustanoveními článku 24 uvědomí příslušné orgány členského státu přístavu. Příslušný členský stát přístavu tyto informace neprodleně předá státu vlajky plavidla a Komisi nebo subjektu, který Komise určí. Komise nebo subjekt, který Komise určí, urychleně předají tyto informace tajemníkovi NEAFC.\n2.   Členský stát přístavu zakáže plavidlům, která nezaslala požadované předběžné oznámení o vplutí do přístavu, vstup do svých přístavů, jak je uvedeno v článku 24.\nČlánek 41\nInspekce v přístavu\n1.   Členské státy zaručí, že jsou všechna plavidla nesmluvních stran při vplutí do přístavu tohoto státu podrobena inspekci. Dokud tato inspekce neskončí, nesmí plavidlo provádět vykládku ani překládku ryb. Každá inspekce je zdokumentována sestavením zprávy o inspekci, jak stanoví článek 27. Pokud velitel nesplnil jakoukoli z povinností stanovených v čl. 21 písm. a) až d), předpokládá se, že plavidlo provádělo nezákonné, nehlášené a neregulované činnosti.\n2.   Informace o výsledcích všech inspekcí plavidel nesmluvních stran, které byly provedeny v přístavech členských států, a o následných opatřeních jsou neprodleně předány Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a ty předají tyto informace sekretariátu NEAFC.\nČlánek 42\nVykládky a překládky\n1.   Překládky a vykládky mohou začít pouze poté, co příslušné orgány členského státu přístavu vydaly oprávnění.\n2.   V přístavech a vodách všech členských států jsou zakázány vykládky a překládky všech produktů rybolovu z plavidla nesmluvní strany, které bylo podrobeno inspekci podle článku 41, jestliže z takové inspekce vyplývá, že se na palubě plavidla nacházejí druhy, na něž se vztahují doporučení stanovená v rámci úmluvy, pokud velitel tohoto plavidla nepředloží příslušným orgánům uspokojivé důkazy o tom, že ryby byly uloveny mimo oblast upravenou předpisy nebo v souladu se všemi příslušnými doporučeními stanovenými v rámci úmluvy.\n3.   Plavidlu není uděleno oprávnění k vykládce ani překládce, jestliže stát vlajky plavidla nebo stát či státy vlajky předávajícího plavidla, pokud plavidlo provádělo překládky, neposkytnou potvrzení uvedené v článku 25.\n4.   Kromě toho jsou vykládky a překládky zakázány, pokud velitel plavidla nesplnil jakoukoli z povinností stanovených v čl. 21 písm. a) až d).\nČlánek 43\nZprávy o činnostech nesmluvních stran\n1.   Do 15. února každého roku předkládají členské státy Komisi nebo subjektu, který Komise určí, zprávu za předcházející kalendářní rok, v níž uvedou:\na)\npočet inspekcí plavidel nesmluvních stran, které v rámci systému provedly na moři nebo ve svých přístavech, názvy plavidel podrobených inspekci a jejich příslušné státy vlajky, data inspekcí a případně jména přístavů, kde byla inspekce provedena, a výsledky takovýchto inspekcí, a\nb)\npokud byly ryby vyloženy či přeloženy po inspekci podle tohoto systému, důkazy předkládané podle článku 42.\n2.   Kromě zpráv o sledování a informací o inspekcích mohou členské státy Komisi nebo subjektu, který Komise určí, kdykoli předložit další informace, které mohou mít význam pro identifikaci plavidel nesmluvních stran, která by mohla provádět nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti v oblasti úmluvy.\n3.   Na základě těchto informací Komise nebo subjekt, který sama určí, zasílají do 1. března každého roku sekretariátu NEAFC souhrnnou zprávu o činnostech nesmluvních stran.\nČlánek 44\nPlavidla provádějící nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti\n1.   Členské státy v souvislosti s plavidly uvedenými na prozatímním seznamu plavidel provádějících nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti vypracovaném NEAFC (dále jen seznam „A“) zaručí, že:\na)\ntato plavidla jsou při vplutí do přístavů členských států podrobena inspekci v souladu s ustanoveními článku 41;\nb)\ntato plavidla nejsou oprávněna provádět vykládku či překládku v přístavech členských států ani ve vodách pod jejich jurisdikcí;\nc)\ntěmto plavidlům není poskytnuta žádná pomoc rybářských, podpůrných, tankovacích, mateřských ani nákladních plavidel, která plují pod jejich vlajkou, a není jim povoleno účastnit se překládky či společné rybolovné operace s těmito plavidly;\nd)\ntěmto plavidlům nejsou poskytnuty zásoby, pohonné hmoty ani žádné jiné služby.\n2.   Ustanovení odst. 1 písm. b) a d) se nepoužijí na plavidla uvedená na seznamu „A“, bylo-li NEAFC doporučeno, aby bylo příslušné plavidlo ze seznamu „A“ vyjmuto.\nKAPITOLA VII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 45\nDůvěrnost\n1.   Kromě povinností uvedených v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009 zajistí členské státy, aby byla při zpracovávání elektronických hlášení a zpráv zaslaných sekretariátu NEAFC a od něj obdržených na základě článků 11, 12 a 19 odst. 1 dodržena pravidla důvěrnosti.\n2.   Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se určí v souladu s čl. 50 odst. 2.\nČlánek 46\nPřenesení pravomocí\n1.   Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 47, a za podmínek stanovených v článcích 48 a 49, přijmout podrobná pravidla pro uplatňování článku 25 a seznam rybolovných zdrojů uvedených v čl. 10 odst. 1, jakož i podrobná pravidla upravující postupy oznamování a rušení, včetně příslušných lhůt, podle čl. 24 odst. 4 druhého pododstavce.\n2.   Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.\nČlánek 47\nVýkon přenesení pravomoci\n1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 46 je svěřena Komisi na dobu tří let od 1. ledna 2011. Komise předloží zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud jej Evropský parlament a Rada nezruší v souladu s článkem 48.\n2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.\n3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 48 a 49.\nČlánek 48\nZrušení přenesení pravomoci\n1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 46 kdykoli zrušit.\n2.   Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží, aby v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí uvědomil druhý orgán a Komisi, a uvede přenesené pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a možné důvody tohoto zrušení.\n3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nČlánek 49\nNámitky proti aktům v přenesené pravomoci\n1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.\nZ podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.\n2.   Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, zveřejní se tento akt v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným.\nAkt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.\n3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje proti aktu v přenesené pravomoci námitky, je odůvodní.\nČlánek 50\nProvádění\n1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro rybolov a akvakulturu.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.\nČlánek 51\nPostup provádění změn\nZa účelem provedení změn stávajících ustanovení systému, které se pro Unii stanou závaznými, do práva Unie může Komise v nezbytné míře pozměnit ustanovení tohoto nařízení prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 47, a za podmínek stanovených v článcích 48 a 49, a to s ohledem na:\na)\núčast smluvních stran na rybolovu v oblasti upravené předpisy, jak stanoví článek 5;\nb)\nodstraňování a likvidaci upevněných lovných zařízení a vytahování ztracených lovných zařízení v souladu s články 6 a 7;\nc)\nvyužívání systému sledování plavidel v souladu s článkem 11;\nd)\nspolupráci a sdělování informací sekretariátu NEAFC v souladu s článkem 12;\ne)\noddělené uskladňování a označování zmrazených rybolovných zdrojů v souladu s články 14 a 15;\nf)\njmenování inspektorů NEAFC v souladu s článkem 16;\ng)\nopatření na podporu dodržování systému rybářskými plavidly nesmluvních stran podle kapitoly VI;\nh)\nseznam řízených zdrojů uvedený v příloze.\nKomise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.\nČlánek 52\nZrušení\nNařízení (ES) č. 2791/1999 se zrušuje.\nČlánek 53\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 15. prosince 2010.\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda\nO. CHASTEL\n(1)  Stanovisko ze dne 17. března 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).\n(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. října 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. listopadu 2010.\n(3)  Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21.\n(4)  Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(7)  Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 1.\n(8)  Úř. věst. L 56, 2.3.2005, s. 8.\n(9)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.\nPŘÍLOHA\nŘÍZENÉ ZDROJE\nA)   Pelagické druhy a druhy žijící v oceánech\nPopulace (obecný název)\nKód FAO\nVědecký název\nPodoblasti a divize ICES\nOkouník bradatý\nREB\nSebastes mentella\nI, II, V, XII, XIV\nSleď obecný (jarní tření ryb v norských vodách) (atlantsko skandinávský)\nHER\nClupea harengus\nI, II\nTreska modravá\nWHB\nMicromesistius poutassou\nIIa, IVa, Vb, VI, VII, XII, XIV\nMakrela obecná\nMAC\nScomber scombrus\nIIa, IV, V, VI, VII, XII\nTreska jednoskvrnná\nHAD\nVIb\nB)   Hlubinné druhy\nPopulace (obecný název)\nKód FAO\nVědecký název\nPodoblasti ICES\nUzlatka Bairdova\nALC\nAlepocehalus bairdii\nI až XIV\nUzlatka východoatlantská\nPHO\nAlepocephalus rostratus\nI až XIV\nMorida nosatá\nANT\nAntimora rostrata\nI až XIV\nTkaničnice tmavá\nBSF\nAphanopus carbo\nI až XIV\nMáčky rodu Apristuris\nAPI\nApristurus spp.\nI až XIV\nStříbrnice atlantská\nARG\nArgentina silus\nI až XIV\nPiloši rodu Beryx\nALF\nBeryx spp.\nI až XIV\nMníkovec bělolemý\nUSK\nBrosme brosme\nI až XIV\nBezkýlovec zrnitý\nGUP\nCentrophorus granulosus\nI až XIV\nBezkýlovec listošupinatý\nGUQ\nCentrophorus squamosus\nI až XIV\nSvětloun grónský\nCFB\nCentroscyllium fabricii\nI až XIV\nSvětloun bělooký\nCYO\nCentroscymnus coelolepis\nI až XIV\nSvětloun dlouhonosý\nCYP\nCentroscymnus crepidater\nI až XIV\nKrab druhu geryon affinis\nKEF\nChaceon (Geryon) affinis\nI až XIV\nChiméra podivná\nCMO\nChimaera monstrosa\nI až XIV\nŽralok límcový\nHXC\nChlamydoselachus anguineus\nI až XIV\nÚhořovec mořský\nCOE\nConger conger\nI až XIV\nHlavoun tuponosý\nRNG\nCoryphaenoides rupestris\nI až XIV\nSvětloun Bonnaterrův\nSCK\nDalatias licha\nI až XIV\nBezkýlovec lopatonosý\nDCA\nDeania calceus\nI až XIV\nParmovka tmavá\nEPI\nEpigonus telescopus\nI až XIV\nSvětloun velký\nSHL\nEtmopterus princeps\nI až XIV\nSvětloun trnitý\nSHL\nEtmopterus spinax\nI až XIV\nMáčka černoústá\nSHO\nGaleus melastomus\nI až XIV\nMáčka myší\nGAM\nGaleus murinus\nI až XIV\nOkouník modroústý\nBRF\nHelicolenus dactylopterus\nI až XIV\nŽralok šedý\nSBL\nHexanchus griseus\nI až XIV\nČervenice obecná\nORY\nHoplostethus atlanticus\nI až XIV\nČervenice středomořská\nHPR\nHoplostethus mediterraneus\nI až XIV\nChiméra\nCYH\nHydrolagus mirabilis\nI až XIV\nTkaničnice stříbřitá\nSFS\nLepidopus caudatus\nI až XIV\nSlimule Esmarkova\nELP\nLycodes esmarkii\nI až XIV\nHlavoun severní\nRHG\nMacrourus berglax\nI až XIV\nMník modrý\nBLI\nMolva dypterygia\nI až XIV\nMník mořský\nLIN\nMolva molva\nI až XIV\nMorida obecná\nRIB\nMora moro\nI až XIV\nSvětloun podivný\nOXN\nOxynotus paradoxus\nI až XIV\nRůžicha šedá\nSBR\nPagellus bogaraveo\nI až XIV\nMníkovci rodu Phycis\nGFB\nPhycis spp.\nI až XIV\nMnohopilák americký\nWRF\nPolyprion americanus\nI až XIV\nRejnok tmavý\nRJY\nRaja fyllae\nI až XIV\nRejnok tmavobřichý\nRJG\nRaja hyperborea\nI až XIV\nRejnok norský\nJAD\nRaja nidarosiensis\nI až XIV\nPlatýs černý\nGHL\nRheinhardtius hippoglossoides\nI až XIV\nPachiméra atlantská\nRCT\nRhinochimaera atlantica\nI až XIV\nSvětloun nožozubý\nSYR\nScymnodon ringens\nI až XIV\nOkouník živorodý\nSFV\nSebastes viviparus\nI až XIV\nSvětloun malohlavý\nGSK\nSomniosus microcephalus\nI až XIV\nnemá český název\nTJX\nTrachyscorpia cristulata\nI až XIV\nDodatek\nProhlášení k článku 51\n„Evropský parlament, Rada a Komise konstatují, že veškerá jiná než podstatná ustanovení základního legislativního aktu, která jsou v současnosti uvedena v článku 51 nařízení (přenesení pravomoci), se mohou kdykoli v budoucnosti stát z politického hlediska významným prvkem stávajícího systému kontroly NEAFC, a pokud k tomu dojde, Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že oba spolutvůrci právních předpisů, tj. Rada i Evropský parlament, mohou neprodleně začít vykonávat své právo vznést připomínky proti návrhu aktu v přenesené pravomoci předloženému Komisí, nebo právo zrušit přenesení pravomoci v souladu s články 48 a 49 nařízení.“\n„Rada a Parlament souhlasí, že začlenění jakéhokoli ustanovení nařízení o systému kontroly NEAFC jakožto jiného než podstatného prvku, v současnosti uvedeného v článku 51, samo o sobě neznamená, že tato ustanovení budou spolutvůrci právních předpisů automaticky považována za jiná než podstatná ustanovení v jakémkoli budoucím nařízení odlišném od tohoto nařízení.“\n„Evropský parlament, Rada a Komise prohlašují, že ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny budoucí postoje těchto orgánů, pokud jde o provádění článku 290 Smlouvy o fungování EU nebo jednotlivé legislativní akty obsahující taková ustanovení.“", "summary": "Budoucí mezinárodní spolupráce při rybolovu v severovýchodním Atlantiku\nBudoucí mezinárodní spolupráce při rybolovu v severovýchodním Atlantiku\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (EU) č. 1236/2010 o systému kontroly a vynucování při rybolovu v severovýchodním Atlantiku\nÚmluva o spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nJeho cílem je podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti zachování, kontroly a řízení rybolovných zdrojů v severovýchodním Atlantiku.\nUzákoňuje Úmluvu o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku, která stanovuje pravidla pro spolupráci v oblasti zachování a řízení rybolovných zdrojů.\nNařízení zejména provádí systém kontroly a vynucování Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), který stanovíkontrolní a vynucovací opatření pro plavidla, která plují pod vlajkami smluvních stran,režimy inspekce na moři,sledování ařízení pro porušení předpisů.\nKLÍČOVÉ BODY\nSystém vytváří nový systém státní přístavní inspekce, který bude účinně uzavírat evropské přístavy před vykládkami a překládkami* zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena.\nZemě EU musí:určit příslušný orgán, který slouží jako kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o sledování a inspekcích a je k dispozici 24 hodin denně,poslat Evropské komisi seznam všech plavidel plujících pod jejich vlajkou a zapsaných v EU, která jsou oprávněna lovit v oblasti upravené předpisy,se pravidelně pokoušet vytáhnout ztracená lovná zařízení, která patří plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.Velitelé plavidel musí:zapsat do lodního deníku každé vplutí do oblasti upravené předpisy* a vyplutí z této oblasti, odhad celkových úlovků, počet ryb vrácených do moře a lovnou hloubku,posílat hlášení o úlovcích svému středisku pro sledování rybolovu*, která pak může posuzovat Komise.Velitelé plavidel, která zpracovávají a/nebo zmrazují své úlovky, musí zaznamenávat druhy a typy produktu a uchovávat produkty rybolovu v nákladovém prostoru tak, aby bylo možné z plánu skladování uchovávaného na palubě určit každý druh. Všechny ryby se po zmrazení označí zřetelně čitelným štítkem nebo razítkem.\nKdykoli v případě, že v oblasti upravené předpisy provádí rybolovnou činnost* více než deset rybářských plavidel EU, bude v této době v oblasti upravené předpisy přítomno inspekční plavidlo.\nBěhem každého vykazovaného roku podrobí každá země EU inspekci alespoň 5 % vykládek či překládek čerstvých ryb a alespoň 7,5 % zmrazených ryb ve svých přístavech.\nZjistí-li inspektoři, že se rybářské plavidlo podílí na činnosti v rozporu s opatřením NEAFC pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, porušení předpisů zapíší a ohlásí.\nK závažným porušením předpisů patří:rybolov bez oprávnění,rybolov bez kvóty,použití zakázaných lovných zařízení,nesprávné zaznamenání úlovků,padělání označení nebo totožnosti plavidel,bránění inspektorovi v plnění jeho povinností.Inspektoři zemí EU musí též oznámit Komisi veškerá plavidla bez oprávnění, která zaznamenají.\nODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nPlatí ode dne 1. ledna 2011.\nKONTEXT\nSeverovýchodní Atlantik je jednou z nejbohatších rybolovných oblastí na světě. Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku vstoupila v platnost v listopadu 1982. Jejími smluvními stranami jsou EU, Faerské ostrovy, Grónsko, Island, Norsko a Ruská federace a oblast se rozkládá od jižního cípu Grónska k Barentsovu moři na východě a na jihu k Portugalsku.\nV roce 2006 přijala Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) doporučení, kterým se zavádí systém kontroly a vynucování pro rybářská plavidla působící v oblasti, na kterou se úmluva vztahuje.\nZahrnula též pravidla pro plavidla plující pod vlajkou nesmluvní strany na zachování a řízení rybolovných zdrojů přijatá komisí NEAFC.\nNEAFC doporučila zničit řadu plavidel, která se podílela na nelegálním, nenahlášeném a neregulovaném rybolovu.\nPodobná pravidla platí ve vodách EU podle společné rybářské politiky.\nKLÍČOVÉ POJMY\nPřekládka: přemístění úlovku z jednoho rybářského plavidla na jiné plavidlo, které ji pak zahrne do většího množství pro přepravu.\nOblast upravená předpisy: vody v oblasti úmluvy, které leží mimo vody, jež jsou v rybářské jurisdikci smluvních stran. Viz mapa.\nStředisko pro sledování rybolovu: operační centrum sídlící v některé zemi EU, které může přijímat, zpracovávat a předávat údaje o rybolovu.\nRybolovná činnost: rybolov, zpracování ryb, překládka či vykládka ryb nebo produktů rybolovu a všechny ostatní obchodní činnosti, které souvisejí s přípravou na rybolov či s rybolovem, včetně balení, přepravy, tankování nebo doplnění zásob.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17–33)\nPostupné změny nařízení (EU) č. 1236/2010 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nÚmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 22–35)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nNařízení Rady (EU) 2018/120 ze dne 23. ledna 2018, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127 (Úř. věst. L 27, 31.1.2018, s. 1–168)\nSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o vnější dimenzi společné rybářské politiky (KOM(2011) 424 v konečném znění, 13.7.2011)\nNařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1–50)\nViz konsolidované znění.\nRozhodnutí Rady 81/608/EHS ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21)\nPoslední aktualizace 13.03.2018"}
{"celex_id": "32010R0066", "reference": "30.1.2010\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 27/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 66/2010\nze dne 25. listopadu 2009\no ekoznačce EU\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\ns ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nCílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (4) bylo vytvořit dobrovolný systém pro udělování ekoznačky sloužící k propagování produktů s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu a k poskytování přesných, neklamavých a vědecky podložených informací spotřebitelům o dopadech produktů na životní prostředí.\n(2)\nZkušenosti získané v průběhu provádění nařízení (ES) č. 1980/2000 ukazují potřebu upravit tento systém ekoznačky, aby se zvýšila jeho účinnost a zjednodušilo jeho fungování.\n(3)\nUpravený systém (dále jen „systém ekoznačky EU“) by měl být prováděn v souladu s ustanoveními Smluv, zejména se zásadou obezřetnosti stanovenou v čl. 174 odst. 2 Smlouvy o ES.\n(4)\nJe nezbytné zajistit koordinaci mezi systémem ekoznačky EU a určováním požadavků ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (5).\n(5)\nSystém ekoznačky EU je součástí politiky Společenství v oblasti udržitelné spotřeby a produkce, jejímž cílem je snížit nepříznivý dopad spotřeby a produkce na životní prostředí, zdraví, podnebí a přírodní zdroje. Tímto systémem mají být používáním ekoznačky EU propagovány produkty, které vykazují vysoký stupeň environmentálního profilu. Je proto vhodné vyžadovat, aby se kritéria, která produkty musí splňovat, chtějí-li obdržet ekoznačku EU, zakládala na nejlepším environmentálním profilu, jehož produkty na trhu Společenství dosáhly. Tato kritéria by měla být jasně srozumitelná a jednoduše použitelná a měla by být založena na vědeckých důkazech a zohledňovat nejnovější technologický vývoj. Tato kriteria by měla být tržně orientovaná a měla by se omezovat na nejvýznamnější dopady produktů na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.\n(6)\nAby se zamezilo nekontrolovanému šíření systémů ekoznaček a podpořilo se dosahování lepšího environmentálního profilu ve všech odvětvích, v nichž dopad na životní prostředí působí na volbu spotřebitele, měla by být rozšířena možnost používání ekoznačky EU. Pro skupiny potravin a krmiv by ovšem měla být vypracována studie s cílem zajistit, aby kritéria byla dosažitelná a aby byla zaručena jejich přidaná hodnota. Pro potraviny a krmiva i pro nezpracované zemědělské produkty, které spadají do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (6), by měla být zvážena možnost udělit ekoznačku EU pouze produktům, které získaly osvědčení jako ekologické, aby se předešlo vyvolání nebezpečí záměny u spotřebitelů.\n(7)\nCílem ekoznačky EU by mělo být nahrazení nebezpečných látek bezpečnějšími látkami, je-li to z technického hlediska možné.\n(8)\nAby systém pro udělování ekoznačky EU přijala široká veřejnost, je nezbytné, aby nevládní ekologické organizace a organizace spotřebitelů hrály významnou úlohu při vypracovávání a stanovování kritérií ekoznaček EU a aby byly do tohoto procesu aktivně zapojeny.\n(9)\nJe vhodné, aby všechny zúčastněné strany mohly vypracovávat nebo revidovat kritéria ekoznačky EU za podmínky, že jsou dodržována společná procedurální pravidla a že tento postup koordinuje Komise. Aby bylo možné zajistit celkovou soudržnost činnosti Společenství, je rovněž vhodné požadovat, aby byly při vypracovávání nebo revizi kritérií ekoznačky EU zohledněny nejnovější strategické cíle Společenství v oblasti životního prostředí, jako např. akční programy pro životní prostředí, strategie udržitelného rozvoje a programy týkající se změny klimatu.\n(10)\nZa účelem zjednodušení systému ekoznačky EU a snížení administrativní zátěže v souvislosti s jejím používáním by měly být postupy posuzování a ověřování zefektivněny.\n(11)\nJe vhodné stanovit podmínky používání ekoznačky EU a v zájmu zajištění dodržování těchto podmínek vyžadovat od příslušných subjektů, aby prováděly ověření a zakázaly používání ekoznačky EU, nejsou-li podmínky používání splněny. Dále je vhodné vyžadovat od členských států, aby stanovily pravidla týkající se sankcí použitelných v případě porušení tohoto nařízení a aby zajistily jejich uplatňování.\n(12)\nS cílem rozšířit používání ekoznačky EU a podpořit ty, jejichž produkty splňují kritéria ekoznačky EU, by měly být sníženy náklady na používání ekoznačky EU.\n(13)\nJe nezbytné informovat veřejnost a zvyšovat její informovanost o ekoznačce EU propagačními akcemi, informačními a vzdělávacími kampaněmi na místní a celostátní úrovni i na úrovni Společenství, aby si spotřebitelé lépe uvědomovali význam ekoznačky EU a aby byli schopni rozhodovat se s plnou znalostí věci. Je to nezbytné rovněž k tomu, aby se systém stal přitažlivějším pro producenty a maloobchodníky.\n(14)\nČlenské státy by při vypracovávání svých akčních plánů zelených veřejných zakázek měly brát v úvahu pokyny a mohly by zvážit stanovení cílů pro veřejné nákupy produktů šetrných k životnímu prostředí.\n(15)\nVe snaze usnadnit uvádění produktů opatřených ekoznačkou na trh na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, nepřidávat práci společnostem, zejména malým a středním podnikům, a zabránit vyvolání nebezpečí záměny u spotřebitelů, je rovněž nezbytné zlepšit soudržnost a podporovat sladění mezi systémem ekoznačky EU a vnitrostátními systémy ekoznaček ve Společenství.\n(16)\nV zájmu zajištění jednotného uplatňování systému udělování ekoznačky EU a dozoru nad trhem a kontroly používání ekoznačky EU v celém Společenství by si příslušné subjekty měly vyměňovat informace a zkušenosti.\n(17)\nOpatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).\n(18)\nZejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení kritérií, která musí splnit produkty, chtějí-li získat ekoznačku EU, a ke změně příloh k tomuto nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.\n(19)\nZ důvodu srozumitelnosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 1980/2000 mělo být nahrazeno tímto nařízením.\n(20)\nJe třeba stanovit přiměřená přechodná ustanovení, aby byl zajištěn plynulý přechod z nařízení (ES) č. 1980/2000 na toto nařízení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nPředmět\nToto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a uplatňování dobrovolného systému ekoznačky EU.\nČlánek 2\nOblast působnosti\n1.   Toto nařízení se vztahuje na veškeré zboží nebo služby dodávané na trh Společenství za účelem distribuce, spotřeby nebo používání, a to buď za úplatu nebo bezplatně (dále jen „produkty“).\n2.   Toto nařízení se nevztahuje na humánní léčivé přípravky, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (8), ani na veterinární léčivé přípravky, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (9), ani na jakýkoli druh zdravotnických prostředků.\nČlánek 3\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\n1)\n„skupinou produktů“ řada produktů používaných pro stejné účely, jež jsou rovnocenné z hlediska používání, nebo mají stejné funkční vlastnosti a jsou rovnocenné z hlediska vnímání spotřebitelem;\n2)\n„hospodářským subjektem“ jakýkoli producent, výrobce, dovozce, poskytovatel služeb, velkoobchodník nebo maloobchodník;\n3)\n„dopadem na životní prostředí“ jakákoli změna životního prostředí způsobená plně nebo částečně produktem během celého jeho životního cyklu;\n4)\n„environmentálním profilem“ výsledek řízení těch vlastností produktu, které vyvolávají dopad na životní prostředí, výrobcem;\n5)\n„ověřením“ postup, jehož účelem je osvědčit, že produkt splňuje stanovená kritéria ekoznačky EU.\nČlánek 4\nPříslušné subjekty\n1.   Každý členský stát určí v rámci ústřední státní správy nebo mimo ni subjekt nebo subjekty příslušné pro plnění úkolů stanovených tímto nařízením („příslušný subjekt“ nebo „příslušné subjekty“) a zajistí jejich fungování. Je-li určen více než jeden příslušný subjekt, vymezí členský stát pravomoci těchto subjektů a stanoví pro ně požadavky na koordinaci.\n2.   Složení příslušných subjektů musí zaručit jejich nezávislost a neutralitu a jejich procedurální pravidla musí zajistit transparentnost při provádění jejich činností a zapojení všech zúčastněných stran.\n3.   Členské státy zajistí, aby příslušné subjekty splňovaly požadavky stanovené v příloze V.\n4.   Příslušné subjekty zajistí, aby ověření prováděla osoba nezávislá na ověřovaném hospodářském subjektu a aby toto ověření bylo prováděno důsledně, nestranně a spolehlivě na základě mezinárodních, evropských nebo vnitrostátních norem a postupů týkajících se subjektů provozujících systémy certifikace produktů.\nČlánek 5\nVýbor pro ekoznačku Evropské unie\n1.   Komise zřídí Výbor pro ekoznačku Evropské unie (dále jen „výbor pro ekoznačku EU“) složený ze zástupců příslušných subjektů uvedených v článku 4 ze všech členských států a jiných zúčastněných stran. Výbor pro ekoznačku EU volí svého předsedu v souladu se svým jednacím řádem. Přispívá k vypracování a revizi kritérií ekoznačky EU a k jakémukoli přezkumu provádění systému ekoznačky EU. Kromě toho poskytuje Komisi poradenství a pomoc v těchto oblastech, zejména vydává doporučení k minimálním požadavkům na environmentální profil.\n2.   Komise zajistí, aby výbor pro ekoznačku EU při výkonu svých činností dbal s ohledem na každou skupinu produktů na vyváženou účast všech zúčastněných stran, jako například příslušných subjektů, producentů, výrobců, dovozců, poskytovatelů služeb, velkoobchodníků, maloobchodníků, zejména malých a středních podniků, ekologických organizací a organizací spotřebitelů.\nČlánek 6\nObecné požadavky na kritéria ekoznačky EU\n1.   Kritéria ekoznačky EU se zakládají na environmentálním profilu produktů a zohledňují nejnovější strategické cíle Společenství v oblasti ochrany životního prostředí.\n2.   Kritéria ekoznačky EU stanoví environmentální požadavky, které musí produkt splňovat, aby mohl být opatřen ekoznačkou EU.\n3.   Kritéria ekoznačky EU se určují na vědeckém základě a s ohledem na celý životní cyklus produktů. Při určování těchto kritérií se zohledňují\na)\nnejvýznamnější dopady na životní prostředí, zejména dopad na změnu podnebí, přírodu a biologickou rozmanitost, spotřebu energie a zdrojů, vznik odpadů, emise do všech složek životního prostředí, znečištění fyzikálními vlivy a používání a uvolňování nebezpečných látek;\nb)\nnahrazení nebezpečných látek buď jinými, bezpečnějšími látkami, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, je-li to technicky proveditelné;\nc)\nschopnost snižovat dopady na životní prostředí daná životností a opětovnou použitelností produktů;\nd)\nčistý přínos nebo zátěž pro životní prostředí, včetně aspektů týkajících se zdraví a bezpečnosti, v různých stádiích životního cyklu daných produktů;\ne)\npřípadně sociální a etické aspekty, například odkazem na související mezinárodní úmluvy a dohody nebo na příslušné normy a etické kodexy Mezinárodní organizace práce;\nf)\nkritéria stanovená pro jiné ekoznačky, zejména ty, které byly úředně uznány na celostátní nebo regionální úrovni podle normy EN ISO 14024 (typ I), pokud pro danou skupinu produktů existují, aby se zvýšila souvztažnost;\ng)\npokud možno zásada omezení zkoušek na zvířatech.\n4.   Kritéria ekoznačky EU zahrnují požadavky, s jejichž pomocí má být zajištěno náležité fungování produktů opatřených ekoznačkou EU v souladu s účelem použití, k němuž jsou určeny.\n5.   Před vypracováním kritérií ekoznačky EU pro potraviny a krmiva ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (10), Komise vypracuje do 31. prosince 2011 studii, jež prozkoumá možnost vypracování spolehlivých kritérií, která se vztahují na environmentální profil těchto produktů, včetně produktů rybolovu a akvakultury, během jejich celého životního cyklu. Studie by se měla zaměřit zejména na dopad jakéhokoli kritéria ekoznačky EU na potraviny a krmiva, jakož i na nezpracované zemědělské produkty, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 834/2007. Studie by měla zohlednit možnost udělení ekoznačky EU pouze produktům osvědčeným jako ekologické, aby se zabránilo vyvolání nebezpečí záměny u spotřebitelů.\nKomise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 2 s ohledem na výsledek studie a stanovisko výboru pro ekoznačku EU rozhodne o tom, zda a pro kterou skupinu potravin a krmiv je reálné vypracovat kritéria ekoznačky EU.\n6.   Ekoznačka EU nesmí být udělena zboží, které obsahuje látky, přípravky či směsi, které splňují kritéria pro to, aby byly klasifikovány jako toxické, nebezpečné pro životní prostředí, karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (11), ani zboží, které obsahuje látky uvedené v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (12).\n7.   Pro specifické kategorie zboží, které obsahuje látky uvedené v odstavci 6, a pouze v případě, že z technického hlediska není proveditelné nahrazení těchto látek buď jinými látkami, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, nebo v případě produktů, které mají ve srovnání s jiným zbožím stejné kategorie mnohem vyšší celkový environmentální profil, může Komise přijmout opatření, která stanoví výjimky z odstavce 6. Výjimku nelze udělit v souvislosti s látkami, které splňují kritéria podle článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, jsou identifikovány postupem stanoveným v čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení a jsou přítomny ve směsích, ve zboží nebo v jakékoli homogenní části komplexního zboží v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 2.\nČlánek 7\nVypracování a revize kritérií ekoznačky EU\n1.   Po konzultaci výboru pro ekoznačku EU mohou Komise, členské státy, příslušné subjekty a jiné zúčastněné strany zahájit a řídit vypracování či revizi kritérií ekoznačky EU. Pokud jsou jiné zúčastněné strany pověřeny tím, aby vedly vypracování kritérií, musí prokázat odborné znalosti v oblasti dotyčných produktů, jakož i schopnost řídit daný postup nestranně a v souladu s cíli tohoto nařízení. V tomto ohledu mají přednost sdružení více než jedné zájmové skupiny.\nStrana, která zahajuje a řídí vypracování nebo revizi kritérií ekoznačky EU, vyhotoví postupem stanoveným v části A přílohy I tyto dokumenty:\na)\npředběžnou zprávu;\nb)\npředběžný návrh kritérií;\nc)\ntechnickou zprávu jako podklad předběžného návrhu kritérií;\nd)\nzávěrečnou zprávu;\ne)\npříručku pro potenciální uživatele ekoznačky EU a příslušné subjekty;\nf)\npříručku pro zadavatele veřejných zakázek.\nTyto dokumenty se předkládají Komisi a výboru pro ekoznačku EU.\n2.   Pokud již byla v rámci jiného systému ekoznačky, který splňuje požadavky na ekoznačky vycházející z normy EN ISO 14024 (typ I), vypracována kritéria pro určitou skupinu produktů, pro kterou ještě nebyla stanovena kritéria ekoznačky EU, může kterýkoli členský stát, v němž je jiný systém ekoznačky uznán, po konzultaci Komise a výboru pro ekoznačku EU, navrhnout tato kritéria pro vypracování systému ekoznačky EU.\nV takových případech lze použít zkrácený postup pro vypracování kritérií stanovený v části B přílohy I za předpokladu, že navrhovaná kritéria byla vypracována v souladu s částí A přílohy I. Postup řídí buď Komise, nebo členský stát, který podle prvního pododstavce navrhl zkrácený postup pro vypracování kritérií.\n3.   Je-li třeba provést jinou než podstatnou revizi kritérií, lze použít zkrácený postup stanovený v části C přílohy I.\n4.   Do 19. února 2011 se výbor pro ekoznačku EU a Komise dohodnou na pracovním plánu, včetně strategie a nevyčerpávajícího seznamu skupin produktů. Tento plán zohlední jiná opatření Společenství (například v oblasti zadávání zelených veřejných zakázek) a může být aktualizován v souladu s nejnovějšími strategickými cíli Společenství v oblasti ochrany životního prostředí. Tento plán je pravidelně aktualizován.\nČlánek 8\nStanovení kritérií ekoznačky EU\n1.   Návrh kritérií ekoznačky EU se vypracovává postupem uvedeným v příloze I a s ohledem na pracovní plán.\n2.   Nejpozději devět měsíců po konzultaci s výborem pro ekoznačku EU Komise přijme pro každou skupinu produktů opatření ke stanovení konkrétních kritérií ekoznačky EU. Tato opatření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.\nVe svém konečném návrhu zohlední Komise připomínky výboru pro ekoznačku EU a jasně vyznačí, zdokumentuje a vysvětlí důvody všech případných změn v konečném návrhu ve srovnání s předběžným návrhem kritérií, a to po konzultaci s výborem pro ekoznačku EU.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 2.\n3.   Opatřeními uvedenými v odstavci 2 Komise\na)\nstanoví požadavky pro posuzování souladu konkrétních produktů s kritérii ekoznačky EU („požadavky pro posuzování“);\nb)\nupřesní pro každou skupinu produktů tři klíčové environmentální vlastnosti, které lze uvést na dobrovolné značce s textovým polem popsané v příloze II;\nc)\nupřesní pro každou skupinu produktů příslušnou dobu platnosti kritérií a požadavků pro posuzování;\nd)\nupřesní povolenou míru změn produktů v průběhu doby platnosti uvedené v písmenu c).\n4.   Při vypracovávání kritérií ekoznačky EU se dbá na to, aby se nezaváděla opatření, jejichž provádění by mohlo způsobit nepřiměřenou administrativní a ekonomickou zátěž malým a středním podnikům.\nČlánek 9\nUdělování ekoznačky EU a podmínky používání\n1.   Každý hospodářský subjekt, který chce používat ekoznačku EU, podá žádost u jednoho z příslušných subjektů uvedených v článku 4 v souladu s těmito pravidly:\na)\npochází-li produkt z jednoho členského státu, podává se žádost u příslušného subjektu tohoto členského státu;\nb)\npochází-li produkt ve stejné podobě z více členských států, lze žádost podat u příslušného subjektu jednoho z těchto členských států;\nc)\npochází-li produkt ze země mimo Společenství, podává se žádost u příslušného subjektu v jednom z těch členských států, ve kterých produkt má být nebo již byl uveden na trh.\n2.   Ekoznačka EU má podobu uvedenou v příloze II.\nEkoznačka EU smí být používána pouze pro produkty, které splňují kritéria pro ekoznačku EU použitelná na dotyčné produkty a jimž byla ekoznačka EU udělena.\n3.   V žádosti se uvedou úplné kontaktní údaje hospodářského subjektu, příslušná skupina produktů a úplný popis produktu, jakož i jakékoli další informace, které vyžaduje příslušný subjekt.\nŽádosti zahrnují veškerou příslušnou dokumentaci, jak je uvedeno v opatření Komise, kterým se stanoví kritéria ekoznačky EU pro danou skupinu produktů.\n4.   Příslušný subjekt, u něhož byla podána žádost, účtuje poplatky podle přílohy III. Ekoznačka EU smí být používána, pouze pokud byly poplatky zaplaceny v dané lhůtě.\n5.   Dotčený příslušný subjekt do dvou měsíců od obdržení žádosti prověří, zda je dokumentace úplná, a vyrozumí o tom hospodářský subjekt. Pokud hospodářský subjekt do šesti měsíců od vyrozumění příslušným subjektem dokumentaci nedoplní, může příslušný subjekt žádost zamítnout.\nJe-li dokumentace úplná a příslušný subjekt ověřil, že produkt splňuje kritéria ekoznačky EU a požadavky pro posuzování zveřejněné v souladu s článkem 8, přidělí příslušný subjekt produktu registrační číslo.\nNáklady na zkoušky a posuzování shody s kritérii ekoznačky EU hradí hospodářské subjekty. Pokud je třeba ověření na místě, které se nachází mimo členský stát, v němž příslušný subjekt sídlí, mohou být hospodářskému subjektu účtovány cestovní náklady a náklady na ubytování.\n6.   Jestliže kritéria ekoznačky EU vyžadují, aby výrobní zařízení splňovala určité požadavky, musí být tyto požadavky splněny ve všech zařízeních, v nichž je produkt opatřený ekoznačkou EU produkován. Příslušný subjekt případně provede ověření na místě nebo tento úkol svěří pověřenému zástupci.\n7.   Příslušné subjekty přednostně uznají zkoušky akreditované podle normy ISO 17025 a ověření provedená subjekty akreditovanými podle normy EN 45011 nebo v souladu s rovnocennou mezinárodní normou. Příslušné subjekty spolupracují, zejména prostřednictvím pracovní skupiny uvedené v článku 13, s cílem zajistit účinné a jednotné provádění postupů posuzování a ověřování.\n8.   Příslušný subjekt uzavírá s jednotlivými hospodářskými subjekty smlouvu stanovící podmínky používání ekoznačky EU (včetně ustanovení týkajících se udělování a odnětí ekoznačky EU, zejména v návaznosti na revizi kritérií). Za tím účelem se použije standardní smlouva v souladu se vzorem uvedeným v příloze IV.\n9.   Pouze po uzavření této smlouvy může hospodářský subjekt umístit ekoznačku EU na produktu. V takovém případě hospodářský subjekt na produktu opatřeném ekoznačkou EU rovněž umístí registrační číslo.\n10.   Příslušný subjekt, který produktu udělil ekoznačku EU, oznámí tuto skutečnost Komisi. Komise zřídí společný rejstřík, který pravidelně aktualizuje. Tento rejstřík se zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách vyhrazených ekoznačce EU.\n11.   Ekoznačka EU smí být používána pro produkty, jimž byla udělena, a pro související propagační materiál.\n12.   Udělením ekoznačky EU nejsou dotčeny environmentální nebo jiné regulační požadavky Společenství nebo vnitrostátního práva vztahující se na různé životní fáze produktu.\n13.   Právo používat ekoznačku EU neopravňuje k jejímu používání jako součásti obchodní značky.\nČlánek 10\nDozor nad trhem a kontrola používání ekoznačky EU\n1.   Jakákoli lživá či klamavá reklama nebo používání jakéhokoliv označení či loga vedoucího k záměně s ekoznačkou EU jsou zakázány.\n2.   U produktů, kterým byla udělena ekoznačka EU, příslušný subjekt pravidelně ověřuje, zda splňují kritéria ekoznačky EU a požadavky pro posuzování zveřejněné v souladu s článkem 8. Příslušný subjekt provádí taková ověření případně rovněž na základě stížnosti. Tato ověření mohou mít podobu namátkových kontrol.\nPříslušný subjekt, který produktu udělil ekoznačku EU, informuje uživatele ekoznačky EU o veškerých stížnostech podaných v souvislosti s produktem opatřeným ekoznačkou EU a může uživatele požádat, aby na stížnosti odpověděl. Příslušný subjekt může uživateli ekoznačky EU zamlčet totožnost stěžovatele.\n3.   Uživatel ekoznačky EU také příslušnému subjektu, který jeho produktu udělil ekoznačku EU, povolí, aby provedl všechny nezbytné kontroly k dohledu nad trvalým dodržováním kritérií pro skupiny produktů a článku 9.\n4.   Uživatel ekoznačky EU na žádost příslušného subjektu, který jeho produktu udělil ekoznačku EU, umožní přístup do provozních prostorů, v nichž je dotyčný produkt produkován.\nTato žádost může být vznesena v jakoukoli přiměřenou dobu a bez předchozího upozornění.\n5.   Shledá-li některý příslušný subjekt poté, co byla uživateli ekoznačky EU poskytnuta příležitost vyjádřit své stanovisko, že produkt opatřený ekoznačkou EU nesplňuje příslušná kritéria pro příslušnou skupinu produktů nebo že ekoznačka EU není používána v souladu s článkem 9, buď zakáže používání ekoznačky EU u tohoto produktu, nebo v případě, že ekoznačku EU udělil jiný příslušný subjekt, tento příslušný subjekt informuje. Uživatel ekoznačky EU nemá nárok na vrácení poplatků uvedených v čl. 9 odst. 4 ani jejich části.\nPříslušný subjekt o tomto zákazu neprodleně informuje všechny ostatní příslušné subjekty a Komisi.\n6.   Příslušný subjekt, který produktu udělil ekoznačku EU, nesmí zveřejňovat informace, které získal během posuzování toho, zda uživatel ekoznačky EU dodržuje pravidla používání ekoznačky EU podle článku 9, ani je nesmí používat k účelům, které nesouvisí s udělením ekoznačky EU.\nPřijme veškerá náležitá opatření, aby zajistil ochranu jemu svěřených dokumentů před paděláním a zneužitím.\nČlánek 11\nSystémy ekoznaček v členských státech\n1.   Pokud byla pro danou skupinu produktů zveřejněna kritéria ekoznačky EU, smí být tato skupina produktů začleněna do úředně uznaných celostátních nebo regionálních systémů ekoznaček vycházejících z normy EN ISO 14024 (typ I), které v okamžiku zveřejnění danou skupinu produktů nezahrnují, pouze tehdy, jsou-li kritéria vypracovaná v rámci daného systému přinejmenším stejně přísná jako kritéria ekoznačky EU.\n2.   Z důvodu sjednocení kritérií evropských systémů ekoznaček (EN ISO 14024 typ I), kritéria ekoznačky EU zohlední i stávající kritéria členských států, která jsou vypracována v rámci úředně uznaných systémů ekoznaček.\nČlánek 12\nPropagace ekoznačky EU\n1.   Členské státy a Komise se ve spolupráci s výborem pro ekoznačku EU dohodnou na konkrétním akčním plánu pro propagaci používání ekoznačky EU, který zahrnuje\na)\nosvětovou činnost a informační a veřejně vzdělávací kampaně určené spotřebitelům, producentům, výrobcům, velkoobchodníkům, poskytovatelům služeb, zadavatelům veřejných zakázek, obchodníkům, maloobchodníkům a široké veřejnosti,\nb)\npovzbuzování k využívání systému, zejména malými a středními podniky;\na tím podporují rozvoj systému.\n2.   Ekoznačku EU lze propagovat prostřednictvím internetových stránek ekoznačky EU, které poskytnou základní informace a propagační materiál o ekoznačce EU a informace o tom, kde lze produkty opatřené ekoznačkou EU zakoupit, a to ve všech jazycích Společenství.\n3.   Členské státy podporují používání Příručky pro zadavatele veřejných zakázek podle části A bodu 5 přílohy I. Pro tyto účely zváží členské státy například stanovení cílů pro nákupy produktů, které splňují kritéria uvedená v této příručce.\nČlánek 13\nVýměna informací a zkušeností\n1.   S cílem podpořit důsledné provádění tohoto nařízení si příslušné subjekty pravidelně vyměňují informace a zkušenosti, zejména v souvislosti s uplatňováním článků 9 a 10.\n2.   Komise za tím účelem zřídí pracovní skupinu příslušných subjektů. Pracovní skupina se schází nejméně dvakrát ročně. Cestovní výdaje hradí Komise. Pracovní skupina si zvolí předsedu a přijme svůj jednací řád.\nČlánek 14\nZpráva\nDo 19. února 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění systému ekoznačky EU. Ve zprávě se rovněž uvedou prvky pro možný přezkum systému.\nČlánek 15\nZměna příloh\nKomise může měnit přílohy, včetně úpravy maximální výše poplatků podle přílohy III, přičemž bere v úvahu tu skutečnost, že poplatky musí pokrýt náklady na provoz systému.\nTato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 2.\nČlánek 16\nPostup projednávání ve výboru\n1.   Komisi je nápomocen výbor.\n2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.\nČlánek 17\nSankce\nČlenské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení neprodleně Komisi a oznámí jí neprodleně i všechny jejich následné změny.\nČlánek 18\nZrušení\nNařízení (ES) č. 1980/2000 se zrušuje.\nČlánek 19\nPřechodná ustanovení\nNařízení (ES) č. 1980/2000 se však nadále použije v případě smluv uzavřených podle článku 9 až do uplynutí lhůty stanovené v těchto smlouvách, s výjimkou jeho ustanovení týkajících se poplatků.\nNa tyto smlouvy se použijí čl. 9 odst. 4 a příloha III tohoto nařízení.\nČlánek 20\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 25. listopadu 2009\nZa Evropský parlament\npředseda\nJ. BUZEK\nZa Radu\npředseda nebo předsedkyně\nÅ. TORSTENSSON\n(1)  Úř. věst. C 120, 28.5.2009, s. 56.\n(2)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 50.\n(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. října 2009.\n(4)  Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.\n(5)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.\n(6)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.\n(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.\n(8)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.\n(9)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.\n(10)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.\n(11)  Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.\n(12)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nPOSTUP PRO VYPRACOVÁNÍ A REVIZI KRITÉRIÍ EKOZNAČKY EU\nA.   Běžný postup\nVypracují se tyto dokumenty:\n1.   Předběžná zpráva\nPředběžná zpráva musí obsahovat tyto prvky:\n—\nkvantitativní vyjádření potenciálního přínosu pro životní prostředí souvisejícího se skupinou produktů, včetně zohlednění přínosu jiných systémů evropských, celostátních nebo regionálních ekoznaček podle normy EN ISO 14024 (typ I);\n—\nodůvodnění volby a rozsahu skupiny produktů;\n—\nposouzení všech možných obchodních otázek;\n—\nrozbor kritérií jiných ekoznaček;\n—\nplatné právní předpisy a probíhající legislativní iniciativy související s odvětvím skupiny produktů;\n—\nrozbor možností nahrazení nebezpečných látek bezpečnějšími látkami, a to buď jinými látkami, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, v případech, kdy je to technicky proveditelné, zejména s ohledem na látky vzbuzující mimořádné obavy ve smyslu článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006;\n—\núdaje o trhu pro odvětví v rámci Společenství, včetně objemů a obratu;\n—\nsoučasný a budoucí potenciál proniknutí produktů opatřených ekoznačkou EU na trh;\n—\nrozsah a celkový význam dopadů skupiny produktů na životní prostředí na základě nových nebo existujících studií zahrnujících posouzení životního cyklu. Lze využít i jiných vědeckých důkazů. Kritické a kontroverzní otázky se podrobně popíší a zhodnotí;\n—\nodkazy na údaje a informace shromážděné a použité za účelem vydání zprávy.\nPředběžná zpráva se během vypracovávání kritérií zveřejní na internetových stránkách Komise věnovaných ekoznačce EU za účelem případných připomínek a doporučení.\nV případě, že je zapotřebí vypracovat kritéria pro skupiny potravin a krmiv, musí předběžná zpráva s odkazem na studii vypracovanou podle čl. 6 odst. 5 prokázat, že\n—\nvypracování kritérií ekoznačky EU pro daný produkt je skutečným přínosem pro životní prostředí;\n—\nekoznačka EU zohledňuje celý životní cyklus produktu a\n—\npoužití ekoznačky EU na daném produktu nebude vyvolávat při srovnání s jinými označeními na potravinách nebezpečí záměny.\n2.   Předběžný návrh kritérií a související technická zpráva\nPo zveřejnění předběžné zprávy se vyhotoví předběžný návrh kritérií a technická zpráva jako podklad předběžného návrhu.\nKritéria uvedená v předběžném návrhu musí splňovat tyto požadavky:\n—\nzakládají se na nejlepších produktech, které jsou k dispozici na trhu Společenství, z pohledu environmentálního profilu během celého jejich životního cyklu a odpovídají orientačně 10–20 % nejlepších produktů, které jsou k dispozici na trhu Společenství, z pohledu environmentálního profilu v okamžiku jejich přijetí;\n—\npro zajištění nezbytné pružnosti se stanoví přesný procentuální podíl pro jednotlivé případy, přičemž cílem je v každém případě prosazovat produkty nejšetrnější vůči životnímu prostředí a zajistit spotřebitelům dostatečnou možnost volby;\n—\nzohledňují čistý přínos nebo zátěž pro životní prostředí, včetně zdravotních a bezpečnostních aspektů; případně se zohlední sociální a etické aspekty, například odkazem na související mezinárodními úmluvy a dohody, jako jsou příslušné normy a etické kodexy Mezinárodní organizace práce;\n—\nzakládají se na nejvýznamnějších dopadech produktu na životní prostředí, vyjadřují se pokud možno prostřednictvím klíčových technických ukazatelů environmentálního profilu produktu a jsou vhodné k posouzení podle pravidel tohoto nařízení;\n—\nzakládají se na správných údajích a informacích, které jsou podle možnosti charakteristické pro celý trh Společenství;\n—\nzakládají se na údajích o životním cyklu a kvantitativních dopadech na životní prostředí, podle možnosti v souladu s evropskými referenčními systémy pro údaje o životním cyklu (ELCD);\n—\nzohledňují stanoviska všech zúčastněných stran zapojených do konzultačního procesu;\n—\nzaručují s ohledem na definice, zkušební metody a technickou a správní dokumentaci soulad se stávajícími právními předpisy, jež se vztahují na skupinu produktů;\n—\nzohledňují příslušné politiky Společenství a dosavadní práci na jiných příbuzných skupinách produktů.\nPředběžný návrh kritérií musí být vypracován tak, aby byl snadno srozumitelný pro všechny, kdo chtějí tato kritéria používat. Poskytuje odůvodnění pro jednotlivá kritéria a objasňuje environmentální přínos každého z nich. Zdůrazňuje kritéria týkající se klíčových environmentálních vlastností.\nTechnická zpráva obsahuje alespoň tyto informace:\n—\nvědecké vysvětlení každého požadavku a kritéria;\n—\nkvantitativní vyjádření celkového environmentálního profilu, jehož se za použití kritérií má celkově dosáhnout ve srovnání s průměrnými produkty na trhu;\n—\nodhad očekávaných environmentálních, hospodářských či sociálních dopadů kritérií jako celku;\n—\npříslušné zkušební metody pro posouzení různých kritérií;\n—\nodhad nákladů na zkoušky;\n—\npro každé kritérium informace o všech zkouškách, zprávách a další dokumentaci, kterou mají předložit uživatelé na žádost příslušného subjektu podle čl. 10 odst. 3.\nPředběžný návrh kritérií a technická zpráva se zpřístupní za účelem veřejné konzultace a vyjádření připomínek na internetových stránkách Komise věnovaných ekoznačce EU. Strana, která vede vývoj skupiny produktů, zašle návrh a zprávu všem zúčastněným stranám.\nK předběžnému návrhu kritérií se uskuteční alespoň dvě otevřená setkání pracovní skupiny, na která budou pozvány všechny zúčastněné strany, mezi něž patří příslušné subjekty, zástupci odvětví, včetně malých a středních podniků, odborové svazy, maloobchodníci, dovozci, ekologické organizace a organizace spotřebitelů. Těchto setkání se účastní i Komise.\nPředběžný návrh kritérií a technická zpráva se zpřístupní alespoň jeden měsíc před prvním setkáním pracovní skupiny. Všechny následující předběžné návrhy kritérií se zpřístupní alespoň jeden měsíc před dalším setkáním. Každá změna kritérií v následujících předběžných návrzích musí být podrobně zdůvodněna a zdokumentována s odkazem na diskuse na otevřených setkáních pracovní skupiny a připomínky obdržené během veřejné konzultace.\nNa všechny připomínky obdržené během procesu vypracovávání kritérií musí být poskytnuta odpověď, v níž se uvede, zda byla připomínka přijata nebo zamítnuta a z jakého důvodu.\n3.   Závěrečná zpráva a návrh kritérií\nZávěrečná zpráva obsahuje tyto prvky:\nJasné odpovědi na všechny připomínky a návrhy, v nichž se uvede, zda byly připomínky a návrhy přijaty nebo zamítnuty a z jakého důvodu. Se zúčastněnými stranami se zachází stejně bez ohledu na to, zda pocházejí nebo nepocházejí z Evropské unie.\nZpráva navíc obsahuje tyto informace:\n—\nshrnutí úrovně podpory předběžného návrhu kritérií příslušnými subjekty v rozsahu jedné strany;\n—\nsouhrnný seznam všech dokumentů, které byly rozeslány v průběhu vypracovávání kritérií, spolu s uvedením data a adresáta jednotlivých dokumentů a kopiemi daných dokumentů;\n—\nseznam zúčastněných stran, které se podílely na práci nebo byly konzultovány či vyjádřily své stanovisko, spolu s uvedením kontaktních údajů;\n—\nshrnutí;\n—\ntři klíčové environmentální vlastnosti pro skupinu produktů, které mohou být opatřeny dobrovolnou značkou s textovým polem popsanou v příloze II;\n—\nnávrh strategie uvádění na trh a komunikační strategie pro skupinu produktů.\nVezmou se v úvahu všechny připomínky k závěrečné zprávě a na požádání se poskytnou informace o odezvě na ně.\n4.   Příručka pro potenciální uživatele ekoznačky EU a příslušné subjekty\nVypracuje se příručka na pomoc potenciálním uživatelům ekoznačky EU a příslušným subjektům při posuzování souladu produktů s kritérii.\n5.   Příručka pro zadavatele veřejných zakázek\nVypracuje se příručka pro zadavatele veřejných zakázek na pomoc při používání kritérií ekoznačky EU.\nKomise poskytne vzory příručky pro potenciální uživatele a příslušné subjekty a příručky pro zadavatele veřejných zakázek, přeložené do všech úředních jazyků Společenství.\nB.   Zkrácený postup v případech, kdy byla kritéria vypracována v rámci jiných systémů ekoznačky vycházejících z norem EN ISO 14024 (typ I)\nKomisi se předloží jediná zpráva. Tato zpráva zahrnuje oddíl, z něhož vyplývá, že byly splněny technické a konzultační požadavky stanovené v části A, předběžný návrh kritérií, příručku pro potenciální uživatele ekoznačky EU a příslušné subjekty a příručku pro zadavatele veřejných zakázek.\nJe-li Komise přesvědčena, že zpráva a kritéria splňují požadavky stanovené v části A, zpřístupní zprávu a předběžný návrh kritérií na dva měsíce na svých internetových stránkách věnovaných ekoznačce EU k veřejné konzultaci a vyjádření připomínek.\nNa všechny připomínky obdržené během veřejné konzultace musí být poskytnuta odpověď, v níž se uvede, zda byla připomínka přijata nebo zamítnuta a z jakého důvodu.\nS výhradou změn provedených během veřejné konzultace může Komise podle článku 8 kritéria přijmout, pokud žádný členský stát nepožádá o otevřené setkání pracovní skupiny.\nK předběžnému návrhu kritérií se na žádost kteréhokoli členského státu uskuteční otevřené setkání pracovní skupiny, jehož se zúčastní všechny zúčastněné strany, mezi něž patří příslušné subjekty, zástupci odvětví (včetně malých a středních podniků), odborové svazy, maloobchodníci, dovozci, ekologické organizace a organizace spotřebitelů. Těchto setkání se účastní i Komise.\nS výhradou změn provedených během veřejné konzultace nebo během setkání pracovní skupiny může Komise kritéria přijmout podle článku 8.\nC.   Zkrácený postup pro jinou než podstatnou revizi kritérií\nKomise vypracuje zprávu, jejíž součástí je\n—\nvysvětlení, proč není třeba provádět úplnou revizi kritérií a proč stačí pouze jejich jednoduchá aktualizace a změna míry jejich přísnosti;\n—\ntechnická část obsahující aktualizaci předchozích údajů o trhu pro účely stanovení kritérií;\n—\npředběžný návrh revidovaných kritérií;\n—\nkvantitativní vyjádření celkového environmentálního profilu, jehož se má za použití revidovaných kritérií celkově dosáhnout ve srovnání s průměrnými produkty na trhu;\n—\nrevidovaná příručka pro potenciální uživatele ekoznačky EU a příslušné subjekty a\n—\nrevidovaná příručka pro zadavatele veřejných zakázek.\nZpráva a předběžný návrh kritérií se na dva měsíce zpřístupní za účelem veřejné konzultace a vyjádření připomínek na internetových stránkách Komise věnovaných ekoznačce EU.\nNa všechny připomínky obdržené během veřejné konzultace musí být poskytnuta odpověď, v níž se uvede, zda byla připomínka přijata nebo zamítnuta a z jakého důvodu.\nS výhradou změn provedených během veřejné konzultace může Komise kritéria přijmout podle článku 8, pokud žádný členský stát nepožádá o otevřené setkání pracovní skupiny.\nK předběžnému návrhu kritérií se na žádost kteréhokoli členského státu uskuteční otevřené setkání pracovní skupiny, jehož se zúčastní všechny zúčastněné strany, mezi něž patří příslušné subjekty, zástupci odvětví (včetně malých a středních podniků), odborové svazy, maloobchodníci, dovozci, ekologické organizace a organizace spotřebitelů. Těchto setkání se účastní i Komise.\nS výhradou změn provedených během veřejné konzultace nebo během setkání pracovní skupiny může Komise kritéria přijmout podle článku 8.\nPŘÍLOHA II\nVZOR EKOZNAČKY EU\nEkoznačka EU má tuto podobu:\nZnačka:\nDobrovolná značka s textovým polem (možnost hospodářského subjektu využít tohoto textového pole, přičemž se použije specifický text podle kritérií pro příslušnou skupinu produktů):\nNa produktu se rovněž uvede registrační číslo ekoznačky EU. Má tuto formu:\npřičemž xxxx označuje zemi registrace a yyy označuje skupinu produktů a zzzzz je číslo přidělené příslušným subjektem.\nZnačka, dobrovolná značka s textovým polem a registrační číslo jsou vytištěny buď dvoubarevně (zelenou Pantone 347 na listy a stonek květiny, symbol „Є“, internetová adresa a zkratka EU a modrou Pantone 279 na všechny ostatní prvky, text a okraje) nebo černě na bílém nebo bíle na černém.\nPŘÍLOHA III\nPOPLATKY\n1.   Poplatek za podání žádosti\nPříslušný subjekt, u něhož je podána žádost, účtuje poplatek odpovídající skutečným správním výdajům souvisejícím s vyřízením žádosti. Poplatek činí nejméně 200 EUR a nejvýše 1 200 EUR.\nV případě malých a středních podniků (1) a hospodářských subjektů z rozvojových zemí činí poplatek za podání žádosti nejvýše 600 EUR.\nV případě mikropodniků (1) činí poplatek za podání žádosti nejvýše 350 EUR.\nPoplatek se snižuje o 20 % žadatelům, kteří jsou registrováni v systému Společenství pro řízení podniků a audit z hlediska životního prostředí (EMAS) nebo získali certifikaci podle normy ISO 14001. Toto snížení se poskytne za podmínky, že se žadatel ve své environmentální politice výslovně zaváže, že zajistí, aby jeho produkty, jimž byla udělena ekoznačka EU, zcela splňovaly kritéria ekoznačky EU po celou dobu platnosti smlouvy, a že se tento závazek patřičně začlení do podrobných environmentálních cílů. Žadatelé, kteří již získali certifikaci podle normy ISO 14001, každoročně prokazují provádění tohoto závazku. Žadatelé, kteří jsou registrováni v systému EMAS, dodávají kopii každoročního ověřeného environmentálního prohlášení.\n2.   Roční poplatek\nPříslušný subjekt může po každém žadateli, kterému byla udělena ekoznačka EU, požadovat zaplacení ročního poplatku nejvýše 1 500 EUR za používání této ekoznačky.\nV případě malých a středních podniků a hospodářských subjektů z rozvojových zemí činí roční poplatek nejvýše 750 EUR.\nV případě mikropodniků činí roční poplatek nejvýše 350 EUR.\nObdobí, na které se roční poplatek vztahuje, začíná dnem udělení ekoznačky EU žadateli.\n(1)  Malé a střední podniky a mikropodniky podle definice obsažené v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).\nPŘÍLOHA IV\nSTANDARDNÍ SMLOUVA TÝKAJÍCÍ SE PODMÍNEK POUŽÍVÁNÍ EKOZNAČKY EU\nPREAMBULE\nPříslušný subjekt … (plný název) dále jen „příslušný subjekt“,\nse sídlem … (plná adresa), který je pro účely podpisu této smlouvy zastoupen … (jméno odpovědné osoby), a … (plné jméno držitele), jakožto producent, výrobce, dovozce, poskytovatel služeb, velkoobchodník nebo maloobchodník, se sídlem v … (plná adresa), dále jen „držitel“, zastoupený … (jméno odpovědné osoby), se ohledně používání ekoznačky EU v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), dále jen „nařízení o ekoznačce EU“, dohodli takto:\n1.   POUŽÍVÁNÍ EKOZNAČKY EU\n1.1.   Příslušný subjekt uděluje držiteli právo používat ekoznačku EU pro jeho produkty dle popisu v přiložených specifikacích produktů, které splňují příslušná kritéria skupiny produktů platná pro období … přijatá Komisí Evropských společenství dne … (datum), zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie … (plný odkaz) a obsažená v příloze této smlouvy.\n1.2.   Ekoznačka EU se používá pouze ve formě určené v příloze II nařízení o ekoznačce EU.\n1.3.   Držitel zajistí, aby produkt, kterému má být udělena ekoznačka, po celou dobu platnosti této smlouvy splňoval všechny podmínky používání a ustanovení článku 9 nařízení o ekoznačce EU. V případě změn vlastností produktů, které nemají dopad na plnění kritérií, není nutné podávat novou žádost. Držitel však o těchto změnách uvědomí příslušný subjekt doporučeným dopisem. Příslušný subjekt může provést náležité ověření.\n1.4.   Smlouvu lze se souhlasem příslušného subjektu rozšířit na širší sortiment produktů, než jaký byl původně předpokládán, za podmínky, že tyto produkty patří do stejné skupiny produktů a splňují příslušná kritéria. Příslušný subjekt může ověřit, zda jsou tyto podmínky splněny. Příloha uvádějící specifikace produktu se náležitě upraví.\n1.5.   Držitel se vyvaruje každé reklamy a prohlášení nebo používání značek či loga, které jsou lživé nebo klamavé nebo které vedou k záměně nebo zpochybňují důvěryhodnost ekoznačky EU.\n1.6.   Na základě této smlouvy držitel odpovídá za způsob, jakým je ekoznačka EU používána ve vztahu k produktu, zejména v oblasti reklamy.\n1.7.   Příslušný subjekt a jeho k tomuto účelu pověření zástupci jsou oprávněni provádět všechna nezbytná šetření, aby ověřili, že držitel trvale plní kritéria skupiny produktů a podmínky používání, jakož i ustanovení této smlouvy, v souladu s pravidly, která stanoví článek 10 nařízení o ekoznačce EU.\n2.   POZASTAVENÍ A ODNĚTÍ\n2.1.   Jestliže se držitel domnívá, že nemůže plnit podmínky používání nebo ustanovení článku 1 této smlouvy, oznámí to příslušnému subjektu a zdrží se používání ekoznačky EU, dokud nejsou tyto podmínky používání nebo ustanovení splněny a dokud to příslušnému subjektu neoznámí.\n2.2.   Jestliže se příslušný subjekt domnívá, že držitel porušil některou z podmínek používání nebo některé z ustanovení této smlouvy, má právo pozastavit nebo odejmout povolení používat ekoznačku EU udělenou držiteli a přijmout nezbytná opatření, včetně opatření uvedených v článcích 10 a 17 nařízení o ekoznačce EU, aby se držiteli zamezilo ekoznačku EU dále používat.\n3.   OMEZENÍ ODPOVĚDNOSTI A NÁHRADA ŠKODY\n3.1.   V souvislosti s produktem uvedeným v článku 1.1 této smlouvy nesmí držitel používat ekoznačku EU jako součást záruky nebo ručení.\n3.2.   Příslušný subjekt ani jeho pověření zástupci neodpovídají za ztráty či škody, které držitel utrpí v důsledku udělení nebo používání ekoznačky EU.\n3.3.   Příslušný subjekt ani jeho pověření zástupci neodpovídají za ztráty či škody, které v důsledku udělení nebo používání ekoznačky EU utrpí třetí osoba, a to i pokud jde o reklamu.\n3.4.   Držitel nahradí příslušnému subjektu a jeho pověřeným zástupcům jakoukoli ztrátu, škodu nebo jinou vzniklou újmu, kterou příslušný subjekt nebo jeho pověření zástupci utrpí v důsledku porušení této smlouvy ze strany držitele nebo v důsledku toho, že příslušný subjekt spoléhal na údaje nebo dokumentaci, které držitel poskytl, včetně jakýchkoli nároků třetích osob.\n4.   POPLATKY\n4.1.   Výše poplatku za vyřízení žádosti a výše ročního poplatku se stanoví podle přílohy III nařízení o ekoznačce EU.\n4.2.   Používání ekoznačky EU je podmíněno včasným zaplacením všech příslušných poplatků.\n5.   TRVÁNÍ SMLOUVY A POUŽITELNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY\n5.1.   S výjimkou článků 5.2, 5.3 a 5.4, se tato smlouva použije ode dne podpisu do (…) nebo do dne ukončení platnosti kritérií skupiny produktů, podle toho, co nastane dříve.\n5.2.   Poruší-li držitel podmínky používání nebo ustanovení této smlouvy ve smyslu článku 2.2, je příslušný subjekt oprávněn, vedle použití článku 2.2, považovat toto jednání za porušení smlouvy a má právo ukončit tuto smlouvu doporučeným dopisem zaslaným držiteli přede dnem stanoveným v článku 5.1, do (lhůta stanovená příslušným subjektem).\n5.3.   Držitel může smlouvu vypovědět doporučeným dopisem zaslaným příslušnému subjektu s tříměsíční výpovědní lhůtou.\n5.4.   Je-li platnost kritérií pro skupinu produktů uvedená v článku 1.1 beze změny prodloužena na jakoukoli dobu a nezaslal-li příslušný subjekt písemnou výpověď smlouvy nejméně tři měsíce před ukončením platnosti kritérií skupiny produktů a této smlouvy, příslušný subjekt informuje držitele nejméně tři měsíce předem o tom, že se platnost smlouvy automaticky prodlužuje na dobu, po kterou zůstávají kritéria skupiny produktů v platnosti.\n5.5.   Po ukončení platnosti této smlouvy držitel již nemůže používat ekoznačku EU pro produkt specifikovaný v článku 1.1 a v příloze této smlouvy ani pro účely označování, ani pro reklamní účely. Ekoznačka EU však může být po dobu šesti měsíců po skončení platnosti smlouvy zobrazena na zásobách držitele či jiných osob, které jsou vyrobeny před ukončením platnosti této smlouvy. Poslední ustanovení se nepoužije v případě, že platnost smlouvy byla ukončena z důvodů stanovených v článku 5.2.\n5.6.   Veškeré spory mezi příslušným subjektem a držitelem nebo stížnosti jedné strany vůči straně druhé v rámci této smlouvy, nejsou-li vyřešeny dohodou, se řídí právem určeným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (2) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (3).\nSoučástí této smlouvy jsou tyto přílohy:\n—\nkopie nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU v (příslušném jazyce/jazycích Společenství),\n—\nspecifikace produktu, které obsahují alespoň podrobné označení názvů nebo vnitřních referenčních čísel výrobce, míst výroby a příslušného registračního čísla nebo čísel ekoznačky EU,\n—\nkopie rozhodnutí Komise ... (o kritériích skupiny produktů).\nV … dne …\n…\n(příslušný subjekt)\nzastoupený …\n…\n(právně závazný podpis)\n…\n(držitel)\nzastoupený …\n…\n(právně závazný podpis)\n(1)  Úř. věst L 27, 30.1.2010, s. 1.\n(2)  Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6.\n(3)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40.\nPŘÍLOHA V\nPOŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE PŘÍSLUŠNÝCH SUBJEKTŮ\n1.   Příslušný subjekt musí být nezávislý na organizaci či produktu, který posuzuje.\nZa příslušný subjekt může být určen subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, instalaci, používání nebo údržbě produktů, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.\n2.   Příslušný subjekt, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů v rámci posuzování shody nesmějí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují produkty, jež posuzují, ani nesmějí být zplnomocněnými zástupci takové osoby. To nevylučuje používání posuzovaných produktů, které jsou nezbytné pro činnost příslušného subjektu, ani používání těchto produktů k osobním účelům.\nPříslušný subjekt, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů v rámci posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání ani údržbě těchto produktů, ani zastupovat osoby, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a integritu ve vztahu k činnostem posuzování shody, jejichž výkonem jsou pověřeni. To platí zejména pro poradenské služby.\nPříslušné subjekty musí zaručit, že činnosti jejich poboček nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.\n3.   Příslušné subjekty a jejich pracovníci musí provádět posuzování shody na nejvyšší úrovni odborné bezúhonnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.\n4.   Příslušný subjekt musí být schopen plnit všechny úkoly spojené s posuzováním shody, které mu ukládá toto nařízení, ať již je vykonává sám příslušný subjekt, nebo jsou vykonávány jeho jménem a na jeho odpovědnost.\nPříslušný subjekt musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii produktů, pro něž byl určen, potřebné\na)\nodborné znalosti a dostatečné zkušenosti potřebné k plnění úkolů souvisejících s posuzováním shody;\nb)\npopisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno a jež zajišťují transparentnost a reprodukovatelnost těchto postupů. Musí mít zavedena vhodná pravidla a uplatňovat vhodné postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako příslušný subjekt, a jinými činnostmi;\nc)\npostupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost, odvětví, strukturu podniků, míru složitosti technologie daného produktu a hromadný či sériový způsob jeho produkce.\nPříslušný subjekt musí mít prostředky nezbytné k náležitému plnění technických a administrativních úkolů spojených s posuzováním shody a přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.\n5.   Pracovníci odpovědní za provádění činností spojených s posuzováním shody musí:\na)\nbýt řádně obeznámeni s veškerými činnostmi posuzování shody, pro něž byl příslušný subjekt určen;\nb)\nbýt schopni vypracovávat osvědčení, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.\n6.   Musí být zaručena nestrannost příslušných subjektů, jejich nejvyššího vedení a pracovníků, kteří posuzování provádějí.\nOdměňování nejvyššího vedení a pracovníků příslušného subjektu nesmí záviset na počtu provedených posouzení nebo na jejich výsledcích.\n7.   Příslušné subjekty se musí podílet na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech pracovní skupiny příslušných subjektů uvedené v článku 13 tohoto nařízení a používat jakožto obecné vodítko správní rozhodnutí a dokumenty, které jsou výsledkem práce této skupiny.", "summary": "Ekoznačka\nEkoznačka\nPŘEHLED DOKUMENTU:\nNařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU\nCO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?\nZabývá se ekoznačkou Evropské unie (EU), která představuje dobrovolný systém ekologického značení.\nProstřednictvím transparentních ekologických kritérií ekoznačka spotřebitelům umožňuje činit uvědomělou volbu, aniž by byla dotčena kvalita výrobků.\nKLÍČOVÉ BODY\nEkoznačka EU může být udělována produktům a službám s menším dopadem na životní prostředí v porovnání s produkty ze stejné skupiny. Kritéria pro ekoznačku vycházejí z vědecky podložených informací o životním cyklu produktů od výroby po likvidaci.\nZnačka může být udělena veškerému zboží nebo službám dodávaným na trh EU za účelem distribuce, spotřeby nebo používání, a to buď za úplatu, nebo bezplatně pod podmínkou, že byla jasně stanovena ekologická kritéria. Nevztahuje se na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, ani na jakýkoli druh zdravotnických prostředků.\nSystém byl zaveden nařízením Rady (EHS) č. 880/92 a pozměněn nařízením (ES) č. 1980/2000. Toto nařízení (ES) č. 66/2010/ES si klade za cíl zlepšit pravidla pro přidělování, užívání a provoz systému značky.\nKritéria udělování\nEkoznačka se přiděluje s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti etiky a životního prostředí. Podporuje také přechod EU na oběhové hospodářství, které podporuje udržitelnou výrobu i spotřebu. Jedná se zejména o:\ndopad produktů a služeb na změnu podnebí, přírodu a biologickou rozmanitost, spotřebu energie a zdrojů, vznik odpadů, emise do všech složek životního prostředí, znečištění fyzikálními vlivy a používání a uvolňování nebezpečných látek;\nnahrazení nebezpečných látek bezpečnějšími látkami;\nschopnost snižovat dopady na životní prostředí danou životností a opětovnou použitelnost produktů;\nkonečný dopad na životní prostředí, včetně aspektů týkajících se zdraví a bezpečnosti spotřebitelů;\ndodržování sociálních a etických norem, jako jsou mezinárodní normy práce;\nkritéria stanovená pro jiné ekoznačky na celostátní nebo regionální úrovni;\nzásadu omezení zkoušek na zvířatech.\nEkoznačka nesmí být udělena zboží, které obsahuje látky, jež byly podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikovány jako toxické, nebezpečné pro životní prostředí, karcinogenní nebo mutagenní, nebo látky spadající do regulačního rámce o řízení chemických látek.\nPříslušné subjekty\nZemě EU určí jeden nebo více subjektů, které budou pověřeny přidělováním ekoznačky na národní úrovni. Jejich chod musí být transparentní, jejich činnosti otevřené účasti všech zainteresovaných stran.\nZodpovídají zejména za pravidelné ověřování souladu produktu s kritérii ekoznačky. Jsou příslušné pro přijímání stížností, informování veřejnosti, dohled nad lživými reklamami nebo udílení zákazu užívat ekoznačku.\nProces přidělování a užívání ekoznačky\nKaždý hospodářský subjekt, který chce používat ekoznačku EU, podá žádost:\nu jedné nebo více zemí EU, které ji předají příslušnému národnímu subjektu;\nu země mimo EU, která ji předá zemi EU, kde bude produkt uváděn na trh.\nPokud produkty splňují kritéria pro ekoznačku, příslušný subjekt uzavírá s jednotlivými hospodářskými subjekty smlouvu stanovící podmínky používání a odnětí ekoznačky EU. Po uzavření této smlouvy může hospodářský subjekt umístit ekoznačku EU na produkt. Náklady spojené s užíváním ekoznačky EU zahrnují poplatek za podání žádosti a roční poplatek.\nEvropská komise zřizuje katalog produktů, které ekoznačku EU smějí používat.\nVýbor pro ekoznačku Evropské unie (EUEB)\nRozhodnutí Komise z roku 2010 (rozhodnuti 2010/709/EU) zřizuje EUEB. Členy tohoto výboru jmenuje Komise. Skládá se ze zástupců zemí EU a Evropského hospodářského prostoru a také ze zástupců některých evropských organizací zastupujících například spotřebitele, podniky a environmentální zájmy. Komise s EUEB konzultuje vypracování a změny kritérií a požadavky na udělení ekoznačky.\nEkologická kritéria\nKomise přijala řadu rozhodnutí, která stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU různým druhů produktů; období platnosti některých z nich vypršelo do konce prosince 2016.\nKomise také přijala nařízení (EU) č. 782/2013, které nahrazuje přílohu III nařízení (ES) č. 66/2010 a pozměňuje výši maximálního ročního poplatku, který výrobci zaplatí za zhodnocení a zpracování žádosti o přidělení ekoznačky\nODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?\n              \nPoužívá se od 19. února 2010.\nKONTEXT\n              \nVíce informací najdete zde:\n„Ekoznačka EU“ na internetových stránkách Evropské komise.\nHLAVNÍ DOKUMENT\n            \nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1–19)\nPostupné změny nařízení (ES) č. 66/2010 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\n            \nRozhodnutí Komise 2010/709/EU ze dne 22. listopadu 2010, kterým se zřizuje Výbor pro ekoznačku Evropské unie (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 53)\nRozhodnutí Komise (EU) č. 782/2013 ze dne 14. srpna 2013, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 66/2010 o ekoznačce EU (Úř. věst. L219, 15.8.2013, s. 26–27)\nRozhodnutí Komise (EU) 2016/2003 ze dne 14. listopadu 2016, kterým se mění rozhodnutí 2009/300/ES, 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2011/382/EU, 2011/383/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU tak, aby se prodloužila platnost ekologických kritérií pro udělení ekoznačky EU některým výrobkům (Úř. věst. L 308, 16.11.2016, s. 59–61)\nPoslední aktualizace 31.01.2017"}
{"celex_id": "32009R0469", "reference": "16.6.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 152/1\nNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 469/2009\nze dne 6. května 2009\no dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky\n(kodifikované znění)\n(Text s významem pro EHP)\nEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,\ns ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,\ns ohledem na návrh Komise,\ns ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),\nv souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),\nvzhledem k těmto důvodům:\n(1)\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EHS) č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.\n(2)\nVýzkum ve farmaceutické oblasti hraje rozhodující roli v pokračujícím procesu zvyšování úrovně veřejného zdraví.\n(3)\nLéčivé přípravky, a zejména ty, které jsou výsledkem dlouhodobého a nákladného výzkumu, budou ve Společenství a v Evropě nadále vyvíjeny pouze za předpokladu, že pro ně budou vytvořena příznivá pravidla, která poskytnou dostatečnou ochranu podpoře takového výzkumu.\n(4)\nV současné době v důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, nepostačuje doba skutečné patentové ochrany k pokrytí investic vložených do výzkumu.\n(5)\nTato situace vede k nedostatku ochrany, který postihuje farmaceutický výzkum.\n(6)\nStávající situace s sebou nese riziko přemístění výzkumných středisek sídlících v členských státech do zemí, které poskytují vyšší úroveň ochrany.\n(7)\nJednotné řešení na úrovni Společenství by umožnilo předcházet nerovnoměrnému vývoji vnitrostátních právních předpisů vedoucímu k dalším rozdílům, které by pravděpodobně bránily volnému pohybu léčivých přípravků ve Společenství, a přímo tím ovlivňovaly fungování vnitřního trhu.\n(8)\nJe tedy nezbytné stanovit dodatkové ochranné osvědčení vydávané jednotlivými členskými státy za stejných podmínek na žádost majitele vnitrostátního nebo evropského patentu pro léčivý přípravek, který byl registrován. Nařízení je tedy nejvhodnějším právním nástrojem.\n(9)\nTrvání ochrany poskytované osvědčením by mělo být stanoveno tak, aby bylo dosaženo dostatečně účinné ochrany. Za tím účelem by měl majitel patentu i osvědčení požívat výlučné ochrany nejvýše patnáct let ode dne, ke kterému bylo pro daný léčivý přípravek vydáno rozhodnutí o registraci ve Společenství.\n(10)\nMěly by tedy být zohledněny všechny zájmy, včetně veřejného zdraví, existující v odvětví tak komplexním a citlivém, jako je farmaceutické odvětví. Za tímto účelem nemůže být osvědčení vydáváno na dobu delší pěti let. Ochrana poskytovaná osvědčením by kromě toho měla být přísně omezena na výrobek, který byl registrován jako léčivý přípravek.\n(11)\nVe zvláštním případě, kdy byla doba platnosti patentu podle zvláštního vnitrostátního právního předpisu již prodloužena, je nezbytné stanovit přiměřené omezení doby platnosti osvědčení,\nPŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:\nČlánek 1\nDefinice\nPro účely tohoto nařízení se rozumí:\na)\n„léčivým přípravkem“ jakákoliv látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo k předcházení nemoci u lidí nebo zvířat a jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze podat lidem nebo zvířatům za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, zlepšení nebo úpravě fyziologických funkcí lidí nebo zvířat;\nb)\n„výrobkem“ účinná látka nebo kombinace účinných látek léčivého přípravku;\nc)\n„základním patentem“ patent, který chrání výrobek jako takový, postup získání výrobku nebo způsob použití výrobku, a který je svým majitelem určen pro účely řízení o vydání osvědčení;\nd)\n„osvědčením“ dodatkové ochranné osvědčení;\ne)\n„žádostí o prodloužení doby platnosti“ žádost o prodloužení doby platnosti osvědčení podle čl. 13 odst. 3 tohoto nařízení a článku 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití (5).\nČlánek 2\nOblast působnosti\nPro výrobek, který je na území členského státu chráněn patentem a který před uvedením na trh jako léčivý přípravek podléhá správnímu řízení o registraci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (6) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (7), může být při splnění náležitostí a podmínek stanovených v tomto nařízení vydáno osvědčení.\nČlánek 3\nPodmínky pro získání osvědčení\nOsvědčení se vydá, pokud v členském státě, ve kterém je podána žádost uvedená v článku 7, ke dni předložení žádosti:\na)\nje výrobek chráněn platným základním patentem;\nb)\nbyl výrobek platně registrován jako léčivý přípravek v souladu se směrnicemi 2001/83/ES, popřípadě 2001/82/ES;\nc)\nvýrobek nebyl dosud předmětem osvědčení;\nd)\nje registrace uvedená v písmenu b) první registrací tohoto výrobku jako léčivého přípravku.\nČlánek 4\nPředmět ochrany\nV mezích ochrany poskytované základním patentem se ochrana poskytovaná osvědčení vztahuje pouze na výrobek chráněný rozhodnutím o registraci odpovídajícího léčivého přípravku a na každé použití tohoto výrobku jako léčivého přípravku, jež bylo registrováno před uplynutím doby platnosti osvědčení.\nČlánek 5\nÚčinky osvědčení\nS výhradou článku 4 poskytuje osvědčení stejná práva a podléhá stejným omezením a povinnostem, jako základní patent.\nČlánek 6\nPrávo na osvědčení\nOsvědčení se vydá majiteli základního patentu nebo jeho právnímu nástupci.\nČlánek 7\nŽádost o osvědčení\n1.   Žádost o osvědčení musí být podána ve lhůtě šesti měsíců počítané ode dne, ke kterému byl výrobek registrován jako léčivý přípravek ve smyslu čl. 3 písm. b).\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, musí být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců ode dne udělení patentu v případech, kdy bylo rozhodnutí o registraci výrobku vydáno před udělením základního patentu.\n3.   Žádost o prodloužení doby platnosti je možné podat, pokud se podává žádost o osvědčení a jsou splněny příslušné požadavky čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo pokud žádost o osvědčení není dosud vyřízena a jsou splněny příslušné požadavky čl. 8 odst. 2.\n4.   Žádost o prodloužení doby platnosti již uděleného osvědčení se podává nejpozději dva roky před uplynutím doby platnosti osvědčení.\n5.   Aniž je dotčen odstavec 4, po dobu pěti let ode dne vstupu nařízení (ES) č. 1901/2006 v platnost se žádost o prodloužení doby platnosti již uděleného osvědčení podává nejpozději šest měsíců před uplynutím doby platnosti osvědčení.\nČlánek 8\nObsah žádosti o osvědčení\n1.   Žádost o osvědčení obsahuje:\na)\nžádost o vydání osvědčení, v níž je zejména uvedeno:\ni)\njméno a adresa žadatele,\nii)\njméno a adresa zástupce, byl-li ustanoven,\niii)\nčíslo základního patentu a název vynálezu,\niv)\nčíslo a datum první registrace podle čl. 3 písm. b), a není-li tato registrace první registrací ve Společenství, číslo a datum takové registrace;\nb)\nkopii rozhodnutí o registraci podle čl. 3 písm. b), ve kterém je výrobek identifikován, obsahující zejména číslo a datum registrace a souhrn údajů o výrobku podle článku 11 směrnice 2001/83/ES nebo článku 14 směrnice 2001/82/ES;\nc)\nnení-li registrace uvedená v písmenu b) první registrací tohoto výrobku jako léčivého přípravku ve Společenství, údaje o identitě takto registrovaného výrobku a právní předpis, na jehož základě proběhlo řízení o registraci, společně s kopií oznámení o registraci v příslušném úředním tisku;\nd)\nzahrnuje-li žádost o osvědčení požadavek na prodloužení doby platnosti:\ni)\nkopii prohlášení, kterým se dokládá soulad se schváleným a dokončeným plánem pediatrického výzkumu podle čl. 36 odst. 1 nařízení (ES) č. 1901/2006,\nii)\nv případě potřeby kromě kopie rozhodnutí o registraci podle písmene b) doklad o udělení registrace ve všech ostatních členských státech podle čl. 36 odst. 3 nařízení (ES) č. 1901/2006.\n2.   Jestliže žádost o osvědčení není dosud vyřízena, uvedou se v žádosti o prodloužení doby platnosti podle čl. 7 odst. 3 údaje uvedené v odst. 1 písm. d) tohoto článku a odkaz na již podanou žádost o osvědčení.\n3.   Žádost o prodloužení doby platnosti již uděleného osvědčení musí obsahovat údaje uvedené v odst. 1 písm. d) a kopii již uděleného osvědčení.\n4.   Členské státy mohou stanovit, že podání žádosti o osvědčení a podání žádosti o prodloužení doby platnosti podléhá poplatku.\nČlánek 9\nPodání žádosti o osvědčení\n1.   Žádost o osvědčení se podává u příslušného úřadu průmyslového vlastnictví členského státu, který udělil základní patent nebo pro který byl tento patent udělen a ve kterém byla získána registrace podle čl. 3 písm. b), pokud členský stát neurčil pro tento účel jiný orgán.\nŽádost o prodloužení doby platnosti osvědčení se podává u příslušného orgánu dotyčného členského státu.\n2.   Oznámení o žádosti o osvědčení zveřejňuje orgán uvedený v odstavci 1. Toto oznámení musí obsahovat alespoň následující údaje:\na)\njméno a adresu žadatele;\nb)\nčíslo základního patentu;\nc)\nnázev vynálezu;\nd)\nčíslo a datum registrace podle čl. 3 písm. b) a výrobek identifikovaný v této registraci;\ne)\npopřípadě číslo a datum první registrace ve Společenství;\nf)\npopřípadě údaj o tom, že žádost zahrnuje žádost o prodloužení doby platnosti.\n3.   K oznámení žádosti o prodloužení doby platnosti již uděleného osvědčení, nebo pokud žádost o osvědčení není dosud vyřízena, se použije odstavec 2. Toto oznámení navíc obsahuje uvedení žádosti o prodloužení doby platnosti osvědčení.\nČlánek 10\nVydání osvědčení nebo zamítnutí žádosti o osvědčení\n1.   Pokud žádost o osvědčení a výrobek, který je předmětem žádosti, splňují podmínky stanovené v tomto nařízení, orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 osvědčení vydá.\n2.   Orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 zamítne s výhradou odstavce 3 žádost o osvědčení, pokud žádost nebo výrobek, který je předmětem žádosti, nesplňují podmínky stanovené v tomto nařízení.\n3.   Nesplňuje-li žádost o osvědčení podmínky stanovené v článku 8, vyzve orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 žadatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné vady nebo zaplatil poplatek.\n4.   Nejsou-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 3 odstraněny vady nebo není-li zaplacen poplatek, orgán žádost zamítne.\n5.   Členské státy mohou stanovit, že orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 vydá osvědčení bez ověřování, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 písm. c) a d).\n6.   U žádosti o prodloužení doby platnosti se odstavce 1 až 4 použijí obdobně.\nČlánek 11\nZveřejnění\n1.   Oznámení o vydání osvědčení zveřejní orgán uvedený v čl. 9 odst. 1. Toto oznámení musí obsahovat alespoň následující údaje:\na)\njméno a adresu majitele osvědčení;\nb)\nčíslo základního patentu;\nc)\nnázev vynálezu;\nd)\nčíslo a datum registrace podle čl. 3 písm. b) a výrobek identifikovaný v této registraci;\ne)\npopřípadě číslo a datum první registrace ve Společenství;\nf)\ndobu platnosti osvědčení.\n2.   Oznámení o zamítnutí žádosti o osvědčení zveřejní orgán uvedený v čl. 9 odst. 1. Oznámení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 9 odst. 2.\n3.   Odstavce 1 a 2 se použijí na oznámení skutečnosti, že bylo schváleno prodloužení doby platnosti osvědčení, nebo skutečnosti, že žádost o takové prodloužení byla zamítnuta.\nČlánek 12\nRoční poplatky\nČlenské státy mohou vyžadovat, aby osvědčení podléhalo placení ročních poplatků.\nČlánek 13\nDoba platnosti osvědčení\n1.   Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonem stanovené doby platnosti základního patentu pro dobu odpovídající době, která uplynula mezi dnem, ke kterému byla podána přihláška základního patentu, a dnem vydání první registrace ve Společenství, zkrácené o pět let.\n2.   Aniž je dotčen odstavec 1, nesmí doba platnosti osvědčení překročit pět let ode dne jeho nabytí účinnosti.\n3.   Doby stanovené v odstavcích 1 a 2 se prodlouží o šest měsíců v případě použití článku 36 nařízení (ES) č. 1901/2006. V takovém případě může být doba stanovená v odstavci 1 tohoto článku prodloužena pouze jednou.\n4.   Bylo-li osvědčení vydáno pro výrobek chráněný patentem, u kterého byla před 2. lednem 1993 podle vnitrostátních právních předpisů prodloužena doba platnosti nebo předložena žádost o takové prodloužení, zkrátí se trvání ochrany poskytované tímto osvědčením o počet let, o který doba platnosti patentu přesahuje dvacet let.\nČlánek 14\nZánik osvědčení\nOsvědčení zaniká:\na)\nuplyne-li doba stanovená v článku 13;\nb)\nvzdá-li se osvědčení jeho majitel;\nc)\nnení-li včas zaplacen roční poplatek stanovený v souladu s článkem 12;\nd)\nnesmí-li již být osvědčením chráněný výrobek uváděn na trh v důsledku zrušení příslušné registrace podle směrnice 2001/83/ES nebo směrnice 2001/82/ES. Orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení může rozhodnout o zániku osvědčení z vlastního podnětu nebo na žádost třetí osoby.\nČlánek 15\nNeplatnost osvědčení\n1.   Osvědčení je neplatné:\na)\nbylo-li vydáno v rozporu s ustanovením článku 3;\nb)\nzanikl-li základní patent dříve, než uplynula doba jeho platnosti;\nc)\nbyl-li základní patent zrušen nebo omezen v takovém rozsahu, že výrobek, pro který bylo osvědčení vydáno, by nemohl být nadále chráněn nároky základního patentu, nebo po zániku základního patentu existují důvody neplatnosti, které odůvodňují zrušení nebo omezení.\n2.   Kdokoli může předložit žádost nebo podat žalobu o neplatnost osvědčení u orgánu, který je podle vnitrostátních právních předpisů příslušný zrušit daný základní patent.\nČlánek 16\nZrušení prodloužení doby platnosti\n1.   Prodloužení doby platnosti je možné zrušit, pokud bylo uděleno v rozporu s článkem 36 nařízení (ES) č. 1901/2006.\n2.   Kdokoli může předložit žádost o zrušení prodloužení doby platnosti u orgánu, který je podle vnitrostátních právních předpisů příslušný zrušit daný základní patent.\nČlánek 17\nOznámení o zániku nebo neplatnosti\n1.   Zanikne-li osvědčení v souladu s čl. 14 písm. b), c) nebo d) nebo je-li v souladu s článkem 15 neplatné, zveřejní orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 tyto skutečnosti formou oznámení.\n2.   Pokud se prodloužení doby platnosti zruší v souladu s článkem 16, orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 tuto skutečnost zveřejní.\nČlánek 18\nOpravné prostředky\nProti rozhodnutím orgánu uvedeného v čl. 9 odst. 1 nebo subjektů uvedených v čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 vydaným podle tohoto nařízení mohou být uplatněny stejné opravné prostředky jako ty, jejichž podání umožňují vnitrostátní právní předpisy proti obdobným rozhodnutím ve věci vnitrostátních patentů.\nČlánek 19\nŘízení\n1.   Neobsahuje-li toto nařízení procesní ustanovení, lze na osvědčení použít procesní ustanovení používaná podle vnitrostátního práva na daný základní patent, ledaže vnitrostátní právo obsahuje zvláštní procesní předpisy upravující osvědčení.\n2.   Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 je řízení o odporu proti vydání osvědčení nepřípustné.\nČlánek 20\nDodatečná ustanovení týkající se rozšíření Společenství\nAniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, uplatňují se tato pravidla:\na)\npro léčivé přípravky chráněné základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Bulharsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců od 1. ledna 2007;\nb)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno:\ni)\nv České republice po 10. listopadu 1999, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první rozhodnutí o registraci,\nii)\nve Společenství ne dříve než šest měsíců před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první rozhodnutí o registraci;\nc)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno v Estonsku před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první rozhodnutí o registraci, nebo v případě patentů udělených před 1. lednem 2000 během šestiměsíčního období stanoveného v patentovém zákoně z října 1999;\nd)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno na Kypru před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první rozhodnutí o registraci; bez ohledu na výše uvedené pravidlo, pokud bylo rozhodnutí o registraci vydáno před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána do šesti měsíců ode dne, kdy byl patent udělen;\ne)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno v Lotyšsku před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději od 1. května 2004;\nf)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem přihlášeným po 1. únoru 1994, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno v Litvě před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců od 1. května 2004;\ng)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Maďarsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců od 1. května 2004;\nh)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno na Maltě před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději od 1. května 2004;\ni)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Polsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději od 1. května 2004;\nj)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Rumunsku. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději od 1. ledna 2007;\nk)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno ve Slovinsku před 1. květnem 2004, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců od 1. května 2004 včetně případů, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula;\nl)\npro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno na Slovensku po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první rozhodnutí o registraci, nebo do šesti měsíců od 1. července 2002, pokud rozhodnutí o registraci bylo vydáno před tímto dnem.\nČlánek 21\nPřechodná ustanovení\n1.   Toto nařízení se nevztahuje na osvědčení, která byla v souladu s vnitrostátním právem členského státu vydána před 2. lednem 1993, ani na žádosti o osvědčení, které byly předloženy v souladu s vnitrostátním právem před 2. červencem 1992.\nPokud jde o Rakousko, Finsko a Švédsko, nevztahuje se toto nařízení na osvědčení vydaná v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy před 1. lednem 1995.\n2.   Toto nařízení se vztahuje na dodatková ochranná osvědčení vydaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska před 1. květnem 2004 a vnitrostátními právními předpisy Rumunska před 1. lednem 2007.\nČlánek 22\nZrušení\nNařízení (EHS) č. 1768/92 ve znění aktů uvedených v příloze I se zrušuje.\nOdkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.\nČlánek 23\nVstup v platnost\nToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.\nToto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.\nVe Štrasburku dne 6. května 2009.\nZa Evropský parlament\npředseda\nH.-G. PÖTTERING\nZa Radu\npředseda\nJ. KOHOUT\n(1)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 42.\n(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. dubna 2009.\n(3)  Úř. věst. L 182, 2.7.1992, s. 1.\n(4)  Viz příloha I.\n(5)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1.\n(6)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.\n(7)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.\nPŘÍLOHA I\nZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN\n(uvedené v článku 22)\nNařízení Rady (EHS) č. 1768/92\n(Úř. věst. L 182, 2.7.1992, s. 1).\nPříloha I bod XI.F.I aktu o přistoupení z roku 1994\n(Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 233).\nPříloha II bod 4.C.II aktu o přistoupení z roku 2003\n(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 342).\nPříloha III bod 1.II aktu o přistoupení z roku 2005\n(Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 56).\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006\n(Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1).\npouze článek 52\nPŘÍLOHA II\nSROVNÁVACÍ TABULKA\nNařízení (EHS) č. 1768/92\nToto nařízení\n—\n1. bod odůvodnění\n1. bod odůvodnění\n2. bod odůvodnění\n2. bod odůvodnění\n3. bod odůvodnění\n3. bod odůvodnění\n4. bod odůvodnění\n4. bod odůvodnění\n5. bod odůvodnění\n5. bod odůvodnění\n6. bod odůvodnění\n6. bod odůvodnění\n7. bod odůvodnění\n7. bod odůvodnění\n8. bod odůvodnění\n8. bod odůvodnění\n9. bod odůvodnění\n9. bod odůvodnění\n10. bod odůvodnění\n10. bod odůvodnění\n—\n11. bod odůvodnění\n—\n12. bod odůvodnění\n—\n13. bod odůvodnění\n11. bod odůvodnění\nČlánek 1\nČlánek 1\nČlánek 2\nČlánek 2\nČl. 3 návětí\nČl. 3 návětí\nČl. 3 písm. a)\nČl. 3 písm. a)\nČl. 3 písm. b) první věta\nČl. 3 písm. b)\nČl. 3 písm. b) druhá věta\n—\nČl. 3 písm. c) a d)\nČl. 3 písm. c) a d)\nČlánky 4 až 7\nČlánky 4 až 7\nČl. 8 odst. 1\nČl. 8 odst. 1\nČl. 8 odst. 1a\nČl. 8 odst. 2\nČl. 8 odst. 1b\nČl. 8 odst. 3\nČl. 8 odst. 2\nČl. 8 odst. 4\nČlánky 9 až 12\nČlánky 9 až 12\nČl. 13 odst. 1, 2 a 3\nČl. 13 odst. 1, 2 a 3\nČlánky 14 a 15\nČlánky 14 a 15\nČlánek 15a\nČlánek 16\nČlánky 16, 17 a 18\nČlánky 17, 18 a 19\nČlánek 19\n—\nČl. 19a návětí\nČl. 20 návětí\nČl. 19a písm. a) body i) a ii)\nČl. 20 písm. b), návětí, body i) a ii)\nČl. 19a písm. b)\nČl. 20 písm. c)\nČl. 19a písm. c)\nČl. 20 písm. d)\nČl. 19a písm. d)\nČl. 20 písm. e)\nČl. 19a písm. e)\nČl. 20 písm. f)\nČl. 19a písm. f)\nČl. 20 písm. g)\nČl. 19a písm. g)\nČl. 20 písm. h)\nČl. 19a písm. h)\nČl. 20 písm. i)\nČl. 19a písm. i)\nČl. 20 písm. k)\nČl. 19a písm. j)\nČl. 20 písm. l)\nČl. 19a písm. k)\nČl. 20 písm. a)\nČl. 19a písm. l)\nČl. 20 písm. j)\nČlánek 20\nČlánek 21\nČlánek 21\n—\nČlánek 22\nČl. 13 odst. 4\n—\nČlánek 22\nČlánek 23\nČlánek 23\n—\nPříloha I\n—\nPříloha II", "summary": "Dodatková ochranná osvědčení pro léky a přípravky na ochranu rostlin\nDodatková ochranná osvědčení pro léky a přípravky na ochranu rostlin\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nNařízení (ES) č. 1610/96 – dodatková ochranná osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin\nNařízení (ES) č. 469/2009 – dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky\nCO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?\nPoskytují dodatečnou ochranu pro některé patentované léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin, které byly schváleny k prodeji. Změnové nařízení (EU) 2019/933 zavedlo výrobní výjimku pro ochranu poskytovanou dodatkovým ochranným osvědčením* pro léčivé přípravky, umožňující společnostem se sídlem v EU vyrábět generickou nebo podobnou verzi léčivého přípravku chráněného dodatkovým ochranným osvědčením během období platnosti osvědčení:buď pro účely vývozu na trh mimo EU, nebopro vytvoření zásob během posledních šesti měsíců platnosti dodatkového ochranného osvědčení před vstupem na trh EU. Cílem této ochrany Evropské unie je narovnat nesrovnalosti a nedostatky vnitrostátních patentových systémů v oblasti léčivých přípravků a přípravků na ochranu rostlin.\nKLÍČOVÉ BODY\nDodatkové ochranné osvědčení může získat kterýkoli léčivý přípravek nebo přípravek na ochranu rostlin, pokud:je chráněn vnitrostátním patentem (základní patent),musí být předtím, než může být prodáván, registrován na vnitrostátní úrovni i úrovni EU (registrace k uvedení na trh), aještě nemá osvědčení. Dodatkové ochranné osvědčení poskytuje stejná práva jako základní patent kromě omezení daných výrobní výjimkou, která je vysvětlena výše. Žádost o dodatkové ochranné osvědčení musí být podána u příslušného vnitrostátního úřadu průmyslového vlastnictví:do šesti měsíců od registrace k uvedení na trh, nebodo šesti měsíců od data udělení patentu, pokud je registrace provedena před udělením základního patentu. Dodatkové ochranné osvědčení nabývá účinnosti uplynutím doby platnosti základního patentu a je platné po dobu maximálně pěti let. Celková doba ochrany poskytované patentem a dodatkovým ochranným osvědčením nemůže přesáhnout dobu patnácti let od první registrace. Dodatkové ochranné osvědčení může být prodlouženo jednou na šest měsíců pro léčivé přípravky pro děti, pokud byl vypracován plán pediatrického výzkumu. Celková poskytnutá ochrana pak trvá 15,5 roku.\nODKDY JSOU NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?\nNařízení (ES) č. 1610/96 se používá od 8. února 1997, s výjimkou těch zemích, jejichž vnitrostátní právní předpisy neupravovaly patentovatelnost přípravků na ochranu rostlin. V nich se toto nařízení používá od 2. ledna 1998. Nařízení (ES) 469/2009 kodifikuje nařízení Rady (EHS) č. 1768/92. Platí ode dne 6. července 2009. Změnové nařízení (EU) č. 2019/933 se používá od 1. července 2019.\nKONTEXT\nDoba, která uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek nebo přípravek na ochranu rostlin a jeho registrací, zkracuje vlastní období platnosti patentové ochrany. Dodatkové ochranné osvědčení má toto zkrácení vlastní patentové ochrany v těchto oblastech výzkumu vyrovnat s cílem povzbudit inovace a zabránit tomu, aby tato odvětví odcházela ze zemí EU. Další informace získáte zde:Dodatková ochranná osvědčení (Evropská komise).\nKLÍČOVÉ POJMY\nDodatkové ochranné osvědčení: právo duševního vlastnictví na konkrétní výrobek, které platí jako prodloužení platnosti patentu.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin (Úř. věst. L 198, 8.8.1996, s. 30–35)\nPostupné změny nařízení (EC) č. 1610/96 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (kodifikované znění) (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 1–10)\nViz konsolidované znění.\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENT\nNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/933 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 153, 11.6.2019, s. 1–10)\nPoslední aktualizace 10.10.2019"}
{"celex_id": "22009A0610(01)", "reference": "10.6.2009\nCS\nÚřední věstník Evropské unie\nL 147/5\nÚMLUVA\no příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\nPREAMBULE\nVYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY TÉTO ÚMLUVY,\nODHODLÁNY posílit na svých územích právní ochranu zde usazených osob,\nDOMNÍVAJÍCE SE, že je za tímto účelem nezbytné určit mezinárodní příslušnost, usnadnit uznávání a zavést zrychlený postup pro zajištění výkonu soudních rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů,\nVĚDOMY SI vazeb mezi sebou, jež byly v oblasti hospodářství potvrzeny dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi Evropským společenstvím a některými členskými státy Evropského sdružení volného obchodu,\nBEROUCE V ÚVAHU:\n—\nBruselskou úmluvu ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění úmluv o přistoupení v rámci postupného rozšiřování Evropské unie,\n—\númluvu ze dne 16. září 1988 o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, která rozšiřuje používání pravidel Bruselské úmluvy z roku 1968 na některé členské státy Evropského sdružení volného obchodu,\n—\nnařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které nahradilo výše uvedenou Bruselskou úmluvu,\n—\nDohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsanou v Bruselu dne 19. října 2005,\nPŘESVĚDČENY, že rozšíření zásad stanovených v nařízení (ES) č. 44/2001 na smluvní strany tohoto aktu posílí právní i hospodářskou spolupráci,\nPŘEJÍCE SI zajistit co nejjednotnější výklad tohoto aktu,\nSE v tomto duchu ROZHODLY uzavřít tuto úmluvu a\nDOHODLY SE TAKTO:\nHLAVA I\nOBLAST PŮSOBNOSTI\nČlánek 1\n1.   Tato úmluva se vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní a správní.\n2.   Tato úmluva se nevztahuje na\na)\nvěci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů a dědění, včetně dědění ze závěti;\nb)\nkonkursy, vyrovnání a podobná řízení;\nc)\nsociální zabezpečení;\nd)\nrozhodčí řízení.\n3.   V této úmluvě se „státem vázaným touto úmluvou“ rozumí kterýkoli stát, který je smluvní stranou této úmluvy nebo členským státem Evropského společenství. Rozumí se jím také Evropské společenství.\nHLAVA II\nPŘÍSLUŠNOST\nODDÍL 1\nObecná ustanovení\nČlánek 2\n1.   Nestanoví-li tato úmluva jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.\n2.   Na osoby, které nejsou státními příslušníky státu vázaného touto úmluvou, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky.\nČlánek 3\n1.   Osoby, které mají bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, mohou být u soudů jiného státu vázaného touto úmluvou žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této hlavy.\n2.   Na tyto osoby nelze použít zejména pravidla pro určení příslušnosti uvedená v příloze I.\nČlánek 4\n1.   Nemá-li žalovaný bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, určuje se příslušnost soudů každého státu vázaného touto úmluvou podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou článků 22 a 23.\n2.   Proti takovému žalovanému se každá osoba, která má bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, může v tomto státě odvolávat bez ohledu na svou státní příslušnost na pravidla pro určení příslušnosti platná v tomto státě, zejména na pravidla uvedená v příloze I, stejným způsobem jako jeho vlastní státní příslušníci.\nODDÍL 2\nZvláštní příslušnost\nČlánek 5\nOsoba, která má bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, může být v jiném státě vázaném touto úmluvou žalována,\n1.\na)\npokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;\nb)\npro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:\n—\nv případě prodeje zboží místo na území státu vázaného touto úmluvou, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno,\n—\nv případě poskytování služeb místo na území státu vázaného touto úmluvou, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;\nc)\nnepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);\n2.\nve věcech týkajících se výživného,\na)\nu soudu místa, kde má oprávněná osoba k výživě bydliště nebo místo obvyklého pobytu, nebo\nb)\nje-li věc týkající se výživného věcí vedlejší v řízení týkajícím se osobního stavu, u soudu, který je k tomuto řízení příslušný podle práva státu místa řízení, pokud tato příslušnost není založena pouze státní příslušností některé ze stran;\nc)\nje-li věc týkající se výživného věcí vedlejší v řízení týkajícím se rodičovské zodpovědnosti, u soudu, který je k tomuto řízení příslušný podle práva státu místa řízení, pokud tato příslušnost není založena pouze státní příslušností některé ze stran;\n3.\nve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události;\n4.\njedná-li se o žalobu na náhradu škody nebo žalobu o uvedení do původního stavu vyvolanou jednáním, které je trestným činem, u soudu, u něhož byla podána obžaloba, je-li tento soud podle práva pro něj platného oprávněn rozhodovat o občanskoprávních nárocích;\n5.\njedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tyto složky nacházejí;\n6.\njako zakladatel, člen správní rady trustu nebo oprávněný z trustu, který byl zřízen zákonem nebo písemným nebo písemně potvrzeným ústním právním úkonem, u soudů státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má trust sídlo;\n7.\njedná-li se o spor o zaplacení odměny za pomoc nebo záchranu nákladu nebo zboží, u soudu, v jehož působnosti tento náklad nebo zboží\na)\nbyly zadrženy k zajištění této platby nebo\nb)\nmohly být zadrženy k tomuto účelu, avšak byla složena jistota nebo bylo poskytnuto jiné zajištění;\ntoto ustanovení se použije pouze tehdy, pokud je tvrzeno, že žalovaný má práva k nákladu nebo zboží nebo tato práva měl v době poskytnutí pomoci nebo záchrany.\nČlánek 6\nOsoba, která má bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, může být též žalována,\n1.\nje-li žalováno více osob společně, u soudu místa, kde má bydliště některý ze žalovaných, za předpokladu, že právní nároky jsou spojeny tak úzce, že je účelné je vyšetřit a rozhodnout o nich společně, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních;\n2.\njedná-li se o žalobu o záruku nebo o intervenční žalobu, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba, ledaže by toto řízení bylo zahájeno pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný;\n3.\njedná-li se o vzájemnou žalobu, která se týká stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako původní žaloba, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba;\n4.\nve věcech týkajících se smlouvy nebo nároku ze smlouvy, kde žaloba může být spojena s žalobou týkající se věcných práv k nemovitostem proti témuž žalovanému, u soudu státu vázaného touto úmluvou, na jehož území se nemovitost nachází.\nČlánek 7\nJe-li soud státu vázaného touto úmluvou podle této úmluvy příslušný k rozhodování v řízení o odpovědnosti při používání či provozování lodi, rozhoduje tento nebo jiný soud, určený místo něj podle práva tohoto státu, také o žalobách na omezení této odpovědnosti.\nODDÍL 3\nPříslušnost ve věcech pojištění\nČlánek 8\nVe věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5.\nČlánek 9\n1.   Pojistitel, který má bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, může být žalován\na)\nu soudů státu, v němž má bydliště, nebo\nb)\nv jiném státě vázaném touto úmluvou v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce nebo\nc)\njedná-li se o spolupojistitele, u soudu státu vázaného touto úmluvou, u kterého je žalován hlavní pojistitel.\n2.   Nemá-li pojistitel bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, avšak má v některém státě vázaném touto úmluvou pobočku, zastoupení nebo jinou provozovnu, je s ním při sporech vyplývajících z jejich provozu jednáno tak, jako by měl bydliště na území tohoto státu.\nČlánek 10\nVe věcech pojištění odpovědnosti nebo pojištění nemovitostí může být pojistitel kromě toho žalován u soudu místa, v němž nastala škodná událost. Totéž platí, jsou-li v téže pojistné smlouvě pojištěny a stejnou škodní událostí postiženy movité věci i nemovitosti.\nČlánek 11\n1.   Ve věcech pojištění odpovědnosti může být pojistitel žalován i u soudu, u něhož je podána žaloba poškozeného proti pojištěnému, pokud je to přípustné podle práva tohoto soudu.\n2.   Na žalobu, kterou poškozený podává přímo proti pojistiteli, se použijí články 8, 9 a 10, je-li taková přímá žaloba přípustná.\n3.   Stanoví-li právo, které je pro takovou přímou žalobu rozhodné, že se pojistník nebo pojištěný mohou k žalobě připojit, je týž soud příslušný i pro tyto osoby.\nČlánek 12\n1.   S výhradou čl. 11 odst. 3 může pojistitel žalovat pouze u soudů toho státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba.\n2.   Tímto oddílem není dotčeno právo podat vzájemnou žalobu u soudu, u něhož byla podle tohoto oddílu podána původní žaloba.\nČlánek 13\nOd ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze\n1.\ndohodou uzavřenou po vzniku sporu;\n2.\ndohodou umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle;\n3.\ndohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže státě vázaném touto úmluvou, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto státu přípustná;\n4.\ndohodou uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště ve státě vázaném touto úmluvou, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém státě vázaném touto úmluvou, nebo\n5.\ndohodou týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 14.\nČlánek 14\nRizika uvedená v čl. 13 bodu 5 jsou tato:\n1.\nveškeré škody\na)\nna námořních plavidlech, zařízeních při pobřeží a na volném moři nebo na letadlech, způsobené událostmi, které souvisí s jejich využíváním pro obchodní účely;\nb)\nna přepravovaném zboží, s výjimkou zavazadel cestujících, při přepravě, která se uskutečňuje výlučně nebo z části těmito plavidly nebo letadly;\n2.\nveškerá odpovědnost, s výjimkou odpovědnosti za škody na zdraví cestujících nebo za škody na jejich zavazadlech,\na)\nsouvisející s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedených v bodě 1 písm. a), pokud nejsou v případě letadel podle práva státu vázaného touto úmluvou, v němž je letadlo registrováno, ujednání o příslušnosti pro pojištění takových rizik zakázána;\nb)\nza škody, které jsou způsobeny na přepravovaném zboží během přepravy, ve smyslu bodu 1 písm. b);\n3.\nveškeré finanční ztráty v souvislosti s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedeným v bodě 1 písm. a), zejména ztráty nákladu nebo charterové;\n4.\nveškerá další rizika související s některým z rizik uvedených v bodech 1 až 3;\n5.\nbez ohledu na body 1 až 4 všechna „velká rizika“.\nODDÍL 4\nPříslušnost ve věcech spotřebitelských smluv\nČlánek 15\n1.   Ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5,\na)\njedná-li se o koupi movitých věcí na splátky nebo\nb)\njedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí nebo\nc)\nve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti ve státě vázaném touto úmluvou, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento stát nebo na několik států včetně tohoto státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.\n2.   Nemá-li smluvní partner spotřebitele bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, avšak v některém státě vázaném touto úmluvou má pobočku, zastoupení nebo jinou provozovnu, je s ním při sporech vyplývajících z jejich provozu jednáno tak, jako by měl bydliště na území tohoto státu.\n3.   Tento oddíl se nevztahuje na přepravní smlouvy, kromě případu, kdy smlouva poskytuje kombinaci dopravy a ubytování zahrnutou v ceně.\nČlánek 16\n1.   Spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má tento smluvní partner bydliště, nebo u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel.\n2.   Smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má spotřebitel bydliště.\n3.   Tímto článkem není dotčeno právo podat vzájemnou žalobu u soudu, u něhož byla podle tohoto oddílu podána původní žaloba.\nČlánek 17\nOd ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze\n1.\ndohodou uzavřenou po vzniku sporu;\n2.\ndohodou umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo\n3.\ndohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže státě vázaném touto úmluvou, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto státu přípustná.\nODDÍL 5\nPříslušnost pro individuální pracovní smlouvy\nČlánek 18\n1.   Ve věcech týkajících se individuálních pracovních smluv se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5.\n2.   Nemá-li zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec uzavřel pracovní smlouvu, bydliště na území státu vázaného touto úmluvou, avšak má v některém státě vázaném touto úmluvou pobočku, zastoupení nebo jinou provozovnu, je s ním při sporech vyplývajících z jejich provozu jednáno tak, jako by měl bydliště na území tohoto státu.\nČlánek 19\nZaměstnavatel, který má bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou, může být žalován\n1.\nu soudů státu, v němž má bydliště, nebo\n2.\nv jiném státě vázaném touto úmluvou:\na)\nu soudu místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci, nebo u soudu místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy, nebo\nb)\njestliže zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával svou práci v jediné zemi, u soudu místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání.\nČlánek 20\n1.   Zaměstnavatel může žalovat pouze u soudů toho státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má zaměstnanec bydliště.\n2.   Tímto oddílem není dotčeno právo podat vzájemnou žalobu u soudu, u něhož byla podle tohoto oddílu podána původní žaloba.\nČlánek 21\nOd ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze\n1.\ndohodou o určení příslušnosti uzavřenou po vzniku sporu;\n2.\ndohodou o určení příslušnosti umožňující zaměstnanci podat návrh na zahájení řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle.\nODDÍL 6\nVýlučná příslušnost\nČlánek 22\nBez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost:\n1.\npro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy státu vázaného touto úmluvou, na jehož území se nemovitost nachází.\nPro řízení týkající se nájmu nemovitostí za účelem jejich dočasného soukromého užívání na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou však příslušné i soudy toho státu vázaného touto úmluvou, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemcem fyzická osoba a pronajímatel i nájemce mají bydliště na území téhož státu vázaného touto úmluvou;\n2.\npro řízení, jejichž předmětem je platnost založení, nulita nebo zrušení společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení právnických nebo fyzických osob nebo platnost usnesení jejich orgánů, soudy státu vázaného touto úmluvou, na jehož území má společnost, právnická osoba nebo sdružení sídlo. Při určení sídla postupuje soud podle pravidel mezinárodního práva soukromého;\n3.\npro řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků, soudy státu vázaného touto úmluvou, na jehož území jsou tyto rejstříky vedeny;\n4.\npro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů nebo jiných podobných práv, která vyžadují udělení nebo zápis, bez ohledu na to, zda je tato otázka uplatněna prostřednictvím žaloby nebo námitky, soudy státu vázaného touto úmluvou, na jehož území bylo požádáno o udělení nebo zápis nebo kde byly uděleny nebo zapsány nebo platí za udělené nebo zapsané na základě právního aktu Společenství nebo mezinárodní smlouvy.\nAniž je dotčena příslušnost Evropského patentového úřadu podle Úmluvy o udělování evropských patentů, podepsané v Mnichově dne 5. října 1973, jsou soudy každého státu vázaného touto úmluvou výlučně příslušné bez ohledu na bydliště pro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost evropského patentu, uděleného pro tento stát, bez ohledu na to, zda je tato otázka uplatněna prostřednictvím žaloby nebo námitky;\n5.\npro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy státu vázaného touto úmluvou, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.\nODDÍL 7\nUjednání o příslušnosti\nČlánek 23\n1.   Dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území státu vázaného touto úmluvou, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého státu vázaného úmluvou, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena\na)\npísemně nebo ústně s písemným potvrzením, nebo\nb)\nve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo\nc)\nv mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.\n2.   Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.\n3.   Uzavřou-li takovou dohodu strany, z nichž žádná nemá bydliště na území státu vázaného touto úmluvou, nemohou soudy ostatních států vázaných touto úmluvou rozhodovat, ledaže by zvolený soud nebo soudy příslušnost odmítly.\n4.   Je-li v zakládající listině trustu určeno, že o žalobách proti zakladateli, členovi správní rady nebo příjemci trustu má rozhodovat soud nebo soudy určitého státu vázaného touto úmluvou, pak jsou tento soud nebo soudy výlučně příslušné, jestliže se jedná o vztahy mezi těmito osobami nebo o jejich práva nebo povinnosti v rámci trustu.\n5.   Dohody o příslušnosti ani obdobná ustanovení v zakládající listině trustu nemají právní účinek, jsou-li v rozporu s články 13, 17 nebo 21 nebo pokud mají soudy, jejichž příslušnost má být vyloučena, na základě článku 22 výlučnou příslušnost.\nČlánek 24\nNení-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení této úmluvy, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. To neplatí, pokud se žalovaný dostaví proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.\nODDÍL 8\nPřezkoumání příslušnosti a přípustnosti\nČlánek 25\nSoud státu vázaného touto úmluvou bez návrhu prohlásí, že není příslušný, je-li u něj zahájeno řízení ve věci, v níž má na základě článku 22 výlučnou příslušnost soud jiného státu vázaného touto úmluvou.\nČlánek 26\n1.   Pokud se žalovaný, který má bydliště na území jednoho státu vázaného touto úmluvou a je žalován před soudem jiného státu vázaného touto úmluvou, řízení před tímto soudem neúčastní, prohlásí soud bez návrhu, že není příslušný, nevyplývá-li jeho příslušnost z této úmluvy.\n2.   Soud řízení přeruší do té doby, než bude prokázáno, že žalovaný mohl obdržet návrh na zahájení řízení nebo jinou rovnocennou písemnost v dostatečném předstihu, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, nebo že k tomu byly učiněny veškeré nezbytné kroky.\n3.   Namísto ustanovení odstavce 2 se použije článek 15 Haagské úmluvy ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, pokud návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost měly být doručeny podle uvedené úmluvy.\n4.   Členské státy Evropského společenství vázané nařízením Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 nebo Dohodou mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských nebo obchodních věcech, podepsanou v Bruselu dne 19. listopadu 2005, použijí pro své vzájemné vztahy článek 19 uvedeného nařízení, pokud návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost měly být doručeny podle uvedeného nařízení nebo dohody.\nODDÍL 9\nPřekážka litispendence a závislá řízení\nČlánek 27\n1.   Je-li u soudů různých států vázaných touto úmluvou zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první.\n2.   Jakmile je určena příslušnost soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, prohlásí se soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, za nepříslušný ve prospěch prvního soudu.\nČlánek 28\n1.   Jsou-li u soudů různých států vázaných touto úmluvou zahájena řízení, která navzájem souvisejí, může soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, řízení přerušit.\n2.   Dokud nejsou řízení o podaných žalobách skončena v prvním stupni, může soud, u něhož byla žaloba podána později, na návrh strany řízení také prohlásit, že není příslušný, jestliže je soud, u něhož byla žaloba podána dříve, příslušný pro řízení o těchto žalobách a spojení těchto řízení je podle jeho práva přípustné.\n3.   Ve smyslu tohoto článku žaloby navzájem souvisejí, pokud je mezi nimi dán tak úzký vztah, že jejich společné projednání a rozhodnutí je vhodné k tomu, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních.\nČlánek 29\nJe-li pro určité řízení dána výlučná příslušnost více soudů, prohlásí se soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, za nepříslušný ve prospěch soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první.\nČlánek 30\nPro účely tohoto oddílu se okamžikem, kdy bylo zahájeno řízení, rozumí\n1.\nokamžik, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti žalovanému, nebo\n2.\nokamžik, kdy je písemnost předána úřadu, který provádí doručení, pokud musí být písemnost před svým podáním soudu doručena žalovanému, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému podání písemnosti u soudu.\nODDÍL 10\nPředběžná a zajišťovací opatření\nČlánek 31\nPředběžná nebo zajišťovací opatření, která jsou upravena právem jednoho státu vázaného touto úmluvou, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě této úmluvy soud jiného státu vázaného touto úmluvou.\nHLAVA III\nUZNÁVÁNÍ A VÝKON\nČlánek 32\nPro účely této úmluvy se „rozhodnutím“ rozumí každé rozhodnutí vydané soudem státu vázaného touto úmluvou bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem.\nODDÍL 1\nUznávání\nČlánek 33\n1.   Rozhodnutí vydaná v některém státě vázaném touto úmluvou jsou v ostatních státech vázaných touto úmluvou uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.\n2.   Stane-li se sporným, zda rozhodnutí má být uznáno, může každá strana, která uplatňuje uznání jako hlavní věc v daném sporu, v řízení podle oddílů 2 a 3 této hlavy navrhnout, že soudní rozhodnutí má být uznáno.\n3.   Je-li otázka uznání rozhodnutí vznesena u soudu státu vázaného touto úmluvou jako předběžná otázka, může o ní tento soud rozhodnout.\nČlánek 34\nRozhodnutí se neuzná,\n1.\nje-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem státu, v němž se o uznání žádá;\n2.\njestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost;\n3.\nje-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami ve státě, v němž se o uznání žádá;\n4.\nje-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném státě vázaném touto úmluvou nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání ve státě, v němž se o uznání žádá.\nČlánek 35\n1.   Rozhodnutí se rovněž neuzná, pokud je v rozporu s oddílem 3, 4 nebo 6 hlavy II nebo jedná-li se o případ uvedený v článku 68. Rozhodnutí dále nemusí být uznáno ve všech případech uvedených v čl. 64 odst. 3 nebo v čl. 67 odst. 4.\n2.   Při posuzování toho, zda je dána příslušnost uvedená v předchozím odstavci, je dožádaný soud nebo orgán vázán skutkovými zjištěními, na nichž soud státu původu založil svou příslušnost.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 1, nesmí být příslušnost soudu státu původu přezkoumávána. Hledisko veřejného pořádku uvedené v čl. 34 bodě 1 nelze uplatnit v případě pravidel pro určení příslušnosti.\nČlánek 36\nCizí rozhodnutí nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé.\nČlánek 37\n1.   Soud státu vázaného touto úmluvou, v němž se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v jiném státě vázaném touto úmluvou, může řízení přerušit, jestliže byl proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek.\n2.   Soud státu vázaného touto úmluvou, v němž se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v Irsku nebo ve Spojeném království, může řízení přerušit, jestliže je jeho výkon ve státě původu z důvodu podání opravného prostředku odložen.\nODDÍL 2\nVýkon\nČlánek 38\n1.   Rozhodnutí vydané v jednom státě vázaném touto úmluvou, které je v tomto státě vykonatelné, bude vykonáno v jiném státě vázaném touto úmluvou poté, co zde bylo na návrh kterékoli zúčastněné strany prohlášeno za vykonatelné.\n2.   Ve Spojeném království však bude takové rozhodnutí vykonáno v Anglii a Walesu, ve Skotsku nebo Severním Irsku poté, co bylo na návrh kterékoli zúčastněné strany v této části Spojeného království zaregistrováno za účelem výkonu.\nČlánek 39\n1.   Návrh se podává u soudu nebo příslušného orgánu uvedeného v seznamu v příloze II.\n2.   Místní příslušnost se určuje podle bydliště strany, vůči níž je výkon navrhován, nebo podle místa výkonu.\nČlánek 40\n1.   Postup při podání návrhu se řídí právem státu, v němž se podává návrh na výkon.\n2.   Navrhovatel musí uvést adresu pro doručování v obvodě soudu, u kterého návrh podává. Jestliže však právo státu, v němž podává návrh na výkon, uvedení takové adresy nevyžaduje, ustanoví navrhovatel zástupce pro doručování.\n3.   K návrhu se připojí písemnosti uvedené v článku 53.\nČlánek 41\nRozhodnutí se prohlásí za vykonatelné, jakmile jsou splněny formální náležitosti uvedené v článku 53, aniž by bylo přezkoumáváno podle článků 34 a 35. Strana, vůči níž je výkon navrhován, není v této části řízení oprávněna činit k návrhu jakákoli podání.\nČlánek 42\n1.   Rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti se bez odkladu sdělí navrhovateli postupem stanoveným právem dožádaného státu.\n2.   Prohlášení vykonatelnosti se doručí straně, vůči níž je výkon navrhován, spolu s rozhodnutím, pokud jí toto ještě nebylo doručeno.\nČlánek 43\n1.   Proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti může kterákoli strana podat opravný prostředek.\n2.   Opravný prostředek se podává u soudu uvedeného v seznamu v příloze III.\n3.   Opravný prostředek se projednává v souladu s předpisy upravujícími sporná řízení.\n4.   Jestliže se strana, vůči níž je výkon navrhován, nedostaví k řízení o odvolacím prostředku u odvolacího soudu, použijí se čl. 26 odst. 2 až 4, i když strana, vůči níž je výkon navrhován, nemá bydliště v žádném státě vázaném úmluvou.\n5.   Opravný prostředek proti prohlášení vykonatelnosti musí být podán ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto prohlášení. Má-li strana, vůči níž je výkon navrhován, bydliště v jiném státě vázaném úmluvou, než ve kterém bylo prohlášení vykonatelnosti vydáno, činí lhůta pro podání opravného prostředku dva měsíce a počíná běžet dnem jeho doručení straně, vůči níž je výkon navrhován, osobně nebo do místa jejího bydliště. Prodloužení této lhůty z důvodu vzdálenosti je vyloučeno.\nČlánek 44\nRozhodnutí vydané o opravném prostředku může být napadeno pouze opravným prostředkem uvedeným v příloze IV.\nČlánek 45\n1.   Soud, u něhož byl opravný prostředek podle článku 43 nebo 44 podán, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí pouze na základě důvodů uvedených v článcích 34 a 35. Soud vydá neprodleně rozhodnutí.\n2.   Cizí rozhodnutí nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé.\nČlánek 46\n1.   Soud, u něhož byl podán opravný prostředek podle článku 43 nebo 44, může na návrh strany, vůči níž je výkon navrhován, řízení přerušit, jestliže byl proti rozhodnutí ve státě, v němž bylo vydáno, podán řádný opravný prostředek nebo jestliže lhůta pro podání takového řádného opravného prostředku ještě neuplynula; v druhém případě může soud určit lhůtu, v níž se opravný prostředek má podat.\n2.   Pokud bylo rozhodnutí vydáno v Irsku nebo ve Spojeném království, je každý opravný prostředek, který je přípustný ve státě, v němž bylo rozhodnutí vydáno, řádným opravným prostředkem ve smyslu odstavce 1.\n3.   Soud může výkon rozhodnutí podmínit složením jistoty, kterou sám stanoví.\nČlánek 47\n1.   Musí-li být rozhodnutí uznáno v souladu s touto úmluvou, není navrhovatel omezen v podávání návrhů na přijetí předběžných nebo ochranných opatření v souladu s právem dožádaného státu, aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti soudního rozhodnutí podle článku 41.\n2.   Prohlášení vykonatelnosti s sebou nese možnost přijmout ochranná opatření.\n3.   Dokud běží lhůta stanovená v čl. 43 odst. 5 k podání opravného prostředku proti prohlášení vykonatelnosti a dokud není o tomto opravném prostředku rozhodnuto, nesmí být učiněna jiná opatření než opatření k zajištění majetku strany, vůči níž je výkon navrhován.\nČlánek 48\n1.   Bylo-li vydáno cizí rozhodnutí o více nárocích uplatněných žalobou a nemůže-li být prohlášení vykonatelnosti vydáno v plném rozsahu, vydá soud nebo jiný příslušný orgán prohlášení vykonatelnosti pro jeden nebo více těchto nároků.\n2.   Navrhovatel může požádat, aby bylo prohlášení vykonatelnosti omezeno pouze na část nároků vyplývajících z rozhodnutí.\nČlánek 49\nCizí soudní rozhodnutí o zaplacení penále jsou v dožádaném státě vykonatelná pouze tehdy, jestliže je výše penále s konečnou platností stanovena soudy státu původu.\nČlánek 50\n1.   Navrhovatel, jemuž se ve státě původu dostává výhod úplné nebo částečné bezplatné právní pomoci nebo který je osvobozen od úhrady nákladů nebo výdajů, požívá v řízení podle tohoto oddílu nejvýhodnější právní pomoci nebo nejširšího osvobození od úhrady nákladů a výdajů podle práva dotčeného státu.\n2.   Navrhovatel, který žádá o výkon rozhodnutí o výživném vydaném správním orgánem v Dánsku, na Islandu nebo v Norsku, však v dožádaném státě může žádat o výhody uvedené v odstavci 1, předloží-li vyjádření dánského, islandského nebo norského ministerstva spravedlnosti o tom, že splňuje požadavky pro nárok na příspěvek nebo na úplnou či částečnou bezplatnou právní pomoc nebo na osvobození od úhrady nákladů a výdajů.\nČlánek 51\nPo straně, která v jednom státě vázaném touto úmluvou, navrhuje výkon rozhodnutí vydaného v jiném státě vázaném touto úmluvou, nesmí být na základě skutečnosti, že je cizím státním příslušníkem nebo že nemá bydliště nebo pobyt ve státě, v němž se výkon navrhuje, požadována žádná záruka ani jistota, jakkoli označená.\nČlánek 52\nV řízení o prohlášení vykonatelnosti nemůže být ve státě, kde se podává návrh na výkon, vybírán žádný poplatek stanovený podle hodnoty předmětu sporu.\nODDÍL 3\nSpolečná ustanovení\nČlánek 53\n1.   Strana, která žádá o uznání rozhodnutí nebo o prohlášení vykonatelnosti, musí předložit jedno vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro uznání jeho pravosti.\n2.   Strana, která podává návrh na prohlášení vykonatelnosti, musí rovněž předložit osvědčení podle článku 54, aniž je dotčen článek 55.\nČlánek 54\nSoud nebo příslušný orgán státu vázaného touto úmluvou, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, vydá na žádost kterékoli dotčené strany osvědčení za použití standardního formuláře uvedeného v příloze V této úmluvy.\nČlánek 55\n1.   Pokud není předloženo osvědčení uvedené ve článku 54, může soud nebo příslušný orgán určit lhůtu pro jeho předložení, přijmout rovnocennou písemnost nebo, pokud nepovažuje za potřebné další objasnění, jeho předložení prominout.\n2.   Na požádání soudu nebo příslušného orgánu je třeba předložit překlad takových písemností. Překlad musí být ověřen osobou k tomu oprávněnou v některém státě vázaném touto úmluvou.\nČlánek 56\nPísemnosti uvedené v článku 53 nebo v čl. 55 odst. 2 nebo písemnosti o procesní plné moci nevyžadují ověřování ani jiné podobné formality.\nHLAVA IV\nVEŘEJNÉ LISTINY A SOUDNÍ SMÍRY\nČlánek 57\n1.   Veřejné listiny, které byly vyhotoveny a jsou vykonatelné v některém státě vázaném touto úmluvou, se na návrh prohlásí za vykonatelné v jiném státě vázaném touto úmluvou postupem podle článku 38 a následujících. Soud, ke kterému je podán opravný prostředek podle článku 43 nebo 44, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti jen tehdy, pokud by výkon rozhodnutí na základě této listiny byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem státu, v němž byl návrh podán.\n2.   Za veřejné listiny ve smyslu odstavce 1 se rovněž pokládají dohody o placení výživného uzavřené před správními orgány nebo jimi ověřené.\n3.   Předložená listina musí splňovat podmínky nezbytné pro uznání její pravosti ve státě, v němž byla vydána.\n4.   Oddíl 3 hlavy III se použije přiměřeně. Příslušný orgán státu vázaného touto úmluvou, ve kterém byla veřejná listina vyhotovena, vydá na návrh kterékoli zúčastněné strany osvědčení s použitím standardního formuláře uvedeného v příloze VI této úmluvy.\nČlánek 58\nSmír, který byl schválen soudem v průběhu řízení a je vykonatelný ve státě vázaném touto úmluvou, v němž byl uzavřen, je v jiném státě, v němž byl podán návrh na výkon, vykonatelný za stejných podmínek jako veřejné listiny. Soud nebo příslušný orgán státu vázaného touto úmluvou, ve kterém byl soudní smír schválen, vydá na žádost kterékoli dotčené strany osvědčení s použitím standardního formuláře uvedeného v příloze V této úmluvy.\nHLAVA V\nOBECNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 59\n1.   Pro posouzení, zda má strana řízení bydliště na území státu vázaného touto úmluvou, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo.\n2.   Nemá-li strana řízení bydliště ve státě, u jehož soudů byl návrh podán, použije soud pro posouzení, zda má strana řízení bydliště v jiném státě vázaném touto úmluvou, právo tohoto státu.\nČlánek 60\n1.   Pro účely této úmluvy se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob „bydlištěm“ rozumí místo, kde má tato osoba své\na)\nsídlo nebo\nb)\nústředí nebo\nc)\nhlavní provozovnu.\n2.   Pro účely Spojeného království a Irska se „sídlem“ rozumí „registered office“ nebo tam, kde takové sídlo neexistuje, místo vzniku společnosti („place of incorporation“) nebo tam, kde takové místo neexistuje, místo, podle jehož práva byly společnost, jiná právnická osoba nebo sdružení fyzických nebo právnických osob založeny („formation“).\n3.   K určení, zda má trust sídlo ve státě vázaném touto úmluvou, u jehož soudů byla žaloba podána, použije soud pravidla svého mezinárodního práva soukromého.\nČlánek 61\nAniž jsou dotčena výhodnější ustanovení vnitrostátních právních předpisů, může být osoba s bydlištěm na území státu vázaného touto úmluvou, proti které je vedeno trestní řízení za nedbalostní trestný čin u soudů jiného státu vázaného touto úmluvou, jehož není státním příslušníkem, obhajována k tomu způsobilými zástupci i v případě, že se k soudu nedostaví osobně. Soud vedoucí řízení však může její osobní účast nařídit; v případě, že se tato osoba nedostaví, nemusí být rozhodnutí vydané ve věci občanskoprávního nároku, v němž dotyčná osoba nemohla zajistit svou obhajobu, uznáno ani vykonáno v jiných státech vázaných touto úmluvou.\nČlánek 62\nPro účely této úmluvy se „soudem“ rozumí jakýkoli orgán, kterému stát vázaný touto úmluvou přiznává příslušnost ve věcech spadajících do oblasti působnosti této úmluvy.\nHLAVA VI\nPŘECHODNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 63\n1.   Tato úmluva se vztahuje pouze na řízení zahájená a na listiny vyhotovené nebo registrované jako veřejné listiny po vstupu této úmluvy v platnost ve státě původu, a je-li žádáno o uznání nebo výkon rozhodnutí nebo veřejných listin, také v dožádaném státě.\n2.   Pokud však bylo řízení zahájeno ve státě původu přede dnem vstupu této úmluvy v platnost, rozhodnutí, která byla vydána po tomto dni, se uznají a vykonají podle hlavy III,\na)\npokud bylo řízení zahájeno ve státě původu až poté, co Luganská úmluva ze dne 16. září 1988 vstoupila v platnost jak ve státě původu, tak i v dožádaném státě;\nb)\nve všech dalších případech za předpokladu, že soud byl příslušný podle pravidel, která se shodují s pravidly pro určení příslušnosti obsaženými v hlavě II nebo v dohodě uzavřené mezi státem původu a dožádaným státem, která byla platná v době zahájení řízení.\nHLAVA VII\nVZTAH K NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 44/2001 A DALŠÍM PRÁVNÍM AKTŮM\nČlánek 64\n1.   Touto úmluvou není dotčeno používání nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a veškerých jeho změn, Úmluvy o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Bruselu dne 27. září 1968, protokolu o výkladu této úmluvy Soudním dvorem Evropských společenství, podepsaného v Lucemburku dne 3. června 1971 a pozměněného úmluvami o přistoupení států přistupujících k Evropským společenstvím k dotyčné úmluvě a k dotyčnému protokolu a Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Bruselu dne 19. října 2005, členskými státy Evropského společenství.\n2.   Tato úmluva se však vždy použije\na)\nve věcech příslušnosti, má-li žalovaný bydliště na území státu, v němž platí tato úmluva, ale neplatí žádný z právních aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, nebo pokud články 22 nebo 23 této úmluvy určují příslušnost soudů tohoto státu;\nb)\nve vztahu k litispendenci nebo k závislým řízením, jak stanoví články 27 a 28, jsou-li řízení zahájena ve státě, v němž platí tato úmluva, ale neplatí žádný z právních aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a ve státě, v němž platí jak tato úmluva, tak i některý z právních aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku;\nc)\nve věcech uznávání a výkonu, pokud buď ve státě původu, anebo v dožádaném státě neplatí žádný z právních aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.\n3.   Vedle důvodů uvedených v hlavě III mohou být uznání nebo výkon zamítnuty, je-li důvod příslušnosti, na němž je rozhodnutí založeno, odlišný od toho, co vyplývá z této úmluvy, a směřuje-li uznání nebo výkon proti straně, která má bydliště ve státě, v němž platí tato úmluva, ale neplatí žádný z právních aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, ledaže by rozhodnutí mohlo být uznáno nebo vykonáno v dožádaném státě podle jiného právního pravidla.\nČlánek 65\nNení-li stanoveno jinak v čl. 63 odst. 2 a články 66 a 67, nahrazuje tato úmluva mezi státy jí vázanými smlouvy uzavřené mezi dvěma nebo více státy, které upravují stejné věci jako tato úmluva. Nahrazují se zejména smlouvy uvedené v příloze VII.\nČlánek 66\n1.   Smlouvy uvedené v článku 65 se i nadále použijí ve věcech, na něž se tato úmluva nevztahuje.\n2.   Nadále se použijí na rozhodnutí a veřejné listiny, které byly formálně vyhotoveny nebo registrovány jako veřejné listiny před vstupem této úmluvy v platnost.\nČlánek 67\n1.   Touto úmluvou nejsou dotčeny smlouvy, jimiž jsou vázány smluvní strany nebo státy vázané touto úmluvou a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z jiných dohod mezi některými smluvními stranami, nebrání tato úmluva smluvním stranám takové smlouvy uzavírat.\n2.   Tato úmluva nebrání tomu, aby soud státu vázaného touto úmluvou, který je stranou smlouvy o zvláště vymezené věci, založil svou příslušnost v souladu s takovou smlouvou i tehdy, když má žalovaný bydliště na území jiného státu vázaného touto úmluvou, který není smluvní stranou takové smlouvy. V každém případě takový soud použije článek 26 této úmluvy.\n3.   Rozhodnutí, která vydal ve státě vázaném touto úmluvou soud, který svou příslušnost založil v souladu s takovou smlouvou o zvláště vymezené věci, jsou v ostatních státech vázaných touto úmluvou uznávána a vykonávána v souladu s hlavou III této úmluvy.\n4.   Vedle důvodů uvedených v hlavě III mohou být uznání nebo výkon zamítnuty, není-li dožádaný stát vázaný ve zvláště vymezené věci touto úmluvou a směřuje-li uznání nebo výkon proti osobě, která má bydliště v tomto státě, nebo, je-li dožádaným státem členský stát Evropského společenství a jedná se o smlouvy, které by musely být uzavřeny Evropským společenstvím, v jakémkoli členském státě Evropského společenství, ledaže by rozhodnutí mohlo být uznáno nebo vykonáno v dožádaném státě podle jiného právního pravidla.\n5.   Stanoví-li smlouva o zvláště vymezené věci, jejímiž smluvními stranami jsou stát původu i dožádaný stát, podmínky uznání a výkonu rozhodnutí, použijí se tyto podmínky. V každém případě je však možné použít ustanovení této úmluvy týkající se řízení o uznávání a výkonu rozhodnutí.\nČlánek 68\n1.   Touto úmluvou nejsou dotčeny smlouvy, kterými se státy vázané touto úmluvou před vstupem této úmluvy v platnost zavázaly neuznávat rozhodnutí vydaná v jiných státech vázaných touto úmluvou proti žalovaným s trvalým bydlištěm nebo obvyklým pobytem ve třetím státě, pokud by v případě stanoveném v článku 4 takové rozhodnutí mohlo být vydáno pouze na základě příslušnosti určené podle čl. 3 odst. 2. Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z jiných smluv mezi některými smluvními stranami, nebrání tato úmluva smluvním stranám takové smlouvy uzavírat.\n2.   Smluvní strana se však nesmí vůči třetímu státu zavázat neuznávat rozhodnutí vydaná v jiném státě vázaném touto úmluvou soudem, který zakládá svou příslušnost na skutečnosti, že zde žalovaný má umístěn svůj majetek nebo zde byl majetek žalobcem zadržen,\na)\npokud je podána žaloba na určení nebo uplatnění vlastnického práva anebo práva držby k tomuto majetku, kterou se žalobce domáhá práva nakládat s tímto majetkem, anebo tato žaloba vyplývá z jiného sporu týkajícího se tohoto majetku, nebo\nb)\npředstavuje-li tento majetek zajištění dluhu, který je předmětem žaloby.\nHLAVA VIII\nZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ\nČlánek 69\n1.   Tato úmluva je otevřena k podpisu Evropskému společenství, Dánsku a státům, které jsou v době otevření k podpisu členy Evropského sdružení volného obchodu.\n2.   Tato úmluva podléhá ratifikaci signatářů. Ratifikační listiny budou uloženy u Švýcarské spolkové rady, která je depozitářem této úmluvy.\n3.   Během ratifikace mohou smluvní strany předkládat prohlášení v souladu s články I, II a III protokolu 1.\n4.   Tato úmluva vstupuje v platnost prvním dnem šestého měsíce následujícího po dni, kdy Evropské společenství a jeden člen Evropského sdružení volného obchodu uloží své ratifikační listiny.\n5.   Tato úmluva vstupuje v platnost ve vztahu k jakékoli straně prvním dnem třetího měsíce následujícího po uložení její ratifikační listiny.\n6.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 protokolu 2, nahrazuje tato úmluva dnem svého vstupu v platnost podle odstavců 4 a 5 tohoto článku Úmluvu o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, uzavřenou v Luganu dne 16. září 1988. Jakýkoli odkaz na Luganskou úmluvu z roku 1988 v jiných právních aktech se považuje za odkaz na tuto úmluvu.\n7.   Ve vztazích mezi členskými státy Evropského společenství a neevropskými územími uvedenými v čl. 70 odst. 1 písm. b) nahrazuje tato úmluva Úmluvu o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsanou v Bruselu dne 27. září 1968, a Protokol o výkladu této úmluvy Soudním dvorem Evropských společenství, podepsaný v Lucemburku dne 3. června 1971, ve znění úmluv o přistoupení států přistupujících k Evropským společenstvím k dotyčné úmluvě a k dotyčnému protokolu, a to dnem vstupu této úmluvy v platnost vůči těmto územím v souladu s čl. 73 odst. 2.\nČlánek 70\n1.   Po svém vstupu v platnost bude tato úmluva otevřena k přistoupení\na)\nstátů, které se po otevření této úmluvy k podpisu stanou členy Evropského sdružení volného obchodu, za podmínek stanovených v článku 71;\nb)\nčlenských států Evropského společenství jednajících jménem určitých neevropských území, která jsou součástí území tohoto členského státu nebo za jejichž vnější vztahy je tento členský stát odpovědný, za podmínek stanovených v článku 71;\nc)\njakýchkoli jiných států, za podmínek stanovených v článku 72.\n2.   Státy uvedené v odstavci 1, které si přejí stát se smluvní stranou této úmluvy, zašlou svou žádost depozitáři. K žádosti, která musí obsahovat informace uvedené v článcích 71 a 72, musí být přiložen překlad do angličtiny a francouzštiny.\nČlánek 71\n1.   Kterýkoli stát uvedený v čl. 70 odst. 1 písm. a) a b), který si přeje stát se smluvní stranou této úmluvy,\na)\nsdělí informace požadované pro uplatňování této úmluvy;\nb)\nmůže předložit prohlášení v souladu s články I a III protokolu 1.\n2.   Depozitář předá veškeré informace obdržené podle odstavce 1 ostatním smluvním stranám předtím, než dotčený stát uloží listinu o přistoupení.\nČlánek 72\n1.   Kterýkoli stát uvedený v čl. 70 odst. 1 písm. c), který si přeje stát se smluvní stranou této úmluvy,\na)\nsdělí informace požadované pro uplatňování této úmluvy;\nb)\nmůže předložit prohlášení v souladu s články I a III protokolu 1 a\nc)\nposkytne depozitáři informace, zejména\n1.\no svém soudním systému, včetně informací o jmenování a nezávislosti soudců;\n2.\no svém vnitrostátním právu týkajícím se občanského soudního řízení a výkonu rozhodnutí a\n3.\no svém mezinárodním právu soukromém týkajícím se občanského soudního řízení.\n2.   Depozitář předá veškeré informace obdržené podle odstavce 1 ostatním smluvním stranám předtím, než vyzve dotčený stát, aby k úmluvě přistoupil v souladu s odstavcem 3.\n3.   Aniž je dotčen odstavec 4, vyzve depozitář dotčený stát, aby k úmluvě přistoupil, pouze tehdy, obdrží-li jednohlasný souhlas smluvních stran. Smluvní strany usilují vyjádřit svůj souhlas do jednoho roku po výzvě depozitáře.\n4.   Úmluva vstupuje v platnost jen ve vztazích mezi přistupujícím státem a smluvními stranami, které proti přistoupení nepodaly žádné námitky před prvním dnem třetího měsíce následujícího po uložení listiny o přistoupení.\nČlánek 73\n1.   Listiny o přistoupení budou uloženy u depozitáře.\n2.   Vůči přistupujícímu státu uvedenému v článku 70 vstupuje úmluva v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po uložení jeho listiny o přistoupení. Od tohoto okamžiku je přistupující stát považován za smluvní stranu úmluvy.\n3.   Kterákoli smluvní strana může předložit depozitáři znění této úmluvy ve svém jazyce nebo jazycích a toto znění je platné, bylo-li tak dohodnuto smluvními stranami v souladu s článkem 4 protokolu 2.\nČlánek 74\n1.   Tato úmluva se uzavírá na dobu neurčitou.\n2.   Kterákoli smluvní strana může kdykoli vypovědět tuto úmluvu zasláním oznámení depozitáři.\n3.   Takové vypovězení nabývá účinku na konci kalendářního roku následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců ode dne, kdy depozitář obdrží oznámení o vypovězení.\nČlánek 75\nK této úmluvě jsou přiloženy\n—\nprotokol 1 o některých otázkách příslušnosti, postupu a výkonu rozhodnutí,\n—\nprotokol 2 o jednotném výkladu úmluvy a o Stálém výboru,\n—\nprotokol 3 o použití článku 67 této úmluvy,\n—\npřílohy I až IV a příloha VII, obsahující informace týkající se uplatňování této úmluvy,\n—\npříloha V a VI, obsahující osvědčení uvedená v článcích 54, 58 a 57 této úmluvy,\n—\npříloha VIII, obsahující jazyky platných znění uvedené v článku 79 této úmluvy,\n—\npříloha IX, týkající se uplatňování článku II protokolu 1.\nUvedené protokoly a přílohy jsou nedílnou součástí úmluvy.\nČlánek 76\nAniž je dotčen článek 77, může kterákoli strana úmluvy požádat o přezkoumání této úmluvy. Za tímto účelem svolá depozitář Stálý výbor, jak je stanoveno v článku 4 protokolu 2.\nČlánek 77\n1.   Smluvní strany sdělí depozitáři znění veškerých právních ustanovení, které mění seznamy uvedené v přílohách I až IV, a každé zrušení nebo doplnění položek na seznam v příloze VII a den jejich vstupu v platnost. Tato sdělení musí být učiněna v dostatečném předstihu před vstupem těchto ustanovení v platnost a musí k nim být přiložen překlad do angličtiny a francouzštiny. Depozitář po konzultaci se Stálým výborem v souladu s článkem 4 protokolu 2 dotčené přílohy přiměřeně upraví. K tomuto účelu poskytnou smluvní strany překlad daných změn ve svých jazycích.\n2.   Jakoukoli změnu příloh V až VI a VIII až IX této úmluvy přijímá Stálý výbor v souladu s článkem 4 protokolu 2.\nČlánek 78\n1.   Depozitář oznámí smluvním stranám\na)\nuložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení;\nb)\ndny vstupu této úmluvy v platnost vůči smluvním stranám;\nc)\nveškerá prohlášení obdržená v souladu s články I až IV protokolu 1;\nd)\nveškerá sdělení učiněná v souladu s čl. 74 odst. 2, s čl. 77 odst. 1 a s odstavcem 4 protokolu 3.\n2.   K oznámením se přiloží překlad do angličtiny a francouzštiny.\nČlánek 79\nTato úmluva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazycích uvedených v příloze VIII, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu Švýcarské spolkové rady. Švýcarská spolková rada předá ověřený opis každé smluvní straně.\nNA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní, řádně pověření zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.\nСъставено в Лугано на тридесети октомври две хиляди и седма година.\nHecho en Lugano el treinta de octubre de dos mil siete.\nV Luganu dne třicátého října dva tisíce sedm.\nUdfærdiget i Lugano, den tredivte oktober to tusind og syv.\nGeschehen zu Lugano am dreißigsten Oktober zweitausendsieben.\nLugano, kolmekümnes oktoober kaks tuhat seitse\nΈγινε στο Λουγκάνο στις τριάντα Οκτωβρίου του έτους δύο χιλιάδες επτά.\nDone at Lugano, on the thirtieth day of October in the year two thousand and seven.\nFait à Lugano, le trente octobre deux mille sept.\nArna dhéanamh in Lugano, an tríochadú lá de Dheireadh Fómhair sa bhliain dhá mhíle a seacht.\nFatto a Lugano, addì trenta ottobre duemilasette\nGerður í Lúganó þrítugasta dag október mánaðar árið tvö þúsund og sjö.\nLugāno, divi tūkstoši septītā gada trīsdesmitajā oktobrī.\nPriimta Lugane, du tûkstanèiai septintais metais spalio trisdeðimtà dienà.\nKelt Luganóban, a kétezer-hetedik év október havának harmincadik napján.\nMagħmul f'Lugano, fit-tlettax-il jum ta' Ottubru fis-sena elfejn u seba'.\nGedaan te Lugano, op dertig oktober tweeduizend zeven.\nUtferdiget i Lugano den trettiende oktober totusenogsyv.\nSporządzono w Lugano dnia trzydziestego października dwa tysiące siódmego roku\nFeito em Lugano, aos trinta dias de Outubro do ano de dois mil e sete\nÎncheiatã la Lugano, la treizeci octombrie anul douã mii șapte.\nV Lugane tridsiateho októbra dvetisícsedem.\nSestavljeno v Luganu, tridesetega oktobra leta dva tisoč sedem.\nTehty Luganossa kolmantenakymmenentenä päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.\nUtfärdad i Lugano den trettionde oktober år tjugohundrasju.\nЗа Европейската общност\nPor la Comunidad Europea\nZa Evropské společenství\nFor Det Europæiske Fællesskab\nFür die Europäische Gemeinschaft\nEuroopa Ühenduse nimel\nThar ceann an Chomhphobail Eorpaigh\nΓια την Ευρωπαϊκή Κοινότητα\nFor the European Community\nPour la Communauté européenne\nThar ceann an Chomhphobail Eorpaigh\nPer la Comunità europea\nEuropos Kopienas vārdā\naz Európai Közösség részéröl\nGħall-Komunità Ewropea\nVoor de Europese Gemeenschap\nW imieniu Wspólnoty Europejskiej\nPela Comunidade Europeia\nPentru Comunitatea Europeană\nZa Európske spoločenstvo\nZa Evropsko skupnost\nEuroopan yhteisön puolesta\nPå Europeiska gemenskapens vägnar\nFor Kongeriget Danmark\nFyrir hönd lýðveldisins Íslands\nFor Kongeriket Norge\nFür die Schweizerische Eidgenossenschaft\nPour la Confédération suisse\nPer la Confederazione svizzera\nPROTOKOL 1\no některých otázkách příslušnosti, postupu a výkonu rozhodnutí\nVYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SE DOHODLY TAKTO:\nČlánek I\n1.   Soudní a mimosoudní písemnosti vyhotovené v jednom ze států vázaných úmluvou, které mají být doručeny osobám v jiném státě vázaném úmluvou, se předávají postupy stanovenými ve smlouvách, které mezi těmito státy platí.\n2.   Nevznese-li smluvní strana, na jejímž území se má doručení uskutečnit, u depozitáře námitku ve formě prohlášení, mohou být tyto písemnosti též zasílány příslušnými veřejnými činiteli státu, v němž byly vyhotoveny, přímo příslušným veřejným činitelům státu, v němž se má nacházet příjemce. V tom případě zašle veřejný činitel státu původu opis písemnosti činiteli dožádaného státu, který je pověřen doručit jej příjemci. Písemnost se doručuje způsobem stanoveným právem dožádaného státu. Doručení se zaznamenává osvědčením, které se zašle přímo veřejnému činiteli státu původu.\n3.   Členské státy Evropského společenství vázané nařízením Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 nebo Dohodou mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských nebo obchodních věcech, podepsanou v Bruselu dne 19. listopadu 2005, uplatňují pro své vzájemné vztahy uvedené nařízení a uvedenou dohodu.\nČlánek II\n1.   K příslušnosti stanovené v čl. 6 bodě 2 a v článku 11 pro žaloby o záruku nebo pro intervenční žaloby se zcela nepřihlíží ve státech vázaných touto úmluvou uvedených v příloze IX. Jakákoli osoba, která má bydliště na území jiného státu vázaného touto úmluvou, může být u soudů těchto států žalována na základě pravidel stanovených v příloze IX.\n2.   Při ratifikaci může Evropské společenství prohlásit, že k řízením uvedeným v čl. 6 bodě 2 a 11 se nepřihlíží i v některých jiných členských státech, a poskytnout informace o pravidlech, která se použijí.\n3.   Rozhodnutí vydaná jinými státy vázanými úmluvou podle čl. 6 bodu 2 nebo článku 11 se uznají a jsou vykonatelná ve státech uvedených v odstavcích 1 a 2 v souladu s hlavou III. Veškeré účinky, které za použití odstavců 1 a 2 mají rozhodnutí vydaná v těchto státech vůči třetím osobám, se uznají rovněž v ostatních členských státech vázaných úmluvou.\nČlánek III\n1.   Švýcarsko si vyhrazuje právo prohlásit při ratifikaci, že nebude používat tuto část čl. 34 odst. 2:\n„ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost“.\nPokud Švýcarsko toto prohlášení učiní, použijí ostatní smluvní strany tutéž výhradu vůči rozhodnutím vydaným soudy Švýcarska.\n2.   Smluvní strany mohou ohledně rozhodnutí vydaných v jednom z přistupujících států uvedených v čl. 70 odst. 1 písm. c) učinit prohlášením výhradu:\na)\nk právu uvedenému v odstavci 1 a\nb)\nk právu orgánu uvedeného v článku 39, bez ohledu na článek 41, přezkoumat z vlastního podnětu, zda existují důvody pro zamítnutí uznání a výkonu rozhodnutí.\n3.   Pokud jedna ze smluvních stran učinila tuto výhradu vůči přistupujícímu státu, jak je uvedeno v odstavci 2, může tento přistupující stát učinit prohlášením tutéž výhradu vůči rozhodnutím vydaným soudy této smluvní strany.\n4.   S výjimkou výhrady uvedené v odstavci 1 jsou prohlášení platná po dobu pěti let a na konci těchto období obnovitelná. Smluvní strana oznámí obnovení svého prohlášení uvedeného v odstavci 2 nejpozději šest měsíců před koncem tohoto období. Přistupující stát může své prohlášení učiněné podle odstavce 3 obnovit až po obnovení příslušného prohlášení učiněného podle odstavce 2.\nČlánek IV\nProhlášení uvedená v tomto protokolu lze oznámením depozitáři kdykoli odvolat. K oznámením musí být přiložen překlad do angličtiny a francouzštiny. Smluvní strany poskytnou překlad ve svých jazycích. Každé odvolání nabývá účinku prvním dnem třetího měsíce následujícího po měsíci oznámení.\nPROTOKOL 2\no jednotném výkladu úmluvy a o Stálém výboru\nPREAMBULE\nVYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,\nS OHLEDEM NA článek 75 úmluvy,\nBEROUCE V ÚVAHU zásadní provázanost mezi úmluvou, Luganskou úmluvou z roku 1988 a akty uvedenými v čl. 64 odst. 1 úmluvy,\nBEROUCE V ÚVAHU, že Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc vydávat rozhodnutí o výkladu ustanovení aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy,\nBEROUCE V ÚVAHU, že úmluva se stává součástí pravidel Společenství, a že Soudní dvůr Evropských společenství má tedy pravomoc rozhodovat o výkladu ustanovení této úmluvy, pokud jde o používání této úmluvy soudy členských států Evropského společenství,\nVĚDOMY si rozhodnutí vydaných Soudním dvorem Evropských společenství o výkladu aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy do okamžiku podpisu této úmluvy a vědomy si rozhodnutí vydaných soudy smluvních stran Luganské úmluvy z roku 1988 o zmíněné úmluvě do okamžiku podpisu úmluvy,\nBEROUCE V ÚVAHU, že souběžný přezkum Luganské úmluvy z roku 1988 i Bruselské úmluvy, který vedl k dokončení revidovaného znění obou úmluv, byl v podstatě založen na výše uvedených rozhodnutích o Bruselské úmluvě z roku 1968 a o Luganské úmluvě z roku 1988,\nBEROUCE V ÚVAHU, že revidované znění Bruselské úmluvy bylo po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost začleněno do nařízení (ES) č. 44/2001,\nBEROUCE V ÚVAHU, že toto revidované znění také představuje základ pro znění této úmluvy,\nPŘEJÍCE SI, ve vší úctě k nezávislosti soudů, předcházet rozdílným výkladům a docházet k co nejjednotnějšímu výkladu ustanovení úmluvy i ustanovení nařízení (ES) č. 44/2001, která jsou v úmluvě podstatnou měrou opakována, a ostatních aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy,\nSE DOHODLY TAKTO:\nČlánek 1\n1.   Každý soud používající a vykládající úmluvu bere řádný ohled na zásady stanovené jakýmkoli významným rozhodnutím vydaným soudy států vázaných úmluvou a Soudním dvorem Evropských společenství k dotčenému/dotčeným ustanovení/m nebo jakémukoli podobnému/jakýmkoli podobným ustanovení/m Luganské úmluvy z roku 1988 a aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy.\n2.   Pro soudy členských států Evropského společenství platí povinnost stanovená v odstavci 1, aniž jsou dotčeny jejich závazky vůči Soudnímu dvoru Evropských společenství vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství nebo z Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Bruselu dne 19. října 2005.\nČlánek 2\nKaždý stát vázaný úmluvou, který není členským státem Evropského společenství, má v souladu s článkem 23 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropských společenství právo předkládat podání nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Evropského společenství požádá Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu úmluvy nebo aktů uvedených v jejím čl. 64 odst. 1.\nČlánek 3\n1.   Komise Evropských společenství zřídí systém výměny informací o významných rozhodnutích vydaných podle úmluvy i významných rozhodnutích podle Luganské úmluvy z roku 1988 a podle aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy. Tento systém bude přístupný veřejnosti a bude obsahovat rozhodnutí vydaná soudy v poslední instanci a Soudním dvorem Evropských společenství i pravomocná rozhodnutí zvláštního významu, která byla vydána podle úmluvy, podle Luganské úmluvy z roku 1988 a podle aktů uvedených v čl. 64 odst. 1 úmluvy. Rozhodnutí budou roztříděna a opatřena abstrakty.\nSystém bude zahrnovat také postupy, kterými budou příslušné orgány států vázaných úmluvou předávat Komisi rozhodnutí uvedená výše, která byla vydána soudy těchto států.\n2.   Vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora Evropských společenství vybere věci se zvláštním zájmem pro řádné uplatňování úmluvy a vybranou judikaturu předloží v souladu s článkem 5 tohoto protokolu na schůzce odborníků.\n3.   Dokud Evropská společenství nezřídí systém podle odstavce 1, zachovává Soudní dvůr Evropských společenství systém výměny informací o rozhodnutích vydaných podle úmluvy a podle Luganské úmluvy z roku 1988, jenž byl zřízen protokolem 2 k Luganské úmluvě z roku 1988.\nČlánek 4\n1.   Zřizuje se Stálý výbor složený ze zástupců smluvních stran.\n2.   Na požádání kterékoli ze smluvních stran svolá depozitář úmluvy schůzi výboru za účelem\n—\nkonzultace ke vztahu mezi úmluvou a jinými akty mezinárodního práva,\n—\nkonzultace k použití článku 67, včetně zamýšlených přistoupení ke smlouvám o zvlášť vymezených věcech podle čl. 67 odst. 1 a navrhovaných právních předpisů podle protokolu 3,\n—\nposouzení přistoupení nových států. Výbor se zejména může přistupujících států uvedených v čl. 70 odst. 1 písm. c) dotazovat na jejich soudní systémy a na provádění úmluvy. Výbor může také posoudit případné změny úmluvy nezbytné pro možnost uplatňovat úmluvu v přistupujících státech,\n—\npřipuštění nových platných jazykových znění podle čl. 73 odst. 3 úmluvy a souhlasu s potřebnými změnami přílohy VIII,\n—\nkonzultace k přezkumu úmluvy podle jejího článku 76,\n—\nkonzultace ke změnám příloh I až IV a přílohy VII podle čl. 77 odst. 1 úmluvy,\n—\npřijetí změn příloh V až VI podle čl. 77 odst. 2 úmluvy,\n—\nodvolání výhrad a prohlášení učiněných smluvními stranami podle protokolu 1 a provedení potřebných změn přílohy IX.\n3.   Výbor přijme jednací řád upravující jeho fungování a rozhodování. Jednací řád stanoví možnost konzultovat a rozhodovat písemně.\nČlánek 5\n1.   Depozitář může, je-li to zapotřebí, svolat schůzku odborníků, aby si vyměnili názory na fungování úmluvy, zejména s ohledem na vývoj judikatury a nových právních předpisů, které mohou používání úmluvy ovlivnit.\n2.   Na této schůzce budou přítomni odborníci smluvních stran, států vázaných úmluvou, Soudního dvora Evropských společenství a Evropského sdružení volného obchodu. Schůzky se mohou zúčastnit jacíkoli další odborníci, jejichž přítomnost bude považována za vhodnou.\n3.   Jakékoli potíže vyplývající z používání úmluvy lze předložit za účelem dalších kroků Stálému výboru uvedenému v článku 4 tohoto protokolu.\nPROTOKOL 3\no použití článku 67 úmluvy\nVYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SE DOHODLY TAKTO:\n1.\nPro účely této úmluvy se s ustanoveními, která ve zvláště vymezených věcech upravují příslušnost nebo uznávání nebo výkon rozhodnutí a která jsou nebo budou obsažena v aktech orgánů Evropských společenství, zachází stejně jako se smlouvami uvedenými v čl. 67 odst. 1 úmluvy.\n2.\nPokud by se některá ze smluvních stran domnívala, že určité ustanovení uvedené v navrhovaných aktech orgánů Evropského společenství není slučitelné s touto úmluvou, zváží smluvní strany neodkladně změnu úmluvy podle jejího článku 76, aniž by byl dotčen postup stanovený protokolem 2.\n3.\nPokud některá ze smluvních stran nebo více stran společně začlení některá nebo všechna ustanovení obsažená v právních předpisech orgánů Evropského společenství uvedená v odstavci 1 do svého vnitrostátního práva, zachází se s těmito ustanoveními vnitrostátního práva stejně jako se smlouvami uvedenými v čl. 67 odst. 1 úmluvy.\n4.\nSmluvní strany sdělí depozitáři znění ustanovení uvedených v odstavci 3. K tomuto sdělení přiloží překlad do angličtiny a francouzštiny.\nPŘÍLOHA I\nPravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 jsou tato:\n—\nv Belgii: články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém,\n—\nv Bulharsku: čl. 4 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém,\n—\nv České republice: § 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,\n—\nv Dánsku: čl. 246 odst. 2 a 3 zákona o organizaci soudnictví (lov om rettens pleje),\n—\nv Německu: § 23 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung),\n—\nv Estonsku: § 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),\n—\nv Řecku: článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας),\n—\nve Francii: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),\n—\nna Islandu: čl. 32 odst. 4 občanského soudního řádu (Lög um meðferð einkamála nr. 91/1991),\n—\nv Irsku: předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku,\n—\nv Itálii: články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995,\n—\nna Kypru: čl. 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,\n—\nv Lotyšsku: § 27 a § 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums),\n—\nv Litvě: § 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),\n—\nv Lucembursku: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),\n—\nv Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),\n—\nna Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta' Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ – Kap. 13),\n—\nv Norsku: čl. 4–3 odst. 2 druhá věta zákona o soudních sporech (tvisteloven),\n—\nv Rakousku: § 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm),\n—\nv Polsku: články 1103 a 1110 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego), nakolik stanoví příslušnost na těchto základech: žalovaný má bydliště v Polsku, žalovaný vlastní v Polsku majetek nebo má nárok na vlastnická práva vůči majetku v Polsku, objekt sporu se nachází v Polsku nebo skutečnost, že jedna ze stran je polský občan,\n—\nv Portugalsku: články 65 a 65A občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) a článek 11 zákoníku o řízení v pracovních věcech (legge federale sul diritto internazionale privato),\n—\nv Rumunsku: články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého,\n—\nve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu s čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku),\n—\nna Slovensku: § 37 až 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním,\n—\nve Švýcarsku: le for du lieu du séquestre/Gerichtsstand des Arrestortes/foro del luogo del sequestro ve smyslu článku 4 loi fédérale sur le droit international privé/Bundesgesetz über das internationale Privatrecht Privatrecht/legge federale sul diritto internazionale privato,\n—\nve Finsku: druhá, třetí a čtvrtá věta odstavce 1 oddílu 1 kapitoly 10 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),\n—\nve Švédsku: první věta odstavce 1 oddílu 3 kapitoly 10 občanského soudního řádu (rättegångsbalken),\n—\nve Spojeném království:\npředpisy, podle nichž je příslušnost založena:\na)\ndoručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království, nebo\nb)\nexistencí majetku žalovaného ve Spojeném království nebo\nc)\nzajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem.\nPŘÍLOHA II\nSoudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39 této úmluvy:\n—\nv Belgii: „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliches Gericht“,\n—\nv Bulharsku: „Софийски градски съд“,\n—\nv České republice: „okresní soud“ nebo „soudní exekutor“,\n—\nv Dánsku: „byret“,\n—\nv Německu:\na)\npředsedovi senátu u „Landgericht“;\nb)\nnotáři („Notar“) při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,\n—\nv Estonsku: „maakohus“,\n—\nv Řecku: „Μονομελές Πρωτοδικείο“,\n—\nve Španělsku: „Juzgado de Primera Instancia“,\n—\nve Francii:\na)\n„greffier en chef du tribunal de grande instance“;\nb)\n„président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,\n—\nv Irsku: „High Court“,\n—\nna Islandu: „héraðsdómur“,\n—\nv Itálii: „corte d’appello“,\n—\nna Kypru: „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozhodnutí o výživném „Οικογενειακό Δικαστήριο“,\n—\nv Lotyšsku: „rajona (pilsētas) tiesa“,\n—\nv Litvě: „Lietuvos apeliacinis teismas“,\n—\nv Lucembursku: předsedovi senátu u „tribunal d’arrondissement“,\n—\nv Maďarsku: „megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság“ a v Budapešti „Budai Központi Kerületi Bíróság“,\n—\nna Maltě: „Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili“ nebo „Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Reġistratur tal-Qorti“ prostřednictvím „Ministru responsabbli għall-Ġustizzja“,\n—\nv Nizozemsku: „voorzieningenrechter van de rechtbank“,\n—\nv Norsku: „tingrett“,\n—\nv Rakousku: „Bezirksgericht“,\n—\nv Polsku: „sąd okręgowy“,\n—\nv Portugalsku: „Tribunal de Comarca“,\n—\nv Rumunsku: „Tribunal“,\n—\nve Slovinsku: „okrožno sodišče“,\n—\nna Slovensku: „okresný súd“,\n—\nve Švýcarsku:\na)\npokud jde o rozhodnutí přikazující zaplacení peněžité částky, je to „juge de la mainlevée“/„Rechtsöffnungsrichter“/„giudice competente a pronunciare sul rigetto dell’opposizione“, v rámci řízení podle článků 80 a 81 loi fédérale sur la poursuite pour dettes et la faillite/Bundesgesetz über Schuldbetreibung und Konkurs/legge federale sulla esecuzione e sul fallimento;\nb)\npokud jde o rozhodnutí přikazující jiné plnění než zaplacení peněžité částky, je to „juge cantonal d’exequatur“compétent/zuständiger„kantonaler Vollstreckungsrichter“/„giudice cantonale“competente a pronunciare l’exequatur,\n—\nve Finsku: „käräjäoikeus/tingsrätt“,\n—\nve Švédsku: „Svea hovrätt“,\n—\nve Spojeném království:\na)\nv Anglii a Walesu „High Court of Justice“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;\nb)\nve Skotsku „Court of Session“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Sheriff Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;\nc)\nv Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;\nd)\nna Gibraltaru „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.\nPŘÍLOHA III\nSoudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2 této úmluvy:\n—\nv Belgii:\na)\npokud jde o opravné prostředky podané žalovaným, „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliches Gericht“;\nb)\npokud jde o opravné prostředky podané žalobcem: „cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,\n—\nv Bulharsku: „Апелативен съд – София“,\n—\nv České republice: odvolací soud prostřednictvím okresního soudu,\n—\nv Dánsku: „landsret“,\n—\nve Spolkové republice Německo: „Oberlandesgericht“,\n—\nv Estonsku: „ringkonnakohus“,\n—\nv Řecku: „Εφετείο“,\n—\nve Španělsku: „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal napadené rozhodnutí, o němž má v rámci řízení o opravném prostředku rozhodnout Audiencia Provincial,\n—\nve Francii:\na)\n„cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh povoluje;\nb)\npředsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh zamítá,\n—\nv Irsku: „High Court“,\n—\nna Islandu: „héraðsdómur“,\n—\nv Itálii: „corte d’appello“,\n—\nna Kypru: „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozhodnutí o výživném „Οικογενειακό Δικαστήριο“,\n—\nv Lotyšsku: „Apgabaltiesa“ prostřednictvím „rajona (pilsētas) tiesa“,\n—\nv Litvě: „Lietuvos apeliacinis teismas“,\n—\nv Lucembursku: „Cour supérieure de Justice“, který zasedá jako soud pro opravné prostředky v civilních věcech,\n—\nv Maďarsku: místní soud v místě sídla okresního soudu (v Budapešti u Ústředního okresního soudu Budy); o opravném prostředku rozhoduje okresní soud (v Budapešti Soud hlavního města),\n—\nna Maltě: „Qorti ta' l-Appell“ v souladu s postupem stanoveným pro opravné prostředky v „Kodiċi ta' Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap.12“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, prostřednictvím „ċitazzjoni“„Prim’Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta' Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“,\n—\nv Nizozemsku: „rechtsbank“,\n—\nv Norsku: „lagmannsrett“,\n—\nv Rakousku: „Landesgericht“ prostřednictvím „Bezirksgericht“,\n—\nv Polsku: „sąd apelacyjny“ prostřednictvím „sąd okręgowy“,\n—\nv Portugalsku: „Tribunal da Relação“ je příslušným soudem. Opravné prostředky se v souladu s platným vnitrostátním právem podávají formou návrhu podaného u soudu, který napadené rozhodnutí vydal,\n—\nv Rumunsku: „Curte de Apel“,\n—\nve Slovinsku: „okrožno sodišče“,\n—\nna Slovensku: odvolací soud prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí je odvolání podáváno,\n—\nve Švýcarsku: „tribunal cantonal/Kantonsgericht/tribunale cantonale“,\n—\nve Finsku: „hovioikeus/hovrätt“,\n—\nve Švédsku: „Svea hovrätt“,\n—\nve Spojeném království:\na)\nv Anglii a Walesu „High Court of Justice“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“;\nb)\nve Skotsku „Court of Session“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Sheriff Court“;\nc)\nv Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“;\nd)\nna Gibraltaru „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“.\nPŘÍLOHA IV\nOpravné prostředky podle článku 44 úmluvy jsou tyto:\n—\nv Belgii, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lucembursku a Nizozemsku kasační stížnost,\n—\nv Bulharsku: „обжалване пред Върховния касационен съд“,\n—\nv České republice: „dovolání“ a „žaloba pro zmatečnost“,\n—\nv Dánsku: opravný prostředek u „Højesteret“ s povolením od „Procesbevillingsnævnet“,\n—\nve Spolkové republice Německo: „Rechtsbeschwerde“,\n—\nv Estonsku: „kassatsioonkaebus“,\n—\nv Irsku: opravný prostředek omezený na právní otázky u „Supreme Court“,\n—\nna Islandu: opravný prostředek u „Hæstiréttur“,\n—\nna Kypru: opravný prostředek podaný u Nejvyššího soudu,\n—\nv Lotyšsku: opravný prostředek u „Augstākās tiesas Senāts“ prostřednictvím „Apgabaltiesa“,\n—\nv Litvě: opravný prostředek u „Lietuvos Aukščiausiasis Teismas“,\n—\nv Maďarsku: „felülvizsgálati kérelem“,\n—\nna Maltě: žádný další opravný prostředek neexistuje; v případě rozhodnutí o výživném je zde „Qorti ta' l-Appell“ v souladu s postupem stanoveným k podání opravných prostředků v „Kodiċi ta' Organizzazzjoni u Procedura Ċivili – Kap. 12“,\n—\nv Norsku: opravný prostředek u „Høyesterett“,\n—\nv Rakousku: „Revisionsrekurs“,\n—\nv Polsku: „skarga kasacyjna“,\n—\nv Portugalsku: opravný prostředek omezený na právní otázky,\n—\nv Rumunsku: „contestație în anulare“ nebo „revizuire“,\n—\nve Slovinsku: opravný prostředek u „Vrhovno sodišče Republike Slovenije“,\n—\nna Slovensku: „dovolanie“,\n—\nve Švýcarsku: „recours devant le Tribunal fédéral“/„Beschwerde beim Bundesgericht“/„ricorso davanti al Tribunale federale“,\n—\nve Finsku: opravný prostředek u „korkein oikeus/högsta domstolen“,\n—\nve Švédsku: opravný prostředek u „Högsta domstolen“,\n—\nve Spojeném království: jediný opravný prostředek omezený na právní otázky.\nPŘÍLOHA V\nOsvědčení o soudních rozhodnutích a soudních smírech podle článků 54 a 58 Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\n1.\nStát původu\n2.\nSoud nebo příslušný orgán vydávající osvědčení\n2.1\nNázev\n2.2\nAdresa\n2.3\nTel./fax/e-mail\n3.\nSoud, který vydal soudní rozhodnutí/schválil soudní smír (*)\n3.1\nOznačení soudu\n3.2\nSídlo soudu\n4.\nSoudní rozhodnutí/soudní smír (*)\n4.1\nDatum\n4.2\nJednací číslo/spisová značka\n4.3\nÚčastníci soudního rozhodnutí/soudního smíru (*)\n4.3.1\nJméno/a žalobce/ů\n4.3.2\nJméno/a žalovaného/ných\n4.3.3\nPřípadné/á jméno/a další/ch stran/y řízení\n4.4\nDatum doručení návrhu na zahájení řízení, byl-li vydán rozsudek pro zmeškání\n4.5\nZnění výroku rozsudku/soudního smíru (*), které je připojeno k tomuto osvědčení\n5.\nJména stran řízení, kterým byla poskytnuta právní pomoc\nRozhodnutí/soudní smír (*) je vykonatelné/ý ve státě původu (články 38 a 58 úmluvy) proti:\nJméno:\nV … dne …\nPodpis a/nebo razítko …\n(*)  Nehodící se škrtněte.\nPŘÍLOHA VI\nOsvědčení o veřejných listinách podle čl. 57 odst. 4 Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\n1.\nStát původu\n2.\nSoud nebo příslušný orgán vydávající osvědčení\n2.1\nNázev\n2.2\nAdresa\n2.3\nTel./fax/e-mail\n3.\nOrgán, který veřejnou listinu ověřil\n3.1\n(Popřípadě) orgán, který vyhotovil veřejnou listinu\n3.1.1\nNázev a označení orgánu\n3.1.2\nSídlo orgánu\n3.2\n(Popřípadě) orgán, který veřejnou listinu zaregistroval\n3.2.1\nDruh orgánu\n3.2.2\nSídlo orgánu\n4.\nVeřejná listina\n4.1\nOznačení veřejné listiny\n4.2\nDatum\n4.2.1\nkdy byla vyhotovena\n4.2.2\npokud se liší: ke kterému byla veřejná listina zaregistrována\n4.3\nJednací číslo/spisová značka\n4.4\nÚčastníci písemného právního úkonu\n4.4.1\nJméno věřitele\n4.4.2\nJméno dlužníka\n5.\nZnění vykonatelné pohledávky, která je přiložena k tomuto osvědčení\nVeřejná listina je vykonatelná vůči dlužníkovi ve státě původu (čl. 57 odst. 1 úmluvy).\nV … dne …\nPodpis a/nebo razítko …\nPŘÍLOHA VII\nSmlouvy, jež se podle článku 65 této úmluvy nahrazují, jsou zejména tyto:\n—\nSmlouva mezi Švýcarskou konfederací a Španělskem o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí v občanských nebo obchodních věcech, podepsaná v Madridu dne 19. listopadu 1896,\n—\nÚmluva mezi Republikou československou a Švýcarskou konfederací o uznání a výkonu soudních rozhodnutí a dodatkový protokol, podepsané v Bernu dne 21. prosince 1926,\n—\nÚmluva mezi Švýcarskou konfederací a Německou říší o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů, podepsaná v Bernu dne 2. listopadu 1929,\n—\nÚmluva mezi Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem a Švédskem o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Kodani dne 16. března 1932,\n—\nÚmluva mezi Švýcarskou konfederací a Itálií o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Římě dne 3. ledna 1933,\n—\nÚmluva mezi Švédskem a Švýcarskou konfederací o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů, podepsaná ve Stockholmu dne 15. ledna 1936,\n—\nÚmluva mezi Švýcarskou konfederací a Belgií o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů, podepsaná v Bernu dne 29. dubna 1959,\n—\nÚmluva mezi Rakouskem a Švýcarskou konfederací o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Bernu dne 16. prosince 1960,\n—\nÚmluva mezi Norskem a Spojeným královstvím o vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských věcech, podepsaná v Londýně dne 12. června 1961,\n—\nÚmluva mezi Norskem a Spolkovou republikou Německo o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a dalších exekučních titulů v občanských a obchodních věcech, podepsaná v Oslu dne 17. června 1977,\n—\nÚmluva mezi Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem a Švédskem o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských věcech, podepsaná v Kodani dne 11. října 1977, a\n—\nÚmluva mezi Norskem a Rakouskem o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských věcech, podepsaná ve Vídni dne 21. května 1984.\nPŘÍLOHA VIII\nJazyky uvedenými v článku 79 této úmluvy jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, islandština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, norština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.\nPŘÍLOHA IX\nStáty a právní předpisy, na něž se odkazuje v článku II protokolu 1:\n—\nNěmecko: § 68, 72, 73 a 74 občanského soudního řádu (Zivilprozeßordnung), které platí pro oznámení sporu,\n—\nRakousko: § 21 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), který platí pro oznámení sporu,\n—\nMaďarsko: § 58 až 60 občanského soudního řádu (Polgári perrendtartás), které platí pro oznámení sporu,\n—\nŠvýcarsko, pokud jde o kantony, jejichž použitelný občanský soudní řád nestanoví příslušnost uvedenou v čl. 6 bodě 2 a v článku 11 této úmluvy: náležitá ustanovení, která platí pro oznámení sporu (litis denuntiatio) podle použitelného občanského soudního řádu.", "summary": "Posílení spolupráce se Švýcarskem, Norskem a Islandem: Luganská úmluva\nPosílení spolupráce se Švýcarskem, Norskem a Islandem: Luganská úmluva\n \nPŘEHLED DOKUMENTŮ:\nÚmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\nRozhodnutí Rady 2009/430/ES – podpis Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech\nCO JE CÍLEM ÚMLUVY A ROZHODNUTÍ?\nCílem úmluvy je dosáhnout stejné úrovně oběhu soudních rozhodnutí mezi zeměmi EU a Švýcarskem, Norskem a Islandem. Úmluva je známá jako nová Luganská úmluva a nahrazuje Luganskou úmluvu z roku 1988.\nRozhodnutí uzavírá úmluvu jménem Evropského společenství (nyní EU). Stanovuje také prohlášení, která se mají učinit při uložení ratifikačních listin (v příloze tohoto rozhodnutí).\nKLÍČOVÉ BODY\nUplatňování\nÚmluva se vztahuje na příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.\nNevztahuje se na:daňové, celní a správní věci,  věci osobního stavu a způsobilost fyzických osob k právním úkonům,  majetková práva plynoucí z manželských vztahů,  závěti a dědění,  konkurzy nebo vyrovnání,  sociální zabezpečení nebo rozhodčí řízení.  Dosažení vysoké úrovně pohybu soudních rozhodnutíÚmluva, podepsaná Evropským společenstvím a Dánskem, Islandem, Norskem a Švýcarskem, měla vstoupit v platnost, jakmile ji její signatáři ratifikují. Dánsko bylo samostatnou smluvní stranou této úmluvy, protože nepřistoupilo k nařízení Brusel I (nařízení Rady (ES) č. 44/2001) – následně nahrazenému nařízením (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.\nSmluvní strany ukládají své ratifikační listiny u Švýcarské spolkové rady, která je depozitářem této úmluvy. Po svém vstupu v platnost je tato úmluva otevřena k přistoupení:budoucích členů Evropského sdružení volného obchodu,  zemí EU jednajících jménem některých mimoevropských území, která jsou součástí jejich území (např. francouzská zámořská území, jako je Nouméa) nebo za jejichž vnější vztahy odpovídají,  jakýchkoli jiných států, obdrží-li jednohlasný souhlas smluvních stran.  Pravidla platná mezi zeměmi EU\nÚmluva dodržuje současná pravidla EU o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mezi zeměmi EU. To znamená, že v EU a ve Švýcarsku, Norsku a Islandu platí podobná pravidla. Úmluva také usnadňuje vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí vydaných vnitrostátními soudy těchto zemí.\nÚmluva požaduje, aby osoby, které mají bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou (jsou zákonní rezidenti), budou bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Úmluva však také stanoví zvláštní pravidla týkající se příslušnosti v některých věcech, například:smlouvy: příslušné jsou soudy země, kde je závazek vymáhán,  výživné: příslušné jsou soudy místa, kde má věřitel v souvislosti s výživným (oprávněná osoba k platbám, které stanovuje soudní rozhodnutí) bydliště nebo místo obvyklého pobytu,  trestný čin (protiprávní čin nebo porušení práva způsobující újmu nebo škodu), delikt (protiprávní čin, v jehož souvislosti má poškozená osoba právo na občanskoprávní nápravu) nebo kvazidelikt (nedbalostní čin nebo opomenutí, které způsobí osobní nebo majetkovou újmu jiné osobě, a tím vystaví osobu občanskoprávní odpovědnosti v občanskoprávních řízeních): příslušné jsou soudy místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.  Úmluva stanovuje i specifickou příslušnost ve věcech týkajících se:pojištění,  spotřebitelských smluv, a  individuálních pracovních smluv.  Ve věcech týkajících se nájmu (držba pozemku nebo nemovitosti jakožto nájemce) a majetkových práv mají výhradní příslušnost soudy smluvního státu, ve kterém se nemovitost nachází.Úmluva má v příloze celou řadu protokolů, mimo jiné věci, které zajišťují to, aby byla interpretována co nejjednotněji.\nODKDY TOTO ROZHODNUTÍ A ÚMLUVA PLATÍ?\nRozhodnutí platí ode dne 27. listopadu 2009. V souladu s čl. 69 odst. 5 úmluvy vstoupila úmluva v platnost mezi EU a Norskem 1. ledna 2010, mezi EU a Švýcarskem 1. ledna 2011 a mezi EU a Islandem 1. května 2011.\nKONTEXT\nPodpis úmluvy představoval významný institucionální posun. Ve svém stanovisku 1/03 Soudní dvůr potvrdil, že Evropské společenství mělo výhradní příslušnost uzavřít novou Luganskou úmluvu. Úmluva, která byla podepsána 30. října 2007, je klíčovou součástí práva EU a je uzavřena na dobu neurčitou.\nHLAVNÍ DOKUMENTY\nÚmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 5–43)\nPostupné změny této dohody byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.\nRozhodnutí Rady 2009/430 ze dne 27. listopadu 2008 o uzavření Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 1–4)\nSOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY\nÚmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsaná v Luganu dne 30. října 2007 – Důvodová zpráva profesora Fausta Pocara (vedoucího katedry mezinárodního práva na milánské univerzitě) (Úř. věst. C 319, 23.12.2009, s. 1–56)\nZápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007 (Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 70–71)\nZápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007 (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 44)\nPoslední aktualizace 31.07.2018"}